Sborník hlavních dokumentů XVI. sjezdu Komunistické strany Československa [PDF]

Zitiervorschau

JN 2229 .A5 K689 1981

XVI . SJEZD

KSC

Sborník hlavních dokumentů

XVI . sjezdu Komunistické strany

Československa

Duben 1981

XVI. SJEZD

KSC 6. dubna -- 10. dubna 1981

PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ , SPOJTE SE !

1

!

1

.

1

-Komunisticka strana Leskoslovensia

SBORNÍK HLAVNÍCH DOKUMENTU

XVI. SJEZDU

KOMUNISTICKÉ STRANY UNI IND VER ČESKOSLOVENSKA IAN SIT A Y BLOLIBR OMIARI NGTES ON 6. dubna - 10. dubna 1981

IN 2229

. A5 K 659 1951

NAKLADATELSTVI SVOBODA 1981

SK

3

ZPRÁVA O ČINNOSTI STRANY A VÝVOJI SPOLEČNOSTI OD XV. SJEZDU KSČ .

A DALŠÍ ÚKOLY STRANY PŘEDNESENA GENERÁLNÍM TAJEMNÍKEM ÚV KSC SOUDRUHEM GUSTÁV EM HUSÁ KEM NA XVI . SJEZDU KSČ DNE 6. DUBNA 1981

Vážené soudružky a soudruzi, drazí zahraniční hosté ! Z pověření ústředního výboru předkládám XVI . sjezdu Komunistické

strany Československa zprávu o plnění závěrů XV. sjezdu a o úkolech na další období. Celá předsjezdová kampaň, tvořivá, kritická a sebekri

tická atmosféra výročních členských schůzí, stranických konferencí i sjezdu Komunistické strany Slovenska, široká politická a pracovní

aktivita lidu vytvořily dobré předpoklady pro naše jednání. Jsme pře svědčeni, že XVI . sjezd KSČ bude významným mezníkem na cestě dal šího budování rozvinuté socialistické společnosti v Československu. Náš sjezd se schází v předvečer 60. výročí založení Komunistické strany Československa. Vytvořením marxisticko - leninské strany se zro dila revoluční avantgarda československého proletariátu, která

se

osvědčila jako nejpokrokovější politická síla v československých ději nách, v dějinách našich národů. Jen pod vedením komunistické strany mohl náš lid zvítězit nad buržoazií, dospět k socialistickému dnešku . Cesta, kterou naše strana za šest desetiletí prošla , je cestou hrdinné ho boje, zkoušek i obětí. Přijde doba , kdy si lidé už těžko budou umět představit, co znamenala bída , vykořisťování , ponižování pracujícího člověka, ale činy, které vykonali průkopníci komunismu, zůstanou

trvale v paměti budoucích pokolení. Nikdy nezapomeneme na ty , kteří stáli u vzniku revolučního předvoje proletariátu Československa a ved

li stranu v jejích zápasech. Kolik morální síly a odvahy , jak pevné přesvědčení a jakou jistotu museli mít soudruzi Bohumír Šmeral , Anto nín Zápotocký , Josef Haken, Josef Hybeš, Karel Kreibich, Karol Šmidke,

Štefan Major, František Zupka a všichni ti, kteří se v naší zemi po vzoru ruských bolševiků postavili do čela boje za osvobození pracují cího člověka .

Do historie naší strany a našich národů se navždy významně vepsal Klement Gottwald . Téměř čtvrt století stál v čele naší strany . S jeho 5

činností je nerozlučně spojeno zformování Komunistické strany Če skoslovenska na leninských zásadách, boj proti buržoazii a fašismu, vytvoření lidově demokratického státu. S ním je spjat Vítězný únor 1948, sjednocení dělnické třídy, program i počátky budování socialismu

v naší vlasti. Trvalým odkazem zůstává pro nás jeho krédo Se Sovět ským svazem na věčné časy !

Komunistická strana Československa důstojně plní své historické poslání. Zdroje úspěchů její politiky spočívají v tom, že se řídí vědec kým světovým názorem, že čerpá ze zkušeností Komunistické strany Sovětského svazu a dalších bratrských stran, že je tisícerými pouty, celou svou prací spojena s dělnickou třídou, s pracujícím lidem. Strana vždy věrně hájila zájmy československého lidu a vyjadřovala jeho tuž by. V tom byla, je a bude její síla . Jen tak mohla získat vysokou autori

tu a důvěru pracujících a stát se uznávanou vedoucí silou naší socialis tické společnosti.

Dějiny naší strany jsou současně velkým zápasem za tvořivé osvojo vání a uplatňování idejí marxismu -leninismu v konkrétních historic kých podmínkách naší země. Nejednou bylo třeba rozhodně čelit růz

rým projevům revizionismu, pravicového oportunismu i sektářství. Každé oslabení a narušení životem ověřených leninských zásad nám

přineslo vždy těžké ztráty a škody. Nejvážněji se to projevilo v druhé polovině šedesátých let, kdy došlo k ústupu z třídních pozic, z marxis

ticko-leninského politického kursu, k oslabení ideologické práce, což v roce 1968 kontrarevolučním silám umožnilo zaútočit na vedoucí úlo

hu strany, na přátelství a spojenectví se Sovětským svazem, na samot né základy socialismu v Československu. Porážka kontrarevoluce a překonání těžké krizové situace politický mi metodami dokázaly, že náš lid je ve své naprosté většině věrný so cialismu a podporuje stranu, která postupuje principiálně, má jasný

revoluční program, pevné a jednotné vedení. Úspěchy, jichž jsme v uplynulém desetiletí ve všech oblastech života společnosti dosáhli, jsou přesvědčivým svědectvím o správnosti leninského kursu, který naše strana v duchu celé své revoluční historie na dubnovém zasedání

ÚV KSČ v roce 1969 nastoupila . Tomuto kursu budeme vždy věrni. Komunistická strana Československa je od svého zrodu nedílnou součástí mezinárodního revolučního hnutí. Jsme hrdi na to, že u koléb ky naší strany stál vůdce mezinárodního proletariátu, organizátor Vel ké říjnové socialistické revoluce, zakladatel strany nového typu, strany bolševiků Vladimír Iljič Lenin. Věrnost leninským zásadám proletář ského a socialistického internacionalismu, bratrská spolupráce a soli darita s revolučními dělnickými stranami na celém světě jsou a zůsta nou stěžejním principem politiky naší strany.

Zásadami proletářského internacionalismu se strana řídila jak ve vztahu k ostatním komunistickým stranám, tak i k jednotlivým národ

ním oddílům revolučního proletariátu v Československu. To mělo hlu boký vliv na proces jejího zrání jako strany skutečně leninské , strany opravdových vlastenců a internacionalistů . Na rozdíl od buržoazních

stran jedině Komunistická strana Československa byla schopna vypra covat reálný program řešení národnostní otázky v našem státě a uvést jej v život. Jednota a bratrství Čechů a Slováků a všech národností žijí cích ve společné socialistické vlasti našly svůj výraz i ve federativním

uspořádání státu, které je spolehlivým základem stability a rozvoje Československé socialistické republiky .

Vzpomínáme-li dnes 60. výročí založení naší strany, můžeme opráv něně konstatovat, že v životě našich národů zrod strany patří k událos

tem nejvýznamnějším. Náš lid pod vedením Komunistické strany Čes koslovenska dosáhl historických vítězství. Socialismus se stal v naší vlasti skutečností a úspěšně se rozvíjí. Pracující člověk je svobodným,

svrchovaným pánem a hospodářem své země. Tím se naplnily sny a tužby revolučních bojovníků, zakladatelů naší strany. Likvidace panství kapitalismu a vybudování socialismu je společným dílem komunistů i nekomunistů, miliónů dělníků , rolníků , příslušníků

inteligence, všeho našeho lidu . Jim všem patří naše úcta a poděkování. Nikdy nesmíme zapomenout, kolik práce, úsilí, odříkání i obětí to vyža dovalo. Chránit odkaz revolucionářů a budovatelů socialismu, zvelebo

vat jej poctivou prací je nejvyšší povinností naší i těch, kdo přijdou po nás. Nedovolíme, aby nás kdokoliv z této revoluční cesty svedl a velko lepé dílo socialismu zmařil .

Když se ohlížíme na uplynulých šest desetiletí, jimiž naše strana pro šla, nečiníme tak jen pro vzpomínku. Ze slavné historie Komunistické

strany Československa čerpáme inspiraci i sílu pro řešení nynějších úkolů. Poučeni minulostí, vycházejíce z vědeckých principů marxis mu- leninismu, naplněni nezlomnou vírou ve vítězství našich ideálů , myslíme na budoucnost a tvoříme ji.

Vážené soudružky a soudruzi, při tvorbě a realizaci své politiky vy. chází naše strana z potřeb a zájmů československého lidu , z vlastních historických zkušeností. Uskutečněním národně demokratické a socia

listické revoluce , vybudováním socialismu jsme přispěli svým dílem k obohacení revoluční teorie a praxe Přitom nezapomínáme, že věc socialismu a komunismu nemůže být chápána v úzkém národním

rámci . Jsme hrdi na to , že jsme součástí velké rodiny mezinárodního revolučního hnutí. Vše, co děláme pro blaho našeho lidu, naší vlasti , spojujeme zároveň s vědomím internacionální odpovědnosti. Jsou nám

cirahé pokrokové tradice a kultura našich národů. Z nich čerpáme svou sílu a odhodlání. Zdrojem poučení jsou nám i zkušenosti jiných bratr ských stran. Zejména zkušenosti Komunistické strany Sovětského sva zu, nejvyspělejšího oddílu revolučního hnutí, jsou pro nás bohatou siudgicí poznání a podnětů . 7

Sovětský svaz svým průkopnickým dílem razí lidstvu cestu ke svobo dě a společenskému pokroku. Proto rokování sovětských kumunistů vždy upoutává mimořádnou pozornost celé světové veřejnosti. Tak se i nedávný XXVI . sjezd Komunistické strany Sovětského svazu stal stře dem zájmu všech přátel i protivníků. Sjezd demonstroval sílu a života schopnost reálného socialismu, idejí marxismu -leninismu, semknutost sovětské společnosti kolem leninské Komunistické strany Sovětského svazu , její odhodlání pokračovat neochvějně ve výstavbě komunismu a

vést dále důsledný zápas za mír. Rozvaha a pocit vysoké odpovědnosti za osud lidstva prostupuje celou zprávou, kterou přednesl soudruh L. I. Brežněv.

Celé mezinárodní revoluční a pokrokové hnutí se znovu přesvědčilo o hlubokém vlastenectví a internacionalismu sovětských komunistů. Je

to Sovětský svaz, který vynakládá obrovské úsilí, aby svět byl uchrá něn před katastrofou jaderné války, před zničením lidské civilizace a

kultury. XXVI . sjezd KSSS znovu přesvědčivě potvrdil, že mír a svobo da národů jsou pro Sovětský svaz nejvyššími hodnotami, že sovětský člověk spojuje své štěstí se štěstím všeho lidstva. Výstižně to řekl

soudruh L. I. Břežněv z tribuny sjezdu : »Naše strana, náš lid a vůbec všechny národy naší planety nemají dnes důležitější mezinárodní úkol než uhájit mír. Hájíme-li mír, máme na zřeteli nejen lidi, kteří žijí dnes, nejen naše děti a vnuky , ale i štěstí desítek budoucích genera cí . « 1

Komunistická strana Československa, československý lid se plně staví za tento vskutku humánní program .

XXVI . sjezd KSSS znovu prokázal, že Leninův odkaz je v dobrých rukou , že sovětský lid věrně ponese prapor leninismu. Závěry sjezdu přijímají jako pomoc a posilu ve svém boji všichni pokrokoví lidé naší planety .

XXVI . sjezd Komunistické strany Sovětského svazu obohacuje naše poznání, dává nám jistotu a inspiruje nás v další činnosti při budování rozvinuté socialistické společnosti. V pevné jednotě se sovětskými ko munisty půjdeme dále ke společným cílům.

Posíláme z našeho sjezdu bojové soudružské pozdravy Komunistické straně Sovětského svazu a jejímu ústřednímu výboru v čele s důsled

ným pokračovatelem v díle V. I. Lenina , velkým přítelem našich národů , vynikajícím představitelem mezinárodního komunistického a dělnické ho hnutí a neúnavným bojovníkem za mír a pokrok ve světě soudruhem I. I. Brežněvem , kterého jsme s obrovskou radostí uvítali na našeni sjezdu .

1 XXVI . sjezd KSSS . Dokumenty a materiály . Praha, Svoboda 1981 , s . 31 .

I

Soudružky a soudruzi, dovolte , abych přešel k hodnocení činnosti

ústředního výboru a celé strany za období od XV. sjezdu KSČ, k cha rakteristice dosaženého stupně společenského vývoje a k programu na další léta .

Pevným základem veškeré politiky strany, o který jsme se v uplynu lých letech opírali, je generální linie budování rozvinuté socialistické společnosti přijatá na XIV. sjezdu a dále rozpracovaná XV. sjezdem Komunistické strany Československa . Tato linie představuje komplex ní, dlouhodobý marxisticko-leninský program politického, hospodář

ského, sociálního a duchovního rozvoje naší společnosti, program vnitřní a zahraniční politiky našeho státu. Je součástí společného úsilí bratrských socialistických zemí.

Všechny stěžejní úkoly vytyčené XV. sjezdem KSČ byly na zasedáních ústředního výboru a jeho orgánů posuzovány a v souladu s konkrétními

podmínkami a potřebami rozpracovány a zabezpečovány. V mezisjezdo vém období se ústřední výbor sešel devatenáctkrát. Ústřední výbor věnoval soustavnou pozornost činnosti strany, upev ňování její jednoty a akceschopnosti, uplatňování leninských metod a forem práce. Dbali jsme o prohlubování socialistické demokracie, o zdokonalování činnosti socialistického státu, jeho orgánů, organizací Národní fronty, o zkvalitňování řízení ve všech oblastech života společ nosti .

Ústřední výbor velmi starostlivě sledoval , jak je "plněna Směrnice pro hospodářský a sociální rozvoj v jednotlivých letech šesté pětiletky . Zabýval se takovými závažnými úseky, jako jsou životní úroveň, strojí

renství, hutnictví, stavebnictví , zemědělství, obchod a služby, a přijí mal nezbytná politickoorganizační opatření. Musel přitom pochopitelně

respektovat i nové skutečnosti jak objektivní, tak subjektivní povahy a podle konkrétních podmínek a reálné situace rozhodovat o úpravách v ročních plánech. Komplexně jsme se zabývali úkoly ideologické a politickovýchovné 9

práce, zvyšování vzdělanosti a rozvoje socialistické kultury . Stálou

pozornost věnoval ústřední výbor problémům mezinárodní politiky, obraně a bezpečnosti státu. Významnou úlohu sehrálo 11. zasedání ústředního výboru v březnu 1978, na kterém jsme zhodnotili práci vykonanou za dva roky od XV. sjezdu KSČ . Potvrdilo se, jak důležitá je průběžná kontrola, včasný

rczbor vzniklých problémů a mobilizace sil strany a společnosti k je jich řešení.

Jednání ústředního výboru, jeho předsednictva a sekretariátu se vy

značovala otevřeností, zásadovostí, kritičností a sebekritičností. Meto du kritické náročnosti uplatňoval ústřední výbor, vycházeje z principu demokratického centralismu, i vůči územním orgánům a organizacím. Také v uplynulých pěti letech československý lid vedený komunistic

kou stranou úspěšně pokračoval v díle socialistické výstavby, rozmno žil hmotné a duchovní bohatství naší vlasti a upevnil socialistické zří zení. I když celková dynamika hospodářského rozvoje byla pomalejší, než předpokládal šestý pětiletý plán, došlo k dalšímu vzestupu naší ekonomiky.

Od XV. sjezdu KSČ se navzdory obtížnějším vnitřním i vnějším ekono nickým podmínkám v šesté pětiletce průmyslová a stavební výroba zvýšila o čtvrtinu. Pokračovaly strukturální změny v naší ekonomice. Vzrostla váha strojírenství, jehož výroba se v tomto období zvýšila

36,5 % . Bylo dosaženo pokroku ve výrobě výpočetní techniky. Vybu dovali jsme strojírenskou základnu pro jadernou energetiku . Přednostně se rozvíjely i další progresívní obory. Ve shodě se závěry XV. sjezdu Komunistické strany Československa rychleji rostla výroba založená na domácích zdrojích surovin, zejména v dřevozpracujícím a sklář ském průmyslu a ve výrobě keramiky a porcelánu.

K významným změnám došlo ve struktuře palivoenergetické základ ny . Byly vybudovány nové kapacity na těžbu 15 miliónů tun uhlí ročně. Do provozu bylo uvedeno 4300 MW nových elektrárenských výkonů ,

z toho 880 MW z atomových zdrojů . Je to největší pětiletý přírůstek energetických kapacit , jakého jsme dosud dosáhli. Úspěšně jsme se podíleli na velkém společném díle členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci – na vybudování plynovodu Sojuz . Byly vybudovány a rozšířeny významné kapacity v chemickém a hut ním průmyslu, strojírenství, ve výrobě stavebních hmot, spotřebním a potravinářském průmyslu. Byla splněna směrnice XV. sjezdu KSČ pro výstavbu pražského metra . Praha má dnes už 20 kilometrů pěkné, mo

derní podzemní dráhy. Byla dána do užívání dálnice Praha - Brno Bratislava. Pokračovala výstavba a rozsáhlá rekonstrukce dopravní sítě a dopravních zařízení.

Mnoho bylo vykonáno pro výstavbu Prahy a Bratislavy . Zvláštní po zornost byla věnována Severočeskému kraji. Přitom v každém kraji , 10

v každém okrese se mnohé vytvořilo ku prospěchu člověka. Zkrásněla naše města, naše vesnice .

I tento Palác kultury , v němž se koná náš sjezd, byl vybudován mezi XV. a XVI . sjezdem. Jsme přesvědčeni, že Praha si již dávno zasloužila takové důstojné, moderní kulturní středisko . Je to jeden z dalších pa mátníků naší doby, na který mohou být hrdi všichni naši občané.

Také v zemědělství byly v uplynulém období splněny nemalé úkoly . Soustředili jsme pozornost zejména na to, aby byly lépe využívány ještě zdaleka nevyčerpané možnosti zemědělské socialistické velkovýroby

k zabezpečení soběstačnosti v potravinách, které lze v našich podmín kách vyprodukovat . Jde o důležitý ekonomický, ale i sociálně politický

stabilizační faktor. Náročnost tohoto úkolu je dána mimo jiné i malou výměrou zemědělské půdy na jednoho obyvatele . Přes některé klimaticky nepříznivé roky zemědělská výroba vzrostla

oproti páté pětiletce o 9 % . V šesté pětiletce jsme vyrobili celkem 50,3 miliónu tun obilí. Je to o 3,5 miliónu tun více než v páté pětiletce . V živočišné výrobě pokračoval vzestupný vývoj předchozích pětiletek. Výrazně se prohloubil proces koncentrace a specializace 1 dalšího zprůmyslnění zemědělské výroby. Výrobní základna v zemědělství byla posílena novou technikou a výstavbou nových zařízení. Do jednotných zemědělských družstev a státních statků nastoupily tisíce středoškol sky a vysokoškolsky vzdělaných odborníků. Se změnami ve výrobní základně zemědělství , s růstem úrovně kvalifikace pracovníků se pro gresívně mění i charakter práce a života na naší vesnici . Sedmdesátá léta znamenají značný pokrok i v prohloubení naší účas ti socialistické ekonomické in graci. Naše země se podílí na rozvoji vybraných surovinových odvětví členských států Rady vzájemné hospo

dářské pomoci a na rozvíjející se specializaci a kooperaci výroby v nej různějších oborech. Mimořádnou úlohu v tomto směru má dlouhodobý program speciali

zace a kooperace výroby mezi Československou socialistickou republi kou a Sovětským svazem do roku 1990. Všestranná spolupráce se So

větským svazem umožňuje plynule rozvíjet naše národní hospodářství a řešit životně důležité otázky vědeckotechnického rozvoje . Pomáhá nám získávat špičkovou techniku, suroviny , materiály a energii. Zajiš ťuje pro naše výrobky i výhodný a stabilní trh. Tato spolupráce nám

umožňuje tlumit nepříznivé vlivy krizového vývoje v kapitalistickém světě na naši ekonomiku .

Souhrnným ukazatelem toho, jak jsme pracovali , hospodařili a vy

tvářeli zdroje pro rozvoj národního hospodářství a zvyšování životní úrovně, je tvorba národního důchodu a růst produktivity práce . V roce

1980 dosáhl národní důchod 453,6 miliardy Kčs, což je oproti roku 1975 o 20 % více . Ve srovnání s rokem 1970 se zvýšil více než o polovinu . Ne 11

jsou to špatné výsledky , ale plánovaných temp růstu národního důcho du na léta 1976-1980 jsme nedosáhli.

V čem jsou příčiny ? Realizace šesté pětiletky probíhala ve velmi ob tížných a složitých podmínkách. Bylo to období, jež před nás postavilo

takové překážky a problémy, na které, jak se ukázalo, naše ekonomika nebyla plně připravena. Rychleji pokračoval růst cen dovážených suro vin, energie, materiálů a potravin. Zostřila se diskriminace vůči ČSSR z kapitalistického světa a konkurence na světových trzích. To mělo přirozeně svůj negativní vliv na plnění našeho hospodářského a sociál ního programu .

Jednou z hlavních příčin toho, že jsme nedosáhli všech stanovených

cílů, je skutečnost, že přes určitý pokrok se nepodařilo prosadit poža dovaný obrat v realizaci dlouhodobé strategické linie směřující ke zvy

šování efektivnosti výroby, hospodárnosti a kvality veškeré práce, k zefektivnění a zreálnění investiční výstavby, k uplatňování vědy a výzkumu v praxi. Dosáhnout tohoto obratu, to je úkol, který před námi stojí s veškerou naléhavostí. Je to také základní předpoklad zabezpeče ní vysoké životní úrovně lidu.

Také v šesté pětiletce jsme pokračovali v uskutečňování sociálního

programu založeného XIV. sjezdem KSČ, i když tempo a rozsah jeho plnění jsme museli přizpůsobit vytvářeným zdrojům. Dále se upevnily sociální jistoty a zlepšily se životní podmínky občanů. Vzrostla osobní a společenská spotřeba obyvatelstva. Podíl domácností s příjmem vyš ším než 10 tisíc Kčs ročně na jednoho člena představuje dnes 84 % . Prů měrná nominální měsíční mzda pracovníka socialistického sektoru , bez JZD , činí dnes 2643 Kčs, což je o 339 Kčs více než v roce 1975. Srovna telná odměna družstevních rolníků dosahuje úrovně průměrných pří

jmů pracovníků ostatních odvětví národního hospodářství. I přes různé nedostatky a výkyvy se rozvíjel a obohacoval vnitřní trh. Prodej průmyslového zboží se v roce 1980 oproti roku 1975 zvýšil o 21,2 % , potravinářského zboží o 19 % , z toho masa a masných výrobků 0 12,6 % . V kalorické hodnotě výživy a kvalitě potravin patří Českoslo vensko na přední místo ve světě.

Pokračovali jsme v rozsáhlé bytové výstavbě. Za pět let bylo postave no 647 100 nových , moderně vybavených bytů a od roku 1970 je to cel kem 1 262 300 bytů. V posledních deseti letech se do nového bytu pře stěhovala prakticky každá čtvrtá rodina . V Československé socialistické republice je zabezpečena všestranná péče o dítě, matku a o mladá manželství. I v uplynulých letech se tato

péče dále zlepšovala . Prostředky vynaložené na placenou mateřskou dovolenou, přídavky na děti, novomanželské půjčky i jiné vymoženosti

vzrostly oproti roku 1975 o 26,4 % . Uskutečnili jsme rovněž další kroky ke zlepšení důchodového zabezpečení a zajištění spokojeného stáří důchodců včetně družstevních rolníků . Na dávky sociálního , nemocen 12

ského a důchodového zabezpečení a na pomoc rodinám s dětmi vyna ložila naše společnost v roce 1980 68,4 miliardy Kčs, což je téměř C třetinu více než v roce 1975 .

Pokračovala výstavba a modernizace vysokých, středních, základ ních a mateřských škol, jeslí, kulturních, sportovních, rekreačních

i jiných zařízení. Celkově byla v roce 1980 vynaložena na školství, kul turu, zdravotní a sociální péči jedna čtvrtina národního důchodu . Zlepšila se péče o závodní stravování. Dnes je využívá 42 % všech

pracujících. K tomu je nutné připočítat zhruba 70 % dětí, žáků a stu dentů, kteří se stravují ve školních jídelnách. Bylo by možné uvádět celou řadu dalších údajů dosvědčujících vše

strannou péči o člověka v naší socialistické společnosti. Dosažený stu per životní úrovně představuje vysoký standard . Přitom u nás, na roz díl od kapitalistických zemí, i těch nejvyspělejších, se uspokojování potřeb obyvatelstva a zabezpečení sociálních jistot týká všech spole čenských vrstev.

Z důvodů, o nichž jsem již hovořil, nebylo uskutečňování sociálního

programu, zvláště v posledních letech, snadné. Z některých záměrů jsme museli slevit, od něčeho i ustoupit. V zájmu řešení některých věc ných hospodářských problémů jsme byli nuceni přijmout i určité úpra vy maloobchodních cen . V zásadě jsme se však drželi směrnice XV.

siezdu KSČ – zachovat stabilitu celkové hladiny maloobchodních cen zboží uspokojujícího základní životní potřeby obyvatelstva .

Výsledky naší sociální politiky vyniknou o to více, že jsme jich do

sáhli za situace, kdy se v kapitalistickém světě prohloubila všeobecná krize, vzrostla inflace, nezaměstnanost, existenční nejistota a zbídačo

vání pracujících a kdy imperialismus zostřil mezinárodní vztahy a vy hrotil diskriminační politiku proti zemím socialistického společenství. Vážené soudružky a soudruzi, XV. sjezd KSČ nám uložil významné

úkoly v oblasti dalšího zdokonalování politického systému socialismu , prohlubování socialistické demokracie, rozvoje vzdělanosti a kultury i zajištění bezpečnosti státu a upevňování mezinárodního postavení Československé socialistické republiky. Při jejich uskutečňování jsme postupovali tak , aby se dále upevnila moc pracujícího lidu, vzrostla vedoucí úloha dělnické třídy a jejího předvoje

komunistické strany,

aby se posílil svazek dělnické třídy s družstevním rolnictvem a inte

ligencí, prohloubila se politickomorální jednota našich národů a ná rodností, všeho československého lidu. V zápase za realizaci linie strany dělnická třída dále vyzrála , získala nové zkušenosti . Svou uvědomělou prací a politickou aktivitou proka zuje, že je skutečným hospodářem ve své zemi . Tak se naplňují slova

Karla Marxe, že dělnická třída ztělesňuje sociální rozum a srdce všeho pracujícího lidu. Z jejích řad vycházejí socialismu nejoddanější a nejobě

tavější pracovníci . Dělnická třída se znovu a znovu přesvědčuje, že její 13

postavení ve společnosti, které si vydobyla v procesu socialistických přeměn, je nerozlučně spjato s existencí a upevňováním vedoucí úlohy komunistické strany. Naši dělníci proto dobře vědí, její avantgardy

že každý útok proti komunistické straně směřuje proti dělnické třídě, jejím základním zájmům, zájmům pracujících.

Všestranný rozvoj naší společnosti po XV. sjezdu KSČ dále prohloubil proces sbližování dělnické třídy s družstevním rolnictvem a inteligen cí. Upevnila se jednota a bratrská spolupráce českého a slovenského

národa a všech národností naší vlasti. Můžeme s oprávněnou hrdostí říci, že byl v podstatě splněn úkol překonat historicky existující rozdíly v podmínkách hospodářského, politického a kulturního života našich národů. V Československé socialistické republice zmizely zaostalé ob lasti. To vše tvoří pevný sociálně politický základ našeho socialistické ho společenského zřízení a socialistické státnosti. Také Národní fronta prošla při plnění linie XV. sjezdu KSČ velkou politickou školou. Organizace sdružené v Národní frontě významně přispěly k tomu, že nejširší vrstvy lidu se ztotožňují s politikou naší strany a obětavě pracují pro její uskutečňování. Revoluční odborové hnutí, Socialistický svaz mládeže, Českosloven

ský svaz žen, Svaz družstevních rolníků, Československý svaz tělesné výchovy, organizace našeho družstevnictví, Svaz československo -sovět ského přátelství, Československý svaz protifašistických bojovníků a Galší společenské a zájmové organizace se aktivně podílely na rozvoji tvořivé iniciativy svých členů, významně napomohly plnění úkolů šes

iého pětiletého plánu a volebních programů Národní fronty. Každá z nich plní významné specifické poslání. Náš společenský život si už bez nich nedovedeme představit. Jakou záslužnou práci například vy konávají Svazarm, Československý červený kříž, Svaz požární ochrany

ČSSR, svazy myslivců, včelařů, zahrádkářů, chovatelů drobného zví řectva, jaké humánní poslání plní Svaz invalidů. Mohli bychom hovořit

i o dalších organizacích. Všechny vytvářejí značné hodnoty. V jejich aktivitě se spojují osobní záliby a potřeby občanů se společenskými

zájmy. Svou činností přispěly k prohloubení jednoty strany a lidu, k socialistické výchově pracujících, k posilování jejich hrdosti na svou socialistickou vlast .

Oceňujeme i významný přínos Československé strany socialistické, Československé strany lidové , Strany slovenské obrody a Strany svobo dy k našemu společnému socialistickému dílu. V období, za které skládáme účty sjezdu, velkou práci vykonaly za stupitelské vládní a výkonné orgány státu. Federální shromáždění,

Česká a Slovenská národní rada přispěly svou zákonodárnou a kontrol ní činností k rozvoji socialistické demokracie . Přijetím důležitých zákonů se upevnila práva občanů a jejich sociální jistoty . Svou činnost rozvíjely územní orgány státní moci a správy 14

národ

ní výbory. Jejich prostřednictvím se statisíce občanů účastní řízení

svých obcí, okresů a krajů. Národní výbory se významně podílely na hospodářském, sociálním a kulturním rozvoji země. Na základě dobro

volné práce občanů, zejména v akci Z, přispěly k výstavbě důležitých zařízení, ke zlepšení životního prostředí, ke zvelebování našich měst a vesnic.

Své povinnosti odpovědně plnily Sbor národní bezpečnosti a další složky ministerstva vnitra, orgány soudů a prokuratury. Tyto orgány chrání společnost před různými asociálními a kriminálními živly . Sku tečnost, že náš občan může pokojně pracovat a užívat v klidu plody své práce, je i jejich zásluhou .

Ústřední výbor KSČ a socialistický stát věnovaly velkou péči Česko slovenské lidové armádě. Můžeme sjezd, celou stranu a všechen náš lid ubezpečit, že naše armáda je spolehlivým ochráncem našich hranic

a pevným článkem ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy . Ocenění zasluhují naše Lidové milice, které svědomitě plnily své úkoly .

Na všech úspěších, kterých náš lid pod vedením komunistické strany dosáhl, má svůj nesporný podíl ideologická, politickovýchovná práce strany. Hlavní pozornost jak uložil XV. sjezd KSČ – soustředoval ústřední výbor na posilování vlivu idejí marxismu-leninismu v životě společnosti, na růst socialistického uvědomění pracujících , na to, aby každý náš občan správně chápal zásady politiky naší strany a aktivně

ji podporoval. Vycházejíce z Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII . sjezdu KSČ , vedli jsme důsledný boj proti antiko munismu, různým odrůdám buržoazní ideologie, revizionismu a pravi cového oportunismu .

Vcelku dobrých výsledků bylo dosaženo v rozvoji výchovně vzděláva cí soustavy. V činorodém proudu kulturní a umělecké činnosti se na plňuje kulturně politická linie strany. Bohatý fond československé kultury se rozšířil o nové umělecké hodnoty . Bez nadsázky můžeme říci, že většina našich lidí bytostně spojuje

svůj život se socialismem. Svůj vztah k našemu zřízení, k politice stra ny, své vlastenectví prokazuje obětavou, poctivou prací a občanskou angažovaností .

Při všem, co jsme činili, mysleli jsme nejen na naše vnitřní problémy, ale vždy jsme měli na zřeteli i zápas, který v mezinárodním měřítku vedou socialistické země , revoluční , národně osvobozenecké a demo

kratické síly proti imperialismu, za mír a společenský pokrok. Rozvoj naší socialistické společnosti a naše aktivní účast v boji za

mír a uvolnění, za zájmy socialismu, společenského pokroku a svobody národů dále posílily autoritu socialistického Československa a upevni ly jeho mezinárodní postavení. 15

Soudružky a soudruzi, výsledky , jichž jsme dosáhli při plnění linie XV. sjezdu KSČ a které dnes bilancujeme, nejsou malé. Není ani jedné oblasti, kde bychom nepokročili vpřed. Při ocenění práce všech, kteří se na těchto výsledcích podíleli, je třeba vyzvednout úlohu komunistů, základních organizací a orgánů strany . Péče o stranu, o zdokonalování její činnosti, o růst aktivity komuni

stů byla v centru naší pozornosti. Strana prošla v uplynulých letech pozitivním vývojem , zkvalitnila své řady, upevnila svou vedoucí úlohu

ve společnosti. Na tomto vývoji má svůj podíl í ústřední kontrolní a revizní komise KSČ.

Celé předsjezdové období prokázalo, že strana přistupuje ke svému

XVI . sjezdu ideově a organizačně pevná , jednotná, akceschopná a spjatá Slidem .

Celkový pohled na vykonanou práci nás vede k závěru, že cesta, po které jsme v uplynulém období šli, byla správná. Předkládáme sjezdu

tuto pozitivní bilanci s vědomím, že naše úsilí provázely i četné nedo statky, těžkosti, které zpomalovaly náš postup, že ne všude jsme dosáh li stanovených záměrů. Ústřední výbor problémy nepřehlížel, nedostat ky nezastíral a k jejich řešení přijímal potřebná opatření. Třeba však říci , že ne vždy se tato opatření realizovala a ne všude se z jejich ne plnění vyvozovaly disciplinární a kádrové závěry . Oprávněně říkáme, že strana, komunisté, stranické organizace byli

hybnou silou společenského dění. To ale neznamená, že to platí o kaž dé stranické organizaci, o všech jejích členech, že všichni stejně dů

sledně a obětavě bojovali za usnesení strany, proti různým nešvarům , které oslabují naše síly, jako jsou setrvačnost, pohodlnost, formalis

mus, lhostejnost, slabiny v řízení a přežitky ve vědomí lidí. O tom všem se otevřeně a odpovědně jednalo na výročních schůzích, okresních a

krajských konferencích a na sjezdu Komunistické strany Slovenska . Tento konstruktivní, zásadový přístup, vlastní marxisticko -leninské straně, ústřední výbor vysoce oceňuje.

II

Vážené soudružky a soudruzi, přes mnohé těžkosti a překážky , které

bylo třeba při uskutečňování programu XV. sjezdu KSČ překonat, mů žeme prohlásit s plnou odpovědností : strana a lid pracovali obětavě ; dlouhodobá linie budování rozvinuté socialistické společnosti v naší vlasti, přijatá na XIV. sjezdu a rozpracovaná XV . sjezdem KSČ, se v praxi potvrzuje jako správná a reálná. Pracující v ní spatřují pro gram odpovídající jejich životním zájmům, program , který zajišťuje jistoty, bezpečnost a svrchovanost naší země v rodině socialistického společenství.

Na této politické linii nebylo třeba nic měnit a v ničem jsme od ní

neustoupili. Generální linie výstavby rozvinuté socialistické společnos ti zůstává v platnosti. Naším bezprostředním úkolem je rozpracovat ji a konkretizovat pro da

Hmotné zdroje, společenské a duchovní síly , které jsme v průběhu

socialistické výstavby nashromáždili a v období od XV. sjezdu KSČ dále rozmnožili, vytvářejí spolehlivý základ dalšího rozvoje naší společnos ti. Jde o to, upevnit tento základ a co nejúčinněji ho využívat. Neplánu

jeme pro plán, neorganizujeme výrobu pro výrobu, ale vše, co činíme, celé naše úsilí o rozvoj socialismu , o rozkvět naší vlasti směřuje ku

prospěchu pracujících . Blaho člověka je a zůstane nejvyšším smyslem našeho snažení .

Z tohoto základního cíle jsme vycházeli při koncipování Hlavních

směrů hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistic ké republiky na léta 1981–1985 . V sedmé pětiletce chceme zabezpečit proporcionální rozvoj národního hospodářství, dále posílit a moderni zovat materiálně technickou základnu naší země , dosáhnout širšího

uplatnění vědy a techniky ve výrobě a v souladu s tím udržet a zkvalit

ňovat hmotnou a kulturní úroveň života lidí. Budeme dále upevňovat svazek dělnické třídy, družstevního rolnictva a inteligence , stmelovat naše národy a národnosti , zvyšovat náš přínos k prohlubování socialis 17

tické ekonomické integrace, výrazně přispívat k věci socialismu a míru ve světě .

Cíle, které vytyčujeme, nemohou však být založeny jen na našich

přáních. Musíme vycházet z toho, co máme, a je nutné co nejefektivněji a nejhospodárněji to využívat. Je třeba soustředit prostředky přede vším na to, co pomůže řešit naše hospodářské problémy, co je pro rozvoj

člověka a společnosti rozhodující. Přitom stále musíme mít na zřeteli, jak se vyvíjí mezinárodní situace, která ovlivňuje naši ekonomiku. Lé ta , do nichž vstupujeme, skrývají v sobě nemálo problémů . Politika

imperialismu, v níž se obráží prohlubující se všeobecná krize kapitalis tického systému, obsahuje vážná nebezpečí. Zmařit jeho hazardérské

plány vyžaduje a bude zajisté i dále vyžadovat nesmírné úsilí i nemalé prostředky . Zabezpečení cílů vytyčených v sedmé pětiletce vyžaduje daleko důsledněji realizovat dlouhodobou hospodářskou strategii vysoké efek tivnosti výroby a kvality veškeré práce. Jejím základem jsou: převedení ekonomiky na cestu intenzívního rozvoje, efektivní strukturální změny v hospodářství, racionální využívání výrobního potenciálu , vysoká hos

podárnost a zhodnocování všech zdrojů, zdokonalování řízení, široký rozvoj iniciativy pracujících, hlubší zapojování našeho hospodářství do socialistické ekonomické integrace a mezinárodní dělby práce. Dosavadní výsledky potvrzují, že na této cestě jsme určité kroky již

udělali, získali cenné zkušenosti, ale vzhledem k potřebám nikde ne může vládnout sebeuspokojení, je třeba postupovat mnohem rozhodněji. Návrh sedmého pětiletého plánu předpokládá růst národního důchu du o 14--16 % . I při zpomaleném tempu růstu národního důchodu jde o nemalý úkol. Průmyslová výroba se v sedmé pětiletce má zvýšit 0 18–20 % a zemědělská výroba zhruba o 10 % . Plánovaných temp rozvoje národního hospodářství musíme dosaho

vat jeho širokou intenzifikací, růstem produktivity práce, nižší energe tickou i materiálovou spotřebou a vyšším využitím základních fondů . Surovinové, materiálové a palivoenergetické zdroje domácího původu >

i z dovozu zůstávají na úrovni dosažené koncem šesté pětiletky . Zna mená to, že musíme z každé vynaložené koruny, z každého kilogramu kovu, ropy , cementu a z každého hektaru půdy dostat více výrobků

a zemědělských produktů, s existujícími pracovními a hmotnými zdroji ciosahovat vyšší tvorby národního důchodu. Určujícím činitelem intenzifikace a nejmocnějším zdrojem růstu pro

duktivity společenské práce je věda a technický pokrok. Uskutečňová ní vědeckotechnického rozvoje je vpravdě revoluční úkol celé naší spo lečnosti. Jedině na základě uplatnění vědy a techniky je možné rozvíjet nejprogresívnější obory, elektroniku a mikroelektroniku, komplexní mechanizaci a automatizaci, odstraňovat namáhavou fyzickou práci , rozšiřovat pokrokové technologie, zdokonalovat 18

řízení

a

organizaci

práce . Řešení těchto úkolů jak jsme hluboce přesvědčeni se stane pro naše výzkumníky, konstruktéry , celou vědeckou a technickou inte ligenci věcí jejich hrdosti a občanské cti.

Federální vláda i národní vlády, Československá akademie věd,

všichni, kteří nesou odpovědnost za realizaci vědeckotechnického po kroku, musí dbát, aby vědeckovýzkumná základna byla v souladu s potřebami společenské praxe koncepčně řízena. Musíme před ni sta

vět náročné, konkrétní úkoly, aby se tvůrčí úsilí vědeckých a výzkum ných pracovníků nezaměřovalo jen podle jejich individuálních zájmů, ale podle požadavků a potřeb společnosti. Je nutné přijmout rozhodná opatření ke zvýšení koncentrace výzkumných a vývojových kapacit, netrpět tříštění sil a prostředků a soustředit je na rozhodující směry výzkumu, vývoje a zavádění nových výrob. Je načase si uvědomit, že co

nejužší integrace vědy a výroby je jedním z nejdůležitějších požadavků současnosti. Je nutné také skoncovat se stavem, kdy ministerstva a vý robní hospodářské jednotky trpí, že mnohé naše podniky nezavádějí pružně výsledky vědy a techniky do výroby , ačkoliv jejich přínos pro národní hospodářství je prokazatelný. Musíme dbát, aby nově vyvinuté

výrobky, splňující kritéria nízké materiálové a energetické náročnosti a vysokých užitných vlastností, byly vyráběny pohotově a v dostateč ném množství pro vnitřní trh i export . Je nutné docílit, aby vědecko

technický rozvoj se stal osou národohospodářských plánů. Hmotnou zainteresovanost tvůrčích pracovníků vědy a techniky i realizátorů výsledků vědy a výzkumu je třeba důsledně spojovat s vysokým stup

něm morálního ocenění, podporou a popularizací všech, jejichž práce znamená mimořádný společenský přínos. Naše vědeckovýzkumná základna pochopitelně nemůže vše řešit .

Musí dále rozvinout svou spolupráci s vědci a výzkumníky členských států RVHP , zejména se sovětskými. Disciplíny, pořádku a účelnosti musíme docílit v investiční politice . Stará lidová moudrost » dvakrát měř a jednou řež« tu platí mnohoná sobně . Investiční výstavbu musíme zreálnit, zefektivnit a v souladu s požadavky vědeckotechnického rozvoje ji důsledně podřídit struktu rálním změnám v národním hospodářství . Okolnosti nás nutí, aby podíl investic z národního důchodu byl snížen .

Investiční politika musí být zaměřena na zvýšení efektivnosti proce su obnovy, modernizace a rozšíření materiálně technické základny ve výrobní i nevýrobní sféře, na rychlejší likvidaci zastaralých základních

fondů a neefektivních výrob. To vyžaduje soustředit převážnou část prostředků na modernizace a rekonstrukce .

Je nevyhnutelné, aby federální vláda i národní vlády, plánovací ko mise a národní výbory nepřipouštěly nadměrný rozsah investování,

tříštění sil a prostředků a neustupovaly před nejrůznějšími tlaky . Je nepřípustné investovat tam, kde se nevyužívají dosavadní kapacity. 19

Bude nezbytné omezit rozsah zahajování nových staveb a radikálně pokročit ve snižování rozestavěnosti. To umožní soustředit síly na včas nou projektovou přípravu, lepší dodavatelskoodběratelské zabezpečení investičních akcí a uvádění nových kapacit do provozu v plánovaných termínech a projektových parametrech . Měnící se podmínky a potřeby investiční výstavby kladou velké náro

ky na naše stavebnictví, které musí pohotověji přizpůsobovat strukturu a rozmísťování kapacit věcným, územním a časovým potřebám investič ního programu .

!

V popředí zůstává i nadále úkol koncentrovat a rozvíjet stavební kapacity v místech soustředěné výstavby v Severočeském kraji , v Praze

a Bratislavě, důsledněji zabezpečovat úkoly na stavbách jaderných elektráren, rozhodujících průmyslových stavbách a v komplexní vyba

venosti sídlišť. To je nejen ekonomická, ale velmi důležitá politická >

úloha stavbařů, investorů, dodavatelů a národních výborů.

Splnění úkolů v investiční výstavbě vyžaduje disciplínu a odpovědný přístup všech jejích účastníků. Federální vláda i národní vlády budou muset přijmout konkrétní, účinná opatření ke zlepšení řízení investiční politiky a důsledně kontrolovat jejich plnění.

Vážené soudružky a soudruzi, v popředí pozornosti bude i v osmde . sátých letech řešení palivoenergetických problémů. Zaměříme se na rozvoj domácí palivoenergetické základny, na budování jaderné ener getiky a zejména na vyšší zhodnocování všech druhů paliv a energie .

Konkrétní směry a cíle tohoto úsilí určuje program racionalizace jejich spotřeby. V této pětiletce bude nutné dosáhnout úspory nejméně 12 miliónů tun měrného paliva.

Vzhledem k vážným obtížím v bářské připravenosti severočeského hnědouhelného revíru bude nutné soustředit mimořádné úsilí vlády ,

příslušných ministerstev, podniků těžkého a elektrotechnického strojí renství, jakož i vedení Severočeských hnědouhelných dolů , aby revír úkoly v těžbě uhlí splnil . Je třeba k tomu přistupovat s vědomím , že

jejich řešení má rozhodující význam pro zabezpečení celého národního hospodářství palivy. Přitom nesmíme oslabit pozornost ani k rozvoji dalších revírů, pře devším ostravsko- karvinského , který rozhoduje zejména o krytí našich potřeb v koksovatelném uhlí. Jde tu nejen o zajištění potřebné techniky a výstavby dalších těžebních kapacit, ale zejména o zlepšování podmí nek práce havířů, o zajištění náboru nových pracovních sil a vytváření předpokladů pro postupné snižování přesčasové práce. Obtížnější podmínky získávání nejen palivoenergetických zdrojů , ale i rud černých a barevných kovů vyžadují, abychom v příštím období,

při výrazném zpomalení tempa kvantitativního růstu, položili důraz především na kvalitativní stránky rozvoje hutnictví, na prosazení zá sadních změn v jeho struktuře , na obrat ve využívání a zhodnocování 20

kovů a kovového odpadu v celém národním hospodářství. Měřítkem

vyspělosti ekonomiky není jen množství vyrobeného kovu, ale přede vším jeho zhodnocování ve výrobcích. To je směr, který se musí prosa dit v celém národním hospodářství. Z toho vychází i požadavek dosáh

rout v sedmé pětiletce v průměru ročně 4,5–5 % relativních úspor kovů . K jeho zabezpečení byl přijat státní program racionalizace spo třeby kovů .

Obdobně jako zápas za úspory paliva energie musí se také úsilí

o úspory a podstatně vyšší zhodnocování černých i barevných kovů stát věcí řídících, technickohospodářských pracovníků, konstruktérů aa technologů. Zde mnoho očekáváme od novátorů a zlepšovatelů, brigád

socialistické práce, socialistického soutěžení v pracovních kolektivech , od vysoké uvědomělosti a iniciativy lidí. Klíčové postavení v rozvoji národního hospodářství i v sedmé pě

tiletce a v celém období osmdesátých let bude mít strojírenství. Pro naplnění svého poslání má předpoklady ve své materiálně technické základně, v kvalifikaci a zkušenostech dělnických a technických kádrů , ve výrobním a vědeckovýzkumném potenciálu. Je však třeba podstatně lépe je využívat.

Naše strojírenství dosáhlo mnoha úspěchů, v řadě oborů však nedrží krok s prudkou dynamikou světového vývoje . Jde o to, aby strojírenství na kvalitativně vyšší úrovni zajišťovalo modernizaci výrobně technické základny hospodářství, zabezpečovalo exportní úkoly i dodávky pro vnitřní trh. Předpoklady dalšího efektivního rozvoje strojírenství spo čívají především v cílevědomějším formování jeho struktury . Je nutné přednostně soustřeďovat síly na rozvoj těch oborů a výrob, kde máme reálné předpoklady dosahovat světové úrovně a které s vysokou efek

tivností zabezpečují rozhodující fondy jak pro vnitřní potřeby, tak pro vývoz. Zároveň musíme mnohem rozhodněji zapojovat naše strojíren ství do mezinárodní dělby práce . Zásadní význam má při tom plnění dlouhodobého programu rozvoje specializace a kooperace mezi Česko slovenskem a Sovětským svazem .

Ministerstva strojírenství, příslušné výrobní hospodářské jednotky , vedení podniků a závodů musí přijmout konkrétní opatření k růstu technickoekonomické úrovně produkce , k podstatnému zkrácení ino vačního cyklu, k vysoké kvalitě komplexních obchodně technických služeb a zabezpečení potřeb obyvatelstva . O nedostatku náhradních dílů bylo již řečeno dost . Ostrou kritiku

jsme znovu slyšeli na okresních a krajských konferencích . Tento pro blém způsobuje nejen velké ekonomické ztráty, ale i vážné politicko

morální škody. Ústřední výbor, jeho orgány budou dbát, aby federální vláda a všechny příslušné orgány přijaly taková opatření, která pod statně zlepší situaci v této oblasti . Mimořádnou pozornost je nutné věnovat elektrotechnickému prů 21

myslu . Musíme vycházet z toho, že rozvoj elektroniky a mikroelektroni ky , její progresívní součástkové základny, je rozhodující pro další tech

nický vzestup všech odvětví národního hospodářství a celé společnosti . Hlavním úkolem chemického průmyslu bude co nejefektivněji využí vat vybudované kapacity a dosáhnout vyššího stupně zhodnocení vyrá běné produkce. Musíme věnovat větší pozornost přednostnímu rozvoji

malotonážní a střednětonážní chemie s vysokým podílem kvalifikova né práce.

Zvláštní péči budeme věnovat spotřebnímu průmyslu, aby byl scho pen dodat na vnitřní trh široký sortiment kvalitního zboží a zabezpečit i požadavky zahraničního obchodu. Přednostně budeme i nadále rozví jet obory založené na domácích surovinách, zejména pokud jde o sklář

ský a keramický průmysl a zpracování dřevní hmoty. Se vší naléhavos tí stojí před námi úkol rozšířit sběr a zpracování druhotných surovin. Pro plynulý a efektivní chod národního hospodářství bude mít ros toucí význam další rozvoj a zkvalitňování naší dopravní soustavy. Při uskutečňování jednotné státní dopravní politiky musíme na první místo

postavit řešení otázek železniční dopravy. V nákladní automobilové dopravě bude třeba zlepšit celý systém jejího využití. Do popředí vystu

puje požadavek výrazného zlepšení kvality hromadné osobní dopravy, dodržování jízdních řádů a zvyšování kultury cestování. Soudružky a soudruzi, prvořadou důležitost přikládáme zabezpečení

vysoké úrovně výživy lidu, zvyšování soběstačnosti ve výrobě potravin a zemědělských surovin. I v příštích letech zůstane rozvoj zemědělsko potravinářského komplexu v centru naší pozornosti. Je to dlouhodobá strategická linie vytyčená na XIV. a XV. sjezdu KSČ. Bude stále obtíž nější a na devizové prostředky náročnější dovážet zemědělské výrobky

a potraviny. Proto vysokou spotřebu potravin nemůžeme zabezpečovat zvyšováním dovozu, ale především vlastní výrobou. Základním předpokladem zvyšování zemědělské výroby je její inten zifikace, další zprůmyslnění, koncentrace a specializace. Účinněji musíme uplatňovat poznatky vědy a techniky, plně využívat a mobilizo vat nemalé rezervy ve výrobě a zpracování .

Hlavní pozornost zaměříme k rychlejšímu rozvoji rostlinné výroby

jako základního článku posílení soběstačnosti. Kromě zvyšování výroby obilí, kde předpokládáme sklidit v sedmé pětiletce 55 miliónů tun, po

važujeme za rozhodující, vzhledem k našim možnostem, rozšířit výrobu kvalitních objemných krmiv a zvýšit využití luk a pastvin. Podstatné . ho zlepšení je třeba dosáhnout v pěstování brambor a technických plo din, zejména cukrové řepy. Zvýšením vlastní výroby za aktivní účasti drobných pěstitelů je nutné zlepšit zásobování zeleninou a ovoceni à snížit vysoké dovozy těch druhů, které lze u nás pěstovat .

