XII. sjezd Komunistické strany Československa. Praha 4.—8. prosince 1962 [PDF]

Zitiervorschau

B

767,685

XII . SJEZD

KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

PRAHA 4.8. PROSINCE 1962

E V UNI

OF

THE

THE

OF MIC

LIBRARIES

MICHIGAN

1

Y T RSI

XIL SJEZD 50VSSTICKÉ STRANI ČESKOSLOVENSKA

XII. SJEZD 1

KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA

1

PROLETARI

VŠECH ZEMI , SPOJTE SE

1

XII. SJEZD KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA /

PRAHA 4. - 8. PROSINCE

1962

NAKLADATELSTVÍ

POLITICKÉ LITERATURY 1963

S VER UNI

MICHIGAY

SITY

M OF ICH IG AN OF

HLLIBR . 181A7RIE.NSW

770-30

PRVNÍ DEN

SJEZDOVÉHO JEDNÁNÍ 4. PROSINCE 1962

1

XII. SJEZD KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA

PROLETARI

VŠECH ZEMI , SPOJTE SE

GI

De

XII. SJEZD KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA

PRAHA 4. - 8. PROSINCE 1962

r

NAKLADATELSTVÍ POLITICKÉ LITERATURY 1963

‫‪ /‬را‬

‫کسر‬ ‫‪5‬‬ ‫را ر‬

PRVNÍ DEN

SJEZDOVÉHO JEDNÁNÍ 4. PROSINCE 1962

1

JEDNÁNÍ DNE 4. PROSINCE 19 6 2

V 9 hodin přicházejí členové a kandidáti politického byra OV KSČ a tajemnici UV KSČ na předsednickou tribunu, vítáni povstáním všech

přítomných, bouřlivým potleskem a voláním : »Ať žije KSČI« Potlesk se mění v bouřlivé ovace. Do sálu vstupují delegáti bratrských komunis tických a dělnických stran. Zvlášť srdečně všichni zdraví delegaci Ko munistické strany Sovětského svazu, jejíž vedoucí, člen předsednictva

ÚV KSSS soudruh Leonid Iljič Brežněv zaujal místo v první řadě tri buny.

Jsou přítomni rovněž předsedové stran Národní fronty. Delegáti a hosté zpívají Internacionálu.

Slova se ujímá první tajemník OV KSČ soudruh Antonín Novotný. Zahajovací projev soudruha Antonína Novotného.

Volba pracovního předsednictva, schválení programu XII. sjezdu, schválení jednacího řádu XII. sjezdu, volba sjezdových komisí (voleb ní, návrhové, mandátové ) .

Zpráva ústředního výboru XII. sjezdu Komunistické strany Českoslo venska o činnosti strany a o hlavních směrech dalšího rozvoje naší

socialistické společnosti, přednesená prvním tajemníkem OV KSČ sou druhem Antonínem Novotným.

Zpráva ústřední revizní komise Komunistické strany Československa XII. sjezdu, přednesená soudruhem Josefem štětkou. Diskuse : soudružka Mária Kudroňová, středoslovenská krajská ör ganizace KSS , soudruh František Ausberger, severočeská krajská orga nizace KSČ .

Projev vedoucího delegace KSSS soudruha L. I. Brežněva. Pozdrav ústředního výboru KSSS XII. sjezdu Komunistické strany Československa.

7

! 1 1

1

ZAHAJOVACÍ PROJEV soudruha

ANTONINA NOVOTNÉHO

Soudruzi a soudružky , naši milí hosté !

Z pověření ústředního výboru Komunistické strany Českoslo venska zahajuji XII. sjezd naší strany . Srdečně vítám vás, sou druzi delegáti , i soudruhy, kteří se účastní jako hosté našeho sjez du. S mimořádnou radostí a city vřelého soudružství vítáme v na šem středu představitele bratrských komunistických a dělnic kých stran. ( Potlesk. ) Jsme velmi rádi a je pro nás ctí, že bratr ské strany v tak velkém počtu vyhověly našemu pozvání a obe slaly delegacemi sjezd naší strany. Vítám srdečně delegace stran

delegaci Československé strany socialistické, vedenou soudruhem ministrem dr. Aloisem Neumanem, Českoslo

Národní fronty

venské strany lidové, vedenou soudruhem ministrem dr. Josefem

Plojharem , Strany Slovenské obrody, vedenou soudruhem místo předsedou Národního shromáždění dr. Jozefem Kyselým, a Sloven ské strany slobody, vedenou soudruhem Michalem Žákovičem. ( Potlesk. )

Dříve než zahájíme jednání sjezdu, uctěme památku všech sou druhů členů strany , kteří v minulých čtyřech letech opustili na še řady. ( Delegáti povstávají. ) Vzpomeňme dnes s úctou zesnu lých členů ústředního výboru Komunistické strany Českosloven

soudruhů Václava Kopeckého , Zdeňka Nejedlého, Rudolfa Strechaje, Jana Vodičky, Jaroslava Dvořáka a Josefa Hulínského.

ska

Vzpomeňme i nejlepších synů dělnické třídy na celém světě, které za poslední léta ztratilo mezinárodní komunistické hnutí. (Minu tou ticha uctívají delegáti památku zemřelých soudruhů. Shro máždění useda . )

Děkuji , soudruzi.

Náš XII . sjezd se koná v období po vítězství socialismu v naši

vlasti. Koná se v období růstu světových sil socialismu, vítězících 9

sil svobody národů v boji proti kolonialismu, rostoucích sil míru v boji proti válce.

Sjezd bude pro náš pracující lid důležitý proto , že vycházeje z vítězství socialistických výrobních vztahů , z dosaženého stup

ně rozvoje národního hospodářství, stanoví další cestu k rozvoji socialistické společnosti. Sjezd je vyvrcholením celého období příprav nejen uvnitř stra

ny, ale je i závěrem široké veřejné stranické diskuse k dokumen tu strany o výhledech rozvoje socialistické společnosti . Jsme přesvědčeni, že náš sjezd bude i jednomyslným vyjádře

ním neochvějné věrnosti celé naší strany marxismu -leninismu, proletářskému internacionalismu, vyjádřením jednoty světových

1

komunistických sil. ( Potlesk . S pocity bratrského přátelství a vzájemného soudružství vítáme delegaci strany Lenina, která je rozhodující silou boje za mír, za svobodu národů, za pokrok, za socialismus. ( Potlesk, delegáti vstávaji. Volání: » Ať žije Sovětský svaz, hurál« ) Strany , která razí cestu všemu lidstvu ke komunismu, strany , podle jejíchž zkušeností se učila bojovat a vítězit i naše strana. Vítáme vedou

cího delegace, člena předsednictva ústředního výboru Komunis tické strany Sovětského svazu a předsedu presidia Nejvyššího sovetu Svazu sovětských socialistických republik soudruha Leo

nida Iljiče Brežněva ( potlesk ) a dále členy delegace , soudruhy : kandidáta předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, prvního tajemníka ústředního výboru Komunis tické strany Běloruska Kirila Trofimoviče Mazurova ( potlesk ) ,

Alexeje Matvějeviče Rumjanceva ( potlesk), Konstantina Kuzmiče Nikolajeva ( potlesk ) , Věru Maximovnu Dmitrukovou ( potlesk ) , Lva Nikolajeviče Tolkunova ( potlesk) a Michaila Vasiljeviče Zim janina . ( Potlesk. )

Stejně srdečně a vřele zdravíme a vítáme delegace bratrských stran socialistických zemí. Vítáme delegaci Polské sjednocené dělnické strany , vedenou členem politického byra , tajemníkem ústředního výboru soudru

hem Edwardem Gierekem ( potlesk ) , jejímiž členy jsou soudruzi Franciszek Wachowicz, Stanislaw Kuzinski a Franciszek Mazur. ( Potlesk .

Delegaci Jednotné socialistické strany Německa , vedenou čle

nem politického byra soudruhem Friedrichem Ebertem ( potlesk ), jejímiž členy jsou soudruzi Hermann Axen , Werner Krolikowski a Walter Vesper. ( Potlesk . ) Delegaci Rumunské dělnické strany , vedenou členem politic kého byra a náměstkem předsedy rady ministrů soudruhem Emi 10

1

lem Bodnarašem , jejímiž členy jsou soudruzi Stefan Voitec , Virgil Cazacu , Barbų Zaharescu a Gheorghe Nitescu . ( Potlesk. ) Delegaci Madarské socialistické dělnické strany , vedenou čle nem politického byra soudruhem Lájosein Fehérem , jejímiž členy jsou soudruzi István Szurdi a József Marjai . ( Potlesk. ) Delegaci Bulharské komunistické strany, vedenou členem po litického byra soudruhem Ivanem Michajlovem , jejímiž členy jsou

soudruzi Andrej Michajlov a Gero Grozev. ( Potlesk. ) Delegaci Komunistické strany Číny , vedenou členem ústředního výboru soudruhem Wu Siu-čchuanem , jejímiž členy jsou soudruzi Čou Sing a Sjung Fu. ( Potlesk. ) Delegaci Korejské strany práce, vedenou kandidátem politic

kého byra a náměstkem předsedy rady ministrů soudruhem Li Dju Jenem , jejímž členem je dále soudruh Ko Chjok. ( Potlesk. ) Delegaci Vietnamské strany pracujících , vedenou členem poli tického byra soudruhem Hoang van Hoanem, jejímiž členy jsou

soudruzi Hoang Tung a Pham Thieu. ( Potlesk, A delegaci Mongolské lidové revoluční strany, vedenou členem politického byra, prvním náměstkem předsedy rady ministrů sou druhem Demčigijnem Molomžamcem, jejímiž členy jsou soudruzi Gombo-očirin Čimid a Savarín Cagándorž. ( Potlesk. ) S pocity vřelého soudružství vítáme delegace komunistických a dělnických stran evropských zemí.

Vítáme delegaci Francouzské komunistické strany , vedenou kan didátem politického byra soudruhem Gustavem Ansartem , její miž členy jsou soudruzi Louis Baillot, Gérard Bordu a Jacques Grésa. ( Potlesk. )

Delegaci Italské komunistické strany , vedenou členem ústřed ního výboru soudruhem Cezarem Freduzzim, jejímž členem je dá le soudruh Enzio Gemma. ( Potlesk. ) Dále vítám soudruhy , členy delegace Komunistické strany Ně mecka. ( Potlesk. )

Delegaci Komunistické strany Rakouska, vedenou členem poli tického byra a tajemníkem ústředního výboru soudruhem Fried

lem Fürnbergem , jejímž členem je dále soudruh Robert Dubow ski. ( Potlesk.) Delegaci Komunistické strany Finska, vedenou členem politic kého byra soudruhem Larsem Leevim Junttilou , jejímž členem je soudruh Aaro Uusitalo . ( Potlesk. ) Delegáta. Komunistické strany Velké Británie , člena výkonné ho výboru soudruha Berta Ramelsona . ( Potlesk . )

Delegaci Komunistické strany Španělska, vedenou členem politického byra a sekretariátu ústředního výboru soudruhem Fer 11

nandem Claudinem, jejímž členem je dále soudruh Joseé Moix . ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Belgie, člena politického byra a tajemníka ústředního výboru soudruha René Beelena. ( Potlesk. ) Delegátku Komunistické strany Holandska, členku ústředního výboru soudružku Annu Averinkovou. ( Potlesk. ) Delegáta Komunistické strany Dánska , předsedu strany soudru ha Knuda Jespersena. ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Švédska, člena politického byra Erika Karlssona . ( Potlesk. )

Delegaci Komunistické strany Řecka , vedenou prvním tajemní. kem ústředního výboru soudruhem Kostasem Kolianisem. (Po tlesk. )

Delegáta Portugalské komunistické strany , generálního tajemní ka soudruha Alvara Cunhala . ( Potlesk .)

Delegáta Pokrokové strany pracujícího lidu Kypru, generální ho tajemníka soudruha Ezechiase Papaioannoua. ( Potlesk. ) Delegáta Švýcarské strany práce , člena politického byra sou druha Franze Dübiho. ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany San Marina, člena ústředního výboru soudruha Lino Celliho, ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Lucemburska, generálního ta jemníka soudruha Dominiqua Urbanyho. ( Potlesk. ) Delegáta Irské dělnické strany , člena ústředního výboru sou

druha Georga Jeffarese. ( Potlesk. ) Vítáme a zdravíme soudružské delegace komunistických a děl nických stran Asie a Afriky. ( Potlesk. )

Zdravíme delegaci Komunistické strany Indonésie , vedenou místopředsedou strany soudruhem Njotem. ( Potlesk. ) Delegáta Komunistické strany Japonska , člena předsednictva ústředního výboru a tajemníka ústředního výboru soudruha Sa tomi Hakamadu. ( Potlesk. )

Soudruha delegáta Syrské komunistické strany. ( Potlesk. ) Delegaci Lidové strany fránu - Tudeh , vedenou soudruhem Abdulem Samadem Kambakshem. ( Potlesk. ) Delegáta Jordánské komunistické strany , soudruha Fuada Nas sara . ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Turecka , prvního tajemníka ústředního výboru soudruha Jacuba Demira . ( Potlesk. ) Delegátku Komunistické strany Izraele, členku politického byra soudružku Ester Vilenskou. Potlesk . )

Delegáta Komunistické strany Cejlonu, člena politického byra soudruha Chellappaha Komarasamyho. ( Potlesk. ) 12

Upřímně litujeme, že se na náš sjezd nemohla dostavit ohlášená delegace Komunistické strany Indie , vedená soudruhem Nambu

diripadem, generálním tajemníkem ústředního výboru Komunis tické strany Indie. Srdečně zdravíme indické komunisty , kteří nyní pracují ve složité politické situaci . ( Potlesk. ) Srdečně vítáme rovněž delegáta Komunistické strany Austrálie,,

kandidáta politického byra soudruha Wiltona Johna Browna. ( PO. tlesk. )

Delegáta Komunistické strany Nového Zélandu, člena politic kého byra soudruha Wiliamse. ( Potlesk. )

Zdravíme představitele alžírských komunistů , soudruhy Caidy ho Lakhdara a Mohameda Salaha Toumiho. ( Potlesk. ) Delegáta Tuniské komunistické strany, generálního tajemníka soudruha Mohameda Ennafau. Potlesk . )

Delegáta Komunistické strany Réunionu, generálního tajemníka Paula Vergése. ( Potlesk. )

Srdečně vítáme delegaci Komunistické strany Spojených států

amerických v čele s členem národního výkonného výboru soudru hem Henry Winstonem, hrdinou amerického lidu. ( Potlesk. ) Delegaci Komunistické strany Kanady , vedenou členem národ ního výkonného výboru soudruhem Alfredem Dewhurstem , jejímž členem je soudruh William Tuomi. ( Potlesk. ) Vítáme delegace bratrských stran zemí Latinské Ameriky , které mobilizují národy svých zemí do boje proti imperialistickému útla ku a zvůli Spojených států amerických, za dosažení skutečné svo body a nezávislosti.

Zdravíme delegáta brazilských komunistů, soudruha Moisese Vinhase . ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Argentiny , člena ústředního vý. boru soudruha Francisca Monaca. ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Chile, zástupce generálního ta

jemníka soudruha José Augustina Gonzalese. ( Potlesk. ) Delegáta Komunistické strany Bolívie , člena politického byra soudruha Simona Reyese Riveru. ( Potlesk . )

Delegaci Komunistické strany Uruguaye v čele s tajemníkem ústředního výboru soudruhem Albertem Suarezem, jejímž členem je dále soudruh Edison di Pascua. ( Potlesk. ) Delegáta Komunistické strany Kolumbie , generálního tajemni ka soudruha Gilberta Vieiru . ( Potlesk. )

Delegaci Mexické komunistické strany , vedenou soudruhem José Gregoriem Gonzálesem . Potlesk . )

Delegáta Paraguayské komunistické strany , soudruha Martina Rodrígueze. / Potlesk. ) 13

' /) .

3589 13 GHI 142 )

|

11/ - ' 13.

PRVNÍ DEN

SJEZDOVÉHO JEDNÁNÍ 4.

PROSINCE 1962

1

JEDNÁNÍ DNE 4. PROSINCE 1962

V 9 hodin přicházejí členové a kandidáti politického byra OV KSC a tajemnici UV KSČ na předsednickou tribunu, vítáni povstáním všech přítomných , bouřlivým potleskem a voláním : »At žije KSČI« Potlesk se mění v bouřlivé ovace. Do sálu vstupují delegáti bratrských komunis tických a dělnických stran. Zvlášť srdečně všichni zdraví delegaci Ko

munistické strany Sovětského svazu, jejíž vedoucí, člen předsednictva ÚV KSSS soudruh Leonid Iljič Brežněv zaujal místo v první řadě tri buny .

Jsou přítomni rovněž předsedové stran Národní fronty. Delegáti a hosté zpívají Internacionálu.

Slova se ujímá první tajemník ÚV KSČ soudruh Antonín Novotný. Zahajovací projev soudruha Antonína Novotného.

Volba pracovního předsednictva, schválení programu XII. sjezdu, schválení jednacího řádu XII. sjezdu, volba sjezdových komisí (voleb ní, návrhové, mandátové ) .

Zpráva ústředního výboru XII. sjezdu Komunistické strany Českoslo venska o činnosti strany a o hlavních směrech dalšího rozvoje naší

socialistické společnosti, přednesená prvním tajemníkem OV KSČ sou druhem Antonínem Novotným .

Zpráva ústřední revizní komise Komunistické strany Československa XII . sjezdu , přednesená soudruhem Josefem Štětkou .

Diskuse : soudružka Mária Kudroňová, středoslovenská krajská ör

ganizace KSS , soudruh František Ausberger, severočeská krajská orga nizace KSČ.

Projev vedouciho delegace KSSS soudruha L. I. Brežněva. Pozdrav ústředního výboru KSSS XII. sjezdu Komunistické strany Československa.

7

ZAHAJOVACÍ PROJEV soudruha

ANTONINA NOVOTNÉHO i

Soudruzi a soudružky , naši milí hosté !

Z pověření ústředního výboru Komunistické strany Českoslo venska zahajuji XII. sjezd naší strany. Srdečně vítám vás, sou druzi delegáti , i soudruhy, kteří se účastní jako hosté našeho sjez du. S mimořádnou radostí a city vřelého soudružství vítáme v na

šem středu představitele bratrských komunistických a dělnic kých stran. ( Potlesk. ) Jsme velmi rádi a je pro nás ctí, že bratr ské strany v tak velkém počtu vyhověly našemu pozvání a obe

slaly delegacemi sjezd naší strany. Vítám srdečně delegace stran Národní fronty - delegaci Československé strany socialistické ,

vedenou soudruhem ministrem dr. Aloisem Neumanem , Českoslo venské strany lidové, vedenou soudruhem ministrem dr. Josefem Plojharem , Strany Slovenské obrody, vedenou soudruhem místo předsedou Národního shromáždění dr. Jozefem kyselým, a Sloven ské strany slobody, vedenou soudruhem Michalem Žákovičem. ( Potlesk. )

Dříve než zahájíme jednání sjezdu, uctěme památku všech sou druhů členů strany , kteří v minulých čtyřech letech opustili na

še řady. ( Delegáti povstávají. ) Vzpomeňme dnes s úctou zesnu lých členů ústředního výboru Komunistické strany Českosloven ska

soudruhů Václava Kopeckého , Zdeňka Nejedlého, Rudolfa

Strechaje , Jana Vodičky, Jaroslava Dvořáka a Josefa Hulínského .

Vzpomeňme i nejlepších synů dělnické třídy na celém světě, které za poslední léta ztratilo mezinárodní komunistické hnutí. (Minu

tou ticha uctivaji delegáti památku zemřelých soudruhů. Shro máždění useda .) Děkuji , soudruzi .

Náš XII. sjezd se koná v období po vítězství socialismu v naší vlasti. Koná se v období růstu světových sil socialismu, vítězících 9

sil svobody národů v boji proti kolonialismu, rostoucích sil míru v boji proti válce.

Sjezd bude pro náš pracující lid důležitý proto, že vycházeje z vítězství socialistických výrobních vztahů, z dosaženého stup ně rozvoje národního hospodářství, stanoví další cestu k rozvoji socialistické společnosti.

Sjezd je vyvrcholením celého období příprav nejen uvnitř stra

ny, ale je i závěrem široké veřejné stranické diskuse k dokumen tu strany o výhledech rozvoje socialistické společnosti . Jsme přesvědčeni, že náš sjezd bude i jednomyslným vyjádře ním neochvějné věrnosti celé naší strany marxismu-leninismu ,

proletářskému internacionalismu, vyjádřením jednoty světových komunistických sil. (Potlesk./

S pocity bratrského přátelství a vzájemného soudružství vítáme delegaci strany Lenina, která je rozhodující silou boje za mír, za svobodu národů, za pokrok, za socialismus. ( Potlesk, delegáti vstávaji. Volání: »At žije Sovětský svaz , hurál« ) Strany, která razí cestu všemu lidstvu ke komunismu, strany , podle jejíchž zkušeností se učila bojovat a vítězit i naše strana. Vítáme vedou cího delegace, člena předsednictva ústředního výboru Komunis tické strany Sovětského svazu a předsedu presidia Nejvyššího sovetu Svazu sovětských socialistických republik soudruha Leo

nida Iljiče Brežněva ( potlesk ) a dále členy delegace, soudruhy: kandidáta předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, prvního tajemníka ústředního výboru Komunis tické strany Běloruska Kirila Trofimoviče Mazurova ( potlesk ),

Alexeje Matvėjeviče Rumjanceva ( potlesk ), Konstantina Kuzmiče Nikolajeva ( potlesk ) , Věru Maximovnu Dmitrukovou ( potlesk ), Lva Nikolajeviče Tolkunova ( potlesk ) a Michaila Vasiljeviče Zim janina . ( Potlesk. )

Stejně srdečně a vřele zdravíme a vítáme delegace bratrských stran socialistických zemí.

Vítáme delegaci Polské sjednocené dělnické strany , vedenou členem politického byra , tajemníkem ústředního výboru soudru hem Edwardem Gierekem ( potlesk ), jejímiž členy jsou soudruzi Franciszek Wachowicz, Stanislaw Kuzinski a Franciszek Mazur. ( Potlesk ) .

Delegaci Jednotné socialistické strany Německa, vedenou čle nem politického byra soudruhem Friedrichem Ebertem ( potlesk ), jejímiž členy jsou soudruzi Hermann Axen , Werner Krolikowski a Walter Vesper. ( Potlesk. ) Delegaci Rumunské dělnické strany , vedenou členem politic kého byra a náměstkem předsedy rady ministrů soudruhem Emi 10

lem Bodnarašem, jejímiž členy jsou soudruzi Stefan Voitec, Virgil Cazacu, Barbu Zaharescu a Gheorghe Nitescu . ( Potlesk .) Delegaci Maďarské socialistické dělnické strany , vedenou čle nem politického byra soudruhem Lá josem Fehérem , jejímiž členy

jsou soudruzi István Szurdi a József Marjai . ( Potlesk. ) Delegaci Bulharské komunistické strany, vedenou členem po litického byra soudruhem Ivanem Michajlovem, jejímiž členy jsou soudruzi Andrej Michajlov a Gero Grozev. ( Potlesk. ) Delegaci Komunistické strany Číny , vedenou členem ústředního výboru soudruhem Wu Siu-čchuanem , jejímiž členy jsou soudruzi Čou Sing a Sjung Fu. ( Potlesk. )

Delegaci Korejské strany práce, vedenou kandidátem politic kého byra a náměstkem předsedy rady ministrů soudruhem Li Dju

Jenem, jejímž členem je dále soudruh Ko Chjok. ( Potlesk. ) Delegaci Vietnamské strany pracujících, vedenou členem poli tického byra soudruhem Hoang van Hoanem , jejímiž členy jsou

soudruzi Hoang Tung a Pham Thieu. (Potlesk, A delegaci Mongolské lidové revoluční strany, vedenou členem politického byra, prvním náměstkem předsedy rady ministrů sou druhem Demčigijnem Molomžamcem, jejímiž členy jsou soudruzi Gombo-očirin Čimid a Šavarín Cagándorž. ( Potlesk. ) S pocity vřelého soudružství vítáme delegace komunistických a dělnických stran evropských zemí. Vítáme delegaci Francouzské komunistické strany , vedenou kan didátem politického byra soudruhem Gustavem Ansartem , její miž členy jsou soudruzi Louis Baillot, Gérard Bordu a Jacques Grésa. ( Potlesk. )

Delegaci Italské komunistické strany , vedenou členem ústřed ního výboru soudruhem Cezarem Freduzzim, jejímž členem je dá le soudruh Enzio Gemma. ( Potlesk. ) Dále vítám soudruhy , členy delegace Komunistické strany Ně mecka. ( Potlesk .)

Delegaci Komunistické strany Rakouska , vedenou členem poli tického byra a tajemníkem ústředního výboru soudruhem Fried

lem Fürnbergem, jejímž členem je dále soudruh Robert Dubow ski . ( Potlesk.)

Delegaci Komunistické strany Finska , vedenou členem politic kého byra soudruhem Larsem Leevim Junttilou, jejímž členem je soudruh Aaro Uusitalo. ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Velké Británie, člena výkonné

ho výboru soudruha Berta Ramelsona . (Potlesk. ) Delegaci Komunistické strany Španělska , vedenou členem politického byra a sekretariátu ústředního výboru soudruhem Fer 11

nandem Claudinem, jejímž členem je dále soudruh Joseé Moix. ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Belgie , člena politického byra

a tajemníka ústředního výboru soudruha René Beelena. ( Potlesk. ) Delegátku Komunistické strany Holandska , členku ústředního výboru soudružku Annu Averinkovou. ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Dánska, předsedu strany soudru ha Knuda Jespersena . ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Švédska, člena politického byra Erika Karlssona. ( Potlesk. )

Delegaci Komunistické strany Řecka, vedenou prvním tajemní kem ústředního výboru soudruhem Kostasem Kolianisem. (Po tlesk . )

Delegáta Portugalské komunistické strany, generálního tajemní ka soudruha Alvara Cunhala , ( Potlesk . )

Delegáta Pokrokové strany pracujícího lidu Kypru, generální

ho tajemníka soudruha Ezechiase Papaioannoua. ( Potlesk. ) Delegáta Švýcarské strany práce, člena politického byra sou druha Franze Dübiho. ( Potlesk. ) Delegáta Komunistické strany San Marina, člena ústředního výboru soudruha Lino Celliho. ( Potlesk./

Delegáta Komunistické strany Lucemburska, generálního ta jemníka soudruha Dominiqua Urbanyho. ( Potlesk. ) Delegáta Irské dělnické strany , člena ústředního výboru sou druha Georga Jeffarese. ( Potlesk. ) Vítáme a zdravíme soudružské delegace komunistických a děl

nických stran Asie a Afriky. ( Potlesk. ) Zdravíme delegaci Komunistické strany Indonésie, vedenou

místopředsedou strany soudruhem Njotem. ( Potlesk. ) Delegáta Komunistické strany Japonska , člena předsednictva ústředního výboru a tajemníka ústředního výboru soudruha Sa tomi Hakamadu. ( Potlesk. )

Soudruha delegáta Syrské komunistické strany . ( Potlesk. ) Delegaci Lidové strany fránu Tudeh, vedenou soudruhem Abdulem Samadem Kambakshem. ( Potlesk. ) Delegáta Jordánské komunistické strany , soudruha Fuada Nas sara . ( Potlesk. ) Delegáta Komunistické strany Turecka , prvního tajemníka ústředního výboru soudruha Jacuba Demira . ( Potlesk. ) Delegátku Komunistické strany Izraele, členku politického byra soudružku Ester Vilenskou. ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Cejlonu , člena politického byra soudruha Chellappaha Komarasamyho. ( Potlesk. ) 12

Upřímně litujeme, že se na náš sjezd nemohla dostavit ohlášená delegace Komunistické strany Indie, vedená soudruhem Nambu

diripadem , generálním tajemníkem ústředního výboru Komunis tické strany Indie. Srdečně zdravíme indické komunisty , kteří

nyní pracují ve složité politické situaci . ( Potlesk. ) Srdečně vítáme rovněž delegáta Komunistické strany Austrálie, kandidáta politického byra soudruha Wiltona Johna Browna. ( Po tlesk. )

Delegáta Komunistické strany Nového Zélandu, člena politic kého byra soudruha Wiliamse. ( Potlesk. )

Zdravíme představitele alžírských komunistů , soudruhy Caidy ho Lakhdara a Mohameda Salaha Toumiho. ( Potlesk. )

Delegáta Tuniské komunistické strany , generálního tajemníka soudruha Mohameda Ennafau. Potlesk . )

Delegáta Komunistické strany Réunionu, generálního tajemníka Paula Vergése. ( Potlesk. )

Srdečně vítáme delegaci Komunistické strany Spojených států amerických v čele s členem národního výkonného výboru soudru hem Henry Winstonem, hrdinou amerického lidu. ( Potlesk . ) Delegaci Komunistické strany Kanady , vedenou členem národ ního výkonného výboru soudruhem Alfredem Dewhurstem , jejímž členem je soudruh William Tuomi . ( Potlesk. ) Vítáme delegace bratrských stran zemí Latinské Ameriky , které

mobilizují národy svých zemí do boje proti imperialistickému útla ku a zvůli Spojených států amerických, za dosažení skutečné svo body a nezávislosti . Zdravíme delegáta brazilských komunistů, soudruha Moisese Vinhase . / Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Argentiny , člena ústředního vý. boru soudruha Francisca Monaca. Potlesk . )

Delegáta Komunistické strany Chile, zástupce generálního ta jemníka soudruha José Augustina Gonzalese. Potlesk .) Delegáta Komunistické strany Bolívie , člena politického byra soudruha Simona Reyese Riveru. ( Potlesk . )

Delegaci Komunistické strany Uruguaye v čele s tajemníkem ústředního výboru soudruhem Albertem Suarezem , jejímž členem je dále soudruh Edison di Pascua . ( Potlesk. ) Delegáta Komunistické strany Kolumbie , generálního tajemní ka soudruha Gilberta Vieiru . Potlesk . )

Delegaci Mexické komunistické strany , vedenou soudruhem José Gregoriem Gonzálesem . ( Potlesk. )

Delegáta Paraguayské komunistické strany , soudruha Martina Rodrígueze . Potlesk .) 13

Delegáta Komunistické strany Ecuadoru, soudruha Ricarda Pa redese Romera. ( Potlesk. )

Delegáta Strany lidového předvoje Kostariky, soudruha Arnolda Ferreta Seguru. ( Potlesk. )

Delegáta Guatemalské strany práce. (Potlesk. ) Delegáta Dominikánské lidové socialistické strany, soudruha Dominga Santiaga. ( Potlesk. ) Delegaci Komunistické strany Hondurasu. ( Potlesk. ) Delegaci Nicaragujské socialistické strany, vedenou soudruhem Robertem Martínezem. ( Potlesk. ) Delegaci Komunistické strany Salvadoru, vedenou soudruhem José Sántosem. ( Potlesk. )

Delegáta Guadeloupské komunistické strany, soudruha Serge Pierra Justina . ( Potlesk. ) Delegáta Martinické komunistické strany , soudruha Armanda Nicolase. / Potlesk./

Delegáta Strany lidového sjednocení Haiti. ( Potlesk. ) Vítáme delegace dalších bratrských komunistických a dělnic kých stran, které přijely na náš sjezd a jejichž jména vzhledem

k postavení komunistických stran v jejich zemích nemůžeme zve řejňovat . Tím srdečněji tyto soudruhy na našem sjezdu vítáme. ( Potlesk. )

Vítáme na našem sjezdu velvyslance bratrských socialistic kých zemí a dalších spřátelených zemí. ( Potlesk. )

Jménem naší strany, našich pracujících vás, soudruzi, ještě jednou co nejsrdečněji vítám. (Potlesk. )

14

VOLBA PRACOVNÍHO PŘEDSEDNICTVA, SCHVÁLENÍ PROGRAMU XII. SJEZDU , SCHVÁLENÍ JEDNACÍHO ŘÁDU XII. SJEZDU AVOLBA SJEZDOVÝCH KOMISI

(VOLEBNÍ, NAVRHOVÉ, MANDÁTOVÉ)

SOUDRUH ANTONIN NOVOTNÝ :

Soudruzi a soudružky,

nyní přikročíme k volbě pracovního předsednictva XII . sjezdu

Komunistické strany Československa . Návrh vám byl, soudruzi, předložen, proto myslím, že není třeba jej číst . Souhlasíte, sou druzi ? Kdo souhlasí, aby se nečetl ? Děkuji . Je někdo proti ? Zdržel

se někdo hlasování ? Nikdo . Návrh schválen jednomyslně.

PRACOVNÍ PŘEDSEDNICTVO , XII . SJEZDU KSC

Alexovičová Melanie, kan didátka

brigády

východoslovenského

socialistické

práce

JZD Pěnčín ;

KV KSS ;

Dolanský Jaromír, člen po litického byra ústředního vý

Bacílek Karol , první tajemník ústředního výboru KSS ;

boru KSČ ; Dubček Alexander, tajemník

Černý Josef, vedoucí tajem-

Červený Eduard , strojvedou .

ústředního výboru KSČ ; Dvorský František, vedoucí

cí lokomotivního depa České

tajemník západoslovenského

ník OV KSC Tachov ;

KV KSS ;

Budějovice ; David Pavel, člen politického

Fierlinger

Zdeněk Zdeněk ,, člen politického byra ústředního výboru KSČ ; technolog Hamr František ,

byra ústředního výboru KSČ ; Dobiáš Václav, člen ústředního výboru KSČ , předseda UV Svazu čs. skladatelů ;

Dočkalová

Věra ,

ZŠ Brno, hrdina socialistic ké práce ;

vedoucí 15

Harus Jan, člen ústředního výboru KSČ ;

Miska Jaroslav, ředitel Sdru

kého byra ústředního výboru KSC ;

ostravsko -karvínských dolů ; Němec Josef, vedoucí tajem ník středočeského KV KSČ ;

Hlína Jan, kandidát politic-

Novotný Antonín , první ta

žení

Hendrych Jiří, člen polític-

kého byra ústředního výboru

jemnik KSČ ;

KSČ ;

Hron Pavel, člen ústředního výboru KSČ ; Jankovcová Ludmila , kan

ústředního

výboru

Pastyřík Miroslav, člen ústředního výboru KSČ ;

byra

Pecha František, vedoucí ta

Karásek Ladislav, člen celo

jemník východočeského KV KSČ ; Pla mínková Božena, člen

didátka

politického

ústředního výboru KSČ ;

závodního výboru KSČ na Do

ka OV KSČ Liberec ; Slabej Július, soustružník strojíren Piesok, hrdina so

le Eduard Urx ;

Kleň hová Ladislava, členka

ústředního výboru KSČ ; Kolder Drahomír,

cialistické práce ;

kandidát

politického byra ústředního výboru KSČ ; Köhler Bruno, kandidát politického byra ústředního vý

Slavik

boru KSC ;

městského KSČ Praha ;

tajemnik

boru KSČ :

Koucký Vladimír, tajemník ústředního výboru KSC ; Krček Antonín, vedoucí ta jemník

Václav,

ústředního výboru KSČ ; Šimůnek Otakar, člen poli tického byra ústředního vý

Široký Viliam, člen politic kého byra ústředního výboru KSČ :

výboru Šorm

František, kandidát ústředního výboru KSČ , před

Krosnář Josef, člen ústřed ního výboru KSČ ; Laštovička Bohuslav, kan

seda ČSAV ;

Štětka Josef, předseda ústřední revizní komise KSČ ; Zupka František , člen ústřed ního výboru KSČ .

didát ústředního výboru KSČ ; Lenart Jozef, člen ústředního výboru KSČ ;

Má někdo připomínky k předloženému návrhu ? Nemá. Kdo sou hlasí, ať zvedne ruku. Děkuji, soudruzi . Je někdo proti ? Zdržel se hlasování ? Nikdo . Pracovní předsednictvo XII . sjezdu Komunistic ké strany Československa je zvoleno jednomyslně. ( Potlesk./

1

16

SOUDRUH VILIAM ŠIROKÝ :

Soudružky a soudruzi, přistupujeme k jednání XII . sjezdu KSČ. Byl vám předložen program XII . sjezdu strany, návrh jednacího řádu, návrhy na členy návrhové, volební a mandátové komise. Předkládá se ke schválení tento program XII. sjezdu strany :

1. Zpráva ústředního výboru XII . sjezdu KSC o činnosti strany

a o hlavních směrech dalšího rozvoje naší socialistické spo lečnosti

2. Zpráva ústřední revizní komise KSČ 3. Diskuse

4. Schválení usnesení XII. sjezdu KSČ 5. Volba ústředního výboru KSČ a ústřední kontrolní a revizní komise KSČ.

Má někdo k navrženému programu XII. sjezdu strany připomín ky nebo doplňující návrh ? ( Neměl. ) Ne .

Kdo souhlasí s programem XII. sjezdu naší strany tak, jak byl navržen ? ( Hlasuje se. ) Děkuji .

Je někdo proti ? ( Nikdo. ) Zdržel se někdo hlasování ? ( Nikdo.; Ne. Program XII . sjezdu byl schválen jednomyslně. Dále je třeba schválit jednací řád XII . sjezdu. Návrh máte před sebou na stole.

Kdo z delegátů má připomínky nebo doplňující návrh ? ( Nikdo. ) Nikdo .

Kdo souhlasí s návrhem jednacího řádu XII. sjezdu. ( Hlasuje se. ) Děkuji .

Kdo je proti ? ( Nikdo. )

Kdo se zdržel hlasování ? ( Nikdo . ) Jednací řád XII. sjezdu byl jednomyslně schválen.

Prosím, aby zvolení členové předsednictva XII. sjezdu zaujali své místo na předsednické tribuně . Nyní přistupujeme ke schválení návrhu na volební komisi XII . sjezdu strany, která má připravit návrh na složení nového ústřed

ního výboru strany a návrh na ústřední kontrolní a revizní komi si. Kdo má k předloženému návrhu připomínku anebo doplňující návrh ? ( Nikdo. ) Nikdo . 17

Harus Jan, člen ústředního výboru KSČ ; Hendrych Jiří, člen politického byra ústředního výboru

Miska Jaroslav, ředitel Sdru ostravsko -karvínských žení dolů ; Němec Josef, vedoucí tajem ník středočeského KV KSČ ;

KSC ;

Novotný Antonín , první ta

Hlína Jan, kandidát politického byra ústředního výboru

jemnik

KSČ ; Hron Pavel , člen ústředního výboru KSČ ; Jankovcová Ludmila, kan didátka politického byra ústředního výboru KSČ ; Karásek Ladislav, člen celo

Pastyřík

výboru

Miroslav,

člen

ústředního výboru KSČ ; Pecha František, vedoucí ta jemník východočeského KV KSČ ; Plamínková Božena, člen

závodního výboru KSČ na Do

ka OV KSČ Liberec ;

le Eduard Urx ;

Kleňhová Ladislava, členka ústředního výboru KSČ ;

Slabej

politického byra ústředního výboru KSČ ;

soustružník

i

Šimůnek Otakar, člen poli tického byra ústředního vý boru KSČ ; Široký Viliam, člen politic

Köhler Bruno , kandidát po-

litického byra ústředního vý boru KSČ ;

Koucký Vladimír, tajemník ústředního výboru KSC ;

Krček Antonín, vedoucí

Július,

strojíren Piesok, hrdina so cialistické práce ; Václav, tajemník Slavík ústředního výboru KSČ ;

Kolder Drahomír, kandidát

jemník městského KSČ Praha ;

ústředního

KSČ ;

kého byra ústředního výboru KSČ : Šorm kandidát František,

ta

výboru

ústředního výboru KSČ , před seda ČSAV ; Štětka Josef, předseda ústřední revizní komise KSČ ;

Krosnář Josef, člen ústřed ního výboru KSČ ; Laštovička Bohuslav, kan

didát ústředního výboru KSČ ; Lenart Jozef, člen ústředního

Zupka František , člen ústřed ního výboru KSČ.

výboru KSČ ;

Má někdo připomínky k předloženému návrhu ? Nemá. Kdo sou hlasí, ať zvedne ruku . Děkuji, soudruzi . Je někdo proti ? Zdržel se hlasování ? Nikdo. Pracovní předsednictvo XII . sjezdu Komunistic ké strany Československa je zvoleno jednomyslně. (Potlesk . )

5

1

16

SOUDRUH VILIAM ŠIROKY :

Soudružky a soudruzi, přistupujeme k jednání XII . sjezdu KSČ. Byl vám předložen program XII . sjezdu strany , návrh jednacího řádu, návrhy na členy návrhové, volební a mandátové komise.

Předkládá se ke schválení tento program XII . sjezdu strany :

1. Zpráva ústředního výboru XII . sjezdu KSČ o činnosti strany a o hlavních směrech dalšího rozvoje naší socialistické spo lečnosti

2. Zpráva ústřední revizní komise KSČ 3. Diskuse

4. Schválení usnesení XII. sjezdu KSČ 5. Volba ústředního výboru KSČ a ústřední kontrolní a revizní komise KSČ.

Má někdo k navrženému programu XII . sjezdu strany připomín ky nebo doplňující návrh ? ( Neměl. ) Ne .

Kdo souhlasí s programem XII . sjezdu naší strany tak, jak byl navržen ? ( Hlasuje se. ) Děkuji .

Je někdo proti ? ( Nikdo. ) Zdržel se někdo hlasování ? (Nikdo .

Ne. Program XII . sjezdu byl schválen jednomyslně. Dále je třeba schválit jednací řád XII . sjezdu. Návrh máte před sebou na stole .

Kdo z delegátů má připomínky nebo doplňující návrh ? ( Nikdo. ) Nikdo .

Kdo souhlasí s návrhem jednacího řádu XII . sjezdu. ( Hlasuje se.

Děkuji.

Kdo je proti ? ( Nikdo. ) Kdo se zdržel hlasování ? ( Nikdo. )

Jednací řád XII . sjezdu byl jednomyslně schválen. Prosím, aby zvolení členové předsednictva XII . sjezdu zaujali své místo na předsednické tribuně.

Nyní přistupujeme ke schválení návrhu na volební komisi XII . sjezdu strany, která má připravit návrh na složení nového ústřed ního výboru strany a návrh na ústřední kontrolní a revizní komi si. Kdo má k předloženému návrhu připomínku anebo doplňující návrh ? ( Nikdo. ) Nikdo .

17

Kdo souhlasí s návrhem na složení volební komise tak, jak byl předložen ? ( Hlasuje se. ) Kdo je proti ? ( Nikdo. ) Kdo se zdržel hlasování? ( Nikdo. )

Volební komise byla jednomyslně schválena.

VOLEBNÍ KOMISE Hlína Jan , kandidát politické

Bodláková Jaroslava, člen ka OV KSČ Praha - východ ; Cvik Rudolf, vedoucí tajemník středoslovenského KV KSS ;

ho byra ústředního výboru KSČ ; Horák Bořivoj , člen západo

Čermák Václav, člen středo českého KV KSČ ;

českého KV KSC ;

Juran Josef, člen ústřední re vizní komise KSČ ;

ČÍ Ž Gabriel , člen středosloven ského KV KSS ;

Kapek Antonín , člen ústřed ního výboru KSČ ;

Daňková Jarmila, členka se veromoravského KV KSČ ;

Matúš František, zámečník Chemických závodů J. Dimit rova , Bratislava ; Pavlovsk ý Oldřich, vedoucí KV tajemník jihočeského

Duba Ján , vedoucí tajemník OV KSČ České Budějovice ; Dubček Alexander, tajemník ústředního výboru KSC ;

Grumel Ján, předseda ONV

KSČ ; Pecha František , vedoucí ta

Michalovce ;

Hendrych Jiří, člen politic

jemník

kého byra ústředního výboru KSČ :

východočeského

KV

KSČ .

Dále máme zvolit návrhovou komisi . Má někdo k předloženému

návrhu připomínky anebo doplňující návrhy ? ( Nikdo . ) Kdo souhlasí s návrhem na členy návrhové komise tak , jak je předložen ? ( Hlasuje se. ) Kdo je proti ? ( Nikdo. ) Kdo se zdržel hlasování ? ( Nikdo. )

Návrhová komise byla jednomyslně zvolena. NÁVRHOVA KOMISE Bacílek Karol , první tajem ník ústředního výboru KSS ;

Dlabaja Vlastimil, člen ov KSČ Karviná, 18

technolog

Prchlík Václav, člen ústřed

ZJŠ Brno , hrdina socialistické práce ; Havelka Jan , člen ústřední

ního výboru KSČ ; Skála Ivan , tajemník Svazu československých spisovate

Hamr

František ,

ho výboru KSČ ;

lů ; Slavík

Indra Alois , kandidát ústřed

ního výboru KSČ ; Köhler Bruno, kandidát poli tického byra ústředního vý.

Václav,

tajemník

ústředního výboru KSČ ; Šimůnek Otakar, člen poli tického byra ústředního výbo

boru KSČ ; Kolder Drahomír, kandidát

ru KSČ ; Široký Viliam, člen politic kého byra ústředního výboru

politického byra ústředního

výboru KSČ ;

KSC ; Šorm

Kosáček Josef, člen výcho . dočeského KV KSČ ;

František,

kandidát

ústředního výboru KSČ ;

Koucký Vladimír, tajemník ústředního výboru KSČ ;

Vaculík Martin, vedoucí ta

Krček Antonín, vedoucí ta jemnik městského výboru KSČ v Praze ; Lenart Jozef , člen ústředního výboru KSČ ;

Vlček Stanislav, vedoucí ta jemník severočeského KV

jemník jihomoravského KV KSČ ;

KSČ ; Voleník Oldřich , vedoucí ta jemník severomoravského KV KSČ ; Zupka František, člen ústřed

Novotný Antonín , první ta jemník ústředního výboru KSČ ; Miroslav , Pastyřík ústředního výboru KSČ ;

člen

ního výboru KSČ ,

Dále vám byl předložen návrh na mandátovou komisi . Přistou píme k její volbě .

Kdo má k návrhu připomínky, anebo pozměňující návrh ? (Hla suje se . ) Nikdo .

Kdo souhlasí s návrhem na složení mandátové komise, tak jak

je předložen ? ( Hlasuje se. ) Kdo je proti ? ( Nikdo. ) Kdo se zdržel hlasování ? ( Nikdo. )

Mandátová komise XII . sjezdu byla jednomyslně schválena .

19

MANDATOVÁ KOMISE Dvorsk ý František, vedoucí

Kosař Václav, kandidát měst ského výboru KSČ Ostrava ; Kraus František, tajemník východočeského KV KSČ ; Kuba František , vedoucí ta jemník západočeského KV KSČ ; Litvajová Elena, členka

tajemník západoslovenského KV KSS ;

Gross Alois, člen Jihočeského KV KSČ ; Hrabec Eduard , vedoucí ta .

jemník OV KSČ Frýdek -Mís tek ;

ústředního výboru KSČ ; Orságová Alena, členka ov

Hron Pavel , člen ústředního výboru KSČ ;

KSČ Louny ;

Chlebec Emil , vedoucí tajemník

Špaček Josef, vedoucí oddě

východoslovenského

KV KSS ;

lení jihomoravského KV KSČ.

Přistoupíme nyní k prvnímu bodu programu XII . sjezdu naší

strany. Soudruh Antonín Novotný přednese zprávu ústředního vý boru XII. sjezdu Komunistické strany Československa o činnosti strany a o hlavních směrech dalšího rozvoje naší socialistické

společnosti. Prosím soudruha Novotného, aby se ujal slova. (PO tlesk. )

20

ZPRÁVA ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU XII. SJEZDU KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA

O ČINNOSTI STRANY A OHLAVNÍCH SMĚRECH DALŠÍHO ROZVOJE NAŠI SOCIALISTICKÉ SPOLEČNOSTI přednesená prvním tajemníkem OV KSČ SOUDRUHEM ANTONINEM NOVOTNÝM

Soudružky a soudruzi , podávám XII. sjezdu Komunistické strany Československa jmé nem ústředního výboru zprávu o činnosti strany, o vývoji naši společnosti od XI . sjezdu, o tom, jak strana a všechen náš, lid

uskutečňovali politickou linii stanovenou XI. sjezdem naší strany V roce 1958.

Mezi XI. a XII . sjezdem došlo k historické události v životě na. šeho lidu, v životě naší strany. Splnil se náš velký cíl : V naší re

publice zvítězil socialistický řád. Tím byla otevřena nová cesta , cesta k plnému uplatnění všech forem socialistického života v na ší zemi v duchu marxismu-leninismu. Tohoto vítězství strany, děl nické třídy i ostatních pracujících bylo docíleno v poměrně krátké

době po rozhodné porážce reakčních sil v únoru 1948 proto , že strana se neustále opírala ve své činnosti o pracující a proto , že velká většina lidu měla pevnou důvěru ve stranu. Bylo ho do cíleno i proto, že naše strana se opírala o bratrské přátelství

sovětského lidu, o velké zkušenosti Komunistické strany Sovětské ho svazu .

Proto ústřední výbor strany i v současné době, vycházeje dů sledně z učení marxismu-leninismu, že lid je tvůrcem všech ma teriálních a duchovních hodnot společnosti , učinil hodnocení do savadního vývoje a stanovení směrů dalšího rozvoje naší socia listické společnosti záležitostí nejširších vrstev pracujících na ší země .

Příprava XII. sjezdu se tak stala dalším významným krokem

v prohlubování socialistické demokracie , dále upevnila spojení 21

strany s lidem a byla nesmírně poučnou školou politické aktivity, řízení a správy socialistické společnosti. Veřejná stranická diskuse, jejímž základem byl dokument »O výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti« , by la politickou událostí celospolečenského významu. Politické stra

ny i společenské organizace sdružené v Národní frontě se podí lely na organizaci diskuse a zúčastnily se jí. Veřejných schůzí strany, kterých se konalo na 46 000 , se zú častnilo přes 3 milióny členů strany a bezpartijních. S diskus

ními příspěvky na těchto schůzích vystoupilo přes půl miliónu účastníků. Kromě toho se uskutečnily tisíce různých besed, tisi ce občanů vyslovily své názory a náměty v dopisech orgánům

strany, Rudému právu i jiným listům. Celkem bylo podáno přes 300 000 různých námětů, návrhů a připomínek. Velmi cenný pří

1

spěvek představují závazky k zabezpečení úkolů státního plánu a další rozmach socialistické soutěže na počest XII. sjezdu stra

ny. Uprostřed předsjezdové diskuse se zrodilo i významné hnutí za socialistický poměr k práci, za čest dělníka, za čest zemědělce. Vysokou účastí a aktivitou v diskusi dokumentovali pracující

živý zájem o závažné otázky dalšího vývoje společnosti, zejmé na vývoje naší ekonomiky, a potvrdili, že problémy národního hospodářství a výroby zvládají, že jsou jim vlastní. V předsjezdové diskusi byl vysloven souhlas s návrhy a námě ty, které ústřední výbor strany shrnul v dokumentu » 0, výhledech

dalšího rozvoje naší socialistické společnosti«. Se souhlasem bylo přijato hodnocení výsledků práce strany a lidu za období od XI . sjezdu strany. Také jednání okresních a krajských konferencí bylo ve znamení současné problematiky národního hospodářství, za

1

bývalo se otázkami života celé země , prací v okresech a krajích. Jednání konferencí bylo věcné, otevřené a kritické , s cílem řešit nedostatky a zabezpečit v duchu předsjezdového dokumentu úko ly v rámci okresu či kraje.

Uzavíráme-li sjezdovým jednáním veřejnou stranickou diskusi, můžeme znovu říci, že tato cesta otevřené rozpravy lidu před dů ležitými rozhodnutími strany je již u nás osvědčenou cestou spo jení ústředního výboru a celé strany s pracujícími , osvědčenou

1 1

formou socialistické demokracie . Pro členy strany i bezpartijní je to cesta nového poznávání politických, hospodářských i stát ně správních záležitostí , je účinnou politickou školou.

Veřejná stranická diskuse znovu potvrdila velikou důvěru na prosté většiny našeho lidu ke komunistické straně a k jejímu ústřednímu výboru, potvrdila pevnou jednotu strany a lidu. Zkušenosti z diskuse ukazují, že bude třeba pokračovat dále

1

1

22

v prohlubování této i dalších demokratických forem života, aby pomocí vlivu pracujících se upevňovalo naše zřízení, rozvíjela se ekonomika a kultura, aby zmizely z naší stranické , veřejné i státní činnosti všechny zjevy byrokratismu a administrování, bezduchého úřadování, všechny zjevy poškozující naši společnost. Bude třeba, aby plodné výsledky diskuse byly orgány strany, státu i orgány hospodářského řízení na všech stupních plně vy užity pro potřeby života země a zejména zabezpečena soustavná kontrola, jak jsou uskutečňovány všechny kladné náměty a ná vrhy. I

Soudruzi, mezi pěti základními úkoly výstavby socialismu stanovil XI .

sjezd naší strany v roce 1958 dosáhnout rozhodujícího vítězství socialistických výrobních vztahů v naší zemi a odstranit zbytky vykořistovatelských tříd.

Pokud jde o likvidaci zbytku vykořisťovatelských tříd, byl úkol splněn v tomto období již bez obtíží, neboť v době XI. sjezdu zů

stal na vesnici zbytek kulactva, jejichž hospodářství představo vala jen 1,6 procenta veškeré zemědělské půdy. Důsledným ome

zováním a zatlačováním bylo kulactvo jako třída zcela odstra něno, a tím také odstraněno soukromé vlastnictví výrobních pro

středků, které by umožňovalo vykořisťování člověka člověkem.

Mnohem obtížnější bylo dokončit složitý proces přechodu ši roké vrstvy malovýrobců, drobných a středních rolníků na cestu

socialistické velkovýroby . V usnesení XI. sjezdu bylo uloženo v podstatě dokončit přechod k družstevní velkovýrobě. Tento úkol

byl splněn, a tak i v zemědělství nabyl rozhodující převaliy so cialistický sektor. V současné době hospodaří státní hospodářství a jednotná zemědělská družstva na 88,9 procenta zemědělské půdy a na 91,8 procenta orné půdy. To znamená, že na základnu socia

listické zemědělské velkovýroby byla převedena v podstatě vše chna rolnická hospodářství, která připadala vzhledem k jejich vý. robním podmínkám v úvahu. Je nutné vyzvednout, že tento úkol jsme vyřešili, aniž došlo k poklesu celkového objemu zemědělské výroby proti předváleč né úrovni . V průběhu socializace byl naopak postupně vyrovnán

asi 20procentní pokles zemědělské výroby z válečných a pováleč ných let . Intenzita zemědělské výroby se v letech 1950—1961 zvýšila asi o 20 procent a produktivita práce na stálého země . dělského pracovníka asi o 79 procent. Souhrnným vyjádřením

těchto změn je skutečnost, že od roku 1949, kdy začalo združ 23

stevňování zemědělství, se také podstatně zvýšila tržní zeměděl ská produkce. Úkol XI . sjezdu naší strany - zabezpečit vítězství socialistic

kých výrobních vztahů v zemědělství – jsme splnili v plném rozsahu, mimo malou část půdy v podhorských a horských oblas tech, která zůstává v držení jednotlivě hospodařících rolníků. Existence tohoto nepodstatného zbytku malovýroby nemůže nic změnit na socialistickém charakteru naší společnosti . Z naší společnosti byly zcela odstraněny antagonistické třídy a tvoří ji dnes spřátelené třídy dělníků a družstevních rolníků spolu s pracující inteligencí. V průběhu těchto let dále rostl vý . znam dělnické třídy. V předsjezdovém dokumentu byla uvedena fakta o jejím početním růstu, který činil podle posledního sčítání lidu 52,3 procenta z hospodářsky činného obyvatelstva. Vztahy mezi dělnickou třídou a ostatními vrstvami obyvatelstva se dále

upevnily. Zájmy dělníků a družstevních rolníků jsou si stále bliž ší. Velkovýrobní formy v zemědělství a způsob života naší ves nice, její blízkost městu, to, že v převážném počtu našich vesnic

žijí dělníci a družstevní rolníci společně, vytvořilo zvlášť přízni vé předpoklady socialistického společenského vývoje . Obdobné vztahy těsné spolupráce a přátelství se dále upevňovaly mezi dělnickou třídou a inteligencí. Proces získání staré inteligence

byl úspěšně dovršen. Její naprostá většina přešla na pozice so cialismu. Současně vyrostla nová inteligence z řad dělníků a druž stevních rolníků. Inteligence postupně pozbývá rysů zvláštní spo lečenské vrstvy a stává se stále více nedílnou součástí dělnické třídy a družstevního rolnictva .

Také ostatní úkoly rozvoje společnosti, které stanovil XI . sjezd , jsme úspěšně plnili. Učinili jsme řadu významných opatření k pro hloubení a zdokonalení socialistické demokracie, ke zvýšení účas ti pracujících na správě státu a hospodářství. V uplynulých letech se také dále výrazně upevňovala politic

ká a ideologická jednota lidu v duchu marxisticko-leninského učení. O tom svědčí postoj našich pracujících při všech závaž ných událostech mezinárodního rázu, které jsme prožili. O tom svědčí pozitivní postoj našeho lidu ke všem problémům našeho vnitřního vývoje. Aktivní vztah pracujících k otázkám hospodár ství , jejich vůle a činy v socialistickém soutěžení, v brigádách socialistické práce jsou jedním ze základních kamenů stále pev nější politické a ideové jednoty naší socialistické společnosti . Vytvořením takové společnosti , jak to konstatovala strana na celostátní konferenci v roce 1960

zvítězil v naší zemi jednou

provždy socialistický společenský řád. ( Potlesk. ) Celostátní kon 24

ference Komunistické strany Československa v roce 1960 tak v podstatě uzavírá první etapu boje strany za vybudování socia listického řádu v naší vlasti přechodné období od kapitalis mu k socialismu. Tato historická skutečnost se stala základem

pro přijetí nové, socialistické ústavy Československé socialistické republiky. Vstoupili jsme do nového období našich dějin, jehož

hlavním obsahem je všestranný rozvoj socialistické společnosti. Lze tedy plným právem říci, že hlavní úkoly stanovené XI. sjez

dem v oblasti společenského rozvoje byly úspěšně splněny. Stra na vedla pracující lid naší země při plnění těchto úkolů správ nou cestou, majíc především na zřeteli upevňování a prohlubo vání svazku mezi dělnickou třídou a třídou družstevních rolníků,

upevňování politické a ideové jednoty všeho lidu v duchu marxis mu -leninismu, upevňování moci dělnické třídy a všestranné za bezpečení republiky. *

Spolu s úsilím o definitivní vítězství socialistických výrobních vztahů a upevňováním politické a morální jednoty lidu věnovala strana neustálou pozornost zabezpečování další základní směrni ce XI. sjezdu, která ukládala dále všestranně rozvíjet výrobní síly v průmyslu na podkladě nejvyšší techniky a vysoké produktivity

práce, v souladu s rozvojem výrobních sil v průmyslu dosáhnout vzestupu intenzity zemědělské výroby, a tak zajistit stálý růst životní úrovně lidu.

Výsledkem plnění této směrnice byl další růst socialistické vý. roby, zvláště výroby průmyslové. Na základě předchozích úspě chů byla splněním druhého pětiletého plánu dobudována mate riální a výrobní základna socialismu v naší zemi. Hodnota průmyslové výroby vzrostla mezi XI a XII . sjezdem

o 44 procent. Rozvoj průmyslu se opíral především o přednostní růst těžkého strojírenství, hutnictví a zčásti i chemie. Výroba vý robních prostředků vzrostla za toto období o 50 procent, výroba spotřebních předmětů o 34 procent. Počet pracovníků v průmys

lu vzrostl zhruba o 310 000 a dnes pracuje v průmyslu přes 2 mi lióny 400 tisíc pracovníků . V celém národním hospodářství pra cuje na 43,5 procenta žen. Národní důchod vzroste proti roku 1958 asi o čtvrtinu .

Na rozvoj našeho národního hospodářství bylo v období mezi XI . a XII. sjezdem vynaloženo zhruba 175 miliard Kčs investic. By

la vybudována řada významných výrobních kapacit, které napří klad představují roční produkci na 20 mil. tun uhlí a lignitu , přes 25

2000 MW elektrárenského výkonu , více než 4 mil . tun roční ka pacity válcovacích tratí a na 2 mil . tun roční produkce cementu . V uplynulých letech byly mimo jiné uvedeny do provozu takové

významné kapacity, jako je společnou československo - sovětskou prací vybudovaný ropovod »Družba« , byla uvedena do provozu první část závodu Slovnaft, dále jsme vybudovali briketárnu v Ti sové , první část dusíkárny v Šale, závod na kapronová vlákna v Humenném, dřevokombinát Smrečina, několik velkých vodních děl a podobně . V zemědělství byly vybudovány stavby pro ustájení

1 823 000 kusů skotu a 2 137 000 prasat. Byla rekonstruována řada závodů, v určitých oborech zčásti specializována výroba a uplatně na automatizace v některých výrobních procesech.

V rámci rozvoje celého národního hospodářství v uplynulých letech dále pokračovalo vyrovnávání ekonomické úrovně Sloven

ska s českými kraji. Průmyslová výroba na Slovensku vzrostla v letech 1958-1962 o 59 procent, tedy více , než byl průměrný

růst v celém Československu. V současné době se podílí Sloven sko na celkové průmyslové výrobě naší republiky již 18,5 procen ta. Proti předválečné úrovni vzrostla výroba na Slovensku více než 12krát a průmysl zaměstnává 4krát více pracujících než v do

bě nejvyšší kapitalistické konjunktury. Například ve strojírenství se dnes na Slovensku vyrábějí již velmi složité a technicky nároč né stroje, kvalifikace techniků a dělníků se značně zvýšila. Někte rá průmyslová odvětví budovaná na Slovensku již jsou a jiná ještě budou důležitým úsekem pro rozvoj celého národního hospodář ství republiky . *

Značně pomaleji než průmysl , a také pomaleji, než bylo pláno váno, se rozvíjelo zemědělství. Hrubá zemědělská výroba se za

léta 1958 až 1962 v průměru nezvýšila a je asi na předválečné úrovni . Z toho rostlinná výroba bude letos hlavně v důsledku špatných klimatických podmínek letošního roku asi o 6,8 procen

ta nižší než v roce 1958 , kdežto živočišná o 5,3 procenta vyšší. Tento stav svědčí o dosud nízké účinnosti prostředků, které naše

společnost vložila do rozvoje zemědělství. Jen za léta 1958–1962 činily investice do zemědělství přes 28 miliard Kčs, převážně na výstavbu hospodářských objektů a na vybavení zemědělství stroji . Další růst mechanizace zemědělské výroby v těchto letech charakterizují tato fakta : počet traktorů se zvýšil z 61 932 na 125 800, počet obilních kombajnů z 5027 na 10 400 , počet kombaj nů na brambory ze 131 na 2500 , silážních kombajnů ze 4285 na

17 500. Podobně je tomu v dalších druzích strojů. Je třeba připo 26

nienout, že tyto investice do značné míry zabezpečovaly vytváření předpokladů pro vítězství socialistických výrobních vztahů v ze mědělství a také nahrazovaly úbytek pracovních sil, který proti roku 1937 činí asi 2 milióny osob. Bezprostředních investic do pů

dy bylo méně . Teprve v posledním období byly vynaloženy větší prostředky na meliorace a závlahy a postupně se zvyšují dávky umělých hnojiv.

Na základě dosažených výsledků v rozvoji materiálně technic ké základny se dále upevnilo postavení Československa jako jed noho z předních průmyslově vyspělých států na světě. Dále se zvět

šil náš příspěvek k rozvoji ekonomické síly světové socialistické soustavy i náš příspěvek k hospodářskému rozvoji zemí, které se osvobodily z koloniálního područí. Významných úspěchů bylo v období mezi XI . a XII. sjezdem dosaženo v rozvoji životní úrovně lidu. Snižováním maloobchodních cen, zejména však významnými opatřeními v oblasti společenské spotřeby, zaměřenými především na rodiny s více dětmi, se ži votní náklady dělnických a zaměstnaneckých rodin snížily v ro ce 1961 proti roku 1958 o 5 procent, zemědělských domácností dokonce o 6,5 procenta. Reálné mzdy pracujících vzrostly o 13 procent a úplný reálný důchod na obyvatele včetně společenské

spotřeby byl v roce 1961 asi o 15 procent vyšší než v roce 1958. Značně vzrostla v uplynulých letech společenská spotřeba, což je především výsledek plnění směrnice XI. sjezdu o přednost ním růstu životní úrovně rodin s více dětmi. V roce 1961 činily

celkové náklady na společenskou spotřebu, bez investic v této ob lasti, téměř 16,4 miliardy korun. To prakticky představuje další

zvýšení čistých pracovních příjmů zhruba o 17 procent. V letošním roce se tyto náklady dále zvýšily zapojením členů jednotných zemědělských družstev do jednotného systému sociálního a dů chodového zabezpečení. Úrovní výživy a odívání se Československá socialistická repub lika dnes řadí na jedno z předních míst ve světě . Například ka lorická hodnota stravy činí u nás na osobu přes 3100 kalorií den

ně, což je značně více než v Německé spolkové republice, kde na osobu a den připadá 2890 kalorií, ve Francii 2940 a v Itálii

2710 kalorií. I spotřeba tkanin na obyvatele je u nás na vysoké úrovni a spotřeba obuvi je u nás největší na světě. Naproti tomu ještě ne plně zabezpečujeme potřebu některých předmětů dlou hodobého užívání. V souladu se směrnicemi XI . sjezdu strany o vyřešení bytového problému do roku 1970 se značně zrychlilo tempo bytové vý

stavby . Za poslední čtyři roky a první polovinu roku 1962 bylo 27

pracujícím předáno přes 315 000 nových bytů o celkové ploše 12 miliónů čtverečních metrů při dalším zlepšení průměrného byto vého standardu. Z toho ve státní a podnikové výstavbě bylo pře dáno 192 000 bytů, v družstevní výstavbě 29 000 bytů . Soukromou

výstavbou získali pracujícỉ 95 000 nových bytů. V době mezi XI. a XII. sjezdem jsme věnovali velkou pozor nost i růstu všeobecné i odborné vzdělanosti pracujících a dalšímu rozvoji kultury. Byl dokončen přechod 'na devítiletou povinnou školní docházku, bylo dosaženo i zkvalitnění výuky , rozšířily se

možnosti vzdělání po pracovní době. Vysoké školy, i když je jich kapacita ještě nezajišťuje dostatečně naše potřeby ve výcho vě kvalifikovaných kádrů, prošly rovněž značným rozvojem. Svěd čí o tom fakt, že proti necelým 13 000 nových posluchačů, kteří byli přijati v roce 1958–1959, nastoupilo jich letos na vysoké školy 20 800. V kursech pro zvýšení vzdělání a odborné kvalifi

kace studuje při zaměstnání při pracovních úlevách a finanční pomoci na středních a vysokých školách dnes 220 000 pracujících, zatímco v roce 1958 jich studovalo 77 200. Soudruzi a soudružky, to jsou některé základní ukazatele o po zitivních stránkách rozvoje naší společnosti v uplynulém období. Je nesporné, že od XI . sjezdu strany jsme učinili výrazný krok

vpřed . Při veškeré skromnosti ve vyjadřování výsledků práce stra ny a lidu jsme hrdi na to, že toto období velkého a plodného úsill strany přineslo další úspěchy v rozvoji celé naší společnosti, v budování socialistického státu, v rozvoji výrobních sil země, ve

zvyšování životní a kulturní úrovně lidu. Nevidět tyto úspěchy může jen beznadějný pesimista nebo člověk malověrný , který při první nesnázi propadá nevíře v sílu politiky naší strany, v sílu lidu, v sílu socialismu.

Ocenění dosažených výsledků stavíme právem do popředí, pro tože tyto výsledky tvoří pevnou politickou a hospodářskou zá všestranně kladnu, z níž budeme vycházet k dalšímu úkolu rozvíjet naši socialistickou společnost s cílem vytvořit předpo -

klady pro přechod ke komunistické společnosti. Hovoříme-li na prvním místě o úspěších, neznamená to, že chce me oslabit kritické hodnocení zkušeností a výsledků této etapy. Nezakrýváme si, že se v tomto období - zejména v posledních letech nahromadila řada problémů, které musíme řešit v dal ším vývoji.

Proto také ústřední výbor v dokumentu předloženém k před sjezdové diskusi velmi otevřeně na tyto problémy ukázal . Bude správné, aby i náš XII . sjezd strany soustředil své jednání přede

vším na všestrannou analýzu rozvoje národního hospodářství, na 28

problémy organizace a řídících vztahů státního a hospodářského řízení, zvážil a zobecnil výsledky diskuse pracujících s cílem od stranit všechno, co se v životě naší země ukázalo nevhodné, ne

správné či špatné. Na základě takového rozboru stanovit směrni ce pro další rozvoj socialistické společnosti závazné pro ústřední výbor a celou stranu , pro všechen lid. Při zkoumání příčin negativních jevů musíme se zaměřit na

rozbor vývoje za delší období, zkoumat vnější i vnitřní příčiny včetně chyb a nedostatků, kterých jsme se dopustili v řídící a organizátorské činnosti, v poznávání i používání objektivně plat ných ekonomických zákonitostí při projektech našich plánů i při jejich rozpracovávání a uskutečňování.

Podrobná analýza plně potvrdila to , o čem ústřední výbor již zčásti informoval stranu počátkem tohoto roku, že do uskuteč

ňování přijatých plánů nepříznivě zasáhly i některé vnější vlivy jak hospodářského, tak i politického rázu. Důsledky náhlých a nečekaných vnějších a některých dalších

vlivů, které negativně zasáhly do našeho národního hospodářství, se projevily v zahraničním obchodě, který musel krýt potřeby ná

rodního hospodářství značně zvýšeným dovozem z kapitalistic kých trhů. To nám přineslo vzhledem k dosavadní orientaci naši

výroby i zahraničního obchodu nejen určité těžkosti, ale i znač né ztráty , které postupně vyrovnáváme. Mimořádné prostředky si také vyžádala opatření, která bylo nutno provést k zajištění obranyschopnosti naší země, zejména na podzim loňského roku, kdy akce imperialistů zostřily meziná rodní situaci.

Přesto však na porušení harmonického rozvoje národního hos

podářství měly vliv hlavně vnitřní příčiny, z nichž za základní považujeme tyto : Za prvé :

Došlo k porušení proporcionálního rozvoje národního hospodář ství, a tím k růstu živelnosti i k napjatosti mezi možnostmi vý. roby a spotřebou. Za druhé :

Nebyl plně doceněn význam zemědělství pro celkový rozvoj národního hospodářství, a tím i pro zabezpečení růstu životní úrovně obyvatelstva. Za třetí :

Byl porušen princip demokratického centralismu, který musí být respektován v celém rozsahu řídící , organizátorské a pláno vací činnosti v socialistickém hospodářství. 29

strany s lidem a byla nesmírně poučnou školou politické aktivity, řízení a správy socialistické společnosti . Veřejná stranická diskuse , jejímž základem byl dokument » O výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti« , by la politickou událostí celospolečenského významu. Politické stra

ny i společenské organizace sdružené v Národní frontě se podí lely na organizaci diskuse a zúčastnily se jí. Veřejných schůzí strany, kterých se konalo na 46 000, se zú častnilo přes 3 milióny členů strany a bezpartijních. S diskus ními příspěvky na těchto schůzích vystoupilo přes půl miliónu účastníků. Kromě toho se uskutečnily tisíce různých besed, tisí ce občanů vyslovily své názory a náměty v dopisech orgánům strany, Rudému právu i jiným listům. Celkem bylo podáno přes

300 000 různých námětů, návrhů a připomínek. Velmi cenný pří spěvek představují závazky k zabezpečení úkolů státního plánu a

další rozmach socialistické soutěže na počest XII. sjezdu stra ny. Uprostřed předsjezdové diskuse se zrodilo i významné hnutí za socialistický poměr k práci, za čest dělníka, za čest zemědělce. Vysokou účastí a aktivitou v diskusi dokumentovali pracující

živý zájem o závažné otázky dalšího vývoje společnosti , zejmé na vývoje naší ekonomiky, a potvrdili, že problémy národního

hospodářství a výroby zvládají, že jsou jim vlastní. V předsjezdové diskusi byl vysloven souhlas s návrhy a námě ty, které ústřední výbor strany shrnul v dokumentu »0, výhledech

dalšího rozvoje naší socialistické společnosti «. Se souhlasem bylo přijato hodnocení výsledků práce strany a lidu za období od XI. sjezdu strany. Také jednání okresních a krajských konferencí bylo ve znamení současné problematiky národního hospodářství, za bývalo se otázkami života celé země , prací v okresech a krajích. Jednání konferencí bylo věcné, otevřené a kritické, s cílem řešit

1

nedostatky a zabezpečit v duchu předsjezdového dokumentu úko ly v rámci okresu či kraje.

Uzavíráme-li sjezdovým jednáním veřejnou stranickou diskusi, můžeme znovu říci, že tato cesta otevřené rozpravy lidu před dů ležitými rozhodnutími strany je již u nás osvědčenou cestou spo jení ústředního výboru a celé strany s pracujícími , osvědčenou formou socialistické demokracie. Pro členy strany i bezpartijní je to cesta nového poznávání politických , hospodářských i stát

1

ně správních záležitostí, je účinnou politickou školou. Veřejná stranická diskuse znovu potvrdila velikou důvěru na. prosté většiny našeho lidu ke komunistické straně a k jejímu ústřednímu výboru , potvrdila pevnou jednotu strany a lidu . Zkušenosti z diskuse ukazují, že bude třeba pokračovat dále 22

1

v prohlubování této i dalších demokratických forem života , aby pomocí vlivu pracujících se upevňovalo naše zřízení, rozvíjela se ekonomika a kultura, aby zmizely z naší stranické , veřejné i státní činnosti všechny zjevy byrokratismu a administrování, bezduchého úřadování, všechny zjevy poškozující naši společnost. Bude třeba, aby plodné výsledky diskuse byly orgány strany, státu i orgány hospodářského řízení na všech stupních plně vy. užity pro potřeby života země a zejména zabezpečena soustavná

kontrola, jak jsou uskutečňovány všechny kladné náměty a ná vrhy. I

Soudruzi,

mezi pěti základními úkoly výstavby socialismu stanovil XI . sjezd naší strany v roce 1958 dosáhnout rozhodujícího vítězství

socialistických výrobních vztahů v naší zemi a odstranit zbytky vykořisťovatelských tříd.

Pokud jde o likvidaci zbytku vykořisťovatelských tříd, byl úkol splněn v tomto období již bez obtíží, neboť v době XI. sjezdu zů

stal na vesnici zbytek kulactva, jejichž hospodářství představo vala jen 1,6 procenta veškeré zemědělské půdy. Důsledným ome zováním a zatlačováním bylo kulactvo jako třída zcela odstra

něno, a tím také odstraněno soukromé vlastnictví výrobních pro středků, které by umožňovalo vykořisťování člověka člověkem. Mnohem obtížnější bylo dokončit složitý proces přechodu ši roké vrstvy malovýrobců, drobných a středních rolníků na cestu socialistické velkovýroby. V usnesení XI . sjezdu bylo uloženo v podstatě dokončit přechod k družstevní velkovýrobě. Tento úkol

byl splněn, a tak i v zemědělství nabyl rozhodující převaly so cialistický sektor. V současné době hospodaří státní hospodářství a jednotná zemědělská družstva na 88,9 procenta zemědělské půdy a na 91,8 procenta orné půdy. To znamená, že na základnu socia

listické zemědělské velkovýroby byla převedena v podstatě vše chna rolnická hospodářství, která připadala vzhledem k jejich vý robním podmínkám v úvahu.

Je nutné vyzvednout, že tento úkol jsme vyřešili, aniž došlo k poklesu celkového objemu zemědělské výroby proti předváleč né úrovni . V průběhu socializace byl naopak postupně vyrovnán

asi 20procentní pokles zemědělské výroby z válečných a pováleč ných let . Intenzita zemědělské výroby se v letech 1950–1961

zvýšila asi o 20 procent a produktivita práce na stálého země. dělského pracovníka asi o 79 procent. Souhrnným vyjádřením těchto změn je skutečnost, že od roku 1949, kdy začalo združ 23

stevňování zemědělství, se také podstatně zvýšila tržní zeměděl ská produkce. Úkol XI . sjezdu naší strany

zabezpečit vítězství socialistic

kých výrobních vztahů v zemědělství – jsme splnili v plném rozsahu, mimo malou část půdy v podhorských a horských oblas tech, která zůstává v držení jednotlivě hospodařících rolníků. Existence tohoto nepodstatného zbytku malovýroby nemůže nic změnit na socialistickém charakteru naší společnosti.

Z naší společnosti byly zcela odstraněny antagonistické třídy a tvoří ji dnes spřátelené třídy dělníků a družstevních rolníků spolu s pracující inteligencí. V průběhu těchto let dále rostl vý . znam dělnické třídy . V předsjezdovém dokumentu byla uvedena fakta o jejím početním růstu, který činil podle posledního sčítání

lidu 52,3 procenta z hospodářsky činného obyvatelstva. Vztahy mezi dělnickou třídou a ostatními vrstvami obyvatelstva se dále

upevnily. Zájmy dělníků a družstevních rolníků jsou si stále bliž ší. Velkovýrobní formy v zemědělství a způsob života naší ves nice, její blízkost městu, to, že v převážném počtu našich vesnic

žijí dělníci a družstevní rolníci společně, vytvořilo zvlášť přízni vé předpoklady socialistického společenského vývoje. Obdobné

vztahy těsné spolupráce a přátelství se dále upevňovaly mezi dělnickou třídou a inteligencí. Proces získání staré inteligence byl úspěšně dovršen. Její naprostá většina přešla na pozice so cialismu. Současně vyrostla nová inteligence z řad dělníků a druž

stevních rolníků. Inteligence postupně pozbývá rysů zvláštní spo lečenské vrstvy a stává se stále více nedílnou součástí dělnické třídy a družstevního rolnictva.

Také ostatní úkoly rozvoje společnosti, které stanovil XI . sjezd, jsme úspěšně plnili. Učinili jsme řadu významných opatření k pro hloubení a zdokonaleni socialistické demokracie , ke zvýšení účas ti pracujících na správě státu a hospodářství. V uplynulých letech se také dále výrazně upevňovala politic ká a ideologická jednota lidu v duchu marxisticko -leninského učení. O tom svědčí postoj našich pracujících při všech závaž ných událostech mezinárodního rázu, které jsme prožili. O tom svědčí pozitivní postoj našeho lidu ke všem problémům našeho vnitřního vývoje. Aktivní vztah pracujících k otázkám hospodář ství , jejich vůle a činy v socialistickém soutěžení , v brigádách socialistické práce jsou jedním ze základních kamenů stále pev nější politické a ideové jednoty naší socialistické společnosti . Vytvořením takové společnosti , jak to konstatovala strana na celostátní konferenci v roce 1960

zvítězil v naší zemi jednou

provždy socialistický společenský řád. ( Potlesk. ) Celostátní kon 24

ference Komunistické strany Československa v roce 1960 tak v podstatě uzavírá první etapu boje strany za vybudování socia listického řádu v naší vlasti přechodné období od kapitalis mu k socialismu. Tato historická skutečnost se stala základem pro přijetí nové, socialistické ústavy Československé socialistické republiky. Vstoupili jsme do nového období našich dějin, jehož hlavním obsahem je všestranný rozvoj socialistické společnosti. Lze tedy plným právem říci, že hlavní úkoly stanovené XI. sjez dem v oblasti společenského rozvoje byly úspěšně splněny. Stra na vedla pracující lid naší země při plnění těchto úkolů správ nou cestou, majíc především na zřeteli upevňování a prohlubo vání svazku mezi dělnickou třídou a třídou družstevních rolníků,

upevňování politické a ideové jednoty všeho lidu v duchu marxis mu-leninismu, upevňování moci dělnické třídy a všestranné za bezpečení republiky.

Spolu s úsilím o definitivní vítězství socialistických výrobních

vztahů a upevňováním politické a morální jednoty lidu věnovala strana neustálou pozornost zabezpečování další základní směrni

ce XI. sjezdu, která ukládala dále všestranně rozvíjet výrobní síly v průmyslu na podkladě nejvyšší techniky a vysoké produktivity práce, v souladu s rozvojem výrobních sil v průmyslu dosáhnout

vzestupu intenzity zemědělské výroby, a tak zajistit stálý růst životní úrovně lidu .

Výsledkem plnění této směrnice byl další růst socialistické vý

roby, zvláště výroby průmyslové. Na základě předchozích úspě chů byla splněním druhého pětiletého plánu dobudována mate riální a výrobní základna socialismu v naší zemi. Hodnota průmyslové výroby vzrostla mezi XI. a XII. sjezdem o 44 procent. Rozvoj průmyslu se opíral především o přednostní růst těžkého strojírenství, hutnictví a zčásti i chemie. Výroba vý robních prostředků vzrostla za toto období o 50 procent, výroba spotřebních předmětů o 34 procent. Počet pracovníků v průmys lu vzrostl zhruba o 310 000 a dnes pracuje v průmyslu přes 2 mi lióny 400 tisíc pracovníků. V celém národním hospodářství pra cuje na 43,5 procenta žen. Národní důchod vzroste proti roku 1958 asi o čtvrtinu,

Na rozvoj našeho národního hospodářství bylo v období mezi XI . a XII. sjezdem vynaloženo zhruba 175 miliard Kčs investic. By la vybudována řada významných výrobních kapacit , které napří klad představují roční produkci na 20 mil. tun uhlí a lignitu , přes 25

2000 MW elektrárenského výkonu , více než 4 mil . tun roční ka pacity válcovacích tratí a na 2 mil . tun roční produkce çementu.

V uplynulých letech byly mimo jiné uvedeny do provozu takové významné kapacity, jako je společnou československo-sovětskou

prací vybudovaný ropovod » Družba« , byla uvedena do provozu první část závodu Slovnaft, dále jsme vybudovali briketárnu v Ti

sové, první část dusíkárny v Šale, závod na kapronová vlákna v Humenném, dřevokombinát Smrečina, několik velkých vodních

děl a podobně. V zemědělství byly vybudovány stavby pro ustájení 1 823 000 kusů skotu a 2 137 000 prasat. Byla rekonstruována řada závodů, v určitých oborech zčásti specializována výroba a uplatně na automatizace v některých výrobních procesech.

V rámci rozvoje celého národního hospodářství v uplynulých letech dále pokračovalo vyrovnávání ekonomické úrovně Sloven ska s českými kraji. Průmyslová výroba na Slovensku vzrostla v letech 1958–1962 o 59 procent, tedy více , než byl průměrný růst v celém Československu. V současné době se podílí Sloven sko na celkové průmyslové výrobě naší republiky již 18,5 procen ta. Proti předválečné úrovni vzrostla výroba na Slovensku více než 12krát a průmysl zaměstnává 4krát více pracujících než v do bě nejvyšší kapitalistické konjunktury. Například ve strojírenství se dnes na Slovensku vyrábějí již velmi složité a technicky nároč. né stroje, kvalifikace techniků a dělníků se značně zvýšila. Někte rá průmyslová odvětví budovaná na Slovensku již jsou a jiná ještě budou důležitým úsekem pro rozvoj celého národního hospodář ství republiky. *

Značně pomaleji než průmysl, a také pomaleji, než bylo pláno váno , se rozvíjelo zemědělství. Hrubá zemědělská výroba se za

léta 1958 až 1962 v průměru nezvýšila a je asi na předválečné úrovni. Z toho rostlinná výroba špatných klimatických podmínek ta nižší než v roce 1958, kdežto Tento stav svědčí o dosud nízké

bude letos hlavně v důsledku letošního roku asi o 6,8 procen živočišná o 5,3 procenta vyšší. účinnosti prostředků, které naše

společnost vložila do rozvoje zemědělství. Jen za léta 1958–1962 do zemědělství přes 28 miliard Kčs, převážně na výstavbu hospodářských objektů a na vybavení zemědělství

činily investice

stroji . Další růst mechanizace zemědělské výroby v těchto letech charakterizují tato fakta : počet traktorů se zvýšil z 61 932 na 125 800 , počet obilních kombajnů z 5027 na 10 400 , počet kombaj nů na brambory ze 131 na 2500 , silážních kombajnů ze 4285 na 17 500. Podobně je tomu v dalších druzích strojů. Je třeba připo 26

nienout, že tyto investice do značné míry zabezpečovaly vytváření předpokladů pro vítězství socialistických výrobních vztahů v ze mědělství a také nahrazovaly úbytek pracovních sil , který proti roku 1937 činí asi 2 milióny osob. Bezprostředních investic do pů dy bylo méně . Teprve v posledním období byly vynaloženy větší prostředky na meliorace a závlahy a postupně se zvyšují dávky umělých hnojiv. Na základě dosažených výsledků v rozvoji materiálně technic

ké základny se dále upevnilo postavení Československa jako jed noho z předních průmyslově vyspělých států na světě. Dále se zvět šil náš příspěvek k rozvoji ekonomické síly světové socialistické soustavy i náš příspěvek k hospodářskému rozvoji zemí, které se osvobodily z koloniálního područí. Významných úspěchů bylo v období mezi XI. a XII. sjezdem dosaženo v rozvoji životní úrovně lidu. Snižováním maloobchodních

cen, zejména však významnými opatřeními v oblasti společenské spotřeby, zaměřenými především na rodiny s více dětmi, se ži votní náklady dělnických a zaměstnaneckých rodin snížily v ro ce 1961 proti roku 1958 o 5 procent, zemědělských domácností

dokonce o 6,5 procenta. Reálné mzdy pracujících vzrostly o 13 procent a úplný reálný důchod na obyvatele včetně společenské spotřeby byl v roce 1961 asi o 15 procent vyšší než v roce 1958.

Značně vzrostla v uplynulých letech společenská spotřeba, což je především výsledek plnění směrnice XI. sjezdu o přednost ním růstu životní úrovně rodin s více dětmi. V roce 1961 činily

celkové náklady na společenskou spotřebu, bez investic v této ob lasti , téměř 16,4 miliardy korun. To prakticky představuje další zvýšení čistých pracovních příjmů zhruba o 17 procent. V letošním roce se tyto náklady dále zvýšily zapojením členů jednotných

zemědělských družstev do jednotného systému sociálního a dů chodového zabezpečení .

Úrovní výživy a odívání se Československá socialistická repub lika dnes řadí na jedno z předních míst ve světě. Například ka lorická hodnota stravy činí u nás na osobu přes 3100 kalorií den ně, což je značně více než v Německé spolkové republice, kde

na osobu a den připadá 2890 kalorií, ve Francii 2940 a v Itálii 2710 kalorií. I spotřeba tkanin na obyvatele je u nás na vysoké úrovni a spotřeba obuvi je u nás největší na světě. Naproti tomu ještě ne plně zabezpečujeme potřebu některých předmětů dlou hodobého užívání.

V souladu se směrnicemi XI . sjezdu strany o vyřešení bytového problému do roku 1970 se značně zrychlilo tempo bytové vý

stavby. Za poslední čtyři roky a první polovinu roku 1962 bylo 27

pracujícím předáno přes 315 000 nových bytů o celkové ploše 12 miliónů čtverečních metrů při dalším zlepšení průměrného byto

vého standardu. Z toho ve státní a podnikové výstavbě bylo pře dáno 192 000 bytů, v družstevní výstavbě 29 000 bytů. Soukromou výstavbou získali pracující 95 000 nových bytů. V době mezi XI. a XII. sjezdem jsme věnovali velkou pozor nost i růstu všeobecné i odborné vzdělanosti pracujících a dalšímu

rozvoji kultury. Byl dokončen přechod na devítiletou povinnou školní docházku, bylo dosaženo i zkvalitnění výuky, rozšířily se

možnosti vzdělání po pracovní době. Vysoké školy, i když je jich kapacita ještě nezajišťuje dostatečně naše potřeby ve výcho vě kvalifikovaných kádrů, prošly rovněž značným rozvojem . Svěd čí o tom fakt, že proti necelým 13 000 nových posluchačů, kteří byli přijati v roce 1958–1959, nastoupilo jich letos na vysoké školy 20 800. V kursech pro zvýšení vzdělání a odborné kvalifi kace studuje při zaměstnání při pracovních úlevách a finanční pomoci na středních a vysokých školách dnes 220 000 pracujících, zatímco v roce 1958 jich studovalo 77 200. Soudruzi a soudružky, to jsou některé základní ukazatele o po

zitivních stránkách rozvoje naší společnosti v uplynulém období. Je nesporné, že od XI . sjezdu strany jsme učinili výrazný krok

vpřed. Při veškeré skromnosti ve vyjadřování výsledků práce stra ny a lidu jsme hrdi na to, že toto období velkého a plodného úsill

strany přineslo další úspěchy v rozvoji celé naší společnosti, v budování socialistického státu, v rozvoji výrobních sil země, ve zvyšování životní a kulturní úrovně lidu. Nevidět tyto úspěchy může jen beznadějný pesimista nebo člověk malověrný, který při

první nesnázi propadá nevíře v sílu politiky naší strany, v sílu lidu, v sílu socialismu.

Ocenění dosažených výsledků stavíme právem do popředí, pro tože tyto výsledky tvoří pevnou politickou a hospodářskou zá kladnu, z níž budeme vycházet k dalšímu úkolu – všestranně

rozvíjet naši socialistickou společnost s cílem vytvořit předpo klady pro přechod ke komunistické společnosti. Hovoříme- li na prvním místě o úspěších, neznamená to , že chce me oslabit kritické hodnocení zkušeností a výsledků této etapy. Nezakrýváme si, že se v tomto období - zejména v posledních letech – nahromadila řada problémů, které musíme řešit v dal ším vývoji .

Proto také ústřední výbor v dokumentu předloženém k před

sjezdové diskusi velmi otevřeně na tyto problémy ukázal . Bude správné, aby i náš XII . sjezd strany soustředil své jednání přede

vším na všestrannou analýzu rozvoje národního hospodářství, na 28

problémy organizace a řídících vztahů státního a hospodářského řízení, zvážil a zobecnil výsledky diskuse pracujících s cílem od stranit všechno, co se v životě naší země ukázalo nevhodné, ne

správné či špatné. Na základě takového rozboru stanovit směrni

ce pro další rozvoj socialistické společnosti závazné pro ústřední výbor a celou stranu, pro všechen lid. Při zkoumání příčin negativních jevů musíme se zaměřit na rozbor vývoje za delší období, zkoumat vnější i vnitřní příčiny

včetně chyb a nedostatků, kterých jsme se dopustili v řídící a organizátorské činnosti, v poznávání i používání objektivně plat ných ekonomických zákonitostí při projektech našich plánů i při jejich rozpracovávání a uskutečňování.

Podrobná analýza plně potvrdila to, o čem ústřední výbor již zčásti informoval stranu počátkem tohoto roku, že do uskuteč ňování přijatých plánů nepříznivě zasáhly i některé vnější vlivy jak hospodářského, tak i politického rázu. Důsledky náhlých a nečekaných vnějších a některých dalších

vlivů, které negativně zasáhly do našeho národního hospodářství, se projevily v zahraničním obchodě, který musel krýt potřeby na

rodního hospodářství značně zvýšeným dovozem z kapitalistic kých trhů. To nám přineslo vzhledem k dosavadní orientaci naší

výroby 1 zahraničního obchodu nejen určité těžkosti, ale i znač né ztráty , které postupně vyrovnáváme.

Mimořádné prostředky si také vyžádala opatření, která bylo nutno provést k zajištění obranyschopnosti naší země, zejména na podzim loňského roku, kdy akce imperialistů zostřily meziná rodní situaci .

Přesto však na porušení harmonického rozvoje národního hos podářství měly vliv hlavně vnitřní příčiny, z nichž za základní považujeme tyto : Za prvé :

Došlo k porušení proporcionálního rozvoje národního hospodár ství, a tím k růstu živelnosti i k napjatosti mezi možnostmi vý. roby a spotřebou. Za druhé :

Nebyl plně doceněn význam zemědělství pro celkový rozvoj národního hospodářství, a tím i pro zabezpečení růstu životní úrovně obyvatelstva . Za třetí :

Byl porušen princip demokratického centralismu, který musí být respektován v celém rozsahu řídící , organizátorské a pláno vací činnosti v socialistickém hospodářství. 29

V těchto třech základních příčinách je kořen mnoha těžkosti na šeho současného života , z nich také vyplývá řada konkrétních nedostatků naší dosavadní činnosti .

Porušení proporcionality vývoje národního hospodářství je spja to zejména s nesprávným uplatňováním řídící a organizátorské činnosti , s nízkou úrovní dlouhodobého plánování, které zatím ne dává dostatečný základ pro pětileté a roční plány . Je nutno říci ,

že dlouhodobé plánování patří mezi nejsložitější součásti řízení socialistické výstavby a ve všech socialistických zemích prochází procesem neustálého zdokonalování.

Nízká úroveň dlouhodobého plánování a plánování vůbec spo

lu s uplatňováním lokálních zájmů proti celospolečenským zá jmům, porušováním odpovědnosti a státní disciplíny je jednou z podstatných příčin neuspokojivé efektivnosti našeho národního hospodářství, je zdrojem vzniku menších i větších disproporcí, byla příčinou nízké stability našeho třetího pětiletého plánu i roč ních plánů.

Nejkoncentrovaněji se projevily slabiny řídící a plánovací čin nosti v investiční výstavbě. Ve snaze aspoň v základě vyrovnat soulad mezi zdroji a potřebami byla velká část investiční vý stavby zařazena do prvních let třetího pětiletého plánu bez nále

žité projekční a konstrukční připravenosti, bez úplného zajištění stavebních prací a dodávek strojů. Tak velký rozsah investiční výstavby se ukázal nad naše síly. Místo aby se situace zlepšila, na stalo zhoršení, zvýšila se rozestavěnost a nové kapacity byly a ještě jsou uváděny do provozu opožděně. Tím došlo k umrtvení

miliardových hodnot, s jejichž produkcí jsme počítali a které se měly významně podílet na vysokých tempech růstu výroby. Do

popředí výstavby nebyly důsledně prosazeny hlavní investiční úkoly , na kterých záležel rozvoj národního hospodářství jako celku. Nebyla také vždy dodržována zásada komplexnosti při sta

novení investičního záměru tak, aby spolu s hlavní výrobou byla současně řešena výroba vedlejší a na hlavní výrobu navazující. V centralizované, ale hlavně v takzvané decentralizované výstav bě se ve stále větší míře prosazovaly místní zájmy na úkor zá jmů celostátních . V nových projektech byla nedostatečně pro sazována nejvyšší technická a technologická úroveň. V celkovém vývoji národního hospodářství nebylo dostatečně

přihlíženo ani k rozvoji těch odvětví, pro která máme dobré pod mínky, protože zpracovávají domácí suroviny . Pomalým tempem se prováděla technická rekonstrukce dosavadních výrobních za řízení a naopak se požadovala výstavba nových zařízení. Stabilita národního hospodářství byla narušována tím , že ne 30

byly v dostatečné míře vytvářeny potřebné rezervy, s nimiž je pro nepředvídané okolnosti vždy nutné počítat. Naproti tomu se v plá

nech počítalo hned zpočátku s plnou produkcí v nových, ještě nevyzkoušených závodech. *

Základní příčinou dosud nedostatečné úrovně zemědělství je malá péče o půdu. Tento základní úkol rozvoje zemědělské vý

roby nebyl dostatečně zdůrazněn a v našich plánech plně zabez pečen. Je pravda , že do té doby , dokud v zemědělství nezvítězily so cialistické výrobní vztahy, bylo třeba základní pozornost v poli tické a ekonomické činnosti strany i státu věnovat tomuto úko lu. To vyžadovalo mnoho politické a organizátorské práce i znač nou finanční pomoc jak státním statkům , tak jednotným země

dělským družstvům. Je však otázka, zda tyto značné prostředky byly v celém rozsahu správně použity a zda nebylo třeba již mno hem dříve podle vývoje socialistických vztahů se více oriento vat na důsledné využívání půdy, zvyšovat její úrodnost pomocí jak přírodních , tak chemických hnojiv, věnovat větší péči pěsto vání osiv a sadby , rajónování zemědělských kultur, změnit skladbu rostlinné výroby ve prospěch výnosnějších kultur, orientovat se

na zlepšování organizace práce, na mechanizaci prací v rostlin né a živočišné výrobě , více se starat o výchovu mladých odborných pracovníků.

Nedostatky, jež vznikly v samém procesu plánovacích prací, byly prohlubovány slabinami v řídící práci ministerstev, podni ků, závodů i národních výborů. Nízká úroveň řízení nejen ne dostatky často zvětšovala , ale dokonce způsobovala vytváření no vých.

Celkové oslabení řídící práce má své kořeny v nesprávné rea lizaci zásad nové soustavy řízení přijatých ústředním výborem

strany v roce 1958. Tyto zásady vycházely z prohloubení demo kratického centralismu v celé soustavě řídící a organizátorské činnosti tak, aby spolu se zvýšením práv a odpovědnosti mini sterstev, národních výborů všech stupňů, podniků a závodů by lo současně upevněno ústřední řízení a přísně dodržována zá sada, že státní plán rozvoje národního hospodářství je základním zákonem celospolečenské činnosti.

Tyto zásady však byly porušeny již při rozpracovávání otázek řídící, plánovací a finanční činnosti jednotlivých státních i hos podářských orgánů , i při jejich uvádění do života. Především se

nepodařilo ve všech případech prosadit u odpovědných pracovni 31

ků státního a hospodářského aparátu správné pochopení a poli tický přístup k zásadám soustavy řízení. Proto se nedostatečně rozvíjela práce na tvůrčí aplikaci obecných zásad soustavy řízení v konkrétních podmínkách jednotlivých odvětví a oborů.

Nejvážnější chybou v praktickém uplatnění soustavy řízení bylo narušení zásady demokratického centralismu oslabením ústřední ho řízení. Zvýšená pravomoc a odpovědnost nižších orgánů byla nesprávně pochopena jak na ministerstvech, tak zejména v pod nicích a národních výborech. Někteří pracovníci pochopili tuto pravomoc tak, že mohou nakládat s úkoly plánu a se státními prostředky s naprostou libovůli, že mohou plýtvat finančními a

hmotnými fondy, vyrábět to, co sice vyhovuje jejich závodu ne bo podniku, ale společnosti přináší málo . Ministerstva neprováděla důslednou kontrolu, zda podniky uplatňují svou zvýšenou pravomoc v souladu s celospolečenský mi zájmy. Přitom centrální řízení i svou úrovní nevytvářelo do

statečné předpoklady pro to, aby podniky mohly plnit úspěšně úkoly, které v nové soustavě řízení mají. Také vláda ve své práci neučinila vše potřebné a do značné míry má za tyto chyby mini sterstev odpovědnost. II

Soudruzi a soudružky ,

když zvážíme všechny klady a nedostatky, rozebereme příčiny obtíží a zhodnotíme naše možnosti, získáme správný obraz o stavu našeho národního hospodářství a celé společnosti, ze kterého vy cházíme do příštího období. Máme-li splnit cíle, které stanoví náš XII . sjezd, to znamená zabezpečit další rozvoj socialistické společ

nosti, je třeba orientovat se v naší práci na tyto hlavní úkoly : Za prvé :

Na základě dosažené úrovně výroby, vědy a techniky dále roz víjet naše národní hospodářství. Za základní úkol v současné době

považovat vyrovnání disproporce mezi existující úrovní výrobních sil průmyslu a zemědělství a postupně dosáhnout souladu mezi úrovní výroby a spotřeby. V souladu s růstem národního hospo dářství, s růstem našeho společenského bohatství a při důsledném

uplatnění socialistické zásady odměňování podle práce, zásady hmotné zainteresovanosti na výrobě dále zvyšovat životní úroveň pracujících . Za druhé :

Hlavním článkem rozvoje národního hospodářství zůstává spo lu se zemědělstvím průmysl a v něm těžké strojírenství jako zá 32

ría: Bosted

al ?

Ezer : Úste

kladna výroby výrobních prostředků. S ohledem na potřeby výroby nejnovější pokrokové techniky prosadit spolu s intenzifikací me

talurgického průmyslu jeho orientaci na výrobu kvalitních a pro gresívních materiálů. V rozvoji celého národního hospodářství plně

pili

zabezpečit rozvoj chemického průmyslu na co nejširší bázi. Che mický průmysl se musí stát materiálovou základnou nejen pro ostatní průmyslová odvětví, ale i pro rozvoj zemědělské výroby a pro další vzestup životní úrovně obyvatelstva. V souladu s rozvo

stém.

jem výroby zabezpečit palivovou a energetickou základnu.

ánt : Lar

OČALA Fodu

Za třetí :

Za hlavní úkol celé naší společnosti považovat dnes rozvoj ze

mědělské výroby, bez jejíhož podstatného vzestupu nelze zabez

pod

pečit ani proporcionální, sladěný vývoj národního hospodářství, ani zvýšení životní úrovně lidu. Splnění tohoto úkolu je současně

podmínkou pro postupné vyrovnání zbývajících rozdílů mezi měs Liso

é

tem a vesnicí, podmínkou pro další sblížení dělnické třídy s třídou družstevních rolníků. Proto vytyčujeme úkol vyrovnat do roku 1970 úroveň zemědělství na úroveň průmyslu jako podmínku vy tvoření materiálně technické základny pro přechod ke komunis tické společnosti. Za čtvrté :

V souladu s dosaženou životní úrovní i s jejím předpokládaným

zvýšením zabezpečit dostatečný rozvoj spotřebního průmyslu tak,

aby na trhu bylo zboží vysoké kvality v dostatečném množství a v žádaném sortimentu. Při rozvoji spotřebního průmyslu jít pře devším cestou rekonstrukce závodů, zaváděním nového výrobního

zařízení na soudobé technické úrovni a dále i cestou účelné orga nizace výroby. Za páté :

Využívat vlastní surovinové a materiálové základny v souladu s vnitřními potřebami i s možnostmi zahraničního obchodu . Sta novit jako jedno ze základních hledisek rozvoje kteréhokoliv od

větví národního hospodářství zásadu nejúspornějšího využívání surovin jak vlastních , tak dovezených . Pokračovat i nadále v sys

tematickém geologickém průzkumu , ve vyhledávání nových suro vinových zdrojů. Za šesté :

Rozhodujícím činitelem dalšího rozvoje výrobních sil a kvalita

tivního růstu výroby ve všech oborech je rozvoj a plné využití vě dy a techniky. Jedině tím bude zabezpečen podstatný a trvalý růst společenské produktivity práce . K rozvoji vědy a techniky je nut

né přijmout opatření v plánovací činnosti a zajistit komplexní ře 2 XII . sjezd

339

ků státního a hospodářského aparátu správné pochopení a poli

tický přístup k zásadám soustavy řízení. Proto se nedostatečně rozvíjela práce na tvůrčí aplikaci obecných zásad soustavy řízení v konkrétních podmínkách jednotlivých odvětví a oborů. Nejvážnější chybou v praktickém uplatnění soustavy řízení bylo narušení zásady demokratického centralismu oslabením ústřední ho řízení. Zvýšená pravomoc a odpovědnost nižších orgánů byla nesprávně pochopena jak na ministerstvech, tak zejména v pod

nicích a národních výborech. Někteří pracovníci pochopili tuto pravomoc tak, že mohou nakládat s úkoly plánu a se státními prostředky s naprostou libovůli, že mohou plýtvat finančními a hmotnými fondy, vyrábět to, co sice vyhovuje jejich závodu ne

bo podniku, ale společnosti přináší málo. Ministerstva neprováděla důslednou kontrolu, zda podniky uplatňují svou zvýšenou pravomoc v souladu s celospolečenský. mi zájmy. Přitom centrální řízení i svou úrovní nevytvářelo do

statečné předpoklady pro to, aby podniky mohly plnit úspěšně úkoly, které v nové soustavě řízení mají. Také vláda ve své práci neučinila vše potřebné a do značné míry má za tyto chyby mini sterstev odpovědnost. II

Soudruzi a soudružky,

když zvážíme všechny klady a nedostatky, rozebereme příčiny obtíží a zhodnotíme naše možnosti, získáme správný obraz o stavu našeho národního hospodářství a celé společnosti, ze kterého vy. cházíme do příštího období. Máme-li splnit cíle, které stanoví náš XII . sjezd, to znamená zabezpečit další rozvoj socialistické společ nosti , je třeba orientovat se v naší práci na tyto hlavní úkoly : Za prvé :

Na základě dosažené úrovně výroby, vědy a techniky dále roz víjet naše národní hospodářství. Za základní úkol v současné době považovat vyrovnání disproporce mezi existující úrovní výrobních sil průmyslu a zemědělství a postupně dosáhnout souladu mezi úrovní výroby a spotřeby. V souladu s růstem národního hospo dářství, s růstem našeho společenského bohatství a při důsledném uplatnění socialistické zásady odměňování podle práce, zásady hmotné zainteresovanosti na výrobě dále zvyšovat životní úroveň pracujících. Za druhé :

Hlavním článkem rozvoje národního hospodářství zůstává spo lu se zemědělstvím průmysl a v něm těžké strojírenství jako zá 32

kladna výroby výrobních prostředků. S ohledem na potřeby výroby nejnovější pokrokové techniky prosadit spolu s intenzifikací me talurgického průmyslu jeho orientaci na výrobu kvalitních a pro gresívních materiálů. V rozvoji celého národního hospodářství plně

zabezpečit rozvoj chemického průmyslu na co nejširší bázi. Che mický průmysl se musí stát materiálovou základnou nejen pro ostatní průmyslová odvětví, ale i pro rozvoj zemědělské výroby a pro další vzestup životní úrovně obyvatelstva. V souladu s rozvo jem výroby zabezpečit palivovou a energetickou základnu. Za třetí :

Za hlavní úkol celé naší společnosti považovat dnes rozvoj ze mědělské výroby, bez jejíhož podstatného vzestupu nelze zabez pečit ani proporcionální, sladěný vývoj národního hospodářství,

ani zvýšení životní úrovně lidu. Splnění tohoto úkolu je současně podmínkou pro postupné vyrovnání zbývajících rozdílů mezi měs tem a vesnicí, podmínkou pro další sblížení dělnické třídy s třídou

družstevních rolníků. Proto vytyčujeme úkol vyrovnat do roku 1970 úroveň zemědělství na úroveň průmyslu jako podmínku vy

tvoření materiálně technické základny pro přechod ke komunis tické společnosti. Za čtvrté :

V souladu s dosaženou životní úrovní i s jejím předpokládaným

zvýšením zabezpečit dostatečný rozvoj spotřebního průmyslu tak, aby na trhu bylo zboží vysoké kvality v dostatečném množství a

v žádaném sortimentu. Při rozvoji spotřebního průmyslu jít pře devším cestou rekonstrukce závodů, zaváděním nového výrobního

zařízení na soudobé technické úrovni a dále i cestou účelné orga nizace výroby . Za páté :

Využívat vlastní surovinové a materiálové základny v souladu s vnitřními potřebami i s možnostmi zahraničního obchodu. Sta novit jako jedno ze základních hledisek rozvoje kteréhokoliv od větví národního hospodářství zásadu nejúspornějšího využívání surovin jak vlastních, tak dovezených. Pokračovat i nadále v sys tematickém geologickém průzkumu, ve vyhledávání nových suro vinových zdrojů. Za šesté :

Rozhodujícím činitelem dalšího rozvoje výrobních sil a kvalita tivního růstu výroby ve všech oborech je rozvoj a plné využití vě

dy a techniky. Jedině tím bude zabezpečen podstatný a trvalý růst společenské produktivity práce. K rozvoji vědy a techniky je nut né přijmout opatření v plánovací činnosti a zajistit komplexní ře 2 XII . sjezd

33

šení otázek vědy a techniky také účelnou ústředně řízenou organi zací.

Spolu s plným využitím vědy a techniky jít cestou specializace a koncentrace výroby , zavádět vědeckou organizaci práce.

V investiční činnosti prosazovat celospolečenská hlediska, za jišťovat včasnou výstavb'ı především těch kapacit, na nichž záleží rozvoj celé země . Ústředně podle jednotlivých oborů řídit činnost projekce a konstrukce. V investiční činnosti , ve vědě a technice a v materiálně tech nickém zásobování zavést důsledné ústřední řízení . To je, soudru zi , velmi důležité. Dosud to bylo tak, že ministerstva se závody projednala plán, avšak materiálové zabezpečení plánu si musel

podnik projednat s dodávajícími podniky převážně sám. Do znač né míry záleželo na libovůli druhého podniku, jestli mu včas a po dle požadavků materiál a subdodávky dodal . Když některý závod nechtěl , nedodal. Z toho pak vyplývalo neplnění plánu, skluzy a

podobně. Teď to bude tak , že ministerstva projednají s podniky plán a současně jim zabezpečí v plánovaných termínech potřeb né materiály. ( Potlesk. ) Za sedmé :

V dalším rozvoji národního hospodářství počítat s uplatněním a uskutečňováním principů mezinárodní socialistické dělby práce, jak byly přijaty na moskevské poradě představitelů komunistic kých a dělnických stran členských zemí Rady vzájemné hospodář ské pomoci v červnu 1962. Za osmé :

Upevnit řídící činnost vlády , ministerstev , národních výborů

všech stupňů, vedení podniků i závodů důsledným uplatněním zá sady demokratického centralismu , který předpokládá další rozvoj demokracie ve všech formách při plném zachování ústředního ří zení .

V souladu s řídící činností zdokonalovat plánování i organizá

torskou a kontrolní činnost státních a hospodářských orgánů. Od stranit všechny zbytečné řídící články , omezit zbytečnou admini strativní činnost , přiblížit řízení výrobě. Vytvořit pevnou organi zační strukturu v průmyslu , přičemž základní formou organizace by měl být zpravidla podnik s přidruženými závody . Tyto podniky

budou přímo řízeny ministerstvy. Řízení zemědělství sjednotit na všech stupních do jednoho odpovědného centra na výrobně pod nikovém základě. ( Potlesk./ K upevnění řídící činnosti rozvinout na všech stupních práci komisí lidové kontroly . 34

Za deváté :

V práci národních výborů zabezpečit další růst účasti pracuji

cích na řízení a správě především důslednou prací plén národních výborů a komisí, zlepšením jejich kontrolní činnosti a prohloube ním odpovědnosti volených členů národních výborů vůči pracují. cím. Činnost národních výborů orientovat hlavně na rozvoj služeb

obyvatelstvu ve všech k tomu příslušných zařízeních, která ná rodní výbor řídí nebo za která odpovídá. Za desáté :

Zabezpečit růst vzdělanosti, ideologické a kulturní úrovně lidu v duchu marxisticko -leninského světového názoru. Dále zkvalit ňovat základní devítileté školní vzdělání, kterého se dnes dostává

všem našim dětem , a dosáhnout, aby postupně získaly plné stře doškolské vzdělání. Podle potřeb národního hospodářství zajistit růst kvalifikace dělníků, mistrů, techniků , zvyšovat počet pracov níků se středoškolským, odborným a vysokoškolským vzděláním. Podporovat všechny obory umělecké a kulturní činnosti v sou ladu se zájmy socialistické společnosti a potřebami komunistické výchovy.

Za jedenácté : Dále posilovat politickou a ideologickou jednotu našeho lidu v duchu marxismu- leninismu. Působit k dalšímu upevňování svaz

ku dělnické třídy a družstevního rolnictva, který je základem této jednoty. Dále posilovat jednotu národů Čechů a Slováků a ostat ních národností naší země, podporovat vše, co vede k dalšímu jejich sbližování. Bojovat proti všemu, co narušuje jednotu našeho lidu, proti všem zbytkům buržoazní a maloburžoazní ideologie, reformismu, proti maloměštáctví, konzervatismu, proti zištnosti a

individualismu. Soustavně odhalovat a potírat revizionismus i dog matismus.

Soudruzi a soudružky , tyto úkoly ve svém souhrnu představují

výchozí základnu pro další rozvoj naší socialistické společnosti. Jejich splněním dosáhneme nejen upevnění naší ekonomiky a plnějšího uspokojení hmotných a kulturních potřeb našeho lidu , vysoké uvědomělosti a pevné politické a ideové jednoty , ale zá roveň tím připravíme i podmínky pro postupný přechod ke komu nismu v dalších letech .

Současná základna naší ekonomiky nám dává všechny předpo klady, abychom zabezpečili kvalitativní růst našeho národního hos

podářství, plně v něm uplatnili výsledky vědy a techniky a sou

stavně zvyšovali společenskou produktivitu práce jako základ 35

zdravého intenzivního rozvoje výrobních sil. Veliké jsou naše možnosti, využijeme -li plně stále rostoucí odborné úrovně našich pracujících, dělníků, techniků, inženýrů a jejich tvůrčí aktivity . V zemědělství jsme museli donedávna věnovat pozornost pře vážně tomu, aby na vesnici zvítězily socialistické výrobní vztahy.

To si vyžádalo velkou pomoc dělnické třídy a celé společnosti, pomoc materiální a politickou. Nová politickoekonomická základ na v zemědělství nám dnes dává všechny možnosti, abychom roz

hodněji nastoupili cestu k vzestupu zemědělské výroby a v prů běhu příštích let yyrovnali rozpor, který mezi průmyslem a země dělstvím existuje .

Proč si stanovíme naše úkoly v rozvoji společnosti na dobu sed mi let – do roku 1970 ? Vycházíme jednak z našich dosavadních zkušeností a výsledků v plánování našeho hospodářství, ze situa

ce , která se vytvořila v posledním období, a jednak z výsledků červnové porady představitelů komunistických stran zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci . Soudíme, že je správné vypraco vat sedmiletý plán , který bude vycházet z našich reálných mož

ností a potřeb a z dosaženého stupně hospodářské spolupráce so cialistických zemí, z potřeb a možností našeho zahraničního ob chodu . Pokud jde o generální perspektivu rozvoje naší země do ro

ku 1980, budeme na ní dále pracovat , opírat se o vzájemné kon zultace se Sovětským svazem a s ostatními socialistickými země

mi , zejména ale o výsledky , jichž dosáhneme v příštích letech při plnění sedmiletého plánu. Myslím, že ve spojení s dalšími výhle

dy rozvoje naší společnosti v průběhu plnění sedmiletého plánu bude správné a také možné tuto perspektivu výstavby materiálně technické základny komunismu vypracovat. Soudruzi , než přejdu k podrobnému rozboru hlavních úkolů roz voje socialistické společnosti , chtěl bych několika slovy charak terizovat vývoj národního hospodářství v letošním roce z hledis

ka přípravy plánu'na rok 1963. Je třeba vidět, že letošní vývoj ná rodního hospodářství v průmyslu i v zemědělství není pro nás ni jak uspokojivý . Podle plánu na letošní rok měla vzrůst průmyslo

vá výroba o 7,9 % , zemědělská výroba o 7,1 % , maloobchodní ob rat o 4,6 % . Zatím výsledky do konce října ukazují, že plán prů myslové výroby byl za 10 měsíců splněn jen na 99,3 % . V země

dělství letošního roku pravděpodobně splníme rostlinnou výrobu jen na 84 % , živočišnou výrobu jen na 93 % . Produktivita práce v průmyslu se proti stanovenému plánu plní na 99,2 % . Současně se nám zahnízdily v národním hospodářství některé nedobré zjevy , které musíme stůj co stůj vymýtit. Nemůžeme sou

hlasit s tím , aby při neplnění plánu, nevyjímaje klíčové úkoly, na 36

kterých závisí další rozvoj národního hospodářství, neúměrně rostly výrobní náklady'a zvláště aby stále rostly materiálové zá soby , které překračují únosnou míru a jsou jednou z příčin na

šich těžkostí. Materiálové výrobní zásoby v národním hospodář ství stouply v letošním roce o tři miliardy 900 miliónů korun , a

přitom se některým podnikům nedostává materiálu, který je ne využit v jiných podnicích . Například v Závodech Vítězného února v Hradci Králové se při kontrole zjistilo, žę zde mají za několik

desítek miliónů Kčs nadnormativních zásob, mezi tím i legova ných materiálů. Z některých závodů jsme dostali ke XII. sjezdu závazky, že o milión nebo o dva milióny korun sníží u nich nad normativní zásoby. Myslím, soudruzi, že takové závazky by se

neměly uzavírat. V takových závodech by spíše měli provést se bekritiku, že tam mají nadnormativní zásoby materiálu. Velké těžkosti nám způsobuje i rozestavěnost investičních celků, která neúměrně stoupla, a i letos se prodlužuje doba uvedení kapacit do provozu .

Příčinou vysokých zásob materiálu je dále nedostatečná práce

našich hutí, které nevyrábějí výrobky v příslušném sortimentu po dle časových potřeb závodů. Tak závody dostávají materiál, který bezprostředně nepotřebují, materiál leží anebo se pracně přizpů sobuje pro potřeby výroby .

A konečně změnou plánu a vlivem výkyvů, které v zásobování materiálem jsou, objednávají a odebírají závody materiál i bez ohledu na svou potřebu , vytvářejí se sklady a dokonce se již pře dem počítá se směnou materiálu s jinými závody . To všechno vede k tomu, že se výroba prodražuje, stoupají na

klady, neúměrná kooperace způsobuje růst administrativních sil. Konečným důsledkem je neplnění plánu. Vycházejíce z této situa

ce a z toho , že sedmiletý plán musí již ve svém počátku zabezpe čit harmonický rozvoj národního hospodářství, je pro nás neoby čejně důležitým rok 1963. Překonat nedostatky a velké nešvary v materiálním zásobování a v odběratelsko-dodavatelských vzta zích, to bude náš veliký úkol v příštím roce. (Provedeme řadu opa

tření, která půjdou na kořen nedostatků letošního i loňského ro ku. Musíme odstranit všechno špatné, co se objevilo v životě na

ší země, v národním hospodářství, vytvořit si tak základnu pro ná stup do sedmiletého plánu.

V tom je význam roku 1963 a s tímto pohledem je třeba do roku 1963 vstupovat . Proto stanovíme v plánu takové úkoly, které mů

žeme splnit a které nám současně umožní vyrovnat se s řadou ne dostatků, o nichž jsem předtím hovořil . * 37

Soudruzi, základní zdroj růstu společenské produktivity práce

v národním hospodářství je v rozhodném a co nejširším uplatně ní vědy a nejnovější techniky, technologie a organizace práce ve všech odvětvích naší výroby.

Při zabezpečování růstu společenské produktivity práce se sou střėdíme na postupnou technickou rekonstrukci zpracovatelského průmyslu. To se týká zejména strojírenství, ale také spotřebního a potravinářského průmyslu. V těchto odvětvích se pracuje se stá le větším průměrným stářím základních fondů strojů a jiných vý robních zařízení. Také jejich struktura neodpovídá požadavkům zvyšování produktivity práce, je zde neúnosně roztříštěna výrobně technická základna a nadměrně široký sortiment výroby. V dů sledku toho je vázán neúměrně vysoký podíl společenského fondu práce a nároky na suroviny , materiály a energii jsou příliš vysoké. Strojírenství je odvětvím , na němž nejvíce záleží další rozvoj

materiálně technické základny naší společnosti, to znamená kon centrace, specializace a postupná automatizace výroby . Na tech nické úrovni strojírenství v rozhodující míře závisí také maxi

mální zhodnocení vlastních i dovážených surovin a materiálů zejména kovu.

Zvláštní důraz ve strojírenské výrobě klademe na dosažení ma ximálního časového a intenzívního využití dosavadních výrobních

ploch a strojního parku. V zájmu vysoké účinnosti rekonstrukce odvětví se soustředíme na ucelené úseky a půjdeme cestou kom

plexního uplatnění techniky spojené se specializací a zhromadňo váním výroby. Program specializace strojírenských podniků se musí stát součástí přípravy sedmiletého plánu. V rámci této ob novy a modernizace je nutno dosáhnout rovněž zvýšení podílu

progresívních technologií, o jejichž efektivnosti se v hospodář ských řídících orgánech sice mnoho hovoří i píše , ale praktické uplatňování postupuje pomalu.

Další možnosti a rezervy urychlení technického pokroku a růstu

produktivity práce jsou spjaty se změnou struktury výroby našeho průmyslu. Platí to opět především o strojírenské výrobě , která svou strukturou, složitostí a šíří sortimentu neodpovídá potřebám technického rozvoje našeho národního hospodářství a tendencím v mezinárodní socialistické dělbě práce. Postupnou specializací se má strojírenská výroba v nejkratším čase dostat na světovou technickou úroveň . My musíme plně vy užít bohatých zkušeností našich strojařů techniků i dělníků iniciativně vyrábět na vysoké technické úrovni zvláště takové

stroje a zařízení, které jsou rozhodující pro další rozvoj výroby. Zvláštní péči budeme věnovat rozšiřování výroby přístrojové tech 38

niky , jejíž úroveň do značné míry určuje rozvoj automatizace i ko nečný efekt vyráběných zařízení. Takové strojírenské výrobky pro svou vysokou technickou úroveň budou hledány i na zahra ničních trzích.

Při řešení struktury a specializace strojírenské výroby očeká váme vysoce aktivní a iniciativní přístup našich strojařů. Zejmé na od strojírenských ministerstev žádáme , aby k rozpracování a řešení těchto úkolů přistoupila odpovědně.

S dosavadním přístupem k řešení těchto úkolů nemůžeme být spokojeni. Zejména řízení těžkého strojírenství postrádá perspek tivnost, na což doplácí celé národní hospodářství.

Nelze také přehlížet rezervy na těch úsecích strojírenské výro by , která spadá do ostatních resortů, zvláště vezmeme-li v úvahu, že dnes je objem této části strojírenství stejně velký, jako byl cb jem výroby všeobecného strojírenství v roce 1955.

Neméně významnou úlohu vedle strojírenství při zvyšování technické úrovně národního hospodářství a při rozvíjení surovi nové základny má chemie . Rozvoj naší chemie , zvláště pak nejmo

dernější výroby petrochemické a vysokomolekulárních látek, nám umožňuje Sovětský svaz dodávkami ropy, bez níž bychom nemohli potřebný rozsah produkce vůbec zabezpečit. Prvořadým úkolem chemického průmyslu je jeho pomoc při vy rovnávání úrovně našeho zemědělství na úroveň průmyslu. Sou

časně musí na základě využívání nejnovějších poznatků chemické vědy a techniky podstatně urychlit i chemizaci všech ostatních odvětví našeho hospodářství. To znamená, že vedle rozvoje výroby průmyslových hnojiv a agrochemikálií očekáváme od chemie pre devším rozvoj výroby syntetických kaučuků, plastických hmot a syntetických vláken. Tím se rozšíří naše surovinová základna, ovlivní se efektivnost řady průmyslových odvětví i stavebnictví, tím se sníží i nároky na dovoz a rozšíří možnosti uspokojování potřeb pracujících. *

Před dvěma týdny jsme slyšeli referát soudruha Chruščova na plénu ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu.

Řekl bych, soudruzi, že tento referát nám všem vycházel z duše a po pravdě už mnohé za nás vykonal. ( Potlesk. ) Problémy , které soudruh Chruščov staví do popředí, jsou i našimi problémy, a také my je musíme řešit.

I my se musíme zamyslet nad tím, jak nejlépe plánovat rozvoj a zavádění nejnovější techniky, jak nejlépe soustředit a využít 39

prostředky, které na techniku dáváme , ústředně ovlivňovat a určo

vat směry jejich použití tak , aby byly vynakládány ve prospěch celé společnosti. Musíme najít správný způsob řízení technického rozvoje , abychom mohli uplatnění nové techniky na různých úse cích národního hospodářství vzájemně koordinovat, zabezpečit je

plně investicemi v tom pořadí, které odpovídá celospolečenským zájmům a potřebám. Podobně je to s využitím činnosti vědeckých a výzkumných

ústavů. Máme těchto ústavů nemálo, máme mnoho konstrukčních a projekčních kanceláří, bude však potřeba provést takovou účel nou organizaci, aby se vzájemné práce jednotlivých vědních i vý

zkumných oborů a institucí nekřížily, naopak aby koordinovaly svou činnost a přesně dodržovaly stanovené úkoly. Bude také tře ba uplatnit kontrolu , která by pomáhala zabezpečit plné využití vědeckotechnických institucí, které máme , přímo ve výrobě.

Další rozvoj národního hospodářství bude klást vysoké nároky na naši palivovou a energetickou základnu. Proti dnešnímu stavu zvýšíme do roku 1970 těžbu hnědého uhlí zhruba o jednu čtvrtinu a výrobu elektrické energie o tři čtvrtiny. Velké úsilí musíme vy naložit na zabezpečení dalšího růstu těžby koksovatelného uhlí.

K zabezpečení rozvoje těžby paliv v nejbližších letech využijeme v co největším rozsahu existujících kapacit dolů, lomů a úpraven uhlí. Cestou koncentrace , mechanizace a automatizace důlních prací budeme zabezpečovat růst produktivity práce a vytvářet pod

mínky, aby horník byl nejen horníkem , ale i strojníkem. Vedle dalšího stupňování těžby uhlí a výroby elektrické energie klade

me ale důraz na vysoce hospodárné využívání paliv a energie v ce lém národním hospodářství. Úkolem průmyslu paliv je stále více zhodnocovat paliva, to znamená, třídit je, prát, zušlechťovat a správně rozdělovat. Rozbory ukazují, že investice v tomto směru

budou podstatně efektivnější než jednostranný extenzívní rozvoj těžby uhlí ve stále obtížnějších geologických podmínkách. S tím souvisí i nutnost lépe než dosud organizovat i naše teplárenství, které představuje efektivní způsob krytí potřeby tepla a elektřiny, dovoluje nahradit kvalitní palivo méně hodnotným a zlepšuje ovzduší sídlišť. Bude účelné zvážit a vypracovat program úpravy

starých elektráren na teplárenské provozy. Výstavbou elektráren s velkými jednotkami a podstatně vyššími parametry nahradit řa du malých energetických zdrojů s vysokou spotřebou paliva na jednotku elektrické energie. 40

Neodkladně je potřeba hledat možnosti dalšíhơ snižování náro ků na spotřebu energie zvýšením účinnosti spotřebičů , rozvodných zařízení, ale i zvážit omezení a pro určité období i zastavení po

stradatelných výrob, které jsou náročné na spotřebu energie. Výstavbu energetického systému budeme organizovat v souladu s budováním jednotného energetického systému socialistických ze mí .

Napjatost mezi surovinovými a materiálovými zdroji a potřeba mi zpracovatelských odvětví vyžaduje zvýšit pozornost k problé mu kovu v našem národním hospodářství. Od XI . sjezdu strany došlo u nás k významnému růstu objemu metalurgické výroby zhruba o 8 % ročně a Československá

socialistická republika se ve výrobě hutních výrobků na 1 obyvate le dnes řadí na přední místo ve světě. Do roku 1970 zvýšíme výrobu oceli asi na 12 miliónů tun při podstatném zvýšení podílu ušlechti lých ocelí, plechů a úsporných profilů. Rozhodující část přírůstku výroby oceli v tomto období zabezpečíme výstavbou Východoslo venských železáren při uplatnění výroby oceli v kyslíkových kon vertorech a válcování plechu v širokých pásech . Rekonstrukci

dnešních hutních podniků budeme provádět postupně , abychom odstranili dnešní stav, kdy současně provádíme rekonstrukci všech hutních podniků při velkém roztříštění jak finančních pro středků, tak i při roztříštění stavebních a strojních kapacit. Velký objem hutní výroby je nám však málo platný , jestliže se nám současně nedostává řady důležitých druhů metalurgických výrobků a zvláště máme-li nedostatek jakostních ocelí a plechů , /

bez nichž je nemyslitelný technický pokrok. Kromě toho součas né úrovně hutní výroby bylo v porovnání s jinými zeměmi dosaže " no s neúměrně vysokými náklady. To znamená , že nebyla důsled ně realizována směrnice o intenzifikaci hutní výroby .

Úkolem pracovníků v metalurgii od ministerstva až po závody bude dohnat zpoždění v pokrokové technice a technologii tak, abychom se vyrovnali sovětským hutníkům, kteří dosahují napří

klad ve vysokopecních provozech trojnásobně vyšší produktivity práce než my. Dnes jsme jednou z mála průmyslově vyspělých zemí, která dosud nepoužívá k výrobě oceli kyslíkových konver torů , máme nízké využití siemens- martinských pecí, v našich vál covnách pracuje řada tratí s nízkou produktivitou a nízkou kva litou válcovaného materiálu. Investiční prostředky na metalurgii

budeme proto především orientovat na intenzifikaci hutních pro 41

cesů a zlepšení sortimentu hutních výrobků. Tak bude možné co

nejdříve zvýšit podíl progresívních materiálů. Problém kovu má však i druhou stránku. Jestliže na jedné stra ně nedostatky v sortimentu a kvalitě hutních výrobků snižují efek

tivnost využití kovů ve strojírenství, tak na druhé straně stále se rozšiřující sortiment strojírenských výrobků a nedostatečné uplat nění normalizace a unifikace výrobků i jejich konstrukční zaosta

lost nepřispívají k hospodárnému využití kovů a brzdí technický pokrok a růst produktivity v metalurgické výrobě. Proto řešení problému kovu v našem národním hospodářství ne

ní a nemůže být jen otázkou hutníků, ale všech, kdo kov spotře bovávají.

Požadavek nejvyšší efektivnosti, který zdůrazňujeme při využití kovu, platí v plné míře i na jiné, zvláště dovážené suroviny a ma

teriály. V neposlední řadě je naší povinností zabezpečit maximální využití vlastních zdrojů surovin a dosud opomíjených přírodních nerostných zdrojů, jako jsou vápence ; magnezity , jíly a podobně,

k obohacení surovinové základny. Na této základně rozvíjet vý robu produktů , které potřebujeme v našem národním hospodář ství a které jsou současně žádány na zahraničním trhu. S cílem odkrývat nové surovinové zdroje naší země musí rozvíjet svou čin

nost i pracovníci geologického průzkumu. Přesto všechno ovšem musíme i do budoucna zcela reálně počítat s tím, že značnou část některých surovin i energie budeme krýt dovozem .

Jak jsem již předtím řekl, vážným problémem u nás je zabez pečit normální chod materiálně technického zásobování. Zkuše nosti ukázaly, že v této oblasti máme velikou slabinu. To, že jsme v roce 1958 podstatně oslabili ústřední řízení materiálně technic kého zásobování, se nám vymstilo nejen růstem materiálových zásob v závodech , ale i tím, že není vždy plně zabezpečována výroba materiálů potřebných pro splnění plánovaných úkolů v jed

notlivých odvětvích. Bude třeba prosadit, aby závody vyrábějící a zpracovávající materiály pro jiné závody podřídily svou činnost potřebám svých odběratelů. Proto bude třeba , aby materiálně tech nické zásobování bylo ústředně řízeno, aby ministerstva dostá

vala materiály podle stanovených úkolů a zabezpečovala plně potřeby závodů ve svém odvětví.

V souvislosti s problémy materiálně technického zásobování

i s nedodržováním plánovaného sortimentu výrobků, s opomíjením potřeb národního hospodářství budeme se muset velmi důkladně 42

podívat na celou problematiku plánování hrubé výroby a s ní spo jených ukazatelů , na tvorbu technických norem všeho druhu. Bu de třeba se podívat i na celý systém prémiování v našich závo dech .

Prémie je odměnou za vyšší výkon , za ušetření materiálu, za zlepšení organizace práce , za zlepšení výrobků, za dřívější splnění úkolů nebo za vzorné splnění náročného úkolu. Tak je třeba posuzovat prémie. Máme vycházet z toho, zda je činnost jednotlivce nebo kolektivu společensky prospěšná nebo zvlášť vý znamná, a podle toho posuzovat i odměnu. V žádném případě

nemůže být prémie považována za normální pravidelnou součást mzdy , jak si na to někteří jednotlivci zvykli. I tento celý souhrn otázek podle dosavadních zkušeností v souladu s vývojem vý .

roby a potřeb společnosti bude třeba dát do pořádku. Je třeba přitom vidět , že jsou to citlivé otázky , které se dotýkají přímo pracujících , a proto jejich řešení provádět spolu s pracujícími. Rychlý rozvoj výrobních sil naší země klade mimořádné ná

roky na dopravu a z toho zvláště na železniční. Máme před sebou úkol obnovit soulad mezi dopravou a ostatními odvětvími, což si vyžádá značné prostředky. Proto jak ministerstvo dopravy, tak i ostatní odvětví musí přijmout taková opatření, aby čas, který si vyžádá provedení rozsáhlé rekonstrukce všech systémů dopra vy , byl co nejkratší.

V nových investicích není ovšem možné spatřovat jedinou cestu ke zvýšení úrovně naší dopravy. Značné rezervy jsou ve využití existujících přepravních prostředků a zařízení, v nedostatečné úrovni řídící práce, zejména v železniční dopravě. I na tomto úse ku platí požadavek upevnit ústřední řízení, zvýšit odpovědnost a kázeň na všech stupních řídící práce i přímo v provozu . Není možné zapomínat , že zvláště v železniční dopravě i malé polevení v kázni , oslabení odpovědnosti může mít za následek veliké ztrá

ty na životech, na materiálových hodnotách a způsobí poruchy v ostatních odvětvích výroby.

Zabezpečení dalšího rozvoje národního hospodářství na zákla dě nejvyšší techniky , přechod k intenzívnímu růstu průmyslové i zemědělské výroby – to vše je těsně spojeno s investiční vý stavbou. Investiční výstavba bude důsledně zaměřena na zabez pečení stanovených směrů rozvoje. To znamená na kvalitativn? stránku rozvoje výrobních sil , na intenzifikaci národního hospo

dářství, na jeho pozvednutí na nejvyšší technickou úroveň. Bu 43

deme se orientovat na budování moderních, vysoce koncentro vaných a specializovaných závodů a jimi nahrazovat zastaralé a nehospodárné provozy, současně plně využívat rekonstrukcí a modernizací dosavadních závodů. Nepůjde nám ovšem o takové rekonstrukce, při nichž ze starého závodu zůstane jen místo , kde stál, ale především o to, abychom minimálními náklady upra

vili existující výrobní plochy pro instalování progresívní tech niky.

Je potřeba, aby všichni, kdo řídí a rozhodují, sestavují plány a požadavky, si byli vědomi, že prostředky na investiční výstav bu nejsou v naší společnosti neomezené a jakékoliv jejich rozšiřo

vání nad správnou relaci by ohrožovalo uspokojování potřeb pra cujících. Proto je naléhavé důkladně prověřovat každý požada vek na investice a současně zajistit co nejefektivnější vynaklá dání investičních prostředků. Není například nadále myslitelné, aby přes neúnosnou roztříš

těnost strojírenské výroby přicházely z krajů nové požadavky na výstavbu nových strojírenských i jiných závodů. Znovu zdůraz ňujeme, že je potřeba skoncovat s jednostranným chápáním roz voje jednotlivých oblastí jedině na základě další investiční vý stavby strojírenského průmyslu. Vítězstvím socialistických výrob

ních vztahů na vesnici jsme vytvořili předpoklady pro pozvednutí zemědělství na úroveň průmyslu. Perpektivy dalšího rozvoje míst, okresů a oblasti budeme nyní daleko více vázat na rozvoj ze

mědělství a s ním bezprostředně spojeného průmyslu. Dříve za ostalé části republiky mají možnost podílet se na řešení našich hlavních úkolů, rychleji pozvedat vlastní úroveň a přispět k vze stupu národního hospodářství a bohatství naší společnosti. Těm to novým hlediskům budeme věnovat plnou pozornost v naší ří dící práci a plánování.

• Uskutečnění zásahů do struktury výroby a prosazení linie in tenzifikace veškeré výroby vyžaduje přehodnotit investiční pro

gram s cílem nalézt co nejefektivnější koncepci výstavby při sní žených zdrojích . Neodkladné nyní je snížit nadměrnou rozesta

věnost investic a urychleně uvést do provozu rozestavěné a na léhavě potřebné kapacity.

V zájmu rychlého řešení složité situace na tomto úseku sní žíme v příštích třech až čtyřech letech počet současně provádě ných staveb o 30–40 procent. Investice budeme připravovat důsledněji, třeba i déle , aby vlastní výstavba byla co nejkratší . To povede k rychlejšímu využívání a realizaci investičních pro

středků. I při sníženém rozsahu investic dosáhneme vyššího efektu a naše národní hospodářství tím nejen neutrpí, ale naopak 44

vytvoříme si předpoklady k plnějšímu uspokojování našich po třeb .

Zvýšení účinnosti investic předpokládá podstatné zesílení úlo hy technických a ekonomických rozborů a prověrek všech pláno

vaných staveb s cílem dosáhnout co nejefektivnějšího řešení. To vyžaduje řídit investiční výstavbu jednotně a centrálně, nerozpty lovat prostředky a dosáhnout, aby nové závody se v nejkratších lhůtách podílely na tvorbě národního důchodu. V souvislosti s tím chci znovu upozornit na problém , jímž se

strana několikrát zabývala a k němuž také přijala usnesení, které se ale stále neplní. Je to zvyšování směnnosti. I v tomto směru musí sehrát rozhodující úlohu již sám státní plán, v němž musí být zvyšování směnnosti zakotveno tak, aby se využití pracovišt ve dvou směnách stalo skutečně základním pracovním režimem. Néplnění stranického usnesení ke zvyšování směnnosti je jed ním z nejhrubších projevů porušení stranické a státní disciplíny . Na jedné straně máme nevyužité výrobní kapacity a na druhé strạně se stále bez ohledu na to vyžadují a povolují nové inves tice .

Jak myslí a jakou mají představu o vývoji společnosti ti, kdo žádají výstavbu nových továren, nová zařízení, ačkoliv dosavadní zařízení nejsou ani zdaleka využívána . Máme -li perspektivu roz

voje socialistické společnosti se všemi znaky vědeckého a tech nického pokroku ve výrobě, který bude mít vliv i na postupné

zkracování pracovní doby , musíme počítat již při určování nové výstavby i přestavby , směrů výroby, odborné výchovy a dalších stránek socialistické reprodukce jak s co nejefektivnějším vyna

kládáním prostředků na výstavbu, tak s co nejefektivnějším vy užitím veškerých výrobních zařízení v provozu. My si nemůžeme dovolit vkládat desítky miliónů do výstavby továren, které by byly při postupném zkracování pracovní doby využívány popří padě jen 6 hodin denně.

To by bylo i na socialistickou společnost velmi drahé a ne únosné. Není přece možné brát si příklad z kapitalistického hos podářství, kde vládne zákon kapitalistického zisku, kde dochází

k'anarchii ve výrobě, kde se v zájmu zisku plýtvá prostředky všeho druhu , ničí potraviny , zastavují továrny , kde nezáleží na tom, mají-li dělníci práci. Socialismus naopak charakterizuje vysoká hospodárnost při používání všech prostředků společnosti , protože patří pracujícím. Plýtvat, soudruzi , kovy, drahými materiály , nevyužívat stroje, za řízení, kapacity , které máme, to znamená ochuzovat nás všechny, a tím brzdit vývoj společnosti, růst životní úrovně. Realizace 45

usnesení o zvyšování směnnosti se musí neodkladně chopit stra

nické a odborové organizace i hospodářské orgány a považovat je za přední úkol.

V celém národním hospodářství máme veliké rezervy, které se nám objeví při správné organizaci práce. Máme rezervy mate

riálové, rezervy v uplatňování techniky, rezervy, v pracovních silách , rezervy v rekonstrukci závodů, rezervy, které bychom mohli využít, kdybychom vzájemně harmonicky sladili chod jed

notlivých odvětví národního hospodářství. Hlavní rezervu pak máme v tvůrčí činnosti pracujících, kteří svou aktivitou, svou vy nalézavostí mohou přinést našemu národnímu hospodářství vý. znamné hodnoty. *

Soudruzi a soudružky, zdůraznili jsme, že na naší vesnici bude dále pokračovat proces hlubokého společenského a ekonomického přer Do roku 1970 vytyčujeme úkol v podstatě vyrovnat úro veň zemědělství na úroveň průmyslu. To je hlavním obsahem po

litiky strany na vesnici pro příští období. Socialistická přestavba našeho zemědělství jak jsme již ho vořili - byla provázena určitým růstem zemědělské produkce, podstatným zvýšením produktivity práce a výrazným zvýšením ži votní úrovně obyvatel vesnice. Socialistických výrobních vztahů v zemědělství však nebylo dosud plně využito k zorganizování skutečné zemědělské velkovýroby. Nelze přitom přecházet, že V průmyslu jsme po kapitalistech zdědili velkovýrobu, kdežto v zemědělství malovýrobu.

Diskuse o výhledech dalšího rozvoje socialistické společnosti i výsledky hospodaření předních jednotných zemědělských druž . stev, státních statků, kolektivů i jednotlivců ukazují, že v naší ze mědělské výrobě jsou veliké možnosti a rezervy .

Pozvednout zemědělství na úroveň průmyslu je především otázkou dalšího plánovitého rozvoje výrobních sil v zemědělství a současně i v těch odvětvích národního hospodářství, která mají růst zemědělské výroby zabezpečovat.

Hlavním výsledkem našeho úsilí o pozvednutí zemědělství na úroven průmyslu musí být , aby zemědělská výroba na základě

uplatňování a nejúčelnějšího využívání všech výrobních prostřed ků a nejpokrokovější techniky a technologie co nejúplněji uspo kojovala potřeby národního hospodářství. To znamená, aby země dělství vyrobilo maximum potravin pro výživu obyvatelstva , suro vin pro průmysl a krylo z vlastních zdrojů spotřebu krmiv , osiv,

sadby a podobně, včetně potřebných rezerv. 46

K zabezpečení tohoto cíle je nezbytné plánovitě a důsledně vy tvářet tyto hlavní předpoklady: Za prvé :

Správně rozmístit zemědělskou výrobu na podkladě vědeckého zdůvodnění místních výrobních podmínek, což umožní zavádět účelnou specializaci a koncentraci zemědělské výroby. Socialis tické zemědělské závody , státní statky a jednotná zemědělská družstva budou rozvíjet především taková odvětví rostlinné i ži

vočišné výroby, která ' v místních podmínkách dávají ze spole čenského hlediska maximální efekt . K tomu využít k intenzívní výrobě všechnu naši půdu , postupně a cílevědomě získávat pro intenzívní zemědělskou velkovýrobu i tu část půdy, která je ještě roztříštěna mezi drobné držitele. Za druhé :

Urychlit používání moderní techniky, velkovýrobní technologie a pokrokové organizace práce. Růst vybavení výrobními prostřed

ky na jednoho pracovníka a jejich plné využití umožní komplex

ně mechanizovat pracovní procesy při výrobě jednotlivých pro duktů. Umožní nejefektivnější využití veškeré půdy vhodné k ze mědělské činnosti. Významnou úlohu při využívání půdy budou mít chemizace výrobních procesů , meliorace, používání biologic ky nejvýkonnějších odrůd polních plodin a chovu plemen s vy sokou užitkovostí. Za třetí :

Posílit zemědělství kvalifikovanými pracovními silami, přede vším mladými . Kvalifikace kádrů musí předcházet rozvoji země.

dělské techniky a velkovýrobní technologie. Dostatek kvalifiko vaných, zejména vedoucích kádrů je podmínkou efektivního vy užití prostředků vynakládaných na rozvoj zemědělské výroby a jejího vzestupu. Za čtvrté :

Řízení zemědělské výroby soustředit do jednoho centra pod přímým vedením strany . Upevnit autoritu státního plánu tak , aby se plán stal i v zemědělství hlavním nástrojem řízení . Na základě zkušeností z průmyslu posoudit uplatnění odvětvového řízení i v zemědělství. K rozvoji iniciativy a podněcování zájmu pracov níků v zemědělství na růstu produkce co nejšířeji využít hmot ných podnětů. Vytvářet předpoklady pro zavádění chozrasčotu . Vzestup zemědělské výroby umožní postupné sbližování obou forem socialistického vlastnictví, umožní dosáhnout postupného

odstranění podstatných rozdílů mezi městem a vesnicí, povede k celkovému vzestupu hmotné a kulturní úrovně zemědělského 47

obyvatelstva. Vytvoří předpoklády pro vybavení venkova spole čenskými a kulturními zařízeními.

