XII. sjezd Komunistické strany Československa. Praha 4.—8. prosince 1962 [PDF]

Zitiervorschau

XII. SJEZD KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

PRAHA 4.-, 8. PROSINCE 1962

IS

ACILLUAR

AT

UNIVERSITY

LIBRARY

SICILLUS A

UNIVERSITY LIBRARY

XII . SJEZD

KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

PROLETARI VŠECH ZEMI ,

SPOJTE SE 10

!

|

Komunistická strana Českis lovenska ..

XII. SJEZD KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA V.12

PRAHA 4. - 8. PROSINCE 1962

NAKLADATELSTVÍ

POLITICKÉ LITERATURY 1963

。

Storch

J N 2229 A5K 689 V. 12

DOUANA VAIVLASITY LIBRARY

2-22.71

PRVNÍ DEN

SJEZDOVÉHO JEDNÁNÍ 4:

PROSINCE 1962

1

|

JEDNÁNÍ DNE 4. PROSINCE 1962

V 9 hodin přicházejí členové a kandidáti politického byra ÚV KSČ a tajemníci ÚV KSČ na předsednickou tribunu, vítáni povstáním všech přítomných, bouřlivým potleskem a voláním : »Ať žije KSČI « Potlesk se mění v bouřlivé ovace . Do sálu vstupují delegáti bratrských komunis tických a dělnických stran. Zvlášť srdečně všichni zdraví delegaci Ko

munistické strany Sovětského svazu, jejíž vedoucí, člen předsednictva ÚV KSSS soudruh Leonid Iljič Brežněv zaujal místo v první řadě tri buny.

Jsou přítomni rovněž předsedové stran Národní fronty. Delegáti a hosté zpívají Internacionálu.

Slova se ujímá první tajemník ÚV KSČ soudruh Antonín Novotný. Zahajovací projev soudruha Antonína Novotného .

Volba pracovního předsednictva, schválení programu XII. sjezdu, schválení jednacího řádu XII. sjezdu, volba sjezdových komisí (voleb ní, návrhové, mandátové ) . Zpráva ústředního výboru XII. sjezdu Komunistické strany Českoslo venska o činnosti strany a o hlavních směrech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti, přednesená prvním tajemníkem OV KSC sou druhem Antonínem Novotným .

Zpráva ústřední revizní komise Komunistické strany Československa XII . sjezdu, přednesená soudruhem Josefem Štětkou. Diskuse : soudružka Mária Kudroňová, středoslovenská krajská pr

ganizace KSS , soudruh František Ausberger, severočeská krajská orga nizace KSČ.

Projev vedoucího delegace KSSS soudruha L. I. Brežněva. Pozdrav ústředního výboru KSSS XII. sjezdu Komunistické strany Československa.

7

을

|

i

ZAHAJOVACÍ PROJE V soudruha

ANTONINA NOVOTNÉHO

Soudruzi a soudružky , naši milí hosté !

Z pověření ústředního výboru Komunistické strany Českoslo venska zahajuji XII . sjezd naší strany. Srdečně vítám vás, sou

druzi delegáti, i soudruhy, kteří se účastní jako hosté našeho sjez du. S mimořádnou radostí a city vřelého soudružství vítáme v na šem středu představitele bratrských komunistických ' a dělnic

kých stran. ( Potlesk. ) Jsme velmi rádi a je pro nás ctí, že bratr ské strany v tak velkém počtu vyhověly našemu pozvání a obe slaly delegacemi sjezd naší strany. Vítám srdečně delegace stran Národní fronty delegaci Československé strany socialistické, -

vedenou soudruhem ministrem dr. Aloisem Neumanem , Českoslo venské strany lidové, vedenou soudruhem ministrem dr. Josefem

Plojharem, Strany Slovenské obrody, vedenou soudruhem místo předsedou Národního shromáždění dr. Jozefem Kyselým, a Sloven ské strany slobody, vedenou soudruhem Michalem Žákovičem. ( Potlesk. )

Dříve než zahájíme jednání sjezdu, uctěme památku všech sou

druhů členů strany , kteří v minulých čtyřech letech opustili na še řady. ( Delegáti povstávají. ) Vzpomeňme dnes s úctou zesnu lých členů ústředního výboru Komunistické strany Českosloven ska soudruhů Václava Kopeckého , Zdeňka Nejedlého, Rudolfa Strechaje , Jana Vodičky , Jaroslava Dvořáka a Josefa Hulínského.

Vzpomeňme i nejlepších synů dělnické třídy na celém světě, které za poslední léta ztratilo mezinárodní komunistické hnutí. (Minu tou ticha uctívají delegáti památku zemřelých soudruhů. Shro máždění usedá .) Děkuji , soudruzi.

Náš XII. sjezd se koná v období po vítězství socialismu v naší

vlasti. Koná se v období růstu světových sil socialismu, vítězících 9

sil svobody národů v boji proti kolonialismu, rostoucích sil míru v boji proti válce.

Sjezd bude pro náš pracující lid důležitý proto, že vycházeje z vítězství socialistických výrobních vztahů, z dosaženého stup ně rozvoje národního hospodářství, stanoví další cestu k rozvoji socialistické společnosti. Sjezd je vyvrcholením celého období příprav nejen uvnitř stra 1

ny , ale je i závěrem široké veřejné stranické diskuse k dokumen tu strany o výhledech rozvoje socialistické společnosti. Jsme přesvědčeni, že náš sjezd bude i jednomyslným vyjádře ním neochvějné věrnosti celé naší strany marxismu- leninismu ,

proletářskému internacionalismu, vyjádřením jednoty světových

1

komunistických sil . ( Potlesk. )

S pocity bratrského přátelství a vzájemného soudružství vítáme delegaci strany Lenina , která je rozhodující silou boje za mír, za svobodu národů, za pokrok, za socialismus. ( Potlesk , delegáti vstávají. Volání: » Ať žije Sovětský svaz, hurál « ) Strany , která

razí cestu všemu lidstvu ke komunismu, strany , podle jejíchž zkušeností se učila bojovat a vítězit i naše strana. Vítáme vedou

cího delegace, člena předsednictva ústředního výboru Komunis tické strany Sovětského svazu a předsedu presidia Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik soudruha Leo nida Iljiče Brežněva ( potlesk ) a dále členy delegace, soudruhy : kandidáta předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, prvního tajemníka ústředního výboru Komunis tické strany Běloruska Kirila Trofimoviče Mazurova ( potlesk ) , Alexeje Matvejeviče Rumjanceva ( potlesk ), Konstantina Kuzmiče

Nikolajeva potlesk ), Věru Maximovnu Dmitrukovou ( potlesk ) , Lva Nikolajeviče Tolkunova ( potlesk ) a Michaila Vasiljeviče Zim janina. ( Potlesk. )

Stejně srdečně a vřele zdravíme a vítáme delegace bratrských stran socialistických zemí.

Vítáme delegaci Polské sjednocené dělnické strany, vedenou členam politického byra , tajemníkem ústředního výboru soudru hem Edwardem Gierekem ( potlesk ) , jejímiž členy jsou soudruzi Franciszek Wachowicz, Stanislaw Kuzinski a Franciszek Mazur. ( Potlesk ) .

Delegaci Jednotné socialistické strany Německa, vedenou čle nem politického byra soudruhem Friedrichem Ebertem ( potlesk ), jejímiž členy jsou soudruzi Hermann Axen , Werner Krolikowski a Walter Vesper. ( Potlesk. )

Delegaci Rumunské dělnické strany , vedenou členem politic kého byra a náměstkem předsedy rady ministrů soudruhem Emi 10

1

1

lem Bodnarašem , jejímiž členy jsou soudruzi Stefan Voitec, Virgil Cazacu , Barbu Zaharescu a Gheorghe Nitescu . ( Potlesk. )

Delegaci Madarské socialistické dělnické strany , vedenou čle nem politického byra soudruhem Lájosem Fehérem, jejímiž členy

jsou soudruzi István Szurdi a József Marjai . ( Potlesk . ) Delegaci Bulharské komunistické strany, vedenou členem po- , litického byra soudruhem Ivanem Michajlovem, jejímiž členy jsou soudruzi Andrej Michajlov a Gero Grozev. ( Potlesk. )

Delegaci Komunistické strany Číny, vedenou členem ústředního výboru soudruhem Wu Siu-čchuanem , jejímiž členy jsou soudruzi

Cou Sing a Sjung Fu. ( Potlesk. ) Delegaci Korejské strany práce, vedenou kandidátem politic kého byra a náměstkem předsedy rady ministrů soudruhem Li Dju Jenem, jejímž členem je dále soudruh Ko Chjok. ( Potlesk. ) Delegaci Vietnamské strany pracujících , vedenou členem poli tického byra soudruhem Hoang van Hoanem, jejímiž členy jsou soudruzi Hoang Tung a Pham Thieu. ( Potlesk. )

A delegaci Mongolské lidové revoluční strany, vedenou členem politického byra , prvním náměstkem předsedy rady ministrů sou . druhem Demčigijnem Molomžamcem, jejímiž členy jsou soudruzi Gombo - očirin Čimid a Savarín Cagándorž. ( Potlesk./ S pocity vřelého soudružství vítáme delegace komunistických a dělnických stran evropských zemí. Vítáme delegaci Francouzské komunistické strany , vedenou kan didátem politického byra soudruhem Gustavem Ansartem , její miž členy jsou soudruzi Louis Baillot , Gérard Bordu a Jacques Grésa. ( Potlesk. )

Delegaci Italské komunistické strany, vedenou členem ústřed ního výboru saudruhem Cezarem Freduzzim , jejímž členem je dá le soudruh Enzio Gemma. ( Potlesk. ) Dále vítám soudruhy , členy delegace Komunistické strany Ně mecka. ( Potlesk. )

Delegaci Komunistické strany Rakouska , vedenou členem poli tického byra a tajemníkem ústředního výboru soudruhem Fried lem Fürnbergem, jejímž členem je dále soudruh Robert Dubow ski. ( Potlesk . )

Delegaci Komunistické strany Finska, vedenou členem politic kého byra soudruhem Larsem Leevim Junttilou , jejímž členem je soudruh Aaro Uusitalo. | Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Velké Británie, člena výkonné ho výboru soudruha Berta Ramelsona . ( Potlesk./

Delegaci Komunistické strany Španělska , vedenou členem politického byra a sekretariátu ústředního výboru soudruhem Fer 11

nandem Claudinem, jejímž členem je dále soudruh Joseé Moix. ( Potlesk. ) Delegáta Komunistické strany Belgie, člena politického byra a tajemníka ústředního výboru soudruha René Beelena. ( Potlesk. ) Delegátku Komunistické strany Holandska , členku ústředního výboru soudružku Annu Averinkovou. ( Potlesk. ) Delegáta Komunistické strany Dánska, předsedu strany soudru ha Knuda Jespersena. ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Švédska, člena politického byra Erika Karlssona . ( Potlesk. )

Delegaci Komunistické strany Řecka, vedenou prvním tajemní kem ústředního výboru soudruhem Kostasem Kolianisem. ( Po

1

tlesk. )

Delegáta Portugalské komunistické strany , generálního tajemní ka soudruha Alvara Cunhala. ( Potlesk .)

Delegáta Pokrokové strany pracujícího lidu Kypru, generální ho tajemníka soudruha Ezechiase Papaioannoua. ( Potlesk. ) Delegáta Švýcarské strany práce, člena politického byra sou druha Franze Dübiho. ( Potlesk. ) Delegáta Komunistické strany San Marina, člena ústředního výboru soudruha Lino Celliho. ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Lucemburska, generálního ta jemníka soudruha Dominiqua Urbanyho. ( Potlesk. ) Delegáta Irské dělnické strany , člena ústředního výboru sou- .

druha Georga Jeffarese. Potlesk . ) Vítáme a zdravíme soudružské delegace komunistických a děl nických stran Asie a Afriky . ( Potlesk. ) Zdravíme delegaci Komunistické strany Indonésie, vedenou místopředsedou strany soudruhem Njotem. ( Potlesk. ) Delegáta Komunistické strany Japonska, člena předsedníctva

ústředního výboru a tajemníka ústředního výboru soudruha Sa tomi Hakamadu . ( Potlesk. )

Soudruha delegáta Syrské komunistické strany. ( Potlesk. )

Delegaci Lidové strany fránu - Tudeh, vedenou soudruhem Abdulem Samadem Kambakshem . ( Potlesk. ) Delegáta Jordánské komunistické strany , soudruha Fuada Nas sara . / Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Turecka, prvního tajemníka ústředního výboru soudruha Jacuba Demira. ( Potlesk. ) Delegátku Komunistické strany Izraele, členku politického byra soudružku Ester Vilenskou . ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Cejlonu , člena politického byra soudruha Chellappaha Komarasamyho. ( Potlesk. ) 12

1

!

1

Upřímně litujeme, že se na náš sjezd nemohla dostavit ohlášená delegace Komunistické strany Indie , vedená soudruhem Nambu

diripadem , generálním tajemníkem ústředního výboru Komunis tické strany Indie, Srdečně zdravíme indické komunisty, kteří nyní pracují ve složité politické situaci . Potlesk . ) Srdečně vítáme rovněž delegáta Komunistické strany Austrálie,

kandidáta politického byra soudruha Wiltona Johna Browna. (Po tlesk. )

Delegáta Komunistické strany Nového Zélandu, člena politic kého byra soudruha Wiliamse. ( Potlesk. )

Zdravíme představitele alžírských komunistů, soudruhy Caidy. ho Lakhdara a Mohameda Salaha Toumiho. ( Potlesk. )

Delegáta Tuniské komunistické strany, generálního tajemníka soudruha Mohameda Ennafau. ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Réunionu, generálního tajemníka Paula Vergése. ( Potlesk. ) Srdečně vítáme delegaci Komunistické strany Spojených států

amerických v čele s členem národního výkonného výboru soudru hem Henry Winstonem, hrdinou amerického lidu. / Potlesk. ) Delegáci Komunistické strany Kanady , vedenou členen národ ního výkonného výboru soudruhem Alfredem Dewhursten , jejímž členem je soudruh William Tuomi . ( Potlesk. ) Vítáme delegace bratrských stran zemí Latinské Ameriky , které

mobilizují národy svých zemí do boje proti imperialistickému útla ku a zvůli Spojených států amerických, za dosažení skutečné svo body a nezávislosti .

Zdravíme delegáta brazilských komunistů, soudruha Moisese Vinhase. ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Argentiny , člena ústředního vý . boru soudruha Francisca Monaca. 1 Potlesk. ) Delegáta Komunistické strany Chile , zástupce generálního ta jemníka soudruha José Augustina Gonzalese . Potlesk .) Delegáta Komunistické strany Bolívie , člena politického byra

soudruha Simona Reyese Riveru. ( Potlesk . ) Delegaci Komunistické strany Uruguaye v čele s tajemníkem ústředního výboru soudruhem Albertem Suarezem , jejímž členem je dále soudruh Edison di Pascua . ( Potlesk. )

Delegáta Komunistické strany Kolumbie , generálního tajemni ka soudruha Gilberta Vieiru . Potlesk./ Delegaci Mexické komunistické strany , vedenou soudruhem José Gregoriem Gonzálesem . ( Potlesk. )

Delegáta Paraguayské komunistické strany , soudruha Martina Rodrígueze. ( Potlesk. ) 13

!

Delegáta Komunistické strany Ecuadoru , soudruha Ricarda Pa redese Romera . ( Potlesk .)

Delegáta Strany lidového předvoje Kostariky , soudruha Arnolda Ferreta Seguru. (Potlesk. )

Delegáta Guatemalské strany práce. (Potlesk . ) Delegáta Dominikánské lidové socialistické strany, soudruha Dominga Santiaga. ( Potlesk. ) Delegaci Komunistické strany Hondurasu. ( Potlesk .) Delegaci Nicaragujské socialistické strany, vedenou soudruhem Robertem Martínezem. ( Potlesk. )

Delegaci Komunistické strany Salvadoru , vedenou soudruhem José Sántosem. ( Potlesk. )

Delegáta Guadeloupské komunistické strany, soudruha Serge Pierra Justina. ( Potlesk. ) Delegáta Martinické komunistické strany, soudruha Armanda Nicolase. Potlesk./

Delegáta Strany lidového sjednocení Haiti. ( Potlesk. )

Vítáme delegace dalších bratrských komunistických a dělnic kých stran, které přijely na náš sjezd a jejichž jména vzhledem k postavení komunistických stran v jejich zemích nemůžeme zve řejňovat . Tím srdečněji tyto soudruhy na našem sjezdu vítáme. ( Potlesk./ Vítáme na našem sjezdu velvyslance bratrských socialistic kých zemí a dalších spřátelených zemí. ( Potlesk. ) Jménem naší strany , našich pracujících vás, soudruzi , ještě jednou co nejsrdečněji vítám. ( Potlesk. )

1

14

VOLBA PRACOVNÍHO PŘEDSEDNICTVA, SCHVÁLENÍ PROGRAMU XII, SJEZDU, SCHVÁLENÍ JEDNACÍHO ŘÁDU XII. SJEZDU AVOLBA SJEZDOVÝCH KOMISI

(VOLEBNÍ, NÁVRHOVÉ, MANDÁTOVÉ)

i

SOUDRUH ANTONIN NOVOTNÝ : 1

Soudruzi a soudružky, nyní přikročíme k volbě pracovního předsednictva XII . sjezdu Komunistické, strany Československa. Návrh vám byl, soudruzi,

předložen , proto myslím, že není třeba jej číst. Souhlasíte, sou druzi ? Kdo souhlasí, aby se nečetl ? Děkuji . Je někdo proti ? Zdržel

se někdo hlasování ? Nikdo.' Návrh schválen jednomyslně. PRACOVNÍ PŘEDSEDNICTVO

XII . SJEZDU KSČ brigády

Alexovičová Melanie, kandidátka východoslovenského

socialistické

práce

JZD Pěnčín ; Dolanský Jaromír, člen po litického byra ústředního vý boru KSC ; Dubček Alexander, tajemník

KV KSS ;

Bacilek Karol, první tajem ník ústředního výboru KSS ;

Černý Josef, vedoucí tajem-

ústředního výboru KSČ ;

ník OV KSC Tachov ;

Červený Eduard , strojvedou. Dvorský František, vedoucí cí lokomotivního depa České Budějovice ; David Pavel , člen politického

tajemník západoslovenského KV KSS ;

Fierlinger Zdeněk ,

byra ústředního výboru KSČ ;

politického

Dobiáš Václavy člen ústředního výboru KSČ, předseda Věra,

ústředního

František ,

technolog

výboru KSČ ; Hamr

OV Svazu čs. skladatelů ;

Dočkalová

člen

byra

ZJŠ Brno , hrdina socialistic

vedoucí

ké práce ; 15

Miska Jaroslav, ředitel Sdru ostravsko - karvínských žení

Harus Jan, člen ústředního

výboru KSČ ;

dolů ;

Hendrych Jiří, člen politic-

Němec Josef, vedoucí tajem ník středočeského KV KSČ ;

kého byra ústředního výboru

KSČ ; Hlína Jan, kandidát politic-

Novotný Antonín , první ta

kého byra ústředního výboru KSČ ;

jemník KSC ;

Hron Pavel , člen ústředního

politického

výboru

Pastyřik Miroslav, člen ústředního výboru KSČ ; Pecha František, vedoucí ta jemník východočeského KV

výboru KSČ ; Jankovcová Ludmila, kan didátka

ústředního

byra

ústředního výboru KSČ ;

KSČ ;

Karásek Ladislav, člen celo závodního výboru KSČ na Do

Plamínková Božena, člen ka OV KSČ Liberec ;

le Eduard Urx ;

Kleňho vá Ladislava, členka

Slabej Július, soustružník strojíren Piesok, hrdina so cialistické práce ; Václav, Slavík tajemník

ústředního výboru KSC ; Kolder Drahomír, kandidát politického byra ústředního

výboru KSČ ;

ústředního výboru KSČ ;

Köhler Bruno, kandidát po-

Šimů nek Otakar, člen poli

litického byra ústředního vý boru KSČ ;

tického byra ústředního vý boru KSČ ;

Koucký Vladimír, tajemník ústředního výboru KSC ; Krček Antonín, vedoucí ta jemník městského výboru

Široký Viliam, člen politic kého byra ústředního výboru KSČ : Šorm

KSČ Praha ;

František ,

kandidát

ústředního výboru KSČ, před seda ČSAV ;

Krosnář Josef, člen ústřed ního výboru KSČ ;

Štětka

Laštovička Bohuslav , kan

Josef,

předseda

ústřední revizní komise KSČ ;

didát ústředního výboru KSČ ; Lenart Jozef, člen ústředního

Zupka František, člen ústřed

ního výboru KSČ.

výboru KSČ ;

Má někdo připomínky k předloženému návrhu ? Nemá. Kdo sou hlasí, ať zvedne ruku. Děkuji, soudruzi . Je někdo proti ? Zdržel se hlasování ? Nikdo. Pracovní předsednictvo XII. sjezdu Komunistic ké strany Československa je zvoleno jednomyslně. ( Potlesk. )

16

SOUDRUH VILIAM ŠIROKY :

Soudružky a soudruzi, přistupujeme k jednání XII. sjezdu KSC. Byl vám předložen program XII. sjezdu strany , návrh jednacího řádu, návrhy na členy návrhové, volební a mandátové komise. Předkládá se ke schválení tento program XII. sjezdu strany :

1. Zpráva ústředního výboru XII. sjezdu KSČ o činnosti strany a o hļavních směrech dalšího rozvoje naší socialistické spo lečnosti

2. Zpráva ústřední revizní komise KSC 3. Diskuse

4. Schválení usnesení XII. sjezdu KSČ 5. Volba ústředního výboru KSČ a ústřední kontrolní a revizní komise KSČ .

Má někdo k navrženému programu XII. sjezdu strany připomín ky nebo doplňující návrh ? (Neměl.) Ne.

Kdo souhlasí s programem XII.. sjezdu naší strany tak, jak byl navržen ? ( Hlasuje se. ) Děkuji .

Je někdo proti ? ( Nikdo. ) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo. Ne. Program XII. sjezdu byl schválen jednomyslně.

Dále je třeba schválit jednací řád XII. sjezdu. Návrh máte před sebou na stole .

Kdo z delegátů má připomínky nebo doplňující návrh ? ( Nikdo .) Nikdo .

Kdo souhlasí s návrhem jednacího řádu XII . sjezdu. ( Hlasuje se . )

Děkuji.

Kdo je proti ? ( Nikdo.) Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo. ) Jednací řád XII. sjezdu byl jednomyslně schválen .

Prosím, aby zvolení členové předsednictva XII. sjezdu zaujali své místo na předsednické tribuně. Nyní přistupujeme ke schválení návrhu na volební komisi XII .

sjezdu strany, která má připravit návrh na složení nového ústřed ního výboru strany a návrh na ústřední kontrolní a revizní komi

si. Kdo má k předloženému návrhu připomínku anebo doplňující návrh ? ( Nikdo. ) Nikdo . 17

Kdo souhlasí s návrhem na složení volební komise tak, jak byl

předložen ? ( Hlasuje se. ) Kdo je proti ? ( Nikdo .) Kdo se zdržel hlasování ? ( Nikdo. ) Volební komise byla jednomyslně schválena.

VOLEBNI KOMISE 5

Hlina Jan , kandidát politické ho byra ' ústředního výboru KSČ ; Horák Bořivoj , člen západo českého KV KSČ ; Juran Josef, člen ústřední re vizní komise KSČ ; Kapek Antonín , člen ústřed ního výboru KSČ ;

Bodláková Jaroslava, člen ka OV KSČ Praha -východ ; Cvik Rudolf, vedoucí tajemník středoslovenského KV KSS ;

Čermák Václav, člen středo českého KV KSC ;

ČÍŽ Gabriel, člen středosloven ského KV KSS ;

Daňková Jarmila, členka se veromoravského KV KSČ ; Duba Ján, vedoucí tajemník OV KSČ České Budějovice ; Dubček Alexander, tajemník

Matúš František, zámečník Chemických závodů J. Dimit ►

rova, Bratislava ; Pavlovsk ý Oldřich, vedoucí

ústředního výboru KSČ ; Grumel Ján, předseda ONV

tajemník KSČ ;

Michalovce ;

Hendrych Jiří, člen politic kého byra ústředního výboru

jihočeského

KV

Pecha František, vedoucí ta jemník KSČ.

KSČ ;

východočeského KV

Dále máme zvolit návrhovou komisi . Má někdo k předloženému návrhu připomínky anebo doplňující návrhy ? ( Nikdo . ) Kdo souhlasí s návrhem na členy návrhové komise tak , jak je předložen ? ( Hlasuje se . ) Kdo je proti ? ( Nikdo. ) Kdo se zdržel hlasování ? ( Nikdo. )

Návrhová komise byla jednomyslně zvolena.

1

NAVRHOVA KOMISE Bacílek Karol, první tajem ník ústředního výboru KSS ;

Dlabaja Vlastimil , člen ov KSČ Karviná ; 18

Hamr František, technolog ZJŠ Brno , hrdina socialistické

Prchlík Václav, člen ústřed ního výboru KSČ ; Skála Ivan , tajemník Svazu československých spisovate

práce ; Havelka Jan, člen ústřední.

ho výboru KSČ ;

lů ;

Indra Alois, kandidát ústřed.

Slavik

ního výboru KSČ ; Köhler Bruno , kandidát poli

ústředního výboru KSČ ; Šimůnek Otakar, člen poli

tického byra ústředního vý

tického byra ústředního výbo ru KSČ ;

boru KSČ ; Kolder Drahomír, kandidát

výboru . KSČ ; Kosáček Josef, člen výcho

šorm

dočeského KV KSČ ; Vladimír, tajemník

kandidát

jemník jihomoravského

Krček Antonín , vedoucí ta

městského

František ,

ústředního výboru KSČ ; Vaculík Martin, vedoucí ta

ústředního výboru KSČ ; jemník

tajemník

Široký Viliam , člen politic kého byra ústředního výboru KSČ ;

politického byra ústředního

Koucký

Václav,

KV

KSČ ; viček Stanislav, vedoucí ta jemník severočeského KV

výboru

KSČ v Praze ;

Lenart Jozef, člen ústředního výboru KSČ ; Novotný Antonín, první ta jemník ústředního výboru KSC ;

Voleník Oldřich , vedoucí ta

Pastyřík Miroslav , ústředního výboru KSC ;

Z up k a František, člen ústřed ního výboru KSČ ,

/

KSČ ; jemník severomoravského KV

KSČ ;

člen

1

Dále vám byl předložen návrh na mandátovou komisi. Přistou píme k její volbě.

Kdo má k návrhu připomínky , anebo pozměňující návrh ? ( Hla >

suje se. ) Nikdo .

Kdo souhlasí s návrhem na složení mandátové komise, tak jak

je předložen ? ( Hlasuje se. ) Kdo je proti ? ( Nikdo. ) Kdo se zdržel hlasování ? ( Nikdo . ) Mandátová komise XII . sjezdu byla jednomyslně schválena .

19

MANDATOVÁ KOMISE Kosař Václav, kandidát měst

Dvorsk ý František, vedoucí tajemník západoslovenského

ského výboru KSČ Ostrava ;

KV KSS ;

Kraus

Gross Alois, člen jihočeského

František,

tajemník

východočeského KV KSČ ;

KV KSC ;

Kuba František, vedoucí ta jemník západočeského KV KSČ ; Litvajová Elena , členka

Hrabec Eduard , vedoucí ta

jemník OV KSČ Frýdek -Mís tek ;

ústředního výboru KSČ ;

Hron Pavel , člen ústředního

výboru KSČ ; Chlebec Emil, vedoucí ta

Orságová Alena , členka OV

jemník východoslovenského

Špaček Josef , vedoucí oddě

KSČ Louny ; lení jihomoravského KV KSČ.

KV KSS ;

Přistoupíme nyní k prvnímu bodu programu XII. sjezdu naší strany. Soudruh Antonín Novotný přednese zprávu ústředního vý boru XII. sjezdu Komunistické strany Československa o činnosti

strany a o hlavních směrech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti. Prosím soudruha Novotného, aby se ujal slova . ( PO tlesk. )

20

ZPRÁVA ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU XII. SJEZDU

KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA O ČINNOSTI STRANY A O HLAVNÍCH SMĚRECH DALŠÍHO ROZVOJE

NAŠÍ SOCIALISTICKÉ SPOLEČNOSTI přednesená prvním tajemníkem OV KSČ

SOUDRUHEM ANTONINEM NOVOTNÝM

Soudružky a soudruzi,

podávám XII. sjezdu Komunistické strany Československa jmé nem ústředního výboru zprávu o činnosti strany, o vývoji naší společnosti od XI. sjezdu, o tom, jak strana a všechen náš lid uskutečňovali politickou linii stanovenou XI . sjezdem naší strany V roce 1958 .

Mezi XI, a XII . sjezdem došlo k historické události v životě na. šeho lidu, v životě naší strany. Splnil se náš velký cil : V naší re publice zvítězil socialistický řád . Tím byla otevřena nová cesta, cesta k plnému uplatnění všech forem socialistického života v na ší zemi v duchu marxismu-leninismu. Tohoto vítězství strany, děl

nické třídy i ostatních pracujících bylo docíleno v poměrně krátké době po rozhodné porážce reakčních sil v únoru 1948 proto , že strana se neustále opírala ve své činnosti o pracující a proto, že velká většina lidu měla pevnou důvěru ve stranu. Bylo ho do cíleno i proto, že naše strana se opírala o bratrské přátelství sovětského lidu, o velké zkušenosti Komunistické strany Sovětské ho svazu .

Proto ústřední výbor strany i v současné době, vycházeje dů sledně z učení marxismu - leninismu, že lid je tvůrcem všech ma teriálních a duchovních hodnot společnosti , učinil hodnocení do savadního vývoje a stanovení směrů dalšího rozvoje naší socia

listické společnosti záležitostí nejširších vrstev pracujících na ší země.

Přípraya XII . sjezdu se tak stala dalším významným krokem

v prohlubování socialistické demokracie, dále upevnila spojení 21 .

strany s lidem a byla nesmírně poučnou školou politické aktivity, řízení a správy socialistické společnosti.

Veřejná stranická diskuse, jejímž základem byl dokument » výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti«, by la politickou událostí celospolečenského významu. Politické stra

ny i společenské organizace sdružené v Národní frontě se podí lely na organizaci diskuse a zúčastnily se jí. Veřejných schůzí strany, kterých se konalo na 46 000, se zú

častnilo přes 3 milióny členů strany a bezpartijních. S diskus ními příspěvky na těchto schůzích vystoupilo přes půl miliónu

účastníků. Kromě toho se uskutečnily tisíce různých besed, tisí ce občanů vyslovily své názory a náměty v dopisech orgánům strany, Rudému právu i jiným listům. Celkem bylo podáno přes 300 000 různých námětů, návrhů a připomínek. Velmi cenný pří spěvek představují závazky k zabezpečení úkolů státního plánu a další rozmach socialistické soutěže na počest XII. sjezdu stra ny. Uprostřed předsjezdové diskuse se zrodilo i významné hnutí za socialistický poměr k práci, za čest dělníka, za čest zemědělce. Vysokou účastí a aktivitou v diskusi dokumentovali pracující

živý zájem o závažné otázky dalšího vývoje společnosti, zejmé na vývoje naší ekonomiky, a potvrdili, že problémy národního hospodářství a výroby zvládají, že jsou jim vlastní. ,

V předsjezdové diskusi byl vysloven souhlas s návrhy a námě ty , které ústřední výbor strany shrnul v dokumentu » výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti«. Se souhlasem bylo přijato hodnocení výsledků práce strany a lidu za období od XI. sjezdu strany. Také jednání okresních a krajských konferencí bylo ve znamení současné problematiky národního hospodářství, za bývalo se otázkami života celé země, prací v okresech a krajích. Jednání konferencí bylo věcné, otevřené a kritické, s cílem řešit nedostatky a zabezpečit v duchu předsjezdového dokumentu úko ly v rámci okresu či kraje. Uzavíráme- li sjezdovým jednáním veřejnou stranickou diskusi, můžeme znovu říci, že tato cesta otevřené rozpravy lidu před dů

ležitými rozhodnutími strany je již u nás osvědčenou cestou spo

jení ústředního výboru a celé strany s pracujícími, osvědčenou formou socialistické demokracie, Pro členy strany i bezpartijní !

je to cesta nového poznávání politických, hospodářských i stát ně správních záležitostí, je účinnou politickou školou. Veřejná stranická diskuse znovu potvrdila velikou důvěru na prosté většiny našeho lidu ke komunistické straně a k jejímu ústřednímu výboru, potvrdila pevnou jednotu strany a lidu.

Zkušenosti z diskuse ukazují, že bude třeba pokračovat dále 22

4

v prohlubování této i dalších demokratických forem života, aby pomocí vlivu pracujících se upevňovalo naše zřízení, rozvíjela se ekonomika a kultura , aby zmizely z naší stranické, veřejné i , státní činnosti všechny zjevy byrokratismu a administrování,

bezduchého úřadování, všechny zjevy poškozující naši společnost. Bude třeba, aby plodné výsledky diskuse byly orgány strany,

státu i orgány hospodářského řízení na všech stupních plně vy užity pro potřeby života země a zejména zabezpečena soustavná kontrola, jak jsou uskutečňovány všechny kladné náměty a ná vrhy. I

Soudruzi,

mezi pěti základními úkoly výstavby socialismu stanovil XI. sjezd naší strany v roce 1958 dosáhnout rozhodujícího vítězství

socialistických výrobních vztahů v naší zemi a odstranit zbytky vykořisťovatelských tříd. Pokud jde o likvidaci zbytku vykořisťovatelských tříd, byl úkol splněn v tomto období již bez obtíží, neboť v době XI. sjezdu zů stal na vesnici zbytek kulactva, jejichž hospodářství představo

vala jen 1,6 procenta veškeré zemědělské půdy. Důsledným ome zováním a zatlačováním bylo kulactvo jako třída zcela odstra něno, a tím také odstraněno soukromé vlastnictví výrobních pro středků, které by umožňovalo vykořisťování člověka člověkern. Mnohem obtížnější bylo dokončit složitý proces přechodu ši

roké vrstvy malovýrobců, drobných a středních rolníků na cestu socialistické velkovýroby. V usnesení XI . sjezdu bylo uloženo v podstatě dokončit přechod k družstevní velkovýrobě. Tento úkol byl splněn, a tak i v zemědělství nabyl rozhodujíc převaliy so cialistický sektor. V současné době hospodaří státní hospodářství a

jednotná zemědělská družstva na 88,9 procenta zemědělské půdy a na 91,8 procenta orné půdy. To znamená, že na základnu socia listické zemědělské velkovýroby byla převedena v podstatě vše chna rolnická hospodářství, která připadala vzhledem k jejich vý robním podmínkám v úvahu.

Je nutné vyzvednout, že tento úkol jsme vyřešili, aniž došlo

k poklesu celkového objemu zemědělské výroby proti předváleč né úrovni . V průběhu socializace byl naopak postupně vyrovnán

asi 20procentní pokles zemědělské výroby z válečných a pováleč ných let. Intenzita zemědělské výroby se v letech 1950—1961 zvýšila asi o 20 procent a produktivita práce na stálého země dělského pracovníka asi o 79 procent . Souhrnným vyjádřením

těchto změn je skutečnost, že od roku 1949, kdy začalo združ 23

stevňování zemědělství, se také podstatně zvýšila tržní zeměděl ská produkce.

Úkol XI. sjezdu naší strany

zabezpečit vítězství socialistic

kých výrobních vztahů v zemědělství – jsme splnili v plném rozsahu, mimo malou část půdy v podhorských a horských oblas tech, která zůstává v držení jednotlivě hospodařících rolníků.

Existence tohoto nepodstatného zbytku malovýroby nemůže nic změnit na socialistickém charakteru naší společnosti. Z naší společnosti byly zcela odstraněny antagonistické třídy a tvoří ji dnes spřátelené třídy dělníků a družstevních rolníků

spolu s pracující inteligencí. V průběhu těchto let dále rostl vý znam dělnické třídy. V předsjezdovém dokumentu byla uvedena fakta o jejím početním růstu, který činil podle posledního sčítání

lidu 52,3 procenta z hospodářsky činného obyvatelstva . Vztahy mezi dělnickou třídou a ostatními vrstvami obyvatelstva se dále upevnily. Zájmy dělníků a družstevních rolníků jsou si stále bliž ší. Velkovýrobní formy v zemědělství a způsob života naší ves nice , její blízkost městu, to, že v převážném počtu našich vesnic

žijí dělníci a družstevní rolníci společně, vytvořilo zvlášť přízni vé předpoklady socialistického společenského vývoje. Obdobné vztahy těsné spolupráce a přátelství se dále upevňovaly mezi dělnickou třídou a inteligencí. Proces získání staré inteligence

byl úspěšně dovršen. Její naprostá většina přešla na pozice so cialismu. Současně vyrostla nová inteligence z řad dělníků a druž stevních rolníků. Inteligence postupně pozbývá rysů zvláštní spo 1

lečenské vrstvy a stává se stále více nedílnou součástí dělnické třídy a družstevního rolnictva. Také ostatní úkoly rozvoje společnosti , které stanovil XI. sjezd ,

jsme úspěšně plnili. Učinili jsme řadu významných opatření k pro hloubení a zdokonalení socialistické demokracie, ke zvýšení účas ti pracujících na správě státu a hospodářství. V uplynulých letech se také dále výrazně upevňovala politic ká a ideologická jednota lidu v duchu marxisticko -leninského učení. O tom svědčí postoj našich pracujících při všech závaž ných událostech mezinárodního rázu, které jsme prožili . O tom svědčí pozitivní postoj našeho lidu ke všem problémům našeho

vnitřního vývoje. Aktivní vztah pracujících k otázkám hospodář ství, jejich vůle a činy v socialistickém soutěžení, v brigádách socialistické práce jsou jedním ze základních kamenů stále pev nější politické a ideové jednoty naší socialistické společnosti. Vytvořením takové společnosti, jak to konstatovala strana na celostátní konferenci v roce 1960

zvítězil v naší zemi jednou

provždy socialistický společenský řád. ( Potlesk. ) Celostátní kon 24

H

ference Komunistické strany Ceskoslovenska v roce 1960 tak v podstatě uzavírá první etapu boje strany za vybudování socia listického řádu v naší vlasti přechodné období od kapitalis mu k socialismu. Tato historická skutečnost se stala základem

pro přijetí nové, socialistické ústavy Československé socialistické republiky. Vstoupili jsme do nového období našich dějin, jehož

hlavním obsahem je všestranný rozvoj socialistické společnosti. Lze tedy plným právem říci, že hlavní úkoly stanovené XI. sjez

dem v oblasti společenského rozvoje byly úspěšně splněny. Stra na vedla pracující lid naší země při plnění těchto úkolů správ nou cestou, majíc především na zřeteli upevňování a prohlubo vání svazku mezi dělnickou třídou a třídou družstevních rolníků,

upevňování politické a ideové jednoty všeho lidu v duchu marxis

mu-leninismu, upevňování moci dělnické třídy a všestranné za bezpečení republiky.

Spolu s úsilím o definitivní vítězství socialistických výrobních vztahů a upevňováním politické a morální jednoty lidu věnovala strana neustálou pozornost zabezpečování další základní směrni ce XI. sjezdu, která ukládala dále všestranně rozvíjet výrobní síly v průmyslu na podkladě nejvyšší techniky a vysoké produktivity

práce, v souladu s rozvojem výrobních sil v průmyslu dosáhnout vzestupu intenzity zemědělské výroby, a tak zajistit stálý růst životní úrovně lidu.

Výsledkem plnění této směrnice byl další růst socialistické vý. roby, zvláště výroby průmyslové. Na základě předchozích úspě

chů byla splněním druhého pětiletého plánu dobudována mate riální a výrobní základna socialismu v naší zemi. Hodnota průmyslové výroby vzrostla mezi XI. a XII. sjezdem

o 44 procent. Rozvoj průmyslu se opíral především o přednostní růst těžkého strojírenství, hutnictví a zčásti i chemie. Výroba vý.

robních prostředků vzrostla za toto období o 50 procent, výroba spotřebních předmětů o 34 procent. Počet pracovníků v průmys lu vzrostl zhruba o 310 000 a dnes pracuje v průmyslu přes 2 mi

lióny 400 tisíc pracovníků. V celém národním hospodářství pra cuje na 43,5 procenta žen. Národní důchod vzroste proti roku 1958 asi o čtvrtinu .

Na rozvoj našeho národního hospodářství bylo v období mezi XI . a XII. sjezdem vynaloženo zhruba 175 miliard Kčs investic . By

la vybudována řada významných výrobních kapacit, které napří klad představují roční produkci na 20 mil. tun uhlí a lignitu, přes 25

2000 MW elektrárenského výkonu, více než 4 mil. tun roční ka

pacity válcovacích tratí a na 2 mil. tun roční produkce cementu. V uplynulých letech byly mimo jiné uvedeny do provozu takové významné kapacity, jako je společnou československo - sovětskou

prací vybudovaný ropovod » Družba «, byla uvedena do provozu první část závodu Slovnaft, dále jsme vybudovali briketárnu v Ti sové, první část dusíkárny v Šale, závod na kapronová vlákna v Humenném, dřevokombinát Smrečina, několik velkých vodních >

děl a podobně. V zemědělství byly vybudovány stavby pro ustájení 1 823 000 kusů skotu a 2 137 000 prasat. Byla rekonstruována řada závodů, v určitých oborech zčásti specializována výroba a uplatně na automatizace v některých výrobních procesech. V rámci rozvoje celého národního hospodářství v uplynulých letech dále pokračovalo vyrovnávání ekonomické úrovně Sloven ska s českými kraji. Průmyslová výroba na Slovensku vzrostla

v letech 1958 --- 1962 o 59 procent, tedy více, než byl průměrný růst v celém Československu. V současné době se podílí Sloven sko na celkové průmyslové výrobě naší republiky již 18,5 procen

ta. Proti předválečné úrovni vzrostla výroba na Slovensku více než 12krát a průmysl zaměstnává 4krát více pracujících než v do bě nejvyšší kapitalistické konjunktury. Například ve strojírenství se dnes na Slovensku vyrábějí již velmi složité a technicky nároč né stroje, kvalifikace techniků a dělníků se značně zvýšila. Někte

rá průmyslová odvětví budovaná na Slovensku již jsou a jiná ještě budou důležitým úsekem pro rozvoj celého národního hospodář ství republiky.

Značně pomaleji než průmysl , a také pomaleji, než bylo pláno váno , se rozvíjelo zemědělství. Hrubá zemědělská výroba se za léta 1958 až 1962 v průměru nezvýšila a je asi na předválečné úrovni . Z toho rostlinná výroba bude letos hlavně v důsledku

špatných klimatických podmínek letošního roku asi o 6,8 procen ta nižší než v roce 1958, kdežto živočišná o 5,3 procenta vyšší. Tento stav svědčí o dosud nízké účinnosti prostředků, které naše společnost vložila do rozvoje zemědělství. Jen za léta 1958-1962 činily investice do zemědělství přes 28 miliard Kčs, převážně na výstavbu hospodářských objektů a na vybavení zemědělství stroji . Další růst mechanizace zemědělské výroby v těchto letech charakterizují tato fakta : počet traktorů se zvýšil z 61 932 na 125 800, počet obilních kombajnů z 5027 na 10 400 , počet kombaj nů na brambory ze 131 na 2500, silážních kombajnů ze 4285 na

17 500. Podobně je tomu v dalších druzích strojů. Je třeba připo 26

nenout, že tyto investice do značné míry zabezpečovaly vytváření

předpokladů pro vítězství socialistických výrobních vztahů v ze mědělství a také nahrazovaly úbytek pracovních sil, který proti roku 1937 činí asi 2 milióny osob. Bezprostředních investic do pů dy bylo méně. Teprve v posledním období byly vynaloženy větší prostředky na meliorace a závlahy a postupně se zvyšují dávky umělých hnojiv.

Na základě dosažených výsledků v rozvoji materiálně technic

ké základny se dále upevnilo postavení Československa jako jed noho z předních průmyslově vyspělých států na světě. Dále se zvět šil náš příspěvek k rozvoji ekonomické síly světové socialistické soustavy i náš příspěvek k hospodářskému rozvoji zemí, které se osvobodily z koloniálního područí.

Významných úspěchů bylo v období mezi XI. a XII. sjezdem dosaženo v rozvoji životní úrovně lidu. Snižováním maloobchodních cen, zejména však významnými opatřeními v oblasti společenské

spotřeby, zaměřenými především na rodiny s více dětmi, se ži votní náklady dělnických a zaměstnaneckých rodin snížily v ro ce 1961 proti roku 1958 o 5 procent, zemědělských domácností

dokonce o 6,5 procenta. Reálné mzdy pracujících vzrostly o 13 procent a úplný reálný důchod na obyvatele včetně společenské

spotřeby byl v roce 1961 asi o 15 procent vyšší než v roce 1958. Značně vzrostla v uplynulých letech společenská spotřeba, což je především výsledek plnění směrnice XI. sjezdu o přednost ním růstu životní úrovně rodin s více dětmi. V roce 1961 činily celkové náklady na společenskou spotřebu , bez investic v této ob lasti, téměř 16,4 miliardy korun. To prakticky představuje další

zvýšení čistých pracovních příjmů zhruba o 17 procent. V letošním roce se tyto náklady dále zvýšily zapojením členů jednotných

zemědělských družstev do jednotného systému sociálního a dů chodového zabezpečení .

Úrovní výživy a odívání se Československá socialistická repub lika dnes řadí na jedno z předních míst ve světě. Například ka lorická hodnota stravy činí u nás na osobu přes 3100 kalorií den

ně, což je značně více než v Německé spolkové republice, kde na osobu a den připadá 2890 kalorií, ve Francii 2940 a v Itálii 2710 kalorií. I spotřeba tkanin na obyvatele je u nás na vysoké úrovni a spotřeba obuvi jeu nás největší na světě. Naproti tomu

ještě ne plně zabezpečujeme potřebu některých předmětů dlou hodobého užívání.

V souladu se směrnicemi XI. sjezdu strany o vyřešení bytového

problému do roku 1970 se značně zrychlilo tempo bytové vý stavby. Za poslední čtyři roky a první polovinu roku 1962 bylo 27

!

pracujícím předáno přes 315 000 nových bytů o celkové ploše 12 miliónů čtverečních metrů při dalším zlepšení průměrného byto vého standardu. Z toho ve státní a podnikové výstavbě bylo pře dáno 192 000 bytů , v družstevní výstavbě 29 000 bytů. Soukromou výstavbou získali pracující 95 000 nových bytů. V době mezi XI. a XII. sjezdem jsme věnovali velkou pozor

nost i růstu všeobecné i odborné vzdělanosti pracujících a dalšímu rozvoji kultury. Byl dokončen přechod na devítiletou povinnou

školní docházku, bylo dosaženo i zkvalitnění výuky , rozšířily se možnosti vzdělání po pracovní době. Vysoké školy, i když je jich kapacita ještě nezajišťuje dostatečně naše potřeby ve výcho

vě kvalifikovaných kádrů, prošly ropněž značným rozvojem . Svěd čí o tom fakt, že proti necelým 13 000 nových posluchačů, kteří byli přijati v roce 1958–1959, nastoupilo jich letos na vysoké školy 20 800. V kursech pro zvýšení vzdělání a odborné kvalifi kace studuje při zaměstnání při pracovních úlevách a finanční pomoci na středních a vysokých školách dnes 220 000 pracujících, zatímco v roce 1958 jich studovalo 77 200. Soudruzi a soudružky, to jsou některé základní ukazatele o po zitivních stránkách rozvoje naší společnosti v uplynulém období. * Je nesporné, že od XI. sjezdu strany jsme učinili výrazný krok

vpřed . Při veškeré skromnosti ve vyjadřování výsledků práce stra 4

ny a lidu jsme hrdi na to, že toto období velkého a plodného úsill strany přineslo další úspěchy v rozvoji celé naší společnosti, v budování socialistického státu , v rozvoji výrobních sil země, ve zvyšování životní a kulturní úrovně lidu. Nevidět tyto úspěchy může jen beznadějný pesimista nebo člověk malověrný , který při první nesnázi propadá nevíře v sílu politiky naší strany, v sílu lidu, v sílu socialismu.

Ocenění dosažených výsledků stavíme právem do popředí, pro tože tyto výsledky tvoří pevnou politickou a hospodářskou zá kladnu, z níž budeme vycházet k dalšímu úkolu - všestranně

rozvíjet naši socialistickou společnost s cílem vytvořit předpo klady pro přechod ke komunistické společnosti. Hovoříme-li na prvním místě o úspěších, neznamená to , že chce me oslabit kritické hodnocení zkušeností a výsledků této etapy. Nezakrýváme si , že se v tomto období zejména v posledních

letech - nahromadila řada problémů, které musíme řešit v dal ším vývoji.

Proto také ústřední výbor v dokumentu předloženém k před sjezdové diskusi velmi otevřeně na tyto problémy ukázal . Bude správné, aby i náš XII. sjezd strany soustředil své jednání přede vším na všestrannou analýzu rozvoje národního hospodářství, na 28

problémy organizace a řídících vztahů státního a hospodářského

řízení, zvážil a zobecnil výsledky diskuse pracujících s cílem od stranit všechno, co se v životě naší země ukázalo nevhodné, ne správné či špatné. Na základě takového rozboru stanovit směrni

ce pro další rozvoj socialistické společnosti závazné pro ústřední výbor a celou stranu, pro všechen lid. Při zkoumání příčin negativních jevů musíme se zaměřit na rozbor vývoje za delší období, zkoumat vnější i vnitřní příčiny včetně chyb a nedostatků, kterých jsme se dopustili v řídící a

organizátorské činnosti, v poznávání i používání objektivně plat ných ekonomických zákonitostí při projektech našich plánů i při jejich rozpracovávání a uskutečňování. Podrobná analýza plně potvrdila to , o čem ústřední výbor již

zčásti informoval stranu počátkem tohoto roku, že do uskuteč ňování přijatých plánů nepříznivě zasáhly i některé vnější vlivy jak hospodářského, tak i politického rázu . Důsledky náhlých a nečekaných vnějších a některých dalších vlivů , které negativně zasáhly do našeho národního hospodářství, se projevily v zahraničním obchodě, který musel krýt potřeby na

rodního hospodářství značně zvýšeným dovozem z kapitalistic kých trhů. To nám přineslo vzhledem k dosavadní orientaci naši

výroby i zahraničního obchodu nejen určité těžkosti, ale i znač né ztráty, které postupně vyrovnáváme. Mimořádné prostředky si také vyžádala opatření, která bylo nutno provést k zajištění obranyschopnosti naší země, zejména

na podzim loňského roku, kdy akce imperialistů zostřily meziná rodní situaci .

Přesto však na porušení harmonického rozvoje národního hos podářství měly vliv hlavně vnitřní příčiny, z nichž za základní považujeme tyto : Za prvé :

Došlo k porušení proporcionálního rozvoje národního hospodář ství, a tím k růstu živelnosti i k napjatosti mezi možnostmi vý. roby a spotřebou . Za druhé :

Nebyl plně doceněn význam zemědělství pro celkový rozvoj národního hospodářství, a tím i pro zabezpečení růstu životní úrovně obyvatelstva. Za třetí :

Byl porušen princip demokratického centralismu, který musí být respektován v celém rozsahu řídící, organizátorské a pláno vací činnosti v socialistickém hospodářství. 29

V těchto třech základních příčinách je kořen mnoha těžkostí na šeho současného života , z nich také vyplývá řada konkrétních nedostatků naší dosavadní činnosti.

Porušení proporcionality vývoje národního hospodářství je spja to zejména s nesprávným uplatňováním řídící a organizátorské

činnosti, s nízkou úrovní dlouhodobého plánování, které zatím ne dává dostatečný základ pro pětileté a roční plány. Je nutno říci,

že dlouhodobé plánování patří mezi nejsložitější součásti řízení socialistické výstavby a ve všech socialistických zemích prochází procesem neustálého zdokonalování.

Nízká úroveň dlouhodobého plánování a plánování vůbec spo

lu s uplatňováním lokálních zájmů proti celospolečenským zá jmům, porušováním odpovědnosti a státní disciplíny je jednou

z podstatných příčin neuspokojivé efektivnosti našeho národního hospodářství, je zdrojem vzniku menších i větších disproporcí, byla příčinou nízké stability našeho třetího pětiletého plánu i roč ních plánů .

Nejkoncentrovaněji se projevily slabiny řídící a plánovací čin nosti v investiční výstavbě. Ve snaze aspoň v základě vyrovnat soulad mezi zdroji a potřebami byla velká část investiční vý

stavby zařazena do prvních let třetího pětiletého plánu bez nále žité projekční a konstrukční připravenosti, bez úplného zajištění stavebních prací a dodávek strojů. Tak velký rozsah investiční výstavby se ukázal nad naše síly. Místo aby se situace zlepšila, na

stalo zhoršení, zvýšila se rozestavěnost a nové kapacity byly a ještě jsou uváděny do provozu opožděně. Tím došlo k umrtvení miliardových hodnot, s jejichž produkcí jsme počítali a které se měly významně podílet na vysokých tempech růstu výroby. Do popředí výstavby nebyly důsledně prosazeny hlavní investiční

úkoly , na kterých záležel rozvoj národního hospodářství jako celku. Nebyla také vždy dodržována zásada komplexnosti při sta novení investičního záměru tak, aby spolu s hlavní výrobou byla současně řešena výroba vedlejší a na hlavní výrobu navazující. V centralizované, ale hlavně v takzvané decentralizované výstav bě se ve stále větší míře prosazovaly místní zájmy na úkor zá jmů celostátních. V nových projektech byla nedostatečně pro sazována nejvyšší technická a technologická úroveň . V celkovém vývoji národního hospodářství nebylo dostatečně

přihlíženo ani k rozvoji těch odvětví, pro která máme dobré pod mínky, protože zpracovávají domácí suroviny. Pomalým tempem se prováděla technická rekonstrukce dosavadních výrobních za- .

řízení a naopak se požadovala výstavba nových zařízení. Stabilita národního hospodářství byla narušována tím, že ne 30

!

byly 'v dostatečné míře vytvářeny potřebné rezervy, s nimiž je pro nepředvídané okolnosti vždy nutné počítat. Naproti tomu se v plá

nech počítalo hned zpočátku s plnou produkcí v nových, ještě nevyzkoušených závodech. *

Základní příčinou dosud nedostatečné úrovně zemědělství je malá péče o půdu. Tento základní úkol rozvoje zemědělské vý. roby nebyl dostatečně zdůrazněn a v našich plánech plně zabez pečen.

Je pravda, že do té doby, dokud v zemědělství nezvítězily so cialistické výrobní vztahy, bylo třeba základní pozornost v poli

tické a ekonomické činnosti strany i státu věnovat tomuto úko lu. To vyžadovalo mnoho politické a organizátorské práce i znač nou finanční pomoc jak státním statkům, tak jednotným země dělským družstvům. Je však otázka, zda tyto značné prostředky byly v celém rozsahu správně použity a zda nebylo třeba již mno hem dříve podle vývoje socialistických vztahů se více oriento

vat na důsledné využívání půdy, zvyšovat její úrodnost pomocí jak přírodních, tak chemických hnojiv, věnovat větší péči pěsto vání osiv a sadby, rajónování zemědělských kultur, změnit skladbu rostlinné výroby ve prospěch výnosnějších kultur, orientovat se na zlepšování organizace práce, na mechanizaci prací v rostlin

né a živočišné výrobě, více se starat o výchovu mladých odborných pracovníků. Nedostatky, jež vznikly v samém procesu plánovacích prací, byly prohlubovány slabinami v řídící práci ministerstev, podni ků , závodů i národních výborů. Nízká úroveň řízení nejen ne

dostatky často zvětšovala, ale dokonce způsobovala vytváření no vých.

Celkové oslabení řídící práce má své kořeny v nesprávné rea lizaci zásad nové soustavy řízení přijatých ústředním výborem strany v roce 1958. Tyto zásady vycházely z prohloubení demo kratického centralismu v celé soustavě řídící a organizátorské činnosti tak, aby spolu se zvýšením práv a odpovědnosti mini sterstev, národních výborů všech stupňů, podniků a závodů by lo současně upevněno ústřední řízení a přísně dodržována zá

sada, že státní plán rozvoje národního hospodářství je základním zákonem celospolečenské činnosti.

Tyto zásady však byly porušeny již při rozpracovávání otázek řídící, plánovací a finanční činnosti jednotlivých státních i hos podářských orgánů, i při jejich uvádění do života. Především se nepodařilo ve všech případech prosadit u odpovědných pracovni 31

ků státního a hospodářského aparátu správné pochopení a poli tický přístup k zásadám soustavy řízení. Proto se nedostatečně rozvíjela práce na tvůrčí aplikaci obecných zásad soustavy řízení v konkrétních podmínkách jednotlivých odvětví a oborů. Nejvážnější chybou v praktickém uplatnění soustavy řízení bylo

narušení zásady demokratického centralismu oslabením ústřední

ho řízení. Zvýšená pravomoc a odpovědnost nižších orgánů byla nesprávně pochopena jak na ministerstvech, tak zejména v pod

nicích a národních výborech . Někteří pracovníci pochopili tuto pravomoc tak, že mohou nakládat s úkoly plánu a se státními

prostředky s naprostou libovůlí, že mohou plýtvat finančními a hmotnými fondy, vyrábět to, co sice vyhovuje jejich závodu ne bo podniku, ale společnosti přináší málo. Ministerstva neprováděla důslednou kontrolu, zda podniky

uplatňují svou zvýšenou pravomoc v souladu s celospolečenský mi zájmy. Přitom centrální řízení i svou úrovní nevytvářelo do

statečné předpoklady pro to , aby podniky mohly plnit úspěšně úkoly, které v nové soustavě řízení mají. Také vláda ve své práci

neučinila vše potřebné a do značné míry má za tyto chyby mini sterstev odpovědnost . II

Soudruzi a soudružky, když zvážíme'všechny klady a nedostatky, rozebereme příčiny obtíží a zhodnotíme naše možnosti, získáme správný obraz o stavu našeho národního hospodářství a celé společnosti, ze kterého vy cházíme do příštího období. Máme-li splnit cíle, které stanoví náš

XII. sjezd, to znamená zabezpečit další rozvoj socialistické společ nosti, je třeba orientovat se v naší práci na tyto hlavní úkoly : Za prvé: Na základě dosažené úrovně výroby, vědy a techniky dále roz víjet naše národní hospodářství. Za základní úkol v současné době

považovat vyrovnání disproporce mezi existující úrovní výrobních sil průmyslu a zemědělství a postupně dosáhnout souladu mezi úrovní výroby a spotřeby. V souladu s růstem národního hospo dářství, s růstem našeho společenského bohatství a při důsledném uplatnění socialistické zásady odměňování podle práce, zásady

hmotné zainteresovanosti na výrobě dále zvyšovat životní úroveň pracujících. Za druhé:

Hlavním článkem rozvoje národního hospodářství zůstává spo

lu se zemědělstvím průmysl a v něm těžké strojírenství jako zá 32

kladna výroby výrobních prostředků. S ohledem na potřeby výroby nejnovější pokrokové techniky prosadit spolu s intenzifikací me

talurgického průmyslu jeho orientaci na výrobu kvalitních a pro

gresívních materiálů. V rozvoji celého národního hospodářství plně zabezpečit rozvoj chemického průmyslu na co nejširší bázi. Che mický průmysl se musí stát materiálovou základnou nejen pro ostatní průmyslová odvětví, ale i pro rozvoj zemědělské výroby a pro další vzestup životní úrovně obyvatelstva. V souladu s rozvo

jem výroby zabezpečit palivovou a energetickou základnu. Za třetí :

Za hlavní úkol celé naší společnosti považovat dnes rozvoj ze

mědělské výroby, bez jejíhož podstatného vzestupu nelze zabez pečit ani proporcionální, sladěný vývoj národního hospodářství, ani zvýšení životní úrovně lidu. Splnění tohoto úkolu je současně

podmínkou pro postupné vyrovnání zbývajících rozdílů mezi měs tem a vesnicí, podmínkou pro další sblížení dělnické třídy s třídou družstevních rolníků. Proto vytyčujeme úkol vyrovnat do roku 1970 úroveň zemědělství na úroveň průmyslu jako podmínku vy

tvoření materiálně technické základny pro přechod ke komunis tické společnosti. Za čtvrté :

V souladu s dosaženou životní úrovní i s jejím předpokládaným zvýšením zabezpečit dostatečný rozvoj spotřebního průmyslu tak, aby na trhu bylo zboží vysoké kvality v dostatečném množství a v žádaném sortimentu. Při rozvoji spotřebního průmyslu jít pře devším cestou rekonstrukce závodů, zaváděním nového výrobního zařízení na soudobé technické úrovni a dále i cestou účelné orga nizace výroby . Za páté :

Využívat vlastní surovinové a materiálové základny v souladu s vnitřními potřebami i s možnostmi zahraničního obchodu. Sta

novit jako jedno ze základních hledisek rozvoje kteréhokoliv od větví národního hospodářství zásadu nejúspornějšího využívání surovin jak vlastních , tak dovezených . Pokračovat i nadále v sys tematickém geologickém průzkumu , ve vyhledávání nových suro vinových zdrojů. Za šesté :

Rozhodujícím činitelem dalšího rozvoje výrobních sil a kvalita tivního růstu výroby ve všech oborech je rozvoj a plné využití vě dy a techniky . Jedině tím bude zabezpečen podstatný a trvalý růst společenské produktivity práce. K rozvoji vědy a techniky je nut né přijmout opatření v plánovací činnosti a zajistit komplexní ře 2 XII . sjezd

33

šení otázek vědy a techniky také účelnou ústředně řízenou organi zací.

Spolu s plným využitím vědy a techniky jít cestou specializace a koncentrace výroby, zavádět vědeckou organizaci práce. V investiční činnosti prosazovat celospolečenská hlediska , za jišťovat včasnou výstavb'ı především těch kapacit, na nichž záleží

rozvoj celé země. Ústředně podle jednotlivých oborů řídit činnost projekce a konstrukce .

V investiční činnosti , ve vědě a technice a v materiálně tech nickém zásobování zavést důsledné ústřední řízení. To je, soudru zi, velmi důležité. Dosud to bylo tak, že ministerstva se závody

projednala plán, avšak materiálové zabezpečení plánu si musel podnik projednat s dodávajícími podniky převážně sám. Do znač né míry záleželo na libovůli druhého podniku, jestli mu včas a po dle požadavků materiál a subdodávky dodal . Když některý závod nechtěl , nedodal. Z toho pak vyplývalo neplnění plánu , skluzy a podobně . Teď to bude tak, že ministerstva projednají s podniky plán a současně jim zabezpečí v plánovaných termínech potřeb né materiály. ( Potlesk. ) Za sedmé :

V dalším rozvoji národního hospodářství počítat s uplatněním a uskutečňováním principů mezinárodní socialistické dělby práce,

jak byly přijaty na moskevské poradě představitelů komunistic kých a dělnických stran členských zemí Rady vzájemné hospodář ské pomoci v červnu 1962. Za osmé :

Upevnit řídící činnost vlády , ministerstev , národních výborů všech stupňů, vedení podniků i závodů důsledným uplatněním zá

sady demokratického centralismu, který předpokládá další rozvoj demokracie ve všech formách při plném zachování ústředního ří zení.

V souladu s řídící činností zdokonalovat plánování i organizá

torskou a kontrolní činnost státních a hospodářských orgánů. Od stranit všechny zbytečné řídící články , omezit zbytečnou admini

strativní činnost, přiblížit řízení výrobě . Vytvořit pevnou organi zační strukturu v průmyslu , přičemž základní formou organizace by měl být zpravidla podnik s přidruženými závody . Tyto podniky

budou přímo řízeny ministerstvy . Řízení zemědělství sjednotit na všech stupních do jednoho odpovědného centra na výrobně pod nikovém základě. ( Potlesk. ) K upevnění řídící činnosti rozvinout na všech stupních práci komisí lidové kontroly. 34

Za deváté :

V práci národních výborů zabezpečit další růst účasti pracují cích na řízení a správě především důslednou prací plén národních výborů a komisí, zlepšením jejich kontrolní činnosti a prohloube ním odpovědnosti volených členů národních výborů vůči pracují

cím. Činnost národních výborů orientovat hlavně na rozvoj služeb obyvatelstvu ve všech k tomu příslušných zařízeních, která ná: rodní výbor řídí nebo za která odpovídá. Za desáté :

Zabezpečit růst vzdělanosti, ideologické a kulturní úrovně lidu v duchu marxisticko-leninského světového názoru. Dále zkyalit ňovat základní devítileté školní vzdělání, kterého se dnes dostává

všem našim dětem, a dosáhnout, aby postupně získaly plné stře doškolské vzdělání. Podle potřeb národního hospodářství zajistit růst kvalifikace dělníků, mistrů, techniků, zvyšovat počet pracov

níků se středoškolským, odborným a vysokoškolským vzděláním . Podporovat všechny obory umělecké a kulturní činnosti v sou ladu se zájmy socialistické společnosti a potřebami komunistické výchovy. Za jedenácté :

Dále posilovat politickou a ideologickou jednotu našeho lidu v duchu marxismu-leninismu. Působit k dalšímu upevňování svaz

ku dělnické třídy a družstevního rolnictva, který je základem této jednoty. Dále posilovat jednotu národů Čechů a Slováků a ostat ních národností naší země, podporovat vše, co vede k dalšímu jejich sbližování. Bojovat proti všemu, co narušuje jednotu našeho lidu, proti všem zbytkům buržoazní a maloburžoazní ideologie , reformismu, proti maloměšťáctví, konzervatismu, proti zištnosti a individualismu. Soustavně odhalovat a potírat revizionismus i dog matismus.

Soudruzi a soudružky, tyto úkoly ve svém souhrnu představují výchozí základnu pro další rozvoj naší socialistické společnosti.

Jejich splněním dosáhneme nejen upevnění naší ekonomiky a plnějšího uspokojení hmotných a kulturních potřeb našeho lidu, vysoké uvědomělosti a pevné politické a ideové jednoty, ale zá roveň tím připravíme i podmínky pro postupný přechod ke komu nismu v dalších letech .

Současná základna naší ekonomiky nám dává všechny předpo klady, abychom zabezpečili kvalitativní růst našeho národního hos podářství, plně v něm uplatnili výsledky vědy a techniky a sou

stavně zvyšovali společenskou produktivitu práce jako základ 35

zdravého intenzívního rozvoje výrobních sil . Veliké jsou naše

možnosti , využijeme- li plně stále rostoucí odborné úrovně našich

pracujících, dělníků, techniků, inženýrů a jejich tvůrčí aktivity. V zemědělství jsme museli donedávna věnovat pozornost pře vážně tomu, aby na vesnici zvítězily socialistické výrobní vztahy . To si vyžádalo velkou pomoc dělnické třídy a celé společnosti ,

pomoc materiální a politickou. Nová politickoekonomická základ na v zemědělství nám dnes dává všechny možnosti, abychom roz hodněji nastoupili cestu k vzestupu zemědělské výroby a v prů

běhu příštích let vyrovnali rozpor, který mezi průmyslem a země dělstvím existuje .

Proč si stanovíme naše úkoly v rozvoji společnosti na dobu sed -

mi let - do roku 1970 ? Vycházíme jednak z našich dosavadních

zkušeností a výsledků v plánování našeho hospodářství, ze situa ce , která se vytvořila v posledním období, a jednak z výsledků červnové porady představitelů komunistických stran zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci . Soudíme, že je správné vypraco vat sedmiletý plán, který bude vycházet z našich reálných mož ností a potřeb a z dosaženého stupně hospodářské spolupráce so cialistických zemí, z potřeb a možností našeho zahraničního ob

chodu. Pokud jde o generální perspektivu rozvoje naší země do ro

ku 1980, budeme na ní dále pracovat , opírat se o vzájemné kon zultace se Sovětským svazem a s ostatními socialistickými země mi, zejména ale o výsledky, jichž dosáhneme v příštích letech při plnění sedmiletého plánu. Myslím, že ve spojení s dalšími výhle dy rozvoje naší společnosti v průběhu plnění sedmiletého plánu bude správné a také možné tuto perspektivu výstavby materiálně technické základny komunismu vypracovat.

Soudruzi, než přejdu k podrobnému rozboru hlavních úkolů roz voje socialistické společnosti , chtěl bych několika slovy charak terizovat vývoj národního hospodářství v letošním roce z hledis ka přípravy plánu na rok 1963. Je třeba vidět, že letošní vývoj ná

rodního hospodářství v průmyslu i v zemědělství není pro nás ni jak uspokojivý . Podle plánu na letošní rok měla vzrůst průmyslo vá výroba o 7,9 % , zemědělská výroba o 7,1 % , maloobchodní ob

rat o 4,6 % . Zatím výsledky do konce října ukazují, že plán prů myslové výroby byl za 10 měsíců splněn jen na 99,3 % . V země dělství letošního roku pravděpodobně splníme rostlinnou výrobu

jen na 84 % , živočišnou výrobu jen na 93 % . Produktivita práce v průmyslu se proti stanovenému plánu plní na 99,2 % . Současně se nám zahnízdily v národním hospodářství některé nedobré zjevy, které musíme stůj co stůj vymýtit. Nemůžeme sou hlasit s tím, aby při neplnění plánu, nevyjímaje klíčové úkoly, na 36

kterých závisí další rozvoj národního hospodářství, neúměrně rostly výrobní náklady a zvláště aby stále rostly materiálové zá

soby , které překračují únosnou míru a jsou jednou z příčin na šich těžkostí. Materiálové výrobní zásoby v národním hospodář

ství stouply, v letošním roce o tři miliardy 900 miliónů korun, a přitom se některým podnikům nedostává materiálu, který je ne využit v jiných podnicích. Například v Závodech Vítězného února v Hradci Králové se při kontrole zjistilo, že zde mají za několik desítek miliónů Kčs nadnormativních zásob, mezi tím i legova ných materiálů. Z některých závodů jsme dostali ke XII . sjezdu závazky, že o milión nebo o dva milióny korun sníží u nich nad normativní zásoby. Myslím, soudruzi, že takové závazky by se neměly uzavírat. V takových závodech by spíše měli provést se bekritiku, že tam mají nadnormativní zásoby materiálu. Velké

těžkosti nám způsobuje i rozestavěnost investičních celků, která neúměrně . stoupla , a i letos se prodlužuje doba uvedení kapacit do provozu .

Příčinou vysokých zásob materiálu je dále nedostatečná práce našich hutí, které nevyrábějí výrobky v příslušném sortimentu po dle časových potřeb závodů. Tak závody dostávají materiál, který bezprostředně nepotřebují, materiál leží anebo se pracně přizpů sobuje pro potřeby výroby. A konečně změnou plánu a vlivem výkyvů, které v zásobování

materiálem jsou , objednávají a odebírají závody materiál i bez ohledu na svou potřebu, vytvářejí se sklady a dokonce se již pře dem počítá se směnou materiálu s jinými závody. To všechno vede k tomu, že se výroba prodražuje, stoupají ná klady, neúměrná kooperace způsobuje růst administrativních sil.

Konečným důsledkem je neplnění plánu . Vycházejíce z této situa ce a z toho, že sedmiletý plán musí již ve svém počátku zabezpe čit harmonický rozvoj národního hospodářství, je pro nás neoby čejně důležitým rok 1963. Překonat nedostatky a velké nešvary v materiálním zásobování a v odběratelsko-dodavatelských vzta zích, to bude náš veliký úkol v příštím roce. Provedeme řadu opa tření, která půjdou na kořen nedostatků letošního i loňského ro

ku. Musíme odstranit všechno špatné, co se objevilo v životě na ší země, v národním hospodářství, vytvořit si tak základnu pro ná stup do sedmiletého plánu. V tom je význam roku 1963 a s tímto pohledem je třeba do roku 1963 vstupovat . Proto stanovíme v plánu takové úkoly, které mů žeme splnit a které nám současně umožní vyrovnat se s řadou ne dostatků, o nichž jsem předtím hovořil.

37

Soudruzi, základní zdroj růstu společenské produktivity práce v národním hospodářství je v rozhodném a co nejširším uplatně ní vědy a nejnovější techniky, technologie a organizace práce ve všech odvětvích naší výroby.

Při zabezpečování růstu společenské produktivity práce se sou

středíme na postupnou technickou rekonstrukci zpracovatelského průmyslu. To se týká zejména strojírenství, ale také spotřebního a potravinářského průmyslu . V těchto odvětvích se pracuje se stá

le větším průměrným stářím základních fondů strojů a jiných vý robních zařízení. Také jejich struktura neodpovídá požadavkům zvyšování produktivity práce, je zde neúnosně roztříštěna výrobně technická základna a nadměrně široký sortiment výroby. V dů sledku toho je vázán neúměrně vysoký podíl společenského fondu práce a nároky na suroviny , materiály a energii jsou příliš vysoké. Strojírenství je odvětvím, na němž nejvíce záleží další rozvoj

materiálně technické základny naší společnosti, to znamená kon centrace, specializace a postupná automatizace výroby. Na tech nické úrovni strojírenství v rozhodující míře závisí také maxi mální zhodnocení vlastních i dovážených surovin a materiálů -

zejména kovu.

Zvláštní důraz ve strojírenské výrobě klademe na dosažení ma ximálního časového a intenzívního využití dosavadních výrobních ploch a strojního parku. V zájmu vysoké účinnosti rekonstrukce odvětví se soustředíme na ucelené úseky a půjdeme cestou kom

plexního uplatnění techniky spojené se specializací a zhromadňo váním výroby. Program specializace strojírenských podniků se musí stát součástí přípravy sedmiletého plánu. V rámci této ob

novy a modernizace je nutno dosáhnout rovněž zvýšení podílu progresívních technologií, o jejichž efektivnosti se v hospodář ských řídících orgánech sice mnoho hovoří i píše, ale praktické

uplatňování postupuje pomalu. Další možnosti a rezervy urychlení technického pokroku a růstu

produktivity práce jsou spjaty se změnou struktury výroby našeho průmyslu. Platí to opět především o strojírenské výrobě, která svou strukturou, složitostí a šíří sortimentu neodpovídá potřebám technického rozvoje našeho národního hospodářství a tendencím v mezinárodní socialistické dělbě práce. Postupnou specializací se má strojírenská výroba v nejkratším čase dostat na světovou technickou úroveň . My musíme plně vy užít bohatých zkušeností našich strojařů - techniků i dělníků iniciativně vyrábět na vysoké technické úrovni zvláště takové stroje a zařízení, které jsou rozhodující pro další rozvoj výroby. Zvláštní péči budeme věnovat rozšiřování výroby přístrojové tech 38

niky, jejíž úroveň do značné míry určuje rozvoj automatizace i ko nečný efekt vyráběných zařízení. Takové strojírenské výrobky pro svou vysokou technickou úroveň budou hledány i na zahra ničních trzích.

Při řešení struktury a specializace strojírenské výroby očeká váme vysoce aktivní a iniciativní přístup našich strojařů. Zejmé na od strojírenských ministerstev žádáme , aby k rozpracování a

řešení těchto úkolů přistoupila odpovědně. S dosavadním přístupem k řešení těchto úkolů nemůžeme být spokojeni. Zejména řízení těžkého strojírenství postrádá perspek tivnost, na což doplácí celé národní hospodářství. Nelze také přehlížet rezervy na těch úsecích strojírenské výro by, která spadá do ostatních resortů, zvláště vezmeme -li v úvahu,

že dnes je objem této části strojírenství stejně velký, jako byl ob jem výroby všeobecného strojírenství v roce 1955.

Neméně významnou úlohu vedle strojírenství při zvyšování technické úrovně národního hospodářství a při rozvíjení surovi nové základny má chemie. Rozvoj naší chemie, zvláště pak nejmo

dernější výroby petrochemické a vysokomolekulárních látek, nám umožňuje Sovětský svaz dodávkami ropy, bez níž bychom nemohli potřebný rozsah produkce vůbec zabezpečit. Prvořadým úkolem chemického průmyslu je jeho pomoc při vy rovnávání úrovně našeho zemědělství na úroveň průmyslu. Sou časně musí na základě využívání nejnovějších poznatků chemické vědy a techniky podstatně urychlit i chemizaci všech ostatních

odvětví našeho hospodářství. To znamená, že vedle rozvoje výroby průmyslových hnojiv a agrochemikálií očekáváme od chemie pre devším rozvoj výroby syntetických kaučuků, plastických hmot a syntetických vláken. Tím se rozšíří naše surovinová základna,

ovlivní se efektivnost řady průmyslových odvětví i stavebnictví, tím se sníží i nároky na dovoz a rozšíří možnosti uspokojování potřeb pracujících.

Před dvěma týdny jsme slyšeli referát soudruha Chruščova na

plénu ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu. Řekl bych, soudruzi, že tento referát nám všem vycházel z duše a po pravdě už mnohé za nás vykonal. ( Potlesk. ) Problémy, které soudruh Chruščov staví do popředí, jsou i našimi problémy, a také my je musíme řešit.

I my se musíme zamyslet nad tím , jak nejlépe plánovat rozvoj a zavádění nejnovější techniky, jak nejlépe soustředit a využít 39

1

prostředky, které na techniku dáváme , ústředně ovlivňovat a určo vat směry jejich použití tak, aby byly vynakládány ve prospěch

celé společnosti. Musíme najít správný způsob řízení technického rozvoje , abychom mohli uplatnění nové techniky na různých úse

cích národního hospodářství vzájemně koordinovat, zabezpečit je plně investicemi v tom pořadí, které odpovídá celospolečenským zájmům a potřebám.

Podobně je to s využitím činnosti vědeckých a výzkumných

ústavů. Máme těchto ústavů nemálo, máme mnoho konstrukčních a projekčních kanceláří, bude však potřeba provést takovou účel nou organizaci , aby se vzájemné práce jednotlivých vědních i vý zkumných oborů a institucí nekřížily, naopak aby koordinovaly svou činnost a přesně dodržovaly stanovené úkoly. Bude také tře ba uplatnit kontrolu, která by pomáhala zabezpečit plné využití vědeckotechnických institucí, které máme, přímo ve výrobě.

Další rozvoj národního hospodářství bude klást vysoké nároky

na naši palivovou a energetickou základnu. Proti dnešnímu stavu zvýšíme do roku 1970 těžbu hnědého uhlí zhruba o jednu čtvrtinu

a výrobu elektrické energie o tři čtvrtiny. Velké úsilí musíme vy naložit na zabezpečení dalšího růstu těžby koksovatelného uhlí. K zabezpečení rozvoje těžby paliv v nejbližších letech využijeme v co největším rozsahu existujících kapacit dolů, lomů a úpraven uhlí. Cestou koncentrace , mechanizace a automatizace důlních

prací budeme zabezpečovat růst produktivity práce a vytvářet pod mínky , aby horník byl nejen horníkem , ale i strojníkem. Vedle dalšího stupňování těžby uhlí a výroby elektrické energie klade me ale důraz na vysoce hospodárné využívání paliv a energie y ce

lém národním hospodářství. Úkolem průmyslu paliv je stále více zhodnocovat paliva , to znamená, třídit je, prát, zušlechťovat a správně rozdělovat. Rozbory ukazují, že investice v tomto směru budou podstatně efektivnější než jednostranný extenzívní rozvoj těžby uhlí ve stále obtížnějších geologických podmínkách. S tím souvisí i nutnost lépe než dosud organizovat i naše teplárenství,

které představuje efektivní způsob krytí potřeby tepla a elektřiny, dovoluje nahradit kvalitní palivo méně hodnotným a zlepšuje ovzduší sídlišť . Bude účelné zvážit a vypracovat program úpravy

starých elektráren na teplárenské provozy. Výstavbou elektráren s velkými jednotkami a podstatně vyššími parametry nahradit řa

du malých energetických zdrojů s vysokou spotřebou paliva na jednotku elektrické energie. 40

Neodkladně je potřeba hledat možnosti dalšího snižování náro ků na spotřebu energie zvýšením účinnosti spotřebičů, rozvodných zařízení, ale i zvážit omezení a pro určité období i zastavení po stradatelných výrob, které jsou náročné na spotřebu energie. Výstavbu energetického systému budeme organizovat v souladu

s budováním jednotného energetického systému socialistických ze. mí.

Napjatost mezi surovinovými a materiálovými zdroji a potřeba mi zpracovatelských odvětví vyžaduje zvýšit pozornost k problé mu kovu v našem národním hospodářství . Od XI. sjezdu strany došlo u nás k významnému růstu objemu metalurgické výroby zhruba o 8 % ročně a Československá socialistická republika se ve výrobě hutních výrobků na 1 obyvate le dnes řadí na přední místo ve světě . Do roku 1970 zvýšíme výrobu oceli asi na 12 miliónů tun při podstatném zvýšení podílu ušlechti

lých ocelí, plechů a úsporných profilů. Rozhodující část přírůstku výroby oceli v tomto období zabezpečíme výstavbou Východoslo venských železáren při uplatnění výroby oceli v kyslíkových kon vertorech a válcování plechu v širokých pásech , Rekonstrukci

dnešních hutních podniků budeme provádět postupně, abychom odstranili dnešní stav, kdy současně provádíme rekonstrukci všech hutních podniků při velkém roztříštění jak finančních pro středků, tak i při roztříštění stavebních a strojních kapacit.

Velký objem hutní výroby je nám však málo platný, jestliže se nám současně nedostává řady důležitých druhů metalurgických

výrobků a zvláště máme-li nedostatek jakostních ocelí a piechů, bez nichž je nemyslitelný technický pokrok . Kromě toho součas né úrovně hutní výroby bylo v porovnání s jinými zeměmi dosaže

no s neúměrně vysokými náklady. To znamená, že nebyla důsled ně realizována směrnice o intenzifikaci hutní výroby. Úkolem pracovníků v metalurgii od ministerstva až po závody bude dohnat zpoždění v pokrokové technice a technologii tak, abychom se vyrovnali sovětským hutníkům, kteří dosahují napří klad ve vysokopecních provozech trojnásobně vyšší produktivity práce než my. Dnes jsme jednou z mála průmyslově vyspělých zemí, která dosud nepoužívá k výrobě oceli kyslíkových konver torů, máme nízké využití siemens-martinských pecí, v našich vál covnách pracuje řada tratí s nízkou produktivitou a nízkou kva litou válcovaného materiálu. Investiční prostředky na metalurgii

budeme proto především orientovat na intenzifikaci hutních pro 41

cesů a zlepšení sortimentu hutních výrobků. Tak bude možné co nejdříve zvýšit podíl progresívních materiálů. Problém kovu má však i druhou stránku. Jestliže na jedné stra ně nedostatky v sortimentu a kvalitě hutních výrobků snižují efek tivnost využití kovů ve strojírenství, tak na druhé straně stále se

rozšiřující sortiment strojírenských výrobků a nedostatečné uplat nění normalizace a unifikace výrobků i jejich konstrukční zaosta lost nepřispívají k hospodárnému využití kovů a brzdí technický pokrok a růst produktivity v metalurgické výrobě.

Proto řešení problému kovu v našem národním hospodářství ne ní a nemůže být jen otázkou hutníků, ale všech, kdo kov spotře bovávají.

Požadavek nejvyšší efektivnosti, který zdůrazňujeme při využití kovu, platí v plné míře i na jiné, zvláště dovážené suroviny a ma teriály. V neposlední řadě je naší povinností zabezpečit maximální využití vlastních zdrojů surovin a dosud opomíjených přírodních

nerostných zdrojů, jako jsou vápence, magnezity, jíly a podobně, k obohacení surovinové základny. Na této základně rozvíjet vý robu produktů, které potřebujeme v našem národním hospodář ství a které jsou současně žádány na zahraničním trhu. S cílem odkrývat nové surovinové zdroje naší země musí rozvíjet svou čin nost i pracovníci geologického průzkumu. Přesto všechno ovšem musíme i do budoucna zcela reálně počítat s tím, že značnou část některých surovin i , energie budeme krýt dovozem .

Jak jsem již předtím řekl, vážným problémem u nás je zabez pečit normální chod materiálně technického zásobování. Zkuše nosti ukázaly, že v této oblasti máme velikou slabinu. To , že jsme

v roce 1958 podstatně oslabili ústřední řízení materiálně technic kého zásobování, se nám vymstilo nejen růstem materiálových zásob y závodech, ale i tím, že není vždy plně zabezpečována výroba materiálů potřebných pro splnění plánovaných úkolů v jed notlivých odvětvích. Bude třeba prosadit, aby závody vyrábějící

a zpracovávající materiály pro jiné závody podřídily svou činnost potřebám svých odběratelů . Proto bude třeba, aby materiálně tech nické zásobování bylo ústředně řízeno, aby ministérstva dostá vala materiály podle stanovených úkolů a zabezpečovala plně potřeby závodů ve svém odvětví.

V souvislosti s problémy materiálně technického zásobováni i s nedodržováním plánovaného sortimentu výrobků, s opomíjením potřeb národního hospodářství budeme se muset velmi důkladně 42

podívat na celou problematiku plánování hrubé výroby a s ní spo jených ukazatelů, na tvorbu technických norem všeho druhu. Bu de třeba se podívat i na celý systém prémiování v našich závo dech .

Prémie je odměnou za vyšší výkon, za ušetření materiálu, za

zlepšení organizace práce, za zlepšení výrobků, za dřívější splnění úkolů nebo za vzorné splnění náročného úkolu. Tak je

třeba posuzovat prémie. Máme vycházet z toho, zda je činnost jednotlivce nebo kolektivu společensky prospěšná nebo zvlášť vý. znamná, a podle toho posuzovat i odměnu. V žádném případě nemůže být prémie považována za normální pravidelnou součást mzdy , jak si na to někteří jednotlivci zvykli. I tento celý souhrn otázek podle dosavadních zkušeností v souladu s vývojem vý.

roby a potřeb společnosti bude třeba dát do pořádku. Je třeba přitom vidět , že jsou to citlivé otázky, které se dotýkají přímo

pracujících , a proto jejich řešení provádět spolu s pracujícími. Rychlý rozvoj výrobních sil naší země klade mimořádné ná

roky na dopravu a z toho zvláště na železniční. Máme před sebou úkol obnovit soulad mezi dopravou a ostatními odvětvími, což si vyžádá značné prostředky . Proto jak ministerstvo dopravy, tak i ostatní odvětví musí přijmout taková opatření, aby čas, který si vyžádá provedení rozsáhlé rekonstrukce všech systémů dopra vy , byl co nejkratší. V nových investicích není ovšem možné spatřovat jedinou cestu ke zvýšení úrovně naší dopravy. Značné rezervy jsou ve využití

existujících přepravních prostředků a zařízení, v nedostatečné úrovni řídící práce , zejména v železniční dopravě. I na tomto úse ku platí požadavek upevnit ústřední řízení, zvýšit odpovědnost a kázeň na všech stupních řídící práce i přímo v provozu. Není možné zapomínat, že zvláště v železniční dopravě i malé polevení v kázni, oslabení odpovědnosti může mít za následek veliké ztrá ty na životech , na materiálových hodnotách a způsobí poruchy v ostatních odvětvích výroby.

Zabezpečení dalšího rozvoje národního hospodářství na zákla dě nejvyšší techniky , přechod k intenzívnímu růstu průmyslové í zemědělské výroby to vše je těsně spojeno s investiční vý. stavbou. Investiční výstavba bude důsledně zaměřena na zabez

pečení stanovených směrů rozvoje. To znamená na kvalitativní stránku rozvoje výrobních sil, na intenzifikaci národního hospo.

dářství, na jeho pozvednutí na nejvyšší technickou úroveň . Bu 43

deme se orientovat na budování moderních, vysoce koncentro vaných a specializovaných závodů a jimi nahrazovat zastaralé a nehospodárné provozy , současně plně využívat rekonstrukcí a modernizací dosavadních závodů. Nepůjde nám ovšem o takové

rekonstrukce, při nichž ze starého závodu zůstane jen místo , kde stál, ale především o to , abychom minimálními náklady upra vili existující výrobní plochy pro instalování progresívní tech niky.

Je potřeba, aby všichni, kdo řídí a rozhodují, sestavují plány a požadavky, si byli vědomi, že prostředky na investiční výstav bu nejsou v naší společnosti neomezené a jakékoliv jejich rozšiřo

vání nad správnou relaci by ohrožovalo uspokojování potřeb pra cujících. Proto je naléhavé důkladně prověřovat každý požada vek na investice a současně zajistit co nejefektivnější vynakla dání investičních prostředků.

Není například nadále myslitelné , aby přes neúnosnou roztříš těnost strojírenské výroby přicházely z krajů nové požadavky na výstavbu nových strojírenských i jiných závodů. Znovu zdůraz ňujeme, že je potřeba skoncovat s jednostranným chápáním roz voje jednotlivých oblastí jedině na základě další investiční vý

stavby strojírenského průmyslu. Vítězstvím socialistických výrob

ních vztahů na vesnici jsme vytvořili předpoklady pro pozvednutí zemědělství na úroveň průmyslu. Perpektivy dalšího rozvoje míst, okresů a oblastí budeme nyní daleko více vázat na rozvoj ze mědělství a s ním bezprostředně spojeného průmyslu. Dříve za ostalé části republiky mají možnost podílet se na řešení našich hlavních úkolů, rychleji pozvedat vlastní úroveň a přispět k vze

stupu národního hospodářství a bohatství naší společnosti. Těm to novým hlediskům budeme věnovat plnou pozornost v naší ří dící práci a plánování.

Uskutečnění zásahů do struktury výroby a prosazení linie in tenzifikace veškeré výroby vyžaduje přehodnotit investiční pro gram s cílem nalézt co nejefektivnější koncepci výstavby při sní

žených zdrojích . Neodkladné nyní je snížit nadměrnou rozesta věnost investic a urychleně uvést do provozu rozestavěné a na léhavě potřebné kapacity . V zájmu rychlého řešení složité situace na tomto úseku sní žíme v příštích třech až čtyřech letech počet současně provádě ných staveb o 30–40 procent. Investice budeme připravovat

důsledněji, třeba i déle, aby vlastní výstavba byla co nejkratší . To povede k rychlejšímu využívání a realizaci ' investičních pro středků. I při sníženém rozsahu investic dosáhneme vyššího

efektu a naše národní hospodářství tím nejen neutrpí, ale naopak 44

1

vytvoříme si předpoklady k plnějšímu uspokojování našich po třeb.

Zvýšení účinnosti investic předpokládá podstatné zesílení úlo

hy technických a ekonomických rozborů a prověrek všech pláno vaných staveb s cílem dosáhnout co nejefektivnějšího řešení. To vyžaduje řídit investiční výstavbu jednotně a centrálně, nerozpty., lovat prostředky a dosáhnout, aby nové závody se v nejkratších lhůtách podílely na tvorbě národního důchodu.

V souvislosti s tím chci znovu upozornit na problém , jímž se strana několikrát zabývala a k němuž také přijala usnesení, které

se ale stále neplní. Je to zvyšování směnnosti. I v tomto směru musí sehrát rozhodující úlohu již sám státní plán, v němž musí

být zvyšování směnnosti zakotveno tak, aby se využití pracovišť ve dvou směnách stalo skutečně základním pracovním režimem.

Neplnění stranického usnesení ke zvyšování směnnosti je jed ním z nejhrubších projevů porušení stranické a státní disciplíny. Na jedné straně máme nevyužité výrobní kapacity a na druhé straně se stále bez ohledu na to vyžadují a povolují nové inves tice .

Jak myslí a jakou mají představu o vývoji společnosti ti, kdo

žádají výstavbu nových továren, nová zařízení, ačkoliv dosavadní zařízení nejsou ani zdaleka využívána. Máme- li perspektivu roz voje socialistické společnosti se všemi znaky vědeckého a tech nického pokroku ve výrobě, který bude mít vliv i na postupné zkracování pracovní doby, musíme počítat již při určování nové

výstavby i přestavby, směrů výroby, odborné výchovy a dalších stránek socialistické reprodukce jak s co nejefektivnějším vyna kládáním prostředků na výstavbu, tak s co nejefektivnějším vy užitím veškerých výrobních zařízení v provozu. My si nemůžeme dovolit vkládat desítky miliónů do výstavby továren , které by byly při postupném zkracování pracovní doby využívány popří padě jen 6 hodin denně.

To by bylo i na socialistickou společnost velmi drahé a ne

únosné. Není přece možné brát si příklad z kapitalistického hos podářství, kde vládne zákon kapitalistického zisku, kde dochází

k anarchii ve výrobě, kde se v zájmu zisku plýtvá prostředky všeho druhu , ničí potraviny , zastavují továrny, kde nezáleží na tom, mají-li dělníci práci. Socialismus naopak charakterizuje vysoká hospodárnost při

používání všech prostředků společnosti, protože patří pracujícím. Plýtvat, soudruzi, kovy, drahými materiály , nevyužívat stroje, za řízení, kapacity, které máme, to znamená ochuzovat nás všechny,

a tím brzdit vývoj společnosti, růst životní úrovně. Realizace 45

1

usnesení o zvyšování směnnosti se musí neodkladně chopit stra

nické a odborové organizace i hospodářské orgány a považovat je za přední úkol .

V celém národním hospodářství máme veliké rezervy, které se

nám objeví při správné organizaci práce. Máme rezervy mate riálové, rezervy v uplatňování techniky, rezervy v pracovních silách, rezervy v rekonstrukci závodů, rezervy , které bychom mohli využít, kdybychom vzájemně harmonicky sladili chod jed notlivých odvětví národního hospodářství. Hlavní rezervų pak máme v tvůrčí činnosti pracujících, kteří svou aktivitou, svou vy

nalézavostí mohou přinést našemu národnímu hospodářství vý znamné hodnoty . 1

*

Soudruzi a soudružky, zdůraznili jsme, že na naší vesnici bude

dále pokračovat proces hlubokého společenského a ekonomického přerodu. Do roku 1970 vytyčujeme úkol v podstatě vyrovnat úro veň zemědělství na úroveň průmyslu. To je hlavním obsahem po litiky strany na vesnici pro příští období. jak jsme již ho Socialistická přestavba našeho zemědělství byla provázena určitým růstem zemědělské produkce, vořili podstatným zvýšením produktivity práce a výrazným zvýšením ži

votní úrovně obyvatel vesnice. Socialistických výrobních vztahů v zemědělství však nebylo dosud plně využito k zorganizování skutečné zemědělské velkovýroby. Nelze přitom přecházet, že v průmyslu jsme po kapitalistech zdědili velkovýrobu , kdežto v zemědělství malovýrobu.

Diskuse o výhledech dalšího rozvoje socialistické společnosti i výsledky hospodaření předních jednotných zemědělských druž

stev, státních statků, kolektivů i jednotlivců ukazují, že v naší ze mědělské výrobě jsou veliké možnosti a rezervy .

Pozvednout zemědělství na úroveň průmyslu je především otázkou dalšího plánovitého rozvoje výrobních sil v zemědělství

a současně i v těch odvětvích národního hospodářství, která mají růst zemědělské výroby zabezpečovat. Hlavním výsledkem našeho úsilí o pozvednutí zemědělství na úroveň průmyslu musí být , aby zemědělská výroba na základě

uplatňování a nejúčelnějšího využívání všech výrobních prostřed

ků a nejpokrokovější techniky a technologie co nejúplněji uspo kojovala potřeby národního hospodářství. To znamená , aby země

dělství vyrobilo maximum potravin pro výživu obyvatelstva , suro vin pro průmysl a krylo z vlastních zdrojů spotřebu krmiv , osiv, sadby a podobně, včetně potřebných rezerv . 46

K zabezpečení tohoto cíle je nezbytné plánovitě a důsledně vy tvářet tyto hlavní předpoklady : 1 Za prvé :

Správně rozmístit zemědělskou výrobu na podkladě vědeckého zdůvodnění místních výrobních podmínek , což umožní zavádět účelnou specializaci a koncentraci zemědělské výroby. Socialis tické zemědělské závody , státní statky a jednotná zemědělská družstva budou rozvíjet především taková odvětví rostlinné i ži vočišné výroby , která v místních podmínkách dávají ze spole

čenského hlediska maximální efekt. K tomu využít k intenzívní výrobě všechnu naši půdu, postupně a cílevědomě získávat pro intenzívní zemědělskou velkovýrobu i tu část půdy, která je ještě roztříštěna mezi drobné držitele. Za druhé :

Urychlit používání moderní techniky, velkovýrobní technologie

a pokrokové organizace práce. Růst vybavení výrobními prostřed ky na jednoho pracovníka a jejich plné využití umožní komplex ně mechanizovat pracovní procesy při výrobě jednotlivých pro duktů. Umožní nejefektivnější využití veškeré půdy vhodné k ze

mědělské činnosti. Významnou úlohu při využívání půdy budou mít chemizace výrobních procesů, meliorace, používání biologic ky nejvýkonnějších odrůd polních plodin a chovu plemen s vy sokou užitkovostí. Za třetí :

Posílit zemědělství kvalifikovanými pracovními silami, přede vším mladými . Kvalifikace kádrů musí předcházet rozvoji země. dělské techniky a velkovýrobní technologie. Dostatek kvalifiko vaných, zejména vedoucích kádrů je podmínkou efektivního vy užití prostředků vynakládaných na rozvoj zemědělské výroby a jejího vzestupu . Za čtvrté :

Řízení zemědělské výroby soustředit do jednoho centra pod

přímým vedením strany . Upevnit autoritu státního plánu tak, aby se plán stal i v zemědělství hlavním nástrojem řízení. Na základě zkušeností z průmyslu posoudit uplatnění odvětvového řízení i v zemědělství. K rozvoji iniciativy a podněcování zájmu pracov níků v zemědělství na růstu produkce co nejšířeji využít hmot

ných podnětů. Vytvářet předpoklady pro zavádění chozrascotu. Vzestup zemědělské výroby umožní postupné sbližování obou forem socialistického vlastnictví, umožní dosáhnout postupného

odstranění podstatných rozdílů mezi městem a vesnicí, povede k celkovému vzestupu hmotné a kulturní úrovně zemědělského 47

obyvatelstva. Vytvoří předpoklady pro vybavení venkova spole čenskými a kulturními zařízeními.

Proces vyrovnání zemědělství na úroveň průmyslu však nechá peme mechanicky srovnáváním obou odvětví. Máme na zřeteli, že v zemědělství ještě dlouhou dobu budou značné odlišnosti pra menící ze zvláštních podmínek výrobního procesu . Hlavní cestou podstatného zvýšení zemědělské výroby je in tenzifikace rostlinné výroby na základě plného a racionálního

využívání našeho půdního fondu. Pro naše zemědělství je růst intenzifikace rostlinné výroby rozhodující, neboť výměra orné

půdy na jednoho obyvatele je u nás jen 0,37 ha. Podstatný růst rostlinné výroby pak umožní vysokou intenzitu i efektivnost ži vočišné výroby .

Máme-li plně využít půdy, která je v zemědělství základním

výrobním prostředkem , je nutné v první řadě skoncovat s neod povědným plýtváním s půdou, s jejím drobením , se zabíráním nej lepší půdy ke stavebním i jiným nezemědělským účelům. Zejmé na však musíme na zvýšení úrodnosti půdy orientovat naši inves tiční politiku .

Chci upozornit, že pro zemědělskou produkci nemohou zůstat nevyužity ani ty veliké nezastavěné plochy, které zabraly ně které závody. To znamená, že těmto závodům budou v příštím

roce předepsány dodávky zemědělských produktů. ( Potlesk. ) Na těchto plochách nejenže se nic užitečného nerodí, ale roste tam plevel , který vítr roznáší do obdělaných polí.

Trvalému zvyšování úrodnosti půdy přispěje řádné hospodaření s vodou . Do roku 1970 dále rozšíříme odvodnění a závlahy. Bu dování těchto zařízení soustředíme přednostně do produkčních

oblastí. Zde přinesou nejvyšší efekt a umožní získat více sklizní do roka. Do závlah investuje značné prostředky především stát. Zemědělské závody přímo by měly více než dosud pečovat o zú rodnění půdy vlastními prostředky a silami, především cestou drobnějších meliorací, budováním rybníků a menších vodních ná drží a závlahových zařízení. Jedno z předních míst v procesu intenzifikace zemědělské vý roby patří chemizaci , zejména výživě a ochraně rostlin . I když úroveň hektarových výnosů je závislá na řadě různých faktorů , zkušenosti z provozu zemědělských závodů u nás i v zahraničí ukazují na vysokou efektivnost využívání průmyslových hnojiv. Do roku 1970 se má naše zemědělství ve spotřebě strojených hno . jiv dostat na úroveň zemí s vyspělým zemědělstvím. Počítáme, že postupně do roku 1970 dosáhneme asi 200 kg čistých živin

na 1 hektar zemědělské půdy v optimální skladbě. 48

Zvyšující se dodávky umělých hnojiv nebudeme rozdělovat me chanicky , ale podle skladby výroby a tam, kde bude záruka ina ximálních výnosů a hospodárnosti. Nelze ovšem opomíjet zásadu,

že statková hnojiva jsou základem hnojení půdy a účinnost stro jených hnojiv zvyšují. Pozornost soustředíme také k tomu, aby se

zvýšil průměrný obsah humusu v půdě. Musíme zabránit splavo vání humusu a živin. K obohacení půdy humusem využijeme vlastních zdrojů , které máme např. v rašelině i v takzvaných ka pucínech. V souvislosti s využitím půdního fondu vyvstává úkol rychlé a důsledné specializace a koncentrace rostlinné výroby. Klademe hlavní důraz na zvýšení výroby chlebového obilí a krmiv. To před pokládá přistoupit neodkladně ke změnám ve struktuře osevních ploch.

Předně to vyžaduje zvýšit do roku 1970 osevní plochy zrnin asi na 55-57 % orné půdy a osevní plochu pšenice rozšířit nejméně na 16 % orné půdy na úkor ovsa a žita. Přitom pěstovat biologic ky nejvýnosnější odrůdy pšenice.

Rozhodně musíme prosadit pěstování nejvýhodnějších plodin z hlediska krmivových hodnot, především kukuřice. Do roku 1970 chceme pěstovat kukuřici na zrno přibližně na 280 000 hektarech

a dosahovat výnosu 50 q z hektaru . Zde jde vzhledem k již dosa ženým plochám hlavně o zvýšení hektarových výnosů . Osevní plo cha kukuřice na siláž by se měla rozšířit na 320 000 hektarů , z to

ho na Slovensku na 100 000 hektarů, a to především na úkor ku kuřice pěstované na zeleno . V našich podmínkách je možné dosáhnout do roku 1970 prů měrného hektarového výnosu 450-500 q silážní hmoty z hek taru při podílu 175-200 q palic v mléčně voskové zralosti ve vý.

robním typu kukuřičném a řepařském a 70-100 q palic ve výrob ním typu bramborářském . U pšenice chceme dosáhnout 32 q, u cukrovky 360 q, u brambor 180 q, u víceletých pícnin 75 q a sena z luk 48 q z hektaru.

Pěstování kukuřice nevěnujeme u nás dostatečnou pozornost. Stálé z různých míst slyšíme námitky proti jejímu pěstování. Tyto

námitky vyplývají především z různých osobních tzv. odborných názorů, z pohodlnictví i z nepochopení. Vyústily v to , že málo se za zvyšování výroby. kukuřice bojovalo a prakticky se neza jišťovala. Mnozí lidé vykládali , že naše rostlinná výroba je na

vyšším stupni , že my jsme už etapu pěstování kukuřice dávno pro šli , že kukuřice je pro nás nevýhodná, že máme lepší plodiny, že krmiva můžeme dovážet a podobně. A dnes jsme na tom tak , že 49

nemáme dostatečnou krmivovou základnu, není dost masa, mlé ka a másla .

Klademe si také za úkol rozšířit osevní plochy krmných lus těnin, a to na více než 5 % osevních ploch, zejména na úkor ovsa. Hrách a boby jsou důležitou potravinou a krmivem , neboť jsou bohaté na bílkoviny . Současně budeme pěstovat na více než 15 %

půdy vojtěšky a jetele a asi na 40 000 hektarech krmnou ka pustu. Pokud jde o krmnou kapustu a krmné kedlubny, dosáhli

jsme při pokusném pěstování významných výsledků. Například v jednom výzkumném ústavu dosáhli výnosu 1500-1800 q kedlub. nů z hektaru a velikosti krmných kedlubnů 9–11 kg. Podobně je to i u kapusty. Je třeba, aby JZD a státní statky i výzkumné ústa

vy se toho chopily a zaváděly tyto plodiny do všech oblastí re publiky .

V zájmu maximálního využití půdního fondu k pěstování co nejefektivnějších plodin , které dávají v jednotlivých půdních ty

pech největší výnos živin, se ukazuje účelné v řepařské a kuku řičné oblasti omezit pěstování brambor. Nahradíme je kukuřicí a hlavně cukrovkou ke krmným účelům . Brambory na půdách ku kuřičného a řepařského výrobního typu se budou pěstovat jen na 2 % orné půdy. V bramborářských oblastech bude účelné pěsto

vat brambory na ploše nejméně 15 % orné půdy. Při náležité po zornosti sadbě a ošetření lze dosáhnout výnosu 180'q z hektaru , čímž by se sklidilo kolem sedmi až sedmi a půl miliónu tun brambor.

Daleko více se budeme orientovat na rozšiřování meziplodin, zejména strniskových a ozimých směsek, zasévat je na 20-25 % ploch a kombinovat je v osevním postupu s kukuřicí na siláž.

Zavádění specializace a zlepšování hospodaření v horských oblastech se neobejde bez podstatného zlepšení péče o louky a

pastviny, které jsou obrovskou a poměrně rychle mobilizovatel nou rezervou. Velké možnosti jsou v progresívních metodách skliz ně. V některých zemích sekají mladou píci 5krát až 6krát do roka a ihned ji suší sušicími agregáty, pytlují nebo lisují. Takto sklize ná píce je vysoce bohatá na bílkoviny. Podobnou sklizeň a sušení je nutné praktikovat také u nás. Bude potřebí v našich plánech věnovat velkou pozornost sušárenství jako směru, který závádí do zemědělství průmyslové metody a napomáhá intenzifikaci výroby. Podstatné zvýšení rostlinné výroby, zabezpečení dostatku krmiv a bílkovin umožní snižovat dovoz zrnin, zlepšit situaci v krmivech a dosáhnout takového rozvoje živočišné výroby, aby bylo zajiš

těno plynulé zásobování obyvatelstva masem, mlékem, mléčnými výrobky a vejci domácí výroby. V roce 1970 má být vyráběno 50

a dodáno z každého hektaru zemědělské půdy zhruba 180 kg ma sa, 340 vajec a 630 litrů mléka tržní produkce.

Také v rozvoji živočišné výroby musí specializace sehrát vý znamnou úlohu . Vedle družstevních výkrmen a drůbežáren po

rostou ve stále větší míře úzce specializované a technicky doko nalé státní velkokapacitní zemědělské podniky na výrobu jateč ných prasat , jatečné drůbeže a vajec, jež mohou hospodařit v pod statě bez vlastního půdního fondu .

Při uplatňování specializace chovu skotu bude nutné, aby ze mědělské závody postupně přecházely k otevřenému obratu stáda. To předpokládá organizovat účelnou kooperaci mezi zeměděl skými závody, postupně soustředovat narozená telata do velko teletníků, na které bude navazovat odchov jalovic, především

v horských a podhorských oblastech. Zdravý a silný materiál je nutno používat k plemenářské práci, k ozdravění stáda skotu a k tomu, aby se v jednotlivých jednotných zemědělských druž stvech pozvedl chov hovězího dobytka na vyšší úroveň . V ostatních výrobních oblastech budou jednotlivé závody spe

cializovány na chov dojnic, skotu na žír, případně na kombinaci obou těchto odvětví. Taková specializace v chovu skotu umožní ve značné míře uplatňovat progresívní prvky průmyslové orga

nizace výroby. Pro ozdravění stáda skotu, rozvoj chovu hovězího dobytka a výrobu dostatku mléka využijeme podhorských a hor ských částí republiky , jako je Šumava , Orlické hory, Vsetínsko , Nízké Tatry a podobně, a zabezpečíme , aby intenzívní chov ho

vězího dobytka přinesl vzestup výroby i v těchto oblastech . Tím také zabezpečíme intenzívní výrobu mléka, ve které dosud silně zaostáváme a která v důsledku nízké dojivosti je příliš drahá. Pro potřeby živočišné výroby budeme budovat krmivářský prů mysl, který bude na základě používání bílkovin a chemických přípravků vyrábět hodnotné krmné směsi a pomůže výrazně zlep šit hospodaření s krmivy a jejich využití. Základem pro rozvoj výrobních sil spolu s chemizací v země

dělství je komplexní mechanizace zemědělské výroby , která usnadní také provést zamýšlené změny ve struktuře zemědělské výroby. Komplexní mechanizace bude v příštích letech uskutečňována

celkovým zvyšováním počtu strojů a zařízení a zaváděním nových výkonných typů strojů. Tyto stroje budou do zemědělství dodá

vány tak , aby tvořily úplné sestavy, které umožní komplexní me 1

chanizaci pěstování jednotlivých plodin , chovů hospodářských zvířat i dopravy .

Při výrobě zemědělských strojů přihlížet ke skutečným potře 51

bám zemědělství a podmínkám , v nichž tyto stroje pracují. Vidět, že i tyto stroje představují značné investice do národního hospo dářství a že proto musíme trvat na tom, aby při jejich výrobě

byly uplatněny nejnovější technické poznatky a aby provedení těchto strojů bylo vysoce kvalitní. Aby těchto prostředků bylo plně využíváno, musí dojít i k pod statným změnám v organizaci pracovních procesů v zemědělských závodech .

Progresívní způsoby pěstování a sklizně budeme v první řadě zavádět u cukrovky, abychom mohli rozšířit její pěstování. Mo derní velkovýrobní technologie v pěstování obilovin bude od roku 1967 používáno asi na 80 % ploch . Komplexnost sklizně i v nej těžších podmínkách výroby chceme vyřešit i u brambor. V živo

čišné výrobě budeme komplexně mechanizovat provozy celých fa rem. Zavádění komplexní mechanizace a její široké využití budou mít podstatný vliv na snížení spotřeby práce. ! V technickém rozvoji zemědělství budou i nadále hrát význam nou úlohu strojní a traktorové stanice. Budou vybavovat země dělské závody úplnými komplexy strojů, ovšem jen za těch pod

mínek, aby bylo zajištěno využití strojního a traktorového parku v jednotných zemědělských družstvech . Budou poskytovat pomoc komplexně mechanizovaným brigádám a četám, vychovávat me

chanizátorské kádry, organizovat opravy strojů a jejich plánovi tou údržbu, provádět a organizovat ochranu rostlin a podobně.

Strojní a traktorová stanice jako středisko zavádění nové techni ky do zemědělství musí sehrát také velkou roli v organizaci prá ce v zemědělské výrobě.

Rozvojem velkovýroby a zaváděním moderní technologie v ze mědělství nesmírně vzrůstá náročnost na kvalifikaci pracovníků v zemědělství a mění se potřeba zaměření kvalifikace . Zeměděl

ské práce budou stále více mechanizovány a základní profesí bude zemědělský mechanizátor ovládající techniku a základy agrotechniky a zootechniky. Růst kvalifikace kádrů musí před

cházet rozvoji zemědělské techniky a velkovýrobní technológie. Tímto směrem má dále jít výuka na zemědělských vysokých i od borných školách a kursech. V roce 1970 má připadnout na 1000 stálých pracovníků v jednotných zemědělských družstvech 100 odborníků, z toho 36 absolventů vysokých a odborných škol. Musíme trvat na tom , že všichni, kdo absolvují vysoké zeměděl ské školy, také do zemědělství půjdou. A ne jako dosud, že nám utíkají na různá jiná pracoviště . ( Potlesk. )

Ke zlepšení věkové struktury a podstatnému zvýšení kvalifikace pracujících bude zapotřebí získávat do zemědělství každoročně 52

zhruba 40 000 mladých lidí, učňů . V náboru mladých pracovníků se budeme obracet především k vesnické mládeži. Na mladých li dech především závisí uplatnění nových forem hospodaření v ze mědělství. V příštích letech vytvoříme takové pracovní a životní podmínky, které příznivě ovlivní získání mladých lidí pro práci v zemědělství. Na druhé straně musí být i v zemědělských závo dech vytvářeny vhodné podmínky pro práci mládeže. K získávání mládeže pro zemědělství by měla lépe napomáhat také výchova 7

na školách i v rodinách .

K okamžitému vzestupu potřebné kvalifikace u dosavadních pracovníků budeme nadále organizovat širokou síť kursů a škol. Navíc je nutné , abychom získali odborníky, kteří sedí na minis terstvech, krajských a okresních národních výborech, v různých

institucích a úřadují, místo aby organizovali výrobu v jednot ných zemědělských družstvech a státních statcích. ( Potlesk. ) Zavádění pokrokových forem odměňování za práci, postupné zdokonalování až plné sociální zabezpečení rolníků v souladu s rozvojem zemědělské výroby v družstvech spolu s rozvojem spo lečenského a kulturního života na vesnici

to vše bude vy

tvářet předpoklady k tomu, aby i v zemědělství byly takové pra covní podmínky, které učiní zemědělství přitažlivým. Uplatňování nejnovější techniky a technologie povede k podstatným změnám v samém charakteru zemědělské práce. Namáhavé ruční práce bu dou nahrazovány prací strojovou a práce nekvalifikovaná kvali fikovanou .

Zlepšit organizaci práce v zemědělství předpokládá přenášet do zemědělských závodů systematicky , rychle a vhodným způ

sobem zkušenosti z řízení a organizace průmyslu. Nejpokrokovější formou současné organizace práce v zemědělských závodech bu dou komplexně mechanizované čety a brigády. Tyto organizační

formy teprve vznikají, a proto péče o ně je prvořadou záležitostí vedoucích pracovníků, vědeckých pracovišť a všech organizátorů v zemědělství. Prvky a zkušenosti z organizace průmyslové vý roby, plánovitost, zavádění chozrasčotu mají příště více do druž stev vnášet patronáty závodů. Nesmíme zapomenout, že jedním z účinných nástrojů rozvoje

výroby a společného hospodaření v JZD je nadále zásada správné hmotné zainteresovanosti na výrobě a odměňování podle práce. Ve stále větším počtu jednotných zemědělských družstev se je jich upevňováním budou vytvářet podmínky pro zavedení peněž ního odměňování bez pracovních jednotek .

Jednou z vážných otázek, která vyžaduje naléhavé řešení, je ří

zení zemědělství. Specializace a koncentrace zemědělské výroby 53

vyžaduje konkrétní a účinné řízení. Sjezd by měl uložit, aby byly

rychle propracovány nové zásady řízení zemědělství, a to takto : Vytvořit zemědělskou komisi ÚV KSČ, která se stane centrem denního řízení zemědělství. V okresech vytvořit výrobní země dělské správy. V těchto orgánech by se soustředovalo řízení ze

mědělské výroby na výrobním a podnikovém základě na rozdíl od dosavadního řízení přes okresní národní výbory, kde stále pře vládá správní linie.

Vyřešení uvedených otázek nám umožní splnit jeden z rozho dujících úkolů rozvoje naší společnosti, dosáhnout dalšího vze stupu zemědělské výroby a tím i národního hospodářství, a tak

zabezpečovat životní a kulturní úroveň pracujících. Vzestup země dělské výroby povede k dalšímu, upevnění svazku dělníků a rol níků, k dalšímu upevnění jednoty celé naší socialistické společ nosti.

*

V celonárodní diskusi k výhledům dalšího rozvoje naší socia listické společnosti bylo právem upozorňováno na vážné nedo statky při účinném a rychlém zavádění výsledků vědy a výzku mu do praxe. To nelze ovšem řešit tak, že by se věda mechanicky podřídila dílčím momentálním potřebám výroby. Správnou cestu spatřujeme v tom , že dojde k dalšímu sblížení vědy a výroby, že tyto dvě síly budou co nejtěsněji spjaty a budou se vzájemně obo hacovat. Jen tak, jak to nedávno zdůraznilo plénum ÚV KSSS , se může rozvíjet věda a výroba na základě vědy. My jsme v posledním období přijali v této oblasti řadu opa tření. Bude nutné je důsledně uvádět do života a zdokonalovat sy stém řízení, plánování a koordinace mezi jednotlivými články

vědy, výzkumu a výroby právě z hlediska těsného sepětí vědy a výroby.

Efektivnost vědeckovýzkumné práce a její příspěvek k rozvoji naší společnosti i světové socialistické soustavy předpokládá dále rozšířit spolupráci a důsledněji uplatnit dělbu práce s vědou socia listických zemí, především s vědou sovětskou . K řešení základních úkolů v průmyslové a zemědělské výrobě, v investiční výstavbě a kdekoli jinde, zejména pak k pronikavé mu zvýšení produktivity práce, zvědečtění řízení a plánování ná . rodního hospodářství bude zapotřebí rozsáhlých teoretických pra cí v oblasti přírodních a technických věd , zejména v takových

oborech , jako jsou matematika, fyzika , chemie , biologie , kyber netika a další. 54

1

Vědeckovýzkumná činnost musí směřovat k uspokojování sou

časných i perspektivních potřeb společnosti, především v oblasti materiální výroby. Urychlené řešení takových praktických úkolů, jako je například zabezpečení dalšího růstu energetické základny, využívání nových principů přeměn různých forem energie, získá

vání kovových i nekovových materiálů o podstatně vyšší odol nosti a vytváření látek a materiálů s předem stanovenými vlast : nostmi, může rozhodujícím způsobem ovlivnit celý náš hospodář ský rozvoj. Zcela zvláštní význam má rozšiřování součástkové základny spočívající na nových fyzikálních poznatcích a směřu jící k vypracování nových metod v regulačních a informačních zařízeních pro zhromadnění, komplexní mechanizaci a automati zaci naší výroby. I rozvoj zemědělství, zdravotnictví a zvýšení všestranné péče o člověka bude vyžadovat principiálně nové po

znatky v oblasti stavby a funkce živé hmoty.

Soudruzi a soudružky, smyslem a hlavním cílem úsilí strany o vzestup socialistické výroby je zabezpečit všestranně bohatý ži vot našeho lidu. Již dnes patří Československo vysokou životní úrovní mezi přední státy světa . Také i nadále počítáme v souladu s rozvojem národního hospodářství s dalším růstem hmotné a kul turní úrovně pracujících. V souladu s růstem národního důcho du počítáme se vzestupem osobní spotřeby obyvatelstva do roku

1970 asi o 25 % při současném zajištění maximálního vyrovnání mezi nabídkou zboží a služeb a poptávkou obyvatelstva. V současné době u některých výrobků naše výroba neuspoko

juje rostoucí potřeby pracujících. Tento stav budeme postupně překonávat. Z hlediska zásobování pracujících je důležité zdoko nalit a zkvalitnit práci vnitřního obchodu i v souladu s pracovní dobou v jednotlivých podnicích a na jednotlivých pracovištích. Vůbec bude třeba, aby celá naše distribuce zboží, zejména po

travin, byla pružnější a lépe než dosud reagovala na potřeby oby vatelstva .

Budeme dále zvyšovat životní úroveň rodin s dětmi , kde je nižší příjem na hlavu, tím, že postupně stále větší část nákladů na vý chovu a péči o děti ponese společnost. Souvisí to i s dalším růs tem zaměstnanosti žen. Předpokládáme,7 že se bude neustále roz

šiřovat kapacita jeslí a mateřských škol, kde bude možné umístit 70_75 procent dětí ve věku od 3 do 5 let, a do roku 1970 se bude

asi 85 procent dětí zaměstnaných matek stravovat ve škole. Neoddělitelnou součástí zvyšování životní úrovně je péče o zdra ví člověka. Na tomto poli jsme dosáhli velkých úspěchů. To se

projevuje mimo jiné likvidací některých nebezpečných chorob, 55

jako je dětská obrna, dětská tuberkulóza , a tím, že rok od roku klesá úmrtnost obyvatelstva .

Pro další období očekáváme od našeho zdravotnictví, že v rámci celkového zlepšení prevence i léčebné péče bude věnovat zvý šenou pozornost péči o zdraví lidí přímo na pracovištích , zvláště v klíčových odvětvích výroby, a ještě více se zaměří na péči o zdra ví našich dětí. Předpokládáme, že bude v příštích letech možné

urychlit vybavování našeho zdravotnictví potřebnými přístroji a zařízeními.

Rozšíření a zkvalitnění služeb musí mimo jiné pomoci osvobo

dit ženy od nejobtížnějších domácích prací. Dále půjde o rozvoj těch služeb, které zabezpečují údržbu bytového fondu a potřebnou opravárenskou činnost pro ostatní zařízení moderních domácnos tí. Bude rovněž třeba rozšířit a zkvalitnit síť zařízení, která oby

vatelstvu umožní stále účinněji a všestranněji využít volný čas při odpočinku po práci , při rekreaci , turistice, sportu a podobně. Mezi náměty na další cesty zvyšování životní úrovně se pracu jící v předsjezdové diskusi široce zabývali otázkami sociálního a důchodového zabezpečení.

Jak známo, byla v diskusi se souhlasem přijata zásada rozví jet sociální zabezpečení v souladu s potřebami socialistické spo lečnosti .

V naší socialistické republice nemusí mít nikdo obavy o práci, o zabezpečení ve stáří či pracovní neschopnosti. Strana pečovala

o to , aby v souladu s růstem bohatství společnosti se zlepšovalo i důchodové zabezpečení.

K 30. červnu 1962 činil počet důchodově zabezpečených pra cujících téměř 6 miliónů 419 tisíc. Poté, když byl zaveden nový zákon o sociálním zabezpečení členů JZD , zvýšil se počet důcho dově zabezpečených občanů o více než 900 tisíc družstevníků. Po čet všech důchodců činil koncem minulého roku 2 milióny 280 500 osob, což je 16,5 procenta našeho obyvatelstva . Růst důchodového zabezpečení pracujících ovlivňuje také stá lé zvyšování průměrných mezd. Tak jestliže v roce 1950 činila

průměrná měsíční mzda pracovníků národního hospodářství 938 korun a z ní vypočtený průměrný měsíční starobní důchod činil zhruba 400 Kčs, pak v roce 1961 , kdy průměrná měsíční mzda se zvýšila na 1382 Kčs, vzrostl i z ní vypočtený starobní důchod na zhruba 880 Kčs .

Náklady na důchodové zabezpečení se od roku 1950 zvýšily více než dvojnásobně a v letošním roce představují částku zhruba

13 miliard korun. Spolu s náklady na školství a kulturu , zdravot nictví, nemocenské pojištění a přídavky na děti bude v roce 1962 56

na tyto účely vynaloženo celkem 42 miliard 595 miliónů, což před stavuje 34,5 procenta celého státního rozpočtu. Nyní, i pokud jde o důchodové zabezpečení, musíme vidět příš tí vývoj. Rychlý vzestup výrobních sil, rozvoj vědy a techniky, zkracování pracovní doby , zdokonalování života naší společnosti bude mít stále větší vliv na zlepšování pracovních podmínek pra cujících, na zvýšení průměrného věku člověka. V souvislosti s tím

se prodlužuje i aktivní věk našich pracujících. Průměrná doba pobírání důchodu činí v současné době u mužů více než 15 let,

u žen více než 20 let. Tento vývoj bude dále pokračovat, což umožní lidem pracovat podle svého zdravotního stavu a pracov

ních schopností déle než dosud. To také odpovídá a je v soula du se zásadou, že za socialismu každý pracuje podle svých schop ností, a odpovídá to nové etapě , do níž jsme při budování vyspělé

socialistické společnosti vstoupili , etapě, v níž budeme vytvářet předpoklady k přechodu ke komunismu, kdy práce se postupně bude stávat první životní potřebou. Takové jsou pokrokové ten

dence ve vývoji naší společnosti, k jejichž podpoře musíme udě lat vše, aby se co nejlépe rozvíjely. Důchod v naší společnosti nabývá charakteru sociální dávky, jíž naše společnost zabezpe čuje ty občany, kteří pro stáří či invaliditu již nemohou pracovat. To ovšem nic nemění na tom, že nadále zůstává právo odchodu

do důchodu u mužů v 60 letech podle vlastního rozhodnutí. V souladu s dosavadní péčí o matky i děti a pro zlepšení populačního vývoje bude prodloužena placená mateřská dovolená . Podle dosavadních možností zpočátku doporučujeme na půl ro ku a později podle růstu bohatství společnosti až na jeden rok. V souvislosti s touto péčí o matky a s nutností zvýšit populaci

bude odstupňována věková hranice žen k odchodu do důchodu podle počtu dětí. Bezdětné ženy budou mít právo odejít do důcho du v 57 letech, ženy s jedním dítětem v 56 letech, s dvěma dětmi v 55 letech, se třemi a čtyřmi dětmi v 54 letech a s pěti a více dětmi v 53 letech.

V soustavě sociálního zabezpečení navrhujeme zakotvit i další návrhy pracujících . Nevydávat prostředky tam, kde to není třeba nebo kde se důchodových prostředků zneužívá. Dále uskutečníme požadavek pracujících pokud jde o snížení

rozpětí mezi nízkými a nejvyššími důchody a rovněž bude při způsobeno důchodovému zabezpečení ostatních zaměstnanců i dů

chodové zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a umělců. Zdůrazňujeme však ještě jednou, že úpravy důchodového za bezpečení budou prováděny v souladu s potřebami a zájmy socia listické společnosti . 57

Jako dobří hospodáři musíme spočítat dobře prostředky , které budeme moci na důchodové zabezpečení do roku 1970 věnovat.

Nebude jich méně, nýbrž více než dosud, nejsou však neomezené.

Pro růst životní úrovně , hlavně ve městech a průmyslových

místech, má zásadní význam vyřešení bytového problému tak,

jak uložil XI. sjezd Komunistické strany Československa. Sčítání lidu, domů a bytů z roku 1961 však ukázalo, že náš použitelný by tový fond je proti původním odhadům menší a že vzrostl počet domácností.

Považujeme za správné znovu prozkoumat možnosti rozšíření bytové výstavby, pochopitelně však z hlediska možností národního

hospodářství a za účasti obyvatelstva hlavně formou družstevní výstavby.

Myslíme, že bude také správné důsledněji dbát o dodržování zásady, že ze státní výstavby budou přidělovány byty hlavně ro dinám s větším počtem dětí. Rodinám s vyššími příjmy umožní me získat byt v družstevní výstavbě. Na vesnicích budeme podpo rovat výstavbu bytů v těch obcích, které se mají stát středisky dal

šího rozvoje družstevní velkovýroby i života společnosti. Sjednotit chceme také nájemné s přihlédnutím k vybavení by

tu, vyrovnat podmínky pro získání bytů v různých formách by tové výstavby a poskytovat slevy rodinám s dětmi. Do budouc

na nemůžeme každoročně doplácet ze státních prostředků jednu a půl miliardy korun vedle dalších nákladů v důsledku neúměr ně nízkého nájemného, které nekryje náklady spjaté s údržbou bytového fondu a nepřihlíží k tomu, že byty jsou předávány do užívání již částečně zařízené. S dalším zvyšováním životní úrovně souvisí zkracování pra covní doby . V diskusi byl všeobecně vysloven souhlas s tím, aby zkracování pracovní doby na 40 hodin týdně u horníků pod zemí a ve zvláště těžkých a zdraví škodlivých provozech a na 42 hodin týdně u ostatních provozů bylo prováděno postupně po etapách do roku 1970. Přitom pracovní doba bude zkracována nejen v rám ci odvětví , ale i v rámci závodů či jiných úseků podle plnění pod mínek , na nichž zkracování závisí.

Má-li být stanovených cílů ve zkracování pracovní doby do saženo , je ovšem zapotřebí rozvinout již nyní široké úsilí za zave dení pořádku do využití pracovní doby , za zvýšení směnnosti a odkrytí všech rezerv růstu produktivity práce. Bude-li dosaženo

takových pozitivních výsledků , které pomohou překonat součas. 58

né obtíže, byly by vytvořeny i předpoklady pro zkracování pra covní doby. V závislosti na zkracování pracovní doby bude pro vedena i úprava svátků. V souvislosti se všemi otázkami životní úrovně bych chtěl na

závěr znovu otevřeně zdůraznit, že nemůžeme rozdělovat více,

než vytvoříme vlastní prací, zůstáváme plně u principu hmotné zainteresovanosti, na zásadě , že každý člen naší socialistické společnosti má právo přisvojit si tolik, kolik mu náleží podle množství, jakosti a společenského významu práce, kterou vyko nává.

Soudruzi a soudružky, vyššímu stupni rozvoje naší společnosti musí odpovídat i organizace a metody řízení, které do značné míry rozhodují o tom, jak rychle a plně bude pod vedením strany využíváno předností socialistické ekonomiky a dosaženo našich cílů.

Do veškeré řídící činnosti, do organizace a celé činnosti státu je nutno prosadit princip demokratického centralismu, jednot

nou linii na všech stupních řízení, všude důsledně sledovat na prvním místě celospolečenský zájem a posilovat osobní odpověd nost. Současně s tím posilovat vědeckou úroveň celého systému

řízení soustavným poznáváním společenských procesů a ekono mických zákonitostí. Společenský vývoj musí být činností lidí ovlivňován tak, aby byl neustále v souladu s rovnoměrným rozvo jem národního hospodářství. Prohlubování socialistické demokracie, zvýšení pravomoci a od

povědnosti nižších hospodářských orgánů a národních výborů ne zbytně však také vyžaduje upevňování centrálního řízení a od povědnosti za rozvoj celého národního hospodářství, za plnění úkolů státního plánu.

Předním úkolem vlády je upevňovat a prohlubovat odpověd nost ministerstev a centrálních orgánů za zajišťování a plnění

úkolů daných státním plánem. Přitom posilovat centrální řízení, upevňovat odpovědnost a státní disciplínu ve všech stupních ří

zení. To vyžaduje prohlubovat hospodářskoorganizátorskou čin nost, posilovat spojení s pracujícími a rozvíjet jejich iniciativu.

Důležitým požadavkem upevnění centrálního řízení je podstat né zvýšení kontrolní funkce státních a hospodářských orgánů.

Vládu to zavazuje zabývat se klíčovými problémy rozvoje národní ho hospodářství, vědy, techniky a kultury, zobecňovat zkušenosti

z výsledků plnění plánu a řešit iniciativně s tím související otázky či předkládat návrhy, aniž by nahrazovala ministerské orgány. Je nutné zvýšit podíl vlády na sestavování politickohospodář ských směrnic plánu, aby tyto práce přímo řídila, sjednocovala 59

a koordinovala vypracovávání odvětvových plánů a zabezpečova

la v plánu základní požadavky rozvoje národního hospodářství. Myslíme, že k upevnění ústředního řízení by měly být uplat něny v činnosti ministerstev tyto zásady :

Ministerstva odpovídají nejen za rozpracování, ale i za vše stranné zabezpečení a plnění úkolů státního plánu v podnicích a závodech ;

odpovídají za kooperaci v rámci resortu i mimo resort ; odpovídají za materiálně technické zásobování ve svém odvětví ;

odpovídají za ústřední řízení rozvoje a uplatňování nové tech niky a technologie v rámci celého výrobního úseku ; odpovídají i za zabezpečení odborné výchovy pracovníků ve

svém odvětví a zčásti i za jejich rozmisťování podle celospolečen ských potřeb.

Když uskutečníme tyto zásady v práci vlády, ministerstev a národních výborů, pak se to kladně promítne do činnosti a vý

sledků práce celého hospodářského a státního aparátu, odpad nou nám mnohé starosti , půjdeme rychleji vpřed. Myslím, že bude třeba zamyslet se nad naší mnohdy nedosta tečnou organizátorskou prací. Chci říci , že bude napříště třeba, aby při stanovení každého úkolu, ať na hospodářském či kultur

ním a jiném úseku, byl proveden nejen rozbor ekonomických a po litických důsledků , ale také určeno, jak bude organizačně zajiš 4

těno jeho rozpracování, jakými cestami, jakými formami a kdy tento úkol bude proveden. Zde je totiž jedna z našich slabých

stránek. Stanovíme úkol, přeneseme na někoho odpovědnost, a tím pro určitého soudruha celá činnost končí. K věci se vrací až tehdy , když úkol plněn není a předkládá se o tom další zprá va. A na základě toho se pak ukládá provést další opatření. Mys

lím , že je na čase s touto praxí skončit a důslednou kontrolou i organizační prací plně a od první chvíle po stanovení úkolu

uplatnit odpovědnost všech, kdož jsou jakkoliv na jeho splnění zainteresováni .

Prvním předpokladem zvýšení vědecké úrovně plánování pře devším je prohloubit rozborovou činnost plánovacích orgánů, vy užít k tomu naše vědecká pracoviště. Aby plány lépe vyhovovaly potřebám hospodářského rozvoje, bude nutné dosáhnout nepře

tržitosti v plánování , organizovat tvorbu plánu ve lhůtách, které budou odpovídat jednotlivým hlavním úkolům v jejich komplex ních souvislostech . Investiční výstavbu , rozvoj techniky , přípravu kádrů plánovat dlouhodobě. Sestavovat plány tak , aby vytvářely i udržovaly potřebné rezervy. Zkvalitnění plánů a jejich reali zace vyžadují zdokonalení dosavadních souhrnných hodnotových 60

ukazatelů, jako je hrubá výroba a produktivita práce , které ne dávají samy o sobě zcela objektivní pohled na stav a realizaci plánu.

Celá investiční výstavba bude řízena jednotně státním plánem. Ruší se dosavadní rozdělení investiční výstavby na centralizova nou a decentralizovanou. Zvýšeny budou povinnosti a práva in vestora, sníží se rozsah zadávacího projektu a zdlouhavé připo mínkové projednávání. Hlavním v investorské činnosti je včasné,

komplexní a perspektivní vyjasnění investorských záměrů. Hmotnou zainteresovanost v investiční výstavbě zdokonalíme tak , aby se stala organickou součástí celkové soustavy řízení, plá

nování a financování. Zaměříme ji jak u jednotlivců, tak závodů zejména na včasné a i zkrácené uvádění staveb do provozu, na kvalitní a bezporuchové dokončení stavby podle sjednaných vý. konových parametrů.

Nelze však spoléhat na automatičnost působení hmotné za interesovanosti, ale vidět ji neustále v těsném spojení s naší ma sovou politickou prací a výchovným působením.

V celé soustavě řízení má své významné místo organizační výstavba národního hospodářství, jednotlivých odvětví a oborů. Správně zvolená organizace je jednou z podmínek účinnosti a jednotnosti řízení. Význam organizace byl v diskusi vcelku správ ně pochopen a zdůrazněna nutnost vycházet při provádění or

ganizačních úprav z rozvoje výroby a techniky a ze všech stránek soustavy řízení. Byl vyslovován požadavek, aby organizační vzta

hy v národním hospodářství byly co nejvíce stabilizovány a or ganizační úpravy prováděny jen v případech , kdy přinesou nespor né zlepšení. Tuto zásadu plně podporujeme.

Vycházíme z našich zkušeností z minulosti, kdy zejména v no vém uspořádání výroby došlo k přehmatům a nedomyšleným zá sahům. Chci důrazně upozornit, že každé soustředování a reorga nizace výroby musí být prováděny jen a jen v souladu s uplatňová

ním nové techniky, s efektivnější výrobou v příslušném odvětví, se souhlasem vlády nebo ministerstva podle důležitosti výroby, odvětví či závodu. Soustředování výroby a nová organizace ne

smějí být samoúčelné, žádné » škatule, hýbejte se « . Každá nová

organizace řídících vztahů ve výrobě musí znamenat pokrok proti dosavadnímu stavu. Každá stranická organizace musí řešit správ ný průběh tohoto procesu, prověřit, jestli nová organizace je účel ná z celospolečenského hlediska, jestli pomůže zlepšit i zlevnit výrobu. Zdokonalovat řízení vyžaduje neustále zlepšovat metody a kva 61

litu práce řídícího a správního aparátu , zvyšovat náročnost na důslednost a odpovědnost pracovníků . Především odpovědnost těch lidí, kteří zaujímají důležitá místa a rozhodují. Mnozí z nich a jsou mezi nimi i naši soudruzi -

místo toho, aby rozhodně a důsledně řešili problémy , organizo vali práci na svěřeném úseku ke splnění úkolů, k překonání pře

kážek a potíží, místo toho všeho — »filosofují« . Říkají : » Kdybych měl tohle a tohle, tak bych úkol splnil.« Prostě jejich hlavní sta rostí je hledat nedostatky jinde , u jiných, hledat objektivní pří činy, pronášet čas od času různé »zásadní« kritiky nahoru, ovšem na druhé, a vyčkávat, až na jejich slova dojde. Zatím však by byla na místě pořádná sebekritika. Neodpovědnost se do značné míry může skrýt i za » předávání« úkolů, za posloupnost v odpovědnosti . Místo samozřejmého a jed noduchého rozhodnutí se úkol přenese »dolů« na dalšího pracov níka, udělá se o tom zápis či protokol, aby nikdo nemohl říci, že nebylo uděláno vše pro splnění úkolu. Zatím však bylo uděláno vše pro byrokratismus a zakrytí neodpovědnosti .

Takoví lidé nám svým postojem nepomáhají, ale jsou brzdou , škodí nám.

Musíme vidět, že ve státním a hospodářském aparátě přežívají staré metody a formy řízení, které živelně vedou k narůstání apa

rátu. Aparát nesmí pracovat pro aparát, a tak se neustále množit. V metodách práce státního a hospodářského aparátu je nutno odstranit zbytky administrativně správní formy a přejít co nej rychleji plně na linii vědeckotechnické a tvůrčí organizátorské činnosti. Systematicky na tomto základě rozmistovat kádry, zvy šovat jejich kvalifikaci a odpovědnost. *

K posílení centrálního řízení v cenové tvorbě se navrhuje zří dit Státní cenový výbor. Tento útvar bude objektivním orgánem

vlády s malým aparátem odborných pracovníků. Bude napomáhat vládě při provádění zásadních opatření v okruhu plánování, tvor by a kontroly cen.

V souladu s dalším rozvojem socialistické demokracie, rozšiřo

váním aktivní účasti pracujících na správě státu a na řízení hos podářské a kulturní výstavby budeme uplatňovat takové formy kontroly, které umožní, aby se na hájení celospolečenských zá

jmů, na upevňování státní disciplíny přímo podílely nejširší vrst vy pracujících. Kontrola má pohotovou a soustavnou prací včas poznávat, předcházet a překonávat chyby a nedostatky vyskytují cí se v plnění úkolů a řízení. 62

1

Dosud se prováděla kontrola práce státních a hospodářských

orgánů převážně prostřednictvím speciálního kontrolního aparátu. Orgány lidové kontroly budou tvořit jednotnou, centrálně říze nou, na zásadách demokratického centralismu budovanou a ucele nou soustavu od závodů a míst až po ústředí. Budou voleny lidem a lidu odpovědny. Komise lidové kontroly v místech a na praco vištích budou voleny na veřejných shromážděních pracujících, v okresech a krajích budou voleny na konferencích volenými zá stupci pracujících ze závodů a míst. Členy Ústřední komise lidové

kontroly zvolí Národní shromáždění. Členové lidové kontroly se soustředí na rozvíjení kontrolní práce v okruhu své působnosti za těsného styku s pracujícími . Budeme dbát o to , aby stranické organizace komisím lidové

kontroly aktivně pomáhaly a aby komise lidové kontroly těsně spolupracovaly s orgány stranické kontroly. Chceme to zabezpečit tím, že do komisí lidové kontroly budou navrženi někteří členové

stranických kontrolních orgánů a naopak. Hlavní metodou práce lidové kontroly bude práce s lidmi, kon

trola na místě bez zbytečného papírování a formalismu, která vytvoří podmínky k věcné nápravě. Výstavbu komisí lidové kon troly provedeme postupně počínaje rokem 1963.

