Co bude s tímto. [PDF]

Zitiervorschau

Watchman Nee

CO BUDE S T1MT0?

WAT C4+AA A NJ

Nl-fȘ-E

Z FßANßOMZS KEHO TEXT M píSeiozi u Samuel heo-zlar

První kapitola : OSVĚDČENÍ

BOŽÍ

SLUŽEBNÍCI

Boží výzva k člověku je výzvou zřetelnou.Pla ­ tí to alespoň do jisté míry o všech těch, které si

Bůh povolává. Když jim svěřuje úkol, je to vždy úkol osobní; nikdy nemá všeobecného rázu, - a nikdy

není pro všechny lidi týž. Pavel praví: " Ale Bohu

se zalíbilo ... zjeviti Svého Syna

mně

"Gal.l,

15-16.

Nadto účel Jeho výzvy, Jeho

povolání

J^ždy přesně předem stanoven; nikdy není pone

n prostě

náhodě, není neurčitý, ani neomezes

ý.

irícl, že když Bůh pověří posl

ím

tfás či mne, nečiní to nik£

t ého ,vymezenéh

tím

nebo působností

y jen proto, aby nás za-

wěstnal ve své službě

t)by skrze každého

Chceme

Jeho úmysl směřuje

z nás

k tomu,

vždy dosáhl splnění urči-

záměru. Je ovšem pravda, že svěřil $vé Církvi

párodů své

eobecné poslání, totiž učinit ze všech

ta Jeho učedníky./Mat.28,19«/ Avšak úkol,

fcterý Bů

B,á před

svěřuje každému z nás,představuje a vždy

tavovat osobní svěřenou věc.Povolává nás k tomu, , , abychom Mu sloužili v prostředí, které On j^VOlí , a tam předkládali Jeho lidu bud nějaký po­ hled , zha Kristovu plnost, nebo rnu s Boží pomocí vy-

1.

světlovali jakoukoli jinou otázku,týkajícl se božsteŕho plánu. Do jistá míry

a

v urSitém stupni by

každé poslání a působení rozhodně mělo být v tomto

smyslu posláním a působením zvláštním.

Z toho vyplývá skutečnost, že

ze

žádné

Bůh

svých dětí nepovolává k úkolům přesně stejným.k ú-

kolům totožným; také nepoužívá totožných prostřed­ ků, když si je připravuje k tomuto působení.

Bůh,

který je svrchovaným Pánem všech svých operací, si

vyhrazuje právo, použít pro své služebníky zvláštch podob kázně a výchovy, a k tomu' často

juje pW

připo-

adavek, aby se osvědčili v utrpení; to vše

jsou prostřeS

k dosažení Jeho cíle .Nebot Jeho zá-

már s nimi je sluS

a, která není jen nějakou

ní nebo všeobecnou slu

všed-

cbou; je spíše určerta speci-

elně pro působení mezi Jeh?

lidem, v předem stano-

vené specielní hodině. Pro saj

tného služebníka se

má takovéto poslání stát obzvlášt

posláním vlast-

ním, - čímsi, co má být zvlášt doruč?

n°,poněvadž to bní,poně-

bylo zvlášt vyzkoušeno. Je to poslání

ruky,

vadž je služebník obdržel přímo, ne z Nemohl se mu vyhnout, protože toto poslán

je vá-

sse do— záno přímo na Boží záměr, a tento záměr sám* máhá splnění. í kaž— Některé podoby tohoto poslání si všimncy dý čtenář Nového Zákona, když ho osvítí

2.

DucA’

tý. Mám zato, že rozpoznáváme na stránkách

Nového

Zákona nejméně tři zřetelné případy poslání, před­

tří ve­

stavené zvláštními historickými příspěvky

likých apoštolů. Tito tři lidé, kteří měli všichni mnoho společných zkušeností,projevují přesto v ur­ čitých historických momentech dosti zarážející roz­

dílnost přízvuku, a tak nám dávají jistotu, že Bůh každému z nás svěřil zcela původní úkol. Mám tu na