Nezbytnou podmínkou rozvoje rostlinné výroby je péče o půdní fond, o zvyšování jeho úrodnosti a důsledná ochrana a využití veškeré 22

zemědělské půdy . Chránit každý ar půdy , nedovolit s ní hazardovat je v životním zájmu celé společnosti. Počítáme s vynaložením dalších in vestičních prostředků na výstavbu závlah a odvodnění. Vzrostou do dávky průmyslových hnojiv. Současně se musí zlepšit využití všech těchto prostředků. V živočišné výrobě budeme věnovat velkou pozornost rozvoji chovu skotu. Je nutné také docenit chov ovcí . Je dále potřebné podporova :

chov hospodářských zvířat na záhumencích, u drobných chovatelů a smluvní výkrm .

Výraznější měrou k dalšímu rozvoji zemědělské výroby musí přispět vědeckovýzkumná základna a organizace technických a biologických služeb.

V potravinářském průmyslu klademe důraz na vyšší stupeň zhodnoco vání zemědělských surovin, na vysokou kvalitu, trvanlivost i konečnou úpravu potravin, rozšiřování výroby polotovarů a hotových jídel. Znovu

je však třeba připomenout, že při široké dostupnosti potravin musíme bojovat proti plýtvání s nimi, ať již ve veřejném stravování či v do mácnostech .

Plnění náročných úkolů v zemědělství a potravinářském průmyslu vyžaduje posilovat jejich materiálně technickou základnu. Počítáme s tím, že celkový objem investičních vkladů bude zhruba na stejné výši

jako v šesté pětiletce. Proto musíme odpovědněji přistupovat k jejich využití. Pro rozvoj zemědělské výroby mají stále větší význam dodava telská odvětví, zejména strojírenství a chemický průmysl. Plnění dodá vek do zemědělství musí považovat za prvořadý úkol . V zemědělství a potravinářském průmyslu tak jako v celém národ ním hospodářství je nezbytné dosáhnout efektivnějšího vynakládání výrobních prostředků a materiálů, prosazovat všude vysokou hospo dárnost a důsledně uplatnit zásady vnitropodnikového chozrasčotu . Spolu s tím podpořit ekonomický zájem podniků na růstu žádoucí pro

dukce . V tomto směru bude potřebné ještě v průběhu této pětiletky upravit ekonomické nástroje, zdokonalit plánování a také soustavu odměňování za práci a zlepšit řízení celého zemědělskopotravinářské ho komplexu. Ministerstva zemědělství a výživy a zemědělské správy nemohou přihlížet tomu , že existují velké rozdíly ve výsledcích země

dělských podniků pracujících ve srovnatelných podmínkách, musí dbát o prohlubování koncentrace a specializace výroby v rámci dnešní vell kosti zemědělských podniků a o to, aby byla více využívána kooperace, zejména v zemědělské technice .

Očekáváme, že pracující jednotných zemědělských družstev, státních

statků, zemědělských služeb, potravinářského průmyslu, dodavatel ských odvětví, příslušní odpovědní řídící pracovníci , stranické a odbo

rové organizace, Svaz družstevních rolníků se svým iniciativním pří. 23

stupem za aktivní podpory celé společnosti postarají, aby byla zabez pečena vysoká úroveň výživy lidu. Nedílnou součástí naší hospodářské politiky jsou vnější ekonomické vztahy. Širší zapojování československé ekonomiky do mezinárodní dělby práce je objektivní nutnost . Základem tohoto procesu je přede. vším všestranný rozvoj vzájemně výhodných obchodních, ekonomických a vědeckotechnických styků v rámci Rady vzájemné hospodářské po moci, prohlubování naší účasti v socialistické ekonomické integraci.

Nezastupitelné místo má všestranná hospodářská spolupráce se Sovět .

ským svazem. Plnění integračních záměrů zakotvených v programu kooperace a specializace mezi Československem a Sovětským svazem na období do roku 1990, bude třeba věnovat mimořádnou pozornost na všech stupních řízení, v odpovědných ministerstvech, výrobních hospo

dářských jednotkách i podnicích. Přitom je nutné zdokonalovat existu jící formy a hledat i nové možnosti pro rozvoj přímých styků s odpoví dajícími organizacemi členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci .

Budeme usilovat o další rozšíření vzájemně výhodných obchodních vztahů, dlouhodobé technické a výrobní spolupráce s rozvojovými ze měmi a v rámci našich možností přispívat k upevňování jejich hospo dářské a politické nezávislosti.

Ekonomické styky s vyspělými kapitalistickými zeměmi budeme i nadále rozvíjet na zásadě rovnoprávnosti a vzájemné výhodnosti . Na tomto základě chceme rozšiřovat další formy hospodářské a vědecko

technické spolupráce. Nerovnoměrný vývoj a rozpory ve světové kapi talistické soustavě zákonitě povedou k dalšímu zostření boje o surovi ny a odbytové trhy. Musíme počítat s ještě větší konkurencí, s různýmii

překážkami v obchodně politické oblasti a s diskriminací. I z těchto dů vodů

je

nezbytné

zvýšit

exportní

schopnost

českosloven

ské ekonomiky, snižovat dovozní náročnost a hospodárně a

ra

cionálně využívat všech devizových prostředků. Naše výroba , zejména strojírenství, musí zabezpečit, aby bylo k dispozici zboží s vysokými technickoekonomickými parametry a užitnými vlastnostmi i kvalitním servisem . To vyžaduje zásadní změnu v myšlení a přístupech řídících

pracovníků a celých pracovních kolektivů v oblasti výroby, vědecko technického rozvoje, investiční výstavby i v zahraničním obchodě. K úspěšnému zvládnutí náročných úkolů v národním hospodářství je Dutné zkvalitnit dovozní a vývozní činnost zahraničního obchodu .

Organizace zahraničního obchodu musí úzce spolupracovat s výrobou, daleko aktivněji vystupovat ve funkci podnětného odběratele a dodava tele, zamezovat protisměrným vývozům a dovozům . Vážené soudružky a soudruzi, veškeré naše úsilí směřuje k uspoko jování potřeb člověka , k jeho všestrannému rozvoji . Péče o hmotnou 24

a kulturní úroveň lidu pramení ze samotné podstaty socialistického

zřízení. Rozvoj a zkvalitňování životní úrovně však nejsou závislé na subjektivním přání, ale na tvorbě hodnot. Žádná společnost nemůže rozdělovat více, než vytvoří. Žít z podstaty se nadlouho nedá a žít na dluh nechceme a nebudeme. Jediná cesta je zvyšování tvorby zdrojů. To , co vytvoříme, musíme rozumně rozdělovat a využívat tak, abychom spolu s uspokojováním potřeb lidí cílevědomě zabezpečovali rozvoj národního hospodářství, celého společenského života i obranu vlasti. S výstavbou socialismu a jeho rozvojem, s tím, jak jsou postupně uspokojovány rostoucí potřeby naší společnosti, s vyššími požadavky a nároky lidí se zákonitě prosazuje orientace na kvalitativní stránky vý

roby i životní úrovně . Tato orientace neznamená pouhý růst hmotné spotřeby. Zahrnuje také upevňování sociálních jistot, rozvoj vzdělání, kultury, péči o zdraví člověka, zajištění rodiny, matky a dítěte, neustá

lé zlepšování pracovního a životního prostředí, vytváření soudružských vztahů v pracovním kolektivu a mezi občany, formování socialistického způsobu života. Z těchto hledisek přistupujeme ke koncipování rozvoje životní úrov

ně v příštím období. Vycházíme z daných možností národního hospo dářství. Odměna za práci musí být co nejtěsněji spojena s růstem produktivity práce, efektivnosti, hospodárnosti a s kvalitou výroby. Je

třeba rozhodněji překonávat rovnostářské tendence a různé falešné » sociální« přístupy k odměňování. Životní úroveň každého pracovníka by měla odpovídat jeho přínosu

k rozvoji společnosti. Není tajemstvím, že jsou lidé, kteří žijí na účet společnosti, dostávají mzdu ne za práci, ale za to, že chodí do práce. Proti všem druhům příživnictví a spekulantství je třeba rozhodně bojovat.

Vývoj reálných peněžních příjmů nesporně ovlivňuje cenová politika , Maloobchodní ceny za socialismu musí plnit nejen svou ekonomickou funkci, ale také odpovídat záměrům sociální politiky. Již jsme řekli, že

naše národní hospodářství je citlivé na ekonomický vývoj ve světě. Trvalý růst cen i nákladů na opatřování surovin, energií, materiálů a potravin zvyšuje výrobní náklady zpracovatelského průmyslu. To se musí v nutném rozsahu promítat do velkoobchodních cen, aby působily

na snižování výrobní spotřeby. I nadále budeme dbát, aby růst velko obchodních cen nebyl živelně přenášen do cen maloobchodních. Vývoj maloobchodních cen bude v mnohém záviset na tom, jak bude me pracovat a zvyšovat produktivitu práce, jak se nám bude dařit pro sazovat efektivnost, kvalitu a hospodárnost . Prodávat na vnitřním trhu levněji , než v zahraničí nakupujeme a doma vyrábíme, to si nemůže nikdo dlouhodobě dovolit. Cenová politika musí být i nadále pevně ří

zena , pod přísnou kontrolou státu, musí být v souladu se mzdovou a 25

sociální politikou a současně ovlivňovat žádoucím směrem vývoj osobní

spotřeby , zabraňovat plýtvání. Počítáme s tím, že prodej průmyslového zboží poroste rychleji než prodej potravin, že se bude zvyšovat poptávka po kvalitnějších, tech nicky dokonalejších výrobcích. To klade zvýšené nároky na výrobce

spotřebního a potravinářského zboží, ale i na organizace vnitřního obchodu, aby aktivně reagovaly na potřeby obyvatelstva a důsledně dbaly na plynulost v zásobování. Výroba a obchod mají spoluodpověd

nost za to, že budou vyrábět a dodávat zboží pro trh v požadovaném sortimentu, kvalitě a cenových skupinách v souladu s požadavky spo třebitelů. V tomto smyslu musí odpovědná ministerstva, výrobní a ze

mědělská družstva a podniky místního hospodářství přijmout zásadní opatření.

Významným posláním našeho socialistického obchodu je ochrana zájmů spotřebitelů spojená s garantováním jejich práv i vůči výrob

cům. To musí obchod spolu s národními výbory důsledněji zajišťovat. Mimořádnou pozornost je třeba věnovat rozvoji a kvalitě služeb. Každý odpovědný pracovník na svém úseku si musí být vědom, že to není pou ze ekonomická, ale i vysoce politická otázka. Podle úrovně jejich práce a chování k lidem posuzují občané ať spravedlivě, či nespravedlivě mi náš společenský systém .

I při omezenějších prostředcích poroste společenská spotřeba . Na dále bude významnou součástí naší sociální politiky péče o rodiny s dět mi , staré a invalidní občany. Kromě prostředků poskytovaných státem je nutné zvyšovat podíl podniků, závodů a družstev na rozšiřování ka pacit dětských zařízení a služeb sociální péče. K tomu je třeba také účelněji využívat prostředků národních výborů. postavit 550 tisíc V bytové výstavbě stojí před námi nelehký úkol nových bytů a 40-50 tisíc bytů v socialistickém vlastnictví modernizo

vat. Federální i národní vlády, ministerstva stavebnictví i národní vý

bory se musí rozhodně vypořádat s vleklým problémem, jakým je nedo držování komplexnosti bytové výstavby, a postarat se, aby s budováním sídlišť byla sladěna i výstavba objektů občanské a technické vybave nosti .

Prohloubí

se

naše

péče

o

zdraví lidí. Příslušné orgány musi

věnovat ještě větší pozornost zkvalitnění preventivní, diagnostické. léčebné a rehabilitační péče i účinnosti hygienických a protiepidemic kých opatření. Lidé vědí, že práce ve zdravotnictví není lehká, že vyža duje mnoho trpělivosti, pochopení i obětavosti. Občany však právem roztrpčují různé zbytečné nedostatky zaviněné špatnou organizací i neodpovědností . Vlády, ministerstva zdravotnictví a farmaceutický průmysl musí zabezpečit plynulé zásobování léčivy a zdravotnickým materiálem .

Za nedílnou součást zvyšování životní úrovně považujeme ochranu 26

životního prostředí. K tomu patří cílevědomě pečovat o lesní porosty a

omezovat důsledky působení průmyslových exhalací. Rostoucí potřeba vody vyžaduje věnovat vysokou pozornost rozvoji a ochraně vodních zdrojů. Je třeba zamezit zhoršování současného stavu znečištění vod .

Odpovědné orgány musí zpřísnit kontrolu a vyvozovat závěry proti těm, kteří životní prostředí svévolně či hrubou nedbalostí narušují. Uchovat základní hodnoty životního prostředí, bohatství přírody a krásy naší země, to je povinnost všech odpovědných orgánů , společná věc všeho našeho lidu.

Vážené soudružky a soudruzi, v souladu se závěry XV. sjezdu naší strany ústřední výbor a federální vláda schválily komplexní Soubor

opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospo dářství po roce 1980. Jeho hlavním smyslem je prosadit intenzifikaci

národního hospodářství, rozhodněji uplatňovat výsledky vědeckotecti rické revoluce, účinněji podněcovat efektivní a kvalitní práci, vytvářet co nejpříznivější podmínky pro všestrannou tvůrčí aktivitu lidí. To je cesta k plnějšímu využívání předností socialistické ekonomiky, k dc sahování co nejlepších konečných národohospodářských výsledků V zájmu rozvoje hmotné a kulturní úrovně lidu.

Uskutečňování Souboru opatření vyžaduje hluboké změny v meto dách řídící práce i v myšlení lidí. Prvořadou úlohu musí sehrát zkvalit nění plánování jako hlavního článku řízení národního hospodářství,

upevnění úlohy plánu na všech úrovních na základě důsledného uplat ňování demokratického centralismu v procesu tvorby i realizace plánu . Růst národního hospodářství s sebou přináší mnohem členitější a kom plikovanější vztahy a vědeckotechnický pokrok klade kvalitativně no vé požadavky na řízení ekonomiky. Je třeba otevřeně říci, že plánovací činnost neudržela krok s těmito změnami. Třeba zpřísnit plánovací

kázeň, zvýšit kvalitu plánu a dosáhnout vyššího stupně sladěnosti hos podářské činnosti .

Novým, mnohem náročnějším požadavkům na plánování je nezbytné podřídit řídící a organizátorskou práci vládních a plánovacích orgánů,

ministerstev i ostatních centrálních orgánů, výrobních hospodářských jednotek, podniků, jakož i národních výborů. Před plánovacími orgány stojí závažný úkol posílit perspektivnost plánování a připravit dlouhodobý výhled naší ekonomiky . Z něho vycházet při rozpracování

pětiletých plánů, které považujeme za hlavní nástroj realizace hospo dářské a sociální politiky strany . Velice důležité bude správně určit priority úkolů a co nejefektivnější způsob jejich zabezpečení . Naléha

vým úkolem odvětvových ministerstev je ve spolupráci s výrobními hospodářskými jednotkami dokončit práce na posílení úlohy výrobních hospodářských jednotek jako důležitého článku řízení v podnikové hospodářské sféře, zabezpečit stabilizaci, zjednodušení a zefektivnění dodavatelskoodběratelských vztahů a přiblížit výzkumná pracoviště 27

konkrétním potřebám hospodářské praxe. Zvyšovat efektivnost řídící práce také znamená energicky odstraňovat zbytečné a duplicitní čin

nosti a články, racionalizovat metody práce a vymýtit byrokratismus a papírování. Plán není a nemůže být pouhým rozpisem úkolů shora dolů. Je to

program strany v sociálně ekonomické oblasti. Schvaluje jej ústřední

výbor KSČ, Federální shromáždění, Česká a Slovenská národní rada. Je to zákon, ale současně i významný nástroj mobilizace pracujících. Jeho plnění musí být nejvlastnější věcí širokých pracovních kolektivů a jeho úkoly se musí stát obsahem socialistického soutěžení. Účast pra cujících na řízení výroby, zlepšování pracovních a životních podmínek

lidí, upevňování socialistického vztahu k práci jsou nevyhnutelnými předpoklady pro uplatnění vstřícného plánování. Ústřední výbor bude důsledně kontrolovat, jak vlády, ministři, výrob ní hospodářské jednotky zabezpečují, aby Soubor opatření byl uváděn do života. Bude současně dbát, aby stranické orgány a organizace, ko munisté v odborech rozvinuli širokou masovou politickou práci na pod poru realizace Souboru opatření, aby se stal závaznou linií podstatné

ho zkvalitňování řízení a plánování národního hospodářství. Řídící pracovníci na všech stupních si musí uvědomit, že nastávající období neúprosně prověří jejich politickou vyspělost, odbornou zdat nost a organizační schopnosti. Musíme důsledně zvyšovat odpovědnost vedoucích pracovníků za výsledky hospodaření. Požadovat, aby Tjetrpěli nepořádky, aby volali k odpovědnosti a hmotně postihovali

každého, kdo znehodnocuje práci lidí a plýtvá společenským majet kem . Rozdíly mezi dobrými a špatnými hospodáři se musí výrazněji

projevovat v hmotném a morálním ocenění kolektivů i jednotlivců . Vý znamné postavení ve výrobě má mistr. Pro mistry je třeba vytvářet lep ší podmínky, zbavovat je zbytečné administrativy, aby mohli lépe orga

nizovat práci a vést lidi k pracovní disciplíně a iniciativnímu plnění úkolů .

Nedílnou součástí řízení je kontrola . Velké úkoly v tomto směru če kaji i stranické organizace, které musí lépe využívat práva kontroly , a

také ústřední kontrolní a revizní komisi KSČ, krajské a okresní kon trolní a revizní komise strany. Zvyuené požadavky budeme klást i na výbory lidové kontroly na všech stupních a na další kontrolní orgány. Musíme být nesmlouvaví v boji s nedostatky, ale tím více je třeba

ocenit dobré výsledky a odměnit ty, kteří pracují svědomitě, iniciativ ně, neobávají se podstoupit rizika . Takových lidí si naše strana vysoce

váží . Ví, že se o ně může opřít, že pevně drží nejčestnější zástavu prapor práce . I z tribuny sjezdu jim upřímně děkujeme.

I

IN

Vážené soudružky a soudruzi, významné úkoly stojí před námi nejen v národním hospodářství, ale i v prohlubování socialistických spole čenských vztahů, ve zdokonalovéní politického systému, v rozvíjení socialistické demokracie. Cíle, které si vytyčujeme, jsou nemalé, ale máme všechny předpoklady, abychom jich dosáhli . Opíráme se o před nosti socialistického zřízení, o tvořivou iniciativu, obětavost a odhodlá ni pracujících , o jejich uvědomění.

Mohutný zdroj tvůrčích sil a schopností představuje dělnická třída. Její postavení v socialistické společenské výrobě ji předurčuje k tomu, aby sehrála rozhodující úlohu v procesu sbližování tříd a sociálních skupin, ve sbližování města a vesnice, fyzické a duševní práce. Jedině dělnická třída, bytostně spjatá se společenskou formou vlastnictví , se

socialismem, je schopna sjednotit zájmy všeho pracujícího lidu a vést jej k beztřídní společnosti, k uskutečňování ušlechtilých ideálů socia lismu a komunismu.

Naší stěžejní povinností je dbát, aby dělnická třída jako celek byla

dobře připravena k plnění těchto historických úkolů, aby se dále rozví jela její třídní uvědomělost , disciplinovanost a kolektivnost, zlepšovaly se jeji pracovní a životní podmínky . V rozvoji a uplatňování tvůrčích sil dělnické třídy, v rozšiřování její účasti na řízení výroby, na politickém

a společenském životě země vidíme základní předpoklad úspěchů naší socialistické výstavby . Uskutečněním leninského družstevního plánu se odehrály převratné

změny na naší vesnici, v životě celé země. Vznikla nová třída družstev ního rolnictva. Ani tento proces nebyl bez bolestí a těžkostí, ale strana neustoupila před žádnou překážkou. Důsledně splnila direktivu IX. sjezdu KSČ, na kterém bylo vyhlášeno , že nebude u nás socialismus

bez přechodu vesnice k socialismu. Jen tak jsme mohli vybudovat pev né základy socialistického zřízení v naší vlasti . Navždy zmizela odvěká 29

zaostalost venkova. Dnešní vesnice je moderní, kulturní, přitažlivá pro mladé lidi a vzdělané odborníky. Je to velké vítězství, které vytváří důležitý základ dalšího sociálně ekonomického rozvoje naší socialis

tické společnosti. Jsme na ně právem hrdi. Jedním z nejdůležitějších úkolů je toto velké dílo všestranně upevňovat a rozvíjet .

Družstevní rolnictvo se ztotožňuje s ideologií dělnické třídy a pro hlubuje své sepětí se zájmy a potřebami socialistické společnosti. I v příštích letech bude strana dbát, aby se všestranně upevňoval socia listický charakter této třídy a rostla její uvědomělost. Vytvoření vel kých výrobních celků a racionalizace řízení v zemědělství nesmějí vést k oslabování vnitrodružstevní demokracie , ale k jejímu posilování .

Na všech pokrokových a revolučních přeměnách společnosti , které od základu změnily život našeho lidu, se významně podílí inteligence. Je pevně spjata s dělnickou třídou a družstevním rolnictvem, z jejichž středu ve své většině vychází. Má s nimi společný zájem na politickén ,

hospodářském a kulturním vývoji země. Spojují je ideály socialismu a komunismu.

Program budování rozvinuté socialistické společnosti otevírá před

naší inteligencí široké pole působnosti a uplatnění. Klade zároveň vy soké požadavky na všechny její složky, na práci vědců, techniků, inže nýrů, učitelů, lékařů, kulturních a uměleckých tvůrců, vedoucích pra covníků na všech úsecích společenského života . Očekáváme, že ještě s větší angažovaností budou dávat své síly , znalosti a talent ve pro spěch socialistického rozvoje. Prohlubovat svazek dělnické třídy , družstevního rolnictva a inteli

gence, střežit a upevňovat jednotu a bratrskou spolupráci našich náro dů a národností, nedovolit nikomu a ničím ji narušovat, dbát , aby

naše národy rozvíjely a sbližovaly, svorně žily a pracovaly , je odkazem minulosti i příkazem pro budoucnost .

Ve sbližování tříd a sociálních skupin naší společnosti, v upevňování internacionálního společenství našich národů a národností, v prohlu

bování sepětí strany s nejširšími vrstvami našeho lidu významnou úlo hu sehrává Národní fronta . Budeme dbát, aby Národní fronta jako poli

tický výraz třídního svazku dělníků , rolníků a inteligence, pospolitosti našich národů a národností dále sjednocovala úsilí komunistů , nestra níků a příslušníků dalších politických stran při socialistické výstavbě,

prohlubovala jejich plnou a rovnoprávnou účast na řízení a správě veřejných záležitostí a vytvářela dobré podmínky pro uplatnění různo rodých zájmů občanů, jejich politických práv a svobod.

Pevnou a neoddělitelnou součástí politického systému společnosti , významnou politickou silou v naší zemi je Revoluční odborové hnutí. Prostřednictvím revolučních odborů se pracující podílejí na správě a

řízení státních a společenských záležitostí. Odbory se aktivně účastní na tvorbě, realizaci a kontrole politiky státu , vypracování a plnění ná 30

rodohospodářských plánů, na řízení činností závodů a podniků. Vý znamně přispívají k hospodářskému, sociálnímu a kulturnímu rozvoji

společnosti, k všestranné péči o člověka, k uspokojování zájmů i ochra ně práv pracujících. V tom mají odbory jako nejvýznamnější masová organizace dělnické třídy a pracujících svoji nenahraditelnou úlohu.

Práce v odborech je vysoce politická a vyžaduje citlivý, diferencova ný přístup k lidem. I přes různé nedostatky, které se vyskytují v čin nosti odborů, můžeme říci, že ve svém celku vykonávají velkou, zásluž nou práci. V příštích letech budou však i odbory stát před nemalými úkoly a v jejich činnosti nebude možné slevit z vysokých nároků. Oče káváme, že dále vzroste jejich iniciativní úloha a odpovědnost při spolurozhodování a zajišťování sociálně ekonomického rozvoje společ nosti .

Mezi přední úkoly Revolučního odborového hnutí bude i nadále pa třit starost o zvyšování iniciativy a o socialistické soutěžení pracují

cích. Jak se u nás bude rozvíjet iniciativa lidí, to značnou měrou záleží na odborech. Nesmíme připustit, aby aktivita a obětavost pracujících byly znehodnocovány formalismem, přemírou papírování a nedostatky v organizaci práce a řízení .

Na nejednom pracovišti se setkáváme s různými nešvary, s lajdác tvím a nedbalostí i s projevy byrokracie. Nedaří se dost účinně překoná vat rovnostářství v odměňování . Je mnoho stížností na nedostatek pra

covních sil. A kolik je přitom prostojů v pracovní době zaviněných špatnou organizací práce i nízkou pracovní morálkou. V boji s těmito nedostatky čeká i odbory veliký kus práce, stejně jako při zdokonalo

vání péče o pracující, v jejich socialistické výchově, při zlepšování pra covního a životního prostředí .

Trvalým úkolem i nadále zůstává upevňovat a rozhodně střežit jed notu našich revolučních odborů.

Socialistické zřízení, které samo ztělesňuje mládí současné epochy,

věnuje každodenní péči mladé generaci. Naše strana a socialistický stát soustavně vytvářejí podmínky pro harmonický vývoj mladých lidí.

Chceme, aby naše mládež byla zdravá , vzdělaná , dobře pro život při pravená, aby si osvojovala vše moudré, ušlechtilé, čestné a krásné, co v našem lidu je, aby se orientovala na všechny pokrokové hodnoty, které lidstvo vytvořilo. Na pozitivních výsledcích hospodářství, vědy i kultury se význam

ným způsobem podílejí mladí lidé. V mnoha oblastech jsou v popředí při prosazování nových, pokrokových metod práce. Nemálo mladých

lidí úspěšně pracuje v řídících funkcích v národním hospodářství i ve společenských organizacích, účastní se řízení obcí a měst, působí i ve vrcholných zastupitelských orgánech. Plní odpovědný, čestný úkol obrany socialistické vlasti a ochrany veřejného pořádku. Život však klade vyšší požadavky i na mladou generaci , na její profe 31

sionální zdatnost, ideovou vyspělost a morální pevnost , na její schop

nost zvládat nové úkoly. Chceme, aby život mládeže byl bohatý a šťast ný , aby v něm bylo dostatek místa pro zábavu, ale aby byl zároveň naplněn činy užitečnými socialismu. Vést mladého člověka ke skromnosti , k úctě k práci , k tomu, aby

chápal, že nemůže přicházet jen s požadavky, ale že musí sám přispívat k společnému dílu, to není moralizování. To je nezbytná součást výchovy mladého člověka . Sami dobře víme, že uvědomělého vztahu k povinnos

tem se nedosahuje jen nařizováním. Nevzniká však ani živelně, auto maticky, nýbrž jen trpělivou a soustavnou výchovou , v níž hraje velmi

důležitou úlohu nejen to, co mladým lidem říkáme, ale především to, jak sami jednáme a vystupujeme v rodině, ve škole , na pracovišti i v občanském životě. Mladí lidé mají svoji organizaci

Socialistický svaz mládeže, ale

současně působí i v ostatních organizacích Národní fronty, ve všech článcích politického systému . Socialistický svaz mládeže je uznávaným představitelem mladé generace, blízkým spolubojovníkem strany . Prá ce Socialistického svazu mládeže a jeho Pionýrské organizace musí být

i do budoucna obklopena péčí stranických orgánů a organizací. Různé skupiny mládeže, mladí dělníci, zemědělci, studenti a učni mají své

specifické problémy. Socialistický svaz mládeže musí k tomu ve své práci přihlížet, dbát, aby činnost jeho organizací byla přitažlivá, aby

byl důstojným reprezentantem mladé generace. Mezi některými mla dými lidmi se setkáváme okrajově i s negativními jevy . Také tomu musí SSM věnovat pozornost . Zdravý růst mladého pokolení zůstane i do budoucna v popředí po zornosti komunistů, stranických a společenských orgánů a organizací, celého našeho státu. Budeme pečovat o to, aby rostla účast mladých

lidí na spoluvytváření naší další cesty, na realizaci i kontrole velikých úkolů výstavby rozvinuté socialistické společnosti. Musí nám jít stále o to, aby si mládež byla vědoma své odpovědnosti před budoucností, aby svou lásku k rodné zemi vyjadřovala prospěšnou prací pro socialis

mus , aby spojovala hluboké city socialistického vlastenectví s proletár ským internacionalismem, aby byla připravena k budování a obraně socialistické vlasti. Strana věří v sílu a schopnosti mladé generace a bude dbát, aby mladým lidem byly svěřovány odpovědné úkoly. Uznání a úcta patří našim ženám za jejich ušlechtilé mateřské poslá

ní a nenahraditelnou úlohu při výchově dětí, za jejich příkladné pra covní výsledky a aktivní účast ve veřejném životě . Záslužnou práci zde vykonává Československý svaz žen . Rovnoprávné postavení ženy v naší

společnosti je jednou z všeobecně uznávaných vymožeností socialismu. Avšak ani tato zásada se neprosazuje do života sama o sobě. I zde je třeba překonávat různé přežitky a dále posilovat společenské postave . ní ženy . 32

Hodně bylo vykonáno, aby se ženy mohly ještě lépe věnovat rodině i práci pro společnost. Ale stále je dost takových nedostatků zejmé na ve službách, obchodě, dopravě které ztrpčují život právě ženám a jež musí příslušné orgány a organizace energičtěji odstraňovat . 2

Významné poslání má Svaz československo-sovětského přátelství . Pomáhat při rozvíjení a prohlubování nerozborného přátelství a spolu práce našich národů s bratrským sovětským lidem, prohlubovat naše

poznání o životě sovětského člověka ve všech oblastech společenské činnosti, to patří k jeho nejpřednějším úkolům. Neoddělitelnou součástí života stále většího počtu našich občanů se

stává tělesná výchova a sport. V zájmu upevňování zdraví a fyzické zdatnosti člověka, formování jeho morálně volních a ideových vlast ností je třeba dále rozvíjet masovou tělesnou výchovu, sport, brannou

činnost a turistiku. Naše socialistická společnost vynakládá nemalé prostředky i na vrcholový sport. Očekává proto, že dosahované spor tovní výsledky budou odpovídat těmto příznivým podmínkám a že čes koslovenští sportovci budou vždy s vědomím nejvyšší odpovědnosti důstojně reprezentovat svou socialistickou vlast.

Strana bude dbát, aby široké pole působnosti měla každá organizace Národní fronty, aby prohlubovala své osobité poslání ve společnosti a

svým dílem co nejlépe přispívala k společné věci socialismu a k uspc. kojování zájmů našich lidí.

Vážené soudružky a soudruzi, Národní fronta a organizace v ní sdru žené, národní výbory, zákonodárné sbory, výkonné orgány státu, celý

náš právní řád i vzdělávací a informační soustava představují širokcu základnu pro prohlubování socialistické demokracie. Smysl a náplň demokracie vidíme ve stále širší účasti našeho lidu na řízení země, na řešení státních a společenských záležitostí, na každodenním rozhodo vání o záležitostech závodů, obcí a měst. Tuto skutečnou demokracii, demokracii pracujících mas, budeme prohlubovat a hájit. Socialistickou demokracii budeme rozvíjet v jednotě obou jejích strá

nek – v uplatňování práv i v plnění povinností občanů vůči společnos ti. Jen za tohoto předpokladu se může společenský organismus rozvíjet jako harmonický celek, zhodnocovat tvůrčí činnost lidí pro uskutečňo vání společných cílů. Musíme podporovat vše, co podněcuje tvořivou aktivitu a iniciativu občanů, netrpět, aby lidé, kteří chtějí řešit problé

my, naráželi na nepochopení a byrokratickou lhostejnost. Pro rozvíjení socialistické demokracie, aktivity a iniciativy lidí je důležité vytvářet širokou platformu výměny názorů i rozvoje konstruk tivní kritiky. Musíme dosáhnout, aby se na připomínky lidí v odpověd ných orgánech vždy reagovalo, kritizované nedostatky řešily a veřej nost o tom byla informována.

Významná úloha při upevňování moci lidu a při dalším rozvoji socia 33

lismu připadá zastupitelským sborům . Hlavním článkem spojení s obča ny, skutečnou školou socialistické demokracie jsou národní výbory.

Obětavě v nich pracují statisíce poslanců a aktivistů. Úkoly hospodářského a společenského rozvoje vyžadují, aby se pod statně zvýšila účinnost působení národních výborů, zejména při reali zaci komplexního ekonomického a sociálního rozvoje územních obvo dů. Jde především o to, aby národní výbory lépe využívaly vlastních materiálových a finančních zdrojů k plnění celospolečenských úkolů a uspokojování potřeb občanů, aby účinněji ovlivňovaly účelné využívání

pracovních sil, efektivnost investiční výstavby a hospodárnost při vy nakládání všech prostředků.

Pokládáme za nutné, aby národní výbory rozšiřovaly a zkvalitňovaly služby, všestranněji zabezpečovaly potřeby obyvatelstva v bydlení, zá

sobování, dopravě, veřejný pořádek, dbaly o čistotu a pěkný vzhled měst a vesnic, aby ještě aktivněji přispívaly k výchově občanů, ke spo kojenému životu lidí. Ukazuje se nezbytné posílit pravomoci národních výborů ve městech, střediskových obcích a sídlištích.

Budeme dále zdokonalovat systém řízení národních výborů, dbát, aby vlády republik nepřipustily omezování jejich pravomocí, aby přímo a účinněji než dosud koordinovaly činnost ministerstev ve vztahu k národním výborům. Větší podíl musí v řízení národních výborů zaují.

mat kontrola plnění úkolů stanovených státním plánem i dodržování socialistické zákonnosti.

Při zdokonalování socialistické státnosti, prohlubování zákonodárné činnosti a posilování právního základu společenského života maji ne

zastupitelné místo Federální shromáždění, Česká a Slovenská národní rada. Úloha těchto orgánů dále poroste. Bude jen ku prospěchu, jestli že zákonodárné sbory budou více přispívat ke společenské kontrole

státní hospodářské a sociální politiky a dbát, aby jejich doporučení výkonným orgánům státu byla respektována . Významnou politickou událostí budou volby do zastupitelských sbo rů , které se uskuteční ve dnech 5. - 6. června letošního roku. Jsme přesvědčeni, že se stanou projevem důvěry občanů v politiku strany a

Národní fronty, v program XVI. sjezdu KSČ a mobilizujícím činitelem dalšího rozvoje aktivity našeho lidu. V rozvoji federativního uspořádání státu klademe důraz na to, aby se zdokonalovala řídící a koordinační úloha federální vlády a rostla účast

vlád obou republik při zabezpečování celospolečenských potřeb. To je i cesta, jak dále naši federaci upevňovat .

V činnosti federální vlády a národních vlád se musí projevovat větší koncepčnost , včasné řešení nazrálých problémů, důsledná kontrola plnění přijatých usnesení a sjednocování postupu všech ústředních a

územních státních a hospodářských orgánů. Vlády by měly dbát, aby 34

centrální řízení více napomáhalo rozvoji tvořivé iniciativy hospodář ských organizací a národních výborů. Rostoucí nároky na řízení hospodářského a sociálního rozvoje vyža dují podstatně zlepšit metody a styl práce státní správy. I tady musi platit vysoká osobní odpovědnost, stranicky angažovaný, tvořivý pří stup každého pracovníka . Je zapotřebí, aby státní aparát pracoval kva lifikovaně, se znalostí věci a s vysokou politickou odpovědností. V předcházejícím období byla přijata některá opatření ke snížení a zjednodušení administrativy. Po pravdě řečeno, v plnění tohoto úkolu

státní správa příliš nepokročila. Velké množství směrnic, předpisů, různých hlášení, zpráv a výkazů, které mají často nízkou úroveň a ne

jsou ani funkční, znehodnocuje účinnost řízení, oslabuje živou práci s lidmi a zbytečně odčerpává velké množství pracovní energie. Co to ukazuje, soudružky a soudruzi ? Že dosavadní opatření nedostačují. Na tuto chorobu bude třeba najít účinnější lék.

Důležitým úkolem státního aparátu je dbát na dodržování socialistic ké zákonnosti. Naše zákony jsou vyjádřením vůle lidu, chrání práva a

zájmy občanů i naše společenské zřízení. Pěstovat úctu k právu a záko nům, upevňovat socialistické právní vědomí občanů patří k předním povinnostem společenských organizací, školy, rodiny, socialistického státu.

Významné poslání plní naše Bezpečnost a další ozbrojené složky mi nisterstva vnitra, prokuratura a soudy. Jejich svatou povinností je i do budoucna bděle a svědomitě chránit naše zřízení, socialistické vlast, nictví, veřejný pořádek, práva a svobody občanů, bezpečnost naší re publiky a nedotknutelnost státních hranic. Mezi naše nejdůležitější úkoly patří upevňovat a zvyšovat obrany.

schopnost naší země. Budeme i nadále budovat Československou lido vou armádu jako nedílnou součást ozbrojených sil států Varšavské smlouvy. Nebudeme litovat sil a prostředků, aby naše armáda byla vy soce moderní armádou , bezmezně oddanou straně a lidu, schopnou

společně se Sovětskou armádou a armádami ostatních států Varšavské smlouvy uchránit mír a vymoženosti socialismu. Trvalou součástí ozbrojených složek se staly jednotky Lidových mili cí. Strana bude dbát, aby 1 nadále dobře plnily svoje poslání.

Vážené soudružky a soudruzi, velké a obtížné úkoly, které si vytyču jeme v rozvoji socialistické společnosti, zvládneme, když bude strana

v souladu s novými potřebami rozvíjet politickovýchovnou, ideologic kou práci, když se bude dále zvyšovat socialistické uvědomění, vzdě. lanost a kulturní vyspělost pracujících. Celá historie revoluce i budo

vání socialismu nám dává dostatek příkladů svědčících o tom, že člo věk vyzbrojený marxismem - leninismem, hluboce přesvědčený a zani cený pro pravdu socialismu neustupuje před překážkami, neztrácí 35

jistotu ani v nejtěžších životních situacích a nebojí se podstoupit zá pas za uskutečnění socialistických ideálů. Naše strana si je vědoma významu ideologické práce pro upevňování jejího spojení s masami, získávání pracujících pro její politiku. V uvě.

domělosti lidí je skryta ohromná tvůrčí síla, která je schopna mobilizo vat společnost k řešení i těch nejsložitějších úkolů. Život znovu doka zuje platnost Leninových slov, že socialistický stát je silný uvědomělos tí mas .

Smyslem veškerého našeho výchovného úsilí je utvářet všestranně se rozvíjející osobnost člověka, formovat jeho myšlení a cítění v duchu našich socialistických ideálů, morálních norem a životních hodnot, aby se v něm plně rozvinuly nejušlechtilejší rysy hospodáře a tvůrce nové společnosti. Nic není tak složité a náročné jako výchova člověka. Každý formalis mus, každé zjednodušení se tu vymstí dvojnásob. Formování socialistic kého uvědomění člověka, které zahrnuje světonázorovou, morální i pracovní výchovu, se uskutečňuje v mnohostranném procesu socialis

tické výstavby. Přitom nelze nevidět, že budujeme socialismus, novou společnost v podmínkách úporného boje dvou protichůdných společen.

ských soustav, dvou nesmiřitelných ideologií. Této realitě se nemůže nikdo vyhnout.

Proto zůstává základním příkazem veškeré naší ideologické činnosti vést lidi k třídní bdělosti a k nesmiřitelnosti s buržoazní ideologií. Trvalým úkolem je principiální boj proti pravicovému oportunismu a všem odrůdám revizionismu, proti různým projevům maloměšťáctví a přežitkům ve vědomí lidí. Významnou součástí světonázorové výchovy je vědecká ateistická výchova.

Ve středu mezinárodního ideologického zápasu jsou dnes otázky re álného socialismu, jeho třídní podstaty, úlohy v boji za mír a mírové soužití, jeho dějinné převahy nad kapitalismem. Uplatnění leninských principů mírového soužití a uvolňování mezinárodního napětí vyžaduje zesílit odpor proti antikomunistickým kampaním imperialismu, jeho

pokusům o destabilizaci zemí reálného socialismu. Snahy imperialistic kých center zneužívat národnostní otázky a národních rozdílů k rozdě lování socialistických zemí nás musí vést k tomu, abychom věnovali

mimořádnou pozornost boji proti všem projevům nacionalismu a anti sovětismu .

Vnitřní i mezinárodní podmínky vyžadují neustále prohlubovat vlas tenecké a internacionalistické uvědomění, odhodlání budovat a bránit nejen svou zemi, ale i socialismus a pokrok ve světě .

Na tom, jak náš člověk chápe rozsah a složitost problémů, které musí naše společnost řešit, jak se dokáže orientovat v tom , co se děje ve svě tě, závisí jeho přínos pro společnost, i to, s jakým zanícením bojuje za ideály socialismu. Takový člověk v aktivní, uvědomělé činnosti pro svůj 36

pracovní kolektiv, závod, pro svoji obec a socialistickou vlast nachází i pocit uplatnění a plného uspokojení . Pracovníci ideologické fronty si musí být vědomi, že ideologická prá ce nesnese šablonu. Musí mít živý, tvůrčí charakter, získávat rozum i srdce člověka .

Významný nástroj ideologické práce strany představují masové sdě lovací prostředky. Vyspělost našich občanů, růst úlohy lidského činite le ve společenském rozvoji, dynamika společenských přeměn doma i ve světě, zostřování ideologického boje v mezinárodním měřítku - to vše vyžaduje, abychom podstatně zvýšili úroveň, politickoorganizátorskou

a výchovnou úlohu, jakož i společenskou působivost tisku, rozhlasu a televize .

Hlavním úkolem sdělovacích prostředků bude i nadále vyzbrojovat

širokou veřejnost jasnými stanovisky k základním otázkám vnitřní a zahraniční politiky. Na vysoké politické a profesionální úrovni musi

ukazovat perspektivy socialistické výstavby, pravdivě, z marxistic ko-leninských pozic objasňovat základní vývojové tendence naší spo lečnosti a zobecňovat zkušenosti mas. Otevřeně také vysvětlovat příči ny obtíží a nedostatků a ukazovat cestu k jejich nápravě.

Zvláštní pozornost si zasluhuje práce rozhlasu a televize. Čím lépe budou uspokojovat potřeby a zájem našich občanů o kvalifikovanou informaci, o zasvěcený komentář, o hodnotný umělecký zážitek i dob rou zábavu, tím větší bude jejich přínos k růstu socialistického uvědo mění a k utváření socialistického způsobu života. Přispět co nejvíce k pochopení sjezdové linie, úkolů, které si nyní

vytyčujeme, a k mobilizaci celé společnosti za jejich důsledné uskuteče to je prvořadá povinnost tisku, rozhlasu a televize, všech prostředků propagandy a informace.

ňování

.

Šíření pravdy o reálném socialismu, o životnosti, o přetvářející síle a růstu vlivu idejí marxismu -leninismu a socialistického internacionalis

mu musí být těžištěm jejich práce. Ještě ofenzívněji a úderněji je třeba odhalovat a vyvracet lži nepřátelské propagandy, jež se nevzdává po kusů očerňovat historické dílo a spojenecké svazky našeho lidu . Sdělo

vací prostředky, stejně jako celá naše politickovýchovná práce, se musí rozhodněji oprostit od pozůstatků formalismu, frázovitosti, stereotyp ních a zjednodušených přístupů.

Naše strana a společnost budou i nadále vytvářet předpoklady pro to, aby sdělovací prostředky mohly plnit náročné úkoly. Jde zejména

o systematické zvyšování politickoideové připravenosti, odborné a pro fesionální úrovně novinářů , prohlubování systému jejich výběru, pří pravy a výchovy. Nemalý podíl odpovědnosti v této oblasti má i Česko slovenský svaz novinářů. Nebudeme ztrácet ze zřetele ani další rozvoj a modernizaci materiálně technické základny sdělovacích prostředků . Soustavnou pozornost budeme i nadále věnovat škole. Socialistická 37

škola musí dávat dětem a mladým lidem dobrý základ všeobecného a

odborného vzdělání, probouzet v nich touhu po vědění. Musí sy stematicky a účinně formovat ideově politický, morální a odborný pro

fil žáků a studentů, pěstovat v nich úctu k hodnotám vytvářeným po celé generace, lásku k vlasti a internacionální cítění. Pracovitost, bo

hatý citový život, smysl pro kolektiv, pro povinnost, přímé a čestné jednání, vůle a zájem aktivně se podílet na rozvoji i obraně socialistic

ké společnosti, to jsou vlastnosti, které škola pomáhá vštěpovat mladé mu člověku pro celý život.

Úsilí školy musí směřovat k tomu, aby se v každém mladém člověku úměrně jeho věku a fyzickým schopnostem postupně vytvářel a rozvíjel kladný vztah k práci, touha po vlastní tvořivé činnosti. Budeme dbát, aby se prohloubil polytechnický charakter naší školy.

I nadále musíme věnovat velkou péči růstu úrovně střední školy. Mimořádnou pozornost budeme věnovat práci středních odborných učilišť připravujících mladé kvalifikované dělníky . Ministerstva, výrob

ní hospodářské jednotky, družstva, národní výbory musí považovat jejich výchovu za jeden z předních úkolů. Výrazně rostou nároky na práci vysokých škol . Ministerstva školství a vedení vysokých škol nesmějí ani na okamžik ztrácet ze zřetele, že

to, jak každá vysoká škola plní své poslání, jakou má autoritu a váhu, je určeno především úrovní pedagogického sboru. Autorita vysokoškol ského učitele je založena na jeho odborné erudici, bezprostřední účasti

na společenském životě, na práci se studenty, na péči o jejich odborný i politickomorální růst. Jsou to vysoké nároky, ale nelze z nich slevo yat .

Je velmi důležité, aby ze středních a vysokých škol vycházeli absol

venti, kteří jsou dobře odborně 1 politicky připraveni pro praktický život, jsou schopni zavádět výsledky vědy a techniky do výroby, být nositeli všeho pokrokového, co podmiňuje další vývoj naší země. Ve

vzdělání je velké bohatství naší společnosti , které musíme ještě lépe využívat .

Všechny stupně naší výchovně vzdělávací soustavy mají k naplňová ni svého poslání vcelku potřebné politické, kádrové, odborné i mate riální předpoklady. Budeme usilovat, aby autorita naší školy ve společ nosti dále rostla a práce učitelů nacházela plnou podporu. Jsme přesvědčeni, že naši učitelé a všichni, kdo ve škole působí a s ní spolupracují, budou s velkou odpovědností, pochopením a uvědoměním plnit úkoly , které na školu klademe .

V životě naší společnosti zaujímá významné postavení věda . O vědec kotechnickém rozvoji, zejména o jeho uplatňování ve výrobě, jsem se již zmínil . Je však třeba se vrátit k otázkám vědy ze širšího hlediska .

Právem oceňujeme výsledky, kterých dosahují přírodní , technické

i společenské vědy . Jsou dílem obětavé práce našich vědců. Významné 38

úspěchy přinesla mezinárodní spolupráce ve vědě, zvláště se sovětský mi vědci. V této souvislosti můžeme připomenout alespoň kosmický a jaderný výzkum, výzkum molekulární genetiky i teoretické zobecňová ní zkušeností z boje za reálný socialismus.

Přes nesporné úspěchy je nutné konstatovat , že tempo rozvoje a vy >

užívání vědy neodpovídá potřebám í možnostem, jež máme. Málo se

zatím udělalo pro koncentraci sil k řešení klíčových otázek rozvoje naší společnosti .

Vědecký výzkum je nutné ještě rozhodněji orientovat na získávání nových zdrojů k zajištění potřeb naší energetiky, na lepší využívání surovinové základny a zhodnocování materiálů , na elektronizaci, ky bernetizaci, robotiku, na zkoumání biologických technologií, zvyšování úrodnosti půdy a užitkovosti hospodářských zvířat i na ochranu život ního prostředí . K nejdůležitějším úkolům v oblasti společenských věd bude v přišti pětiletce patřit výzkum aktuálních otázek výstavby rozvinuté socialis

tické společnosti v Československu. Rozvoj společenských věd se ne obejde bez tvůrčích diskusí, kritického ovzduší, bez smělého hledání a

zejména zásadového stranického přístupu.

Praxe ukazuje, že je nanejvýš potřebné posoudit dosavadní způsob řízení vědy a techniky. Vypracovat takový systém, který zabezpečí jed notnou celostátní vědní a vědeckotechnickou politiku, povede

k potřebnému prohloubení sepětí vědy a výroby, pozvedne na vyšší úroveň naši vědeckou a technickou základnu .

Neocenitelnou úlohu v našem životě sehrává kultura a umění. So cialistická revoluce široce zpřístupnila pracujícím kulturní a umělecké hodnoty a pro rozvoj kultury a umění vytvořila nové, nebývale příz nivé podmínky .

Ve své kulturní politice Komunistická strana Československa usiluje o soustavný růst společenské úlohy umění, jehož posláním je obohaco vat nejširší vrstvy pracujících skutečnými hodnotami, posilovat činoro

dý vztah občanů k ideálům socialismu a komunismu, být nedílnou sou částí socialistického způsobu života, napomáhat rozmachu kulturní a

společenské aktivity lidí. Podporujeme a budeme i nadále podporovat uměleckou tvorbu prodchnutou komunistickou stranickostí, která re aguje na hlavní otázky současnosti, bojuje za socialistickou morálku,

zobrazuje člověka našich dnů v jeho reálných zápasech 1 pracovním úsilí a vychovává ho v duchu vlastenectví a internacionalismu.

Umění takovýchto kvalit může vyrůstat jen z pevného sepětí tvůrců se životem lidu, z vědomí jejich občanské spoluodpovědnosti. Naše strana i v budoucnu bude věnovat pozornost dalšímu stmelování širo

kých řad umělecké fronty a všestranně napomáhat tvořivému uplatňo vání socialistického realismu v celé jeho výrazové bohatosti. V tomto úsilí přísluší významná úloha uměleckým svazům. Očekáváme, že bu 39

dou dále přispívat k rozvíjení ideově a umělecky vysoce hodnotné tvorby.

Každý umělec, který se snaží pravdivě zobrazit mnohostranný život našich lidí , vše nové, co se v něm rodí, který poctivě dává své schop

nosti do služeb socialismu, bude mít naši podporu k rozvíjení a uplat nění svého talentu . Nemůžeme však tolerovat nic, co socialistickému

umění a společnosti škodí, co je v rozporu s ideály socialistického hu manismu. Nedovolíme nikomu očerňovat dílo našeho lidu, revoluční

minulost ani socialistický dnešek. Vysoké nároky je třeba klást i na uměleckou kritiku.

Tvůrčí svazy a ministerstva kultury musí prohloubit péči o mladou

tvůrčí generaci, o její politický a umělecký růst, ale i o to, aby její hle dání osobitého uměleckého výrazu nebylo vedeno pouze touhou po ori ginalitě, ale především pocitem společenské odpovědnosti vůči našemu lidu.

Naší socialistické kultuře bude i nadále patřit významné místo a vše stranná podpora při naplňování jejího internacionálního poslání. Jeho

součástí je přispívat k upevňování bratrských svazků zemí socialistic kého společenství, účinně napomáhat jedinečnými hodnotami naší kul tury k rozvoji mírové spolupráce mezi všemi národy, šířit pravdu o socialistickém Československu.

IV

Vážené soudružky a soudruzi, stanovujeme si smělé a nelehké úkoly . Není pochyb, že v čele zápasu za jejich realizaci půjdou komunisré .

Strana představuje čest a rozum naší společnosti. Pečovat o stranu, dále posilovat její marxisticko -leninskou jednotu a akceschopnost, rozvíjet a správně zaměřovat tvořivou energii velké armády komunis .

tů je výrazem nejvyšší odpovědnosti za další rozvoj socialismu, za budoucnost našeho lidu. Řečeno slovy Klementa Gottwalda, je to úkol všech úkolů, který ani na chvíli nesmíme zanedbat. Komunistická strana Československa měla k 1. lednu 1981 ve svých řadách 1 538 179 členů a kandidátů, kteří jsou organizováni ve 45 564 základních organizacích. Od minulého sjezdu dál vzrostla členská základna strany. Do KSČ

bylo přijato 321 tisíc kandidátů. Z nich bylo 61 % dělníků, 7,8 % druž stevních rolníků a 22,1 % příslušníků inteligence. Z celkového počtu přijatých kandidátů bylo více než 90 % mladých lidí do 35 let. Průměr ný věk členské základny se snížil ze 46 na 44 let. Zvyšuje se zastou pení pracujících z materiální výroby, posiluje se dělnické jádro strany . Podíl žen vzrostl na 27,5 % . I v příštím období budeme stranické řady rozšiřovat o přední dělní

ky, družstevní rolníky a příslušníky inteligence, o ty , kdo jsou pří kladem v práci 1 osobním životě a angažují se ve veřejné politické činnosti.