Soudruzi, při uskutečňování linie

XI .

sjezdu naše

strana

důsledně vycházela z principů vzájemné pomoci a spolupráce mezi socialistickými zeměmi , vždy respektovala zájmy rozvoje světové socialistické soustavy jako celku. Rovněž perspektivy dal

šího rozvoje naší socialistické společnosti , které posuzujeme na našem sjezdu, jsou v plném souladu s touto linií. V tom především spatřujeme praktické dodržování zásad proletářského internacio

nalismu ve vztazích mezi socialistickými zeměmi, které se v sou časné době nejvýrazněji uplatňují v jejich hospodářské spolupráci. Novou etapu v rozvoji této hospodářské spolupráce zahajuje le tošní porada představitelů komunistických a dělnických stran členských zemí RVHP v Moskvě. V souladu s objektivním vývojem

ekonomiky socialistických zemí byla jednomyslně zdůrazněna nut nost plánovat rozvoj národního hospodářství každé socialistické země v širších souvislostech světové socialistické soustavy. Výrob

ní síly v zemích světové socialistické soustavy jsou již natolik roz vinuty, že jejich další rozvoj rychlými tempy nelze zajistit pouze

v národním měřítku, bez specializace a vzájemné koordinace v mezinárodním měřítku . Hlavní pozornost porady byla proto za 63

měřena na otázky koordinace hospodářských plánů a rozvíjení vyš ších forem mezinárodní socialistické dělby práce a specializace

výroby, které umožní rychleji dosáhnout historických cílů socia - hojnosti produkce k plnému uspokojení po

lismu a komunismu

-

třeb společnosti . Mezinárodní dělba práce bude nejen významným faktorem efektivního rozvoje hospodářství každé socialistické ze mě i celého socialistického společenství, ale i významným pří

spěvkem k dalšímu upevnění politické a ekonomické jednoty so cialistických zemí. Vítáme a plně podporujeme podnět soudruha N. S. Chruščova, vyslovený na nedávném zasedání ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, aby byl vytvořen jednotný plánovací or gán , společný pro všechny členské země Rady vzájemné hospo dářské pomoci .

Společnými silami budeme postupně řešit zabezpečení rozvoje surovinové a energetické základny, koordinaci ve výrobě a spo lečná opatření k rozvoji vědy, techniky i výzkumu , koordinaci in vestiční činnosti, dopravy a specializaci ve zpracovatelských od

větvích. To umožní postupně organizovat v určitých výrobních ob lastech velkovýrobu v podmínkách celé světové socialistické sou stavy a uspokojovat potřeby světového socialistického trhu . Důsledná specializace průmyslové výroby , která vede k velké sériovosti, je cestou k realizaci velkých úkolů technického rozvo je, k tomu, abychom vyráběli lépe , levněji a kvalitněji v zájmu rozvoje celého socialistického společenství i v zájmu vlastního hospodářského vývoje. V této souvislosti chci vysoko vyzvednout úlohu sovětské eko nomiky a její vliv na rozvoj našeho národního hospodářství při zvyšování úrovně naší výroby, zejména ve strojírenství. Význač nými zakázkami , které Sovětský svaz našemu průmyslu zadal, se dostalo naše strojírenství na daleko vyšší úroveň , než mělo dříve. Zejména však přešlo na takové výrobníobory, které jsme dříve ne

měli a které současně zabezpečují zvyšování technické úrovně vý roby, zvyšování kvalifikace jak techniků, tak dělníků. Je třeba vů

bec vysoce hodnotit významný vliv naší vzájemné hospodářské, vědecké i technické spolupráce se Sovětským svazem pro rozvoj naší země. Velkou cenu pro nás mají i rozsáhlé styky , které se roz víjejí mezi jednotlivými závody v Sovětském svazu a našimi zá vody na podkladě konkrétní oboustranné výměny zkušeností. Bu de třeba dále v tomto směru pokračovat. Při nedávných rozhovo rech se soudruhem Chruščovem nám byly nadhozeny některé mož nosti vzájemné spolupráce na úseku výroby některých zeměděl ských surovin , v zajištění surovinové základny našeho průmyslu, 64

spolupráce v některých oborech spotřebního průmyslu. Všechny tyto náměty plně odpovídají naší politické linii neustálého sbli žování naší ekonomiky s ekonomikou Sovětského svazu . ( Potlesk. ) Spolupráce se zeměmi Rady vzájemné hospodářské pomoci je

významná i pro další rozvoj,zemědělství, v němž mají jednotlivé socialistické země dosud velké nevyužité rezervy. Jednou z hlavních rezerv vzestupu zemědělské výroby je nejracionálnější využití osevních ploch. Je povinností každé socialistické země , aby v maximální míře zajišťovala potřebu zemědělských produktů vlastní výrobou. Přitom ovšem nemůže jít o to, zajišťovat všechno.

Je jasné, že každá země bude rozvíjet ta odvětví zemědělské vý. roby, která jsou výhodná jak pro ni, tak i z hlediska mezinárodní

dělby práce. Zároveň je však nezbytné prohloubit vzájemnou spo lupráci v zabezpečování zemědělství vysoce výkonnou technikou,

strojenými hnojivy a chemickými prostředky, šlechtěnými osivy a chovným dobytkem.

Je možno říci , že dozrálo historické období, v němž se budou po stupně stále více sbližovat jednotlivé národní ekonomiky a bude se vytvářet jednotná ekonomika zemí socialistické soustavy. Tato

skutečnost bude mít vliv i na zahraniční obchod členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci. Těsnějším hospodářským se

pětím mezi socialistickými zeměmi postupně odstraníme jakou koli závislost na kapitalistických státech, odstraníme různé jevy nehospodárného obchodu s kapitalistickými státy, kdy je zahra niční obchod mnohdy východiskem z noúze a řídí se podle hesla dovézt nebo vyvézt za každou cenu. Přitom ovšem i nadále pro nás zůstává rozvíjení obchodních styků se všemi státy, které o ně 1

budou mít zájem, zejména zemí nedávno osvobozených z kolonia lismu, důležitým nástrojem politiky mírového soužití, mírových 1

vztahů mezi národy.

Světová socialistická soustava, jejímž pevným článkem je i na

še socialistická republika, disponuje nevyčerpatelnými přírodními zdroji, pracovními silami se stále rostoucí kvalifikací, vyspělou vědeckotechnickou základnou a značným vnitřním trhem. To vše vytváří nejpříznivější podmínky, i pro další úspěšný rozvoj naší socialistické společnosti.

Soudruzi a soudružky , jménem ústředního výboru předkládám našemu sjezdu zprávu , v níž jsou vytyčeny zásady a hlavní smě ry, podle nichž se má rozvíjet ekonomika naší socialistické spo lečnosti a jejichž.splnění má spolu s upevňováním socialistického vědomí a myšlení vytvořit základnu příštího přechodu ke komu nistické společnosti .

Bude správné, aby XH . sjezd uložil'ústřednímu výboru strany, 3 XII . sjezd

65

aby podle zásad obsažených ve sjezdové zprávě a podle usnesení sjezdu, které bude přijato, zabezpečil během roku 1963 vypraco vání sedmiletého plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1964-1970 . Dále , aby vytyčené zásady v souladu s prohlubující se spoluprací socialistických zemí byly uplatněny i při vypracování

generální perspektivy rozvoje národního hospodářství do roku 1980. III

Soudruzi a soudružky !

Náš další postup vpřed přímo životně vyžaduje, aby se na usku tečňování rozvoje socialistické společnosti ve stále větším počtu

a co nejaktivněji podílely všechny vrstvy našeho lidu, dělníci, rol 1

nici a inteligence. Jde o to , aby se upevňovaly a prohlubovaly so >

cialistické společenské vztahy, aby rostla pevná jednota naší spo lečnosti jako základ rozvoje socialistické státnosti . Již současná úroveň společenských vztahů, hluboká demokra tičnost našeho života jasně mluví v náš prospěch. Odstranili jsme

důsledně vše, co za kapitalismu ponižovalo pracujícího člověka, svoboda našich lidí se projevuje v tom , že se aktivně podílejí jak na stanovení, tak i plnění úkolů všestranného rozvoje své vlasti,

celého života země. Touto cestou, která byla stvrzena v naší so cialistické ústavě, půjdeme nadále důsledně, budeme uvolňovat všechny tvůrčí síly lidu. V naší vlastní praxi se plně potvrzuje správnost jedné ze zá

kladních pouček programu Komunistické strany Sovětského sva zu o tom, že diktatura proletariátu, jakmile splní své historické

poslání

to znamená potlačí odpor vykořisťovatelských tříd a

odstraní tyto třídy, zorganizuje výstavbu socialismu a zajistí jeho úplné a definitivní vítězství přerůstá ve všelidový stát. Také u nás vede vývoj socialistické státnosti od proletářské demokracie k demokracii všelidové.

Přitom dělnická třída jako nejpokrokovější a nejlépe organizo vaná síla naší společnosti bude i nadále uplatňovat svou vedoucí úlohu. Bude ji uplatňovat při dalším sbližování dělníků a druž stevních rolníků jako dvou základních tříd naší společnosti. Toto

úsilí objektivně odpovídá jednomu z prvořadých úkolů hospodářství

našeho

vyrovnání úrovně zemědělství na úroveň prů

myslu.

Dělnicko - rolnický svazek byl v minulosti základní společenskou silou likvidace kapitalismu a výstavby socialismu na vesnici a je dnes neméně významnou silou ve snaze o pozvednutí zemědělské 66

1

výroby. Jsme také přesvědčení o tom , že jestli právě díky této politice se nám podarilo velké dílo združstevnění, musí se nám nyní podařit to , co je zaznamenáno v úkolech pro zemědělskou výrobu do roku 1970. Musíme si být vědomi, že z této základní

politiky svazku vyplývá celá řada praktických úkolů, ke kterým mimo jiné patří rozvíjení patronátní

činnosti závodů nad JZD

v tom směru, aby se družstva učila co nejvíce z pokrokových zku šeností v průmyslu. V duchu politiky svazku budeme dbát jak na rozvoj všelidové, tak i družstevní skupinové formy vlastnictví, posilovat její socialistický charakter.

Jsme si také vědomí dalších četných rozdílů, které stále ještě existují uvnitř sociální struktury naší společnosti. Pokud napří

klad rozvoj výroby a na něm založená společenská dělba práce neumožňují překlenout rozdíly mezi prací kvalifikovanou a ne

kvalifikovanou či nízko kvalifikovanou, mezi prací tvůrčí a jed

notvárnou, vykonávanou převážně fyzickou silou, nemůžeme pře hlížet rozdíly mezi lidmi duševní a fyzické práce. Odstranění

podstatných rozdílů v tomto směru je naším perspektivním úko lem. To znamená, že budeme dbát, aby příznačným rysem naší další výstavby bylo sbližování fyzické a duševní práce cestou zvědečtění výrobních a řídících procesů, pozvedáváním odborné úrovně pracujících a osvojováním vyšší techniky při současném zvyšování politické uvědomělosti. Je nezbytné odsoudit a vést boj jak proti tendenci k bezobsažné samoúčelné politické práci, tak i proti omezenému odbornictví. Politická uvědomělost a od. bornost nestojí proti sobě, ale naopak se doplňují. V obou smě

rech musíme zvýšit naše nároky, což se v první řadě týká vedou cích státních a hospodářských pracovníků.

Přitom zkušenost posledního období, četné nedostatky v řízení jasně mluví o tom, že musíme vystupovat zejména proti nepolitic kému přístupu k potřebám společnosti a rozhodně vymycovat pla . ný resortismus.

Na základě hlubokých třídních přeměn a rozvoje nových spo

lečenských vztahů, o nichž jsem hovořil, vyrostly a upevnily se naše národy, Češi a Slováci, jako národy socialistické. Současně byl zabezpečen svobodný rozvoj ostatních národností republiky, maďarské , polské a ukrajinské. Upevňování jednoty naší socialis tické společnosti a vytváření předpokladů pro budoucí přechod ke komunismu předpokládá sbližování národů i národností Česko slovenska .

Dosavadním vývojem byly odstraněny nejzávažnější rozdíly me

zi českými a slovenskými kraji v hospodářské, sociální a kulturní úrovni. Na těchto konkrétních výsledcích ve všech oblastech ži 67

vota pevně spočívají vztahy vzájemné důvěry a bratrské spolu práce. Tak vzniká nové, socialistické společenství českosloven ských pracujících, které nemůže dnes nic narušit. Proces sbližování našich bratrských národů nemá ovšem nic společného s buržoazní teorií » Čechoslovakismu « , proti které na še strana vždy bojovala , neboť tato teorie byla pláštěm pro po pírání práv slovenského národa.

Je třeba jasně říci, že v podmínkách socialismu sbližování národů nejen nevylučuje, ale naopak předpokládá všestranný roz voj každého jednotlivého národa. Tento rozvoj nechápeme jako

jednostranné zdůrazňování národních zvláštností a tradic jedno ho národa proti tradicím a zvláštnostem národa druhého, vyzve

dávání národních odlišností a jejich konzervování. Naše národ nostní politika je politikou proletářského internacionalismu, kte rá při plném respektování potřeb jednotlivých národů vyzvedává jejich společné úkoly, a ty rysy, které je sjednocují. Jestliže již v minulosti měly naše národy tolik blízkého a společného, pak výstavbou socialismu je naše vzájemné společenství zvlášť silné. A v tomto směru

pro všestranné sbližování

budeme nadále

oboustranně pracovat.

Budeme pokračovat v rozvoji Slovenska v rámci jednotného hospodářství republiky tak, aby do roku 1970 byl učiněn pod statný krok v dalším vyrovnání s českými kraji. Jako důležitá součást jednotné soustavy státní moci a správy se bude rozvíjet činnost slovenských národních orgánů při úplat ňování celostátních a celospolečenských zájmů a potřeb . Tomu

dáváme praktický výraz jak v centrálních orgánech, tak ve zvý šené odpovědnosti slovenských orgánů za práci národních vý. borů, Ke sbližování našich národů zaměříme také celou naši vý. chovnou práci, rozvoj kulturní a vědecké činnosti. Právě v této oblasti jsou velké možnosti pro vzájemné poznávání; tomu musí

účinně napomáhat vydávaná literatura, celostátní časopisy, roz hlas a televize, společné plány vědecké práce aj . Soudruzi a soudružky ! Jedním ze stěžejních úkolů budování a rozvoje socialismu je stále širší a důslednější praktické uskuteč ňování zásady, že lid , který je tvůrcem a vlastníkem všech hod

not společnosti , si spravuje a řídí svůj stát. Zárukou úspěchu také v této jeho práci je vedoucí úloha komunistické strany. Zku

šenosti , které jsme v uplynulém období získali, budou určovat i základní směry dalšího rozvoje naší socialistické státnosti. Prvořadý význam přitom mají otázky řízení a zásady pro práci

ústředních státních a hospodářských orgánů, o nichž jsem již 68

hovořil. Uvádění těchto zásad do života musí vést především k posílení našeho státu. Budeme dbát na všestranné zdokonalo vání socialistické demokracie, aktivní účast všech občanů na

správě státu, na řízení hospodářství a kulturní výstavby, zlepšo vání práce státního aparátu a zesílení lidové kontroly nad veš kerou společenskou činnosti. ' ' Na tomto místě chci hovořit především k úkolům národních výborů a k práci společenských organizací, zvláště odborů a mlá

deže, neboť to představuje dvě hlavní linie pro rozvíjení aktivní účasti pracujících na správě státu . A zde také pracující získávají praktické zkušenosti pro příští komunistickou samosprávu . Národní výbory již získaly mnohé cenné zkušenosti a bez nich si vůbec nedovedeme úspěšný rozvoj socialistické společnosti

představit. Jejich činnost se rozvíjela při postupném rozšiřování pravomoci. Nemůžeme však nechat bez povšimnutí, že posílení pravomoci národních výborů a zvýšení odpovědnosti nebylo vždy

pochopeno jako prostředek lepšího zabezpečování společenských zájmů, ale u některých funkcionářů i celých volených orgánů nesprávně jako jakési oprávnění prosazovat úzké lokální zájmy.

Na doklad toho by bylo možné uvádět celou řadu případů. Příklady jasně ukazují, že někteří lidé si pletou demokracii

s libovůli, hájení skutečných zájmů pracujících s heslem »vezmi co nejvíc, bez ohledu na druhého « . Tyto funkcionáře a pracovníky musíme vyvést z jejich hlubokého omylu a ve všech takových pří padech je volat k odpovědnosti. Zvýšená pravomoc není možná

bez státní disciplíny, bez důsledného 'dodržování zákonů a pra videl našeho života .

Významným krokem při zvyšování účasti lidu na řízení a správě je nesporně přeměná komisí národních výborů v orgány , které

pod vedením plén vykonávají důležité funkce při řízení hospo dářského rozvoje na úseku služeb obyvatelstvu i v kulturní oblasti. Přestože soustřeďují kolem sebe početně velmi silný aktiv, účin. nost jejich práce je dosud nedostačující. V tomto směru byla vzne sena v předsjezdové diskusi celá řada připomínek a námětů pra cujících. Je nutné soustředit národní výbory a zejména jejich ko mise na organizátorskou práci, vést je k odpovědnosti za jednot

livé úseky, dosáhnout toho, aby ve své činnosti sjednocovaly ini ciativní výkonnou a kontrolní funkci. V zájmu dalšího prohloubení demokratického charakteru ná rodních výborů bude jistě správné provést také některá zdoko nalení volebního systému, zejména zvýšením vlivu pracujících na výběr kandidátů i na odvolání poslanců pro neplnění jejich 69

funkce. Počítáme s tím, že ve stadiu navrhování kandidátů na poslance bude správné posuzovat více kandidátů, než se pracu

jící shodnou na tom nejvhodnějším pro navrhovanou volbu. *

Důležitým článkem socialistického státu byly a jsou orgány

vnitřní a vnější bezpečnosti země. S narůstajícím socialistickým uvědoměním nejširších mas bude se přirozeně činnost bezpeč nosti , soudu a prokuratury ve srovnání například s dnešním sta vem zmenšovat. Boj proti negativním zjevům povedeme stále více

organizátorskou prací a morálně výchovným působením , i když společenské působení budeme účelně spojovat s použitím všech nutných prostředků donucení. Právě ve společnosti, ve které zá vše pro jeho blaho se stále více usku sada vše pro člověka

tečňuje, musíme v životě dodržovat a prosazovat socialistickou zákonnost a nesmíme váhat tvrdě postihnout hrubé narušovatele

zákonů a pravidel společenského soužití. Tím více to platí pro boj proti úkladům imperialistů a jejich rozvědek o naše státní a společenské zřízení. Pokud jde o vnější bezpečnost státu, vycházíme ze zásady, že dokud nebude dosaženo všeobecného a úplného odzbrojení a bude trvat nebezpečí imperialistické agrese, jsme povinni pečovat o bu dování ozbrojených sil, a to tak, aby mírová práce našeho lidu při výstavbě socialistické společnosti byla před takovou hrozbou spo lehlivě zabezpečena. Plnění tohoto úkolu vidíme především v pev né jednotě ozbrojených sil zemí - účastníků Varšavské smlouvy, naší osvo v nejtěsnější bojové družbě se Sovětskou armádou

boditelkou , která je hlavní silou obranného systému socialistic kého tábora . ( Potlesk. ) Obrana socialistické vlasti má u nás všelidový charakter. Této

přednosti socialistického státu musíme ještě účinněji využívat, dosáhnout, aby se dále prohlubovalo vědomí odpovědnosti všeho

lidu za obranu a bezpečnost své země, aby se zvýšila jeho poli tická bdělost.

Plnění našich nových úkolů není myslitelné bez významné úlo hy společenských organizací, a to jak při prohlubování jejich socialistického uvědomování, tak i ve sjednocování aktivity pra

cujících při řízení hospodářství a státu. Významné místo zde za ujímají odbory, Svaz mládeže , ale i řada dalších dobrovolných organizací. 70

V uplynulém období byla na odbory , v jejichž řadách je dnes organizováno téměř 5 miliónů pracujících, přenesena řada úkolů

a funkcí, které dříve prováděly státní orgány. Bylo zdůrazněno, že jejich povinností je hledat a uplatňovat nové formy účasti pracujících na řízení.

Zkušenosti ukazují, že jde především o výrobní porady a socia listické soutěžení jako nejmasovější způsob této účasti. V or . ganizování výrobních porad je rok od roku stoupající tendence, a to jak v jejich počtu , tak v účasti pracujících. Je ovšem potřeba mnohé a mnohé podstatně zlepšit. Především dosáhnout toho, aby reálné připomínky a náměty pracujících k návrhu plánu,

k organizaci, řízení, hospodárnosti a zlepšení výroby, k uplatňo vání techniky a zlepšovacích návrhů, k zajištění ochrany a bez pečnosti při práci byly důsledně odborovými orgány uskutečňo vány. Dále je nutné uvést, že porady jsou převážně organizovány na malých úsecích výroby. Bude úkolem odborů prohloubit sy stém výrobních porad, zaměřit daleko více jejich činnost na po suzování práce k zabezpečení úkolů celých provozů a závodů. Zvýšená úloha odborových organizací se bude projevovat při za

bezpečování práce komisí lidové kontroly a také jejich účast při jmenování hospodářských vedoucích bude zvýšena.. Od XI: sjezdu dosáhlo nového rozmachu socialistické soutěžení,

obohatilo se o brigády socialistické práce a nové hnutí »za socia listický poměr k práci« . Ne vždy měly odborové orgány a orga

nizace správný poměr k tomuto úsilí a ne všude stály v jeho čele, jak by jim příslušelo. O tom, že tomu tak často v péči odborů o socialistickou soutěž je, svědčí okolnost, že její výsledky měří mnohde počtem vyplněných formulářů, a ne skutečnými výsled ky práce.

Bude třeba, aby odborová organizace vyvodila také správný závěr z těchto připomínek předsjezdové diskuse, které poukazo valy na nutnost soustavného rozšiřování dobrovolné veřejné prá ce v odborech, a aby byl soustavně snižován aparát a odborová práce zbavena formalismu.

Vzhledem k perspektivám naší společnosti, k nutnosti připra vovat především naši mládež na práci a život v komunismu, mu síme velikou pozornost věnovat Československému svazu mlá deže . Jemu připadá značný díl odpovědnosti za to, aby naše mlá dež byla všestranně připravena splnit své historické poslání budovatelů komunismu. Celá činnost a úsilí Svazu mládeže mají být soustředěny k tomu, aby mládež byla všestranně vzdělaná, fyzicky zdatná, kulturně vyspělá , aby všechny své síly dávala

uvědoměle rozvoji své vlasti. Jinými slovy to znamená , že Česko 71

slovenský svaz mládeže má být prvním pomocníkem v komunis tické výchově mladé generace . Přijali jsme v tomto směrů v poslední době řadu správných usnesení, Chtěl bych na tomto místě zdůraznit alespoň dvě věci.

Musíme dbát, aby mladí lidé se bezprostředně zapojovali do řízení výroby v závodech, zúčastnili se práce v odborových organiza cích, v představenstvech JZD , národních výborech, komisích apod. Druhou věcí pak je, že musíme ještě důsledněji uskutečňovat myšlenku, aby se mladým lidem svěřovala výstavba určitých dů ležitých děl, abychom je prakticky učili připravovat svou bu doucnost .

Budeme v další naší práci a životě neustále dbát na upevňování naší Národní fronty. I v budoucnu půjde o to, rozvíjét bohatou à

svéráznou činnost jednotlivých organizací Národní fronty, která by vedla k dalšímu a účinnému plnění našich úkolů a sloužila posilování politickomorální jednoty lidu.

Na současném stupni rozvoje našeho národního hospodářství, kdy se rozhodujícím činitelem dalšího pokroku stává především

všestranné uplatnění nejnovějších výsledků vědy a techniky ve výrobním procesu, ještě naléhavěji než kdy dříve vystupuje do popředí význam úrovně vzdělanosti a odborné kvalifikace. Ma

sový rozvoj vzdělanosti je přitom předpokladem nejen pro další vzestup materiální výroby, ale i pro další růst politické aktivity 1

a celkové kulturní úrovně pracujících.

Od XI. sjezdu jsme v oblasti školství a ve zvyšování kvalifikace pracujících dosáhli vcelku dobrých výsledků. Nicméně z hlediska našich dnešních a zejména budoucích potřeb nemáme důvodu k sebeuspokojení. Budování vyspělé socialistické společnosti, na . stupující kvalitativní změny v našem hospodářství a úkoly spo jené s vytvářením předpokladů pro přechod ke komunismu

to vše vyžaduje nejen další podstatné zvýšení kvalifikace pracov níků ve výrobě i mimo ni, ale také zásadní změny v počtech , struktuře a připravenosti odborných kádrů. I když nadále budeme věnovat trvalou pozornost zvyšování vše obecného vzdělání, považuji za správné obrátit pozornost sjezdu na další naléhavé otázky, které před námi vyvstávají.

Do roku 1970 nejvýrazněji vzrostou požadavky na počet a úro veň vysokoškolsky vzdělaných kádrů . V roce 1970 by měl počet studentů ve všech formách studia na vysokých školách dosáh nout asi 224 000. Potřebujeme dostatek lidí, kteří budou umět 72

ovládat velmi složitá zařízení vysoce mechanizovaných a auto matizovaných provozů, budou s to budovat nově vznikající výrob

ní obory . Proto hlavní důraz ve vysokém školství klademe na tech nické a přírodovědecké směry, přičemž přední místo musí patřit základním teoretickým disciplínám , zvláště matematice, fyzice, chemii a biologii.

Masovou základnu pro výběr nejtalentovanějších lidí na vysoké školy a současně pro přípravu značného počtu středních odbor níků jsou- povolány vytvářet školy poskytující střední vzdělání. Dnes na těchto školách studuje asi třetina absolventů devítiletky.

Chceme, aby se do roku 1970 tento počet zhruba zdvojnásobil. Současně s tím musíme zlepšovat také úroveň učňovského škol ství tak, aby ti, kdo jím projdou, měli možnost na základě získa

ných teoretických i praktických znalostí dosáhnout nejen stře doškolského, ale i vysokoškolského vzdělání. Mnohokrát již bylo řečeno, že potřebný počet odborníků se

středoškolským a vysokoškolským vzděláním nejsme s to vycho vat jen tradičními způsoby a metodami. Dnes dochází k širokému nástupu pracujících za vzděláním.

Počty studujících při zaměstnání jsou značné, i když stále ještě nedostačující. Ukazuje se, že dobrou vůli a snahu zvýšit své vzdě lání, zlepšit svou kvalifikaci, brzdí mnohdy nedostatky v orga niżaci a metodách škol a kursů pro pracující. Považujeme proto

za včasné tyto otázky urychleně propracovat, využít četné pod něty z předsjezdové diskuse, vyřešit návaznost všech školních

i mimoškolních forem vzdělávání a vytvořit z nich jednotnou uce lenou vzdělávací soustavu. Jsme pro to 'stanovit jako orientační úkol, aby se v letech 1970 až 1975 přibližně polovina studujících vzdělávala při zaměstnání.

Chtěl bych přitom poznamenat, že nelze trpět představy, jako by na studium při zaměstnání bylo možné klást nižší nároky. Nesouhlasíme s názorem, že tu jde hlavně o získání příslušného vysvědčení, aby se učinilo zadost požadavkům systemizace. Jde >

nám především o to , co kdo zná a dovede a jak své znalosti uplatňuje v práci ve prospěch společnosti. To je rozhodující mě . řítko. Na druhé straně ovšem musíme dosáhnout, aby znalostem

a dovednostem pracovníků, jejich pracovním výsledkům odpoví dala odměna, kterou dostávají. Stále důrazněji musíme ve všech typech našich škol zabez pečovat, aby spolu s poskytováním všeobecného vzdělání a hlu bokých odborných znalostí vychovávaly žáky a posluchače k vě deckému světovému názoru, ke komunistické morálce, aby for

inovaly jejich vysoké politické uvědomění. Znovu podtrhují, že 73

tu musí jít o jednolitý proces, jehož ideově výchovné stránky pro stupují celou práci a život školy a je nepřípustné jaksi formálně je přilepovat na okraj celkové výuky jen do hodin občanské vý. chovy nebo lekcí o marxismu-leninismu. Naopak, úkoly komunis

tické výchovy patří na čelné místo v celé činnosti škol a jiných vzdělávacích zařízení, přičemž musíme současně usilovat o to , aby stejným směrem k naprosté ideové jednotě působila nejen

škola, ale také rodina, společenské organizace a vůbec celá naše veřejnost.

Dále je třeba pokračovat v duchu usnesení ústředního výboru z dubna 1959 v prohlubování spojení školy se životem , s výrobou. Zavedení výrobní praxe do vyučování, účast žáků na veřejně pro spěšné, zvláště fyzické práci přes některé nedostatky -- při spívají k zlepšení přípravy mládeže pro život, pro práci na roz voji výrobních sil a socialistické společnosti. Za stejně správné považujeme opatření, aby absolventi středních a vysokých škol -

po zakončení studia nejméně 3 až 5 let prakticky pracovali v místech, která odpovídají jejich odborné přípravě a schopnos tem. To se týká těch, kteří mají pracovat v ústředních nebo jiných institucích mimo výrobu.

K nejzávažnějším úkolům v oblasti školství patří další rozvoj předškolní a mimoškolní péče o děti. Nejde přitom jen o to, aby chom dalším matkám umožnili jít do zaměstnání, ale musíme

se na tato zařízení především dívat jako na významný prostře dek vlivu společnosti na výchovu mládeže. Přirozeně, že takový

úkol nemůže zabezpečit sama školská správa, ale stále více musí vzrůstat účast společenských organizací, podniků a závodů na jeho plnění.

Všechny naše výchovné záměry pochopitelně souvisí i s mož nostmi společnosti a do značné míry i s tím, jak budeme zabez pečovat potřebný počet učitelů a vychovatelů a jejich politickou, odbornou i pedagogickou úroveň .

Důležitá úloha při komunistické výchově připadá literatuře a

umění, které se v průběhu socialistické kulturní revoluce staly pevnou součástí života naší společnosti. Všechny úspěchy našeho socialistického umění upřímně oceňujeme a považujeme je za

záruku, že se celá naše umělecká fronta v průběhu dalšího bu dování socialistické společnosti ještě těsněji semkne kolem stra ny a pod jejím vedením bude stále aktivněji a s větší účinnosti

přispívat k všestrannému a harmonickému rozvoji člověka . 74

Tak jako před veškerým naším lidem, tak také před naším uměním otevřelo vítězství socialismu v naší zemi veliké prostory. Strana a lid očekávají od umělců, že půjdou neohroženě v jejich řadách, směle budou objevovat a ztvárňovat nové jevy života , probojovávat cestu novým vývojovým tendencím. Jen takové, rea listické, hluboce pravdivé, stranické a umělecky zralé umění může obohacovat náš duchovní život, učit pracující ještě hlouběji chá pat současný společenský zápas, dávat jim odpověď na závažné

otázky, s nimiž se v životě setkávají, a podněcovat je k neohro ženému boji za komunistickou budoucnost. Tyto vysoké úkoly , které vkládáme na naše umění, vyžadují, aby umělci v tvůrčím hledání nejpůsobivějších prostředků umělec

kého zobrazení naší doby byli k sobě krajně nároční a byli sou časně nesmířitelní ke všemu, co rozmach a aktivní společenskou

úlohu našeho umění oslabuje. To znamená jak proti liberalismu a svévolné samoúčelnosti, která otevírá cestu idealistickým ná zorům a buržoazní morálce, tak proti schematismu, průměrnosti a povrchnosti, proti konzervativnímu ulpívání na přežitých kon vencích a ustrnulých představách, které odporují životní pravdě. V zájmu takového vývoje našeho umění bude strana neochvějně uplatňovat leninské zásady řízení umění, napomáhat k překonání odtrženosti umělecké tvorby od života a práce lidu na jedné stra

ně a na druhé straně ke skoncování s projevy necitlivého, přezí ravého vztahu k tvořivé práci umělců.

S uspokojením a důvěrou vítáme nástup mladé tvůrčí generace, která vyrostla již v podmínkách socialistické společnosti. I když

jde často o méně zkušené a umělecky ne zcela vyzrálé soudruhy, oceňujeme jejich elán a přímý pohled na život, odvahu bojovat za vše nové .

Všeobecný rozmach kulturnosti vytváří příznivé podmínky pro stále širší účast lidí na umělecké tvořivosti, pro šíření umění. Vzrůstají nároky na dříve často opomíjené oblasti umění, jako je písňová tvorba ," lidová zábava, kultura pracovního prostředí, bydlení, vzhled strojů, oděvů a všech předmětů, s nimiž lidé při cházejí do styku.

Nelze rovněž opomíjet staré nesrovnalosti a nepořádky, které živelně přežívají v ekonomickém a společenském postavení uměl

ců, pokřivují jejich vztah ke společnosti , oživují živnostenské manýry a podvazují tak jejich tvořivé schopnosti. Myslím, že v souvislosti s otázkami úlohy naší kulturní fronty je na místě poukázat ještě na jednu konkrétní věc. Naše kulturní inteligence by měla více využívat významné pole působnosti, jakým je těsná součinnost se členy brigád socialistické práce. 75

Soudruzi mají mnoho možností, jak přispívat k rozvíjení tvůrčích schopností brigád socialistické práce, pomáhat jim v kulturním

růstu. Potřebujeme přece, aby nejen technická inteligence, která každodenně žije výrobními problémy, ale také naše kulturní inte ligence měla větší účast na úseku rozvoje socialistické společ nosti, který je pro nás základní, to je na úseku hospodářství. Bez rozvoje ekonomiky si nemůžeme představit růst životní ani kulturní úrovně lidu. A je potřeba otevřeně říci, že v této věci nám

nemohou pomoci a nepomáhají například různé estrády nebo

jiné rádoby kulturní podniky, které ironizují, zesměšňují a nej různějšími způsoby zlehčují práci, našich dělníků, našich pracu jících. Nic na tom nemění, když si někteří umělci myslí, že nám takovou činností pomáhají. Jsme pro to, aby se nedostatky kri ' tizovaly, a to vtipem i satirou. Ovšem i tato kritika musí sledo

vat pomoc lidem, překonání nedostatků, musí pomáhat k odstra nění přežitků maloměšťáctví. Chtěl bych znovu podtrhnout, že ústřední výbor naší strany vysoko oceňuje práci naší inteligence, at pracuje v technickém nebo humanitním směru. Vysoko oceňuje činnost našich literár ních a uměleckých pracovníků, účast technické inteligence v bri

gádách socialistické práce. Mnoho nových konstrukčních zaříze ní, která dnes vyrábějí pro naši společnost vysoce produktivní hodnoty, mnoho nových poznatků a praktické činnosti přinesla naše věda. Můžeme vysoko hodnotit výsledky celé naší lékařské

péče a v neposlední řadě práci naší literární inteligence, která obohatila naši společnost řadou významných děl, obohatila náš život.

Velká většina inteligence tak podstatnou měrou přispěla k roz voji tvůrčí aktivity našeho lidu, k všestrannému rozmnožení bo hatství naší společnosti , ke zvýšení všeobecné vzdělanosti , a po

mohla tak plnit úkoly a přiblížit se k cíli, který staví naše komu nistická strana .

Jsme přesvědčeni , že tak jako dosud i dále všemi silami se za pojí do úkolů rozvoje socialistické společnosti. Soudruzi a soudružky, strana považuje za naléhavý úkol neustá le rozvíjet a prohlubovat ideově politickou a morální jednotu pra cujících. Na stupni uvědomění a vyspělosti lidí závisí, jak si nej . širší masy pracujících uvědomí své nové úkoly a svou odpověd nost a podle toho budou také pracovat, Jsme v období, kdy příprava přechodu ke komunismu se stává

i pro nás reálnou perspektivou. Tato okolnost bez ohledu na naše nynější, přechodné obtíže přináší kvalitativně nové, složitější pro blémy a klade vyšší požadavky na pracující. Nově vystupují otáz 76

ky hlubokých přeměn ve společenské dělbě práce, v charakteru rozvoje výrobních sil, v působení vědy a techniky . Řešení a vše stranné osvětlování vyžadují problémy socialistického, skupino vého i osobního vlastnictví, otázky rozdělování a další.

Život také znovu a znovu ukazuje, že morální a politická jed nota lidu stejně jako jednota strany se vyvíjí, a musí být proto neustále obnovována a upevňována v procesu překonávání pře kážek a obtíží, jež vznikají při vytyčování a uskutečňování linie strany .

To všechno vyvolává nutnost narůstání prvků uvědomělé, tvůrčí

činnosti lidových mas, zdůrazňuje to neustále rostoucí význam a úlohu ideologické práce v nastávajícím období. Proto stavíme

s takovou naléhavostí do popředí úkol všestranně zkvalitnit ideo vě výchovnou činnost a zvýšit účinnost působení všech jejích ná strojů , jako jsou tisk, rozhlas a televize. Ideologická práce strany v uplynulém období významně při spěla k úspěšnému postupu při socialistické výstavbě v naší ze mi. Především období po . XX. sjezdu Komunistické strany Sovět

ského svazu - který se stal mezníkem v boji za obrodu leninismu v celém mezinárodním komunistickém hnutí je ve znamení úspěšného nástupu za překonání důsledků kultu osobnosti v ideo

logické práci. K jejímu velikému oživení a rozvoji došlo zejména v souvislosti s významnými vnitropolitickými i mezinárodně po

litickými událostmi, v souvislosti s všenárodními diskusemi, které organizovala strana. Významné úspěchy celkového rozvoje naší společnosti spolu s ideově výchovným působením vedly k dal 是

šímu růstu socialistického uvědomění širokých mas pracujících, k upevnění morální a politické jednoty lidu. Je však třeba říci, že ideová výchova: svou úrovní a účinností

stále ještě zaostává za novými náročnými úkoly rozvoje socialis tické společnosti. Přes její oživení a rozmach v posledních letech se nepodařilo dosud překonat zaostávání a podceňování teore tické činnosti, formálnost v osvojování si marxismu-leninismu, často nedostatečnou spjatost s potřebami strany a života naší spo lečnosti. Ideologická práce je dosud nesystematická. Základní příčinou zůstává nepochopení, že ideologická a orga nizátorská činnost tvoří nedílnou jednotu veškeré stranickopoli tické práce. Zvláště mnozí organizátoři výroby podceňují výchov

nou činnost a zapomínají, že růst ideově politického uvědomění se přeměňuje v sílu, která organizuje pracující za splnění našich

plánů. Budeme důrazně uplatňovat požadavek , že vedoucí hos. podářští pracovníci jsou odpovědni nejen za výrobní a hospodář : 77

ské výsledky, ale i spoluodpovědni za politickou a odbornou vý chovu pracujících .

Sepětí ideově výchovné a organizátorské práce oslabují a naru šují také ti pracovníci ideologické fronty , kteří nepochopili, že hlavní smysl jejich činnosti je organizovat masy k uskutečňování politiky strany, že jen tehdy může mít jejich práce úspěch, do

stane-li výchovná činnost zcela konkrétní obsah . Nedostatky v rozvoji naší ideologické práce jasně ukázala před

sjezdová diskuse. Řada závažných ideologických otázek zůstala jen na okraji. Nelze přitom přehlédnout, že diskuse k otázkám

výroby, techniky, organizace a řízení měla vysokou ideově poli tickou úroveň . Naši pracující s hlubokou znalostí věci hovořili k problémům a úkolům národního hospodářství. Tato skutečnost dokazuje, že mnoholetá orientace stranické propagandy a agitace na otázky ekonomiky již přináší své výsledky.

Hlavním posláním ideologické práce v nastávajícím období je účinně působit při výchově komunistického člověka, aktivního bu

dovatele socialismu, hluboce chápajícího politiku strany i náš světový názor.

Svou odpovědnost za růst socialistického uvědomění pracují cích musí v první řadě plně pochopit naše stranické orgány

a organizace i všichni komunisté. Je zcela přirozené, že v duchu nových stanov nejvyšší nároky při výchově, při osvojování si mar xismu- leninismu budeme klást na komunisty, zejména pak na

funkcionáře, kteří musí jít příkladem při aktivním osvojování si našeho revolučního učení. Tomu musí odpovídat i další rozvoj vnitrostranické výchovy, ve které budeme v současné době věnovat náležitou pozornost všem stránkám marxisticko - leninské teorie, abychom rozvíjeli ko munistickou výchovu všestranně a v plné šíři. Jen tak povedeme

pracující k tvůrčímu a hlubšímu zamýšlení se nad problémy naší výstavby a jejich řešením, k samostatnému myšlení a rozhodová ní. To je také základní smysl nových opatření v systému stra

nické výchovy, která v tomto roce uskutečňujeme. Naše strana vždy zdůrazňovala, že život je nejlepší školou komunistického světového názoru , že rozhodující vliv na výchovu nového člověka má každodenní praktický boj za komunismus. Pro to těžiště komunistické výchovy dnes spočívá ve výchově člověka k socialistické práci.

Uvědomělá , iniciativní, tvůrčí a obětavá práce k prospěchu spo lečnosti je smyslem života, výrazem vlastenectví i správného chá pání internacionálních povinností našeho lidu. Socialisticky žít, to především znamená socialisticky pracovat. Proto výchova k lásce 78

a úctě ke každé společensky užitečné a tvůrčí fyzické i duševní práci se musí stát ústřední otázkou nejen ideové výchovy strany,

ale i prvořadým úkolem rodiny, školy , společenských organizací, prostě celé společnosti.

Socialistický poměr k práci se nevžívá automaticky a bez kon fliktů. Je to především boj za odstranění přežitků z dob kapita lismu, kdy se pracující museli všemi prostředky bránit vykořis tování, ničení svého jediného bohatství - pracovní síly. Tyto přežitky se dnes projevují v, utajování existujících rezerv , v egois

tickém poměru k socialistickému vlastnictví, v sobeckém stavění osobních zájmů nad společenské, v pracovní nekázni a lajdáctví,

ve špatné kvalitě výrobků, v nechuti zvyšovat kvalifikaci apod. Ve výchově jde právě o to, překonat tyto jevy, vytvářet takové ovzduší a veřejné mínění, které by znemožnilo jednotlivce, kteří

chtějí žít na úkor druhých, chamtivce a příživníky, snažící se urvat pro sebe co nejvíce. I pro nás platí všude probojovat jedině správnou zásadu komunistického života » kdo nepracuje, at nejí«. Nové podněty v otázkách vztahu k práci přinesla některá vy. stoupení v předsjezdové diskusi . Velký společenský problém , pro

blém svědomí a cti každého pracujícího za jeho práci pro společ. nost vyzdvihl soudruh Josef Trousil. Vyjádřil všední, ale význam nou pravdu, že velikou rezervou růstu společenského bohatství je správný vztah lidí k práci , kterého lze využít bez investic a ji

ných hmotných prostředků. Výzva předních pracovníků našeho hospodářství všem pracujícím »Za socialistický vztah k práci, za

dělnickou čest, za čest zemědělce« , která navázala na jeho myš lenku, skutečně zapálila , nalezla od samého počátku širokou ode

zvu a stává se hnutím , které při správném vedení přinese nejen hmotné hodnoty, ale významně přispěje i k výchově nového člo věka.

1

Je potřeba říci, že daleko aktivněji by měla toto nové probo

jovávat celá naše ideologická fronta. Vědecká pracoviště by měla daleko lépe a iniciativněji rozpracovávat otázky spojené s hes lem »socialisticky pracovat a socialisticky žít« , otázky morálky, rozsahu osobního vlastnictví a vztahů mezi lidmi.

Naše strana vždy kladla veliký důraz na výchovu pracujících v duchu proletářského internacionalismu. Také v diskusi projevili pracující o tyto otázky živý zájem. Proletářský internacionalismus je základním principem výstav by socialistické a komunistické společnosti. Vyjadřuje vzájemnou 79

!

podporu socialistických zemí, komunistických a revolučních děl nických stran a pracujících celého světa v boji proti imperialis

mu, za mir, demokracii, svobodu a socialismus. Pracující, kteří zvítězili ve své zemi nad buržoazií, jsou povinni poskytovat vše strannou pomoc lidu dosud bojujícímu za národní a sociální osvo bození. Je proto naprosto správné, jestliže podporujeme lid zemí,

které se osvobodily z koloniální nadvlády. Tak to také náš lid chápe. (Potlesk. ) Avšak každému našemu člověku musí být v těchto otázkách

naprosto jasno. To je také úkolem i naší výchovné práce. Je to, soudruzi, otázka velmi vážná a zásadní pro život strany . V žád ném případě nemůžeme ponechávat stranou to, že zazněly, i když ojediněle, hlasy proti těmto našim internacionálním povinnostem. Je zajímavé, že zpravidla to byly hlasy těch, kteří se navenek holedbají demokracií, humanitou, láskou k bližnímu. Tyto zá sady však, jak je vidět, u nich končí okamžikem, kdy se domní vají, že musí dávat něco ze svého. U jejich osobních zájmů končí všechny dosud uznávané » zásady « a ze slupky »humanistů « se vy

loupne prachobyčejný chamtivý měšťák. Žel, těmto lidem se do stává leckdy sluchu i u poctivých lidí. To je samozřejmě i naše chyba, která ukazuje, že jsme dosud neudělali vše, aby každý náš občan správně chápal tyto otázky. Ve vědomí našeho lidu jsou pevně zakotveny city neporušitelné ho bratrského přátelství k Sovětskému svazu i k ostatním socia listickým zemím. Náš lid velmi dobře ví, že v příslušnosti k so cialistickému táboru je záruka nejen naší bezpečnosti, ale i pod

mínka dalšího rozvoje naší země. ( Potlesk. )

Soudruzi, žádná jiná společnost nemohla vytvořit takový soulad .

individuálních a společenských zájmů než společnost socialistic ká. Jedině za socialismu se stal nejzákladnějším smyslem veškeré činnosti člověk. Avšak socialismus představuje takový stupeň spo

lečenského rozvoje, kdy potřeby člověka mohou být uspokojovány podle jeho podílu na tvorbě společenského bohatství. Na tom , aby chom tuto zákonitost správně objasňovali , a zejména probojová vali její praktické dodržování , nesmíme šetřit sil.

S výchovou ke kolektivní odpovědnosti všech pracujících za vý. voj celé společnosti souvisí objasňování otázek uvědomělé socia

listické disciplíny, dodržování socialistické zákonnosti. Ve směr nicích a usneseních strany , v zákonech a řádech našeho státu je vyjádřena vůle dělnické třídy i všech pracujících. Každé porušení norem života a zásad zakotvených v zákonech znamená poškozo vání zájmů všech pracujících, celé společnosti .

Vítězství komunistického světového názoru ve vědomí pracují 80

cích, pevná morální a politická jednota lidu vyžadují neustále bo jovat proti buržoazní ideologii . Nejednou jsme zdůrazňovali , že le ninská zásada mírového soužití v žádném případě neznamená sou žití v oblasti ideologie .

Stále silnější vliv socialismu ve světě nutí buržoazii, aby nejen

hledala novou »ideovou« platformu, ale aby nelitovala prostředků k ideovému pronikání do zemí socialistického tábora.

Pravda, buržoazni propagandě se nemůže podařit získat na svou stranu masu našich pracujících. Musíme si však být vědomi, že ně

které projevy maloměšťáckého radikalismu, nepochopení a pře krucování principů demokratického centralismu, anarchistické

pojetí socialistické demokracie, liberální, apolitické tendence ně kterých, zejména intelektuálních kruhů , poklonkování před vý střelky buržoazní kultury - mají svůj původ i v působení buržoaz ní ideologie. To platí i o nejrůznějších projevech sobectví, pani kaření, nákupní horečky a podobně.

Úkolem ideologickovýchovné práce na všech úsecích je nekom promisně odhalovat nevědeckost a protilidovost buržoazních ideo

logií, jejichž hlavním projevem je dnes antikomunismus. Na jeho základě se sjednocují všechny nejreakčnější síly, počínaje pravi: covými socialisty přes buržoazní ideology až po fašisty , aby po

mluvami socialistických zemí a přikrašlováním kapitalismu odvrá tily lid svých zemí od socialismu, pronikáním do našich zemí brz dily rozmach tvůrčí aktivity mas.

Buržoazní propaganda se snaží narušovat jednotu pracujících, oslabovat jednotu strany a lidu, rostoucí vliv strany v masách a usiluje o oživování nacionalistických tendencí. Jednou z forem

v tomto boji je snaha vyvolat nezájem, apolitický poměr pracují cích k našemu socialistickému vývoji. To se zejména projevuje

u části mládeže. Není to ovšem vinou mládeže samé, ale je to projev nedostatků v naší výchovné práci . Naším úkolem je dokazovat

mladým lidem, že vše, co se u nás i ve světě děje, se každého bez prostředně dotýká. Je naší povinností, zejména mezi mladými lid mi, zesílit naši výchovnou práci , dosáhnout její vysoké účinnosti. To vyžaduje umět se k mládeži přiblížit, poznávat její problémy a o nich s mladými lidmi otevřeně hovořit, pohotově a citlivě reago vat na city a zájmy , odrážet všechny negativní vlivy, které mohou na mládež působit. Jde o to , abychom přílišným nesprávným po

učováním z našich zkušeností mládež od sebe neoddalovali , ale naopak jejich vhodným využíváním mládež získávali. Říkat – to když my jsme byli mladí, když my jsme dělali to i ono , to někdy

nepomůže, spíše naopak to mládež odradí. To bylo dříve. Dneska jsme v socialistické společnosti a mládež má pochopitelně trochu 81

i

jiné nároky. Je ovšem třeba předávat naší mládeži zkušenosti z bo jů komunistické strany , ovšem dělat to tak, abychom skutečně

mládež učili využívat těchto zkušeností v současných podmínkách. *

Soudruzi a soudružky, žijeme v období zvýšeného mezinárodní ho napětí, v období zvýšeného boje mírových sil za udržení světo vého míru, boje za odražení pokusů imperialismu vyvolat válku. O tom jsme se přesvědčili právě v uplynulých týdnech . Američtí

imperialisté přivedli svět až na samý pokraj nukleární světové války . Zaslepeni nenávistí vůči revoluční Kubě, která jako první

země amerického kontinentu pozvedla prapor socialismu, rozhodli se ke vpádu do této hrdinné země a k jejímu zničení. Za bezpro střední záminku si Spojené státy americké vzaly existenci rake tových zbraní, které Sovětský svaz poskytl k ochraně Kuby na zá kladě zkušeností z reakčního napadení Kuby kontrarevolucionáři

podporovanými americkými kruhy a v souvislosti s bezprostředním nebezpečím nového agresívního vpádu na Kubu. Příprava napadení nebyla nijak utajována, veřejně se o ní hovořilo a veřejně se chys

tala i americkými politickými kruhy . Za odvrácení vpádu a zmaření plánů vůči svobodné Kubě , a tím

i odvrácení světového válečného konfliktu může lidstvo vděčit jen pevnému, rozumnému a odpovědnému postoji Sovětského svazu a

jeho důsledné mírové politice. ( Dlouhotrvající potlesk. ) Přede vším to, že se předseda rady ministrů Sovětského svazu soudruh

Chruščov obrátil na presidenta Spojených států amerických Ken nedyho s vážným upozorněním na nebezpečnost situace a odpo

vědnost USA za možnou válku aa s výzvou hledat cesty , jak válce zabránit, mělo svůj veliký význam. V zájmu zachování míru i v zájmu zajištění mírového života pro

kubánský lid, v zájmy zabránění termonukleární válce vydal So větský svaz prohlášení, že demontuje raketové základny určené k ochraně nezávislosti a svobody Kuby, jestliže Spojené státy ame rické dají záruky , že odvolají blokádu a že nenapadnou Kubánskou republiku. Toto rozhodnutí Sovětského svazu se setkalo s vřelým uznáním

veliké většiny lidí i v kapitalistických zemích, kteří si znovu uvě domili, že na rozdíl od jejich vlastních vlád je to vláda Sovětského

svazu, která hájí důsledně mír pro veškeré lidstvo. ( Bouřlivý po tlesk, volání: » Ať žije Sovětský svaz! Ať žije mir!« ) A když presi

dent Kennedy dal slib, že Kubu nenapadnou, Sovětský svaz rake tové základny demontoval . Tento výsledek je úspěch míru, je to úspěch i pro kubánský lid . 82

Naše komunistická strana a vláda republiky stojí plně za poli tikou Sovětského svazu při řešení krize v Karibském moři , protože tato politika je nejen v souladu se zachováním míru , ale i v zájmu samého kubánského lidu , se kterým nás pojí přátelské svazky a

společné zájmy. Stojíme i nadále po boku kubánského lidu, sou hlasíme a podporujeme pět požadavků vyhlášených kubánskou vládou, budeme mu pomáhat ochraňovat jeho revoluční vymože nosti, budeme mu pomáhat v jeho socialistické výstavbě. ( Po tlesk . )

To ovšem nikterak neznamená, že složíme ruce v klín, přesta neme být ostražiti, ukolébáni slibem Kennedyho. Musíme nadále vidět, že imperialismus využije každé, třeba zdánlivě pro ně pří znivé situace k zostřování mezinárodních vztahů, zastrašování svobodymilovných národů, k podněcování reakčních sil k válce proti socialistickým zemím. Střetnutí v karibské oblasti znovu ukázalo, že ještě nenadešel čas, aby bylo možné považovat imperialismus za bezmocného

starce, který jen vyhrožuje, ale k činům se mu nedostává sil. Na opak, imperialismus se znovu představil lidstvu jako nebezpečný dravec, se kterým musíme počítat. Zároveň však toto střetnutí bylo názorným potvrzením závěrů XX. a XXII . sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, že vál

ky nejsou osudově nevyhnutelné, že je možno války , vyloučit ze života společnosti . Bylo názorným potvrzením , že ne kapitalis mus, ale stále více socialismus v důsledku své převahy určuje

chod světových dějin, řešení nejzávažnějších otázek lidstva, jako je zachování míru.

Rozuzlení této napjaté a pro další osudy lidstva nebezpečné si tuace je ze strany Sovětského svazu novým dokladem praktické. ho uskutečňování leninské politiky mírového soužití, které není ničím jiným než neustálým bojem , řetězem střetnutí mezi kapita lismem a socialismem. Mírové soužití právě předpokládá, že spor

né otázky budou v zájmu zachování míru řešeny cestou jednání. Přitom je možné a mnohdy i nutné přistupovat na kompromisní řešení, na ústupky za ústupky našich nepřátel . V takovém boji je možné i dnes zachovat mír a zároveň vybojovávat na imperialis mu jednu pozici za druhou. Zachování míru je v zájmu našich dlouhodobých cílů, mír slouží tomu, aby dále silila socialistická soustava a věc komunismu. ( Potlesk . ) Na druhé straně však krize v Karibském moři znovu ukázala,

jaké nebezpečí lidstvu hrozí již z pouhé existence nukleárních zbraní. Američtí generálové propadli takové hysterii , že chybělo 1

jen málo, aby začaly vybuchovat americké atomové bomby. To 83

by mělo vyburcovat lidstvo k novému rozmachu hnutí za všeobec né a úplné odzbrojení. Události uplynulých dnů také potvrdily naprostou oprávněnost

požadavků socialistických zemí uzavřít mírovou smlouvu s Ně meckem. Nedořešené pozůstatky druhé světové války, vojenská okupace západního Berlína, nebezpečné militaristické a revanšis tické rejdy v Německé spolkové republice, to jsou jiskry, z nichž by mohl povstat nový válečný požár. Historické zkušenosti i dnešní skutečnost v západním Německu nás opravňují žádat, aby výsledky druhé světové války byly mezi

národně zakotveny. Aby bylo zabráněno západoněmeckým milita ristům přejít od hlásání revanšistických požadavků, které jsou

dnes vyslovovány různými politiky, orgány i organizacemi, k re vanšistickým činům. Z tohoto hlediska mají mimořádný význam

hraniční opatření Německé demokratické republiky v Berlíně, kte rá přetala most do socialistického tábora provokatérům, špiónům a diverzantům.

Tato opatření naplňují i část cílů, které Sovětský svaz a ostatní socialistické země svým bojem za uzavření mírové smlouvy s Ně meckem sledovaly. To je třeba vidět, protože to je důležité pro určení současné mezinárodní politiky socialistického tábora v ně mecké otázce .

V souvislosti s naším úsilím o uzavření mírové smlouvy nás

různí západní politikové obviňují, že rozdmycháváme nenávist vů či německému lidu, že nechceme zapomenout na hrůzné činy ně meckého fašismu .

Otevřeně říkáme, že nemůžeme zapomenout a nezapomeneme

na strašlivé utrpení českého a slovenského lidu stejně jako lidu ostatních zemí za hitlerovské okupace dotud, dokud v bonnském

státě budou vládnout a rozhodovat nacisté a hlásat revanšismus, odvetu. ( Potlesk. ) Nemůžeme ani nevidět, jak jsou perzekvovány demokratické síly a organizace a znemožňována jejich činnost lid mi, kteří byli nositeli protidemokratických a fašistických metod v době Hitlera.

My nechováme

o tom ostatně svědčí náš vztah k občanům

- k německému pracujícímu li Německé demokratické republiky –

du a vůbec už ne k jeho mladé generaci žádnou nenávist. Naopak, přáli bychom si navázat s Německou spolkovou republikou, která by byla mírumilovným státem, normální vztahy, rozvíjet s ní hos · podářskou a kulturní spolupráci. Zatím to však je západní Němec ko, které nejeví žádnou opravdovou ochotu ani k nejzákladnější normalizaci vzájemných vztahů. Západoněmečtí představitelé by měli v praxi ukázat, že napříště 84

chce Německá spolková republika žít se svými sousedy, se všemi národy světa v míru, v přátelství, že uznává hranici Odra - Nisa a že se zříká všeho , co bylo spjato s érou hitlerovského fašismu, že se zříká metod, kterých vůči sousedům používal Hitler. To by ovšem muselo být doloženo skutky. Tak by Německá spolková

republika přinesla cenný příspěvek světovému míru, který by uví taly všechny mírumilovné národy nejen v Evropě, ale i na celém světě. *

Světový kapitalismus, který utrpěl za poslední léta řadu porá žek, oslabujících jeho postavení a podemílajících jeho základy, se pokouší zvrátit běh událostí. Proto dochází v poslední době k růz ným provokacím a agresívním činům. Nejzávažnější změnou posledního desetiletí je změna v poměru

sil mezi socialismem a kapitalismem ve prospěch socialismo. V tomto procesu sehrál rozhodující úlohu vzestup ekonomiky so cialistických zemí, především Sovětského svazu, jejíž podíl na svě

tové produkci představuje nyní téměř 37 % . Tato skutečnost spolu s vynikajícími výsledky sovětské vědy, vyjádřená především úspě chy v kosmických letech, ukazuje, že v měření sil s kapitalismem si socialismus se zákonitou pravidelnosti razí cestu k prvenství ve všech oblastech společenského života.

Velmi těžkou ránu světové kapitalistické soustavě zasazuje osvobozenecký boj národů z pout kolonialismu. Tyto národy se ve své většině po získání samostatnosti stavějí na protiimperialistic ké, protiválečné pozice. Tím se v posledních letech neobyčejně rozrostla fronta národů, které aktivně zasahují do řešení meziná

rodních otázek a často v nich zaujímají shodné stanovisko se so cialistickými zeměmi. Stojíme po boku všech národů, které ještě bojují za svou svobo du a samostatnost. Budeme je podporovat v úsilí o vymanění se z pout kolonialismu.

Máme dobré a přátelské vztahy se zeměmi, které se již z kolo nialismu osvobodily a dnes začínají budovat svou zem. Stojíme

jim po boku, a tak jako v minulosti, i dnes se snažíme jim podle svých možností pomáhat. Pomáháme jim ve výchově odborníků, v budování průmyslu, v zemědělství, pomáháme jim i odbornou

praktickou činností v jejich zemi . Radujeme se z každého úspěchu těchto zemí, protože to posiluje síly míru ve světě.

85

Vážným problémem v poslední době byly 1 ozbrojené srážky, k nimž došlo na indicko- čínských hranicích. Tento konflikt vzhle dem k agresívním snahám amerického imperialismu nebyl nikte rąk na prospěch jednotné síle socialistických zemí a ostatních mí rumilovných zemí v boji za mír. Je bezesporu, že americký imperialismus využil i tohoto kon fliktu k tomu, aby vystoupil se svými agresivními záměry proti Kubě. Pohraniční střetnutí se hodilo také reakčním silám v Indii,

které jsou živeny a podporovány Spojenými státy americkými a druhými imperialistickými silami a které jsou v současné době

v ofenzívě a snaží se uchopit vládní moc v Indii. Vycházejíce ze současné napjaté mezinárodní situace, považuje

me za správné prohlášení vlády Čínské lidové republiky o tom, že ze své strany zástavuje ozbrojený boj a že vyzvala k zahájení pří.

mého jednání mezi vládou Čínské lidové republiky a vládou Indic ké republiky. Uvítali jsme toto prohlášení a vřele je podporujeme.

Zahraniční politika Československé socialistické republiky je součástí jednotné zahraniční politiky socialistických zemí, jejímž základem je mírové soužití. Jsme pro mírové řešení všech spor ných otázek mezi zeměmi. Jsme proti imperialismu a kolonialis mu. Podporujeme všechny snahy za svobodu, demokracii, za po krok, za socialismus. ( Potlesk .) Neznamená to nikterak, že jsme-li pro řešení sporných otázek mírovou cestou, že nebudujeme svou obranu. Jsme si vědomi, že

imperialisté spíše jednají, vidí-li proti sobě sílu, nemají-li proti sobě bezbranného partnera. Proto jsme ,pevným článkem obran ného spojenectví členů Varšavské smlouvy. Soudruzi, mezi nejpřednější povinnosti marxistické revoluční dělnické strany v boji za další pokrokový vývoj ve světě, za roz mach sil svobody , míru a socialismu i za obranu tábora socialis mu patří úsilí o upevňování jednoty a semknutosti socialistických zemí .

V semknutosti a v jednotě národů socialistických zemí, v jejich

věrnosti marxisticko-leninskému učení je hlavní zdroj síly a ne přemožitelnosti každé socialistické země a celého socialistického tábora . ( Potlesk. )

Naše strana stojící pevně na zásadách proletářského internacio nalismu, na zásadách vzájemné spolupráce, pomoci a podpory me zi socialistickými zeměmi, vede veškerou politiku naší republiky tak, aby přispívala podle všech svých možností čestným dílem k upevňování jednoty socialistických států. Základem této jedno ty je pro nás pevné spojenectví a věrné přátelství s první zemí so 86

cialismu - se Sovětským svazem , spolupráce naší strany s Ko munistickou stranou Sovětského svazu. ( Bouřlivý potlesk .) Minulé období mělo v tomto směru velký význam . Vždyť v této době došlo v Moskvě k historickému setkání představitelů 81 ko

munistických a dělnických stran, kteří jednali o nejzávažnějších otázkách současnosti a vypracovali společné jednotné prohlášení ke všem těmto otázkám. Rozvinuli tak a obohatili Deklaraci ko

munistických a dělnických stran z roku 1957 a oba tyto uvedené dokumenty svými idejemi hluboce ovlivňují nejen komunistické, 1

ale celé mezinárodní revoluční dělnické hnutí.

Mezinárodní komunistické a revoluční hnutí bylo dále posíleno před rokem přijatým programem Komunistické strany Sovětského svazu na jejím XXII. sjezdu – prvním programem rozvinuté vý . stavby komunismu na světě. Z tohoto historického programu, z té to živé charty naší doby čerpají především komunistické strany socialistického tábora pro řízení výstavby ve svých zemích. Naše komunistická strana jasně prohlásila, že je to i náš program , že se

k němu plně hlásíme a budeme podle něho pracovat v podmín kách socialistického Československa. Program Komunistické stra ny Sovětského svazu se však zároveň stal mohutnou inspirující silou pro komunistické a dělnické strany celého světa, pro všech ny ty, kdož bojují za lepší zítřek svého lidu proti imperialismu a kolonialismu.

Mezinárodní komunistické a revoluční hnutí je na vzestupu, pro

žívá právě v současném období další velký rozvoj svých sil . Od po

rady v r. 1957 počet komunistických a dělnických stran vzrostl o 13 a dnes v řadách komunistů ve světě bojuje přes 42 miliónů členů. ( Potlesk. ) Světové komunistické hnutí je dnes největším organi

zovaným jednotným revolučním hnutím , vycházejícím z marxis mu- leninismu, bojujícím za osvobození pracujících, proti imperia lismu, za svobodu, demokracii, za mír a socialismus.

O ideové síle jednotného komunistického hnutí svědčí dále i ta okolnost, že přes velikou snahu nedaří se do hnutí propašovat re vizionistické tendence nebo jimi ovlivňovat revoluční dělnické hnutí. Boj proti revizionismu jako hlavnímu nebezpečí v revoluč

ním dělnickém hnutí, jak ukázala minulá léta, byl úspěšný a revo luční dělnické strany vcelku obhájily správnou revoluční cestu

nastíněnou Deklarací komunistických a dělnických stran v roce 1957. Aniž bychom přehlíželi nutnost trvalého boje proti revizio nismu, musíme dnes vidět druhé nebezpečí, kterým je dogma tismus a sektářství a které, jak o tom hovoří společné dokumen ty mezinárodního komunismu, se může v činnosti jednotlivých stran stát hlavním nebezpečím. 87

1

| Právě společné porady komunistických a dělnických stran a ji mi přijaté dokumenty, teoretická a praktická činnost Komunis tické strany Sovětského svazu byly mohutnou zbraní v boji jak s revizionismem, tak s dogmatismem.

Každý, kdo reálně posuzuje vývoj událostí, jasně vidí, jak prá vě po XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, po prvním velkém mezinárodním komunistickém jednání v roce 1957 , po po

rądách v roce 1960 a nyní pod vlivem úspěšného uskutečňování výsledků XXII . sjezdu roste marxisticko- leninská jednota komu

nistických řad, sílí mohutný vliv komunismu. Přes tuto živou a sílící jednotu nechceme zastírat, že se objevily i stíny. Sem patří činnost předáků Albánské strany práce, kteří se v posledním období zcela rozešli se zásadami mezinárodního

komunistického hnutí a narušují všechny směry a zásadní úkoly, které byly ve společně přijatých dokumentech vytyčeny. A je po chopitelně v rozporu s těmito dokumenty i ten, kdo popřává slu chu anebo dokonce podporuje albánské předáky v jejich útocích proti jednotě komunistického hnutí. Všechny komunistické strany

se v Moskvě zavázaly nepřipustit jakékoliv činy, které by mohly podrývat jednotu mezinárodního komunistického hnutí. A to dnes albánští předáči činí ve všech základních otázkách. Nebylo by třeba se tolik zabývat názory těchto revolučních frázis tů, kdyby za nimi nestály snahy , které byly v celém komunistic kém hnutí odsouzeny .

Vezměme praktický výraz těchto názorů ve dnech ohrožení Ku by a světového míru americkým imperialismem. Je skutečně od souzeníhodný postoj zachovávat nejprve mlčení a potom , když je krize řešena v zájmu míru a socialistické revoluce, v zájmu světo vé dělnické třídy i samé revoluční Kuby, organizovat jakési akce na její podporu. Zatímco Sovětský svaz , socialistické země a spo lu s nimi světová pokroková veřejnost se snažily zadržet ruku amerického imperialismu s atomovými bombami , albánští předáci

začali štvát do termonukleární světové války. Nejde jen o to, že se tak postavili do jedné řady s nejreakčnějšími západními komen tátory a politiky a že taková politika je zradou moskevského Pro hlášení o boji za mír, proti válce a imperialismu, ale i provokací proti Sovětskému svazu. Tito lidé se přitom vydávají za komunis-, ty, za jediné strážce čistoty moskevské Deklarace a Prohlášení,

ačkoliv jejich stanoviska jsou v naprostém rozporu s těmito doku menty. Přitom ústřední výbor KSSS a osobně soudruha N. S. Chru

ščova a každého, kdo opravdu hájí společně přijaté zásady, ozna čují za lokaje imperialismu, moderní revizionisty a podobně. Tak jsme mohli v posledních dnech znovu číst, že dokud exis 88

1

tuje imperialismus, je prý iluzí mluvit o možnosti odstranění svě

tové války a o všeobecném a úplném odzbrojení. To je ovšem v na prostém rozporu s tím, co je zapsáno v moskevském Prohlášení, že ještě před úplným vítězstvím socialismu ve světě, kdy ještě v části světa zůstane kapitalismus, vznikne reálná možnost vy

loučit ze života společnosti světovou válku. Tak to stojí v doku mentech a s nimi souhlasily všechny strany .

Komunistické a dělnické strany současně plně podpořily ná vrh Sovětského svazu na všeobecné a úplné odzbrojení, který

má historický význam pro osudy lidstva. Podle některých frá zistů a sektářů však odzbrojení přichází v úvahu až po vítězství socialismu na celém světě. Ale to ovšem není program činu a

boje, ale pasívní čekání na to , co podnikne kapitalismus. >

Podobně se staví do rozporu boj za mír s bojem za osvobození národů z pout kolonialismu, ačkoliv je dobře známo, že komunis tické strany dávají národně osvobozeneckému boji svou plnou

podporu. Nejen ideologickou, ale i materiální. Dogmatici a sek táři rovněž napadají možnost uskutečnit socialistickou revoluci pokojnou cestou, ačkoliv komunisté a dělnické strany v roce 1960 považovaly za nutné plně potvrdit své dřívější zásadní le

ninské stanovisko v otázkách forem přechodu různých zemí od kapitalismu k socialismu.

Nejrůznější, marxismu-leninismu naprosto cizí teorie, které za

stávají a rozšiřují albánští představitelé , vyhlížejí sice na první pohled velmi revolučně, ale jsou ve své podstatě výrazem nevíry v sílu socialismu, a v jeho historickou, zákonitou oprávně nost. Jsou produktem nacionalismu a dogmatické omezenosti, která nezkoumá skutečný poměr sil ve světě, která není s to vzít zřetel na nové podmínky boje za socialismus a komunismus na celém světě .

Přitom je třeba ale říci, že »teoretici « podobného druhu často v praxi, pokud jde o vlastní zemi, dělají něco jiného , než hlásají ve svých poučkách. Zatímco například nabádají jiné k bojovnosti vůči imperialismu, jsou sami vůči němu v praxi shovívaví. My přirozeně , aniž bychom ustupovali z principiálních marxis

ticko-leninských pozic, se snažíme překlenout a neprohlubovat

existující rozpory, naopak v zájmu jednoty revolučního dělnické ho hnutí, v zájmu síly socialistického tábora , v zájmu míru, v zá jmu sjednocení sil proti imperialismu a proti válce učinit vše chno pro sblížení -názorů. Proto také velmi otevřeně hovoříme o těchto otázkách na našem sjezdu před delegacemi bratrských stran, aby také ony znaly pevnou pozici naší strany. ( Bouřlivý potlesk .) 89

Dnes je třeba napřít všechny síly do boje proti imperialismu. Zabránit imperialismu v rozpoutání války, v tom, aby mohl zotro

čovat národy, které povstaly ke svobodě, a zmařit kontrarevolu ci – v tom vidíme nejzákladnější úkoly svého boje. Tomu také podřizujeme svůj postoj a vycházíme z toho v dalších otázkách. Budeme usilovat o další upevnění socialistických sil , o další těs

né přátelské styky s národně osvobozeneckým hnutím. Proto spo lupracujeme se všemi zeměmi, které podobně jako my usilují o mír, o pokrok, o mírové dorozumění mezi národy. Z toho také vycházíme v našem poměru k Jugoslávii. Jsme pro

rozvíjení vzájemně výhodných obchodních i hospodářských sty ků, pro rozvíjení kulturních , vědeckých a jim podobných vzájem ných styků. Jsme pro styky po státní linii, které budou sloužit věci míru a socialismu, jsme pro rozvíjení přátelství mezi naším a jugoslávským lidem.

Pro nás musí zůstat základnou při řešení všech otázek mezi národních vztahů a politiky zásady obsažené v Deklaraci komu nistických a dělnických stran z roku 1957 a v Prohlášení z roku 1960.

Soudruzi a soudružky !

Všechny úkoly nastávajícího období, o kterých jsem hovořil to jsou úkoly strany. Tak jako všechno, čeho jsme v minulosti do

sáhli, bylo výsledkem důsledné revoluční činnosti strany, tak ta ké dnes strana nese hlavní odpovědnost za splnění velikých úko

lů všestranného rozvoje socialistické společnosti. Proto také na našem XII . sjezdu jako základní věc vyzvedáváme úkol dále po silovat vedoucí úlohu strany, zabezpečovat její rozhodující řídící vliv jak v ekonomice, tak v kulture, ve výchově lidí, ve všech ob lastech našeho života.

Máme k tomu všechny předpoklady. V boji za vítězství socia

lismu zapustila vedoucí úloha strany v naší společnosti hluboké kořeny. Nejširší vrstvy lidu spatřují v naší straně svou osvědče nou vůdkyni , v řadách strany vyrostly tisíce a tisíce nových, nad šených a zkušených bojovníků za komunismus. K upevnění vedoucí úlohy strany velmi přispěla opatření při

jatá ústředním výborem v posledních letech. Vycházeje z historic kých závěrů XX . sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, provedl náš ústřední výbor hluboký rozbor období poznamena ného i u nás působením kultu osobnosti Stalina, soustavně a ener gicky prosazoval uplatňování a rozvoj leninských norem a zásad 90

řízení v celé práci strany . Řada významných usnesení přispěla k rozvoji vnitrostranické demokracie, k posílení kolektivnosti ve

dení, k zvýšení úlohy místních stranických orgánů a zejména zá kladních organizací strany. Zvýšil se podíl nejširších řad členů

strany při tvorbě a uskutečňování její politiky. To všechno vedlo ke zvýšení akceschopnosti celé naší strany. Naše strana pochopila leninské myšlenky XX. sjezdu Komunis tické strany Sovětského svazu v plné šíři a nezužovala je jen na

vnitřní život strany. Chápala, že je nutné skoncovat s důsledky kultu osobnosti v celé společnosti. Učinili jsme vše potřebné pro přísné dodržování socialistické zákonnosti, pro rozvoj socialistic

ké demokracie. Plně se uvolnil prostor tvůrčím silám pracujících. Nic již nebrzdí lidové masy v jejich úloze tvůrců historie. Naopak,

jejich energie je umocňována správným stranickým vedením. Ústřední výbor předstupoval se všemi základními organizacemi před všechen lid, radil se v diskusích s pracujícími o nových opa třeních a svá rozhodnutí obohacoval jejich zkušenostmi.

úsilí strany o překonání důsledků kultu osobnosti, o prosazení a rozvinutí leninských norem stranického života a zásad řízení ne

ní a nebylo záležitostí jednoho usnesení, jednorázovou kampaní. Je to nepřetržitý proces. Proto se také ústřední výbor těmito otáz kami soustavně zabývá. Významné v tomto směru bylo loňské lis topadové zasedání ústředního výboru, na němž jsme projednali zá věry z XXII. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu pro práci naší strany.

Tyto závěry, jakož i příprava XII. sjezdu KSČ, předsjezdová dis kuse k návrhu nových stanov strany a k výhledům dalšího rozvo

je naší socialistické společnosti jsou projevem dalšího uplatňová ní a rozvíjení leninských norem stranického života. Prosazování leninských norem do života nebylo a není lehké vzhledem k důsledkům , které zanechalo celé období kultu osob

nosti. I u nás se za autoritu strany skrývaly protistranické meto dy , i u nás se porušovala a zneužívala socialistická zákonnost. Při prověřování jednotlivých případů z období let 1949-1954 dospěl

ústřední výbor k závěru, že soudní rozsudky, které byly tehdy vy neseny v politických procesech, u většiny odsouzených byly ne správné nebo neodpovídaly míře a charakteru jejich provinění.

V důsledku toho bylo zbaveno původní obžaloby a rehabilitováno více než 30 osob. Přitom se u některých obviněných prokázalo , že měli být potrestáni za činy, jichž se skutečně dopustili , ale za kte ré nebyli bráni k trestní odpovědnosti. Po odvolání Rudolfa Baráka však vyšly najevo nové poznatky a souvislosti. Vina Baráka spočívá v tom, že jako předseda komise 91

pro prověřování politických procesů v letech 1955 až 1957 a jako

ministr vnitra, ač znal řadu závažných signálů a skutečností, ne provedl šetření důsledně a neobjasnil politickému byru á ústřed nímu výboru významné okolnosti, které vrhaly jiné světlo na hod

nocení některých politických procesů a na jednotlivá obvinění. Ru dolf Barák tak činil především proto, aby chráněním určitých pro

vinilců upevnil své postavení na ministerstvu vnitra. Spekuloval s tím, že těchto znalostí využije ve svůj osobní prospěch. >

Ústřední výbor rozhodl znovu zevrubně prošetřit politické pro

cesy z let 1949–1954, vyvodit z nich zásadní závěry a již defini tivně věc ukončit .

Vzhledem k závažnosti celé věci a vzhledem k tomu, aby období kultu osobnosti u nás bylo definitivně uzavřeno , komise ústředního výboru podrobně prostudovává všechny materiály a archívy z této

doby, dělá závěry hlavně k činnosti strany, k činnosti vedoucích stranických i státních orgánů a nakonec závěry k jednotlivým pří. padům . Již dnes v průběhu šetření se v podstatě potvrzuje, že hod nocení tohoto období, které bylo provedeno na loňském listopado

vém zasedání ústředního výboru, bylo správné. To znovu do svědčuje, že naše strana je rozhodnuta nekompromisně se vy

pořádat s jakýmkoliv narušováním leninských norem stranického života i s jakýmkoliv porušováním socialistické zákonnosti a skon covat se všemi pozůstatky kultu osobnosti. Proto předkládáme XII.

sjezdu strany návrh, aby uložil novému ústřednímu výboru do čtyř měsíců projednat a uzavřít všechny zbývající případy politických procesů z období kultu osobnosti.

Kult osobnosti i v naší straně silně působil. Jak již bylo řečeno na listopadovém zasedání ústředního výboru, bylo to období, kdy i naše strana sešla ze správného uplatňování leninských metod, kdy byla porušována zásada kolektivního vedení strany. Strana se dostala do izolace od pracujících . To všechno vedlo k tomu, že byly stále více uplatňovány administrativní formy v práci a životě

strany, byla oslabena vedoucí úloha strany. Někteří funkcionáři si vedoucí úlohu strany představovali jako komandování, jako pro sazování vlastní libovůle. V tomto období bylo bezesporu napáchá no mnoho škod jak ve vnitřním životě strany , tak i v životě celé země. Po poznání těchto skutečností, hlavně po XX . sjezdu Komu nistické strany Sovětského svazu , jsme se snažili uplatňovat v ži votě celé strany správné leninské metody práce , znovu postavit stranu na správné základy . Myslíme , že jsme již hodně napravili .

Přijali jsme řadu opatření, aby se chyby z období kultu osobnosti nemohly už nikdy opakovat. Obnovili jsme a upevnili spojení stra. 92

ny s pracujícími , naše Komunistická strana Československa má dnes plnou důvěru pracujících: Ve věrnosti leninismu, v pevném spojení strany a lidu, v jeho neochvějném stranickém vedení je také záruka všech našich dal

ších vítězství. V tom je i záruka, že budou splněny a uskutečněny úkoly dalšího rozvoje socialistické společnosti stanovené XII. sjez dem. Proto vynaložíme všechny síly, abychom dále stranu upev

ňovali, prohlubovali její spojení s lidem. Významně nám v tom ne pochybně pomohou i nové stanpvy, jejichž návrh předkládáme sjezdu ke schválení.

Až dosud jsme se řídili stanovami, které před deseti lety přijala celostátní konference a potom potvrdil X. sjezd strany. Vítězství

socialismu v naší zemi přineslo řadu podstatných změn ve společ nosti, z nichž je nutné vycházet a nově určit postavení strany jako vedoucí společenské a politické síly. Sám život potvrdil, že mnohá

ustanovení dosavadních stanov jsou překonána a že strana potře buje stanovy odpovídající nové etapě, dalšímu vývoji socialistické

společnosti. Nové stanovy rozvíjejí politické a organizační zásady strany v souladu s úkoly tohoto vývoje. Tvůrčím způsobem rozví její leninské normy a zásady života a výstavby strany v našich podmínkách.

Návrh nových stanov se setkal s naprostým souhlasem všech stranických organizací a orgánů i jednotlivých komunistů. Ústřed nímu výboru došlo k němu přes 45 000 rezolucí a dopisů, v nichž

bylo obsaženo přes 33 000 připomínek a námětů. Diskuse k návrhu stanov měla pozitivní ráz, byla pro celou stra nu velkou školou. Nejenže dokumentovala pevnou jednotu strany, semknutost členstva a všech organizací kolem ústředního výboru ,

ale ještě přispěla k dalšímu posílení ideové a organizační jednoty strany. Základním rysem diskuse byl souhlas s náročnějšími pod mínkami členství ve straně. Zdůrazňoval se význam ve zvýšení odpovědnosti komunistů, aby všichni členové strany byli aktivní

mi a disciplinovanými bojovníky za věc lidu. Kladně lze ocenit i to, že se diskuse v souvislosti s projednáním návrhu stanov za bývala praktickou činností strany a jejích organizací při řešení úkolů hospodářské a kulturní výstavby . Připomínky a návrhy k novým stanovám lze rozdělit zhruba do tří skupin :

Za prvé, jde o návrhy, které správně upozorňují na některé otáz ky stranické práce a organizační výstavby, snaží se zpřesnit , po případě změnit některá ustanovení tak, aby stanovy ještě lépe a

výstižněji vyjadřovaly leninské zásady činnosti strany. Patří sem například návrhy, aby přijetí člena do strany bylo podmíněno sou 93

hlasem nejméně dvou třetin členů přítomných na schůzi, tedy stej ného počtu jako při vylučování člena ze strany . Navrhovalo se , aby

u členů a kandidátů ústředního výboru byla jako v nižších orgá nech stanovena závazná délka členství ve straně a aby se upřes nila ustanovení o celostátní konferenci . Některé návrhy doporučo valy zakotvit ve stanovách veřejné stranické schůze jako důleži tou formu práce strany mezi masami. Tyto připomínky vzal ústřed

ní výbor v úvahu při konečném zpracování návrhu stanov pro náš sjezd .

Za druhé, jde o náměty a zkušenosti z každodenní praktické

činnosti strany. Jde o různé politickoorganizační otázky, které by nové stanovy zatěžovaly mnoha podrobnostmi a zeslabovaly jejich poslání jako základního zákona strany. Byly například návrhy podrobněji vymezit práva a povinnosti členů strany, stanovit po

vinnosti členů strany v místě bydliště a zvláštní úkoly organizací v různých odvětvích. Připomínky tohoto druhu využijeme ke zlep šení práce stranických orgánů, ke zdokonalení a zlepšení jednot livých úseků stranické činnosti. Těmito připomínkami se bude za bývat ústřední výbor.

Za třetí, jde o připomínky, které nelze ze zásadních důvodů

přijmout proto, že nevycházejí z dosaženého stupně rozvoje naší společnosti a nerespektují současný stav strany. V několika pří padech jsou v přímém rozporu s leninskými principy výstavby a práce strany. Někteří soudruzi navrhovali , abychom se zbavovali členů , kteří se ještě zcela nevyrovnali s náboženskými přežitky, a tzv. pasivních členů . Jiné názory byly v rozporu s demokratickým centralismem, na němž je naše strana budována. Žádalo se na

příklad , aby ústřední výbor před každým rozhodnutím předkládal své návrhy k posouzení celé stranické veřejnosti.

Změny , které v návrhu stanov doporučujeme po diskusi provést, byly předloženy a zdůvodněny delegátům sjezdu písemně.

Základem akceschopnosti strany je její jednota a v jednotě je také hlavní síla strany . Jednota a senknutost stranických řad ná sobí naše síly a vytváří spolehlivou záruku postupu vpřed . Plně to potvrzuje celá historie naší strany. Učí nás , že jsme vždy úspěšně

plnili nejobtížnější úkoly a překonávali překážky, když strana byla ideově a organizačně jednotná . Z toho pro nás plyne závažné po učení, že neustále upevňovat jednotu strany ve všech jejích člán

cích je naše první povinnost . Tento požadavek vystupuje do po předí zvlášť silně v současném období, kdy musíme řešit stále 94

složitější a náročnější úkoly. To si strana a její organizace plně

uvědomují. Přesvědčivě to dokumentovala celá příprava našeho sjezdu. Výroční schůze, okresní a krajské konference, sjezd KSS a diskuse se konaly ve znamení stále rostoucí a upevňující se jed noty stranických řad .

Výrazem odhodlání komunistů přispět co nejvíce k dalšímu zvý šení aktivity strany bylo rozvinutí iniciativy pracujících v socia listické soutěži na počest XII. sjezdu. Do soutěže o čestný název XII . sjezdu se začlenilo 27 250 kolektivů , 4749 dilen a provozů,

1451 závodů a 282 podniků. Ústřední výbor po přezkoumání vý- 1 sledků práce těchto kolektivů propůjčil čestný název XII . sjezdu 20 383 kolektivům . Z tribuny našeho XII. sjezdu vzdáváme jménem

celé strany těmto kolektivům, všem soudruhům a soudružkám, kteří jsou jejich členy, čest a dík. ( Dlouhotrvající potlesk . ) Soudruzi, osud linie naší strany, plnění praktických úkolů dal

šího rozvoje socialistické společnosti do značné míry záleží na tom, jak budeme připravovat, vybírat a rozestavovat stranické kád

ry. Také při této činnosti musíme vycházet ze současných úkolů a stále větší důraz klást na odborné znalosti lidí, zejména v eko nomice. Nicméně chci podtrhnout, že nadále jako základní hle

disko při výběru kádrů musí platit jejich politická uvědomělost a věrnost věci socialismu. Ovšem ani odbornost lidí nelze posuzo vat byrokraticky. Bylo by přímo trestuhodné odvolávat z funkcí soudruhy , kteří pracují dobře , kteří prošli školou života a mají vel ké praktické zkušenosti, jen proto , že neprodělali zkoušky nebo nemají příslušné vysvědčení. ( Potlesk. ) Pro celou naši kádrovou práci pak platí, že máme směle vyzvedávat na odpovědná místa

mladé lidi, stavět je po bok starších soudruhů a zabezpečovat tak vedle jejich zdravého růstu , aby se stranické vedení opíralo o zku šenosti starších soudruhů a mělo přitom mladý elán a potřebnou energii . ( Potlesk. )

Závěrem bych chtěl podat sjezdu stručnou zprávu o stavu člen ství ve straně a o řízení dalšího růstu strany. V období me zi XI. a XII . sjezdem prošla strana zdravým vývojem, byl zasta ven přirozený úbytek členů strany. K 1. 10. 1962 strana měla 1 588 589 členů a 92 230 kandidátů, organizovaných ve 46 209 zá kladních organizacích. Od XI . sjezdu rozšířila své řady o 258 000

dělníků , rolníků a příslušníků inteligence, většinou mladých lidí. Růst členstva strany svědčí o velké důvěře a autoritě, kterou má strana mezi pracujícími. Došlo zejména k posílení vlivu strany v oblasti materiální výroby, především v rozhodujících odvětvích

průmyslu . Naše strana je početně silná, což je v souladu s jejím historickým vývojem. 95

V souladu s vysokými požadavky na člena strany chceme nadá le přijímání do strany řídit tak, aby se celkový početní stav strany udržoval zhruba na dnešní úrovni a nahrazoval v podstatě jen při rozené úbytky členstva . Mírně je možné počet členů zvyšovat jen v těch místech, kde je třeba vliv strany posílit. základním pilířem naší společnosti je dělnická třída . Svou or ganizovaností, postavením a váhou ve výrobě a revolučními zkuše nostmi bude i nadále hlavním činitelem našeho vývoje a vytváření jednolité společnosti pracujících. Většinu z přijímaných kandidátů

budou proto tvořit dělníci. Pozornost budeme dále věnovat přijí mání kandidátů a členů z řad družstevních rolníků a inteligence. Do strany budeme přijímat především mladé lidi, kteří aktivně pracují v ČSM.

Soudruzi, které základní úkoly jsou před námi v práci strany a její výstavbě ? - Strana bude soustředovat své síly k zabezpečení všestranné ho rozvoje naší socialistické společnosti, k dalšímu posilování její

materiálně technické základny, bude upevňovat socialistické spo lečenské vztahy a rozvíjet komunistickou výchovu pracujících. V této práci je rozhodující příklad komunistů. O příkladnou práci členů strany, o jejich iniciativu a aktivitu, kterou

rozšiřují na

ostatní pracující, se opírá vedoucí úloha strany. Obsah stranické práce určuje jedenáct základních úkolů dal šího rozvoje socialistické společnosti uvedených v úvodní části

zprávy. Stranické organizace zaměří své síly na splnění plánova ných úkolů roku 1963 a na plnění sedmiletého plánu . V popředí jejich pozornosti bude úsilí o technický pokrok ve všech odvětvích hospodářství. V celé činnosti strany soustředíme síly na přední úkol daný XII. sjezdem

vyrovnat do roku 1970 úroveň zeměděl

ství na úroveň průmyslu. Stranické organizace účinnou konkrétní

organizátorskou prací budou zabezpečovat tyto úkoly a stát v čele hnutí brigád socialistické práce, v čele hnutí za socialistický vztah k práci , za dělnickou čest, za čest zemědělce . Budou rozšiřovat zkušenosti předních pracovníků .

- Strana bude uvádět do života nové stanovy . Bude upevňovat svou jednotu na základech marxismu- leninismu, dbát o zachování

leninských norem života strany . Bude usilovat, aby odpovědnost orgánů strany, jejich pracovníků a členů vůči straně a lidu se zvy šovala, aby všechny stranické organizace se stále více podílely na

vypracovávání a provádění politiky strany a rozšiřovaly práci s aktivem . 96

Strana bude věnovat soustavnou péči kádrové práci, aby na odpovědných místech byli lidé oddaní věci socialismu , výkonní a odborně zdatní. Stranické orgány a organizace budou věnovat zvýšenou péči výstavbě komisí lidové kontroly jako orgánům , kte

ré mají významně pomáhat k uskutečňování usnesení strany a státních orgánů v duchu principu demokratického centralismu.

- Strana bude usilovat o zvýšení úrovně ideologické práce. Úspěšný rozvoj socialistické společnosti a příští přechod k vý. stavbě komunismu vyžadují vysokou uvědomělost komunistů a všech pracujících, stále lepší ovládání marxismu-leninismu, rozvoj

teoretické práce, důsledný boj proti projevům buržoazní ideologie, proti revizionismu a døgmatismu. Nesmíme polevit ve vysoké poli tické bdělosti vůči činnosti nepřátel socialismu a komunismu .

- Strana bude cílevědomě řídit a pomáhat v práci národním vý borům, odborům , Československému svazu mládeže a všem spole čenským organizacím sdruženým v Národní frontě, usilovat o to, aby s úspěchem plnily své úkoly v rozvoji socialistické společnosti a v socialistické výchově pracujících.

Soudružky a soudruzi, Komunistická strana Československa bude nadále pracovat pro upevnění světové socialistické soustavy , za jednotu mezinárodního komunistického hnutí na základě mar xismu -leninismu. Posilování Československé socialistické republi

ky chápeme jako plnění své mezinárodní povinnosti vůči dělnické třídě a pracujícímu lidu ostatních zemí. Strana bude i nadále vý : chovávat své členy a všechen lid na zásadách proletářského inter nacionalismu a ve věrnosti velikému učení marxismu - leninismu.

Naše republika a náš pracující lid zůstanou vždy pevným člán kem veliké rodiny socialistických států. (Potlesk . ) ; Stojíme pevně po boku Komunistické strany Sovětského svazu, čerpáme z jejích bohatých zkušeností pro vlastní práci při budo vání své země. ( Potlesk. )

Vysoko vyzdvihujeme příkladné uplatňovánízásady proletářské ho internacionalismu Komunistické strany Sovětského svazu v po moci a vzájemné spolupráci s druhými komunistickými stranami a se socialistickými zeměmi. ( Potlesk. )

Ať žije a sílí jednota socialistických zemí ! ( Bouřlivý, dlouho trvající potlesk. ) Ať roste a mohutní velká sovětská země , sláva Komunistické

straně Sovětského svazu ! ( Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk, volá ni: » Ať žije Sovětský svaz 4 XII . sjezd

Hurá!« ) 97

Ať žije a sílí naše Československá ( Bouřlivý potlesk. )

socialistická republika !

Ať žije Komunistická strana Československal ( Bouřlivý potlesk, volání: »At žije KSC!« ) Pozdravujeme všechny bratrské komunistické a revoluční děl nické strany a jejich boj za politická a sociální práva, jejich boj

za svobodu, demokracii a mír, za socialismus. ( Bouřlivý potlesk, volání: »Hurá!« )

At věčně žije proletářský internacionalismus ! ( Bouřlivý po tlesk. )

Ať žije komunismus ! |Dlouhotrvající ovace. Delegáti povstávají a volají: »Ať žije mír!« )

SOUDRUH JIŘÍ HENDRYCH :

Děkuji jménem sjezdu soudruhu Novotnému za přednesenou

zprávu . Končíme dopolední jednání našeho sjezdu. Nyní, soudruž ky a soudruzi , následuje polední přestávka na oběd . Odpolední jednání zahájíme v 15 hod . 30 min. ( Jednání přerušeno ve 14 hod . 07 min . ) ( Jednánt znovu zahájeno v 15 hod. 34 min. )

SOUDRUH KAROL BACILEK :

Soudružky a soudruzi, pokračujeme v jednání XII . sjezdu naší strany . Na programu je zpráva o činnosti ústřední revizní komise Ko

munistické strany Československa . Prosím soudruha Josefa Štět ku, předsedu ústřední revizní komise, aby zprávu přednesl .

$

1

98

ZPRÁVA ÚSTŘEDNI REVIZNI KOMISE KSČ XII. SJEZDU přednesená soudruhem JOSEFEM ŠTĚTKO U

Ve zprávě o činnosti ústředního výboru Komunistické strany Ceskoslovenska provedl soudruh Novotný hluboký rozbor mezi národní situace i vnitropolitického života naší země, zhodnotil cestu, kterou od XI. sjezdu prošla strana a lid naší země , ukázal, jak období od XI . sjezdu bylo naplněno plodnou a tvořivou prací

všeho pracujícího lidu pod vedením Komunistické strany Česko slovenska .

Ústřední revizní komise provedla rozbor své činnosti od XI. sjez du a předkládá sjezdu ke schválení tuto zprávu. I 1

Ostřední revizní komise , vycházejíc z usnesení XI. sjezdu stra ny, stanov strany, směrnic pro činnost revizních komisí a usnese

ní stranických orgánů, zaměřila svou činnost především na upev ňování pořádku a kázně ve vyřizování stranických záležitostí v or gánech, organizacích, institucích a zařízeních strany. Zejména ji zaměřovala na kázeň a hospodárnost ve vydávání a používání stra nických prostředků, na upevňování kázně v placení členských pří spěvků i na dodržování bdělosti k ochraně stranických dokumen tů, zařízení a všeho majetku strany. Sdělujeme XII . sjezdu strany, že na úsecích kontrolovaných re .

vizními komisemi v období od XI. sjezdu strany bylo dosaženo za aktivní účasti celé strany dobrých výsledků, které pomohly k dal šímu upevnění stranických organizací. Úkoly stanovené revizním

komisím XI. sjezdem KSČ byly splněny. Růstem počtu členů, zlepšováním příspěvkové morálky

jak

pravidelným placením členských příspěvků, tak i dodržováním stupnice schválené ústředním výborem KSČ – novou organizací strany na základě územních změn a snížením počtu pracovníků 99

1

stranického aparátu o 14 % , zvyšující se hospodárností, hospoda řením podle rozpočtu i v základních organizacích bylo dosaženo

podstatných úspěchů. Naše komunistická strana zabezpečuje ce lou svoji mnohotvárnou činnost z vlastních příjmů , hlavně z člen ských příspěvků a z výnosů stranických časopisů . Po XI. sjezdu strany bylo v růstu příjmů v poměru k růstu vydání V celé straně dosaženo pronikavého obratu . Příjmy strany rostly mnohem rychleji než vydání. Od 1. ledna 1958 do 31. prosince 1961, to jest za čtyři roky , vzrostlo vydání sice o 18,7 % , avšak příjmy se zvýšily o 69,7 % , z toho příjmy za členské příspěvky >

0 72,9 % . Vývoj podle let, když rok 1958 považujeme za 100, je tento : V roce 1959 stouplý příjmy na 123,2, ale vydání na 108,7 ; V roce 1960 příjmy stouply na 150,2 , ale vydání na 112,8 a v roce 1961 příjmy na 169,7, zatímco vydání na 118,7. Přitom výdaje na agitaci, školení a schůzovou činnost vzrostly jen za tři roky od roku 1959 do roku 1961 – 0o 26,8 % a vydání na stranické školy za

čtyři roky o 6,1 % . Z toho je zřejmé, že ústřední výbor strany vě .

novat otázkám výchovy a propagandy velkou pozornost. Organi

zační a hospodářské výdaje vzrostly pouze o 4,2 % . Na tomto růstu příjmů se podílí nejen zvýšený počet členů, ale

především vyšší příspěvková morálka. Jestliže považujeme dosa žený průměr členského příspěvku na jednoho člena v roce 1957 za 100, stoupl průměr v roce 1958 na 110,2 , v roce 1959 na 121, v roce 1960 na 132, a v roce 1961 na 143,5. K 1. říjnu t. r. se zvýšil na >

152,7 . To svědčí o značném zlepšení práce stranických

orgánů,

stranických skupin, hospodářů základních organizací, členů reviz ních komisí a dalších. Jim patří za dobrou práci soudružský dík a uznání.

Dobrých výsledků v hospodaření docílily v období mezi XI . a XII. sjezdem strany také krajské stranické časopisy. I jejich celko vé příjmy rostly rychleji než vydání, i když přechod na deníky vy: žadoval více prostředků. Tak příjmy v roce 1959 se zvýšily proti roku 1958 o 28,3 % , vydání o 14,4 % a v roce 1961 byly příjmy vyšší již o 124,7 % , zatímco vydání o 81,6 % . Hospodářský výsle dek byl v roce 1959 proti roku 1958 vyšší o 69,2 % a v roce 1961 již o 293,2 % .

Všechny krajské stranické časopisy kromě Smeru, vydávaného ve. Středoslovenském kraji, a Glosu ludu, vydávaného v polském jazyce v Severomoravském kraji, vykazují nyní aktivní hospodář : ské výsledky. Odběr jednotlivého čísla všech krajských časopisů

ù roce konání XI. sjezdu činil přibližně 550 000. V té době vychá. zely krajské časopisy jednou i vícekrát týdně. Nyní, po převedeni 100

většiny krajských stranických časopisů na deníky, činí denní od . běr asi 860 000 čísel.

Také vývoj hospodaření Rudého práva a ostatních centrálních časopisů byl příznivý. Jejich finanční přebytky se zvýšily V" během

čtyř roků přibližně o 50 % . Rovněž Nakladatelství politické lite ratury, začleněné v roce 1959 do hospodaření Rudého práva, hos podařilo s aktivními přebytky . Rozpočtové hospodaření účelových zařízení, podniků a institucí

strany, mezi nimi :Vysoké stranické školy – Institutu společen ských věd při ÚV KSČ a Ústavu dějin KSČi Ss přidruženými muzei Klementa Gottwalda a Vladimíra Iljiče Lenina, bylo dále zpevně no. Zvýšená přesnost a mobilizačnost jejich rozpočtů je předpokla dem dalšího pokroku v upevňování jejich hospodárnosti . Nemalé prostředky vydávané na činnost těchto institucí a zařízení, to jsou prostředky věnované na marxisticko-leninskou výchovu. Je třeba, aby jich bylo využíváno co nejlépe.

Hospodaření Komunistické strany Československa, všech jejích organizací a orgánů je řízeno podle zásady demokratického cen

tralismu. Příslušné orgány strany stanoví na podkladě politických, ideologických a organizačních úkolů své hospodářské plány a roz

počty samostatně, avšak jako součást jednotného hospodářského plánu a rozpočtu strany, který po schválení ústředním výborem je závaznou směrnicí pro hospodaření ve všech jejích orgánech. V období od XI. do XII. sjezdu strany byla věnována značná po zornost hospodaření základních organizací. Usnesení ústředního výboru o zapojení základních organizací do rozpočtu strany bylo

v tomto období splněno a na rozpočet byly zapojeny v podstatě všechny základní organizace. Tím byla vytvořena možnost správ

ného rozdělení finančních a materiálních prostředků v celé straně od základních organizací až po ústřední výbor podle připada jících jim politických, ideologických a organizačních úkolů . Byla zlepšena zejména finanční kázeň v hospodaření základních orga

nizací, kterým byla ponechána plná pravomoc používat prostřed ky v rámci schváleného rozpočtu .

Zapojení základních organizací na rozpočet podstatně zlepšilo osobní styk členů revizních komisí s funkcionáři základních orga nizací. Protože tento styk se neomezoval jen na projednávání roz .

počtů, přispíval ke zlepšení i v jiných otázkách stranické práce.

Přestože je dnes příspěvková morálka členů na vysoké úrovni, přece jen revizní komise zjišťují došti případů nekázně u někte

rých členů strany . Často to souvisí i s nedostatečnou úrovní stra nické práce některých základních organizací. Nejvíce případů porušování kázně při placení členských pří. 101

spěvků je v organizacích na zemědělském úseku. Proto – sice až v poslední době – revizní komise zaměřily intenzívněji svou čin-. nost i do těchto organizací a výsledky revizí shrnuly do zprávy pro stranické orgány. Provést revizi ve vesnické organizaci je obtížnější než v organi

zaci závodní. Přes tuto obtížnost provedly revizní komise jen v prvním pololetí tohoto roku revize ve více než 4000 vesnických organizací, v organizacích jednotných zemědělských družstev a ve státních statcích. Největší počet revizí provedly revizní komise ve Východočeském a Středoslovenském kraji. Z. celkového počtu

vesnických organizací v organizacích jednotných zemědělských družstev a ve státních statcích těchto krajů provedly revizní ko

mise revize ve více než v polovině organizací. Výsledky revizí uká zaly nejen na značné nedostatky v příspěvkové morálce, ale i v další stranické práci těchto organizací. Pomoc vesnickým orga

nizacím ze strany okresních a krajských výborů strany je stále ne dostatečná. Mnoho organizací plní nedostatečně úlohu vedoucího politického činitele na vesnici. Revize ukázaly také na nedostateč né provádění usnesení ústředního výboru strany o evidenci členů závodních organizací bydlících na vesnici. Tato evidence má po máhat získat schopné členy ze závodních organizací k posílení stranické práce vesnických organizací. Tento důležitý úkol není zatím dostatečně plněn.

Mimo kladné výsledky nebyla strana ušetřena některých, i když

ojedinělých záporných zjevů. Od XI. sjezdu strany bylo odhaleno několik případů zneužití stranických peněz v nižších orgánech a základních organizacích strany. Provinilci byli pohnáni k odpo vědnosti. Tyto postupně odhalené záporné případy byly podnětem pro ústřední revizní komisi a hospodářskou správu ústředního vý . boru KSČ k dalšímu rozšíření a zkvalitnění revizní činnosti. V po sledním případě, k němuž došlo před rokem, provedly revizní ko mise v lednu 1962 široké revize ve všech okresních výborech. Žád ný další případ podobného druhu již nebyl odhalen . II

Dobrých výsledků bylo docíleno i ve vedení stranické admini strativy a členské evidence. Přispěla k tomu celková stoupající

úroveň stranické práce i příznivý vliv provedených územních změn z roku 1960, při nichž bylo nutné předat veškerou admi

nistrativu novým stranickým orgánům. Tento rozsáhlý a náročný úkol, zahrnující předání a převzetí stranických dokumentů a spi sů na úseku přípravy a evidence kádrů, jednotné stranické legi 102

timace a statistiky, disciplinárních a odvolacích řízení, stranic

kých archívů, Lidových milici, stranického majetku a hospodář ské administrativy, byl splněn bez podstatných závad.

Významný podíl na přípravě předání a uspořádání stranické administrativy a majetku strany měly revizní komise, které se přímo zúčastňovaly těchto prací. Zejména kontrolou zajištovaly, aby spisy a majetek strany byly předávány bez závad. Závěreč ným plenárním zasedáním okresních a krajských výborů KSC podaly pak zprávu o stavu hospodaření a administrativy a o při pravách na jejich předání novým stranickým orgánům . O předání byla vypracována podrobná zpráva, při jejímž pro

jednávání ústředním výborem strany dne 29. června 1960 byla přijata řada účinných opatření. Ústřední výbor KSČ.považoval za nutné zdůraznit krajským výborům , aby nepřipustily jakékoliv podceňování významu stranické administrativy a v důsledku toho hrubé porušování stranické ostražitosti a bdělosti. Tomuto úseku stranické práce je třeba věnovat soustavnou a řádnou pozornost, neboť je součástí stranického řízení a také i na něm závisí dobrá politická práce strany. O rok později, a to v květnu 1961, provedly revizní komise všech stupňů rozsáhlé revize ve stranické administrativě, při kterých zjišťovaly , zda v nových okresních a krajských výborech , dvakrát

až třikrát větších, než jaké byly před provedenými územními změ nami, je stranická administrativa vedena správně podle směr

nic ústředního výboru KSČ. Výsledky těchto revizí byly zhodno ceny ve zprávách okresních a krajských revizních komisí. Zprávy projednávaly příslušné okresní a krajské výbory, respektive je. jich byra. Ústřední revizní komise KSČ vypracovala celkovou

zprávu, kterou projednal dne 4. října 1961 sekretariát ústředního výboru KSČ. Předložené zprávy ukázaly nejen klady ve vedení stranické ad

ministrativy, ale hlavně zjištěné nedostatky. Největší nedostatky byly shledány v péči o kandidáty strany, ve vyřizování převodu členů a kandidátů z jedné organizace do druhé, v odesílání hláše. ní ze základních organizací, ve vedení centrální evidence došlé a odeslané pošty v okresních výborech strany a v práci ve stranic kých archívech. Ve snaze odstranit tyto nedostatky ještě do zahájení XII. sjez. du strany byly v květnu letošního roku opakovány revize ve všech okresních výborech strany. Jejich úkolem bylo zjistit, zda usne. sení orgánů strany , učiněná za účelem odstranění nedostatků, jsou

prováděna, či nikoliv. Výsledky ukázaly, že bylo dosaženo dal >

šího zlepšení. Tak se zmenšil stav kandidátů s prošlou lhůtou 103

jejich převedením do řad členů o 53 % . Například v Jihočeském kraji v květnu 1961 bylo 4135 kandidátů s prošlou lhůtou a v květ . nu letošního roku již jen 1339. Zlepšení bylo dosaženo také v ma

nipulaci s tajným a přísně tajným materiálem a v kádrových evi dencích. Naproti tomu se zvýšil počet nevyřízených přestupů čle

nů a kandidátů, nezlepšil se vůbec počet odváděných měsíčních a čtvrtletních hlášení ze základních organizací. Jen malého zlep šení bylo dosaženo ve vedení centrální evidence na okresních

výborech a ve vedení stranických archívů. Zdlouhavé vyřizování přestupů členů strany přecházejících z jedné organizace do druhé je způsobováno často nedůslednou prací základních organizací. Opožděné nebo chybné vyplnění tis kopisu sloužícího k provedení přestupu zaviňuje, že přestupující člen je vyřazen na delší dobu ze stranické činnosti. Nejvíce potíží

tu zaviňuji ti členové, kteří při změně působiště, nehlásí své zá kladní organizaci odchod a ani příchod v organizaci nové. Vzhle dem k velkému počtu přestupů je třeba, aby základní organizace, okresní, obvodní a městské výbory strany neopomíjely stále vy světlovat a připomínať povinnosti členů a organizací při přestu pech. V průmyslových okresech se v mnohosti přestupů může pro

jevovat i nežádoucí škodlivý zjev - fluktuace. Proto máme za správné, aby se v takových okresech zabývaly příčinami přestu .

pů jak základní organizace , tak i okresní výbory strany.

Také v odvádění čtvrtletních a měsíčních hlášení ze základ : ních organizací strany nebylo docíleno uspokojivých výsledků. Stále zůstává určitý počet organizací, které hlášení neposílají a narušují správnost vedení členské evidence. Význačnou politickou a vnitrostranickou akcí byla výměna

členských legitimací strany v roce 1961. Došlo přitom ke zvýšení politické a organizátorské činnosti celé strany. Výměnou legiti

mací bylo dosaženo pořádku v členské evidenci a zlikvidováno několik tisíc nedořešených případů členství. Výměna legitimací velmi přispěla ke zjištění stavu členů v nově ustavených okre sech a krajích, k pořádku v legitimacích členů strany a k upev . nění stranických řad. Při hodnocení zjištěných nedostatků ve vedení stranické ad .

ministrativy a členské evidence, které se nepodařilo do zahájení XII. sjezdu strany odstranit , konstatovala ústřední revizní komi se, že revizní komise včetně samotné ústřední revizní komise ne

vyvinuly včas dostatečné úsilí a iniciativu, i když znaly, ve kte rých stranických orgánech a které nedostatky byly zjištěny .

104

III

Účinnost práce revizních komisí všech stupňů'v období mezi XI. a XII. sjezdem se dále prohloubila. Revizní komise se propra covávaly od bývalé revizorské praxe na stranické revizní orgány, které již nerevidovaly jen účetně technickou stránku finančního

hospodaření strany, nýbrž posuzovaly jednotlivé položky vydání i z hlediska nutnosti , účelnosti a hospodárnosti a podávaly stra nickým orgánům řadu iniciativních návrhů . Revizní komise stále

více upozorňovaly orgány strany na zjištěné nedostatky a prosa zovaly, jejich odstraňování. Samy pak při revizích , hlavně v zá kladních organizacích, pomáhaly odstraňovat mnohé nedostatky,

hlavně v příspěvkové morálce členů. V tomto období přesunuly revizní komise podstatnou část své činnosti na úsek vedení stranické administrativy, dodržování pra videl členské evidence , pořádku ve stranických archívech a v do

držování bdělosti a ostražitosti v zacházení se stranickými do kumenty. Mohly tak učinit jednak proto, že v řízení stranického hospodaření bylo docíleno dobrých výsledků, a jednak také pro to , že to umožnily zlepšené formy práce v revizních komisích zavedením systému pracovních skupin s odpovědným vedoucím .

Rozdělením členů do pracovních skupin byla práce zkvalitněna 1

a rovnoměrněji rozdělována mezi členy revizních komisí. Sou

časně se zvýšila i odpovědnost za plnění předem stanoveného pracovního plánu. Kromě úkolů vyplývajících z členství v některé pracovní sku pině měli jednotliví členové ústřední revizní komise přidělenú

vždy jednu krajskou revizní komisi, aby jí pomáhali k aktivní a cí levědomé práci. Podobně i členové krajských revizních komisí měli vždy přidělenu určitou okresní revizní komisi. Toto spojení a pomoc byly revizními komisemi , jichž se týkaly, hodnoceny vesměs kladně .

Přínosem pro zkvalitnění práce revizních komisí byly revize

prováděné v základních organizacích podle odvětví a oborů, jako například ve stavebnictví, v dopravě, kultuře, zdravotnictví, v za hraničním obchodě, v zemědělství i v dalších.

Zlepšena byla odborná výchova pracovníků okresních výborů

na úseku hospodaření, evidence a administrativy a částí členů revizních komisí pomocí čtrnáctidenních kursů v oblastních stra nických školách . Toto školení bylo hodnoceno účastníky jako úspěšné.

Dobrá znalost práce a výsledků činnosti krajských i okres ních revizních komisí umožnila ústřední revizní komisi poznávat 105

stav a vývoj stranické práce v revidovaném úseku celé strany. Členové ústřední revizní komise na své poslední schůzi s uspo kojením konstatovali, že při své práci nalézali vždy pochopení

v ústředních, krajských a okresních orgánech nebo ve stranic kých institucích a v zařízeních. Také v základních organizacích byly revize přijímány dobře a jako soudružská pomoc se snahou dosáhnout odstranění případných nedostatků. Nové řešení kontrolní a revizní práce, obsažené v návrhu no vých stanov, uvítala ústřední revizní komise jako významný krok

ve vývoji kontrolni a revizní činnosti. Kontrolní a revizní komise se mají svou činností významně podílet na vytváření soudruž ských vztahů uvnitř strany, aby tyto se staly vzorem komunis tických vztahů pro celou společnost. Nechť se nové kontrolní a revizní komise stanou účinným - po

mocníkem stranických orgánů v plnění vážných úkolů, které vy tyči XII. sjezd KSC. At žije naše Komunistická strana Československa !

SOUDRUH KAROL BACILEK :

Soudružky a soudruzi,

děkuji soudruhu Štětkovi za přednesenou zprávu. Vyslechli jste zprávu ústředního výboru naší strany a zprávu ústřední revizní komise Komunistické strany Československa. K oběma předne seným zprávám zahajuji diskusi.

Žádám prvního přihlášeného delegáta soudružku Máriu Kudro novou, hrdinku socialistické práce, vedoucí brigády socialistické práce, přadlenu Závodů V. I. Lenina v Ružomberku, aby se ujala slova .

Jako další se připraví soudruh František Augsberger ze Seve ročeského kraje.

SOUDRUŽKA MÁRIA KUDRONOVA, středoslovenská krajská organizace KSS

Soudružky a soudruzi, · soudruh Novotný ve zprávě ústředního výboru Komunistické

strany Československa uvedl, že všechny další úspěchy závisejí na tom, jak my všichni budeme pracovat. Jsem dělnicí, přadlenou v bavlnářských Závodech V. I. Lenina v Ružomberku. Za kapi talismu jsem též pracovala. Jako sirotek jsem se musela potlou 106

kat po domácnostech a často hladová, bez koruny, jsem tvrdě pracovala , abych mohla žít. Naši páni neznali meze pracovní do

by. Nejednou jsem si zaplakala, protože i když jsem tvrdě pra covala, vždy jsem byla podceňována, a nebyla jsem považována

ani za člověka. Kolik nás bylo, kteří jsme takto bídně žili. Proto práce naší strany, která nás vedla v těžkých dobách proti kapi talismu a dovedla nás až k úplnému vítězství, je nedocenitelná.

Celkem jiná situace se začala vytvářet po našem osvobození, když jsme začali pracovat bez pánů a fabrikantů . Já jsem našla svůj domov v továrně, ve které pracuji už 15 let. Již od malička

jsem vždy ráda pracovala. Bylo však třeba hodně úsilí, než jsem si osvojila práci na stroji a přivykla kolektivu. Moje postavení se úplně změnilo . Čím lépe jsem pracovala , tím více jsem viděla , jak

pomáhám celé naší společnosti i sobě samé. Práci na strojích jsem si oblíbila a s láskou pomáhala tam, kde to situace nejvíce vyža dovala. Byly i takové případy, že jsem na jednom stroji pracovala a na druhém jsem se učila. Tak jsem získala více profesí. To mi umožnilo, že jsem v roce 1959 podle vzoru Valentiny Gaganovové mohla přejít z dobrého kolektivu do zaostávajícího. Co může být krásnější než vědomí, že svou prací můžeme pomoci tam, kde je

nejvíce potřeba. Toto moje rozhodnutí však nepovažuji za mimo řádnou událost. Je to jen projev vděčnosti za pomoc, kterou jsem měla od mého vstupu do továrny. Je to výsledek naší práce , zá

kladní organizace strany, která nás vychovává a vede k důsledné mu plnění úkolů na každém pracovišti.

Čeştně pracovat, to je celý smysl mého života. Největší radost mám tehdy, když vím, že jsem svou prací přispěla svému kolekti vu , závodu a celé naší společnosti. V našem závodě máme děvčata, která též dobře pracují, mají

lásku k práci , ale je třeba je vést. Mám svoje spolupracovnice rá da, a proto považuji za svou dělnickou čest, abych jim vždy a ve

všem pomáhala. Neodradilo mě ani to, když mi poklesl výdělek. Mou největší radostí je, že kolektiv se pozvedl na dobrou úro veň a již 10. ledna 1961 obdržel titul brigáda socialistické práce. ( Potlesk. )

Dnes je náš kolektiv vzorem pro ostatní. Přešli jsme na kolek tivní obsluhu strojů, na kolektivní práci a odměňování. Nejsme

sami. Takových kolektivů máme v našem závodě více. Je to výsle dek správného rozvíjení iniciativy pracujících, úsilí naší základní organizace strany, Revolučního odborového hnutí, Českosloven ského svazu mládeže.

Naše práce není lehká, výsledky nejsou malé. Vždyt 137 kolek tivů soutěží o titul brigáda socialistické práce a 36 kolektivům byl 107

už tento titul udělen. Zvláště v přípravě na XII. sjezd Komunistic ké strany Československa všechna iniciativa pracujících jako by se spojila v jeden proud. V širším měřítku jsme začali uplatňovat nové formy práce. Například metodu soudružky Petrciové uplat :

ňuje 309 pracovníků, Arejevové 317 pracovníků, uzlovou metodu opray 143.pracovníků a kolektivní obsluhu strojů 111 pracovníků. Na základě výzvy kolektivu soudruha Karáska je v soutěži o zís .:

kání titulu brigáda XII. sjezdu KSČ zapojeno 38 kolektivů a 2 pro vozy. Největším kladem v úsilí pracujících našeho závodu však je, že se v soutěži zbavujeme formálnosti a řídíme se heslem

dal

jsi slovo – splň ho. Proto se vyhýbáme přijímání platonických zá vazků a snažíme se dobrou prací řešit všechny problémy tak, jak to naše národní hospodářství nejvíc potřebuje.

Vyrobili jsme nad plán výrobky v hodnotě 2 373 000 Kčs, na vlastních nákladech jsme ušetřili 1 712 000 Kčs. Exportní úkoly jsme překročili o 908 000 Kčs. Pěkných výsledků jsme dosáhli i v úspoře elektrické energie a v ostatních úsecích výroby.

V našem úsilí budeme i nadále pokračovat. Dobrým přínosem pro plnění dalších úkolů je ta skutečnost, že skoro každý čtvrtý pracovník našeho závodu navštěvuje různé kursy a školy, kde si zvyšuje kvalifikaci.

Na základě výzvy nejlepších pracovníků začínají i u nás pracoy. nici přebírat různé úkoly , ve kterých vyjadřují svůj přínos pro upevnění kolektivních vztahů. Já osobně mám největší radost z to.

ho, jak výzva mocně zapůsobila na srdce každého našeho občana, a proto i nadále budu pracovat tak, abych si svým příkladem za sloužila vysoké vyznamenání. Chtěla bych však říci, že hnutí po

vzoru soudružky Gaganovové, které se začalo tak úspěšně rozvíjet, jako by v poslední době ochablo. V současné době máme v našem hospodářství značné těžkosti. Mělo by být ctí každého komunisty, každého dělníka, aby šel pracovat tam, kde je ho nejvíce třeba. Kdyby všichni naši pracující našli skutečně socialistický vztah k práci a cítili větší odpovědnost za svou práci i jeden za druhé ho, přecházelo by se postupně ve větším rozsahu na kolektivní obsluhu strojů. Tento systém nejlépe pomáhá uvádět v život heslo - jeden za všechny, všichni za jednoho.

Soudružky a soudruzi, rozhodujícím činitelem v rozvoji národ ního hospodářství je člověk, jeho socialistický vztah k práci a mo derní technika. Chtěla bych říci, že i naši inženýři a technici by

měli rychleji řešit zavádění nové techniky. Například na výstavě v Brně jsem viděla stroje, které podstatně zvyšují produktivitu práce a zkracují proces výroby, ale škoda, že jejich zaváděni do

výroby je velmi zdlouhavé. Kdybychom novou techniku zaváděli 108

#

do výroby tak pohotově jako módní výrobky textilního průmyslu, byli bychom mnohem dále. ( Potlesk. )

Zdá se nám, že i naši inženýři a technici by měli hlouběji po

znat naše těžkosti, že by měli i oni považovat rychlé zavádění no vé techniky za svou čest. Nás pracovníky v textilním průmyslú a hlavně ženy mrzí ještě jedna věc. Považujeme za svou čest nejen plnit plán, ale vyrábět kvalitní výrobky. Těžko však chápeme, proč ještě dnes máme nedostatky v zásobování dětskou konfekcí, proč nelze dostat šaty všech velikostí.

Zdá se nám, že někteří pracovníci dělnickou čest zužují jen na své vlastní pracoviště, jen na plnění plánu, nezávisle na potře

bách celé naší společnosti. A to budeme muset rychle napravit. Je jen třeba, aby naši vedoucí pracovníci hlouběji zkoumali požadav ky občanů, aby plánovali takové výrobky, které potřebujeme. Po

tom bude lepší spokojenost a ještě radostnější život. A oto nám jde. Jen svědomitá práce na každém úseku, láska k práci a k na šemu lidu mohou nám přispět k dalšímu zvyšování životní úrovně. Věřím, že výzva nejlepších pracovníků - Za socialistický vztah k práci , za dělnickou čest, za čest zemědělce -, s kterou jsme se obrátili na všechny naše pracující, pronikne skutečně k srdci kaž dého našeho občana. Dnes jsou nás tisíce , zítra nás budou milió ny. Společným úsilím vybudujeme z naší krásné vlasti kvetoucí 1

zahradu, v níž bude život ještě krásnější, ještě radostnější. Čest práci. ( Potlesk. )

SOUDRUH KAROL BACILEK :

Děkuji soudružce Kudroňové. Slovo má soudruh Ausberger Fran: tišek , ředitel Dolů V. I. Lenina, Komořany, Most. Připraví se sou druh Jaroslav Knížka, ředitel výstavby Východoslovenských žele záren .

SOUDRUH FRANTIŠEK AUSBERGER, severočeská krajská organizace KSČ

Soudružky a soudruzi , s hrdostí bilancují havíři Dolů V. I. Lenina, Komořany v Severo českém revíru výsledky své práce a své iniciativy, promítnuté do závazků, a mohou k 30. listopadu konstatovat, že vytěžili nad stát. ní plán 349 389 tun uhlí a odklidili 1 485 326 kubických metrů ze miny nad státní plán. ( Potlesk. ) Podnikový výbor naší strany při 109

hodnocení výsledků prověrek socialistické soutěže v měsíci říjnu

vysoko ocenil obětavost a úsilí pracujících našeho národního pod

niku. To, že všech šest závodů našeho národního podniku a více než 100 kolektivů splnilo předpoklady pro návrh na udělení titulu závod nebo kolektiv XII. sjezdu strany, odpovídá výsledkům ve výrobě a hospodaření našeho národního podniku. Dobré výsledky jsou pak odměnou za poctivou práci všech funk

cionářů a organizátorů výroby, všech základních organizací stra ny, Revolučního odborového hnutí a Svazu mládeže.

Značná zásluha plnění úkolů, zejména v těžbě uhlí, připadá že lezničárům v naší stanici Třebušice, která denně z centrální úprav.

ny uhlí našeho národního podniku musí oddisponovat v průměru 1000 ložených vozových jednotek a stejné množství za stejnou do

bų přistavit k naplnění. To je bezesporu práce veliká, mimořád ně odpovědná, vyžadující iniciativu a obětavost i přesností v práci. Velmi si ceníme této poctivé práce našich železničářů ze stanice 1 Třebušice a přejeme si jen, aby jejich práce byla plně podporová na všemi příslušnými činitely.

Pod vlivem otevřených slov ústředního výboru strany o obtížích

v národním hospodářství a na základě projednávání sjezdových dokumentů jsme připravovali plán na rok 1963. Zásadou a cílem naší práce v této etapě bylo beze zbytku naplnit požadavky plánu

podle rozpisu nadřízeného orgánu a v žádném případě a v žádném ukazateli nepřipustit rozporová řízení. To nebyla práce jednodu chá a lehká. Vždyť šlo o to, zajistit zvýšení státního plánu v těžbě uhlí z 18 250 000 tun na 19 200 000 tun , to je o 950 000 tun více, a zvýšit odkliz zemin o 2 375 000 m3 v příštím roce bez dalšího poža davku na zvýšení základních fondů, bez zvýšení pracovníků a při plánovaném snížení výrobních nákladů. K tomu bylo třeba vytvořit celou řadu technickoorganizačních

opatření, připravit některé změny technologických procesů, a hlavně pak vytvořit pro všechny pracovníky takové podmínky, aby od 1. I. 1963 mohli plnit tyto náročné úkoly tak, jak je zvy kém u severočeských havířů.

Politickoorganizační zajištění podnikového výboru strany správ ně předpokládalo nejširší masovou účast pracujících na tvorbě tohoto náročného úkolu, který zněl : dosáhnout předepsaného zvý šení výroby, a toto zvýšení zajistit z devíti desetin růstem produk tivity práce, snížit náklady na výrobu, a zejména pak snížit inves tiční výstavbu o 28 mil. korun. Cile bylo dosaženo. Náš podnik , který má roční hodnotu hrubé

výroby zboží přes půl druhé miliardy korun, naplnil všechny po žadavky státního plánu s takovými prostředky, které plán dával 110

k dispozici. Plán byl projednán byrem okresního výboru strany v Mostě a odevzdán Sdružení severočeského revíru.

V té době vyšel dokument ústředního výboru se stanoviskem

ústředního výboru strany a vlády k situaci v celostátních bilan cích plánu. Tyto bilance ukázaly další rozpory a ještě obtížnější situaci, než se původně očekávalo . Stanovisko ústředního výboru vyslechlo více než 300 funkcionářů na aktivech, které organizo valy výbory strany v závodech našeho podniku. Závěr pak provedl celopodnikový aktiv, který zhruba určil toto : Všichni pociťujeme nutnost aktivně podle svých sil přispět k překonání nesouladu me zi výrobou a spotřebou, mezi odvětvími národního hospodářství.

Proto považujeme za nutné pokračovat v práci na přípravě plánu pro rok 1963, i když byl již návrh plánu odevzdán. To , že jsme se stavili plán příštího roku bez rozporů, je sice úspěch všech havířů, >

technickoinženýrských pracovníků, ale považujeme jej pouze za první krok k cíli. Souhlasíme se stanoviskem strany, že za této situace je nyní rozhodující iniciativní, aktivní a ofenzívní řešení

a že hlavním článkem, odkud začít řešit nedostatky a dispropor

ce, je výroba. Bylo usneseno , že aktivního řešení nejvážnějších otázek se musí zúčastnit široký stranickohospodářský aktiv a že je potřeba získat všechny lidi ve výrobě. Rozhodli jsme se znovu prověřit sestavený státní plán , rozvinout důslednou a konstruk tivní kritiku všeho zbytečného, všeho nekvalitního a najít řešení,

jak dát více uhlí, odklidit více kubíků zeminy bez jakýchkoliv dalších požadavků a jak najít úspory ve vlastních nákladech a zvýšit dále produktivitu práce. Práce se rozvíjela v celém podniku jednotně podle časového

plánu postupu a jednotné metodiky. Podařilo se nám získat na prostou většinu našich pracujících, kteří pak udělali závěr na kaž dém svém závodě na společných schůzích. Hned po zahájení pro

věrky jsme si ujasnili, že výsledky, které prověrka přinese , nebu deme zahrnovat do závazků, ale že bude správné zapracovat je do plánu a změnit tak jeho kvantitu, a zejména pak změnit jeho kva

litu. Prověrka přinesla zvýšení státního plánu o 180 tisíc tun uhlí a 320 tisíc kubíků zeminy při dalším zajištění růstu odkrytých uhelných zásob.

Závod úpravna uhlí zvýšil objem zpracovaného uhlí o 660 tisíc tun. Zvýšení výroby přineslo zvýšení plánu výroby zboží podniku 0 3 milióny 484 tisíc korun, Kromě toho byl zvýšen plán hrubé výroby o 9 miliónů 171 tisíc korun. Prověrkou výrobních nákladů a zvýšením výrobních úkolů budou sníženy původní náklady na od kliz zemin o 2 250 000 korun. Náklady na těžbu v lomech o 386

tisíc korun a náklady na zpracování uhlí v ústřední úpravně o 796 111

1

tisíc korun. Celkem tedy dojde ke snížení nákladů o 3 milióny 433 tisíc korun . Vzroste dále plánovaná akumulace 0.1 milión 891 tisíc korun a sníží se potřeba oběžných prostředků o 1 482.000 ko

run. Zvýšením výrobních úkolů bez požadavků na zvýšení pracov níků dojde ke zvýšení plánu produktivity práce o 0,61 % , což před stavuje úsporu 47 pracovníků v podniku. Výsledky prověrky v ob

lasti materiálně technického zásobování ukázaly na jedné straně, že nám sice scházejí některé potřebné materiály a různá drobná

zařízení, na druhé straně nám však odhalily značné nepořádky, svévoli, živelnost a velkou nehospodárnost. Bylo nutné podrobit prověrku hospodaření s materiálem důkladnému rozboru už proto, že se nejedná jenom o desetitisíce ani o statisíce, ale dokonce jde

o hodnoty, které jen v tzv. příručních skladech činily více než 3 milióny korun. A to už je příliš vážná věc, která má také své

morální následky, a je nebezpečí, že kdybychom jí nevěnovali oka mžitě mimořádnou pozornost, mohlo by se stát, že někteří pra covníci při svém počínání a hospodaření s materiálem by se do stávali i mimo zákon. Bylo proto třeba okamžitě zavést pořádek

i zde a uplatnit správné zásady i v příručních skladech. Na rok 1963 byla snížená hodnota spotřeby materiálu o 765 tisíc korun a za 865 tisíc korun bude materiál z těchto skladů odprodán jiným závodům .

Při prověrce hlavních skladů byly zjištěny nadnormativní záso by v hodnotě více než 7 miliónů Kčs, přičemž normativ podniku činí 29 miliónů Kčs. Prověrka ukázala , že z těchto nadnormativů

lze odprodat materiál a výrobky za 3 664 000 Kčs jiným spotřebite lům, aniž se ohrozí zásobování podniku. Podle dalšího závěru z prověrky se zrušily požadavky na doda vatele pro.rok 1963 v hodnotě za více než 2 milióny Kčs.

V investiční výstavbě byla hlavní pozornost věnována přípravě a zajištěnosti investičních akcí, snížení rozestavěnosti a urychle nému uvádění objektů a prostředků do užívání. Politickou správ nost investiční výstavby podniku dokazuje skutečnost, že pře vážná část investic určených na výstavbu byla věnována na ge nerální opravy, modernizaci a rekonstrukci strojního parku a zbytek pak na dokončení rozestavěných objektů. Prověrka základních prostředků také ukázala, že náš národní podnik může odprodat ještě v průběhu roku 1963. přebytečné zá kladní prostředky v hodnotě 2 277 000 Kčs. Podnikový výbor strany uložil vedení podniku zapracovat vý. sledky prověrky do státního plánu. Dále pak zpracovat všechny

náměty z diskuse k rozvoji socialistické společnosti a iniciativní náměty a názory z prověrky. Rešení těchto otázek dává vedení 112

podniku, stranickým a odborovým orgánům přesný a konkrétní program práce a metody řízení nejen do konce roku, ale zejména pro celý příští rok.

V současné době při plněnía překračování úkolů v těžbě uhlí musí se naši zaměstnanci vyrovnávat i s tím , že zajišťují snížení spotřeby elektrické energie, zejména v době energetických špi ček. Podnikový výbor naší strany pro zajištění tohoto úkolu svolal široký, takřka 400členný stranický aktiv, dále pak odborové , a mládežnické funkcionáře a hospodářské pracovníky, aby je infor moval o skutečném stavu a o nutnosti snížení spotřeby elektrické

energie, zejména ve špičkové době. Byla projednávána celá řada opatření, která byla vždy zaměřována na výrobu tak, aby dochá zelo ke snížení spotřeby elektrické energie ve špičkových hodi nách v Severočeském kraji, a to mezi 8. - 9. a 18.-19. hod ., při čemž byl kladen důraz na to, aby plnění státního plánu nebylo ohroženo .

Především byl položen důraz na to, že nesmí být jediného sou těžícího kolektivu, který by ve svém závazku nepamatoval na >

úsporu elektrické energie. Spotřeba elektrické energie je posuzo vána stejně jako těžba uhlí nebo odklid zemin, je denně kontrolo vána a zahrnuta v dispečerském hlášení. Preventivní údržby vel kostrojů a dopravních mechanismů jsou prováděny na všech závo

dech podle zvlášť sestaveného harmonogramu ve stanovených vzá jemně na sebe navazujících časech. Čištění dobývacích a zaklá dacích strojů, které se dříve provádělo půl hodiny před skončením pracovní doby, se nyní provádí v době energetické špičky a vypí

nání strojů. Jejich čištění je prováděno po půl hodinách střídavě

vždy jedna polovina provozu . Čištění strojů před skončením pra covní doby pochopitelně nyní odpadá a je tak zvýšena spotřeba elektrické energie a zajištěn zvýšený výkon strojů mezi 13. a 14.

hodinou, tedy v době, kdy jsme dříve zaznamenávali nežádoucí po kles ve spotřebě elektrické energie v mimošpičkové době. Na ústřední úpravě uhlí ze stejných důvodů a ve stejné době je vypínáno prádlo a třídička nekvalitního uhlí v první půlhodině

špičkové hodiny a drtírna a třídička kvalitního uhlí v druhé půl hodině energetické výseče.

Protože vzniká značně zvýšená spotřeba elektrické energie při rozjíždění elektrických 150tunových lokomotiv , byla soustředěna

pozornost dispečerů a výpravčích vlaků na vytváření zelené ulice pro vlaky , zejména ložené a ve velkých stoupáních tratí. Jsou ome zeny takzvané sólojízdy elektrických lokomotiv . Odvoz škváry z elektráren Ervěnice a Komořany je zajišťován tak, aby v době 113

energetické výseče mohl být odvoz zastaven a dopravní prostřed ky odstaveny a vypnuty , aniž byl ohrožen chod elektráren. Je přesunuta pracovní doba v kancelářích, v dílnách a ve všech jed- .

nosměnných provozech, kde jsou elektrospotřebiče. V době ener getických špiček nejsou používány elektrické svářecí agregáty

a jsou vypínána všechna čerpadla. Tak bych mohl jmenovat ještě celou řadu , byt i drobnějších opatření.

Je však třeba zdůraznit, že ke všem těmto opatřením musíme jednoznačně říci, že jejich zajištění vyžaduje naprostou discipli novanost všech dělníků a techniků a že jakékoliv narušení a na rušování sobeckými nebo lokálními zájmy by sebelepší záměr zne

hodnotilo a narušilo by plnění: závazků ušetřit minimálně 1 % elektrické energie.

Úkoly v souvislosti s úsporou elektrické energie projednaly všechny stranické a odborové organizace na našich závodech. Dí ky tomu, že se nám podařilo velmi rychle informovat a instruovat

široký aktiv funkcionářů a hospodářských pracovníků a jejich prostřednictvím pak všechny naše zaměstnance, projevily se nám hned v prvních dnech příznivé výsledky. Dnes můžeme s uspo

kojením konstatovat, že stranickým aktivem vytyčený úkol v době energetické špičky snížit zatížení o 8 až 10 megawattů spolehli

vě plníme, poněvadž v průměru snižujeme špičku mezi 8.-9. a 18. - 19. hodinou o 9 až 10,5 megawattu.

Hlavním úkolem a osou celé činnosti našeho národního podniku v současné době i v příštím roce je rozhodně pokračovat v kon

centraci výroby. Řešíme dva rozhodující úseky činnosti : specia lizaci dilen a centralizaci opravářské činnosti a centralizaci skla

dové služby a dále pak důsledné řízení materiálně technického zá sobování. Dále bude třeba podstatně zlepšit práci dopravního úse ku v jednotlivých závodech, vyřešit organizaci a nejužší místa dopravy jak mechanizací, tak i zabezpečením a průjezdností jed notlivých tratí, a tím současně vyřešit úkol zvýšit využití doby vacích a zakládacích velkostrojů .

Lépe využít obrovské kapacity velkostrojů, které nahrazují de setitisíce dělnických rukou, v tom je těžiště naší činnosti. To nám

také umožní, abychom nejen plnili zpevněný plán roku 1963, ale abychom jej dále rozvojem socialistické soutěže překračovali ve všech jeho ukazatelích. Tolik jen krátce, soudružky a soudruzi, o práci havířů naše

ho národního podniku, kteří jednoznačně podporují stanovisko ústředního výboru naší strany. Jsou odhodláni vždy překonat ob tíže, začít od sebe , nefňukat, ale aktivně a ofenzívně plnit vše . 114

chny úkoly, stále je prověřovat, zkvalitňovat a maximálním po dilem se tak zúčastňovat výstavby naší socialistické společnosti. >

( Potlesk. ) SOUDRUH KAROL BACILEK :

Děkuji soudruhovi Ausbergrovi. Soudružky a soudruzi, přerušuji jednání na 25 minut. Upozorňuji, že volební komise se sejde v 19.30

hod . v I. patře pravého křídla Sjezdového paláce v místnosti č. 24. Tedy volební komise v místnosti č. 24.

Ve stejnou dobu se sejde mandátová komise, to znamená a půl osmé, v místnosti č. 26. Přerušují jednání na 25 minut.

( Jednání znovu zahájeno v 17 hod. 12 min. )

SOUDRUH JAROMIR DOLANSKÝ :

Soudružky a soudruzi ,

pokračujeme v jednání. Nyní promluví vedoucí delegace Komu nistické strany Sovětského svazu soudruh Leonid Iljič Brežněv .

PROJEV VEDOUCÍHO DELEGACE KSSS SOUDRUHA L. I. BREŽNĚ V A

Drazí soudruzi, přátelé ! Především mi dovolte, abych vám, delegátům XII . sjezdu Ko

munistické strany Československa, tlumočil vřelý bratrský po zdrav a srdečná přání úspěchů v práci sjezdu od Komunistické strany Sovětského svazu, jejího leninského ústředního výboru i od velkého přítele československého lidu, neúnavného bojovníka za mír a za komunismus – od Nikity Sergejeviče Chruščova. ( Bouřlivý potlesk . Všichni povstávají. Volání: »At žije Sovětský svaz! « )

Vaším prostřednictvím , drazí přátelé, zdravíme všechny komu

nisty Československa, slavnou komunistickou stranu vaší země , všechen bratrský československý lid, který pod prapory marxis mu-leninismu s jistotou kráčí vpřed, k dovršení výstavby socia listické společnosti. ( Potlesk .)