Proces vyrovnání zemědělství na úroveň průmyslu však nechá peme mechanicky srovnáváním obou odvětví. Máme na zřeteli, že

v zemědělství ještě dlouhou dobu budou značné odlišnosti pra menící ze zvláštních podmínek výrobního procesu .

Hlavní cestou podstatného zvýšení zemědělské výroby je in tenzifikace rostlinné výroby na základě plného a racionálního využívání našeho půdního fondu. Pro naše zemědělství je růst

intenzifikace rostlinné výroby rozhodující, neboť výměra orné půdy na jednoho obyvatele je u nás jen 0,37 ha. Podstatný růst

rostlinné výroby pak umožní vysokou intenzitu i efektivnost ži vočišné výroby.

Máme-li plně využít půdy, která je v zemědělství základním výrobním prostředkem , je nutné v první řadě skoncovat s neod povědným plýtváním s půdou, s jejím drobením , se zabíráním nej

lepší půdy ke stavebním i jiným nézemědělským účelům. Zejmé na však musíme na zvýšení úrodnosti půdy orientovat naši inves tiční politiku. Chci upozornit, že pro zemědělskou produkci nemohou zůstat

nevyužity ani ty veliké nezastavěné plochy, které zabraly ně které závody. To znamená, že těmto závodům budou v příštím roce předepsány dodávky zemědělských produktů. ( Potlesk. ) Na těchto plochách nejenže se nic užitečného nerodí, ale roste tam plevel , který vítr roznáší do obdělaných polí.

Trvalému zvyšování úrodnosti půdy přispěje řádné hospodaření s vodou. Do roku 1970 dále rozšíříme odvodnění a závlahy . Bu dování těchto zařízení soustředíme přednostně do produkčních

oblastí. Zde přinesou nejvyšší efekt a umožní získat více sklizní do roka . Do závlah investuje značné prostředky především stát . Zemědělské závody přímo by měly více než dosud pečovat o zú rodnění půdy vlastními prostředky a silami, především cestou

drobnějších meliorací, budováním rybníků a menších vodních ná : drží a závlahových zařízení.

Jedno z předních míst v procesu intenzifikace zemědělské vý. roby patří chemizaci , zejména výživě a ochraně rostlin . I když úroveň hektarových výnosů je závislá na řadě různých faktorů, zkušenosti z provozu zemědělských závodů u nás i v zahraničí ukazují na vysokou efektivnost využívání průmyslových hnojiv.

Do roku 1970 se má naše zemědělství ve spotřebě strojených hno . jiv dostat na úroveň zemí s vyspělým zemědělstvím . Počítáme, že postupně do roku 1970 dosáhneme asi 200 kg čistých živin na 1 hektar zemědělské půdy v optimální skladbě. 48

Zvyšující se dodávky umělých hnojiv nebudeme rozdělovat me chanicky , ale podle skladby výroby a tam, kde bude záruka ma ximálních výnosů a hospodárnosti . Nelze ovšem opomíjet zásadu, že statková hnojiva jsou základem hnojení půdy a účinnost stro jených hnojiv zvyšují. Pozornost soustředíme také k tomu, aby se zvýšil průměrný obsah humusu v půdě. Musíme zabránit splavo vání humusu a živin. K obohacení půdy humusem využijeme vlastních zdrojů, které máme např. v rašelině i v takzvaných ka pucínech .

V souvislosti s využitím půdního fondu vyvstává úkol rychlé a důsledné specializace a koncentrace rostlinné výroby. Klademe hlavní důraz na zvýšení výroby chlebového obilí a krmiv. To před pokládá přistoupit neodkladně ke změnám ve struktuře osevních ploch.

Předně to vyžaduje zvýšit do roku 1970 osevn ! plochy zrnin asi na 55-57 % orné půdy a osevní plochu pšenice rozšířit nejméně na 16 % orné půdy na úkor ovsa a žita. Přitom pěstovat biologic ky nejvýnosnější odrůdy pšenice.

Rozhodně musíme prosadit pěstování nejvýhodnějších plodin z hlediska krmivových hodnot, především kukuřice. Do roku 1970 chceme pěstovat kukuřici na zrno přibližně na 280 000 hektarech a dosahovat výnosu 50 q 2 hektaru. Zde jde vzhledem k již dosa ženým plochám hlavně o zvýšení hektarových výnosů . Osevní plo cha kukuřice na siláž by se měla rozšířit na 320 000 hektarů , z to

ho na Slovensku na 100 000 hektarů, a to především na úkor ku kuřice pěstované na zeleno. V našich podmínkách je možné dosáhnout do roku 1970 prů měrného hektarového výnosu 450-500 q silážní hmoty z hek taru při podílu 175-200 q palic v mléčně voskové zralosti ve vý robním typu kukuřičném a řepařském a 70-100 q palic ve výrob ním typu bramborářském . U pšenice chceme dosáhnout 32 q, u cukrovky 360 q, u brambor 180 q, u víceletých pícnin 75 q a sena z luk 48 q z hektaru. Pěstování kukuřice nevěnujeme u nás dostatečnou pozornost. Stále z různých míst slyšíme námitky proti jejímu pěstování. Tyto

námitky vyplývají především z různých osobních tzv. odborných názorů , z pohodlnictví i z nepochopení . Vyústily v to , že málo

se za zvyšování výroby kukuřice bojovalo a prakticky se neza jišťovala. Mnozí lidé vykládali , že naše rostlinná výroba je na vyšším stupni , že my jsme už etapu pěstování kukuřice dávno pro

šli , že kukuřice je pro nás nevýhodná, že máme lepší plodiny, že krmiva můžeme dovážet a podobně . A dnes jsme na tom tak , že 49

obyvatelstva. Vytvoří předpoklády pro vybavení venkova spole čenskými a kulturními zařízeními.

Proces vyrovnání zemědělství na úroveň průmyslu však nechá peme mechanicky srovnáváním obou odvětví. Máme na zřeteli, že v zemědělství ještě dlouhou dobu budou značné odlišnosti pra : menící ze zvláštních podmínek výrobního procesu .

Hlavní cestou podstatného zvýšení zemědělské výroby je in tenzifikace rostlinné výroby na základě plného a racionálního využívání našeho půdního fondu. Pro naše zemědělství je růst

intenzifikace rostlinné výroby rozhodující, neboť výměra orné půdy na jednoho obyvatele je u nás jen 0,37 ha. Podstatný růst rostlinné výroby pak umožní vysokou intenzitu i efektivnost ži vočišné výroby .

Máme-li plně využít půdy, která je v zemědělství základním výrobním prostředkem , je nutné v první řadě skoncovat s neod

povědným plýtváním s půdou, s jejím drobením , se zabíráním nej lepší půdy ke stavebním i jiným nezemědělským účelům. Zejmé

na však musíme na zvýšení úrodnosti půdy orientovat naši inves tiční politiku.

Chci upozornit, že pro zemědělskou produkci nemohou zůstat nevyužity ani ty veliké nezastavěné plochy, které zabraly ně které závody. To znamená, že těmto závodům budou v příštím roce předepsány dodávky zemědělských produktů. ( Potlesk. ) Na

těchto plochách nejenže se nic užitečného nerodí, ale roste tam plevel, který vítr roznáší do obdělaných polí .

Trvalému zvyšování úrodnosti půdy přispěje řádné hospodaření s vodou. Do roku 1970 dále rozšíříme odvodnění a závlahy. Bu dování těchto zařízení soustředíme přednostně do produkčních

oblastí. Zde přinesou nejvyšší efekt a umožní získat více sklizní do roka . Do závlah investuje značné prostředky především stát. Zemědělské závody přímo by měly více než dosud pečovat o zú rodnění půdy vlastními prostředky a silami, především cestou drobnějších meliorací, budováním rybníků a menších vodních ná drží a závlahových zařízení.

Jedno z předních míst v procesu intenzifikace zemědělské vý. roby patří chemizaci , zejména výživě a ochraně rostlin . I když úroveň hektarových výnosů je závislá na řadě různých faktorů, zkušenosti z provozu zemědělských závodů u nás i v zahraničí ukazují na vysokou efektivnost využívání průmyslových hnojiv . Do roku 1970 se má naše zemědělství ve spotřebě strojených hno .

jiv dostat na úroveň zemí s vyspělým zemědělstvím . Počítáme , že postupně do roku 1970 dosáhneme asi 200 kg čistých živin na 1 hektar zemědělské půdy v optimální skladbě . 48

Zvyšující se dodávky umělých hnojiv nebudeme rozdělovat me

chanicky , ale podle skladby výroby a tam , kde bude záruka ma ximálních výnosů a hospodárnosti. Nelze ovšem opomíjet zásadu, že statková hnojiva jsou základem hnojení půdy a účinnost stro jených hnojiv zvyšují. Pozornost soustředíme také k tomu, aby se

zvýšil průměrný obsah humusu v půdě. Musíme zabránit splavo vání humusu a živin. K obohacení půdy humusem využijeme

vlastních zdrojů , které máme např. v rašelině i v takzvaných ka pucínech . V souvislosti s využitím půdního fondu vyvstává úkol důsledné specializace a koncentrace rostlinné výroby. hlavní důraz na zvýšení výroby chlebového obilí a krmiv. pokládá přistoupit neodkladně ke zmenám ve struktuře

rychlé a Klademe To před osevních

ploch.

Předně to vyžaduje zvýšit do roku 1970 osevní plochy zrnin asi na 55–57 % orné půdy a osevní plochu pšenice rozšířit nejméně na 16 % orné půdy na úkor ovsa a žita . Přitom pěstovat biologic ky nejvýnosnější odrůdy pšenice.

Rozhodně musíme prosadit pěstování nejvýhodnějších plodin z hlediska krmivových hodnot, především kukuřice. Do roku 1970 chceme pěstovat kukuřici na zrno přibližně na 280 000 hektarech a dosahovat výnosu 50 q z hektaru . Zde jde vzhledem k již dosa ženým plochám hlavně o zvýšení hektarových výnosů . Osevní plo cha kukuřice na siláž by se měla rozšířit na 320 000 hektarů , z to

ho na Slovensku na 100 000 hektarů, a to především na úkor ku kuřice pěstované na zeleno. V našich podmínkách je možné dosáhnout do roku 1970 prů měrného hektarového výnosu 450-500 q silážní hmoty z hek taru při podílu 175-200 q palic v mléčně voskové zralosti ve vý. robním typu kukuřičném a řepařském a 70-100 q palic ve výrob ním typu bramborářském . U pšenice chceme dosáhnout 32 q , u cukrovky 360 q , u brambor 180 q, u víceletých pícnin 75 q a sena z luk 48 q z hektaru. Pěstování kukuřice nevěnujeme u nás dostatečnou pozornost.

Stále z různých míst slyšíme námitky proti jejímu pěstování. Tyto

námitky vyplývají především z různých osobních tzv. odborných názorů, z pohodlnictví i z nepochopení. Vyústily v to , že málo se za zvyšování výroby kukuřice bojovalo a prakticky se neza jišťovala . Mnozí lidé vykládali , že naše rostlinná výroba je na vyšším stupni , že my jsme už etapu pěstování kukuřice dávno pro

šli , že kukuřice je pro nás nevýhodná , že máme lepší plodiny, že krmiva můžeme dovážet a podobně . A dnes jsme na tom tak , že 49

nemáme dostatečnou krmivovou základnu , není dost masa, mlé ka a másla .

Klademe si také za úkol rozšířit osevní plochy krmných luš těnin, a to na více než 5 % osevních ploch , zejména na úkor ovsa. Hrách a boby jsou důležitou potravinou a krmivem , neboť jsou

bohaté na bílkoviny. Současně budeme pěstovat na více než 15 % půdy vojtěšky a jetele a asi na 40 000 hektarech krmnou ka pustu. Pokud jde o krmnou kapustu a krmné kedlubny, dosáhli

jsme při pokusném pěstování významných výsledků. Například v jednom výzkumném ústavu dosáhli výnosu 1500-1800 q kedlub nů z hektaru a velikosti krmných kedlubnů 9-11 kg. Podobně je

to i u kapusty. Je třeba, aby JZD a státní statky i výzkumné ústa

vy se toho chopily a zaváděly tyto plodiny do všech oblastí re publiky .

V zájmu maximálního využití půdního fondu k pěstování co nejefektivnějších plodin , které dávají v jednotlivých půdních ty

pech největší výnos živin, se ukazuje účelné v řepařské a kuku řičné oblasti omezit pěstování brambor. Nahradíme je kukuřicí a hlavně cukrovkou ke krmným účelům. Brambory na půdách ku kuřičného a řepařského výrobního typu se budou pěstovat jen na 2 % orné půdy . V bramborářských oblastech bude účelné pěsto

vat brambory na ploše nejméně 15 % orné půdy. Při náležité po zornosti sadbě a ošetření lze dosáhnout výnosu 180 q z hektaru,

čímž by se sklidilo kolem sedmi až sedmi a půl miliónu tun brambor. 1

Daleko více se budeme orientovat na rozšiřování meziplodin ,

zejména strniskových a ozimých směsek, zasévat je na 20-25 % ploch a kombinovat je v osevním postupu

kukuřicí na siláž .

Zavádění specializace a zlepšování hospodaření v horských oblastech se neobejde bez podstatného zlepšení péče o louky a pastviny , které jsou obrovskou a poměrně rychle mobilizovatel

nou rezervou . Velké možnosti jsou v progresívních metodách skliz ně. V některých zemích sekají mladou píci 5krát až 6krát do roka a ihned ji suší sušicími agregáty , pytlují nebo lisují. Takto sklize ná píce je vysoce bohatá na bílkoviny. Podobnou sklizeň a sušení je nutné praktikovat také u nás. Bude potřebí v našich plánech věnovat velkou pozornost sušárenství jako směru , který závádí do zemědělství průmyslové metody a napomáhá intenzifikaci výroby. Podstatné zvýšení rostlinné výroby, zabezpečení dostatku krmiv a bílkovin umožní snižovat dovoz zrnin, zlepšit situaci v krmivech

a dosáhnout takového rozvoje živočišné výroby, aby bylo zajiš těno plynulé zásobování obyvatelstva masem , mlékem, mléčnými

výrobky a vejci domácí výroby. V roce 1970 má být vyráběno 50

a dodáno z každého hektaru zemědělské půdy zhruba 180 kg ma

sa , 340 vajec a 630 litrů mléka tržní produkce. Také v rozvoji živočišné výroby musí specializace sehrát vý . znamnou úlohu. Vedle družstevních výkrmen a drůbežáren po rostou ve stále větší míře úzce specializované a technicky doko nalé státní velkokapacitní zemědělské podniky na výrobu jateč ných prasat, jatečné drůbeže a vajec, jež mohou hospodařit v pod statě bez vlastního půdního fondu .

Při uplatňování specializace chovu skotu bude nutné, aby ze mědělské závody postupně přecházely k otevřenému obratu stáda.

To předpokládá organizovat účelnou kooperaci mezi zeměděl skými závody, postupně soustředovat narozená telata do velko

teletníků, na které bude navazovat odchov jalovic, především

v horských a podhorských oblastech. Zdravý a silný materiál je nutno používat k plemenářské práci, k ozdravění stáda skotu a k tomu, aby se v jednotlivých jednotných zemědělských druž stvech pozvedl chov hovězího dobytka na vyšší úroveň .

V ostatních výrobních oblastech budou jednotlivé závody spe cializovány na chov dojnic , skotu na žír, případně na kombinaci obou těchto odvětví. Taková specializace v chovu skotu umožní

ve značné míře uplatňovat progresívní prvky průmyslové orga nizace výroby . Pro ozdravění stáda skotu, rozvoj chovu hovězího dobytka a výrobu dostatku mléka využijeme podhorských a hor

ských částí republiky , jako je Šumava, Orlické hory, Vsetínsko, Nízké Tatry a podobně, a zabezpečíme, aby intenzívní chov ho

vězího dobytka přinesl vzestup výroby i v těchto oblastech. Tím také zabezpečíme intenzívní výrobu mléka, ve které dosud silně zaostáváme a která v důsledku nízké dojivosti je příliš drahá . Pro potřeby živočišné výroby budeme budovat krmivářský prů .,

mysl , který bude na základě používání bílkovin a chemických přípravků vyrábět hodnotné krmné směsi a pomůže výrazně zlep šit hospodaření s krmivy a jejich využití. Základem pro rozvoj výrobních sil spolu s chemizací v země. dělství je komplexní mechanizace zemědělské výroby, která usnadní také provést zamýšlené změny ve struktuře zemědělské výroby.

Komplexní mechanizace bude v příštích letech uskutečňována

celkovým zvyšováním počtu strojů a zařízení a zaváděním nových výkonných typů strojů. Tyto stroje budou do zemědělství dodá vány tak , aby tvořily úplné sestavy , které umožní komplexní me chanizaci pěstování jednotlivých plodin , chovú hospodářských zvířat i dopravy .

Při výrobě zemědělských strojů přihlížet ke skutečným potře 51

bám zemědělství a podmínkám , v nichž tyto stroje pracují. Vidět, že i tyto stroje představují značné investice do národního hospo dářství a že proto musíme trvat na tom, aby při jejich výrobě

byly uplatněny nejnovější technické poznatky a aby provedení těchto strojů bylo vysoce kvalitní.

Aby těchto prostředků bylo plně využíváno, musí dojít i k pod statným změnám v organizaci pracovních procesů v zemědělských závodech .

Progresívní způsoby pěstování a sklizně budeme v první řadě zavádět u cukrovky, abychom mohli rozšířit její pěstování. Mo derní velkovýrobní technologie v pěstování obilovin bude od roku 1967 používáno asi na 80 % ploch. Komplexnost sklizně i v nej těžších podmínkách výroby chceme vyřešit i u brambor. V živo čišné výrobě budeme komplexně mechanizovat provozy celých fa

rem. Zavádění komplexní mechanizace a její široké využití budou mít podstatný vliv na snížení spotřeby práce. V technickém rozvoji zemědělství budou i nadále hrát význam nou úlohu strojní a traktorové stanice. Budou vybavovat země dělské závody úplnými komplexy strojů, ovšem jen za těch pod : mínek, aby bylo zajištěno využití strojního a traktorového parku

v jednotných zemědělských družstvech. Budou poskytovat pomoc komplexně mechanizovaným brigádám a četám, vychovávat me

chanizátorské kádry, organizovat opravy strojů a jejich plánovi tou údržbu, provádět a organizovat ochranu rostlin a podobně. Strojní a traktorová stanice jako středisko zavádění nové techni ky do zemědělství musí sehrát také velkou roli v organizaci prá ce v zemědělské výrobě.

Rozvojem velkovýroby a zaváděním moderní technologie v ze mědělství nesmírně vzrůstá náročnost na kvalifikaci pracovníků

v zemědělství a mění se potřeba zaměření kvalifikace. Zeměděl ské práce budou stále více mechanizovány a základní profesí bude zemědělský mechanizátor ovládající techniku a základy

agrotechniky a zootechniky. Růst kvalifikace kádrů musí před cházet rozvoji zemědělské techniky a velkovýrobní technologie. Tímto směrem má dále jít výuka na zemědělských vysokých i od borných školách a kursech. V roce 1970 má připadnout na 1000

stálých pracovníků v jednotných zemědělských družstvech 100 odborníků, z toho 36 absolventů vysokých a odborných škol . Musíme trvat na tom , že všichni, kdo absolvují vysoké zeměděl

ské školy , také do zemědělství půjdou . A ne jako dosud, že nám utíkají na různá jiná pracoviště. ( Potlesk. ) Ke zlepšení věkové struktury a podstatnému zvýšení kvalifikace

pracujících bude zapotřebí získávat do zemědělství každoročně 52

zhruba 40 000 mladých lidí, učňů . V náboru mladých pracovníků se budeme obracet především k vesnické mládeži . Na mladých li . dech především závisí uplatnění nových forem hospodaření v ze mědělství. V příštích letech vytvoříme takové pracovní a životní podmínky , které příznivě ovlivní získání mladých lidí pro práci

v zemědělství. Na druhé straně musí být i v zemědělských závo dech vytvářeny vhodné podmínky pro práci mládeže. K získávání mládeže pro zemědělství by měla lépe napomáhat také výchova na školách i v rodinách .

K okamžitému vzestupu potřebné kvalifikace u dosavadních pracovníků budeme nadále organizovat širokou síť kursů a škol. Navíc je nutné, abychom získali odborníky, kteří sedí na minis

terstvech, krajských a okresních národních výborech , v různých

institucích a úřadují, místo aby organizovali výrobu v jednot ných zemědělských družstvech a státních statcích. ( Potlesk. ) Zavádění pokrokových forem odměňování za práci, postupn zdokonalování až plné sociální zabezpečení rolníků v souladu

s rozvojem zemědělské výroby v družstvech spolu s rozvojem spo to vše bude vy lečenského a kulturního života na vesnici tvářet předpoklady k tomu, aby i v zemědělství byly takové pra

covní podmínky, které učiní zemědělství přitažlivým. Uplatňování nejnovější techniky a technologie povede k podstatným změnám

v samém charakteru zemědělské práce. Namáhavé ruční práce bu dou nahrazovány prací strojovou a práce nekvalifikovaná kvali. fikovanou.

Zlepšit organizaci práce v zemědělství předpokládá přenášet do zemědělských závodů systematicky , rychle a vhodným způ sobem zkušenosti z řízení a organizace průmyslu. Nejpokrokovější formou současné organizace práce v zemědělských závodech bu

dou komplexně mechanizované čety a brigády. Tyto organizační formy teprve vznikají , a proto péče o ně je prvořadou záležitostí vedoucích pracovníků , vědeckých pracovišť a všech organizátorů v zemědělství . Prvky a zkušenosti z organizace průmyslové vý

roby , plánovitost, zavádění chozrasčotu mají příště více do druž stev vnášet patronáty závodů.

Nesmíme zapomenout, že jedním z účinných nástrojů rozvoje výroby a společného hospodaření v JZD je nadále zásada správné hmotné zainteresovanosti na výrobě a odměňování podle práce.

Ve stále větším počtu jednotných zemědělských družstev se je jich upevňováním budou vytvářet podmínky pro zavedení peněž ního odměňování bez pracovních jednotek .

Jednou z vážných otázek, která vyžaduje naléhavé řešení, je ří zení zemědělství. Specializace a koncentrace zemědělské výroby 53

usnesení o zvyšování směnnosti se musí neodkladně chopit stra nické a odborové organizace i hospodářské orgány a považovat je za přední úkol.

V celém národním hospodářství máme veliké rezervy, které se nám objeví při správné organizaci práce. Máme rezervy mate riálové, rezervy v uplatňování techniky, rezervy v pracovních silách , rezervy v rekonstrukci závodů, rezervy, které bychom mohli využít, kdybychom vzájemně harmonicky sladili chod jed

notlivých odvětví národního hospodářství. Hlavní rezervu pak máme v tvůrčí činnosti pracujících , kteří svou aktivitou , svou vy nalézavostí mohou přinést našemu národnímu hospodářství vý znamné hodnoty .

Soudruzi a soudružky, zdůraznili jsme, že na naší vesnici bude

dále pokračovat proces hlubokého společenského a ekonomického přerodu. Do roku 1970 vytyčujeme úkol v podstatě vyrovnat úro veň zemědělství na úroveň průmyslu. To je hlavním obsahem po litiky strany na vesnici pro příští období.

. Socialistická přestavba našeho zemědělství – jak jsme již ho vořili – byla provázena určitým růstem zemědělské produkce, podstatným zvýšením produktivity práce a výrazným zvýšením ži votní úrovně obyvatel vesnice. Socialistických výrobních vztahů

v zemědělství však nebylo dosud plně využito k zorganizování skutečné zemědělské velkovýroby. Nelze přitom přecházet, že v průmyslu jsme po kapitalistech zdědili velkovýrobu, kdežto v zemědělství malovýrobu .

Diskuse o výhledech dalšího rozvoje socialistické společnosti i výsledky hospodaření předních jednotných zemědělských druž stev, státních statků, kolektivů i jednotlivců ukazují, že v naší ze mědělské výrobě jsou veliké možnosti a rezervy.

Pozvednout zemědělství na úroveň průmyslu je především otázkou dalšího plánovitého rozvoje výrobních sil v zemědělství a současně i v těch odvětvích národního hospodářství, která mají růst zemědělské výroby zabezpečovat.

Hlavním výsledkem našeho úsilí o pozvednutí zemědělství na úroven průmyslu musí být , aby zemědělská výroba na základě uplatňování a nejúčelnějšího využívání všech výrobních prostřed ků a nejpokrokovější techniky a technologie co nejúplněji uspo kojovala potřeby národního hospodářství. To znamená , aby země dělství vyrobilo maximum potravin pro výživu obyvatelstva, suro

vin pro průmysl a krylo z vlastních zdrojů spotřebu krmiv, osiv, sadby a podobně , včetně potřebných rezerv. 46

K zabezpečení tohoto cíle je nezbytné plánovitě a důsledně vy tvářet tyto hlavní předpoklady : Za prvé :

Správně rozmístit zemědělskou výrobu na podkladě vědeckého zdůvodnění místních výrobních podmínek, což umožní zavádět účelnou specializaci a koncentraci zemědělské výroby. Socialis tické zemědělské závody , státní statky a jednotná zemědělská družstva budou rozvíjet především taková odvětví rostlinné i ži

vočišné výroby, která v místních podmínkách dávají ze spole čenského hlediska maximální efekt. K tomu využít k intenzívní výrobě všechnu naši půdu, postupně a cílevědomě získávat pro intenzívní zemědělskou velkovýrobu 1 tu část půdy, která je ještě roztříštěna mezi drobné držitele . Za druhé :

Urychlit používání moderní techniky, velkovýrobní technologie a pokrokové organizace práce. Růst vybavení výrobními prostřed

ky na jednoho pracovníka a jejich plné využití umožní komplex

ně mechanizovat pracovní procesy při výrobě jednotlivých pro duktů. Umožní nejefektivnější využití veškeré půdy vhodné k ze mědělské činnosti. Významnou úlohu při využívání půdy budou mít chemizace výrobních procesů , meliorace, používání biologic ky nejvýkonnějších odrůd polních plodin a chovu plemen s vy sokou užitkovosti . Za třetí :

Posílit zemědělství kvalifikovanými pracovními silami, přede vším mladými . Kvalifikace kádrů musí předcházet rozvoji země

dělské techniky a velkovýrobní technologie. Dostatek kvalifiko vaných, zejména vedoucích kádrů je podmínkou efektivního vy užití prostředků vynakládaných na rozvoj zemědělské výroby a jejího vzestupu. Za čtvrté :

Řízení zemědělské výroby soustředit do jednoho centra pod přímým vedením strany. Upevnit autoritu státního plánu tak , aby se plán stal i v zemědělství hlavním nástrojem řízení. Na základě zkušeností z průmyslu posoudit uplatnění odvětvového řízení i v zemědělství. K rozvoji iniciativy a podněcování zájmu pracov níků v zemědělství na růstu produkce co nejšířeji využít hmot

ných podnětů. Vytvářet předpoklady pro zavádění chozrascotu . Vzestup zemědělské výroby umožní postupné sbližování obou forem socialistického vlastnictví, umožní dosáhnout postupnéha odstranění podstatných rozdílů mezi městem a vesnicí, povede k celkovému vzestupu hmotné a kulturní úrovně zemědělského 47

obyvatelstva. Vytvoří předpoklády pro vybavení venkova spole čenskými a kulturními zařízeními.

Proces vyrovnání zemědělství na úroveň průmyslu však nechá peme mechanicky srovnáváním obou odvětví. Máme na zřeteli , že v zemědělství ještě dlouhou dobu budou značné odlišnosti pra .

menící ze zvláštních podmínek výrobního procesu. Hlavní cestou podstatného zvýšení zemědělské výroby je in tenzifikace rostlinné výroby na základě plného a racionálního využívání našeho půdního fondu . Pro naše zemědělství je růst

intenzifikace rostlinné výroby rozhodující, neboť výměra orné půdy na jednoho obyvatele je u nás jen 0,37 ha. Podstatný růst rostlinné výroby pak umožní vysokou intenzitu i efektivnost ži vočišné výroby.

Máme-li plně využít půdy, která je v zemědělství základním výrobním prostředkem , je nutné v první řadě skoncovat s neod

povědným plýtváním s půdou, s jejím drobením , se zabíráním nej lepší půdy ke stavebním i jiným nezemědělským účelům. Zejmé na však musíme na zvýšení úrodnosti půdy orientovat naši inves tiční politiku . Chci upozornit, že pro zemědělskou produkci nemohou zůstat

nevyužity ani ty veliké nezastavěné plochy, které zabraly ně které závody. To znamená, že těmto závodům budou v příštím

roce předepsány dodávky zemědělských produktů. ( Potlesk. ) Na těchto plochách nejenže se nic užitečného nerodí, ale roste tam plevel, který vítr roznáší do obdělaných polí. Trvalému zvyšování úrodnosti půdy přispěje řádné hospodaření s vodou . Do roku 1970 dále rozšíříme odvodnění a závlahy . Bu dování těchto zařízení soustředíme přednostně do produkčních oblastí. Zde přinesou nejvyšší efekt a umožní získat více sklizní do roka. Do závlah investuje značné prostředky především stát. Zemědělské závody přímo by měly více než dosud pečovat o zú rodnění půdy vlastními prostředky a silami , především cestou

drobnějších meliorací, budováním rybníků a menších vodních ná drží a závlahových zařízení.

Jedno z předních míst v procesu intenzifikace zemědělské vý.

roby patří chemizaci , zejména výživě a ochraně rostlin . I když úroveň hektarových výnosů je závislá na řadě různých faktorů,

zkušenosti z provozu zemědělských závodů u nás i v zahraničí ukazují na vysokou efektivnost využívání průmyslových hnojiv .

Do roku 1970 se má naše zemědělství ve spotřebě strojených hno . jiv dostat na úroveň zemí s vyspělým zemědělstvím. Počítáme, že postupně do roku 1970 dosáhneme asi 200 kg čistých živin na 1 hektar zemědělské půdy v optimální skladbě. 48

Zvyšující se dodávky umělých hnojiv nebudeme rozdělovat me

chanicky , ale podle skladby výroby a tam , kde bude záruka 'ma ximálních výnosů a hospodárnosti. Nelze ovšem opomíjet zásadu, že statková hnojiva jsou základem hnojení půdy a účinnost stro jených hnojiv zvyšují. Pozornost soustředíme také k tomu, aby se

zvýšil průměrný obsah humusu v půdě. Musíme zabránit splavo vání humusu a živin. K obohacení půdy humusem využijeme vlastních zdrojů, které máme např. v rašelině i v takzvaných ka pucínech . V souvislosti s využitím půdního fondu vyvstává úkol rychlé a důsledné specializace a koncentrace rostlinné výroby. Klademe

hlavní důraz na zvýšení výroby chlebového obilí a krmiv. To před pokládá přistoupit neodkladně ke změnám ve struktuře osevních ploch.

Předně to vyžaduje zvýšit do roku 1970 osevn! plochy zrnin asi

na 55—57 % orné půdy a osevní plochu pšenice rozšířit nejméně na 16 % orné půdy na úkor ovsa a žita . Přitom pěstovat biologic ky nejvýnosnější odrůdy pšenice.

Rozhodně musíme prosadit pěstování nejvýhodnějších plodin z hlediska krmivových hodnot, především kukuřice. Do roku 1970 chceme pěstovat kukuřici na zrno přibližně na 280 000 hektarech a dosahovat výnosu 50 q z hektaru. Zde jde vzhledem k již dosa

ženým plochám hlavně o zvýšení hektarových výnosů . Osevní plo cha kukuřice na siláž by se měla rozšířit na 320 000 hektarů , z to ho na Slovensku na 100 000 hektarů, a to především na úkor ku

kuřice pěstované na zeleno. V našich podmínkách je možné dosáhnout do roku 1970 prů

měrného hektarového výnosu 450—500 q silážní hmoty z hek taru při podílu 175-200 q palic v mléčně voskové zralosti ve vý. robním typu kukuřičném a řepařském a 70-100 q palic ve výrob ním typu bramborářském . U pšenice chceme dosáhnout 32 q,

u cukrovky 360 q , u brambor 180 q, u víceletých pícnin 75 q a sena z luk 48 q z hektaru. Pěstování kukuřice nevěnujeme u nás dostatečnou pozornost.

Stále z různých míst slyšíme námitky proti jejímu pěstování. Tyto

námitky vyplývají především z různých osobních tzv. odborných názorů, z pohodlnictví i z nepochopení. Vyústily v to , že málo se za zvyšování výroby kukuřice bojovalo a prakticky se neza jištovala . Mnozí lidé vykládali , že naše rostlinná výroba je na vyšším stupni , že my jsme už etapu pěstování kukuřice dávno pro šli, že kukuřice je pro nás nevýhodná , že máme lepší plodiny, že krmiva můžeme dovážet a podobně. A dnes jsme na tom tak , že 49

nemáme dostatečnou krmivovou základnu , není dost masa, mlé ka a másla.

Klademe si také za úkol rozšířit osevní plochy krmných luš

těnin, a to na více než 5 % osevních ploch, zejména na úkor ovsa. Hrách a boby jsou důležitou potravinou a krmivem, neboť jsou bohaté na bílkoviny. Současně budeme pěstovat na více než 15 % půdy vojtěšky a jetele a asi na 40 000 hektarech krmnou ka pustu. Pokud jde o krmnou kapustu a krmné kedlubny, dosáhli jsme při pokusném pěstování významných výsledků. Například

v jednom výzkumném ústavu dosáhli výnosu 1500-1800 q kedlub nů z hektaru a velikosti krmných kedlubnů 9-11 kg. Podobně je to i u kapusty. Je třeba, aby JZD a státní statky i výzkumné ústa

vy se toho chopily a zaváděly tyto plodiny do všech oblastí re publiky .

V zájmu maximálního využití půdního fondu k pěstování co nejefektivnějších plodin , které dávají v jednotlivých půdních ty pech největší výnos živin, se ukazuje účelné v řepařské a kuku

řičné oblasti omezit pěstování brambor. Nahradíme je kukuřicí a hlavně cukrovkou ke krmným účelům. Brambory na půdách ku kuřičného a řepařského výrobního typu se budou pěstovat jen na

2 % orné půdy. V bramborářských oblastech bude účelné pěsto vat brambory na ploše nejméně 15 % orné půdy. Při náležité po zornosti sadbě a ošetření lze dosáhnout výnosu 180 q z hektaru, čímž by se sklidilo kolem sedmi až sedmi a půl miliónu tun brambor.

Daleko více se budeme orientovat na rozšiřování meziplodin , zejména strniskových a ozimých směsek , zasévat je na 20–25 % ploch a kombinovat je v osevním postupu s kukuřicí na siláž.

Zavádění specializace a zlepšování hospodaření v horských oblastech se neobejde bez podstatného zlepšení péče o louky a pastviny , které jsou obrovskou a poměrně rychle mobilizovatel nou rezervou . Velké možnosti jsou v progresívních metodách skliz ně. V některých zemích sekají mladou píci 5krát až 6krát do roka a ihned ji suší sušicími agregáty , pytlují nebo lisují. Takto sklize ná píce je vysoce bohatá na bílkoviny. Podobnou sklizeň a sušení

je nutné praktikovat také u nás. Bude potřebí v našich plánech věnovat velkou pozornost sušárenství jako směru, který závádí do zemědělství průmyslové metody a napomáhá intenzifikaci výroby. Podstatné zvýšení rostlinné výroby, zabezpečení dostatku krmiv a bílkovin umožní snižovat dovoz zrnin, zlepšit situaci v krmivech a dosáhnout takového rozvoje živočišné výroby , aby bylo zajiš těno plynulé zásobování obyvatelstva masem , mlékem, mléčnými výrobky a vejci domácí výroby. V roce 1970 má být vyráběno 50

1

a dodáno z každého hektaru zemědělské půdy zhruba 180 kg ma sa, 340 vajec a 630 litrů mléka tržní produkce. Také v rozvoji živočišné výroby musí specializace sehrát vý znamnou úlohu. Vedle družstevních výkrmen a drůbežáren po rostou ve stále větší míře úzce specializované a technicky doko nalé státní velkokapacitní zemědělské podniky na výrobu jateč ných prasat, jatečné drůbeže a vajec, jež mohou hospodařit v pod statě bez vlastního půdního fondu.

Při uplatňování specializace chovu skotu bude nutné, aby ze mědělské závody postupně přecházely k otevřenému obratu stáda.

To předpokládá organizovat účelnou kooperaci mezi zeměděl skými závody, postupně soustředovat narozená telata do velko teletníků, na které bude navazovat odchov jalovic, především

v horských a podhorských oblastech. Zdravý a silný materiál je nutno používat k plemenářské práci, k ozdravění stáda skotu

a k tomu, aby se v jednotlivých jednotných zemědělských druž stvech pozvedl chov hovězího dobytka na vyšší úroveň .

V ostatních výrobních oblastech budou jednotlivé závody spe cializovány na chov dojnic, skotu na žír, případně na kombinaci obou těchto odvětví. Taková specializace v chovu skotu umožní

ve značné míře uplatňovat progresívní prvky průmyslové orga nizace výroby. Pro ozdravění stáda skotu, rozvoj chovu hovězího dobytka a výrobu dostatku mléka využijeme podhorských a hor

ských částí republiky , jako je Šumava, Orlické hory , Vsetínsko, Nízké Tatry a podobně, a zabezpečíme, aby intenzívní chov ho vězího dobytka přinesl vzestup výroby i v těchto oblastech. Tím také zabezpečíme intenzívní výrobu mléka, ve které dosud silně zaostáváme a která v důsledku nízké dojivosti je příliš drahá . Pro potřeby živočišné výroby budeme budovat krmivářský prů .

mysl , který bude na základě používání bílkovin a chemických přípravků vyrábět hodnotné krmné směsi a pomůže výrazně zlep šit hospodaření s krmivy a jejich využití. Základem pro rozvoj výrobních sil spolu s chemizací v země. dělství je komplexní mechanizace zemědělské výroby , usnadní také provést zamýšlené změny ve struktuře zemědělské výroby.

Komplexní mechanizace bude v příštích letech uskutečňována celkovým zvyšováním počtu strojů a zařízení a zaváděním nových výkonných typů strojů. Tyto stroje budou do zemědělství dodá vány tak , aby tvořily úplné sestavy, které umožní komplexní me chanizaci pěstování jednotlivých plodin , chovů hospodářských zvířat i dopravy .

Při výrobě zemědělských strojů přihlížet ke skutečným potře 51

bám zemědělství a podmínkám, v nichž tyto stroje pracují. Vidět,

že i tyto stroje představují značné investice do národního hospo dářství a že proto musíme trvat na tom, aby při jejich výrobě byly uplatněny nejnovější technické poznatky a aby provedení těchto strojů bylo vysoce kvalitní. Aby těchto prostředků bylo plně využíváno, musí dojít i k pod statným změnám v organizaci pracovních procesů v zemědělských závodech .

Progresívní způsoby pěstování a sklizně budeme v první řadě zavádět u cukrovky, abychom mohli rozšířit její pěstování. Mo derní velkovýrobní technologie v pěstování obilovin bude od roku 1967 používáno asi na 80 % ploch. Komplexnost sklizně i v nej těžších podmínkách výroby chceme vyřešit i u brambor. V živo čišné výrobě budeme komplexně mechanizovat provozy celých fa rem. Zavádění komplexní mechanizace a její široké využití budou mít podstatný vliv na snížení spotřeby práce.

V technickém rozvoji zemědělství budou i nadále hrát význam nou úlohu strojní a traktorové stanice. Budou vybavovat země

dělské závody úplnými komplexy strojů, ovšem jen za těch pod mínek, aby bylo zajištěno využití strojního a traktorového parku

v jednotných zemědělských družstvech. Budou poskytovat pomoc komplexně mechanizovaným brigádám a četám, vychovávat me chanizátorské kádry, organizovat opravy strojů a jejich plánovi tou údržbu, provádět a organizovat ochranu rostlin a podobně. Strojní a traktorová stanice jako středisko zavádění nové techni ky do zemědělství musí sehrát také velkou roli v organizaci prá ce v zemědělské výrobě.

Rozvojem velkovýroby a zaváděním moderní technologie v ze mědělství nesmírně vzrůstá náročnost na kvalifikaci pracovníků

v zemědělství a mění se potřeba zaměření kvalifikace. Zeměděl ské práce budou stále více mechanizovány a základní profesi bude zemědělský mechanizátor

ovládající techniku a základy

agrotechniky a zootechniky. Růst kvalifikace kádrů musí před cházet rozvoji zemědělské techniky a velkovýrobní technologie. Tímto směrem má dále jít výuka na zemědělských vysokých i od

borných školách a kursech . V roce 1970 má připadnout na 1000 stálých pracovníků v jednotných zemědělských družstvech 100 odborníků, z toho 36 absolventů vysokých a odborných škol.

Musíme trvat na tom, že všichni , kdo absolvují vysoké zeměděl. ské školy, také do zemědělství půjdou. A ne jako dosud , že nám utíkají na různá jiná pracoviště . Potlesk . ) Ke zlepšení věkové struktury a podstatnému zvýšení kvalifikace

pracujících bude zapotřebí získávat do zemědělství každoročně 52

zhruba 40 000 mladých lidí, učňů . V náboru mladých pracovníků se budeme obracet především k vesnické mládeži . Na mladých li dech především závisí uplatnění nových forem hospodaření v ze mědělství. V příštích letech vytvoříme takové pracovní a životní podmínky , které příznivě ovlivní získání mladých lidí pro práci

v zemědělství. Na druhé straně musí být i v zemědělských závo dech vytvářeny vhodné podmínky pro práci mládeže. K získávání mládeže pro zemědělství by měla lépe napomáhat také výchova na školách i v rodinách .

K okamžitému vzestupu potřebné kvalifikace u dosavadních pracovníků budeme nadále organizovat širokou síť kursů a škol. Navíc je nutné, abychom získali odborníky, kteří sedí na minis terstvech , krajských a okresních národních výborech, v různých institucích a úřadují, místo aby organizovali výrobu v jednot ných zemědělských družstvech a státních statcích. ( Potlesk. ) Zavádění pokrokových forem odměňování za práci , postupné zdokonalování až plné sociální zabezpečení rolníků v souladu

s rozvojem zemědělské výroby v družstvech spolu s rozvojem spo lečenského a kulturního života na vesnici

to vše bude vy

tvářet předpoklady k tomu, aby i v zemědělství byly takové pra

covní podmínky, které učiní zemědělství přitažlivým. Uplatňování nejnovější techniky a technologie povede k podstatným změnám v samém charakteru zemědělské práce. Namáhavé ruční práce bu

dou nahrazovány prací strojovou a práce nekvalifikovaná kvali fikovanou .

Zlepšit organizaci práce v zemědělství předpokládá přenášet do zemědělských závodů systematicky, rychle a vhodným způ sobem zkušenosti z řízení a organizace průmyslu. Nejpokrokovější

formou současné organizace práce v zemědělských závodech bu dou komplexně mechanizované čety a brigády . Tyto organizační formy teprve vznikají , a proto péče o ně je prvořadou záležitostí vedoucích pracovníků , vědeckých pracovišť a všech organizátorů v zemědělství. Prvky a zkušenosti z organizace průmyslové vý . roby , plánovitost, zavádění chozrasčotu mají příště více do druž stev vnášet patronáty závodů .

Nesmíme zapomenout , že jedním z účinných nástrojů rozvoje výroby a společného hospodaření v JZD je nadále zásada správné hmotné zainteresovanosti na výrobě a odměňování podle práce. Ve stále větším počtu jednotných zemědělských družstev se je jich upevňováním budou vytvářet podmínky, pro zavedení peněže ního odměňování bez pracovních jednotek .

Jednou z vážných otázek , která vyžaduje naléhavé řešení, je ří zení zemědělství. Specializace a koncentrace zemědělské výroby 53

vyžaduje konkrétní a účinné řízení. Sjezd by měl uložit, aby byly

rychle propracovány nové zásady řízení zemědělství , a to takto : Vytvořit zemědělskou komisi ÚV KSČ, která se stane centrem denního řízení zemědělství. V okresech vytvořit výrobní země

dělské správy. V těchto orgánech by se soustředovalo řízení ze

1

mědělské výroby na výrobním a podnikovém základě na rozdíl od dosavadního řízení přes okresní národní výbory , kde stále pře vládá správní linie.

Vyřešení uvedených otázek nám umožní splnit jeden z rozho

dujících úkolů rozvoje naší společnosti, dosáhnout dalšího vze stupu zemědělské výroby a tím i národního hospodářství, a tak zabezpečovat životní a kulturní úroveň pracujících . Vzestup země

dělské výroby povede k dalšímu upevnění svazku dělníků a rol níků, k dalšímu upevnění jednoty celé naší socialistické společ nosti.

*

V celonárodní diskusi k výhledům dalšího rozvoje naší socia

listické společnosti bylo právem upozorňováno na vážné nedo statky při účinném a rychlém zavádění výsledků vědy a výzku mu do praxe. To nelze ovšem řešit tak , že by se věda mechanicky

podřídila dílčím momentálním potřebám výroby. Správnou cestu spatřujeme v tom , že dojde k dalšímu sblížení vědy a výroby, že tyto dvě síly budou co nejtěsněji spjaty a budou se vzájemně obo

hacovat. Jen tak, jak to nedávno zdůraznilo plénum ÚV KSSS , se může rozvíjet věda a výroba na základě vědy.

My jsme v posledním období přijali v této oblasti řadu opa tření. Bude nutné je důsledně uvádět do života a zdokonalovat sy stém řízení, plánování a koordinace mezi jednotlivými články vědy , výzkumu a výroby právě z hlediska těsného sepětí vědy a výroby .

Efektivnost vědeckovýzkumné práce a její příspěvek k rozvoji naší společnosti i světové socialistické soustavy předpokládá dále

rozšířit spolupráci a důsledněji uplatnit dělbu práce s vědou socia 1

listických zemí , především s vědou sovětskou. K řešení základních úkolů v průmyslové a zemědělské výrobě, v investiční výstavbě a kdekoli jinde, zejména pak k pronikavé

mu zvýšení produktivity práce , zvědečtění řízení a plánování ná rodního hospodářství bude zapotřebí rozsáhlých teoretických pra cí v oblasti přírodních a technických věd , zejména v takových oborech, jako jsou matematika , fyzika , chemie, biologie , kyber netika a další . 54

1

Vědeckovýzkumná činnost musí směřovat k uspokojování sou

časných i perspektivních potřeb společnosti, především v oblasti materiální výroby. Urychlené řešení takových praktických úkolů, jako je například zabezpečení dalšího růstu energetické základny ,

využívání nových principů přeměn různých forem energie, získá vání kovových i nekovových materiálů o podstatně vyšší odol nosti a vytváření látek a materiálů s předem stanovenými vlast nostmi, může rozhodujícím způsobem ovlivnit celý náš hospodár ský rozvoj. Zcela zvláštní význam má rozšiřování součástkové základny spočívající na nových fyzikálních poznatcích a směřu jící k vypracování nových metod v regulačních a informačních zařízeních pro zhromadnění, komplexní mechanizaci a automati

zaci naší výroby. I rozvoj zemědělství, zdravotnictví a zvýšení všestranné péče o člověka bude vyžadovat principiálně nové po znatky v oblasti stavby a funkce živé hmoty . Soudruzi a soudružky, smyslem a hlavním cílem úsilí strany o vzestup socialistické výroby je zabezpečit všestranně bohatý ži vot našeho lidu. Již dnes patří Československo vysokou životní úrovní mezi přední státy světa. Také i nadále počítáme v souladu s rozvojem národního hospodářství s dalším růstem hmotné a kul

turní úrovně pracujících. V souladu s růstem národního důcho

du počítáme se vzestupem osobní spotřeby obyvatelstva do roku 1970 asi o 25 % při současném zajištění maximálního vyrovnání

mezi nabídkou zboží a služeb a poptávkou obyvatelstva. V současné době u některých výrobků naše výroba neuspoko juje rostoucí potřeby pracujících. Tento stav budeme postupně

překonávat. Z hlediska zásobování pracujících je důležité zdoko nalit a zkvalitnit práci vnitřního obchodu i v souladu s pracovní

dobou v jednotlivých podnicích a na jednotlivých pracovištích. Vůbec bude třeba, aby celá naše distribuce zboží, zejména po

travin , byla pružnější a lépe než dosud reagovala na potřeby oby vatelstva.

Budeme dále zvyšovat životní úroveň rodin s dětmi, kde je nižší příjem na hlavu, tím, že postupně stále větší část nákladů na vý chovu a péči o děti ponese společnost. Souvisí to i s dalším růs tem zaměstnanosti žen . Předpokládáme , že se bude neustále roz šiřovat kapacita jeslí a mateřských škol, kde bude možné umístit 704-75 procent dětí ve věku od 3 do 5 let, a do roku 1970 se bude asi 85 procent dětí zaměstnaných matek stravovat ve škole. Neoddělitelnou součástí zvyšování životní úrovně je péče o zdra . ví člověka . Na tomto poli jsme dosáhli velkých úspěchů. To se

projevuje mimo jiné likvidací některých nebezpečných chorob, 55

}

jako je dětská obrna, dětská tuberkulóza , a tím, že rok od roku klesá úmrtncst obyvatelstva. Pro další období očekáváme od našeho zdravotnictví, že v rámci

celkového zlepšení prevence i léčebné péče bude věnovat zvý šenou pozornost péči o zdraví lidí přímo na pracovištích, zvláště v klíčových odvětvích výroby, a ještě více se zaměří na péči o zdra ví našich dětí. Předpokládáme , že bude v příštích letech možné urychlit vybavování našeho zdravotnictví potřebnými přístroji a zařízeními .

Rozšíření a zkvalitnění služeb musí mimo jiné pomoci osvobo dit ženy od nejobtížnějších domácích prací. Dále půjde o rozvoj těch služeb, které zabezpečují údržbu bytového fondu a potřebnou

opravárenskou činnost pro ostatní zařízení moderních domácnos tí. Bude rovněž třeba rozšířit a zkvalitnit sít zařízení, která oby vatelstvu umožní stále účinněji a všestranněji využít volný čas při odpočinku po práci, při rekreaci, turistice , sportu a podobně. Mezi náměty na další cesty zvyšování životní úrovně se pracu jící v předsjezdové diskusi široce zabývali otázkami sociálního a důchodového zabezpečení.

Jak známo, byla v diskusi se souhlasem přijata zásada rozví jet sociální zabezpečení v souladu s potřebami socialistické spo lečnosti ,

V naší socialistické republice nemusí mít nikdo obavy o práci, o zabezpečení ve stáří či pracovní neschopnosti. Strana pečovala o to, aby v souladu s růstem bohatství společnosti se zlepšovalo i důchodové zabezpečení. K 30. červnu 1962 činil počet důchodově zabezpečených pra cujících téměř 6 miliónů 419 tisíc. Poté, když byl zaveden nový zákon o sociálním zabezpečení členů JZD, zvýšil se počet důcho

dově zabezpečených občanů o více než 900 tisíc družstevníků. Po čet všech důchodců činil koncem minulého roku 2 milióny 280 500

osob, což je 16,5 procenta našeho obyvatelstva . Růst důchodového zabezpečení pracujících ovlivňuje také stá

lé zvyšování průměrných mezd. Tak jestliže v roce 1950 činila průměrná měsíční mzda pracovníků národního hospodářství 938 korun a z ní vypočtený průměrný měsíční starobní důchod činil zhruba 400 Kčs, pak v roce 1961 , kdy průměrná měsíční mzda

se zvýšila na 1382 Kčs, vzrostl i z ní vypočtený starobní důchod na zhruba 880 Kčs.

Náklady na důchodové zabezpečení se od roku 1950 zvýšily

více než dvojnásobně a v letošním roce představují částku zhruba 13 miliard korun. Spolu s náklady na školství a kulturu, zdravot

nictví, nemocenské pojištění a přídavky na děti bude v roce 1962 56

na tyto účely vynaloženo celkem 42 miliard 595 miliónů, což před stavuje 34,5 procenta celého státního rozpočtu. Nyní, i pokud jde o důchodové zabezpečení , musíme vidět příš

tí vývoj. Rychlý vzestup výrobních sil, rozvoj vědy a techniky, zkracování pracovní doby, zdokonalování života naší společnosti

bude mít stále větší vliv na zlepšování pracovních podmínek pra cujících, na zvýšení průměrného věku člověka. V souvislosti s tím se prodlužuje i aktivní věk našich pracujících. Průměrná doba pobírání důchodu činí v současné době u mužů více než 15 let, u žen více než 20 let. Tento vývoj bude dále pokračovat, což umožní lidem pracovat podle svého zdravotního stavu a pracov nich schopností déle než dosud. To také odpovídá a je v soula du se zásadou, že za socialismu každý pracuje podle svých schop ností, a odpovídá to nové etapě , do níž jsme při budování vyspělé socialistické společnosti vstoupili, etapě, v níž budeme vytvářet předpoklady k přechodu ke komunismu, kdy práce se postupně bude stávat první životní potřebou. Takové jsou pokrokové ten dence ve vývoji naší společnosti, k jejichž podpoře musíme udě lat vše, aby se co nejlépe rozvíjely . Důchod v naší společnosti nabývá charakteru sociální dávky, jíž naše společnost zabezpe

čuje ty občany, kteří pro stáří či invaliditu již nemohou pracovat, To ovšem nic nemění na tom, že nadále zůstává právo odchodu do důchodu u mužů v 60 letech podle vlastního rozhodnutí.

V souladu s dosavadní péčí o matky i děti a pro zlepšení populačního vývoje bude prodloužena placená mateřská dovolená. Podle dosavadních možností zpočátku doporučujeme na půl ro ku a později podle růstu bohatství společnosti až na jeden rok.

V souvislosti s touto péčí o matky a s nutností zvýšit populaci bude odstupňována věková hranice žen k odchodu do důchodu

podle počtu dětí. Bezdětné ženy budou mít právo odejít do důcho du v 57 letech , ženy s jedním dítětem v 56 letech, s dvěma dětmi v 55 letech, se třemi a čtyřmi dětmi v 54 letech a s pěti a více dětmi v 53 letech .

V soustavě sociálního zabezpečení navrhujeme zakotvit i další

návrhy pracujících. Nevydávat prostředky tam, kde to není třeba nebo kde se důchodových prostředků zneužívá.

Dále uskutečníme požadavek pracujících pokud jde o snížení rozpětí mezi nízkými a nejvyššími důchody a rovněž bude při způsobeno důchodovému zabezpečení ostatních zaměstnanců i dů chodové zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a umělců . Zdůrazňujeme však ještě jednou, že úpravy důchodového za

bezpečení budou prováděny v souladu s potřebami a zájmy socia listické společnosti. 57

Jako dobří hospodáři musíme spočitat dobře prostředky, které budeme moci na důchodové zabezpečení do roku 1970 věnovat. Nebude jich méně, nýbrž více než dosud , nejsou však neomezené. *

Pro růst životní úrovně , hlavně ve městech a průmyslových místech, má zásadní význam vyřešení bytového problému tak, jak uložil XI. sjezd Komunistické strany Československa . Sčítání

lidu, domů a bytů z roku 1961 však ukázalo, že náš použitelný by tový fond je proti původním odhadům menší a že vzrostl počet domácností.

Považujeme za správné znovu prozkoumat možnosti rozšíření bytové výstavby, pochopitelně však z hlediska možností národního

hospodářství a za účasti obyvatelstva hlavně formou družstevní výstavby.

Myslíme, že bude také správné důsledněji dbát o dodržování zásady , že ze státní výstavby budou přidělovány byty hlavně ro dinám s větším počtem dětí. Rodinám s vyššími příjmy umožní me získat byt v družstevní výstavbě. Na vesnicích budeme podpo rovat výstavbu bytů v těch obcích, které se mají stát středisky dal šího rozvoje družstevní velkovýroby i života společnosti.

Sjednotit chceme také nájemné s přihlédnutím k vybavení by tu, vyrovnat podmínky pro získání bytů v různých formách by

tové výstavby a poskytovat slevy rodinám s dětmi. Do budouc na nemůžeme každoročně doplácet ze státních prostředků jednu a půl miliardy korun vedle dalších nákladů v důsledku neúměr ně nízkého nájemného, které nekryje náklady spjaté s údržbou

bytového fondu a nepřihlíží k tomu, že byty jsou předávány do užívání již částečně zařízené. S dalším zvyšováním životní úrovně souvisí zkracování pra covní doby. V diskusi byl všeobecně vysloven souhlas s tím, aby zkracování pracovní doby na 40 hodin týdně u horníků pod zemí a ve zvláště těžkých a zdraví škodlivých provozech a na 42 hodin

týdně u ostatních provozů bylo prováděno postupně po etapách do roku 1970. Přitom pracovní doba bude zkracována nejen v rám ci odvětví , ale i v rámci závodů či jiných úseků podle plnění pod mínek , na nichž zkracování závisí .

Má-li být stanovených cílů ve zkracování pracovní doby do saženo , je ovšem zapotřebí rozvinout již nyní široké úsilí za zave

dení pořádku do využití pracovní doby , za zvýšení směnnosti a odkrytí všech rezerv růstu produktivity práce . Bude -li dosaženo takových pozitivních výsledků , které pomohou překonat součas. 58

né obtíže, byly by vytvořeny i předpoklady pro zkracování pra covní doby. V závislosti na zkracování pracovní doby bude pro vedena i úprava svátků.

V souvislosti se všemi otázkami životní úrovně bych chtěl na závěr znovu otevřeně zdůraznit, že nemůžeme rozdělovat více,

než vytvoříme vlastní prací, zůstáváme plně u principu hmotné zainteresovanosti, na zásadě, že každý člen naší socialistické společnosti má právo přisvojit si tolik, kolik mu náleží podle

množství, jakosti a společenského významu práce, kterou vyko nává .

Soudruzi a soudružky, vyššímu stupni rozvoje naší společnosti musí odpovídat i organizace a metody řízení, které do značné míry rozhodují o tom, jak rychle a plně bude pod vedením strany využíváno předností socialistické ekonomiky a dosaženo našich cílů.

Do veškeré řídící činnosti, do organizace a celé činnosti státu je nutno prosadit princip demokratického centralismu, jednot

nou linii na všech stupních řízení, všude důsledně sledovat na prvním místě celospolečenský zájem a posilovat osobní odpověd nost . Současně s tím posilovat vědeckou úroveň celého systému

řízení soustavným poznáváním společenských procesů a ekono mických zákonitostí. Společenský vývoj musí být činností lidí ovlivňován tak, aby byl neustále v souladu s rovnoměrným rozvo jem národního hospodářství.

Prohlubování socialistické demokracie , zvýšení pravomoci a od povědnosti nižších hospodářských orgánů a národních výborů ne zbytně však také vyžaduje upevňování centrálního řízení a od

povědnosti za rozvoj celého národního hospodářství, za plnění úkolů státního plánu.

Předním úkolem vlády je upevňovat a prohlubovat odpověd nost ministerstev a centrálních orgánů za zajišťování a plnění

úkolů daných státním plánem . Přitom posilovat centrální řízení, upevňovat odpovědnost a státní disciplínu ve všech stupních ří zení. To vyžaduje prohlubovat hospodářskoorganizátorskou čin nost, posilovat spojení s pracujícími a rozvíjet jejich iniciativu. Důležitým požadavkem upevnění centrálního řízení je podstat né zvýšení kontrolní funkce státních a hospodářských orgánů. Vládu to zavazuje zabývat se klíčovými problémy rozvoje národní ho hospodářství, vědy , techniky a kultury, zobecňovat zkušenosti z výsledků plnění plánu a řešit iniciativně s tím související otázky

či předkládat návrhy , aniž by nahrazovala ministerské orgány. Je nutné zvýšit podíl vlády na sestavování politickohospodář ských směrnic plánu, aby tyto práce přímo řídila, sjednocovala 59

a koordinovala vypracovávání odvětvových plánů a zabezpečova la v plánu základní požadavky rozvoje národního hospodářství.

Myslíme, že k upevnění ústředního řízení by měly být uplat něny v činnosti ministerstev tyto zásady :

Ministerstva odpovídají nejen za rozpracování, ale i za vše stranné zabezpečení a plnění úkolů státního plánu v podnicích a závodech ;

odpovídají za kooperaci v rámci resortu i mimo resort ; odpovídají za materiálně technické zásobování ve svém odvětví ;

odpovídají za ústřední řízení rozvoje a uplatňování nové tech niky a technologie v rámci celého výrobního úseku ; odpovídají i za zabezpečení odborné, výchovy pracovníků ve svém odvětví a zčásti i za jejich rozmisťování podle celospolečen ských potřeb.

Když uskutečníme tyto zásady v práci vlády, ministerstev a národních výborů, pak se to kladně promítne do činnosti a vý

sledků práce celého hospodářského a státního aparátu, odpad nou nám mnohé starosti , půjdeme rychleji vpřed. Myslím , že bude třeba zamyslet se nad naší mnohdy nedosta

tečnou organizátorskou prací. Chci říci, že bude napříště třeba, aby při stanovení každého úkolu , ať na hospodářském či kultur ním a jiném úseku, byl proveden nejen rozbor ekonomických a po litických důsledků, ale také určeno , jak bude organizačně zajiš těno jeho rozpracování, jakými cestami, jakými formami a kdy tento úkol bude proveden. Zde je totiž jedna z našich slabých

stránek. Stanovíme úkol , přeneseme na někoho odpovědnost, a tím pro určitého soudruha celá činnost končí . K věci se vrací až tehdy , když úkol plněn není a předkládá se o tom další zprá va . A na základě toho se pak ukládá provést další opatření. Mys

lím, že je na čase s touto praxí skončit a důslednou kontrolou i organizační prací plně a od první chvíle po stanovení úkolu uplatnit odpovědnost všech , kdož jsou jakkoliv na jeho splnění zainteresováni .

Prvním předpokladem zvýšení vědecké úrovně plánování pře devším je prohloubit rozborovou činnost plánovacích orgánů , vy užít k tomu naše vědecká pracoviště. Aby plány lépe vyhovovaly

potřebám hospodářského rozvoje, bude nutné dosáhnout nepře tržitosti v plánování, organizovat tvorbu plánu ve lhůtách, které

budou odpovídat jednotlivým hlavním úkolům v jejich komplex ních souvislostech. Investiční výstavbu , rozvoj techniky , přípravu

kádrů plánovat dlouhodobě. Sestavovat plány tak , aby vytvářely i udržovaly potřebné rezervy . Zkvalitnění plánů a jejich reali

zace vyžadují zdokonalení dosavadních souhrnných hodnotových 60

ukazatelů, jako je hrubá výroba a produktivita práce , které ne dávají samy o sobě zcela objektivní pohled na stav a realizaci plánu.

Celá investiční výstavba bude řízena jednotně státním plánem. Ruší se dosavadní rozdělení investiční výstavby na centralizova nou a decentralizovanou. Zvýšeny budou povinnosti a práva in vestora, sníží se rozsah zadávacího projektu a zdlouhavé připo

mínkové projednávání. Hlavním v investorské činnosti je včasné, komplexní a perspektivní vyjasnění investorských záměrů. Hmotnou zainteresovanost v investiční výstavbě zdokonalíme tak , aby se stala organickou součástí celkové soustavy řízení, plá

nování a financování. Zaměříme ji jak u jednotlivců, tak závodů zejména na včasné a i zkrácené uvádění staveb do provozu, na

kvalitní a bezporuchové dokončení stavby podle sjednaných vý. konových parametri

Nelze však spoléhat na automatičnost působení hmotné za interesovanosti, ale vidět ji neustále v těsném spojení s naší ma sovou politickou prací a výchovným působením. V celé soustavě řízení má své významné místo organizační

výstavba národního hospodářství, jednotlivých odvětví a oborů. Správně zvolená organizace je jednou z podmínek účinnosti a

jednotnosti řízení. Význam organizace byl v diskusi vcelku správ ně pochopen a zdůrazněna nutnost vycházet při provádění or ganizačních úprav z rozvoje výroby a techniky a ze všech stránek soustavy řízení. Byl vyslovován požadavek, aby organizační vzta hy v národním hospodářství byly co nejvíce stabilizovány a or ganizační úpravy prováděny jen v případech, kdy přinesou nespor né zlepšení. Tuto zásadu plně podporujeme .

Vycházíme z našich zkušeností z minulosti, kdy zejména v no vém uspořádání výroby došlo k přehmatům a nedomyšleným zá

sahům. Chci důrazně upozornit, že každé soustředování a reorga nizace výroby musí být prováděny jen a jen v souladu s uplatňová ním nové techniky, s efektivnější výrobou v příslušném odvětví, se souhlasem vlády nebo ministerstva podle důležitosti výroby,

odvětví či závodu. Soustřeďování výroby a nová organizace ne smějí být samoúčelné, žádné škatule, hýbejte se« . Každá nová organizace řídících vztahů ve výrobě musí znamenat pokrok proti dosavadnímu stavu. Každá stranická organizace musí řešit správ ný průběh tohoto procesu, prověřit, jestli nová organizace je účel

ná z celospolečenského hlediska, jestli pomůže zlepšit i zlevnit výrobu .

Zdokonalovat řízení vyžaduje neustále zlepšovat metody a kva 61

litu práce řídícího a správního aparátu, zvyšovat náročnost na důslednost a odpovědnost pracovníků . Především odpovědnost těch lidí, kteří zaujímají důležitá místa a rozhodují. Mnozí z nich a jsou mezi nimi i naši soudruzi místo toho, aby rozhodně a důsledně řešili problémy , organizo vali práci na svěřeném úseku ke splnění úkolů, k překonání pře

kážek a potíží, místo toho všeho – »filosofují«. Říkají : »Kdybych měl tohle a tohle, tak bych úkol splnil.« Prostě jejich hlavní sta rostí je hledat nedostatky jinde, u jiných , hledat objektivní pří činy, pronášet čas od času různé »zásadní« kritiky nahoru, ovšem na druhé, a vyčkávat, až na jejich slova dojde. Zatím však by byla na místě pořádná sebekritika. Neodpovědnost se do značné míry může skrýt i za »předávání« úkolů, za posloupnost v odpovědnosti . Místo samozřejmého a jed

noduchého rozhodnutí se úkol přenese »dolů« na dalšího pracov níka, udělá se o tom zápis či protokol, aby nikdo nemohl říci, že

nebylo uděláno vše pro splnění úkolu. Zatím však bylo uděláno vše pro byrokratismus a zakrytí neodpovědnosti.

Takoví lidé nám svým postojem nepomáhají, ale jsou brzdou, škodí nám.

Musíme vidět, že ve státním a hospodářském aparátě přežívají staré metody a formy řízení, které živelně vedou k narůstání apa rátu. Aparát nesmí pracovat pro aparát , a tak se neustále množit.

V metodách práce státního a hospodářského aparátu je nutno odstranit zbytky administrativně správní formy a přejít co nej rychleji plně na linii vědeckotechnické a tvůrčí organizátorské činnosti. Systematicky na tomto základě rozmisťovat kádry , zvy šovat jejich kvalifikaci a odpovědnost.

K posílení centrálního řízení v cenové tvorbě se navrhuje zří dit Státní cenový výbor. Tento útvar bude objektivním orgánem

vlády s malým aparátem odborných pracovníků. Bude napomáhat vládě při provádění zásadních opatření v okruhu plánování, tvor by a kontroly cen. V souladu s dalším rozvojem socialistické demokracie , rozšiřo

váním aktivní účasti pracujících na správě státu a na řízení hos podářské a kulturní výstavby budeme uplatňovat takové formy kontroly , které umožní, aby se na hájení celospolečenských zá jmů, na upevňování státní disciplíny přímo podílely nejširší vrst

vy pracujících. Kontrola má pohotovou a soustavnou prací včas poznávat , předcházet a překonávat chyby a nedostatky vyskytují cí se v plnění úkolů a řízení. 62

Dosud se prováděla kontrola práce státních a hospodářských orgánů převážně prostřednictvím speciálního kontrolního aparátu . Orgány lidové kontroly budou tvořit jednotnou, centrálně říze nou, na zásadách demokratického centralismu budovanou a ucele

nou soustavu od závodů a míst až po ústředí. Budou voleny lidem a lidu odpovědny. Komise lidové kontroly v místech a na praco vištích budou voleny na veřejných shromážděních pracujících,

v okresech a krajích budou voleny na konferencích volenými zá-: stupci pracujících ze závodů a míst. Členy Ústřední komise lidové

kontroly zvolí Národní shromáždění. Členové lidové kontroly se soustředí na rozvíjení kontrolní práce v okruhu své působnosti za těsného styku s pracujícími.

Budeme dbát o to , aby stranické organizace komisím lidové kontroly aktivně pomáhaly a aby komise lidové kontroly těsně spolupracovaly s orgány stranické kontroly . Chceme to zabezpečit tím, že do komisí lidové kontroly budou navrženi někteří členové stranických kontrolních orgánů a naopak. Hlavní metodou práce lidové kontroly bude práce s lidmi, kon

trola na místě bez zbytečného papírování a formalismu, která vytvoří podmínky k věcné nápravě. Výstavbu komisí lidové kon

troly provedeme postupně počínaje rokem 1963.

Soudruzi, při uskutečňování linie XI . sjezdu naše strana důsledně vycházela z principů vzájemné pomoci a spolupráce mezi socialistickými zeměmi, vždy respektovala zájmy rozvoje světové socialistické soustavy jako celku. Rovněž perspektivy dal šího rozvoje naší socialistické společnosti , které posuzujeme na našem sjezdu, jsou v plném souladu s touto linií. V tom především

spatřujeme praktické dodržování zásad proletářského internacio nalismu ve vztazích mezi socialistickými zeměmi, které se v sou

časné době nejvýrazněji uplatňují v jejich hospodářské spolupráci. Novou etapu v rozvoji této hospodářské spolupráce zahajuje le tošní porada představitelů komunistických a dělnických stran členských zemí RVHP v Moskvě. V souladu s objektivním vývojem ekonomiky socialistických zemí byla jednomyslně zdůrazněna nut nost plánovat rozvoj národního hospodářství každé socialistické země v širších souvislostech světové socialistické soustavy. Výrob

ní síly v zemích světové socialistické soustavy jsou již natolik roz vinuty , že jejich další rozvoj rychlými tempy nelze zajistit pouze v národním měřítku, bez specializace a vzájemné koordinace v mezinárodním měřítku. Hlavní pozornost porady byla proto za 63

měřena na otázky koordinace hospodářských plánů a rozvíjení vyš ších forem mezinárodní socialistické dělby práce a specializace výroby, které umožní rychleji, dosáhnout historických cílů socia lismu a komunismu – hojnosti produkce k plnému uspokojení po třeb společnosti. Mezinárodní dělba práce bude nejen významným faktorem efektivního rozvoje hospodářství každé socialistické ze

mě i celého socialistického společenství, ale i významným pří spěvkem k dalšímu upevnění politické a ekonomické jednoty so cialistických zemí.

Vítáme a plně podporujeme podnět soudruha N. S. Chruščova, vyslovený na nedávném zasedání ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu , aby byl vytvořen jednotný plánovací or

gán, společný pro všechny členské země Rady vzájemné hospo dářské pomoci .

Společnými silami budeme postupně řešit zabezpečení rozvoje

surovinové a energetické základny, koordinaci ve výrobě a spo lečná opatření k rozvoji vědy, techniky i výzkumu , koordinaci in

vestiční činnosti, dopravy a specializaci ve zpracovatelských od větvích . To umožní postupně organizovat v určitých výrobních ob lastech velkovýrobu v podmínkách celé světové socialistické sou stavy a uspokojovat potřeby světového socialistického trhu.

Důsledná specializace průmyslové výroby, která vede k velké sériovosti, je cestou k realizaci velkých úkolů technického rozvo je , k tomu, abychom vyráběli lépe, levněji a kvalitněji v zájmu

rozvoje celého socialistického společenství i v zájmu vlastního hospodářského vývoje.

V této souvislosti chci vysoko vyzvednout úlohu sovětské eko nomiky a její vliv na rozvoj našeho národního hospodářství při zvyšování úrovně naší výroby, zejména ve strojírenství. Význač nými zakázkami , které Sovětský svaz našemu průmyslų zadal, se dostalo naše strojírenství na daleko vyšší úroveň , než mělo dříve.

Zejména však přešlo na takové výrobní obory , které jsme dříve ne měli a které současně zabezpečují zvyšování technické úrovně vý roby , zvyšování kvalifikace jak techniků, tak dělníků. Je třeba vů

bec vysoce hodnotit významný vliv naší vzájemné hospodářské, vědecké i technické spolupráce se Sovětským svazem pro rozvoj

naší země. Velkou cenu pro nás mají i rozsáhlé styky , které se roz víjejí mezi jednotlivými závody v Sovětském svazu a našimi zá vody na podkladě konkrétní oboustranné výměny zkušeností. Bu

de třeba dále v tomto směru pokračovat . Při nedávných rozhovo rech se soudruhem Chruščovem nám byly nadhozeny některé mož

nosti vzájemné spolupráce na úseku výroby některých zeměděl ských surovin , v zajištění surovinové základny našeho průmyslu, 64

spolupráce v některých oborech spotřebního průmyslu. Všechny tyto náměty plně odpovídají naší politické linii neustálého sbli žování naší ekonomiky s ekonomikou Sovětského svazu . ( Potlesk. )

Spolupráce se zeměmi Rady vzájemné hospodářské pomoci je významná i pro další rozvoj zemědělství, v němž mají jednotlivé rezervy. socialistické země dosud velké nevyužité rezerv y. Jednou

z hlavních rezerv vzestupu zemědělské výroby je nejracionálnější využití osevních ploch. Je povinností každé socialistické země , aby v maximální míře zajišťovala potřebu zemědělských produktů vlastní výrobou. Přitom ovšem nemůže jít o to, zajišťovat všechno. Je jasné, že každá země bude rozvíjet ta odvětví zemědělské vý. roby, která jsou výhodná jak pro ni, tak i z hlediska mezinárodní

dělby práce. Zároveň je však nezbytné prohloubit vzájemnou spo lupráci v zabezpečování zemědělství vysoce výkonnou technikou, strojenými hnojivy a chemickými prostředky, šlechtěnými osivy a chovným dobytkem.

Je možno říci, že dozrálo historické období, v němž se budou po stupně stále více sbližovat jednotlivé národní ekonomiky a bude se vytvářet jednotná ekonomika zemí socialistické soustavy. Tato skutečnost bude mít vliv i na zahraniční obchod členských států

Rady vzájemné hospodářské pomoci. Těsnějším hospodářským se pětím mezi socialistickými zeměmi postupně odstraníme jakou koli závislost na kapitalistických státech , odstraníme různé jevy nehospodárného obchodu s kapitalistickými státy, kdy je zahra

niční obchod mnohdy východiskem z nouze a řídí se podle hesla dovézt nebo vyvézt za každou cenu. Přitom ovšem i nadále pro

nás zůstává rozvíjení obchodních styků se všemi státy, které o ně budou mít zájem , zejména zemí nedávno osvobozených z kolonia lismu, důležitým nástrojem politiky mírového soužití, mírových vztahů mezi národy.

Světová socialistická soustava, jejímž pevným článkem je i na

še socialistická republika, disponuje nevyčerpatelnými přírodními zdroji , pracovními silami se stále rostoucí kvalifikací, vyspělou vědeckotechnickou základnou a značným vnitřním trhem. To vše

vytváří nejpříznivější podmínky i pro další úspěšný rozvoj naší socialistické společnosti.

Soudruzi a soudružky , jménem ústředního výboru předkládám našemu sjezdu zprávu, v níž jsou vytyčeny zásady a hlavní smě ry, podle nichž se má rozvíjet ekonomika naší socialistické spo

lečnosti a jejichž splnění má spolu s upevňováním socialistického vědomí a myšlení vytvořit základnu příštího přechodu ke komu nistické společnosti. Bude správné, aby XII. sjezd uložil ústřednímu výboru strany, 3 XII . sjezd

65

aby podle zásad obsažených ve sjezdové zprávě a podle usnesení sjezdu, které bude přijato, zabezpečil během roku 1963 vypraco vání sedmiletého plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1964-1970. Dále , aby vytyčené zásady v souladu s prohlubující se

spoluprací socialistických zemí byly uplatněny i při vypracování generální perspektivy rozvoje národního hospodářství do roku 1980.

III

Soudruzi a soudružky !

Náš další postup vpřed přímo životně vyžaduje, aby se na usku tečňování rozvoje socialistické společnosti ve stále větším počtu

a co nejaktivněji podílely všechny vrstvy našeho lidu, dělníci , rol níci a inteligence. Jde o to , aby se upevňovaly a prohlubovaly so cialistické společenské vztahy, aby rostla pevná jednota naší spo lečnosti jako základ rozvoje socialistické státnosti. Již současná úroveň společenských vztahů, hluboká demokra

tičnost našeho života jasně mluví v náš prospěch. Odstranili jsme důsledně vše, co za kapitalismu ponižovalo pracujícího člověka, svoboda našich lidí se projevuje v tom , že se aktivně podílejí jak na stanovení, tak i plnění úkolů všestranného rozvoje své vlasti , celého života země . Touto cestou, která byla stvrzena v naší so

cialistické ústavě, půjdeme nadále důsledně, budeme uvolňovat všechny tvůrčí síly lidu. V naší vlastní praxi se plně potvrzuje správnost jedné ze zá kladních pouček programu Komunistické strany Sovětského sva zu o tom , že diktatura proletariátu, jakmile splní své historické

poslání

to znamená potlačí odpor vykořisťovatelských tříd a

odstraní tyto třídy , zorganizuje výstavbu socialismu a zajistí jeho úplné a definitivní vítězství – přerůstá ve všelidový stát. Také

u nás vede vývoj socialistické státnosti od proletářské demokracie k demokracii všelidové.

Přitom dělnická třída jako nejpokrokovější a nejlépe organizo vaná síla naší společnosti bude i nadále uplatňovat svou vedoucí úlohu. Bude ji uplatňovat při dalším sbližování dělníků a druž stevních rolníků jako dvou základních tříd naší společnosti. Toto úsilí objektivně odpovídá jednomu z prvořadých úkolů našeho hospodářství vyrovnání úrovně zemědělství na úroveň prů myslu .

Dělnicko-rolnický svazek byl v minulosti základní společenskou silou likvidace kapitalismu a výstavby socialismu na vesnici a je

dnes neméně významnou silou ve snaze o pozvednutí zemědělské 66

výroby. Jsme také přesvědčeni o tom, že jestli právě díky této politice se nám podařilo velké dílo združstevnění, musí se nám nyní podařit to, co je zaznamenáno v úkolech pro zemědělskou výrobu do roku 1970. Musíme si být vědomi, že z této základní politiky svazku vyplývá celá řada praktických úkolů, ke kterým

mimo jiné patří rozvíjení patronátní činnosti závodů nad JZD v tom směru, aby se družstva učila co nejvíce z pokrokových zku šeností v průmyslu. V duchu politiky svazku budeme dbát jak na

rozvoj všelidové, tak i družstevní skupinové formy vlastnictví, posilovat její socialistický charakter. Jsme si také vědomi dalších četných rozdílů, které stále ještě existují uvnitř sociální struktury naší společnosti. Pokud napří klad rozvoj výroby a na něm založená společenská dělba práce

neumožňují překlenout rozdíly mezi prací kvalifikovanou a ne kvalifikovanou či nízko kvalifikovanou, mezi prací tvůrčí a jed notvárnou , vykonávanou převážně fyzickou silou, nemůžeme pře hlížet rozdíly mezi lidmi duševní a fyzické práce. Odstranění podstatných rozdílů v tomto směru je naším perspektivním úko

lem. To znamená, že budeme dbát, aby příznačným rysem naší další výstavby bylo sbližování fyzické a duševní práce cestou zvědečtění výrobních a řídících procesů, pozvedáváním odborné úrovně pracujících a osvojováním vyšší techniky při současném zvyšování politické uvědomělosti. Je nezbytné odsoudit a vést boj jak proti tendenci k bezobsažné samoúčelné politické práci, tak i proti omezenému odbornictví. Politická uvědomělost a od : bornost nestojí proti sobě , ale naopak se doplňují. V obou smě

rech musíme zvýšit naše nároky, což se v první řadě týká vedou cích státních a hospodářských pracovníků.

Přitom zkušenost posledního období, četné nedostatky v řízení jasně mluví o tom, že musíme vystupovat zejména proti nepolitic kému přístupu k potřebám společnosti a rozhodně vymycovat pla ný resortismus.

Na základě hlubokých třídních přeměn a rozvoje nových spo lečenských vztahů , o nichž jsem hovořil, vyrostly a upevnily se

naše národy, Češi a Slováci, jako národy socialistické. Současně byl zabezpečen svobodný rozvoj ostatních národností republiky, maďarské, polské a ukrajinské. Upevňování jednoty naší socialis tické společnosti a vytváření předpokladů pro budoucí přechod ke komunismu předpokládá sbližování národů i národností Česko slovenska.

Dosavadním vývojem byly odstraněny nejzávažnější rozdíly me zi českými a slovenskými kraji v hospodářské, sociální a kulturní úrovni. Na těchto konkrétních výsledcích ve všech oblastech ži 67

vota pevně spočívají vztahy vzájemné důvěry a bratrské spolu práce. Tak vzniká nové, socialistické společenství českosloven ských pracujících, které nemůže dnes nic narušit. Proces sbližování našich bratrských národů nemá ovšem nic společného s buržoazní teorií » Čechoslovakismu« , proti které na še strana vždy bojovala , neboť tato teorie byla pláštěm pro po pírání práv slovenského národa .

Je třeba jasně říci, že v podmínkách socialismu sbližování národů nejen nevylučuje, ale naopak předpokládá všestranný roz voj každého jednotlivého národa. Tento rozvoj nechápeme jako jednostranné zdůrazňování národních zvláštností a tradic jedno ho národa proti tradicím a zvláštnostem národa druhého, vyzve dávání národních odlišností a jejich konzervování. Naše národ . nostní politika je politikou proletářského internacionalismu, kte rá při plném respektování potřeb jednotlivých národů vyzvedává

jejich společné úkoly a ty rysy, které je sjednocují. Jestliže již v minulosti měly naše národy tolik blízkého a společného, pak výstavbou socialismu je naše vzájemné společenství zvlášť silné. A v tomto směru pro všestranné sbližování oboustranně pracovat.

budeme nadále

Budeme pokračovat v rozvoji Slovenska v rámci jednotného hospodářství republiky tak, aby do roku 1970 byl učiněn pod statný krok v dalším vyrovnání s českými kraji.

Jako důležitá součást jednotné soustavy státní moci a správy se bude rozvíjet činnost slovenských národních orgánů při uplat ňování celostátních a celospolečenských zájmů a potřeb . Tomu dáváme praktický výraz jak v centrálních orgánech, tak ve zvý.

šené odpovědnosti slovenských orgánů za práci národních vý. borů. Ke sbližování našich národů zaměříme také celou naši vý chovnou práci , rozvoj kulturní a vědecké činnosti. Právě v této oblasti jsou velké možnosti pro vzájemné poznávání ; tomu musí účinně napomáhat vydávaná literatura , celostátní časopisy , roz hlas a televize, společné plány vědecké práce aj. Soudruzi a soudružky ! Jedním ze stěžejních úkolů budování a rozvoje socialismu je stále širší a důslednější praktické uskuteč ňování zásady , že lid , který je tvůrcem a vlastníkem všech hod

not společnosti , si spravuje a řídí svůj stát. Zárukou úspěchu také v této jeho práci je vedoucí úloha komunistické strany . Zku šenosti , které jsme v uplynulém období získali , budou určovat i základní směry dalšího rozvoje naší socialistické státnosti. Prvořadý význam přitom mají otázky řízení a zásady pro práci ústředních státních a hospodářských orgánů , o nichž jsem již 68

hovořil. Uvádění těchto zásad do života musí vést především k posílení našeho státu . Budeme dbát na všestranné zdokonalo vání socialistické demokracie, aktivní účast všech občanů

na

správě státu, na řízení hospodářství a kulturní výstavby, zlepšo vání práce státního aparátu a zesílení lidové kontroly nad veš kerou společenskou činností. Na tomto místě chci hovořit především k úkolům národních

výborů a k práci společenských organizací, zvláště odborů a mlá deže, neboť to představuje dvě hlavní linie pro rozvíjení aktivní

účasti pracujících na správě státu. A zde také pracující získávají praktické zkušenosti pro příští komunistickou samosprávu.

Národní výbory již získaly mnohé cenné zkušenosti a bez nich si vůbec nedovedeme úspěšný rozvoj socialistické společnosti představit. Jejich činnost se rozvíjela při postupném rozšiřování pravomoci. Nemůžeme však nechat bez povšimnutí, že posílení

pravomoci národních výborů a zvýšení odpovědnosti nebylo vždy pochopeno jako prostředek lepšího zabezpečování společenských zájmů, ale u některých funkcionářů i celých volených orgánů nesprávně jako jakési oprávnění prosazovat úzké lokální zájmy. Na doklad toho by bylo možné uvádět celou řadu případů. Příklady jasně ukazují, že někteří lidé si pletou demokracii s libovůlí, hájení skutečných zájmů pracujících s heslem »vezmi co nejvíc, bez ohledu na druhého « . Tyto funkcionáře a pracovníky musíme vyvést z jejich hlubokého omylu a ve všech takových pří padech je volat k odpovědnosti. Zvýšená pravomoc není možná bez státní disciplíny, bez důsledného dodržování zákonů a pra videl našeho života .

Významným krokem při zvyšování účasti lidu na řízení a správě

je nesporně přeměna komisí národních výborů v orgány , které pod vedením plén vykonávají důležité funkce při řízení hospo dářského rozvoje na úseku služeb obyvatelstvu i v kulturní oblasti.

Přestože soustředují kolem sebe početně velmi silný aktiv, účin nost jejich práce je dosud nedostačující. V tomto směru byla vzne sena v předsjezdové diskusi celá řada připomínek a námětů pra cujících. Je nutné soustředit národní výbory a zejména jejich ko mise na organizátorskou práci, vést je k odpovědnosti za jednot livé úseky, dosáhnout toho , aby ve své činnosti sjednocovaly ini ciativní výkonnou a kontrolní funkci. V zájmu dalšího prohloubení demokratického charakteru ná

rodních výborů bude jistě správné provést také některá zdoko nalení volebního systému, zejména zvýšením vlivu pracujících na výběr kandidátů i na odvolání poslanců pro neplnění jejich 69

funkce. Počítáme s tím, že ve stadiu navrhování kandidátů na

poslance bude správné posuzovat více kandidátů, než se pracu jící shodnou na tom nejvhodnějším pro navrhovanou volbu..

Důležitým článkem socialistického státu byly a jsou orgány vnitřní a vnější bezpečnosti země. S narůstajícím socialistickým uvědoměním nejširších mas bude se přirozeně činnost bezpeč nosti , soudu a prokuratury ve srovnání například s dnešním sta vem zmenšovat. Boj proti negativním zjevům povedeme stále více

organizátorskou prací a morálně výchovným působením, i když společenské působení budeme účelně spojovat s použitím všech nutných prostředků donucení. Právě ve společnosti, ve které zá sada vše pro člověka vše pro jeho blaho se stále více usku tečňuje, musíme v životě dodržovat a prosazovat socialistickou zákonnost a nesmíme váhat tvrdě postihnout hrubé narušovatele zákonů a pravidel společenského soužití. Tím více to platí pro boj proti úkladům imperialistů a jejich rozvědek o naše státní a společenské zřízení. Pokud jde o vnější bezpečnost státu, vycházíme ze zásady, že dokud nebude dosaženo všeobecného a úplného odzbrojení a bude trvat nebezpečí imperialistické agrese , jsme povinni pečovat o bu

dování ozbrojených sil, a to tak, aby mírová práce našeho lidu při výstavbě socialistické společnosti byla před takovou hrozbou spo lehlivě zabezpečena . Plnění tohoto úkolu vidíme především v pev né jednotě ozbrojených sil zemí – účastníků Varšavské smlouvy,, v nejtěsnější bojové družbě se Sovětskou armádou – naší osvo

boditelkou, která je hlavní silou obranného systému socialistic kého tábora. ( Potlesk . )

Obrana socialistické vlasti má u nás všelidový charakter. Této přednosti socialistického státu musíme ještě účinněji využívat,

dosáhnout, aby se dále prohlubovalo vědomí odpovědnosti všeho lidu za obranu a bezpečnost své země , aby se zvýšila jeho poll tická bdělost.

Plnění našich nových úkolů není myslitelné bez významné úlo

hy společenských organizací, a to jak při prohlubování jejich socialistického uvědomování, tak i ve sjednocování aktivity pra

cujících při řízení hospodářství a státu . Významné místo zde za ujímají odbory , Svaz mládeže, ale i řada dalších dobrovolných organizací. 70

V uplynulém období byla na odbory, v jejichž řadách je dnes organizováno téměř 5 miliónů pracujících , přenesena řada úkolů

a funkcí, které dříve prováděly státní orgány. Bylo zdůrazněno, že jejich povinností je hledat a uplatňovat nové formy účasti pracujících na řízení.

Zkušenosti ukazují, že jde především o výrobní porady a socia listické soutěžení jako nejmasovější způsob této účasti. V or . ganizování výrobních porad je rok od roku stoupající tendence , a to jak v jejich počtu , tak v účasti pracujících. Je ovšem potřeba mnohé a mnohé podstatně zlepšit. Především dosáhnout toho , aby reálné připomínky a náměty pracujících k návrhu plánu ,

k organizaci , řízení, hospodárnosti a zlepšení výroby, k uplatňo . vání techniky a zlepšovacích návrhů, k zajištění ochrany a bez pečnosti při práci byly důsledně odborovými orgány uskutečňo

vány. Dále je nutné uvést , že porady jsou převážně organizovány na malých úsecích výroby. Bude úkolem odborů prohloubit sy

stém výrobních porad , zaměřit daleko více jejich činnost na po suzování práce k zabezpečení úkolů celých provozů a závodů. Zvýšená úloha odborových organizací se bude projevovat při za

bezpečování práce komisí lidové kontroly a také jejich účast při jmenování hospodářských vedoucích bude zvýšena. Od XI. sjezdu dosáhlo nového rozmachu socialistické soutěžení, obohatilo se o brigády socialistické práce a nové hnutí » za socia listický poměr k práci« . Ne vždy měly odborové orgány a orga nizace správný poměr k tomuto úsilí a ne všude stály v jeho čele , jak by jim příslušelo. O tom , že tomu tak často v péči odborů o socialistickou soutěž je, svědčí okolnost, že její výsledky měří

mnohde počtem vyplněných formulářů, a ne skutečnými výsled ky práce.

Bude třeba , aby odborová organizace vyvodila také správný závěr z těchto připomínek předsjezdové diskuse, které poukazo valy na nutnost soustavného rozšiřování dobrovolné veřejné prá ce v odborech , a aby byl soustavně snižován aparát a odborová práce zbavena formalismu.

Vzhledem k perspektivám naší společnosti, k nutnosti připra

vovat především naši mládež na práci a život v komunismu, mu síme velikou pozornost věnovat Československému svazu mlá deže. Jemu připadá značný dil odpovědnosti za to, aby naše mlá

dež byla všestranně připravena splnit své historické poslání budovatelů komunismu. Celá činnost a úsilí Svazu mládeže mají být soustředěny k tomu, aby mládež byla všestranně vzdělaná, fyzicky zdatná , kulturně vyspělá , aby všechny své síly dávala

uvědoměle rozvoji své vlasti . Jinými slovy to znamená, že Česko 71

slovenský svaz mládeže má být prvním pomocníkem v komunis tické výchově mladé generace.

Přijali jsme v tomto směru v poslední době řadu správných usnesení. Chtěl bych na tomto místě zdůraznit alespoň dvě věci. Musíme dbát, aby mladí lidé se bezprostředně zapojovali do řízení výroby v závodech, zúčastnili se práce v odborových organiza cích , v představenstvech JZD, národních výborech, komisích apod. Druhou věcí pak je, že musíme ještě důsledněji uskutečňovat myšlenku, aby se mladým lidem svěřovala výstavba určitých dů

ležitých děl, abychom je prakticky učili připravovat svou bu doucnost.

Budeme v další naší práci a životě neustále dbát na upevňování naší Národní fronty. I v budoucnu půjde o to, rozvíjet bohatou a svéráznou činnost jednotlivých organizací Národní fronty , která by vedla k dalšímu a účinnému plnění našich úkolů a sloužila

posilování politickomorální jednoty lidu.

Na současném stupni rozvoje našeho národního hospodářství, kdy se rozhodujícím činitelem dalšího pokroku stává především všestranné uplatnění nejnovějších výsledků vědy a techniky ve výrobním procesu, ještě naléhavěji než kdy dříve vystupuje do popředí význam úrovně vzdělanosti a odborné kvalifikace. Ma.

sový rozvoj vzdělanosti je přitom předpokladem nejen pro další vzestup materiální výroby, ale i pro další růst politické aktivity a celkové kulturní úrovně pracujících . Od XI. sjezdu jsme v oblasti školství a ve zvyšování kvalifikace pracujících dosáhli vcelku dobrých výsledků. Nicméně z hlediska našich dnešních a zejména budoucích potřeb nemáme důvodu k sebeuspokojení. Budování vyspělé socialistické společnosti, na : stupující kvalitativní změny v našem hospodářství a úkoly spo jené s vytvářením předpokladů pro přechod ke komunismu

to vše vyžaduje nejen další podstatné zvýšení kvalifikace pracov níků ve výrobě i mimo ni , ale také zásadní změny v počtech , struktuře a připravenosti odborných kádrů. I když nadále budeme věnovat trvalou pozornost zvyšování vše

obecného vzdělání, považuji za správné obrátit pozornost sjezdu na další naléhavé otázky, které před námi vyvstávají. Do roku 1970 nejvýrazněji vzrostou požadavky na počet a úro veň vysokoškolsky vzdělaných kádrů . V roce 1970 by měl počet studentů ve všech formách studia na vysokých školách dosáh nout asi 224 000. Potřebujeme dostatek lidí, kteří budou umět 72

ovládat velmi složitá zařízení vysoce mechanizovaných a auto

matizovaných provozů, budou s to budovat nově vznikající výrob ní obory. Proto hlavní důraz ve vysokém školství klademe na tech nické a přírodovědecké směry, přičemž přední místo musí patřit základním teoretickým disciplínám, zvláště matematice, fyzice, chemii a biologii.

Masovou základnu pro výběr nejtalentovanějších lidí na vysoké

školy a současně pro přípravu značného počtu středních odbor níků jsou povolány vytvářet školy poskytující střední vzdělání. Dnes na těchto školách studuje asi třetina absolventů devítiletky.

Chceme, aby se do roku 1970 tento počet zhruba zdvojnásobil. Současně s tím musíme zlepšovat také úroveň učňovského škol

ství tak, aby ti, kdo jím projdou, měli možnost na základě získa ných teoretických i praktických znalostí dosáhnout nejen stře doškolského, ale i vysokoškolského vzdělání.

Mnohokrát již bylo řečeno, že potřebný počet odborníků se středoškolským a vysokoškolským vzděláním nejsme s to vycho vat jen tradičními způsoby a metodami.

Dnes dochází k širokému nástupu pracujících za vzděláním. Počty studujících při zaměstnání jsou značné, i když stále ještě nedostačující. Ukazuje se, že dobrou vůli a snahu zvýšit své vzdě

lání, zlepšit svou kvalifikaci, brzdí mnohdy nedostatky v orga nizaci a metodách škol a kursů pro pracující. Považujeme proto za včasné tyto otázky urychleně propracovat, využít četné pod něty z předsjezdové diskuse, vyřešit návaznost všech školních i mimoškolních forem vzdělávání a vytvořit z nich jednotnou uce lenou vzdělávací soustavu. Jsme pro to stanovit jako orientační úkol, aby se v letech 1970 až 1975 přibližně polovina studujících vzdělávala při zaměstnání. “

Chtěl bych přitom poznamenat, že nelze trpět představy , jako by na studium při zaměstnání bylo možné klást nižší nároky. Nesouhlasíme s názorem , že tu jde hlavně o získání příslušného vysvědčení, aby se učinilo zadost požadavkům systemizace. Jde

nám především o to , co kdo zná a dovede a jak své znalosti uplatňuje v práci ve prospěch společnosti. To je rozhodující mě .

řítko. Na druhé straně ovšem musíme dosáhnout, aby znalostem a dovednostem pracovníků, jejich pracovním výsledkům odpovi dala odměna, kterou dostávají.

Stále důrazněji musíme ve všech typech našich škol zabez

pečovat, aby spolu s poskytováním všeobecného vzdělání a hlu bokých odborných znalostí vychovávaly žáky a posluchače k vě deckému světovému názoru, ke komunistické morálce, aby for

movaly jejich vysoké politické uvědomění. Znovu podtrhuji, že 73

tu musí jít o jednolitý proces, jehož ideově výchovné stránky pro

stupují celou práci a život školy a je nepřípustné jaksi formálně je přilepovat na okraj celkové výuky jen do hodin občanské vý chovy nebo lekcí o marxismu- leninismu. Naopak, úkoly komunis

tické výchovy patří na čelné místo v celé činnosti škol a jiných vzdělávacích zařízení, přičemž musíme současně usilovat o to,

aby stejným směrem k naprosté ideové jednotě působila nejen škola , ale také rodina, společenské organizace a vůbec celá naše veřejnost.

Dále je třeba pokračovat v duchu usnesení ústředního výboru z dubna 1959 v prohlubování spojení školy se životem , s výrobou.

Zavedení výrobní praxe do vyučování, účast žáků na veřejně pro spěšné, zvláště fyzické práci – přes některé nedostatky – při spívají k zlepšení přípravy mládeže pro život, pro práci na roz voji výrobních sil a socialistické společnosti. Za stejně správné považujeme opatření, aby absolventi středních a vysokých škol

po zakončení studia nejméně 3 až 5 let prakticky pracovali v místech, která odpovídají jejich odborné přípravě a schopnos tem. To se týká těch, kteří mají pracovat v ústředních nebo jiných institucích mimo výrobu.

K nejzávažnějším úkolům v oblasti školství patří další rozvoj

předškolní a mimoškolní péče o děti. Nejde přitom jen o to, aby chom dalším matkám umožnili jít do zaměstnání, ale musíme

se na tato zařízení především dívat jako na významný prostře dek vlivu společnosti na výchovu mládeže . Přirozeně, že takový úkol nemůže zabezpečit sama školská správa, ale stále více musí

vzrůstat účast společenských organizací, podniků a závodů na jeho plnění.

Všechny naše výchovné záměry pochopitelně souvisí i s mož nostmi společnosti a do značné míry i s tím, jak budeme zabez

pečovat potřebný počet učitelů a vychovatelů a jejich politickou, odbornou 1 pedagogickou úroveň . *

Důležitá úloha při komunistické výchově připadá literature a

umění, které se v průběhu socialistické kulturní revoluce staly pevnou součástí života naší společnosti. Všechny úspěchy našeho socialistického umění upřímně oceňujeme a považujeme je za záruku, že se celá naše umělecká fronta v průběhu dalšího bu

dování socialistické společnosti ještě těsněji semkne kolem stra ny a pod jejím vedením bude stále aktivněji a s větší účinnosti přispívat k všestrannému a harmonickému rozvoji člověka. 74

Tak jako před veškerým naším lidem, tak také před naším uměním otevřelo vítězství socialismu v naší zemi veliké prostory .

Strana a lid očekávají od umělců, že půjdou neohroženě v jejich řadách, směle budou objevovat a ztvárňovat nové jevy života, probojovávat cestu novým vývojovým tendencím. Jen takové, rea listické, hluboce pravdivé, stranické a umělecky zralé umění může obohacovat náš duchovní život, učit pracující ještě hlouběji chá pat současný společenský zápas, dávat jim odpověď na závažné

otázky , s nimiž se v životě setkávají, a podněcovat je k neohro ženému boji za komunistickou budoucnost. Tyto vysoké úkoly , které vkládáme na naše umění, vyžadují, aby umělci v tvůrčím hledání nejpůsobivějších prostředků umělec

kého zobrazení naší doby byli k sobě krajně nároční a byli sou časně nesmiřitelní ke všemu, co rozmach a aktivní společenskou úlohu našeho umění oslabuje. To znamená jak proti liberalismu a svévolné samoúčelnosti, která otevírá cestu idealistickým ná

zorům a buržoazní morálce, tak proti schematismu, průměrnosti a povrchnosti, proti konzervativnímu ulpívání na přežitých kon vencích a ustrnulých představách, které odporují životní pravdě. V zájmu takového vývoje našeho umění bude strana neochvějně uplatňovat leninské zásady řízení umění, napomáhat k překonání odtrženosti umělecké tvorby od života a práce lidu na jedné stra ně a na druhé straně ke skoncování s projevy necitlivého, přezí ravého vztahu k tvořivé práci umělců.

S uspokojením a důvěrou vítáme nástup mladé tvůrčí generace , která vyrostla již v podmínkách socialistické společnosti. I když

jde často o méně zkušené a umělecky ne zcela vyzrálé soudruhy, oceňujeme jejich elán a přímý pohled na život, odvahu bojovat za vše nové.

Všeobecný rozmach kulturnosti vytváří příznivé podmínky pro stále širší účast lidí na umělecké tvořivosti, pro šíření umění. Vzrůstají nároky na dříve často opomíjené oblasti umění, jako

je písňová tvorba, lidová zábava , kultura pracovního prostředí, bydlení, vzhled strojů , oděvů a všech předmětů, s nimiž lidé při cházejí do styku.

Nelze rovněž opomíjet staré nesrovnalosti a nepořádky, které živelně přežívají v ekonomickém a společenském postavení uměl ců, pokřivují jejich vztah ke společnosti , oživují živnostenské

manýry a podvazují tak jejich tvořivé schopnosti. Myslím, že v souvislosti s otázkami úlohy naší kulturní fronty je na místě poukázat ještě na jednu konkrétní věc. Naše kulturní

inteligence by měla více využívat významné pole působnosti,

jakým je těsná součinnost se členy brigád socialistické práce. 75

Soudruzi mají mnoho možností, jak přispívat k rozvíjení tvůrčích schopností brigád socialistické práce, pomáhat jim v kulturním

růstu. Potřebujeme přece, aby nejen technická inteligence, která každodenně žije výrobními problémy, ale také naše kulturní inte

ligence měla větší účast na úseku rozvoje socialistické společ nosti, který je pro nás základní, to je na úseku hospodářství.

Bez rozvoje ekonomiky si nemůžeme představit růst životní ani kulturní úrovně lidu. A je potřeba otevřeně říci, že v této věci nám nemohou pomoci a nepomáhají například různé estrády nebo jiné rádoby kulturní podniky, které ironizují, zesměšňují a nej různějšími způsoby zlehčují práci našich dělníků, našich pracu jících. Nic na tom nemění, když si někteří umělci myslí, že nám takovou činností pomáhají. Jsme pro to, aby se nedostatky kri tizovaly, a to vtipem i satirou. Ovšem i tato kritika musí sledo vat pomoc lidem, překonání nedostatků, musí pomáhat k odstra nění přežitků maloměšťáctví.

Chtěl bych znovu podtrhnout, že ústřední výbor naší strany

vysoko oceňuje práci naší inteligence , ať pracuje v technickém nebo humanitním směru. Vysoko oceňuje činnost našich literár ních a uměleckých pracovníků, účast technické inteligence v bri gádách socialistické práce. Mnoho nových konstrukčních zaříze ní, která dnes vyrábějí pro naši společnost vysoce produktivní hodnoty, mnoho nových poznatků a praktické činnosti přinesla naše věda. Můžeme vysoko hodnotit výsledky celé naší lékařské

péče a v neposlední řadě práci naší literární inteligence , která obohatila naši společnost řadou významných děl, obohatila náš život .

Velká většina inteligence tak podstatnou měrou přispěla k roz voji tvůrčí aktivity našeho lidu, k všestrannému rozmnožení bo

Hatství naší společnosti, ke zvýšení všeobecné vzdělanosti, a po mohla tak plnit úkoly a přiblížit se k cíli, který staví naše komu nistická strana .

Jsme přesvědčeni , že tak jako dosud i dále všemi silami se za

pojí do úkolů rozvoje socialistické společnosti.

Soudruzi a soudružky, strana považuje za naléhavý úkol neustá le rozvíjet a prohlubovat ideově politickou a morální jednotu pra cujících. Na stupni uvědomění a vyspělosti lidí závisí, jak si nej . širší masy pracujících uvědomí své nové úkoly a svou odpověd nost a podle toho budou také pracovat. Jsme v období, kdy příprava přechodu ke komunismu se stává i pro nás reálnou perspektivou. Tato okolnost bez ohledu na naše nynější, přechodné obtíže přináší kvalitativně nové , složitější pro

blémy a klade vyšší požadavky na pracující. Nově vystupují otáz 76

ky hlubokých přeměn ve společenské dělbě práce, v charakteru rozvoje výrobních sil, v působení vědy a techniky. Řešení a vše

stranné osvětlování vyžadují problémy socialistického, skupino vého i osobního vlastnictví, otázky rozdělování a další.

Život také znovu a znovu ukazuje, že morální a politická jed nota lidu stejně jako jednota strany se vyvíjí, a musí být proto

neustále obnovována a upevňována v procesu překonávání pře kážek a obtíží, jež vznikají při vytyčování a uskutečňování linie strany .

To všechno vyvolává nutnost narůstání prvků uvědomělé, tvůrčí

činnosti lidových mas, zdůrazňuje to neustále rostoucí význam a úlohu ideologické práce v nastávajícím období. Proto stavíme s takovou naléhavostí do popředí úkol všestranně zkvalitnit ideo

vě výchovnou činnost a zvýšit účinnost působení všech jejích na strojů, jako jsou tisk, rozhlas a televize. Ideologická práce strany v uplynulém období významně při spěla k úspěšnému postupu při socialistické výstavbě v naší ze mi. Především období po XX. sjezdu Komunistické strany Sovět ského svazu který se stal mezníkem v boji za obrodu leninismu v celém mezinárodním komunistickém hnutí

je ve znamení

úspěšného nástupu za překonání důsledků kultu osobnosti v ideo logické práci. K jejímu velikému oživení a rozvoji došlo zejména v souvislosti s významnými vnitropolitickými i mezinárodně po litickými událostmi, v souvislosti s všenárodními diskusemi , které

organizovala strana. Významné úspěchy celkového rozvoje naší společnosti spolu s ideově výchovným působením vedly k dal šímu růstu socialistického uvědomění širokých mas pracujících, k upevnění morální a politické jednoty lidu. Je však třeba říci, že ideová výchova svou úrovní a účinností

stále ještě zaostává za novými náročnými úkoly rozvoje socialis tické společnosti. Přes její oživení a rozmach v posledních letech

se nepodařilo dosud překonat zaostávání a podceňování teore tické činnosti, formálnost v osvojování si marxismu- leninismu,

často nedostatečnou spjatost s potřebami strany a života naší spo lečnosti. Ideologická práce je dosud nesystematická. Základní příčinou zůstává nepochopení, že ideologická a orga nizátorská činnost tvoří nedílnou jednotu veškeré stranickopoli tické práce. Zvláště mnozí organizátoři výroby podceňují výchov nou činnost a zapomínají, že růst ideově politického uvědomění se přeměňuje v sílu, která organizuje pracující za splnění našich

plánů. Budeme důrazně uplatňovat požadavek, že vedoucí hos podářští pracovníci jsou odpovědni nejen za výrobní a hospodář: 77

ské výsledky, ale i spoluodpovědni za politickou a odbornou vý chovu pracujících . Sepětí ideově výchovné a organizátorské práce oslabují a naru

šují také ti pracovníci ideologické fronty, kteří nepochopili, že hlavní smysl jejich činnosti je organizovat masy k uskutečňování politiky strany, že jen tehdy může mít jejich práce úspěch, do stane - li výchovná činnost zcela konkrétní obsah .

Nedostatky v rozvoji naší ideologické práce jasně ukázala před sjezdová diskuse. Řada závažných ideologických otázek zůstala jen na okraji. Nelze přitom přehlédnout, že diskuse k otázkám výroby, techniky, organizace a řízení měla vysokou ideově poli tickou úroveň . Naši pracující s hlubokou znalostí věci hovořili k problémům a úkolům národního hospodářství. Tato skutečnost dokazuje , že mnoholetá orientace stranické propagandy a agitace na otázky ekonomiky již přináší své výsledky .

Hlavním posláním ideologické práce v nastávajícím období je účinně působit při výchově komunistického člověka , aktivního bu dovatele socialismu, hluboce chápajícího politiku strany i náš světový názor.

Svou odpovědnost za růst socialistického uvědomění pracují. cích musí v první řadě plně pochopit naše stranické orgány a organizace i všichni komunisté. Je zcela přirozené, že v duchu nových stanov nejvyšší nároky při výchově , při osvojování si mar xismu- leninismu budeme klást na komunisty, zejména pak na

funkcionáře , kteří musí jít příkladem při aktivním osvojování si našeho revolučního učení.

Tomu musí odpovídat i další rozvoj vnitrostranické výchovy,

ve které budeme v současné době věnovat náležitou pozornost všem stránkám marxisticko -leninské teorie, abychom rozvíjeli ko munistickou výchovu všestranně a v plné šíři. Jen tak povedeme pracující k tvůrčímu a hlubšímu zamýšlení se nad problémy naší výstavby a jejich řešením, k samostatnému myšlení a rozhodová

ní. To je také základní smysl nových opatření v systému stra nické výchovy , která v tomto roce uskutečňujeme . Naše strana vždy zdůrazňovala, že život je nejlepší školou komunistického světového názoru, že rozhodující vliv na výchovu

nového člověka má každodenní praktický boj za komunismus. Pro to těžiště komunistické výchovy dnes spočívá ve výchově člověka k socialistické práci.

Uvědomělá , iniciativní, tvůrčí a obětavá práce k prospěchu spo lečnosti je smyslem života, výrazem vlastenectví i správného chá pání internacionálních povinností našeho lidu . Socialisticky žít , to

především znamená socialisticky pracovat. Proto výchova k lásce 78

a úctě ke každé společensky užitečné a tvůrčí fyzické i duševní

práci se musí stát ústřední otázkou nejen ideové výchovy strany, ale i prvořadým úkolem rodiny , školy , společenských organizací, prostě celé společnosti. Socialistický poměr k práci se nevžívá automaticky a bez kon

fliktů. Je to především boj za odstranění přežitků z dob kapita lismu, kdy se pracující museli všemi prostředky bránit vykořis

tování, ničení svého jediného bohatství – pracovní síly. Tyto přežitky se dnes projevují v utajování existujících rezerv, v egois tickém poměru k socialistickému vlastnictví, v sobeckém stavění osobních zájmů nad společenské, v pracovní nekázni a lajdáctví, ve špatné kvalitě výrobků, v nechuti zvyšovat kvalifikaci apod. Ve výchově jde právě o to, překonat tyto jevy, vytvářet takové ovzduší a veřejné mínění, které by znemožnilo jednotlivce, kteří chtějí žít na úkor druhých, chamtivce a příživníky , snažící se

urvat pro sebe co nejvíce. I pro nás platí všude probojovat jedině správnou zásadu komunistického života » kdo nepracuje, ať nejí«. Nové podněty v otázkách vztahu k práci přinesla některá vy stoupení v předsjezdové diskusi . Velký společenský problém, pro

blém svědomí a cti každého pracujícího za jeho práci pro společ nost vyzdvihl soudruh Josef Trousil. Vyjádřil všední, ale význam

nou pravdu, že velikou rezervou růstu společenského bohatství je správný vztah lidí k práci, kterého lze využít bez investic a ji ných hmotných prostředků. Výzva předních pracovníků našeho

hospodářství všem pracujícím »Za socialistický vztah k práci, za dělnickou čest, za čest zemědělce« , která navázala na jeho myš lenku, skutečně zapálila, nalezla od samého počátku širokou ode

zvu a stává se hnutím, které při správném vedení přinese nejen hmotné hodnoty, ale významně přispěje i k výchově nového člo věka.

Je potřeba říci, že daleko aktivněji by měla toto nové probo

jovávat celá naše ideologická fronta. Vědecká pracoviště by měla daleko lépe a iniciativněji rozpracovávat otázky spojené s hes lem » socialisticky pracovat a socialisticky žít « , otázky morálky, rozsahu osobního vlastnictví a vztahů mezi lidmi. *

Naše strana vždy kladla veliký důraz na výchovu pracujících v duchu proletářského internacionalismu. Také v diskusi projevili pracující o tyto otázky živý zájem. Proletářsky internacionalismus je základním principem výstav

by socialistické a komunistické společnosti. Vyjadřuje vzájemnou 79

tu musí jít o jednolitý proces, jehož ideově výchovné stránky pro stupují celou práci a život školy a je nepřípustné jaksi formálně je přilepovat na okraj celkové výuky jen do hodin občanské vý

chovy nebo lekcí o marxismu- leninismu. Naopak , úkoly komunis

tické výchovy patří na čelné místo v celé činnosti škol a jiných vzdělávacích zařízení, přičemž musíme současně usilovat o to , aby stejným směrem k naprosté ideové jednotě působila nejen škola, ale také rodina, společenské organizace a vůbec celá naše veřejnost.

Dále je třeba pokračovat v duchu usnesení ústředního výboru z dubna 1959 v prohlubování spojení školy se životem , s výrobou . Zavedení výrobní praxe do vyučování, účast žáků na veřejně pro spěšné, zvláště fyzické práci – přes některé nedostatky – při spívají k zlepšení přípravy mládeže pro život, pro práci na roz voji výrobních sil a socialistické společnosti. Za stejně správné považujeme opatření, aby absolventi středních a vysokých škol

po zakončení studia nejméně 3 až 5 let prakticky pracovali v místech, která odpovídají jejich odborné přípravě a schopnos tem. To se týká těch, kteří mají pracovat v ústředních nebo jiných institucích mimo výrobu.

K nejzávažnějším úkolům v oblasti školství patří další rozvoj předškolní a mimoškolní péče o děti. Nejde přitom jen o to, aby chom dalším matkám umožnili jít do zaměstnání, ale musíme se na tato zařízení především dívat jako na významný prostře dek vlivu společnosti na výchovu mládeže. Přirozeně, že takový úkol nemůže zabezpečit sama školská správa, ale stále více musí vzrůstat účast společenských organizací, podniků a závodů na jeho plnění.

Všechny naše výchovné záměry pochopitelně souvisí i s može nostmi společnosti a do značné míry i s tím, jak budeme zabez pečovat potřebný počet učitelů a vychovatelů a jejich politickou, odbornou i pedagogickou úroveň .

Důležitá úloha při komunistické výchově připadá literatuře a umění, které se v průběhu socialistické kulturní revoluce staly pevnou součástí života naší společnosti. Všechny úspěchy našeho socialistického umění upřímně oceňujeme a považujeme je za záruku, že se celá naše umělecká fronta v průběhu dalšího bu dování socialistické společnosti ještě těsněji semkne kolem stra ny a pod jejím vedením bude stále aktivněji a s větší účinností přispívat k všestrannému a harmonickému rozvoji člověka. 74

Tak jako před veškerým naším lidem, tak také před naším uměním otevřelo vítězství socialismu v naší zemi veliké prostory.

Strana a lid očekávají od umělců, že půjdou neohroženě v jejich řadách, směle budou objevovat a ztvárňovat nové jevy života, probojovávat cestu novým vývojovým tendencím. Jen takové, rea

listické, hluboce pravdivé, stranické a umělecky zralé umění může obohacovat náš duchovní život, učit pracující ještě hlouběji chá pat současný společenský zápas, dávat jim odpověď na závažné

otázky, s nimiž se v životě setkávají, a podněcovat je k neohro ženému boji za komunistickou budoucnost.

Tyto vysoké úkoly, které vkládáme na naše umění, vyžadují,

aby umělci v tvůrčím hledání nejpůsobivějších prostředků umělec kého zobrazení naší doby byli k sobě krajně nároční a byli sou časně nesmiřitelní ke všemu, co rozmach a aktivní společenskou úlohu našeho umění oslabuje. To znamená jak proti liberalismu svévolné samoúčelnosti, která otevírá cestu idealistickým ná

zorům a buržoazní morálce, tak proti schematismu, průměrnosti a povrchnosti, proti konzervativnímu ulpívání na přežitých kon vencích a ustrnulých představách, které odporují životní pravdě. V zájmu takového vývoje našeho umění bude strana neochvějně uplatňovat leninské zásady řízení umění, napomáhat k překonání odtrženosti umělecké tvorby od života a práce lidu na jedné stra

ně a na druhé straně ke skoncování s projevy necitlivého, přezí ravého vztahu k tvořivé práci umělců.

S uspokojením a důvěrou vítáme nástup mladé tvůrčí generace, která vyrostla již v podmínkách socialistické společnosti. I když jde často o méně zkušené a umělecky ne zcela vyzrálé soudruhy, oceňujeme jejich elán a přímý pohled na život, odvahu bojovat za vše nové.

Všeobecný rozmach kulturnosti vytváří příznivé podmínky pro stále širší účast lidí na umělecké tvořivosti, pro šíření umění.

Vzrůstají nároky na dříve často opomíjené oblasti umění, jako je písňová tvorba, lidová zábava , kultura pracovního prostředí, bydlení, vzhled strojů , oděvů a všech předmětů, s nimiž lidé při cházejí do styku.

Nelze rovněž opomíjet staré nesrovnalosti a nepořádky, které živelně přežívají v ekonomickém a společenském postavení uměl ců, pokřivují jejich vztah ke společnosti, oživují živnostenské manýry a podvazují tak jejich tvořivé schopnosti. Myslím, že v souvislosti s otázkami úlohy naší kulturní fronty je na místě poukázat ještě na jednu konkrétní věc. Naše kulturní inteligence by měla více využívat významné pole působnosti,

jakým je těsná součinnost se členy brigád socialistické práce. 75

Soudruzi mají mnoho možností, jak přispívat k rozvíjení tvůrčích schopností brigád socialistické práce, pomáhat jim v kulturním růstu. Potřebujeme přece, aby nejen technická inteligence, která každodenně žije výrobními problémy, ale také naše kulturní inte

ligence měla větší účast na úseku rozvoje socialistické společ. nosti, který je pro nás základní, to je na úseku hospodářství.

Bez rozvoje ekonomiky si nemůžeme představit růst životní ani kulturní úrovně lidu. A je potřeba otevřeně říci, že v této věci nám

nemohou pomoci a nepomáhají například různé estrády nebo jiné rádoby kulturní podniky, které ironizují, zesměšňují a nej různějšími způsoby zlehčují práci našich dělníků, našich pracu jících. Nic na tom nemění, když si někteří umělci myslí, že nám takovou činností pomáhají. Jsme pro to, aby se nedostatky kri

tizovaly, a to vtipem i satirou. Ovšem i tato kritika musí sledo vat pomoc lidem, překonání nedostatků, musí pomáhat k odstra nění přežitků maloměšťáctví. Chtěl bych znovu podtrhnout, že ústřední výbor naší strany vysoko oceňuje práci naší inteligence , at pracuje v technickém

nebo humanitním směru. Vysoko oceňuje činnost našich literár ních a uměleckých pracovníků, účast technické inteligence v bri gádách socialistické práce. Mnoho nových konstrukčních zaříze ní, která dnes vyrábějí pro naši společnost vysoce produktivní hodnoty, mnoho nových poznatků a praktické činnosti přinesla naše věda. Můžeme vysoko hodnotit výsledky celé naší lékařské

péče a v neposlední řadě práci naší literární inteligence, která obohatila naši společnost řadou významných děl, obohatila náš život .

Velká většina inteligence tak podstatnou měrou přispěla k roz voji tvůrčí aktivity našeho lidu , k všestrannému rozmnožení bo

Hatství naší společnosti, ke zvýšení všeobecné vzdělanosti, a po mohla tak plnit úkoly a přiblížit se k cíli, který staví naše komu nistická strana .

Jsme přesvědčeni, že tak jako dosud i dále všemi silami se za

pojí do úkolů rozvoje socialistické společnosti. Soudruzi a soudružky, strana považuje za naléhavý úkol neustá le rozvíjet a prohlubovat ideově politickou a morální jednotu pra cujících. Na stupni uvědomění a vyspělosti lidí závisí, jak si nej . širší masy pracujících uvědomí své nové úkoly a svou odpověd nost a podle toho budou také pracovat.

Jsme v období, kdy příprava přechodu ke komunismu se stává 1 pro nás reálnou perspektivou. Tato okolnost bez ohledu na naše nynější, přechodné obtíže přináší kvalitativně nové, složitější pro blémy a klade vyšší požadavky na pracující. Nově vystupují otáz 76 !

!

ky hlubokých přeměn ve společenské dělbě práce, v charakteru rozvoje výrobních sil , v působení vědy a techniky. Řešení a vše

stranné osvětlování vyžadují problémy socialistického, skupino vého i osobního vlastnictví, otázky rozdělování a další.

Život také znovu a znovu ukazuje, že morální a politická jed nota lidu stejně jako jednota strany se vyvíjí, a musí být proto

neustále obnovována a upevňována v procesu překonávání pře kážek a obtíží, jež vznikají při vytyčování a uskutečňování linie strany .

To všechno vyvolává nutnost narůstání prvků uvědomělé, tvůrčí

činnosti lidových mas, zdůrazňuje to neustále rostoucí význam a úlohu ideologické práce v nastávajícím období. Proto stavíme s takovou naléhavostí do popředí úkol všestranně zkvalitnit ideo

vě výchovnou činnost a zvýšit účinnost působení všech jejích ná strojů, jako jsou tisk, rozhlas a televize.

Ideologická práce strany v uplynulém období významně při spěla k úspěšnému postupu při socialistické výstavbě v naší ze mi. Především období po XX. sjezdu Komunistické strany Sovět ského svazu který se stal mezníkem v boji za obrodu leninismu v celém mezinárodním komunistickém hnutí je ve znamení

úspěšného nástupu za překonání důsledků kultu osobnosti v ideo logické práci. K jejímu velikému oživení a rozvoji došlo zejména v souvislosti s významnými vnitropolitickými i mezinárodně po

litickými událostmi, v souvislosti s všenárodními diskusemi, které organizovala strana. Významné úspěchy celkového rozvoje naší společnosti spolu s ideově výchovným působením vedly k dal šímu růstu socialistického uvědomění širokých mas pracujících,

k upevnění morální a politické jednoty lidu. Je však třeba říci, že ideová výchova svou úrovní a účinností stále ještě zaostává za novými náročnými úkoly rozvoje socialis tické společnosti. Přes její oživení a rozmach v posledních letech

se nepodařilo dosud překonat zaostávání a podceňování teore tické činnosti, formálnost v osvojování si marxismu- leninismu,

často nedostatečnou spjatost s potřebami strany a života naší spo lečnosti. Ideologická práce je dosud nesystematická. Základní příčinou zůstává nepochopení, že ideologická a orga nizátorská činnost tvoří nedílnou jednotu veškeré stranickopoli tické práce. Zvláště mnozí organizátoři výroby podceňují výchov

nou činnost a zapomínají, že růst ideově politického uvědomění se přeměňuje v sílu, která organizuje pracující za splnění našich

plánů. Budeme důrazně uplatňovat požadavek, že vedoucí hos podářští pracovníci jsou odpovědni nejen za výrobní a hospodář . 77

ské výsledky, ale i spoluodpovědni za politickou a odbornou vý chovu pracujících .

Sepětí ideově výchovné a organizátorské práce oslabuji a naru šují také ti pracovníci ideologické fronty, kteří nepochopili, že hlavní smysl jejich činnosti je organizovat masy k uskutečňování politiky strany, že jen tehdy může mít jejich práce úspěch, do . stane -li výchovná činnost zcela konkrétní obsah.

Nedostatky v rozvoji naší ideologické práce jasně ukázala před sjezdová diskuse. Řada závažných ideologických otázek zůstala jen na okraji. Nelze přitom přehlédnout, že diskuse k otázkám

výroby, techniky , organizace a řízení měla vysokou ideově poli tickou úroveň . Naši pracující s hlubokou znalostí věci hovořili k problémům a úkolům národního hospodářství. Tato skutečnost dokazuje, že mnoholetá orientace stranické propagandy a agitace na otázky ekonomiky již přináší své výsledky. Hlavním posláním ideologické práce v nastávajícím období je účinně působit při výchově komunistického člověka, aktivního bu dovatele socialismu, hluboce chápajícího politiku strany i náš světový názor. Svou odpovědnost za růst socialistického uvědomění pracují. cích musí v první řadě plně pochopit naše stranické orgány

a organizace i všichni komunisté. Je zcela přirozené, že v duchu nových stanov nejvyšší nároky při výchově, při osvojování si mar xismu - leninismu budeme klást na komunisty , zejména pak na

funkcionáře, kteří musí jít příkladem při aktivním osvojování si našeho revolučního učení. Tomu musí odpovídat i další rozvoj, vnitrostranické výchovy, ve které budeme v současné době věnovat náležitou pozornost všem stránkám marxisticko -leninské teorie, abychom rozvíjeli ko munistickou výchovu všestranně a v plné šíři. Jen tak povedeme pracující k tvůrčímu a hlubšímu zamýšlení se nad problémy naší výstavby a jejich řešením, k samostatnému myšlení a rozhodová ní. To je také základní smysl nových opatření v systému stra

nické výchovy, která v tomto roce uskutečňujeme. Naše strana vždy zdůrazňovala , že život je nejlepší školou

komunistického světového názoru, že rozhodující vliv na výchovu nového člověka má každodenní praktický boj za komunismus. Pro to těžiště komunistické výchovy dnes spočívá ve výchově člověka k socialistické práci. Uvědomělá , iniciativní, tvůrčí a obětavá práce k prospěchu spo lečnosti je smyslem života , výrazem vlastenectví i správného chá pání internacionálních povinností našeho lidu . Socialisticky žít, to

především znamená socialisticky pracovat. Proto výchova k lásce 78

a úctě ke každé společensky užitečné a tvůrčí fyzické i duševní práci se musí stát ústřední otázkou nejen ideové výchovy strany,

ale i prvořadým úkolem rodiny, školy , společenských organizací, prostě celé společnosti.

Socialistický poměr k práci se nevžívá automaticky a bez kon fliktů. Je to především boj za odstranění přežitků z dob kapita lismu, kdy se pracující museli všemi prostředky bránit vykořis

tování, ničení svého jediného bohatství – pracovní síly. Tyto

přežitky se dnes projevují v utajování existujících rezerv , v egois tickém poměru k socialistickému vlastnictví, v sobeckém stavění

osobních zájmů nad společenské, v pracovní nekázni a lajdáctví, ve špatné kvalitě výrobků, v nechuti zvyšovat kvalifikaci apod. Ve výchově jde právě o to , překonat tyto jevy, vytvářet takové ovzduší a veřejné mínění, které by znemožnilo jednotlivce, kteří chtějí žít na úkor druhých, chamtivce a příživníky, snažící se urvat pro sebe co nejvíce. I pro nás platí všude probojovat jedině správnou zásadu komunistického života » kdo nepracuje, ať nejí« .

Nové podněty v otázkách vztahu k práci přinesla některá vy stoupení v předsjezdové diskusi . Velký společenský problém, pro blém svědomí a cti každého pracujícího za jeho práci pro společ nost vyzdvihl soudruh Josef Trousil. Vyjádřil všední, ale význam nou pravdu, že velikou rezervou růstu společenského bohatství je správný vztah lidí k práci, kterého lze využít bez investic a ji ných hmotných prostředků. Výzva předních pracovníků našeho

hospodářství všem pracujícím »Za socialistický vztah k práci, za dělnickou čest, za čest zemědělce« , která navázala na jeho myš lenku, skutečně zapálila, nalezla od samého počátku širokou ode zvu a stává se hnutím, které při správném vedení přinese nejen hmotné hodnoty, ale významně přispěje i k výchově nového člo věka .

Je potřeba říci, že daleko aktivněji by měla toto nové probo

jovávat celá naše ideologická fronta . Vědecká pracoviště by měla daleko lépe a iniciativněji rozpracovávat otázky spojené s hes lem » socialisticky pracovat a socialisticky žít « , otázky morálky,

rozsahu osobního vlastnictví a vztahů mezi lidmi.

Naše strana vždy kladla veliký důraz na výchovu pracujících v duchu proletářského internacionalismu. Také v diskusi projevili pracující o tyto otázky živý zájem.

Proletářský internacionalismus je základním principem výstav by socialistické a komunistické společnosti. Vyjadřuje vzájemnou 79

podporu socialistických zemí, komunistických a revolučních děl. nických stran a pracujících celého světa v boji proti imperialis

mu, za mír, demokracii, svobodu a socialismus. Pracující, kteří zvítězili ve své zemi nad buržoazií, jsou povinni poskytovat vše strannou pomoc lidu dosud bojujícímu za národní a sociální osvo

bození. Je proto naprosto správné, jestliže podporujeme lid zemí, které se osvobodily z koloniální nadvlády. Tak to také náš lid chápe. ( Potlesk. ) Avšak každému našemu člověku musí být v těchto otázkách

naprosto jasno . To je také úkolem i naší výchovné práce. Je to, soudruzi, otázka velmi vážná a zásadní pro život strany . V žád ném případě nemůžeme ponechávat stranou to, že zazněly, i když ojediněle, hlasy proti těmto našim internacionálním povinnostem. Je zajímavé, že zpravidla to byly hlasy těch , kteří se navenek holedbají demokracií, humanitou, láskou k bližnímu. Tyto zá sady však, jak je vidět, u nich končí okamžikem, kdy se domní vají, že musí dávat něco ze svého. U jejich osobních zájmů končí všechny dosud uznávané » zásady « a ze slupky » humanistů « se vy

loupne prachobyčejný chamtivý měšták. Žel, těmto lidem se do

1

1

stává leckdy sluchu i u poctivých lidí. To je samozřejmě i naše chyba , která ukazuje , že jsme dosud

neudělali vše, aby každý náš občan správně chápal tyto otázky. Ve vědomí našeho lidu jsou pevně zakotveny city neporušitelné ho bratrského přátelství k Sovětskému svazu i k ostatním socia listickým zemím. Náš lid velmi dobře ví, že v příslušnosti k so cialistickému táboru je záruka nejen naší bezpečnosti, ale i pod mínka dalšího rozvoje naší země. ( Potlesk. ) Soudruzi, žádná jiná společnost nemohla vytvořit takový soulad individuálních a společenských zájmů než společnost socialistic ká. Jedině za socialismu se stal nejzákladnějším smyslem veškeré činnosti člověk. Avšak socialismus představuje takový stupeň spo

lečenského rozvoje , kdy potřeby člověka mohou být uspokojovány podle jeho podílu na tvorbě společenského bohatství. Na tom , aby chom tuto zákonitost správně objasňovali, a zejména probojová vali její praktické dodržování, nesmíme šetřit sil. S výchovou ke kolektivní odpovědnosti všech pracujících za vý . voj celé společnosti souvisí objasňování otázek uvědomělé socia listické disciplíny, dodržování socialistické zákonnosti. Ve směr nicích a usneseních strany , v zákonech a řádech našeho státu je vyjádřena vůle dělnické třídy i všech pracujících. Každé porušení norem života a zásad zakotvených v zákonech znamená poškozo vání zájmů všech pracujících, celé společnosti. Vítězství komunistického světového názoru ve vědomí pracují 80

1

1 1

cích, pevná morální a politická jednota lidu vyžadují neustále bo jovat proti buržoazní ideologii . Nejednou jsme zdůrazňovali, že le . ninská zásada mírového soužití v žádném případě neznamená sou žití v oblasti ideologie . Stále silnější vliv socialismu ve světě nutí buržoazii, aby nejen

hledala novou »ideovou« platformu, ale aby nelitovala prostředků k ideovému pronikání do zemí socialistického tábora .

Pravda , buržoazní propagandě se nemůže podařit získat na svou stranu masu našich pracujících . Musíme si však být vědomi, že ně které projevy maloměšťáckého radikalismu, nepochopení a pře krucování principů demokratického centralismu, anarchistické

pojetí socialistické demokracie, liberální , apolitické tendence ně kterých, zejména intelektuálních kruhů, poklonkování před vý.

střelky buržoazní kultury – mají svůj původ i v působení buržoaz ní ideologie. To platí i o nejrůznějších projevech sobectví, pani kaření, nákupní horečky a podobně. Úkolem ideologickovýchovné práce na všech úsecích je nekom promisně odhalovat nevědeckost a protilidovost buržoazních ideo logií, jejichž hlavním projevem je dnes antikomunismus. Na jeho základě se sjednocují všechny nejreakčnější síly , počínaje pravi covými socialisty přes buržoazní ideology až po fašisty, aby po mluvami socialistických zemí a přikrašlováním kapitalismu odvrá tily lid svých zemí od socialismu , pronikáním do našich zemí brz dily rozmach tvůrčí aktivity mas.

Buržoazní propaganda se snaží narušovat jednotu pracujících , oslabovat jednotu strany a lidu, rostoucí vliv strany v masách a usiluje o oživování nacionalistických tendencí. Jednou z forem

v tomto boji je snaha vyvolat nezájem, apolitický poměr pracují cích k našemu socialistickému vývoji. To se zejména projevuje u části mládeže . Není to ovšem vinou mládeže samé, ale je to projev

nedostatků v naší výchovné práci. Naším úkolem je dokazovat mladým lidem, že vše, co se u nás i ve světě děje, se každého bez prostředně dotýká. Je naší povinností, zejména mezi mladými lid mi , zesílit naši výchovnou práci , dosáhnout její vysoké účinnosti.

To vyžaduje umět se k mládeži přiblížit, poznávat její problémy a o nich s mladými lidmi otevřeně hovořit, pohotově a citlivě reago vat na city a zájmy , odrážet všechny negativní vlivy , které mohou

na mládež působit . Jde o to, abychom přílišným nesprávným po učováním z našich zkušeností mládež od sebe neoddalovali, ale naopak jejich vhodným využíváním mládež získávali . Říkat – to když my jsme byli mladí , když my jsme dělali to i ono , to někdy

nepomůže, spíše naopak to mládež odradí. To bylo dříve . Dneska jsme v socialistické společnosti a mládež má pochopitelně trochu 81

jiné nároky. Je ovšem třeba předávat naší mládeži zkušenosti z bo

jů komunistické strany , ovšem dělat to tak, abychom skutečně mládež učili využívat těchto zkušeností v současných podmínkách.

Soudruzi a soudružky, žijeme v období zvýšeného mezinárodní

ho napětí , v období zvýšeného boje mírových sil za udržení světo vého míru , boje za odražení pokusů imperialismu vyvolat válku. O tom jsme se přesvědčili právě v uplynulých týdnech. Američtí

imperialisté přivedli svět až na samý pokraj nukleární světové války . Zaslepeni nenávistí vůči revoluční Kubě, která jako první země amerického kontinentu pozvedla prapor socialismu, rozhodli se ke vpádu do této hrdinné země a k jejímu zničení. Za bezpro střední záminku si Spojené státy americké vzaly existenci rake

tových zbraní, které Sovětský svaz poskytl k ochraně Kuby na zá kladě zkušeností z reakčního napadení Kuby kontrarevolucionáři podporovanými americkými kruhy a v souvislosti s bezprostředním nebezpečím nového agresívního vpádu na Kubu. Příprava napadení nebyla nijak utajována, veřejně se o ní hovořilo a veřejně se chys. tala i americkými politickými kruhy. Za odvrácení vpádu a zmaření plánů vůči svobodné Kubě, a tím i odvrácení světového válečného konfliktu může lidstvo vděčit jen

pevnému, rozumnému a odpovědnému postoji Sovětského svazu a

jeho důsledné mírové politice. ( Dlouhotrvající potlesk. ) Přede vším to, že se předseda rady ministrů Sovětského svazu soudruh

Chruščov obrátil na presidenta Spojených států amerických Ken nedyho s vážným upozorněním na nebezpečnost situace a odpo vědnost USA za možnou válku a s výzvou hledat cesty , jak válce zabránit, mělo svůj veliký význam . V zájmu zachování míru i v zájmu zajištění mírového života pro

kubánský lid , v zájmu zabránění termonukleární válce vydal So

větský svaz prohlášení, že demontuje raketové základny určené k ochraně nezávislosti a svobody Kuby, jestliže Spojené státy ame rické dají záruky , že odvolají blokádu a že nenapadnou Kubánskou republiku. Toto rozhodnutí Sovětského svazu se setkalo s vřelým uznáním veliké většiny lidí i v kapitalistických zemích, kteří si znovu uvě

domili , že na rozdíl od jejich vlastních vlád je to vláda Sovětského svazu, která hájí důsledně mír pro veškeré lidstvo. ( Bouřlivý po tlesk, volání: » Ať žije Sovětský svaz! At žije mir!« ) A když presi dent Kennedy dal slib, že Kubu nenapadnou , Sovětský svaz rake tové základny demontoval . Tento výsledek je úspěch míru , je to úspěch i pro kubánský lid . 82

1

Naše komunistická strana a vláda republiky stojí plně za poli tikou Sovětského svazu při řešení krize v Karibském moři, protože tato politika je nejen v souladu se zachováním míru, ale i v zájmu

samého kubánského lidu , se kterým nás pojí přátelské svazky a společné zájmy. Stojíme i nadále po boku kubánského lidu, sou hlasíme a podporujeme pět požadavků vyhlášených kubánskou vládou, budeme mu pomáhat ochraňovat jeho revoluční vymože nosti, budeme mu pomáhat v jeho socialistické výstavbě. (PO tlesk. )

To ovšem nikterak neznamená, že složíme ruce v klín, přesta

neme být ostražití, ukolébáni slibem Kennedyho. Musíme nadále vidět, že imperialismus využije každé, třeba zdánlivě pro ně pří

znivé situace k zostřování mezinárodních vztahů, zastrašování svobodymilovných národů, k podněcování reakčních sil k válce proti socialistickým zemím. Střetnutí v karibské oblasti znovu ukázalo, že ještě nenadešel

čas, aby bylo možné považovat imperialismus za bezmocného starce, který jen vyhrožuje , ale k činům se mu nedostává sil . Na opak, imperialismus se znovu představil lidstvu jako nebezpečný dravec, se kterým musíme počítat.

Zároveň však toto střetnutí bylo názorným potvrzením závěrů XX. a XXII . sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, že vál ky nejsou osudově nevyhnutelné, že je možno války vyloučit ze

života společnosti. Bylo názorným potvrzením, že ne kapitalis mus, ale stále více socialismus v důsledku své převahy určuje chod světových dějin, řešení nejzávažnějších otázek lidstva , jako je zachování míru.

Rozuzlení této napjaté a pro další osudy lidstva nebezpečné si tuace je ze strany Sovětského svazu novým dokladem praktické ho uskutečňování leninské politiky mírového soužití, které není ničím jiným než neustálým bojem , řetězem střetnutí mezi kapita lismem a socialismem. Mírové soužití právě předpokládá, že spor né otázky budou v zájmu zachování míru řešeny cestou jednání.

Přitom je možné a mnohdy i nutné přistupovat na kompromisní řešení , na ústupky za ústupky našich nepřátel. V takovém boji je možné i dnes zachovat mír a zároveň vybojovávat na imperialis

mu jednu pozici za druhou . Zachování míru je v zájmu našich dlouhodobých cílů, mír slouží tomu, aby dále sílila socialistická soustava a věc komunismu. ( Potlesk. ) Na druhé straně však krize v Karibském moři znovu ukázala,

jaké nebezpečí lidstvu hrozí již z pouhé existence nukleárních

zbraní. Američtí generálové propadli takové hysterii , że chybělo jen málo, aby začaly vybuchovat americké atomové bomby. To 83

by mělo vyburcovat lidstvo k novému rozmachu hnutí za všeobec né a úplné odzbrojení.

Události uplynulých dnů také potvrdily naprostou oprávněnost požadavků socialistických zemí uzavřít mírovou smlouvu s Ně.

meckem. Nedořešené pozůstatky druhé světové války, vojenská okupace západního Berlína, nebezpečné militaristické a revanšis tické rejdy v Německé spolkové republice, to jsou jiskry, z nichž by mohl povstat nový válečný požár. Historické zkušenosti i dnešní skutečnost v západním Německu

nás opravňují žádat, aby výsledky druhé světové války byly mezi národně zakotveny . Aby bylo zabráněno západoněmeckým milita

ristům přejít od hlásání revanšistických požadavků, které jsou dnes vyslovovány různými politiky, orgány i organizacemi, k re vanšistickým činům. Z tohoto hlediska mají mimořádný význam hraniční opatření Německé demokratické republiky v Berlíně, kte rá přeťala most do socialistického tábora provokatérům , špiónům a diverzantům.

Tato opatření naplňují i část cílů, které Sovětský svaz a ostatní socialistické země svým bojem za uzavření mírové smlouvy s Ně meckem sledovaly. To je třeba vidět, protože to je důležité pro určení současné mezinárodní politiky socialistického tábora v ně mecké otázce. V souvislosti s naším úsilím o uzavření mírové smlouvy nás

různí západní politikové obviňují, že rozdmycháváme nenávist vů či německému lidu, že nechceme zapomenout na hrůzné činy ně meckého fašismu.

Otevřeně říkáme, že nemůžeme zapomenout a nezapomeneme

na strašlivé utrpení českého a slovenského lidu stejně jako lidu ostatních zemí za hitlerovské okupace dotud , dokud v bonnském

státě budou vládnout a rozhodovat nacisté a hlásat revanšismus, odvetu. ( Potlesk. ) Nemůžeme ani nevidět, jak jsou perzekvovány demokratické síly a organizace a znemožňována jejich činnost lid mi , kteří byli nositeli protidemokratických a fašistických metod v době Hitlera.

· My nechováme

o tom ostatně svědčí náš vztah k občanům

Německé demokratické republiky – k německému pracujícímu li du a vůbec už ne k jeho mladé generaci žádnou nenávist . Naopak , přáli bychom si navázat s Německou spolkovou republikou , která by byla mírumilovným státem , normální vztahy, rozvíjet s ní hos

podářskou a kulturní spolupráci . Zatím to však je západní Němec ko, které nejeví žádnou opravdovou ochotu ani k nejzákladnější normalizaci vzájemných vztahů.

Západoněmečtí představitelé by měli v praxi ukázat, že napříště 84

chce Německá spolková republika žít se svými sousedy, se všemi

národy světa v míru, v přátelství, že uznává hranici Odra - Nisa a že se zříká všeho , co bylo spjato s érou hitlerovského fašismu, že se zříká metod, kterých vůči sousedům používal Hitler. To by ovšem muselo být doloženo skutky . Tak by Německá spolková

republika přinesla cenný příspěvek světovému míru, který by uví taly všechny mírumilovné národy nejen v Evropě, ale i na celém světě .

Světový kapitalismus, který utrpěl za poslední léta řadu porá žek, oslabujících jeho postavení a podemílajících jeho základy, se

pokouší zvrátit běh událostí. Proto dochází v poslední době k růz ným provokacím a agresívním činům.

Nejzávažnější změnou posledního desetiletí je změna v poměru sil mezi socialismem a kapitalismem ve prospěch socialismu. V tomto procesu sehrál rozhodující úlohu vzestup ekonomiky so cialistických zemí, především Sovětského svazu , jejíž podíl na svě tové produkci představuje nyní téměř 37 % . Tato skutečnost spolu

s vynikajícími výsledky sovětské vědy, vyjádřená především úspě chy v kosmických letech, ukazuje, že v měření sil s kapitalismem si socialismus se zákonitou pravidelnosti razí cestu k prvenství

ve všech oblastech společenského života. Velmi těžkou ránu světové kapitalistické soustavě zasazuje osvobozenecký boj národů z pout kolonialismu. Tyto národy se ve své většině po získání samostatnosti stavějí na protiimperialistic ké, protiválečné pozice. Tím se v posledních letech neobyčejně rozrostla fronta národů, které aktivně zasahují do řešení meziná rodních otázek a často v nich zaujímají shodné stanovisko se so cialistickými zeměmi .

Stojíme po boku všech národů, které ještě bojují za svou svobo du a samostatnost. Budeme je podporovat v úsilí o vymanění se z pout kolonialismu.