mysli samozřejmě specielní příspěvky

Petra, Pavla

a Jana. Myslím, že je možné v Novém Zákoně

vysto­

povat tyto tři myšlenkové linie, vyjádřené

nepo­

chybně v rozmanité míře všemi apoštoly,

ale jasně

vymezené a osvětlené obzvlášt jedinečnými příspěv­ ky každého ze tří uvedených mužů. Uvidíme, že rozdílnost jejich tří

poslání

a působností je částečně chronologická.Každý apoš­ tol přináší během dějin svůj vlastní přízvuk, vždy

svěží a vhodný. Nadto pak působnost každého z těch­ to tří je určitě nikdy nerozlučuje a nikdy je

ne­

vede ke vzájemným sporům; co dává jeden, nikdy ne­ bude odporovat tomu, co obdrželi druzí; spíše se to

doplní. Snad také to, čím se mezi sebou liší,

ne-

tkví v samé jejich působnosti a v poslání,jako spí­

še v tom, co nám říkají k našemu poučení.Přece však

myslím, že je možno rozeznat, že podněty a způsoby

3

svěřené Petrovi, Pavlovi a Janovi, které shledáváme ve všech Písmech Nového Zákona, určují tři podstat­ né historické přízvuky a zabarvení, dané Bohem Jeho lidu pro všechny časy. Všechna ostatní početná

á

rozdílná přisluhování v Novém Zákoně - jako na pří­ klad Filipovo e Barnabášovo, Sílovo a Apolovo,

Ti-

čet­

moťeovo a Jakubovo - se všemi ostatními, také

nými, která budou ještě v dějinách následovat,obsa­

hují v různých rozměrech rázovité rysy a prvky při­ sluhování všech tří apoštolů. Bude tedy užitečné , vynasnažíme-li se pochopit co nám praví Bůh

skrze

zkušenosti těchto tří vzorů; a to bude cílem

této

studie.

Pouštěli

sít

do

moře.

Začněme s Petrem. Všeobecně se uznává,

že

Marek připomíná ve svém evangeliu ve skutečnosti to,

co si zachoval Petr ze svých vzpomínek na Pána.K to­

mu si připojíme vlastní Petrovy epištoly, a ovšem i události z jeho života, vypravované ostatními evan­

gelisty ve čtyřech evangeliích a v

knize Skutků a-

poštolských. To pospolu nám ukazuje zvláštní Petrův příspěvek. Jaké tedy bylo jeho

působení

/ přislu­

hování/? Jeho epištoly nám jistě naznačují, jak dí­

lo jednoho apoštola je ohromné a rozsáhlé; ale mož— 4

ná, že je v oddílech všech vyprávění

jedna věc, ke

které Pán upřel svou zvláštní pozornost, když povo­ lávaje Petra, aby Ho následoval, užil pro něho poj­

menovaní "rybář lidí". To měl být zvláštní úkol, a to úkol, který mu byl svěřen

Petrův

samostatně a

přednostně. Měl přivádět lidi naléhavým způsobem ve

velikém počtu do Božího království.

Později

během

událostí to Ježíš znovu potvrdil, když Petr u Césa­

re je Filipovy prohlásil o Pánu Ježíši, že je Syn Bo­ ží. Pán vystaví svou Církev a Petr později bude po­ slán k pastýřskému působení, aby "pásl ovečky" Pána

Ježíše. Avšak ve vztahu k této Církvi ho Ježíš oslo­ vil předně těmito slovy : " Tobě dám klíče Královs­ tví nebeského"8/Mat. 16,19;/ Klíč

znamená, mezi ji­

ným vstup, vchod, začátek. Vchází

se dveřmi a klí­

čů se používá

k otevření

dveří a k dovolení,

druzí vešlí. Zkrátka-; působnost Petrova

aby

dala často

zrod začátku věcí; on byl opravdu předním v tomto spe­

cielním působení. Církev v Jeruzalémě vznikla, když

tři tisíce duší přijalo Slovo;

Církev

v

Cesareji

vznikla, když za Petrovy přítomnosti Duch svátý se­ stoupil na Kornélia a na všechny, kteří

s ním byli

v jeho domě. Proto můžeme říci, že když Petr s jedenácti učedníky, otevřel později kázal Krista v onom