My , komunisté, pokaždé, kdykoli se účastníme sjezdů bratr ských stran, pociťujeme radostné vzrušení, jsme hrdi na úspěchy 115

našeho komunistického hnutí a na úspěchy oné veliké věci, jíž každý z nás věnuje všechny své síly a zasvěcuje celý svůj život. Sjezdy marxisticko- leninských stran jsou nejen významnou událostí pro tu kterou stranu, ale pro celé světové komunistické ! hnutí. Vždyť právě na sjezdech se vytyčují cesty našeho postupu vpřed, řeší se tu nejzásadnější otázky života společnosti, rodí se zde a zobecňuje to nové, co obohacuje naše kolektivní zkušenosti, naši společnou pokladnici marxismu - leninismu. o vaší straně, o jejích skvělých činech bych chtěl z této vý. /

znamné tribuny hovořit slovy Nikity Sergejeviče Chruščova : » Ko munistická strana Československa prokázala, že je bojovou mar xisticko-leninskou stranou, pevně stojící na pozicích proletář ského internacionalismu. My, komunisté Sovětského svazu, dobře známe Komunistickou stranu Československa jako nesmlouvavé ho bojovníka proti kapitalistickému útlaku v letech buržoazního

Československa, jako nadaného organizátora a vůdce revolučního protifašistického boje československých pracujících v letech druhé světové války a jako organizátora a vůdce socialistické vý. stavby v poválečném období.«

XII . sjezd Komunistické strany Československa zaujme význam né místo v dějinách strany i celé země. Jeho význam nevyplývá pouze z toho, že zhodnotí skvělé úspěchy v budování socialismu,

jichž pracující Československa dosáhli pod vedením své rodné strany, ale i z velikosti úkolů, které strana vytyčuje pro nejbližší údobí.

V bohaté a obsažné zprávě soudruha Novotného je zevrubně

ukázáno, jak velkou práci vykonala Komunistická strana Česko slovenska, aby země zaznamenala nové, velké úspěchy ve spole 7

čenském vývoji. Československo nyní žije a pracuje podle zákonů socialismu, dosahuje stále dalších úspěchů v boji za štěstí lidu, za další rozkvět jeho tvůrčích a duchovních sil.

Chtěli bychom zdůraznit zejména význam té skutečnosti, že váš sjezd vytyčuje nesmírně významný úkol - další rozvoj socialis .

tické společnosti a přípravu podmínek pro přechod k budování komunismu. A to je, soudruzi, skutečně strhující program budo

vatelské činnosti všech československých pracujících. Jsme stej ně jako vy pevně přesvědčeni, že pro dosažení tohoto velkolepého cíle učiní lid Československa všechno, co je v jeho silách. Záru kou toho je jednota miliónů dělníků, rolníků a příslušníků pra

cující inteligence, těsně semknutých kolem své rodné komunis tické strany, kolem jejího ústředního výboru , v jehož čele stojí

věrný syn československého lidu, náš velký přítel soudruh An. tonín Novotný. ( Potlesk. ) 116

.

Úspěchy československého lidu v socialistické výstavbě jsou významným přínosem k upevnění světové socialistické soustavy .

Tyto úspěchy ukazují, že Komunistická strana Československa a všechen československý lid se ctí plní svou internacionální po vinnost k pracujícím celého světa. Zkušenosti ze socialistické revoluce a socialistické výstavby

ve vaší zemi mají velký mezinárodní význam a jasně potvrzují velikou životní sílu marxismu -leninismu.

Komunistická strana Československa, jež se postavila do čela

boje dělnické třídy, pracujícího rolnictva a všech pracujících re publiky, dokázala zajistit lidu vítězství socialistické revoluce bez občanské války. Českoslovenští komunisté tak v praxi dokázali; že v současné době si může za určitých podmínek dělnická třída

vybojovat moc také pokojnou cestou. Poprvé v dějinách socialis tická revoluce zvítězila v zemi, jejíž . hospodářská úroveň byla vysoká už za kapitalistického řádu. Tak byla zasazena zdrcující rána výmyslům buržoazních ideologů, kteří se snaží přesvědčit národy, že prý socialistická revoluce je možná pouze v zemích

s málo vyspělým hospodářstvím . ( Potlesk. ) Pracující Československa v praxi ukázali celému světu, že so

cialismus i ve vysoce vyspělé průmyslové zemi zaručuje takové tempo rozvoje, které nenímožné za kapitalismu. Proti předváleč né úroyni se objem průmyslové výroby ve vaší zemi zvýšil více

než čtyřnásobně. V tempu rozvoje průmyslu předstihlo Českoslo vensko nejvyspělejší kapitalistické země. Produkuje dnes na jed noho obyvatele více oceli, surového železa, uhlí a cementu než takové země, jako jsou -USA , Velká Británie a Francie . Těžko by . chom hledali ve světě zemi, kde neznají výrobky vytvořené zlatý. ma rukama československého pracovitého a zručného lidu. Historickým vítězstvím Komunistické strany Československa a všeho československého lidu je úspěšný přechod zemědělství na družstevní, socialistický základ. Toto vítězství vám umožnilo vy tyčit nesmírně důležitý úkol : již v příštím desetiletí pozvednout

úroveň rozvoje zemědělství na úroveň průmyslu. Socialistický řád a vysoká úroveň ekonomiky zajistily česko slovenskému lidu velké sociální vymoženosti. I vy máte ovšem

své těžkosti, ale jsou to těžkosti zvláštního druhu, těžkosti růstu, jejichž překonáváním s jistotou spějete k nepoměrně vyšší ži votní úrovni lidu, než má kterákoli kapitalistická země. Hovořil

jsem už o tom, že ani v nejvyspělejších kapitalistických zemích nemá a nemůže mít pracující člověk sociální vymoženosti , jež jsou tak běžné pro pracující ve vaší zemi. Dnešní Československo názorně ukazuje , jak velké materiální 117

a duchovní hodnoty může dát lidem vítězství socialistického řádu. Dnes už všichni uznávají, že socialistické Československo je jed ním z nejvyspělejších států na světě, a to jak ze sociálního , tak z hospodářského i kulturního hlediska. Jste právem hrdi na své úspěchy. Také my, sovětští lidé , jsme

na ně hrdi a máme z nich radost stejně jako vy. Z celého srdce

přejeme našim československým bratrům další velké úspěchy ve slavném díle

budování socialismu. ( Bouřlivý potlesk . )

Soudruzi !

Čím dál postupují naše země v socialistické a komunistické

výstavbě, tím většího významu nabývá naše ekonomická politika, naše schopnost rozumně a správně řídit socialistické hospodář ství. Vždyť hospodářské úspěchy socialistických zemí jsou jednim z hlavních faktorů, které světové socialistické soustavě umožňují v současné době stále více ovlivňovat vývoj soudobých dějin. Pro to Komunistická strana Sovětského svazu zaměřuje veškeré úsill pracujících SSSR na upevňování ekonomické moci země a na vy budování materiálně technické základny komunismu, neboť to považuje za splnění své internacionální povinnosti k pracujícím celého světa .

Dovolte mi, abych vám řekl několik slov o boji naší strany a všeho sovětského lidu za splnění usnesení XXII. sjezdu KSSS. Sovětští lidé žijí a pracují v období rozvinuté výstavby komunis tické společnosti. Svou obětavou prací vytvářejí materiálně tech nickou základnu komunismu .

S potěšením můžeme konstatovat, že plány, které vypracovala naše strana, jsou v mnoha ukazatelích plněny rychleji, než jsme počítali. Nyní končí čtvrtý rok naší sedmiletky. Za tato čtyři léta jsme počítali se zvýšením objemu průmyslové výroby o 39 % , ale zvýšili jsme ho o 45 % . A co toto číslo znamená v životě, soudru zi ? Znamená to, že naše země za tato léta nad plánované úkoly sedmiletky získala navíc 17 miliónů tun nafty, 13 miliónů tun oceli , 35 000 traktorů a mnoho dalších, pro naše národní hos podářství životně důležitých výrobků v celkové hodnotě 28 miliard rublů. Jenom letos náš průmysl vyrobí více než za celou pová lečnou pětiletku. Investice do národního hospodářství naší země nyní, za jediný rok, převyšují jedenapůlkrát všechny investice za

první a druhou pětiletku dohromady. Vidíte tedy, soudruzi, že

hospodářství Sovětského svazu postupuje kupředu, a to značně rychlým tempem. ( Potlesk. ) Naše úspěchy do značné míry vyplývají i z oněch kvalitativních

změn, které probíhají ve všech odvětvích sovětské ekonomiky. Socialistická výroba v naší zemi se rozvíjí na základě nejnověj 118

ších výsledků vědy a techniky. Sovětské továrny a závody jsou vybavovány novými moderními stroji a zařízením. Za čtyři roky

sedmiletky vyrobily sovětské závody na 650 000 nových kovoob ráběcích strojů . Do výroby se stále více zavádí automatizace a elektronika. Urychleně se rozvíjí nové průmyslové odvětví chemický průmysl, a především výroba syntetických materiálů a umělých hmot.

Rozšiřuje se těžba takových efektivních a úsporných druhů pa liva, jako je nafta a plyn. Jen v posledních dvou letech jsme zvý šili těžbu nafty o 38 miliónů tun a zemního plynu o 26 miliard krychlových metrů, to znamená více než jedenapůlkrát. Množství

plynu, které jsme u nás v zemi vytěžili za tyto dva roky, nahra zuje 185 miliónů tun kamenného uhlí.

Nafta a plyn zaujímají stále významnější místo v palivové bi lanci naší země : zatímco v roce 1955 se podílely na celkové těže

bě paliva 23,5 % , pak letos již 45,6 % , tvoří tedy téměř polovinu veškerého paliva.

Kvalitativní změny, které probíhají v našem národním hospodář ství, lze dokumentovat na příkladu železniční dopravy. V posled ních letech se široce rozvinula elektrifikace železnic. Nyní máme elektrifikováno 8500 km železničních tratí. Na základě nového

technického vybavení obstarávají dnes přes 60 % všech přeprav na železnicích naší země motorové a elektrické lokomotivy . To nám umožnilo podstatně zlevnit přepravní náklady, urychlit pře pravu a zvýšit objem přepravy zboží na železnicích . Rovněž zemědělství Sovětského svazu se může vykázat nema

lými úspěchy. Po opatřeních, která strana a vláda schválily v po sledních letech, se naše kolchozy a sovchozy značně upevnily . Uskutečňuje se rozsáhlý program vybavení zemědělství moderní 7

mi stroji a hnojivy. Tato opatření již začínají přinášet výsledky. Přes špatné počasí v řadě oblastí se nám letos podařilo sklidit

9 miliard pudů zrnin. Stát mohl nakoupit přes 3,4 miliardy pudů zrnin . Je to více, než nakupoval v posledních letech. Rok od roku se zvyšuje nákup masa, mléka a jiných zemědělských produktů.

A nyní ústřední výbor naší strany vytyčil úkol již v příštím roce zvýšit nákup zrnin na 4,2-4,5 miliardy pudů. Není to úkol jednoduchý, ale všemožně se vynasnažíme, abychom ho úspěšně zvládli .

Naše strana vytyčila rozsáhlý program bytové výstavby, který

se nyní plní. Za čtyři roky sedmiletky jsme ve městech a dělnic kých sídlištích postavili na 9 miliónů nových bytů a na venkově téměř 2 500 000 nových domů. Znamená to, že každý čtvrtý, oby 119

vatel Sovětského svazu si v tomto období zlepšil své bytové pod mínky.

Nemohu se tu podrobně zabývat úspěchy sovětské vědy a tech

niky ; chtěl bych jen připomenout, že velikost každé epochy a úro veň rozvoje jejích výrobních sil je ztělesňována v takových vyni kajících objevech, které jsou jakýmsi symbolem , jakýmsi vrcho lem úspěchů lidského myšlení. V XVIII. století to bylo objevení parního stroje, v _XIX. století objevení elektřiny. XX. století pří neslo civilizaci jadernou energii a mohutné rakety, které člo věku umožnily proniknout do vesmíru. Z hlediska těchto velkole pých úspěchů soudobé vědy a techniky můžeme my, komunisté,

plným právem říci, že i zde stojíme v předvoji lidstva. ( Potlesk. ) Jak často již genius sovětských vědců, dělníků, inženýrů a tech niků přiměl všechny lidi na světě, aby vzhlíželi k obloze, ne však kvůli pánubohu, ale z nadšení nad úspěchy sovětského lidu, nad činy komunistů. ( Oživení, potlesk .)

Ještě docela nedáyno se nám úkol dostihnout Spojené státy americké v hospodářském směru zdál věcí víceméně vzdálené bu doucnosti. Neuplynula však dlouhá doba, z hlediska dějin doba velmi nepatrná, a Sovětský svaz začal dostihovat a předstiho vat nejmocnější zemi kapitalistického světa nejen v tempu prů myslové výroby, ale i v absolutním přírůstku, ve faktickém ob

jemu výroby řady velmidůležitých druhů produkce. Náš lid , tvůr ce radostného a velkolepého života v komunismu, s jistotou hledi vstříc své budoucnosti. ( Potlesk. )

Před několika dny skončilo plenární zasedání ústředního vý.

boru Komunistické strany Sovětského svazu, které učinilo za važné kroky k dalšímu zlepšení stranického řízení národního hos podářství. Usnesení tohoto plenárního zasedání, prodchnutá le ninským duchem , mají sehrát vskutku historickou úlohu v budo

vání materiálně technické základny komunismu, v celém velko lepém díle vybudování komunistické společnosti v naší zemi. Tato usnesení jsou založena na směrnicích našeho velikého vůdce a učitele V. I. Lenina. »Okol řízení státu, který je nyní jedním z hlavních úkolů sovětské moci, « řekl Lenin , »má ještě tu zvlášt nost, že nyní jde, a snad poprvé v novodobých dějinách civili

zovaných národů, o takové řízení, kdy přednostního významu na bývá ne politika, ale ekonomika . «

Nová struktura výstavby řídících orgánů strany podle výrobní zásady , kterou schválilo plenární zasedání, nám umožňuje sou středit hlavní pozornost na výrobní otázky. Naše strana tuto pře stavbu provádí proto, aby zajistila konkrétnější řízení všech na rodohospodářských odvětví. 120

Plenární zasedání stanovilo opatření směřující k lepšímu plá

nování v národním hospodářství, ke zdokonalení investiční vý. stavby, k zavedení pořádku do práce výzkumných a konstrukčních organizací.

Velký význam má obnovení leninských zásad organizace kon troly v socialistickém státě. Plenární zasedání se rozhodlo vytvo řit jednotnou stranickou a státní kontrolu , která se bude ve své

každodenní činnosti opírat o nejširši masy pracujících. Tato kon trola musí zajistit systematickou prověrku plnění směrnic strany a vlády, posílit státní disciplíru a socialistickou zákonnost, musí pomoci straně při dalším zdokonalování řízení komunistické vý. stavby .

Usnesení listopadového plenárního zasedání ústředního výboru jsou logickým pokračováním kursu našf leninské strany, směřují cího k vytvoření cílevědomého a uceleného systému řízení hospo dářství země v období rozvinuté výstavby komunismu. Organizační formy řízení hospodářství, které jsme dosud uplat ňovali, sehrály svou kladnou úlohu. Avšak život spěje kupředu, a to, co bylo správné včera, dnes už neodpovídá novým úkolům a někdy se stává i přímou brzdou dalšího rozvoje. Mluvíme-li o nutnosti skoncovat se škodlivými důsledky kultu Stalinovy osobnosti, nemáme na mysli pouze likvidaci a nápravu

porušování revoluční zákonnosti, ale i obnovení leninských zásad celém životě strany a státu , překonání stagnace a konzerva

v

tismu ve vývoji myšlení, tedy i v oblasti zdokonalování forem státního a stranického řízení.

V naší zemi v praxi budujeme komunismus. A to znamená, že

nevytváříme pouze materiálně technickou základnu nové společ nosti, ale že současně probíhají procesy dalšího rozvoje a zdoko nalování socialistických společenských vztahů a jejich přerůstání v komunistické společenské vztahy. Jedním z velmi důležitých aspektů těchto procesů je stále širší zapojování pračujících do řízení všech záležitostí naší země.

A právě proto listopadové plenární zasedání ÚV KSSS věno : valo tak velkou pozornost dalšímu rozvoji demokratických zásad řízení hospodářství, správnému spojování odpovědnosti jednotliv ce s širokou účastí pracujících na řízení podniků. Naše strana

v tom spatřuje další rozvoj leninské zásady demokratického cen tralismu ve sféře hospodářského řízení, konkrétní krok k postup nému přechodu ke společenské komunistické samosprávě, ke spo lečnosti, která bude vysoce organizovaným společenstvím pra cujících lidí .

Usnesení listopadového plenárního zasedání byla jednoznačně 121

schválena celou naší stranou, lidem celé naší země. Při uskuteč ňování těchto usnesení zaznamenáme další úspěchy v plnění vel

kolepého programu výstavby komunismu, jak ho vytyčila naše strana. ( Potlesk . ) Soudruzi !

Všichni dobře chápeme, že výstavba nového života, náš postup ke společnému jedinému cíli – k vybudování socialismu a ko munismu - bude tím úspěšnější, čím lépe zkoordinuji socialis tické země společné úsilí v rozvíjení socialistické výroby. Široká hospodářská spolupráce mezi socialistickými zeměmi musí slou žit tomuto vysokému cíli.

Komunisté socialistických zemí se naučili hospodařit ve svých státech , rozvinuli ekonomiku, vědu a kulturu a zlepšili život lidí

tak , že pracující masy dnes říkají : »Ano, komunisté mají pravdu. To, co vybudovali, je skutečně mnohem lepší než staré zřízení .«

Dílo komunistů se stalo dilem, pro které žije všechno pracující obyvatelstvo zemí socialismu.

Máme nyní před sebou nové úkoly , pokud jde o sjednocení úsili socialistických zemí v rozvíjení hospodářství. Můžeme a mu síme se naučit lépe využívat předností, které nám poskytuje svě

tová socialistická soustava států . Spojíme-li své úsilí, urychlíme náš postup vpřed, získáme nové možnosti pro rozvoj výrobních sil a získáme časový náskok v soutěžení s kapitalismem. Mezinárodní dělba práce socialistických zemí je diktována ži votem , objektivními zákony ekonomického rozvoje ; zračí se v ní

stěžejní potřeby rozvoje světové socialistické soustavy

každé

z jejích zemí i celé soustavy, Jak správně zdůraznil soudruh Chruščov ve své zprávě na listo .

padovém plenárním zasedání ÚV KSSS , »je nezbytné spojit hos podářské a organizační úsilí všech členských zemí Rady vzájem né hospodářské pomoci, aby všechny země měly možnost využít

úspěchů soudobé vědy a techniky pro rozvoj svého hospodářství«. Československá socialistická republika se aktivně podílí na rozvíjení široké hospodářské spolupráce všech socialistických ze mí. Pracující vaší země mají možnost na vlastní oči vidět reálné plody této spolupráce. Je to ropovod »Družba« , který byl vybudo ván společným úsilím a kterým už proudí do Bratislavy volžská nafta ; je to dálková linka elektrického vedení »Mír« , jež spojuje

energetické sítě SSSR, Československa, Maďarska a Rumunska; je to elektrifikovaná železniční trať, která spojuje Sovětský svaz a Československo .

S uspokojením konstatujeme, že všestranná spolupráce mezi So

větským svazem a Československem se rozvíjí úspěšně . Za posled 122

nich 11 let vzrostl obrat zboží mezi našimi zeměmi více než tři

krát. V roce 1961 jeho objem činil 1,2 miliardy rublů, což převy šuje objem zahraničního obchodu mezi tak velkými zeměmi , jako je Velká Británie a západní Německo, a asi dvojnásobně převy šuje vzájemný obrat zboží mezi Francií a Velkou Británii.

S mezinárodní socialistickou dělbou práce se v podstatě te prve začalo. I to, co už bylo vykonáno, však plně potvrzuje pro spěšnost a účelnost našeho úsilí v této oblasti. Zdokonalování a rozvíjení hospodářských styků mezi socialistickými zeměmi bude značně urychlovat náš postup vpřed a ještě výrazněji ukáže ná rodům světa velké přednosti socialismu. To už vskutku stojí za námahu , drazí přátelé ! ( Potlesk .) Soudruzil Zpráva soudruha Novotného jasně ukázala úspěchy mírumilovné zahraniční politiky socialistických zemí. Události po

slední doby v mezinárodních vztazích naprosto jasně potvrdily správnost zahraničně politického kursu socialistických zemí, kur su směřujícího k mírovému soužití států s rozdílným společenskýin zřízením . Tato jasná a jedině správná linie boje za pevný a trvalý mír je stále bližší a pochopitelnější nejširším masám celého svě ta. Je nedílně spjata s obranou velikých vymožeností socialis * mu, s jeho novými vítězstvími ve světě. ( Potlesk. )

Jsme svědky a aktivními účastníky velkého historického hnutí národů za socialismus a komunismus. Byly doby , kdy kapitalisté nepřipouštěli ani myšlenku o možnosti existence socialistického státu na naší planetě, libovolně rozhodovali o tom , zda má či nemá být válka. Tyto doby, jak víme, už minuly. Bratrská ro

dina socialistických států roste a rozšiřuje se. Společenství socia listických zemí se stalo mohutnou oporou míru a svobody. Im perialističtí agresoři v posledních letech nejednou přivedli svět na pokraj války , avšak pevné, nezlomné odhodlání socialistických

zemí, mohutnost socialistického společenství, důsledná, moudrá a pružná zahraniční politika socialistických států , podporovaná vše mi mírumilovnými silami, uchránily národy před obrovskou ka tastrofou. ( Potlesk. )

Tak tomu bylo i za krize v oblasti Karibského moře , kdy svět zvlášť reálně pocítil spalující dech raketové nukleární války. v oněch dnech se s novou působivostí projevila hluboká pevnost a rozvážnost, vrcholná moudrost našeho zahraničního politického kursu .

Americký imperialismus se pokoušel zardousit kubánskou re voluci, odejmout hrdinnému kubánskému lidu nezávislost a svo bodu, které si vybojoval, vzít mu právo, aby budoval svůj život tak , jak sám chce. Připravoval se ozbrojený vpád na Kubu. Kubánský 123

lid statečně povstal na obranu své vlasti, svých revolučních vymo žeností .

Svět prožil koncem října neklidné dny. Události se bleskově vy

víjely. Agresoři uvedli lidstvo na pokraj války. Vyvstal úkol -

uhájit revoluční vymoženosti kubánského lidu a nedovolit přitom agresívním silám USA, aby rozpoutaly světovou termonukleární válku. V této složité a hrozivé situaci sovětská vláda a naše stra

na za pevné a aktivní podpory bratrských stran a vlád dalších socialistických států , především členských zemí Varšavské smlou

vy, postupovaly leninsky rozhodně a zároveň leninsky pružně a projevovaly přitom vrcholnou rozvážnost. A vytčené úkoly byly úspěšně splněny.

Kubánská krize byla vyřešena na základě rozumného kompro. misu s vládou Spojených států. Tak byly uhájeny zájmy míru a socialismu , zájmy kubánské revoluce. ( Potlesk. ) Politika Sovět . ského svazu a dalších socialistických států znovu vyvstala před očima lidstva jako hlavní, nejspolehlivější přehrada v cestě agre sívních záměrů imperialistů. Národy všech zemí, vlády mnoha

států vyjádřily hluboký dík Sovětskému svazu, jeho komunistické straně, vládě a osobně Nikitovi Sergejeviči Chruščovovi za moud ré a rozhodné kroky na obranu nezávislosti Kuby a světového mí ru. ( Potlesk. )

Komunistická strana Československa, vláda a lid Českosloven ska, jak ukázala zpráva soudruha Novotného, byly za velmi ostré mezinárodní krize plně zajedno s akcemi KSSS a sovětské vlády. Soudruh Novotný zdůraznil, že československý lid , komunistic ká strana á vláda vřele podporují kubánský lid , jeho svobodu a nezávislost a plně schvalují postup sovětské vlády při likvidaci krize v oblasti Karibského moře.

Chtěl bych vám , drazí přátelé, říci, že naše strana a sovětský lid si vysoce váží této bratrské internacionální solidarity. ( Po tlesk. )

Mírové ukončení kubánské krize, jak je vidět , však nevyhovuje všem . Výbojné reakční kruhy Spojených států, zaslepené svou ne návistí ke komunismu, stále ještě nemohou klidně myslet na to, že kubánská revoluce žije, že lidstvo překonalo krizi bez války.

To jistě nikoho neudivuje, neboť agresívní podstata imperialismu je všeobecně známa. Podivné je však něco jiného : najdou se lidé, například ve vedení Albánské strany práce, kteří si říkají mar xisté a přitom zřejmě litují, že se podařilo uhájit kubánskou re voluci bez vojenského konfliktu. Je to podivné a obludné, soudru zil Tito lidé pomlouvají naši leninskou stranu za to, že nedovo 124

lila nejagresívnějším silám imperialismu vyprovokovat světový vá. lečný konflikt.

Neodpovědní křiklouni z Tirany, kteří za kubánské revoluce v podstatě neudělali nic na podporu revoluční Kuby, dnes, když -

zostření pominulo, výbojně vykřikují do světa a pokoušejí se ujis tit každého , že právě oni jsou nejvěrnějšími a nejspolehlivějšími

přáteli kubánského lidu, že jsou nejstatečnějšími a nejneohroženěj 2

šími revolucionáři. Podle nich by nejlepší pomocí Kubě bylo vy :

stavit ji úderu amerických zbraní a zavléci všechny země socia: listického tábora a celý svět do výhně termonukleární války. Ta kové s odpuštěním »rady« a poučení může dávat jen ten, kdo vů . bec nerozumí marxismu, kdo se vůbec nevyzná v soudobé mezi národní situaci.

Ne, soudruzi, my, komunisté, vidíme svou svatou povinnost v tom, abychom, jak je to uvedeno v dokumentech moskevských porad bratrských stran, už v současné epoše zbavili lidstvo přízra ku nové světové války. Nesmíme se dát vyprovokovat. Pohlížíme na věci reálně a dobře chápeme, že dnes, kdy jsou ve světě dvě

světové soustavy, je třeba jednat tak, abychom při pevné a dů sledné obraně zájmů socialismu a při pomoci národům, které se pozvedly k osvobozeneckému boji, nepřipustili rozpoutání nové

světové války. To je naše pevné stanovisko. ( Bouřlivý potlesk. ) Podporovali jsme a budeme všestranně podporovat Kubu , její hrdinný lid, její revoluční vládu v čele se skvělým synem ku

bánského lidu soudruhem Fidelem Castrem. ( Bouřlivý potlesk , volání » At žije Kuba!« . ) Kuba dobře ví, že Sovětský svaz a další bratrské socialistické země s ní byly, jsou a budou. Věc, za kte rou bojuje Kuba, boj za svobodu, nezávislost a rovnoprávnost , za 7

mir a socialismus — je nepřemožitelná. ( Potlesk .) Právo Kuby na samostatnou cestu společenského vývoje je její svaté právo. So cialistická Kuba bude žít a zářit jako maják svobody , na jehož obranu se stavějí pokrokové, svobodymilovné sily celého světa, všechno, co je na světě nejlepšího a nejčestnějšího ! Soudruzi !

Krize v oblasti Karibského moře, která mohla svět uvrhnout do

zkázy , naprosto přesvědčivě ukázala , že je třeba dohodnout se na řešení aktuálních mezinárodních problémů, nechce-li se lidstvo znovu ocitnout na pokraji propasti raketové nukleární války.. Nelze dále otálet s řešením problému všeobecného a úplného odzbrojení. Vyřešení této otázky může a musí poskytnout náro dům spolehlivé záruky míru a bezpečnosti . Je třeba důsledně usi lovat také o další konstruktivní opatření pro upevnění světového

míru. Mezi tato opatření patří zákaz nukleárních zbraní a pře 125

!

devším jejich zkoušek , likvidace zahraničních vojenských zákla den na cizích územích , vytvoření bezatomových pásem v Evropě , v Asii, v Africe a v dalších částech světa, uzavření paktu o ne útočení mezi zeměmi NATO a Varšavské smlouvy a další prospěš né kroky ke zmírnění mezinárodního napětí.

ll

Krize v oblasti Karibského moře byla sice rozumně vyřešena, avšak situace v Evropě nadále zůstává jasně nenormální . Napětí

tu vzniká hlavně proto, že s Německem nebyla uzavřena mírová smlouva.

Národy Sovětského svazu, Československa a Polska, stejně ja ko národy dalších evropských zemí, které utrpěly hitlerovskou agresí, mají obzvláště zájem na tom, aby byla vybudována spo lehlivá přehrada proti drzým choutkám západoněmeckých mill

taristů, kteří se netají svými úmysly změnit mapu Evropy a zno vu vztáhnout ruku po území sousedních států. Pevně a rozhodně podporujeme oprávněné požadavky národů, aby byly zmařeny zločinné úklady sil, které hrozí svou provokač

ní činností, jež může vést k vzplanutí nového válečného požá ru. Spolu s ostatními mírumilovnými národy soudíme, že mírová smlouva s Německem může definitivně skoncovat s druhou svě

tovou válkou. Musí být normalizována situace v západním Berlí.

ně, a to tak, že západní Berlín bude prohlášen za svobodné demi litarizované město. Západní Berlín musí konečně přestat být zdro jem nebezpečného napětí v Evropě a na celém světě. Soudruzi !

Bojovým programem světového komunistického hnutí, základem jeho semknutosti a jednoty jsou dnes Deklarace a Prohlášení

schválené v roce 1957 a v roce 1960 na moskevských poradách představitelů komunistických a dělnických stran . Tyto dokumenty byly vypracovány na základě kolektivních zkušeností komunistic

kých stran celého světa. Vyzbrojily komunisty všech zemí nový. mi , velmi důležitými závery vyplývajícími ze současné situace ve světě. Jasně ukázaly další cestu boje za naše velké cíle.

Události posledních let přesvědčivě ukázaly správnost závěrů

obsažených v těchto významných dokumentech tvůrčího marxis mu-leninismu. Důsledné uskutečňování ideji Deklarace a Prohlá šení, jejich neochvějná obrana proti všem útokům a pokusům dog matiků a revizionistů o falšování, to je dnes stěžejní věcí všech

komunistů. To je nejdůležitější podmínkou vítězného postupu vpřed v našem společném velkém boji za vítězství socialismu a ko munismu, za národní osvobození všech národů , za osvobození lid. stva od hrozby světové termonukleární války . ( Potlesk. )

Komunistická strana Sovětského svazu považuje za svou svatou 126

povinnost vytrvale a aktivně bojovat za utužení semknutosti všech

komunistických stran na jedině správném , marxisticko -leninském základě, který nám poskytují zásadní mezinárodní dokumenty sou dobého komunistického hnutí.

Jako komunisté všech zemí, i my si vysoce vážíme velkého pří

nosu Komunistické strany Československa, jednoho z osvědčených bojových oddílů světové armády komunistů, k boji za čistotu mar xisticko -leninských ideji a za jednolitost řad bratrských stran. ( Potlesk .) Soudruzil

Svazky bratrského přátelství mezi národy Sovětského svazu a

Československa jsou stále pevnější. Komunistická strana Sovět ského svazu a komunistická strana Československa se plně sho dují v názorech jak na otázky vnitřního rozvoje svých zemí, tak

i na nejdůležitější mezinárodní problémy. Naše strany se vždy plně shodovaly v pojetí otázek našeho společného boje za mir a socialismus.

Přátelství československého a sovětského lidu, jednota našich stran obstály ve zkouškách v dobách komplikované mezinárodní

situace, v období výpadů revizionistů, dogmatiků a sektářů, v do bách zuřivých útoků temných sil imperialismu na komunistické hnutí, sil pokoušejících se oslabit naši jednotu. Naše přátelství je pevné a nerozborné. Takové bude vždycky. ( Bouřlivý potlesk, přecházející v ovace. Delegáti skandují: » Se Sovětským svazem na věčné časyl« )

Dovolte mi, abych delegáty XII. sjezdu, všechny českosloven ské komunisty a všechen československý lid ujistil, že komunis té Sovětského svazu, sovětský lid i nadále budou vašimi věrnými přáteli a spolu s ostatními bratrskými stranami , se všemi národy, které buduji socialismus, budou obětavě bojovat za vítězství na

šeho společného velikého díla – za vítězství míru, socialismu a komunismu. (Bouřlivý potlesk , volání » At žije Sovětský svaz !« . ) Dovolte mi, soudruzi , abych přečetl pozdrav ústředního výboru KSSS XII. sjezdu Komunistické strany Československa.

POZDRAV ÚSTŘEDNÍHO VÝ BORU KSSS XII. SJEZDU KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu jménem komunistů a všeho sovětského lidu posílá delegátům XII. sjezdu,

československým komunistům a všem pracujícím Československé socialistické republiky vřelý bratrský pozdrav a přeje sjezdu úspěch v práci. ( Bouřlivý potlesk .) Komunistická strana Československa přichází na svůj XII. sjezd

s významnými úspěchy v budování nového života . Pod jejím osvěd

čeným vedením vybudovaly národy Československa socialismus, jejich země zaujala místo mezi nejpřednějšími státy světa s vyspě lým hospodářstvím a kulturou, s vysokou životní úrovní obyvatel.

stva. Pracující Československé socialistické republiky dnes úspěš ně plní úkoly výstavby rozvinuté socialistické společnosti a pří pravy přechodu ke komunismu. Zkušenosti Československa přesvědčivě ukazují , že vítězství no vého , socialistického společenského zřízení poskytuje rozvoji ma teriálních a duchovních sil lidu neomezené pole. Vaše úspěchy v socialistické výstavbě znovu přesvědčivě ukazují celému světu

veliké přednosti socialismu. Díky těmto vítězstvím stále více vzrůs tá a upevňuje se mezinárodní autorita a vliv Československé socia

listické republiky. Socialistické Československo vystupuje na me zinárodním fóru jako aktivní bojovník za trvalý mír a bezpeč nost.

Českoslovenští komunisté tvořivě aplikují marxisticko-leninské učení na konkrétní podmínky své země , dovedně využívají kolek tivních zkušeností bratrských stran v socialistické revoluci a ve výstavbě socialismu. Komunistická strana Československa je bojovým oddílem mezi národního komunistického hnutí. Pevně zastává zásady marxis mu- leninismu, rozhodně hájí a uplatňuje leninské zásady proletář

ského internacionalismu . Českoslovenští komunisté aktivně bojují proti všem projevům revizionismu, sektářství a dogmatismu , vě nují všechny síly upevňování jednoty zemí socialistického spo lečenství a mezinárodního komunistického hnutí ve jménu vítěz ství naší velké věci .

Komunistická strana Sovětského svazu a všechen sovětský lid dobře vědí, že v československém lidu a v jeho komunistické stra 128

ně mají osvědčeného přítele , spolehlivého a neochvějného spojen ce na věčné časy .

z celého srdce, drazí soudruzi, vám přejeme velké úspěchy v plnění usnesení XII. sjezdu, ve výstavbě socialismu a komunis mu , v boji za trvalý mír a přátelství mezi národy. Ať žije Československá socialistická republika a její nadaný pra. covitý lid ! ( Potlesk. ) Ať žije žocelený předvoj československých pracujících slavná

Komunistická strana Československa! ( Potlesk. ) Nechť sílí a rozvíjí se věčné nerozborné sovětsko -českosloven

ské přátelství a spolupráce! ( Potlesk. ) Ať žije jednota a semknutost zemí socialistického společenství a celého světového komunistického hnutí. ( Potlesk. )

Ať žije marxismus- leninismus ! ( Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk. Volání: »Ať žije Sovětský svaz!« ) OSTREDNÍ VÝBOR KOMUNISTICKÉ STRANY SOVETSKEHO SVAZU

SOUDRUH JAROMÍR DOLANSKY :

Děkuji soudruhu Brežněvovi za pozdravný projev, za předání po 7

zdravu a daru Komunistické strany Sovětského svazu.

Soudružky a soudruzi, končím první den zasedání XII. sjezdu . Zítřejší jednání bude zahájeno v 9 hodin ráno . Delegáti se do staví do Sjezdového paláce v 8 hodin 30 minut.

Prosím soudruha Knížku, aby se připravil jako první do zítřej ší diskuse .

Priní den jednání skončil v 18 hod. 21 min. )

!

5 XII . sjezd

{ 7

DRUHÝ DEN

SJEZDOVÉHO JEDNÁNÍ 5. PROSINCE 1962

1

1

/

!

을

JEDNÁNÍ DNE 5. PROSINCE 1962

Diskuse : soudruh Jaroslav Knížka, východoslovenská krajská organi 7

zace KSS; soudruh Antonín Krček, pražská městská organizace KSČ. Zdravice Československé strany lidové, přednesená dr. Josefem Ploj harem.

Diskuse : soudruh Václav Pištěk, jihočeská krajská organizace KSČ, soudruh Stanislav Chadim, západočeská krajská organizace KSČ, sou druh Václav Kučera, východočeská krajská organizace KSČ. Zdravice Československé strany socialistické, přednesená dr. Aloisém Neumannem.

Diskuse : soudruh Eduard Červený, jihočeská krajská organizace KSČ, soudruh Jiří Henrych, soudruh Josef Němec, středočeská kraj ská organizace KSČ. Zdravice Strany slovenské obrody, přednesená dr. Jozefem Kyselým Diskuse : soudruh Josef Trousil , severomoravská krajská organizace KSČ, soudruh Martin Vaculík, jihomoravská krajská organizace KSČ, soudruh Jaromír Dolanský, soudruh Viliam Koch, západoslovenská krajská organizace KSS .

Pionýrská zdravice XII . sjezdu KSČ . Pozdravy hostů: soudruh Edvard Gierek, člen politického byra a ta

jemník ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany, soudruh

Gustav Ansart, kandidát politického byra Francouzské komunistické strany, soudruh Wu Siu- čchuan, člen ústředního výboru Komunistické strany Číny . Diskuse : soudruh Jaroslav Miska, severomoravská krajská organi zace KS ”.

Zdravice Strany slobody , přednesená Michalem Žákovičem . Pozdravy hostů : soudruh Friedrich Ebert, člen politického byra Jed notné socialistické st. any Německa , soudruh José Augustino Gonza .

les , zástupce generálního tajemníka Komunistické strany Chile , sou druh Njoto, místopředseda Komunistické strany Indonésie, soudrun 133

Ivan Michajlov , člen politického byra Bulharské komunistické strany. Diskuse : soudruh Jiří Antoš, pražská městská organizace KSČ, sou druh Jan Večeřa , jihomoravská krajská organizace KSČ. Pozdravy hostů : soudruh Bert Ramelson , člen výkonného výboru Ko. munistické strany Velké Británie, soudruh Martin Rodríguez, člen po

litického byra Paraguayské komunistické strany. Diskuse : soudruh František Šorm ; pražská m

ská organizace KSČ.

(Jednání zahájeno v 8 hod. 59 min. )

SOUDRUH OTAKAR ŠIMUNEK :

Soudružky a soudruzi,

zahajuji druhý den sjezdového jednání. Na náš sjezd se dostavil delegát Komunistické strany Norska , člen politického byra a tajemník ústředního výboru Willi Amund sen. ( Potlesk. ) Vítáme ho co nejsrdečněji na našem XII. sjezdu. Soudruzi , dále se dostavil delegát Irácké komunistické strany soudruh Ahmed Abbas. ( Potlesk. ) Vítáme ho rovněž co nejsrdeč něji .

Dále se dostavil na náš sjezd vedoucí delegace Komunistické strany Bolívie, člen sekretariátu jejího ústředního výboru, soudruh Raul Ruiz Gonzales. ( Potlesk. )

Soudruzi, dále se na sjezd dostavila delegace Libanonské komu nistické strany. ( Potlesk. ) Vítáme ještě jednou co nejsrdečněji všechny delegace na našem sjezdu. Soudruzi, nyní budeme pokračovat v diskusi. Slovo má soudruh

Jaroslav Knížka, ředitel Východoslovenských železáren, připraví se soudruh Antonín Krček.

SOUDRUH JAROSLAV KNÍŽKA, východoslovenská krajská organizace KSS

Vážené soudružky a soudruzi,

těžiště předsjezdové diskuse o výhledech rozvoje naší socialis

tické společnosti ve Východoslovenském kraji bylo v řešení těch velkých změn, ke kterým na základě socialistické metody budo vání národního hospodářství v našem kraji dochází. Šlo především o řešení otázek nejúčinnějšího využívání přírodního bohatství, ma teriálních zdrojů a zdrojů pracovních sil našeho kraje. Výsledky diskuse nesporně dokazují, že přestavbou našeho kra je na průmyslově zemědělskou oblast dochází ke změnám i v myš

lení pracujících, které se orientuje především na tyto otázky. Úko ly, které nám byly uloženy XI. sjezdem, vybudování nového hutní ho závodu vybaveného válcovnou širokých pásů , a tím vzniklé in vestice v průmyslu, dopravě , zemědělství znamenají nejen ekono

mické vyrovnání českých a slovenských krajů , ale i zajištění pod mínek pro další rozvoj našeho národního hospodářství. Včasné uvedení železáren na východním Slovensku do provozu 135

V roce 1970 zajistí podstatnou část produkce oceli celého státu

a Východoslovenské železárny se stanou hlavním článkem ve změně struktury, hutní výroby . Zajištění dostatečného množství plechů pro naše strojírenství umožní řešit jeden z rozhodujících článků efektivnosti našeho národního hospodářství, zvýší úspory

kovů především ve strojírenské výrobě podstatným snížením ko vového odpadu, zvýší produktivitu práce zaváděním vyroby v lin. kách a konečně

umožní nám ekonomickou nezávislost ná ka

pitalistických státech v dovozu plechů.

V projektech je nová technika a technologie spojena s podstat

ným zvýšením produktivity práce a snížením vlastních nákladů. Těchto výsledků bylo dosaženo na základě těsné spolupráce na šich a sovětských odborníků, použitím osvědčených typů sovět ských zařízení a širokou technickou pomocí během projektování. Naši projektanti spolu s konstruktéry strojírenských podniků

při projektování Východoslovenských železáren znovu prokázali svou technickou zdatnost. Celkové řešení a výrobní ukazatelé po tvrzují, že Východoslovenské železárny budou nejen nejmoderněj ším hutním závodem , ale také závodem vysoce efektivním . Tak

například ve srovnání s našim nejmladším a dnes nejlepším hut ním závodem, Novou hutí Klementa Gottwalda , budou náklady na 1 tunu koksu ve Východoslovenských železárnách činit 93 % , su

rového železa 73 % a surové oceli dokonce jen 66 % nákladů Nové huti , a to na základě nové technologie výroby v kyslíkových kon vertorech . Vykazovaná rentabilita 24,1 % , návratnost sedm a tři čtvrtě roku po ukončení výstavby a plného náběhu kapacit podtr huje efektivnost výstavby a současně upozorňuje na nutnost jejího

dokončení v nejkratších lhůtách. Proto také krajská organizace strany od samého počátku výstavby věnovala mimořádnou pozor nost vybudování stavebních organizací a vytvoření podmínek pro pracovníky na výstavbě i pro všechny ostatní, kteří do Východo slovenského kraje přicházejí, aby nám na kterémkoli úseku po mohli. Znamenalo to zabezpečit trvalý kádr kvalifikovaných pra covníků a zajistit pro ně byty a veškeré kulturní a sociální služby. Naše vysoké školy , především Vysoká škola technická, Univer

sita Pavla Josefa Šafaříka a vyšší průmyslové školy všech směrů nám pomáhají zajišťovat potřebné technické kádry , a zároveň umožňují starším pracovníkům , aby si zvyšovali odbornou kvali

fikaci. Dnes v našem kraji studuje na průmyslových školách 9773 žáků , z toho při zaměstnání 4623 , a na Vysoké škole technické

1876 posluchačů, z nichž 27 % využívá mimořádných forem studia. Výstavbou dalších bytových jednotek na pohotovostních sídliš

tích v šaci bylo zajištěno hromadné ubytování pro 7000 pracovní 136

ků. Závodní jídelny, kulturní domy, poliklinika a připravená vý: stavba sportovního areálu a domu služeb vytváří dnes vhodné pro

středí pro odpočinek pracujících. V městě Košicích pak -bylo zajiš těno ubytování rodin budovatelů i budoucích hutníků v nových

moderních sídlištích. Výstavbou Košic počet obyvatelstva do roku 1970 yzroste na dvojnásobek a město bude mít přibližně 160 000

obyvatel. Řešením komunikační sítě v oblasti železáren a vybudo váním stavební základny byly vytvořeny předpoklady pro úspěšné splnění úkolů na našem staveništi.

Trvalý růst kvalifikace pracujících na výstavbě se projevuje již nyní ve výsledcích. Hodnotíme- li provedené práce na výstavbě žele záren od zahájení v lednu 1960, pak můžeme XII. sjezdu hlásit, že stanovené věcné úkoly plníme. Do konce letošního roku bude pro vedeno stavebních prací zhruba za 1 miliardu korun . Za touto část. kou se skrývá obětavost a iniciativa tisíců pracujících, jichž, vět šina na stavbě tak technicky náročné dosud nepracovala. Na stav bě je 20 brigád socialistické práce, 290 kolektivů soutěžících o ten

to titul, 140 kolektivů soutěžících o název XII. sjezdu KSČ, a celá stavba soutěží o název XII. sjezdu KSČ. 7500 pracovníků z vý chodního, západního a středního Slovenska v soudružské spolu práci s pracovníky českých zemí přímo uskutečňuje usnesení XI. sjezdu Komunistické strany Československa. 7 mil. 600 tisíc kubi

ků provedených zemních prací, 92 km vleček, 67 km betonových silnic; 196 km podzemních rozvodů a vysoká rozestavěnost vlast ních výrobních objektů jsou toho nejlepším důkazem. Je vybudo ván základ koksové baterie, základ vysoké pece a byla zahájena

montáž ve studených válcovnách a na teplárně. Vezmeme- li v úvahu, že výrobní plocha válcoven je 22 ha a že V současném období máme hrubé stavby a před uzavřením výrobní

plochy o rozloze 10 ha, k výrobním a skladovým úkolům bylo pře dáno již 7,6 ha hal, pak je třeba vyzdvihnout práci našich stavba . řů, kteří těchto výsledků dosáhli nejen obětavostí pracovníků, ale i za pomoci vysoké mechanizace a montážního způsobu provádění stavebních prací. Slova soudruha Dolanského, že Východosloven ské železárny se nedají postavit zednickou lžicí, jsme si vzali

k srdci a plně uplatňujeme novou techniku a nové formy práce při výstavbě. Vždyť v hale ústředních mechanických dílen o ploše 40.000 krychlových metrů byla 13 měsíců po započetí stavebních prací na nevybaveném staveništi zahájena již výroba ocelových konstrukcí v červenci 1961 a do konce roku 1961 vyrobena ocelo

vá konstrukce pro definitivní mostárnu o ploše 24 000 čtverečních metrů. V těchto dnech již předáváme výrobě kompletně vybavenou definitivní mostárnu. 137

1

Nové metody výstavby nám umožnily, aby byla stavba prová děna hospodárně , bez provizorního zařízení staveniště, především

využíváním definitivních objektů šaten , umýváren, kuchyní, ad ministrativních budov. Vladimirské a zlepšovatelské hnutí se projevuje v dalších úsporách, které jsou od začátku výstavby vy kazovány ve výši 15 mil. korun bez snížení jakosti a vybavenosti objektů. I při věcném plnění a úspěších v provádění stavebních prací jsme si vědomi řady nedostatků, které se ještě na našich

staveništích vyskytují. Je to zejména pomalé dokončování objektů , roztříštěnost sil a prostředků a nedostatek kvalifikovaných pra covníků pro řemeslné práce. Příčina je v chybách organizace a řízení prací. Tyto nedostatky musíme sami v nejkratší lhůtě od stranit. Byli jsme si vědomi toho, že takováto stavba přinese s se bou řadu potíží a problémů, které bude nutno řešit těsnou sou

družskou spoluprací. Je to proto, že Východoslovenské železárny svou velikostí, rozsahem , technickou a organizační náročností se od prvopočátku staly nedílnou součástí našeho národního hospo dářství. Je proto pochopitelné, že se v jejich výstavbě obrážejí

všechny současné problémy našeho národního hospodářství a že Východoslovenské železárny tyto problémy přímo ovlivňují. A z to ho hlediska je třeba k řešení problémů výstavby Východosloven ských železáren přistupovat. Jde především o zajišťování strojních dodávek, kde některé ne vyjasněné otázky způsobují, že původní termíny výstavby je nutno odsunout. Soudíme, že příčiny nejsou v nedostatku kapacity nebo v nedostatku materiálu pro výrobu. Vždyť ústřední výbor naši

strany od začátku označuje výstavbu Východoslovenských železá ren za hlavní článek rozvoje národního hospodářství, a měly být pro ni zajištěny jak kapacita, tak i materiál. Základním pro blémem zůstává řádná organizační příprava, rozplánování a roz pis úkolů na každého pracovníka, ať již na stavbě nebo ve stroji renském závodě. Časté změny v plánu a některé vztahy mezi od běrateli a dodavateli jsou toho důkazem. V takových případech nemůžeme mluvit o autoritě plánu ani o jeho organizátorské funkci při uskutečňování rozvoje národního

hospodářství. Projekt organizace výstavby dává vlastní výstavbě

pevný řád, který musí být respektován nejen plánovacími orgány investiční výstavby spolu se zajištěním příslušných bilancí, ale také výrobními podniky . Původní projekt organizace výstavby byl

narušen, neboť nové termíny , mimo válcovnu za studena a teplár. nu, nebyly dosud stanoveny, ale vycházíme-li z potřeb a možností vyplývajících z referátu soudruha Novotného, pak je nutno uza

vřít výstavbu hutního cyklu do konce roku 1965. Chceme-li zajistit 138

ve Východoslovenských železárnách již v roce 1970 podstatnou část celé naší výroby ocele, pak to vyžaduje, aby počínaje rokem 1965 byly vytvořeny předpoklady pro plynulou výrobu. Jinak niůže

dojít k vážnému narušení technologického cyklu a nehospodárné výrobě, která při velkých objemech výroby znamená mimořádně velké ztráty , a to v první řadě ve strojírenství. Odsunutí výstavby

o jeden rok by znamenalo, že v roce 1966 by nedostalo naše stro jírenství statisíce tun potřebného plechu. Soudíme, že takovýmto ztrátám bychom měli společně zabránit,

a proto prověřujeme všechny možnosti, aby plný hutní cyklus byl zajištěn v roce 1965. Zajištění výstavby Východoslovenských že lezáren se zúčastňuje 12 generálních dodavatelů a 47 finálních dodavatelů. Rozhodujícím dodavatelem jsou Vítkovické železárny a Závody V. I. Lenina v Plzni . Ukazuje se, že i když dodávky

strojů a zařízení pro Východoslovenské železárny jsou velmi znač ného rozsahu a technicky náročné, přece jenom ponechávají mož nost při jejich zajištění plnit ostatní důležité úkoly. Výstavba Vý.

chodoslovenských železáren vyžaduje zhruba 2,5 % roční finální produkce našeho strojírenství, což jistě není podstatná část a je

ji možno zajistit. V detailu rok 1963 ukazuje, že právě generální dodavatelé, kteří prohlašují, že nemohou zajistit dodávky , nejsou

tak zatíženi výrobou pro Východoslovenské železárny. Tak napří klad Závody V. I. Lenina v celkové dodávce 372 mil. Kčs v roce

1963 zajišťují ve vlastní výrobě pouze 58 mil. Kčs, tj . 16 % . Pod statnou část 173 miliónů korun tvoří dovoz ze Sovětského svazu.

A Sovětský svaz, který dodává pro oblast válcoven asi 20 % tech nického zařízení, plní své dodávky vzorně a na válcovně za stu dena pod vedením sovětského šéfmontéra již montujeme.

Vítkovické železárny v roce 1963 z celkové dodávky 145 miliónů korun vyrábějí pouze 40 miliónů korun, tj . 27,6 % . Slibují sice, že zvýší dodávky v příštích letech, přitom však výroba pro Východo slovenské železárny v roce 1963 ve Vítkovicích činí zhruba 4 % jejich roční strojírenské výroby. Tento stav ukazuje na základní nedostatek , kterým je příprava výroby. Svědčí o tom sama projek

tová příprava. Přestože v zadávacích projektech je už zpracována dokumentace na 68 % celé výstavby a prostavěno je pouze 16 % , podstatně zaostává zpracování prováděcích projektů , zejména

technologie. Celá situace ukazuje, že problémy, které se projevily v zajišťování dodávek pro Východoslovenské železárny, mají svůj původ v nedostatečné přípravě a rozplánování zakázek . Mnohdy se projeví lokální zájem podniku v lehčím zajištování zaběhnuté výroby než technicky náročných a nových typů strojního zařízení. Chybu spatřujeme v tom, že zajišťování a rozplánování hlavních 139

článků rozvoje se neprovádělo pod vedením a kontrolou vedoucích hospodářských pracovníků , neboť by jistě nemènili v tak krátké době svá rozhodnutí a závěry. Například vládní usnesení s ter

mínem výstavby teplárny bylo jistě projednáno s První brněnskou strojírnou a odsouhlaseno, ale přesto 4 měsíce po tomto usnesení už se prohlašovalo, že termín nebude dodržen. To je příklad toho, jak uvedl soudruh Novotný ve zprávě, že závažná rozhodnutí jsou často ponechávána pouze na referentech . I když se jedná o velké objemy strojírenských dodávek a jejich montáž, máme všechny předpoklady tyto úkoly zvládnout a časovou ztrátu ve výrobě na

hradit zkrácenou montáží. Staveniště je připraveno a zařízeno tak, že bloková montáž může být prováděna při montáži zařízení ve všech provozech.

Současně s investiční výstavbou je zajišťována příprava pracov níků. Ve 30 závodech po celé republice připravujeme 2768 pracov níků východního Slovenska na jejich budoucí povolání v železár nách . I do přípravy kádrů se promítly problémy národního hospo dářství. V roce 1960 a 1961 jsme měli potíže s vlastním náborem pracovníků pro zaškolení . Zejména strojírenské podniky žádaly pracovníky na zaškolení, ale nyní tyto podniky z různých důvodů odmítají přijímat naše zaškolence. Je třeba si uvědomit, že v pří-.

pravě kádrů pro Východoslovenské železárny nejde jen o výchovu dobrých odborníků, ale především o přípravu politicky a odborně vyspělých pracovníků, kteří budou tvořit nejen odborné, ale i po

litické jádro nového podniku. Podstatně lepší situace je v přípravě nejmladší generace, neboť do roku 1965 vyjde nám z učňovských učilišť 2298 mladých pracovníků a v tomto roce 2400 žáků našeho odborného učiliště bude tvořit kádrovou rezervu pro zvyšující se výrobní úkoly . Proto vycházeje ze stavu výstavby a ze situace ve strojírenských závodech , prověřujeme plány zaškolování a zvýšíme přípravu pracovníků v našich dílnách. Pod odborným vedením zkušených pracovníků budeme připravovat na výrobě náhradních dílů pro hutní závody i pro vlastní výstavbu budoucí pracovníky ústředních mechanických dílen . Naše zaškolence zařadíme na montáž zařízení a umožníme jim, aby se jako budoucí údržbáři s tímto technologickým zařízením a s jeho obsluhou seznámili.

Přípravou v Sovětském svazu a Polsku bude pak vrcholit příprava kádrů pro hutní provozy . Soudružky a soudruzi !

Východoslovenské železárny se tak stávají dalším důkazem schopnosti našeho lidu, který pod vedením Komunistické strany .

Československa už nejednou dokázal svou iniciativu, obětavost a schopnost. A proto pracující Východoslovenského kraje chtějí hut 140

ními výrobky z Východoslovenských železáren nejen poděkovat za bohatý život, ale hlavně přispět dalšímu rozvoji naší socialistické společnosti. ( Potlesk . )

SOUDRUH OTAKAR ŠIMUNEK :

Děkuji soudruhu Knížkovi. Slovo nyní má soudruh Antonín Krček, vedoucí tajemník městského výboru strany v Praze .

SOUDRUH ANTONÍN KRČEK, 1

pražská městská organizace KSČ

Aktivní přístup k řešení současných problémů i perspektivních úkolů , jak je strana předložila k předsjezdové diskusi, nalezl velký ohlas a podporu pracujících . Široká demokratická forma dis

kuse umožnila všem pracujícím posoudit záměry strany a zúčast nit se jejich rozpracování. Veliká aktivní účast v diskusi je do kladem , s jakým zájmem a pozorností byly předložené návrhy posuzovány, a není náhodou, že právě v tomto období došlo k dal.

šímu rozmachu socialistického soutěžení a k výzvě nejlepších pracovníků v soutěži o socialistickou čest. Právě ti, jimž naše socialistická společnost leží nejvíce na srdci, odpověděli straně

nejen svými připomínkami, ale i konkrétními činy. Zpráva před ložená sjezdu mohla tedy v plném rozsahu oprt své závěry o vý . sledky široké veřejné diskuse, která byla projevem důvěry ve stranu a její ústřední výbor.

Dosažené výsledky rozvoje národního hospodářství v období od XI. sjezdu plně opravňují k závěru, že jsme dosáhli dalších vý. znamných úspěchů v rozvoji naší společnosti. To je nesporné i přes problémy a nedostatky, které se v národním hospodářství

vyhrotily v poslední době. O dosažených výsledcích hovořil sou druh Novotný a každý z nás je může potvrdit. Potvrzují to i vý . sledky dosažené v hlavním městě. V letech 1958 až 1962 se zvý.

šila hodnota výroby v průmyslu o 55 % , v podstatě bez přírůst ku nových výrobních kapacit. Produktivita práce vzrostla 0:39:% . Přístoupilo se k zásadnímu řešení bytového problému. V tomto období byla bytová výstavba zdvojnásobena při snižujícím se sta vu pracovních sil ve stavebnictví. Pracnost na jeden byt byla sní. žena z 2440 hodin na 936 hodin a u celomontovaných domů na méně než 700 hodin.

Pražští občané za poslední tři roky vytvořili v dobrovolné práci 141

v akci »Za Prahu krásnější« hodnotu díla v ceně 393 miliónå ko run .

Jestliže hodnotíme dosažené úspěchy , tak to nikterak nezna . mená, že jsme spokojeni a nevidíme nedostatky. Předsjezdová diskuse v plném rozsahu potvrdila, že ostrá kritika těchto nedo statků je zcela na místě. Je proto nutné zcela souhlasit s hodno

cením současné úrovně řízení a kontroly, jak je uvedeno ve zprávě sjezdu. Dosavadní úroveň řízení a kontroly neodpovídá součas ným úkolům, a tím méně pak budoucím. V uplynulých letech byla přijata četná opatření, která měla po . moci ke zvýšení účinnosti řízení, ke zlepšení skladby a částeč

nému omezení řídícího a správního aparátu. Po provedení těchto zněn v roce 1958 a 1960 se však řídící a správní aparát znovu zvětšil. Tak od 30. 6. 1961 do 30. 5. 1962 celkový počet pracov

níků v národním hospodářství vzrostl o 2,8 % , avšak správní apa rát o 3,8 % . Přitom největší podíl na přírůstku mají hospodářské, ústředně řízené organizace , a to zejména v průmyslu . Na tomto

úseku správní aparát vzrostl o 5,2 % . Jistě je možné položit otáz ku : A je to znát na výrobě , je lepší její organizace ? I na tuto otáz ku odpověděla předsjezdová diskuse . U nás nebyla ani jedna při pomínka , v níž by si to soudruzi z výroby pochvalovali, spíše na

opak . To znamená , že růst počtu těchto pracovníků ve správním a řídícím aparátu nejde ve prospěch techniky, organizace, kon troly , ale naopak. Růst správního a řídícího aparátu je motivo

ván především potřebou zvládnout složité problémy kooperace, materiálně technického zásobování a vůčihledně se rozvíjející ad

ministrativy . Nesporně tomu napomáhá často i slabá politická, odborná i organizační úroveň kádrů v řídících orgánech, která je pak nahrazována množstvím pracovníků. Při této příležitosti je nutno poukázat na to, že již při uplat ňování nové organizace a řízení průmyslu v roce 1958 prosadily

se některé zájmy , které tomuto správnému opatření strany od porovaly .

Mám na mysli kupříkladu vznik mnohých sdružení, která za ce lou dobu své existence neprokázala svou opodstatněnost, ale umožnila mnoha pracovníkům zůstat v Praze. Vznik těchto sdru žení byl často motivován více osobním zájmem než celospolečen skou potřebou. Tak zůstala v Praze i některá podniková ředitel .

ství, přestože zde nemají výrobní základny , kupříkladu Dehto techna . Z delimitovaných útvarů vznikly různé pobočky v Pra ze, jejichž účelnost se nyní musí důkladně prozkoumat. Například existence tzv. styčných kanceláří , kterých je nemálo . Takové kan celáře mají v Praze Kovohutě Istebná, Slovenské magnezitové zá 142

vody Košice, Vítkovické železárny, Chemko Strážské, Obchodní tis kárny Kolín, Severografia Liberec, Grafia Brno, ČKD Blansko pří

mo na Václavském náměstí, Povážské strojírny , které zde maji i vývoj a konstrukci – a jaká je kvalita jejich práce,, to se vidí apod.

Všechny takové útvary vyvolávají zbytečnou agendu a adminis trativně zatěžují výrobu. Možná, že ani na ministerstvech , ani v podnicích se neví, proč tyto útvary existují. Při zdokonalování

plánování, organizátorské a kontrolní činnosti státních a hospo dářských orgánů bude nutné, aby se organizace a řízení propra . covávaly s ohledem na předpokládaný rozvoj odvětví nebo i vý.

robků a řídící orgány umísťovaly přímo u výroby, v hlavním zá vodě nebo podniku.

Zkušenosti ukazují, že by bylo nutné vzít v úvahu nejen obo rovou specializaci, ale i možnou a účelnou uzavřenost výrobního procesu v jedné výrobně hospodářské jednotce. Je proto napros

to správný závěr ústředního výboru , že musíme propracovat tako vou úroveň organizace řízení a kontroly , která bude plně ve pro spěch účelné dělbě práce, vztahu mezi hospodářskými jednotkami a umožní větší kontrolu jejich činnosti samými pracujícími . Ze zprávy ústředního výboru je zřejmé, že úloha strojírenství bude dále zvyšována a rozvíjena tak, aby byla v souladu s poža davky na specializaci v rámci republiky i celého socialistického tábora, a tak vedla k dokonalejšímu využití výrobních ploch všech

zařízení, především pak strojů. V Praze vidíme mnoho možností pro zvýšení objemu strojírenské výroby cestou rychlého růstu pro duktivity práce a bez požadavků na velké stavební investice. Soudruh Novotný zdůraznil požadavek zhromadňování výroby. Jaké předpoklady jsou vytvářeny, chci uvést na příkladu z Prahy.

Současné členění strojírenských závodů v Praze ukazuje na je jich značnou roztříštěnost. Tak na území města se výrábí 75 % sortimentu všech oborů naší strojírenské výroby, což nezbytně

vede k neefektivní výrobě a nevytváří podmínky k účelnému vy užití výrobních zařízení ani k účelnému soustředění a využití in vestičních prostředků. Z resortu těžkého strojírenství má v Pra ze své sídlo 9 podniků , z resortu všeobecného strojírenství 22 pod

niků se závody po republice, vedle toho jsou oba resorty v Pra ze zastoupeny dalšími 37 závody , jejichž podniková vedení jsou také na území celé republiky. A často jde o výrobu nebo o tech nologii výroby , která by se dala úsporně řešit jinak , aby nebyla zbytečná agenda mezi těmito jednotlivými články . Roztříštěnost výrobní základny zvláště vyniká z toho, že v Pra .

ze existuje na 310 různých podniků, závodů a provozoven rozdě 143

lených do všech resortů. Z tohoto vysokého počtu jednotek je 45

procent o velikosti do 100 zaměstnanců a jen 8 % má více než 1000 zaměstnanců. Z těchto 310 výrobních jednotek je 120 podni

ků, závodů a provozoven strojírenských. Nepříznivá členitost a rozdrobenost strojírenské výroby , jakož 4

i veliké množství vyráběných oborů a sortimentů má vliv na roz sáhlé kooperační vztahy s velikými požadavky na dopravu. Si tuace se dá měnit. Budeme postupně vytvářet podmínky pro bu .' dování především základních závodů s dokonalou technikou, tech . nologickou a organizační úrovní výroby a při plném využití zá . kladních fondů, které by udávaly směr dalšího rozvoje výroby a produktivity práce. Takovému cíli by měla být podřízena inves tiční politika .

1

Současný stav a vývoj investiční politiky u obou ministerstev strojírenství a v jejich závodech v posledních letech jen doka : zuje nedostatek vyhraněné koncepce v rozvoji jednotlivých obo rů a dále prohlubuje už tak značnou roztříštěnost výrobních ka pacit. Dokazuje to například stálé vybavování malých, často dal šího rozvoje neschopných závodů a provozoven investicemi vše

ho druhu, především pak nevýrobního charakteru. V roce 1962 činily požadavky malých závodů do 100 zaměstnanců na investič ní prostředky celkem 65 miliónů Kčs, a ty také byly ze tří čtvrtin kryty finančními prostředky i stavebními kapacitami. Obdobná tendence se projevuje i v plánu na rok 1963, kde po žadavky závodů stejné kategorie dosahují částky 91 mil . Kčs.

Bude jistě nutné podívat se, zda nebude lepší tyto prostředky vě novat na dobudování hlavních závodů a soustředovat výrobu po stupně do větších celků při zvyšování využití základních fondů těchto závodů. Nejde jenom o technologické otázky, ale s nimi

souvisí i snížení velikého obslužného aparátu, který musí být ko lem malých provozoven udržován . V malých závodech a provozovnách se využití základních fon dů ve více směnách v podstatě neprojevuje a směnnost u nich činí přibližně 1,45. V současné době je koeficient směnnosti v resortu těžkého strojírenství v Praze 1,24 a u všeobecného strojírenství 1,31. Z různých důvodů je přibližně kolem 200 miliónů korun zá kladních fondů po celý rok mimo provoz. Zvyšování směnnosti není však možné ponechat jenom na závodech samých, k tomu

musí řídící orgány směřovat již v plánech. Právě veliké místni soustředění průmyslových závodů v Praze to umožňuje. Jsme toho názoru, že takové soustředění není dosud plně využito a bude nutné vytvořit účelnější předpoklady v organizaci i plánu. Nemá me přitom vůbec na mysli výstavbu nových závodů, ale přede 144

vším účelné rozmístění výrob, soustředění a modernizaci stroj

ního parku, aby tak i ve starých objektech byl zaveden moderní výrobní proces s vysokou produktivitou práce a směnností, ale i zlepšeny pracovní podmínky. Domníváme se , že k těmto problémům je nutné přihlédnout při stanovení úkolů sedmiletého plánu a dbát, aby v souladu s po žadavky celého národního hospodářství byly na území hlavního města rozvíjeny obory náročné na kvalifikaci práce a s menšími

požadavky na veliké objemy dovozu materiálu. Jsou možnosti rozvinutí účelné kooperace i při výrobě nářadí

a nástrojů nebo při výrobě svařenců, při generálních opravách , případně i dalších, které až dosud zajišťuje pro sebe každý zá vod sám. Zřizování společných zařízení nebo provozů , které mo hou sloužit více závodům , by umožnilo další podstatný růst pro duktivity práce i další technický rozvoj v oboru. Jsme si plně vědomi, že jde o složitý problém , který nelze dobře posoudit bez důkladného rozboru a úvahy. Chceme se však spolu se závody a resorty pokusit jej zpracovat. Zdokonalování řízení a organizace výroby je proces, který bude neustále pokračovat a rozvíjet se. Právě zabezpečování závěrů , které předložil ústřední výbor, bude vyžadovat, abychom stále více uplatňovali tvořivý přístup ke všem otázkám rozvoje naší společnosti . A to podle na

šeho názoru platí i v tomto případě. Jen tak můžeme dosáhnout dalšího rozvoje výrobních sil za aktivní účasti všech pracujících a dalších úspěchů v naší práci. ( Potlesk. ) SOUDRUH OTAKAR ŠIMONEK :

Děkuji soudruhu Krčkovi. O slovo se přihlásil vedoucí dele gace Československé strany lidové, ministr. dr. Josef Plojhar. Pro sím, aby přednesl svůj projev. Zdravice Československé strany lidové přednesená Dr. JOSEFÉM PLOJHAREM

Vážení soudruzi a soudružky, považuji za velikou čest, že mohu jménem ústředního výboru

a všech příslušníků Československé strany lidové pozdravit váš historický sjezd . Je to jedinečná a vskutku sváteční událost v životě všeho našeho lidu, který s největší pozorností sleduje vaše jednání a přeje mu plný úspěch a zdar. Je tomu tak proto , že Komunistickou stranu 145

Československa uznávají nejširší masy pracujících naší vlasti za svou osvědčenou vůdkyni. Že se stále hlouběji zamýšlejí nad její úlohou, nad její mnohostrannou činností a velikými zásluhami.

Ano, každým dnem si uvědomujeme i u nás pravdivost výstižných Leninových slov : »Straně věříme, v ní vidíme rozum , čest a svědo mí naší epochy . « ( Potlesk .) Toto vědomí je podloženo bohatými zkušenostmi uplynulých let. Všichni dobře víme, že to byla komunistická strana, která po ce

lých 20 let předmnichovské republiky vedla důsledný boj proti vy. kořisťování, nezaměstnanosti a bídě. Neohroženě ukazovala , že

představitelé vládnoucích tříd jsou hrobaři i naší státní samostat nosti, a v době nacistické hrůzovlády a druhé světové války se

stala řídící silou odporu proti fašistickým okupantům. Proto se také po osvobození Československa vítěznou Sovětskou armádou semkl náš lid ve své naprosté většině kolem komunistické strany, aby v pevné jednotě Národní fronty nastoupil cestu budování no vého, lepšího a sociálně spravedlivějšího řádu. Všechna vítězství a všechny úspěchy československého lidu jsou nerozlučně spojeny s komunistickou stranou. Do této slavné ka pitoly patří i porážka buržoazní reakce v únoru 1948. ( Potlesk . ) Patří sem i naše dosud největší vítězství - vybudování socialismu

v naší zemi, jehož jsme opět mohli dosáhnout jen v čele s komu nistickou stranou . ( Potlesk. ) Je to opravdu slavný, povznášející pocit vytvářet dilo , o němž

snili naši otcové. A my to děláme. Tvoříme novou historii své vlas ti, vytváříme

jak to prohlásil z tribuny XI. sjezdu první tajem

ník ústředního výboru Komunistické strany Československa a pre sident republiky Antonín Novotný - šťastný, spokojený život lidí. V tom je základ politiky komunistické strany. Tomu slouží veške rá její práce, rozvoj výroby a soustavný vzestup celého národního

hospodářství. Tomu také zcela logicky odpovídá skutečnost, že pracující vedoucí úlohu komunistické strany nejen plně uznávají, ale svou tvořivou, nadšenou prací uskutečňují cíle, k nimž je stra na vede.

Výrazně se to projevilo především v soutěžení na počest XII. sjezdu Komunistické strany Československa a v diskusi k doku mentu »

výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společ

nosti « .

Aktivní účast pracujících na přípravě sjezdu se tak stala sou časně manifestací našeho vřelého vztahu ke komunistické straně a naší rozhodné vůle podporovat ji všemi silami v jejím neúnav ném boji za zájmy lidu. Znát přání a tužby lidu, mít pochopení pro

jeho názory a potřeby, přesvědčovat, získávat a zapalovat pracují 146

cí pro velké úkoly a cíle dneška i krásné zítřky, v tom jsou zahr nuty všechny tři stránky vztahů , které tak pevně zakládají auto ritu komunistické strany v naší společnosti. To ji činí stranou vše

ho lidu, z toho vyrůstá pevná, nerozborná jednota vůle, cesty i cílů našich národů. Z toho vyplývá též požadavek, aby se po příkladu komunistů stal každý člen naší nové společnosti ještě náročnější vůči sobě a své práci, aby odpovědně plnil všechny svěřené úkoly a dával dobrý příklad jak svým jednáním , tak i celým životem .

Vedoucí úloha komunistické strany , v níž právem vidíme před obraz budoucí komunistické společnosti, se totiž projevuje i v tom, že nás všechny učí žít a pracovat, houževnatě překonávat dočas né obtíže a neúchylně směřovat k vytčeným cílům.

Jsme si vědomi toho, že v současné vývojové etapě nároky na její vedoucí úlohu ještě vzrostou. Její řídící role se bude uplatňo

vat a rozšiřovat ve všech oblastech výroby, hospodářství, správy, vědy a kultury na novém , kvalitativně vyšším stupni společen ských vztahů.

Proto je příkazem cti a svědomí pro všechny občany naší repu. bliky, aby mobilizací všech svých tvůrčích sil komunistickou stra

nu v tomto jejím tak vysoce odpovědném a záslužném úsilí o spo

lečné blaho nás všech co nejúčinněji podporovali. Aby měli ne ustále na paměti, že upevňování a zvyšování vedoucí úlohy Komu

nistické strany Československa je jednou ze zákonitosti dalšího rozvoje naší socialistické společnosti v období přechodu od socia lismu ke komunismu.

Vážení soudruzi a soudružky, v předsjezdovém dokumentu oce nila komunistická strana práci společenských organizací a dru

hých politických stran, úlohu celé Národní fronty při rozvíjení so cialistické státnosti. »Je nesporné, « praví se v dokumentu , » že všechny úspěchy jsou zde proto, že náš lid je jednotný, pevně semknutý kolem komunistické strany. V další společné práci bu deme hledat ještě účinnější způsoby, jak využívat mnohostranné

činnosti organizace Národní fronty.« Tato pasáž dokumentu je pro všechny složky Národní fronty velkým povzbuzením , ale zároveň i velkým závazkem. Vede nás k tomu, abychom hledali nové cesty,

jak zvýšit aktivní podíl při zajišťování dalšího hospodářského roz machu republiky, při zvyšování úrovně ideologické práce a zesi lování účinnosti výchovného působení.

Chtěl bych vás ujistit, že také příslušníci Československé strany lidové přistupují s největší odpovědností k plnění těchto úkolů , připraveni vynaložit všechny síly k dosažení společných cílů, jež v konkrétní podobě vytyčí pro nás všechny jako závaznou progra

inovou směrnici usnesení vašeho sjezdu. 147

Je to v pořadí již pátý sjezd po našem osvobození, a je to sjezd tím významnější, že následuje po XXII. sjezdu Komunistické stra; ny Sovětského svazu, jehož zcela mimořádný myšlenkový dosah

má určující vliv na naši přítomnost i budoucnost. S tímto vědo mím jste přistupovali ke svému historickému zasedání a s tímto vědomím sleduje vaši závažnou práci i všechen náš lid, který váš sjezd považuje zcela oprávněně za svůj sjezd. Lid, který nejen

citem a srdcem, ale také silou rozumu, přesvědčením a poznáním je v těchto dnech s vámi spojen v žulové jednotě, jež dá rozkvést bohatým květům nových vítězných činů. Pod vedením komunistické strany jsme dosáhli výsledků, na něž můžeme být právem hrdi. Boj však nekončí. Musíme rozřešit celé komplexy otázek v oblasti jak ekonomiky , tak i ideologie, pozved

nout na odpovídající úroveň řízení celého národního hospodářství a rázně odstranit všechno, co brzdí náš postup vpřed. Máme k to mu všechny předpoklady a všechny možnosti. Máme i dostatek

nadšení a obětavosti, jež nám dávají křídla k nejsmělejšímu roz letu.

V čele s Komunistickou stranou Československa, naší prozíravou vůdkyní a moudrou učitelkou, v nerozborné jednotě Národní fron ty a bratrské spolupráce se Sovětským svazem a ostatními země

mi socialistické soustavy budeme proto svorně a neochvějně po kračovat v započatém díle, v boji za svět bez válek a v boji za no vého člověka, v boji za všechno, co je v zájmu pracujícího lidu a

přibližuje nás k uskutečnění našeho velikého cíle - aby ještě tato generace žila v komunismu. ( Potlesk. )

Sláva vašemu sjezdu, vážení soudruzi a soudružky, a čest vaší velké, záslužné práci pro blaho, štěstí a spokojenost nás všech . SOUDRUH OTAKAR ŠIMUNEK :

Soudruzi, děkuji soudruhovi Plojharovi za pozdravný projev na našem sjezdu. Slovo má nyní soudruh Václav Pištěk, podnikový ředitel Agrostroje, Pelhřimov, připraví se soudruh František Cha dim.

SOUDRUH VÁCLAV PIŠTĚ K, jihočeská krajská organizace KSČ

Vážené soudružky a soudruzi,

ve zprávě ústředního výboru přednesené prvním tajemníkem soudruhem Novotným byla zdůrazněna otázka komplexní mecha 148

nizace našeho zemědělství. Rovněž připomínky a kritika našich

zemědělců při projednávání usnesení ústředního výboru strany k otázkám mechanizace zemědělství byly v poslední době zamě řeny převážně na nízký výkon strojů a jejich spolehlivost v pro

vozu , nedostatek náhradních dílců , komplexnost mechanizace a větší styk výrobních podniků přímo se zemědělskými závody. K některým ' těmto otázkám chtěl bych říci naše poznatky, je-: 3

1

jichž řešení nám dělalo vážné starosti, protože chceme dát na šemu zemědělství to nejlepší. Jak jsme přistupovali k řešení při

pomínek našich zemědělců ? Po rozboru hlavních směrů rozvoje nové techniky ve světě i rozboru podmínek našeho socialistického zemědělství zaměřili jsme se v první řadě na řešení vnitřních nedostatků podniku, především na zvýšení kapacity vývoje a tech

nologie, zvýšení kvalifikace techniků i dělníků a zlepšení kvality našich strojů, a také zlepšení stranické práce, zvýšení účasti stra

nických organizací na přípravě nových strojů a na zlepšení stra

nického přístupu hospodářských pracovníků k zabezpečování úkolů . Velikou pomocí při řešení těchto problémů je soustavná pozornost a péče věnovaná našemu podniku okresním i krajským výborem strany. Kádrovým posílením celozávodního výboru i vy búdováním základních organizací podle výrobně místní zásady byly

vytvořeny podmínky pro správné řízení stranických, odborových i svazáckých organizací. Rovněž výměnou hospodářských pracovníků ve vývoji a techno logii, kterou bylo nutno provést, bylo posíleno řízení. Řada inicia tivních návrhů z pracovišt, zvýšení účasti nejlepších dělníků a techniků na technickém rozvoji přinášely dobré podněty k řešení

některých dílčích otázek . Například počet prototypů k ověření v zemědělské praxi jsme zvýšili ze 3 strojů na 10 až 15 strojů.

Tím můžeme zajišťovat zkoušky nejen ve výzkumných pracoviš tích, ale i v zemědělském provozu, a výsledky práce strojů hodnotí

přímo řešitelské kolektivy složené z pracovníků výzkumu, výroby i zemědělské praxe. Výsledky této spolupráce se projevují napří klad lepším určováním hlavních parametrů strojů a omezením požadavků změn . Dosáhneme tím vyšší stabilizace konstrukcí ve

výrobě, protože např. nyní jak u rozmetadel, tak u silážních kom bajnů vyrábíme třetí typ stroje za dva roky . Výsledky tříleté práce na budování technické základny za po

moci našeho ministerstva se projevily na urychlení vývoje nových

strojů ; již v letošním roce vyrábíme sériově přímotoké cepové sklízeče , rozmetadla , trhače Inu i další stroje. Nejlepších výsledků

jsme dosáhli v tomto roce odzkoušením kombinovaného sklízeče, který je zde také na výstavě , kterým uspokojivě vyřešíme zásadní 149

připomínky našich zemědělců. V čem je hlavní přínos nového řešení ? U kombinovaného sklízeče je nahrazena klasická žací lišta rotorem s noži, který nahrazuje řadu složitých zařízení i náhonů.

Dosahuje se tím radikálního zjednodušení stroje a velké provozní spolehlivosti. Přednosti stroje vyniknou nejlépe ve srovnání s na ším dosud nejlepším silážním kombajnem . Klasický stroj má 920 1

druhů vyráběných dílců, zatímco nový stroj jenom 450, to je o více

než polovinu méně. Větší záběr stroje umožňuje vyšší výkony na půl hektaru za hodinu proti příklad u zelené pice a kapusty třem desetinám hektaru u klasického stroje, který kapustu sklízet nemohl. Váha stroje je nižší o více než 500 kg, počet ložisek nižší o 40 % , mazacích míst je méně o 31, tj. o 60 % . Nový stroj je možno použít na všechny práce prováděné klasickým strojem, včetně třífázové sklizně obilovin , a kromě toho byl s dobrými vý

sledky v letošním roce vyzkoušen při sklizni luskoobilních smě sek, které jsou obyčejně polehlé, v polehlém jeteli, ve strnišťáku, kde se dosáhlo zlepšení kvality porostu odstraněním strniště, dále ve sklizni čekankového chrástu přímým způsobem , krmné ka pusty, slunečnice a na Státním statku v Pelhřimově také ve sklizni s minimálními ztrátami. Se strojem je možno zralého hrachu

sklízet také bramborovou nat, kterou je možno silážovat, případně kompostovat, a současně se dosáhne podstatného zlepšení práce

bramborových kombajnů dovážených z NDR. Letošní prototypy byly nasazeny v různých provozech a podle úrovně organizace práce zpracovaly 80 až 500 ha různých plodin, včetně sběru slámy. Nejlepších výsledků bylo dosaženo v JZD Chýně, v JZD Dolany a na Státním statku v Pelhřimově. Pro příklad uvedu výsledky

tříměsíční práce stroje v JZD Ústrašín u Pelhřimova, kterým byly obsluhovány 4 farmy s celkovým počtem 335 dojnic a 465 kusů dalšího skotu. Denní krmení zajištovali 4 pracovníci, k odvozu bylo potřeba 3 traktorů s upravenými vozy. Přestože odvoz nebyl

plynulý , příprava krmení trvala jen 6 až 8 hodin. U klasických strojů bylo potřeba 9 pracovníků, 6 traktorů, 2 silážní kombajny, Podle našeho názoru nebyl ještě stroj na tomto pracovišti plně využit. Lepších výsledků dosáhl Státní statek Pelhřimov, kde stroj obsluhoval 4 až 5 farem. Špičkového výkonu bylo dosaženo stro jem v JZD Chýně , kde 40 hektarů polehlé směsky sklidili 2 pra covníci v prodloužených směnách za 5 dnů. Pro dopravu bylo

potřeba 9 vozů, přičemž naplnění jednoho vozu trvá zhruba 4 až 5 minut .

Tento příklad ukazuje , že nové konstrukce strojů při dobré orga

nizaci práce mohou podstatně přispět k urychlení sklizně, samo zřejmě také při maximálním vypětí pracovníků, kterého však je 150

někdy potřeba také v našich podnicích, například při zavádění nových výrobků. Tento stroj je také důležitým článkem komplexní mechanizace pro denní krmení zelenou pící a také při sklizni

zavadlé píce. Pro tuto technologii se nejlépe osvědčuje použití silážních kombajnů, sklápěcích, eventuálně velkoobjemových vozů, metačů píce a roštů pro dosoušení studeným vzduchem pomoci

ventilátorů. Řětězy těchto strojů zatím chybí před metačem, vý konný dávkovací stůl, který však zatím není k dispozici, a tuto

práci je nutno nahradit dvěma pracovníky. Tato linka při správné organizaci práce dovoluje vysoké výkony, a tím i včasnou sklizeň zelené i zavadlé píce, kde dosud vlivem počasí dochází k největ

ším ztrátám. Naši zemědělci volají ještě po krmném voze do prů jezdních stájí, který vyvinul náš podnik v roce 1960 a předal do výroby DZ Brandýs. Výroba tohoto vozu má být zahájena v příštím roce. Pro třífázovou sklizeň obilovin z hlediska kom

plexní mechanizace chybí ještě dávkovací stůl a separátor. Tato

technologie je nejekonomičtější, avšak je s ní nutno počítat výhle dově. Tyto stroje zkoušejí zatím výzkumné ústavy a Agrostroj

Prostějov. Kombinovaný sklízeč je však možno výhodně použít při výkonu až 12 ha za den, při přímé i dvoufázové sklizni obilí ,

kombajny, a to i ke sběru slámy v řádku, což je dosud dosti vážný úkol. Uvedené příklady ukazují, že pokrokové konstrukce nových strojů mohou v krátké době pomoci vyřešit komplexní mechani zaci důležitých zemědělských prací, u kterých je velká potřeba lidské práce. V souvislosti s uvedenými příklady bych se chtěl ještě zmínit o dalším přínosu nových konstrukcí. Svými výkony i rozsahem může kombinovaný cepák podle našeho názoru plně

nahradit všechny dosud používané siiážní kombajny, dále rozbí ječe bramborové natě , lisy na slámu a výhledově i řezačky , kom bajny na obilí, ořezávače řepy, mačkače i kopkovače píce. Zhruba odhadnuto jde o 12 strojů, které mají asi 13 tisíc druhů vyráběných

dilců, a jenom silážní kombajny užívané u nás mají přibližně 7000 druhů vyráběných dílců. Celkem mají silážní kombajny asi 25 000 dílců. Nový stroj , jak už jsem uvedl, má 450 druhů vyráběných

dílců a náhradních dílů bude potřeba asi 150, to je přibližně 10 % současné potřeby.

Z toho, co jsem uvedl , samozřejmě vyplývá, že vývojem nových

strojů, požadovanými změnami i snahou zabezpečit mechanizaci nejpracnějších technologií značně vzrostl sortiment strojů v na šem zemědělství. To má pochopitelně vliv i na spotřebu a sorti ment náhradních dílců. Jenom náš podnik vyráběl v roce 1950 na hradní dílce v hodnotě přes 6 miliónů korun , v následujícím roce

téměř za 30 milionů korun, to je pětkrát více, ačkoli výroba země 151

dělských strojů vzrostla pouze čtyřikrát. Současně zajištuje náš podnik v letošním roce dva a půl tisíce druhů náhradních dílců, a tento sortiment plníme úspěšně. Celkově podle našeho odhadu

potřebuje naše zemědělství k zajištění provozuschopnosti strojů ročně kolem 20 tisíc položek náhradních dílů k rozhodujícím stro jům. Zvážíme-li potřebné skladovací plochy a celou agendu náro kování i objednávání, je zabezpečení dostatku náhradních dílců vážným problémem. K tomu přistupuje další skutečnost, že napří klad naše sklízecí řezačka SZZ 42, vyřazená z výroby v roce 1960,

nebyla podle našeho zjištění téměř v letošním roce nasazena do

provozu. Nikdo si však nedovolí ani v zemědělství, ani na podniku nenaplánovat náhradní dílce na tento stroj, případně jiné stroje. Tyto náhradní dílce pak nejsou pochopitelně využity a na druhé straně chybí materiál na dílce potřebné. Proto podle našeho ná zoru bude nutno uvážit jak přidělování strojů, tak i vliv na ceny strojů.

K uvedenému problému bude třeba ještě zvážit vliv nových kon strukcí na zjednodušení celkového sortimentu náhradních dílů, který nesporně tyto konstrukce výhledově přinesou, a pro řešení současné situace uvážit specializaci ve skladování náhradních

dílců v STS , případně evidenci nejdůležitějších dílců. Rovněž re novaci je třeba věnovat mimořádnou pozornost, aby se tak snížila potřeba nových náhradních dílů. U mrtvých typů bude třeba uvážit

centrální skladování u ústředního podniku zemědělské techniky nebo u výrobních podniků. Podobným řešením by se podstatně zlepšila operativnost distribuce i spolupráce našich odborníků s podniky zemědělskými.

Využití nových konstrukcí bude mít v neposlední řadě vliv na snížení celkového sortimentu materiálu i normalizovaných díl

ců, které požadujeme od našich hutí. Podle předběžného odhadu sníží se počet profilů u nového stroje o 60 druhů, to je o 28 % , zjednodušením konstrukce, snížením pracnosti o 30 i více pro

cent. Nezbytným předpokladem efektivnosti výroby tedy je vyš ší sériovost. Vysoká efektivnost by se mohla výrazně projevit při výrobě zhruba 10 000-15 000 těchto strojů za rok , a tato sku

tečnost jenom podtrhuje celkový význam specializace v rámci RVHP.

Při vývoji nových strojů se ale také sleduje snadná obsluha a snížení poruchovosti. Jednodušší konstrukce stroje sama o sobě znamená podstatné snížení možných poruch. Našemu podniku se podařilo u některých výrobků, jako např. v . technice pro živočiš nou výrobu a ve výrobě trhacích kombajnů, dosáhnout dobré kva . 152

!

lity. Ale například u výroby rozmetadel se musíme ještě hodně zlepšit.

Kvalitu našich strojů , kromě dosavadní poměrně značné slo žitosti - u některých strojů se tomu nelze vyhnout - ovlivňuje také krátká sezónnost, ve které můžeme stroje zkoušet. Labora .

torní zkoušky nemohou plně nahradit provoz v terénu . Kvalitu ovlivňuje samozřejmě také dodržování technologické kázně pří mo ve výrobě, zvláště v metalurgii, a v řadě případů i kvalita ma teriálů . V současné době jsme nuceni zavádět stoprocentní kon troļu některých materiálů pro rozhodující dílce. Při hodnocení poruchovosti strojů nelze také přecházet otázky správného zabíhání, údržby a zacházení se stroji. Mnohdy pra

covník se dívá na zemědělský stroj jinak než např. na automobil, který jistě poctivě podle návodu zabíhá a ošetřuje. A to je po

třeba udělat také s každým zemědělským strojem, se kterým jde ven zároveň i příslušný návod a katalog. Málokdy se však setká

váme s touto dokumentací přímo u obsluhy stroje. Často se nás soudruzi ptají, proč nedodáváme tuto dokumentaci. Pravděpodob ně je někde v šupleti.

Značné škody vznikají nedostatečným ošetřováním dojicích přístrojů , zvláště v letním období. Proto vyvíjíme automatické za

řízení pro přípravu a čištění automatu před dojením i po něm, které sníží spotřebu času na přípravné práce asi o jednu hodinu. Samozřejmě, že strojům neprospívá také dosavadní skladování neočištěných strojů přes zimu. Mimo opatření ke zvýšení kvality

chceme pomoci našemu zemědělství školením odborníků. V letoš ním

roce jsme vyškolili asi 2400 pracovníků a v příštím roce

máme závazek vyškolit přes 2500 mechanizátorů. Podobně pomá hají i ostatní Agrostroje. Myslíme, že bude třeba školit pracovníky pro obsluhu nových strojů předem, než přijdou do zemědělství.

Podle našeho odhadu se jedná zhruba' o 6-10 tisíc pracovníků ročně, a to je možné zajistit. Horší to bude s doškolením pracov níků dosavadních ; odhadli jsme, že by se mělo doškolit asi 50 tisíc pracovníků.

Pro zlepšení celkové situace v obsluze i v zacházení s dojicí mi stroji a dalšími mechanizačními prostředky provedeme s ji hočeským krajským podnikem zemědělské techniky prověrku vy. užívání obsluhy, a také proškolení pracovníků jako podklad pro podobnou akci v celostátním měřítku. Nejlepšího využití nároč né techniky je možno dosáhnout organizací komplexně mechani zovaných čet. Například na Státním statku v Hrušovanech ; se

kterým dobře spolupracujeme, pracuje četa vybavená 6 rozme tadly a autobagrem, který zhruba pohnojí za 2 měsíce 1000-1200 153

ha . Nakládání trvá kolem 1 minuty , rozhoz jednoho vozu kolem 4

1

minut a při dávce 300 q po ha pohnojí četa denně kolem 15 ha. Z takových výsledků máme opravdu radost. Pro jednotná zemědělská družstva by byly vhodné čety zhruba s 3-4 rozmetadly s normálním nakladačem, kde nakládka trvá kolem 10 minut. Nový nakladač tuto dobu zkrátí asi na polovinu.

Podobně bude třeba uvažovat o nasazení kombinovaných sklízečů. Tyto příklady ukazují nutnost komplexního vybavení zeměděl ských závodů. K tomu, abychom využili komplexní mechanizaci,

musíme změnit organizaci a řízení zemědělských závodů s při hlédnutím k vyšším celkům. Proto vítáme opatření ústředního vý boru v tomto směru jako nesmírně důležitý krok ke zlepšení prá ce našeho zemědělství. Zabezpečování úkolů technického rozvoje výroby i ekonomických výsledků věnovaly v tomto roce naše stranické organizace, odbory i vedení podniku velikou pozornost a tato politická práce je vtělena do závazků k XII . sjezdu, které úspěšně plníme. Ve zboží vyrobí náš podnik v letošním roce o 3 milióny korun více, v hrubé výrobě o 2 milióny korun , y exportu 0 890 000 korun více. Technickým rozvojem a zlepšovacími ná měty jsme letos ušetřili více než 1500 tun hutního materiálu. Splníme pracnost i ekonomické ukazatele. Celková ekonomika nové techniky, kterou jsme uvedli v našich závazcích k XII. sjez

du, činí pro příští rok v prvním návrhu plánu úsporu 14 tun nerez oceli na 4000 tun hutního materiálu. V zemědělství bude činit úspora podle našich propočtů asi 29 miliónů korun na spo třebitelských nákladech a na mzdách asi 7 miliónů korun.

Své závazky pro příští rok zaměřujeme zvláště na urychlení technického rozvoje, a zejména na výrobu nových strojů. Snižuje me výrobu klasických silážních kombajnů a urychlujeme výrobu kombinovaného stroje. Místo 50 cepových sklízečů přislíbili jsme

vyrobit 500 strojů a nyní ještě prověřujeme možnost dalšího zvý šení této výroby. Bude to předmětem dalších závazků . Kromě toho

zaměříme závazky na podstatné zvýšení kvality všech našich stro jů, podle výzvy předních pracovníků.

Soudružky a soudruzi, všechny své síly zaměříme na důsled né splnění směrnic XII. sjezdu naší strany, který ukáže další per spektivy rozvoje naší socialistické společnosti. Čest práci. SOUDRUH OTAKAR SIMONEK :

Děkuji soudruhu Pištěkovi. Diskutuje soudruh Stanislav Cha dim, předseda podnikového výboru Závodů V. I. Lenina , Plzeň . Při

praví se soudruh Václav Kučera , Východočeský kraj. 154

1

SOUDRUH STANISLAV CHADIM , západočeská krajská organizace KSČ

Soudružky a soudruzi, Závody V. I. Lenina v Plzni hrají v našem

národním hospodářství významnou roli. Rozhodující měrou se po dílejí na nejdůležitější investiční výstavbě, na zajišťování růstu společenské produktivity práce a vývozu. Za období od XI. do XII . sjezdu naší strany jsme dosáhli při plnění plánovaných úkolů přes řadu nedostatků významných úspěchů. Loňského roku vzrost la výroba zboží proti roku 1958 na 140 % , hrubá výroba na 149 procent, technický rozvoj na 224 % a vlastní náklady klesly o 14,5 procenta.

Plán se úspěšně plnil především v letech 1958 až 1960 ; v závěru roku 1960 se již začaly projevovat některé vážné nedostatky, které

byly zvládnuty jen díky mimořádnému vypětí všech leninovců. Proto jsme uvítali , že politické byro UV v prosinci 1960 pro jednalo další perspektivní úkoly Závodů V. I. Lenina a uložilo soudruhům Šimůnkovi , Reitmajerovi, Šmokovi a Krajčírovi řešit zabezpečení těžkých odlitků a výkovků , kapacitu těžkých obrá běcích strojů a komplexní investiční výstavbu celé výrobní hos podářské jednotky.

Při projednávání kontrolní zprávy o plnění tohoto usnesení v srpnu 1961 politické byro ústředního výboru muselo konstato vat, že uložené úkoly nejsou plněny, že existují nadále tytéž váž né problémy a že situace v Závodech V. I. Lenina vyžaduje ne odkladnou a účinnou pomoc ministerstev, především ministerstva těžkého strojírenství. Bylo proto znovu uloženo soudruhu Reitma jerovi a dalším soudruhům řešit zabezpečení odlitků a výkovků

a předložit výhledovou studii dlouhodobého rozvoje Závodů V. I. Lenina v Plzni, zejména z hlediska optimální velikosti závodu, za

měření investiční výstavby, charakteru závodu a technického roz voje .

Výhledová studie Závodů V. I. Lenina a vyjasnění výrobního programu nejsou dosud projednány . Víme, že vámi předložené stu

die mají některé nedostatky. Přesto je nezbytné rychle projednat a schválit alespoň minimální etapu této studie, třeba bez ča sového rozložení, abychom mohli roční plány řešit v souladu s cel kovou rozvojovou koncepcí. Jinak vzniknou vážné potíže, které

by se v blízké budoucnosti mohly dále prohloubit. Přes úsilí krajského výboru naší strany a komunistů v Závo.

dech V. I. Lenina se však situace dosud nezlepšila. Původní plán roku 1961 jsme nesplnili o více než 320 miliónů Kčs, což mělo po chopitelně nepříznivý odraz v celém národním hospodářství. Ani 155

plán na rok 1962 nebyl zajištěn , neboť ještě na počátku roku ohro žoval výrobu ve výši 1 200 000 000 Kčs pro nedostatek materiálů a nezajištění subdodávek . Proto z iniciativy krajských orgánů uložil sekretariát ÚV vy

slat do Závodů V. I. Lenina skupinu pracovníků pod vedením sou druha Reitmajera, která měla přezkoumat zajištění plánu a po skytnout konkrétní pomoc při řešení hlavních problémů. Práce ko mise byla užitečná . Pomohla odhalit mnohé rezervy, vyřešit ně

které problémy. Ukázala však současně , že pracovníci minister stva těžkého strojírenství neznají dobře problémy v Závodech V. I. Lenina. Stávalo se nejednou, že vedoucí pracovníci, kteří dříve

úkoly z ministerstva jako jasné přikazovali, nyní po projednání v komisi sami navrhovali opačné řešení. Tato skutečnost plně po tvrzuje slova soudruha Novotného z červencového zasedání ústřed ního výboru naší strany, kdy mimo jiné řekl , že »ministerstva a

ústřední úřady v praxi oslabily odpovědnost za výrobu a za tvor bu i přesnou realizaci plánu« .

Kritikou těchto nedostatků rozhodně nechci vyvolat dojem, že všechny nedostatky v Závodech V. I. Lenina jsou vyvolány a za viněny vyššími orgány a že my jsme bez chyb. Tak tomu není.

I my , komunisté, máme na neúspěších loňského i letošního roku nemalý podíl, Přesto , že stranické , odborové i mládežnické organizace usilo valy o překonání nedostatků, do jejich práce pronikly tendence přeceňování objektivních vlivů jako hlavních příčin neplnění plá >

nu . To vedlo ke smířlivosti, k omlouvání neplnění úkolů a nako . nec i k formálnímu projednávání hospodářských otázek na výbo rových i členských schůzích. Teprve když jsme za pomoci kraj . ského aktivu usilovali o rovnoměrné plnění plánu, když jsme ve všech stranických organizacích ustavili komise pro rovnoměrné plnění plánu, když jsme se hlouběji zabývali příčinami součas

ných nedostatků, odhalili jsme vážné nedostatky ve vlastní ma sové politické a organizační práci základních organizací i v ří dící a organizátorské práci vedoucích hospodářských pracovníků. Ukázalo se, že vedení podniku uplatňuje často formy takzvané . ho metodického řízení, které v praxi znamenají řízení bez odpo vědnosti za plnění plánu. V řídící práci převažuje způsob admi nistrativního řízení, kdy přemíra porad snižuje úlohu jediného

odpovědného vedoucího a vytváří podmínky pro kolektivní ne odpovědnost.

Vážné nedostatky jsou v oblasti plánování . Plán není dosud hlavním nástrojem řídící a organizátorské práce . Na mnohých pro vozech bylo od operativního rozpisu plánu upuštěno vůbec a ří 156

zením byla nastoupena cesta dispečerského urgovacího systému. Ani úloha vnitropodnikového chozrasčotu není doceněna. Dále mámenedostatky a problémy spojené s porušováním tech :

nologické kázně, poměru k práci, a ve mzdové politice i v kvalitě 7

výrobků .

V současné době soustřeďujeme pozornost na splnění a překro . čení úkolů čtvrtého čtvrtletí. Přes obtíže, které máme v dodávkách

některých druhů materiálu , zejména legovaných předvalků, široké oceli, jakostních plechů, subdodávek, přísunu vagónů i omezová ní elektrické energie, úkoly čtvrtého čtvrtletí překročíme. Přestože jsme plánované úkoly překročili v prvním , třetím a pře

kročíme i ve čtvrtém čtvrtletí, nepodaří se nám již vyrovnat hlu boké nesplnění plánu ve druhém čtvrtletí a plán celého roku ne bude splněn .

Dalším úkolem je příprava a zajištění plánu na rok 1963. Chce me dosáhnout, aby plán na rok 1963 měl náležité vazby, byl ve

všech částech sladěn a v největší možné míře i zabezpečen. Víme, že tento úkol je v současné situaci našeho národního hospodářství velmi obtížný, zejména proto, že snížení strojírenské výroby pro : vedené v poslední době přišlo značně opožděně. Jak nadřízené orgány, tak ani my a jiné podniky nemáme možnost promítnout tyto změny se vší důsledností do všech vazeb, do všech částí plá nu, zejména do dodavatelsko-odběratelských vztahů až po za jištění materiálu , surovin a subdodávek . Ještě obtížnější je za stavení těch zakázek, které jsou rozpracovány , materiálově zajiš

těny, technicky a technologicky připraveny, neboť to bude mít přirozeně i záporné finanční důsledky.

Chceme- li se těmto problémům v příštím roce vyhnout, je ne zbytné dostat směrná čísla, aspoň předběžná , na rok 1964 již Vi nejbližší době, a to ještě předtím, než bude schválen návrh plá

nu do roku 1970. Jinak pořádek v plánování, dodavatelsko-odběra telských vztazích, ve využití technické a výrobní kapacity neza vedeme. Myslím, že těžko odstraníme to , co zde kritizoval již soudrụh Knížka, neboť my už uzavíráme hospodářské smlouvy, zabezpečujeme subdodávky, materiál na první čtvrtletí a další

ještě předtím, než známe svůj vlastní plán. Protože si uvě 'omuje me, jaké vážné následky bude snížení objemu výroby mít pro naše národní hospodářství, vyvinuli jsme v poslední době úsilí za zvý .

šení objemu výroby bez dalších nároků na materiál z celostátních fondů .

Podařilo se nám zatím najít řešení , které představuje zvýšeni objemu o více než 200 miliónů korun, z toho téměř jedna čtvrtina

představuje zvýšení montážních prací a výroby náhradních dílů. 157

Zbytek pak jsou dodávky, které můžeme uskutečnit z materiálů nedokončené výroby . Navrhujeme, a tady ovšem s přídělem má

teriálu zvýšit výrobu elektrických lokomotiv pro export o 42 mi liónů korun , čímž chceme ve značné míře nahradit chybějící vý. vozní fondy v resortu ministerstva těžkého strojírenství.

Dalším základním problémem Závodů V. I. Lenina a celého ná. rodního hospodářství je zabezpečení strojírenské výroby výrobky strojírenské metalurgie, to je zejména odlitky, výkovky a výlisky všeho druhu. Jak jsme tyto úkoly řešili a chceme řešit v našem podniku ? Po roce 1945 jsme růstu výroby strojírenské metalurgie dosahovali minimálními investicemi a rekonstrukcemi, především

zaváděním nové technologie, lepší organizací práce , zvýšeným úsilím pracovníků. Takovýto růst stačil potřebám podniků jen do roku 1956. Po roce 1956 jsme odlitky ve výši několika tisíc tun byli nuceni dovážet ; mnohé z nich z kapitalistických států. Přitom docházelo ke zpoždování dodávek, vysoké zmetkovitosti, které nepříznivě ovlivnily i plnění plánu.

Abychom tyto potíže překonali, zavedli jsme v naší metalurgii nepřetržitý provoz. Nebyl to úkol snadný. Museli jsme urychleně realizovat řadu technickoorganizačních opatření, řešit kapacitu některých druhů pecí, přizpůsobit dodávku plynu, vnitropodni kovou dopravu a další. Prováděli jsme širokou a politicky nároč nou přesvědčovací práci u pracovníků sléváren a kováren a zís kali do hutí a kováren několik set nových pracovníků . Dále hledáme možnosti jak snížit potřebu odlitků a výkovků. Všude tam, kde jsou pro to předpoklady, nahrazujeme odlitky a výkovky svařenci . Jaké úspory lze dosáhnout u výrobků vyrábě . ných v našem podniku, ukazuje nízkotlaké těleso 110 MW turbíny,

kde svařenec je o 49 % lehčí a o 37 % lacinější než odlitek. Zatím tyto svařence vyrábíme v jednotlivých provozech. Abychom si je

však mohli vyrábět ve větším rozsahu, musíme urychleně posta vit novou svařovnu, jejíž výstavba byla již zásadně schválena. Uvažujeme také nahradit ocelolitinu odlitky ze šedé litiny. .

I když u nás vyrábíme výrobky s větší měrnou spotřebou ocelo litiny , ukazuje se , že lepší prací našich konstruktérů , techniků s

zlepšovatelů můžeme dosáhnout podstatného zlepšení. Proto jsme v říjnu letošního roku dostali tematický úkol , který má řešit ne dostatky ocelolitiny. Pohovory s našimi techniky a první výsled ky již ukazují reálnou možnost nahradit v roce 1963 asi 1000 tun

těchto odlitků šedou litinou, i když jsou přece jen určité mož nosti zvýšení výroby. A konečně dalším zdrojem získání většího objemu ocelolitino

vých odlitků a výkovků je snížení zmetkovitosti v našich meta 158

lurgických provozech , která je značná a představuje za 10 mě

síců letošního roku v závodě hutě 6,36 % , v kovárnách 1,85 % z celkového objemu v korunách. Ve slévárnách je větší procento zmetků stále ovlivněno nízkou kvalitou písků, bentolitů a jinými okolnostmi. Většinou je to zaviněno nedodržováním technologic

ké kázně. Proto jsme provedli důkladné rozbory příčin a chceme upevnit technologickou kázeň . Naši nejlepší hutaři a vědeckový . zkumní pracovníci musí tento problém vyřešit. Dále rozvíjíme

hnutí kolektivů jednotlivých zaměstnanců za zvýšení kvality vý roby a práci beze zmetků.

Uvedená opatření však disproporce mezi strojírenskou výro bou a metalurgickou základnou plně neodstraní. Nejrůznější stu die a rozbory, provedené v posledních letech, znovu a znovu sig

nalizují, že je nutno přebudovat metalurgickou základnu zdědě

nou po Škodových závodech. Začali jsme v roce 1960 s rozsáhlou rekonstrukcí staré slévárny oceli a v loňském roce jsme pláno.

vali rekonstrukci kováren. Od této rekonstrukce bylo upuštěno, neboť byla neefektivní a znamenala ztrátu 23 000 tun výkovků v průběhu rekonstrukce. Místo toho měla být postavena nová ko várna a kalírna pro zvláště těžké výkovky. Její zahájení je však

podmíněno schválením rozvojové koncepce Závodů V. I. Lenina. Výstavbou kováren se prohlubují disproporce mezi potřebou vý . kovků v nejbližších letech a kovárenskou kapacitou. V současné

době pro nás kovají nejtěžší výkovky v Nové huti Klementa Gott walda z ingotů odlitých v Plzni, které jsou ve žhavém stavu do

váženy do Kunčic a zase zpět do Plzně k opracování. Pochopitel ně za vysokých nákladů a pro nás nevýhodných podmínek . Ukázal jsem na některé problémy spojené s plněním plánu v na

šich závodech v Plzni. Pracující v Závodech Vladimíra Iljiče Le nina' v Plzni, a především komunisté rozhodně nejsou spokojeni .

se současným stavem a lhostejní k nedostatkům. Chceme vyvodit účinné závěry z minulých let. Proto hlavní pozornost . stranic kých , odborových a mládežnických organizací i hospodářských pracovníků je zaměřena na důsledné projednání plánu na rok 1963 na všech členských schůzích a zajištění důsledného rozpisu plá nu až na pracoviště v konkrétních úkolech . Důsledným dekádním

hodnocením plnění plánu musíme dosáhnout rovnoměrného plně ní výroby v měsících i čtvrtletích, plnění plánu produktivity prá ce, plánů nákladů i technického rozvoje. Uvědomujeme si, že trvalé plnění úkolů v našem podniku můžeme zajistit především

zlepšenou řídící a organizátorskou prací všech stranických or gánů a organizací. Důsledným uplatňováním vedoucí úlohy stra

ny , prohlubováním práva kontroly, systematicky prováděnou ma 159

1

sovou politickou a výchovnou prací určitě dosáhneme podstatné ho zvýšení iniciativy všech pracujících Závodů V, I. Lenina , kte rá , již dnes nachází svůj výraz v kladné odezvě na výzvu před ních pracovníků, za socialistický vztah k práci . Rozšiřování to hoto hnutí je předním úkolem naší každodenní práce.

Soudružky a soudruzi, jménem komunistů Závodů V. I. Leniná

v Plzni chci ujistit XII. sjezd Komunistické strany Československa, že komunisté a společně s nimi všichni pracující našich závodů nebudou šetřit sil, aby potíže byly rychle překonány , aby Závody V. I. Lenina splnily úkoly tak, jak to plným právem strana od nich očekává . Potlesk . )

SOUDRUH OTAKAR ŠIMONEK :

Soudruzi,

děkuji soudruhu Chadimovi . Nyní diskutuje soudruh Václav Ku čera, předseda Jednotného zemědělského družstva Budovatel, okres Havlíčkův Brod.

SOUDRUH VÁCLAV KUČERA,

východočeská krajská organizace KSC Soudruzi a soudružky ,

ve zprávě ústředního výboru naší strany, kterou přednesl první tajemník ústředního výboru soudruh Novotný, bylo uvedeno, že

my , komunisté na zemědělském úseku, jsme nezajistili růst ze mědělské výroby tak , aby bylo zajištěno plnění všech úkolů naše ho národního hospodářství. Proto chci hovořit o práci, kterou

komunisté a pracující vykonali při uskutečňování usnesení stra ny k dalšímu rozvoji zemědělské výroby. Nejprve mi dovolte, abych oznámil sjezdu, že družstevníci našeho JZD Budovatel se ctí splnili závazky, které vyhlásili na počest XII . sjezdu naší strany , a že závazek dosáhnout 200 q brambor v průměru na celé ploše jsme splnili, a o 9 q překročili. ( Po tlesk. )

Na státní nákup jsme dali celkem 158 vagónů brambor , to je 177 centů z každého hektaru osázené plochy. Splnili jsme tím záva. zek , který jsme dali na sjezdu družstevníků soudruhu presiden 7

tovi .

Soudruh první tajemník též hovořil ve zprávě o nedostatcích v politickovýchovné práci. Zde máme my , komunisté , ve vesnic

kých základních organizacích mnoho práce . A proto bych chtěl na 160

některých konkrétních úkolech z našeho JZD ukázat, že když stra nická organizace dobře řídí komunisty a členové strany jdou pří kladem v práci, zbavují se některých svých charakterových kazů, jsou příkladem ostatním pracujícím a dokladem toho jsou dob ré hospodářské výsledky. Například od sloučení našeho JZD v ro- !

ce 1960 se slabším družstvem jsme zvýšili tržní produkci mléka z 261 tisíc ná 390 tisíc litrů mléka v roce 1962. Ze 650 metráků

masa v roce 1960 jsme vyrobili na 1039 q v roce 1962, a přitom jsme překračovali všechny úkoly. V příštím roce dále zvýšíme tržní produkcí mléka o 5 % a masa o 10 % při zvýšení rostlinné výroby.

Těchto velkých úspěchů jsme dosáhli obětovou prací takových dobrých družstevníků, jako je kolektiv ošetřovatelů prasnic sou družky Kučerové, družstevnice Kocmanová a manželé Švecovi,

kteří od 100 ošetřovaných prasnic odchovali do konce října 13.2 selete na jednu prasnici. Soudruh Tecl, družstevník Kocman a sou družka Panská se svými kolektivy zajistili překročení státního

plánu mléka o 40 000. Soudruzi Švec a Technik s dvěma kombajny na brambory sklidili celkem 107 ha brambor, soudruzi Panský a Prchal denně s pásovými traktory DT 54 orají 16 ha hluboké orby. Musíme ještě pochválit naše ženy i další pracovníky, kteří v le tošním podzimu vytřídili 220 vagónů brambor.

Chtěl bych říci, že naše úkoly a plány plníme proto, že se řídí. me pokyny naší strany. Zaměřili jsme svoji pozornost především na výrobu zrnin , brambor a na lepší využívání půdy. Částečné za vedení specializace v rostlinné výrobě nám umožnilo zlepšit agro techniku a zavádět výkonnější odrůdy obilí a brambor. Proto také více vyrábíme a prodáváme. Chtěl bych zdůraznit, že je to morální

povinností nás komunistů, abychom zajišťovali zemědělskou výro bu. Strana nás pověřila , abychom řídili zemědělství, a proto ne smíme stranu zklamat a musíme bojovat za plnění každého usne sení naší strany .

Je potěšující, že se nám podařilo změnit poměr k pěstování

brambor, které jsou u nás na Českomoravské vysočině hlavní plo dinou, Například v našem družstvu jsme zvýšili plochu brambor z 18 % na 24 % orné půdy. Je třeba říci, že jsme dříve nevěnovali .

půdě ani bramborům takovou pozornost. Ústřední výbor i sám sou druh Novotný nás, bramboráře, kritizoval za malou péči o bram

bory. A uposlechli jsme upřímné rady našeho ústředního výboru a na výsledcích jsme se přesvědčili , že soudruzi měli pravdu. Ově řili jsme si, že když se dobře pracuje , pečlivě se ošetřuje sadba, zasází se včas , plodiny se pečlivě ošetřují, je možno dosáhnout

nejen dobrých výsledků v té nebo oné plodině, ale též pozvednout 6 XII . sjezd

161

úroveň zaostávajících družstev. Jistě pochopíte, že tento úkol ne byl lehký . Šlo o závažnou věc. Šlo o to, změnit názor, že starost

o plodinu se nesmí měřit jen podle procentního zastoupení plodin v osevním postupu, ale především, jakou roli hraje ta či ona plo dina v celé zemědělské výrobě. Že brambory u nás na Českomoravské vysočině jsou hlavní plo dinou, dokazuje již to, že na celkových příjmech v okrese tvoří

37 % a u nás v družstvu 40 % . Dále v našem okrese ovlivňujeme výrobu na dalších 9-10 tisících ha v republice, kam dodáváme

sadbu. A toho jsme si příliš dobře vědomi a jsme také odpovědni za výrobu této sadby. Získali jsme pro tuto věc vedoucí funkcio náře v našem okrese. A nejen to. Přímo do míst jsme poslali aktiv odborníků, bramborářů, aby ne z okresu, ale přímo na místě, v družstvu, organizovali výrobu. Tím se nám podařilo soustředit veškerou pozornost všech komunistů , odborníků, místních orgánů, a především družstevníků samých na tuto naši hlavní plodinu,

brambory. Dali jsme výrobu brambor pod veřejnou kontrolu a kri tiku, věnovali jsme jí veškerou pozornost, ovšem ne až v době ,

kdy se sklízí, ale po celý rok jsme doslova hlídali sadbu, její uskladnění, vhodnost odrůdy, výživu půdy, a přitom i využívání strojů. Výroba brambor v našem družstvu a v celém našem okrese se až na malé výjimky, stala skutečně věcí všech . Ukáži , jak se to

projevilo ve výrobě v okrese. V roce 1960 jsme na našem okrese dosáhli pouze 132 q z hektaru a poprvé okres nesplnil své dodáv ky státu. V roce 1961 jsme již dosáhli 155 q z hektaru, dodávky

byly splněny, ale za určitých potíží. Letos , kdy hnutím za vyšší výnosy brambor žil doslova celý okres, jsme, jak jsem již uvedl, dosáhli 180 q v průměru a okres prodal navíc 426 vagónů sadby. V roce 1961 dosáhla po 200 q sadby brambor jen 4 družstva. V roce 1962 už 30 jednotných zemědělských družstev překročilo 200 q z hektaru. Výnosy 150-200 q z hektaru v roce 1961 mělo 71 družstev a dnes již 83. A co je nejdůležitější pod 100 q 2 hek taru jsme měli v roce 1961 ve 13 JZD a dnes jen v jediném. S těmito výsledky se nespokojujeme . Důležité však je, že dob

rých výsledků jsme dosáhli bez zvýšení potřeby ruční práce. Za pomoci mechanizace stávají se u nás brambory opravdu velkový. robní plodinou . A když už jsem začal mluvit o mechanizaci, chtěl bych říci něco

o jejích výhodách , Řeknu přímo , máme dobré stroje , jen kdyby jich družstva lépe využívala . Například nosiče nářadí RS 09 nebo nesené plečky, to jsou velmi dobré stroje, i když by se jistě něco na nich dalo ještě zlepšit. Dále máme i dobré výkonné kombajny, 162

které byly dovezeny z Německé demokratické republiky. V našem

družstvu zásluhou nosičů nářadí RS 09 a pleček stačí dnes pro plečkovat 135 hektarů brambor dva traktoristé, zatímco dříve jsme na tuto práci museli uvolňovat 16–18 pracovníků denně. Nebo jak výhodný stroj je kombajn na brambory ! V našem JZD soudruzi

Švec a Technik se svými traktoristy a osádkami po 6 ženách na hradili denně práci 150-160 žen . V našem JZD sklidily kombajny 78 a půl procenta všech brambor. Na okrese už to bylo celkově

trochu horší, těmito stroji jsme sklidili jen 27 % . Poprvé jsme le tos v našem družstvu nepotřebovali žádnou brigádu. Proč těchto strojů nevyužívají všude ve všech jednotných zemědělských druž stvech, to nemohu pochopit. Vždyť my jsme si již práci těchto stro

jů ověřili. Letos v našem okrese 35 osádek dokázalo sklidit 30 hektarů na jeden kombajn, z toho od 50 do 70 hektarů sklidilo

7 osádek, a soudruh Pelikán z JZD Horní Krupá se svou osádkou vybral 70 hektarů brambor na jeden kombajn. Na druhé straně máme též případy, že v našem okrese 46 kom

bajnů nevybralo v průměru ani 30 hektarů na jeden kombajn. Soudruzi, jsme komunisté, jsme všichni na vedoucích místech

z vůle naší strany a lidu. Musíme proto na každém pracovišti po čítat s tužkou v ruce. Vždyť do strojů je vložena lidská práce, a proto musí sloužit k jejímu ulehčení. Musíme proto strojů, a přede

vším těch, které v našich družstvech máme, plně využívat; zvyšo vat produktivitu práce a výrobu. Mám však i připomínku k našim konstruktérům , a to, že potře

bujeme výkonnější stroje na třídění brambor, aspoň s kapacitou 800 q za jednu směnu. Ovšem podotýkám - je nutné , aby tyto stroje byly kvalitnější, aby nepoškozovaly hlízy . Je třeba rychleji zavádět tyto třídiče do sériové výroby. Je třeba zavádět do výroby

sázeče brambor, které budou přizpůsobeny pro svahovité pozemky při zajišťování normové výsadby 40 000 až 45 000 jedinců na jeden hektar. Ministerstvo zemědělství musí konečně zajistit výrobu si

tových bran, které marně po řadu let sháníme. Je třeba též zařídit jednu věc. Teky vyráběné v Polsku mají rozpětí 75 cm, zatímco u nás sázíme brambory do rozpětí 65 cm. Naši odborníci by měli také rychleji reagovat na potřeby nové

technologie a rychle řešit komplexní mechanizaci výroby. Chtěl bych tady reagovat na diskusní příspěvek soudruha z Agrostroje Pelhřimov, který hovořil o tom, jak pomáhají řešit otázky výroby komplexní mechanizací zemědělství. Chtěl bych říci , že soudruzi

v Pelhřimově by se měli vážně zamyslet nad problémem zmecha nizování rozvozu chlévského hnoje. Vyrobili řadu rozmetadel , ovšem zatím tato rozmetadla neuspokojují zemědělskou výrobu 163

1

a dáváme je do 'sběru. Je to jistě škoda. Dál bych chtěl ještě po dotknout, že Supry 50, které mají široké, pneumatiky, nám dě. lají hodně škody při sběru brambor. A proto je třeba se zamyslet nad šířkou pneumatik , aby nám nepoškozovaly tak drahocennou surovinu, jako jsou brambory.

Při této příležitosti bych chtěl ještě říci několik slov na adresu našich projektantů. Je pravda, že navrhují dobrý typ bramboráren, který naše JZD velmi nutně potřebují, ovšem stav je takový, že když půjdeme touto cestou dál, bude v každém JZD stát brambo rárna; přitom si musíme uvědomit, že je také nutné stavět obilní

sila . Obojí je však využito jen jednoúčelově. Budou to dvě, jak my na vesnici říkáme, pořádné stavby. Mám za to, že by tyto úkoly šly řešit tak : dole brambory, nahoře obilí. Ovšem podotýkám, ne mám na mysli budovat nějaká veliká obilní sila nad bramborár nami . Myslím si, že kdybychom na dosavadní upevněný strop dali

prefabrikované dílce, kterých používáme na volné kravíny ( je to takzvaný brněnský typ ) , zajistili bychom tím skladování 50 -va gónů obilí bez zvýšení nákladů na stavbu i na materiál. Stavba by tak byla jednoduchá a účelně řešená . To by myslím přivítali vši.

chni naši družstevníci a za takové nebo podobné stavby bychom naše projektanty jistě pochválili. Mám za to, že kdyby pracovníci ministerstva zemědělství viděli , jak ve šlechtitelské stanici na

Keřkově uskladňujeme sadbu , že by jistě soudruhu ministrovi do poručili, aby se tyto věci operativněji řešily. Soudruzi, s pěstováním brambor jsme získali v našem JZD i na našem okrese, řadu dobrých zkušeností. Potvrdilo se mimo jiné i to, že když známe slabiny , známe cíle, když soustředíme úsilí všech organizací, odborníků a pracujících, tak se nám podaří

úspěšně vyřešit výrobu i v zaostávajících družstvech. A proto v příštím roce organizujeme na okrese hnutí za dosažení vyšších výnosů brambor, především za zvýšení počtu trsů na 1 ha. Podtr huji, soudruzi, za zvýšení počtu trsů na 1 ha. Do tohoto hnutí zapo

jíme všechna jednotná zemědělská družstva v našem okrese a chceme dosáhnout na celých plochách 200 až 300 q brambor z hek taru. Řada družstev se již do tohoto hnutí zapojila . A naše druž stvo si dalo závazek , že do příštího roku vytvoří takové podmín ky , abychom sklidili na 60 ha 300 q z hektaru a na 70 ha 200 g 2

z hektaru .

Teď mi ještě, soudruzi , dovolte, protože jsem členem krajského výboru strany , abych vám řekl , jak jsme ve Východočeském kraji

projednávali a zajišťovali havlíčkobrodské hnutí. Přijali jsme opa tření k rozšíření tohoto hnutí do dalších okresů a zemědělských závodů s cílem zvýšit výrobu brambor v celém kraji. Letos náš 164

kraj dosáhl v průměru výnosu pouze 130 q brambor z hektaru. Krajský výbor strany po zhodnocení zkušeností z havlíčkobrod

ského hnutí zavádí tyto formy v rámci kraje. Zkušenosti z hnutí za vyšší výnosy brambor budeme dále rozši řovat i v ostatních úsecích zemědělské výroby, především ve výro

bě krmiv jako základny živočišné výroby: Zamysleme se ovšem nad současným stavem kvalifikace kádrů v našich jednotných ze mědělských družstvech. Do jaké míry jsou tyto kádry schopny vy. řešit potřebný růst zemědělské výroby bez pomoci odborníků ? Tento nepříznivý stav je ještě zhoršován tím, že veliká část kva lifikovaných zemědělských pracovníků je mimo přímou zeměděl.

skou výrobu, Tím ovšem nechci říci, že máme zemědělských od. borníků nadbytek, ale mám za to , že kdyby ti, které máme, byli správně řízeni, kdyby nesli odpovědnost za výrobu zemědělských

závodů a při jejich odměřování bylo přihlíženo k tomu, jak jejich svěřené závody plní plán, mnohé by se v našem zemědělství změ nilo.

Myslíme si, že máme sice celou řadu odborníků, kteří pomáhají

plně organizovat 'zemědělskou výrobu, avšak tito odborníci jsou soustředěni v celé řadě podniků, organizací, a jejich poslání je

roztříštěno do mnoha směrů a nevytváří podmínky pro osobní od povědnost. Souhlasíme s názorem, že tyto odborníky je třeba sou středit pod jedno řízení, dát jim konkrétnější odpovědnost za vý. robů . Zkušenosti z rozvoje hnutí za vyšší výrobu brambor nám nej lépe ukázaly, že i zde musíme spojovat výchovnou práci lidí s dob rým odměňováním . Jedno od druhého nelze oddělovat, jedno s druhým těsně souvisí a podmiňuje se navzájem. Nejlépe o tom svědčí příklad z našeho JZD . Dokud jsme u nás

odměňovali za pracovní jednotky, školili jsme družstevníky v druž stevních školách práce i v zemědělských školách, neprojevilo se to na vzestupu zemědělské výroby tak, jak bychom předpokládali. Ovšem dnes, kdy jsme zavedli pevné peněžní odměny, dále školi me lidi, zavedli jsme správné prémiování za výsledky výroby a překračování plnění plánu, výroba jde rychle nahoru. Soudružky a soudruzi, pokusil jsem se ukázat XII. sjezdu, ja kých výsledků jsme dosáhli v havlíčkobrodském hnutí a co pri jeho rozšíření budeme dělat, a také jakých výrobních výsledků jsme dosáhli v našem družstvu. V našem JZD i na našem okresu řešíme řadu problémů . Není u nás ještě všechno v pořádku , jak by

mělo být, ale komunisté naší organizace znají jasný cíl : splnit a překračovat úkoly ve výrobě a učit se zavádět průmyslové prvky do našich JZD. A proto vás, vážení delegáti, chci jménem našich 165

družstevníků i celé naší delegace ujistit, že úkoly vytyčené XII . sjezdem budeme v celém našem Východočeském kraji dobře za jišťovat. ( Potlesk. )

SOUDRUH OTAKAR SIMÛNEK :

Děkuji soudruhovi Kučerovi. Soudruzi delegáti , přerušujeme

nyní jednání na půl hodiny. Po přestávce bude jako první hovořit

vedouci delegace Československé strany socialistické ministr dr. Alois Neuman .

( jednání přerušeno v 10 hod. 53 min . ) ( jednání znovu zahájeno v 11 hod. 33 min. ) SOUDRUH PAVEL DAVID :

Pokračujeme v jednání našeho sjezdu. O slovo se přihlásil ve

doucí delegace Československé strany socialistické ministr dr. Alois Neuman. Prosím, aby přednesl svůj projev. ( Potlesk. ) Zdravice Československé strany socialistické, přednesená Dr. ALOISEM NEUMANEM

Vážené soudružky, vážení soudruzi, dovolte mi, abych jménem ústředního výboru Československé

strany socialistické, jménem všech jejích členů co nejsrdečněji a nejupřímněji pozdravil XII . sjezd Komunistické strany Českoslo venska , sjezd budovatelů naší krásné socialistické vlasti.

Jsem šťasten, že jménem Československé strany socialistické mohu vzdát čest Komunistické straně Československa , vedoucí

síle naší Národní fronty , vzdát čest straně, která moudře a pro zíravě vede náš lid , oba naše národy cestou socialistického roz

květu, svobody a nezávislosti . Sjezdový palác v Praze je dnes skutečným srdcem republiky. S oprávněným zájmem , aktivním zanícením vzhlížejí všichni ob

čané k vašemu mimořádně závažnému jednání. Vždyť nejvyšší

orgán komunistické strany , její sjezd, s odpovědností opravdového hospodáře stanoví perspektivy dalšího rozvoje naší socialistické

společnosti do roku 1970. Za těmito perspektivami stojí všechen náš lid. Ukázala to velmi přesvědčivě předsjezdová diskuse k do 166

kumentu »O výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společ nosti« , která byla zároveň novým dokladem rozvoje naší socialis tické demokracie a těsného sepětí Komunistické strany Česko slovenska se všemi vrstvami našeho pracujícího lidu. Diskutovaly milióny lidí, pohotově řekly své náměty, otevřeně řekly své přípo mínky. Uvítaly základní myšlenku předloženého dokumentu : Jsme na hranici přechodů k vyšší etapě rozvoje socialistické společ nosti a z toho plynou nové, ještě náročnější úkoly. Po diskusi při šly činy na mnoha pracovištích, v mnoha místech. Zrodilo se hnu

tí, k němuž dali podnět ti nejlepší z nás, hnutí za socialistický vztah k práci, za dělnickou čest, za čest zemědělce. A v tomto hnutí, právě tak jako v celém soutěžení na počest XII . sjezdu Komunistické strany Československa , promítl se nový a krásný

vztah našich pracujících k socialistickému dnešku, ke komunis tické straně, všechno to, co charakterizuje socialistického člo. . věka.

Sjezdy komunistické strany jsou vždy výrazným mezníkem v rozvoji naší země. Mimořádná závažnost XII. sjezdu Komunis

tické strany Československa je dána skutečností, že žijeme v ob dobí, kdy socialismus u nás už zvítězil a kdy se socialistické výrobní vztahy ve všech oborech staly skutečností. V zrcadle me zinárodně politickém je to období nejvyššího úsilí o zachování míru ve světě. Poselství národům světa z červencového Světového

kongresu za všeobecné odzbrojení a za mír v Moskvě se stalo no vým podnětem pro milióny poctivých lidí k boji za spravedlivý život, k boji za odstranění všech ohnişek, z nichž by mohl vzpla nout válečný požár. ' V čele tohoto boje jde Sovětský svaz, země, Leninova, která

právě v roce 45. výročí Velké říjnové socialistické revoluce znovu jasně prokázala svou věrnost věci míru, svou rozvahu a zásado vost v řešení takzvané karibské krize. Jsme přesvědčeni, že so větský svaz otevřel tak i možnost jednat o dalších významných mezinárodních otázkách, na jejichž řešení lidstvo už po léta čeká. Německá otázka, všeobecné a úplné odzbrojení, zrušení základen

na území druhých států, to všechno jsou problémy, jejichž vyře šení by přispělo k opravdovému míru. Všichni víme , že socialis tické země v čele se Sovětským svazem o to ze všech sil usilují.

Svět je dnes jiný , než byl ještě před málo lety. Zřítily se kolo niální říše, skončil mýtus o všemocnosti imperialismu. Vzrostla

autorita a moc socialistického světa, roste jeho síla hospodářská , jeho převaha ve vědě i technice. Socialistický svět se stává stále více určující silou v mezinárodních vztazích v zájmu míru a doro zumění mezi národy. Uvědomujeme si, že znásobovat jeho sílu, 167

to je náš nejlepší přínos boji , který národy vedou proti válee . Proto

XII. sjezd Komunistické strany Československa znamená i velikou podporu věci míru, podporu mírové zahraniční politice Sovět ského svazu, která byla a je i naší politikou, protože je plně za svěcena boji za mír a pokrok na celém světě, což odpovídá i zá / jmům svobody a bezpečnosti naší vlasti. Spojenectví se Sovětským svazem - to je naše láska a jistota,

zapsaná nejhlouběji v našich srdcích. Měsíc československo-sovět ského přátelství každým rokem připomíná, co pro nás znamená spolupráce se Sovětským svazem na nejrůznějších úsecích našeho života. Setkání se sovětskými občany- osvoboditeli jsou manifesta cemi nejvřelejších vztahů obou vpravdě bratrských zemí.

Sovětský svaz je pro nás oporou při rozvíjení vyspělé socialis tické společnosti. Smělý program výstavby komunismu v Sovět. ském svazu svítí jako zářný příklad, naznačuje základní rysy naší budoucnosti.

Soudružky a soudruzi,

od XI . sjezdu KSČ uplynuly čtyři roky . Byly to čtyři roky čino rodého budování, jehož výslednicí je dovršení socialistické vý .

stavby. Na vyšší stupeň jsme pozvedli průmyslovou, ale i země dělskou výrobu, podstatně se zvýšila životní úroveň obyvatelstva,

upeynilo se mezinárodní postavení Československé socialistické republiky .

..Socialistické soutěžení, rozsáhlé hnutí brigád socialistické prá ce, uvědomělost lidí, a zejména skutečnost, že v čele tohoto roz

machu stojí komunistická strana, jsou tím hnacím motorem , který zabezpečuje stálý růst materiální a kulturní úrovně v naší zemi. Právem můžeme být na dosažené výsledky hrdi.

Jsem rád , mohu-li dnes prohlásit, že svým podílem přispěli k to

muto společnému dílu také členové Československé strany socia listické - ať již přímo na svých pracovištích v továrnách či na polích, nebo v nejrůznějších oblastech veřejného života.

Za jeden z hlavních úkolů jsme pokládali přispívat k prohlubo vání morálně politické jednoty na základech vědeckého světového

názoru. Proto jsme věnovali velké úsilí naší práci politickovýchov né, aby členové naší strany s opravdovým vlasteneckým zanícením a socialistickým přesvědčením se co nejúčinněji podíleli na ruš. ném a bohatém životě naší vlasti , na hnutí brigád socialistické práce - upevňování a prohlubování socialistického života naší -

vesnice , na mnohotvárné práci národních výborů , Národní fronty

i všech jejích společenských organizací. “ Členové Československé strany socialistické chovají spolu se

všemi našimi pracujícími hlubokou důvěru v politiku Komunistické 168

strany Československa. Tato důvěra plyne nejen z vědomí, že Ko munistická strana Československa vždy v minulosti ' neochvějně hájila zájmy lidu a naší rodné země, ale také z hlubokého přesvěd čení, že komunistická strana je díky znalosti zákonitostí spole čenského vývoje jedinou stranou schopnou vytyčovat směr socia

listické a komunistické výstavby. Členové Československé strany socialistické nesčetněkrát svými činy dokázali, že v pevné jedno tě lidu v Národní frontě a ve vedoucí úloze Komunistické strany

Československa spatřují záruku, že úspěšně vyřešíme složité otáz ky naší současnosti a budoucnosti. Velké perspektivy, zakotvené v dokumentu »O dalších výhledech rozvoje naší socialistické společnosti«, staly se i pro naše členy mocným podnětem k tomu, aby se znovu zamysleli nad svou prací, aby dali všechny svoje síly do boje proti některým dočasným po tížím našeho národního hospodářství a aby uplatnili své nejlepší >

schopnosti v zájmu rozkvětu socialistické republiky . Výrazem to hoto úsilí byla i zvýšená aktivita v plnění a překročení závazků, které uzavřeli členové Československé strany socialistické na po čest XII. sjezdu Komunistické strany Československa. Krajské konference Československé strany socialistické v polovině listo padu . letošního roku potvrdily, že všichni naši členové , všechny ñaše organizace svoje závazky ke XII. sjezdu Komunistické strany Československa čestně splnili. ( Potlesk .)

XII. sjezd Komunistické strany Československa hovoří k lidu celé republiky. Hovoří na téma, které je nám všem tak drahé:

Budujme ještě krásnější domov ! Sjezd bude řešit všechny úkoly, plynoucí ze základních potřeb našeho dalšího postupu vpřed, jako : nutnost dalšího rozvoje průmyslu, zvláště hutí, strojírenství a che: mie, posílení surovinové a energetické základny, pozvednutí země dělství na úroveň vyspělého průmyslu, další rozvoj vědy, školství, kultury, předpoklady pro zkracování pracovní doby , zdokonalo vání péče o děti, pomoc rodinám s větším počtem dětí, rozšiřování

společenské potřeby a tak dále. Dosažení všech těchto cílů je ovšem nerozlučně spjato s dalším rozvojem mezinárodní socialis tické dělby práce, která znásobuje možnosti každé socialistické země a umocňuje sílu celého socialistického tábora. t

Ve všech těchto pojmech jsou už dnes pro nás ztělesněny nové perspektivy a nové úkoly. Jsou v nich obrysy budoucího života , je v nich nová velikost á sláva naší vlasti. A to všechno nesmírně

zavazuje k tomu pracovat nově, s novým ' elánem, s novými zna lostmi, pracovat ještě cílevědoměji. Mohu jménem Československé strany socialistické prohlásit, že se k této práci nadšeně hlásíme, a v úkolech, které ze sjezdu vzejdou pro náš lid, budeme vidět ?

169

i naše úkoly. Jejich splnění budeme považovat za věc naší cti ve jménu opravdové a hluboké lásky k naší socialistické vlasti. Věrně a neochvějně půjdeme pod vedením Komunistické strany Československa v pevné jednotě našeho lidu k dalšímu rozvoji naší socialistické společnosti, k cíli, který ozařuje naši cestu, zná sobuje naši sílu, energii a odhodlání, v pevném přesvědčení, že ještě naše pokolení bude žít v komunismu. ( Potlesk. ) SOUDRUH PAVEL DAVID :

Děkuji dr. Neumanovi, diskutovat bude soudruh Eduard Červený, strojvedoucí lokomotivního depa ČSD v Českých Budějovicích, a připraví se soudruh Josef Němec.

SOUDRUH EDUARD ČERVENÝ, jihočeská krajská organizace KSČ

Soudružky a soudruzi,

když naši pracující diskutovali k materiálům »O výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti«, který na sjezdu podrobně projednáváme, byli vedeni snahou svými připomínkami a podněty přispět k odstranění nedostatků a potíží, k dosažení co nejlepších výsledků v plnění úkolů. Každému z nás, kdo to myslí s naší socia listickou republikou poctivě a upřímně, nemůže být lhostejný

postoj některých pracovníků a občanů k naší společnosti. Všichni musíme mít pocit spoluodpovědnosti za společné výsledky. Proto také je v prvé řadě nutné neustále sledovat celospolečenské zá

jmy a již jednou skoncovat se sobeckými zájmy jednotlivců a skupin, kteří tuto skutečnost nechápou nebo nechtějí pochopit. Dobudovali jsme socialismus a jako samozřejmost bereme všech

ny výhody, které s sebou přináší. Ovšem ne již tak kriticky si dokážeme říci, jaký je náš podíl na těchto úspěších, čím jsme my,

svou prací ke společnému dílu přispěli. Musíme si uvědomit, že nikdo za nás lepší život budovat nebude . To musíme dokázat svou

vlastní prací. Bez lásky k práci to však nejde, ani bez vědomí, proč pracujeme, zač bojujeme a proč je třeba obětovat i kus svého volného času a pohodlí pro společné zájmy. Tento cíl sledovala i výzva předních pracovníků našeho hospo

dářství, která má vyburcovat svědomí každého jednotlivce k so cialistickému vztahu k práci, za dělnickou čest , za čest zemědělce.

Jsou tisíce občanů, kterým je práce pro společnost radostí a ctí. 170

Pracují pro své vnitřní uspokojení a pohodu. Vždyť je to něco krásného , když třeba strojvedoucí doveze rychlík nebo těžkoto nážní vlak včas a bez závad a domů jde s pocitem spokojenosti, že udělal kus dobré práce. Jsou však mezi námi i ti , kteří hledí jen

na to , co jim to vynese, jak by mohli ještě co nejvíce vyzískat pro sebe bez ohledu na kolektiv à společnost. Proti takovýmto pro jevům musíme neúprosně bojovat, přesvědčovat a vést, aby společ

né výsledky byly ještě lepší, abychom si vytvářeli příznivé pod mínky pro šťastnější, bohatší , spokojenější život v mírové budouc

nosti. Je však třeba začít všude, na všech pracovištích a v prvé řadě každý jednotlivec u sebe. Chceme-li socialisticky žít, musíme

i socialisticky pracovat, neboť dobře vykonaná práce jednoho ovlivňuje i dobrý výkon a plnění úkolů na dalších pracovištích. To nejlépe cítíme my , železničáři, při výkonu služby, že neodpověd

nost jedince má dalekosáhlé následky v provozu a promítá se nám třeba na celých stovkách kilometrů nejen v dopravě, ale

i na jiných úsecích národního hospodářství. Současná situace v železniční dopravě není nijak růžová a po žadované úkoly zvládáme jen s velikým vypětím a námahou.