Máme dobré a přátelské vztahy se zeměmi, které se již z kolo nialismu osvobodily a dnes začínají budovat svou zem. Stojíme jim po boku, a tak jako v minulosti , i dnes se snažíme jim podle svých možností pomáhat. Pomáháme jim ve výchově odborníků, v budování průmyslu, v zemědělství, pomáháme jim i odbornou praktickou činností v jejich zemi . Radujeme se z každého úspěchu těchto zemí, protože to posiluje síly míru ve světě.

85

Vážným problémem v poslední době byly i ozbrojené srážky, k nimž došlo na indicko - čínských hranicích. Tento konflikt vzhle dem k agresívním snahám amerického imperialismu nebyl nikte

rak na prospěch jednotné síle socialistických zemí a ostatních mí rumilovných zemí v boji za mír.

Je bezesporu, že americký imperialismus využil i tohoto kon . fliktu k tomu, aby vystoupil se svými agresivními záměry proti Kubě. Pohraniční střetnutí se hodilo také reakčním silám v Indii,

které jsou živeny a podporovány Spojenými státy americkými a druhými imperialistickými silami a které jsou v současné době v ofenzívě a snaží se uchopit vládní moc v Indii.

Vycházejíce ze současné napjaté mezinárodní situace, považuje me za správné prohlášení vlády Čínské lidové republiky o tom , že ze své strany zastavuje ozbrojený boj a že vyzvala k zahájení pří

mého jednání mezi vládou Čínské lidové republiky a vládou Indic ké republiky. Uvítali jsme toto prohlášení a vřele je podporujeme. Zahraniční politika Československé socialistické republiky je součástí jednotné zahraniční politiky socialistických zemí, jejímž základem je mírové soužití. Jsme pro mírové řešení všech spor ných otázek mezi zeměmi. Jsme proti imperialismu a kolonialis mu. Podporujeme všechny snahy za svobodu, demokracii , za po krok , za socialismus. ( Potlesk. )

Neznamená to nikterak, že jsme -li pro řešení sporných otázek mírovou cestou, že nebudujeme svou obranu. Jsme si vědomi, že

imperialisté spíše jednají, vidí-li proti sobě sílu , nemají-li proti sobě bezbranného partnera . Proto jsme pevným článkem obran ného spojenectví členů Varšavské smlouvy. Soudruzi, mezi nejpřednější povinnosti marxistické revoluční dělnické strany v boji za další pokrokový vývoj ve světě , za roz mach sil svobody , míru a socialismu i za obranu tábora socialis

mu patří úsilí o upevňování jednoty a semknutosti socialistických zemí .

V semknutosti a v jednotě národů socialistických zemí, v jejich věrnosti marxisticko-leninskému učení je hlavní zdroj síly a ne přemožitelnosti každé socialistické země a celého socialistického tábora. ( Potlesk. )

Naše strana stojící pevně na zásadách proletářského internacio nalismu, na zásadách vzájemné spolupráce, pomoci a podpory me

zi socialistickými zeměmi, vede veškerou politiku naší republiky tak, aby přispívala podle všech svých možností čestným dílem k upevňování jednoty socialistických států. Základem této jedno ty je pro nás pevné spojenectví a věrné přátelství s první zemí so 86

cialismu – se Sovětským svazem , spolupráce naší strany s Ko munistickou stranou Sovětského svazu. (Bouřlivý potlesk. ) Minulé období mělo v tomto směru velký význam. Vždyť v této

době došlo v Moskvě k historickému setkání představitelů 81 ko munistických a dělnických stran, kteří jednali o nejzávažnějších otázkách současnosti a vypracovali společné jednotné prohlášení ke všem těmto otázkám. Rozvinuli tak a obohatili Deklaraci ko

munistických a dělnických stran z roku 1957 a oba tyto uvedené

dokumenty svými idejemi hluboce ovlivňují nejen komunistické, ale celé mezinárodní revoluční dělnické hnutí.

Mezinárodní komunistické a revoluční hnutí bylo dále posíleno

před rokem přijatým programem Komunistické strany Sovětského svazu na jejím XXII. sjezdu – prvním programem rozvinuté vý

stavby komunismu na světě. Z tohoto historického programu, z té to živé charty naší doby čerpají především komunistické strany socialistického tábora pro řízení výstavby ve svých zemích. Naše komunistická strana jasně prohlásila, že je to i náš program , že se k němu plně hlásíme a budeme podle něho pracovat v podmín kách socialistického Československa . Program Komunistické stra

ny Sovětského svazu se však zároveň stal mohutnou inspirující silou pro komunistické a dělnické strany celého světa, pro všech ny ty, kdož bojují za lepší zítřek svého lidu proti imperialismu a kolonialismu.

Mezinárodní komunistické a revoluční hnutí je na vzestupu , pro

žívá právě v současném období další velký rozvoj svých sil. Od po rady v r . 1957 počet komunistických a dělnických stran vzrostl o 13

a dnes v řadách komunistů ve světě bojuje přes 42 miliónů členů. ( Potlesk .) Světové komunistické hnutí je dnes největším organi zovaným jednotným revolučním hnutím , vycházejícím z marxis mu-leninismu, bojujícím za osvobození pracujících, proti imperia lismu, za svobodu, demokracii, za mír a socialismus. O ideové síle jednotného komunistického hnutí svědčí dále i ta okolnost, že přes velikou snahu nedaří se do hnutí propašovat re vizionistické tendence nebo jimi ovlivňovat revoluční dělnické hnutí. Boj proti revizionismu jako hlavnímu nebezpečí v revoluč

ním dělnickém hnutí, jak ukázala minulá léta, byl úspěšný a revo luční dělnické strany vcelku obhájily správnou revoluční cestu nastíněnou Deklarací komunistických a dělnických stran v roce

1957. Aniž bychom přehlíželi nutnost trvalého boje proti revizio nismu, musíme dnes vidět druhé nebezpečí, kterým je dogma tismus a sektářství a které, jak o tom hovoří společné dokumen ty mezinárodního komunismu, se může v činnosti jednotlivých stran stát hlavním nebezpečím. 87

Právě společné porady komunistických a dělnických stran a ji

mi přijaté dokumenty, teoretická a praktická činnost Komunis tické strany Sovětského svazu byly mohutnou zbraní v boji jak s revizionismem, tak s dogmatismem. Každý , kdo reálně posuzuje vývoj událostí, jasně vidí, jak prá

vě po XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, po prvním velkém mezinárodním komunistickém jednání v roce 1957 , po po

radách v roce 1960 a nyní pod vlivem úspěšného uskutečňování výsledků XXII. sjezdu roste marxisticko-leninská jednota komu nistických řad, sílí mohutný vliv komunismu.

Přes tuto živou a sílící jednotu nechceme zastírat, že se objevily i stíny. Sem patří činnost předáků Albánské strany práce, kteří se v posledním období zcela rozešli se zásadami mezinárodního

komunistického hnutí a narušují všechny směry a zásadní úkoly , které byly ve společně přijatých dokumentech vytyčeny. A je po chopitelně v rozporu s těmito dokumenty i ten, kdo popřává slu chu anebo dokonce podporuje albánské předáky v jejich útocích proti jednotě komunistického hnutí. Všechny komunistické strany se v Moskvě zavázaly nepřipustit jakékoliv činy, které by mohly podrývat jednotu mezinárodního komunistického hnutí. A to dnes albánští předáci činí ve všech základních otázkách.

Nebylo by třeba se tolik zabývat názory těchto revolučních frázis tů, kdyby za nimi nestály snahy , které byly v celém komunistic kém hnutí odsouzeny .

Vezměme praktický výraz těchto názorů ve dnech ohrožení Ku by a světového míru americkým imperialismem. Je skutečně od souzeníhodný postoj zachovávat nejprve mlčení a potom , když je krize řešena v zájmu míru a socialistické revoluce, v zájmu světo vé dělnické třídy i samé revoluční Kuby , organizovat jakési akce na její podporu . Zatímco Sovětský svaz, socialistické země a spo lu s nimi světová pokroková veřejnost se snažily zadržet ruku amerického imperialismu s atomovými bombami, albánští předáci

začali štvát do termonukleární světové války. Nejde jen o to , že se

tak postavili do jedné řady s nejreakčnějšími západními komen tátory a politiky a že taková politika je zradou moskevského Pro

hlášení o boji za mír, proti válce a imperialismu, ale i provokací proti Sovětskému svazu. Tito lidé se přitom vydávají za komunis ty, za jediné strážce čistoty moskevské Deklarace a Prohlášení, ačkoliv jejich stanoviska jsou v naprostém rozporu s těmito doku

menty. Přitom ústřední výbor KSSS a osobně soudruha N. S. Chru ščova a každého , kdo opravdu hájí společně přijaté zásady , ozna čují za lokaje imperialismu, moderní revizionisty a podobně. Tak jsme mohli v posledních dnech znovu číst, že dokud exis 88

tuje imperialismus, je prý iluzí mluvit o možnosti odstranění svě tové války a o všeobecném a úplném odzbrojení. To je ovšem v na prostém rozporu s tím, co je zapsáno v moskevském Prohlášení, že ještě před úplným vítězstvím socialismu ve světě, kdy ještě v části světa zůstane kapitalismus, vznikne reálná možnost vy loučit ze života společnosti světovou válku. Tak to stojí v doku mentech a s nimi souhlasily všechny strany . Komunistické a dělnické strany současně plně podpořily ná vrh Sovětského svazu na všeobecné a úplné odzbrojení, který má historický význam pro osudy lidstva . Podle některých frá

zistů a sektářů však odzbrojení přichází v úvahu až po vítězství socialismu na celém světě. Ale to ovšem není program činu a boje , ale pasívní čekání na to, co podnikne kapitalismus. Podobně se staví do rozporu boj za mír s bojem za osvobození

národů z pout kolonialismu, ačkoliv je dobře známo, že komunis tické strany dávají národně osvobozeneckému boji svou plnou podporu. Nejen ideologickou, ale i materiální. Dogmatici a sek

táři rovněž napadají možnost uskutečnit socialistickou revoluci pokojnou cestou , ačkoliv komunisté a dělnické strany v roce

1960 považovaly za nutné plně potvrdit své dřívější zásadní le ninské stanovisko v otázkách forem přechodu různých zemí od

kapitalismu k socialismu. Nejrůznější, marxismu-leninismu naprosto cizí teorie, které za stávají a rozšiřují albánští představitelé, vyhlížejí sice na první pohled velmi revolučně , ale jsou ve své podstatě výrazem nevíry v sílu socialismu, a v jeho historickou, zákonitou oprávně nost. Jsou produktem nacionalismu a dogmatické omezenosti, která nezkoumá skutečný poměr sil ve světě, která není s to vzít zřetel na nové podmínky boje za socialismus a komunismus na celém světě .

Přitom je třeba ale říci , že »teoretici« podobného druhu často v praxi, pokud jde o vlastní zemi , dělají něco jiného , než hlásají ve svých poučkách. Zatímco například nabádají jiné k bojovnosti vůči imperialismu, jsou sami vůči němu v praxi shovívaví. My přirozeně , aniž bychom ustupovali z principiálních marxis ticko-leninských pozic, se snažíme překlenout a neprohlubovat

existující rozpory, naopak v zájmu jednoty revolučního dělnické ho hnutí, v zájmu síly socialistického tábora, v zájmu míru, v zá jmu sjednocení sil proti imperialismu a proti válce učinit vše chno pro sblížení názorů. Proto také velmi otevřeně hovoříme o těchto otázkách na našem sjezdu před delegacemi bratrských

stran, aby také ony znaly pevnou pozici naší strany. ( Bouřlivý potlesk. ) 89

Dnes je třeba napřít všechny síly do boje proti imperialismu. Zabránit imperialismu v rozpoutání války, v tom, aby mohl zotro čovat národy, které povstaly ke svobodě, a zmařit kontrarevolu

ci – v tom vidíme nejzákladnější úkoly svého boje. Tomu také podřizujeme svůj postoj a vycházíme z toho v dalších otázkách.

Budeme usilovat o další upevnění socialistických sil , o další těs né přátelské styky s národně osvobozeneckým hnutím. Proto spo

lupracujeme se všemi zeměmi, které podobně jako my usiluji o mír, o pokrok, o mírové dorozumění mezi národy .

Z toho také vycházíme v našem poměru k Jugoslávil. Jsme pro rozvíjení vzájemně výhodných obchodních i hospodářských sty ků, pro rozvíjení kulturních , vědeckých a jim podobných vzájem ných styků. Jsme pro styky po státní linii, které budou sloužit

věci míru a socialismu, jsme pro rozvíjení přátelství mezi naším a jugoslávským lidem.

Pro nás musí zůstat základnou při řešení všech otázek mezi národních vztahů a politiky zásady obsažené v Deklaraci komu nistických a dělnických stran z roku 1957 a v Prohlášení z roku 1960.

*

Soudruzi a soudružky!

Všechny úkoly nastávajícího období, o kterých jsem hovořil to jsou úkoly strany. Tak jako všechno, čeho jsme v minulosti do sáhli, bylo výsledkem důsledné revoluční činnosti strany, tak ta

ké dnes strana nese hlavní odpovědnost za splnění velikých úko lů všestranného rozvoje socialistické společnosti. Proto také na našem XII . sjezdu jako základní věc vyzvedáváme úkol dále po silovat vedoucí úlohu strany, zabezpečovat její rozhodující řídící vliv jak v ekonomice, tak v kultuře, ve výchově lidí, ve všech ob lastech našeho života. Máme k tomu všechny předpoklady. V boji za vítězství socia lismu zapustila vedoucí úloha strany v naší společnosti hluboké kořeny. Nejširší vrstvy lidu spatřují v naší straně svou osvědče

nou vůdkyni, v řadách strany vyrostly tisíce a tisíce nových, nad šených a zkušených bojovníků za komunismus.

K upevnění vedoucí úlohy strany velmi přispěla opatření při jatá ústředním výborem v posledních letech . Vycházeje z historic kých závěrů XX . sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, provedl náš ústřední výbor hluboký rozbor období poznamena ného i u nás působením kultu osobnosti Stalina , soustavně a ener gicky prosazoval uplatňování a rozvoj leninských norem a zásad 90

řízení v celé práci strany. Rada významných usnesení přispěla k rozvoji vnitrostranické demokracie, k posílení kolektivnosti ve dení, k zvýšení úlohy místních stranických orgánů a zejména zá

kladních organizací strany. Zvýšil se podíl nejširších řad členů strany při tvorbě a uskutečňování její politiky. To všechno vedlo ke zvýšení akceschopnosti celé naší strany. Naše strana pochopila leninské myšlenky XX. sjezdu Komunis

tické strany Sovětského svazu v plné šíři a nezužovala je jen na vnitřní život strany. Chápala, že je nutné skoncovat s důsledky

kultu osobnosti v celé společnosti. Učinili jsme vše potřebné pro přísné dodržování socialistické zákonnosti, pro rozvoj socialistic

ké demokracie. Plně se uvolnil prostor tvůrčím silám pracujících. Nic již nebrzdí lidové masy v jejich úloze tvůrců historie. Naopak ,

jejich energie je umocňována správným stranickým vedením. Ústřední výbor předstupoval se všemi základními organizacemi před všechen lid, radil se v diskusích s pracujícími o nových opa třeních a svá rozhodnutí obohacoval jejich zkušenostmi.

Usilí strany o překonání důsledků kultu osobnosti, o prosazení a rozvinutí leninských norem stranického života a zásad řízení ne ní a nebylo záležitostí jednoho usnesení, jednorázovou kampaní. Je to nepřetržitý proces. Proto se také ústřední výbor těmito otáz kami soustavně zabývá. Významné v tomto směru bylo loňské lis topadové zasedání ústředního výboru, na němž jsme projednali zá věry z XXII . sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu pro práci naší strany.

Tyto závěry, jakož i příprava XII. sjezdu KSČ, předsjezdová dis kuse k návrhu nových stanov strany a k výhledům dalšího rozvo

je naší socialistické společnosti jsou projevem dalšího uplatňová ní a rozvíjení leninských norem stranického života. Prosazování leninských norem do života nebylo a není lehké vzhledem k důsledkům, které zanechalo celé období kultu osob

nosti. I u nás se za autoritu strany skrývaly protistranické meto dy, i u nás se porušovala a zneužívala socialistická zákonnost. Při prověřování jednotlivých případů z období let 1949-1954 dospěl

ústřední výbor k závěru, že soudní rozsudky , které byly tehdy vy neseny v politických procesech, u většiny odsouzených byly ne správné nebo neodpovídaly míře a charakteru jejich provinění.

V důsledku toho bylo zbaveno původní obžaloby a rehabilitováno více než 30 osob. Přitom se u některých obviněných prokázalo , že měli být potrestáni za činy, jichž se skutečně dopustili , ale za kte ré nebyli bráni k trestní odpovědnosti. Po odvolání Rudolfa Baráka však vyšly najevo nové poznatky

a souvislosti. Vina Baráka spočívá v tom, že jako předseda komise 91

pro prověřování politických procesů v letech 1955 až 1957 a jako ministr vnitra, ač znal řadu závažných signálů a skutečností, ne provedl šetření důsledně a neobjasnil politickému byru a ústřed nímu výboru významné okolnosti, které vrhaly jiné světlo na hod nocení některých politických procesů a na jednotlivá obvinění. Ru

dolf Barák tak činil především proto , aby chráněním určitých pro vinilců upevnil své postavení na ministerstvu vnitra. Spekuloval s tím , že těchto znalostí využije ve svůj osobní prospěch. Ústřední výbor rozhodl znovu zevrubně prošetřit politické pro cesy z let 1949–1954, vyvodit z nich zásadní závěry a již defini tivně věc ukončit.

Vzhledem k závažnosti celé věci a vzhledem k tomu, aby období kultu osobnosti u nás bylo definitivně uzavřeno , komise ústředního výboru podrobně prostudovává všechny materiály a archívy z této doby, dělá závěry hlavně k činnosti strany , k činnosti vedoucích stranických i státních orgánů a nakonec závěry k jednotlivým pří. padům . Již dnes v průběhu šetření se v podstatě potvrzuje, že hod nocení tohoto období, které bylo provedeno na loňském listopado vém zasedání ústředního výboru, bylo správné. To znovu do svědčuje, že naše strana je rozhodnuta nekompromisně se vy pořádat s jakýmkoliv narušováním leninských norem stranického života i s jakýmkoliv porušováním socialistické zákonnosti a skon

covat se všemi pozůstatky kultu osobnosti. Proto předkládáme XII . sjezdu strany návrh , aby uložil novému ústřednímu výboru do čtyř

měsíců projednat a uzavřít všechny zbývající případy politických procesů z období kultu osobnosti.

Kult osobnosti i v naší straně silně působil. Jak již bylo řečeno

na listopadovém zasedání ústředního výboru , bylo to období, kdy i naše strana sešla ze správného uplatňování leninských metod,

kdy byla porušována zásada kolektivního vedení strany. Strana se dostala do izolace od pracujících. To všechno vedlo k tomu, že byly stále více uplatňovány administrativní formy v práci a životě strany, byla oslabena vedoucí úloha strany. Někteří funkcionáři si

vedoucí úlohu strany představovali jako komandování, jako pro sazování vlastní libovůle. V tomto období bylo bezesporu napáchá no mnoho škod jak ve vnitřním životě strany , tak i v životě celé země. Po poznání těchto skutečností, hlavně po XX . sjezdu Komu nistické strany Sovětského svazu , jsme se snažili uplatňovat v ži votě celé strany správné leninské metody práce , znovu postavit stranu na správné základy . Myslíme , že jsme již hodně napravili. Přijali jsme řadu opatření, aby se chyby z období kultu osobnosti nemohly už nikdy opakovat. Obnovili jsme a upevnili spojení stra 92

ny s pracujícími, naše Komunistická strana Československa má dnes plnou důvěru pracujících. Ve věrnosti leninismu , v pevném spojení strany a lidu, v jeho neochvějném stranickém vedení je také záruka všech našich dal ších vítězství. V tom je i záruka, že budou splněny a uskutečněny

úkoly dalšího rozvoje socialistické společnosti stanovené XII. sjez dem. Proto vynaložíme všechny síly, abychom dále stranu upeve ňovali , prohlubovali její spojení s lidem. Významně nám v tom ne pochybně pomohou i nové stanovy, jejichž návrh předkládáme sjezdu ke schválení.

Až dosud jsme se řídili stanovami, které před deseti lety přijala celostátní konference a potom potvrdil X. sjezd strany. Vítězství

socialismu v naší zemi přineslo řadu podstatných změn ve společ nosti , z nichž je nutné vycházet a nově určit postavení strany jako vedoucí společenské a politické síly. Sám život potvrdil , že mnohá

ustanovení dosavadních stanov jsou překonána a že strana potře buje stanovy odpovídající nové etapě, dalšímu vývoji socialistické společnosti. Nové stanovy rozvíjejí politické a organizační zásady strany v souladu s úkoly tohoto vývoje. Tvůrčím způsobem rozví její leninské normy a zásady života a výstavby strany v našich podmínkách.

Návrh nových stanov se setkal s naprostým souhlasem všech stranických organizací a orgánů i jednotlivých komunistů. Ústřed nímu výboru došlo k němu přes 45 000 rezolucí a dopisů , v nichž bylo obsaženo přes 33 000 připomínek a námětů. Diskuse k návrhu stanov měla pozitivní ráz, byla pro celou stra nu velkou školou. Nejenže dokumentovala pevnou jednotu strany ,

semknutost členstva a všech organizací kolem ústředního výboru, ale ještě přispěla k dalšímu posílení ideové a organizační jednoty strany. Základním rysem diskuse byl souhlas s náročnějšími pod mínkami členství ve straně. Zdůrazňoval se význam ve zvýšení

odpovědnosti komunistů, aby všichni členové strany byli aktivní mi a disciplinovanými bojovníky za věc lidu. Kladně lze ocenit i to, že se diskuse v souvislosti s projednáním návrhu stanov za

bývala praktickou činností strany a jejích organizací při řešení úkolů hospodářské a kulturní výstavby . Připomínky a návrhy k novým stanovám lze rozdělit zhruba do tří skupin :

Za prvé, jde o návrhy, které správně upozorňují na některé otáz ky stranické práce a organizační výstavby, snaží se zpřesnit, po případě změnit některá ustanovení tak, aby stanovy ještě lépe a výstižněji vyjadřovaly leninské zásady činnosti strany. Patří sem například návrhy, aby přijetí člena do strany bylo podmíněno sou 93

hlasem nejméně dvou třetin členů přítomných na schůzi, tedy stej ného počtu jako při vylučování člena ze strany . Navrhovalo se , aby u členů a kandidátů ústředního výboru byla jako v nižších orgá

nech stanovená závazná délka členství ve straně a aby se upřes nila ustanovení o celostátní konferenci . Některé návrhy doporučo valy zakotvit ve stanovách veřejné stranické schůze jako důleži tou formu práce strany mezi masami. Tyto připomínky vzal ústřed ní výbor v úvahu při konečném zpracování návrhu stanov pro náš sjezd .

Za druhé, jde o náměty a zkušenosti z každodenní praktické činnosti strany. Jde o různé politickoorganizační otázky , které by nové stanovy zatěžovaly mnoha podrobnostmi a zeslabovaly jejich

poslání jako základního zákona strany . Byly například návrhy podrobněji vymezit práva a povinnosti členů strany, stanovit po vinnosti členů strany v místě bydliště a zvláštní úkoly organizací v různých odvětvích . Připomínky tohoto druhu využijeme ke zlep šení práce stranických orgánů, ke zdokonalení a zlepšení jednot livých úseků stranické činnosti. Těmito připomínkami se bude za bývat ústřední výbor.

Za třetí, jde o připomínky, které nelze ze zásadních důvodů přijmout proto , že nevycházejí z dosaženého stupně rozvoje naší

společnosti a nerespektují současný stav strany. V několika pří padech jsou v přímém rozporu s leninskými principy výstavby a práce strany. Někteří soudruzi navrhovali , abychom se zbavovali členů , kteří se ještě zcela nevyrovnali s náboženskými přežitky, a tzv. pasívních členů. Jiné názory byly v rozporu s demokratickým

centralismem , na němž je naše strana budována. Žádalo se na příklad , aby ústřední výbor před každým rozhodnutím předkládal své návrhy k posouzení celé stranické veřejnosti . Změny , které v návrhu stanov doporučujeme po diskusi provést, byly předloženy a zdůvodněny delegátům sjezdu písemně. * .

Základem akceschopnosti strany je její jednota a v jednotě je také hlavní síla strany . Jednota a semknutost stranických řad ná sobí naše síly a vytváří spolehlivou záruku postupu vpřed . Plně to

potvrzuje celá historie naší strany . Učí nás , že jsme vždy úspěšně plnili nejobtížnější úkoly a překonávali překážky, když strana byla ideově a organizačně jednotná . Z toho pro nás plyne závažné po učení, že neustále upevňovat jednotu strany ve všech jejích člán cích je naše první povinnost. Tento požadavek vystupuje do po předí zvlášť silně v současném období, kdy musíme řešit stále 94

složitější a náročnější úkoly. To si strana a její organizace plně

uvědomují. Přesvědčivě to dokumentovala celá příprava našeho sjezdu. Výroční schůze, okresní a krajské konference, sjezd KSS a diskuse se konaly ve znamení stále rostoucí a upevňující se jed noty stranických řad.

Výrazem odhodlání komunistů přispět co nejvíce k dalšímu zvý

šení aktivity strany bylo rozvinutí iniciativy pracujících v socia listické soutěži na počest XII . sjezdu. Do soutěže o čestný název XII . sjezdu se začlenilo 27 250 kolektivů, 4749 dilen a provozů,

1451 závodů a 282 podniků. Ústřední výbor po přezkoumání vý sledků práce těchto kolektivů propůjčil čestný název XII . sjezdu 20 383 kolektivům . Z tribuny našeho XII. sjezdu vzdáváme jménem

celé strany těmto kolektivům, všem soudruhům a soudružkám , kteří jsou jejich členy , čest a dik. ( Dlouhotrvající potlesk. ) Soudruzi, osud linie naší strany, plnění praktických úkolů dal

šího rozvoje socialistické společnosti do značné míry záleží na tom, jak budeme připravovat, vybírat a rozestavovat stranické kád ry. Také při této činnosti musíme vycházet ze současných úkolů a stále větší důraz klást na odborné znalosti lidí, zejména v eko nomice. Nicméně chci podtrhnout, že nadále jako základní hle

disko při výběru kádrů musí platit jejich politická uvědomělost a věrnost věci socialismu. Ovšem ani odbornost lidí nelze posuzo vat byrokraticky. Bylo by přímo trestuhodné odvolávat z funkcí

soudruhy, kteří pracují dobře , kteří prošli školou života a mají vel ké praktické zkušenosti, jen proto , že neprodělali zkoušky nebo

nemají příslušné vysvědčení. ( Potlesk. ) Pro celou naši kádrovou práci pak platí, že máme směle vyzvedávat na odpovědná místa mladé lidi, stavět je po bok starších soudruhů a zabezpečovat tak vedle jejich zdravého růstu , aby se stranické vedení opíralo o zku šenosti starších soudruhů aa mělo přitom mladý elán a potřebnou

a

energii . ( Potlesk . )

Závěrem bych chtěl podat sjezdu stručnou zprávu o stavu člen

ství ve straně a o řízení dalšího růstu strany. V období me zi XI. a XII. sjezdem prošla strana zdravým vývojem , byl zasta ven přirozený úbytek členů strany. K 1. 10. 1962 strana měla 1 588 589 členů a 92 230 kandidátů, organizovaných ve 46 209 zá kladních organizacích . Od XI . sjezdu rozšířila své řady o 258 000

dělníků, rolníků a příslušníků inteligence, většinou mladých lidí. Růst členstva strany svědčí o velké důvěře a autoritě, kterou má strana mezi pracujícími. Došlo zejména k posílení vlivu strany v oblasti materiální výroby, především v rozhodujících odvětvích průmyslu. Naše strana je početně silná , což je v souladu s jejím historickým vývojem. 95

V souladu s vysokými požadavky na člena strany chceme nadá le přijímání do strany řídit tak, aby se celkový početní stav strany udržoval zhruba na dnešní úrovni a nahrazoval v podstatě jen při. rozené úbytky členstva. Mírně je možné počet členů zvyšovat jen v těch místech, kde je třeba vliv strany posílit.

Základním pilířem naší společnosti je dělnická třída. Svou or ganizovaností, postavením a váhou ve výrobě a revolučními zkuše nostmi bude i nadále hlavním činitelem našeho vývoje a vytváření

jednolité společnosti pracujících. Většinu z přijímaných kandidátů budou proto tvořit dělníci. Pozornost budeme dále věnovat přijí mání kandidátů a členů z řad družstevních rolníků a inteligence.

Do strany budeme přijímat především mladé lidi, kteří aktivně pracují v ČSM. * 多

Soudruzi , které základní úkoly jsou před námi v práci strany a její výstavbě ? - Strana bude soustředovat své síly k zabezpečení všestranné.

ho rozvoje naší socialistické společnosti , k dalšímu posilování její materiálně technické základny, bude upevňovat socialistické spo

lečenské vztahy a rozvíjet komunistickou výchovu pracujících. V této práci je rozhodující příklad komunistů. O příkladnou práci členů strany , o jejich iniciativu à aktivitu , kterou rozšiřují na ostatní pracující, se opírá vedoucí úloha strany. - Obsah stranické práce určuje jedenáct základních úkolů dal

šího rozvoje socialistické společnosti uvedených v úvodní části zprávy. Stranické organizace zaměří své síly na splnění plánova ných úkolů roku 1963 a na plnění sedmiletého plánu. V popředí jejich pozornosti bude úsilí o technický pokrok ve všech odvětvích hospodářství. V celé činnosti strany soustředíme síly na přední

úkol daný XII . sjezdem – vyrovnat do roku 1970 úroveň zeměděl ství na úroveň průmyslu. Stranické organizace účinnou konkrétní organizátorskou prací budou zabezpečovat tyto úkoly a stát v čele hnutí brigád socialistické práce , v čele hnutí za socialistický vztah k práci , za dělnickou čest, za čest zemědělce . Budou rozšiřovat

zkušenosti předních pracovníků.

- Strana bude uvádět do života nové stanovy. Bude upevňovat svou jednotu na základech marxismu- leninismu , dbát o zachování leninských norem života strany. Bude usilovat , aby odpovědnost orgánů strany, jejich pracovníků a členů vůči straně a lidu se zvy šovala , aby všechny stranické organizace se stále více podílely na

vypracovávání a provádění politiky strany a rozšiřovaly práci s aktivem .

96

- Strana bude věnovat soustavnou péči kádrové práci , aby na odpovědných místech byli lidé oddaní věci socialismu, výkonní a odborně zdatní. Stranické orgány a organizace budou věnovat zvýšenou péči výstavbě komisí lidové kontroly jako orgánům, kte ré mají významně pomáhat k uskutečňování usnesení strany státních orgánů v duchu principu demokratického centralismu.

Strana bude usilovat o zvýšení úrovně ideologické práce. Úspěšný rozvoj socialistické společnosti a příští přechod k vý. stavbě komunismu vyžadují vysokou uvědomělost komunistů a

všech pracujících, stále lepší ovládání marxismu -leninismu, rozvoj teoretické práce , důsledný boj proti projevům buržoazní ideologie, proti revizionismu a dogmatismu . Nesmíme polevit ve vysoké poli tické bdělosti vůči činnosti nepřátel socialismu a komunismu. - Strana bude cílevědomě řídit a pomáhat v práci národním vý. borům, odborům , Československému svazu mládeže a všem spole čenským organizacím sdruženým v Národní frontě , usilovat o to ,

aby s úspěchem plnily své úkoly v rozvoji socialistické společnosti a v socialistické výchově pracujících.

Soudružky a soudruzi , Komunistická strana Československa bude nadále pracovat pro upevnění světové socialistické soustavy, za jednotu mezinárodního komunistického hnutí na základě mar: xismu-leninismu. Posilování Československé socialistické republi ky chápeme jako plnění své mezinárodní povinnosti vůči dělnické

třídě a pracujícímu lidu ostatních zemí. Strana bude i nadále vy . chovávat své členy a všechen lid na zásadách proletářského inter nacionalismu á ve věrnosti velikému učení marxismų- leninismu.

Naše republika a náš pracující lid zůstanou vždy pevným člán kem veliké rodiny socialistických států. ( Potlesk. ) Stojíme pevně po boku Komunistické strany Sovětského svazu, čerpáme z jejích bohatých zkušeností pro vlastní práci při budo vání své země. ( Potlesk. )

Vysoko vyzdvihujeme příkladné uplatňování zásady proletářské. ho internacionalismu Komunistické strany Sovětského svazu v po moci a vzájemné spolupráci s druhými komunistickými stranami a se socialistickými zeměmi. (Potlesk . )

Ať žije a sílí jednota socialistických zemí ! ( Bouřlivý, dlouho trvající potlesk. ) Ať roste a mohutní velká sovětská země , sláva Komunistické

straně Sovětského svazu ! / Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk, volá. ní: » Ať žije Sovětský svaz - Hurá!« ) 4 XII . sjezd

97

V souladu s vysokými požadavky na člena strany chceme nadá le přijímání do strany řídit tak , aby se celkový početní stav strany udržoval zhruba na dnešní úrovni a nahrazoval v podstatě jen při .

rozené úbytky členstva. Mírně je možné počet členů zvyšovat jen v těch místech, kde je třeba vliv strany posílit.

Základním pilířem naší společnosti je dělnická třída. Svou or ganizovaností, postavením a váhou ve výrobě a revolučními zkuše nostmi bude i nadále hlavním činitelem našeho vývoje a vytváření jednolité společnosti pracujících. Většinu z přijímaných kandidátů

budou proto tvořit dělníci. Pozornost budeme dále věnovat přijí mání kandidátů a členů z řad družstevních rolníků a inteligence .

Do strany budeme přijímat především mladé lidi, kteří aktivně pracují v ČSM.

Soudruzi , které základní úkoly jsou před námi v práci strany a její výstavbě ?

- Strana bude soustředovat své síly k zabezpečení všestranné ho rozvoje naší socialistické společnosti, k dalšímu posilování její materiálně technické základny, bude upevňovat socialistické spo

lečenské vztahy a rozvíjet komunistickou výchovu pracujících. V této práci je rozhodující příklad komunistů. O příkladnou práci členů strany , o jejich iniciativu à aktivitu , kterou rozšiřují na ostatní pracující , se opírá vedoucí úloha strany.

Obsah stranické práce určuje jedenáct základních úkolů dal šího rozvoje socialistické společnosti uvedených v úvodní části zprávy . Stranické organizace zaměří své síly na splnění plánova

ných úkolů roku 1963 a na plnění sedmiletého plánu . V popředí jejich pozornosti bude úsilí o technický pokrok ve všech odvětvích

hospodářství. V celé činnosti strany soustředíme síly na přední úkol daný XII . sjezdem – vyrovnat do roku 1970 úroveň zeměděl ství na úroveň průmyslu. Stranické organizace účinnou konkrétní organizátorskou prací budou zabezpečovat tyto úkoly a stát v čele hnutí brigád socialistické práce , v čele hnutí za socialistický vztah k práci , za dělnickou čest , za čest zemědělce . Budou rozšiřovat zkušenosti předních pracovníků.

Strana bude uvádět do života nové stanovy. Bude upevňovat svou jednotu na základech marxismu- leninismu, dbát o zachování leninských norem života strany. Bude usilovat, aby odpovědnost orgánů strany , jejich pracovníků a členů vůči straně a lidu se zvy

šovala, aby všechny stranické organizace se stále více podílely na vypracovávání a provádění politiky strany a rozšiřovaly práci s aktivem . 96

- Strana bude věnovat soustavnou péči kádrové práci , aby na

odpovědných místech byli lidé oddaní věci socialismu, výkonní a odborně zdatní. Stranické orgány a organizace budou věnovat zvýšenou péči výstavbě komisí lidové kontroly jako orgánům, kte ré mají významně pomáhat k uskutečňování usnesení strany

a

státních orgánů v duchu principu demokratického centralismu. Strana bude usilovat o zvýšení úrovně ideologické práce. Úspěšný rozvoj socialistické společnosti a příští přechod k vý. stavbě komunismu vyžadují vysokou uvědomělost komunistů a všech pracujících, stále lepší ovládání marxismu-leninismu , rozvoj teoretické práce, důsledný boj proti projevům buržoazni ideologie, proti revizionismu a dogmatismu. Nesmíme polevit ve vysoké poli tické bdělosti vůči činnosti nepřátel socialismu a komunismu. - Strana bude cílevědomě řídit a pomáhat v práci národním vý. borům, odborům, Československému svazu mládeže a všem spole čenským organizacím sdruženým v Národní frontě, usilovat o to,

aby s úspěchem plnily své úkoly v rozvoji socialistické společnosti a v socialistické výchově pracujících .

Soudružky a soudruzi , Komunistická strana Československa bude nadále pracovat pro upevnění světové socialistické soustavy, za jednotu mezinárodního komunistického hnutí na základě mar: xismu -leninismu. Posilování Československé socialistické republi

ky chápeme jako plnění své mezinárodní povinnosti vůči dělnické třídě a pracujícímu lidu ostatních zemí. Strana bude i nadále vy .

chovávat své členy a všechen lid na zásadách proletářského inter nacionalismu a ve věrnosti velikému učení marxismu- leninismu.

Naše republika a náš pracující lid zůstanou vždy pevným člán kem veliké rodiny socialistických států . ( Potlesk. ) Stojíme pevně po boku Komunistické strany Sovětského svazu, čerpáme z jejích bohatých zkušeností pro vlastní práci při budo vání své země . ( Potlesk. )

Vysoko vyzdvihujeme příkladné uplatňování zásady proletářské ho internacionalismu Komunistické strany Sovětského svazu v po moci a vzájemné spolupráci s druhými komunistickými stranami a se socialistickými zeměmi . ( Potlesk. )

Ať žije a sílí jednota socialistických zemí ! ( Bouřlivý, dlouho trvající potlesk. ) Ať roste a mohutní velká sovětská země , sláva Komunistické

straně Sovětského svazu ! ( Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk, volá ní: »Ať žije Sovětský svaz - Hurá !« ) 4 XII . sjezd

97

Ať žije a sílí naše Československá

socialistická republikal

( Bouřlivý potlesk. ) At žije Komunistická strana Československa ! ( Bouřlivý potlesk, volání: » At žije KSČ!« ) Pozdravujeme všechny bratrské komunistické a revoluční děl

nické strany a jejich boj za politická a sociální práva, jejich boj za svobodu , demokracii a mír, za socialismus. ( Bouřlivý potlesk , volání: » Hurá ! )

Ať věčně žije proletářský internacionalismus ! ( Bouřlivý po tlesk. )

Ať žije komunismus ! | Dlouhotrvající ovace . Delegáti povstavait a volají: »At žije mirl« )

SOUDRUH JIŘI HENDRYCH :

Děkuji jménem sjezdu soudruhu Novotnému za přednesenou zprávu . Končíme dopolední jednání našeho sjezdu . Nyní, soudruž ky a soudruzi, následuje polední přestávka na oběd . Odpolední jednání zahájíme v 15 hod . 30 min.

min.. ) ( Jednání přerušeno ve 14 hod. 07 min ( Jednání znovu zahájeno v 15 hod. 34 min. )

SOUDRUH KAROL BACILEK :

Soudružky a soudruzi,

pokračujeme v jednání XII . sjezdu naší strany. Na programu je zpráva o činnosti ústřední revizní komise Ko munistické strany Československa . Prosím soudruha Josefa Štět

ku, předsedu ústřední revizní komise , aby zprávu přednesl.

98

ZPRÁVA ÚSTŘEDNÍ REVIZNI KOMISE KSČ XII. SJEZDU přednesená soudruhem

JOSEFEM ŠTĚTKOU

Ve zprávě o činnosti ústředního výboru Komunistické strany

Československa provedl soudruh Novotný hluboký rozbor mezi národní situace i vnitropolitického života naší země, zhodnotil cestu, kterou od XI. sjezdu prošla strana a lid naší země, ukázal, jak období od XI. sjezdu bylo naplněno plodnou a tvořivou prací

všeho pracujícího lidu pod vedením Komunistické strany Česko. slovenska.

Ústřední revizní komise provedla rozbor své činnosti od XI. sjez du a předkládá sjezdu ke schválení tuto zprávu. I

Ostřední revizní komise , vycházejíc z usnesení XI. sjezdu stra ny , stanov strany, směrnic pro činnost revizních komisí a usnese ní stranických orgánů, zaměřila svou činnost především na upev ňování pořádku a kázně ve vyřizování stranických záležitostí v or gánech , organizacích , institucích a zařízeních strany. Zejména ji

zaměřovala na kázeň a hospodárnost ve vydávání a používání stra nických prostředků, na upevňování kázně v placení členských pří spěvků i na dodržování bdělosti k ochraně stranických dokumen tů, zařízení a všeho majetku strany. Sdělujeme XII. sjezdu strany, že na úsecích kontrolovaných re .vizními komisemi v období od XI. sjezdu strany bylo dosaženo za

aktivní účasti celé strany dobrých výsledků, které pomohly k dal šímu upevnění stranických organizací. Okoly stanovené revizním komisím XI . sjezdem KSČ byly splněny. Růstem počtu členů, zlepšováním příspěvkové morálky jak pravidelným placením členských příspěvků, tak i dodržováním stupnice schválené ústředním výborem KSČ novou organizaci strany na základě územních změn a snížením počtu pracovníků -

99

stranického aparátu o 14 % , zvyšující se hospodárností, hospoda

řením podle rozpočtu i v základních organizacích bylo dosaženo podstatných úspěchů. Naše komunistická strana zabezpečuje ce lou svoji mnohotvárnou činnost z vlastních příjmů, hlavně z člen

ských příspěvků a z výnosů stranických časopisů . Po XI. sjezdu strany bylo v růstu příjmů v poměru k růstu vydání v celé straně dosaženo pronikavého obratu . Příjmy strany rostly

mnohem rychleji než vydání. Od 1. ledna 1958 do 31. prosince 1961 , to jest za čtyři roky , vzrostlo vydání sice o 18,7 % , avšak

příjmy se zvýšily o 69,7 % , z toho příjmy za členské příspěvky o 72,9 % . Vývoj podle let, když rok 1958 považujeme za 100, je tento : V roce 1959 stouply příjmy na 123,2, ale vydání na 108,7 ; v roce 1960 příjmy stouply na 150,2 , ale vydání na 112,8 a v roce 1961 příjmy na 169,7, zatímco vydání na 118,7. Přitom výdaje na agitaci, školení a schůzovou činnost vzrostly jen za tři roky od

roku 1959 do roku 1961 – 0 26,8 % a vydání na stranické školy za čtyři roky o 6,1 % . Z toho je zřejmé, že ústřední výbor strany vě noval otázkám výchovy a propagandy velkou pozornost. Organi

zační a hospodářské výdaje vzrostly pouze o 4,2 % . Na tomto růstu příjmů se podílí nejen zvýšený počet členů , ale především vyšší příspěvková morálka. Jestliže považujeme dosa žený průměr členského příspěvku na jednoho člena v roce 1957 za 100, stoupl průměr v roce 1958 na 110,2, v roce 1959 na 121 , v roce

1960 na 132 a v roce 1961 na 143,5 . K 1. říjnu t. r. se zvýšil na

152,7. To svědčí o značném zlepšení práce stranických orgánů, stranických skupin, hospodářů základních organizací , členů reviz ních komisí a dalších . Jim patří za dobrou práci soudružský dik a uznání.

Dobrých výsledků v hospodaření docílily v období mezi XI . a

XII . sjezdem strany také krajské stranické časopisy . I jejich celko vé příjmy rostly rychleji než vydání , i když přechod na deníky vy žadoval více prostředků . Tak příjmy v roce 1959 se zvýšily proti

roku 1958 o 28,3 % , vydání c 14,4 % a v roce 1961 byly příjmy vyšší již o 124,7 % , zatímco vydání o 81,6 % . Hospodářský výsle dek byl v roce 1959 proti roku 1958 vyšší o 69,2 % a v roce 1961 . již o 293,2 % .

Všechny krajské stranické časopisy kromě Smeru, vydávaného ve Středoslovenském kraji, a Glosu ludu , vydávaného v polském

jazyce v Severomoravském kraji , vykazují nyní aktivní hospodář ské výsledky . Odběr jednotlivého čísla všech krajských časopisů v roce konání XI . sjezdu činil přibližně 550 000. V té době vychá

zely krajské časopisy jednou i vícekrát týdně . Nyní, po převedení 100

většiny krajských stranických časopisů na deníky, činí denní od běr asi 860 000 čísel.

Také vývoj hospodaření Rudého práva a ostatních centrálních časopisů byl příznivý. Jejich finanční přebytky se zvýšily během

čtyř roků přibližně o 50 % . Rovněž Nakladatelství politické lite ratury, začleněné v roce 1959 do hospodaření Rudého práva, hos podařilo s aktivními přebytky. Rozpočtové hospodaření účelových zařízení, podniků a institucí strany , mezi nimi Vysoké stranické školy Institutu společen

ských věd při ÚV KSČ a Ústavu dějin KSČi s přidruženými muzei Klementa Gottwalda a Vladimíra Iljiče Lenina, bylo dále zpevně no. Zvýšená přesnost a mobilizačnost jejich rozpočtů je předpokla

dem dalšího pokroku v upevňování jejich hospodárnosti. Nemalé prostředky vydávané na činnost těchto institucí a zařízení, to jsou prostředky věnované na marxisticko-leninskou výchovu. Je třeba, aby jich bylo využíváno co nejlépe.

Hospodaření Komunistické strany Československa, všech jejích organizací a orgánů je řízeno podle zásady demokratického cen: tralismu. Příslušné orgány strany stanoví na podkladě politických , ideologických a organizačních úkolů své hospodářské plány a roz počty samostatně, avšak jako součást jednotného hospodářského plánu a rozpočtu strany , který po schválení ústředním výborem je

závaznou směrnicí pro hospodaření ve všech jejích orgánech. V období od XI. do XII. sjezdu strany byla věnována značná po

zornost hospodaření základních organizací. Usnesení ústředního výboru o zapojení základních organizací do rozpočtu strany bylo v tomto období splněno a na rozpočet byly zapojeny v podstatě všechny základní organizace. Tím byla vytvořena možnost správ ného rozdělení finančních a materiálních prostředků v celé straně - od základních organizací až po ústřední výbor podle připada jících jim politických, ideologických a organizačních úkolů . Byla zlepšena zejména finanční kázeň v hospodaření základních orga

nizací, kterým byla ponechána plná pravomoc používat prostřed ky v rámci schváleného rozpočtu. Zapojení základních organizací na rozpočet podstatně zlepšilo osobní styk členů revizních komisí s funkcionáři základních orga nizací. Protože tento styk se neomezoval jen na projednávání roz . počtů , přispíval ke zlepšení i v jiných otázkách stranické práce.

Přestože je dnes příspěvková morálka členů na vysoké úrovni, přece jen revizní komise zjišťují dosti případů nekázně u někte .

rých členů strany . Často to souvisí i s nedostatečnou úrovní stra nické práce některých základních organizací.

Nejvíce případů porušování kázně při placení členských pří. 101

spěvků je v organizacích na zemědělském úseku. Proto – sice až v poslední době – revizní komise zaměřily intenzívněji svou čin nost i do těchto organizací a výsledky revizí shrnuly do zprávy pro stranické orgány. Provést revizi ve vesnické organizaci je obtížnější než v organi

zaci závodní. Přes tuto obtížnost provedly revizní komise jen v prvním pololetí tohoto roku revize ve více než 4000 vesnických organizací, v organizacích jednotných zemědělských družstev a

ve státních statcích. Největší počet revizí provedly revizní komise ve Východočeském a Středoslovenském kraji . Z celkového počtu vesnických organizací v organizacích jednotných zemědělských

družstev a ve státních statcích těchto krajů provedly revizní ko mise revize ve více než v polovině organizací. Výsledky revizí uká

zaly nejen na značné nedostatky v příspěvkové morálce, ale i v další stranické práci těchto organizací. Pomoc vesnickým orga

nizacím ze strany okresních a krajských výborů strany je stále ne dostatečná. Mnoho organizací plní nedostatečně úlohu vedoucího

politického činitele na vesnici. Revize ukázaly také na nedostateč né provádění usnesení ústředního výboru strany o evidenci členů závodních organizací bydlících na vesnici. Tato evidence má po máhat získat schopné členy ze závodních organizací k posílení

stranické práce vesnických organizací. Tento důležitý úkol není zatím dostatečně plněn.

Mimo kladné výsledky nebyla strana ušetřena některých , i když ojedinělých záporných zjevů. Od XI. sjezdu strany bylo odhaleno několik případů zneužití stranických peněz v nižších orgánech a

základních organizacích strany. Provinilci byli pohnáni k odpo vědnosti. Tyto postupně odhalené záporné případy byly podnětem pro ústřední revizní komisi a hospodářskou správu ústředního vý. boru KSČ k dalšímu rozšíření a zkvalitnění revizní činnosti. V po sledním případě, k němuž došlo před rokem, provedly revizní ko mise v lednu 1962 široké revize ve všech okresních výborech. Žád ný další případ podobného druhu již nebyl odhalen. II

Dobrých výsledků bylo docíleno i ve vedení stranické admini strativy a členské evidence. Přispěla k tomu celková stoupající úroveň stranické práce i příznivý vliv provedených územních změn z roku 1960, při nichž bylo nutné předat veškerou admi.

nistrativu novým stranickým orgánům. Tento rozsáhlý a náročný úkol, zahrnující předání a převzetí stranických dokumentů a spi

sů na úseku přípravy a evidence kádrů, jednotné stranické legi 102

timace a statistiky, disciplinárních a odvolacích řízení, stranic kých archivů, Lidových milicí, stranického majetku a hospodár ské administrativy, byl splněn bez podstatných závad.

Významný podíl na přípravě předání a uspořádání stranické administrativy a majetku strany měly revizní komise, které se přímo zúčastňovaly těchto prací. Zejména kontrolou zajišťovaly, aby spisy a majetek strany byly předávány bez závad . Závěreč

ným plenárním zasedáním okresních a krajských výborů KSC podaly pak zprávu o stavu hospodaření a administrativy a o pří. pravách na jejich předání novým stranickým orgánům.

O předání byla vypracována podrobná zpráva, při jejímž pro jednávání ústředním výborem strany dne 29. června 1960 byla

přijata řada účinných opatření. Ústřední výbor KSČ považoval za nutné zdůraznit krajským výborům , aby nepřipustily jakékoliv podceňování významu stranické administrativy a v důsledku toho hrubé porušování stranické ostražitosti a bdělosti. Tomuto úseku

stranické práce je třeba věnovat soustavnou a řádnou pozornost, neboť je součástí stranického řízení a také i na něm závisí dobrá politická práce strany . O rok později, a to v květnu 1961, provedly revizní komise všech stupňů rozsáhlé revize ve stranické administrativě, při kterých zjišťovaly, zda v nových okresních a krajských výborech , dvakrát až třikrát větších, než jaké byly před provedenými územními změ. nami, je stranická administrativa vedena správně podle směr

nic ústředního výboru KSČ. Výsledky těchto revizí byly zhodno ceny ve zprávách okresních a krajských revizních komisí. Zprávy projednávaly příslušné okresní a krajské výbory, respektive je

jich byra. Ústřední revizní komise KSČ vypracovala celkovou zprávu , kterou projednal dne 4. října 1961 sekretariát ústředního výboru KSČ. Předložené zprávy ukázaly nejen klady ve vedení stranické ad ministrativy, ale hlavně zjištěné nedostatky. Největší nedostatky byly shledány v péči o kandidáty strany, ve vyřizování převodu členů a kandidátů z jedné organizace do druhé, v odesílání hláše ní ze základních organizací, ve vedení centrální evidence došlé a

odeslané pošty v okresních výborech strany a v práci ve stranic kých archívech.

Ve snaze odstranit tyto nedostatky ještě do zahájení XII. sjez du strany byly v květnu letošního roku opakovány revize ve všech okresních výborech strany. Jejich úkolem bylo zjistit, zda uşne sení orgánů strany, učiněná za účelem odstranění nedostatků , jsou prováděna, či nikoliv. Výsledky ukázaly, že bylo dosaženo dal šího zlepšení. Tak se zmenšil stav kandidátů s prošlou lhůtou 103

jejich převedením do řad členů o 53 % . Například v Jihočeském kraji v květnu 1961 bylo 4135 kandidátů s prošlou lhůtou a v květ nu letošního roku již jen 1339. Zlepšení bylo dosaženo také v ma

nipulaci s tajným a přísně tajným materiálem a v kádrových evi dencích. Naproti tomu se zvýšil počet nevyřízených přestupů čle nů a kandidátů, nezlepšil se vůbec počet odváděných měsíčních a čtvrtletních hlášení ze základních organizací. Jen malého zlep šení bylo dosaženo ve vedení centrální evidence na okresních výborech a ve vedení stranických archívů. zdlouhavé vyřizování přestupů členů strany přecházejících z jedné organizace do druhé je způsobováno často nedůslednou prací základních organizací. Opožděné nebo chybné vyplnění tis

kopisu sloužícího k provedení přestupu zaviňuje, že přestupující člen je vyřazen na delší dobu ze stranické činnosti . Nejvíce potíží

tu zaviňuji ti členové, kteří při změně působiště nehlásí své zá

kladní organizaci odchod a ani příchod v organizaci nové. Vzhle dem k velkému počtu přestupů je třeba, aby základní organizace,

okresní, obvodní a městské výbory strany neopomíjely stále vy světlovat a připomínat povinnosti členů a organizací při přestu pech. V průmyslových okresech se v mnohosti přestupů může pro jevovat i nežádoucí škodlivý zjev – fluktuace. Proto máme za správné , aby se v takových okresech zabývaly příčinami přestu pů jak základní organizace, tak i okresní výbory strany. Také v odvádění čtvrtletních a měsíčních hlášení ze základ.

ních organizací strany nebylo docíleno uspokojivých výsledků. Stále zůstává určitý počet organizací, které hlášení neposílají a narušují správnost vedení členské evidence. Význačnou politickou a vnitrostranickou akcí byla výměna členských legitimací strany v roce 1961. Došlo přitom ke zvýšení politické a organizátorské činnosti celé strany . Výměnou legiti mací bylo dosaženo pořádku v členské evidenci a zlikvidováno několik tisíc nedořešených případů členství. Výměna legitimací

velmi přispěla ke zjištění stavu členů v nově ustavených okre sech a krajích, k pořádku v legitimacích členů strany a k upev . nění stranických řad .

Při hodnocení zjištěných nedostatků ve vedení stranické ad

ministrativy a členské evidence , které se nepodařilo do zahájení XII . sjezdu strany odstranit , konstatovala ústřední revizní komi se , že revizní komise včetně samotné ústřední revizní komise ne

vyvinuly včas dostatečné úsilí a iniciativu, i když znaly , ve kte rých stranických orgánech a které nedostatky byly zjištěny .

104

III

Účinnost práce revizních komisí všech stupňů v období mezi XI . a XII. sjezdem se dále prohloubila. Revizní komise se propra covávaly od bývalé revizorské praxe na stranické revizní orgány, které již nerevidovaly jen účetně technickou stránku finančního hospodaření strany, nýbrž posuzovaly jednotlivé položky vydání i z hlediska nutnosti, účelnosti a hospodárnosti a podávaly stra nickým orgánům řadu iniciativních návrhů. Revizní komise stále více upozorňovaly orgány strany na zjištěné nedostatky a prosa

zovaly jejich odstraňování. Samy pak při revizích, hlavně v zá kladních organizacích, pomáhaly odstraňovat mnohé nedostatky, hlavně v příspěvkové morálce členů. V tomto období přesunuly revizní komise podstatnou část své činnosti na úsek vedení stranické administrativy, dodržování pra videl členské evidence , pořádku ve stranických archivech a v do držování bdělosti a ostražitosti v zacházení se stranickými do kumenty. Mohly tak učinit jednak proto, že v řízení stranického hospodaření bylo docíleno dobrých výsledků, a jednak také pro to, že to umožnily zlepšené formy práce v revizních komisích

zavedením systému pracovních skupin s odpovědným vedoucím, Rozdělením členů do pracovních skupin byla práce zkvalitněna

a rovnoměrněji rozdělována mezi členy revizních komisí. Sou časně se zvýšila i odpovědnost za plnění předem stanoveného pracovního plánu.

Kromě úkolů vyplývajících z členství v některé pracovní sku pině měli jednotliví členové ústřední revizní komise přidělenu vždy jednu krajskou revizní komisi, aby jí pomáhali k aktivní a cí levědomé práci. Podobně i členové krajských revizních komisí měli vždy přidělenu určitou okresní revizní komisi. Toto spojení a pomoc byly revizními komisemi, jichž se týkaly , hodnoceny vesměs kladně .

Přínosem pro zkvalitnění práce revizních komisí byly revize

prováděné v základních organizacích podle odvětví a oborů, jako například ve stavebnictví, v dopravě, kultuře, zdravotnictví, v za hraničním obchodě, v zemědělství i v dalších. Zlepšena byla odborná výchova pracovníků okresních výborů na úseku hospodaření, evidence a administrativy a částí členů revizních komisí pomocí čtrnáctidenních kursů v oblastních stra nických školách. Toto školení bylo hodnoceno účastníky jako úspěšné.

- Dobrá znalost práce a výsledků činnosti krajských i okres ních revizních komisí umožnila ústřední revizní komisi poznávat 105

stav a vývoj stranické práce v revidovaném úseku celé strany. Členové ústřední revizní komise na své poslední schůzi s uspo kojením konstatovali, že při své práci nalézali vždy pochopení

y ústředních , krajských a okresních orgánech nebo ve stranic kých institucích a v zařízeních . Také v základních organizacích byly revize přijímány dobře a jako soudružská pomoc se snahou dosáhnout odstranění případných nedostatků. Nové řešení kontrolní a revizní práce, obsažené v návrhu no vých stanov, uvítala ústřední revizní komise jako významný krok

ve vývoji kontrolní a revizní činnosti. Kontrolní a revizní komise se mají svou činností významně podílet na vytváření soudruž ských vztahů uvnitř strany, aby tyto se staly vzorem komunis tických vztahů pro celou společnost. Nechť se nové kontrolní a revizní komise stanou účinným po

mocníkem stranických orgánů v plnění vážných úkolů , které vy. tyči XII. sjezd KSČ.

Ať žije naše Komunistická strana Československal

SOUDRUH KAROL BACILEK :

Soudružky a soudruzi,

děkuji soudruhu Štětkovi za přednesenou zprávu. Vyslechli jste zprávu ústředního výboru naší strany a zprávu ústřední revizní komise Komunistické strany Československa. K oběma předne seným zprávám zahajuji diskusi.

Žádám prvního přihlášeného delegáta soudružku Máriu Kudro novou, hrdinku socialistické práce, vedoucí brigády socialistické práce, přadlenu Závodů V. I. Lenina v Ružomberku, aby se ujala slova .

jako další se připraví soudruh František Augsberger ze Seve. ročeského kraje.

SOUDRUŽKA MARIA KUDRONOVA, středoslovenská krajská organizace KSS Soudružky a soudruzi,

soudruh Novotný ve zprávě ústředního výboru Komunistické

strany Československa uvedl, že všechny další úspěchy závisejí na tom, jak my všichni budeme pracovat. Jsem dělnicí, přadlenou v bavlnářských Závodech V. I. Lenina v Ružomberku. Za kapi

talismu jsem též pracovala. Jako sirotek jsem se musela potlou 106

kat po domácnostech a často hladová, bez koruny, jsem tvrdě

pracovala, abych mohla žít . Naši páni neznali meze pracovní do by. Nejednou jsem si zaplakala , protože i když jsem tvrdě pra covala, vždy jsem byla podceňována , a nebyla jsem považována ani za člověka. Kolik nás bylo , kteří jsme takto bídně žili. Proto práce naší strany , která nás vedla v těžkých dobách proti kapi

talismu a dovedla nás až k úplnému vítězství , je nedocenitelná . Celkem jiná situace se začala vytvářet po našem osvobození,

když jsme začali pracovat bez pánů a fabrikantů. Já jsem našla svůj domov v továrně, ve které pracuji už 15 let. Již od malička jsem yždy ráda pracovala. Bylo však třeba hodně úsilí, než jsem si

osvojila práci na stroji a přivykla kolektivu. Moje postavení se úplně změnilo. Čím lépe jsem pracovala , tím více jsem viděla, jak pomáhám celé naší společnosti i sobě samé. Práci na strojích jsem

si oblíbila a s láskou pomáhala tam, kde to situace nejvíce vyža dovala. Byly i takové případy, že jsem na jednom stroji pracovala a na druhém jsem se učila. Tak jsem získala více profesí. To mi

umožnilo , že jsem v roce 1959 podle vzoru Valentiny Gaganovové mohla přejít z dobrého kolektivu do zaostávajícího. Co může být krásnější než vědomí, že svou prací můžeme pomoci tam, kde je

nejvíce potřeba. Toto moje rozhodnutí však nepovažuji za mimo řádnou událost. Je to jen projev vděčnosti za pomoc, kterou jsem měla od mého vstupu do továrny. Je to výsledek naší práce , zá kladní organizace strany, která nás vychovává a vede k důsledné mu plnění úkolů na každém pracovišti ,

Čestně pracovat , to je celý smysl mého života . Největší radost mám tehdy , když vím, že jsem svou prací přispěla svému kolekti vu , závodu a celé naší společnosti . V našem závodě máme děvčata, která též dobře pracují , mají

lásku k práci, ale je třeba je vést. Mám svoje spolupracovnice rá da, a proto považuji za svou dělnickou čest, abych jim vždy a ve všem pomáhala. Neodradilo mě ani to, když mi poklesl výdělek. Mou největší radostí je , že kolektiv se pozvedl na dobrou úro veň a již 10. ledna 1961 obdržel titul brigáda socialistické práce. ( Potlesk. ) Dnes je náš kolektiv vzorem pro ostatní. Přešli jsme na kolek tivní obsluhu strojů, na kolektivní práci a odměňování. Nejsme sami. Takových kolektivů máme v našem závodě více. Je to výsle dek správného rozvíjení iniciativy pracujících, úsilí naší základní organizace strany, Revolučního odborového hnutí, Českosloven ského svazu mládeže .

Naše práce není lehká, výsledky nejsou malé . Vždyť 137 kolek tivů soutěží o titul brigáda socialistické práce a 36 kolektivům byl 107

už tento titul udělen, Zvláště v přípravě na XII . sjezd Komunistic

ké strany Československa všechna iniciativa pracujících jako by se spojila v jeden proud. V širším měřítku jsme začali uplatňovat nové formy práce. Například metodu soudružky Petrciové uplat nuje 309 pracovníků, Arejevové 317 pracovníků, uzlovou metodu

oprav 143 pracovníků a kolektivní obsluhu strojů 111 pracovníků. Na základě výzvy kolektivu soudruha Karáska je v soutěži o zís

kání titulu brigáda XII. sjezdu KSČ zapojeno 38 kolektivů a 2 pro vozy. Největším kladem v úsilí pracujících našeho závodu však je, že se v soutěži zbavujeme formálnosti a řídíme se heslem – dal jsi slovo - splň ho. Proto se vyhýbáme přijímání platonických zá vazků a snažíme se dobrou prací řešit všechny problémy tak , jak to naše národní hospodářství nejvíc potřebuje.

Vyrobili jsme nad plán výrobky v hodnotě 2 373 000 Kčs, na vlastních nákladech jsme ušetřili 1 712 000 Kčs. Exportní úkoly jsme překročili o 908 000 Kčs. Pěkných výsledků jsme dosáhli I v úspoře elektrické energie a v ostatních úsecích výroby . V našem úsilí budeme i nadále pokračovat. Dobrým přínosem pro plnění dalších úkolů je ta skutečnost, že skoro každý čtvrtý

pracovník našeho závodu navštěvuje různé kursy a školy, kde si zvyšuje kvalifikaci.

Na základě výzvy nejlepších pracovníků začínají i u nás pracov

níci přebírat různé úkoly, ve kterých vyjadřují svůj přínos pro upevnění kolektivních vztahů. Já osobně mám největší radost z to

ho, jak výzva mocně zapůsobila na srdce každého našeho občana, a proto i nadále budu pracovat tak, abych si svým příkladem za sloužila vysoké vyznamenání. Chtěla bych však říci , že hnutí po vzoru soudružky Gaganovové, které se začalo tak úspěšně rozvíjet,

jako by v poslední době ochablo. V současné době máme v našem hospodářství značné těžkosti. Mělo by být ctí každého komunisty , každého dělníka, aby šel pracovat tam , kde je ho nejvíce třeba . Kdyby všichni naši pracující našli skutečně socialistický vztah k práci a cítili větší odpovědnost za svou práci i jeden za druhé

ho, přecházelo by se postupně ve větším rozsahu na kolektivní obsluhu strojů . Tento systém nejlépe pomáhá uvádět v život heslo - jeden za všechny , všichni za jednoho.

Soudružky a soudruzi, rozhodujícím činitelem v rozvoji národ ního hospodářství je člověk, jeho socialistický vztah k práci a mo derní technika. Chtěla bych říci , že i naši inženýři a technici by měli rychleji řešit zavádění nové techniky . Například na výstavě

v Brně jsem viděla stroje, které podstatně zvyšují produktivitu práce a zkracují proces výroby, ale škoda , že jejich zavádění do

výroby je velmi zdlouhavé. Kdybychom novou techniku zaváděli 108

do výroby tak pohotově jako módní výrobky textilního průmyslu, byli bychom mnohem dále. ( Potlesk. )

Zdá se nám, že i naši inženýři a technici by měli hlouběji po znat naše těžkosti , že by měli i oni považovat rychlé zavádění no vé techniky za svou čest. Nás pracovníky v textilním průmyslu a

hlavně ženy mrzí ještě jedna věc. Považujeme za svou čest nejen plnit plán, ale vyrábět kvalitní výrobky . Těžko však chápeme,

proč ještě dnes máme nedostatky v zásobování dětskou konfekcí, proč nelze dostat šaty všech velikostí. Zdá se nám, že někteří pracovníci dělnickou čest zužují jen na své vlastní pracoviště, jen na plnění plánu , nezávisle na potře bách celé naší společnosti . A to budeme muset rychle napravit. Je jen třeba, aby naši vedoucí pracovníci hlouběji zkoumali požadav

ky občanů, aby plánovali takové výrobky, které potřebujeme . Po tom bude lepší spokojenost a ještě radostnější život. A o to nám jde. Jen svědomitá práce na každém úseku, láska k práci a k na šemu lidu mohou nám přispět k dalšímu zvyšování životní úrovně.

Věřím, že výzva nejlepších pracovníků

Za socialistický vztah

k práci , za dělnickou čest , za čest zemědělce s kterou jsme se obrátili na všechny naše pracující, pronikne skutečně k srdci kaž dého našeho občana . Dnes jsou nás tisíce , zítra nás budou milió

ny. Společným úsilím vybudujeme z naší krásné vlasti kvetoucí zahradu, v níž bude život ještě krásnější , ještě radostnější. Čest práci. ( Potlesk. )

SOUDRUH KAROL BACILEK :

Děkuji soudružce Kudroňové. Slovo má soudruh Ausberger Fran

tišek, ředitel Dolů V. I. Lenina , Komořany , Most . Připraví se sou druh Jaroslav Knížka, ředitel výstavby Východoslovenských žele záren .

SOUDRUH FRANTIŠEK AUSBERGER ,

severočeská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi ,

s hrdostí bilancují havíři Dolů V. I. Lenina, Komořany v Severo českém revíru výsledky své práce a své iniciativy , promítnuté do závazků, a mohou k 30. listopadu konstatovat, že vytěžili nad stát, ní plán 349 389 tun uhlí a odklidili 1 485 326 kubických metrů ze

miny nad státní plán. ( Potlesk. ) Podnikový výbor naší strany při 109

hodnocení výsledků prověrek socialistické soutěže v měsíci říjnu vysoko ocenil obětavost a úsilí pracujících našeho národního pod niku. To, že všech šest závodů našeho národního podniku a více než 100 kolektivů splnilo předpoklady pro návrh na udělení titulu

závod nebo kolektiv XII . sjezdu strany, odpovídá výsledkům ve výrobě a hospodaření našeho národního podniku. Dobré výsledky jsou pak odměnou za poctivou práci všech funk

cionářů a organizátorů výroby, všech základních organizací stra ny, Revolučního odborového hnutí a Svazu mládeže.

Značná zásluha plnění úkolů, zejména v těžbě uhlí, připadá že lezničářům v naší stanici Třebušice, která denně z centrální úprav.

ny uhlí našeho národního podniku musí oddisponovat v průměru 1000 ložených vozových jednotek a stejné množství za stejnou do

bu přistavit k naplnění. To je bezesporu práce veliká, mimořád ně odpovědná, vyžadující iniciativu a obětavost i přesnost v práci. Velmi si ceníme této poctivé práce našich železničářů ze stanice Třebušice a přejeme si jen, aby jejich práce byla plně podporová na všemi příslušnými činitely.

Pod vlivem otevřených slov ústředního výboru strany o obtížích

v národním hospodářství a na základě projednávání sjezdových dokumentů jsme připravovali plán na rok 1963. Zásadou a cílem naší práce v této etapě bylo beze zbytku naplnit požadavky plánu podle rozpisu nadřízeného orgánu a v žádném případě a v žádném ukazateli nepřipustit rozporová řízení. To nebyla práce jednodu chá a lehká. Vždyť šlo o to, zajistit zvýšení státního plánu v těžbě uhlí z 18 250 000 tun na 19 200 000 tun, to je o 950 000 tun více, a zvýšit odkliz zemin o 2 375 000 m3 v příštím roce bez dalšího poža

davku na zvýšení základních fondů, bez zvýšení pracovníků a při plánovaném snížení výrobních nákladů.

K tomu bylo třeba vytvořit celou řadu technickoorganizačních opatření, připravit některé změny technologických procesů, a hlavně pak vytvořit pro všechny pracovníky takové podmínky, aby od 1. I. 1963 mohli plnit tyto náročné úkoly tak, jak je zvy kem u severočeských havířů.

Politickoorganizační zajištění podnikového výboru strany správ ně předpokládalo nejširší masovou účast pracujících na tvorbě tohoto náročného úkolu, který zněl : dosáhnout předepsaného zvý šení výroby, a toto zvýšení zajistit z devíti desetin růstem produk tivity práce, snížit náklady na výrobu, a zejména pak snížit inves tiční výstavbu o 28 mil. korun . • Cile bylo dosaženo. Náš podnik, který má roční hodnotu hrubé výroby zboží přes půl druhé miliardy korun , naplnil všechny po žadavky státního plánu s takovými prostředky , které plán dával 110

k dispozici. Plán byl projednán byrem okresního výboru strany v Mostě a odevzdán Sdružení severočeského revíru.

V té době vyšel dokument ústředního výboru se stanoviskem ústředního výboru strany a vlády k situaci v celostátních bilan

cích plánu. Tyto bilance ukázaly další rozpory a ještě obtížnější situaci, než se původně očekávalo. Stanovisko ústředního výboru vyslechlo více než 300 funkcionářů na aktivech, které organizo valy výbory strany v závodech našeho podniku. Závěr pak provedl . celopodnikový aktiv, který zhruba určil toto : Všichni pociťujeme nutnost aktivně podle svých sil přispět k překonání nesouladu me

zi výrobou a spotřebou, mezi odvětvími národního hospodářství. Proto považujeme za nutné pokračovat v práci na přípravě plánu pro rok 1963, i když byl již návrh plánu odevzdán . To , že jsme se

stavili plán příštího roku bez rozporů, je sice úspěch všech havířů, technickoinženýrských pracovníků, ale považujeme jej pouze za první krok k cíli. Souhlasíme se stanoviskem strany, že za této situace je nyní rozhodující iniciativní, aktivní a ofenzívní řešení a že hlavním článkem, odkud začít řešit nedostatky a dispropor ce, je výroba. Bylo usneseno, že aktivního řešení nejvážnějších otázek se musí zúčastnit široký stranickohospodářský aktiv a že je potřeba získat všechny lidi ve výrobě. Rozhodli jsme se znovu

prověřit sestavený státní plán, rozvinout důslednou a konstruk tivní kritiku všeho zbytečného, všeho nekvalitního a najít řešení, jak dát více uhlí, odklidit více kubíků zeminy bez jakýchkoliv dalších požadavků a jak najít úspory ve vlastních nákladech a zvýšit dále produktivitu práce . Práce se rozvíjela v celém podniku jednotně podle časového plánu postupu a jednotné metodiky. Podařilo se nám získat na

prostou většinu našich pracujících, kteří pak udělali závěr na kaž dém svém závodě na společných schůzích. Hned po zahájení pro věrky jsme si ujasnili, že výsledky, které prověrka přinese, nebu deme zahrnovat do závazků, ale že bude správné zapracovat je do

plánu a změnit tak jeho kvantitu, a zejména pak změnit jeho kva litu . Prověrka přinesla zvýšení státního plánu o 180 tisíc tun uhlí a 320 tisíc kubíků zeminy při dalším zajištění růstu odkrytých uhelných zásob.

Závod úpravna uhlí zvýšil objem zpracovaného uhlí o 660 tisíc tun. Zvýšení výroby přineslo zvýšení plánu výroby zboží podniku o 3 milióny 484 tisíc korun . Kromě toho byl zvýšen plán hrubé výroby o 9 miliónů 171 tisíc korun. Prověrkou výrobních nákladů a zvýšením výrobních úkolů budou sníženy původní náklady na od

kliz zemin o 2 250 000 korun . Náklady na těžbu v lomech o 386 tisíc korun a náklady na zpracování uhlí v ústřední úpravně o 796 111

tisíc korun. Celkem tedy dojde ke snížení nákladů o 3 milióny 433 tisíc korun. Vzroste dále plánovaná akumulace o 1 milión 891

tisíc korun a sníží se potřeba oběžných prostředků o 1 482 000 ko run . Zvýšením výrobních úkolů bez požadavků na zvýšení pracov níků dojde ke zvýšení plánu produktivity práce o 0,61 % , což před stavuje úsporu 47 pracovníků v podniku. Výsledky prověrky v ob lasti materiálně technického zásobování ukázaly na jedné straně, že nám sice scházejí některé potřebné materiály a různá drobná zařízení, na druhé straně nám však odhalily značné nepořádky,

svévoli, živelnost'a velkou nehospodárnost. Bylo nutné podrobit prověrku hospodaření s materiálem důkladnému rozboru už proto, že se nejedná jenom o desetitisíce ani o statisíce , ale dokonce jde

o hodnoty, které jen v tzv. příručních skladech činily více než 3 milióny korun. A to už je příliš vážná věc, která má také své morální následky, a je nebezpečí, že kdybychom jí nevěnovali oka mžitě mimořádnou pozornost, mohlo by se stát, že někteří pra covníci při svém počínání a hospodaření s materiálem by se do stávali i mimo zákon. Bylo proto třeba okamžitě zavést pořádek 1 zde a uplatnit správné zásady i v příručních skladech. Na rok 1963 byla snížena hodnota spotřeby materiálu o 765 tisíc korun a

za 865 tisíc korun bude materiál z těchto skladů odprodán jiným závodům.

Při prověrce hlavních skladů byly zjištěny nadnormativní záso

by v hodnotě více než 7 miliónů Kčs, přičemž normativ podniku činí 29 miliónů Kčs. Prověrka ukázala, že z těchto nadnormativů lze odprodat materiál a výrobky za 3 664 000 Kčs jiným spotřebite lům, aniž se ohrozí zásobování podniku.

Podle dalšího závěru z prověrky se zrušily požadavky na doda vatele pro rok 1963 v hodnotě za více než 2 milióny Kčs. V investiční výstavbě byla hlavní pozornost věnována přípravě a zajištěnosti investičních akcí, snížení rozestavěnosti a urychle . nému uvádění objektů a prostředků do užívání . Politickou správ nost investiční výstavby podniku dokazuje skutečnost , že pře vážná část investic určených na výstavbu byla věnována na ge nerální opravy, modernizaci a rekonstrukci strojního parku a zbytek pak na dokončení rozestavěných objektů. Prověrka základních prostředků také ukázala , že náš národní

podnik může odprodat ještě v průběhu roku 1963 přebytečné zá kladní prostředky v hodnotě 2 277 000 Kčs.

Podnikový výbor strany uložil vedení podniku zapracovat vý sledky prověrky do státního plánu. Dále pak zpracovat všechny náměty z diskuse k rozvoji socialistické společnosti a iniciativní náměty a názory z prověrky. Rešení těchto otázek dává vedení 112

podniku, stranickým a odborovým orgánům přesný a konkrétní program práce a metody řízení nejen do konce roku , ale zejména

pro celý příští rok . V současné době při plnění a překračování úkolů v těžbě uhlí musí se naši zaměstnanci vyrovnávat i s tím , že zajišťují snížení spotřeby elektrické energie, zejména v době energetických špi

ček . Podnikový výbor naší strany pro zajištění tohoto úkolu svolal široký , takřka 400členný stranický aktiv, dále pak odborové a mládežnické funkcionáře a hospodářské pracovníky, aby je infor moval o skutečném stavu a o nutnosti snížení spotřeby elektrické

energie, zejména ve špičkové době. Byla projednávána celá řada opatření, která byla vždy zaměřována na výrobu tak, aby dochá zelo ke snížení spotřeby elektrické energie ve špičkových hodi nách v Severočeském kraji, a to mezi 8. - 9. a 18. – 19. hod . , při

čemž byl kladen důraz na to , aby plnění státního plánu nebylo ohroženo .

Především byl položen důraz na to , že nesmí být jediného sou těžícího kolektivu, který by ve svém závazku nepamatoval na úsporu elektrické energie. Spotřeba elektrické energie je posuzo vána stejně jako těžba uhlí nebo odklid zemin, je denně kontrolo vána a zahrnuta v dispečerském hlášení. Preventivní údržby vel kostrojů a dopravních mechanismů jsou prováděny na všech závo dech podle zvlášt sestaveného harmonogramu ve stanovených vzá

jemně na sebe navazujících časech . Čištění dobývacích a zaklá dacích strojů, které se dříve provádělo půl hodiny před skončením pracovní doby , se nyní provádí v době energetické špičky a vypí nání strojů. Jejich čištění je prováděno po půl hodinách střídavě

vždy jedna polovina provozu. Čištění strojů před skončením pra covní doby pochopitelně nyní odpadá a je tak zvýšena spotřeba elektrické energie a zajištěn zvýšený výkon strojů mezi 13. a 14 . hodinou, tedy v době, kdy jsme dříve zaznamenávali nežádoucí po kles ve spotřebě elektrické energie v mimošpičkové době. Na ústřední úpravě uhlí ze stejných důvodů a ve stejné době je

vypínáno prádlo a třídička nekvalitního uhlí v první půlhodině špičkové hodiny a drtírna a třídička kvalitního uhlí v druhé půl hodině energetické výseče. 1 Protože vzniká značně zvýšená spotřeba elektrické energie při rozjíždění elektrických 150tunových lokomotiv , byla soustředěna

pozornost dispečerů a výpravčích vlaků na vytváření zelené ulice pro vlaky , zejména ložené a ve velkých stoupáních tratí . Jsou ome zeny takzvané sólojízdy elektrických lokomotiv. Odvoz škváry z elektráren Ervěnice a Komořany je zajišťován tak, aby v době 113

stav a vývoj stranické práce v revidovaném úseku celé strany. Členové ústřední revizní komise na své poslední schůzi s uspo

kojením konstatovali, že při své práci nalézali vždy pochopení y ústředních , krajských a okresních orgánech nebo ve stranic

kých institucích a v zařízeních. Také v základních organizacích byly revize přijímány dobře a jako soudružská pomoc se snahou dosáhnout odstranění případných nedostatků. Nové řešení kontrolní a revizní práce, obsažené v návrhu no vých stanov, uvítala ústřední revizní komise jako významný krok ve vývoji kontrolní a revizní činnosti. Kontrolní a revizní komise

se mají svou činností významně podílet na vytváření soudruž ských vztahů uvnitř strany, aby tyto se staly vzorem komunis

tických vztahů pro celou společnost. Nechť se nové kontrolní a revizní komise stanou účinným po mocníkem stranických orgánů v plnění vážných úkolů, které vy tyči XII . sjezd KSC.

Ať žije naše Komunistická strana Československa!

SOUDRUH KAROL BACILEK :

Soudružky a soudruzi,

děkuji soudruhu Štětkovi za přednesenou zprávu. Vyslechli jste zprávu ústředního výboru naší strany a zprávu ústřední revizní komise Komunistické strany Československa. K oběma předne seným zprávám zahajuji diskusi.

Žádám prvního přihlášeného delegáta soudružku Máriu Kudro novou, hrdinku socialistické práce, vedoucí brigády socialistické práce, přadlenu Závodů V. I. Lenina v Ružomberku, aby se ujala slova .

Jako další se připraví soudruh František Augsberger ze Seve ročeského kraje.

SOUDRUŽKA MÁRIA KUDROÑOVA, středoslovenská krajská organizace KSS

Soudružky a soudruzi, soudruh Novotný ve zprávě ústředního výboru Komunistické

strany Ceskoslovenska uvedl, že všechny další úspěchy závisejí na tom, jak my všichni budeme pracovat. Jsem dělnicí, přadlenou v bavlnářských závodech V. I. Lenina v Ružomberku. Za kapi talismu jsem též pracovala . Jako sirotek jsem se musela potlou 106

kat po domácnostech a často hladová, bez koruny, jsem tvrdě

pracovala, abych mohla žít. Naši páni neznali meze pracovní do by. Nejednou jsem si zaplakala , protože i když jsem tvrdě pra

covala, vždy jsem byla podceňována , a nebyla jsem považována ani za člověka. Kolik nás bylo , kteří jsme takto bídně žili. Proto práce naší strany, která nás vedla v těžkých dobách proti kapi

talismu a dovedla nás až k úplnému vítězství, je nedocenitelná . Celkem jiná situace se začala vytvářet po našem osvobození,

když jsme začali pracovat bez pánů a fabrikantů. Já jsem našla svůj domov v továrně, ve které pracuji už 15 let. Již od malička jsem vždy ráda pracovala. Bylo však třeba hodně úsilí, než jsem si osvojila práci na stroji a přivykla kolektivu. Moje postavení se

úplně změnilo. Čím lépe jsem pracovala , tím více jsem viděla , jak pomáhám celé naší společnosti i sobě samé. Práci na strojích jsem si oblíbila a s láskou pomáhala tam, kde to situace nejvíce vyža

dovala. Byly i takové případy, že jsem na jednom stroji pracovala a na druhém jsem se učila . Tak jsem získala více profesí. To mi

umožnilo, že jsem v roce 1959 podle vzoru Valentiny Gaganovové mohla přejít z dobrého kolektivu do zaostávajícího. Co může být

krásnější než vědomí, že svou prací můžeme pomoci tam, kde je nejvíce potřeba. Toto moje rozhodnutí však nepovažuji za mimo řádnou událost. Je to jen projev vděčnosti za pomoc, kterou jsem

měla od mého vstupu do továrny. Je to výsledek naší práce,

zá

kladní organizace strany, která nás vychovává a vede k důsledné mu plnění úkolů na každém pracovišti .

Čestně pracovat, to je celý smysl mého života. Největší radost mám tehdy , když vím, že jsem svou prací přispěla svému kolekti vu , závodu a celé naší společnosti .

V našem závodě máme děvčata, která též dobře pracují, mají lásku k práci, ale je třeba je vést. Mám svoje spolupracovnice rá

da, a proto považuji za svou dělnickou čest, abych jim vždy a ve všem pomáhala. Neodradilo mě ani to, když mi poklesl výdělek. Mou největší radostí je, že kolektiv se pozvedl na dobrou úro

veň a již 10. ledna 1961 obdržel titul brigáda socialistické práce. ( Potlesk . ) " Dnes je náš kolektiv vzorem pro ostatní. Přešli jsme na kolek tivní obsluhu strojů, na kolektivní práci a odměňování. Nejsme sami . Takových kolektivů máme v našem závodě více. Je to výsle

dek správného rozvíjení iniciativy pracujících , úsilí naší základní organizace strany, Revolučního odborového hnutí, Českosloven ského svazu mládeže.

Naše práce není lehká, výsledky nejsou malé. Vždyť 137 kolek tivů soutěží o titul brigáda socialistické práce a 36 kolektivům byl 107

už tento titul udělen, Zvláště v přípravě na XII . sjezd Komunistic

ké strany Československa všechna iniciativa pracujících jako by se spojila v jeden proud. V širším měřítku jsme začali uplatňovat nové formy práce. Například metodu soudružky Petrciové uplat nuje 309 pracovníků, Arejevové 317 pracovníků, uzlovou metodu

oprav 143 pracovníků a kolektivní obsluhu strojů 111 pracovníků. Na základě výzvy kolektivu soudruha Karáska je v soutěži o zís

kání titulu brigáda XII. sjezdu KSČ zapojeno 38 kolektivů a 2 pro vozy. Největším kladem v úsilí pracujících našeho závodu však je, že se v soutěži zbavujeme formálnosti a řídíme se heslem – dal jsi slovo – splň ho. Proto se vyhýbáme přijímání platonických zá vazků a snažíme se dobrou prací řešit všechny problémy tak, jak to naše národní hospodářství nejvíc potřebuje.

Vyrobili jsme nad plán výrobky v hodnotě 2 373 000 Kčs, na vlastních nákladech jsme ušetřili 1 712 000 Kčs. Exportní úkoly jsme překročili o 908 000 Kčs. Pěkných výsledků jsme dosáhli I v úspoře elektrické energie a v ostatních úsecích výroby. V našem úsilí budeme i nadále pokračovat. Dobrým přínosem pro plnění dalších úkolů je ta skutečnost, že skoro každý čtvrtý pracovník našeho závodu navštěvuje různé kursý a školy, kde si zvyšuje kvalifikaci. Na základě výzvy nejlepších pracovníků začínají i u nás pracov

nici přebírat různé úkoly, ve kterých vyjadřují svůj přínos pro upevnění kolektivních vztahů. Já osobně mám největší radost z to

ho , jak výzva mocně zapůsobila na srdce každého našeho občana, a proto i nadále budu pracovat tak, abych si svým příkladem za sloužila vysoké vyznamenání. Chtěla bych však říci, že hnutí po vzoru soudružky Gaganovové, které se začalo tak úspěšně rozvíjet,

jako by v poslední době ochablo. V současné době máme v našem hospodářství značné těžkosti. Mělo by být ctí každého komunisty , každého dělníka, aby šel pracovat tam, kde je ho nejvíce třeba. Kdyby všichni naši pracující našli skutečně socialistický vztah

k práci a cítili větší odpovědnost za svou práci i jeden za druhé ho, přecházelo by se postupně ve větším rozsahu na kolektivní obsluhu strojů. Tento systém nejlépe pomáhá uvádět v život heslo - jeden za všechny , všichni za jednoho.

Soudružky a soudruzi, rozhodujícím činitelem v rozvoji národ ního hospodářství je člověk, jeho socialistický vztah k práci a mo derní technika. Chtěla bych říci, že i naši inženýři a technici by měli rychleji řešit zavádění nové techniky . Například na výstavě v Brně jsem viděla stroje , které podstatně zvyšují produktivitu

práce a zkracují proces výroby, ale škoda, že jejich zavádění do výroby je velmi zdlouhavé. Kdybychom novou techniku zaváděli 108

do výroby tak pohotově jako 'módní výrobky textilního průmyslu, byli bychom mnohem dále. ( Potlesk. ) Zdá se nám, že i naši inženýři a technici by měli hlouběji po znat naše těžkosti, že by měli i oni považovat rychlé zavádění no vé techniky za svou čest, Nás pracovníky v textilním průmyslu a hlavně ženy mrzí ještě jedna věc. Považujeme za svou čest nejen

plnit plán, ale vyrábět kvalitní výrobky. Těžko však chápeme, proč ještě dnes máme nedostatky v zásobování dětskou konfekcí, proč nelze dostat šaty všech velikostí.

Zdá se nám, že někteří pracovníci dělnickou čest zužují jen na své vlastní pracoviště , jen na plnění plánu , nezávisle na potře bách celé naší společnosti . A to budeme muset rychle napravit. Je jen třeba, aby naši vedoucí pracovníci hlouběji zkoumali požadav ky občanů, aby plánovali takové výrobky , které potřebujeme. Po tom bude lepší spokojenost a ještě radostnější život. A o to nám jde. Jen svědomitá práce na každém úseku, láska k práci a k na šemu lidu mohou nám přispět k dalšímu zvyšování životní úrovně. Věřím, že výzva nejlepších pracovníků – Za socialistický vztah k práci , za dělnickou čest, za čest zemědělce – , s kterou jsme se

obrátili na všechny naše pracující, pronikne skutečně k srdci kaž dého našeho občana . Dnes jsou nás tisíce , zítra nás budou milió

ny. Společným úsilím vybudujeme z naší krásné vlasti kvetoucí zahradu, v níž bude život ještě krásnější, ještě radostnější. Čest práci. ( Potlesk. )

SOUDRUH KAROL BACILEK :

Děkuji soudružce Kudroňové. Slovo má soudruh Ausberger Fran tišek, ředitel Dolů V. I. Lenina , Komořany , Most . Připraví se sou druh Jaroslav Knížka, ředitel výstavby Východoslovenských žele záren .

SOUDRUH FRANTIŠEK A USBERGER,

severočeská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi , s hrdostí bilancují havíři Dolů V. I. Lenina, Komořany v Severo

českém revíru výsledky své práce a své iniciativy, promítnuté do závazků, a mohou k 30. listopadu konstatovat, že vytěžili nad stát.

ní plán 349 389 tun uhlí a odklidili 1 485 326 kubických metrů ze miny nad státní plán. ( Potlesk. ) Podnikový výbor naší strany při 109

hodnocení výsledků prověrek socialistické soutěže v měsíci říjnu vysoko ocenil obětavost a úsilí pracujících našeho národního pod

niku. To, že všech šest závodů našeho národního podniku a více než 100 kolektivů splnilo předpoklady pro návrh na udělení titulu závod nebo kolektiv XII . sjezdu strany, odpovídá výsledkům ve výrobě a hospodaření našeho národního podniku.

Dobré výsledky jsou pak odměnou za poctivou práci všech funk cionářů a organizátorů výroby, všech základních organizací stra ny, Revolučního odborového hnutí a Svazu mládeže. Značná zásluha plnění úkolů, zejména v těžbě uhlí, připadá že

lezničářům v naší stanici Třebušice, která denně z centrální úpray ny uhlí našeho národního podniku musí oddisponovat v průměru 1000 ložených vozových jednotek a stejné množství za stejnou do

bu přistavit k naplnění. To je bezesporu práce veliká, mimořád ně odpovědná, vyžadující iniciativu a obětavost i přesnost v práci. Velmi si ceníme této poctivé práce našich železničářů ze stanice

Třebušice a přejeme si jen, aby jejich práce byla plně podporová na všemi příslušnými činitely.

Pod vlivem otevřených slov ústředního výboru strany o obtížích

v národním hospodářství a na základě projednávání sjezdových dokumentů jsme připravovali plán na rok 1963. Zásadou a cílem

naší práce v této etapě bylo beze zbytku naplnit požadavky plánu podle rozpisu nadřízeného orgánu a v žádném případě a v žádném ukazateli nepřipustit rozporová řízení. To nebyla práce jednodu chá a lehká. Vždyť šlo o to, zajistit zvýšení státního plánu v těžbě

uhlí 2 18 250 000 tun na 19 200 000 tun, to je o 950 000 tun více,

a

zvýšit odkliz zemin o 2 375 000 m3 v příštím roce bez dalšího poža davku na zvýšení základních fondů, bez zvýšení pracovníků a při plánovaném snížení výrobních nákladů. K tomu bylo třeba vytvořit celou řadu technickoorganizačních opatření, připravit některé změny technologických procesů, a hlavně pak vytvořit pro všechny pracovníky takové podmínky ,

aby od 1. I. 1963 mohli plnit tyto náročné úkoly tak, jak je zvy kem u severočeských havířů. Politickoorganizační zajištění podnikového výboru strany správ

ně předpokládalo nejširší masovou účast pracujících na tvorbě tohoto náročného úkolu, který zněl : dosáhnout předepsaného zvý

šení výroby, a toto zvýšení zajistit z devíti desetin růstem produk tivity práce, snížit náklady na výrobu , a zejména pak snížit inves tiční výstavbu o 28 mil. korun .

Cíle bylo dosaženo. Náš podnik , který má roční hodnotu hrubé

výroby zboží přes půl druhé miliardy korun , naplnil všechny po žadavky státního plánu s takovými prostředky, které plán dával 110

k dispozici. Plán byl projednán byrem okresního výboru strany v Mostě a odevzdán Sdružení severočeského revíru.

V té době vyšel dokument ústředního výboru se stanoviskem ústředního výboru strany a vlády k situaci v celostátních bilan

cích plánu. Tyto bilance ukázaly další rozpory a ještě obtížnější situaci, než se původně očekávalo. Stanovisko ústředního výboru vyslechlo více než 300 funkcionářů na aktivech , které organizo valy výbory strany v závodech našeho podniku. Závěr pak provedl . celopodnikový aktiv, který zhruba určil toto : Všichni pocitujeme

nutnost aktivně podle svých sil přispět k překonání nesouladu me zi výrobou a spotřebou, mezi odvětvími národního hospodářství. Proto považujeme za nutné pokračovat v práci na přípravě plánu pro rok 1963, i když byl již návrh plánu odevzdán . To , že jsme se

stavili plán příštího roku bez rozporů, je sice úspěch všech havířů, technickoinženýrských pracovníků, ale považujeme jej pouze za první krok k cíli. Souhlasíme se stanoviskem strany, že za této situace je nyní rozhodující iniciativní, aktivní a ofenzívní řešení a že hlavním článkem, odkud začít řešit nedostatky a dispropor ce, je výroba. Bylo usneseno, že aktivního řešení nejvážnějších otázek se musí zúčastnit široký stranickohospodářský aktiv a že je potřeba získat všechny lidi ve výrobě. Rozhodli jsme se znovu

prověřit sestavený státní plán, rozvinout důslednou a konstruk tivní kritiku všeho zbytečného, všeho nekvalitního a najít řešení, jak dát více uhlí, odklidit více kubíků zeminy bez jakýchkoliv

dalších požadavků a jak najít úspory ve vlastních nákladech a zvýšit dále produktivitu práce . Práce se rozvíjela v celém podniku jednotně podle časového plánu postupu a jednotné metodiky . Podařilo se nám získat na

prostou většinu našich pracujících, kteří pak udělali závěr na kaž dém svém závodě na společných schůzích. Hned po zahájení pro věrky jsme si ujasnili, že výsledky , které prověrka přinese , nebu deme zahrnovat do závazků, ale že bude správné zapracovat je do

plánu a změnit tak jeho kvantitu, a zejména pak změnit jeho kva litu. Prověrka přinesla zvýšení státního plánu o 180 tisíc tun uhlí a 320 tisíc kubíků zeminy při dalším zajištění růştu odkrytých uhelných zásob.

Závod úpravna uhlí zvýšil objem zpracovaného uhlí o 660 tisíc

tun. Zvýšení výroby přineslo zvýšení plánu výroby zboží podniku o 3 milióny 484 tisíc korun . Kromě toho byl zvýšen plán hrubé výroby o 9 miliónů 171 tisíc korun. Prověr kou výrobních nákladů a zvýšením výrobních úkolů budou sníženy původní náklady na od

kliz zemin o 2 250 000 korun. Náklady na těžbu v lomech o 386 tisíc korun a náklady na zpracování uhlí v ústřední úpravně o 798 111

tisíc korun. Celkem tedy dojde ke snížení nákladů o 3 milióny 433 tisíc korun. Vzroste dále plánovaná akumulace o 1 milión 891 tisíc korun a sníží se potřeba oběžných prostředků o 1 482 000 ko

run. Zvýšením výrobních úkolů bez požadavků na zvýšení pracov níků dojde ke zvýšení plánu produktivity práce o 0,61 % , což před stavuje úsporu 47 pracovníků v podniku. Výsledky prověrky v ob lasti materiálně technického zásobování ukázaly na jedné straně, že nám sice scházejí některé potřebné materiály a různá drobná zařízení, na druhé straně nám však odhalily značné nepořádky ,

svévoli, živelnost ' a velkou nehospodárnost. Bylo nutné podrobit prověrku hospodaření s materiálem důkladnému rozboru už proto, že se nejedná jenom o desetitisíce ani o statisíce, ale dokonce jde

o hodnoty, které jen v tzv. příručních skladech činily více než 3 milióny korun. A to už je příliš vážná věc, která má také své morální následky, a je nebezpečí, že kdybychom jí nevěnovali oka mžitě mimořádnou pozornost, mohlo by se stát, že někteří pra covníci při svém počínání a hospodaření s materiálem by se do stávali i mimo zákon. Bylo proto třeba okamžitě zavést pořádek

i zde a uplatnit správné zásady i v příručních skladech. Na rok 1963 byla snížena hodnota spotřeby materiálu o 765 tisíc korun a za 865 tisíc korun bude materiál z těchto skladů odprodán jiným závodům .

Při prověrce hlavních skladů byly zjištěny nadnormativní záso

by v hodnotě více než 7 miliónů Kčs, přičemž normativ podniku činí 29 miliónů Kčs. Prověrka ukázala, že z těchto nadnormativů lze odprodat materiál a výrobky za 3 664 000 Kčs jiným spotřebite lům, aniž se ohrozí zásobování podniku.

Podle dalšího závěru z prověrky se zrušily požadavky na doda vatele pro rok 1963 v hodnotě za více než 2 milióny Kčs. V investiční výstavbě byla hlavní pozornost věnována přípravě a zajištěnosti investičních akcí, snížení rozestavěnosti a urychle . nému uvádění objektů a prostředků do užívání. Politickou správ nost investiční výstavby podniku dokazuje skutečnost, že pře vážná část investic určených na výstavbu byla věnována na ge nerální opravy, modernizací a rekonstrukci strojního parku a zbytek pak na dokončení rozestavěných objektů. Prověrka základních prostředků také ukázala , že náš národní podnik může odprodat ještě v průběhu roku 1963 přebytečné zá kladní prostředky v hodnotě 2 277 000 Kčs.

Podnikový výbor strany uložil vedení podniku zapracovat vý sledky prověrky do státního plánu. Dále pak zpracovat všechny náměty z diskuse k rozvoji socialistické společnosti a iniciativní náměty a názory z prověrky. Řešení těchto otázek dává vedení 112

podniku , stranickým a odborovým orgánům přesný a konkrétní program práce a metody řízení nejen do konce roku , ale zejména pro celý příští rok.

V současné době při plnění a překračování úkolů v těžbě uhlí

musí se naši zaměstnanci vyrovnávat i s tím , že zajišťují snížení spotřeby elektrické energie , zejména v době energetických špi

ček. Podnikový výbor naší strany pro zajištění tohoto úkolu svolal široký, takřka 400členný stranický aktiv, dále pak odborové a

mládežnické funkcionáře a hospodářské pracovníky, aby je infor moval o skutečném stavu a o nutnosti snížení spotřeby elektrické energie, zejména ve špičkové době. Byla projednávána celá řada

opatření, která byla vždy zaměřována na výrobu tak , aby dochá zelo ke snížení spotřeby elektrické energie ve špičkových hodi nách v Severočeském kraji , a to mezi 8. - 9. a 18. - 19. hod . , při čemž byl kladen důraz na to , aby plnění státního plánu nebylo ohroženo .

Především byl položen důraz na to, že nesmí být jediného sou těžícího kolektivu, který by ve svém závazku nepamatoval na úsporu elektrické energie. Spotřeba elektrické energie je posuzo

vána stejně jako těžba uhlí nebo odklid zemin, je denně kontrolo vána a zahrnuta v dispečerském hlášení. Preventivní údržby vel kostrojů a dopravních mechanismů jsou prováděny na všech závo dech podle zvlášt sestaveného harmonogramu ve stanovených vzá jemně na sebe navazujících časech . Čištění dobývacích a zakla dacích strojů, které se dříve provádělo půl hodiny před skončením pracovní doby , se nyní provádí v době energetické špičky a vypí

nání strojů. Jejich čištění je prováděno po půl hodinách střídavě vždy jedna polovina provozu. Čištění strojů před skončením pra covní doby pochopitelně nyní odpadá a je tak zvýšena spotřeba

elektrické energie a zajištěn zvýšený výkon strojů mezi 13. a 14. hodinou, tedy v době , kdy jsme dříve zaznamenávali nežádoucí po kles ve spotřebě elektrické energie v mimošpičkové době. Na ústřední úpravě uhlí ze stejných důvodů a ve stejné době je

vypínáno prádlo a třídička nekvalitního uhlí v první půlhodině špičkové hodiny a drtírna a třídička kvalitního uhlí v druhé půl hodině energetické výseče.

/

Protože vzniká značně zvýšená spotřeba elektrické energie při rozjíždění elektrických 150tunových lokomotiv , byla soustředěna

pozornost dispečerů a výpravčích vlaků na vytváření zelené ulice pro vlaky , zejména ložené a ve velkých stoupáních tratí. Jsou ome zeny takzvané sólojízdy elektrických lokomotiv . Odvoz škváry z elektráren Ervěnice a Komořany je zajišťován tak , aby v době 113

energetické výseče mohl být odvoz zastaven a dopravní prostřed ky odstaveny a vypnuty, aniž byl ohrožen chod elektráren . Je přesunuta pracovní doba v kancelářích, v dílnách a ve všech jed nosměnných provozech, kde jsou elektrospotřebiče. V době ener

getických špiček nejsou používány elektrické svářecí agregáty a jsou vypínána všechna čerpadla. Tak bych mohl jmenovat ještě celou řadu, byť i drobnějších opatření. Je však třeba zdůraznit, že ke všem těmto opatřením musíme

jednoznačně říci, že jejich zajištění vyžaduje naprostou discipli novanost všech dělníků a techniků a že jakékoliv narušení a na

rušování sobeckými nebo lokálními zájmy by sebelepší záměr zne hodnotilo a narušilo by plnění závazků ušetřit minimálně 1 % elektrické energie.

Úkoly v souvislosti s úsporou elektrické energie projednaly všechny stranické a odborové organizace na našich závodech. Di. ky tomu, že se nám podařilo velmi rychle informovat a instruovat

široký aktiv funkcionářů a hospodářských pracovníků a jejich prostřednictvím pak všechny naše zaměstnance, projevily se nám

hned v prvních dnech příznivé výsledky. Dnes můžeme s uspo kojením konstatovat, že stranickým aktivem vytyčený úkol v době energetické špičky snížit zatížení o 8 až 10 megawattů spolehli

vě plníme, poněvadž v průměru snižujeme špičku mezi 8. -9. a 18. - 19. hodinou o 9 až 10,5 megawattu.

Hlavním úkolem a osou celé činnosti našeho národního podniku v současné době i v příštím roce je rozhodně pokračovat v kon

centraci výroby. Řešíme dva rozhodující úseky činnosti : specia lizaci dílen a centralizaci opravářské činnosti a centralizaci skla dové služby a dále pak důsledné řízení materiálně technického zá

sobování. Dále bude třeba podstatně zlepšit práci dopravního úse ku v jednotlivých závodech, vyřešit organizaci a nejužší místa dopravy jak mechanizací, tak i zabezpečením a průjezdnosti jed notlivých tratí , a tím současně vyřešit úkol zvýšit využití dobý vacích a zakládacích velkostrojů.

Lépe využít obrovské kapacity velkostrojů, které nahrazují de setitisíce dělnických rukou, v tom je těžiště naší činnosti. To nám také umožní, abychom nejen plnili zpevněný plán roku 1963, ale abychom jej dále rozvojem socialistické soutěže překračovali ve všech jeho ukazatelích.

Tolik jen krátce, soudružky a soudruzi , o práci havířů naše ho národního podniku , kteří jednoznačně podporují stanovisko ústředního výboru naší strany. Jsou odhodláni vždy překonat ob tíže , začít od sebe, nefňukat , ale aktivně a ofenzívně plnit vše 114

chny úkoly, stále je prověřovat, zkvalitňovat a maximálním po

dilem se tak zúčastňovat výstavby naší socialistické společnosti. ( Potlesk. ) SOUDRUH KAROL BACILEK :

Děkuji soudruhovi Ausbergrovi. Soudružky a soudruzi, přerušuji jednání na 25 minut. Upozorňuji, že volební komise se sejde v 19.30 hod . v I. patře pravého křídla Sjezdového paláce v místnosti Č. 24. Tedy volební komise v místnosti č. 24.

Ve stejnou dobu se sejde mandátová komise, to znamená a půl osmé, v místnosti Č. 26. Přerušuji jednání na 25 minut.

( Jednání znovu zahájeno v 17 hod. 12 min. ) SOUDRUH JAROMÍR DOLANSKY :

Soudružky a soudruzi, pokračujeme v jednání. Nyní promluví vedoucí delegace Komu

nistické strany Sovětského svazu soudruh Leonid Iljič Brežněv . PROJEV VEDOUCÍHO DELEGACE KSSS SOUDRUHA L. I. BREŽNĚ VA

Drazí soudruzi, přátelé ! Především mi dovolte, abych vám, delegátům XII . sjezdu Ko

munistické strany Československa, tlumočil vřelý bratrský po zdrav a srdečná přání úspěchů v práci sjezdu od Komunistické strany Sovětského svazu, jejího leninského ústředního výboru i od velkého přítele československého lidu, neúnavného bojovníka za mír a za komunismus – od Nikity Sergejeviče Chruščova .

( Bouřlivý potlesk. Všichni povstávají. Volání: » At žije Sovětský svaz ! )

Vaším prostřednictvím , drazí přátelé, zdravíme všechny komu

nisty Československa, slavnou komunistickou stranu vaší země, všechen bratrský československý lid, který pod prapory marxis

mu- leninismu s jistotou kráčí vpřed, k dovršení výstavby socia listické společnosti. ( Potlesk. ) My , komunisté, pokaždé, kdykoli se účastníme sjezdů bratr ských stran, pociťujeme radostné vzrušení, jsme hrdi na úspěchy 115

našeho komunistického hnutí a na úspěchy oné veliké věci, jíž každý z nás věnuje všechny své síly a zasvěcuje celý svůj život. Sjezdy marxisticko -leninských stran jsou nejen významnou událostí pro tu kterou stranu, ale pro celé světové komunistické

hnutí. Vždyť právě na sjezdech se vytyčují cesty našeho postupu vpřed, řeší se tu nejzásadnější otázky života společnosti, rodí se zde a zobecňuje to nové, co obohacuje naše kolektivní zkušenosti ,

naší společnou pokladnici marxismu-leninismu. : 0 vaší straně, o jejích skvělých činech bych chtěl z této vý. znamné tribuny hovořit slovy Nikity Sergejeviče Chruščova : » Ko munistická strana Československa prokázala , že je bojovou mar xisticko - leninskou stranou, pevně stojící na pozicích proletár ského internacionalismu. My, komunisté Sovětského svazu, dobře známe Komunistickou stranu Československa jako nesmlouvavé.

ho bojovníka proti kapitalistickému útlaku v letech buržoazního Ceskoslovenska, jako nadaného organizátora a vůdce revolučního protifašistického boje československých pracujících v letech druhé světové války a jako organizátora a vůdce socialistické vý . stavby v poválečném období. «

XII. sjezd Komunistické strany Československa zaujme význam né místo v dějinách strany i celé země. Jeho význam nevyplývá pouze z toho, že zhodnotí skvělé úspěchy v budování socialismu ,

jichž pracující Československa dosáhli pod vedením své rodné strany, ale i z velikosti úkolů, které strana vytyčuje pro nejbližší údobí.

V bohaté a obsažné zprávě soudruha Novotného je zevrubně ukázáno , jak velkou práci vykonala Komunistická strana Česko

slovenska, aby země zaznamenala nové, velké úspěchy ve spole čenském vývoji. Československo nyní žije a pracuje podle zákonů socialismu, dosahuje stále dalších úspěchů v boji za štěstí lidu, za další rozkvět jeho tvůrčích a duchovních sil. Chtěli bychom zdůraznit zejména význam té skutečnosti, že váš

sjezd vytyčuje nesmírně významný úkol – další rozvoj socialis tické společnosti a přípravu podmínek pro přechod k budování

komunismu. A to je, soudruzi, skutečně strhující program budo vatelské činnosti všech československých pracujících. Jsme stej

ně jako vy pevně přesvědčeni, že pro dosažení tohoto velkolepého cíle účiní lid Československa všechno, co je v jeho silách. Záru kou toho je jednota miliónů dělníků, rolníků a příslušníků pra cující inteligence, těsně semknutých kolem své rodné komunis tické strany, kolem jejího ústředního výboru , v jehož čele stojí věrný syn československého lidu, náš velký přítel soudruh An tonín Novotný. ( Potlesk. ) 116

Úspěchy československého lidu v socialistické výstavbě jsou významným přínosem k upevnění světové socialistické soustavy .

Tyto úspěchy ukazují, že Komunistická strana Československa a všechen československý lid se ctí plní svou internacionální po vinnost k pracujícím celého světa. Zkušenosti ze socialistické revoluce a socialistické výstavby

ve vaší zemi mají velký mezinárodní význam a jasně potvrzují velikou životní sílu marxismu-leninismu.

Komunistická strana Československa, jež se postavila do čela boje dělnické třídy, pracujícího rolnictva a všech pracujících re publiky , dokázala zajistit lidu vítězství socialistické revoluce bez

občanské války. Českoslovenští komunisté tak v praxi dokázali, že v současné době si může za určitých podmínek dělnická třída vybojovat moc také pokojnou cestou. Poprvé v dějinách socialis tická revoluce zvítězila v zemi, jejíž hospodářská úroveň byla vysoká už za kapitalistického řádu. Tak byla zasazena zdrcující

rána výmyslům buržoazních ideologů, kteří se snaží přesvědčit národy, že prý socialistická revoluce je možná pouze v zemích s málo vyspělým hospodářstvím. ( Potlesk. )

Pracující Československa v praxi ukázali celému světu, že so cialismus i ve vysoce vyspělé průmyslové zemi zaručuje takové tempo rozvoje, které není možné za kapitalismu. Proti předváleč né úrovni se objem průmyslové výroby ve vaší zemi zvýšil více než čtyřnásobně. V tempu rozvoje průmyslu předstihlo Českoslo vensko nejvyspělejší kapitalistické země. Produkuje dnes na jed noho obyvatele více oceli, surového železa, uhlí a cementu než takové země, jako jsou USA, Velká Británie a Francie . Těžko by chom hledali ve světě zemi, kde neznají výrobky vytvořené zlatý .

ma rukama československého pracovitého a zručného lidu. Historickým vítězstvím Komunistické strany Československa a všeho československého lidu je úspěšný přechod zemědělství na družstevní, socialistický základ. Toto vítězství vám umožnilo vy tyčit nesmírně důležitý úkol : již v příštím desetiletí pozvednout úroveň rozvoje zemědělství na úroveň průmyslu. Socialistický řád a vysoká úroveň ekonomiky zajistily česko

slovenskému lidu velké sociální vymoženosti. I vy máte ovšem své těžkosti , ale jsou to těžkosti zvláštního druhu, těžkosti růstu,

jejichž překonáváním s jistotou spějete k nepoměrně vyšší ži votní úrovni lidu, než má kterákoli kapitalistická země. Hovořil jsem už o tom, že ani v nejvyspělejších kapitalistických zemích nemá a nemůže mít pracující člověk sociální vymoženosti , jež jsou tak běžné pro pracující ve vaší zemi. Dnešní Československo názorně ukazuje, jak velké materiální 117

našeho komunistického hnutí a na úspěchy oné veliké věci, jíž každý z nás věnuje všechny své síly a zasvěcuje celý svůj život.

Sjezdy marxisticko-leninských stran jsou nejen významnou událostí pro tu kterou stranu, ale pro celé světové komunistické 1

hnutí. Vždyť právě na sjezdech se vytyčují cesty našeho postupu

vpřed, řeší se tu nejzásadnější otázky života společnosti, rodí se zde a zobecňuje to nové, co obohacuje naše kolektivní zkušenosti, naši společnou pokladnici marxismu -leninismu.

: 0 vaší straně, o jejích skvělých činech bych chtěl z této vý . znamné tribuny hovořit slovy Nikity Sergejeviče Chruščova: » Ko munistická strana Československa prokázala, že je bojovou mar xisticko -leninskou stranou, pevně stojící na pozicích proletár ského internacionalismu. My, komunisté Sovětského svazu, dobře známe Komunistickou stranu Československa jako nesmlouvavé

ho bojovníka proti kapitalistickému útlaku v letech buržoazního Ceskoslovenska, jako nadaného organizátora a vůdce revolučního

protifašistického boje československých pracujících v letech druhé světové války a jako organizátora a vůdce socialistické vý . stavby v poválečném období. «

XII. sjezd Komunistické strany Československa zaujme význam né místo v dějinách strany i celé země. Jeho význam nevyplývá

pouze z toho, že zhodnotí skvělé úspěchy v budování socialismu, jichž pracující Československa dosáhli pod vedením své rodné strany, ale i z velikosti úkolů, které strana vytyčuje pro nejbližší údobí.

V bohaté a obsažné zprávě soudruha Novotného je zevrubně ukázáno , jak velkou práci vykonala Komunistická strana Česko

slovenska, aby země zaznamenala nové, velké úspěchy ve spole čenském vývoji. Československo nyní žije a pracuje podle zákonů socialismu, dosahuje stále dalších úspěchů v boji za štěstí lidu, za další rozkvět jeho tvůrčích a duchovních sil. Chtěli bychom zdůraznit zejména význam té skutečnosti, že váš

sjezd vytyčuje nesmírně významný úkol - další rozvoj socialis tické společnosti a přípravu podmínek pro přechod k budování komunismu. A to je, soudruzi, skutečně strhující program budo vatelské činnosti všech československých pracujících. Jsme stej ně jako vy pevně přesvědčeni, že pro dosažení tohoto velkolepého

cile účiní lid Československa všechno, co je v jeho silách. Záru kou toho je jednota miliónů dělníků, rolníků a příslušníků pra

cující inteligence, těsně semknutých kolem své rodné komunis tické strany, kolem jejího ústředního výboru, v jehož čele stojí věrný syn československého lidu, náš velký přítel soudruh An tonín Novotny. ( Potlesk .) 116

Úspěchy československého lidu v socialistické výstavbě jsou

významným přínosem k upevnění světové socialistické soustavy . Tyto úspěchy ukazují, že Komunistická strana Československa a

všechen československý lid se ctí plní svou internacionální po vinnost k pracujícím celého světa. Zkušenosti ze socialistické revoluce a socialistické výstavby

ve vaší zemi mají velký mezinárodní význam a jasně potvrzují velikou životní sílu marxismu-leninismu.

Komunistická strana Československa, jež se postavila do čela boje dělnické třídy , pracujícího rolnictva a všech pracujících re publiky , dokázala zajistit lidu vítězství socialistické revoluce bez

občanské války. Českoslovenští komunisté tak v praxi dokázali, že v současné době si může za určitých podmínek dělnická třída vybojovat moc také pokojnou cestou. Poprvé v dějinách socialis

tická revoluce zvítězila v zemi, jejíž hospodářská úroveň byla vysoká už za kapitalistického řádu. Tak byla zasazena zdrcující rána výmyslům buržoazních ideologů , kteří se snaží přesvědčit národy, že prý socialistická revoluce je možná pouze v zemích s málo vyspělým hospodářstvím . ( Potlesk. ) Pracující Československa v praxi ukázali celému světu, že so cialismus i ve vysoce vyspělé průmyslové zemi zaručuje takové tempo rozvoje, které není možné za kapitalismu. Proti předváleč né úrovni se objem průmyslové výroby ve vaší zemi zvýšil více

než čtyřnásobně. V tempu rozvoje průmyslu předstihlo Českoslo vensko nejvyspělejší kapitalistické země. Produkuje dnes na jed noho obyvatele více oceli, surového železa, uhlí a cementu než

takové země, jako jsou USA, Velká Británie a Francie. Těžko by chom hledali ve světě zemi, kde neznají výrobky vytvořené zlatý. ma rukama československého pracovitého a zručného lidu.

Historickým vítězstvím Komunistické strany Československa a všeho československého lidu je úspěšný přechod zemědělství na družstevní, socialistický základ. Toto vítězství vám umožnilo vy

tyčit nesmírně důležitý úkol : již v příštím desetiletí pozvednout úroveň rozvoje zemědělství na úroveň průmyslu. Socialistický řád a vysoká úroveň ekonomiky zajistily česko slovenskému lidu velké sociální vymoženosti. I vy máte ovšem své těžkosti , ale jsou to těžkosti zvláštního druhu, těžkosti růstu, jejichž překonáváním s jistotou spějete k nepoměrně vyšší ži votní úrovni lidu, než má kterákoli kapitalistická země. Hovořil jsem už o tom, že ani v nejvyspělejších kapitalistických zemích nemá a nemůže mít pracující člověk sociální vymoženosti, jež

jsou tak běžné pro pracující ve vaší zemi. Dnešní Československo názorně ukazuje , jak velké materiální 117

a duchovní hodnoty může dát lidem vítězství socialistického řádu. Dnes už všichni uznávají, že socialistické Československo je jed ním z nejvyspělejších států na světě, a to jak ze sociálního, tak z hospodářského i kulturního hlediska. Jste právem hrdi na své úspěchy. Také my, sovětští lidé, jsme na ně hrdi a máme z nich radost stejně jako vy. Z celého srdce přejeme našim československým bratrům další velké úspěchy ve slavném díle – budování socialismu. ( Bouřlivý potlesk . ) Soudruzi!

Čím dál postupují naše země v socialistické a komunistické

výstavbě, tím většího významu nabývá naše ekonomická politika, naše schopnost rozumně a správně řídit socialistické hospodář ství. Vždyt hospodářské úspěchy socialistických zemí jsou jedním z hlavních faktorů, které světové socialistické soustavě umožňují v současné době stále více ovlivňovat vývoj soudobých dějin. Pro to Komunistická strana Sovětského svazu zaměřuje veškeré úsill pracujících SSSR na upevňování ekonomické moci země a na vy budování materiálně technické základny komunismu , neboť to považuje za splnění své internacionální povinnosti k pracujícím celého světa .

Dovolte mi, abych vám řekl několik slov o boji naší strany a

všeho sovětského lidu za splnění usnesení XXII. sjezdu KSSS . Sovětští lidé žijí a pracují v období rozvinuté výstavby komunis tické společnosti. Svou obětavou prací vytvářejí materiálně tech nickou základnu komunismu.

S potěšením můžeme konstatovat, že plány, které vypracovala naše strana, jsou v mnoha ukazatelích plněny rychleji , než jsme počítali. Nyní končí čtvrtý rok naší sedmiletky. Za tato čtyři léta

jsme počítali se zvýšením objemu průmyslové výroby o 39 % , ale zvýšili jsme ho o 45 % . A co toto číslo znamená v životě, soudru zi ? Znamená to, že naše země za tato léta nad plánované úkoly sedmiletky získala navíc 17 miliónů tun nafty , 13 miliónů tun

oceli, 35 000 traktorů a mnoho dalších, pro naše národní hos podářství životně důležitých výrobků v celkové hodnotě 28 miliard rublů. Jenom letos náš průmysl vyrobí více než za celou pová lečnou pětiletku. Investice do národního hospodářství naší země nyní, za jediný rok , převyšují jedenapůlkrát všechny investice za první a druhou pětiletku dohromady. Vidíte tedy, soudruzi, že hospodářství Sovětského svazu postupuje kupředu, a to značně rychlým tempem. ( Potlesk. )

Naše úspěchy do značné míry vyplývají i z oněch kvalitativních změn , které probíhají ve všech odvětvích sovětské ekonomiky. Socialistická výroba v naší zemi se rozvíjí na základě nejnověj. 118

ších výsledků vědy vybavovány novými sedmiletky vyrobily ráběcích strojů. Do

a techniky. Sovětské továrny a závody jsou moderními stroji a zařízením . Za čtyři roky sovětské závody na 650 000 nových kovoob výroby se stále více zavádí automatizace a

elektronika. Urychleně se rozvíjí nové průmyslové odvětví chemický průmysl, a především výroba syntetických materiálů a umělých hmot.

Rozšiřuje se těžba takových efektivních a úsporných druhů pa liva, jako je nafta a plyn. Jen v posledních dvou letech jsme zvý šili těžbu nafty o 38 miliónů tun a zemního plynu o 26 miliard krychlových metrů, to znamená více než jedenapůlkrát. Množství plynu, které jsme u nás v zemi vytěžili za tyto dva roky, nahra zuje 185 miliónů tun kamenného uhli.

Nafta a plyn zaujímají stále významnější místo v palivové bi

lanci naší země : zatímco v roce 1955 se podílely na celkové těž bě paliva 23,5 % , pak letos již 45,6 % , tvoří tedy téměř polovinu veškerého paliva. Kvalitativní změny, které probíhají v našem národním hospodář

ství, lze dokumentovat na příkladu železniční dopravy. V posled ních letech se široce rozvinula elektrifikace železnic. Nyní máme elektrifikováno 8500 km železničních tratí. Na základě nového

technického vybavení obstarávají dnes přes 60 % všech přeprav na železnicích naší země motorové a elektrické lokomotivy . To nám umožnilo podstatně zlevnit přepravní náklady , urychlit pře . pravu a zvýšit objem přepravy zboží na železnicích . Royněž zemědělství Sovětského svazu se může vykázat nema

lými úspěchy. Po opatřeních, která strana a vláda schválily v po sledních letech, se naše kolchozy a sovchozy značně upevnily . Uskutečňuje se rozsáhlý program vybavení zemědělství moderní mi stroji a hnojivy. Tato opatření již začínají přinášet výsledky . Přes špatné počasí v řadě oblastí se nám letos podařilo sklidit

9 miliard pudů zrnin. Stát mohl nakoupit přes 3,4 miliardy pudů zrnin . Je to více, než nakupoval v posledních letech. Rok od roku se zvyšuje nákup masa, mléka a jiných zemědělských produktů .

A nyní ústřední výbor naší strany vytyčil úkol již v příštím roce zvýšit nákup zrnin na 4,2-4,5 miliardy pudů. Není to úkol jednoduchý, ale všemožně se vynasnažíme, abychom ho úspěšně zvládli.

Naše strana vytyčila rozsáhly program bytové výstavby , který se nyní plní. Za čtyři roky sedmiletky jsme ve městech a dělnic kých sídlištích postavili na 9 miliónů nových bytů a na venkově téměř 2 500 000 nových domů. Znamená to, že každý čtvrtý oby 119

vatel Sovětského svazu si v tomto období zlepšil své bytové pod mínky.

Nemohu se tu podrobně zabývat úspěchy sovětské vědy a tech niky; chtěl bych jen připomenout, že velikost každé epochy a úro

veň rozvoje jejich výrobních sil je ztělesňována v takových vyni kajících objevech , které jsou jakýmsi symbolem , jakýmsi vrcho lem'úspěchů lidského myšlení. V XVIII. století to bylo objevení parního stroje, v XIX. století objevení elektřiny. XX. století při neslo civilizací jadernou energii a mohutné rakety, které člo

věku umožnily proniknout do vesmíru. Z hlediska těchto velkole Pých úspěchů soudobé vědy a techniky můžeme my, komunisté, plným právem říci, že i zde stojíme v předvoji lidstva. ( Potlesk. ) Jak často již genius sovětských vědců, dělníků, inženýrů a tech niků přiměl všechny lidi na světě, aby vzhlíželi k obloze , ne však kyůli pánubohu , ale z nadšení nad úspěchy sovětského lidu, nad činy komunistů. ( Oživení, potlesk . )

Ještě docela nedávno se nám úkol dostihnout Spojené státy

americké v hospodářském směru zdál věcí víceméně vzdálené bu doucnosti. Neuplynula však dlouhá doba, z hlediska dějin doba velmi nepatrná, a Sovětský svaz začal dostihovat a předstiho vat nejmocnější zemi kapitalistického světa nejen v tempu prů myslové výroby, ale i v absolutním přírůstku, ve faktickém ob femu výroby řady velmi důležitých druhů produkce. Náš lid, tvůr ce radostného a velkolepého života v komunismu, s jistotou hledi vstříc své budoucnosti. ( Potlesk. ) Před několika dny skončilo plenární zasedání ústředního vý.

boru Komunistické strany Sovětského svazu, které učinilo zá važné kroky k dalšímu zlepšení stranického řízení národního hos

podářství. Usnesení tohoto plenárního zasedání, prodchnutá le ninským duchem , mají sehrát vskutku historickou úlohu v budo vání materiálně technické základny komunismu, v celém velko

lepém díle vybudování komunistické společnosti v naší zemi. Tato usnesení jsou založena na směrnicích našeho velikého vůdce a učitele V. I. Lenina. » Úkol řízení státu, který je nyní jedním z hlavních úkolů sovětské moci, « řekl Lenin, » má ještě tu zvlášt nost, že nyní jde, a snad poprvé v novodobých dějinách civili

zovaných národů, o takové řízení, kdy přednostního významu na bývá ne politika, ale ekonomika. « Nová struktura výstavby řídících orgánů strany podle výrobní zásady, kterou schválilo plenární zasedání, nám umožňuje sou středit hlavní pozornost na výrobní otázky. Naše strana tuto pře stavbu provádí proto , aby zajistila konkrétnější řízení všech na

rodohospodářských odvětví. 120

Plenární zasedání stanovilo opatření směřující k lepšímu plá nování v národním hospodářství, ke zdokonalení investiční vý stavby , k zavedení pořádku do práce výzkumných a konstrukčních organizací.

Velký význam má obnovení leninských zásad organizace kon troly v socialistickém státě. Plenární zasedání se rozhodlo vytvo řit jednotnou stranickou a státní kontrolu , která se bude ve své každodenní činnosti opírat o nejširší masy pracujících. Tato kon

trola musí zajistit systematickou prověrku plnění směrnic strany a vlády, posílit státní disciplínu a socialistickou zákonnost, must pomoci straně při dalším zdokonalování řízení komunistické vý: stavby .

Usnesení listopadového plenárního zasedání ústředního výboru jsou logickým pokračováním kursu naší leninské strany, směřují. cího k vytvoření cílevědomého a uceleného systému řízení hospo

dářství země v období rozvinuté výstavby komunismu. Organizační formy řízení hospodářství, které jsme dosud uplat novali, sehrály svou kladnou úlohu. Avšak život spěje kupředu, a to, co bylo správné včera, dnes už neodpovídá novým úkolům a někdy se stává i přímou brzdou dalšího rozvoje . Mluvíme-li o nutnosti skoncovat se škodlivými důsledky kultu

Stalinovy osobnosti, nemáme na mysli pouze likvidaci a nápravu . porušování revoluční zákonnosti, ale i obnovení leninských zásad v celém životě strany a státu, překonání stagnace a konzerva tismu ve vývoji myšlení, tedy i v oblasti zdokonalování forem

státního a stranického řízení.

V naší zemi v praxi budujeme komunismus. A to znamená, že nevytváříme pouze materiálně technickou základnu nové společ nosti, ale že současně probíhají procesy dalšího rozvoje a zdoko

nalování socialistických společenských vztahů a jejich přerůstání v komunistické společenské vztahy . Jedním z velmi důležitých

aspektů těchto procesů je stále širší zapojování pracujících do řízení všech záležitostí naší země.

A právě proto listopadové plenární zasedání ÚV KSSS věno valo tak velkou pozornost dalšímu rozvoji demokratických zásad řízení hospodářství, správnému spojování odpovědnosti jednotliv ce s širokou účastí pracujících na řízení podniků. Naše strana

v tom spatřuje další rozvoj leninské zásady demokratického cen tralismu ve sféře hospodářského řízení, konkrétní krok k postup nému přechodu ke společenské komunistické samosprávě, ke spo lečnosti, která bude vysoce organizovaným společenstvím pra cujících lidí. Usnesení listopadového plenárního zasedání byla jednoznačně 121

schválena celou naší stranou , lidem celé naší země. Při uskuteč ňování těchto usnesení zaznamenáme další úspěchy v plnění vel . kolepého programu výstavby komunismu, jak ho vytyčila naše strana . ( Potlesk. ) Soudruzi !

Všichni dobře chápeme, že výstavba nového života, náš postup

ke společnému jedinému cíli – k vybudování socialismu a ko munismu

bude tím úspěšnější, čím lépe zkoordinují socialis

tické země společné úsilí v rozvíjení socialistické výroby. Široká hospodářská spolupráce mezi socialistickými zeměmi musí slou žit tomuto vysokému cíli.

Komunisté socialistických zemí se naučili hospodařit ve svých státech , rozvinuli ekonomiku, vědu a kulturu a zlepšili život lidí tak , že pracující masy dnes říkají : »Ano, komunisté mají pravdu. To, co vybudovali , je skutečně mnohem lepší než staré zřízení.« Dílo komunistů se stalo dilem , pro které žije všechno pracující obyvatelstvo zemí socialismu .

Máme nyní před sebou nové úkoly, pokud jde o sjednocení úsili socialistických zemí v rozvíjení hospodářství. Můžeme a mu síme se naučit lépe využívat předností, které nám poskytuje svě tová socialistická soustava států. Spojíme-li své úsilí, urychlíme náš postup vpřed , získáme nové možnosti pro rozvoj výrobních sil a získáme časový náskok v soutěžení s kapitalismem.

Mezinárodní dělba práce socialistických zemí je diktována ži votem , objektivními zákony ekonomického rozvoje ; zračí se v ní

stěžejní potřeby rozvoje světové socialistické soustavy – každé z jejích zemí i celé soustavy.

Jak správně zdůraznil soudruh Chruščov ve své zprávě na listo padovém plenárním zasedání ÚV KSSS , »je nezbytné spojit hos podářské a organizační úsilí všech členských zemí Rady vzájem né hospodářské pomoci , aby všechny země měly možnost využít

úspěchů soudobé vědy a techniky pro rozvoj svého hospodářství«. Československá socialistická republika se aktivně podílí na

rozvíjení široké hospodářské spolupráce všech socialistických ze mí . Pracující vaší země mají možnost na vlastní oči vidět reálné

plody této spolupráce. Je to ropovod »Družba« , který byl vybudo ván společným úsilím a kterým už proudí do Bratislavy volžská nafta ; je to dálková linka elektrického vedení » Mír« , jež spojuje energetické sítě SSSR, Československa, Maďarska a Rumunska ;

je to elektrifikovaná železniční trať, která spojuje Sovětský svaz a Československo.

S uspokojením konstatujeme , že všestranná spolupráce mezi So.

větským svazem a Československem se rozvíjí úspěšně. Za posled 122

nich 11 let vzrostl obrat zboží mezi našimi zeměmi více než tři krát . V roce 1961 jeho objem činil 1,2 miliardy rublů , což převy šuje objem zahraničního obchodu mezi tak velkými zeměmi , jako

je Velká Británie a západní Německo , a asi dvojnásobně převy. šuje vzájemný obrat zboží mezi Francii a Velkou Británií . S mezinárodní socialistickou dělbou práce se v podstatě te

prve začalo. I to , co už bylo vykonáno, však plně potvrzuje pro spěšnost a účelnost našeho úsilí v této oblasti. Zdokonalování a rozvíjení hospodářských styků mezi socialistickými zeměmi bude značně urychlovat náš postup vpřed a ještě výrazněji ukáže ná rodům světa velké přednosti socialismu. To už vskutku stojí za námahu , drazí přátelé ! ( Potlesk. ) Soudruzi ! Zpráva soudruha Novotného jasně ukázala úspěchy mírumilovné zahraniční politiky socialistických zemí. Události po

slední doby v mezinárodních vztazích naprosto jasně potvrdily správnost zahraničně politického kursu socialistických zemí, kur su směřujícího k mírovému soužití států s rozdílným společenskýın

zřízením. Tato jasná a jedině správná linie boje za pevný a trvalý mir je stále bližší a pochopitelnější nejširším masám celého svě ta. Je nedílně spjata s obranou velikých vymoženosti socialis mu, s jeho novými vítězstvími ve světě. ( Potlesk. ) Jsme svědky a aktivními účastníky velkého historického hnutí

národů za socialismus a komunismus. Byly doby, kdy kapitalisté nepřipouštěli ani myšlenku o možnosti existence socialistického státu na naší planetě, libovolně rozhodovali o tom, zda má či nemá být válka. Tyto doby , jak víme, už minuly . Bratrská ro

dina socialistických států roste a rozšiřuje se . Společenství socia listických zemí se stalo mohutnou oporou míru a svobody. Im

perialističtí agresoři v posledních letech nejednou přivedli svět na pokraj války, avšak pevné, nezlomné odhodlání socialistických zemí, mohutnost socialistického společenství, důsledná, moudrá a

pružná zahraniční politika socialistických států, podporovaná vše mi mírumilovnými silami , uchránily národy před obrovskou ka tastrofou . ( Potlesk . )

Tak tomu bylo i za krize v oblasti Karibského moře, kdy svět zvlášť reálně pocítil spalující dech raketové nukleární války. v oněch dnech se s novou působivostí projevila hluboká pevnost a rozvážnost, vrcholná moudrost našeho zahraničního politického kursu .

Americký imperialismus se pokoušel zardousit kubánskou re voluci, odejmout hrdinnému kubánskému lidu nezávislost a svo bodu , které si vybojoval , vzít mu právo , aby budoval svůj život tak , jak sám chce. Připravoval se ozbrojený vpád na Kubu. Kubánský 123

lid statečně povstal na obranu své vlasti, svých revolučních vymo žeností.

Svět prožil koncem října neklidné dny. Události se bleskově vy víjely. Agresoři uvedli lidstvo na pokraj války. Vyvstal úkol uhájit revoluční vymoženosti kubánského lidu a nedovolit přitom agresívním silám USA , aby rozpoutaly světovou termonukleární válku. V této složité a hrozivé situaci sovětská vláda a naše stra

na za pevné a aktivní podpory bratrských stran a vlád dalších socialistických států , především členských zemí Varšavské smlou

vy , postupovaly leninsky rozhodně a zároveň leninsky pružně a projevovaly přitom vrcholnou rozvážnost. A vytčené úkoly byly úspěšně splněny.

Kubánská križe byla vyřešena na základě rozumného kompro misu s vládou Spojených států. Tak byly uhájeny zájmy míru a socialismu , zájmy kubánské revoluce. ( Potlesk. ) Politika Sovět .

ského svazu a dalších socialistických států znovu vyvstala před očima lidstva jako hlavní, nejspolehlivější přehrada v cestě agre sívních záměrů imperialistů . Národy všech zemí , vlády mnoha států vyjádřily hluboký dík Sovětskému svazu, jeho komunistické straně, vládě a osobně Nikitovi Sergejeviči Chruščovovi za moud ré a rozhodné kroky na obranu nezávislosti Kuby a světového mí ru . ( Potlesk. ) Komunistická strana Československa, vláda a lid Českosloven ska, jak ukázala zpráva soudruha Novotného , byly za velmi ostré mezinárodní krize plně zajedno s akcemi KSSS a sovětské vlády. Soudruh Novotný zdůraznil, že československý lid , komunistic ká strana a vláda vřele podporují kubánský lid , jeho svobodu a nezávislost a plně schvalují postup sovětské vlády při likvidaci krize v oblasti Karibského moře .

Chtěl bych vám, drazí přátelé, říci , že naše strana a sovětský lid si vysoce váží této bratrské internacionální solidarity. ( Po tlesk . )

Mírové ukončení kubánské krize, jak je vidět , však nevyhovuje

všem . Výbojné reakční kruhy Spojených států, zaslepené svou ne návistí ke komunismu, stále ještě nemohou klidně myslet na to, že kubánská revoluce žije, že lidstvo překonalo krizi bez války.

To jistě nikoho neudivuje, neboť agresívní podstata imperialismu je všeobecně známa. Podivné je však něco jiného : najdou se lidé, například ve vedení Albánské strany práce, kteří si říkají mar xisté a přitom zřejmě litují, že se podařilo uhájit kubánskou re voluci bez vojenského konfliktu. Je to podivné a obludné , soudru zil Tito lidé pomlouvají naši leninskou stranu za to , že nedovo 124

lila nejagresívnějším silám imperialismu vyprovokovat světový vá. lečný konflikt. Neodpovědní křiklouni z Tirany, kteří za kubánské revoluce

v podstatě neudělali nic na podporu revoluční Kuby, dnes, když

zostření pominulo, výbojně vykřikují do světa a pokoušejí se ujis tit každého, že právě oni jsou nejvěrnějšími a nejspolehlivějšími přáteli kubánského lidu, že jsou nejstatečnějšími a nejneohroženěj šími revolucionáři. Podle nich by nejlepší pomocí Kubě bylo vy:

stavit ji úderu amerických zbraní a zavléci všechny země socia listického tábora a celý svět do výhně termonukleární války. Ta kové s odpuštěním »rady« a poučení může dávat jen ten, kdo vů. bec nerozumí marxismu, kdo se vůbec nevyzná v soudobé mezi: národní situaci.

Ne, soudruzi, my, komunisté, vidíme svou svatou povinnost v tom, abychom, jak je to uvedeno v dokumentech moskevských porad bratrských stran, už v současné epoše zbavili lidstvo přízra

ku nové světové války. Nesmíme se dát vyprovokoyat. Pohlížíme na věci reálně a dobře chápeme, že dnes, kdy jsou ve světě dvě světové soustavy, je třeba jednat tak, abychom při pevné a dů sledné obraně zájmů socialismu a při pomoci národům , které se pozvedly k osvobozeneckému boji, nepřipustili rozpoutání nové světové války. To je naše pevné stanovisko. ( Bouřlivý potlesk .).

Podporovali jsme a budeme všestranně podporovat Kubu, její hrdinný lid , její revoluční vládu v čele se skvělým synem ku bánského lidu soudruhem Fidelem Castrem. ( Bouřlivý potlesk,

volání » At žije Kuba!« . ) Kuba dobře ví, že Sovětský svaz a další bratrské socialistické země s ní byly, jsou a budou. Věc, za kte

rou bojuje Kuba , boj za svobodu, nezávislost a rovnoprávnost , za mír a socialismus je nepřemožitelná. (Potlesk .) Právo Kuby na samostatnou cestu společenského vývoje je její svaté právo. So:

cialistická Kuba bude žít a zářit jako maják svobody , na jehož obranu se stavějí pokrokové, svobodymilovné síly celého světa,

všechno, co je na světě nejlepšího a nejčestnějšího ! Soudruzi !

Krize v oblasti Karibského moře , která mohla svět uvrhnout do zkázy , naprosto přesvědčivě ukázala , že je třeba dohodnout se na řešení aktuálních mezinárodních problémů, nechce-li se lidstvo znovu ocitnout na pokraji propasti raketové nukleární války. Nelze dále otálet s řešením problému všeobecného a úplného odzbrojení. Vyřešení této otázky může a musí poskytnout náro

dům spolehlivé záruky míru a bezpečnosti. Je třeba důsledně usi lovat také o další konstruktivní opatření pro upevnění světového míru . Mezi tato opatření patří zákaz nukleárních zbraní a pře. 125

devším jejich zkoušek, likvidace zahraničních vojenských zákla den na cizích územích, vytvoření bezatomových pásem v Evropě,

v Asii, v Africe a v dalších částech světa, uzavření paktu o ne útočení mezi zeměmi NATO a Varšavské smlouvy a další prospěš né kroky ke zmírnění mezinárodního napětí. Krize v oblasti Karibského moře byla sice rozumně vyřešena,

avšak situace v Evropě nadále zůstává jasně nenormální. Napětí tu vzniká hlavně proto, že s Německem nebyla uzavřena mírová smlouva . 1

Národy Sovětského svazu, Československa a Polska, stejně ja ko národy dalších evropských zemí, které utrpěly hitlerovskou

agresí, mají obzvláště zájem na tom, aby byla vybudována spo lehlivá přehrada proti drzým choutkám západoněmeckých mill taristů, kteří se netají svými úmysly změnit mapu Evropy a zno vu vztáhnout ruku po území sousedních států .

Pevně a rozhodně podporujeme oprávněné požadavky národů, aby byly zmařeny zločinné úklady sil, které hrozí svou provokač ní činností, jež může vést k vzplanutí nového válečného požá. ru. Spolu s ostatními mírumilovnými národy soudíme , že mírová smlouva s Německem může definitivně skoncovat s druhou svě

tovou válkou. Musí být normalizována situace v západním Berli ně , a to tak, že západní Berlín bude prohlášen za svobodné demi litarizované město . Západní Berlín musí konečně přestat být zdro jem nebezpečného napětí v Evropě a na celém světě. Soudruzi !

Bojovým programem světového komunistického hnutí, základem

jeho semknutosti a jednoty jsou dnes Deklarace a Prohlášení schválené v roce 1957 a v roce 1960 na moskevských poradách představitelů komunistických a dělnických stran. Tyto dokumenty byly vypracovány na základě kolektivních zkušeností komunistic kých stran celého světa . Vyzbrojily komunisty všech zemí nový . mi , velmi důležitými závěry vyplývajícími ze současné situace ve světě . Jasně ukázaly další cestu boje za naše velké cíle. Události posledních let přesvědčivě ukázaly správnost závěrů obsažených v těchto významných dokumentech tvůrčího marxis mu- leninismu. Důsledné uskutečňování idejí Deklarace a Prohlá -

šení, jejich neochvějná obrana proti všem útokům a pokusům dog matiků a revizionistů o falšování, to je dnes stěžejní věcí všech komunistů. To je nejdůležitější podmínkou vítězného postupu vpřed v našem společném velkém boji za vítězství socialismu a ko munismu, za národní osvobození všech národů, za osvobození lid. stva od hrozby světové termonukleární války . ( Potlesk. ) Komunistická strana Sovětského svazu považuje za svou svatou 126

povinnost vytrvale a aktivně bojovat za utužení semknutosti všech komunistických stran na jedině správném, marxisticko-leninském základě, který nám poskytují zásadní mezinárodní dokumenty sou dobého komunistického hnutí .

Jako komunisté všech zemí, i my si vysoce vážíme velkého pří

nosu Komunistické strany Československa, jednoho z osvědčených bojových oddílů světové armády komunistů, k boji za čistotu mar xisticko-leninských idejí a za jednolitost řad bratrských stran . ( Potlesk .) Soudruzil

Svazky bratrského přátelství mezi národy Sovětského svazu a Československa jsou stále pevnější. Komunistická strana Sovět

ského svazu a Komunistická strana Československa se plně sho dují v názorech jak na otázky vnitřního rozvoje svých zemí, tak i na nejdůležitější mezinárodní problémy. Naše strany se vždy plně shodovaly v pojetí otázek našeho společného boje za mír a socialismus.

Přátelství československého a sovětského lidu, jednota našich stran obstály ve zkouškách v dobách komplikované mezinárodní situace, v období výpadů revizionistů, dogmatiků a sektářů , v do

bách zuřivých útoků temných sil imperialismu na komunistické hnutí , sil pokoušejících se oslabit naši jednotu. Naše přátelství

je pevné a nerozborné. Takové bude vždycky. ( Bouřlivý potlesk, přecházející v ovace. Delegáti skandujt: » Se Sovětským svazem na věčné časy!« ) Dovolte mi, abych delegáty XII . sjezdu , všechny českosloven ské komunisty a všechen československý lid ujistil , že komunis té Sovětského svazu, sovětský lid i nadále budou vašimi věrnými přáteli a spolu s ostatními bratrskými stranami , se všemi národy , které budují socialismus , budou obětavě bojovat za vítězství na šeho společného velikého díla – za vítězství míru, socialismu a komunismu. ( Bouřlivý potlesk, volání » Ať žije Sovětský svaz !« . )

Dovolte mi, soudruzi, abych přečetl pozdrav ústředního výboru KSSS XII. sjezdu Komunistické strany Československa.