Bude nezbytné i nadále komplexně a cílevědomě řídit proces zkvalit ňování členské základny strany, usměrňovat její sociální a věkové

složení. To musí být nedílnou součástí každodenní práce stranických organizací. Vyžaduje to aktivněji působit v pracovních kolektivech, po znávat lidi a podle politických, pracovních a morálních kvalit je při pravovat za kandidáty strany. Více iniciativy v tomto směru očekáváme od organizací SSM i komunistů v odborech . Skutečnost , že více než 40 % členské základny tvoří ti , kdo byli přija 41

ti do strany v posledním desetiletí, znásobuje nároky na kvalitu politic kovýchovné práce zejména okresních výborů a stranických organizací.

Spolu s prohlubováním politickoideové výchovy je třeba více dbát, aby mladí komunisté rostli při plnění konkrétních úkolů a zakalovali své přesvědčení v zápase za politiku strany. V aktivizaci strany, v posílení vědomí odpovědnosti komunistů, věc nosti a náročnosti v práci stranických organizací významnou úlohu sehrála výměna členských legitimací. V průběhu pohovorů bylo ukon čeno členství 12 814 lidem .

K úspěšnému zvládnutí úkolů, které budeme zabezpečovat v nadchá zejícím období, je nezbytné zlepšit politickoorganizátorskou a ideově výchovnou činnost, zkvalitnit kádrovou práci a dále prohloubit vedoucí

úlohu strany. Tato úloha v procesu socialistické výstavby zákonitě roste .

Vedoucí úloha strany se prohlubuje tím, jak strana působí jako sku tečný předvoj dělnické třídy, širokých vrstev lidu, jak důsledně se řídí marxisticko-leninským učením a na jeho základě sjednocuje masy

k výstavbě socialismu a komunismu, tím, jak obětavě a příkladně ko munisté na všech úsecích bojují za program strany, jak upevňují jedno tu strany a lidu.

Důležitým předpokladem toho, aby strana mohla plnit svou vedoucí úlohu, je důsledně uplatňovat v práci všech stranických orgánů a orga nizací základní princip její organizační výstavby a činnosti

demo

kratický centralismus a vnitrostranickou demokracii. Rozhodně je třeba překonávat nedůslednost a liknavost při plnění usnesení, shovívavost vůči těm, kdo nedodržují stanovy strany. Odpo vědné poslání má ústřední kontrolní a revizní komise KSČ 1 komise na nižších stupních stranické výstavby. Měly by ještě více přispívat k pl nění stranických usnesení, k posilování jednoty strany a stranické kázně .

Na všech stupních je třeba zdokonalovat informační systém. Potřebu jeme pravdivé objektivní informace, které nezastírají nedostatky a ne

zkreslují skutečnost. Neobjektivní a neúplná informace, přizpůsobená tomu, aby závod, okres či kraj nevypadaly špatně, přináší jen škodu. Neumožňuje přijmout ani správná rozhodnutí a účinná opatření. Stra

nické orgány a organizace si musí všestranně osvojovat metodu kritic ké analýzy, opírat své závěry o přesná, ověřená fakta, o hlubokou znalost společenské reality .

Pro rozvoj aktivity komunistů, zdravý vývoj strany i společnosti má

zásadní význam důsledné uplatňování metody kritiky a sebekritiky . Kde není kritika a sebekritika , tam je těžké najít příznivou atmosféru

pro věcné, principiální posouzení problémů, iniciativní řešení úkolů , tam se nemohou ani účinně odstraňovat nedostatky. o významu kritiky a sebekritiky, o potřebě vytvářet podmínky pro 42

její rozvoj bylo již řečeno mnoho a zdálo by se, že již k tomu není co

dodat. Žel, v praxi je to stále vážný problém. Je dost oprávněné kritiky na různé nedostatky , nepořádky, nekvalitní zboží, na nečestné jednání i zneužívání postavení. Nemáme zde na mysli takzvané profesionální kritiky, věčné stěžovatele, ani ty, kteří na socialismu nemohou najít nic

pozitivního a svou tvář často skrývají za anonymním podpisem. Jde nám o poctivé lidi, kteří přicházejí s pravdivou, společensky závažnou kritikou a mají upřímný zájem prospět dobré věci. Avšak stále se se tkáváme s těmi, na které žádná kritika neplatí, mají, jak se říká, hroší kůži a sebekritika je jim naprosto cizí. A už zcela nepřípustné je po tlačovat kritiku či se za ni mstít. Takový stav nesmějí stranické orgány a organizace trpět. Komunistickou odpovědí na správnou kritiku je

zjednání nápravy. V tom vidíme cestu, jak dále umocňovat zdravý proud iniciativy a aktivity lidí.

Více než 45 tisíc základních organizací strany je, soudružky a soudru zi, obrovská síla , která je každodenně spojena s širokými vrstvami lidu. Účinnost práce a autorita každé základní organizace roste úměrně s tím, jak objasňuje a uvádí důsledně do života politiku strany . Prohlu bovat bezprostřední styk se základními organizacemi, sjednocovat a orientovat je na rozhodující úkoly musí být hlavním obsahem činnosti

okresních výborů strany. Méně směrnic, méně úřadování, více přímého styku s lidmi

to musí platit ve stranické práci.

Z tohoto hlediska se zvyšují též nároky na práci stranického aparátu, na jeho politickou vyspělost, výkonnost, koncepčnost, revoluční zaní cení a obětavost. Na aparátu strany v mnohém závisí, jak kvalifikovaně se připravují a plní stranická usnesení, jak se uplatňuje leninský styl práce v celé sti

ě.

Síla leninského stylu je především v soustavné práci s lidmi. Znát názory lidi, citlivě přistupovat k jejich problémům a potřebám, sou

stavně jim objasňovat politiku strany, přesvědčovat a získávat je pro její plnění, zobecňovat jejich zkušenosti

to musí být charakteristic

kým rysem činnosti každého funkcionáře, každého odpovědného pra covníka.

Soustavnou péči vyžaduje ideová výchova členů

a

kandidátů

strany. Každému komunistovi musí být vlastní hluboké zapálení pro ideje marxismu-leninismu, pevné vnitřní přesvědčení, nesmiřitelnost

k nedostatkům, stranická bojovnost. Odpovědnou úlohu tu plní stranic ké vzdělávání, tisk a systém stranických škol. Je třeba neustále zvyšovat úroveň marxisticko-leninského vzdělává ní, aby jeho obsah, formy a metody odpovídaly potřebám budování roz vinutého socialismu. K tomu je nutné ve všech útvarech stranického vzdělávání a ve stranických školách všech stupňů promyšleněji spojo

vat studium s praxí. V celé politické výchově se musíme opírat o díla zakladatelů vědeckého socialismu, zejména Vladimíra Iljiče Lenina . 43

Mimořádnou pozornost všech stupňů stranických orgánů je nutné I nadále věnovat politickoideovému vyzbrojování stranického aktivu i tomu, aby strana disponovala stále vyspělejším, kvalifikovaným sbo

rem lektorů, propagandistů a agitátorů. Na jakoukoliv otázku, s níž se lidé mohou setkat, je třeba dát nevyhýbavou, jasnou odpověď. Náš dík si zaslouží desítky tisíc lektorů a propagandistů, agitátorů a referentů, kteří obětavě a nezištně vykonávají velikou práci při objasňování poli tiky strany. Tuto práci je třeba ještě lépe organizovat a využívat.

Pro rozvoj masové politické práce je důležité zlepšovat politickou agitaci, zejména osobní, která patří k prvořadým úkolům každého čle na strany. V této práci je třeba projevovat více znalostí, pohotovost, smělost, citlivý, diferencovaný přístup. V názorné agitaci je nutné pře konávat formalismus, setrvačnost a dosáhnout větší přesvědčivosti.

V politické a ideové výchově komunistů , našich občanů má klíčovou úlohu tiskový orgán ústředního výboru KSČ – Rudé právo. Velmi nám záleží na tom, aby se dále zvyšovala jeho úroveň a hloubka argumen tace. Z jeho stránek vždy musí být jasné, jaká je naše vnitřní i zahra niční politika, jaké jsou naše cíle, zásady a úkoly.

Náročné úkoly stojí před Ústavem marxismu-leninismu ÚV KSČ a Vysokou školou politickou ÚV KSČ. Obě tyto instituce mají velkou od povědnost v přípravě kádrů a v tvořivém rozpracování marxistic ko- leninské vědy v těsném sepětí s praxí socialistické výstavby . Důležité je prohloubit jednotu ideové, teoretické, politickovýchovné,

organizátorské a hospodářské práce strany ; ideologickou práci lépe koordinovat, posílit její plánovitost a cílevědomost.

Do popředí vystupuje požadavek dále pozvednout úroveň kádrové práce. Musíme dosáhnout, aby řídící kádry na všech úsecích držely krok s novými úkoly, ovládaly a důsledně zabezpečovaly politiku strany .

Denně se přesvědčujeme , jak je důležité , aby se vedoucí pracovníci

vyznačovali vysokými politickými, odbornými a morálními kvalitami, třídním přístupem ke společenským jevům, internacionalismem, aby byli dobrými organizátory, byli nároční k sobě i druhým a těšili se vážnosti .

Autorita vedoucího pracovníka je velkým kapitálem strany a socia

listické společnosti. S ním se nedá hazardovat. Toho si musí být vědom

každý pracovník, jeho blízcí spolupracovníci a hlavně ti, kdo jej do funkce navrhují a schvalují. Příští období dále zvýší požadavky na vedoucí kádry. Na jejich schopnost řídit, vést, vychovávat a organizovat pracující ke splnění

úkolů hospodářského a sociálního programu strany. Od řídících kádrů se musí vyžadovat disciplína, zásadovost, smysl pro nové, tvůrčí inicia

tivní přístup, rozhodnost v překonávání projevů byrokratismu, stereo typu, rutiny a shovívavosti k nedostatkům. Plnou podporu stranických 44

orgánů a organizací musí dostat ti pracovníci, kteří odpovědně a směle

plní úkoly. Základním kritériem politické vyspělosti, odborné připrave. nosti a organizačních schopností musí být konkrétní výsledky přináše jící prospěch společnosti, socialismu.

Zásada spojovat zkušenosti starších, osvědčených pracovníků s elá nem mladých, talentovaných kádrů, platí dnes s ještě větší naléhavostí. Rozhodněji musíme také vyzvedávat ženy do odpovědných funkcí. S větší cílevědomostí je třeba připravovat perspektivní lidi, pověřovat

je odpovědnými funkcemi, dávat jim příležitost uplatnit se v praxi . ! Každodenní zkušenosti potvrzují, že kádry rostou a zocelují se na úkolech, v praktickém zápase za politiku strany, za socialismus. Vzorem na všech úsecích musí být členové strany. My, komunisté, se riechceme ani nesmíme odlišovat od ostatních pracujících ničím jinýrn,

než vyšší odpovědností, uvědomělostí, pracovitostí a obětavostí. Do revolučního předvoje dělnické třídy jsme vstupovali s vědomím, že

smyslem našeho života je služba lidu. Naší jedinou výsadou je být v prvních řadách boje za další rozvoj socialismu, za komunismus.

V

Soudružky a soudruzi, dovolte, abych nyní přešel k činnosti naši strany v mezinárodních vztazích.

Uplynulé období prokázalo správnost zahraničněpolitické linie naší strany, zaměřené na plnění mírového programu zemí socialistického

společenství, na důsledný třídní přístup ke všem jevům mezinárodního života. Za největší úspěch považujeme, že přes všechny intriky světové ho imperialismu se podařilo uhájit mír. Proti imperialistické politice síly a diktátu, konfrontace, podněcování konfliktů a závodů ve zbrojení se díky mnohostranné aktivní činnosti Sovětského svazu a celého so

cialistického společenství podařilo rozvinout proces uvolňování, upev nit mezinárodní bezpečnost a dosáhnout dalších úspěchů v boji za mír, společenský pokrok a svobodu národů. Hlavním pozitivním faktorem současného světového vývoje je upev

ňování pozic socialismu a růst jeho přitažlivé síly. Stále většího rozsa hu nabývá boj pracujících a pokrokových sil v zemích kapitálu za mír a sociální spravedlnost. Nových, velkých vítězství dosáhlo národně osvo

bozenecké hnutí. To vše zostřuje všeobecnou krizi kapitalismu a pro hlubuje jeho vnitřní rozpory .

Ve snaze zvrátit historicky nevyhnutelné revoluční přeměny, zastavit

proces uvolňování přešly nejreakčnější kruhy imperialismu, především USA , na přelomu 70. a 80. let k záměrnému zostření mezinárodní situa ce. Nastoupily kurs stupňování horečného zbrojení, vytváření nových ohnisek napětí v různých oblastech světa, otevřeného násilí proti náro. dům bojujícím za svobodu a nezávislost. Spravedlivý osvobozenecký

boj národů cynicky vyhlašují za »mezinárodní terorismus«. Zvlášť ne bezpečná je snaha vládnoucích kruhů USA a zemí NATO narušit a změ. nit ve svůj prospěch vojenskostrategickou rovnováhu, základ stability dnešního světa .

Ústřední výbor v uplynulém období věnoval hlavní pozornost rozvíje 46

ní a prohlubování spojenectví a spolupráce se Sovětským svazem a dalšími bratrskými socialistickými zeměmi. To tvoří úhelný kámen naší

zahraniční politiky. Tato cílevědomá spolupráce se úspěšně rozvíjí ve všech oblastech a na všech úrovních. Jejím jádrem je soustavné upev

ňování marxisticko-leninského svazku Komunistické strany Českoslo venska s Komunistickou stranou Sovětského svazu. Řada nově uzavře. ných významných smluv a dohod politického, ekonomického a vědec

kotechnického charakteru nám rozhodujícím způsobem napomáhá ře. šit úkoly výstavby rozvinuté socialistické společnosti. Ve spojenectví se Sovětským svazem se naplňují nejbytostnější zájmy

a tužby našeho lidu. Českoslovenští komunisté, naše národy vysoce oceňují úlohu Sovětského svazu jako rozhodující opory socialismu, všeho revolučního a pokrokového, jako naděje a garanta mírového vý. voje, o jehož sílu se rozbíjejí snahy imperialistických a militaristických kruhů diktovat svou vůli jiným národům. Tuto objektivní úlohu Sovět.

ského svazu znovu v plné síle demonstroval XXVI. sjezd KSSS. Spojenectví a těsná spolupráce se Sovětským svazem je pro nás ne.

jen revolučním odkazem, ale živou současnosti, je jistotou, o niž opírá me všechny své plány a perspektivy dalšího vývoje. Vlastní zkušenosti,

neodkladné potřeby i úkoly dalšího rozvoje ČSSR v plné míře potvrzují nezbytnost mezinárodní socialistické ekonomické integrace, platnost

slov soudruha L. I. Brežněva pronesených na XXVI. sjedu KSSS, že sám život nám diktuje úkol

doplnit koordinaci plánů zemí socialis

tického společenství koordinací celé jejich ekonomické politiky. Naše strana je pro brzké setkání vedoucích představitelů bratrských socia listických zemí, které by projednalo zásadní otázky koordinace ekono mické politiky, a je připravena svým přínosem přispět k jeho plnému úspěchu. Nezaměnitelnou úlohu ve společném úsili socialistických zemí o zajištění mírové budoucnosti lidstva plní organizace Varšavské smlouvy. Budeme nadále přispívat ke zdokonalování činnosti jejích orgánů, k dalšímu prohlubování koordinace zahraniční politiky socia

listických států, jakož i k tomu, aby náš společný vojenskopolitický svazek spolehlivě chránil socialistické vymoženosti našich národů. Ve vztazích se socialistickými státy vycházíme z osvědčených princi pů socialistického internacionalismu. Výsledky pravidelných setkání vedoucích představitelů socialistických států jsou výrazem stále se

prohlubující jednoty bratrských marxisticko-leninských stran našich zemí. Nedílnou součástí naší spolupráce se také staly porady tajemníků ústředních výborů pro otázky mezinárodních vztahů, ideologickou a

organizační stranickou práci, jakož i rozvoj pracovních stranických styků na všech úrovních.

Mezinárodní imperialismus se pokouší oslabovat jednotu socialistic kého společenství a pomocí diferencované politiky a vměšováním do 47

vnitřních záležitostí jednotlivých států vytrhnout některou zemi zo svazku socialistické rodiny, jak jsme toho byli svědky v Maďarsku,

NDR, Československu a nyní znovu v Polské lidové republice. Reakční síly dnes již povýšily tyto podvratné akce na oficiální státní politiku.

V poslední době se pozornost stoupenců i nepřátel socialismu sou střeďuje na vývoj událostí v Polsku. Protisocialistické síly, podporova

né a podněcované nepřáteli socialismu ze zahraničí, se snaží v této bratrské socialistické zemi o kontrarevoluční zvrat. Síly imperialistic ké reakce, zejména v USA, se netají nadějí, že se jim podaří oslabit so cialistické společenství. Neskrýváme, že náš lid sleduje události v bratrském Polsku se znepo kojením. Je to pochopitelné. Historie nás poučila, co znamená mít do

brého souseda, spolehlivého spojence. Patříme do jednoho politického, hospodářského a obranného svazku, máme společné cíle, společné přá tele i nepřátele. Jsme spojeni tisícerými svazky, máme nejdelší společ. nou hranici. Proto máme hluboký zájem na tom, aby se Polská lidová

republika rozvíjela jako pevný, spořádaný, socialistický stát. Tím více nás naplňuje obavami skutečnost, že politická krize v Pol sku dále pokračuje a zostřuje se. Na vážnost situace poukázal ústřední

výbor Polské sjednocené dělnické strany, který zdůraznil , že v důsled ku aktivizace protisocialistických a kontrarevolučních živlů , které vy volávají anarchii v politickém a hospodářském životě země, jsou ohro

ženy základy socialismu. Události ukazují, že krizový vývoj pokračuje. I nadále nás situace v Polsku vážně znepokojuje.

Komunistická strana Československa, lid naší země

stejně jako

ostatních zemí Varšavské smlouvy – podporuje komunisty, dělnickou třídu, pracující, všechny opravdové stoupence socialismu, skutečné polské vlastence v úsilí odrazit útok reakce, vyřešit nahromaděné pro

blémy a upevnit socialistické společenské zřízení. Při setkání vedoucích představitelů členských států Varšavské smlouvy v Moskvě v prosinci minulého roku i při dalších příležitostech dostalo se socialismu oddaným silám v Polsku významné politické pod

pory. Bylo opětovně zdůrazněno, že další existence PLR jako pevného článku socialistického společenství je důležitým činitelem stability

v evropské i světové politice. Všem, kdo se snaží zneužívat událostí v Polsku k rozněcování protisocialistických kampaní, je třeba připome

nout jasné stanovisko, že obrana socialistického zřízení je věcí každé ho socialistického státu, ale i společnou záležitostí států socialistické ho společenství, které jsou odhodlány uhájit své zájmy a socialistické vymoženosti svého lidu. Pouta přátelství a těsné všestranné spolupráce nás váží k hrdinnému

lidu socialistické Kuby. Vysoce si vážíme nesmírného úsilí národů Viet namské socialistické republiky, Laoské lidově demokratické republiky a Kambodžské lidové republiky o odstranění důsledků agresívní poli 48

tiky imperialismu a čínského hegemonismu . Učiníme vše pro to, aby

chom svým dílem přispěli k budování socialistické společnosti v těchto bratrských zemích a k upevnění jejich těžce vybojované nezávislosti. Pokrokové a revoluční síly na celém světě a spolu s nimi i českoslo venský lid před více než třiceti lety s velkou nadějí a sympatiemi přiví

tali čínskou revoluci a vznik lidové Číny. Je trpké konstatovat, že místo toho, aby Čínská lidová republika aktivně stanula na straně socialismu, pokroku, míru a boje národů za osvobození, došlo k hrubému porušení

a pošlapání podstaty socialismu a jeho zásad. Čínské vedení nastoupilo politiku nepřátelství proti SSSR a dalším státům socialistického spole čenství. Ohrožuje mírový život a socialistickou výstavbu v zemích Indo

číny a v Afghánistánu. Provádí rozbíječskou politiku v mezinárodním komunistickém i národně osvobozeneckém hnutí. V rozporu se zájmy pokroku a míru ve světě se spolčilo s politikou imperialismu v boji pro

ti uvolňování a při stupňování horečného zbrojení. Imperialistické stá ty v čele s USA využívají zahraničněpolitických postojů Pekingu ke svým vlastním záměrům proti světovému socialismu i národně osvobo

zeneckému zápasu zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Politika, kte rou čínské vedení provádí v posledních dvou desetiletích, nemůže Číně a čínskému lidu přinést nic dobrého. Objektivní zájmy čínského lidu jsou neodlučně spjaty se socialismem, se zajištěním mírového, pokoj ného života, s rozvojem normálních mezinárodních styků a spolupráce. Československo, jak jsme to již nejednou zdůraznili, je připraveno při důsledném zachování základních principů naší zahraniční politiky -- zlepšit mezistátní vztahy s ČLR. Ústřední výbor Komunistické strany Československa V souladu s principy marxismu-leninismu a proletářského internacionalismu a s úkoly , které stojí před světovým komunistickým a dělnickým hnutím, aktivně přispívá k upevňování jednoty a akceschopnosti všech revoluč

ních a demokratických sil současnosti. Budeme podporovat každou iniciativu směřující k prohlubování jednoty a semknutosti komunistic kého a dělnického hnutí. Svou prací budeme přispívat k pozitivním vý.

sledkům mezinárodních setkání, využívat zkušeností jednotlivých stran

a všestranně se podílet na společném úsilí směřujícím k vítězství věci dělnické třídy a společenského pokroku . Českoslovenští komunisté jsou přesvědčeni, že plnění závěrů meziná rodních porad , jakými byly berlínská konference v roce 1976 a další,

přispívá k posilování jednoty komunistického a celého protiimperialis tického hnutí . V současné době se nahromadilo dosti problémů, které

se dotýkají všech komunistických a dělnických stran, a podle našeho názoru by bylo užitečné je společně posoudit . Historie potvrzuje, že síly každé komunistické a dělnické strany, která vede boj za práva pracujících, za mír, demokracii a socialismus, 49

se znásobují, jestliže se upevňuje internacionální jednota celého naše ho hnutí.

V duchu výzvy Za mír a odzbrojení přijaté na pařížské schůzce ev

ropských komunistických a dělnických stran v minulém roce naše stra na napomáhá k rozvoji spolupráce se všemi demokratickými, pokroko vými a mírovými hnutími, politickými stranami a organizacemi. Aniž bychom přehlíželi rozdíly v ideologii i v politických postojích, chceme

i nadále rozvíjet vztahy se sociálně demokratickými a socialistickými

stranami na základě společného úsilí za upevnění procesu uvolnění, za zastavení horečného zbrojení a proti nebezpečí války.

V zájmu posilování široké protiimperialistické fronty budeme rozví jet spolupráci se všemi pokrokovými a demokratickými silami Asie,

Afriky a Latinské. Ameriky. Internacionální svazky a přátelství budeme upevňovat se všemi zeměmi, které si zvolily cestu socialistického vývo je, s organizacemi a hnutími, jež vedou důsledný zápas proti kolonialis mu, neokolonialismu a rasismu, za plné osvobození svých zemí z impe

rialistické nadvlády. Československý lld bude vždy na straně národů bojujících za svobodu a nezávislost a bude podporovat jejich hospodář ský a sociální rozvoj .

Rozhodně odsuzujeme snahy imperialismu vyvážet kontrarevoluci všude, kde se národy rozhodly svrhnout jařmo imperialistické nadvlá dy.

Českoslovenští komunisté a všechen náš lid vyjadřují jednoznačný souhlas s bratrskou pomocí, kterou afghánské revoluci nezištně posky

tuje Sovětský svaz. Pevně stojíme na straně lidu a revolučních sil Al ghánistánu .

Situace na Blízkém východě se v důsledku hegemonistických snah USA dále zkomplikovala a zostřila. Plně podporujeme návrh XXVI . sjezdu KSSS svolat mezinárodní konferenci k odstranění tohoto nebez

pečného ohniska napětí. Celkové politické urovnání musí být založeno na respektování zákonných zájmů všech států a národů této oblasti. To předpokládá urychlené stažení Izraelských vojsk ze všech arabských území okupovaných od roku 1967, plné respektování práva arabského

lidu Palestiny na sebeurčení včetně vytvoření vlastního nezávislého státu a zajištění bezpečnosti a svrchovanosti všech států Blízkého vý chodu.

V zemích Latinské Ameriky svádějí pokrokové a revoluční síly sta

tečný zápas proti vykořisťování a útisku ze strany imperialismu a fašis tických diktátorských režimů. Krvácí lid Salvadoru, Chile, Uruguaye, Paraguaye , Guatemaly a dalších těžce zkoušených zemí. Odsuzujeme

genocidu a zločiny, kterých se zahraniční 1 domácí reakce v zájmu za chování svých pozic dopouští na lidu Střední a Jižní Ameriky. Jsme solidární s komunisty, revolucionáři a všemi pokrokovými lidmi těchto 50

zemí v jejich neohroženém zápase za svobodu a šťastnou budoucnost národů .

Naše vztahy s kapitalistickými zeměmi chceme rozvíjet na zásadách mírového soužití států s rozdílným společenským zřízením ve smyslu Závěrečného

aktu

helsinské

konference

o

bezpečnosti

a

spolu

práci v Evropě. Ve všech oblastech našich dvoustranných i mnoho

stranných styků s kapitalistickými státy dodržujeme všechna ustanovení Závěrečného aktu, který považujeme za nedílný celek. Zároveň vychá zíme z toho, že kontinuita politiky uvolňování a rozvoj vztahů mezi

státy s rozdílným společenským zřízením předpokládají konstruktivní spolupráci všech států na rovnoprávném základě při vzájemném re spektování a nevměšování do vnitřních záležitostí jednotlivých zemí. Pro rozvoj vztahů mezi státy v duchu míru a uvolňování má rozhodu jící význam zmírnění vojenského napětí. Z tribuny XXVI. sjezdu KSSS Sovětský svaz vyšel s další iniciativou rozšířit území, na něž se vztahu

Jí opatření k upevnění důvěry ve vojenské oblasti, na celou evropskou část SSSR, pokud i západní státy rozšíří odpovídajícím způsobem oblast, kde by tato opatření byla uplatňována. Je samozřejmé, že vytváření důvěry musí být oboustranné . V této otázce nemůže mít nikdo žádná

privilegia . Po tomto velkorysém kroku SSSR by nemusely stát v cestě překážky k dosažení urychlené dohody o svolání konference o vojenském uvol nění a odzbrojení. Průběh schůzky v Madridu však ukazuje, že USA se

nadále snaží znemožnit dosažení konkrétních výsledků. ČSSR společně s bratrskými socialistickými i jinými mírumilovnými zeměmi usiluje o to, aby se Evropa stala trvalou oblastí míru. K tomu směřuje i nový návrh Sovětského svazu vyhlásit už nyní moratorium na rozmísťování nových raketových jaderných zbraní středního doletu zemí NATO a SSSR v Evropě .

Vojenskoprůmyslovému komplexu v USA není po chuti Evropa míru.

Americký imperialismus se nevzdal záměrů přeměnit ji v rámci svých světových hegemonistických plánů v potencionální dějiště jaderné války. Šíří přitom falešné představy, že USA by byly válečných hrůz ušetřeny. Věříme, že životní zájmy národů , síla rozumu zvítězí. Ze své strany chceme udělat pro věc míru vše, co je v našich silách.

V rámci dvoustranných styků s kapitalistickými zeměmi se dosáhlo pozitivního vývoje zejména ve vztazích se sousedními státy , Německou

spolkovou republikou a Rakouskem. Vzájemně výhodná spolupráce, především v ekonomické oblasti, a rozvoj styků, včetně na nejvyš

š ! politické úrovni, je toho důkazem. Dobré sousedské vztahy jsou však bohužel narušovány nerozumnou podporou, často i oficiálních míst

těchto zemí, živlům vyvíjejícím nepřátelskou činnost proti Českoslo vensku. V uplynulém období pokračovaly vcelku pozitivní vztahy s pře 51

vážnou většinou západních států. Užitečně se prohloubily kontakty s Japonskem .

Jedinou kapitalistickou zemí, s níž dosud nebylo dosaženo plné nor malizace vztahů, nikoliv naší vinou, jsou Spojené státy americké. Čes koslovenský lid přitom vždy choval úctu k americkému lidu. Za druhé světové války jsme společně stali na stejné straně fronty boje proti společnému nepříteli

fašismu, který mnohým národům přinesl ne

slýchaná utrpení i strašlivé škody. Těžko proto pochopit, že českoslo venský zlatý poklad, uloupený hitlerovci, je dodnes svévolně zadržován v USA. S tímto naším národním majetkem není možné kupčit a vydí rat nás. Skutečnost, že 38 let je neoprávněně v cizích rukách, proti právně zadržován vládou USA, se dotýká naší národní cti. ČSSR je na dále ochotna jednat o této otázce a očekáváme, že nová vláda USA projeví realističtější přístup. Soudružky a soudruzi, osmdesátá léta nebudou jednoduchá. Nejdů

ležitějším úkolem, který před lidstvem stojí, je uchránit mír. Nové významné iniciativní návrhy, přednesené na XXVI. sjezdu KSSS soudruhem L. I. Brežněvem, vytyčují reálnou mírovou alternativu proti imperialistické politice záměrného zostřování mezinárodního napětí. Naše strana považuje toto organické pokračování a rozvinutí mírového

programu KSSS za spolehlivou a účinnou cestu k řešení nejpalčivějších a nejnaléhavějších problémů současného mezinárodního života. Záro veň v něm spatřujeme koncentrovaný výraz vlastních životních zájmů,

potřeb a cílů všeho československého lidu v mezinárodních vztazích. Jsme si vědomi, že prosazení těchto mírových cílů nebude úkol snad

ný. Bude třeba i nadále svádět houževnatý boj s reakčními a imperialis tickými silami snažícími se zvrátit proces uvolňování. Plně sdílíme názor soudruha L. I. Brežněva, že »ukazatelem cesty k zítřku nesmějí

být přípravy na válku, které odsuzují národy k nesmyslnému mrhání materiálním a duchovním bohatstvím, nýbrž upevňování míru«1.

V zájmu zachování míru a příznivých podmínek pro výstavbu socia listické společnosti uděláme v těsném spojenectví se Sovětským sva zem a dalšími státy socialistického společenství vše, co je v našich sl lách, aby se upevnila bezpečnost socialistického společenství, aby

imperialistické agresívní síly nemohly zvrátit nynější vojenskostrate gickou rovnováhu . Budeme usilovat o realizaci všech mírových inicia

tiv společně vypracovaných a prosazovaných socialistickými zeměmi , které před celým světem dokazují, že socialismus je rozhodující silou v boji národů za mír a mezinárodní bezpečnost.

1 XXVI . sjezd KSSS . Dokumenty a materiály . Praha , Svoboda 1981 , s . 32 .

VI

Vážené soudružky a soudruzi delegáti, drazí hosté, hodnotíme vý sledky intenzívní práce naší strany a lidu za uplynulých pět let a vy tyčujeme si program pro příští léta. S hrdostí jsme připomněli šedesá

tiletou historii Komunistické strany Československa, která je naplně na bojem za základní zájmy našich národů, jejich svobodu, za vítězství socialismu, oddanou službou dělnické třídě a našemu lidu.

Obětavou, uvědomělou prací více než jednoho a půl miliónu komunis tů, statisíců funkcionářů Národní fronty, miliónů bezpartijních obča

nů naší země tvoříme další kapitolu našich nejnovějších dějin, kapitolu budování rozvinuté socialistické společnosti. Dnes patří Československá socialistická republika ke státům, jež svými úspěchy v politické, hospodářské, sociální a kulturní oblasti jsou známy v celém světě. Jako pevná součást světového socialistického

společenství těší se vážnosti a úctě všech pokrokových a mírumilov ných sil.

S vědomím odpovědnosti jsme přistupovali k vypracování programu na příští období a s tímto vědomím musíme přistoupit i k jeho rozpra cování, a co je nejdůležitější, k jeho plnění. O budoucnosti uvažujeme

s optimismem, ale střízlivě. Počítáme s reálnou, zdůvodněnou perspek tivou, kterou opíráme o sílu nejcennější

o iniciativu uvědomělého

člověka, pro kterého se socialismus stal naplněním jeho tužeb. Člověka, který čerpá své odhodlání a sílu ze skutečnosti, že je svobodným,

svrchovaným vládcem, tvůrcem i uživatelem veškerého bohatství své země.

Leckdo řekne, že úkoly, které si vytyčujeme, jsou obtížné. Ale kdy v dějinách naší strany si kladli komunisté lehké úkoly ? Jistě mohu

vyjádřit přesvědčení nás všech, že program, který přijmeme, bude ne jen splněn, ale i překročen. Předpoklady k tomu máme. Spočívají v reál nosti našeho programu, v semknutosti strany, v jejím těsném spojení 53

s lidem, v pevné sounáležitosti naší země k socialistickému společen ství a zejména ve všestranné bratrské spolupráci se Sovětským svazem. Nechť se program XVI. sjezdu KSČ stane mocnou silou, která nás bude inspirovat k novému rozmachu poctivé a obětavé práce, k novým úspěchům na cestě ke komunistickým zítřkům. Ať žije náš lid , ať vzkvétá naše drahá československá socialistická vlast !

At sílí a upevňuje se přátelství, spojenectví, jednota a spolupráce států socialistického společenství ! Ať dále sílí jednota bratrských komunistických a dělnických stran, řídících se učením marxismu -leninismu, principy proletářského inter nacionalismu !

Nechť se navždy rozvíjí nerozborné přátelství našich národů s náro dy Sovětského svazu, ať žije Sovětský svaz a jeho slavná leninská komunistická strana ! Ať žije socialismus a mír !

Čest aa sláva Komunistické straně Československa !

ZPRÁVA ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A REVIZNÍ KOMISE KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA PŘEDNESEN Å PŘEDSEDOU OKRK KSČ SOUDRUHEM MIROSLAVEM ČAPKOU

NA XVI. SJEZDU KSC DNE 6. DUBNA 1981

Vážené soudružky a soudruzi delegáti, vážení hosté!

Sjezd Komunistické strany Československa je nejvyšším orgánem strany, určuje linii v otázkách vnitřní a zahraniční politiky, projednává a řeší nejzávažnější otázky dalšího rozvoje naší socialistické vlasti, Proto je vždy velkou událostí v životě komunistů a všeho našeho lidu. XVI. sjezd se koná v roce 60. výročí založení Komunistické strany

Československa, strany, která odpovědně plní své historické poslání. Naše jednání probíhá po XXVI. sjezdu Komunistické strany Sovětské ho svazu. Zkušenosti obsažené v jeho závěrech jsou bohatou studnicí

poznatků, inspirací a posilou také pro naši stranu při budování rozvi nuté socialistické společnosti. Průběh výročních členských schůzí, konferencí a sjezdu Komunistic

ké strany Slovenska potvrdil, že strana přistupuje k XVI. sjezdu KSČ ideově a organizačně jednotná. V uplynulém období se zvýšila její ak ceschopnost a prohloubila se její vedoucí úloha ve společnosti, založe ná na věrné službě lidu.

Uplynulé období kladlo vysoké nároky na práci ústředního výboru, jeho předsednictva, všech stranických orgánů a organizací. Vedoucí stranické orgány vynaložily veliké úsilí, aby programová linie byla

důsledně uváděna v život. Rozpracovávaly základní úkoly a kontrolova ly jejich plnění. Je třeba ocenit tvůrčí marxisticko -leninské přístupy ústředního výboru strany v čele s generálním tajemníkem ÚV KSČ Sou druhem Gustávem Husákem k ekonomickým a společenskopolitickým otázkám, jejich realistické posuzování a řešení jednotlivých problémů. Náš život, především pak ekonomika, se rozvíjely v obtížných pod

mínkách. I když nebylo dosaženo všeho, oč jsme usilovali, včasná orientace strany na mobilizaci vnitřních zdrojů, na odhalování a využí vání rezerv , na překonávání těžkostí a podpora tohoto úsilí strany pra

cujícími přispěly k tomu, že byl zachován pozitivní vývoj ve všech ob 55

lastech společenského života . Realizace programu stanoveného XV . sjez

dem KSČ znamená další významný krok v budování rozvinutého socia lismu .

Znovu se potvrdilo, jaký rozhodující význam pro rozvoj naší společ nosti má všestranné spojenectví a spolupráce se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi . Čím širší a pevnější jsou tyto svazky, tím větší jsou záruky celkových jistot a perspektiv socialistického roz voje Československa.

Soudružky a soudruzi, ústřední kontrolní a revizní komise KSČ se ztotožňuje s hodnocením dosažených výsledků i s úkoly dalšího rozvoje

strany a společnosti, jak je uvádí Zpráva o činnosti strany , přednese ná generálním tajemníkem ÚV KSČ a prezidentem republiky soudru hem Gustávem Husákem .

Na uskutečňování linie XV. sjezdu KSČ se podílela též ústřední kon trolní a revizní komise KSČ. Zaměřovala svoji činnost na ty úseky a problémy, na něž obracel pozornost celé strany ústřední výbor. Působi la zejména k dodržování stanov strany, k upevňování její ideové a or ganizační jednoty a k plnění usnesení sjezdu a ústředního výboru.

Vycházeli jsme z toho, že kontrola je neoddělitelnou součástí řídící a organizátorské práce stranických orgánů a organizací. Soustavná a účinná kontrola přispívá k prosazení politiky strany, má velký význam pro výchovu komunistů a je důležitým zdrojem informací o společen ských procesech.

Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ celou svou činností napomá hala upevňovat stranickou a státní disciplínu a prosazovat metodu kri tické náročnosti v činnosti stranických orgánů, organizací a vedoucích

pracovníků. Dbala, aby se na základě výsledků kontrol přijímala a re alizovala opatření k odstranění nedostatků. Prováděla následné kon

troly , jak se tato opatření uvádějí v život. Učinnost své práce hodnotila podle faktických výsledků, dosažených v kontrolovaných organizacích. Zprávy o své činnosti a výsledcích kontrol předkládala ústřednímu

výboru a jeho orgánům, které tato zjištění a doporučení využívaly ve své řídící práci.

Poznatky komise plně potvrzují závěry obsažené ve zprávě ústřední ho výboru, že od XV. sjezdu KSČ se dále zvýšilo úsilí o důsledné uplat ňování stanov v životě celé strany. Ústřední výbor dbal o to, aby strana postupovala v duchu Poučení z krizového vývoje ve straně a společnos ti po XIII . sjezdu KSČ a v souladu s Rezolucí k aktuálním otázkám jed noty strany .

Soudružky a soudruzi, při uskutečňování programu vytyčeného XV . sjezdem KSČ kladl ústřední výbor hlavní důraz na úspěšné zvládnutí úkolů sociálně ekonomického rozvoje společnosti. Proto také ústřední

kontrolní a revizní komise KSČ zaměřila hlavní pozornost na přístupy komunistů a stranických organizací k uskutečňování politiky strany 56

v této rozhodující oblasti. Provedla kontroly v resortu paliv a energeti

ky, průmyslu, stavebnictví, všeobecného strojírenství, zemědělství a v oblasti vědeckotechnického rozvoje.

Kontrolami na středních článcích řízení i v podnicích a v závodech napomáhala sjednocovat úsilí stranických organizací, vedoucích hos

podářských pracovníků a společenských organizací při plnění nároč ných úkolů šesté pětiletky. Základní metodou naší práce byla analýza činnosti komunistů a or

ganizací, zjišťování příčin kladů i nedostatků a požadování účinných opatření k nápravě .

Komise svou činností přispívala k upevňování demokratického cen tralismu, vnitrostranické demokracie, ke zvyšování úrovně a úlohy

členských schůzí, růstu odpovědnosti a kázně komunistů a k vytváření příznivých podmínek pro rozvoj iniciativy pracujících. Poznatky z provedených prověrek svědčí o tom, že vedle pozitivních tendencí nadále existují nedostatky v úrovni a účinnosti kontroly jako

nedílné součásti řízení. Slabiny jsou v uplatňování požadavku vědecké ho plánování a organizace práce, ve využívání nástrojů a prostředků k dosažení stanovených cílů . Někteří vedoucí pracovníci dosud nevyví. její dostatečné úsilí ke zvýšení úrovně plánování a řízení a důsledně neodstraňují vše, co snižuje jejich efekt, včetně různých byrokratic

kých a administrativních metod. Jak vyplývá ze Zprávy o činnosti stra ny hluboká znalost potřeb a možností společenského vývoje, discipli novaný a přitom tvůrčí a iniciativní přístup v prosazování politiky strany, osobní styk s nižšími články, živá práce mezi lidmi jsou rozho dující podmínkou úspěšného řízení .

V této souvislosti je třeba také zdůraznit úlohu a odpovědnost zá kladních organizací a celozávodních výborů strany na ministerstvech a

jiných centrálních orgánech. Kontroly prokazují, že přes řadu pozitiv ních výsledků jsou v jejich činnosti značné nedostatky a mnoho forma lismu, že jejich pomoc ústřednímu výboru v kontrole plnění úkolů ještě neodpovídá potřebám ani možnostem. Je rovněž nezbytné, aby o návr

zích na zlepšení činnosti a o nedostatcích včas informovaly vedoucí pracovníky úřadů a institucí i stranické orgány .

Z kontroly uplatňování stanov při zabezpečování hospodářské politi ky strany vyplynulo, že základní organizace získaly další zkušenosti a vyvíjejí zvýšené úsilí v plnění plánu, za lepší využití základních fondů,

šetření materiálem, surovinami, energií a prosazování vědeckotechnic kého pokroku. Ve srovnání s výsledky kontrol v minulých letech došlo v činnosti většiny prověřovaných organizací k pozitivnímu vývoji v uplatňování principu demokratického centralismu, vnitrostranické demokracie a kolektivnosti. Zvyšuje se péče organizací o to, aby členové a kandidáti strany byli příkladem komunistickélio vztahu k práci, aby se aktivně 57

podíleli na řešení problémů závodů a podniků a aby rostla jejich účast v masové politické práci.

Stranické organizace věnují větší pozornost rozpracovávání usnesení ústředního výboru, přijímají vlastní opatření, úspěšně mobilizují komu nisty a ostatní pracující k jejich plnění, zlepšují svou kontrolní činnost a náročněji hodnotí dosažené výsledky. Ukázalo se však, že některé organizace nedostatečně prosazují stra tegickou linii strany požadující vysokou kvalitu a efektivnost veškeré práce. Nerozvíjejí s potřebnou náročností úsilí o rovnoměrné a kom plexní plnění úkolů hospodářského plánu a patřičně nevyužívají po

znatky mimostranických kontrolních orgánů. vedou V jednání některých stranických organizací a komunistů cích hospodářských pracovníků – chybí nezbytná komunistická bojov S

nost v prosazování politiky strany a principiálnost při překonávání těžkostí a překážek a rozhodnost při zajišťování usnesení vyšších stra nických orgánů .

Tento stav má různé příčiny. Mezi ně patří i nedoceňování významu práva kontroly a nízká náročnost v přístupech vedoucích funkcionářů

a pracovníků k realizaci hospodářské politiky strany. Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ napomáhala rovněž tomu, aby stranické organizace soustavně pečovaly o zdokonalování svého vnitřního života .

Z našich poznatků vyplývá, že stanovy sehrávají významnou úlohu

v životě strany a při upevňování stranických řad. Stále větší pozornost je věnována členským schůzím a zejména tomu, aby svým obsahem a průběhem plnily poslání nejvyššího orgánu základní organizace a vše stranně přispívaly k výchově komunistů.

V práci většiny organizací se prosazuje dělnost, otevřenost, kolektiv nost a kritické hodnocení dosažených výsledků. Komunisté hledají ces ty a způsoby účinnějšího řešení daných úkolů i problémů, s nimiž se setkávají v okruhu své působnosti.

Ke zkvalitňování vnitřního života stranických organizací a k upevňo vání jejich vedoucí úlohy významnou měrou přispěla výměna člen ských legitimací.

Při kontrolách jsme se však také setkávali s případy nedostatečného zaměření na hlavní úkoly, s nedostatky v práci s usneseními vyšších

stranických orgánů, zejména pokud jde o jejich důslednou realizaci a účinnou kontrolu plnění.

Z výsledků kontrol také vyplývá, že ne všude se dbá o uplatňování celospolečenských zájmů a že se vždy pečlivě nehospodaří se svěřený. mi prostředky.

Těmto jevům napomáhá lhostejnost a nevšímavost některých vedou cích pracovníků včetně členů strany a stranických organizací. Mají- li

se účinněji překonávat různé nešvary, je nutno neustále vytvářet pří 58

znivé podmínky k rozvoji kritiky a sebekritiky, pečlivě vyřizovat připo mínky z členských schůzí a aktivů a volat ke stranické odpovědnosti komunisty, kteří neplní stranická usnesení. Zkušenosti potvrzují, že hodnota kritiky je především v pravdivosti a ve společenském významu kritizovaných otázek. A hodnota sebekritiky je v její upřímnosti, v odhodlání napravit kritizované chyby a nedostat ky .

Slabiny v obsahové přípravě členských schůzí, malá péče o rozvoj

vnitrostranické demokracie, kolektivnosti, kritiky a sebekritiky , spolu s nízkou náročností při hodnocení dosažených výsledků oslabují, jak ukazují naše prověrky, realizační schopnost základních organizací . Důsledné uplatňování stanov v základních organizacích je v mnoha směrech závislé na účinnosti řídící, organizátorské a kádrové práce

okresních výborů strany. Pozitivní je, že přistupují k řízení základních organizací diferencovaně a zároveň zkvalitňují práci se základním funk cionářským aktivem. Toto řízení a pomoc je však třeba neustále zlep šovat, neboť na úrovni činnosti základních organizací a na účinnosti práce komunistů v mimostranických orgánech je závislá realizace poli tiky strany v místních podmínkách. V uplynulém období se zvyšovala péče stranických orgánů a organi

zací o rozvoj ideologické a politickovýchovné práce. Poznatky získané z našich kontrol potvrzují nutnost důsledného spojování ideové výcho

vy pracujících s jejich bezprostřední účastí na zabezpečování hlavních úkolů. To účinně přispívá k prohlubování třídní a internacionální vý chovy pracujících, ke zvyšování jejich schopnosti chápat z marxistic ko-leninských pozic zákonitosti společenského vývoje a správně se otázkách vnitřní a mezinárodní politiky. Je nezbytné, jak to zdůrazňuje Zpráva o činnosti strany, rozvíjet

orientovat v

účinnou ideologickou práci, zvyšovat znalosti vědeckého světového názoru a pečovat o ideový a politický růst všech členů a kandidátů strany. Stejně tak je nutné účinně bojovat proti jakýmkoliv projevům maloměšťáctví a oportunismu v praxi , proti všem pokusům nepřátelské

propagandy narušovat a oslabovat jednotu strany a lidu, narušovat společný postup a spolupráci se Sovětským svazem a dalšími socialis tickými zeměmi .

Prověrka provedená ústřední kontrolní a revizní komisí KSČ , týkající se využívání finančních a materiálových prostředků na rozvoj politic kovýchovné činnosti, ukázala , že stranické orgány v podstatě zabezpe čují plánovitě a cílevědomě ideově politický růst svých členů, funkcio nářského aktivu, členů a kandidátů základních organizací KSČ. Tato činnost je dostatečně finančně zabezpečena v rozpočtech jed notlivých orgánů strany. Je však třeba věnovat větší pozornost přípra vě a plnění plánovaných záměrů , účinnosti pořádaných školení, porad, aktivů, seminářů, dosáhnout lepší účasti na jednotlivých akcích a důs 59

ledně je hodnotit z hlediska jejich přínosu pro zvýšení úrovně a účin nosti stranické práce.

Při svých kontrolách komise rovněž prověřovala, jak se plní usnesení ústředního výboru ke kádrové a personální práci. Lze plným právem říci, že většina komunistů plní obětavě úkoly i svěřené jim funkce, je

příkladem v politické i pracovní iniciativě a aktivitě, pečuje o růst své kvalifikace. To přispívá k upevňování vlivu strany na všech úsecích společenského života.

Ústřední výbor již několikrát zdůrazňoval skutečnost, že s růstem úkolů a jejich složitosti současně rostou i požadavky na kádry a kádro vou práci. Upozorňujeme na to proto, že se setkáváme s případy málo náročného hodnocení lidí podle dosahovaných pracovních a politic kých výsledků. Závěry z hodnocení vedoucích pracovníků se nezřídka

rozcházejí se skutečnou situací na úseku, za který odpovídají, se zabez pečováním úkolů a s formováním politickomorálních vlastností svěře ných kolektivů. Ukazuje se, že tam, kde se včas a s plnou vážností ne

řeší chyby a nedostatky, kde se toleruje nevšímavost ke starostem pra cujících, nedbalost v plnění pracovních povinností a morální poklesky, negativní jevy stále narůstají a často pak není jiné východisko než

pracovníka potrestat nebo odvolat z funkce. Každý komunista, a tím spíše vedoucí a řídící pracovník, by si měl neustále připomínat, že zastávat funkci z pověření strany je projevem velké důvěry, ale zároveň to vyžaduje i vysokou osobní odpovědnost.

Součástí kádrové práce, celkového upevňování strany je péče o vý chovu mladých lidí a jejich přijímání do strany. Ústřední kontrolní a re

vizní komise KSČ se ztotožňuje s pozitivním oceněním úsilí stranic kých organizací a orgánů při zkvalitňování a růstu členské základny. Stranické řady byly posíleny především o dělníky a členy JZD, o pra covníky důležitých úseků národního hospodářství, jakož i školství, vědy a kultury .

Do strany byli přijati převážně mladí lidé. Ukazuje se, že v péči

o ideový a politický růst kandidátů a mladých členů strany, při zvyšo vání jejich aktivity má prvořadý význam úroveň vnitřního života každé

základní organizace, principiálnost v prosazování a uskutečňování poli tiky strany, atmosféra vysoké náročnosti a pěstování vědomí odpověd

nosti za svěřené úkoly, dodržování stranické a státní disciplíny. Soudružky a soudruzi, ústřední kontrolní a revizní komise KSČ podle stanov strany řešila odvolání v otázkách členství a žádostí o výmazy

stranických trestů. Z pověření orgánů ústředního výboru prováděla disciplinární řízení s těmi, kteří porušili stanovy strany. Ve většině případů zjistila, že postup a závěry stranických orgánů a

organizací odpovídaly stanovám strany a směrnici ústředního výboru KSČ pro disciplinární činnost. Některé základní organizace však pře hlížely nedostatky členů a volaly je ke stranické odpovědnosti, až když 60

jejich činnost hrubě poškozovala zájmy strany. Setkávali jsme se také s případy, kdy nebylo pochopeno výchovné poslání stranického trestu a kdy kolektiv komunistů, místo aby pomohl tomu, kdo se provinil, odstranit chyby a nedostatky, se od něho izoloval.

Vedení ústřední kontrolní a revizní komise KSČ projednalo 334 odvo lání, z toho 50 žádostem vyhovělo. Bylo to v těch případech, kdy při

disciplinárním řízení nebyla objektivně posouzena všechna fakta anebo kdy šlo o nepřiměřenou výši trestu. Dále vedení komise rozhodlo

o výmazu 233 stranických trestů. Ústřední výbor a ústřední kontrolní a revizní komise věnovaly rovněž

soustavnou pozornost dopisům, námětům a stížnostem, které jsou vý znamnou formou spojení strany s pracujícími. V období mezi sjezdy tyto orgány obdržely 47 515 dopisů a stížností.

Naprostá většina z nich vyjadřuje podporu politice strany. Současně v nich pracující upozorňují na nedostatky v činnosti státních , hospo dářských, kulturních a společenských orgánů a organizací a požadují důsledné vyvozování závěrů vůči těm, kteří porušují stranickou a státní disciplínu a zneužívají svěřených funkcí k různým osobním výhodám .

Úspěšné řešení našich úkolů a problémů v mnohém závisí na sou družských vztazích mezi komunisty a mezilidských vztazích ve spole čenském životě . Ne vždy všude, jak vyplývá i ze šetření dopisů a stíž ností, jsou tyto vztahy založeny na komunistické zásadovosti, odpověd

nosti, vzájemné důvěře, kritice a sebekritice. Opravdové soudružství je neslučitelné s pokrytectvím, podlézavostí, závistí, falešnou solidaritou . Tyto nežádoucí jevy a vlastnosti mohou narušit i sebelepší kolektiv. Soustavná výchova, pěstování soudruž ských vztahů v duchu komunistické morálky a skromnosti je jednou ze základních povinností především všech orgánů a organizací, komunis tů, řídících a veřejných pracovníků. Komise kontrolovala vyřizování dopisů a připomínek pracujících v odděleních ústředního výboru KSČ, krajských výborů strany a ve

stranických institucích. Stranické orgány pracují s dopisy odpovědně, reagují na stížnosti a připomínky, přijímají potřebné závěry a zjištěné poznatky využívají ve své práci. Při šetření se ústřední kontrolní a revizní komise KSČ setkává také s případy formálního přístupu některých funkcionářů ke stížnostem a připomínkám. Dopisy pracujících nemohou být odpovědně vyřízeny,

jestliže se problémy v nich obsažené nezkoumají všestranně, nevěnuje-li se náležitá pozornost příčinám negativních jevů a vymezení osobní odpovědnosti za ně.