Nejzávažnějším problémem naší práce je nízká úroveň bezpečnosti vlakové dopravy, značná nehodovost, poruchovost a v neposlední řadě je to i nedostatečná kázeň a disciplína. A právě v železniční

dopravě potřebujeme kázeň a disciplínu co nejvíce. Tato skuteč nost se nám pak promítá v potížích, závadách, poruchách v pro vozu a je někdy i příčinou neplnění plánu. Vyskytují se názory, že jednou z hlavních příčin nehodovosti je technický stay a vyba vení. Rozbory však ukazují, že z technických důvodů došlo k ne hodám pouze asi z 30 % . Jistěže hodně záleží na technickém stavu vozidel , tratí, zabez

pečovacího zařízení. Nehody jsou však zaviňovány i nesprávnou obsluhou, zanedbáváním předpisů, technologických postupů , špat nou kvalitou údržby, nedostatečnou kontrolou i nízkou kvalifikací pracovníků, tedy lidmi. Musíme se tudíž v první řadě zeptat sami sebe, kde zůstal pocit odpovědnosti mnoha železničářů vůči sobě, vůči spoluobčanům za svěřené životy a materiální hodnoty, které přepravujeme. Příklady nám ukazují, že při dobré organizaci práce,

při správném plnění povinností, při dodržování základních usta novení a předpisů , při vysoké kázni a uvědomělosti jednotlivců a kolektivů je možno pracovat bez nehod, závad a poruch. To nám dokazují brigády socialistické práce a převážná část železničářů. Musíme všichni sledovat společný cíl. Někdy však tuto snahu na rušují i mzdové soustavy a prémiové řády, kterých máme na že

leznici tolik, že se v nich pomalu nikdo nevyzná , a dokonce 171

nezbývá ani místo v záznamech, kam je zapsat. Například ve vo zební službě lokomotivních čet je nutno kriticky se podívat na traťovou prémii, prémii za dodržování těžké zátěže, prémii za nadzátěž, včasné příjezdy, za dodržení normy a dále úspory paliva, za vedení vlaku 1, 0, 00, noční příplatky, režijní prostojové hodiny atd. Při takovém množství prémií je i značně ztížena kontrola a

dochází k nesprávným údajům v provozních podkladech . Jsou zjištěny případy, že výpravčí a dispečeři, aby získali pré -

mie, falšovali podklady a do předaných vozů počítali i ty , které jim stály ve stanici , a dokonce je měli ještě za hranicemi naší republiky, v Rakousku , naopak zase předali do ciziny vozy, které jim stály ve vlastní stanici. A tak neoprávněně získali na pré miích přes 12 tisíc Kčs. To se nikterak neslučuje s morálkou socialistického člověka .

Některé druhy prémií neodpovídají zásadám , jak o nich hovořil včera soudruh Novotný ve své zprávě. Dokonce si některé druhy/ ?

prémií vzájemně odporují, jako například prémie za těžkou tonáž ve vozbě a prémie za oběh a předávku vozů u dopravy. Vozba má zájem na vytížení vlaků a odvozu hrubých tunokilometrů, protože je to jeden ze základních ukazatelů plnění plánu jak depa, tak

i dráhy, kdežto doprava má zájem na oběhu vozů. Důsledkem toho je skutečnost, že veškeré úsilí těžkotonážníků je úplně znehodno ceno nevytíženými vlaky, ale nakonec jsou v obou případech vy . pláceny prémie.

Všichni víme, že těžkotonážní hnutí nám pomáhá zhospodár ňovat dopravu, zvyšuje se kapacita tratí, maximálně se využívá tažné síly trakčních vozidel. Toto hnutí je však narušováno i prémií

na počet předaných vozů ve stanovených dobách sousední dráze, v uzlu nebo v dispečerském okruhu , i když to neodpovídá skuteč nosti , jak jsem již uvedl. Bylo by vhodné stanovit v nově připra vovaných prémiových řádech pro přiznání prémie společné uka

zatele jak pro vozbu, tak i pro dopravu, jako je grafikon vlakové dopravy nebo hrubé tunokilometry , dále pak takové ukazatele,

které mohou pracovníci příslušných odvětví přímo ovlivňovat. Současný stav je takový, že jsou stanoveny ukazatele pro pré miování některých pracovníků různě v různých drahách i'u stej

ného služebního odvětví. Například u jedné dráhy je to denní kilometrický běh lokomotivy a u druhé je to produktivita lokomo tivy. A výklad pro přiznání prémií je odlišný jak v absolutních, tak

i v relativních hodnotách. A to nám k plnění společných úkolů nikterak nepřispívá. U některých pracovníků se neprojevuje ani dostatečný zájem o zlepšení někdy svízelné situace v dopravě. Naše lokomotivní čety is lokomotivou a tepluškou jely na 172

výpomoc Ostravské dráze. Jaké poznatky tam získaly ? Řešit nepříznivou situaci v dopravě tímto způsobem pokládají za ne

vhodné, neboť jsou jim přidělovány neproduktivní výkony, pře prava se zdražuje a povětšině se tím zakrývají nedostatky pláno vané přepravy i elektrických lokomotiv, které z velké části jezdí strojově a při lepší organizaci by mohly odtáhnout stojící zátěž

do některé stanice nebo seřaďovacího nádraží. Teplušky byly vy. užívány, jen na krátkych vozebních ramenech asi na 100 km, do

cházelo k častému otáčení, dozbrojování, a tím i ke zhoršování situace v depech. Nedostatečná je i sestava vlaků, svěšování, brzdění a v hlášeních jsou i nepravdivé údaje, takže jedna četa teplušky dělala podle potřeby vozmistry , prohlížitele i návěstníky.

Při upozornění na nedostatky i nízké kilometrové výkony teplu šek lokomotivní dispečer správy dráhy odpověděl, že popotáhnout vlak 20 km za 24 hodin je pro ně také pomoc, že četa má 12 hodin denního tvrdého výkonu a ještě 30 korun denně odlučného, a to jí prý má stačit.

Ovšem naše čety jely do Ostravské dráhy pracovat a ne s loko

motivou postávat někde v depu nebo na odstavné koleji. V Brati slavské dráze nikdo pomalu nevěděl, co s tepluškou, a čety ' si musely obstarávat práci samy .

Doporučovali bychom, aby si příslušní činitelé ministerstva do pravy a správy dráhy prověřili celou akci teplušek v Ostravské a Bratislavské dráze , zvážili ekonomický přínos celé akce a zjed nali nápravu .

V současné době se na železnici projevuje nedostatek vagónů.

Hlavně ovšem proto, že je jich značný počet poškozených v závo dech, postávají nám nevyložené a někde se z nich dělají skladiště.

Vázne vykládka, nakládka, zpožďuje se oběh . Také budování stanic soustředěné vykládky a nakládky je nedostatečné a pomalé a ne pomáhá urychļit oběh vozů. Výzva horníků z Komořan a železa ničářů z Třebušic ke všem přepravcům vypomoci při opravách

poškozených vozů se setkala s mimořádným ohlasem, i když ne splnila naše očekávání.

Jsou zářné příklady účinné pomoci při opravách poškozených vozů jak u přepravců, tak i u železničářů. Naše kolektivy brigád

socialistické práce, Svazu československo - sovětského přátelství, socialistického provozu , těžkotonážníků a mládežníků si vypraco

valy turnus pro brigádnickou výpomoc na opravy vozů. Členové brigády vždy denně nastupovali na opravy do vozového depa, kte . ré své vlastní zaměstnance mohlo přesunout na opravy vozů bez

odvěšení z vlaků přímo na seřadovacím nádraží. V této akci bylo odpracováno celkem 440 brigádnických hodin . V této akci se dále 173

pokračuje na opravách vlastních vozů, které nebyly schopny tra tového provozu. A dnes nám kolektivy brigád socialistické práce udělaly u 23 vozů úplné revize, takže ani my jako dráha nebude

me odčerpávat vozy z volného oběhu a tyto vozy budou sloužit pro potřeby národního hospodářství. A to je jistě účinná pomoc naší dopravě ve svízelné situaci , kdy zůstáváme denně dlužni našim přepravcům stovky vagónů.

Nestačí však jen urychlit oběh vozů, musíme lépe využívat i na šich trakčních prostředků , zvláště elektrických a dieselových lo komotiv. A ty možnosti máme ve směnných a štafetových obsa zeních lokomotiv při projíždění dlouhých vozebních ramen. Roz

šíření tohoto způsobu zvláště v nových trakcích nám přinese pod statné zvýšení produktivity lokomotiv 1 lokomotivních čet až o 20 % , snižují se provozní náklady, jak dokázali soudruzi v Plzeň ské dráze v parní i motorové trakci.

Železnice pracují vcelku s nedostatečným počtem zaměstnanců. Zvláště u některých profesí je stav kritický. V lokomotivních de pech není možno získat zaměstnance pro předtápění lokomotiv a posunovačskou službu proto , že tyto kategorie byly při mzdovém zařazování podhodnoceny, mají nízké základy a prémie mohou dostat ve výši pouze dvou, nejvýše čtyř procent, a to ještě za před

pokladu, že jsou jednotkou splněny vlastní náklady a že je v dráze vytvořen prémiový fond. Výhodněji, až o 120 Kčs, jsou zařazeni posunovači u železničních stanic, kde mají možnost získat prémie, a tím i větší výdělek. Důsledkem toho je skutečnost, že tuto práci

nechce nikdo dělat, žádá o přeřazení nebo rozvázání pracovního poměru. Tuto ožehavou otázku je třeba v zájmu spravedlivé mzdo vé politiky urychleně řešit. Náš XII. sjezd vytyčuje pro všechny pracující náročné úkoly v rozvoji naší společnosti. Také my, železničáři, se budeme na spo lečných výsledcích svou prací podllet. Uděláme všechno pro za jištění co nejlepších výsledků, aby naše socialistická republika byla silná , bohatá, aby se nám v ní šťastně a spokojeně žilo. ( PO tlesk. )

SOUDRUH PAVEL DAVID :

Děkuji soudruhu Červenému. Žádám soudruha Jiřího Hendrycha, člena politického byra ÚV KSČ, aby se ujal slova .

174

SOUDRUH JIŘÍ HENDRYCH Soudružky a soudruzi,

na XI . sjezdu naší strany jsme řekli, že úkol dovršení socialis

tické výstavby nechápeme jako předem časově vymezené období, nýbrž jako celou etapu vývoje , v níž naše společnost na základě

vybudovaného socialismu bude sbírat další síly, shromažďovat a vytvářet nové materiální a kulturní zdroje pro budoucí přechod ke komunismu. V letech po XI. sjezdu jsme zaznamenali historic kou událost, došlo k definitivnímu vítězství socialismu a tato sku tečnost byla zakotvena v nové, socialistické ústavě republiky. 7

Ze zprávy ústředního výboru, kterou přednesl soudruh Novotný, vyplývá, že v nastávající nové etapě budeme pokračovat v dalším posilování materiálně technické základny socialismu a pracovat na všestranném rozvoji socialistické společnosti. Náš postup vpřed a zejména historické vítězství v roce 1960 vyžaduje, abychom pro tuto etapu stanovili nové úkoly, některým úkolům dali větší na léhavost a na základě rozboru současného stavu určili, které smě

ry a úkoly jsou základní. Ve zprávě jsou tyto úkoly obsaženy v je denácti bodech .

Dříve než přejdu k některým z nich, chtěl bych se zmínit o ces

tě, kterou jsme od XI . sjezdu prošli, ještě z jednoho hlediska. Tato cesta je u nás spjata s úsilím o překonání pozůstatků kultu osob : nosti, s úsilím o plné uplatnění leninských norem v životě strany

a společnosti. Také u nás platil kult osobnosti Stalina s důsledky, které z něho vyplývaly. Avšak kult osobnosti měl u nás i své vlast ní kořeny . Čím více nás dělí od XX. sjezdu KSSS a jak se do života strany

důsledně prosazují leninské principy, tím zřejmější je všechno zlo minulosti, vyplývající z kultu, a tím ostřeji je vidět všechno , co jsme ještě v naší práci zcela nepřekonali. Po listopadovém plénu ÚV v roce 1961 nemálo soudruhů se pozastavovalo nad tím, jak soudruh Novotný hodnotil úlohu soudruha Gottwalda, a nad opa

třeními, která ÚV tehdy přijal. Rok, který uplynul, potvrdil, že toto hodnocení bylo správné, že nebylo nikterak přehnané. Na opak. Nové doklady ukazují, že po roce 1948 je činnost soudruha Gottwalda zcela v zajetí působení kultu osobnosti se všemi nebla

hými důsledky, které se projevily v porušování zákonnosti i v ří zení práce strany. V těchto směrech není také třeba nic měnit na vině Slánského a některých dalších. Při tom všem ale v historii

naší strany, v jejích bojích proti kapitálu a v bojích za vítězství dělnické třídy až po únor 1948 zůstane dějinná úloha a zásluhy 175

soudruha Gottwalda zapsána na věky. A i jeho posmrtné místo je mezi soudruhy a ne nad soudruhy. Ve zprávě je řečeno, že ústřední výbor má na základě hlubo kého prozkoumání dokumentů uzavřít všechny případy z politic kých procesů tohoto období. Pravda, které dáme plný průchod, straně pomůže a hlavně přispěje k tomu, aby nikdy se nemohly podobné 'věci už opakovat. Současně však je nezbytné, abychom se v životě strany vypořádali se vším , co tu po kultu zůstává . Každý z nás, kdo ve straně v tomto období prosyceném kultem osobnosti pracoval, odvedl svou větší či menší daň kultu. Vypa

lit do kořene všechny jeho pozůstatky znamená nepřehlížet ně které jevy, které jsou pro kult příznačné. Na prvním místě jde o to, pěstovat kritičnost k sobě a k druhým. Dále jde o to , ani

v nejmenším nedopustit, aby byl oslaben vztah k pracujícím. Pro kult byla typická nedůvěra k lidem a nadřazování se jim.

Mnoho z toho, co bylo, je už za námi . Pořád se však mnohde setkáváme s vrchnostenským postojem u některých našich funk cionářů, s projevy komandování pracujících . Značné pozůstat ky kultu zůstávají ještě ve společenské psychologii a přežitky bur

žoazni ideologie napomáhají tyto pozůstatky konzervovat. Velký důraz je třeba položit na rozvoj tvůrčí teoretické práce. Ještě jsme

nepřekonali všechny zábrany, které se tvořivé činnosti na tomto poli stavějí do cesty. A také v naší praxi přes velké, pokroky , které jsme učinili , přežívají některá stará schémata. Nové úko

ly, které vytyčuje náš XII. sjezd , úspěšně zabezpečíme jen tehdy , když pozůstatky kultu a všechny zbytky, starého překonáme. Soudružky a soudruzi , máme- li vyzvednout hlavní orientaci, kterou dává náš XII. sjezd ve zmíněných jedenácti hlavních úko lech, a stanovit, co je charakteristické pro celý další náš postup, zvláště pokud jde o rozvoj výrobních sil a vytvoření základů pro budoucí přechod ke komunismu , chtěl bych podtrhnout tři otázky : Vědeckotechnický rozvoj a zabezpečení vzestupu zemědělské výroby - vv našich podmínkách úkol vyrovnat úroveň zeměděl. ství na úroveň průmyslu, dále otázku spolupráce socialistických zemí a problematiku řízení socialistické společnosti a jejího hos podářství. V rozvoji našeho hospodářství, jak to s velkou naléhavostí vy jádřila zpráva ÚV, vstupujeme do období závažných kvalitativních

změn. Dospěli jsme k předělu , kdy nelze zabezpečovat další roz voj socialistické společnosti jednostranně kvantitativním vzestu pem hospodářství , ale je nezbytné daleko více vyzvednout kvali tativní hlediska.

A zde právě jde v prvé řadě o vědeckotechnický rozvoj, o vý. 176

razný pokrok v oblasti automatizace výroby, který ovšem není myslitelný bez specializace, bez dělby práce i široké meziná rodní spolupráce. V našem zemědělství budou ' kvalitativní změ.

ny nesrovnatelně hlubší. Půjde namnoze o to, vytvořit pro rozsáh lý vědeckotechnický pokrok teprve podmínky.

Společnou družstevní výrobu, která se i po vítězství socialistic kých výrobních vztahů do značné míry opírá ještě o malovýrob ní způsoby výroby, přebudovat na socialistickou velkovýrobu, v níž se uplatní v organizaci i technologii průmyslové principy. Lenin řekl zcela jednoznačně, že definitivní vítězství socialismu na světě umožní jedině to, když socialismus vytvoří vyšší pro

duktivitu práce než kapitalismus. Hlavním nástrojem boje o vyšší produktivitu - je - technika a její rozmach. Otázka, »kdo s koho« v tomto celosvětovém soutěžení dnes zní : kdo bude mít vyspě

lejší vědu a techniku, kdo ji šíře a nejúčelněji uplatní v hospo dářství a kde objevy vědy a techniky nejlépe ovládnou nejširši

masy pracujících . V tom je také politická stránka současné svě . tové vědeckotechnické revoluce , která se musí zcela přirozeně projevit v našem vyspělém hospodářství . Stěžejní význam vědeckotechnického rozvoje zdůraznil ve svých směrnicích již XI. sjezd strany. Když uděláme bilanci uplynulého

období, musíme si popravdě přiznat, že v této oblasti se náin směrnice XI . sjezdu nepodařilo zcela dodržet. Zaostávání vědecko technického rozvoje a s tím spjaté organizace práce je jednou z největších slabin rozvoje výrobních sil, stává se vážnou brzdou růstu produktivity práce.

Nejde o to, že by se nic neudělalo. Nám však už dnes nepo stạčuje jakékoliv tempo vědeckotechnického rozvoje , my potře bujeme vysoká tempa, zejména v. rozhodujících odvětvích , v první řadě ve strojírenství. Tento růst brzdí rovněž některé nedostatky a úroveň organizače našeho hospodářství. Stačí uvést například značnou roztříštěnost průmyslu, kdy u nás máme zhruba 18 000

místně odloučených průmyslových výrobních jednotek, z toho na 4000 strojírenských . Jinou překážkou je například rozsáhlá, ne účelná kooperace mezi závody . Na sjezdu Komunistické strany Slovenska uvedl ředitel oravské Tesly, že na výrobě jejich televi

zorů kooperuje na 500 různých závodů a pracovišť. Všechny tyto a podobné překážky musíme postupně odstranit z cesty. Vážnou příčinou zaostávání vědeckotechnického rozvoje je i značná živelnost , nedůsledné řešení a realizace zásadních kon

cepčních otázek . Některá odvětví a zvláště strojírenství se dala

živelně vléci potřebami jednotlivých resortů i zahraničním obcho dem a jen velmi málo sledovala zájem rozvoje vlastních výrob 177

ních sil. Je třeba žádat, aby naše strojírenství vyvinulo více vlast ni iniciativy a samo ovlivňovalo směry technického rozvoje, aby razilo cestu nejpokrokovější a nejefektivnější technice.

Široké pole působnosti se před naší vědou a technikou otevírá v oblasti zemědělství. Bez nejširšího uplatnění výsledků vědy a techniky není možné vyrovnat úroveň zemědělství na úroveň prů

myslu. V tomto ohledu jsme velmi pozadu. Tím nechci říci, že jsme do zemědělství dali málo techniky. Soudruh Novotný správ . ně uvedl, že velká část prostředků, která do zemědělství přišla, musela však nahradit více než dvoumiliónový úbytek pracovních sil proti předválečné době. Značná část prostředků byla vyna. ložena na společné ustájení dobytka.. A půda - hlavní výrobní prostředek - dostala zatím poměrně velmi málo. Nyní však je

chvíle, kdy po provedené socializaci zemědělství můžeme větší část investic dát do půdy, a to směrem, který pomůže zvednout intenzitu výroby.

Tím závažnější je správně určit zaměření vědeckotechnického rozvoje. Budeme-li zde postupovat správně , máme při rozumném a promyšleném uplatnění výsledků vědy a techniky v praxi mož nost pozvednout intenzitu zemědělské výroby značně rychle. V jaké šíři se dosud na zemědělském úseku uplatňuje rozmach

techniky, chemie, výsledky biologických věd ? Vezměme naše pole a louky. Až na sklizeň obilovin se v podsta tě všechno ostatní - pomineme-li dílčí mechanizaci - dělá ještě

postaru. Kromě pěstování obilovin není uspokojivě vyřešeno no vou technikou pěstování ani jediné další kultury. V předsálí je cepový sklízeč z Pelhřimova, mluvil už zde o něm soudruh Piš.

těk - je to vynikající stroj , ale zatím jej máme ve stadiu výro by ověřovací série. Pokud jde o chemii, lze mluvit jen o prvních

zkušenostech s herbicidy, a i když jsme pokročili v dodávkách průmyslových hnojiv, dosáhli jsme v průměru přibližně úrovně, která byla v produkčních oblastech běžná již před válkou. Přes celkem rozsáhlá opatření ke zvelebení půdy , odvodňování, za vlažování atd . jsou v zájmu rychlého zvýšení intenzity zeměděl ské výroby dosavadní tempa ještě stále nedostačující. Pokud jde o živočišnou výrobu, jedná se, s výjimkou chovu prasat ve velkovýkrmnách a prvních začátků při chovu drůbeže, v podstatě o sdruženou malovýrobu. Poznatky biologie, bioche mie, dobré zahraniční zkušenosti s krmivářským průmyslem , su šárenstvím atd. u nás na své uplatnění teprve čekají. To, co jsem uvedl , ovšem na druhé straně ukazuje, jaké mož

nosti v zemědělství máme, zvláště připočteme -li k tomu dobrou organizaci práce , správné řízení atd . Proto také do budoucna 178

musíme především tímto směrem vynakládat prostředky, směla se brát za nové a pokrokové, důsledně čerpat ze zkušeností so cialistické zemědělské výroby v Sovětském svazu a v dalších bra trských zemích, umět vytěžit zkušenosti zemědělské výroby na Západě.

Přitom ovšem musíme počítat, že v zemědělství ještě bude pře

žívat starý, spotřebitelský vztah k výrobě. Každá překážka nebo neúspěch na nových cestách budou živit konzervatismus, vyvolá

vat chutě k návratu ke starému a podobně. Přitom probojovat pochopení pro nové je jenom první krok. Za ním musí následo vat především všestranná příprava lidí. A jakou tu máme situaci, všichni dobře víme .

Velmi cenné podněty pro řízení vědeckotechnického rozvoje

i nám dalo listopadové plenární zasedání ústředního výboru Ko munistické strany Sovětského svazu. Také u nás je na pořadu dne

nutnost upevnit jednotnou vědeckotechnickou politiku, soustředit síly výzkumu na hlavní úkoly národního hospodářství, odstranit duplicity a roztříštěnost, urychlit cestu vědeckého a technického objevu do provozní praxe.

Pro všeobecný široký vědeckotechnický rozvoj musíme pak vy tvořit podmínky ve všech směrech – v plánování, v investiční činnosti, v důsledném ústředním řízení technického rozvoje a sa

mozřejmě i ve stranické práci, kde péči o zabezpečení technického rozvoje musíme vyzvednout na přední místo. A ať uděláme pro

zabezpečení vědeckotechnického rozvoje sebevíc, nikdy to nebude mnoho ! Soudruzi!

Dále bych chtěl vyzvednout tu část zprávy, která pojednává o ze sílení spolupráce socialistických zemí, o nutnosti stálého prohlubo vání mezinárodní dělby práce. Tato linie vyvěrá z objektivních zákonů rozvoje socialismu, a kdo by se ji pokusil popírat nebo

k ní nepřihlížel, stavěl by se proti životu, proti zájmům socialistic ké soustavy i proti nejvlastnějším zájmům své země. Je očividné, jak to vyjádřil soudruh Chruščov, že dovedným ří zením mezinárodní socialistické dělby práce, specializací a koope rací výroby, koordinací vědeckých a technických prací, plnějším využíváním možností světového socialistického trhu desateronáso bíme síly každé socialistické země, desateronásobíme síly světové socialistické soustavy .

Postupné vytváření jednotné ekonomiky socialistických zemí, to je nový dalekosáhlý úkol, kterým se otevírá nová etapa rozvoje socialistické soustavy. Proto přes všechny počáteční těžkosti mu síme přivítat první praktické kroky v tomto směru. Zpráva ústřed 179

ního výboru XII. sjezdu vyjádřila jasně stanovisko celé strany,

když prohlásila, že pro další rychlý postup touto cestou učiníme vše, co je v našich silách. Tento další rozvoj spolupráce socialis tických zemí vyplývá ze skutečnosti, že všude v podstatě zvítězily socialistické výrobní vztahy, že socialistické země ve své většině vstupují do další etapy svého rozvoje.

Období, kdy jsme kladli základy socialismu, je už za námi. Tehdy po roce 1945 komunistické a dělnické strany různých zemí bojovaly o vítězství dělnické třídy nad buržoazií a kladly základy

socialistické společnosti za odlišných podmínek. Tradice, zvyklosti z kapitalistické minulosti tehdy ještě silně přežívaly, jednotlivé země byly na různém stupni společenského vývoje, značně rozdíl ná byla jejich ekonomická úroveň . Proto také nedoceňovat v tom to období specifické podmínky při výstavbě socialismu znamenalo

dopouštět se schematismu, upadat do sektářských chyb, odtrhovat se od mas apod.

Avšak nyní, kdy ve všech socialistických zemích probíhají tytéž

základní procesy společenského vývoje a kdy máme tytéž základní úkoly a cíle, je zřejmé, že se váha specifického ve společenském

vývoji bude zmenšovat, a do popředí již dnes vystupuje to , co je socialistickým zemím společné. Samozřejmě rozdíly mezi socialistickými zeměmi existují a růz

né národní tradice, zvláštnosti a zvyklosti stále působí. Tyto zvláštnosti nesmíme opomíjet, musíme pro ně najít výraz v urči tých zvláštnostech našich plánů a úkolů. Avšak základní tendence

vývoje nesměřuje k prohlubování těchto zvláštností a rozdílů , ale >

k jejich postupnému překonání.

Přitom je samozřejmé, že vývoj socialistické společnosti za hrnuje řadu etap, které po sobě zákonitě následují a které nelze přeskakovat. Pro přechod ke každé vyšší etapě jsou nezbytné od

povídající materiální podmínky. Nebrat v úvahu tuto skutečnost může jen zdiskreditovat budování komunismu a způsobit velkou škodu. Stejně škodlivé však je přešlapovat na místě , vyhýbat se řešení problémů, které dozrály.

Stále intenzívněji se vyrovnává úroveň socialistických zemí jak v oblasti socialistických přeměn, tak i v oblasti rozvoje výrobních sil. V procesu socialistické výstavby se formuje vyspělá socialistic ká společnost. Postupně budou v jednotlivých zemích vznikat pod mínky nezbytné pro přechod k budování komunismu, a to přechod, jak řekl XXII. sjezd a program Komunistické strany Sovětského svazu, víceméně současný , v jedné historické etapě. Je stále zřej mější , že za této kvalitativně nové situace by bylo nedoceňování

společných rysů a úkolů socialistických zemí velkou chybou. 180

1

Pro komunistické strany socialistických států, které tvůrčím způsobem využívají nejen teoretických a praktických zkušeností získaných KSSS v předchozích etapách socialistické výstavby v Sovětském svazu , jsou dnes mimořádně cenné především dnešní

zkušenosti z rozvinuté výstavby komunismu. Plné domýšlení výhledů rozvoje společnosti, znalost konkrétních

cest budování komunismu, prověřených praxí Sovětského svazu, bude mít pro socialistické země stále větší význam . Lze to ob jasnit tím, že s dovršením socialistické výstavby v různých zemích se konkrétní projevy obecných zákonitostí rozvoje socialistické společnosti budou sbližovat. Specifické národní zvláštnosti ve for

mách a metodách přechodu, ke komunismu budou značně menší než rozdíly ve formách a metodách přechodu od kapitalismu k socialismu. Výměna , zkušeností a spolupráce mezi socialistic kými zeměmi bude stále intenzívnější a těsnější, budou překoná vány škodlivé autarktické tendence a bude se rozvíjet všestranná mezinárodní dělba práce. 1

Proto i pro nás platí, abychom pozorně sledovali praxi dru

hých bratrských stran a čerpali z jejich zkušeností. Dalo by se obrazně říci , že se musíme učit všude , myslet a vidět v širokých

měřítkách celé světové socialistické soustavy a s tímto pohledem přistupovat k řešení všech problémů.

Ze všech sil přispívat k prohloubení všestranné spolupráce so cialistických zemí, jejímž smyslem je znásobení ' sil světové socia listické soustavy , považujeme za svou internacionální povinnost,

za nejvýznamnější příspěvek k upevňování jednoty sil socialismu na celém světě. (Potlesk .) Odsuzujeme proto rozhodně vedoucí

představitele Albánské strany práce, kteří sešli z cesty marxis mu-leninismu, zaměnili jej revoluční frází, propadli dogmatismu a nacionalismu .

Po pravdě řečeno je přímo odporné a znechucující číst jejich po mluvy a urážky Komunistické strany Sovětského svazu a dalších komunistických stran .

Postup albánských předáků byl odsouzen zdrcující většinou ko munistických stran. Nad touto skutečností by se měli zamyslet všichni ti , kdo nechtějí vidět nebo nepochopili rozkolnickou úlo hu albánských předáků, nevidí, kam až se tito ve své nenávisti dostali, co chtějí a kam vlastně směřují, a dávají jim ještě pod poru.

* Všem nám na srdci leží marxisticko -leninská jednota komu

nistických stran a z tohoto hlediska právem soudíme každý krok a postup, protože jednota mezinárodního komunistického hnutí je záležitostí všech stran. 181

A

Soudruzi,

třetí otázkou, o které bych se chtěl zmínit, je řízení hospodář ství. Je pravda, jak o tom mluvil soudruh Novotný , že v této ob lasti to u nás nejde dobře. Řídící vztahy nejsou v mnoha směrech dobře uspořádány. To potvrdila předsjezdová diskuse a zpráva ústředního výboru vážnost této problematiky podtrhuje. Nedostat

ky v řízení se zvláště projevily v posledních letech, kdy narůsta la složitost ekonomiky, kdy se nadto ukázaly vážné poruchy v proporcionálním rozvoji našeho hospodářství, ale kdy – a to je hlavní - byl také narušen princip demokratického centralismu. Požadavky na posílení centrálních prvků v řízení tak, aby moh ly být dobře zabezpečovány celospolečenské zájmy, jsou zcela

oprávněné. Spolu s tím se dále musí rozvíjet jeho demokratické stránky, aktivní účast lidí na řízení hospodářství a správě státu. Náš sjezd činí závažná opatření v tomto směru zřízením komisí lidové kontroly, zdůrazněním účasti odborů a pracujících přijme

nování hospodářských vedoucích, na práci technickoekonomic kých rad a na výrobních poradách. Stranické řízení musí tyto demokratické stránky zabezpečovat, starat se, aby všechny zá važné otázky se řešily s lidmi, a nikdy ne bez nich. Současná problematika řízení je dále v tom, že spolu s rozvo

jem socialistické společnosti ustupují do pozadí správní prvky řízení a jejich místo musí plně ovládnout ekonomická a výrobní

linie. Řekněme si upřímně, že bylo snazší řídit z mocensko- správ ních pozic. Dnes, kdy přednostního místa v řízení státu nabývá ne politika, ale ekonomika

soudruh Brežněv tu připomněl Le

ninova slova o tom je řízení složitější, vyžaduje vyšší odbor nou úroveň musíme je budovat na seriózních vědeckých zá

kladech. Nedbání tohoto Leninova závěru se projevovalo za pů sobení kultu osobnosti , kdy měly v řízení značné místo subjekti vistické tendence a často i holý voluntarismus.

Je proto zákonité, jak bylo řečeno ve zprávě, že opírat řízení >

o dokonalou znalost ekonomiky a výroby vůbec předpokládá po sílit v něm výrobní prvky. Velmi poučné je pro nás v tomto smě ru řešení otázek řízení v Sovětském svazı , jak o nich nedávno jednal ÚV KSSS.

Také u nás jsme zvláště v poslední době stále naléhavěji po ciťovali nutnost posílit v řízení hospodářství výrobní prvky, které jsou i v průmyslu, zvláště v činnosti nadpodnikových článků a ministerstev, podceněny a v zemědělství téměř zcela zatlačeny do pozadí správními hledisky . Chtěl bych říci několik poznámek k řízení zemědělství. Dosa

vadní způsob řízení zemědělství má převážně správní charakter, 182

řízení je sporadické, převládá v něm kampaňovitost a chybí hmot ná odpovědnost řídících orgánů. Nový způsob řízení, jak jej v zá kladním principu formuloval soudruh Novotný, odpovídá u nás

dosaženému stupní rozvoje zemědělství. Nebylo možné zavést ten to způsob dříve, v období procesu združstevňování. Aby nové ří

zení bylo účinné, budeme ovšem muset podpořit další proces kon centrace zemědělské výroby. Těžko by bylo možné podle nových zásad řídit v okresech někde 200 i více zemědělských závodů.

Avšak při slučování družstev je třeba každý krok dělat rozvážně, ekonomicky dobře jej připravit. Nový způsob řízení, který umožní soustředit všechny zeměděl ské instituce v okrese, bude především přispívat k rozmachu vý. robních sil v zemědělství, k upevňování ekonomiky družstev a

státních statků a současně nám pomůže řešit i některé další pro blémy života v zemědělských závodech. Ucelené řízení bude po máhat k upevnění družstevní demokracie, k tomu, aby byla správ ně chápána jako příspěvek k zabezpečení celospolečenských zá

jmů, a ne jako nějaká libovůle, jak tomu leckdy bývá. Družstvo například nemá a nemůže mít právo nesklidit cukrovku nebo způ sobit jiné škody společnosti, a tím i sobě. Když k takovým jevům dochází, pak musí zasáhnout vyšší orgán. Dosud ale byla opatře ní v takových případech málo účinná. Výrobní správy budou vy stupovat mnohem důsledněji a hlavně budou obdobným zjevüm

předcházet, protože budou na výsledcích výroby hmotně zaintere sovány.

Vytvoření společných třídních orgánů jak pro družstva, tak pro státní statky bude příznivě ovlivňovat další rozvoj výrobních vztahů na vesnici. Rozvoj obou forem společenského vlastnictví v zemědělství bude jistě pokračovat. Máme za to, že se v dalším

vývoji obě formy společenského vlastnictví - státní a družstev ní

budou sbližovat.

Podmínky osídlení u nás a existence průmyslu ve všech oblas tech naší země budou tento proces urychlovat. Současně budeme muset řešit otázku zemědělství v pohrani čí a v horských oblastech, kde JZD těžko mohou zabezpečit vy

rovnání úrovně zemědělství na úroveň průmyslu. V těchto oblas tech tak jako tak stát musí přispívat na investice, zabezpečovat rozšířenou reprodukci . Proto se zdá, že bude správné, ovšem v rámci našich možnosti, umožňovat převody družstev do státních statků v těchto odůvodněných případech. Řízení zemědělství musíme podstatně zdokonalit odshora dolů,

počínaje ústředními orgány, především ministerstvem zeměděl ství, provést jeho vnitřní přestavbu, aby se jednoznačně oriento 183

valo k organizaci a zabezpečování výroby. Pokud jde o řídící ze mědělské orgány v okresech, musíme si už v průběhu příprav ujasnit , že nejde o to, aby se v nich soustředili pracovníci z do

savadních roztříštěných zemědělských ' institucí. Chceme, aby většina, hlavní síla odborných pracovníků šla přímo do země . dělských závodů. Vytvoření dílčích výrobních zemědělských or

gánů v okresech nesmí pochopitelně snížit odpovědnost předse dů a představenstev družstev. Bude třeba dobře si rozmyslet a přesně stanovit, jak řešit sporné otázky, které mohou vznikat. Pokud jde o krajský článek řízení, bude třeba jeho funkci dob

ře promyslet, hlavně z hlediska plánu a potřeb specializace ze mědělské výroby. V souhrnu k otázce řízení zemědělství bych chtěl ještě dodat, že rozhodující nejsou formy řízení. Nejde ani

zde, jak to řekl soudruh Novotný , o žádné »škatule, hýbejte se«. Jde především o obsah řídící činnosti, o to, aby se nejpokrokověj. ší způsoby výroby, nejlepší zkušenosti dostávaly do všech zá vodů, pozvedaly je výrobně a ekonomicky na úroveň nejlepších.

Jde o to, sjednotit všechny síly k zabezpečení zemědělské výro by . Všechny náměty bude třeba odpovědně posoudit a rozvážně a organizovaně uskutečňovat.

.'

Převod bezprostředního řízení zemědělské výroby na výrobní orgány uvolní síly, národních výborů, které dnes odpovídají za správu státních a občanských záležitostí a mají na starosti celou, velmi širokou oblast společenské péče o pracující. Národní vý.

bory dnes rozhodují o tak závažných věcech, jako je bytová vý stavba a správa bytového fondu, školství, kulturní práce , zdravot nictví, služby obyvatelstvu atd. Všechna tato činnost, která bez prostředně souvisí s každodenním životem všech našich obyva tel, potřebuje daleko více pozornosti než dosud a připravovaná opatření v řízení zemědělství, myslím , pro to mohou vytvořit po třebné podmínky . Všechny otázky , o nichž jsem mluvil, jsou spjaty s dalším roz

vojem stranické práce , s postupným sbližováním a řekl bych i s určitým splýváním, ne ovšem ztotožněním , stranického, stát ního a hospodářského řízení. K přísnému dělení řídící práce v mi nulosti na stranickou, státní a hospodářskou myslím - také

přispívalo působení kultu osobnosti. Nechci tím říci, že napří klad nebyla správná kritika stranických orgánů, které nahrazo

valy práci národních výborů a podobně . Nebylo ovšem rovněž správné , když se činnost stranických orgánů zužovala na tak: zvanou čistou stranickou práci, na takzvané politickoorganizač ní zabezpečování úkolů . Taková praxe vedla k nekonkrétnosti a všeobecnosti. Život si sám však vynucoval něco jiného. Mnoho 184

už jsme v tomto směru překonali, ale i s tím, co dosud přežívá, musíme skoncovat .

I ve stranickém zabezpečování hospodářských úkolů musí mít převládající význam ekonomika, a ta musí najít svůj výraz ve

výchově členů strany, v přípravě i rozmistování odpovědných funkcionářů. Nemám tím na mysli, abych nastoupil při výběru

stranických funkcionářů nějakou jednostrannou odbornickou linii. Pro funkcionáře strany, jak o tom hovořil soudruh Novotný v zá věru, bude vždy základním hlediskem politická vyspělost, odda nost straně a věci lidu. Ovšem na druhé straně musí každý pocho

pit, že se těžko může kdokoli aktivně podílet na řízení hospodář ství, tím méně na vysoké politické úrovni, když neovládá proble matiku výroby. Jen vzpomeňme, jak mnozí straničtí funkcionáři se

vyžívají ještě leckdy v abstraktním přemýšlení o metodách stra nické práce. Co se tím vyplýtvalo energie. Ještě dodnes se někdy setkáváme s podobnými vystoupeními. Nedávno na krajské kon

ferenci v Brně jsme slyšeli příspěvek jednoho soudruha okresního tajemníka, který obecně vykládal, jak ve straně pracovat, jaké metody užívat, a minulý týden právě před sjezdem v jeho okrese teprve sklízeli poslední hektary cukrovky, aby neměli ostudu. Soudružky a soudruzi, to jsou některé otázky vyplývající ze zprávy ústředního výboru , které - myslím

bylo správné zdů .

raznit. Na jejich rozpracování a realizaci bụde záležet, jak brzy překonáme některé současné těžkosti a vytvoříme předpoklady dalšího postupu vpřed , k nové etapě rozvoje naší socialistické společnosti. (Potlesk. ) SOUDRUH PAVEL DAVID :

Děkuji 'soudruhu Hendrychovi. Slovo má soudruh Josef Němec, vedoucí tajemník Středočeské. ho krajského výboru strany. SOUDRUH YOSEF NĚMEC,

středočeská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi, Ve zprávě ústředního výboru naší strany k XII. sjezdu ukázal soudruh Novotný, jak velkých hospodářských úspěchů dosáhla naše socialistická republika pod vedením

strany v období od

XI . sjezdu .

Naše delegace souhlasí s rozborem , který byl proveden soudru 185

hem Novotným , a týká se řízení průmyslové i zemědělské výroby i řízení naší investiční výstavby. Souhlasíme i s rozborem , který

se dotýká hodnocení mezinárodních problémů a stavíme se plně

za stanoviska ústředního výboru přednesená soudruhem Antoní nem Novotným . ( Potlesk .)

Soudružky a soudruzi, ve Středočeském kraji jsme dosáhli v plnění linie XI. sjezdu naší strany dobrých výsledků. Přitom však jsme měli a dosud 1 máme obtíže zvláště ve zvyšování země dělské výroby. Období čtyř let od XI. sjezdu je charakterizováno

v našem kraji především rychlým růstem průmyslové výroby, je jíž objem se zvýšil proti roku 1958 o 41 % . Plánované těžební

úkoly v uhelném průmyslu byly vysoko překročeny. Navíc bylo vytěženo 365 tisíc tun. Havíři kladenského Sdružení čestně spl nili svůj závazek i v letošním roce . Na počest XII. sjezdu vytě žili 50 tisíc tun a v současné době uzavřeli závazek dát dalších 10 tisíc tun uhlí nad plán.

Podstatně byla rozšířena naše energetická základna dokonče ním výstavby turbocentrály Mělník, hydrocentrály Orlík a Kamýk. V letošním roce vyrobíme v našem kraji zhruba 3 miliardy 670 miliónů kWh, tj . o 130 % více než v roce 1958. Rozhodující úloha v budování materiálně technické základny patří i v našem kraji hutnímu, strojírenskému a chemickému průmyslu. Na přední místo se dostala právě svým významem che mie, tak jak o tom bylo hovořeno na XI . sjezdu strany. Je to pře devším dokončení první fáze výstavby závodu na výrobu syntetic

kého kaučuku v Kralupech, dále rozšíření výroby syntetických fe nolů a kyseliny sírové v neratovické Spolaně a v lučebním zá

vodě Kolín. Uvedením první části závodu Kaučuk Kralupy do pro vozu dosáhneme značné roční úspory v obchodní paritě.

Strojírenský průmysl dokončuje výstavbu Automobilových zá vodů v Mladé Boleslavi, naší největší automobilky. Během příštích tří let postavíme v Kutné Hoře velký metalurgický kombinát .

Na všech úsecích jsme se snažili čestně plnit úkoly vyplývající z XI . sjezdu naší strany, Přitom jsme si však vědomi, že jsme způ sobili našemu ústřednímu výboru starosti především tím, že se nám nepodařilo úspěšně vyřešit dlouhodobé neplnění plánu v roz hodujícím hutním závodě ve Spojených ocelárnách na Kladně, kte

rý stále nedává ocel v potřebném sortimentu a kvalitě. Problém tohoto závodu řešil krajský výbor strany na několika zasedáních a přijal řadu usnesení ke zlepšení činnosti hospodářských pra covníků i práce stranické organizace. Získané zkušenosti z plnění usnesení i současná situace uka zují, že i tento problém v příštím období vyřešíme. 186

Sjezdový materiál » O výhledech dalšího rozvoje naší socialistic ké společnosti« , který byl předložen k celostranické diskusi a se

kterým naše krajská organizace plně souhlasí, byl krajskou kon ferencí rozpracován na podmínky našeho kraje. Kromě úsilí do sáhnout plnění plánu ve Spojených ocelárnách provádíme opa tření zejména v oblasti investiční politiky, v energickém pro sazení technického rozvoje a ve správném rozmísťování a hospo

daření s pracovními silami. Odmítli jsme minimalistické tendence pro plán příštího roku a v současné době jsme soustředili stra nický aktiv na zlepšení situace v závodech a v podnicích, které neplní plán .

Na XI. sjezdu strany jsme hovořili o tom , jak v našem kraji po stupuje socializace vesnice. Tehdy hospodařil socialistický sek

tor na 76,5 % orné půdy a dnes již na 97,3 % . To potvrzuje, že naše vesnice zaznamenala po XI. sjezdu strany další společenské, ekonomické a organizační přeměny. Především došlo k další kon solidaci zemědělských družstev , byla provedena rozsáhlá organi

zační přestavba sloučením jednotných zemědělských družstev. Po sloučení hospodaří v našem kraji k 1. 10. 1962.celkem 781 jednotných zemědělských družstev s průměrnou výměrou 626 hek tarů . Dále bylo vytvořeno 50 státních statků o průměrné výměře

3157 ha. Tato přestavba byla provedena při současném zvyšování zemědělské výroby a vytvořila podmínky dalšího rozvoje socia

listického zemědělství. Jednotná zemědělská družstva

zesílila

hospodářsky i finančně. Hodnota společného družstevního vlast

nictví se podstatně zvětšilą, dotace nedělitelného fondu země dělských družstev vzrostla za 3 roky o 112 % . Také v ekonomice státních statků došlo v posledních dvou le tech k podstatnému zlepšení. Důkazem toho je, že tržba na jeden hektar zemědělské půdy v roce 1960 činila 4633 Kčs a v roce 1961 se zvýšila na 5116 Kčs.

Také intenzita zemědělské výroby se zvýšila. V roce 1961 hru

bá zemědělská produkce byla 7515 Kčs z jednoho hektaru ze mědělské půdy proti roku 1960, kdy dosáhla 7193 Kčs. Při zvyšo vání intenzity zemědělské výroby došlo především k růstu hekta rových výnosů obilovin a ke zvyšování hustoty hospodářských

zvířat. Například v průměru tří let ( 1960–1962 ) jsme sklízeli z hektaru 29,6 a pšenice, čímž jsme dosáhli zvýšení o celých 6,3 a proti předcházejícím 3 rokům . Ječmene jsme sklízeli v prů měru tří let z hektaru 28,1 g , což znamená zvýšení o 6,1 q. Na proti tomu se nepodařilo dosáhnout plánovaných výnosů cukrovky a brambor. V živočišné výrobě jsme provedli podstatné ozdravění stáda a značné přesuny hospodářských zvířat mezi sektory. Po 187

dařilo se nám zvýšit stavy, a tím zajistit i plán. Nepodařilo se nám zvýšit užitkovost, která zůstala zhruba na stejné úrovni. Spolu s růstem intenzity vzrostla i tržní produkce hlavních ži

vočišných výrobků. Proti průměru 3 let ( 1957–1959 ) bylo v le tech 1960-1962 dodáno z 1 ha zemědělské půdy více masa o 20 kg, tj. o 17 % , mléka o 48 litrů, tj. o 11 % , a vajec o 56 kusů, tj . o 29 % .

Při značném vypětí sil a energie bylo však dosaženo jen dílčích úspěchů, které nestačí na splnění plánu a na krytí potřeb naší

společnosti. Je to především proto , že jsme nezajistili rychlejší růst rostlinné výroby, a zejména krmivové základny. V tom máme největší nedostatky a současně i rezervy, a na to se také zamě filo jednání naší krajské konference. Přes rozšíření plochy kuku řice na siláž nebyla dosud vytvořena pevná celoroční krmivová

základna. Značný vliv na růst zemědělské výroby má skutečnost, že dosud vyrábíme malovýrobním způsobem . Vždyť průměrná ve likost honů činí ve sloučených zemědělských družstvech, ve vět šině státních statků 9-12 hektarů. Krajská konference usnesla zaměřit se . pro nejbližší dobu, aby jejich velikost byla dvakrát větší.

Další příčinou neuspokojivého růstu výroby je neúměrné roz dělování umělých hnojiv z hlediska intenzity. Máme za to, že při vysoké intenzitě zemědělské výroby je příděl umělých hnojiv pro

náš kraj nedostatečný. Proto doporučujeme, aby jejich příděly byly prováděny podle dosahované intenzity zemědělské výroby. Za současného stavu rozdělování umělých hnojiv jsou na tom lépe kraje a okresy, které mají vysoký podíl luk a pastvin při přepočtu na ornou půdu, než kraje a okresy, kde je intenzívní výroba na orné půdě. !

Velmi mnoho se hovoří v souvislosti s uplatňováním speciali zace a průmyslových forem práce v zemědělství o tom , jak bu deme vyrábět. Zde však mimo jiné rozhoduje do značné míry

také to, čím budeme vyrábět. Technická úroveň strojů a zařízení má v tomto směru mimořádný význam. Proto se nemůžeme smířit například s tím , že podle plánu má být v příštím roce dodáno na

šemu kraji přes 400 obilních kombajnů ŽMV 330 a žádné kombaj ny SK 3, které jsou technicky dokonalejší, a tím i výkonnější. ( Potlesk. ) Stačilo by nám dodat 200 kombajnů SK 3 místo 400

kombajnů ŽMV 330. Myslím, že by bylo správné zajistit přes Radu vzájemné hospodářské pomoci , aby se v bratrském Madar sku vyráběly také kombajny SK 3, které jsou lepší a které po třebujeme.

Velká rezerva ve zvyšování výroby je v uplatňování správných 188

.

a účinných metod řízení. Soudruh Novotný ve své zprávě o tom

hovořil. Socialistické zemědělské velkovýrobě musí odpovídat i organizační struktura zemědělské správy. Dosavadní struktura

řízení však neumožňuje změnu 'stylu a metod řídící práce. Pro vedli jsme pomocí časových snímků rozbory řízení na zeměděl ském odboru okresního národního výboru a práce vedoucích funk cionářů některých zemědělských závodů. Tyto rozbory ukázaly, že například okresní zootechnik a agronom věnují za 1 měsíc jen

3 % času konkrétní práci v zemědělských závodech. Vedoucí ze mědělského odboru okresního národního výboru byl za měsíc, tj . z celkového počtu 259 hodin , jen 12 hodin v zemědělských zá vodech , kde má pomáhat zajištovat výrobu. Plně proto podporu jeme návrh na změnu řízení zemědělské výroby, jak zde o tom hovořil soudruh Novotný. V našem kraji byl zpracován konkrétní návrh na organizační strukturu zemědělské správy, a to v okrese

Kutná Hora. Soudruzi navrhují, aby dosavadních 140 pracovníků, kteří pracují v různých zemědělských institucích a zařízeních v okrese, pracovalo pod jedním vedením . Tito pracovníci by byli rozmístěni blíže k výrobě, do 7 obvodů vytvořených podle výrob ních oblastí a podle uvažované specializace. Na každý obvod po čítají v průměru se 14 odborníky, kteří budou pracovat trvale v zemědělských závodech .

Soudruh Novotný: Do státních statků a JZD. Soudruh Němec: Správně. S tím souhlasím . ( Potlesk. ) Podstata návrhu soudruhů z Kutné Hory ( návrh byl předložen

ústřednímu výboru ) je v tom , že sjednocuje práci odborníků a or ganizátorů zemědělské výroby, přibližuje je k zemědělským zá vodům a respektuje přitom specializaci ve výrobní oblasti. Odstranění nesouladu v rozvoji obou základních odvětví, to je

rostlinné a živočišné výroby, považujeme za jednu z největších rezerv v rozvoji výrobních sil. Aby byl zajištěn nezbytný požada vek rychlejšího růstu rostlinné výroby , budeme věnovat mimořád nou péči zvyšování úrodnosti půdy a hektarových výnosů celým souhrnem opatření. Jedním z důležitých opatření pro růst země dělské výroby bude postupná koncentrace rostlinné výroby ve

sloučených zemědělských družstvech a na státních statcích. To umožní nejen lépe využívat mechanizaci a zavádět rychleji novou technologii, ale současně vytvoří podmínky pro rychlé a kvalitní agrotechnické zásahy, a tím i pro zvyšování hektarových výnosů. Starosti nám také dělají různé projevy nekázně a neodpověd . nosti, které se projevují hlavně v porušování agrotechnických lhůt 189

a v neplnění výrobních plánů. Proto budeme lépe rozšiřovat zku šenosti těch družstevníků a pracovníků státních statků, kteří pra cují poctivě a dosahují pěkných výsledků v práci uplatňováním nových pokrokových metod. Z mnohých příkladů uvedu jeden . Na

Státním statku Čistá, okres Rakovník , pracuje jako traktorista a kombajnér soudruh Alois Sajner, hrdina socialistické práce, který 1

má místo nohou protézy. V letošních žních posekal 356 ha obilí a

provedl zimní orbu na 350 ha. ( Potlesk. ) Soudruh Šajner, který je zde mezi námi, stojí v prvních řadách hnutí za socialistický

poměr k práci a je zářným příkladem ostatním. Náš krajský výbor strany vypracoval na zimní období ke všem uvedeným problémům konkrétní opatření, jež přispějí především ke zvýšení autority státního plánu pro rok 1963 a jeho splnění. Jsme si plně vědomi toho, že vyrovnat úroveň zemědělství na úro veň průmyslu vyžaduje zvýšit kvalifikaci pracujících v zeměděl ství. Považujeme to spolu s přílivem nových mladých sil do ze mědělství za centrální otázku. Dnes máme v kraji 52 % družstev . níků starších 50 let, což při nedostatečné kvalifikaci většiny ze

mědělců a při jejich malé odborné připravenosti na velkovýrobní techniku a technologii je nejen vážný nedostatek, ale i veliká brzda rozvoje výrobních sil. Za poslední 2 roky jsme sice získali 7100 mladých lidí do učňovských zemědělských škol, ale zdá se, že ani tento zvětšený příliv nebude stačit. V zemědělských závodech máme velký nedostatek pracovníků

ş vysokoškolským a středoškolským vzděláním. Vysokoškoláků je v kraji 320 a středoškoláků 1512. Na jednoho zemědělského inže nýra připadá 2190 ha zemědělské půdy a na jednoho technika

462 ha. Komunistů s vysokoškolským vzděláním máme v kraji pou ze jednu čtvrtinu procenta z celkového počtu členů strany. Počet

inženýrsko -technických pracovníků komunistů na zemědělském úseku se rovná jen 1,2 % z počtu členů strany v kraji. Z tohoto hlediska považujeme za prvořadý úkol splnit směrná čísla pře

devším studujících na Vysoké škole zemědělské a zvýšit příliv mládeže na zemědělské odborné školy. Novou generaci pracuji

cích v zemědělství si musíme dobře připravit již na učňovských zemědělských školách . Proto také zaměřujeme pozornost stra nických orgánů na podstatné zlepšení komunistické výchovy na těchto školách .

I když výuka na těchto školách je celkem na dobré úrovni, má ještě nedostatky především v pedagogické a odborné úrovni učitel

ského sboru . Z celkového počtu 610 učitelů na všech zemědělských školách v kraji nemá předepsané odborné vzdělání 20 % učitelů

a 74 % učitelů nemá předepsané pedagogické vzdělání. Aby se 190

!

rozšířily praktické zkušenosti učitelů zemědělských škol, chceme, aby byli na určitou dobu zapojeni do výrobní praxe v zeměděl ských závodech a naopak aby nejvyspělejší odborníci ze ze

mědělských závodů více externě přednášeli na zemědělských ško lách.

Musíme také věnovat velkou pozornost zabezpečení potřebných kapacit i vybavení zemědělských škol nejmodernější mechanizací, aby se žáci důkladně seznámili s obsluhou i těch nejsložitějších zemědělských strojů . Naše stranické organizace zejména na ves nici zaměřujeme nyní na podstatné zlepšení ideologické práce,

aby si stále širší vrstvy pracujících osvojovaly marxismus- leni nismus a uplatňovaly jeho zásady v praxi a v celém životě. Jen tak můžeme vytvořit podmínky, aby kromě materiálních podnětů

stále více působily morální faktory, aby stále více lidí pracovalo podle svého nejlepšího svědomí, » aby místo svého srdce neměli pytlík s penězi« , jak to charakterizoval soudruh Beneš, ošetřo vatel drůbeže v JZD Onomyšl, který jako jeden z prvních v kraji se zařadil do rozvíjejícího se hnutí Za socialistický vztah k práci, za čest dělníka, za čest zemědělce.

Vyrůstají nám skutečně krásní lidé, jako je například soudruž

ka Zdeňka Nejedlá z JZD Kněžmost, která přešla na pracoviště, kam žádná dojička nechtěla jít, ačkoliv se jí výdělek snížil a mě, la delší pracovní dobu. Dokázala svým příkladem získat následov nice a na pracovišti dosáhla dobrých výsledků.

V širokém rozvoji tohoto hnutí, které má mezi všemi svědomi tými a čestnými zemědělci v našem kraji značný ohlas, spatřu jeme současně se zvýšením organizátorské činnosti stranických

organizací záruku rychlého zvyšování zemědělské výroby. Soudružky a soudruzi, naše krajská organizace je odhodlána učinit vše pro splnění úkolu vytyčeného ústředním výborem stra ny vyrovnat úroveň zemědělství na úroveň průmyslu do roku 1970. ( Potlesk . )

SOUDRUH PAVEL DAVID :

Děkuji soudruhu Němcovi. Soudružky a soudruzi, končím dopo lední zasedání našeho sjezdu. Odpolední jednání bude zahájeno ve 14 hod . 30 min. Po obědě bude diskutovat jako první doktor Jozef Kyselý, zástupce Strany slovenské obrody. ( Jednání přerušeno v 13 hod. 03 min. ) (Odpolední jednání zahájeno ve 14 hod. 32 min. ) 191

SOUDRUH ZDENĚK FIERLINGER :

Soudružky a soudruzi, zahajuji odpolední jednání. Pokračujeme v diskusi . Slovo má vedoucí delegace Strany slovenské obrody

dr. Jozef Kyselý. Prosím, aby přednesl svůj projev. (Potlesk. ) Zdravice Strany slovenské obrody, přednesená Dr. JOZEFEM KYSELYM

Vážení delegáti sjezdu, vážení hosté, soudružky a soudruzi! Být dnes hostem v tomto sále je pro každého člověka mimo řádnou ctí. Dovolte mi však říci, že si tuto poctu nepřivlastňuji

osobně, ale že se jí cítí být poctěna celá jedna složka Národní fronty, Strana slovenské obrody, jejíž upřímný pozdrav vám při náším a odevzdávám. Vám, komunistickým delegátům, pracovní kům ze závodů, z dolů, hutí, strojírenských závodů ; vám, lidem

z družstevních polí, vědeckých pracovišť i z oblasti umění ; vám, funkcionářům strany i státu ; vám všem, kteří v těchto dnech

tvoříte vrcholný orgán Komunistické strany Československa, její XII. sjezd, ke kterému je upjata pozornost všeho lidu naší socia listické vlasti.

A není to pozornost zvědavých diváků, ale vnímavý pohled pro společnou věc socialismu zaujatého lidu, který ví, že na sjezdech komunistické strany se nerozhoduje o něm, ale s ním. Rozhoduje společně a souhlasně s ním o cestě dalšího pokroku, dalšího rozvoje materiálních a duchovních sil našich bratrských

národů , Slováků a Čechů, o budoucích, plodnou prací vyplněných letech našeho života, i o dobré, mírové, šťastné budoucnosti na šich potomků. Proto ani my, příslušníci Strany slovenské obrody, nejsme a ani

nemůžeme být ve vztahu k tomuto sjezdu jen zvědavými diváky . Sledujeme a budeme bedlivě sledovat celý

průběh

sjezdu

v plném vědomí občanské spoluodpovědnosti za splnění všech bu dovatelských úkolů, které ze sjezdového jednání vyplynou. Sledu. jeme ho v dobrém , povzbudivém pocitu získaném v každodenním životě i za dlouhé roky soudružské spolupráce v Národní frontě. Víme, že v naší československé vlasti je práce rozumu i rukou ne >

komunistů právě tak potřebná a právě tak ceněna jako práce ko 'munistů ; že v našem životě se člověk nehodnotí podle toho , kdo je a čím je , ale podle toho , jak se svou prací a čestným postojem k zájmům vlasti přičiňuje o dobro celku.

A to je ten pravý , hluboce humanistický základ demokratičnosti 192

našeho socialistického zřízení, z něhož se rodí nebývalá inicia tiva lidu, jeho odpovědná životní zainteresovanost o stát, o řešení

nejvážnějších politických a hospodářských otázek. Projevilo se to velmi výrazně při projednávání dokumentu » O výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti« , s nímž se komunistická strana v plné důvěře obrátila na všechen náš lid .

Necítím se být povolán hodnotit výsledky této vážné a velké

celonárodní porady komunistické strany s lidem. Avšak pociťuji potřebu zeptat se : V kterém kapitalistickém státě se kdy nějaká vláda a nějaká vládnoucí strana takto radila se svými občany ?

Ani v jediném. Nikdy ! A přitom tyto vlády o sobě tvrdí, že jsou demokratické a že jsou skutečnými představitelkami lidu. Ale zapomínají, ba přímo nechtějí vědět, že být skutečným představitelem lidu v žádném případě nemůže znamenat být mu jen představeným, poučovat ho , zastrašovat ho a zdvíhat nad ním hrozící prst.

Takových představitelů, takových představených se náš lid, chválabohu, dávno zbavil. A oni se mohou i nadále a ještě více jen zesměšňovat, když mu na vlnách éteru a snad i jinými způ soby radí, co má náš lid dělat.

Náš lid si všechny své problémy vyřeší sám. Má na to dost sil i rozumu. Je historicky poučen. Ví, že v čele svého státu má své vedení, ví, že Komunistická strana Československa žádnou jinou

politiku nedělala, nedělá a dělat nebude než politiku lidu a pro lid. ( Potlesk. ) A má i dostatek oprávněného sebevědomí, životní ho optimismu, aby se nelekal některých přechodných těžkostí, ale

naopak s rozvahou a odvahou je zdolal. A kromě toho všeho je v nás ten ohromný pocit, který se stává pocitem úplně přiroze ným, že nejsme nějakým malým osamoceným státem, že jsme velká a mocná rodina socialistických zemí v čele se Sovětským

svazem. To nám dává vědomí velké životní jistoty, to činí naše postavení ve světě pevným a neotřesitelným. Zažili jsme znovu tento nádherný pocit soudržnosti v oněch kritických dnech, kdy se svět neodpustitelnou vinou amerického imperialismu ocitl na samém okraji strašlivé války , která by ne bývala mohla být jinou než nukleární. A jak to s naším lidem pohnulo ! Jak na jedné straně projevil své rozhořčení nad ha zardním krokem americké vlády, zaujal bděle postavení poho tovosti , avšak na druhé straně jak sebevědomě , klidně a rozváž ně nepřestal ani na hodinu žít svůj vlastní život tvořivé a soustře děné práce . A proč ? Proto, že jsme věděli , že věc obrany světo

vého míru je v dobrých rukou ! Že mír, leninská koncepce ko 7 XII . sjezd

193

existence, není nějakým planým heslem, nějakým diplomatickým trikem , ale skutečným životním programem politiky Sovětského

svazu, který v době, kdy rozhodovaly ne dny, ale hodiny, rozhod nými a moudrými kroky zachránil mír, zachránil ho především pro lid Kuby, i když je od něho vzdálen tisíce kilometrů, ale za chránil ho i pro lid Ameriky , pro lid západní i východní polo koule, zachránil ho pro nás i pro celé lidstvo. A výsledek ? Svo

bodná, nezávislá, socialismus budující Kuba žije ! A nyní už kaž dý dobře ví, že se jí není možno beztrestně dotknout, a ten, kdo si myslel, že si může dovolit všechno, je přinucen zaručit její

nedotknutelnost. Jaký je to protiklad v porovnání s tím, co se nám stalo v Mnichově.

Nemůže být lepší hmatatelný doklad o správnosti a triumfu politiky koexistence, která je naší politikou. Politika z pozice síly byla opět poražena.

Není však mým posláním rozebírat zde mezinárodní situaci . Vy stoupil jsem jen proto, abych vám mohl předat pozdrav a po přát vám, milí přátelé, mnoho úspěchů ve vašem jednání. A jestli že jsem se přitom pokusil vyslovit něco z toho, co si myslím a cítím, je to proto , že ve chvílích, které jsou vážné a slavnostní

zároveň, je člověk rád a šťasten , když se může se svými myšlen kami a pocity s někým podělit. Myslím, že toto fórum je pro to nejpovolanější. Zdar a úspěch vašemu sjezdu ! ( Potlesk. ) Československá socialistická repub Nechť žije naše vlast lika ! ( Potlesk. ) Čest a sláva KSČI ( Potlesk. )

SOUDRUH ZDENĚK FIERLINGER :

Děkuji doktoru Jozefu Kyselému. Nyní diskutuje soudruh Jo sef Trousil, ošetřovatel dojnic z okresu Olomouc. Připraví se sou druh Martin Vaculík . ( Potlesk. )

SOUDRUH JOSEF TROUSIL,

severomoravská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi ,

kolem roku 1970 musíme dosáhnout vysoce efektivní zeměděl

ské výroby, jejíž úroveň musí odpovídat nejenom úrovni našeho průmyslu, ale musí zajišťovat rostoucí potřebu obyvatelstva v po 194

!

travinách a potřebu průmyslu v surovinách. Je to veliký úkol a za važnější v tom, že v zemědělství v poslední době neplníme plá nované úkoly .

Zemědělství byly a jsou stále dávány velké materiálové, inves tiční i finanční prostředky, aby mohla být zemědělská výroba in tenzívnější a produktivnější. Naše strana a vláda v celé řadě

dokumentů ukazují , co je třeba dělat, abychom těchto prostředků co nejlépe využili a úroveň zemědělské výroby pozvedli. Cest, jak na to jít, je hodně. Jednou z nich je například specia lizace, o které se v současné době mezi družstevníky hodně a hodně hovoří a hodně našich funkcionářů v ní začíná vidět zá

zračnou hůl, jejímž mávnutím budeme v zemědělství rázem zba veni všeho zlého. Já si ale myslím, že to není jen tak jedno duché. Všichni víme, že nám specializace může hodně pomoci při zvyšování produktivity práce, že je to dobrá věc. Musíme ale také vědět, že pro její zavedení je potřeba vytvořit podmínky. Těchto podmínek je celá řada. Hlavní podmínku vidím v tom, že každý družstevník bude pracovat na svém úseku s daleko větší mírou od

povědnosti, s větší láskou k práci, než pracoval dosud. Bude potře ba, aby zlepšili práci také technici a vedoucí pracovníci v družstvu i ti, kteří naše zemědělství řidi.

Proč'tak uvažuji ? Podívejte se , jak to vypadá v JZD dnes. Je tam celá řada problémů jak v rostlinné , tak v živočišné výrobě. A ně kde funkcionáři družstva chodí nevšímavě třeba kolem špatně

ošetřovaných krav, které podle toho také dojí, funkcionáři přitom říkají : „ Co nestržíme za mléko, uhradíme vepřovým nebo obilím. « Víte, ono už se leckde v plánech s tím počítá , že to nebo ono velké

výrobě nevyjde. Ale teď si představte, že ve specializovaném závo dě by nevyšel jeden z hlavních druhů výroby. Co by nám asi po mohlo, že bychom měli třeba specializováno družstvo na výrobu mléka a krávy by nám tam dojily jen tři litry proto , že by neměly co žrát. A taková specializace by vedla ke krachu a potvrdilo by se, že to není zázračná hůl , ale obyčejná hůl, která má dva konce . A proto já stavím na první místo jako hlavní podmínku pro zlep

šení výsledků v zemědělské výrobě výchovu člověka k lepšímu vztahu k práci a k větší odpovědnosti ke společnosti, jak o tom pojednává výzva předních pracovníků našeho hospodářství a na které se podílím i já . Byl jsem v Sovětském svazu a viděl jsem , že sovětští lidé budo vali svá hospodářství za ztížených podmínek . My jsme například

nemuseli stavět od základu vše znovu. Měli jsme po osvobození solidní průmysl a do jisté míry také dobré zemědělství, které ne bylo poškozené válkou tak jako u nich . A přece se v něčem za 195

Sovětským svazem opoždujeme. Například v tom, že u našich zemědělců je stále moc zastaralých názorů na nový způsob země dělské velkovýroby. Sám jsem to zkusil na své kůži. Také jsem na rážel a ještě dnes po návštěvách různých družstev vidím nedůvěru

k novým způsobům ošetřování dobytka. Ale na druhé straně také vidím, že to nové přece jen razí cestu vpřed. Tento rok bylo u mne na 12 tisíc návštěvníků z různých krajů, >

kteří projevili velký zájem o výsledky v chovu skotu. Říkám druž. stevníkům a hlavně dojičkám : hleďte si své práce, to jsou vaše

peníze. Jste placeni za mléko, a když vám krávy málo dojí, tak dě láte za hnůj . Když budete dobře dělat, tak budeme mít krmení, budeme mít mléko a zkrátka budeme mít všechno.

Jak už jsem řekl, problém vidím ve výchově člověka k socialis

tickému poměru k práci a k větší odpovědnosti ke společnosti. Se starými lidmi v družstvech to už moc nevyhrajeme. Musíme si hledět mladých a jejich výchovy . Mám s nimi dobré zkušenosti. Přišli ke mně na praxi žáci z olomoucké učňovské školy, chlapci a děvčata z různých poměrů, z vesnice i z města. Během 14 dnů se

seznámili se vším při ošetřování a dojení krav, projevili velký zá jem o práci a dělali ji tak, jak jsem jim ukázal a vysvětlil . Práce je

bavila. A měli radost, že ji dělají dobře. Všichni chtěli dojit jen ty nejlepší krávy. Během týdne pracovali tak, že jsem se na ně mohl spolehnout a nechat je pracovat samostatně . A právě z toho jsem usoudil , že když mladí pracují společně, ve svém mladém kolekti vu , pod dobrým vedením , pracují lépe, než když jsou rozděleni >

mezi pracovníky různého stáří, kteří mnohdy nemají pochopení pro jejich způsob života . Myslím , že je na nás, dospělých , aby

chom mladé lidi vychovávali a přidržovali více k práci, aby věděli, že bez práce nejsou koláče. A proto se obracím na všechny, kteří řídí naše zemědělství, organizují výchovu zemědělské mládeže a

na ty , kteří mládež přímo učí a vychovávají, aby i oni zlepšili svou práci , aby pracovali v duchu předních pracovníků našeho hospo dářství , všech pracujících. V našem Severomoravském kraji vzniklo před dvěma lety hnutí

dojiček za zvýšení výroby mléka . V letech 1960-1961 se nám dob ře dařilo plnit úkoly ve výrobě i v nákupu. Letošního roku neplníme plán a mám za to , že bych se měl zmínit 1 o tom , proč plán ne plníme. My totiž hodně rádi mluvíme a chlubíme se prací a vý.

sledky, když se nám to daří. A když nám to nejde, tak je každý zticha . Chtěl jsem říci , že na letošních výsledcích ve výrobě mléka hodně mají vinu ty naše JZD a státní statky , které nezajistily do statečné množství krmiva. Když viděly, jak situace letošního roku vypadá, měly zasít všechno, co se dá. Vždycky říkám, že z ničeho 196

nic není. Můžete dojít krávu jakýmkoli způsobem , můžete ji masſ rovat od rána do večera, když jí nedáte žrát , tak vám žádná dojit

nebude. ( Potlesk. ) Přesto hnutí dojiček v našem kraji neusnulo . Naopak, i při této těžké situaci chodíme za dojičkami , hlavně za Výborem žen a zkrátka za všemi pracovníky , kteří mají s mlékem co dělat, a chceme, aby u svěřených dojnic zvedli výrobu mléka

o čtvrt nebo půl litru zlepšením vlastní práce a při krmné základ ně, kterou mají. Dojení, to je umění, a proto tvrdíme, že každý

ošetřovatel musí být vyškolen, aby věděl, jak má dojit. Dříve se říkalo o nejhloupějším , který byl v JZD nebo v zemědělství na házení hnoje je dobrý. Ale i v dřívější době měl každý pracovník

být školen , aby věděl, jak na to má jít, a aby dnes pochopil, že musí pracovat jinak. Při dnešním stavu a při dnešní mechanizaci nemůže být ani u dojení nějaký nekvalifikovaný pracovník . Až

budou všichni družstevníci pracovat tak, jako když hospodařili soukromě, tak to musí jít všude a nebudeme mít žádné těžkosti.

Proto je potřeba dobrých organizátorů a kvalifikovaných vedou cích pracovníků, aby zemědělství dobře řídili.

Soudružky a soudruzi, zavázal jsem se, že spolu s manželkou na počest XII. sjezdu nadojíme od svěřených krav 100 000 litrů mléka. Závazek byl splněn již v říjnu . Někdo by řekl, že s tím mohu být

spokojen , ale já s tím spokojen nejsem. A nebudu dotud , dokud bude v naší republice třeba jen jediné družstvo, které své povin >

nosti ke společnosti neplní. ( Potlesk. ) A proto mám takové prav divé přísloví: Bez krmení mléko a maso není. ( Potlesk. )

SOUDRUH ZDENĚK FIERLINGER :

Děkuji soudruhu Trousilovi. Slovo má soudruh Martin Vaculík, vedoucí tajemník jihomo .

ravského krajského výboru strany.

SOUDRUH MARTIN VACULÍK, jihomoravská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi delegáti,

v průmyslové ekonomice Jihomoravského kraje má rozhodující

postavení strojírenská výroba . Závody obou ministerstev vyrábějí 15,4 % strojírenské produkce Československé socialistické repu bliky a na celkové průmyslové produkci kraje se podílí 34,5 % . Ve zprávě ústředního výboru bylo řečeno , že strojírenství je odvětví, 197

na němž nejvíce záleží další rozvoj materiálně technické základny

naší společnosti, to znamená koncentrace, specializace a postupná automatizace výroby. Krajský výbor věnuje ekonomice strojíren

ství, stranickému řízení na tomto úseku mimořádnou pozornost. Vypracovali jsme za pomoci početného aktivu odborníků a stra nických pracovníků rozborový materiál o práci stranických orga

nizací ve strojírenství z hlediska plnění plánovaných úkolů tech nického rozvoje i efektivnosti v rozhodujících závodech kraje. Ma teriál byl posouzen ústředním výborem strany a projednán v kole giích obou strojírenských ministerstev. Jeho projednání na závo dech jsme spojili s diskusí k dokumentu »O dalším rozvoji naší

socialistické společnosti« . Plnění plánu je v našich strojírenských závodech mírně nad celostátním průměrem, spokojeni s ním však samozřejmě zdaleka nejsme. Dělníci a technici strojírenských závodů v kraji dosáhli některých významných úspěchů . Královo

polská strojírna v Brně dodala pro Slovnaft 3 destilační zařízení, u kterých se podařilo postupně zvýšit efektivnost instalovaného výkonu. Jestliže u destilace č. 2 činily investiční náklady na jednu tunu instalovaného výkonu 100 Kčs, pak u destilace č. 3 to bylo již 37,50 Kčs a u destilace č. 4 jen 25 Kčs.

Závod TOS Kuřim vyrobil automatickou linku pro automobilový závod v Jaroslavli, která ušetří 92 pracovníků . Tato automatická linka byla konstrukčně i výrobně zvládnuta za 19 měsíců a zkušeb ní provoz u zákazníka potvrdil dosažení jejích plánovaných para metrů . A to už je, soudružky a soudruzi, hudba komunismu . Linka

opracovává těla vstřikovacích čerpadel k dieslům a sama si zjiš ťuje , zdali jde o čtyřválec nebo šestiválec, a podle toho se seřídí. Když vznikne na jedné linii porucha , vyrábí se dále do zásobníku

až jednu hodinu , dokud se porucha neodstraní, a potom výrobní proces pokračuje .

Mohl bych dále hovořit o okrouhlých pletacích automatech ze Západomoravských strojíren v Třebíči , které dosahují světové úrovně , o šroubárenských automatech Šmeralových závodů v Brně,

které zvyšují produktivitu práce až o 206 % , o programově říze ných strojích ze ZPS Gottwaldov a výkonných karuselech z ČKD Blansko .

Úspěchů v našem strojírenství by bylo daleko více , kdyby výro ba nové vysoce efektivní techniky byla lépe řízena a organizová na. Zatím však jsme svědky mnoha, ne vždy. dost promyšlených změn v metodice i organizaci technického rozvoje ve strojírenství. V brněnské strojírně byl například uložen úkol vyvinout a vyzkou

šet spalovací turbíny . Jednalo se o jmenovitý úkol zakotvený v usnesení XI . sjezdu strany. Podnik navrhl a postavil spalovací 198

1

turbínu o výkonu 1 MW, která je v trvalém provozu v Bratislavě a

má již za sebou 9 tisíc provozních hodin . Poté byla vyvinuta a po stavena kompletní spalovací turbína o výkonu 6 MW - vystavena na mezinárodním veletrhu v roce 1961. Tato turbína dosud není

v provozu a je uskladněna u investora, protože není připravena vlastní stavba , ve které měla být turbína instalována.

Příčina je v tom, že technický rozvoj spalovacích turbín měl cha rakter státního úkolu, ale stavba byla zařazena do decentralizo vané investiční výstavby. Nepomohly intervence na ministerstvu

těžkého strojírenství, Státní plánovací komisi, ani vládní usnesení Č. 50 ze 24. ledna 1962. Technoexport již 5 let požaduje dodávky těchto turbín do zahraničí. Podnik však nemůže požadavky plnit pro neodzkoušení zařízení. Obdobná situace je i u vyvíjených tur bín 12-25 MW.

V roce 1962 vyšla celá řada vládních usnesení, která zdůrazňo vala význam těch nebo oněch investičních celků a staveb. Obje

vila se tak zvaná áčka a superáčka, což způsobilo značnou dez orientaci jak u investorů, tak u dodavatelů. Situace se jen poně

kud zlepšila přijetím vládního usnesení o seznamu 72 rozhodují cích investičních úkolů. Tak například v seznamu centralizované investiční výstavby z 21. 2. 1962 nebyla uvedena stavba elektrolýza

Ústí, na které bylo proinvestováno již 16 miliónů korun. Náš doda vatel – Královopolská strojírna - měl dodržet státní disciplínu a stavbu zastavit. Jaká byla stanoviska odpovědných pracovníků mi .

nisterstev a Státní plánovací komise ? Ministerstvo těžkého strojí.

renství, náměstek ministra soudruh Redrich , zaujalo správné sta novisko, že stavba nesmí být zajištována. Ministerstvo chemické. ho průmyslu, náměstek ministra soudruh Javořík, říká, že stavba musí být zajištována a že do seznamu nebyla zařazena omylem.

Státní plánovací komise, náměstek předsedy soudruh Borek, roz hodla Šalamounsky. Stavba bude zajišťována tak, jak ji zařadí Krá lovopolská strojírna do plánu. Bez viny nejsou samozřejmě ani Královopolští. Z jakého důvodu se ptají na Státní plánovací ko

misi a na ministerstvu chemie, když znají vládní usnesení a znají stanovisko svého resortu, že stavba se má zastavit. Ale jim to zřej mě » pasovalo «, jak se říká , do plánu, tak hledali tu škvírku, kudy

z toho ven. Myslím, soudružky a soudruzi, že tento příklad velmi názorně ilustruje špatné řízení investiční politiky , ke kterému bychom se neměli v budoucnosti vracet.

Příkladem nekomplexního přístupu k rozvoji nové techniky je

i řešení jednotné soustavy zemědělských strojů . Jednou ze základ ních otázek je již nesoulad ve zrodu výzkumných úkolů a jejich nekoordinovanost. Problematikou zemědělské mechanizace se za 199

bývají dva výzkumné ústavy Výzkumný ústav zemědělských strojů v resortu ministerstva všeobecného strojírenství a Výzkum ný ústav zemědělské techniky v resortu ministerstva zemědělství. Proč jsou dva ústavy k jednomu účelu, nikdo neví. K názorům

těchto ústavů se dále řadí názory pracovníků ministerstva země dělství. A nikomu se dosud nepodařilo tyto nejrůznější názory na vývoj zemědělské techniky plně koordinovat.

Vyrábíme proto mnoho zemědělských strojů, které nikdo nechce a které naplňují sklady Agrotechny a prostory STS , kdežto jiných,

požadovaných zemědělských strojů máme nedostatek . Agrostroj Prostějov vyráběl dříve 3 až 5 druhů výrobků základního progra mu a k tomu několik dalších druhů zemědělských strojů, které však z hlediska náplně nebyly podstatné. V současné době vyrábí

podnik 60 druhů výrobků ročně a průměrná sériovost činí 600 kusů . Přitom to často je tak, že jeden rok se dají na základě dokumentace ministerstva zemědělství do výroby žlabové doprav

níky na dopravu krmiv a druhý rok se zastaví se zdůvodněním, že není dosud jasné, zda se budou budovat stáje vázané nebo volné, Agrostroj má vyrábět mechanizaci pro drůbežárny, není však jas né, zda budeme chovat drůbež na hluboké podestýlce nebo v kle cích . ( Potlesk .)

Ztráty z neujasněnosti výzkumných úkolů , a tím i výrobních programů jdou jen v Agrostroji Prostějov do miliónů. Já si, sou družky a soudruzi, myslím, že je potřeba v centrálních orgánech více iniciativy. Vezměme například nadnormativní zásoby. Proč nemůžeme vytvořit operativní vládní komisi, vyčlenit z minister stev nějaký aparát , zapojit televizi, at od šesti do sedmi ráno vy sílá dispečink o materiálu. To nejde jen o válený materiál . Na na : šich závodech leží spousta elektromotorů, různých technických potřeb, náhradní součástky na vozidla, které bychom takovýmto způsobem podchytili do našeho národního hospodářství. ( Potlesk. )

My jsme , soudružky a soudruzi, v loňském roce schválili zastře 7

šení Zimního stadiónu. Za tři neděle , nechci lhát, 30 tun materiálu ředitelé získali výměnami a už bylo všechno sehnáno. Proč nemů žeme zajišťovat celostátní, celospolečenské úkoly s takovou ver vou, když to jde u takových místních, často fanouškovských zájmů ? Stejně tak by bylo potřeba, abychom operativně organi

zovali i využití těch energetických a teplárenských zařízení, která má vyrobena První brněnská strojírna a řada jiných závodů. Jen

proto , že nemáme dostatečné montážní kapacity, tak tato zařízení leží u investora. Je potřeba vyvinout více iniciativy, abychom s po mocí jiných závodů získali montážníky a během příštího roku rychle uvedli tato zařízení do provozu. Mimořádná situace v naší 200

1

ekonomice vyžaduje také mimořádnou iniciativu, operativnost a obětavost. A to jak na pracovištích dole, tak také v centrálních

orgánech. V poslední době se rozvíjí úvaha o výrobě traktorů uni fikované řady, která se připravuje a vyvíjí více než 3 léta v ZKL

Brno v kooperaci se Závody Jana Švermy Brno, kde se mají dělat

$

motory. Nyní se zjištuje, že zemědělství má zájem nikoli o traktory

unifikované řady, ale o Zetory Super 50. Jejich výroba se však již v Závodech Jana Švermy zastavuje a závod zavádí zcela jinou výrobu – výpočetní a kancelářskou techniku. Upozorňujeme zcela vážně na tuto situaci a doporučujeme, aby výroba traktorů byla

velmi pozorně uvážena s přihlédnutím ke všem ekonomickým uka zatelům i dopadům. Ponecháním traktorů Zetor Super 50 ve vý robě nebudou kryty požadavky na psací a počítací stroje, děrno } štítkovou techniku, dálnopisnou techniku a vynikající nářadí a

nástroje, jako například nože vyráběné podle systému novátora Hamra .

Je třeba skutečně dobře vážit a spočítat ztráty, které vzniknou v této etapě, kdy nová výroba je v Závodech Jana Švermy Brno

v podstatě připravena. Nedostatky ve strojírenství nevidíme sa mozřejmě jenom nahoře, ale i u sebe doma, na našich závodech, jak v práci hospodářského vedení, tak ve stranickém řízení. Silně se rozbujely podnikové zájmy a vedoucí hospodářští pracovníci i stranické orgány oslabily boj za celospolečenské zájmy. Vlastní plán a prémie se mnohým pracovníkům na závodech staly bližší

než zájmy společnosti. Poklesla pracovní, plánovací, technologic ká disciplína v závodech. Proto plně podporujeme názor vyslo vený v referátu, že je třeba změnit prémiový systém tak, aby

pobízel k zavádění nové techniky, ke zvyšování kvality, k urych lení investiční výstavby.

Ve stranickém řízení strojírenské výroby vidíme dva zásadní problémy. Především je to nutnost zvýšit kvalitu stranického ří zení, kvalitu uplatňování práva kontroly hospodářského vedení

závodu nebo podniku. Stranická organizace na kterémkoliv stup ni řízení se nemůže prostě solidarizovat s názory vedení, jak se to ve většině případů stává. Stranická organizace , která má být strážcem celospolečenských zájmů, musí zaujímat zásadové a ná ročnější stanovisko k názorům a praxi hospodářského vedení. To

ho lze samozřejmě dosáhnout jen tehdy, když se bude organizace strany opírat o znalosti a zkušenosti širokého aktivu komunistů i bezpartijních, techniků i předních dělníků. Celozávodní výbor

strany by neměl dříve přistoupit k projednávání zprávy podni kového ředitele, dokud nebudou jednotlivé problémy posouzeny na pracovišti, v základních organizacích, ve stranických skupi 201

nách, a to nejen s komunisty, ale se všemi pracujícími. Pak je možno udělat závěr, přijmout usnesení, organizovat jeho reali zaci. A taková praxe bohužel ve většině strojírenských závodů do sud není. A proto ani kvalita stranického řízení není na potřebné výši a stranické organizace, abych tak řekl, se vezou v závěsu na hospodářském vedení. Ve stranické práci je nutno učinit nezbyt ný kvalitativní krok směrem k pracovišti.

Dosud prosazujeme , soudružky a soudruzi, politiku strany do okresů, v zemědělství a v závodech do celozávodních výborů. Dál

se s ní často nedostáváme, A přece na okrese ani na celozávod ním výboru se nic nevyrábí. Nechci podceňovat nutnost projednat

některé zásadní otázky v těchto orgánech, ale my se s naší poli tikou musíme nutně dostávat na pracoviště, kde se vyrábí, kde se rozhoduje o našich úspěších nebo neúspěších. A v tom máme pro blémy. Tam už se tak ostře neřeší otázky nové techniky, otázky mzdové politiky, otázky poměru k vedoucímu, k mistrovi, k ve doucímu dílny nebo k vedoucímu cechu. A k tomu se musíme pro pracovat. To je onen kvalitativní krok, který musíme nutně udě lat.

Druhou podmínkou ke zvýšení úlohy strany je vlastní kvalifi. kace stranických orgánů a jejich členů v závodě. Nakolik ovlá

dají ekonomiku, techniku, technologii a organizaci výrobního pro cesu, natolik uplatňují skutečné řízení. Všeobecné řízení dnes již nestačí. Je nezbytné znát pracoviště, jejich technické problémy, zkušenosti předních pracovníků i řídící schopnosti vedoucích a podle toho organizovat i stranické řízení. I politickoorganizátor skou práci s lidmi. Druhý závažný problém, který vyplynul z rozboru stranické práce ve strojírenství u nás, je v tom, že výstavba stranických or. ganizací neodpovídá v současné době struktuře a organizaci stro

jírenské výroby. Příliš jsme ulpěli na územní zásadě ve výstavbě stranických organizací, ačkoliv výroba je delší dobu organizována zcela jiným způsobem.

Jenom stručný příklad z Brna, kde je velká koncentrace stro jírenské výroby. Zařízení pro chemii jeden problém z Královo

polské, energetika v První brněnské je další problém, tvářecí tech nika další, traktory další, výpočetní a kancelářská technika, elek trotechnika další problém. To jsem vyjmenoval jenom ty nejdů

ležitější obory, které tvoří výrobní hospodářské jednotky. A nyní chceme na okresním výboru strany, aby konkrétně stranicky ří.

dil tato jednotlivá odvětví. Ten se může za rok při dobré práci dostat skutečně k problémům a na pracoviště v jednom, maximál ně ve dvou odvětvích. Přitom má na starosti v Brně 1000 základ 202

/

ních organizací. Proto si myslíme, že bude potřeba posílit jednak článek v centru , že by tam měl být silnější orgán , který by ovládl speciálnost příslušné ekonomiky a mohl přizpůsobit i řízení, a

potom se domníváme , že by některé klíčové závody, rozhodující pro naše národní hospodářství měl spravovat přímo ústřední vý bor strany svými organizátory. Považujeme za správné, aby sou

časně s vyjasněním řídící struktury v průmyslu, která má vy cházet z principu podniku a závodu, byla zkoumána a řešena

i otázka odpovídající výstavby stranických organizací. Jsme ochotni v tom směru dát ústřednímu výboru řadu návrhů, které se

opírají o zobecnění našich zkušeností ze strojírenských závodů. Linii, vytyčenou pro strojírenství v hlavním referátě, která tkví

v komplexní modernizaci spojené se specializací a shromažďová ním výroby, považujeme za velmi správnou a v našem kraji bu deme usilovat o její realizaci. Soudružky a soudruzi, naši delegaci vzrušuje situace v mezinárodním dělnickém hnu

tí a slova, která byla soudruhem Novotným řečena v hlavním referátě . Naše delegace plně podporuje stanovisko ústředního vý. boru a slova soudruha Novotného o rozkolnické politice Albánské strany práce. Jsme naopak hrdi na to, že naše strana vždy byla , je a vždy bude věrna proletářskému internacionalismu. ( Potlesk . )

Máme za to, že na politiku Albánské strany práce , na revoluční frázismus a měšťácké manýry jejích předáků může doplatit jen hrdinný a talentovaný albánský lid a radost z toho mohou mít jen nepřátelé socialismu.

Soudružky a soudruzi, jsem přesvědčen, že pod vedením ústřed ního výboru naší strany překonáme současné těžkosti i na úse ku strojírenské výroby a dáme v našich závodech více a kvalitní

techniky naší socialistické společnosti. ( Potlesk. ) SOUDRUH ZDENEK FIER LINGER :

Děkuji soudruhu Vaculíkovi . Nyní vystoupí soudruh Jaromír

Dolanský , člen politického byra ÚV KSČ. Pak se připraví soudruh 7

Viliam Koch.

SOUDRUH JAROMÍR DOLANSKY Drazí soudruzi a soudružky ! Sjezdy strany se staly již mez

níky v životě naší země. Také dnešnímu, XII . sjezdu připadá

historický úkol : stanovit program dalšího rozvoje v podmínkách 203

vyspělé socialistické společnosti , v podmínkách prohlubující se

spolupráce zemí socialistického tábora, v podmínkách úspěšného boje za vítězství v mírovém soužití.

Dějinné dílo naší socialistické výstavby, ztělesňující správnost a životnost leninské generální linie naší strany , jakož i oběta

vou práci miliónů pracujících, kteří pod stranickým vedením tuto linii proměnili v naši socialistickou skutečnost, to je pevná zá kladna našeho dalšího postupu vpřed.

V celé své slavné historii nás strana vždy učila nespokojovat se s dosaženým, výsledky práce hodnotit střízlivě, pozornost obra cet k nedořešeným a zvláště novým úkolům, v nejtěsnějším spo jení s lidem neúnavně hledat způsoby , jak pracovat ještě účin- : něji, jak lépe plnit nejvyšší poslání strany oddaně sloužit zájmům dělnické třídy a pracujícího lidu. Je výrazem síly naší strany, že zpráva ústředního výboru v tomto duchu otevřeně spolu s úspěchy hovoří i o nedostatcích minulého období. Komunisté nikdy nepočítali s tím, že budou moci své cíle uskutečnit hladce,

že se rozvoj socialismu obejde bez překonávání rozporů. To platí tím více , že výstavbu socialismu uskutečňujeme v podmínkách ostrého soutěžení a soupeření s mezinárodním imperialismem , že v rozvoji socialistické zemědělské velkovýroby se sjednocuje

úsilí o rozvoj výrobních sil s revolučními úkoly přeměny výrobních vztahů a myšlení. Že nepřetržitý růst životní úrovně trvale a pro nikavě zvyšuje nároky na všechny naše zdroje i na to, jak s tě. mito zdroji hospodaříme. Víme, že zvládnout v historicky krátké době pro naši zemi nové a nebývale stále náročnější úkoly vyžaduje rozvíjet nové, mnohdy

neověřené cesty. Objektivní stránka náročnosti našich úkolů je v samých podmínkách našeho rozvoje a jeho dynamiky. Právě tak ale víme, a strana na to otevřeně poukazuje, že dnešní naše po

tíže nejsou nevyhnutelné, že mají svou závažnou subjektivní strán ku, že vyplývají z úrovně naší práce, z nedostatečného poznání

a uplatňování objektivních zákonitostí v řízení rozvoje socialis tického hospodářství. Hovoříme-li o obtížích, které z těchto nedostatků vyplývají, či níme tak s neotřesitelnou jistotou, že v našem rozvinutém prů myslu, v našem družstevním zemědělství, v rozvoji spolupráce se socialistickými zeměmi a především se Sovětským svazem , v pracovitosti, vyspělosti a obětavosti našeho lidu máme vše chny předpoklady pro další rozvoj hospodářství a celé naší sccia. listické společnosti . ( Potlesk. ) Základní zásadou dalšího rozvoje našeho socialistického hos podářství je nepochybně požadavek dosahovat nejvyšších výsled 204

ků s nejmenšími náklady ku prospěchu společnosti. Tento poža davek , který komunistická strana Sovětského svazu ve svém programu vyzvedá jako bezpodmínečný zákon hospodářské vý. stavby, tvoří i obsah našeho úsilí o zvýšení efektivnosti národ ního hospodářství. Proč dnes s takovou naléhavostí přichází na pořad otázka kvalitativních stránek rozvoje a progresívních změn

ve struktuře hospodářství ? Výstižnou odpověď dávají slova sou druha Novotného na červencovém zasedání ústředního výboru strany :

»Je zřejmé, že musíme nastoupit se vší rozhodností cestu inten zívního rozvoje výroby , přičemž hlavní důraz bude na kvalitativ

ních stránkách výrobní činnosti, to znamená ná nejprogresívnější technice a technologii, na nejefektivnějším využívání finančních, materiálových i pracovních zdrojů, které naše země má. « Tento požadavek , soudruzi a soudružky , přichází v pravý čas. Přes dosažení vysoké kvantitativní úrovně má růst průmyslové výroby převážně kvantitativní a extenzívní charakter ; je spojen s nadměrným růstem počtu pracovníků, s nadměrnou spotřebou surovin, materiálů a energie, navíc z velké části dovážených .

Převažuje v něm dosud podíl klasických surovin a tradičních technologií, způsobený zejména nedostatečným uplatňováním

vědeckého pokroku ve výrobě i nedostatečným podílem nejprogre sívnějších oborů. Tento stav vyvolával značný růst nároků na do dávky kovů, paliv, stavebních hmot atd. V tom je, soudružky

a soudruzi, také vysvětlení, proč při vysoké výrobě řady základ ních surovin a materiálů nestačíme plně krýt potřeby. Na rozvoj surovinových odvětví bylo třeba soustředit většinu investičních prostředků i za cenu odsouvání technické rekonstrukce a moder nizace zpracovatelského průmyslu.

Tento vývoj byl ještě zesílen chronickým neplněním úkolů plá nu v zemědělství, které si vynucovalo vysoké dovozy zeměděl

ských produktů pro krytí rok od roku rostoucích potřeb obyva telstva .

Značné dovozy zemědělských a průmyslových surovin a mate riálů vyžadovaly opět zvyšovat vývoz strojů a postupně i spo třebního zboží. Potřeba vyvážet někdy za každou cenu znamenala ,

že jsme mnohdy vyváželi i stroje, které bychom potřebovali doma pro modernizaci výroby, a omezovali dovoz nové techniky. Právě to, že spolu s tímto vývojem, soudružky a soudruzi, došlo k osla

bení centrálního řízení, jehož důsledkem bylo rozptýlení zdrojů a možností podle vnitřních zájmů a hledisek, že prostředky ne

byly soustředovány na rozhodující celospolečenské úkoly , tento nepříznivý vývoj ještě prohlubovalo . Souhrnným důsledkem byl 205

pokles efektivnosti národního hospodářství, růst napětí mezi zdro ji a potřebami.

Co z toho všeho vyplývá ? Ukazuje se , že dosažená úroveň na >

šeho hospodářství, nové možnosti, které přináší bouřlivý rozvoj

vědy a techniky , nová etapa rozvoje mezinárodní socialistické dělby práce ve svém souhrnu umožňují a vyžadují, aby další roz voj našeho hospodářství byl založen výrazně na uplatnění inten zívních zdrojů.

Hlavním zdrojem přírůstku výroby se musí do budoucna stát růst produktivity práce na základě využití a uplatnění techniky.

Růst výroby bude třeba zabezpečovat při snižování měrné potřeby surovin, materiálů a energie a při podstatně vyšším využití zá kladních fondů. Jedině tak dosáhneme skutečného růstu spole čenské produktivity práce.

Víme přece, soudruzi a soudružky , že vývoj produktivity práce odvozený z hrubé výroby je značně ovlivněn materiálovými ná klady. Výrazné zaměření hutní výroby především na sortiment a kvalitu může sice v hutích znamenat vyšší pracnost a ovlivnit

produktivitu práce a náklady. Tyto důsledky nám však mnohoná sobně vyváží efekt ve strojírenství a jistě i v zahraničním obchodě. Problémy, které máme se zajišťováním paliv, bychom nevyřešili, kdybychom rostoucí náklady chtěli krýt jen rostoucí těžbou a ne

zlepšili přitom pronikavě využití paliv a energie. A tak by bylo možné dále pokračovat.

Rychle a plánovitě prosadit nebo ještě přesněji

probojovat

nové je nejen kategorickou nutností dalšího efektivního rozvoje, ale i obsahem vyšší kvality řízení na všech stupních, ale přede vším centrálního řízení.

2 rozboru dosavadního rozvoje národního hospodářství vyvo dil ústřední výbor zásadní závěr, že v plánu rozvoje národního

hospodářství do roku 1970 je k zabezpečení intenzívního rozvoje nezbytné přistoupit k postupné přestavbě struktury naší výroby tak, abychom zabezpečili přednostní rozvoj odvětví a oborů při . nášejících největší přínos pro efektivní uspokojení potřeb společ

nosti, abychom dále každou jednotku dovezených i vlastních su rovin co nejvíce zhodnotili kvalifikovanou prací. Uskutečnění této přestavby bude nutné spojit se zásadním obratem v uplatnění vědy a techniky a na tomto základě obnovit proporcionalitu národního hospodářství. Požadavek maximální efektivnosti a zaměření na intenzívni

stránky rozvoje strana již mnohokrát zdůraznila. Avšak právě v důsledku nedostatků v řízení a plánování nebyly tyto požadavky

s potřebnou účinností zajišťovány, nedovedli jsme na řešení těch 206

to rozhodujících problémů výrazně soustředit síly a podřídit jim všechno ostatní. Dnes jde o to, učinit tento požadavek základní metodou , východiskem při vypracování sedmiletého plánu. Tím

budou v ekonomickém rozvoji naší země založeny takové proporce a taková struktura, které těmto požadavkům nejvíce odpovídají. Řešení těchto problémů bude krajně náročným úkolem, který budeme řešit v dlouhodobém plánu rozvoje národního hospodář ství. Avšak již v roce 1963 musíme v plánu založit předpoklady pro realizaci těchto dlouhodobých závěrů. A to spolu s aktivním řešením nynějších problémů. V tom spočívá zvláštnost a zvláštní úloha a místo roku 1963 .

Úkoly příštího roku budou, a to i při zpomalení tempa hospo

dářského rozvoje, mimořádně obtížné a náročné. Víme však, že máme veliké, dosud nevyužité možnosti. Veliký zdroj rezerv před

stavují rozsáhlé zásoby surovin a materiálů , hotových i rozpraco vaných výrobků. Proto bylo rozhodnuto stav a skladbu těchto zá

sob důsledně prověřit a využít jich k lepšímu uspokojování po třeb. Stejně tak budou již plánem soustředěny prostředky na urychlené dokončování rozhodujících staveb. Snížením výrobní spotřeby při vyšší hospodárnosti můžeme z toho , co máme, vyrobit více potřebných výrobků. Zpomalení tem pa musíme aktivně využít k posílení některých až dosud limitují cích úseků.

Nedostatek montážní kapacity, jak známo, vedl k prodlužování doby výstavby , nedostatek pracovníků v nářadovnách zhoršil zá sobování dělníků přípravky, nedostatek přidružené výroby ve sta vebnictví vážně ovlivňuje dokončování staveb. Účelným rozmístě

ním sil můžeme posílit tyto zaostávající úseky, a tím aktivně ovlivňovat efektivnost výroby i výstavby. K využití kapacit mu síme i pružně organizovat spolupráci mezi odvětvími, například organizovat pomoc strojírenství při zajišťování náhradních dílů a údržby mechanismů v zemědělství apod.

Program přestavby struktury , zvýšení efektivnosti a zdůraznění intenzívních stránek rozvoje našeho hospodářství vyžadují jako

rozhodující předpoklad výrazné zvýšení vlivu vědy a techniky na rozvoji výrobních sil. Přes jednotlivé i vynikající výsledky tempo technického rozvoje dosud zdaleka neodpovídá potřebám . Uplat . nění nové techniky má často jen dílčí ráz a málo pomáhá řešit

rozhodující problémy hospodářství. Vzniká otázka, kde jsou pří činy tohoto stavu, když právě v současné době rozvoj vědy a 207

techniky prochází skutečnou revolucí a když právě socialismus

pro uplatnění jejich výsledků vytváří nejpříznivější společenské i ekonomické předpoklady. Příčina je podle mého mínění v tom, že jsme dosud nedovedli řízení vědeckotechnického pokroku účin ně zorganizovat a nové technice otevřít doopravdy zelenou ulici. Proto ústřední výbor ve svém usnesení o zvýšení úlohy vědy

a techniky v rozvoji výrobních sil přijal celý souhrn zásadních opatření k posílení centrálního řízení a provádění technické po litiky a k urychlení vědeckotechnického pokroku. Úkolem nyní je usnesení ústředního výboru důsledně plnit.

Nebudu opakovat jeho závěry. Chtěl bych zdůraznit jen ten nej důležitější. Celou naši vědeckovýzkumnou činnost soustředit na řešení hlavních problémů národního hospodářství a naopak reali zace výsledků vědeckovýzkumného pokroku považovat za základ ní osu hospodářských plánů.

Právě tím postavíme zavádění vědy a techniky na nový základ, spojíme vědu s praxí a výrobu pozvedneme na úroveň soudobé vě dy a techniky. Z čeho tento kategorický požadavek vyplývá ? Vy plývá z toho, že jestliže na jedné straně rozvoj vědy a techniky se

musí stát základním nástrojem a předpokladem k zabezpečení růs tu výroby, produktivity práce, snižování nákladů, základní cestou ke zvýšení efektivnosti, musí se na druhé straně struktura výroby

a zaměření investiční výstavby stát hlavním nástrojem v zavádění nové techniky. Vycházejíce z této jednoty techniky a ekonomiky, z jednoty plánu rozvoje vědy a techniky s plány rozvoje národ

ního hospodářství, organizuje Státní komise pro rozvoj a koordi naci vědy a techniky zřízená na základě usnesení ústředního výboru strany a Státní plánovací komise práce na přípravě plánu do roku 1970 v nejtěsnější spolupráci tak, aby výhledové kon cepce rozvoje vědy a techniky v jednotlivých odvětvích mohly být využity při sestavování národohospodářských plánů, jejichž ekonomické cíle by podložily konkrétními vědeckotechnickými

řešeními. V souladu s tím bude třeba zaměřit celou vědeckový zkumnou činnost především na ty úkoly, které jako zásadní směr nici pro další rozvoj výrobních sil vyzvedá zpráva ústředního vý. boru XII. sjezdu. Stojíme-li před úkolem soustředit vědeckovýzkumnou činnost na řešení rozhodujících rozvojových problémů hospodářství, vy- . žaduje to nevyhnutelně vyloučit z plánu vědeckovýzkumné čin nosti všechny duplicity, které tříští síly a kapacitu výzkumu , vy

loučit z nich i výzkum úkolů, které již byly vyřešeny jinde, a kde máme možnost, tak převzít anebo navázat na zahraniční výsledky, 208

vyloučit z plánu úkoly neodpovídající potřebám hospodářství a vybrané nejednou spíše podle osobních zájmů.

Naše vlastní výzkumná základna nebude ovšem stačit krýt ros toucí potřeby. Východisko je v rozvinutí vyšších forem vědecko technické spolupráce se socialistickými zeměmi. V příštích letech budeme dále plánovitě posilovat vědeckový zkumnou, konstrukční a projektovou kapacitu tak, aby s předsti

hem řešily rozhodující úkoly a zabezpečovaly podmínky pro vy soce efektivní výrobu a investiční výstavbu. Ze zkušeností víme, jak těžko a draho se dohání ve vlastní výrobě nebo výstavbě to ,

.co bylo zameškáno v předvýrobních etapách, kde se vytvářejí předpoklady pro efektivnost výroby i výstavby.

Nejde však, soudružky a soudruzi, jen o výhledové a dlouho dobé úkoly. Sơučasná situace vyžaduje, abychom udělali všechno pro okamžitý obrat v uplatňování techniky . Právem můžeme říci , že kdybychom zavedli do praxe všechny známé a osvědčené nová

torské metody, technologie a postupy, vyvinuté stroje a zařízení, kdybychom využili již dnes známých řešení na prohloubení spe cializace , a tím i koncentrace výroby, na uplatnění normalizace a typizace ve výrobě i výstavbě , kdybychom více a lépe využívali

techniku, kterou máme, prostě kdybychom uměli hodit na váhu všechno to, co již dnes známe , co máme a co můžeme využít,

znamenalo by to často bez velkých dodatečných nákladů nebo s relativně malými náklady v krátkém čase pronikavý přínos. Mohl bych uvést celou řadu příkladů, soudružky a soudruzi, pro krátkost uvedu jeden . Výroba orientovaných transformáto

rových plechů znamená snížení váhy jádra transformátorů o 15 až 20 % , zmenšení rozměrů jádra , a tím i snížení váhy vinutí. U olejových transformátorů znamenají úspory olejové náplně o 20

až 30 % . Snížené ztráty znamenají i úsporu elektrické energie. V roce 1963 je možno dosáhnout výroby 1200 tun těchto oriento

vaných plechů a v dalších letech se můžeme od jejich dovozu zcela osvobodit.

Proto důležitou částí úsilí o kvalitní přípravu a zajištění plánu na rok 1963 musí se stát' konkrétní úkoly v zavádění vyřešených výzkumných úkolů do praxe .

Možnosti, které socialismus pro novou techniku vytváří, se ne uplatní automaticky . Realizaci nové techniky třeba otevřít pro stor v celé soustavě řízení a hmotné zainteresovanosti. Bylo by však chybou zavádění nové techniky zužovat jen na úkol úzce technický nebo organizační. Ve skutečnosti je boj za novou tech niku především politickým , revolučním bojem , bojem za nové ve výrobě i v životě, v práci a myšlení lidí, bojem vyžadujícím roz 209

hodně překonat pohodlnost, konzervativnost, nechuť k nevyhnu !

telným obtížím, které s sebou všechno nové přináší, obavy i z odů vodněného technického rizika a v tomto boji zvítězíme, když se pod vedením strany stane záležitostí všech pracujících, kteří v no

vé technice právem vidí hlavní nástroj, jak konkrétně naplnit pro gramové cíle strany. *

Splnit úkoly v dalším rozvoji hospodářství a urychlit rozvoj vě dy a techniky bude možné jen tehdy, jestliže podstatně zvýšíme úroveň řízení a plánování národního hospodářství. Především je

k tomu třeba důsledně napravit chyby a nedostatky, k nimž došlo při provádění a uplatňování nové soustavy řízení, zejména v tom, že bylo oslabeno centrální řízení a porušeny zásady demokratic kého centralismu, jak o tom zevrubně hovořil soudruh Novotný.

K plynulému a vzestupnému rozvoji hospodářství potřebujeme mobilizovat rozhodující zdroje a rezervy. Soustředit všechny síly a prostředky na hlavní články plánu v příštím roce. Cestou k to mu je právě posílení centrálního řízení.

V jakém směru ukládá strana je rozvíjet ? Tak, aby pomohly ře šit nejdůležitější úkoly příštího roku. Jestliže například jednou

z rozhodujících cest urychlení tempa růstu národního důchodu je snížení výrobní spotřeby, pak v řízení jde o to, souborem on krétních , organizačních , metodických a kontrolních opatření i správným zaměřením hmotné zainteresovanosti zabezpečit účin nější využití surovin a materiálů. Rozhodující suroviny , mate

riály a výrobky musíme plánovitě soustředit ke krytí rozhodují cích plánem určených potřeb. Usilujeme - li o co nejpřísnější kon

trolu a evidenci při vynakládání živé práce, pak tím více musíme kontrolovat hospodaření s materiály. Zatím však normy spotřeby většinou neexistují nebo jsou za

staralé. Tento stav bude třeba neprodleně měnit. Práce podniků musí být rozvíjena a hodnocena nikoliv podle toho, kolik mate riálu při plnění plánu výroby spotřebuje, ale podle toho, kolik ho ušetří.

Hovoříme-li o nutnosti koncentrovat v investiční výstavbě vše

chny síly na rozhodující stavby, pak plné zabezpečení tohoto úko lu je v rozhodující míře závislé na tom, do jaké míry bude tento úkol celým souborem konkrétních a praktických opatření v roz pisu plánu k zajištění kompletace strojů a zařízení, soustředění stavební kapacity , organizačně zajištěn. Právě na tomto úseku je posílení centrálního řízení tou rozhodující cestou, jak snížit roze 210

stavěnost, jak zamezit plýtvání a tříštění investičních prostředků. Také hmotnou zainteresovanost bude třeba plně zaměřit na řešení

nynějších konkrétních úkolů. Čerpání mzdových a prémiových fondů bude důsledně odvozováno od konkrétních pracovních zá

sluh, od plnění kvalitativních úkolů , od plnění úkolů v sorti mentu i rozhodujících jmenovitých dodávek. Naléhavým praktickým úkolem je vymanit řízení z resortního

přístupu. Dosud často resorty i podniky ke škodě hospodářství při plnění plánu málo přihlížejí k hlediskům odběratelů, k potře bám společnosti, sledují vlastní rozporné zájmy. Musíme proto v řídící činnosti daleko více než dosud uplatnit společný přístup podniků všech odvětví k hlavním úkolům. Nesmíme připustit, aby se rozcházely zájmy spotřebního průmyslu , vnitřního obchodu při zajišťování potřeb trhu. Zájmy hutí a strojírenství. Tím více po třebujeme nejtěsnější opravdu soudružskou spolupráci výroby se

zahraničním obchodem. Máme jednotné hospodářství, jednotný cíl a k jeho splnění musí jednotně pracovat celý aparát.

Požadavek posílení centrálního řízení pro nás nemá, soudruž ky a soudruzi, nic společného se snahou malicherně poručníkovat podnikům , kterou strana právem odsoudila . Jde o to účinnějšími nástroji zabezpečit jednotný rozvoj hospodářství, tvorbu a dodržo vání proporcí, soustředění prostředků na rozvoj progresívních oborů a uplatnění nové techniky.

V tomto smyslu tedy požadavek posílení centrálního řízení je plně v jednotě s nutností zvýšit pružnost a operativnost řízení, řídit podniky a hodnotit jejich práci konkrétně podle podmínek a úkolů jednotlivých odvětví. A ze všeho nejdůležitější je, že po žadavek posílení centrálního řízení je pro nás pojem s nezvrat ným přesvědčením o nutnosti neustále posilovat iniciativu pracu jících, hledat nové a účinnější cesty, jak prohlubovat jejich účast na řízení, na odhalování rezerv !

Posílení centrálního řízení, účinnější práce ministerstev a vlá dy je proto základním předpokladem plného rozvinutí a správ ného zaměření iniciativy pracujících. Centrální řízení musí již v plánu a v praktické řídící činnosti v daleko větší míře než do sud vytvořit podmínky pro uplatňování iniciativy pracujících. Oka

mžitá opatření k upevnění centrálního řízení se stanou i východis kem trvalého zdokonalování celého systému řízení a plánování národního hospodářství, prostředkem k tomu, jak zajistit trvalý soulad mezi úrovní řízení a potřebami rozvoje výrobních sil.

Ústřední výbor vytyčil zásady, podle kterých bude nutno v ob sahové i časové jednotě s pracemi na dlouhodobém plánu roz voje národního hospodářství do roku 1970, v souladu s jeho zá 211

kladními cili rozpracovat celý soubor opatření, která povedou ke zdokonalení soustavy řízení a důslednému uplatňování demokra tického centralismu, k posílení vědeckosti a zdůvodnění i zajiště ní našich plánů. Prvořadý význam bude přitom mít, aby opatření ke zdokonalení soustavy řízení a plánování byla tentokrát oprav

du důsledně rozvedena v každém odvětví podle jeho konkrétních podmínek a potřeb. Aby organizační výstavba byla plánovitě roz víjena a zdokonalována v souladu s plánovaným rozvojem výro by , specializace a výstavby jednotlivých oborů a s plánovitým zaváděním prací.

mechanizace a automatizace

řídících a správních

Pokusil jsem se naznačit některé cesty k dosažení vyšší efek tivnosti národního hospodářství. Chtěl bych ještě podtrhnout, že

ve skutečnosti jde o neoddělitelné stránky jediné věci. Jednota techniky a ekonomiky je pro nás zřejmě nesporná jako jejich jednota s otázkami řízení. Plně využít možností, které kaž dá z těchto oblastí v sobě zahrnuje, můžeme jen tehdy, budeme-li s pochopením této jednoty rozvíjet a organizovat naši práci. Sou středíme-li na ně jednotnou pozornost všech orgánů centrálního řízení.

A ještě jedno jim musí být, soudruzi a soudružky, společné. Mu

sí vycházet důsledně z politiky strany, jejich realizace musí být prodchnuta duchem zásadní stranickosti, nesmiřitelným poměrem k nedostatkům, úsilím rozvíjet široký proud lidové iniciativy. Výsledky předsjezdové diskuse plně potvrdily, že pracující chá pou a podporují úsilí strany, že vidí a znají cestu, jak zvýšit hos

podárnost, jak zdokonalit řízení, jak pracovat lépe a účelněji. Výzva nejlepších pracovníků a její široký ohlas jsou důkazem zá kladní pravdy, že když dokážeme v širokém , opravdu celospole čenském měřítku prosadit nový poměr k práci, otevřeme tím ne jen nové obrovské možnosti pro řešení nynějších problémů, ale dosáhneme tím zároveň i významného mezníku v celém rozvoji naší společnosti. Rozhodující zárukou našeho postupu vpřed je strana. Pod vedením strany se rozvíjí aktivní tvořivé řešení pro blémů na celé frontě hospodářské výstavby. Pod vedením strany se na základě kritického rozboru dosavadních nedostatků rozví.

její účinnější metody řízení a organizace v průmyslu, zemědělství i dalších odvětvích i prohloubení účasti pracujících na řízení.

Program rozvoje národního hospodářství vytyčený ve zprávě ústředního výboru ukazuje jasný směr dalšího rozvoje. Předsta vuje konkrétní a reálnou cestu k uskutečnění programových ko 212

munistických cílů naší strany. Dává přesvědčivou odpověď na otázku, co dělat , kde nalézt zdroje pro perspektivní vzestup hos podářství, pro blaho a štěstí našeho lidu . Cesta k tvůrčímu lenin

skému řešení základních otázek naší společnosti je, soudružky a soudruzi, spjata s důsledným bojem naší strany proti pozůstatkům kultu osobnosti a všeho, co s ním bylo spojeno. To má zásadní význam pro život a práci celé naší strany a celé společnosti. Bylo, soudruzi a soudružky, velikým štěstím, že Komunistická strana Sovětského svazu na XX. a XXII . sjezdu pozvedla vysoko prapor

leninismu a důsledně bojujíc proti všem pozůstatkům kultu osob

nosti, tvůrčím způsobem řeší všechny zásadní problémy součas nosti, osudové otázky lidstva.

Tento boj se stal i pro naši stranu inspirací, jak důsledně se i u nás se všemu pozůstatky kultu osobnosti vypořádat. Soudruh Novotný objasnil výsledky šetření, které ústřední výbor vede k úplnému a konečnému objasnění a napravení všech případů po rušování socialistické zákonnosti z tohoto období. Navrhl , aby

sjezd uložil novému ústřednímu výboril v krátké době tuto práci dokončit. Myslím, že je to správný krok, za který se jistě celý sjezd postaví. Nebot důsledný boj proti pozůstatkům kultu osob nosti je cestou, jak se do důsledku vyrovnat se všemi pozůstatky

dogmatismu a subjektivismu. Jak v celé naší práci, v celém našem životě dále rozvíjet rysy nového , nový tvůrčí přístup. Je to cesta, jak dále prohlubovat socialistickou demokracii, zvyšovat úlohu lidových mas a jejich účast na řízení a správě. Je to cesta , jak na podkladě leninských norem a principů posilovat jednotu strany a prohlubovat její vedoucí úlohu v životě naší země. Je to cesta k bohatšímu a k plnějšímu životu našeho lidu. Rozhodnost strany dále důsledně pokračovat touto cestou , vyjádřena ve zprávě ústředního výboru , je zdrojem síly k dalšímu postupu vpřed . (PO tlesk. )

SOUDRUH ZDENĚK FIERLINGER :

Děkuji soudruhu Dolanskému, slovo má soudruh Viliam Koch ,

vedoucí komplexní mechanizované brigády STS Komárno.

213

SOUDRUH VILIAM KOCH,

západoslovenská krajská organizace KSS

Vážené soudružky a soudruzi, s velkým zájmem jsme vyslechli referát soudruha Novotného o činnosti ústředního výboru a o dalších úkolech, které nás čekají.

Hlavní úkoly strany a celé naší socialistické společnosti jsou velmi správně vyjádřeny v jedenácti vytyčených bodech, Plně souhlasíme s úkoly, o kterých hovořil soudruh Novotný. Proto mi dovolte zaujmout stanovisko k třetímu bodu z hlavních úkolů strany. Vyplývá to i z toho, že pracuji jako vedoucí kom

plexně mechanizované brigády XII. sjezdu KSČ na Státním statku Ďulův Dvůr.

Náš komárenský okres patří do kukuřičné oblasti. Průměrná velikost JZD je 1000-1200 ha orné půdy a na státních statcích

4000-5000 ha orné půdy. Je třeba říci, že socialistické výrobní vztahy na vesnici zvítězily. Většina JZD byla založena již před 10 lety .

Za poslední 3 roky se i přes nepříznivé počasí hrubá zeměděl ská produkce v okrese zvýšila o 25 % a tržní produkce o 31 % právě díky socialistické velkovýrobě.

Na dosažených výsledcích má velký podíl i technický rozvoj, zejména nová forma organizace práce a výroby v rámci 43 kom plexně mechanizovaných čet a brigád, které jsme v zimním ob dobí v našem okrese založili. Tyto čety a brigády obhospodařují

31 000 ha orné půdy, a přitom hlavní plodiny pomocí komplexní mechanizace. V tomto roce jsme sklidili obiloviny v okresním

měřítku novou technologií na 92 % a žně jsme ukončili za 12 dní. Ve sklizňových pracích jsme ušetřili 3 600 000 Kčs. Víceletá krmiva jsme v okrese sklidili novou technologií z 8600 ha ; do sušovali jsme studeným vzduchem. Letos jsme velmi odpovědně přistoupili ke komplexnímu obdělávání kukuřice stroji a k použití

herbicidů . Stejně tak u cukrové řepy jsme nastoupili cestu, kterou nám ukázal soudruh Svetličný .

Hlavní podíl na těchto dobrých výsledcích mají traktoristé, kombajnéři a všichni pracující, kteří pracují v komplexně me chanizovaných brigádách . Svědčí o tom i tato fakta : celková zemědělská produkce na jednoho stálého pracovníka v JZD činí na okrese průměrně kolem 36 000 Kčs. Komplexně mechanizovaná četa soudružky Vicenové ze Státního statku Balvany, v níž jsou samá mladá děvčata , dosáhla 79 000 Kčs produkce na každou

členku brigády. V naší brigádě na Ďulovém Dvoře jsme dosáhli 214

v letošním roce na jednoho člena průměrné produktivity 110 000 korun. Tyto skutečnosti nás vedly k tomu, abychom se velmi od povědně zamysleli a udělali patřičná opatření pro rozšíření kom

plexně mechanizovaných čet a brigád po vzoru soudruha Gitalova. Na počátku letošního roku vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek došlo k narušení stanovených harmonogramů, tzn., že se práce opozdily o 2-3 týdny. Některé komplexně mechanizo

vané brigády však tuto skutečnost nebraly v úvahu, a pak se stalo, že pracovaly bez časových harmonogramů. Každá komplexně

mechanizovaná brigáda si měla zpřesnit časové harmonogramy, aby mohla podle nich dále pracovat, důsledně využívat mechani začních prostředků a současně i důsledně kontrolovat plnění úkolů. Využívání mechanizačních prostředků musí být organizo vané, nikoliv živelné, náhodné.

K dobré činnosti komplexně mechanizovaných brigád je ne zbytně potřebné vést přesnou evidenci, a co je nejdůležitější, správně organizovat práci. To klade velké nároky na kvalifikaci všech vedoucích komplexně mechanizovaných brigád i jejich čle nů, účetních a ekonomů JZD. Při organizaci brigád jsme se do

pustili právě té chyby, že jsme nedokázali postavit do jejich čela lidi, kteří by plně vyhovovali tak náročným požadavkům . Podle našeho názoru by bylo nutno školit mechanizátory přímo z praxe ve zkrácených internátních jednoletých až dvouletých ško lách. Tato forma školení agronomů probíhá v okrese již ve dvou

školách, kdežto pro mechanizátory jsou takovéto školy pouze v kraji, a to v Bernolákově, za spolupráce konzultačního střediska >

v Šuranech.

Pěstování zemědělských plodin komplexní mechanizací začalo v našem okrese prakticky v letech 1961-1962. Je třeba uvést, že

zkušenosti, které jsme získali, využijeme pro zkvalitnění další činnosti komplexně mechanizovaných brigád . Ale především nám o důsledné vyškolení vedoucích a členů komplex ně mechanizovaných brigád, ekonomů JZD, ještě nyní v zimním období. Školení bude zaměřeno na celkovou organizaci práce

půjde

v brigádách a velký důraz bude kladen na vypracování komplex ních plánů a harmonogramů. Na podkladě zkušeností letošního roku vypracujeme plány kom plexně mechanizovaných brigád a čet tak, aby se staly neodděli telnou součástí celoročního výrobního a finančního plánu. V plá

nech brigády se zaměříme na takové stanovení úkolů, aby všichni členové brigády byli na splnění úkolů brigády maximálně zainte resováni .

Ve větším měřítku než dosud budeme komplexně mechanizova 215

ným brigádám poskytovat soustavnou organizátorskou a odbornou pomoc. Mezi komplexně mechanizovanými brigádámi budeme or ganizovat socialistickou soutěž zaměřenou především na kvalitní

vedení prvotní evidence, úsporu pohonných hmot a nákladů na >

opravy strojů, dodržení stanovených harmonogramů a agrotech nických termínů a na dosažení nejlepších hospodářských vý sledků .

A nyní dovolte, abych uvedl některé zkušenosti přímo z naší komplexně mechanizované brigády. Na Státním statku Ďulův Dvůr

v okrese Komárno jsme začali v roce 1960 s obděláváním jedné plodiny, kukuřice na zrno, komplexní mechanizací. 100 ha této kukuřice obdělávali dva pracovníci od přípravy půdy až po skli zeň. S dvěma přidělenými traktory jsme na tyto práce nemohli stačit . Bylo potřeba vyměnit traktory , které jsme měli, za jiné typy. Pásový traktor na orbu, Super 50 na sklizeň. Toto střídání traktorů a nedostatek pracovních sil nás přivedly k tomu, že jsme vhodnou skladbou traktorů a nářadí rozšířili činnost z obděláva

ných 100 ha na celou výměru hospodářství, tj . na 500 ha. Na této

výměře pracovalo 5 traktoristů, členů strany, kteří po projednání a seznámení se s úkoly, které nás v následujícím roce očekávaly,

se s plným přesvědčením a odhodláním pustilo do práce. Velkou pomoc při uskutečňování tohoto cíle nám poskytla základní orga nizace strany za plné podpory celozávodního výboru KSS . Nebudu zde hovořit v číslech loňského roku , chci jen říci , že isme z obdělávání 500 ha přešli na 1000 ha. Brigáda byla rozšířena

na 16 členů a dostala patřičné množství traktorů. Přesto , že jsme na tuto výměru nebyli dostatečně vybaveni stroji a nářadím, zavá zali jsme se, že provedeme všechny práce, které lze našimi mecha nizačními prostředky zvládnout, i když máme ještě řadu prací,

které je třeba dělat ručně. Toto uvádím proto , že leckde slyším, že prý nemohou komplexně mechanizovanou četu utvořit pro nedo statek strojů a že čekají, až jich budou mít více . Odpovědně pro hlašuji , že naše hospodářství, ve kterém pracuji, je vybaveno stro jovým parkem tak, jako kterékoli průměrné jednotné zemědělské družstvo nebo státní statek. Nedostatek strojů nás nesmí anebo by neměl odradit od zakládání komplexně mechanizovaných brigád

nebo čet. Přesvědčili jsme se, že i když nemáme úplné strojové linky, můžeme komplexní mechanizací dosáhnout mnohem vyšší produktivity práce než při starém způsobu organizace, to je v do savadních polních skupinách.

Zkušenosti, které nyní získáme, se nám hodí, až budeme vyba veni úplným strojním parkem. O to lépe se nám bude potom praco vat. Domnívám se, že každý zemědělský závod má možnosti utvo . 216

řit komplexně mechanizovanou četu anebo brigádu, avšak musí si ji vhodně přizpůsobit podle svého současného strojního vybavení a podle místních podmínek. I my bojujemes těmi 1000 hektary. Někdy lépe , někdy hůře , ale celkový výsledek ukazuje, že jsme na správné cestě.

Žně jsme zvládli ve zkráceném termínu a na celé výměře dvou fázovým způsobem. Plánované výnosy obilovin jsme splnili na

114 % . Vyrobili jsme o 12 vagónů obilí více, než stanovil plán, při snížených přímých nákladech o 12,03 Kčs na jeden cent obilovin. Víceletá krmiva ponechaná na seno jsme sklidili úplnou mechani

zací a dosušili studeným vzduchem . Kukuřici

.

mimo tu , kterou

obděláváme ještě běžným způsobem - jsme letos začali pěstovat na pokusných 29 ha výlučně jen stroji a s použitím herbicidů . Tedy bez ruční práce , bez plečkování. Na této ploše jsme dosáhli vý . -

nosu 40 q zrna z 1 ha a 1 q jsme vyrobili i při nepříznivém suchém roce v průměru o 50 korun levněji, než určoval plán. Soudružky a soudruzi, naše brigáda si dala na počest XII. sjezdu

KSČ závazek, že vyprodukuje více a ušetří na vlastních nákladech celkem 272 000 korun. Jménem brigády, které byl propůjčen název

brigáda XII. sjezdu Komunistické strany Československa, ozna muji našemu sjezdu, že tento závazek brigáda ' čestně

splnila.

Uvedl jsem řadu našich dobrých výsledků, kterých jsme dosáhli. Nebyl bych však objektivní, kdybych neřekl, že máme i nedostat ky. Zvlášť o jednom bych se chtěl zmínit. Rozrůstající se strojový

park brigády klade zvýšené nároky na kvalifikaci traktoristů, kte. rá doposud není na potřebné úrovni. V našich zemědělských zá

vodech si někdy neuvědomujeme, jak velký význam má dobrá práce mechanizátorů a jak každý nedostatek v jejich práci může přinést závodu i celé společnosti velké škody . Naše brigáda pra cuje se stroji v hodnotě několika set tisíc korun. Máme plnou od povědnost za jejich maximální využití a za výsledky výroby na 1000 ha. To přece nemůžeme dobře dělat s malými odbornými zna

lostmi. Máme v brigádě traktoristy, kteří ovládají práci na více strojích, jsou i dobrými opraváři a poruchy ihned sami odstraňují.

U těchto traktoristů se jejich dobré znalosti odrážejí jak v kvalitě práce, tak i v nižších nákladech na opravy strojů. Je vidět, že tito

lidé jsou, jak se říká, stvořeni pro komplexní mechanizaci . Mám za to , že člověk s vysokou kvalifikací nemůže pracovat nekvalitně .

A když tak přece jen pracuje, potom ne z neznalosti, ale úmyslně, a to je velké lajdáctví. Zorganizovali jsme školení pro všechny traktoristy na statku,

ale ne každý si z něho odnesl to, co se očekávalo . Je to velká ško da, když někdo možností, které se mu dávají pro získání vyšší 217

kvalifikace, plně nevyužije. Traktorista, který neovládne práci na více strojích a nezíská nové poznatky ze zemědělské výroby, ne bude platným členem komplexně mechanizovaných brigád. Zatím je tomu tak, že se traktoristou může člověk stát za měsíc,

za dva, když absolvuje příslušný kurs. A mnozí si myslí, že to pro jeho budoucí povolání postačí. Nedá se přece očekávat , že za tak krátkou dobu se může někdo stát skutečným odborníkem, Dnes je však běžným zjevem, že za půl roku praxe či za rok chtějí ně kteří traktoristé hned tu nejvyšší kvalifikační třídu. A často ji i do stanou, někdy jen proto , aby v zemědělství zůstali. To, co bylo řečeno v hlavním referátě soudruha Novotného o per

spektivách našeho zemědělství, ukazuje, že je potřeba ' věnovat zvyšování odborných znalostí mechanizátorů skutečně velkou po zornost. Zimní měsíce nechceme u nás promeškat. Vypracovali jsme plán odborného školení, ve kterém se budeme zaměřovat na ty úseky práce a profesí, které v budoucnosti bude naše brigáda

potřebovat, aby byla v práci zcela soběstačná. Současně však mu síme spravedlivě rozdělit členy brigády do kvalifikačních tříd a vypracovat správný prémiový řád. Stranická organizace na našem statku má plné pochopení pro

naše potřeby, a všechno, co slouží zvyšování kvalifikace členů komplexně mechanizovaných brigád , podporuje. Sami jsme si vě domi, že v tomto směru děláme teprve první kroky . Zemědělství, jaké chceme mít v roce 1970, bude potřebovat právě na úseku me chanizace přímo vynikající odborníky. Nesmíme zapomínat, že 7-8 let je velmi krátká doba k tomu, abychom měli pro celé naše

zemědělství potřebný počet mechanizátorů s dostatečnou kvalifi kací. (Potlesk.) >

SOUDRUH ZDENEK FIERLINGER :

Děkuji soudruhu Kochovi.

Nyní náš XII. sjezd navštíví naši pionýři. PIONÝRSKÁ ZDRAVICE XII . SJEZDU

Po nástupu 1200členné pionýrské delegace vyběhli k řečnické tribuně čtyři pionýři ( 2 chlapci , 2 děvčata ) , kteří přednesli zdra vici . Zástupce delegace pionýrů oslovil sjezd :

» Drazí soudruzi , delegace pionýrů a jisker přišla pozdravit XII.

sjezd Komunistické strany Československa.« 218

Následovala vlastní zdravice.

1. pionýr : » Dnes i my, pionýři a jiskry máme velký svátek . Spolu s pozdravy vašemu sjezdu vám chceme za všechny naše děti po

děkovat. Za radostné dětství, za stadióny a hříště, za pionýrské tábory a za nové školy, za pěkné učebnice a pomůcky , za štast né domovy a za všechno, co jste pro nás udělali . Chceme vám

poděkovat i za budoucnost, kterou pro nás připravujete .« 2. pionýr : »Nechceme ovšem jen přijímat. Chceme k rozkvětu naší

země už dnes přispět. Přijměte proto naše hlášení o pionýrských činech na počest XII. sjezdu KSČ.« 1. pionýr : » Sebrali jsme 75 884 tun železného šrotu, jež odpovídá váhou oceli potřebné například na výrobu 37 920 traktorů. ( PO tlesk . ]

Sběrem starého papíru jsme zachránili 119 245 vzrostlých stro mů a vysadili jsme více než 23 milióny lesních a ovocných stromů.« ( Potlesk. )

2. pionýr : »Letos jsme pečovali o 3725 ha kukuřice i v místech, kde se před tím nikdy nepěstovala.

Pomáhali jsme všude, kde naše síly stačily. Na stavbě nových hříšť i škol, při úpravě našich obcí i při sklizni úrody jsme od pracovali přes 38 miliónů hodin. ( Potlesk. ) Tisíce tříd jsme pře vzali do pionýrské péče.«

1. pionýr : »Každým dnem je práce v naší pionýrské organizaci za jímavější a všestrannější. Čím dál více nás pravidelně cvičí a sportuje. Čestně soupeříme, hrajeme kopanou, košíkovou, vybí jenou a různé branné hry, na turistických pochodech poznává . me krásy naší vlasti. Do konce minulého školního roku získalo více než 600 000 pionýrů Sportovní festivalový odznak, statisíce se nás zúčastnilo soutěží Sportovních her mládeže. Rádi si za

zpíváme i zatančíme. V technických a přírodovědných krouž cích, při setkáních se soudruhy z továren a zemědělských závo dů, z brigád socialistické práce poznáváme význam i užitečnost práce a současně se připravujeme na své budoucí povolání. Ta kováto činnost se však nestala ještě samozřejmostí v mnoha našich pionýrských oddílech. Jsme si dobře vědomi , že budeme muset ještě leckde přidat. «

2. pionýr : »Víme, že v budoucnu naše vlast od nás čeká ještě dale ko více. Chceme pro ni odhalit taje hlubin země i vstoupit do vesmíru. Zapřáhnout přírodu, ať dává dvojí i trojí úrodu . Že k tomu málo známe ? Proto vám chceme dnes slíbit , že se bude . >

me učit tak , abychom náročnou techniku i vědu zítřků dobře ovládli . Drazí soudruzi , půjdeme všude, kde nás naše země bude

potřebovat.« ( Bouřlivý potlesk. ) 219

Veršovaná část zdravice

Dobrý den, děti, řeklo nám ráno,

už běžte, děti, je dobrý den, Město již dávno před vámi vstalo, lampičku práce si do oken dalo, tak jako každý den , tak jako každý den.

Za okny továren točí se kola, aby se dalo ještě lépe žít. Volá nás škola a život nás volá .

A teď i veršem chcem vás pozdravit ... Nás nezrodila bída

a nevychoval hlad . A jak se kůrka s hořkou slzou snídá my nikdy nebudeme znát.

Nás nezrodila bída a nevychoval hlad. A přece jsme tu . Jsme tu s Vámi .

A vždycky s Vámi zůstanem. I v těžkých dnech. I ve dnech s květinami. Vaše i naše je tato sličná zem. Vaše i naše je tato sličná zem. Děti se chodí ptát :

»Soudruzi , jak to bylo : pro všechny lidi slunce nesvítilo ?

Chlebíček musel ve dne v noci spát ?« Dnes chodíme se ještě více ptát : » Soudruzi , jak to bude,

až v celém světě naše vlajky rudé budou vlát ?

A co my máme pro to udělat ? «

A co my máme pro to udělat ? Nejsme už malé děti , žijící z her a mazlení.

Víme , že nikdo k hvězdám nepoletí, kdo nebude nic znát a kdo se nezmění.

Nejsme už malé děti . Sázíme stromky . Sbíráme tuny sběru. Můžem však ještě víc. 220

Vždyť co to vlastně jest : dělnická čest ? Čest zemědělce ? A vůbec naše čest ? To nejsou slůvka, hozená do éteru ... Dělnická čest. Čest zemědělce.

A pionýrská čest ... To jste přec Vy. I my. A celá naše směna, před kterou musí uhnout starý svět, aby se lidstvo mohlo rozletět

a krásným dílem věk náš poznamenat ! A krásným dílem věk náš poznamenat. Máte nás tady. Veselé i vážné.

S úspěchy. S chybami. Hloubavé. Zkoumavé. A třeba lehkovážné

jako ten vítr nad námi.

Jako ten vítr nad námi . Slyšíte šumot fantastických křídel ?

To je náš nepokojný dech ... S vámi nás však bude vždycky každý vidět v klidných i bouřných dnech ! Vy jste ten sadar, co mladé stromky hlídá.

Z nás každý má Vás nadevšechno rád . * Nás zrodila strana . Dělnická třída.

A nový , nový , Nový světa řád ...

Řekněte nám všechno, co nás zítra čeká . My pak bez zábran půjdeme do blízka i do daleka jak směna tvůrců ! Vaše nová směna ! Mladý uragan !

|1 »Pionýři, pozor, k rudým praporům Pionýrské organizace hled!« ( Potlesk. ) ( Každý z delegátů dostal dárek a dopis. Pioný ři dostali od delegátů knihu. 1200 pionýrů a jisker, z toho 120

trubačů a bubeníků a 35členná pionýrská dechovka, odchází. ) SOUDRUH ZDENĚK FIERLINGER :

Soudružky a soudruzi,

nyní následuje půlhodinová přestávka a pak vystoupí zahra niční delegáti . 221

( Jednání přerušeno v 16 hod. 26 min . ) (Jednání po odpolední přestávce bylo znovu zahájeno v 17 hod. 02 min . ) SOUDRUH FRANTIŠEK ZUPKA :

Vážení soudruzi a soudružky. Pokračujeme v jednání našeho sjezdu. Nyní promluví vedoucí delegace Polské sjednocené dělnic ké strany, člen politického byra, soudruh Edward Gierek. Pozdrav Polské sjednocené dělnické strany, přednesený ȘOUDRUHEM EDWARDEM GIERKEM

Drazí soudruzi a přátelé !

Dovolte mi, abych z tohoto místa tlumočil nejlepší pozdravy a přání vašemu sjezdu, členům bratrské Komunistické strany Československa , Československému lidu od ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany, od celé naší strany a polské ho lidu. ( Potlesk . )

Polská sjednocená dělnická strana je plně solidární s vaším

programem výstavby socialismu, s vaším bojem za mír a jednotu mezinárodního dělnického hnutí a se všemi zásadními otázkami, tak jak byly vyjádřeny v referátě soudruha Antonína Novotného. Upřímně se těšíme z úspěchů , kterých dosáhly masy pracují cích Československa pod vedením své komunistické strany na

všech úsecích socialistické výstavby, těší nás úspěchy našich sou sedů, blízkých přátel a bratří. Potlesk .)

Uskutečnění programu dalšího rozvoje socialistické společ nosti, který vytyčí váš sjezd, přispěje k dalšímu značnému rozvoji výrobních sil a upevní pozici Československa jako jednoho z před ních průmyslových států Evropy. Drazí naši českoslovenští přátelé ! V této vaší odpovědné, avšak současně též vzrušující práci vám přejeme mnoho zdaru. ( Po tlesk. )

Podobně jako Československo i Polská lidová republika díky obětavé práci našeho lidu, jakož i díky spolupráci a bratrské po

moci států socialistického tábora, především Sovětského svazu, se stala silným průmyslově zemědělským státem. Náš průmysl vyrábí v přepočtu na 1 obyvatele Okrát více než před válkou . Před stavuje to mimo jiné více než 109 miliónů tun kamenného uhlí, které bylo vytěženo během roku, 35 mil. kWh elektrické energie, 7,7 mil. tun oceli, více než 7,5 mil. tun cementu, 850 tisíc tun kyse liny sírové . 222

Vybudovali jsme od základů celou řadu před válkou neexistují cích důležitých odvětví strojírenského a chemického průmyslu ; ve výstavbě lodí jsme se umístili mezi prvními deseti zeměmi světa .