POZDRAV ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSSS XII . SJEZDU

KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu jménem komunistů a všeho sovětského lidu posílá delegátům XII . sjezdu,

československým komunistům a všem pracujícím Československé socialistické republiky vřelý bratrský pozdrav a přeje sjezdu úspěch v práci. ( Bouřlivý potlesk . )

Komunistická strana Československa přichází na svůj XII . sjezd

s významnými úspěchy v budování nového života . Pod jejím osvěd čeným vedením vybudovaly národy Československa socialismus, jejich země zaujala místo mezi nejpřednějšími státy světa s vyspě

lým hospodářstvím a kulturou, s vysokou životní úrovní obyvatel stva. Pracující Československé socialistické republiky dnes úspěš ně plní úkoly výstavby rozvinuté socialistické společnosti a pří pravy přechodu ke komunismu.

Zkušenosti Československa přesvědčivě ukazují, že vítězství no vého , socialistického společenského zřízení poskytuje rozvoji ma teriálních a duchovních sil lidu neomezené pole. Vaše úspěchy

v socialistické výstavbě znovu přesvědčivě ukazují celému světu veliké přednosti socialismu. Díky těmto vítězstvím stále více vzrůs tá a upevňuje se mezinárodní autorita a vliv Československé socia

listické republiky. Socialistické Československo vystupuje na me zinárodním fóru jako aktivní bojovník za trvalý mír a bezpeč nost .

Českoslovenští komunisté tvořivě aplikují marxisticko -leninské učení na konkrétní podmínky své země , dovedně využívají kolek tivních zkušeností bratrských stran v socialistické revoluci a ve výstavbě socialismu.

Komunistická strana Československa je bojovým oddílem mezi národního komunistického hnutí. Pevně zastává zásady marxis mu - leninismu , rozhodně hájí a uplatňuje leninské zásady proletář ského internacionalismu. Českoslovenští komunisté aktivně bojují proti všem projevům revizionismu , sektářství a dogmatismu , vě

nují všechny síly upevňování jednoty zemí socialistického spo lečenství a mezinárodního komunistického hnutí ve jménu vítěz ství naší velké věci .

Komunistická strana Sovětského svazu a všechen sovětský lid

dobře vědí , že v československém lidu a v jeho komunistické stra 128

ně mají osvědčeného přítele, spolehlivého a neochvějného spojen ce na věčné časy .

Z celého srdce , drazí soudruzi, vám přejeme velké úspěchy v plnění usnesení XII. sjezdu, ve výstavbě socialismu a komunis mu, v boji za trvalý mír a přátelství mezi národy . Ať žije Československá socialistická republika a její nadaný pra covitý lidl (Potlesk .)

Ať žije zocelený předvoj československých pracujících

slavná

Komunistická strana Československa! ( Potlesk. ) Nechť sílí a rozvíjí se věčné nerozborné sovětsko -českosloven

ské přátelství a spoluprácel ( Potlesk . ) Ať žije jednota a semknutost zemí socialistického společenství a celého světového komunistického hnutí. ( Potlesk. )

Ať žije marxismus- leninismus ! ( Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk. Volání: » Ať žije Sovětský svaz! « ) OSTREDNI VYBOR

KOMUNISTICKE STRANY SOVET SKBHO SVAZU

SOUDRUH JAROMIR DOLANSKY :

Děkuji soudruhu Brežněvovi za pozdravný projev, za předání po zdravu a daru Komunistické strany Sovětského svazu. Soudružky a soudruzi, končím první den zasedání XII . sjezdu. Zítřejší jednání bude zahájeno v 9 hodin ráno . Delegáti se do. staví do Sjezdového paláce v 8 hodin 30 minut. Prosím soudruha Knížku , aby se připravil jako první do zittej ší diskuse .

( První den jednání skončil v 18 hod. 21 min. )

5 XII. sjezd

1

1

DRUHÝ DEN

SJEZDOVÉHO JEDNÁNÍ 5. PROSINCE 1962

1

1

JEDNÁNÍ DNE 5. PROSINCE 1962

Diskuse : soudruh Jaroslav Knížka, východoslovenská krajská organi zace KSS , soudruh Antonín Krček, pražská městská organizace KSČ. Zdravice Československé strany lidové, přednesená dr. Josefem Ploj harem.

Diskuse : soudruh Václav Pištěk, jihočeská krajská organizace KSČ, soudruh Stanislav Chadim, západočeská krajská organizace KSC, sou druh Václav Kučera, východočeská krajská organizace KSČ. Zdravice Československé strany socialistické, přednesená dr. Aloisem Neumannem .

Diskuse : soudruh Eduard Červený, jihočeská krajská organizace

KSČ, soudruh Jiří Henrych, soudruh Josef Němec, středočeská kraj ská organizace KSC.

Zdravice Strany slovenské obrody , přednesená dr . Jozefem Kyselým Diskuse : soudruh Josef Trousil, severomoravská krajská organizace

KSČ, soudruh Martin Vaculík, jihomoravská krajská organizace KSČ, soudruh Jaromír Dolanský, soudruh Viliam Koch, západoslovenská krajská organizace KSS. Pionýrská zdravice XII . sjezdu KSČ.

Pozdravy hostů : soudruh Edvard Gierek, člen politického byra a ta jemnik ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany , soudruh

Gustav Ansart, kandidát politického byra Francouzské komunistické strany, soudruh Wu Siu-čchuan, člen ústředního výboru Komunistické strany Číny . Diskuse : soudruh Jaroslav Miska, severomoravská krajská organi zace KS ”.

Zdravice Strany slobody , přednesená Michalem Žákovičem.

Pozdravy hostů : soudruh Friedrich Ebert, člen politického byra Jed notné socialistické st . any Německa , soudruh José Augustino Gonza .

les, zástupce generálního tajemníka Komunistické strany Chile, sou druh Njoto , místopředseda Komunistické strany Indonésie, soudrun 133

Ivan Michajlov, člen politického byra Bulharské komunistické strany . Diskuse : soudruh Jiří Antoš, pražská městská organizace KSČ, sou druh Jan Večera, jihomoravská krajská organizace KSČ. Pozdravy hostů: soudruh Bert Ramelson, člen výkonného výboru Ko munistické strany Velké Británie, soudruh Martin Rodríguez , člen po litického byra Paraguayské komunistické strany . -

Diskuse : soudruh František Šorm, pražská městská organizace KSČ.

( Jednání zahájeno v 8 hod. 59 min. )

SOUDRUH OTAKAR SIMONEK :

Soudružky a soudruzi, zahajuji druhý den sjezdového jednání. Na náš sjezd se dostavil delegát Komunistické strany Norska,

člen politického byra a tajemník ústředního výboru Willi Amund sen. ( Potlesk. ) Vítáme ho co nejsrdečněji na našem XII . sjezdu. Soudruzi , dále se dostavil delegát Irácké komunistické strany soudruh Ahmed Abbas. ( Potlesk. ) Vítáme ho rovněž co nejsrdeč něji.

Dále se dostavil na náš sjezd vedoucí delegace Komunistické

strany Bolívie, člen sekretariátu jejího ústředního výboru, soudruh Raul Ruíz Gonzales. ( Potlesk. ) Soudruzi, dále se na sjezd dostavila delegace Libanonské komu

nistické strany. ( Potlesk. ) Vítáme ještě jednou co nejsrdečněji všechny delegace na našem sjezdu. Soudruzi, nyní budeme pokračovat v diskusi. Slovo má soudruh Jaroslav Knížka, ředitel Východoslovenských železáren, připraví se soudruh Antonín Krček.

SOUDRUH JAROSLAV KNÍŽKA, východoslovenská krajská organizace KSS

Vážené soudružky a soudruzi, těžiště předsjezdové diskuse o výhledech rozvoje naší socialis

tické společnosti ve Východoslovenském kraji bylo v řešení těch velkých změn, ke kterým na základě socialistické metody budo

vání národního hospodářství v našem kraji dochází. Šlo především o řešení otázek nejúčinnějšího využívání přírodního bohatství, ma teriálních zdrojů a zdrojů pracovních sil našeho kraje .

Výsledky diskuse nesporně dokazují, že přestavbou našeho kra je na průmyslově zemědělskou oblast dochází ke změnám i v myš.

lení pracujících , které se orientuje především na tyto otázky. Úko ly , které nám byly uloženy XI . sjezdem, vybudování nového hutní

ho závodu vybaveného válcovnou širokých pásů , a tím vzniklé in vestice v průmyslu , dopravě , zemědělství znamenají nejen ekono

mické vyrovnání českých a slovenských krajů , ale i zajištění pod mínek pro další rozvoj našeho národního hospodářství. Včasné uvedení železáren na východním Slovensku do provozu 135

.

v roce 1970 zajistí podstatnou část produkce oceli celého státu a Východoslovenské železárny se stanou hlavním článkem ve změně struktury hutní výroby . Zajištění dostatečného množství

plechů pro naše strojírenství umožní řešit jeden z rozhodujících článků efektivnosti našeho národního hospodářství, zvýší úspory kovů především ve strojírenské výrobě podstatným snížením ko vového odpadu, zvýší produktivitu práce zaváděním vyroby v lin kách a konečně

-

umožní nám ekonomickou nezávislost na ka

pitalistických státech v dovozu plechů.

V projektech je nová technika a technologie spojena s podstat ným zvýšením produktivity práce a snížením vlastních nákladů. Těchto výsledků bylo dosaženo na základě těsné spolupráce na šich a sovětských odborníků, použitím osvědčených typů sovět ských zařízení a širokou technickou pomocí během projektování.

Naši projektanti spolu s konstruktéry strojírenských podniků při projektování Východoslovenských železáren znovu prokázali svou technickou zdatnost. Celkové řešení a výrobní ukazatelé po tvrzují, že Východoslovenské železárny budou nejen nejmoderněj ším hutním závodem, ale také závodem vysoce efektivním . Tak například ve srovnání s našim nejmladším a dnes nejlepším hut ním závodem, Novou. hutí Klementa Gottwalda, budou náklady na

1 tunu koksu ve Východoslovenských železárnách činit 93 % , sú rového železa 73 % a surové oceli dokonce jen 66 % nákladů Nové huti , a to na základě nové technologie výroby v kyslíkových kon

vertorech. Vykazovaná rentabilita 24,1 % , návratnost sedm a tři čtvrtě roku po ukončení výstavby a plného náběhu kapacit podtr huje efektivnost výstavby a současně upozorňuje na nutnost jejího

dokončení v nejkratších lhůtách . Proto také krajská organizace strany od samého počátku výstavby věnovala mimořádnou pozor

nost vybudování stavebních organizací a vytvoření podmínek pro pracovníky na výstavbě i pro všechny ostatní, kteří do Východo slovenského kraje přicházejí, aby nám na kterémkoli úseku po mohli . Znamenalo to zabezpečit trvalý kádr kvalifikovaných pra covníků a zajistit pro ně byty a veškeré kulturní a sociální služby. Naše vysoké školy, především Vysoká škola technická, Univer

sita Pavla Josefa Šafaříka a vyšší průmyslové školy všech směrů nám pomáhají zajišťovat potřebné technické kádry , a zároveň umožňují starším pracovníkům , aby si zvyšovali odbornou kvali

fikaci . Dnes v našem kraji studuje na průmyslových školách 9773 žáků , z toho při zaměstnání 4623 , a na Vysoké škole technic

1876 posluchačů, z nichž 27 % využívá mimořádných forem studia. Výstavbou dalších bytových jednotek na pohotovostních sídliš tích v Šaci bylo zajištěno hromadné ubytování pro 7000 pracovní 136

ků. Závodní jídelny , kulturní domy, poliklinika a připravená vý. stavba sportovního areálu a domu služeb vytváří dnes vhodné pro středí pro odpočinek pracujících . V městě Košicích pak bylo zajiš těno ubytování rodin budovatelů i budoucích hutníků v nových moderních sídlištích. Výstavbou Košic počet obyvatelstva do roku 1970 vzroste na dvojnásobek a město bude mít přibližně 160 000 obyvatel. Řešením komunikační sítě v oblasti železáren a vybudo váním stavební základny byly vytvořeny předpoklady pro úspěšné splnění úkolů na našem staveništi. Trvalý růst kvalifikace pracujících na výstavbě se projevuje již

nyní ve výsledcích. Hodnotíme- li provedené práce na výstavbě žele záren od zahájení v lednu 1960, pak můžeme XII. sjezdu hlásit, že stanovené věcné úkoly plníme. Do konce letošního roku bude pro

vedeno stavebních prací zhruba za 1 miliardu korun. Za touto část kou se skrývá obětavost a iniciativa tisíců pracujících, jichž vět

šina na stavbě tak technicky náročné dosud nepracovala. Na stav bě je 20 brigád socialistické práce, 290 kolektivů soutěžících o ten to titul, 140 kolektivů soutěžících o název XII. sjezdu KSČ, a celá

stavba soutěží o název XII. sjezdu KSČ. 7500 pracovníků z vý. chodního, západního a středního Slovenska v soudružské spolu

práci s pracovníky českých zemí přímo uskutečňuje usnesení XI. sjezdu Komunistické strany Ceskoslovenska. 7 mil. 600 tisíc kubí. ků provedených zemních prací, 92 km vleček, 67 km betonových

silnic, 196 km podzemních rozvodů a vysoká rozestavěnost vlast ních výrobních objektů jsou toho nejlepším důkazem. Je vybudo ván základ koksové baterie, základ vysoké pece a byla zahájena montáž ve studených válcovnách a na teplárně. Vezmeme- li v úvahu , že výrobní plocha válcoven je 22 ha a že v současném období máme hrubé stavby a před uzavřením výrobní

plochy o rozloze 10 ha, k výrobním a skladovým úkolům bylo pře dáno již 7,6 ha hal, pak je třeba vyzdvihnout práci našich stavba řů, kteří těchto výsledků dosáhli nejen obětavostí pracovníků, ale

i za pomoci vysoké mechanizace a montážního způsobu provádění stavebních prací. Slova soudruha Dolanského, že Východosloven ské železárny se nedají postavit zednickou lžicí, jsme si vzali k srdci a plně uplatňujeme novou techniku a nové formy práce při výstavbě. Vždyť v hale ústředních mechanických dílen o ploše 40 000 krychlových metrů byla 13 měsíců po započetí stavebních

prací na nevybaveném staveništi zahájena již výroba ocelových konstrukcí'v červenci 1961 a do konce roku 1961 vyrobena ocelo vá konstrukce pro definitivní mostárnu o ploše 24 000 čtverečních metrů. V těchto dnech již předáváme výrobě kompletně vybavenou definitivní mostárnu. 137

Nové metody výstavby nám umožnily, aby byla stavba prová děna hospodárně, bez provizorního zařízení staveniště, především využíváním definitivních objektů šaten, umýváren, kuchyní, ad ministrativních budov. Vladimirské a zlepšovatelské hnutí se

projevuje v dalších úsporách, které jsou od začátku výstavby vy kazovány ve výši 15 mil. korun bez snížení jakosti a vybavenosti

objektů. I při věcném plnění a úspěších v provádění stavebních prací jsme si vědomi řady nedostatků , které se ještě na našich

staveništích vyskytují. Je to zejména pomalé dokončování objektů, roztříštěnost sil a prostředků a nedostatek kvalifikovaných pra covníků pro řemeslné práce. Příčina je v chybách organizace a

řízení prací. Tyto nedostatky musíme sami v nejkratší lhůtě od stranit. Byli jsme si vědomi toho , že takováto stavba přinese s se bou řadu potíží a problémů, které bude nutno řešit těsnou sou družskou spoluprací. Je to proto , že Východoslovenské železárny

svou velikostí, rozsahem, technickou a organizační náročností se od prvopočátku staly nedílnou součástí našeho národního hospo dářství. Je proto pochopitelné, že se v jejich výstavbě obrážejí všechny současné problémy našeho národního hospodářství a že Východoslovenské železárny tyto problémy přímo ovlivňují. A z to

ho hlediska je třeba k řešení problémů výstavby Východosloven ských železáren přistupovat.

Jde především o zajišťování strojních dodávek, kde některé ne vyjasněné otázky způsobují, že původní termíny výstavby je nutno odsunout. Soudíme , že příčiny nejsou v nedostatku kapacity nebo v nedostatku materiálu pro výrobu. Vždyť ústřední výbor naši strany od začátku označuje výstavbu Východoslovenských železá ren za hlavní článek rozvoje národního hospodářství, a měly být pro ni zajištěny jak kapacita, tak i materiál. Základním pro

blémem zůstává řádná organizační příprava, rozplánování a roz pis úkolů na každého pracovníka, ať již na stavbě nebo ve stroji renském závodě. Časté změny v plánu a některé vztahy mezi od běrateli a dodavateli jsou toho důkazem .

V takových případech nemůžeme mluvit o autoritě plánu ani o jeho organizátorské funkci při uskutečňování rozvoje národního hospodářství. Projekt organizace výstavby dává vlastní výstavbě

pevný řád, který musí být respektován nejen plánovacími orgány investiční výstavby spolu se zajištěním příslušných bilancí, ale také výrobními podniky. Původní projekt organizace výstavby byl narušen , neboť nové termíny, mimo válcovnu za studena a teplár: nu, nebyly dosud stanoveny, ale vycházíme-li z potřeb a možností vyplývajících z referátu soudruha Novotného, pak je nutno uza vřít výstavbu hutního cyklu do konce roku 1965. Chceme- li zajistit 138

ve Východoslovenských železárnách již v roce 1970 podstatnou část celé naší výroby ocele, pak to vyžaduje, aby počínaje rokem 1965 byly vytvořeny předpoklady pro plynulou výrobu. Jinak niůže dojít k vážnému narušení technologického cyklu a nehospodárné

výrobě, která při velkých objemech výroby znamená mimořádně velké ztráty , a to v první řadě ve strojírenství. Odsunutí výstavby o jeden rok by znamenalo, že v roce 1966 by nedostalo naše stro

jírenství statisíce tun potřebného plechu. Soudíme, že takovýmto ztrátám bychom měli společně zabránit , a proto prověřujeme všechny možnosti, aby plný hutní cyklus byl zajištěn v roce 1965. Zajištění výstavby Východoslovenských že lezáren se zúčastňuje 12 generálních dodavatelů a 47 finálních

dodavatelů. Rozhodujícím dodavatelem jsou Vítkovické železárny a Závody V. I. Lenina v Plzni. Ukazuje se, že i když dodávky strojů a zařízení pro Východoslovenské železárny jsou velmi znač ného rozsahu a technicky náročné, přece jenom ponechávají mož

nost při jejich zajištění plnit ostatní důležité úkoly. Výstavba Vý. chodoslovenských železáren vyžaduje zhruba 2,5 % roční finální produkce našeho strojírenství, což jistě není podstatná část a je

ji možno zajistit. V detailu rok 1963 ukazuje, že právě generální dodavatelé, kteří prohlašují, že nemohou zajistit dodávky , nejsou tak zatíženi výrobou pro Východoslovenské železárny. Tak napří klad Závody V. I. Lenina v celkové dodávce 372 mil. Kčs v roce 1963 zajišťují ve vlastní výrobě pouze 58 mil. Kčs, tj. 16 % . Pod statnou část 173 miliónů korun tvoří dovoz ze Sovětského svazu.

A Sovětský svaz, který dodává pro oblast válcoven asi 20 % tech nického zařízení, plní své dodávky vzorně a na válcovně za stu dena pod vedením sovětského šéfmontéra již montujeme.

Vítkovické železárny v roce 1963 z celkové dodávky 145 miliónů korun vyrábějí pouze 40 miliónů korun, tj . 27,6 % . Slibují sice, že zvýší dodávky v příštích letech, přitom však výroba pro Východo slovenské železárny v roce 1963 ve Vítkovicích činí zhruba 4 % jejich roční strojírenské výroby. Tento stav ukazuje na základní nedostatek, kterým je příprava výroby. Svědčí o tom sama projek

tová příprava. Přestože v zadávacích projektech je už zpracována dokumentace na 68 % celé výstavby a prostavěno je pouze 16 % , podstatně zaostává zpracování prováděcích projektů, zejména technologie. Celá situace ukazuje, že problémy , které se projevily v zajišťování dodávek pro Východoslovenské železárny, mají svůj

původ v nedostatečné přípravě a rozplánování zakázek. Mnohdy se projeví lokální zájem podniku v lehčím zajišťování zaběhnuté výroby než technicky náročných a nových typů strojního zařízení. Chybu spatřujeme v tom, že zajišťování a rozplánování hlavních 139

Nové metody výstavby nám umožnily, aby byla stavba prová děna hospodárně, bez provizorního zařízení staveniště, především využíváním definitivních objektů šaten, umýváren, kuchyní, ad

ministrativních budov. Vladimirské a zlepšovatelské hnutí se projevuje v dalších úsporách, které jsou od začátku výstavby vy kazovány ve výši 15 mil. korun bez snížení jakosti a vybavenosti

objektů . I při věcném plnění a úspěších v provádění stavebních prací jsme si vědomi řady nedostatků, které se ještě na našich

staveništích vyskytují. Je to zejména pomalé dokončování objektů, roztříštěnost sil a prostředků a nedostatek kvalifikovaných pra covníků pro řemeslné práce. Příčina je v chybách organizace a

řízení prací. Tyto nedostatky musíme sami v nejkratší lhůtě od stranit. Byli jsme si vědomi toho , že takováto stavba přinese s se bou řadu potíží a problémů, které bude nutno řešit těsnou sou.

družskou spoluprací. Je to proto, že Východoslovenské železárny svou velikostí, rozsahem, technickou a organizační náročností se od prvopočátku staly nedílnou součástí našeho národního hospo dářství. Je proto pochopitelné, že se v jejich výstavbě obrážejí všechny současné problémy našeho národního hospodářství a že Východoslovenské železárny tyto problémy přímo ovlivňují. A z to

ho hlediska je třeba k řešení problémů výstavby Východosloven ských železáren přistupovat.

Jde především o zajišťování strojních dodávek, kde některé ne vyjasněné otázky způsobují, že původní termíny výstavby je nutno odsunout. Soudíme, že příčiny nejsou v nedostatku kapacity nebo v nedostatku materiálu pro výrobu. Vždyť ústřední výbor naší strany od začátku označuje výstavbu Východoslovenských železá ren za hlavní článek rozvoje národního hospodářství, a měly být pro ni zajištěny jak kapacita , tak i materiál. Základním pro blémem zůstává řádná organizační příprava, rozplánování a roz pis úkolů na každého pracovníka, at již na stavbě nebo ve stroji renském závodě. Časté změny v plánu a některé vztahy mezi od běrateli a dodavateli jsou toho důkazem.

v takových případech nemůžeme mluvit o autoritě plánu ani o jeho organizátorské funkci při uskutečňování rozvoje národního

hospodářství. Projekt organizace výstavby dává vlastní výstavbě pevný řád, který musí být respektován nejen plánoyacími orgány

investiční výstavby spolu se zajištěním příslušných bilancí, ale také výrobními podniky. Původní projekt organizace výstavby byl narušen , neboť nové termíny , mimo válcovnu za studena a teplár: nu, nebyly dosud stanoveny, ale vycházíme-li z potřeb a možností

vyplývajících z referátu soudruha Novotného, pak je nutno uza vřít výstavbu hutního cyklu do konce roku 1965. Chceme-li zajistit 138

ve Východoslovenských železárnách již v roce 1970 podstatnou část celé naší výroby ocele, pak to vyžaduje, aby počínaje rokem 1965 byly vytvořeny předpoklady pro plynulou výrobu. Jinak miůže dojít k vážnému narušení technologického cyklu a nehospodárné výrobě, která při velkých objemech výroby znamená mimořádně

velké ztráty , a to v první řadě ve strojírenství. Odsunutí výstavby o jeden rok by znamenalo, že v roce 1966 by nedostalo naše stro jírenství statisíce tun potřebného plechu. Soudíme, že takovýmto ztrátám bychom měli společně zabránit , a proto prověřujeme všechny možnosti, aby plný hutní cyklus byl zajištěn v roce 1965. Zajištění výstavby Východoslovenských že lezáren se zúčastňuje 12 generálních dodavatelů a 47 finálních

dodavatelů . Rozhodujícím dodavatelem jsou Vítkovické železárny a Závody V. I. Lenina v Plzni. Ukazuje se, že i když dodávky strojů a zařízení pro Východoslovenské železárny jsou velmi znač

ného rozsahu a technicky náročné, přece jenom ponechávají mož nost při jejich zajištění plnit ostatní důležité úkoly. Výstavba Vý.

chodoslovenských železáren vyžaduje zhruba 2,5 % roční finální produkce našeho strojírenství, což jistě není podstatná část a je

ji možno zajistit. V detailu rok 1963 ukazuje, že právě generální dodavatelé, kteří prohlašují, že nemohou zajistit dodávky , nejsou

tak zatíženi výrobou pro Východoslovenské železárny. Tak napří klad Závody V. I. Lenina v celkové dodávce 372 mil. Kčs v roce

1963 zajišťují ve vlastní výrobě pouze 58 mil. Kčs, tj . 16 % . Pod statnou část 173 miliónů korun tvoří dovoz ze Sovětského svazu.

A Sovětský svaz, který dodává pro oblast válcoven asi 20 % tech nického zařízení, plní své dodávky vzorně a na válcovně za stu dena pod vedením sovětského šéfmontéra již montujeme. Vítkovické železárny v roce 1963 z celkové dodávky 145 miliónů

korun vyrábějí pouze 40 miliónů korun, tj . 27,6 % . Slibují sice, že zvýší dodávky v příštích letech, přitom však výroba pro Východo slovenské železárny v roce 1963 ve Vítkovicích činí zhruba 4 % jejich roční strojírenské výroby. Tento stav ukazuje na základní

nedostatek, kterým je příprava výroby. Svědčí o tom sama projek tová příprava. Přestože v zadávacích projektech je už zpracována dokumentace na 68 % celé výstavby a prostavěno je pouze 16 % , podstatně zaostává zpracování prováděcích projektů, zejména technologie. Celá situace ukazuje, že problémy, které se projevily v zajištování dodávek pro Východoslovenské železárny, mají svůj původ v nedostatečné přípravě a rozplánování zakázek. Mnohdy se projeví lokální zájem podniku v lehčím zajišťování zaběhnuté

výroby než technicky náročných a nových typů strojního zařízení. Chybu spatřujeme v tom, že zajišťování a rozplánování hlavních 139

Nové metody výstavby nám umožnily, aby byla stavba prová děna hospodárně, bez provizorního zařízení staveniště , především využíváním definitivních objektů šaten, umýváren, kuchyní, ad ministrativních budov. Vladimirské a zlepšovatelské hnutí se projevuje v dalších úsporách, které jsou od začátku výstavby vy kazovány ve výši 15 mil. korun bez snížení jakosti a vybavenosti

objektů . I při věcném plnění a úspěších v provádění stavebních prací jsme si vědomi řady nedostatků, které se ještě na našich staveništích vyskytují. Je to zejména pomalé dokončování objektů, roztříštěnost sil a prostředků a nedostatek kvalifikovaných pra covníků pro řemeslné práce. Příčina je v chybách organizace a řízení prací. Tyto nedostatky musíme sami v nejkratší lhůtě od stranit. Byli jsme si vědomi toho, že takováto stavba přinese s se

bou řadu potíží a problémů, které bude nutno řešit těsnou sou družskou spoluprací. Je to proto, že Východoslovenské železárny svou velikostí, rozsahem , technickou a organizační náročností se

od prvopočátku staly nedílnou součástí našeho národního hospo dářství. Je proto pochopitelné , že se v jejich výstavbě obrážejí všechny současné problémy našeho národního hospodářství a že Východoslovenské železárny tyto problémy přímo ovlivňuji. A z to

ho hlediska je třeba k řešení problémů výstavby Východosloven ských železáren přistupovat. Jde především o zajišťování strojních dodávek, kde některé ne

vyjasněné otázky způsobují, že původní termíny výstavby je nutno odsunout. Soudíme , že příčiny nejsou v nedostatku kapacity nebo v nedostatku materiálu pro výrobu. Vždyť ústřední výbor naši

strany od začátku označuje výstavbu Východoslovenských železá ren za hlavní článek rozvoje národního hospodářství, a měly být pro ni zajištěny jak kapacita, tak i materiál. Základním pro

blémem zůstává řádná organizační příprava, rozplánování a roz pis úkolů na každého pracovníka, at již na stavbě nebo ve strojí renském závodě. Časté změny v plánu a některé vztahy mezi od běrateli a dodavateli jsou toho důkazem. V takových případech nemůžeme mluvit o autoritě plánu ani o jeho organizátorské funkci při uskutečňování rozvoje národního

hospodářství. Projekt organizace výstavby dává vlastní výstavbě pevný řád , který musí být respektován nejen plánovacími orgány investiční výstavby spolu se zajištěním příslušných bilancí, ale také výrobními podniky . Původní projekt organizace výstavby byl

narušen, neboť nové termíny , mimo válcovnu za studena a teplár nu, nebyly dosud stanoveny , ale vycházíme-li z potřeb a možností vyplývajících z referátu soudruha Novotného, pak je nutno uza vřít výstavbu hutního cyklu do konce roku 1965. Chceme- li zajistit 138

ve Východoslovenských železárnách již v roce 1970 podstatnou část celé naší výroby ocele, pak to vyžaduje, aby počínaje rokem 1965 byly vytvořeny předpoklady pro plynulou výrobu . Jinak může

dojít k vážnému narušení technologického cyklu a nehospodárné výrobě, která při velkých objemech výroby znamená mimořádně velké ztráty , a to v první řadě ve strojírenství. Odsunutí výstavby

o jeden rok by znamenalo, že v roce 1966 by nedostalo naše stro jírenství statisíce tun potřebného plechu. Soudíme, že takovýmto ztrátám bychom měli společně zabránit, a proto prověřujeme všechny možnosti, aby plný hutní cyklus byl zajištěn v roce 1965. Zajištění výstavby Východoslovenských že lezáren se zúčastňuje 12 generálních dodavatelů a 47 finálních dodavatelů. Rozhodujícím dodavatelem jsou Vítkovické železárny a Závody V. I. Lenina v Plzni. Ukazuje se, že i když dodávky strojů a zařízení pro Východoslovenské železárny jsou velmi znač ného rozsahu a technicky náročné, přece jenom ponechávají mož nost při jejich zajištění plnit ostatní důležité úkoly. Výstavba Vý .

chodoslovenských železáren vyžaduje zhruba 2,5 % roční finální produkce našeho strojírenství, což jistě není podstatná část a je ji možno zajistit. V detailu rok 1963 ukazuje, že právě generální

dodavatelé, kteří prohlašují, že nemohou zajistit dodávky , nejsou tak zatíženi výrobou pro Východoslovenské železárny . Tak napří klad Závody V. I. Lenina v celkové dodávce 372 mil. Kčs v roce

1963 zajišťují ve vlastní výrobě pouze 58 mil. Kčs, tj . 16 % . Pod statnou část 173 miliónů korun tvoří dovoz ze Sovětského svazu .

A Sovětský svaz, který dodává pro oblast válcoven asi 20 % tech

nického zařízení, plní své dodávky vzorně a na válcovně za stu dena pod vedením sovětského šéfmontéra již montujene . Vítkovické železárny v roce 1963 z celkové dodávky 145 miliónů

korun vyrábějí pouze 40 miliónů korun, tj . 27,6 % . Slibují sice, že zvýší dodávky v příštích letech, přitom však výroba pro Východo slovenské železárny v roce 1963 ve Vítkovicích činí zhruba 4 % jejich roční strojírenské výroby. Tento stav ukazuje na základní nedostatek , kterým je příprava výroby. Svědčí o tom sama projek

tová příprava. Přestože v zadávacích projektech je už zpracována dokumentace na 68 % celé výstavby a prostavěno je pouze 16 % , podstatně zaostává zpracování prováděcích projektů , zejména technologie. Celá situace ukazuje, že problémy, které se projevily v zajištování dodávek pro Východoslovenské železárny, mají svůj původ v nedostatečné přípravě a rozplánování zakázek . Mnohdy

se projeví lokální zájem podniku v lehčím zajišťování zaběhnuté výroby než technicky náročných a nových typů strojního zařízení.

Chybu spatřujeme v tom, že zajišťování a rozplánování hlavních 139

článků rozvoje se neprovádělo pod vedením a kontrolou vedoucích hospodářských pracovníků , neboť by jistě nemènili v tak krátké době svá rozhodnutí a závěry. Například vládní usnesení s ter mínem výstavby teplárny bylo jistě projednáno s První brněnskou strojírnou a odsouhlaseno , ale přesto 4 měsíce po tomto usnesení už se prohlašovalo, že termín nebude dodržen. To je příklad toho, jak uvedl soudruh Novotný ve zprávě , že závažná rozhodnutí jsou často ponechávána pouze na referentech . I když se jedná o velké objemy strojírenských dodávek a jejich montáž, máme všechny předpoklady tyto úkoly zvládnout a časovou ztrátu ve výrobě na

hradit zkrácenou montáží. Staveniště je připraveno a zařízeno tak, že bloková montáž může být prováděna při montáži zařízení ve všech provozech.

Současně s investiční výstavbou je zajišťována příprava pracov níků. Ve 30 závodech po celé republice připravujeme 2768 pracov níků východního Slovenska na jejich budoucí povolání v železár

nách. I do přípravy kádrů se promítly problémy národního hospo dářství. V roce 1960 a 1961 jsme měli potíže s vlastním náborem

pracovníků pro zaškolení. Zejména strojírenské podniky žádaly pracovníky na zaškolení, ale nyní tyto podniky z různých důvodů odmítají přijímat naše zaškolence. Je třeba si uvědomit, že v pří pravě kádrů pro Východoslovenské železárny nejde jen o výchovu dobrých odborníků, ale především o přípravu politicky a odborně vyspělých pracovníků, kteří budou tvořit nejen odborné, ale i po

litické jádro nového podniku. Podstatně lepší situace je v přípravě nejmladší generace, neboť do roku 1965 vyjde nám z učňovských

učilišť 2298 mladých pracovníků a v tomto roce 2400 žáků našeho odborného učiliště bude tvořit kádrovou rezervu pro zvyšující se výrobní úkoly. Proto vycházeje ze stavu výstavby a ze situace ve strojírenských závodech, prověřujeme plány zaškolování a zvýšíme přípravu pracovníků v našich dílnách Pod odborným vedením zkušených pracovníků budeme připravovat na výrobě náhradních dílů pro hutní závody i pro vlastní výstavbu budoucí pracovníky ústředních mechanických dílen. Naše zaškolence zařadíme na montáž zařízení a umožníme jim, aby se jako budoucí údržbáři s tímto technologickým zařízením a s jeho obsluhou seznámili. Přípravou v Sovětském svazu a Polsku bude pak vrcholit příprava kádrů pro hutní provozy . Soudružky a soudruzi ! Východoslovenské železárny se tak stávají dalším důkazem schopnosti našeho lidu, který pod vedením Komunistické strany

Československa už nejednou dokázal svou iniciativu, obětavost a schopnost. A proto pracující Východoslovenského kraje chtějí hut 140

ními výrobky z Východoslovenských železáren nejen poděkovat za bohatý život , ale hlavně přispět dalšímu rozvoji naši socialistické společnosti. ( Potlesk. )

SOUDRUH OTAKAR ŠIMONEK :

Děkuji soudruhu Knížkovi. Slovo nyní má soudruh Antonin Krček, vedoucí tajemník městského výboru strany v Praze. SOUDRUH ANTONÍN KRČEK, pražská městská organizace KSČ

Aktivní přístup k řešení současných problémů i perspektivních úkolů, jak je strana předložila k předsjezdové diskusi, nalezl

velký ohlas a podporu pracujících. Široká demokratická forma dis. kuse umožnila všem pracujícím posoudit záměry strany a zúčasto

nit se jejich rozpracování. Veliká aktivní účast v diskusi je do. kladem, s jakým zájmem a pozorností byly předložené návrhy posuzovány, a není náhodou, že právě v tomto období došlo k dal. šímu rozmachu socialistického soutěžení a k výzvě nejlepších pracovníků v soutěži o socialistickou čest. Právě ti, jimž naše

socialistická společnost leží nejvíce na srdci, odpověděli straně nejen svými připomínkami, ale i konkrétními činy. Zpráva před ložená sjezdu mohla tedy v plném rozsahu opřít své závěry o vý. sledky široké veřejné diskuse, která byla projevem důvěry ve

stranu a její ústřední výbor. Dosažené výsledky rozvoje národního hospodářství v období od XI. sjezdu plně opravňují k závěru, že jsme dosáhli dalších vý. znamných úspěchů v rozvoji naší společnosti. To je nesporné

1.přes problémy a nedostatky, které se v národním hospodářství vyhrotily v poslední době. O dosažených výsledcích hovořil sou. druh Novotný a každý z nás je může potvrdit. Potvrzuji to i vý. sledky dosažené v hlavním městě. V letech 1958 až 1962 se zvý.

šila hodnota výroby v průmyslu o 55 % , v podstatě bez přírůst ku nových výrobních kapacit. Produktivita práce vzrostla o 39 % . Přistoupilo se k zásadnímu řešení bytového problému. V tomto období byla bytová výstavba zdvojnásobena při snižujícím se sta vu pracovních sil ve stavebnictví. Pracnost na jeden byt byla sni . žena z 2440 hodin na 936 hodin a u celomontovaných domů na méně než 700 hodin .

Pražští občané za poslední tři roky vytvořili v dobrovolné práci 141

Ivan Michajlov, člen politického byra Bulharské komunistické strany.

Diskuse : soudruh Jiří Antoš, pražská městská organizace KSČ, sou druh Jan Večeřa, jihomoravská krajská organizace KSČ. Pozdravy hostů: soudruh Bert Ramelson, člen výkonného výboru Ko munistické strany Velké Británie, soudruh Martin Rodríguez , člen po litického byra Paraguayské komunistické strany . -

1

Diskuse : soudruh František Šorm, pražská městská organizace KSČ.

( Jednání zahájeno v 8 hod. 59 min. )

SOUDRUH OTAKAR ŠIMONEK :

Soudružky a soudruzi,

zahajuji druhý den sjezdového jednání. Na náš sjezd se dostavil delegát Komunistické strany Norska,

člen politického byra a tajemník ústředního výboru Willi Amund

sen. ( Potlesk. ) Vítáme ho co nejsrdečněji na našem XII. sjezdu. Soudruzi , dále se dostavil delegát Irácké komunistické strany soudruh Ahmed Abbas. ( Potlesk. ) Vítáme ho rovněž co nejsrdeč něji.

Dále se dostavil na náš sjezd vedoucí delegace Komunistické strany Bolívie, člen sekretariátu jejího ústředního výboru, soudruh Raul Ruiz Gonzales. ( Potlesk. )

Soudruzi, dále se na sjezd dostavila delegace Libanonské komu nistické strany. ( Potlesk. ) Vítáme ještě jednou co nejsrdečněji všechny delegace na našem sjezdu. Soudruzi, nyní budeme pokračovat v diskusi. Slovo má soudruh Jaroslav Knížka, ředitel Východoslovenských železáren, připraví se soudruh Antonín Krček.

SOUDRUH JAROSLAV KNÍŽKA, východoslovenská krajská organizace KSS

Vážené soudružky a soudruzi,

těžiště předsjezdové diskuse o výhledech rozvoje naší socialis

tické společnosti ve Východoslovenském kraji bylo v řešení těch velkých změn, ke kterým na základě socialistické metody budo

vání národního hospodářství v našem kraji dochází. Šlo především o fešení otázek nejúčinnějšího využívání přírodního bohatství, ma teriálních zdrojů a zdrojů pracovních sil našeho kraje .

Výsledky diskuse nesporně dokazují, že přestavbou našeho kra je na průmyslově zemědělskou oblast dochází ke změnám i v myš lení pracujících , které se orientuje především na tyto otázky. Oko ly , které nám byly uloženy XI . sjezdem, vybudování nového hutní ho závodu vybaveného válcovnou širokých pásů , a tím vzniklé in vestice v průmyslu, dopravě, zemědělství znamenají nejen ekono mické vyrovnání českých a slovenských krajů , ale i zajištění pod mínek pro další rozvoj našeho národního hospodářství. Včasné uvedení železáren na východním Slovensku do provozu 135

1

v roce 1970 zajistí podstatnou část produkce oceli celého státu a Východoslovenské železárny se stanou hlavním článkem ve

změně struktury hutní výroby . Zajištění dostatečného množství

plechů pro naše strojírenství umožní řešit jeden z rozhodujících článků efektivnosti našeho národního hospodářství, zvýší úspory

kovů především ve strojírenské výrobě podstatným snížením ko vového odpadu, zvýší produktivitu práce zaváděním vyroby v lin kách a konečně

umožní nám ekonomickou nezávislost na ka

pitalistických státech v dovozu plechů. V projektech je nová technika a technologie spojena s podstat ným zvýšením produktivity práce a snížením vlastních nákladů. Těchto výsledků bylo dosaženo na základě těsné spolupráce na šich a sovětských odborníků, použitím osvědčených typů sovět ských zařízení a širokou technickou pomocí během projektování.

Naši projektanti spolu s konstruktéry strojírenských podniků při projektování Východoslovenských železáren znovu prokázali svou technickou zdatnost. Celkové řešení a výrobní ukazatelé po tvrzují, že Východoslovenské železárny budou nejen nejmoderněj ším hutním závodem , ale také závodem vysoce efektivním . Tak například ve srovnání s našim nejmladším a dnes nejlepším hut ním závodem, Novou hutí Klementa Gottwalda, budou náklady na

1 tunu koksu ve Východoslovenských železárnách činit 93 % , su rového železa 73 % a surové oceli dokonce jen 66 % nákladů Nové huti , a to na základě nové technologie výroby v kyslíkových kon vertorech . Vykazovaná rentabilita 24,1 % , návratnost sedm a tři čtvrtě roku po ukončení výstavby a plného náběhu kapacit podtr huje efektivnost výstavby a současně upozorňuje na nutnost jejího

dokončení v nejkratších lhůtách . Proto také krajská organizace strany od samého počátku výstavby věnovala mimořádnou pozor

nost vybudování stavebních organizací a vytvoření podmínek pro pracovníky na výstavbě i pro všechny ostatní, kteří do Východo slovenského kraje přicházejí, aby nám na kterémkoli úseku po mohli . Znamenalo to zabezpečit trvalý kádr kvalifikovaných pra covníků a zajistit pro ně byty a veškeré kulturní a sociální služby. Naše vysoké školy , především Vysoká škola technická, Univer

sita Pavla Josefa Šafaříka a vyšší průmyslové školy všech směrů nám pomáhají zajišťovat potřebné technické kádry , a zároveň umožňují starším pracovníkům , aby si zvyšovali odbornou kvali fikaci. Dnes v našem kraji studuje na průmyslových školách 9773 žáků , z toho při zaměstnání 4623 , a na Vysoké škole technické

1876 posluchačů, z nichž 27 % využívá mimořádných forem studia. Výstavbou dalších bytových jednotek na pohotovostních sídliš .

tích v Šaci bylo zajištěno hromadné ubytování pro 7000 pracovní 136

ků. Závodní jídelny , kulturní domy, poliklinika a připravená vý.

stavba sportovního areálu a domu služeb vytváří dnes vhodné pro středí pro odpočinek pracujících. V městě Košicích pak bylo zajiš těno ubytování rodin budovatelů i budoucích hutníků v nových moderních sídlištích. Výstavbou Košic počet obyvatelstva do roku

1970 vzroste na dvojnásobek a město bude mít přibližně 160 000 obyvatel. Řešením komunikační sítě v oblasti železáren a vybudo váním stavební základny byly vytvořeny předpoklady pro úspěšné splnění úkolů na našem staveništi.

Trvalý růst kvalifikace pracujících na výstavbě se projevuje již nyní ve výsledcích. Hodnotíme- li provedené práce na výstavbě žele

záren od zahájení v lednu 1960, pak můžeme XII. sjezdu hlásit, že stanovené věcné úkoly plníme. Do konce ' letošního roku bude pro vedeno stavebních prací zhruba za 1 miliardu korun . Za touto část. kou se skrývá obětavost a iniciativa tisíců pracujících, jichž vět šina na stavbě tak technicky náročné dosud nepracovala. Na stav

bě je 20 brigád socialistické práce, 290 kolektivů soutěžících o ten to titul, 140 kolektivů soutěžících o název XII. sjezdu KSČ, a celá

stavba soutěží o název XII. sjezdu KSČ. 7500 pracovníků z vý. chodního, západního a středního Slovenska v soudružské spolu práci s pracovníky českých zemí přímo uskutečňuje usnesení XI. sjezdu Komunistické strany Československa. 7 mil. 600 tisíc kubí. ků provedených zemních prací, 92 km vleček, 67 km betonových silnic, 196 km podzemních rozvodů a vysoká rozestavěnost vlast

ních výrobních objektů jsou toho nejlepším důkazem. Je vybudo ván základ koksové baterie, základ vysoké pece a byla zahájena montáž ve studených válcovnách a na teplárně. · Vezmeme-li v úvahu, že výrobní plocha válcoven je 22 ha a že v současném období máme hrubé stavby a před uzavřením výrobní plochy o rozloze 10 ha, k výrobním a skladovým úkolům bylo pře

dáno již 7,6 ha hal, pak je třeba vyzdvihnout práci našich stavba řů, kteří těchto výsledků dosáhli nejen obětavostí pracovníků, ale

i za pomoci vysoké mechanizace a montážního způsobu provádění stavebních prací. Slova soudruha Dolanského , že Východosloven ské železárny se nedají postavit zednickou lžicí, jsme si vzali k srdci a plně uplatňujeme novou techniku a nové formy práce při výstavbě. Vždyť v hale ústředních mechanických dílen o ploše

40 000 krychlových metrů byla 13 měsíců po započetí stavebních prací na nevybaveném staveništi zahájena již výroba ocelových konstrukcí v červenci 1961 a do konce roku 1961 vyrobena ocelo. vá konstrukce pro definitivní mostárnu o ploše 24 000 čtverečních metrů . V těchto dnech již předáváme výrobě kompletně vybavenou definitivní mostárnu. 137

Nové metody výstavby nám umožnily, aby byla stavba prová děna hospodárně , bez provizorního zařízení staveniště, především využíváním definitivních objektů šaten, umýváren, kuchyní, ad

ministrativních budov. Vladimirské a zlepšovatelské hnutí se projevuje v dalších úsporách , které jsou od začátku výstavby vy kazovány ve výši 15 mil. korun bez snížení jakosti a vybavenosti objektů . I při věcném plnění a úspěších v provádění stavebních prací jsme si vědomi řady nedostatků , které se ještě na našich

staveništích vyskytují. Je to zejména pomalé dokončování objektů, roztříštěnost sil a prostředků a nedostatek kvalifikovaných pra covníků pro řemeslné práce. Příčina je v chybách organizace a

řízení prací. Tyto nedostatky musíme sami v nejkratší lhůtě od stranit. Byli jsme si vědomi toho, že takováto stavba přinese s se bou řadu potíží a problémů, které bude nutno řešit těsnou sou. družskou spoluprací. Je to proto, že Východoslovenské železárny svou velikostí, rozsahem, technickou a organizační náročností se od prvopočátku staly nedílnou součástí našeho národního hospo dářství. Je proto pochopitelné , že se v jejich výstavbě obrážejí všechny současné problémy našeho národního hospodářství a že Východoslovenské železárny tyto problémy přímo ovlivňují. A z to ho hlediska je třeba k řešení problémů výstavby Východosloven ských železáren přistupovat.

Jde především o zajišťování strojních dodávek, kde některé ne vyjasněné otázky způsobují, že původní termíny výstavby je nutno odsunout. Soudíme, že příčiny nejsou v nedostatku kapacity nebo v nedostatku materiálu pro výrobu. Vždyť ústřední výbor naši strany od začátku označuje výstavbu Východoslovenských železá ren za hlavní článek rozvoje národního hospodářství, a měly být

pro ni zajištěny jak kapacita, tak i materiál . Základním pro blémem zůstává řádná organizační příprava, rozplánování a roz pis úkolů na každého pracovníka, ať již na stavbě nebo ve stroji renském závodě. Časté změny v plánu a některé vztahy mezi od běrateli a dodavateli jsou toho důkazem.

V takových případech nemůžeme mluvit o autoritě plánu ani o jeho organizátorské funkci při uskutečňování rozvoje národního hospodářství. Projekt organizace výstavby dává vlastní výstavbě pevný řád, který musí být respektován nejen plánovacími orgány investiční výstavby spolu se zajištěním příslušných bilancí, ale

také výrobními podniky. Původní projekt organizace výstavby byl narušen , neboť nové termíny , mimo válcovnu za studena a teplár. nu , nebyly dosud stanoveny, ale vycházíme- li z potřeb a možností vyplývajících z referátu soudruha Novotného, pak je nutno uza vřít výstavbu hutního cyklu do konce roku 1965. Chceme-li zajistit 138

ve Východoslovenských železárnách již v roce 1970 podstatnou část celé naší výroby ocele , pak to vyžaduje , aby počínaje rokem 1965 byly vytvořeny předpoklady pro plynulou výrobu. Jinak mıůže

dojít k vážnému narušení technologického cyklu a nehospodárné výrobě, která při velkých objemech výroby znamená mimořádně

velké ztráty , a to v první řadě ve strojírenství. Odsunutí výstavby o jeden rok by znamenalo, že v roce 1966 by nedostalo naše stro jírenství statisíce tun potřebného plechu. Soudíme, že takovýmto ztrátám bychom měli společně zabránit , a proto prověřujeme všechny možnosti , aby plný hutní cyklus byl zajištěn v roce 1965. Zajištění výstavby Východoslovenských že lezáren se zúčastňuje 12 generálních dodavatelů a 47 finálních dodavatelů. Rozhodujícím dodavatelem jsou Vítkovické železárny a Závody V. I. Lenina v Plzni . Ukazuje se, že i když dodávky

strojů a zařízení pro Východoslovenské železárny jsou velmi znač ného rozsahu a technicky náročné, přece jenom ponechávají mož nost při jejich zajištění plnit ostatní důležité úkoly. Výstavba Vý.

chodoslovenských železáren vyžaduje zhruba 2,5 % roční finální produkce našeho strojírenství, což jistě není podstatná část a je

ji možno zajistit. V detailu rok 1983 ukazuje, že právě generální dodavatelé, kteří prohlašují, že nemohou zajistit dodávky , nejsou tak zatíženi výrobou pro Východoslovenské železárny . Tak napří klad závody V. I. Lenina v celkové dodávce 372 mil. Kčs v roce 1963 zajišťují ve vlastní výrobě pouze 58 mil. Kčs, tj . 16 % . Pod statnou část 173 miliónů korun tvoří dovoz ze Sovětského svazu.

A Sovětský svaz, který dodává pro oblast válcoven asi 20 % tech

nického zařízení, plní své dodávky vzorně a na válcovně za stu dena pod vedením sovětského šéfmontéra již montujeme . Vítkovické železárny v roce 1963 z celkové dodávky 145 miliónů korun vyrábějí pouze 40 miliónů korun, tj . 27,6 % . Slibují sice, že zvýší dodávky v příštích letech, přitom však výroba pro Východo slovenské železárny v roce 1963 ve Vítkovicích činí zhruba 4 % jejich roční strojírenské výroby . Tento stav ukazuje na základní nedostatek , kterým je příprava výroby. Svědčí o tom sama projek

tová příprava. Přestože v zadávacích projektech je už zpracována dokumentace na 68 % celé výstavby a prostavěno je pouze 16 % , podstatně zaostává zpracování prováděcích projektů, zejména technologie. Celá situace ukazuje, že problémy , které se projevily v zajištování dodávek pro Východoslovenské železárny , mají svůj původ v nedostatečné přípravě a rozplánování zakázek . Mnohdy

se projeví lokální zájem podniku v lehčím zajišťování zaběhnuté výroby než technicky náročných a nových typů strojního zařízení. Chybu spatřujeme v tom, že zajištování a rozplánování hlavních 139

Nové metody výstavby nám umožnily, aby byla stavba prová děna hospodárně, bez provizorního zařízení staveniště, především využíváním definitivních objektů šaten , umýváren, kuchyní, ad ministrativních budov. Vladimirské a zlepšovatelské hnutí se projevuje v dalších úsporách, které jsou od začátku výstavby vy kazovány ve výši 15 mil. korun bez snížení jakosti a vybavenosti objektů. I při věcném plnění a úspěších v provádění stavebních

prací jsme si vědomi řady nedostatků, které se ještě na našich staveništích vyskytují. Je to zejména pomalé dokončování objektů, roztříštěnost sil a prostředků a nedostatek kvalifikovaných pra covníků pro řemeslné práce. Příčina je v chybách organizace a řízení prací. Tyto nedostatky musíme sami v nejkratší lhůtě od

stranit. Byli jsme si vědomi toho, že takováto stavba přinese s se bou řadu potíží a problémů, které bude nutno řešit těsnou sou družskou spoluprací. Je to proto, že Východoslovenské železárny

svou velikostí, rozsahem, technickou a organizační náročností se od prvopočátku staly nedílnou součástí našeho národního hospo

dářství. Je proto pochopitelné, že se v jejich výstavbě obrážejí všechny současné problémy našeho národního hospodářství a že Východoslovenské železárny tyto problémy přímo ovlivňují. A z to

ho hlediska je třeba k řešení problémů výstavby Východosloven ských železáren přistupovat. Jde především o zajištování strojních dodávek, kde některé ne vyjasněné otázky způsobují, že původní termíny výstavby je nutno

odsunout. Soudíme, že příčiny nejsou v nedostatku kapacity nebo v nedostatku materiálu pro výrobu. Vždyť ústřední výbor naši strany od začátku označuje výstavbu Východoslovenských železá ren za hlavní článek rozvoje národního hospodářství, a měly být pro ni zajištěny jak kapacita, tak i materiál. Základním pro blémem zůstává řádná organizační příprava, rozplánování a roz. pis úkolů na každého pracovníka, ať již na stavbě nebo ve stroji renském závodě. Časté změny v plánu a některé vztahy mezi od běrateli a dodavateli jsou toho důkazem.

v takových případech nemůžeme mluvit o autoritě plánu ani o jeho organizátorské funkci při uskutečňování rozvoje národního

hospodářství. Projekt organizace výstavby dává vlastní výstavbě pevný řád, který musí být respektován nejen plánovacími orgány investiční výstavby spolu se zajištěním příslušných bilancí, ale také výrobními podniky. Původní projekt organizace výstavby byl narušen , neboť nové termíny , mimo válcovnu za studena a teplár:

nu, nebyly dosud stanoveny, ale vycházíme-li z potřeb a možností vyplývajících z referátu soudruha Novotného, pak je nutno uza vřít výstavbu hutního cyklu do konce roku 1965. Chceme-li zajistit 138

ve Východoslovenských železárnách již v roce 1970 podstatnou část celé naší výroby ocele, pak to vyžaduje , aby počínaje rokem 1965 byly vytvořeny předpoklady pro plynulou výrobu. Jinak může

dojít k vážnému narušení technologického cyklu a nehospodárné výrobě, která při velkých objemech výroby znamená mimořádně

velké ztráty , a to v první řadě ve strojírenství. Odsunutí výstavby o jeden rok by znamenalo, že v roce 1966 by nedostalo naše stro jírenství statisíce tun potřebného plechu. Soudíme, že takovýmto ztrátám bychom měli společně zabránit, a proto prověřujeme všechny možnosti , aby plný hutní cyklus byl zajištěn v roce 1965. Zajištění výstavby Východoslovenských že lezáren se zúčastňuje 12 generálních dodavatelů a 47 finálních dodavatelů. Rozhodujícím dodavatelem jsou Vítkovické železárny a Závody V. I. Lenina v Plzni . Ukazuje se, že i když dodávky strojů a zařízení pro Východoslovenské železárny jsou velmi znač ného rozsahu a technicky náročné, přece jenom ponechávají mož nost při jejich zajištění plnit ostatní důležité úkoly. Výstavba Vý. chodoslovenských železáren vyžaduje zhruba 2,5 % roční finální produkce našeho strojírenství, což jistě není podstatná část a je

ji možno zajistit. V detailu rok 1963 ukazuje, že právě generální dodavatelé, kteří prohlašují, že nemohou zajistit dodávky , nejsou tak zatíženi výrobou pro Východoslovenské železárny. Tak napří klad Závody V. I. Lenina v celkové dodávce 372 mil. Kčs v roce

1963 zajišťují ve vlastní výrobě pouze 58 mil. Kčs, tj . 16 % . Pod

statnou část 173 miliónů korun tvoří dovoz ze Sovětského svazu. A Sovětský svaz, který dodává pro oblast válcoven asi 20 % tech nického zařízení, plní své dodávky vzorně a na válcovně za stu dena pod vedením sovětského šéfmontéra již montujeme. Vítkovické železárny v roce 1963 z celkové dodávky 145 miliónů

korun vyrábějí pouze 40 miliónů korun, tj . 27,6 % . Slibují sice, že zvýší dodávky v příštích letech, přitom však výroba pro Východo slovenské železárny v roce 1963 ve Vítkovicích činí zhruba 4 % jejich roční strojírenské výroby. Tento stav ukazuje na základní

nedostatek, kterým je příprava výroby. Svědčí o tom sama projek tová příprava. Přestože v zadávacích projektech je už zpracována dokumentace na 68 % celé výstavby a prostavěno je pouze 16 % , podstatně zaostává zpracování prováděcích projektů, zejména technologie. Celá situace ukazuje, že problémy, které se projevily v zajištování dodávek pro Východoslovenské železárny, mají svůj původ v nedostatečné přípravě a rozplánování zakázek . Mnohdy se projeví lokální zájem podniku v lehčím zajišťování zaběhnuté

výroby než technicky náročných a nových typů strojního zařízení. Chybu spatřujeme v tom, že zajišťování a rozplánování hlavních 139

článků rozvoje se neprovádělo pod vedením a kontrolou vedoucích hospodářských pracovníků , neboť by jistě neměnili v tak krátké době svá rozhodnutí a závěry. Například vládní usnesení s ter

mínem výstavby teplárny bylo jistě projednáno s První brněnskou strojírnou a odsouhlaseno, ale přesto 4 měsíce po tomto usnesení už se prohlašovalo , že termín nebude dodržen. To je příklad toho , jak uvedl soudruh Novotný ve zprávě, že závažná rozhodnutí jsou

často ponechávána pouze na referentech . I když se jedná o velké objemy strojírenských dodávek a jejich montáž, máme všechny předpoklady tyto úkoly zvládnout a časovou ztrátu ve výrobě na

hradit zkrácenou montáží. Staveniště je připraveno a zařízeno tak, že bloková montáž může být prováděna při montáži zařízení ve všech provozech .

Současně s investiční výstavbou je zajištována příprava pracov

níků. Ve 30 závodech po celé republice připravujeme 2768 pracov níků východního Slovenska na jejich budoucí povolání v železár nách. I do přípravy kádrů se promítly problémy národního hospo dářství. V roce 1960 a 1961 jsme měli potíže s vlastním náborem

pracovníků pro zaškolení. Zejména strojírenské podniky žádaly pracovníky na zaškolení, ale nyní tyto podniky z různých důvodů odmítají přijímat naše zaškolence. Je třeba si uvědomit, že v pří

pravě kádrů pro Východoslovenské železárny nejde jen o výchovu dobrých odborníků, ale především o přípravu politicky a odborně

vyspělých pracovníků , kteří budou tvořit nejen odborné, ale i po litické jádro nového podniku. Podstatně lepší situace je v přípravě nejmladší generace, neboť do roku 1965 vyjde nám z učňovských učilišť 2298 mladých pracovníků a v tomto roce 2400 žáků našeho odborného učiliště bude tvořit kádrovou rezervu pro zvyšující se výrobní úkoly. Proto vycházeje ze stavu výstavby a ze situace ve

strojírenských závodech, prověřujeme plány zaškolování a zvýšíme přípravu pracovníků v našich dílnách. Pod odborným vedením

zkušených pracovníků budeme připravovat na výrobě náhradních dílů pro hutní závody i pro vlastní výstavbu budoucí pracovníky ústředních mechanických dílen. Naše zaškolence zařadíme na montáž zařízení a umožníme jim, aby se jako budoucí údržbáři

s tímto technologickým zařízením a s jeho obsluhou seznámili. Přípravou v Sovětském svazu a Polsku bude pak vrcholit příprava kádrů pro hutní provozy . Soudružky a soudruzi!

Východoslovenské železárny se tak stávají dalším důkazem schopnosti našeho lidu, který pod vedením Komunistické strany Československa už nejednou dokázal svou iniciativu, obětavost a

schopnost. A proto pracující Východoslovenského kraje chtějí hut 140

ními výrobky z Východoslovenských železáren nejen poděkovat za bohatý život, ale hlavně přispět dalšímu rozvoji naší socialistické společnosti. ( Potlesk. )

SOUDRUH OTAKAR ŠIMONEK :

Děkuji soudruhu Knížkovi. Slovo nyní má soudruh Antonín Krček, vedoucí tajemník městského výboru strany v Praze.

SOUDRUH ANTONÍN KRČEK,

pražská městská organizace KSČ

Aktivní přístup k řešení současných problémů i perspektivních úkolů, jak je strana předložila k předsjezdové diskusi, nalezl

velký ohlas a podporu pracujících. Široká demokratická forma dis kuse umožnila všem pracujícím posoudit záměry strany a zúčast nit se jejich rozpracování. Veliká aktivní účast v diskusi je do kladem, s jakým zájmem a pozorností byly předložené návrhy

posuzovány, a není náhodou, že právě v tomto období došlo k dal. šímu rozmachu socialistického soutěžení a k výzvě nejlepších pracovníků v soutěži o socialistickou čest. Právě ti, jimž naše socialistická společnost leží nejvíce na srdci, odpověděli straně

nejen svými připomínkami, ale i konkrétními činy. Zpráva před ložená sjezdu mohla tedy v plném rozsahu opřít své závěry o vý.

sledky široké veřejné diskuse, která byla projevem důvěry ve stranu a její ústřední výbor.

Dosažené výsledky rozvoje národního hospodářství v období od XI. sjezdu plně opravňují k závěru, že jsme dosáhli dalších vý. znamných úspěchů v rozvoji naší společnosti. To je nesporné 1 přes problémy a nedostatky, které se v národním hospodářství

vyhrotily v poslední době. O dosažených výsledcích hovořil sou druh Novotný a každý z nás je může potvrdit. Potvrzují to i vý. sledky dosažené v hlavním městě. V letech 1958 až 1962 se zvý.

šlla hodnota výroby v průmyslu o 55 % , v podstatě bez přírůst ku nových výrobních kapacit. Produktivita práce vzrostla o 39 % . Přistoupilo se k zásadnímu řešení bytového problému. V tomto období byla bytová výstavba zdvojnásobena při snižujícím se sta vu pracovních sil ve stavebnictví. Pracnost na jeden byt byla sní. žena z 2440 hodin na 936 hodin a u celomontovaných domů na méně než 700 hodin.

Pražští občané za poslední tři roky vytvořili v dobrovolné práci 141

v akci »Za Prahu krásnější hodnotu díla v ceně 393 miliónů ko run ,

Jestliže hodnotíme dosažené úspěchy , tak to nikterak nezna mená, že jsme spokojeni a nevidíme nedostatky . Předsjezdová diskuse v plném rozsahu potvrdila, že ostrá kritika těchto nedo statků je zcela na místě. Je proto nutné zcela souhlasit s hodno cením současné úrovně řízení a kontroly, jak je uvedeno ve zprávě sjezdu. Dosavadní úroveň řízení a kontroly neodpovídá , součas ným úkolům , a tím méně pak budoucím. V uplynulých letech byla přijata četná opatření, která měla po . moci ke zvýšení účinnosti řízení, ke zlepšení skladby a částeč

nému omezení řídícího a správního aparátu. Po provedení těchto změn v roce 1958 a 1960 se však řídící a správní aparát znovu

zvětšil . Tak od 30. 6. 1961 do 30. 5. 1962 celkový počet pracov

níků v národním hospodářství vzrostl o 2,8 % , avšak správní apa rát o 3,8 % . Přitom největší podíl na přírůstku mají hospodářské, ústředně řízené organizace , a to zejména v průmyslu. Na tomto úseku správní aparát vzrostl o 5,2 % . Jistě je možné položit otáz ku : A je to znát na výrobě, je lepší její organizace ? I na tuto otáz ku odpověděla předsjezdová diskuse. U nás nebyla ani jedna při pomínka , v níž by si to soudruzi z výroby pochvalovali, spíše na opak. To znamená, že růst počtu těchto pracovníků ve správním a řídícím aparátu nejde ve prospěch techniky , organizace, kon

troly , ale naopak. Růst správního a řídícího aparátu je motivo ván především potřebou zvládnout složité problémy kooperace, materiálně technického zásobování a vůčihledně se rozvíjející ad

ministrativy . Nesporně tomu napomáhá často i slabá politická, odborná i organizační úroveň kádrů v řídících orgánech, která je

pak nahrazována množstvím pracovníků. Při této příležitosti je nutno poukázat na to, že již při uplat

Nování nové organizace a řízení průmyslu v roce 1958 prosadily se některé zájmy , které tomuto správnému opatření strany od porovaly . Mám na mysli kupříkladu vznik mnohých sdružení, která za ce lou dobu své existence neprokázala svou opodstatněnost, ale

umožnila mnoha pracovníkům zůstat v Praze. Vznik těchto sdru žení byl často motivován více osobním zájmem než celospolečen

skou potřebou. Tak zůstala v Praze i některá podniková ředitel ství, přestože zde nemají výrobní základny , kupříkladu Dehto techna. Z delimitovaných útvarů vznikly různé pobočky v Pra ze, jejichž účelnost se nyní musí důkladně prozkoumat . Například existence tzv. styčných kanceláří , kterých je nemálo. Takové kan

celáře mají v Praze Kovohutě Istebná, Slovenské magnezitové zá 142

vody Košice, Vítkovické železárny , Chemko Strážské, Obchodní tis kárny Kolín, Severografia Liberec, Grafia Brno , ČKD Blansko pří mo na Václavském náměstí, Povážské strojírny , které zde maji i vývoj a konstrukci – a jaká je kvalita jejich práce, to se vidi apod.

Všechny takové útvary vyvolávají zbytečnou agendu a adminis trativně zatěžují výrobu. Možná , že ani na ministerstvech , ani

v podnicích se neví, proč tyto útvary existují. Při zdokonalování plánování, organizátorské a kontrolní činnosti státních a hospo dářských orgánů bude nutné, aby se organizace a řízení propra : covávaly s ohledem na předpokládaný rozvoj odvětví nebo 1 vý. robků a řídící orgány umísťovaly přímo u výroby , v hlavním zá vodě nebo podniku . Zkušenosti ukazují, že by bylo nutné vzít v úvahu nejen obo rovou specializaci, ale i možnou a účelnou uzavřenost výrobního procesu v jedné výrobně hospodářské jednotce . Je proto napros to správný závěr ústředního výboru, že musíme propracovat tako vou úroveň organizace řízení a kontroly , která bude plně ve pro spěch účelné dělbě práce, vztahu mezi hospodářskými jednotkami a umožní větší kontrolu jejich činnosti samými pracujícími . Ze zprávy ústředního výboru je zřejmé, že úloha strojírenství bude dále zvyšována a rozvíjena tak, aby byla v souladu s poža. davky na specializaci v rámci republiky i celého socialistického tábora, a tak vedla k dokonalejšímu využití výrobních ploch všech

zařízení, především pak strojů. V Praze vidíme mnoho možností pro zvýšení objemu strojírenské výroby cestou rychlého růstu pro duktivity práce a bez požadavků na velké stavební investice. Soudruh Novotný zdůraznil požadavek zhromadňování výroby. Jaké předpoklady jsou vytvářeny, chci uvést na příkladu z Prahy . Současné členění strojírenských závodů v Praze ukazuje na je.

jich značnou roztříštěnost. Tak na území města se výrábí 75 % sortimentu všech oborů naší strojírenské výroby , což nezbytně vede k neefektivní výrobě a nevytváří podmínky k účelnému vy.

užití výrobních zařízení ani k účelnému soustředění a využití in vestičních prostředků. Z resortu těžkého strojírenství má v Pra

ze své sídlo 9 podniků , z resortu všeobecného strojírenství 22 pod niků se závody po republice, vedle toho jsou oba resorty v Pra ze zastoupeny dalšími 37 závody , jejichž podniková vedení jsou také na území celé republiky . A často jde o výrobu nebo o tech nologii výroby, která by se dala úsporně řešit jinak , aby nebyla zbytečná agenda mezi těmito jednotlivými články . Roztříštěnost výrobní základny zvláště vyniká z toho, že v Pra ze existuje na 310 různých podniků , závodů a provozoven rozdě 143

v akci »Za Prahu krásnější« hodnotu díla v ceně 393 miliónů ko run .

Jestliže hodnotíme dosažené úspěchy , tak to nikterak nezna mená, že jsme spokojeni a nevidíme nedostatky . Předsjezdová diskuse v plném rozsahu potvrdila, že ostrá kritika těchto nedo statků je zcela na místě. Je proto nutné zcela souhlasit s hodno

cením současné úrovně řízení a kontroly , jak je uvedeno ve zprávě sjezdu. Dosavadní úroveň řízení a kontroly neodpovídá součas ným úkolům, a tím méně pak budoucím. V uplynulých letech byla přijata četná opatření, která měla po . moci ke zvýšení účinnosti řízení , ke zlepšení skladby a částeč nému omezení řídícího a správního aparátu. Po provedení těchto změn v roce 1958 a 1960 se však řídící a správní aparát znovu

.

zvětšil. Tak od 30. 6. 1961 do 30. 5. 1962 celkový počet pracov

níků v národním hospodářství vzrostl o 2,8 % , avšak správní apa rát o 3,8 % . Přitom největší podíl na přírůstku mají hospodářské, ústředně řízené organizace, a to zejména v průmyslu. Na tomto

úseku správní aparát vzrostl o 5,2 % . Jistě je možné položit otáz ku : A je to znát na výrobě, je lepší její organizace ? I na tuto otáz

ku odpověděla předsjezdová diskuse. U nás nebyla ani jedna při pomínka, v níž by si to soudruzi z výroby pochvalovali, spíše na

opak. To znamená, že růst počtu těchto pracovníků ve správním a řídícím aparátu nejde ve prospěch techniky , organizace, kon troly , ale naopak . Růst správního a řídícího aparátu je motivo ván především potřebou zvládnout složité problémy kooperace, materiálně technického zásobování a vůčihledně se rozvíjející ad

ministrativy . Nesporně tomu napomáhá často i slabá politická, odborná i organizační úroveň kádrů v řídících orgánech, která je pak nahrazována množstvím pracovníků.

Při této příležitosti je nutno poukázat na to, že již při uplat ňování nové organizace a řízení průmyslu v roce 1958 prosadily se některé zájmy , které tomuto správnému opatření strany od porovaly .

Mám na mysli kupříkladu vznik mnohých sdružení, která za ce: lou dobu své existence neprokázala svou opodstatněnost, ale

umožnila mnoha pracovníkům zůstat v Praze . Vznik těchto sdru žení byl často motivován více osobním zájmem než celospolečen skou potřebou. Tak zůstala v Praze i některá podniková ředitel .

ství, přestože zde nemají výrobní základny, kupříkladu Dehto techna . Z delimitovaných útvarů vznikly různé pobočky v Pra ze, jejichž účelnost se nyní musí důkladně prozkoumat . Například existence tzv. styčných kanceláří , kterých je nemálo . Takové kan celáře mají v Praze Kovohutě Istebná , Slovenské magnezitové zá 142

1

vody Košice, Vítkovické železárny, Chemko Strážské, Obchodní tis kárny Kolín, Severografia Liberec, Grafia Brno , ČKD Blansko pří mo na Václavském náměstí, Povážské strojírny , které zde mají i vývoj a konstrukci – a jaká je kvalita jejich práce, to se vidi -apod .

Všechny takové útvary vyvolávají zbytečnou agendu a adminis trativně zatěžují výrobu. Možná , že ani na ministerstvech , ani v podnicích se neví, proč tyto útvary existují. Při zdokonalování

plánování, organizátorské a kontrolní činnosti státních a hospo dářských orgánů bude nutné, aby se organizace a řízení propra . covávaly s ohledem na předpokládaný rozvoj odvětví nebo 1 vý. robků a řídící orgány umísťovaly přímo u výroby , v hlavním zá vodě nebo podniku.

Zkušenosti ukazují, že by bylo nutné vzít v úvahu nejen obo rovou specializaci, ale i možnou a účelnou uzavřenost výrobního procesu v jedné výrobně hospodářské jednotce. Je proto napros to správný závěr ústředního výboru , že musíme propracovat tako vou úroveň organizace řízení a kontroly , která bude plně ve pro

spěch účelné dělbě práce, vztahu mezi hospodářskými jednotkami a umožní větší kontrolu jejich činnosti samými pracujícími .

Ze zprávy ústředního výboru je zřejmé, že úloha strojírenství bude dále zvyšována a rozvíjena tak, aby byla v souladu s poža. davky na specializaci v rámci republiky i celého socialistického tábora, a tak vedla k dokonalejšímu využití výrobních ploch všech

zařízení, především pak strojů . V Praze vidíme mnoho možností pro zvýšení objemu strojírenské výroby cestou rychlého růstu pro duktivity práce a bez požadavků na velké stavební investice. Soudruh Novotný zdůraznil požadavek zhromadňování výroby. Jaké předpoklady jsou vytvářeny , chci uvést na příkladu z Prahy. Současné členění strojírenských závodů v Praze ukazuje na je

jich značnou roztříštěnost. Tak na území města se výrábí 75 % sortimentu všech oborů naší strojírenské výroby , což nezbytně vede k neefektivní výrobě a nevytváří podmínky k účelnému vy. užití výrobních zařízení ani k účelnému soustředění a využití in vestičních prostředků. Z resortu těžkého strojírenství má v Pra ze své sídlo 9 podniků , z resortu všeobecného strojírenství 22 pod . niků se závody po republice, vedle toho jsou oba resorty v Pra ze zastoupeny dalšími 37 závody , jejichž podniková vedení jsou také na území celé republiky . A často jde o výrobu nebo o tech nologii výroby, která by se dala úsporně řešit jinak , aby nebyla zbytečná agenda mezi těmito jednotlivými články . Roztříštěnost výrobní základny zvláště vyniká z toho, že v Pra

ze existuje na 310 různých podniků, závodů a provozoven rozdě 143

lených do všech resortů. Z tohoto vysokého počtu jednotek je 45 procent o velikosti do 100 zaměstnanců a jen 8 % má více než 1000 zaměstnanců . Z těchto 310 výrobních jednotek je 120 podni ků , závodů a provozoven strojírenských . Nepříznivá členitost a rozdrobenost strojírenské výroby, jakož

i veliké množství vyráběných oborů a sortimentů má vliv na roz sáhlé kooperační vztahy s velikými požadavky na dopravu . Si tuace se dá měnit. Budeme postupně vytvářet podmínky pro bu dování především základních závodů s dokonalou technikou, tech nologickou a organizační úrovní výroby a při plném využití zá kladních fondů, které by udávaly směr dalšího rozvoje výroby a

produktivity práce. Takovému cíli by měla být podřízena inves tiční politika. Současný stav a vývoj investiční politiky u obou ministerstev strojírenství a v jejich závodech v posledních letech jen doka zuje nedostatek vyhraněné koncepce v rozvoji jednotlivých obo rů a dále prohlubuje už tak značnou roztříštěnost výrobních ka pacit . Dokazuje to například stálé vybavování malých , často dal šího rozvoje neschopných závodů a provozoven investicemi vše ho druhu , především pak nevýrobního charakteru . V roce 1962

činily požadavky malých závodů do 100 zaměstnanců na investič . ní prostředky celkem 65 miliónů Kčs, a ty také byly ze tří čtvrtin kryty finančními prostředky i stavebními kapacitami . Obdobná tendence se projevuje i v plánu na rok 1963 , kde po

žadavky, závodů stejné kategorie dosahují částky 91 mil . Kčs.

Bude jistě nutné podívat se, zda nebude lepší tyto prostředky vě novat na dobudování hlavních závodů a soustředovat výrobu po stupně do větších celků při zvyšování využití základních fondů těchto závodů. Nejde jenom o technologické otázky, ale s nimi souvisí i snížení velikého obslužného aparátu, který musí být ko lem malych provozoven udržován.

v malých závodech a provozovnách se využití základních fon dů ve více směnách v podstatě neprojevuje a směnnost u nich činí přibližně 1,45. V současné době je koeficient směnnosti v resortu těžkého strojírenství v Praze 1,24 a u všeobecného strojírenství

1,31. Z různých důvodů je přibližně kolem 200 miliónů korun zá kladních fondů po celý rok mimo provoz. Zvyšování směnnosti není však možné ponechat jenom na závodech samých , k tomu musí řídící orgány směřovat již v plánech . Právě veliké místni

soustředění průmyslových závodů v Praze to umožňuje. Jsme toho názoru, že takové soustředění není dosud plně využito a bude

nutné vytvořit účelnější předpoklady v organizaci i plánu. Nemá me přitom vůbec na mysli výstavbu nových závodů , ale přede 144

vším účelné rozmístění výrob, soustředění a modernizaci stroj

ního parku , aby tak i ve starých objektech byl zaveden moderní výrobní proces s vysokou produktivitou práce a směnností , ale i zlepšeny pracovní podmínky. Domníváme se, že k těmto problémům je nutné přihlédnout při stanovení úkolů sedmiletého plánu a dbát , aby v souladu s po žadavky celého národního hospodářství byly na území hlavního

města rozvíjeny obory náročné na kvalifikaci práce a s menšími požadavky na veliké objemy dovozu materiálu. Jsou možnosti rozvinutí účelné kooperace i při výrobě nářadí a nástrojů nebo při výrobě svařenců, při generálních opravách,

případně i dalších, které až dosud zajišťuje pro sebe každý zá vod sám. Zřizování společných zařízení nebo provozů , které mo hou sloužit více závodům, by umožnilo další podstatný růst pro

duktivity práce i další technický rozvoj v oboru. Jsme si plně vědomi, že jde o složitý problém, který nelze dobře posoudit bez důkladného rozboru a úvahy. Chceme se však spolu se závody a resorty pokusit jej zpracovat. Zdokonalování řízení a organizace výroby je proces, který bude neustále pokračovat a rozvíjet se. Právě zabezpečování závěrů, které předložil ústřední

výbor, bude vyžadovat, abychom stále více uplatňovali tvořivý přístup ke všem otázkám rozvoje naší společnosti. A to podle na šeho názoru platí i v tomto případě. Jen tak můžeme dosáhnout dalšího rozvoje výrobních sil za aktivní účasti všech pracujících a dalších úspěchů v naší práci. ( Potlesk. ) SOUDRUH OTAKAR ŠIMONEK :

Děkuji soudruhu Krčkovi. O slovo se přihlásil vedoucí dele

gace Československé strany lidové, ministr. dr. Josef Plojhar. Pro sím, aby přednesl svůj projev. Zdravice Československé strany lidové přednesená Dr. JOSEFEM PLOJHAREM

Vážení soudruzi a soudružky, považuji za velikou čest, že mohu jménem ústředního výboru

a všech příslušníků Československé strany lidové pozdravit váš historický sjezd . Je to jedinečná a vskutku sváteční událost v životě všeho našeho lidu , který s největší pozorností sleduje vaše jednání a přeje mu plný úspěch a zdar. Je tomu tak proto, že Komunistickou stranu 145

Československa uznávají nejširší masy pracujících naší vlasti za svou osvědčenou vůdkyni. Že se stále hlouběji zamýšlejí nad její úlohou, nad její mnohostrannou činností a velikými zásluhami . Ano , každým dnem si uvědomujeme i u nás pravdivost výstižných

Leninových slov : » Straně věříme, .v ní vidíme rozum , čest a svědo mí naší epochy.« ( Potlesk. ) Toto vědomí je podloženo bohatými zkušenostmi uplynulých let. Všichni dobře víme, že to byla komunistická strana , která po ce lých 20 let předmnichovské republiky vedla důsledný boj proti vy . kořisťování, nezaměstnanosti a bídě. Neohroženě ukazovala, že představitelé vládnoucích tříd jsou hrobaři i naší státní samostat

nosti, a v době nacistické hrůzovlády a druhé světové války se stala řídící silou odporu proti fašistickým okupantům. Proto se

také po osvobození Československa vítěznou Sovětskou armádou semkl náš lid ve své naprosté většině kolem komunistické strany,

aby v pevné jednotě Národní fronty nastoupil cestu budování no vého, lepšího a sociálně spravedlivějšího řádu. Všechna vítězství a všechny úspěchy československého lidu jsou nerozlučně spojeny s komunistickou stranou. Do této slavné ka pitoly patří i porážka buržoazní reakce v únoru 1948. ( Potlesk. )

Patří sem i naše dosud největší vítězství – vybudování socialismu v naší zemi , jehož jsme opět mohli dosáhnout jen v čele s komu nistickou stranou. ( Potlesk. ) Je to opravdu slavný , povznášející pocit vytvářet dílo , o němž snili naši otcové. A my to děláme . Tvoříme novou historii své vlas

jak to prohlásil z tribuny XI. sjezdu první tajem ti, vytváříme ník ústředního výboru Komunistické strany Československa a pre

sident republiky Antonín Novotný – šťastný, spokojený život lidí. V tom je základ politiky komunistické strany. Tomu slouží veške rá její práce, rozvoj výroby a soustavný vzestup celého národního hospodářství. Tomu také zcela logicky odpovídá skutečnost, že

pracující vedoucí úlohu komunistické strany nejen plně uznávají, ale svou tvořivou, nadšenou prací uskutečňují cíle, k nimž je stra na vede.

Výrazně se to projevilo především v soutěžení na počest XII. sjezdu Komunistické strany Československa a v diskusi k doku mentu »O výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společ nosti « .

Aktivní účast pracujících na přípravě sjezdu se tak stala sou časně manifestací našeho vřelého vztahu ke komunistické straně

a naší rozhodné vůle podporovat ji všemi silami v jejím neúnav

ném boji za zájmy lidu. Znát přání a tužby lidu, mít pochopení pro jeho názory a potřeby, přesvědčovat, získávat a zapalovat pracují 146

cí pro velké úkoly a cíle dneška i krásné zítřky, v tom jsou zahr nuty všechny tři stránky vztahů , které tak pevně zakládají auto ritu komunistické strany v naší společnosti. To ji činí stranou vše

ho lidu, z toho vyrůstá pevná , nerozborná jednota vůle, cesty i cílů našich národů. Z toho vyplývá též požadavek , aby se po příkladu komunistů stal každý člen naší nové společnosti ještě náročnější vůči sobě a své práci, aby odpovědně plnil všechny svěřené úkoly a dával dobrý příklad jak svým jednáním, tak i celým životem. Vedoucí úloha komunistické strany , v níž právem vidíme před obraz budoucí komunistické společnosti, se totiž projevuje i v tom,

že nás všechny učí žít a pracovat, houževnatě překonávat dočas né obtíže a neúchylně směřovat k vytčeným cílům . Jsme si vědomi toho, že v současné vývojové etapě nároky na její vedoucí úlohu ještě vzrostou. Její řídící role se bude uplatňo

vat a rozšiřovat ve všech oblastech výroby , hospodářství, správy, vědy a kultury na novém , kvalitativně vyšším stupni společen ských vztahů .

Proto je příkazem cti a svědomí pro všechny občany naší repu bliky, aby mobilizací všech svých tvůrčích sil komunistickou stra nu v tomto jejím tak vysoce odpovědném a záslužném úsilí o spo lečné blaho nás všech co nejúčinněji podporovali . Aby měli ne ustále na paměti, že upevňování a zvyšování vedoucí úlohy Komu nistické strany Československa je jednou ze zákonitosti dalšího

rozvoje naší socialistické společnosti v období přechodu od socia lismu ke komunismu.

Vážení soudruzi a soudružky, v předsjezdovém dokumentu oce nila komunistická strana práci společenských organizací a dru hých politických stran, úlohu celé Národní fronty při rozvíjení so cialistické státnosti. » Je nesporné, « praví se v dokumentu, » že všechny úspěchy jsou zde proto, že náš lid je jednotný , pevně semknutý kolem komunistické strany . V další společné práci bu deme hledat ještě účinnější způsoby, jak využívat mnohostranné činnosti organizace Národní fronty. « Tato pasáž dokumentu je pro

všechny složky Národní fronty velkým povzbuzením, ale zároveň 1 velkým závazkem. Vede nás k tomu, abychom hledali nové cesty, jak zvýšit aktivní podíl při zajišťování dalšího hospodářského roz machu republiky , při zvyšování úrovně ideologické práce a zesi lování účinnosti výchovného působení.

Chtěl bych vás ujistit , že také příslušníci Československé strany lidové přistupují s největší odpovědností k plnění těchto úkolů ,

připraveni vynaložit všechny síly k dosažení společných cílů , jež v konkrétní podobě vytyčí pro nás všechny jako závaznou progra inovou směrnici usnesení vašeho sjezdu. 147

Je to v pořadí již pátý sjezd po našem osvobození, a je to sjezd tím významnější, že následuje po XXII. sjezdu Komunistické stra ny Sovětského svazu, jehož zcela mimořádný myšlenkový dosah má určující vliv na naši přítomnost i budoucnost. S tímto vědo mím jste přistupovali ke svému historickému zasedání a s tímto vědomím sleduje vaši závažnou práci i všechen náš lid, který váš sjezd považuje zcela oprávněně za svůj sjezd. Lid, který nejen

citem a srdcem, ale také silou rozumu, přesvědčením a poznáním je v těchto dnech s vámi spojen v žulové jednotě, jež dá rozkvést

bohatým květům nových vítězných činů. Pod vedením komunistické strany jsme dosáhli výsledků, na něž můžeme být právem hrdi. Boj však nekončí. Musíme rozřešit celé komplexy otázek v oblasti jak ekonomiky, tak i ideologie, pozved nout na odpovídající úroveň řízení celého národního hospodářství a rázně odstranit všechno, co brzdí náš postup vpřed. Máme k to

mu všechny předpoklady a všechny možnosti. Máme i dostatek nadšení a obětavosti, jež nám dávají křídla k nejsmělejšímu roz letu .

v čele s Komunistickou stranou Československa, naší prozíravou vůdkyní a moudrou učitelkou, v nerozborné jednotě Národní fron ty a bratrské spolupráce se Sovětským svazem a ostatními země

mi socialistické soustavy budeme proto svorně a neochvějně po kračovat v započatém díle, v boji za svět bez válek a v boji za no

vého člověka, v boji za všechno, co je v zájmu pracujícího lidu a přibližuje nás k uskutečnění našeho velikého cíle - aby ještě tato generace žila v komunismu. ( Potlesk. ) Sláva vašemu sjezdu, vážení soudruzi a soudružky, a čest vaší velké, záslužné práci pro blaho, štěstí a spokojenost nás všech . SOUDRUH OTAKAR SIMONEK :

Soudruzi, děkuji soudruhovi Plojharovi za pozdravný projev na

našem sjezdu. Slovo má nyní soudruh Václav Pištěk, podnikový ředitel Agrostroje, Pelhřimov, připraví se soudruh František Cha dim .

SOUDRUH VÁCLAV PIŠTĚ K, jihočeská krajská organizace KSČ Vážené soudružky a soudruzi, ve zprávě ústředního výboru přednesené prvním tajemníkem

soudruhem Novotným byla zdůrazněna otázka komplexní mecha 148

nizace našeho zemědělství. Rovněž připomínky a kritika našich zemědělců při projednávání usnesení ústředního výboru strany k otázkám mechanizace zemědělství byly v poslední době zamě

řeny převážně na nízký výkon strojů a jejich spolehlivost v pro vozu, nedostatek náhradních dílců , komplexnost mechanizace a větší styk výrobních podniků přímo se zemědělskými závody .

K některým těmto otázkám chtěl bych říci naše poznatky, je jichž řešení nám dělalo vážné starosti , protože chceme dát na šemu zemědělství to nejlepší. Jak jsme přistupovali k řešení při pomínek našich zemědělců ? Po rozboru hlavních směrů rozvoje

nové techniky ve světě i rozboru podmínek našeho socialistického zemědělství zaměřili jsme se v první řadě na řešení vnitřních nedostatků podniku , především na zvýšení kapacity vývoje a tech nologie, zvýšení kvalifikace techniků i dělníků a zlepšení kvality

našich strojů, a také zlepšení stranické práce, zvýšení účasti stra nických organizací na přípravě nových strojů a na zlepšení stra nického přístupu hospodářských pracovníků k zabezpečování úkolů. Velikou pomocí při řešení těchto problémů je soustavná pozornost a péče věnovaná našemu podniku okresním i krajským výborem strany. Kádrovým posílením celozávodního výboru i vy budováním základních organizací podle výrobně místní zásady byly

vytvořeny podmínky pro správné řízení stranických, odborových i svazáckých organizací. Rovněž výměnou hospodářských pracovníků ve vývoji a techno

logii, kterou bylo nutno provést, bylo posíleno řízení. Řada inicia tivních návrhů z pracovišť, zvýšení účasti nejlepších dělníků a

techniků na technickém rozvoji přinášely dobré podněty k řešení některých dílčích otázek. Například počet prototypů k ověření v zemědělské praxi jsme zvýšili ze 3 strojů na 10 až 15 strojů.

Tím můžeme zajišťovat zkoušky nejen ve výzkumných pracoviš tích , ale i v zemědělském provozu, a výsledky práce strojů hodnotí

přímo řešitelské kolektivy složené z pracovníků výzkumu, výroby zemědělské praxe. Výsledky této spolupráce se projevují napří klad lepším určováním hlavních parametrů strojů a omezením požadavků změn . Dosáhneme tím vyšší stabilizace konstrukcí ve výrobě , protože např. nyní jak u rozmetadel, tak u silážních kom bajnů vyrábíme třetí typ stroje za dva roky.

Výsledky tříleté práce na budování technické základny za po moci našeho ministerstva se projevily na urychlení vývoje nových

strojů ; již v letošním roce vyrábíme sériově přímotoké cepové sklízeče , rozmetadla , trhače Inu i další stroje. Nejlepších výsledků

jsme dosáhli v tomto roce odzkoušením kombinovaného sklízeče, který je zde také na výstavě, kterým uspokojivě vyřešíme zásadní 149

připomínky našich zemědělců. V čem je hlavní přínos nového řešení ? U kombinovaného sklízeče je nahrazena klasická žací lišta

rotorem s noži, který nahrazuje řadu složitých zařízení i náhonů. Dosahuje se tím radikálního zjednodušení stroje a velké provozní spolehlivosti. Přednosti stroje vyniknou nejlépe ve srovnání s na ším dosud nejlepším silážním kombajnem. Klasický stroj má 920 druhů vyráběných dílců , zatímco nový stroj jenom 450, to je o více než polovinu méně. Větší záběr stroje umožňuje vyšší výkony na příklad u zelené píce a kapusty

půl hektaru za hodinu proti

třem desetinám hektaru u klasického stroje, který kapustu sklízet nemohl. Váha stroje je nižší o více než 500 kg, počet ložisek nižší O 40 % , mazacích míst je méně o 31, tj. o 60 % . Nový stroj je možno použít na všechny práce prováděné klasickým strojem,

včetně třífázové sklizně obilovin, a kromě toho byl s dobrými vý. sledky v letošním roce vyzkoušen při sklizni luskoobilních smě sek, které jsou obyčejně polehlé, v polehlém jeteli, ve strnišťáku, kde se dosáhlo zlepšení kvality porostu odstraněním strniště, dále ve sklizni čekankového chrástu přímým způsobem , krmné ka

pusty , slunečnice a na Státním statku v Pelhřimově také ve sklizni zralého hrachu – s minimálními ztrátami. Se strojem je možno sklízet také bramborovou nat, kterou je možno silážovat, případně kompostovat, a současně se dosáhne podstatného zlepšení práce

bramborových kombajnů dovážených z NDR. Letošní prototypy byly nasazeny v různých provozech a podle úrovně organizace práce zpracovaly 80 až 500 ha různých plodin, včetně sběru slámy. Nejlepších výsledků bylo dosaženo v JZD Chýně, v JZD Dolany a na Státním statku v Pelhřimově. Pro příklad uvedu výsledky

tříměsíční práce stroje v JZD Ústrašín u Pelhřimova, kterým byly obsluhovány 4 farmy s celkovým počtem 335 dojnic a 465 kusů dalšího skotu. Denní krmení zajišťovali 4 pracovníci, k odvozu bylo potřeba 3 traktorů s upravenými vozy. Přestože odvoz nebyl plynulý , příprava krmení trvala jen 6 až 8 hodin. U klasických strojů bylo potřeba 9 pracovníků, 6 traktorů, 2 silážní kombajny. Podle našeho názoru nebyl ještě stroj na tomto pracovišti plně využit. Lepších výsledků dosáhl Státní statek Pelhřimov, kde stroj obsluhoval 4 až 5 farem. Špičkového výkonu bylo dosaženo stro jem v JZD Chýně, kde 40 hektarů polehlé směsky sklidili 2 pra covníci v prodloužených směnách za 5 dnů. Pro dopravu bylo

potřeba 9 vozů, přičemž naplnění jednoho vozu trvá zhruba 4 až 5 minut .

Tento příklad ukazuje, že nové konstrukce strojů při dobré orga nizaci práce mohou podstatně přispět k urychlení sklizně, samo zřejmě také při maximálním vypětí pracovníků, kterého však je 150

někdy potřeba také v našich podnicích , například při zavádění nových výrobků. Tento stroj je také důležitým článkem komplexní mechanizace pro denní krmení zelenou pící a také při sklizni zavadlé píce. Pro tuto technologii se nejlépe osvědčuje použití

silážních kombajnů, sklápěcích , eventuálně velkoobjemových vozů, metačů píce a roštů pro dosoušení studeným vzduchem pomocí

ventilátorů. Řětězy těchto strojů zatím chybí před metačem, vý. konný dávkovací stůl , který však zatím není k dispozici, a tuto práci je nutno nahradit dvěma pracovníky. Tato linka při správné

organizaci práce dovoluje vysoké výkony, a tím i včasnou sklizeň zelené i zavadlé píce, kde dosud vlivem počasí dochází k největ ším ztrátám. Naši zemědělci volají ještě po krmném voze do prů jezdních stájí, který vyvinul náš podnik v roce 1960 a předal do výroby DZ Brandýs. Výroba tohoto vozu má být zahájena

v příštím roce . Pro třífázovou sklizeň obilovin z hlediska kom plexní mechanizace chybí ještě dávkovací stůl a separátor. Tato technologie je nejekonomičtější, avšak je s ní nutno počítat výhle

dově. Tyto stroje zkoušejí zatím výzkumné ústavy a Agrostroj Prostějov. Kombinovaný sklízeč je však možno výhodně použít při výkonu až 12 ha za den, při přímé i dvoufázové sklizni obilí kombajny, a to i ke sběru slámy v řádku, což je dosud dosti vážný úkol. Uvedené příklady ukazují, že pokrokové konstrukce nových strojů mohou v krátké době pomoci vyřešit komplexní mechani

zaci důležitých zemědělských prací, u kterých je velká potřeba lidské práce. V souvislosti s uvedenými příklady bych se chtěl

ještě zmínit o dalším přínosu nových konstrukcí. Svými výkony i rozsahem může kombinovaný cepák podle našeho názoru plně nahradit všechny dosud používané silážní kombajny , dále rozbí ječe bramborové natě , lisy na slámu a výhledově i řezačky, kom bajny na obilí, ořezávače řepy, mačkače i kopkovače píce. Zhruba

odhadnuto jde o 12 strojů, které mají asi 13 tisíc druhů vyráběných dilců, a jenom silážní kombajny užívané u nás mají přibližně 7000 druhů vyráběných dílců. Celkem mají silážní kombajny asi 25 000 dílců. Nový stroj , jak už jsem uvedl , má 450 druhů vyráběných

dílců a náhradních dílů bude potřeba asi 150, to je přibližně 10 % současné potřeby .

Z toho, co jsem uvedl, samozřejmě vyplývá, že vývojem nových strojů, požadovanými změnami 1 snahou zabezpečit mechanizaci nejpracnějších technologií značně vzrostl sortiment strojů v na šem zemědělství . To má pochopitelně vliv i na spotřebu a sorti ment náhradních dílců . Jenom náš podnik vyráběl v roce 1950 ná hradní dílce v hodnotě přes 6 miliónů korun , v následujícím roce téměř za 30 miliónů korun , to je pětkrát více , ačkoli výroba země 151

dělských strojů vzrostla pouze čtyřikrát. Současně zajišťuje náš podnik v letošním roce dva a půl tisíce druhů náhradních dílců , a tento sortiment plníme úspěšně. Celkově podle našeho odhadu potřebuje naše zemědělství k zajištění provozuschopnosti strojů ročně kolem 20 tisíc položek náhradních dílů k rozhodujícím stro jům. Zvážíme-li potřebné skladovací plochy a celou agendu náro

kování i objednávání, je zabezpečení dostatku náhradních dílců vážným problémem. K tomu přistupuje další skutečnost, že napří

klad naše sklízecí řezačka SZZ 42, vyřazená z výroby v roce 1960, nebyla podle našeho zjištění téměř v letošním roce nasazena do provozu. Nikdo si však nedovolí ani v zemědělství, ani na podniku nenaplánovat náhradní dílce na tento stroj , případně jiné stroje. Tyto náhradní dílce pak nejsou pochopitelně využity a na druhé straně chybí materiál na dílce potřebné. Proto podle našeho ná

zoru bude nutno uvážit jak přidělování strojů, tak i vliv na ceny strojů.

K uvedenému problému bude třeba ještě zvážit vliv nových kon strukcí na zjednodušení celkového sortimentu náhradních dílů, který nesporně tyto konstrukce výhledově přinesou, a pro řešení současné situace uvážit specializaci ve skladování náhradních dílců v STS , případně evidenci nejdůležitějších dílců. Rovněž re

novaci je třeba věnovat mimořádnou pozornost, aby se tak snížila potřeba nových náhradních dílů. U mrtvých typů bude třeba uvážit centrální skladování u ústředního podniku zemědělské techniky nebo u výrobních podniků. Podobným řešením by se podstatně

zlepšila operativnost distribuce i spolupráce našich odborníků s podniky zemědělskými. Využití nových konstrukcí bude mít v neposlední řadě vliv na snížení celkového sortimentu materiálu i normalizovaných dll ců , které požadujeme od našich hutí. Podle předběžného odhadu

sníží se počet profilů u nového stroje o 60 druhů , to je o 28 % , zjednodušením konstrukce , snížením pracnosti o 30 i více pro cent . Nezbytným předpokladem efektivnosti výroby tedy je vyš.

ši sériovost. Vysoká efektivnost by se mohla výrazně projevit při výrobě zhruba 10 000—15 000 těchto strojů za rok, a tato sku tečnost jenom podtrhuje celkový význam specializace v rámci RVHP .

Při vývoji nových strojů se ale také sleduje snadná obsluha a

snížení poruchovosti. Jednodušší konstrukce stroje sama o sobě znamená podstatné snížení možných poruch. Našemu podniku se podařilo u některých výrobků, jako např. v technice pro živočiš nou výrobu a ve výrobě trhacích kombajnů, dosáhnout dobré kva . 152

1

lity. Ale například u výroby rozmetadel se musíme ještě hodně zlepšit . Kvalitu našich strojů, kromě dosavadní poměrně značné slo žitosti - u některých strojů se tomu nelze vyhnout - ovlivňuje také krátká sezónnost, ve které můžeme stroje zkoušet . Labora torní zkoušky nemohou plně nahradit provoz v terénu. Kvalitu ovlivňuje samozřejmě také dodržování technologické kázně při mo ve výrobě, zvláště v metalurgii, a v řadě případů i kvalita ma

teriálů. V současné době jsme nuceni zavádět stoprocentní kon trolu některých materiálů pro rozhodující dílce. Při hodnocení poruchovosti strojů nelze také přecházet otázky

správného zabíhání, údržby a zacházení se stroji. Mnohdy pra covník se dívá na zemědělský stroj jinak než např. na automobil , který jistě poctivě podle návodu zabíhá a ošetřuje. A to je po třeba udělat také s každým zemědělským strojem , se kterým jde ven zároveň i příslušný návod a katalog. Málokdy se však setká

váme s touto dokumentací přímo u obsluhy stroje. Často se nás soudruzi ptají, proč nedodáváme tuto dokumentaci. Pravděpodob ně je někde v šupleti.

Značné škody vznikají nedostatečným ošetřováním dojicích

přístrojů, zvláště v letním období. Proto vyvíjíme automatické za : řízení pro přípravu a čištění automatu před dojením i po něm, které sníží spotřebu času na přípravné práce asi o jednu hodinu.

Samozřejmě, že strojům neprospívá také dosavadní skladování neočištěných strojů přes zimu. Mimo opatření ke zvýšení kvality chceme pomoci našemu zemědělství školením odborníků. V letoš

ním roce jsme vyškolili asi 2400 pracovníků a v příštím roce máme závazek vyškolit přes 2500 mechanizátorů. Podobně pomá hají i ostatní Agrostroje. Myslíme, že bude třeba školit pracovníky pro obsluhu nových strojů předem, než přijdou do zemědělství. Podle našeho odhadu se jedná zhruba o 6-10 tisíc pracovníků ročně, a to je možné zajistit. Horší to bude s doškolením pracov níků dosavadních ; odhadli jsme, že by se mělo doškolit asi 50 tisíc pracovníků.

Pro zlepšení celkové situace v obsluze i v zacházení s dojicí mi stroji a dalšími mechanizačními prostředky provedeme s ji hočeským krajským podnikem zemědělské techniky prověrku vy

užívání obsluhy, a také proškolení pracovníků jako podklad pro podobnou akci v celostátním měřítku. Nejlepšího využití nároč né techniky je možno dosáhnout organizací komplexně mechani zovaných čet . Například na Státním statku v Hrušovanech , se

kterým dobře spolupracujeme, pracuje četa vybavená 6 rozme tadly a autobagrem , který zhruba pohnojí za 2 měsíce 1000-1200 153

ha . Nakládání trvá kolem 1 minuty, rozhoz jednoho vozu kolem 4

minut a při dávce 300 q po ha pohnojí četa denně kolem 15 ha. Z takových výsledků máme opravdu radost . 1

Pro jednotná zemědělská družstva by byly vhodné čety zhruba s 3-4 rozmetadly s normálním nakladačem, kde nakládka trvá kolem 10 minut. Nový nakladač tuto dobu zkrátí asi na polovinu. Podobně bude třeba uvažovat o nasazení kombinovaných sklízečů. Tyto příklady ukazují nutnost komplexního vybavení zeměděl ských závodů. K tomu, abychom využili komplexní mechanizaci,

musíme změnit organizaci a řízení zemědělských závodů s při hlédnutím k vyšším celkům. Proto vítáme opatření ústředního vý. boru v tomto směru jako nesmírně důležitý krok ke zlepšení prá ce našeho zemědělství. Zabezpečování úkolů technického rozvoje | výroby i ekonomických výsledků věnovaly v tomto roce naše

stranické organizace, odbory i vedení podniku velikou pozornost a tato politická práce je vtělena do závazků k XII . sjezdu, které

úspěšně plníme. Ve zboží vyrobí náš podnik v letošním roce o 3

milióny korun více, v hrubé výrobě o 2 milióny korun, v exportu 0 890 000 korun více. Technickým rozvojem a zlepšovacími ná měty jsme letos ušetřili více než 1500 tun hutního materiálu.

Splníme pracnost i ekonomické ukazatele. Celková ekonomika nové techniky , kterou jsme uvedli v našich závazcích k XII. sjez du, činí pro příští rok v prvním návrhu plánu úsporu 14 tun nerez oceli na 4000 tun hutního materiálu. V zemědělství bude činit úspora podle našich propočtů asi 29 miliónů korun na spo

třebitelských nákladech a na mzdách asi 7 miliónů korun. Své závazky pro příští rok zaměřujeme zvláště na urychlení technického rozvoje , a zejména na výrobu nových strojů. Snižuje

me výrobu klasických silážních kombajnů a urychlujeme výrobu kombinovaného stroje. Místo 50 cepových sklízečů přislíbili jsme vyrobit 500 strojů a nyní ještě prověřujeme možnost dalšího zvý. šení této výroby . Bude to předmětem dalších závazků . Kromě toho zaměříme závazky na podstatné zvýšení kvality všech našich stro jů, podle výzvy předních pracovníků. Soudružky a soudruzi, všechny své síly zaměříme na důsled né splnění směrnic XII . sjezdu naší strany , který ukáže další per

spektivy rozvoje naší socialistické společnosti . Čest práci . SOUDRUH OTAKAR SIMONEK :

Děkuji soudruhu Pištěkovi . Diskutuje soudruh Stanislav Cha dim, předseda podnikového výboru Závodů V. I. Lenina, Plzeň . Při praví se soudruh Václav Kučera , Východočeský kraj . 154

SOUDRUH STANISLAV CHADIM ,

západočeská krajská organizace KSC

Soudružky a soudruzi, Závody V. I. Lenina v Plzni hrají v našem národním hospodářství významnou roli. Rozhodující měrou se po

dílejí na nejdůležitější investiční výstavbě, na zajištování růstu společenské produktivity práce a vývozu. Za období od XI. do XII .

sjezdu naší strany jsme dosáhli při plnění plánovaných úkolů přes řadu nedostatků významných úspěchů. Loňského roku vzrost

la výroba zboží proti roku 1958 na 140 % , hrubá výroba na 149 procent , technický rozvoj na 224 % a vlastní náklady klesly o 14,5 procenta .

Plán se úspěšně plnil především v letech 1958 až 1960 ; v závěru roku 1960 se již začaly projevovat některé vážné nedostatky, které

byly zvládnuty jen díky mimořádnému vypětí všech leninovců. Proto jsme uvítali , že politické byro UV v prosinci 1960 pro jednalo další perspektivní úkoly Závodů V. I. Lenina a uložilo

soudruhům Šimůnkovi, Reitmajerovi, Šmokovi a Krajčírovi řešit zabezpečení těžkých odlitků a výkovků, kapacitu těžkých obrá běcích strojů a komplexní investiční výstavbu celé výrobní hos podářské jednotky.

Při projednávání kontrolní zprávy o plnění tohoto usnesení v srpnu 1961 politické byro ústředního výboru muselo konstato.

vat , že uložené úkoly nejsou plněny , že existují nadále tytéž váž

né problémy a že situace v Závodech V. I. Lenina vyžaduje ne odkladnou a účinnou pomoc ministerstev, především ministerstva těžkého strojírenství. Bylo proto znovu uloženo soudruhu Reitma jerovi a dalším soudruhům řešit zabezpečení odlitků a výkovků a předložit výhledovou studii dlouhodobého rozvoje Závodů V. I.

Lenina v Plzni, zejména z hlediska optimální velikosti závodu, za

měření investiční výstavby, charakteru závodu a technického roz voje.

Výhledová studie Závodů V. I. Lenina a vyjasnění výrobního programu nejsou dosud projednány . Víme, že vámi předložené stu. die mají některé nedostatky . Přesto je nezbytné rychle projednat a schválit alespoň minimální etapu této studie, třeba bez ča

sového rozložení , abychom mohli roční plány řešit v souladu s cel . kovou rozvojovou koncepcí. Jinak vzniknou vážné potíže, které by se v blízké budoucnosti mohly dále prohloubit. Přes úsilí krajského výboru naší strany a komunistů v Závo dech V. I. Lenina se však situace dosud nezlepšila. Původní plán

roku 1961 jsme nesplnili o více než 320 miliónů Kčs, což mělo po chopitelně nepříznivý odraz v celém národním hospodářství. Ani 155

plán na rok 1962 nebyl zajištěn , neboť ještě na počátku roku ohro žoval výrobu ve výši 1 200 000 000 Kčs pro nedostatek materiálů a nezajištění subdodávek.

Proto z iniciativy krajských orgánů uložil sekretariát ÚV vy slat do Závodů V. I. Lenina skupinu pracovníků pod vedením sou druha Reitmajera , která měla přezkoumat zajištění plánu a po skytnout konkrétní pomoc při řešení hlavních problémů. Práce ko mise byla užitečná . Pomohla odhalit mnohé rezervy , vyřešit ně. které problémy. Ukázala však současně, že pracovníci minister stva těžkého strojírenství neznají dobře problémy v Závodech V. I.

Lenina. Stávalo se nejednou, že vedoucí pracovníci, kteří dříve úkoly z ministerstva jako jasné přikazovali , nyní po projednání v komisi sami navrhovali opačné řešení. Tato skutečnost plně po tvrzuje slova soudruha Novotného z červencového zasedání ústřed

ního výboru naší strany , kdy mimo jiné řekl , že »ministerstva a Iní úřady v praxi oslabily odpovědnost za výrobu a za tvor bu i přesnou realizaci plánu«. Kritikou těchto nedostatků rozhodně nechci vyvolat dojem , že

úst

všechny nedostatky v Závodech V. I. Lenina jsou vyvolány a za viněny vyššími orgány a že my jsme bez chyb. Tak tomu není.

I my , komunisté, máme na neúspěších loňského i letošního roku nemalý podil .

Přesto, že stranické, odborové i mládežnické organizace usilo valy o překonání nedostatků, do jejich práce pronikly tendence přeceňování objektivních vlivů jako hlavních příčin neplnění plá nu . To vedlo ke smířlivosti , k omlouvání neplnění úkolů a nako .

nec i k formálnímu projednávání hospodářských otázek na výbo

rových i členských schůzích. Teprve když jsme za pomoci kraj ského aktivu usilovali o rovnoměrné plnění plánu, když jsme ve všech stranických organizacích ustavili komise pro rovnoměrné

plnění plánu, když jsme se hlouběji zabývali příčinami součas ných nedostatků , odhalili jsme vážné nedostatky ve vlastní ma sové politické a organizační práci základních organizací i v ří dící a organizátorské práci vedoucích hospodářských pracovníků . Ukázalo se , že vedení podniku uplatňuje často formy takzvané ho metodického řízení, které v praxi znamenají řízení bez odpo vědnosti za plnění plánu. V řídící práci převažuje způsob admi nistrativního řízení, kdy přemíra porad snižuje úlohu jediného

odpovědného vedoucího a vytváří podmínky pro kolektivní ne odpovědnost .

Vážné nedostatky jsou v oblasti plánování . Plán není dosud hlavním nástrojem řídící a organizátorské práce . Na mnohých pro

vozech bylo od operativního rozpisu plánu upuštěno vůbec a ří 156

zením byla nastoupena cesta dispečerského urgovacího systému Ani úloha vnitropodnikového chozrasčotu není doceněna. Dále máme nedostatky a problémy spojené s porušováním tech

nologické kázně , poměru k práci, a ve mzdové politice i v kvalitě výrobků .

V současné době soustřeďujeme pozornost na splnění a překro . čení úkolů čtvrtého čtvrtletí. Přes obtíže, které máme v dodávkách některých druhů materiálu, zejména legovaných předvalků, široké

oceli, jakostních plechů, subdodávek, přísunu vagónů i omezová ní elektrické energie, úkoly čtvrtého čtvrtletí překročíme, Přestože jsme plánované úkoly překročili v prvním, třetím a pře. kročíme i ve čtvrtém čtvrtletí, nepodaří se nám již vyrovnat hlu

boké nesplnění plánu ve druhém čtvrtletí a plán celého roku ne bude splněn.

Dalším úkolem je příprava a zajištění plánu na rok 1963. Chce .

me dosáhnout, aby plán na rok 1963 měl náležité vazby, byl ve všech částech sladěn a v největší možné míře i zabezpečen. Víme, že tento úkol je v současné situaci našeho národního hospodářství

velmi obtížný, zejména proto, že snížení strojírenské výroby pro vedené v poslední době přišlo značně opožděně. Jak nadřízené orgány, tak ani my a jiné podniky nemáme možnost promítnout tyto změny se vší důsledností do všech vazeb, do všech částí plá nu, zejména do dodavatelsko-odběratelských vztahů až po za jištění materiálu, surovin a subdodávek. Ještě obtížnější je za stavení těch zakázek, které jsou rozpracovány , materiálově zajiš.

těny, technicky a technologicky připraveny , neboť to bude mít přirozeně i záporné finanční důsledky.

Chceme- li se těmto problémům v příštím roce vyhnout, je ne . zbytné dostat směrná čísla , aspoň předběžná, na rok 1964 již v nejbližší době , a to ještě předtím, než bude schválen návrh plá nu do roku 1970. Jinak pořádek v plánování, dodavatelsko-odběra

telských vztazích , ve využití technické a výrobní kapacity neza vedeme. Myslím, že těžko odstraníme to, co zde kritizoval již soudruh Knížka , neboť my už uzavíráme hospodářské smlouvy, zabezpečujeme subdodávky, materiál na první čtvrtletí a další ještě předtím , než známe svůj vlastní plán. Protože si uvě omuje me, jaké vážné následky bude snížení objemu výroby mít pro naše národní hospodářství , vyvinuli jsme v poslední době úsilí za zvý.

šení objemu výroby bez dalších nároků na materiál z celostátních fondů .

Podařilo se nám zatím najít řešení , které představuje zvýšení

objemu o více než 200 miliónů korun , z toho téměř jedna čtvrtina představuje zvýšení montážních prací a výroby náhradních dílů. 157

Zbytek pak jsou dodávky , které můžeme uskutečnit z materiálů nedokončené výroby. Navrhujeme, a tady ovšem s přídělem ma teriálu zvýšit výrobu elektrických lokomotiv pro export o 42 mi liónů korun , čímž chceme ve značné míře nahradit chybějící vý. vozní fondy v resortu ministerstva těžkého strojírenství. Dalším základním problémem Závodů V. I. Lenina a celého ná

rodního hospodářství je zabezpečení strojírenské výroby výrobky strojírenské metalurgie, to je zejména odlitky, výkovky a výlisky všeho druhu. Jak jsme tyto úkoly řešili a chceme řešit v našem podniku ? Po roce 1945 jsme růstu výroby strojírenské metalurgie

dosahovali minimálními investicemi a rekonstrukcemi, především

zaváděním nové technologie, lepší organizací práce, zvýšeným úsilím pracovníků. Takovýto růst stačil potřebám podniků jen do roku 1956. Po roce 1956 jsme odlitky ve výši několika tisíc tun byli nuceni dovážet ; mnohé z nich z kapitalistických států. Přitom docházelo ke zpoždování dodávek, vysoké zmetkovitosti, které nepříznivé ovlivnily i plnění plánu. Abychom tyto potíže překonali, zavedli jsme v naší metalurgii

nepřetržitý provoz. Nebyl to úkol snadný . Museli jsme urychleně realizovat řadu technickoorganizačních opatření, řešit kapacitu některých druhů pecí, přizpůsobit dodávku plynu, vnitropodni kovou dopravu a další. Prováděli jsme širokou a politicky nároč nou přesvědčovací práci u pracovníků sléváren a kováren a zís

kali do hutí a kováren několik set nových pracovníků. Dále hledáme možnosti jak snížit potřebu odlitků a výkovků. Všude tam, kde jsou pro to předpoklady, nahrazujeme odlitky a výkovky svařenci . Jaké úspory lze dosáhnout u výrobků vyrábě. ných v našem podniku, ukazuje nízkotlaké těleso 110 MW turbíny,

kde svařenec je o 49 % lehčí a o 37 % lacinější než odlitek. Zatím tyto svařence vyrábíme v jednotlivých provozech. Abychom si je však mohli vyrábět ve větším rozsahu, musíme urychleně posta vit novou svařovnu , jejíž výstavba byla již zásadně schválena .

Uvažujeme také nahradit ocelolitinu odlitky ze šedé litiny. I když u nás vyrábíme výrobky s větší měrnou spotřebou ocelo

litiny , ukazuje se, že lepší prací našich konstruktérů , techniků a

zlepšovatelů můžeme dosáhnout podstatného zlepšení. Proto jsme v říjnu letošního roku dostali tematický úkol , který má řešit ne dostatky ocelolitiny. Pohovory s našimi techniky a první výsled

ky již ukazují reálnou možnost nahradit v roce 1963 asi 1000 tun těchto odlitků šedou litinou , i když jsou přece jen určité mož nosti zvýšení výroby.

A konečně dalším zdrojem získání většího objemu ocelolitino vých odlitků a výkovků je snížení zmetkovitosti v našich meta 158

lurgických provozech , která je značná a představuje za 10 mě síců letošního roku v závodě hutě 6,36 % , v kovárnách 1,85 % z celkového objemu v korunách. Ve slévárnách je větší procento zmetků stále ovlivněno nizkou kvalitou písků , bentolitů a jinými okolnostmi. Většinou je to zaviněno nedodržováním technologic

ké kázně. Proto jsme provedli důkladné rozbory příčin a chceme upevnit technologickou kázeň. Naši nejlepší huťaři a vědeckový : zkumní pracovníci musí tento problém vyřešit. Dále rozvíjíme hnutí kolektivů jednotlivých zaměstnanců za zvýšení kvality vý. roby a práci beze zmetků.

Uvedená opatření však disproporce mezi strojírenskou výro bou a metalurgickou základnou plně neodstraní . Nejrůznější stu

die a rozbory, provedené v posledních letech, znovu a znovu sig nalizují, že je nutno přebudovat metalurgickou základnu zdědě nou po Škodových závodech. Začali jsme v roce 1960 s rozsáhlou rekonsti

staré slévárny oceli a v loňském roce jsme pláno

vali rekonstrukci kováren. Od této rekonstrukce bylo upuštěno,

neboť byla neefektivní a znamenala ztrátu 23 000 tun výkovků v průběhu rekonstrukce. Místo toho měla být postavena nová ko

várna a kalírna pro zvláště těžké výkovky . Její zahájení je však podmíněno schválením rozvojové koncepce Závodů V. I. Lenina. Výstavbou kováren se prohlubují disproporce mezi potřebou vý . kovků v nejbližších letech a kovárenskou kapacitou. V současné

době pro nás kovají nejtěžší výkovky v Nové huti Klementa Gott walda z ingotů odlitých v Plzni, které jsou ve žhavém stavu do váženy do Kunčic a zase zpět do Plzně k opracování . Pochopitel ně za vysokých nákladů a pro nás nevýhodných podmínek.

Ukázal jsem na některé problémy spojené s plněním plánu v na šich závodech v Plzni . Pracující v Závodech Vladimíra Iljiče Le nina v Plzni, a především komunisté rozhodně nejsou spokojeni se současným stavem a lhostejní k nedostatkům. Chceme vyvodit účinné závěry z minulých let. Proto hlavní pozornost stranic

kých, odborových a mládežnických organizací i hospodářských pracovníků je zaměřena na důsledné projednání plánu na rok 1963

na všech členských schůzích a zajištění důsledného rozpisu plá nu až na pracoviště v konkrétních úkolech . Důsledným dekádním

hodnocením plnění plánu musíme dosáhnout rovnoměrného plně ní výroby v měsících i čtvrtletích, plnění plánu produktivity prá

ce, plánů nákladů i technického rozvoje. Uvědomujeme si , že trvalé plnění úkolů v našem podniku můžeme zajistit především zlepšenou řídící a organizátorskou prací všech stranických or gánů a organizací . Důsledným uplatňováním vedoucí úlohy stra

ny, prohlubováním práva kontroly, systematicky prováděnou ma 159

sovou politickou a výchovnou prací určitě dosáhneme podstatné ho zvýšení iniciativy všech pracujících Závodů V. I. Lenina , kte rá již dnes nachází svůj výraz v kladné odezvě na výzvu před ních pracovníků, za socialistický vztah k práci. Rozšiřování to hoto hnutí je předním úkolem naší každodenní práce.

Soudružky a soudruzi, jménem komunistů Závodů V. I. Lenina v Plzni chci ujistit XII. sjezd Komunistické strany Československa, že komunisté a společně s nimi všichni pracující našich závodů nebudou šetřit sil, aby potíže byly rychle překonány, aby Závody V. I. Lenina splnily úkoly tak, jak to plným právem strana od nich očekává . ( Potlesk. )

SOUDRUH OTAKAR ŠIMONEK :

Soudruzi,

děkuji soudruhu Chadimovi. Nyní diskutuje soudruh Václav Ku čera, předseda Jednotného zemědělského družstva Budovatel, okres Havlíčkův Brod .

SOUDRUH VÁCLAV KUČERA, východočeská krajská organizace KSČ

Soudruzi a soudružky ,

ve zprávě ústředního výboru naší strany, kterou přednesl první tajemník ústředního výboru soudruh Novotný, bylo uvedeno, že my , komunisté na zemědělském úseku , jsme nezajistili růst ze mědělské výroby tak, aby bylo zajištěno plnění všech úkolů naše ho národního hospodářství. Proto chci hovořit o práci, kterou komunisté a pracující vykonali při uskutečňování usnesení stra ny k dalšímu rozvoji zemědělské výroby . Nejprve mi dovolte , abych oznámil sjezdu, že družstevníci našeho

JZD Budovatel se ctí splnili závazky , které vyhlásili na počest XII . sjezdu naší strany , a že závazek dosáhnout 200 q brambor v průměru na celé ploše jsme splnili , a o 9 a překročili. ( Po tlesk. )

Na státní nákup jsme dali celkem 158 vagónů brambor, to je 177 centů z každého hektaru osázené plochy . Splnili jsme tím záva.

zek, který jsme dali na sjezdu družstevníků soudruhu presiden tovi .

Soudruh první tajemník též hovořil ve zprávě o nedostatcích v politickovýchovné práci. Zde máme my , komunisté, ve vesnic

kých základních organizacích mnoho práce. A proto bych chtěl na 160

některých konkrétních úkolech z našeho JZD ukázat , že když stra nická organizace dobře řídí komunisty a členové strany jdou pří kladem v práci , zbavují se některých svých charakterových kazů, jsou příkladem ostatním pracujícím a dokladem toho jsou dob

ré hospodářské výsledky . Například od sloučení našeho JZD v ro

ce 1960 se slabším družstvem jsme zvýšili tržní produkci mléka z 261 tisíc na 390 tisíc litrů mléka v roce 1962. Ze 650 metráků

masa v roce 1960 jsme vyrobili na 1039 q v roce 1962, a přitom jsme překračovali všechny úkoly . V příštím roce dále zvýšíme

tržní produkcí mléka o 5 % a masa o 10 % při zvýšení rostlinné výroby .

Těchto velkých úspěchů jsme dosáhli obětovou prací takových dobrých družstevníků, jako je kolektiv ošetřovatelů prasnic sou družky Kučerové, družstevnice Kocmanová a manželé Švecovi,

kteří od 100 ošetřovaných prasnic odchovali do konce října 13,2 selete na jednu prasnici. Soudruh Tecl, družstevník Kocman a sou

družka Panská se svými kolektivy zajistili překročení státního plánu mléka o 40 000. Soudruzi Švec a Technik s dvěma kombajny na brambory sklidili celkem 107 ha brambor, soudruzi Panský a Prchal denně s pásovými traktory DT 54 orají 16 ha hluboké orby.

Musíme ještě pochválit naše ženy i další pracovníky, kteří v le tošním podzimu vytřídili 220 vagónů brambor. Chtěl bych říci , že naše úkoly a plány plníme proto, že se řídí. me pokyny naší strany. Zaměřili jsme svoji pozornost především na výrobu zrnin , brambor a na lepší využívání půdy. Částečné za vedení specializace v rostlinné výrobě nám umožnilo zlepšit agro techniku a zavádět výkonnější odrůdy obilí a brambor. Proto také více vyrábíme a prodáváme. Chtěl bych zdůraznit, že je to morální povinností nás komunistů , abychom zajišťovali zemědělskou výro bu. Strana nás pověřila, abychom řídili zemědělství, a proto ne smíme stranu zklamat a musíme bojovat za plnění každého usne sení naší strany . Je potěšující, že se nám podařilo změnit poměr k pěstování

brambor, které jsou u nás na Českomoravské vysočině hlavní plo dinou . Například v našem družstvu jsme zvýšili plochu brambor

z 18 % na 24 % orné půdy. Je třeba říci, že jsme dříve nevěnovali půdě ani bramborům takovou pozornost. Ústřední výbor i sám sou druh Novotný nás, bramboráře, kritizoval za malou péči o bram

bory . A uposlechli jsme upřímné rady našeho ústředního výboru a na výsledcích jsme se přesvědčili , že soudruzi měli pravdu. Ově řili jsme si, že když se dobře pracuje , pečlivě se ošetřuje sadba, zasází se včas, plodiny se pečlivě ošetřují, je možno dosáhnout nejen dobrých výsledků v té nebo oné plodině, ale též pozvednout 6 XII . sjezd

161

úroveň zaostávajících družstev. Jistě pochopíte, že tento úkol ne

byl lehký. Šlo o závažnou věc. Šlo o to, změnit názor, že starost o plodinu se nesmí měřit jen podle procentního zastoupení plodin

v osevním postupu, ale především, jakou roli hraje ta či ona plo dina v celé zemědělské výrobě.

Že brambory u nás na Českomoravské vysočině jsou hlavní plo dinou, dokazuje již to, že na celkových příjmech v okrese tvoří 37 % a u nás v družstvu 40 % . Dále v našem okrese ovlivňujeme

výrobu na dalších 9-10 tisících ha v republice, kam dodáváme sadbu. A toho jsme si příliš dobře vědomi a jsme také odpovědni za výrobu této sadby. Získali jsme pro tuto věc vedoucí funkcio náře v našem okrese. A nejen to. Přímo do míst jsme poslali aktiv odborníků , bramborářů, aby ne z okresu, ale přímo na místě, v družstvu, organizovali výrobu. Tím se nám podařilo soustředit veškerou pozornost všech komunistů, odborníků, místních orgánů , a především družstevníků samých na tuto naši hlavní plodinu,

brambory . Dali jsme výrobu brambor pod veřejnou kontrolu a kri tiku, věnovali jsme jí veškerou pozornost, ovšem ne až v době ,

kdy se sklízí, ale po celý rok jsme doslova hlídali sadbu, její uskladnění, vhodnost odrůdy, výživu půdy, a přitom i využívání strojů.

Výroba brambor v našem družstvu a v celém našem okrese se až na malé výjimky stala skutečně věcí všech , Ukáži , jak se to

projevilo ve výrobě v okrese. V roce 1960 jsme na našem okrese dosáhli pouze 132 q z hektaru a poprvé okres nesplnil své dodáv ky státu. V roce 1961 jsme již dosáhli 155 q z hektaru, dodávky byly splněny, ale za určitých potíží. Letos, kdy hnutím za vyšší výnosy brambor žil doslova celý okres, jsme, jak jsem již uvedl, dosáhli 180 q v průměru a okres prodal navíc 426 vagónů sadby.

V roce 1961 dosáhla po 200 q sadby brambor jen 4 družstva . V roce 1962 už 30 jednotných zemědělských družstev překročilo 2009

z hektaru. Výnosy 150—200 q z hektaru v roce 1961 mělo 71 družstev a dnes již 83. A co je nejdůležitější – pod 100 g z hek taru jsme měli v roce 1961 ve 13 JZD a dnes jen v jediném. S těmito výsledky se nespokojujeme . Důležité však je , že dob

rých výsledků jsme dosáhli bez zvýšení potřeby ruční práce. Za pomoci mechanizace stávají se u nás brambory opravdu velkový. robní plodinou. A když už jsem začal mluvit o mechanizaci, chtěl bych říci něco

o jejích výhodách . Řeknu přímo , máme dobré stroje , jen kdyby jich družstva lépe využívala . Například nosiče nářadí RS 09 nebo nesené plečky , to jsou velmi dobré stroje, i když by se jistě něco

na nich dalo ještě zlepšit. Dále máme i dobré výkonné kombajny, 162

které byly dovezeny z Německé demokratické republiky. V našem družstvu zásluhou nosičů nářadí RS 09 a pleček stačí dnes pro plečkovat 135 hektarů brambor dva traktoristé, zatímco dříve jsme

na tuto práci museli uvolňovat 16-18 pracovníků denně. Nebo jak výhodný stroj je kombajn na brambory ! V našem JZD soudruzi

Švec a Technik se svými traktoristy a osádkami po 6 ženách na hradili denně práci 150-160 žen. V našem JZD sklidily kombajny 78 a půl procenta všech brambor. Na okrese už to bylo celkově

trochu horší, těmito stroji jsme sklidili jen 27 % . Poprvé jsme le tos v našem družstvu nepotřebovali žádnou brigádu. Proč těchto strojů nevyužívají všude ve všech jednotných zemědělských druž stvech, to nemohu pochopit. Vždyť my jsme si již práci těchto stro jů ověřili. Letos v našem okrese 35 osádek dokázalo sklidit 30 hektarů na jeden kombajn , z toho od 50 do 70 hektarů sklidilo

7 osádek , a soudruh Pelikán z JZD Horní Krupá se svou osádkou vybral 70 hektarů brambor na jeden kombajn. Na druhé straně máme též případy, že v našem okrese 46 kom bajnů nevybralo v průměru ani 30 hektarů na jeden kombajn. Soudruzi, jsme komunisté, jsme všichni na vedoucích místech

z vůle naší strany a lidu. Musíme proto na každém pracovišti po čítat s tužkou v ruce. Vždyť do strojů je vložena lidská práce, a

proto musí sloužit k jejímu ulehčení. Musíme proto strojů, a přede vším těch, které v našich družstvech máme, plně využívat ; zvyšo vat produktivitu práce a výrobu.

Mám však i připomínku k našim konstruktérům , a to, že potře bujeme výkonnější stroje na třídění brambor, aspoň s kapacitou

800 q za jednu směnu. Ovšem podotýkám – je nutné , aby tyto stroje byly kvalitnější, aby nepoškozovaly hlízy . Je třeba rychleji zavádět tyto třídiče do sériové výroby. Je třeba zavádět do výroby sázeče brambor, které budou přizpůsobeny pro svahovité pozemky při zajišťování normové výsadby 40 000 až 45 000 jedinců na jeden hektar. Ministerstvo zemědělství musí konečně zajistit výrobu sí tových bran, které marně po řadu let sháníme. Je třeba též zařídit jednu věc. Teky vyráběné v Polsku mají rozpětí 75 cm, zatímco u nás sázíme brambory do rozpětí 65 cm. Naši odborníci by měli také rychleji reagovat na potřeby nové

technologie a rychle řešit komplexní mechanizaci výroby. Chtěl bych tady reagovat na diskusní příspěvek soudruha z Agrostroje Pelhřimov, který hovořil o tom, jak pomáhají řešit otázky výroby komplexní mechanizací zemědělství. Chtěl bych říci , že soudruzi

. v Pelhřimově by se měli vážně zamyslet nad problémem zmecha . nizování rozvozu chlévského hnoje. Vyrobili řadu rozmetadel , ovšem zatím tato rozmetadla neuspokojují zemědělskou výrobu 163

a dáváme je do sběru. Je to jistě škoda. Dál bych chtěl ještě po

dotknout, že Supry 50, které mají široké pneumatiky, nám dě lají hodně škody při sběru brambor. A proto je třeba se zamyslet

nad šířkou pneumatik, aby nám nepoškozovaly tak drahocennou surovinu, jako jsou brambory . Při této příležitosti bych chtěl ještě říci několik slov na adresu

našich projektantů. Je pravda , že navrhují dobrý typ bramboráren , který naše JZD velmi nutně potřebují, ovšem stav je takový , že když půjdeme touto cestou dál, bude v každém JZD stát brambo

rárna ; přitom si musíme uvědomit, že je také nutné stavět obilní sila . Obojí je však využito jen jednoúčelově. Budou to dvě, jak my na vesnici říkáme, pořádné stavby. Mám za to , že by tyto úkoly šly řešit tak : dole brambory, nahoře obilí. Ovšem podotýkám , ne mám na mysli budovat nějaká veliká obilní sila nad bramborár nami. Myslím si, že kdybychom na dosavadní upevněný strop dali prefabrikované dílce, kterých používáme na volné kravíny ( je to

takzvaný brněnský typ ) , zajistili bychom tím skladování 50 va gónů obilí bez zvýšení nákladů na stavbu i na materiál. Stavba by tak byla jednoduchá a účelně řešená . To by myslím přivítali vši chni naši družstevníci a za takové nebo podobné stavby bychom naše projektanty jistě pochválili. Mám za to, že kdyby pracovníci ministerstva zemědělství viděli , jak ve šlechtitelské stanici na Keřkově uskladňujeme sadbu, že by jistě soudruhu ministrovi do

poručili , aby se tyto věci operativněji řešily. Soudruzi , s pěstováním brambor jsme získali v našem JZD i na našem okrese řadu dobrých zkušeností. Potvrdilo se mimo jiné i to, že když známe slabiny , známe cíle, když soustředíme úsilí

všech organizací, odborníků a pracujících, tak se nám podaří

úspěšně vyřešit výrobu i v zaostávajících družstvech. A proto v příštím roce organizujeme na okrese hnutí za dosažení vyšších výnosů brambor, především za zvýšení počtu trsů na 1 ha . Podtr

huji, soudruzi , za zvýšení počtu trsů na 1 ha. Do tohoto hnutí zapo, jíme všechna jednotná zemědělská družstva v našem okrese a chceme dosáhnout na celých plochách 200 300 q brambor z hek taru. Řada družstev se již do tohoto hnutí zapojila. A naše druž

stvo si dalo závazek , že do příštího roku vytvoří takové podmín ky , abychom sklidili na 60 ha 300 q z hektaru a na 70 ha 200 g z hektaru.

Teď mi ještě, soudruzi , dovolte, protože jsem členem krajského výboru strany , abych vám řekl , jak jsme ve Východočeském kraji

projednávali a zajišťovali havlíčkobrodské hnutí. Přijali jsme opa. tření k rozšíření tohoto hnutí do dalších okresů a zemědělských závodů s cílem zvýšit výrobu brambor v celém kraji. Letos náš 164

kraj dosáhl v průměru výnosu pouze 130 q brambor z hektaru. Krajský výbor strany po zhodnocení zkušeností z havlíčkobrod ského hnutí zavádí tyto formy v rámci kraje. Zkušenosti z hnutí za vyšší výnosy brambor budeme dále rozši řovat i v ostatních úsecích zemědělské výroby, především ve výro bě krmiv jako základny živočišné výroby. Zamysleme se ovšem nad současným stavem kvalifikace kádrů v našich jednotných ze.

mědělských družstvech. Do jaké míry jsou tyto kádry, schopny vy. řešit potřebný růst zemědělské výroby bez pomoci odborníků ?

Tento nepříznivý stav je ještě zhoršován tím, že veliká část kva lifikovaných zemědělských pracovníků je mimo přímou zeměděl skou výrobu, Tím ovšem nechci říci, že máme zemědělských od borníků nadbytek, ale mám za to, že kdyby ti, které máme, byli správně řízeni, kdyby nesli odpovědnost za výrobu zemědělských

závodů a při jejich odměňování bylo přihlíženo k tomu, jak jejich svěřené závody plní plán, mnohé by se v našem zemědělství změ nilo .

Myslíme si, že máme sice celou řadu odborníků, kteří pomáhají plně organizovat zemědělskou výrobu, avšak tito odborníci jsou

soustředěni v celé řadě podniků, organizací, a jejich poslání je roztříštěno do mnoha směrů a nevytváří podmínky pro osobní od povědnost. Souhlasíme s názorem , že tyto odborníky je třeba sou středit pod jedno řízení, dát jim konkrétnější odpovědnost za vý. robu . Zkušenosti z rozvoje hnutí za vyšší výrobu brambor nám nej

lépe ukázaly, že i zde musíme spojovat výchovnou práci lidí s dob rým odměňováním . Jedno od druhého nelze oddělovat, jedno s druhým těsně souvisí a podmiňuje se navzájem.

Nejlépe o tom svědčí příklad z našeho JZD. Dokud jsme u nás odměňovali za pracovní jednotky , školili jsme družstevníky v druž stevních školách práce i v zemědělských školách , neprojevilo se

to na vzestupu zemědělské výroby tak, jak bychom předpokládali. Ovšem dnes, kdy jsme zavedli pevné peněžní odměny, dále školí me lidi, zavedli jsme správné prémiování za výsledky výroby a

překračování plnění plánu, výroba jde rychle nahoru. Soudružky a soudruzi, pokusil jsem se ukázat XII. sjezdu, ja kých výsledků jsme dosáhli v havlíčkobrodském hnutí a co pri jeho rozšíření budeme dělat, a také jakých výrobních výsledků jsme dosáhli v našem družstvu. V našem JZD i na našem okresu

řešíme řadu problémů. Není u nás ještě všechno v pořádku, jak by mělo být, ale komunisté naší organizace znají jasný cíl : splnit a překračovat úkoly ve výrobě a učit se zavádět průmyslové prvky

do našich JZD . A proto vás, vážení delegáti , chci jménem našich 165

družstevníků i celé naší delegace ujistit , že úkoly vytyčené XII.

sjezdem budeme v celém našem Východočeském kraji dobře za jišťovat. ( Potlesk. ) SOUDRUH OTAKAR SIMÛNEK :

Děkuji soudruhovi Kučerovi. Soudruzi delegáti , přerušujeme nyní jednání na půl hodiny. Po přestávce bude jako první hovořit vedoucí delegace Československé strany socialistické ministr dr. Alois Neuman.

(Jednání přerušeno v 10 hod. 53 min . ) (Jednánt znovu zahájeno v 11 hod. 33 min . ) SOUDRUH PAVEL DAVID :

Pokračujeme v jednání našeho sjezdu. O slovo se přihlásil ve doucí delegace Československé strany socialistické ministr dr. Alois Neuman, Prosím , aby přednesl svůj projev. ( Potlesk. )

Zdravice Ceskoslovenské strany socialistické, přednesená Dr. ALOISEM NEUMANEM

Vážené soudružky, vážení soudruzi,

dovolte mi , abych jménem ústředního výboru Československé strany socialistické , jménem všech jejích členů co nejsrdečněji a nejupřímněji pozdravil XII . sjezd Komunistické strany Českoslo venska , sjezd budovatelů naší krásné socialistické vlasti. Jsem šťasten , že jménem Československé strany socialistické mohu vzdát čest Komunistické straně Československa , vedoucí

síle naší Národní fronty , vzdát čest straně , která moudře a pro zíravě vede náš lid, oba naše národy cestou socialistického roz květu, svobody a nezávislosti .

Sjezdový palác v Praze je dnes skutečným srdcem republiky .

S oprávněným zájmem, aktivním zanícením vzhlížejí všichni ob čané k vašemu mimořádně závažnému jednání. Vždyť nejvyšší

orgán komunistické strany , její sjezd , s odpovědností opravdového hospodáře stanoví perspektivy dalšího rozvoje naší socialistické společnosti do roku 1970. Za těmito perspektivami stojí všechen náš lid . Ukázala to velmi přesvědčivě předsjezdová diskuse k do 166

kumentu »O výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společ nosti« , která byla zároveň novým dokladem rozvoje naší socialis tické demokracie a těsného sepětí Komunistické strany Česko

slovenska se všemi vrstvami našeho pracujícího lidu. Diskutovaly milióny lidí, pohotově řekly své náměty, otevřeně řekly své připo mínky . Uvítaly základní myšlenku předloženého dokumentu : Jsme na hranici přechodu k vyšší etapě rozvoje socialistické společ

nosti a z toho plynou nové, ještě náročnější úkoly . Po diskusi při šly činy na mnoha pracovištích, v mnoha místech. Zrodilo se hnu ti, k němuž dali podnět ti nejlepší z nás, hnutí za socialistický vztah k práci, za dělnickou čest, za čest zemědělce. A v tomto hnutí, právě tak jako v celém soutěžení na počest XII . sjezdu Komunistické strany Československa, promítl se nový a krásný vztah našich pracujících k socialistickému dnešku , ke komunis

tické straně, všechno to, co charakterizuje socialistického člo věka.

Sjezdy komunistické strany jsou vždy výrazným mezníkem

v rozvoji naší země. Mimořádná závažnost XII . sjezdu Komunis tické strany Československa je dána skutečností, že žijeme v ob dobí, kdy socialismus u nás už zvítězil a kdy se socialistické

výrobní vztahy ve všech oborech staly skutečnosti. V zrcadle me zinárodně politickém je to období nejvyššího , úsilí o zachování míru ve světě. Poselství národům světa z červencového Světového

kongresu za všeobecné odzbrojení a za mír v Moskvě se stalo no vým podnětem pro milióny poctivých lidí k boji za spravedlivý život, k boji za odstranění všech ohnisek, z nichž by mohl vzpla

nout válečný požár. V čele tohoto boje jde Sovětský svaz, země Leninova, která právě v roce 45. výročí Velké říjnové socialistické revoluce znovu

jasně prokázala svou věrnost věci míru, svou rozvahu a zásado vost v řešení takzvané karibské krize. Jsme přesvědčeni, že so větský svaz otevřel tak i možnost jednat o dalších významných mezinárodních otázkách , na jejichž řešení lidstvo už po léta čeká . Německá otázka, všeobecné a úplné odzbrojení, zrušení základen na území druhých států, to všechno jsou problémy, jejichž vyře šení by přispělo k opravdovému míru. Všichni víme, že socialis tické země v čele se Sovětským svazem o to ze všech sil usilují. Svět je dnes jiný , než byl ještě před málo lety. Zřítily se kolo niální říše, skončil mýtus o všemocnosti imperialismu. Vzrostla autorita a moc socialistického světa, roste jeho síla hospodářská ,

jeho převaha ve vědě i technice. Socialistický svět se stává stále více určující silou v mezinárodních vztazích v zájmu míru a doro zumění mezi národy. Uvědomujeme si, že znásobovat jeho sílu, 167

to je náš nejlepší přínos boji , který národy vedou proti válce. Proto XII . sjezd Komunistické strany Československa znamená i velikou podporu věci míru, podporu mírové zahraniční politice Şovět

ského svazu, která byla a je i naší politikou, protože je plně za svěcena boji za mír a pokrok na celém světě, což odpovídá i zá jmům svobody a bezpečnosti naší vlasti. Spojenectví se Sovětským svazem – to je naše láska a jistota , zapsaná nejhlouběji v našich srdcích. Měsíc československo-sovět

ského přátelství každým rokem připomíná, co pro nás znamená spolupráce se Sovětským svazem na nejrůznějších úsecích našeho

života . Setkání se sovětskými občany -osvoboditeli jsou manifesta cemi nejvřelejších vztahů obou vpravdě bratrských zemí. Sovětský svaz je pro nás oporou při rozvíjení vyspělé socialis tické společnosti . Smělý program výstavby komunismu v Sovět ském svazu svítí jako zářný příklad, naznačuje základní rysy naší budoucnosti .

Soudružky a soudruzi,

od XI . sjezdu KSČ uplynuly čtyři roky. Byly to čtyři roky čino rodého budování, jehož výslednicí je dovršení socialistické vý .

stavby. Na vyšší stupeň jsme pozvedli průmyslovou, ale i země dělskou výrobu, podstatně se zvýšila životní úroveň obyvatelstva, upevnilo se mezinárodní postavení Československé socialistické republiky.

Socialistické soutěžení, rozsáhlé hnutí brigád socialistické prá ce , uvědomělost lidí, a zejména skutečnost, že v čele tohoto roz

machu stojí komunistická strana , jsou tím hnacím motorem , který zabezpečuje stálý růst materiální a kulturní úrovně v naší zemi. Právem můžeme být na dosažené výsledky hrdi. Jsem rád , mohu-li dnes prohlásit, že svým podílem přispěli k to

muto společnému dílu také členové Československé strany socia listické – ať již přímo na svých pracovištích v továrnách či na polích, nebo v nejrůznějších oblastech veřejného života. Za jeden z hlavních úkolů jsme pokládali přispívat k prohlubo vání morálně politické jednoty na základech vědeckého světového názoru. Proto jsme věnovali velké úsilí naší práci politickovýchovo

né, aby členové naší strany s opravdovým vlasteneckým zanícením a socialistickým přesvědčením se co nejúčinněji podíleli na ruš ném a bohatém životě naší vlasti , na hnutí brigád socialistické práce

upevňování a prohlubování socialistického života naší

vesnice , na mnohotvárné práci národních výborů , Národní fronty i všech jejích společenských organizací. Členové Československé strany socialistické chovají spolu se všemi našimi pracujícími hlubokou důvěru v politiku Komunistické 168

strany Československa. Tato důvěra plyne nejen z vědomí, že Ko munistická strana Československa vždy v minulosti neochvějně hájila zájmy lidu a naší rodné země, ale také z hlubokého přesvěd čení, že komunistická strana je díky znalosti zákonitostí spole čenského vývoje jedinou stranou schopnou vytyčovat směr socia

listické a komunistické výstavby. Členové Československé strany sccialistické nesčetněkrát svými činy dokázali , že v pevné jedno tě lidu v Národní frontě a ve vedoucí úloze Komunistické strany Československa spatřují záruku, že úspěšně vyřešíme složité otáz ky naší současnosti' a budoucnosti.