Ne registrovat, ale řešit! To musí být zásada platná pro všechny stra nické, státní, hospodářské, společenské organizace a vedoucí pracovní ky. Každý opodstatněný námět nebo stížnost je nutno pozorně posoudit a přijmout závěr odpovídající politice strany. 61

Naše poznatky ukazují, že usnesení sekretariátu ústředního výboru

KSČ k dalšímu zkvalitnění práce s náměty, připomínkami a stížnostmi pracujících se ne všude důsledně zabezpečuje. Proto je nutné věnovat této problematice soustavnou pozornost .

Ústřední výbor nejednou poukázal, že včasná a správná reagence na

dopisy pracujících a zejména rozhodné řešení negativních jevů, na něž upozorňují, jsou jednou z nezbytných podmínek zvyšování autority stra ny, jejích orgánů a organizací a pozitivně působí na myšlení a jednání pracujících .

Ústřednímu výboru a ústřední kontrolní a revizní komisi KSČ dochá zejí též dopisy, které osočují poctivé funkcionáře. V takových přípa

dech budeme i nadále chránit před pomluvami a demagogií ty komuni sty, kteří důsledně zabezpečují politiku strany a nekompromisně pro sazují celospolečenské zájmy. Soudružky a soudruzi , ústřední kontrolní a revizní komise KSČ věno vala soustavnou pozornost upevňování stranické kázně a disciplíny při

vynakládání finančních a materiálových prostředků a při placení člen ských příspěvků.

V součinnosti s oddělením hospodářské správy ústředního výboru

KSČ a kontrolními a revizními komisemi provedla komplexní revize hospodaření všech krajských, městských a okresních stranických or ganizací. Předkládala ústřednímu výboru stanoviska k návrhům roz

počtů a výsledkům hospodaření strany. Můžeme sdělit XVI. sjezdu KSČ, že stranické orgány soustavně pečo valy o hospodárné a efektivní vynakládání finančních prostředků stra ny a že disciplína ve stranickém hospodaření se ve všech oblastech

výrazně upevnila. Příjmy v roce 1980 se oproti roku 1975 zvýšily téměř 0 32 % , výdaje za stejné období o 30 % .

Zlepšila se také příspěvková morálka členů a kandidátů strany. Podíl členských příspěvků na celkových příjmech se od XV. sjezdu KSČ Sou

stavně zvyšoval a v roce 1980 činil 80 % . Přes dosažené kladné výsledky se však stále setkáváme s případy neplacení členských příspěvků ze souhrnu všech příjmů. Je třeba ocenit, že se daří dosahovat úspory v hospodářskosprávních

výdajích a ve spotřebě pohonných hmot a energie. Stejně jako v celé společnosti i ve straně je potřebné i nadále účelně a efektivně využívat finanční a materiální prostředky. Ústřední kontrolní a revizní komise KSC rovněž kontrolovala úroveň

vedení členské evidence a stranické administrativy. Evidence a stra nická administrativa, které mají velký význam pro řídící činnost, jsou ve většině organizací na potřebné úrovni. V dalším období je žádoucí

důsledně dodržovat povinnost uskutečňovat pohovory při převodech členů a kandidátů do jiných organizací. Je rovněž nutno předcházet 82

přemíře papírování, zejména takovému, které jde na úkor rozvoje poll tické práce a osobního styku se základními organizacemi.

Jedním z dokladů příslušnosti ke straně je členská legitimace nebo kandidátský průkaz. Každý komunista má tento dokument chránit před ztrátou nebo poškozením. Kontrolní a revizní komise budou i nadále

požadovat, aby z neodpovědného zacházení se stranickou legitimací byly vyvozovány závěry podle stanov strany.

Soudružky a soudruzi, v období mezi XV. a XVI. sjezdem KSČ usku tečnila ústřední kontrolní a revizní komise KSČ 22 zasedání. Projedna la na nich výsledky kontrol, prověrek a revizí, stanoviska k rozpočtům a hospodaření strany, rozbory řešených odvolání a dopisů pracujících,

rozbory práce některých krajských a okresních komisí a zprávy o čin nosti vedení. Na zasedání zvala funkcionáře a vedoucí pracovníky , od povídající za oblast, v níž prováděla kontroly. Většinu kontrol a revizí, jak je uvedeno v přehledu o její činnosti,

který je předložen delegátům sjezdu, provedla v součinnosti s odděle ními ústředního výboru, ústřední kontrolní a revizní komisí KSS , s ko misemi na nižších stupních stranické výstavby, s výbory lidové kontroly

a některými dalšími mimostranickými kontrolními orgány. Tato soudruž ská spolupráce významně přispěla ke zvýšení úrovně a účinnosti kon troly .

Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ metodicky pomáhala pro hlubovat účinnost práce kontrolních a revizních komisí v krajích, okresech, závodech a místech a V ozbrojených složkách . Působila

k tomu, aby při kontrolách a revizích důsledně stranicky přistupovaly k faktům a jejich hodnocení, aby věnovaly větší pozornost příčinám nedostatků , vymezování osobní odpovědnosti a zjednávání nápravy na

místě. Pomáhala také v rozvoji činnosti ústřední revizní komise Socia listického svazu mládeže .

Na základě plánu ústředního výboru KSČ si naše komise vyměnila zkušenosti s kontrolními a revizními orgány bratrských stran Sovět

ského svazu, Maďarska, Mongolska, Německé demokratické republiky, Polska a Vietnamu. Získané poznatky a zkušenosti , především z činnosti

Komunistické strany Sovětského svazu, využívala a bude i nadále vy užívat ve své práci .

Soudružky a soudruzi, kontrolní a revizní komise se aktivně podílely na plnění linie XV. sjezdu KSČ. Chtěli bychom při této příležitosti podě kovat členům a aktivistům komisí na všech stupních stranické výstav

by za jejich činnost. Jsme si současně vědomi, že máme rezervy , zejména ve zvyšování účinnosti práce komisí . Hlavním úkolem kontrolních a revizních komisí strany v nastávají

cím období bude co nejvíce přispět k uskutečňování závěrů XVI. sjezdu 63

KSČ a ještě důsledněji a s větší účinností plnit úkoly, které jim ukláda jí stanovy strany .

Jak vyplývá ze Zprávy o činnosti strany, zůstane v popředí pozor

nosti strany a celé společnosti rozvoj národního hospodářství. Proto komise bude ještě důrazněji provádět kontrolu, jak komunisté, stranic ké orgány a organizace uskutečňují hospodářskou politiku strany.

Rozhodující podmínkou úspěšné realizace všech našich záměrů je jednotná a akceschopná strana. Komise proto bude veškerou svou čin ností napomáhat ústřednímu výboru v dalším zkvalitňování a upevňo vání politické, ideové, organizační a akční jednoty stranických řad, v důsledném uplatňování stanov strany, leninských principů a norem stranického života .

Soudružky a soudruzi, úkoly, které stanoví XVI. sjezd KSČ, plně vy jadřují zájmy a tužby pracujících naší země. Ústřední kontrolní a revizní komise Komunistické strany Českoslo venska dá všechny své síly pro jejich uskutečňování, pro budování Česko šťastného života v míru, pro další rozkvět naší drahé vlasti slovenské socialistické republiky.

ZPRÁVA O HLAVNÍCH SMĚRECH HOSPODÁŘSKÉHO A SOCIÁLNÍHO

ROZVOJE ČSSR NA LÉTA 1981 – 1985 PŘEDNESENÁ ČLENEM PŘEDSEDNICTVA ÚV A PŘEDSEDOU VLÁDY ČSSR SOUDRUHEM LUBOMIREM ŠTROUGALEM NA XVI . SJEZDU KSČ DNE 7. DUBNA 1981

KSC

Soudružky a soudruzi delegáti, vážení hosté ! Zpráva o činnosti strany a vývoji společnosti od XV. sjezdu KSČ a další úkoly strany, kterou přednesl generální tajemník ústřední ho výboru soudruh Gustáv Husák , realisticky hodnotí výsledky , jichž

naši pracující dosáhli pod vedením strany na všech úsecích společen ského života. Současně vytyčuje nový náročný program další výstavby země a socialistické společnosti pro příští pětiletí. Jednání našeho sjezdu probíhá pod dojmem velikého myšlenkového bohatství, podnětů i závěrů XXVI . sjezdu Komunistické strany Sovětské.

ho svazu. Ve zprávě přednesené generálním tajemníkem ÚV KSSS sou druhem L. I. Brežněvem byla hluboce a zevrubně analyzována současná

etapa výstavby komunistické společnosti v Sovětském svazu i meziná rodní vývoj a jeho perspektivy . S mimořádným zájmem celé světové veřejnosti se setkaly i Hlavní směry, které XXVI . sjezd KSSS schválil

pro rozvoj společnosti v příštím období. Tento velkorysý program je i pro nás, pro naši vlastní práci povzbuzením a poučením a otevírá no vé možnosti pro další oboustranně prospěšnou spolupráci mezi našimi zeměmi.

65

I

Soudružky a soudruzi, ve vystoupení soudruha Gustáva Husáka byly objasněny a zdůvodněny nejdůležitější cíle, záměry a úkoly hospodář ské politiky příštího období. Opírají se o návrh Hlavních směrů hospo dářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1981–1985, s nimiž byla

seznámena naše strana a veřejnost a které má XVI. sjezd KSČ posoudit a schválit.

Návrh vychází z rozboru dosavadního vývoje, z výsledků, jichž jsme

dosáhli v uplynulém pětiletí. S pocitem uspokojení můžeme říci, že jsme dále postoupili ve výstavbě rozvinuté socialistické společnosti,

zlepšovali životní a pracovní podmínky našeho lidu a upevňovali jeho sociální jistoty.

Zásluhu na tom má tvořivá a obětavá práce našich občanů, která proměnila linii XV. sjezdu strany v konkrétní hodnoty. Podstatně k tomu přispěla angažovaná činnost ostatních politických stran, ROH, SSM i dalších společenských a zájmových organizací Národní fronty. V šesté pětiletce pokračoval růst společenské výroby , zvýšil se eko nomický potenciál země, zlepšily se životní podmínky pracujících. Svědčí o tom vzestup národního důchodu, který vloni byl o 20 % vyšší

než v roce 1975. Proti páté pětiletce byl ve svém souhrnu vyšší o 433 miliardy Kčs. Jeho přírůstek byl dosažen z 90 % růstem produktivity práce, která za pětiletku stoupla o 17,6 % . Průmyslová výroba se zvýšila o 25 % . Strojírenská produkce včetně elektrotechnického průmyslu vzrostla o 38,5 % , chemického průmyslu o 30 % .

Ve všech odvětvích se uplatňovaly nové technologie, stoupla vybave nost stroji a energií. Pokročili jsme ve výrobě výpočetní techniky, polo vodičů a slaboproudé techniky, zvládli výrobu číslicově řízených stro

jů, rozvinuli jsme výrobu zařízení pro jaderné elektrárny, strojů pro

zpracování plastických hmot a kaučuku. Ve srovnání s pátou pětilet kou se zdvojnásobila produkce plastických hmot. 66

Stavební výroba vzrostla o 25 %, pokračovalo její zprůmyslňování cestou mechanizace a prefabrikace a zvýšila se její koncentrace na nejdůležitějších stavbách. Rozvíjeli jsme dopravní soustavu. Objem

nákladní dopravy stoupl o 20 % , pokračovala výstavba dálniční sítě a na železnici jsme zlikvidovali parní trakci. Nově bylo elektrifikováno 327 kilometrů železničních tratí a 215 kilometrů jich bylo vybaveno auto matickými zabezpečovacími systémy.

Pokračoval proces zprůmyslnění zemědělství. Intenzita výroby z hek taru stoupla téměř o 11 % a produktivita práce o 19 % . Ve srovnání

s pátou pětiletkou jsme vyrobili více jatečných zvířat o 1,2 miliónu tun, vajec o 2,1 miliardy kusů a mléka o 1,6 miliardy litrů. Celkový objem hrubé zemědělské produkce, který v páté pětiletce činil 370 miliard , se zvýšil na 403 miliardy. Tržní zemědělská produkce vzrostla téměř o 47 miliard Kčs .

Pokračovali jsme v orientaci na vyšší využívání domácích surovino

vých zdrojů v palivech, dřevařském , sklářském a keramickém průmys lu i ve výrobě stavebních hmot . Proti páté pětiletce stoupla těžba uhlí o 50 miliónů tun. Podíl domácích surovin na přírůstku paliv dosáhl

dvou třetin, zatímco v minulém období činil pouze pětinu. Objem výro by dřevozpracujícího průmyslu vzrostl o třetinu, u skla a keramiky o čtvrtinu .

Do národního hospodářství jsme vložili investiční prostředky v cel

kové hodnotě 716 miliard Kčs, což je o třetinu více než v minulém pěti letí. Přitom podíl investic do výrobní sféry činil téměř 65 % . Objem vý. robních fondů vzrostl proti roku 1975 o 33 % . 19 miliard Kčs jsme vložili do vědeckotechnické a vývojové základny.

V uplynulých letech se dále prohloubila hospodářská a vědeckotech nická spolupráce se Sovětským svazem a ostatními členskými státy Rady vzájemné hospodářské pomoci. Svědčí o tom zejména trvalý vze stup kooperace a specializované produkce na výměně zboží. Její podíl na celkovém vývozu strojů činí již téměř 32 % . Vzrostl počet mnoho stranných a dvoustranných specializačních smluv a významných dohod, jejichž prostřednictvím se Československo podílí na rozvoji energetic kých a surovinových zdrojů a na osvojení nových technologií ve spolu

práci se Sovětským svazem 1 dalšími zeměmi našeho společenství. Výsledky v národním hospodářství umožnily další pokrok v uspoko Jování hmotných a kulturních potřeb obyvatelstva , v plnění základních

cílů sociálního programu strany. Průměrná měsíční nominální mzda činila v roce 1980 2643 Kčs a byla

tak o 339 Kčs vyšší než v roce 1975. Průměrná měsíční odměna druž

stevního rolníka stoupla o 521 Kčs, tj . na 2640 Kčs. Průměrný starobní důchod se zvýšil o 323 Kčs a dosáhl 1185 Kčs . Celkové peněžní příjmy

obyvatelstva vzrostly za uplynulé pětiletí o 22,3 % a činily tak 357 mi 67

liard Kčs. Přitom sociální příjmy stouply o 31,7 % a příjmy z mezd o 21,5 % .

Prodej zboží v maloobchodě vzrostl oproti roku 1975 o 20,2 % a zvýšil se i rozsah služeb.

Byla zajištěna výživa obyvatelstva, zlepšila se její skladba rychlejším

růstem výroby biologicky hodnotných potravin. Prodej průmyslového zboží se zvýšil o více než 21 % . Jeho nabídka však plně neuspokojovala v sortimentu a kvalitě požadavky spotřebitelů. I když jsme se snažili respektovat směrnici XV. sjezdu, byli jsme nu ceni přistoupit k určitým úpravám maloobchodních cen některých dru hů zboží a služeb.

Prostředky vynaložené na společenskou spotřebu obyvatelstva stoup

ly v šesté pětiletce o 31 % a dosáhly 625 miliard Kčs. V roce 1980 činily na jednoho obyvatele již 8900 Kčs, což představuje oproti roku 1975 zvýšení o 1670 Kčs. Výdaje na rozvoj školství včetně investic vzrostly v uplynulém obdo

bí oproti páté pětiletce o 24 % , na zdravotnictví o 31 % a na kulturu 0 37 % . Celkem bylo na rozvoj těchto oblastí vynaloženo 231 miliard korun , zatímco v předchozím pětiletí to bylo 181 miliard. O pozornosti, jakou naše strana věnuje životním podmínkám pracujících, svědčí

i fakt, že počet pracovníků ve školství, kultuře, zdravotnictví a sociální péči se zvýšil o 100 tisíc a ve vnitřním obchodě o dalších 56 tisíc. Hod nota základních prostředků na těchto úsecích vzrostla o 32 % .

Počet studentů na středních školách stoupl c 92 tisíc a vysokoškolá ků o 41 tisíc. Také počet míst v jeslích se oproti roku 1975 zvýšil o 30 % a dosáhl 111 tisíc . V mateřských školách bylo umístěno 695 tisíc dětí, což

je o 120 tisíc více než v posledním roce páté pětiletky. Velké prostředky jsme i v šesté pětiletce orientovali na výstavbu bytů . Postavili jsme jich 647 tisíc a vytvořili tím možnost moderního bydlení zhruba pro 2 milióny občanů, tj . pro 13 % obyvatelstva. Tyto a další výsledky naší společné práce, zevrubně hodnocené ve Zprávě o činnosti strany přednesené soudruhem Gustávem Husákem, přispěly k rozmnožení národního bohatství. Jsou nejen zdrojem naší hrdosti a síly, ale především možností vyrovnat se s úkoly příštího ob dobí .

Ne všechno se nám ovšem podařilo tak, jak jsme chtěli a předpoklá dali . Z celkového hodnocení šesté pětiletky vyplývá, že se tempo rozvo je zpomalilo a že některé úkoly uložené XV. sjezdem KSČ nebyly v plném rozsahu splněny.

Ve snaze pokračovat v návaznosti na pátou pětiletku v dyna mickém rozvoji hospodářství s cílem zlepšovat životní úroveň lidu a udržet potřebnou ekonomickou rovnováhu ve vnějších vztazích jsme

pro šestou pětiletku přijali náročné úkoly. Byly podmíněny dosažením výrazných změn v kvalitě veškeré práce a celkové efektivnosti ekono 68

mického růstu. V průběhu realizace úkolů šesté pětiletky se však nepo dařilo prosadit požadovaný obrat k podstatně vyšší efektivnosti výroby, hospodárnosti a kvalitě práce, a proto jsme ani nedosáhli předpokláda

ného růstu národního důchodu. Především se nepodařilo v potřebné míře snížit podíl výrobní spotřeby na tvorbě společenského produktu, zejména v důsledku nízkého stupně zhodnocování surovin, materiálů a energie ve výrobním procesu a při vývozu hotových výrobků . Minister stva, VHJ i podniky se ve své většině nevypořádaly s úkolem snížit spo

třebu energie, surovin, materiálů, práce a investice na jednotku pro dukce a plně prosadit orientaci na efektivnější využívání všech zdrojů .

K tomu přistupuje i skutečnost, že jsme zcela nesplnili ani záměry v růstu produktivity práce. Nepodařilo se rovněž splnit plánované úko ly ve vývozu strojírenských výrobků a také ceny, za které jsme je pro

dávali, nebyly uspokojivé. Přetrvávaly nedostatky v materiálně tech nickém zásobování, v sortimentu a plynulosti dodávek . Se svými úkoly

v objemu a struktuře prací se nevyrovnalo stavebnictví. Na výsledky v zemědělství, zejména v rostlinné výrobě, měly značný vliv dva klima ticky nepříznivé roky. Vědeckotechnický pokrok, který má a musí mít rozhodující váhu v přechodu od dosud převážně extenzívního růstu k intenzívnímu eko nomickému rozvoji, se zatím nestal zdrojem výrazného růstu efektiv nosti a produktivity práce. O nízké účinnosti řízení vědeckotechnické ho rozvoje, o tom, že uplatnění výsledků vědy a techniky v materiální výrobě stále ještě zaostává za našimi potřebami, svědčí mimo jiné i pomalé tempo zvyšování technickoekonomické úrovně výrobků a ne dostatečný rozsah snižování energetické, surovinové a fondové nároč nosti produkce. To vystupuje do popředí ještě naléhavěji právě v souvislosti se změ nami vnějších ekonomických podmínek, s nimiž musíme v dalším roze voji našeho národního hospodářství nezbytně počítat. Jde jak o rychly růst cen, zvláště surovin a potravin, tak i o zostření konkurence a vů bec o celkové zhoršení situace na kapitalistických trzích . Těmto sku

tečnostem se naše hospodářství musí přizpůsobit. To platí zvláště pro strojírenství, chemii a další zpracovatelská odvětví. Průběh a výsledky šesté pětiletky plně potvrdily správnost a naléha vost závěrů XV. sjezdu KSČ K otázkám zdokonalování plánovitého říze ní. Ukázalo se, že nutnost přejít k využívání intenzívních faktorů hos podářského růstu vyžaduje poměrně značné změny právě v úrovni říze ní, v účinnosti řídící práce. Tento cíl sledují i opatření ke zdokonalení

plánovitého řízení a jeho mechanismu. Z analýzy hlavních tendencí a celkových výsledků šesté pětiletky je zcela zřejmé, a zdůraznil to i soudruh Gustáv Husák ve Zprávě o čin

nosti strany, že strategická linie hospodářské politiky, linie zvyšování efektivnosti a intenzívních faktorů růstu vytyčená XIV. a potvrzená 69

XV. sjezdem KSČ, si zachovává svou platnost i pro příští období. Na léhavost, s jakou ji musíme realizovat, je násobena situací a vývojem, >

který se rýsuje ve světě. V kapitalistických zemích pokračuje krize, která vyhrocuje jejich vnitřní i vnější rozpory. To nepochybně znamená další zostření konku rence a vyvolává opatření vysloveně diskriminačního charakteru. K tomu všemu je třeba vzít v úvahu tendenci k zesílení horečného

zbrojení, kterou se snaží prosadit vojenskoprůmyslový komplex USA. Od nás jako členského státu Varšavské smlouvy to vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost obranyschopnosti země a přispívat k zabezpečení obrany celého socialistického společenství. Oč jsou a budou vnější podmínky složitější, o to větší musí být naše úsilí překonávat je růstem výkonnosti celé naší ekonomiky. Všem člán

kům řízení a každému pracovníku musí být zřejmé, že požadavek pod statného zvýšení efektivnosti a kvality práce je nejvýš aktuální a zcela nezbytný.

II

Soudružky a soudruzi , soudruh Gustáv Husák ve svém vystoupení

ukázal na to, že základem hospodářského a sociálního rozvoje pro osmdesátá léta je generální linie výstavby rozvinuté socialistické spo lečnosti. Hlavním cílem politiky strany pro příští období je udržet a zkvalitňovat dosaženou životní úroveň obyvatelstva a upevňovat jeho

sociální jistoty v souladu s výsledky, kterých dosáhneme v rozvoji národního hospodářství .

Návrh Hlavních směrů hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1981–1985, který ústřední výbor předkládá sjezdu k posouzení,

počítá s tím, že objem vytvořeného národního důchodu se za období sedmé pětiletky zvýší o 14-16 % , to znamená, že bude proti šesté pě tiletce vyšší zhruba o 400 miliard Kčs, při průměrném ročním vze stupu průmyslové výroby o 3,4-3,7 % a zemědělské výroby o 2 %. Charakteristickým rysem návrhu je, že předpokládá potřebný vze stup národního důchodu při nižším tempu růstu výrobní spotřeby . Je tedy založen na vyšším zhodnocování všech zdrojů použitých v mate riální výrobě, v celém národním hospodářství. A právě z toho musí vycházet koncepce rozvoje jednotlivých odvětví a oborů, činnost výzkumné a vývojové základny . To musí být východis kem a součástí programu rozvoje každého závodu, podniku, VHJ i jed notlivých odvětví. Oceňujeme, že zejména tento požadavek našel plnou poru okresních

krajských konferencí strany i sjezdu Komunistic

ké strany Slovenska a že se tak jeho prosazení stává prvořadým úko lem i všech organizací strany .

V úsilí o vyšší efektivnost musíme v sedmé pětiletce především do sáhnout výrazně lepších výsledků při zhodnocování surovin, energie a materiálů.

Ve srovnání s jinými vyspělými státy spotřebováváme na jednotku

národního důchodu o 20-50 % energetických zdrojů více a nejinak je tomu ve spotřebě surovin, oceli, cementu a jiných materiálů . Proto tedy 71

součástí návrhu Hlavních směrů je úkol zabezpečit v průběhu jednotli vých let snižování spotřeby energie v rozsahu 2 % a kovů 4,5–5 % . A obdobně je třeba postupovat i v dalších oblastech, zvláště u ropných produktů .

Limity úspor, které v pětiletce plánujeme, je třeba promítnout do hospodaření a norem jednotlivých závodů a pracující je musí znát. Ří dící štáby našich závodů a podniků by proto měly zaměřit svoji práci

především tímto směrem . Spoléháme i na to, že svoji pozitivní úlohu sehraje soustava nových ukazatelů plánu , že k dosažení těchto cílů

budou působit nástroje hmotné zainteresovanosti. Mnohem účinněji je třeba využívat základních prostředků. Dosavadní růst jejich objemu je v přímém protikladu s nízkou mírou jejich účin nosti, která v minulé pětiletce dále poklesla o plných 11 % . V řídící a plánovací práci jde tedy o zpřísnění režimu včetně toho, že novou vý stavbu lze připustit jenom tehdy, bude-li podán důkaz o optimálním využití stávajících kapacit. V tomto směru jsme v Souboru opatření uplatnili mnohé, co by mělo vést k vyššímu využívání základních fon dů, k promyšlenějšímu a úspornějšímu investování.

Také s pracovními silami je třeba lépe hospodařit. Zatím je skuteč ností, že fond pracovní doby není dostatečně využíván a naproti tomu

se zvyšuje podíl přesčasové práce. Rozsah ztrát pracovní doby je v prů myslu odhadován na 15 % a ve stavebnictví na 30 % . Nedostatky v organizaci práce, neodpovědnost, neodůvodněná fluk tuace a vysoká absence, vysoký podíl prostojů vyvolaných nerytmic ností výroby

to všechno je dokladem nízké úrovně řízení dílen a

provozů, dokladem nedostatků v činnosti odborných a řídících štábů závodů a podniků, neuspokojivé kvality plánování odshora až dolů. Proto je nezbytné věnovat organizaci výroby prvořadou pozornost. V řadě závodů a podniků musíme zabezpečit její rozvoj prakticky se

stejným nebo dokonce menším počtem pracovníků. Změny, které přiná ší Soubor opatření, musíme využít i ke zvýšení pracovní kázně. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat struktuře a rozmístění pracov ních sil. To se týká i neodůvodněného růstu jejich počtu v oblasti sprá

vy a administrativy. Proto jsou přijímána opatření, aby byla soustavně prověřována administrativní náročnost řízení s cílem postupně snižo vat tento aparát.

Významnou součástí úsilí o efektivnost je podstatné zvýšení kvality

výrobků. V posledních letech došlo v tomto směru k určitým pozitivním změnám. Daří se nám zvyšovat podíl nových výrobků na celkovém obje. mu produkce a roste i podíl takových, které dosahují světové úrovně.

Přesto však pro zabezpečování vyšší kvality musíme ještě hodně udě lat .

Dnes mají naši výrobci dostatek informací o tom, jakým parametrům má jejich produkce odpovídat, s čím se na světovém trhu setkají, jaká 72

jsou kritéria, kterým se musí přizpůsobit. Ministerstva, VHJ i podniky

musí tyto informace v řídící práci systematicky využívat. Ke zvyšování kvality produkce směřuje řada nových opatření. Jedním z nich je závazné stanovení podílu výrobků první jakosti a vysoké tech nické úrovně už v plánu. Zvyšování kvality musíme také úzce spojovat se zdokonalováním normativní základny. Ke stejnému cíli směřují

i zaváděné komplexní systémy řízení jakosti a opatření na úseku státní ho zkušebnictví. Cenami a dalšími ekonomickými nástroji jsou zvýhod ňovány výrobky progresivní a naopak postihovány zastaralé a nekvalit

ní. Je nezbytné, aby rozhodujícím hlediskem při tom bylo srovnávání úrovně naší produkce se špičkovými výrobky ve světě.

Všechny tyto úkoly ve zvyšování efektivnosti mají reálný základ v potenciálu, který jsme vytvořili. Vždyť každý pracující v materiální

výrobě je v průměru vybaven základními prostředky v hodnotě čtvrt miliónu korun, z čehož 40 % činí stroje a zařízení. Na jednoho obyvatele

vyrábíme téměř 1000 kg oceli, 4750 kWh elektřiny, téměř 11 kg chemic kých vláken, 58,5 kg plastických hmot, těžíme 8 tun uhlí, 1,2 m3 dřeva a sklízíme 700 kg obilí. Disponujeme potřebnou vědeckotechnickou základnou, jejíž síly znásobuje stále se rozšiřující mezinárodní spolu práce . Ve výrobě i v řízení pracuje stále větší podíl kvalifikovaných odborníků .

Nejde tedy o to uvedený potenciál jednostranně pouze rozšiřovat. Ostatně z mnoha příčin jít touto cestou ani nemůžeme. V surovinách

jsme limitováni dodávkami v podstatě na dnešní úrovni. Pokud jde o počet pracovníků, lze počítat s maximálním přírůstkem jen kolem 70-80 tisíc, podílem akumulace na národním důchodu jsme na hra nici ekonomické únosnosti .

Z těchto faktů vychází návrh Hlavních směrů, který podniky a VHJ

musí respektovat. Předkládat stále nové požadavky na investice a na pracovní síly není možné a většinou ani opodstatněné. Musíme dobře hospodařit s tím, co máme, a všechny zdroje mnohem lépe zhodnocovat.

Soudružky a soudruzi, podmínky, v nichž se národní hospodářství bude v osmdesátých letech rozvíjet, a zejména pak potřeba rychlejšího

postupu v jeho intenzifikaci, vyžadují pohotověji a ve větším rozsahu uplatňovat výsledky vědy a techniky. V minulém období jsme pro to vytvořili řadu předpokladů a dosáhli některých dobrých výsledků ve zvýšení technické úrovně výroby i ve změně struktury některých odvětví a oborů. Přesto však jsou tempo i rozsah využívání poznatků vědy a techniky stále nedostatečné. Neod

povídají ani potřebám, ani našim možnostem a už vůbec neodpovídají trvale rostoucímu vědeckotechnickému pokroku v jiných průmyslově vyspělých zemích.

Co je zapotřebí učinit, abychom tento nepříznivý stav změnili ? Pře devším musíme při změnách struktury naší ekonomiky důsledně re 73

spektovat objektivní tendence technického pokroku. Konkrétně to zna mená posiupně urychlovat rozvoj odvětví, oborů i výrobků méně nároč ných na surovinové a energetické zdroje, ale o to náročnějších na vklad vysoce kvalifikované vědecké a tvůrčí práce. Klademe proto v Hlavních směrech důraz zejména na urychlení roz voje elektroniky, zvláště mikroelektroniky, jejíž široká aplikace v kom

binaci s dalšími progresívními kompletačními prvky povede k rozvoji automatizace v průmyslu, dopravě, spojích, stavebnictví i v dalších

oblastech. To nám také umožní rozvinout výrobu průmyslových robotů a nasazovat je do ucelených výrobních procesů a linek. Na vyšší úroveň chceme přivést skladové hospodářství a mezioperační manipulaci s materiálem, jakož i balení výrobků, kde je stále ještě mnoho ruční a namáhavé práce .

Soustřeďujeme také pozornost na rozvoj oborů kvalifikované chemie ( speciálních polymerů, gumárenských a plastikářských chemikálií,

barviv a agrochemikálií ), založených na biologických a biochemických vědách.

V neposlední řadě zaměřujeme výzkum a vývoj na efektivní velkový. robní technologie, šlechtění a biochemizaci v rostlinné a živočišné vý. robě, na racionalizaci lesního a vodního hospodářství a na zlepšení životního prostředí. Ve strojírenství chceme dosáhnout obratu ve zkvalitnění oborové

mikrostruktury. Důraz klademe především na zvyšování užitné hodnoty a urychlení obměny výrobků při dosažení progresívních technickoeko nomických parametrů.

Máme nemálo výrobků, které lze bez obtíží exportovat, ale na zvýšení jejich produkce nám nestačí kapacity. Máme však i takovou produkci,

která není na současné technické úrovni. Ta se nejenom těžko prodává, ale dosahovaná cena je nízká. K tomu navíc přistupují i trvající nedo statky v poskytování služeb a servisu. Také délka inovačního cyklu je u nás ve srovnání s jinými průmyslově vyspělými státy neúměrně dlou há , v některých oborech až dvojnásobná. Z toho všeho musí především strojírenská ministerstva i ostatní zpracovatelská odvětví, VH) a podni ky vyvodit nezbytné závěry .

Dlouhodobě nemůžeme pokračovat ve stávající struktuře výroby, v onom příliš širokém a rozvětveném sortimentu průmyslového kom

plexu, který není možné udržet na potřebné technickoekonomické úrovni .

Dnes více než kdy dříve platí, že musíme strukturu výroby postupně zužovat a i ve vědeckotechnickém rozvoji se soustředit na takové smě

ry, které odpovídají podmínkám naší ekonomiky i možnostem meziná rodní dělby práce .

Od ministerstev pro řízení technického a investičního rozvoje, Čes

koslovenské akademie věd, státní i národních plánovacích komisí pak 74

požadujeme, aby rozvinuly koordinovanou koncepční činnost zaměře nou na vytváření potřebné struktury ekonomiky. Její budoucí vývoj

musíme přitom opírat o podstatně širší mezinárodní spolupráci. Proto je třeba, aby příslušné orgány současně se zajišťováním úkolů sedmé pětiletky odpovědně rozpracovaly perspektivy dalšího rozvoje naší eko nomiky do roku 1990 i dalších let.

V nosných odvětvích a oborech, kde chceme udržet krok se světem, musíme dosáhnout výrazné

někde až několikanásobné

koncentra

ce tvůrčích pracovníků výzkumu a vývoje. Naproti tomu je třeba zasta vit takové práce a úkoly, u nichž nejsou ani výhledově podmínky pro uplatnění výsledků v praxi. To přirozeně nemůže být záležitostí jen

výzkumných složek. Tento proces musí řídit jednotlivá ministerstva a VHJ s cílem překonávat dosavadní neúnosnou roztříštěnost ve výzku mu a vývoji.

V přípravě a realizaci nové techniky mají nezastupitelné postavení zvláště konstruktéři, technologové a projektanti. Na jejich činnosti převážně závisí výkonnost, provozní spolehlivost a technická úroveň výrobků i spotřeba práce, materiálů a energie při jejich výrobě i v pro vozu. Rozbory však ukazují, že za posledních deset let došlo například k poklesu podílu konstruktérů v celkovém počtu technickohospodář

ských pracovníků v podnicích a VHJ o 15 % . Máme-li zabezpečit skuteč ně účinné prosazení vědeckotechnického pokroku jako hlavní osy eko nomického rozvoje naší společnosti, musíme právě této složce našeho tvůrčího technického potenciálu věnovat potřebnou pozornost, obnovit a zvýraznit její společenskou úlohu 1 prestiž a poskytnout jí plnou pod poru .

V zájmu urychlení inovačních procesů je nutné, aby příslušné ústřední orgány a vedení VHJ zvláště ve strojírenství, chemii, dřevo

zpracujícím průmyslu i v některých perspektivních zpracovatelských oborech zajišťovaly náležitou součinnost všech složek technické pří pravy výroby .

To hlavní, na co je třeba soustředit pozornost výzkumné a vývojové základny, je snižování spotřeby energie, kovů i ostatních surovin, růst produktivity práce, zvyšování našich exportních možností. Tento poža davek se týká především VH) a podniků, které řídí 65 % všech kapacit výzkumu a vývoje. Je proto nutné, aby v tomto smyslu koncipovaly dlouhodobé programy technické, výrobní i odbytové politiky, investič ního rozvoje, organizace a řízení práce.

Pokud jde o základní výzkum, považujeme za určitý pokrok návrh jeho plánu, zpracovaný Československou akademií věd. Mám na mysli zejména výběr priorit, zahrnutý v 18 cílových projektech základního výzkumu. Téměř celá třetina těchto programů se týká elektronizace,

kybernetiky a robotiky a výrazně jsou tu zastoupeny nové biologické 75

technologie pro zemědělství, potravinářský a farmaceutický průmysl i lékařství.

Tento plán základního výzkumu vyžaduje od vědeckých pracovníků akademie a vysokých škol zásadně nové přístupy. Jde o to, aby výzkum

né úkoly řešili komplexněji a podstatně zvýšili svou přímou účast při praktickém využití výsledků ve výrobě.

Musíme si být vědomi , že k urychlení vědeckotechnického pokroku ve všech rozhodujících oblastech národního hospodářství naše, vlastní

síly nestačí. Je proto třeba násobit je cílevědomým prohlubováním spo lupráce s ostatními bratrskými zeměmi, především se Sovětským sva zem.

Potřebám technického rozvoje a zvyšování celkové efektivnosti je podřízena i investiční politika v sedmé pětiletce. Zpráva o činnosti strany kriticky hodnotí dosavadní průběh investiční výstavby.

V tomto pětiletí počítáme s ročním objemem zahajování zhruba na úrovni letošního roku, tj. v rozsahu 40-45 miliard rozpočtových nákla

dů. Chceme tím vytvořit další možnosti pro koncentraci kapacit na rozestavěných akcích, zkrátit průběžnou dobu výstavby, rychleji do končovat stavby a tím i celkově snížit rozestavěnost.

I nadále musíme posilovat rozhodující výrobní odvětví, přičemž plá nujeme rychlejší růst prostředků v aktivní části základních fondů, tj. ve strojích a zařízeních, při pomalejším růstu objemu stavebních prací. Chceme tak posílit prostředky na modernizaci, rekonstrukci a intenzi fikaci stávajících výrobních zařízení. Začít musíme v prvé řadě u toho , co již máme k dispozici a co nám může přinést užitek nejrychleji . Tím je náš rozsáhlý výrobní potenciál , který při vhodném využití jeho možností je schopen přinést mnohem

vyšší efekt. A to bez velkých investičních vkladů, s malými nároky na přizpůsobení technické základny novým potřebám.

Lepší využívání výrobní základny, zvláště nejmodernějších a nejvý. konnějších strojů a zařízení, je hlavním zdrojem růstu výkonnosti na šeho hospodářství. Proto nelze nic slevit z požadavku, abychom před každým rozhodnutím o nových investičních vkladech měli jistotu, že investiční výstavba je naprosto nezbytná že potřebnou produkci není

a nebude možné zajistit na stávajících, případně zaměnitelných kapaci tách.

Struktura investic má tedy zaznamenat podstatnou změnu. Na jedné

straně roste podíl dílčích i komplexních modernizací a na druhé straně se zvyšuje podíl velkých a technicky náročných staveb , jako jsou jader

né elektrárny, celulózopapírenské kombináty a koksárny , jež kladou

vysoké požadavky na přípravu, kompletaci dodávek i vlastní realizaci. Uplatnění výsledků vědeckotechnického pokroku a přizpůsobování

76

struktury naší ekonomiky nově vznikajícím potřebám se nemůže obejít bez přípravy a zahájení nových rozvojových investic. Všechny musí být posuzovány z hlediska potřeb budoucích let. Jejich technickoekonomic ké parametry musí přinejmenším odpovídat všeobecně dosažitelné úrovni v období, kdy budou uváděny do provozu. Nižší míra investování a potřeba plně prosadit efektivnost i v této

oblasti vyžadují přehodnotit dosavadní investiční program i jednotlivé akce a prostředky uvolňovat až po vyjasnění účelnosti a technickoeko nomických parametrů příslušných investičních projektů. V úsilí o podstatné zlepšení efektivnosti investiční výstavby mají

velkou úlohu Státní plánovací komise, federální a národní ministerstva pro technický a investiční rozvoj , ministerstva financí, Státní banka a jiné ústřední orgány. Musí mimo jiné dořešit takové otázky, jako je objektová fakturace, podněty ke zkracování lhůt výstavby i pro snižo vání rozestavěnosti .

Jsme přesvědčeni , že ke zvýšení ekonomické odpovědnosti investorů a dodavatelů přispějí změny zakotvené v Souboru opatření, které zvý razňují ekonomická hlediska, vazbu investic na tvorbu zisku a na vy

užití stávajících základních fondů. Zvyšuje se i úloha hospodářských smluv, ve kterých odměny či penalizační postihy investora i dodavatele jsou ekonomicky vázány na včasné dokončení akcí.

Mezi kritéria podmiňující souhlas se zahájením nové výstavby bude patřit i zabezpečení budoucího provozu pracovními silami. S ohledem na jejich krajně omezené přírůstky je třeba pracovní síly cílevědomě uvolňovat likvidací zastaralých a nepotřebných výrobních prostředků.

To má zároveň nemalý význam pro zabezpečení surovinové základny, zvláště hutního průmyslu. Zásada vysoké hospodárnosti platí v plném rozsahu i v nevýrobní sféře. Proto její další investiční rozvoj musí být přísně účelový a úměr ný výkonnosti a možnostem celého národního hospodářství. Rostoucí složitost podmínek příštího období bezpodmínečně vyžaduje

bedlivě posuzovat vynakládání každé koruny investičních prostředků do jednotlivých oborů a odvětví výrobní i nevýrobní sféry. Jednotně a energicky budeme muset postupovat vůči tlakům na zvyšování objemu investičních prostředků, na výjimky z projektové a investorské přípra vy. Je třeba neustále vycházet z toho, že můžeme v této oblasti řešit pouze nejnaléhavější celospolečenské potřeby. Soudružky a soudruzi, dosažení základních cílů a splnění hlavních úkolů sedmé pětiletky je podmíněno mnohem aktivnější účastí ČSSR

v mezinárodní dělbě práce, především v socialistické ekonomické in tegraci. Posílení exportní schopnosti našeho národního hospodářství je klíčovou otázkou příštího období. V sedmdesátých letech jsme v rámci Rady vzájemné hospodářské po 77

moci prohloubili a rozšířili svou účast v mezinárodní kooperaci a spe

cializaci výroby. Zúčastňujeme se řady významných integračních akcí zaměřených na získání energetických zdrojů a surovin, rozvíjíme vý

robní kooperaci a při stále se rozšiřující vědeckotechnické spolupráci si osvojujeme nové pokrokové technologie. Podíl členských států RVHP na našem zahraničně obchodním obratu dosáhl 66 % . V takto nastou

pené cestě chceme i v osmdesátých letech dál pokračovat. Jak správně zdůraznil soudruh L. I. Brežněv na XXVI. sjezdu KSSS :

»Život si vynucuje, aby koordinace plánů byla provázena koordinací celé hospodářské politiky. Na pořad dne se dostávají i takové otázky,

jako sbližování struktur hospodářských mechanismů, další rozvíjení přímých styků mezi ministerstvy , sdruženími a podniky, které se účast

ní kooperace, a vytváření společných firem. Jsou možné i další formy spojování našeho úsilí a zdrojů.«1 Základem další účasti Československa v socialistické ekonomické integraci jsou dlouhodobé cílové programy spolupráce, jejichž realiza ce u celé řady případů již probíhá. Klíčovou roli v rozvoji naší hospo

dářské spolupráce s členskými státy RVHP má program kooperace a specializace, který jsme na období do roku 1990 dohodli se Sovětským svazem. Ten je třeba konkrétně rozpracovat a důsledně plnit.

Program vytváří předpoklady pro rozšíření součinnosti jednotlivých odvětví, pro zvýšení efektivnosti a sériovosti výroby růstem .vzájem

ných dodávek specializované produkce, pro společný výzkum a vývoj nových strojů a zařízení, jejich unifikaci a normalizaci i pro koordinaci licenční politiky. To mimo jiné přispěje k technickému pokroku a ke snížení nežádoucí závislosti na dovozu z nesocialistických zemí. Tako váto orientace spolupráce je zakotvena v koordinaci národohospodář ských plánů na léta 1981–1985.

Současně se ukazuje nanejvýš potřebným, aby byly vypracovány hlavní směry naší účas ti v rozvoji socialistické ekonomické integrace se zřetelem k naléha vým změnám struktury československé ekonomiky. Jak již bylo řečeno, musíme i nadále počítat s růstem cen surovin , energie , materiálů a potravin ve světě. Jejich získávání na zahranič ních trzích je stále nákladnější, protože přírodní a geologické podmín

jako součást prací na dlouhodobém výhledu

ky jsou stále složitější, dopravní vzdálenosti se prodlužují, osvojení nových ložisek vyvolává potřebu budování nákladné infrastruktury. Je tomu tak u nás doma a je tomu tak i v ostatním světě . Je proto neocenitelnou skutečností, že suroviny ze Sovětského svazu odtud především a také z ostatních členských států RVHP budeme

1 XXVI. sjezd KSSS . Dokumenty a materiály. Praha , Svoboda 1981 , s. 10. 78

i v této pětiletce nakupovat za značně nižší ceny, než které plati v nesocialistických zemích.

Nadále bude uplatněn princip, že ze Sovětského svazu budeme dová žet suroviny a materiály za ceny, které v daném roce odpovídají prů měru zahraničních cen v předchozích pěti letech. Tento velkorysý krok

Sovětského svazu nám vytváří možnost postupně se přizpůsobovat pod mínkám světového trhu. Stále nákladnější suroviny a materiály musí me ovšem v naší výrobě optimálně zhodnocovat. Je to jediná cesta, jak snižovat a postupně vyrovnávat rozdíly, které jsou dnes všeobecným jevem, rozdíly v růstu cen surovin a cen finálních výrobků . A to se nás,

země s omezenými surovinovými zdroji a rozsáhlým zpracovatelským průmyslem, pochopitelně citelně dotýká. Vývoj ekonomických vztahů s kapitalistickými státy v šesté pětiletce neprobíhal zcela podle našich záměrů. Nesplnili jsme plánované úkoly

ve vývozu strojů a zařízení a celkově se nám ještě nepodařilo vyrovnat vyšší dovozní ceny odpovídajícím růstem cen ve vývozu. V kvalitě,

technické úrovni, v dodacích lhůtách a prodejních službách máme stá le velké rezervy. Jejich využití je hlavním předpokladem zajištění na šich nezbytných dovozních potřeb i nutné ekonomické rovnováhy s těmito státy .

Velký význam přikládáme našim vztahům s rozvojovými zeměmi. Máme zájem na tom, aby se směna zboží zvyšovala i uplatňováním vyš

ších forem spolupráce, aby naše obchodní politika pružně reagovala na měnící se postavení a potřeby těchto zemí. Zvláštní pozornost chceme věnovat rozvoji hospodářské spolupráce se zeměmi socialistické orientace, kde hodláme i nadále uplatňovat princip poskytování pomoci v různých formách v souladu s možnostmi naší ekonomiky .

V našich vnějších ekonomických vztazích má nezastupitelnou úlohu

strojírenství. V širokém vývozním sortimentu tohoto odvětví je třeba klást důraz na vývoz investičních celků, uplatnit zde funkci hlavního dodavatele a ve všech směrech se vyrovnat konkurenci zahraničních firem.

Současně musíme hledat možnosti pro vývoz i v dalších odvětvích a oborech, zejména v těch, které využívají domácí surovinovou základnu, jako jsou například sklářský, keramický, dřevařský a nábytkářský prů mysl. V metalurgickém a chemickém průmyslu je nutné vedle účelných antiimportních opatření zajistit optimální zhodnocení dovážených su

rovin a efektivní vývoz výrobků vyššího stupně zpracování. Více než dosud chceme využívat i možností devizových příjmů z turistického ruchu, lázeňství, tranzitních a dalších služeb.

Také v zemědělství a potravinářském průmyslu je třeba v sedmé pě tiletce usilovat o zvýšení exportu v našich tradičních komoditách , zvláště cukru, chmele a sladu. 79

V dovozní politice musíme důsledně uplatňovat požadavek přísné hospodárnosti a maximální návratnosti. Dovoz strojů a zařízení je tře

ba soustředit především na akce, které přinesou optimální efekt pro posílení naší platební bilance . Nadále budeme dovážet stroje a zařízení

formou tzv. devizově návratných úvěrů poskytovaných výrobním orga nizacím Státní bankou.

V souladu se záměry Souboru opatření je nutné zdokonalovat ekono mické propojení výroby a zahraničního obchodu a formy jejich spolu práce a vhodně volenou hmotnou zainteresovaností vést oba partnery

ke společnému cíli, tj . k růstu efektivnosti zahraniční směny. Stejně potřebné je zlepšit celkovou řídící práci ministerstva zahra ničního obchodu a komerční činnost jeho organizací, zejména v cenové

oblasti. Všude, kde to bude zapotřebí, je pro takové zlepšení práce nutné vytvářet organizační i kádrové předpoklady. Soudružky a soudruzi, pokud jde o uspokojování hmotných a kultur ních potřeb obyvatelstva, chceme v souladu s celkovým rozvojem ná rodního hospodářství zajistit dosažený stupeň životní úrovně, a vytvo říme-li si k tomu podmínky, dále ji zkvalitňovat. Všechno tedy závisí na

tom, zda budeme vyrábět produktivněji, levněji a kvalitněji, zda bude me všestranně snižovat společenské náklady ve výrobním procesu i dobře hospodařit ve všech ostatních oblastech. V přímém vztahu k výsledkům hospodářské činnosti chceme zabez

pečit úměrný růst průměrné mzdy. Musíme však důsledněji uplatnit zásadu osobní hmotné zainteresovanosti. V odměně za práci je třeba . plně prosadit princip zásluhovosti, aby každý byl hodnocen podle toho, jakým podílem přispívá k našim společným výsledkům. Rozhodněji je nutné přistupovat k hodnocení a odměňování těch, kteří dosahují vyni kajících výsledků a jejichž práce má mimořádný společenský význam . A naopak – kdo v práci zaostává, musí počítat s důsledky, jež se proje ví 1 v jeho mzdě. Je třeba vytvořit takové společenské ovzduší, v němž

tato zdravá a tak potřebná diferenciace v odměňování se postupně plně prosadí.

Zdroje vyčleněné na růst osobní spotřeby a na společenskou hmot nou spotřebu se v roce 1985 oproti roku 1980 zvýší o 7 % . Jsme si vědomi, že posílení principu hmotné zainteresovanosti ovliv ňuje stav uspokojování celkových, zvláště hmotných potřeb obyvatel stva. Proto klademe důraz na zkvalitňování vnitřního trhu, na dosta tečnou nabídku žádaného zboží denní potřeby, výrobků usnadňujících práci v domácnostech , pro zájmovou činnost a volný čas.

Za plynulé dodávky zboží v žádoucí skladbě, kvalitě i v různých ce nových polohách přímo odpovídají výrobní odvětví a jejich organizace. Vnitřní obchod, který ve vztahu k výrobě reprezentuje spotřebitele a jeho zájmy , musí na základě průzkumu trhu aktivněji a s větší znalostí 80

ovlivňovat strukturu výroby spotřebního zboží i jeho rozmísťování do obchodní sítě.

V souvislosti se zabezpečováním osobní hmotné spotřeby a vůbec životní úrovně budeme i nadále věnovat plnou pozornost otázkám ce nové politiky. Máme zájem na tom, aby ceny účinněji plnily svou eko nomickou funkci, aby pozitivně působily na výrobu, na snižování výrob ní spotřeby. To je zvlášť důležité právě nyní, kdy ve světě pokračuje růst cen surovin, energie , materiálů a potravin, které pro zabezpečení

našich potřeb za stále větší náklady musíme dovážet. Proto je nezbyt né, aby tyto náklady v nutném rozsahu vstupovaly i do velkoobchod ních cen. Je samozřejmé, že tento proces bude nutné plánovitě a přísně řídit a nedopustit, aby podniky živelně přenášely velkoobchodní ceny do cen maloobchodních.

Každý pochopí, že společnost nemůže spotřebovat více, než vytvoří. Jak bylo zdůrazněno ve Zprávě o činnosti strany, bude cenová politika přísně řízena a kontrolována státem . Budeme dbát, aby byla v souladu

s politikou mzdovou a sociální a aby současně ovlivňovala žádoucím směrem i vývoj osobní spotřeby. Za důležitou součást životní úrovně považujeme rozvíjení zahraniční ho a domácího cestovního ruchu, jako jedné z forem účelné osobní spo třeby sloužící k odpočinku, poznání i přátelským vztahům mezi národy,

který má nejen společenský, ale i ekonomický význam. Podstatného pokroku chceme dosáhnout v uspokojování služeb oby vatelstvu. Máme tu na mysli jejich celkové zkvalitnění a rozšíření.