5

dveře Židům, a

kázal když

Šímanovž domě, otevřel

je také ještě pohanům. Tak ačkoli Petr při

těchto příležitostí nebyl sám,- nebot ta

žádné z působnost

se vztahovala také na ty, kteří ho doprovázeli, - a ač později uvidíme, že také Pavel byl mužem od Boha vybraným pro ještě rozsáhlejší službu evangelia me­

zi pohany,- přece jen Petr byl v pravém smyslu slo­ va průkopníkem. Historicky viděno: držel klíče a o-

tevřel dveře. Jeho úkolem bylo něco začínat.Byl po­

volán Bohem, aby začínal. Břemenem Petrova poselství bylo spasení-

ne toliko jako spasení samo o sobě, ale kázané vždy vzhledem ke království Božímu v

plnosti a ve

jeho

vztahu k Ježíši, jakožto oslavenému Králi. A přece, když začal kázat království Boží,

činil tak zřejmě

ke zdůraznění jeho počátku a na dalších pohledů

ně. Tak byl kladen důraz na klíče a

na

jejich funkci,

předkládá království Boží lidem. Nepochybně to není

pouhá shoda okolností, že to vše bylo,jak jsme řek­

li, v souhlasu s podrobnostmi jeho vlastního povolá* ní. Nebot Petr byl povolán za okolností

zcela

ji­

ných nežli Pavel,- a to za okolností, které se také

lišily od okolností povolání Janova, jak později u-

vidíme. Jelikož tyto okolnosti se nám připomínají v Písmě svátém, nesmíme je opomíjet, jako by to

okolnosti nahodilé. Jsou hodny naší pozornosti.

6

byly

Bylo už řečeno, že Pán povolal Petra teh­ dy, když byl zaneprázdněn hlavním úkolem svého řemes­ la, to je, když pouštěl sít do moře k lovení ryb./Ma­

touš, 4,18./. Toto zaměstnání, jak se zdá /mluveno obrazně/, dává ráz jeho službě po celý jeho další

ži­

vot. Měl se stát předně a především evangelistou,t.j. tím, kdo něco začíná, "loví živé lidi". Když

pouštěl

do moře sít, vylovil ryby -všemožné druhy ryb.

To je

Petr> a aniž bychom,byt i na jediný okamžik, zapomněli

na všechnu ohromnou důležitost toho,co činil a napsal, je přesto pravda, když tvrdíme, že přízvuk je položen

na tuto okolnost především tím, co se nám připomíná z

jeho aktivního působení.

Dělali

stany.

Dále přicházíme k Pavlovi. Je to služebník na Ježíše, ale je jiný nežli Petr. Nikdo nebude

Pá­ tvr­

dit, že Pavel nekázal živé evangelium. Zřejmě tak či­

nil. Kdyby byl jednal jinak, byl by zamítal dílo prů­ kopníka Petra a odmítl by základ, který skrze něho ob­

držel. Nedopouštějme sé omylu domněnkou, že by byl me­ zi působeními těchto dvou mužů nějaký zásadní

jako by se působnost Božích služebníků mohla do rozporu. Pavel jasně ukazuje, když píše

rozpor,

dostat

Galatským,

že rozdílnosti, které existovaly ,vyplývají ze zeměpis7

láho 8 rasového rozdílu, a že v podstatě se jejich

úkoly doplňovaly,nejen nějakou vzájemnou

dohodou,

ale i svou vnitřní hodnotou a potvrzením

Božím . :

"... naopak, když uviděli, že je mi svěřeno evange­

lium pro neobřezané jako Petrovi pro obřezané - ne-,

bo Ten, který Petrovi dal sílu k apoštolství

mezi

obřezanými, dal sílu i mně pro pohany, - a když po­ znali milost, která mi byla dána, Jakub, Petr a Jan,

kteří byli uznávanými "sloupy" /církve,'/

podali

mně a Barnabášovi pravici na důkaz společnství: my k pohanům, oni k obřezaným. Jen jsme měli pamatovat

na chudé. A zrovna to jsem činil horlivě. Když však Petr přišel dó Antiochie, postavil jsem se proti ně­

mu osobně, nebot si zasloužil výtky. Než totiž při­

šli někteří od Jakuba, jídal pohromadě s pohany.Jak­

mile však přišli, vzdaloval a odlučoval se,poněvadž se bál Židů. Spolu s ním upadli do tohoto, pokrytect­

..latským 2,7-12./ Ale

je

pravda, že nadešel den, kdy byl Pavel požádán,

aby

ví také ostatní Židé."

postoupil dále. Zatímco Petr věci začal,úkolem Pav­

lovým bylo, aby stavěl. Bůh mu svěřil zcela zvlášt­ ním způsobem úkol budování Jeho Církve, čili jinými slovy, úkol předkládat lidem Krista v Jeho plnosti

a přivádět ty lidi, kteří se stali "jedno”, do vše­ ho,

co

Bůh

pro ně měl

v

Kristu.