Velké perspektivy, zakotvené v dokumentu » O dalších výhledech rozvoje naší socialistické společnosti « , staly se i pro naše členy mocným podnětem k tomu, aby se znovu zamysleli nad svou prací,

aby dali všechny svoje síly do boje proti některým dočasným po tížím našeho národního hospodářství a aby uplatnili své nejlepší schopnosti v zájmu rozkvětu socialistické republiky. Výrazem to hoto úsilí byla i zvýšená aktivita v plnění a překročení závazků,

které uzavřeli členové Československé strany socialistické na po čest XII . sjezdu Komunistické strany Československa. Krajské konference Československé strany socialistické v polovině listo

padu letošního roku potvrdily , že všichni naši členové , všechny naše organizace svoje závazky ke XII. sjezdu Komunistické strany Československa čestně splnili . ( Potlesk. )

XII. sjezd Komunistické strany Československa hovoří k lidu celé republiky. Hovoří na téma, které je nám všem tak drahé : Budujme ještě krásnější domov ! Sjezd bude řešit všechny úkoly, plynoucí ze základních potřeb našeho dalšího postupu vpřed , jako : nutnost dalšího rozvoje průmyslu, zvláště hutí, strojírenství a che

mie, posílení surovinové a energetické základny , pozvednutí země dělství na úroveň vyspělého průmyslu, další rozvoj vědy, školství, kultury, předpoklady pro zkracování pracovní doby , zdokonalo vání péče o děti, pomoc rodinám s větším počtem dětí, rozšiřování

společenské potřeby a tak dále. Dosažení všech těchto cílů je ovšem nerozlučně spjato s dalším rozvojem mezinárodní socialis tické dělby práce, která znásobuje možnosti každé socialistické

země a umocňuje sílu celého socialistického tábora. .

Ve všech těchto pojmech jsou už dnes pro nás ztělesněny nové perspektivy a nové úkoly. Jsou v nich obrysy budoucího života, je v nich nová velikost a sláva naší vlasti. A to všechno nesmírně

zavazuje k tomu pracovat nově, s novým elánem, s novými zna lostmi, pracovat ještě cílevědoměji . Mohu jménem Československé strany socialistické prohlásit, že se k této práci nadšeně hlásíme, a v úkolech, které ze sjezdu vzejdou pro náš lid , budeme vidět 169

i naše úkoly. Jejich splnění budeme považovat za věc naší cti ve jménu opravdové a hluboké lásky k naší socialistické vlasti.

Věrně a neochvějně půjdeme pod vedením Komunistické strany Československa v pevné jednotě našeho lidu k dalšímu rozvoji naší socialistické společnosti, k cíli, který ozařuje naši cestu , zná sobuje naši sílu, energii a odhodlání, v pevném přesvědčení, že ještě naše pokolení bude žít v komunismu. ( Potlesk . )

SOUDRUH PAVEL DAVID :

Děkuji dr. Neumanovi, diskutovat bude soudruh Eduard Červený, strojvedoucí lokomotivního depa ČSD v Českých Budějovicích, a připraví se soudruh Josef Němec.

SOUDRUH EDUARD ČERVENÝ, jihočeská krajská organizace KSČ

Soudružky a soudruzi, když naši pracující diskutovali k materiálům » O výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti « , který na sjezdu podrobně

projednáváme, byli vedeni snahou svými připomínkami a podněty přispět k odstranění nedostatků a potíží, k dosažení co nejlepších

výsledků v plnění úkolů. Každému z nás, kdo to myslí s naší socia listickou republikou poctivě a upřímně, nemůže být lhostejný postoj některých pracovníků a občanů k naší společnosti. Všichni musíme mít pocit spoluodpovědnosti za společné výsledky. Proto

také je v prvé řadě nutné neustále sledovat celospolečenské zá jmy a již jednou skoncovat se sobeckými zájmy jednotlivců a

skupin, kteří tuto skutečnost nechápou nebo nechtějí pochopit. Dobudovali jsme socialismus a jako samozřejmost bereme všech ny výhody, které s sebou přináší. Ovšem ne již tak kriticky si dokážeme říci , jaký je náš podíl na těchto úspěších, čím jsme my svou prací ke společnému dílu přispěli. Musíme si uvědomit, že nikdo za nás lepší život budovat nebude . To musíme dokázat svou

vlastní prací. Bez lásky k práci to však nejde, ani bez vědomí, proč pracujeme, zač bojujeme a proč je třeba obětovat i kus svého volného času a pohodlí pro společné zájmy.

Tento cíl sledovala i výzva předních pracovníků našeho hospo dářství, která má vyburcovat svědomí každého jednotlivce k so cialistickému vztahu k práci , za dělnickou čest , za čest zemědělce. Jsou tisíce občanů, kterým je práce pro společnost radostí a cth 170

Pracují pro své vnitřní uspokojení a pohodu. Vždyť je to něco krásného , když třeba strojvedoucí doveze rychlík nebo těžkoto nážní vlak včas a bez závad a domů jde s pocitem spokojenosti, že udělal kus dobré práce. Jsou však mezi námi i ti , kteří hledí jen

na to, co jim to vynese, jak by mohli ještě co nejvíce vyzískat pro sebe bez ohledu na kolektiv a společnost. Proti takovýmto pro

jevům musíme neúprosně bojovat, přesvědčovat a vést, aby společ né výsledky byly ještě lepší, abychom si vytvářeli příznivé pod mínky pro štastnější, bohatší , spokojenější život v mírové budouc

nosti. Je však třeba začít všude, na všech pracovištích a v prvé řadě každý jednotlivec u sebe. Chceme-li socialisticky žít, musíme i socialisticky pracovat, neboť dobře vykonaná práce jednoho

ovlivňuje i dobrý výkon a plnění úkolů na dalších pracovištích. To nejlépe cítíme my, železničáři, při výkonu služby, že neodpověd nost jedince má dalekosáhlé následky v provozu a promítá se

nám třeba na celých stovkách kilometrů nejen v dopravě , ale i na jiných úsecích národního hospodářství. Současná situace v železniční dopravě není nijak růžová a po

žadované úkoly zvládáme jen s velikým vypětím a námahou. Nejzávažnějším problémem naší práce je nízká úroveň bezpečnosti vlakové dopravy, značná nehodovost, poruchovost a v neposlední řadě je to i nedostatečná kázeň a disciplína. A právě v železniční

dopravě potřebujeme kázeň a disciplínu co nejvíce. Tato skuteč nost se nám pak promítá v potížích, závadách, poruchách v pro vozu a je někdy i příčinou neplnění plánu. Vyskytují se názory , že jednou z hlavních příčin nehodovosti je technický stav a vyba vení. Rozbory však ukazují, že z technických důvodů došlo k ne. hodám pouze asi z 30 % . Jistěže hodně záleží na technickém stavu vozidel , trati, zabez

pečovacího zařízení. Nehody jsou však zaviňovány i nesprávnou obsluhou, zanedbáváním předpisů, technologických postupů, špat nou kvalitou údržby, nedostatečnou kontrolou i nízkou kvalifikaci pracovníků , tedy lidmi . Musíme se tudíž v první řadě zeptat sami sebe, kde zůstal pocit odpovědnosti mnoha železničářů vůči sobě , vůči spoluobčanům za svěřené životy a materiální hodnoty, které přepravujeme. Příklady nám ukazují, že při dobré organizaci práce,

při správném plnění povinností, při dodržování základních usta novení a předpisů , při vysoké kázni a uvědomělosti jednotlivců a kolektivů je možno pracovat bez nehod , závad a poruch. To nám dokazují brigády socialistické práce a převážná část železničářů. Musíme všichni sledovat společný cíl . Někdy však tuto snahu na rušují i mzdové soustavy a prémiové řády, kterých máme na že leznici tolik , že se v nich pomalu nikdo nevyzná , a dokonce 171

nezbývá ani místo v záznamech, kam je zapsat. Například ve vo zební službě lokomotivních čet je nutno kriticky se podívat na traťovou prémii , prémii za dodržování těžké zátěže , prémii za nadzátěž, včasné příjezdy, za dodržení normy a dále úspory paliva,

za vedení vlaku 1, 0, 00, noční příplatky, režijní prostojové hodiny atd. Při takovém množství prémií je i značně ztížena kontrola a dochází k nesprávným údajům v provozních podkladech. Jsou zjištěny případy, že výpravčí a dispečeři , aby získali pré

mie, falšovali podklady a do předaných vozů počítali i ty , které jim stály ve stanici, a dokonce je měli ještě za hranicemi naší republiky , v Rakousku, naopak zase předali do ciziny vozy, které jim stály ve vlastní stanici. A tak neoprávněně získali na pré miích přes 12 tisíc Kčs. To se nikterak neslučuje 's morálkou socialistického člověka .

Některé druhy prémií neodpovídají zásadám, jak o nich hovořil včera soudruh Novotný ve své zprávě. Dokonce si některé druhy

prémií vzájemně odporují, jako například prémie za těžkou tonáž ve vozbě a prémie za oběh a předávku vozů u dopravy. Vozba má zájem na vytížení vlaků a odvozu hrubých tunokilometrů, protože je to jeden ze základních ukazatelů plnění plánu jak depa, tak i dráhy, kdežto doprava má zájem na oběhu vozů. Důsledkem toho je skutečnost, že veškeré úsilí těžkotonážníků je úplně znehodno ceno nevytíženými vlaky, ale nakonec jsou v obou případech vy pláceny prémie . Všichni víme , že těžkotonážní hnutí nám pomáhá zhospodár

ňovat dopravu, zvyšuje se kapacita tratí, maximálně se využívá tažné síly trakčních vozidel. Toto hnutí je však narušováno i prémií na počet předaných vozů ve stanovených dobách sousední dráze, v uzlu nebo v dispečerském okruhu, i když to neodpovídá skuteč nosti, jak jsem již uvedl . Bylo by vhodné stanovit v nově připra vovaných prémiových řádech pro přiznání prémie společné uka zatele jak pro vozbu , tak i pro dopravu , jako je grafikon vlakové dopravy nebo hrubé tunokilometry, dále pak takové ukazatele, které mohou pracovníci příslušných odvětví přímo ovlivňovat.

Současný stav je takový, že jsou stanoveny ukazatele pro pré miování některých pracovníků různě v různých drahách i u stej

ného služebního odvětví. Například u jedné dráhy je to denní kilometrický běh lokomotivy a u druhé je to produktivita lokomo tivy . A výklad pro přiznání prémií je odlišný jak v absolutních, tak

i v relativních hodnotách. A to nám k plnění společných úkolů nikterak nepřispívá . U některých pracovníků se neprojevuje ani

dostatečný zájem o zlepšení někdy svízelné situace v dopravě . Naše lokomotivní čety is lokomotivou a tepluškou jely na 172

výpomoc Ostravské dráze. Jaké poznatky tam získaly ? Řešit

nepříznivou situaci v dopravě tímto způsobem pokládají za ne vhodné, neboť jsou jim přidělovány neproduktivní výkony ; pře prava se zdražuje a povětšině se tím zakrývají nedostatky pláno

vané přepravy i elektrických lokomotiv, které z velké části jezdí strojově a při lepší organizaci by mohly odtáhnout stojící zátěž do některé stanice nebo seřaďovacího nádraží. Teplušky byly vy užívány jen na krátkých vozebních ramenech asi na 100 km, do

cházelo k častému otáčení, dozbrojování, a tím i ke zhoršování situace v depech. Nedostatečná je i sestava vlaků, svěšování, brzdění a v hlášeních jsou i nepravdivé údaje, takže jedna četa teplušky dělala podle potřeby vozmistry , prohlížitele i návěstníky. Při upozornění na nedostatky i nízké kilometrové výkony teplu

šek lokomotivní dispečer správy dráhy odpověděl, že popotáhnout vlak 20 km za 24 hodin je pro ně také pomoc, že četa má 12 hodin

denního tvrdého výkonu a ještě 30 korun denně odlučného, a to jí prý má stačit.

Ovšem naše čety jely do Ostravské dráhy pracovat a ne s loko motivou postávat někde v depu nebo na odstavné koleji . V Brati slavské dráze nikdo pomalu nevěděl , co s tepluškou, a čety si musely obstarávat práci samy. Doporučovali bychom, aby si příslušní činitelé ministerstva do pravy a správy dráhy prověřili celou akci teplušek v Ostravské a Bratislavské dráze , zvážili ekonomický přínos celé akce a zjed nali nápravu .

V současné době se na železnici projevuje nedostatek vagónů.

Hlavně ovšem proto , že je jich značný počet poškozených v závo dech, postávají nám nevyložené a někde se z nich dělají skladiště. Vázne vykládka, nakládka , zpožduje se oběh. Také budování stanic soustředěné vykládky a nakládky je nedostatečné a pomalé a ne pomáhá urychlit oběh vozů. Výzva horníků z Komořan a želez ničářů z Třebušic ke všem přepravcům vypomoci při opravách poškozených vozů se setkala s mimořádným ohlasem, i když ne splnila naše očekávání. Jsou zářné příklady účinné pomoci při opravách poškozených

vozů jak u přepravců, tak i u železničářů . Naše kolektivy brigád socialistické práce, Svazu československo - sovětského přátelství,

socialistického provozu , těžkotonážníků a mládežníků si vypraco valy turnus pro brigádnickou výpomoc na opravy vozů . Členové brigády vždy denně nastupovali na opravy do vozového depa, kte

ré své vlastní zaměstnance mohlo přesunout na opravy vozů bez odvěšení z vlaků přímo na seřadovacím nádraží. V této akci bylo

odpracováno celkem 440 brigádnických hodin. V této akci se dále 173

pokračuje na opravách vlastních vozů, které nebyly schopny tra tového provozu. A dnes nám kolektivy brigád socialistické práce udělaly u 23 vozů úplné revize, takže ani my jako dráha nebude me odčerpávat vozy z volného oběhu a tyto vozy budou sloužit pro potřeby národního hospodářství. A to je jistě účinná pomoc naší dopravě ve svízelné situaci, kdy zůstáváme denně dlužni našim

přepravcům stovky vagónů. Nestačí však jen urychlit oLěh vozů, musíme lépe využívat i na-, šich trakčních prostředků, zvláště elektrických a dieselových lo komotiv. A ty možnosti máme ve směnných a štafetových obsa zeních lokomotiv při projíždění dlouhých vozebních ramen. Roz šíření tohoto způsobu zvláště v nových trakcích nám přinese pod statné zvýšení produktivity lokomotiv i lokomotivních Čet až

o 20 % , snižují se provozní náklady, jak dokázali soudruzi v Plzeň ské dráze v parní i motorové trakci. Železnice pracují vcelku s nedostatečným počtem zaměstnanců.

Zvláště u některých profesí je stav kritický. V lokomotivních de pech není možno získat zaměstnance pro předtápění lokomotiv a

posunovačskou službu proto , že tyto kategorie byly při mzdovém zařazování podhodnoceny, mají nízké základy a prémle mohou dostat ve výši pouze dvou, nejvýše čtyř procent, a to ještě za před

pokladu, že jsou jednotkou splněny vlastní náklady a že je v dráze vytvořen prémiový fond. Výhodněji, až o 120 Kčs, jsou zařazeni

posunovači u železničních stanic, kde mají možnost získat prémie, a tím i větší výdělek. Důsledkem toho je skutečnost, že tuto práci nechce nikdo dělat, žádá o přeřazení nebo rozvázání pracovního poměru . Tuto ožehavou otázku je třeba v zájmu spravedlivé mzdo vé politiky urychleně řešit.

Náš XII. sjezd vytyčuje pro všechny pracující náročné úkoly v rozvoji naší společnosti. Také my, železničáři, se budeme na spo lečnych výsledcích svou prací podílet. Uděláme všechno pro za jištění co nejlepších výsledků, aby naše socialistická republika byla silná , bohatá, aby se nám v ní šťastně a spokojeně žilo . (Po tlesk . )

SOUDRUH PAVEL DAVID :

Děkuji soudruhu Červenému. Žádám soudruha Jiřího Hendrycha, člena politického byra ÚV KSČ, aby se ujal slova .

174

SOUDRUH JIŘI HENDRYCH Soudružky a soudruzi,

na XI. sjezdu naší strany jsme řekli , že úkol dovršení socialis

tické výstavby nechápeme jako předem časově vymezené období, nýbrž jako celou etapu vývoje, v níž naše společnost na základě vybudovaného socialismu bude sbírat další síly , shromaždovat

a vytvářet nové materiální a kulturní zdroje pro budoucí přechod ke komunismu. V letech po XI . sjezdu jsme zaznamenali historic kou událost , došlo k definitivnímu vítězství socialismu a tato sku

tečnost byla zakotvena v nové, socialistické ústavě republiky. Ze zprávy ústředního výboru, kterou přednesl soudruh Novotný, vyplývá, že v nastávající nové etapě budeme pokračovat v dalším posilování materiálně technické základny socialismu a pracovat

na všestranném rozvoji socialistické společnosti. Náš postup vpřed a zejména historické vítězství v roce 1960 vyžaduje, abychom pro tuto etapu stanovili nové úkoly, některým úkolům dali větší na

léhavost a na základě rozboru současného stavu určili, které smě ry a úkoly jsou základní. Ve zprávě jsou tyto úkoly obsaženy v je denácti bodech .

Dříve než přejdu k některým z nich, chtěl bych se zmínit o ces tě, kterou jsme od XI. sjezdu prošli, ještě z jednoho hlediska. Tato

cesta je u nás spjata s úsilím o překonání pozůstatků kultu osob nosti, s úsilím o plné uplatnění leninských norem v životě strany a společnosti. Také u nás platil kult osobnosti Stalina s důsledky,

které z něho vyplývaly. Avšak kult osobnosti měl u nás i své vlast ní kořeny . Čím více nás děli od XX. sjezdu KSSS a jak se do života strany

důsledně prosazují leninské principy, tím zřejmější je všechno zlo minulosti, vyplývající z kultu, a tím ostřeji je vidět všechno, co jsme ještě v naší práci zcela nepřekonall . Po listopadovém plénu ÚV v roce 1961 nemálo soudruhů se pozastavovalo nad tím, jak soudruh Novotný hodnotil úlohu soudruha Gottwalda, a nad opa třeními, která ÚV tehdy přijal. Rok , který uplynul, potvrdil, že

toto hodnocení bylo správné, že nebylo nikterak přehnané. Na

opak. Nové doklady ukazují, že po roce 1948 je činnost soudruha Gottwalda zcela v zajetí působení kultu osobnosti se všemi nebla hými důsledky , které se projevily v porušování zákonnosti I v mi zení práce strany . V těchto směrech není také třeba nic měnit na

vině Slánského a některých dalších. Při tom všem ale v historii naší strany, v jejích bojích proti kapitálu a v bojích za vítězství dělnické třídy až po únor 1948 zůstane dějinná úloha a zásluhy 175

soudruha Gottwalda zapsána na věky. A i jeho posmrtné místo je mezi soudruhy a ne nad soudruhy .

Ve zprávě je řečeno, že ústřední výbor má na základě hlubo kého prozkoumání dokumentů uzavřít všechny případy z politic kých procesů tohoto období. Pravda , které dáme plný průchod, straně pomůže a hlavně přispěje k tomu, aby nikdy se nemohly podobné věci už opakovat. Současně však je nezbytné , abychom se v životě strany vypořádali se vším, co tu po kultu zůstává. Každý z nás, kdo ve straně v tomto období prosyceném kultem osobnosti pracoval, odvedl svou větší či menší daň kultu. Vypá lit do kořene všechny jeho pozůstatky znamená nepřehlížet ně které jevy , které jsou pro kult příznačné . Na prvním místě jde o to, pěstovat kritičnost k sobě a k druhým. Dále jde o to, ani v nejmenším nedopustit , aby byl oslaben vztah k pracujícím. Pro kult byla typická nedůvěra k lidem a nadřazování se jim. Mnoho z toho, co bylo, je už za námi . Pořád se však mnohde setkáváme s vrchnostenským postojem u některých našich funk

cionářů, s projevy komandování pracujících. Značné pozůstat ky kultu zůstávají ještě ve společenské psychologii a přežitky bur žoazni ideologie napomáhají tyto pozůstatky konzervovat . Velký

důraz je třeba položit na rozvoj tvůrčí teoretické práce. Ještě jsme nepřekonali všechny zábrany, které se tvořivé činnosti na tomto poli stavějí do cesty . A také v naší praxi přes velké pokroky, které jsme učinili , přežívají některá stará schémata. Nové úko ly , které vytyčuje náš XII, sjezd , úspěšně zabezpečíme jen tehdy,

když pozůstatky kultu a všechny zbytky starého překonáme. Soudružky a soudruzi, máme- li vyzvednout hlavní orientaci, kterou dává náš XII. sjezd ve zmíněných jedenácti hlavních úko

lech, a stanovit, co je charakteristické pro celý dálší náš postup , zvláště pokud jde o rozvoj výrobních sil a vytvoření základů pro

budoucí přechod ke komunismu , chtěl bych podtrhnout tři otázky : Vědeckotechnický rozvoj a zabezpečení vzestupu zemědělské výroby – v našich podmínkách úkol vyrovnat úroveň zeměděl . ství na úroveň průmyslu , dále otázku spolupráce socialistických zemí a problematiku řízení socialistické společnosti a jejího hos podářství.

V rozvoji našeho hospodářství, jak to s velkou naléhavostí vy jádřila zpráva ÚV, vstupujeme do období závažných kvalitativních změn . Dospěli jsme k předělu , kdy nelze zabezpečovat další roz voj socialistické společnosti jednostranně kvantitativním vzestu pem hospodářství , ale je nezbytné daleko více vyzvednout kvali tativní hlediska .

A zde právě jde v prvé řadě o vědeckotechnický rozvoj , o vý. 176

razný pokrok v oblasti automatizace výroby, který ovšem není

myslitelný bez specializace, bez dělby práce i široké meziná rodní spolupráce. V našem zemědělství budou kvalitativní změ . ny nesrovnatelně hlubší. Půjde namnoze o to, vytvořit pro rozsáh lý vědeckotechnický pokrok teprve podmínky . Společnou družstevní výrobu, která se i po vítězství socialistic kých výrobních vztahů do značné míry opírá ještě o malovýrob ní způsoby výroby, přebudovat na socialistickou velkovýrobu,

v níž se uplatní v organizaci i technologii průmyslové principy. Lenin řekl zcela jednoznačně, že definitivní vítězství socialismu na světě umožní jedině to , když socialismus vytvoří vyšší pro duktivitu práce než kapitalismus. Hlavním nástrojem boje o vyšší produktivitu je technika a její rozmach. Otázka , » kdo s koho « v tomto celosvětovém soutěžení dnes zní : kdo bude mít vyspě . lejší vědu a techniku, kdo ji šíře a nejúčelněji uplatní v hospo dářství a kde objevy vědy a techniky nejlépe ovládnou nejširší masy pracujících. V tom je také politická stránka současné svě . tové vědeckotechnické revoluce , která se musí zcela přirozeně projevit v našem vyspělém hospodářství. Stěžejní význam vědeckotechnického rozvoje zdůraznil ve svých směrnicích již XI . sjezd strany . Když uděláme bilanci uplynulého období , musíme si popravdě přiznat , že v této oblasti se náin směrnice XI . sjezdu nepodařilo zcela dodržet . Zaostávání vědecko

technického rozvoje a s tím spjaté organizace práce je jednou z největších slabin rozvoje výrobních sil, stává se vážnou brzdou růstu produktivity práce. Nejde o to, že by se nic neudělalo. Nám však už dnes nepo stačuje jakékoliv tempo vědeckotechnického rozvoje , my potře bujeme vysoká tempa , zejména v rozhodujících odvětvích, v první řadě ve strojírenství. Tento růst brzdí rovněž některé nedostatky

a úroveň organizace našeho hospodářství . Stačí uvést například značnou roztříštěnost průmyslu , kdy u nás máme zhruba 18 000 místně odloučených průmyslových výrobních jednotek , z toho na 4000 strojírenských. Jinou překážkou je například rozsáhlá , ne účelná kooperace mezi závody . Na sjezdu Komunistické strany Slovenska uvedl ředitel oravské Tesly , že na výrobě jejich televi zorů kooperuje na 500 různých závodů a pracovišt . Všechny tyto a podobné překážky musíme postupně odstranit z cesty .

Vážnou příčinou zaostávání vědeckotechnického rozvoje je i značná živelnost , nedůsledné řešení a realizace zásadních kon cepčních otázek. Některá odvětví a zvláště strojírenství se dala

živelně vléci potřebami jednotlivých resortů i zahraničním obcho dem a jen velmi málo sledovala zájem rozvoje vlastních výrob 177

ních sil. Je třeba žádat, aby naše strojírenství vyvinulo více vlast ni iniciativy a samo ovlivňovalo směry technického rozvoje, aby razilo cestu nejpokrokovější a nejefektivnější technice. Široké pole působnosti se před naší vědou a technikou otevírá

v oblasti zemědělství. Bez nejširšího uplatnění výsledků vědy a techniky není možné vyrovnat úroveň zemědělství na úroveň prů .

myslu. V tomto ohledu jsme velmi pozadu. Tím nechci říci, že jsme do zemědělství dali málo techniky. Soudruh Novotný správ . ně uvedl, že velká část prostředků, která do zemědělství přišla, musela však nahradit více než dvoumiliónový úbytek pracovních sil proti předválečné době. Značná část prostředků byla vyna hlavní výrobni ložena na společné ustájení dobytka. A půda prostředek - dostala zatím poměrně velmi málo. Nyní však je chvíle, kdy po provedené socializaci zemědělství můžeme větší část investic dát do půdy, a to směrem, který pomůže zvednout intenzitu výroby. Tím závažnější je správně určit zaměření vědeckotechnického

rozvoje. Budeme-li zde postupovat správně, máme při rozumném a promyšleném uplatnění výsledků vědy a techniky v praxi mož nost pozvednout intenzitu zemědělské výroby značně rychle. V jaké šíři se dosud na zemědělském úseku uplatňuje rozmach

techniky, chemie, výsledky biologických věd ? Vezměme naše pole a louky . Až na sklizeň obilovin se v podsta dělá ještě pomineme-li dílčí mechanizaci postaru. Kromě pěstování obilovin není uspokojivě vyřešeno no vou technikou pěstování ani jediné další kultury. V předsálí je cepový sklízeč z Pelhřimova , mluvil už zde o něm soudruh Piš

tě všechno ostatní

těk – je to vynikající stroj , ale zatím jej máme ve stadiu výro by ověřovací série . Pokud jde o chemii , lze mluvit jen o prvních zkušenostech s herbicidy, a i když jsme pokročili v dodávkách

průmyslových hnojiv, dosáhli jsme v průměru přibližně úrovně, která byla v produkčních oblastech běžná již před válkou. Přes

celkem rozsáhlá opatření ke zvelebení půdy, odvodňování, za

vlažování atd . jsou v zájmu rychlého zvýšení intenzity zeměděl ské výroby dosavadní tempa ještě stále nedostačující. Pokud jde o živočišnou výrobu , jedná se, s výjimkou chovu prasat ve velkovýkrmnách a prvních začátků při chovu drůbeže,

v podstatě o sdruženou malovýrobu. Poznatky biologie , bioche mie, dobré zahraniční zkušenosti s krmivářským průmyslem, su šárenstvím atd, u nás na své uplatnění teprve čekají . To , co jsem uvedl , ovšem na druhé straně ukazuje , jaké mož

nosti v zemědělství máme, zvláště připočteme-li k tomu dobrou organizaci práce, správné řízení atd . Proto také do budoucna 178

musíme především tímto směrem vynakládat prostředky , směle se brát za nové a pokrokové, důsledně čerpat ze zkušeností so cialistické zemědělské výroby v Sovětském svazu a v dalších bra trských zemích, umět vytěžit zkušenosti zemědělské výroby na Západě.

Přitom ovšem musíme počítat, že v zemědělství ještě bude pře

žívat starý, spotřebitelský vztah k výrobě. Každá překážka nebo neúspěch na nových cestách budou živit konzervatismus, vyvolá

vat chutě k návratu ke starému a podobně . Přitom probojovat pochopení pro nové je jenom první krok . Za ním musí následo

vat především všestranná příprava lidí. A jakou tu máme situaci, všichni dobře víme.

Velmi cenné podněty pro řízení vědeckotechnického rozvoje i nám dalo listopadové plenární zasedání ústředního výboru Ko munistické strany Sovětského svazu . Také u nás je na pořadu dne nutnost upevnit jednotnou vědeckotechnickou politiku, soustředit síly výzkumu na hlavní úkoly národního hospodářství, odstranit

duplicity a roztříštěnost, urychlit cestu vědeckého a technického objevu do provozní praxe. Pro všeobecný široký vědeckotechnický rozvoj musíme pak vy tvořit podmínky ve všech směrech – v plánování , v investiční

činnosti, v důsledném ústředním řízení technického rozvoje a sa mozřejmě i ve stranické práci, kde péči o zabezpečení technického rozvoje musíme vyzvednout na přední místo . A at uděláme pro zabezpečení vědeckotechnického rozvoje sebevíc, nikdy to nebude mnoho ! Soudruzi !

Dále bych chtěl vyzvednout tu část zprávy, která pojednává o ze sílení spolupráce socialistických zemí, o nutnosti stálého prohlubo

vání mezinárodní dělby práce. Tato linie vyvěrá z objektivních zákonů rozvoje socialismu, a kdo by se ji pokusil popírat nebo k ní nepřihlížel, stavěl by se proti životu, proti zájmům socialistic ké soustavy i proti nejvlastnějším zájmům své země. Je očividné, jak to vyjádřil soudruh Chruščov, že dovedným ří zením mezinárodní socialistické dělby práce, specializací a koope

rací výroby, koordinací vědeckých a technických prací, plnějším využíváním možností světového socialistického trhu desateronáso

bíme síly každé socialistické země, desateronásobíme síly světové socialistické soustavy .

Postupné vytváření jednotné ekonomiky socialistických zemí, to je nový dalekosáhlý úkol, kterým se otevírá nová etapa rozvoje socialistické soustavy. Proto přes všechny počáteční těžkosti mu

síme přivítat první praktické kroky v tomto směru. Zpráva ústřed 179

pokračuje na opravách vlastních vozů, které nebyly schopny tra tového provozu . A dnes nám kolektivy brigád socialistické práce udělaly u 23 vozů úplné revize, takže ani my jako dráha nebude me odčerpávat vozy z volného oběhu a tyto vozy budou sloužit pro potřeby národního hospodářství. A to je jistě účinná pomoc naší

dopravě ve svízelné situaci, kdy zůstáváme denně dlužni našim přepravcům stovky vagónů.

Nestačí však jen urychlit oběh vozů, musíme lépe využívat i na- , šich trakčních prostředků , zvláště elektrických a dieselových lo komotiv. A ty možnosti máme ve směnných a štafetových obsa zeních lokomotiv při projíždění dlouhých vozebních ramen. Roz

šíření tohoto způsobu zvláště v nových trakcích nám přinese pod statné zvýšení produktivity lokomotiv i lokomotivních čet až

o 20 % , snižují se provozní náklady, jak dokázali soudruzi v Plzeň ské dráze v parní i motorové trakci.

Železnice pracují vcelku s nedostatečným počtem zaměstnanců. Zvláště u některých profesí je stav kritický. V lokomotivních de pech není možno získat zaměstnance pro předtápění lokomotiv a

posunovačskou službu proto, že tyto kategorie byly při mzdovém

zařazování podhodnoceny, mají nízké základy a prémle mohou dostat ve výši pouze dvou, nejvýše čtyř procent, a to ještě za před pokladu, že jsou jednotkou splněny vlastní náklady a že je v dráze vytvořen prémiový fond. Výhodněji, až o 120 Kčs, jsou zařazeni

posunovači u železničních stanic, kde mají možnost získat prémie, a tím i větší výdělek. Důsledkem toho je skutečnost, že tuto práci nechce nikdo dělat, žádá o přeřazení nebo rozvázání pracovního

poměru. Tuto ožehavou otázku je třeba v zájmu spravedlivé mzdo vé politiky urychleně řešit. Náš XII. sjezd vytyčuje pro všechny pracující náročné úkoly

v rozvoji naší společnosti. Také my , železničáři, se budeme na spo lečných výsledcích svou prací podílet. Uděláme všechno pro za jištění co nejlepších výsledků, aby naše socialistická republika

byla silná , bohatá, aby se nám v ní šťastně a spokojeně žilo. (Po tlesk. )

SOUDRUH PAVEL DAVID :

Děkuji soudruhu Červenému. Žádám soudruha Jiřího Hendrycha,

člena politického byra ÚV KSČ, aby se ujal slova.

174

SOUDRUH JIŘÍ HENDRYCH Soudružky a soudruzi,

na XI. sjezdu naší strany jsme řekli , že úkol dovršení socialis tické výstavby nechápeme jako předem časově vymezené období, nýbrž jako celou etapu vývoje, v níž naše společnost na základě

vybudovaného socialismu bude sbírat další síly , shromažďovat a vytvářet nové materiální a kulturní zdroje pro budoucí přechod ke komunismu. V letech po XI. sjezdu jsme zaznamenali historic kou událost , došlo k definitivnímu vítězství socialismu a tato sku tečnost byla zakotvena v nové , socialistické ústavě republiky.

Ze zprávy ústředního výboru, kterou přednesl soudruh Novotný, vyplývá, že v nastávající nové etapě budeme pokračovat v dalším

posilování materiálně technické základny socialismu a pracovat na všestranném rozvoji socialistické společnosti. Náš postup vpřed a zejména historické vítězství v roce 1960 vyžaduje, abychom pro tuto etapu stanovili nové úkoly, některým úkolům dali větší na léhavost a na základě rozboru současného stavu určili, které smě ry a úkoly jsou základní. Ve zprávě jsou tyto úkoly obsaženy v je denácti bodech .

Dříve než přejdu k některým z nich, chtěl bych se zmínit o ces tě, kterou jsme od XI. sjezdu prošli, ještě z jednoho hlediska. Tato cesta je u nás spjata s úsilím o překonání pozůstatků kultu osob nosti , s úsilím o plné uplatnění leninských norem v životě strany a společnosti. Také u nás platil kult osobnosti Stalina s důsledky, které z něho vyplývaly. Avšak kult osobnosti měl u nás i své vlast ní kořeny. Čím více nás děli od XX. sjezdu KSSS a jak se do života strany

důsledně prosazují leninské principy, tím zřejmější je všechno zlo minulosti, vyplývající z kultu, a tím ostřeji je vidět všechno, co jsme ještě v naší práci zcela nepřekonali. Po listopadovém plénu ÚV v roce 1961 nemálo soudruhů se pozastavovalo nad tím, jak soudruh Novotný hodnotil úlohu soudruha Gottwalda, a nad opa třeními, která ÚV tehdy přijal. Rok , který uplynul, potvrdil, že toto hodnocení bylo správné, že nebylo nikterak přehnané. Na

opak. Nové doklady ukazují, že po roce 1948 je činnost soudruha Gottwalda zcela v zajetí působení kultu osobnosti se všemi nebla

hými důsledky , které se projevily v porušování zákonnosti 1 v fl zení práce strany . V těchto směrech není také třeba nic měnit na

vině Slánského a některých dalších. Při tom všem ale v historii naší strany, v jejích bojích proti kapitálu a v bojích za vítězství dělnické třídy až po únor 1948 zůstane dějinná úloha a zásluhy 175

soudruha Gottwalda zapsána na věky. A i jeho posmrtné místo je mezi soudruhy a ne nad soudruhy.

Ve zprávě je řečeno, že ústřední výbor má na základě hlubo kého prozkoumání dokumentů uzavřít všechny případy z politic kých procesů tohoto období. Pravda, které dáme plný průchod, straně pomůže a hlavně přispěje k tomu, aby nikdy se nemohly

podobné věci už opakovat. Současně však je nezbytné, abychom se v životě strany vypořádali se vším, co tu po kultu zůstává. Každý z nás, kdo ve straně v tomto období prosyceném kultem osobnosti pracoval , odvedl svou větší či menší daň kultu. Vypa

lit do kořene všechny jeho pozůstatky znamená nepřehlížet ně které jevy , které jsou pro kult příznačné. Na prvním místě jde o to , pěstovat kritičnost k sobě a k druhým . Dále jde o to , ani -

v nejmenším nedopustit, aby byl oslaben vztah k pracujícím. Pro kult byla typická nedůvěra k lidem a nadřazování se jim. Mnoho z toho , co bylo, je už za námi . Pořád se však mnohde setkáváme s vrchnostenským postojem u některých našich funk . cionářů, s projevy komandování pracujících. Značné pozůstat ky kultu zůstávají ještě ve společenské psychologii a přežitky bur žoazni ideologie napomáhají tyto pozůstatky konzervovat . Velký důraz je třeba položit na rozvoj tvůrčí teoretické práce. Ještě jsme

nepřekonali všechny zábrany, které se tvořivé činnosti na tomto poli stavějí do cesty. A také v naší praxi přes velké pokroky,

které jsme učinili , přežívají některá stará schémata. Nové úko ly , které vytyčuje náš XII. sjezd , úspěšně zabezpečíme jen tehdy, když pozůstatky kultu a všechny zbytky starého překonáme. Soudružky a soudruzi, máme- li vyzvednout hlavní orientaci, kterou dává náš XII. sjezd ve zmíněných jedenácti hlavních úko lech, a stanovit, co je charakteristické pro celý další náš postup, zvláště pokud jde o rozvoj výrobních sil a vytvoření základů pro

budoucí přechod ke komunismu, chtěl bych podtrhnout tři otázky : Vědeckotechnický rozvoj a zabezpečení vzestupu zemědělské v našich podmínkách úkol vyrovnat úroveň zeměděl ství na úroveň průmyslu , dále otázku spolupráce socialistických zemí a problematiku řízení socialistické společnosti a jejího hos

výroby

+

podářství. V rozvoji našeho hospodářství, jak to s velkou naléhavostí vy

jádřila zpráva ÚV, vstupujeme do období závažných kvalitativních změn. Dospěli jsme k předělu , kdy nelze zabezpečovat další roz voj socialistické společnosti jednostranně kvantitativním vzestu pem hospodářství , ale je nezbytné daleko více vyzvednout kvali tativní hlediska .

A zde právě jde v prvé řadě o vědeckotechnický rozvoj, o vý. 176

razný pokrok v oblasti automatizace výroby, který ovšem není myslitelný bez specializace, bez dělby práce i široké meziná rodní spolupráce. V našem zemědělství budou kvalitativní změ . ny nesrovnatelně hlubší. Půjde namnoze o to, vytvořit pro rozsáh lý vědeckotechnický pokrok teprve podmínky. Společnou družstevní výrobu, která se i po vítězství socialistic

kých výrobních vztahů do značné míry opírá ještě o malovýrob ní způsoby výroby, přebudovat na socialistickou velkovýrobu,

v níž se uplatní v organizaci'i technologii průmyslové principy. Lenin řekl zcela jednoznačně , že definitivní vítězství socialismu na světě umožní jedině to , když socialismus vytvoří vyšší pro

duktivitu práce než kapitalismus, Hlavním nástrojem boje o vyšší produktivitu je technika a její rozmach. Otázka , »kdo s koho« v tomto celosvětovém soutěžení dnes zní : kdo bude mít vyspě lejší vědu a techniku, kdo ji šíře a nejúčelněji uplatní v hospo

dářství a kde objevy vědy a techniky nejlépe ovládnou nejširší masy pracujících. V tom je také politická stránka současné svě . tové vědeckotechnické revoluce , která se musí zcela přirozeně projevit v našem vyspělém hospodářství. Stěžejní význam vědeckotechnického rozvoje zdůraznil ve svých směrnicích již XI. sjezd strany . Když uděláme bilanci uplynulého období, musíme si popravdě přiznat , že v této oblasti se nám směrnice XI . sjezdu nepodařilo zcela dodržet . Zaostávání vědecko

technického rozvoje a s tím spjaté organizace práce je jednou z největších slabin rozvoje výrobních sil , stává se vážnou brzdou růstu produktivity práce. Nejde o to, že by se nic neudělalo. Nám však už dnes nepo

stačuje jakékoliv tempo vědeckotechnického rozvoje, my potře bujeme vysoká tempa , zejména v rozhodujících odvětvích, v první řadě ve strojírenství. Tento růst brzdí rovněž některé nedostatky a úroveň organizace našeho hospodářství . Stačí uvést například značnou roztříštěnost průmyslu, kdy u nás máme zhruba 18 000 místně odloučených průmyslových výrobních jednotek, z toho na 4000 strojírenských . Jinou překážkou je například rozsáhlá , ne účelná kooperace mezi závody . Na sjezdu Komunistické strany Slovenska uvedl ředitel oravské Tesly , že na výrobě jejich televi

zorů kooperuje na 500 různých závodů a pracovišť . Všechny tyto a podobné překážky musíme postupně odstranit z cesty. Vážnou příčinou zaostávání vědeckotechnického rozvoje je i značná živelnost , nedůsledné řešení a realizace zásadních kon cepčních otázek. Některá odvětví a zvláště strojírenství se dala živelně vléci potřebami jednotlivých resortů i zahraničním obcho dem a jen velmi málo sledovala zájem rozvoje vlastních výrob 177

ních sil. Je třeba žádat, aby naše strojírenství vyvinulo více vlast

ní iniciativy a samo ovlivňovalo směry technického rozvoje, aby razilo cestu nejpokrokovější a nejefektivnější technice.

Široké pole působnosti se před naší vědou a technikou otevírá v oblasti zemědělství. Bez nejširšího uplatnění výsledků vědy a techniky není možné vyrovnat úroveň zemědělství na úroveň prů myslu. V tomto ohledu jsme velmi pozadu. Tím nechci říci , že

jsme do zemědělství dali málo techniky. Soudruh Novotný správ. ně uvedl , že velká část prostředků, která do zemědělství přišla, musela však nahradit více než dvoumiliónový úbytek pracovních

sil proti předválečné době. Značná část prostředků byla vyna ložena na společné ustájení dobytka. A půda - hlavní výrobni prostředek – dostala zatím poměrně velmi málo . Nyní však je chvíle, kdy po provedené socializaci zemědělství můžeme větší

část investic dát do půdy , a to směrem, který pomůže zvednout intenzitu výroby.

Tím závažnější je správně určit zaměření vědeckotechnického

rozvoje. Budeme-li zde postupovat správně , máme při rozumném a promyšleném uplatnění výsledků vědy a techniky v praxi mož nost pozvednout intenzitu zemědělské výroby značně rychle. V jaké šíři se dosud na zemědělském úseku uplatňuje rozmach techniky , chemie , výsledky biologických věd ? Vezměme naše pole a louky. Až na sklizeň obilovin se v podsta tě všechno ostatní - pomineme-li dílčí mechanizaci – dělá ještě postaru. Kromě pěstování obilovin není uspokojivě vyřešeno no vou technikou pěstování ani jediné další kultury. V předsáll je cepový sklízeč z Pelhřimova , mluvil už zde o něm soudruh Piš

těk – je to vynikající stroj , ale zatím jej máme ve stadiu výro by ověřovací série. Pokud jde o chemii , lze mluvit jen o prvních zkušenostech s herbicidy, a i když jsme pokročili v dodávkách průmyslových hnojiv , dosáhli jsme v průměru přibližně úrovně, která byla v produkčních oblastech běžná již před válkou . Přes celkem rozsáhlá opatření ke zvelebení půdy, odvodňování, za

vlažování atd . jsou v zájmu rychlého zvýšení intenzity zeměděl ské výroby dosavadní tempa ještě stále nedostačující. Pokud jde o živočišnou výrobu, jedná se , s výjimkou chovu prasat ve velkovýkrmnách a prvních začátků při chovu drůbeže, v podstatě o sdruženou malovýrobu. Poznatky biologie , bioche mie , dobré zahraniční zkušenosti s krmivářským průmyslem , su

šárenstvím atd . u nás na své uplatnění teprve čekají . To , co jsem uvedl , ovšem na druhé straně ukazuje, jaké mož nosti v zemědělství máme, zvláště připočteme- li k tomu dobrou organizaci práce, správné řízení atd . Proto také do budoucna 178

musíme především tímto směrem vynakládat prostředky , směle se brát za nové a pokrokové , důsledně čerpat ze zkušeností so cialistické zemědělské výroby v Sovětském svazu a v dalších bra trských zemích , umět vytěžit zkušenosti zemědělské výroby na Západě. Přitom ovšem musíme počítat, že v zemědělství ještě bude pře. žívat starý, spotřebitelský vztah k výrobě. Každá překážka nebo neúspěch na nových cestách budou živit konzervatismus, vyvolá

vat chutě k návratu ke starému a podobně. Přitom probojovat pochopení pro nové je jenom první krok . Za ním musí následo

vat především všestranná příprava lidí. A jakou tu máme situaci, všichni dobře víme.

Velmi cenné podněty pro řízení vědeckotechnického rozvoje

i nám dalo listopadové plenární zasedání ústředního výboru Ko munistické strany Sovětského svazu. Také u nás je na pořadu dne nutnost upevnit jednotnou vědeckotechnickou politiku, soustředit

síly výzkumu na hlavní úkoly národního hospodářství, odstranit duplicity a roztříštěnost, urychlit cestu vědeckého a technického objevu do provozní praxe. Pro všeobecný široký vědeckotechnický rozvoj musíme pak vy tvořit podmínky ve všech směrech – v plánování, v investiční činnosti, v důsledném ústředním řízení technického rozvoje a sa mozřejmě i ve stranické práci, kde péči o zabezpečení technického rozvoje musíme vyzvednout na přední místo. A at uděláme pro zabezpečení vědeckotechnického rozvoje sebevíc, nikdy to nebude mnoho ! Soudruzi!

Dále bych chtěl vyzvednout tu část zprávy, která pojednává o ze sílení spolupráce socialistických zemí, o nutnosti stálého prohlubo

vání mezinárodní dělby práce. Tato linie vyvěrá z objektivních zákonů rozvoje socialismu, a kdo by se ji pokusil popírat nebo

k ní nepřihlížel, stavěl by se proti životu, proti zájmům socialistic ké soustavy i proti nejvlastnějším zájmům své země. Je očividné, jak to vyjádřil soudruh Chruščov, že dovedným ří zením mezinárodní socialistické dělby práce, specializací a koope

rací výroby , koordinací vědeckých a technických prací , plnějším využíváním možností světového socialistického trhu desateronáso bíme síly každé socialistické země, desateronásobíme síly světové socialistické soustavy .

Postupné vytváření jednotné ekonomiky socialistických zemí,

to je nový dalekosáhlý úkol , kterým se otevírá nová etapa rozvoje socialistické soustavy. Proto přes všechny počáteční těžkosti mu

síme přivítat první praktické kroky v tomto směru. Zpráva ústřed 179

ního výboru XII. sjezdu vyjádřila jasně stanovisko celé strany, když prohlásila, že pro další rychlý postup touto cestou učiníme vše , co je v našich silách. Tento další rozvoj spolupráce socialis tických zemí vyplývá ze skutečnosti, že všude v podstatě zvítězily socialistické výrobní vztahy, že socialistické země ve své většině vstupují do další etapy svého rozvoje. Období, kdy jsme kladli základy socialismu , je už za námi. Tehdy po roce 1945 komunistické a dělnické strany různých zemí bojovaly o vítězství dělnické třídy nad buržoazií a kladly základy

socialistické společnosti za odlišných podmínek. Tradice , zvyklosti z kapitalistické minulosti tehdy ještě silně přežívaly , jednotlivé země byly na různém stupni společenského vývoje, značně rozdíl ná byla jejich ekonomická úroveň . Proto také nedoceňovat v tom to období specifické podmínky při výstavbě socialismu znamenalo

dopouštět se schematismu, upadat do sektářských chyb , odtrhovat se od mas apod.

Avšak nyní, kdy ve všech socialistických zemích probíhají tytéž základní procesy společenského vývoje a kdy máme tytéž základní úkoly a cíle , je zřejmé, že se váha specifického ve společenském

vývoji bude zmenšovat, a do popředí již dnes vystupuje to, co je socialistickým zemím společné.

Samozřejmě rozdíly mezi socialistickými zeměmi existují a růz né národní tradice, zvláštnosti a zvyklosti stále působí. Tyto

zvláštnosti nesmíme opomíjet, musíme pro ně najít výraz v urči tých zvláštnostech našich plánů a úkolů. Avšak základní tendence vývoje nesměřuje k prohlubování těchto zvláštností a rozdílů, ale k jejich postupnému překonání. Přitom je samozřejmé, že vývoj socialistické společnosti za

hrnuje řadu etap, které po sobě zákonitě následují a které nelze přeskakovat. Pro přechod ke každé vyšší etapě jsou nezbytné od povídající materiální podmínky. Nebrat v úvahu tuto skutečnost

může jen zdiskreditovat budování komunismu a způsobit velkou škodu. Stejně škodlivé však je přešlapovat na místě, vyhýbat se řešení problémů , které dozrály. Stále intenzívněji se vyrovnává úroveň socialistických zemí jak v oblasti socialistických přeměn, tak i v oblasti rozvoje výrobních sil . V procesu socialistické výstavby se formuje vyspělá socialistic ká společnost. Postupně budou v jednotlivých zemích vznikat pod

mínky nezbytné pro přechod k budování komunismu, a to přechod, jak řekl XXII . sjezd a program Komunistické strany Sovětského svazu, víceméně současný , v jedné historické etapě. Je stále zřej mější , že za této kvalitativně nové situace by bylo nedoceňování

společných rysů a úkolů socialistických zemí velkou chybou. 180

Pro komunistické strany socialistických států, které tvůrčím způsobem využívají nejen teoretických a praktických zkušeností získaných KSSS v předchozích etapách socialistické výstavby v Sovětském svazu, jsou dnes mimořádně cenné především dnešní zkušenosti z rozvinuté výstavby komunismu.

Plné domýšlení výhledů rozvoje společnosti, znalost konkrétních cest budování komunismu, prověřených praxí Sovětského svazu, bude mít pro socialistické země stále větší význam. Lze to ob jasnit tím , že s dovršením socialistické výstavby v různých zemích

se konkrétní projevy obecných zákonitostí rozvoje socialistické společnosti budou sbližovat. Specifické národní zvláštnosti ve for

mách a metodách přechodu ke komunismu budou značně menší než rozdíly ve formách a metodách přechodu od kapitalismu k socialismu. Výměna zkušeností a spolupráce mezi socialistic

kými zeměmi bude stále intenzívnější a těsnější, budou překoná vány škodlivé autarktické tendence a bude se rozvíjet všestranná mezinárodní dělba práce.

Proto i pro nás platí, abychom pozorně sledovali praxi dru hých bratrských stran a čerpali z jejich zkušeností. Dalo by se obrazně říci, že se musíme učit všude, myslet a vidět v širokých

měřítkách celé světové socialistické soustavy a s tímto pohledem přistupovat k řešení všech problémů . Ze všech sil přispívat k prohloubení všestranné spolupráce sa cialistických zemí, jejímž smyslem je znásobení sil světové socia listické soustavy, považujeme za svou internacionální povinnost, za nejvýznamnější příspěvek k upevňování jednoty sil socialismu na celém světě. (Potlesk. ) Odsuzujeme proto rozhodně vedoucí představitele Albánské strany práce, kteří sešli z cesty marxis mu- leninismu, zaměnili jej revoluční frází, propadli dogmatismu a nacionalismu.

Po pravdě řečeno je přímo odporné a znechucující číst jejich po mluvy a urážky Komunistické strany Sovětského svazu a dalších komunistických stran .

Postup albánských předáků byl odsouzen zdrcující většinou ko

munistických stran . Nad touto skutečností by se měli zamyslet všichni ti, kdo nechtějí vidět nebo nepochopili rozkolnickou úlo

hu albánských předáků, nevidí, kam až se tito ve své nenávisti dostali, co chtějí a kam vlastně směřují, a dávají jim ještě pod poru.

Všem nám na srdci leží marxisticko - leninská jednota komu nistických stran a z tohoto hlediska právem soudíme každý krok

a postup, protože jednota mezinárodního komunistického hnutí

je záležitostí všech stran. 181

Soudruzi,

třetí otázkou, o které bych se chtěl zmínit, je řízení hospodář ství. Je pravda, jak o tom mluvil soudruh Novotný , že v této ob lasti to u nás nejde dobře. Řídící vztahy nejsou v mnoha směrech dobře uspořádány. To potvrdila předsjezdová diskuse a zpráva ústředního výboru vážnost této problematiky podtrhuje. Nedostat

ky v řízení se zvláště projevily v posledních letech, kdy narůsta la složitost ekonomiky, kdy se nadto ukázaly vážné poruchy a to v proporcionálním rozvoji našeho hospodářství, ale kdy

je hlavní - byl také narušen princip demokratického centralismu . Požadavky na posílení centrálních prvků v řízení tak, aby moh ly být dobře zabezpečovány celospolečenské zájmy, jsou zcela

oprávněné. Spolu s tím se dále musí rozvíjet jeho demokratické stránky, aktivní účast lidí na řízení hospodářství a správě státu. Náš sjezd činí závažná opatření v tomto směru zřízením komisí lidové kontroly, zdůrazněním účasti odborů a pracujících při jme nování hospodářských vedoucích, na práci technickoekonomic kých rad a na výrobních poradách. Stranické řízení musí tyto

demokratické stránky zabezpečovat, starat se, aby všechny zá važné otázky se řešily s lidmi, a nikdy ne bez nich. Současná problematika řízení je dále v tom, že spolu s rozvo

jem socialistické společnosti ustupují do pozadí správní prvky řízení a jejich místo musí plně ovládnout ekonomická a výrobní linie . Řekněme si upřímně, že bylo snazší řídit z mocensko -správ ních pozic. Dnes, kdy přednostního místa v řízení státu nabývá ne politika, ale ekonomika – soudruh Brežnev tu připomněl Le ninova slova o tom – je řízení složitější , vyžaduje vyšší odbor nou úroveň

musíme je budovat na seriózních vědeckých zá

kladech. Nedbání tohoto Leninova závěru se projevovalo za pů sobení kultu osobnosti , kdy měly v řízení značné místo subjekti vistické tendence a často i holý voluntarismus.

Je proto zákonité, jak bylo řečeno ve zprávě , že opírat řízení o dokonalou znalost ekonomiky a výroby vůbec předpokládá po sílit v něm výrobní prvky . Velmi poučné je pro nás v tomto smě . ru řešení otázek řízení v Sovětském svazi , jak o nich nedávno jednal ÚV KSSS. Také u nás jsme zvláště v poslední době stále naléhavěji po ciťovali nutnost posílit v řízení hospodářství výrobní prvky, které jsou i v průmyslu , zvláště v činnosti nadpodnikových článků a

ministerstev, podceněny a v zemědělství téměř zcela zatlačeny do pozadí správními hledisky .

Chtěl bych říci několik poznámek k řízení zemědělství. Dosa vadní způsob řízení zemědělství má převážně správní charakter, 182

řízení je sporadické, převládá v něm kampaňovitost a chybí hmot ná odpovědnost řídících orgánů. Nový způsob řízení, jak jej v zá kladním principu formuloval soudruh Novotný, odpovídá u nás

dosaženému stupni rozvoje zemědělství. Nebylo možné zavést ten to způsob dříve, v období procesu združstevňování. Aby nové ří zení bylo účinné, budeme ovšem muset podpořit další proces kon

centrace zemědělské výroby. Těžko by bylo možné podle nových zásad řídit v okresech někde 200 i více zemědělských závodů. Avšak při slučování družstev je třeba každý krok dělat rozvážně,

ekonomicky dobře jej připravit. Nový způsob řízení, který umožní soustředit všechny zeměděl ské instituce v okrese, bude především přispívat k rozmachu vý . robních sil v zemědělství, k upevňování ekonomiky družstev

státních statků a současně nám pomůže řešit i některé další pro blémy života v zemědělských závodech . Ucelené řízení bude po

máhat k upevnění družstevní demokracie, k tomu, aby byla správ ně chápána jako příspěvek k zabezpečení celospolečenských zá

jmů, a ne jako nějaká libovůle, jak tomu leckdy bývá. Družstvo například nemá a nemůže mít právo nesklidit cukrovku nebo způ sobit jiné škody společnosti, a tím i sobě. Když k takovým jevům dochází, pak musí zasáhnout vyšší orgán . Dosud ale byla opatře ní v takových případech málo účinná. Výrobní správy budou vy. stupovat mnohem důsledněji a hlavně budou obdobným zjevům

předcházet, protože budou na výsledcích výroby hmotně zaintere sovány.

Vytvoření společných třídních orgánů jak pro družstva , tak pro státní statky bude příznivě ovlivňovat další rozvoj výrobních vztahů na vesnici. Rozvoj obou forem společenského vlastnictví v zemědělství bude jistě pokračovat. Máme za to, že se v dalším

vývoji obě formy společenského vlastnictví - státní a družstev ni – budou sbližovat.

Podmínky osídlení u nás a existence průmyslu ve všech oblas tech naší země budou tento proces urychlovat.

Současně budeme muset řešit otázku zemědělství v pohrani čí a v horských oblastech, kde JZD těžko mohou zabezpečit vy rovnání úrovně zemědělství na úroveň průmyslu . V těchto oblas

tech tak jako tak stát musí přispívat na investice, zabezpečovat rozšířenou reprodukci . Proto se zdá , že bude správné, ovšem v rámci našich možností , umožňovat převody družstev do státních statků v těchto odůvodněných případech .

Řízení zemědělství musíme podstatně zdokonalit odshora dolů, počínaje ústředními orgány , především ministerstvem zeměděl. ství, provést jeho vnitřní přestavbu, aby se jednoznačně oriento 183

valo k organizaci a zabezpečování výroby. Pokud jde o řídící ze mědělské orgány v okresech , musíme si už v průběhu příprav ujasnit , že nejde o to, aby se v nich soustředili pracovníci z do

savadních roztříštěných zemědělských institucí. Chceme, aby většina, hlavní síla odborných pracovníků šla přímo do země. dělských závodů. Vytvoření dílčích výrobních zemědělských or gánů v okresech nesmí pochopitelně snížit odpovědnost předse dů a představenstev družstev. Bude třeba dobře si rozmyslet a

přesně stanovit, jak řešit sporné otázky, které mohou vznikat. Pokud jde o krajský článek řízení, bude třeba jeho funkci dob ře promyslet, hlavně z hlediska plánu a potřeb specializace ze mědělské výroby. V souhrnu k otázce řízení zemědělství bych chtěl ještě dodat, že rozhodující nejsou formy řízení. Nejde ani

zde, jak to řekl soudruh Novotný, o žádné »škatule, hýbejte se« . Jde především o obsah řídící činnosti, o to, aby se nejpokrokověj . ší způsoby výroby, nejlepší zkušenosti dostávaly do všech zá vodů, pozvedaly je výrobně a ekonomicky na úroveň nejlepších . Jde o to , sjednotit všechny síly k zabezpečení zemědělské výro by. Všechny náměty bude třeba odpovědně posoudit a rozvážně a organizovaně uskutečňovat.

Převod bezprostředního řízení zemědělské výroby na výrobní orgány uvolní síly , národních výborů, které dnes odpovídají za správu státních a občanských záležitostí a mají na starosti celou,

velmi širokou oblast společenské péče o pracující. Národní vý. bory dnes rozhodují o tak závažných věcech, jako je bytová vý.

stavba a správa bytového fondu, školství, kulturní práce , zdravot nictví , služby obyvatelstvu atd. Všechna tato činnost, která bez

prostředně souvisí s každodenním životem , všech našich obyva tel, potřebuje daleko více pozornosti než dosud a připravovaná opatření v řízení zemědělství, myslím, pro to mohou vytvořit po třebné podmínky . Všechny otázky , o nichž jsem mluvil , jsou spjaty s dalším roz

vojem stranické práce , s postupným sbližováním a řekl bych i s určitým splýváním, ne ovšem ztotožněním , stranického, stát. ního a hospodářského řízení. K přísnému dělení řídící práce v mi nulosti na stranickou , státní a hospodářskou

myslím

-

také

přispívalo působení kultu osobnosti. Nechci tím říci , že napří

klad nebyla správná kritika stranických orgánů, které nahrazo valy práci národních výborů a podobně. Nebylo ovšem rovněž

správné, když se činnost stranických orgánů zužovala na tak. zvanou čistou stranickou práci, na takzvané politickoorganizac ní zabezpečování úkolů . Taková praxe vedla k nekonkrétnosti a všeobecnosti. Život si sám však vynucoval něco jiného. Mnoho 184

už jsme v tomto směru překonali , ale i s tím, co dosud přežívá, musíme skoncovat .

I ve stranickém zabezpečování hospodářských úkolů musí mít převládající význam ekonomika , a ta musí najít svůj výraz ve

výchově členů strany, v přípravě i rozmisťování odpovědných funkcionářů. Nemám tím na mysli , abych nastoupil při výběru

stranických funkcionářů nějakou jednostrannou odbornickou linii. Pro funkcionáře strany, jak o tom hovořil soudruh Novotný v zá

věru, bude vždy základním hlediskem politická vyspělost , odda nost straně a věci lidu. Ovšem na druhé straně musí každý pocho

pit , že se těžko může kdokoli aktivně podílet na řízení hospodár ství, tím méně na vysoké politické úrovni, když neovládá proble

matiku výroby. Jen vzpomeňme, jak mnozí straničtí funkcionáři se vyžívají ještě leckdy v abstraktním přemýšlení o metodách stra nické práce. Co se tím vyplýtvalo energie. Ještě dodnes se někdy

setkáváme s podobnými vystoupeními. Nedávno na krajské kon ferenci v Brně jsme slyšeli příspěvek jednoho soudruha okresního tajemníka , který obecně vykládal , jak ve straně pracovat, jaké

metody užívat, a minulý týden právě před sjezdem v jeho okrese teprve sklízeli poslední hektary cukrovky , aby neměli ostudu . Soudružky a soudruzi, to jsou některé otázky vyplývající ze zprávy ústředního výboru, které - myslím – bylo správné zdů. raznit. Na jejich rozpracování a realizaci bude záležet, jak brzy

překonáme některé současné těžkosti a vytvoříme předpoklady dalšího postupu vpřed , k nové etapě rozvoje naší socialistické společnosti. ( Potlesk. )

SOUDRUH PAVEL DAVID :

Děkuji soudruhu Hendrychovi. Slovo má soudruh Josef Němec, vedoucí tajemník Středočeské ho krajského výboru strany.

SOUDRUH OSEF NĚMEC, středočeská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi,

Ve zprávě ústředního výboru naší strany k XII. sjezdu ukázal soudruh Novotný, jak velkých hospodářských úspěchů dosáhla naše socialistická republika pod vedením strany v období od XI. sjezdu .

Naše delegace souhlasí s rozborem , který byl proveden soudru 185

hem Novotným , a týká se řízení průmyslové i zemědělské výroby i řízení naší investiční výstavby . Souhlasíme i s rozborem , který

se dotýká hodnocení mezinárodních problémů a stavíme se plně za stanoviska ústředního výboru přednesená soudruhem Antoní nem Novotným . ( Potlesk .)

Soudružky a soudruzi, ve Středočeském kraji jsme dosáhli v plnění linie XI. sjezdu naší strany dobrých výsledků. Přitom však jsme měli a dosud 1 máme obtíže zvláště ve zvyšování země dělské výroby. Období čtyř let od XI. sjezdu je charakterizováno v našem kraji především rychlým růstem průmyslové výroby, je jíž objem se zvýšil proti roku 1958 o 41 % . Plánované těžební úkoly v uhelném průmyslu byly vysoko překročeny. Navíc bylo

vytěženo 365 tisíc tun . Havíři kladenského Sdružení čestně spl nili svůj závazek i v letošním roce. Na počest XII. sjezdu vytě žili 50 tisíc tun a v současné době uzavřeli závazek dát dalších 10 tisíc tun uhlí nad plán.

Podstatně byla rozšířena naše energetická základna dokonče ním výstavby turbocentrály Mělník, hydrocentrály Orlík a Kamýk. V letošním roce vyrobíme v našem kraji zhruba 3 miliardy 670 miliónů kWh , tj . o 130 % více než v roce 1958.

Rozhodující úloha v budování materiálně technické základny patří i v našem kraji hutnímu, strojírenskému a chemickému průmyslu. Na přední místo se dostala právě svým významem che mie, tak jak o tom bylo hovořeno na XI. sjezdu strany. Je to pře devším dokončení první fáze výstavby závodu na výrobu syntetic kého kaučuku v Kralupech, dále rozšíření výroby syntetických fe nolů a kyseliny sírové v neratovické Spolaně a v lučebním zá vodě Kolín . Uvedením první části závodu Kaučuk Kralupy do pro

vozu dosáhneme značné roční úspory v obchodní paritě . Strojírenský průmysl dokončuje výstavbu Automobilových zá vodů v Mladé Boleslavi , naší největší automobilky. Během příštích tří let postavíme v Kutné Hoře velký metalurgický kombinát .

Na všech úsecích jsme se snažili čestně plnit úkoly vyplývající z XI . sjezdu naší strany. Přitom jsme si však vědomi, že jsme způ sobili našemu ústřednímu výboru starosti především tím, že se nám nepodařilo úspěšně vyřešit dlouhodobé neplnění plánu v roz hodujícím hutním závodě ve Spojených ocelárnách na Kladně, kte

rý stále nedává ocel v potřebném sortimentu a kvalitě. Problém tohoto závodu řešil krajský výbor strany na několika zasedáních a přijal řadu usnesení ke zlepšení činnosti hospodářských pra covníků i práce stranické organizace.

Získané zkušenosti z plnění usnesení i současná situace uka zují, že i tento problém v příštím období vyřešíme. 186

Sjezdový materiál » O výhledech dalšího rozvoje naší socialistic ké společnosti« , který byl předložen k celostranické diskusi a se kterým naše krajská organizace plně souhlasí, byl krajskou kon

ferencí rozpracován na podmínky našeho kraje. Kromě úsilí do sáhnout plnění plánu ve Spojených ocelárnách provádíme opa tření zejména v oblasti investiční politiky , v energickém pro sazení technického rozvoje a ve správném rozmístování a hospo daření s pracovními silami. Odmítli jsme minimalistické tendence

pro plán příštího roku a v současné době jsme soustředili stra nický aktiv na zlepšení situace v závodech a v podnicích , které neplní plán. Na XI. sjezdu strany jsme hovořili o tom , jak v našem kraji po

stupuje socializace vesnice. Tehdy hospodařil socialistický sek tor na 76,5 % orné půdy a dnes již na 97,3 % . To potvrzuje, že naše vesnice zaznamenala po XI. sjezdu strany další společenské,

ekonomické a organizační přeměny. Především došlo k další kon solidaci zemědělských družstev, byla provedena rozsáhlá organi

zační přestavba sloučením jednotných zemědělských družstev. Po sloučení hospodaří v našem kraji k 1. 10. 1962 celkem 781 jednotných zemědělských družstev s průměrnou výměrou 626 hek tarů . Dále bylo vytvořeno 50 státních statků o průměrné výměře 3157 ha. Tato přestavba byla provedena při současném zvyšování zemědělské výroby a vytvořila podmínky dalšího rozvoje socia listického zemědělství. Jednotná zemědělská družstva zesílila hospodářsky i finančně. Hodnota společného družstevního vlast

nictví se podstatně zvětšila, dělských družstev vzrostla za Také v ekonomice státních tech k podstatnému zlepšení.

dotace nedělitelného fondu země. 3 roky o 112 % . statků došlo v posledních dvou le Důkazem toho je, že tržba na jeden

hektar zemědělské půdy v roce 1960 činila 4633 Kčs a v roce 1961 ' se zvýšila na 5116 Kčs.

Také intenzita zemědělské výroby se zvýšila. V roce 1961 hru bá zemědělská produkce byla 7515 Kčs z jednoho hektaru ze mědělské půdy proti roku 1960, kdy dosáhla 7193 Kčs. Při zvyšo vání intenzity zemědělské výroby došlo především k růstu hekta

rových výnosů obilovin a ke zvyšování hustoty hospodářských zvířat. Například v průměru tří let ( 1960–1962 ) jsme sklízeli z hektaru 29,6 q pšenice, čímž jsme dosáhli

zvýšení o celých

6,3 g proti předcházejícím 3 rokům . Ječmene jsme sklízeli v prů měru tří let z hektaru 28,1 q , což znamená zvýšení o 6,1 q. Na proti tomu se nepodařilo dosáhnout plánovaných výnosů cukrovky a brambor. V živočišné výrobě jsme provedli podstatné ozdravění stáda a značné přesuny hospodářských zvířat mezi sektory. Po 187

dařilo se nám zvýšit stavy, a tím zajistit i plán . Nepodařilo se nám zvýšit užitkovost, která zůstala zhruba na stejné úrovni. Spolu s růstem intenzity vzrostla i tržní produkce hlavních ži vočišných výrobků. Proti průměru 3 let ( 1957–1959 ) bylo v le tech 1960–1962 dodáno z 1 ha zemědělské půdy více masa o 20

kg, tj. o 17 % , mléka o 48 litrů, tj . o 11 % , a vajec o 56 kusů, tj. o 29 % .

Při značném vypětí sil a energie bylo však dosaženo jen dílčích úspěchů, které nestačí na splnění plánu a na krytí potřeb naší společnosti . Je to především proto, že jsme nezajistili rychlejší růst rostlinné výroby , a zejména krmivové základny. V tom máme

největší nedostatky a současně i rezervy, a na to se také zamě řílo jednání naší krajské konference. Přes rozšíření plochy kuku řice na siláž nebyla dosud vytvořena pevná celoroční krmivová základna. Značný vliv na růst zemědělské výroby má skutečnost, že dosud vyrábíme malovýrobním způsobem . Vždyť průměrná ve likost honů činí ve sloučených zemědělských družstvech, ve vět šině státních statků 9-12 hektarů. Krajská konference usnesla zaměřit se pro nejbližší dobu, aby jejich velikost byla dvakrát větší.

Další příčinou neuspokojivého růstu výroby je neúměrné roz dělování umělých hnojiv z hlediska intenzity . Máme za to , že při vysoké intenzitě zemědělské výroby je příděl umělých hnojiv pro náš kraj nedostatečný. Proto doporučujeme, aby jejich příděly byly prováděny podle dosahované intenzity zemědělské výroby.

Za současného stavu rozdělování umělých hnojiv jsou na tom lépe kraje a okresy, které mají vysoký podíl luk a pastvin při přepočtu na ornou půdu, než kraje a okresy, kde je intenzívní výroba na orné půdě.

Velmi mnoho se hovoří v souvislosti s uplatňováním speciali zace a průmyslových forem práce v zemědělství o tom, jak bu

deme vyrábět. Zde však mimo jiné rozhoduje do značné míry také to, čím budeme vyrábět . Technická úroveň strojů a zařízení má v tomto směru mimořádný význam. Proto se nemůžeme smířit například s tím , že podle plánu má být v příštím roce dodáno na

šemu kraji přes 400 obilních kombajnů ŽMV 330 a žádné kombaj ny SK 3, které jsou technicky dokonalejší, a tím i výkonnější. ( Potlesk. ) Stačilo by nám dodat 200 kombajnů SK 3 místo 400 kombajnů ŽMV 330. Myslím, že by bylo správné zajistit přes

Radu vzájemné hospodářské pomoci, aby se v bratrském Maďar sku vyráběly také kombajny SK 3, které jsou lepší a které po třebujeme .

Velká rezerva ve zvyšování výroby je v uplatňování správných 188

à'účinných metod řízení. Soudruh Novotný ve své zprávě o tom

hovořil. Socialistické zemědělské velkovýrobě musí odpovídat i organizační struktura zemědělské správy. Dosavadní struktura řízení však neumožňuje změnu stylu a metod řídící práce . Pro

vedli jsme pomocí časových snímků rozbory řízení na zeměděl ském odboru okresního národního výboru a práce vedoucích funk cionářů některých zemědělských závodů . Tyto rozbory ukázaly ,

že například okresní zootechnik a agronom věnují za 1 měsíc jen 3 % času konkrétní práci v zemědělských závodech . Vedoucí ze mědělského odboru okresního národního výboru byl za měsíc, tj.

z celkového počtu 259 hodin, jen 12 hodin v zemědělských zá vodech, kde má pomáhat zajišťovat výrobu. Plně proto podporu jeme návrh na změnu řízení zemědělské výroby, jak zde o tom hovořil soudruh Novotný. V našem kraji byl zpracován konkrétní návrh na organizační strukturu zemědělské správy, a to v okrese Kutná Hora . Soudruzi navrhují, aby dosavadních 140 pracovníků, kteří pracují v různých zemědělských institucích a zařízeních v okrese , pracovalo pod jedním vedením. Tito pracovníci by byli rozmístěni blíže k výrobě, do 7 obvodů vytvořených podle výrob

ních oblastí a podle uvažované specializace. Na každý obvod po čítají v průměru se 14 odborníky, kteří budou pracovat trvale v zemědělských závodech .

Soudruh Novotný: Do státních statků a JZD. Soudruh Němec: Správně. S tím souhlasím . ( Potlesk. ) Podstata návrhu soudruhů z Kutné Hory ( návrh byl předložen ústřednímu výboru ) je v tom, že sjednocuje práci odborníků a or

ganizátorů zemědělské výroby, přibližuje je k zemědělským zá vodům a respektuje přitom specializaci ve výrobní oblasti .

Odstranění nesouladu v rozvoji obou základních odvětví, to je rostlinné a živočišné výroby, považujeme za jednu z největších rezerv v rozvoji výrobních sil. Aby byl zajištěn nezbytný požada vek rychlejšího růstu rostlinné výroby, budeme věnovat mimořád

nou péči zvyšování úrodnosti půdy a hektarových výnosů celým

souhrnem opatření. Jedním z důležitých opatření pro růst země dělské výroby bude postupná koncentrace rostlinné výroby ve sloučených zemědělských družstvech a na státních statcích . To umožní nejen lépe využívat mechanizaci a zavádět rychleji novou technologii, ale současně vytvoří podmínky pro rychlé a kvalitní agrotechnické zásahy, a tím i pro zvyšování hektarových výnosů . Starosti nám také dělají různé projevy nekázně a neodpověd .

nosti, které se projevují hlavně v porušování agrotechnických lhůt 189

a v neplnění výrobních plánů. Proto budeme lépe rozšiřovat zku šenosti těch družstevníků a pracovníků státních statků, kteří pra cují poctivě a dosahují pěkných výsledků v práci uplatňováním

nových pokrokových metod. Z mnohých příkladů uvedu jeden. Na Státním statku Čistá, okres Rakovník , pracuje jako traktorista a kombajnér soudruh Alois Šajner, hrdina socialistické práce, který má místo nohou protézy. V letošních žních posekal 356 ha obilí a provedl zimní orbu na 350 ha. ( Potlesk. ) Soudruh Sajner, který

je zde mezi námi, stojí v prvních řadách hnutí za socialistický poměr k práci a je zářným příkladem ostatním. Náš krajský výbor strany vypracoval na zimní období ke všem

uvedeným problémům konkrétní opatření, jež přispějí především ke zvýšení autority státního plánu pro rok 1963 a jeho splnění. Jsme si plně vědomi toho, že vyrovnat úroveň zemědělství na úro

veň průmyslu vyžaduje zvýšit kvalifikaci pracujících v zeměděl ství. Považujeme to spolu s přílivem nových mladých sil do ze

mědělství za centrální otázku. Dnes máme v kraji 52 % družstev níků starších 50 let, což při nedostatečné kvalifikaci většiny ze

mědělců a při jejich malé odborné připravenosti na velkovýrobní techniku a technologii je nejen vážný nedostatek, ale i velika brzda rozvoje výrobních sil. Za poslední 2 roky jsme sice získali

7100 mladých lidí do učňovských zemědělských škol, ale zdá se, že ani tento zvětšený příliv nebude stačit. V zemědělských závodech máme velký nedostatek pracovníků s vysokoškolským a středoškolským vzděláním. Vysokoškoláků je v kraji 320 a středoškoláků 1512. Na jednoho zemědělského inže nýra připadá 2190 ha zemědělské půdy a na jednoho technika

462 ha. Komunistů s vysokoškolským vzděláním máme v kraji pou ze jednu čtvrtinu procenta z celkového počtu členů strany. Počet

inženýrsko -technických pracovníků komunistů na zemědělském úseku se rovná jen 1,2 % z počtu členů strany v kraji. Z tohoto hlediska považujeme za prvořadý úkol splnit směrná čísla pře devším studujících na Vysoké škole zemědělské a zvýšit příliv mládeže na zemědělské odborné školy . Novou generaci pracují cích v zemědělství si musíme dobře připravit již na učňovských zemědělských školách. Proto také zaměřujeme pozornost stra

nických orgánů na podstatné zlepšení komunistické výchovy na těchto školách .

I když výuka na těchto školách je celkem na dobré úrovni, má

ještě nedostatky především v pedagogické a odborné úrovni učitel ského sboru . Z celkového počtu 610 učitelů na všech zemědělských školách v kraji nemá předepsané odborné vzdělání 20 % učitelů a 74 % učitelů nemá předepsané pedagogické vzdělání. Aby se 190

j 1

i

rozšířily praktické zkušenosti učitelů zemědělských škol, chceme, aby byli na určitou dobu zapojeni do výrobní praxe v zeměděl ských závodech - a naopak aby nejvyspělejší odborníci ze ze

mědělských závodů více externě přednášeli na zemědělských ško lách.

Musíme také věnovat velkou pozornost zabezpečení potřebných

kapacit i vybavení zemědělských škol nejmodernější mechanizací, aby se žáci důkladně seznámili s obsluhou 1 těch nejsložitějších zemědělských strojů. Naše stranické organizace zejména na ves nici zaměřujeme nyní na podstatné zlepšení ideologické práce,

aby si stále širší vrstvy pracujících osvojovaly marxismus-leni nismus a uplatňovaly jeho zásady v praxi a v celém životě. Jen tak můžeme vytvořit podmínky, aby kromě materiálních podnětů stále více působily morální faktory, aby stále více lidí pracovalo podle svého nejlepšího svědomí, »aby místo svého srdce neměli

pytlík s penězi«, jak to charakterizoval soudruh Beneš, ošetřo vatel drůbeže v JZD Onomyšl, který jako jeden z prvních v kraji se zařadil do rozvíjejíoího se hnutí Za socialistický vztah k práci, za čest dělníka, za čest zemědělce.

Vyrůstají nám skutečně krásní lidé, jako je například soudruž

ka Zdeňka Nejedlá z JZD Kněžmost, která přešla na pracoviště, kam žádná dojička nechtěla jít, ačkoliv se jí výdělek snížil a mě. la delší pracovní dobu. Dokázala svým příkladem získat následov

nice a na pracovišti dosáhla dobrých výsledků. V širokém rozvoji tohoto hnutí, které má mezi všemi svědomi tými a čestnými zemědělci v našem kraji značný ohlas, spatřu jeme současně se zvýšením organizátorské činnosti stranických organizací záruku rychlého zvyšování zemědělské výroby . Soudružky a soudruzi, naše krajská organizace je odhodlána

učinit vše pro splnění úkolu vytyčeného ústředním výborem stra ny vyrovnat úroveň zemědělství na úroveň průmyslu do roku 1970. ( Potlesk. )

SOUDRUH PAVEL DAVID :

Děkuji soudruhu Němcovi. Soudružky a soudruzi, končím dopo lední zasedání našeho sjezdu. Odpolední jednání bude zahájeno ve 14 hod . 30 min. Po obědě bude diskutovat jako první doktor Jozef Kyselý , zástupce Strany slovenské obrody. ( Jednání přerušeno v 13 hod. 03 min . ) (Odpolední jednání zahájeno ve 14 hod. 32 min. ) 191

SOUDRUH ZDENEK FIERLINGER :

Soudružky a soudruzi, zahajuji odpolední jednání. Pokračujeme v diskusi. Slovo má vedoucí delegace Strany slovenské obrody dr. Jozef Kyselý . Prosím , aby přednesl svůj projev. ( Potlesk . )

Zdravice Strany slovenské obrody, přednesená Dr. JOZEFEM KYSELÝM

Vážení delegáti sjezdu, vážení hosté, soudružky a soudruzi! Být dnes -hostem v tomto sále je pro každého člověka mimo řádnou ctí. Dovolte mi však říci, že si tuto poctu nepřivlastňuji osobně, ale že se jí cítí být poctěna celá jedna složka Národní

fronty, Strana slovenské obrody, jejíž upřímný pozdrav vám při náším a odevzdávám. Vám, komunistickým delegátům, pracovní kům ze závodů, z dolů, hutí, strojírenských závodů ; vám, lidem

z družstevních polí, vědeckých pracovišti z oblasti umění ; vám, funkcionářům strany i státu ; vám všem, kteří v těchto dnech tvoříte vrcholný orgán Komunistické strany Československa, její XII . sjezd , ke kterému je upjata pozornost všeho lidu naší socia listické vlasti.

A není to pozornost zvědavých diváků, ale vnímavý pohled pro společnou věc socialismu zaujatého lidu, který ví, že na sjezdech komunistické strany se nerozhoduje o něm, ale s ním. Rozhoduje společně a souhlasně s ním o cestě dalšího pokroku , dalšího rozvoje materiálních a duchovních sil našich bratrských

národů, Slováků a Čechů, o budoucích, plodnou prací vyplněných letech našeho života, i o dobré, mírové, šťastné budoucnosti na

šich potomků. Proto ani my , příslušníci Strany slovenské obrody, nejsme a ani

nemůžeme být ve vztahu k tomuto sjezdu jen zvědavými diváky. Sledujeme a budeme bedlivě sledovat celý průběh sjezdu v plném vědomí občanské spoluodpovědnosti za splnění všech bu

dovatelských úkolů, které ze sjezdového jednání vyplynou . Sledu jeme ho v dobrém, povzbudivém pociti získaném v každodenním životě i za dlouhé roky soudružské spolupráce v Národní frontě.

Víme, že v naší československé vlasti je práce rozumu i rukou ne komunistů právě tak potřebná a právě tak ceněna jako práce ko munistů ; že v našem životě se člověk nehodnotí podle toho , kdo

je a čím je, ale podle toho , jak se svou prací a čestným postojem k zájmům vlasti přičiňuje o dobro celku.

A to je ten pravý , hluboce humanistický základ demokratičnosti 192

našeho socialistického zřízení, z něhož se rodí nebývalá inicia tiva lidu , jeho odpovědná životní zainteresovanost o stát, o řešení

nejvážnějších politických a hospodářských otázek. Projevilo se to velmi výrazně při projednávání dokumentu » výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti « , s nímž se komunistická strana v plné důvěře obrátila na všechen náš lid.

Necítím se být povolán hodnotit výsledky této vážné a velké celonárodní porady komunistické strany s lidem. Avšak pociťuji potřebu zeptat se : V kterém kapitalistickém státě se kdy nějaká

vláda a nějaká vládnoucí strana takto radila se svými občany ? Ani v jediném. Nikdy ! A přitom tyto vlády o sobě tvrdí, že jsou

demokratické a že jsou skutečnými představitelkami lidu. Ale zapomínají, ba přímo nechtějí vědět, že být skutečným představitelem lidu v žádném případě nemůže znamenat být mu jen představeným, poučovat ho, zastrašovat ho a zdvíhat nad ním hrozící prst.

Takových představitelů, takových představených se náš lid , chválabohu, dávno zbavil. A oni se mohou i nadále a ještě více

jen zesměšňovat , když mu na vlnách éteru a snad i jinými způ soby radí, co má náš lid dělat.

Náš lid si všechny své problémy vyřeší sám. Má na to dost sil i rozumu. Je historicky poučen. Ví, že v čele svého státu má své

vedení, ví, že Komunistická strana Československa žádnou jinou politiku nedělála , nedělá a dělat nebude než politiku lidu a pro

lid. ( Potlesk. ) A má i dostatek oprávněného sebevědomí, životní ho optimismu, aby se nelekal některých přechodných těžkostí, ale naopak s rozvahou a odvahou je zdolal. A kromě toho všeho je v nás ten ohromný pocit, který se stává pocitem úplně přiroze

ným, že nejsme nějakým malým osamoceným státem , že jsme velká a mocná rodina socialistických zemí v čele se Sovětským svazem. To nám dává vědomí velké životní jistoty , to činí naše postavení ve světě pevným a neotřesitelným. Zažili jsme znovu tento nádherný pocit soudržnosti v oněch kritických dnech , kdy se svět neodpustitelnou vinou amerického imperialismu ocitl na samém okraji strašlivé války , která by ne

bývala mohla být jinou než nukleární. A jak to s naším lidem pohnulo ! Jak na jedné straně projevil své rozhořčení nad ha zardním krokem americké vlády, zaujal bděle postavení poho tovosti , avšak na druhé straně jak sebevědomě , klidně a rozváž ně nepřestal ani na hodinu žít svůj vlastní život tvořivé a soustie děné práce . A proč ? Proto , že jsme věděli , že věc obrany světo

vého míru je v dobrých rukou ! Že mír, leninská koncepce ko 7 XII . sjezd

193

existence , není nějakým planým heslem, nějakým diplomatickým trikem , ale skutečným životním programem politiky Sovětského

svazu, který v době, kdy rozhodovaly ne dny, ale hodiny, rozhod nými a moudrými kroky zachránil mír, zachránil ho především pro lid Kuby , i když je od něho vzdálen tisíce kilometrů, ale za chránil ho i pro lid Ameriky , pro lid západní i východní polo koule, zachránil ho pro nás i pro celé lidstvo. A výsledek ? Syo bodná, nezávislá , socialismus budující Kuba žije ! A nyní už kaž-. dý dobře ví, že se jí není možno beztrestně dotknout, a ten , kdo si myslel, že si může dovolit všechno, je přinucen zaručit její

nedotknutelnost. Jaký je to protiklad v porovnání s tím, co se nám stalo v Mnichově.

Nemůže být lepší hmatatelný doklad o správnosti a triumfu politiky koexistence, která je naší politikou. Politika z pozice síly byla opět poražena . Není však mým posláním rozebírat zde mezinárodní situaci . Vy stoupil jsem jen proto, abych vám mohl předat pozdrav a po přát vám, milí přátelé , mnoho úspěchů ve vašem jednání. A jestli že jsem se přitom pokusil vyslovit něco z toho , co si myslím a

cítím, je to proto, že ve chvílích, které jsou vážné a slavnostní zároveň , je člověk rád a šťasten , když se může se svými myšlen- : kami a pocity s někým podělit. Myslím, že toto fórum je pro to nejpovolanější. Zdar a úspěch vašemu sjezdu ! ( Potlesk. ) Československá socialistická repub Necht žije naše vlast lika ! Potlesk. ) Čest a sláva KSČ ! Potlesk. )

SOUDRUH ZDENĚK FIERLINGER :

Děkuji doktoru Jozefu Kyselému. Nyní diskutuje soudruh Jo sef Trousil, ošetřovatel dojnic z okresu Olomouc. Připraví se sou druh Martin Vaculík. ( Potlesk. )

SOUDRUH JOSEF TROUSIL,

severomoravská krajská organizace KSC Soudružky a soudruzi ,

kolem roku 1970 musíme dosáhnout vysoce efektivní zeměděl. ské výroby, jejíž úroveň musí odpovídat nejenom úrovni našeho

průmyslu, ale musí zajišťovat rostoucí potřebu obyvatelstva v po 194

travinách a potřebu průmyslu v surovinách . Je to veliký úkol a za važnější v tom, že v zemědělství v poslední době neplníme plá nované úkoly . Zemědělství byly a jsou stále dávány velké materiálové, inves

tiční i finanční prostředky, aby mohla být zemědělská výroba in

tenzívnější a produktivnější. Naše strana a vláda v celé řadě dokumentů ukazují, co je třeba dělat, abychom těchto prostředků co nejlépe využili a úroveň zemědělské výroby pozvedli.

Cest, jak na to jít, je hodně. Jednou z nich je například specia lizace , o které se v současné době mezi družstevníky hodně a hodně hovoří a hodně našich funkcionářů v ní začíná vidět zá

zračnou hůl , jejímž mávnutím budeme v zemědělství rázem zba veni všeho zlého. Já si ale myslím, že to není jen tak jedno duché. Všichni víme, že nám specializace může hodně pomoci při

zvyšování produktivity práce, že je to dobrá věc. Musíme ale také vědět, že pro její zavedení je potřeba vytvořit podmínky. Těchto podmínek je celá řada . Hlavní podmínku vidím v tom, že každý

družstevník bude pracovat na svém úseku s daleko větší mírou od povědnosti, s větší láskou k práci, než pracoval dosud. Bude potře ba, aby zlepšili práci také technici a vedoucí pracovníci v družstvu i ti , kteří naše zemědělství řídí.

Proč tak uvažuji ? Podívejte se, jak to vypadá v JZD dnes. Je tam celá řada problémů jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě . A ně kde funkcionáři družstva chodí nevšímavě třeba kolem špatně

ošetřovaných krav, které podle toho také dojí, funkcionáři přitom říkají : »Co nestržíme za mléko, uhradíme vepřovým nebo obilím . « Víte, ono už se leckde v plánech s tím počítá , že to nebo ono velké výrobě nevyjde. Ale teď si představte, že ve specializovaném závo dě by nevyšel jeden z hlavních druhů výroby. Co by nám asi po mohlo, že bychom měli třeba specializováno družstvo na výrobu mléka a krávy by nám tam dojily jen tři litry proto , že by neměly

co žrát. A taková specializace by vedla ke krachu a potvrdilo by se, že to není zázračná hůl, ale obyčejná hůl , která má dva konce A proto já stavím na první místo jako hlavní podmínku pro zlep

šení výsledků v zemědělské výrobě výchovu člověka k lepšímu vztahu k práci a k větší odpovědnosti ke společnosti , jak o tom pojednává výzva předních pracovníků našeho hospodářství a na které se podílím i já. Byl jsem v Sovětském svazu a viděl jsem , že sovětští lidé budo

vali svá hospodářství za ztížených podmínek . My jsme například nemuseli stavět od základu vše znovu. Měli jsme po osvobození solidní průmysl a do jisté míry také dobré zemědělství, které ne

bylo poškozené válkou tak jako u nich. A přece se v něčem za 195

9

Sovětským svazem opožďujeme. Například v tom, že u našich zemědělců je stále moc zastaralých názorů na nový způsob země

dělské velkovýroby. Sám jsem to zkusil na své kůži. Také jsem na rážel a ještě dnes po návštěvách různých družstev vidím nedůvěru

k novým způsobům ošetřování dobytka. Ale na druhé straně také vidím, že to nové přece jen razí cestu vpřed.

Tento rok bylo u mne na 12 tisíc návštěvníků z různých krajů , kteří projevili velký zájem o výsledky v chovu skotu. Říkám druž stevníkům a hlavně dojičkám : hleďte si své práce, to jsou vaše peníze. Jste placeni za mléko, a když vám krávy málo dojí, tak dě láte za hnůj . Když budete dobře dělat, tak budeme mít krmení, budeme mít mléko a zkrátka budeme mít všechno.

Jak už jsem řekl , problém vidím ve výchově člověka k socialis

tickému poměru k práci a k větší odpovědnosti ke společnosti. Se starými lidmi v družstvech to už moc nevyhrajeme. Musíme si hledět mladých a jejich výchovy. Mám s nimi dobré zkušenosti.

Přišli ke mně na praxi žáci z olomoucké učňovské školy, chlapci a děvčata z různých poměrů , z vesnice i z města. Během 14 dnů se seznámili se vším při ošetřování a dojení krav, projevili velký zá jem o práci a dělali ji tak, jak jsem jim ukázal a vysvětlil. Práce je bavila . A měli radost , že ji dělají dobře. Všichni chtěli dojit jen ty nejlepší krávy . Během týdne pracovali tak, že jsem se na ně mohl spolehnout a nechat je pracovat samostatně. A právě z toho jsem

usoudil , že když mladí pracují společně, ve svém mladém kolekti vu , pod dobrým vedením, pracují lépe , než když jsou rozděleni mezi pracovníky různého stáří, kteří mnohdy nemají pochopení pro jejich způsob života . Myslím , že je na nás, dospělých , aby

chom mladé lidi vychovávali a přidržovali více k práci , aby věděli, že bez práce nejsou koláče. A proto se obracím na všechny , kteří řídí naše zemědělství, organizují výchovu zemědělské mládeže a

na ty , kteří mládež přímo učí a vychovávají, aby i oni zlepšili svou práci , aby pracovali v duchu předních pracovníků našeho hospo dářství , všech pracujících . V našem Severomoravském kraji vzniklo před dvěma lety hnutí dojiček za zvýšení výroby mléka . V letech 1960–1961 se nám dob ře dařilo plnit úkoly ve výrobě i v nákupu . Letošního roku neplníme plán a mám za to , že bych se měl zmínit i o tom , proč plán ne plníme . My totiž hodně rádi mluvíme a chlubíme se prací a vý. sledky , když se nám to daří. A když nám to nejde , tak je každý zticha . Chtěl jsem říci , že na letošních výsledcích ve výrobě mléka

hodně mají vinu ty naše JZD a státní statky , které nezajistily do statečné množství krmiva . Když viděly, jak situace letošního roku vypadá , měly zasít všechno, co se dá . Vždycky říkám, že z ničeho 196

nic není. Můžete dojit krávu jakýmkoli způsobem, můžete ji 'masi rovat od rána do večera, když jí nedáte žrát , tak vám žádná dojit

nebude. ( Potlesk. ). Přesto hnutí dojiček v našem kraji neusnulo. Naopak, i při této těžké situaci chodíme za dojičkami, hlavně za

Výborem žen a zkrátka za všemipracovníky , kteří mají s mlékem co dělat, a chceme , aby u svěřených dojnic zvedli výrobu mléka

o čtvrt nebo půl litru zlepšením vlastní práce a při krmné základ

ně, kterou majíc Dojení, to je umění, a proto tvrdíme, že každý ošetřovatel mií vybýt vyškolen, aby věděl, jak má dojit . Dříve se

říkalo o nejſirenséjším , který byl v JZD nebo v zemědělství – na házení hnojledna zbrý. Ale i v dřívější době měl každý pracovník být školen, do zavěl, jak na to má jít, a aby dnes pochopil , že musí pracovar yasak. Při dnešním stavu a při dnešní mechanizaci nemůže být ani u dojení nějaký nekvalifikovaný pracovník . AŽ

budou všichni družstevníci pracovat tak, jako když hospodařili soukromě, tak to musí jít všude a nebudeme mít žádné těžkosti.

Proto je potřeba dobrých organizátorů a kvalifikovaných vedou cích pracovníků , aby zemědělství dobře řídili .

Soudružky a soudruzi, zavázal jsem se, že spolu s manželkou na počest XII . sjezdu nadojíme od svěřených krav 100 000 litrů mléka. Závazek byl splněn již v říjnu . Někdo by řekl , že s tím mohu být

spokojen, ale já s tím spokojen nejsem. A nebudu dotud, dokud bude v naší republice třeba jen jediné družstvo, které své povin nosti ke společnosti neplní. ( Potlesk. ) A proto mám takové prav divé přísloví : Bez krmení mléko a maso není. ( Potlesk. )

SOUDRUH ZDENĚK FIERLINGER :

Děkuji soudruhu Trousilovi . Slovo má soudruh Martin Vaculík , vedoucí tajemník jihoino .

ravského krajského výboru strany .

SOUDRUH MARTIN VACULÍK , jihomoravská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi delegáti, v průmyslové ekonomice Jihomoravského kraje má rozhodující postavení strojírenská výroba . Závody obou ministerstev vyrábějí 15,4 % strojírenské produkce Československé socialistické repu

bliky a na celkové průmyslové produkci kraje se podílí 34,5 % . Ve zprávě ústředního výboru bylo řečeno, že strojírenství je odvětví, 197

na němž nejvíce záleží další rozvoj materiálně technické základny naší společnosti , to znamená koncentrace, specializace a postupná

automatizace výroby. Krajský výbor věnuje ekonomice strojíren ství, stranickému řízení na tomto úseku mimořádnou pozornost.

Vypracovali jsme za pomoci početného aktivu odborníků a stra nických pracovníků rozborový materiál o práci stranických orga

nizací ve strojírenství z hlediska plnění plánovarých úkolů tech nického rozvoje i efektivnosti v rozhodujících závodech kraje. Ma

teriál byl posouzen ústředním výborem strany arácejednán v kole giích obou strojírenských ministerstev. Jeho, pý málcání na závo dech jsme spojill s diskusí k dokumentu »O sudeme rozvoji naší

socialistické společnosti« . Plnění plánu je v nichno. rojírenských závodech mírně nad celostátním průměrem , spodajeni s ním však samozřejmě zdaleka nejsme. Dělníci a technici strojírenských závodů v kraji dosáhli některých významných úspěchů. Královo polská strojírna v Brně dodala pro Slovnaft 3 destilační zařízení, u kterých se podařilo postupně zvýšit efektivnost instalovaného výkonu . Jestliže u destilace č. 2 činily investiční náklady na jednu tunu instalovaného výkonu 100 Kčs, pak u destilace č. 3 to bylo již 37,50 Kčs a u destilace č. 4 jen 25 Kčs. Závod TOS Kuřim vyrobil automatickou linku pro automobilový závod v Jaroslavli, která ušetří 92 pracovníků . Tato automatická linka byla konstrukčně i výrobně zvládnuta za 19 měsíců a zkušeb ní provoz u zákazníka potvrdil dosažení jejích plánovaných para

metrů . A to už je, soudružky a soudruzi, hudba komunismu. Linka opracovává těla vstřikovacích čerpadel k dieslům a sama si zjiš

ťuje , zdali jde o čtyřválec nebo šestiválec, a podle toho se seřídí. Když vznikne na jedné linii porucha, vyrábí se dále do zásobníku až jednu hodinu, dokud se porucha neodstraní, a potom výrobní proces pokračuje. Mohl bych dále hovořit o okrouhlých pletacích automatech ze

Západomoravských strojíren v Třebíči, které dosahují světové úrovně, o šroubárenských automatech Šmeralových závodů v Brně , které zvyšují produktivitu práce až o 206 % , o programově říze ných strojích ze ZPS Gottwaldov a výkonných karuselech z ČKD Blansko .

Úspěchů v našem strojírenství by bylo daleko více , kdyby výro ba nové vysoce efektivní techniky byla lépe řízena a organizová na, Zatím však jsme svědky mnoha, ne vždy dost promyšlených .

změn v metodice i organizaci technického rozvoje ve strojírenství. V brněnské strojírně byl například uložen úkol vyvinout a vyzkou šet spalovací turbíny . Jednalo se o jmenovitý úkol zakotvený

v usnesení XI. sjezdu strany. Podnik navrhl a postavil spalovací 198

turbínu o výkonu 1 MW, která je v trvalém provozu v Bratislavě a má již za sebou 9 tisíc provozních hodin. Poté byla vyvinuta a po stavena kompletní spalovací turbína o výkonu 6 MW – vystavena na mezinárodním veletrhu v roce 1961. Tato turbína dosud není v provozu a je uskladněna u investora, protože není připravena vlastní stavba, ve které měla být turbína instalována.

Příčina je v tom , že technický rozvoj spalovacích turbín měl cha rakter státního úkolu , ale stavba byla zařazena do decentralizo

vané investiční výstavby . Nepomohly intervence na ministerstvu těžkého strojírenství, Státní plánovací komisi, ani vládní usnesení č. 50 ze 24. ledna 1962. Technoexport již 5 let požaduje dodávky těchto turbín do zahraničí. Podnik však nemůže požadavky plnit pro neodzkoušení zařízení. Obdobná situace je i u vyvíjených tur bín 12-25 MW.

V roce 1962 vyšla celá řada vládních usnesení, která zdůrazňo vala význam těch nebo oněch investičních celků a staveb . Obje

vila se tak zvaná áčka a superáčka, což způsobilo značnou dez orientaci jak u investorů, tak u dodavatelů. Situace se jen poně kud zlepšila přijetím vládního usnesení o seznamu 72 rozhodují cích investičních úkolů. Tak například v seznamu centralizované investiční výstavby z 21. 2. 1962 nebyla uvedena stavba elektrolýza

Ústí, na které bylo proinvestováno již 16 miliónů korun. Náš doda Královopolská strojírna - měl dodržet státní disciplínu a stavbu zastavit. Jaká byla stanoviska odpovědných pracovníků mi nisterstev a Státní plánovací komise ? Ministerstvo těžkého strojí renství, náměstek ministra soudruh Redrich, zaujalo správné sta

vatel

novisko , že stavba nesmí být zajišťována . Ministerstvo chemické. ho průmyslu, náměstek ministra soudruh Javořík, říká , že stavba

musí být zajišťována a že do seznamu nebyla zařazena omylem. Státní plánovací komise, náměstek předsedy soudruh Borek, roz hodla Šalamounsky. Stavba bude zajišťována tak, jak ji zařadí Krá lovopolská strojírna do plánu. Bez viny nejsou samozřejmě ani Královopolští. Z jakého důvodu se ptají na Státní plánovací ko

misi a na ministerstvu chemie, když znají vládní usnesení a znajl stanovisko svého resortu, že stavba se má zastavit. Ale jim to zřej mě » pasovalo «, jak se říká, do plánu, tak hledali tu škvírku, kudy z toho ven. Myslím , soudružky a soudruzi , že tento příklad velmi názorně ilustruje špatné řízení investiční politiky , ke kterému bychom se neměli v budoucnosti vracet. Příkladem nekomplexního přístupu k rozvoji nové techniky je

i řešení jednotné soustavy zemědělských strojů . Jednou ze základ ních otázek je již nesoulad ve zrodu výzkumných úkolů a jejich

nekoordinovanost. Problematikou zemědělské mechanizace se za 199

bývají dva výzkumné ústavy Výzkumný ústav zemědělských strojů v resortu ministerstva všeobecného strojírenství a Výzkum ný ústav zemědělské techniky v resortu ministerstva zemědělství. Proč jsou dva ústavy k jednomu účelu , nikdo neví. K názorům těchto ústavů se dále řadí názory pracovníků ministerstva země dělství. A nikomu se dosud nepodařilo tyto nejrůznější názory na vývoj zemědělské techniky plně koordinovat.

Vyrábíme proto mnoho zemědělských strojů, které nikdo nechce a které naplňují sklady Agrotechny a prostory STS , kdežto jiných ,

požadovaných zemědělských strojů máme nedostatek. Agrostroj Prostějov vyráběl dříve 3 až 5 druhů výrobků základního progra mu a k tomu několik dalších druhů zemědělských strojů, které však z hlediska náplně nebyly podstatné. V současné době vyrábí podnik 60 druhů výrobků ročně a průměrná sériovost činí 600 kusů . Přitom to často je , tak, že jeden rok se dají na základě dokumentace ministerstva zemědělství do výroby žlabové doprav

níky na dopravu krmiv a druhý rok se zastaví se zdůvodněním , že není dosud jasné , zda se budou budovat stáje vázané nebo volné. Agrostroj má vyrábět mechanizaci pro drůbežárny, není však jas né , zda budeme chovat drůbež na hluboké podestýlce nebo v kle cích . / Potlesk. )

Ztráty z neujasněnosti výzkumných úkolů , a tím i výrobních programů jdou jen v Agrostroji Prostějov do miliónů . Já si, sou družky a soudruzi , myslím , že je potřeba v centrálních orgánech více iniciativy. Vezměme například nadnormativní zásoby. Proč

nemůžeme vytvořit operativní vládní komisi , vyčlenit z minister stev nějaký aparát, zapojit televizi, at od šesti do sedmi ráno vy sílá dispečink o materiálu. To nejde jen o válený materiál . Na na

šich závodech leží spousta elektromotorů , různých technických potřeb, náhradní součástky na vozidla, které bychom takovýmto způsobem podchytili do našeho národního hospodářství. (Potlesk. )

My jsme , soudružky a soudruzi ; v loňském roce schválili zastře šení Zimního stadiónu. Za tři neděle , nechci lhát, 30 tun materiálu

ředitelé získali výměnami a už bylo všechno sehnáno. Proč nemů žeme zajišťovat celostátní, celospolečenské úkoly s takovou ver vou , když to jde u takových místních , často fanouškovských zájmů ? Stejně tak by bylo potřeba, abychom operativně organi zovali ſ využití těch energetických a teplárenských zařízení, která má vyrobena První brněnská strojírna a řada jiných závodů. Jen

proto , že nemáme dostatečné montážní kapacity, tak tato zařízení leží u investora . Je potřeba vyvinout více iniciativy, abychom s po mocí jiných závodů získali montážníky a během příštího roku

rychle uvedli tato zařízení do provozu. Mimořádná situace v naší 200

ekonomice vyžaduje také mimořádnou iniciativu, operativnost a obětavost. A to jak na pracovištích dole, tak také v centrálních orgánech. V poslední době se rozvíjí úvaha o výrobě traktorů uni

fikované řady, která se připravuje a vyvíjí více než 3 léta v ZKL Brno v kooperaci se Závody Jana Švermy Brno , kde se mají dělat motory . Nyní se zjišťuje, že zemědělství má zájem nikoli o traktory

unifikované řady, ale o Zetory Super 50. Jejich výroba se však již v Závodech Jana Švermy zastavuje a závod zavádí zcela jinou výrobu — výpočetní a kancelářskou techniku. Upozorňujeme zcela vážně na tuto situaci a doporučujeme, aby, výroba traktorů byla velmi pozorně uvážena s přihlédnutím ke všem ekonomickým uka zatelům i dopadům. Ponecháním traktorů Zetor Super 50 ve vý. robě nebudou kryty požadavky na psací a počítací stroje , děrno štítkovou techniku, dálnopisnou techniku a vynikající nářadí a

nástroje, jako například nože vyráběné podle systému novátora Hamra .

Je třeba skutečně dobře vážit a spočítat ztráty, které vzniknou

v této etapě, kdy nová výroba je v Závodech Jana Švermy Brno v podstatě připravena. Nedostatky ve strojírenství nevidíme sa mozřejmě jenom nahoře, ale i u sebe doma, na našich závodech, jak v práci hospodářského vedení , tak ve stranickém řízení. Silně

se rozbujely podnikové zájmy a vedoucí hospodářští pracovníci i stranické orgány oslabily boj za celospolečenské zájmy. Vlastní

plán a prémie se mnohým pracovníkům na závodech staly bližší než zájmy společnosti. Poklesla pracovní, plánovací, technologic

ká disciplína v závodech. Proto plně podporujeme názor vyslo vený v referátu, že je třeba změnit prémiový systém tak, aby pobízel k zavádění nové techniky, ke zvyšování kvality , k urych lení investiční výstavby.

Ve stranickém řízení strojírenské výroby vidíme dva zásadní problémy. Především je to nutnost zvýšit kvalitu stranického ří

zení, kvalitu uplatňování práva kontroly hospodářského vedení závodu nebo podniku. Stranická organizace na kterémkoliv stup ni řízení se nemůže prostě solidarizovat s názory vedení, jak se

to ve většině případů stává. Stranická organizace , která má být strážcem celospolečenských zájmů, musí zaujímat zásadové a ná ročnější stanovisko k názorům a praxi hospodářského vedení. To ho lze samozřejmě dosáhnout jen tehdy, když se bude organizace strany opírat o znalosti a zkušenosti širokého aktivu komunistů i bezpartijních, techníků i předních dělníků. Celozávodní výbor

strany by neměl dříve přistoupit k projednávání zprávy podni kového ředitele, dokud nebudou jednotlivé problémy posouzeny

na pracovišti, v základních organizacích, ve stranických skupi 201

nách, a to nejen s komunisty, ale se všemi pracujícími . Pak je možno udělat závěr, přijmout usnesení, organizovat jeho reali zaci. A taková praxe bohužel ve většině strojírenských závodů do sud není. A proto ani kvalita stranického řízení není na potřebné výši a stranické organizace, abych tak řekl, se vezou v závěsu na hospodářském vedení. Ve stranické práci je nutno učinit nezbyt ny kvalitativní krok směrem k pracovišti.

Dosud prosazujeme, soudružky a soudruzi, politiku strany do okresů, v zemědělství a v závodech do celozávodních výborů. Dál se s ní často nedostáváme. A přece na okrese ani na celozávod ním výboru se nic nevyrábí. Nechci podceňovat nutnost projednat

některé zásadní otázky v těchto orgánech, ale my se s naší poli tikou musíme nutně dostávat na pracoviště, kde se vyrábí, kde se rozhoduje o našich úspěších nebo neúspěších. A v tom máme pro

blémy. Tam už se tak ostře neřeší otázky nové techniky, otázky mzdové politiky, otázky poměru k vedoucímu, k mistrovi , k ve

doucímu dílny nebo k vedoucímu cechu. A k tomu se musíme pro pracovat. To je onen kvalitativní krok, který musíme nutně udě lat.

Druhou podmínkou ke zvýšení úlohy strany je vlastní kvalifi kace stranických orgánů a jejich členů v závodě. Nakolik ovlá dají ekonomiku, techniku, technologii a organizaci výrobního pro

cesu, natolik uplatňují skutečné řízení. Všeobecné řízení dnes již nestačí. Je nezbytné znát pracoviště, jejich technické problémy , zkušenosti předních pracovníků i řídící schopnosti vedoucích a podle toho organizovat i stranické řízení. I politickoorganizátor skou práci s lidmi.

Druhý závažný problém, který vyplynul z rozboru stranické práce ve strojírenství u nás, je v tom , že výstavba stranických or

ganizací neodpovídá v současné době struktuře a organizaci stro

jírenské výroby. Příliš jsme ulpěli na územní zásadě ve výstavbě stranických organizací, ačkoliv výroba je delší dobu organizována zcela jiným způsobem. Jenom stručný příklad z Brna , kde je velká koncentrace stro

jírenské výroby. Zařízení pro chemii - jeden problém z Královo polské, energetika v První brněnské je další problém, tvářecí tech nika další, traktory další, výpočetní a kancelářská technika , elek trotechnika další problém . To jsem vyjmenoval jenom ty nejdů ležitější obory , které tvoří výrobní hospodářské jednotky. A nyní chceme na okresním výboru strany, aby konkrétně stranicky ří dil tato jednotlivá odvětví. Ten se může za rok při dobré práci

dostat skutečně k problémům a na pracoviště v jednom , maximál ně ve dvou odvětvích . Přitom má na starosti v Brně 1000 základ 202

ních organizací. Proto si myslíme, že bude potřeba posílit jednak článek v centru, že by tam měl být silnější orgán , který by ovládi speciálnost příslušné ekonomiky a mohl přizpůsobit i řízení, a potom se domníváme, že by některé klíčové závody, rozhodující

pro naše národní hospodářství měl spravovat přímo ústřední vý. bor strany svými organizátory. Považujeme za správné, aby sou

časně s vyjasněním řídící struktury v průmyslu, která má vy cházet z principu podniku a závodu, byla zkoumána a řešena i otázka odpovídající výstavby stranických organizací. Jsme ochotni v tom směru dát ústřednímu výboru řadu návrhů, které se opírají o zobecnění našich zkušeností ze strojírenských závodů. Linii, vytyčenou pro strojírenství v hlavním referátě, která tkví v komplexní modernizaci spojené se specializací a shromažďová ním výroby, považujeme za velmi správnou a v našem kraji bu deme usilovat o její realizaci.

Soudružky a soudruzi , naši delegaci vzrušuje situace v mezinárodním dělnickém hnu

tí a slova, která byla soudruhem Novotným řečena v hlavním referátě. Naše delegace plně podporuje stanovisko ústředního vý boru a slova soudruha Novotného o rozkolnické politice Albánské

strany práce. Jsme naopak hrdi na to, že naše strana vždy byla, je a vždy bude věrna proletářskému internacionalismu. ( Potlesk. )

Máme za to , že na politiku Albánské strany práce, na revoluční frázismus a měšťácké manýry jejích předáků může doplatit jen hrdinný a talentovaný albánský lid a radost z toho mohou mít jen nepřátelé socialismu.

Soudružky a soudruzi, jsem přesvědčen, že pod vedením ústřed ního výboru naší strany překonáme současné těžkosti i na úse ku strojírenské výroby a dáme v našich závodech více a kvalitní techniky naší socialistické společnosti. ( Potlesk. ) SOUDRUH ZDENEK FIERLINGER :

Děkuji soudruhu Vaculíkovi. Nyní vystoupí soudruh Jaromír Dolanský , člen politického byra OV KSČ. Pak se připraví soudruh Viliam Koch.

SOUDRUH JAROMÍR DOLANSKY

Drazí soudruzi a soudružky ! Sjezdy strany se staly již mez níky v životě naší země . Také dnešnímu, XII . sjezdu připadá historický úkol : stanovit program dalšího rozvoje v podmínkách 203

vyspělé socialistické společnosti , v podmínkách prohlubující se spolupráce zemí socialistického tábora , v podmínkách úspěšného boje za vítězství v mírovém soužití. Dějinné dílo naší socialistické výstavby , ztělesňující správnost

a životnost leninské generální linie naší strany , jakož i oběta vou práci miliónů pracujících, kteří pod stranickým vedením tuto linii proměnili v naši socialistickou skutečnost, to je pevná zá kladna našeho dalšího postupu vpřed.

V celé své slavné historii nás strana vždy učila nespokojovat se s dosaženým , výsledky práce hodnotit střízlivě, pozornost obra cet k nedořešeným a zvláště novým úkolům , v nejtěsnějším spo jení s lidem neúnavně hledat způsoby , jak pracovat ještě účin

něji , jak lépe plnit nejvyšší poslání strany - oddaně sloužit zájmům dělnické třídy a pracujícího lidu. Je výrazem síly naší strany , že zpráva ústředního výboru v tomto duchu otevřeně spolu s úspěchy hovoří i o nedostatcích minulého období. Komunisté

nikdy nepočítali s tím, že budou moci své cíle uskutečnit hladce, že se rozvoj socialismu obejde bez překonávání rozporů. To platí tím více, že výstavbu socialismu uskutečňujeme v podmínkách ostrého soutěžení a soupeření s mezinárodním imperialismem, že

v rozvoji socialistické zemědělské velkovýroby se sjednocuje

úsilí o rozvoj výrobních sil s revolučními úkoly přeměny výrobních vztahů a myšlení. Že nepřetržitý růst životní úrovně trvale a pro nikavě zvyšuje nároky na všechny naše zdroje i na to, jak s tě mito zdroji hospodaříme.

Víme, že zvládnout v historicky krátké době pro naši zemi nové a nebývale stále náročnější úkoly vyžaduje rozvíjet nové , mnohdy neověřené cesty. Objektivní stránka náročnosti našich úkolů je

v samých podmínkách našeho rozvoje a jeho dynamiky . Právě tak ale víme, a strana na to otevřeně poukazuje , že dnešní naše po tíže nejsou nevyhnutelné , že mají svou závažnou subjektivní strán ku , že vyplývají z úrovně naší práce, z nedostatečného poznání

a uplatňování objektivních zákonitostí v řízení rozvoje socialis tického hospodářství. Hovoříme- li'o'obtížích , které z těchto nedostatků vyplývají, či níme tak s neotřesitelnou jistotou, že v našem rozvinutém prů myslu, v našem družstevním zemědělství, v rozvoji spolupráce se socialistickými zeměmi a především se Sovětským svazem , v pracovitosti , vyspělosti a obětavosti našeho lidu máme vše chny předpoklady pro další rozvoj hospodářství a celé naší sccia . listické společnosti. ( Potlesk. )

Základní zásadou dalšího rozvoje našeho socialistického hos podářství je nepochybně požadavek dosahovat nejvyšších výsled 204

ků s nejmenšími náklady ku prospěchu společnosti. Tento poža davek, který komunistická strana Sovětského svazu ve svém programu vyzvedá jako bezpodmínečný zákon hospodářské vý. stavby , tvoří i obsah našeho úsilí o zvýšení efektivnosti národ

ního hospodářství. Proč dnes s takovou naléhavostí přichází na pořad otázka kvalitativních stránek rozvoje a progresívních změn ve struktuře hospodářství ? Výstižnou odpověď dávají slova sou

druha Novotného na červencovém zasedání ústředního výboru strany :

»Je zřejmé, že musíme nastoupit se vší rozhodností cestu inten zívního rozvoje výroby , přičemž hlavní důraz bude na kvalitativ ních stránkách výrobní činnosti, to znamená na nejprogresívnější

technice a technologii, na nejefektivnějším využívání finančních, materiálových i pracovních zdrojů, které naše země má . « Tento požadavek, soudruzi a soudružky , přichází v pravý čas. Přes dosažení vysoké kvantitativní úrovně má růst průmyslové výroby převážně kvantitativní a extenzívní charakter ; je spojen s nadměrným růstem počtu pracovníků, s nadměrnou spotřebou surovin, materiálů a energie, navíc z velké části dovážených . Převažuje v něm dosud podíl klasických surovin a tradičních technologií, způsobený zejména nedostatečným uplatňováním

vědeckého pokroku ve výrobě i nedostatečným podílem nejprogre sívnějších oborů. Tento stav vyvolával značný růst nároků na do dávky kovů, paliv, stavebních hmot atd. V tom je, soudružky a soudruzi , také vysvětlení, proč při vysoké výrobě řady základ ních surovin a materiálů nestačíme plně krýt potřeby . Na rozvoj surovinových odvětví ' bylo třeba soustředit většinu investičních prostředků i za cenu odsouvání technické rekonstrukce a moder

nizace zpracovatelského průmyslu. Tento vývoj byl ještě zesílen chronickým neplněním úkolů plá nu v zemědělství, které si vynucovalo vysoké dovozy zeměděl . ských produktů pro krytí rok od roku rostoucích potřeb obyva telstva .

Značné dovozy zemědělských a průmyslových surovin a mate riálů vyžadovaly opět zvyšovat vývoz strojů a postupně i spo třebního zboží. Potřeba vyvážet někdy za každou cenu znamenala , že jsme mnohdy vyváželi i stroje , které bychom potřebovali doma pro modernizaci výroby , a omezovali dovoz nové techniky . Právě to, že spolu s tímto vývojem , soudružky a soudruzi , došlo k osla bení centrálního řízení, jehož důsledkem bylo rozptýlení zdrojů a možností podle vnitřních zájmů a hledisek, že prostředky ne

byly soustředovány na rozhodující celospolečenské úkoly, tento népříznivý vývoj ještě prohlubovalo. Souhrnným důsledkem byl 205

pokles efektivnosti národního hospodářství, růst napětí mezi zdro

ji a potřebami. Co z toho všeho vyplývá ? Ukazuje se, že dosažená úroveň na šeho hospodářství, nové možnosti, které přináší bouřlivý rozvoj vědy a techniky , nová etapa rozvoje mezinárodní socialistické dělby práce ve svém souhrnu umožňují a vyžadují , aby další roz

voj našeho hospodářství byl založen výrazně na uplatnění inten zivních zdrojů.

Hlavním zdrojem přírůstku výroby se musí do budoucna stát růst produktivity práce na základě využití a uplatnění techniky. Růst výroby bude třeba zabezpečovat při snižování měrné potřeby surovin, materiálů a energie a při podstatně vyšším využití zá

kladních fondů. Jedině tak dosáhneme skutečného růstu spole čenské produktivity práce.

Víme přece, soudruzi a soudružky , že vývoj produktivity práce odvozený z hrubé výroby je značně ovlivněn materiálovými ná klady. Výrazné zaměření hutní výroby především na sortiment

a kvalitu může sice v hutích znamenat vyšší pracnost a ovlivnit produktivitu práce a náklady. Tyto důsledky nám však mnohoná

sobně vyváží efekt ve strojírenství a jistě i v zahraničním obchodě.

Problémy, které máme se zajišťováním paliv, bychom nevyřešili, kdybychom rostoucí náklady chtěli krýt jen rostoucí těžbou a ne zlepšili přitom pronikavě využití paliv a energie. A tak by bylo možné dále pokračovat. Rychle a plánovitě prosadit nebo ještě přesněji probojovat nové je nejen kategorickou nutností dalšího efektivního rozvoje,

ale i obsahem vyšší kvality řízení na všech stupních, ale přede vším centrálního řízení.

Z rozboru dosavadního rozvoje národního hospodářství vyvo dil ústřední výbor zásadní závěr, že v plánu rozvoje národního hospodářství do roku 1970 je k zabezpečení intenzívního rozvoje nezbytné přistoupit k postupné přestavbě struktury naší výroby

tak , abychom zabezpečili přednostní rozvoj odvětví a oborů při . nášejících největší přínos pro efektivní uspokojení potřeb společ nosti , abychom dále každou jednotku dovezených i vlastních su rovin co nejvíce zhodnotili kvalifikovanou prací. Uskutečnění této přestavby bude nutné spojit se zásadním obratem v uplatnění vědy a techniky a na tomto základě obnovit proporcionalitu národního hospodářství. Požadavek maximální efektivnosti a zaměření na intenzívni

stránky rozvoje strana již mnohokrát zdůraznila . Avšak právě v důsledku nedostatků v řízení a plánování nebyly tyto požadavky

s potřebnou účinností zajišťovány , nedovedli jsme na řešení těch 206

to rozhodujících problémů výrazně soustředit síly a podřídit fim všechno ostatní. Dnes jde o to, učinit tento požadavek základní

metodou , východiskem při vypracování sedmiletého plánu. Tím budou v ekonomickém rozvoji naší země založeny takové proporce a taková struktura, které těmto požadavkům nejvíce odpovídají.

Řešení těchto problémů bude krajně náročným úkolem, který budeme řešit v dlouhodobém plánu rozvoje národního hospodář ství. Avšak již v roce 1963 musíme v plánu založit předpoklady

pro realizaci těchto dlouhodobých závěrů. A to spolu s aktivním řešením nynějších problémů. V tom spočívá zvláštnost a zvláštní úloha a místo roku 1963 .

Úkoly příštího roku budou, a to i při zpomalení tempa hospo dářského rozvoje, mimořádně obtížné a náročné. Víme však, že

máme veliké, dosud nevyužité možnosti. Veliký zdroj rezerv před stavují rozsáhlé zásoby surovin a materiálů, hotových i rozpraco vaných výrobků. Proto bylo rozhodnuto stav a skladbu těchto zá

sob důsledně prověřit a využít jich k lepšímu uspokojování po třeb. Stejně tak budou již plánem soustředěny prostředky na urychlené dokončování rozhodujících staveb. Snížením výrobní spotřeby při vyšší hospodárnosti můžeme z toho, co máme, vyrobit více potřebných výrobků. Zpomalení tem pa musíme aktivně využít k posílení některých až dosud limitují. cích úseků.

Nedostatek montážní kapacity, jak známo , vedl k prodlužování doby výstavby, nedostatek pracovníků v nářadovnách zhoršil zá

sobování dělníků přípravky , nedostatek přidružené výroby ve sta vebnictví vážně ovlivňuje dokončování staveb. Očelným rozmístě ním sil můžeme posílit tyto zaostávající úseky, a tím aktivně ovlivňovat efektivnost výroby i výstavby. K využití kapacit mu síme i pružně organizovat spolupráci mezi odvětvími, například

organizovat pomoc strojírenství při zajištování náhradních dílů a údržby mechanismů v zemědělství apod.

Program přestavby struktury , zvýšení efektivnosti a zdůraznění intenzívních stránek rozvoje našeho hospodářství vyžadují jako rozhodující předpoklad výrazné zvýšení vlivu vědy a techniky na rozvoji výrobních sil. Přes jednotlivé i vynikající výsledky tempo technického rozvoje dosud zdaleka neodpovídá potřebám . Uplat . nění nové techniky má často jen dílčí ráz a málo pomáhá řešit rozhodující problémy hospodářství. Vzniká otázka , kde jsou pří. činy tohoto stavu , když právě v současné době rozvoj vědy a 207

bývají dva výzkumné ústavy

výzkumný ústav zemědělských

strojů v resortu ministerstva všeobecného strojírenství a Výzkum ný ústav zemědělské techniky v resortu ministerstva zemědělství.

Proč jsou dva ústavy k jednomu účelu, nikdo neví. K názorům těchto ústavů se dále řadí názory pracovníků ministerstva země

dělství. A nikomu se dosud nepodařilo tyto nejrůznější názory na vývoj zemědělské techniky plně koordinovat. Vyrábíme proto mnoho zemědělských strojů , které nikdo nechce a které naplňují sklady Agrotechny a prostory STS , kdežto jiných ,

požadovaných zemědělských strojů máme nedostatek. Agrostroj Prostějov vyráběl dříve 3 až 5 druhů výrobků základního progra mu a k tomu několik ' dalších druhů zemědělských strojů, které však z hlediska náplně nebyly podstatné. V současné době vyrábí podnik 60 druhů výrobků ročně a průměrná sériovost činí 600 kusů . Přitom to často je tak, že jeden rok se dají na základě dokumentace ministerstva zemědělství do výroby žlabové doprav. níky na dopravu krmiv a druhý rok se zastaví se zdůvodněním , že není dosud jasné, zda se budou budovat stáje vázané nebo volné. Agrostroj má vyrábět mechanizaci pro drůbežárny, není však jas né, zda budeme chovat drůbež na hluboké podestýlce nebo v kle cích. Potlesk . )

Ztráty z neujasněnosti výzkumných úkolů, a tím i výrobních programů jdou jen v Agrostroji Prostějov do miliónů. Já si, sou družky a soudruzi , myslím , že je potřeba v centrálních orgánech více iniciativy. Vezměme například nadnormativní zásoby. Proč nemůžeme vytvořit operativní vládní komisi, vyčlenit z minister stev nějaký aparát, zapojit televizi, at od šesti do sedmi ráno vy.

sílá dispečink o materiálu. To nejde jen o válený materiál . Na na . šich závodech leží spousta elektromotorů, různých technických potřeb, náhradní součástky na vozidla , které bychom takovýmto

způsobem podchytili do našeho národního hospodářství. ( Potlesk. ) My jsme, soudružky a soudruzi, v loňském roce schválili zastře šení Zimního stadiónu. Za tři neděle , nechci lhát, 30 tun materiálu

ředitelé získali výměnami a už bylo všechno sehnáno. Proč nemů žeme zajišťovat celostátní, celospolečenské úkoly s takovou ver

vou , když to jde u takových místních, často fanouškovských zájmů ? Stejně tak by bylo potřeba , abychom operativně organi

zovali ſ využití těch energetických a teplárenských zařízení, která má vyrobena První brněnská strojírna a řada jiných závodů. Jen proto , že nemáme dostatečné montážní kapacity , tak tato zařízení leží u investora . Je potřeba vyvinout více iniciativy, abychom s po mocí jiných závodů získali montážníky a během příštího roku

rychle uvedli tato zařízení do provozu. Mimořádná situace v naší 200

ekonomice vyžaduje také mimořádnou iniciativu, operativnost a obětavost. A to jak na pracovištích dole, tak také v centrálních

orgánech. V poslední době se rozvíjí úvaha o výrobě traktorů uni fikované řady, která se připravuje a vyvíjí více než 3 léta v ZKL

Brno v kooperaci se Závody Jana Švermy Brno, kde se mají dělat motory. Nyní se zjišťuje, že zemědělství má zájem nikoli o traktory unifikované řady, ale o Zetory Super 50. Jejich výroba se však již v Závodech Jana Švermy zastavuje a závod zavádí zcela jinou výrobu — výpočetní a kancelářskou techniku. Upozorňujeme zcela vážně na tuto situaci a doporučujeme, aby výroba traktorů byla

velmi pozorně uvážena s přihlédnutím ke všem ekonomickým uka zatelům i dopadům. Ponecháním traktorů Zetor Super 50 ve vý

robě nebudou kryty požadavky na psací a počítací stroje, děrno štítkovou techniku, dálnopisnou techniku a vynikající nářadí a

nástroje, jako například nože vyráběné podle systému novátora Hamra .

Je třeba skutečně dobře vážit a spočítat ztráty , které vzniknou

v této etapě, kdy nová výroba je v Závodech Jana Švermy Brno v podstatě připravena. Nedostatky ve strojírenství nevidíme sa mozřejmě jenom nahoře, ale i u sebe doma, na našich závodech, jak v práci hospodářského vedení, tak ve stranickém řízení. Silně

se rozbujely podnikové zájmy a vedoucí hospodářští pracovníci i stranické orgány , oslabily boj za celospolečenské zájmy. Vlastní

plán a prémie se mnohým pracovníkům na závodech staly bližší než zájmy společnosti. Poklesla pracovní, plánovací, technologic ká disciplína v závodech . Proto plně podporujeme názor vyslo vený v referátu, že je třeba změnit prémiový systém tak, aby pobízel k zavádění nové techniky, ke zvyšování kvality , k urych lení investiční výstavby. Ve stranickém řízení strojírenské výroby vidíme dva zásadní

problémy. Především je to nutnost zvýšit kvalitu stranického ří zení, kvalitu uplatňování práva kontroly hospodářského vedení

závodu nebo podniku. Stranická organizace na kterémkoliv stup ni řízení se nemůže prostě solidarizovat s názory vedení, jak se to ve většině případů stává. Stranická organizace , která má být strážcem celospolečenských zájmů, musí zaujímat zásadové a ná

ročnější stanovisko k názorům a praxi hospodářského vedení. To ho lze samozřejmě dosáhnout jen tehdy, když se bude organizace strany opírat o znalosti a zkušenosti širokého aktivu komunistů 1 bezpartijních, techniků i předních dělníků. Celozávodní výbor

strany by neměl dříve přistoupit k projednávání zprávy podni kového ředitele, dokud nebudou jednotlivé problémy posouzeny

na pracovišti, v základních organizacích , ve stranických skupi. 201

nách, a to nejen s komunisty, ale se všemi pracujícími. Pak je možno udělat závěr, přijmout usnesení, organizovat jeho reali zaci. A taková praxe bohužel ve většině strojírenských závodů do sud není. A proto ani kvalita stranického řízení není na potřebné výši a stranické organizace , abych tak řekl, se vezou v závěsu na hospodářském vedení. Ve stranické práci je nutno učinit nezbyt ný kvalitativní krok směrem k pracovišti. Dosud prosazujeme, soudružky a soudruzi, politiku strany do okresů, v zemědělství a v závodech do celozávodních výborů . Dál

se s ní často nedostáváme. A přece na okrese ani na celozávod ním výboru se nic nevyrábí. Nechci podceňovat nutnost projednat některé zásadní otázky v těchto orgánech, ale my se s naší poli

tikou musíme nutně dostávat na pracoviště, kde se vyrábí, kde se rozhoduje o našich úspěších nebo neúspěších. A v tom máme pro blémy. Tam už se tak ostře neřeší otázky nové techniky, otázky mzdové politiky, otázky poměru k vedoucímu, k mistrovi, k ve

doucímu dílny nebo k vedoucímu cechu. A k tomu se musíme pro pracovat. To je onen kvalitativní krok, který musíme nutně udě lat.

Druhou podmínkou ke zvýšení úlohy strany je vlastní kvalifi kace stranických orgánů a jejich členů v závodě. Nakolik ovlá dají ekonomiku, techniku, technologii a organizaci výrobního pro cesu, natolik uplatňují skutečné řízení. Všeobecné řízení dnes již nestačí. Je nezbytné znát pracoviště, jejich technické problémy, zkušenosti předních pracovníků i řídící schopnosti vedoucích a podle toho organizovat i stranické řízení. I politickoorganizátor skou práci s lidmi. Druhý závažný problém, který vyplynul z rozboru stranické práce ve strojírenství u nás, je v tom, že výstavba stranických or

ganizací neodpovídá v současné době struktuře a organizaci stro

jírenské výroby. Příliš jsme ulpěli na územní zásadě ve výstavbě stranických organizací, ačkoliv výroba je delší dobu organizována zcela jiným způsobem. Jenom stručný příklad z Brna , kde je velká koncentrace stro jírenské výroby. Zařízení pro chemii – jeden problém z Královo

polské, energetika v První brněnské je další problém, tvářecí tech nika další, traktory další, výpočetní a kancelářská technika, elek

trotechnika další problém. To jsem vyjmenoval jenom ty nejdů ležitější obory , které tvoří výrobní hospodářské jednotky. A nyní chceme na okresním výboru strany, aby konkrétně stranicky ří

dil tato jednotlivá odvětví. Ten se může za rok při dobré práci dostat skutečně k problémům a na pracoviště v jednom , maximál ně ve dvou odvětvích. Přitom má na starosti v Brně 1000 základ 202

ních organizací. Proto si myslíme, že bude potřeba posílit jednak článek v centru, že by tam měl být silnější orgán, který by ovládl

speciálnost příslušné ekonomiky a mohl přizpůsobit i řízení, a potom se domníváme, že by některé klíčové závody, rozhodující pro naše národní hospodářství měl spravovat přímo ústřední vý. bor strany svými organizátory. Považujeme za správné, aby sou časně s vyjasněním řídící struktury v průmyslu, která má vy

cházet z principu podniku a závodu, byla zkoumána a řešena i otázka odpovídající výstavby stranických organizací. Jsme ochotni v tom směru dát ústřednímu výboru řadu návrhů, které se opírají o zobecnění našich zkušeností ze strojírenských závodů. Linii, vytyčenou pro strojírenství v hlavním referátě, která tkví v komplexní modernizaci spojené se specializací a shromažďová ním výroby, považujeme za velmi správnou a v našem kraji bu deme usilovat o její realizaci. Soudružky a soudruzi , naši delegaci vzrušuje situace v mezinárodním dělnickém hnu

tí a slova, která byla soudruhem Novotným řečena v hlavním referátě. Naše delegace plně podporuje stanovisko ústředního vý boru a slova soudruha Novotného o rozkolnické politice Albánské

strany práce. Jsme naopak hrdi na to, že naše strana vždy byla, je a vždy bude věrna proletářskému internacionalismu. ( Potlesk. ) Máme za to , že na politiku Albánské strany práce, na revoluční frázismus a měštácké manýry jejích předáků může doplatit jen

hrdinný a talentovaný albánský lid a radost z toho mohou mít jen nepřátelé socialismu. Soudružky a soudruzi , jsem přesvědčen, že pod vedením ústřed

ního výboru naší strany překonáme současné těžkosti i na úse ku strojírenské výroby a dáme v našich závodech více a kvalitní techniky naší socialistické společnosti. ( Potlesk. ) SOUDRUH ZDENEK FIERLINGER :

Děkuji soudruhu Vaculíkovi. Nyní vystoupí soudruh Jaromír Dolanský , člen politického byra ÚV KSČ. Pak se připraví soudruh Viliam Koch.

SOUDRUH JAROMIR DOLANSKY

Drazí soudruzi a soudružky ! Sjezdy strany se staly již mez

níky v životě naší země . Také dnešnímu, XII . sjezdu připadá historický úkol : stanovit program dalšího rozvoje v podmínkách 203

vyspělé socialistické společnosti, v podmínkách prohlubující se spolupráce zemí socialistického tábora, v podmínkách úspěšného boje za vítězství v mírovém soužití.

Dějinné dílo naší socialistické výstavby, ztělesňující správnost a životnost leninské generální linie naší strany, jakož i oběta

vou práci miliónů pracujících, kteří pod stranickým vedením tuto linii proměnili v naši socialistickou skutečnost, to je pevná zá kladna našeho dalšího postupu vpřed.

V celé své slavné historii nás strana vždy učila nespokojovat se s dosaženým , výsledky práce hodnotit střízlivě, pozornost obra

cet k nedořešeným a zvláště novým úkolům , v nejtěsnějším spo jení s lidem neúnavně hledat způsoby, jak pracovat ještě účin něji , jak lépe plnit nejvyšší poslání strany - oddaně sloužit zájmům dělnické třídy a pracujícího lidu. Je výrazem síly naší strany , že zpráva ústředního výboru v tomto duchu otevřeně spolu s úspěchy hovoří i o nedostatcích minulého období. Komunisté nikdy nepočítali s tím, že budou moci své cíle uskutečnit hladce,

že se rozvoj socialismu obejde bez překonávání rozporů. To platí tím více, že výstavbu socialismu uskutečňujeme v podmínkách

ostrého soutěžení a soupeření s mezinárodním imperialismem, že v rozvoji socialistické zemědělské velkovýroby se sjednocuje úsilí o rozvoj výrobních sil s revolučními úkoly přeměny výrobních

vztahů a myšlení. Že nepřetržitý růst životní úrovně trvale a pro nikavě zvyšuje nároky na všechny naše zdroje i na to, jak s tě-. mito zdroji hospodaříme. Víme , že zvládnout v historicky krátké době pro naši zemi nové a nebývale stále náročnější úkoly vyžaduje rozvíjet nové , mnohdy neověřené cesty. Objektivní stránka náročnosti našich úkolů je

samých podmínkách našeho rozvoje a jeho dynamiky . Právě tak ale víme , a strana na to otevřeně poukazuje , že dnešní naše po tíže nejsou nevyhnutelné, že mají svou závažnou subjektivní strán ku , že vyplývají z úrovně naší práce, z nedostatečného poznání a uplatňování objektivních zákonitostí v řízení rozvoje socialis tického hospodářství. Hovoříme- li o obtížích, které z těchto nedostatků vyplývají, či níme tak s neotřesitelnou jistotou, že v našem rozvinutém prů myslu, v našem družstevním zemědělství, v rozvoji spolupráce se socialistickými zeměmi a především se Sovětským svazem, v pracovitosti, vyspělosti a obětavosti našeho lidu máme vše. chny předpoklady pro další rozvoj hospodářství a celé naší sccia

listické společnosti. ( Potlesk. ) Základní zásadou dalšího rozvoje našeho socialistického hos podářství je nepochybně požadavek dosahovat nejvyšších výsled 204

ků s nejmenšími náklady ku prospěchu společnosti. Tento poža davek , který Komunistická strana Sovětského svazu ve svém

programu vyzvedá jako bezpodmínečný zákon hospodářské vý . stavby , tvoří i obsah našeho úsilí o zvýšení efektivnosti národ ního hospodářství. Proč dnes s takovou naléhavostí přichází na

pořad otázka kvalitativních stránek rozvoje a progresívních změn ve struktuře hospodářství ? Výstižnou odpověď dávají slova sou druha Novotného na červencovém zasedání ústředního výboru strany :

»Je zřejmé, že musíme nastoupit se vší rozhodností cestu inten zívního rozvoje výroby, přičemž hlavní důraz bude na kvalitativ

ních stránkách výrobní činnosti, to znamená na nejprogresívnější technice a technologii, na nejefektivnějším využívání finančních , materiálových i pracovních zdrojů, které naše země má. «

Tento požadavek, soudruzi a soudružky, přichází v pravý čas. Přes dosažení vysoké kvantitativní úrovně má růst průmyslové výroby převážně kvantitativní a extenzívní charakter ; je spojen

s nadměrným růstem počtu pracovníků, s nadměrnou spotřebou surovin , materiálů a energie, navíc z velké části dovážených. Převažuje v něm dosud podíl klasických surovin a tradičních

technologií, způsobený zejména nedostatečným upiatňováním vědeckého pokroku ve výrobě i nedostatečným podílem nejprogre sívnějších oborů. Tento stav vyvolával značný růst nároků na do

dávky kovů, paliv, stavebních hmot atd . V tom je, soudružky a soudruzi , také vysvětlení, proč při vysoké výrobě řady základ ních surovin a materiálů nestačíme plně krýt potřeby . Na rozvoj surovinových odvětví bylo třeba soustředit většinu investičních

prostředků i za cenu odsouvání technické rekonstrukce a moder nizace zpracovatelského průmyslu . Tento vývoj byl ještě zesílen chronickým neplněním úkolů plá nu v zemědělství, které si vynucovalo vysoké dovozy zeměděl . ských produktů pro krytí rok od roku rostoucích potřeb obyva telstva .

Značné dovozy zemědělských a průmyslových surovin a mate riálů vyžadovaly opět zvyšovat vývoz strojů a postupně i spo třebního zboží. Potřeba vyvážet někdy za každou cenu znamenala , že jsme mnohdy vyváželi i stroje, které bychom potřebovali doma pro modernizaci výroby , a omezovali dovoz nové techniky. Právě to , že spolu s tímto vývojem, soudružky a soudruzi , došlo k osla bení centrálního řízení, jehož důsledkem bylo rozptýlení zdrojů

a možností podle vnitřních zájmů a hledisek, že prostředky ne byly soustředovány na rozhodující celospolečenské úkoly , tento népříznivý vývoj ještě prohlubovalo. Souhrnným důsledkem byl 205

pokles efektivnosti národního hospodářství, růst napětí mezi zdro ji a potřebami. Co z toho všeho vyplývá ? Ukazuje se, že dosažená úroveň na

šeho hospodářství, nové možnosti , které přináší bouřlivý rozvoj

vědy a techniky, nová etapa rozvoje mezinárodní socialistické dělby práce ve svém souhrnu umožňují a vyžadují, aby další roz voj našeho hospodářství byl založen výrazně na uplatnění inten zívních zdrojů. : Hlavním zdrojem přírůstku výroby se musí do budoucna stát

růst produktivity práce na základě využití a uplatnění techniky. Růst výroby bude třeba zabezpečovat při snižování měrné potřeby surovin, materiálů a energie a při podstatně vyšším využití zá kladních fondů. Jedině tak dosáhneme skutečného růstu spole čenské produktivity práce.

Víme přece, soudruzi a soudružky , že vývoj produktivity práce odvozený z hrubé výroby je značně ovlivněn materiálovými ná

klady . Výrazné zaměření hutní výroby především na sortiment a kvalitu může sice v hutích znamenat vyšší pracnost a ovlivnit produktivitu práce a náklady. Tyto důsledky nám však mnohoná sobně vyváží efekt ve strojírenství a jistě i v zahraničním obchodě .

Problémy , které máme se zajišťováním paliv, bychom nevyřešili, kdybychom rostoucí náklady chtěli krýt jen rostoucí těžbou a ne zlepšili přitom pronikavě využití paliv a energie. A tak by bylo možné dále pokračovat. Rychle a plánovitě prosadit nebo ještě přesněji probojovat nové je nejen kategorickou nutností dalšího efektivního rozvoje,

ale i obsahem vyšší kvality řízení na všech stupních, ale přede vším centrálního řízení.

Z rozboru dosavadního rozvoje národního hospodářství vyvo dil ústřední výbor zásadní závěr, že v plánu rozvoje národního hospodářství do roku 1970 je k zabezpečení intenzívního rozvoje

nezbytné přistoupit k postupné přestavbě struktury naší výroby tak , abychom zabezpečili přednostní rozvoj odvětví a oborů při nášejících největší přínos pro efektivní uspokojení potřeb společ nosti , abychom dále každou jednotku dovezených i vlastních su rovin co nejvíce zhodnotili kvalifikovanou prací. Uskutečnění této přestavby bude nutné spojit se zásadním obratem v uplatnění vědy a techniky a na tomto základě obnovit proporcionalitu národního hospodářství. Požadavek maximální efektivnosti a zaměření na intenzívní

stránky rozvoje strana již mnohokrát zdůraznila. Avšak právě v důsledku nedostatků v řízení a plánování nebyly tyto požadavky s potřebnou účinností zajišťovány, nedovedli jsme na řešení těch 206

to rozhodujících problémů výrazně soustředit síly a podřídit jim všechno ostatní. Dnes jde o to, učinit tento požadavek základní

metodou, východiskem při vypracování sedmiletého plánu. Tím budou v ekonomickém rozvoji naší země založeny takové proporce a taková struktura, které těmto požadavkům nejvíce odpovídají.

Řešení těchto problémů bude krajně náročným úkolem, který budeme řešit v dlouhodobém plánu rozvoje národního hospodář ství. Avšak již v roce 1963 musíme v plánu založit předpoklady

pro realizaci těchto dlouhodobých závěrů. A to spolu s aktivnim řešením nynějších problémů. V tom spočívá zvláštnost a zvláštní úloha a místo roku 1963 .