Zemědělská výroba v přepočtu na 1 obyvatele vzrostla ve srov nání s předválečným obdobím o více než 50 % . Velká vzdálenost, která dělila dřívější Polsko od vyspělých

evropských kapitalistických zemí, patří již minulosti. Tím Polská vítězství lidová republika přispívá naší velké společné věci socialismu v hospodářském soutěžení s kapitalismem. (Potlesk. ) K zajištění rychlejšího rozvoje hospodářství našich zemí na

podkladě nejmodernější techniky je nezbytný další rychlý rozvoj hospodářské spolupráce mezi socialistickými zeměmi. Velký vý. znam pro tuto velkou věc měla červnová porada prvních tajemní ků a předsedů vlád členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci v Moskvě. Tato porada vytyčila nové směry a narýsovala cestu k vyšším formám této spolupráce.

Polské a československé národní hospodářství se vzájemně doplňují a tvoří dobrou základnu pro spojování úsilí o rozvoj na šich zemí. Díky tomu jsme mohli v posledních letech mimo jiné

přistoupit ke společnému řešení významných surovinových a vě deckotechnických problémů. Hospodářská spolupráce mezi naši mi zeměmi přesahuje již rámec normální výměny zboží a začíná zasahovat do oblasti investic a specializace výroby .

Drazí soudruzi, polský lid si váží této spolupráce. My, Poláci, věříme, že se naše vztahy budou v budoucnosti ještě více rozví jet a upevňovat, že je to teprve počátek velkého díla polsko

československé spolupráce jako důležitého článku hospodářského sjednocování socialistických zemí. Soudruzi, základní podmínkou úspěchů každé jednotlivé socia listické země i celé socialistické soustavy , zárukou naší síly, nezávislosti a bezpečnosti je jednota a semknutost socialistického

tábora, jednotný postup komunistických a dělnických stran. Zá sady strategie a taktiky mezinárodního dělnického hnutí v naší epoše, která se vyznačuje vytvořením nového poměru sil ve světě,

kdy se socialismus stal činitelem stále více určujícím další vývoj lidstva, jsou obsaženy v Prohlášení porady 81 stran, která se ko nala před dvěma lety. Věrnost těmto principům a přísné dodržo vání společně vypracovaných zásad je svatou povinností každé marxisticko -leninské strany. Bouřlivý potlesk. ) Proto s veškerou rozhodností odsuzujeme dobrodružnou politiku a neopodstatněné pomlouvačné útoky vedoucích činitelů Albán ské strany práce vůči bratrským stranám, vůči jejich po'itice a je 223

jich vedoucím představitelům. Nikdo , komu je opravdu drahá věc socialismu a míru, nemůže podporovat tuto škodlivou kampaň albánských vedoucích představitelů. Jednota našeho hnutí, semknutost našich řad , představuje nej účinnější zbraň v boji za vítězství věci míru a mírového soužití. Socialistické státy, které se řídí závěry porady 81 komunistic

kých a dělnických stran, považují boj proti vypuknutí války za svůj hlavní úkol . ( Potlesk. ) Jak správná je tato zásada, jsme se mohli přesvědčit, když agre sívní kruhy amerického imperialismu pošlapaly všechny normy

mezinárodního práva i zásadu sebeurčení národů a postavily svět před bezprostřední nebezpečí strašlivé války. V těchto dnech plných napětí došlo před celým světem ke konfrontaci postoje imperialismu a postoje mírové mocnosti - Sovětského svazu , kte rý nepřipustil , aby svět byl uvržen do náruče masového ničení. Bylo třeba veliké politické moudrosti, bylo zapotřebí hlubokého

pocitu odpovědnosti za osud lidstva, aby se zabránilo této kata strofě. Tyto vlastnosti sovětská vláda ještě jednou prokázala v ná

vrzích obsažených v prohlášeních a dopisech soudruha Chruščova. ( Potlesk . )

Naše strana a vláda, stejně jako jiné komunistické strany

a vlády socialistických zemí, vřele a v plné šíři podpořily tyto významné návrhy směřující k mírovému vyřešení sporu a odvra cející od Kuby hrozbu bezprostřední intervence a likvidace revo lučních vymožeností jejího hrdinného lidu. Bohužel, nebyla dosud uhašena všechna ohniska války ohro žující mír. Napjatou situaci stále vytváří nevyřešená otázka míro

vé smlouvy s Německem a otázka západního Berlína. Zneklidnění nutně vyvolává skutečnost, že v Německé spolkové republice se vzmáhá militarismus a politika revanšismu a »tlaku na Východ«

se stala oficiální politikou bonnské vlády. Doba se však změnila. Polsko i Československo jsou součástí mohutného socialistického společenství. Nejsme slabí a bezmocní, jako tomu bylo v období mezi dvěma světovými válkami . Jestliže společně s jinými socialistickými zeměmi pozvedáme svůj hlas v německé otázce, jestliže varujeme před hrozbou militarismu

a revanšismu, činíme tak ve jménu míru v Evropě a ve světě.

Naše vláda nejednou vyjádřila své stanovisko k německému pro blému. Opakujeme ještě jednou - je třeba podepsat mírovou smlouvu s Německem , je třeba přeměnit západní Berlín ve svobod né demilitarizované město . ( Potlesk. ) Je konečně nutno vytvořit normální podmínky pro rozvoj první -

ho německého státu dělníků a rolníků 224

Německé demokratické

republiky, se kterou nás spojují nové bratrské svazky přátelství. Potlesk. ) Drazí soudruzi,

v životě našich stran mají jednání našich nejvyšších orgánů mimořádný význam, vytyčují generální linii dalšího rozvoje stra. ny a země. Současně sjezd není pouze vnitřní záležitostí dané strany , ale je rovněž významnou událostí pro bratrské strany a pro celé mezinárodní dělnické hnutí.

Dovolte mi, drazí soudruzi, abych vám tlumočil ještě jednou

jménem naší strany a polského lidu srdečné bratrské pozdravy. Přeji vám z celého srdce další úspěchy ve vašem úsilí o úplné ví tězství socialismu a komunismu. ( Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk. Delegáti povstávají. )

SOUDRUH FRANTIŠEK ZUPKA :

Děkuji soudruhu Gierkovi za jeho srdečný pozdravný projev. Jako další se přihlásil o slovo vedoucí delegace Francouzské ko

munistické strany, kandidát politického byra Gustav Ansart. Pro sím, aby se ujal slova.

Pozdrav Francouzské komunistické strany, přednesený SOUDRUHEM GUSTAVEM " ANSARTEM

Drazí soudruzi!

Jménem francouzské delegace, jménem Francouzské komunis tické strany, jménem našeho ústředního výboru vyjadřuji vřelý a srdečný pozdrav všem delegátům, vašemu XII. sjezdu, vašemu ústřednímu výboru, vašemu soudruhovi Antonínu Novotnému. !

( Potlesk. )

Váš sjezd probíhá ve znamení nadšení z úspěchů dosažených díky politice vaší strany, jejího ústředního výboru, podporované, ho vším československým lidem. My, kteří žijeme v tvrdých podmínkách kapitalismu , sdíleli jsme

včera vaše nadšení, když váš první tajemník předkládaje bilanci vaší práce, prohlásil: »V naší republice definitivně zvítězil socia . listický řád . « ( Potlesk. ) Máme z toho nesmírnou radost a naše srdce bije společně s vaším.

My , francouzští komunisté, se radujeme, když vidíme vaše úspě chy a šťastný život , který budujete pro váš lid . Seznámíme naši zemi s vašimi úspěchy, jichž jste dosáhli ve 8 XII , sjezd

225

všech oblastech : v průmyslu a na venkově, s vašimi opatřeními pro blaho a štěstí člověka, který je dnes svobodný ve své hrdé socialistické vlasti .

Učiníme vše , abychom zlepšili vztahy mezi našimi oběma ze měmi, aby se rozšířily obchodní a kulturní styky, aby se posílilo francouzsko - československé přátelství. Naše národy spojují pev né svazky. Vytvořily se během staletí kolem hesel Mír a Svoboda.

( Potlesk .) Drazí soudruzi , již po čtyři roky trvá ve Francii urputný boj mezi demokracii a osobní moci. V květnu roku 1958 se kapitalis tickým monopolim a velkofinančním kruhům , které byly znepo vinou roz kojeny zhroucením jejich koloniální říše, podařilo kolu v dělnické třídě - vynést k moci generála de Gaulla. Po čtyři léta, která následovala, se životní podmínky pracují. cích neustále zhoršovaly. Přes urputné masové boje se kupní síla >

1

dělníků snížila nejméně o 10 procent, pracovní týden se prodlou žil, a tím byly znehodnoceny sociální vymoženosti dosažené již před desetiletími.

Na venkově hrozí 800 000 rolnickým a rodinným hospodářstvím zkáza. Útoky proti svobodě a proti republikánské škole jsou stále četnější. Národní školství je obětováno. V zahraniční politice státní moc přispívá ke studené válce, k zá vodům ve zbrojení, spojuje se s revanšistickými militaristy zá padního Německa, kteří napáchali tolik zla našim oběma náro dům. Vytváří osu Bonn-Paříž. Opravdové zájmy Francie a míru vyžadují nikoli spojenectví s obchodníky děly, ale opravdové usmíření s německým lidem, a na prvním místě bratrské a miro vé vztahy s Německou demokratickou republikou. ( Potlesk .) Drazí soudruzi, dělnická třída a francouzští rolníci bojovali krok

za krokem. Konaly se velké stávky a v první polovině letošního roku dosáhly velkého rozsahu. Otřásly několikrát zemí v boji za mzdy, v celých krajích se konaly velké rolnické demonstrace .

Rovněž studenti společně se svými profesory demonstrovali v uli cích.

Naše mládež zaujímá v tomto boji rovněž významné místo. Masové akce za mír v Alžírsku a proti fašistické organizaci by

ly stále četnější. Dosáhly velkého rozmachu v únoru tohoto roku, když jako odpověď na zavraždění devíti demokratů gaullistickou policií více než milión Pařížanů demonstroval a milióny pracu. jících stávkovaly v celé zemi. Tyto akce přispěly k nezávislosti alžírského lidu a poprvé po 22 letech náš lid si vynutil , že v naší zemi byl obnoven mír. Letos v létě se konaly na výzvu Národního výboru za mir maso 226

vé manifestace proti znovuvyzbrojení revanšistického Německa a za všeobecné a úplné odzbrojeni. Naše strana učinila vše, aby tyto boje se soustředily k jednot nému cíli : » skoncovat s osobní moci ,

Letos na podzim se demokratickým silám podařilo u příležitos ti nového plebiscitu zasadit ránu gaullistické moči. De Gaulle, který před čtyřmi roky dostal 80 procent hlasů, dostal tentokrát pouze 62 procent adevzdaných hlasů a 46 procent hlasů zapsa

ných voličů. Dříve naše strana byla sama. Tentokrát socialistická strana a další demokratické organizace vyzvaly společně s námi k hlasování » ne « .

Tak se vytvořila demokratická fronta, která otevírá další per

spektivy pro boje a úspěchy našeho lidu. Je to výsledek pevného, ale moudrého a pochopitelného boje naší strany za jednotu de mokratických sil.

De Gaulle rozpustil Národní shromáždění a vyhlásil všeobecné volby. Tyto volby se právě nedávno konaly.

Hned po prvním kole voleb se počet hlasů a počet zvolených poslanců naší strany zvýšil. V druhém kole strana učinila vše, aby podpořila republikánskou jednotu. Komunisté přispěli ke zvolení kandidátů opozice v celé zemi. Desetitisíce socialistů hlasovaly a

volily komunistické poslance. Naše strana přes nespravedlivý vo lební zákon získala 31 poslanců. Získala je ve velkých dělnických a hutnických centrech, a v některých z nich jsou pouze komunis. tičtí poslanci. ( Potlesk .)

Pro demokracii však zůstává vážné nebezpečí, neboť pravice na výzvu monopolů a církve soustředila své hlasy na politickou stranu osobní moci. Socialistická strana a katolická strana ztra

tily hlasy. Vyplývá z toho zvýšení nebezpečí faktické diktatury. Avšak obtížný a složitý boj nám nebrání, abychom necítili, že se konečně zdvihl vítr jednoty.

Přikládáme této události velký význam .

Naše strana bude dále pevně usilovat o sjednocení dělnické třídy a demokratů, za to, aby ve Francii zvítězila skutečná de mokracie.

Naše strana zaujme v tomto boji, který se přiostřuje, v tomto

rozhodujícím zápase o přítomnost a budoucnost našeho lidu čest né místo . At bude jakýkoli vývoj tohoto boje, nezapomínáme ni kdy, že se zařazuje do všeobecného boje pracujících a národů všech zemí.

Drazí soudruzi, vycházíme v každé z našich akcí z rezoluci spo 1

lečně schválených komunistickými a dělnickými stranami všech zemí v roce 1957 a 1960 na moskevských poradách . 227

Vycházíme z jednání XX. a XXII . sjezdu Komunistické strany

Sovětského svazu, která je avantgardou světového komunistické ho hnutí. ( Potlesk .)

Více než kdy jindy se potvrzují teze XX. sjezdu o možnosti za bránit v naší době válce. O tom mohou pochybovat pouze ti, kteří nevidí obrovské změny , k nimž došlo ve vztahu sil, a ti, kteří koneckonců nevěří národům a neopírají se o ně. Na Kubě imperialisté utrpěli nový neúspěch díky hrdinnému boji kubánského lidu, mezinárodní solidaritě a aktivní, pevné a přímé podpoře Sovětského svazu a socialistických zemí. ( Po

ilesk. ) Bylo třeba cítit obavy našeho lidu a potom jeho obrovské ulehčení, abychom ani na okamžik nepochybovali o hlubokých dů sledcích pevných a moudrých rozhodnutí učiněných Sovětským svazem. Naše strana souhlasila bezvýhradně se všemi opatřeními, jež učinil Sovětský svaz, aby zajistil současně svrchovanost Kuby a současně uchránil svět hrůzy jaderné války. ( Bouřlivý potlesk. )

Kromě toho se domníváme, že je správné, aby bylo jednáno o řešení a skoncováno s indicko- čínským konfliktem, neboť z této situace těží imperialisté .

Drazí soudruzi, naše strana odsuzuje a pranýřuje protisovětské kampaně, útoky proti Komunistické straně Sovětského svazu a četným jiným stranám i proti naší Francouzské komunistické

straně, jichž se dopouštějí vedoucí činitelé Albánské strany práce. Tito činitelé porušují rozhodnutí z roku 1957 a 1960. Neuznávají historická rozhodnutí XX. sjezdu Komunistické stra ny Sovětského svazu o odhalení kultu osobnosti a o problémech mírového soužití a míru. Varujeme před pokusy rozštěpit meziná rodní komunistické a dělnické hnutí, jak o to usiluji Enver Hodža a jini.

Domníváme se , že je první povinností marxisticko-leninské stra ny bdít nad jednotou mezinárodního dělnického hnutí a bojovat

proti revizionismu, ale také proti sektářství, které se může stát hlavním nebezpečím.

Nikdo nemá právo vyhnout se této povinnosti, ani se pokoušet zastírat vážnost hrozby proti jednotě, kterou je třeba bránit jako oko v hlavě. ( Potlesk. )

Neodsoudit znamená souhlasit a vážně poškodit společnou věc a věc svého vlastního lidu.

Mezinárodní dělnické hnutí poznalo již pokusy tohoto druhu. Ze zkušenosti však víme, že nemohou zastavit běh dějin a že

jednota hnutí, uskutečněná na základě marxismu -leninismu, nako >

nec vždycky zvítězí.

O tom mohou pochybovat pouze ti, kteří nedovedou změřit 228

hloubku tohoto tak vznešeného a tak přirozeného citu, jako je proletářský internacionalismus. Drazí soudruzi ! Pozdravte vaše dělníky a vaše rolníky, vaši

inteligenci. Pozdravte vaše ženy a vaše děti, které budou vy růstat v míru díky naší síle, naší soudružnosti a naší jednotě, díky socialistické moci. ( Potlesk . )

Ať žije váš XII . sjezd a jeho perspektivy mírové práce pro blaho lidu !

Ať žije jednota mezinárodního komunistického a dělnického hnutí !

Ať žije přátelství národů Francie a Československa ! Ať žije mír a nejvznešenější a nejlidštější společnost, která existuje: ať žije komunismus ! ( Bouřlivý potlesk. Delegáti povstá vají. Volání: »Ať žije mír!«

SOUDRUH FRANTIŠEK ZUPKA :

Děkuji soudruhu Ansartovi za jeho vřelá slova, která vyjádřila bojový duch proletářského internacionalismu, který nás tak nedě litelně spojuje s pracujícím lidem a pokrokovými silami Francie a s mezinárodním proletariátem. ( Potlesk. )

Dále se přihlásil o slovo vedoucí delegace Komunistické strany

Číny, člen ústředního výboru soudruh Wu Siu-čchuan. Prosím , aby se ujal slova.

Pozdrav Komunistické strany Číny, přednesený SOUDRUHEM WU SIU - ČCHUANEM Drazí soudruzi !

z pověření ústředního výboru Komunistické strany Číny a jmé nem Komunistické strany Číny a čínského lidu tlumočíme XII. sjezdu Komunistické strany Československa a jeho prostřednic tvím Komunistické straně Československa a československému lidu vřelé bratrské pozdravy. (Potlesk .)

Pod vedením Komunistické strany Československa dosáhl čes koslovenský lid obrovských úspěchů ve výstavbě socialismu. Roční průmyslová výroba dosáhla v současné době více než čtyřnásobku předválečné úrovně a socialistický sektor zaujímá více než 91 pro

cent celkové výměry orné půdy. Čínský lid se velice radựje z úspě chů, kterých jste dosáhli při výstavbě socialismu, neboť tyto úspě. 229

chy jsou užitečným příspěvkem pro naší společnou věc, věc socia lismu.

Současná mezinárodní situace je velmi příznivá pro lid všech zemí a velmi nepříznivá pro imperialismus a reakcionáře různých zemí. Slly socialistického tábora ještě více zmohutněly, Bouřlivě se rozvíjející národní a demokratické revoluční hnutí, jež zachva

cuje Asii, Afriku a Latinskou Ameriku, zasazuje těžké údery Impe rialismu a kolonialismu. V kapitalistickém světě se zostřuje třídní zápas a vzrůstá revoluční hnutí lidových mas. Široce se rozvíjí ma sové hnutí všech zemí světa proti imperialistické politice agrese a

války na obranu světového míru. Urychluje se proces úpadku a rozkladu světového kapitalismu. Rozvíjejí se a stále více se zostřu

jí různé rozpory, jež jsou vlastní imperialismu. Imperialistický tá bor dále spěje k rozkolu a rozpadu.

Čím je situace pro imperialismus nepříznivější, tím intenzívnější útoky imperialismus vede proti lidu různých zemí. Po svém nástu

pu k moci provádí americký president Kennedy ještě dobrodruž nější a zákeřnější kontrarevoluční globální strategii. Používaje kontrarevoluční dvojí politiky, aktivně prosazuje pod kouřovou clonou míru politiku agrese a války. Ještě bezuzdněji uplatňuje po litiku z pozice síly, aktivně zbrojí, intenzívně připravuje jadernou válku, je stále připraven k válce vedené jadernými zbraněmi a přitom již vedl lokální války. Zároveň se marně snaží různými ma chinacemi zlikvidovat národně osvobozenecké hnutí, potlačit revo

luční hnutí lidu různých zemí, rozvrátit socialistický tábor a uvrh nout lid celého světa do poroby a nadvlády amerického imperia lismu. Činy a jednání amerického imperialismu otevírají oči stále většímu počtu lidí na celém světě a umožňují jim stále jasněji si uvědomovat, že americký imperialismus je pohlavárem reakčních sil celého světa, nejhorším nepřítelem lidu celého světa a hlavním nepřítelem světového míru.

Americký imperialismus se nedávno dopustil agrese proti ku bánskému lidu, a tím znovu odhalil svou ohyzdnou tvář. Všechen hrdinny kubánský lid, zmobilizován a semknut kolem svého revo lučního vůdce soudruha Fidela Castra, skálopevně stojí na přední >

linii boje proti imperialismu, trvá na pěti spravedlivých požadav cích, vede nezlomný statečný boj s americkým imperialismem a dosáhl velkých vítězství. Svým vítězným bojem uhájil kubánský lid nejen nezávislost a svrchovanost Kuby, své revoluční vymože. nosti a věc socialismu, ale i spravedlnost lidstva a světový mír. Čínský lid spolu s mírumilovným lidem celého světa rozhodně

podporuje pět spravedlivých požadavků kubánského lidu, jakož i prohlášení ústředního vedení Sjednocených revolučních organi 230

zací Kuby a revoluční vlády Kuby ze dne 25. listopadu a všemi

silami podporuje spravedlivý boj kubánského lidu až do jeho ko nečného a úplného vítězství.

Události kolem Kuby přinesly revolučnímu lidu celého světa ne smírně hluboké zkušenosti a ponaučení. Dokazují, že Kennedy pa

chá samé zločiny. V žádném případě nelze chovat k tomuto před staviteli monopolistické buržoazie USA vůbec žádnou iluzi neod

povídající skutečnosti. Události kolem Kuby dále dokazují, že ame rický imperialismus je navenek silny, a ve skutečnosti slabý a že slabému ubližuje a silného se boji. To , čeho se americký imperia lismus nejvíce bojí, je revoluční boj kubánského lidu a revoluční boj lidu Latinské Ameriky a lidu různých zemí celého světa. Plán imperialismu na rozpoutání světové války je možno zmařit jen tak, že se různé velké síly současné doby síly socialismu, síly národní a demokratické revoluce, síly dělnického hnutí různých zemí a všechny mírumilovné síly spojí, vytvoří nejširší jednotnou

frontu proti imperialismu, vedenému USA, a jeho lokajům, budou provádět správnou politiku a povedou ostrý a nesmlouvavý boj s nepřítelem . V tom spočívá jediná správná cesta k obraně svě tového míru . Právě tak postupoval revoluční kubánský lid a právě takovým způsobem dosáhl vítězství v boji. Tento jeho postup je naprosto správny. Nedopustil se ani chyby dobrodružství, ani chy

by kapitulantství. Jedině tak, jak postupoval hrdinný kubánský lid, to je pevně věřit v sílu lidu a opírat se o boj lidu, lze agreso rům srazit hřebínek a uhájit světový mir.

Nestoudní zrádcové dělnické třídy, soudobí revizionisté, re prezentovaní vedoucí skupinou Jugoslávie, podrobují se nátlaku imperialismu , ochotně mu slouží a ženou vodu na mlýn americké

mu imperialismu. Přisvojováním si titulu komunisty, zahalováním se do roušky marxismu -leninismu a vyvěšováním štítu socialistic kého státu chtějí oklamat revoluční lid celého světa a snaží se dezorganizovat boj proti politice agrese a války avšak marně

prováděné americkým imperialismem, podrýt boj utlačovaných národů a utlačovaného lidu za osvobození a rozšiřit do socialistic

kých zemí » jugoslávskou cestu«. Titova klika je diverzantským oddllem amerického imperialismu při prosazování jeho kontrare voluční globální strategie. Jak se na to poukazuje v moskevském Prohlášení, titovská klika »zradila marxismus - leninismus « , » pro vádí podvratnou činnost proti socialistickému táboru a světovému komunistickému hnuti« , » vyvíjí činnost poškozující jednotu všech mírumilovných sil a států « a »další odhalování předáků Jugosláv. ských revizionistů a aktivní boj na obranu komunistického a děl. nického hnutí před protileninskými myšlenkami jugoslávských re 231

vizionistů zůstává i nadále nezbytným úkolem marxisticko-lenin ských strana .

Moskevská Deklarace a moskevské Prohlášení poukazují na to, že v zájmu mezinárodního komunistického a dělnického hnutí musi komunistické strany rozhodně, důkladně a neochvějně bojovat proti současnému hlavnímu nebezpečí mezinárodního komunistic. kého hnutí - soudobému revizionismu , --- a zároveň musí rovněž

rozhodně, důkladně a neochvějně bojovat proti dogmatismu, sek tářství, proti velmocenskému šovinismu a proti buržoaznímu na cionalismu v jiných podobách. Čínští komunisté vždy vedli a bu dou nadále vést tento boj a hájit čistotu marxismu-leninismu. Soudruzi, v zájmu společného boje proti nepříteli , revoluční věci lidu různých zemí a obrany světového míru je prvořadým úkolem

kòmunistů všech zemí posílit jednotu všech socialistických zemí a jednotu mezinárodního komunistického hnutí, Vztahy mezi socia listickými zeměmi a vztahy mezi marxisticko-leninskými strana

mi jsou založeny na marxismu-leninismu a proletářském interna cionalismu a na normách vztahů mezi bratrskými stranami a bra

trskými zeměmi stanovených v moskevské Deklaraci a moskev . ském Prohlášení. Jak se pravi v moskevském Prohlášení, » socia listický tábor zajištuje skutečnou rovnoprávnost a samostatnost každé socialistické země« , »všechny marxisticko - leninské strany

jsou nezávislé, rovnoprávné, vypracovávají svou politiku podle konkrétních podmínek svých zemí, řídíce se zásadami marxis

mu-leninismu a navzájem si pomáhají«. Přfsné dodržování těchto norem znamená, že v žádném případě nelze připustit, aby se jed na bratrská země , jedna bratrská strana vměšovala do záležitos tí druhé bratrské země a druhé bratrské strany a vnucovala své mínění druhým. I v případě, že došlo mezi 'bratrskými zeměmi nebo bratrskými stranami k odlišným názorům a neshodám , je je dině možno řídit se normami stanovenými v moskevském Prohlá šení »vypracovat společná stanoviska na základě konzultací a do hodnout společný postup v boji za společné cíle« . To jsou jedině

správné zásady pro řešení vztahů mezi bratrskými zeměmi a bratr skými stranami .

Vycházejíce ze stanovisek obrany jednoty bratrských stran a jednoty bratrských zemí, čínští komunisté nemohou nevystoupit se vší rozhodností proti porušení těchto správných zásad. Proto projevujeme hluboký zármutek nad způsobem jednání, jež zača

lo před rokem a později bylo znovu a znovu opakováno , kdy jed na strana využívá tribuny svého sjezdu k otevřenémů a jedno strannému útoku na druhou bratrskou stranu. Dávno jsme již po ukázali na to, že takové jednání může pouze prohloubit nesho 232

dy, poškodit jednotu a způsobit zármutek příteli a radost nepří. teli. Na neštěstí váš sjezd znovu opakuje toto jednání, jež po škozuje proletářskou internacionální jednotu a podniká otevřený a jednostranný útok na Albánskou stranu práce, ( Projevy nesou hlasu v sále. ) Nad tím musíme vyjádřit nesmírně hluboké poll tování. Upřímně doufáme, že si všichni vezmeme k srdci věc pro letářské revoluce a společné zájmy boje proti nepříteli, že bude me dodržovat normy stanovené v moskevské Deklaraci a mos kevském Prohlášení a správnou cestou odstraníme neshody a ob

novíme jednotu. Čínští komunisté jsou nadále ochotni vynaklá dat veškeré své síly na obranu a posílení velké jednoty socialis tického tábora à velké jednoty mezinárodního komunistického hnutí.

Soudruzi! Pracovitý a statečný čínský lid pod vedením Komu

nistické strany Číny a jejího ústředního výboru v čele se soudru hem Mao Ce- tungem, vysoko třímaje tři rudé prapory –- generál ní linii socialistické výstavby, velký skok vpřed a lidovou komu nu - dosáhl velkých úspěchů ve výstavbě socialismu. Nadšeně

odpovídaje na výzvu X. plenárního zasedání ústředního výboru strany 8. funkčního období, náš lid nyni, nadále vysoko pozve

daje tři rudé prapory, jednotně jako jeden muž bojuje za nový vzestup národního hospodářství a za nová vítězství věci socialis tické výstavby.

Generální linie zahraniční politiky, kterou důsledně provádí naše země v mezinárodních záležitostech , tkví v tom : Na zákla

dě zásad proletářského internacionalismu rozvíjet vztahy přátel ství, vzájemné pomoci a spolupráce se Sovětským svazem a ostatními bratrskými socialistickými zeměmi ; na základě pěti zá sad usilovat o mírové soužití se zeměmi s odlišným společen ským zřízením a bojovat proti imperialistické politice agrese a války ; podporovat revoluční boj utlačovaného lidu a utlačovaných národů různých zemí proti imperialismu a kolonialismu. Lid naší země bude nadále trvat na této generální linii zahraniční politi ky, spolu s lidem světa vést společný boj a svým podílem při

spívat k vítězství věci světového míru, národní nezávislosti, de mokracie a socialismu. Drazí soudruzil v dlouhodobém revolučním boji a při výstav

bě socialismu 'se lid Číny a Československa vzájemně podporo val a navázal mezi sebou vztahy hlubokého přátelství. Jsme pře svědčeni , že se přátelství mezi oběma našimi stranami a mezi 11 dem - obou našich zemí bude dále upevňovat a rozvíjet na zákla

dě marxismu-leninismu a proletářského internacionalismu a v sou 233

1

A

ladu s revolučními zásadami stanovenými v moskevské Deklaraci a moskevském Prohlášení. Nechť den ode dne silí bratrské přátelství obou našich zemí.

Dovolte nyní, abych přečetl blahopřejný telegram ústřeåního vý. boru Komunistické strany Číny. Drazí soudruzi! Ústřední výbor Komunistické strany Cíny za silá jménem Komunistické strany Číny a čínského lidu XII. sjezdu Komunistické strany Československa a jeho prostřednictvím Ko munistické straně Československa a československému lidu vře lé pozdravy .

Československý lid pod vedením Komunistické strany Česko slovenska dosáhl obrovských úspěchů ve výstavbě socjalismu. Jsme přesvědčeni, že budete nadále dosahovat úspěchů v další výstavbě socialismu .

V boji proti imperialismu a při výstavbě socialismu se lid Číny a Československa vzájemně podporuje a jeden druhému pomá há . V budoucnu budou čínský lid a Komunistická strana Číny stejně jako v minulosti nadále posilovat přátelství a spolupráci mezi lidem Číny, a Československa a mezi oběma stranami na základě marxismu-leninismu a proletářského internacionalismu.

Ať žije nerozborné přátelství mezi lidem Číny a Českosloven skal

Ať žije velká jednota socialistického tábora a velká jednota me zinárodního komunistického hnutí !

Ať žije marxismus -leninismus! ( Potlesk .) ÚSTŘEDNÍ VÝBOR KOMUNISTICKÉ STRANY ČINY

SOUDRUH FRANTIŠEK ZUPKA :

Děkuji soudruhu Wu Siu-čchuanovi za jeho projev.

Chci jenom podotknout, že naše strana vždy otevřeně hovořila o vnitropolitických a mezinárodních otázkách. Na sjezdu jsme vždy i při projednávání těchto otázek uplatňovali vnitřní demo kracii a v tom je síla naší strany. ( Potlesk , volání: »At žije KSČI« ) My nenapadámę albánský lid ani Albánskou stranu práce, ale otevřeně hovoříme na adresu předáků této strany, kteří jsou na cestě odchodu z tábora mezinárodního dělnického hnutí. Mů

žeme ujistit Komunistickou stranu Číny, že budeme vždy stát na zásadách proletářského internacionalismu, že budeme stát na zá. sadách boje proti imperialismu a boje za mír . Potlesk .) Vždy

budeme bojovat za jednotu mezinárodního komunistického dělnic kého a revolučního hnutí a bojovat proti těm, kteří tuto jednotu 234

narušují. ( Bouřlivý potlesk, delegáti povstávají. Voláni: » Ar žije KSČI«, »At žije Sovětský svaz!« , »At žije družba mezi KSČ a KSSS!« )

Soudruzi a soudružky, pokračujeme v diskusi. Slovo má sou druh Jaroslav Miska, feditel Sdružení ostravsko -karvinských do lů. Po něm promluví vedoucí delegace Strany slobody Michal Žákovič .

SOUDRUH JAROSLAV MISKA,

severomoravská krajská organizace KSČ Rozvoj těžby v ostravsko -karvinském revíru se v období od XI.

sjezdu do dnešního dne vyznačoval nerovnoměrností v plnění plánu. Základní příčiny této nerovnoměrnosti spočívají ve váž

ných nedostatcích řízení, ministerstvem paliv a energetiky počí naje a úseky šachet konče. Přes tyto nedostatky jsme od XI.

sjezdu do XII. sjezdu strany zvýšili denní těžbu uhli v ostravsko karvinském revíru o 10 tisíc tun. Od roku 1963 zvyšujeme těžbu , denně o 4200 tun . Nepříznivý vývoj těžby v ostravsko -karvinském revíru musel však být v minulosti několikrát projednáván nej

vyššími stranickými a vládními orgány. Z uložených opatření by. la vcelku dobře plněna opatření krátkodobá, nebyla to však ta opatření, která měla zabezpečit dlouhodobou konsolidaci revíru. Při hodnocení plnění posledního usnesení strany a vlády ke zlepšení situace v ostravsko-karvinském revíru musím znovu kon

statovat, že jsme splnili jen převážnou většinu krátkodobých opatření. I partneři ostravsko -karvinského revíru se vyrovnali hlavně s úkoly nejbližší doby, vážně však zaostávala realizace těch opa

tření, která měla vytvořit předpoklady pro další rozvoj a konso lidaci těžby v ostravsko -karvinském revíru. Pokládám za správné uvést, jaká pomoc byla revíru poskytnuta ústředními orgány, co všechno bylo vykonáno od usnesení strany, a vlády z roku 1961 pro posílení preference hornické práce. Pracovníkům v rubání se nyní vyplácí místo šesté již sedmá třída. Byly zvýšeny základní platy techniků s úsekovou působ

ností. Jenom na tyto mzdové a platové úpravy vyplácíme ročně 70 miliónů korun . Kromě bezplatného výdeje pracovních oděvů zavádíme postupně na našich dolech bezplatné vydávání pracov ního prádla, ručníků a mýdla. Horníci dostávají půl litru mléka denně ; jen v letošním roce ho bylo vydáno přes 4 milióny litrů. Podstatně vzrostl rozsah služeb poskytovaných našim pracujícím 235

1

v závodním stravování a podstatně vzrostla i jejich kvalita. Proti stejnému období loňského roku vzrostl maloobchodní cbrat v zá vodním stravování o 35 miliónů korun.

Na úseku přípravných prací jsme zabezpečili podstatné zvýšení

ražby a proti loňskému roku jsme vyrazili o 48 kilometrů chodeb navíc. Podstatně vzrostla kombajnová těžba. 23. listopadu byla poprvé překročena hranice 40 000 tun denní těžby kombajny. Po dil kombajnů na celkové těžbě z rubání činí od počátku roku 42 procent; loni to bylo jen 29 procent.

Při rozšiřování zkušeností předních kombajnových kolektivů na rážíme však na nedostatečnou kapacitu strojírenské základny, která, ač je řešena ještě dalším vládním usnesením, stále nestačí krýt potřeby ostravsko-karvinského revíru.

Přes četná opatření nedokázali jsme v letošním roce zajistit splnění plánu těžby. Od začátku roku až do července jsme státní plán nejen plnili , ale i překračovali pomocí plánovaných i ne plánovaných směn v nedělích - ve všech rozhodujících ukazate lích. V té době jsme vyhlásili závazek, že dáme 100 000 tun nad plán. Přecenili jsme své síly. V letních měsících značně poklesla úroveň organizátorské práce, na některých šachtách došlo k se béuspokojení. Pracujícím nebyly vždy vytvářeny příznivé podmín ky pro plnění úkolů, poklesl důlní výkon i produktivita práce. Přes 40 procent pracovišť neplnilo plán těžby. Na druhé straně chci vysoko vyzvednout, že naši havíři , tech

nici a přechodní pracovníci prokázali velikou obětavost při neděl

ních těžbách. Bez těchto 'směn by nebyl plán prvního pololetí splněn a celkový výsledek by byl horší. Proti minulým letům je zde ten rozdíl, že dříve celou nedělní těžbu dostala republika na

víc, v nadplánu, letos však máme neděle v plánu. V roce 1963 nechceme o nedělích těžit a zakrývat tak nedostatky, které dělá me ve všední dny , a také chceme též zabezpečit našim horni

kům odpočinek. Nedělními směnami byla odčerpána značná část času, který měl být věnován na údržbu jam. Technický stav těž ních jam se v průběhu letošního roku, a zejména v letošním

období značně zhoršil. Přesto, že v druhém pololetí neplníme plán těžby, podařilo se nám v tomto roce podstatně zlepšit hospodář: ské výsledky a do konce října jsme dosáhli snížení plánované ztráty o 16 miliónů Kčs, přičemž náklady na výrobu v ostravsko karvinském revíru byly sníženy na 98,5 % .

K nejzávažnějším problémům v revíru však patří neplnění úko 18 na úseku investiční výstavby. Prakticky žádná z akcí uvede ných v harmonogramu není plněna ke stanovenému termínu. Tak

například nebudou v termínu uvedeny do provozu těžební kapa 236

city na dolech Šverma a Jeremenko a úpravny uhlí na dolech Hlubina, Jeremenko a Suchá -Stonava. Výstavba úpraven si vůbec

zaslouží zvláštní pozornost z hlediska zajištění kvalitního uhlí vhodného pro koksování. Strojírenské podniky v některých pří. padech nedodaly pro nové úpravny ani náhradní díly - vůbec velmi špatně zásobují nově vybudovaná prádla. Jsme tak nuceni

vyrábět náhradní díly pro prádla neefektivně v podnikových díl nách, což značně ztěžuje i provádění preventivních opráv. Neuspokojivý stav na nových úpravnách způsobil od roku 1959 do roku 1961 našemu hospodářství 127 miliónů Kčs ztrát.

Skutečné ztráty jsou ještě větší, především proto, že hutní pod niky dostaly méně kvalitní koks i uhlí a nebyly splněny ani zahra niční dodávky. Je ironií, že nás penalizuji za špatnou jakost pra ného uhlí právě ty podniky ministerstva hutí a rudných dolů, kte ré nám dodávají nekvalitní prádla . Jak je třeba s ostravským uhlím hospodařit , ukazuje další po

třeba investiční výstavby například v Příborské oblasti. Podle zpracované studie by měly být vzhledem k potřebám národního hospodářství vybudovány doly s denní těžební kapacitou 30 000 tun. Tuto výstavbu je nutno důsledně prověřit, neboť studie uka zuje potřebu investičních prostředků ve výši asi 18 miliard ko

run dp roku 1980 a počet zaměstnanců asi 45 000. Úkoly kladené na revír v příštím roce jsou stále velmi náročné. Proti očekávané skutečnosti v letošním roce vzrostla těžba

0 1 200 000 tun. Pro zajištění úkolů v roce 1963 děláme řadu opa: tření. Chceme udržet vyšší objem při ražení přípravných chodeb.

K tomu využijeme zkušeností předních razičských kolektivů , kte ré dosáhly rekordních postupů v ražení důlních děl. Takových ko lektivů máme 10. Dobré kolektivy máme u VOKD , hlubičů jam a razičů překopů. Podle doporučení sovětských expertů zaměřu jeme hlavní pozornost na koncentraci porubů a příprav. Půjde zejména o podstatné zvýšení postupu u porubné fronty příprav ných předků, které umožní při stejné výši těžby snížit počet pra. 1

covišť .

Koncentrace pracovišť a soustředění kvalifikovaných sil je také

nutné proto, že dnešní kvalifikační složení pracovníků v ostrav sko -karvinském revíru je naprosto nedostatečné. Z 55 tisíc hor, níků je pouze 6 tisíc vyučených v oboru, asi 20 tisíc jich pracuje v hornictví déle než 5 let. I techniků je na našich dolech velmi málo. Od roku 1957 dodnes přibylo na dolech OKR více než 17 tisíc důlních dělníků, avšak pouze 440 techniků. Na jednoho technika připadá na dolech v OKR téměř 14 dělníků, což je vy soko nad průměr ostatních uhelných revírů. To je také jeden z dů 237

vodů, proč s velkými obtížemi řešíme technickou problematiku

těžby ostravsko -karvinského revíru. Přesto směrná čísla pro při jímání do prvních ročníků Vysoké školy báňské v Ostravě neod povídají potřebám našeho revíru, a navíc ještě někteří absol

venti této školy musí odejít do hornických podniků y jiných reví rech. Totéž platí pro průmyslovou horní školu v Ostravě. Plnění těžebních úkolů nesmí být v rozporu s bezpečností při práci. O tom hovoří dokument strany a vlády, který byl přijat po

havárii na dolech Dukla a Čs. armády. Pro zvýšení bezpečnosti na dolech je ročně vynakládáno přes 60 milionů korun. Z této částky bylo mimo jiné pořízeno 50 km vysokotlakých hadic pro zavlažování, 60 tisíc sebezáchranných přístrojů a 5 tisic inter

perametrů. Díky této soustavné péči se vytvářejí předpoklady pro další zlepšení situace ve větrání, snižování prašnosti, úrazovos ti, a tím pro celkové zlepšení hygieny a kultury hornické práce. Se současným stavem nejsme spokojeni. Přestože došlo k urči

tému snížení úrazovosti, musíme velmi přísně a nekompromisně řešit každé sebemenší narušení bezpečnostních předpisů. Při jednání okresní konference strany v Karviné vyhlásily jednotlivé důlní podniky závazek, že budou na počest XII. sjezdu

strany těžit kombajny 40 000 tun uhlí denně. Současně vyzvaly

dolnoostravské oblasti k zajištění 5000 tun uhlí denní těžby po mocí strojů. Tato výzva byla přijata a stala se programem tech

nického rozvoje pro rok 1963, v němž chceme v celém revíru těžit více než 45 000 tun uhlí denně pomocí strojů. Usilujeme o to

proto, že chceme zbavovat havíře dřiny , zvyšovat produktivitu, kulturu a bezpečnost hornické práce. Jsme přesvědčeni, že toto

naše odhodlání najde odezvu 1 u našich dodavatelů strojírenského zařízení, abychom mohli tento náročný úkol splnit. Dalším naším úkolem je zlikvidovat do konce roku 1965 nej

těžší práci v hornictví, to je sbíjení uhlí v rubání. Jednou z vel kých rezerv zvýšení těžby uhlí v ostravsko-karvínském revíru

je snížení počtu porubů neplnících plán. Úkol vytyčeny krajským výborem strany v Ostravě - aby 80 % porubů plnilo plán a 95 %

pracujících plnilo své normy , není dosud splněn. Musíme se za měřit zejména na poruby nedosahující jednometrového postupu

porubní fronty a na poruby neplnící plán. Uvedu příklad. 30. lis topadu letošního roku nesplnilo svůj plán těžby 108 rubání, a přes to revír splnil denní plán těžby díky překročení úkolů v ostat nich porubech. To znamená , že máme dosud hodně rezerv jak

v porubech, které neplní plán, tak i v jejich koncentraci. Od do pravy budeme potřebovat, aby nás nebrzdila. Přejeme dopravě, aby všechny vlaky jezdily tak přesně, jako jely vlaky z Ostravy 238

na sjezd. Přijeli jsme o dvě minuty dříve. Když to bude tak jezdit, bude dobře . ( Potlesk. )

Hlavním úkolem techniků, od ředitele sdružení až po revír niky, bude vyvinout nutné úsilí pro to, aby naši havím mohli spl.

nit ve všech porubech své plány. Daleko energičtěji než dosud budeme prosazovat kázeň a disciplinu a řídit se výzvou před

nich pracovníků našeho národního hospodářství - O vytvoření socialistického poměru k práci. Při rozvoji péče o pracující jsme věnovali příliš mnoho času

přesvědčování bulačů a jim podobných a zapomínali jsme na naše poctivé kádrové a přechodné pracovníky. Chceme věnovat před

nostní péči těmto našim svědomitým a poctivým pracovníkům , kteří jsou oporou těžby v revíru. Takto chceme pochopit poučku, že rozhodujícím činitelem řízení je soustavná péče o pracující. Od těch nejlepších pracovníků budeme vycházet, k nim se vracet, budeme nejen lidi řídit, ale též se od nich více učit. Toto poznání se prosazuje ve vědomí našich ředitelů a všech hospodářských

pracovníků. Vždyť v minulosti bylo naprosto přesvědčivě proká. záno, že havíři stojí na svých místech , že chtějí plnit plán. Celé umění plnit státní plán spočívá v tom, jak dovedeme zajistit do statek porubních front a všechny ostatní podmínky, které havíř

nutně potřebuje ke své práci. Předpoklady ke konsolidaci revíru budeme vytvářet v roce 1963, a to na úseku stabilizace pracov nich sil.

Chceme skoncovat i se stavem , kdy absolventi hornických uči. lišť nestačili krýt ani přirozené úbytky ve stavech pracovních sil. Práce horníka se bude stále více stávat prací strojníka. Nebu

deme proto učně školit jenom jednomu univerzálnímu oboru horník pro dobývání uhlí - ale specializovaným oborům : stroj nik dobývacích a razicích strojů , důlní elektromontér, zámečník a podobně. Jsem přesvědčen, že dojde ke kvalitativnímu zvratu 1 v náboru chlapců do hornictví a že právě ti nejlepší žáci na ško lách a s nimi i jejich rodiče a učitelé budou právem hrdi na to, že si zvoli za své budoucí povolání hornictví. úkoly uložené našemu revíru jsou V závěru chci zdůraznit

veliké, avšak splnitelné, i když s krajním vypětím sil. Uděláme všechno, aby slova výzvy Za socialistický poměr k práci, za děl nickou čest byla naplněna skutky havířů ostravsko-karvínského revíru . ( Potlesk:) Chtěl bych se ještě vyjádřit k vystoupení zástupce Komunistic

ké strany Číny. Jak jsem rozuměl, pokládá za nespravedlivé, že my tady na sjezdu kritizujeme vedoucí pracovníky Albánské strany práce. Proč však soudruh nekritizoval albánské vedoucí 239

za to , že rozbíjejí jednotu komunistického hnutí a pomlouvají So větský svaz ? – V naší zemi říkáme : Se Sovětským svazem na >

věčné časy a nikdy jinak. Toto heslo znají všichni – od těch nej menších dětí, které tu byly, až po nás, všechny komunisty i bez partijní - a všem vychází ze srdce. My nikdy a nikomu nedovo líme pomlouvat Sovětský svaz, sovětské komunisty, sovětskou vládu, ústřední výbor KSSS a soudruha Chruščova. To nikdy ne 9

dopustíme ! ( Bouřlivý potlesk. ) SOUDRUH FRANTIŠEK ZUPKA :

Děkuji soudruhu Miskovi za jeho diskusní příspěvek. Nyní udě

luji slovo vedoucímu delegace Strany slobody Michalu Žákovi čovi. Prosím, aby přednesl svůj pozdravný projev. ( Potlesk. ) Zdravice Strany slobody, přednesená MICHALEM ŽAKOVIČEM

Drahé soudružky a soudruzi, drazí přátelé ! S hlubokou úctou a vznešenými pocity vystupuji na tomto vy sokém fóru, abych jménem ústředního výboru Strany slobody, jejích funkcionářů a členského aktivu, jakož i jménem celé dele gace, tlumočil vřelé a upřímné pozdravy vám, účastníkům sjezdu, a vaším prostřednictvím celé Komunistické straně Českosloven ska a přál XII . sjezdu úspěšný průběh.

XII. sjezd Komunistické strany Československa je sjezdem strany , která si svou prací získala lásku a úctu všech statečných

občanů naší vlasti, z vůle pracujícího lidu se stala uznávanou vůdkyní, je a zůstává osvědčenou vedoucí a řídící silou naší jed notné Národní fronty. Ve své činnosti získala významné zkuše

nosti při socialistické přeměně naší vlasti a v praxi osvědčila své teoretické a bojové schopnosti tím, že správně uplatňovala

obecné zákony marxismu-leninismu v československých podmín kách. Vedla dělnickou třídu v duchu těchto zásad, v duchu ne ochvějného přátelství a upřímného bratrství se Sovětským sva zem a přeměnila prací miliónů rukou statečných občanů naši vlast v mohutný pilíř obrany socialismu a míru, v pevnou oporu světové socialistické soustavy. Vše to uskutečnila v období, kdy se

monopolisté a jejich přisluhovači ze všech sil a všemi prostředky

snaží zastavit dějinný vývoj lidské společnosti. Dosažené výsledky jsou tedy nejen naším vlastním úspěchem, ale současně též dalším příspěvkem silám socialismu, míru a mírovému soužití národů. 240

Pod vedením KSČ a jejího ústředního výboru, v jednotě myšlení a činů jsme u nás dosáhli mnoha významných úspěchů a uply

nulé období od XI. sjezdu KSČ bylo obdobím naplněným velkými činy. Definitivně u nás zvítězil socialistický společenský řád a na. še společnost se stává novou, socialistickou společností.

Dosáhli jsme dalších úspěchů v upevnění materiálně technické základny socialismu, její základy sílily a rostly ve všech čás tech naší socialistické republiky. Provoz zahájily desítky nových závodů. Celá řada průmyslových objektů byla zmodernizována a zrekonstruována. Vyrostly nové přehrady a elektrárny. Začali jsme hloubit nové doly, Ropovodem Družba nepřetržitě plyne pro po

třeby našeho průmyslu sovětská ropa. Na východě naší vlasti roste nová , mohutná metalurgická základna Východoslovenské železárny. Postupně se upevňovala a rozvíjela též zemědělská vý roba a byly vytvořeny předpoklady pro rychlý vzestup i tohoto odvětví národního hospodářství.

Předpoklady jsou vytvořeny a v předsjezdové diskusi se ukázalo, že v iniciativě a odhodlání pracujících je obrovská síla, jež do káže překonat překážky, které se stavějí do cesty našemu úsilí.

Výhledy uvedené v dokumentu doslova zapálily statisíce pracu jících. Desetitisíce návrhů, námětů a připomínek přesvědčivě uká zaly, že pracující naší vlasti jsou odhodláni vykonat vše, co je v je 1

jich silách, pro další upevnění socialismu, pro jeho vítězství. Toto jejich odhodlání a rozhodnutí vyplývá z vědomí a přesvědčení

o správnosti cesty, po které KSČ vede naše snažení, z vědomí, že cesta, kterou ona ukazuje, vede k dovršení socialismu a otevírá cestu k životu lidstva v míru a spokojenosti.

Všichni se neustále přesvědčujeme, že politika KSC je v úplné shodě se zájmy našeho lidu, že je to politika, která odpovídá jeho přáním a touhám , jeho tvůrčímu rozletu . Výslednicí toho je velká pracovní aktivita, která se tak výraz

ně projevila v mohutném rozmachu socialistického soutěžení na počest XII. sjezdu a též v živém ohlase a porozumění, s kterým

pracující přijímají a začínají uskutečňovat obsah výzvy před ních pracovníků našeho národního hospodářství: Za socialistický vztah k práci, za dělnickou čest, za čest zemědělce. Tak jako statisíce, tak i příslušníci naší strany správně pocho . pili a chápou velikost a odpovědnost současné doby a podle toho také v uplynulém období pracovali. Není pro nás větší cti a

většího cíle než boj za splnění úkolů, které vytyčuje KSČ a jejichž uskutečňování se stává věcí cti a svědomí každého příslušníka naší strany .

Úkoly přijaté a vytyčené tímto sjezdem budou vyjadřovat vůli 241

pracujících naší vlasti, vůli nás všech, kteří budeme s největším odhodláním a láskou podporovat a plnit všechny úkoly, které při jme významný XII. sjezd Komunistické strany Ceskoslovenska.

( Potlesk . )

SOUDRUH FRANTISEK ZUPKA :

Děkuji předsedovi Strany slobody Michalu Žákovičovi za jeho bratrský, soudružský, pozdravný projev. Nyní, soudružky a soudruzi, uděláme hodinovou přestávku. Na večeříme se. V jednání budeme pokračovat přesně v 19 hodin 30 minut. Přeji vám dobrou chut a též dobrou večeři. (Jednání přerušeno v 18 hod. 30 min. ) (Jednání zahájeno v 19 hod. 32 min. )

SOUDRUH PAVEL HRON :

Soudruzi a soudružky,

pokračujeme v jednání. O slovo požádal vedoucí delegace Jed notné socialistické strany Německa, člen politického byra, sou druh Friedrich Ebert. Prosím , aby se ujal slova. ( Bouřlivý po tlesk. )

Pozdrav Jednotné socialistické strany Německa, přednesený SOUDRUHEM FRIEDRICHEM EBERTEM

Milé soudružky a soudruzil Dovolte mi, abych jménem ústředního výboru Jednotné socialis tické strany Německa srdečně poděkoval za pozvání na XII. sjezd

Komunistické strany Československa. Zároveň tlumočím delegá tům vašeho sjezdu a československému lidu bratrské bojové po zdravy ústředního výboru Jednotné socialistické strany Německa,

jeho prvního tajemníka soudruha Waltra Ulbrichta, jakož i všeho obyvatelstva Německé demokratické republiky. ( Potlesk. ) Se zadostiučiněním sledujeme velké úspěchy, kterých dosáhli pracující našich obou zemí pod vedením svých marxisticko -lenin

ských stran v uplynulých letech. Základní úkoly přechodného ob dobí od kapitalismu k socialismu byly vyřešeny a bylo dosaženo 242

stadia vývoje, ve kterém se bouřlivě rozvíjejí výrobní síly důsled ným využitím ekonomických zákonů socialismu.

S velkou radostí a zájmem sledujeme, a s námi všichni pracu jící naší republiky , nezadržitelný postup pracujících vaší země pod vedením komunistické strany na cestě k dalšímu upevnění a rozvoji socialistického společenského zřízení.

Ceskoslovenská dělnická třída ve svazku se všemi pracujícími zvýšila podstatně úroveň výroby ve své zemi. Vážnost Českoslo

venské socialistické republiky, opírající se o těsnou spolupráci s ostatními socialistickými zeměmi, zejména se Sovětským sva zem, podstatně stoupla . K významným úspěchům, o kterých hovoMl soudruh Antonín

Novotný ve zprávě ústředního výboru XII. sjezdu, vám, milé sou družky a soudruzi, upřímně blahopřejeme a jsme přesvědčeni, že československý lid splní úspěšně i velké úkoly, které vytyčuje tento sjezd. ( Potlesk . ) Mirumilovní lidé celého světa hledí s rostoucí důvěrou na so

cialistický tábor a zejména na Sovětský svaz, který jako jeho nejsilnější ekonomická, politická a vojenská mocnost vykonává výstavbou komunismu pionýrskou práci pro celé lidstvo. (Po tlesk . )

Rozhodnou a pružnou politikou sovětské vlády a soudruha N. S. Chruščova osobně byla včas znemožněna plánovaná agrese seve roamerického imperialismu v karibské oblasti a svět byl ušetřen

hrůz atomové války, byla zajištěna národní nezávislost a sociální rozvoj revoluční Kuby.

V protikladu k tvrzení dogmatiků, zejména dobrodruhů a roz kolníků ve vedení Albánské strany práce, Jednotná socialistická strana Německa spatřuje v politice Komunistické strany Sovět ského svazu vynikající příklad důsledného použití zásad marxis

mu -leninismu k zabránení válce, zajištění míru na celém světě a pozic socialismu. ( Bouřlivý potlesk. ) S radostí zjišťujeme, že se přátelské vztahy mezi Německou

demokratickou republikou a Československou socialistickou re publikou velmi dobře vyvíjejí. Porady, které se konaly u příleži. tosti návštěvy stranické a státní delegace Německé demokratic

ké republiky v kvetnu tohoto roku ve vaší zemi, přispěly k tomu, že se prohloubila spolupráce obou našich zemí na všech úsecích politického, hospodářského a kulturního života. Uskutečňování závěrů jednání týkajících se rozšíření socialistické dělby práce a

výrobní kooperace pomůže oběma zemím rychleji a lépe vyřešit úkoly výstavby socialismu a dalšího upevnění socialistické spo lečnosti. ( Potlesk . ) 243

Pracující Německé demokratické republiky konají velkou práci pro další upevnění a posílení svého státu dělníků a rolníků. Zvlášť významné je, že v posledních letech se všichni rolníci sdružili v zemědělských výrobních družstvech . Tím zvítězily socialistické výrobní vztahy i v zemědělství.

Hlavním obsahem činnosti dělnické třídy, rolníků, inteligen

ce a příslušníků všech ostatních vrstev pracujících bude nyní roz jak se říká v návrhu vinutá výstavba socialismu, Představuje programu naší strany - kvalitativně nový stupeň rozvoje hospo dářství a celého společenského života v Německé demokratické republice.

V této etapě jde o to, rozvíjet národní hospodářství Německé demokratické republiky, zvyšovat na základě nejvyššího stavu vě dy a techniky dále výrobu a produktivitu práce. Dovršením so

cialismu překonáme disproporce a ztráty, jež vyvstaly v důsledku rozdělení Německa a studené války , kterou imperialisté vedli při otevřených hranicích proti Německé demokratické republice. Tím

bude také dána možnost, aby život našeho obyvatelstva se stal příjemnějším a krásnějším. Spolehlivá ochrana státních hranic Německé demokratické re publiky, uskutečněná 13. srpna 1961 proti politice agrese, naru

šování a podkopávání ze strany západoněmeckých militaristů a revanšistů, byla těžkou ranou pro ultrareakcionáře v Bonnu. Před celým světem byla demonstrována úplná bezvýchodnost válečné

politiky militaristů v západním Německu a byl zachráněn mír ! Také v zemích NATO se mnohým lidem ujasnilo, že německý stát dělníků a rolníků byl jednou provždy vytvořen na pevných zá kladech, aby už nikdy nebylo možné v Německé demokratické republice otočit kolo dějin zpět. ( Potlesk. ) Militaristé v západním Německu by chtěli porážku, kterou utrpě li v druhé světové válce, odčinit silou. Natahují své krví potřís

něné ruce také po československém území. Československý lid je pevně spojen s národy socialistických zemí a se všemi mírumi lovnými silami světa ve společném boji proti hrozícímu nebezpečí třetí atomové světové války , které vychází ze západního Ně mecka .

Dnes jako dříve je prvořadým úkolem zajistit mír pro německý

lid, a tím také pro Evropu a celý svět. Již nikdy nesmí z německé půdy vzejít válkal ( Potlesk. ) Mírumilovní lidé celého světa žádají stále naléhavěji uzavření mírové smlouvy s Německem, která by odstranila zbytky druhé světové války , odstranila by základny NATO v západním Berlíně a zlikvidovala by nynější okupační re 244

žim. Německá mírová smlouva by usnadnila také uskutečnění .

všeobecného a úplného odzbrojení .

S dovršením rozvinuté výstavby socialismu v Německé demo

kratické republice upevníme a posílíme první německý stát děl níků a rolníků jako nepřemožitelnou baštu míru, demokracie a socialismu. Nikoliv podle plánů ultrareakcionářů z Bonnu a do

brodruhů ze západního Berlína , nýbrž po vzoru Německé demo

kratické republiky, jediného pravoplatného německého státu, pů jde vývoj v Německu. (Potlesk .) Vysoce si vážíme aktivní podpory, kterou poskytuje Komunis tická strana Československa a vláda Československé socialistické

republiky návrhům vlád Německé demokratické republiky a So

větského svazu na uzavření mírové smlouvy s Německem a pře měnu západního Berlína ve svobodné město. S radostí a vděčností jsme přijali prohlášení na tomto sjezdu, že Československá socia

listická republika podporuje mírovou politiku Německé demokra tické republiky. ( Potlesk. ) Prohloubení nerozborného přátelství našich národů a rozvoj všestranné spolupráce obou našich stran

a vlád a společný boj obou našich národů proti našemu úhlavnímu nepříteli, západoněmeckému militarismu, je důsledným pokračo váním našeho bojového svazku, který ukovali v temných letech

fašismu nejlepší představitelé německého a československého děl nického hnutí.

Milé soudružky a soudruzi ! Jednotná socialistická strana Německa je v bratrském svazku s komunistickými a dělnickými stranami celého světa . Bojuje za jednotu mezinárodního komunistického hnutí, ale vždy za jedno tu na principiální základně. Naše strana se řídí ve své práci spo lečnými prohlášeními z let 1957 a 1960. Přitom vycházíme z toho, že naším vzorem je Komunistická strana Sovětského svazu jako nejzkušenější ze všech bratrských stran . Jednotná socialistická strana Německa stojí pevně po boku Komunistické strany Sovět ského svazu, pod jejímž vedením Sovětský svaz výstavbou komu >

nismu uskutečňuje nejsmělejší plány lidstva. ( Potlesk. ) Socialistický světový systém vstoupil do nové, vyšší etapy své ho vývoje. Konkrétním výrazem toho jsou velké úkoly, které si ukládají obě naše strany. Splníme je všechny se ctíl Cesta vpřed je jasně ozářena velkolepými perspektivami míru, dovršením so cialistické výstavby a přechodu ke komunismu, které vytyčuje XXII. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu.

Dovolte mi, milé soudružky a soudruzi, abych jednání vašeho XII. sjezdu popřál ještě jednou dobrý průběh a plný úspěch . ( Po tlesk. ) 245

Ať žije Komunistická strana Československal ( Potlesk . ) Ať žije pevné přátelství mezi lidem Německé demokratické re

publiky a Československé socialistické republiky ! ( Potlesk . ) At žije nerozborná jednota a semknutost socialistického tábo ra v čele se Sovětským svazem ! ( Potlesk . At žije socialismus a mír ! ( Bouřlivý potlesk. Delegáti povstávaji.)

V závěru soudruh Ebert předal XII. sjezdu KSC dopts OV Jed notné socialistické strany Německa: Drazí soudruzi!

Ostřední výbor Jednotné socialistické strany Německa posílá delegátům XII. sjezdu Komunistické strany Československa a vše mu československému lidu srdečné a bratrské bojové pozdravy.

Pod vedením syé marxisticko -leninské strany dosáhla česko slovenská dělnická třída ve svazku s pracujícími země velké úspě chy ve výstavbě socialismu. Tím přispěla zároveň k dalšímu upev. nění socialistického světového systému, který v čele se Sovět ským svazem vstoupil do nové, vyšší etapy svého vývoje.

Pracující Německé demokratické republiky připravují nyní s velkým nadšením VI. sjezd Jednotné socialistické strany. Na zá kladě vítězství socialistických výrobních vztahů začall s řešením úkolu rozvinuté výstavby socialismu v Německé demokratické re publice. Zvlášť významné je upevnění morálně politické jednoty

lidu pod vedením dělnické třídy a všestranné posílení Německé demokratické republiky.

Nerozborné pouto nepřemožitelného učení marxismu-leninis mu a socialistického internacionalismu nás pojí s ostatními socia

liştickými zeměmi, obě naše strany a lid Německé demokratické republiky a Československé socialistické republiky bojují společně za dovršení výstavby socialistického společenského řádu ve svých zemích. To ztělesňuje dnes tradiční bojový svazek , který ukovali

nejlepší představitelé německého a československého dělnického hnutí v letech společného boje proti fašismu a válce. Společně bojujeme za odstranění hrozícího nebezpečí, které představuje pro bezpečnost našich obou národů a národů celé

Evropy agresívní revanšistická politika západoněmeckého milita rismu. Významným mírovým úkolem je zmírnění napětí v Evropě a odzbrojení, uzavření německé mírové smlouvy, kterým budou

odstraněny zbytky druhé světové války a na jejímž podkladě se západní Berlín promění ze základny NATO ve svobodné město. Přejeme XII . sjezdu Komunistické strany Československa úspěš ný průběh a všemu československému lidu další velké úspěchy

při upevňování Československé socialistické republiky. 246

!

Ať žije nerozborné přátelství mezi národy Německé demokra

tické republiky a Československé socialistické republiky! At žije jednota a semknutost socialistického tábora v čele se Sovětským svazem !

At žije socialismus ! At žije mir !

Se socialistickým pozdravem WALTER ULBRICHT,

první tajemnik ústředního výboru Jednotné socialistické strany Německa

SOUDRUH PAVEL HRON :

Děkuji soudruhu Ebertovi. Uděluji slovo soudruhu José Augus tino Gonzalesovi, zástupci generálního tajemníka Komunistické strany Chile. Prosím, aby se ujal slova . (Potlesk. )

Pozdrav Komunistické strany Chile, přednesený

SOUDRUHEM JOSÉ AUGUSTINO GONZALESEM Vážení soudruzi,

předávám bratrské pozdravy Komunistické strany Chile bratr ské straně Československa, která v současné době projednává perspektivy přechodu ke komunismu. Chilšti komunisté vysoce

oceňují úspěchy vaší strany, její věrnost principům marxismu leninismu, oddanost proletářskému internacionalismu a moudré vedení lidu na vítězné cestě socialismu.

Velkou zásluhou Komunistické strany Ceskoslovenska je ne ustálý boj za semknutí a jednotu řad mezinárodního komunistic kého hnutí.

Před několika týdny jsme téměř mysleli, že nebudeme mít mož

nost účastnit se jednání vašeho sjezdu. Dny, které lidstvo proží valo, byly velmi těžké. Světový mír visel na vlásku. Pan Kennedy a američtí imperialisté se snažili uvrhnout svět do největší kata strofy soudobých dějin, do termojaderné války. Aktivní mobi lizace mirumilovných sil, a především moudrá a pružná meziná rodní politika Sovětského svazu zachránily svět před katastrofou >

a zachovaly práva Kuby na mírový život a jejího lidu budovat socialismus. ( Potlesk. )

Chilský lid pochopil vážnost situace, v řadě široce založených

akcí vyjádřil solidaritu s Kubou a odsoudil rozhodně agresi impe 247

rialistů. Dvě hodiny po projevu presidenta Kennedyho vysílal chilský rozhlas prohlášení politického výboru naší strany, ve kte

rém vyzval lid k boji za mír a proti válce. Mobilizace našeho lidu na obranu míru a Kuby nabyla širokého charakteru a zahrnovala nejrůznější vrstvy obyvatelstva -- přes záměrnou kampaň překru cování a protisovětských pomluy v tisku a v rozhlase , ve službách imperialismu a reakce. Rozřešení nedávné mezinárodní krize potvrdilo znovu plnou

správnost politiky mírového soužití, vypracované Leninem a roz víjené XX., XXI. a XXII. sjezdem Komunistické strany Sovětského

svazu. Způsob, jakým sovětská vláda v čele se soudruhem N. S. Chruščovem přistupovala k vážné situaci v karibské oblasti, byl dobře přijat širokými vrstvami chilského lidu. Senátor Křesťan

ské demokratické strany Radomiro Tomic prohlásil : »Největším vítězem zůstal svět. Mir představuje nutnou podmínku pro usku tečnění všeho úsilí a všech snů lidí, ať jsou jakékoliv. « Senátor Socialistické strany Aniceto Rodriguez řekl: »Kladný postoj před

sedy rady ministrů Chruščova byl velkým přínosem pro světový mír a byly dány záruky neintervence na Kubě.

vděčíme každodenní péči strany . V našem Svazu vyrostly tisíce mladých komunistů, z jeho řad vyšli mnozí dnešní vedoucí závo dů, předsedové družstev a ředitelé škol. Mnoho nositelů řádů, předních pracovníků a veřejných činitelů začínalo svou průkopnic

kou práci v organizaci mládeže. Někteří z nich zde dnes sedí jako delegáti XII. sjezdu mezi námi, Vřele jsme přivítali nový návrh stanov, který nám dává možno 501

sti tyto úspěchy ještě více prohloubit, ještě líp plnit naše poslání v komunistické výchově mládeže. Vždyť zásada přímého řízení, tak zdůrazněná' v nových stanovách, dále prohloubí péči o svazác ké orgány a organizace a projeví se konkrétně v tom , že stranic ké organizace budou ještě více získávat mládež k účasti na řešení

důležitých problémů závodů a družstev, budou jí dávat stále ná ročnější úkoly. Jedním z nejbližších výsledků jistě bude, že svaz

ještě rychleji odstraní nedostatky v práci s mládeží. Bude to pro nás znamenat rozvinout novou iniciativu mládeže

v hospodářské výstavbě, prohloubit ideovou výchovu mladých lidí, objasňovat jim úlohu strany a vzbuzovat v nich touhu žít a praco vat tak, jako jejich starší soudruzi – komunisté.

Je pro nás důkazem velké důvěry strany, že můžeme připravovat mladé lidi pro vstup do jejích řad. Ve straně vidí chlapci a děvča ta záruku své šťastné budoucnosti. Vidí ji v desetitisících jejích

nejlepších synů a dcer, kteří ve jménu komunismu zasvětili svou práci , celý svůj život straně a lidu. Vidí ji ve skvělém programu, který před ně komunistická strana staví.

Na základě závěrů XII. sjezdu KSČ povedeme všechny mladé lidt do boje za další úspěchy naší socialistické vlasti. ( Potlesk . ) Soudružky a soudruzi, chtěl bych jménem mladé generace naší republiky z celého srdce poděkovat ústřednímu výboru Komunis

tické strany Sovětského svazu, soudruhu Nikitovi Sergejeviči Chruščovovi za moudré a prozíravé řešení krize v karibské obla sti v zájmu míru . Postoj Sovětského svazu k otázce míru a války, při prosazování zásad mírového soužití je projevem rozumu a důvěry v síly ná

rodů, projevem pevného přesvědčení, že mírová budoucnost svě ta bude budoucností vítězného komunismul

Proto jsme vždy s pocity hrdosti v duchu proletářského inter

nacionalismu stáli a budeme neochvějně stát za leninskou politi kou Sovětského svazu, jeho komunistické strany, za leninskou

politikou ústředního výboru naší Komunistické strany Českoslo venska. ( Potlesk. )

SOUDRUH VÁCLAV SLAVIK :

Děkuji soudruhovi Vedrovi.

Soudružky a soudruzi, než požádáme o pozdravné projevy další představitele bratrských stran na našem sjezdu, chtěl bych ozná

mit, že na XII. sjezd Komunistické strany Československa se do stavili delegáti dalších bratrských stran. 502

Soudružsky mezi námi vítáme delegáta Komunistické strany

Severního Irska ( potlesk ), a dále mezi námi vítáme delegáta Sú dánské komunistické strany . ( Potlesk. ) O slovo se nyní přihlásil delegát Komunistické strany Kolumbie , generální tajemník soudruh Gilberto Vieira . Prosím, aby se ujal slova . ( Potlesk .)

Pozdrav Komunistické strany Kolumbie, přednesený SOUDRUHEM GILBERTEM VIEIROU Soudruzi!

Jménem Komunistické strany Kolumbie upřímně zdravíme dele

gáty XII. sjezdu bratrské Komunistické strany Československa. Československo a Kolumbie jsou od sebe zeměpisně vzdáleny a podstatně se liší svým společenským zřízením. Zatímco v Česko

slovensku byl vybudován socialismus a bylo odstraněno vykořisťo vání člověka člověkem, v Kolumbii trvá kapitalistický režim de formovaný zásahy amerického monopolistického kapitálu. V so

cialistickém Československu se přes přechodné nedostatky růstu neustále zvyšuje kulturní a hmotná úroveň pracujícího lidu. V Ko

lumbil však právě naopak rok co rok vzrůstá počet negramotných a nezaměstnaných, zatímco roste počet obyvatel , klesají příjmy

na jednoho obyvatele a na nátlak amerických finančních společ ností se znehodnocuje národní měna. Avšak v období, kdy lidstvo kráčí od kapitalismu k socialismu, ani kolumbijský lid nebude tuto neuspokojivou situaci dlouho

trpět. Přes krvavou zvůli a násilí vykořisťovatelských tříd, podpo rovaných jejich americkými přáteli, bojuje kolumbijský lid za svá práva. Získává zkušenosti, soustřeďuje a znásobuje své síly, chystá

se nastoupit cestu svého osvobození, inspirován příkladem nepo razitelné československé dělnické třídy, hrdinného kubánského lidu a bohatými zkušenostmi slavné Komunistické strany Sovět ského svazu.

Kolumbijský lid, kterému způsobila obrovské útrapy »politika krve a ohně«, podněcovaná americkou vojenskou misí, odsuzuje

nesprávný postoj uvnitř revolučního hnutí v otázce životně tak dů ležité, jako je boj za mír v současné epoše. Za nedávné krize v karibské oblasti se kolumbijské revoluční síly v čele s komunistickou stranou postavily na stranu lidové

Kuby a protestovaly proti námořní blokádě amerických imperia listů. Současně podporovaly se vší rozhodností moudrý a uvážlivý postup sovětské vlády a ústředního výboru Komunistické strany 503

Sovětského svazu. Naše strana prohlásila, že v tak zvané karib ské krizi Sovětský svaz uchránil svět od jaderné války a Kubu před přímým útokem horečně chystaným americkými militaristy. Ti, kdo žijí v zajetí formálních představ , považují boj za mírové soužití, mírovou politiku Sovětského svazu i podporu známých

pěti bodů revoluční kubánské vlády, obsahujících spravedlivé po žadavky směřující k obraně svrchovanosti Kuby, za neslučitelné s rozhodným bojem proti imperialismu . Avšak samy soudobé ději ny nás učí, že tyto dva velké úkoly se navzájem prolínají a podmi ňují. Plně proto souhlasíme s ústředním výborem Komunistické

strany Československa, s jeho prohlášením v dokumentu XII. sjez du o tom, že čím bude fronta protiimperialistického hnutí širší, tím reálnější budou možnosti pro zachování světového míru a že socialismus dosáhne ve světě nových vítězství. Komunistická strana Kolumbie důsledně hájí jednotu světové

ho komunistického hnutí spočívající na marxisticko-leninských zá sadách obsažených v historických prohlášeních komunistických a dělnických stran z let 1957 a 1960. Považujeme za svou povinnost

odsoudit lži a provokace nynějších vedoucích činitelů Albánské strany práce proti leninskému ústřednímu výboru Komunistické strany Sovětského svazu. Kolumbijský buržoazní tisk s obzvlášt ním zadostiučiněním a ochotou šíří tyto provokace a pomluvy ve doucích albánských představitelů, a proto se nám zdá tím podiv nější, že existují dokonce takoví, kteří přebírají na sebe obranu

činů, podporujících a povzbuzujících naše zapřisáhlé třídní ne přátele.

Nechť žije jednota mezinárodního komunistického hnutí ! Pozvedněme ještě výše prapor marxismu-leninismu ! Ať žije XII. sjezd Komunistické strany Československa ! (PO tlesk . )

SOUDRUH VÁCLAV SLAVIK :

Soudružky a soudruzi, děkuji delegátu Komunistické strany Kolumbie za bojové soudružské pozdravy našemu sjezdu. Prosím nyní delegáta Strany lidového předvoje Kostariky, soudruha Arnolda Ferreta Seguru, aby se ujal slova.

504

Pozdrav Strany lidového předvoje Kostariky přednesený SOUDRUHEM ARNOLDEM FERRETEM 'SEGUROU

Soudruzi delegáti XII . sjezdu Komunistické strany Českosloven

ska ! Jménem ústředního výboru Strany lidového předvoje Kosta riky zdravím sjezd bratrské Komunistické strany Československa, strany, pod jejímž vedením československý lid vítězně vybudoval

socialismus, zčtyřnásobil průmyslovou výrobu v porovnání s úrov ní z roku 1939 a dosáhl vysoké životní úrovně.

Soudruzi, 22. října, v den , kdy jsem odjel z naší země, president republiky servilně nabídl naše území jako základnu pro útok, jenž plánovaly ozbrojené síly Spojených států proti revoluční Kubě. A tak Kostarika, země s více než miliónem obyvatel, se v několika

hodinách změnila ve vojenský prostor pro případ, že by vypukla jaderná válka, která se také v těch chvílích zdála být nevyhnu telnou. Agresívní síly severoamerických imperialistů a místní

oligarchie postavily tímto činem Střední Ameriku do první bojové linie. Avšak moudrá a rozumná mírová politika Sovětského svazu vykoupila svět z oné hrozné krize , zachránila v prvé řadě Kubu ,

země Střední Ameriky a karibské oblasti, které by se jinak staly první obětí jaderného ničení.

Je pravda, že hrozba proti Kubě ještě zcela nezmizela. Imperia lismus se bude dále snažit, aby potlačil kubánskou revoluci a vyhnal z naší polokoule zrnko socialismu, které zraje v plodné půdě Antil.

Je však na nás, v rukou všech národů, udržet a zvýšit bdělost a solidaritu s Kubou, je úkolem všech národů donutit presidenta Kennedyho, aby splnil slovo. Ale vedoucí činitelé Albánské strany práce, kteří pokračují

v pomluvách Komunistické strany Sovětského svazu, překroutili pravý smysl událostí kolem Kuby a pokládají je za projev politi ky smiřování s imperialismem. Ale pouze pošetili a nerozumní si mohou plést pevnou politiku míru s politikou kapitulacs před im perialistickými agresory .

Soudruzi, jménem všech kostarických komunistů vám přeji mno ho úspěchů v práci. Přeji vám, aby se vám brzy podařilo vytvořit

předpoklady k tomu, abyste mohli kráčet podobně jako Sovět ský svaz slavnou cestou budování komunismu. At žije XII. sjezd Komunistické strany Československa ! Ať žije mezinárodní solidarita dělnické třídy a jednota komu nistů celého světa !

Ať žije tábor socialismu a jeho mírová politika v čele se So větským svazem ! ( Potlesk . ) 505

6

SOUDRUH VÁCLAV SLAVIK :

Děkujeme delegátu Strany lidového předvoje Kostariky soudru hu Arnoldu Ferretu Segurovi za jeho projev a přejeme úspěchy v boji jeho straně. ( Potlesk . ) Nyní požádal o slovo delegát Pokrokové strany pracujícího lidu Kypru, generální tajemník soudruh Ezechias Papaioannou. Pozdrav Pokrokové strany pracujícího lidu Kypru přednesený SOUDRUHEM EZECHIASEM PAPAIO ANNOUEM

Vážení soudruzi, jménem ústředního výboru Pokrokové strany pracujícího lidu Kypru přináším vám nejvřelejší bratrský pozdrav a přeji vám velké úspěchy ve vašem boji za mír, za socialismus a komunismus.

Kyperský pracující lid sleduje s živým zájmem a s radostí úspě. chy Československé socialistické republiky a pevně věří, že usne sení vašeho sjezdu přispějí k co největšímu zrychlení tempa roz

voje a pokroku socialistického hospodářství vaší země. Pracovitý lid socialistického Československa, vědom si své účas ti v mírovém soutěžení s kapitalismem, dosáhne nového vzestupu na své cestě k vyšší formě společnosti – ke komunismu. Vyjadřujeme pevnou víru a přesvědčení, že socialistické Čes

koslovensko s pomocí a v úzké spolupráci s velkým Sovětským svazem a s ostatními socialistickými zeměmi předstihne v blízké budoucnosti nejvyspělejší kapitalistický stát Spojené státy -

americké - ve výrobě na jednoho obyvatele. Nezbytným předpokladem pro nepřetržitý socialistický vze stup a výstavbu materiálně technické základny komunismu je mír . Socialismus a mír jsou dva pojmy, které jsou spolu nerozluč ně spjaty .

Imperialisté v čele s jejich mezinárodním četníkem - americ uplatňujíce paličskou politiku »na pokraji

kým imperialismem -

války«, před několika málo týdny přivedli lidstvo na pokraj pro pastné termojaderné záhuby. Lidstvo dnes vděčí Sovětskému

svazu, slavné Leninově straně a jejímu leninskému vůdci Chruščo vovi za to , že zachránil i světový mír i hrdinnou Kubu. Mír a Kuba byly zachráněny , protože Sovětský svaz je silný, protože socialis tický tábor v čele se Sovětským svazem a světové mírové hnutí jsou silou , která nesrovnatelně předčí síly války. Kdo neuznává

tuto nevyvratitelnou skutečnost, nemůže správně hodnotit poli tický vývoj naší doby. 506

Byl uhájen nejen světový mír, ale i Kuba, protože Sovětský svaz, Komunistická strana Sovětského svazu a soudruh Chruščov po užili při řešení této otázky nepřemožitelné taktiky marxismu- le ninismu, vzdáleni maloburžoaznímu pojetí a dogmatismu, sledují

ce výlučně zájmy míru, národní nezávislosti a svrchovanosti Kuby, zájmy socialismu.

Hanebný protimarxistický postoj vedoucích Albánské strany práce v této tak vážné otázce ukazuje nejenom jejich úpadek, ale i skutečnost, že se v podstatě rozešli s marxismem - leninis mem.

Naše strana odsuzuje z celé své duše protimarxistický, proti

sovětský postoj vedoucích Albánské strany práce, postoj , který po skytuje cenné služby imperialismu, nepřátelům míru a socialismu. Jsme přesvědčeni, že nikdo nemůže zaujímat protisovětský postoj ,

jakýmkoli způsobem vystupovat proti Sovětskému svazu a přitom se považovat za komunistu . Je to naprosto nepřijatelné. ( Potlesk. ) Podle slov delegáta Komunistické strany Číny na tomto sjezdu jen Kuba zachránila Kubu a světový mír. Toto stanovisko čínských soudruhů je nepřípustné, neodpovědné, protisovětské, protimar xistické. Je velmi nebezpečné a je nutno se ho vzdát. ( Potlesk. ) Soudruzi, kyperský lid, který tolik trpěl pod koloniálním jhem, čelí na své půdě imperialistickým válečným základnám , kterých se používá ' proti sousedním arabským národům a které jsou určeny do budoucna i proti socialistickým zemím. To znamená smrtelné nebezpečí pro náš lid a v podstatě porušení národní ne závislosti a svrchovanosti naší země. Britští, američtí a zá padoněmečtí imperialisté vyvíjejí na Kypru intenzívní podvrat

nou činnost proti neutrální zahraniční politice kyperské vlády s cílem rozdělit kyperský lid a vytvořit napětí, které může přivést

ke vzájemnému krveprolití s objektivním úmyslem odvrátit pozor nost lidu od jeho hlavního nepřítele – imperialismu, oslabit ho a uvrhnout do otroctví pro zájmy monopolů Evropského hospo C

dářského společenství a imperialistických paktů NATO a CENTO.

Snaží se poštvat Turka proti Řekovi, nacionalistu proti komu nistovi, snaží se za pomoci celé řady d'ábelských, zločinných pro středků vystrkovat do popředí zkrachovaného strašáka antiko munismu. Imperialisté si kupují svědomí lidí, kuji pikle, provádějí zákulisní machinace a snaží se o úplné zotročení Kypru pro své monopolistické zájmy a válečné cíle. '

Naše strana, Pokroková strana pracujícího lidu, uplatňujíc pruž

nou taktiku, pracuje a důsledně bojuje za semknutí kyperského lidu proti imperialismu. Díky této činnosti naší strany a aktivitě 507

vlasteneckých sil se imperialismu doposud nepodařilo vyvolat

napětí a nesnášenlivost mezi širokými vrstvami lidu, Kyperský lid, Řekové a Turci , pravice i levice se shodují v boji za každo denní požadavky, v boji za mír a svobodu. Naše strana nikdy nepouští ze zřetele, že hlavním terčem jejího boje, úhlavním nepřítelem všeho lidu je imperialismus. A proto nad všechno ostatní klade zájem protiimperialistické jednoty ky perského lidu. Lid Kypru vede těžký a nepřetržitý boj, aby se zbavil imperia listických jaderných základen, které se nacházejí na jeho úze

mí, boj za úplnou likvidaci imperialistických válečných základen a za demilitarizaci kyperského území. Lid Kypru bojuje spolu se všemi ostatními národy světa za mír, za mírové soužití. Věří pevně, že mírové soužití je dosažitelné a nevyhnutelné.

Kyperský lid bojuje, aby pozvedl své hospodářství a dovršil svou národní nezávislost. Kyperský lid ví, že v socialistickém táboře má mocného, důsledného spojence a oporu ve všech svých bojích proti imperialismu. Ví, že díky solidaritě a pomoci všech demo

kraticky smýšlejících a mírumilovných lidí bude jeho boj nakonec korunován úspěchem.

Přináším vřelý, bratrský pozdrav Pokrokové strany pracujícího lidu Kypru. Dovolte mi, abych zvolal :

Ať Ať Ať zemí

žije sjezd Komunistické strany Československa ! žije přičinlivý pokrokový československý lid ! žije mezinárodní solidarita národů v čele s předvojem všech světa, hlavním bojovníkem za mír – Sovětským svazem

v boji za demokracii a za socialismus ! ( Potlesk. ) SOUDRUH VÁCLAV SLAVIK :

Děkujeme soudruhovi za jeho projev a vyřizujeme soudružské pozdravy jeho straně. ( Potlesk. ) Nyní, soudružky a soudruzi, promluví delegát Libanonské ko munistické strany. Prosím , aby se ujal slova. ( Potlesk .) POZDRAV DELEGATA LIBANONSKÉ KOMUNISTICKÉ STRANY

Vážení soudruzi, dovolte mi , abych jménem ústředního výboru Libanonské komunistické strany srdečně a vřele pozdravil účast

níky XII. sjezdu KSČ a všechen lid ČSSR a abych vás ujistil o sympatiích a pevném přátelství všech libanonských komunistů. 508

Věříme, že tím vyjadřujeme city a sympatie dělníků, rolníků a všech pokrokových občanů naší země. Náš lid a lid všech arabských zemí bude vždy s hlubokou vděč

ností vzpomínat na materiální a morální pomoc a na účinnou pod

poru, kterou ČSSR spolu s mocným Sovětským svazem poskytly arabským zemím - ať již to bylo hrdinné Alžírsko nebo bojující Jemen – v nejtěžších etapách jejich boje proti hanebným impe rialistickým intrikám, v jejich boji za svobodu a upevnění politic

ké a hospodářské nezávislosti. Tato podpora se projevila jednak v dodávce zbraní některým arabským zemím, sloužících zajištění jejich bezpečnosti před imperialistickou agresí

například při

agresi proti Egyptu v roce 1956, při ohrožení Sýrie Tureckem v ro

ce 1957 a při izraelských provokacích na hranicích arabských stá tů, jednak v účinné hospodářské pomoci celé řadě arabských ze

mí, zvláště Sýrii a Egyptu, při výstavbě jejich nezávislého hospo dářství .

Drazí soudruzi, náš pracující lid, dělníci, rolníci a všichni pocti ví vlastenci sledují s velkým zájmem a hrdostí skvělé úspěchy, kterých dosáhl a dosahuje československý lid pod vedením KSČ a jejího leninského ústředního výboru. Tyto úspěchy poskytují

každodenně nový důkaz o přednostech socialistického zřízení před zřízením kapitalistickým. Pod praporem vítězného marxismu-leninismu dosáhl českoslo

venský lid obrovského rozvoje průmyslu a zemědělství a v krátké době vybudoval socialismus. To vedlo k značnému zvýšení životní úrovně a k předstižení celé řady kapitalistických států v hlavních výrobních odvětvích.

Není pochyb o tom , že váš XII. sjezd je vyvrcholením významné etapy v dějinách vaší země. Cíle, které stanoví pro další etapu,

otevřou široké perspektivy přechodu ke komunismu. Úspěchy socialistického Československa hrají důležitou roli v upevnění pozic celého socialistického tábora a ve zvyšování

účinné pomoci, kterou ČSSR poskytuje novým nezávislým státům, mezi nimi i arabským zemím , při výstavbě jejich národního hospo dářství.

Soudruzi, náš libanonský lid bojuje v současné době za zabez pečení a upevnění politické nezávislosti své země, za osvobození libanonského hospodářství z nadvlády cizích monopolů a bank, ze závislosti na imperialistickém trhu, za národní hospodářství založené na svobodě a nezávislosti. Vedeme tento boj, abychom zabránili připojení Libanonu k Evropskému hospodářskému spole čenství, které by ještě zvýšilo závislost libanonského hospodářství 509

1

.

na hospodářství imperialistických států a znamenalo by vážné po rušení libanonské neutrality.

Náš lid bojuje za upevnění a rozšíření politických , hospodář ských a kulturních styků se socialistickými zeměmi. Rovnoprávné

obchodní smlouvy, které uzavřel Libanon se Sovětským svazem, ČSSR a jinými socialistickými zeměmi, se staly našemu lidu pří kladem styků, jaké by měl Libanon navazovat s jinými státy , sty ků spočívajících na respektování vzájemných výhod. Tento boj, který vede libanonský lid, těsně souvisí s jeho bojem za obranu

relativních demokratických svobod, jejich zabezpečení a jejich rozšíření.

Náš lid čelil a neustále čeli intrikám, jež proti němu osnují ame

ričtí, angličtí a jiní imperialisté, aby ohrozili jeho nezávislost, svrchovanost a neutralitu . Mnoho z těchto intrik skončilo kra chem. Poslední takové nezdařené spiknutí provedla 30. prosince minulého roku skupina syrských nacionalistů. Cílem tohoto spik

nutí bylo likvidovat Libanon jako nezávislý a svrchovaný stát, za vést krvavou fašistickou diktaturu a obětovat existenci naší země agresívním imperialistickým plánům .

Náš lid dobře chápe, že jeho boj za skutečnou neutralitu vyža duje, aby vynaložil největší úsilí pro upevnění světového míru, pro

všeobecné a úplné odzbrojení, pro zastavení jaderných pokusů a .

zákaz jaderných zbraní. Soudruzi, svět prošel v poslední době jednou z největších etap

boje za mír a svobodu. Americký imperialismus přivedl svět na samý pokraj ničivé jaderné války, když uvalil blokádu na hrdinnou Kubu. Avšak události, které následovaly, opět potvrdily, že v současné době je v moci mírumilovných sil světa, v jejichž čele stojí SSSR, odvrátit nebezpečí války, chránit mír a svrcho vanost malých národů . Náš lid s velkým nadšením a obdivem

uvítal moudrý postoj , který zaujala sovětská vláda a její před seda soudruh Chruščov a který sehrál rozhodující úlohu při zá

chraně světového míru a nezávislosti Kubánské republiky. Ten to moudrý postoj získal Sovětskému svazu obdiv a vděčnost ce lého lidstva.

Tyto události znovu a více než kdy jindy naléhavě zdůraznily nutnost zesílení boje za všeobecné odzbrojení a mírové soužití.

Pokud se týká dobrodružného a nepřátelského postoje proti mírovému soužití , který zaujali v poslední době albánští vedou

cí představitelé, je to jasným důkazem toho, že stále více a více propadají sektářství, když se stavějí proti světovému komunis 1

tickému hnutí a šíří hanebné výmysly o SSSR. Odsuzujeme spolu 510

s komunisty celého světa postoj a chování představitelů Albán ské strany práce, neboť tím slouží jedině imperialistickým cílům a nepřátelům komunismu a míru. Současně se pozastavujeme nad tím, že čínská delegace obhajuje a podporuje toto protikomunis 7

tické a protisovětské jednání albánských vedoucích představitelů. Drazí soudruzi, pevně věříme, že nový program do roku 1970 a

nové stanovy strany, které váš sjezd vyhlásí, se stanou živým pří kladem tvořivé aplikace marxismu- leninismu v boji proti sektár ství a dogmatismu na jedné straně, proti oportunismu v komunis

tickém hnutí na straně druhé a za proletářský internacionalis mus .

Ať žije Komunistická strana Československa a její leninský ústřední výbor !

Ať žije socialistický tábor a jeho předvoj, mocný Sovětský svaz ! Ať žije přátelství mezi národy Libanonu a ČSSRI Ať žije světový mír ! (Potlesk.). 4

1

SOUDRUH VÁCLAV SLAVIK :

Soudružky a soudruzi, pozdravujeme statečnou Komunistickou stranu Libanonu. ( Potlesk .) A ujišťujeme soudruha delegáta, že budeme upevňovat naše soudružské svazky. ( Potlesk. ) Nyní žádám o slovo delegáta Komunistické strany Lucembur

ska, generálního tajemníka soudruha Dominique Urbanyho. Pozdrav Komunistické strany Lucemburska přednesený SOUDRUHEM DOMINIQUEM URBANYM

Soudružky a soudruzi, jménem ústředního výboru naší strany vám děkuji za pozvání na váš sjezd a tlumočím delegátům va

šeho sjezdu, vašemu ústřednímu výboru, jakož i delegátům bra trských stran co nejsrdečnější pozdravy Komunistické strany Lu cemburska a všech uvědomělých dělníků a mírumilovných lidí své vlasti .

S obdivem jsme sledovali velké úspěchy, kterých českosloven ský lid dosáhl od svého osvobození na všech úsecích. Současný sjezd mu ukládá nové , ještě velkolepější cíle.

Přejeme vám při tom co největší úspěchy. Je to i v zájmu naší země a našeho lidu, protože vše, co pošiluje a upevňuje mír a so cialismus ve východní a střední Evropě, upevňuje a posiluje také 511

1

boj národů v západní Evropě proti nebezpečí války a diktatuře monopolů .

Stejně jako československý lid, hájil i náš lid svou národní ne závislost proti krutým nacistickým okupantům v hrdinném boji, který v roce 1942 vyústil v generální stávku. My, Lucemburčané,

máme proto také mimořádný zájem na tom, aby západoněmecký militarismus a revanšismus byl držen na uzdě , aby německá otáz ka byla řešena mírově.

Vládnoucí třída spoutala naši zemi se Severoatlantickým pak tem, Montánní unií a společným trhem. Lucembursko se stalo sídlem centrály Montánní unie a ostatních takzvaných » evrop ských« organizací.

Náš boj proti mocným monopolistům není lehký . Váš sjezd, poučení z něho a jeho příklad nám mnoho pomohou v našem těž kém úkolu.

. Lucemburští komunisté, posíleni a inspirováni skvělými úspě. chy velkého sovětského svazu a ostatních zemí socialistického tábora, mezi nimi statečného a obdivuhodného Československa,

zdvojnásobí své úsilí a svůj příspěvek k upevnění míru a usku tečnění socialismu.

Lucemburští komunisté plně a naprosto schvaluji stanovisko, které z tribuny tohoto sjezdu zaujali soudruzi Novotný a Brežněv k otázkám války a míru, k otázkám jednoty socialistického tábo ra a zachování čistoty marxisticko-leninských zásad. Odsuzuje.

me postup vedoucích Albánské strany práce, kteří se pokoušejí rozložit a rozštěpit komunistické hnutí ve světě.

Naše strana stojí bezvýhradně za Prohlášením 81 komunistic kých a dělnických stran z roku 1960 a usneseními xx. a XXII. sjezdu KSSS . Jako zástupci malé země , která by v nové světové válce nemohla nic získat, ale mohla by naopak doslova všechno ztratit, vyslovujeme sovětské vládě v čele se soudruhem Chruščo

vem nejvřelejší dík za její pevný a přitom moudrý postoj , který v posledních týdnech zabránil hrozící válce.

Ať žije mír, socialismus a přátelství mezi národy ! Ať žije Komunistická strana Československa ! (Potlesk.)

SOUDRUH VÁCLAV SLAVIK :

Děkuji soudruhovi Dominique Urbanymu z Lucemburska za jeho vystoupení a prosím nyní delegáta Martinické komunistické stra

ny soudruha Armanda Nicolase, aby se ujal slova. 512

Pozdrav Martinické komunistické strany přednesený

SOUDRUHEM ARMANDEM NICOLAS EM Drazí soudruzi ! Je mi velkým potěšením a velkou ctí tlumočit vašemu sjezdu jménem ústředního výboru Martinické komunis

tické strany nejsrdečnější bratrské pozdravy komunistů a pokro kových lidí Martiniku.

Pracující Martiniku se radují z vašich velkolepých úspěchů při budování nové, spravedlivé a soudružské společnosti, v níž bylo likvidováno kapitalistické vykořistování, s nímž jde ruku

v ruce bída, nezaměstnanost a vykořisťování člověka. Pod moud rým vedením Komunistické strany Československa změnila vlá da dělníků, rolníků a pokrokové inteligence Československo v ze. mi, která je jednou z nejvyspělejších na světě , která má vysokou životní a kulturní úroveň a jejíž mezinárodní prestiž neustále vzrůstá, zemi, kde pracující užívají obdivuhodných sociálních i kulturních vymožeností a kde se komunistické heslo »Všechno

pro člověka, všechno pro blaho člověka« stává živou skutečností. Československý lid podal svou tvůrčí prací, definitivním vítěz stvím socialismu ve své zemi důkaz o životnosti a přednostech

komunismu. Váš lid podstatně přispěl budováním vlastního štěstí i k posílení socialistického tábora a k osvobození potlačených národů.

Koloniální národy vědí, že mají ve vás věrné přátele, neboť u vás

nalezly vždy podporu ve svém těžkém boji za svobodu. Mladé ne závislé státy jsou vám vděčny za vaši nezištnou pomoc, která jim pomáhá zbavit se bídy a zaostalosti. Svými úspěchy, svou solidár ností a svou bratrskou pomocí nejlépe přispíváte k úspěchu vel

ké věci komunismu. Vítáme s uspokojením prohlášení soudruha Novotného, který znovu ujistil, že Československá socialistická republika podporuje náš boj za osvobození z koloniálního jha. Tato solidárnost je nám tím nezbytnější v dnešní době , kdy si skomírající kolonialismus vyhledává poslední oběti. Lid Martiniku, vykořisťovaný po staletí francouzskými kolonialisty, bojuje dnes

tvrdě proti politice » asimilaçe «, nejpokrytečtější a nejdokonalej ší formě koloniální nadvlády. Náš lid bojuje za svou svobodu, dů stojnost, osobitost. Chce sám , tak jako všechny národy, spravovat své záležitosti a sám vytvářet svou budoucnost . V poslední době dosáhly protikolonialistické síly v čele s Martinickou komunis tickou stranou významných úspěchů. Při posledních volbách se přes korupci a podvody vyslovila většina obyvatelstva Martiniku

proti koloniálnímu režimu ; ze čtyř voličů vždy jeden hlasoval pro komunistickou stranu 17 XII . sjezd

513

Koloniální úřady se násilím a útlakem snaží potlačit naši tou

hu po nezávislosti a zasahují především naši stranu. Střílejí na ši mládež a stávkující dělníky, tak jako tomu bylo v roce 1959 a 1961 .

Avšak v době, kdy socialismus vítězí, v době mocného národ ně osvobozeneckého hnutí, je porážka kolonialismu nevyhnutel

ná. Jsme přesvědčeni, že se tato porážka uspíší, zvítězí-li míro vé soužití. Na rozdíl od `toho , co tvrdi dogmatikové a sektáři ,

není mírové soužití kapitulací před imperialismem. Zkušenost do kazuje, že mírové soužití podněcovalo národně osvobozenecký boj a přispělo k rozdrcení koloniálního systému.

Proto souhlasíme se zahraniční politikou Sovětského svazu . Tu pravdu, že socialismus je mír a imperialismus válka, si náro dy zvlášť jasně uvědomily za kubánské krize. Svou rozvážností a chladnokrevností zachránil Sovětský svaz mír a upevnil kubán skou revoluci. Tak dobře posloužil věci komunismu. Raději vidíme

statečný kubánský lid pracující v míru na svém skvělém díle než kouřící trosky zpustošené Kuby a její obyvatele vyvražděné. Proto odsuzujeme dobrodružnou politiku albánských předáků a dogma tiků, kteří otevřeně útočí na politiku mírového soužití, čímž naru šují Prohlášení 81 komunistických a dělnických stran a jednotu mezinárodního komunistického hnutí. Ti, kdo hanobí slavnou Ko munistickou stranu Sovětského svazu a její ústřední výbor a úto

čí na ni, i když se vyslovují pro jednotu, porušují Prohlášení 81 komunistických a dělnických stran, v němž byla Komunistická strana Sovětského svazu uznána za předvoj našeho hnutí. Někteří nám vytýkají, že vystupujeme s touto kritikou na tribuně sjezdů bratrských stran . Odpovídáme, že tato kritika je nezbytná,

protože Prohlášení je společným majetkem všech komunistických

stran a naší povinností je přispět, aby bylo za všech okolností re spektováno.

Drazí soudruzi ! Po všem, co jsme u vás viděli a slyšeli, nabý. váme přesvědčení, že váš sjezd bude novým podnětem k rozma

chu socialistické společnosti a zajistí rychlou přípravu přechodu ke komunismu. Drazí soudruzi, národy k vám vzhlížejí, aby se in spirovaly vaším příkladem. Ať žije Komunistická strana Československa !

Ať žije Československá socialistická republika ! Ať žije osvobozenecký boj všech národů, které jsou ještě ujar meny !

Ať žije komunismus ! ( Potlesk. )

514

SOUDRUH VÁCLAV SLAVIK :

Děkuji soudruhu Nicolasovi za jeho projev a naše soudružské pozdravy patří jeho straně. ( Potlesk .) Prosím vedoucího delegace Nicaragujské socialistické stra ny, soudruha Roberta Martíneze, aby se ujal slova .

Pozdrav Nicaragujské socialistické strany přednesený SOUDRUHEM ROBERTEM MARTINEZEM

Vážený sjezde, soudruzi delegátil Jménem Nicaragujské socia

listické strany, revolučního proletariátu a ostatních pokrokových vrstev Nicaraguy přinášíme XII. sjezdu Komunistické strany Čes koslovenska vřelé bratrské pozdravy. Tlumočíme naše pozdravy

vašemu hrdinnému lidu, který svou tvůrčí prací vybudoval na so lidním základě a v duchu marxismu-leninismu opravdový socia lismus a jenž každodenně zajišťuje stálý růst svého blahobytu.

Pracující lid a demokraticky smýšlející občané Nicaraguy cho vají velký obdiv ke komunistické straně a lidu Československa, váží si neochvějné ideologické pozice vaší strany, její věrnosti zásadám mezinárodního dělnického hnutí. Oceňují vaši spraved livou pomoc slavné socialistické revoluci na Kubě, která je vzo rem našemu lidu, dosud úpícímu pod jhem amerického imperia lismu. Československá socialistická republika díky svému socia listickému průmyslu a zemědělství předstihla produkci řady vel kých zemí kapitalistického tábora. Dokázala tak převahu socialis

mu, který dříve nebo později definitivně odstraní vykořisťování člověka člověkem na celém světě.

Nicaragujská socialistická strana, věrna dohodám komunistic kých a dělnických stran z porad konaných v Moskvě v roce 1957 a 1960 a usnesením XXII. sjezdu Komunistické strany Sovětské

ho svazu, odsuzuje všechny odstíny a formy neblahého a nená viděného kultu osobnosti, jenž je zcela cizí duchu socialismu. Ote vřeně se staví proti dogmatické politice, kterou provádějí vedoucí

Albánské strany práce, vědomě přihrávající našim společným ne imperialistům a neokolonialistům. Naše strana podporovala a vždy bude podporovat politiku mi rového soužití, jak ji provádějí země socialistického tábora v čele se Sovětským svazem. Nám, nicaragujským komunistům, je lí to, že čínští soudruži svou sektářskou politikou odmítají platnost těchto principů a porušují tak dohody komunistických stran z let

přátelům

1957 a 1960. (Potlesk.) 515

SOUDRUH VÁCLAV SLAVIK :

Soudružky a soudruzi, děkuji soudruhu Martínezovi. Přejeme Nicaragujské socialistické straně úspěchy v jejím statečném zá pase.

Nyní promluví delegát Komunistické strany Nového Zélandu, člen politického byra této strany, soudruh Williams, kterého pro sím, aby se ujal slova.

Pozdrav Komunistické strany Nového Zélandu přednesený SOUDRUHEM MERYYNEM H. WILLIAM SEM

Soudruzi delegáti ! Je pro mne velkou radostí, že mohu tlumočit

nejvřelejší soudružské pozdravy Komunistické strany Nového Zé landu, jejího ústředního výboru a generálního tajemníka, soudru ha Wilcoxe, XII. sjezdu Komunistické strany Československa, je jímu ústřednímu výboru a prvnímu tajemníkovi soudruhu Novot nému. Dále bychom chtěli vyjádřit co nejvřelejší díky za pozvání naší delegace na tento sjezd.

Víme, že sjezd bude novým mezníkem dalšího vývoje k upevňo

vání socialismu v Československu a přínosem pro všechny socia listické země a pro celé světové dělnické hnutí. Ze všech socialistických zemí Československo mělo největší zkušenosti se sociální demokracií v širokém měřítku. To je zvlášť zajímavé pro nás na Novém Zélandě, protože naše země byla

označena Exekutivou Komunistické internacionály v polovině tři cátých let jako »ráj « pro II. internacionálu. Sociální demokracie

a její zhoubné teorie o třídní spolupráci jsou u nás ještě velmi živé. Přibližně 97 procent novozélandského vývozu tvoří zemědělské výrobky . Většina z nich se prodává na britské trhy. A přesto všech no naše sociálně demokratická strana ( Labour Party ) nevyjadřu

je skutečnou opozici proti vstupu Velké Británie do evropského společného trhu. Avšak vyjadřuje velmi silnou opozici proti ze mím socialistického tábora a k možnostem navázání vzájemné .

ho obchodu s nimi . Jdou ještě dále a podporují útočné pakty proti socialistickým zemím .

TO ' ukazuje důrazně další aspekt naší práce. Pro naši stranu stejně tak jako pro strany ostatní je boj za mir hlavním úkolem

a zůstane jím , pokud poslední imperialistický stát nebude odstra něn z tohoto světa. Tak jako jsou síly války integrální součástí imperialismu, jsou síly míru internacionální. Jejich bojeschopnost .

516

je do velmi značné míry podmíněna světovou jednotou dělnického hnutí v různých zemích .

Z tohoto důvodu plně podporujeme světovou jednotu komunis tických a dělnických stran v souladu s Prohlášením 81 stran .

Jsme šťastní, že můžeme být plně přesvědčeni o tom , že vaše rozhodnutí budou základnou pro další velký pokrok, pro socialis mus a mír .

Nechť dlouho žije velká Komunistická strana Československa! Nechť dlouho žijí síly míru a socialismu vyvolané slavnou Komu nistickou stranou Sovětského svazu v roce 1917 !

Nechť dlouho žije proletářský internacionalismus ! ( Potlesk .) SOUDRUH VÁCLAV SLAVIK ::

Soudružky a soudruzi, děkujeme soudruhovi za jeho projev.

Přerušujeme nyní naše jednání. Budeme pokračovat za půl hodiny a jako první vystoupí v diskusi soudruh Vratislav Krutina , ministr zemědělství.

(Jednání přerušeno v 16 hod. 32 min. ) (Jednání znovu zahájeno v 17 hod. 08 min. )

SOUDRUH ANTONIN KRČEK :

Pokračujeme v jednání našeho sjezdu. Diskutuje soudruh Vra tislav Krutina, ministr zemědělství, lesního a vodního hospodář ství. Prosím, aby se ujal slova.

SOUDRUH VRATISLAV KRUTIN A

Soudružky a soudruzi, především bych chtěl vyjádřit plný souhlas s vytyčenými směry v národním hospodářství, zejména v zemědělství. Dále plně sou hlasím se stanoviskem našeho sjezdu ke kritice politiky Albánské

strany práce, která vyvěrá z nekritického postoje ke kultu osob

nosti soudruhů, jako je Enver Hodža, Mehmed Šehu, jako je Hadži Leshi a ostatních .

Soudružky a soudruzi , soudruh Novotný ukázal , kolik nesmír ného úsilí, pomoci i prostředků věnovala strana na přebudování 517

našeho zemědělství. To nám umožnilo vytvořit základní předpo

klady pro rozvoj zemědělské výroby na velkovýrobních princi pech. V jednotných zemědělských družstvech a státních statcích přes určité počáteční obtíže jsme dosáhli za významné pomoci státu zvýšení výroby a 'tržní produkce. Rychlý růst tržní produkce ve srovnání s výrobou je předností socialistického sektoru v zemědělství, avšak jeho tempo závisí na tempu výroby. Vyrovnání úrovně zemědělství s úrovní průmyslu

zahrnuje etapu, ve které chceme a musíme dohnat zpoždění vý. voje zemědělství za průmyslem. Jde o překonání rozporu mezi celkovou tendencí rychlého rozvoje národního hospodářství a po malým rozvojem výrobních sil v zemědělství.

Nejde nám však jen o teoretický výklad hesla. Za jeho reali zací vidíme dostatek obilí, masa, mléka , vajec, představujeme si nové lidi , kteří budou po vzoru pracujících v průmyslu pracovat novou technikou, používat velkovýrobní technologie, kde nama havá a zbytečná ruční práce bude z naší zemědělské činnosti vy

řazena. Za běžnou denní záležitost považujeme využívání vědy, chemizace a dalších momentů pro ovlivňování výrobního prostře dí a jeho podmínek. Politickou, pracovní i kulturní činností chceme dosáhnout, aby

naši rolníci pracovali, mysleli a jednali jako dělnická třída, aby v ní viděli svůj příklad. Dojde tedy v životě našich družstevních rolníků k dalším významným změnám ve směru sblížení s děl nickou třídou .

Bylo již řečeno , že stupeň uspokojování potřeb naší společnosti kvalitními a levnými zemědělskými výrobky je hlavním měřítkem vyrovnání úrovně zemědělství s průmyslem. Cestou intenzifikace

rostlinné a živočišné výroby chceme vlastní výrobou dosáhnout krytí celkového přírůstku spotřeby potravin a dále snížit dnešní do

voz potravin některých zemědělských produktů. To by prakticky znamenalo , aby v roce 1970 jeden pracovník v zemědělství zajistil výživu pro 15 obyvatel místo dnešních devíti. To je velký a zá služný úkol.

A zde stojíme před základním problémem - intenzivním využi

tím veškerého půdního fondu jako největšího národního bohatství a základního výrobního prostředku. A snad proto, že jeho význam není mnohými družstevníky, ale ani funkcionáři a národními vý. bory doceňován, dovolují plýtvání a soustavné znehodnocování půdy pro nejrůznější účely.

V diskusi před naším sjezdem došlo právě v tomto směru velmi mnoho kritických připomínek. Proti předválečným letům jsme tak to ztratili 479 000 ha zemědělské a 535 000 ha nejúrodnější orné 518

půdy . Spočítejme si , co představuje ztráta 10 procent veškeré orné půdy pro národní hospodářství. Přitom úbytek půdy je za tím trvalým zjevem.

Některé orgány a funkcionáři nerespektují zákon na ochranu půdy, a proto přicházíme s návrhem přísné kontroly jeho do držování. Sama kontrola by však nevyřešila tento stav, jestli si všichni v národním hospodářství neuvědomíme, že ztráta půdy se dotýká každého z nás, a jestli stranické organizace nepomo hou vzít věc do rukou .

Pokud jde o vlastní využití půdy, náš ústřední výbor při zkou mání řady návrhů došel k závěru, že cesta chemizace zemědělství

je to , co naše zemědělská výroba v nejbližší době nejvíce potřebu

je. Při dodávkách 150 kg čistých živin na 1 ha v roce 1965 a 200 kilogramů v roce 1970 budou vytvořeny hlavní podmínky, jak byly uvedeny v referátě prvního tajemníka soudruha Antonina No votného.

Proto musíme rychlým tempem rozšířit výrobu hnojiv i dalších chemických prostředků. Podíl kultur náročných na intenzívní hnojení, jako čukrovka, chmel , kukuřice, olejniny , brambory a ji né, činil v roce 1936 necelých 20 procent, ale v roce 1962 již 29

procent z orné půdy. Vyšší potřebu hnojiv vyžaduje také pěsto vání meziplodin, hospodaření na zavlažovaných půdách, i naše louky a pastviny, které prakticky vůbec nehnojíme. Dodávky chemických prostředků, zejména hnojiv, i když se

zvýšily od roku 1950 zhruba o 135 % , nevytvářely zatím předpo klady pro plánovaný růst rostlinné výroby. Z půdy se po řadu let odčerpává více živin, než se jí vrací. Poslední čtyři léta do

dávky hnojiv téměř stagnují, zatímco některé kapitalistické státy ve stejném období dodávky zdvojnásobily. Pro různé technické problémy v dopravě, v plánování apod. jsme nedokázali využít

pro hnojení kyselých půd a pro zvýšení rostlinné výroby našich velkých přírodních zásob vápenných hmot. Použití chemie v zemědělské výrobě považujeme v současné době za nejefektivnější vynakládání prostředků. Podobný význam mají vedle hnojiv i ostatní chemické prostředky, použité při ochraně rostlin , ale i pro zlepšení výživy zvířat, zejména pro vy rovnání deficitu bílkovin, například močoviny u skotu. Náš ústřed

ní výbor proto usiluje vedle celkového programu již pro příští rok , zejména v sedmiletce, o podstatný rozvoj chemizace v země dělství, který se stává vedle rozvoje nové techniky a technolo gie základním materiálním předpokladem dalšího rychlého vý. voje v zemědělství, jeho přiblížení průmyslu. Klíčovou otázkou

zvýšení intenzity zemědělské výroby je zabezpečení přednostní 519

ho rozvoje rostlinné výroby. Sem musíme soustředit všechny naše síly a prostředky a plně využít všech existujících rezerv . Ve zprávě ústředního výboru bylo poukázáno na hlavní směry

a zdroje růstu intenzity, především pěstování vysoce produktiv ních plodin, jako je například kukuřice, cukrovka, luštěniny a další. Kukuřice při výnosu 400 q dává z jednoho hektaru 6680 oves ných jednotek a je naší základní silážní plodinou , v kukuřičných oblastech je významným zdrojem jadrných krmiv.

Neúspěchy v letošním roce nelze vztahovat jen na klimatické poměry, ale mají hlubší příčiny. Tam, kde byla kukuřice správ ně umístěna, dodrženy zásady agrotechniky, přinesla i dobré vý

sledky. Tak například Státní statek Jirkov sklidil na svém hos podářství Nové Sedlo 460 q/ha, JZD Stupčice sklidilo 410 q/ha, JZD Račetice 380 q /ha a JZD Lešany v okrese Benešov sklidilo na

50 hektarech po 400 q zelené hmoty se 40% obsahem palic a cel kové náklady na 1 q siláže činí pouhé 4,50 Kčs.

Myslím , že jsme stále málo udělali pro zabezpečení vysokých výnosů. Propagace osetí co největších ploch nám ještě nedává do statek krmiva . Musíme rozpracovat pro každou oblast správnou

agrotechniku pěstování, včetně hnojení, boje proti plevelům ,' sta novit a zajistit nejvhodnější odrůdy apod. Vymezit kukuřici mís to v osevních postupech, které jí náleží, a za dodržení všech pod mínek důsledně bojovat.

V řadě zemědělských závodů není využíváno vojtěšky k zajiš tění kvalitní bílkovinné píce. Vojtěška dává o 1-2 a více stravi

telných bílkovin z jednoho hektaru než červený jetel. Přitom sou časný poměr vojtěšky k červenému jeteli a jetelotravám je asi

1 :3. Tento poměr je nutno změnit ve prospěch vojtěšky a tak zlep šit krmivovou základnu zejména v řepařské, kukuřičné a částeč ně i bramborářské oblasti nejméně o 25 000 tun stravitelných bíl kovin. To představuje asi 500 miliónů litrů mléka, tj . 20 000 tun másla . 1

Dosud dostatečně nevyužitou rezervou je pěstování luštěnin . V posledních dvou letech došlo k jejich rozšíření, avšak zdale

ka to neodpovídá možnostem našich závodů. Dobré příklady má me v JZD Ústiměř, které dosáhlo u zrnového hrachu Ramen na ploše 10 ha hektarového výnosu 48 q, a v JZD Kounice , kde skli dili 40 q z hektaru na celkové ploše 35 hektarů. V rozšíření cukrovky ke krmení máme velmi významný krmný

zdroj . Již při sklizni 300 q z hektaru lze dosáhnout spolu s využi. tím chrástu 9750 ovesných jednotek. Přitom jde o plodinu , která má všestranné použití a je nejvhodnějším zdrojem pro výrobu to 520

ruly a kvasničných krmiv. Její význam neustále roste. V letoš ním roce jsme ověřovali novou velkovýrobní technologii její vý roby a ukazuje se, že můžeme podstatně snížit vlastní náklady.

Nová velkovýrobní technologie nám dává při dobré organizaci práce konkrétní možnosti pěstovat cukrovku téměř bez použití

ruční práce. Tyto perspektivy nám otvírají cestu k rychlému roz šíření cukrovky ve všech našich oblastech.

Naše strana již několikrát poukázala na velké možnosti do sahovat dvou sklizní do roka. Jde především o plné využívání

ozimých směsek a meziplodin. My jsme letos zaseli o více než 100 % ozimých směsek navíc.

Velikou rezervou pro růst intenzity, zemědělské výroby a pro vý. robu krmiv jsou louky a pastviny, které představují téměř 26 % veškeré zemědělské půdy, celkem 1 900 000 ha. Přitom v řepařské oblasti tato výměra činí 14 % , v kukuřičné oblasti 17 % . Z luk do sahujeme průměrně, počítáno v hodnotě sena, 1500 Kčs z hektaru. A to je jistě velmi málo . Ani způsob hospodaření na většině luk

vůbec neodpovídá požadavkům intenzity . Rozhodně je třeba coz šířit novou technologii sklizně a zabránit obrovským ztrátám žiyin. Minimální dnešní ztráty 16 kg bílkovin a přes 200 kg oves

ných jednotek na 1 hektar představují ztrátu asi 320 litrů mléka z každého hektaru, což představuje zhruba ročně z veškeré vý měry luk výrobu 342 milióny litrů mléka. Zabezpečení plného krytí krmiv z vlastních zdrojů bude sou

časně krokem i k zintenzivnění živočišné výroby, ke zvyšování užitkovosti zvířat a k tomu, abychom jednotku živočišné produkce vyráběli podstatně levněji než dnes. Nesmíme si zastírat, že právě růst užitkovosti je jedním z nej

vážnějších problémů naší živočišné výroby. Kdybychom napří klad při dnešní dojivosti 1800 litrů od jedné krávy měli v roce

1970 vyrobit plánované množství mléka pět miliard 625 miliónů litrů, museli bychom mít 3 milióny 125 tisíc kusů krav. Proto mu síme jít cestou zvýšení dojivosti alespoň na 2500 litrů. Znamena lo by to, že tím ušetříme ve srovnání s dojivostí 1 600 000 tun ovesných jednotek nebo 1 100 000 tun stravitelných bílkovin, což

činí 16 % celkové potřeby. Kromě toho ušetříme značně i na in vestiční výstavbě, neboť při dojivosti 1800 litrů na krávu by chom museli ustájit dalších 875 000 krav, a to znamená, že cel kové náklady bychom museli zvýšit o 3 miliardy 718 miliónů korun. ,

Také ve výkrmu skotu a prasat musíme jít cestou zvýšení užit kovosti. Při denním přírůstku 450 proti dnešním 300-318 dkg

pak vystačíme se stavem prasat 4 milióny 980 tisíc, a to je o mi 521

lión čtyři sta tisíce kusů méně. Zrychlený výkrm tak znamená

úsporu 560 tisíc tun ovesných jednotek a 49 tisíc tun stravitel ných bílkovin . Kromě toho ušetříme živou práci při ošetřování menšího počtu prasat a investice na ustájovací prostory zhruba v hodnotě 770 miliónů korun.

K zabezpečení vyrovnání úrovně zemědělství s průmyslem jsme propracovali a budeme přednostně rozvíjet specializaci zeměděl ské výroby . Specializace zemědělských závodů, budovaná na odpovídající koncentraci výroby, využívání přírodních podmínek podle zásad rajonizace znamená vytvořit mezi zemědělskými závody navzájem vyšší společenskou dělbu práce. Přináší nové vztahy ve výrobě, v odbytu, v zásobování, kooperaci, v investiční činnosti a přinese

velký prospěch společnosti i zemědělským závodům samým. Proto k této otázce bylo v diskusi takové velké množství připomínek . Přednostní rozvoj zemědělské výroby a vyrovnání její úrovně

s průmyslem kladou velké nároky na vytvoření i dalších tech nických předpokladů ve výrobě, jako je například komplexní me. chanizace pracovních procesů. Převzali jsme zejména v letošním roce cenné zkušenosti našich sovětských přátel , sovětských me

chanizátorů soudruhů Světličného, Manukovského, Gitalova, kteří u nás přímo pomáhali, i dalších. Letos máme již 1700 komplexně mechanizovaných čet. Práce komplexně mechanizovaných čet souvisí s novou organi

zací práce, kde technika je rozhodujícím činitelem a živá práce je nejnutnějším doplňkem. Jde o nový způsob práce, který přibli

žuje práci v zemědělství charakteru práce v průmyslu. Pracovní rytmus zde neudává živá práce, její intenzita, ale stroj. Komplexně mechanizované čety mají tedy jasný základ, který

vyžaduje již dnes změnit způsob plánování v zemědělském zá vodě. To znamená plánovat vzhledem k možnostem a výkonu strojů , a ne jen k vypětí pracovní síly, jak tomu bylo dosud. Jde

dále o chozrasčotní způsob plánování u komplexně mechanizova ných čet – tak jako v průmyslu na stroje, dílnu, a vyjádřit i kva litativní ukazatele, například náklady. Konečně přechod na tento způsob práce vyžaduje, aby pracovníci v komplexně mechanizo vaných četách měli pevnou peněžní odměnu, ne pracovní jed notku.

Vyrovnání zemědělství s úrovní průmyslu, přednostní rozvoj ze

mědělské výroby je také zárukou stabilizace kádrů v JZD a stát ních statcích.

V zemědělství pracuje dnes 38 % z počtu stálých pracovníků

v roce 1930. Za posledních sedm let klesl jejich počet o třetinu. 522

Samo snížení počtu pracujících v zemědělství na nutnou úroveň

je velmi pokrokový jev, který vyplývá z průmyslového rozvoje našeho státu a na druhé straně svědčí o růstu produktivity práce

v zemědělství, především postupným přechodem na velkovýrobu.

Úbytek pracovních sil je však rychlejší, než bylo předpokládá no. Od roku 1957 činí průměrný roční úbytek 100 000 osob a trvá i v letošním roce. Proto otázka zajištění kádrů pro zemědělství, a to především odborných kádrů, při vynaložení všech prostřed

ků, které do zemědělství dáváme, znamená zajistit skutečně ply nulý rozvoj našeho zemědělství. A tomu všemu je potřeba sku

tečně přizpůsobit organizaci, která bude především pracovat na výrobních základech. Musíme proto získat řadu odborných a zku šených kádrů do zemědělství, abychom splnili usnesení našeho

XII. sjezdu. (Potlesk. ) SOUDRUH ANTONIN KRČEK :

Děkuji soudruhu Krutinovi.

Nyní vystoupí soudruh inženýr Vladimír Meduna, člen předsed nictva jihomoravského krajského výboru naší strany. A po něm se připraví soudruh Jiří Michal ze Středočeského kraje.

SOUDRUH VLADIMIR MEDUNA, jihomoravská krajská organizace KSČ

Soudružky a soudruzi,

ústřední výbor naší strany již několikrát upozorňoval na velký význam zvýšení kvalifikace našich pracujících. Náš jihomoravský krajský výbor strany provedl na podzim v roce 1960 hluboký prů zkum stavu a péče o růst kvalifikace pracujících v průmyslových a zemědělských závodech kraje. Průzkum ukázal, že stupeň kva. lifikace pracujících v závodech neodpovídá požadavkům výroby. Z rozboru pak vyplývalo, že rychlý obrat může zajistit normální

školství jen ve spojení s velkým vzrůstem studia pracujících, kte ré zatím nebylo cílevědomě řízeno a rozvíjeno.

Ústřední výbor strany projednal v minulém roce tuto práci Ji homoravského kraje, schválil její závěry a rozšířil její platnost na všechny kraje. Dnes, po dvou letech, můžeme posoudit vý. sledky, jichž jsme dosáhli v našem kraji. Obecně se dá říci, že řada tehdy zjištěných nedostatků trvá , že však v základních otáz

kách nastal obrat. Především se zvětšil počet studujících z řad 523

pracujících z původních 13 000 na dnešních 23 000. Tento počet však nepokrývá požadavky průmyslu a zemědělství a měl by být

asi o 7000 větší. Nelze tedy polevovat v náboru uchazečů o stu dium, ale naopak je třeba úsilí dále zvyšovat. Tento závěr je dů

ležitý ještě také proto , že zájem o studium není typický pro vše chny obory zaměstnání.

Například na Vysoké zemědělské škole v Brně je počet uchaze čů o studium pracujících malý a plnění směrných čísel činí obtí

že. Taková skutečnost se přirozeně odráží v kvalitě posluchačů , a o tu nám dnes musí jít. Dnes, kdy se přibližujeme k plnění kvantitativních ukazatelů ve studiu pracujících, vystupuje do po

předí především kvalita, neboť ta je v duševní práci rozhodující. Kvalita uchazečů je velmi směrodatná i pro úspěšné dokončení

studia. Nemohou nám přece být lhostejné ekonomické ztráty spo lečnosti a morální ztráty jednotlivců způsobené výběrem nekva

litních studentů. Zde vystupuje zvláště důrazně do popředí od povědnost závodů, především pak kontrolní úloha závodních or ganizací naší strany při výběru studentů z řad zaměstnanců . Při .

tom nemohou být směrodatné jen duševní vlohy, ale ve stejné míře i postoj uchazeče k současnému dění, neboť jakou cenu má pro nás například absolvent vysoké školy , který nechce nastou pit tam , kde ho naše společnost nejvíce potřebuje. Proto se nám vyplatí věnovat raději před počátkem studia více péče nadaným uchazečům , politicky uvědomělým. Vůbec naše zkušenosti ukazu

jí, že k počátku studia pracujících je třeba jisté přípravné péče, která doplní potřebné vědomosti v teoretických předmětech. Vel

mi se zde osvědčily přípravné kursy pořádané nejen školami, ale také často závody , jako například naši Královopolskou strojírnou.

Zvláště výrazné pomoci by si pro svou přirozenou rozptýlenost zasluhovali uchazeči o studium ze zemědělské výroby. Studium

klade na pracující veliké nároky a není snadnou záležitostí . I když studujícím nejsou zákonné úlevy závodem odpírány, musí studu jící plnit své výrobní úkoly v plném rozsahu, jako každý druhý zaměstnanec, bez ohledu na své veliké mimořádné zatížení . Zvláš tě je to typické u závodů zemědělských . Z toho se pak rezultuje odpad posluchačů během studia , zvláště neúměrný na vysokých

školách, kde dosahuje běžně 50 % . Že tomu tak nemusí být , do kazuje příklad studia pracujících na strojní fakultě naší Vysoké školy technické, kde úbytek studujících činí v průměru 25 % , a je tudíž téměř stejný jako při studiu interním. Zásluhu na tomto stavu má především řada závodů, z nichž uvádím například ZPS Gottwaldov, kde studující jsou středem pozornosti podniku, který

pro ně organizuje soustředění, zvláštní konzultace a vydává skrip 524

tä, jichž ' dokonce používají naši interní posluchači, Není to na hodné. Je to proto, že si závod vede evidenci o kvalifikaci kaž

dého svého zaměstnance a upravuje tuto kvalifikaci podle blíz kých i vzdálených potřeb závodu. Velmi důležitým předpokladem

úspěšného studia jsou kolektivy vytvořené ze studujících, jako na příklad na naší vysoké škole při krajském sdružení stavebních

podniků v Ostravě. Tyto kolektivy mají svůj stranický aktiv, který pečuje o každého jednotlivce. Vůbec stranické aktivy jed notlivých ročníků studia pracujících se na naší škole velmi osvědčily při řešení všech otázek studujících.

Podle našich zkušeností přispívá dále k úspěšnému studiu spo lupráce školy , která závodu signalizuje každé zakolísání jejich zaměstnanců .

Zvláštní pozornosti zaslouží obsah studia pracujících, v jehož přehodnocení jsou zvláště naše vysoké školy stále ještě mnoho dlužny. Sem patří dále i veliký nedostatek skript pro poslucha

če. To všechno ovlivňuje přirozeně kvalitu absolventů. Kvalita ab solventů je na vysokých školách ovlivňována také vlastní for

mou studia. Nejlepších výsledků dosahujeme u studia kombinova ného, potom večerního a nejslabších výsledků u studia dálkové ho, které je, bohužel, formou nejčastější. Navíc tato forma vyžadu je největšího úsilí studentů, které jde někdy i na úkor jejich zdraví. Proto například Vysoká škola zemědělská v Brně doporu

čuje vyžadovat od dálkově studujícího předem vysvědčení o je ho dobrém zdravotním stavu. Jeví se proto nezbytné podrobit

všechny formy studia, nejenom studia pracujících, vědeckému rozboru po všech stránkách s cílem najít nejvhodnější formu.' V tomto zkoumání by velmi důležitou roli hrály otázky ekonomic ,

ké, poněvadž při enormním vzrůstu studentů podle usnesení ústředního výboru strany z května t. r. nemůže nám být lhostejné, jaké kvality u absolventů dosáhneme a zda splnění tohoto úkolu

bude o stamilióny dražší nebo lacinější. Rozhodující pro zajištění studia pracujících jsou dále učitelé. Není to jen otázka jejich po čtu, ale je to především otázka kvality učitelů . Výchovný vliv

učitele, jeho autotrita závisí přímo na stupni jeho vědomostí, zkušeností a morálních kvalit, které před pracujícími nemohou být v žádném případě předstírány.

Ve studiu pracujících se osvědčí proto jenom nejlepší učitelé. Tato forma studia pomáhá například na naší škole odhalovat sla

bé a špatné učitele. Jak ovšem s kvalitními učiteli zacházíme ? Ne vždycky dobře. Na našich středních školách v kraji chybí pro studium pracujících 140 učitelů, a proto úvazek učitele není nor 525

1

málních 21 hodin, ale 30 hodin. Jejich přetěžování není způsobe no jenom jejich nedostatečným počtem , ale někdy i jinými příči

nami , jako třeba nedostatečnými mzdovými fondy. Například le >

tos v Brně pro tento důvod nemohlo být otevřeno 34 tříd studia pracujících na všech středních školách, a to proto , že nebyly po třebné mzdové fondy, i když byli učitelé i posluchači.

Proto je třeba se velmi vážně zabývat zajištěním potřebného počtu kvalitních učitelů pro studium pracujících . Pro výuku je

třeba dále učebních prostorů. Co do prostorových potřeb je stu dium pracujících mnohem méně náročné než studium interní, a lze zde využít celou řadu rezerv mimo sídlo školy. Stojí za úvahu, zda tato forma studia by neměla mít ještě větší rozsah,

než jaký dnes uvažujeme, tj ., zda bychom neměli dosáhnout po měru dálkového a interního studia 1 :1 ještě dříve než v roce 1970 nebo 1975,

Konečně je třeba se zamyslet nad způsobem řízení studia pra cujících. Jeho původní forma - jenom jako doprovod interního

způsobu studia - je dosud přehlížena, mimo jiné třeba nedosta tečným plánováním . Například státním plánem jsou v našem kraji zajištěny jen střední školy pro pracující, na kterých stu

duje asi 1500 posluchačů, zatímco '18 000 posluchačů na ostat ních středních školách plánem zajištěno není. Z toho potom vy.

plývá mimo jiné přetížení učitelů, o kterém jsem dříve hovořil. Rovněž řízení vlastního studia pracujících není dostatečné. Na vrhujeme proto , aby v každém okrese jedna ze středních škol vykonávala funkci gestora pro studium pracujících a aby tato škola koordinovala studium na ostatních středních školách v okre

se a pečovala o ně po všech stránkách. Pokud se týká finančního zajištění studia pracujících, bylo by

třeba zajistit mnohem větší podíly od závodů, a to zvláštním fondem, kterého by nebylo lze použít na jiné účely. Závěrem, soudružky a soudruzi , lze konstatovat , že na úseku studia pracujících byly naší stranou učiněny a zajištěny rozho

dující kroky . Je nutno je důsledně realizovat a podle zkušeností domýšlet detaily s úsilím větším než dosud.

A nakonec mi dovolte, abych mohl za všechny vysokoškolské pracovníky prohlásit , že se plně ztotožňujeme s bojem za odha lování pravdy a obhajování míru na celém světě, které je vlastní

Komunistické straně Sovětského svazu , a odsuzujeme proto ne pravdivé a nesprávné počínání Albánské strany práce. ( Potlesk. )

526

SOUDRUH ANTONIN KRČEK :

Děkuji soudruhu Medunovi a slovo má soudruh Jiří Michal, před seda JZD Suchdol, okres Kutná Hora,

Po něm vystoupí soudruh Lubomír Štrougal. SOUDRUH JIŘÍ MICHAL, středočeská, krajská organizace KSČ

Soudružky a soudruzi, tak jako v celé naší vlasti, setkal se i u nás na okrese Kutná Hora s velkým ohlasem druhý předsjez

dový dokument o výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti.

Na okrese máme značné obtíže v plnění plánu zemědělské vý

roby i nákupu zemědělských výrobků. S tímto stavem se však nesmiřujeme a v dosavadních podmínkách činíme opatření k od stranění nedostatků. A právě proto třetí kapitola dokumentu o za

bezpečení rozvoje zemědělství, jeho zprůmyslnění, byla velmi ži vě diskutována v okresním měřítku i v základních organiza cích .

V okrese je vypracován plán rozvoje do roku 1980, který se zabývá převážně zemědělstvím a je směrnicí pro perspektivní plánování rozvoje zemědělské výroby. Na základě tohoto plánu jsme již přikročili k realizaci někte

rých opatření v něm navrhovaných. Mám na mysli koncentraci a specializaci zemědělské výroby, které jsou v referátě soudruha Novotného doporučovány jako jedna z cest jejího růstu. Chtěli

bychom některými výsledky dosaženými v našich družstvech po tvrdit správnost této linie. Jde o výrobu rostlinnou i živočišnou. Sloučili jsme družstva, ale v mnohých z nich se vlastně hos podaří postaru. V novém celku každé bývalé družstvo tvoří samo statnou výrobní skupinu a má svůj osevní postup. V každé obci

se chovají všechny druhy hospodářského zvířectva. Na okresní konferenci jsme si řekli, že z tohoto hlediska je

nutné sloučení dokončit a vytvořit takové osevní postupy, které by umožnily maximální velikost honů bez ohledu na hranice bý valých družstev či katastrů obcí. Jde nám také o rozbití lokál patriotických tendencí, které přežívají v místech bývalých druž stev. Že je správné vytvořit takové hony , doložím příkladem : V Jednotném zemědělském družstvu 1. máj Církvice dosáhli na

161 ha ječmene průměrného hektarového výnosu 40,5 9 z 1 hek taru. Ale z toho na 8 honech do 10 ha byl průměrný výnos pou 527

ze 37 metráků a na 7 honech větších než 10 ha byl průměr 41,5 q, tedy o 428 kg víče.

Podobně tomu bylo v našem družstvu . Na menších honech pod deset hektarů jsme nedosahovali výnosů 40 q z hektaru, ale na honech nad 25 hektarů jsme dosáhli výnosu 52 q. Protože máme většinou velké hony, dosáhli jsme v průměru na 146 ha sladov nického ječmene 46,5 q z hektaru. Taková jsou fakta svědčící o správnosti linie dané ústředním výborem ke koncentraci rostlinné výroby z hlediska hektarových výnosů, nehledě na všestranné úspory vlastních nákladů na jed notku výrobku. A to lze všude dělat a bez velkých a náročných investic

V koncentraci živočišné výroby jsme sice v začátcích, ale již po dvou letech můžeme říci, že tato cesta je správná. V našem druž

stvu máme soustředěno 195 prasnic, což umožnilo zavedení nové technologie klecovou porodnu, mechanickou lopatu i jinou drobnou mechanizaci. Chtěl bych ale upozornit, že mechaniza ce v našich typizovaných porodnách prasnic ( ve stošedesát

kách ) se rovná prakticky nule. Soustředění nám umožnilo zavést dvousměnný provoz ( vždy čtyři a čtyři pracovnice v jedné smě ně ) a stálý noční dozor. Produktivita práce vzrostla o 43 a půl

procenta. Od počátku roku bylo od 195 prasnic odchováno prů měrně 14 selat od každé prasnice, a předpokládáme, že do konce roku bude dosaženo více než 15 selat. Toto se dosáhlo dík kon

centraci, protože vylepšování stáda se u nás teprve provádí. Je možné namítnout, že máme jinde lepší výsledky . Je to prav da. U nás v okrese máme soudružku Herčikovou z JZD Sulovice,

soudružku Heřmánkovou z Vrdů, ježákovou z Onomyšle, které dosahují rok co rok 18-20 selat od jedné prasnice. Ale každá

ošetřovatelka má na starosti 10, maximálně 15 prasnic. Okresní průměr u nás je 11 selat od jedné prasnice za rok. Jde nám o to , aby vynikající ošetřovatelky přešli do velkokapacitních stájí a tam za pomoci nové technologie přenesly své zkušenosti a uplat nily své mistrovství v celém kolektivu ošetřovatelů. Dobré výsledky přinesla i koncentrace chovných jalovic spoje .

ná s jejich pastvou. Tak v JZD Červené Janovice mají 270 chov ných jalovic soustředěno na dvou místech. V prvním pololetí to : hoto roku v roztříštěných stájích bez pastvy byl přírůstek na kus a den pouze 14 dkg. Za třetí čtvrtletí, kdy se jalovice pásly a provedla se koncentrace, bylo dosaženo průměrného přírůstku 53 dkg na kus a den. Zase se vracím k nám do družstva , protože tam již sledujeme 528

více ukazatelů. Máme soustředěno 200 chovných jalovic na hlu boké podestýlce ve volných stájích . Přírůstek činí 59 dkg na kus a den a produktivita práce proti tradičnímu ustájení nám vzrost la o 290 % . To jsou některá fakta mluvící pro koncentraci živočiš . né výroby. A to, prosím, mechanizace do těchto stájí není, a co

si neuděláme sami, to nemáme. Samozakládací vozy jsou stále jenom ve slibech, rovněž tak malotraktory se stírací lopatou na stírání krmných chodeb a vůbec nám chybí taková mechanizace, která by dokompletovala naše velkokapacitní stáje.

V současné době uvádíme do provozu kravín – volné ustájení pro 384 krav, kde bude prováděn pouze intenzívní výdoj , protože krávy, které budou stát nasucho před porodem a potom na roz dojení po porodu, budou v jiné stáji.

Ošetřovatelé se tam ještě dneska doslova perou s počátečními obtížemi. Ale již oni sami prohlašují, že by bez dvou směn nepra

covali, že mají méně dřiny , větší kulturu práce a dosahují i vyšší produktivity.

Snažíme se, abychom dvousměnný provoz zavedli v celé ži vočišné výrobě. Od 1. ledna bude realizován v chovu všech dru hů hospodářských zvířat. Nejde nám jenom o zvýšení péče o doj. nice nebo o jiná zvířata, ale také o to, aby naši ošetřovatelé a pracovníci v živočišné výrobě měli i možnost kulturně a společen sky žít a vzdělávat se.