V tomto směru očekáváme mnohem více iniciativy od národních výbo rů, výrobních družstev a od těch resortů, jejichž podniky služby obyva telstvu poskytují či jiným způsobem je ovlivňují. Připravujeme koncep

ci dalšího nezbytného rozvoje placených služeb i zlepšení jejich mate riálně technického zásobování . Péči o sociální rozvoj pracovních kolektivů chceme rozvíjet na zákla dě plánů personálního a sociálního rozvoje podniků a kolektivních

smluv. Jejich cílem má být zlepšování pracovního prostředí v souladu s ekonomickými, zdravotními a hygienickými hledisky, především však se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kde přetrvávají v některých odvětvích stále ještě nedostatky. Péče o zdokonalování

podmínek v tomto směru je úkolem jak podniků, tak i národních výbo rů. Přitom chceme pokračovat v nastoupené cestě sdružování prostřed ků a sil organizací v daném územním obvodu ke společné výstavbě

i provozování takových zařízení, ať již předškolních, stravovacích, so

ciálních, sportovních a kulturních, která by nebylo hospodárné budo vat samostatně v každé organizaci.

Protože v tomto pětiletí vzroste podstatně počet občanů nad sedmde sát let, chceme pro ně rozšířit možnosti ústavní sociální péče zhruba 81

o dalších 7 tisíc míst. Kapacita domů s pečovatelskou službou by se měla zvýšit zhruba o dvě třetiny. Za důležitý úkol považujeme také další zvýšení počtu míst v jeslích.

Na úseku zdravotnictví, školství, vědy a kultury porostou výdaje i v příštím pětiletí. I zde je však třeba uplatnit pravidlo hospodárnosti při vynakládání prostředků. Ve zdravotnictví předpokládáme dále rozšířit lůžkový fond a zlepšit

systém organizace a řízení této sféry. Budeme racionalizovat síť zdra votnických zařízení s cílem spojovat tyto činnosti do optimálních spá dových celků . Naléhavé je rovněž zlepšit zásobování léky a zdravotnickým mate

riálem . Chceme proto dále rozvíjet náš farmaceutický průmysl a posílit jeho vlastní surovinovou základnu, abychom mohli snížit závislost na dovozu zahraničních léků i farmaceutických surovin a materiálů. Bude

rovněž třeba více využít možností, které nabízí spolupráce s farmaceu

tickou výrobou v dalších socialistických státech, především v Sovět ském svazu . Od všech orgánů, ministerstev, VH), podniků, zemědělských závodů i národních výborů požadujeme více aktivity a promyšleného přístupu k ochraně životního prostředí ve městech a obcích. Pozornost si zaslou ží zejména velké průmyslové aglomerace, a především pak těžební oblasti Severočeského kraje, kde počítáme s rostoucími investičními prostředky ke zlepšení čistoty ovzduší a vod.

Nelze ovšem spoléhat pouze na další investiční vklady. Národní vý bory by měly zvýšit pozornost k otázkám čistoty, vzhledu i rozšiřování

veřejné zeleně. Značné rezervy existují i v podnicích a zemědělských závodech, a to jak v přísném dodržování technologické kázně, tak i v uplatňování technologií s minimálními škodlivými důsledky na ži

votní prostředí. Stejně tak je nutné pokročit i v odstraňování a ve vy užívání domovních odpadů. A i samotní občané musí v tomto směru dané normy a předpisy přísně dodržovat.

V sedmé pětiletce počítáme s výstavbou 550 tisíc nových bytů a s modernizací 40–50 tisíc vhodných bytových jednotek. Přitom rozho dující formou bude družstevní stabilizační výstavba. Národní výbory i dodavatelské stavební a strojírenské podniky musí mnohem důsledně ji zabezpečovat komplexní vybavení budovaných sídlišť. Neměly by se opakovat případy, kdy nedostatky v technické a občanské vybavenosti

znepříjemňují lidem život na sídlišti nebo dokonce neumožňují ode vzdat postavené byty do užívání. Vážnou otázkou je hospodaření s bytovým fondem . V intenzitě bytové výstavby měřené počtem postavených bytů na jednoho obyvatele, a to při vysokém standardu vybavení, patříme v Evropě ke státům s nejvyš. ším přírůstkem. V uplynulých deseti letech jsme však zbytečně ztráceli čási bytového fondu, který by po menších úpravách nebo rekonstruk 82

cích mohl ještě řadu let sloužit svému účelu . Proto jsme rozhodli de. molice omezit, povolovat je pouze v nezbytné míře a jen po důkladném prověření. Všechny cíle , které si v oblasti životní úrovně vytyčujeme, budou vysoce náročné . Znovu chci zdůraznit, že jejich naplnění bude záviset na výsledcích naší práce, na tom, jaké si vytvoříme možnosti v mate riální výrobě, v celkovém hospodaření.

III

1

Soudružky a soudruzi , ve Zprávě o činnosti strany přednesené sou druhem Gustávem Husákem byly vytyčeny hlavní směry hospodářské

politiky i rozvojové cíle základních odvětví národního hospodářství, které je třeba důsledně promítnout do plánů a činností resortů, VHJ, podniků , družstev i národních výborů. Pokud jde o palivoenergetický komplex, jeho rozvoj je i nadále orien

tován na další růst vlastních zdrojů. Přitom proti šesté pětiletce počítá me s podstatně menším přírůstkem prvotních energetických zdrojů v rozsahu zhruba 7 miliónů tun měrného paliva . V uhelném průmyslu chceme v roce 1985 vytěžit 99–100 miliónů tun hnědého uhlí a lignitu a 27-28 miliónů tun černého uhlí.

V ostravsko- karvinském revíru je třeba zpracovat dlouhodobý pro gram těžby . V celém komplexu musíme odpovědně řešit problémy spo

jené s důlně technickou připraveností pro těžbu a plné nasazení a ka pacitní využívání provozované i nově dodávané dobývací techniky.

Zvlášť je nutné zvyšovat úroveň technické a materiální vybavenosti pro ražení důlních chodeb a pro hloubení jam včetně širokých profilů.

Lepších výsledků musíme též dosáhnout v mechanizaci dobývání v nízkých slojích. Tento úkol je třeba považovat za velmi důležitý jak

z hlediska snižování fyzické námahy horníků, tak i z hlediska růstu produktivity práce a zvyšování výtěžnosti uhelné substance. K plnění úkolů těžby černého uhlí bude muset více přispívat i kla

denský a východočeský revír, kde v současné době provádíme náklad nou rekonstrukci některých těžebních kapacit.

V těžbě hnědého uhlí a lignitu považujeme za hlavní úkol postupné obnovení předstihu skrývkových prací v mosteckém revíru, zachování

současné úrovně těžby v sokolovském revíru a vytváření podmínek pro rychlejší růst těžby v koncernu Uholné a lignitové bane Prievidza.

Zlepšením spolupráce dodavatelů a uživatelů technologických zaří zení je nutné snižovat poruchovost i prostoje technologických celků , a 84

tak zvyšovat jejich výkony a využití. Technologické celky rozhodnou o těžbě hnědého uhlí, hlavním zdroji naší palivoenergetické základny.

Proto je úkolem ministerstva těžkého strojírenství ve spolupráci s ostatními resorty věnovat pozornost dodávkám velkostrojové techni ky, pomocných a doplňkových strojů i zařízení.

Současně budeme rozšiřovat strojírenskoopravárenskou základnu pro údržbu a opravy technologických zařízení pro hlubinnou i povr

chovou těžbu. Rozsáhlejší pomoc v tomto směru musí poskytnout orga nizace strojírenských resortů i elektrotechnického průmyslu.

V rozvoji palivoenergetického komplexu připadá nezastupitelná úlo ha jaderné energetice. Na celkové výrobě elektrické energie v roce 1985 ve výši 80-83 miliard kWh se mají jaderné elektrárny podílet 15 miliardami kWh.

V letech 1981–1985 bude třeba uvést do provozu nové dva bloky ja derné elektrárny v Jaslovských Bohunicích a další pak v Dukovanech. Kromě toho je třeba rozestavět nové elektrárny tak, aby zabezpečovaly

plynulé přírůstky výroby elektrické energie po roce 1985. Při výstavbě jaderných elektráren máme však určité zpoždění. Je třeba zlepšit investorskou a projektovou přípravu právě tak jako spolu práci všech dodavatelských organizací a vytvořit předpoklady pro včasné uvádění jednotlivých kapacit do provozu . V průběhu sedmé pětiletky bude také pokračovat výstavba vodních

elektráren. Dokončena bude přečerpávací elektrárna Čierny Váh a dále postoupí výstavba vodních děl na Dunaji . Iniciativnější přístup vyžadu je i využití potenciálu malých vodních toků cestou obnovy a rekon strukce stávajících zařízení. Nově budované teplárenské kapacity, zabezpečující potřeby obyva

telstva i národního hospodářství, budou využívat v zásadě hnědé uhlí. Hlavní pozornost je přitom třeba věnovat efektivnímu vynakládání prostředků a sdružování investic, rekonstrukcím některých starších kondenzačních elektráren na teplárenský provoz a vytvoření nezbyt ných kapacit u výrobců a dodavatelů k zabezpečení plynulých dodávek všech potřebných zařízení, materiálů a stavebně montážních prací. Významným zdrojem musí být i spalovny odpadků, které chceme budo vat především ve velkých městech. Současně půjde o využívání tepla z jaderných elektráren a o účast na vývoji a zajištění předpokladů pro budoucí výstavbu jaderně energetických kapacit jako teplárenských zařízení.

Pokud jde o plynárenství, chceme v sedmé pětiletce vytvářet předpo klady pro zvýšení dodávek zemního plynu ze Sovětského svazu dobudo

váním plynovodu Konsorcium , popřípadě dalším rozšířením soustavy tranzitních plynovodů . Rovněž je nezbytné urychlit a rozšířit geologic koprůzkumné práce na Moravě a na Slovensku pro rozšíření těžby ropy a zemního plynu z větších hloubek. 85

Pro palivoenergetickou bilanci mají velký význam výrazné energetic ké úspory ve všech oblastech národního hospodářství ve výrobě, v nevýrobní sféře i v osobní spotřebě. K tomu směřuje státní cílový pro gram racionalizace spotřeby a využití všech druhů paliv a energie. Ob sahuje konkrétní akce, jimiž chceme v roce 1985 ve srovnání s rokem 1980 dosáhnout úsporu 12 miliónů tun měrného paliva. Jde o dlouhodobou orientaci, která předpokládá snížit tempo růstu výroby nebo dokonce objem energeticky náročné produkce. Nemalé

úspory mají být získány i rozsáhlejší rekonstrukcí a modernizací stáva jícího bytového fondu a výstavbou bytů nové konstrukční soustavy, s lepšími tepelnými vlastnostmi. Musíme také lépe hospodařit s druhotnými energetickými zdroji, jako je odpadní teplo z průmyslových závodů, z kompresorových stanic dálkových plynovodů , spalování komunálních a průmyslových odpadů a dosud nevyužívané dřevní hmoty . Mnohem lépe je třeba organizovat

sběr a využití upotřebených motorových olejů. Rovněž chceme značně rozšířit výrobu tepelně izolačních a žáruvzdorných vláknitých materiá lů, světelných zdrojů o vysoké účinnosti, regulačních a automatizač ních zařízení a celé řady dalších výrobků.

Program úspor paliv a energie představuje velice náročný úkol zá važného celospolečenského významu. Je proto žádoucí prohloubit plá nování tohoto důležitého úseku energetického hospodářství a zabezpe

čit, aby racionalizační akce s podstatnými přínosy byly zabezpečovány přednostně. V hutnictví počítáme s tím, že výroba surového železa zůstane na úrovni plánu roku 1980. Lepším využitím domácích kovonosných zdrojů chceme však zvýšit produkci oceli a válcovaného materiálu. Hlavní

pozornost je třeba věnovat účelné struktuře sortimentu, užitným vlast nostem, zpracování materiálu a dosažení vysoké kvality. Dodržování

rozměrů, tolerancí a jakosti vytvoří předpoklady pro hospodárné vy užití hutních výrobků a potřebné úspory materiálů i v navazujících zpracovatelských odvětvích . Za tím účelem budeme pokračovat v modernizaci hutních provozů a

v prohlubování naší účasti v mezinárodní dělbě práce . Výrazně omezí me vývoz hutního materiálu do nesocialistických zemí.

Jsme zemí s rozsáhlým kovovým fondem , který není dostatečně vy užíván. Jeho obrátka dosahuje zhruba dvacet pět let , zatímco v jiných vyspělých státech je až o deset let kratší. V tom se projevuje nedosta

tečná modernizace výrobní základny i nevyužívání amortizačního ko vového odpadu. Tato skutečnost tvoří reálně využitelnou rezervu efek tivního růstu v hutním průmyslu . Současně s tím musíme věnovat po zornost geologickému průzkumu a rozvoji těžby domácích rud. V minulém roce jsme přijali program racionalizace spotřeby kovů , který předpokládá v sedmé pětiletce úsporu kolem 2 miliónů tun želez 86

ných a zhruba 44–50 tisíc tun barevných kovů. K realizaci programu musí nejvíce přispět strojírenství, elektrotechnický průmysl a staveb

nictví, které se na jejich spotřebě podílejí více než 60 % . Požadujeme, aby příslušná odvětvová ministerstva považovala stanovené limity za minimální a adresně stanovila odpovědnost výzkumné základny a VHJ za plnění tohoto programu.

Soudružky a soudruzi, základním článkem rozvoje národního hospo dářství zůstává strojírenství a elektrotechnika. Jejich vliv na prosazo vání vědeckotechnického pokroku a růst exportní výkonnosti musí být

v příštím období mnohem výraznější, než tomu bylo v šesté pětiletce. Počítáme s tím , že se výroha těchto odvětví zvýší o 33–35 % , z toho výroba elektrotechnického průmyslu o 40–50 % . Jejich nejvýznamnějším a také nejnáročnějším úkolem bude vývoz, který se má zvýšit o 50-55 % . To je ovšem možné pouze za předpokla du, že ministerstva, VHJ a podniky, jejich výzkumná a vývojová praco viště se budou orientovat na podstatné zvýšení kvality a technické úrovně výrobků, protože spolu s pohotovostí servisu a ostatních služeb je to kritérium prodejnosti zboží na zahraničních trzích.

Pro tento růst vývozu se vytvářejí podmínky také tím, že dodávky pro investiční výstavbu v tomto pětiletí porostou nižším tempem. Technickému rozvoji, efektivnímu vývozu, té produkci, která je nej větším přínosem pro národní hospodářství, je třeba podřídit i zaměření

investic. Analýza totiž ukázala, že strojírenské podniky, které nesly na svých bedrech převážnou část exportních úkolů a dosahovaly nejvý hodnějších cen, byly na tom, pokud se týká investic, v řadě případů hůře než ty, které nevyvážely vůbec nebo jen nepatrný podíl své pro dukce, a to ještě při nevýhodných cenových relacích.

Další podmínkou růstu exportní schopnosti našeho strojírenství a elektrotechnického průmyslu je přizpůsobení jejich struktury požadav kům zahraničního trhu. To mimo jiné předpokládá soustředit pozor nost i prostředky na menší okruh oborů a výroby, především tam, kde máme předpoklady dosahovat špičkové úrovně .

Otázkou prvořadé důležitosti je rozvoj elektroniky a mikroelektroni ky. Počítáme s jejich předstihem před ostatními strojírenskými obory, neboť jsme si vědomi, že důsledná elektronizace a automatizace uplat něná v rozhodujících odvětvích přináší značné zvýšení společenské produktivity práce, snížení spotřeby surovin, paliv a energie. K tomu musíme v nejbližších letech zvládnout sériovou výrobu integrovaných obvodů pro mikroprocesorovou techniku, zejména paměti, procesory,

testovací obvody, optoelektronické sdělovací systémy a investiční elek troniku.

V současném období připravujeme dlouhodobý program rozvoje elek

troniky, který má obsahovat jak řešení základních problémů tohoto odvětví ve výzkumu, v mezinárodní spolupráci , zejména se socialistic 87

kými státy a Sovětským svazem, v posílení výrobních kapacit, tak i program zavádění elektroniky do jednotlivých odvětví národního hos podářství.

V průběhu sedmé pětiletky je třeba také urychlit rozvoj kompletač ních oborů . Nedostatečně rozvinutá výroba a v řadě případů i nízká

technická úroveň kompletačních výrobků výrazně omezují využívání vybudovaných finálních kapacit, negativně ovlivňují rytmičnost výro by i kvalitu konečných výrobků. Strojírenská ministerstva i VHJ musí

při řešení této disproporce postupovat mnohem energičtěji a usilovat o výraznější uplatnění výrobků s vyšší užitnou hodnotou dosaženou dokonalejší kompletací příslušenství, automatizací funkcí a řídícími systémy. V této záležitosti musí plnit své úkoly mnohem odpovědněji

také další resorty, které se strojírenstvím kooperují. V uplynulém pětiletí jsme v utváření struktury našeho strojírenství a

elektrotechnického průmyslu vyjasnili koncepci rozvoje jaderného strojírenství, leteckého průmyslu, výroby nákladních automobilů a některých zařízení výpočetní techniky. Závažná rozhodnutí jsou při

pravena i u řady dalších významných strojírenských oborů, jako jsou traktory, textilní strojírenství í výroba zemědělských strojů. Jak již bylo řečeno, objem dodávek pro investiční výstavbu poroste

pomaleji než dosud. Změní se však jejich struktura. Výrazně stoupnou požadavky na stroje a zařízení pro nové technologie, na stroje a zaříze

ní zabezpečující modernizaci a rekonstrukci strojního parku, na zaří zení umožňující dosáhnout úspor paliv a energie či řešit problémy ži votního prostředí. Nároky se soustředují zejména na přístrojovou a regulační techniku .

Od strojírenství a elektrotechniky dále očekáváme, že svými dodáv

kami pro tržní fondy významně přispějí k nastolení rovnováhy na do mácím trhu, k uspokojení spotřebitelů. Dosáhli jsme stavu, kdy se po ptávka rostoucí měrou soustřeďuje na špičkové výrobky strojírenství a elektrotechniky, protože vybavení domácností standardními televizory, rozhlasovými přijímači, pračkami, ledničkami a jinými výrobky dlou hodobé spotřeby bylo již prakticky dosaženo. Rozvoj základních oborů strojírenského a elektrotechnického prů myslu vyžaduje, abychom rekonstruovali a modernizovali jejich výrob ní základnu . Především touto cestou je nutno měnit strukturu výroby,

zvyšovat technickou úroveň a kvalitu produkce. Za hlavní je nutné považovat záměnu výrobních programů při lepším využití dosavadních kapacit. Další cestou jsou kooperační vztahy u výrob a inovačních programů , které dávají významný efekt.

Důsledně prosadit uvedené směry dalšího rozvoje strojírenství a elektrotechnického průmyslu v sedmé pětiletce předpokládá přede

vším, aby strojírenská ministerstva a VHJ posílily úroveň koncepčního 88

řízení, zaměřeného na cílevědomé usměrňování struktury výroby a ve spojitosti s tím i technické a investiční politiky.

Jsme si vědomi vysoké náročnosti úkolů, které stavíme před strojí renství a elektrotechnický průmysl . Jsme však přesvědčeni, že pracují cí obou odvětví znovu prokáží své vysoké uvědomění i profesionální zdatnost a s těmito úkoly se čestně vyrovnají. Chemický průmysl chceme v sedmé pětiletce orientovat na zvyšování produkce technologicky náročných výrob s vysokým podílem kvalifiko. vané práce, využívajících vybudované surovinové základny a vyznačují cích se menší energetickou náročností. Naším cílem je snížit postupně závislost na dovozu, lépe uspokojit naše vnitřní potřeby a zvyšovat vý voz. I v tomto období budeme dále rozšiřovat kooperaci s členskými státy RVHP, především se Sovětským svazem.

Produkce chemického průmyslu se zvýší zhruba o 12 % a obdobně stoupnou dodávky pro vývoz. K výrazným změnám dojde ve struktuře

výroby. Na rozsáhlé investice z posledních dvou pětiletek, zejména pak na vybudované petrochemické komplexy, bude navazovat rozvoj malo . tonážní a střednětonážní chemie s vysokým podílem kvalifikované prá ce.

Dohody uzavřené se Sovětským svazem vytvářejí předpoklady, aby chom se v sedmé a dalších pětiletkách soustředili na výrobky kvalifi kované chemie a naproti tomu dováželi produkty energeticky náročné, jako je metanol, dusíkatá hnojiva, syntetický kaučuk a další. Je to pro

nás výhodná koncepce, která má dlouhodobou perspektivu. Orientuje me se rovněž na vyšší rozsah zušlechťování umělých vláken, na nové technologie jejich tvarování a modifikace a na efektivnější hospodaře ní se všemi chemickými produkty, zvláště kaučukem.

Velkou pozornost musíme věnovat hospodaření s ropou a ropnými výrobky, jejichž roční spotřeba se bude pohybovat na úrovni roku 1980.

Je zpracováván komplexní program opatření pro maximální úspornost v této oblasti. To se úzce dotýká zvláště spotřeby topných olejů, pohon

ných hmot a vyžaduje to zavádění nových technologií, které budou nahrazovat nebo snižovat spotřebu ropy.

K této strukturální přestavbě a technickému rozvoji přispěje i che mickotechnologická výzkumná a vývojová základna, ve které dnes pra cuje kolem 7 tisíc pracovníků. Výsledky její práce ovlivní i zaměření našeho chemického strojírenství. Pokud jde o farmaceutický průmysl, počítáme se vzestupem výroby

v příštím pětiletí o 37 % . Rychleji přitom budeme inovovat sortiment léků výstavbou nových univerzálních provozních jednotek na syntetic ká léčiva a potřebné meziprodukty. Spolu se zabezpečením potřeb na šeho zdravotnictví chceme vytvářet již v této pětiletce předpoklady pro snížení závislosti na dovozu z kapitalistických států . Produkce lehkého průmyslu vzroste zhruba o 15 % . Jeho rozvoj sou 89

střeďujeme zejména na kvalitu, technickou úroveň a obohacování vnitř ního trhu novými výrobky v žádaném sortimentu. Budeme usilovat o to, aby rostl podíl exportu těch výrobků, u nichž je výrazně zhodno cována národní práce.

V průmyslu zpracování dřeva budeme pokračovat v racionálnějším využívání dřevní hmoty . Chceme postupně omezovat její vývoz a nahra dit jej exportem buničiny, nábytku a jiných dřevařských výrobků. Počí

táme také s rozšířením výroby aglomerovaných desek z průmyslového dřevního odpadu. Máme ho k dispozici tři čtvrtě miliónu kubických

metrů a zatím jej využíváme pouze z jedné třetiny. V této souvislosti je třeba se zmínit i o lesním hospodářství, kde mu

síme usilovat o další růst produkční schopnosti lesů. Bude nutné po stupně zlepšovat jejich ochranu proti přírodním kalamitám a škodli vým vlivům průmyslových exhalací. V rámci reálných možností je třeba zvyšovat těžbu dřeva a zajistit lepší využití veškeré dřevní hmoty včet ně těžebních zbytků .

V celulózopapírenském průmyslu chceme snižovat dovoz buničiny a naopak posílit exportní schopnost tohoto oboru. Předpokladem pro to

je plné využití celulózek ve Vranově, Žilině a Štětí a včasné dokončení výstavby nových v Paskově a Ružomberku a jejich uvedení do plného provozu .

K zabezpečení úkolů v rozvoji lehkého a dřevozpracujícího průmyslu má přispět jeho modernizace. Když se soustředíme na hlavní akce, kte ré přinášejí největší efekt, lze plánované úkoly pokládat za splnitelné.

Ve stavebnictví podřizujeme základní úkoly pro sedmou pětiletku především záměrům v investiční výstavbě. Abychom dosáhli vyšší kon centrace sil a prostředků, snižujeme rozsah zahajování nových staveb. Cílem je orientovat kapacity a prostředky do oblastí soustředěné inves tiční výstavby, na závazné stavby a na dokončování rozestavěných akcí. Změny ve struktuře investování vyžadují přestavbu stávajících kapa cit a profesí a zásadní zkvalitnění výrobně technické přípravy i organi zace a řízení vlastní výstavby. Přitom pro další období už nelze počí

tat s dovozem stavebních kapacit, ale naopak je třeba vytvářet předpo klady pro jejich vývoz. Ke zvýšení výkonnosti a efektivnosti stavebnictví je nezbytné pod statně lépe využívat mechanizační a dopravní prostředky. To zároveň

vyžaduje volit takové technologie stavebních prací, které umožňují efektivní využití strojního parku, snižují nároky na přepravu i na ně

které úzkoprofilové materiály pro stavění. Současně s tím se musí zlep šit kvalita všech prací a hospodaření s materiály a energií. Podmínky, ve kterých budeme stavět v sedmé pětiletce, musí spolu se stavebnictvím respektovat i všichni ostatní partneři investičního pro cesu. Platí to pro investory a projektanty, kde zejména půjde o včasnou a kvalitní přípravu staveb. Platí to i pro dodavatele strojů, materiálů a 90

výrobků z ostatních, hlavně strojírenských resortů. Ti všichni v plné míře odpovídají za věcné a časové naplnění dodávek. Splnění plánovaných úkolů ve stavebnictví vyžaduje v krátké době zdokonalit úroveň resortního a vnitropodnikového plánování a řízení.

Řídící funkce je nutné posílit zkušenými a kvalifikovanými odborníky a na všech úrovních od ministerstev až po stavbu uplatnit jednotný sys

tém plánování, bilancování a řízení předvýrobní a výrobní přípravy včetně vlastního procesu stavění.

Pro naplnění našich záměrů v sedmé pětiletce má nemalý význam dopravní soustava. Při jejím zkvalitnění navážeme na to, v čem jsme pokročili v pětiletí minulém, a zároveň budeme rozhodněji řešit její úzká místa .

V souladu se zásadami jednotné státní dopravní politiky půjde ze jména o železnici. Chceme urychlit elektrifikaci tratí a jejich vybavení progresívní zabezpečovací technikou, zvýšit výkonnost hlavních i důle

žitých odklonových tahů a rozhodujících uzlů. Spolu s tím budeme více než dosud využívat dopravy vodní, která je energeticky méně náročná i jinak výhodná.

Prostředky budeme přednostně orientovat do uvedených obou druhů dopravy s vědomím, že omezujeme původně uvažované investice na výstavbu dálnic, silnic a letecké dopravy.

Chceme pokračovat v racionalizaci veřejné silniční nákladní dopra zhruba dvojnásobné vy, protože umožňuje lepší využití vozového parku než doprava závodová. Zde je třeba zachovat jen tu část, která je technologicky nezbytná a ekonomicky odůvodněná. V tomto směru byla už přijata příslušná opatření. Přitom klademe důraz na rozvíjení progresívních systémů , zejména kontejnerové dopravy a paletizace, což je v souladu s celkovým úsilím o zvýšení hospodárnosti v této oblasti .

Nesmíme ovšem zapomenout ani na potřeby našich občanů a pokra čovat ve zlepšování kvality osobní dopravy , především její přesnosti, a vůbec celkové úrovně poskytovaných služeb .

Ve spojích budou prostředky v rozhodující míře soustředěny na ne zbytnou obnovu a modernizaci zastaralých zařízení a sítí, zejména

v Praze, Bratislavě a dalších aglomeracích . Chceme zabezpečit kvalitu a spolehlivost všech spojových služeb a dosáhnout pokrytí 70 % našeho území signálem druhého televizního programu .

Soudružky a soudruzi, dosavadní vývoj i prognózy na příští období svědčí o tom, že zabezpečení dostatku potravin bude ve světovém mě řítku stále napjatější . Obilí a další zemědělské suroviny se stávají pro reakční imperialistické kruhy nástrojem politického nátlaku a vydírá

ní. To se odráží i v prudkém růstu cen zemědělských produktů, které na kapitalistických trzích za poslední desetiletí vzrostly v průměru více než trojnásobně . 91

Naše socialistické zemědělství a jeho postupné zprůmyslňování při spělo k vysoké úrovni výživy našeho lidu. Vzestup spotřeby některých druhů potravin však předstihuje růst zemědělské výroby, takže součas ný vysoký standard výživy, zejména spotřebu masa, zajišťujeme z části dovozem krmiv.

Základní linie na zvyšování míry soběstačnosti ve výrobě potravin zůstává proto nadále klíčovým úkolem jak zemědělství a potravinář.

ského průmyslu, tak i ostatních odvětví, která se na výrobě potravin podílejí dodávkami výrobních prostředků a poskytováním služeb. Východisko spatřujeme v další intenzifikaci zemědělské výroby, v cílevědomém prohlubování její koncentrace a specializace, v mobili zaci vnitřních rezerv, v důslednějším plnění povinností dodavatelských odvětví a ve snižování ztrát v celém procesu od výroby až po samotné užití. V tom vidíme základní předpoklad zvýšení naší soběstačnosti

v potravinách, jak to vytyčuje návrh Hlavních směrů hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1981-1985. Zemědělská výroba se má v sedmé pětiletce zvyšovát ročně v průmě ru o 2 % , z toho připadá na rostlinnou produkci 2,8 % a na živočišnou 1,3 % . Pokud jde o potravinářský průmysl , počítáme s průměrným roč ním zvýšením jeho dodávek do tržních fondů o 2,2 % . Na tomto předpo kládaném rozsahu zemědělské a potravinářské výroby je založen náš

záměr zachovat roční spotřebu masa na obyvatele na dosavadní úrovni, zvýšit spotřebu mléka a mléčných výrobků, jakož i dalších potravin, především zeleniny a ovoce.

Abychom dosáhli těchto záměrů, musíme urychlit tempo rozvoje rostlinné produkce. Zde spolu s dalším růstem výroby obilovin vystu puje zvláště do popředí potřeba podstatně zvýšit produkci objemných a bílkovinných krmiv, zlepšit jejich kvalitu i hospodaření s nimi. Objem ná píce by se měla v základních krmných dávkách pro skot výrazněji

podílet na zajištění celkové spotřeby živin. Větší pozornost a péči musíme věnovat pěstování cukrové řepy a brambor. V páté ani v šesté pětiletce jsme plánovaných výsledků nedo sáhli . Cukr je naší významnou vývozní položkou a brambory nebudeme přece pro naši potřebu dovážet. Příčiny velkých výkyvů v produkci brambor a cukrové řepy jsou známé, a proto všechny stupně řízení

i šlechtitelské a výzkumné organizace musí zabezpečit v zemědělských závodech opatření ke zvýšení jejich produkce. V souladu s požadavky racionální výživy je třeba zvýšit výrobu a nákup zeleniny a ovoce o 30—35 % . Na základě konkrétních programů včetně materiálního zajištění je třeba zabezpečit růst této výroby jak v JZD a státních statcích , tak i u drobných pěstitelů , kteří se v součas

né době podílejí téměř 40 % na produkci zeleniny a dvěma třetinami na výrobě ovoce.

Požadavkům

zvyšování soběstačnosti , 92

zejména

omezení

dovozu

krmiv, musíme podřídit i strukturu živočišné výroby. Mnohem energič těji než dosud je třeba prosazovat orientaci na rozvoj chovu skotu, kde

jsou naše největší rezervy v produkci masa. Proto také počítáme s tím,

že rozhodující část jejího přírůstku bude zajišťována růstem výroby jatečného skotu. Pomůže to i k tomu , aby dále stoupala výroba mléka.

Základním předpokladem rozvoje zemědělské produkce je plné vy užití půdního fondu při důsledném uplatnění zákona o jeho ochraně.

Proto chceme v příštím období soustředit co nejvíce sil a prostředků na zvyšování úrodnosti půdy, zdokonalování vodních režimů , na lepší vy

užití biologických a genetických vlastností plodin a snižování ztrát vše ho druhu. Dodávky průmyslových hnojiv by měly stoupnout o 8–10 % a

lépe by měly být zajištěny prostředky pro ochranu a stimulaci růstu rostlin. Od zemědělských podniků je však nutné vyžadovat jejich efek tivní využití a rozhodný obrat v přístupu k výrobě a používání statko vých hnojiv.

Také investice chceme ze značné části zaměřit do rostlinné výroby, a to především na závlahy, odvodnění, výstavbu agrochemických podni

ků a zařízení pro výrobu a ošetřování statkových hnojiv, dále na uskladňování ovoce a zeleniny , sklady a úpravny krmiv. Rovněž bude me klást důraz na to, aby byly lépe zajišťovány dodávky techniky pro

rostlinnou produkci. Jde zejména o zemědělskou dopravu, odstraňování nedostatků v zabezpečování techniky pro zpracování půdy a setí, strojů pro sklizeň pícnin v podhorských oblastech. V této souvislosti se chci dotknout jedné dílčí otázky. Ne všechna

půda se hodí pro zemědělskou velkovýrobu. Ročně zůstává neobděláno několik desítek tisíc hektarů orné i zemědělské půdy . Máme za to, že zemědělské podniky ve spolupráci s národními výbory by tyto plochy měly poskytovat zahrádkářům, drobným pěstitelům a chovatelům

k plnému využití. K tomu je třeba vytvořit potřebné podmínky. Úkolem chemického a farmaceutického průmyslu je dále zvyšovat výrobu průmyslových hnojiv a agrochemikálií i jejich kvalitu. Stejně

tak musí věnovat větší pozornost výrobě konzervačních prostředků, biofaktorů, aminokyselin a dalších stimulátorů živočišné produkce. V osvojení těchto výrob je třeba šířeji spolupracovat s ostatními člen skými státy RVHP.

V potravinářském průmyslu je žádoucí lépe zhodnocovat suroviny, rozšiřovat a zkvalitňovat sortiment výrobků, prodlužovat jejich trvanli

vost a zajistit produkci většího množství hotových a polopřipravených jídel . I nadále musí příslušné potravinářské podniky věnovat zvýšenou pozornost vysoce kvalitním výrobkům pro dětskou a kojeneckou výži vu. Současně budeme zvyšovat podíl dodávek zboží ve spotřebitelském balení, zejména masa a masných výrobků.

Investiční výstavba v potravinářském průmyslu by měla především přispět k dosažení lepšího souladu se surovinovou základnou zeměděl 93

ství, k zpracování surovin s minimálními ztrátami, dále ke snížení

energetické náročnosti výroby a ke zlepšení situace v chladírenských a mrazírenských kapacitách. Od strojírenských resortů požadujeme, aby lépe zabezpečovaly příslušná technologická zařízení a ministerstva

průmyslu dodávky balicího materiálu. Obdobně jako v ostatních odvětvích hodláme i v zemědělství zdoko

nalit plánovité řízení v souladu s jeho specifickými podmínkami. Jde tu především o omezení ukazatelů plánu, které jsou dnes v nežádoucím rozsahu rozepisovány až na zemědělské podniky, o posílení úlohy do

davatelskoodběratelských vztahů a zdokonalení ekonomických nástrojů . Tím chceme podnítit iniciativu podnikových kolektivů při zajišťování potřeb společnosti.

Soustava odměňování musí důsledněji ' respektovat specifické pod mínky, zejména sezónnost práce v zemědělství. Současně je třeba posí lit podílovou složku odměny v závislosti na výsledcích výroby a hospo daření. Nové situaci je nutno přizpůsobit i organizaci řízení zeměděl ství, zejména oprostit ji od formalismu a zbytečné administrativy.

S ohledem na skutečnost, že ostatní odvětví národního hospodářství a služby se dodávanými výrobními prostředky podílejí na zemědělské produkci zhruba dvěma třetinami, roste i jejich spoluodpovědnost za

zabezpečování výživy. Považujeme proto za účelné v nejbližším období rozpracovat formy a způsoby plánování zemědělskoprůmyslového kom plexu a účinnou koordinaci jeho řízení.

IV

Soudružky a soudruzi, úspěšné naplnění programu hospodářského a sociálního rozvoje v letech 1981–1985 v rozhodující míře závisí na úrovni a účinnosti řídící práce všech stupňů . Politická vyspělost a od borná zdatnost vedoucích pracovníků , jejich organizátorská práce a

aktivita se musí plně projevit při konkrétním rozpracování, a zejména pak při realizaci cílů a úkolů sedmé pětiletky. Pod vedením strany, za úzké součinnosti s odborovými a svazáckými

organizacemi musí se vytvářet podmínky pro mnohem účinnější účast pracujících na řízení výroby a hospodářství. Pro to , aby lidé mohli vy jádřit své názory, připomínky a návrhy, aby mohli v co nejširší míře

projevit svou iniciativu a úlohu hospodáře na svém pracovišti. V zájmu zvýšení efektivnosti společenské výroby uplatňujeme opa tření ke zdokonalení plánovitého řízení národního hospodářství. Zaklá dáme jimi dlouhodobější program cílevědomé přestavby mechanismu

řízení, zaměřený na soustavné posilování vlivu intenzívních faktorů v rozvoji naší ekonomiky. Chceme dosáhnout vzájemného skloubení

plánu, hmotné stimulace a organizačních opatření do jednotné sousta vy, aby byla účinným nástrojem pro práci centrálních orgánů, VHJ,

podniků i vnitropodnikových útvarů. V neuspokojivé úrovni řízení jak to znovu zdůraznil soudruh Gus spatřujeme příčinu mnohých nedostatků , které oslabují výsledky naší práce. Proto jsme při schvalování Souboru opatření zdů raznili, že hlavní věcí není jenom si osvojit změny, ke kterým dochází, táv Husák

ale především je uplatňovat v každodenní praktické činnosti. Jsme si vědomi , že důsledné prosazení nových pravidel v plánování a hospodaření organizací, přísná vazba důchodů podniků i jednotlivců na dosažené výsledky vytváří pro všechny články řízení podstatně ná ročnější podmínky, než v jakých pracovaly dosud. Závislost vývoje dů chodů organizací i jednotlivců na jejich přínosu pro společnost, mož nost investování v takovém rozsahu, jaký umožní vytvořené vlastní 95

zdroje a stupeň efektivního využití existujících základních prostředků, vazba vývoje mezd na kvalitativní ukazatele, to jsou některé nové prin cipy, které mají vést k mnohem hospodárnějšímu organizování výroby, k odhalování a využívání rezerv.

Přitom vůbec nestačí, aby obsah Souboru opatření zvládli jen ředite

lé a jejich štáby. Otevřeně je třeba říci, že mnoho pracovníků má o něm dosud jen mlhavou představu a vykládá si jej po svém. Nelze také po kračovat v praxi, že budeme nové zásady vysvětlovat pouze z hlediska

jejich celkových národohospodářských souvislostí, se kterými se snad no souhlasí. Těžiště je nyní v konkrétních opatřeních na pracovištích. Zde je zapotřebí soustavu podnikových ukazatelů a normativů uplatnit tak, aby každý zřetelně viděl své místo v úsilí o zvyšování efektivnosti výroby. Měl by znát jak své úkoly a jejich vztah k celkovým výsledkům podniku, tak i to, co mu přinese jejich splnění.

To je také jedna z podmínek pro reálnou účast pracujících při tvorbě plánu. Dosavadní stav příprav sedmé pětiletky však ukazuje, že resor ty, VHJ a podniky nedocenily plně význam těch částí Souboru opatření,

které vyžadují rozvíjení iniciativy právě v tomto směru. Bez toho není možné nové, náročnější úkoly plnit. Musíme v praxi naplnit Leninovu

myšlenku, že vlastně plánují všichni, že plán není jen dílem řídících štábů , ale miliónů pracujících .

Velmi málo pozornosti se dosud věnuje aktualizaci a rozvíjení norem všeho druhu. A přece právě tento úkol patří k těm, jejichž zvládnutí

o účinném uplatnění nových opatření rozhodne. Jde o to, aby se v normách promítly poznatky vědeckotechnického rozvoje, aby ve

všech podnicích měli program jejich soustavného zdokonalování, umožňující dosáhnout vysokých parametrů výroby. To je cesta, kterou musí nastoupit vedoucí štáby našich závodů a podniků ve spolupráci se

stranickými a odborovými organizacemi a s využitím zkušeností nová torů, zlepšovatelů, brigád socialistické práce a komplexních racionali začních brigád .

Zdokonalování řízení bude 1 v budoucnu trvalým tvůrčím procesem, ke kterému musí přispívat také ekonomický výzkum. Zejména se to týká dlouhodobého a střednědobého plánování, kde je nutné zabezpe čit, aby ekonomické a sociální důsledky vědeckotechnického pokroku

byly promítnuty do dlouhodobých programů rozvoje našeho národního hospodářství. Mimořádnou pozornost budeme věnovat otázkám řízení

vnějších vztahů a v návaznosti na ně měnovým, finančním a cenovým nástrojům. Nemálo problémů je dosud i v plánování a řízení investičních procesů.

Soudruh Gustáv Husák ve Zprávě o činnosti strany znovu zdůraznil nezbytnost, aby se vědeckotechnický rozvoj stal základním východis

kem, osou , organickou součástí celého národohospodářského plánu . Je 96

tu třeba po pravdě konstatovat, že odpovědné řídící orgány, v prvé řa dě ministerstva pro řízení technického rozvoje, Státní a národní pláno

vací komise, ale i odvětvová ministerstva a VHJ tento důležitý úkol dosud plně nezvládly.

Nová opatření odstraňují řadu zábran , ekonomicky výrazněji stimu lují inovační aktivitu. Technický pokrok úžeji svazujeme s tvorbou a

rozdělováním mzdových prostředků , podporujeme jej cenovou a inves tiční politikou. Chceme tím více působit na soustavné zvyšování tech nické úrovně a rychlejší obměnu výrobních programů . Je však nezbytné dosáhnout, aby se obsah jednotlivých částí plánu stal účinným nástrojem přípravy a realizace technickoekonomických přeměn v podnicích, VHJ a odvětvích , aby plán zajišťoval i rychlejší a

plynulejší uplatnění výsledků výzkumu a vývoje i zakoupených licencí ve výrobě. Tato hlediska je třeba v plné míře respektovat především v plánech reprodukce základních prostředků.

S ekonomickým přínosem pokrokové techniky a technologie je třeba pracovat již při tvorbě plánu, při stanovení výkonů, produktivity práce, ukazatelů výrobní spotřeby. Takové pojetí je ovšem velmi náročné a bude třeba v tomto směru ještě mnoho udělat.

Přijatá opatření nemohou samozřejmě ani zdaleka vyčerpat vše, co je třeba v řízení zlepšit. Žádná soustava nemůže působit automaticky.

Proto je tu nenahraditelná úloha přímého řízení, úloha odpovědné a iniciativní činnosti vedoucích pracovníků, soustavného zdokonalování

metod, stylu a organizace řídící práce. To přesně charakterizoval sou druh Gustáv Husák na 14. zasedání ÚV KSČ, kde řekl : »Nenahraditelný

význam si ... zachovává přímé řízení, kde dosud máme velké nedostat ky. V centrálních orgánech, ve výrobních hospodářských jednotkách a v podnicích přežívá v tomto směru hodně rutiny a šablonovitosti . Máme sice některé dobré příklady, je určitá tendence ke zlepšení, ale vcelku jsme zatím nepokročili tak, jak to současné úkoly vyžadují . «1

Z toho je zřejmé, kam musíme v nadcházejícím období napřít pozor nost. Klíč k nápravě spatřujeme v lidech , ve zlepšování vztahů mezi

nimi a ve zkvalitňování kádrové práce. Zvládnout nové úkoly může pouze ten vedoucí pracovník, u něhož se politická vyspělost spojuje s vysokou odborností a výkonností, s dobrou orientací v technologii a znalostmi světového vývoje ve svém oboru. Naléhavě potřebujeme, aby

řídící pracovníci projevovali větší pružnost, zdravou podnikavost a aby se nebáli podstoupit zdůvodněné riziko . Zejména pak klademe důraz na jejich schopnost citlivě řídit podnikové kolektivy, na umění vyvolávat a organizovat iniciativu, soustavně odkrývat rezervy , prohlubovat spolu 1 Zasedání ÚV KSČ ve dnech 10. a 11. prosince 1979. Praha , Svoboda 1979, S. 59 .

97

práci výrobních kolektivů a pěstovat v nich pocit společné odpověd nosti za výsledky podniku a závodu. Předsjezdové období bylo naplněno novým rozmachem socialistické

ho soutěžení a pracovní aktivity našeho lidu. Kolektivy i jednotlivci, statisíce dělníků, družstevních rolníků, techniků, členů brigád socialis tické práce a vůbec všech poctivých pracujících každodenně svádějí zápas o vyšší produktivitu práce, o lepší využití a zhodnocení všech

zdrojů, zápas proti nehospodárnosti i starému myšlení. Tato tvůrčí iniciativa nemá jen velkou váhu v tom, že jejím výsled kem jsou nové materiální hodnoty ve prospěch celé naší společnosti. Stejný význam má i ideově politický, morální a výchovný aspekt socia

listického soutěžení jako příkladu nového poměru k práci, jako příkla du vskutku vlasteneckého postoje k naší zemi, ke společnému dílu, které zde budujeme . Naše záměry a cíle pro příští období vyžadují, abychom vysoké uvě

domění a iniciativu pracujících dokázali beze zbytku využít právě tam, kde to nejvíc potřebujeme v úsilí o podstatné zvýšení efektivnosti a kvality práce, v úsilí o intenzifikaci našeho národního hospodářství. V tomto směru musí s větší energií a vynalézavostí působit vedoucí

hospodářští pracovníci a v nejužší součinnosti s nimi i stranické, odbo rové a svazácké orgány a organizace v závodech a podnicích. Znamená to důsledně odstraňovat ze socialistického soutěžení jakýko liv formalismus, dát plnou podporu lidem, kteří se v zájmu dobré věci

nebojí poprat s přežitými formami a metodami, kteří správně kritizují různé přetrvávající nešvary a nedostatky a hledají cesty k jejich nápra vě. S velkou pozorností je nutno naslouchat připomínkám a návrhům

pracujících, zevšeobecňovat nejlepší zkušenosti a zabezpečovat, aby se staly majetkem všech.

Musíme překonat málo účinné administrativní metody řízení, meto dy, které odvádějí řídící pracovníky od práce s lidmi, od řešení kon krétních výrobních problémů . Je třeba mimo jiné prověřit oprávněnost různých hlášení, výkazů a evidence z toho hlediska, zda přispívají ke zkvalitnění rozhodovacího procesu. Tímto stavem se musí zabývat kaž dý resort a ve spolupráci se statistickým úřadem, plánovacími komise mi a ministerstvy financí rozhodnout o podstatném zjednodušení věcí.

A to platí pro všechny články řízení odshora až dolů. Zkvalitnění řídícího procesu si naléhavě vyžaduje dále prohlubovat součinnost federální vlády a národních vlád a zvýšit i úroveň práce a odpovědnost všech ústředních orgánů. Je třeba otevřeně říci, že v metodách jejich práce ještě přetrvává mnohé z doby, kdy existovaly zcela jiné ekonomické podmínky, než jaké máme dnes a jaké nás oče

kávají. Stojíme před úkolem jejich práci zásadně zkvalitnit a tam, kde bude třeba , zdokonalit i jejich organizaci. Nepochybně jde o složitý úkol. I zde jsou na pořadu dne zásadní kvalitativní změny ve stylu 98 1

práce, přesné vymezení odpovědnosti za puynulý chod národního hospo dářství, prohloubení součinnosti při řešení komplexních problémů. Odvětvová ministerstva musí dokončit proces, který učiní z VHJ zá kladní článek řízení v podnikové sféře. Přitom budou zachovány a ně kde i posíleny ty funkce a pravomoci podniku, které souvisejí s jeho výrobně technickými a sociálními úkoly. Čeká nás také zpracování programů komplexního rozvoje řízení resortů a VH ), přičemž je nutné zabezpečit, aby racionální úpravy v organizačním uspořádání výrobně

technické základny vycházely z plánovaných strukturálních přeměn,

aby i organizace napomáhala k jejich zvládnutí a realizaci. Pro splnění úkolů hospodářské politiky strany je nezbytné, abychom v příštím období také mnohem lépe využívali socialistické právo. Hos podářské, pracovní a finanční zákonodárství musí přispět k důsledné. mu uplatňování Souboru opatření, mimo jiné k posilování plánovací, smluvní, finanční a pracovní kázně.

V zájmu zlepšení dodavatelskoodběratelských vztahů je třeba zvýšit účinnost a závaznost hospodářských smluv, které by měly hrát důleži. tou úlohu už v procesu řípravy plánů VHJ a podniků. Změny v soustavě řízení rovněž vyžadují zvýšit účinnost kontroly jako nedílné součásti činnosti řídících pracovníků na všech stupních a ve všech oblastech .

Orgány lidové kontroly a spolu s nimi všechny další kontrolní orgány bez výjimky musí věnovat pozornost zejména důslednému plnění klíčo vých úkolů tohoto pětiletí, mobilizaci rezerv, dodržování zákonných norem a plnění stranických a vládních usnesení. Změny, ke kterým jsme v oblasti řízení přistoupili, vyžadují opustit mnohé návyky a zvládnout hodně nového. Je proto přirozené, že se to neobejde bez účinné politické podpory stranických organizací a bez účasti odborových, mládežnických a jiných společenských organi zací. Optimální výsledek mohou přinést taková opatření jen tehdy, uplatníme-li je rychle a v plném rozsahu, když nedovolíme nikomu, aby je obcházel či zpochybňoval, a když všude dokážeme prospěšně využí vat jejich zdravé, progresívní a stimulující stránky i nové možnosti, které otevírají. Soudružky a soudruzi, návrh Hlavních směrů hospodářského a so

ciálního rozvoje ČSSR na léta 1981–1985 , předložený k vašemu posou zení, vyjadřuje základní životní zájmy našeho lidu , potřebu dalšího vše stranného pokroku naší socialistické společnosti. Nepochybujeme, že program, předložený sjezdu ve Zprávě o činnosti

strany a vývoji společnosti od XV. sjezdu KSČ a další úkoly strany, jak byla přednesena generálním tajemníkem ústředního výboru KSČ soudruhem Gustávem Husákem , získá plnou podporu našich pracují. cích, členů všech politických a společenských organizací Národní fron ty . 99

Dát všechny síly pro realizaci politiky strany, pro uskutečnění závě

rů XVI. sjezdu KSČ je v prvé řadě povinností komunistů. Za každého z nás musí mluvit především činy.

Jsme přesvědčeni, že se ctí splníme úkoly, které schválí XVI. sjezd : naší strany, v zájmu spokojeného a šťastného života našeho lidu a další ho rozkvětu naší krásné vlasti, Československé socialistické republiky.

HLAVNÍ SMĚRY HOSPODÁŘSKÉHO

A SOCIÁLNÍHO ROZVOJE ČSSR NA LÉTA 1981-1985

Období sedmdesátých let vejde do dějin naší socialistické výstavby jako desetiletí stabilního mírového rozvoje a plodné budovatelské prá ce. Pevným základem politiky strany se stala generální linie budování rozvinuté socialistické společnosti přijatá na XIV. sjezdu KSČ a dále

rozpracovaná na XV. sjezdu KSČ . Upevnilo se socialistické zřízení, moc pracujícího lidu, posílil se svazek dělnické třídy, družstevního rolnictva a inteligence, prohloubila se jednota našich národů a národností, všeho československého lidu. Upevnilo se přátelství a spojenectví se Sovět ským svazem, se všemi bratrskými socialistickými zeměmi. ČSSR je

pevnou součástí socialistického společenství a mezinárodního revoluč ního hnutí, boje za společenský pokrok a mír na celém světě. Pracující lid svou obětavou prací a vysokou aktivitou dosáhl pod

vedením KSČ významných úspěchů. Dále vzrostl ekonomický potenciál naší země, upevnily se socialistické výrobní vztahy, zvýšila se hmotná

i kulturní úroveň a sociální jistoty obyvatelstva. Upevnila se obrany schopnost země .

Překonávali jsme nemálo překážek a obtíží, neboť uskutečňování úkolů XV. sjezdu KSČ probíhalo ve značně složitějších hospodářských podmínkách, než jsme počítali . Přitom ne vždy a včas jsme účinně čeli li těmto nepříznivým vlivům .

Dosažené celkové výsledky jsou dobrým základem všestranného roz voje naší společnosti v osmdesátých letech . Hlavní směry hospodářské

ho á sociálního rozvoje ČSSR na léta 1981–1985 navazují na dosažené

výsledky, berou v úvahu náročnost vnitřních i vnějších podmínek a v souladu s linií budování rozvinuté socialistické společnosti vyjadřují

základní cíle a cesty k jejich uskutečňování v sedmé pětiletce.