Úkoly příštího roku budou, a to i při zpomaleni tempa hospo dářského rozvoje, mimořádně obtížné a náročné. Víme však, že máme veliké, dosud nevyužité možnosti. Veliký zdroj rezerv před stavují rozsáhlé zásoby surovin a materiálů, hotových i rozpraco vaných výrobků. Proto bylo rozhodnuto stav a skladbu těchto zá

sob důsledně prověřit a využít jich k lepšímu uspokojování po třeb . Stejně tak budou již plánem soustředěny prostředky na urychlené dokončování rozhodujících staveb. Snížením výrobní spotřeby při vyšší hospodárnosti můžeme

z toho, co máme, vyrobit více potřebných výrobků. Zpomalení tem pa musíme aktivně využít k posílení některých až dosud limitují . cích úseků.

Nedostatek montážní kapacity, jak známo, vedl k prodlužování

doby výstavby, nedostatek pracovníků v nářadovnách zhoršil zá sobování dělníků přípravky , nedostatek přidružené výroby ve sta vebnictví vážně ovlivňuje dokončování staveb. Účelným rozmístě ním sil můžeme posílit tyto zaostávající úseky, a tím aktivně ovlivňovat efektivnost výroby i výstavby . K využití kapacit mu síme i pružně organizovat spolupráci mezi odvětvími, například organizovat pomoc strojírenství při zajištování náhradních dílů a údržby mechanismů v zemědělství apod. *

Program přestavby struktury, zvýšení efektivnosti a zdůraznění intenzívních stránek rozvoje našeho hospodářství vyžadují jako rozhodující předpoklad výrazné zvýšení vlivu vědy a techniky na

rozvoji výrobních sil. Přes jednotlivé i vynikající výsledky tempo technického rozvoje dosud zdaleka neodpovídá potřebám . Uplat . nění nové techniky má často jen dílčí ráz a málo pomáhá řešit

rozhodující problémy hospodářství. Vzniká otázka , kde jsou pří činy tohoto stavu , když právě v současné době rozvoj vědy a 207

pokles efektivnosti národního hospodářství, růst napětí mezi zdro ji a potřebami. Co z toho všeho vyplývá ? Ukazuje se, že dosažená úroveň na

šeho hospodářství, nové možnosti, které přináší bouřlivý rozvoj vědy a techniky, nová etapa rozvoje mezinárodní socialistické dělby práce ve svém souhrnu umožňují a vyžadují, aby další roz voj našeho hospodářství byl založen výrazně na uplatnění inten

zívních zdrojů . : Hlavním zdrojem přírůstku výroby se musí do budoucna stát růst produktivity práce na základě využití a uplatnění techniky. Růst výroby bude třeba zabezpečovat při snižování měrné potřeby

surovin, materiálů a energie a při podstatně vyšším využití zá kladních fondů. Jedině tak dosáhneme skutečného růstu spole čenské produktivity práce. Víme přece, soudruzi a soudružky , že vývoj produktivity práce odvozený z hrubé výroby je značně ovlivněn materiálovými ná

klady . Výrazné zaměření hutní výroby především na sortiment a kvalitu může sice v hutích znamenat vyšší pracnost a ovlivnit produktivitu práce a náklady. Tyto důsledky nám však mnohoná sobně vyváží efekt ve strojírenství a jistě i v zahraničním obchodě.

Problémy , které máme se zajišťováním paliv, bychom nevyřešili, kdybychom rostoucí náklady chtěli krýt jen rostoucí těžbou a ne zlepšili přitom pronikavě využití paliv a energie. A tak by bylo možné dále pokračovat. Rychle a plánovitě prosadit nebo ještě přesněji probojovat nové je nejen kategorickou nutností dalšího efektivního rozvoje , ale i obsahem vyšší kvality řízení na všech stupních, ale přede vším centrálního řízení.

Z rozboru dosavadního rozvoje národního hospodářství vyvo dil ústřední výbor zásadní závěr, že v plánu rozvoje národního hospodářství do roku 1970 je k zabezpečení intenzívního rozvoje nezbytné přistoupit k postupné přestavbě struktury naší výroby

tak , abychom zabezpečili přednostní rozvoj odvětví a oborů pří . nášejících největší přínos pro efektivní uspokojení potřeb společ nosti, abychom dále každou jednotku dovezených i vlastních su rovin co nejvíce zhodnotili kvalifikovanou prací. Uskutečnění této přestavby bude nutné spojit se zásadním obratem v uplatnění vědy a techniky a na tomto základě obnovit proporcionalitu národního hospodářství. Požadavek maximální efektivnosti a zaměření na intenzívní

stránky rozvoje strana již mnohokrát zdůraznila . Avšak právě

v důsledku nedostatků v řízení a plánování nebyly tyto požadavky s potřebnou účinností zajištovány , nedovedli jsme na řešení těch 206

to rozhodujících problémů výrazně soustředit síly a podřídit jim všechno ostatní. Dnes jde o to, učinit tento požadavek základní

metodou , východiskem při vypracování sedmiletého plánu. Tím budou v ekonomickém rozvoji naší země založeny takové proporce a taková struktura, které těmto požadavkům nejvíce odpovídají.

Řešení těchto problémů bude krajně náročným úkolem, který budeme řešit v dlouhodobém plánu rozvoje národního hospodář ství. Avšak již v roce 1963 musíme v plánu založit předpoklady pro realizaci těchto dlouhodobých závěrů. A to spolu s aktivním

řešením nynějších problémů. V tom spočívá zvláštnost a zvláštní úloha a místo roku 1963.

Úkoly příštího roku budou, a to i při zpomalení tempa hospo dářského rozvoje, mimořádně obtížné a náročné. Víme však , že

máme veliké, dosud nevyužité možnosti . Veliký zdroj rezerv před stavují rozsáhlé zásoby surovin a materiálů, hotových i rozpraco vaných výrobků. Proto bylo rozhodnuto stav a skladbu těchto zá.

sob důsledně prověřit a využít jich k lepšímu uspokojování po třeb . Stejně tak budou již plánem soustředěny prostředky na urychlené dokončování rozhodujících staveb. Snížením výrobní spotřeby při vyšší hospodárnosti můžeme z toho, co máme, vyrobit více potřebných výrobků. Zpomalení tem pa musíme aktivně využít k posílení některých až dosud limitují. cích úseků.

Nedostatek montážní kapacity, jak známo, vedl k prodlužování doby výstavby, nedostatek pracovníků v nářadovnách zhoršil za

sobování dělníků přípravky , nedostatek přidružené výroby ve sta vebnictví vážně ovlivňuje dokončování staveb. Účelným rozmístě nim sil můžeme posílit tyto zaostávající úseky, a tím aktivně ovlivňovat efektivnost výroby i výstavby. K využití kapacit mu

síme i pružně organizovat spolupráci mezi odvětvími, například organizovat pomoc strojírenství při zajišťování náhradních dílů a údržby mechanismů v zemědělství apod.

Program přestavby struktury , zvýšení efektivnosti a zdůraznění intenzívních stránek rozvoje našeho hospodářství vyžadují jako

rozhodující předpoklad výrazné zvýšení vlivu vědy a techniky na rozvoji výrobních sil. Přes jednotlivé i vynikající výsledky tempo technického rozvoje dosud zdaleka neodpovídá potřebám . Uplat . nění nové techniky má často jen dílčí ráz a málo pomáhá řešit

rozhodující problémy hospodářství. Vzniká otázka, kde jsou pří. činy tohoto stavu , když právě v současné době rozvoj vědy a 207

techniky prochází skutečnou revolucí a když právě socialismus

pro uplatnění jejich výsledků vytváří nejpříznivější společenské i ekonomické předpoklady . Příčina je podle mého mínění v tom , že jsme dosud nedovedli řízení vědeckotechnického pokroku účin

ně zorganizovat a nové technice otevřít doopravdy zelenou ulici. Proto ústřední výbor ve svém usnesení o zvýšení úlohy vědy a techniky v rozvoji výrobních sil přijal celý souhrn zásadních opatření k posílení centrálního řízení a provádění technické po litiky a k urychlení vědeckotechnického pokroku. Úkolem nyní je usnesení ústředního výboru důsledně plnit . Nebudu opakovat jeho závěry. Chtěl bych zdůraznit jen ten nej

důležitější. Celou naši vědeckovýzkumnou činnost soustředit na řešení hlavních problémů národního hospodářství a naopak reali zace výsledků vědeckovýzkumného pokroku považovat za základ ni osu hospodářských plánů. Právě tím postavíme zavádění vědy a techniky na nový základ,

spojíme vědu s praxí a výrobu pozvedneme na úroveň soudobé vě. dy a techniky. Z čeho tento kategorický požadavek vyplývá ? Vy . plývá z toho, že jestliže na jedné straně rozvoj vědy a techniky se

musí stát základním nástrojem a předpokladem k zabezpečení růs tu výroby, produktivity práce, snižování nákladů, základní cestou

ke zvýšení efektivnosti, musí se na druhé straně struktura výroby a zaměření investiční výstavby stát hlavním nástrojem v zavádění nové techniky. Vycházejíce z této jednoty techniky a ekonomiky ,

z jednoty plánu rozvoje vědy a techniky s plány rozvoje národ ního hospodářství, organizuje Státní komise pro rozvoj a koordi naci vědy a techniky zřízená na základě usnesení ústředního výboru strany a Státní plánovací komise práce na přípravě plánu do roku 1970 v nejtěsnější spolupráci tak, aby výhledové kon cepce rozvoje vědy a techniky v jednotlivých odvětvích mohly

být využity při sestavování národohospodářských plánů , jejichž ekonomické cíle by podložily konkrétními vědeckotechnickými

řešeními . V souladu s tím bude třeba zaměřit celou vědeckový zkumnou činnost především na ty úkoly, které jako zásadní směr nici pro další rozvoj výrobních sil vyzvedá zpráva ústředního vý. boru XII. sjezdu.

Stojíme- li před úkolem soustředit vědeckovýzkumnou činnost na řešení rozhodujících rozvojových problémů hospodářství, vy žaduje to nevyhnutelně vyloučit z plánu vědeckovýzkumné čin .

nosti všechny duplicity , které tříští síly a kapacitu výzkumu , vy . loučit z nich i výzkum úkolů, které již byly vyřešeny jinde, a kde máme možnost, tak převzít anebo navázat na zahraniční výsledky, 208

vyloučit z plánu úkoly neodpovídající“ potřebám hospodářství a vybrané nejednou spíše podle osobních zájmů . Naše vlastní výzkumná základna nebude ovšem stačit krýt ros

toucí potřeby. Východisko je v rozvinutí vyšších forem vědecko technické spolupráce se socialistickými zeměmi.

V příštích letech budeme dále plánovitě posilovat vědeckový ..

zkumnou, konstrukční a projektovou kapacitu tak , aby s předsti hem řešily rozhodující úkoly a zabezpečovaly podmínky pro vy soce efektivní výrobu a investiční výstavbu. Ze zkušeností víme , jak těžko a draho se dohání ve vlastní výrobě nebo výstavbě to , co bylo zameškáno v předvýrobních etapách, kde se vytvářejí

předpoklady pro efektivnost výroby i výstavby . Nejde však, soudružky, a soudruzi, jen o výhledové a dlouho dobé úkoly. Současná situace vyžaduje, abychom udělali všechno pro okamžitý obrat v uplatňování techniky . Právem můžeme říci ,

že kdybychom zavedli do praxe všechny známé a osvědčené nová torské metody, technologie a postupy , vyvinuté stroje a zařízení, kdybychom využili již dnes známých řešení na prohloubení spe cializace, a tím i koncentrace výroby, na uplatnění normalizace

a typizace ve výrobě i výstavbě, kdybychom více a lépe využívali techniku, kterou máme, prostě kdybychom uměli hodit na váhu všechno to, co již dnes známe, co máme a co můžeme využít, znamenalo by to často bez velkých dodatečných nákladů nebo

s relativně malými náklady v krátkém čase pronikavý přínos. Mohl bych uvést celou řadu příkladů, soudružky a soudruzi, pro krátkost uvedu jeden. Výroba orientovaných transformáto

rových plechů znamená snížení váhy jádra transformátorů o 15 až 20 % , zmenšení rozměrů jádra , a tím i snížení váhy vinutí. U olejových transformátorů znamenají úspory olejové náplně o 20

až 30 % . Snížené ztráty znamenají i úsporu elektrické energie. V roce 1963 je možno dosáhnout výroby 1200 tun těchto oriento

vaných plechů a v dalších letech se můžeme od jejich dovozu zcela osvobodit.

Proto důležitou částí úsili o kvalitní přípravu a zajištění plánu na rok 1963 musí se stát konkrétní úkoly v zavádění vyřešených výzkumných úkolů do praxe.

Možnosti, které socialismus pro novou techniku vytváří, se ne uplatní automaticky. Realizaci nové techniky třeba otevřít pro

stor v celé soustavě řízení a hmotné zainteresovanosti . Bylo by však chybou zavádění nové techniky zužovat jen na úkol úzce technický nebo organizační. Ve skutečnosti je boj za novou tech niku především politickým , revolučním bojem , bojem za nové ve výrobě i v životě, v práci a myšlení lidí, bojem vyžadujícím roz 209

hodně překonat pohodlnost, konzervativnost, nechuť k nevyhnu telným obtížím, které s sebou všechno nové přináší, obavy i z odů

vodněného technického rizika a v tomto boji zvítězíme, když se pod vedením strany stane záležitostí všech pracujících, kteří v no

vé technice právem vidí hlavní nástroj, jak konkrétně naplnit pro gramové cíle strany .

Splnit úkoly v dalším rozvoji hospodářství a urychlit rozvoj vě dy a techniky bude možné jen tehdy, jestliže podstatně zvýšíme úroveň řízení a plánování národního hospodářství. Především je k tomu třeba důsledně napravit chyby a nedostatky, k nimž došlo

při provádění a uplatňování nové soustavy řízení, zejména v tom, že bylo oslabeno centrální řízení a porušeny zásady demokratic kého centralismu, jak o tom zevrubně hovořil soudruh Novotný.

K plynulému a vzestupnému rozvoji hospodářství potřebujeme mobilizovat rozhodující zdroje a rezervy. Soustředit všechny síly

a prostředky na hlavní články plánu v příštím roce . Cestou k to mu je právě posílení centrálního řízení,

V jakém směru ukládá strana je rozvíjet ? Tak, aby pomohly ře šit nejdůležitější úkoly příštího roku. Jestliže například jednou z rozhodujících cest urychlení tempa růstu národního důchodu je

snížení výrobní spotřeby, pak v řízení jde o to , souborem kon krétních, organizačních , metodických a kontrolních opatření i správným zaměřením hmotné zainteresovanosti zabezpečit účin nější využití surovin a materiálů. Rozhodující suroviny , mate riály a výrobky musíme plánovitě soustředit ke krytí rozhodují. cích plánem určených potřeb . Usilujeme- li o co nejpřísnější kon trolu a evidenci při vynakládání živé práce, pak tím více musíme kontrolovat hospodaření s materiály .

Zatím však normy spotřeby většinou neexistují nebo jsou za staralé. Tento stav bude třeba neprodleně měnit. Práce podniků musí být rozvíjena a hodnocena nikoliv podle toho, kolik mate

riálu při plnění plánu výroby spotřebuje, ale podle toho, kolik ho ušetří.

Hovoříme- li o nutnosti koncentrovat v investiční výstavbě vše

chny síly na rozhodující stavby , pak plné zabezpečení tohoto úko lu je v rozhodující míře závislé na tom, do jaké míry bude tento úkol celým souborem konkrétních a praktických opatření v roz pisu plánu k zajištění kompletace strojů a zařízení, soustředění

stavební kapacity, organizačně zajištěn. Právě na tomto úseku je posílení centrálního řízení tou rozhodující cestou, jak snížit roze 210

stavěnost, jak zamezit plýtvání a tříštění investičních prostředků. Také hmotnou zainteresovanost bude třeba plně zaměřit na řešení nynějších konkrétních úkolů . Čerpání mzdových a prémiových

fondů bude důsledně odvozováno od konkrétních pracovních zá sluh, od plnění kvalitativních úkolů, od plnění úkolů v sorti mentu i rozhodujících jmenovitých dodávek.

Naléhavým praktickým úkolem je vymanit řízení z resortního přístupu. Dosud často resorty i podniky ke škodě hospodářství při plnění plánu málo přihlížejí k hlediskům odběratelů, k potře bám společnosti, sledují vlastní rozporné zájmy. Musíme proto v řídící činnosti daleko více než dosud uplatnit společný přístup

podniků všech odvětví k hlavním úkolům. Nesmíme připustit , aby se rozcházely zájmy spotřebního průmyslu, vnitřního obchodu při zajišťování potřeb trhu. Zájmy hutí a strojírenství. Tím více po třebujeme nejtěsnější opravdu soudružskou spolupráci výroby se

zahraničním obchodem. Máme jednotné hospodářství, jednotný cíl a k jeho splnění musí jednotně pracovat celý aparát . Požadavek posílení centrálního řízení pro nás nemá, soudruž

ky a soudruzi, nic společného se snahou malicherně poručníkovat podnikům , kterou strana právem odsoudila. Jde o to účinnějšími nástroji zabezpečit jednotný rozvoj hospodářství, tvorbu a dodržo

vání proporcí, soustředění prostředků na rozvoj progresívních oborů a uplatnění nové techniky.

V tomto smyslu tedy požadavek posílení centrálního řízení je plně v jednotě s nutností zvýšit pružnost a operativnost řízení, řídit podniky a hodnotit jejich práci konkrétně podle podmínek a

úkolů jednotlivých odvětví. A ze všeho nejdůležitější je, že po žadavek posílení centrálního řízení je pro nás pojem s nezvrat

ným přesvědčením o nutnosti neustále posilovat iniciativu pracu jících, hledat nové a účinnější cesty, jak prohlubovat jejich účast na řízení, na odhalování rezerv !

Posílení centrálního řízení, účinnější práce ministerstev a vlá dy je proto základním předpokladem plného rozvinutí a správ

ného zaměření iniciativy pracujících. Centrální řízení musí již v plánu a v praktické řídící činnosti v daleko větší míře než do sud vytvořit podmínky pro uplatňování iniciativy pracujících . Oka mžitá opatření k upevnění centrálního řízení se stanou i východis

kem trvalého zdokonalování celého systému řízení a plánování národního hospodářství, prostředkem k tomu , jak zajistit trvalý soulad mezi úrovní řízení a potřebami rozvoje výrobních sil . Ústřední výbor vytyčil zásady , podle kterých bude nutno v ob

sahové i časové jednotě s pracemi na dlouhodobém plánu roz voje národního hospodářství do roku 1970, v souladu s jeho zá 211

kladními cili rozpracovat celý soubor opatření, která povedou ke zdokonalení soustavy řízení a důslednému uplatňování demokra tického centralismu, k posílení vědeckosti a zdůvodnění i zajiště.

ní našich plánů. Prvořadý význam bude přitom mít, aby opatření ke zdokonalení soustavy řízení a plánování byla tentokrát oprav

du důsledně rozvedena v každém odvětví podle jeho konkrétních podmínek a potřeb. Aby organizační výstavba byla plánovitě roz víjena a zdokonalována v souladu s plánovaným rozvojem výro

by , specializace a výstavby jednotlivých oborů a s plánovitým zaváděním mechanizace a automatizace řídících a správních prací.

Pokusil jsem se naznačit některé cesty k dosažení vyšší efek tivnosti národního hospodářství. Chtěl bych ještě podtrhnout, že

ve skutečnosti jde o neoddělitelné stránky jediné věci. Jednota techniky a ekonomiky je pro nás zřejmě nesporná jako jejich jednota s otázkami řízení. Plně využít možností, které kaž dá z těchto oblastí v sobě zahrnuje, můžeme jen tehdy, budeme-li s pochopením této jednoty rozvíjet a organizovat naši práci. Sou středíme-li na ně jednotnou pozornost všech orgánů centrálního řízení.

A ještě jedno jim musí být, soudruzi a soudružky, společné. Mu sí vycházet důsledně z politiky strany, jejich realizace musí být

prodchnuta duchem zásadní stranickosti, nesmiřitelným poměrem k nedostatkům, úsilím rozvíjet široký proud lidové iniciativy.

Výsledky předsjezdové diskuse plně potvrdily, že pracující chá pou a podporují úsilí strany, že vidí a znají cestu, jak zvýšit hos podárnost, jak zdokonalit řízení, jak pracovat lépe a účelněji. Výzva nejlepších pracovníků a její široký ohlas jsou důkazem zá

kladní pravdy, že když dokážeme v širokém, opravdu celospole čenském měřítku prosadit nový poměr k práci, otevřeme tím ne jen nové obrovské možnosti pro řešení nynějších problémů, ale dosáhneme tím zároveň i významného mezníku v celém rozvoji naší společnosti. Rozhodující zárukou našeho postupu vpřed je strana. Pod vedením strany se rozvíjí aktivní tvořivé řešení pro

blémů na celé frontě hospodářské výstavby. Pod vedením strany se na základě kritického rozboru dosavadních nedostatků rozví.

její účinnější metody řízení a organizace v průmyslu, zemědělství i dalších odvětvích i prohloubení účasti pracujících na řízení.

Program rozvoje národního hospodářství vytyčený ve zprávě ústředního výboru ukazuje jasný směr dalšího rozvoje. Předsta vuje konkrétní a reálnou cestu k uskutečnění programových ko 212

munistických cílů naší strany. Dává přesvědčivou odpověď na otázku, co dělat , kde nalézt zdroje pro perspektivní vzestup hus.

podářství, pro blaho a štěstí našeho lidu. Cesta k tvůrčímu lenin skému řešení základních otázek naší společnosti je, soudružky a soudruzi, spjata s důsledným bojem naší strany proti pozůstatkům kultu osobnosti a všeho, co s ním bylo spojeno. To má zásadní význam pro život a práci celé naší strany a celé společnosti. Bylo , soudruzi a soudružky, velikým štěstím , že Komunistická strana Sovětského svazu na XX. a XXII. sjezdu pozvedla vysoko prapor leninismu a důsledně bojujíc proti všem pozůstatkům kultu osob . nosti , tvůrčím způsobem řeší všechny zásadní problémy součas. nosti, osudové otázky lidstva.

Tento boj se stal i pro naši stranu inspirací, jak důsledně se i u nás se všemu pozůstatky kultu osobnosti vypořádat. Soudruh

Novotný objasnil výsledky šetření, které ústřední výbor vede k úplnému a konečnému objasnění a napravení všech případů po rušování socialistické zákonnosti z tohoto období. Navrhl , aby sjezd uložil novému ústřednímu výboru v krátké době tuto práci

dokončit. Myslím , že je to správný krok , za který se jistě celý sjezd postaví. Neboť důsledný boj proti pozůstatkům kultu osob nosti je cestou , jak se do důsledku vyrovnat se všemi pozůstatky

dogmatismu a subjektivismu. Jak v celé naší práci , v celém našem životě dále rozvíjet rysy nového , nový tvůrčí přístup. Je to cesta , jak dále prohlubovat socialistickou demokracii , zvyšovat úlohu lidových mas a jejich účast na řízení a správě. Je to cesta ; jak na

podkladě leninských norem a principů posilovat jednotu strany a prohlubovat její vedoucí úlohu v životě naší země. Je to cesta k bohatšímu a k plnějšímu životu našeho lidu. Rozhodnost strany dále důsledně pokračovat touto cestou , vyjádřena ve zprávě ústředního výboru, je zdrojem síly k dalšímu postupu vpřed . (Po tlesk. )

SOUDRUH ZDENEK FIERLINGER :

Děkuji soudruhu Dolanskému, slovo má soudruh Viliam Koch , vedoucí komplexní mechanizované brigády STS Komárno .

213

SOUDRUH VILIAM KOCH,

západoslovenská krajská organizace KSS

Vážené soudružky a soudruzi, s velkým zájmem jsme vyslechli referát soudruha Novotného o činnosti ústředního výboru a o dalších úkolech, které nás čekají.

Hlavní úkoly strany a celé naší socialistické společnosti jsou velmi správně vyjádřeny v jedenácti vytyčených bodech.

Plně souhlasíme s úkoly, o kterých hovořil soudruh Novotny. Proto mi dovolte zaujmout stanovisko k třetímu bodu z hlavních

úkolů strany. Vyplývá to i z toho, že pracuji jako vedoucí kom plexně mechanizované brigády XII. sjezdu KSČ na Státním statku Dulův Dvůr.

Náš komárenský okres patří do kukuřičné oblasti. Průměrná velikost JZD je 1000-1200 ha orné půdy a na státních statcích

4000-5000 ha orné půdy. Je třeba říci, že socialistické výrobní vztahy na vesnici zvítězily. Většina JZD byla založena již před 10 lety. Za poslední 3 roky se i přes nepříznivé počasí hrubá zeměděl ská produkce v okrese zvýšila o 25 % a tržní produkce o 31 % právě díky socialistické velkovýrobě . Na dosažených výsledcích má velký podíl i technický rozvoj ,

1

1

1

zejména nova forma organizace práce a výroby v rámci 43 kom plexně mechanizovaných čet a brigád , které jsme v zimním ob dobí v našem okrese založili. Tyto čety a brigády obhospodařují

31 000 ha orné půdy, a přitom hlavní plodiny pomocí komplexní mechanizace. V tomto roce jsme sklidili obiloviny v okresním měřítku novou technologií na 92 % a žně jsme ukončili za 12 dní.

Ve sklizňových pracích jsme ušetřili 3 600 000 Kčs . Víceletá

1

krmiva jsme v okrese sklidili novou technologií z 8600 ha ; do sušovali jsme studeným vzduchem. Letos jsme velmi odpovědně

přistoupili ke komplexnímu obdělávání kukuřice stroji a k použití herbicidů. Stejně tak u cukrové řepy jsme nastoupili cestu, kterou nám ukázal soudruh Svetličný .

Hlavní podíl na těchto dobrých výsledcích mají traktoristé, kombajnéři a všichni pracující , kteří pracují v komplexně me chanizovaných brigádách. Svědčí o tom i tato fakta : celková zemědělská produkce na jednoho stálého pracovníka v JZD čini na okrese průměrně kolem 36 000 Kčs. Komplexně mechanizovaná četa soudružky Vicenové ze Státního statku Balvany , v níž jsou samá mladá děvčata , dosáhla 79 000 Kčs produkce na každou

členku brigády. V naší brigádě na Ďulovém Dvoře jsme dosáhli 214

1

v letošním roce na jednoho člena průměrné produktivity 110 000 korun. Tyto skutečnosti nás vedly k tomu, abychom se velmi od

povědně zamysleli a udělali patřičná opatření pro rozšíření kom plexně mechanizovaných čet a brigád po vzoru soudruha Gitalova. Na počátku letošního roku vlivem nepříznivých povětrnostních

podmínek došlo k narušení stanovených harmonogramů, tzn. , že se práce opozdily o 2-3 týdny. Některé komplexně mechanizo vané brigády však tuto skutečnost nebraly v úvahu, a pak se stalo , že pracovaly bez časových harmonogramů. Každá komplexně mechanizovaná brigáda si měla zpřesnit časové harmonogramy,

aby mohla podle nich dále pracovat, důsledně využívat mechani začních prostředků a současně í důsledně kontrolovat plnění úkolů. Využívání mechanizačních prostředků musí být organizo vané, nikoliv živelné, náhodné. K dobré činnosti komplexně mechanizovaných brigád je ne

zbytně potřebné vést přesnou evidenci, a co je nejdůležitější, správně organizovat práci. To klade velké nároky na kvalifikaci všech vedoucích komplexně mechanizovaných brigád i jejich čle nů, účetních a ekonomů JZD. Při organizaci brigád. jsme se do pustili právě té chyby, že jsme nedokázali postavit do jejich čela

lidi, kteří by plně vyhovovali tak náročným požadavkům. Podle našeho názoru by bylo nutno školit mechanizátory přímo z praxe ve zkrácených internátních jednoletých až dvouletých ško

lách. Tato forma školení agronomů probíhá v okrese již ve dvou školách , kdežto pro mechanizátory jsou takovéto školy pouze

v kraji, a to v Bernolákově, za spolupráce konzultačního střediska v Šuranech .

Pěstování zemědělských plodin komplexní mechanizací začalo v našem okrese prakticky v letech 1961–1962. Je třeba uvést, že

zkušenosti, které jsme získali, využijeme pro zkvalitnění další činnosti komplexně mechanizovaných brigád. Ale především nám půjde o důsledné vyškolení vedoucích a členů komplex ně mechanizovaných brigád, ekonomů JZD, ještě nyní v zimním období. Školení bude zaměřeno na celkovou organizaci práce v brigádách a velký důraz bude kladen na vypracování komplex ních plánů a harmonogramů . Na podkladě zkušeností letošního roku vypracujeme plány kom

plexně mechanizovaných brigád a čet tak, aby se staly neodděli telnou součástí celoročního výrobního a finančního plánu. V plá nech brigády se zaměříme na takové stanovení úkolů , aby všichni

členové brigády byli na splnění úkolů brigády maximálně zainte resováni.

Ve větším měřítku než dosud budeme komplexně mechanizova 215

ným brigádám poskytovat soustavnou organizátorskou a odbornou pomoc. Mezi komplexně mechanizovanými brigádámi budeme or ganizovat socialistickou soutěž zaměřenou především na kvalitní vedení prvotní evidence, úsporu pohonných hmot a nákladů na opravy strojů, dodržení stanovených harmonogramů a agrotech nických termínů a na dosažení nejlepších hospodářských vý sledků .

A nyní dovolte, abych uvedl některé zkušenosti přímo z naší

komplexně mechanizované brigády. Na Státním statku Ďulův Dvůr v okrese Komárno jsme začali v roce 1960 s obděláváním jedné plodiny, kukuřice na zrno, komplexní mechanizací. 100 ha této kukuřice obdělávali dva pracovníci od přípravy půdy až po skli zeň. S dvěma přidělenými traktory jsme na tyto práce nemohli

stačit. Bylo potřeba vyměnit traktory, které jsme měli, za jiné typy. Pásový traktor na orbu, Super 50 na sklizeň. Toto střídání traktorů a nedostatek pracovních sil nás přivedly k tomu, že jsme vhodnou skladbou traktorů a nářadí rozšířili činnost z obděláva ných 100 ha na celou výměru hospodářství, tj. na 500 ha. Na této výměře pracovalo 5 traktoristů, členů strany , kteří po projednání a seznámení se s úkoly, které nás v následujícím roce očekávaly, se s plným přesvědčením a odhodláním pustilo do práce. Velkou pomoc při uskutečňování tohoto cíle nám poskytla základní orga nizace strany za plné podpory celozávodního výboru KSS. Nebudu zde hovořit v číslech loňského roku , chci jen říci , že isme z obdělávání 500 ha přešli na 1000 ha . Brigáda byla rozšířena na 16 členů a dostala patřičné množství traktorů. Přesto, že jsme na tuto výměru nebyli dostatečně vybaveni stroji a nářadím, zavá zali jsme se, že provedeme všechny práce, které lze našimi mecha nizačními prostředky zvládnout, i když máme ještě řadu prací, které je třeba dělat ručně. Toto uvádím proto , že leckde slyším, že prý nemohou komplexně mechanizovanou četu utvořit pro nedo statek strojů a že čekají, až jich budou mít více. Odpovědně pro hlašuji , že naše hospodářství, ve kterém pracuji, je vybaveno stro

jovým parkem tak, jako kterékoli průměrné jednotné zemědělské družstvo nebo státní statek. Nedostatek strojů nás nesmí anebo by neměl odradit od zakládání komplexně mechanizovaných brigád

nebo čet. Přesvědčili jsme se, že i když nemáme úplné strojové linky , můžeme komplexní mechanizací dosáhnout mnohem vyšší produktivity práce než při starém způsobu organizace, to je v do savadních polních skupinách,

Zkušenosti, které nyní získáme, se nám hodí , až budeme vyba

veni úplným strojním parkem. O to lépe se nám bude potom praco vat. Domnívám se , že každý zemědělský závod má možnosti utvo . 216

řit komplexně mechanizovanou četu anebo brigádu, avšak musí si ji vhodně přizpůsobit podle svého současného strojního vybavení a podle místních podmínek.

I my bojujeme s těmi 1000 hektary. Někdy lépe, někdy hůře , ale celkový výsledek ukazuje, že jsme na správné cestě.

Žně jsme zvládli ve zkráceném termínu a na celé výměře dvou

fázovým způsobem. Plánované výnosy obilovin jsme splnili na 114 % . Vyrobili jsme o 12 vagónů obill více, než stanovil plán, při snížených přímých nákladech o 12,03 Kčs na jeden cent obilovin. Víceletá krmiva ponechaná na seno jsme sklidili úplnou mechani zací a dosušili studeným vzduchem . Kukuřici – mimo tu, kterou obděláváme ještě běžným způsobem jsme letos začali pěstovat na pokusných 29 ha výlučně jen stroji a s použitím herbicidů. Tedy bez ruční práce, bez plečkování. Na této ploše jsme dosáhli vý. nosu 40 q zrna z 1 ha a 1 q jsme vyrobili i při nepříznivém suchém roce v průměru o 50 korun levněji, než určoval plán. Soudružky a soudruzi, naše brigáda si dala na počest XII. sjezdu

KSČ závazek, že vyprodukuje více a ušetří na vlastních nákladech celkem 272 000 korun. Jménem brigády, které byl propůjčen název brigáda XII. sjezdu Komunistické strany Československa, ozna muji našemu sjezdu , že tento závazek brigáda čestně . splnila. Uvedl jsem řadu našich dobrých výsledků, kterých jsme dosáhli, Nebyl bych však objektivní, kdybych neřekl, že máme i nedostat

ky. Zvlášť o jednom bych se chtěl zmínit. Rozrůstající se strojový park brigády klade zvýšené nároky na kvalifikaci traktoristů , kte rá doposud není na potřebné úrovni. V našich zemědělských zá

vodech si někdy neuvědomujeme, jak velký význam má dobrá práce mechanizátorů a jak každý nedostatek v jejich práci může přinést závodu i celé společnosti velké škody. Naše brigáda pra cuje se stroji v hodnotě několika set tisíc korun. Máme plnou od

povědnost za jejich maximální využití a za výsledky výroby na 1000 ha. To přece nemůžeme dobře dělat s malými odbornými zna lostmi. Máme v brigádě traktoristy , kteří ovládají práci na více

strojích, jsou i dobrými opraváři a poruchy ihned sami odstraňují. U těchto traktoristů se jejich dobré znalosti odrážejí jak v kvalite práce, tak i v nižších nákladech na opravy strojů. Je vidět , že tito lidé jsou, jak se říká , stvořeni pro komplexní mechanizaci . Mám za to, že člověk s vysokou kvalifikací nemůže pracovat nekvalitně . A když tak přece jen pracuje, potom ne z neznalosti, ale úmyslně, a to je velké lajdáctví.

Zorganizovali jsme školení pro všechny traktoristy na statku, ale ne každý si z něho odnesl to, co se očekávalo. Je to velká ško da, když někdo možností, které se mu dávají pro získání vyšší 217

kvalifikace, plně nevyužije. Traktorista, který neovládne práci na více strojích a nezíská nové poznatky ze zemědělské výroby , ne bude platným členem komplexně mechanizovaných brigád . Zatím je tomu tak, že se traktoristou může člověk stát za měsíc,

za dva , když absolvuje příslušný kurs. A mnozí si myslí, že to pro jeho budouci povolání postačí. Nedá se přece očekávat, že za tak krátkou dobu se může někdo stát skutečným odborníkem. Dnes je však běžným zjevem , že za půl roku praxe či za rok chtějí ně .

kteří traktoristé hned tu nejvyšší kvalifikační třídu. A často ji i do stanou, někdy jen proto, aby v zemědělství zůstali.

To, co bylo řečeno v hlavním referátě soudruha Novotného o per spektivách našeho zemědělství, ukazuje, že je potřeba věnovat

zvyšování odborných znalostí mechanizátorů skutečně velkou po zornost. Zimní měsíce nechceme u nás promeškat. Vypracovali

jsme plán odborného školení, ve kterém se budeme zaměřovat na ty úseky práce a profesí , které v budoucnosti bude naše brigáda potřebovat , aby byla v práci zcela soběstačná. Současně však mu síme spravedlivě rozdělit členy brigády do kvalifikačních tříd a vypracovat správný prémiový řád .

Stranická organizace na našem statku má plné pochopení pro naše potřeby, a všechno, co slouží zvyšování kvalifikace členů komplexně mechanizovaných brigád , podporuje. Sami jsme si vě . domi, že v tomto směru děláme teprve první kroky. Zemědělství , jaké chceme mít v roce 1970, bude potřebovat právě na úseku me chanizace přímo vynikající odborníky . Nesmíme zapomínat, že

7-8 let je velmi krátká doba k tomu , abychom měli pro celé naše zemědělství potřebný počet mechanizátorů s dostatečnou kvalifi kací. ( Potlesk . )

SOUDRUH ZDENĚK FIERLINGER :

Děkuji soudruhu Kochovi .

Nyní náš XII. sjezd navštíví naši pionýři. PIONÝRSKÁ ZDRAVICE XII . SJEZDU

Po nástupu 1200členné pionýrské delegace vyběhli k řečnické tribuně čtyři pionýři ( 2 chlapci, 2 děvčata ) , kteří přednesli zdra vici . Zástupce delegace pionýrů oslovil sjezd :

» Drazí soudruzi , delegace pionýrů a jisker přišla pozdravit XII. sjezd Komunistické strany Československa. « 218 !

Následovala vlastní zdravice.

1. pionýr : »Dnes i my, pionýři a jiskry máme velký svátek. Spolu s pozdravy vašemu sjezdu vám chceme za všechny naše děti po děkovat. Za radostné dětství, za stadióny a hřiště, za pionýrské tábory a za nové školy, za pěkné učebnice a pomůcky , za štast né domovy a za všechno, co jste pro nás udělali. Chceme vám

poděkovat i za budoucnost, kterou pro nás připravujete.« 2. pionýr : »Nechceme ovšem jen přijímat. Chceme k rozkvětu naší

země už dnes přispět. Přijměte proto naše hlášení o pionýrských činech na počest XII. sjezdu KSČ .«

1. pionýr : » Sebrali jsme 75 884 tun železného šrotu, jež odpovídá váhou oceli potřebné například na výrobu 37 920 traktorů. ( PO tlesk. )

Sběrem starého papíru jsme zachránili 119 245 vzrostlých stro mů a vysadili jsme více než 23 milióny lesních a ovocných stromů.« ( Potlesk. )

2. pionýr : » Letos jsme pečovali o 3725 ha kukuřice i v místech, kde se před tím nikdy nepěstovala.

Pomáhali jsme všude, kde naše síly stačily. Na stavbě nových hříšť i škol , při úpravě našich obcí i při sklizni úrody jsme od pracovali přes 38 miliónů hodin. ( Potlesk. ) Tisíce tříd jsme pře vzali do pionýrské péče . « 1. pionýr : » Každým dnem je práce v naší pionýrské organizaci za

jímavější a všestrannější. Čím dál více nás pravidelně cvičí a sportuje. Čestně soupeříme, hrajeme kopanou, košíkovou, vybí jenou a různé branné hry, na turistických pochodech poznává me krásy naší vlasti . Do konce minulého školního roku získalo více než 600 000 pionýrů Sportovní festivalový odznak, statisíce

se nás zúčastnilo soutěží Sportovních her mládeže. Rádi si za zpíváme i zatančíme. V technických a přírodovědných krouž cích, při setkáních se soudruhy z továren a zemědělských závo dů, z brigád socialistické práce poznáváme význam i užitečnost práce a současně se připravujeme na své budoucí povolání. Ta kováto činnost se však nestala ještě samozřejmostí v mnoha

našich pionýrských oddílech. Jsme si dobře vědomi , že budeme muset ještě leckde přidat.« 2. pionýr : »Víme , že v budoucnu naše vlast od nás čeká ještě dale ko více. Chceme pro ni odhalit taje hlubin země i vstoupit do

vesmíru. Zapřáhnout přírodu, ať dává dvojí i trojí úrodu . Že k tomu málo známe ? Proto vám chceme dnes slíbit , že se bude .

me učit tak , abychom náročnou techniku i vědu zítřků dobře ovládli . Drazí soudruzi , půjdeme všude , kde nás naše země bude potřebovat .« ( Bouřlivý potlesk . ) 219

Veršovaná část zdravice Dobrý den, děti, řeklo nám ráno, už běžte, děti , je dobrý den ,

Město již dávno před vámi vstalo, lampičku práce si do oken dalo, tak jako každý den, tak jako každý den. Za okny továren točí se kola ,

aby se dalo ještě lépe žít . Volá nás škola a život nás volá .

A teď i veršem chcem vás pozdravit ... Nás nezrodila bida

a nevychoval hlad . A jak se kůrka s hořkou slzou snídá my nikdy nebudeme znát.

Nás nezrodila bída a nevychovai hlad.

A přece jsme tu. Jsme tu s Vámi . A vždycky s Vámi zůstanem . I v těžkých dnech. I ve dnech s květinami, Vaše i naše je tato sličná zem . 1

Vaše i naše je tato sličná zem. Děti se chodí ptát : »Soudruzi , jak to bylo : pro všechny lidi slunce nesvítilo ?

Chlebíček musel ve dne v noci spát ?« Dnes chodíme se ještě více ptát :

» Soudruzi , jak to bude , až v celém světě naše vlajky rudé budou vlát ? & co my máme pro to udělat ?« A co my máme pro to udělat ? Nejsme už malé děti , žijící z her a mazlení.

Víme, že nikdo k hvězdám nepoletí, kdo nebude nic znát a kdo se nezmění.

Nejsme už malé děti . Sázíme stromky. Sbíráme tuny sběru. Můžem však ještě víc. 220

Vždyt co to vlastně jest :

dělnická čest ? Čest zemědělce ? A vůbec

naše čest ?

To nejsou slůvka, hozená do éteru ... Dělnická čest. Čest zemědělce.

| A pionýrská čest ... To jste přec Vy. I my. A celá naše směna, před kterou musí uhnout starý svět, aby se lidstvo mohlo rozletět

a krásným dílem věk náš poznamenat ! A krásným dílem věk náš poznamenat. Máte nás tady. Veselé i vážné. S úspěchy . S chybami.

Hloubavé. Zkoumavé. A třeba lehkovážné jako ten vítr nad námi. Jako ten vítr nad námi .

Slyšíte šumot fantastických křídel ?! To je náš nepokojný dech ... S vámi nás však bude vždycky každý vidět v klidných i bouřných dnech !

Vy jste ten sadar, co mladé stromky hlídá. Z nás každý má Vás nadevšechno rád . *

Nás zrodila strana. Dělnická třída. A nový , nový, Nový světa řád ...

Řekněte nám všechno, co nás zítra čeká. My pak bez zábran půjdeme do blízka i do daleka jak směna tvůrců ! Vaše nová směna ! Mladý uragan !

»Pionýři, pozor, k rudým praporům Pionýrské organizace hled! « ( Potlesk. ) ( Každý z delegátů dostal dárek a dopis. Pioný. ři dostali od delegátů knihu. 1200 pionýrů a jisker, z toho 120

trubačů a bubeníků a 35členná pionýrská dechovka, odchází. ) SOUDRUH ZDENĚK FIERLINGER :

Soudružky a soudruzi ,

nyní následuje půlhodinová přestávka a pak vystoupí zahra niční delegáti . 221

( Jednání přerušeno v 16 hod. 26 min . ) (Jednání po odpolední přestávce bylo znovu zahájeno v 17 hod. 02 min . ) SOUDRUH FRANTIŠEK ZUPKA :

Vážení soudruzi a soudružky. Pokračujeme v jednání našeho sjezdu . Nyní promluví vedoucí delegace Polské sjednocené dělnic

ké strany, člen politického byra, soudruh Edward Gierek . Pozdrav Polské sjednocené dělnické strany, přednesený SOUDRUHEM EDWARDEM GIERKEM

Drazí soudruzi a přátelé ! Dovolte mi , abych z tohoto místa tlumočil nejlepší pozdravy

a přání vašemu sjezdu, členům bratrské Komunistické strany Československa , československému lidu od ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany , od celé naší strany a polské ho lidu. ( Potlesk . )

Polská sjednocená dělnická strana je plně solidární s vaším

programem výstavby socialismu, s vaším bojem za mír a jednotu mezinárodního dělnického hnutí a se všemi zásadními otázkami, tak jak byly vyjádřeny v referátě soudruha Antonína Novotného. Upřímně se těšíme z úspěchů , kterých dosáhly masy pracují cích Československa pod vedením své komunistické strany na všech úsecích socialistické výstavby , těší nás úspěchy našich sou sedů , blízkých přátel a bratří. I Potlesk. )

Uskutečnění programu dalšího rozvoje socialistické společ nosti , který vytyčí váš sjezd, přispěje k dalšímu značnému rozvoji

výrobních sil a upevní pozici Československa jako jednoho z před ních průmyslových států Evropy. Drazí naši českoslovenští přátelé ! V této vaší odpovědné, avšak současně též vzrušující práci vám přejeme mnoho zdaru. (Po tlesk. )

Podobně jako Československo i Polská lidová republika díky obětavé práci našeho lidu , jakož i díky spolupráci a bratrské po moci států socialistického tábora , především Sovětského svażu,

se stala silným průmyslově zemědělským státem. Náš průmysl

vyrábí v přepočtu na 1 obyvatele 9krát více než před válkou . Před stavuje to mimo jiné více než 109 miliónů tun kamenného uhlí, které bylo vytěženo během roku , 35 mil . kWh elektrické energie,

7,7 mil . tun oceli , více než 7,5 mil. tun cementu, 850 tisíc tun kyse liny sírové. 222

Vybudovali jsme od základů celou řadu před válkou neexistuji cích důležitých odvětví strojírenského a chemického průmyslu ; ve výstavbě lodí jsme se umístili mezi prvními deseti zeměmi světa .

Zemědělská výroba v přepočtu na 1 obyvatele vzrostla ve srov nání s předválečným obdobím o více než 50 % .

Velká vzdálenost, která dělila dřívější Polsko od vyspělých evropských kapitalistických zemí, patří již minulosti . Tím Polská

lidová republika přispívá naší velké společné věci

vítězství

socialismu v hospodářském soutěžení s kapitalismem. ( Potlesk .)

K zajištění rychlejšího rozvoje hospodářství našich zemí na podkladě nejmodernější techniky je nezbytný další rychlý rozvoj

hospodářské spolupráce mezi socialistickými zeměmi. Velký vý znam pro tuto velkou věc měla červnová porada prvních tajemní ků a předsedů vlád členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci v Moskvě. Tato porada vytyčila nové směry a narýsovala cestu k vyšším formám této spolupráce.

Polské a československé národní hospodářství se vzájemně doplňují a tvoří dobrou základnu pro spojování úsilí o rozvoj na

šich zemí. Díky tomu jsme mohli v posledních letech mimo jiné přistoupit ke společnému řešení významných surovinových a vě deckotechnických problémů. Hospodářská spolupráce mezi naši mi zeměmi přesahuje již rámec normální výměny zboží a začíná zasahovat do oblasti investic a specializace výroby .

Drazí soudruzi , polský lid si váží této spolupráce. My, Poláci, věříme, že se naše vztahy budou v budoucnosti ještě více rozví jet a upevňovat, že je to teprve počátek velkého díla polsko

československé spolupráce jako důležitého článku hospodářského sjednocování socialistických zemí.

Soudruzi , základní podmínkou úspěchů každé jednotlivé socia listické země i celé socialistické soustavy, zárukou naší síly, nezávislosti a bezpečnosti je jednota a semknutost socialistického tábora, jednotný postup komunistických a dělnických stran. Za

sady strategie a taktiky mezinárodního dělnického hnutí v naší epoše, která se vyznačuje vytvořením nového poměru sil ve světě, kdy se socialismus stal činitelem stále více určujícím další vývoj lidstva, jsou obsaženy v Prohlášení porady 81 stran, která se ko

nala před dvěma lety . Věrnost těmto principům a přísné dodržo vání společně vypracovaných zásad je svatou povinností každé marxisticko -leninské strany. ( Bouřlivý potlesk. ) Proto s veškerou rozhodností odsuzujeme dobrodružnou politiku

a neopodstatněné pomlouvačné útoky vedoucích činitelů Albán ské strany práce vůči bratrským stranám, vůči jejich po'itice a je 223

jich vedoucím představitelům . Nikdo, komu je opravdu drahá věc socialismu a míru , nemůže podporovat tuto škodlivou kampaň

albánských vedoucích představitelů . Jednota našeho hnutí, semknutost našich řad, představuje nej

účinnější zbraň v boji za vítězství věci míru a mírového soužití. Socialistické státy, které se řídí závěry porady 81 komunistic kých a dělnických stran , považují boj proti vypuknutí války za svůj hlavní úkol . ( Potlesk. )

Jak správná je tato zásada , jsme se mohli přesvědčit, když agre sívní kruhy amerického imperialismu pošlapaly všechny normy. mezinárodního práva i zásadu sebeurčení národů a postavily svět

před bezprostřední nebezpečí strašlivé války. V těchto dnech plných napětí došlo před celým světem ke konfrontaci postoje imperialismu a postoje mírové mocnosti – Sovětského svazu, kte rý nepřipustil, aby svět byl uvržen do náruče masového ničení. Bylo třeba veliké politické moudrosti, bylo zapotřebí hlubokého pocitu odpovědnosti za osud lidstva, aby se zabránilo této kata strofě. Tyto vlastnosti sovětská vláda ještě jednou prokázala v ná vrzích obsažených v prohlášeních a dopisech soudruha Chruščova. ( Potlesk . )

Naše strana a vláda, stejně jako jiné komunistické strany a vlády socialistických zemí, vřele a v plné šíři podpořily tyto významné návrhy směřující k mírovému vyřešení sporu a odvra cející od Kuby hrozbu bezprostřední intervence a likvidace revo lučních vymožeností jejího hrdinného lidu. Bohužel, nebyla dosud uhašena všechna ohniska války ohro

žující mír. Napjatou situaci stále vytváří nevyřešená otázka míro

vé smlouvy s Německem a otázka západního Berlína. Zneklidnění nutně vyvolává skutečnost , že v Německé spolkové republice se vzmáhá militarismus a politika revanšismu a vtlaku na Východ« se stala oficiální politikou bonnské vlády.

Doba se však změnila. Polsko i Československo jsou součástí mohutného socialistického společenství. Nejsme slabí a bezmocní, jako tomu bylo v období mezi dvěma světovými válkami . Jestliže společně s jinými socialistickými zeměmi pozvedáme svůj hlas v německé otázce, jestliže varujeme před hrozbou militarismu a revanšismu , činíme tak ve jménu míru v Evropě a ve světě.

Naše vláda nejednou vyjádřila své stanovisko k německému pro blému. Opakujeme ještě jednou je třeba podepsat mírovou smlouvu s Německem , je třeba přeměnit západní Berlín ve svobod né demilitarizované město . / Potlesk. )

Je konečně nutno vytvořit normální podmínky pro rozvoj první ho německého státu dělníků a rolníků 224

Německé demokratické

republiky, se kterou nás spojují nové bratrské svazky přátelství. Potlesk. ) Drazí soudruzi ,

v životě našich stran mají jednání našich nejvyšších orgánů mimořádný význam, vytyčují generální linii dalšího rozvoje stra ny a země. Současně sjezd není pouze vnitřní záležitostí dané strany , ale je rovněž významnou událostí pro bratrské strany a pro celé mezinárodní dělnické hnutí. Dovolte mi, drazí soudruzi, abych vám tlumočil ještě jednou

jménem naší strany a polského lidu srdečné bratrské pozdravy. Přeji vám z celého srdce další úspěchy ve vašem úsilí o úplné ví. tězství socialismu a komunismu. ( Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk. Delegáti povstávajt. )

SOUDRUH FRANTIŠEK ZUPKA :

Děkuji soudruhu Gierkovi za jeho srdečný pozdravný projev . Jako další se přihlásil o slovo vedoucí delegace Francouzské ko munistické strany , kandidát politického byra Gustav Ansart. Pro sím, aby se ujal slova.

Pozdrav Francouzské komunistické strany, přednesený SOUDRUHEM GUSTAVEM ANSARTEM Drazí soudruzi !

Jménem francouzské delegace, jménem Francouzské komunis tické strany, jménem našeho ústředního výboru vyjadřuji vřelý a srdečný pozdrav všem delegátům, vašemu XII . sjezdu, vašemu ústřednímu výboru, vašemu soudruhovi Antonínu Novotnému. ( Potlesk . )

Váš sjezd probíhá ve znamení nadšení z úspěchů dosažených

díky politice vaší strany, jejího ústředního výboru, podporované ho vším československým lidem. My, kteří žijeme v tvrdých podmínkách kapitalismu , sdíleli jsme

včera vaše nadšení, když váš první tajemník předkládaje bilanci vaší práce, prohlásil: »V naší republice definitivně zvítězil socia listický řád . « ( Potlesk. ) Máme z toho nesmírnou radost a naše srdce bije společně s vaším .

My , francouzští komunisté, se radujeme, když vidíme vaše úspě chy a šťastný život , který budujete pro váš lid . Seznámíme naši zemi s vašimi úspěchy, jichž jste dosáhli ve 8 XII . sjezd

225

všech oblastech : v průmyslu a na venkově, s vašimi opatřeními pro blaho a štěstí člověka, který je dnes svobodný ve své hrdé socialistické vlasti .

Učiníme vše, abychom zlepšili vztahy mezi našimi oběma ze měmi, aby se rozšířily obchodní a kulturní styky, aby se posílilo francouzsko - československé přátelství . Naše národy spojují pev

né svazky. Vytvořily se během staletí kolem hesel Mír a Svoboda. ( Potlesk. )

Drazí soudruzi , již po čtyři roky trvá ve Francii urputný boj mezi demokracií a osobní mocí. V květnu roku 1958 se kapitalis

tickým monopolům a velkofinančním kruhům, které byly znepo kojeny zhroucením jejich koloniální říše, podařilo – vinou roz vynést k moci generála de Gaulla . Po čtyři léta , která následovala, se životní podmínky pracují

kolu v dělnické třídě

cích neustále zhoršovaly. Přes urputné masové boje se kupní síla dělníků snížila nejméně o 10 procent, pracovní týden se prodlou

žil, a tím byly znehodnoceny sociální vymoženosti dosažené již před desetiletími .

Na venkově hrozí 800 000 rolnickým a rodinným hospodářstvím zkáza. Útoky proti svobodě a proti republikánské škole jsou stále četnější. Národní školství je obětováno.

V zahraniční politice státní moc přispívá ke studené válce, k zá vodům ve zbrojení, spojuje se s revanšistickými militaristy zá padního Německa, kteří napáchali tolik zla našim oběma náro

dům . Vytváří osu Bonn - Paříž. Opravdové zájmy Francie a míru vyžadují nikoli spojenectví s obchodníky děly, ale opravdové usmíření s německým lidem, a na prvním místě bratrské a míro

vé vztahy s Německou demokratickou republikou. (Potlesk. ) Drazí soudruzi , dělnická třída a francouzští rolníci bojovali krok za krokem. Konaly se velké stávky a v první polovině letošního roku dosáhly velkého rozsahu. Otřásly několikrát zemí v boji za mzdy, v celých krajích se konaly velké rolnické demonstrace.

Rovněž studenti společně se svými profesory demonstrovali v uli cích.

Naše mládež zaujímá v tomto boji rovněž významné místo.

Masové akce za mír v Alžírsku a proti fašistické organizaci by ly stále četnější. Dosáhly velkého rozmachu v únoru tohoto roku, když jako odpověď na zavraždění devíti demokratů gaullistickou policií více než milión Pařížanů demonstroval a milióny pracu jících stávkovaly v celé zemi . Tyto akce přispěly k nezávislosti alžírského lidu a poprvé po 22 letech náš lid si vynutil, že v naší zemi byl obnoven mír.

Letos v létě se konaly na výzvu Národního výboru za mír maso 226

vé manifestace proti znovuvyzbrojení revanšistického Německa a za všeobecné a úplné odzbrojení. Naše strana učinila vše, aby tyto boje se soustředily k jednot nému cíli : » skoncovat s osobní mocí« .

Letos na podzim se demokratickým silám podařilo u příležitos ti nového plebiscitu zasadit ránu gaullistické moci . De Gaulle , který před čtyřmi roky dostal 80 procent hlasů , dostal tentokrát pouze 62 procent odevzdaných hlasů a 46 procent hlasů zapsa ných voličů . Dříve naše strana byla sama. Tentokrát socialistická

strana a další demokratické organizace vyzvaly společně s námi k hlasování »ne«. Tak se vytvořila demokratická fronta, která otevírá další per

spektivy pro boje a úspěchy našeho lidu . Je to výsledek pevného,

ale moudrého a pochopitelného boje naší strany za jednotu de mokratických sil.

/

De Gaulle rozpustil Národní shromáždění a vyhlásil všeobecné

volby. Tyto volby se právě nedávno konaly. Hned po prvním kole voleb se počet hlasů a počet zvolených poslanců naší strany zvýšil . V druhém kole strana učinila vše, aby podpořila republikánskou jednotu. Komunisté přispěli ke zvolení kandidátů opozice v celé zemi. Desetitisíce socialistů hlasovaly a volily komunistické poslance. Naše strana přes nespravedlivý vo

lební zákon získala 31 poslanců. Získala je ve velkých dělnických a hutnických centrech, a v některých z nich jsou pouze komunis tičtí poslanci . ( Potlesk. )

Pro demokracii však zůstává vážné nebezpečí, neboť pravice

na výzvu monopolů a církve soustředila své hlasy na politickou stranu osobní moci . Socialistická strana a katolická strana ztra

tily hlasy. Vyplývá z toho zvýšení nebezpečí faktické diktatury. Avšak obtížný a složitý boj nám nebrání, abychom necítili , že se konečně zdvihl vítr jednoty. Přikládáme této události velký význam.

Naše strana bude dále pevně usilovat o sjednocení dělnické třídy a demokratů, za to, aby ve Francii zvítězila skutečná de mokracie.

Naše strana zaujme v tomto boji , který se přiostřuje, v tomto

rozhodujícím zápase o přítomnost a budoucnost našeho lidu čest né místo . Ať bude jakýkoli vývoj tohoto boje , nezapomínáme ni kdy , že se zařazuje do všeobecného boje pracujících a národů všech zemí.

Drazí soudruzi , vycházíme v každé z našich akcí z rezoluci spo lečně schválených komunistickými a dělnickými stranami všech zemí v roce 1957 a 1960 na moskevských poradách. 227

Vycházíme z jednání xx. a XXII. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, která je avantgardou světového komunistické ho hnutí. ( Potlesk. )

Více než kdy jindy se potvrzují teze XX. sjezdu o možnosti za bránit v naší době válce. O tom mohou pochybovat pouze ti , kteří nevidí obrovské změny , k nimž došlo ve vztahu sil, a ti, kteří koneckonců nevěří národům a neopírají se o ně.

Na Kubě imperialisté utrpěli nový neúspěch díky hrdinnému boji kubánského lidu , mezinárodní solidaritě a aktivní, pevné a přímé podpoře Sovětského svazu a socialistických zemí. ( PO ilesk. ) Bylo třeba cítit obavy našeho lidu a potom jeho obrovské ulehčení, abychom ani na okamžik nepochybovali o hlubokých dů

sledcích pevných a moudrých rozhodnutí učiněných Sovětským svazem. Naše strana souhlasila bezvýhradně se všemi opatřeními, jež učinil Sovětský svaz, aby zajistil současně svrchovanost Kuby a současně uchránil svět hrůzy jaderné války. ( Bouřlivý potlesk. ) Kromě toho se domníváme, že je správné, aby bylo jednáno o řešení a skoncováno s indicko-čínským konfliktem , nebot z této situace těží imperialisté.

Drazí soudruzi, naše strana odsuzuje a pranýřuje protisovětské kampaně, útoky proti Komunistické straně Sovětského svazu a četným jiným stranám i proti naší Francouzské komunistické straně , jichž se dopouštějí vedoucí činitelé Albánské strany práce.

Tito činitelé porušují rozhodnutí z roku 1957 a 1960. Neuznávají historická rozhodnutí XX. sjezdu Komunistické stra ny Sovětského svazu o odhalení kultu osobnosti a o problémech mírového soužití a míru. Varujeme před pokusy rozštěpit meziná rodní komunistické a dělnické hnutí, jak o to usiluji Enver Hodža a jini.

Domníváme se , že je první povinností marxisticko - leninské stra

ny bdít nad jednotou mezinárodního dělnického hnutí a bojovat proti revizionismu, ale také proti sektářství, které se může stát hlavním nebezpečím . Nikdo nemá právo vyhnout se této povinnosti , ani se pokoušet zastírat vážnost hrozby proti jednotě, kterou je třeba bránit jako oko v hlavě. ( Potlesk. ) Neodsoudit znamená souhlasit a vážně poškodit společnou věc a věc svého vlastního lidu. Mezinárodní dělnické hnutí poznalo již pokusy tohoto druhu. Ze zkušenosti však víme, že nemohou zastavit běh dějin a že jednota hnutí , uskutečněná na základě marxismu-leninismu, nako nec vždycky zvítězí.

O tom mohou pochybovat pouze ti, kteří nedovedou změřit 228

hloubku tohoto tak vznešeného a tak přirozeného citu , jako je proletářský internacionalismus. Drazí soudruzi ! Pozdravte vaše dělníky a vaše rolníky, vaši inteligenci. Pozdravte vaše ženy a vaše děti, které budou vy. růstat v míru díky naší síle, naší soudružnosti a naší jednotě, díky socialistické moci. ( Potlesk . )

Ať žije váš XII . sjezd a jeho perspektivy mírové práce pro blaho lidu !

Ať žije jednota mezinárodního komunistického a dělnického hnutí !

Ať žije přátelství národů Francie a Československa! Ať žije mír a nejvznešenější a nejlidštější společnost , která existuje : ať žije komunismus ! ( Bouřlivý potlesk . Delegáti povstá vají. Volání : » At žije mir!« )

SOUDRUH FRANTIŠEK ZUPKA : Děkuji soudruhu Ansartovi za jeho vřelá slova, která vyjádřila

bojový duch proletářského internacionalismu, který nás tak nedě.

litelně spojuje s pracujícím lidem a pokrokovými silami Francie a s mezinárodním proletariátem . ( Potlesk. )

Dále se přihlásil o slovo vedoucí delegace Komunistické strany

Číny, člen ústředního výboru soudruh Wu Siu-čchuan. Prosím , aby se ujal slova.

Pozdrav Komunistické strany . Číny, přednesený SOUDRUHEM WU SIU - ČCHUANEM Drazí soudruzi !

Z pověření ústředního výboru Komunistické strany Číny a jmé nem Komunistické strany Číny a čínského lidu tlumočíme XII .

sjezdu Komunistické strany Československa a jeho prostřednic tvím Komunistické straně Československa a československému lidu vřelé bratrské pozdravy. (Potlesk . )

Pod vedením Komunistické strany Československa dosáhl čes koslovenský lid obrovských úspěchů ve výstavbě socialismu . Roční

průmyslová výroba dosáhla v současné době více než čtyřnásobku předválečné úrovně a socialistický sektor zaujímá více než 91 pro cent celkové výměry orné půdy. Čínský lid se velice raduje z úspě. chů, kterých jste dosáhli při výstavbě socialismu, neboť tyto úspě . 229

chy jsou užitečným příspěvkem pro naši společnou věc, věc socia lismu .

Současná mezinárodní situace je velmi příznivá pro lid všech zemí a velmi nepříznivá pro imperialismus a reakcionáře různých zemí, Síly socialistického tábora ještě více zmohutněly. Bouřlivě se rozvíjející národní a demokratické revoluční hnutí, jež zachva cuje Asii, Afriku a Latinskou Ameriku , zasazuje těžké údery impe rialismu a kolonialismu . V kapitalistickém světě se zostřuje třídní zápas a vzrůstá revoluční hnutí lidových mas. Široce se rozvíjí ma sové hnutí všech zemí světa proti imperialistické politice agrese a

války na obranu světového míru. Urychluje se proces úpadku a rozkladu světového kapitalismu. Rozvíjejí se a stále více se zostřu jí různé rozpory, jež jsou vlastní imperialismu. Imperialistický tá bor dále spěje k rozkolu a rozpadu.

Čím je situace pro imperialismus nepříznivější, tím intenzívnější útoky imperialismus vede proti lidu různých zemí. Po svém nástu

pu k moci provádí americký president Kennedy ještě dobrodruž

nější a zákeřnější kontrarevoluční globální strategii. Používaje kontrarevoluční dvojí politiky, aktivně prosazuje pod kouřovou clonou míru politiku agrese a války. Ještě bezuzdněji uplatňuje po litiku z pozice síly, aktivně zbrojí, intenzívně připravuje jadernou válku, je stále připraven k válce vedené jadernými zbraněmi a přitom již vedl lokální války. Zároveň se marně snaží různými ma chinacemi zlikvidovat národně osvobozenecké hnutí, potlačit revo luční hnutí lidu různých zemí, rozvrátit socialistický tábor a uvrh nout lid celého světa do poroby a nadvlády amerického imperia

lismu . Činy a jednání amerického imperialismu otevírají oči stále většímu počtu lidí na celém světě a umožňují jim stále jasněji si uvědomovat , že americký imperialismus je pohlavárem reakčních

sil celého světa, nejhorším nepřítelem lidu celého světa a hlavnínı nepřítelem světového míru.

Americký imperialismus se nedávno dopustil agrese proti ku bánskému lidu, a tím znovu odhalil svou ohyzdnou tvář. Všechen

hrdinný kubánský lid , zmobilizován a semknut kolem svého revo lučního vůdce soudruha Fidela Castra , skálopevně stojí na přední linii boje proti imperialismu, trvá na pěti spravedlivých požadav cích, vede nezlomný statečný boj s americkým imperialismem a dosáhl velkých vítězství. Svým vítězným bojem uhájil kubánský lid nejen nezávislost a svrchovanost Kuby , své revoluční vymože . ností a věc socialismu , ale i spravedlnost lidstva a světový mír.

Čínský lid spolu s mírumilovným lidem celého světa

rozhodně

podporuje pět spravedlivých požadavků kubánského lidu, jakož i prohlášení ústředního vedení Sjednocených revolučních organi 230

zací Kuby a revoluční vlády Kuby ze dne 25. listopadu a všemi silami podporuje spravedlivý boj kubánského lidu až do jeho ko nečného a úplného vítězství. Události kolem Kuby přinesly revolučnímu lidu celého světa ne smírně hluboké zkušenosti a ponaučení. Dokazují, že Kennedy pá chá samé zločiny . V žádném případě nelze chovat k tomuto před. staviteli monopolistické buržoazie USA vůbec žádnou iluzi neod

povídající skutečnosti . Události kolem Kuby dále dokazují, že ame rický imperialismus je navenek silný , a ve skutečnosti slabý a že

slabému ubližuje a silného se bojí. To, čeho se americký imperia lismus nejvíce bojí, je revoluční boj kubánského lidu a revoluční

boj lidu Latinské Ameriky a lidu různých zemí celého světa , Plán imperialismu na rozpoutání světové války je možno zmařit jen tak, že se různé velké síly současné doby - síly socialismu , síly národní a demokratické revoluce, síly dělnického hnutí různých

zemí a všechny mírumilovné síly spojí, vytvoří nejširší jednotnou frontu proti imperialismu, vedenému USA, a jeho lokajům, budou provádět správnou politiku a povedou ostrý a nesmlouvavý boj

s nepřítelem. V tom spočívá jediná správná cesta k obraně svě tového míru. Právě tak postupoval revoluční kubánský lid a právě takovým způsobem dosáhl vítězství v boji. Tento jeho postup je naprosto správný. Nedopustil se ani chyby dobrodružství, ani chy

by kapitulantství. Jedině tak, jak postupoval hrdinný kubánský lid , to je pevně věřit v sílu lidu a opírat se o boj lidu, lze agreso rům srazit hřebínek a uhájit světový mír. Nestoudní zrádcové dělnické třídy, soudobí revizionisté , re

prezentovaní vedoucí skupinou Jugoslávie, podrobují se nátlaku imperialismu , ochotně mu slouží a ženou vodu na mlýn americké mu imperialismu. Přisvojováním si titulu komunisty, zahalováním se do roušky marxismu-leninismu a vyvěšováním štítu socialistic

kého státu chtějí oklamat revoluční lid celého světa a snaží se avšak marně

dezorganizovat boj proti politice agrese a války

prováděné americkým imperialismem , podrýt boj utlačovaných národů a utlačovaného lidu za osvobození a rozšířit do socialistic

kých zemí » jugoslávskou cestu « . Titova klika je diverzantským oddílem amerického imperialismu při prosazování jeho kontrare voluční globální strategie. Jak se na to poukazuje v moskevském Prohlášení, titovská klika »zradila marxismus-leninismus« , » pro

vádí podvratnou činnost proti socialistickému táboru a světovému komunistickému hnutí « , »vyvíjí činnost poškozující jednotu všech mírumilovných sil a států « a »další odhalování předáků jugosláv.. ských revizionistů a aktivní boj na obranu komunistického a děl. nického hnutí před protileninskými myšlenkami jugoslávských re 231

vizionistů zůstává i nadále nezbytným úkolem marxisticko -lenin ských strana .

Moskevská Deklarace a moskevské Prohlášení poukazují na to, že v zájmu mezinárodního komunistického a dělnického hnutí musi

komunistické strany rozhodně, důkladně a neochvějně bojovat proti současnému hlavnímu nebezpečí mezinárodního komunistic soudobému revizionismu a zároveň musí rovněž rozhodně , důkladně a neochvějně bojovat proti dogmatismu, sek tářství, proti velmocenskému šovinismu a proti buržoaznímu na cionalismu v jiných podobách. Čínští komunisté vždy vedli a bu dou nadále vést tento boj a hájit čistotu marxismu - leninismu . kého hnutí

Soudruzi, v zájmu společného boje proti nepříteli , revoluční věci lidu různých zemí a obrany světového míru je prvořadým úkolem komunistů všech zemí posílit jednotu všech socialistických zemí a jednotu mezinárodního komunistického hnutí. Vztahy mezi socia listickými zeměmi a vztahy mezi marxisticko-leninskými strana mi jsou založeny na marxismu-leninismu a proletářském interna cionalismu a na normách vztahů mezi bratrskými stranami a bra trskými zeměmi stanovených v moskevské Deklaraci a moskev. ském Prohlášení. Jak se pravi v moskevském Prohlášení, » socia listický tábor zajišťuje skutečnou rovnoprávnost a samostatnost každé socialistické země« , » všechny marxisticko-leninské strany jsou nezávislé, rovnoprávné, vypracovávají svou politiku podle konkrétních podmínek svých zemí, kdíce se zásadami marxis

mu - leninismu a navzájem si pomáhají « . Přísné dodržování těchto norem znamená , že v žádném případě nelze připustit, aby se jed na bratrská země, jedna bratrská strana vměšovala do záležitos tí druhé bratrské země a druhé bratrské strany a vnucovala své mínění druhým. I v případě , že došlo mezi bratrskými zeměmi nebo bratrskými stranami k odlišným názorům a neshodám, je je

dině možno řídit se normami stanovenými v moskevském Prohlá šení » vypracovat společná stanoviska na základě konzultací a do hodnout společný postup v boji za společné cíle« . To jsou jedině správné zásady pro řešení vztahů mezi bratrskými zeměmi a bratr skými stranami .

Vycházejíce ze stanovisek obrany jednoty bratrských stran a jednoty bratrských zemí, čínští komunisté nemohou nevystoupit se vší rozhodností proti porušení těchto správných zásad. Proto projevujeme hluboký zármutek nad způsobem jednání, jež zača lo před rokem a později bylo znovu a znovu opakováno , kdy jed na strana využívá tribuny svého sjezdu k otevřenému a jedno

strannému útoku na druhou bratrskou stranu. Dávno jsme již po ukázali na to, že takové jednání může pouze prohloubit nesho | 232

dy, poškodit jednotu a způsobit zármutek příteli a radost nepří teli. Na neštěstí váš sjezd znovu opakuje toto jednání, jež po. škozuje proletářskou internacionální jednotu a podniká otevřený a jednostranný útok na Albánskou stranu práce. ( Projevy nesou hlasu v sále. ) Nad tím musíme vyjádřit nesmírně hluboké poll

tování. Upřímně doufáme , že si všichni vezmeme k srdci věc pro letářské revoluce a společné zájmy boje proti nepříteli , že bude me dodržovat normy stanovené v moskevské Deklaraci a mos

kevském Prohlášení a správnou cestou odstraníme neshody a ob

novíme jednotu. Čínští komunisté jsou nadále ochotni vynakla dat veškeré své síly na obranu a posílení velké jednoty socialis tického tábora a velké jednoty mezinárodního komunistického hnutí .

Soudruzi ! Pracovitý a statečný čínský lid pod vedením Komu nistické strany Číny a jejího ústředního výboru v čele se soudru

hem Mao Ce- tungem, vysoko třímaje tři rudé prapory – generál ní linii socialistické výstavby , velký skok vpřed a lidovou komu nu – dosáhl velkých úspěchů ve výstavbě socialismu. Nadšeně odpovídaje na výzvu X. plenárního zasedání ústředního výboru strany 8. funkčního období, náš lid nyní, nadále vysoko pozve daje tři rudé prapory , jednotně jako jeden muž bojuje za nový vzestup národního hospodářství a za nová vítězství věci socialis tické výstavby .

Generální linie zahraniční politiky, kterou důsledně provádí

naše země v mezinárodních záležitostech , tkví v tom : Na zákla dě zásad proletářského internacionalismu rozvíjet vztahy přátel

ství, vzájemné pomoci a spolupráce se Sovětským svazem a ostatními bratrskými socialistickými zeměmi ; na základě pěti zá sad usilovat o mírové soužití se zeměmi s odlišným společen ským zřízením a bojovat proti imperialistické politice agrese a

války ; podporovat revoluční boj utlačovaného lidu a utlačovaných národů různých zemí proti imperialismu a kolonialismu. Lid naší země bude nadále trvat na této generální linii zahraniční politi ky, spolu s lidem světa vést společný boj a svým podílem při spívat k vítězství věci světového míru, národní nezávislosti , de mokracie a socialismu .

Drazí soudruzil, v dlouhodobém revolučním boji a při výstav. bě socialismu se lid Číny a Československa vzájemně podporo val a navázal mezi sebou vztahy hlubokého přátelství. Jsme pře

svědčeni, že se přátelství mezi oběma našimi stranami a mezi li dem obou našich zemí bude dále upevňovat a rozvíjet na zákla dě marxismu-leninismu a proletářského internacionalismu a v sou 233

ladu s revolučními zásadami stanovenými v moskevské Deklaraci a moskevském Prohlášení.

Nechť den ode dne sílí bratrské přátelství obou našich zemí.

Dovolte nyní, abych přečetl blahopřejný telegram ústředního vý boru Komunistické strany Číny. Drazí soudruzil Ústřední výbor Komunistické strany Číny za sílá jménem Komunistické strany Číny a čínského lidu XII . sjezdu Komunistické strany Československa a jeho prostřednictvím Ko munistické straně Československa a československému lidu vře lé pozdravy .

Československý lid pod vedením Komunistické strany Česko slovenska dosáhl obrovských úspěchů ve výstavbě socialismu . Jsme přesvědčeni , že budete nadále dosahovat úspěchů v další výstavbě socialismu.

V boji proti imperialismu a při výstavbě socialismu se lid Číny

a Československa vzájemně podporuje a jeden druhému pomá há. V budoucnu budou čínský lid a Komunistická strana Číny stejně jako v minulosti nadále posilovat přátelství a spolupráci mezi lidem Číny a Československa a mezi oběma stranami na základě marxismu- leninismu a proletářského internacionalismu.

Ať žije nerozborné přátelství mezi lidem Číny a Českosloven ska !

Ať žije velká jednota socialistického tábora a velká jednota me zinárodního komunistického hnutí !

At žije marxismus-leninismus ! ( Potlesk. ) ÚSTŘEDNÍ VÝBOR KOMUNISTICKÉ STRANY ČINY

SOUDRUH FRANTIŠEK ZUPKA :

Děkuji soudruhu Wu Siu- čchuanovi za jeho projev. Chci jenom podotknout, že naše strana vždy otevřeně hovořila o vnitropolitických a mezinárodních otázkách. Na sjezdu jsme vždy i při projednávání těchto otázek uplatňovali vnitřní demo kracii a v tom je síla naší strany. ( Potlesk, volání: »At žije KSCI« )

My nenapadáme albánský lid ani Albánskou stranu práce, ale otevřeně hovoříme na adresu předáků této strany, kteří jsou na cestě odchodu z tábora mezinárodního dělnického hnutí. Mů

žeme ujistit Komunistickou stranu Číny , že budeme vždy stát na zásadách proletářského internacionalismu, že budeme stát na zá sadách boje proti imperialismu a boje za mír. ( Potlesk. ) Vždy

budeme bojovat za jednotu mezinárodního komunistického dělnic kého a revolučního hnutí a bojovat proti těm, kteří tuto jednotu 234

1

narušují. ( Bouřlivý potlesk, delegáti povstávají. Volání: »At žije KSČ!« , »At žije Sovětský svaz!« , » Ať žije družba mezi KSČ a KSSS ! « )

Soudruzi a soudružky, pokračujeme v diskusi. Slovo má sou

druh Jaroslav Miska, ředitel Sdružení ostravsko -karvinských do lů. Po něm promluví vedoucí delegace Strany slobody Michal Žákovič.

SOUDRUH JAROSLAV MISKA, severomoravská krajská organizace KSČ Rozvoj těžby v ostravsko- karvinském revíru se v období od XI .

sjezdu do dnešního dne vyznačoval nerovnoměrností v plnění plánu. Základní příčiny této nerovnoměrnosti spočívají ve váž ných nedostatcích řízení, ministerstvem paliv a energetiky počí naje a úseky šachet konče. Přes tyto nedostatky jsme od XI . sjezdu do XII . sjezdu strany zvýšili denní těžbu uhlí v ostravsko karvinském revíru o 10 tisíc tun. Od roku 1963 zvyšujeme těžbu

denně o 4200 tun. Nepříznivý vývoj těžby v ostravsko-karvinském revíru musel však být v minulosti několikrát projednáván nej vyššími stranickými a vládními orgány. Z uložených opatření by la vcelku dobře plněna opatření krátkodobá, nebyla to však ta opatření, která měla zabezpečit dlouhodobou konsolidaci revíru .

Při hodnocení plnění posledního usnesení strany a vlády ke zlepšení situace v ostravsko- karvinském revíru musím znovu kon statovat, že jsme splnili jen převážnou většinu krátkodobých opatření.

I partneři ostravsko- karvinského revíru se vyrovnali hlavně

s úkoly nejbližší doby , vážně však zaostávala realizace těch opa tření, která měla vytvořit předpoklady pro další rozvoj a konso lidaci těžby v ostravsko - karvinském revíru. Pokládám za správné uvést, jaká pomoc byla revíru poskytnuta

ústředními orgány, co všechno bylo vykonáno od usnesení strany, a vlády z roku 1961 pro posílení preference hornické práce. Pracovníkům v rubání se nyní vyplácí místo šesté již sedmá třída. Byly zvýšeny základní platy techniků s úsekovou působ

ností. Jenom na tyto mzdové a platové úpravy vyplácíme ročně 70 miliónů korun. Kromě bezplatného výdeje pracovních oděvů zavádíme postupně na našich dolech bezplatné vydávání pracov

ního prádla, ručníků a mýdla. Horníci dostávají půl litru mléka denně ; jen v letošním roce ho bylo vydáno přes 4 milióny litrů. Podstatně vzrostl rozsah služeb poskytovaných našim pracujícím 235

7

všech oblastech : v průmyslu a na venkově, s vašimi opatřeními pro blaho a štěstí člověka, který je dnes svobodný ve své hrdé socialistické vlasti .

Učiníme vše, abychom zlepšili vztahy mezi našimi oběma ze měmi, aby se rozšířily obchodní a kulturní styky, aby se posílilo francouzsko-československé přátelství. Naše národy spojují pev né svazky. Vytvořily se během staletí kolem hesel Mír a Svoboda. ( Potlesk . )

Drazí soudruzi , již po čtyři roky trvá ve Francii urputný boj mezi demokracií a osobní mocí. V květnu roku 1958 se kapitalis tickým monopolům a velkofinančním kruhům, které byly znepo kojeny zhroucením jejich koloniální říše, podařilo - vinou roz kolu v dělnické třídě

vynést k moci generála de Gaulla.

Po čtyři léta , která následovala , se životní podmínky pracují cích neustále zhoršovaly . Přes urputné masové boje se kupní síla

dělníků snížila nejméně o 10 procent, pracovní týden se prodlou žil , a tím byly znehodnoceny sociální vymoženosti dosažené již před desetiletími . Na venkově hrozí 800 000 rolnickým a rodinným hospodářstvím

zkáza. Útoky proti svobodě a proti republikánské škole jsou stále četnější. Národní školství je obětováno. V zahraniční politice státní moc přispívá ke studené válce, k zá vodům ve zbrojení, spojuje se s revanšistickými militaristy zá

padního Německa, kteří napáchali tolik zla našim oběma náro dům. Vytváří osu Bonn - Paříž. Opravdové zájmy Francie a míru vyžadují nikoli spojenectví s obchodníky děly, ale opravdové

usmíření s německým lidem, a na prvním místě bratrské a míro vé vztahy s Německou demokratickou republikou. ( Potlesk. ) Drazí soudruzi, dělnická třída a francouzští rolníci bojovali krok za krokem. Konaly se velké stávky a v první polovině letošního roku dosáhly velkého rozsahu. Otřásly několikrát zemí v boji za mzdy, v celých krajích se konaly velké rolnické demonstrace. Rovněž studenti společně se svými profesory demonstrovali v uli cích .

Naše mládež zaujímá v tomto boji rovněž významné místo. Masové akce za mír v Alžírsku a proti fašistické organizaci by ly stále četnější. Dosáhly velkého rozmachu v únoru tohoto roku, když jako odpověď na zavraždění devíti demokratů gaullistickou

policií více než milión Pařížanů demonstroval a milióny pracu jících stávkovaly v celé zemi . Tyto akce přispěly k nezávislosti alžírského lidu a poprvé po 22 letech náš lid si vynutil , že v naší zemi byl obnoven mír. Letos v létě se konaly na výzvu Národního výboru za mir maso 226

vé manifestace proti znovuvyzbrojení revanšistického Německa a za všeobecné a úplné odzbrojení. Naše strana učinila vše , aby tyto boje se soustředily k jednot nému cíli : »skoncovat s osobní mocí« .

Letos na'podzim se demokratickým silám podařilo u příležitos ti nového plebiscitu zasadit ránu gaullistické moci. De Gaulle ,

který před čtyřmi roky dostal 80 procent hlasů, dostal tentokrát pouze 62 procent odevzdaných hlasů a 46 procent hlasů zapsa ných voličů. Dříve naše strana byla sama. Tentokrát socialistická

strana a další demokratické organizace vyzvaly společně s námi k hlasování » ne « .

Tak se vytvořila demokratická fronta, která otevírá další per spektivy pro boje a úspěchy našeho lidu. Je to výsledek pevného,

ale moudrého a pochopitelného boje naší strany za jednotu de mokratických sil.

/

De Gaulle rozpustil Národní shromáždění a vyhlásil všeobecné volby. Tyto volby se právě nedávno konaly.

Hned po prvním kole voleb se počet hlasů a počet zvolených poslanců naší strany zvýšil . V druhém kole strana učinila vše, aby podpořila republikánskou jednotu . Komunisté přispěli ke zvolení kandidátů opozice v celé zemi. Desetitisíce socialistů hlasovaly a

volily komunistické poslance. Naše strana přes nespravedlivý vo lební zákon získala 31 poslanců. Získala je ve velkých dělnických a hutnických centrech, a v některých z nich jsou pouze komunis tičtí poslanci . ( Potlesk . ) Pro demokracii však zůstává vážné nebezpečí, neboť pravice na výzvu monopolů a církve soustředila své hlasy na politickou stranu osobní moci . Socialistická strana a katolická strana ztra tily hlasy. Vyplývá z toho zvýšení nebezpečí faktické diktatury.

Avšak obtížný a složitý boj nám nebrání, abychom necítili, že se konečně zdvihl vítr jednoty. Přikládáme této události velký význam.

Naše strana bude dále pevně usilovat o sjednocení dělnické

třídy a demokratů, za to, aby ve Francii zvítězila skutečná de mokracie.

Naše strana zaujme v tomto boji, který se přiostřuje, v tomto rozhodujícím zápase o přítomnost a budoucnost našeho lidu čest

né místo. Ať bude jakýkoli vývoj tohoto boje , nezapomínáme ni kdy , že se zařazuje do všeobecného boje pracujících a národů všech zemí.

Drazí soudruzi , vycházíme v každé z našich akcí z rezoluci spo

lečně schválených komunistickými a dělnickými stranami všech zemí v roce 1957 a 1960 na moskevských poradách . 227

Vycházíme z jednání XX. a XXII. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, která je avantgardou světového komunistické ho hnutí. ( Potlesk. ) Více než kdy jindy se potvrzují teze XX. sjezdu o možnosti za bránit v naší době válce. O tom mohou pochybovat pouze ti, kteří nevidí obrovské změny, k nimž došlo ve vztahu sil, a ti, kteří koneckonců nevěří národům a neopírají se o ně.

Na Kubě imperialisté utrpěli nový neúspěch díky hrdinnému boji kubánského lidu , mezinárodní solidaritě, a aktivní, pevné

a přímé podpoře Sovětského svazu a socialistických zemí. (Po tlesk. ) Bylo třeba cítit obavy našeho lidu a potom jeho obrovské ulehčení, abychom ani na okamžik nepochybovali o hlubokých dů sledcích pevných a moudrých rozhodnutí učiněných Sovětským svazem. Naše strana souhlasila bezvýhradně se všemi opatřeními, jež učinil Sovětský svaz, aby zajistil současně svrchovanost Kuby

a současně uchránil svět hrůzy jaderné války. ( Bouřlivý potlesk. ) Kromě toho se domníváme, že je správné, aby bylo jednáno o řešení a skoncováno s indicko -čínským konfliktem, neboť z této situace těží imperialisté.

Drazí soudruzi , naše strana odsuzuje a pranýřuje protisovětské kampaně, útoky proti Komunistické straně Sovětského svazu a četným jiným stranámi proti naší Francouzské komunistické

straně , jichž se dopouštějí vedoucí činitelé Albánské strany práce. Tito činitelé porušují rozhodnutí z roku 1957 a 1960. Neuznávají historická rozhodnutí XX. sjezdu Komunistické stra

ny Sovětského svazu o odhalení kultu osobnosti a o problémech

mírového soužití a míru. Varujeme před pokusy rozštěpit meziná rodní komunistické a dělnické hnutí, jak o to usiluji Enver Hodža a jiní.

Domníváme se, že je první povinností marxisticko - leninské stra ny bdít nad jednotou mezinárodního dělnického hnutí a bojovat proti revizionismu , ale také proti sektářství, které se může stát hlavním nebezpečím.

Nikdo nemá právo vyhnout se této povinnosti , ani se pokoušet zastírat vážnost hrozby proti jednotě , kterou je třeba bránit jako oko v hlavě . ( Potlesk. )

Neodsoudit znamená souhlasit a vážně poškodit společnou věc a věc svého vlastního lidu.

Mezinárodní dělnické hnutí poznalo již pokusy tohoto druhu. Ze zkušenosti však víme, že nemohou zastavit běh dějin a že jednota hnutí , uskutečněná na základě marxismu-leninismu, nako nec vždycky zvítězí. O tom mohou pochybovat pouze ti, kteří nedovedou změřit 228

hloubku tohoto tak vznešeného a tak přirozeného citu, jako je proletářský internacionalismus. Drazí soudruzi ! Pozdrayte vaše dělníky a vaše rolníky , vaši inteligenci. Pozdravte vaše ženy a vaše děti , které budou vy

růstat v míru díky naší síle , naší soudružnosti a naší jednotě, díky socialistické moci. ( Potlesk. ) Ať žije váš XII . sjezd a jeho perspektivy mírové práce pro blaho lidu !

At žije jednota mezinárodního komunistického a dělnického hnutí !

Ať žije přátelství národů Francie a Československa !

Ať žije mír a nejvznešenější a nejlidštější společnost, která existuje : ať žije komunismus! ( Bouřlivý potlesk. Delegáti povstá vají. Volání: » Ať žije mir! « )

SOUDRUH FRANTIŠEK ZUPKA :

Děkuji soudruhu Ansartovi za jeho vřelá slova, která vyjádřila bojový duch proletářského internacionalismu, který nás tak nedě.

litelně spojuje s pracujícím lidem a pokrokovými silami Francie a s mezinárodním proletariátem . ( Potlesk. ) Dále se přihlásilo slovo vedoucí delegace Komunistické strany Číny, člen ústředního výboru soudruh Wu Siu-čchuan. Prosím , aby se ujal slova .

1

Pozdrav Komunistické strany. Číny, přednesený SOUDRUHEM WU SIU -ČCHU ANEM

Drazí soudruzi !

Z pověření ústředního výboru Komunistické strany Číny a jmé nem Komunistické strany Číny a čínského lidu tlumočíme XII. sjezdu Komunistické strany Československa a jeho prostřednic tvím Komunistické straně Československa a československému lidu vřelé bratrské pozdravy. ( Potlesk. ) Pod vedením Komunistické strany Československa dosáhl čes koslovenský lid obrovských úspěchů ve výstavbě socialismu. Roční průmyslová výroba dosáhla v současné době více než čtyřnásobku

předválečné úrovně a socialistický sektor zaujímá více než 91 pro cent celkové výměry orné půdy . Čínský lid se velice raduje z úspě chů, kterých jste dosáhli při výstavbě socialismu, neboť tyto úspě . 229

chy jsou užitečným příspěvkem pro naší společnou věc, věc socia lismu.

Současná mezinárodní situace je velmi příznivá pro lid všech zemí a velmi nepříznivá pro imperialismus a reakcionáře různých zemí, Síly socialistického tábora ještě více zmohutněly. Bouřlivě se rozvíjející národní a demokratické revoluční hnutí, jež zachva cuje Asii, Afriku a Latinskou Ameriku , zasazuje těžké údery impe rialismu a kolonialismu . V kapitalistickém světě se zostřuje třídní zápas a vzrůstá revoluční hnutí lidových mas. Široce se rozvíjí ma sové hnutí všech zemí světa proti imperialistické politice agrese a války na obranu světového míru. Urychluje se proces úpadku a rozkladu světového kapitalismu. Rozvíjejí se a stále více se zostřu jí různé rozpory , jež jsou vlastní imperialismu. Imperialistický tá bor dále spěje k rozkolu a rozpadu.

Čím je situace pro imperialismus nepříznivější, tím intenzívnější útoky imperialismus vede proti lidu různých zemí. Po svém nástu

pu k moci provádí americký president Kennedy ještě dobrodruž nější a zákeřnější kontrarevoluční globální strategii. Používaje kontrarevoluční dvojí politiky, aktivně prosazuje pod kouřovou clonou míru politiku agrese a války. Ještě bezuzdněji uplatňuje po litiku z pozice síly, aktivně zbrojí, intenzívně připravuje jadernou válku, je stále připraven k válce vedené jadernými zbraněmi a přitom již vedl lokální války. Zároveň se marně snaží různými ma chinacemi zlikvidovat národně osvobozenecké hnutí, potlačit revo luční hnutí lidu různých zemí, rozvrátit socialistický tábor a uvrh.

nout lid celého světa do poroby a nadvlády amerického imperia lismu. Činy a jednání amerického imperialismu otevírají oči stále

většímu počtu lidí na celém světě a umožňují jim stále jasněji si uvědomovat , že americký imperialismus je pohlavárem reakčních sil celého světa, nejhorším nepřítelem lidu celého světa a hlavním nepřítelem světového míru.

Americký imperialismus se nedávno dopustil agrese proti ku bánskému lidu, a tím znovu odhalil svou ohyzdnou tvář. Všechen

hrdinný kubánský lid, zmobilizován a semknut kolem svého revo lučního vůdce soudruha Fidela Castra, skálopevně stojí na přední linii boje proti imperialismu, trvá na pěti spravedlivých požadav

cích , vede nezlomný statečný boj s americkým imperialismem a dosáhl velkých vítězství. Svým vítězným bojem uhájil kubánský lid nejen nezávislost a svrchovanost Kuby, své revoluční vymože. nosti a věc socialismu , ale i spravedlnost lidstva a světový mír.

Čínský lid spolu s mírumilovným lidem celého světa rozhodně podporuje pět spravedlivých požadavků kubánského lidu, jakož i prohlášení ústředního vedení Sjednocených revolučních organi. 230

zací Kuby a revoluční vlády Kuby ze dne 25. listopadu a všemi

silami podporuje spravedlivý boj kubánského lidu až do jeho ko nečného a úplného vítězství. Události kolem Kuby přinesly revolučnímu lidu celého světa ne

smírně hluboké zkušenosti a ponaučení. Dokazují, že Kennedy pá

chá samé zločiny. V žádném případě nelze chovat k tomuto před staviteli monopolistické buržoazie USA vůbec žádnou iluzi neod

povídající skutečnosti. Události kolem Kuby dále dokazují, že ame rický imperialismus je navenek silny , a ve skutečnosti slabý a že slabému ubližuje a silného se bojí. To, čeho se americký imperia lismus nejvíce bojí, je revoluční boj kubánského lidu a revoluční

boj lidu Latinské Ameriky a lidu různých zemí celého světa, Plán imperialismu na rozpoutání světové války je možno zmařit jen tak, že se různé velké síly současné doby síly socialismu , síly

národní a demokratické revoluce, síly dělnického hnutí různých zemí a všechny mírumilovné síly spojí, vytvoří nejširší jednotnou frontu proti imperialismu, vedenému USA, a jeho lokajům, budou provádět správnou politiku a povedou ostrý a nesmlouvavý boj s nepřítelem. V tom spočívá jediná správná cesta k obraně svě

tového míru . Právě tak postupoval revoluční kubánský lid a právě takovým způsobem dosáhl vítězství v boji. Tento jeho postup je naprosto správný. Nedopustil se ani chyby dobrodružství, ani chy

by kapftulantství. Jedině tak, jak postupoval hrdinný kubánský lid, to je pevně věřit v sílu lidu a opírat se o boj lidu, lze agreso rům srazit hřebínek a uhájit světový mír.

Nestoudní zrádcové dělnické třídy, soudobí revizionisté, re

prezentovaní vedoucí skupinou Jugoslávie, podrobují se nátlaku imperialismu , ochotně mu slouží a ženou vodu na mlýn americké

mu imperialismu. Přisvojováním si titulu komunisty, zahalováním se do roušky marxismu-leninismu a vyvěšováním štítu socialistic kého státu chtějí oklamat revoluční lid celého světa a snaží se avšak marně - dezorganizovat boj proti politice agrese a války

prováděné americkým imperialismem , podrýt boj utlačovaných národů a utlačovaného lidu za osvobození a rozšířit do socialistic kých zemí » jugoslávskou cestu« . Titova klika je diverzantským oddílem amerického imperialismu při prosazování jeho kontrare voluční globální strategie. Jak se na to poukazuje v moskevském Prohlášení, titovská klika »zradila marxismus- leninismus« , » pro vádí podvratnou činnost proti socialistickému táboru a světovému komunistickému hnutí« , »vyvíjí činnost poškozující jednotu všech mírumilovnych sil a států« a »další odhalování předáků jugosláv..

ských revizionistů a aktivní boj na obranu komunistického a děl. nického hnutí před protileninskými myšlenkami jugoslávských re 231

chy jsou užitečným příspěvkem pro naši společnou věc, věc socia lismu.

Současná mezinárodní situace je velmi příznivá pro lid všech zemí a velmi nepříznivá pro imperialismus a reakcionáře různých zemí, Síly socialistického tábora ještě více zmohutněly. Bouřlivě se rozvíjející národní a demokratické revoluční hnutí, jež zachva cuje Asii, Afriku a Latinskou Ameriku , zasazuje těžké údery impe rialismu a kolonialismu . V kapitalistickém světě se zostřuje třídní zápas a vzrůstá revoluční hnutí lidových mas. Široce se rozvíjí ma sové hnutí všech zemí světa proti imperialistické politice agrese a války na obranu světového míru. Urychluje se proces úpadku a rozkladu světového kapitalismu. Rozvíjejí se a stále více se zostřu

jí různé rozpory, jež jsou vlastní imperialismu. Imperialistický tá. bor dále spěje k rozkolu a rozpadu.

Čím je situace pro imperialismus nepříznivější, tím intenzívnější útoky imperialismus vede proti lidu různých zemí. Po svém nástu

pu k moci provádí americký president Kennedy ještě dobrodruž nější a zákeřnější kontrarevoluční globální strategií. Používaje kontrarevoluční dvojí politiky , aktivně prosazuje pod kouřovou clonou míru politiku agrese a války. Ještě bezuzdněji uplatňuje po litiku z pozice síly, aktivně zbrojí, intenzívně připravuje jadernou válku, je stále připraven k válce vedené jadernými zbraněmi a přitom již vedl lokální války . Zároveň se marně snaží různými ma chinacemi zlikvidovat národně osvobozenecké hnutí, potlačit revo luční hnutí lidu různých zemí, rozvrátit socialistický tábor a uvrh

nout lid celého světa do poroby a nadvlády amerického imperia lismu. Činy a jednání amerického imperialismu otevírají oči stále většímu počtu lidí na celém světě a umožňují jim stále jasněji si uvědomovat , že americký imperialismus je pohlavárem reakčních sil celého světa, nejhorším nepřítelem lidu celého světa a hlavním nepřítelem světového míru .

Americký imperialismus se nedávno dopustil agrese proti ku bánskému lidu, a tím znovu odhalil svou ohyzdnou tvář. Všechen hrdinný kubánský lid , zmobilizován a semknut kolem svého revo lučního vůdce soudruha Fidela Castra , skálopevně stojí na přední

linii boje proti imperialismu, trvá na pěti spravedlivých požadav cích , vede nezlomný statečný boj s americkým imperialismem a dosáhl velkých vítězství. Svým vítězným bojem uhájil kubánský lid nejen nezávislost a svrchovanost Kuby , své revoluční vymože. ností a věc socialismu , ale i spravedlnost lidstva a světový mír.

Čínský lid spolu s mírumilovným lidem celého světa rozhodně podporuje pět spravedlivých požadavků kubánského lidu , jakož i prohlášení ústředního vedení Sjednocených revolučních organi 230

zací Kuby a revoluční vlády Kuby ze dne 25. listopadu a všemi silami podporuje spravedlivý boj kubánského lidu až do jeho ko nečného a úplného vítězství.

Události kolem Kuby přinesly revolučnímu lidu celého světa ne smírně hluboké zkušenosti a ponaučení. Dokazují, že Kennedy pá chá samé zločiny. V žádném případě nelze chovat k tomuto před staviteli monopolistické buržoazie USA vůbec žádnou iluzi neod

povídající skutečnosti. Události kolem Kuby dále dokazují, že ame rický imperialismus je navenek silny , a ve skutečnosti slabý a že slabému ubližuje a silného se bojí. To, čeho se americký imperia

lismus nejvíce bojí, je revoluční boj kubánského lidu a revoluční boj lidu Latinské Ameriky a lidu různých zemí celého světa, Plán imperialismu na rozpoutání světové války je možno zmařit jen

tak, že se různé velké síly současné doby - síly socialismu , síly národní a demokratické revoluce, síly dělnického hnutí různých zemí a všechny mírumilovné síly spojí, vytvoří nejširší jednotnou

frontu proti imperialismu, vedenému USA, a jeho lokajům, budou provádět správnou politiku a povedou ostrý a nesmlouvavý boj s nepřítelem. V tom spočívá jediná správná cesta k obraně svě

tového míru . Právě tak postupoval revoluční kubánský lid a právě

takovým způsobem dosáhl vítězství v boji. Tento jeho postup je naprosto správný. Nedopustil se ani chyby dobrodružství, ani chy by kapitulantství. Jedině tak, jak postupoval hrdinný kubánský lid, to je pevně věřit v sílu lidu a opírat se o boj lidu, lze agreso rům srazit hřebínek a uhájit světový mír.

Nestoudní zrádcové dělnické třídy , soudobí revizionisté , re

prezentovaní vedoucí skupinou Jugoslávie, podrobují se nátlaku imperialismu , ochotně mu slouží a ženou vodu na mlýn americké mu imperialismu. Přisvojováním si titulu komunisty, zahalováním se do roušky marxismu-leninismu a vyvěšováním štítu socialistic kého státu chtějí oklamat revoluční lid celého světa a snaží se avšak marně – dezorganizovat boj proti politice agrese a války

prováděné americkým imperialismem, podrýt boj utlačovaných národů a utlačovaného lidu za osvobození a rozšířit do socialistic kých zemí » jugoslávskou cestu« . Titova klika je diverzantským oddílem amerického imperialismu při prosazování jeho kontrare

voluční globální strategie. Jak se na to poukazuje v moskevském Prohlášení, titovská klika »zradila marxismus- leninismus« , » pro

vádí podvratnou činnost proti socialistickému táboru a světovému komunistickému hnutí« , »vyvíjí činnost poškozující jednotu všech

mírumilovných sil a států« a »další odhalování předáků jugosláv. ských revizionistů a aktivní boj na obranu komunistického a děl nického hnutí před protileninskými myšlenkami jugoslávských re 231

vizionistů zůstává i nadále nezbytným úkolem marxisticko - lenin- . ských strana. Moskevská Deklarace a moskevské Prohlášení poukazují na to,

že v zájmu mezinárodního komunistického a dělnického hnutí musí komunistické strany rozhodně, důkladně a neochvějně bojovat

proti současnému hlavnímu nebezpečí mezinárodního komunistic kého hnutí

soudobému revizionismu

a zároveň musí rovněž

rozhodně , důkladně a neochvějně bojovat proti dogmatismu, sek tářství, proti velmocenskému šovinismu a proti buržoaznímu na cionalismu v jiných podobách. Čínští komunisté vždy vedli a bu dou nadále vést tento boj a hájit čistotu marxismu- leninismu .

Soudruzi, v zájmu společného boje proti nepříteli , revoluční věci lidu různých zemí a obrany světového míru je prvořadým úkolem komunistů všech zemí posílit jednotu všech socialistických zemí a jednotu mezinárodního komunistického hnutí. Vztahy mezi socia listickými zeměmi a vztahy mezi marxisticko-leninskými strana mi jsou založeny na marxismu -leninismu a proletářském interna

cionalismu a na normách vztahů mezi bratrskými stranami a bra trskými zeměmi stanovených v moskevské Deklaraci a moskev ském Prohlášení. Jak se praví v moskevském Prohlášení, »socia . listický tábor zajišťuje skutečnou rovnoprávnost a samostatnost

každé socialistické země« , » všechny marxisticko-leninské strany jsou nezávislé , rovnoprávné, vypracovávají svou politiku podle konkrétních podmínek svých zemí, řídíce se zásadami marxis

mu - leninismu a navzájem si pomáhají«. Přísné dodržování těchto norem znamená, že v žádném případě nelze připustit, aby se jed

na bratrská země, jedna bratrská strana vměšovala do záležitos tí druhé bratrské země a druhé bratrské strany a vnucovala své mínění druhým . I v případě, že došlo mezi bratrskými zeměmi

nebo bratrskými stranami k odlišným názorům a neshodám, je je

dině možno řídit se normami stanovenými v moskevském Prohlá šení » vypracovat společná stanoviska na základě konzultací a do hodnout společný postup v boji za společné cíle« . To jsou jedině správné zásady pro řešení vztahů mezi bratrskými zeměmi a bratr skými stranami .

Vycházejíce ze stanovisek obrany jednoty bratrských stran a

jednoty bratrských zemí, čínští komunisté nemohou nevystoupit se vší rozhodností proti porušení těchto správných zásad. Proto

projevujeme hluboký zármutek nad způsobem jednání, jež zača lo před rokem a později bylo znovu a znovu opakováno , kdy jed na strana využívá tribuny svého sjezdu k otevřenému a jedno

strannému útoku na druhou bratrskou stranu. Dávno jsme již po ukázali na to , že takové jednání může pouze prohloubit nesho 1 232

dy, poškodit jednotu a způsobit zármutek příteli a radost nepří teli. Na neštěstí váš sjezd znovu opakuje toto jednání, jež po. škozuje proletářskou internacionální jednotu a podniká otevřený a jednostranný útok na Albánskou stranu práce. ( Projevy nesou hlasu v sále . ) Nad tím musíme vyjádřit nesmírně hluboké poli tování. Upřímně doufáme, že si všichni vezmeme k srdci věc pro

letářské revoluce a společné zájmy boje proti nepříteli , že bude me dodržovat normy stanovené v moskevské Deklaraci a mos

kevském Prohlášení a správnou cestou odstraníme neshody a ob

novíme jednotu. Čínští komunisté jsou nadále ochotni vynaklá dat veškeré své síly na obranu a posílení velké jednoty socialis tického tábora a velké jednoty mezinárodního komunistického hnutí.

Soudruzi ! Pracovitý a statečný čínský lid pod vedením Komu

nistické strany Číny a jejího ústředního výboru v čele se soudru hem Mao Ce- tungem, vysoko třímaje tři rudé prapory – general ní linii socialistické výstavby , velký skok vpřed a lidovou komu nu – dosáhl velkých úspěchů ve výstavbě socialismu. Nadšeně odpovídaje na výzvu X. plenárního zasedání ústředního výboru strany 8. funkčního období, náš lid nyní, nadále vysoko pozve daje tři rudé prapory , jednotně jako jeden muž bojuje za nový

vzestup národního hospodářství a za nová vítězství věci socialis tické výstavby. Generální linie zahraniční politiky, kterou důsledně provádí naše země v mezinárodních záležitostech , tkví v tom : Na zákla dě zásad proletářského internacionalismu rozvíjet vztahy přátel

ství, vzájemné pomoci a spolupráce se Sovětským svazem

a

ostatními bratrskými socialistickými zeměmi ; na základě pěti zá sad usilovat o mírové soužití se zeměmi s odlišným společen ským zřízením a bojovat proti imperialistické politice agrese a

války ; podporovat revoluční boj utlačovaného lidu a utlačovanýcn národů různých zemí proti imperialismu a kolonialismu. Lid naší

země bude nadále trvat na této generální linii zahraniční politi ky, spolu s lidem světa vést společný boj a svým podílem při spívat k vítězství věci světového míru, národní nezávislosti , de mokracie a socialismu .

Drazí soudruzil, V dlouhodobém revolučním boji a při výstav bě socialismu se lid Číny a Československa vzájemně podporo. val a navázal mezi sebou vztahy hlubokého přátelství. Jsme pře. svědčeni , že se přátelství mezi oběma našimi stranami a mezi 11 . dem obou našich zemí bude dále upevňovat a rozvíjet na zákla dě marxismu-leninismu a proletářského internacionalismu a v sou 233

ladu s revolučními zásadami stanovenými v moskevské Deklaraci a moskevském Prohlášení.

Nechť den ode dne silí bratrské přátelství obou našich zemí. Dovolte nyní, abych přečetl blahopřejný telegram ústředního vý boru Komunistické strany Číny.

Drazí soudruzil Ústřední výbor Komunistické strany Číny za sílá jménem Komunistické strany Číny a čínského lidu XII. sjezdu Komunistické strany Československa a jeho prostřednictvím Ko munistické straně Československa a československému lidu vře lé pozdravy .

Československý lid pod vedením Komunistické strany Česko slovenska dosáhl obrovských úspěchů ve výstavbě socialismu . Jsme přesvědčeni , že budete nadále dosahovat úspěchů v další výstavbě socialismu.

V boji proti imperialismu a při výstavbě socialismu se lid Číny a Československa vzájemně podporuje a jeden druhému pomá

há . V budoucnu budou čínský lid a Komunistická strana Číny stejně jako v minulosti nadále posilovat přátelství a spolupráci

mezi lidem Číny a Československa a mezi oběma stranami na základě marxismu- leninismu a proletářského internacionalismu., At žije nerozborné přátelství mezi lidem Číny a Ceskosloven ska !

At žije velká jednota socialistického tábora a velká jednota me zinárodního komunistického hnutí !

At žije marxismus-leninismus ! ( Potlesk. ) OSTREDNÍ VÝBOR KOMUNISTICKÉ STRANY ČINY

SOUDRUH FRANTIŠEK ZUPKA :

Děkuji soudruhu Wu Siu- čchuanovi za jeho projev. Chci jenom podotknout, že naše strana vždy otevřeně hovořila

o vnitropolitických a mezinárodních otázkách. Na sjezdu jsme vždy i při projednávání těchto otázek uplatňovali vnitřní demo kracii a v tom je síla naší strany. ( Potlesk , volání: » At žije KSČI« ) My nenapadáme albánský lid ani Albánskou stranu práce, ale otevřeně hovoříme na adresu předáků této strany , kteří jsou na cestě odchodu z tábora mezinárodního dělnického hnutí. Mů

žeme ujistit Komunistickou stranu Číny , že budeme vždy stát na zásadách proletářského internacionalismu, že budeme stát na zá sadách boje proti imperialismu a boje za mír. ( Potlesk. ) Vždy

budeme bojovat za jednotu mezinárodního komunistického dělnic kého a revolučního hnutí a bojovat proti těm , kteří tuto jednotu 234

narušují. ( Bouřlivý potlesk, delegáti povstávají. Volání: »At žije

KSČ!« , »At žije Sovětský svaz !« , »Ať žije družba mezi KSČ a KSSS ! « )

Soudruzi a soudružky, pokračujeme v diskusi. Slovo má sou druh Jaroslav Miska, ředitel Sdružení ostravsko-karvinských do

lů. Po něm promluví vedoucí delegace Strany slobody Michal Žákovič.

SOUDRUH JAROSLAV MISKA,

severomoravská krajská organizace KSČ Rozvoj těžby v ostravsko -karvinském revíru se v období od XI.

sjezdu do dnešního dne vyznačoval nerovnoměrností v plnění plánu. Základní příčiny této nerovnoměrnosti spočívají ve váž ných nedostatcích řízení, ministerstvem paliv a energetiky počí

naje a úseky šachet konče. Přes tyto nedostatky jsme od XI . sjezdu do XII . sjezdu strany zvýšili denní těžbu uhlí v ostravsko karvinském revíru o 10 tisíc tun. Od roku 1963 zvyšujeme těžbu denně o 4200 tun . Nepříznivý vývoj těžby v ostravsko-karvinském revíru musel však být v minulosti několikrát projednáván nej vyššími stranickými a vládními orgány. Z uložených opatření by la vcelku dobře plněna opatření krátkodobá, nebyla to však ta opatření, která měla zabezpečit dlouhodobou konsolidaci revíru . Při hodnocení plnění posledního usnesení strany a vlády ke

zlepšení situace v ostravsko- karvinském revíru musím znovu kon statovat, že jsme splnili jen převážnou většinu krátkodobých opatření.

I partneří ostravsko-karvinského revíru se vyrovnali hlavně s úkoly nejbližší doby , vážně však zaostávala realizace těch opa tření, která měla vytvořit předpoklady pro další rozvoj a konso lidaci těžby v ostravsko-karvinském revíru.

Pokládám za správné uvést, jaká pomoc byla revíru poskytnuta

ústředními orgány, co všechno bylo vykonáno od usnesení strany, a vlády z roku 1961 pro posílení preference hornické práce.

Pracovníkům v rubání se nyní vyplácí místo šesté již sedmá třída. Byly zvýšeny základní platy techniků s úsekovou působ ností. Jenom na tyto mzdové a platové úpravy vyplácíme ročně

70 miliónů korun. Kromě bezplatného výdeje pracovních oděvů zavádíme postupně na našich dolech bezplatné vydávání pracov ního prádla, ručníků a mýdla . Horníci dostávají půl litru mléka

denně ; jen v letošním roce ho bylo vydáno přes 4 milióny litrů. Podstatně vzrostl rozsah služeb poskytovaných našim pracujícím 235

v závodním stravování a podstatně vzrostla i jejich kvalita. Proti stejnému období loňského roku vzrostl maloobchodní obrat v zá vodním stravování o 35 miliónů korun .

Na úseku přípravných prací jsme zabezpečili podstatné zvýšení ražby a proti loňskému roku jsme vyrazili o 48 kilometrů chodeb navíc. Podstatně vzrostla kombajnová těžba. 23. listopadu byla poprvé překročena hranice 40 000 tun denní těžby kombajny. Po dil kombajnů na celkové těžbě z rubání činí od počátku roku 42 procent ; loni to bylo jen 29 procent. Při rozšiřování zkušeností předních kombajnových kolektivů na

rážíme však na nedostatečnou kapacitu strojírenské základny, která, ač je řešena ještě dalším vládním usnesením, stále nestačí krýt potřeby ostravsko- karvinského revíru. Přes četná opatření nedokázali jsme v letošním roce zajistit splnění plánu těžby. Od začátku roku až do července jsme státní

plán nejen plnili, ale i překračovali – pomocí plánovaných i ne plánovaných směn v nedělích - ve všech rozhodujících ukazate

lích. V té době jsme vyhlásili závazek, že dáme 100 000 tun nad plán. Přecenili jsme své síly. V letních měsících značně poklesla úroveň organizátorské práce, na některých šachtách došlo k se beuspokojení. Pracujícím nebyly vždy vytvářeny příznivé podmín

ky pro plnění úkolů, poklesl důlní výkon i produktivita práce. Přes 40 procent pracovišť neplnilo plán těžby. Na druhé straně chci vysoko vyzvednout, že naši havíři , tech

nici a přechodní pracovníci prokázali velikou obětavost při neděl ních těžbách. Bez těchto směn by nebyl plán prvního pololetí splněn a celkový výsledek by byl horší. Proti minulým letům je zde ten rozdíl , že dříve celou nedělní těžbu dostala republika na víc, v nadplánu, letos však máme neděle v plánu. V roce 1963

nechceme o nedělích těžit a zakrývat tak nedostatky , které dělá

me ve všední dny, a také chceme též zabezpečit našim horní kům odpočinek. Nedělními směnami byla odčerpána značná část času, který měl být věnován na údržbu jam. Technický stav těž ních jam se v průběhu letošního roku , a zejména v letošním období značně zhoršil. Přesto, že v druhém pololetí neplníme plán těžby, podařilo se nám v tomto roce podstatně zlepšit hospodár

ské výsledky a do konce října jsme dosáhli snížení plánované ztráty o 16 miliónů Kčs, přičemž náklady na výrobu v ostravsko karvinském revíru byly sníženy na 98,5 % .

K nejzávažnějším problémům v revíru však patří neplnění úko lů na úseku investiční výstavby . Prakticky žádná z akcí uvede ných v harmonogramu není plněna ke stanovenému termínu . Tak

například nebudou v termínu uvedeny do provozu těžební kapa 236

city na dolech Šverma a Jeremenko a úpravny uhlí na dolech Hlubina, Jeremenko a Suchá -Stonava. Výstavba úpraven si vůbec zaslouží zvláštní pozornost z hlediska zajištění kvalitního uhlí vhodného pro koksování . Strojírenské podniky v některých pří. padech nedodaly pro nové úpravny ani náhradní díly - vůbec velmi špatně zásobují nově vybudovaná prádla . Jsme tak nuceni vyrábět náhradní díly pro prádla neefektivně v podnikových díl nách, což značně ztěžuje i provádění preventivních oprav.

Neuspokojivý stav na nových úpravnách způsobil od roku 1959 do roku 1961 našemu hospodářství 127 miliónů Kčs ztrát. Skutečné ztráty jsou ještě větší, především proto, že hutní pod niky dostaly méně kvalitní koks i uhlí a nebyly splněny ani zahra niční dodávky. Je ironií, že nás penalizují za špatnou jakost pra

ného uhlí právě ty podniky ministerstva hutí a rudných dolů, kte ré nám dodávají nekvalitní prádla . Jak je třeba s ostravským uhlím hospodařit, ukazuje další po

třeba investiční výstavby například v Příborské oblasti. Podle zpracované studie by měly být vzhledem k potřebám národního hospodářství vybudovány doly s denní těžební kapacitou 30 000

tun. Tuto výstavbu je nutno důsledně prověřit, neboť studie uka zuje potřebu investičních prostředků ve výši asi 18 miliard ko run do roku 1980 a počet zaměstnanců asi 45 000. Úkoly kladené na revír v příštím roce jsou stále velmi náročné. Proti očekávané

skutečnosti

v

letošním

roce

vzrostla

těžba

0 1 200 000 tun. Pro zajištění úkolů v roce 1963 děláme řadu opa tření. Chceme udržet vyšší objem při ražení přípravných chodeb. K tomu využijeme zkušeností předních razičských kolektivů, kte ré dosáhly rekordních postupů v ražení důlních děl. Takových ko

lektivů máme 10. Dobré kolektivy máme u VOKD, hlubičů jam a razičů překopů. Podle doporučení sovětských expertů zaměřu jeme hlavní pozornost na koncentraci porubů a příprav. Půjde zejména o podstatné zvýšení postupu u porubné fronty příprave

ných předků , které umožní při stejné výši těžby snížit počet pra covišť.

Koncentrace pracovišť a soustředění kvalifikovaných sil je také nutné proto, že dnešní kvalifikační složení pracovníků v ostrav sko-karvinském revíru je naprosto nedostatečné. Z 55 tisíc hor níků je pouze 6 tisíc vyučených v oboru , asi 20 tisíc jich pracuje v hornictví déle než 5 let. I techniků je na našich dolech velmi málo. Od roku 1957 dodnes přibylo , na dolech OKR více než 17

tisíc důlních dělníků , avšak pouze 440 techniků . Na jednoho technika připadá na dolech v OKR téměř 14 dělníků, což je vy soko nad průměr ostatních uhelných revírů. To je také jeden z dů 237

vodů, proč s velkými obtížemi řešíme technickou problematiku těžby ostravsko-karvinského revíru. Přesto směrná čísla pro při

jímání do prvních ročníků Vysoké školy báňské v Ostravě neod povídají potřebám našeho revíru, a navíc ještě – někteří absol venti této školy musí odejít do hornických podniků v jiných reví rech. Totéž platí pro průmyslovou horní školu v Ostravě. Plnění těžebních úkolů nesmí být v rozporu s bezpečností při

práci. O tom hovoří dokument strany a vlády, který byl přijat po havárii na dolech Dukla a Čs. armády. Pro zvýšení bezpečnosti na dolech je ročně vynakládáno přes 60 miliónů korun. Z této částky bylo mimo jiné pořízeno 50 km vysokotlakých hadic pro zavlažování, 60 tisíc sebezáchranných přístrojů a 5 tisíc inter perametrů. Díky této soustavné péči se vytvářejí předpoklady pro další zlepšení situace ve větrání, snižování prašnosti, úrazovos ti, a tím pro celkové zlepšení hygieny a kultury hornické práce. Se současným stavem nejsme spokojeni . Přestože došlo k urči tému snížení úrazovosti , musíme velmi přísně a nekompromisně

řešit každé sebemenší narušení bezpečnostních předpisů. Při jednání okresní konference strany v Karviné vyhlásily

jednotlivé důlní podniky závazek, že budou na počest XII. sjezdu strany těžit kombajny 40 000 tun uhlí denně. Současně vyzvaly

dolnoostravské oblasti k zajištění 5000 tun uhlí denní těžby po mocí strojů. Tato výzva byla přijata a stala se programem tech nického rozvoje pro rok 1963, v němž chceme v celém revíru těžit více než 45 000 tun uhlí denně pomocí strojů. Usilujeme o to

proto, že chceme zbavovat havíře dřiny , zvyšovat produktivitu,

kulturu a bezpečnost hornické práce. Jsme přesvědčení, že toto naše odhodlání najde odezvu i u našich dodavatelů strojírenského zařízení, abychom mohli tento náročný úkol splnit. Dalším naším úkolem je zlikvidovat do konce roku 1965 nej těžší práci v hornictví, to je sbíjení uhlí v rubání. Jednou z vel kých rezerv zvýšení těžby uhlí v ostravsko- karvínském revíru

je snížení počtu porubů neplnících plán. Úkol vytyčený krajským

výborem strany v Ostravě – aby 80 % porubů plnilo plán a 95 % pracujících plnilo své normy , není dosud splněn. Musíme se za měřit zejména na poruby nedosahující jednometrového postupu

porubní fronty a na poruby neplnící plán. Uvedu příklad . 30. lis topadu letošního roku nesplnilo svůj plán těžby 108 rubání, a přes to revír splnil denní plán těžby díky překročení úkolů v ostat ních porubech. To znamená , že máme dosud hodně rezerv jak

v porubech, které neplní plán, tak i v jejich koncentraci. Od do pravy budeme potřebovat , aby nás nebrzdila . Přejeme dopravě, aby všechny vlaky jezdily tak přesně , jako jely vlaky z Ostravy 238

na sjezd. Přijeli jsme o dvě minuty dříve. Když to bude tak jezdit, bude dobře . Potlesk . )

Hlavním úkolem techniků, od ředitele sdružení až po revír níky , bude vyvinout nutné úsilí pro to, aby naši havíři mohli spl

nit ve všech porubech své plány. Daleko energičtěji než dosud budeme prosazovat kázeň a disciplínu a řídit se výzvou před nich pracovníků našeho národního hospodářství

o vytvoření

socialistického poměru k práci.

Při rozvoji péče o pracující jsme věnovali příliš mnoho času přesvědčování bulačů a jim podobných a zapomínali jsme na naše poctivé kádrové a přechodné pracovníky. Chceme věnovat před

nostní péči těmto našim svědomitým a poctivým pracovníkům, kteří jsou oporou těžby v revíru. Takto chceme pochopit poučku, že rozhodujícím činitelem řízení je soustavná péče o pracující. Od těch nejlepších pracovníků budeme vycházet, k nim se vracet, budeme nejen lidi řídit, ale též se od nich více učit. Toto poznání se prosazuje ve vědomí našich ředitelů a všech hospodářských

pracovníků . Vždyť v minulosti bylo naprosto přesvědčivě proká záno , že havíři stojí na svých místech , že chtějí plnit plán. Celé umění plnit státní plán spočívá v tom, jak dovedeme zajistit do statek porubních front a všechny ostatní podmínky , které havíř nutně potřebuje ke své práci . Předpoklady ke konsolidaci revíru

budeme vytvářet v roce 1963 , a to na úseku stabilizace pracov nich sil .

Chceme skoncovat i se stavem, kdy absolventi hornických uči lišť nestačili krýt ani přirozené úbytky ve stavech pracovních sil. Práce horníka se bude stále více stávat prací strojníka . Nebu

deme proto učně školit jenom jednomu univerzálnímu oboru horník pro dobývání uhlí - ale specializovaným oborům : stroj-. ník dobývacích a razicích strojů, důlní elektromontér, zámečník a podobně. Jsem přesvědčen, že dojde ke kvalitativnímu zvratu i v náboru chlapců do hornictví a že právě ti nejlepší žáci na ško budou právem hrdi lách a s nimi i jejich rodiče a učitelé na to, že si zvolí za své budoucí povolání hornictví. úkoly uložené našemu revíru jsou V závěru chci zdůraznit veliké, avšak splnitelné, i když s krajním vypětím sil . Uděláme všechno , aby slova výzvy Za socialistický poměr k práci, za děl nickou čest byla naplněna skutky havířů ostravsko-karvínského -

revíru . ( Potlesk . )

Chtěl bych se ještě vyjádřit k vystoupení zástupce Komunistic ké strany Číny. Jak jsem rozuměl , pokládá za nespravedlivé, že my tady na sjezdu kritizujeme vedoucí pracovníky Albánské strany práce. Proč však soudruh nekritizoval albánské vedoucí 239

ladu s revolučními zásadami stanovenými v moskevské Deklaraci a moskevském Prohlášení.

Nechť den ode dne sílí bratrské přátelství obou našich zemí. Dovolte nyní, abych přečetl blahopřejný telegram ústředního vý. boru Komunistické strany Číny. Drazí soudruzi ! Ústřední výbor Komunistické strany Číny za sílá jménem Komunistické strany Číny a čínského lidu XII. sjezdu

Komunistické strany Československa a jeho prostřednictvím Ko munistické straně Československa a československému lidu vře lé pozdravy .

Československý lid pod vedením Komunistické strany. Česko slovenska dosáhl obrovských úspěchů ve výstavbě socialismu . Jsme přesvědčeni , že budete nadále dosahovat úspěchů v další výstavbě socialismu .

V boji proti imperialismu a při výstavbě socialismu se lid Číny a Československa vzájemně podporuje a jeden druhému pomá

há . V budoucnu budou čínský lid a Komunistická strana Číny stejně jako v minulosti nadále posilovat přátelství a spolupráci mezi lidem Číny a Československa a mezi oběma stranami na základě marxismu- leninismu a proletářského internacionalismu.

Ať žije nerozborné přátelství mezi lidem Číny a Českosloven ska !

At žije velká jednota socialistického tábora a velká jednota me zinárodního komunistického hnutí ! At žije marxismus - leninismus ! ( Potlesk . ) ÚSTREDNÍ VÝBOR KOMUNISTICKÉ STRANY ČINY

SOUDRUH FRANTISEK ZUPKA :

Děkuji soudruhu Wu Siu - čchuanovi za jeho projev . Chci jenom podotknout, že naše strana vždy otevřeně hovořila o vnitropolitických a mezinárodních otázkách. Na sjezdu jsme

vždy i při projednávání těchto otázek uplatňovali vnitřní demo kracii a v tom je síla naší strany. ( Potlesk, volání: »At žije KSČI« } My nenapadáme albánský lid ani Albánskou stranu práce, ale otevřeně hovoříme na adresu předáků této strany, kteří jsou na cestě odchodu z tábora mezinárodního dělnického hnutí. Mů

žeme ujistit Komunistickou stranu Číny, že budeme vždy stát na zásadách proletářského internacionalismu, že budeme stát na zá. sadách boje proti imperialismu a boje za mír. ( Potlesk. ) Vždy budeme bojovat za jednotu mezinárodního komunistického dělnic kého a revolučního hnutí a bojovat proti těm, kteří tuto jednotu 234

narušují. (Bouřlivý potlesk, delegáti povstávají. Volání: »At žije KSČ!« , »At žije Sovětský svaz! « , »Ať žije družba mezi KSČ a KSSS !« )

Soudruzi a soudružky, pokračujeme v diskusi. Slovo má sou druh Jaroslav Miska, ředitel Sdružení ostravsko-karvinských do 18. Po něm promluví vedoucí delegace Strany slobody Michal Žákovič .

SOUDRUH JAROSLAV MISKA, severomoravská krajská organizace KSČ Rozvoj těžby v ostravsko -karvinském revíru se v období od XI.

sjezdu do dnešního dne vyznačoval nerovnoměrností v plnění plánu. Základní příčiny této nerovnoměrnosti spočívají ve váž ných nedostatcích řízení, ministerstvem paliv a energetiky počí naje a úseky šachet konče. Přes tyto nedostatky jsme od XI.

sjezdu do XII . sjezdu strany zvýšili denní těžbu uhlí v ostravsko karvinském revíru o 10 tisíc tun. Od roku 1963 zvyšujeme těžbu denně o 4200 tun . Nepříznivý vývoj těžby v ostravsko-karvinském

revíru musel však být v minulosti několikrát projednáván nej vyššími stranickými a vládními orgány. Z uložených opatření by la vcelku dobře plněna opatření krátkodobá, nebyla to však ta

opatření, která měla zabezpečit dlouhodobou konsolidaci revíru . Při hodnocení plnění posledního usnesení strany a vlády ke zlepšení situace v ostravsko -karvinském revíru musím znovu kon statovat, že jsme splnili jen převážnou většinu krátkodobých opatření. I partneři ostravsko-karvinského revíru se vyrovnali hlavně s úkoly nejbližší doby, vážně však zaostávala realizace těch opa.

tření, která měla vytvořit předpoklady pro další rozvoj a konso lidaci těžby v ostravsko-karvinském revíru. Pokládám za správné uvést, jaká pomoc byla revíru poskytnuta ústředními orgány, co všechno bylo vykonáno od usnesení strany,

a vlády z roku 1961 pro posílení preference hornické práce. Pracovníkům v rubání se nyní vyplácí místo šesté již sedmá třída. Byly zvýšeny základní platy techniků s úsekovou působ ností. Jenom na tyto mzdové a platové úpravy vyplácíme ročně 70 miliónů korun . Kromě bezplatného výdeje pracovních oděvů

zavádíme postupně na našich dolech bezplatné vydávání pracov ního prádla, ručníků a mýdla. Horníci dostávají půl litru mléka denně ; jen v letošním roce ho bylo vydáno přes 4 milióny litrů. Podstatně vzrostl rozsah služeb poskytovaných našim pracujícím 235

v závodním stravování a podstatně vzrostla i jejich kvalita. Proti stejnému období loňského roku vzrostl maloobchodní obrat v zá vodním stravování o 35 miliónů korun.

Na úseku přípravných prací jsme zabezpečili podstatné zvýšení

ražby a proti loňskému roku jsme vyrazili o 48 kilometrů chodeb navíc. Podstatně vzrostla kombajnová těžba, 23. listopadu byla poprvé překročena hranice 40 000 tun denní těžby kombajny. Po

díl kombajnů na celkové těžbě z rubání činí od počátku roku 42 procent; loni to bylo jen 29 procent. Při rozšiřování zkušeností předních kombajnových kolektivů na rážíme však na nedostatečnou kapacitu strojírenské základny,

která, ač je řešena ještě dalším vládním usnesením, stále nestačí krýt potřeby ostravsko - karvinského revíru. Přes četná opatření nedokázali jsme v letošním roce zajistit

splnění plánu těžby. Od začátku roku až do července jsme státní plán nejen plnili , ale i překračovali pomocí plánovaných i ne plánovaných směn v nedělích - ve všech rozhodujících ukazate lích. V té době jsme vyhlásili závazek, že dáme 100 000 tun nad plán. Přecenili jsme své síly. V letních měsících značně poklesla úroveň organizátorské práce, na některých šachtách došlo k se

beuspokojení. Pracujícím nebyly vždy vytvářeny příznivé podmín ky pro plnění úkolů, poklesl důlní výkon i produktivita práce.

Přes 40 procent pracovišť neplnilo plán těžby. Na druhé straně chci vysoko vyzvednout, že naši havíři , tech

nici a přechodní pracovníci prokázali velikou obětavost při neděl ních těžbách . Bez těchto směn by nebyl plán prvního pololetí

splněn a celkový výsledek by byl horší. Proti minulým letům je zde ten rozdíl, že dříve celou nedělní těžbu dostala republika na víc, v nadplánu, letos však máme neděle v plánu. V roce 1963 nechceme o nedělích těžit a zakrývat tak nedostatky , které dělá me ve všední dny, a také chceme též zabezpečit našim horni kům odpočinek . Nedělními směnami byla odčerpána značná část času, který měl být věnován na údržbu jam. Technický stav těž ních jam se v průběhu letošního roku , a zejména v letošním období značně zhoršil. Přesto , že v druhém pololetí neplníme plán

těžby, podařilo se nám v tomto roce podstatně zlepšit hospodár ské výsledky a do konce října jsme dosáhli snížení plánované ztráty o 16 miliónů Kčs, přičemž náklady na výrobu v ostravsko karvinském revíru byly sníženy na 98,5 % . K nejzávažnějším problémům v revíru však patří neplnění úko 18 na úseku investiční výstavby. Prakticky žádná z akcí uvede

ných v harmonogramu není plněna ke stanovenému termínu. Tak

například nebudou v termínu uvedeny do provozu těžební kapa 236

city na dolech Sverma a Jeremenko a úpravny uhlí na dolech Hlubina, Jeremenko a Suchá - Stonava. Výstavba úpraven si vůbec zaslouží zvláštní pozornost z hlediska zajištění kvalitního uhlí vhodného pro ' koksování. Strojírenské podniky v některých pří. padech nedodaly pro nové úpravny ani náhradní díly – vůbec velmi špatně zásobují nově vybudovaná prádla . Jsme tak nuceni

vyrábět náhradní díly pro prádla neefektivně v podnikových díl nách , což značně ztěžuje i provádění preventivních oprav. Neuspokojivý stav na nových úpravnách způsobil od roku

1959 do roku 1961 našemu hospodářství 127 miliónů Kčs ztrát. Skutečné ztráty jsou ještě větší, především proto, že hutní pod. niky dostaly méně kvalitní koks i uhlí a nebyly splněny ani zahra niční dodávky . Je ironil, že nás penalizují za špatnou jakost pra ného uhlí právě ty podniky ministerstva hutí a rudných dolů , kte ré nám dodávají nekvalitní prádla . Jak je třeba s ostravským uhlím hospodařit , ukazuje další po třeba investiční výstavby například v Příborské oblasti . Podle

zpracované studie by měly být vzhledem k potřebám národního hospodářství vybudovány doly s denní těžební kapacitou 30 000 tun. Tuto výstavbu je nutno důsledně prověřit, neboť studie uka. zuje potřebu investičních prostředků ve výši asi 18 miliard ko run do roku 1980 a počet zaměstnanců asi 45 000.

Úkoly kladené na revír v příštím roce jsou stále velmi náročné. Proti očekávané skutečnosti v letošním roce vzrostla těžba 0 1 200 000 tun. Pro zajištění úkolů v roce 1963 děláme řadu opa

tření. Chceme udržet vyšší objem při ražení přípravných chodeb. K tomu využijeme zkušeností předních razičských kolektivů, kte

ré dosáhly rekordních postupů v ražení důlních děl. Takových ko lektivů máme 10. Dobré kolektivy máme u VOKD, hlubičů jam a razičů překopů. Podle doporučení sovětských expertů zaměřu jeme hlavní pozornost na koncentraci porubů a příprav. Půjde zejména o podstatné zvýšení postupu u porubné fronty příprav ných předků, které umožní při stejné výši těžby snížit počet pra covišť.

Koncentrace pracovišt a soustředění kvalifikovaných sil je také nutné proto, že dnešní kvalifikační složení pracovníků v ostrav sko - karvinském revíru je naprosto nedostatečné. Z 55 tisíc hor níků je pouze 6 tisíc vyučených v oboru, asi 20 tisíc jich pracuje v hornictví déle než 5 let. I techniků je na našich dolech velmi málo. Od roku 1957 dodnes přibylo . na dolech OKR více než 17 tisíc důlních dělníků , avšak pouze 440 techniků . Na jednoho technika připadá na dolech v OKR téměř 14 dělníků, což je vy soko nad průměr ostatních uhelných revírů. To je také jeden z dů. 237

vodů, proč s velkými obtížemi řešíme technickou problematiku těžby ostravsko- karvinského revíru. Přesto směrná čísla pro při

jímání do prvních ročníků Vysoké školy báňské v Ostravě neod povídají potřebám našeho revíru, a navíc ještě – někteří absol venti této školy musí odejít do hornických podniků v jiných reví rech. Totéž platí pro průmyslovou horní školu v Ostravě. Plnění těžebních úkolů nesmí být v rozporu s bezpečností při

práci. O tom hovoří dokument strany a vlády, který byl přijat po havárii na dolech Dukla a Čs. armády. Pro zvýšení bezpečnosti na dolech je ročně vynakládáno přes 60 miliónů korun . Z této částky bylo mimo jiné pořízeno 50 km vysokotlakých hadic pro zavlažování, 60 tisíc sebezáchranných přístrojů a 5 tisíc inter perametrů . Díky této soustavné péči se vytvářejí předpoklady pro

další zlepšení situace ve větrání, snižování prašnosti, úrazovos ti, a tím pro celkové zlepšení hygieny a kultury hornické práce. Se současným stavem nejsme spokojeni . Přestože došlo k urči tému snížení úrazovosti, musíme velmi přísně a nekompromisně řešit každé sebemenší narušení bezpečnostních předpisů.

Při jednání okresní konference strany v Karviné vyhlásily jednotlivé důlní podniky závazek, že budou na počest XII . sjezdu strany těžit kombajny 40 000 tun uhlí denně. Současně vyzvaly

dolnoostravské oblasti k zajištění 5000 tun uhlí denní těžby po mocí strojů. Tato výzva byla přijata a stala se programem tech nického rozvoje pro rok 1963, v němž chceme v celém revíru

těžit více než 45 000 tun uhlí denně pomocí strojů. Usilujeme o to proto , že chceme zbavovat havíře dřiny, zvyšovat produktivitu , kulturu a bezpečnost hornické práce. Jsme přesvědčeni, že toto

naše odhodlání najde odezvu i u našich dodavatelů strojírenského zařízení, abychom mohli tento náročný úkol splnit.

Dalším naším úkolem je zlikvidovat do konce roku 1965 nej těžší práci v hornictví, to je sbíjení uhlí v rubání. Jednou z vel kých rezerv zvýšení těžby uhlí v ostravsko - karvínském revíru

je snížení počtu porubů neplnících plán. Úkol vytyčený krajským výborem strany v Ostravě - aby 80 % porubů plnilo plán a 95 % pracujících plnilo své normy , není dosud splněn. Musíme se za . měřit zejména na poruby nedosahující jednometrového postupu

porubní fronty a na poruby neplnící plán. Uvedu příklad. 30. lis topadu letošního roku nesplnilo svůj plán těžby 108 rubání, a přes to revír splnil denní plán těžby díky překročení úkolů v ostat ních porubech. To znamená , že máme dosud hodně rezerv jak

v porubech , které neplní plán, tak i v jejich koncentraci. Od do pravy budeme potřebovat , aby nás nebrzdila . Přejeme dopravě, aby všechny vlaky jezdily tak přesně, jako jely vlaky z Ostravy 1

238

1

na sjezd. Přijeli jsme o dvě minuty dříve. Když to bude tak jezdit, bude dobře . ( Potlesk. )

Hlavním úkolem techniků, od ředitele sdružení až po revír

níky, bude vyvinout nutné úsilí pro to, aby naši havíři mohli spl nit ve všech porubech své plány. Daleko energičtěji než dosud budeme prosazovat kázeň a disciplinu a řídit se výzvou před

ních pracovníků našeho národního hospodářství

o vytvoření

socialistického poměru k práci . Při rozvoji péče o pracující jsme věnovali příliš mnoho času přesvědčování bulačů a jim podobných a zapomínali jsme na naše poctivé kádrové a přechodné pracovníky. Chceme věnovat před

nostní péči těmto našim svědomitým a poctivým pracovníkům, kteří jsou oporou těžby v revíru. Takto chceme pochopit poučku, že rozhodujícím činitelem řízení je soustavná péče o pracující.

Od těch nejlepších pracovníků budeme vycházet, k nim se vracet, budeme nejen lidi řídit, ale též se od nich více učit. Toto poznání se prosazuje ve vědomí našich ředitelů a všech hospodářských

pracovníků. Vždyť v minulosti bylo naprosto přesvědčivě proká záno , že havíři stojí na svých místech, že chtějí plnit plán. Celé umění plnit státní plán spočívá v tom, jak dovedeme zajistit do statek porubních front a všechny ostatní podmínky , které havíř nutně potřebuje ke své práci. Předpoklady ke konsolidaci revíru budeme vytvářet v roce 1963 , a to na úseku stabilizace pracov ních sil. Chceme skoncovat i se stavem, kdy absolventi hornických uči

lišť nestačili krýt ani přirozené úbytky ve stavech pracovních sil. Práce horníka se bude stále více stávat prací strojníka. Nebu

deme proto učně školit jenom jednomu , univerzálnímu oboru horník pro dobývání uhlí - ale specializovaným oborům : stroj.. ník dobývacích a razicích strojů , důlní elektromontér, zámečník a podobně. Jsem přesvědčen, že dojde ke kvalitativnímu zvratu i v náboru chlapců do hornictví a že právě ti nejlepší žáci na ško

a s nimi i jejich rodiče a učitelé - budou právem hrdi na to, že si zvolí za své budoucí povolání hornictví. V závěru chci zdůraznit úkoly uložené našemu revíru jsou lách

veliké, avšak splnitelné, i když s krajním vypětím sil. Uděláme všechno, aby slova výzvy Za socialistický poměr k práci, za děl

nickou čest byla naplněna skutky havířů ostravsko-karvínského revíru. ( Potlesk. ) Chtěl bych se ještě vyjádřit k vystoupení zástupce Komunistic

ké strany Číny. Jak jsem rozuměl , pokládá za nespravedlivé, že my tady na sjezdu kritizujeme vedoucí pracovníky Albánské strany práce. Proč však soudruh nekritizoval albánské vedoucí 239

ladu s revolučními zásadami stanovenými v moskevské Deklaraci a moskevském Prohlášení.

Nechť den ode dne silí bratrské přátelství obou našich zemí. Dovolte nyní, abych přečetl blahopřejný telegram ústředního vý boru Komunistické strany Číny. Drazí soudruzil Ústřední výbor Komunistické strany Číny za sílá jménem Komunistické strany Číny a čínského lidu XII . sjezdu

Komunistické strany Československa a jeho prostřednictvím Ko munistické straně Československa a československému lidu vře lé pozdravy .

Československý lid pod vedením Komunistické strany Česko slovenska dosáhl obrovských úspěchů ve výstavbě socialismu. Jsme přesvědčeni , že budete nadále dosahovat úspěchů v další výstavbě socialismu .

V boji proti imperialismu a při výstavbě socialismu se lid Číny a Československa . vzájemně podporuje a jeden druhému pomá há . V budoucnu budou čínský lid a Komunistická strana Číny stejně jako v minulosti nadále posilovat přátelství a spolupráci mezi lidem Číny a Československa a mezi oběma stranami na základě marxismu- leninismu a proletářského internacionalismu. ,

At žije nerozborné přátelství mezi lidem Číny a Českosloven ska !

Ať žije velká jednota socialistického tábora a velká jednota me zinárodního komunistického hnutí !

Ať žije marxismus- leninismus ! ( Potlesk. ) ÚSTŘEDNÍ VÝBOR KOMUNISTICKÉ STRANY CÍNY

SOUDRUH FRANTIŠEK ZUPKA :

Děkuji soudruhu Wu Siu- čchuanovi za jeho projev.

Chci jenom podotknout, že naše strana vždy otevřeně hovořila o vnitropolitických a mezinárodních otázkách. Na sjezdu jsme vždy i při projednávání těchto otázek uplatňovali vnitřní demo kracii a v tom je síla naší strany. ( Potlesk, volání: » At žije KSČI« ) My nenapadáme albánský lid ani Albánskou stranu práce, ale otevřeně hovoříme na adresu předáků této strany , kteří jsou na cestě odchodu z tábora mezinárodního dělnického hnutí. Mů žeme ujistit Komunistickou stranu Číny, že budeme vždy stát na zásadách proletářského internacionalismu, že budeme stát na zá sadách boje proti imperialismu a boje za mír. ( Potlesk. ) Vždy budeme bojovat za jednotu mezinárodního komunistického dělnic kého a revolučního hnutí a bojovat proti těm, kteří tuto jednotu 234

narušují. ( Bouřlivý potlesk, delegáti povstávají. Volání: »At žije KSČ!«, »At žije Sovětský svaz!«, » Ať žije družba mezi KSČ a KSSS ! )

Soudruzi a soudružky, pokračujeme v diskusi. Slovo má sou druh Jaroslav Miska, ředitel Sdružení ostravsko-karvinských do

lů. Po něm promluví vedoucí delegace Strany slobody Michal Žákovič.