Pavel měl vi­

dění této nebeské skutečnosti v celé její

8

vzneše­

nosti a jeho posláním bylo, aby podle této skuteč­ nosti společně vzdělával Boží shromážděný lid.

Dovolte, abych vám dal ilustraci.Vzpomeňte si

šel

na vidění, dané Petrovi, než byl povolán, aby

k pohanům v Cezareji. Viděl prostěradlo sestupují­ cí s nebe,upevněné za čtyři rohy a obsahující v so­

bě všechny druhy živočichů čistých i nečistých.To­

to vidění představovalo všeobecné a všestranné ur­

čení evangelia. Je posláno ke všemu stvoření.K to­ mu je znovu a především určen Petr. Jeho přisluho­ vání je působení uskutečňované pomocí

prostěradla

nebo sítě, chcete-li, kam se dostane ze všeho něco.

To je vůle Boží, nebot mu byl dán takový

pokyn

nebe* Poslání, které obdržel od Boha, je

obnoveno

z

a vyloženo zde v Joppen; měl přivádět ke Spasiteli tolik duší všeho druhu, kolik jen bylo možno ...

Náš bratr Pavel se však v tomto od Petra

li­

ší.. Není člověkem držícím sít či prostěradlo;

je

stavitelem stanů. Prostěradlo z Petrova vidění mluvím obrazně, - se stalo v Pavlových rukou

sta­

nem. Co tím chceme říci? Chceme tím říci toto: pro­

stěradlo je ještě věc beztvará; ještě není

ničím

určitým. Nyní však vchází na scénu Pavel jako sta­

vitel stanů a pod vedením Ducha svátého, - pod ná­ tlakem vidění, kterého tak jako Petrovi

9

se mu do-

stalo z nebe, dává tomuto beztvarému prostěradlu ur­

čitý tvar a význas®. Píše o tom sám:

"Znám člověka v

Kristu, který před čtrnácti lety - nevím, zda

se to

událo v těle, či mámo tělo, - Bůh ví, - byl uchvácen do třetího nebe. Tím, že tento člověk - stalo—li

se

to v těle či bez tSlá, nevím, Bůh ví, - byl uchvácen

do ráje, a vyslechl nevyslovitelná slova, jež člověk

nesmí pronésti." /2.Kor.l2,2,3,4;/

"Vždyt jste snad

slyšeli, že mi Bůh dal správu své milosti pro vás, jak mi zjevením bylo známým učiněno tajemství Kristo­

vo, které nebylo známým učiněno synům

ných pokoleních tak,

jeho svátým apoštolům

jako nyní

lidským v ji­

bylo Duchem zjeveno

a prorokům,

totiž že

pohané

jsou spoludědici, jedním tělem a spolupodílníky sli­ bu v Kristu Ježíši skrze evangelium,

jehož jsem

já

se stal vykonavatelem podle daru Boží milosti, která

mi byla dána podle působivosti jeho moci. Ač jsem mé­

ně, než nejnepatrnější ze všech svátých, byla mi dá­ na teto milost, zvěstovat! pohanům evangelium o nevy­ stižitelném bohatství Kristově a přinésti jim světlo

o tom, jaká je nová správa tajemství skrytého od vě­ ků v Bohu, který stvořil všecko, aby byla nyní anděl­

ským vládám a vrchnostem na nebesích skrze církev zje­ vnou učiněna přerozmanitá moudrost Boží, podle odvě­

kého stanovení, které uskutečnil v Ježíši Kristu,Pá­

lo

nu našem"» /Efez. 3,2-lo./ Tak se stal ze svrchované Boží milosti stavitelem Božího Domu«