I

HOSPODÁŘSKÝ A SOCIÁLNÍ VÝVOJ PO XV. SJEZDU KSČ

V plnění základních cílů hospodářské a sociální politiky vytyčené

XV. sjezdem strany jsme dosáhli i ve složitých podmínkách význam ných výsledků. I při celkově nižší dynamice hospodářského vývoje, než předpokládal šestý pětiletý plán, se rozvíjela materiálně technická zá

kladna, plynule se zvyšovala společenská výroba. Vytvořený národní důchod vzrostl o 20 % a jeho přírůstek byl kryt růstem společenské

produktivity práce téměř z 90 % . V souladu se záměry šestého pětile tého plánu rostla tvorba zdrojů v SSR rychleji než v ČSR. Průmyslová výroba se zvýšila o 24,7 % , stavební výroba o 24,9 % , zemědělská výroba proti páté pětiletce o 9 % . Ve výrobě se uskutečňovaly významné struk turální změny. Hodnota základních fondů oproti poslednímu roku páté pětiletky vzrostla o více než 30 % . Prohloubila se účast ČSSR v mezinárodní dělbě práce, zejména se zvýšila naše ekonomická spolu práce se SSSR a ostatními zeměmi RVHP .

Přes nesporně pozitivní celkové výsledky se nepodařilo plně dosáh nout plánovaných záměrů. Neuspokojivé bylo uplatňování výsledků vědeckotechnického pokroku, zhodnocování paliv, energie, surovin a materiálů, využívání základních fondů i pracovních sil. Přetrvávaly ne

dostatky v materiálně technickém zásobování, v sortimentu a plynu losti dodávek . Strategická linie sledující rychlý růst efektivnosti a kva lity veškeré práce se neprosadila dostatečně výrazně v celkových hospodářských výsledcích. V souladu s růstem společenské výroby se dále zvýšila životní úroveň

obyvatelstva. Průměrná měsíční mzda pracovníků v socialistickém sek toru národního hospodářství ( bez JZD ) dosáhla 2643 Kčs, což je 0 14,7 % více než v roce 1975. Srovnatelná odměna družstevních rolníků vzrostla v šesté pětiletce o 20 % a dosáhla zhruba úrovně příjmů ostat

ních pracovníků v národním hospodářství. Údaje o spotřebě na jednoho obyvatele ukazují, že ve všech základ ních druzích potravin, v ošacení i ve vybavení předměty široké spotře 102

by se dosáhlo úrovně srovnatelné s průmyslově vyspělými zeměmi svě ta. Maloobchodní obrat se zvýšil o 20,2 % , prodej potravin o 19 % . Spotřeba masa na jednoho obyvatele stoupla na 84,6 kg. Prodej prů myslového zboží se zvýšil o 21,2 % . Vysoký standard má vybavení do

mácností pračkami, rozhlasovými a televizními přijímači. Zatímco na počátku pětiletky připadal osobní automobil na 10 obyvatel, v roce 1980 již zhruba na 7 obyvatel. Bezplatně poskytované služby a dávky sociálního zabezpečení v roce 1980 činily v průměru na obyvatele 8900 Kčs , což je o 1670 Kčs více než

v roce 1975. Úhrn dávek sociálního zabezpečení se zvýšil o 35 % . V péči o rodinu, děti i o starší občany, kteří se již nemohou účastnit pracovní ho procesu, si ČSSR udržuje přední místo v mezinárodním srovnání. Rozšířila se pečovatelská služba o staré a osamocené občany. V součin nosti s odbory se zkvalitnila podniková sociální péče, zvýšil se počet

strávníků v závodním stravování, všech forem odborářské rekreace se účastnilo ročně 3,4 miliónu osob. Na péči o pracující se za šestou pě.

tiletku poskytlo z fondu kulturních a sociálních potřeb více než 25 mi liard Kčs .

Dále se zlepšila úroveň bydlení. Obyvatelstvo získalo 647 tisíc no vých moderních bytů, což je asi o 32 tisíc více než v předchozí pětilet

ce. Výstavbou 8,7 bytu na 1000 obyvatel, dosahovanou průměrně ročně během pětiletky, se ČSSR řadí mezi státy s největší intenzitou bytové výstavby. Plných 90 % postavených bytů je I. kategorie, podíl třípoko jových a vícepokojových bytů z celkového počtu bytů v hromadné vý

stavbě dosáhl 50 % . Nepodařilo se výrazněji postoupit v zajištění komplexní občanské a technické vybavenosti některých nových sídlišt. Nadměrný byl také úbytek bytového fondu.

Úkoly v rozvoji školství, kultury a zdravotnictví se splnily a na řadě úseků i překročily. Koncem roku 1980 bylo ve zdravotnických zaříze ních 190,4 tisíce lůžek, z toho 119,2 tisíce v nemocnicích. Počet obyva tel připadajících na 1 lékaře se snížil z 366 v roce 1975 na 315 v roce 1980.

Vzrostla vzdělanost obyvatelstva. Zdokonalovali jsme školský sys. tém, zvýšila se péče o děti předškolního a školního věku. Počet dětí umístěných v mateřských školách dosáhl zhruba 83 % z dětí příslušné: ho věku, což bylo o 100 tisíc více, než se předpokládalo. Počet stravova ných ve školních jídelnách přesáhl 2,3 miliónu a původní záměr byl překročen o 15 % . K rozvoji obcí a měst významně přispělo uskutečňování volebních programů včetně výstavby v akci Z. Podstatně se zvýšily možnosti domácí a zahraniční rekreace. Do za hraničí v posledních letech vyjíždělo ročně zhruba 10 miliónů občanů. V období šesté pětiletky se dále zvýšil podíl průmyslu na tvorbě

zdrojů, vzrostla jeho úloha v rozvoji zemědělství. V průmyslové výrobě 103

se uskutečnily významné strukturální změny. Nejrychlejšího růstu se dosáhlo ve strojírenství o 38,5 % , v dřevozpracujícím průmyslu o 33,3 %

a v chemickém průmyslu o 29,6 % . Velkou pozornost jsme věnovali rozvoji palivoenergetické základny a snižování spotřeby paliv a energie. Těžba uhlí a lignitu se zvýšila o 7,6 % a dosáhla 123 milióny tun. Nepodařilo se však překonat nepří znivou situaci v severočeském hnědouhelném revíru. Pro nedostatky v provozní spolehlivosti a využití velkolomové těžební techniky zaosta

ly skrývkové práce. Výroba elektrické energie vzrostla o 22,6 % a v po sledním roce šesté pětiletky činila 72,7 miliardy kWh. V hutnictví jsme vybudovali základnu pro rozvoj výroby speciálních ocelí. Ve strojírenství a elektrotechnickém průmyslu se rychle rozvíje ly některé technicky náročné strojírenské obory, například výroba zařízení jaderných elektráren, polovodičové slaboproudé techniky,, strojů pro zpracování plastických hmot a kaučuku .

S rozvojem petrochemického průmyslu se zvyšovala úloha chemické výroby v národním hospodářství. Ve spotřebním průmyslu se přednost ně rozvíjela výroba v odvětvích využívajících domácí suroviny. Zpracovatelský průmysl však nedostatečně přizpůsoboval strukturu a kvalitu výroby potřebám národního hospodářství a obyvatelstva.

Strojírenství se nedokázalo plně přizpůsobit náročným podmínkám světového trhu a nesplnilo své vývozní úkoly. V období 1976–1980 přes nepříznivé povětrnostní podmínky ve dvou letech vzrostla zemědělská produkce o 9 % , z toho živočišná o 11 % a

rostlinná o 6,7 % . Výroba obilí za pětiletku stoupla o 7,6 % , tržní produk ce jatečných zvířat a produkce mléka o 13 % .

Tyto výsledky byly umožněny dalšími materiálovými vklady do země dělství. Dodávky průmyslových hnojiv v roce 1980 dosáhly 254,3 kg čistých živin na hektar zemědělské půdy, výroba a dodávky komplex ních krmných směsí 7,8 miliónu tun. Za pětiletku jsme investovali do

zemědělství 76 miliard Kčs, z toho téměř 34 miliardy Kčs představují stroje a zařízení. Ke zvýšení zemědělské produkce významně přispěl vědeckotechnický rozvoj, dosažený stupeň koncentrace, specializace a integrace.

Při těžkostech v zajišťování surovin vzrostla v průběhu šesté pětilet. ky výroba potravinářského průmyslu o 19 % a dodávky na vnitřní trh

o 25 % . Ve struktuře výroby a dodávek se zvýšil podíl hodnotnějších potravin .

Nesoulad mezi rozvojem rostlinné a živočišné výroby spolu s výkyvy ve sklizni, způsobenými nepříznivými povětrnostními podmínkami, si vyžádaly poměrně nákladné neplánované dovozy obilí a krmiv, zejmé na na zajištění vysoké úrovně spotřeby masa. Nepodařilo se zastavit úbytek zemědělské půdy. 104

Dopravní park byl dále modernizován . V železniční dopravě se do končila likvidace parní trakce, nově se elektrifikovalo 327 kilometrů tratí a 215 kilometrů tratí bylo vybaveno automatickými systémy. Do provozu byla uvedena nová hala Hlavního nádraží v Praze, další úseky

metra a celá dálnice Praha- Bratislava. Pokračovala přestavba praž ského železničního uzlu a výstavba jižního železničního tahu na Slo vensku.

I když dopravní soustava zvládla v průběhu šesté pětiletky potřeby národního hospodářství, nepodařilo se plně překonat nedostatky v ply nulosti, kvalitě přepravy zboží i osob a v dělbě přepravní práce.

Za celou pětiletku jsme vložili do národního hospodářství 716 mi liard Kčs investičních prostředků, přičemž rychleji rostla jejich aktivni složka

stroje a zařízení. Značné prostředky se věnovaly na rozvoj

palivoenergetické základny. Vybudovaly se kapacity na těžbu zhruba 15 miliónů tun uhlí, nahrazující v převážné míře vyčerpané doly a lo

my. Získali jsme dalších 4300 MW v nových elektrárnách, z toho dva reaktorové bloky po 440 MW v jaderné elektrárně v Jaslovských Bohu nicích. Vybudovali jsme zařízení na výrobu 245 tisíc tun ocelových trub, význačné kapacity v chemickém průmyslu a ve strojírenské výro

bě. Intenzívně pokračovala výstavba hlavního města ČSSR Prahy, hlav ního města SSR Bratislavy a výstavba v Severočeském kraji . Podíleli

jsme se na výstavbě plynovodu v SSSR. Nepodařilo se však dosáhnout stanovených cílů ve snižování rozestavěnosti a průměrné doby výstav by. Z plánovaného počtu nebylo v termínu uváděno do provozu v prů měru 30 % nových důležitých kapacit.

Pokročili jsme ve zprůmyslnění stavebnictví a zlepšila se jeho kon centrace na závazné úkoly státního plánu. Struktura stavebních prací však plně neodpovídala potřebám investiční výstavby a nezabezpečova la zejména včasné dokončování staveb. Ve výrobě se nezlepšilo využití základních prostředků, nedostatečně

se využívala strojní pracovní místa. Ani v jednom roce šesté pětiletky se nedosáhlo plánovaného vyřazování opotřebovaných základních pro středků .

Rozšířila se výzkumná a vývojová základna a prohloubilo spojení vý zkumu s výrobou. Růst technické úrovně se projevil zejména v nižší měrné spotřebě paliva na výrobu 1 kWh, ve zvětšení podílu výroby oce

li z kyslíkových konvertorů, v růstu podílu produkce bavlnářských přízí na bezvřetenových dopřádacích strojích a ve zvýšení podílu mo derních výrobních technologií a strojních systémů s vysokým stupněm mechanizace a automatizace .

Rozšířila se vědeckotechnická spolupráce se Sovětským svazem a ostatními členskými státy RVHP. Zvýšil se počet společně řešených

úkolů; na dvojnásobek vzrostl počet vzájemně předaných dokumen tací.

105

Významným intenzifikačním faktorem rozvoje ekonomiky bylo vyná lezecké a zlepšovatelské hnutí založené na iniciativě pracujících. Výsledky vědeckotechnického rozvoje a jejich uplatnění však ještě

neodpovídaly potřebám národního hospodářství. Nepodařilo se dosáh nout podstatného zkrácení cyklu výzkum-vývoj -výroba-užití, nevy

užité možnosti zůstávají ve zvyšování technické úrovně a kvality vý. robků . Nedostatečná inovace, technická úroveň a kvalita výrobků snižovaly exportní schopnost naší ekonomiky a byly příčinou nesplnění vývozních úkolů, zejména ve strojírenství.

V šesté pětiletce se prohloubilo zapojení československé ekonomiky do mezinárodní dělby práce. Celkový obrat zahraničního obchodu se zvýšil ( ve srovnatelných cenách ) zhruba o 30 % . Rozšířila se hospodář ská spolupráce se socialistickými zeměmi , především se Sovětským svazem .

Významnou úlohu v zapojení československé ekonomiky do meziná rodní socialistické dělby práce měla účast na uskutečňování Komplex ního programu socialistické ekonomické integrace a na přípravě i naplňování dlouhodobých cílových programů spolupráce členských

států RVHP. Úspěšně jsme splnili závazky vyplývající z naší účasti na společné výstavbě závodů na těžbu a úpravu železných rud a výrobu

feroslitinºv SSSR , Kijembajevského osinkocementového kombinátu, vedení o napětí 750 kV ze SSSR do MLR, a zejména pak na společné vý stavbě plynovodu Sojuz. Tyto společné akce se ještě během šesté pěti

letky projevily v dodávkách do ČSSR. Dalším příkladem úspěšné sou činnosti je spolupráce se Sovětským svazem v rozvoji jaderné energeti ky a s NDR při výrobě a zpracování olefinů.

Vzájemná výměna zboží se socialistickými státy se koncem šesté pě tiletky podílela 65,5 % na celkovém obratu zahraničního obchodu ČSSR. Dodávky ropy, zemního plynu, řady základních surovin, strojů a zaříze

ní ze Sovětského svazu umožnily další rozvoj našeho národního hospo dářství. Spolupráce se Sovětským svazem zároveň znamená trvalý od

byt výrobků našeho zpracovatelského průmyslu. Přijetí dlouhodobého programu specializace a kooperace výroby mezi ČSSR a SSSR je důleži tým předpokladem dalšího růstu efektivnosti našich vzájemných hos

podářských vztahů. Rozšiřovali jsme hospodářské vztahy i s nesocialistickými zeměmi.

Přes prohlubující se krizové jevy v kapitalistickém hospodářství dále vzrostl hmotný objem našeho obchodu s těmito státy.

V souladu s požadavky XV. sjezdu KSČ se rozpracovala a koncem šesté pětiletky zčásti již uskutečňovala některá opatření ke zdokonale ní soustavy plánovitého řízení národního hospodářství. Ve vybraných výrobních hospodářských jednotkách se ověřovaly nejdůležitější kvall. tativní stránky plánovitého řízení prostřednictvím komplexního experi . mentu řízení efektivnosti a kvality . 106

Přijatý Soubor opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství po roce 1980 byl uplatněn již v přípravě ná vrhu sedmé pětiletky a návrhu státního plánu na rok 1981. Změny v soustavě plánování a mechanismu řízení vyzdvihují do popředí inten. zívní faktory ekonomického růstu . Kladou vysoké nároky na kvalitu a

provázanost plánů, lepší využití chozrasčotu, ekonomickou stimulaci, na zvýšení úrovně řídící činnosti, počítají s iniciativou pracovních ko lektivů.

Výsledky hospodářského a sociálního rozvoje v šesté pětiletce, do sažená úroveň rozvoje výrobních sil, mobilizovatelné rezervy, socialis tické výrobní vztahy, kvalifikace a um našich lidí, aktivní a iniciativni

účast pracujících, projevující se v rozvoji socialistického soutěžení a v hnutí brigád socialistické práce, jsou významnými podmínkami a

činiteli nezbytného růstu efektivnosti hospodářského a sociálního roz voje naší socialistické společnosti v příštích letech.

II

ZAMĚŘENÍ HOSPODÁŘSKÉHO

A SOCIÁLNÍHO VÝVOJE V LETECH 1981–1985

Generální linie výstavby rozvinuté socialistické společnosti je zákla dem dalšího hospodářského a sociálního programu KSČ i pro období sedmé pětiletky.

Stěžejním cílem politiky strany je t při podstatně obtížnějších vněj. ších a vnitřních podmínkách udržet a zkvalitňovat dosaženou vysokou životní úroveň obyvatelstva i jeho sociální jistoty, a to v souladu s vý. sledky, kterých bude dosaženo v rozvoji národního hospodářství.

Uskutečnění tohoto cíle bude však pro řadu vnějších i vnitřních pří

čin mimořádně náročné. Je nutné počítat zejména se značně ztíženými podmínkami a vyššími náklady při získávání potřebných zdrojů paliv a energie, ropy, kovů, potravin a dalších surovin a materiálů, a to z dovo

zu i tuzemské výroby. Značně náročnější bude zejména opatřování pro středků na úhradu dovozu ušlechtilých paliv. Bude nutno se vyrovnat se zostřováním konkurence na západních trzích a se stupňováním ná roků zahraničních zákazníků i domácích spotřebitelů na kvalitu a

technickou úroveň výrobků, s nižšími přírůstky pracovních sil, s pod statně omezenějšími možnostmi investování.

Splnění záměrů sedmého pětiletého plánu za této situace vyžaduje

důsledné prosazení výrazného růstu intenzifikace ekonomiky, zvýšení efektivnosti a kvality veškeré práce, efektivních strukturálních změn,

především na základě urychlení a maximálního využití výsledků vědec kotechnického rozvoje, prohlubování účasti ČSSR v mezinárodní socia listické dělbě práce, zejména se SSSR, a zdokonalování plánovitého řízení při zvyšování účasti pracujících. Dosažení cílů hospodářské a sociální politiky vyžaduje vytvářet pod mínky pro vzestup národního důchodu o 14–16 % a krytí jeho přírůst ku z 90-95 % zvýšením společenské produktivity práce. K tomu je ne zbytné:

1. Ve všech odvětvích národního hospodářství mnohem lépe zhodno covat a racionálněji využívat všechny druhy paliv a energie, materiálů 108

a surovin, jakož i existující základní fondy a pracovní síly. Prvořadou

pozornost přitom věnovat zajištění růstu kvality a technické úrovně výrobků jako rozhodujícímu předpokladu vyššího zhodnocování vyna

kládaných hmotných prostředků i lidské práce. K dosažení tohoto zá měru důsledně uplatňovat i opatření ke zdokonalení soustavy plánovi tého řízení . V souladu s tím zajistit v letech 1981-1985 v národním

hospodářství další snížení nákladů a zvýšení rentability výrobních fondů :

výrazným zvýšením úspor ve spotřebě surovin a materiálů a jejich efektivnějším využíváním a vyšším zhodnocováním dosáhnout maxi

málního snížení materiálové náročnosti společenské výroby; její další rozvoj zabezpečovat při podstatně nižších přírůstcích vlastních zdrojů i dovážených surovin a energie, případně při jejich udržení na dosa

vadní úrovni. Zprogresívňovat ukazatele a normy spotřeby paliv, ener gie, surovin a materiálů a řešit vhodné záměny, zejména ve spotřebě dovážených materiálů. Lépe hospodařit se zásobami. Zvýšit využití dru. hotných surovin a účinněji řídit jejich sběr a zhodnocování . Mimořádné úsilí věnovat hospodárnému využívání , zh Inocení a úsporám ropy

zemního plynu. V letech 1981–1985 dosáhnout v národním hospodář

ství minimálně 2 % průměrných ročních úspor paliva energie a 4,5–5 % úspor kovů ve výrobě, podrobně rozpracovat a komplexně zabezpečit příslušné státní cílové programy racionalizace spotřeby a . využívání těchto základních materiálových zdrojů; rozhodným obratem ve využívání základních fondů . Prvořadou pozornost přitom věnovat lepšímu využití vysoce výkonných strojních zařízení a kapacit zvyšováním směnnosti, růstu podílu investic na ob

novu a progresívní modernizaci, rychlejší likvidaci a vyřazování zasta ralých a neefektivních základních fondů. Výrazně snížit nadměrnou

rozestavěnost v investiční výstavbě, urychlit dokončování staveb, zkra covat lhůty výstavby a dosahovat projektované parametry na kapaci

tách uváděných do provozu. Omezit počet nových velkých staveb s dlouhou dobou návratnosti vložených prostředků ; vyšším krytím přírůstku výroby a výkonů růstem produktivity pra ce. Ve zpracovatelských odvětvích průmyslu zajišťovat růst výroby

v podstatě bez dalšího přírůstku nových pracovních sil. Ve stavebnic tví, i při změnách ve struktuře prací, dosahovat předstihu růstu produk tivity práce před růstem objemu stavebních prací. Racionálněji a efek tivněji využívat zdrojů pracovníků a rezerv růstu produktivity práce, především zdokonalováním organizace výroby a práce, plným využí váním fondu pracovní doby, zaváděním komplexní mechanizace a auto matizace výrobních procesů i mechanizace skladování, modernizaci zastaralého výrobního zařízení a omezováním neúčelného rozsahu ad

ministrativní činnosti . Usilovat o zlepšování kvalifikační skladby pra covníků a podstatně lépe využít vysoké kvalifikace pracujících k růstu 109

technické úrovně a kvality výroby, zdokonalování technologických procesů a organizace výroby.

2. Považovat komplexní socialistickou racionalizaci za významný faktor růstu efektivnosti. Soustředit pozornost na uplatňování inves

tičně nenáročných a rychle návratných racionalizačních opatření. Strukturu výroby a dynamiku rozvoje důsledně podřídit potřebám efektivního rozvoje národního hospodářství a přednostně zajištovat maximální růst dodávek pro vývoz, posílit exportní výkonnost a snížit dovozní náročnost československé ekonomiky. Uskutečňovat strukturální změny výroby, zaměřené v prvé řadě na

vytváření podmínek pro maximální růst výroby pro vývoz, zejména zvýšením kvality a technické úrovně výrobků. Podporovat rozvoj výro by umožňující snížení dovozu a zvýšení soběstačnosti československé ho národního hospodářství v těch oborech, pro jejichž rozvoj existují

v ČSSR příznivé přírodní a ekonomické předpoklady.

3. Účinněji zapojovat československou ekonomiku do mezinárodní dělby práce, a tím přispívat k dalšímu růstu technické úrovně výroby a produktivity práce, ke zvyšování sériovosti a efektivnosti výroby, sni

žování její energetické i materiálové náročnosti. Rozvíjet mezinárodní socialistickou dělbu práce, hledat nové mož nosti jejího prohlubování, zdokonalování forem socialistické ekonomic

ké integrace a užšího propojení československého hospodářství s eko nomikami členských států RVHP, zejména se Sovětským svazem. Klást důraz na intenzívnější rozvoj progresívních forem mezinárodní

spolupráce, především výrobní specializace a kooperace, a plnit závaz

ky vyplývající pro ČSSR z dohod o integračních akcích mnohostranné spolupráce, dlouhodobých obchodních dohod 1 dvoustranných dohod

o hospodářské spolupráci. Pokračovat v mezinárodní spolupráci s nesocialistickými zeměmi v ekonomické a vědeckotechnické oblasti na základě vzájemné výhod. nosti.

4. Ke splnění klíčových úkolů jednotné československé ekonomiky

orientovat hospodářský růst ČSR a SSR na ještě účinnější řešení další ho proporcionálního rozvoje československého národního hospodář. ství. Vycházet přitom z maximálního využívání přírodních a ekonomic kých podmínek, z optimálních zdrojů a možností, zejména výrobně technické základny a přírůstku práceschopného obyvatelstva. Tím do

sahovat rychlejší hospodářské dynamiky ve Slovenské socialistické republice a zvyšovat její podíl na tvorbě celostátních zdrojů. V obou re publikách věnovat prvořadou pozornost řešení klíčových problémů jed

notné československé ekonomiky, zvyšování její exportní schopnosti a efektivnosti. Zajišťovat stanovené výrobní a těžební úkoly a celkový rozvoj hlavních průmyslových aglomerací, zejména v těžebních okre 110

sech Severočeského a Severomoravského kraje. Zabezpečovat další rozvoj hlavního města ČSSR Prahy a hlavního města SSR Bratislavy . 5. Dále zdokonalovat plánovité řízení národního hospodářství jako jeden z hlavních nástrojů při řešení úkolů dalšího sociálního a ekono

mického rozvoje. Uskutečňováním souboru opatření ke zdokonalení

soustavy plánovitého řízení národního hospodářství po roce 1980 a jeho dalším rozvíjením vytvářet předpoklady pro důsledné prosazování výrazné intenzifikace, efektivnosti a exportní schopnosti českosloven. ské ekonomiky .

III

UPLATNĚNÍ VĚDECKOTECHNICKÉHO POKROKU V CELÉM NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ

Na všech stupních řízení důsledným uplatňováním výsledků vědec kotechnického pokroku podstatně zvýšit technickoekonomickou úro

veň výroby a dosáhnout výrazného růstu celkové efektivnosti českoslo venského národního hospodářství.

1. ÚKOLY ZÁKLADNÍHO VÝZKUMU

Úkolem československé vědecké základny je přinášet nové poznatky a využívat výsledků světové vědy pro budování rozvinuté socialistické

společnosti. Soustředit výzkumné kapacity na rozhodující úkoly vědec,

kotechnického rozvoje, důsledněji využívat možností integrace socia listické vědy a uplatňovat nové, efektivnější formy uvádění vědeckých výsledků do společenské praxe.

V jednotlivých vědních oblastech orientovat výzkum takto : Ve fyzikálních vědách prohlubovat základní poznatky a využívat je

pro řešení materiálových, technologických i součástkových problémů v oblasti elektroniky, výpočetní techniky a strojírenství a pro efektiv nější získávání, přeměnu a využívání energie. Rozvíjet matematické

metody a prostředky a jejich efektivní využívání ve společenské praxi. Vědecké poznatky o Zemi a vesmíru zaměřit na rozvoj domácí zá kladny nerostných surovin, řešení problémů při dobývání ložisek v kri tických podmínkách, na zdokonalení metod úpravy a využití nerost ných surovin, dále na tvorbu, ochranu a regionální využití vodních

zdrojů, předvídání klimatických změn, hospodárné využívání krajiny i ochranu a tvorbu životního prostředí .

V technických vědách poskytovat podklady pro vývoj speciálních kovových i složených materiálů a pro nové technologie . Prohloubit výzkum chování mechanických soustav pro potřeby konstrukcí energe tických a ostatních náročných strojírenských zařízení. Poskytnout pod 112

klady pro rozvoj silnoproudé elektrotechniky, řídící a automatizační techniky se zaměřením na kybernetizaci a elektronizaci.

V chemických vědách prohloubit poznání vztahů mezi strukturou a vlastnostmi látek. Poskytnout podklady pro přípravu nových látek po žadovaných vlastností a pro nové nekonvenční technologické postupy se zvláštním zřetelem na bezodpadové technologie, úspory surovin,

energie a na ochranu životního prostředí. V biologii prohloubit poznatky umožňující racionální zásahy do funkcí živých organismů . Rozšířit poznatky molekulární biologie a ge netického inženýrství, bioinženýrství fermentačních a na principu bio

katalýzy založených pochodů. Připravit další biologicky aktivní látky pro využití ve zdravotnictví, zemědělství a potravinářství. Biologickozemědělské, lesnické a ekologické vědy zaměřit na pozná vání zákonitostí vývoje organismů, zvyšování úrodnosti a ochrany půdy, objasňování vlivu civilizačního procesu na zdroje biosféry, získá

vání podkladů pro zdokonalení metod ochrany a tvorby životního pro středí. Prohloubit znalosti o faktorech ovlivňujících produkční schop nosti rostlinných a živočišných organismů, přispívat k jejich ochraně před chorobami, škůdci a jinými nežádoucími vlivy vnějšího prostředí.

V biologickolékařských vědách prohloubit znalosti o základních me chanismech vývoje organismu člověka a jeho ovlivnění životním pro středím v podmínkách civilizačního rozvoje. Poskytnout podklady pro

zdokonalení prevence, diagnostiky a léčby společensky závažných one mocnění a patologických stavů.

Ve společenských vědách analyzovat v úzké spolupráci s ostatními socialistickými státy současné společenské jevy u nás i ve světě. Klást důraz na lepší poznání objektivních společenskoekonomických zákoni tostí na základě tvůrčích marxisticko-leninských přístupů. Připravovat

podklady k rozvíjení programové činnosti strany při řešení nejzá. važnějších úkolů dalšího ekonomického a sociálního rozvoje společ nosti .

2. OKOLY VĚDECKOTECHNICKÉHO ROZVOJE

Prosazovat na všech stupních řízení organické sepětí plánu technic kého rozvoje s ostatními částmi národohospodářského plánu, zejména s plánem výroby, projektových prací a s reprodukcí základních pro středků. Lépe než dosud a s větším předstihem zabezpečovat, aby úkoly plánu technického rozvoje a jejich výsledky ve výrobě se staly zákla dem pětiletých plánů rozvoje výrobních hospodářských jednotek a podniků .

Řízení technického rozvoje soustředit na účinnější uplatňování vý. sledků výzkumných a vývojových prací a na efektivní využívání zakou 113

pených licencí. V úkolech plánu výroby a reprodukce základních pro středků na všech stupních řízení přednostně zabezpečovat využívání

výsledků výzkumu a vývoje vědeckotechnické spolupráce a licencí. Dosahovat plánovaného rozvoje výroby nových výrobků v podstatně kratších lhůtách od jejího zahájení, současně vyřazovat technicky za staralé výrobky. Výrazněji zvýšit podíl nových výrobků, výrobků 1. stupně jakosti a výrobků se špičkovými technickoekonomickými pa rametry na celkovém objemu produkce. Orientovat se přednostně na zavádění nových výrobků a technologií

s minimálními nároky na investiční a devizové zdroje a s nejpříznivěj šími předpoklady k růstu výroby, její kvality a efektivnímu vývozu na světové trhy.

Orientovat výzkumné a vývojové práce především k řešení úkolů zaměřených na :

- nové výrobky a technologie umožňující vyšší zhodnocování a vý. raznější úspory paliv a energie, kovů a komplexní zpracování domácích i dovážených surovin a materiálů ;

uskutečnění významných strukturálních změn, zejména urychlení rozvoje elektroniky a mikroelektroniky jako základu automatizace

v průmyslu, dopravě, spojích, zemědělství i v dalších oblastech a na urychlení rozvoje kompletačních strojírenských oborů, zejména hy

drauliky ; efektivní finalizaci petrochemických výrob a na rozvoj oborů kva, lifikované chemie, zejména speciálních polymerů, gumárenských a plastikářských chemikálií, barviv, nátěrových hmot, agrochemikálií a obalových materiálů ;

intenzívnější využívání druhotných surovin všeho druhu a lepší využívání netradičních a druhotných energetických zdrojů ; - zvyšování užitné hodnoty, životnosti a urychlení obměny výrobků,

zejména strojů , zařízení a strojírenského spotřebního zboží při dosaže ní progresívních technickoekonomických parametrů umožňujících je jich uplatnění na světových trzích ;

zvýšení spolehlivosti a výkonnosti technologie pro lomové doby vání ;

uplatňování vyššího stupně mechanizace, automatizace à robotiza ce ucelených výrobních procesů, linek a úseků k dosažení vyšší inten zifikace a časového a funkčního využití strojů a zařízení i k dalšímu

snížení podílu fyzicky namáhavých prací, jakož i na větší využití labo

ratorní a zkušební přístrojové techniky, a to při současném využívání automatizovaných systémů řízení technologických procesů v průmyslu, stavebnictví, dopravě, spojích a v zemědělství ; širší uplatnění mechanizovaných a automatizovaných způsobů operační a mezioperační manipulace včetně průmyslových robotů a manipulátorů ; 114

progresívnější racionalizaci skladového hospodářství a rozšíření typizace a unifikace balicích systémů ; rozvoj efektivních velkovýrobních technologií šlechtění a bioche mizace v rostlinné a živočišné zemědělské výrobě , racionalizaci lesního a vodního hospodářství a zvyšování péče o životní prostředí ;

- zavedení nových metod diagnostiky, léčby a prevence nejzávažněj ších onemocnění a zavedení výroby nových účinných léčiv. Zvýšit účinnost práce výzkumné a vývojové základny ; více zaintere

sovat výzkumná pracoviště na realizaci výsledků jejich práce. Soustře dit síly a prostředky výzkumné a vývojové základny na nejvýznamnější úkoly, především státního plánu technického rozvoje, a tím podstatně urychlit řešení nových úkolů a výrazně zkrátit cyklus výzkum vývoj - výroba ---užití.

Vytvářet v předstihu podmínky pro realizaci výsledků výzkumných a vývojových prací ve výrobě a v ostatní společenské praxi. Podstatně zkracovat období mezi ukončením řešení a zahájením realizace.

Zastavit výzkumné a vývojové práce, u nichž nejsou ani výhledově předpoklady pro uplatnění výsledků v praxi. Posilovat výrobní a pro

jekčně konstrukční kapacity vybraných výzkumných ústavů budova ných jako výzkumně výrobní jednotky. Posilovat sepětí základního a aplikovaného výzkumu prohlubováním

spolupráce pracovišť ČSAV a SAV, vysokých škol , výzkumných ústavů, odvětvových ústředních orgánů i výzkumných pracovišť podniků.

V mezinárodní vědeckotechnické spolupráci se orientovat především na řešení problémů, u kterých se po skončení výzkumných a vývojo vých prací předpokládá výrobní kooperace, případně specializace vý . roby, i na vyšší formy vědeckotechnické spolupráce na základě smluv a

vytváření společných řešitelských kolektivů. Rozvíjet a zdokonalovat soustavu vědeckých a technických informací. Nákup licencí zaměřit především na zajištění státních cílových pro gramů, urychlené řešení významných výrobních inovací a osvojení výrobků s vysokými užitnými vlastnostmi. Všestranně rozvíjet vynálezectví a zlepšovatelství jako významnou součást vědeckotechnického rozvoje . Usilovat o zvýšení podílu výrobků

a technologií s uplatněním objevů, vynálezů a zlepšovacích návrhů. Normotvornou činnost zaměřit na optimalizaci technickoekonomic

kých parametrů surovin, materiálů a výrobků. Usilovat o maximální mezinárodní unifikaci norem, zejména v rámci RVHP . Posílit objektivitu hodnocení technologických procesů a ověřování přesnosti požadovaných parametrů rozvojem metrologie. Rozšiřovat povinné hodnocení kvality státními zkušebnami na další významné

skupiny výrobků v souladu s potřebami vnitřního a zahraničního ob chodu. Systém hodnocení kvality v co největší míře uplatňovat v před. výrobních etapách.

IV

ROZVOJ PRŮMYSLU

Za rozhodujíct pro rozvoj národního hospodářství a zvyšování jeho efeklivnosti považovat průmyslovou výrobu. Zvýšit její celkový objem do roku 1985 o 18–20 % . Snižováním materiálových nákladů výroby

dosáhnout rychlejšího růstu upravených vlastních výkonů. Prvořadou pozornost v rozvoji průmyslové výroby věnovat struktuře výroby a její mu užití, zejména k rozšíření dodávek pro vývoz o 32–35 % , při maxi málním zvýšení kvality a technické úrovně výrobků.

Zvýšit produktivitu práce v průmyslu minimálně o 17-19 % a jejím růstem krýt více než 90 % přírůstku výroby. Dosáhnout toho zdokonalo

váním organizace výroby, lepším využíváním a dalším zvyšováním techn'ckého vybavení práce, prohlubováním mezinárodní dělby práce a rozvojem socialistického soutěžení.

Přírůstky pracovních sil koncentrovat na zvýšení směnnosti v závo dech, jejichž produkce zabezpečuje úkoly vývozu, snižuje dovozní, energetickou a surovinovou náročnost výroby, a do nově vybudovaných

provozů, zejména do rozvojových výrobních oborů. Ve struktuře průmyslové výroby posilovat úlohu strojírenství při

rychlejším rozvoji elektrotechnického průmyslu a kompletačních obo rů ovlivňujících růst technické úrovně a kvality finální strojírenské

produkce. Přednostním rozšiřováním materiální základny elektrotech nického průmyslu vytvářet podmínky pro zvyšování exportní schopnos

ti a efektivnosti národního hospodářství. Soustředit pozornost na rozvoj odvětví opírajících se o vlastní surovinovou základnu. Nejdůležitější záměry v rozvoji výroby a změnách její struktury, ja kož i v racionalizaci spotřeby paliv, energie a kovů prosazovat státní.

mi cílovými programy. Investiční prostředky a dodavatelské kapacity na racionalizační programy vyčleňovat v plánu . V jednotlivých průmyslových odvětvích zajištovat tyto nejdůležitější úkoly :

116

1.

PALIVA A

ENERGIE

Při minimálních přírůstcích palivoenergetických zdrojů je stěžejním

úkolem urychlit snižování energetické náročnosti národního hospodár ství. Pro dosažení vyrovnané palivoenergetické bilance a další růst ná rodního důchodu je třeba v sedmé pětiletce relativně uspořit zhruba 12 miliónů tun měrného paliva.

V souladu se státním cílovým programem racionalizace spotřeby paliv a energie věnovat mimořádnou pozornost zavádění energeticky

úspornějších technologií, využívání nových netradičních a druhotných energetických zdrojů , změnám struktury výroby ve prospěch kvalitněj

ších a přitom energeticky méně náročných výrobků. Snižování energe tické náročnosti dosahovat i lepším využíváním základních fondů a snižováním materiálové náročnosti výroby, racionalizací dopravy , ja kož i úsporami v nevýrobní oblasti . K zabezpečení těchto úkolů vytvořit potřebné podmínky v materiálně technické základně, zejména ve stro jírenství .

Za hlavní zdroj pro výrobu elektřiny a tepla považovat uhlí a jaderné palivo. Řešit ve výzkumu a vývoji nové způsoby využití méně hodnot ných druhů uhlí. Zdroje ropy, s jejichž celkovým zvýšením nelze počí.

tat, přednostně využívat pro chemické zpracování a potřeby motoriza ce, zdroje zemního plynu především pro technologii. Rychleji snižovat

spotřebu ropných produktů při výrobě elektřiny a tepla. Důsledně dbát, aby úkoly v těžbě uhlí i výrobě energie byly docilová ny s co nejnižšími investičními nároky a racionalizační opatření byla prováděna hospodárně . V roce 19 vytěžit 99-100 miliónů tun hnědého uhlí a lignitu, 27-28 miliónů tun černého uhlí.

V těžbě černého uhlí usilovat o maximální využití geologických zá sob a o zvýšení zdrojů uhlí vhodného pro koksování. Zpracovat dlouho dobější program těžby uhlí na Ostravsku a jejího zabezpečení. Vytvářet

předpoklady pro zajištění dobývací techniky v hlubinných dolech. Tříděným uhlím zabezpečovat přednostně potřeby obyvatelstva ; jeho spotřebu u ostatních odběratelů snižovat záměnou za prachové uhlí.

Struktuře a jakosti uhlí postupně přizpůsobovat a rekonstruovat kotle v závodní energetice i v komunálně bytovém hospodářství . K tomu vy tvářet podmínky ve strojírenství.

Zastavit nepříznivý vývoj skrývky na povrchových dolech v severo

českém hnědouhelném revíru. Zabezpečit dodávky spolehlivé velko strojové techniky ; rekonstruovat a inovovat technologické celky, aby se zvýšily výkony velkostrojů, byl zajištěn plynulý a spolehlivý provoz rypadel a pásové dopravy. Získat nové těžební kapacity především urychlenou otvírkou a rozšířením lomů Most, Vršany, Merkur, Březno,

Československá armáda, Šverma a Chabařovice. V nezbytném rozsahu 117

uskutečňovat investiční akce vyvolané postupem těžby uhlí včetně ná

hradní komplexní bytové výstavby. Důsledněji rekultivovat devastova né pozemky, zlepšovat kvalitu půdy předávané zemědělství, lesnímu a vodnímu hospodářství . Maximálně urychlit rozvoj Velkolomu Maxim Gorkij. Intenzifikovat

těžbu v dolech východní části sokolovského revíru. Modernizovat stro jírenskou a údržbářskou základnu uhelného průmyslu a zvýšit její pro dukci .

V uhelném průmyslu je důležitým celospolečenským úkolem dále zlepšovat pracovní a životní podmínky horníků. Zejména prohloubit péči o bezpečnost práce a uskutečnit další opatření v oblasti mzdové,

sociální a zdravotní, jakož i v bytové výstavbě ; tím napomáhat i nábo ru pracovních sil pro hornictví.

V koksárenství zabezpečit výstavbu a rekonstrukci koksárenských baterií jako náhradu za dožívající kapacity v odvětví paliv a hutnictví.

Zavádět progresívní technologie přípravy uhelné vsázky pro zvýšení výroby koksu i z méně vhodných druhů uhlí. V plynárenství vytvářet dokončením výstavby tranzitního plynovodu Konsorcium předpoklady k dalšímu růstu dovozu zemního plynu. Zvy šovat spolehlivost plynárenské rozvodné soustavy a pokračovat ve vý. stavbě podzemních zásobníků plynu.

Urychlit a zvětšit rozsah i účinnost geologického průzkumu ropy a zemního plynu na Moravě a Slovensku. Využít techniky a technologie velmi hlubokých vrtů ke zvýšení těžitelných zásob.

V energetice vyrábět v roce 1985 80–83 miliardy kWh elektřiny, z toho 15 miliard kWh v jaderných elektrárnách. Ve spolupráci se SSSR dále rozvíjet jaderně energetický komplex.

Uvést do provozu jaderné elektrárny V 2 Jaslovské Bohunice a Dukova ny a připravit výstavbu dalších jaderných elektráren Mochovce a Te. melín . Zlepšit plánování, přípravu i realizaci výstavby včetně vyvola

ných investic, zjednodušit způsob projektování. Zkoncentrovat projek tové , stavební a montážní kapacity , zintenzívnit postup prací na stav bách a zdokonalit jejich řízení. Cílevědomě rozvíjet příslušnou hutní, strojírenskou, přístrojovou a stavebně výrobní základnu pro domácí výstavbu i vývoz.

Provádět inovační a generální opravy i rekonstrukci, zvýšit tím spo lehlivost elektrárenských zařízení. Racionalizovat provoz elektráren a tepláren. Usilovat do roku 1985

o dosažení spotřeby 373 gmp na výrobu 1 kWh ve veřejných parních elektrárnách . Připravit a zahájit výstavbu odsiřovacího zařízení v elek trárně Tušimice II .

Vzhledem k rostoucí úloze elektřiny v palivoenergetické bilanci rychleji budovat a obnovovat rozvodné a distribuční sítě, zvýšit spoleh livost dodávek elektřiny spotřebitelům . 118

Posilovat integraci československé elektrizační soustavy se sousta

vami členských států RVHP. Podílet se na výstavbě Chmelnické jaderné elektrárny na území SSSR. Plánované úspory primárních zdrojů energie, živé práce a ochranu

přírodního prostředí dosahovat urychlenou realizací programu cen trálního zásobování teplem zásadně na bázi hnědého uhlí . Hlavní po zornost věnovat

kombinované výrobě

elektrické

energie a

tepla .

Rekonstruovat kondenzační elektrárny na teplárny a uskutečňovat program náhrady ušlechtilých paliv. Zlepšit součinnost při resortním, oblastním a územním plánování, více sdružovat investice. Využívat netradičních zdrojů energie a v průmyslových aglomeracích postupně budovat spalovny odpadků .

2. HUTNÍ PRŮMYSL A SPOTŘEBA KOVU

Vycházet v podstatě ze zachování dosažené úrovně výroby kovů . Na všech úsecích hospodářství podstatně zlepšit hospodaření s kovy, aby jejich relativní úspory dosáhly v průběhu sedmé pětiletky průměrně

4,5—5 % ročně. Důsledně zkvalitňovat normování spotřeby surovin a materiálů ze železných a neželezných kovů. Urychleně připravovat a realizovat opatření v projekci, konstrukci, technologii výroby i změny

výrobních programů, které umožní dosáhnout progresivní normy spo třeby a úspory železných a neželezných kovů stanovené státním cílo vým programem. Pozornost věnovat geologickému průzkumu a rozvoji těžby domácích rud. Dalšími opatřeními k výrazným úsporám neželez

ných kovů dosáhnout podstatného snížení jejich výrobní spotřeby ve všech odvětvích národního hospodářství, především ve strojírenství a stavebnictví. Ve stavební výrobě zajistit zejména záměnu hutních vý. robků z hliníku jinými materiály.

Podstatně zlepšit kvalitu a sortimentní skladbu výroby, zvyšovat po díl ušlechtilých ocelí, efektivních druhů výrob a výrobků. Snížit spo

třebu kovů v hutním cyklu včetně snižování předváh a důsledně využí vat kovový odpad. Mimořádnou pozornost věnovat sběru, úpravě a plnému využití kovového odpadu včetně spotřebitelského. Při rozvoji úpravárenských kapacit přednostně pamatovat na separaci jednotli vých druhů kovů. Urychlit obrat kovového fondu státu. Ve výrobě surového železa zlepšovat technologie, zvyšovat výkony a snižovat měrnou spotřebu paliva. Osazovat vysoké pece bezzvonovými

sazebnami , zavádět automatizaci řízení výroby výpočetní technikou, zvyšovat teploty větru a zlepšovat technologii přípravy vsázky. Ve výrobě oceli zaměřit vývoj na rozšíření moderních úsporných technologií, které umožňují rovnoměrnější výrobu, lépe využívat vsáz

kové materiály a zvyšovat jakost výrobků. Pokračovat v rozvoji výroby 119

v kyslíkových konvertorech, v zavádění plynulého odlévání, mimopecní rafinace oceli a v intenzifikaci elektrooceláren .

Ve výrobě válcovaného materiálu zlepšit sortimentní skladbu zvýše

ním výroby středních a jemných profilů a jemných plechů, profilů pro úspornější konstrukce, žíhaných tlustých plechů a izotropních dyna mových plechů. Podstatně zlepšit sortiment vyváženého válcovaného materiálu, zejména vypuštěním výrobků s nejnižším stupněm zpracová ní a druhořadého materiálu .

Zvýšenou pozornost věnovat i efektivnímu využití kovové vsázky. Výstavbou zařízení plynulého odlévání oceli, rušením zastaralých a neefektivních válcovacích tratí a náběhem nových velkokapacitních

válcoven snížit do roku 1985 spotřebu oceli na výrobu 1 tuny válcované ho materiálu nejméně o 17 kilogramů proti roku 1980. Rozvoj hutní druhovýroby zaměřit na zvýšení výroby ocelových kor

dů do pneumatik a dopravních pásů, svářecích materiálů a pružin, a to při maximálním využívání dosavadních kapacit. Rozšířit výrobu svařo vaných sítí.

Pro lepší využití neželezných kovů v hutním cyklu zavádět konti nuální procesy při výrobě polotovarů, uplatňovat rafinační postupy a nové způsoby tavení. Zajistit tím vysokou jakost a snížení spotřeby ko.

vů. Vytvářet předpoklady pro rozvoj práškové metalurgie. Rozvinout výrobu mikroelektronických součástek a nových technolo gií v elektronice a elektrotechnice . Věnovat mimořádnou pozornost

výrobě speciálních materiálů a polotovarů pro tyto účely. Vytvářet podmínky pro zvyšování kvality a efektivnosti výroby mag nezitu a chrommagnezitových výrobků. Zabezpečovat zvýšení dodávek mletých strusek pro zemědělství.

Připravovat řešení ekologických problémů vyvolaných výrobou hliní. ku v Žiaru nad Hronom .

3. STROJÍRENSTVÍ A ELEKTROTECHNIKA

Odvětví strojírenství a elektrotechniky bude i nadále základem roz voje československé ekonomiky, musí se výrazněji podílet na technic

kém pokroku ve všech odvětvích národního hospodářství. Zvýšit výro bu strojírenství a elektrotechniky o 33-35 %, produktivitu práce o 30 až 32 % .

Ve strojírenství a elektrotechnice vyváženě rozvíjet kapacity finální výroby 1 kompletačních výrobků a materiálů . Významným faktorem

zhodnocování a úspor surovin, materiálů, paliva a energie se musí stát rychlé využívání výsledků technického rozvoje, zvýšení životnosti a

spolehlivosti strojírenských výrobků. Uskutečňovat změny struktury uvnitř oborů, nahrazovat zastaralé výrobky výrobky vyšší technické 120

úrovně, ve větší míře realizovat technický pokrok. Dosáhnout podstat ného zvýšení užitné hodnoty výrobků, jejich kvality, ale i objemů výro

by při menší spotřebě konstrukčních materiálů a nižší pracnosti. Inten. zívně zvyšovat podíl výroby vysoce kvalitních kompletačních výrobků umožňujících vysoký stupeň vybavenosti prostředky pro automatizaci provozu a řízení technologií. Pro plnění těchto rozhodujících úkolů je nezbytný rychlý rozvoj elektrotechnického průmyslu, zejména mikroelektrotechniky a pro středků automatizace .

Vytvářet kádrové a věcné podmínky pro urychlenou aplikaci elektro. niky a mikroelektroniky ve všech odvětvích národního hospodářství. Rozvoj výroby ve strojírenství a elektrotechnickém průmyslu orien tovat tak, aby byly v potřebné výši a požadované struktuře kryty především náročné vývozní úkoly. Usilovat o hlubší zapojení do mezi národní socialistické dělby práce. Všestranně organizovat úzkou spolupráci organizací výroby a zahraničního obchodu, přizpůsobovat

výrobu požadavkům zahraničních trhů . Dosáhnout podstatně užšího propojení výroby se zahraničním obchodem, než tomu bylo dosud. Společným úkolem výroby i zahraničního obchodu je zajistit náročné vývozní úkoly a zvyšovat efektivnost vývozu, především růstem kilo. gramových cen a snižováním reprodukčních nákladů. Zvýšit odpovědnost výrobních hospodářských jednotek , podniků a výzkumných ústavů za přípravu výrobních programů zajišťujících kva

litní výrobky pro export a kompletaci . Zajistit výrobu náhradních dílů a zabezpečit servis a generální opravy strojů včetně rozvoje průmys. lového opravárenství . Urychlit inovační cyklus a zároveň zkrátit dobu potřebnou k uplatnění výsledků výzkumu a vývoje ve výrobě. Kvalitněji

a v širším sortimentu uspokojovat potřeby obyvatelstva strojírenským a elektrotechnickým spotřebním zbožím . Stroje a zařízení pro investiční výstavbu dodávat především pro ro zestavěné stavby ze šesté pětiletky a na rozhodující zahajované stavby

plánované k dokončení v sedmé pětiletce. Rozvoje strojírenské a elektrotechnické výroby dosahovat především lepším využíváním existujících zařízení a výrobních ploch ; přírůstek pracovních sil orientovat na zvýšení směnnosti . a ) V těžkém strojírenství splnit vývozní závazky vyplývající z dlou

hodobých obchodních dohod se socialistickými státy . Výrazněji se pro sadit na trzích nesocialistických zemí, zejména vývozem investičních

celků. V souladu s programem výstavby v ČSSR a přijatými závazky vůči zemím RVHP zabezpečit dodávky zařízení pro jaderné elektrárny

typu VVER 440. Uplatňovat vysoké nároky na jakost a zlepšit efektiv nost této výroby. Současně vytvářet předpoklady pro efektivní výrobu

vyššího výkonového typu jaderné elektrárny VVER 1000 s minimálními nároky na společenské zdroje. 121

Zvýšit technické parametry a kvalitu výroby technologických zaříze ní pro těžbu uhlí a zařízení pro tepelné a vodní elektrárny, určených pro investiční výstavbu a vývoz. Dosáhnout co nejvyšší spolehlivosti provozu strojů a zařízení pro povrchovou těžbu uhlí, zabezpečovat je jich náhradní díly.

Výrazně pokročit v rekonstrukcích a generálních opravách strojů a zařízení pro povrchovou těžbu uhlí a pro elektrárenské bloky, v jejich vybavování odlučovacími zařízeními pevných úletů . Použitím celků a

agregátů vyšší technické úrovně dosahovat funkční spolehlivosti a efektivnosti provozu .

Rozvinout výrobu systémů automatického řízení válcovacích tratí a

prohloubit technickou a organizační přípravu k zintenzívnění rozvoje tohoto oboru.

V souladu s nezbytnými změnami zdrojů pohonné síly připravovat komplex změn struktury strojírenské výroby, aby po roce 1985 bylo

možné přecházet na elektrickou trakci nejmodernějších typů doprav ních prostředků v železniční i městské dopravě a uspokojovat požadav. ky zahraničních trhů .

Soustřeďovat, shromadňovat a účelně specializovat výrobu převodo vých zařízení a postupně řešit nesoulad mezi jejich zdroji a potřebou. Lépe uspokojovat potřeby průmyslových armatur, čerpadel, vzducho techniky, zařízení pro čištění a úpravu vody a závlah ; snížit nároky na jejich dovoz.

Zvýšit dodávky zařízení pro rozvoj chemického, farmaceutického a potravinářského průmyslu. Rozšiřovat jeho výrobu i v dalších strojí

renských provozech a vytvářet tím podmínky pro zvýšení dodávek to hoto zařízení po roce 1985.