Ještě několik slov k specializaci. Všichni ji uznáváme a àgi tujeme za ni . Ale bude třeba přejít ke konkrétním organizačním opatřením. Chceme sdělit sjezdu jednu naši zkušenost. Byl to svým způsobem experiment. Podtrhujeme , že nelze postupovat ta kovým způsobem všude. Jde nám o doložení správnosti speciali

zace. Chci ukázat na konkrétním případě , co znamená pro růst výroby správné rozmisťování výroby i specializace. JZD 1. máj Církvice má 1450 ha zemědělské půdy a převážná část -

1270 ha

leží v řepařské oblasti . Ale má také dvě farmy, vzdálené 30 km, a to v Kamenné Lhotě a v Sudějově, s rozlohou půdy 180 ha v bramborářské oblasti s nadmořskou výškou 520 m. Kdo tyto

obce znal ještě před čtyřmi pěti lety, potvrdí, že to byly obce nej chudší, s nejnižšími hektarovými výnosy. JZD 1. máj je získalo

sloučením v roce 1958, aby zde mohl být odchován zdravý do bytek a pomohlo se tak ozdravění skotu v řepařských farmách. Zavedli zde speciální osevní postup a kromě pícnin pěstují žito,

oves a brambory. Používají výkonných a zdravých odrůd , hnojí !

podle rozboru půd. Zpočátku byly výnosy stále špatné, ale po

• stupně docházelo ke zlepšení. Letos zde sklidili z 1 ha 30,5 a ovsa , 30 q žita a 220 q bramborové sadby . 529

$

Soudružky a soudruzi, dáváme v úvahu, má-li být tato zkušenost

prozkoumána a v případě kladného vyhodnocení zavedena v šir ší praxi . Vzhledem k výsledkům dosaženým družstevníky v Ka menné Lhotě by stálo za to věcí se zabývat.

Je třeba také upozornit na některé ekonomické problémy, které při uplatňování specializace vznikají. Specializaci nemůžeme uskutečňovat stejným tempem současně ve všech JZD. Tolik pro středků rozhodně mít nebudeme. Musíme je proto postupně kon

centrovat do jednotlivých zemědělských závodů, abychom mohli uplatňovat výstavbu a mechanizaci komplexně. To ovšem zna mená, že ta jednotná zemědělská družstva, která budou koncen

traci a specializaci uskutečňovat přednostně, budou na tom lépe. Vznikne diferenciální renta II. a ta se musí nějakým způsobem vrátit a pomoci v rozvoji výroby všech zemědělských závodů. S tímto problémem se budeme v nejbližší době ještě vážně za bývat .

Ve zprávě soudruha Novotného byla ukázána další perspektiva při řízení zemědělské výroby. Vedle jiných zásad je vyzdvižena vedoucí úloha strany. Uplatňovat vliv strany, to znamená uplatňo vat přímé řízení, bezprostřední styk s lidmi. V mnoha sloučených družstvech se však tyto zásady neuplatňují. V každé farmě je vlastní zootechnik a ten je »specializován« na všechno, co v obci je. Koně, krávy, jalovice, prasata , slepice ( jako ve starém selském dvoře ). Soudruzi argumentují, že zootech

niky nemohou právě pro tuto roztříštěnost specializovat podle chovu. Náš názor je, že právě pro tu roztříštěnost ( aby nebyla ) je to třeba udělat. Takový zootechnik specializovaný na chov prasat, aby nemusel objíždět tři nebo pět farem , bude se rychleji starat o jejich koncentraci a obdobně budou postupovat zootech nici, jimž budou svěřeny jiné druhy hospodářských zvířat. Chce me právě i na tomto úseku sloučení dokončit. Zavést všude přímé

řízení, neboť vede ke zvýšení odpovědnosti, k větší odbornosti ve dení, a tím i k lepší péči o svěřený úsek práce. Máme na okrese i špatná družstva. Nejde to všude jako u nás,

nebo v JZD 1. máj v Církvici, či na Státním statku v Čáslavi. Vý. sledky těchto závodů jsou dokladem, že tam, kde strana a vedení družstva nebo statku prosazují do výroby novou techniku a tech

nologii a kde se zavádějí dvousměnné provozy, tam také přichá zejí mladí lidé. Opakuji, přicházejí. Hlásí se sami. A k tomu zase několik faktů. U nás v Suchdole jsme za dva roky získali 30 dětí,

v letošním roce 18. Všechny ukončily devítiletku a 11 jich vyšlo z deváté třídy s vyznamenáním.. Máme 7 absolventů zemědělské 530

technické školy , 4 studenti studují na středně technických ško lách a jeden na vysoké škole. Obdobně je tomu v JZD 1. máj Církvice, kde za 2 roky získall 15 dětí, mají již 8 absolventů zemědělských technických škol, 2 studenty na zemědělské technické škole a 2 studují dálkově.

Státní statek Čáslav získal letos 24 dětí, z toho 8 děvčat. Soudruzi, je správné pověřovat mladé lidi úkoly. Musí však být jasné a konkrétní. Nejdříve byla usnesení o úkolech Komso molu na Amuru a na celinách a pak tam šli mladí lidé, tak jako u nás jdou mladí budovat Východoslovenské železárny, do Ostra vy, na stavbu kaučukárny Kralupy. U nás v družstvu chodí mla 1

dí lidé pracovat na stavbu teletníku. Pracují zde dobře. Vidíme, že mladí jdou do těch závodů, kde se tvoří něco nového. Znovu jsme si, soudružky a soudruzi, uvědomili, že prvním před pokladem ke koncentraci a specializaci výroby, stejně jako k usku tečnění jiných cílů je, aby komunisté, věrni zásadě podporovat vše

nové, co se rodí, šli osobně příkladem. Je nutné, aby byla přijí mána konkrétní usnesení a prováděna organizační opatření. Stra nická propaganda a agitace musí naplno rozehrát celou škálu svých prostředků.

Věnujeme proto co největší péči základním organizacím strany v JZD, na státních statcích, vesnicích a STS , neboť bez jejich cíle vědomé práce bychom ničeho nedosáhli. Věnujeme jim pozornost, neboť tam jsou skryty síly, které jsou schopný pod vedením našeho ústředního výboru odstranit vyskytující se nedostatky a dále rozvíjet tvořivé síly našeho lidu. ( Potlesk .) SOUDRUH ANTONIN KRČEK :

Děkuji soudruhu Michalovi. Slovo má soudruh Lubomír Štrou gal, ministr vnitra.

SOUDRUH LUBOMIR STROUGAL

Soudružky a soudruzi, jednání našeho sjezdu otevírá v celé šíři,

velikosti a složitosti výhledy na další rozvoj socialistické společ nosti. Tato mírová budovatelská perspektiva hluboce znepokojuje

mezinárodní reakci . Imperialisté se nemohou smířit s tím, že Čes koslovenská socialistická republika zaujímá pevné místo v socia listickém táboře, že naše strana je nekompromisní při uplatňování 531

leninské linie, která vyplynula z jednání XX. a XXII. sjezdu KSSS , V politických , ekonomických a vojenských plánech impe

rialistů hrají důležitou roli nepřátelské akce proti naší republice . Čím více se imperialismus dostává do politické izolace, tím více jeho nejreakčnější představitelé spoléhají na prostředky nátlaku, násilí a podvratné činnosti . Z toho vyplývá i narůstající úloha imperialistických rozvědek v boji proti mírové výstavbě zemí so cialistického tábora. Chtěli by především vrazit klín mezi Sovět

ský svaz a naši republiku, mezi Sovětský svaz a ostatní socialistic ké země. V tomto směru se snaží živit nacionalistické přežitky a

vyvolávat rozpory, které by mohly oslabovat jednotu tábora so cialismu .

Tato nepřátelská činnost je prováděna stále rafinovanějšími způsoby. Vedle otevřené orientace na válku, vedle tak zvaného tvrdého kursu, který je den ode dne méně populární, uplatňuje

se tak zvaná měkká linie, politika maximální manévrovací schop nosti, jejíž nebezpečí je v tom , že naše úsilí o mírové soužití se

nejagresívnější imperialistické kruhy pokoušejí zneužívat k po litické diverzi , k pokusům o zákeřné pronikání do socialistických zemí a zároveň že při tom zastávají i dobrodružný kurs, jak jsme byli svědky v přípravě útoku na Kubu.

Za této neobyčejně složité situace se proto znovu a znovu pře svědčujeme, jakým štěstím pro lidstvo je existence socialistic kého tábora a jeho mírová politika, která staví hráz imperialistic

kým válečným provokacím. Revolučním úkolem je zkrotit a zne škodnit ne papírového , ale skutečného imperialistického tygra. K tomu je třeba reálně oceňovat poměr sil a principiálně, v lenin ském duchu jednat.

Na našem sjezdu byl již zdůrazněn zásadní význam hospodář ských úspěchů jednotlivých socialistických zemí i celé naší svě

tové soustavy. Z tohoto zorného úhlu zvláště vyniká, proč ze jména na ekonomickém úseku sílí aktivita imperialistických roz vědek. Bylo by chybou, kdybychom zapomínali na významné

postavení Československa v socialistickém táboře, na naši strate gickou polohu a rozvinutý hospodářský potenciál. Naši nepřátelé pochopitelně chtějí a potřebují znát údaje o situaci u nás a o na šich záměrech. Při utváření celé koncepce tak zvané evropské integrace velmi silně vzrostl na Západě zájem o naše hospodář ská tajemství.

Velké naděje vkládá mezinárodní reakce do psychologické vál. ky. Velkokapitál vytváří ve všech světadílech stále nová centra, která mají za úkol podstatné zesílení boje proti komunismu. 72 532

nepřátelských rozhlasových stanic chrlí ve 186 vysílacích hodinách i

denně špínu na naše zřízení. K našemu sjezdu dali dokonce do chodu další speciální vysílač, který má za úkol šířit vylhané zprávy o situaci v naší straně. Nepřátelé vyvíjejí mnoho úsilí, aby očernili vedení naší strany, aby narušili těsné sepětí strany s pra

cujícími. Odtud především pocházejí nepravdivé zprávy a lži, šeptanda a panikářské hlasy, které mají zanášet dezinformaci do mnohých politických otázek, i snaha oslabit důvěru našeho lidu ve vlastní síly .

Pod různými rouškami se k nám pokoušejí pašovat velké množ ství závadných tiskovin, rozvíjejí širokou lžipropagandu a hledají každou skulinu a možnost , aby k nám mohli zanášet nepřátelskou ideologii včetně revizionismu i dogmatismu. Náš lid dal všem těmto nepřátelským snahám pádnou odpověď svým postojem

k politice strany a uskuteční náměty z předsjezdové všenárodní diskuse. Ještě pádněji jim odpovědí výsledky našeho sjezdu, jehož jednání manifestuje jednotu strany a lidu. Soudruzi, je ovšem smutnou skutečností, že náš lid musí záro

veň odrážet špínu a pomluvy , které do imperialistické stoky přilévají neodpovědní frázisté z vedení Albánské strany práce. V posledním roce k nám například zasílají velké množství nepoda

řených pamfletů, různých tiskovin, v nichž se snaží zostouzet naši stranu a špinit vše, co je nám nejsvětější. K tomu nemůžeme mlčet, o tom musíme zvláště na sjezdu strany otevřeně mluvit.

Náš lid je věrný přítel Sovětského svazu. Naše strana stojí nejen slovy, ale především svými činy na pozicích proletářského inter nacionalismu. Za to nás naši nepřátelé nejednou častovali uráž kami, nazývali nás nohsledy, jak to dnes činí Hodža a Šehu . To

všechno příliš dobře známe. Rozvratnická činnost v žádném, ani v albánském rouchu nemůže v řadách naší strany vyvolat nic

jiného než rozhodné odsouzení. ( Potlesk. ) Příslušníci ministerstva vnitra včetně vojsk Pohraniční a vnitřní

stráže zaměřují svoje úsilí především proti vnějšímu nepříteli a jeho domácím pomahačům. Důležitým úkolem je zajistit ochranu naší ekonomiky , neúprosně postupovat vůči těm , kdo se dopouš tějí rozkrádání a jiných machinací s národním majetkem, zajišťo vat veřejný pořádek a bojovat za podstatné snížení a postupnou likvidaci kriminality všeho druhu. Základním předpokladem úspěšné práce součástí ministerstva

vnitra je neustálé prohlubování a rozvíjení bohatství forem těs ného spojení bezpečnosti s lidem. Vyplývá to zákonitě z perspektiv dalšího rozvoje našeho státu a socialistické demokracie. Ve stále

Širší míře se pracující spolu s příslušníky bezpečnosti podílejí 533

na řešení problémů trestné činnosti a veřejného pořádku. To je hlavní směr, kterým v posledním období zaměřujeme naši práci. S rozvojem socialistické společnosti bude ještě více vynikat mo

rální působení vůči všem, kdo dosud porušují zákon. Kde se složky ministerstva vnitra neopírají o pomoc poctivých lidí, kde právě tímto směrem nezdokonalují úroveň bezpečnostní práce, tam nedochází k včasnému odhalení a zabránění trestné činnosti.

Máme bohužel případy rozkrádání a nejrůznějších machinací, které jsou prováděny mnoha osobami i několik let, než jsou od haleny. To pochopitelně nesvědčí v náš prospěch. Dosáhli jsme toho, že nám organizovanou formou dobrovolně pomáhá přes 100 000 členů pomocných stráží Veřejné bezpečnosti, kteří vykonávají záslužnou činnost na úseku ochrany veřejného

pořádku a bezpečnosti silniční dopravy. Pomocníci z řad občanů stojí rovněž po boku naší Pohraniční stráže. Po zásluze je třeba

ocenit obětavou činnost dobrovolných pracovníků Československé ho svazu požární ochrany a civilní obrany. Stále více řešíme otáz ky veřejného pořádku v součinnosti s příslušnými komisemi na rodních výborů. Nedovedeme si vůbec představit úspěšnou čin nost bezpečnosti bez úzkého spojení s pracujícími, bez podpory naší veřejnosti.

S ohledem na dosažený stupeň rozvoje společnosti a hluboké přeměny, kterých bylo ve všech oblastech života a práce lidu dosaženo, přechází bezpečnost k používání forem preventivní prá ce. Snaží se předcházet trestné činnosti. Zde jsou široké možnosti, kde ještě zdaleka neplníme požadavky strany. Příslušníci bezpeč nosti spolu s prokurátory a soudci projednávají řadu věcí přímo s kolektivy na pracovištích, konají různé přednášky a výstavky v rámci předcházení trestné činnosti. Záslužné dílo zde pomáhá konat tisk, rozhlas, televize, film. Strana vede boj za nového člověka a úkolem bezpečnosti je pomáhat zachraňovat ty, kdož

se dostávají na šikmou plochu. Socialistický humanismus se pro jevuje i v tom, že se naše společnost ujímá člověka a nedopustí, aby se dostal do rozporu se zákony.

Zvláštní pozornost věnujeme prevenci a výchově pachatelů z řad mládeže. Na Západě roste zločinnost mládeže. U nás je tomu naopak. Trestná činnost mládeže je neporovnatelně nižší než

v předmnichovské republice. Přesto nás však znepokojuje každý jednotlivý případ, kdy se mladý člověk vyrůstající v socialistic kých poměrech dostane na scestí, neboť máme všechny podmínky

pro to, abychom především u mladých lidí z kořene vymýtili ja. koukoliv trestnou činnost. 534

Ústřední výbor cílevědomě upevňuje socialistický charakter bezpečnosti. Vede pracovníky ministerstva vnitra k tomu, aby přísně střežili dodržování socialistické zákonnosti. Na minister stvu vnitra probíhá proces zdokonalování metod bezpečnostní prá

cę. Síly jsou přeskupovány, aby byly posíleny úseky významné z hlediska současných potřeb bezpečnosti republiky. Dosud se nám plně nepodařilo , aby hluboké rozbory, zejména negativních jevů,

byly východiskem pro plánovitou , cílevědomou práci. Plnou pozornost věnujeme dalšímu kádrovému zkvalitnění, neboť mnoho bylo zanedbáno, zejména na úseku výchovné práce. V tom je také jedna ze základních příčin , proč v období kultu osobnosti došlo v ministerstvu vnitra k některým nezákonnostem . Celý sys

tém škol ministerstva vnitra je nyní přebudován tak, aby byla

zaručena dobrá politická i odborná příprava všech příslušníků ministerstva vnitra.

Strana pohlíží na práci bezpečnosti jako na práci politickou,

která je nemyslitelná bez plného a hlubokého uplatnění a dalšího posilování vedoucí úlohy strany. Ústřední výbor při provádění linie dané XI. sjezdem přijal z iniciativy soudruha Novotného řadu závažných usnesení pro práci bezpečnosti. Jejich rozpracování a plnění podnítilo iniciativu komunistů ministerstva vnitra. Dále byl posílen vliv územních součástech v stranických orgánů na práci bezpečnosti v krajích a okresech,

zvyšuje se vliv útvarových organizací na provádění kádrové poli tiky i stranický přístup k plnění služebních úkolů. Uvědomujeme si, že především na každodenní práci vedoucích funkcionářů všech

stupňů i útvarových organizací záleží, aby se prohlubovaly u všech pracovníků bezpečnosti komunistické vlastnosti, zvláště politická a morální pevnost, čestnost, obětavost, skromnost a statečnost. To vytvoří předpoklady k tomu, aby i v mnohdy těžkých a složitých podmínkách, v nichž bezpečnost vede boj proti nepřátelům, byly

úkoly správně a důsledně plněny v souladu s požadavky strany. část pracovníků státní bezpečnosti měla v období let 1949—1954 nesprávné zaměření v práci. Po porážce buržoazie hledala nepří

tele především ve straně. To oslabilo soustředěný boj proti zbyt kům vnitřní reakce, která podporována zvenčí, se snažila mařit budovatelské úsilí našeho lidu. Vyhraněný třídní postoj , nekom

promisní postih nepřátel socialismu byly často zaměňovány hru bostí, násilnostmi a nezákonnými metodami. Mnoho pracovníků

bezpečnosti pracovalo i v této době správně, postihovali skuteč ného nepřítele a mnozí položili za naši věc i životy. Strana oce ňuje a váží si práce poctivých komunistů v bezpečnosti. Právě 535

o tyto soudruhy se zvláště od roku 1955 opíral ústřední výbor naší strany a s jejich pomocí dal bezpečnosti to postavení, které jí ná leží. Mnoho se v uplynulém období změnilo. Náprava byla zjed návána. Avšak mohlo se přitom postupovat rychleji a důsledněji.

Základní vinu na tom, že se tak nestalo, má Rudolf Barák. Soudruzi, je skutečností, že ústřední výbor strany již před XX. sjezdem soustavně vytyčoval před ministerstvem vnitra základní

požadavky, které bylo třeba postupně v boji se starými metodami a názory vnášet do denní práce. Barák byl poslán stranou do mi nisterstva vnitra, aby zde prosadil dodržování socialistické zákon nosti a správné pracovní zaměření. Strana mu uložila, aby v prak

tické činnosti orgánů ministerstva vnitra byly uplatňovány zásady stranickosti a političnosti. Barák s tím souhlasil, ale ve skutečnosti dělal velmi málo, aby těchto cílů bylo dosaženo. V tom je ta jeho největší obojetnost a nestranickost, že na mi nisterstvu vnitra slovy vyznával něco, co sám důsledně neuskuteč

ňoval, že za to nebojoval, že naopak často zásadní a stranické požadavky bagatelizoval. Jedním z důležitých požadavků bylo rovněž upevnění konspirace. To znamená zavést na ministérstvu vnitra přísný režim do ochrany služebního a státního tajemství. Jak to splnil, ukazuje nejlépe

skutečnost, že sám utajení velmi hrubě narušil, čímž nejvážněji poškodil nejvyšší zájmy státu. Stranickost prosazoval tak, že na ministerstvu vnitra zakázal funkcionářům , aby byli ve styku s pracovníky ústředního výboru ,

a sám příslušné oddělení ústředního výboru zásadně ignoroval . Ty, kdo jeho příkazy nedodržovali, volal, jak se říká, na koberec a vytýkal jim, co si to opovažují informovat a radit se s oddělením ústředního výboru. Není myslím třeba dále rozvádět, jak ve sku

tečnosti vypadal Barákův boj za stranickost. Už jen ten fakt, že si sám osobně vyhradil styk s ústředním výborem , ukazuje, jak chápal vedoucí úlohu strany vůči ministerstvu vnitra.

Vážnou vinu nese Barák za nedůsledné prověřování takzvaných politických procesů z let 1949–1954, z období silně rozvinutého kultu osobností u nás. Politické byro na návrh soudruha Novot ného velmi prozíravě již v roce 1955, tedy ještě před XX. sjezdem,

rozhodlo prověřit toto období. Barák osobně znal řadu závažných okolností, které ukazovaly na nesprávný postup bezpečnosti ve vyšetřování i v operativní práci, což mělo za následek nezákonné

rozsudky v některých případech. Tyto okolnosti bylo nejen nutno došetřit, ale o nich velmi otevřeně informovat i stranický orgán . Barák neučinil jedno ani druhé. Tak místo aby zjišťoval objektivní 536

1

--

pravdu a skutečné viníky bez ohledu na osoby, předložil politic kému byru i ústřednímu výboru v roce 1957 nepravdivou zprá

vu, která mnoho zásadního zastírala a uváděla věci v na. prosto nesprávném světle. Tím vážně poškodil věc strany, neboť

jde o velmi důležitou etapu v životě strany a státu, která zasluhuje zásadního přehodnocení. Co říci k tomu, když Barák svěří prově. řování těchto procesů ne poctivým soudruhům, kteří nejsou zati ženi nesprávnými metodami a kterých byla v ministerstvu vnitra

naprostá většina, ale člověku, který v politických procesech ne zákonnými metodami pracoval ? Místo toho, aby z ministerstva vnitra přeřadil hlavní viníky, po nechal je na místech, což pochopitelně ztěžovalo odstraňování nesprávných pracovních metod. Vedle činů, za které byl Barák souzen, zvláště pokud se týká machinací s velkými částkami slu

žebních , našich i cizích peněz, je právě tato jeho protistranická činnost hodna nejvyššího odsouzení. Barák byl velký dobrodruh

a kariérista. Vše dělal pod zorným úhlem svých ambicí, kdy po .. mýšlel na nejvyšší funkce ve státě . Po odchodu Baráka z minis

terstva vnitra byla přijata řada zásadních opatření. Pracovníci odpovědní za nezákonnosti z ministerstva vnitra odešli. Podporuji

návrh soudruha Novotného, aby období takzvaných politických procesů bylo prošetřeno a věc byla v krátké době na ústředním výboru uzavřena. Pomůže to straně, pomůže to boji s důsledky kultu osobnosti, kde naše strana postupuje v celé šíři zásadově à velmi rozvážně.

Chci ujistit sjezd, že ze šetření, které je prováděno, vyvodíme

a vyvozujeme v ministerstvu vnitra důsledně všechny nutné zá věry a vytvoříme takové podmínky, aby orgány ministerstva vnitra vždy přesně plnily úlohu, která je jim stranou a pracujícím lidem svěřena.

Boj proti pozůstatkům kultu osobnosti znamenal otevření oken čistému vzduchu. Z cesty je odstraňováno všechno, co překáželo tomu, aby se ještě plněji mohly rozvíjet v plné šíři přednosti so cialismu.. S tím souvisí nová opatření na úseku socialistické zá konnosti. Trestní zákony přijaté v roce 1961, a zejména také insti

tuce místních lidových soudů a nové postavení národních výborů při řešení přestupků a provinění vycházejí ze současných socialis tických podmínek a plně přihlížejí k dalšímu zvyšování účasti

pracujících na řízení státu. Již dnes je možno říci, že se tyto nové instituce osvědčují a že jejich úloha a význam se budou dále zvy šovat.

Velmi kladně se projevuje projednávání případů provinění proti pracovní kázni v závodech . Zde přímo ožívá Leninova myšlen 537

ka průmyslových soudů, jak ji nalézáme v novém dokumentu » Nej bližší úkoly sovětské moci«. Ke škodě věci bylo těchto provinění

projednáno zatím necelých 10 % ze všech posuzovaných případů. Je jasné, že v době, kdy poctiví lidé, inspirováni výzvou předních

našich pracovníků, vynakládají velké úsilí na plnění plánovaných úkolů , nebudou kolektivy v závodech nečinně přihlížet k lajdá kům a protispolečenským elementům . Předsjezdová diskuse poukazovala na nutnost přísného postihu takového jednání, které se neslučuje se zásadami socialistické morálky. Jde především o případy příživníků, bulačů a opilců, kteří řádně nepracují a navíc ztrpčují život svému okolí. Plně souhlasím s tím,

že je třeba ostře trestat tyto živly a přímo exemplárně ty, kteří se dopouštějí opětovné trestné činnosti a infikují mladé osoby . Ně kdy se bohužel postupuje vůči těmto elementum velmi blahovol

ně. Některé soudy jim přiznávají různé polehčující okolnosti, ač koliv si to nikterak nezaslouží. ( Potlesk. )

Soudruh Novotný: Závodní výbory dělají písemné intervence za ně.

V tom je, soudruzi, velká pravda, že závodní výbory ROH dělají v některých závodech velké intervence, když se člověk dostane do vazby. Je to zaviněno jen a jen nesprávným pochopením našich nových trestních zákonů, jejichž cílem je správně spojovat donu cování a přesvědčování, plně využívat síly soudních trestů i pro středků společenského vlivu .

Jestliže do popředí vystupuje organizátorská a výchovná role státu, neznamená to, že bychom upouštěli od nutné represe. Naše společnost nebude nikdy shovívavá vůči nepřátelským živlům, vůči těm, kteří se chtějí přiživovat rozkrádáním , hrubě narušovat pra

covní morálku, narušovat normy socialistického soužití a bezpeč nosti občanů.

Soudružky a soudruzi, dovolte mi závěrem, abych straně vyjádřil

jménem všech pracovníků ministerstva vnitra upřímné poděkování za pomoc a každodenní péči. Pod vedením ústředního výboru na stoupíme ještě s větším odhodláním a elánem k plnění usnesení XII. sjezdu Komunistické strany Československa. ( Potlesk. ) SOUDRUH ANTONIN KRČEK :

Děkuji soudruhu Štrougalovi a nyní, soudružky a soudruzi, se k vystoupení na našem sjezdu přihlásil delegát Komunistické strany Norska soudruh Willy Amundsen, člen politického byra a tajemník ústředního výboru. Prosím, aby se ujal slova. ( Potlesk. ) 538

Pozdrav Komunistické strany Norska, přednesený SOUDRUHEM WILLY A MUNDSENEM

Milí soudruzi, dovolte mi jménem ústředního výboru Komunis tické strany Norska předat sjezdu Komunistické strany Česko slovenska srdečný pozdrav, Předávám sjezdu tento pozdrav v ob dobí, kdy boj za sociální pokrok , národní nezávislost a mír je stře dèm pozornosti miliónů lidí ve světě. Nápor vedený silami socialismu a míru proti imperialismu pod pořil boj lidových mas za pokrok a národní svobodu jak v dřívěj

ších koloniálních oblastech, tak i v ostatním kapitalistickém světě. V mé vlasti hraje monopolní kapitál rovněž svou roli. V součas né době aktivně usiluje o začlenění Norska do společenství evrop ských monopolů - EHS. Ve svém úsilí je velkokapitál plně pod

porován pravicovými sociálními demokraty, kteří v naší zemi mají vládní moc .

Proti této koalici protinárodních a protidemokratických sil stojí široké vrstvy lidu. Prostí lidé z pracovišť v průmyslu , zemědělství, rybářství a tisíce příslušníků inteligence stojí společně v obraně samostatnosti Norska, v boji proti členství v EHS . Předběžným cílem tohoto lidového hnutí je organizování zemské konference v lednu 1963, jejímž účelem je zabránit členství Norska v Evrop ském hospodářském společenství. Obrana suverenity Norska je živoucím pojmem pro mnoho Norů a má svou tradici již v rozpadu Unie v roce 1905 a v nemalé míře v boji proti hitlerovské okupaci za druhé světové války. Jinou věcí, která v naší zemi vzbudila rozhořčení a obavy , je členství Norska v NATO . Reakci se podařilo přes silný odpor lidu

začlenit Norsko do imperialistického vojenského bloku NATO. Norský lid je mírumilovný a přeje si žít v míru se všemi ostatními

národy. Naši velcí umělci Ibsen, Björnson, Wergeland, Nordhal a Grieg, byli a jsou našimi velikými učiteli v boji norského lidu za

mír. V boji za mir získal Sovětský svaz mnoho spojenců ve všech zemích. Moudrá iniciativa Sovětského svazu v konfliktu kolem Kuby konsolidovala v daleko větší míře než kdykoliv předtím svě

tové mírové hnutí a síly socialismu.

Komunistická strana Norska stojí již 40 let v čele norského dělnického hnutí v jeho boji za sociální pokrok a národní svo bodu .

Za poslední světové války byla velká část ústředního vedení

naší strany vyvražděna hitlerovskými okupanty. Přes tyto bolest né ztráty obnovila Komunistická strana Norska své síly a stojí

dobře vyzbrojena pro každodenní boj. 539

Komunistická strana Norska nesmírně oceňuje hluboké přátel

ství mezi našimi bratrskými stranami. Naše společné názory základy marxismu -leninismu a rozhodnutí komunistických stran vyjádřená v moskevské Deklaraci - jsou základní silou světové ho komunistického hnutí. Stůjme tedy v tomto duchu nerozborně spolu !

Ať žije Komunistická strana Československa ! Ať žije jednota mezi našimi stranami ! Ať žije marxismus--leninismus !

At žije Komunistická strana Sovětského svazu ! (Potlesk. ) SOUDRUH ANTONIN KRČEK :

Děkuji soudruhu Willy Amundsenovi, dále se přihlásil delegát Guadelcupské komunistické strany soudruh Serge Pierre Justin. Prosím, aby se ujal slova. ( Potlesk . ) Pozdray Guadeloupské komunistické strany, přednesený SOUDRUHEM SERGEM PIERREM JUSTINEM

Drazí soudruzi, příslušníci Komunistické strany Českosloven skal

Je pro mne ctí a radostí tlumočit vám jménem Guadeloupské komunistické strany při příležitosti XII. sjezdu vaší strany bra trský pozdrav pracujících své země.

Toto široké shromáždění, na němž se sešli význační představi telé komunistických a dělnických stran celého světa a nejlepší

českoslovenští průmysloví a zemědělští dělníci i příslušníci inte Igence, je skvělým důkazem rozmachu sil na celém světě, uvědo měle a rozhodně bojujících za hospodářský a kulturní rozkvět ná

rodů, za společenský pokrok lidu, za všeobecný mír, za demokra cii a socialismus.

V posledních čtyřech letech dosáhla vaše společnost a váš stát pozoruhodných úspěchů ve všech oblastech. Avšak po letošní červnové konferenci Rady vzájemné hospodářské pomoci v Mosk vě umožní mezinárodní socialistická dělba práce další postup

vpřed a průmyslový a hospodářský rozmach Československé so cialistické republiky se ještě více uspíší.

Upřímně se z toho radujeme také my, představitelé malého ná. roda žijícího v koloniálním područí. Naplňuje nás uspokojením,

že význam i možnosti Československé socialistické republiky v so 540

cialistickém táboře dále vzrostou, že se dále upevní vliv socialis tickéno tábora ve světě. Velmi dobře jsme si vědomi toho , že hos

podářský a kulturní rozmach, obrovský vědecký a technický po krok socialistických zemí prospívá také nám. Je pro nás podpo rou nejen v protikoloniálním a protiimperialistickém boji, ale ta ké významným morálním posílením.

Československá socialistická republika je u nás dobře známa. Hanebná mnichovská dohoda v roce 1938 vytvořila svazky soli

darity mezi vaším a naším lidem, na něž pohlížely imperialistic ké státy jako na pouhé mince ve svých transakcích a zločinné, násilné a válečnické politice. Tato doba je však nenávratně pryč, protože neporazitelná síla Sovětského svazu, existence socialistic, kého tábora a mírového německého státu Německé demokratic

ké republiky

na hranicích Československé socialistické re

publiky, semknutost zemí sdružených v obranné Varšavské smlou

vě, to všechno napomáhá politice mírového soužití uskutečňova né socialistickými státy, národně osvobozeneckému boji utlačo

vaných a závislých národů, všestrannému úsilí komunistických stran a ostatních pokrokových sil ve světě. Náš lid je dobře obeznámen s vaším staletým bojem za národní

existenci i s vaším nedávným ozbrojeným bojem proti hitlerov ským okupantům na obranu vaší národní cti, jednoty vašeho'stá tu a uchování vaší tisícileté kultury, která dala světu tolik vý.

značných myslitelů , umělců , vědců a revolucionářů. Vaše vítězství jsou zářným příkladem pro nás, Guadeloupany, kteří bojujeme za své politické a hospodářské osvobození z pod ručí francouzských kolonialistů. Svedli jsme urputný , krvavý vo

lební boj. Průběh voleb se vyznačoval násilím a nehorázně cynic kými, do nebe volajícími podvody ze strany kolonialistů, avšak lid nám přesto znovu vyslovil důvěru. Soudruzi ze všech bratrských stran, kteří jste zde přítomni ! Mezinárodní komunistické a dělnické hnutí poskytuje Guadeloup

ské komunistické straně nesmírnou pomoc. Po listopadu 1960 – kdy se konala v Moskvě porada 81 komunistických a dělnických stran

KSSS

a v říjnu 1961

-

kdy se uskutečnil v Moskvě XXII. sjezd

jsme se zúčastnili sjezdů mnoha bratrských stran. Nå

všech se zdůrazňovalo, že Komunistická strana Sovětského svazu je svou teoretickou i praktickou činností vzorem a příkladem

všem ostatním stranám . Zájem proletářského internacionalismu nám současně ukládá považovat myšlenkovou a akční jednotu ko munistických a dělnických stran ve světě za hlavní zdroj naší síly. Naše strana se proto vynasnaží ještě lépe než kdykoli dosud 541

i

seznamovat náš lid s pravdou o socialistických zemích, o jejich rozmachu a úspěších. Budeme dále upevňovat účinnou solidaritu s Kubou, budeme důsledně odhalovat útočné, protilidové choutky

imperialismu, budeme vysvětlovat hluboce pokrokový význam po litiky mírového soužití, jejímž iniciátorem a hlavní oporou je Svaz sovětských socialistických republik. Naše strana vynaloží veškeré úsilí na získání lidových mas pro boj za politické a hospodářské, kulturní a morální osvobození

Guadeloupu. Bude to náš skromný, avšak reálný příspěvek k vše obecnému boji proti imperialismu.

A protože národy Československa pod vedením své komunis tické strany hrají ve světovém měřítku velmi důležitou úlohu, jsme šťastni, můžeme-li zde zvolat :

Ať žije mocná, vyspělá Československá socialistická republika ! Ať žije Komunistická strana Československa, vůdkyně a prapo rečnik pracujících ČSSRI Ať žije proletářský internacionalismus, světový mír , socialis mus a komunismus ! (Potlesk. )

SOUDRUH ANTONIN KRČEK :

Děkuji soudruhu Serge Pierre Justinovi. Dále promluví generái ní tajemník Réunionské komunistické strany Paul Vergés. Pro sím, aby se ujal slova. ( Potlesk . )

Pozdrav Réunionské komunistické strany, přednesený SOUDRUHEM PAULEM VERGÉSEM

Drazí soudruzi, je pro nás velkou ctí pozdravit XII. sjezd KSČ jménem Réunionské komunistické strany a členů naší strany i na šeho pracujícího lidu. Drazí soudruzil Naše země, země kolonizovaná, je zeměpisně velmi vzdálena a velmi se liší od vaší, ale váš boj je u nás odedáv na dobře znám. Před dvaceti lety nejen jména Lidic nebo Julia

Fučíka se stala pro náš lid symbolem hrdinství, ale také nezlom ného vlastenectví lidu Československa ; dnes víme, co pro každou zemi osvobodivší se od koloniálního jařma a bojující za svou hospodářskou nezávislost představuje socialistické Českosloven

sko svou hospodářskou pomocí a technickou a kulturní spolupra cí. 542

Perspektivy, které otvírá váš. XII. sjezd, jsou pro nás povzbu zením v boji proti imperialismu a posilou v očekávání našeho spo

lečného vítězství. Proto přijímáme vaše úspěchy jako naše úspěchy. Jestliže váš sjezd , drazí soudruzi, konstatuje např., že za so cialismu Slovensko zvýšilo svou průmyslovou výrobu ve srovnání s předválečným obdobím 12krát, že rychle postupuje na cestě k vy rovnání své hospodářské úrovně s českými zeměmi, dáváte našim

národům příklad, že pro hospodářsky méně vyvinutou zemi, jejíž hospodářský rozvoj byl brzděn imperialistickým vykořisťováním a národní porobou, je socialismus nejúčinnějším a jediným sku tečně účinným prostředkem k likvidaci tragické situace hospo dářsky méně vyvinutých zemí.

Drazí soudruzi, kontrast mezi skvělou bilancí, již ukázal váš sjezd , a mezi neblahými důsledky kolonialismu v naší zemi je obrovský. Francouzský imperialismus vnucuje naší zemi mono

kulturu , cukrovou třtinu, přičemž výrobky ze třtiny a rum před stavují více než 80 % našeho exportu . Jsme nuceni všechno pro dávat do Francie za stále nižší ceny a nakupovat vše za stále vyš

ší ceny. Naše země nyní prožívá hospodářskou krizi, jakou neza žila nikdy dříve. Avšak i v době , kdy není krize, jsou bída a neza

městnanost údělem drtivé většiny našeho obyvatelstva. Velké sni žování cen cukru, diktované. imperialisty, ohrožuje existenci na šich pěstitelů cukrové třtiny a hrozí všeobecná nezaměstnanost

zemědělským a cukrovarským dělníkům. Už přes rok dochází na výzvu komunistické strany k velkým ma sovým akcím rolníků a dělníků namířeným i proti kolonialistické mu vykořisťování. Protestní manifestace se konaly po celém ostro

vě. V únoru manifestovali rolníci a dělníci, podporovaní veške rým obyvatelstvem, po celý den. Francouzská policie na ně stří lela a několik lidí bylo vážně zraněno., desítky zatčeny a odsou zeny k dlouholetému žaláři. Dělnická třída svádí vítězné bitvy. Francouzský imperialismus zná proti bojům našeho lidu jedinou politiku : represi. Lidové manifestace jsou tvrdě potlačovány, ale

hlavní úder vede kapitalismus především proti komunistické stra ně. Proti našemu tajemníkovi byla inscenována řada procesů. Náš časopis byl zabaven během několika měsíců 14krát ; 12 funkcioná

řů strany a odborů bylo vypovězeno a mnoho členů strany odsou zeno do vězení. Ale tento útisk není s to zastavit růst vlivu stra

ny. V nedávných volbách se snažili kolonialisté zfalšovat jejich vý. sledky tím, že útočili na zmocněnce u volebních uren a odstra ňovali je z volebních místností ; několik z nich bylo zavražděno 543

nebo vážně zraněno. Kolonialisté pak zfalšované výsledky vyhlá sili za mocného lidového protestu. Tak každým dnem poznáváme » demokracii « v tzv. »svobodném světě « .

Drazí soudruzi, v našem těžkém boji jsme podporováni a po vzbuzováni projevy mezinárodní solidarity . Právě proto , že víme, kde je těžiště proletářského internacionalismu, a protože naše strana podepsala Deklaraci jedenaosmdesáti stran, nemůžeme skrývat náš neklid nad porušováním dokonce určitých základních zásad této Deklarace vůdci Albánské strany práce ; odsuzujeme je jich postup.

Naše strana schvaluje postoj a iniciativu Sovětského svazu pro záchranu jak světového míru, tak i kubánské revoluce, která zů stává pro naši zemi vzorem a příkladem. Drazí soudruzi, historická zkušenost těchto posledních let nám

dává jistotu , že imperialismus je odsouzen k zániku i v naší zemi, podobně jako byl poražen v zemích Asie, Afriky a na Kubě. Jednání vašeho sjezdu nám dává rovněž jistotu konečného ví tězství socialismu.

Ať žije jednota mezinárodního komunistického hnutí na základě marxismu- leninismu !

Ať žije XII. sjezd Komunistické strany Československa ! Ať žije komunismus ! (Potlesk. )

SOUDRUH ANTONÍN KRČEK :

Děkuji soudruhu Vergésovi a nyní se přihlásil o slovo vedoucí

delegace Komunistické strany Řecka Kostas Kolianis, první ta jemník ÚV. Prosím, aby se ujal slova .

Pozdrav Komunistické strany Řecka, přednesený SOUDRUHEM KOSTASEM KOLIANISEM

Drazí soudruzi , dovolte mi jménem ústředního výboru Komunis

tické strany Řecka tlumočit XII. sjezdu KSČ vřelý bratrský po zdrav.

Skvělé úspěchy, kterých dosáhla dělnická třída a pracující vaší země , na něž mohou být právem hrdi, jsou výsledkem správné marxisticko -leninské politiky vaší strany . Vaše strana, aplikujíc důsledně v podmínkách vaší země obecné zákonitosti socialistické

výstavby, zabezpečila všechny nezbytné podmínky pro uskutečnění velikých úkolů , které vytyčí váš XII. sjezd. Lidová moc ve vaší 544

krásné zemi odstranila navždy metlu vykořisťování, hospodářských krizí, nezaměstnanosti a zabezpečila pracujícím již dnes spokojený a kulturní život. Nepřetržitý rozvoj vaší země a její významné úspěchy názorně potvrzují našim pracujícím převahu socialistic kého systému nad kapitalismem . V politickém a hospodářském životě naší země vládnou temné

síly reakce, plutokratické oligarchie pravice , která aktivně podpo ruje americké imperialisty a bonnské revanšisty. Tyto síly přemě nily Řecko v základnu agresívního paktu NATO , v poslední době spojily zemi s EHS , a tak vyprodávají národní bohatství Řecka, udržují je ve stavu zaostalé a nevyvinuté země. A zatímco již před delší dobou byli amnestováni hitlerovští váleční zločinci, kteří se

– jako Merten – nalézali Vv Řecku, jsou naproti tomu pronásledo váni ti, kteří stáli v prvních řadách boje proti fašismu a vytvořili epopej národního odboje. Karamanlisova vláda produkt loňského volebního puče v plné shodě s maniackými kruhy Pentagonu a bonnských revan šistů urychluje vybudování výcvikového střediska na Krétě, ve skutečnosti maskovanou atomovou a raketovou základnu USA

a NATO. Ignoruje přitom, že vydává Řecko v nebezpečí katastrofy. Je přece známo, že USA mohou používat svých základen v Řecku

pro své dobrodružné imperialistické plány, aniž považují za nut né dotazovat se řecké vlády.

Proti režimu potlačujícímu svobodu a demokracii, proti Kara

manlisově vládě, která provádí protinárodní a protilidovou politi ku, vystupují a bojují stále širší vrstvy řeckého lidu. Charakteris

tickým výrazem tohoto lidového odporu je i nedávné všelidové demokratické shromáždění v Aténách 22. listopadu t. r.

Naše strana se domnívá, že politika dnešních řeckých vládnou i v poslední kubánské krizi projevily jako nejposlušnější nástroj imperialistů USA a NATO, může přinést naší zemi a našemu lidu jen strádání. Proto naše strana a ostatní vlastenecké a pokrokové síly bojují proti této proti národní politice, za obranu národní svrchovanosti a národního bo cích kruhů, které se mnohokrát

· hatství země, za mír a obnovení demokratických svobod, za legali zaci Komunistické strany Řecka, za všeobecnou amnestii, osvoboze ní hrdiny řeckého lidu Manolise Glezose a dalších lidových bojov níků, kteří jsou již po 18 let vězněni nebo ve vyhnanství. Bojují i za odstranění dnešní nezákonné Karamanlisovy vlády, za svo

bodné volby na základě systému poměrného zastoupení. Naše stra na dělá vše, co je třeba, aby boj všech demokratických sil byl ko ordinovaný a jednotný. 18 XII. sjezd

545

Komunistická strana Řecka je přesvědčena, že mír a národní nezávislost naší země mohou být zabezpečeny ne americkými zá

kladnami a politikou studené války, nýbrž prováděním politiky mírového dorozumění se všemi zeměmi. Zájmem a záchranou

Řecka je přijetí příslušných návrhů Sovětského svazu a dalších socialistických zemí na přeměnu Balkánu v pásmo míru při po skytnutí záruk Sovětským svazem a USA. V poslední době se lidstvo octlo na pokraji termonukleární

katastrofy v důsledku agresívních akcí USA proti hrdinnému kubánskému lidu. Od této katastrofy bylo lidstvo zachráněno

moudrým , chladnokrevným a rozhodným postojem velikého Sovět ského svazu a neúnavného bojovníka za mír Nikity Chruščova. Po litika mírového soužití, kterou v těchto kritických dnech podpo

rovala pevně a důsledně i ČSSR, se znovu ukázala jako jedině správná linie, která vede k záchraně lidstva .

Náš lid spolu s ostatními národy si upřímně přeje, aby byl jed náním řešen i čínsko-indický spor ku prospěchu národů Číny a Indie i světového míru .

Naše strana sleduje důsledně linii jednoty a dalšího semknutí světového komunistického a dělnického hnutí na základě marxis

mu-leninismu, na základě historických dokumentů moskevských porad z let 1957 a 1960.

Naše strana odmítá a odsuzuje protisovětskou kampaň a haneb né útoky vedoucích Albánské strany práce proti KSSS , proti dalším bratrským marxisticko-leninským stranám, proti KS Řecka. Domní váme se, že žádná marxisticko-leninská strana, která se ve své

činnosti řídí společnými usneseními přijatými na moskevských poradách, se nemůže s touto činností albánských vedoucích smi řovat nebo je v ní dokonce povzbuzovat, jak to provádějí čínští soudruzi. Naopak , její povinností je takovou činnost odsoudit. KS Řecka považuje za svou povinnost – spolu s dalšími stranami učinit vše, co je v jejich silách pro uhájení jednoty komunistického

hnutí a zásad vyhlášených na moskevských poradách v roce 1957 a 1960.

Soudruzi, nechtěl bych zakončit svůj projev na vašem sjezdu, který představuje výjimečnou událost v dějinách československého lidu, aniž bych z této tribuny nevyjádřil hlubokou vděčnost naší strany a našeho lidu bratrské KSČ a československému lidu, ale i všem ostatním bratrským stranám za jejich internacionální po moc a solidaritu v těžkém, ale spravedlivém boji našeho lidu za mír, demokracii a pokrok . 546

Přeji vašemu sjezdu mnoho úspěchů v jednání. Ať žije KSČI

Ať žije přátelství československého a řeckého lidu ! Ať žije jednota světového komunistického a dělnického hnutí ! Ať žije mír na celém světě ! ( Potlesk . )

SOUDRUH ANTONIN KRČEK :

Děkuji soudruhu Kolianisovi za jeho projev. Dále promluví vedoucí delegace Komunistické strany Salvadoru soudruh José Sántos. Prosím , aby se ujal slova. (Potlesk. ) Pozdrav Komunistické strany Salvadoru, přednesený

SOUDRUHEM JOSÉ SANTOS EM

Soudruzi členové ústředního výboru Komunistické strany Česko slovenska, soudruzi delegáti ! Jménem Komunistické strany Salvadoru si dovolujeme tlumočit vřelý pozdrav a upřímné přání, aby se úspěšně splnily cíle vyty

čené na tomto pamětihodném XII. sjezdu. ( Potlesk .) Skutečnost, že jsme byli pozváni k této významné události, je pro nás, salvadorské komunisty, důkazem vyspělého ducha revo lučního bratrství. Je zde hodnocena práce strany pracujících Čes koslovenské socialistické republiky za dobu od roku 1958. Její vý sledky jsou velmi dobré.

Československo dovršuje výstavbu vyspělé socialistické společ nosti. XII. sjezd bude mít rozhodující význam pro další rozvoj spo lečnosti. Naplňuje nás to oprávněnou hrdostí, je to triumf všeho pokrokového lidstva. Pro nás, komunisty, kteří v Salvadoru ještě

bojujeme proti imperialistické nadvládě v podmínkách krutého pronásledování, je každý úspěch československých pracujících do sažený v budování socialismu neocenitelnou podporou v boji za osvobození našeho lidu.

Soudruzi! Chtěli bychom vás seznámit se stanoviskem naší stra ny k zásadním otázkám mezinárodního komunistického hnutí.

Naše strana a náš lid jsou hrdi na pevný a hrdinský postoj

kubánského lidu vůči imperialistickým provokacím a ze všech sil podporují pět bodů vyhlášených soudruhem Fidelem Castrem. Jsme hluboce vděčni za moudré kroky, které učinil Sovětský svaz

za poslední nebezpečné imperialistické provokace vůči Kubě, čímž jasně dokázal účinnost leninské politiky mírového soužití. 547

Naše strana považuje za stěžejní úkol pevně podporovat jednotu

světového komunistického hnutí. Rozšířené plénum našeho ústřed ního výboru, které zasedalo letos v únoru, pozdravilo s nadšením rezoluce XXII. sjezdu KSSS a její grandiózní program výstavby komunismu. Plénum znovu potvrdilo rozhodnutí naší strany řídit se prohlášeními porad komunistických a dělnických stran v letech 1957 a 1960 v Moskvě. Plénum odmítlo se vší rozhodností postup vedoucích činitelů Albánské strany práce, který vážně poškozuje jednotu socialistického tábora a světového komunistického hnutí. Vzhledem k tomu, že tento stav se dále zhoršuje, je třeba katego ricky prohlásit, že odsuzujeme pomlouvačnou a provokační kam paň proti světovému komunistickému hnutí, již provádějí vedoucí albánští činitelé , kteří zabředli do sektářství, kultu osobnosti a

buržoazního nacionalismu. My, komunisté, kteří jsme se dosud neosvobodili od imperialistického útlaku, litujeme škod, které pů sobí tato neblahá činnost poskytující imperialismu zbraň v jeho boji proti jednotě komunistického hnutí. Je však zřejmé, že nic

nemůže zlomit jednotu světového komunistického hnutí, jehož ne ochvějnou oporou je mocná bašta světového míru, pokroku, socia Sovětský svaz a jeho leninská strana. Útoky sektářského dogmatismu a revizionismu směřují k oslabení této jednoty, jež je zárukou vítězství pokrokového lidstva. lismu a komunismu

Naše strana bude houževnatě bojovat proti sektářství a dogma tismu, stejně jako proti oportunistickým úchylkám od marxismu leninismu .

XII. sjezd KSČ poskytl nám mimo jiné cenné poznatky, poučení, že projevy kultu osobnosti mají za následek nevypočitatelné ško dy pro komunistické strany a že bez důsledného uplatňování ko lektivního řízení a ostatních leninských zásad stranického života není možno dovést do konce vznešené historické cíle strany . Jsme hluboce vděčni tomuto významnému sjezdu za všechno cenné po učení, které poskytl komunistům naší země.

Přejeme lidu Československa největší úspěchy v dovršení vý . stavby socialismu a brzké dosažení komunismul (Potlesk . ) Ať žije proletářský internacionalismus !

Ať žije světový tábor socialismu v čele se Sovětským svazem ! ( Potlesk . )

Ať žije Komunistická strana Československa! Ať žije československý lid ! Ať žije světový mír ! ( Potlesk . ). Kuba ano, Yankeeové ne ! ( Potlesk. ) 548

SOUDRUH ANTONIN KRČEK :

Děkuji soudruhu José Şántosovi. Dále promluví delegát Komu nistické strany San Marina, člen jejího ústředního výboru soudruh Lino Celli. Prosím , aby se ujal slova. ( Potlesk. )

Pozdray Komunistické strany San Marina, přednesený SOUDRUHEM LINEM CELLIM

Soudružky a soudruzi, s velkou radostí jsem přijal úkol tlumočit vašemu XII. sjezdu vřelý bratrský pozdrav Komunistické strany San Marina a pracujících nejmenší a nejstarší republiky světa. Sanmarinští pracující vzhlížejí k vám, k vašemu lidu a lidu >

ostatních socialistických zemí s velkým obdivem, protože tím, že

jste skoncovali s kapitalistickým řádem, že jste jednou provždy odstranili vykořisťování člověka člověkem a vybudovali jste socia lismus, uskutečnili jste to, co bylo nejvyšší tužbou lidstva celá ti síciletí.

Po slavné, historické Velké říjnové revoluci dalo světové komu nistické a dělnické hnutí lidstvu to , co mu nebylo s to po staletí dát žádné hnutí.

Vy, českoslovenští soudruzi a soudružky, kteří stojíte v čele va šeho lidu, jste vždy měli a také nyní máte na tomto historickém vývoji záslužný podíl.

Z vašich tezí, z projevu vašeho prvního tajemníka a z diskuse je jasně vidět obrovský rozmach , který uskutečnila vaše země, váš lid .

Komunistická strana San Marina je věrna usnesením moskev

ských porad v r . 1957 a 1960 a odsuzuje frakcionářský postoj ve doucích Albánské strany práce, kteří jsou proti těmto usnesením a odmítají politiku mírového soužití.

Komunistická strana San Marina je hluboce rozhořčena a za rmoucena skutečností, že čínští soudruzi dále podporují frakcio nářské teze vedoucích Albánské strany práce. Komunistická strana San Marina schvaluje moudrou a důsled

nou mírovou politiku Sovětského svazu, která umožnila za pomoci solidarity celého socialistického světa a všech národů zachránit světový mír a svrchovanost Kuby. Věrni marxismu - leninismu , neochvějně oddáni proletářskému

internacionalismu, přispívají také sanmarinští komunisté svým skromným podílem věci míru a mírového soužití na celém světě a socialismu . 549

Ať žije Komunistická strana Československa !

Ať žije proletářský internacionalismus! Ať žije komunismus ! ( Potlesk . )

SOUDRUH ANTONÍN KRČEK :

Děkuji soudruhovi Cellimu a nyní vystoupí delegát Syrské ko munistické strany .

Prosím , aby se ujal slova.

POZDRAV DELEGATA SYRSKÉ KOMUNISTICKÉ STRANY

Vážení soudruzi a soudružky! Ústřední výbor Syrské komunis tické strany, přesvědčen , že tlumočí city všech vlastenců a demo

kratů Syrské arabské republiky, posílá XII. sjezdu a jeho prostřed

nictvím všemu spřátelenému a nadanému lidu Československé so cialistické republiky nejvřelejší pozdravy a srdečná, bratrská přá ní všeho nejlepšího. Slavná Komunistická strana Československa, pod jejímž vede ním národy Československa dosáhly obdivuhodných úspěchů ve 2

výstavbě socialismu a která hraje významnou úlohu posilování jednoty socialistického tábora a mezinárodního komunistického

hnutí, v boji za upevnění světového míru a v podpoře národně osvobozeneckého hnutí v Asii, Africe a Latinské Americe, se těší velké úctě mezi komunisty a všemi pracujícími naší země.

Oceňujíce, drazí soudruzi a soudružky, věrnost vaší strany mar xisticko-leninskému učení a zásadě proletářského internaciona

lismu, oceňujeme jasnou pevnost vašich teoretických stanovisek. Stojíte bok po boku strany Lenina a veškerého mezinárodního ko munistického hnutí v boji proti revizionistům a v současné době zejména proti dogmatikům, kteří se dnes pokoušejí všemi pro středky do něho vnést zmatek, čímž slouží jedině našim třídním

nepřátelům. Proto energicky odsuzujeme a pranýřujeme spolu se všemi komunisty světa protileninský postoj, který v poslední době zaujali předáci Albánské strany práce, jakož i jejich zlovolné a ne smyslné útoky proti straně Lenina a ostatním bratrským stranám socialistických zemí i proti komunistickým stranám kapitalistic

kých zemí. Těchto útoků, zaměřených proti zásadě mírového sou žití a upevnění míru a proti jednotě socialistického tábora , každo

denně využívá imperialismus a mezinárodní reakce proti jednotě mezinárodního komunistického hnutí, proti věci míru, osvobození 550

národů a socialismu. Ptáme se s velkým zarmoucením , jak delega ce Komunistické strany Číny, která povzbuzuje tyto útoky a přijí má jejich podvratná hesla, může uvést tento postoj v soulad se svou předstíranou věrností zásadám marxismu - leninismu a Pro hlášení moskevské konference ?

Vážení soudruzi a soudružky ! Syrský lid nikdy nezapomene, že

v roce 1957, kdy američtí imperialisté a jejich přisluhovači, tureč tí reakcionáři a izraelští sionisté připravovali agresi proti naší ze

mi, československý lid po boku velikého bratrského, sovětského lidu a lidu ostatních socialistických zemí manifestoval svou pod poru našemu boji za zachování naší národní nezávislosti a našeho demokratického zřízení.

Během uplynulého roku, kdy Sýrie znovu nabyla své nezávislo sti, dělníci, rolníci, vojáci, vlastenečtí důstojníci a všichni pokro

koví lidé naší země byli nuceni vést řadu často krvavých bojů, aby zmařili imperialistické a reákční plány, jejichž cílem bylo nastolit

v Sýrii proțilidový a imperialismu nakloněný režim , aby zmařili machinace, jež pod pláštíkem slov o arabské jednotě a arabském nacionalismu chtěly znovu uvrhnout naši zemi pod jho uchazečů o expanzívní a diktátorskou nadvládu nad ostatními arabskými zeměmi .

Revoluce jemenského lidu, která je pro všechny arabské národy mimořádně důležitou událostí, byla v Sýrii a v celém arabském světě přijata s velkým nadšením . Syrský lid, který ze všech sil podporuje odhodlaný boj mladé Jemenské republiky za její nezá

vislost a suverenitu, energicky odsuzuje saúdsko-jordánskou agre si, podporovanou a podněcovanou anglo -americkým imperialis mem. Náš lid přeje z celého srdce bratrskému jemenskému lidu plný úspěch v jeho boji.o cestu vpřed demokratickým rozvojem a v jeho úsilí zvítězit nad všemi pokusy vnutit mu jakoukoliv dik taturu .

- Vážení soudruzi a soudružky ! Po osvobození Sýrie 28. září 1961 se díky solidaritě všech pokrokových sil země, včetně Syrské ko munistické strany a dík její bdělosti, našemu lidu podařilo pro sadit pozemkovou reformu, uhájit významnou část vymožeností a odborových svobod dosažených dělníky, obnovit zčásti demokra

tické svobody a odrazit tlak amerického imperialismu, který šel tak daleko, že vyzbrojil Izrael raketami, aby Sýrii a ostatní arab

ské národy ohrozil a terorizoval. To se však nepodaří. V současné době naše strana, která má přátelské styky a rozumí

si se všemi pokrokovými silami v zemi, usiluje o vytvoření jednoty těchto sil, jednoty všech vlasteneckých a demokratických prvků

pro důsledný boj za uskutečnění pozemkové reformy ve prospěch 551

rolnických mas a spolu s nimi za upevnění a rozšíření svobody od borů a rozšíření dělnických vymožeností, za stálé zvyšování hos

podářské a kulturní úrovně našeho lidu, za upevnění a rozšíření demokracie, za svobodné parlamentní volby, za obranu našeho

hospodářství proti pronikání neokolonialismu, za obranu našeho naftového a jiného přírodního bohatství, za jejich využití ve pro spěch našeho lidu, za upevnění a rozšíření státního sektoru v ná

rodním hospodářství, za nezávislou zahraniční politiku, založenou na obraně míru a na zásadách neutrality a mírového soužití. Ko munisté a všichni syrští pokrokoví lidé byli poučeni hořkou zku šeností, že arabská jednota nemůže být uskutečněna na trvalém základě, nebude-li založena na demokracii, rovnosti a bratrství všech arabských národů a nebude-li brát zřetel na objektivní hos

podářské, sociální a politické podmínky každé arabské země. Imperialistická propaganda tvrdí, že Sýrie si může vybrat jen mezi třemi možnostmi: buď vládu násirovské diktatury, nebo vlá

du vnitřní reakce, nebo vládu komunistů. Avšak my, syrští komu nisté, odmítáme tuto propagandu, jejíž cíl je jasný. Říkáme, že

cesta vývoje, která objektivně odpovídá současné etapě, jíž pro chází naše země, je cesta národního a demokratického nezávislé. ho vývoje, který může být zabezpečen národně demokratickým státem opírajícím se o svazek všech vlasteneckých a demokratic kých sil naší země. Takový stát může být základnou pro mírový přechod k socialismu.

Vážení soudruzi a soudružky ! V současné době, kdy americký imperialismus postupuje jako světový četnik proti svobodě a neza vislosti národů a hrozí svými agresívními akty proti hrdinnému lidu Kuby uvrhnout celý svět do hrůz termonukleární války, pod porujeme důslednou politiku míru a ochrany nezávislosti národů , kterou prováděl velký Sovětský svaz a s níž se Československá socialistická republika naprosto ztotožnila a poskytuje jí svou plnou podporu. Politika slavné Komunistické strany Sovětského svazu provádě

ná v době kubánské krize pod vedením soudruha Chruščova setka

la se v Sýrii s vřelým přijetím a s jednomyslnou podporou lido vých mas a všech vlastenců naší země bez rozdílu politického pře svědčení. Náš lid si dnes, podobně jako národy celého světa, ještě jasněji uvědomuje, že Sovětský svaz jedná jako předvoj všeho po krokového lidstva v zájmu míru a přátelství mezi národy. Vážení soudruzi a soudružky ! Přejeme vám plný úspěch v jed

nání XII. sjezdu a nová vítězství na všech úsecích hospodářské, vědecké a kulturní socialistické výstavby. Syrský lid má příleži

tost zhlédnout na vlastní oči a na svém vlastním území několik 552

příkladů obrovských úspěchů, kterých dosáhl váš lid, pod vede ním své komunistické strány. Neboť právě dík technické pomoci

z Československa a dík československým inženýrům mohla Sýrie vybudovat velkou rafinérii nafty a další významné hospodářské objekty.

Přijměte, drazí soudruzi a soudružky, upřímné vyjádření vděč nosti našeho lidu za politickou podporu a za technickou a hospo

dářskou pomoc, kterou jste vždy prokazovali a kterou i nadále poskytujete našemu arabskému lidu Sýrie.

Ujišťujeme vás, že náš lid zůstane věren svým tradicím a bude vždy stát v řadách sil bojujících za mír a za právo každého národa žít svobodně ve společenském zřízení, které si sám vyvolí. Ať žije slavná Komunistická strana Československa a její XII. sjezd ! 1

Ať žije a sílí nepřemožitelná jednota mezinárodního komunis tického hnutí !

Ať žije mír na celém světě ! (Potlesk. )

SOUDRUH ANTONIN KRČEK :

Děkuji syrskému soudruhovi.

O slovo se přihlásil delegát Švýcarské strany práce, člen poli tického byra jejího ústředního výboru, soudruh Franz Dübi. ( PO tlesk. )

Pozdrav Švýcarské strany práce, přednesený SOUDRUHEM FRANZEM DUBIM

Vážené soudružky a soudruzi,

jménem Švýcarské strany práce vám děkuji za laskavé pozvání na váš XII. sjezd . Je pro mne velkou ctí, že zde mohu zastupovat svou stranu . Je pro mne zvlášť radostné, že mohu delegátům sjez

du a jejich prostřednictvím lidu Československé socialistické re publiky tlumočit bratrské pozdravy Švýcarské strany práce a její ho ústředního výboru.

Zastupuji malou stranu z malé země. Švýcarsko je země s vyso ce rozvinutým kapitalismem. V důsledku dlouhotrvající vysoké konjunktury je ve Švýcarsku 'relativně vysoká životní úroveň, při čemž z plodů vysoké konjunktury se těší dělníci jen v malé míře. Strana práce bojuje proti připojení k Evropskému hospodářské.

mu společenství. EHS skrývá v sobě velké nebezpečí pro pracu 553

jící lid. Znamenalo by ztrátu neutrality naší země a nebezpečí pro nezávislost a samostatnost naší vlasti.

Ze strachu před úspěchy socialismu vládne u nás - zejména v německy mluvící části Švýcarska - nespoutané protikomunis

tické štvaní, které se projevuje v nehorázné pomlouvačné kampa ni proti socialistickým zemím. Toto protikomunistické štvaní je namířeno proti naší straně a

všem pokrokovým organizacím , které jsou v podezření, že mají spojení s naší stranou ,

Strana práce bojuje za obnovení demokratických práv a dělá vše, aby protikomunistické štvaní ztratilo na působivosti a aby byla šířena pravda o zemích socialismu. Naše strana stojí pevně na půdě marxismu -leninismu a hlásí

sę bezvýhradně k zásadám Prohlášení moskevské konference 81 komunistických a dělnických stran z roku 1960. Víme, že politika mírového soužití je jediným prostředkem , jak

zabránit nové strašné nukleární válce. Sovětský svaz dokázal prá vě nedávno, v době válečného štvaní severoamerického imperialis mu proti Kubánské republice, jak vážnou věcí je pro socialistic ký svět udržení míru .

Jednota socialistického tábora a komunistického světového hnu tí je důležitým předpokladem pro úspěch boje za mír a vítěznou cestu socialismu. Švýcarská strana práce odsuzuje všechny útoky proti této jednotě, které jsou vedeny vůdci Albánské strany práce, a lituje, že čínští soudruzi je podporují. Soudružky a soudruzi,

přejeme vaší straně mnoho úspěchů při výstavbě socialismu.

Každý úspěch v táboře socialismu je pomocí pro naši práci a po máhá nám při získávání pracujících naší země pro naše cíle. Švýcarská strana práce se cítí bratrsky a co nejtěsněji spojena S KSČI

At žije Komunistická strana Československa ! Ať žije mezinárodní solidarita dělnické třídy !

Ať žije socialismus a mír na celém světě ! ( Potlesk. ) SOUDRUH ANTONÍN KRČEK :

Děkuji soudruhovi Dübimu.

Dále promluví delegát Tuniské komunistické strany, soudruh Mohamed Ennafaa, generální tajemník strany. Prosím , aby se ujal slova. (Potlesk. )

554

Pozdrav Tuniské komunistické strany, přednesený SOUDRUHEM MOHAMEDEM ENNAFAOU Drazí soudruzi! i

Přináším vašemu skvělému sjezdu, vám všem a vašemu velké mu lidu pozdravy ústředního výboru Tuniské komunistické stra ny . Tlumočím vám současně pocity bratrského přátelství, které k vám chovají dělníci, rolníci a všichni pokrokoví lidé naší země. Tuniský lid nezapomněl na podporu, kterou jste mu poskyto vali v jeho boji za nezávislost. Dnes, v období nezávislosti, má ra dost z navázání dobrých vztahů mezi našimi dvěma zeměmi. Vy

soce oceňuje výsledky těchto vztahů, přeje si jejich posílení, je jich úspěšné rozvíjení a rozšíření v zájmu obou zemí. Soudruzi, velkolepé úspěchy dosažené vaším lidem dik socia listickému zřízení vyvolávají nadšení všech čestných lidí. Posilují důvěru v marxisticko -leninské principy jako nástroje pokroku a rychlého rozvoje. Jestliže se váš sjezd s odvahou vyrovnává s po tížemi, jestliže pozorně projednává některé nedostatky, je tomu

tak proto, že chcete pokračovat v cestě vašeho lidu k neustálému pokroku, k stále většímu rozkvětu ve všech oborech tak, aby se

zvyšovala životní úroveň lidu. Tvůrčí uplatňování marxismu-leni nismu vám umožňuje osvětlovat cestu vašemu lidu a otevírat mu široké perspektivy, ukazovat mu jasné cíle. To, co jsem slyšel na vašem sjezdu, posílilo mé přesvědčení, že dosáhnete těchto cílů,

že dosáhnete ještě větších úspěchů. Můžeme mít z toho jen ra dost, protože vaše úspěchy jsou tou nejlepší pomocí, kterou při nášíte národům , které jako náš bojují za ekonomický rozvoj , kul turní rozmach a sociální pokrok. S

Náš lid si vybojoval svou nezávislost před sedmi lety. Za tuto dobu byly likvidovány kořeny feudalismu, stejně jako zmizel ko loniální režim, který je udržoval. Byl zřízen republikánský režim, vytvořila se nová situace, která se neustále rozvíjí a na kterou

lidové masy mohou neustále působit. V období nezávislosti mohla národní vláda uskutečnit'opatření, která jsou užitečná jak v ob lasti hospodářství, tak i na poli sociálním a kulturním. Avšak ne závislé Tunisko se ještě nezbavilo ekonomické závislosti. Impe rialisté ovládají dosud významné prostředky výroby v naší zemi.

Nerovnoprávné ekonomické vztahy neustále zatěžují naši ekono miku. Budoucnost naší země rovněž ohrožuje neokolonialismus tím, že využívá tak zvanou pomoc kapitalistických zemí, zejmé na americkou pomoc. Neokolonialisté těží ze zahraničně politické orientace Tuniska, která se dosud nezbavila prozápadní orientace. Přestože se mluví o plánování a o tak zvaném socialismu, naše 555

země trpí ekonomickou zaostalostí. Lidové masy trpí ještě nízkou životní úrovní, nezaměstnanosti, zatímco privilegované vrstvy do sahují obrovských zisků na účet lidu. Tato situace vyvolala děl nické stávky, které tak zřetelně dokázaly nespokojenost lidu.

V momentě , kdy tuniský lid hledá cestu vývoje a pokroku, je to naše komunistická strana , která předkládá konstruktivní návrhy ,

jež jsou v souladu s nynější vývojovou etapou naší země. Vyzý váme k tomu , aby se naše hospodářství rozvíjelo na základě po

zemkové reformy , znárodnění zahraničního obchodu a velkoob chodu, na základě vytvoření státního průmyslového sektoru. Na vrhujeme opírat se o lidové masy, což vyžaduje uspokojit tužby dělníků, chudých rolníků a ostatních pracujících. Současně je nut né respektovat demokracii, neustále ji rozšiřovat tak, aby tuniský stát se stal státem s pokrokovým demokratickým a sociálním obsahem. Bojujeme rovněž za takovou zahraniční politiku, která by se postavila proti neokolonialismu a jeho hrozbám , která by

přispívala k posílení míru. Naše strana má za to , že rozvoj Tuniska je spjat s rozvojem celé severní Afriky. Proto vždycky bojovala za posílení solidari ty s bojujícím Alžírskem a bratrským Marokem . Dnes, kdy Alžír sko dosáhlo nezávislosti, bojujeme za to, aby se severní Afrika vydala jednotně na cestu, jejímž základem by byl boj proti im perialismu, za demokracii a lidové zájmy. Vyvíjejíce činnost

v tomto směru, musíme se postavit proti zákazu, který právě po stihl bratrskou Alžírskou komunistickou stranu. Vyjadřujeme na šim bratrům , alžírským komunistům, naši plnou solidaritu, soli

daritu diktovanou zájmy lidu severní Afriky. Soudruzi, naše Tuniská komunistická strana je legální stranou.

To je štěstím pro naši zemi a současně nadějí našeho lidu. I když je tato legalita spíše formální než skutečná, dovoluje naší straně vést otevřeně činnost mezi lidovými masami. Tak jsme mohli po moci dělníkům, rolníkům a mladým intelektuálům, aby vyvodili správné závěry ze svých zkušeností. Právě to umožnilo naší stra ně rozšířit její politický vliv a posílit její řady. Naše strana zůstává věrna principům marxismu-leninismu, prin cipu proletářského internacionalismu, jehož tak významným pro jevem je váš sjezd.

Naše strana zůstává věrna rozhodnutím, která jsme učinili spo lečně během konferencí dělnických a komunistických stran. Vě.

nuje pozornost ochraně našich principů před všemi úchylkami. Vedoucí činitelé Albánie odhodili společné rozhodnutí. Proto náš ústřední výbor odsoudil jejich chování, které je v rozporu s na 556

šimi společnými principy. Jedovatá propaganda, kterou tito ve

doucí činitelé vedou proti Komunistické straně Sovětského svazu v souvislosti s kubánskou krizí, nemůže však zmást žádného čest

ného člověka. KSSS je známa svou věrností našim společným cí. lům a my jsme vděčni sovětským soudruhům za jejich moudrou a pevnou politiku, která zachránila Kubu a současně světový mír . Sovětští soudruzi ukázali rovněž v praxi, že neexistuje rozpor me

zi obranou míru a podporou národně osvobozeneckého boje lidu

a že Sovětský svaz je nejmocnější oporou míru a svobody národů. Soudruzil Dovolte mi, abych ještě jednou vřele pozdravil váš sjezd a přál mu plný úspěch. Zdravíme vás všechny, všechen váš lid.

Ať žije XII. sjezd KSČI

Ať žije bratrská solidarita mezi tuniským a československým lidem !

Ať žije komunismus! ( Potlesk .) SOUDRUH ANTONÍN KRČEK :

Děkuji soudruhovi Ennafaovi a dále vystoupí delegát Komunis tické strany Turecka soudruh Jacub Demir, první tajemník ústřed ního výboru. Prosím, aby se ujal slova. ( Potlesk. )

Pozdrav Komunistické strany Turecka, přednesený SOUDRUHEM JACUBEM DEMIREM

Vážení soudruzi, jménem ústředního výboru Komunistické stra ny Turecka a všech tureckých komunistů srdečně zdravím XII.

sjezd Komunistické strany Československa . ( Potlesk.) Komunistická strana Československa přivedla svým dlouhým a

obtížným bojem dělnickou třídu Československa a všechen česko slovenský lid k trvalé svobodě a k socialismu. Dnešní Českoslo vensko je silnou socialistickou zemí, kde průmysl několikrát pře kročil svou předválečnou úroveň a kde socialistické výrobní vzta hy plně zvítězily i v zemědělství. Tato země se úplně a na věčné

časy zbavila vykořisťovatelských tříd, upevnila se morální a poli tická jednota jejího lidu a významně se rozvinula její socialistic ká kultura . Cílem XII. sjezdu je upevnit socialismus, který byl již vybudován, a ukázat cesty, které vedou ke komunismu. XXII. sjezd KSSS a její nový program jsou světlem, které tento cíl oza

řuje. Úspěchy československých soudruhů a nová opatření, kte 557

V

rá připravují, jim dávají právo hrdě a s důvěrou prohlásit, že i v jejich zemi bude ještě dnešní generace žít v komunismu. Ko

munistická strana Československa, věrná marxismu -leninismu, tvůrčí síly československého lidu, úzká spolupráce socialistických 1

zemí, v jejichž čele je velký Sovětský svaz, a leninská zahraniční politika založená na zásadě mírového soužití národů zaručují čes koslovenskému lidu konečné vítězství.

Československá socialistická republika spolu se Sovětským sva

zem a ostatními socialistickými státy je nadějí a oporou všech mírumilovných a čestných lidí na celém světě v jejich nemilo srdném boji proti imperialistům a všem reakčním silám připra vujícím a rozdmychávajícím novou válku a bránícím lidstvu v je ho rozvoji .

Turecké zpátečnické kruhy vpustily agresivní imperialisty do naší vlasti a přeměnily ji ve válečné nástupiště NATO a CENTO proti socialistickým zemím. Ale turečtí dělníci, vlastenecká inte

ligence, turecký lid pokládá socialistický tábor a veškeré pokro kové lidstvo za svého opravdového a přirozeného spojence v boji proti imperialismu, válce a reakci, za národní nezávislost a de mokracii.

Vláda reakční buržoazie a statkářů přivedla zemi do téhož po stavení, s kterým již jednou zúčtoval národně osvobozenecký boj,

v němž turecký lid zvítězil před čtyřiceti lety. Naše půda, očiště ná od imperialistů krví synů lidu a nezištnou pomocí našeho vel kého souseda – Sovětského svazu, je znovu poskvrněna. Naše vlast se octla pod hospodářskou, politickou a vojenskou nadvlá dou amerických kolonizátorů . Vojenské rozpočty, které jsou ži

vený potem pracujících, převýšily již síly a trpělivost lidu. Vá lečné přípravy přivedly Turecko k hospodářskému zhroucení a bí dě a učinily z něho jednu z nejneštastnějších zemí. Z dnešní situace v naší zemi se mohou poučit všechny národy, které dovršily národně osvobozeneckou revoluci a přejí si ji

uchránit, upevnit a rozvíjet. Turecký lid se probouzí. Chápe již pravé příčiny hospodářského zhroucení a bídy své země. Turecký dělník, ponechaný napospas vykořistování zahraničním kapitálem, svedl za osvobození z jar

ma imperialismu již své první bitvy. Válečné přípravy a válečné výdaje, které zemi přivedly ke katastrofě, stejně tak jako vážnost situace a hrozící nebezpečí války otevřely lidu oči. Také v poli. tických kruzích a v tisku se již začínají rozrůstat proudy žáda. jící, aby se Turecko stalo neutrální. Bojová hesla Komunistické strany Turecka, navzdory represáliím a teroru , sjednocují a roz 558

1

šiřují řady všech pokrokových a demokratických sil k boji proti

imperialismu a válce , za národní nezávislost, svobodu a chléb. Socialistické Československo je jednou z neochvějných opor pokrokových sil a národů bojujících proti imperialismu a válce

a za národní nezávislost. Jeho rozvoj a upevňování zvyšují i naši morální sílu a posilují naši bojovou vůli. Vedoucí činitelé Albánské strany práce, pošlapávajíce základní

principy moskevského Prohlášení, které bylo přijato komunistic kými a dělnickými stranami, dále ženou vodu na mlýn imperia listům. Je třeba zdůraznit, že tendence k ospravedlňování jejich

stanovisek, která jsou v rozporu se zásadou proletářského inter nacionalismu, jsou zbytečné a nemístné. Socialismus je naším velkým ideálem. Avšak nám, tureckým ko munistům , současné sociálně politické podmínky naší země ještě

nedovolují vyzdvihnout heslo socialismu jako heslo dne a již nyní bojovat za jeho uskutečnění. Děkujeme proto Komunistické stra ně Československa za to, že nám umožnila, abychom v Česko slovensku spatřili socialismus jako živou skutečnost. Ať žije slavná Komunistická strana Československa ! ( Potlesk. ) Ať žije přátelství a mír mezi národy ! ( Potlesk. ) SOUDRUH ANTONIN KRČEK :

Děkuji soudruhu Demirovi .

O slovo se nyní přihlásil vedoucí delegace Komunistické stra

ny Uruguaye Alberto Suarez, tajemník ústředního výboru. Prosím, aby se ujal slova. ( Potlesk. )

Pozdrav Komunistické strany Uruguaye, předneseny SOUDRUHEM ALBERTEM SUAREZEM

Drazí soudruzi!

Přinášíme vám bratrský pozdrav dělnické třídy a lidu Uruguaye, ústředního výboru a celé naší strany. Naše přítomnost na tomto sjezdu je svědectvím stále silnějších přátelských pout, která pojí naše strany. Ve zprávě ústředního výboru jsme slyšeli o nádherných úspě ších , kterých dosáhl váš lid , jenž po osvobození své vlasti z na

cistického jha začal budovat novou společnost. Úkol, který sta noví XII. sjezd, tj. zaměřit všechny síly k dalšímu rozvoji socia listické společnosti a připravit přechod ke komunismu, znamená 559

historický mezník v životě československého lidu a je novým ví.

tězstvím myšlenek komunismu. Pro ty, kteří chtěli překroutit mar xismus- leninismus a tvrdili, že je použitelný pouze pro hospo dářsky zaostalé země, je vítězství socialismu v Československu –

ekonomicky vyspělé zemi – nezvratným důkazem všeobecné plat nosti myšlenek Marxe, Engelse a Lenina.

Vaše úspěchy, které se projevují v rostoucím blahobytu pracu jících mas, jakož i váš neúnavný boj za mír a aktivní podpora

národů bojujících proti imperialismu jsou povzbuzením i pro boj našeho lidu. Socialismus, jak říká Lenin, ovlivňuje rozvoj světo vého revolučního hnutí především jako příklad. V tomto smyslu mohou být českoslovenští komunisté a československý lid plně spokojeni. Soudruzi !

Zastupujeme zde komunistickou stranu malé země, která je součástí oné Latinské Ameriky , v níž probíhá nová etapa boje proti imperialismu. V boji za radikální přeměnu naší vlasti , pře

měnu, která je možná pouze prostřednictvím hluboké agrární a protiimperialistické revoluce, prožíváme období akumulování sil, předznamenané boji dělnické třídy a lidu proti imperialismu a re akčním silám představovaným současnou vládou. Od konce války je všechno naše úsilí zaměřeno k tomu, abychom dosáhli vítěz ství příznivější alternativy vůči politice vládnoucích tříd, politice,

která podrobuje osud země diktátu severoamerického imperialis mu. Bojujeme za to, abychom v naší zemi dosáhli změny v pomě ru politických sil tak, aby byl tento poměr příznivější v boji za vítězství míru a za národní osvobození. Uruguayská dělnická třída a lid vedly tvrdé a často dlouhé boje a vytvořily nové nástroje jednoty i boje. V posledních pěti letech uspořádala dělnická třída 17 generálních stávek na obranu svých požadavků, požadavků národního zájmu, na důkaz solidarity s Ku bou, posílila svou organizaci a vytvořila Jednotnou ústřednu uru guayských pracujících. Pozdvihla na vyšší úroveň bojovou jedno

tu proletariátu s různými vrstvami ( studenty, vlasteneckými in telektuály, rolníky atd. ) . Obrana kubánské revoluce chápaná jako solidární povinnost i jako národní úkol a podnícená myš lenkou našeho vlastního osvobození zmobilizovala široké masy a

vytvořila široké a nadšené hnutí boje proti imperialismu. Jsme si vědomi toho , jak to již zdůraznil XVIII. sjezd naší stra

ny , že v rozvoji uruguayské revoluce existují nerovnoměrnosti , je jichž překonání bude předmětem našeho úsilí v příštím období. V tomto směru jsou nedávné všeobecné volby důkazem změn, 560

které si v zemi vynutily lidové masy . Ve volebním boji pokrokové Levi a protiimperialistické síly vytvořily společnou frontu covou frontu osvobození, která spojuje naši stranu, politické or ganizace, dělnická seskupení a intelektuály z universit v hnutí

rozšířené po celé zemi prostřednictvím více než 500 výborů. Čin nost Fronty ovlivnila výsledky voleb a rozhodla o porážce nejcha rakterističtějších představitelů imperialismu a velkých pozemko vých vlastníků, nejnestoudnějších mluvčích antikomunismu. » Ná

rodní strana« se podle všeho udrží u moci, nicméně ztratila 20 procent hlasů ve srovnání s rokem 1958 a nemůže počítat s vět

šinou v parlamentě. Na druhé straně nejreakčnější síly ve stra ně »barevných« utrpěly největší neúspěchy proto, že tato strana postrádá pozitivní program. Síly, které podporují demokratické pozice, jsou jediné, jež ve volbách získaly. Levicová fronta osvo bození se stala třetí stranou v zemi. Získala jeden mandát v se

nátu, který zaujme člen naší strany. Byli zvolení tři poslanci za Frontu, dva z nich jsou členy naší strany , a je možné, že bude zvolen čtvrtý poslanec, rovněž komunista. V hlavním městě zís

kala Fronta čtyři mandáty v poslanecké sněmovně, tři z nich obsadí komunistická strana.

Přes vnucený volební systém ve prospěch tradičních stran pro jevuje se ve volbách posílení tendence příklonu širokých mas k demokratickému postoji. Na druhé straně se Levicová fronta

osvobození změnila v jádro stmelující pokrokové síly a otevírají cí cestu k novým a vyšším formám jednoty. Tyto změny politické skutečnosti v Uruguayi by byly nebývaly

možné bez úporného boje naší strany za dosažení stále důležitější úlohy v národním životě ; upevnění svazku lidových mas by ne bylo dosaženo bez houževnatého úsilí a ideologické přípravy čle nů strany .

V posledních letech naše strana zesílila. Od roku 1955 se čty. řikrát zvýšil počet jejích členů a zvýšil se počet jejích základ ních organizací. Strana vzrostla v podstatě v oblastech velkého

soustředění dělnictva, ale také v rolnických střediscích a středis cích námezdních zemědělských dělníků. Její organizace se šíří

po celé zemi. Do jejích řad vstoupili zástupci universit, zaměst nanci, studenti a představitelé kulturních kruhů. Komunistický svaz uruguayské mládeže je dnes národní organizací s tisíci no

vými členy. Strana vytvořila nové nástroje politické a ideologické práce, jako vlastní list a teoretický časopis, a vyvíjí úsilí za zvý. šení ideologické úrovně svých členů. Zdůraznění vůdčí úlohy stra ny v národním životě nám klade jako základní úkol nutnost ideo 561

logicky získat většinu dělnické třídy a přeměnit každou továrnu v baštu komunistů.

Naše strana vede nesmiřitelný boj jak proti revizionismu, kte rý amputuje revoluční jádro našeho učení, tak i proti dogma tismu, který brání tomu, aby byl marxismus -leninismus aplikován tvůrčím způsobem, a izoluje komunisty od velkých mas a odsu zuje je doslova k pasivitě, která je většinou zakrývána nabubřelý mi frázemi.

Historická usnesení XX. a XXII. sjezdu KSSS byla pro naši stra

nu zdrojem bohaté ideologické inspirace ; hlásáme věrnost Prohlá šení moskevských porad dělnických a komunistických stran v ro ce 1960. Naše strana se neochvějně řídí myšlenkou, že KSSS je všemi uznávaným předvojem mezinárodního komunistického hnu tí a že její velké zkušenosti mají zásadní význam pro všechny strany.

Vyřešení nedávné krize v karibské oblasti bylo novým dokla dem životnosti rezolucí 81 stran věrně aplikovaných Sovětským svazem. V naší zemi, kde se rozvinulo široké hnutí solidarity

s Kubou, které hájilo nejen práva Kuby na sebeurčení, nýbrž i socialistický obsah kubánské revoluce, uvítaly masy moudrou politiku Sovětského svazu, díky níž bylo dosaženo dvojího vítěz

ství : byl uhájen světový mír a byla zadržena agrese proti Kubě. Kubě bylo takto umožněno rozvíjet dále svůj revoluční proces , kte rý kladně ovlivňuje latinskoamerickou revoluci. Kromě toho his torické požadavky přednesené Fidelem Castrem žádající obnovu svrchovanosti nad územím americké vojenské základny Guantá namo , jakož i další body, které jako celek jsou podporovány So větským svazem, zaujaly přední místo u jednacího stolu. Proto pouze dogmatici, zasažení krutou slepotou, či empiri kové, kteří nemají nic společného s marxismem-leninismem, mo hou chápat věc míru a věc revoluce tak, jak to činí albánští před

stavitelé a ti, kteří je podporují. Mír a revoluce nejsou v protikla du. Pro vítězství našich myšlenek nepotřebujeme ani nechceme svět zničený termonukleární válkou . Na druhé straně revoluce není výsledkem vnějšího ozbrojeného tlaku, ale plodem zrání eko nomicko -sociálních podmínek, plodem boje každého národa, vý. sledkem úlohy, kterou historie přiřkla proletariátu. Revoluce před pokládá soulad zákonů společenského rozvoje , které povedou

k nevyhnutelnému vítězství nad kapitalismem . Slyšeli jsme mluvit čínského delegáta, o tom, že jsou lidé, kte .

ří mají iluze o Kennedym a imperialismu. My latinskoameričtí revolucionáři bojujeme dnem i nocí proti imperialismu. Guate 562

mala, Playa Girón a nedávná blokáda Kuby ukázaly krutou dra vost imperialismu. Nemáme o imperialismu žádné iluze, ale na

druhé straně netrpíme panikou, která je špatným rádcem mar xistů-leninistů. Máme neotřesitelnou důvěru v Sovětský svaz a so cialistický tábor, jenž byl, je a bude pevným štítem národů, které bojují proti imperialismu. Na druhé straně mírové soužití, jak říká rezoluce porad z roku

1960, je pouze formou třídního boje mezi kapitalismem a socia lismem. A nejenže nepočítá se zmírňováním boje národů za osvo

bození, ale předpokládá intenzifikaci boje dělnické třídy a ko munistických stran za vítězství myšlenek socialismu, Neuvědomit si toto znamená zaměňovat marxisticko-leninská hlediska za při krášlenou verzi studené války a balancování na okraji propasti. Život posílil naši důvěru v závěry moskevských porad z roku 1960

a naše přesvědčení, že jejich důsledná aplikace je zárukou ví tězství myšlenek marxismu -leninismu. Proto pozvedáme skromný hlas, abychom posílili uskutečňování těchto zásad a posílili se mknutost komunistického hnutí, která je zárukou vítězství prole tářské revoluce .

Ať žije XII, sjezd Komunistické strany Československa ! At žijí vítězné myšlenky marxismu-leninismul ( Potlesk. ) SOUDRUH ANTONIN KRČEK :

Děkuji soudruhu Suarezovi za jeho vystoupení.

Soudružky a soudruzi, pro přerušení letecké dopravy pro špat né počasí nemohl přijet stanovený vedoucí delegace Sjednoce ných revolučních organizací Kuby. Na náš sjezd se proto dosta vil a vystoupí další člen delegace Sjednocených revolučních or ganizací Kuby, soudruh Raúl Roa Kouri , kterého srdečně vítám

a který se přihlásilo slovo. Prosím, aby přednesl svůj projev. ( Bouřlivý potlesk , volání: »At žije Kuba!« ) Pozdrav Sjednocených revolučních organizací Kuby, přednesený SOUDRUHEM RAÚLEM ROA KOURIM

Soudružky a soudruzi, především bych chtěl omluvit vedoucího naší delegace a čle na sekretariátu Sjednocených revolučních organizací soudruha Blase Rocu, který vám měl přinést naše vřelé pozdravy XII . sjezdu

Komunistické strany Československa a který hluboce lituje, že mu 563

M

nepříznivé počasí znemožnilo dostavit se dnes mezi naše drahé československé bratry.

Předáváme XII . sjezdu Komunistické strany Československa vřelý bratrský pozdrav Sjednocených revolučních organizací Ku by, jejichž prvním tajemníkem je náš národní hrdina a vůdce soudruh Fidel Castro .

Československou socialistickou republiku a Kubu spojují pouta hlubokého přátelství, založená na vzájemné spolupráci , která na všech úsecích přináší stále bohatší výsledky. Obě země se ve svých

vztazích řídí zásadami marxismu-leninismu a proletářského a so cialistického internacionalismu ; vy i my bojujeme za mírové sou žití, socialismus a mír, za státní svrchovanost, za rovnoprávnost států velkých i malých, proti kolonialismu a imperialismu. Československá socialistická republika pod cílevědomým ve

dením svého osvědčeného předvoje, Komunistické strany Česko slovenska, dosáhla velkých úspěchů v budování socialismu a ten to sjezd již určuje nezbytné směrnice pro další rozvoj socialis tické společnosti a pro rozhodný krok směrem ke komunismu. Po ciťujeme hlubokou radost z těchto úspěchů československého lidu, které znamenají cenný přínos naší společné věci a posílení socia listického tábora .

Jsme mimořádně vděčni za to, že soudruh Antonín Novotný ve své závažné ského lidu s koslovenské nému lidu a

a obsažné zprávě zdůraznil solidaritu českosloven naší socialistickou revolucí, že vyslovil pozdravy čes dělnické třídy a československého lidu našemu hrdin jeho skutečným vedoucím představitelům, stejně jako

podporu pěti bodům kubánské revoluční vlády zformulovaných soudruhem Fidelem.

Naše revoluce zvítězila a rozvíjí se v údobí přechodu od kapita lismu k socialismu, v údobí, které je charakterizováno upevňo váním a zesilováním socialistického tábora, vzestupem národně osvobozeneckého hnutí a likvidací kolonialismu, dále velkými vě. deckotechnickými úspěchy slavného Sovětského svazu, jakož

i změnou v poměru sil ve prospěch socialistického tábora a míru milovných sil. Kuba tím, že zvolila zářnou cestu socialismu, po tvrzuje tento charakter naší epochy. Jestliže mohla Kuba odolat všem útokům a zvítězit nad všemi obtížemi , jestliže mohla Kuba upevnit svou nezávislost a svrcho vanost, osvobodit se od imperialismu a latifundismu, přikročit

úspěšně k výstavbě socialismu přímo pod nosem amerického im perialismu , je to zásluhou nezlomné odvahy a statečnosti jejího lidu, který je rozhodnut přinést jakékoliv oběti, sjednocen pod 564

heslem »Vlast, nebo smrt« , je to zásluhou pevného odhodlání jeho

vůdců, neochvějné jednoty lidových mas, pevné solidarity národů Latinské Ameriky, Afriky a Asie i pracujících mas Evropy a celé ho světa ; je to zásluhou bojové solidarity všech zemí socialistic kého tábora se Sovětským svazem v čele. (Potlesk. ) Agresívní činy amerického imperialismu a pirátská blokáda, kterou vnutil Kubě, přivedly svět na pokraj termonukleární vál ky. Sovětský svaz, prodchnut velikou myšlenkou míru, zachrá nil svět před katastrofou s nepředstavitelnými následky, rozhodl se, že odveze z Kuby strategické zbraně, které tam měl rozmístě. ny na obranu její nezávislosti a svrchovanosti před útoky impe

rialismu, poté, když se Spojené státy zavázaly , že nenapadnou Ku bu a že zaručí její bezpečnost a územní celistvost. Sovětský svaz

tedy stáhl tyto zbraně, když Kennedy prohlásil, že na Kubu ne bude provedena invaze.

jak se zdůrazňuje ve zprávě Sjednocených revo lučních organizací Kuby - poté,, když vešla ve známost Kennedy . ho prohlášení, v nichž si činil právo pokračovat ve svých nepřá telských hospodářských akcích, špionáži, v organizaci a vývozu kontrarevoluce, lze mít za to, že bylo zabráněno ozbrojenému kon Přesto však

fliktu, nikoli však, že bylo dosaženo míru. To se právě potvrdilo

novým pirátským útokem proti našemu pobřeží, k němuž došlo před dvěma dny.

Proto znovu opakujeme pět bodů nezbytných pro opravdové a definitivní vyřešení krize. Pouze prostřednictvím vzájemných ústupků a záruk může být dosaženo široké dohody, jež bude dů stojná a přijatelná pro obě strany. Bude-li této dohody dosaženo, pak Kuba nebude pociťovat potřebu strategických zbraní ke své

obraně a cizí technický vojenský personál určený k instruktáži na šich ozbrojených sil by byl snížen na minimum a vytvořily by se nezbytné podmínky k normálnímu rozvoji našich vztahů se země mi na západní polokouli.

Spravedlivé a uspokojující vyřešení této krize by bezpochyby přispělo k vyřešení ostatních nevyřešených problémů ve světě a byl by to dobrý krok na opravdové cestě k míru . Soudruh Fidel Castro ve zprávě Sjednocených revolučních or ganizací prohlašuje: » Jako marxisté a leninovci hájíme mír z přesvědčení a ze zása

dy. Zbraně pro nás představují břemeno, které nám bylo vnuceno imperialisty a které odčerpává síly a zdroje tvořivé práce ve pro spěch revoluce . Naše stanovisko je toto : hájit mír jako nejvyšší tužbu lidstva. Věříme v možnost odvrácení války, která není osu

dově nevyhnutelná. To však neznamená, že imperialisté mají prá 565

vo být piráty, být agresory a dopustit se hromadného vyvraždění kteréhokoli národa .

Imperialisté nesmějí zaměňovat zásadní stanovisko za slabost vůči jejich agresívním činům. Je třeba dát jim jasně na srozumě nou , že dnes nejsou s to vnutit světu své zákony a že se jim nedo volí, aby je vnucovali.

Kuba znovu zdůrazňuje, že neexistuje lepší forma řešení, než je

mírová cesta a jednání mezi vládami, avšak znovu opakujeme, že před imperialisty se nikdy neskloníme. « Českoslovenští soudruzi, můžete být ujištění, že Ss heslem » Vlast, 2

nebo smrti« půjdeme sjednoceni v pevné jistotě, že také zvítězíme. Necht má váš sjezd velký úspěch !

Ať žije Komunistická strana Československa! Ať žije proletářský internacionalismus! Ať žije jednota socialistického tábora v čele se Sovětským sva . zeml ( Potlesk . )

Ať žije socialismus a mír na celém světěl (Bouřlivý potlesk. ) SOUDRUH ANTONÍN KRČEK :

Děkuji soudruhu Kourimu za jeho vystoupení a nyní, soudružky, a soudruzi, přistoupíme k projednání zprávy mandátové komise. Prosím předsedu mandátové komise soudruha Pavla Hrona, aby zprávu přednesl.

5SE

ZPRÁVA MANDÁTOVÉ KOMISE přednesená soudruhem PAVLEM HRONEM

Soudruzi delegáti,

XII. sjezdem vyvrcholilo významné období pro celou naši stranu

a pracující naší republiky. Sjezd byl připravován za vysoké poli tické a pracovní aktivity našeho lidu.

Nedílnou součástí příprav XII. sjezdu strany byly výroční člen ské schůze základních organizací strany, okresní a krajské kon ference a sjezd Komunistické strany Slovenska.

Výroční členské schůze, konference i sjezd Komunistické stra ny Slovenska se konaly ve znamení vysoké aktivity celé strany, ve znamení její pevné jednoty a semknutosti kolem ústředního vý

boru Komunistické strany Československa. Komunisté na nich po tvrdili správnost postupu strany v období mezi XI. a XII . sjezdem ,

a to nejen při řešení náročných úkolů dalšího rozvoje našeho ná rodního hospodářství a celé naší socialistické společnosti, ale

i v otázkách mezinárodní politiky. Velmi odpovědně projednávali úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství a kriticky posuzovali nedostatky v jejich plnění.

Vysokým požadavkům na práci strany byl podřízen i výběr funk cionářů do nových orgánů. Do výboru základních organizací bylo zvoleno 293 077 soudružek a soudruhů. Z toho je 33 % nových funkcionářů. z členů výborů je 34,5 % dělníků, 7,1 % členů JZD, 18,9 % inženýrsko -technických pracovníků, pracovníků vědy a umění.

Do okresních výborů bylo zvoleno 4583 členů a kandidátů, z to

ho 57 % nových. Do krajských výborů 570 členů a kandidátů, z to ho nových 51 % . Dále bylo zvoleno 1939 členů okresních kontrol ních a revizních komisí a 232 členů krajských kontrolních a reviz ních komisí.

z řad členů a kandidátů okresních výborů je 20,4 % dělníků, 12 % členů JZD, 23,4 % inženýrsko -technických pracovníků a pra 567

covníků vědy a umění, 27 % stranických a veřejných pracovníků.

Z řad členů a kandidátů krajských výborů je 17,9 % dělníků, 11,4 procenta členů JZD , 23,2 % inženýrsko -technických , vědeckých a

uměleckých pracovníků, 36,1 % stranických a veřejných pracov níků .

Soudruzi a soudružky , ústřední výbor KSČ stanovil pro volby delegátů XII. sjezdu tento klíč : Na 1000 členů 1 delegát s hlasem rozhodujícím , na 1000 kandidátů 1 delegát s hlasem poradním . Podle tohoto klíče bylo na krajských konferencích zvoleno 1574 delegátů s hlasem rozhodujícím a 95 delegátů s hlasem poradním . Počet delegátů XII. sjezdu s hlasem rozhodujícím je o 247 vyšší než na XI. sjezdu, což odpovídá při stejném klíči – početnímu růstu strany mezi dvěma sjezdy. Z celkového počtu 1574 zvolených delegátů s hlasem rozhodu jícím je na sjezdu přítomno 1568. Z 95 zvolených delegátů s hla sem poradním je přítomno 94. S právem delegáta s hlasem porad ním bylo pozváno 46 členů a kandidátů ústředního výboru, kteří

nebyli zvoleni za delegáty a z nichž je přítomno 43. Sjezdu se zú častňuje 642 hostů.

Z vážných důvodů není přítomno 6 delegátů s hlasem rozhodují cím a 4 delegáti s hlasem poradním. Krajské konference pečlivě vážily výběr delegátů a zvolily jednomyslně osvědčené, zkušené pracovníky a funkcionáře ze všech oblastí našeho politického, hospodářského a kulturního života, Složení delegátů sjezdu odpovídá složení naší strany a hlavním úkolům, které sjezd projednává a strana řeší. Z delegátů s hlasem

rozhodujícím je 75 % původním povoláním dělníků. Převážná část delegátů s hlasem rozhodujícím působí v materiální výrobě nebo

ji bezprostředně ovlivňuje. V průmyslu, dopravě a stavebnictví pracuje 656 delegátů, z toho je 432 dělníků, 115 středně technic kých pracovníků, 109 inženýrsko-technických pracovníků a ředi telů. V zemědělství pracuje 285 delegátů, z toho je 214 členů jed notných zemědělských družstev, 71 pracovníků státních statků a strojních stanic. z delegátů pracujících ve výrobě je 331 členů brigád socialistic ké práce nebo kolektivů, které o tento titul soutěží. Celkem 113

soudruhů a soudružek pracuje v kolektivech, které získaly čestný

název brigáda XII. sjezdu Komunistické strany Československa. Na sjezd bylo zvoleno 46 pracovníků vědy a umění. Stranických a veřejných pracovníků je mezi delegáty sjezdu 413.

Strana věnuje soustavnou pozornost zvyšování politického a od borného růstu svého členstva. Dokladem této péče je i skutečnost, 568

že ve srovnání s XI. sjezdem se podstatně zvýšil počet delegátů se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. 347 delegátů má středoškolské a 166 delegátů vysokoškolské vzdělání. Stranické internátní školení absolvovali 754 delegáti, z toho 148 tříletou Vy sokou stranickou školu.

Složení zvolených delegátů podle věku a délky členství ve stra ně dokazuje, že strana správně uplatňuje zásadu o plném využí vání a soustavném spojování bohatých životních zkušeností star

ších zkušených funkcionářů s elánem mladších příslušníků strany. Na sjezdu je přítomno do 26 let 18 delegátů, do 35 let 267 dele gátů, do 45 let 803, do 60 let 444 a nad 60 let 42 delegátů. 134 delegáti jsou členy strany před rokem 1945, v letech 1945-1947 vstoupilo do strany 1050 delegátů, s členstvím od 10 do 15 let je 213 delegátů, členství kratší než 10 let má 177 delegátů.

Na našem sjezdu jsou jako delegáti a hosté přítomni soudruzi a soudružky, kteří se zasloužili o založení strany v roce 1921.

Mnozí se dosud aktivně podílejí na stranickém a veřejném životě i na práci sjezdu. ( Potlesk. )

Při výběru delegátů bylo dbáno zásad marxisticko -leninské ná rodnostní politiky. O tom svědčí složení delegátů podle národů

a národností. Z počtu delegátů s hlasem rozhodujícím je 81,6 % národnosti české, 15,8 % národnosti slovenské, 2,6 % národnosti maďarské, ukrajinské, polské a německé.

V porovnání s XI. sjezdem se zvýšil počet delegátů ze sloven ských krajů ze 14,3 % na 17,5 % . To svědčí o rychlejším početním růstu strany na Slovensku.

Z celkového počtu delegátů s hlasem rozhodujícím je 308 žen, tj . 19,4 % . Na XI. sjezd bylo zvoleno 14 % žen. Téměř všichni delegáti s hlasem rozhodujícím jsou členy stra

nických výborů . Členů a kandidátů ústředního výboru KSČ a KSS je 95 delegátů, členů krajských výborů 337, okresních výborů 636, místních, celozávodních a podnikových výborů 269 a výborů zá kladních organizací 536.

735 delegátů jsou poslanci Národního shromáždění, Slovenské národní rady, národních výborů a funkcionáři různých masových organizací.

O příkladné práci delegátů XII. sjezdu při rozvíjení naší socia listické společnosti svědčí i to, že jsou nositeli různých řádů a vy

znamenání. Mezi delegáty je 10 hrdinů socialistické práce, 19 de legátům byl propůjčen Řád Klementa Gottwalda, 45 Řád repu bliky, 93 Řád práce, 215 vyznamenání Za zásluhy o výstavbu a dalším různá jiná vyznamenání. 569

Soudružky a soudruzi, sjezdové jednání vyjadřuje bratrskou spo lupráci světového komunistického hnutí, je vedeno v duchu pro

letářského internacionalismu, jímž se naše strana neochvějně řídi. Velkou ctí projevenou našemu sjezdu je účast 117 soudruhů za stupujících 67 bratrských komunistických a dělnických stran, kteří svým vystoupením přispěli ke sjezdovému jednání.. (Po tlesk. )

Soudruzi, mandátová komise prozkoumala plné moci delegátů XII. sjezdu a zjistila, že všichni byli řádně zvoleni krajskými kon ferencemi podle stanov strany a směrnic ústředního výboru KSČ. Konstatuje, že ze zvolených 1574 delegátů s hlasem rozhodujícím je přítomno 1568 a že jejich mandáty jsou právoplatné. XII. sjezd KSČ je schopný usnášení. ( Potlesk .)

SOUDRUH ANTONÍN KRČEK :

Soudruzi a soudružky, slyšeli jste zprávu mandátové komise o složení i účasti delegátů.

Má někdo k předložené zprávě dotazy ? (Nejsou .) Má někdo z delegátů připomínky ke zprávě ? Nejsou připomínky . Dávám tedy hlasovat.

Kdo souhlasí se zprávou mandátové komise ? ( Hlasuje se. ) Kdo je proti ? ( Nikdo . ) Zdržel se někdo hlasování ? (Nikdo .)

Zpráva mandátové komise byla schválena jednomyslně. (Po tlesk. )

Soudružky a soudruzi, končíme čtvrtý den zasedání našeho XII. sjezdu. Chci upozornit na zítřejší jednání. Zítřejší jednání pokra čuje diskusí, a to od 8 hodin 30 minut ráno. Je proto nutné, aby delegáti i hosté zaujali místo v 8 hodin ve Sjezdovém sále. Jako první v diskusi zítra ráno vystoupí soudruh Karel Kodeš, ředitel Nové huti Klementa Gottwalda, Severomoravský kraj.

Soudružky a soudruzi, počítá se, že zítra asi do 10 hodin bude pokračovat diskuse i se závěrem k diskusi a pak bude uzavřené zasedání pro volbu orgánů. Končím čtvrtý den jednání sjezdu . Dobrou noc.

( Zasedání skončeno ve 20 hod. 5 min. )

570

PÁTÝ DEN

SJEZDOVÉHO JEDNÁNÍ 8. PROSINCE 1962

N

|

JEDNÁNÍ DNE 8. PROSINCE 1962

1

Diskuse : soudruh Karel Kodeš, severomoravská krajská organizace

KSČ, soudružka Ludmila Jankovcová , soudruh Josef Laštovka, jihočes ká krajská organizace KSČ, soudruh Karol Bacílek. Pozdrav Jednotné socialistické strany Islandu, předaný soudruhem Brynjolfurem Bjarnassonem.

Pozdrav předaný delegátem Súdánské komunistické strany. Dopis Národní rady Komunistické strany Indie ústřednímu výboru KSČ .

Vystoupení soudruha Antonína Novotného na závěr diskuse. Zpráva volební komise, přednesená soudruhem Jiřím Hendrychem. Zpráva návrhové komise, přednesená soudruhem Jozefem Lenártem.

Projev soudruha Antonína Novotného na zakončení XII. sjezdu KSČ.

573

1

( Jednání zahájeno v 8 hod. 32 min. )

SOUDRUH JAN HLINA :

Soudružky a soudruzi, zahajuji pátý den jednání našeho sjezdu.

Budeme pokračovat v diskusi. Slovo má soudruh Karel Kodeš,

ředitel Nové huti Klementa Gottwalda, Severomoravský kraj. Při praví se soudružka Ludmila Jankovcová.

SOUDRUH KAREL KODES , severomoravská krajská organizace KSČ Soudružky a soudruzi , během deseti let se objem hutní výroby

v našem kraji podstatně zvýšil. Výroba koksu vzrostla o 70 % , surového železa o 40 % , oceli a válcovaného materiálu o celých 100 % . Přes mnohé úspěchy zůstává skutečností, že hutě našeho kraje své plánované úkoly neplní. Za uplynulé období roku dluží me národnímu hospodářství mimo jiné přes 120 000 tun válcova ného zboží, což vážně narušuje dodávky pro naše strojírenství

i stavebnictví a i pro zahraniční obchod. Je snad příčinou takových nedostatků skutečnost, že výroba v našich hutích není komplexně mechanizována a že naše technika není na světové úrovni ? Jsem přesvědčen, že nikoliv. Dosažení cílů, které si klademe k zabez

pečení světové úrovně naší techniky, by umožnilo našim hutím plnit rozhodující úkoly. To , co nám zabraňuje, abychom alespoň plnili tyto plánované úkoly, jsou příčiny mnohem jednodušší. A často myslím, že zcela základní. Naše hutě neplní své úkoly ze jména proto , že nemají normální podmínky pro svou práci. Chtěl

bych prohlásit, že vytvoření plánem uvažovaných podmínek hlav ně v oblasti investiční výstavby, a tím i v technickém rozvoji, ja kož i surovinovém zajištění by naprosto bezpečně zajistilo vzestup

hutní výroby a podstatné zlepšení situace i v plnění kvalitativních ukazatelů výroby .

Především bych se chtěl zmínit o nedostatcích v investiční vý

stavbě, které způsobují obrovský výpad ve výrobě a vedou k ne plnění plánovaného sortimentu a zhoršují technickoekonomické ukazatele plánu. V hutním průmyslu jedním ze zásadních nedo statků v investiční výstavbě je neujasněnost koncepce výstavby.

Jako příklad chci uvést rekonstrukci Vítkovických železáren, je jíž koncepce nebyla přes veškeré úsilí podniku dosud schválena, a přesto byla vybudována podle neschválené studie nová vysoká 575

pec a rozestavěno 21 centralizovaných staveb. Po proinvestování poloviny určené částky se roční zisk Vítkovických železáren Kle

menta Gottwalda proti roku 1960 snížil téměř o 200 miliónů Kčs. Například v důsledku změny koncepce byla ve VŽKG místo tří vy sokých pecí postavena pouze jedna. Současně byla vybudována moderní pásová doprava na zavážení. Doprava jedné tuny tímto

zařízením bude stát 9,50 Kčs, zatímco náklady při dopravě vagó ny : činily 2,90 Kčs.

Vyřešení rozvojové koncepce se proto jeví v naší huti jako klí čový problém efektivnosti výstavby. Závažným nedostatkem je také všeobecně nízká kvalita nových investic. Tak například nedostatky v kvalitě letmých nůžek

v Třinci připravily naše národní hospodářství o sto tisíc tun vál covaného materiálu. Bylo by snad na prospěch věci vázat část platby za dodané zařízení, například 20 % , až na dobu, kdy se jas ně prokáže dodržení projektovaných parametrů nového zařízení. Ve výstavbě se stále ještě projevuje nekomplexnost, zejména pokud jde o nedostatečnou kapacitu údržby úpraven a jiného přidruženého zařízení. Všechny nové válcovací tratě by mohly podstatně zvýšit svou výrobu , kdyby byly vybudovány přimě. řeně i úpravny. Pásková trať 250 v Nové huti Klementa Gottwalda

by mohla zvýšit svou výrobu nejméně o 30 % , kdyby kapacita výběhového úseku odpovídala výrobním možnostem vlastní tratě. Totéž platí pro hrubou trať, která by v případě vybudování nové

úpravárenské linky mohla zvýšit svou výrobu zhruba o 200 000 tun. Všechny naše martinské pece mají nevyužitou výrobní kapa citu především z toho důvodu, že ji nedostačuje přísun surovin

do pecí a že se vyskytují úzké profily v odlévárnách a dalším při druženém zařízení . Samozřejmě za této situace by intenzifikace hlavního agregátu bylo vyhazování prostředků.

Dalším předpokladem pro plynulou práci v hutích je zajištění surovinové základny. Na tomto úseku však trvají chronické nedo

statky při zabezpečování surovin pro koksovny, vysoké pece , ja kož i při přísunu žáruvzdorného materiálu a hutních polotovarů, plynu atd. Jsme před zimním obdobím a máme nedostatečnou zá

sobu vysokopecních rud a vápence, dolomitu a kritická je situace v zásobách polotovarů pro hotovní válcovací tratě. Za tohoto sta vu probíhá výroba ve válcovnách nikoli podle přidělených zaká zek, nýbrž podle toho, jaký materiál je k dispozici. Příčinou je ze

jména neplnění průsady ve Vítkovických železárnách a v Třinci. Zdůrazňuji však, že naši hutníci nestojí bezmocně před řeše ním těchto složitých problémů. Ve všech našich podnicích jsou zpracovány a postupně se realizují komplexní programy inten 576

zifikace výroby a že dosáhnout dosavadních výkonů světové úrov ně je v silách našich hutníků, ukazují výsledky obětavosti našich

nejlepších kolektivů, například u 6., 7. a v poslední době u 8. sie mensmartinské peci. Tyto kolektivy dosahují už dnes vysokých výkonů světové úrovně. Obdobně pracují další kolektivy kunčic kých opravářů, ocelářů staré ocelárny ve VŽKG atd. Nedílnou součástí vysokých výkonů však musí být kvalitní a levná výroba. Zabezpečíme ji především důsledným dodržováním technologické kázně pracovníky na všech stupních řízení a zvý . šenou odpovědností.

V souladu se světovým vývojem však musíme daleko více orien tovat výrobu na ušlechtilé polouklidněné ocele a na válcování hos

podárných profilů. Příkladem pro kolektivy našich martinských pecí jsou pracující ze Staré ocelárny Vítkovických železáren . V soutěži na počest našeho sjezdu neustále zvyšovali výrobu

ušlechtilých ocelí, převedli již část výroby ušlechtilých oceli z elektrických pecí na martinské pece. Vyrábějí dnes běžně anti korozní ocele a vysoce legované úsporné ocele na bázi dusíku v martinských pecích. Podíl výroby ušlechtilých ocelí v těchto pe

cích činí již přes 50 % výroby při více než 90 % časovém využití. Podobně pracuje i ocelárna Nové huti Klementa Gottwalda, která provozně zvládla výrobu polouklidněných ocelí a v příštím roce zvýší výrobu těchto ocelí o půl miliónu tun . Nakonec chci hovořit k některým otázkám organizace řízení. Tím, že jsme v NHKG odstranili některé nedostatky v řízení a or ganizaci práce, přispěli jsme podstatně k tomu, že tento náš mladý a dnes již největší hutní podnik začal po několika letech opět plnit své plánované úkoly. Čím byl umožněn tento příznivý obrat,

ačkoliv v podniku zůstali prakticky stejní lidé ? Naopak jsme po mohli celou řadou kádrových pracovníků jiným podnikům a ze jména Východoslovenským železárnám . Především jsme soustře dili vybrané soudruhy, materiální a technické síly na hlavní člán

ky podniku, tj. ocelárnu, blokovny a údržbu. U stěžejních a zvláš tě důležitých agregátů jsme stabilizovali pracovní kolektivy . Za významné pomoci stranického aktivu jsme vytvořili nové podmín

ky pro upevnění všeobecné pracovní kázně. Způsob řízení podni ku jsme již na začátku tohoto roku upravili tak, jak doporučovaly předsjezdové materiály ústředního výboru strany, zajistili jsme si naprostou jednotu hospodářského vedení, stranici:ých a ostatních společenských organizací v podniku. V po To byla jedna z příčin, která umožnila zvýšit letos

rovnání s minulým rokem – v NHKG výrobu aceli o 28 % a prů sady blokovacích tratí o 31,7 % . 19 XII . sjezd

577

A mohu dnes jménem pracujících Nové hutě Klementa Gott walda prohlásit a ujistit ústřední výbor naší strany, že Nová hut Klementa Gottwalda čestně své úkoly splní a překročí. Dáme navíc 7 tisíc tun oceli, 5 tisíc tun surového železa, 25 tisíc tun na průsadě blokoven, 20 tisíc tun válcovaného materiálu a 3500 tun trubek.

Soudružky a soudruzi, hutníci Severomoravského kraje přistou

pili odpovědně k zajišťování plánovaných vysokých úkolů příštího roku. Vytvářejí již nyní podmínky pro jejich plnění. Chtěl bych však zdůraznit, že k zlepšení řízení našich podniků by velmi prospělo, jak o tom mluvit soudruh široký, uplatnění účinnější soustavy plánovacích ukazatelů a hmotného zainteresování hut ních podniků . Nové prvky v plánovací metodice by bylo účelné

vyzkoušet v některých vybraných podnicích. V Nové huti jsme na tyto úkoly připraveni a máme je rozpracovány. Myslím, že by bylo správné zavést tyto nové prvky metodiky v jednom podniku jako experiment, vyzkoušet je a pak je zavést i do ostatních hut ních podniků.

Na základě zkušeností našich podniků bych chtěl ještě uvést některé názory na řízení celého národního hospodářství. Veden snahou o zlepšení dnešních forem řízení, upozorňuji na to, že v celém našem systému organizace řízení se stále projevuje ne správný, administrativní přístup k řešení některých úkolů. Jde v podstatě o to, že nedostatky, které zjistíme správně provedeným rozborem, neodstraňujeme často řešením jejich věcných příčin, nýbrž tím, že vydáváme rozsáhlá usnesení, vyhlášky, směrnice a příkazy anebo vytváříme nové orgány, instituce a podobně . Zjistilo se před lety, že zaostáváme v jakosti. Místo lepšího technického vybavení výrobních agregátů a dalších zásahů přímo tam, kde

výrobní pochod probíhá , začala se budovat především velmi po četná oddělení technické kontroly, obsazovaná zpravidla pracov níky s nedostatečnou kvalifikací. Když se zjistil pokles ekono .

mické úrovně výroby, začaly se rozšiřovat a dále ustavovat početné ekonomické útvary na všech stupních řízení. Je přece jasné, že

ekonomika je ve výrobě a v její organizaci, moderní technologii a vyspělé technice.

Pokud jde o bezpečnost práce, postupovalo se tak, jako by si: tuaci měly zlepšit hlavně vysoké počty úředníků v útvarech bez pečnosti práce, a nikoliv konkrétní opatření ve výrobě.

Totéž platí i pro technický rozvoj. Věcné i finanční možnosti v provádění racionalizačních opatření jsou často malé, a věc se řeší budováním početných útvarů technického rozvoje s nepa. trnou účinností. 578

Obávám se, že ani vládní usnesení číslo 147 o rozvoji vědy a techniky, které je bezesporu správné, nepřinese potřebné zlep šení, pokud nevytvoříme věcné výrobní a technické podmínky pro rozvoj vědy a techniky.

Považuji za nutné upozornit ještě na jeden závažný problém. Jde o důsledky a pozůstatky z období kultu osobnosti v práci stát

ního aparátu. V jednání některých pracovníků se ještě dnes pro jevují velmi škodlivé rysy. Tito pracovníci projevují na řešení jed noho a téhož problému dvojí názor. Jeden směrem k nižším hos

podářským orgánům - jsou ochotní převzít jejich názory, a druhý směrem k vyšším orgánům - tam vystupují » uvědoměle « a stavějí se plně na pozice vyššího orgánu. Důsledkem takového stavu pak

je narůstání rozporu mezi jednotlivými orgány a průtahy při řešení mnohdy i závažných problémů. Další nesprávnou formou v jednání je takzvaná praxe čistého stolu. Je jistě správná zásada pracovat organizovaně a denně vy řizovat uložené úkoly. Pracuje-li se však tak, že závažné úkoly jsou přesunovány od pracovníka k pracovníku a bez ohledu, zda může úkol zajistit, je to snaha přenést za každou cenu odpověd nost za plnění úkolů na někoho jiného a uchovat si » čistý stůl« .

Proto se mnohdy stává, že celá řada problémů »nabývá« najednou takové vážnosti, že tyto problémy jsou přesunovány k řešení zpět vyšším orgánům. Taková praxe je velmi škodlivá. Snižuje autoritu nadřízených orgánů, narušuje soudružské vztahy mezi výrobními a jinými organizacemi a má za následek, že tisíce problémů se dostanou až dolů na hospodářské jednotky a narušuji – pocho iniciativu pracujících . pitelně nevyřešeny

Proč, soudružky a soudruzi, o těchto problémech mluvím. Stojí před námi veliké úkoly rozvoje celé naší společnosti. Státní apa rát musí sehrát při zajišťování těchto náročných úkolů velmi dů

ležitou úlohu. Proto je nutné všechny zrůdné metody v jednání a řízení, přežité z období kultu osobnosti, ze státního aparátu roz hodně vymýtit, především však v činnosti Státní plánovací ko mise, a nastoupit důsledně cestu osobní odpovědnosti při respek

tování zájmu celé naší společnosti. (Potlesk. ) Soudružky a soudruzi, chtěl jsem ukázat na vážné nedostatky, které se projevují v našich hutních závodech , zvláště v souvis

losti s celkovým řízením průmyslu . Myslím, že rozhodující člán ky a řešení je nutné hledat v praktických, věcných a pokud mož no jednoduchých opatřeních. Mohu přitom slíbit za všechny hut níky našeho kraje, že při dodržení těchto základních podmínek vyřešíme urychleně naše vnitřní nedostatky, které si plně uvědo

mujeme. Úspěšné plnění úkolů v příštím roce spatřujeme zcela 579

přirozeně v efektivní výrobě, zejména v jakosti , v nízkých výrob ních nákladech a důsledném hospodárném využívání všech výrob ních zařízení. Tím dáme národnímu hospodářství to , co od hutní výroby vyžaduje. ( Potlesk. )

SOUDRUH JAN HLINA

Děkuji soudruhu Kodešovi a předávám slovo soudružce Ludmile Jankovcové, kandidátce politického byra ústředního výboru. Při. praví se soudruh Josef Laštovka, Jihočeský kraj. SOUDRUŽKA LUDMILA JANKOVCOVA Soudružky a soudruzi, }

v současné době představuje naše socialistické hospodářství vy.

soce vyvinutý a značně složitý organismus. Ukazuje se, že při za

bezpečování jeho bezporuchového proporcionálního rozvoje nevy. stačíme již s dosavadními metodami plánování a evidence, ani

s dosavadním úzkým okruhem bilancování hmotných vztahů v ná. rodním hospodářství.

Analyzujeme- li současné nedostatky v úrovni řízení a pláno vání našeho národního hospodářství, docházíme nutně k závě. ru, že vrcholným řídícím orgánům chybí konkrétní a

ně podrobné znalosti a údaje o hospodářských procesech probí. hajících v základních organizačních článcích. Nadpodnikovým or gánům chybí řada důležitých ekonomických, ekonomickotechnic

kých a technických ukazatelů, které jsou nezbytné nejenom pro účinné operativní řízení, ale též pro sestavení kvalitních a reál

ných plánů rozvoje národního hospodářství. Řídící orgány jsou proto nuceny ve své řídící práci mnohdy improvizovat a reduko vat vědeckost řízení na pouhou aplikaci zkušenosti získaných za podstatně rozdílných podmínek se všemi neblahými důsledky, které taková rozhodnutí mnohdy s sebou přinášejí. Tím nechci říci, že bychom měli statistických dat málo a že se jimi zabývá málo lidí , Shrnuté údaje nejsou však tříděny tak, aby dobrou analýzu umožňovaly Není potom divu , když mnozí hos podářští pracovníci vidí v národohospodářské evidenci zbytečné administrování a podceňují její význam pro řízení na všech jeho stupních.

Veliký význam národohospodářské evidence pro řízení socialis tického hospodářství a pro ochran'ı socialistického vlastnictví 580

formuloval velmi výstižně a přesně Vladimír Iljič Lenin slovy : »Evidence a kontrola všude , všeobecná a univerzální, evidence a kontrola množství práce a rozdělování výrobků , v tom je pod .

stata socialistické přeměny, jakmile politické panství proletariá tu je nastoleno a zajištěno.«

Zcela právem se musíme pozastavit nad tím, proč v naší socia listické společnosti, kde socialistické vlastnictví výrobních pro středků vytváří všechny nezbytné předpoklady pro vybudování jednotné, komplexní

národohospodářské

evidence a kde úsilí

o maximální efektivnost musí být pro nás prvořadým úkolem , jsou možnosti, které evidence dává , tak málo dosud využívány . Je nutné zamyslet se nad skutečností, že zatímco naše výroba

používá nejprogresívnějších strojů a zařízení, v oblasti plánování a řízení se zatím u nás používá strojů málo a prakticky téměř vů bec se nepoužívá samočinných počítačů, které mohou člověku po.

moci při řízení výrobních a jiných složitých procesů. Jde napří. klad o určení optimální varianty výrobního a národohospodář ského plánu, o řízení včasného a ekonomického zajištování zásob

surovin a materiálů pro plynulou výrobu, o určení optimálního do pravního plánu , optimálních osevních postupů, co nejvýhodnější ho rozložení zásob zboží v obchodě atd.

Významný ekonom a hlasatel myšlenek ruských revolučních demokratů devatenáctého století Černyševskij napsal v poznám kách k pojednání Johna Stuarta Milla Základy politické ekono mie : »Existuje už mnoho příkladů o tom , jakých prostředků musí používat politická ekonomie k vyřešení svých úkolů. Je zřejmé, že to musí být matematické metody. Jinak tomu ani bý: nemů že, jestliže jsou předmětem vědy veličiny , které je třeba měřit a je třeba vyčíslovat.« Je pozoruhodné , soudruzi , že Černyševskij , ačkoliv byl polovinu svého života persekvován , a žil tedy mimo hospodářský život, dovedl přesně odhalit nezbytnost matematiky pro rozvoj ekono . mických věd . A je ještě s větším podivem, že mnozí naši hospodář. ští pracovníci o celé století později , uprostřed velikého hospo

dářského rozvoje význam matematiky ještě nejsou ochotni při znat .

Současná hospodářská praxe v Sovětském svazu uvádí však myš.

lenku Černyševského v život. Ekonomické vědy jsou orientovány na co nejširší využívání nejnovějších matematických metod a nej modernější výpočtové techniky při řízení národního hospodář . ství .

Samozřejmě pro využití samočinných počítačů k řízení národ ního hospodářství existují určité hranice v závislosti na tom, do 581

jaké míry se nám podařilo prozkoumat a formulovat zákonitosti této řídící práce. Přirozeně že nemohou nahradit ani dělníka, in

ženýra , ani plánovací a řídící orgán . Mohou však jejich práci zrychlit, zpřesnit, zkvalitnit, a tak zabezpečit důležitý úkol zhos

podárnění administrativy, jak ho postavil ústřední výbor. Samočinné počítače mohou zmnohonásobit řídící schopnosti člověka a učinit jeho práci efektivnější. Nejsou však a nikdy ne budou všelékem. Automat provede sice přesně a rychle propočty v potřebném počtu alternativ, ale nakonec to bude vždycky člo věk , který posoudí výsledek výpočtu na podkladě svých boha

tých zkušeností, z hlediska politických cílů a politických mož ností, tedy s přihlédnutím ke kvalitativním prvkům , jež mate matický model postihnout nedovede.

V plánování platí, že nejdříve je nutno důkladně počítat a pak teprve rozhodnout a řídit. Dnes sice počítáme plány, jež jsou z hle.

diska propočtů složitější než jakýkoliv inženýrský projekt, ale počítáme je stále ještě pomocí výpočetních prostředků a tech niky , jichž používali už kupci ve svých počtech. A přece jsou ve světě už známé případy, kdy samočinný počítač dokáže vést evi denci například o 70 000 druzích náhradních dílů. Samočinný po čítač zpracovává denně 50 000 příjmových a výdajových dokladů,

které dostává z několika vzdálených skladů. Je schopen kdykoli a rychle vyhotovit inventurní soupis všech anebo některých vybra ných skladových materiálů. Dokáže převzít za člověka i kontro lu nad těmito zásobami a provádět za něho materiálové dispo zice.

Jak bychom to, soudruzi, dneska potřebovali a jak by nám ta

kový pohled pomohl řešit obtíže v materiálně technickém záso bování. Automatická evidence nevyžaduje velký počet skladních karet zásob a velký počet administrativních sil. Celá evidence a

kontrola jsou zachyceny na 11 magnetických páskách, jejichž uskladnění vyžaduje prostor krychle o hraně 30 cm. Přesná , po drobná a operativní evidence zejména o zásobách surovin , mate riálu, hotových výrobků a rozpracované výroby má značný význam pro rytmický rozvoj národního hospodářství a jeho maximální efektivnost, o čemž se dnes stále více přesvědčujeme. Soudruh Novotný právem kritizoval značné nedostatky v ma teriálně technickém zásobování, projevující se v jedněch podni cích jako limitující činitel k zabezpečování plynulé výroby, za

tímco v druhých podnicích nejsou zásoby využívány v souladu s naléhavými potřebami národního hospodářství. To se týká i evi dence zásob ve vnitřním obchodě. Pomalá a málo podrobná evi. 582

dence o zásobách zboží a poptávce obyvatelstva nám neumožňuje

včas, v termínech , které jsou pro přípravu výroby nezbytné, se stavit dostatečně přesné a detailní výrobní plány. A tak se nutně stává, že se s výrobou opožđujeme za poptávkou nebo že vyrá bíme zboží, které, jak se později ukáže, máme na skladě a do konce nad normou . Cllem by mělo být, aby mechanická úmorná

práce propočtů výchozích dat byla svěřena prostředkům moder

ní výpočetní techniky, aby političtí a hospodářští pracovníci měli možnost tvůrčím způsobem analyzovat propočtené výsledky a na vrhovat řešení

politicky a ekonomický nejúčinnější. Dnes jsou

už jak v Sovětském svazu , tak i na Západě vypracovány meto

dy pro určení optimálních dopravních plánů, optimálního stano vení nejrůznějších výrobních procesů, pro optimální rozmístění no vých investic, ale i pro efektivnější řízení zemědělské výroby. Je pravda, že některé z vypracovaných metod mají zatím jenom vý. zkumný charakter , mnohé jsou však už velmi účinně využívány i v praxi.

Soudružky a soudruzi, vytyčili jsme si velmi složitý, politicky odpovědný, ale přitom velmi záslužný úkol, vyrovnat do roku 1970 úroveň našeho zemědělství na úroveň průmyslu. Jedním ze zá

kladních prostředků, který nám může podstatně přiblížit splnění našeho náročného úkolu v zemědělství, je důsledné provedení spe cializace a koncentrace zemědělské výroby a optimalizace vý .

robních programů v souladu s přírodními podmínkami. V tomto směru jsou však výsledky našeho dosavadního úsilí málo úspěš. né. Je to asi v neposlední řadě také proto, že se nám dosud ne

podařilo ukázat zemědělcům dost přesvědčivých důkazů o ekono mických přednostech specializace a koncentrace a že tu ještě stá le je moc takových příkladů, o kterých hovořil soudruh Trousil.

Ekonomické rozbory provedené moderní výpočetní technikou nám mohou v těchto otázkách značně pomoci, i když by se na první pohled zdálo , že takové možnosti jsou v zemědělství značně

menší než v průmyslu. Praktické zkušenosti, které získali naši pracovníci na některých zemědělských závodech , tyto domněnky zcela vyvracejí. Je to jenom zdánlivě paradoxní, že i bez dal ších investic i bez zvýšení dodávek umělých hnojiv i bez zvýšení pracovní intenzity by bylo možno pouhým počítáním zlepšit si tuaci v našich hmotných krmivových bilancích. Tak například na Státním statku v Rostoklatech, kde si naši pracovníci ověřovali tyto nové metody a kde z celkové výměry 2485 hektarů ležících v řepařské oblasti slouží jako krmivová zá kladna 1060 hektarů , lze lepším rozdělením půdy u jednotlivých 583

pěstovaných krmných plodin , jak výpočet ukázal, zvýšit krmivo vou základnu o 168 tun krmných jednotek, to je o 6,8 % . Reálnost vypočtené optimální struktury krmivové základny byla ověřena na statku diskusí s vedoucími pracovníky statku, a dále byly prověřeny i dvěma řediteli jiných statků kolínského okresu. Protože zvýšené množství krmných jednotek je propočteno při stejných celkových nákladech, dochází současně se zvýšením

krmivové základny ke snížení vlastních nákladů na výrobu jedné tuny krmných jednotek asi o 6,8 % . Protože však v řepařské oblasti je krmivová bilance deficitní především ve stravitelných bílkovinách, byl také proveden propočet i z hlediska možnosti zvýšení výroby bílkovin z vlastní krmivové základny. Ukázala se možnost zvýšit výrobu stravitelných bílkovin o 21 tun, to je o 5,5 procenta .

V bramborářské oblasti tohoto statku, kde z výměry 972 hek tarů je krmná základna 559 ha, ukázala se možnost zvýšit bud

výrobu krmných jednotek o 58 tun, to je o 5 % , nebo výrobu bíl kovin o 13 tun, to je o 7,3 % . Také tento propočet ukazuje možnost snížit náklady na výrobu jedné tuny bílkovin. Samozřejmě, sou drúzi , nemohly být propočty prováděny na základě libovolně vo lených spekulativních kombinací druhů plodin a jejich výměry. Muselo jít jenom o takové kombinace, které zůstávají v rámci

plánovaných osevních postupů, aby byly uskutečnitelné z hle diska požadavku na potřebný počet pracovních sil v sezónních

špičkách, aby nepřekročily celkové plánované mzdové náklady a celkové plánované vlastní náklady výroby. Uvedený postup určení optimální krmivové základny ovšem nevyčerpává všechny možnosti, jak využít samočinného počítače k vědeckému řízení zemědělské výroby.

Mezi další takové problémy , které můžeme těmito metodami úspěšně řešit, patří například stanovení optimální struktury osev ních ploch , optimálních přepravních vzdáleností a optimálního vy .

užití dopravních prostředků ve vnitrodružstevní dopravě. Na mno ha jednotných zemědělských družstvech a státních statcích vzniká

otázka, zda z hlediska jejich místních , přírodních a ekonomic kých podmínek je pro ně výhodnější zaměřit rozšiřování výro -

by na výrobu mléka nebo na výrobu vepřového masa nebo na jiné produkty. Tato otázka není jenom nějaká prostá úvaha o relativní výhodnosti cen zemědělských produktů . Nejde jenom o cenu , ale o výši vlastních nákladů výroby. Při složitosti a vzáje:nné závis.

losti rostlinné a živočišné výroby je obtížné určit , zda po splnění předepsaných plánovaných dodávek je výhodné rozšiřovat tržní výrobu rostlinnou a kterých plodin , či výrobu krmiv .a kterých , a 584

tím rozšiřovat živočišnou výrobu a kterou živočišnou výrobu. Při

takovém určování optimálnosti výrobního plánu je nutno respek tovat asi 50 omezujících podmínek , tedy matematicky vyjádřeno by šlo o řešení 50 rovnic. V těchto rovnicích by bylo asi 60 ne známých. Je tedy zřejmé, že řešit ' takový úkol jen odhadem a

jenom podle zkušeností by si vyžádalo mnoho pracných pro počtů a stejně by nebylo možno zaručit, že bylo nalezeno jejich optimální vyřešení.

Naši pracovníci se pokusili řešit stanovení optimálního výrobní

ho plánu v jednotném zemědělském družstvu a připravili ve spo lupráci s družstevníky potřebné podklady. Propočet trval asi dvě

hodiny . Ukázal zároveň, že by bylo možno čistý důchod nebo tržní nebo hrubou produkci zvýšit, ovšem za předpokladu, že výroba by byla specializována podle místních, přírodních a ekonomických podmínek. Podobné propočty byly provedeny v Sovětském svazu. Tak například optimální specializace výroby propočtená pro sov choz Malinov o výměře 4208 ha orné půdy ve stupinském okrese

Moskevské oblasti ukázala možnost zvýšení finální produkce bez meziproduktů o 26 % a současně zvýšení zisků o 127 % . Rov něž náklady na 1 rubl finální produkce se snížily o 20 % . Pro

duktivita práce se zvýšila o 23 % . Podobně v sovchoze Zarja ko .

munismu rovněž v Moskevské oblasti propočet ukázal, že optimál ní struktura krmivových plodin by umožnila snížit náklady na krmiva o 30 % . Přitom lepší struktura krmivové základny by

umožnila nahradit vlastní výrobu krmiv, dosavadní nákup 13 580 q krmných zrnin. Vypočtené výsledky jsou podstatně lepší než vý sledky propočtené u nás. A to je, soudruzi, především proto, že při výpočtu optimálního plánu se už vycházelo v Sovětském svazu

z předpokládané specializace statků, respektující jak přírodní, tak ekonomické podmínky. To má pro nás v současné době veliký

význam, když začínáme provádět specializaci zemědělské výroby v zemědělských závodech i v celých oblastech. Specializací oblastí a optimálním rozmístěním výroby v ní se sovětští ekonomové rovněž zabývali. Do konce roku 1963 chtějí provést propočet pro optimální rozmístění 20 základních země dělských produktů v Ruské federaci pro 10 zón.

Už nyní prověřují model , pomocí kterého by bylo možno pro vést rozmístění globálně shora pro celou Ruskou federaci. V pří. štím roce bude propočteno též optimální rozmístění výroby v Tul ské oblasti do tří zón asi pro 50 plodin . Propočet má z iniciativy místních stranických orgánů provést Všesvazový výzkumný ústav

zemědělské ekonomiky. Bude nutno, abychom výsledky těchto so větských prací pečlivě sledovali , neboť nám mohou velmi pomoci 585

při práci na specializaci a koncentraci naší zemědělské výroby. Sloučením jednotných zemědělských družstev byly vytvořeny vedle státních statků další možnosti k urychlenému zayádění vel kovýrobní technologie a k její komplexní mechanizaci v rostlinné i živočišné výrobě. Je v zájmu jak celé společnosti, tak našich

družstevníků, aby tento proces probíhal při nejnižších nákladech a zajišťoval co nejvyšší efektivnost. Jde o to, abychom v této etapě zemědělské závody nepřeinvestovali a tím je na dlouhá léta neza tížili vysokými amortizačními odpisy z titulu fyzického a morál

ního opotřebení, ale jde, soudruzi, o to, abychom zemědělské zá vody mechanizačními prostředky nevybavili nedostatečně. Mo derní výpočetní technika nám umožní vypracovat operativní plán

jednotlivých druhů zemědělských prací během roku a tento plán zajistit optimálním přiřazením jednotlivých druhů strojů a ostat ních energetických a mechanizačních zařízení obdobně, jak je tomu v průmyslu. Zabývala jsem se obsáhleji možnostmi využití matematických

metod v zemědělství právě proto, že rozvoj zemědělství je dnes prvořadým politickým a ekonomickým úkolem a že právě zde je

úroveň řízení a plánování dosud málo uspokojivá. Kromě toho při omezeném půdním fondu, jaký máme k dispozici, při relativně malém počtu pracovníků v zemědělství, velmi záleží na tom , aby

chom každý ar půdy využili co nejefektivněji při nejmenším vy naložení živé či zvěcnělé práce. Použití jenom společensky ne zbytně nutné práce nám podstatně sníží náklady na jednotku

výrobku, což se promítne nakonec v životní úrovni jak kvantita tivně, tak i kvalitativně. Využití nových vědeckých způsobů při plánování a řízení zemědělské výroby by se mělo stát jednou z významných metod práce nových zemědělských správ. Praktic kému využití matematických metod pro plánování a řízení se ote

vírá široké pole působnosti ve všech odvětvích našeho hospodár ství, přičemž v průmyslu jsme v rozpracování těchto metod ne sporně dále.

Chtěla bych uvést některé příklady ze spotřebního a potravinár

ského průmyslu, které znám ze své denní práce. Nevylučuji přitom, že v jiných odvětvích bylo dosaženo výsledků ještě daleko lepších. V podnicích spotřebního průmyslu pletařského oboru je velmi důležitým problémem otázka snížení potřeby, úpletů na hotové

výrobky. Do konfekčních dílen pletařských závodů přichází jako polotovar úplet v různých šířkách podle toho, na jakém typu okrouhlého pletacího stroje byl vyroben.