Pavel vyvíjí všecko své úsilí nyní ne

předně

k práci na spáse duší, jako spíše k tomu, aby

již

spaseným vtiskl definitivní podobu. Je pravděpodob­

né, že Pavel nikdy nezažil něco takového, jako

je

obrácení tří tisíců duší v jediném dni. To bylo vý­

zá­

sadou Petrovou. Ale zvláštní působnost Pavlova

ležela ve společném vzdělávání a vychovávání

věří­

cích duší podle nebeského vidění, které mu dal Bůh. Bohu nestačí, aby se jeho děti toliko obrátily a za­

čaly chodit do shromáždění, aby se tam posadily

naslouchaly dobře připravenému kázání a aby

a

cítily

se spokojeny, že proto jsou dobrými křestany.

Také

se tolik nezajímá o jejich osobní zkušenosti s "drur hým požehnáním", s "posvěcením", s "vyproštěním",/či jak se tyto všecky zkušenosti nazývají, pokud jde o tyto zkušenosti samy/. Bůh má se svými dětmi

ještě

vyšší úmysly, - cosi, co se má stát hodno jména:"No­ vý člověk", - člověk nebeský. Bůh má na zřeteli,jako

cíl a předmět dokonalého vykoupení, jednotu Krista Hlavy s Církví - Jeho Tělem, aby člověk, Kristus Jeho Církev tvořili dohromady Jeho jediného

a

Nového

Člověka - "Krista". Je užitečné hledat v Písmu svátém, abychom

11

v

něm nalezli tohoto "Skista". Jak je vzácné, když po­ známe, ža jediným cílem Božího myšlení je jeho Syn -

napsá­

Ježíš Kristus! Několikrát máme v Písmu svátém

no: "Ježíš Kristus", a velmi často pouze "Kristus Ale zkoumejme pozorně a uvidíme, že tento výraz slou­

ží nejen k označení Božího Syna osobně, ale že se ho

užívá také k zahrnutí všech vykoupených s ním. Podí­ vejme se zvláště na 2. list ke Korintským 12,12:"Ja­ ko tělo jest jedno a má mnoho údů, všecky údy

těla

pak jsou jedním tělem., ač je jich mnoho, tak

je i s

Kristem". - Jaká nesmírná milost! Bůh shromažduje pro Sama Sebe mnoho vykoupených synů, nejen prostě

jako

jednotlivce, ale jediný lid dokonale sjednocený. za jakým účelem? Aby ž nichvSynu a se Synem

A

učinil

jednoho nového člověka - jeden dokonalý celek, dobře sjednocený, ve kterém je všemi těmi lidskými

životy

vyjádřen nebeský ráz, život a sláva požehnaného

Bo­

žího syna. To je úžasný Boží záměr! A Pavel byl Bohem po­ volán obzvláštním způsobem k tomu, aby byl

šafářem

tohoto tajemství, jednak aby je předkládal,

jednak

aby do něho pomáhal Jeho lidu proniknout. Tím jistě nechceme zmenšovat působnost Petrovu. Domníváme

se

však, že by evangelizace neměla znamenat vše. Musí­

me vědět, že Pavlovo působení je nezbytným doplňkem

12

pôsobení Petrova. Pavel jde dál než Petr, ale ne tak,

aby bořil to, co postavil Petr, nebo aby ho připravo­

val o důvěru. Náš bratr Petr sám s plně

vzrůstajícím

pochopením, které měl o "Božím duchovním domě",

při­

znal, že ho Pavel do jisté míry předstihl: " Odložte

tedy každou zlobu, každou lest, pokrytectví, závisti a všecky pomluvy; jako novorozené děti mějte touhu po rozumném, čistém mléku, abyste jím rostli ke

spáse,

jestliže jste okusili, že je Pán dobrý. K němu

při­

stupujte, k živému prameni, jímž lidé pohrdli,

jenž

však je u Boha vyvolený a vzácný; vy sami s = pak

bu­

dujte, jako živé kameny v duchovní dům, v svaté kněž­ stvo, abyste přinášeli duchovní oběti milé Bohu