SOUDRUH JAROSLAV MISKA, severomoravská krajská organizace KSČ Rozvoj těžby v ostravsko- karvinském revíru se v období od XI.

sjezdu do dnešního dne vyznačoval nerovnoměrností v plnění plánu. Základní příčiny této nerovnoměrnosti spočívají ve váž ných nedostatcích řízení, ministerstvem paliv a energetiky počí

naje a úseky šachet konče. Přes tyto nedostatky jsme od XI. sjezdu do XII. sjezdu strany zvýšili denní těžbu uhlí v ostravsko karvinském revíru o 10 tisíc tun. Od roku 1963 zvyšujeme těžbu

denně o 4200 tun. Nepříznivý vývoj těžby v ostravsko-karvinském

revíru musel však být v minulosti několikrát projednáván nej vyššími stranickými a vládními orgány. Z uložených opatření by la vcelku dobře plněna opatření krátkodobá, nebyla to však ta opatření, která měla zabezpečit dlouhodobou konsolidaci revíru. Při hodnocení plnění posledního usnesení strany a vlády ke zlepšení situace v ostravsko- karvinském revíru musím znovu kon statovat, že jsme splnili jen převážnou většinu krátkodobých opatření.

I partneři ostravsko-karvinského revíru se vyrovnali hlavně s úkoly nejbližší doby , vážně však zaostávala realizace těch opa. tření, která měla vytvořit předpoklady pro další rozvoj a konso lidaci těžby v ostravsko - karvinském revíru.

Pokládám za správné uvést, jaká pomoc byla revíru poskytnuta ústředními orgány, co všechno bylo vykonáno od usnesení strany, a vlády z roku 1961 pro posílení preference hornické práce. Pracovníkům v rubání se nyní vyplácí místo šesté již sedmá třída. Byly zvýšeny základní platy techniků s úsekovou působ

ností. Jenom na tyto mzdové a platové úpravy vyplácíme ročně 70 miliónů korun. Kromě bezplatného výdeje pracovních oděvů zavádíme postupně na našich dolech bezplatné vydávání pracov

ního prádla, ručníků a mýdla. Horníci dostávají půl litru mléka denně ; jen v letošním roce ho bylo vydáno přes 4 milióny litrů. Podstatně vzrostl rozsah služeb poskytovaných našim pracujícím 235

v závodním stravování a podstatně vzrostla i jejich kvalita. Proti stejnému období loňského roku vzrostl maloobchodní obrat v zá vodním stravování o 35 miliónů korun.

Na úseku přípravných prací jsme zabezpečili podstatné zvýšení

ražby a proti loňskému roku jsme vyrazili o 48 kilometrů chodeb navíc. Podstatně vzrostla kombajnová těžba. 23. listopadu byla poprvé překročena hranice 40 000 tun denní těžby kombajny . Po dil kombajnů na celkové těžbě z rubání činí od počátku roku 42 procent ; loni to bylo jen 29 procent.

Při rozšiřování zkušeností předních kombajnových kolektivů na rážíme však na nedostatečnou kapacitu strojírenské základny,

která, ač je řešena ještě dalším vládním usnesením, stále nestačí krýt potřeby ostravsko - karvinského revíru. Přes četná opatření nedokázali jsme v letošním roce zajistit splnění plánu těžby. Od začátku roku až do července jsme státní

plán nejen plnili, ale i překračovali — pomocí plánovaných i ne plánovaných směn v nedělích - ve všech rozhodujících ukazate lích. V té době jsme vyhlásili závazek, že dáme 100 000 tun nad plán. Přecenili jsme své síly. V letních měsících značně poklesla úroveň organizátorské práce, na některých šachtách došlo k se

beuspokojení. Pracujícím nebyly vždy vytvářeny příznivé podmín ky pro plnění úkolů, poklesl důlní výkon i produktivita práce. Přes 40 procent pracovišť neplnilo plán těžby. Na druhé straně chci vysoko vyzvednout, že naši' havíři , tech

nici a přechodní pracovníci prokázali velikou obětavost při neděl ních těžbách. Bez těchto směn by nebyl plán prvního pololetí splněn a celkový výsledek by byl horší. Proti minulým letům je zde ten rozdíl , že dříve celou nedělní těžbu dostala republika na víc, v nadplánu, letos však máme neděle v plánu. V roce 1963 nechceme o nedělích těžit a zakrývat tak nedostatky , které dělá me ve všední dny, a také chceme též zabezpečit našim horní

kům odpočinek. Nedělními směnami byla odčerpána značná část času, který měl být věnován na údržbu jam . Technický stav těž ních jam se v průběhu letošního roku , a zejména v letošním období značně zhoršil. Přesto, že v druhém pololetí neplníme plán

těžby, podařilo se nám v tomto roce podstatně zlepšit hospodář ské výsledky a do konce října jsme dosáhli snížení plánované ztráty o 16 miliónů Kčs, přičemž náklady na výrobu v ostravsko

karvinském revíru byly sníženy na 98,5 % . K nejzávažnějším problémům v revíru však patří neplnění úko 10 na úseku investiční výstavby . Prakticky žádná z akcí uvede ných v harmonogramu není plněna ke stanovenému termínu. Tak

například nebudou v termínu uvedeny do provozu těžební kapa 236

city na dolech Sverma a Jeremenko a úpravny uhlí na dolech Hlubina, Jeremenko a Suchá - Stonava. Výstavba úpraven si vůbec zaslouží zvláštní pozornost z hlediska zajištění kvalitního uhlí vhodného pro koksování. Strojírenské podniky v některých pří.

padech nedodaly pro nové úpravny ani náhradní díly – vůbec velmi špatně zásobují nově vybudovaná prádla . Jsme tak nuceni

vyrábět náhradní díly pro prádla neefektivně v podnikových díl nách, což značně ztěžuje i provádění preventivních oprav. Neuspokojivý stav na nových úpravnách způsobil od roku

1959 do roku 1961 našemu hospodářství 127 miliónů Kčs ztrát. Skutečné ztráty jsou ještě větší, především proto, že hutní pod. niky dostaly méně kvalitní koks i uhlí a nebyly splněny ani zahra niční dodávky. Je ironií, že nás penalizují za špatnou jakost pra ného uhlí právě ty podniky ministerstva hutí a rudných dolů , kte ré nám dodávají nekvalitní prádla.

Jak je třeba s ostravským uhlím hospodařit, ukazuje další po třeba investiční výstavby například v Příborské oblasti . Podle

zpracované studie by měly být vzhledem k potřebám národního

hospodářství vybudovány doly s denní těžební kapacitou 30 000 tun. Tuto výstavbu je nutno důsledně prověřit, neboť studie uka zuje potřebu investičních prostředků ve výši asi 18 miliard ko run do roku 1980 a počet zaměstnanců asi 45 000. Úkoly kladené na revír v příštím roce jsou stále velmi náročné.

Proti očekávané skutečnosti v letošním roce vzrostla těžba 0 1 200 000 tun. Pro zajištění úkolů v roce 1963 děláme řadu opa tření. Chceme udržet vyšší objem při ražení přípravných chodeb.

K tomu využijeme zkušeností předních razičských kolektivů, kte ré dosáhly rekordních postupů v ražení důlních děl. Takových ko lektivů máme 10. Dobré kolektivy máme u VOKD, hlubičů jam

a razičů překopů. Podle doporučení sovětských expertů zaměřu jeme hlavní pozornost na koncentraci porubů a příprav. Půjde zejména o podstatné zvýšení postupu u porubné fronty příprav ných předků, které umožní při stejné výši těžby snížit počet pra covišt.

Koncentrace pracovišť a soustředění kvalifikovaných sil je také nutné proto , že dnešní kvalifikační složení pracovníků v ostrav sko-karvinském revíru je naprosto nedostatečné. Z 55 tisíc hor níků je pouze 6 tisíc vyučených v oboru, asi 20 tisíc jich pracuje v hornictví déle než 5 let. I techniků je na našich dolech velmi

málo. Od roku 1957 dodnes přibylo . na dolech OKR více než 17 tisíc důlních dělníků, avšak pouze 440 techniků . Na jednoho technika připadá na dolech v OKR téměř 14 dělníků, což je vy. soko nad průměr ostatních uhelných revírů. To je také jeden z dů 237

vodů, proč s velkými obtížemi řešíme technickou problematiku těžby ostravsko-karvinského revíru. Přesto směrná čísla pro při jímání do prvních ročníků Vysoké školy báňské v Ostravě neod

povídají potřebám našeho revíru, a navíc ještě – někteří absol venti této školy musí odejít do hornických podniků v jiných reví rech. Totéž platí pro průmyslovou horní školu v Ostravě. Plnění těžebních úkolů nesmí být v rozporu s bezpečností při práci. O tom hovoří dokument strany a vlády, který byl přijat po

havárii na dolech Dukla a Čs. armády. Pro zvýšení bezpečnosti na dolech je ročně vynakládáno přes 60 miliónů korun. Z této částky bylo mimo jiné pořízeno 50 km vysokotlakých hadíc pro zavlažování, 60 tisíc sebezáchranných přístrojů a 5 tisíc inter perametrů. Díky této soustavné péči se vytvářejí předpoklady pro další zlepšení situace ve větrání, snižování prašnosti, úrazovos

ti, a tím pro celkové zlepšení hygieny a kultury hornické práce. Se současným stavem nejsme spokojeni . Přestože došlo k urči tému snížení úrazovosti , musíme velmi přísně a nekompromisně řešit každé sebemenší narušení bezpečnostních předpisů. Při jednání okresní konference strany v Karviné vyhlásily jednotlivé důlní podniky závazek, že budou na počest XII . sjezdu strany těžit kombajny 40 000 tun uhlí denně. Současně vyzvaly dolnoostravské oblasti k zajištění 5000 tun uhlí denní těžby po mocí strojů. Tato výzva byla přijata a stala se programem tech

nického rozvoje pro rok 1963, v němž chceme v celém revíru těžit více než 45 000 tun uhlí denně pomocí strojů. Usilujeme o to proto, že chceme zbavovat havíře dřiny, zvyšovat produktivitu, kulturu a bezpečnost hornické práce. Jsme přesvědčeni, že toto naše odhodlání najde odezvu i u našich dodavatelů strojírenského zařízení, abychom mohli tento náročný úkol splnit. Dalším naším úkolem je zlikvidovat do konce roku 1965 nej těžší práci v hornictví, to je sbíjení uhlí v rubání. Jednou z vel kých rezerv zvýšení těžby uhlí v ostravsko- karvínském revíru je snížení počtu porubů neplnících plán. Úkol vytyčený krajským

výborem strany v Ostravě – aby 80 % porubů plnilo plán a 95 % pracujících plnilo své normy , není dosud splněn. Musíme se za měřit zejména na poruby nedosahující jednometrového postupu porubní fronty a na poruby neplnící plán. Uvedu příklad . 30. lis topadu letošního roku nesplnilo svůj plán těžby 108 rubání, a přes. to revír splnil denní plán těžby díky překročení úkolů v ostat. ních porubech. To znamená , že máme dosud hodně rezerv jak v porubech , které neplní plán, tak i v jejich koncentraci . Od do pravy budeme potřebovat , aby nás nebrzdila. Přejeme dopravě, aby všechny vlaky jezdily tak přesně, jako jely vlaky z Ostravy 238

1

1

!

na sjezd. Přijeli jsme o dvě minuty dříve. Když to bude tak jezdit, bude dobře . ( Potlesk. ) Hlavním úkolem techniků, od ředitele sdružení až po revír

níky , bude vyvinout nutné úsilí pro to, aby naši havíři mohli spl nit ve všech porubech své plány. Daleko energičtěji než dosud budeme prosazovat kázeň a disciplínu a řídit se výzvou před ních pracovníků našeho národního hospodářství – o vytvoření socialistického poměru k práci.

Při rozvoji péče o pracující jsme věnovali příliš mnoho času

přesvědčování bulačů a jim podobných a zapomínali jsme na naše poctivé kádrové a přechodné pracovníky. Chceme věnovat před nostní péči těmto našim svědomitým a poctivým pracovníkům, kteří jsou oporou těžby v revíru. Takto chceme pochopit poučku, že rozhodujícím činitelem řízení je soustavná péče o pracující. Od těch nejlepších pracovníků budeme vycházet , k nim se vracet, budeme nejen lidi řídit, ale též se od nich více učit. Toto poznání se prosazuje ve vědomí našich ředitelů a všech hospodářských

pracovníků . Vždyť v minulosti bylo naprosto přesvědčivě proká záno, že havíři stojí na svých místech, že chtějí plnit plán. Celé umění plnit státní plán spočívá v tom, jak dovedeme zajistit do statek porubních front a všechny ostatní podmínky , které havíř nutně potřebuje ke své práci. Předpoklady ke konsolidaci revíru budeme vytvářet v roce 1963, a to na úseku stabilizace pracov nich sil.

Chceme skoncovat i se stavem, kdy absolventi hornických uči lišt nestačili krýt ani přirozené úbytky ve stavech pracovních sil. Práce horníka se bude stále více stávat prací strojníka . Nebu deme proto učně školit jenom jednomu , univerzálnímu oboru horník pro dobývání uhlí - ale specializovaným oborům : stroj ník dobývacích a razicích strojů, důlní elektromontér, zámečník a podobně. Jsem přesvědčen, že dojde ke kvalitativnímu zvratu

1 v náboru chlapců do hornictví a že právě ti nejlepší žáci na ško lách -a s nimi i jejich rodiče a učitelé - budou právem hrdi na to, že si zvolí za své budoucí povolání hornictví. V závěru chci zdůraznit

úkoly uložené našemu revíru jsou

veliké, avšak splnitelné, i když s krajním vypětím sil . Uděláme všechno, aby slova výzvy Za socialistický poměr k práci, za děl. nickou čest byla naplněna skutky havířů ostravsko-karvínského revíru . ( Potlesk. )

Chtěl bych se ještě vyjádřit k vystoupení zástupce Komunistic

ké strany Číny. Jak jsem rozuměl , pokládá za nespravedlivé, že my tady na sjezdu kritizujeme vedoucí pracovníky Albánské strany práce. Proč však soudruh nekritizoval albánské vedoucí 239

za to, že rozbíjejí jednotu komunistického hnutí a pomlouvají So

větský svaz ? – V naší zemi říkáme : Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak. Toto heslo znají všichni – od těch nej menších dětí, které tu byly , až po nás, všechny komunisty i bez partijní - a všem vychází ze srdce . My nikdy a nikomu nedovo

líme pomlouvat Sovětský svaz, sovětské komunisty , sovětskou vládu, ústřední výbor KSSS a soudruha Chruščova. To nikdy ne

dopustímel ( Bouřlivý potlesk .) SOUDRUH FRANTIŠEK ZUPKA :

Děkuji soudruhu Miskovi za jeho diskusní příspěvek. Nyní udě

luji slovo vedoucímu delegace Strany slobody Michalu Žákovi čovi. Prosím, aby přednesl svůj pozdravný projev. ( Potlesk. ) Zdravice Strany slobody, přednesená

MICHALEM ŽAKOVIČEM Drahé soudružky a soudruzi, drazí přátelé ! S hlubokou úctou a vznešenými pocity vystupuji na tomto vy sokém fóru , abych jménem ústředního výboru Strany slobody, jejích funkcionářů a členského aktivu, jakož i jménem celé dele

gace, tlumočil vřelé a upřímné pozdravy vám , účastníkům sjezdu, a vaším prostřednictvím celé Komunistické straně Českosloven

ska a přál XII . sjezdu úspěšný průběh.

XII . sjezd Komunistické strany Československa je sjezdem strany , která si svou prací získala lásku a úctu všech statečných

občanů naší vlasti , z vůle pracujícího lidu se stala uznávanou

vůdkyní, je a zůstává osvědčenou vedoucí a řídící silou naší jed notné Národní fronty. Ve své činnosti získala významné zkuše

nosti při socialistické přeměně naší vlasti a v praxi osvědčila své teoretické a bojové schopnosti tím, že správně uplatňovala

obecné zákony marxismu-leninismu v československých podmín kách . Vedla dělnickou třídu v duchu těchto zásad, v duchu ne ochvějného přátelství a upřímného bratrství se Sovětským sva

zem a přeměnila prací miliónů rukou statečných občanů naši vlast v mohutný pilíř obrany socialismu a míru , v pevnou oporu světové socialistické soustavy . Vše to uskutečnila v období, kdy se monopolisté a jejich přisluhovači ze všech sil a všemi prostředky snaží zastavit dějinný vývoj lidské společnosti . Dosažené výsledky jsou tedy nejen naším vlastním úspěchem , ale současně též dalším příspěvkem sílám socialismu, míru a mírovému soužití národů. 240

Pod vedením KSČ a jejího ústředního výboru, v jednotě myšlení a činů jsme u nás dosáhli mnoha významných úspěchů a uply nulé období od XI. sjezdu KSČ bylo obdobím naplněným velkými činy. Definitivně u nás zvítězil socialistický společenský řád a na še společnost se stává novou, socialistickou společností.

Dosáhli jsme dalších úspěchů v upevnění materiálně technické základny socialismu, její základy sílily a rostly ve všech čás tech naší socialistické republiky. Provoz zahájily desítky nových

závodů. Celá řada průmyslových objektů byla zmodernizována a zrekonstruována. Vyrostly nové přehrady a elektrárny. Začali jsme

hloubit nové doly. Ropovodem Družba nepřetržitě plyne pro po třeby našeho průmyslu sovětská ropa. Na východě naší vlasti roste nová, mohutná metalurgická základna Východoslovenské železárny. Postupně se upevňovala a rozvíjela též zemědělská vý. roba a byly vytvořeny předpoklady pro rychlý vzestup i tohoto odvětví národního hospodářství.

Předpoklady jsou vytvořeny a v předsjezdové diskusi se ukázalo, že v iniciativě a odhodlání pracujících je obrovská síla, jež do káže překonat překážky , které se stavějí do cesty našemu úsilí.

Výhledy uvedené v dokumentu doslova zapálily statisíce pracu jících. Desetitisíce návrhů, námětů a připomínek přesvědčivě uká zaly, že pracující naší vlasti jsou odhodláni vykonat vše, co je v je jich silách, pro další upevnění socialismu, pro jeho vítězství. Toto jejich odhodlání a rozhodnutí vyplývá z vědomí a přesvědčení

o správnosti cesty , po které KSČ vede naše snažení, z vědomí, že cesta , kterou ona ukazuje, vede k dovršení socialismu a otevírá cestu k životu lidstva v míru a spokojenosti. Všichni se neustále přesvědčujeme, že politika KSČ je v úplné shodě se zájmy našeho lidu, že je to politika, která odpovídá jeho přáním a touhám, jeho tvůrčímu rozletu.

Výslednicí toho je velká pracovní aktivita , která se tak výraz ně projevila v mohutném rozmachu socialistického soutěžení na ' počest XII. sjezdu a též v živém ohlase a porozumění, s kterým

pracující přijímají a začínají uskutečňovat obsah výzvy před ních pracovníků našeho národního hospodářství: Za socialistický vztah k práci, za dělnickou čest , za čest zemědělce. Tak jako statisíce, tak i příslušníci naší strany správně pocho pili a chápou, velikost a odpovědnost současné doby a podle toho také v uplynulém období pracovali. Není pro nás větší cti a

většího cíle než boj za splnění úkolů, které vytyčuje KSČ a jejichž uskutečňování se stává věcí cti a svědomí každého příslušníka naší strany .

Úkoly přijaté a vytyčené tímto sjezdem budou vyjadřovat vůli 241

pracujících naší vlasti, vůli nás všech, kteří budeme s největším odhodláním a láskou podporovat a plnit všechny úkoly, které při jme významný XII. sjezd Komunistické strany Československa. ( Potlesk. )

SOUDRUH FRANTIŠEK ZUPKA :

Děkuji předsedovi Strany slobody Michalu Žákovičovi za jeho bratrský , soudružský, pozdravný projev.

Nyní, soudružky a soudruzi, uděláme hodinovou přestávku. Na večeříme se. V jednání budeme pokračovat přesně v 19 hodin 30 minut. Přeji vám dobrou chuť a též dobrou večeři.

( Jednání přerušeno v 18 hod. 30 min. ) ( Jednání zahájeno v 19 hod. 32 min. )

SOUDRUH PAVEL HRON :

Soudruzi a soudružky, pokračujeme v jednání. O slovo požádal vedoucí delegace Jed

notné socialistické strany Německa, člen politického byra, sou druh Friedrich Ebert. Prosím , aby se ujal slova. ( Bouřlivý po tlesk . )

Pozdrav Jednotné socialistické strany Německa, přednesený SOUDRUHEM FRIEDRICHEM EBERTEM

Milé soudružky a soudruzi! Dovolte mi , abych jménem ústředního výboru Jednotné socialis tické strany Německa srdečně poděkoval za pozvání na XII. sjezd Komunistické strany Československa . Zároveň tlumočím delegá tům vašeho sjezdu a československému lidu bratrské bojové po zdravy ústředního výboru Jednotné socialistické strany Německa,

jeho prvního tajemníka soudruha Waltra Ulbrichta, jakož i všeho obyvatelstva Německé demokratické republiky. ( Potlesk. ) Se zadostiučiněním sledujeme velké úspěchy, kterých dosáhli

pracující našich obou zemí pod vedením svých marxisticko-lenin ských stran v uplynulých letech. Základní úkoly přechodného ob dobí od kapitalismu k socialismu byly vyřešeny a bylo dosaženo 242

stadia vývoje, ve kterém se bouřlivě rozvíjejí výrobní síly důsled ným využitím ekonomických zákonů socialismu.

S velkou radostí a zájmem sledujeme, a s námi všichni pracu. jící naší republiky , nezadržitelný postup pracujících vaší země pod vedením komunistické strany na cestě k dalšímu upevnění a rozvoji socialistického společenského zřízení.

Československá dělnická třída ve svazku se všemi pracujícími zvýšila podstatně úroveň výroby ve své zemi. Vážnost Českoslo venské socialistické republiky , opírající se o těsnou spolupráci s ostatními socialistickými zeměmi, zejména se Sovětským sva zem, podstatně stoupla.

K významným úspěchům, o kterých hovořil soudruh Antonín

Novotný ve zprávě ústředního výboru XII . sjezdu, vám, milé sou družky a soudruzi, upřímně blahopřejeme a jsme přesvědčeni , že československý lid splní úspěšně i velké úkoly , které vytyčuje tento sjezd . Potlesk. ) Mírumilovní lidé celého světa hledí s rostoucí důvěrou na so

cialistický tábor a zejména na Sovětský svaz, který jako jeho

nejsilnější ekonomická, politická a vojenská mocnost vykonává výstavbou komunismu pionýrskou práci pro celé lidstvo.

(PO

tlesk . )

Rozhodnou a pružnou politikou sovětské vlády a soudruha N. S. Chruščova osobně byla včas znemožněna plánovaná agrese seve roamerického imperialismu v karibské oblasti a svět byl ušetřen hrůz atomové války , byla zajištěna národní nezávislost a sociáln ? rozvoj revoluční Kuby.

V protikladu k tvrzení dogmatiků, zejména dobrodruhů a roz kolníků ve vedení Albánské strany práce, Jednotná socialistická strana Německa spatřuje v politice Komunistické strany Sovět ského svazu vynikající příklad důsledného použití zásad marxis

mu-leninismu k zabránení válce, zajištění míru na celém světě a pozic socialismu. / Bouřlivý potlesk . ) S radostí zjištujeme, že se přátelské vztahy mezi Německou

demokratickou republikou a Československou socialistickou re publikou velmi dobře vyvíjejí. Porady , které se konaly u příleži tosti návštěvy stranické a státní delegace Německé demokratic

ké republiky v kvétnu tohoto roku ve vaší zemi, přispěly k tomu, že se prohloubila spolupráce obou našich zemí na všech úsecích politického, hospodářského a kulturního života. Uskutečňování závěrů jednání týkajících se rozšíření socialistické dělby práce a

výrobní kooperace pomůže oběma zemím rychleji a lépe vyřešit úkoly výstavby socialismu a dalšího upevnění socialistické spo lečnosti. ( Potlesk. ) 243

Pracující Německé demokratické republiky konají velkou práci.

pro další upevnění a posílení svého státu dělníků a rolníků. Zvlášť významné je, že v posledních letech se všichni rolníci sdružili

v zemědělských výrobních družstvech . Tím zvítězily socialistické výrobní vztahy i v zemědělství. Hlavním obsahem činnosti dělnické třídy, rolníků, inteligen ce a příslušníků všech ostatních vrstev pracujících bude nyní roz vinutá výstavba socialismu. Představuje jak se říká v návrhu

programu naší straný – kvalitativně nový stupeň rozvoje hospo dářství a celého společenského života v Německé demokratické republice. V této etapě jde o to, rozvíjet národní hospodářství Německé demokratické republiky, zvyšovat na základě nejvyššího stavu vě dy a techniky dále výrobu a produktivitu práce. Dovršením so cialismu překonáme disproporce a ztráty, jež vyvstaly v důsledku

rozdělení Německa a studené války, kterou imperialisté vedli při otevřených hranicích proti Německé demokratické republice. Tím bude také dána možnost, aby život našeho obyvatelstva se stal

příjemnějším a krásnějším. Spolehlivá ochrana státních hranic Německé demokratické re

publiky, uskutečněná 13. srpna 1961 proti politice agrese, naru šování a podkopávání ze strany západoněmeckých militaristů a revanšistů, byla těžkou ranou pro ultrareakcionáře v Bonnu. Před celým světem byla demonstrována úplná bezvýchodnost válečné

politiky militaristů v západním Německu a byl zachráněn mír ! Také v zemích NATO se mnohým lidem ujasnilo, že německý stát dělníků a rolníků byl jednou provždy vytvořen na pevných zá kladech, aby už nikdy nebylo možné v Německé demokratické republice otočit kolo dějin zpět. ( Potlesk. ) Militaristé v západním Německu by chtěli porážku, kterou utrpě li v druhé světové válce, odčinit silou. Natahují své krví potřís něné ruce také po československém území. Československý lid je pevně spojen s národy socialistických zemí a se všemi mírumi lovnými silami světa ve společném boji proti hrozícímu nebezpečí

třetí atomové světové války, které vychází ze západního Ně mecka .

Dnes jako dříve je prvořadým úkolem zajistit mír pro německý lid, a tím také pro Evropu a celý svět. Již nikdy nesmí z německé půdy vzejít válka ! ( Potlesk. ) Mírumilovní lidé celého světa žádají stále naléhavěji uzavření mírové smlouvy s Německem, která by odstranila zbytky druhé světové války , odstranila by základny

NATO v západním Berlíně a zlikvidovala by nynější okupační re 244

žim . Německá mírová smlouva by usnadnila také uskutečnění

yšeobecného a úplného odzbrojení. S dovršenim rozvinuté výstavby socialismu v Německé demo

kratické republice upevníme a posílíme první německý stát děl níků a rolníků jako nepřemožitelnou baštu míru , demokracie a

socialismu. Nikoliv podle plánů ultrareakcionářů z Bonnu a do brodruhů ze západního Berlína, nýbrž po vzoru Německé demo

kratické republiky, jediného pravoplatného německého státu, pů jde vývoj v Německu. ( Potlesk. )

Vysoce si vážíme aktivní podpory, kterou poskytuje Komunis tická strana Československa a vláda Československé socialistické republiky návrhům vlád Německé demokratické republiky a So větského svazu na uzavření mírové smlouvy s Německem a pře měnu západního Berlína ve svobodné město. S radostí a vděčností jsme přijali prohlášení na tomto sjezdu, že Československá socia listická republika podporuje mírovou politiku Německé demokra tické republiky. ( Potlesk./ Prohloubení nerozborného přátelství našich národů a rozvoj všestranné spolupráce obou našich stran a vlád a společný boj obou našich národů proti našemu úhlavnímu nepříteli, západoněmeckému militarismu, je důsledným pokračo váním našeho bojového svazku , který ukovali v temných letech fašismu nejlepší představitelé německého a československého děl nického hnutí.

Milé soudružky a soudruzi ! Jednotná socialistická strana Německa je v bratrském svazku s komunistickými a dělnickými stranami celého světa . Bojuje za jednotu mezinárodního komunistického hnutí, ale vždy za jedno

tu na principiální základně. Naše strana se řídí ve své práci spo lečnými prohlášeními z let 1957 a 1960. Přitom vycházíme z toho, že naším vzorem je Komunistická strana Sovětského svazu jako nejzkušenější ze všech bratrských stran. Jednotná socialistická strana Německa stojí pevně po boku Komunistické strany Sovět ského svazu, pod jejímž vedením Sovětský svaz výstavbou komu

nismu uskutečňuje nejsmělejší plány lidstva. ( Potlesk. ) Socialistický světový systém vstoupil do nové , vyšší etapy své

ho vývoje. Konkrétním výrazem toho jsou velké úkoly, které si ukládají obě naše strany. Splníme je všechny se ctí ! Cesta vpřed je jasně ozářena velkolepými perspektivami míru, dovršením so cialistické výstavby a přechodu ke komunismu, které vytyčuje

XXII . sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Dovolte mi, milé soudružky a soudruzi, abych jednání vašeho XII. sjezdu popřál ještě jednou dobrý průběh a plný úspěch. ( Po tlesk. ) 245

Ať žije Komunistická strana Československa ! ( Potlesk . ) Ať žije pevné přátelství mezi lidem Německé demokratické re

publiky a Československé socialistické republiky ! ( Potlesk. ) Ať žije nerozborná jednota a semknutost socialistického tábo ra v čele se Sovětským svazem ! ( Potlesk.) Ať žije socialismus a mír ! ( Bouřlivý potlesk . Delegáti povstávaji.) V závěru soudruh Ebert předal XII. sjezdu KSČ dopis OV Jed notné socialistické strany Německa: Drazí soudruzi!

Ústřední výbor Jednotné socialistické strany Německa posílá delegátům XII. sjezdu Komunistické strany Československa a vše mu československému lidu srdečné a bratrské bojové pozdravy. Pod vedením své marxisticko-leninské strany dosáhla česko slovenská dělnická třída ve svazku s pracujícími země velké úspě chy ve výstavbě socialismu. Tím přispěla zároveň k dalšímu upev

nění socialistického světového systému, který v čele se Sovět ským svazem vstoupil do nové, vyšší etapy svého vývoje. Pracující Německé demokratické republiky připravují nyní s velkým nadšením VI . sjezd Jednotné socialistické strany. Na zá kladě vítězství socialistických výrobních vztahů začali s řešením úkolu rozvinuté výstavby socialismu v Německé demokratické re publice . Zvlášť významné je upevnění morálně politické jednoty lidu pod vedením dělnické třídy a všestranné posílení Německé demokratické republiky .

Nerozborné pouto nepřemožitelného učení marxismu-leninis mu a socialistického internacionalismu nás pojí s ostatními socia

listickými zeměmi, obě naše strany a lid Německé demokratické republiky a Československé socialistické republiky bojují společně za dovršení výstavby socialistického společenského řádu ve svých zemích. To ztělesňuje dnes tradiční bojový svazek, který ukovali nejlepší představitelé německého a československého dělnického hnutí v letech společného boje proti fašismu a válce. Společně bojujeme za odstranění hrozícího nebezpečí, které představuje pro bezpečnost našich obou národů a národů celé

Evropy agresívní revanšistická politika západoněmeckého milita rismu. Významným mírovým úkolem je zmírnění napětí v Evropě a odzbrojení, uzavření německé mírové smlouvy, kterým budou odstraněny zbytky druhé světové války a na jejímž podkladě se západní Berlín promění ze základny NATO ve svobodné město .

Přejeme XII . sjezdu Komunistické strany Československa úspěš ný průběh a všemu československému lidu další velké úspěchy

při upevňování Československé socialistické republiky. 246

At žije nerozborné přátelství mezi národy Německé demokra

tické republiky a Československé socialistické republiky ! Ať žije jednota a semknutost socialistického tábora v čele se Sovětským svazem !

At žije socialismus ! At žije mír ! Se socialistickým pozdravem WALTER ULBRICHT,

prvni tajemník ústředního výboru Jednotné socialistické strany Německa

SOUDRUH PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu Ebertovi. Uděluji slovo soudruhu José Augus tino Gonzalesovi, zástupci generálního tajemníka Komunistické strany Chile. Prosím, aby se ujal slova. ( Potlesk .) Pozdrav Komunistické strany Chile, přednesený SOUDRUHEM JOSÉ AUGUSTINO GONZALESEM

Vážení soudruzi,

předávám bratrské pozdravy Komunistické strany Chile bratr ské straně Československa, která v současné době projednává perspektivy přechodu ke komunismu. Chilští komunisté vysoce oceňují úspěchy vaší strany, její věrnost principům marxismu leninismu, oddanost proletářskému internacionalismu a moudré vedení lidu na vítězné cestě socialismu.

Velkou zásluhou Komunistické strany Československa je ne ustálý boj za semknutí a jednotu řad mezinárodního komunistic kého hnutí.

Před několika týdny jsme téměř mysleli, že nebudeme mít mož

nost účastnit se jednání vašeho sjezdu. Dny, které lidstvo proží valo, byly velmi těžké. Světový mír visel na vlásku . Pan Kennedy

a američtí imperialisté se snažili uvrhnout svět do největší kata strofy soudobých dějin , do termojaderné války. Aktivní mobi

lizace mírumilovných sil , a především moudrá a pružná meziná rodní politika Sovětského svazu zachránily svět před katastrofou

a zachovaly práva Kuby na mírový život a jejího lidu budovat socialismus. ( Potlesk. )

Chilský lid pochopil vážnost situace, v řadě široce založených akcí vyjádřil solidaritu s Kubou a odsoudil rozhodně agresi impe 247

rialistů. Dvě hodiny po projevu presidenta Kennedyho vysílal chilský rozhlas prohlášení politického výboru naší strany, ve kte rém vyzval lid k boji za mír a proti válce. Mobilizace našeho lidu na obranu míru a Kuby nabyla širokého charakteru a zahrnovala nejrůznější vrstvy obyvatelstva - přes záměrnou kampaň překru cování a protisovětských pomluv v tisku a v rozhlase, ve službách imperialismu a reakce. Rozřešení nedávné mezinárodní krize potvrdilo znovu plnou

správnost politiky mírového soužití, vypracované Leninem a roz víjené XX. , XXI. a XXII. sjezdem Komunistické strany Sovětského svazu. Způsob, jakým sovětská vláda v čele se soudruhem N. S.

Chruščovem přistupovala k vážné situaci v karibské oblasti , byl dobře přijat širokými vrstvami chilského lidu. Senátor Křesťan

ské demokratické strany Radomiro Tomic prohlásil : » Největším vítězem zůstal svět. Mir představuje nutnou podmínku pro usku tečnění všeho úsilí a všech snů lidí, at jsou jakékoliv. « Senátor Socialistické strany Aniceto Rodriguez řekl : »Kladný postoj před sedy rady ministrů Chruščova byl velkým přínosem pro světový

mír a byly dány záruky neintervence na Kubě.« Poslanec Národní demokratické strany Jose Foncea prohlásil : »Zvítězil rozum a do kázalo se, kdo chce válku a kdo si upřímně přeje mír. « Poslanec Křesťanské demokratické strany Alberto Jerez řekl : »Považujeme mír za největší hodnotu , kterou je nyní třeba bránit v celém světě .

Proto odsuzujeme každé jednání, které by jej vystavilo nebezpečí, bez ohledu na to, odkud přichází. Právě proto také oceňujeme

moudrý a humánní postoj předsedy rady ministrů Sovětského svazu , že vrátil světu mír.« Vlivný večerník »Noticias de Ultima Hora« ve svém úvodníku z 29. 10. 1962 píše : » Sovětský postoj si

zasluhuje potlesk celého světa a lidstva, které respektuje práva

národů na sebeurčení a nutí Spojené státy ke kompromisu a k zá rukám mírové existence prvnímu socialistickému státu v Latin ské Americe . «

Přes tyto pozitivní projevy bude i nadálé naší povinností pev ně podporovat kubánskou revoluci a prokazovat solidaritu její mu hrdinnému lidu.

Národy se mohly přesvědčit o správné cestě, která pomáhá ko munistům předcházet nebezpečím představovaným imperialismem , a o tom, že věc míru a svoboda národů nacházejí největší záštitu ve světovém táboře socialismu v čele se slavným Sovětským svazem. ( Potlesk. )

Abychom mohli účinně zneškodnit imperialismus a ještě více

upevnit jednotu národů milujících mír, je svrchovaně důležité, aby se řady mezinárodního komunistického hnutí semkly a dbaly 248

mezi sebou na co nejpřísnější dodržování zásad společně přija. tých na poradách v Moskvě v r. 1957 a 1960, jež jsou příkladem tvůrčího rozvíjení marxismu- leninismu a nejčistšího proletářského internacionalismu .

Ti, kteří se vzdalují těchto zásad, jako je to v případě Albánců, a ti, kteří je podporují svými neodpovědnými činy, překážejí jed notě mas, vytvářejí zmatky, oslabují boj, brání rozvoji osvoboze neckého hnutí a míru. Tímto jednáním nedělají nic jiného, než

přispívají k uskutečňování agresivních plánů nepřítele. Soudruzi!

Úspěchy světové socialistické soustavy nás inspirují v našich bojích. Vaše úspěchy jsou našimi úspěchy a váš boj je naším bo jem. ( Potlesk. )

My, chilští komunisté, jsme přesvědčeni, že naši soudruzi v Československu splní čestně své velké úkoly. Ať žije mír a přátelství mezi národy ! At žije nerozborná jednota mezinárodního komunistického hnu tí v čele s Leninovou stranou, slavnou Komunistickou stranou So větského svazu ! / Potlesk . )

Ať žije marxismus-leninismus !

At žije Komunistická strana Československa! (Potlesk. )

At žije komunismus – světlá budoucnost celého lidstva ! (Po tlesk. )

SOUDRUH PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu José Augustino Gonzalesovi.

Dále vystoupí soudruh Njoto, druhý náměstek předsedy Komu nistické strany Indonésie. Prosím , aby se ujal slova .

Pozdrav Komunistické strany Indonésie, přednesený SOUDRUHEM NJOTEM Vážení soudruzi a soudružky !

Dovolte, abych tlumočil bojujícímu československému lidu vře. lé pozdravy bojujícího lidu Indonésie . Ústřední výbor Komunistické strany Indonésie mne pověřil,

abych předal Komunistické straně Československa pozdravy ví. ce než dvou miliónů indonéských komunistů. Komunistické stra ny jsou mozkem a srdcem národů. Národ může dosáhnout pokro ku a vítězství jen pod vedením komunistické strany, která se řídí 249

marxismem - leninismem a uplatňuje zásady proletářského inter nacionalismu.

Mezi našimi národy existovaly vždy nejtěsnější bratrské vztahy. Jedno indonéské přísloví říká : »Mravence naleznete všude, kde je cukr.« Není těžké najít přátele v příznivé situaci. Avšak oprav

doví přátelé jsou jen ti, kdo jdou s námi v nesnadné situaci. A Čes koslovensko, ostatní socialistické země, všechny komunistické strany a ostatní pokrokové síly na celém světě jsou našimi oprav dovými přáteli! ( Potlesk . )

My vždy zastáváme názor, že váš boj je naším bojem , že vaše vítězství je naším vítězstvím. rovněž sdílíme jisté obtíže a jíte. Avšak jak řekl soudruh obtíže nás, revolucionářů,

To je také důvodem, proč s vámi nedostatky, před nimiž dnes sto Aidit, obtíže jsou dvojího druhu a obtíže imperialistů a ostatních

reakcionářů. Naše nesnáze jsou dočasného charakteru a budou zcela určitě nakonec překonány, zatímco jejich nesnáze jsou

trvalého charakteru a mohou ustat jen současně se zánikem ka pitalistického systému.

Dovolte mi nyní, abych přečetl poselství ústředního výboru naší strany : XII . sjezdu Komunistické strany Československa. Vážení soudruzi a soudružky!

Váš sjezd je událostí dalekosáhlého významu, poněvadž si vy tyčuje za úkol stanovit nové perspektivy pro další rozvoj socia lismu v Československu. Ústřední

výbor

Komunistické strany

Indonésie posílá vašemu sjezdu přání všeho nejlepšího a doufá ,

že váš sjezd úspěšně upevní socialismus v Československu, který se stane stejně mohutný jako vaše Vysoké Tatry, a bude tak zasa zovat údery imperialismu, posilovat mezinárodní dělnické hnutí, boj za mír, nezávislost , demokracii a socialismus.

O tak rychlém rozvoji, jako je v Československu, nemůže se kapitalistickým zemím ani zdát. Převaha socialismu je nejen před stavitelná , nýbrž i viditelná . Socialistický tábor mohutní hospo

dářsky , politicky, kulturně i vojensky. Národy Asie, Afriky a La tinské Ameriky zasazují ránu za ranou pevnostem imperialismu, zejména americkému imperialismu. Dnes socialismus existuje ne jen v Evropě a Asii , ale i v Latinské Americe, v hrdinné Kubě.

Dnes existují dvě velké socialistické země, Sovětský svaz a Čínská lidová republika. Kromě toho, jak bylo konstatováno v jednom hes le Komunistické strany Sovětského svazu na počest 45. výročí Vel ké říjnové revoluce, socialismus vybudovaly nebo budují Česko 250

slovensko , NDR, Polsko, Rumunsko, Madarsko, Bulharsko , Albánie ,

Mongolsko, Korejská lidově demokratická republika, Vietnamská demokratická republika a Kuba. Radostného rozvoje doznal rov něž boj dělnické třídy v západní Evropě, Severní Americe, Austrá lii a jinde. To vše dokazuje, že nově vznikající síly jsou nepřemo

žitelné, zatímco staré existující síly budou určitě poraženy. To vše chno fakticky dokazuje, že síly lidu jsou neomezené, zatímco síly nepřátel lidu nejsou neomezené. V moskevské Deklaraci z roku

1957 a v moskevském Prohlášení z roku 1960 komunistické a dělnické strany celého světa nalezly mohutnou zbraň k zakalení

jednoty svých řad a k vedení lidu po revoluční cestě pod prapo rem likvidace vykořisťování člověka člověkem. Imperialisté nešetří časem ani energií, aby způsobili rozkol v našich řadách a aby jejich neokolonialistická politika zvítězila. Používají hrubých i jemných metod, klamou i uplácejí, lichoti

i zastrašují. Tak například jednou říkali , že na Moluckých ostro vech ve východní části Indonésie jsou »sovětské základny «, nebo že bombardovací letouny IL 28 a TU 16, které jsou vlastnictvím

Indonéské republiky, jsou »agresívními zbraněmi «, a podobné věci . Když jsme se však proti tomu postavili a ,pranýřovali tuto imperialistickou kampaň a když jejich činnost, jako bombardo vání moluckého lidu letadly řízenými americkými piloty, mezi jinými Allanem Popem, popuzovala indonéský lid stále více proti

americkému imperialismu, ukázalo se , že machinace amerických imperialistů v Indonésii mohou být zmařeny silami národní fronty

indonéského lidu. Vyvracíme rovněž jejich tvrzení, že jen prý » dík laskavosti Spojených států« musí holandští imperialisté opustit Západní Irian . Skutečným rozhodným činitelem při osvo bození Západního Irianu je boj indonéského lidu, který mimo jiné poslal do Západního Irianu téměř 3000 výsadkářů, jakož

i pomoc socialistických zemí a národů Asie, Afriky, Latinské Ame riky a pokrokových sil celého světa, včetně pokrokových sil v Holandsku.

Dnes v Indonésii sílí jednota mezi komunisty, nacionalisty a po krokovými islámskými seskupeními. Rovněž sílí spojenectví děl níků a rolníků. Všechny tyto síly podporují protiimperialistický boj, ať je to v Japonsku, Alžírsku nebo kdekoliv jinde , pod heslem

presidenta Sukarna : »Milujeme mír, ale ještě více milujeme ne závislost. « Podporují pět požadavků Fidela Castra. Podporují čín ské stanovisko v čínsko-indickém pohraničním konfliktu. Jak říkal náš velký Lenin , je nesmyslné bojovat proti imperia lismu, aniž bychom současně bojovali proti oportunismu. Proto je naprosto správné, že moskevské Prohlášení z roku 1960 vyzývá 251

k zesílení boje proti revizionismu, hlavnímu nebezpečí soudobého dělnického hnutí, a dogmatismu a sektářství. Jugoslávští revizionisté v poslední době zesilují svou rozkolnic kou činnost i v Indonésii. Jsou ochotni navázat styky s Malasií, jakmile bude tento neokolonialistický stát v příštím roce ustaven.

Sabotují svolání II . asijsko-africké konference a asijsko-africké dělnické konference pod záminkou, že pojem Asie-Afrika je » za staralý « ! To indonéské komunisty ani v nejmenším nepřekvapuje, poněvadž revizionisté jsou zřejmě názoru, že marxismus je rov

něž »zastaralý«. Akce jugoslávských revizionistů však určitě skon čí porážkou . To je právě tak jisté, jako že revoluční akce národů Asie a Afriky budou korunovány vítězstvím. Pochod socialistic

kého tábora Asie, Afriky a Latinské Ameriky, pochod světových pokrokových sil , pochod nově vznikajících sil je pochodem histo rie, který nelze zastavit . Proto nepochybně zvítězí. Doufáme, že v lednu příštího roku navštíví Indonésii president

vaší republiky soudruh Novotný, oplátkou za návštěvu presidenta Sukarna v Československu. Tato návštěva by jistě dále prohlou

bila přátelské vztahy mezi našimi zeměmi a mezi našimi národy a jistě by dále posílila jednotu nově vznikajících sil.

Ať žije XII . sjezd Komunistické strany Československa ! (Po tlesk . )

Ať žije československo -indonéské přátelství !

Ať žije marxismus-leninismus ! OSTŘEDNI VÝBOR KOMUNISTICKE STRANY INDONESIB, PŘEDSEDA D. N. AIDIT

Vážení soudruzi a soudružky !

Na závěr mi dovolte, abych jménem ústředního výboru Komu nistické strany Indonésie vám předal v upomínku národní zbraň našeho lidu — » keris« . Děkuji vám. (Potlesk. )

SOUDRUH PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu Njotovi za jeho projev . Jako další požádal o slovo vedoucí delegace Bulharské komunistické strany , člen

politického byra a náměstek předsedy rady ministrů soudruh Ivan Michajlov. Prosím, aby přednesl svůj projev. 252

Pozdrav Bulharské komunistické strany, přednesený SOUDRUHEM IVANEM MICHAJLOVEM Drazí soudruzi a soudružky, dovolte, abych jménem ústředního výboru Bulharské komunistické strany , bulharských komunistů a všeho bulharského pracujícího lidu co nejsrdečněji pozdravil de

legáty XII. sjezdu Komunistické strany Československa, všechny československé komunisty a bratrský československý lid , a vyslo vil přání plodné práce sjezdu a nových úspěchů v socialistickém budování. ( Potlesk. )

Bulharští komunisté a pracující Bulharské lidové republiky s velkým zájmem sledují a z celého srdce se těší z významných úspěchů Komunistické strany Československa a československého lidu, kterých bylo dosaženo v posledních letech rozvoje, a z pro

hlubování socialistického hospodářství a kultury a zvyšování ži votní úrovně československého lidu.

Je hrdostí socialismu, že Československá socialistická republi ka se dnes řadí k nejvyspělejším průmyslovým zemím na světě.

Blahopřejeme slavné Komunistické straně Československa a bratrskému lidu Československé socialistické republiky ke ko

nečnému vítězství socialistického zřízení a k vytvoření velkolepé ho programu dalšího rozvoje materiálně technické základny so cialismu a postupného budování materiálně technické základny komunismu .

Tvůrčí nadšení pracujícího lidu vaší země je zárukou, že velký program vašeho XII . sjezdu bude úspěšně splněn a překročen . Uskutečnění tohoto programu má obrovský význam nejen pro lid

Československa, ale i pro další posílení celého socialistického tá bora, pro rozvoj komunistického a dělnického hnutí ve světě i pro upevnění míru. Bulharská komunistická strana vysoce oceňuje cílevědomý a

obětavý boj Komunistické strany Československa za vítězství le ninských zásad v socialistickém budování. Víme, že naše galší úspěchy v hospodářském rozvoji jsou závislé na upevňování a rozšiřování spolupráce a vzájemné pomoci mezi socialistickými zeměmi na základě mezinárodní dělby práce , kooperace a specia lizace s výhledem na vybudování jednotného socialistického hos podářství, jednotné socialistické kooperace. Drazí soudruzi a soudružky. Nedávno se konal VIII . sjezd Bul

harské komunistické strany , který zhodnotil dosavadní boj bul harského lidu za vybudování socialismu a přijal velkolepý dvace tiletý plán konečného vybudování socialismu a přechodu ke ko munismu v Bulharsku. Sjezd svými usneseními nadchl a inspiro 253

val náš lid k novým hrdinským činům v hospodářském a kultur ním budování své země. Bulharská lidová republika pod vedením Bulharské komunis tické strany se za 18 let vlády lidu změnila. Ze zaostalé země

dělské země se stala zemí s vyspělým a rychle se vyvíjejícím prů myslem , s mechanizovanou zemědělskou velkovýrobou a rozvi

nutou kulturou. Daleko předehnala své jižní kapitalistické sou sedy a stala se výmluvným příkladem velké obrodné síly vítěz ných idejí marxismu-leninismu.

V důsledku rychlého rozvoje výrobních sil se nyní socialistický průmysl podílí více než 60 procenty na celkové společenské vý robě v naší zemi. Dnes se v Bulharské lidové republice za 21 dní

vyrobí tolik průmyslové produkce, kolik roku 1939 činila celková průmyslová výroba kapitalistického Bulharska. Výroba výrobních prostředků za totéž období vzrostla 30krát, výroba spotřebního zboží 9krát. Mohli bychom uvést ještě mnoho takových čísel ze všech odvětví našeho hospodářského a kulturního života, není to

však zapotřebí. Bulharský lid pod vedením slavné Bulharské ko

munistické strany a za stálé a nezištné pomoci velkého Sovětské ho svazu a ostatních socialistických zemí již uskutečnil odkaz J.

Dimitrova - dosáhnout za 15-20 let toho, čeho jiné národy za jiných podmínek dosáhly za staletí. Tyto úspěchy v socialistické výstavbě umožnily Bulharské ko

munistické straně vytyčit nový velkolepý plán dalšího rozvoje na ší země. VIII. sjezd definitivně likvidoval kult osobnosti a jeho škodlivé důsledky pro stranu a stát. Upevnila se neochvějná jed nota naší strany na základě velkých zásad a pracovních metod marxismu - leninismu. Sjezd definitivně pročistil vzduch po mrač ném období kultu osobnosti, otevřel širokou cestu bulharskému li du ke komunismu. Ideje XX, a XXII . sjezdu Komunistické strany

Sovětského svazu našly své plné uplatnění i u nás, konkrétně použity v bulharských podmínkách .

Bulharská komunistická strana považovala a považuje za svou nejvyšší internacionální povinnost upevňovat přátelství a spolu práci mezi všemi bratrskými marxisticko- leninskými a dělnický mi stranami. Pevně stojí za dokumenty přijatými na

moskev

ských zasedáních z roku 1957 a 1960, bojuje za upevnění jednoty mezinárodního komunistického a dělnického hnutí, proti jakým

koli projevům revizionismu, dogmatismu a sektářství, za čistotu marxisticko- leninské teorie a praxe. Těšíme se z toho, že i Ko munistická strana Československa stojí pevně na pozicích vel

kých ideji proletářského internacionalismu a nesmiřitelně bojuje za čistotu marxisticko-leninské teorie proti jakýmkoli projevům 254

revizionismu a dogmatismu v mezinárodním komunistickém a děl nickém hnutí. Je proto zcela oprávněné, že jak vaše , tak i naše

strana rozhodně odsuzují protileninskou sektářskou politiku ve

dení Albánské strany práce, její nesprávný postoj ke zdrcující vět šině komunistických a dělnických stran ve světě a hlavně vůči

Komunistické straně Sovětského svazu, proti linii a zásadám mos kevských zasedání. ( Potlesk. ) Soudruzi a soudružky, není myslitelné, abychom na jedné straně hovořili o upevňová ní jednoty mezinárodního komunistického a dělnického hnutí,

upevňování jednoty mezi komunistickými a dělnickými stranami , o proletářském internacionalismu a abychom současně na druhé

straně neodsoudili rozbíječskou činnost vedoucích Albánské stra ny práce .

Podobný postoj by byl v naprostém protikladu se základními principy marxismu -leninismu a proletářského internacionalismu. Přátelství mezi bratrskými národy Československé socialistické republiky a Bulharské lidové republiky se zrodilo a upevnilo v dlouhých bojích obou národů proti cizím utlačovatelům , pro hloubilo se v těžkých bojích proti kapitalismu a fašismu. A dnes kromě historických tradic jsou naše národy a naše stra ny ještě silněji spojeny společnou cestou ke komunismu, společ ným a upřímným přátelstvím se Sovětským svazem a jeho slav nou stranou. Zkušebním kamenem věrnosti obou našich stran mar xismu-leninismu je jejich vztah k prvnímu socialistickému státu SSSR .

S radostí můžeme konstatovat i fakt, že obě naše strany mají jednotné stanovisko k nejaktuálnějším otázkám – otázkám míru a války. Jsme pro mír ve světě, pro mírové řešení sporných otá zek, pro mírové soužití zemí s rozdílným společenským zřízením.

Pevně podporujeme politiku odzbrojení a zákazu atomových a vo díkových zbraní. Jsme pro vytvoření bezatomového pásma na

Balkáně a pro likvidaci následků II. světové války, pro podepsání mírové smlouvy s Německem a normalizaci situace v západním Berlíně.

Bulharský lid vřele vítá vítězství kubánské revoluce . Bude za

každých okolností solidární s bratrským kubánským lidem. Naše strana vyjadřuje plnou solidaritu s vysoce zásadovou a moudrou

politikou sovětské vlády, vedené soudruhem N. S. Chruščovem , kterou uplatnila k překonání krize v Karibském moři a jejíž po mocí bylo lidstvo zachráněno před nebezpečím ničivé termojader: né války a jež poskytla velkou pomoc pro upevnění svobody a ne závislosti Kuby. 255

Ten , kdo toto nevidí nebo vědomě to nechce uznat, škodí na šim společným zájmům , škodí upevňování víry lidových mas v síly zabránit rozpou a možnosti mohutného socialistického tábora tání světové termojaderné války - vážně poškozuje boj za upev ňování věci míru a ve skutečnosti podněcuje k vojenským dobro družstvím .

Můžeme-li dnes klidně projednávat velkolepé plány dalšího rozvoje našich zemí, mohou- li naše národy v míru budovat socia lismus, je to jen díky cílevědomé a mírumilovné politice Sovět ského svazu a mohutným silám socialismu a míru . ( Potlesk. )

Ústřední výbor Bulharské komunistické strany , všichni bulhar. ští komunisté a všechen bulharský lid přejí Komunistické straně Československa a bratrskému českému a slovenskému lidu nové velké úspěchy v plnění odvážných úkolů vytyčených ve vašem velkolepém plánu, za plné vítězství socialismu a komunismu.

At žije Komunistická strana Československa, uznávaná avant . garda československého lidu na jeho cestě k vítězství komunis mu ! ( Potlesk . )

At žije všemi uznávaná avantgarda světového komunistického

a dělnického hnutí, veliká strana Leninova a její ústřední výbor v čele se soudruhem Nikitou Sérgejevičem Chruščovem ! ( Potlesk. ) At žije a vzkvétá nerozborné přátelství a bratrská spolupráce mezi ČSSR a Bulharskem , Bulharskou komunistickou stranou a Komunistickou stranou Československa a mezi všemi socialistic

kými zeměmi ! ( Potlesk. ) Ať žije mezinárodní komunistické a dělnické hnutí ! At žije mírl ( Potlesk. )

SOUDRUH PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu Michajlovovi. Soudružky a soudruzil Nyní po kračujeme v diskusi . O slovo se přihlásil a diskutuje soudruh Jiří Antoš , dělník Vagónky Tatra Smíchov. Připraví se soudruh Jan Večeřa, předseda JZD z Jihomoravského kraje. SOUDRUH JIŘI ANTOS, pražská městská organizace KSC Soudružky a soudruzi , náš kolektiv , který pracuje v závodě Vagónka Tatra Praha Smí

chov, přes velké potíže vždy a za všech podmínek plnil plán . Pro 256

kázal schopnost splnit dané úkoly, a proto jsme se rozhodli za ložit kolektiv soutěžící o titul brigáda socialistické práce.

Charakteristickým rysem kolektivů našeho závodu je upřímná snaha o využívání všech rezerv ve výrobě, využívání pracovní do by a můžeme konstatovat, že naše kolektivy jsou opravdovými hospodáři na svém pracovišti. Přímý vliv na činnost našich kolektivů měla výzva ostravských havířů k uzavírání závazků a soutěži o získání čestného názvu

kolektiv XII. sjezdu Komunistické strany Československa. Naše kolektivy se této výzvy chopily jako první v Praze. Zpřes ňováním anebo uzavíráním závazků nových byla v našem závodě nastoupena nová a úspěšná cesta rozvoje socialistického soutě

žení. K dnešnímu dni je v této soutěži zapojeno 40 kolektivů a 8 středisek .

Na základě toho vstoupili jsme jako podnik v květnu tohoto ro

ku s prohloubeným celopodnikovým závazkem do soutěže o čest ný název závod XII . sjezdu strany.

V současné době byla provedena komplexní prověrka všech ko lektivů a jejich závazků za účasti jak hospodářských pracovní ků, tak i odborných pracovníků všech stupňů s cílem doporučit nejúspěšnější kolektivy k udělení čestného názvu brigáda XII. sjezdu Komunistické strany Československa. Prověřeno bylo celkem 894 závazků. Jejich přínos pro naše hos

podářství činí 2 453 932 korun. K udělení fitulu bylo doporučeno 8 nejlepších kolektivů a 8 středisek. Příznivý vliv na rozvoj socialistického soutěžení v našem zá vodě měla i výzva předních pracovníků »Za socialistický vztah k práci a čest dělníka..

Naši pracující při uzavírání závazků v rámci této výzvy zamě. řili veškerou pozornost na splnění výrobních úkolů letošního ro

ku've všech ukazatelích , vedeni snahou, aby se závod Vagónka Tatra Smíchov zařadil opět mezi přední závody ve strojírenství. Na tuto výzvu dosud reagovalo 60 kolektivů uzavřenými indivi

duálními závazky, 4 dílny a 2 cechy komplexními závazky. Cel ková účast v této soutěži je 1600 našich pracujících včetně tech nických pracovníků, kteří odpověděli na výzvu pracujících svý. mi závazky, v nichž přebírají patronáty nad jednotlivými zakázka mi s cílem pomoci zabezpečit splnění výrobních úkolů pod hes lem »za čest technika «.

Ještě lepší výsledky v socialistické soutěži bychom měli , kdy

by náš závod měl vyjasněnou svou perspektivu. Nejzávažnější problém a pramen velké většiny našich potíží je v nedostatečném

výhledovém plánování a celkové perspektivě našich podniků vů 9 XII . sjezd

257

Ten , kdo toto nevidí nebo vědomě to nechce uznat, škodí na šim společným zájmům , škodí upevňování víry lidových mas v síly a možnosti mohutného socialistického tábora

zabránit rozpou

tání světové termojaderné války – vážně poškozuje boj za upev

nování věci míru a ve skutečnosti podněcuje k vojenským dobro družstvím .

Můžeme-li dnes klidně projednávat velkolepé plány dalšího rozvoje našich zemí, mohou - li naše národy v míru budovat socia lismus, je to jen díky cílevědomé a mírumilovné politice Sovět ského svazu a mohutným silám socialismu a míru . ( Potlesk. ) Ústřední výbor Bulharské komunistické strany , všichni bulhar.

ští komunisté a všechen bulharský lid přeji Komunistické straně Československa a bratrskému českému a slovenskému lidu nové velké úspěchy v plnění odvážných úkolů vytyčených ve vašem velkolepém plánu, za plné vítězství socialismu a komunismu. Ať žije Komunistická strana Československa, uznávaná avant . garda československého lidu na jeho cestě k vítězství komunis mu ! ( Potlesk .) At žije všemi uznávaná avantgarda světového komunistického a dělnického hnutí, veliká strana Leninova a její ústřední výbor v čele se soudruhem Nikitou Sergejevičem Chruščovem ! ( Potlesk. )

At žije a vzkvétá nerozborné přátelství a bratrská spolupráce mezi ČSSR a Bulharskem, Bulharskou komunistickou stranou a Komunistickou stranou Československa a mezi všemi socialistic kými zeměmil ( Potlesk. ) Ať žije mezinárodní komunistické a dělnické hnutí !

Ať žije mír ! ( Potlesk. ) SOUDRUH PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu Michajlovovi . Soudružky a soudruzil Nyní po kračujeme v diskusi . O slovo se přihlásil a diskutuje soudruh

Jiří Antoš, dělník Vagónky Tatra Smíchov . Připraví se soudruh Jan Večeřa, předseda JZD z Jihomoravského kraje. SOUDRUH JIRI ANTOŠ, pražská městská organizace KSČ

Soudružky a soudruzi ,

náš kolektiv , který pracuje v závodě Vagónka Tatra Praha Smí chov, přes velké potíže vždy a za všech podmínek plnil plán . Pro 256

kázal schopnost splnit dané úkoly , a proto jsme se rozhodli za ložit kolektiv soutěžící o titul brigáda socialistické práce.

Charakteristickým rysem kolektivů našeho závodu je upřímná snaha o využívání všech rezerv ve výrobě, využívání pracovní do by a můžeme konstatovat, že naše kolektivy jsou opravdovými hospodáři na svém pracovišti.

Přímý vliv na činnost našich kolektivů měla výzva ostravských havířů k uzavírání závazků a soutěži o získání čestného názvu

kolektiv XII. sjezdu Komunistické strany Československa. Naše kolektivy se této výzvy chopily jako první v Praze. Zpřes ňováním anebo uzavíráním závazků nových byla v našem závodě nastoupena nová a úspěšná cesta rozvoje socialistického soutě žení. K dnešnímu dni je v této soutěži zapojeno 40 kolektivů a 8 středisek.

Na základě toho vstoupili jsme jako podnik v květnu tohoto ro ku s prohloubeným celopodnikovým závazkem do soutěže o čest ný název závod XII. sjezdu strany.

V současné době byla provedena komplexní prověrka všech ko lektivů a jejich závazků za účasti jak hospodářských pracovni ků, tak i odborných pracovníků všech stupňů s cílem doporučit

nejúspěšnější kolektivy k udělení čestného názvu brigáda XII. sjezdu Komunistické strany Československa. Prověřeno bylo celkem 894 závazků. Jejich přínos pro naše hos

podářství činí 2 453 932 korun. K udělení titulu bylo doporučeno 8 nejlepších kolektivů a 8 středisek. Příznivý vliv na rozvoj socialistického soutěžení v našem zá vodě měla i výzva předních pracovníků »Za socialistický vztah k práci a čest dělníka« .

Naši pracující při uzavírání závazků v rámci této výzvy zamě řili veškerou pozornost na splnění výrobních úkolů letošního ro

ku ve všech ukazatelích, vedeni snahou, aby se závod Vagónka Tatra Smíchov zařadil opět mezi přední závody ve strojírenství. Na tuto výzvu dosud reagovalo 60 kolektivů uzavřenými indivi

duálními závazky, 4 dílny a 2 cechy komplexními závazky. Cel ková účast v této soutěži je 1600 našich pracujících včetně tech nických pracovníků, kteří odpověděli na výzvu pracujících svý . mi závazky, v nichž přebírají patronáty nad jednotlivými zakázka mi s cílem pomoci zabezpečit splnění výrobních úkolů pod hes lem » za čest technika « .

Ještě lepší výsledky v socialistické soutěži bychom měli, kdy by náš závod měl vyjasněnou svou perspektivu . Nejzávažnější problém a pramen velké většiny našich potíží je v nedostatečném

výhledovém plánování a celkové perspektivě našich podniků vů 9 XII . sjezd

257

bec . Tvoří-li se plán až na počátku běžného roku a pak je čas to měněn , je velmi těžko usměrňovat technický rozvoj a inicia tivu pracujících s dostatečným předstihem, a tím řešit naše nej obtížnější úkoly. U některých oborů, a jedním z nich je i náš, je to výroba va. gónů, dochází v požadavcích ke stálým změnám. V některých údo

bích kapacita ani zdaleka nestačí požadavkům, a jindy jsou po žadavky tak nízké , že nestačí tyto kapacity vytížit. Za takové st tuace pak dochází ke ztrátě výhledu ve výrobním plánu a mnoha problémům , jak chybějící program doplnit. Museli jsme například přejít na výrobu nákladních vagónů, která je pro náš závod zcela nevhodná a nehospodárná. A proto že ani výroba nákladních vagónů nestačila pro naši kapacitu, byla nám určena jako náhradní program výroba vzduchotechnic kých zařízení. Tento program byl stanoven bez jakéhokoliv roz

boru a je pro náš podnik naprosto nevhodný, nehospodárný, způ. sobuje mnoho potíží v dopravě a ve výrobě . A přitom asi za 1 rok

přicházejí další požadavky na vagóny , které vagónky nejsou s to vůbec krýt .

Taková nevyjasněnost v perspektivě podniků znemožňuje jakou koli velkorysejší modernizaci, podlamuje iniciativu pracujících a brání i systematickému zvyšování kvalifikace. Jakékoliv zvyšová ní sériovosti a specializace zůstává za takových okolností jen zbož

ným přáním podnikových pracovníků , a místo zužování sortimen tu dochází ke stále větší kooperaci . Dokladem je i nesmyslná děl ba práce u výroby vagónů RJ, o které konečně již psalo Rudé právo.

A přece nám naše hospodářství a jeho plánovitost dávají tako vé možnosti , které se přímo k využití nabízejí. Ty nám pomohou řešit některé dílčí problémy ihned bez jakéhokoli otálení. O ně kterých hovořil na městské konferenci strany v Praze i první ta

jemník ÚV KSČ soudruh Novotný. Bez ohledu na nynější přechodné obtíže našeho hospodářství musí se rychle stanovit základní výrobní koncepce každému zá vodu . Bez ní totiž nelze vůbec hovořit o nějaké základní nové tech

nice nebo komplexní modernizaci. A protože řešení těchto otá zek se projeví i ve výsledcích za dva i více roků, má neustálé pře . šlapování na místě za následek, že v řadě oborů stále ještě ne dosahujeme světové úrovně.

Doklady najdeme na každém kroku. Příkladem je i náš podnik. O tom se před časem tvrdilo , že je určen k likvidaci , že k ní do jde velmi brzy. Podle názoru některých pracovníků ministerstva se měl kolektiv pracujících rozmístit do několika pražských zá 258

vodů. Tento názor je přece zcela nesprávny. Zrušit kolektiv, kte rý má dlouholetou tradici a výrobní zkušenosti, znamená znač

nou nehospodárnost. Jakmile by se proslechlo, že podnik bude zlikvidován, snažili by se zaměstnanci včas nalézt vhodné místo jinde, a řídit za tohoto stavu výrobu by bylo takřka nemožné. Se

ztrátou perspektivy by zcela jistě došlo k velkým ztrátám na růs tu produktivity a velká hodnota , která je skryta v organizova

nosti a politické stmelenosti tohoto kolektivu, by přišla nazmar. Druhým problémem je výrobní náplň. Ať jsou požadavky hlav

ního odběratele rok od roku jakkoliv protichůdné a svědčí o ne znalosti potřeb, je nutno soudit, že celkový trend výroby vagó nů bude nižší než růst produktivity práce ve vagónkách a že te dy postupně dojde k zastavení výroby vagónů v jednom dvou podnicích. S ohledem na nově vybudované vagónky ve Studen

ce a v Popradě a pro jejich blízkost k hutní základně je jasné, že tato skutečnost postihne nejdříve náš podnik na Smíchově. Jde-li

o nákladní vagóny, je ukončení tohoto výrobního programu třeba uvítat , protože pro výrobu nákladních vagónů je náš podnik na prosto nevhodný a kromě toho převážení desítek tisíc tun mate riálu z Ostravska do Prahy je zcela nerozumné. Ve srovnání s ostatním pražským průmyslem dojdeme také k názoru, že jde o program s velkým podllem materiálu, nízkou pracnosti a s niž ším požadavkem na kvalifikaci a že se tedy do výrobního pro filu Prahy absolutně nehodí. O tom se konečně mluvilo i ve zprá vě na městské konferenci v Praze.

At dopadne jednání v RVHP o výrobě osobních vagónů jakkoli, je už dnes zcela jasné, že výroba tramvají zůstane v Českosloven ské socialistické republice. Protože se jedná o výrobek, který se směle může rovnat s nejlepšími tramvajemi, které kdy ve světě

byly vyrobeny, měla by se naše republika stát jediným výrobceni pro všechny státy tábora socialismu.

Tramvaje jsou tradičním výrobkem našeho podniku, jsou vyrá běny v těsné spolupráci s ČKD Praha a Československými závody naftových motorů v Praze. Tento program by měl být do budouc

na v Praze silně podporován, protože zcela jasně zapadá do praž ského výrobního profilu .

Avšak to je pouze část kapacity Vagónky Tatra na Smíchově a zbytek je třeba neprodleně doplnit. Nabízejí se různé možnosti. Tak například by bylo užitečné stáhnout veškerou kooperaci, kte . rou je podnik schopen sám zajistit , a zejména pak spojit Vagón ku Tatra s ČKD. Vznikl by podnik, který by měl podstatně menší kooperaci, daleko větší možnosti operativního řízení a sloučením technického a administrativního aparátu a jeho jednotlivých 259

agend by muselo dojít k velkým úsporám . Problémy, které se velmi často musí obtížně řešit mezi řediteli , by samozřejmě od padly. K tomu je třeba dodat , že v současné době působí v našem

závodě zhruba 100 externích montérů ČKD a jejich řízení je pro závod ČKD značně svízelné .

Z toho vyplývá , že osud Tatry Smíchov je nerozlučně spojen

s hlavním městem , a tuto skutečnost je třeba vhodnou spolupra cí s umisťováním výrobního programu ještě prohloubit. Byl by to další krok k vytvoření ještě lepších podmínek pro vhodnou specializaci na území hlavního města Prahy, kde jsou k tomu je dinečné podmínky, které skrývají další mohutné zdroje zvýšení produktivity práce. A bylo by to také v souladu se snahou defini tivně vyčistit výrobní program pražských závodů od programů, které do hlavního města nepatří.

Tímto pevnějším spojením tatrováckého kolektivu s pražským

strojírenstvím, zejména s ČKD Praha , by se perspektivně jistě vel mi snadno vyřešilo i budoucí umístění Tatry tak, aby kolektiv zů stal pohromadě .

Na příkladě smíchovské Tatry jsem chtěl ukázat, co vše nám

ještě zbývá udělat , abychom se definitivně dostali z nynějších po tíží . Podobných problémů je v Praze a v celé republice daleko více . Ale naprosto nelze čekat a je nutno rychle přikročit k ře šení . Toto samozřejmě musí být v souladu i s celostátními zá

jmy . Základní hlediska , podle kterých budeme rozhodovat, musí být vyšší produktivita a snižování spotřeby materiálu. Domnívám se , že určení perspektivy všem našim závodům nám

pomůže zapojit do celé práce všechny naše pracující, kteří, když vidí jasný cíl, vydají ze sebe vše a pomohou k odstranění dneš ních nedostatků a rychlému postupu ve vybudování základů ko munistické společnosti .

To jsou, soudružky a soudruzi , některé problémy, které nás na našem závodě tíží. Přes tyto potíže se chceme s úkoly vypořá dat . Pracovat; jak se na čest dělníka patří, tak, abychom co nej dříve vytvořili silnou materiálně technickou základnu komunismu. Potlesk. )

SOUDRUH PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu Antošovi, slovo má soudruh Jan Večeřa, před. seda JZD Tvarožná .

260

SOUDRUH JAN VECERA, jihomoravská krajská organizace KSC Vážené soudružky , vážení soudruzi! Jsem předsedou JZD Tvarožná, okres Brno-venkov, v Jihomo ravském kraji. Budu krátce hovořit o některých výsledcích socia

listické soutěže družstev v okrese Brno-venkov, obcí 'Bedřichovi ce, Podolí, Tvarožná. Průběh soutěže je již po několik roků vzru

šující a napínavý. Bedřichovice hospodaří na 200 ha půdy, Podoli na 320 ha , Tvarožná na 515 ha zemědělské půdy. Před rokem

jsme si však zrekapitulovali dosavadní výsledky a dohodli se na nových soutěžních podmínkách. JZD Tvarožná se zavázalo vy robit na hektar tolik masa jako JZD Podolí, tolik vajec, jako JZD Bedřichovice, partneři se zase zavázali vyrovnat se Tvarožné ve výrobě mléka. A tak se u nás zrodil závazek na počest XII . sjez du Komunistické strany Československa, a pak přišla výzva. Kro mě svých sousedů vyzvali jsme k soutěži družstevníky ze Zelen če, okres Trnava, kde mají přibližně stejné výrobní podmínky . Na

počest XII . sjezdu KSČ se pak přihlásilo do soutěže téměř 6000 JZD a 300 státních statků . První přijetí naší výzvy přišlo telegra ficky z JZD Vinary , okres Hradec Králové. A tak Tvarožná , Vina ry a Zeleneč utvořily další soutěžní trojici. V zápolení o prvenství

se sousedním JZD Podolí jsme ve výsledcích lepší v živočišné výrobě, horší jsme však v rostlinné výrobě. Bedřichovice zůstaly letos pozadu.

Ve druhé soutěžní trojici podle hodnocení ke 30. září byl Ze leneč první ve výrobě masa. Celkem dosáhl 204 kg na 1 ha , za tímco Tvarožná 200 kg, podle druhů bylo však JZD Tvarožná lep ší ve výrobě masa hovězího i vepřového. U mléka za naší výrobou 817 litrů na hektar k 30. září násle dují Vinary se 681 litrů mléka na hektar a Zeleneč se 404 litry. Vajec vyrobilo JZD Tvarožná k 30. září 433 kusů na 1 ha, Ze leneč 315 a Vinary 296.

Nejsme však bez obtíží. Nepříznivý rok se ani nám nevyhnul . Hodně starostí bylo především s krmivy . Přes jejich nedostatek dokázali naši družstevníci udržet do konce května průměrnou

denní dojivost 6,5 litru na 1 ustájenou dojnici. Postupně se doji vost krav zvýšila až na 8,9 litru, i když jsme většinu jetelovin za .

orali . Ani kukuřice nenarostla tak, jak jsme počítali . Zesilážo vali jsme místo 182 vagónů pouze 28. Ztráty v krmení jsme vy rovnali řepnými skrojky a jen tomu vděčíme, že se plánovanou

dojivostí 7,4 litru přibližujeme nákupnímu úkolu mléka.

Porovnáme-li závazek našehodružstvaz roku1962 s úkoly stát 261

ního plánu v roce 1960, vypadá poměr takto : jatečný skot v ro ce 1960 421 q, v roce 1962 480 9, tj. proti roku 1960 111 % . Jatečná prasata v roce 1960 byl plán 554 q , v roce 1962 750 q , plnění na 135 % . Mléko v roce 1960 370 000 litrů, v roce 1962 530 000 litrů , plnění 143 % . Vajec v roce 1960 200 000 kusů, v roce 1962 279 000 kusů, splně ni na 140 % .

Kladu si za čest oznámit XII. sjezdu, že naše družstvo splnilo svůj závazek v dodávce masa hovězího, masa vepřového, masa drůbežího a vajec. ( Potlesk. ) U vajec splnilo nejen svůj původní

závazek, nýbrž i 5000 kusů navíc. A do konce roku dáme ještě 6000 vajec. Zbývá nám ještě splnit mléko . Přiznáváme se, že to není pro nás snadný úkol . Už jen několik dnů nás dělí od ko nečného hodnocení našeho závazku. A proto je pro mne tím radost

nější, že mohu při dnešní příležitosti oznámit, že jsme dokázali nejen vyrobit, nýbrž i dodat na každý hektar zemědělské půdy masa hovězího 93 kg, vepřového 146 kg, drůbežího 6 kg, celkem

masa 245 kg. A kromě toho plemenářský a chovný materiál na každý hektar zemědělské půdy skotu 10 kg, prasat 14 kg, tedy celkem 269 kg na 1 ha zemědělské půdy. ( Potlesk. ) Vajec na každý hektar zemědělské půdy jsme již dodali 485

kusů a do konce roku toto množství ještě zvýšíme na 490. Ze spo lečných záhumenků činí pak naše dodávka 550 kusů z 1 ha ze mědělské půdy.

Mléka do konce roku dodáme 1030 litrů na každý hektar ze mědělské půdy . U obilovin jsme se vypořádali se státním plánem na 110,8 %, dodali jsme podle závazku, 3 vagóny pšenice navíc.

Plán tržní produkce brambor jsme splnili na 134,5 % . Tak jsme tedy splnili v JZD Tvarožná svůj závazek . Říká se o nás, že máme kvalitní půdu, že stačí jen nezapomenout zasít. Říkají to zlí jazykové. Vždyť jednu pětinu pozemků máme v páté a sedmé bonitní třídě. Výsledky, jichž u nás v zemědělské vý.

robě dosahujeme, vyrůstají především ze vztahu našich družstev níků k práci. Naši družstevníci jsou skromní obyčejní lidé, a prá vě proto , že jsou prostými skromnými lidmi, dosahují takových výsledků . Bylo třeba bojovat, a právě závazek pomáhal jít vpřed. Druž stevníci v Tvarožné čekají na přemožitele. Nebojí se jich, ba na opak, čím víc jich bude, tím líp pro nás všechny . (Potlesk . ) To

je můj stručný diskusní příspěvek, to je můj pozdrav XII . sjez: du rodné strany. Čest práci ! ( Potlesk. ) 262

SOUDRUH PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu Večeřovi, nyní vystoupí delegát Komunistic ké strany Velké Británie, člen výkonného výboru, soudruh Bert Ramelson. Prosím, aby se ujal slova.

Pozdrav Komunistické strany Velké Británie přednesený SOUDRUHEM BERTEM RAMELSONEM

Vážení soudruzi a soudružky, jsem velmi šťasten, že mohu tlu

močit sjezdu vaší strany nejvřelejší bratrské pozdravy výkonného výboru a všech členů Komunistické strany Velké Británie. S velkým potěšením jsme slyšeli o vašich velkých úspěších,

o úspěších lidu Československa, vedeného jeho komunistickou stranou a jejím ústředním výborem. Vaše úspěchy nejenže obohacují celý život a blahobyt vašeho

lidu, ale jsou i velkým příspěvkem na cestě socialistického světa vpřed , jsou příkladem komunistickým a dělnickým stranám ve všech zemích.

To platí zejména pro komunistickou stranu a lid mé země. Vážíme si hlubokých soudružských a přátelských vztahů, jež nás navzájem pojí. V třicátých letech jsme byli hrdi na to, že jsme

mohli pomoci tak mnoha soudruhům a demokratům, kteří našli v naší zemi útočiště před fašismem, zatímco britská vládnoucí třída zradila Československo v Mnichově .

Za války to byla právě Británie, kde se nejdříve rozvinulo hnutí »Lidice budou žíta, jež nastolilo mezi námi pouta přátelství, které

se od té doby dále rozvíjelo. ( Potlesk. ) Ještě silnější soudružské svazky mezi našimi dvěma stranami

navázala v květnu 1961 delegace našeho výkonného výboru, ve dená naším generálním tajemníkem soudruhem Johnem Golla nem, jejímž členem jsem měl čest být. Zvlášť cenné pro nás v Británii jsou zkušenosti vaší strany

v úspěšném boji za skoncování s kapitalismem a za výstavbu so cialismu. Je tomu tak proto , že ze všech zemí, jež vybudovaly socialismus nebo jej budují, vaše země, soudruzi, je naší zemi v mnoha směrech nejbližší. Československo, stejně jako Británie, bylo vyspělou průmyslovou zemí a její sociální a třídní složení bylo podobné.

Británie je dnes členem agresívního Severoatlantického paktu.

Je mladším partnerem anglo-americké aliance a vystavuje tak náš lid smrtelnému nebezpečí plynoucímu z agresívních válečných akcí vlády Spojených států amerických. 263

Letos v říjnu agresívní akce amerického imperialismu proti Kubě

přivedly svět na pokraj jaderné války. Značné vrstvy britského lidu reagovaly s hněvem a aktivně proti politice presidenta Spo

jených států a 'proti poklonkujícímu postoji britské vlády, jakož i pravicových předáků labouristické strany. V té době jsme byli v Británii svědky v posledních letech nej větších masových akcí našeho lidu. Projevovaly se velkými de monstracemi v největších městech země. Bylo jich mnoho a zapo jily se do nich různé sociální vrstvy. Konaly se pochody , schůze,

byly vyslány delegace na americké velvyslanectví a konzuláty, vyvíjela se činnost v parlamentě. Naprosto ztroskotaly pokusy vlády o zastrašování nahromaděním policejních oddílů před ame rickým velvyslanectvím a zatýkáním , velkého počtu demonstran tů. Po celou dobu krize hnutí všestranně narůstalo, Hesla » Ruce

pryč od Kuby« , »Zachránit Kubu – znamená zachránit mír« stávala se všude masovými hesly.

Naše strana k tomuto hnutí všestranně přispěla. Jsme zvláště hrdi na skvělou vedoucí úlohu, kterou měl v oné době náš list »Daily Worker« , a na iniciativu, kterou projevily okresní a základ

ní organizace naší strany! Stali jsme se svědky pocitů hluboké yděčnosti miliónů našeho lidu za moudrou politiku a činnost

soudruha Chruščova a vlády Sovětského svazu, které zachránily svět před propastí termojaderné války a současně zajistily su verenitu a nezávislost statečné Kuby a její nezcizitelné právo na budování socialistické vlasti . ( Potlesk. )

Pro Británii je mírové soužití první podmínkou udržení se při životě a odzbrojení je podmínkou pro náš hospodářský rozvoj. Nezaměstnanost dosáhla počtu 544 tisíc lidí, což je nejvyšší

číslo za mnoho let . Zvláště znepokojující je skutečnost , že v ně kterých starých průmyslových oblastech Británie - ve Skotsku, Tyneside , Merseiside a Severním Irsku

počet nezaměstna

ných připomíná depresi z třicátých let. Tisíce absolventů škol zůstávají po měsíce bez práce na obtíž svým rodičům, protože nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti , jelikož dosud nikdy nepracovali . Hlavním politickým cílem konzervativní vlády je zatáhnout Británii do společného trhu , bez ohledu na přání jejího lidu. Naše strana je jedinou politickou stranou, která je proti vstupu do agresívního , protisovětského , protisocialistického reakčního blo

ku studené války - Evropského společného trhu . Vyhlásili jsme svůj negativní postoj od samého začátku. Z po

čátku se naše stanovisko setkávalo s malou podporou , nyní však stále více lidí si začíná uvědomovat, jak katastrofální budou vojen 264

ské, politické a sociální důsledky toho, jestliže vstoupíme do EHS. Odpor proti vstupu narůstá. A to je právě důvod , proč pravicoví sociálně demokratičtí předáci byli nuceni ztlumit svůj původní postoj naprosté podpory pro vstup Británie. Nyní stále více lidí si začíná uvědomovat, že nynější vláda

představuje hrozbu – a to se ukázalo na výsledcích nedávných doplňovacích voleb .

Dnes je hlavním úkolem naší strany získat dělnické hnutí v Bri tánii ve spojenectví s ostatními vrstvami lidu pro odhodlaný boj proti vstupu Británie do EHS a přivodit co nejrychleji pád konzer vativní vlády.

Soudruzi, s potěšením sděluji vašemu sjezdu, že jsme získali v rámci našeho Roku stranické výchovy 3500 nových členů a že

členstvo Ligy mladých komunistů se zdvojnásobilo. ( Potlesk. ) Na še strana a Liga mladých komunistů stále více rostou. Uznáváme, že počet 33 000 členů, kterého jsme dosáhli, není veliký, je však významný a důležitý. Na sjezdu naší strany, který se bude konat v dubnu příštího roku, přijmeme rozhodnutí ještě více rozšířit naši členskou základnu, jakožto krok k vytvoření masové komunistické strany ve Velké Británii. Jsme pevně přesvědčeni, že náš pokrok půjde dál , protože při práci vycházíme z historické deklarace jednaosmdesáti komunis

tických stran a z dalšího jejího rozvinutí na XXII. sjezdu KSSS . Jsme přesvědčeni, že naše politika je v souladu s životními zájmy britského lidu.

Jsme pevně přesvědčeni , že s úspěchem vyřešíte problémy, před

nimiž stojí váš sjezd , a že v důsledku toho vaše strana a váš lid dosáhnou v příštích letech ještě významnějších výsledků. Přejeme vašemu sjezdu plného úspěchu. Jsme si jisti , že vaše rozhodnutí povedou lid Československa k ještě většímu úsilí za

bezpečit vymoženosti, kterých už dosáhl , a učinit další velký krok k skvělému cíli, který máte před sebou – k vybudování komu nismu.

Nechť žije marxismus-leninismus, prapor, pod kterým bratrské

komunistické a dělnické strany světa budou nadále pochodovat. • Necht žije přátelství mezi lidem Británie a Ceskoslovenskal ( Potlesk. ) Nechť žije bratrská jednota komunistických stran Velké Britá nie a Československa ! Necht žije světový mír ! ( Potlesk. ) 265

SOUDRUH PAVEL HRON :

Děkuji soudruhovi Ramelsonovi. O slovo se přihlásil delegát

Paraguayské komunistické strany, člen politického byra ÚV, sou druh Martin Rodríguez. Uděluji mu slovo. Pozdrav Paraguayské komunistické strany, přednesený SOUDRUHEM MARTINEM RODRÍGUEZEM Drazí soudruzi a soudružky ! Jménem ústředního výboru Para guayské komunistické strany zdravíme vřele XII. sjezd slavné

Komunistické strany Československa a hrdinný československý lid , stejně jako zástupce ostatních bratrských stran.

Českoslovenští komunisté, kteří statečně a s úspěchem bojují za další rozvoj socialistické společnosti, dokazují světu, že věc socialismu je neporazitelná, že naprosté vítězství nové soustavy

v mezinárodním měřítku je nevyhnutelné. Tento zářný příklad inspiruje a posiluje světové revoluční hnuti.

V situaci tak napjaté, jakou vyvolali severoameričtí imperialisté blokádou Kuby a jež měla být prvním krokem k přímé ozbrojené agresi, byla a je akční jednota marxisticko-leninských stran , tato

hlavni opora jednoty všech sil zaměřených proti válce, potřeb nější než kdykoli jindy, posvátnější než kdykoli jindy.

Proto nás vážně znepokojuje skutečnost, že právě v době, kdy zesílilo nebezpečí války, nynější albánští vládní činitelé vystup ňovali svoje útoky proti mírové politice Sovětského svazu. A totéž se právě stalo i před rokem, kdy došlo ke krizi v Berlíně. Kdykoli washingtonská vláda zmobilizuje část svých rezerv, ozve se Alba

nie jako doprovod řinčení zbraní s novými, prudšími útoky proti zemi, jež stojí v čele socialistického tábora a mírových sil. Taková politika je marxismu-leninismu cizí. ( Potlesk. ) V naší deklaraci z prosince minulého roku jsme vyzvali čínské soudruhy, aby sebekriticky přezkoumali svou politiku podpory

škodlivé činnosti vedoucích albánských činitelů . Učinili jsme tak v duchu Prohlášení porady představitelů komunistických a děl nických stran v roce 1960, které jsme podepsali. S politováním zjišťujeme , že i když jsou skutečnosti nyní ještě jasnější než před rokem , čínští soudruzi pokračují ve své pochy bené politice. Nelze připustit, že by to byla pouhá shoda okolností, že právě, když v Tiraně se označuje politika SSSR vůči Kubě za »zradu«, hodnotí ji pekingský tisk jako »nový Mnichov« ...

Komu slouží tato propaganda ? Třebaže se zamýšlí opak, slouží imperialistům. Ti také označují politiku SSSR vůči Kubě za poráž 266

ku. Tato nesprávná koncepce vyplývá z přeceňování sil imperia

lismu. Ve skutečnosti taková propaganda směřuje k zastrašování národů a brzdí národně osvobozenecké revoluční hnutí latinsko

amerických národů. Ještě jednou si dovolujeme vyzvat čínské sou

druhy , aby nesetrvávali při propagandě tak škodlivé pro revoluční hnutí. ( Delegáti povstávají, dlouhotrvající potlesk. ) Paraguayský lid, stejně jako ostatní latinskoamerické národy, vyvozuje správné závěry z karibské krize. Pro nás, obyvatele La tinské Ameriky, je důležité, že byl zmařen severoamerický plán bezprostřední ozbrojené agrese a že Kuba může pokračovat ve výstavbě socialismu. Nechceme, aby první socialistický stát Ame riky zahynul heroicky v plamenech atomové války, nýbrž přejeme si, aby stál jako zářivý maják. ( Potlesk. ) To dodává odvahy na šemu lidu. A toho cíle bylo dostiženo důslednou a správnou míro vou politikou SSSR spolu s neochvějností kubánského lidu a vlády Fidela Castra .

Není pochyb o tom, že tento výsledek posílí víru paraguayského

lidu v možnost svržení zrůdné protinárodní diktatury generala Stroessnera a v demokratickou národně osvobozeneckou revoluci. Podmínky pro to jsou stále příznivější, Zdrcující většina národa, hlavně dělníci, rolníci a studenti odmítají »opětné zvolení« Stroess nera. Masy stupňují svůj boj , jsou stále rozhodnější. Heslo národní

jednoty proti diktatuře si klestí cestu stále úspěšněji. V urputných

bojích vedených jak mírovými prostředky , tak zbraněmi dokázala Paraguayská komunistická strana širokým masám, že je nejdů

slednějším a nejodhodlanějším bojovníkem za věc národně osvo bozenecké revoluce.

Ať žije protiimperialistická revoluce latinskoamerických náro dů ! ( Potlesk. ) At žije jednota všech marxisticko-leninských stran ve společném boji za mír a proti imperialismul ( Potlesk . ) At žije osvědčená a pevná Komunistická strana Československa a její historický XII. sjezd, který osvětluje cestu Ceskoslovenska

k vyššímu rozvoji socialistické společnosti ! ( Potlesk. )

SOUDRUH PAVEL HRON :

Děkuji soudruhovi Rodriguezovi. Diskutovat bude soudruh Fran tišek Šorm , předseda Československé akademie věd .

267

SOUDRUH FRANTIŠEK ŠORM, pražská městská organizace KSČ

Soudružky a soudruzi, z hlubokého rozboru současného stavu

naší společnosti podaného ve zprávě soudruha Antonína Novot ného jasně vyplývá nutnost všestranně zvýšit úroveň řízení a plá nování a položit zvláštní důraz na kvalitativní ukazatele, podmi

ňující rychlý růst efektivnosti našeho hospodářství. Rozhodující význam v tomto ohledu má v současných podmínkách uplatňování nejnovějších poznatků vědy a vymožeností techniky v materiální výrobě. Věda v dané etapě historického vývoje přímo určuje stu

peň technické vyspělosti výrobních prostředků a pochodů, stejně tak je ovšem rozvoj vědy, zejména u experimentálních oborů, zá vislý na dosažené úrovni techniky. Obrovský význam vědy pro socialistickou společnost lze nejlépe doložit na příkladu Sovět ského svazu. Mohutný ekonomický rozvoj Sovětského svazu, zejména po druhé světové válce, a vytvoření světové socialistické soustavy je v nemalé míře dílem sovětské vědy a techniky, stejně jako samo vítězné zakončení druhé světové války.

V současné době slaví úsilí sovětských vědců triumfy v řadě důležitých vědních úseků, zejména v jaderné fyzice, na poli rake

tové techniky a při dobývání vesmíru. I rozvoj našeho vlastního socialistického hospodářství a naší kultury by byl po roce 1945 nemyslitelný bez stálé účasti vědy a výzkumu. Naše vědecko výzkumná pracoviště významnou měrou přispěla k socialistické výstavbě naší vlasti vytvářením technicky složitých výrobních zařízení a vyspělých technologií v našich průmyslových závodech, vyspělé úrovně našeho zdravotnictví i řady jiných úseků. Socialistická společnost, která svou výstavbu cílevědomě orga nizuje a řídí ve prospěch pracujícího člověka, přitom může a musí í rozvoj vědy plánovitě usměrňovat ke svým potřebám . Hlavní síly vědeckovýzkumné činnosti je samozřejmě nutno zaměřovat k řešení problémů, jež vyplývají z akutních potřeb průmyslu a ze mědělství. Zároveň však je nezbytné, jak již zdůraznil soudruh

Novotný, připravovat i předpoklady k uspokojování perspektivních potřeb společnosti, jež zejména ve fázi rozvinuté socialistické vý stavby rychle narůstají a stávají se aktuální. A to je možné jen dalším rozvojem vědy, získáváním nových principiálních poznatků a zvládáním nových, dosud nepoznaných zákonitostí přírody a společnosti. Je ovšem samozřejmé, že takový potřebný rozvoj vědy nemůžeme zabezpečit sami v celé šíři . Musíme proto i ve vědě a

výzkumu daleko více využívat možností socialistické dělby práce mezi spřátelenými zeměmi. 268

Soudružky a soudruzi,

XII. sjezd má vytyčit hlavní směry výstavby naší země v letech 1964–1970. Nedílnou součástí plánu rozvoje hospodářství a kul tury bude i plán vědeckovýzkumných prací. Výzkumné úkoly směřující k okamžitým potřebám výroby lze v tomto plánu velmi přesně určit na podkladě konkrétního plánu hospodářského roz voje. Složitější již bude stanovení vlastních úkolů vědy, jež mají

zabezpečit perspektivní společenské potřeby i rozvoj vědy samé. Všechny orgány naší akademie se touto otázkou v současné době

intenzívně zabývají a zpracovávají plán sedmiletého rozvoje vědy v naší zemi. Rád bych vás seznámil s hlavními směry, jimiž by se měla naše věda v nejbližší budoucnosti zabývat.

Všichni víme, že podmínkou naší další výstavby je stálý růst výroby energie, zejména její nejušlechtilejší formy , elektřiny . Hlavním zdrojem energie v celém světě jsou dosud fosilní paliva,

uhlí, ropa a zemní plyn, jež se rychle vyčerpávají. Proto je nutno již dnes usilovat o jejich účinnější využívání a zajišťovat novými vědeckými objevy a poznatky možnost dostatečné výroby energie z jiných zdrojů. K úvaze přicházejí dva nevyčerpatelné zdroje energie : sluneční záření, dopadající neustále na naši zemi , a síly ukryté v jádrech atomů. Na řešení složitých otázek získávání energie se bude podílet i naše věda, i když se její účast bude týkat jen některých vybraných problémů. Tak úsilí o dokonalejší vy užívání fosilních zdrojů vyústí ve výzkum a vývoj tzv. palivových článků, přeměňujících chemickou energii s vysokou účinností pří mo v energii elektrickou, jež pravděpodobně jednou nahradí málo účinné výbušné motory v dopravních prostředcích. Naše vysoká úroveň ve fyzice pevné fáze a zvláště v teorii polo

vodičů nám umožní hlouběji studovat i přeměny zářivé, zejména tepelné energie v energii elektrickou s cílem nalezení účinnějších měničů, použitelných například v jaderných elektrárnách. Ve využívání jaderné energie se budeme snažit zdokonalovat klasické typy štěpných jaderných elektráren a zaměříme se i na některé úseky fyziky jaderných reaktorů. Budeme se zabývat i ur

čitými problémy vysokoteplotní plazmy, jejichž zvládnutí je pod mínkou k ovládání řízených termojaderných reakcí, které jednou lidstvu zabezpečí nevyčerpatelné zdroje energie. Zdokonalování

strojů a zařízení závisí dnes mimo jiné zejména na kvalitě ma teriálů . Vzhledem k významu našeho strojírenství stane se proto druhým komplexním úkolem naší vědy základní výzkum vlastností

materiálů, zejména výzkum vztahů mezi jejich strukturou a vlast nostmi s cílem zlepšení naší materiálové základny, jednak úsilím 269

o zdokonalování vlastností kovů i umělých hmot, jednak snahou o nalezení nových typů materiálů.

Současné poznatky fyziky pevné fáze ukazují, že ovládnutím vnitřní struktury kovů i nekovů bude možno vytvořit materiály

mnohem odolnější vůči různému namáhání, než jaké dosud známe. Praktická realizace nových poznatků povede k pronikavému sní žení váhy strojů, ke zvýšení jejich životnosti, a tím k obrovským

materiálním úsporám. Stále stoupající požadavky na kvalitu na šeho spotřebního, zejména textilního zboží, nutnost dosažení úspor za dovoz textilních surovin a velké možnosti využití umě lých hmot've stavebnictví i strojírenství zdůrazňují nutnost zinten zívnit náš výzkum v oblasti makromolekulární chemie, která je teoretickým základem v přípravě novodobých materiálů nazýva ných umělými hmotami , kaučuky a syntetickými vlákny . Také na tomto poli nejsou možnosti zdaleka vyčerpány. Lze očekávat, že se podaří podstatně zdokonalit vlastnosti těchto ma teriálů a zvýšit jejich užitkovost. Naše věda má plné předpoklady dosáhnout na tomto poli che. mického výzkumu dalších výsledků. Značnou pozornost musíme

věnovat i výzkumu různých speciálních materiálů podmiňujících rozvoj slaboproudé techniky , zejména monokrystalů , polovodiča, feritů a jiných. V souvislosti s tím u nás rozvinout i důležitou a zcela novou

oblast tzv. kvantové radiofyziky, využívající krátkovlnného rádio

vého záření. Praktické využití rádiových vln světelného spektra přinese revoluční zvrat v rádiovém přenosu tím, že umožní pře dávat obrovské množství informací, například současně tisíce

televizních přenosů . Předpokladem dalšího kvalitativního zvyšo vání úrovně naší průmyslové výroby, zejména pronikavého zvy šování produktivity práce, je zavádění komplexní automatizace. Podmínkou k tomu je nejen vytváření progresívních výrobních prostředků a pochodů , ale také výzkum ovládajících řídících a kontrolních mechanismů pracujících v podstatě na principech ky

bernetiky. Tato důležitá vědní disciplína vyžaduje rozvoj jak teoretických matematických disciplín , například matematické lo giky, teorie informací, tak i výzkum, vývoj a zavedení výroby kom

plikované součástkové základny a přístrojové techniky. To opět vyžaduje teoretické práce ve fyzice pevné fáze , v elektrotechnice a radiotechnice .

Široký rozvoj nových oblastí matematiky a výpočtové tech niky , k němuž došlo v poslední době, odhalil nejen nové velkolepé perspektivy automatizace výrobních pochodů, ale i možnost využít těchto poznatků přímo v oblasti řízení a plánování národního hos 270

podářství. Také těmto otázkám bude naše věda věnovat v příštích letech značnou pozornost. Naše věda musí samozřejmě v nejbliž ších letech vydatně pomáhat rozvoji zemědělství, které se stává limitujícím faktorem dalšího pokroku naší společnosti. V nejbližší době však jde zejména o uplatňování již známých

vymoženosti současné agrotechniky, což by spolu s organizační. mi opatřeními mohlo již samo o sobě podstatně zlepšit úro veň zemědělství a znatelně zvýšit i zemědělskou produkci. Pro

nikavé a vskutku revoluční zásahy do zemědělské výroby jsou však podmíněny získáním nových poznatků o stavbě a funkci živé hmoty. Naše znalosti o této důležité oblasti, jež má nejprin

cipiálnější význam pro cely další vývoj člověka, jsou však dosud velmi nedostatečné. V dnešní době je možno hovořit přímo o roz poru, který se vytváří mezi technickým a civilizačním pokrokem na straně jedné, a zaostáváním exaktních znalostí o podstatě ži vota na straně druhé. Otázkám výzkumu živé hmoty s cílem jeji ho řízeného ovládnutí musíme proto věnovat mimořádnou pozor nost jak ve vlastních biologických disciplínách , tak i v chemii, a zejména v hraniční vědní oblasti v biochemii. V epoše rozvinuté socialistické společnosti stále roste význam tvůrčího rozvíjení marxisticko- leninské teorie rozmanitými oblast

mi společenských věd. V dnešní době požaduje strana právem od společenských věd, aby se mnohem výrazněji a účinněji než do sud podílely na řešení stěžejních problémů rozvoje naší společ nosti . Mimořádně odpovědná úloha zde připadá ekonomickým vědám. Je třeba otevřeně říci, že výrazné kvalitativní jevy , fi miž prochází naše národní hospodářství, i nedostatky , jež se

v uplynulém období projevily, zastihly naši ekonomickou vědu ne dostatečně připravenou a její přínos účinného řešení těchto pro blémů není ani dosud uspokojivý . Z této negativní skutečnosti je třeba si vzít poučení a daleko důsledněji podřídit činnost přísluš.

ných pracovišť rozhodujícím společenským potřebám a na zá kladě teoretického rozboru výsledků a zkušeností socialistické

výstavby vytvářet v budoucnosti přesnější vědecké podklady a návody pro řízení rozvoje socialistické výroby. Nezbytným před . pokladem k tomu je i pronikavé zvýšení metodické úrovně eko

nomických věd, zejména využívání možností kybernetiky . Klíčo vou podmínkou pro úspěšné splnění těchto úkolů a pro posílení vlivu vědy na rozvoji národního hospodářství a kultury je pod. statné rozvinutí výchovy vědeckých pracovníků , což je jeden z dů ležitých úkolů budování vědeckovýzkumné základny , a tím i celé materiálně technické základny .

Dosavadní výsledky výchovy vědeckých pracovníků nejsou 271

z hlediska potřeb společnosti postačující. Nezabezpečují potřeb né tempo rozvoje vědy a výzkumu v řadě velmi důležitých oborů. Zejména v teoretických úsecích technických věd se staly přímo limitujícím faktorem rozvoje naší vědy a techniky. To potvrzují

i mezinárodní srovnání svědčící o tom, že v počtech a tempu růstu vědeckých pracovníků hluboce zaostáváme jak za Sovětským sva

zem, tak i za některými nejvyspělejšími kapitalistickými zeměmi. Domnívám se proto , že je třeba přijmout urychleně účinné kom

plexní opatření k překonání těchto nedostatků a lépe uspořádat plánování, řízení, hmotné zabezpečení, vlastní obsah a organi

zaci výchovy nových vědeckých pracovníků. Bude správné uvá žit i v rámci Československé akademie věd utvoření zvláštní in

stituce, která by se výchovou vědeckých pracovníků soustředěně zabývala.

Zároveň je ovšem nutno klást s plnou naléhavostí požadavek, aby péče o podchycení zájmu mládeže o vědu, získávání talento vaných mladých lidí pro vědeckou práci se staly neoddělitelnou a vysoce čestnou povinností všech pracovníků našeho školství a

vědy. Veškeré poznatky vědy i vývoje techniky ztrácejí ovšem smysl, nejsou-li realizovány v praxi , není-li jich včas využito ku prospěchu člověka. Vždyť nikoho z nás nemůže nechat lhostej

ným skutečnost, že vynikající výsledky práce a umu našich věd ců a techniků, umožňující mnohdy i stamiliónové úspory pro středků a materiálů, ulehčení lidské práce a zdokonalení výrob ních postupů, zůstávají po léta nevyužity a jen obtížně se uplat ňují v praxi.

Při pátrání po příčinách závad v realizaci poznatků vědy a za vádění nové techniky se často setkáváme s nepřípustným zjed

nodušováním této velmi složité problematiky . Jedním extrémem takového zjednodušování je, že se připisuje hlavní vina pracov níkům vědy a výzkumu a jejich nechuti realizovat výsledky své práce v praxi, druhým extrémem je pak paušální svalování viny na vedení výrobních jednotek a závodů. Zkušenosti Akademie z plánování vědy a výzkumu ukazují, že

závady v této oblasti vyplývají opětně především z otázek říze ní, kde se nám zatím nepodařilo plně zvládnout složitý komplex ekonomickoorganizačních problémů spjatých s převodem poznat ků vědy a vymožeností techniky do výrobní praxe. Prvním pro blémem, který by zde bylo potřebí řešit, je skutečnost, že v po sledních letech byla pod dojmem opatření směřujících k vypra

cování celostátního plánu výzkumu a rozvoje techniky značně oslabena pozornost ministerstev řídících průmyslová odvětví i sa mých závodů k těmto nesmírně důležitým otázkám. 272

Nechci naprosto hovořit proti celostátnímu plánu výzkumu a

technického rozvoje. Ten je třeba mít, vypracovávat jej důsledně na podkladě plánu rozvoje národního hospodářství a určit ze.

jména, v kterých případech musíme podklady pro novou techni ku získávat vlastním výzkumem a vývojem a kdy je dostaneme v rámci mezinárodní socialistické dělby práce.

Jde však o to, že technický rozvoj každého výrobního odvětví je specifickou problematikou, kterou mohou a musí odpovědně ře šit především příslušná ministerstva a výrobně hospodářské jed

notky a závody. Celostátní řízení rozvoje nové techniky se může týkat jen klíčových problémů, a nikoli celé problematiky. V tom ohledu je třeba dosáhnout i účelné dělby práce mezi ministerstvy a státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky , jejich pozornost by se měla soustředit zejména na realizaci nových vý rob tam, kde je nutno zabezpečit řešení složitých meziodvětvových vztahů. Na tomto podkladě by pak bylo účelné ještě hlouběji

propracovat i vztahy mezi hlavními orgány působícími v oblasti vědy , výzkumu a technického rozvoje. K tomu, aby bylo řízení výzkumu a techniky dobře zabezpeče

no , bylo by dále třeba výrazně zlepšit odbornost řídící práce v té to oblasti a posílit je odborně zdatnými osvědčenými pracovníky, kteří mají přehled o současném stavu vědy a techniky a dosta tek energie a rozhodnosti k prosazování nového. Zatím je tomu

mnohdy tak, že se na ministerstvech i závodech setkáváme s pra covníky , kteří pro nedostatek odborných znalostí přímo brzdí

rozvoj nové techniky a ustrašeně uhýbají před odpovědností. Pro to se také domnívám, že by ústřední úřady a závody měly ve své

práci daleko více využívat aktivu odborníků a vědeckých pra covníků, ne ovšem jen k nekonečným poradám nebo sepisování dlouhých a často neúčinných zpráv a materiálů, ale k vyřešení konkrétních a důležitých problémů. Za Akademii mohu slíbit, že budeme takovou spolupráci rádi a vždy ze všech sil podporovat.

Účelné by také bylo přepracovat systém plánování, financování a organizace výroby tak, aby realizace poznatků vědy a zavádě ní nové techniky byly pro podniky a jejich pracovníky výhodné , a nikoli škodlivé, jak je tomu někdy dosud . V tom smyslu by bylo třeba přezkoumat soustavu ekonomických podnětů rozvoje vý.

roby, zabezpečit vytváření finančních, materiálových i lidských rezerv pro technický rozvoj a zajistit předpoklady k využívání těchto rezerv přímo v závodech, například v budování pokusných výrob, poloprovozů atd. To vyžaduje , aby byla zpružněna i dosa

vadní ekonomická a organizační struktura výrobních závodů. To jsou podle mého názoru základní předpoklady k tomu, abychom 273

skutečně ovládli a účelně uspořádali naši vědeckovýzkumnou zá kladnu, vymýtili z ní zbytečné články a důsledně ji přiblížili pra xi . Tím by se také otevřely cesty k mnohem hlubší a účinnější kon

trole dosahovaných výsledků i k neustálému zvyšování efektiv : nosti vědeckovýzkumné práce. K tomu mi dovolte připojit ještě jednu poznámku. Domnívám se, že v současné době, kdy neoby čejně vzrůstá úloha a význam vědy ve výrobě a v celém životě

naší společnosti, bylo by prospěšné zvážit i některé otázky dal šího prohloubení stranického řízení v oblasti vědy a stranické práce na vědeckovýzkumných pracovištích. Zdá se, že by bylo třeba posoudit, nakolik se mohou okresní výbory strany, jež za měřují svou pozornost především na základní otázky průmyslu

a zemědělství, věnovat do hloubky í řízení a kontrole stranic ké práce na vědeckovýzkumných pracovištích a zda by složité a svým způsobem specifické otázky práce strany v této oblasti ne byly účelněji řešeny pod zesíleným přímým vedením a kontro lou ústředního výboru a krajských výborů strany.

A ještě stručně k vystoupení představitelů Komunistické stra : ny Číny. Vědečtí pracovníci si hluboce váží vědecké pravdy. A ta kové pravdě je naprosto cizí překrucování fakt a dogmatismus jakéhokoli druhu. Všichni českoslovenští vědečtí pracovníci pod porují proto plně tvůrčí rozvíjení marxismu-leninismu i leninskou politiku, jak ji provádí Komunistická strana Sovětského svazu i naše rodná komunistická strana . Závěrem chci ujistit sjezd strany , že pracovníci Českosloven

ské akademie věd budou ještě více usilovat o to, aby svou prací přispěli k výstavbě naší vlasti a aby pokroky naší i světové vědy byly důsledně uplatňovány v praxi všude tam, kde je to možné a

účelné. V tom smyslu se budeme snažit působit uplatňováním speciálních znalostí a zkušenosti a bude - li toho třeba i kritikou a bojem proti liknavosti a pohodlnosti v zavádění nové techni ky v našem národním hospodářství . ( Potlesk. )

SOUDRUH PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu Šormovi . Soudružky a soudruzi , končíme dru hý den sjezdového jednání. Pokračovat budeme zítra ráno v devět hodin. Prosíme, aby delegáti zaujali místa v 8.30 hodin. Nyní vám přeji dobrou chuť a dobrou noc. ( Jednání skončeno ve 20 hod. 56 min. ) 274

TŘETÍ DEN

SJEZDOVÉHO JEDNÁNÍ 6. PROSINCE 1962

z hlediska potřeb společnosti postačující. Nezabezpečují potřeb né tempo rozvoje vědy a výzkumu v řadě velmi důležitých oborů. Zejména v teoretických úsecích technických věd se staly přímo

limitujícím faktorem rozvoje naší vědy a techniky. To potvrzují i mezinárodní srovnání svědčící o tom, že v počtech a tempu růstu vědeckých pracovníků hluboce zaostáváme jak za Sovětským sva

zem, tak i za některými nejvyspělejšími kapitalistickými zeměmi. Domnívám se proto, že je třeba přijmout urychléně účinné kom plexní opatření k překonání těchto nedostatků a lépe uspořádat plánování, řízení, hmotné 'zabezpečení, vlastní obsah a organi zaci výchovy nových vědeckých pracovníků. Bude správné uvá žit i v rámci Československé akademie věd utvoření zvláštní in

stituce, která by se výchovou vědeckých pracovníků soustředěně zabývala .

Zároveň je ovšem nutno klást s plnou naléhavostí požadavek, aby péče o podchycení zájmu mládeže o vědu, získávání talento vaných mladých lidí pro vědeckou práci se staly neoddělitelnou a vysoce čestnou povinností všech pracovníků našeho školství a vědy. Veškeré poznatky vědy i vývoje techniky ztrácejí ovšem smysl, nejsou-li realizovány v praxi , není-li jich včas využito ku prospěchu člověka. Vždyť nikoho z nás nemůže nechat lhostej ným skutečnost, že vynikající výsledky práce a umu našich věd $

ců a techniků, umožňující mnohdy i stamiliónové úspory pro středků a materiálů, ulehčení lidské práce a zdokonalení výrob ních postupů , zůstávají po léta nevyužity a jen obtížně se uplat ňují v praxi.

Při pátrání po příčinách závad v realizaci poznatků vědy a za vádění nové techniky se často setkáváme s nepřípustným zjed nodušováním této velmi složité problematiky . Jedním extrémem

takového zjednodušování je, že se připisuje hlavní vina pracov níkům vědy a výzkumu a jejich nechuti realizovat výsledky své práce v praxi, druhým extrémem je pak paušální svalování viny na vedení výrobních jednotek a závodů. Zkušenosti Akademie z plánování vědy a výzkumu ukazují, že závady v této oblasti vyplývají opětně především z otázek říze ní , kde se nám zatím nepodařilo plně zvládnout složitý komplex

ekonomickoorganizačních problémů spjatých s převodem poznat ků vědy a vymožeností techniky do výrobní praxe. Prvním pro

blémem, který by zde bylo potřebí řešit, je skutečnost, že v po sledních letech byla pod dojmem opatření směřujících k vypra cování celostátního plánu výzkumu a rozvoje techniky značně

oslabena pozornost ministerstev řídících průmyslová odvětví i sa mých závodů k těmto nesmírně důležitým otázkám. 272

Nechci naprosto hovořit proti celostátnímu plánu výzkumu a

technického rozvoje. Ten je třeba mít, vypracovávat jej důsledně na podkladě plánu rozvoje národního hospodářství a určit ze jména, v kterých případech musíme podklady pro novou techni. ku získávat vlastním výzkumem a vývojem a kdy je dostaneme V rámci mezinárodní socialistické dělby práce.

Ide však o to, že technický rozvoj každého výrobního odvětví je specifickou problematikou, kterou mohou a musí odpovědně ře

šit především příslušná ministerstva a výrobně hospodářské jed notky a závody. Celostátní řízení rozvoje nové techniky se může týkat jen klíčových problémů, a nikoli celé problematiky. V tom ohledu je třeba dosáhnout i účelné dělby práce mezi ministerstvy

a státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, jejich pozornost by se měla soustředit zejména na realizaci nových vý rob tam, kde je nutno zabezpečit řešení složitých meziodvětvových vztahů. Na tomto podkladě by pak bylo účelné ještě hlouběji

propracovat i vztahy mezi hlavními orgány působícími v oblasti vědy, výzkumu a technického rozvoje. K tomu, aby bylo řízení výzkumu a techniky dobře zabezpeče no, bylo by dále třeba výrazně zlepšit odbornost řídící práce v té

to oblasti a posílit je odborně zdatnými osvědčenými pracovníky, kteří mají přehled o současném stavu vědy a techniky a dosta tek energie a rozhodnosti k prosazování nového. Zatím je tomu mnohdy tak, že se na ministerstvech i závodech setkáváme s pra covníky , kteří pro nedostatek odborných znalostí přímo brzdí rozvoj nové techniky a ustrašeně uhýbají před odpovědností. Pro

to se také domnívám, že by ústřední úřady a závody měly ve své práci daleko více využívat aktivu odborníků a vědeckých pra

covníků, ne ovšem jen k nekonečným poradám nebo sepisování dlouhých a často neúčinných zpráv a materiálů, ale k vyřešení konkrétních a důležitých problémů. Za Akadémii mohu slíbit, že budeme takovou spolupráci rádi a vždy ze všech sil podporovat.

Účelné by také bylo přepracovat systém plánování, financování a organizace výroby tak, aby realizace poznatků vědy a zavádě ní nové techniky byly pro podniky a jejich pracovníky výhodné, a nikoli škodlivé, jak je tomu někdy dosud . V tom smyslu by bylo

třeba přezkoumat soustavu ekonomických podnětů rozvoje vý. roby , zabezpečit vytváření finančních , materiálových i lidských rezerv pro technický rozvoj a zajistit předpoklady k využívání těchto rezerv přímo v závodech, například v budování pokusných

výrob, poloprovozů atd. To vyžaduje, aby byla zpružněna i dosa vadní ekonomická a organizační struktura výrobních závodů. To jsou podle mého názoru základní předpoklady k tomu, abychom 273

skutečně ovládli a účelně uspořádali naši vědeckovýzkumnou zá kladnu, vymýtili z ní zbytečné články a důsledně ji přiblížili pra xi . Tím by se také otevřely cesty k mnohem hlubší a účinnější kon trole dosahovaných výsledků i k neustálému zvyšování efektiv . nosti vědeckovýzkumné práce. K tomu mi dovolte připojit ještě jednu poznámku. Domnívám se, že v současné době, kdy neoby čejně vzrůstá úloha a význam vědy ve výrobě a v celém životě naší společnosti, bylo by prospěšné zvážit i některé otázky dal šího prohloubení stranického řízení v oblasti vědy a stranické práce na vědeckovýzkumných pracovištích. Zdá se, že by bylo

třeba posoudit, nakolik se mohou okresní výbory strany , jež za měřují svou pozornost především na základní otázky průmyslu a zemědělství, věnovat do hloubky i řízení a kontrole stranic ké práce na vědeckovýzkumných pracovištích a zda by složité a svým způsobem specifické otázky práce strany v této oblasti ne byly účelněji řešeny pod zesíleným přímým vedením a kontro lou ústředního výboru a krajských výborů strany. A ještě stručně k vystoupení představitelů Komunistické stra

ny Číny. Vědečtí pracovníci si hluboce váží vědecké pravdy. A ta kové pravdě je naprosto cizí překrucování fakt a dogmatismus jakéhokoli druhu. Všichni českoslovenští vědečtí pracovníci pod porují proto plně tvůrčí rozvíjení marxismu-leninismu i leninskou politiku, jak ji provádí Komunistická strana Sovětského svazu i naše rodná komunistická strana.

Závěrem chci ujistit sjezd strany, že pracovníci Českosloven ské akademie věd budou ještě více usilovat o to, aby svou prací

přispěli k výstavbě naší vlasti a aby pokroky naší i světové vědy byly důsledně uplatňovány v praxi všude tam, kde je to možné a účelné. V tom smyslu se budeme snažit působit uplatňováním

speciálních znalostí a zkušenosti a bude-li toho třeba i kritikou a bojem proti liknavosti a pohodlnosti v zavádění nové techni ky v našem národním hospodářství. ( Potlesk. )

SOUDRUH PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu Šormovi. Soudružky a soudruzi, končíme dru hý den sjezdového jednání. Pokračovat budeme zítra ráno v devět

hodin. Prosíme, aby delegáti zaujali místa v 8.30 hodin. Nyní vám přeji dobrou chuť a dobrou noc. ( Jednání skončeno ve 20 hod. 56 min. ) 274

TŘETÍ DEN

SJEZDOVÉHO JEDNÁNÍ 6. PROSINCE 1962

1

1

| 3

1

JEDNÁNÍ DNE 6. PROSINCE 1962

1

Diskuse : soudružka Marie Vnuková, jihočeská krajská organizace KSČ, soudruh Zdeněk Kopecký, východočeská krajská organizace KSC , soudruh Stanislav Vlček, severočeská krajská organizace KSČ, soudruh

Viliam Široký, soudruh Ivan Skála, pražská městská organizace KSC, soudruh František Augustín, středoslovenská krajská organizace KSS, soudruh František Sečkář, jihomoravská krajská organizace KSČ. Pozdravy hostů : Soudruh Lájos Fehér, člen politického byra Maďar ské socialistické dělnické strany, soudruh Cesare Fredduzzi, člen ústředního výboru Italské komunistické strany.

Diskuse : Soudruh Bohumír Lomský, soudružka Marie Šimková , stře . dočeská krajská organizace KSČ, soudruh Oldřich Voleník, severomo

ravská krajská organizace KSČ, soudružka Marie Černá, západočeská krajská organizace KSC, soudruh František Dvorský, západoslovenská krajská organizace KSS, soudružka Hana Sachsová, pražská městská organizace KSČ.

Pozdravy hostů : Soudruh Emil Bodnaraš, člen politického byra ústřed -

ního výboru . Rumunské dělnické strany , soudruh Henri Winston , člen národního výkonného výboru Komunistické strany USA, soudruh Fer

nando Claudin, člen politického ' yra a sekretariátu ústředního výboru Komunistické strany Španělska , soudruh Demčigijn Molomžamc, člen politického byra ústředního výboru Mongolské lidové revoluční strany ,

soudruh Erich Glückauf, člen politického byra a tajemník ústřední ho výboru Komunistické strany Německa, soudruh LI Dju - jen, kandidát politického byra ústředního výboru Korejské strany práce, soudruh

Friedl Fürnberg, člen politického byra a tajemník ústředního výboru Komunistické strany Rakouska, soudruh Hoang - van - Hoan, člen politic

kého byra ústředního výboru Vietnamské strany pracujících, soudruh Moises Vinhas, delegát Brazilské komunistické rany, soudruh Lars Leevi Junttila, člen politického byra ústředního výboru Komunistické

strany Finska, soudruh Alvaro Cuñhal, generální tajemník Portugalské 277.

komunistické strany, soudruh Francisco Monaco, člen ústředního vý boru Komunistické strany Argentiny, soudruh René Beelen, člen poli tického byra ü tajemník ústředního výboru Komunistické strany Bel gie, soudruh Satomi Hakamada, člen předsednictva a tajemník ústřed -

ního výboru Komunistické strany Japonska, soudruh Erik Karlsson, člen politického byra ústředního výboru Komunistické strany Švédska, soudruh José Gregorio Gonzáles, člen ústředního výboru Mexické ko munistické strany, soudruh Caidi Lakhdar, delegát alžírských komunis

tů, soudruh Chellappah Komarasamy, člen politického byra ústředního výboru Komunistické strany Cejlonu, soudružka Anna Averinková, členka ústředního výboru Komunistické strany Holandska, soudruh Knud Jespersen, předseda Komunistické strany Dánska, soudruh Ahmed Abbas, člen politického byra ústředního výboru Irácké komunistické strany, soudruh Alfred Dewhurst, člen národního výkonného výboru Komunistické strany Kanady.

( Jednání zahájeno v 9.00 hod. ) SOUDRUH DRAHOMIR KOLDER :

Soudružky a soudruzi, zahajuji třetí den sjezdového jednání. Po kračujeme v diskusi. Slovo má soudružka Marie Vnuková, ředitel ka Státního statku Rožmberk. Připraví se soudruh Zdeněk Kopec ký , východočeská krajská organizace KSČ. SOUDRUZKA MARIE VNUKOVA, jihočeská krajská organizace KSČ

V předsjezdových materiálech předložených k všenárodní dis kusi a ve zprávě ústředního výboru zaujímá závažné místo další zvyšování úrovně zemědělství. Zvýšení intenzity zemědělské vý roby a pozvednutí zemědělství na úroveň průmyslu je stěžejní pro blém příštího období. Současně s tím bude řešeno dovršení kul turní revoluce na vesnici a u nás v pohraničí půjde o to, vyrovnat podmínky pohraničí s vnitrozemím .

Řešení všech těchto problémů je obtížné. Vyžaduje aktivní účast všech pracovníků na výrobě, náročnou organizátorskou práci i dal ší rozsáhlé a efektivnější investice do zemědělské výroby. Budu hovořit o tom, jak řešíme a jak bude potřeba dále řešit některé

problémy na našem pohraničním podhorském Státním statku Rožmberk v okrese Český Krumlov.

Hospodaříme na výměře 3600 ha zemědělské půdy. Intenzita zemědělské výroby je velmi nízká. Statek patří k zaostávajícím statkům i přesto , že se za uplynulá dvě léta situace na státním

statku poměrně rychle konsolidovala . Svědčí o tom posouzení hlavních ukazatelů intenzity zemědělské výroby. Podil orné půdy ze zemědělské se zvýšil o 10 % , stavy skotu o 14 % , hektarové

výnosy téměř o čtvrtinu, přírůstky u hovězího dobytka o 13 % , užitkovost krav o 5 % . Hrubá produkce vzrostla o 29 % a tržní produkce o 21 % .

Dosažení těchto výsledků nebylo jednoduché. Je za nimi důsled ná práce s lidmi , náročná kontrola, ujasnění soutěže v rostlinné výrobě a uplatnění soutěže vůbec, je za tím náročná organizátor ská práce. Je nesporné, že i v budoucnu bude o výsledcích rozho

dovat obětavá práce lidí, která je jedině s to překonávat obtíže. Svědčí o tom řada dobrých výsledků našich předních pracovníků, kterých nám v posledních letech vyrostla celá řada . Náš kombaj nér komunista Svoboda dosáhl v letošních žních v našich podhor 279

ských podmínkách výkonem 209 ha nejlepšího umístění v okrese, soudruh Nagy s manželkou jsou druhou nejlepší osádkou na okre, se na vysokotlakém lisu, ošetřovatelka soudružka Hanzalová pře vzala zanedbané stádo krav a zvýšila dojivost u této skupiny o 8 litrů na kus. Máme na statku řadu dalších pracovníků, jejichž dobré pracovní výsledky svědčí o tom, že pracující našeho statku

v našich obtížných podmínkách znají současné problémy země dělství a snaží se ze všech sil je řešit.

úsilí pracujících se projevilo v tom , že statek splnil všechny dodávkové úkoly v rostlinné výrobě a v první dekádě listopadu

se vyrovnal s nákupem masa celkem. Máme však řadu problémů, jejichž řešení není plně v našich silách. Máme poměrně nízké sta vy hovězího dobytka. Na 100 ha zemědělské půdy chováme 54 kusů skotu, z toho 18 krav. Nízké stavy dobytka rozhodujícím způ sobem ovlivňují výsledky dosahované v rostlinné výrobě. Na hek tar zemědělské půdy produkujeme méně než 40 q hnoje. Nedosta tek řešíme již druhý rok smícháváním hnoje s rašelinou nebo se zeminou a úkoly v zakládání kompostů každý rok překračujeme. To nám umožnilo použít letos 6 tisíc kubíků kompostu na ornou půdu a téměř 11 tisíc kubíků na louky a pastviny. V letošním roce jsme také část pozemků pod ozimé směsky pohnojili vitahumem. Ale ani přes tato opatření nestačíme zabezpečit potřebné množství

hnoje a navíc se nám velmi prodražuje výroba. Tento problém je možno řešit především rychlým zvyšováním stavů dobytka. Zvy šování stavů dobytka z hlediska chovné kondice zvířat a z množ

ství obratu stáda by nebyl problém . Mohli bychom každoročně

zvyšovat stavy dobytka až o 13 % a přitom plně zabezpečovat vše chny úkoly státního plánu. V současné době máme 650 krav, ale máme ve stavu 170 jalovic připuštěných nebo připravených k při

puštění. Stavy krav však pro příští rok zvýšit nemůžeme. Rovněž stavy skotu musíme ponechat na úrovni letošního roku. Příčina je v nedobré situaci v ustájení dobytka . Náš statek se

budoval z rozdrobených malých selských chalup. Za pomoci státu se nám podařilo ustájit již 32 % dobytka ve vyhovujících stájích.

Zbytek je ustájen v provizóriích. Výroba u provizorně ustájeného dobytka je vzhledem k vysokým režijním položkám a veliké prac nosti velmi drahá a užitkovost je nerovnoměrná. Tyto skutečnosti rozhodujícím způsobem ovlivňují hospodářské výsledky statku .

Výstavba stájí je tedy nutnou podmínkou pro další rozvoj chovu hovězího dobytka a pro rozvoj celé zemědělské výroby v našich podmínkách .

Do roku 1970 bude na našem statku nutné postavit, chceme-li

odstranit provizória, stáje pro 1220 kusů dobytka. Intenzitu země 280

dělské výroby však chceme podstatně zvýšit. Stěžejním úkolem v růstu intenzity je u nás růst stavů hovězího dobytka. Domnívám se, že by hustota dobytka měla v roce 1970 překročit 80 kusů na 100 hektarů. To by předpokládalo vybudovat stáje pro dalších 1100 kusů dobytka. To by nám umožnilo zvýšit produkci masa

1 mléka přibližně o 40–50 % a získali bychom dobrou základnu pro další růst produkce. Nedostatek stájí není jediný nedostatek v investiční výstavbě. Velmi závažná je skutečnost, že současné typy stájí, které je vů bec možno vybudovat, neodpovídají současným požadavkům . Při tom je si třeba uvědomovat, že každá vybudovaná stavba bude muset sloužit 40-50 let. To znamená, že současné stáje by měly

řešit zvyšování produktivity práce a pozvednutí zemědělství na úroveň průmyslu. Současné typy stájí řešení tohoto úkolu neumož ňují a disproporce mezi průmyslem a zemědělstvím tak jen na růstá. Tato situace je závažná, a nebude-li rychle a radikálně ře.

šena, poznamená vývoj a úroveň zemědělství na příští půl století. U nás je nutnost řešení tohoto problému zvlášt naléhavá, protože v našich podmínkách je kritický nedostatek pracovních sil .

Příkladem nevhodného typu stáje je výstavba čtyřřadového kra vína na našem státním statku. Tento typ kravína je pro naše pod mínky nevhodný, i když může celkem dobře vyhovovat například v řepařských oblastech . Naše dojnice jsou celé léto na pastvinách a ve výbězích. V kravínech se nekrmi. Pro zimní období neumož ňuje tento kravín použít náročnou krmnou techniku a má tak

malé přípravny, že se v nich nedá provádět úprava objemných krmiv. Kromě toho má pro horské oblasti s dlouhým zimním obdo bím malé sklady na objemnou pici. A přitom to má být naše nej

modernější stáj. I v této moderní stáji budeme muset buď udělat přístřešek, kde by bylo možno provádět zápary, ale to bude černá stavba, anebo je druhé řešení, snížit zástav a na stání vybudovat stírku, kde by bylo možno zápary provádět.

Pro naše podmínky by bylo konečně už jednou potřeba dořešit vhodné typy, které by odpovídaly potřebnému provozu, byly by dostatečně zatepleny , umožňovaly by používání vhodné krmné

techniky a progresívní technologie a odpovídaly by požadavkům na růst produktivity a nové organizace práce. Anebo by bylo po třeba dát pravomoc některému orgánu, který zná podmínky, aby mohl provádět úpravu schvalovaného typu stavby. Dovolte , soudružky a soudruzi , ještě jednu poznámku k práci

projektantů, kteří zemědělské stavby, zejména stáje, projektují. Na uspořádání vnitřního provozu stájí je velmi markantně vidět,

že projektanti vnitřní provoz stáje neznají. Jeho řešení je touto 281

neznalosti projektantů skutečně velmi tvrdě poznamenáno. Na příklad není dobře domyšleno vázání, není domyšlen provoz v pří pravnách, atd. Domnívám se, že řešení situace by pomohlo , kdyby

projektanti, kteří stáje projektují, měli možnost se seznámit s pro vozem stájí, kdyby šli na nějaký čas na praxi do zemědělských družstev. ( Potlesk. ) Pak by jistě vnitřní provoz stáje řešili jinak.

Například vázání dobytka. To je přece velmi nebezpečná práce. Jsem přesvědčena, že projektant, kdyby na praxi dostal pár štulců !

od krav, by vázání rychle vyřešil. (Potlesk . ) A stejně rychle by

pomohli řešit vnitřní uspořádání přípraven, prostě celý ten vnitřní provoz stáje, teplou vodu a další věci.

Rychlejšímu tempu rozvoje investiční výstavby brání stále ještě neujasněná koncepce rozvoje socialistické vesnice v pohraničí a perspektivy rozvoje jednotlivých zemědělských závodů. Zeměděl

ství má ve srovnání s ostatními úseky národního hospodářství slo žitější situaci ve výrobních podmínkách. Výrobní podmínky jsou dány přírodními podmínkami a přirozenou úrodností půdy. Proto je nutné organizovat zemědělskou výrobu tak, aby byla s výrobní mi podmínkami v souladu. Jedině tak je možné zvyšovat Intenzitu zemědělské výroby a zabezpečit efektivní využívání vkládaných

investic. Na Šumavě v poměrech našeho statku jsou nejvhodněžší podmínky pro chov mladého, především chovného dobytka. Pas tevní odchov a drsné podmínky jsou dobrou základnou pro chov zdravých, otužilých a odolných zvířat, která budou mít předpokla dy k rychlému zvyšování užitkovosti. Směrnice ústředního výboru zabezpečovat tento problém otevřeným obratem stáda je velmi správná. Bylo by jen potřeba tuto koncepci rychle ujasnit a už od prvních let sedmiletky ji uskutečňovat. Její uskutečňování přine se tím, že se změní skladba stáda kvalitativně, odlišnou situaci do

celé zemědělské výroby. A z těchto pozic by bylo potřeba řešit i vý stavbu stájí .

Zpráva ústředního výboru , která byla v referátě soudruha No votného sjezdu předložena , jako jednu ze základních podmínek vysoko vyzvedla otázku rychlého zvyšování úrodnosti půdy na zá kladě investic do půdy. I po této stránce je náš státní statek, a ne

vlastní vinou, velmi zanedbán. Z celkové výměry půdy máme 460

hektarů zamokřených a nesklizitelných luk, to je plných 13 % cel kové hodnoty půdního fondu. Více než 2 třetiny této půdy si vyžá dá komplexní odvodnění. Za poslední dva roky se podařilo odvod nit, převážně vlastními silami , 30 ha . Při tomto tempu by odvodně ní trvalo 20 let .

Podhorské podmínky dávají přirozenou možnost pro levný a vý hodný pastevní chov dobytka. Náš statek má poměrně velikou 282

výměru pastvin. Pastevní chov dobytka je ale výhodný přede

vším na intenzivních pastvinách. Naše pastviny jsou více než z 90 % extenzívní. Tyto pastviny vznikly tzv. samozatravněním a dávají jen malé a nejisté sklizně. Například letos jsme je mohli spásat jen jednou. Jejich výživná hodnota je minimální a intenzív ní hnojení nepřináší žádoucí efekt. Statek nemá ani dostatek hno

jiv, která by bylo možno na pastviny použít. Pastviny můžeme hnojit jen kompostem a močůvkou . Letos jsme

tak pohnojili téměř třetinu výměry pastvin . I když je toto hnojení základní, nestačí, protože je jednostranné. Vzhledem k tomu, že se v našich podmínkách nepěstují intenzívní plodiny, které jsou v přídělu hnojiv zvýhodňovány, a vzhledem k nízkému procentu orné půdy už tedy sám systém přídělu hnojiv značně omezuje naše možnosti ve zvyšování úrodnosti půdy a je v našich podmín kách jednou z hlavních příčin pomalého tempa zvyšování hekta rových výnosů. Zatím nemůžeme hektarové výnosy zvyšovat nejen proto , že nemáme dostatek živin ke zvýšení úrodnosti, ale také proto, že nemáme dostatek osiva. Nemáme ani možnost vypěsto

vat si všechny komponenty pastevní směsi sami. Má-li být pastevní směs opravdu kvalitní, musí obsahovat 10-15 komponentů. Výro

ba všech komponentů se pochopitelně nedá zajistit v jednom ze mědělském závodě. Dostáváme každým rokem osivo na 5—8 ha, zatímco správný systém obnovy a hospodaření na pastvinách by

vyžadoval osivo na 70-80 ha. Této otázce bude třeba věnovat více pozornosti zejména při organizování výroby travních semen . Mo

bilizování rezerv k intenzívnímu pastevnímu chovu dobytka by uspíšilo a usnadnilo vypracování projektu na zúrodnění a obnovu luk a pastvin.

Konsolidaci našeho statku v uplynulých dvou letech rozhodují cím způsobem ovlivnila mechanizace. Využívání mechanizace a nová technologie sklizně ukázala své výhody přesvědčivě a jasně v letošním roce. Zásluhou nové technologie byla sklizena kvalit

nější a hodnotnější píce než v minulých letech. A tato otázka je zejména letos při nedostatku objemné píce zvláště důležitá. Máme dobré zkušenosti s využitím kombajnové sklizně. V našich pod mínkách jsme sklízeli letos 92,5 procenta obilovin kombajny. Z toho téměř dvě třetiny dvoufázově. Tradičním způsobem byly sklízeny jen veliké svahy. Kombajnová sklizeň přinesla statku řadu dobrých výsledků.

Podstatně se zrychlil průběh žní, snížily se ztráty na hektarových výnosech , došlo k výrazné úspoře mzdových fondů a pracující, zejména ženy, se zdaleka tak nenadřeli jako při tradičním způso bu sklizně. Potvrdilo se, že i v našich těžkých přírodních podmín 283

1

kách umožní pokroková komplexní technika pracovat rychle, kva litně a levně a bude současně řešením nedostatků pracovních sil. Zatím však jde jen o začátky v komplexním uplatňování mecha nizace .

Domnívám se, že je třeba důkladněji propracovat systém koope race v kombajnové sklizni obilí tak, aby obilní kombajny SK 3 że

slovenských statků mohly sklízet obilí i u nás. Naše letošní zku

šenosti ze žní plně potvrdily výhodu tohoto řešení. Dělenou skii zeň obilí jistě pomůže dobře řešit i kombinovaný čepový sklízeč, až ovšem bude v zemědělských závodech . Při sklizni sena je po třeba skončit u nás s tím, aby Šumavu kosili ručně brigádníci ze Slovenska nebo z brněnských vysokých škol. Snad už jednou ko

nečně po letech průtahů ministerstvo všeobecného strojírenství vyrobí dostatek motorových ručních sekaček a hlavně v takové kvalitě, aby skutečně sekaly . ( Potlesk . ) Ani u nás se neobejdeme bez velkoobjemových vozů. V roce 1963 budeme zvyšovat plochu brambor. Půdní podmínky jsou u nás pro

pěstování brambor výhodné. Dokážeme je dobře zvládnout i kulti vačně, ale bez brigád je nejsme schopni sklidit. Například při le

tošních dobrých podmínkách a na menších plochách jsme zajiš tovali sklizeň po dobu 4 týdnů se 110 brigádníky. Zatím mám zku šenosti takové , že současný typ bramborového kombajnu u nás problém nevyřeší, vzhledem k tomu, že jsou u nás půdy velmi ka menité a velmi svahovité. Víme, že brambory jsou potřeba, nezbý

vá tedy nic jiného, než aby konstruktéři konstruovali stroje nejen pro ideální podmínky , ale i pro špatné podmínky, a aby jim prů myslové závody daly na tyto stroje kvalitní materiál.

Plány mechanizace by měly plně respektovat podmínky horské ho a podhorského pohraničí a správnou soustavou strojů by měly pomáhat výrobu zproduktivňovat. To je velmi důležité jednak pro řešení kritického nedostatku pracovních sil v našich podmínkách a jednak také proto , že mechanizace pomůže řešit zvyšování kul turní i odborné úrovně našich pracovníků. Soudružky a soudruzi, i my. v pohraničí jsme odhodláni dát vše chny své síly a všechny své schopnosti pro další rozvoj naší socia

listické společnosti. Nestojíme před obtížnými výrobními a život ními podmínkami se založenýma rukama. Letos se nám na statku - podařilo najít správnou formu soutěže v rostlinné výrobě tím, že jsme spojili organizování socialistické soutěže s denní organizací provozu. Domníváme se, že se nám tak podařilo najít cestu téměř ke všem pracujícím a sladit jejich zájmy se zájmem statku. Potvr zuje nám to i ta skutečnost, že se náš zaostávající státní statek poprvé za své existence dostal do čela v postupu prací mezi deseti 284

statky v okrese. ( Potlesk. ) Senoseč jsme skončili jako první a jako druzí jsme se zařadili v zabezpečení sena na dobytčí jednotku. Ve

žňové soutěži jsme se umístili mezi horskými statky také jako první a i podzimní osev jsme skončili v agrotechnickém termínu. Máme vlastní plány na řešení krmné základny a úrodnosti pů dy . V letošním roce jsme přistoupili k náročné práci s ošetřova teli . Naše práce má stále ještě hodně nedostatků. Proto hledáme nové cesty a nové formy práce. Ale jsem přesvědčena, že za účin né pomoci a plné pozornosti strany, jak o tom hovořila zpráva

ústředního výboru, se i nám podaří řešit všechny důležité problé my a že i v našich podmínkách splní zemědělství v plném rozsa hu své poslání. A nakonec, soudružky a soudruzi, dovolte, abych řekla svůj ná zor na vystoupení zástupce Čínské komunistické strany. Soudruh v něm vyslovil některé připomínky k jednání našeho sjezdu. Do

mnívám se, že stanovisko naší strany v otázce postoje k vedení Albánské strany práce, které je současně stanoviskem většiny ko munistických a dělnických stran , je jedině správné.

Cítíme odpovědnost za celé lidstvo, a proto jsme pro řešení pro blémů mírovou cestou . Domnívám se, že by bylo chybné, zbytečné a škodlivé dělat politiku takovou, která by obětovala nejen Kubu, ale ohrozila samu existenci lidstva .

K čemu by byla taková politika dobrá ? A hlavně komu by po mohla ? Už řada let uplynula od výbuchu atomových pum nad Ja ponskem a důsledky tohoto pokusu se stále ještě projevují na

zdraví lidí a vyžádaly si už obrovské ztráty na lidských životech. Nová válka by jistě vypadala ještě hůře. Mám dvě děti a chci z nich vychovat zdravé, silné a společnosti platné lidi. Tuto snahu má jistě každá máma na světě, ať žije na Kubě nebo v kapitalis

tické zemi. A jsem přesvědčena, že i každá máma v Číně. To jsou věci velmi prosté a není třeba k jejich obhájení vymýšlet složité teorie .

Je třeba důsledně střežit a opatrovat jednotu mezinárodního dělnického hnutí a důsledně dodržovat takovou politiku, která

bude prospěšná pro dělnickou třídu a pracující lid na celém světě. ( Bouřlivý potlesk .) SOUDRUH DRAHOMIR KOLDER :

" Děkuji soudružce Vnukové. Diskutuje soudruh Zdeněk Kopecký, vedoucí brigády socialistické práce Závodů Vítězného února v Hradci Králové a připraví se soudruh Stanislav Vlček, vedoucí tajemník severočeského KV KSČ. 285

SOUDRUH ZDENĚK KOPECKY, východočeská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi !

Podíl strojírenské výroby na celkové průmyslové výrobě našeho

kraje se za 12 let téměř zdvojnásobil. Rozvíjela se výroba těžkých investičních celků, chemických a dopravních zařízení a současně se také rozvíjela výroba spotřebního strojírenského zboží – te

levizorů, radiopřijímačů, různých domácích elektrospotřebičů, hodinek apod .

Skladba strojírenských podniků ukazuje na velmi rozličný cha

rakter. Počet vyráběných druhů výrobků se zvyšoval rychleji než objem výroby, a tím docházelo k roztříštěnosti a nízké úrovni spe

cializace tohoto odvětví v našem kraji. Kromě toho existují a byly vybudovány malé provozovny a jen v okrese Hradec Králové, Pardubice, Chrudim a Ústí nad Orlicí lze hovořit o žádoucí kon centraci výroby.

V krajském měřítku byl státní plán strojírenských závodů plněn a překračován do roku 1960. Od prvního roku třetí pětiletky roz

hodující podniky plán neplní. Zhoršila se snad politickoorganizá torská práce a zájem pracujících na zajišťování plánu, anebo mělo špatné plnění plánovaných úkolů příčiny i mimo samy podniky ? At již jsou to nedostatky jakékoli, ať vycházejí shora nebo zdola ,

jedno lze otevřeně říci, že naši pracující, každý poctivý občan naší republiky, mají největší zájem na tom, aby současná situace byla co nejdříve překonána. Zpráva ústředního výboru , přednesená soudruhem Novotným ,

hodnotí celou situaci správně v celém našem národním hospodár ství. Chci na příkladě našeho podniku Závodů Vítězného února v Hradci Králové ukázat některé z hlavních příčin tohoto nedo brého stavu, a to také proto , že jsou myslím typické pro většinu strojírenských podniků. Například vezmeme-li plán na rok 1961, vidíme, že v lednu 1961 byl našemu podniku dodatečně zvýšen

o 46 miliónů korun, zakázky nebyly technicky dobře zajištěny a zpracovány, nebyly zajištěny subdodávky a materiál . Pro zacho

vání tzv. vazeb plánu dostal sice náš podnik limity materiálů, do stal zvýšený plán práce. Byl to však naprostý formalismus, poně vadž nebylo možné dodatečně materiál fyzicky zajistit, nebylo

možné zajistit potřebné subdodávky a potřebné pracovníky z ná boru. Proč se takto postupovalo ? Státní plánovací komise a minis terstvo těžkého strojírenství zřejmě neodhadly včas potřebu v obo

ru chemických zařízení a místo toho, aby reálně zhodnotily situa ci , zvážily možnosti a spotřebu materiálu, šly snazší cestou, prostě 286

1

direktivně podniku uložily úkoly a starejte se. Prospěli jsme tím

národnímu hospodářství nebo uškodili ? Nakonec po dlouhém jed nání s ministerstvem těžkého strojírenství a Státní plánovací ko

misí se provedly změny plánu, ovšem pozdě. Jednotliví investoři na základě takto direktivně stanovených plánů počítali s dodávka mi, rozestavěli stavby, utopili v nich velké finanční prostředky.