Úkol byl stanoven tak : Nalézt pomocí propočtu provedeného na samopočítačích takový rozpis výroby úpletů na pletací stroje vy 586

A

rábějící různé šíře úpletu, aby celkový prostřih úpletů na výrobky byl minimální. Realizace v praxi přinesla v národním podniku Závodů Boženy Němcové roční úsporu na prostřihu přibližně 1 200 000 korun, kromě toho usnadnění práce s rozpisem , jistotu,

že se rozpisem podařilo odkrýt rezervy, možnost oprostit kvalifi kované pracovníky od administrativních prací a uvolnit je pro vlastní řízení výroby. Ukázala také cesty dalšího snižování ztrát na materiálu. Samozřejmě kvalita výrobků musí být i při této metodě sledována stejně jako dosud odděleně. Tato metoda se

postupně zavádí také v dalších pletařských podnicích : Jitex Písek, Tosta Aš, Závody Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Brodě. Dalším úkolem bylo řešit maximální využití kapacit na vybra

ných mykacích strojích. V národním podniku Průmysl bytových textilií v závodech Frýdlant a Chrastava se za první čtvrtletí ro

ku 1961 ukázala na základě propočtu možnost úspory asi 10 % kapacity vybraných mykacích strojů, což představuje zvýšení zisku o 8 % a výroby zboží o 10 % . Nových matematických metod bude použito dále k optimálnímu využití tvarovacích strojů v.obalovém skle. Výrobní hospodářská jednotka Obalové sklo používá od 3. čtvrtletí letošního roku této metody. Ukazuje se, že přinese jak zlepšení operativního plánová ní a řízení výroby, tak i optimální využití časového fondu tvaro vacich strojů. Použití těchto výpočtů v praxi přinese zvýšení výro by o 3 až 5 procent . Rovněž v potravinářském průmyslu je věnována využití nových

matematických metod značná pozornost. Ověřovací propočty uká zaly i zde veliké rezervy a možnosti značných úspor, zejména při svozu a rozvozu surovin a potravinářských výrobků.

Uvedla jsem jen nepatrný výčet možností použití matematických metod pro zvýšení efektivnosti v našem národním hospodářství. Existuje mnoho dalších možností, jako například stanovení opti málního počtu strojů obsluhovaných jedním pracovníkem, analýza optimální velikosti série, což má pro nás při přechodu na sériovou

výrobu velkou důležitost, právě tak jako analýza optimální veli kosti závodu při úkolech specializace a koncentrace výroby, vý počet rezervních energetických kapacit nutných při zabezpečení

bezporuchového chodu hospodářského života a pro případy havá rijních stavů, v oblasti výrobní spotřeby analýza hmotných vztahů mezi jednotlivými výrobními stupni od prvovýroby až ke koneč

ným výrobkům a vytvoření ukazatelů potřeby surovin a polotovarů, tzv. komplexních norem, o kterých zde v diskusi někteří soudruzi již hovořili .

Mimořádnou důležitost bude mít použití těchto metod pro po 587

.

třeby mezinárodnísocialistické dělby práce při vytváření jednotné socialistické ekonomiky, pro stanovení optimálního sortimentu

z hlediska nejefektivnějšího využití surovinových zdrojů a základ ních fondů .

Na závěr bych chtěla říci. Víme, že jak Sovětský svaz, tak i prů

myslově vyspělé kapitalistické země jsou ve využívání samočin ných počítačů pro řešení praktických ekonomických otázek da

leko před námi. Je proto nutno si položit otázku, jak bychom měli urychleně naše dosavadní zaostávání odstranit a zajistit si účin nou pomoc pro vědecké řízení a plánování v našem národním hospodářství. Nelze očekávat, že ve všech případech se setkáme s kladným přijetím těchto nových nástrojů v řízení, neboť zname nají podstatné zpřesnění kontroly a jsou daleko náročnější na hospodářskoorganizátorskou práci řídícího aparátu. Pro praktické využití některých jednoduchých modelů, jako například pro řešení dopravního problému, který je pro nás zvlášť tíživý vzhledem k ze měpisné poloze naší země, bude pravděpodobně nutno využít i hmotné zainteresovanosti k urychlení jejich realizace, aby se úkol

nepokládal za splněný jenom vypracováním modelu. Dále bude potřeba, abychom pro tyto úkoly dokázali včas zajistit dostatečný počet kvalifikovaných ekonomů ovládajících matematické metody a schopných spolupracovat při řešení matematiky. V tomto směru některé naše vysoké školy včas pochopily důle

žitost těchto úkolů a zahájily přípravu potřebných kádrů, zvláště formou postgraduálního školení odborníků z praxe. Za další velmi

důležitý předpoklad pro zvědečtění řízení našeho národního hospo dářství je nutné, aby se neprodleně v souvislosti s plněním usnese ni XII. sjezdu o zvýšení úrovně řízení a organizace našeho hospo

dářství začaly práce na přípravě pro automatizaci naší adminis trativy .

Program Komunistické strany Sovětského svazu uložil sovětským ekonomům obrátit pozornost na nalezení cest , jak nejefektivněji využívat v národním hospodářství materiálních a pracovních zdro

jů, nejlepších metod plánování a organizaci průmyslové a země. dělské výroby. A dále na rozpracování principů racionálního roz místění výrobních sil . Tyto problémy jsou, jak řekl soudruh Novotný , i našimi problémy a i my je musíme vyřešit, máme -li postavit na pevné základy naše národní hospodářství a stanovit

správné proporce pro jeho rozvoj do roku 1970. ( Potlesk./

588

SOUDRUH JAN HLINA :

Děkuji soudružce Ludmile Jankovcové. Diskutuje soudruh Josef Laštovka, předseda JZD 25. února Planá, okres České Budějovice. Připraví se soudruh Karol Bacílek.

SOUDRUH JOSEF LASTOVKA, jihočeská krajská organizace KSČ

Soudružky a soudruzi !

Vyrovnat zemědělskou výrobu do roku 1970 na úroveň průmyslu vyžaduje mimo jiné soustředit pozornost a péči na získávání mla dých lidí a dbát o zvyšování jejich kvalifikace. Je to důležitá pod mínka k rozvíjení nových , velkovýrobních forem a vyšší organiza ce práce v zemědělství. V našem JZD 25. února Planá u Českých

Budějovic bylo zvláště důležité vytvářet mladým lidem takové podmínky práce a života na vesnici, jako jsou v průmyslových od větvích. A to přímo proto , že sousedíme s krajským městem České

Budějovice a obce v obvodu sloučeného družstva mají převážně dělnický charakter. Družstevníci zde tvoří pouze čtvrtinu obyva tel. Proto nejen v životě, ale především v práci musíme odstraňo vat rozdíly mezi mladými lidmi pracujícími v zemědělství a v prů myslu.

Sloučením 6 JZD byl vytvořen ekonomický celek s celkovou výměrou 1368 ha zemědělské půdy. Před sloučením družstva jsme

měli značné problémy s nedostatkem pracovních sil, zvláště mla dých lidí. Převážná část mladých lidí odcházela do měst a tím se stalo , že před pěti lety pracovalo v našem JZD z 268 družstevníků pouze 6 mladých lidí. Snažili jsme se různými způsoby získat a také udržet mladé lidi v zemědělství. Někdy to byly i administra

tivní metody. Výsledky však nejenže se neprojevily , ale naopak docházelo ještě k značným rozporům mezi národním výborem a JZD a družstevníky. Za této situace jsme byli téměř bezradní. Byl nedostatek pracov ních sil pro novou mechanizaci, která se v družstvu zvětšovala a my jsme neměli dostatek mladých lidí. To byl hlavní problém. Proto jsme provedli v našem družstvu pod vedením naší stranické

organizace a místního národního výboru důkladný rozbor, proč mladí lidé nechtějí v zemědělství pracovat . Zjistili jsme, že mladi lidé nejsou proti tomu, aby v zemědělství pracovali, ale že chtějí

mít stejné pracovní podmínky , jako má mládež v ostatních odvět. vích národního hospodářství. Mladí lidé mají zájem pracovat nově, 589

plně využít mechanizačních prostředků, mít jistotu stálého za městnání a pravidelného výdělku, chtějí mít možnost zvyšovat svou kvalifikaci a hlavně kulturu svého života a práce.

Takové podmínky jsme proto museli vytvořit nejen v životě, ale i v práci, a umožnit mladým lidem možnost výdělku, jako mají pracující v průmyslu. Přikročili jsme k tomu, že jsme mladým lidem za vykonanou práci vypláceli plnou peněžní odměnu pravi

delně každý měsíc, i když ostatní družstevníci dostávali měsíčně zálohy a na konci roku teprve doplatky a naturálie. Získáváním moderní techniky, hlavně traktorů, kombajnů a ostatní mechani zace, byly vytvořeny další podmínky pro práci mládeže v zeměděl

ství. Dalším opatřením při získávání mládeže bylo, že jsme mla dým lidem umožnili zvyšování odborné kvalifikace vysíláním do zemědělských učňovských a odborných škol. V současné době máme 15 mladých lidí v učení, převážně v oboru mechanizátor, pěstitel, chovatel, a 5 mladých lidí v zemědělských technických školách.

Mladí lidé získávají vyšší kvalifikaci a tím i vyšší sebedůvěru. Mají i lepší vztah k práci, k výrobě a mechanizaci. A práce těch, kteří absolvovali učňovské školy, již přináší v našem družstvu dobré výsledky. Jakmile jsme zavedli plné odměňování mladých lidí, přestávali mít zájem o záhumenkové hospodářství a ti, kteří zakládali vlastní rodiny, se záhumenku zříkali. Dalším problémem mladých lidí je otázka bydlení. Mladí lidé

pracující v zemědělství si chtějí zakládat vlastní rodiny, chtějí moderně bydlet. Proto i tento úkol začínáme v letošním roce řešit.

Započali jsme a v podstatě letos dokončíme výstavbu osmi byto vých jednotek v celkovém nákladu 460 tisíc korun . I když vše chna tato opatření vyžadují určité náklady, celému družstvu se to

plně vyplatí. Mladí lidé svým elánem, průbojností a dobrou prací značnou měrou přispívají k plnění všech úkolů v našem družstvu . Přes nepříznivé klimatické podmínky dosáhneme v našem jed notném zemědělském družstvu letošního roku výroby 192 kg masa celkem, 880 litrů mléka a 310 vajec v průměru z 1 ha země. >

dělské půdy. Tržní produkce pak představuje z jednoho hektaru zemědělské půdy 180 kg masa celkem, 785 litrů mléka a 310 va.

jec z hektaru zemědělské půdy. Celková zemědělská produkce bu de činit průměrně na 1 hektar 7840 korun. Těmito výsledky se řa díme mezi přední družstva na okrese. A to také hlavně zásluhou

mladých lidí, kteří převážně pracují jako mechanizátoři a pomoc níci na strojích. Jejich zásluhou byl proveden jarní osev za pět dní. V senoseči byla na 82 procentech ploch provedena sklizeň

za pomoci sběracích řezaček dosoušením studeným vzduchem , 590

ale i silážováním . Podobně i ve žňových pracích, kde na 90 pro

centech ploch ječmene a pšenice byla provedena dělená sklizeň.

Žňové práce byly zvládnuty po prvé za 18 dní. Osev ozimů byl proveden do 10. října, hluboká orba do 14. listopadu. I když máme dobré zkušenosti z práce mladých lidí na úseku mechanizace, máme stále problémy se získáváním mladých lidí do živočišné výroby. Přestože máme již dva roky zaveden dvousměn

ný provoz v kravíně, nepodařilo se nám získat mladé lidi pro tuto práci. Podle našeho názoru se to podaří jedině tehdy, až bude v živočišné výrobě převažovat mechanizace a nová technologie a odpadne většina dnešní manuální práce. Mladí lidé se v našem družstvu zapojují do správy a řízení

jak v představenstvu JZD, tak i v ostatních funkcích . Tak napří klad dva mladí pracují jako vedoucí skupin v rostlinné výrobě, jeden jako zootechnik , další jako mechanizátor a jedna soudružka jako ekonomka .

Staráme se i o činnost mládeže po práci. V našem sloučeném družstvu jsme vybudovali kulturní dům, kde jsou každý týden cr . ganizovány různé kulturní programy. Vybudovali jsme hříště pro kopanou, odbíjenou, zimní stadión a při naší tělovýchovné jednotě se velmi aktivně rozvíjí i jezdecký kroužek.

Chceme umožnit mladým lidem další zvyšování jejich kvalifi kace. Zde hlavně počítáme s dálkovým studiem na zemědělských

technických školách a Vysoké zemědělské škole. Do roku 1970 budeme mít 25 absolventů se středoškolským vzděláním, dva absol venty s vysokoškolským vzděláním. Převážná část těchto lidí však

bude v našem družstvu pracovat již před rokem 1965. Mechanizá torům v družstvu umožníme v zimním období získat kvalifikaci opravářů.

V současné době v důsledku všech opatření, která jsme provedli pro získání mládeže a vytvoření všech podmínek v práci i mimo ni, dosáhli jsme toho, že v našem JZD máme 65 mladých lidí

ve stáří do 25 let. To je 22 % z celkového počtu družstevníků. Podle mého názoru a ze zkušeností našeho družstva nezískáváme

mladé lidi žádnými administrativními metodami, ale tím, že na zá kladě růstu výroby bude možné, aby stále více jednotných země. dělských družstev zvyšovalo kulturu práce, a vytvářelo tak pod mínky, které v podstatě nebudou rozdílné od práce dělníka v prů myslu. Je nutné, aby stranické organizace na vesnici, JZD a místní ná rodní výbory daleko intenzívněji bojovaly proti nesprávným ná zorům na práci v zemědělství, které se vyskytují zejména u star ších lidí jako pozůstatek bídy a zaostalosti naší vesnice za kapi 591

talismu. K tomu bychom měli nyní využít vypracovávání plánu rozvoje našeho zemědělství. Hodně by pomohlo , kdyby soudruzi

učitelé na vesnicích neviděli péči o zemědělství jen v tom , že mládež do zemědělství je získána až v posledním roce školní docházky, ale již od prvních tříd cílevědomě, za pomoci jednot ných zemědělských družstev pěstovali v dětech lásku k práci v zemědělství.

Pokládám za správné, že ve zprávě ústředního výboru byly tyto otázky zdůrazněny. To nám nesporně pomůže k tomu, abychom do zemědělství získali dostatek mladých lidí, a vyvořili si tak předpoklady k úspěšnému splnění úkolů do roku 1970 vyrovnat

naše zemědělství na úroveň průmyslu. Vyžaduje to zemědělská výroba i celospolečenské potřeby našeho národního hospodářství. ( Potlesk. )

SOUDRUH JAN HLINA :

Děkuji soudruhu Laštovkovi. Slovo má soudruh Karol Bacílek, člen politického byra ústředního výboru a první tajemník ústřed. ního výboru KSS .

SOUDRUH KAROL BACILEK

Vážené soudružky a soudruzi, ve zprávě ústředního výboru KSČ je rozvinuta perspektiva rozvoje národního hospodářství, spole čenského zřízení a kultury naší socialistické společnosti. Současně tento program obsahuje velkou perspektivu rozvoje Slovenska. Slovensko, které už nyní za několik let budování socialistické spo

lečnosti bylo zbaveno odvěké bídy a hladu, se v nejbližší době přiblíží úrovni vyspělých českých krajů. I v oblasti zemědělské výroby budou odstraněny poslední zbytky zaostalosti a země

dělství na Slovensku dosáhne úrovně vyspělého zemědělství v českých krajích. Tak jako dosud, budou i nadále tempa rozvoje celého národního

hospodářství na Slovensku vyšší než v celostátním měřítku. Lépe se bude k prospěchu celé republiky využívat i vnitřních zdrojů

surovin i zdrojů pracovních sil, které ještě na Slovensku jsou. Tak mohutný rozvoj Slovenska je možný jen díky jednotnému hospodářství Československé socialistické republiky, řízenému jako jeden ekonomický celek z jednoho centra, vládou a mi nisterstvy. 592

Mnohé závody na Slovensku mají celostátní význam. Byly vy budovány jako závody moderní s vysokou produktivitou práce.

To platí nejen pro závody, které už plně pracují, jako např. Zá vody Slovenského národního povstání v Žiaru nad Hronom , Tur čianské strojírny v Martině, Považské strojírny v Dubnici, Lodě nice v Komárně, Chemické závody ve Strážském atd., ale i pro závody, které jsou ve výstavbě, před dokončením nebo budou do končeny v krátké době. Slovnaft v Bratislavě a Duslo v Šale nad Váhom už začínají vy rábět, jiné, jako niklová huť v Seredi a druhá etapa závodu Duslo , budou dodávat produkci již v krátkém čase. Mimořádný význam

pro celé národní hospodářství bude mít uvedení do provozu pě tistolicového tandemu na válcování plechů ve Východosloven ských železárnách, které od 1. dubna 1964 budou dodávat naše.

mu národnímu hospodářství statisíce tun plechu, které postačí ne jen pro československé strojírenství, ale i pro zahraniční obchod. Včasné dokončení uvedených závodů pomůže podstatně překonat dosavadní disproporce v národním hospodářství a umožní další mohutný rozvoj celého národního hospodářství. Podobně je pro potřeby metalurgie v Československé socialistic ké republice i v druhých socialistických zemích velmi významný rozvoj magnezitového průmyslu a zkvalitňování jeho výroby. K rozvoji magnezitového průmyslu máme neobyčejně bohaté zá soby, ze kterých se těží jen nepatrná část. Podobně velký význam bude mít i postavení elektrárny ve Vo janech na východním Slovensku, která bude pracovat na bázi so větského antracitu .

Mohutná výstavba průmyslu na Slovensku je plně odůvodněna

jednak vlastním zdrojem surovin , zeměpisnou polohou, blízkosti sovětských hranic i zdroji pracovních sil, které tvoří 60 procent

všech přírůstků pracovních sil Československé socialistické re publiky .

Zprůmyslnění Slovenska znamená pro pracující na Slovensku

soustavné zvyšování životní úrovně a je přímo klasickým příkla dem leninského řešení národnostní otázky v Československé so cialistické republice. Současně dokumentuje přímo vzornou spo lupráci naší republiky s naším nejlepším přítelem , Sovětským svazem. Bez sovětské rudy , bez sovětské ropy, obilí, velké technic

ké a vědecké spolupráce by nebyl možný tak rychlý rozvoj ná rodního hospodářství v Československé socialistické republice. Jsme si vědomi , že další industrializace Slovenska není možná bez jednotně řízeného hospodářství Československé socialistické

republiky, a na druhé straně lze si těžko představit další mohutný 593

rozvoj národního hospodářství v Československé socialistické re publice bez současného využití zdrojů Slovenska, bez jeho indu strializace .

Při dodržování všech uvedených zásad je třeba si uvědomit i zvý

šenou odpovědnost slovenských národních orgánů, jmenovitě Slo venské národní rady, jejíž odpovědnost za plnění usnesení strany, na Slovensku byla zvýšena. Slovenská národní rada jako neoddě . litelná součást státní moci a správy má možnost uplatnit svoji ini

ciativu i na těch úsecích, které jsou centrálně řízeny, a to předlo

žením příslušných návrhů vládě nebo projednáním v jednotlivých ministerstvech . Její hlavní činnost však spočívá v pomoci, kterou je povinna poskytovat národním výborům při řešení všech sou časných naléhavých problémů na Slovensku . Slovenská národní rada má dostatek vysoce kvalifikovaných,

politicky uvědomělých odborníků, aby tuto pomoc mohla posky tovat a současně aby plnění stranických a vládních usnesení mohla kontrolovat.

V jakých hlavních směrech by měla tato pomoc jít ? Největší úkoly čekají na nás, pracovníky slovenských stranic kých i národních orgánů na úseku zemědělské výroby. Jsme si vědomi toho, že dosáhnout úrovně vyspělého českého

zemědělství při současném zprůmyslňování je úkol náročný a bu de vyžadovat zvláštní přístup i velkou iniciativu celé Komunistic ké strany Slovenska, Slovenské národní rady a národních výbo

rů všech stupňů. V této práci není možno používat šablony. Jedna třetina zemědělské půdy na Slovensku je ve vysoko po ložených horských a podhorských oblastech. Usnesení ÚV KSČ o rozvoji zemědělské výroby v horských a

podhorských oblastech nám umožňuje přistoupit k řešení země dělství v těchto oblastech diferencovaně, řešit problémy rozvoje

na místě, vycházet z konkrétní znalosti každého JZD, státního statku i každého místa .

Přitom je nutno vidět, že ještě 19 procent půdy na Slovensku právě v těchto oblastech je v držbě jednotlivě hospodařících rol níků. Jsou okresy, v nichž je podíl socialistického sektoru v ze

mědělství nízký. Tak v okrese Čadca je jen 12 procent a v okre se Dolný Kubín 18 procent půdy v socialistickém sektoru. Tu je třeba, abychom pečlivě připraveným průzkumem určili výrobní zaměření v zemědělství a dobrou masovou politickou prací zabez pečili založení JZD při současném zajištění rentability hospoda ření.

Zvláštním problémem je organizování velkovýroby v místech, kde jsou rozsáhlé pastviny s rozptýleným osídlením. I v takových 594

podmínkách je možné zajistit vysokou intenzitu zemědělská vý.

roby. Hospodaření Vv Podlavicích a jiných podhorských a horských JZD, která soustavně zvyšují stavy i dojivost hovězího dobytka, je toho názorným příkladem. V takovýchto oblastech i všude jinde je důležitá specializace

zemědělské výroby a rajonizace. To umožňuje i vyznačit rajóny pro chov ovcí, který donedávna byl uznávaný, ale celkově upadl. Návrhy na nové řízení zemědělské výroby zvláštními orgány v okresech umožní nám provést specializaci výroby v každém

okrese, v každém JZD a na každém státním statku. Je potřebné, aby na základě dokonalé znalostí každého hospodářského závo du v souladu s národohospodářským plánem vypracovaly i hos

podářsko-finanční plány JZD a jejich provádění zabezpečovaly. Velkou pozornost musíme věnovat i našim jižním oblastem.

Slovenský jih s dlouhým vegetačním obdobím je jako stvořený k tomu, aby nám dával dvojí úrodu . Máme tu i nejlepší jednotná zemědělská družstva se zkušenými kádry, v některých družstvech jsou skuteční mistři zemědělské výroby.

Na širokých rovinách Žitného ostrova umožní nynější systém kanálů zavlažovat asi 100 000 ha půdy při nízkých nákladech, při čemž polovinu nákladů by hradila JZD sama. Meliorace na východ ním Slovensku nám dají 46 tisíc ha nové orné půdy a zlepší půdní poměry na 140 tisících hektarech . Podobně bude řešen i problém

Záhoří, k čemuž se může zapojit jižní Morava, dále povodi Slance, Žitavy , Nitry. Všechna tato zhruba nadhozená opatření dávají ohromné mož nosti a perspektivy zvýšení zemědělské výroby a její vyrovnání

s úrovní v českých krajích. Přitom samozřejmě je třeba splnit i běžné úkoly výroby a nákupu, včas orat, sít a sklízet úrodu.

V komplexně mechanizovaných brigádách zajistit v sezónních pracích práci na dvě směny. Je třeba zvýšit používání chemie, po starat se o výchovu nových kádrů.

Významným úkolem je pomáhat slabě hospodařícím družstvům, aby se nám i v nich podařilo pozvednout výrobu na úroveň dobře hospodařících družstev, a zabezpečit plnění plánovaných úkolů ve výrobě i nákupu. Dalším naléhavým úkolem je pomoc a kontrola při náboru pra

covních sil pro potřeby nově budovaných závodů na Slovensku, ale i pro Ostravsko a závody v severozápadních Čechách a pro ty závody celostátního významu, kde pomoc pracovními silami

ze Slovenska je nevyhnutelná. Plnění náboru do těchto důležitých závodů je nutné pro chod celého našeho průmyslu a je tedy i vlast ní záležitostí slovenského lidu. 595

Slovenská národní rada má pomáhat při zabezpečování kvalifi kace pracovníků v nových slovenských závodech a v zemědělství. Má kontrolovat, jak jsou plněny jednotlivé úkoly při náboru do učňovských, průmyslových a zemědělských škol. Slovenská národní rada je přímo odpovědná za rozvoj školství

a kultury na Slovensku. Vedle rozvoje slovenského školství má zajistit i rozvoj škol a kultury občanům madarské i ukrajinské národnosti, má zabezpečovat jejich rovnoprávné postavení, plnit usnesení politického byra při řešení jejich problémů. Je však nut né, aby si maďarské a ukrajinské děti už v národních školách osvojily tákovou znalost slovenského jazyka , která by jim umože

nila studovat na všech vysokých školách , pracovat na jakémkoliv 1 úseku a zaujímat různé funkce v naší republice. - Vedle péče o školy je tu poměrně velký úkol vychovávat pra

cující slovenské, maďarské a ukrajinské národnosti k socialistic kému vlastenectví. Bojovat proti všem pozůstatkům nacionálního šovinismu i proti všem projevům buržoazního nacionalismu patří ke stálým povinnostem Komunistické strany Slovenska .

Stranickým i národním orgánům na Slovensku připadají nema .

lé úkoly i při odstraňování zaostalosti osob cikánského původu , kterých je na Slovensku na 120 000. Mají se starat o jejich zařa zení do pracovního procesu, zajistit likvidaci cikánských osad a umožnit jim bydlení důstojné socialistického člověka. Při řešení všech těchto problémů mají i národní orgány na

Slovensku velké pole působnosti, na němž je možno plně uplatnit iniciativu . Blahobyt slovenského lidu, jeho rozvoj závisí na jeho

dobré práci. V tomto směru si uvědomujeme vlastní odpovědnost a k tomuto cíli zaměřujeme svou práci. Soudruzi a soudružky, nyní mi dovolte několik poznámek k té

části zprávy ústředního výboru KSČ přednesené soudruhem No votným, kde se hovoří o kultu osobnosti a o jeho následcích v ži votě naší strany.

Na listopadovém zasedání ÚV KSČ v minulém roce bylo konsta továno, že hlavním nositelem kultu osobnosti u nás byl Slánský, který ve funkci generálního tajemníka zaváděl do strany byrokra tickoadministrativní, straně cizí metody práce, diktátorství, sni .

žoval úlohu kolektivního rozhodování, uplatňoval režim , v kterém byla potlačována kritika a sebekritika. Do práce komise stranické

kontroly byly zanášeny metody bezpečnosti a prostřednictvím takzvané bezpečnostní pětky v bezpečnosti samé i metody násill a bezpráví. 596

Za politiku Slánského odpovídal jako předseda strany soudruh Gottwald , který byl o jeho činnosti v takzvané bezpečnostní pětce informován . Pravdou však je i to, že když pozdější vedení strany a státu se soustředilo do rukou soudruha 'Gottwalda , ve straně a

veřejném životě působil kult osobnosti dále a vyskytovaly se i dále případy narušování zákonnosti.

Velká autorita soudruha Gottwalda i jeho zásluhy v minulosti

vedly v té době i ve vedení strany k nekritickému postoji vůči jeho chybám, přezírání nedostatků v metodách jeho práce. To vše na pomáhalo dalšímu trvání kultu osobnosti, který způsobil naší stra ně těžké politické škody. Je velkou zásluhou KSSS a soudruha Chruščova, že byl odhalen

kult Stalinovy osobnosti, a to pomohlo i nám odhalit naše vlastní chyby . Já nevím, soudruzi, kam bychom se dostali, kdybychom byli tyto otázky neřešili. Od XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, z kterého byly udělány závěry pro naši stranu, podařilo se nám likvidovat v naší straně kult osobnosti. Je však třeba též definitivně likvido,

vat jeho následky . Proto vítám a plně podporuji návrh na přehodnocení jednotli vých případů z této doby novým ústředním výborem KSČ. Je třeba definitivně skoncovat s minulostí poznamenanou kultem osobno sti, který je sice normální u buržoazie, ale hluboko nepřátelský

leninskému pojetí úlohy osobnosti v práci i dějinách dělnického hnutí .

Díky ústřednímu výboru naší strany a osobně i soudruhu Novot. nému už dosavadní odhalení kultu osobnosti v naší straně vedlo

k uvolnění vnitrostranického života, k lepšímù uplatnění vnitro stranické demokracie, kolektivnosti vedení, kritiky i sebekritiky uvnitř strany .

Jsem přesvědčen, že naše strana odstraní všechny přítěže mi nulosti a úspěšně splní úkoly, které jí uloží dnešní XII. sjezd stra ny. ( Potlesk. )

SOUDRUH JAN HLINA :

Děkuji soudruhu Bacílkovi.

Soudruzi , pro nepříznivé letecké spojení s Prahou v těchto dnech se mohl dostavit až na poslední den jednání našeho sjezdu

delegát Jednotné socialistické strany Islandu, člen politického

byra jejího ústředního výboru soudruh Bjarnasson. Upřímně ho mezi námi vítáme. ( Potlesk. ) 597

Pozdrav Jednotné socialistické strany Islandu , předaný SOUDRUHEM BRYNJOLFUREM BJARNASSONEM

Vážení soudruzi, účast na vašem sjezdu je pro mne zvláště cen nou zkušeností. Naše malá islandská strana se může mnoho na učit z bohatých zkušeností vaší velké strany. Zajisté v současném období pracují naše strany za zcela rozličných podmínek a mají též zcela rozdílné úkoly . Máme však mnoho společného a naše zá kladní úkoly jsou stejné. Obě strany jsou jednotné strany. Naše strana byla založena již v roce 1938 sloučením komunistické stra ny s marxisty sociálně demokratické strany. Společně bojujeme za mír. Je to společný boj na dvou frontách . Bojujeme společně

proti imperialismu. Bojujeme společně za uskutečnění socialismu. My Island'ané jsme byli vždy neozbrojeným národem a nikdy

1

jsme nevedli žádnou válku. V roce 1918 vydal nově vytvořený islandský stát slavnostní prohlášení o věčné neutralitě. V prvním roce druhé světové války byl Island obsazen anglickými vojsky.

Tehdy islandská vláda protestovala . V roce 1941 byla anglická vojska nahrazena vojsky USA. S islandskou vládou byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se vláda USA zavazuje okamžitě po

skončení války svá vojska stáhnout. Toto nebylo dodrženo a islandskému lidu byla vnucena nová smlouva. A konečně v roce 1951 převzali Američané tzv. obranu Islandu s právem vybudovat v zemi vojenské základny. Silné lidové hnutí si vynutilo lidové hlasování. Islandští mocipáni měli svůj důvod, proč tento požada vek mas zamítli. Proti vůli mírumilovného islandského lidu oku

povali váleční žháři část naší země.

Víme, že boj proti americké okupaci a proti válečným přípra vám v naší zemi je bojem o existenci našeho lidu. Náš boj proti americkým základnám a za mír je současně bojem za život island ského lidu. Avšak nejsme sami. S námi bojuje celé pokrokové lid

stvo. Právě proto můžeme my, malý neozbrojený národ , vésti úspěšně tento boj proti nesmírné převaze.

Naše srdce tluče s vaším , drazí soudruzi, ve vašem boji za mír a přátelství, za výstavbu socialismu. Vaše úspěchy jsou též našimi úspěchy, vaše vítězství jsou našimi vítězstvími.

Ať žije Československá socialistická republikal At žije Komunistická strana Československa! 1

598

POZDRAV PŘEDANÝ DELEGÁTEM SUDÁNSKÉ KOMUNISTICKÉ STRANY

Drazí soudruzi,

domnívám se, že nebude pro vás žádnou novinkou, řeknu -li vám, že jakékoli oslabení jednoty mezinárodního komunistického a děl nického hnutí znamená zároveň posílení imperialismu a reakce. Netvrdíme to jen proto, že naše strana je jednou z těch, které pode

psaly Prohlášení komunistických a dělnických stran v Moskvě v roce 1960, nýbrž především proto, že považujeme zdůrazňování této skutečnosti za svou každodenní činnost v boji proti imperia lismu a za světový mír. Pro nás jako stranu nové nezávislé země, jež se aktivně podílela

na boji za národní osvobození a která je nyní plně zaměstnána bojem za upevnění národní nezávislosti a za zcela nezávislý vývoj naší země, by nebylo možné ani získat národní nezávislost, ani bojovat proti imperialismu a neokolonialismu, kdybychom nežili v dnešním světě, v němž se socialistický tábor stává rozhodujícím činitelem při dalším rozvoji celého lidstva.

Je pravda, že náš lid a národy bývalých koloniálních zemí bo jovaly velmi těžce, aby získaly svobodu. Avšak tento boj sám o sobě by byl nepřivodil pád kolonialismu, kdyby nebylo socialis tických zemí, kdyby nebylo třídního boje v kapitalistických zemích.

Je rovněž pravda, že všechny národy, které získaly nezávislost, bojují nyní proti neokolonialismu. Nemělo by však smysl hovořit o boji proti neokolonialismu a o vývoji zemí, které nově získaly

svobodu a zbavily se imperialistické nadvlády, kdybychom zároveň nepřipomněli značnou podporu, kterou těmto národům poskytují socialistické státy.

Vidíte tedy, drazí soudruzi, že hovoříme-li o jednotě a síle so cialistických zemí, jednotě a síle komunistických a dělnických stran , činíme tak i v zájmu našeho vlastního lidu, v zájmu všech >

národů a v zájmu celého lidstya, aby mohlo žít ve světě bez válek. Právě v tomto duchu jsme tak nadšeně přijali leninské stano visko vaší strany, které ve zprávě sjezdu vyjádřil soudruh Novot ný. Jen tehdy, budeme-li odhalovat nepřátele jednoty, jen tehdy

můžeme tuto jednotu upevnit. Tak chápe naše strana moskevskou Deklaraci a moskevské Prohlášení a v tomto smyslu hraje vaše velká strana svou aktivní úlohu .

Drazí soudruzi, díky leninským metodám, jimiž vaše strana vede váš lid, Československá socialistická republika zaznamenává ne jen obrovské úspěchy při budování socialismu a zvyšování životní úrovně pracujících, ale společně s ostatními socialistickými státy, 599

v jejichž čele stojí slavný Sovětský svaz, hraje aktivní úlohu při

oslabování mezinárodní fronty imperialismu, a tím upevňuje svě tový mír .

Tisíce československých odborníků v současné době žijí v afric kých zemích, v pouštních oblastech Středního východu, v Jihový chodní Asii, v Latinské Americe i jinde a pomáhají národům těch to zemí budovat a rozvíjet jejich národní hospodářství. Pomoc po skytovaná těmto zemím je bez jakýchkoli podmínek. Tisíce mla dých mužů a žen z těchto zemí získávají v Československu bez platně universitní a technické vzdělání. To vše jsou konkrétní důkazy toho, jakou aktivní úlohu hraje vaše země při oslabování

imperialistického tábora, a tím zároveň při upevňování světového míru.

Právě z tohoto důvodu s velkou radostí a potěšením sledujeme každý úspěch, kterého dosáhne váš pracující lid při výstavbě a upevňování socialistického zřízení vaší země. Přijměte, prosím, drazí soudruzi, projev naší velké vděčnosti a díků a zároveň naše upřímné přání ještě dalších a větších úspěchů. Drazí soudruzi, my Súdánci se snažíme všemi silami sehrát také svou úlohu v této velké věci lidstva

udržet světový mír. Do

mníváme se, že nejlepším příspěvkem, který můžeme přinést, je zbavit naši zemi imperialistického vlivu a přivést ji k aktivní úloze v řadách sil světového míru.

Delegát naší strany na vašem XI. sjezdu vás seznámil s tím, jak se v té době rozvíjelo národní a demokratické hnutí v Súdánu a jak jsme měli blízko k nastolení národní demokratické vlády, jež

by byla přispěla k odstranění pozůstatků kolonialismu v naší zemi a byla by ji postavila jednoznačně po boku sil míru. Bohužel

však za pouhé čtyři měsíce, když imperialisté zjistili, že jejich základní zájmy v naší zemi jsou ohroženy, podařilo se jim pře sunout moc do rukou reakčních kruhů v armádě, a nastolit vojen skou diktaturu .

Avšak přes vládu teroru, kterou od té doby uplatňuje militaris tická klika, neustal náš lid v boji proti imperialismu a za světový mír. S radostí vás mohu informovat o tom, že právě v důsledku statečného odporu naší dělnické třídy a našeho lidu nemohli im

perialisté dosáhnout všech cílů, o které usilovali. V tomto těžkém boji, který vedeme, spoléháme na aktivní solidaritu všech komu nistických stran. Jsem přesvědčen, že vaše leninská strana nebude váhat nám takovou solidaritu prokázat. Dovolte mi, abych vám a vaším prostřednictvím všem českoslo

venským komunistům a všemu československému lidu tlumočil

vřelé bratrské pozdravy ústředního výboru Komunistické strany, 600

Súdánu a všech súdánských komunistů a jejich přání ještě dalších a větších úspěchů.

Ať žije Komunistická strana Československa ! Ať žije jednota komunistických a dělnických stran celého světal Ať žije komunismus !

DOPIS NÁRODNÍ RADY KOMUNISTICKÉ STRANY INDIE USTŘEDNÍMU VÝBORU KSČ

Ústřednímu výboru Komunistické strany Československa , Praha Drazí soudruzi !

Litujeme, že pro výjimečný stav vyhlášený indickou vládou

v důsledku ozbrojeného vpádu Číňanů na indické území, delegace, která byla určena, aby zastupovala naši stranu na Vašem sjezdu, nemůže přijet.

Využíváme této příležitosti ko zaslání pozdravů komunistické strany a pracujícího lidu Indie a přání úspěchů Vašemu jednání. Jsme přesvědčeni, že jednání Vašeho sjezdu dále posílí a upevní socialistické zřízení v Československu a umožní Vaší vládě a lidu úspěšné vyřešení všech problémů, před kterými stojí socialistická výstavba ve Vaší zemi.

Jsme také přesvědčeni, že další úspěchy socialistického zřízení ve Vaší zemi pomohou k posílení přátelských vztahů a spolupráce mezi vládami a lidem Indie a Československa. S vřelými pozdravy 2. M. S. NAMBUDIRIPAD,

GENERÁLNÍ TAJEMNÍK

DOPIS ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY NEPALU XII. SJEZDU KSČ

Ústřednímu výboru

Komunistické strany Československa Drazí soudruzi !

Dovolte nám , abychom předali vřelé soudružské pozdravy ústředního výboru Komunistické strany Nepálu XII. sjezdu Ko

munistické strany Československa. Ústřední výbor Komunistické 601

strany Nepálu posílá srdečné pozdravy ústřednímu výboru Ko

munistické strany Československa, delegátům XII. sjezdu strany a všem jejím členům a dělnické třídě Československa.

Vítězství socialistické revoluce v Československu má velký vliv na rozvoj mezinárodního komunistického hnutí a na vývoj celé

společnosti. První prapor socialismu, který rozvinula Velká říjno vá socialistická revoluce a po ní následující vítězství socialismu v mnoha zemích Evropy a Asie a konečně velké vítězství, kterého dosáhl čínský lid, to všechno přispělo k vytvoření mohutné síly, kterou dnes představuje světová socialistická soustava. Toto velké

společenství socialismu se stalo hlavním zdrojem inspirace pro milióny lidí na celém světě, kteří svádějí statečný boj za národní nezávislost , mír, demokracii a socialismus. Socialismus se stal

rozhodujícím činitelem v rozvoji historie světa. Nastoupila kvali tativně nová epocha, epocha vítězství socialismu, epocha marxis mu- leninismu.

Kapitalismus byl v Československu navždy pohřben , lid se stal svým vlastním pánem a moc je bezpečně v rukou dělnické třídy. Slavná Komunistická strana Československa dovedla lid k tomu to konečnému vítězství. Na celém světě je uznáván obrovský po krok , kterého bylo u vás dosaženo ve všech odvětvích průmyslu, vědy, technologie i v ostatních oblastech materiálního a kulturní

ho života lidu. Těchto úspěchů bylo dosaženo díky správnému vedení ústředním výborem Komunistické strany Československa, který tvůrčím způsobem uplatňuje zásady marxismu -leninismu a který tak vyřešil celý komplex problémů, spojených s výstavbou socialistické ekonomiky v Československu. Pod dojmem tohoto skvělého příkladu vyjadřuje ústřední výbor Komunistické strany Nepálu své pevné přesvědčení, že XII. sjezd KSČ otevře cestu dal

šímu vývoji socialistické společnosti, a tím vytvoří základnu pro výstavbu komunismu v Československu.

Komunistické a dělnické strany jsou navzájem spojeny velkými ideami marxismu - leninismu. Společné úkoly a cíle světového ko munistického hnutí byly vytyčeny v moskevské Deklaraci a Pro hlášení. Komunistická strana Nepálu plně podporuje tyto meziná rodní dokumenty. Prvořadým úkolem všech komunistických a děl. nických stran je podporovat a dodržovat zásady moskevské De klarace a Prohlášení , které byly dále rozpracovány a rozvinuty

na významném a historickém XXII. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu . Dokumenty XXII. sjezdu KSSS , které zachycují

revoluční duch naší doby , mají hluboký a dalekosáhlý vliv na boj miliónů lidí za komunismus. Tyto mezinárodní dokumenty, které se zabývají zásadními otázkami , jako jsou význam světové so 602

cialistické soustavy jako rozhodujícího činitele vývoje ve světě ,

možnosti odvrácení válek v naší době, perspektivami národně osvobozeneckého hnutí a cestami socialistické revoluce, jsou moc ným nástrojem a společným vlastnictvím dělnických a komunis tických stran. Tyto dokumenty dále ukazují komunistickým a dělnickým stranám na nebezpečí, kterému je komunistické hnutí vystaveno ze strany revizionismu, dogmatismu a sektářství. Pevně věříme, že XII. sjezd Komunistické strany Československa obo

hatí teoretickou pokladnici marxismu- leninismu, která je společ nou zbraní mezinárodního proletariátu . Současná mezinárodní situace vyžaduje jednotu a upevnění so cialistického tábora. V této době je postoj , jaký zaujala Albánská strana práce vůči Komunistické straně Sovětského svazu a sou

druhu Chruščovovi, více než politováníhodný. Je to proti mos kevskému Prohlášení. Albánská strana práce oslabuje jednotu so cialistického tábora a hrubě narušuje společné zájmy světového

komunistického hnutí. Je povinností socialistických zemí učinit všechno pro upevnění jednoty a bratrství socialistických zemí,

zvláště Sovětského svazu a Číny, na zásadách marxismu-leninis mu. Ústřední výbor Komunistické strany Nepálu vyjadřuje své pevné přesvědčení, že XII. sjezd Komunistické strany Českoslo venska přispěje k upevnění jednoty socialistického tábora v zájmu světového míru a světového komunistického hnutí. Drazí soudruzi !

Naše strana pracuje v podmínkách ilegality, a proto nemohla vyslat delegaci, která by se zúčastnila vašeho sjezdu. Jsme však přesvědčeni, že usnesení vašeho sjezdu nás budou inspirovat do dalšího boje za dosažení národní demokracie, míru a socialismu. Přijměte ještě jednou naše upřímné pozdravy . Ať žije Komunistická strana Československa ! Ať se upevňuje solidarita socialistických zemí a mezinárodní bratrství dělnických a komunistických stran !

At žije světový mír ! K. J. RAYMAJHI, TAJEMNÍK ÚV KS NÉPALU SOUDRUH JAN HLINA :

Soudružky a soudruzil Je třeba dodržet schválený rozvrh jednání našeho sjezdu. Chci vás informovat, že do diskuse se přihlásilo celkem 139 soudruhů a soudružek. Dosud diskutovalo 50 dele gátů . Písemné diskusní příspěvky předalo 18 delegátů . Dále náš

sjezd pozdravilo 65 zástupců bratrských komunistických a děl 603

nických stran. XII. sjezd dále pozdravili představitelé stran Na rodní fronty .

Předsednictvu sjezdu byl tlumočen návrh na skončení diskuse od delegací ze středočeské, jihočeské a západoslovenské krajské organizace. Má někdo k tomuto návrhu připomínku ? Kdo je pro zakončení diskuse ? ( Hlasuje se. ) Je někdo proti ? (Nikdo. ) Není !

Návrh na ukončení diskuse byl schválen . Nyní předávám slovo soudruhu Antonínu Novotnému. Je třeba, abyste další diskusní příspěvky, které máte připraveny a nemohli jste je přednést , ode vzdali pořadatelům, aby byly potom zařazeny do protokolu. Nyní předávám slovo soudruhu Antonínu Novotnému a prosím , aby pro vedl závěr diskuse.

VYSTOUPENÍ SOUDRUHA ANTONÍNA NOVOTNÉHO NA ZÁVĚR DISKUSE Soudružky a soudruzi,

soudruzi delegáti bratrských komunistických a dělnických stran !

Uzavíráme diskusi našeho XII. sjezdu. V diskusi vystoupilo 54 soudruhů a soudružek. Myslím, že na závěr rozpravy je třeba zdů

raznit , že všichni soudruzi a soudružky, kteří vystoupili , projevili plný souhlas jak s dokumentem ústředního výboru naší strany,

který byl předložen k veřejné stranické diskusi , tak také se zprá vou ústředního výboru Komunistické strany Československa XII. sjezdu. To ulehčuje mé závěrečné vystoupení. Proto bude závě. rečné slovo krátké.

Stejně jako v minulosti i na tomto sjezdu strany se znovu uká zala pevná jednota naší komunistické strany , pevná jednota člen

ských řad s ústředním výborem naší strany, pevná jednota v du chu marxismu-leninismu. Znovu se ve vystoupeních delegátů po

tvrdila naše pevná oddanost mezinárodnímu komunistickému hnu tí, zásadám proletářského internacionalismu, jimiž naše strana vždy žila a žije.

Myslím, že vystoupení delegátů vyjádřilo plný souhlas jak s hodnocením kladů a nedostatků údobí, kterým jsme prošli , tak s určením úkolů a směrů, kterými se má ubírat naše rozvinutá socialistická společnost. Vzhledem k jednomyslnosti , která se 604

na našem sjezdu projevila, není třeba, abych v závěrečném slo vu reagoval jinak, než že se plně ztotožním s delegáty, kteří ve svých diskusních příspěvcích jen potvrdili správnost linie poli tiky naší strany. ( Potlesk .) Děkuji představitelům politických stran sdružených v Národní

frontě za jejich účast na našem jednání a za pozdrav našemu sjez du. Na našem sjezdu je přítomno 68 delegací bratrských komu nistických a dělnických stran. Jistě budete souhlasit, soudruzi, když vaším jménem, jménem celé naší strany, poděkuji dele

gacím bratrských komunistických a dělnických stran , které vy stoupily na sjezdu a vřelými soudružskými slovy ocenily práci naší strany. ( Potlesk. ) Zvláště pak děkujeme delegacím bratrských stran za uznání,

že naše strana ve svém životě vždy důsledně uplatňovala prin cipy proletářského internacionalismu. Vysoce si ceníme a vážíme, drazí soudruzi delegáti, tohoto vašeho uznání a vašich vřelých

slov. Ujišťujeme vás, že Komunistická strana Československa, kte rá v minulosti vždy byla pevnou součástí mezinárodního komu nistického hnutí, bude i v budoucnosti pracovat a plnit všechny, úkoly tak, jak to vyžaduje posílení jednoty mezinárodního ko munistického hnuti. ( Potlesk . )

Upevňování jednoty mezinárodního komunistického hnutí vždy, bylo, je a bude základním úkolem v činnosti každé komunistic

ké strany, protože v pevné ideové a politické jednotě je záruka naší síly, naší akceschopnosti, záruka možnosti zabránit v sou

časné době válkám, podmínka, abychom mohli jít pevným kro kem vpřed , ke konečnému vítězství věci socialismu a míru na celém světě. ( Potlesk . )

V minulosti buržoazie a její přisluhovači už mnohokráte pocho vávali revoluční dělnické hnutí, a přesto vždy znovu museli uznat,

že sílíme, že rosteme a že vliv komunismu ve světě stoupá. To ukazuje mimo jiné i růst počtu komunistických a dělnických re

volučních stran , které dnes pracují ve více než 90 zemích a v je jichž řadách je, jak jsem již ve zprávě řekl, sdruženo na 42 mi

liónů organizovaných členů. Po jejich boku jdou a jsou ovlivňo vány činností komunistických stran další desítky miliónů pra cujících . I ti stojí s námi v jedné frontě, bojují za mír. Naše síla roste i s rozvojem ekonomiky, kultury a životní úrov ně v socialistických zemích, s tím, jak roste celá socialistická soustava, jejímž předním činitelem je Sověiský svaz, který jde mílovými kroky vpřed a dobývá prvenství ve vědě, technice, v roz voji výrobních sil. Potlesk . ) I na řešení krize v Karibském moři je možné ukázat, zda naše 605

hnutí slábne nebo sílí. Spojené státy americké by rozhodně ne ustoupily , kdyby nemusely vzít v úvahu naši sílu, sílu socialis

tického tábora, sílu Sovětského svazu, mezinárodního revolučního dělnického hnutí, sílu fronty míru .

Také náš sjezd, vystoupení delegací bratrských komunistic

kých a dělnických stran a ideologická jednota, která se na našem sjezdu projevila - i to je potvrzením , že mezinárodní komunis tické hnutí se dále upevnilo. Celá jeho cesta přes veliké boje s nepřáteli je potvrzením jeho

nepřemožitelnosti, jeho rostoucí síly, což se zvlášť výrazně pro jevilo po dvou historických sjezdech Komunistické strany So větského svazu – po XX. a XXII. sjezdu, které otevřely před revolučními silami světa nové perspektivy velikých vítězství na šich myšlenek. Naše strana má bohatou revoluční minulost, má za sebou mno

ho bojů proti kapitalistickému útlaku, za politická práva pracují. cích. Strana se v těchto bojích stala uznávanou vůdkyní pracu

jícího lidu Československa a její důsledná politika ji přivedla na místo vedoucí síly naší společnosti. Naše strana v minulosti vždy bojovala také za čistotu učení marxismu -leninismu jak ve vlastních řadách, tak i v řadách mezinárodního komunistického

hnutí. Proto mi dovolte, abych ve shodě s delegáty našeho sjezdu i s pozdravnými vystoupeními delegací bratrských komunistic kých a dělnických stran řekl v závěru několik slov k vystoupení soudruha Wu Siu-čchuana, vedoucího delegace Komunistické stra

ny Číny, a přečetl dopis, který nám delegace doručila. ( Soudruh Novotný čte dopis. ) Naše strana vždy řešila základní otázky vnitřního života stra ny a v poslední době i otázky související s budováním socialismu

v naší zemi v nejužší shodě se svými členy, s naším pracujícím li dem. Jsou známy široké veřejné diskuse, v nichž se ústřední výbor obrací k celé straně, k pracujícím, a předkládá jim k posouzení různé otázky či náměty, a teprve po pozorném zvážení mínění a názorů lidí přijímá konečná řešení. To se stalo nepsaným zákonem

naší masové politické práce a veškeré činnosti strany. Uplatňová ní této zásady je velmi prospěšné pro zlepšení života strany i pro práci jejího nejvyššího orgánu -- sjezdu - i pro práci ústředního výboru.

Vycházíme z principu, že máme-li vybudovat socialistickou spo lečnost, musí pracující lid znát zásady a podmínky, za kterých bu de socialismus budovat. Socialismus buduje lid pod vedením stra ny a on je tvůrcem všech hodnot. ( Potlesk .) Usnesení ústřední

ho výboru strany, realizují pracující dobře tehdy, jsou- li přesvěd 606

!

čeni o jeho správnosti a vědí-li, že toto usnesení je v souladu s jejich názory a míněním. Pak je to i jejich usnesení. Podobně to děláme i u všech základních otázek mezinárodní politiky a čas od času informujeme 'podle důležitosti problémů celou stranu. To je zásada, podle které my pracujeme. A tuto zá

sadu neopustíme, naopak budeme ji dále prohlubovat. ( Potlesk. ) Půjdeme ještě dále, neboť myslíme, že jsme udělali ještě málo k tomu, aby se řešení všech problémů vnitřního života země co

nejšířeji zúčastňovali všichni pracující, aby stejně jako členové strany s větší znalostí a rozhledem žili problémy naší práce, na

šeho rozvoje, aby také žili mezinárodními problémy a uměli se v nich orientovat.

A proto nemůžeme souhlasit s názorem soudruha Wu Siu -čchua

na, vedoucího delegace Komunistické strany Číny, že otevřeným odhalováním pozice předáků Albánské strany práce náš sjezd po škozuje proletářskou internacionální jednotu a podniká otevřený a jednostranný útok na Albánskou stranu práce. Chcete snad, abychom strčili hlavu do písku a neinformovali stranu, zatajovali fakta o nebezpečném vývoji ' v Albánské straně práce ? My nejsme izolováni od světového dění, aby k nám nepro

nikly zprávy o tom, co se děje v Albánské straně práce. Nikdo nemůže na nás chtít, abychom před celou stranou zamlčeli, že >

albánští předáci svou činností se vyřazují ze socialistického tá bora a svou politikou, svými nepřátelskými, leninskému hnutí ci zími výpady se stavějí mimo řady mezinárodního komunistické ho hnutí. ( Potlesk. ) My před sjezdem nic nezamlčujeme, a proto hovoříme i na našem sjezdu o tom, co se děje v Albánii, co dělají . a hlásají předáci Albánské strany práce. Nemůžeme souhlasit s tím, jak vystupují albánští předáci , ani s tím, jakou podporu dává těm to vystoupením Komunistická strana Číny. ( Potlesk. ) V této souvislosti znovu podtrhuji to , co bylo řečeno ve vystou peních jednotlivých našich delegátů, že naše strana a lid vysoko

vyzdvihují práci Komunistické strany Číny na jejím revolučním pochodu , kdy po léta úspěšně bila reakční buržoazii, generály a interventy a nakonec vítězstvím nad Čankajškem otevřela své ve liké zemi cestu ke svobodě, socialismu a rozkvětu . ( Potlesk. ) Pro úctu, kterou k vám chováme, vás opětovně prosíme, abyste přezkoumali svá stanoviska k závažným mezinárodním otázkám, které nerozlučně souvisejí i s jednotou mezinárodního komunistic kého hnutí, vycházejíce opravdu důsledně z Deklarace z roku 1957 i z Prohlášení 81 komunistických a dělnických stran z roku 1960.

Znovu v závěru podtrhujeme, že stanovisko a činy Sovětského 607

+

svazu v době karibské krize byly správné , byly jedině možné v si

tuaci , ve které se svět nacházel . ( Bouřlivý potlesk. ) Oč šlo ame rickým imperialistickým kruhům ? Zničit revoluční vymoženosti

Kuby a obnovit kapitalistický režim na Kubě. Na to se připravovali několik let. A dnes revoluční Kuba zůstala svobodná . Američané

se museli stáhnout a kubánský lid bude budovat dále svůj život podle svých tužeb. To neznamená - a já znovu opakuji , jak -

jsem o tom hovořil již v referátě

že dáme ruce v klín. Ne ! My

musíme být a budeme i nadále ostražití vůči všem provokacím

imperialismu proti míru. Nedáme se překvapit. Proto budeme dále upevňovat obranu našich zemí. Prohlašujeme znovu, že stojíme pevně po boku kubánského lidu, kterého si vysoce vážíme, a budeme mu podle všech našich možností pomáhat při budování nového, socialistického života. (Bouřlivý potlesk . )

To je naše stanovisko k těmto otázkám mezinárodní situace a mezinárodního komunistického hnutí. My toto stanovisko budeme hájit, budeme z něho nadále vycházet, jsouce přesvědčeni , že je

to stanovisko marxistické, leninské. ( Bouřlivý potlesk. ) V pevné jednotě strany, která byla prokázána na našem sjezdu, v tvůrčí, obětavé a poctivé práci našeho lidu je záruka, že plány, které si vytyčujeme, úspěšně přeměníme ve skutečnost. V pevné jednotě strany a všeho lidu kupředu za další vítězství socialismu v naší zemi !

Tím končím, soudružky a soudruzi, bohatou a plodnou diskusi na našem XII. sjezdu.

( Bouřlivý potlesk. Volání: » Ať žije KSČ! Ať žije Sovětský svaz! Ať žije jednota mezinárodního komunistického hnutí! Hurá ! « ) *

Po vystoupení soudruha Antonína Novotného na závěr diskuse

se konalo uzavřené zasedání XII. sjezdu KSČ. Na tomto jednání po zprávě soudruha Jozefa Lenárta , předsedy návrhové komise, byly jednomyslně přijaty nové stanovy strany. Dále scudruh Jiří Hendrych podal zprávu volební komise. Jed

nomyslně byli zvoleni členové a kandidáti nového ústředního vý. boru strany a členové ústřední kontrolní a revizní komise.

608

ZPRAVA NÁVRHOVÉ KOMISE K NÁVRHU NOVÝCH STANOV STRANY přednesená soudruhem JOZE FEM

LENARTEM

Vážené soudružky a soudruzi , návrhová komise , vycházejíc z úkolů dalšího budování socialis.

tické společnosti , které vytyčil XII. sjezd a které budou klást vy . soké nároky na práci celé strany, na další posílení její vedoucí úlohy v celém životě naší společnosti , předkládá ke schválení návrh nových stanov strany.

Charakteristickým rysem návrhu nových stanov je požadavek dalšího zvyšování aktivity a iniciativy všech komunistů, stranic

kých organizací a orgánů jako základní podmínky dalšího upev nění jednoty a akceschopnosti strany. Návrh nových stanov dále prohlubuje vnitrostranickou demokracii při důsledném uplatňo vání demokratického centralismu. Ve vnitrostranické diskusi na okresních a krajských konferencích a v průběhu jednání našeho sjezdu byl vysloven zásadní souhlas s návrhem nových stanov.

Návrhové komisi došly jen tři připomínky doporučující dílčí sty listické úpravy .

Návrhová komise proto doporučuje XII. sjezdu, aby stanovy Ko munistické strany Československa byly schváleny tak, jak byly delegátům předloženy.

USNESENÍ XII . SJEZDU KSČ O NÁVRHU NOVÝCH STANOV KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

XII. sjezd KSČ schvaluje stanovy Komunistické strany Česko slovenska .

( Schváleno jednomyslně. ) ZPRÁVA VOLEBNI KOMISE přednesená soudruhem

JIŘÍM HENDRYCHEM Soudružky a soudruzi, úkolem volební komise bylo připravit a předložit XII. sjezdu

návrhy, které soudruhy a soudružky zvolit za členy a kandidáty 20 XII. sjezd

609

nového ústředního výboru a za členy ústřední kontrolní a revizní

komise naší strany. Komise v přípravě návrhů na složení nových ústředních orgánů strany vycházela z odpovědných úkolů , které má strana řešit v období dalšího rozvoje naší socialistické spo lečnosti. Jde o úkoly jak v oblasti hospodářství, tak ve výchově nového člověka, které byly shrnuty ve zprávě ústředního výboru do 11 bodů a tvoří páteř usnesení XII. sjezdu strany. Komise dbala

na to , aby nový ústřední výbor svým složením byl zárukou, že po vede stranu důsledně k zabezpečení a uskutečňování výsledků XII. sjezdu a že také nová ústřední kontrolní a revizní komise

bude plnit poslání, které jí ukládají nové stanovy strany. Při své práci se řídila komise slovy soudruha Novotného o tom, že zá kladním hlediskem při výběru kádrů musí být jejich politická uvědomělost a věrnost věci socialismu, přičemž je nutno přihlížet

k odborným znalostem soudruhů a směle vyzvedávat do funkcí po bok starších zkušených soudruhů mladší soudruhy a soudružky. Ve svém návrhu doporučuje volební komise k opětnému zvo lení ty soudruhy, kteří se již jako členové a kandidáti ústředního výboru osvědčili, dobře plnili úkoly v práci strany, ve státní a hos podářské správě, na pracovištích v průmyslu, zemědělství, v kul tuře a ve vědě.

Při výběru nových soudruhů do ústředních stranických orgá nů vycházela volební komise dále z toho, aby to byli soudruzi

s bohatými zkušenostmi z rozhodujících úseků naší průmyslové a zemědělské výroby. Spolu s nimi navrhujeme představitele vě dy, kultury a školství, kteří se podílejí na vědeckotechnickém roz voji země a přispívají k výchově nového, socialistického člověka.

Volební komise přihlížela rovněž k tomu, aby byl zachován vhodný poměr mezi osvědčenými a zkušenými dosavadními členy a kan didáty ústředního výboru a nově navrhovanými soudruhy, kterých je 60, to je více než 40 procent z celkového počtu. Komise dále přihlížela k národnostnímu složení strany .

Volební komise si je vědoma, že v návrhu na nové ústřední orgá ny strany je poměrně málo soudružek . Žel, tak to odpovídá stavu , který jsme dosud ve straně plně nepřekonali. Bude třeba usilov něji začleňovat ženy do aktivní stranické péče, zejména v okres ních a krajských orgánech podstatně rozšířit počet soudružek,

aby získaly zkušenosti z odpovědné vedoucí práce. Komise dospěla k názoru, že dosavadní počet členů a kandidátů ústředního výboru strany není třeba v podstatě měnit. Doporuču jeme, aby XII. sjezd zvolil 97 členů a 50 kandidátů ústředního vý. boru . Tento počet odpovídá potřebám nejvyššího orgánu strany, 610

dostatečně zabezpečuje kolektivní projednávání a rozhodování, stejně jako zabezpečování úkolů.

V návrhu členů a kandidátů ústředního výboru strany, který vám byl předložen , je podle původního povolání 85 dělníků, to je

téměř 58 % , 2 zemědělci, 22 soudruhů z řad inteligence, 24 úřed níků a 14 příslušníků různých povolání. Podle národnostního složení je 115 soudruhů a soudružek české národnosti, 29 slovenské, 1 maďarské, 1 ukrajinské a 1 polské ná. rodnosti,

47 soudruhů a soudružek bylo členy strany již před rokem 1945, 73 od roku 1945, 13 od roku 1946, 3 od roku 1947, 2 od roku 1948, 4 od sloučení sociální demokracie s naší stranou a 5 soudruhů od roku 1950.

U všech navrhovaných soudruhů odpovídá doba jejich členství ve straně ustanovení nových stanov.

Podle jednotlivých pracovních úseků je 41 soudruhů a soudru. žek pracovníky stranických orgánů, 23 z úseku průmyslu, staveb nictví a dopravy, 7 ze zemědělství, 39 z orgánů státní správy a ná

rodních výborů, 3 ze zdravotnictví, 11 z masových organizací, 16 z úseku vědy, školství a umění a 7 z armády a bezpečnosti. Soudružky a soudruzi, v diskusi o návrhu nových stanov strany i v dosavadním sjezdovém jednání byl vysloven souhlas s vytvo řením nových kontrolních a revizních orgánů strany. Při sestavo vání návrhů na členy ústřední kontrolní a revizní komise vychá

zela volební komise z jejího nového posláni. Od ústřední kontrol

ní a revizní komise očekáváme, že svou politickokontrolní činno stí bude všestranně napomáhat k dodržování stranické kázně při plnění stranických usnesení, pomáhat rozvíjet kritiku a sebekriti ku , vnitrostranickou demokracii, zabezpečovat dodržování lenin

ských norem v životě strany. Komise má pomáhat ke zlepšení po měru komunistů a stranických orgánů k námětům a připomínkám pracujících, ke správnému dodržování stanov strany a předcházet

jejich porušování. Proto navrhujeme za členy ústřední kontrolní a revizní komise zkušené stranické pracovníky a osvědčené funk . cionáře strany, kteří mají velkou stranickou zkušenost, znaji dobře

problematiku státní a hospodářské správy, rozumějí otázkám hos podaření stranických orgánů a organizací. Volební komise doporučuje , aby XII. sjezd zvolil ústřední kon

trolní a revizní komisi strany v počtu 30 členů. Doporučuje součas. ně, aby ústřední kontrolní a revizní komise měla svého předsedu a místopředsedu a aby potřebný počet členů komise byl pro vý. kon své funkce uvolněn ze zaměstnání.

Z navrhovaných členů ústřední kontrolní a revizní komise je 611

původním povoláním 24 soudruhů dělníky, 1 soudruh příslušníkem inteligence, 3 jsou úředníky a 2 soudruzi patří k různým povolá . ním. Podle národnostního složení je 23 soudruhů a soudružek čes. ké národnosti a 7 slovenské národnosti.

17 soudružek a soudruhů bylo členy strany již před rokem 1945, 7 od roku 1945, 1 od roku 1946, 4 od roku 1947 a 1 od roku 1948. Podle současného pracovního zařazení je 12 soudruhů a soudru žek stranickými pracovníky, 4 pracovníky v průmyslu, 2 pracují v zemědělství, 6 funkcionářů a pracovníků národních výborů, 2 v ústředních úřadech, 1 soudruh je funkcionářem masové organi zace, 2 soudruzi jsou vědeckými a kulturními pracovníky a 1 sou druh je z armády . Soudružky a soudruzi, jako delegáti s hlasem rozhodujícím do stali jste návrhy volební komise k předběžnému vyjádření. Drobné připomínky, celkem od 12 delegátů, komise projednala a soudru . 3

hům návrhy odůvodnila, takže podle stanov naší strany můžeme přistoupit k volbě ústředních orgánů. Dovolte mi , abych v závěru své zprávy vyjádřil z pověření voleb

1

1

ní komise ujištění, že soudružky a soudruzi, kteří budou zvoleni XII . sjezdem do ústředního výboru strany a do ústřední kontrolní a revizní komise, jsou si vědomi vysoké odpovědnosti a cti, které se jim dostává. Mají předpoklady svou prací pro stranu a pro zá

jmy našeho lidu prokázat, že si tuto důvěru strany plně zasluhují.

Jménem volební komise doporučuji XII. sjezdu všechny navrho vané soudruhy a soudružky ke zvolení. ( Potlesk. )

( Po uzavřeném zasedání bylo jednání znovu zahájeno ve 13 hod .) SOUDRUH ANTONIN

NOVOTNÝ .:

Soudruzi a soudružky, soudruzi delegáti bratrských komunis tických a dělnických stran, zahajuji závěrečné zasedání XII. sjez

du Komunistické strany Československa. Sděluji, soudruzi, že na uzavřeném zasedání XII. sjezdu naší strany byly všemi delegáty

jednomyslně schváleny stanovy Komunistické strany Českosloven ska a podle nich také zvolen nový ústřední výbor naší strany, kandidáti ústředního výboru a členové ústřední kontrolní a reviz ní komise strany. Prosím soudruha Hendrycha, předsedu volební komise, aby podal sjezdu zprávu o výsledku voleb.

612

SOUPRUH JIRI HENDRYCH :

Soudruh Hendrych čte zprávu volební komise z uzavřeného za sedání. V závěru soudruh Hendrych oznamuje:

Soudružky a soudruzi, dovolte, abych oznámil, že ústřední vý. bor Komunistické strany Československa i ústřední kontrolní a re

vizní komisę Komunistické strany Československa byly zvoleny XII. sjezdem jednohlasně. ( Potlesk a volání: »At žije KSC!« / ČLENOVÉ OSTŘEDNÍHO VÝBORU KSC

1. BACILEK Karol

31. CHUDÍK Michal

2. BALAŠ Jaromír

32. INDRA Alois

3. 4. 5. 6.

33. 34. 35. 36.

BENADA Ľudevit BENKO Pavel BILAK Vasil BOBREK Bruno

JANIK Ján JANKOVCOVÁ Ludmila JIRÁSKOVÁ Marie JUNGEROVÁ Zuzana

7. BOROVKA Josef

37. KAPEK Antonín

8. BRYNDA Bohumil 9. ČERNIK Oldřich

38. KLADIVA Jaroslav 39. KLENHOVÁ-BESSEROVÁ

10. DAŇKOVÁ Jarmila

Ladislava

11. DAVID Pavel

40. KOLDER Drahomír

12. DAVID Václav

41. KORBELA Martin

13. DOBIAS Václav

42. KORČÁK Josef

14. DOČKALOVÁ Věra 15. DOLANSKÝ Jaromír

43. KOUCKÝ Vladimír 44. KOZELKA Bedřich

16. DUBČEK Alexander

45. KRAJČÍR František

17. DUDIK Vladislav 18. DVORSKÝ František

46. KRČEK Antonín

19. DVOŘÁK Richard

48. KRUTINA Vratislav

20. ĎURIŠ Július

47. KROSNÁŘ Josef 49. KÖHLER Bruno

21. FERENCEI Štefan

50. KUBA František

22. FIERLINGER Zdeněk 23. FTOREK Štefan

51. LAŠTOVIČKA Bohuslav

24. HÁJEK Jiří 25. 26. 27. 28.

52. LEFLEROVÁ Helena

53. LENART Jozef

HARUS Jan HAVELKA Jan HENDRYCH Jiří HODINOVA- SPURNA

54. LOMSKÝ Bohumír

Anežka

57. MAJLING Pavel 58. MARKOVÅ Justina

29. HORÁLEK František 30. HRUŠKA Čeněk

55. LÖRINCZ Július 56. MACHAČOVA- DOSTA LOVÁ Božena

59. MAXA Jan 613

80. MALEK Ivan

79. ŠIMONEK Otakar 80. ŠIROKÝ Viliam

61. MESTEK Karel

81. ŠIŠKA Karol

62. MISKA Jaroslav 63. NEPOMUCKY Josef

64. NĚMEC Josef

82. ŠMEHLIKOVÁ Ludmila 83. ŠPINDLER Matěj

65. NOVOTNY Antonín 66. PASTYRIK Miroslav 67. PAŠEK Václav

85. STOLL Ladislav 86. STROUGAL Lubomír

84. ŠORM František

68. PAVLOVSKY Oldřich 69. PECHA František

87. ŠVESTKA Oldřich

88. TAKAČ Samuel 89. TYMEŠ František 90. UHER Jindřich

70. PELNAR Jan 71. PENC František 72. PILLER Jan

73. POLÁČEK Karel 74. PRCHLIK Václav

75. SKALA Ivan 76. SLAVIK Václav

91. 92. 93. 94.

VACULÍK Martin VECKER Miloslav VETIŠKA Rudolf VLČEK Stanislav

77. SVAČINA Oldřich

95. VODSLON František 96. VOLENIK Oldřich

78. ŠIK Oto

97. ZUPKA František

KANDIDATI USTREDNÍHO VÝBORU KSČ 1. BARÁČEK František 2. BERAN Oldřich

3. BILAN Jindřich

21. KARVAŠ Peter 22. KOLBABA Adolf 23. KRAUS František

24. KREJČI Josef 25. KRIŽ Jozef

4. BOĎA Koloman 5. CVIK Rudolf 6. CAPKA Miroslav

26. KUDRNA Josef

7. CAP Josef

27. LITVAJOVÁ Elena

8. ČERNÁ Marie

28. 29. 30. 31.

9. CERNY Josef 10. ČERVENKA František

11. DOLEŽELOVÁ Jaroslava

MACEK Josef MAMULA Miroslav MARKO Ján MARŠÁLEK Josef

12. HANAK Josef

32. MEDUNA Vladimír

13. HANKO Michal

33. MIKOVÁ Marie

14. HEČKO Josef

34. NEUBERT Karel

15. HOMOLA Oleg

35. NÉMEC Jan

16. CHLEBEC Emil

36. NIKODÉM Václav

17. INNEMANN Květoslav

37. PROCHÁZKA Jan

18. JIRÁK Rudolf 19. KADEŘAVEK Josef

38. REJCHRT Jaroslav 39. RYTÍŘ Otakar 40. ŘEHÁNEK František

20. KAHUDA František

614

41. SABOLČÍK Michal 42. SKŘIČIL Milan 43. SOUČEK Gustav

46. SKODA Václav 47. STICH Zdeněk

44. STARÝ Oldřich

49. VALO Jozef 50. VOJTAS Oldřich

45. STUDIHRADOVA Jarina

48. URBAN Zdeněk

ČLENOVÉ USTŘEDNÍ KONTROLNI A REVIZNÍ KOMISE

1. AUBRECHT Vojtěch 2. BENDÍK Viktor

3. 4. 5. 6.

ČERMÁK Josef ČERNÁ Ludmila ČERVENÝ Ladislav 'HLINA Jan

16. MIŠEJE František 17. MLEJNEK Stanislav . 18. MUŠAL Jan 19. NOVÁK Antonín

20. PALEČEK Josef 21. PROKOPOVĂ Julie

7. HOJČ Josef

22. RIGO Emil

8. HONS František 9. HRON Pavel

23. ROŽIČKOVÁ Marie 24. ŘEHÁČEK František

10. JANEČEK Augustin 11. JERMAN Jaroslav

25. SUCHARDA Bohumil 26. SVOBODA Adolf

12. KAPUCIAN Zdeněk

27. 28. 29. 30.

13. KUDĚLÁSEK Alfons

14. MACHÁČEK Josef 15. MANĎÁK Eduard

ŠALGOVIC Viliam TESLA Josef TONDL Jan UHLÍŘ Václav

Jménem celého XII. sjezdu naší strany přejeme nově zvolené.

mu ústřednímu výboru Komunistické strany Československa a ústřední kontrolní a revizní komisi mnoho úspěchů v jejich odpo vědné práci pro další rozvoj naší socialistické společnosti, pro věc komunismu a míru.

Ať žije ústřední výbor Komunistické strany Československa ! ( Potlesk .) SOUDRUH ANTONIN NOVOTNÝ :

Slyšeli jste zprávu soudruha Hendrycha, předsedy volební ko mise, o volbě ústředních orgánů naší strany. Děkuji soudruhu Hendrychovi za přednesenou zprávu .

Dále, soudruzi a soudružky, oznamuji , že zasedal ústřední vý. bor a ústřední kontrolní a revizní komise. Oznamuji vám, že

ústřední výbor Komunistické strany Československa zvolil vedou cí orgány strany . 615

Za členy předsednictva ústředního výboru byli zvoleni tito sou druži: Bacílek Karol, Dolanský Jaromír, Fierlinger Zdeněk , Hend rych Jiří, Kolder Drahomír, Lenart Jozef, Novotný Antonín, Šimů: nek Otakar, Široký Viliam. Za kandidáty předsednictva : Dubček Alexander, Jankovcová 1

3

Ludmila, Kapek Antonín.

Soudruh Novotný byl zvolen prvním tajemníkem ÚV KSČ. ( Po tlesk . )

Dále sděluji, že ústřední výbor zvolil za tajemníky ústředního výboru naší strany následující soudruhy : Hendrycha Jiřího, Kol dera Drahomíra, Kouckého Vladimíra, Köhlera Bruno, Slavíka Václava.

Za členy sekretariátu ústředního výboru byli zvoleni následují cí soudruzi: Novotný Antonín , Hendrych Jiří, Kolder Drahomír, Koucký Vladimír, Köhler Bruno, Slavík Václav, Krček Antonín, Zupka František.

Dále oznamuji, že ústřední kontrolní a revizní komise na svém zasedání zvolila předsedou soudruha Pavla Hrona a místopřed sedou soudruha Jana Hlínu . Nový ústřední výbor potvrzuje podle stanov ve funkci předsedu ústřední kontrolní a revizní komise.

Ústřední výbor potvrdil soudruha Pavla Hrona jako předsedu ústřední kontrolní a revizní komise. ( Potlesk. )

Dále, soudruzi, je na programu jednání schválit usnesení XII. sjezdu. Prosím soudruha Lenarta, předsedu návrhové komise, aby přednesl zprávu návrhové komise.

ZPRÁVA NÁVRHOVÉ KOMISE K USNESENÍM XII. SJEZDU KSČ přednesená soudruhem JOZEFEM LENARTEM

Vážené soudružky, vážení soudruzi,

2.pověření návrhové komise předkládám XII. sjezdu Komunis tické strany Československa ke schválení tyto návrhy usnesení: Návrh usnesení XII. sjezdu KSČ ke zprávě ústředního výboru XII. sjezdu o činnosti strany a o hlavních směrech dalšího roz voje naší socialistické společnosti.

Návrh usnesení XII . sjezdu KSČ ke zprávě ústřední revizní ko mise .

Návrh usnesení XII. sjezdu KSČ o hlavních směrech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti. 616

Návrh usnesení XII. sjezdu KSČ o prověrce politických procesů z období kultu osobnosti.

Návrh usnesení XII. sjezdu KSČ o odvolání bývalých členů stra ny ke sjezdu proti stranickým trestům.

Dále návrh dopisu XII. sjezdu KSČ ústřednímu výboru Komunis tické strany Sovětského svazu. Návrh poselství bratrským ' komunistickým a dělnickým stra nám.

Návrhová komise při předkládání návrhů vychází z těchto sku tečnosti :

Na základě rychlého rozvoje výrobních sil země a dalšího pro hlubování a upevňování socialistických výrobních vztahů dosáhl

náš lid pod vedením Komunistické strany Československa v těsné spolupráci se Sovětským svazem a ostatními socialistickými ze měmi historického vítězství. V naší zemi definitivně zvítězil so cialistický řád.

Výrazně vzrostla hospodářská síla i obranyschopnost republi

ky, upevnila se politická a morální jednota lidu. V souladu s roz vojem národního hospodářství vzrostla i životní úroveň obyva telstva.

Zvýšilo se socialistické uvědomění pracujících, vzrostla jejich vzdělanost a kulturní úroveň . Soustavně se prohlubovala socia listická demokracie, účast pracujících na řízení a správě. Těchto vítězství mohl lid Československa dosáhnout díky re

voluční činnosti své leninské komunistické strany. Komunistic ká strana Československa tvořivě uplatňovala v konkrétních pod. mínkách naší země obecné zákonitosti výstavby socialismu a vy.

užívala bohatých zkušeností Komunistické strany Sovětského sva zu a celého mezinárodního komunistického hnutí.

Vycházejíc z historických závěrů XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu naše strana důsledně odstraňovala vše.

chny projevy a pozůstatky kultu osobnosti, důsledně prosazova la a rozvíjela leninské normy stranického života. Tím dále upev nila svou ideovou a organizační jednotu a rozvinula revoluční

aktivitu. Otevřenost a důslednost, s kterou strana bojovala proti všem nedostatkům v praxi socialistické výstavby, přispěla k dal: šímu upevnění důvěry pracujících a dalšímu růstu jejich akti vity a iniciativy. Celá naše činnost byla prodchnuta uplatňová ním zásad proletářského internacionalismu.

Mezinárodní postavení Československa se dále upevnilo. Naše země je pevnou součástí světové socialistické soustavy, Potvrdila se správnost zahraniční politiky naší strany, která 617

důsledně vychází z moskevské Deklarace a z Prohlášení porady 81 komunistických a dělnických stran. Neochvějně jsme uplatňovali osvědčené leninské zásady mí rového soužití a soutěžení států s rozdílným společenským zříze.

ním, zásady, které současně vytvářejí nejlepší podmínky pro boj za demokracii a socialismus,

Příprava XII. sjezdu strany se stala kolektivním dílem celé

strany a všech pracujících. Široká účast pracujících na veřejné stranické diskusi k dokumentu O výhledech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti a diskuse k návrhu stanov strany byla výrazem těsného spojení strany s lidem a neustále se zvyšující

politické aktivity a tvořivé účasti lidu na řešení všech politických a hospodářských problémů. Dokladem toho je velká iniciativa pracujících , rozmach sou těžení na počest XII. sjezdu strany a hnutí za socialistický vztah k práci, za dělnickou čest, za čest zemědělce.

V předsjezdové diskusi byl vysloven naprostý souhlas s politi kou strany a s předloženými návrhy a náměty. Jednání našeho sjezdu bylo výrazem principiální jednoty naší strany, věrnosti marxismu-leninismu a zásadám proletářského in ternacionalismu, potvrdilo v plném rozsahu správnost politiky

ústředního výboru při uskutečňování generální linie XI. sjezdu strany.

Návrhová komise proto doporučuje schválit postup ústředního

výboru strany při plnění generální linie XI. sjezdu strany a zprá vu ústřední revizní komise.

Na základě rozboru dosažených výsledků současné vnitřní a mezinárodní situace předložil ústřední výbor naší strany sjezdu

návrhy hlavních směrů a úkolů dalšího rozvoje naší socialistic ké společnosti, které byly obsaženy ve zprávě XII. sjezdu Komu. nistické strany Československa přednesené prvním tajemníkem UV KSČ soudruhem Novotným.

Základní vývojová linie, kterou pro národní hospodářství v pod . mínkách dosaženého vítězství socialismu určí XII. sjezd, je dána

nutnosti plánovitě vytvářet ekonomické zdroje pro další rozvoj

socialistické společnosti a pro přípravu přechodu ke komunis tické společnosti. Základem pro využití těchto zdrojů je důsledné prosazování kvalitativní stránky rozvoje socialistické společ nosti,

Především půjde o proces obnovení proporcionality hospodár ského rozvoje a o vytvoření nových zdrojů pro další růst spole čenské produktivity práce. Při řešení těchto úkolů, jak ukazuje 11 bodů uvedených ve zprá 618

vě OV KSČ, se soustředíme především na překonání disproporci mezi existující úrovní výrobních sil v průmyslu a zemědělství, na zvýšení úlohy vědy a techniky v rozvoji výrobních sil země, na výrazné zvýšení úrovně řízení a plánování v souladu s principy demokratického centralismu.

vý Podstatně je třeba rozšířit a prohloubit naši ideologickou a . chovnou práci, těsněji ji skloubit s hospodářskoorganizátorskou a řídící činností, aby ještě účinněji působila při výchově komunis-, tického člověka, aktivního budovatele socialismu.

K návrhu usnesení o hlavních směrech dalšího rozvoje naší so cialistické společnosti podalo své připomínky a náměty více než 150 delegátů. Nesouhlasné připomínky nebyly. Předané náměty vycházely ze snahy, aby sjezdové usnesení bylo co nejkonkrét. nější. Celou řadu připomínek obsahového charakteru návrhová komi se doporučuje přijmout tak, jak jsou obsaženy v dodatku návrhu usnesení, který jste dnes obdrželi. Komise ještě doporučuje, abychom na straně 14 návrhu usne sení jako závěrečnou větu stati o zemědělství podle sjezdové

zprávy doplnili : » Vytvořit zemědělskou komist ústředního výbo ru KSČ jako centrum řízení zemědělství.« Komise doporučuje, ' aby další část připomínek a námětů dil čího charakteru byla použita při pracích na rozpracování sjez dového usnesení.

Diskuse delegátů a připomínky předané k návrhu usnesení ob sahují bohatství myšlenek, které podporovaly a dále rozváděly závěry sjezdové zprávy. Návrhová komise má za to, že návrh usnesení předložený XII. sjezdu odpovídá obsahu sjezdové zprá

vy i připomínkám, jakož i sjezdové diskusi. Vycházejíc z toho, doporučuje návrhová komise sjezdu schválit usnesení o hlavních směrech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti, jak byla předložena i s dodatky.

Vážené soudružky a soudruzi, celý průběh jednání našeho sjez du opět jednoznačně potvrdil, že naše strana byla vždy pevnou součástí mezinárodního revolučního komunistického hnutí, řídila se ve své politice společně přijatými zásadami, usilovala o upev

nění jednoty celého hnutí na zásadách marxismu -leninismu a bo jovala proti všem, kteří tuto jednotu ohrožují. Strana vynaloží i nadále všechny své sily v boji za upevňová . ní jednoty mezinárodního komunistického hnutí, za čistotu a tvo

řivý rozvoj marxismu -leninismu, proti všem pokusům o jeho pře krucování ze strany revizionistů i dogmatiků.

Na základě zkušenosti z historie i současnosti vidi naše strana 619

v Komunistické straně Sovětského svazu neohroženého bojovní ka za tvůrčí rozvoj marxismu-leninismu a uznává bratrskou Ko munistickou stranu Sovětského svazu za předvoj a nejzkušenější oddíl mezinárodního revolučního hnutí. (Potlesk . ) --

Návrhová komise doporučuje XII. sjezdu , aby v tomto duchu

byl zaslán dopis Komunistické straně Sovětského svazu a posel . ství bratrským stranám a v nich aby bylo vyjádřeno, že pevné a neochvějné spojenectví se Sovětským svazem , ostatními socia listickými zeměmi a všemi bratrskými stranami je jedním z hlav ních principů činností naší Komunistické strany Československa i všeho Československého lidu . ( Potlesk. )

SOUDRUH ANTONIN NOVOTNY ,

Slyšeli jste, soudruzi, zprávu soudruha Lenárta o jednání návr. hové komise.

Kdo souhlasí se zprávou ? (Hlasuje se. ) Děkuji. Je někdo proti ? ( Nikdo. ) Zdržel se někdo hlasování ? ( Nikdo. ) Zpráva je schválena,

Prosím, soudruh Lenárt pokračuje. SOUDRUH JOZEF LENART :

Návrhová komise předkládá návrh usnesení sjezdu ke zprávě o činnosti v tomto znění :

XII. sjezd Komunistické strany Československa vyslechl a pro

jednal zprávu ústředního výboru XII. sjezdu o činnosti strany a a o hlavních směrech dalšího rozvoje naší socialistické společ nosti přednesenou prvním tajemníkem ústředního výboru soudru hem Antonínem Novotným a usnáší se :

1. V naprostém souladu s výsledky předsjezdové diskuse schvá

lit postup ústředního výboru strany mezi XI. a XII. sjezdem KSČ. 2. Schválit zprávu ústředního výboru KSČ XII. sjezdu jako směr . nici pro práci Komunistické strany Československa při zabezpe čování úkolů a cílů dalšího rozvoje naší socialistické společnosti.

SOUDRUH ANTONIN NOVOTNÝ :

Jsou, soudruzi, nějaké připomínky k návrhu ? ( Nejsou. ) Nejsou. Budeme hlasovat. 620

Kdo souhlasí s návrhem ? (Hlasuje se. ) Je někdo proti ? ( Nikdo. ) Zdržel se hlasování ? ( Nikdo. ) Návrh schválen jednomyslně.

SOUDRUH JOZEF LENART :

Dále návrhová komise předkládá návrh usnesení XII. sjezdu Komunistické strany Československa ke zprávě ústřední rèvižní . komise Komunistické strany Československa v tomto znění : XII. sjezd Komunistické strany Československa schvaluje zprá

vu o činnosti ústřední revizní komise Komunistické strany Čes koslovenska.

SOUDRUH ANTONIN NOVOTNÝ :

Jsou k návrhu připomínky, soudruzi ? Nejsou . Kdo souhlasí s návrhem ? ( Hlasuje se. )

Je někdo proti ? ( Nikdo. ) Zdržel se hlasování ? ( Nikdo. )

Návrh schválen jednomyslně.

SOUDRUH JOZEF LENART :

Dale komise předkládá a doporučuje schválit návrh usnesení

o hlavních směrech vývoje naší společnosti v tom znění, jak jste ho dostali i s doplňky.

SOUDRUH ANTONIN NOVOTNÝ :

Soudruzi, jsou připomínky k návrhu včetně připomínek, které jste dostali ? Nejsou.

Kdo souhlasí s návrhem usnesení sjezdu ? ( Hlasuje se. ) Děkuji, je někdo proti ? ( Nikdo. ) Zdržel se hlasování ? ( Nikdo. ) Návrh usnesení přijat.

621

SOUDRUH JOZEF LENART :

Vycházejíc ze sjezdové zprávy ústředního výboru KSČ před nesené soudruhem Antonínem Novotným , doporučuje návrhová komise toto znění návrhu usnesení XII. sjezdu Komunistické stra:

ny Československa o prověrce politických procesů z období kul tu osobnosti :

XII . sjezd Komunistické strany Československa ukládá novému ústřednímu výboru KSČ , aby projednal a uzavřel do 4 měsíců vše :

chny zbývající případy politických procesů z období kultu osob. nosti.

SOUDRUH ANTONIN NOVOTNY :

Jsou připomínky k návrhu ? ( Nejsou. ) Kdo souhlasí s návrhem ? ( Hlasuje se. ) Je někdo proti ? (Nikdo .) Zdržel se hlasování ? ( Nikdo. )

Návrh je přijat.

SOUDRUH JOZEF LENART :

Soudruzi, XII. sjezdu KSČ došlo odvolání 20 bývalých členů strany proti stranickým trestům. Návrhová komise konstatovala,

že odvolání neobsahují žádné takové skutečnosti , které by mu sely být projednány plénem našeho sjezdu. Doporučuje proto, aby XII. sjezd uložil odevzdat odvolání nově zvolenému ústřednímu

výboru KSČ ke konečnému vyřízení. K tomuto bodu navrhujeme, aby sjezd přijal takovéto usnesení :

XII. sjezd Komunistické strany Československa ukládá novému ústřednímu výboru KSČ, aby projednal odvolání 20 bývalých čle nů strany proti udělení stranických trestů . SOUDRUH ANTONIN NOVOTNÝ :

Jsou připomínky k předloženému návrhu ?

Nejsou . Kdo souhlasí s návrhem ? ( Hlasuje se.) 4

Děkuji, je někdo proti ? ( Nikdo . ) Zdržel se hlasování ? (Nikdo . ) Návrh je přijat.

1 .

622 1

SOUDRUH JOZEF LENART : Dále návrhová komise doporučuje schválit následující dopis ústřednímu výboru Komunistické strany Sovětského svazu : Ústřednímu výboru Komunistické strany Sovětského svazu Drazí soudruzi,

my, delegáti XII. sjezdu Komunistické strany Československa, posíláme bratrské Komunistické straně Sovětského svazu - slav C

né straně Leninově – bojové soudružské pozdravy a vyjadřujeme srdečný dík za vřelá slova pozdravného poselství ústředního vý . boru Komunistické strany Sovětského svazu.

Jednání našeho sjezdu v plné míře prokázalo hloubku a sílu bra trských svazků Sovětského svazu a Československé socialistické republiky, ideovou jednotu a spjatost obou našich marxisticko leninských stran. Znovu si uvědomujeme, jak všestrannou oporou

je pro nás Sovětský svaz, jakým nevyčerpatelným zdrojem pouče ní jsou bohaté zkušenosti Komunistické 'strany Sovětského sva

zu, obsažené zejména v prvním programu výstavby komunismu ve světě, přijatém na historickém XXII. sjezdu Komunistické strany

Sovětského svazu . Program je inspirující silou pro všechny, kdo bojují proti imperialismu, vykořisťování a útlaku, za zájmy pracu jících, za socialismus a komunismus. Naše strana znovu pevně

prohlašuje, že je to i náš program a že dalším rozvojem naší so cialistické společnosti i my budeme vytvářet podmínky pro po stupný přechod ke komunismu. ,

Příznivé podmínky pro nebývalý rozmach a ofenzivní nástup mezinárodního komunistického hnutí byly vytvořeny zásadní kri tikou kultu osobnosti na XX. a XXII. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu a důsledným obnovením leninských : principů v životě komunistických stran. To zahájilo vpravdě novou etapu v boji národů za mir, socialismus a komunismus. Moskevské dokumenty - Deklarace z roku 1957 a Prohlášení komunistických

a dělnických stran z roku 1960 – vyjadřují zásady, které naše stra na přijala za své. Bezpečnou zárukou splnění náročných úkolů v příštím období je pevná jednota lidu semknutého kolem naší strany, velký roz mach tvůrčí aktivity pracujících a těsná všestranná spolupráce se

Sovětským svazem, který je mocnou oporou a záštitou celého so cialistického tábora a všech pokrokových sil ve světě. Jsme si plně vědomi, že pouze neustálé prohlubování spolu práce a jednoty socialistických zemí vytváří spolehlivé předpo klady všestranného rozvoje každé jednotlivé socialistické země 623

i celé socialistické soustavy. Naše úsilí zajistit plánovitý rozvoj československého národního hospodářství v souladu s principy me

zinárodní socialistické dělby práce, přijatými na letošních pora dách představitelů bratrských stran zemí Rady vzájemné hospodář ské pomoci je vedeno snahou co nejvíce přispět k dalšímu posílení světového socialistického společenství a ke konečnému vítězství nad kapitalismem ve světovém měřítku. Věrni zásadám proletářského internacionalismu budeme i na dále upevňovat své bojové svazky s bratrskými komunistickými

a dělnickýmistranami, společně s nimi prohlubovat jednotu me zinárodního komunistického hnutí a s leninskou zásadovostí vy.

stupovat proti všem projevům revizionismu a dogmatismu. Naše strana a s ní i všechen československý lid se naprosto

ztotožňují s leninskou politikou mírového soužití a soutěžení stá tů s rozdílným společenským zřízením. Československá socialis

tická republika bude rovněž nadále podporovat boj národů za osvobození z pout kolonialismu, rozvíjet spolupráci s nově vznik

lými státy, pomáhat jim vymanit se z ekonomické a politické zá vislosti na imperialismu a prokazovat účinnou solidární pomoc všem silám bojujícím proti imperialismu a válce. Sjezd československých komunistů vyjádřil plný souhlas a vděčnost s principiálním a moudrým postupem Sovětského svazu

a osobně soudruha Chruščova, který při důsledné obraně zájmů revoluční Kuby odrazil další imperialistickou provokaci a uchrá

nil svět od ničivé nukleární války. Jedině takové principiální a svým charakterem revoluční politice, opírající se o stále rostoucí

síly socialismu a pokroku, vděčíme za to, že lidstvo žije v míru. Po boku Sovětského svazu a dalších socialistických zemí chce me se i nadále co nejvíce podílet na prosazování sovětských ná vrhů na všeobecné a úplné odzbrojení, jejichž uskutečnění by umožnilo lidstvu žít ve světě bez válek a beze zbraní. Zároveň ne

ustaneme v boji za odstranění pozůstatků druhé světové války za uzavření mírové smlouvy s Německem, za definitivní likvidaci hanebného koloniálního systému a za prosazení dalších opatření, která by zmírnila mezinárodní napětí a posílila světový mír. Drazí soudruzi, jsme hrdi na výsledky, kterých dosahuje bratr ský sovětský lid ve všech oblastech života pod vedením své rodné komunistické strany, jejíž veškerá činnost je zářným příkladem

leninsky smělého, tvůrčího řešení základních problémů života lid ské společnosti.

Přejeme vám a všemu sovětskému lidu další úspěchy v boji za nová vítězství míru a komunismu. 624

11

Ať žije Komunistická strana Sovětského svazu , osvědčená avant garda mezinárodního komunistického hnutí !

Ať žije marxisticko -leninská jednota komunistických a dělnic kých stran !

At žije věčné a nerozborné přátelství národů Československa a Sovětského svazu !

Ať žije solidarita všech sil pokroku a míru ve světě !

Ať žije nesmrtelné učení Marxe, Engelse a Leninal XII. SJEZD KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

( Mohutný potlesk. ) SOUDRUH ANTONIN NOVOTNÝ :

Kdo souhlasí, soudruzi, s předneseným poselstvím XII. sjezdu Komunistické straně Sovětského svazu ? ( Hlasuje se. )

Děkuji. ( Potlesk a volání: » At žije Sovětský svaz!« ) Prosím soudruha Brežněva, aby toto poselství našeho XII . sjez du Komunistické straně Sovětského svazu přijal s přáním dalších, nových , velkých úspěchů na cestě ke komunismu. ( Soudruh No votný předává dopis soudruhu Brežněvovi. - Volání: »At žije So větský svaz !« )

SOUDRUH LEONID ILJIČ BREŽNÉV :

Dorogije tovarišči i druzja ! Pozvoľte vam skazat bolšoje naše ruskoje partijnoje bratskoje spasibo. ( Potlesk. )

SOUDRUH ANTONÍN NOVOTNÝ :

Prosím, aby soudruh Lenárt dále přednesl návrh poselství bratrským komunistickým a dělnickým stranám .

SOUDRUH JOZEF LENART :

Dále návrhová komise doporučuje následující poselství bra trským komunistickým a dělnickým stranám : 625

Vážení soudruzil

Posíláme vám z XII. sjezdu Komunistické strany Českosloven ska vřelé soudružské a bratrské pozdravy s přáním mnoha úspě chů ve vaší práci pro naše společné dilo

pro vítězství míru,

socialismu a komunismu ve světě.

Náš XII. sjezd se koná v době, kdy ve světě probíhá veliký boj za obranu míru proti válkychtivým imperialistickým kruhům, kdy se ve světě zvedla mohutná vlna osvobozování národů ze jha ko

lonialismu, rozhodný zápas proti reakci, za demokracii. Naše ko munistické strany, vycházejíce z Deklarace komunistických a děl nických stran z roku 1957 a Prohlášení 81 komunistických stran

v roce 1960, jako jeden celek stojí v čele zápasu za tyto myšlen ky, mobilizují lidstvo za jejich vybojování. V zájmu vítězství na šich myšlenek, v zájmu uskutečnění našich cílů, v zájmu dalšího úspěšného boje je třeba v současné době bojovat za upevnění jed noty komunistických řad, důsledně provádět v praxi usnesení ná mi společně přijatých dokumentů mezinárodního komunistického hnutí .

Náš sjezd vidí jako hlavní současnou povinnost věnovat všech ny síly tomu, aby byl zachován mír, aby za tento cíl byly mobili zovány nejširší vrstvy všeho obyvatelstva světa, všechny národy, a souběžně s tímto bojem rozhodně vystupovat proti všem kontra revolučním silám, které se snaží zmařit nástup pokroku v životě zemí a národů.

Naše komunistická strana, naše Československá socialistická republika, náš lid budou tak jako dosud platnou součástí velikého revolučního úsilí, které vedou komunistické strany, budou všemi

silami podporovat veliké myšlenky pokroku lidstva. V naší zemi zvítězil socialismus. Náš sjezd ukázal cestu, jak jít dále, abychom vítězství socialismu v naší vlasti dále rozvinuli

a připravili si v příštím období vytvoření politické a materiálně technické základny, ze které chceme vyjít dále kupředu – ke ko munistické společnosti. Především prací chceme přispívat k usku

tečňování našich velikých myšlenek, vědomi si toho, že politická i ekonomická síla celého socialistického tábora a zvláště Sovět ského svazu jako první země budující komunismus je hlavní opo rou pokroku, míru a socialismu. Proto se snažíme, aby byl co nej větší náš vklad , jímž chceme také přispět všem druhým bratr ským komunistickým a dělnickým stranám v jejich boji. Prosíme vás, soudruzi, abyste toto naše poselství přijali jako

poselství strany, která řídíc se učením marxismu- leninismu, vidí svůj základní úkol v upevňování jednoty všech komunistických a dělnických stran světa, v uplatňování proletářského internaciona 626

lismu. Jsme si vědomi toho, že svůj vlastní cíl můžeme uskuteč nit jen a jen s pomocí všech komunistických a dělnických stran , s pomocí bratrských socialistických zemí, s .pomocí velikého So větského svazu. Proletářský internacionalismus a jednota revo

lučních komunistických sil byly vždy základním znakem činnosti

naší strany v době boje proti kapitalismu. Můžeme vás ujistit, že jím zůstanou i nadále.

Ať žije mezinárodní revoluční dělnické hnutí ! Ať žije jednota všech komunistických a dělnických stran ! Ať žije marxismus-leninismus !

Všechny síly za vítězství míru, demokracie á socialismul XII. SJEZD KOMUNISTICKE STRANY ČESKOSLOVENSKA

( Potlesk .) SOUDRUH ANTONIN NOVOTNY :.

Soudružky a soudruzi, kdo souhlasí s poselstvím XII . sjezdu

všem bratrským komunistickým a dělnickým stranám ? ( Hlasuje se. )

Děkuji. Je někdo proti ? ( Nikdo.) ( Potlesk . ) PROJEV SOUDRUHA

ANTONÍNA NOVOTNÉHO NA ZAKONČENÍ XII. SJEZDU KSC Soudružky a soudruzi, soudruzi delegáti bratrských komunis tických a dělnických stran ! Končíme jednání XII. sjezdu Komu

nistické strany Československa. Přijetím zprávy ústředního vý . boru XII. sjezdu, přijetím sjezdového usnesení jsme schválili , ja

kou cestou se do roku 1970 budeme ubírat, abychom zabezpečili další rozvoj socialistické společnosti, Teď je třeba,, abychom - a to znovu podtrhuji

vycházejíce

z našich zkušeností, opravili všechno to, co nám nevyhovovalo, odstranili všechno to , co bylo špatné, a šli pevně vpřed, svou pra cí zabezpečovali rozvoj republiky , bohatý život našeho pracují. cího člověka.

Všechno nyní záleží na tom, jak celá Komunistická strana, po čínaje ústředním výborem a konče každou základní organizací, bude usnesení XII. sjezdu v praxi realizovat . Komunistická strana je vedoucí silou v naší společnosti. Z toho

vyplývá veliká odpovědnost pro všechny komunisty bez výjim 627

1

ky . Proto každý člen strany na kterémkoliv místě bere na sebe

svůj díl odpovědnosti za provedení přijatých usnesení. Budeme a musíme být při uskutečňování těchto usnesení nároční a trvat na jejich důsledné kontrole.

Celá naše země, soudružky a soudruzi, žije sjezdovým jedná ním. O tom svědčí tisíce telegramů a dopisů, ve kterých prácu

jící oznamují své pracovní závazky na počest XII . sjezdu a sou hlas s jeho jednáním . Děkujeme jménem všech delegátů všem pracujícím za jejich iniciativu, za pracovní závazky, které jsou dalším důkazem se.

mknutí naší strany s pracujícími, svědectvím toho, že sjezd stra ny je již uznávaným , rozhodujícím, nejvyšším politickým orgá nem země. ( Potlesk. )

Děkuji vám, soudruzi delegáti, a prosím, abyste v duchu na šeho sjezdu aktivně přispěli k naplnění jeho závěrů. XII. sjezd skutečně bude význačně zapsán v dějinách naší strany nejenom

proto, že řešil závažné vnitřní problémy života naší socialis

tické společnosti, ale současně jako sjezd, který vysoce vyzněl účastí delegací mnoha komunistických a dělnických stran svým jednáním v duchu jednoty mezinárodního komunistického hnutí,

v duchu obrany míru, v duchu svobody , demokracie a socialismu. I Potlesk . ) Náš sjezd vejde do historie strany také tím, že vycházeje z de

finitivního vítězství socialistických výrobních vztahů , stanovil ta. kové úkoly dalšího rozvoje socialistické společnosti, jejichž splně ní nás dovede na práh přechodu ke společnosti komunistické. Ještě jednou děkuji soudruhům delegátům bratrských komunis tických a dělnických stran za jejich vystoupení na našem sjezdu. ( Potlesk. ) Pozdravujeme všechny bratrské komunistické a děl nické strany v jejich boji za práva pracujících, za svobodu a de. mokracii, za mír a socialismus. Přejeme jim mnoho úspěchů v je jich práci. ( Potlesk .) Zvláště mi dovolte, abych srdečně poděko val delegaci Komunistické strany Sovětského svazu a jejímu ve. doucímu soudruhu Leonidu Iljiči Brežněvovi za jeho soudružský a vřelý projev, za jeho teplá slova na adresu našeho lidu a naší

strany. ( Potlesk .) Děkujeme současně ústřednímu výboru Komu nistické strany Sovětského svazu za vřelý dopis, který byl po slán našemu sjezdu. ( Potlesk. ) Vždy v minulosti naše komunis tické strany

Komunistická strana Sovětského svazu a Komu

nistická strana Československa – těsně spolupracovaly a byly mezi námi vždy dobré soudružské vztahy. I lid Sovětského svazu a náš lid žijí v opravdovém bratrském přátelství a nemůže být a nebude tomu ani v budoucnu jinak. ( Potlesk. ) 628

Posíláme z XII. sjezdu Komunistické strany Československa srdečné pozdravy Komunistické straně Sovětského svazu , jejímu leninskému ústřednímu výboru, soudruhu Chruščovovi a všemu sovětskému lidu. ( Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk, delegátt po vstávají a provolávají: »At žije Sovětský svaz!« ) Sláva Komunistické straně Československa ! ( Bouřlivý potlesk a volání: »At žije KSC! Hurá ! « )

Sláva naší socialistické republice a jejímu pracujícímu lidul ( Bouřlivý potlesk . Volání: » Hurá !« ) Ať žije a sílí jednota všech zemí socialistického táboral ( Bouřli vý potlesk. Volání: » Hurá ! « )

At žije mezinárodní jednota komunistických a dělnických strani ( Bouřlivý potlesk. Volání: » Hurá !« ) Ať žije marxisnius-leninismus! ( Bouřlivý potlesk a volání: » Hurá !« )

Končím sjezd , soudruzi, čest práci ! Dlouhotrvající potlesk .) ( Sjezd zakončen ve 13 hod. 53 min . Internacionálou.)

629

i

5

1

1

DOKUMENTY XII. SJEZDU

KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 1

DOPIS ÚSTŘEDNÍMU VÝBORU KSSS Drazí soudruzi, my, delegáti XII. sjezdu KSČ, posíláme bratrské Komunistické straně Sovětského svazu slavné straně Leninově bojové sou družské pozdravy a vyjadřujeme srdečný dik za vřelá slova po zdravného poselství ústředního výboru KSSS. Jednání našeho sjezdu v plné míře prokázalo hloubku a sílu

bratrských svazků Sovětského svazu a ČSSR, ideovou jednotu a spjatost obou našich marxisticko -leninských stran. Znovu si uvě

domujeme, jak všestrannou oporou je pro nás Sovětský svaz, ja kým nevyčerpatelným zdrojem poučení jsou bohaté zkušenosti KSSS , obsažené zejména v prvním programu výstavby komunis mu ve světě, přijatém na historickém XXII. sjezdu KSSS. Program

je inspirující silou pro všechny, kdo bojují proti imperialismu, vy kořisťování a útlaku, za zájmy pracujících, za socialismus a ko munismus. Naše strana znovu pevně prohlašuje, že je to i náš program a že dalším rozvojem naší socialistické společnosti i my budeme vytvářet podmínky pro postupný přechod ke komunismu. Příznivé podmínky pro nebývalý rozmach a ofenzívní nástup mezinárodního komunistického hnutí byly vytvořeny zásadní kri

tikou kultu osobnosti na XX. a XXII. sjezdu KSSS a důsledným obnovením leninských principů v životě komunistických stran.

To zahájilo vpravdě novou etapu v bojích národů za mír, socialis mus a komunismus. Moskevské dokumenty

Deklarace z roku

1957 a Prohlášení komunistických a dělnických stran z roku 1960 vyjadřují zásady, které naše strana přijala za své.

Bezpečnou zárukou splnění náročných úkolů v příštím období je pevná jednota lidu semknutého kolem naší strany , velký roz

mach tvůrčí aktivity pracujících a těsná, všestranná spolupráce 631

se Sovětským svazem , který je mocnou oporou a záštitou celého socialistického tábora a všech pokrokových sil ve světě. Jsme si plně vědomi, že pouze neustálé prohlubování spoluprá се аa jednoty socialistických zemí vytváří spolehlivé předpoklady všestranného rozvoje každé jednotlivé socialistické země i celé socialistické soustavy. Naše úsilí zajistit proporcionální plánovitý rozvoj čs. národního hospodářství v souladu s principy mezinárod

ni socialistické dělby práce, přijatými na letošních poradách před stavitelů bratrských stran zemí Rady vzájemné hospodářské po moci, je vedeno snahou co nejvíce přispět k dalšímu posílení svě tového socialistického společenství a ke konečnému vítězství nad kapitalismem ve světovém měřítku. Věrni zásadám proletářského internacionalismu, budeme i na dále upevňovat své bojové svazky s bratrskými komunistickými a dělnickými stranami , společně s nimi prohlubovat jednotu me zinárodního komunistického hnutí a s leninskou zásadovostí vy. stupovat proti všem projevům revizionismu a dogmatismu. Naše strana as ní všechen československý lid se naprosto zto

tožňují s leninskou politikou mírového soužití a soutěžení států

s rozdílným společenským zřízením . Československá socialistická republika bude rovněž nadále podporovat boj národů za osvoboze ní z pout kolonialismu, rozvíjet spolupráci s nově vzniklými státy, pomáhat jim vymanit se z ekonomické a politické závislosti na imperialismu a prokazovat účinnou' solidární pomoc všem silám bojujícím proti imperialismu a válce.

Sjezd československých komunistů vyjádřil plný souhlas a vděčnost pracujícího lidu naší země s principiálním a moudrým postupem Sovětského svazu a osobně soudruha Chruščova , který při důsledné ochraně zájmů revoluční Kuby odrazil další imperia listickou provokaci a uchránil svět od ničivé nukleární války. Jedině takové principiální a svým charakterem revoluční politi ce, opírající se o stále rostoucí síly socialismu a pokroku, vdě číme za to, že lidstvo žije v míru . Po boku SSSR a dalších socialistických zemí chceme se i na dále co nejvíce podílet na prosazování sovětských návrhů na vše obecné a úplné odzbrojení, jejichž uskutečnění by umožnilo lid 1

stvu žít ve světě bez válek a beze zbraní. Zároveň neustaneme

v boji za odstranění pozůstatků druhé světové války

-

za uzavře .

ní mírové smlouvy s Německem, za definitivní likvidaci hanebné

ho koloniálního systému a za prosazení dalších opatření, která by zmírnila mezinárodní napětí a posílila světový mír . Drazí soudruzi, jsme hrdi na výsledky, kterých dosahuje bra trský sovětský lid ve všech oblastech života pod vedením své rod 632

né komunistické strany, jejíž veškerá činnost je zářným příkla. dem leninsky smělého, tvůrčího řešení základních problémů ži. vota lidské společnosti.

1

Přejeme vám a všemu sovětskému lidu další úspěchy v boji za nová vítězství míru a komunismu.

1

Ať žije Komunistická strana Sovětského svazu avantgarda mezinárodního komunistického hnutí!

osvědčená 1

Ať žije marxisticko -leninská jednota komunistických a dělnic 1

kých stran ! Ať žije věčné a nerozborné přátelství národů Československa a Sovětského svazu !

Ať žije solidarita všech sil pokroku a míru ve světě !

Ať žije nesmrtelné učení Marxe, Engelse a Lenina ! XII. SJEZD KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA

POSELSTVÍ BRATRSKÝM KOMUNISTICKÝM A DĚLNICKÝM STRANÁM Vážení soudruzi !

Posíláme vám z XII. sjezdu Komunistické strany Českosloven ska vřelé soudružské a bratrské pozdravy s přáním mnoha úspě chů ve vaší práci pro naše společné dílo pro vítězství míru, socialismu a komunismu ve světě.

Náš XII. sjezd se koná v době, kdy ve světě probíhá veliký boj

za obranu míru proti válkychtivým imperialistickým kruhům , kdy se ve světě zvedla mohutná vlna osvobozování národů ze jha ko . lonialismu, rozhodný zápas proti reakci, za demokracii. Naše ko munistické strany , vycházejíce z Deklarace komunistických a děl nických stran z roku 1957 a Prohlášení:81 komunistických strán v roce 1960, jako jeden celek stojí v čele zápasu za tyto myšlen

ky, mobilizují lidstvo za jejich vybojování. V zájmu vítězství na šich myšlenek , v zájmu uskutečnění našich cílů, v zájmu dalšího

úspěšného boje je třeba v současné době bojovat za upevnění jed noty komunistických řad, důsledně provádět v praxi usnesení ná mi společně přijatých dokumentů mezinárodního komunistického hnutí.

Náš sjezd vidí jako hlavní současnou povinnost věnovat všechny

síly tomu, aby byl zachován mír, aby za tento cíl byly mobilizová 633

1

ny nejširší vrstvy všeho obyvatelstva světa, všechny národy, a souběžně s tímto bojem rozhodně vystupovat proti všem kontra

revolučním silám, které se snaží zmařit nástup pokroku v životě zemí a národů. Naše komunistická strana, naše Československá

socialistická republika, náš lid budou tak jako dosud platnou sou částí velikého revolučního úsilí, které vedou komunistické strany,

budou všemi silami podporovat veliké myšlenky pokroku lidstva. V naší zemi zvítězil socialismus. Náš sjezd ukázal cestu, jak

jít dále, abychom vítězství socialismu v naší vlasti dále rozvinuli

a připravili si v příštím období vytvoření politické a materiálně technické základny, ze které chceme vyjít dále kupředu – ke komunistické společnosti. Především prací chceme přispívat k uskutečňování našich velikých myšlenek, vědomi si toho, že politická i ekonomická sila celého socialistického tábora a zvláště Sovětského svazu jako první země budující komunismus je hlav ní oporou pokroku, míru a socialismu. Proto se snažíme, aby byl co největší náš vklad, jímž chceme také přispět všem ostatním bratrským komunistickým a dělnickým stranám v jejich boji. Prosíme vás, soudruzi, abyste toto naše poselství přijali jako

poselství strany , která, řídíc se učením marxismu -leninismu, vidi svůj základní úkol v upevňování jednoty všech komunistických a dělnických stran světa , v uplatňování proletářského internacio nalismu. Jsme si vědomi toho, že svůj vlastní cíl můžeme usku

tečnit jen a jen s pomocí všech komunistických a dělnických stran, s pomocí bratrských socialistických zemí, s pomocí veliké. ho Sovětského svazu. Proletářský internacionalismus a jednota

revolučních komunistických sil byly vždy základním znakem čin nosti naší strany v době boje proti kapitalismu. Můžeme vás ujis. tit, že jím zůstanou i nadále.

Ať žije mezinárodní revoluční dělnické hnutí ! Ať žije jednota všech komunistických a dělnických stran ! Ať žije marxismus -leninismus!

Všechny síly za vítězství míru, demokracie a socialismu! XII . SJEZD KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

634

1

USNESENÍ XII. SJEZDU KSC KE ZPRÁVĚ

O ČINNOSTI STRANY A O HLAVNÍCH SMÈRECH DALŠÍHO ROZVOJE NAŠI SOCIALISTICKÉ SPOLEČNOSTI XII. sjezd Komunistické strany Československa vyslechl a pro jednal zprávu ústředního výboru XII. sjezdu o činnosti strany a

o hlavních směrech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti přednesenou prvním tajemníkem ústředního výboru soudruhem Antonínem Novotným a usnáší se :

1. V naprostém souladu s výsledky předsjezdové diskuse schvá lit postup ústředního výboru strany mezi XI. a XII. sjezdem KSC. 2. Schválit zprávu ústředního výboru KSC XII . sjezdu jako směr

nici pro práci Komunistické strany Československa při zabezpe čování úkolů a cílů dalšího rozvoje naší, socialistické společ nosti.

( Schváleno jednomyslně.)

USNESENÍ XII. SJEZDU KSČ KE ZPRÁVĚ ÚSTŘEDNÍ REVIZNÍ KOMISE

XII. sjezd Komunistické strany Československa schvaluje zprá vu o činnosti ústřední revizní komise Komunistické strany Čes koslovenska.

(Schváleno jednomyslně.) .

USNESENÍ XII. SJEZDU KSČ

O HLAVNÍCH SMĚRECH DALŠÍHO ROZVOJE NAŠI SOCIALISTICKÉ

SPOLEČNOSTI XII. sjezd Komunistické strany Československa se konal v do bě, kdy bylo dosaženo plného a definitivního vítězství socialis mu v naší zemi. Socialistické výrobní vztahy nabyly naprosté převahy i na vesnici a naši společnost nyní tvoří spřátelené třídy dělníků a družstevních rolníků spolu s pracující inteligencí. Upev . 635

nila se bratrská jednota našich národů, Čechů a Slováků, a všech národností republiky . Dále zmohutněla materiálně technická základna naší socialis

tické společnosti. V letech 1958-1962 se zvýšila průmyslová vý roba o 44 % , přitom na Slovensku o 59 % . V zemědělství byly dokončením přechodu na kolektivní formy hospodaření vytvo řeny pevné základy pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu . Růst životní úrovně v tomto období je charakterizován růstem osobní spotřeby o pětinu, předáním více než 315 000 nových bytů , .

významnými opatřeními ve prospěch rodin s více dětmi i dalším růstem vzdělanosti a kultury lidu.

Ruku v ruce s vnitřními úspěchy se upevňovalo mezinárodní

postavení Československé socialistické republiky. Naše strana i náš lid stály důsledně po boku Komunistické strany Sovětské ho svazu a sovětského lidu v boji za jednotu socialistických zemí i mezinárodního revolučního a dělnického hnutí, v boji za vše obecné a úplné odzbrojení, za trvalý mír a svobodu všech náro dů, za nová vítězství socialismu.

Dosažené výsledky potvrzují správnost linie XI. sjezdu Komu nistické strany Československa i politické linie a praktické čin nosti ústředního výboru . *

XII. sjezd Komunistické strany Československa se usnáší stanovit pro další rozvoj naší socialistické společnosti tyto hlavní směry a cíle činnosti Komunistické strany Českosloven ska :

Za prvé :

Na základě dosažené úrovně výroby , vědy a techniky dále roz víjet naše národní hospodářství. Za základní úkol v současné do bě považovat vyrovnání disproporce mezi existující úrovní výrob ních sil v průmyslu a zemědělství a postupně dosáhnout souladu mezi úrovní výroby a spotřeby . V souladu s růstem národního hos

podářství i našeho společenského bohatství a při důsledném uplatnění socialistické zásady odměňování podle práce a zásady hmotné zainteresovanosti na výrobě dále zvyšovat životní úro veň pracujících . Za druhé :

Hlavním článkem rozvoje národního hospodářství zůstává spolu

se zemědělstvím průmysl a v něm těžké strojírenství jako základ na výroby výrobních prostředků . S ohledem na potřeby výroby nejnovější pokrokové techniky prosadit intenzifikaci metalurgic 636

kého průmyslu a jeho orientaci na výrobu kvalitních a progresív

ních materiálů. V rozvoji celého národního hospodářství plně za bezpečit rozvoj chemického průmyslu na co nejširší bázi. Chemický průmysl se musí stát materiálovou základnou nejen pro ostatní prů

myslová odvětví, ale i pro rozvoj zemědělské výroby a pro další vzestup životní úrovně obyvatelstva. V souladu s rozvojem výro. by zabezpečovat palivovou a energetickou základnu a dopravu. Za třetí :

Za hlavní úkol celé 'naší společnosti považovat dnes rozvoj ze mědělské výroby, bez jejíhož podstatného vzestupu nelze zabez

pečit ani proporcionální vývoj národního hospodářství, ani zvýše. ní životní úrovně lidu. Splnění tohoto úkolu je současně podmín

kou pro postupné vyrovnání podstatných rozdílů mezi městem a vesnicí, podmínkou pro další sblížení družstevních rolníků s děl

nickou třídou. Proto vytyčujeme úkol vyrovnat do roku 1970 úro- . veň zemědělství na úroveň průmyslu jako podmínku vytvoření ma: teriálně technické základny pro přechod ke komunistické spo lečnosti. Za čtvrté :

V souladu s dosaženou životní úrovni i s jejím předpokláda ným zvýšením zabezpečit odpovídající rozvoj spotřebního prů

myslu tak, aby na trhu bylo zboží vysoké kvality v dostatečném množství a v žádaném sortimentu. Při rozvoji spotřebního prů. myslu jít především cestou rekonstrukce závodů, zaváděním no vého výrobního zařízení na nejvyšší technické úrovni a dále i ces tou účelné organizace výroby. Za páté :

Využívat vlastní surovinovou a materiálovou základnu v soula du s vnitřními potřebami i s možnostmi zahraničního obchodu.

Stanovit jako jedno ze základních hledisek rozvoje kteréhokoliv odvětví národního hospodářství zásadu nejúspornějšího využívá ní surovin jak vlastních, tak dovezených. Pokračovat i nadále v sy stematickém geologickém průzkumu, ve vyhledávání nových su rovinových zdrojů. Za šesté :

Rozhodujícím činitelem dalšího rozvoje výrobních sil a kvalita tivního růstu výroby ve všech oborech je rozvoj a plné využití vědy a techniky. Jedině tím bude zabezpečen podstatný a trvalý růst společenské produktivity práce. K rozvoji vědy a techniky

je nutné přijmout opatření v plánovací činnosti a zajistit kom plexní řešení otázek vědy a techniky také účelnou ústředně ří zenou organizací. 637

Spolu s plným využitím vědy a techniky jít cestou specializace a koncentrace výroby , zavádět vědeckou organizaci práce. V investiční činnosti, ve vědě a technice a v materiálně technic

kém zásobování, v projekci a konstrukci zavést důsledné ústřední fizení.

Zrušit dosavadní rozdělení investic na centralizované a decen

tralizované. Prosazovat v investiční činnosti celospolečenská hle diska, zajišťovat především včasnou výstavbu těch kapacit, na nichž záleží rozvoj celé země. Za sedmé :

V dalším rozvoji národního hospodářství důsledně uplatňovat principy mezinárodní socialistické dělby práce, jak byly přijaty na moskevské poradě představitelů komunistických a dělnických

stran členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci v červ nu 1962. Za osmé :

Upevnit řídící činnost vlády, ministerstev, národních výborů všech stupňů, vedení podniků i závodů důsledným uplatněním zá sady demokratického centralismu, který předpokládá další rozvoj demokracie ve všech formách při plném zachování ústředního ří

zení. V souladu s řídicí činností zdokonalovat plánování i organi zátorskou a kontrolní činnost státních a hospodářských orgánů. Odstranit všechny zbytečné řídící články a neúčelnou administra tivní činnost, přiblížit řízení výrobě. Vytvořit pevnou organizační strukturu v průmyslu , přičemž základní formou organizace by měl být zpravidla podnik s přidruženými závody. Tyto podniky budou přímo řízeny ministerstvy . Dále propracovat nové zásady řízení ze mědělství tak, aby bylo sjednoceno na všech stupních do jednoho odpovědného centra na výrobně podnikovém základě. K upevnění řídící činnosti rozvinout na všech stupních práci ko misi lidové kontroly. Za deváté :

V práci národních výborů zabezpečit další růst účasti pracují. cích na řízení a správě především důslednou prací plén národních výborů a komisí, zlepšením jejich kontrolní činnosti a prohloube ním odpovědnosti poslanců a členů komisí národních výborů vůči

pracujícím . Činnost národních výborů orientovat hlavně na rozvoj služeb obyvatelstvu ve všech k tomu příslušných zařízeních , kte rá národní výbor řídí. Za desáté :

Zabezpečit růst vzdělanosti a ideologické úrovně lidu v duchu marxisticko-leninského světového názoru . Dále zkvalitňovat zá

kladní devítileté školní vzdělání, kterého se dnes dostává všem 638

.

našim dětem , a dosáhnout, aby postupně získaly plné středoškol ské vzdělání. Podle potřeb národního hospodářství zajistit růst kvalifikace dělníků, mistrů, techniků, zvyšovat počet pracovníků se středoškolským, odborným a vysokoškolským vzděláním . Rozvíjet všechny obory umělecké a kulturní činnosti v souladu

se zájmy socialistické společnosti a potřebami komunistické vý. chovy. Za jedenácté :

Dále upevňovat politickou a ideologickou jednotu našeho lidu v duchu marxismu -leninismu a svazek dělnické třídy a družstev ního rolnictva, který je základem této jednoty. Dále posilovat jed

notu Čechů a Slováků a ostatních národností naší země, podporo vat všechno , co vede k dalšímu jejich sbližování. Bojovat proti všemu, co narušuje jednotu našeho lidu, proti všem zbytkům bur žoazní a maloburžoazní ideologie, reformismu, proti maloměštác tví, konzervatisniu , proti zištnosti a individualismu. Soustavně od

halovat a potírat revizionismus i dogmatismus. *

Tyto úkoly ve svém souhrnu představují základnu dalšího roz voje naší socialistické společnosti. Jejich splnění povede k překo nání přechodných nedostatků, k rozvoji naší ekonomiky, plnější mu uspokojování hmotných a kulturních potřeb našeho lidu, k dal šímu upevnění jeho politické a ideové jednoty. Zároveň tím při pravíme i podmínky pro postupný přechod ke komunismu. XII. sjezd ukládá ústřednímu výboru strany zabezpečit během roku 1963 vypracování sedmiletého plánu rozvoje národního hos

podářství na léta 1964–1970 podle zásad obsažených ve sjezdové zprávě.

Významnou úlohu v překonání současných potíží v národním hospodářství má plán na rok 1963. Jeho úspěšné plnění je nezbyt ným předpokladem pro vytvoření pevné základny sedmiletého plánu . Prvořadou podmínkou úspěšného splnění vytyčených cílů je

trvalý růst společenské produktivity práce, který musí být v příš tím období výrazně zaměřen na dosažení maximální úspory zejmé

na paliv, energie, surovin, materiálů, investic atd. V průmyslu bude hlavním zdrojem růstu produktivity práce po stupná technická rekonstrukce zpracovatelských odvětví, zejmé na strojírenství, spotřebního a potravinářského průmyslu , na zá kladě koncentrace, specializace a postupné automatizace výroby . 639

Klíčovým článkem tohoto procesu je strojírenství a podstatné zvýšení technické a organizační úrovně strojírenské výroby. Sjezd stanoví tyto hlavní směry strojírenské výroby : .

- během sedmiletky počítat s růstem výroby v průměru o 8-10 procent ročně při výrazné úspoře kovů ; k tomu vytvářet předpo klady již v plánu rozvoje strojírenství v roce 1963 ; hlavní pozornost věnovat specializaci výroby typizací a uni fikací, zúžením sortimentu a zvýšením sériovosti výroby. Plán spe cializace strojírenských podniků a specializace výroby zpracovat současně s přípravou plánu do roku 1970 ; zajistit návaznost jednotlivých oborů strojírenské výroby, S

rychleji rozvíjet ty obory, které zabezpečují mechanizaci, automa tizaci a chemizaci průmyslu a zemědělství.

V dalším rozvoji metalurgické základny jsou rozhodující její kvalitativní přeměny tak, aby odpovídala potřebám a růstu naší rozvinuté strojírenské výroby a podstatně vyššímu zhodnocení ko vů v celém národním hospodářstv

Za hlavní cíl těchto přeměn považovat : efektivní výrobu požadovaného sortimentu ; zvýšení kvality ocelí, vyšší výrobu ušlechtilých ocelí a vys robu hospodárných profilů všeho druhu. Kvalitativní přeměny hutního průmyslu zabezpečovat investiční výstavbou o vysoké technické a ekonomické úrovni , účelnými re konstrukcemi, komplexní mechanizací a intenzifikací výroby. Rozhodující část přírůstku výroby do roku 1970 zabezpečit vý. stavbou Východoslovenských železáren při uplatnění výroby oce li v kyslíkových konvertorech a válcování plechů v širokých pá sech .

Zabezpečovat rozvoj těžby a zpracování magnezitu pro potřeby hutní výroby i vývozu .

Zvýšenou pozornost v hutích věnovat stabilizaci pracovních sil, jejich soustavné přípravě a zvyšování kvalifikace . *

V zájmu vytvoření nové progresívní materiálové základny je nutné výrazně zvýšit vliv a váhu chemického průmyslu . Orien tovat chemický průmysl zejména na zabezpečení podstatného vze stupu průmyslových hnojiv a ochranných látek pro naše zeměděl ství, na podstatné zvýšení výroby a zlepšení kvality chemických

vláken pro spotřební průmysl , na výrobu syntetických kaučuků a plastických hmot. Ve výrobě celulózy a papíru pokračovat v kon centraci a specializaci výroby .

640

Národní hospodářství klade vysoké nároky na růst palivové a energetické základny. Za tím účelem je nutné zdokonalovat geo logický průzkum, maximálně využívat dosavadní kapacity dolů, lomů, a úpraven uhlí, hospodárně uskutečňovat jejich výstavbu a rekonstrukci. Koncentrací těžby, mechanizací a automatizací hor

nických prací zabezpečit růst produktivity práce a vytvářet pod mínky pro to, aby horník se stal i strojníkem. Pokračovat v úsilí o stabilizaci pracovních sil na Ostravsku .

Zajistit dostatečný předstih energetických zdrojů v rozvoji na rodního hospodářství. Síly a prostředky soustředit k výstavbě velkoelektráren s agregáty vyšších výkonových řad. Lépe než do sud organizovat i naše teplárenství. V souvislosti s rozvojem palivové a energetické základny sjezd zdůrazňuje, že zároveň s dalším růstem těžby paliv a výroby ener

gií je nezbytné provádět účinná opatření k hospodárnému využití paliv a energie na všech úsecích, a to jak přímo v provozu, tak při budování elektráren, teplárenských a jiných zařízení. *

Důležitým úkolem je urychleně odstraňovat současný nesoulad mezi přepravními potřebami národního hospodářství a dopravou, zejména železniční. Uskutečňovat technickou rekonstrukci želez nice komplexním zaváděním nové techniky a urychleně dokončit

její elektrifikaci a dieselizaci. Zvýšit úroveň jejího řízení a upev nit kázeň především v železničním provozu . Zvyšovat efektivnost

dopravy rozložením zátěžových proudů na celou železniční sít, odstraňováním nehospodárných přeprav a účelnou koordinací všech druhů doprav. Pokračovat v rozvoji spojů zaváděním mo derní spojové techniky, zejména v telekomunikacích a radiokomu nikacích.

Ve spotřebním a potravinářském průmyslu připravit zároveň s plánem modernizace i plán vyřazování zastaralých a neekono mických kapacit z provozu, zejména v místech, kde je nedosta tek pracovních sil. Pro krytí domácí spotřeby i pro vývoz rozšiřovat na vysoké technické úrovni ta odvětví spotřebního průmyslu, pro která má me dostatek kvalitních surovin , zejména pro sklářství a kerami ku , a postupně dále rozvíjet i ty výroby , které se budou opírat o růst domácí chemické základny.

21 XII . sjezd

641

Zvýšit péči o lesy, které jsou národním bohatstvím . V nejkratší

době odstranit přetěžování, jež ohrožuje přirozenou obnovu lesa a oslabuje vlastní surovinovou základnu pro chemický a spotřeb ní průmysl. Mechanizovat namáhavé práce v lesnictví. *

Hlavním obsahem politiky strany na vesnici je plnění úkolů vy rovnat do roku 1970 úroveň zemědělství na úroveň průmyslu vše.

stranným rozvojem výrobních sil a upevňováním socialistických výrobních vztahů.

Vzestup zemědělské výroby vyžaduje v první řadě rozhodný růst rostlinné výroby s cílem dosáhnout co největší produkce

z každého hektaru půdy při současném růstu produktivity práce a snižování vlastních nákladů.

Rozhodující pro rozvoj zemědělské výroby je plné využití půd ního fondu. To znamená :

- zavést nejvýhodnější strukturu osevních ploch ve prospěch zvýšení výroby chlebového obilí a těch krmiv , která dávají v míst .

ních podmínkách nejvíce krmných jednotek a stravitelných bílko vin z hektaru, zejména kukuřice, cukrovky ke krmení, krmných luštěnin apod . Používat osiv a sadby nejvýkonnějších odrůd. Příslušným orgánům se ukládá vypracovat konkrétní plány struktury osevních ploch ;

dále pokračovat v melioracích ; zavlažování půdy soustředit především v hlavních produkčních oblastech ; důsledně uskutečňovat specializaci a koncentraci rostlinné výroby ; .

– pro zvýšení úrodnosti půdy zabezpečit postupný růst spotře by strojených hnojiv tak, aby v roce 1970 bylo dosaženo 200 kg čistých živin průmyslových hnojiv na každý hektar zemědělské půdy.v optimální skladbě ; zvýšit výrobu herbicidů a dalších che mických ochranných a stimulačních látek ; - zvláštní pozornost věnovat využití veškeré půdy a zvýšeni výroby v pohraničních oblastech.

Dokončit komplexní mechanizaci zemědělství, především u pěs tování a sklizně cukrovky , brambor a kukuřice na zrno. Zabezpe

čit plné využití techniky, zejména rozšiřováním komplexně me chanizovaných čet a brigád.

Rozvoj mechanizace a chemizace zemědělské výroby spolu s opatřeními v agrotechnice vytvoří podmínky, aby do roku 1970 bylo dosaženo v celostátním průměru těchto hektarových výnosů :

pšenice 32 q , kukuřice na zrno 50 q, kukuřice na siláž 450-500 g, 642

oukrovky 360 q, brambor 180 q, víceletých pícnin 75 q, sena z luk 48 q.

Podstatným zvýšením rostlinné výroby vytvořit předpoklady,

aby v roce 1970 bylo dosaženo tržní produkce v celostátním prů měru z každého hektaru zemědělské půdy 87 kg hovězího masa, 86 kg vepřového masa, 10 kg drůbežího masa, zhruba 340 vajec a 630 litrů mléka.

Intenzifikaci živočišné výroby zabezpečit dále : kvalitní plemenářskou prací a zlepšením zdravotního stavu stáda ;

zvýšením podílu živočišných bílkovin, zavedením průmyslo vé výroby kvasničných bílkovin, aminokyselin, močoviny, .anti biotik. Pro potřeby živočišné výroby vybudovat krmivářský prů mysl a sušárenství ; - účelnou specializací a koncentrací živočišné výroby. Rozvoj živočišné výroby zabezpečovat výstavbou účelových objektů umož 1

ňujících uplatňování velkovýrobní technologie a průmyslové orga nizace práce. Ve stále větší míře budovat vedle družstevních vý. krmen a drůbežáren specializované a technicky vybavené státní

zemědělské velkopodniky na výrobu jatečných prasat, drůbeže a vajec. V chovu skotu je účelné, aby zemědělské závody postup ně přecházely k otevřenému obratu stáda.

Ke zlepšení věkové struktury a kvalifikace pracujících bude za potřebí získávat každoročně do zemědělství zhruba 40 000 mla dých lidí – učňů, především z vesnické mládeže, a vytvářet vhod né podmínky pro její práci. Zároveň je nutné zvyšovat počet ze mědělských odborníků se středoškolským a vysokoškolským vzdě láníin a důsledně zabezpečovat po skončení studií jejich nástup do zemědělství .

Získat zemědělské odborníky z úřadů a ostatních odvětví na rodního hospodářství pro odbornou práci v zemědělských závo dech.

Vytvořit zemědělskou komisi ústředního výboru KSČ jako cent rum řízení zemědělství. *

V investiční výstavbě a stavebnictví je hlavním úkolem v na stávajícím období :

- zajistit jejich jednotné řízení státním plánem. Snížit podíl stavebních investic ve prospěch strojních ;

- snížit nadměrnou rozestavěnost a urychleně uvést do provo

zu maximum vysoce rozestavěných a naléhavě potřebných kapa 643

cit. K urychlenému řešení složité situace na tomto úseku snížit V nejbližších třech až čtyřech letech počet současně prováděných

staveb o 30–40 % ; při uskutečňování schválených investic dbát o jejich komplexnost; investiční prostředky rozdělit tak, aby byly zabezpečeny do

dávky strojů a chemických prostředků do zemědělství, aby byla zabezpečena rozsáhlejší rekonstrukce zpracovatelských odvětví,

zejména strojírenství, a aby bylo zajištěno intenzívnější využití cenných domácích surovin ;

- ve stavební výrobě dosáhnout pronikavějšího zprůmyslnění ; - širšího uplatňování typových projektů, používání unifikova ných dílců, jakostních cementů, lehčených materiálů atd.; uzpůsobit organizaci a řízení stavebnictví novým úkolům a podmínkám ;

- zdokonalovat územní plánování a zvýšit pozornost otázkám architektury a urbanismu ;

věnovat nadále pozornost rozvoji pohraničních okresů v sou ladu s celospolečenskými zájmy. Sjezd zdůrazňuje zásadu prvořadého zabezpečení celospolečen

ských zájmů, nejvyšší hospodárnosti a efektivnosti při vynaklá dání investičních prostředků. Současně zdůrazňuje nutnost ma ximálního využití existujících výrobních kapacit zvyšováním

směnnosti. V souvislosti s tím nepovolovat další investiční pro středky tam, kde nejsou využity základní fondy. *

Rozhodujícím činitelem dalšího rozvoje výrobních sil je vědec kotechnický pokrok. Jeho řízení, stejně jako řízení vědeckový.

zkumné činnosti, proto musí směřovat k uspokojovánísoučasných i perspektivních potřeb společnosti, především v oblasti materiál ní výroby.

Sjezd zdůrazňuje tyto hlavní cesty ke zvyšování technické úrov ně našeho hospodářství : -

budovat moderní vysoce koncentrované a specializované zá

vody a jimi nahradit zastaralé a nehospodárné provozy ; provádět účelné rekonstrukce a modernizaci dosavadních zá

vodů a dokonale využívat výrobní plochy instalováním progresívní techniky ;

/

- komplexně technologicky a technicky pokrokově řešit všech ny druhy výrobního procesu tak , aby technicky zastaralé části na jednom úseku nebyly brzdou plného využití poznatků vědy a techniky na ostatních úsecích, v souvislosti s tím rozšiřovat zá 644

kladnu výroby přístrojů, nářadí a přípravků a řešit dosud opomi jenou mechanizací vedlejších a pomocných prací, zejména vnit rozávodovou dopravu a manipulaci s materiálem ;

zavádět nepřetržité výrobní pochody a takové technologic ké způsoby výroby, které se vyznačují vysokým stupněm plynu losti a vytvářejí nejpříznivější předpoklady pro automatizaci vý. roby ;

rozšiřovat komplexní mechanizaci a zavádět automatizaci výroby.

Aby se zvýšila kvalitativní stránka technické úrovně národního

hospodářství, soustředit síly našeho výzkumu, vývoje a projekce k zajištění : - výroby strojů a zařízení o vysoké účinnosti - strojů s vyš .

ším stupněm mechanizace a automatizace stavebnicově řeše . ných a konstrukčně standardizovaných ; výroby vysoce jakostních druhů hutních materiálů, jež pove dou ke snížení jejich specifické spotřeby, ke snižování nároků na přepravu a manipulaci s materiálem a v řadě případů ke zvýšení C

trvanlivosti výrobků ;

výroby plastických hmot a chemických vláken a jiných che

mických materiálů zajišťujících svými parametry a vlastnostmi podstatně vyšší použitelnost ve všech odvětvích národního hos podářství.

Ve všech odvětvích národního hospodářství budovat ověřovací a vzorové provozy k ověřování nových vědeckých a technických poznatků k řešení technologií strojů, přístrojů, zařízení apod. Ří dit vědu v těsném sepětí s plány hospodářského a kulturního rozvoje naší země. Přitom vycházet z možnosti využití vědecko

technické spolupráce a koordinace výzkumu se SSSR a ostatními socialistickými státy a z výsledků světové vědy. Zdokonalovat systém vědeckotechnických a ekonomických informací a jejich maximální využití. K dosažení žádoucího předstihu vědeckový. zkumných prací před současnými potřebami intenzívně rozvíjet bádání v základních teoretických oborech.

Vědeckovýzkumnou činnost zaměřovat k uspokojování součas ných i perspektivních potřeb společnosti, především v oblasti ma teriální výroby. Urychlit řešení takových praktických úkolů, jako je např. zabezpečení stálého růstu energetické základny , vývoj

a využívání materiálů s podstatně lepšími vlastnostmi , jež vý. znamně ovlivní další rozvoj národního hospodářství, zabývat se všestranně výzkumem živé hmoty. Učinit opatření, aby výsledky výzkumu byly rychleji zaváděny do výroby. 645

Při rozvíjení vědeckovýzkumné a vývojové základny postupně zlepšovat kádrové a materiálové vybavení sítě vědeckých, vý zkumných a vývojových institucí, zlepšit strukturu a kvalifikaci

vědeckých a výzkumných pracovníků . 1

Rozsáhlé možnosti pro rozvoj výrobních sil a vzestup společen ské produktivity představuje mezinárodní socialistická dělba prá

ce. XII. sjezd podporuje návrh na vytvoření jednotného plánova cího orgánu zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci a pokládá za správné ověřovat možnosti orientace mezinárodní socialistické

dělby práce zvláště na tyto směry : - na překonání úzkých míst v surovinové, palivové a energe

tické bilanci, což znamená vkládat prostředky do surovinových odvětví společně tam, kde přinesou maximální efekt ; - na modernizaci zpracovatelských odvětví průmyslu spolu s využitím specializace a koncentrace výroby ; - na stupňování výměny spotřebního zboží.