pro

Ježíše Krista. Proto stojí v Písmě: Hle, kladu na Si­

ónu kámen vyvolený, vzácný kámen úhelný, kdo v něj u-

věří, jistě nebude zahanben. Pro vás, kteří věříte,je to vzácnost; pro nevěřící však se kámen, jimž

stavi­

telé pohrdli, stal úhelnou hlavicí, kamenem úrazu

skálou pohoršení. Narážejí naň, protože nevěří

a

slovu;

k tomu byli také určeni. Vy jste však vyvolený rod,krá­

lovské kněžstvo, svátý národ, získaný lid, abyste zvě­ stovali mocné činy toho, jenž vás povolal ze tmy v po­ divné své světlo". /l.Petrova, 2,1-9;/ Je velmi užiteč­ né

číst poslední oddíly druhého Petrova listu, ve kte­

rých mluví o moudrosti dané Pavlovi a jak pokračuje v

13

dalším hodnocení e srovnávání Pavlových listů s os­

tatními sv. Písmy. Aby to mohl učinit, potřeboval k tomu milost; ale Petr došel až na místo, za kterého

viděl, že v Božím plánu Pavlovo vyučování vskutku doplňovalo jeho vlastní.

"Běda by mně bylo, kdybych nekázal evangelium!”

- praví Pavel /l.Koř.9,12;/ - a prosil Boha o pomoc, aby mohl evangelium zanést až k nejzazším

hranicím

římského světa. Tam však, kde je zvěstoval, nezasta­

voval se toliko u prvních účinků kázání, ale pokra­ čoval v něm, až dosáhl toho, že došlo dokonalého ur­

čení svého ve věřících Božích dětech. Vždyt byl hlav­ ně stavitelem. "Podle míry Boží milosti, jaká mi byla propůjčena, já jsem jako moudrý stavitel položil zá­

klad , jiný pak na něm staví; každý at si dá

pozor,

jak staví. Nikdo nemůže položiti základ jiný ..než ten,

který jest položen, to jest Ježíš Kristus". /l.Kor.3, lo./

Položil základ - Ježíše Krista - a pak pokračo­ val ve stavbě tohoto základu. Kdo by se pokoušel sta­

vět na jiném základě, tvrdí Pavel, docela by se dis­

kvalifikoval. Alé i když byl položen dobrý základ,vi­ děl, že způsob budování má také svou důležitost. Způ­

sob, kterým stavíme, je velmi důležitý, právě jako/stavební materiál, kterého používáme. V Božím domě nemů­

14

že být nedbalé práce ani se nelze spokojit s náhraž­

kami. Bůh chce, aby jeho lid byl sjednocen v

lásce,

vzděláván a změněn ve svátý chrám Pánu, aby byl s to

zjevovat a manifestovat slávu Jeho Syna. To je záměr,

který Pavel před nás staví svým působením. Všecky lek­ ce jeho života, tak bohaté na zkušenosti, a všecky je­ ho dopisy, které co do času, prostoru a působení jsou

tak rozdílné, mají na zřeteli jediný cíl: aby Kristus měl pro sebe sama slavnou církev, za kterou zemřel.

0 p r a v ováli

své

s í t ě .

Ke konci se však náhle objevují zdržení a zkla­

mání. V epištole k Filipenským nám Pavel říká

toho

důvod: "Všichni zajisté hledají svých věcí a ne těch, které jsou Ježíše Krista". /2,21/. - Když později pí­

še Timoteovi, praví o svátých v jedné římské provin­

cii, že všichni ti z Asie se odvrátili. Kdo je to ti

někteří z těch, ke

věřící z Asie? Jistě

kterým

se Pán obrací ve Zjevení svátého Jana. Sedm církví za­

stupujících církve asijské provincie

je tam

napomí­

náno proto, že jejich duchovní stavy, jak se domnívá­

me, jsou symbolem církví celého onoho věku. "Co vidíš,

napiš do knihy a pošli to sedmi církvím: do Efezu, do Smyrny, do Pergamen, do Tyatiru, do Sard, do Filadel­

fie a do Laodicie". Nebo? v Božích očích všechny cír­ 15

kve oné první periody Nového Zákona se již zdají vzdá­ leny od Jeho myšlení a ztratily cosi z Božího

záměru.