Výrazně posilovat úlohu vyššího dodavatele při výrobě i vývozu in vestičních celků .

b ) Rozvoj všeobecného strojírenství zaměřit na výraznější řešení vý. vozních potřeb při vyšším zhodnocování výrobků . Přitom zajišťovat i dodávky progresívní technologie pro investiční výstavbu a inovaci výrobků strojírenského spotřebního zboží.

Uskutečňovat státní cílové programy a potřebné strukturální změny. Více se zaměřit na rozvoj pokrokových technologií a prosazování uzlo vé, součástkové i technologické specializace . Růst exportní schopnosti

výrobků docilovat zvyšováním technických i ekonomických parametrů, rychlejším přizpůsobováním struktury výroby požadavkům trhu .

V rozhodujících oborech řešit především tyto úkoly : U obráběcích a tvářecích strojů zvyšovat podíl výroby automatizova ných a automatických strojů a strojních systémů. Ve větším rozsahu

vyvíjet výrobu jednoúčelových strojů a automatických linek . V širší míře využívat elektronických prvků a urychleně osvojovat výrobu obráběcích a tvářecích strojů s CNC -systémy na bázi mikroprocesorů . 122

Přednostně rozvíjet výrobu strojů a zařízení pro plošné tváření a pro

gresívních tvářecích automatů pro objemové tváření. Rozvíjet výrobu průmyslových robotů a manipulátorů, zařízení pro mezioperační mani pulaci a rozšiřovat výrobu úzkoprofilových sortimentů nástrojů, nářadí a měřidel .

V textilním strojírenství rozvinout výrobu nové generace strojů pro bezvřetenové předení s vyšší odtahovou rychlostí, další vývoj a osvoje ní výroby víceprošlupní tkací techniky. U koželužských strojů zvyšovat technologické parametry, rozšiřovat výrobu proudových automatizovaných systémů předúprav, snižujících materiálovou spotřebu a pracnost.

U obuvnických strojů se zaměřit na výzkum, vývoj a výrobu strojů

pro nástřik plastických materiálů , programově řízených strojů pro dělení materiálů, napínacích strojů pro dvoufázové a automatické na pínání, lepicích strojů s automatikou a vysoce výkonných průmyslo vých šicích strojů .

U strojů pro polygrafický průmysl orientovat výzkum, vývoj a struk turu výroby na vícebarvové ofsetové stroje a řezačky papíru s číslico vým řízením .

Výrobu hydraulických prvků agregátů rozvinout na dvojnásobek současného stavu. Přitom výrazně zvýšit jejich technickou úroveň, spo lehlivost a životnost .

V zemědělském strojírenství podstatně rozšířit výrobu. Vyrábět vyso ce produktivní stroje, zejména pro nakládku a vykládku, přípravu pů

dý, setí, pěstování a sklizeň píce včetně podhorských oblastí, okopanin, ovoce a zeleniny, a speciální lesnické traktory . Využít k tomu další strojírenské závody a účelnou kooperaci s nestrojírenskými resorty. Zajistit náběh III . a postupně i IV. unifikované řady traktorů . Zlepšit technickou úroveň a rozšířit výrobu příslušenství traktorů. Zvýšit vý razně výrobu a zlepšit kvalitu a sortiment náhradních dílů pro plné zabezpečení provozů a opravárenské činnosti . Ve výrobě stavebních a silničních strojů řešit optimální mechanizaci

stavebních prací a umožnit podstatně vyšší uplatnění této produkce na zahraničních trzích .

V automobilovém průmyslu přednostně rozvíjet výrobu nákladních automobilů Tatra . Zvýšit výrobu modifikací , přívěsů a návěsů včetně zajištění potřeb zemědělství. Dořešit koncepci výroby osobních auto

mobilů. Při vývoji a konstrukci nových typů spalovacích motorů usilo vat o maximální snížení spotřeby pohonných hmot. Pro kompletaci finální výroby motorových vozidel a pro jejich údrž bu a opravy rychleji rozvíjet výrobu příslušenství, výrazněji využívat progresívní prvky elektroniky. Řešit vleklý problém nedostatku ná hradních dílů .

Ve výrobě strojírenského spotřebního zboží lépe uspokojovat potřeby 123

obyvatelstva. Překonávat nedostatek některých druhů zboží, dosahovat

vyšším rozsahem inovací výrobků většího uspokojení rostoucí poptávky spotřebitelů. Technickou úroveň výrobků zvyšovat především z hledis ka energetických úspor a vyšším využitím elektronických a regulač. ních prvků.

c ) V elektrotechnickém průmyslu urychlovat rozvoj výrobních kapa cit s maximálním využ tím výzkumně vývojového potenciálu i spoluprá ce se socialistickými zeměmi. Zvýšením výroby o 40–50 % vytvářet podmínky pro elektronizaci národního hospodářství. Přednostním roz vojem elektroniky a zvláště mikroelektroniky soustavně zvyšovat užit nou hodnotu výrobků a technologií v rozhodujících odvětvích a obo rech národního hospodářství. Urychlovat tím růst produktivity práce a snižovat spotřebu energie a materiálů. Závažným úkolem elektrotech

nického průmyslu je vytvářet podmínky pro zvyšování exportní schop nosti strojírenských a dalších výrobků a omezovat jejich dovozní ná ročnost. K tomu využívat v daleko větší míře mezinárodní dělby práce, zejména spolupráce v rámci socialistické ekonomické integrace. Zabezpečit téměř trojnásobný růst součástkové základny elektro techniky, elektroniky, optoelektroniky a zejména mikroelektroniky.

Zvládnout a rozšířit výrobu bipolárních a unipolárních integrovaných obvodů , mikroprocesorů s využitím moderních technologických zaříze.

ní včetně elektronové litografie . Vytvářet podmínky pro zavádění au tomatizovaných systémů řízení, zejména v oblasti obráběcích, tváře. cích a textilních strojů . V automatizační technice rozvinout výrobu čidel, snímačů, servopo

honů, signalizačních prvků a zařízení pro měření tepla, výrobu řídící, regulační, měřicí a kontrolní techniky pro jadernou energetiku, hut nictví a chemii .

Rozvíjet investiční elektroniku, měřicí, testovací, laboratorní a zdra votní techniku. Zabezpečovat dodávky moderních výpočetních systémů s potřebným periferním a programovým vybavením zvláště pro řízení

technologických procesů . Výrobu elektronických počítačů a telekomu nikační techniky rozvíjet v souladu s jednotlivými systémy zemí RVHP.

V silnoproudé elektrotechnice zabezpečovat dodávky pro investiční výstavbu, zvláště pro jaderný a palivoenergetický program a výrobu moderních pohonů pro strojírenství. Pro vnitřní trh rozšířit sortiment inovovaných výrobků spotřební elektrotechniky s vysokými technickoekonomickými parametry , zejmé na barevných televizních přijímačů, magnetofonů, gramofonů, radio přijímačů a dalších výrobků .

124

1

4. CHEMICKÝ PRŮMYSL A FARMACEUTICKÁ VÝROBA

Rozvoj chemického průmyslu dlouhodobě zaměřit na podstatně vyšší zhodnocení surovinových a energetických zdrojů rychlým růstem inže nýrsky a technologicky náročných výrob s vysokým podílem kvalifiko vané práce. Na základě toho a zintenzívněním mezinárodní dělby práce

a integrace se zeměmi RVHP, zejména se SSSR , snižovat jejich dovoz z nesocialistických států. Dosahovat takové struktury výroby a spotře.

by, aby se podstatně zlepšil vztah odvětví k zahraničnímu obchodu s nesocialistickými zeměmi. Celkový objem výroby chemického prů myslu zvýšit do roku 1985 nejméně o 12 % . Rozvoj chemické výroby soustředit na obory kvalifikované chemie,

zejména na čisté chemikálie, organická barviva, přísady k polymerům, léčiva, biofaktory a nátěrové hmoty. Přednostně řešit obory výroby,

u nichž je předpoklad vlastní výzkumně vývojové základny a nízké surovinové dovozní závislosti na nesocialistických zemích.

Vysoká devizová náročnost dovozu ropy vyžaduje přijmout v celém národním hospodářství systém účinných opatření k dosažení maximál ních úspor ve spotřebě topných olejů, pohonných hmot i ostatních rop ných produktů včetně dokonalejšího organizování jejich sběru. V souvislosti s dlouhodobým programem snižování podílu ropy v pri

márních zdrojích palivoenergetické bilance zvýšit podíl chemického

zpracování ropy na celkovém množství na 15 % a připravit k zahájení výstavbu krakovací jednotky v Litvínově . Ve všech odvětvích národní

ho hospodářství rozpracovat a uskutečňovat programy úspor chemic kých materiálů na bázi ropy. Jejich použití soustředovat do oblastí, kde

se vysoce zhodnocují. Postupně dokompletovat petrochemické výrobní

celky v ČSR i SSR, dosáhnout vysokého zhodnocení již vybudované surovinové základny . Ve výrobě chemických vláken se soustředit na rozšíření sortimentu a zvýšení kvality .

Zlepšovat kvalitu a sortiment průmyslových hnojiv a agrochemikálií. Uvést do provozu nové kapacity na výrobu technické pryže a hadic,

dále rozšířit výrobu pryžových dopravních pásů. Výrazně zvýšit v pod nicích místního hospodářství protektorování pneumatik, zejména pro traktory a nákladní automobily. Komplexně vytvářet předpoklady pro dynamický rozvoj a inovaci

sortimentu výroby farmaceutického průmyslu a zvýšit jeho výrobu asi 0 37 % . Vybudovat nové univerzální provozní jednotky s výrobním profi lem syntetických léčiv a meziproduktů pro léčiva. Rozšířit domácí su rovinovou a materiálovou základnu zdravotnické výroby a prohloubit spolupráci a specializaci v rámci států RVHP ve výrobě farmaceutic kých surovin, léků a zdravotnického materiálu. Uvádět do souladu po

třebu a zdroje léčiv v kvalitě a struktuře odpovídající potřebám zdra 125

votnictví a ostatních odvětví . Vytvářet předpoklady pro odstranění pasívního salda dovozu a vývozu. 5. PRŮMYSL ZPRACOVÁNÍ DŘEVA

Racionálnějším využitím veškerého dřeva včetně zpracovatelného odpadu a nehroubí zvýšit výrobu ve dřevozpracujícím průmyslu o více než čtvrtinu. K tomu lépe využít nové kapacity postavené v letech

páté a šesté pětiletky. Výrobu nebělených buničin zvýšit o více než 60 % , dřevotřískových desek o 65–70 % aa dřevovláknitých desek o 15 % , včetně povrchové úpravy. V podstatě odstranit dovozy buničin a dřevo

třískových desek z nesocialistických zemí, posílit exportní schopnost dřevozpracujícího průmyslu a nahradit postupně dosavadní vývoz su rového dřeva výrobky s vyšším stupněm zpracování. Pro zvýšení efektivnosti vývozu zajistit v pilařské výrobě vyšší stu peň zpracování dřeva, zlepšit jakostní skladbu vyváženého jehličnaté ho řeziva, zejména sušením a paketizací, zvyšovat výrobu i kvalitu ná bytku dodávaného pro vnitřní trh a pro vývoz. Soustředit úsilí na plné využití vybudovaných kapacit celulózek a

rekonstruovaných linek na výrobu dřevotřískových a dřevovláknitých desek. Uvést do plného provozu nové celulózky v Paskově, včetně výro by krmných kvasnic, a v Ružomberku.

6. LEHKÝ PRU MYSL

Rozvoj lehkého průmyslu soustředit na zvyšování kvality a technické úrovně výrobků, intenzívnější inovaci sortimentu a na obohacování vnitřního trhu novinkami a luxusními výrobky . S ohledem na vývoj cen

dovážených surovin zvyšovat ve vývozu podíl výrobků, u nichž je vý razně zhodnocována národní práce, a tomu přizpůsobovat zbožovou strukturu výroby .

Zvýšit výrobu lehkého průmyslu asi o 15 % . Nejrychlejším tempem rozvíjet výrobu skleněných vláken a skleněných tkanin pro elektroni ku a bytové textilie .

Rozvoj sklářského průmyslu zaměřit především na rozšíření výroby

technických výrobků pro další výrobní spotřebu a usilovat o snižování jeho energetické náročnosti. Ve výrobě skla , porcelánu, jemné kerami

ky a bižutérie věnovat mimořádnou pozornost modernizaci výrobní zá kladny. Dosahovat tím vyššího zhodnocování domácích surovin.

V bavlnářském oboru zvýšit podíl jemných druhů přízí. Pletařský, oděvní a kožedělný průmysl ve větším rozsahu orientovat na špičkové a luxusní výrobky . Ve vlnařském průmyslu přednostně rozvíjet výrobu 126

potahových bytových textilií a koberců jako rozhodující nosný pro gram. Lépe uspokojovat poptávku obyvatelstva v obuvi a textilních výrobcích. 7. PRŮMYSL STAVEBNICH HMOT

Rozvojem výroby stavebních hmot krýt potřeby národního hospodář

ství v sortimentní skladbě, orientovat ji na dosažení co nejvyšších úspor spotřeby paliv a energie. Zvýhodňovat především výrobu mate riálů a výrobků nenáročných na energii, paliva a kovy a s vyššími te

pelně izolačními vlastnostmi, které šetří energii i při užívání stavební ho díla . Zvýšit zpracování popílku a škváry. S cementem důsledně šetřit a jeho užití racionálně usměrňovat. Zlepšovat sortiment cementu a zprogresívňovat normy jeho spotřeby.

Rekonstrukcí a modernizací závodů silikátové prefabrikace dosáh nout vyšší technické a ekonomické úrovně využití základních prostřed

ků. Uplatňovat progresívní výrobní technologie a moderní organizaci výroby. Zvyšovat stupeň dokončenosti a komplexnost konstrukčních soustav a prvků pro individuální výstavbu. Plynule a pohotově ve všech krajích a okresech zásobovat staveb nictví i obyvatelstvo potřebným množstvím a sortimentem stavebních

materiálů, výrobků a hmot se stále vyššími užitkovými vlastnostmi. Postupně zvyšovat dodávky vápenatých hmot pro zemědělství. Vytvářet

podmínky pro vysokou kvalitu staveb, maximální úspory materiálních

nákladů a progresívní metody stavební výroby. Účelným využitím vý. robní základny stavebních hmot zkracovat přepravní vzdálenosti a podstatně omezit protisměrnou přepravu.

V

ROZVOJ ZEMĚDĚLSKOPOTRAVINÁŘSKÉHO KOMPLEXU

XV . sjezdem KSČ stanovený úkol postupně dosáhnout soběstačnos ti ve výrobě zrnin a dále zvýšit celkovou soběstačnost ve výrobě potra vin

považovat za stěžejní úkol i pro sedmou pětiletku. Výrobu po

travin ve stále větší míře zajišťovat z domácích zdrojů, zvyšovat efek tivnost zemědělské výroby. Dosažení těchto náročných cílů vyžaduje intenzívně využívat vnitřní rezervy zemědělskopotravinářského kom plexu, zvýšit účast a odpovědnost ostatních výrobních odvětví na za

bezpečování výroby potravin. 1. V zemědělské výrobě pokračovat v intenzifikaci jednotlivých vý

robních úseků, přednostně zvyšovat rostlinnou produkci. Zdokonalovat rozmístění výroby v souladu s přírodními a ekonomickými podmínka

mi, prohlubovat její specializaci a výrobkovou koncentraci. Zesílit od povědnost orgánů řídících zemědělství, zemědělských podniků, specia lizovaných služeb i dodavatelů výrobních prostředků. Zvýšit účast vědeckovýzkumné základny při plnění těchto úkolů .

V zemědělských podnicích urychlit využívání vědeckotechnického

pokroku, důsledně a operativně zavádět ověřené poznatky vědy a vý. zkumu do praxe, ve větší míře uplatňovat zkušenosti předních země dělských podniků. Zdokonalit plánování a vnitropodnikovou organizaci, účinněji uplat ňovat chozrasčot , podnikovou a osobní hmotnou zainteresovanost .

K tomu propracovat a uplatnit zdokonalenou soustavu plánování a ří zení v zemědělství.

V období sedmé pětiletky zvýšit zemědělskou produkci proti šesté pětiletce zhruba o 10 % , z toho rostlinnou výrobu o 14–16 % . V rostlinné výrobě plně využívat půdy, zintenzívnit ochranu a sou stavně zvyšovat úrodnost půdy . Usilovat o růst a stabilitu výnosů všech plodin, zlepšit úroveň výživy a ochrany rostlin, soustavně snižovat ztráty ve výrobních procesech , při skladování a zužitkování produkce.

Dosáhnout průměrné roční sklizně 11 miliónů tun obilovin a za pě 128

tiletku jejich výrobu proti šesté pětiletce celkově zvýšit zhruba o 9 % .

Realizovat opatření na zvýšení výroby kukuřice. Zajistit přísný režim hospodaření s obilním fondem .

Rychleji rozvíjet výrobu objemných krmiv a zvýšit ji proti šesté pěti letce o 13–14 % . K tomu zajistit dostatek kvalitních osiv pícnin, přede vším víceletých, výkonnou mechanizaci pro sklizeň, zejména na svaži

tých pozemcích. Pro úpravu a skladování pícnin uplatňovat energetic ky méně náročné způsoby konzervace. S využitím poznatků vědecky

řízené výživy skotu dosáhnout vyššího využití vyrobené píce proti sou časnému stavu o 10–15 % .

Zabezpečit růst výroby a nákupu ovoce, zeleniny, luštěnin, brambor a zvýšit objem jejich přímých dodávek na vnitřní trh. Aktivněji než do

sud podporovat produkci drobných pěstitelů pro jejich vlastní zásobení i pro tržní účely. Růstem a zkvalitněním produkce technických plodin rozšířit surovi novou základnu zpracovatelského průmyslu. Zlepšit vztahy k zahra

ničnímu obchodu. Výrobu a nákup olejnin zvýšit proti šesté pětiletce o více než polovinu. U cukrovky překonat stagnaci ve výrobě a cuker natosti. K tomu použít soubor účinných opatření a zvýšit proti šesté

pětiletce produkci cukrovky o 12–15 % . U chmele zajistit růst výroby o pětinu. Strukturu živočišné výroby rozvíjet v souladu s reálnými zdroji

krmiv. Přírůstku produkce dosahovat převážně rozvojem chovu skotu při zvyšování užitkovosti zvířat. Rozvoj výroby náročné na jadrná krmiva přizpůsobit jen možnostem jejich zdrojů. Ke snížení spotřeby jadrných krmiv vyrábět kvalitní směsi v potřebném sortimentu . Zabez pečovat přijatý bílkovinný program. Postupně uskutečňovat program biochemizace živočišné výroby. Zvýšit výrobu sladkovodních ryb.

Zabezpečovat a vytvářet nezbytné ekonomické podmínky pro další rozvoj chovu domácích zvířat na záhumencích a u drobných chovatelů a tím rozšířit samozásobení a smluvní výkrm v zájmu doplnění a zpest ření trhu.

2. V potravinářském průmyslu zvýšit výrobu do roku 1985 o 10–11 % a dodávky pro vnitřní trh zhruba o 12 % . Ve všech oborech dosáhnout vysokého stupně zhodnocení surovin a vedlejších produktů. Klást dů raz na zkvalitňování a inovaci výrobků, zvyšovat trvanlivost a nutriční

hodnotu potravin jejich obohacováním vitamíny a dalšími složkami. Rozšiřovat a zkvalitňovat sortiment kojenecké a dětské výživy . Postup ně snižovat výrobní spotřebu cukru a zavádět nové dietní výrobky. Roz víjet integrační a kooperační vztahy mezi zpracovatelským průmyslem, zemědělskou prvovýrobou a obchodem.

3. V rozvoji materiálně technické základny zemědělskopotravinář ského komplexu usilovat nejen o růst objemu dodávek, ale i o jejich vyšší technickou úroveň a komplexnost . Zvýšit dodávky průmyslových 129

linojiv o 8–10 % , vápenatých hmot a ochranných chemických a bioche mických prostředků pro rostlinnou a živočišnou výrobu. Podstatně lépe využívat statková hnojiva.

Počítat s objemem investic pro zemědělskopotravinářský komplex zhruba na úrovni šesté pětiletky. Pokračovat intenzívně v budování závlah a v odvodňování. Dále vytvářet podmínky pro intenzifikaci ze

mědělské výroby ve Východoslovenské nížině. V rostlinné výrobě orien tovat investice na snížení ztrát při sklizni, skladování a zpracování

zemědělských produktů. V živočišné výrobě přednostně směrovat pro středky na budování kapacit pro chov skotu. V potravinářském prů myslu orientovat investice prioritně na efektivní zhodnocování surovin

a růst výroby oborů zkvalitňujících výživu včetně rozvoje chladíren ských a mrazírenských kapacit. Úměrně k tomu vytvářet předpoklady v dodávkách technologických celků. Ke zlepšení technické vybavenosti dodat v sedmé pětiletce do země

dělství 10 tisíc účelově upravených nákladních automobilů, 6,5 tisíce nakladačů a 35 tisíc traktorů. Zvýšit dodávky techniky pro základní ob

dělání půdy, setí a sklizeň pícnin. Uspokojovat další potřeby, zejména v náhradních dílech a obalových materiálech. Rozvíjet a zdokonalovat zemědělské výrobní služby.

Prostředků vynakládaných na rozvoj zemědělskopotravinářského komplexu využívat s maximální hospodárností. Efektivněji vynakládat

investiční prostředky, lépe využívat stroje a zařízení, zlepšit jejich údržbu. Zvýšit účinnost využívání hnojiv a agrochemikálií, krmiv a pohonných hmot .

VI

LESNÍ A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

V lesním hospodářství zajistit předpoklady a podmínky pro růst pro dukčních schopností lesů včetně ostatních funkcí lesa ; dodávky užitko

vého dříví dosáhnou 87 miliónů m3. Ve spolupráci se zpracovatelským průmyslem zvýšit celkové využití dřevní hmoty. Urychlit zavádění vel kovýrobních forem pěstební činnosti. Zvýšit péči o mladé lesní porosty,

zvyšovat odolnost lesů proti exhalacím a přírodním kalamitám. Soustavnou pozornost věnovat ochraně lesů, zejména zmírňování vli vu průmyslových exhalací . Včas likvidovat následky škod způsobených exhalacemi , hospodárně zužitkovat dřevní hmotu a obnovovat vytěžené plochy.

V souladu s produkčními a ostatními funkcemi lesa vytěžit v sedmé pětiletce asi 92 milióny mu dřeva . V odvětví vodního hospodářství zabezpečovat rozvojem a ochranou

povrchových a podzemních zdrojů potřebu vody pro zásobování obyva telstva, zemědělství a průmyslu. Uskutečňovat protipovodňové úpravy na exponovaných tocích, zejména v oblasti jižní Moravy, na Odře, Hro nu, Ipľu a Slané . Ve spolupráci s MLR pokračovat ve výstavbě vodních

děl na Dunaji . Pokračovat ve výstavbě vodohospodářských zařízení v Severočeské hnědouhelné pánvi. Budovat vodohospodářské investice související s rozvojem palivoenergetické základny.

Rozšiřovat vodovodní a kanalizační síť , zvýšit podíl obyvatel zásobo vaných vodou z veřejných vodovodů a bydlících v domech připojených na kanalizaci . Zlepšením údržby sn žovat ztráty vody v rozvodné síti. Prosazovat racionální hospodaření s vodou .

Výstavbou čistíren odpadních vod přednostně řešit rozhodující zdro je znečištění.

VII

STAVEBNÍ VÝROBA

Rozvoj stavební výroby důsledně orientovat na dokončování staveb, zkracování lhůt výstavby a včasné uvádění kapacit do provozu při sou časném podstatném zkvalitnění a zefektivnění stavění. Dokončování staveb a finální dodávky považovat za základní úkol stavebnictví a tomu podřídit systém řízení od ministerstev až na provozy. Vyrovnat se

postupně s roztříštěností kapacit. K posílení koncentrace stavební vý roby důsledně omezovat počet zahajovaných staveb. Technologii sta vebních prací orientovat na efektivní využití materiálů z domácích surovin.

Rychleji rozvíjet stavební kapacity pro potřeby rekonstrukcí, moder

nizací a oprav budov Zabezpečit přestavbu v souladu se změnou stavby a dokončování

a staveb a zvýšit efektivnost jejich provádění. stavebních kapacit, prohloubit kooperaci práce struktury a oblastního rozmístění investiční vý staveb, zejména v palivoenergetické základně a

v občanské výstavbě. Zvýšit odpovědnost stavebních organizací za technickou a občanskou vybavenost sídlišť.

Koncentrovat stavební kapacity na rozhodující stavby a do oblastí soustředěné investiční výstavby hlavního města ČSSR Prahy, Severo českého kraje a hlavního města SSR Bratislavy. Zvyšovat vývozy stavebních prací, s jejich dovozy nepočítat.

Podstatně zlepšit úroveň řídící, organizátorské a kontrolní práce na všech stupních řízení. Snižovat pracovní prostoje , důsledně hospodařit s materiály, zvýšit časové a výkonové využití strojů a zařízení. Zvýšit výkonnost stavebnictví v letních měsících a vytvářet podmínky pro efektivní práci v zimním období. Zpřísnit kritéria hodnocení všech útvarů podílejících se na stavebním díle.

Technický rozvoj orientovat na úsporu společenské práce a využití pokrokových metod stavění. Více uplatňovat proudovou výstavbu . Ome 132

zovat spotřebu výrobků na bázi ropy, spotřebu ocelových konstrukcí a kovů všech druhů. Snižovat spotřebu energie a pohonných hmot při stavění i při vlastním provozu stavebního díla . Důsledněji využívat ty pizace a unifikace prvků.

1

VIII

DOPRAVA A SPOJE

Za hlavní úkol dopravní soustavy považovat včasné, plynulé, kvalitní

a efektivní zajišťování přepravních potřeb národního hospodářství a

obyvatelstva. Počítat se zvýšením přepravy zboží o 7–9 % při zvýrazně ní úlohy železniční dopravy. Zvyšovat úroveň kultury a kvality osobní dopravy, zejména její přesnost a úroveň služeb poskytovaných cestují. cím .

Snížit přepravní náročnost společenské produkce minimálně o 5 % , především racionalizačními opatřeními u přepravců , kteří musí snižo vat materiálovou náročnost výroby, odstraňovat neefektivní kooperace a specializace a protisměrné neracionální přepravy zboží, urychlovat

nakládací a vykládací práce. Vytvářet technické a organizační předpo klady ve vykládacích a manipulačních kapacitách podniků. Lépe využí vat ložný prostor a snižovat poškozování železničních vozů . Časově rovnoměrněji uplatňovat požadavky na přepravu. Zdokonalovat organi zaci přepravního procesu a jeho plánování. Rozvíjet progresívní přepravní systémy, zejména kontejnerovou do pravu a paletizaci . Na základě toho zdokonalovat sběrné služby po

stupným vytvářením podmínek u dopravců a přepravců. Snižovat energetickou náročnost všech druhů dopravy a plánovitě usměrňovat dělbu přepravní práce na energeticky méně náročnou vod ní a železniční dopravu. Rozvíjet přednostně železniční dopravu jako hlavní článek dopravní soustavy . Po železnici především přepravovat pevná paliva, rudy, kovo vý odpad a zboží určené pro vývoz. Dosáhnout toho, aby podíl výkonů

železniční dopravy z celkových výkonů v roce 1985 činil nejméně 70 % . Přednostně rozvíjet elektrickou trakci. Postupnou automatizací technologických procesů zvyšovat propust nost tratí na nejzatíženějších úsecích , kapacitu rozhodujících železnič

ních uzlů a pohraničních přechodových stanic. Rozšiřovat elektrizaci a 134

zabezpečovací techniku, uvést do provozu nejméně 450 kilometrů elek trizovaných tratí a 380 kilometrů zabezpečovacího zařízení.

Zlepšit technický stav železničních tratí zvýšením rozsahu a kvality udržovacích a obnovovacích prací. Vytvořit podmínky pro plné využí vání opravárenské základny železniční dopravy.

Vybudovat nový železniční přechod normálního rozchodu mezi ČSSR a SSSR a pokračovat ve výstavbě jižního železničního tahu na Sloven sku .

V automobilové dopravě zvýšit objem přepravy zboží o 8–10 % . Před nostně rozvíjet veřejnou dopravu ČSAD. Zvýšit její podíl na celkových přepravních výkonech silniční nákladní dopravy nejméně o 55 % . Lépe využívat dopravní prostředky, uskutečňovat racionalizační opatření v organizaci, řízení a plánování. Dokonalejším plánováním a soustředo váním dopravních prostředků a opravárenské základny do větších cel ků racionalizovat závodovou dopravu.

Snížit měrnou spotřebu pohonných hmot nejméně o 13 % vyšším vy užíváním vozidel, zlepšováním jejich technického stavu a maximálním využíváním návěsů a přívěsů .

Ve vodní dopravě zvýšit objem přepravy zboží zhruba o 35–40 % . Přednostně rozvíjet mezinárodní přepravu, modernizovat a plně využí vat plavební a překládací techniku. V letecké dopravě uskutečňovat celkovou racionalizaci, podstatně zhospodárnit provoz a dosáhnout úspory ve spotřebě pohonných hmot. Dále rozšiřovat leteckou chemickou činnost pro potřeby zemědělství. Výstavbu pozemních komunikací koncentrovat na nejdůležitější prio rity se zvláštním zřetelem na nejvíce využívané silniční tahy a řešení

dopravní situace v Praze a Bratislavě. Postupně odstraňovat dopravně závadná místa a důsledně koordinovat výstavbu silnic a dálnic .

V městské hromadné dopravě modernizovat její technickou základ nu . Přednostně rozvíjet elektrickou trakci a zajistit odpovídající dodáv

ky vozidel. Pokračovat ve výstavbě metra. Ve spojích zkvalitňovat služby pro obyvatelstvo a socialistické orga nizace. Jejich pohotovost zvyšovat modernizací, obnovou a rozvojem technické základny telekomunikací, radiokomunikací a pošty, lepší údržbou a zrychlením oprav spojových zařízení a sítí.

V telekomunikacích pokračovat v automatizaci meziměstského tele fonního provozu. Zkvalitňovat a postupně rozšiřovat příjem druhého televizního programu .

V poštovním provozu pokračovat v automatizaci a mechanizaci pro vozních procesů, zejména v poštovních a přepravních uzlech.

IX

VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ VZTAHY

Rozvoj ekonomiky a růst její efektivnosti jsou v osmdesátých letech podmíněny vysoce aktivní účastí ČSSR v mezinárodní dělbě práce, ze jména v socialistickém společenství. Základním úkolem všech stupňů řízení je soustavně posilovat export ní schopnost výroby, efektivnost zahraničního obchodu. Dosahovat výrazného předstihu tempa růstu vývozu před dovozem. Rychleji re agovat na vývoj situace na světových trzích, zlepšovat strukturu vývo zu, technickou úroveň a kvalitu vyvážených výrobků. Zvýšit podíl vývo

zu výrobků s vysokým stupněm zpracování a zhodnocení kvalifikované práce . Na tomto základě a zlepšením komerční práce dosahovat vyš

ších vývozních cen . Podstatně zkvalitnit technické a servisní služby, zpřísnit kontrolu kvality výrobků, zabezpečovat dodávky náhradních dílů .

Prostředky na dovoz pro výrobní spotřebu využívat racionálně . Dová žet stroje a zařízení vysoké technické úrovně a nezbytné zboží pro obo hacení vnitřního trhu .

Za základ trvalé dynamiky a růstu efektivnosti rozvoje hospodářství a vnějších ekonomických vztahů považovat všestrannou hospodářskou

a vědeckotechnickou spolupráci se Sovětským svazem a ostatními so cialistickými zeměmi. Vytvářet podmínky pro zvýšení vzájemné výmě ny zboží o více než 25 % ( ve fyzickém vyjádření ) . Prohlubovat zapojení naší ekonomiky do mezinárodní socialistické dělby práce, aktivně se účastnit realizace integračních programů zemí RVHP . Rozvojem vzá jemné kooperace a specializace výroby zvyšovat naši exportní schop

nost. Posilovat tím nezávislost na dovozech z kapitalistických států . Považovat důsledné plnění dlouhodobého programu rozvoje speciali zace a kooperace se Sovětským svazem za klíčový úkol.

Přesně plnit závazky vyplývající z mnohostranných integračních opatření, koordinace národohospodářských plánů s členskými zeměmi

RVHP a z dlouhodobých dohod . Zvýšit odpovědnost hospodářských 136

orgánů za plnění převzatých závazků, prohlubovat přímé vztahy mezi ministerstvy, výrobními hospodářskými jednotkami a podniky ČSSR s partnerskými organizacemi v členských zemích RVHP .

V duchu zásad mírového soužití států s rozdílným společenským zřízením

rozvíjet

vědeckotechnickou

a

hospodářskou

spolupráci

s nesocialistickými státy. Na základě vzájemné výhodnosti vycházet z dlouhodobých záměrů vyplývajících z potřeb ČSSR i socialistického společenství. Vytvářet předpoklady pro zvýšení efektivnosti vyvážené produkce. Využívat vyšších forem spolupráce, výrobní a vědeckotech nické kooperace, posilovat dlouhodobost těchto vztahů. Pokračovat v prohlubování všestranné spolupráce s rozvojovými ze měmi, která umožní oboustranně dosahovat vyššího přínosu z meziná rodní dělby práce, a napomáhat růstu výrobních sil těchto zemí.

Vytvářet předpoklady pro zlepšení struktury vzájemné výměny zboží s vyspělými kapitalistickými státy. Zvýšit podíl strojů a zařízení v našem vývozu. Dovoz orientovat na nezbytné suroviny a materiály, stroje nejvyšší technické úrovně s rychlou devizovou návratností. Za mezit nežádoucím protisměrným dovozům a vývozům. Pokračovat v aktivní účasti na řešení významných ekonomických otázek v rámci mezinárodních organizací .

Prohloubit účinnost a zvýšit úroveň řízení vnějších ekonomických vztahů. Zdokonalovat zahraničně obchodní činnosti , zintenzívnit spolu práci organizací výroby a zahraničního obchodu. Zvýšit odpovědnost centrálních orgánů a organizací zahraničního obchodu za koordinaci vývozu a dovozu , důsledněji uplatňovat v praxi dovozně odbytové ges ce. Zkvalitnit informovanost výrobních organizací o situaci a vývoji na světových trzích.

х

INVESTIČNÍ VÝSTAVBA

Podmínky a náročnost budoucího proporcionálního rozvoje ekonomi ky vyžadují řešit investiční výstavbou v sedmé pětiletce pouze nejna léhavější potřeby, a to s maximální hospodárností vkládaných pro

středků. Možnosti užití národního důchodu nedovolují zvyšovat v dal ších letech pětiletky současnou úroveň investic .

Investiční výstavbu orientovat především na akce zajišťující zvýšení vývozu a omezení dovozu, na plnění úkolů programu racionalizace spotřeby paliva energie a na nezbytný rozvoj jejich zdrojů, zvýšení soběstačnosti ve výrobě potravin. Preferovat modernizace, akce umož ňující vyšší využití kapacit, výsledků vědeckotechnického rozvoje, dosažení úspor pracovních sil, surovin, zejména kovů.

Hlavní důraz položit na vyšší využití existujících kapacit, zvyšování efektivnosti investic a realizaci výsledků vědeckotechnického rozvoje. Dosáhnout obratu ve způsobu reprodukce základních prostředků. Zlep šit poměr obnovovacích a efektivních rekonstrukčních a moderniza čních investic k investicím rozvojovým a přednostně je připravovat a ekonomicky zvýhodňovat. Důsledně dbát na soulad mezi reprodukcí

základních prostředků a pracovních sil, vytvářet předpoklady pro je jich využití ve vícesměnném provozu. Koncentrovat práce a dodávky na rychlé dokončování rozestavěných staveb, uvádět výrobní kapacity do provozu v souladu s projektovanými parametry . Plánovitě snižovat nadměrnou rozestavěnost a výrazně tím zmenšit počet současně prováděných staveb. Podstatně omezit zahajo

vání nových staveb, vytvořit předpoklady pro potřebné zkracování lhůt výstavby .

O výstavbě nových kapacit a rozšiřování nynějších závodů a podniků uvažovat jen tehdy, nemohou -li být potřeby národního hospodářství

příslušným druhem výrobků zajištěny lepším využitím dosavadních základních prostředků , popřípadě jejich rekonstrukcí nebo moderni zací. 138

Podstatně zlepšit investorskou a projektovou přípravu staveb. Prosa dit v projektech vysokou technickoekonomickou úroveň a efektivnost v souladu s budoucími požadavky společenské výroby. Požadovat vyšší

kvalitu a hospodárnost architektonického a urbanistického řešení pro jektů, zejména sídlišť. Minimalizovat požadavky na zábor zemědělské

půdy. Zvýšit podíl typových a opakovaných projektů, urychlit a zhospo dárnit projektovou přípravu i vlastní provádění staveb. Nepřipustit nadměrnosti v projektech a rozpočtech výrobních i nevýrobních sta veb, zamezit růstu jejich investičních nákladů.

Zvýšit odpovědnost dodavatelů za přizpůsobení struktury stavebních prací a dodávek technologie potřebám a požadavkům na efektivnost investiční výstavby a její územní rozmístění. Všestranně uplatňovat progresívní metody stavění a montáže, využít k tomu vyšších dodava telských forem .

Odpovědnost a zainteresovanost všech účastníků investiční výstavby zaměřit především na včasné dokončování staveb a uvádění kapacit do bezporuchového provozu. Zvýšit efektivnost reprodukčního procesu . Lépe využívat existující

základní prostředky, důsledně vyřazovat zastaralé a morálně opotřebo vané stroje a zařízení. Ve všech průmyslových odvětvích postupně sni žovat počet neobsazených pracovních míst, uvolňovat pracovníky pro vícesměnné využívání nejprogresívnější techniky a technologie. Akci Z zaměřit na programy, které občané uskuteční v podstatě své pomocí.

XI

ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ OBYVATELSTVA

Uskutečňování stěžejního cíle hospodářské a sociální politiky strany

v životní úrovni obyvatelstva je nezbytné důsledně spojovat s výsledky,

jichž bude dosaženo v růstu efektivnosti společenské výroby a zvyšová ní produktivity práce. V zájmu toho rozvíjet tvořivé schopnosti lidí,

jejich společenskou angažovanost a vysokou pracovní odpovědnost. Tak přispívat i k formování socialistického způsobu života. Prosazovat

pokrokové změny v charakteru práce. Vytvářet potřebné podmínky pro vzestup pracovní kázně a rytmičnosti pracovního procesu . V zaměření a formách vývoje životní úrovně klást důraz na její aktivní působení

při rozvoji výrobních sil a prohlubování souladu zájmů individuálních a skupinových se zájmy celospolečenskými. K tomu : - zvyšovat význam odměny podle množství, kvality a společenského

významu práce jako základního principu rozdělování v socialistické společnosti ; současně zajišťovat odpovídající životní úroveň osob, kte ré se nemohou účastnit pracovního procesu ;

uspokojovat osobní spotřebu obyvatelstva, zejména zlepšováním její skladby ; zabezpečovat tak zvýšenou účinnost podnětů pro rozvoj

iniciativy pracujících, produktivity práce a upevňování socialistického způsobu života. Obohacovat nabídku zejména kvalitnějšího a technicky dokonalejšího průmyslového zboží, zvyšovat kvalitu a pohotovost pla cených služeb ;

v souladu s celospolečenskými zájmy aktivněji ovlivňovat změny ve struktuře poptávky a skladbě spotřeby ; přitom zabezpečovat po třebný soulad mezi cenovou, mzdovou a sociální politikou ; upevňovat státní řízení maloobchodních cen, prohlubovat cenovou kontrolu ;

- při zachování dosavadního okruhu bezplatně poskytovaných slu žeb dále zdokonalovat rozvinutý systém zdravotní a sociální péče, škol

skou a vzdělávací soustavu i péči o rozvoj kultury a tělovýchovy. Zvýšit v této oblasti hospodárnost při vynakládání společenských prostředků a účinněji využívat pracovní síly ; 140

usilovat o zlepšování životního a pracovního prostředí. Zaměřit se především na těžební okresy Severočeského kraje, okres Sokolov, ostravsko-karvinskou aglomeraci a další vybrané průmyslové lokality ; pokračovat ve zlepšování podmínek bydlení, dále rozvíjet síť ob

chodu, placených i veřejných služeb. 1.

ODMĚŇOVÁNÍ ZA PRACI

Počítat s úměrným růstem průměrné mzdy jako s významným a účin ným prostředkem pracovní motivace a zvyšování produktivity práce. V odměňování prosadit důsledně princip zásluhovosti na výsledcích

práce a dosáhnout, aby postavení každé organizace a jednotlivce bylo závislé na výsledcích jejich hospodaření .

Ke zvýšení ekonomické účinnosti mzdové soustavy a zabezpečení

společensky a ekonomicky odůvodněného vývoje mezd : -

- upevnit závislost tvorby mzdových prostředků na růstu společen ské produktivity práce a celkové efektivnosti hospodaření ; posílit vliv technické úrovně a kvality výrobků i efektivnosti je jich vývozu na celkovou úroveň a rozdělování mzdových prostředků ; -

- zvýšit odpovědnost organizací a jednotlivců za uspokojování ce lospolečenských potřeb. Tvorbu a rozdělování mzdových prostředků podmínit dodržením plánované struktury i kvality výroby a služeb, věcným splněním závazných úkolů plánu.

Zvýšenou pozornost věnovat zainteresovanosti pracovních kolektivů na úsporách živé práce. K tomu umožnit, aby organizace při převzetí vyššího úkolu v růstu produktivity práce, zejména cestou absolutních

úspor pracovních sil, mohly přiměřeně zvýšit mzdy pracovníků, kteří se o to zasloužili .

Podporovat tvůrčí, výkonné a kvalifikované pracovníky . Lépe morál ně a hmotně oceňovat především ty, kteří mají největší zásluhy na zvy.

šování užitných vlastností výrobků, jejich technických a ekonomických parametrů. Orientovat pobídkové složky mezd

prémie a odměny

na plnění rozhodujících úkolů výroby a vývozu, vědeckotechnického rozvoje, inovace výrobků, úspory živé a zvěcnělé práce. V širším měřítku zavádět úkolovou a uplatňovat i akordní mzdu . Roz

šiřovat a soustavně zdokonalovat normy spotřeby práce, a to včetně nevýrobní sféry. Využívat je jako důležitý nástroj vnitropodnikového

řízení a spolehlivého měřítka odměňování. Posilovat v celkové odměně hlediska pracovní stabilizace, dlouhodobé výkonnosti a pracovní ini. ciativy.

Vyžadovat přísnou výrobní kázeň a mzdovou disciplínu . Omezovat nadbytečnou přesčasovou práci. Zvýšit osobní odpovědnost vedoucích

pracovníků za splnění uložených úkolů. Na všech stupních řízení důs ledně a účinně kontrolovat dodržování zásad mzdové politiky. 141

2. SPOTŘEBA OBYVATELSTVA

Za rozhodující úsek životní úrovně pokládat rozvoj hmotné spotřeby obyvatelstva na vnitřním trhu. Ve struktuře maloobchodního obratu zboží prosazovat kvalitativní

změny rychlejším růstem prodeje průmyslového zboží než potravin.

Zvyšovat dodávky nedostatkových druhů zboží. Rozšiřovat především spotřebu zboží dlouhodobého užití a prostředků spojených s jeho uží váním. Při výrobě a zásobování trhu potřebným množstvím běžných výrobků zvyšovat podíl zboží vysoké kvality a technických parametrů. Výrazněji pokročit ve společensky žádoucí obměně sortimentu a inova

ci, a to zejména strojírenských výrobků. Dále rozvíjet nabídku zboží umožňujícího zvyšovat úroveň kultury života, především bydlení, usnadňujícího práce v domácnostech, podporujícího aktivní využívání volného času a rozvíjení zájmové činnosti. Zajišťovat nabídku zboží ve současně uspokojovat náročnost na všech cenových polohách módnost a šíři sortimentu , na zboží vyšší kvality, estetické hodnoty i užitných vlastností, zajišťujících snadnější a rychlejší údržbu. Věno

vat mimořádnou pozornost pohotovosti nabídky zboží krátkodobé i denní spotřeby při rozšíření jeho sortimentu .

Zabezpečovat dosaženou vysokou úroveň spotřeby potravin a přitom rozšiřovat výrobu a prodej potravin průmyslově připravených k přímé

spotřebě v domácnostech . Zvyšovat podíl kvalitnějších druhů zboží a obohacovat celkovou šíři sortimentu potravin. Pokročit v racionalizaci restauračního , závodního a školního stravování. Rozšiřovat nákup ze

mědělských produktů od drobných pěstitelů a tím přispívat k obohace ní vnitřního trhu .

Zvýšit pružnost reagování výroby na změnu poptávky na vnitřním trhu i účinnost práce obchodu v rozmísťování zboží do malobchodní

sítě , dosáhnout lepšího využívání zásob zboží. Výrazně proto zlepšit průzkum trhu a komerční práci obchodu. Racionalizovat činnost velko obchodu. Dále rozvíjet materiálně technickou základnu obchodu při specializaci obchodní sítě . Zvyšovat kulturu obsluhy a vytvářet pod mínky k urychlování a usnadňování nákupu včetně stanovení vyhovují

cí prodejní doby. Dále zlepšovat obchodní a pohostinskou činnost spo třebních družstev na venkově .

Vývoj placených služeb přizpůsobovat změnám ve způsobu života, úměrně stupni vybavenosti domácností a rostoucí životní úrovni. Před nostně rozvíjet služby spojené se zvyšováním úrovně bydlení. Zvýšit

kvalitu stavebních oprav a údržby, zabezpečovat modernizaci bytů pro váděnou obyvatelstvem a ve větší míře dodavatelsky zajišťovat výstav bu a údržbu rodinných domků. Zvýšit kvalitu i včasnost oprav předmě

tů dlouhodobé spotřeby, zejména elektrotechnických a elektronických přístrojů a osobních automobilů, jejich servisu a protektorování pneu 142

matik. Zkracovat dodací lhůty a zvyšovat kvalitu práce prádelen, čistí ren a opraven předmětů denní spotřeby. Rozšiřovat poskytování služeb

v domácnostech. Dále zlepšovat služby osobní dopravy, zejména měst ské, služby spojené s dojížděním do práce, uspokojováním kulturních

potřeb a rekreace obyvatelstva . Rostoucí potřebu řemeslnických služeb pro obyvatelstvo uspokojovat i rozvojem drobných provozoven národ ních výborů .

Zvýšit nabídku služeb a prací pro obyvatelstvo v místním hospodár

ství a výrobním družstevnictví o 13–15 % . Dále rozvíjet účelnou a žá doucí doplňkovou výrobu pro potřeby vnitřního trhu, zejména zpestře ní výběru. Věnovat zvýšenou péči inovaci i technické úrovni tohoto spotřebního zboží. Zajistit rychlejší růst prací a služeb k přímému

uspokojování potřeb obyvatelstva. Doplňovat síť služeb poskytovaných místním hospodářstvím a výrobními družstvy v sídlištích s větší kon centrací obyvatelstva a postupně rozvinout formu pojízdných sběren

pro venkov. V placených službách věnovat větší pozornost potřebám zákazníků, upravit provozní dobu tak, aby jim lépe vyhovovala .

Vytvářet podmínky pro další rozvoj cestovního ruchu a k tomu lépe a efektivněji využívat všech dosavadních ubytovacích, stravovacích, lá zeňských a ostatních zařízení.

3. PÉČE O PRACUJÍCÍ, RODINY S DĚTMI A STARŠÍ OBČANY Za účasti odborových organizací zvyšovat péči podniků o zlepšování

pracovních podmínek, pracovního prostředí a bezpečnost při práci. Snižovat počet rizikových pracovišť a podíl těžkých a namáhavých

prací a činností ve ztíženém pracovním prostředí, především u žen a mladistvých, zkvalitňovat hygienickozdravotní opatření včetně vyba

vování a hospodaření s ochrannými pracovními pomůckami. Usilovat o růst kvalifikace pracovníků a její plné využívání. Dbát o zvyšování pracovní a společenské aktivity pracovníků a upevňování soudruž ských vztahů na pracovištích. Prostředky z fondu kulturních a sociálních potřeb plánovitě a před nostně vynakládat na účely a akce, na kterých se podílí většina pracu jících, jako je politickovýchovná a vzdělávací činnost, závodní stravo vání, zabezpečování stabilizace pracovníků, účelné využití volného

času k zotavení pracujících. Z těchto zdrojů výrazněji odměňovat ty pracovníky, kteří se aktivně a iniciativně podílejí na plnění plánova ných úkolů a pracují ve druhých a třetích směnách. Péči o sociální rozvoj pracovních kolektivů plánovitě usměrňovat prostřednictvím

plánu přípravy kádrů, personálního a sociálního rozvoje a kolektivních

smluv. Intenzívněji podporovat účelné sdružování prostředků mezi podniky a národními výbory. 143

Ve společenské pomoci rodinám s dětmi, sociálním zabezpečení ve

stáří, při invaliditě a v nemoci navázat na dosažený, široce rozvinutý systém sociálního zabezpečení, dále jej plně zajišťovat a podle ekono mických možností jej zdokonalovat. Dosáhnout, aby ve všech formách jeselské péče bylo umístěno asi

22 % dětí do tří let, v mateřských školách pečovat o 88–90 % tří- až pě tiletých dětí

počet stravovaných ve školních jídelnách zvýšit asi na

2,5 miliónu. Zvýšit nejméně o 7 tisíc počet míst pro důchodce a těžce

invalidní osoby v zařízeních sociální péče řízených národními výbory. Rozvíjet osvědčené sociální služby, zejména pečovatelskou službu . Zdokonalovat rehabilitaci zdravotně postižených občanů a urychleně

zlepšit protetickou péči. Zabezpečovat možnosti účasti důchodců a osob se sníženou pracovní schopností ve společenské a zájmové činnos ti i v pracovním procesu. Dále rozvíjet výchovu obyvatelstva ke správ

nému chápání smyslu a úlohy socialistické rodiny, pozornému a citli vému vztahu k dětem a starým občanům. 4. BYDLENÍ

Všestranně zlepšovat podmínky bydlení obyvatelstva. Vytvářet ne zbytné technickoekonomické, materiální a kapacitní podmínky pro

lepší hospodaření se současným bytovým fondem a pro snížení energe tické a investiční náročnosti nové bytové výstavby. V letech 1981-1985

dokončit výstavbu 550 tisíc nových bytů a v rámci komplexní bytové výstavby zajistit modernizaci 40–50 tisíc bytů v socialistickém vlast nictví. Podporovat také modernizaci bytů prováděnou obyvatelstvem.

Klást vysoký důraz na provádění pravidelné kvalitní údržby a oprav stávajícího bytového fondu. V hospodaření s bytovým fondem výrazněji omezit dosud nadměrný odpad bytů.

Bytovou výstavbou přispívat k účelnému rozmísťování pracovních sil a k jejich stabilizaci. Rozvíjet účast obyvatelstva na výstavbě bytů pro střednictvím bytových družstev, a to i podnikových. Nadále podporovat výstavbu bytů v rodinných domcích, především progresivními způsoby

stavění; poskytováním pomoci státu usměrňovat jejich výstavbu do průmyslových aglomerací a střediskových obcí .

Daleko důsledněji zabezpečovat komplexnost budovaných sídlišť ob obchodními , školskými, jekty technické a občanské vybavenosti zdravotnickými, kulturními a jinými zařízeními, přívody energie a ko

munikacemi. Zvýšit kvalitu a zajistit včasné dokončování prací při vý. stavbě bytů.

Rozvojem veřejně prospěšných služeb přispívat k ochraně přírodního a životního prostředí ve městech a obcích . Zvláštní pozornost věnovat čistotě měst, odstraňování a účinnějšímu využívání domovních odpad 144

ků, zlepšovat stav městských komunikací, rozšiřovat veřejnou zeleň.

Ke zvelebení měst a obcí organizovat dobrovolnou pracovní aktivitu občanů, orientovat na ně volební programy i výstavbu v akci Z. 7

5. PÉČE O ZDRAVÍ, VZDĚLANI A KULTURU

V široce rozvinutém systému péče o zdraví obyvatelstva usilovat o vyšší kvalitu uspokojování jeho zdravotních potřeb s důrazem na

preventivní péči. Upevňovat hygienickou disciplínu ve všech výrobních i nevýrobních organizacích. Zvýšit úroveň a výkonnost ambulantních služeb, rozšířit rehabilitaci a postupně uskutečňovat dlouhodobé a ce

lospolečenské zdravotnické programy. Zkracovat objednací a čekací doby na vyšetření a ošetření.