Rozvojem mezinárodní socialistické dělby práce dále upevňo vat nezávislost našeho hospodářství na kapitalistických státech,

především v oblasti zabezpečení surovin a potravin. Dále pokra čovat v prohlubování spolupráce s hospodářsky méně vyvinutými zeměmi . *

K zabezpečení dalšího růstu životní úrovně našeho lidu pova žuje sjezd za nutné :

v souladu s růstem národního důchodu zvýšit v letech 1964 až 1970 osobní spotřebu obyvatelstva nejméně o 25 % ; dosáhnout zvýšení výroby a prodeje všech druhů potravin, zlepšit skladbu výživy obyvatelstva zejména růstem podílu živo čišných produktů, ovoce a zeleniny. Prodej masa , masných vý.

robků a vajec, mléka a mléčných výrobků, ovoce a zeleniny cel kově zvýšit do roku 1970 asi o jednu třetinu ;

všestranně rozvíjet výrobu a podávání jídel v závodním, škol ním a veřejném stravování ;

- zvýšit výrobu a prodej průmyslového zboží, aby byly lépe uspokojovány potřeby pracujících a zabezpečen bohatý výběr ze jména oděvního zboží a obuvi. Celkově zajistit do roku 1970 zvý šení prodeje průmyslového zboží o více než jednu třetinu ; - v zájmu zvyšování životní úrovně rodin s dětmi rozšiřovat předškolní a mimoškolní péči o děti, zajistit školní stravování

zhruba pro 85 % žáků zaměstnaných matek. V mateřských školách vytvořit podmínky pro umístění 70 až 75 procent dětí od 3 let 646

věku, budovat jesle , mateřské školy, školní družiny, kluby, dětská hřiště, sportovní zařízení a k tomu účelu zaměřit ve zvýšené míře pomoc závodů, odborových organizací a jednotných zemědělských družstev ;

- v rámci celkového zlepšení prevence i léčebné péče věnovat zvýšenou pozornost zdravotnické péči přímo na pracovištích,

zvláště v klíčových odvětvích, a ještě více se zaměřit na péči o zdraví našich dětí ;

- rozšířit a zkvalitnit především služby, které zabezpečují údrž bu bytového fondu, a opravárenskou činnost ; zlepšit osobní železniční, autobusovou i městskou dopravu, především ve velkých městech a průmyslových oblastech ;

- v bytové výstavbě prozkoumat možnosti překročení původně -

stanoveného úkolu výstavby 1 200 000 bytů. Nadále uplatňovat zá

sadu přednostního řešení bytového problému v Praze, na Ostrav sku, Ústecku a v sokolovské pánvi. Rozšířit družstevní formu by tové výstavby, a tím i větší účast pracujících na řešení bytového problému. Současně s výstavbou bytů zabezpečit patřičný růst vý. roby bytového příslušenství, nábytku, textilu a ostatních potřeb pro domácnost ;

- provést úpravy důchodového zabezpečení, aby lépe odpovídalo .

ekonomickým možnostem a dalšímu rozvoji socialistické společno sti, aby podporovalo dobrovolné prodlužování pracovní aktivity. Uplatnit zásadu buď mzda, nebo důchod, zrušit výplatu třetinových důchodů a odstranit pozůstatky kapitalistických pojišťovacích sys témů. Snížit rozpětí mezi nízkými a nejvyššími důchody a nově stanovit maximum výše důchodů 90 % čisté mzdy, nejvýše však 1400 korun ve třetí, 1600 Kčs ve druhé a 2000 Kčs v první pracovní kategorii ;

prodloužit placenou mateřskou dovolenou ženám v pracovním poměru na půl roku a poskytnout jim právo na neplacenou mater skou dovolenou na dalšího půl roku. Výši dávek v mateřství odstup ňovat podle počtu narozených dětí a péči o děti do 3 let věku za

počítat ženám jak pro nárok , tak i pro výši důchodu. Věkovou hranici pro právo žen na odchod do starobního důchodu stanovit u bezdětných žen 57 let, u žen s 1 dítětem 56 let, u žen s 2 dětmi 55 let, u žen s 3-4 dětmi 54 let, u žen s 5 a více dětmi 53 let ; postupně zkracovat pracovní dobu tak, aby do roku 1970 byla pracovní doba zkrácena u horníků pod zemí a ve zvlášť těžkých a ve zdraví škodlivých provozech na 40 hodin týdně, v ostatnich

provozech pak na 42 hodiny. Úpravu svátků provést v závislosti na zkrácení pracovní doby.

647

r

Úspěšné řešení všech současných problémů v národním hospo dářství a splnění úkolů vytyčených XII. sjezdem vyžaduje rozhod né zlepšení řídící a organizátorské práce státních a hospodářských orgánů. Sjezd zdůrazňuje, že hlavní vnitřní příčinou dnešních ne

dostatků v našem hospodářství je porušení principu demokratic kého centralismu v řízení a plánování. XII. sjezd považuje proto za nutné posílit a zkvalitnit především

ústřední řízení a na všech řídících stupních plně zabezpečit před nostní uplatňování celospolečenských zájmů. Základní úloha při řízení hospodářství připadá vládě, která musí

upevňovat a prohlubovat odpovědnost ministerstev a centrálních orgánů za zajišťování a plnění úkolů daných státním plánem. Vláda musí přímo řídit sestavování politickohospodářských směrnic a sjednocovat a koordinovat vypracování odvětvových plánů.

K upevnění ústředního řízení je nutné, aby ministerstva plně odpovídala za všestranné zabezpečení a splnění úkolů státního plánu v celém odvětví podle těchto zásad : Ministerstva odpovídají nejen za rozpracování, ale i za všestran né zabezpečení a splnění úkolů státního plánu v podnicích a zá vodech ;

odpovídají za kooperaci v rámci resortu i mimo resort ; odpovídají za materiálně technické zásobování ve svém odvětví;

odpovídají za ústřední řízení rozvoje a uplatňování nové tech niky a technologie v rámci celého výrobního úseku ; odpovídají i za zabezpečení odborné výchovy pracovníků ve

svém odvětví a zčásti i za jejich rozmístování podle celospolečen ských potřeb.

U všech funkcionářů i pracovníků státních a hospodářských or

gánů a národních výborů bude zvýšena přímá odpovědnost za do držování leninských metod práce při plánovitém řízení národního hospodářství a též za výchovu a zvyšování kvalifikace kádrů . Tomu musí napomáhat i zesílení kontrolní činnosti všech nadřízených orgánů při současném prohloubení kontroly pracujících.

XII . sjezd se usnáší zřídit v závodech a v místech komise lidové

kontroly ; v okresech a krajích komise lidové kontroly a statistiky. Dále bude vytvořena komise při Slovenské národní radě a ústřední

komise lidové kontroly a statistiky jako orgán vlády. V místech a závodech budou komise lidové kontroly voleny pří. mou volbou , okresní a krajské komise lidové kontroly a statistiky

prostřednictvím delegátů. Ústřední komise bude volena Národním shromážděním, na Slovensku Slovenskou národní radou. Dosavadní Ústřední úřad státní kontroly a statistiky a jeho 648

oblastní, krajská a okresní oddělení se stanou aparátem přísluš ných komisí lidové kontroly.

Činnost komisí lidové kontroly rozvíjet v nejužší spolupráci se stranickými orgány a organizacemi a za jejich vedení. Povinností všech hospodářských pracovníků je spolu s odboro vými orgány a organizacemi rozvíjet a organizovat tvůrčí inicia

tivu pracujících ve výrobě tak, aby napomáhala řešit rozvoj vý. roby a zabezpečení úkolů v souladu s celospolečenskými zájmy vyjádřenými v usneseních strany, vlády a ve státním plánu.

Nejdůležitějším nástrojem řízení je státní plán, jehož autoritu je nutno neustále upevňovat. Důležitou součástí zdokonalování řídící práce je zvědečtění plá

novací činnosti mimo jiné i rozsáhlým využíváním vyšší výpočetní techniky.

K tomu, aby naše plány lépe vyhovovaly potřebám a povaze hospodářského vývoje, bude třeba :

postupně dosáhnout nepřetržitosti v plánování;

plány sestavovat tak, aby počítaly s možností překročení úkolů a vytvářely i udržovaly soustavu potřebných rezerv ;

- zdokonalit soustavu plánovacích i hodnotících ukazatelů tak, aby byl odstraněn negativní vliv takových ukazatelů, jako je hru

bá výroba a z té odvozený ukazatel produktivity práce, které ne dávají objektivní pohled na plnění úkolů, a více se opírat o tech nickoekonomické ukazatele ;

- plánovitě řídit využití základních fondů, zejména cestou zvy šování směnnosti ;

- efektivně využívat surovin a materiálů. Soustavně prověřovat zásoby a normy spotřeby materiálu, nepřipustit vzrůst zásob nad stanovené normy ;

zdokonalit systém hmotné zainteresovanosti, zejména pré mií, tak, aby účinněji podporoval překračování plánu a přednostni

prosazování celospolečenských zájmů, zvláště pokud jde o tech nický rozvoj, růst produktivity práce, snižování vlastních nákladů a zlepšování kvality výroby ; - prohloubit a důsledně uplatňovat vnitropodnikový chozrascot. K posílení centrálního řízení v tvorbě cen ukládá se vytvořit státní cenový výbor.

Při respektování zásady , že organizační vztahy v národním hos podářství mají být co nejvíce stabilizovány, je potřeba neprodleně uskutečnit takové úpravy, které přinesou zjednodušení, zlepšení 649

vztahů a jsou v souladu s výhledem technickoekonomického roz voje národního hospodářství.

Neustále zlepšovat metody a kvalitu práce řídícího a správního aparátu, prosazovat maximální hospodárnost. *

Diktatura proletariátu zajistila u nás úplné vítězství socialistic kého řádu. Tím vstoupil náš stát do nového vývojového období, ve

kterém probíhá proces přerůstání státu diktatury proletariátu ve ştát všelidový. Vycházeje z této skutečnosti, sjezd ukládá dále ak tivně napomáhat sbližování dělníků, družstevních rolníků a inteli gence .

S likvidací zbytků vykořisťovatelských tříd postupně odumírá potlačovatelská funkce státu. Zvyšuje se však jeho hospodářsko organizátorská a kulturně výchovná úloha v budování naší socia listické společnosti. Z toho plyne i nutnost zlepšení činnosti

vrcholných státních orgánů a ústředních úřadů - Národního shro máždění, vlády, ministerstev a dalších, zvláště v řízení národního hospodářství. Náš stát se stává nejenom státem pevného třídního svazku všech

pracujících, ale také bratrské jednoty dvou plně rovnoprávných, socialistických národů Čechů a Slováků a dalších národností. Sjezd ukládá dále pokračovat v rozvoji slovenských krajů tak, aby byl učiněn další podstatný krok k vyrovnání jejich ekonomiky, zejmé na v oblasti zemědělství, s úrovní českých krajů. V politické oblasti při dalším prohlubování centrálního řízení je nutné rozvíjet činnost ústředních slovenských národních orgánů, především Slovenské

národní rady. Velkou pozornost nadále věnovat rozvoji socialis tické kultury našich národů. Sjezd považuje za základní cestu k vzájemnému sbližování našich národů a národností společný zá jem a boj za další rozvoj naší socialistické společnosti. Úkolem orgánů bezpečnosti, prokuratury a soudu je ochraňovat naše zřízení, střežit socialistickou zákonnost, rozhodně bojovat se

živly ohrožujícími bezpečnost občanů, socialistické vlastnictví a narušujícími normy socialistického soužití. Dokud nedojde k prosazení mírových návrhů a k všeobecnému

a úplnému odzbrojení, dokud bude ze strany imperialistů existo

vat nebezpečí války, budeme posilovat obranyschopnost a bezpeč nost naší vlasti, dále rozvíjet leninské principy výstavby armády, zajištovat vysokou bojovou pohotovost ozbrojených sil a zdokona lovat jejich výzbroj a technické vybavení. Posilovat jednotu ozbro jených sil Varšavské smlouvy. 650

Dále zvyšovat účast pracujících na řízení hospodářství a správě státu , dále prohlubovat socialistickou demokracii. Významné místo v rozšiřování socialistické demokracie mají

národní výbory . Sjezd zdůrazňuje, že těžiště uplatňování pravo moci národních výborů je v prosazování a zajišťování celospole čenských zájmů a potřeb. Odpovědnost volených orgánů a poslan ců za celospolečenské zájmy a jejich odpovědnost vůči pracují

cím je nutné stále zvyšovat. Činnost národních výborů orientovat hlavně na všestranný rozvoj služeb obyvatelstvu a kulturně vý. chovnou práci.

Strana považuje za nejdůležitější orgány, národních výborů je jich pléna a komise, které jsou základními články pro soustavný růst účasti pracujících na řízení hospodářství, kultury a správě státu. Hlavní metodou v tomto úsilí národních výborů musí být denní živá organizátorská práce s lidmi. Sjezd schvaluje, aby bylo provedeno další zdokonalení v našem demokratickém volebním

systému ve smyslu zprávy ústředního výboru XII . sjezdu Komu nistické strany Československa. Revoluční odborové hnutí musí ještě více orientovat svou čin nost přímo na pracoviště.

Za nejdůležitější úkoly odborů v dalším období sjezd považuje : dbát o plné využití a soustavné zdokonalování všech forem

účasti pracujících na řízení výroby především prostřednictvím vý robních porad při všech stupních řízení v závodě a podniku ;

zkvalitňovat a prohlubovat socialistické soutěžení, zejména hnutí brigád socialistické práce, napomáhat rozvoji hnutí za so cialistický poměr k práci, všestranně podporovat rozvoj nových projevů iniciativy ;

vést rozhodný boj proti rušitelům pracovní a technologické kázně;

podporovat úsilí pracujících o technický rozvoj, o uplatnění a rozšíření pokrokových pracovních metod, zlepšovacích návrhů ao zvyšování kvalifikace ;

- pečovat o kulturu pracovního a životního prostředí. Odbory musí stále rozšiřovat dobrovolnou veřejnou práci. Již dnes jsou reálné možnosti značného snížení počtu uvolněných pra covníků.

Perspektiva vytváření předpokladů pro přechod ke komunistické společnosti vyžaduje podstatné zvýšení péče stranických orgánů a organizací o výchovu mladých lidí. Sjezd považuje za hlavní v ří

zení činnosti ČSM a Pionýrské organizace zvýšit účast těchto organizací při výchově veškeré mládeže v duchu marxismu- leni nismu, k morálním rysům komunistického člověka, aktivního v prá 651

ci, veřejném životě, vysoce vzdělaného. Bojovat proti tendencím apolitičnosti projevující se u části mládeže .

ČSM spolu s ostatními společenskými organizacemi musí in tenzívně využívat všech prostředků kultury, umění a tělesné vý . chovy, rozvíjet vkus mladých lidí, jejich tvořivost a tělesnou zdatnost.

V úsilí o růst fyzické zdatnosti mládeže a všech pracujících musí sehrát významnou úlohu Čs. svaz tělesné výchovy.

Zákonitostí socialistického rozvoje je neustálý růst významu ideologické práce v životě společnosti.

Rozhodujícím mezníkem pro zesílení účinnosti ideologické práce byl XX. sjezd KSSS , který odsoudil kult osobnosti, obrodil a dále rozvinul leninské zásady a normy v životě strany. Nesmírně zá važným přínosem byl i XXII. sjezd KSSS a jím přijatý program budování komunistické společnosti. Přes oživení a rozmach je ideologická práce u nás ještě pozna menána zaostáváním a podceňováním teoretické činnosti, formál ním studiem marxismu-leninismu a odtržeností od života. Ideo

logická práce je málo ofenzívní. Hlavním posláním ideologické práce v nastávajícím období je aktivně pomáhat při výchově nového, komunistického člověka. Na tomto úsilí se musí s plnou odpovědností podílet všechny, stranické

orgány a organizace, všichni komunisté. Ve stranické práci musí me důsledně prosazovat nerozlučné spojení organizátorské a vý. chcvné činnosti. Řídící a organizátorská činnost vedoucích pracov

níků může být jen tehdy účinná, bude-li systematicky spojována s činností výchovnou a uvědomovací. Rozvoj socialistické společnosti je nemyslitelný bez dalšího smělého rozvíjení teoretické práce strany a využívání zkušeností KSSS i světového revolučního dělnického hnutí.

Naše strana důsledně bojovala za čistotu marxismu -leninismu, proti jeho revizionistickému falšování a dogmatickému oklešto vání .

Osvědčenou metodou v boji proti úchylkám zprava i zleva je

důsledné uplatňování leninských norem ve stranické práci. Proto sjezd ukládá soustředit pozornost na teoretické rozpracování, osvětlování a uplatňování leninských norem a principů v praxi.

Komunistická výchova pracujících vyžaduje, abychom v ideo logické práci věnovali pozornost zejména :

výchově ke komunistickému vztahu k práci. Plné podpoře 652

rozvoji nové techniky a pracovní iniciativy, Pomocí brigádám so cialistické práce i rozvíjejícímu se hnutí »Za socialistický vztah k práci, za dělnickou čest, za čest zemědělce« . Potírání přezíra

vého postoje k práci, zejména fyzické, a nesmiřitelnému boji proti příživnictví v duchu zásady » kdo nepracuje, ať nejí« ; - rozhodnému boji za přednostní uplatnění celospolečenských zájmů a prosazování zásady demokratického centralismu v řízení

státu i hospodářství, rozvíjení nejušlechtilejších soudružských vztahů mezi lidmi ;

- otázkám proletářského internacionalismu, upevňování jed noty zemí socialistické soustavy a celého světového komunistic kého a revolučního dělnického hnutí. Úsilí o neustálé prohlubování

bråtrských vztahů se socialistickými zeměmi, obzvláště se Sovět ským svazem. Nesmiřitelnému boji proti imperialistickému útlaku ,

objasňování všestranné podpory zemím, které se osvobodily z ko loniálního jha nebo které o své osvobození bojují; - nekompromisnímu boji proti antikomunismu, hlavní ideové zbrani buržoazie, i proti všem nepřátelským názorům oživujícím buržoazní nacionalismus, šovinismus, podporujícím náboženské předsudky i měšťácké přežitky v myšlení lidí. V celkovém rozvoji ideologické práce strany musí zaujímat roz, hodující místo politickoideová výchovu komunistů, kterou je nutné rozvíjet na masovém základě, avšak pružněji, diferencovaněji a s cílem alle zvýšit aktivitu každého komunisty. Je třeba pokra čovat v úsilí o další masové začlenění bezpartijních do stranické výchovy. *

Mimořádně závažným úkolem rozvoje socialistické společnosti je podstatné zvyšování vzdělanosti a odborné kvalifikace všech pracujících . K tomu je třeba zejména :

při zabezpečení potřebných materiálových a kádrových před pokladů ve státním plánu a rozpočtu vést i společenské organi zace, závody a podniky k vyššímu podílu na rozvoji výchovných a vzdělávacích zařízení ;

v souladu s rostoucími požadavky na počet a kvalitu kádrů s vysokoškolským vzděláním, zvláště se vzděláním technickým a

přírodovědeckým, intenzívně rozvíjet především přípravu kádrů v matematice, fyzice, chemii, biologii i pro nově vznikající obory ; vytvořit všechny nutné podmínky, aby úplné střední vzdělání získala v podstatě všechna mládež školního věku, která o ně pro

jeví zájem a bude mít ke studiu předpoklady ; 653

- podstatně zkvalitnít přípravu dělnických a zemědělských kádrů v učňovském školství, aby si všichni jeho absolventi mohli zvýšit svou kvalifikaci na úroveň středoškolského, popřípadě vy sokoškolského vzdělání ;

cílevědomě a plánovitě zajištovat studium pracujících při zaměstnání tak, aby se v letech 1970–1975 přibližně polovina studujících vzdělávala při zaměstnání. Plány výchovy odborných

kádrů učinit základní součástí řídící a plánovací práce v podni cích a resortech. Mnohem intenzívněji než dosud rozvíjet podni

ková vzdělávací zařízení. Propracovat návaznost všech školních a mimoškolních forem vzdělávání v jednotný systém . Nutným předpokladem zabezpečení rozvoje vzdělání je zvýšení politické a odborné úrovně pedagogických kádrů, zabezpečení potřebného počtu učitelů a vychovatelů i zavádění nových metod výuky s využitím možností moderní techniky. Mimořádnou pozornost věnovat posílení komunistické výchovy na školách všech stupňů, zvýšit odpovědnost každého učitele za komunistickou výchovu , posílit v tomto směru vliv všech vysoko školských kateder, především kateder marxismu - leninismu, usku tečňovat zásadu o těsném spojení vyučování se životem, s výrobní praxí. *

Sjezd kladně oceňuje výsledky umění a kultury v uplynulém období. Jejich další rozvoj je podmíněn rozhodným úsilím o upev ňování jejich sepětí se současným životem a prací lidu. Potřebujeme díla, která umělecky přesvědčivě zobrazí dynamiku současného života, obohatí duchovní život člověka, aby bytostně

prožíval současnost a aktivně bojoval za komunistickou budouc nost. Takové umění vylučuje schematismus, prostřednost a kon zervatismus. V tomto smyslu mají umělci hledat a uplatňovat nové cesty a tvůrčí postupy.

Rozvoj umění vyžaduje rozhodně skoncovat s tendencemi libe ralismu, s vlivy buržoazní ideologie a maloměštácké psychologie i s projevy přezíravého vztahu k tvořivé práci umělců a s nechuti k novým, odvážným myšlenkám.

To vše klade vyšší nároky na úroveň teoretické a kritické práce a na politickou, organizátorskou a ideově tvůrčí činnost všech orgánů a institucí kulturní a umělecké fronty. Ještě větší a soustavnější péči bude nutno věnovat všem pro středkům ideového působení a šíření kulturních a uměleckých

hodnot : tisku, televizi, rozhlasu, knižní kultuře a podobně. Všechny tyto nástroje musí více než dosud napomáhat rozšiřo 654

vání politických a odborných znalostí pracujících, přispívat k roz víjení jejich citového života, estetické výchovy, vkusu .

Sjezd zdůrazňuje nutnost povznést úroveň řízení ideologické práce na vědecký základ. To zejména vyžaduje řídit ideologickou práci v jednotě všech jejích součástí – teorie, propagandy a agi .

tace – a soustředit pod stranickým vedením všechny prostředky a nástroje ideologické a kulturní fronty, aby diferencovaně a sou 9

stavně, vyhraněně v komunistickém duchu, působily na všechny členy společnosti.

V činnosti naší leninské strany se v období od XI. sjezdu plně promítly závěry historického xx. a XXII. sjezdu KSSS. ÚV KSČ

provedl hluboký rozbor období poznamenaného působením kultu osobnosti a soustavně, energicky prosazoval uplatňování a roz voj leninských'norem a zásad řízení v práci strany. Sjezd schva. luje všechna zásadní opatření ústředního výboru vedoucí k dů .

sledné likvidaci pozůstatků kultu osobnosti. Tato opatření přispěla k prohloubení vedoucí úlohy strany, ke zvýšení její akceschop nosti i k upevnění jejího spojení s masami. Sjezd vyzvedá jako základní úkol dále posilovat vedoucí úlohu

strany a dobře zabezpečit její rozhodující řídící vliv na všech úse cích našeho života. V této souvislosti zejména zdůrazňuje vý. znam avantgardní úlohy komunistů, aktivní a iniciativní práce všech stranických orgánů a organizací při vypracovávání a usku tečňování politiky strany a nutnost soustavně upevňovat ideovou a organizační jednotu strany.

Nedílnou součástí stranického řízení je v jednotě rozvíjená or ganizátorská a výchovná práce v masách, kádrová politika a kon trola plnění usnesení, která musejí odpovídat potřebám nové eta

py. Naléhavým požadavkem je zbavit naší práci deklarativnosti a kampaňovitosti. Veškerá práce a zejména řídicí organizátorská

činnost musí být naprosto konkrétní, vždy musí směřovat ke správ. né realizaci politické linie , k řešení hlavních úkolů hospodář. ské a kulturní výstavby .

Mocným nástrojem správného uplatňování vedoucí úlohy stra . ny se musí stát její nové stanovy.

Široká členská základna a vysoké nároky na komunisty určují

další postup při řízení růstu strany. Přijímání nových členů je nutné nadále řídit tak , aby byl celkový početní stav udržován na dosažené úrovni. Mírný vzestup početního stavu je nutný v mís tech, kde to vyžadují potřeby strany.

XII. sjezd, vycházeje z úkolů dalšího rozvoje naší socialistické 655

společnosti, ukládá všem stranickým orgánům a organizacím a všem komunistům :

- soustředit všechny síly k všestrannému rozvoji socialistic ké společnosti. Posilovat její materiálně technickou základnu,

upevňovat socialistické společenské vztahy a rozvíjet komunis tickou výchovu pracujících ; konkrétní organizátorskou prací zabezpečit splnění plánu V roce 1963 a plnění sedmiletého plánu, všestranně podporovat

technický pokrok. Stát v čele při plnění našeho předního úkolu vyrovnat do roku 1970 úroveň zemědělství na úroveň průmys

lu. Rozvíjet všechny progresívní formy socialistické soutěže, roz . šiřovat osvědčené zkušenosti předních pracovníků ; uvádět do života nové stanovy, upevňovat jednotu strany na základech marxismu -leninismu, zachovávat a rozvíjet leninské normy života strany ; - soustavnou péči věnovat kádrové práci, aby na odpovědných místech byli lidé oddaní věci socialismu, výkonní a odborně zdat ní. Směle vyzvedávat do funkcí mladé, nadané a kvalifikované pracovníky a soustavně jim pomáhat . Zlepšovat veškerou kontrol ní činnost a zejména věnovat zvýšenou péči komisím lidové kon .

troly ;

- zvyšovat úroveň ideologické práce, aby komunisté a pracu jící stále lépe ovládali marxismus- leninismus. Rozvíjet teoretic

kou práci, důsledně bojovat proti projevům buržoazní ideologie , proti revizionismu a dogmatismu. Nepolevovat v politické bdě. losti ;

cílevědomě řídit národní výbory , odbory , Svaz mládeže a

ostatní společenské organizace, pomáhat jim v práci, aby se sou stavně zvyšovala jejich úloha v rozvoji společnosti a v socialis tické výchově pracujících.

V období mezi XI. a XII. sjezdem došlo k dalšímu upevnění me

zinárodního postavení Československé socialistické republiky. Dá . le výrazně vzrostly síly socialismu, pokroku a míru a jejich vliv na vývoj mezinárodních událostí. Vycházeje z této skutečnosti a opíraje se o pevnou jednotu našeho lidu, považuje sjezd v mezi národní politické oblasti za hlavní : v duchu zásad socialistického internacionalismu dále rozví jet bratrské svazky a spolupráci se Sovětským svazem, který je trvalou oporou a zárukou dalšího rozvoje celé socialistické sou stavy , přispívat k upevňování jednoty socialistických zemí. Sou stavným posilováním vlastní ekonomiky a prohlubováním vzá 656

jemné spolupráce se socialistickými zeměmi aktivně přispívat k ví.

tězství socialismu nad kapitalismem. Posilování ČSSR chápat i ja. ko plnění našich internacionálních povinností vůči dělnické tří dě a pracujícím celého světa ;

- nadále uplatňovat a všestranně rozvíjet osvědčené leninské zásady mírového soužití a soutěžení států s rozdílným společen

ským zřízením , které současně vytvářejí nejlepší podmínky pro boj za demokracii a socialismus. Aktivně přispívat k dorozumění mezi národy ;

- udržení a upevnění míru považovat za úkol všech úkolů. Ak tivně se podílet na boji světových mírových sil za uskutečnění všeobecného a úplného odzbrojení. Důrazně vystupovat proti agre

sívním pokusům imperialismu a proti útočným paktům ; bojovat za urychlenou likvidaci pozůstatků koloniální sou

stavy imperialismu a všestranně podporovat zápas národů kolo niálních a závislých zemí za národní osvobození a nezávislost. Se

státy, které se osvobodily z koloniální nadvlády, navazovat a roz víjet všestranné styky a plodnou hospodářskou a kulturní spolu práci, podporovat je v jejich úsilí o upevnění politické a hospo dářské nezávislosti a v boji proti imperialistům ; spolu se Sovětským svazem a dalšími socialistickými země mi působit k odstranění pozůstatků druhé světové války uzavře

ním mírové smlouvy s Německem a normalizací situace v západ ním Berlíně. Odhalovat revanšistickou a militaristickou politiku

vládnoucích kruhů v NSR a aktivně čelit jejich záměrům ohrožu jícím mír a bezpečnost národů ; všestranně přispívat k upevňování ideové a akční jednoty

světového komunistického hnutí, podporovat linii tvůrčího rozví jení marxismu- leninismu zahájenou XX. sjezdem KSSS , důsledně plnit zásady společných dokumentů komunistických a kých stran Deklaraci a Prohlášení a závěry. XXII. sjez .

du KSSS. Po boku KSSS nesmiřitelně bojovat proti všem proje

vům revizionismu, dogmatismu a sektářství. Sjezd ostře odsuzu

je rozbíječskou činnost představitelů Albánské strany práce namí. řenou proti jednotě mezinárodního komunistického hnutí a vy jadřuje zásadní nesouhlas s těmi, kdož je v této činnosti podpo rují ;

upevňovat v našem lidu vědomí proletářského internacio nalismu a socialistického vlastenectví, rozvíjet city mezinárodní solidarity a pomoci všem, kdo bojují proti kapitalistickému vy

kořisťování, za demokratická práva, za národní a sociální osvo bození .

( Schváleno jednomyslně.) 657

USNESENI XII. SJEZDU KSČ O PROVĚRCE POLITICKÝCH PROCESU Z OBDOBÍ KULTUOSOBNOSTI XII. sjezd Komunistické strany Ceskoslovenska ukládá novému

ústřednímu výboru KSČ, aby do čtyř měsíců projednal a uzavřel všechny zbývající případy politických procesů z období kultu osobnosti . i

(Schváleno jednomyslně.) USNESENÍ XII. SJEZDU KSČ

O ODVOLÁNÍ BÝVALÝCH ČLENŮ STRANY KE SJEZDU

PROTI STRANICKÝM TRESTUM XII. sjezd Komunistické strany Československá ukládá novému ústřednímu výboru KSČ, aby projednal odvolání 20 bývalých čle nů strany proti udělení stranických trestů.

( Schváleno jednomyslně.)

USNESENÍ XII. SJEZDU KSČ O NÁVRHU STANOV KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA

XII. sjezd KSČ schvaluje stanovy Komunistické strany Česko slovenska .

( Schváleno jednomyslně. )

658

STANOVY KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

Komunistická strana Československa je dobrovolný bojový a

nejaktivnější svazek stejně smýšlejících lidí - komunistů, který sdružuje nejuvědomělejší příslušníky dělnické třídy, rolnictva a inteligence Československé socialistické republiky. Komunistická strana Československa po příkladu leninské Ko

munistické strany Sovětského svazu vytvořila revoluční svazek dělníků, rolníků a pokrokové inteligence a v jeho čele dovedla pracující lid naší země ke svržení vykořisťovatelských tříd, k ví tězství socialismu.

Po obětavém boji proti fašistickým okupantům a po osvobození Ceskoslovenska Sovětskou armádou začal náš pracující lid v čele s Komunistickou stranou Československa budovat lidově demo

kratický stát. Pod vedením Komunistické strany Československa rozdrtila dělnická třída v čele pracujících v únoru 1948 úklady vnitřních nepřátel, kteří se s pomocí mezinárodní reakce pokusili o zvrat tohoto vývoje. V boji s reakčními silami, jejich porážkou se upevnila a dále rozvinula diktatura proletariátu, a tím byla také

plně uvolněna cesta k budování socialistické společnosti. Naše ze mě se změnila od samého základu. Navždy bylo odstraněno vy kořisťování člověka člověkem, výrobní prostředky se staly ma jetkem lidu, uplatňuje se zásada socialismu: »Každý podle svých

schopností, každému podle jeho práce.« Upevnila se politická a morální jednota lidu, bratrství národů Čechů a Slováků a ostat ních národností; velikého rozvoje dosáhla kultura. Českosloven ský stát, ve který se zorganizoval pracující lid v čele s dělnickou

třídou, stal se lidovou organizací v nejvlastnějším slova smyslu socialistickým státem. Socialistické výrobní vztahy ve všech oblastech národního hospodářství zvítězily. Politika komunistické strany vyjadřuje nejvlastnější zájmy děl nické třídy a všeho lidu. Pro boj za věc lidu byla strana vytvo 659

Fena, a lidu slouží. Z vůle pracujícího lidu se stala Komunistická strana Československa vedoucí a řídící silou společnosti a státu. Její vůdčí úloha ve společnosti, která je zakotvena v Ústavě Čes

koslovenské socialistické republiky, spočívá v tom, že strana dává organizovanost, plánovitost a vědecké zdůvodnění budova

telskému úsilí pracujícího lidu a jeho boji za konečné vítězství komunismu.

Komunistická strana je nejvyšší forniou společenské politické organizace. Pod jejím vedením se sdružují dobrovolné společen

ské organizace v Národní frontě, která je politickým výrazem svazku všeho pracujícího lidu v Československé socialistické republice.

Hlavním úkolem strany je další rozvoj socialistické společnosti a příprava přechodu ke komunismu. Na této cestě se naše strana opírá o ideje vyjádřené v programu Komunistické strany Sovět.

ského svazu, jehož principy mají mezinárodní platnost, nebot program zobecňuje zkušenosti celého mezinárodního komunistic kého hnutí.

Strana usiluje o stálý růst výroby, o rozmach výrobních sil na základě neustálého pokroku vědy a techniky, o prohlubování a upevňování socialistických výrobních vztahů. Soustřeďuje síly lidu

k plnění a překračování úkolů státního národohospodářského plá nu, dbá, aby se práce stala první životní potřebou lidí a aby byly

uspokojovány rostoucí potřeby společnosti i potřeby všestranného rozvoje každého jejího člena. Strana usiluje o další rozvoj socia listické demokracie, o stále širší účast občanů na řízení a kon trole hospodářství i na správě veřejných záležitostí. Pečuje o roz

voj vzdělání a výchovy lidu v duchu komunistických idejí, ne ustále prohlubuje politickou a morální jednotu společnosti. Při veškeré své práci sleduje, aby byly postupně odstraňovány rozdíly

mezi fyzickou a duševní prací i mezi městem a venkovem. Konečným cílem strany je vybudovat beztřídní komunistickou

společnost, v níž se bude uplatňovat nejvyšší zásada : » Každý po dle svých schopností, každému podle jeho potřeb . «

Strana se ve své práci řídí vědeckým světovým názorem, revo lučním učením marxismu-leninismu, které je základem její politi ky a každodenní organizátorské činnosti. Tvořivě rozvíjí marxis . mus-leninismus, rozhodně bojuje proti všem projevům buržoazni ideologie, proti revizionismu a dogmatismu. Neporušitelným základem života, výstavby a veškeré činnosti strany je ideová a organizační jednota, semknutost jejích řad. Strana opírá svou práci o důsledné dodržování leninských norem stranického života, o zásady demokratického centralismu, kolek 660

tivního vedení, kritiky, a sebekritiky, o všestranný rozvoj vnitro stranické demokracie. Jakýkoli projev frakcionářství a skupinka ření je s členstvím v komunistické straně neslučitelný. Komunistická strana Československa je nedílnou součástí mezi národního komunistického a revolučního dělnického hnuti. Aktivně

přispívá k upevňování jeho jednoty na zásadách marxismu-leni nismu a v celé své činnosti uskutečňuje ideje proletářského in ternacionalismu. Strana tvůrčím způsobem využívá bohatých zku

šeností bratrských komunistických a dělnických stran, především Komunistické strany Sovětského svazu , osvědčeného a uznávaného

předvoje světového komunistického hnutí. Vybudování socialismu v Československu, které již dříve bylo průmyslovou zemí, je naším vkladem k tvůrčímu rozvíjení marxismu-leninismu a potvrzuje je ho obecnou platnost.

Strana neustále prohlubuje bratrství, pevné spojenectví a vše strannou spolupráci československého lidu s lidem sovětským a pracujícími ostatních socialistických zemí. Upevňuje internacio nální svazky s dělnickou třídou celého světa a poskytuje podporu národům, které bojují za své osvobození z imperialistické a kolo

nialistické nadvlády. Zabezpečuje obranyschopnost země, odhaluje 3

válečné plány imperialismu, usiluje o mírové soužití se všemi národy světa a o rozvíjení přátelských vztahů mezi státy s různým

společenským zřízením . Tím přispívá k vítězství sil míru a po kroku, k vítězství socialismu nad kapitalismem na celém světě.

1. Členové strany, jejich povinnosti a práva 1. členem Komunistické strany Československa může být každý občan Československé socialistické republiky, který uznává pro

gram strany , řídí se jejími stanovami, aktivně se podílí na budo vání socialistické společnosti, pracuje v některé organizaci stra ny, plní usnesení strany a platí členské příspěvky. 2. Člen strany je povinen : a ) důsledně prosazovat politiku strany, objasňovat ji širokým ma sám a získávat je pro její provádění, upevňovat a prohlubovat spojení strany s lidem, pozorně si všímat názorů a potřeb pra cujících a včas na ně reagovat, bojovat proti všemu, co narušuje zásady politiky strany a její jednotu ;

b ) usilovat o rozvoj výroby a výrobních sil, být příkladem komu nistického poměru k práci, být průkopníkem všeho nového a pokrokového, usilovat o zavádění nejlepších zkušenosti do pra

xe ; vzdělávat se a osvojovat si nejnovější techniku, zdokonalo vat svou kvalifikaci, dbát o hospodárnost, rozmnožovat a střežit 661

společenské socialistické vlastnictví - základ síly a rozkvětu Československé socialistické republiky ;

c ) aktivně se účastnit politického života, správy a řízení státních

a veřejných záležitostí, hospodářské a kulturní výstavby, jít příkladem v plnění povinností vůči společnosti, napomáhat rozvoji a prohlubování socialistických společenských vztahů ;

d ) střežit ideovou a organizační jednotu strany jako hlavní pod mínku její síly a mohutnosti, dbát, aby se nerozcházela slova s činy, chránit stranu, aby do ní nepronikali nepřátelé a ka

riéristé, lidé, jejichž jednání poškozuje autoritu strany ; být po liticky bdělý , zachovávat a střežit stranické a státní tajemství;

e ) osvojovat si marxismus-leninismus, zvyšovat svou ideovou úro veň, přispívat aktivně k výchově člověka komunistické společ

nosti; rozhodně bojovat proti všem projevům buržoazní ideolo gie, proti zbytkům soukromovlastnické psychologie, nábožen ským předsudkům a jiným přežitkům minulosti ;

f ) osvojovat si a dodržovat zásady komunistické morálky, být oddaný komunismu; rozvíjet nové vztahy ve společnosti na zá kladě kolektivismu, vzájemné soudružské pomoci a spoluprá

ce ; být příkladem v osobním životě, poměrem k rodině a péči o výchovu dětí, být skromný, pravdivý a čestný vůči straně a lidu ;

g ) aktivně prosazovat myšlerky proletářského internacionalismu a socialistického vlastenectví, upevňovat jednotu Čechů a Slo váků a ostatních národností v naší zemi ; bojovat proti nacio

nalismu i šovinismu; utužovat bratrské styky našeho lidu s 11 dem Sovětského svazu a ostatních zemí socialistického tábo

ra, s proletáři a pracujícími všech zemí ; být nesmiřitelný k ne přátelům socialismu a komunismu, míru a svobody národů ; h ) rozvíjet kritiku a sebekritiku a bojovat proti jejímu potlačová

ní ; odhalovat nedostatky, které poškozují zájmy strany a stá tu, usilovat o jejich odstranění a upozorňovat na ně stranické orgány až k ústřednímu výboru ; bojovat proti okázalosti, ve likášství, samolibosti a neskromnosti, proti snahám povyšovat místní, skupinové a osobní zájmy nad zájmy celé společnosti, dbát o plné uplatnění zásad demokratického centralismu ; ch ) dodržovat leninské zásady výběru a rozmisťování kádrů po

dle politických, morálních a pracovních vlastností ; být ne smiřitelný vůči jejich porušování, bránit výběru a rozmistová ní pracovníků podle osobních a přátelských vztahů a nepři pouštět, aby odpovědnými funkcemi byli pověřováni lidé ne schopní, lidé, kteří se v práci neosvědčili ;

1 ) dodržovat stranickou a státní disciplínu, která pro všechny 662

členy strany je stejně závazná, a soustavně odhalovat ty, kdož ji porušují ; strana má jednu disciplínu, která platí pro všech ny komunisty bez rozdílu, nehledě na zásluhy a funkce, které zastávají ; svěřené funkce vykonávat s plnou odpovědností vů či straně a pracujícímu lidu v souladu se stanovami strany a Ústavou Československé socialistické republiky ;

1 ) všemožně napomáhat upevňování obranyschopnosti Českoslo venské socialistické republiky a neúnavně bojovat za mír a přátelskou spolupráci mezi národy. 3. Člen strany má právo :

a ) volit a být volen do stranických orgánů ; b ) účastnit se svobodného a věcného projednávání politiky a

praktické činnosti strany na stranických schůzích a ve stra nickém tisku v duchu zásad strany, předkládat k projednání návrhy a obhajovat je, dokud stranická organizace nepřijme usnesení ; c ) posuzovat v duchu stanovené linie strany činnost své organi zace, jejího vedení a činnost ostatních stranických orgánů, funkcionářů a členů strany ;

d ) kritizovat na stranických schůzích kteréhokoli člena bez ohle du na funkci, kterou zastává ; požadovat, aby osoby, které po tlačují anebo napomáhají potlačovat kritiku a pronásledují za

ni, byly pohnány k přísné stranické odpovědnosti až po vy loučení ze strany ;

e ) osobně se účastnit stranických schůzí, zasedání výborů a před sednictev, na kterých se jedná o jeho činnosti nebo chování ; f ) obracet se s dotazy, připomínkami a návrhy ke kterémukoli stranickému orgánu až po ústřední výbor a požadovat na ně odpověd .

4. Do strany se přijímají uvědomělí, aktivní, socialismu a ko munismu oddaní dělníci, rolníci a příslušníci inteligence, kteří

dosáhli osmnácti let, a to jednotlivě prostřednictvím základní stranické organizace. V Komunistické straně Československa ne má místa, kdo nejednal a nejedná v duchu Ústavy ČSSR, kdo vě. domě a hrubě porušil socialistickou zákonnost a byl za to tres

tán, kdo pomáhá zakrývat činy proti ústavě. Noví členové sé přijímají z řad kandidátů, jestliže v kandidát ské lhůtě prokázali, že jsou hodni stát se členy strany. Kandidáti se přijímají za členy strany podle těchto zásad :

a ) po uplynutí kandidátské lhůty předkládají výboru základní organizace přihlášku a životopis s doporučením tří členů stra ny, kteří jsou nejméně tři roky členy strany a znají doporu čovaného z pracovní a veřejné činnosti nejméně jeden rok ; 663

b ) o přijetí do strany jedná a rozhoduje členské schůze základní organizace ; její usnesení o přijetí člena do strany nabývá plat nosti, když pro ně hlasovaly nejméně dvě třetiny členů strany přítomných na schůzi, a po potvrzení okresním výborem nebo

jemu naroveň postaveným městským nebo obvodním výborem strany ; o přijetí každého kandidáta se hlasuje jednotlivě ; c ) občané Československé socialistické republiky, kteří byli dří ve členy komunistických a dělnických marxisticko - leninských stran jiných zemí, přijímají se do strany podle směrnic ústřed ního výboru ;

d ) někdejší členy jiných politických stran musí k přijetí do stra ny doporučit pět ručitelů, kteří jsou nejméně pět let členy stra ny a znají kandidáta z pracovní a veřejné činnosti nejméně je den rok ; přijetí bývalých funkcionářů okresních, krajských a ústředních orgánů jiných politických stran je platné až po schválení ústředním výborem ;

e ) ručitelé odpovídají za to, že jejich doporučení jsou hodnověr

ná a objektivně vystihují politické i morální vlastnosti dopo

N

ručovaných ; členové a kandidáti ústředního výboru Komunis tické strany Československa doporučení ke vstupu do strany nedávají ; při přijímání členů Československého svazu mláde

že se doporučení okresního a obvodního výboru Českosloven ského svazu mládeže rovná doporučení jednoho člena strany ; f) členství ve straně je platné ode dne, kdy kandidáta přijala za člena Členská schůze základní organizace .

· 5. Členové strany a kandidáti jsou povinni oznámit své základ ní organizaci každou změnu pracoviště nebo bydliště. Způsob evi dence členů strany a kandidátů a jejich přechodu z jedné základ

ní organizace do jiné určují pravidla stanovená ústředním výbo rem.

6. O členu a kandidátu strany , který je pasívní a po dobu tří měsíců bez závažných důvodů a přes opětovné upozornění nepla tí členské příspěvky, jedná základní organizace na členské schů zi. Jestliže přitom vyjde najevo, že člen nebo kandidát strany ztra til trvalé spojení se stranickou organizací a nechce je obnovit a neplní své povinnosti, ale jinak se neprovinil , je vyškrtnut ze

strany. Základní organizace o tom přijme usnesení a předloží je k potvrzení okresnímu výboru strany. 7. Za neplnění stranických povinnosti a provinění proti sta novám strany , jakož i za činy , za které je člen strany nebo kan didát volán k odpovědnosti podle zákona, mohou mu být uloženy

tyto stranické tresty : napomenutí, důtka, důtka s výstrahou a vy. loučení ze strany , které je nejvyšším stranickým trestem . 664

Stranické tresty mají výchovné poslání a ukládají se po vyčer pání jiných prostředků stranické výchovy a vlivu, jako je soudruž

ská kritika, upozornění nebo poučení. 8. O stranickém , trestu včetně vyloučení ze strany rozhoduje

základní organizace na své členské schůzi. Člen strany nebo kan didát, o jehož provinění jde, musí být o tom výborem organizace řádně zpraven a na tuto schůzi pozván.

Usnesení základní organizace o vyloučení ze strany nabývá platnosti, když pro ně hlasovaly nejméně dvě třetiny členů stra ny přítomných na schůzi, a po potvrzení okresním výborem stra ny. Okresní výbor strany rozhodne o usnesení základní organiza

ce nejdéle do dvou měsíců. Člen strany nebo kandidát je povi nen odevzdat členský nebo kandidátský průkaz v závodní organi zaci a až do rozhodnutí okresního výboru nemá právo účastnit se členských schůzí.

V závažných případech může o vyloučení ze strany nebo o ji

ném stranickém trestu rozhodnout okresní, krajský nebo ústřední výbor. Rozhoduje-li o vyloučení ze strany okresní výbor, musí být toto usnesení potvrzeno krajským výborem , rozhodne-li o vylou čení krajský výbor, musí být usnesení potvrzeno ústředním výbo rem.

9. O stranickém potrestání ( včetně vyloučení ze strany ) členů

a kandidátů ústředního výboru Komunistické strany Slovenska , krajských a okresních výborů nebo členů kontrolních a revizních

komisí jednají základní organizace s vědomím stranických orgá nů, kde jsou potrestaní členy. Návrh na vyloučení ze strany před kládá základní organizace příslušnému výboru , který o vyloučení svého člena rozhoduje dvoutřetinovou většinou. 10. O vyloučení člena a kandidáta ústředního výboru Komunis

tické strany Československa z ústředního výboru a člena ústřední kontrolní a revizní komise z ústřední kontrolní a revizní komise

nebo z řad strany rozhoduje sjezd strany a v období mezi sjezdy plénum ústředního výboru dvoutřetinovou většinou hlasů. 11. Rozhoduje-li se o vyloučení ze strany , je nutno postupovat nanejvýš obezřetně a důkladně vážit , zda je obvinění proti členu strany opodstatněné .

Uzná-li stranický orgán za nutné , může rozhodnutí o udělení stranických trestů včetně vyloučení nebo o revizi neopodstatně ných trestů oznámit ve stranickém tisku.

12. Členská legitimace je majetkem strany ; každý člen je po vinen chránit ji před ztrátou a poškozením . Ztrátu nebo poškoze. ni legitimace musí člen nebo kandidát ihned hlásit výboru základ ní organizace . Při ztrátě legitimace se zavádí disciplinární řízení. 665

Po skončení členství se členská legitimace odevzdá prostřed nictvím stranických orgánů ústřednímu výboru.

13. Člen strany nebo kandidát, který byl vyloučen ze strany ne bo jinak stranicky potrestán, má právo odvolat se do jednoho mě

síce postupně až k ústřednímu výboru a žádat o revizi usnesení. Usnesení o trestu zůstává v platnosti až do jiného rozhodnutí vyš šího orgánu strany. Krajský nebo ústřední výbor rozhodne o od

volání proti vyloučení ze strany nejdéle do dvou měsíců ode dne, kdy bylo podáno. II. Kandidáti členství ve straně

14. Všichni, kdož žádají o vstup do strany , jsou nejprve přijí

máni jako kandidáti členství. Kandidátská lhůta je nezbytná , aby se kandidát seznámil s programem a stanovami Komunistické

strany Československa a svou prací v základní organizaci doká zal, že bude platným členem strany. Stranická organizace je po

vinna pomáhat kandidátům v přípravě na přijetí za člena strany a prověřovat jejich osobní vlastnosti. Kandidátská lhůta se stanoví na jeden rok. 15. Při přijímání za kandidáta se postupuje stejně , jako když se přijímá kandidát za člena strany. Mladí lidé do jedenadvaceti let

se přijímají za kandidáty členství ve straně zpravidla prostřed nictvím Československého svazu mládeže. 16. Kandidáti mají stejné povinnosti a práva jako členové stra ny ; nelze je však volit za členy výborů a za delegáty na konfe rence a sjezdy strany. Na stranických schůzích mají hlas poradni. 17. Po skončení kandidátské lhůty projedná základní stranická organizace přijetí kandidátů za členy strany na členské schůzi.

Jestliže se kandidát v době kandidátské lhůty neosvědčil a pro své osobní vlastnosti není hoden, aby byl přijat za člena strany,

stranická organizace ho odmítne přijmout a vyškrtne ho z řad kandidátů . Usnesení základní organizace strany o vyškrtnutí z řad

kandidátů nabývá platnosti po potvrzení okresním výborem. III. Výstavba strany. Vnitrostranická demokracie

18. Vedoucí zásadou organizační výstavby a činnosti strany je demokratický centralismus.

Demokratický centralismus vyžaduje, aby všechny organizace a komunisté v konkrétních podmínkách závodu a místa aktivně

a tvůrčím způsobem uskutečňovali politiku strany a usnesení ve 666

doucích stranických orgánů ; umožňuje uplatňovat zobecněné zku šenosti komunistů a všech pracujících, kterých nabyli při socia listické výstavbě, v každodenní činnosti celé strany. Demokratický centralismus slučuje jednotnou činnost strany,

její pevnou organizační výstavbu a přísnou stranickou disciplínu s nejširší vnitrostranickou demokracií a iniciativou komunistů. Demokratický centralismus v organizační výstavbě znamená, že a ) všechny vedoucí stranické orgány se volí zdola až nahoru ;

b) stranické orgány pravidelně skládají účty a podávají zprávy o své činnosti stranickým organizacím, které je zvolily, a vyš ším orgánům ; c ) menšina a jednotlivci se disciplinovaně podřizují rozhodnu tím většiny ;

d ) usnesení vyšších orgánů jsou bezpodmínečně závazná pro vše chny nižší orgány.

19. Strana je budována podle výrobní a územní zásady. Základ ní organizace se zřizují v zásadě podle pracovišť komunistů a sdru žují se do okresních a krajských organizací ; organizace, jejíž pů sobnost se vztahuje na příslušné území, je zpravidla nadřízena

všem stranickým organizacím působícím v částech' tohoto území. 20. V souladu s politikou strany řeší každá organizace tvůrčím způsobem úkoly v obvodu své působnosti.

21. Nejvyšším orgánem stranické organizace je pro základní organizace členská schůze, pro okresní a krajské organizace kon ference, pro územní organizaci strany na Slovensku sjezd Komu

nistické strany Slovenska a pro Komunistickou stranu Českoslo venska sjezd Komunistické strany Československa. 22. Členské schůze, konference a sjezdy volí výbory , které řídi

veškerou práci příslušných stranických organizací mezi členský mi schůzemi, konferencemi a sjezdy v obvodu své působnosti. Při volbách stranických výborů se o každém návrhu hlasuje jednotlivě, přičemž mají všichni členové strany právo na odmít nutí a kritiku navržených členů a kandidátů nového výboru. Zvoleni jsou ti, pro které hlasovala nadpoloviční většina pří tomných členů organizace na členské schůzi nebo delegátů na konferenci nebo sjezdu. Toto rozhodnutí je závazné pro všechny členy .

23. Při volbách stranických výborů, počínaje výborem základ

ní organizace až po ústřední výbor, se dbá o soustavný příliv nových sil při zachování kontinuity řízení. Do stranických výborů jsou voleni bez ohledu na dosavadní

funkce nejosvědčenější bojovníci za politiku strany, zkušení or 667 1

ganizátoři, socialismu oddaní a politicky vyspěli komunisté ze všech úseků našeho života.

24. Nejvyšší zásadou stranického vedení, jednání a rozhodová ní všech stranických orgánů a organizací od ústředního výboru

až po základní organizace je kolektivnost. Uplatňování zásady kolektivního vedení je nezbytnou podmínkou správnosti přijatých usnesení, správné výchovy a rozmistování kádrů a zaručuje ši rokou iniciativu členstva strany zaměřenou k jednotnému cíli v duchu politiky strany.

Zásada kolektivnosti nijak neoslabuje osobní odpovědnost za provedení uložených úkolů. Kult osobnosti a s ním spojené porušování vnitrostranické de

mokracie snižují úlohu strany a lidových mas, jsou neslučitelné s leninskými zásadami stranického života a nemohou být ve stra ně trpěny .

25. Svobodné a věcné projednávání otázek stranické politiky je nezadatelným právem každého člena strany. Široká vnitrostra nická demokracie vytváří předpoklady pro plný rozvoj kritiky a

sebekritiky i pro trvalé upevňování stranické odpovědnosti a dis ciplíny ; stranická disciplina musí být uvědomělá , nikoli mecha nická. K soustavnému rozvoji vnitrostranické demokracie přispí vá zejména zvyšování aktivity a iniciativy všech organizací a členů strany, jejich účast na tvůrčí stranické práci. Výrazem kolektivnosti a vnitrostranické demokracie jsou celo stranické nebo celostátní diskuse, o kterých rozhoduje a které or ganizuje ústřední výbor k projednání otázek dalšího politického

i organizačního vývoje strany nebo hospodářského a kulturního rozvoje společnosti. Diskuse ve straně vychází vždy z ideologic kých základů marxismu-leninismu. Smyslem diskuse je všestran ně projednat předložené otázky, dále posílit ideovou a organizac ní jednotu strany a její spojení s lidem.

26. Stranické výbory pracují systematicky s aktivem, svolávají schůze aktivu k projednání úkolů a vypracování praktických opa .

tření pro jejich splnění, využívají zkušeností a námětů aktivu a za jeho pomoci organizují pracující k plnění úkolů ve výrobě i při rozvoji celého života společnosti. Stranické výbory informují prostřednictvím aktivu stranické organizace o své činnosti a zároveň si jeho prostřednictvím do

plňují přehled o plnění usnesení v jednotlivých místech . Aktiv věcně projednává a provádí stranická usnesení ; je ne přípustné svolávat jej k formálnímu projednávání usnesení.

27. Stranické výbory jsou povinny zabezpečovat za široké účasti pracujících včasnou a účinnou kontrolu plnění stranických usne 668

sení, činit opatření k nápravě zjištěných nedostatků a informo vat o stavu provedených opatření vyšší stranické orgány. Stra nické orgány a základní organizace využívají ve své činnosti po znatků orgánů lidové kontroly a vyvozují z nich stranické závěry.

IV. Nejvyšší orgány strany 28. Nejvyšším orgánem Komunistické strany Československa je

sjezd strany. Řádný sjezd svolává ústřední výbor jednou za čtyři roky. Mimořádný sjezd strany svolává ústřední výbor bud z vlast ní iniciativy, nebo na žádost nejméně jedné třetiny všech členů strany. Svolání sjezdu a pořad jednání oznámí ústřední výbor osm týdnů před sjezdem. Sjezd se může pravoplatně usnášet, je-li na něm zastoupena nejméně polovina všech členů strany. Pravidla o zastoupení členů strany a způsob volby delegátů

určuje ústřední výbor Komunistické strany Československa. Čle nové a kandidáti ústředního výboru KSČ a předseda ústřední kon trolní a revizní komise, pokud nejsou zvoleni řádnými delegáty, zúčastní se sjezdu s hlasem poradním. 29. Sjezd strany :

a ) projednává a schvaluje zprávu ústředního výboru Komunistic ké strany Československa a zprávu ústřední kontrolní a re vizní komise ;

b ) určuje linii strany v otázkách vnitřní a zahraniční politiky, pro

jednává a řeší nejzávažnější otázky dalšího rozvoje socialis tické společnosti, schvaluje program a stanovy strany ;

c ) volí ústřední výbor Komunistické strany Československa, ústřední kontrolní a revizní komisi a stanoví jejich složení ;

členem ústředního výboru může být zvolen jen ten, kdo je čle nem strany nejméně deset let.

30. Ústřední výbor Komunistické strany Československa v obdo bí mezi sjezdy řídí veškerou práci strany, zejména :

a ) rozpracovává a řeší v duchu usnesení sjezdů strany otázky dalšího rozvoje socialistické společnosti, vnitřní a zahraniční politiky ; b ) soustředuje činnost stranických orgánů a organizací na dů sledné uskutečňování vytyčené linie, řídí nižší stranické orgá ny a pomáhá jim rozvíjet politickou a organizátorskou práci,

kontroluje plnění stranických usnesení; vytváří a řídí různé instituce a podniky strany ;

c ) usměrňuje a kontroluje činnost Národního shromáždění , vlá dy a ostatních ústředních státních orgánů, Národní fronty a 669

ústředních orgánů společenských organizací prostřednictvím komunistů a stranických skupin ; zaměřuje jejich činnost na

důsledné prosazování a provádění politiky strany, vede je k to mu, aby zabezpečovaly včasné plnění úkolů státního plánu, co

nejhospodárněji využívaly všech prostředků a zabezpečova ly společenské potřeby, a to za nejširší účasti pracujících ; ve doucí funkcionáři pověření ústředním výborem prací ve stát. ních, společenských, hospodářských a ostatních orgánech od povídají ústřednímu výboru za stav na svěřeném úseku a pra

videlně mu předkládají zprávy o plnění úkolů ; d ) schvaluje návrhy na členy vlády a na jiné vedoucí funkcioná ře ústředních organizací a instituci ; vedoucí tajemníky kraj ských a okresních výborů strany; jmenuje hlavního redaktora Rudého práva ; e ) zastupuje stranu ve styku s jinými stranami ;

f ) pravidelně informuje stranické organizace o své práci ; g ) schvaluje celkový rozpočet strany a kontroluje jeho plnění , rozděluje materiální a finanční prostředky strany a stanoví výši členských příspěvků ; řídí a spravuje hospodaření ústřed

ního výboru, jeho podniků a institucí ; h ) doplňuje ústřední výbor z kandidátů zvolených sjezdem, jest liže ubude jeho členů ;

ch ) pro praktické provádění a kontrolu usnesení zřizuje oddělení a odbory.

31. Ústřední výbor se schází nejméně jednou za čtyři měsíce. Kandidáti ústředního výboru a předseda ústřední kontrolní a re vizní komise se účastní zasedání ústředního výboru s právem po radního hlasu .

Ústřední výbor podle povahy projednávaných otázek zve k ak tivní účasti na svých plenárních schůzích další funkcionáře stra nických orgánů, společenských organizací, státních a hospodár ských orgánů a pracovníky vědy a kultury. 32. Ústřední výbor volí :

předsednictvo

k řízení práce mezi plenárními zasedáními

ústředního výboru,

sekretariát – k řízení běžné práce, hlavně organizování kontroly plnění usnesení a pro výběr kádrů, prvního tajemníka a tajemníky ústředního výboru.

Předsednictvo a sekretariát podávají ústřednímu výboru zprá. vy o své činnosti.

33. Ústřední kontrolní a revizní komise :

a ) sleduje dodržování stanov strany a norem stranického života ; kontroluje, jak členové a kandidáti strany zachovávají stra 670

nickou disciplínu, volá k odpovědnosti komunisty, kteří se pro

vinili porušením linie strany a stanov strany, stranické a stát ní disciplíny , jakož i ty, kdož porušují stranickou morálku ; na základě rozhodnutí orgánů ústředního výboru provádí discipli

nární řízení ; dbá o včasné a správné vyřizování námětů, při pomínek a stížností podávaných ústřednímu výboru ; b ) reviduje hospodaření všech stranických organizací, podniků, institucí a zařízení ; kontroluje pořádek v evidenci členů a kan didátů a ve stranické administrativě všech stranických orga nizací;

c ) zkoumá odvolání členů a kandidátů strany podaná ústřednímu výboru proti rozhodnutí nižších stranických orgánů v člen: ských otázkách.

Ústřední kontrolní a revizní komise pracuje podle směrnic

ústředního výboru KSČ a podává mu zprávy o své činnosti a vý. sledcích kontroly. Kontrolní a revizní komise zvolené na sjezdu Komunistické strany Slovenska a na krajských a okresních kon ferencích mají obdobná práva a úkoly v rámci příslušné územní organizace strany.

Předsedu ústřední kontrolní a revizní komise potvrzuje do funk ce ústřední výbor KSČ. 34. V období mezi sjezdy strany může ústřední výbor svolat ce lostátní konferenci k projednání naléhavých otázek politiky stra

ny a k rozpracování dalšího postupu při plnění linie stanovené sjezdem. Prostřednictvím

konference podává straně

souhrnné

zprávy o své činnosti.

Počet delegátů a způsob jejich volby stanoví ústřední výbor. 35. Usnesení celostátní konference je po schválení ústředním výborem závazné pro všechny organizace a členy strany.

V. Organizace a nejvyšší orgány strany na Slovensku 36. Územní organizací Komunistické strany Československa na Slovensku je Komunistická strana Slovenska, kterou tvoří kraj

ské organizace strany na Slovensku. Komunistická strana Sloven ska se ve své činnosti řídí usneseními sjezdu a ústředního výbo

ru Komunistické strany Československa. 37. Nejvyšším orgánem Komunistické strany Slovenska je sjezd Komunistické strany Slovenska a v období mezi sjezdy ústřední výbor Komunistické strany Slovenska.

38. Se souhlasem ústředního výboru Komunistické strany Čes koslovenska svolává ústřední výbor Komunistické strany Sloven ska řádný sjezd jednou za čtyři roky. 671

Mimořádný sjezd Komunistické strany Slovenska může být svo lán se souhlasem ústředního výboru Komunistické strany Česko slovenska, požádá - li o to jedna třetina členů základních organi zací strany na Slovensku nebo na žádost ústředního výboru Ko munistické strany Slovenska ; v naléhavém případě může mimo

řádny sjezd KSS svolat ústřední výbor Komunistické strany Čes koslovenska.

Svolání sjezdu Komunistické strany Slovenska a pořad jednání oznámí ústřední výbor Komunistické strany Slovenska osm týdnů před sjezdem.

Delegáti sjezdů jsou voleni na krajských konferencích podle pravidel, která stanoví ústřední výbor Komunistické strany Slo

venska v dohodě s ústředním výborem Komunistické strany Čes koslovenska. 39. Sjezd Komunistické strany Slovenska : a ) projednává a schvaluje zprávu ústředního výboru Komunistic ké strany Slovenska, zprávu kontrolní a revizní komise a po případě jiných orgánů ; b ) projednává úkoly strany na Slovensku ; c ) volí ústřední výbor Komunistické strany Slovenska a kontrolní à revizní komisi ; členem ústředního výboru Komunistické stra

ny Slovenska může být zvolen jen ten, kdo je členem strany nejméně deset let.

40. Ústřední výbor Komunistické strany Slovenska provádí usnesení ústředního výboru Komunistické strany Československa na Slovensku, řeší politické a organizační otázky strany v sou hláse s ústředním výborem Komunistické strany Československa,

rozmisťuje kádry a kontroluje práci krajských organizací na Slo vensku, rozpracovává otázky národní a regionální povahy v sou ladu s celostátními a celospolečenskými zájmy ; podává ústřední mu výboru Komunistické strany Československa pravidelné zprá vy o své činnosti .

Ústřední výbor Komunistické strany Slovenska navrhuje ústřed nímu výboru Komunistické strany Československa pracovníky ze slovenských krajů do vyšších stranických a veřejných funkcí ;

schvaluje svůj rozpočet a kontroluje jeho plnění, řídí a spravuje hospodaření ústředního výboru Komunistické strany Slovenska a jeho podniků a institucí.

Ústřední výbor Komunistické strany Slovenska usměrňuje a kontroluje práci Slovenské národní rady a společenských orga nizací na Slovensku prostřednictvím stranických skupin. 41. Ústřední výbor Komunistické strany Slovenska se schází nejméně jednou za tři měsíce. Kandidáti ústředního výboru a před 672

seda kontrolní a revizní komise se účastní zasedání ústředního

výboru Komunistické strany Slovenska s právem poradního hlasu. 42. Ústřední výbor Komunistické strany Slovenska voli : předsednictvo k řízení politické , organizátorské a výchovné .

práce v období mezi zasedáními ústředního výboru Komunistic

ké strany Slovenska ;

sekretariát –· k řízení běžné práce, hlavně organizování kontro. ly plnění usnesení a pro výběr kádrů ;

prvního tajemníka a tajemníky ústředního výboru. Předsednictvo a sekretariát podávají ústřednímu výboru zprávy O své činnosti.

VI. Krajské a okresní organizace strany

43. Krajské a okresní organizace strany se ve své činnosti řidi stanovami strany , usneseními sjezdu a ústředního výboru Komu

nistické strany Československa ; v okruhu své působnosti zabez pečují uskutečňování politiky strany.

44. Hlavní povinností krajských a okresních organizací strany a jejich vedoucích orgánů je :

a ) soustřeďovat úsilí všech komunistů i ostatních pracujících .. k všestrannému rozvíjení národního hospodářství, k plnění úkolů státního plánu v průmyslu a zemědělství ; v souladu se

státním národohospodářským plánem určovat základní poli tickoekonomické směrnice pro všestranný rozvoj krajů a okre sů, pro uspokojování potřeb celé společnosti maximálně vy. užívat všech zdrojů v krajích a okresech, bojovat za nejvyšší hospodárnost a proti všem nezdravým lokálním tendencím ; za.

bezpečovat úkoly spojené s dalším zvyšováním hmotné a kul turní úrovně pracujících ;

b ) řídit ideologickou práci, organizovat studium marxismu-leni nismu a výchovu členů a kandidátů strany i ostatních pracu jících , řídit a kontrolovat místní tisk a činnost kulturních a

osvětových zařízení ; c ) usměrňovat a kontrolovat práci národních výborů, odborových

orgánů a dalších společenských organizací prostřednictvím komunistů a stranických skupin ; vést je k tomu, aby rozví

jcly takovou činnost , která povede k stále širší účasti pracu

jících na řízení a správě a k plnému využívání jejich inicia tivy , k organizování široké lidové kontroly ; v této činnosti se opírat také o poznatky a návrhy základních organizací stra ny působících v těchto orgánech a organizacích ; d ) důsledně provádět výběr a rozmisťování kádrů podle zásad sta 22 XII . sjezd

673

novených ústředním výborem strany a pečovat o jejich vý.

chovu ; kádrově posilovat rozhodující řídící články průmyslo vé a zemědělské výroby a národních výborů ; e ) kontrolovat, jak se plní usnesení ústředního výboru a usnese ní vlastní, zobecňovat nejlepší zkušenosti ze stranické prá ce a výrobní praxe a organizovat jejich rozšiřování ; f ) iniciativně předkládat vyšším stranickým orgánům návrhy na

řešení závažných otázek politického, hospodářského a kul turního rozvoje kraje a okresu ; soustavně informovat vyšší orgány strany a základní organizace o své činnosti ;

g ) rozdělovat v rámci své působnosti prostředky strany ; schva lovat rozpočet krajské a okresní organizace a kontrolovat jeho plnění, řídit a spravovat hospodaření krajského a okresního výboru a jeho institucí.

45. Krajskou organizaci tvoří všechny okresní organizace stra ny v kraji .

Městská organizace strany v Praze je postavena naroveň kraj . ským organizacím ; tvoří ji obvodní organizace na území města Prahy , které mají práva okresních organizacf. 46. Okresní organizace tvoří všechny základní organizace stra ny v okrese .

Městské organizace strany v Bratislavě , Brně, Ostravě a Plzni jsou postaveny naroveň okresním organizacím. Tvoří je všechny základní organizace ve městě. V těchto městských organizacích je možno tvořit obyodní výbory , které pracují s právy místních výborů strany .

Vedoucí orgány krajské organizace strany 47. Nejvyšším orgánem krajské organizace je krajská konferen ce a v období mezi konferencemi krajský výbor, Řádnou krajskou konferenci svolává krajský výbor jednou za dva roky . Mimořádná krajská konference může být svolána se souhlasem ústředního výboru strany , požádá- li o to více než jedna třetina členů základních organizací kraje ; z naléhavých důvodů může mimořádnou krajskou konferenci svolat také krajský nebo ústřední výbor Komunistické strany Československa , Svolání krajské konference a pořad jednání mají být oznámeny

okresním organizacím čtyři týdny před konferencí. Delegáti jsou voleni na okresních konferencích konaných před krajskou kon ferencí podle pravidel , která určí krajský výbor y dohodě s ústřed ním výborem .

Delegáti řádně zvolení na okresních konferencích mají hlas 674

.

rozhodující. Členové a kandidáti krajského výboru a předseda kontrolní a revizní komise , pokud nejsou zvoleni řádnými dele

gáty, zúčastní se krajské konference s hlasem poradním . 48. Krajská konference :

a ) projednává a schvaluje zprávu o činnosti krajského výboru a

zprávu kontrolní a revizní komise ; projednává i další otázky stranické, hospodářské a kulturní výstavby ; stanoví hlavní úkoly krajské organizace pro další období vyplývající z usne sení sjezdů, celostátních konferencí a ústředního výboru stra ny ;

b ) volí krajský výbor ; členem krajského výboru může být zvolen jen ten, kdo je členem strany nejméně sedm let ;

c ) voll kontrolní a revizní komisi a delegáty na sjezd strany. 49. Krajský výbor se schází jednou za měsíc, operativně řeší v souladu s politikou strany naléhavé otázky rozvoje kraje a okre sů, kontroluje plnění usnesení a rozmistuje kádry. Kandidáti krajského výboru a předseda kontrolní a revizní ko mise se účastní schůzí s právem poradního hlasu . 50. Krajský výbor volí předsednictvo, sekretariát a tajemníky krajského výboru. Vedoucí tajemník krajského výboru musí být nejméně deset let členem strany.

Předsednictvo krajského výboru se schází jednou za čtrnáct dní ; v době mezi zasedáními krajského výboru řídí práci , organizuje

a kontroluje plnění usnesení. Sekretariát krajského výboru řídí a kontroluje práci oddělení krajského výboru a jeho pracovníků.

Předsednictvo a sekretariát podávají o své činnosti zprávy kraj skému výboru .

Vedoucí orgány okresní organizace strany 51. Nejvyšším orgánem okresní organizace je okresní konfe

rence a v období mezi konferencemi okresní výbor strany . 52. Řádnou okresní konferenci svolává okresní výbor jednou za dva roky. Mimořádná konference může být svolána se souhlasem ústředního výboru na žádost více než jedné třetiny členů základ ních organizací v okrese nebo na návrh okresního výboru nebo vyšších stranických orgánů. Delegáti na okresní konferenci se volí na členských schůzích

základních organizací podle pravidel , která určuje krajský výbor v dohodě s ústředním výborem. Členové a kandidáti okresního výboru a předseda kontrolní a 675

revizní komise, pokud nejsou zvoleni řádnými delegáty, zúčastni se okresní konference s hlasem poradním . 53. Okresní konference :

a ) projednává a schvaluje zprávu o činnosti okresního výboru a

zprávu kontrolní a revizní komise ; projednává i další otázky stranické, hospodářské a kulturní výstavby okresu ; stanoví

hlavní úkoly okresní organizace pro další období vyplývající z usnesení vyšších stranických orgánů ; b ) volí okresní výbor ; členem okresního výboru může být jen ten, kdo je členem strany nejméně pět let ; c ) voll kontrolní a revizní komisi a delegáty na krajskou konfe renci.

54. Okresní výbor schvaluje ustanovení základních organiza cí strany, řídí a kontroluje jejich činnost ; vede evidenci členů strany a kandidátů .

55. Okresní výbor strany se schází jednou za měsíc. Kandidáti okresního výboru a předseda kontrolní a revizní ko

mise se účastní schůzí okresního výboru s právem poradního hlasu .

56. Okresní výbor volí předsednictvo a tajemníky okresního vý .

boru. Vedoucí tajemník okresního výboru musí být nejméně osm let členem strany .

Předsednictvo okresního výboru se schází jednou za čtrnáct dní ; v době mezi zasedáními okresního výboru řídí práci , organi

zuje a kontroluje plnění usnesení. Řídí a kontroluje práci oddě lení okresního výboru a jeho pracovníků. O své činnosti podává zprávu okresnímu výboru strany.

VII. Místní, celozávodní a podnikové výbory 57. Ve městech a větších obcích , kde je více základních organi

zací strany, tvoří se se souhlasem okresního výboru místní vý. bory strany ; ve velkých závodech a podnicích , kde je více zá kladních organizací, tvoří se se souhlasem krajského výboru ce lozávodní výbor strany, nebo se souhlasem ústředního výboru strany podnikové výbory strany .

Místní , celozávodní a podnikové výbory jsou řízeny okresním výborem strany a pomáhají mu v denním řízení k usměrňování činnosti základních organizací k plnění hlavních úkolů závodů, podniků a míst. 58. Hlavní povinností místního výboru je :

al spolu se základními organizacemi soustředovat úsilí všech ko munistů a ostatních pracujících k všestrannému rozvíjení ná 676

1

rodního hospodářství; pečovat o celkový rozvoj města nebo obce, zejména o rozvoj místního průmyslu, uspokojování ma teriálních a kulturních potřeb obyvatelstva , o komunistickou výchovu členů strany a kandidátů i ostatních pracujících ; b) v místech se zemědělskými závody především organizovat roz voj zemědělské výroby ; c ) rozvíjet masovou politickou práci a podněcovat iniciativu a aktivitu obyvatelstva, vést pracující k odhalování a využívání místních zdrojů a rezerv ; bojovat proti všem nezdravým míst ním tendencím ;

d ) navrhovat kandidáty do městského nebo místního národního výboru, ostatní kádrové otázky řešit v rozsahu stanoveném okresním výborem ;

e ) usměrňovat, řídit a kontrolovat činnost národního výboru a

ostatních společenských organizací v místě, soustavnou stra nickopolitickou a výchovnou prací napomáhat k trvalému zvy šování účasti občanů na správě záležitostí obce a k soustav nému posilování úlohy ná . udního výboru , jeho komisí a aktivu dobrovolných pracovníků.

59. Hlavní povinností celozávodního a podnikového výboru je : a ) vést spolu se základními organizacemi všechny pracující k plnění státního plánu, napomáhat rozvoji socialistické soutě

že a nové techniky , pečovat o uplatňování pokrokových me tod, vědeckých poznatků a zkušeností nejlepších pracovníků ve výrobě, střešit a zabezpečovat ve veškeré činnosti závodu nebo podniku celospolečenské zájmy a bojovat proti všem ne zdravým lokálním tendencím ; vést hospodářské vedení závo du nebo podniku k tomu, aby vytvářelo dobré podmínky pro účast pracujících na řízení výroby a pro plnění úkolů náro

dohospodářského plánu , a tím napomáhat politickovýchovné práci základních organizací strany na pracovištích ; uplatňo vat právo kontroly činnosti hospodářského vedení závodu ne bo podniku ; b) spolu se základními organizacemi provádět cílevědomou vý chovu , výběr a rozmisťování kádrů v závodě ; pečovat o sou stavný růst politické a odborné úrovně všech pracujících ;

c ) pečovat o soustavný růst úrovně stranickopolitické a organi . zátorské práce základních organizací ; pomáhat základním or ganizacím ve výchovné práci a při zabezpečování všech poli tických a hospodářských úkolů ;

d ) rozvíjet práci společenských organizací, hlavně ROH a ČSM, à vést je k zabezpečování hlavních politických , ekonomických a kulturně výchovných úkolů v celém závodě. 677

Celozávodní nebo podnikové výbory se opírají ve veškeré své činnosti o základní organizace strany v závodech a podnicích a přispívají k soustavnému posilování jejich úlohy.

60. Místní, celozávodní a podnikové výbory se volí na všeple nárních schůzích komunistů nebo na konferencích delegátů všech

základních organizací v místě, závodě nebo podniku. Místní, celo závodní a podnikové výbory volí ze svého středu předsedu, který musí být nejméně pět let členem strany. O své činnosti infor

mují okresní výbor a základní organizace strany v obvodu své působnosti.

Místní, celozávodní a podnikové výbory projednávají rozpočty základních organizací strany v místě, závodě nebo podniku, kon trolují jejich plnění a předkládají svůj rozpočet okresnímu vý. boru strany. Pověřují dva až tři členy výboru kontrolou hospoda ření podle rozpočtu a kontrolou administrativy a evidence v zá kladních organizacích strany.

61. Na vesnicích, kde jsou mimo základní organizace strany v JZD ještě jiné stranické organizace ( vesnické, závodní ) , může

okresní výbor ustavit společný místní výbor. Společný místní vý bor se volí na všeplenární schůzi komunistů ze všech základních organizací v místě. Výbor volí předsedu. Společný místní výbor navrhuje kandidáty do místního národ ního výboru, usměrňuje a řídí jeho práci a práci ostatních spole- .

čenských organizací. Projednává různé otázky společného postu pu organizací v místě .

VIII. Základní organizace strany 62. Základní organizace jsou základem strany. Působí bezpro středně mezi pracujícími, stmelují je kolem Komunistické stra

ny Československa, sjednocují jejich úsilí do boje za uskutečňo vání politiky strany. V okruhu své působnosti – v živém styku řeší a uskutečňují všechny politické, ekonomic s pracujícími ké a kulturně výchovné úkoly budování socialistické společnos ti v souladu s cíli a potřebami celé společnosti.

Základní organizace se tvoří v závodech, dopravních a obchod ních organizacích, na státních statcích , v strojních a traktorových

stanicích, v jednotných zemědělských družstvech, úřadech , ško lách, institucích, v jednotkách ozbrojených sil, na vesnicích, ve městech apod . , kde jsou nejméně tři členové strany . Tam, kde je jeden nebo dva členové strany a větší počet kandidátů, tvoří se 3

kandidátské skupiny v čele s důvěrníkem, který musí být dva

roky členem strany ; důvěrníka jmenuje okresní výbor. 678

Ustavení a zrušení základní organizace schvaluje okresní vý. bor .

63. V podnicích, závodech a úřadech, kde je větší počet členů a kandidátů strany, se mohou tvořit základní organizace v dil

nách, provozech, na stavbách a výrobních úsecích. Tyto základní organizace volí na celozávodních stranických schůzích nebo kon ferencích delegátů celozávodní nebo podnikový výbor.. Základní organizace, které mají větší počet členů, mohou vy tvářet dílčí organizace strany. Základní a dílčí organizace usta

vují podle pracovních úseků, brigád apod. stranické skupiny, kte ré si volí vedoucího. Úkolem stranických skupin je organizovat

plnění usnesení členské schůze základní organizace v okruhu své působnosti a dbát, aby všichni členové správně plnili své zá kladní povinnosti .

64. Právo základní organizace přijímat a vylučovat členy a kan didáty , ukládat stranické tresty, volit delegáty na konference,

hospodařit podle rozpočtu mohou udělovat okresní výbory i díl čím organizacím ve velkých průmyslových závodech, ve velkých

jednotných zemědělských družstvech a na státních statcích . 65. Nejvyšším orgánem základní organizace je členská schůze.

Jedná a rozhoduje o všech hlavních úkolech pracovišť a míst a o připomínkách a námětech pracujících ; vyzbrojuje komunisty zkušenostmi a argumenty pro politickou práci. Přijímá usnesení, ukládá úkoly členům strany a kandidátům , určuje způsob jejich

provádění a kontrolu plnění. Posuzuje v duchu stanovené linie strany činnost výboru a celé organizace, všech funkcionářů a členů.

Aktivní účast na členské schůzi, plnění jejího usnesení je zá · kladní povinností každého člena strany. Členská schůze se koná jednou za měsíc. Schůzi připravuje vý. bor zpravidla se všemi členy organizace v těsné spolupráci se ši rokým aktivem. K jednání členské schůze mohou být podle pova hy projednávaných problémů přizváni nečlenové strany, zejména přední pracovníci z výroby, funkcionáři státních a hospodářských orgánů a ostatních společenských organizací; organizace se s ni mi radí , jak nejlépe řešit problémy a splnit směrnice strany. -

Ve velkých základních organizacích, kde je několik dílčích or ganizací, se členská schůze základní organizace svolává v termi nech stanovených výborem základní organizace nebo na žádost dilčích organizací, nejméně však jednou za tři měsíce.

66. Ustavující nebo výroční členská schůze volí výbor základní nebo dílčí organizace, a to na dobu jednoho roku ; počet členů sta noví okresní výbor. Organizace do pěti členů volí důvěrníka, do 679

deseti členů tříčlenný výbor nebo podle podmínek se souhlasem

kresního výboru důvěrníka a jeho zástupce. 87. Výbor základní a dílčí organizace volí předsedu, který musí být nejméně tři roky členem strany. Výjimku může stanovit ústřed ní výbor. Výbor zajišťuje plnění usnesení členské schůze, v souladu s ním

řídí veškerou práci stranické organizace mezi členskými schůze mi. O své činnosti a stavu organizace podává každý měsíc zprávu členské schůzi .

Výbor základní organizace pověřuje dva až tři členy kontrolou hospodaření finančními a jinými prostředky základní organizace a kontrolou, jak jsou dodržovány směrnice ústředního výboru o vedení členské evidence a stranické administrativy. 68. Úkolem základní organizace strany je :

a ) uskutečňovat politiku strany v okruhu své působnosti, rozvíjet

a organizovat iniciativu komunistů i nečlenů strany při plnění úkolů dalšího rozvoje socialistické společnosti, řídit socialis tické soutěžení a bojovat za splnění státního plánu a závazků

pracujících, za soustavné zvyšování produktivity práce rozvo jem a uplatňováním nové techniky, pokrokových metod, vě

deckých poznatků a zkušeností nejlepších pracovníků ve výro bě; usilovat o dodržování pracovní a technologické disciplíny

při výrobním procesu, bojovat za nejvyšší hospodárnost a kva litu výroby, pečovat o maximální využívání vnitřních rezerv závodů, jednotných zemědělských družstev a státních statků, o růst kvalifikace pracujících, vést pracující k dodržování stát ní disciplíny , ke komunistickému vztahu k práci a k rozmno žování společenského bohatství;

b ) organizovat aktivní účast komunistů při řešení a zabezpečová ní všech úkolů a usnesení stranické organizace, s vědomím od povědnosti strany za každého svého člena vést komunisty k pří kladnosti v práci a k důslednému dodržování zásad komunis tické morálky, k oddanosti straně a lidu, pečovat o politickou a odbornou výchovu komunistů, starat se o přijímání nových členů do strany ;

c ) organizovat pro komunisty a ostatní pracující studium marxis mu-leninismu těsně spjaté s praxí socialistické a komunistické výstavby, bojovat proti buržoazní ideologii a všem pokusům o revizionistické zkreslování marxismu-leninismu nebo o jeho dogmatický výklad ; střežit a upevňovat ideovou a organizační jednotu strany ; d ) provádět agitační a výchovnou práci mezi pracujícími , vycho vávat je v duchu komunismu, bojovat proti individualismu a 680

všem přežitkům ; vést pracující k nejširší účasti na řízení stát ních a veřejných záležitostí ; vést cílevědomou uvědomovací

práci mezi organizátory výroby, mistry a techniky , a pomáhat tak zvyšovat jejich odpovědnost za dodržování technických a

technologických opatření ve všech oblastech výroby a dopra vy ;

e ) usilovat o neustálé zvyšování vůdčí úlohy komunistů v práci i v politickém a hospodářském životě podniků, závodů, jednot ných zemědělských družstev, státních statků, škol apod.; f ) vytvářet podmínky pro rozvoj kritiky a sebekritiky, nesmiři telně vystupovat proti jakémukoli jejímu potlačování, bojovat

proti byrokratismu, plýtvání státními prostředky, neodpověd nosti a neukázněnosti, pohodlnictví a proti všem nedostatkům, které brzdí rozvoj socialistické společnosti; g ) cílevědomě se starat o přípravu lidí, o správný výběr, výchovu a rozmistování kádrů v závodech, jednotných zemědělských

družstvech a státních statcích, v místech apod ., kontrolovat je jich činnost a soudružsky jim pamáhat v práci ; h ) pomáhat v práci vyšším stranickým orgánům, radit se s nimi a skládat jim účty ze své činnosti ; >

ch ) rozvíjet iniciativu společenských organizací při plnění úkolů vytyčovaných stranou a řídit je prostřednictvím stranických skupin ;

i ) svolávat veřejné stranické schůze a projednávat na nich s pra cujícími závažné problémy závodu či místa a otázky vnitřní a zahraniční politiky strany.

69. Stranické organizace ve výrobních, dopravních a obchodních podnicích, ve strojních a traktorových stanicích, na státních stat cích, v jednotných zemědělských družstvech, v projektových

organizacích, konstrukčních kancelářích a výzkumných ústa vech řízených ministerstvy a výrobními hospodářskými jednotka mi mají právo kontrolovat činnost vedení podniku nebo ústavu ; toto právo kontroly je základním prostředkem k organizování li dové kontroly. Stranické organizace mají právo požadovat od hos podářského vedení věcné zprávy ze všech úseků činnosti podni ku ; samostatně zkoumat a prověřovat stav plnění výrobních úkolů a všech kvalitativních ukazatelů, ukládat hospodářskému vedení úkoly k jejich zabezpečení a k odstranění všech nedostatků. Stranické organizace pravidelně kontrolují plnění státního plá nu ve všech ukazatelích , rozvoj a zavádění nové techniky a pokro

kových metod, realizaci zlepšovacích námětů, plnění závazků vy plývajících ze vztahů mezi dodavateli a odběrateli, hospodaření

s materiálovými a finančními prostředky podniku ; kontrolují, jak 681

se hospodářské vedení stará o ochranu a bezpečnost práce a za

bezpečuje vysokou odbornou přípravu pracujících. Kontrolují čin nost vedení podniku, aby nedocházelo k prosazování lokálních zá

jmů a zájmů jednotlivců na úkor celospolečenských potřeb . V této své činnosti využívají poznatků komisí lidové kontroly a pomáhají rozvíjet jejich činnost. Rozhodnutí členské schůze stranické organizace jsou pro hospo dářské vedení závazná. Stranické organizace mobilizují a sjedno cují úsilí všech pracujících, odborových a mládežnických organi

zací a hospodářského vedení k jejich plnění. Stranické organizace odpovídají straně a lidu za to, že podnik, závod nebo dílna splní své povinnosti vůči společnosti. Jsou povin ny prohlubovat řídící činnost, energicky bojovat proti byrokratis mu a radit se o všech závažných otázkách s pracujícími. 70. Stranické organizace ve výrobních, dopravních a obchodních

závodech a podnicích se vyjadřují k jmenování hospodářských ve doucích v okruhu své působnosti. Zabezpečují, aby příslušné kád rové návrhy byly projednány na členských schůzích Revolučního odborového hnutí.

71. Stranické organizace v ministerstvech, ústředních, kraj ských, okresních a městských úřadech, v řídících orgánech výrob ních hospodářských jednotek , v kulturních, vědeckých a jiných in stitucích jsou povinny :

a ) důsledně prosazovat politiku strany a kontrolovat dodržování směrnic a usnesení stranických orgánů na svých pracovištích,

vést k odpovědnému plnění funkcí, bojovat proti formalismu a byrokratismu v práci a jednání příslušných pracovníků úse ků, úřadů, apod.; b ) kontrolovat vyřizování připomínek, námětů a stížností pracu jících ;

c ) kontrolovat hospodaření s prostředky určenými k provozu úřa du, instituce ;

d ) pečovat o dodržování zásad výběru a rozmistování kádrů tak, aby se zdokonalovala práce úřadu či instituce i jednotlivých

pracovníků ; pečovat o výchovu pracovníků k odpovědnosti za svěřené úkoly , k dodržování a prosazování státní disciplíny.

Základní organizace v uvedených úřadech a institucích pomá hají ústřednímu výboru a ostatním příslušným stranickým orgá nům, které tyto úřady řídí, v kontrole činnosti těchto úřadů a je jich vedoucích pracovníků. Zprávy o zjištěných nedostatcích a ná vrhy na zlepšení činnosti úřadu nebo instituce předkládají vedou címu úřadu a příslušnému stranickému orgánu. 032

72. Předsedy stranických organizací v ministerstvech a jiných centrálních úřadech a institucích schvaluje ústřední výbor Komu nistické strany Československa.

IX. Strana a Československý svaz mládeže 73, Všestranná příprava mládeže a její výchova v duchu marxis mu-leninismu je jedním ze základních úkolů strany. Stranické or gány a organizace se ve své práci mezi mládeží opírají o Česko slovenský svaz mládeže. Československý svaz mládeže je jednot nou společenskou organizací mládeže, aktivním pomocníkem a zá lohou strany

Československý svaz mládeže organizuje ve svých řadách mla dé lidi a vychovává je v duchu marxismu -leninismu, bojuje proti všem buržoazním a maloměšťáckým přežitkům v myšlení mláde

že, vštěpuje jí morální rysy komunistického člověka a připravuje nejlepší ze svých členů pro vstup do Komunistické strany Čes koslovenska. Československý svaz mládeže iniciativně organizuje aktivitu veškeré mládeže při uskutečňování politiky strany, rozví.

jí pracovní úsilí mládeže při budování nové společnosti, vychová vá generaci všestranně vyspělých lidí, příštích budovatelů komu nismu.

Československý svaz mládeže se stará o výchovu dětí v Pionýr ské organizaci ČSM a přijímá nejlepší pionýry do ČSM. 74. Organizace Československého svazu mládeže se iniciativně zúčastňuje projednávání pracovních i jiných otázek, s nimiž se ve své činnosti v závodech , družstvech , školách , institucích a místech setkávají, a předkládají své návrhy příslušným stranickým orga nizacím.

75. Komunistická strana Československa , její orgány a organi

zace na všech stupních odpovídají za činnost Československého svazu mládeže a jeho Pionýrské organizace. Stranické orgány a organizace řídí a kontrolují činnost přísluš

ných organizací Československého svazu mládeže a všemožně pod podporují jejich zdravou iniciativu. Stranické organizace vedou mladé členy strany a kandidáty k tomu, aby byli nejaktivnějšími členy a funkcionáři Československého svazu mládeže. X. Stranické organizace v ozbrojených silách 76. Stranické organizace v ozbrojených silách se ve své činnos ti řídí stanovami strany. Tvoří se a pracují podle směrnic ústřed ního výboru strany . 683

77. Svou každodenní činností zajištují plnění politiky strany

v ozbrojených silách a stmelují jejich příslušníky kolem komu nistické strany . Vychovávají je v duchu idejí marxismu-leninis mu, socialistického vlastenectví a proletářského internacionalis mu, pečují, aby byli v neustálém spojení s životem a prací lidu.

Vedou je k vzornému plnění úkolů politické a bojové přípravy, 4

k upevňování vojenské kázně a k ovládnutí moderní bojové tech niky.

78. Stranickou práci v ozbrojených silách řídí ústřední výbor strany : Předsedové stranických organizací v ústředních orgánech

ozbrojených sil podléhají přímo ústřednímu výboru strany. 79. Stranické orgány a organizace v ozbrojených silách udržují těsné spojení s místními stranickými orgány, informují je o poli tické činnosti v útvarech, využívají jejich zkušeností ve své prá ci a vedou své členy k aktivní účasti na práci místních stranic. kých organizací. XI. Stranické skupiny v zastupitelských sborech a společenských organizacích 80. Na sjezdech, poradách, v národních výborech a ve vole ných orgánech odborů, družstev a jiných společenských organi

zací, kde jsou nejméně tři členové strany, tvoří se stranické sku piny , jejichž úkolem je zabezpečovat plnění stranických usne

sení a všestranně posilovat vliv strany mezi nečleny strany, upev ňovat stranickou a státní disciplínu, bojovat proti byrokratismu a prověřovat plnění směrnic strany a vlády. Stranické skupiny jsou podřízeny příslušným stranickým orgánům a jsou povinny ří dit se ve všech otázkách přísně a neochvějně usnesením těchto orgánů.

XII. Finanční prostředky strany

81. Finanční prostředky strany a jejích organizací tvoří člen ské příspěvky , výnosy stranických podniků a jiné příjmy . Výši příspěvků členů a kandidátů určuje ústřední výbor.

684

ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

ÚSTŘEDNÍ VÝBOR KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČLENOVÉ USTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ 1. BACILEK Karol

24. HÁJEK Jiří

2. BALAŠ Jaromír

25. HARUS Jan 26. HAVELKA Jan 27. HENDRYCH Jiří

3. BENADA Ľudevít 4. BENKO Pavel 5. BILAK Vasil

28. HODINOVÁ-SPURNÁ Anežka

6. BOBREK Bruno

7. BOROVKA Josef 8. BRYNDA Bohumil 9. ČERNÍK Oldřich

29. HORÁLEK František 30. HRUŠKA Čeněk

31. CHUDÍK Michal

10. DAŇKOVÁ Jarmila

32. INDRA Alois

11. DAVID Pavel 12. DAVID Václav

33. JANIK Ján

13. DOBIÁŠ Václav 14. DOČKALOVÁ Věra

35. JIRÁSKOVÅ Marie 36. JUNGEROVÁ Zuzana

15. DOLANSKÝ Jaromír 16. DUBČEK Alexander 17. DUDÍK Vladislav

34. JANKOVCOVÁ Ludmila

37. KAPEK Antonín

38. KLADIVA Jaroslav 39. KLENHOVÁ-BESSEROVÁ Ladislava

18. DVORSKÝ František 19, DVOŘÁK Richard

40. KOLDER Drahomír

20. ĎURIŠ Július

41. KORBELA Martin

21. FERENCEI Štefa: 22. FIERLINGER Zdeněk

42. KORČÁK Josef

23. FTOREK Štefan

1

43. KOUCKÝ Vladimír 44. KOZELKA Bedřich 685

$

}

45. KRAJČÍR František

71. PENC František

46. KRČEK Antonín

72. PILLER Jan 73. POLÁČEK Karel 74. PRCHLÍK Václav

47. KROSNÁŘ Josef 48. KRUTINA Vratislav 49. KÖHLER Bruno

75. SKALA Ivan

50. 51. 52. 53. 54.

76. SLAVÍK Václav

KUBA František LAŠTOVIČKA Bohuslav LEFLEROVÁ Helena LENART Jozef LOMSKÝ Bohumír

55. LÖRINCZ Július 56. MACHAČOVA -DOSTA LOVÁ Božena

57. MAJLING Pavel 58. MARKOVA Justina 59. MAXA Jan 60. MALEK Ivan 61. MESTEK Karel

62. MISKA Jaroslav

63. NEPOMUCKÝ Josef 64. 65. 66. 67.

NĚMEC Josef NOVOTNÝ Antonin PASTYŘÍK Miroslav PAŠEK Václav

68. PAVLOVSKÝ Oldřich

77. SVAČINA Oldřich 78. 79. 80. 81. 82.

ŠIK Oto ŠIMONEK Otakar ŠIROKÝ Viliam ŠIŠKA Karol ŠMEHLÍKOVÁ Ludmila

83. ŠPINDLER Matěj 84. 85. 86. 87.

ŠORM František STOLL Ladislav STROUGAL Lubomír ŠVESTKA Oldřich

88. TAKAČ Samuel 89, TYMEŠ František

90. 91. 92. 93.

UHER Jindřich VACULÍK Martin VECKER Miloslav VETIŠKA Rudolf

94. VLČEK Stanislav

95. VODSLOŇ František

69. PECHA František

96. VOLENÍK Oldřich

70. PELNÁŘ Jan

97. ZUPKA František

KANDIDATI OSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ 1. 2. 3. 4.

BARAČEK František BERAN Oldřich BILAN Jindřich BOĎA Koloman

5. CVIK Rudolf

6. 7. 8. 9. 10.

ČAPKA Miroslav CAP Josef ČERNÁ Marie ČERNÝ Josef ČERVENKA František

11. DOLEŽELOVÁ Jaroslava 12. HANÁK Josef 13. HANKO Michal

14. HEČKO Josef 15. HOMOLA Oleg 16. CHLEBEC . Emil

17. 18. 19. 20. 21.

INNEMANN Květoslav JIRÁK Rudolf KADEŘÁVEK Josef KAHUDA František KARVAŠ Peter

22. KOLBABA Adolf 23. KRAUS František

24. KREJČI Josef 25. KRÍŽ Jozef 26. KUDRNA Josef 686

27. LITVAJOVÁ Elena 28. MACEK Josef 29. MAMULA Miroslav

30. MARKO Ján

31. MARŠÁLEK Josef 32. MEDUNA Vladimír

39. 40. 41. 42. 43. 44.

RYTIR Otakar ŘEHÁNEK František SABOLČIK Michal SKRIČIL Milan SOUČEK Gustav STARY Oldřich

33. MIKOVÁ Marie

45. STUDIHRADOVA Jarina

34. NEUBERT Karel

36. NIKODEM Václav

46. ŠKODA Václav 47. ŠTICH Zdeněk 48. URBAN Zdeněk

37. PROCHÁZKA Jan 38. REJCHRT Jaroslav

49. VALO Jozef 50. VOJTAS Oldřich

35. NĚMEC Jan

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A REVIZNI KOMISE ČLENOVÉ USTŘEDNÍ KONTROLNÍ A REVIZNÍ KOMISE

1. AUBRECHT Vojtěch

16. MIŠEJE František

2. BENDÍK Viktor

17. MLEJNEK Stanislav 18. MUŠAL Jan

3. ČERMÁK Josef 4. ČERNÁ Ludmila

19. NOVAK Antonín

5. ČERVENÝ Ladislav

20. PALEČEK Josef

6. HLINA Jan

21, PROKOPOVA Julie

7, HOJČ Josef

22. RIGO Emil

8. HONS František 9. HRON Pavel

23, ROŽIČKOVÁ Marie

10. JANEČEK Augustin 11. JERMAN Jaroslav 12. KAPUCIÁN Zdeněk 13. KUDĚLÁSEK Alfons

14. MACHÁČEK Josef 15. MANĎÁK Eduard

24. ŘEHÁČEK František 25. SUCHARDA Bohumil 26. SVOBODA Adolf

27. 28. 29. 30.

ŠALGOVIČ Viliam TESLA Josef TONDL Jan UHLÍŘ Václav

ZPRÁVA O ZASEDÁNÍ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ Po volbě nového ústředního výboru a ústřední kontrolní a re vizní komise na XII . sjezdu KSČ se konalo první plenární zasedá ní nově zvoleného ústředního výboru. Ústřední výbor strany jed . nomyslně zvolil předsednictvo ÚV KSČ. 687

/

Členové předsednictva ÚV KSČ soudruzi: BACİLEK Karol , DOLANSKÝ Jaromír, FIERLINGER Zdeněk, HENDRYCH Jiří, KOLDER Drahomír, LENART Jozef, NOVOTNÝ Antonín , ŠIMUNEK Otakar, ŠIROKÝ Viliam.

Kandidáti předsednictva ÚV KSČ soudruzi: DUBČEK Alexander, JANKOVCOVÁ Ludmila, KAPEK Antonín . 1

Prvním tajemníkem ÚV KSČ byl zvolen soudruh ANTONIN NO VOTNY.

Tajemníky OV KSČ byli zvoleni soudruzi : HENDRYCH Jiří, KOLDER Drahomír, KOUCKY Vladimír, KÖHLER Bruno, SLAVIK Václav.

Členy sekretariátu byli zvoleni soudruzi : NOVOTNÝ Antonín, HENDRYCH Jiří, KOLDER Drahomír, KOUC

KÝ Vladimír, KÖHLER Bruno, SLAVÍK Václav, KRČEK Antonín, ZUPKA František .

Všechny volby byly jednomyslné.

Ústřední výbor potvrdil ve funkci předsedy ústřední kontrolní a revizní komise soudruha Pavla HRONA,

Ústřední výbor dále schválil novou stupnici členských příspěv ků s platnosti od 1. ledna 1963 .

ZPRÁVA O ZASEDÁNÍ 7

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A REVIZNÍ KOMISE Na ustavující schůzi ústřední kontrolní a revizní komise by! předsedou ústřední kontrolní a revizní komise zvolen soudruh Pa vel HRON, místopředsedou soudruh Jan HLINA.

688

STUPNICE ČLENSKÝCH PŘÍSPĚVKU KSČ

Ústřední výbor Komunistické strany Československa schválil novou stupnici členských příspěvků Komunistické strany Česko slovenska s platností od 1. ledna 1963 následovně :

Čistý příjem Kčs

do 600 601- 800 801-1000 1001–1200 1201-1400 1401-1600 1801-1800 1801-2000

Členský příspěvek Kčs

Čistý příjem

1,

2001-2200 2201-2400 2401 - 2600 2601-2800

40, 50 ,

2801-3000

80,

Kčs

2,

3, 5 , 10, 15, – 20 , 30 ,

3001-4000 přes 4000

Členský příspěvek Kčs

60 , 70 , 3 %

4%

Základ pro stanovení výše členského příspěvku tvoří čistý pří jem nebo souhrn čistých příjmů člena a kandidáta strany. Členské

příspěvky se platí vždy za uplynulý měsíc. Ústřední výbor KSČ současně schválil zásady pro stanovení výše členského příspěvku KSČ a zásady pro výdej příspěvkových zná. mek .

DELEGACE BRATRSKÝCH STRAN NA XII. SJEZDU KSČ Na XII. sjezdu KSČ byly přítomny delegace 68 bratrských ko munistických a dělnických stran. KOMUNISTICKÁ STRANA SOVĚTSKÉHO SVAZU :

L. I. Brežněv, člen předsednictva ÚV KSSS , K. T. Mazurov, kan. didát předsednictva ÚV KSSS a první tajemník ÚV KS Běloruska, A. M. Rumjancev, člen ÚV KSSS a hlavní redaktor časopisu » Otáz ky míru a socialismu«, K. K. Nikolajev, kandidát ÚV KSSS a prv ni tajemník sverdlovského oblastního výboru KSSS , V. M. Dmitru

ková , tajemnice kyjevského oblastního výboru KS Ukrajiny , L. N. Tolkunov , zástupce vedoucího oddělení ÚV KSSS , M. V. Zimjanin , člen ústřední revizní komise ÚV KSSS , velvyslanec SSSR v ČSSR. 23. XII . sjezd

689

POLSKA SJEDNOCENÅ DELNICKÁ STRANA :

E. Gierek , člen politického byra a tajemník ústředního výbo ru, F. Wachowicz, kandidát ÚV a vedoucí tajemník KV PSDS Kiel ce, S. Kuzinski, zástupce vedoucího oddělení ÚV, F. Mazur, člen

ústřední revizní komise, velvyslanec PLR v ČSSR. JEDNOTNÁ SOCIALISTICKÁ STRANA NĚMECKA :

F. Ebert, člen politického byra , H. Axen , člen UV a šéfredaktor »Neues Deutschland «, W. Krolikowski, první tajemník KV SED v Drážďanech , W. Vesper, velvyslanec NDR v ČSSR. RUMUNSKÅ DELNICKÁ STRANA :

E. Bodnaraš, člen politického byra a náměstek předsedy rady ministrů, S. Voitec, kandidát politického byra, V. Cazacu , kandidát

ÚV a první tajemník KV v Jaši , B. Zaharescu , kandidát OV, G. Ni tescu, velvyslanec RLR v ČSSR. MAĎARSKÁ SOCIALISTICKÁ DĚLNICKA STRANA :

L. Fehér, člen politického byra , I. Szurdi, člen ústředního výbo

ru a vedoucí oddělení ÚV, J. Marjai, velvyslanec MLR v ČSSR . BULHARSKÁ KOMUNISTICKÁ STRANA :

1. Michajlov, člen politického byra, A. Michajlov, kandidát OV a první tajemník KV v Perniku, G. Grozev ,

velvyslanec

BLR

v ČSSR. KOMUNISTICKÁ STRANA ČINY :

Wu Siu -čchuan , člen UV, Čou Sing, tajemník provinčního výbo

ru v Šantungu, Sjung Fu, zástupce vedoucího oddělení ÚV. KOREJSKÁ STRANA PRÁCE :

Li Dju-Jen, kandidát politického byra a náměstek předsedy rady ministrů, Ko Chjok, člen ÚV a vedoucí oddělení ÚV. VIETNAMSKÁ STRANA PRACUJÍCÍCH :

Hoang van Hoan , člen politického byra, Hoang Tung, kandidát UV a šéfredaktor »Nhan Dan« , Pham Thieu, velvyslanec VDR v ČSSR . MONGOLSKÅ LIDOVÁ REVOLUČNÍ STRANA :

Demčigijn Molomžamc, člen politického byra a náměstek před sedy rady ministrů , Gombo - očirin Čimid, člen OV, Šaravin Cagán dorž, člen UV, velvyslanec MLR v ČSSR. SJEDNOCENÉ REVOLUČNI ORGANIZACE KUBY:

Blas Roca , člen sekretariátu Sjednocených revolučnich orga

nizací Kuby, R. Roa Kouri, velvyslanec Kuby v ČSSR. 690

i

FRANCOUZSKÁ KOMUNISTICKÁ STRANA :

G. Ansart, kandidát politického byra, L. Baillot, člen UV , G. Bor du, člen ÚV, J. Grésa, zasloužilý člen FKS . ITALSKÁ KOMUNISTICKÁ STRANA :

C. Fredduzzi, člen ÚV, E. Gemma, tajemník federace Alessan >

dria. KOMUNISTICKÁ STRANA NĚMECKA :

E. Glückauf, člen politického byra a tajemník ÚV, a další de legát. KOMUNISTICKÁ STRANA RAKOUSKA :

F. Fürnberg, člen politického byra a tajemník OV, R. Dubowski, člen politického byra. KOMUNISTICKÁ STRANA FINSKA :

L. L. Junttila, člen politického byra, A. Uusitalo, člen ÚV. KOMUNISTICKÁ STRANA VELKÉ BRITÁNIE :

B. Ramelson, člen výkonného výboru. KOMUNISTICKÁ STRANA ŠPANĚLSKA ::

F. Claudin, člen politického byra a sekretariátu ÚV, 1. Moix, člen politického byra UV. KOMUNISTICKÁ STRANA BELGIE :

R. Beelen, člen politického byra a tajemník ÚV. KOMUNISTICKÁ STRANA HOLANDSKA :

A. Averinková , členka ÚV. KOMUNISTICKÁ STRANA DANSKA :

K. Jespersen , předseda strany. KOMUNISTICKÁ STRANA ŠVÉDSKA :

Ē, Karlsson, člen politického byra. KOMUNISTICKÁ STRANA NORSKA :

W. Amundsen, člen politického byra a tajemník ÚV. JEDNOTNÁ SOCIALISTICKÁ STRANA ISLANDU :

B. Bjarnasson, člen politického byra . KOMUNISTICKÁ STRANA ŘECKA :

K. Kolianis, první tajemník ÚV, M. Kotuzas, člen ÚV. PORTUGALSKA KOMUNISTICKÁ STRANA :

A. Cuñhal, generální tajemník. POKROKOVÁ STRANA PRACUJÍCÍHO LIDU KYPRU :

E. Papaioannou, generální tajemník. 691

ŠVÝCARSKA STRANA PRÁCE :

F. Dübi, člen politického byra . KOMUNISTICKÁ STRANA SAN MARINA :

L. Celli, člen ústředního výboru . KOMUNISTICKA STRANA LUCEMBURSKA :

L. Dominique Urbany, generální tajemník. >

IRSKÁ DĚLNICKÁ STRANA :

G. Jeffares, člen ÚV. KOMUNISTICKÁ STRANA SEVERNÍHO IRSKA. KOMUNISTICKÁ STRANA INDONÉSIE :

Njoto, místopředseda strany, Margondo, pracovník zahraniční ho oddělení ÚV. KOMUNISTICKÁ STRANA JAPONSKA :

S. Hakamada, člen předsednictva a tajemník ÚV. LIBANONSKÁ KOMUNISTICKÁ STRANA. SYRSKÁ KOMUNISTICKÁ STRANA.

IRÁCKÁ KOMUNISTICKÁ STRANA :

Ahmed Abbas, člen politického byra ÚV. LIDOVÁ STRANA IRANU ( TUDEH ) :

Abdul Samad Kambaksh , člen byra OV, Ardašir Avanesjan , člen ÚV. JORDÁNSKÁ KOMUNISTICKÁ STRANA :

Fuad Nassar, první tajemník ÚV. SÚDANSKÁ KOMUNISTICKÁ STRANA . KOMUNISTICKÁ STRANA TURECKA :

J. Demir, první tajemník UV. KOMUNISTICKÁ STRANA IZRAELE :

E. Vilenská, členka politického byra. KOMUNISTICKÁ STRANA CEJLONU :

Chellappah Komarasamy, člen politického byra. KOMUNISTICKÁ STRANA AUSTRÁLIE :

W. J. Brown, kandidát politického byra ÚV. KOMUNISTICKÁ STRANA NOVÉHO ZÉLANDU :

M. H. Williams, člen politického byra ÚV. PŘEDSTAVITELÉ ALŽÍRSKÝCH KOMUNISTU :

Caidi Lakhdar a Mohamed Salah Toumi. TUNISKA KOMUNISTICKÁ STRANA :

Mohamed Ennafaa, generální tajemník. 692

RÉUNIONSKA KOMUNISTICKÁ STRANA :

P. Vergés, generální tajemník . KOMUNISTICKÁ STRANA USA :

H. Winston, člen národního výkonného výboru strany, a další delegát. KOMUNISTICKÁ STRANA KANADY :

A. Dewhurst, člen národního výkonného výboru, W. Tuomi, člen národního výboru strany a tajemník v provincii Alberta. BRAZILSKÁ KOMUNISTICKÁ STRANA : M. Vinhas.

KOMUNISTICKÁ STRANA ARGENTINY :

F. Monaco , člen UV. KOMUNISTICKÁ STRANA CHILE :

J. A. Gonzales, zástupce generálního tajemníka. KOMUNISTICKÁ STRANA BOLIVIE :

R. R. Gonzales, člen politického byra OV, S. R. Rivera, člen po litického byra UV. KOMUNISTICKÁ STRANA URUGUAYE :

A. Suarez, tajemník ústředního výboru , E. di Pascua , člen Ov . KOMUNISTICKÁ STRANA KOLUMBIE :

G. Vieira , generální tajemník. MEXICKÁ KOMUNISTICKÁ STRANA :

J. G. Gonzáles, člen UV, B. Erdozain Sámano. PARAGUAYSKÅ KOMUNISTICKÁ STRANA :

M. Rodriguez, člen politického byra UV . KOMUNISTICKÁ STRANA ECUADORU :

R. Romero Paredes, člen výkonného výboru OV. STRANA LIDOVÉHO PŘEDVOJE KOSTARIKY :

A. F. Segura, tajemník ÚV. GUATEMALSKÁ STRANA PRÁCE :

0. Martinez, člen politické komise OV. DOMINIKANSKA LIDOVÅ SOCIALISTICKÁ STRANA :

D. Santiago , člen UV. KOMUNISTICKÁ STRANA HONDURASU :

A. Arias, člen ÚV. NICARAGUJSKÁ SOCIALISTICKÁ STRANA :

• R. Martinez , člen ÚV, J. Morales, člen Ov. 693

KOMUNISTICKÁ STRANA SALVADORU :

J. Santos, člen UV, R. Aguilar, člen komise OV. GUADELOUPSKÁ KOMUNISTICKÁ STRANA :

S. Pierre Justin, člen sekretariátu ÚV. MARTINICKÁ KOMUNISTICKÁ STRANA :

A. Nicolas, člen politického byra a tajemník ÚV. STRANA LIDOVÉHO SJEDNOCENÍ HAITI :

1. Montferrier, člen UV, a další dva delegáti.

694

Rejstřík

Hlavní dokumenty a usnesení XII. sjezdu KSC Zahajovací projev soudruha Antonína Novotného Zpráva ústředního výboru XIL sjezdu Komunistické strany Českoslo

9

venska o činnosti strany a o hlavních směrech dalšího rozvoje naší

socialistické společnosti , přednesená prvním tajemníkem ÚV KSC 21

soudruhem Antonínem Novotným

Zpráva ústředni revizní komise KSC XII . sjezdu, přednesená soudruhem 99

Josefem Štětkou

Vystoupení soudruha Antonina Novotného na závěr diskuse Projev soudruha Antonína Novotného na zakončení XII. sjezdu KSČ

604 627 15

Pracovní předsednictvo . Volební, návrhová a mandátová komise

18

Usnesení XII. sjezdu KSC Zpráva návrhové komise k usnesením XII. sjezdu , přeanesená soudruhem Jozefem Lenartem

616

Dopis ústřednímu výboru KSSS

631

Poselství bratrským komunistickým a dělnickým stranám Usnesení XII . sjezdu KSČ ke zprávě o činností strany a

633

o hlavních

směrech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti Usnesení XII. sjezdu KSČ ke zprávě ústřední revizní komise Usnesení XII. sjezdu KSC o hlavních směrech dalšího rozvoje naší so

635 635

635

cialiştické společnosti

Usnesení XII . sjezdu KSČ o prověrce politických procesů z období kultu 656

osobnosti

Usnesení XII. sjezdu KSC o odvolání bývalých členů strany ke sjezdu 658

proti stranickým trestům

Zpráva návrhové komise k návrhu nových stanov strany, přednesena 609

soudruhem Jozefem Lenartem

Usnesení XII. sjezdu KSČ o návrhu stanov Komunistické strany Cesko slovenska

658

695

Stanovy Komunistické strany Ceskoslovenska Stupnice členských příspěvků KSC

659 689

Ustřední orgány Komunistické strany Československa Zpráva volební komise, přednesená soudruhem Jiřím Hendrychem

609

Členové ústredního výboru KSČ

685

Kandidáti ústředního výboru KSČ

686

Členové ústřední kontrolni a revizní komise

687

Zpráva o zasedání ústředního výboru KSČ Zpráva o zasedání ústřední kontrolní a revizní komise

687 688

Diskuse na XII . sjezdu Komunistické strany Ceskoslovenska 258

Antoš Jiří, pražská městská organizace KSČ Augustin František, středoslovenská krajská organizace KSS Ausberger František, severočeská krajská organizace KSČ

312

Bacilek Karol

592

109

Cerná Marie, západočeská krajská organizace KSC

347

Cervený Eduard, jihočeská kra; ska organizace KSČ Dolanský Jaromír Dvorský František , západoslovenská krajská organizace KSS

170 203

352

Hendrych Jiří

175

Chadim Stanislav, západočeská krajská organizace KSC

155

Indra Alois

486

Jankovcová Ludmila

580

Karásek Ladislav, severomoravská krajská organizace KSČ Khod! Jan, středočeská krajská organizace KSČ

454 432

Knížka Jaroslav, východoslovenská krajská organizace KSS

135

Kodeš Karel, severomoravská krajská organizace KSČ Koch Viliam, západoslovenská krajská organizace KSS

575 .

Kopecký Zdeněk, východočeská krajská organizace KSC Koucký Vladimir

214 286

.

.

421

Krček Antonín, pražská městská organizace KSC

141

Krutina Vratislay

517

Kučera Václay, východočeská krajská organizace KSC

160

Kudroňová Mária , středoslovenská krajská organizace KSS

106

Kulko Ján, východoslovenska krajská organizace KSS Laštovka Josef, jihočeská krajská organizace KSC Lomský Bohumír Meduna Vladimir, Jihomoravská krajská organizace KSC

494 .

.

589

.

330 523

Michal Jiří, středočeská krajská organizace KSC

527

Mikuláš Pavel , západoslovenská krajská organizace KSS Miska Jaroslav, severomoravská krajská organizace KSC

235

696

465

1

1

Mraček Jan, západočeská krajská organizace KSC

450

Němec Josef, středočeská krajská organizace KSČ

185

Pištěk Václav, jihočeská krajská organizace KSČ Ruml Vladimír, pražská městská organizace KSČ Sachsová Hana, pražská městská organizace KSČ

438

Sečkář František, jihomoravská krajská organizace KSČ

318

148

357 1

Skala Ivan, pražská městská organizace KSC

306

Simková Marie, středočeská krajská organizace KSC Široký Viliam

335 296

Sorm František, pražská městská organizace KSČ

268

Strougal Lubomír

531

Trousil Josef, severomoravská krajská organizace KSC Vaculík Martin, Jihomoravská krajská organizace KSČ Večeřa Jan, jihomoravská krajská organizace KSČ

194

Vedra Vladimir

498

Vit Vladimir, východočeská krajská organizace KSC . Vlček Stanislav, severočeská krajská organizace KSC Vnuková Marie, jihočeská krajská organizace KSC Voleník Oldřich, severomoravská krajská organizace KSC .

197

261

490 291 279 340 460

Zupka František

Zdravice představitelů stran Národní fronty

Zdravice Ceskoslovenské strany lidové, přednesená dr. Josefem Ploj harem

145

Zdravice Československé strany socialistické, přednesená dr. Aloisem 166

Neumanem

Zdravice Strany slovenské obrody, přednesená dr. Jozefem Kyselým

192

Zdravice Strany slobody, přednesená Michalem Žákovičem

240

Pozdravné projevy delegátů bratrských komunistických a dělnických stran

Projev vedouciho delegace KSSS L. I. Brežněva

115

Pozdrav ústředního výboru KSSS XII. sjezdu KSČ

128

Pozdrav Polské sjednocené dělnické strany , přednesený soudruhem Ed wardem Gierkem .

.

222

Pozdrav Jednotné socialistické strany Německa, přednesený soudruhem Friedrichem Ebertem

242

Pozdrav Rumunské dělnické strany , přednesený soudruhem Emilem 362

Bodnarašem

Pozdrav Maďarské socialistické dělnické strany, přednesený soudruhem Lájošem Fehérem

321

Pozdrav Bulharské komunistické strany, přednesený soudruhem Ivanem

1

253

Michajlovem

C97

Pozdrav Komunistické strany Ciny, přednesený soudruhem Wu

Siu

čchuanem

229

Pozdrav Korejské strany práce, přednesený soudruhem Li Dju-Jenem

380

Pozdrav Vietnamské strany pracujících, přednesený soudruhem Hoang 385

van Hoanem

Pozdrav Mongolské lidové revoluční strany, přednesený soudruhem Demčigijnem Molomžamcem

371

Pozdrav Sjednocených revolučních organizací Kuby, přednesený sou 563

druhem Raúlem Roa Kourim

Pozdrav Francouzské komunistické strany, přednesený soudruhem Gus. tavem Ansartem

225

.

Pozdrav Italské komunistické strany, přednesený soudruhem Cesarem 325

Fredduzzim

Pozdrav Komunistické strany Německa, přednesený soudruhem Erichem Glückaufem

375

Pozdrav Komunistické strany Rakouska, přednesený soudruhem Friedlem Fürnbergem Pozdrav Komunistické strany Finska, přednesený soudruhem Larsem Leevi Junttilou .

.

.

383 390

Pozdrav Komunistické strany Velké Británie, přednesený soudruhem 263

Bertem Ramelsonem

I Pozdrav Komunistické strany Španělska , přednesený soudruhem Fernan 369

dem Claudinem

Pozdrav Komunistické strany Belgie, přednesený soudruhem René Bee lenem

397

Pozdrav Komunistické strany Holandska , přednesený soudružkou Annou 409

Averinkovou

Pozdrav Komunistické strany Dánska, přednesený soudruhem Knudem Jespersenem

410

.

Pozdrav Komunistické strany Švédska , přednesený soudruhem Erikem Karlssonem

401

Pozdrav Komunistické strany Norska, přednesený

soudruhem

Willy 539

Amundsenem

Pozdrav Jednotné socialistické strany Brynjolfurem Bjarnassonem

Islandu , předaný soudruhem 598

Pozdrav Komunistické strany Řecka, přednesený soudruhem Kostasem Kolianisem

544

Pozdrav Portugalské komunistické strany , přednesený soudruhem Alva rem Cuñhalem

391

Pozdrav Pokrokové strany pracujícího lidu Kypru , přednesený soudru hem Ezechiasem Papaioannouem

506

Pozdrav Švýcarské strany práce, přednesený soudruhem Franzem Dubim

553

Pozdrav Komunistické strany San Marina , přednesený soudruhem Linem Cellim

549

Pozdrav Komunistické strany Lucemburska, přednesený soudruhem Do 511

miniquem Urbanym

698

Pozdrav Irské dělnické strany, přednesený soudruhem Georgem Jeffa 474

resem

Pozdrav Komunistické strany Indonésie, přednesený soudruhen Njotem Pozdrav Komunistické strany Japonska, přednesený soudruhem Satomi

249

398

Hakamadou .

508

.

550

Pozdrav delegáta Libanonské komunistické strany Pozdrav delegáta Sy.ské komunistické strany Pozdrav Irácké komunistické strany, přednesený soudruhem Ahmedem

412

Abbasem

Pozdrav Lidové strany Iránu ( Tudeh ) , přednesený soudruhem Abdulem 476

Samadem Kambakshem

Pozdrav Jordánské komunistické strany , přednesený soudruhem Fuadem 482

Nassarem

599

Pozdrav předaný delegátem Súdánské komunistické strany Pozdrav Komunistické strany Turecka , přednesený soudruhem Jacubem Demirem

557

.

Pozdrav Komunistické strany Izraele, přednesený soudružkou Ester Vi 479

lenskou

Pozdrav Komunistické strany Cejlonu , přednesený soudruhem Chellappa

hem Komarasamym

406

.

Pozdrav Komunistické strany Austrálie , přednesený soudruhem Wilto 440

nem Johnem Brownem

Pozdrav Komunistické strany Nového Zélandu , přednesený soudruhem Meryynem H. Williamsem .

Pozdrav alžírských komunistů , přednesený soudruhem Caldi Lakhdarem Pozdrav . Tuniské komunistické strany , přednesený soudruhem Mohame

516 404

555

dem Ennafaou

Pozdrav Réunionské komunistické strany , přednesený soudruhem Paulem Vergésem Pozdrav Komunistické strany USA , přednesený soudruhem Henry Win .

542

366

stonem

Pozdrav Komunistické strany Kanady , přednesený soudruhem Alfredem 414

Dewhurstem

Pozdrav Brazilské komunistické strany , přednesený soudruhem Mol . sesem

Vinhasem .

:

387

Pozdrav Komunistické strany Argentiny , přednesený soudruhem Fran : ciscem Monacem

394

.

Pozdrav Komunistické strany Chile, přednesený soudruhem José Augus 247

lino Gonzalesem

Pozdrav Komunistické strany Bolívie , přednesený soudruhem Raulem Ruízem Gonzalesem

442

.

Pozdrav Komunistické strany Uruguaye, přednesený soudruhem Alber 59

tem Suarezem

Pozdrav Komunistické strany Kolumbie, přednesený soudruhem Gilber - 503

tem Vieirou

699

Pozdrav Mexické komunistické strany, přednesený soudruhem José Gre goriem Gonzálesem

402

Pozdrav Paraguayské komunistické strany , přednesený soudruhem Mar tinem Rodriguezem

266

Pozdrav Komunistické strany Ecuadoru, přednesený soudruhem Ricar 446

dem Romero Paredesem

Pozdrav Strany lidového předvoje Kostariky, přednesený soudruhem Arnoldem Ferretem Segurou Pozdrav Guatemalské strany práce , přednesený soudruhem Oscarem Martínezem

505

448

Pozdrav Dominikánské lidové socialistické strany, přednesený soudru hem Domingem Santiagem Pozdrav Komunistické strany Hondurasu , přednesený soudruhem Ale jandrem Ariasem . Pozdrav Nicaragujské socialistické strany , přednesený soudruhem Ro bertem Martinezem

.

444

471

515

Pozdrav Komunistické strany Salvadoru , přednesený soudruhem José 547

Santosem

Pozdrav Guadeloupské komunistické strany , přednesený soudruhem Sergem Pierrem Justinem

540

Pozdrav Martinické komunistické strany, přednesený soudruhem Arman 513

dem Nicola sem

Pozdrav Strany lidového sjednocení Haiti, přednesený soudruhem Jac quesem Montferrierem

469

Dopis Národní rady Komunistické strany Indie ústřednímu výboru KSC

601

Dopis ústředního výboru Komunistické strany Nepálu XII. sjezdu KSC

601

Delegace bratrských stran na XII. sjezdu KSC

689

700

1

Obsah

První den sjezdového jednání 4. prosince 1962 Zahajovací projev soudruha Antonína Novotného .

9

.

Volba pracovního předsednictva, schválení programu XII. sjezdu, schválení jednacího řádu XII. sjezdu a volba sjezdových komisí ( volební, návrhové, mandátové ) Zpráva ústředního výboru XII. sjezdu Komunistické strany

15

Československa o činnosti strany a o hlavních směrech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti, přednesená prvním tajemníkem ÚV KSČ soudruhem Antonínem No votným

21

.

Zpráva ústřední revizní komise KSČ XII. sjezdu, předne sená soudruhem Josefem Štětkou .

99

.

Soudružka Mária Kudroňová, středoslovenská krajská or ganizace KSS .

106

Soudruh František Ausberger, severočeská krajská orga

nizace KSČ .

109

Projev vedoucího delegace KSSS L. I. Brežněva Pozdrav ústředního výboru KSSS XII . sjezdu Komunis tické strany Československa

115

128

Druhý den sjezdového jednání 5. prosince 1962 Soudruh Jaroslav Knížka, východoslovenská krajská or ganizace KSS .

.

135

Soudruh Antonín Krček, pražská městská organizace KSČ Zdravice Československé strany lidové, přednesená dr.

141

Josefem Plojharem

145

.

Soudruh Václav Pištěk, jihočeská krajská organizace KSČ 703

148

Soudruh Stanislav Chadim, západočeská krajská organi Zace KSẼ . Soudruh Václav Kučera, východočeská krajská organi Zace Ks ” . 0

155 160

Zdravice Československé strany socialistické, přednesená dr. Aloisem Neumanem

166

Soudruh Eduard Červený, Jihočeská krajská organizace KSC

170 175

Soudruh Jiří Hendrych

Soudruh Josef Němec, středočeská krajská organizace KSČ

185

Zdravice Strany slovenské obrody, přednesená dr. Joze fem Kyselým

.

192

Soudruh Josef Trousil,, severomoravská krajská organi Zace Ks ” .

.

194

.

Soudruh Martin Vaculík, jihomoravská krajská organi Zace Ks ” .

197

Soudruh Jaromír Dolanský Soudruh Viliam Koch, západoslovenská krajská organi

203

zace KSS .

214

.

Pionýrská zdravice XII . sjezdu KSČ

218

Pozdrav Polské sjednocené dělnické strany, přednesený soudruhem Edwardem Gierkem Pozdrav Francouzské komunistické strany , přednesený soudruhem Gustavem Ansartem .

.

222

225

Pozdrav Komunistické strany Číny, přednesený soudru 229

hem Wu Siu-čchuanem

Soudruh Jaroslav Miska, severomoravská krajská organi Zace KSẼ .

235

Zdravice Strany slobody, přednesená Michalem Žákovi čem

240

Pozdrav Jednotné socialistické strany Německa, předne sený soudruhem Friedrichem Ebertem

242

Pozdrav Komunistické strany Chile, přednesený soudru hem José Augustino Gonzalesem Pozdrav druhem Pozdrav druhem

Komunistické strany Indonésie, přednesený sou Njotem Bulharské komunistické strany, předneseny sou Ivanem Michajlovem .

Soudruh Jiří Antoš, pražská městská organizace KSČ

247 249

253 256

Soudruh Jan Večeřa, jihomoravská krajská organizace KSČ

261 704

Pozdrav Komunistické strany Velké Británie, přednesený soudruhem Bertem Ramelsonem

.

.

263

Pozdrav Paraguayské komunistické strany, přednesený soudruhem Martinem Rodríguezem Soudruh František Sorm, pražská městská organizace

266

KSČ

268

.

Třetí den sjezdového jednání 6. prosince 1962 Soudružka Marie Vnuková, jihočeská krajská organiza ce KSC

279

Soudruh Zdeněk Kopecký, východočeská krajská organi Zace Ks ? . Soudruh Stanislav Vlček, severočeská krajská organiza

286

ce KSČ

291

Soudruh Viliam Široký

296 306

Soudruh Ivan Skála, pražská městská organizace KSČ Soudruh František Augustín , středoslovenská krajská or ganizace KSS .

312

.

Soudruh František Sečkář, jihomoravská krajská organi zace Ks

318

.

Pozdrav Maďarské socialistické dělnické strany , předne sený soudruhem Lájošem Fehérem Pozdrav Italské komunistické strany, přednesený soudru

321

hem Cesarem Fredduzzim

325

Soudruh Bohumír Lomský Soudružka Marie Šimková, středočeská krajská organi zace KsỖ . Soudruh Oldřich Voleník, severomoravská krajská orga

330

nizace KSČ

340

335

Soudružka Marie Černá, západočeská krajská organizace KSČ

347

Soudruh František Dvorský, západoslovenská krajská or ganizace KSS .

352

Soudružka Hana Sachsová, pražská městská organizace KSC

357

Pozdrav Rumunské dělnické strany, přednesený soudru hem Emilem Bodnarašem .

.

Pozdrav Komunistické strany USA, přednesený soudru hem Henry Winstonem

362

366

Pozdrav Komunistické strany Španělska, přednesený sou druhem Fernandem Claudinem 705

369

Pozdrav Mongolské lidové revoluční strany, přednesený soudruhem Demčigijnem Molomžamcem . .

371

Pozdrav Komunistické strany Německa , přednesený sou druhem Erichem Glückaufem .

Poselství ústředního výboru KS Německa XII. sjezdu KSČ Pozdrav Korejské strany práce, přednesený soudruhem Li Dju - Jenem

375 378 380

.

Pozdrav Komunistické strany Rakouska, přednesený sou 383

druhem Friedlem Fürnbergem

Pozdrav Vietnamské strany pracujících, přednesený sou druhem Hoang van Hoanem Pozdrav Brazilské komunistické strany, přednesený sou

385

druhem Moisesem Vinhasem

387

.

.

Pozdrav Komunistické strany Finska, přednesený sou druhem Larsem Leevi Junttilou

390

Pozdrav Portugalské komunistické strany, přednesený 391

soudruhem Alvarem Cuñhalem

Pozdrav Komunistické strany Argentiny, přednesený sou 394

druhem Franciscem Monacem

Pozdrav Komunistické strany Belgie, přednesený soudru 397

hem René Beelenem

Pozdrav Komunistické strany Japonska , přednesený sou druhem Satomi Hakamadou

.

398

Pozdrav Komunistické strany Švédska, přednesený sou druhem Erikem Karlssonem

401

Pozdrav Mexické komunistické strany, přednesený sou druhem José Gregoriem Gonzálesem .

402

Pozdrav alžírských komunistů, přednesený soudruhem Caidi Lakhdarem

.

404

Pozdrav Komunistické strany Cejlonu, přednesený sou druhem Chellappahem Komarasamym Pozdrav Komunistické strany Holandska, přednesený

406

soudružkou Annou Averinkovou

409

.

Pozdrav Komunistické strany Dánska, přednesený soudru hem Knudem Jespersenem

410

Pozdrav Irácké komunistické strany, přednesený soudru hem Ahmedem Abbasem

412

Pozdrav Komunistické strany Kanady, přednesený sou druhem Alfredem Dewhurstem 706

414

1

Čtvrtý den sjezdového jednání 7. prosince 1962 Soudruh Vladimír Koucký

421

Soudruh Jan Khodl, středočeská krajská organizace KSČ Soudruh Vladimír Ruml, pražská městská organizace KSČ

432

436

Pozdrav Komunistické strany Austrálie, přednesený sou druhem Wiltonem Johnem Brownem

440

Pozdrav Komunistické strany Bolívie, přednesený soudru hem Raulem Ruízem Gonzalesem .

442

Pozdrav Dominikánské lidové socialistické strany, před nesený soudruhem Domingem Santiagem Pozdrav Komunistické strany Ecuadoru, přednesený sou

444

druhem Ricardem Romero Paredesem

446

Pozdrav Guatemalské strany práce, přednesený soudru 448

hem Oscarem Martínezem

Soudruh Jan Mraček, západočeská krajská organizace KSC

450

Soudruh Ladislav Karásek, severomoravská krajská orga nizace KSČ . Soudruh František Zupka Soudruh Pavel Mikuláš, západoslovenská krajská orga

454 460

nizace KSS

465

.

Pozdrav Strany lidového sjednocení Haiti , přednesený soudruhem Jacquesem Montferrierem

469

Pozdrav Komunistické strany Hondurasu , přednesený 1 471 soudruhem Alejandrem Ariasem

Pozdrav Irské dělnické strany , přednesený soudruhem Georgem Jeffaresem Pozdrav Lidové strany fránu ( Tudeh ), přednesený sou druhem Abdulem Samadem Kambakshem Pozdrav Komunistické strany Izraele , přednesený sou družkou Ester Vilenskou .

474

476

479

Pozdrav Jordánské komunistické strany, přednesený sou druhem Fuadem Nassarem

482

Soudruh Alois Indra

486

Soudruh Vladimír Vit, východočeská krajská organizace KSČ

490

.

Soudruh Ján Kulko, východoslovenská krajská organizace KSS

494

.

Soudruh Vladimír Vedra .

498

Pozdrav Komunistické strany Kolumbie, přednesený sou druhem Gilbertem Vieirou

.

707

503

Pozdrav Strany lidového předvoje Kostariky , předneseny soudruhem Arnoldem Ferretem Segurou

505

.

Pozdrav Pokrokové strany pracujícího lidu Kypru , před

nesený soudruhem Ezechiasem Papaioannouem . Pozdrav delegáta Libanonské komunistické strany

506

.

.

508

Pozdrav Komunistické strany Lucemburska, přednesený soudruhem Dominiquem Urbanym Pozdrav Martinické komunistické strany, přednesený sou

511

druhem Armandem Nicolasem

513

.

Pozdrav Nicaragujské socialistické strany, přednesený. soudruhem Robertem Martínezem

515 .

Pozdrav Komunistické strany Nového Zélandu, přednese ný soudruhem Meryynem H. Williamsem

516

Soudruh Vratislav Krutina

517

Soudruh Vladimír Meduna, jihomoravská krajská organi Zace KSẼ .

523

Soudruh Jiří Michal, středočeská krajská organizace KSČ

527

Soudruh Lubomír Štrougal Pozdrav Komunistické strany Norska, přednesený sou druhem Willy Amundsenem . .

531

.

539

Pozdrav Guadeloupské komunistické strany, přednesený soudruhem Sergem Pierrem Justinem

540

Pozdrav. Réunionské komunistické strany, přednesený soudruhem Paulem Vergésem

542

Pozdrav. Komunistické strany Řecka, přednesený soudru hem Kostasem Kolianisem

544

Pozdrav Komunistické strany Salvadoru, přednesený sou

druhem José Sántosem

.

.

547

Pozdrav Komunistické strany San Marina, přednesený soudruhem Linem Cellim .

549

Pozdrav delegáta Syrské komunistické strany

550

Pozdrav Švýcarské strany práce, přednesený soudruhem Franzem Dübim

553

.

Pozdrav Tuniské komunistické strany, přednesený sou druhem Mohamedem Ennafaou .

.

555

Pozdrav Komunistické strany Turecka, přednesený sou druhem Jacubem Demirem

557

Pozdrav Komunistické strany Uruguaye, přednesený sou druhem Albertem Suarezem .

559

Pozdrav Sjednocených revolučních organizací Kuby, před nesený soudruhem Raúlem Roa Kourim 708

563

Zpráva mandátové komise, přednesená soudruhem Pav 567

lem Hronem

Pátý den sjezdového jednání 8. prosince 1962

Soudruh Karel Kodeš, severomoravská krajská organizace KSČ Soudružka Ludmila Jankovcová

575 580

Soudruh Josef Laštovka, jihočeská krajská organizace KSČ Soudruh Karol Bacílek

589

592

Pozdrav Jednotné socialistické strany Islandu, předaný soudruhem Brynjolfurem Bjarnassonem

598

Pozdrav předaný delegátem Súdánské komunistické 599

strany

Dopis Národní rady Komunistické strany Indie ústřed nímu výboru KSČ

601

Dopis ústředního výboru Komunistické strany Nepálu 601

XII. sjezdu KSČ

Vystoupení soudruha Antonína Novotného na závěr diskuse

.

604

Zpráva návrhové komise k návrhu nových stanov strany,

přednesená soudruhem Jozefem Lenartem Zpráva volební komise, přednesená soudruhem Jiřím Hen

609

drychem

609

.

.

Zpráva návrhové komise k usnesením XII. sjezdu KSČ, přednesená soudruhem Jozefem Lenartem

616

Projev soudruha Antonína Novotného na zakončení XII. sjezdu KSC

627

.

Dokumenty XII. sjezdu KSČ 631 Dopis ústřednímu výboru KSSS Poselství bratrským komunistickým a dělnickým stranám - 633

Usnesení XII. sjezdu KSC ke zprávě o činnosti strany a o hlavních směrech dalšího rozvoje naší socialistické společnosti

.

O

635

Usnesení XII. sjezdu KSČ ke zprávě ústřední revizní komise

.

635

.

Usnesení XII. sjezdu KSČ o hlavních směrech dalšího roz voje naší socialistické společnosti 709

635

Usnesení XII. sjezdu KSČ o prověrce politických procesů 658

z období kultu osobnosti .

Usnesení XII . sjezdu KSČ o odvolání bývalých členů stra ny ke sjezdu proti stranickým trestům Usnesení XII. sjezdu KSČ o návrhu stanov KSČ Stanovy Komunistické strany Československa Ústřední orgány KSČ

653 658

.

659

685

Členové ústředního výboru KSČ . Kandidáti ústředního výboru KSČ

686

Členové ústřední kontrolní a revizní komise .

687

Zpráva o zasedání ústředního výboru KSC Zpráva o zasedání ústřední kontrolní a revizní komise Stupnice členských příspěvků KSČ Delegace bratrských stran na XII . sjezdu KSČ

687

685

.

.

.

.

Rejstřík

688 689 689

695

Diskusní příspěvky přednesené na XII. sjezdu KSC

byly přehlédnuty autory

710

XII . SJEZD KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA PRAHA 4. - 8 . PROSINCE 1962

Vydalo Nakladatelství politické literatury

Vytiskla tiskárna Rudé právo, vydavatelství ústředního výboru KSC, Praha Únor 1963 NPL 1814

Cena 20,- Kčs 00/10

! 1

1.

IN272229

A5K689 112

.

DO NOT REMOVE SLIP FROM POCKET

3 0000 123 569 802