A právě v této chvíli Bůh povolává Jana. Až dosud,

se týká psané historie Nového Zákona, zůstával

pozadí. Když však odešel Pavel, Pán osvěcuje

co

Jan v jiný

ze

svých nástrojůs s ním se objevuje zřetelně nový přízvuk, který odpovídá nové potřebě.

Janovo působení je zcela odlišné od původního pů­

sobení Petrova. Jan nebyl osobně a jedině povolán, aby něco začal. Podle toho, co nám b něm říká

evangelium,

Pán si ho použil ze začátku jako Petrova společníka.Ny­

ní nám je ukázáno, že význačným, zřetelným způsobem při­ jal úkol seznamovat nás s tajemstvím Církve. Jako ostat­

ní apoštolově se samozřejmě zúčastnil založení

Církve.

S hlediska věroučného nebude mít co dodat ke zjevení da­

nému Pavlovi. V Pavlově působení dosáhly Boží věci cholu a nebylo k nim co dodávat. Pavlův cíl

vr­

záležel v

uskutečnění Božích úradků, které Bůh předurčil před za­

ložením světa. Ty úradky, které se pojí k Jeho Synu, -

zjevo­

totiž plán vykoupení a oslavení člověka, - Bůh val věk po věku, zjevením po zjevení až do doby,

kdy

za tohoto zvláštního věku milosti je plně manifestován

skrze narození a smrt, vzkříšení a vyvýšení Jeho Kris­ ta. Předkládání tohoto plánu v jeho celku, a

péče

uskutečnění jeho vším Božím lidem, - to bylo

zvláštní

16

o

starostí Pavlovou. Jeho úkolem bylo, aby dal pro do­ bro vdech výraz čemusi, co vycházelo z Božího srdce,

čemusi, co vycházelo z věčnosti, a co bylo nyní vy­

neseno na světlo. Kdyby tudíž někdo chtěl doplnit to,

co bylo svěřeno Pavlovi, byl by doplňoval samého Bo­ ha, a to je samožřejmě nemožné. Boží plán je napros­

to dokonalý.

Proč je tedy Jan připojen k Pavlovi? K čemu je

třeba dalšího přisluhování? Odpověďzní: Ke konci pr­ vní periody Nového Zákona nepřítel duší pronikl

do

Božího domu a přiměl samy Boží děti, dědice vykoupení, k odvrácení od Božích cest. Ba i ti, kterým bylo svě­

řeno zjevení Bfezských/list k Sfezským/,

opustili

svou první lásku a ochabli, takže efezská církev

je

' první v tomto úpadku. Srovnáme-liprvní list k Slez­

ským, psaný Pavlem,s druhým listem Bfezským, psaným Janem, ukáží nám tyto dva listy, kam až věřící kles­

li: "Andělu pak církve Efezské piš: Takto mluví ten,

kterýdrží sedm hvězd ve své pravici, který kráčí uprostřed sedmi zlatých svícnů: Znám skutky tvé, tvou práci a trpělivost; vím, že nemůžeš snésti zlých li­ dí ; vyzkoušel jsi lidi, kteří si říkají

apoštolově,

ale nejsou, a shledal jsi, že jsou lháři. Máš

trpě­

livost, snesl jsi mnoho pro jméno mé, a neochabíš.Ale mám proti tobě něco a to, že jsi upustil od první lá­

sky. Pamatuj tedy, s jaké výše jsi spadl.Kaj se a cin

17

dřívější skutky. Pakli ne, přijdu na tě a pohnu tvým

svícnem z jeho místa. Ale toto máš,že nenávidíš skut­

ky Mikulášenců, jež i já nenávidím. Kdo má uši,nechí poslechne, co Duch říká církvím. Vítězi dám jisti ze

stromu života, který je v Božím ráji". /Zjevení 2,1-

7/. - Přihodila se strašná věc; a nyní je povolán Jan a dostane poslání - proč? Ne aby vedl kupředu,ale aby

obnovoval. Shledáme, že v celém

Novém

Zákoně Janovo

působení bude sestávat vždy ze znovuzřizování,z uvá­

ani

dění do dřívějšího stavu. Nepřináší nic nového nápadného, či původního. Nevede

nás

dál

kupředu

Zvždyt i ve Zjevení jen ukazuje,co nám již bylo

dá­

no/. Co vyznačuje Jana v evangeliu, v epištolách ne­ bo ve Zjevení, je břímě starostí o to, aby znovu při­

vedl Boží děti do postavení, které ztratily. Znovu podotýkám, že je to v souvislosti s okolnostmi, za kterých byl -Jan povolán, aby

se

stal

učedníkem Pána Ježíše. Petr byl povolán k následová­ ní Pána,když pouštěl sít do moře.Pavel

bezpochyby

již ovládal své řemeslo, výrobu stanů,když ho Pán po­ volal za svůj vyvolený nástroj /Skutkové 9,13/;a