A výsledky vidíme v nadměrné rozestavěnosti, nekompletaci, ve vysokých nadnormativních zásobách a nízké efektivnosti a zpož

dování výroby. Pochopitelně výsledky hlubokého neplnění plánu v minulém roce se nutně projevují ještě v plnění plánu v letošním roce . Podnik má neustále finanční potíže, má vázány prostředky ve vysokých zásobách , které v současné době dosáhly výše 164 mi liónů korun, dochází k značným neproduktivním nákladům a jen odložení některých zakázek při jejich dřívějším materiálovém za

bezpečení a snaha celého našeho pracovního kolektivu zajistit co nejlépe úkoly letošního roku nám zatím umožňují plnit plán.

Nevyrovnáváme se však plně s důležitými exportními úkoly. Jde hlavně o nové náročné výrobky pro Sovětský svaz . Později jsme vyrobili prototyp polymelizátoru, pozdě a nedostatečně jsme ho

vyzkoušeli a zdrželi jsme se při náběhu výroby. I když dnes již vý . robní linka běží, přece musíme dohánět zpoždění. Plánovaný po čet polymelizátorů, i když o tom mnozí pochybovali, letos splníme.

Naší vinou byl pozdě vyroben také prototyp mísiče a s potížemi se konstruuje i odplynovač. A tak musíme v posledním měsíci tohoto roku šturmovat.

Jaké jsou příčiny ? Především v tom, že se u nás nevžila » zelená« pro nový výrobek, nevžila se ani u všech techniků, ani u všech mistrů, organizátorů výroby. Náběh nového výrobku je přece ná ročný jak na odbornou, tak i na organizátorskou práci všech účast níků výroby. A právě tato náročnost nám nejlépe ukáže na politic kou a odbornou úroveň našich pracovníků. Je třeba si kriticky při

znat, že pohodlnost, malá disciplina a uvědomělost celé řady pra covníků podniku jsou jednou z hlavních příčin nedostatečného plnění plánu. Tento nedostatek vyplývá převážně z nedostatečné

ideologické a odborné úrovně, z nedostatečné politickoorganizá torské práce. Není ještě všude na pracovištích pochopena nutnost

pracovat ve dvou směnách, plně dodržovat pracovní dobu, podří dit se potřebám společnosti . Výzva předních pracovníků za dělnic kou čest přišla v pravý čas a je to cesta, jak podstatně zlepšit si tuaci i u nás.

S tím souvisí i velmi správné vytyčení povinností členů strany tak , jak je navrženo v nových stanovách. Avšak na neplnění ex

portních úkolů se značnou měrou i nadále podílejí materiálové 287

trubky potíže. Pro tři odpařovače čpavku čekáme na materiál Z VTZ Chomutov už celý rok. My vlastně nečekáme, ale sami zkou S

šíme, opravujeme a vracíme kilometry zmetků zpět. Například

trubky o průměru 92, síle 21 mm, které dříve dobře a běžně vyrá běly Vítkovické železárny, byly delimitovány do Chomutova. Tam

však zřejmě nejsou podmínky pro zvládnutí výroby , a tak vyrábějí zmetky a my neplníme export. Je převod výroby těchto trubek od povědně zvážen pracovníky ministerstva hutí ? My se pak za sliby a za termíny, které dáváme sovětským soudruhům , musíme sty dět. Požadavky na úroveň a parametry našich výrobků se stupňu

jí, přešli jsme na výrobu celých investičních celků pro tuzemsko i export. I když jsme v tomto roce některé uvedli do provozu , jako

například dusíkárnu v Šale, koksovnu Třinec a jiné, váhavě a málo energicky odstraňujeme nedostatky, jak tomu je na plynárně v Úžině. Je třeba, aby naši technikové byli průbojnější, problémy rychle řešili a získávali další pracovníky ke spolupráci. Výroba investičních celků znamená stálé zavádění nových a ne

odzkoušených výrobků, což je náročné na organizaci výroby, na technologii a pečlivou práci. Mistři a organizátoři výroby věnují mnoho času na shánění materiálu, přímé vedení se zanedbává, a to vše je mimo jiné živnou půdou pro pokles disciplíny. Stranická organizace v závodě se zabývá těmito nedobrými jevy, přijímá usnesení, uplatňuje právo kontroly vůči hospodářským pracovní

kům v podniku, avšak mnohá z usnesení a doporučení zůstávají nezřídka jen v celozávodním výboru , zatímco výbory základních

organizací je neprojednávají nebo nevyvozují z nich důsledné zá věry .

Zlepšit tento stav znamená pro všechny vedoucí hospodářské pracovníky a pro stranické funkcionáře, aby daleko důsledněji prováděli kontrolu usnesení a účinněji pomáhali lidem. To je zá rukou úspěšného splnění daných úkolů . Hlavním zdrojem růstu produktivity práce je zavádění nové techniky. Technický rozvoj se stává stěžejní otázkou vybudování rozvinuté socialistické společnosti. S tímto problémem velmi

těsně souvisí využívání dosavadní techniky, ploch a zařízení. Našemu podniku byly poskytnuty velké prostředky k vybudo

vání některých nových provozoven . Je to nová trubkárna, kovár na, výrobní hala pro chemická zařízení. Přesto však zavádění no vé techniky jde u nás pomalu . Zaviňuje to především široký sor timent našich výrobků a z toho vyplývající kusová výroba . Je

náročná v projekcích, vývoji a v organizaci . Hovořilo se o zhro madňování výroby, o specializaci , avšak myslím , že se jen ho vořilo. Výsledky se neprojevují. Například ministerstvo těžkého 288

strojírenství dosud nedokázalo vybudovat hromadnou výrobu stejných součástí pro celý resort. Ani výroba normalizovaných součástí není celostátně v dostatečném měřítku zajištěna. K to mu není potřeba žádných zvláštních studií, vidíme sami, že u nás na jediném trochu sériovém výrobku, jde o polymelizátor na kau čuk pro Sovětský svaz, bylo možno vlastními silami vyrobit a

uvést do provozu montážní linku. Dokázali jsme vybudovat i spe cializované pracoviště na výrobu přírub.

O tom , jaké výsledky přináší zvyšování sériovosti, zhromadňo vání výroby a specializace ve výrobě, nejlépe svědčí příklad z ji ného strojírenského podniku v našem kraji , a to z Tesly Pardu

bice, kde se od roku 1950 v podstatě na stejných plochách zvý. šila výroba pětinásobně. Přitom se podstatně zvýšila efektivnost výroby, snížily náklady a zvýšila produktivita práce. Ke zvyšování technické a organizační úrovně i efektivnosti vý. roby slouží jednoúčelové stroje a modernizace dosavadního stroj ního zařízení. V našem podniku máme na tomto úseku dobré zku .

šenosti naší brigády, která pracuje v generální opravně strojů. Náš kolektiv se zavázal realizovat technická zlepšení a zlepšovací ná vrhy, aby urychlil jejich zavádění do výroby . Za dva roky jsme dosáhli velmi dobrých výsledků. Bylo realizováno celkem 160 pří pravků u jednoúčelových strojů a zařízení a do dalších 45 pod niků jsme předali více než 120 dokumentací těchto zařízení. Prů. měrná doba realizace byla podstatně zkrácena , a co je hlavní,

stoupla důvěra dělníků a jejich zájem o aktivní účast na maso vém rozvíjení a zavádění nové techniky. To dokazují tato čísla : za celou druhou pětiletku bylo podáno v našem závodě 1769 zlepšovacích návrhů a dosaženo za 12 miliónů 932 tisíce korun úspor. Za necelé poslední dva roky bylo však podáno už 1970 zlepšovacích návrhů a dosaženo skutečných úspor za 12 milió nů 963 tisíce korun. A tím byla v praxi poražena teorie, že v Závo dech Vítězného února nelze získat lidi pro aktivní účast v soutěži na úseku nové techniky . V porovnání s rokem 1959 se počet zlez šovatelů více než ztrojnásobil. I když by tyto výsledky mohly vést

k názoru , že všichni odpovědní pracovníci plně chápou význam této masové iniciativy pracujících, přece jen skutečnost ukazuje , že je ještě řada vedoucích , kteří se tomuto rozvoji brání , neboť jim přibývá práce a velmi často musí přímo rozhodovat některé ožehavé spory o technické otázky. Několik poznámek k této práci . V našem kolektivu realizujeme

zlepšovací návrhy , ale také sami zajišťujeme takové stroje, která by musely být dováženy ze zahraničí. A to v termínech , které se

někdy zdají nesplnitelné. Proč máme při této práci dobré výsled 10 XII . sjezd

289

ky ? Členové kolektivu jsou řadoví pracovníci, ale při dobré or ganizaci práce , a když se seznámí s náročnými úkoly, nadchnou se pro dobrou věc a pracují s elánem. Splnili jsme největší úkol

v tomto roce - linku na výrobu polymelizátorů - dále vyrábíme stroje pro naše nové haly a chceme v této práci pokračovat v těs né spolupráci s našimi konstruktéry a máme již dnes připrave na další různá zařízení nebo dokumentaci , které budeme postup ně realizovat v příštím roce. Při realizaci zlepšovacích návrhů ne vyrábíme jen malé zařízení nebo přípravky , ale i taková , jako setrvačníkový vozík – můžeme říci , že to bude malý železniční vagón – kterým chceme přispět k řešení mezicechové dopravy v celé naší republice. Jeho výrobu chceme dokončit do konce to hoto roku, nejpozději v lednu 1963 .

Uvedl jsem jen v kostce tuto práci , protože naše kolektivy, bri gády socialistické práce , stojí někdy na místě a stagnují. Práci na zlepšovacích návrzích nám nikdo nepřidělil . Chopili jsme se jí sami a mohou se na ní podílet technici i další pracovníci ve výrobě. Odměnou za tuto práci nám je uznání z pracovišt , kam jsme své výrobky předali .

Soudružky a soudruzi, naši pracující velmi citlivě reagují na všechno , co se děje v závodě a i v našem vnitropolitickém životě. Není přece náhodné , že již před rokem často poukazovali na růz né nesrovnalosti , ať se týkaly materiálového zajištění plánu, cel kového objemu úkolů v růstu produktivity práce, a těžko jsme si některé věci vysvětlovali .

Ani hospodářští vedoucí nebyli s to správně vysvětlit neuspoko jivou situaci a domnívám se, že se mnohým nedostávala ani od vaha tuto situaci otevřeně vysvětlit vyšším hospodářským či stra nickým orgánům . Velmi ostrým kritikám byly vystaveny časté změny plánu a plány vycházející z přání , a nikoli ze skutečnosti . Nechceme měk ké plány, ale chceme plány reálné a všestranně zajištěné. Hod

notíme-li jako členové strany vývoj posledních dvou let, pak na še kritika i naše úsilí pro zlepšení současné situace se musí obrá tit především k metodám řízení . Nemělo by smyslu vypočítávat

ztráty a škody , které vznikají národnímu hospodářství z nedo statků v řízení, ale bylo by správné nekompromisně prověřit do savadní systém zdola nahoru .

Jen krátce k byrokracii , jak ji vidíme u nás . Nebylo by správ né, abychom tento problém zužovali na otázku snížení adminis trativy jen v závodech . V tom problém není. Vidíme jej v tom , že je taková spousta institucí, mezičlánků, mnohdy zbytečných, ně kdy se duplicitně požadují hlášení, výkazy , rozbory. To vše vy 290

volává nutnost zvyšovat stavy administrativních sil, a co je hor šího, odvádí se spousta kvalifikovaných sil, techniků, od jejich vlastního poslání, tvůrčí práce v nové technice.

» Specializace« v řídících aparátech je taková , že kdyby tako vá specializace byla jen z poloviny ve výrobě , pak by se ne

sporně zvedla efektivnost naší výroby. Mám zato, že někteří funk cionáři mnohdy přehlížejí oprávněné připomínky našich pracu jících, neradi se s nimi, ani se nepokoušejí vysvětlovat smysl a dokumentovat konkrétními výsledky . To však nepřispívá ke zvy . šování aktivity našich pracujících v řízení. Je nutno stanovit ta kové úkoly, které jsou nám všem srozumitelné , jasné a splni telné a za které se lze také vždy postavit. Je nemálo důkazů, jaké obětavosti jsou schopni naši pracuji

cí, jestliže se jim vysvětlí, o jaké úkoly jde a co znamenají pro společnost. To ovšem vyžaduje odpovědný přístup k úkolům od

všech našich hospodářských pracovníků. Zde se také nejlépe pro káže jejich konkrétní odborná znalost 1 politická úroveň. Za čle

ny našich brigád socialistické práce mohu slíbit , že v každém případě budeme plnit a vysvětlovat celospolečenské úkoly a po máhat těm, kteří ještě správně smysl přednostního plnění těch . to úkolů nepochopili. Jako komunisté se musíme vypořádat se současnými úkoly , vždyť není to poprvé, kdy jsme se dostali do přechodných potíží, a strana vždy vítězně překonala jakékoli za

ostávání a dovedla se vypořádat s chybami a vedla nás a povede nadále k bohatým zítřkům na své cestě ke komunismu. ( Potlesk . ) SOUDRUH DRAHOMIR KOLDER :

Děkuji soudruhovi Kopeckému , slovo má soudruh Stanislav Vlček, vedoucí tajemník severočeského KV KSČ.

SOUDRUH STANISLAV VLČEK , severočeská krajská organizace KSČ

Soudružky a soudruzi, vážení hosté ! Zkušenosti, které jsme získali v naší severočeské stranické or

ganizaci se zabezpečováním stranického řízení hospodářství, plně potvrzují správnost myšlenek a zásad obsažených v referátě sou druha Novotného. Potvrzují, že v žádném případě není možno

úspěšně plnit náročné úkoly výstavby socialismu bez dalšího zvy šování vedoucí úlohy naší strany, bez každodenní péče komunis 291

tů o zabezpečování úkolů státního plánu . Všude tam, kde se stra

nické organizace postavily do čela rozvoje socialistického sou těžení, do boje za plnění a překračování úkolů státního plánu, tam jsou konečné výsledky nejlepší. Nechci zde hovořit o vý

sledcích naší práce. Spíše bych chtěl poukázat na problémy, kte ré jsme museli a musíme řešit a které nezbytně vyžadují věno vat soustředěnou pozornost neustálému prohlubování ideové a or

ganizační jednoty a akceschopnosti naší krajské stranické or ganizace, zesílení její masové politické práce.

Překážkou v naší práci stále ještě zůstává někdy nepochopeni změn , ke kterým v naší společnosti došlo. Nepochopení toho , že

základní změnou byl nebývalý rozvoj výrobních sil, upevnění so cialistických výrobních vztahů, což vyústilo ve vítězství socialis mu . Tyto změny byly často chápány jen jako změny územní. Pro to jsme se setkávali s . podceňováním dalšího rozvoje vědy , tech niky , iniciativy a aktivity lidí, totiž těch nejdůležitějších před pokladů pro upevnění a další rozšíření vítězství socialismu. Tyto nejasnosti měly vliv i na chápání úlohy strany v tom , že v souvislosti s vítězstvím socialismu zákonitě stoupá význam i úlo ha naší strany, zvyšují se požadavky na úroveň stranického ří zení všech úseků socialistické výstavby, na další upevňování spo jení strany s lidem a na rozvoj vnitrostranického života, Proto ne můžeme souhlasit s těmi, kteří žili nebo žijí v domnění, že v ob dobí, kdy vystupuje do popředí hospodářská stránka politiky, má hlavní úlohu státní a hospodářský aparát. Tyto názory jsou pro

jevem podceňování vedoucí úlohy strany. Vedou k ochabnutí úsilí za upevňování její jednoty, v její přípravě na plnění stále ná ročnějších úkolů . Jednota strany je také často chápána jako něco samozřejmého , v domnění, že v tak vysoce organizovaném celku,

jako je naše Komunistická strana Československa , nemůže být v této otázce žádných problémů. Svědčí o tom i určitá bezstarost

nost ve stranické propagandě, kde se o otázkách jednoty a akce schopnosti strany hovořilo zpravidla z historického hlediska . Když jsme připravovali v květnu letošního roku plenární za sedání krajského výboru naší strany k projednání otázek ideové

a organizační jednoty naší krajské organizace, někteří soudruzi nám říkali : » Máte snad u vás nějaké frakční skupiny ?« Avšak oslabování jednoty strany není přece jen v existenci frakčních skupin, ale také v porušování stranické a státní disciplíny . V ne

respektování úkolů státního plánu , v porušování zásad demokra tického centralismu a v nízké odpovědnosti za dosažené výsled ky. Tedy především v tom , že se s úkoly státního plánu i se stra

nickými usneseními často souhlasí, a pak se plní neodpovědně. 292

A příkladů, kdy se souhlasí s úkoly státního plánu a pak se ne plní a kdy si odpovědní pracovníci kvůli tomu nedělají mnoho starostí, je přece celá řada. Všeobecný souhlas je třeba vyslovován's nutností zavádět a vy.

užívat techniku, zvyšovat směnnost atd ., ale praxe je často jiná. Je i mnoho jiných otázek , ke kterým nemůžeme zůstat lhostejní. V předsjezdové diskusi nám někteří soudruzi radili , jak máme řešit současné obtíže v našem zemědělství. Tito soudruzi byli toho

názoru, že základní problém , to je nedostatečná krmivová základ na, je možno vyřešit snížením stavů skotu . A naše zkušenosti z Dě.

čínska a Teplicka i jiných okresů svědčí o pravém opaku . Vše chny tyto nesprávnosti, rozpory mezi slovy a činy, se nám do slova, jak se říká , pletou pod nohama . Ztěžují nám naši cestu

vpřed a jsou příčinou některých našich neúspěchů, zejména v ze mědělství, stavebnictví a dopravě. Proto vidíme v upevňování ná

zorové jednoty , ve zvyšování akceschopnosti naší strany nejdůle žitější cestu, jak dosáhnout toho, aby v prvé řadě komunisté lépe plnili své členské povinnosti . Mocnou zbraní nám v tom budou nové stanovy , které na tomto sjezdu jistě všichni jednomyslně schválíme .

Přitom musíme odhalovat i příčiny, které způsobují , že se jed nota strany porušuje . Ukazuje se, že hlavní příčinou je nedosta tečně vedená ideologická práce, malá péče o soustavnou výcho vu pracujících. Nebere se vždy dostatečně v úvahu , že do strany vstupují stále noví, většinou mladí lidé, mnohdy bez dostatečné politické přípravy, dostatečných životních zkušeností, kteří mo hou také snadněji podlehnout i nesprávným názorům . My tyto i jiné problémy řešíme. Přitom ovšem zdůrazňujeme , že

nám v žádném případě nejde jen o jednotu pro jednotu. Že nám v žádném případě nejde o formální jednotu při hlasování, ale

o soustavné vyzbrojování strany, o její soustavnou přípravu pro zajišťování nových, stále složitějších úkolů socialistické a komu nistické výstavby .

Správnost našeho postupu potvrzují i výsledky . Podstatně se upevnila názorová jednota komunistů. Správně je chápáno, že je to především strana , její organizace a osobně komunisté, kteří odpovídají za dosahování nejlepších hospodářských výsledků na každém pracovišti .

Proto jsme již některých dílčích výsledků dosáhli . Na úseku průmyslu byla splněna hrubá výroba za 10 měsíců letošního ro ku na 100,4 % . Výroba zboží na 100,2 % . Úspěšně byly splněny i kvalitativní ukazatele státního plánu . Produktivita práce na

100,2 % při průměrných výdělcích 99,9 % Vlastní náklady byly 293

SOUDRUH ZDENĚK KOPECKY,

východočeská krajská organizace KSC Soudružky a soudruzil

Podíl strojírenské výroby na celkové průmyslové výrobě našeho

kraje se za 12 let téměř zdvojnásobil. Rozvíjela se výroba těžkých investičních celků, chemických a dopravních zařízení a současně se také rozvíjela výroba spotřebního strojírenského zboží - te

levizorů, radiopřijímačů, různých domácích elektrospotřebičů, hodinek apod .

Skladba strojírenských podniků ukazuje na velmi rozličný cha rakter. Počet vyráběných druhů výrobků se zvyšoval rychleji než

objem výroby, a tím docházelo k roztříštěnosti a nízké úrovni spe cializace tohoto odvětví v našem kraji. Kromě toho existují a byly vybudovány malé provozovny a jen v okrese Hradec Králové, Pardubice, Chrudim a Ústí nad Orlicí lze hovořit o žádoucí kon centraci výroby .

V krajském měřítku byl státní plán strojírenských závodů plněn a překračován do roku 1960. Od prvního roku třetí pětiletky roz hodující podniky plán neplní. Zhoršila se snad politickoorganizá

torská práce a zájem pracujících na zajišťování plánu, anebo mělo špatné plnění plánovaných úkolů příčiny i mimo samy podniky ? Ať již jsou to nedostatky jakékoli, ať vycházejí shora nebo zdola,

jedno lze otevřeně říci, že naši pracující, každý poctivý občan naší republiky, mají největší zájem na tom, aby současná situace

byla co nejdříve překonána. Zpráva ústředního výboru, přednesená soudruhem Novotným ,

hodnotí celou situaci správně v celém našem národním hospodár ství. Chci na příkladě našeho podniku Závodů Vítězného února v Hradci Králové ukázat některé z hlavních příčin tohoto nedo brého stavu, a to také proto, že jsou myslím typické pro většinu

strojírenských podniků. Například vezmeme-li plán na rok 1961, vidíme, že v lednu 1961 byl našemu podniku dodatečně zvýšen o 46 miliónů korun, zakázky nebyly technicky dobře zajištěny a zpracovány, nebyly zajištěny subdodávky a materiál. Pro zacho vání tzv. vazeb plánu dostal sice náš podnik limity materiálů , do stal zvýšený plán práce. Byl to však naprostý formalismus, poně vadž nebylo možné dodatečně materiál fyzicky zajistit, nebylo možné zajistit potřebné subdodávky a potřebné pracovníky z ná boru. Proč se takto postupovalo ? Státní plánovací komise a minis terstvo těžkého strojírenství zřejmě neodhadly včas potřebu v obo ru chemických zařízení a místo toho , aby reálně zhodnotily situa ci, zvážily možnosti a spotřebu materiálu, šly snazší cestou, prostě 286

direktivně podniku uložily úkoly a starejte se. Prospěli jsme tím národnímu hospodářství nebo uškodili ? Nakonec po dlouhém jed nání s ministerstvem těžkého strojírenství a Státní plánovací ko misí se provedly změny plánu, ovšem pozdě. Jednotliví investoři na základě takto direktivně stanovených plánů počítali s dodávka mi, rozestavěli stavby , utopili v nich velké finanční prostředky. A výsledky vidíme v nadměrné rozestavěnosti, nekompletaci, ve vysokých nadnormativních zásobách a nízké efektivnosti a zpož d'ování výroby . Pochopitelně výsledky hlubokého neplnění plánu v minulém roce se nutně projevují ještě v plnění plánu v letošním

roce. Podnik má neustále finanční potíže, má vázány prostředky ve vysokých zásobách , které v současné době dosáhly výše 164 mi liónů korun, dochází k značným neproduktivním nákladům a jen odložení některých zakázek při jejich dřívějším materiálovém za bezpečení a snaha celého našeho pracovního kolektivu zajistit co

nejlépe úkoly letošního roku nám zatím umožňují plnit plán. Nevyrovnáváme se však plně s důležitými exportními úkoly. Jde hlavně o nové náročné výrobky pro Sovětský svaz. Později jsme

vyrobili prototyp polymelizátoru , pozdě a nedostatečně jsme ho vyzkoušeli a zdrželi jsme se při náběhu výroby. I když dnes již vý .

robní linka běží, přece musíme dohánět zpoždění. Plánovaný po čet polymelizátorů , i když o tom mnozí pochybovali, letos splníme. Naší vinou byl pozdě vyroben také prototyp mísiče a s potížemi

se konstruuje i odplynovač. A tak musíme v posledním měsíci tohoto roku šturmovat.

Jaké jsou příčiny ? Především v tom, že se u nás nevžila » zelená pro nový výrobek , nevžila se ani u všech techniků, ani u všech mistrů, organizátorů výroby. Náběh nového výrobku je přece na ročný jak na odbornou, tak i na organizátorskou práci všech účast níků výroby. A právě tato náročnost nám nejlépe ukáže na politic kou a odbornou úroveň našich pracovníků. Je třeba si kriticky při

znat, že pohodlnost, malá disciplina a uvědomělost celé řady pra covníků podniku jsou jednou z hlavních příčin nedostatečného

plnění plánu. Tento nedostatek vyplývá převážně z nedostatečné ideologické a odborné úrovně, z nedostatečné politickoorganizá torské práce. Není ještě všude na pracovištích pochopena nutnost

pracovat ve dvou směnách, plně dodržovat pracovní dobu, podrí dit se potřebám společnosti. Výzva předních pracovníků za dělnic kou čest přišla v pravý čas a je to cesta, jak podstatně zlepšit si tuaci i u nás.

S tím souvisí i velmi správné vytyčení povinností členů strany tak, jak je navrženo v nových stanovách . Avšak na neplnění ex

portních úkolů se značnou měrou i nadále podílejí materiálové 287 1

potíže. Pro tři odpařovače čpavku čekáme na materiál

trubky

2 VTŽ Chomutov už celý rok. My vlastně nečekáme, ale sami zkou šíme, opravujeme a vracíme kilometry zmetků zpět. Například trubky o průměru 92, síle 21 mm , které dříve dobře a běžně vyrá

běly Vítkovické železárny, byly delimitovány do Chomutova. Tam však zřejmě nejsou podmínky pro zvládnutí výroby, a tak vyrábějí zmetky a my neplníme export. Je převod výroby těchto trubek od povědně zvážen pracovníky ministerstva hutí ? My se pak za sliby a za termíny, které dáváme sovětským soudruhům , musíme sty

dět. Požadavky na úroveň a parametry našich výrobků se stupňu jí, přešli jsme na výrobu celých investičních celků pro tuzemsko i export. I když jsme v tomto roce některé uvedli do provozu, jako

například dusíkárnu v Šale, koksovnu Třinec a jiné, váhavě a málo energicky odstraňujeme nedostatky, jak tomu je na plynárně

v Úžině. Je třeba, aby naši technikové byli průbojnější, problémy rychle řešili a získávali další pracovníky ke spolupráci. Výroba investičních celků znamená stálé zavádění nových a ne

1

odzkoušených výrobků, což je náročné na organizaci výroby, na technologii a pečlivou práci . Mistři a organizátoři výroby věnují

mnoho času na shánění materiálu, přímé vedení se zanedbává, a to vše je mimo jiné živnou půdou pro pokles disciplíny. Stranická organizace v závodě se zabývá těmito nedobrými jevy, přijímá

usnesení, uplatňuje právo kontroly vůči hospodářským pracovní kům v podniku, avšak mnohá z usnesení a doporučení zůstávají nezřídka jen v celozávodním výboru , zatímco výbory základních organizací je neprojednávají nebo nevyvozují z nich důsledné zá věry .

Zlepšit tento stav znamená pro všechny vedoucí hospodářské

pracovníky a pro stranické funkcionáře, aby daleko důsledněji prováděli kontrolu usnesení a účinněji pomáhali lidem. To je zá rukou úspěšného splnění daných úkolů . Hlavním zdrojem růstu produktivity práce je zavádění nové

techniky. Technický rozvoj se stává stěžejní otázkou vybudování rozvinuté socialistické společnosti. S tímto problémem velmi těsně souvisí využívání dosavadní techniky, ploch a zařízení. Našemu podniku byly poskytnuty velké prostředky k vybudo vání některých nových provozoven. Je to nová trubkárna, kovár

na, výrobní hala pro chemická zařízení. Přesto však zavádění no vé techniky jde u nás pomalu. Zaviňuje to především široký sor timent našich výrobků a z toho vyplývající kusová výroba . Je náročná v projekcích, vývoji a v organizaci . Hovořilo se o zhro madňování výroby, o specializaci, avšak myslím, že se jen ho vořilo. Výsledky se neprojevují. Například ministerstvo těžkého 288

1

strojírenství dosud nedokázalo vybudovat hromadnou výrobu stejných součástí pro celý resort. Ani výroba normalizovaných součástí není celostátně v dostatečném měřítku zajištěna. K to mu není potřeba žádných zvláštních studií, vidíme sami, že u nás

na jediném trochu sériovém výrobku, jde o polymelizátor na kau čuk pro Sovětský svaz, bylo možno vlastními silami vyrobit a uvést do provozu montážní linku. Dokázali jsme vybudovat i spe

cializované pracoviště na výrobu přírub. O tom, jaké výsledky přináší zvyšování sériovosti , zhromadňo vání výroby a specializace ve výrobě , nejlépe svědčí příklad z ji

ného strojírenského podniku v našem kraji , a to z Tesly Pardu bice, kde se od roku 1950 v podstatě na stejných plochách zvý.

šila výroba pětinásobně. Přitom se podstatně zvýšila efektivnost výroby , snížily náklady a zvýšila produktivita práce .

Ke zvyšování technické a organizační úrovně i efektivnosti vý. roby slouží jednoúčelové stroje a modernizace dosavadního stroj. ního zařízení. V našem podniku máme na tomto úseku dobré zku šenosti naší brigády , která pracuje v generální opravně strojů. Náš kolektiv se zavázal realizovat technická zlepšení a zlepšovací ná vrhy, aby urychlil jejich zavádění do výroby . Za dva roky jsme dosáhli velmi dobrých výsledků. Bylo realizováno celkem 160 pří pravků u jednoúčelových strojů a zařízení a do dalších 45 pod niků jsme předali více než 120 dokumentací těchto zařízení. Prů.

měrná doba realizace byla podstatně zkrácena, a co je hlavní, stoupla důvěra dělníků a jejich zájem o aktivní účast na maso vém rozvíjení a zavádění nové techniky. To dokazují tato čísla : za celou druhou pětiletku bylo podáno v našem závodě 1769 zlepšovacích návrhů a dosaženo za 12 miliónů 932 tisíce korun úspor. Za necelé poslední dva roky bylo však podáno už 1970

zlepšovacích návrhů a dosaženo skutečných úspor za 12 milió nů 963 tisíce korun . A tím byla v praxi poražena teorie , že v Závo dech Vítězného února nelze získat lidi pro aktivní účast v soutěži na úseku nové techniky. V porovnání s rokem 1959 se počet zlez šovatelů více než ztrojnásobil. I když by tyto výsledky mohly vést k názoru, že všichni odpovědní pracovníci plně chápou význam této masové iniciativy pracujících , přece jen skutečnost ukazuje , že je ještě řada vedoucích, kteří se tomuto rozvoji brání , neboť jim přibývá práce a velmi často musí přímo rozhodovat některé ožehavé spory o technické otázky. Několik poznámek k této práci. V našem kolektivu realizujeme zlepšovací návrhy , ale také sami zajišťujeme takové stroje, která by musely být dováženy ze zahraničí. A to v termínech, které se někdy zdají nesplnitelné . Proč máme při této práci dobré výsled 10 XII . sjezd

289

ky ? Členové kolektivu jsou řadoví pracovníci, ale při dobré or ganizaci práce , a když se seznámí s náročnými úkoly, nadchnou se pro dobrou věc a pracují s elánem . Splnili jsme největší úkol

v tomto roce - linku na výrobu polymelizátorů – dále vyrábíme stroje pro naše nové haly a chceme v této práci pokračovat v těs né spolupráci s našimi konstruktéry a máme již dnes připrave . na další různá zařízení nebo dokumentaci , které budeme postup ně realizovat v příštím roce . Při realizaci zlepšovacích návrhů ne vyrábíme jen malé zařízení nebo přípravky , ale i taková , jako

setrvačníkový vozík - můžeme říci , že to bude malý železniční vagón – kterým chceme přispět k řešení mezicechové dopravy v celé naší republice. Jeho výrobu chceme dokončit do konce to hoto roku, nejpozději v lednu 1963. Uvedl jsem jen v kostce tuto práci , protože naše kolektivy , bri gády socialistické práce , stojí někdy na místě a stagnují. Práci na zlepšovacích návrzích nám nikdo nepřidělil. Chopili jsme se jí sami a mohou se na ní podílet technici i další pracovníci ve výrobě. Odměnou za tuto práci nám je uznání z pracovišt, kam jsme své výrobky předali ,

Soudružky a soudruzi , naši pracující velmi citlivě reagují na všechno , co se děje v závodě a i v našem vnitropolitickém životě. Není přece náhodné , že již před rokem často poukazovali na růz

né nesrovnalosti, ať se týkaly materiálového zajištění plánu, cel kového objemu úkolů v růstu produktivity práce, a těžko jsme si některé věci vysvětlovali .

Ani hospodářští vedoucí nebyli s to správně vysvětlit neuspoko jivou situaci a domnívám se, že se mnohým nedostávala ani od vaha tuto situaci otevřeně vysvětlit vyšším hospodářským či stra nickým orgánům . Velmi ostrým kritikám byly vystaveny časté změny plánu a

plány vycházející z přání , a nikoli ze skutečnosti . Nechceme měk ké plány, ale chceme plány reálné a všestranně zajištěné . Hod

notíme-li jako členové strany vývoj posledních dvou let, pak na še kritika i naše úsilí pro zlepšení současné situace se musí obrá tit především k metodám řízení. Nemělo by smyslu vypočítávat ztráty a škody, které vznikají národnímu hospodářství z nedo

statků v řízení, ale bylo by správné nekompromisně prověřit do savadní systém zdola nahoru .

Jen krátce k byrokracii , jak ji vidíme u nás. Nebylo by správ né, abychom tento problém zužovali na otázku snížení adminis trativy jen v závodech . V tom problém není. Vidíme jej v tom , že je taková spousta institucí, mezičlánků, mnohdy zbytečných , ně kdy se duplicitně požadují hlášení, výkazy, rozbory. To vše vy 290

volává nutnost zvyšovat stavy administrativních sil, a co je hor šího , odvádí se spousta kvalifikovaných sil, techniků, od jejich vlastního poslání, tvůrčí práce v nové technice.

» Specializace « v řídících aparátech je taková, že kdyby tako vá specializace byla jen z poloviny ve výrobě , pak by se ne

sporně zvedla efektivnost naší výroby. Mám zato, že někteří funk cionáři mnohdy přehlížejí oprávněné připomínky našich pracu jících, neradí se s nimi, ani se nepokoušejí vysvětlovat smysl a dokumentovat konkrétními výsledky . To však nepřispívá ke zvy šování aktivity našich pracujících v řízení. Je nutno stanovit ta

kové úkoly, které jsou nám všem srozumitelné, jasné a splni telné a za které se lze také vždy postavit.

Je nemálo důkazů, jaké obětavosti jsou schopni naši pracují cí, jestliže se jim vysvětlí, o jaké úkoly jde a co znamenají pro společnost. To ovšem vyžaduje odpovědný přístup k úkolům od všech našich hospodářských pracovníků. Zde se také nejlépe pro káže jejich konkrétní odborná znalost i politická úroveň. Za čle ny našich brigád socialistické práce mohu slíbit, že v každém

případě budeme plnit a vysvětlovat celospolečenské úkoly a po máhat těm, kteří ještě správně smysl přednostního plnění těch

to úkolů nepochopili . Jako komunisté se musíme vypořádat se současnými úkoly, vždyť není to poprvé, kdy jsme se dostali do přechodných potíží, a strana vždy vítězně překonala jakékoli za

ostávání a dovedla se vypořádat s chybami a vedla nás a povede nadále k bohatým zítřkům na své cestě ke komunismu. ( Potlesk .).

SOUDRUH DRAHOMIR KOLDER :

Děkuji soudruhovi Kopeckému, slovo má soudruh Stanislav Vlček, vedoucí tajemník severočeského KV KSČ.

SOUDRUH STANISLAV VLČEK , severočeská krajská organizace KSČ

Soudružky a soudruzi, vážení hosté ! Zkušenosti, které jsme získali v naší severočeské stranické or

ganizaci se zabezpečováním stranického řízení hospodářství , plně potvrzují správnost myšlenek a zásad obsažených v referátě sou druha Novotného. Potvrzují, že v žádném případě není možno úspěšně plnit náročné úkoly výstavby socialismu bez dalšího zvy

šování vedoucí úlohy naší strany, bez každodenní péče komunis 291

tů o zabezpečování úkolů státního plánu. Všude tam , kde se stra nické organizace postavily do čela rozvoje socialistického sou

těžení, do boje za plnění a překračování úkolů státního plánu, tam jsou konečné výsledky nejlepší. Nechci zde hovořit o vý. sledcích naší práce. Spíše bych chtěl poukázat na problémy , kte ré jsme museli a musíme řešit a které nezbytně vyžadují věno

vat soustředěnou pozornost neustálému prohlubování ideové a or ganizační jednoty a akceschopnosti naší krajské stranické or ganizace, zesílení její masové politické práce.

Překážkou v naší práci stále ještě zůstává někdy nepochopení změn, ke kterým v naší společnosti došlo. Nepochopení toho, že základní změnou byl nebývalý rozvoj výrobních sil, upevnění so cialistických výrobních vztahů, což vyústilo ve vítězství socialis mu. Tyto změny byly často chápány jen jako změny územní. Pro to jsme se setkávali s - podceňováním dalšího rozvoje vědy, tech

niky , iniciativy a aktivity lidí, totiž těch nejdůležitějších před pokladů pro upevnění a další rozšíření vítězství socialismu. Tyto nejasnosti měly vliv i na chápání úlohy strany v tom, že v souvislosti s vítězstvím socialismu zákonitě stoupá význam i úlo ha naší strany, zvyšují se požadavky na úroveň stranického ří

zení všech úseků socialistické výstavby, na další upevňování spo jení strany s lidem a na rozvoj vnitrostranického života. Proto ne můžeme souhlasit s těmi , kteří žili nebo žijí v domnění, že v ob

dobí, kdy vystupuje do popředí hospodářská stránka politiky , má hlavní úlohu státní a hospodářský aparát. Tyto názory jsou pro

jevem podceňování vedoucí úlohy strany. Vedou k ochabnutí úsili za upevňování její jednoty, v její přípravě na plnění stále ná ročnějších úkolů . Jednota strany je také často chápána jako něco samozřejmého, v domnění, že v tak vysoce organizovaném celku, jako je naše Komunistická strana Československa, nemůže být v této otázce žádných problémů. Svědčí o tom i určitá bezstarost nost ve stranické propagandě, kde se o otázkách jednoty a akce schopnosti strany hovořilo zpravidla z historického hlediska . Když jsme připravovali v květnu letošního roku plenární za sedání krajského výboru naší strany k projednání otázek ideové

a organizační jednoty naší krajské organizace , někteří soudruzi nám říkali : » Máte snad u vás nějaké frakční skupiny ?« Avšak

oslabování jednoty strany není přece jen v existenci frakčních skupin , ale také v porušování stranické a státní disciplíny. V ne

respektování úkolů státního plánu, v porušování zásad demokra tického centralismu a v nízké odpovědnosti za dosažené výsled

ky. Tedy především v tom, že se s úkoly státního plánu i se stra

nickými usneseními často souhlasí, a pak se plní neodpovědně. 292

A příkladů, kdy se souhlasí s úkoly státního plánu a pak se ne plní a kdy si odpovědní pracovníci kvůli tomu nedělají mnoho starostí, je přece celá řada.

Všeobecný souhlas je třeba vyslovován's nutností zavádět a vy . užívat techniku, zvyšovat směnnost atd ., ale praxe je často jiná . Je i mnoho jiných otázek , ke kterým nemůžeme zůstat lhostejní. V předsjezdové diskusi nám někteří soudruzi radili, jak máme řešit současné obtíže v našem zemědělství . Tito soudruzi byli toho

názoru , že základní problém, to je nedostatečná krmivová základ na , je možno vyřešit snížením stavů skotu . A naše zkušenosti z Dě čínska a Teplicka i jiných okresů svědčí o pravém opaku. Vše chny tyto nesprávnosti, rozpory mezi slovy a činy , se nám do slova, jak se říká, pletou pod nohama. Ztěžují nám naši cestu

vpřed a jsou příčinou některých našich neúspěchů , zejména v ze mědělství, stavebnictví a dopravě. Proto vidíme v upevňování ná zorové jednoty, ve zvyšování akceschopnosti naší strany nejdůle žitější cestu, jak dosáhnout toho , aby v prvé řadě komunisté lépe

plnili své členské povinnosti. Mocnou zbraní nám v tom budou nové stanovy, které na tomto sjezdu jistě všichni jednomyslně schválíme .

Přitom musíme odhalovat i příčiny, které způsobují, že se jed nota strany porušuje. Ukazuje se, že hlavní příčinou je nedosta tečně vedená ideologická práce, malá péče o soustavnou výcho vu pracujících. Nebere se vždy dostatečně v úvahu, že do strany

vstupují stále noví, většinou mladí lidé, mnohdy bez dostatečné politické přípravy , dostatečných životních zkušeností, kteří mo hou také snadněji podlehnout i nesprávným názorům .

My tyto i jiné problémy řešíme. Přitom ovšem zdůrazňujeme, že nám v žádném případě nejde jen o jednotu pro jednotu . Že nám v žádném případě nejde o formální jednotu při hlasování, ale

o soustavné vyzbrojování strany , o její soustavnou přípravu pro zajišťování nových, stále složitějších úkolů socialistické a komu nistické výstavby .

Správnost našeho postupu potvrzují i výsledky . Podstatně se

upevnila názorová jednota komunistů. Správně je chápáno , že je to především strana, její organizace a osobně komunisté, kteří odpovídají za dosahování nejlepších hospodářských výsledků na každém pracovišti .

Proto jsme již některých dílčích výsledků dosáhli . Na úseku průmyslu byla splněna hrubá výroba za 10 měsíců letošního ro

ku na 100,4 % . Výroba zboží na 100,2 % . Úspěšně byly splněny i kvalitativní ukazatele státního plánu. Produktivita práce na 100,2 % při průměrných výdělcích 99,9 % . Vlastní náklady byly 293

čerpány na 99,9 % a plán zisku byl splněn na 100,9. V Severo

českém kraji se přitom 580 závodů zavázalo splnit úkoly letoš ního roku před termínem.

Nejvíce si, soudruzi a soudružky, ceníme toho , že se nám vyšší aktivitou komunistů podařilo rozvinout nebývalou iniciativu pra cujících, která se projevila v jejich účasti na přípravě XII. sjezdu naší strany . Na počest tohoto významného zasedání uzavřelo 82 000 jednotlivců cenné socialistické závazky a usiluje o je

jich splnění. Ekonomický přínos socialistického soutěžení před stavuje v našem kraji 275 miliónů Kčs. Největší zásluhu mají na tom naši havíři, kteří přinesli svým úsilím v socialistickém sou

těžení 40 miliónů Kčs, a na vlastních nákladech uspořili 25 ml liónů. Přitom jsme si vědomi toho , že celá řada podniků a závo dů v našem kraji své úkoly neplní, a proto na tyto závody a pod niky v současné době zaměřujeme svou pozornost.

Výsledky a zkušenosti z organizování socialistické soutěže na počest XII. sjezdu naší strany nám také ukazují, že máme v ini

ciativě lidí veliké rezervy , které i přes dosažené úspěchy se nám

ještě zdaleka nepodařilo čerpat. Proto v současném období vě nujeme mimořádnou pozornost výchově lidí k socialistickému po .

měru k práci. Nové postavení práce v naší společnosti vyžaduje vychovávat občany, především mladou generaci, k vědomí, že pracovat pro společnost je základní občanskou povinností a po třebou .

Chceme, aby výsledkem naší výchovné práce byla vysoce pro duktivní práce lidí , práce tvořivá, práce projevující se v novátor ství , ve zlepšovatelském hnutí , v aktivní účasti v socialistickém

soutěžení a v ovládnutí nové techniky.

Aktivní účast pracujících na přípravě plánu příštího roku, ze jména jednání okresní a krajské konference , potvrdily, že naše

úsilí o zvýšení akceschopnosti krajské organizace přináší své vý. sledky. Ukazuje se, že naše cesta byla správná a že získanými zkušenostmi můžeme jen potvrdit i mimořádný význam myšlenek obsažených v referátě soudruha Novotného.

Soustavné upevňování naší krajské stranické organizace vidi. me jako stálý proces. Jednotu strany a lidu budeme dále zaka

lovat v procesu boje za plnění usnesení našeho slavného XII. sjezdu strany. Přitom soustředíme pozornost na rozhodující úse ky našeho národního hospodářství. Rázná opatření učiníme především na úseku investiční výstav by , kde se řada našich nedostatků soustředuje . Především se chceme vypořádat s nadměrnou, škodlivou rozestavěností. Sou středíme síly a prostředky na urychlené dokončení rozhodujících 294

akcí, jako jsou elektrárna Tušimice, Ledvice, VTZ Chomutov, úpravna uhlí Herkules a další.

Nemenší pozornost musíme věnovat vytváření příznivých pod mínek pro další růst těžby uhlí. Vyžaduje to zajistit připrave nost dobyvatelných zásob uhlí, snížení poruchovosti dopravních

i zakládacích zařízení, zvýšení průměrného plnění vozů nejmé ně o 5 % proti letošnímu roku. Zajistit zlepšování dobývací tech nologie, větší bezpečnost práce, snížení úrazovosti nejméně o 20 procent proti skutečnosti . Další růst těžby uhlí je podmíněn zlep šením zatím neuspokojivé situace v železniční dopravě. Zejména

musíme zabezpečit zvýšení úrovně jejího řízení, zvýšení bezpeč nosti a spolehlivosti provozů cestou větší péče o technický stav strojů , vozů a tratí, o upevnění kázně při plnění úkolů. Významné místo zaujímá v našem kraji průmysl chemický , kde se soustřeďujeme na splnění plánovaného sortimentu výroby , ze .

jména výroby čpavku, umělých hnojiv, kordového hedvábí, no vinového papíru a soli . Organizujeme přitom hnutí pracujících za dosahování úspor surovin i materiálů, a to především těch, které dovážíme ze zahraničí.

Současně s těmito úkoly před námi vyvstává úkol připravovat

kádry pro nově vybudované provozy v Papírnách Štětí, pro vý robu superfosfátu v Lovosicích , syntetického lihu v Chemických závodech v Záluží u Mostu.

Další oblasti, kam soustřeďujeme síly, je zabezpečení rozvoje

zemědělské výroby. Obratu chceme dosáhnout v hospodaření stát nich statků, postupně je přebudovat na skutečné závody socia listické zemědělské velkovýroby s průmyslovou organizací vý.

robních prostředků i práce. Pozvednout hospodaření zaostávají. cích JZD a státních statků, a tak realizovat heslo : slabé země dělské závody na úroveň středních a střední na úroveň předních. Na všech úsecích našeho národního hospodářství soustředuje me pozornost stranických organizací a pracujících v průmyslu i zemědělství na zabezpečení stálého růstu produktivity práce, zejména lepším využíváním a zaváděním nové techniky a pokro. kové technologie do výroby. Tak, soudružky a soudruzi , komu nisté severočeské krajské stranické organizace za aktivní účasti pracujících jsou odhodláni pod vedením našeho leninského ústřed .

ního výboru čestně obstát v boji za další rozvoj naší krásné so cialistické vlasti. ( Potlesk. )

Soudružky a soudruzi , 1 my , delegáti Severočeského kraje , si vysoce ceníme zásadového stanoviska ústředního výboru naší strany k otázkám jednoty mezinárodního komunistického hnutí, k otázkám socialistického internacionalismu, tak, jak jsme je sly 295

šeli v referátě soudruha Novotného . Jsme hrdi na to, že je to

naše Komunistická strana Československa, která za celou dobu své existence se této nejsvětější zásadě nezpronevěřila ( potlesk ),

že i dnes v zájmu vítězství socialismu a míru, věrna leninským zásadám , vede rozhodný boj proti revizionismu, dogmatismu a

sektářství, a vysoko tak vyzdvihuje prapor proletářského inter nacionalismu. A správnost politiky naší strany potvrzuje sám život. Proto celá naše krajská delegace plně podporuje stano visko, které na XII. sjezdu naší strany jménem ústředního výboru

k této otázce přednesl soudruh Novotný. ( Potlesk .) SOUDRUH DRAHOMIR KOLDER :

Děkuji soudruhu Vlčkovi . Nyní předávám slovo soudruhu Vilia.

mu Širokému, členu politického byra ústředního výboru a před sedovi vlády. Připraví se soudruh Ivan Skála. ( Potlesk. )

SOUDRUH VILIAM ŠIROKY Zpráva o činnosti ústředního výboru KSČ, kterou přednesl sou druh Antonín Novotný, právem vysoce hodnotí vývoj, kterým prošla naše společnost od XI. sjezdu naší strany. V tomto období

naše strana dále vyrostla politicky, ideologicky i organizačně. Dále se prohloubila a posílila její vedoucí úloha. To mělo rozho dující vliv na skutečnost, že byly úspěšně vyřešeny základní pro blémy našeho společenského vývoje v dané etapě, že zvítězil so

cialistický společenský řád. Pod vedením strany bylo zabezpečeno vítězství socialistických výrobních vztahů v zemědělství, a tím jsme vytvořili předpoklady pro uplatnění principu socialistické velkovýrobní technologie prakticky v celém rozsahu naší země dělské výroby . Jen díky tomu může dnes XII. sjezd vytyčit úkol vyrovnat do roku 1970 úroveň zemědělství na úroveň průmyslu a

vyrovnat disproporce mezi existující úrovní výrobních sil v prů myslu a zemědělství. To je dnes hlavní úkol celé naší společnosti, protože jeho splnění je pro nás podmínkou k vytvoření mate

riálně technické základny pro postupný přechod k výstavbě ko munistické společnosti. Nejvýznačnějším kladným rysem vývoje mezi XI . a XII . sjezdem

strany je vysoké tempo růstu průmyslové výroby . Dále se rozšířila a posílila materiálně technická základna naší společnosti, která se svými vnitřními rezervami dává jasný výhled pro řešení nejsloži 296

tějších otázek. Dále se zvýšila životní úroveň pracujících, hlavně růstem osobní spotřeby a významnými opatřeními ve prospěch rodin s více dětmi.

Společenské vztahy mezi dělnickou třídou a družstevním rol nictvem a ostatními vrstvami společnosti se dostaly na pevnou so cialistickou základnu.

K rozhodným socialistickým přeměnám došlo i na úseku výcho vy člověka. V našem školství se stále důsledněji uskutečňují prin cipy těsného spojení školy se životem a vysoké komunistické ideovosti výchovy. Uplatňují se požadavky pozvednout odborné a vysoké školství na úroveň, která odpovídá nárokům vědecké a technické revoluce .

Všech úspěchů při rozvoji naší společnosti jsme dosáhli díky tomu, že se naše strana důsledně řídila obecnými leninskými zá

sadami socialistické výstavby , jak byly vyjádřeny v základních

dokumentech Komunistické strany Sovětského svazu a meziná rodního komunistického hnutí. Tyto úspěchy jsou novým potvrze

ním správnosti a významu těchto principů.

Ve zprávě ústředního výboru se však právem zdůrazňuje, že při kladném ocenění výsledků dosažených v uplynulém období v roz voji socialistické společnosti orientuje dnes strana pozornost všech svých členů a všeho našeho lidu na odstranění některých vážných problémů a nedostatků, které se nám nahromadily na cestě dal šího rozvoje národního hospodářství.

Západní buržoazní nepřátelská propaganda vyvíjí dnes úsilí, aby dokázala, že tyto těžkosti a nedostatky vyplývají ze samého cha rakteru socialistické společnosti , ze socialistické cesty rozvoje

národního hospodářství. Snaží se dokonce hovořit o jakési krizi socialistické ekonomiky. Skutečnost je však právě opačná . Těž kosti a nedostatky vznikly v našem národním hospodářství právě a řekl bych jedině proto že jsme se dosud dobře nenaučili

vždy správně využívat předností a nevyčerpatelných možností so cialistického systému. Podstatné problémy rozvoje národního hos podářství neřešily se vždy z pozice hlubokého vědeckého poznání a využívání objektivně působících zákonů socialistické ekonomiky. Došlo k porušení zákona plánovitého proporcionálního rozvoje

národního hospodářství, nebyly včas správně doceněny základní vztahy mezi rozvojem průmyslové a zemědělské výroby. Nebyly uplatněny některé nové požadavky na vzájemné vztahy mezi jed notlivými odvětvími průmyslu, vyplývající z úkolů vědeckotech nické revoluce. V řízení hospodářství a kulturní výstavby státu došlo k porušení ieninských principů demokratického centralismu, 297

!

jejichž důsledné uplatnění je nevyhnutelnou podmínkou spojení společenských zájmů s aktivitou a iniciativou pracujících. Správnou cestu k odstranění současných těžkostí a nedostatků

je možno hledat i v důsledném a rozhodném uplatňování všech předností socialistického systému, ve správném a vědeckém ovlád nutí zákonitosti socialistické ekonomiky a v jejich důsledném

uplatňování v praxi , Není to pochopitelně úkol jednoduchý. Čím je národní hospodářství na vyšší úrovni rozvoje, tím jsou i ekono mické vztahy složitější, a to tím více v podmínkách, kdy nebývalý rozvoj vědy a techniky klade naléhavé požadavky na rozhodné

zásahy do samé základny struktury průmyslové výroby. Linie vytyčená v referátě soudruha Novotného vyjadřuje ve

svých 11 bodech politickoekonomické cíle, které strana bude șle dovat do roku 1970. Ukazuje cestu, jak z pozice důsledného využí

vání možností a sil socialistické ekonomiky zabezpečit postupné odstranění nedostatků a další harmonický efektivní rozvoj našeho

národního hospodářství a celé socialistické společnosti. Správně zdůrazňuje ústřední výbor ve své zprávě skutečnost, která se též plně potvrdila v průběhu celonárodní diskuse, že hlavní příčinou

různých nedostatků v našem národním hospodářství, příčinou po rušení proporcí rozvoje národního hospodářství je porušení prin cipu demokratického centralismu v řízení a plánování. Opatření, která v letech 1958 až 1960 uskutečňoval ústřední výbor naší strany v zájmu zvýšení účinnosti celé soustavy řízení,

se opírala o důkladný rozbor objektivní úlohy socialistické řídící práce. Cíl byl jasně stanoven. Upevnit v duchu demokratického centralismu plánovité řízení našeho hospodářství při současném uvolnění prostoru pro aktivitu a iniciativu pracujících. Tedy upev

nit centrální řízení za současného posílení pravomoci a odpověd nosti nižších článků. Při praktickém uplatňování nové soustavy

řízení došlo však k vážným chybám a nedostatkům právě v klíčové otázce. Byla narušena zásada demokratického centralismu zesla

bením ústředního řízení. Nebyl pochopen základní požadavek , vy plývající z této zásady, a to zabezpečit za všech okolností v řízení národního hospodářství a státu uskutečnění jednotné vůle a jed notných cílů politiky naší strany. Především se nezvýšila úroveň

perspektivního plánování rozvoje národního hospodářství. Nezvý.

šila se v žádoucí míře úroveň vědeckosti v naší plánovací a řídicí práci vůbec. V plánování a y celé praxi řízení jsme nedostatečně

docenili možnost cílevědomě a soustavně sledovat a zabezpečovat objektivní změny proporcí v národním hospodářství mezi od větvími i uvnitř odvětví. Týká se to i oblasti zahraničního obchodu . Dopady v rozvoji výměny zboží vyvolaly mimořádnou napjatost, 298

znásobily naše vnitřní nedostatky a zvětšily disproporce v hospo

dářském rozvoji . Všechny tyto záporné jevy a další, vyplývající zejména z našich zahraničně obchodních vztahů , jsme sice viděli, ale neodhadli jsme správně jejich hluboký vliv na zabezpečení proporcionality a nevyvodili jsme včas potřebný závěr. V těsné souvislosti s ostatními výsledky práce a perspektivou ekonomického a technického rozvoje odvětví došlo k zeslabení řídící práce na úseku soustavného úsilí o vysokou efektivnost ná rodního hospodářství. Nedostatečná pozornost řídících orgánů na

všech stupních k problémům technického rozvoje má své důsledky v tom, že v posledních letech se neúměrně zvyšuje výrobní spo třeba, dochází k růstu nadnormativních zásob, že se zpomaluje růst produktivity práce a snižuje se i její podíl na přírůstku vý roby. Porušení principu demokratického centralismu vedlo k cel kovému zeslabení řídící činnosti a kontroly, pokud jde o řídící

práci výrobních hospodářských jednotek. Ústřední orgány často chápaly uskutečněné změny v řízení jako plnou decentralizaci operativní činnosti a zeslabení své odpovědnosti za rozvoj celého odvětví. Vážně se zeslabila kontrola plnění plánu a celkového

vývoje v podnicích z hlediska zájmu celého národního hospodár ství. Zeslabil se pocit odpovědnosti ministerstev za stav a vývoj v jednotlivých odvětvích a někde, jako např. v těžkém strojírenství, jsine dokonce ztratili přehled o tomto vývoji. Faktický důsledek tohoto stavu je, že došlo k decentralizaci odpovědnosti. Soudruzi z nižších orgánů pochopili uskutečněná opatření především jako zvýšení pravomoci, takže ustoupil do pozadí pocit odpovědnosti za důsledné zabezpečení zájmů společnosti.

Zeslabení úlohy centrálního řízení otevřelo cestu prosazování dílčích a lokálně patriotických zájmů jak v podnicích, tak i v na rodních výborech. V nové soustavě řízení má sehrát důležitou roli uplatnění ekonomických stimulů. Rychlé tempo růstu prů

myslové výroby v našich plánech bylo podpořeno zájmem pod niků na výhodných normativech růstu průměrných výdělků, po

dilu na zisku, decentralizované výstavbě atd. Poměrně nejdůsled něji ze všech zásad nové soustavy řízení se uplatnila zaintereso vanost podniků přebíráním vysokých výrobních úkolů. Naproti to mu se však neuplatnil rovnoměrný růst efektivnosti hospodářské ho rozvoje, ba právě naopak. Ve snaze zabezpečit vysoké tempo růstu hrubé výroby v plánu mnohé podniky a jejich hospodářští

vedoucí soustředili své úsilí více na uplatňování nároků vůči společnosti než na uspokojování jejich potřeb. Vysoký přírůstek výroby se tak často zabezpečoval za cenu maximálního vyčerpání zdrojů a rezerv, zpravidla i za cenu maximálně zvyšovaných po 299

žadavků na dovoz surovin a materiálů a na přírůstek pracovních sil bez náležitého ohledu na vývoj produktivity práce a vlastních nákladů. Nová soustava řízení opřená o normativy hmotné zainte

resovanosti bez pevného centrálního řízení a bez účinné ekono mické kontroly a revizní činnosti působila tedy , jak je zřejmé,

značně jednostranně. Zejména nepomáhala kvalitativní stránce vývoje národního hospodářství, technickému rozvoji a zvyšování technické úrovně , snižování vlastních nákladů a zabezpečení maxi

mální hospodárnosti, proporcionálnímu vývoji zásob a všestran nému zvyšování společenské produktivity práce. Bylo tomu tak tím spíše, že všechny hlavní normativy i základní kritéria při hodnocení výsledků práce podniků zůstaly i v nové soustavě řízení a plánování v podstatě vázány na ukazatele » hrubé výroby« se všemi jeho známými nedostatky a vlivy právě na kva litativní stránku výroby.

Zeslabení ústředního řízení těsně souvisí s nedostatky v práci ministerstev a vlády samé, jak o tom správně a spravedlivě hovoří

zpráva ústředního výboru strany . Zeslabuje se podíl vlády na vy pracování politickohospodářských směrnic plánu. Její řídící a ko ordinující úloha při přípravě odvětvových plánů a při kontrole plnění plánu a zabezpečování jeho úkolů se snížila . Ze všech těch to zkušeností, chyb a nedostatků je třeba pro další období naší práce vyvodit závěry na všech úsecích státního a hospodářského života, vládou počínaje. To je nevyhnutelná podmínka úspěšné realizace směrnic našeho sjezdu pro další rozvoj socialistické společnosti .

Hlavní podmínkou upevnění centrálního řízení je zvýšit odpo vědnost soudruhů , které strana pověřila vedoucími funkcemi v státních a hospodářských orgánech, dosáhnout, aby ke všem úkolům přistupovali ze stranických pozic a s vědomím stranic

ké odpovědnosti za uplatnění linie strany, která vyjadřuje vždy a v každé situaci zájmy společnosti, Potřebujeme všude lidi tvořivé, znalé, kteří budou konkrétně , bez formálnosti a jalových porad

řídit svěřené úseky. ( Potlesk. ) Potřebujeme více takových sou druhů, kteří hluboce ovládají objektivně působící zákonitosti roz voje socialistické ekonomiky a kteří dobře znají naši ekono

miku a její rezervy a možnosti. V řídící práci a v plánovací čin nosti je třeba uplatňovat metodu hluboké všestranné ekonomické analýzy , která je základem správné znalosti vývojových tendenci naší ekonomiky. Řídící práci je třeba založit na správném využí

vání zákonů socialistické ekonomiky. Jen za těchto předpokladů budou vykořeněny subjektivismus a šablonovitost v řídící práci, jen 300

za těchto předpokladů může být operativní zabezpečování úkolů opravdu cílevědomé a úspěšné.

To přirozeně současně vyžaduje, abychom v našem úsilí za ob novu proporcionálního rozvoje národního hospodářství zanechali globální metodu v plánování a řízení, aby se kvalitativní výsledky

staly rozhodujícím činitelem při hodnocení výsledků odvětví, vý. robních hospodářských jednotek a podniků. ( Potlesk. ) Zkušenosti ukazují, že posílit centrální řízení a rychle odstra

nit současné hospodářské těžkosti vyžaduje, aby některé čin nosti , mající zásadní význam pro maximální a efektivní využití zdrojů, byly účinně centrálně ovlivňovány a řízeny. Jde napří. klad o materiálně technické zásobování, investiční výstavbu, kompletaci dodávek strojního a technologického zařízení pro in vestiční výstavbu, pro investiční celky, jde o projektování atd . Jde

tu o takové uspořádání, které za daných podmínek zaručí ma ximální efekt pro společnost. Tato opatření by však nebyla dost účinná bez radikálních opatření v oblasti hospodaření s mate riálem a surovinami.

Při úsilí o řešení našich současných těžkostí při přípravě plánu na příští rok a do roku 1970 setkáváme se s naprosto nesprávný mi názory, jako by se celý problém současných otázek redukoval

na dodatečné snižování tempa rozvoje výroby , aby rovnováha mezi zdroji a potřebami byla obnovena. Snížení tempa rozvoje

průmyslové výroby je sice dočasně asi nevyhnutelné. Avšak tė žiště problémů je v tom, jak dosáhnout žádoucího tempa rozvoje průmyslové výroby při plném zabezpečení proporcionality. V tomto směru nabývá klíčového významu snížení spotřeby materiálu, a tím snížení materiálových nákladů. Je potřeba, aby

výrobní hospodářské jednotky, podniky a závody, řekl bych, aby pracující na každém pracovišti si plně uvědomovali, že pokud jde o základní suroviny - energii, hutní materiál a barevné ko je dosažení pronikavých úspor přímým předpokladem dal šího rozvoje zpracovatelských odvětví. O nutnosti úspor těchto vy

materiálů jsme už často hovořili a bylo přijato nemálo opatření,

ale ve skutečnosti toto úsilí zůstalo i v centrálním plánování a řízení, i v činnosti podniků na periférii. Ve spotřebě nejdůleži.

tějších materiálů zatím značně zaostáváme za světovým vývo jem. Nyní je třeba, abychom všichni pochopili, že jedině pronika

vými úsporami těchto materiálů můžeme zabezpečit rovnováhu mezi zdroji c potřebami zpracovatelského průmyslu, a tím i jeho další úspěšný rozvoj . Je to otázka zaměření technického rozvoje, investic, zavádění pokrokových technologických postupů. 301

Obdobný význam má rychlá mobilizace nadnormativních zásob

a jejich produktivní využívání ve výrobě. Mobilizace miliardových hodnot takto vázaných představuje nejvýznamnější rezervu . Ve zprávě o činností ústředního výboru jsou správně vytyčeny cesty, které vedou k upevnění centrálního řízení. Tyto úkoly je

třeba bedlivě rozpracovat a energicky uvádět do života. Budou důležitou součástí úsilí naší strany o zabezpečení rozvoje národ ního hospodářství v proporcích vytyčených ve sjezdové zprávě. Proto je správné, abychom v nich viděli nevyhnutelné předpokla dy pro realizaci linie naší strany za podstatné zvýšení efektiv.. nosti národního hospodářství. I u nás platí plně slova, která na posledním zasedání ÚV KSSS řekl soudruh Chruščov, že totiž do

sažení největších výrobních výsledků při nejmenších nákladech v zájmu společnosti je základem naší hospodářské výstavby a řízení socialistického hospodářství a plánování. Tento základní požadavek je plně vyjádřen v cestách a cílech dalšího rozvoje ná

rodního hospodářství a celé společnosti do roku 1970, který je zahrnut ve zprávě o činnosti ústředního výboru naší strany. Soudružky a soudruzi , v průběhu vývoje od XI. sjezdu naší strany se dále upevnilo a posílilo mezinárodní postavení Česko slovenské socialistické republiky. Upevnilo se především díky tomu , že jsme dále posilovali a prohlubovali naše upřímné a

bratrské svazky vzájemné spolupráce se Sovětským svazem, že

jsme plně a bez výhrady podporovali jeho leninskou zahraniční politiku a že Československo ve svých zahraničně politických vztazích aktivně uskutečňovalo jednotnou linii socialistických zemí, založenou na zásadě mírového soužití a soutěžení. Mírové úsili socialistických zemí bylo v uplynulých týdnech vy

staveno vážné zkoušce. Agresivní akce amerického imperialismu v oblasti Karibského moře zavedly národy celého světa na samy pokraj propasti termojaderné katastrofy . Není sporu, že šlo o nejvážnější ohrožení míru po druhé světové válce. A právě v této krizi se plně potvrdila úplná správnost analýzy mezinárod ního poměru sil i závěrů pro další politiku, kterou podal XXII. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Potvrdilo se , že

XXII. sjezd znovu navazuje na závěry XX. sjezdu a na dokumenty mezinárodního komunistického hnutí. Dal národům celého světa

účinný a spolehlivý nástroj boje za odvrácení světové války. Potvrdila se především ta skutečnost, že v současných pod

mínkách se socialismus stává rozhodující silou mezinárodního dění .

Politika válkychtivých imperialistických sil vyvolala bezpro

střední nebezpečí termojaderné války. V boji s tímto nebezpe 302

čím však nakonec dosáhla vítězství důsledná mírová politika So

větského svazu a socialistických zemí, jejich boj za odvrácení vá lečného nebezpečí.

Okolo mírové koncepce, kterou předložil Sovětský svaz a sou druh Chruščov, soustředily se obrovské síly nejen v socialistic

kých zemích, ale též prakticky celé skupiny takzvaných neanga žovaných států a síly mírumilovných národů celého světa do jed

notné mírové fronty. Válkychtivé kruhy amerického imperialismu nedosáhly svých agresívních cílů, nemohly likvidovat socialistic ký společenský pořádek na Kubě a nezávislost Kuby. V průběhu

karibské krize se plně potvrdil i závěr, že v současných podmín kách je možno odvrátit nebezpečí války, a to dokonce za krajně vyhrocené situace, kdy nebezpečí války bylo doslova »na spadnu tí« . Současně se potvrdilo , že nebezpečí války dosud existuje, že v žádném případě není možno podceňovat síly a agresívní politiku mezinárodního imperialismu. V boji za mír musí národy celého

světa nadále upevňovat svoji bdělost a rozhodně čelit všem agre sívním nástrahám imperialismu. V plném rozsahu se potvrdil též závěr, že jedině správná a reál ná zásada v současných mezinárodních vztazích je zásada miro vého soužití. Postup Sovětského svazu byl přímo skvělým příkla dem důsledného uplatňování leninské zásady mírového soužití.

( Potlesk. ) Sovětský svaz od prvého okamžiku dovedl důsledně spojovat komunistickou principiálnost s pružností. Anina okamžik nedopustil, aby byly narušeny či ohroženy zájmy socialismu, zá jmy svobody národů. Zároveň volil vždy takový postup, aby v ma ximální míře podchytil aktivní pomoc mírových sil celého světa, a opíraje se o ně, zatlačil válkychtivé síly do izolace. Události uplynulých týdnů nakonec potvrdily i to , že v současné situaci není možné podlehnout sebeuspokojení. Není možné se zejména spokojit s konstatováním , že válka dnes není nevyhnu telná . Je třeba s veškerým úsilím bojovat za to , aby byly vytvo řeny předpoklady pro definitivní odvrácení nebezpečí nové svě tové války .

Potvrdilo se, že světový mír nemůže být založen na takzvané rovnováze strachu, jak to doporučují imperialisté. Jedinou ces

tou, jak zabezpečit mír a definitivně odvrátit nebezpečí války , je všeobecné a úplné odzbrojení. ( Potlesk. ) Komunisté všech zemí světa musí zdvojnásobit své úsilí,

aby

ještě v průběhu současné epochy vývoje lidské společnosti bylo definitivně vyloučeno nebezpečí světové války a aby bylo zajiš těno řešení všech mezinárodních otázek mírovou cestou. Nejdůležitější podmínkou zvyšování vlivu socialistických zemí 303

na vývoj ve světě je další zvyšování jejich síly a další posilování

jednoty socialistického tábora, jednoty mezinárodního revoluční ho dělnického hnutí na základě marxismu-leninismu.

Naše strana věnovala a věnuje všechny své síly dalšímu se mknutí socialistických zemí a celého mezinárodního komunistic kého hnutí okolo jeho avantgardy – Komunistické strany Sovět. ského svazu. ( Potlesk. ) Řídíc se závěry dokumentů mezinárodního

komunistického hnutí, strana vedla aktivní boj proti revizionismu jako hlavnímu nebezpečí a nemalou mírou se podílela na úspě ších , které komunistické hnutí na tomto póli dosáhlo. Současně brala naše strana náležitý zřetel na závěr moskev

skéhọ Prohlášení, že též dogmatismus a sektářství se v činnosti jednotlivých stran mohou stát hlavním nebezpečím. Vedla a vede rozhodný boj proti pokusům dogmatiků a sektářů, reprezentova ných albánskými vedoucími představiteli, falšovat leninské učení a uplatňovat koncepci , která ohrožuje revoluční účinnost marxis

ticko - leninské ideologie v boji za socialismus, za mír a svobodu národů . Potlesk .)

Jako se v průběhu karibské krize plně potvrdila správnost zá věrů XXII . sjezdu KSSS v mezinárodních otázkách, tak se zároveň

v plném světle ukázala nejenom nesprávnost koncepce dogmatiků a sektářů , ale i její naprostá škodlivost věci socialismu a věci ne závislosti revoluční Kuby. ( Potlesk. ) Dogmatici à sektáři se předtím pokoušeli dokazovat , že prý též

uznávají politiku mírového soužití. Jejich postoj k nedávné mezi národní krizi však potvrdil, že v praxi zásady mírového soužití odmítají. Orientují se na dobrodružnou koncepci , na zostření na

pětí a vyvolávání srážek, které by nevyhnutelně přešly v termo jadernou válku . V rozporu s leninskou zásadou spojování komu nistické zásadovosti s pružností a s leninskými poučkami o nevy

hnutelnosti vzájemných ústupků a kompromisů při řešení otevře

ných důležitých mezinárodních problémů požadují tzv . tvrdou à pevnou politiku, která není ničím jiným než politikou avantu ristickou .

Hlásají pseudorevoluční hesla o důsledném boji proti imperia lismu , ale ve skutečnosti právě tím nahrávají nejreakčnějším , nej

agresívnějším imperialistickým silám v jejich snaze rozpoutat vál ku . Ohánějí se svou věrností zásadám proletářského internacio nalismu, ale jejich koncepce uplatněna v praktické politice by ohrozila nezávislost národů , jakož i jejich revoluční vymoženosti. Tak vypadá v praxi » revoluční politika « dogmatiků a sektářů, a to jsou i další příčiny našeho zásadního boje proti nositelům 304

antileninské koncepce v otázkách války a míru . Důsledně lenin ský postup Sovětského svazu a soudruha Chruščova umožnil uhá jit mir i svobodu, bezpečnost a revoluční vynioženosti kubánského

lidu. Avanturistická koncepce dogmatiků a sektářů by otvírala cestu těm silám mezinárodního imperialismu , které by chtěly za vléci národy do války se všemi jejími ničivými důsledky pro ná

rody celého světa. Tyto záměry není možno zamaskovat žádnými pseudorevolučními frázemi ani pomlouváním politiky Sovětského svazu, politiky soudruha Chruščova .

Soudím , že všechny tyto skutečnosti nanejvýš jasně demaskují škodlivost koncepce dogmatiků a sektářů a ukazují v pravém světle , do jaké hloubky se albánští vedoucí představitelé rozešli

s leninskou politikou a ideologií komunistických a dělnických stran socialistických zemí a mezinárodního komunistického hnutí

vůbec. Ukazují současně, jak zájmům jednoty a síly socialismu jsou škodlivé i jakékoliv snahy podporovat rozbíječskou činnost albánských vedoucích představitelů. Na našem sjezdu se potvrdilo , že představitelé Komunistické

strany Číny se plně solidarizují s touto koncepcí, která pošlapává všechny základní principy přijaté komunistickými a dělnickými

stranami a vyjádřené v mezinárodních dokumentech. Nikdo ne může našemu sjezdu brát právo zásadně odsoudit rozbíječskou politiku nacionalistů , dogmatiků a sektářů. ( Bouřlivý potlesk. ) Náš sjezd vysoko drží zástavu tvůrčího marxismu - leninismu ,

zástavu boje za jednotu mezinárodního komunistického hnutí na principiálních zásadách Deklarace a Prohlášení komunistických a dělnických stran.

Naše strana půjde dále důsledně po leninské cestě po boku Ko

munistické strany Sovětského svazu , důsledně věrná závěrům XX . a XXII. sjezdu i závěrům dokumentů mezinárodního komunistic kého hnutí. Cesta jednoty a semknutosti na této leninské plat

formě, to je spolehlivá cesta k novým vítězstvím socialismu a míru. ( Potlesk. )

Věrnost leninským principům je rysem charakteristickým pro

naši stranu jak v otázkách zahraničně politických, tak i v otáz kách vnitřní politiky. Právem zdůraznil soudruh Novotný ve svém referátě , že Komunistická strana Československa v plné šíři po

chopila myšlenky XX. sjezdu KSSS . Pochopila nevyhnutelnost dů. sledně a v celém rozsahu skoncovat i s důsledky kultu osobnosti. Činnost strany je od této doby ve znamení soustavného boje za

důsledné splnění tohoto úkolu, za důsledné uplatnění leninských zásad v životě strany a celé společnosti . Proces boje za odstra nění všech pozůstatků kultu osobnosti je i procesem boje za věc 305

né , pravdivé poznávání skutečnosti, za maximální vyloučení své volného , subjektivistického hodnocení a přístupu k problémům, boje za důsledné uskutečňování zájmů všestranného rozvoje spo lečnosti, skutečných zájmů pracujících. Právě proto vycházela

naše strana vždy z toho, že boj za důsledné vymýcení pozůstatků kultu osobnosti je zároveň procesem neustálého ideového upev ňování strany , posilování její jednoty , její autority a vedoucího

postavení ve společnosti . Příkladem důsledného uplatňování le ninských zásad a metod v tomto úsilí je nám Komunistická strana Sovětského svazu a její ústřední výbor, který nám ukazuje cestu, jak znovu a znovu čerpat z bohatství Leninova odkazu. ( potlesk. ) Kritický rozbor současných problémů a úkoly dalšího rozvoje do roku 1970 budou v celé naší straně spolehlivou směrnicí pro

úspěšné překonání současných těžkostí a zabezpečení dalšího všestranného rozvoje naší socialistické společnosti . Nejlepší zárukou úspěšného splnění těchto cílů je jednota, sila a semknutost naší strany , její těsné spojení s lidem, její věrnost

tvořivému leninismu i velké straně Lenina

Komunistické

straně Sovětského svazu. ( Bouřlivý potlesk. )

SOUDRUH DRAHOMIR KOLDER :

Děkuji soudruhu Širokému. Soudružky a soudruzi , nyní přeru šuji jednání na půl hodiny. Po přestávce diskutuje soudruh Ivan Skála. V jednání pokračujeme v 11.15 hod . ( Jednání přerušeno v 10 hod. 46 min . )

(Jednání zahájeno v 11 hod. 25 min . ) SOUDRUH VLADIMIR KOUCKY :

Soudružky a soudruzi pokračujeme v diskusi , diskutuje soudruh Ivan Skála, tajemník Svazu československých spisovatelů. Při praví se soudruh František Augustín, středoslovenská krajská organizace KSS .

SOUDRUH IVAN SKALA, pražská městská organizace KSČ Soudružky a soudruzi,

když soudruh Novotný předevčírem přednášel zprávu ústřední

ho výboru, bylo to, jako by propouštěl mezi prsty listy té veliké 306 .

1 1

knihy, kterou všichni dohromady společně píšeme. Jsou v ní za chyceny mnohé úspěchy, které často v denním shonu považu jeme až příliš za samozřejmé a jejichž pravá velikost nám vystu

puje teprve tehdy, když se ohlédneme nazpět. Ale jsou v ní i černé stránky nedostatků. Také ty jsou psány naší rukou. V kaž

dém člověku, který ze staré společnosti přechází do nové, je třeba v různém poměru smícháno nadšení, lhostejnost, obětavost

i sobectví, smělý sen o budoucnosti, touha po novém i konzerva tismus a pohodlnost.

Strana ve svém zápase o komunismus vede veliký boj o to

nové, lepší, tvořivější, mravnější v lidech, v každém z nás. A na nás všech je, abychom jí v tom pomáhali . Náročností k sobě, ne

smiřitelností k nedostatkům, odpovědností ke společnosti, odpo vědností ke komunismu.

Máme před sebou nyní velké úkoly, úkoly , které nebudou snadné. Myslím, že je naprosto zákonité, že právě v této chvíli se objevila výzva předních pracovníků našeho hospodářství za

socialistický vztah k práci, za dělnickou čest , za čest zemědělce. V této výzvě zazněl hlas skutečné avantgardy naší společnosti . Ale nám musí jít o to, aby se na úroveň této avantgardy pozvedly široké masy všech pracujících. A to znamená věnovat maximální pozornost člověku, jeho odborné přípravě, zvýšení jeho kvalifi kace i jeho politickomorální výchově , vytváření takových pra covně výrobních, životních i kulturních podmínek, ve kterých se

bude co nejplněji a nejpříznivěji rozvíjet harmonická osobnost pracujícího člověka s novým komunistickým vztahem k práci, s novou odpovědností ke společnosti, s novým, radostnějším a aktivnějším vztahem k životu.

Boj za další rozvoj naší socialistické společnosti je dlouhý a ná ročný proces. Souvisí s odstraňováním kultu osobnosti, který se projevil strnulým dogmatismem, subjektivistickým voluntarismem , opomíjejícím nebo podceňujícím objektivní vývojové zákonitosti , podceňováním iniciativy pracujících, opomíjením a porušováním leninských principů a norem v životě a práci . Je to proces, který započal po XX. sjezdu KSSS , proces, v jehož průběhu se všichni učíme důslednému uplatňování leninské politiky, jejích metod a principů, v jehož průběhu je třeba neúnavně zápasit s ustrnulým

konzervatismem a netvořivým dogmatismem , který strhává lidi zpět, proti nechuti začínat něco nově, lámat zaběhnutý a pohodl

ný zvyk . Znamená to pro každého z nás také každodenně se po týkat sám se sebou na tom neumannovském bitevním poli v nás, se vším tím, čím naše myšlení bylo poznamenáno v období mi nulosti, v období kultu osobnosti. A znamená to nutnost vypěs 307

tovat v každém člověku vědomí, že i na něm, na jeho práci, na

jeho vztahu ke společnosti záleží i její rozvoj. Když hovorím o těchto otázkách , hovořím tím vlastně o základ ních otázkách a úkolech , které má před sebou naše literatura. Vždyť v kolika lidech i v minulých letech právě literatura silou

svých uměleckých obrazů vyvolávala touhu účastnit se toho vel kého zápasu za zvět skutečného humanismu, za svět pravého lid

ského štěstí, za svět komunismu. Vždyť právě ona je velmi vý znamnou silou k vytváření aktivní, cílevědomé, všestranně rozvi

nuté lidské společnosti a přejeme si , aby se stala co nejpůsobi vějším spoluúčastníkem v dnešním úsilí naší strany, naší společ nosti, aby svými rozmanitými formami působení na intelektuální, mravní a citové stránky dnešního člověka rozvíjela i jeho vše strannou aktivitu v duchu komunismu.

Všichni s radostí a láskou oceňujeme všechna ta významná díla, která naše poválečná literatura vytvořila. Není jich málo a jsou mezi nimi skutečné skvosty trvalé hodnoty . O láskyplném vztahu našeho lidu k těmto hodnotám hovoří mimo jiné i obrovské ná klady , v jakých vycházejí. Nyní v naší literatuře stejně tak jako v celém našem životě probíhá obrodný proces vyvolaný rozvojem

tvořivého myšlení po XX . sjezdu Komunistické strany Sovětského

svazu. V sovětské literatuře se tento proces projevil už celou vel kou vlnou nových děl. To , co je pro tato díla především příznačné, je jejich společenské, občanské zaujetí, jejich úsilí o větší pravdi vost a stranickost, o hlubší pronikání do lidí současné doby, do problémů současné společnosti, do jejich konfliktů, rozporů a vý . vojových zákonitostí. A tento ideový záměr prudce nadnáší v těch

to dílech sovětské literatury křídla i jejímu uměleckému rozletu , jejímu tvárně uměleckému novátorství.

Také v naší literatuře přinesl tento proces už řadu pozoruhod ných nebo nadějných děl . Spisovatelé, kteří vážně promýšlejí své poslání v naší společnosti, chtějí pracovat novou , vyšší umělec

kou a myšlenkovou náročností; nechtějí už, jak se nejednou stalo v někdejších dílech poznamenaných schematismem, povrchně po pisovat a opisovat skutečnost, ilustrovat události nebo teze, ale

směle objevovat smysl a směřování nových životních jevů a pro cesů, ponořit se hlouběji do lidí, postihovat to, co je pálí, jejich zápas o nové v životě i v sobě samých, pomáhat jim a posilovat

je v boji za komunismus. V tomto smyslu nás vyzývá k vytvoření mnoha dalších umělecky náročných a společensky působivých děl i zpráva ústředního výboru přednesená soudruhem Novotným. A to jsou také rysy, které jsou například příznačné pro novou úrodu

Vladimíra Mináče, Ivana Kříže , Miroslava Stehlíka , Bohuslava 308

Březovského , Františka Hrubína , Milana Kundery, Zdeňka Pluha ře, Jana Procházky, Ladislava Mňačka, Kataríny Lazarové, Pe tra Karvaše , Ivana Klímy , Jana Kozáka, Ivana Kubíčka, Lenky Haš kové, i pro díla, jejichž vydání se dočkáme v brzké době, jako jsou

například nové romány Jana Otčenáška, Karla Ptáčníka, Domini ka Tatarky a dalších spisovatelů. Jmenuji jenom namátkou z tvor by posledních let.

Takto nově chápaná tvorba vyžaduje velké soustředěné úsilí spisovatelů neustále rostoucí vzájemnou náročnost a stranickou odpovědnost celého spisovatelského kolektivu. Vyžaduje také pev

né vědomí, že kritika všech záporných jevů v životě i literature, které s sebou přinesl kult osobnosti , neznamená a nemůže zna

menat oslabování stranickosti nebo nějaký bezbřehý liberalismus, ale naopak její prohlubování a ještě náročnější aktivitu ve jménu

této stranickosti spojenou s rozhodným odmítáním všech projevů buržoazní ideologie a všeho, co sílu a aktivitu umění podlamuje, co zaměňuje vážné novátorské hledání společensky odpovědného umělce samoúčelným pokusnictvím. Jsme si vědomi toho , a jsme

za to naší straně vděčni, že můžeme v tomto úsilí vždy počítat s její podporou, pochopením a pomocí. Naše strana , jak se praví ve zprávě ústředního výboru , bude

neochvějně uplatňovat leninské zásady řízení, napomáhat k pře konání odtrženosti umělecké tvorby od života a práce lidu na jed

né straně a na druhé straně ke skoncování s projevy necitlivého, přezíravého vztahu k tvořivé práci umělců. Uvědomujeme si v du chu těchto slov, že je třeba citlivého přístupu k práci všech pocti

vých, socialismu věrných umělců, kterým nelze svazovat křídla žádnou reglementací a administrováním , primitivními představa mi o literatuře jako utilitární sociální pedagogice, jako souboru receptů pro každou životní situaci. Žádnou netrpělivostí se nerodí naráz a napořád hned vynikající díla. Žádnou nedůvěrou a pode zíravostí tam, kde umělec přes poctivé úsilí umělecky a myslitel sky neuspěl. Je naopak třeba každému vážnému a společensky odpovědnému umělci ponechat v leninském duchu dostatečně ši roký prostor pro hledání životní a umělecké pravdy a pomáhat mu novými myšlenkami , otevřenou výměnou názorů nebo soudruž skou kritikou .

Strana nám vytyčuje naše poslání velmi široce a mnohostranně a také velmi náročně. Nežádá od nás beletristický výklad zásad, pouček, nějaké netvořivé přitakavačství, ale tvůrčí aktivitu a ko munistickou smělost , nežádá nějakou sociální didaktiku, ale ovliv

ňování lidí pravdou života, naši komunistickou pravdou, nežádá nějakou jednotvárnost, šed, průměrnost, nějaký jeden způsob, jed 309

nu tvůrčí metodu, ale velkou šíři a škálu prostředků , způsobů a forem působení, které směřují zákonitě k syntéze velkého socia listického a realistického umění.

Vždyť právě jen ta literatura, jejíž tvůrce vážně a odpovědně chápe své poslání v životě, může se stát velkým uměleckým či nem , může se stát tou významnou aktivní životu potřebnou si lou, kterou v ní vidí naše strana i náš lid . Spisovatelé si musí

v tomto úsilí řešit mnoho problémů tvůrčích i myslitelských. Mu sí v sobě překonávat ještě mnoho svých vlastních zastaralých

představ o životě i tvorbě, daleko hlouběji a pravdivěji poznávat život . Vždyť co doposud často brzdí rozvoj současné literatury je

dost úzký a jednostranný životní záběr jejich tvorby a malý mys litelský nadhled, který nedostačuje vždy k tomu, aby z pozna ných jednotlivých fakt došli k pravdivému uměleckému zobecně ní. Ale umělec poznává právě tvorbou . Nestačilo by o otázkách literatury hovořit, kdyby se každý spisovatel ještě usilovněji ne snažil odpovídat na tyto otázky sobě i svým čtenářům činem, no vými romány, novými dramaty, novými básnickými díly. Toho je ted především potřeba. Přejeme si všichni a přejí si to především čtenáři, abychom měli stále více děl, která by byla přesně a vášnivě vedenou sondou do středu současného života s vůli aktivně pomoci jejímu dalšímu

rozvoji . Přejeme si , aby se umělci učili stále vyšší náročnosti a smělosti v odhalování životní pravdy i v hledání umělecky nej bohatšího, citově nejpůsobivějšího , intelektuálně nejnaléhavějšího jejího vyjádření. V tomto duchu se připravujeme i my ke svému III . sjezdu československých spisovatelů .

Je pochopitelné, že spisovatel právě tak jako politik, právě tak jako přední pracovník z kteréhokoliv úseku, právě tak jako celá naše strana, když bojuje za nové myšlení a jednání lidí, nesetká

vá se vždy s jednomyslným souhlasem, ale zároveň se setkává í s odporem všeho starého, konzervativního , zkostnatělého , brzdi cího. Že naráží na odpor a nepochopení těch, kdo mají raději klid, pohodlí a zaběhnutý pořádek . Ale tím se skutečný , životem zaujatý umělec a především umělec komunista nedá odradit , zde

především má pevnou jistotu, že tu je velká revoluční síla, o kte rou se může ve svém usilování o literaturu hodnou naší doby opřít, že tu je naše komunistická strana. A spisovatel tu nemá

a nemůže mít pro svou práci lepší příklad než kolektivní práci strany. Inspirován touto prací může stále přesněji, pravdivěji a umělecky výstižněji postihovat tendence, kterými jde život ku předu, rozkrývat konflikty, jejichž řešením se dostává celá naše společnost na vyšší stupeň. A to znamená vytvářet taková díla, 310

která vstoupí do srdcí čtenářů , která vstoupí i do jejich práce, do jejich činů .

Soudružky a soudruzi, jsme hrdi na to , že naše literatura šla všemi svými nejlepšími tvůrci, všemi svými nejlepšími díly vždy s naší komunistickou stranou, už od jejího založení. Cítila se je jím oddílem, součástí jejího bojového šiku. Tak chápeme svou prá

ci a syé poslání i dnes, kdy jsme obklopeni starostlivou péčí a pomocí strany, která tolikrát ocenila nejvýznamnější tvůrce a nejvýznamnější díla vysokými poctami , kdy jsme obklopeni vel kou a stále náročnější láskou lidu, jemuž se literatura stala kaž dodenní neodmyslitelnou součástí života a zápasu o komunistickou budoucnost.

Věřte, soudružky a soudruzi, že pro nás nebude nikdy větší hrdostí a uspokojení nad vědomím, že svým úsilím platně přispí

váme k velikému dílu naší strany a našeho lidu. Soudružky a soudruzi, my spisovatelé jsme zvlášt citliví na otáz ky humanismu. Chci vyjádřit pobouření nad cynickým antihuma nismem, který je obsažen v postoji albánských předáků ke ku. bánským událostem. Dokonce i velká část buržoazního tisku

hovořila o tom, že Sovětský svaz svou odpovědnou politikou za bránil světové termojaderné katastrofě. Jak je možné, že to ne vidi albánští představitelé, že to nevidí ti, kdo se tak hlasitě ohá nějí svou revolučností, o čem to svědčí ? Víme, co to dá práce vypiplat jen jeden jediný život. Tady mezi námi je jako delegátka soudružka Peningerová, je to dětská lé

kařka, ta by vám mohla vyprávět o tom, jak dávají ta kilová novo rozeňata do inkubátorů a co jim to dá práce, než z nich vychovají životaschopné děti. A my víme všichni, co to dá práce, než se z di těte vychová opravdový člověk. Cožpak nám může být lhostejná otázka zničení miliónů a miliónů lidí v termojaderné válce a tak by to vyplývalo z dobrodružného a nemarxistického sta noviska zatvrzelých dogmatiků. To bychom museli popřít huma nistickou podstatu všeho svého snažení, to bychom museli popřít humanistickou podstatu komunismu. ( Potlesk. ) Skutečnými přá teli kubánského lidu nejsou ti, kdo svým postojem by přivodili totální zničení jeho země , ale Sovětský svaz, který svou moud rou politikou mu zajistil , že žije, dýchá a pracuje, že může dál budovat socialismus ve své zemi obklopen našimi sympatiemi ,

naší láskou , a pevnou jistotou, že mu budeme ze všech svých sil pomáhat. ( Potlesk. ) My pro své přátelství ke Kubě nepotřebujeme legitimaci od křiklounů z Tirany . My toto přátelství upřímně a aktivně každodenně osvědčujeme a budeme osvědčovat i nadále, tak jako po léta důsledně a věrně plníme svou internacionalni 311

nu tvůrčí metodu, ale velkou šíři a škálu prostředků, způsobů a forem působení, které směřují zákonitě k syntéze velkého socia listického a realistického umění.

Vždyť právě jen ta literatura, jejíž tvůrce vážně a odpovědně chápe své poslání v životě, může se stát velkým uměleckým či

nem , může se stát tou významnou aktivní životu potřebnou si lou, kterou v ní vidí naše strana i náš lid . Spisovatelé si musí v tomto úsilí řešit mnoho problémů tvůrčích i myslitelských. Mu sí v sobě překonávat ještě mnoho svých vlastních zastaralých představ o životě i tvorbě, daleko hlouběji a pravdivěji poznávat život. Vždyť co doposud často brzdí rozvoj současné literatury je

dost úzký a jednostranný životní záběr jejich tvorby a malý mys litelský nadhled, který nedostačuje vždy k tomu, aby z pozna

ných jednotlivých fakt došli k pravdivému uměleckému zobecně ní. Ale umělec poznává právě tvorbou. Nestačilo by o otázkách literatury hovořit, kdyby se každý spisovatel ještě usilovněji ne

snažil odpovídat na tyto otázky sobě i svým čtenářům činem, no vými romány, novými dramaty, novými básnickými díly. Toho je teď především potřeba.

Přejeme si všichni a přejí si to především čtenáři, abychom měli stále více děl, která by byla přesně a vášnivě vedenou sondou do středu současného života s vůlí aktivně pomoci jejímu dalšímu rozvoji. Přejeme si, aby se umělci učili stále vyšší náročnosti a

smělosti v odhalování životní pravdy i v hledání umělecky nej bohatšího, citově nejpůsobivějšího, intelektuálně nejnaléhavějšího jejího vyjádření. V tomto duchu se připravujeme i my ke svému III . sjezdu československých spisovatelů.

Je pochopitelné, že spisovatel právě tak jako politik, právě tak jako přední pracovník z kteréhokoliv úseku, právě tak jako celá naše strana , když bojuje za nové myšlení a jednání lidí, nesetká

vá se vždy s jednomyslným souhlasem, ale zároveň se setkává is odporem všeho starého , konzervativního, zkostnatělého , brzdi cího. Že naráží na odpor a nepochopení těch, kdo mají raději klid, pohodlí a zaběhnutý pořádek . Ale tím se skutečný, životem zaujatý umělec a především umělec komunista nedá odradit, zde

především má pevnou jistotu, že tu je velká revoluční síla, o kte rou se může ve svém usilování o literaturu hodnou naší doby opřít, že tu je naše komunistická strana. A spisovatel tu nemá

a nemůže mít pro svou práci lepší příklad než kolektivní práci strany. Inspirován touto prací může stále přesněji, pravdivěji a umělecky výstižněji postihovat tendence, kterými jde život ku předu, rozkrývat konflikty, jejichž řešením se dostává celá naše

společnost na vyšší stupeň. A to znamená vytvářet taková díla, 310

která vstoupí do srdcí čtenářů , která vstoupí i do jejich práce, do jejich činů.

Soudružky a soudruzi, jsme hrdi na to, že naše literatura šla všemi svými nejlepšími tvůrci, všemi svými nejlepšími díly vždy s naší komunistickou stranou, už od jejího založení. Cítila se je jím oddílem, součástí jejího bojového šiku. Tak chápeme svou prá ci a syé poslání i dnes, kdy jsme obklopení starostlivou péči a pomocí strany, která tolikrát ocenila nejvýznamnější tvůrce a

nejvýznamnější díla vysokými poctami , kdy jsme obklopeni vel kou a stále náročnější láskou lidu, jemuž se literatura stala kaž dodenní neodmyslitelnou součástí života a zápasu o komunistickou budoucnost .

Věřte, soudružky a soudruzi, že pro nás nebude nikdy větší hrdostí a uspokojení nad vědomím, že svým úsilím platně přispí váme k velikému dílu naší strany a našeho lidu.

Soudružky a soudruzi, my spisovatelé jsme zvlášť citliví na otáz ky humanismu. Chci vyjádřit pobouření nad cynickým antihuma nismem, který je obsažen v postoji albánských předáků ke ku. bánským událostem. Dokonce i velká část buržoazního tisku

hovořila o tom , že Sovětský svaz svou odpovědnou politikou za bránil světové termojaderné katastrofě. Jak je možné, že to ne vidí albánští představitelé, že to nevidi ti, kdo se tak hlasitě ohá nějí svou revolučností. O čem to svědčí ? Víme, co to dá práce vypiplat jen jeden jediný život. Tady mezi námi je jako delegátka soudružka Peningerová, je to dětská lé kařka, ta by vám mohla vyprávět o tom , jak dávají ta kilová novo

rozeňata do inkubátorů a co jim to dá práce, než z nich vychovají životaschopné děti. A my víme všichni, co to dá práce, než se z dí těte vychová opravdový člověk. Cožpak nám může být lhostejná

otázka zničení miliónů a miliónů lidí v termojaderné válce a tak by to vyplývalo z dobrodružného a nemarxistického sta

noviska zatvrzelých dogmatiků. To bychom museli popřít huma nistickou podstatu všeho svého snažení, to bychom museli popřít humanistickou podstatu komunismu. ( Potlesk. ) Skutečnými přá teli kubánského lidu nejsou ti, kdo svým postojem by přivodili totální zničení jeho země , ale Sovětský svaz, který svou moud

rou politikou mu zajistil, že žije, dýchá a pracuje, že může dál budovat socialismus ve své zemi obklopen našimi sympatiemi ,

naší láskou, a pevnou jistotou, že mu budeme ze všech svých sil pomáhat. ( Potlesk. ) My pro své přátelství ke Kubě nepotřebujeme legitimaci od křiklounů z Tirany. My toto přátelství upřímně a aktivně každodenně osvědčujeme a budeme osvědčovat i nadále,

tak jako po léta důsledně a věrně plníme svou internacionální 311

povinnost. ( Potlesk .) A říkáme na adresu všech, kdo porušují jed notu mezinárodního komunistického a dělnického hnutí : Pro nás byla a bude jednota mezinárodního komunistického hnutí zásadou, kterou budeme střežit jako oko v hlavě. ( Potlesk. ) V tom jsme a vždy budeme za jedno s Komunistickou stranou Sovětského svazu, ve které vidíme nejpřednějšího bojovníka za vítězství komunismu a za vítězství míru na celém světě. ( Potlesk .) SOUDRUH VLADIMIR KOUCKY :

Děkuji soudruhu Ivanu Skálovi. Slovo má soudruh František Au gustín, tajemník Středoslovenského krajského výboru strany. SOUDRUH FRANTIŠEK AUGUSTIN, středoslovenská krajská organizace KSS

Soudružky a soudruzi, ve zprávě ústředního výboru KSČ, která byla předložena XII. sjezdu strany, se zdůrazňuje význam strojí renského průmyslu pro odstranění disproporcí v národním hospo

dářství a při plnění úkolů z hlediska dalšího rozvoje výrobních sil v naší Československé socialistické republice. Na Slovensku i v na šem kraji od té doby, kdy dělnická třída vedená naší stranou zví tězila , byly vybudovány v rámci socialistické industrializace Slo

venska nové velké výrobní kapacity a rekonstruovány existující strojírenské závody. Stačí uvést, že objem hrubé průmyslové výro by v r. 1949 představoval 2 miliardy 472 miliónů korun a v tomto

roce již představuje 14 miliard 837 miliónů korun. Zvláště rychle se rozvíjelo odvětví strojírenského průmyslu. Jeho výroba rostla

průměrně ročně o 17 % . Nyní jsou i v našem kraji vybudovány velké kapacity strojírenských závodů, které představují významný zdroj pro rozvoj výrobních sil. Současná úroveň využívání těchto

kapacit odhaluje velké rezervy , které je možno využít ve prospěch národního hospodářství, když budou odstraněny vážné nedostatky v materiálně technickém zásobování strojírenských závodů, když vzroste úroveň plánování a strojírenské závody budou znát per

spektivní úkoly v rozvoji vlastní výroby, když se zvýší účinnost operativního řízení strojírenských závodů ministerstvem těžkého a všeobecného strojírenství.

Rozsah rezerv, které mohou a mají být zmobilizovány ve pro spěch národního hospodářství, vyžaduje zvýšit směnnost ve všech

strojírenských závodech. Směnnost v našich strojírenských zá vodech je asi půl druhé směny. Ministerstva strojírenství neplní 312

usnesení ústředního výboru strany o využívání základních fondů

na základě zavádění úplné dvojsměnnosti. Zavést dvojsměnnost ve strojírenských závodech našeho kraje by umožnilo zvýšit je jich výrobu přibližně o 1 miliardu, to je 25procentní vzrůst proti letošnímu plánu. Nízká směnnost a nedostatky v organizaci práce zaviňují nízké využívání strojů v našich strojírenských závodech . Existující kapacita strojů je využívána na 60-65 % . Nízká úroveň

plánování a řízení výroby ve strojírenských závodech v našem kraji plně potvrzuje závěry ÚV KSČ o nedostatečném využívání možností produkce z 1 m2 výrobních ploch. V Považských stro jírnách v Považské Bystrici ve srovnatelných hodnotách poklesla produkce z 1 m2 výrobních ploch z 11 390 Kčs v roce 1960 na 9860 Kčs letošního roku podle předpokládaného plnění.

V nedostatečném využívání základních fondů, výrobní kapacity strojů je jedna z vážných příčin zpomalení tempa růstu produk tivity práce ve strojírenských závodech. V tom je třeba též vidět

jednu z hlavních příčin vysokých výrobních nákladů. V našich závodech jsou vyráběny strojírenské výrobky, které mají světovou úroveň , avšak vysoké výrobní náklady snižují naši konkurenční schopnost. Je to např. univerzální soustruh SU 32, vyráběný v Po važských strojírnách v Považské Bystrici. Nedostatky v organizaci strojírenské výroby způsobují našemu

národnímu hospodářství velké škody a neumožňují progresívně využít kapacit strojírenských závodů. Závod Mostáreň Brezno má roztříštěný výrobní program. Vyrábí mezi jiným 2 druhy staveb ních jeřábů nejvyšších světových parametrů. Na tyto jeřáby máme odbyt, ale nekryjeme požadavky stavebního průmyslu doma. Bylo by tedy potřebí zvýšit jejich výrobu. To však nemůžeme, protože závod v Brezně nemá výrobní plochy. Kdyby však výrobní pro gram v Mostárně Brezno byl vyčištěn a kapacita celého závodu byla využita na výrobu jeřábů ND 40 a ND 80, mohli bychom jejich výrobu zdvojnásobit a dosáhnout snížení výrobních nákladů při bližně o 30 % . V závodech všeobecného strojírenství je však vý robní kapacita hluboko nevyužita.

Tento i další příklady potvrzují správnost závěrů ústředního výboru naší strany o existujících rezervách ve strojírenském prů myslu . Bude potřebí odstranit tento stav na základě lepšího plá nování, organizace a řízení strojírenského průmyslu. Plně podporujeme závěry ÚV KSČ v tom , že není možno jít dále jen cestou budování nových strojírenských výrobních kapacit. To

by byla cesta nesprávná a škodlivá. Současný stav výrobních ka pacit strojírenského průmyslu vyžaduje jít cestou maximálního

využívání výrobních ploch, existující techniky, využívání nejpro 313

gresívnějších forem technologie a organizace práce . Zastáváme názor, že další rozvoj strojírenského průmyslu a úroveň výroby vy

žaduje v souladu s možnostmi národního hospodářství vybavit stro jírenské závody postupně vyspělými technickými prostředky a zařízeními se zvláštním zřetelem na zvýšení kapacit ozubáren

ských strojů, frézovacích, zejména však brousicích s vysokou přes ností .

Dosavadní existující kapacity strojírenských závodů v našem kraji skrývají další rezervy v možnostech organizovat výrobu ve velkých sériích . K tomu musíme především využít vlastních mož

ností zvyšování sériovosti a soustředování výroby, důsledným upřesňováním dlouhodobých plánů a oborových koncepcí. V závo dě Tesla Nižná nad Oravou je již nyní vybudována velká kapa cita na výrobu televizorů. Současná situace v národním hospo dářství neumožňuje tuto kapacitu plně využít. Závod Tesla Nižná vyrábí proti původnímu plánu v roce 1962 o 50 000 kusů přijímačů méně. Dostává různé náhradní programy, které zvyšují

dále rozmach kooperačních vztahů . Soudruzi v Pardubicích budou rovněž vyrábět televizory. Myslíme , že tuto výrobu je potřeba sou středit do jednoho závodu buď do Nižné, nebo do Pardubic. Tako vých příkladů by bylo možno uvést několik.

Například soudruzi z ministerstva těžkého a všeobecného stro jírenství by mohli říci, co brání tomu , aby se uskutečnila kon centrace výroby elektrických a dieselhydraulických lokomotiv

anebo ložisek. Uvedené příklady ukazují, že strojírenské kapacity umožňují soustředovat výrobní programy a 1 touto cestou vý znamně urychlovat růst produktivity práce. Je nesporným a známým faktem , že Ceskoslovenská socialistic

ká republika disponuje vyspělým strojírenským průmyslem , kte rý svým významem daleko přesahuje její rámec. Naše delegace plně podporuje stanovisko ústředního výboru o nutnosti výrobní, technické a vědecké spolupráce v rámci socialistických zemí, v jejímž rámci je možno plně využít kapacity našeho strojíren

ského průmyslu. Známá Leninova poučka o tom, že o vítězství kaž dého společenského řádu rozhoduje produktivita práce platí plně

i pro současné období. Právě výrobní spolupráce socialistických zemí vytváří nevídané možnosti růstu produktivity práce a v eko nomickém soutěžení socialismu s kapitalismem sehrává nejvý . znamnější roli.

Dosažený stupeň v rozvoji našeho průmyslu umožňuje rychle překonat těžkosti , které v národním hospodářství máme. Bude vel mi záležet na vrcholných plánovacích a řídících orgánech, jak

rychle obnovíme proporcionální rozvoj národního hospodářství. 314

Uvědomujeme si však, že při překonávání současných těžkosti musí sehrát mimořádnou roli stranické organizace a vedoucí

hospodářští pracovníci v podnicích a závodech. Současné těžkosti vyvolávají místy poraženecké nálady a bez radnost. Tyto, i když ojedinělé, názory a nálady jsou škodlivé.

Velmi znesnadňují důsledný a rozhodný boj za využití všech re zerv, které máme. Současná nízká úroveň řízení v podnicích a závodech se projevuje i v tom, že se nevyužívá fondu pracovního času, možností zlepšení kvality výroby a mzdy jako ekonomic kého nástroje řízení výroby. V dané situaci, když řešíme vážné problémy v národním hospodářství, nestačí jen všeobecně souhla sit se závěry ústředního výboru naší strany. Vždyť v některých závodech se dělají i takzvaná nepopulární opatření, jako je přesun výrobních programů, přibírání nových výrob i organizovaný pře

sun pracovníků tam, kde to zájmy národního hospodářství vyža dují.

V žádném případě nám nejde o to , abychom hledali chyby mimo nás. Problémy, s kterými zápasíme, musíme řešit v těsné spolu práci s příslušnými ministerstvy a plánovací komisí. Naproti tomu se však vyžaduje pružněji dořešit problémy výrobní náplně na

rok 1963 a v dohledné době vyřešit výrobní náplň strojírenských závodů do roku 1970. Je to nutné proto, aby se dosáhlo potřebné stabilizace pracovních sil, mohlo se přistoupit k organizovanému zvyšování kvalifikace pracujících a řešení problémů technického rozvoje. Současná situace vyžaduje zesílit účinnost stranického

řízení základními organizacemi, okresními í krajským výborem strany. Považujeme za velmi správná opatření ústředního výbo ru, kterými byl zvýšen vliv strany na tvorbu plánu na rok 1963 v závodech , které jsou řízeny jednotlivými ministerstvy. Považujeme za nemorální a socialismu škodlivou praxi, když někteří vedoucí hospodářští pracovníci obhajováním vlastních

podnikových zájmů se snaží zakrýt rezervy a využít je podle zná mé praxe v průběhu roku k lehčímu plnění plánu. Proti tomuto bojujeme a takovéto tendence budeme nekompromisně jako škod livé potírat.

Delegace středoslovenské krajské organizace se plně ztotožňuje s hodnocením situace, jak je obsažena v referátě soudruha Novot ného, i s úkoly strany při dalším rozvoji naší společnosti . Plně souhlasí s tím , že je potřebné všestranně rozvíjet hospodářskou

spolupráci se všemi socialistickými zeměmi v duchu zásad pro letářského internacionalismu a poskytovat politickou a hospo dářskou pomoc zemím osvobozujícím se z pout kolonialismu. Naše delegace jednoznačně a plně souhlasí se stanoviskem na 315

šeho ústředního výboru v hodnocení současné situace v komunis tickém a dělnickém hnutí. Jsme toho názoru, že není sil, které

by mohly zastavit anebo zpomalit jeho prudký rozvoj. Vysoko oceňujeme, že náš ústřední výbor otevřeně hovoří i o některých palčivých otázkách mezinárodního dělnického hnutí. Naše strana vždy podporovala spravedlivé požadavky čínského

lidu v řešení tchajwanské otázky, v zastoupení Číny v Organizaci spojených národů a nikdy neudělala nic, co by poškozovalo zájmy

Komunistické strany Číny a čínského lidu. Nemůžeme však souhla sit s vystoupením vedoucího delegace Komunistické strany Číny, který naší straně vytýká , že zneužívá tribuny sjezdu k jednostran nému útoku na druhou bratrskou stranu. Soudruh Novotný hovořil

o těchto otázkách tak, jak myslí celá naše strana . ( Potlesk. ) Je v souladu s demokratickými tradicemi naší strany i s lenin

ským chápáním řešení problémů mezinárodního dělnického hnu tí, že o otázkách týkajících se celého komunistického hnutí hovo říme otevřeně.

Nestačí vyhlašovat a uznávat obecné zásady marxismu-leninis mu . Je třeba tyto zásady důsledně uskutečňovat v praktické čin nosti. V tomto období zájmy mezinárodního komunistického hnutí vyžadují ostře odsoudit provokace předáků Albánské strany práce a všech těch, kteří je podporují. Naše strana to dělá v zájmu

upevnění a prohloubení jednoty mezinárodního komunistického hnutí .

S takovým postupem ústředního výboru naše delegace jedno

značně souhlasí a toto stanovisko plně podporuje. Velikost lenin ské Komunistické strany Sovětského svazu i naší strany spočívá

mimo jiné v tom , že jejich slova jsou totožná s praktickou čin ností.

Doporučujeme, aby v usnesení našeho sjezdu bylo znovu zdůraz něno, že naše strana plně a bezvýhradně hájí zásady proletářské ho internacionalismu proti všem těm, kteří tyto zásady porušují. (Potlesk . )

316

SOUDRUH VLADIMIR KOUCKY :

Děkuji soudruhu Augustínovi. Nyní bude hovořit soudruh Fran tišek Sečkař, opravář a kombajnér z Břeclavi. Zatím dovolte jedno sdělení předsednictva :

Našemu sjezdu dochází veliké množství pozdravných telegramů ze všech krajů republiky od pracujících ze závodů, JZD a stát ních statků, úřadů a škol, od odborových a mládežnických orga- 1

nizací i od ostatních organizací Národní fronty, kulturních orga nizací a institucí, od příslušníků ozbrojených sil i od jednotli vých občanů republiky. Sjezdu dosud došlo 2500 dopisů a telegra mů, v nichž pracující oznamují splnění socialistických závazků a uzavírají nové za splnění a překročení výrobních úkolů v letoš ním i příštím roce. Tato široká iniciativa plně potvrzuje, že XII.

sjezd naší strany je vrcholnou událostí v životě všeho našeho pra cujícího lidu. V dopisech a telegramech vyjadřují pracovníci ze všech oblastí našeho života jednoznačný souhlas s politikou stra ny při zabezpečování všestranného rozvoje naší socialistické spo

lečnosti. Plně se ztotožňují se zprávou ústředního výboru před nesenou soudruhem Novotným i jejími závěry ve vnitřní a zahra niční politice. Pozdravy zasílané XII . sjezdu potvrzují city vřelého

přátelství našeho lidu k Sovětskému svazu. Pracující vysoce oce ňují přínos naší strany pro upevnění jednoty a pevné semknu tosti mezinárodního komunistického hnutí. Všemi dopisy a tele

gramy se prolíná pevné odhodlání učinit všechno pro to, aby usnesení XII, sjezdu byla důsledně uváděna do života. Pracující

hodnotí své dosavadní závazky, zasílají XII . sjezdu KSČ hrdá hlá šení o jejich úspěšném plnění a vyhlašují závazky nové. Do čela nové iniciativy se stavějí kolektivy brigád socialistické práce , ko

lektivy, jimž byl udělen titul brigáda XII. sjezdu KSČ. Ubezpečují delegáty, že budou vzorně plnit své úkoly. Vyjadřují

to například pozdravy četných kolektivů z Válcoven trub a žele záren v Chomutově, pozdravy pracujících z Dolu Gottwald v OKR, členů JZD Slemeno na okrese Trutnov, pozdravy budovatelů mlá dežnických staveb Kaučukárny Kralupy, Velkodrůbežárny Xave rov atd .

Tato iniciativa našich pracujících účinně přispívá k dalšímu roz voji naší socialistické společnosti. Všem kolektivům, které pozdravily sjezd naší strany význam

nými pracovními výsledky , přejeme mnoho úspěchů do další prá ce. Čest jejich práci. ( Bouřlivý potlesk. ) Nyní hovoří soudruh Sečkář.

317

SOUDRUH FRANTIŠEK SECKAR, jihomoravská krajská organizace KSC

Soudružky a soudruzi, soudruh Novotný ve své zprávě XII. sjez du ukázal na velký význam mechanizace zemědělství. Protože pracuji na tomto úseku, chtěl bych říci k těmto otázkám několik připomínek.

Hlavní problém vidím v mechanizátorských kádrech. Ten se zvětšil od předání strojů z STS do družstev. Tenkrát měli přejít se stroji současně pracovníci, převážně traktoristé, kombajnéři a mechanizátoři. Ovšem řada těchto pracovníků k nám nepřešla, poněvadž měli obavy ze špatných platů a horších pracovních pod

mínek. Přešli k nám také dobří pracovníci, ale měli špatné pod mínky a většina z družstev odešla . Proto jsme začali získávat a vychovávat nové mechanizátory . Strojů však přibývá mnohem rychleji než kvalifikovaných kádrů. Nedostatek kvalifikovaných kádrů způsobuje potíže a mnoho nenahraditelných ztrát. Pro nedostatek lidí k obsluze strojů nedodržujeme agrotech nické termíny, nemůžeme často zajistit nutné práce včas, nebot

za onemocnělého traktoristu nebo kombajnéra nemáme náhradu, stroje stojí nevyužité a vznikají nám dvojnásobné ztráty. Nejde zajisté o traktoristy, jak včera říkal soudruh Koch, kteří si bě hem měsíce nebo dvou měsíců udělají nějaký kurs, to nám roz hodně nestačí. Musíme lidi vychovávat po odborné stránce dů

kladněji, odpovědněji a také k základním znalostem agrotech niky. Dnes vidíme velmi účinný prostředek této výchovy mechanizátorských kádrů , kolektivů, komplexně mechanizova ných brigád . Zde mohou za dobrého vedení a kolektivní výchovy růst stovky nových mechanizátorů.

V neposlední řadě v komplexně mechanizovaných brigádách mají soudruzi možnost získat i více profesí. Nechci mluvit o kom plexně mechanizovaných brigádách, protože o těch už hovořil sou druh Koch. Chtěl bych ukázat na řadu rezerv, které máme hlavně

ve využití mechanizace, v rozšiřování velkovýrobních technolo gií . Hlavní rezervu vidíme především ve vztahu k práci . Ukáží to na zkušenostech , které jsem získal v práci na obilních kombaj

nech . Kombajny jsou sice sezónní stroje, ale mají v našem země dělství veliký význam. Právě u nich potřebujeme kvalifikované síly. Proč právě u kombajnů ? Ve žních je rozhodně každá hodina drahá . My , kombajnéři , máme takové heslo : Když nesklidíme

dnes, zítra už je pozdě. Mohl bych uvést takový příklad : Máme problémy ve stavebnictví - jestli nepostavíme domy, tak se kri

tizuje, že se plán nesplnil, ale ten dům se popřípadě po novém 318

roce postaví. Ale jestliže neposečeme hned , tak už je často pozdě a ztrátám nezabráníme . Musíme mnohdy bojovat s přírodou a vý sledky tohoto boje záleží i na dobré přípravě lidí i strojů.

Už se zde mluvilo o tom , že jsou velké nedostatky při předávání nových strojů, že se nedodržují předpisy v záběhu a různé jiné. Podmínkou dobrých výsledků je nejvyšší odbornost . Podmínky jsou tedy především ve znalosti strojů, způsobu sklizně a odvozu obilí, ve využití pracovní doby. Především mít s polem kontakt, ne čekat v družstvu nebo na středisku, protože těžko odhadneme , kdy je porost suchý. Čekáme na poli a děláme údržbu , a tak mů

žeme okamžitě stroje nasadit . Je zde také další problém, a to využití pracovní doby. V družstvech se mnohdy také setkáváme

s tím, že chtějí pracovat jako na některých jiných pracovištích, kde ráno začínají v osm, v poledne mají přestávku, večer brzy končí. V zemědělství v době sezónních prací rozhodně výkony za osm hodin nestačí. Chceme-li dosáhnout dobrých výsledků , tak skutečně musíme nasadit, co se dá.

Jak to řešit s polední přestávkou ? Samozřejmě jet se musí. To

znamená , že musí být dobrý kombajnér, dobrý závoznik , a aby kombajn nestál, musí se lidé vystřídat. Mnohdy , když v polední přestávce ztratíme hodinu, tak večer práci často nedoženeme ani za tři hodiny.

Ke kvalifikaci. Rozhodně je nutná a z jakých důvodů ? My pod

ceňujeme kombajnéry, ale v Sovětskéni svazu dávají jako kom bajnéry nejlepší mechanizátory. A to je také správné , protože

kombajn je složitý stroj - máme tam motor, máme tam mlátičku a proto nelze kvalifikaci kombajnéra podceňovat. I na našem okrese máme různé problémy. Myslím práci v ne

děli , o svátcích a tak dále. Rozhodně soudruzi nenadsazuji . Byl jsem v jednom družstvu a pracoval jsem i v neděli . Družstevníkům jsem říkal , že by měli jít také pracovat, ale nechtělo se jim . Ale

když viděli , že pracuji , šli také. Někdy nestačí jen mluvit , někdy je také nutno jít příkladem. Získání zkušeností nebylo pro mne lehké . Na kombajnu pracuji už 11 let . Deset roků jako kombajnér a jeden rok jako závozník.

Když jsem v prvním roce dělal závozníka, byly výkony velice níz

ké. Žádný učený , jak se říká, z nebe nespadl. Po dalších letech zkušeností přibývalo a výkony se zvyšovaly. V letošním roce jsem

si dal závazek poměrně dosti vysoký. Pracuji na stroji ŽTM 330 – chtěli bychom stroje výkonnější , třeba SK 3. Jsou to dobré stroje.

Dal jsem si závazek 450 hektarů na počest XII. sjezdu. Ten jsem

překročil o 90 hektarů, udělal jsem 540. ( Potlesk. ) Dal jsem si zá vazek sklidit dvoufázově 65 % ploch a sklidil jsem na 85 % . 319

Zavázal jsem se , že uspořím na 1 ha 2 litry nafty a tento záva zek jsem také splnil a ještě překročil . U nás máme poměrně malé výkony . V Sovětském svazu jsou rozhodně větší, ale naše pod

mínky jsou rozdílné. Mohu to tvrdit, protože jsem v Sovětském 1

svazu byl. Zkušenosti , které jsem nabyl ve své praxi , si nene chávám pro sebe , ale předávám je dalším. A to ať jsem pracoval

jako kombajnér, jako traktorista, nebo v poslední době jako opra vář.

Na našem okrese už druhým rokem školíme kombajnéry , ale

družstva , zejména ze začátku, měla na školení nesprávný názor. Vybírali ke kombajnům lidi staré, protože se domnívali , že na se

zónní práci tito lidé stačí. V těch družstvech, kde školení pocho pili takto, se jim to však nevyplatilo. Mladých lidí máme na ško lení velice málo. Byly i další potíže. Těžko je uvolňovali na delší

dobu, museli jsme školení zkrátit na jeden měsíc. Nyní bylo naším úkolem, jak z těchto lidí vyškolit, udělat kvalifikované kombaj néry za tři týdny. Mohu říci , že jsme udělali dobré pokroky , ško

lili jsme je přímo v praxi . Pracovali jsme s nimi přímo na stroji a toto praktické školení doplňovali přednáškami . Tento způsob se nám osvědčil . Při přechodu strojů do družstev jsme iněli u kom bajnérů výkony asi 50 ha , málokterý překročil , popřípadě udělal 100 ha. Po absolvování kursů se nám výkon zvýšil přes 100 hek někteří kombajnéři dosáhli výkonu dokonce 250-300 ha.

tarů

Doporučujeme takovou školu nejen pro kombajnéry , ale i pro traktoristy. Snažil jsem se na některých ze svých zkušeností uká zat, jak velké rezervy máme ve využití strojů v našem zemědělství.

Naším společným úkolem by mělo být získat pracující z tohoto úseku do boje za jejich maximální využití. Chtěl jsem tím říci , že dnes není hlavním problémem , kolik máme strojů v zemědělství, ale hlavně jak je dovedeme využít pro zvyšování produktivity prá ce a vyšší intenzitu výroby v našem zemědělství . Já myslím, že prá

vě tady všechno závisí hlavně na lidech. A proto můžeme říci, mys lím v zemědělství vůbec, co můžeš udělat dnes , neodkládej na zítřek. Čest práci ! ( Potlesk. ) SOUDRUH VLADIMIR KOUCKÝ :

Soudružky a soudruzi , nyní promluví vedoucí delegace Madar ské socialistické dělnické strany , člen politického byra bratrské madarské strany soudruh Lájoš Fehér.

320

Pozdrav Maďarské socialistické dolnioké strany,

předneseny SOUDRUHEM LAJOŠEM FEHÉREM

Vážený sjezde ! Delegace Madarské socialistické dělnické stra ny srdečně zdraví jménem své strany a všeho madarského lidu XII. sjezd Komunistické strany Československa a vyslovuje vřelé bratrské pozdravy všem pracujícím Československé socialistické republiky.

My, maďarští komunisté, jsme pozorně studovali předem uve

řejněné teze vašeho ústředního výboru. Ještě s větší pozornosti a zájmem vyslechla naše delegace zprávu ústředního výboru, kte

rou přednesl soudruh Novotný. Z celého srdce se radujeme z ob rovských úspěchů, kterých pod vedením své strany dosáhl za po slední čtyři roky nadaný a pilný československý lid v budování socialismu.

s bratrskou radostí spolubojovníků vítáme především skuteč ně veliké úspěchy, které byly dosaženy v rozvoji průmyslu. Vaše

průmyslová výroba se zvýšila v porovnání s předválečnou více než čtyřikrát. Ve výrobě na jednoho obyvatele je dnes Československo již vážným soupeřem většiny kapitalistických států. Vy stejně jako my - přísně kritizujete různé nedostatky ,

které se projevují v procesu zvyšování produktivity práce . My, Madaři, přesto hledíme na československý průmysl s největší

úctou , právě pokud jde o velký rozvoj produktivity práce . Přizná váme otevřeně a upřímně, že produktivita práce Českosloven ského průmyslu značně převyšuje úroveň madarského průmyslu

a jste nám příkladem v boji za to, abychom se i my co nejdříve přiblížili v této oblasti úrovni nejvyspělejších západoevropských kapitalistických zemí.

Máme upřímnou radost i z rozhodujícího úspěchu, že ve vaší vlasti zvítězily i na vesnici socialistické výrobní vztahy o něco dříve než u nás. Přejeme vám, abyste s plným úspěchem mohli uskutečnit veliký úkol, který stanoví vaše strana , aby úroveň va šeho zemědělství ještě v tomto desetiletí v podstatě dosáhla úrov ně průmyslové výroby. Domníváme se, že země , která má tak zku šenou dělnickou třídu a vyspělý průmysl, jako máte vy, si může

vytyčit takový cíl a že dělnická třída pro uskutečňování těchto

cílů může poskytnout obrovskou pomoc svému spojenci – druž stevnímu rolnictvu .

Pro výsledky dosažené v rozvoji národního hospodářství má

rozhodující význam skutečnost, že vaše velká , zkušená, v bojích zocelená strana vždy pokládala a bude i nadále pokládat za jeden

z nejdůležitějších úkolů vštěpovat do vědomí a činnosti pracujících 11 XII . sjezd

321

mas socialistický vztah k práci . V důsledku toho a na základě mohutného zvyšování výroby a produktivity práce mohli česko slovenští pracující dosáhnout nejvyšší hmotné a kulturní úrovně lidu v socialistickém táboře. Osvědčená politika Komunistické strany Československa si na základě velkolepých výsledků dosažených v rozvoji společnosti vy

bojovala velkou autoritu v širokých vrstvách pracujících. Plně souhlasíme a sympatizujeme s dalším úsilím českoslo venských komunistů i nečlenů strany, směřujícím k vybudování vyspělé socialistické společnosti. Jsme hrdi na vaše úspěchy. Považujeme je za své. Vždyť úspě chy kterékoli bratrské země zároveň slouží nám všem, posilují celý socialistický tábor. Slouží k prospěchu celého mezinárodního

dělnického hnutí a všeho svobodymilovného, pokrokového lid stva .

Soudruzil Před dvěma týdny se konal sjezd Maďarské socialis tické dělnické strany. Období hodnocené sjezdem znamenalo i v naší společnosti a v rozvoji naší země důležitou kapitolu. Náš ústřední výbor byl v tak příznivé situaci, že mohl oznámit sjez du, že splněním usnesení VII. sjezdu strany jsme dokončili so cialistickou přestavbu zemědělství a tím vybudovali základy socia lismu v Maďarsku.

Socialistická přestavba vesnice, zvláště způsob této přestavby , je praktickým výsledkem správné aplikace teorie marxismu- le ninismu a politiky strany, která slouží lidu. Soudíme, že tato velká pronikavá společenská přeměna proběhla zdařile, a to tak, že současně s přestavbou vesnice se zvyšovala zemědělská vý

roba a tržní produkce a dále se zvyšoval i početní stav dobytka. Naše zemědělská družstva den ze dne sílí, družstevní pole jsou pečlivě obdělávána, naše rolnictvo hledí v nových životních podmínkách s důvěrou a optimisticky vstříc budoucnosti.

Naše národní hospodářství se vyvíjí zdravě. Hospodářská po litika naší strany prováděná od roku 1957 důsledně a bez kolísání se ukázala správnou a úspěšnou . Při stanovení tempa rozvoje našeho národního hospodářství vytyčujeme si reálné cíle v soula du s našimi možnostmi . Neustále více přihlížíme k přírodním , ze

měpisným , historickým a společenským podmínkám naší vlasti a výhodám vyplývajícím ze socialistické mezinárodní dělby práce. Plnění pětiletého plánu probíhá u nás úspěšně. V prvních dvou letech našeho pětiletého plánu bylo dosaženo poněkud vyšší prů myslové výroby , než bylo plánováno. V zemědělství, v důsledku dva roky trvajícího sucha , byla produkce poněkud nižší. Protože došlo k rychlejšímu ukončení socialistické přestavby zemědělství, 322

než se očekávalo , bylo nutno předně investovat do zemědělství, které si vyžaduje stále více. Rovněž velké hmotné prostředky vy žaduje modernizace naší armády. Přes úbytky produkce v dů sledku škod způsobených suchem lze říci, že naše národní hos podářství se rozvíjí plánovitě a proporcionálně a že životní úroveň

se i v posledních dvou letech - i když v malé míře

přece

i nadále zvyšovala .

Dále se vyvíjela i naše společnost, jejíž vedoucí síla, dělnická třída, se od roku 1949 zdvojnásobila. Porážkou kontrarevoluce, udržením své moci, rychlou hospodářskou a politickou konsoli dací, obětavostí a nadšením při budování socialismu si dělnická třída získala všeobecnou úctu. V hnutí socialistických brigád zvláš tě v předsjezdových pracovních soutěžích vyjádřila dělnická třída

iniciativní a tvořivou prací vynikajícím způsobem svůj souhlas s politikou naší strany a své odhodlání nadále posilovat naše socialistické zřízení. V současné době se podílí na tomto hnutí

a bojuje o čestný titul socialistická brigáda 31 000 brigád, tj. více

než 40 procent všech brigád pracujících v naší vlasti. Hnutí so cialistických brigád je nádherným plodem dělnického hnutí. Pro to se rozvinulo i u nás tak rychle, takřka bouřlivě, neboť je výra

zem vyspělosti a uvědomění naší dělnické třídy, plně k němu uzrá ly historické i společenské podmínky v našich závodech. Nedávno ukončený VIII . sjezd naší strany kromě prohlášení, že jsme v naší vlasti položili základy socialismu, také konstato val, že maďarský lid vstoupil do etapy dovršení socialismu. Ke splnění tohoto hlavního cíle náš sjezd mobilizoval komunisty i všechen náš pracující lid.

Ve veřejných předsjezdových diskusích k tezím a také na sjez du mnozí z diskutujících prohlašovali , že bude dobré i nadále po kračovat v této politice. Lidé chápou politiku strany, v průběhu posledních šesti let se přesvědčili, že je správná, důvěřují jí a následují ji. VIII. sjezd potvrdil tuto politiku, žádal jen její důsled nější provádění a lepší práci členů strany. Soudruzi ! Madarská socialistická dělnická strana je marxis ticko-leninskou stranou, vybudovanou podle zásad vědeckého so cialismu. Jsme hluboce přesvědčeni, že hlavním zdrojem dosud

dosažených výsledků v hospodářském , společenském a kulturním rozvoji naší země je, že jsme v životě strany – v duchu histo ricky významného XX. sjezdu KSSS a pomocí jeho ideologické li nie

obnovili leninské normy. Všude ve straně se uplatňuje ko

lektivní vedení. Uplatňuje se demokratický centralismus. Ve stra

nických organizacích stejně tak jako v celé zemi zdomácnělo ote vřené , soudružské , upřímné ovzduší. 323

šeho ústředního výboru v hodnocení současné situace v komunis tickém a dělnickém hnutí. Jsme toho názoru, že není sil , které

by mohly zastavit anebo zpomalit jeho prudký rozvoj. Vysoko oceňujeme , že náš ústřední výbor otevřeně hovoří i o některých palčivých otázkách mezinárodního dělnického hnutí.

Naše strana vždy podporovala spravedlivé požadavky čínského lidu v řešení tchajwanské otázky, v zastoupení Číny v Organizaci spojených národů a nikdy neudělala nic, co by poškozovalo zájmy

Komunistické strany Číny a čínského lidu. Nemůžeme však souhla sit s vystoupením vedoucího delegace Komunistické strany Číny, který naší straně vytýká, že zneužívá tribuny sjezdu k jednostran nému útoku na druhou bratrskou stranu. Soudruh Novotný hovořil

o těchto otázkách tak , jak myslí celá naše strana . ( Potlesk. ) Je v souladu s demokratickými tradicemi naší strany i s lenin

ským chápáním řešení problémů mezinárodního dělnického hnu tí, že o otázkách týkajících se celého komunistického hnutí hovo říme otevřeně .

Nestačí vyhlašovat a uznávat obecné zásady marxismu- leninis mu . Je třeba tyto zásady důsledně uskutečňovat v praktické čin nosti. V tomto období zájmy mezinárodního komunistického hnutí vyžadují ostře odsoudit provokace předáků Albánské strany práce a všech těch, kteří je podporují. Naše strana to dělá v zájmu

upevnění a prohloubení jednoty mezinárodního komunistického hnutí .

S takovým postupem ústředního výboru naše delegace jedno značně souhlasí a toto stanovisko plně podporuje . Velikost lenin ské Komunistické strany Sovětského svazu i naší strany spočívá mimo jiné v tom, že jejich slova jsou totožná s praktickou čin ností.

Doporučujeme , aby v usnesení našeho sjezdu bylo znovu zdůraz něno , že naše strana plně a bezvýhradně hájí zásady proletářské ho internacionalismu proti všem těm , kteří tyto zásady porušují. (Potlesk. )

316

SOUDRUH VLADIMIR KOUCKY :

Děkuji soudruhu Augustínovi. Nyní bude hovořit soudruh Fran tišek Sečkař, opravář a kombajnér z Břeclavi. Zatím dovolte jedno sdělení předsednictva :

Našemu sjezdu dochází veliké množství pozdravných telegramů ze všech krajů republiky od pracujících ze závodů, JZD a stát ních statků, úřadů a škol, od odborových a mládežnických orga

nizací i od ostatních organizací Národní fronty , kulturních orga nizací a institucí, od příslušníků ozbrojených sil i od jednotli vých občanů republiky. Sjezdu dosud došlo 2500 dopisů a telegra

mů, v nichž pracující oznamují splnění socialistických závazků a uzavírají nové za splnění a překročení výrobních úkolů v letoš ním i příštím roce. Tato široká iniciativa plně potvrzuje, že XII.

sjezd naší strany je vrcholnou událostí v životě všeho našeho pra cujícího lidu. V dopisech a telegramech vyjadřují pracovníci ze všech oblastí našeho života jednoznačný souhlas s politikou stra ny při zabezpečování všestranného rozvoje naší socialistické spo

lečnosti. Plně se ztotožňují se zprávou ústředního výboru před nesenou soudruhem Novotným i jejími závěry ve vnitřní a zahra niční politice. Pozdravy zasílané XII . sjezdu potvrzují city vřelého přátelství našeho lidu k Sovětskému svazu. Pracující vysoce oce

ňují přínos naší strany pro upevnění jednoty a pevné semknu tosti mezinárodního komunistického hnutí. Všemi dopisy a tele

gramy se prolíná pevné odhodlání učinit všechno pro to, aby usnesení XII . sjezdu byla důsledně uváděna do života . Pracující hodnotí své dosavadní závazky, zasílají XII . sjezdu KSC hrdá hlá šení o jejich úspěšném plnění a vyhlašují závazky nové. Do čela

nové iniciativy se stavějí kolektivy brigád socialistické práce, ko lektivy, jimž byl udělen titul brigáda XII. sjezdu KSČ. Ubezpečují delegáty, že budou vzorně plnit své úkoly. Vyjadřují to například pozdravy četných kolektivů z Válcoven trub a žele záren v Chomutově, pozdravy pracujících z Dolu Gottwald v OKR, členů JZD Slemeno na okrese Trutnov, pozdravy budovatelů mlá

dežnických staveb Kaučukárny Kralupy, Velkodrůbežárny Xave rov atd .

Tato iniciativa našich pracujících účinně přispívá k dalšímu roz voji naší socialistické společnosti. Všem kolektivům , které pozdravily sjezd naší strany význam

nými pracovními výsledky , přejeme mnoho úspěchů do další prá ce. Čest jejich práci. ( Bouřlivý potlesk. ) Nyní hovoří soudruh Sečkář.

317

SOUDRUH FRANTIŠEK SEČKAR, jihomoravská krajská organizace KSČ

Soudružky a soudruzi, soudruh Novotný ve své zprávě XII . sjez du ukázal na velký význam mechanizace zemědělství. Protože pracuji na tomto úseku, chtěl bych říci k těmto otázkám několik připomínek . Hlavní problém vidím v mechanizátorských kádrech. Ten se zvětšil od předání strojů z STS do družstev . Tenkrát měli přejít se stroji současně pracovníci, převážně traktoristé, kombajnéři

a mechanizátoři . Ovšem řada těchto pracovníků k nám nepřešla, poněvadž měli obavy ze špatných platů a horších pracovních pod

mínek. Přešli k nám také dobří pracovníci , ale měli špatné pod mínky a většina z družstev odešla . Proto jsme začali získávat a vychovávat nové mechanizátory . Strojů však přibývá mnohem rychleji než kvalifikovaných kádrů. Nedostatek kvalifikovaných kádrů způsobuje potíže a mnoho nenahraditelných ztrát.

Pro nedostatek lidí k obsluze strojů nedodržujeme agrotech nické termíny, nemůžeme často zajistit nutné práce včas, neboť za onemocnělého traktoristu nebo kombajnéra nemáme náhradu, stroje stojí nevyužité a vznikají nám dvojnásobné ztráty. Nejde zajisté o traktoristy, jak včera říkal soudruh Koch , kteří si bě

hem měsíce nebo dvou měsíců udělají nějaký kurs, to nám roz hodně nestačí. Musíme lidi vychovávat po odborné stránce dů kladněji , odpovědněji a také k základním znalostem agrotech niky. Dnes vidíme velmi účinný prostředek této výchovy mechanizátorských kádrů , kolektivů , komplexně mechanizova ných brigád . Zde mohou za dobrého vedení a kolektivní výchovy růst stovky nových mechanizátorů.

V neposlední řadě v komplexně mechanizovaných brigádách mají soudruzi možnost získat i více profesí. Nechci mluvit o kom plexně mechanizovaných brigádách, protože o těch už hovořil sou druh Koch. Chtěl bych ukázat na řadu rezerv, které máme hlavně ve využití mechanizace, v rozšiřování velkovýrobních technolo gií . Hlavní rezervu vidíme především ve vztahu k práci . Ukáži to na zkušenostech, které jsem získal v práci na obilních kombaj nech. Kombajny jsou sice sezónní stroje, ale mají v našem země

dělství veliký význam. Právě u nich potřebujeme kvalifikované síly. Proč právě u kombajnů ? Ve žních je rozhodně každá hodina drahá. My , kombajnéři , máme takové heslo : Když nesklidíme dnes, zítra už je pozdě . Mohl bych uvést takový příklad : Máme problémy ve stavebnictví

jestli nepostavíme domy , tak se kri

tizuje, že se plán nesplnil , ale ten dům se popřípadě po novém 318

roce postaví. Ale jestliže neposečeme hned, tak už je často pozdě a ztrátám nezabráníme. Musíme mnohdy bojovat s přírodou a vý sledky tohoto boje záleží i na dobré přípravě lidí i strojů.

Už se zde mluvilo o tom , že jsou velké nedostatky při předávání nových strojů, že se nedodržují předpisy v záběhu a různé jiné. Podmínkou dobrých výsledků je nejvyšší odbornost. Podmínky

jsou tedy především ve znalosti strojů, způsobu sklizně a odvozu obilí, ve využití pracovní doby . Především mít s polem kontakt, ne

čekat v družstvu nebo na středisku , protože těžko odhadneme, kdy je porost suchý. Čekáme na poli a děláme údržbu , a tak mů žeme okamžitě stroje nasadit. Je zde také další problém, a to

využití pracovní doby. V družstvech se mnohdy také setkáváme s tím, že chtějí pracovat jako na některých jiných pracovištích , kde ráno začínají v osm, v poledne mají přestávku, večer brzy

končí. V zemědělství v době sezónních prací rozhodně výkony za osm hodin nestačí. Chceme-li dosáhnout dobrých výsledků , tak skutečně musíme nasadit, co se dá.

Jak to řešit s polední přestávkou ? Samozřejmě jet se musí. To znamená, že musí být dobrý kombajnér, dobrý závozník , a aby

kombajn nestál, musí se lidé vystřídat. Mnohdy, když v polední přestávce ztratíme hodinu, tak večer práci často nedoženeme ani za tři hodiny .

Ke kvalifikaci . Rozhodně je nutná a z jakých důvodů ? My pod ceňujeme kombajnéry, ale v Sovětském svazu dávají jako kom

bajnéry nejlepší mechanizátory. A to je také správné , protože kombajn je složitý stroj - máme tam motor, máme tam mlátičku - a proto nelze kvalifikaci kombajnéra podceňovat. I na našem okrese máme různé problémy. Myslím práci v ne děli , o svátcích a tak dále. Rozhodně soudruzi nenadsazuji . Byl

jsem v jednom družstvu a pracoval jsem i v neděli . Družstevníkům jsem říkal , že by měli jít také pracovat, ale nechtělo se jim. Ale když viděli , že pracuji, šli také. Někdy nestačí jen mluvit, někdy je také nutno jít příkladem .

Získání zkušeností nebylo pro mne lehké. Na kombajnu pracuji už 11 let . Deset roků jako kombajnér a jeden rok jako závoznik.

Když jsem v prvním roce dělal závozníka, byly výkony velice níz ké. Žádný učený , jak se říká, z nebe nespadl. Po dalších letech zkušeností přibývalo a výkony se zvyšovaly. V letošním roce jsem si dal závazek poměrně dosti vysoký. Pracuji na stroji ZTM 330 — chtěli bychom stroje výkonnější, třeba SK 3. Jsou to dobré stroje. Dal jsem si závazek 450 hektarů na počest XII. sjezdu. Ten jsem překročil o 90 hektarů, udělal jsem 540. ( Potlesk. ) Dal jsem si zá

vazek sklidit dvoufázově 65 % ploch a sklidil jsem na 85 % . 319

Zavázal jsem se , že uspořím na 1 ha 2 litry nafty a tento záva zek jsem také splnil a ještě překročil. U nás máme poměrně malé výkony . V Sovětském svazu jsou rozhodně větší, ale naše pod mínky jsou rozdílné. Mohu to tvrdit, protože jsem v Sovětském 1

svazu byl. Zkušenosti , které jsem nabyl ve své praxi , si nene chávám pro sebe , ale předávám je dalším. A to at jsem pracoval jako kombajnér, jako traktorista , nebo v poslední době jako opra vář.

Na našem okrese už druhým rokem školíme kombajnéry , ale družstva, zejména ze začátku, měla na školení nesprávný názor. Vybírali ke kombajnům lidi staré, protože se domnívali, že na se zónní práci tito lidé stačí. V těch družstvech, kde školení pocho

pili takto, se jim to však nevyplatilo. Mladých lidí máme na ško lení velice málo. Byly i další potíže. Těžko je uvolňovali na delší dobu, museli jsme školení zkrátit na jeden měsíc. Nyní bylo naším

úkolem , jak z těchto lidí vyškolit, udělat kvalifikované kombaj néry za tři týdny. Mohu říci , že jsme udělali dobré pokroky , ško lili jsme je přímo v praxi . Pracovali jsme s nimi přímo na stroji a toto praktické školení doplňovali přednáškami. Tento způsob

se nám osvědčil . Při přechodu strojů do družstev jsme iněli u kom bajnérů výkony asi 50 ha , málokterý překročil , popřípadě udělal 100 ha. Po absolvování kursů se nám výkon zvýšil přes 100 hek tarů a někteří kombajnéři dosáhli výkonu dokonce 250-300 ha .

Doporučujeme takovou školu nejen pro kombajnéry, ale i pro traktoristy. Snažil jsem se na některých ze svých zkušeností uká zat, jak velké rezervy máme ve využití strojů v našem zemědělství.

Naším společným úkolem by mělo být získat pracující z tohoto úseku do boje za jejich maximální využití. Chtěl jsem tím říci , že

dnes není hlavním problémem , kolik máme strojů v zemědělství, ale hlavně jak je dovedeme využít pro zvyšování produktivity prá ce a vyšší intenzitu výroby v našem zemědělství . Já myslím, že prá vě tady všechno závisí hlavně na lidech . A proto můžeme říci, mys lím v zemědělství vůbec, co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek . Čest práci ! ( Potlesk. )

SOUDRUH VLADIMIR KOUCKÝ :

Soudružky a soudruzi, nyní promluví vedoucí delegace Maďar ské socialistické dělnické strany , člen politického byra bratrské madarské strany soudruh Lájoš Fehér.

320

1

Pozdrav Maďarské socialistické dělnické strany, předneseny SOUDRUHEM LAJOŠEM FEHEREM

Vážený sjezde ! Delegace Madarské socialistické dělnické stra ny srdečně zdraví jménem své strany a všeho madarského lidu

XII . sjezd Komunistické strany Československa a vyslovuje vřelé bratrské pozdravy všem pracujícím Československé socialistické republiky.

My, maďarští komunisté, jsme pozorně studovali předem uve

řejněné teze vašeho ústředního výboru. Ještě s větší pozornosti a zájmem vyslechla naše delegace zprávu ústředního výboru, kte .

rou přednesl soudruh Novotný. Z celého srdce se radujeme z ob rovských úspěchů, kterých pod vedením své strany dosáhl za po slední čtyři roky nadaný a pilný československý lid v budování socialismu.

S bratrskou radostí spolubojovníků vítáme především skuteč-, ně veliké úspěchy, které byly dosaženy v rozvoji průmyslu. Vaše

průmyslová výroba se zvýšila v porovnání s předválečnou více než čtyřikrát. Ve výrobě na jednoho obyvatele je dnes Československo již vážným soupeřem většiny kapitalistických států. Vy

C

stejně jako my - přísně kritizujete různé nedostatky,

které se projevují v procesu zvyšování produktivity práce. My, Maďaři, přesto hledíme na českosloven