Jan

také byl povolán zcela odlišným způsobem.Jako Petr tak i Jan byl rybář, ale na rozdíl od něho nebyl na lodi, ale na břehu jezera ve chvíli svého povolání a je nám

řečeno, že on a jeho bratr spravovali sítě. /Mat.

4,

21/. Když se někdo zabývá opravováním něčeho,snaží se

18

to přivést! do původního stavu. Když bylo něco poš­ kozeno nebo ztraceno, bude naším úkolem, abychom to

opravili nebo nahradili ztracené; a to bude speciál­ ní služba Janova. Usiluje, aby nás vždy znovu uvedl do původní Boží myšlenky. Možná, že tato věta by zasluhovala plnějšího vy­ světlení; odložíme to však zatím na vhodnější místo.

A aby si někdo nemyslil, že přikládáme příliš

důle­

žitosti shodě světského zaměstnání těchto tří

apoš­

tolů s jejich zvláštním duchovním posláním,

řekněme

jen, že tyto podrobnosti, které jsou dozajista

uve­

deny v Písmu gvatém Boží prozřetelností, považujeme za užitečné svorníky, ke kterým upoutáváme své

myš­

lenky a které nám pomáhají upevnit v našem duchu vě­ ci větší, při nichž každý z nich byl Božím služební^ kem. Máme tedy před sebou tyto tri muže

vitele, Máme Petra, zaměstnaného p dováním duší; máme Pavle, mou d r • s t a ■v í p o d 1 e

í\

e b e s ke i i o v :i d. ' r'

b.cooí úpadek, máme Jana, ta rdi J to.

co

t a .■ r ' ....

i\\s.

■

M.V

p p: ví

.:..

A -A

' ;r->;

-řzr''t

Praktický důsledek toho, co jsme si právě řekli, je: potřebujeme těchto tří služeb, které se navzájem do­

plňují a jsou navzájem spojeny, aby se Církev

stala

dokonalou. Je třeba služby Petrovy, aby v určité si­ tuaci věc začal; je třeba služby Pavlovy, aby se dá­ le budovalo na tomto začátku; a je třeba služby

Ja­

novy, aby až toho nastane potřeba, uvedl věci

znovu

do souladu s původním Božím úmyslem. Je málo

těch,

kteří popřou velikou potřebu těchto tří služeb

mezi

námi dnes a kteří by neuznali, že ta třetí služba,to jest služba, která obnovuje, je totožná

s toú nejpo­

třebnější ze všech v tomto období na konci věku.

nám tedy pomůže zkoumat některé klíčové rysy v

To

pod­

robnostech pro ně praktičtějších a dát obzvláštní po­ zor na aktuelní obsah té poslední ze tří služeb.Tak-

^^^hnásledujících kapitolách budeme pozorovat

Pet-

SI18> " předně je samotné, - a pak

je-

'loe:ní v

'sn&elizaci , v budování Cír-

nneravování poškozeného > Bohem

'

CovcJ.oě

3

osobu o z

nás«

' :-láni,

■

r

Kapitola druhá :

FETRÁCESTA. Jedním z nejnápadnějších rysů při čtení

mích kapitol Skutků svátých apoštolů

prv-

je nám nepo­

piratelná autorita, s kterou apoštol Petr zvěstuje

evangelium spasení v Ježíši Kristu«

On

je prvním

zmámenitým příkladem způsobilého evangelisty.Slyš­ me ho, jak ukazuje lidem cestu vedoucí k Bohu:"Ži-

šc

Zastavíme se tedy U 12. kapitoly prvního lis'.■íssdsn davodeelinsm '\Heoc.tgdS