Zlepšit organizaci a systém řízení zdravotnictví, zejména prohloubit odbornost a jednotnost řízení od ministerstev zdravotnictví přes ná rodní výbory až po ústavy národního zdraví. V zájmu efektivního využí vání prostředků , materiálně technické a kádrové základny ra cionalizovat síť zdravotnických zařízení. Integrovat zdravotnické a hospodářskotechnické činnosti do optimálních spádových celků, a tím

zlepšit vlastní zdravotnickou péči u lůžek a v ordinacích. Ve zdravotní a lázeňské péči rozšířit počet lůžek o dalších 7-9 tisíc ao 4-5 tisíc rozšířit počet lékařských míst. Přednostně posilovat lůž kové kapacity pro staré a dlouhodobě nemocné osoby. Zajistit zásobo vání léky a potřebným zdravotnickým materiálem.

Urychleně dokončit rozestavěné investiční akce. Dbát o soustavnou údržbu a modernizaci zdravotnických zařízení. Dbát o neustálý odborný a politický růst lékařů a ostatních zdravot

nických pracovníků, aby vztah zdravotníků k nemocným odpovídal socialistické morálce a etice .

Ve školství vytvářet v souladu s potřebami rozvinuté socialistické společnosti a vědeckotechnického rozvoje předpoklady pro další rozvoj a zvyšování úrovně vzdělání i kvalifikace mládeže a pracujících. Mimo

řádnou pozornost věnovat prohlubování systému výchovy k vědeckému světovému názoru, proletářskému internacionalismu a socialistickému vlastenectví ; k tomu zvýšit součinnost škol se SSM i dalšími společen skými organizacemi .

Zabezpečovat další postup v realizaci československé výchovně vzdě lávací soustavy ; vytvořit nezbytné podmínky pro výchovu početnějších

populačních ročníků, zejména v základních a středních školách. V roce 1983/1984 dokončit zavádění nového pojetí základní školy a postupně realizovat obsahovou přestavbu středních škol .

Zvláštní pozornost v příslušných resortech a KNV věnovat obsahové a organizační přestavbě učňovského školství, spojené s vytvářením sítě 145

středních odborných učilišť, která jsou základnou výchovy nové směny dělnické třídy .

Rozvoj studijních a učebních oborů podřídit dlouhodobým společen

ským potřebám , a proto přednostně rozvíjet technické směry studia a učební obory pro přípravu kvalifikovaných dělnických kádrů, posílit výuku jejich profesní dovednosti .

Rozvoj a strukturu vysokého školství, obsah a formy studia účinně

přizpůsobovat dlouhodobým potřebám ekonomiky, vědeckotechnického rozvoje a preferovat studium technických oborů. Vytvářet podmínky pro vědeckovýzkumnou činnost vysokých škol , zvyšovat její účinnost.

Úkoly ve výchově a vzdělávání zabezpečovat kádrově, materiálně 1 účinnými organizačními opatřeními, směřujícími k racionálnímu vy. užití celkového stavu pracovníků školství. V rozvoji materiálně tech nické základny školství se zaměřit především na méně náročné formy

získávání kapacit pro výuku, výchovu, ubytování a stravování, jako jsou modernizace, přístavby a rekonstrukce kapacit. Zajistit všestranný rozvoj socialistické kultury a umění, jejich bohaté

osvojování širokými masami jako jednu z podmínek dalšího rozvoje socialistické společnosti. Tento proces zabezpečovat komplexně vše stranným rozvojem estetické výchovy od uměleckotvůrčí a kulturně

výchovné činnosti až po kulturu práce, formování socialistické morál ky a tvorby socialistického způsobu života. Podporovat rozvoj umělec ké tvorby, vyjadřující základní otázky současné epochy . V materiální základně kultury vytvářet při důsledném využívání dosavadních zařízení v souladu s možnostmi rozvoje společnosti

nezbytné předpoklady jak ze státních zdrojů, tak i prostředků hospo dářských, družstevních a společenských organizací pro plnění význam ných celospolečenských funkcí kultury. Zvláštní péči přitom věnovat

zvyšování účinnosti hromadných sdělovacích prostředků. Dále zlepšovat podmínky pro masový rozvoj tělesné výchovy, sport, turistiku a rekreact obyvatelstva, zejména mládeže. Připravovat další cvičitele, trenéry a organizátory. Lépe využívat dosavadní zařízení spo lečenských a hospodářských organizací, škol a národních výborů. Roz

víjet zařízení pro turistiku širokých vrstev obyvatelstva. Podporovat různorodou aktivní zájmovou činnost obyvatelstva. 6. ZIVOTNÍ PROSTŘEDI

Péči o životní prostředí a jeho zkvalitňování považovat za důležitý úsek životní úrovně obyvatelstva . Usilovat o uchování základních hod not přírodního prostředí a krásy naší země. Provádět opatření na zlep šování čistoty ovzduší, zejména omezovat průmyslové exhalace, čistoty povrchových i podzemních vod a k ochraně půdního fondu. Zvýšit kom 146

plexnost ochrany krajiny a omezovat negativní vliv výrobních procesů na přírodní prostředí, a to především v aglomeracích s vysokou kon centrací výrobní a těžební činnosti. Účelným a efektivním využitím vkládaných investičních prostředků

dosahovat vyšší kvality životního prostředí ve městech i na venkově. V průmyslových, stavebních, zemědělských podnicích a ve službách za široké účasti pracujících zlepšovat pracovní prostředí. bát na sou vné dodržování stanovených norem a předpisů

o ochraně a zvelebování životního prostředí, důsledně je kontrolovat a energicky bojovat proti všemu, co životní prostředí zhoršuje.

XII

ZDOKONALOVÁNÍ PLÁNOVITÉHO ŘÍZENÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

Výrazně zvýšit účinnost plánovací a řídící činnosti na všech stup ních. Důsledně ji zaměřit na realizaci základní strategické linie hospo

dářské politiky KSČ, na růst výrazné intenzifikace, efektivnosti a exportní schopnosti československé ekonomiky. Prosadit do života usnesení předsednictva ústředního výboru KSČ a vlády ČSSR ke zdoko

nalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství, zvládnout a osvojit si soubor rozpracovaných opatření . Důsledně přitom uplatňo

vat zásadu diferenciace ukazatelů plánu podle charakteru odvětví a organizací .

Rozhodující pozornost na všech stupních řízení věnovat zdokonalení plánování jako hlavnímu nástroji zabezpečování růstu společenské

efektivnosti a konečných národohospodářských výsledků. Účinnost plánování zvýšit především komplexním zvládnutím vědeckotechnické ho rozvoje i jeho realizace a uplatňováním cílově programového přístu

pu ; zdokonalovat oblastní plánování. V plánech všech stupňů řízení vyjadřovat přínosy vědeckotechnického rozvoje a učinit je základním kritériem tvorby, kontroly a hodnocení plnění plánu a hmotné stimula ce řídících pracovníků, kolektivů i jednotlivců.

Komplexně řešit problematiku norem a normativů spotřeby, zásob, kapacitních a výkonových norem a technickohospodářských ukazatelů v investiční výstavbě ; soustavně je aktualizovat a využívat v plánování. Zajistit, aby normy všech druhů pohotově odrážely progresívní výsled ky vědeckotechnického rozvoje a úroveň hospodaření v nejlepších VHJ, podnicích a JZD, staly se nejen nástrojem zdůvodnění a vybilancova nosti plánu, ale i progresívním kritériem jeho tvorby.

Důsledně realizovat opatření v hospodaření hmotnými zdroji ; upev nit systém hmotných bilancí, dále rozšiřovat dovozně odbytové gesce. Zvýšit účinnost hospodářských smluv a odpovědnost za dodržování kázně v dodavatelskoodběratelských vztazích. Vytvořit ucelený systém

organizace, řízení a koordinace hmotných toků v národním hospodář 148

ství zaměřený na racionalizaci zásobovacích a odbytových cest, opti

mální rozložení zásob mezi dodavatele a odběratele a vysokou úroveň hospodaření se všemi hmotnými zdroji. Racionalizovat skladové hospo dářství.

Dopracovat a realizovat opatření ke zdokonalení plánování a řízení

investičního procesu. Zvýšit ekonomickou odpovědnost investorů, pro jektantů a dodavatelů za jeho efektivnost. Zjednodušit a zdokonalit předpisy upravující vztahy mezi účastníky investičního procesu. Při

spět tím ke zlepšení průběhu přípravy a realizace investic. V plánech,

ve finančním hospodaření a v systému hmotné stimulace výrazně pre ferovat dokončování staveb, využití stávajících základních prostředků a jejich modernizaci a rekonstrukci.

Pozornost věnovat zdokonalování soustavy řízení hospodářství ná

rodních výborů, služeb, vnitřního obchodu a celé oblasti nevýrobní sféry.

Soustavně zvyšovat účinnost chozrasčotních metod při tvorbě a re alizaci plánu. Zvyšovat chozrasčotní odpovědnost VHJ a podniků za výsledky hospodaření se svěřenými prostředky a za vytváření podmí nek dalšího efektivního vývoje. Cílevědomě využívat chozrasčotních závislostí mezi kvalitativními úkoly plánu a nástroji hmotné stimulace k zainteresovanosti na progresívních návrzích plánů, zejména na vyš ším zhodnocování materiálů a hospodárnosti ve využívání materiálo vých a finančních zdrojů, na snižování vlastních nákladů, vysoké účin

nosti živé práce a na využívání strojů, zařízení a zásob. Mimořádnou pozornost věnovat rozpracování a uplatnění chozrasčot ních metod ve vnitropodnikovém řízení. Důsledně uplatnit v systému odměňování hledisko zásluh o plnění konkrétních úkolů v růstu efek tivnosti a kvality ; postihovat nekvalitní práci, nehospodárnost a další

nežádoucí jevy v hospodaření. Hmotnou stimulaci vedoucích pracovní ků, kolektivů i jednotlivců spojovat především s ukazateli vyjadřující mi konkrétní a adresné úkoly efektivnosti a kvality. Aktivně využívat finanční a úvěrové nástroje k prosazování růstu efektivnosti a intenzifikace výroby v plánech a jejich realizaci, k upev ňování měnové, finanční a rozpočtové rovnováhy. Plynule aktualizovat velkoobchodní ceny v souvislosti s reálným vý vojem pořizovacích nákladů na dovoz i tuzemskou výrobu, a to při sou stavném tlaku na vyšší zhodnocování a efektivní využívání paliv, ener gie a surovin ve spotřebě. Zdokonalit cenovou stimulaci efektivního růstu technické úrovně , kvality a prodejnosti nových výrobků na vnitřním i zahraničním trhu. Stimulovat růst exportní výkonnosti, zejména dosahovat vyšších zahra ničních cen. Zpřísnit kritéria cenového zvýhodňování a postihování výrobců. Zajistit soustavné vyhodnocování dosahovaných vývozních

cen s cenami srovnatelných výrobků na zahraničních trzích. 149

Zkvalitnit úroveň a účinnost organizátorské a řídící práce. Rozvíjet organizaci řízení a uspořádání výrobně technické základny národního

hospodářství v souladu se stanovenými věcnými úkoly rozvoje a úkoly dalšího zdokonalování plánovitého řízení.

Dokončit komplexní programy rozvoje řízení resortů a výrobních hospodářských jednotek. Racionálně vymezit úkoly a v souladu s tím

vztahy pravomoci a odpovědnosti řídících článků. Posílit jejich odpo vědnost za včasné a kvalitní rozhodování , za konečné výsledky pro

společnost. Metody a nástroje řídící práce upravit tak, aby VHJ plnily funkci základního článku řízení v podnikové hospodářské sféře. Od straňovat organizační roztříštěnost výrobně technické a výzkumné základny ; účelně uspořádat menší závody a podniky do větších celků a tím podporovat rozvoj specializace a koncentrace výroby, účinnější

využívání základních prostředků a pracovních sil. Dobudovat systém řízení jakosti . Soustavně odstraňovat neúměrnou administrativní náročnost řízení, racionalizovat vztahy a pracovní postupy, zlepšovat metody a styl řídí

cí práce. Snižovat náklady na řídící a správní aparát. Racionalizovat tvorbu hospodářských právních předpisů, zejména cestou jejich důslednější věcné koordinace.

Zvýšit účinnost řídící práce uplatňováním organizační a výpočetní techniky, budováním automatizovaných systémů řízení. Mimořádnou pozornost věnovat výstavbě automatizovaného systému plánových vý

počtů vytvářejícího podmínky pro zdokonalení plánovacího procesu na všech řídících stupních. Zkvalitnění úrovně a účinnosti organizátorské a řídící práce zabez pečit v plánech kádrového, personálního a sociálního rozvoje. Posílit kontrolní činnost na všech úrovních řízení. Zajistit její sou

stavnost a koordinovanost a zaměřovat pozornost na rozhodující úkoly jednotlivých stupňů řízení. Důsledněji orientovat kontrolu na předchá. zení nedostatkům, na hospodárné vynakládání prostředků společnosti,

na zabezpečování úkolů v růstu efektivnosti, na dodržování plánovací, finančni, mzdové, cenové a devizové disciplíny. Přijímat konkrétní zá věry a kontrolovat jejich plnění.

Prohloubit účast pracujících na plánovitém řízení ekonomiky. Rozví jet politickoorganizátorskou a výchovnou práci. Zkvalitňovat péči o pracovní kolektivy, prohlubovat plánování jejich sociálního rozvoje. Vytvářet všestranné podmínky pro účast pracujících na tvorbě, reali zaci, hodnocení a kontrole plnění plánů. Zajistit, aby úkoly, kvalitativ ní kritéria a pravidla odměňování stanovené VHJ a podnikům byly

rozpracovávány až na vnitropodnikové útvary, pracovní kolektivy a jednotlivce ; používat takové ukazatele, které nejlépe a co nejsrozumi

telněji vyjádří jejich konkrétní přínos pro splnění plánu organizace. Na tomto základě rozvinout vstřícné plánování zaměřené na překonání 150

kvalitativních úkolů státního pětiletého plánu a na další zkvalitňování výroby a poskytovaných služeb. K tomu rozvíjet širokou iniciativu ko lektivů a jednotlivců, zejména komplexních racionalizačních brigád, brigád socialistické práce, předních dělníků, techniků, ekonomů, zlep

šovatelů a vynálezců . Důsledně a pravidelně v pracovních kolektivech

kontrolovat a hodnotit plnění plánů a přijatých závazků, zevšeobecňo vat získané zkušenosti a rozšiřovat pokrokové metody práce.

Hlavní směry hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR v letech sed

mé pětiletky vytyčují úkoly při další výstavbě rozvinuté socialistické společnosti. Jejich úspěšné splnění bude proto vyžadovat, aby se výraz.

ně zlepšila úroveň řídící práce všech státních a hospodářských orgánů při prosazování základních cílů a úkolů sedmého pětiletého plánu, a to zejména v důsledné orientaci na zvyšování efektivnosti a kvality veške ré práce, na vytváření předpokladů pro růst exportní schopnosti a sni.

žování dovozní náročnosti československé ekonomiky, na urychlené zavádění progresívních výsledků vědeckotechnického rozvoje a na další prohlubování socialistické ekonomické integrace. Náročný program dalšího hospodářského rozvoje vyžaduje jednotný a cílevědomý postup při řešení hlavních problémů a základních zámě rů hospodářské politiky , vysokou aktivitu a angažovanost všech komu nistů, kteří musí být vzorem v plnění vytyčených úkolů. Na plnění vytyčených cílů a úkolů hospodářského rozvoje je nutné zaměřit iniciativu a aktivitu co nejširších vrstev pracujících a rozvoj

socialistického soutěžení. Významná úloha v tom připadá národním výborům, Revolučnímu odborovému hnutí, Socialistickému svazu mlá deže, Československé vědeckotechnické společnosti i ostatním spole

čenským orgánům a organizacím Národní fronty. Úspěšné splnění vytyčených cílů je nezbytné pro další vzestup česko slovenského národního hospodářství, všestranný rozvoj společnosti

i pro upevnění celé světové socialistické soustavy.

POZDRAVNÝ PROJEV VEDOUCÍHO DELEGACE KOMUNISTICKÉ STRANY SOVĚTSKÉHO SVAZU

GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA ÚV KSSS SOUDRUHA LEONIDA ILJIČE BREŽNĚVA NA XVI. SJEZDU KSČ DNE

7.

DUBNA

1981

Drahé soudružky, drazí soudruzil Dovolte, abych tlumočil delegátům XVI . sjezdu Komunistické strany

Československa, všem československým komunistům a pracujícím slo va přátelství a bratrství od vašich soudruhů v boji, od sovětských ko munistů , všeho našeho lidu.

Za sebe chci říci, že pro mne je návštěva v Československu pokaždé velkou radostí. Vaše překrásná země je totiž blízká mému srdci. Na

půdu Československa jsem poprvé vkročil téměř před čtyřiceti lety s jednotkami naší armády, po boku vojáků sboru Ludvíka Svobody . Je to již čtvrtý sjezd KSČ, na nějž jsem byl pověřen vést delegaci Komu nistické strany Sovětského svazu. Vysoce si cením, drazí přátelé, mož nosti být v tento významný den společně s vámi.

S velkým zájmem vyslechla delegace Komunistické strany Sovětské ho svazu Zprávu o činnosti strany a vývoji společnosti od XV. sjezdu KSČ a další úkoly strany, kterou přednesl soudruh Gustáv Husák. Jasný a realistický rozbor výsledků minulých let, stanovení velkých, ale zce la reálných úkolů ve vnitřní a zahraniční politice, jasná linie dalšího rozvoje socialistické demokracie a iniciativy lidu to vše svědčí

o tom, že Komunistická strana Československa stojí pevně na pozicích marxismu-leninismu. To je nejspolehlivější záruka přesvědčivého po stupu vaší vlasti k novým metám sociálního a hospodářského pokroku.

Soudružky a soudruzi, letos slavíte i šedesáté výročí založení Komu nistické strany Československa. Vaše strana přistupuje ke svému výro čí jako bojová a zkušená společenská síla, která nashromáždila velké a cenné zkušenosti z politického boje a z řízení společnosti. Tyto zkuše nosti jsou zárukou úspěšného socialistického budování v Českosloven

sku. Značný význam mají i pro jiné strany a pro celé mezinárodní komunistické hnutí.

Tyto zkušenosti zahrnují aktivní politickou činnost při organizování pokrokové části dělnické třídy za buržoazní republiky, boj proti hitle 152

rovským okupantům, a to jak v ilegalitě, tak i na frontách druhé svě tové války , stejně jako organizování lidových povstání ve jménu svobo

dy a nezávislosti vlasti, ve jménu její sociální obnovy. Vpravdě historický význam mělo vítězství socialistické revoluce

v roce 1948. Komunistická strana Československa, v jejímž čele tehdy stál vynikající revolucionář Klement Gottwald, dokázala úspěšně vést

miliónové masy pracujících měst i venkova a zajistila pokojný přechod k budování socialismu.

Vítězství nad silami kontrarevoluce v roce 1968 a schopnost vyvodit

z událostí tehdejší doby hluboké politické závěry dlouhodobého význa to je také značný přínos československých komunistů k rozvoji světového revolučního procesu a jejich velká zásluha o všechny bratr

mu

ské země.

Stručně řečeno, Komunistická strana Československa se ctí překo nala nemalé obtíže a zkoušky. Vždy přitom pevně nesla svůj marxisticko

leninský prapor. My, vaši sovětští soudruzi a spolubojovníci, z celého srdce říkáme : Sláva straně československých komunistů ! Naše mimořádná úcta patří vynikajícímu vedoucímu představiteli

Komunistické strany Československa a prezidentu republiky, význam nému činiteli mezinárodního komunistického a dělnického hnutí, sou

druhu Gustávu Husákovi. Jako dlouholetý člen strany sehrál v mnoha rozhodujících etapách její činnosti významnou úlohu.

Dnes vede Komunistická strana Československa s jistotou českoslo venský lid cestou výstavby zralé socialistické společnosti. Socialisticky

se u vás řeší stěžejní problémy sociálního a hospodářského rozvoje země. Plným právem můžete být hrdi na úroveň hmotné životní úrovně

lidových mas, jíž bylo dosaženo v Československu. S úctou uchováváte neobyčejně bohaté kulturní dědictví svých národů a usilujete o ne ochvějný vzestup vědy, umění, školství, zdravotnictví a sportu, všeho, co slouží hlavnímu cíli socialismu

stále plnějšímu uspokojování neustá

le vzrůstajících hmotných a duchovních potřeb členů společnosti a všestrannému rozvoji osobnosti.

O to vše má nepomíjivou zásluhu Komunistická strana Českosloven ska . Je to důkaz správnosti a prozíravosti její politické linie. Po zásluze hodnotíte své úspěchy a zároveň jasně vidíte i vznikající obtíže, ostře kritizujete vyskytující se nedostatky a aktivně hledáte

nejlepší cesty k jejich odstranění. To ukazuje Zpráva o činnosti strany i průběh sjezdové diskuse. Zřejmě víte, soudružky a soudruzi, že právě takový náročný a odpo vědný přístup ke své činnosti projevil i nedávný XXVI . sjezd naší stra ny. Jinak to nemůže a ani nesmí být. Střízlivě a kriticky hodnotit svou

práci nás učil V. I. Lenin. A dokud se komunisté budou řídit tímto od kazem , dokáží zvládnout všechny úkoly !

S hlubokým uspokojením vám mohu, soudružky a soudruzi, oznámit, 153

že závěry XXVI. sjezdu KSSS se setkaly s živou odezvou v naší zemi.

Vřele je schvalují komunisté a všechen sovětský lid. Sovětští lidé přija li věc strany za svou a přikročili k praktickému plnění rozsáhlých plá · nů komunistické výstavby stanovených sjezdem. Země socialistického společenství plní mnohotvárné a samozřejmě

stále závažnější složitější úkoly v dalším rozvíjení zralé socialistické společnosti. Musíme tak postupovat při vzrůstajících protiakcích a ně kdy i otevřeně nepřátelském postupu nejagresívnějších sil imperialis mu .

Za této situace, více než kdykoliv jindy, tkví klíč k úspěchu pro nás všechny v tomto : za prvé při rozvíjení svého hospodářství, kultury a socialistické demokracie musíme sami pracovat stále lépe, efektivněji

a organizovaněji. Za druhé musíme neustále upevňovat jednotu bratr ských zemí, jejich všestrannou, stále hlubší spolupráci ve všech oblas tech a nejracionálněji spojovat síly a zdroje v zájmu každé naší země a celého společenství. V tomto směru se již mnoho dělá . Bude však třeba udělat ještě více. To , soudružky a soudruzi, dobře víte. Zejména je třeba zdůraznit, že naše všestranná a hluboká spolupráce se rozvíjí na důsledně socialis

tickém základě, na základě rovnoprávnosti, vzájemné úcty, respektování oboustranných zájmů a skutečné revoluční solidarity. Právě zásluhou toho naše, mám-li použít Leninova výrazu, »socialistické družstvo«, ne jen neznamená nějaké oklešťování svrchovaných práv jeho členů, nýbrž naopak je pro ně spolehlivou oporou.

Vezměme si alespoň jeden příklad . Právě zásluhou vzájemné spolu práce v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci mohou dnes bratrské země uspokojovat mnoho svých nejnaléhavějších hospodářských po třeb.

Jak víte, plánuje se velký rozvoj spolupráce v těžbě zemního plynu a

železné rudy. Československo, právě tak jako Sovětský svaz , již dělá mnoho pro vybudování jaderné energetiky. Jaderná energie umožní

zajistit značný podíl potřeb našich i dalších bratrských zemí. Je jasné, že plnit úkol takového rozsahu izolovaně by bylo mnohem těžší.

S jistotou lze , soudružky a soudruzi, říci, že neustálé zdokonalování činnosti Rady vzájemné hospodářské pomoci a organizace Varšavské

smlouvy odpovídá životním zájmům každé země socialistického spole. čenství.

Naše úspěchy však nepopřávají klidu třídním nepřátelům . Ti se snaží dělat vše , aby zabránili postupu socialismu vpřed , aby jej nahlodali zevnitř. K tomu používají všech prostředků hospodářského nátlaku a vydírání, lživé propagandy, Isti a demagogie, podporují a podněcují kontrarevoluční síly a tam , kde tyto síly ještě zůstaly , organizují i nej různější podvratné akce. To vše si , soudružky a soudruzi , pamatujete z vlastních zkušeností 154

A vaše zkušenosti přesvědčivě ukázaly, že plány reakce nemají budouc nost .

Podobné pokusy se nyní podnikají vůči Polské lidové republice. Dá se předpokládat, že se polští komunisté za podpory všech opravdových

polských vlastenců dokáží postavit na patřičný odpor zaměrům nepřá tel socialistického zřízení, kteří jsou rovněž nepřáteli nezávislosti Pol ska, a že dokáží uhájit socialismus, skutečné zájmy svého lidu, čest a bezpečnost své vlasti .

Sovětský svaz byl a je věrným přítelem a spojencem socialistického Polska. A jsem přesvědčen, že v tom máme stejné stanovisko jako Čes

koslovensko, právě tak jako další země socialistického společenství. Ve složitých vnějších podmínkách plní úkoly svého rozvoje slavná Kubánská republika, která je nedílnou součástí společenství socialis tických států. Sovětský svaz pevně a důsledně podporuje a bude podpo rovat bratrský kubánský lid. Z celého srdce mu přejeme další úspěchy v socialistickém budování, přejeme mu mír a rozkvět.

Soudružky a soudruzi, chráníme-li naše socialistické společenství, bráníme tím i to, co je pro národy nejcennější –- mír a bezpečnost. Ta ková je skutečnost, protože socialistické země přispívají dnes rozhodu

jícím podílem k odvrácení války, protože jsou praporečníky politiky uvolňování a odzbrojení.

My v Sovětském svazu jsme nedávno na XXVI. sjezdu naší strany

předložili řadu zcela konkrétních návrhů, zaměřených na urovnání nejpalčivějších a nejnaléhavějších mezinárodních otázek v zájmu míru a bezpečnosti všech národů. Tyto návrhy zazněly v celém světě a se tkaly se s kladnou odezvou ve všech světadílech. Vážíme si energické a aktivní podpory, jíž se těmto návrhům dostalo od našich přátel a spo jenců, mezi nimi i od socialistického Československa. Zde, ve středu Evropy, bych se rád zvlášť zastavil především u jed noho z nových sovětských návrhů.

Bezuzdné horečné jaderné zbrojení v Evropě představuje smrtelné nebezpečí pro všechny evropské národy. Abychom nějak přikročili k praktickému řešení tohoto problému, navrhujeme pro začátek ales

poň udělat tečku za tím, co je, to je zastavit další rozmísťování nových raketových jaderných prostředků středního doletu, které patří SSSR a zemím NATO , a nenahrazovat ty, které jsou v pásmu Evropy . Patří sem samozřejmě americké jaderné prostředky na předsunutých základnách v této oblasti. Toto moratorium by mohlo platit do té doby, dokud nebu de uzavřena trvalá smlouva o omezení, nebo ještě lépe o snížení stavu

uvedených jaderných prostředků obou stran v Evropě.

Náš návrh na moratorium není ovšem samoúčelný . Byl předložen s úmyslem vytvořit příznivější ovzduší pro jednání. Za cíl v této otázce považujeme - říkal jsem to již dříve a opakuji to nyní – právě to, aby 155

strany snížily množství jaderných prostředků nahromaděných v Evro pě. To lze docela dobře udělat, aniž zhoršíme podmínky bezpečnosti Východu či Západu .

Náš návrh se, jak známo, setkal s velmi kladnou odezvou v širokých politických kruzích i mezi veřejností v západní Evropě. Nenechali však na sebe.čekat ani ti, kterým tento návrh zjevně nebyl po chuti. Tvrdí, že prý cílem nového sovětského návrhu je zakotvit údajnou

nynější převahu sil na straně členských států Varšavské smlouvy. Sa mozřejmě že tomu tak není. Už jsem o tom podrobně hovořil na XXVI. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu. Podíváme-li se vcelku na jaderné potenciály, jimiž dnes disponují obě strany v oblasti Evropy, pak tu je jasná přibližná rovnováha sil obou stran. Mimochodem to

nejednou uznali i na Západě. Například kancléř NSR H. Schmidt v jed nom ze svých veřejných projevů letos v únoru přímo popřel, že by v Evropě byla porušena rovnováha sil mezi Východem a Západem. Kancléř však vyjádřil obavy, že »by ji Rusové mohli každou chvíli poru šit« . O tom, že existuje »relativní rovnováha a ekvivalentnost « , mluvil

nedávno i ministr zahraničních věcí USA A. Haig. Vyjádřil ovšem zne

pokojení, že by se tato rovnováha mohla údajně v polovině nynějšího desetiletí změnit ve prospěch Sovětského svazu . Logicky vzato by se za takového hodnocení nynější situace a per

spektiv jejího vývoje vedoucí představitelé západních zemí měli chopit našeho návrhu oběma rukama. Jestliže se však místo toho někteří

z nich snaží snižovat jeho význam, pak to samozřejmě není proto, že by

se v několika dnech změnil poměr sil v Evropě. Činí tak proto, že by jej chtěli změnit ve prospěch Západu a že nechtějí být vázáni moratoriem. Takové pokusy, a to je třeba jasně chápat, jen donutí druhou stranu

k odvetným opatřením. A znovu tu je začarovaný kruh. Jen situace v Evropě se stane ještě nebezpečnější pro všechny. Cožpak je pro vlády západních mocností tak těžké to pochopit ?

Vcelku, soudružky a soudruzi, naše návrhy sledují urovnání nejak tuálnějších a pro upevnění míru nejzávažnějších mezinárodních pro

blémů. Navrhujeme zainteresovaným stranám věcné, konstruktivní jed nání o těchto otázkách, na jakékoliv úrovni a bez jakýchkoliv předběž

ných podmínek. Má- li někdo nějaké jiné rozumné návrhy, jsme ochotni je projednat .

Upřímně řečeno však od vlád západních mocností nějakou zvláštní ochotu k jednání zatím nepozorujeme. Někdy se nám říká , že to vše je velmi zajímavé, ale že to vyžaduje dlouhodobé zkoumání a že prý není proč spěchat. Zároveň se nám dává na srozuměnou, že určité postoje nejsou závislé na dané vládě, ale na jiných. To tedy znamená ať se zatím stupňuje horečné zbrojení a ještě více vyhrocuje mezinárodní situace. V jiných případech se nám pokoušejí předkládat požadavky a klást 156

předběžné podmínky. Sami si činí nárok na jakési »právo« poroučet div ne všude na planetě a požadují, abychom jako »úhradu« za souhlas Západu s jednáním upustili od elementárních ohledů na zájmy vlastní bezpečnosti a od pomoci svým přátelům, když jsou vystaveni agresi

nebo nebezpečí napadení. Představte si na chvíli, že by Sovětský svaz prohlásil : Dříve než mo hou začít jednání o urovnání nějakých aktuálních mezinárodních pro blémů, nechť západní mocnosti změní svou politiku v té části, která se nám, ba i velmi mnoha jiným, vyloženě nelíbí. Dejme tomu, ať USA nej

dříve stáhnou svá vojska z té a té země, z těch a těch vojenských zá kladen v zahraničí. A nechť USA přestanou podporovat a vyzbrojovat ty a ty diktátorské a teroristické režimy.

Bral by snad někdo takový přístup k jednání vážně? Sotva. Spíše by nás označili za prosťáčky, za lidi, kteří se málo vyznají v poli ice, nebo za lidi, kteří vytvářejí umělé překážky a průtahy a vyhýbají se jednání, protože mají docela jiné, vůbec ne mírové úmysly.

Zkušenosti z dějin včetně zkušeností z posledních desetiletí pře svědčivě dokazují, že úspěch ve vzájemném jednání států se dostavuje

jen tehdy, ponechají-li se stranou pokusy diktovat navzájem podmínky, kdy se projeví skutečná vůle k míru a obapolné respektování zájmů

partnerů. Právě na tomto základě byly dosaženy nejdůležitější meziná rodní dohody, které pomohly upevnit mír a bezpečnost národů. Uvedu například státní smlouvu o obnovení nezávislého a demokratického Rakouska, dohodu o Západním Berlíně z roku 1971, smlouvy SSSR , Čes koslovenska, Polska, NDR S NSR, sovětsko-americké dohody o omezení strategických zbraní a samozřejmě Závěrečný akt konference o bez pečnosti a spolupráci v Evropě podepsaný v Helsinkách. Stejný přístup ke konstruktivním návrhům Sovětského svazu, které byly předloženy na XXVI . sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu a o nichž byly informovány vlády příslušných států, očekáváme od těchto vlád. Naše návrhy nebyly totiž předloženy za účelem propagan dy, ale v zájmu toho, aby se pomohlo dosáhnout vzájemně přijatelných dohod ve jménu míru míru v Evropě, v Asii, v Americe, na Blízkém, Středním a Dálném východě. Ve jménu světového míru. Drahé soudružky , drazí soudruzi , dovolte, abych na závěr vyjádřil

přesvědčení, že se komunistům , dělnické třídě, rolnictvu a inteligenci Československa podaří úspěšně splnit odpovědné úkoly budování zralé

ho socialismu, které mají strana a země před sebou. Vedeni směrnicemi nynějšího sjezdu Komunistické strany Československa učiníte nesporně svou vlast ještě bohatší a krásnější, život lidu ještě lepší a přispějete dalším přínosem k našemu společnému dílu, k zajištění míru a bezpeč

nosti v Evropě a na celém světě. Přejeme vám v celé této ušlechtilé činnosti plný úspěch .

Ať žije Komunistická strana Československa ! 157

Ať žije bratrský československý lid ! Ať žije věčné sovětsko - československé přátelství ! Nechť žije a upevňuje se velké společenství socialistických zemí !

Necht je mír na Zemi trvalý, bezpečnost národů spolehlivál Neochvějně vpřed, přátelé, k našemu spravedlivému a ušlechtilému cíli , vybudování komunismu !

ZÁVĚREČNÉ SLOVO

GENERÁLNÍHO TAJEMNIKA ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA SOUDRUHA GUSTÁVA HUSÁKA NA XVI . SJEZDU KSC DNE

10. DUBNA 1981

Vážené soudružky, vážení soudruzi delegáti, drazí hosté ! Dospěli jsme k závěru Jednání XVI . sjezdu Komunistické strany Ces koslovenska.

Z pověření členů a kandidátů nově zvoleného ústředního výboru 1 jménem nově zvolené ústřední kontrolní a revizní komise KSČ chci především upřímně, z celého srdce poděkovat delegátům sjezdu za pro

jevenou důvěru, za jednomyslnost, s níž zvolili nejvyšší orgán strany mezi jejími sjezdy. Vysoce si vážíme této důvěry. Ujišťujeme delegáty sjezdu, celou naší stranu, že nebudeme litovat sil a učiníme vše pro to, aby program schválený XVI . sjezdem KSČ byl důsledně uskutečňován.

To považujeme za svůj závazek vůči celé straně, miliónům našich pra cujících lidí, kteří od nás takový přístup očekávají. Tím jsme povinni revolučním tradicím naší strany, jejíž šedesáté výročí založení si letos

připomínáme. Tím jsme povinni i našim internacionálním závazkům, jejichž neochvějné dodržování považujeme za nenarušitelný princip politiky naší strany.

XVI . sjezd KSC vykonal velkou a odpovědnou práci. Myslím, že může me oprávněně říci, že dobře splnil své poslání, svou povinnost vůči straně a lidu naší země í vůči mezinárodnímu revolučnímu hnutí. Sta novil jasnou linii pro náš další postup . Jsme přesvědčeni , že se stane dalším významným mezníkem na cestě budování rozvinuté socialistic ké společnosti v Československu.

Celá práce sjezdu se vyznačovala pevnou marxisticko-leninskou jed notou, s níž celá strana přistoupila ke svému XVI . sjezdu. Tento neza

stupitelný zdroj revoluční síly strany, záruky všech našich dalších úspěchů, o který opíráme jistoty dneška a důvěru v zítřek, budeme vše možně střežit a upevňovat. Budeme usilovat, aby se pevná jednota a odhodlanost, které provázely jednání sjezdu, projevily se stejnou silou 159

a účinností ve veškeré naší práci při praktické realizaci vytyčeného programu.

Závěry, které sjezd přijal, směřují k dalšímu rozkvětu naší socialistic ké vlasti, k zabezpečení šťastného, spokojeného života našeho lidu,

slouží zájmům posilování jednoty socialistického společenství, pokroku a míru. Je možno právem říci, že přijetím těchto závěrů splnili delegáti

sjezdu mandát daný jim všemi členy strany. Všichni si plně uvědomuje me, že uskutečnění sjezdových úkolů bude vyžadovat vysokou odpověd nost, disciplínu, tvořivý přístup, iniciativu a velikou houževnatost v celé straně, na všech úsecích života společnosti. Věříme, že náš pra

cující lid přijme program XVI. sjezdu KSČ za svůj, že tomuto programu dalšího budování rozvinuté socialistické společnosti vyjádří plnou pod

poru i v nadcházejících všeobecných volbách a v pevné jednotě s komun'sty vynaloží všechny své tvůrčí síly a energii pro jeho splnění. Vždyť v jednotě idejí a cílů strany a lidu spočívá síla strany i síla celé naší socialistické společnosti. Naše národy se v celé své novodobé historil na vlastních zkušenos

tech přesvědčily, že hlavním smyslem práce komunistické strany je zápas za zabezpečení jejich životních zájmů, péče o blaho pracujícího člověka. To komunisté vždy považovali a považují za největší příkaz pro svou činnost.

Příprava a vlastní jednání XVI . sjezdu KSČ se setkaly u našeho lidu s velikým ohlasem, staly se podnětem pro široký rozmach politické a pracovní iniciativy občanů. Ze všech krajů a okresů naší země došly XVI . sjezdu KSČ tisíce čestných hlášení a hodnotných závazků. Posílali je dělníci, rolníci, příslušníci inteligence, vědci, školští a kulturní pra covníci, příslušníci ozbrojených sil, mnohé pracovní kolektivy a brigá dy socialist'cké práce. Jsou novým výrazem důvěry k naší komunistické

straně, plné podpory její politiky. Všem upřímně děkujeme za tento projev důvěry a vlastenectví. Hluboce si vážíme této práce, těchto pří kladných budovatelských činů. Soudružky a soudruzi, XVI . sjezd znovu v plné šíři prokázal věrnost naší strany zásadám proletářského a socialistického internacionalis

mu. Jsme rádi, že se o tom mohly přesvědčit také delegace 114 komu nistických a dělnických stran, demokratických a pokrokových hnutí přítomné na sjezdu. Z celého srdce děkujeme a jsme hluboce vděčni našim milým zahra ničním hostům za uznání a ocenění, která vyslovili o práci naší strany,

našeho lidu . Všechna slova ocenění chápeme současně i jako velký závazek do budoucnosti.

Jednání sjezdu prostupovalo pevné odhodlání naší strany co nejvíce

přispívat k upevňování jednoty a prohlubování vzájemné spolupráce bratrských socialistických zemí. V síle socialistického společenství spočívá i naše síla, síla každé bratrské socialistické země . 160

XIV. sjezd KSC znovu zdůraznil nenarušitelnost našeho přátelství a spojenectví se Sovětským svazem, jednoty Komunistické strany Česko slovenska s leninskou Komunistickou stranou Sovětského svazu. Jsme

si plně vědomi nenahraditelné ceny tohoto přátelství a spojenectví. Budeme je vždy střežit jako oko v hlavě. Přijměte, prosím, drahý sou druhu Brežněve, ještě jednou náš upřímný dík za vaši účast na našem sjezdu, za vřelá slova ocenění, jež jste vyjádřil na adresu naší strany, všeho československého lidu. Vysoce si těchto slov vážíme . Jsou posi lou a inspirací pro naši další práci.

Přejeme z celého srdce Komunistické straně Sovětského svazu, vše mu sovětskému lidu další vítězství při budování komunismu, při usku tečňování velkorysých cílů XXVI . sjezdu KSSS. Přejeme komunistickým a dělnickým stranám, lidu ostatních bratrských socialistických zemí

nové úspěchy na cestě k socialistickým a komunistickým zítřkům. Chceme vás, drazí zahraniční delegáti, ujistit, že českoslovenští ko

munisté budou i nadále všemožně přispívat k jednotě a akceschopnosti mezinárodního komunistického a dělnického hnutí, všech revolučních sil, podporovat spravedlivý boj národů za svobodu, nezávislost a sociál

ní pokrok. Komunistická strana Československa, všechen náš lid budou vždy pevně stát v jednotné frontě sil bojujících za mír a bezpečnost národů. Prosíme vás, naši milí hosté, abyste předali svým stranám, lidu

svých zemí bojové soudružské pozdravy naší strany, všeho českoslo venského lidu.

Vážené soudružky a soudruzi, drazí hosté, pět uplynulých dní, po něž XVI . sjezd jednal, potvrdilo, že Komunistická strana Československa čestně plní své historické poslání vedoucí síly naší socialistické společ

nosti. Sjezdové jednání se stalo bohatým a věrným obrazem mnoho, tvárného tvořivého života v naší zemi, obětavé budovatelské práce na

šich dělníků, rolníků, příslušníků inteligence, žen, mládeže – všech vrstev pracujícího lidu. Podalo svědectví o úspěších,, jichž jsme v nelehkých podmínkách dosáhli při uskutečňování závěrů XV. sjezdu KSČ. Vyznačovalo se zároveň i otevřeným, náročným a kritickým po hledem na vše, co překáží, co nás brzdí na cestě vpřed. Sjezd také ote

vřeně poukázal na rozsah a složitost úkolů a problémů, jež před stra nou, celou naší společností vyvstávají v nadcházejícím období. Ze všech vystoupení, která odezněla ze sjezdové tribuny, jasně vynikala myšlen ka, že komunisté považují zvládnutí těchto úkolů za věc své stranické

cti a odpovědnosti. Máme k tomu všechny potřebné předpoklady. Jdeme do dalších let obohaceni o nová poznání, nové zkušenosti,

s pevným přesvědčením o správnosti naší věci. Své jistoty opíráme též o to, že v našem úsilí nejsme sami, že jsme součástí světového socialis tického společenství, že můžeme využívat možností všestranné spolu práce se Sovětským svazem i dalšími socialistickými zeměmi. Na závěr bych chtěl ještě upřímně poděkovat delegátům sjezdu, pra 161

covnímu předsednictvu, sjezdovým komisím, všem soudruhům a sou družkám , kteří se obětavě podíleli na vytvoření příznivých podmínek

pro odpovědnou práci XVI . sjezdu KSČ . Vykročme směle kupředu za uskutečnění usnesení XVI . sjezdu Komu

nistické strany Československa v zájmu dalšího upevnění síly Česko slovenské socialistické republiky, jednoty zemí socialistického spole

čenství, pozic socialismu a míru ! Dovolte mně, soudružky a soudruzi delegáti , prohlásit XVI. sjezd Ko munistické strany Československa za ukončený.

USNESENI XVI . SJEZDU

KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA DNE 10. DUBNA 1981

KE ZPRÁVĚ O ČINNOSTI STRANY A VYVOJI SPOLEČNOSTI OD XV. SJEZDU KSČ A DALŠÍCH ÚKOLECH STRANY

XVI . sjezd Komunistické strany Československa projednal Zprávu o činnosti strany a vývoji společnosti od XV. sjezdu KSČ a další úkoly strany, přednesenou generálním tajemníkem ústředního výboru KSČ soudruhem Gustávem Husákem, a usnáší se :

1. Schválit činnost a postup ústředního výboru KSČ při uskutečňová ni programu XV. sjezdu Komunistické strany Československa.

2. Schválit Zprávu o činnosti strany a vývoji společnosti od XV. sjez du KSČ a další úkoly strany, přednesenou generálním tajemníkem

ústředního výboru KSČ soudruhem Gustávem Husákem, jako závaznou politickou linil pro další období budování rozvinuté socialistické spo lečnosti v Československu. 3. Uložit

a ) ústřednímu výboru KSČ využít podněty a připomínky přednesené ve sjezdové diskusi ve své další činnosti ; b ) všem stranickým orgánům a organizacím, komunistům ve stát nich, hospodářských a společenských orgánech a organizacích a insti tucích důsledně uskutečňovat politickou linii vytyčenou XVI . sjezdem

Komunistické strany Československa ve všech oblastech života naší společnosti. KE ZPRAVĚ O ČINNOSTI OSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A REVIZNÍ KOMISE KSČ

XVI . sjezd Komunistické strany Československa schvaluje Zprávu o činnosti ústřední kontrolní a revizní komise KSČ, přednesenou sou. druhem Miroslavem Čapkou. 163

K NA VRHU HLAVNICH SMĚRU HOSPODÁŘSKÉHO

A SOCIÁLNÍHO ROZVOJE ČSSR NA LÉTA 1981-1985

XVI. sjezd Komunistické strany Československa projednal Zprávu o hlavních směrech hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta

1981-1985, přednesenou soudruhem Lubomírem Štrougalem, a usnáší se :

1. Schválit Hlavní směry hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1981-1985 .

2. Uložit ústřednímu výboru KSČ, jeho orgánům a komunistům ve vládě ČSSR :

a ) v souladu s Hlavními směry hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1981–1985 dopracovat v průběhu roku 1981 návrh sedmé ho pětiletého plánu hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR. Při se

stavování sedmé pětiletky vzít v úvahu náměty a připomínky přednese né na XVI. sjezdu KSČ a postoupené stranickými a společenskými orgá ny ;

b ) předložit do konce roku 1981 návrh zákona o sedmém pětiletém

plánu hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR k projednání Federál nímu shromáždění Československé socialistické republiky. 3. Uložit všem stranickým orgánům a organizacím, komunistům ve státních, hospodářských orgánech a společenských organizacích jako

prvořadý politický úkol jednotně a komplexně zabezpečovat plnění sedmého pětiletého plánu.

XVI. sjezd Komunistické strany Československa se obrací ke všem

pracujícím, aby svou tvůrčí iniciativu a další rozvoj socialistického soutěžení zaměřili na úspěšné splnění úkolů plánu letošního roku a

celé sedmé pětiletky, programu dalšího budování rozvinuté socialistic ké společnosti v naší vlasti.

K CESTNÝM HLÁŠENÍM, POZDRAVNYM DOPISOM A ZÁVAZ KŮM ZASLANÝM XVI. SJEZDU KSČ

Jednání XVI . sjezdu KSČ a celá jeho příprava probíhaly ve znamení mimořádné politické a pracovní aktivity a iniciativy občanů sdruže ných v Národní frontě ČSSR . Sjezd oceňuje tuto aktivní podporu politi ce strany. Je výrazem hluboké důvěry širokých vrstev pracujících ke Komunistické straně Československa a svědčí o pevné jednotě strany a lidu .

Sjezd vyjadřuje soudružské poděkování za dopisy a čestná hlášení

o splnění úkolů a socialistických závazků . Vysoce také hodnotí nové a upřesněné socialistické závazky ze všech oblastí společenského života uzavřené na počest sjezdu a šedesátého výročí založení KSČ. 164

K DOPISUM A ŽADO STEM TÝKAJÍCÍM SE VNITROSTRANICKÝCH OTÁZEK A ČLENSKÝCH

ZÁLEŽITOSTÍ, PODANÝCH XVI. SJEZDU KSČ

XVI. sjezd Komunistické strany Československa bere na vědomí, že sjezdu byly zaslány připomínky, náměty a žádosti týkající se vnitro stranických otázek členských záležitostí.

Ukládá ústřednímu výboru KSČ posoudit a vyřídit tyto připomínky, náměty a žádosti v souladu se stanovami Komunistické strany Česko slovenska.

ZPRÁVA O ZASEDÁNÍ NOVĚ ZVOLENÉHO ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ A ÚKRK KSČ PŘ E DNESENÁ GENERÁLNÍM TAJEMNÍKEM OV KSČ SOUDRUHEM GUSTÁVEM HUSÁKEM

NA XVI . SJEZDU KSČ DNE 10. DUBNA 1981

Vážené soudružky a soudruzi delegáti, drazí hosté ! Včera, po skončení čtvrtého dne sjezdového jednání, se sešly na

svém prvním zasedání nově zvolený ústřední výbor KSČ a ústřední kon revizní komise KSČ, aby v souladu se stanovami iny zvolily

trolní

své výkonné orgány .

Stejně jako celé jednání sjezdu i zasedání nově zvoleného ústředního výboru a ústřední kontrolní a revizní komise KSČ se vyznačovaly plnou jednotou .

Dovolte nyní, abych vás s výsledky těchto zasedání seznámil.

1. Ústřední výbor jednomyslně zvolil za generálního tajemníka ústředního výboru KSČ soudruha Gustáva Husáka.

Soudružky a soudruzi delegáti, dovolte mi, abych upřímně poděkoval za důvěru a vysokou čest, která mně byla projevena tím, že jsem byl

znovu zvolen do funkce generálního tajemníka ústředního výboru KSČ . 2. Ústřední výbor dále zvolil své předsednictvo. Za jeho členy byli zvoleni tito soudruzi : Husák Gustáv Bilak Vasil Colotka Peter

generální tajemník ÚV KSČ

Hoffmann Karel Hůla Václav Indra Alois

Jakeš Miloš Kapek Antonín /

Kempný Josef Korčák Josef Lenart Jozef Štrougal Lubomír

Za kandidáta předsednictva ÚV KSČ byl zvolen : Hruškovič Miloslav 166 1

3. Za tajemníky ústředního výboru byli zvoleni : Husák Gustáv generální tajemník ÚV KSC Bilak Vasil

Jakeš Miloš

Kempný Josef Beňo Mikuláš

Fojtík Jan

Haman Josef Havlín Josef Poledník Jindřich

4. Za členy sekretariátu OV KSČ zvolil ústřední výbor generálního tajemníka ÚV KSČ a všechny tajemníky ústředního výboru KSČ. Za další členy sekretariátu ústředního výboru byli zvoleni : Kabrhelová Marie

Švestka Oldřich

S radostí konstatuji, že všechny tyto volby se vyznačovaly plnou jed nomyslností členů ústředního výboru. 5. Ústřední kontrolní a revizní komise na svém prvním zasedání jed

nomyslně zvolila do funkce svého předsedy soudruha Miroslava Capku

Ve smyslu stanov sțrany ústřední výbor KSČ potvrdil zvolení soudru ha Miroslava Čapky do této funkce.

1

ČLENOVÉ A KANDIDATI ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ZVOLENÍ XVI . SJEZDEM KSČ

1

ČLENOVÉ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSC

Adamec Ladislav

Hájek Václav Haman Josef

Auersperg Pavel

Hanes Dalibor

Abrahám Ladislav

Havlín Josef

Bauer Miroslav Benda Radislav Beňo Mikuláš

Heneš Karel Himl Antonín Hložek Zdeněk Hoffmann Karel Horáček Václav

Beránek Karel Běžel Václav Biľak Vasil Blahník Miloslav Bobková Marie Brabec Antonín

Hönig Bohumil Hruškovič Miloslav Husák Gustáv Hůla Václav Hvizdošová Eleonóra

Břinková Květoslava Cais Karel Colotka Peter

Chňoupek Bohuslav

Červenka Stanislav Češka Zdeněk

Chramosta Antonín Indra Alois

Daněk Miroslav David Václav

Jakeš Miloš

Demčák Andrej

Janák Petr Janík Ján Jelínek Antonín Jindrák Rudolf

Janák Ignác

Drábová Marie Dzúr Martin

Ehrenberger Vlastimil Erban Evžen

Kabrhelová Marie ·

Feifičová Libuše Fojtík Jan Fučíková Gusta

Kapek Antonín Kempný Josef Klíčník Oldřich Klusák Milan

Gerle Ladislav

Hajko Vladimír

Korčák Josef Kozák Jan

Hajn Jaroslav 168

Kozubek Silvestr

Pirošík Vladimír

Kožešníková Hana

Pitra František Poledník Jindřich

Král Josef Kubeš František

Potáč Svatopluk

Lagová Emília

Rell Juraj Rohlíček Rudolf

Langer Emil Lenart Jozef

Roubal František Rusov Karel

Lovětínský Čestmír

Rychecký Rudolf Řehořek Jindřich

Kvasil Bohumil

Ludvík Jan

Luhový Ladislav

Sedlářová Alena

Lúčan Matej

Smělý Zdeněk

Majerčiak Pavol

Snítil Zdeněk

Mamula Miroslav

Šalgovič Viliam Šlapka Gejza Spak Michal Štrougal Lubomír Švestka Oldřich Švorcová Jiřina

Marko Ján Marková Ludmila

Maršal Štefan Martinák Ladislav

Martínek Jan Mevald Josef Mladý Antonín

Tesař František Tomašovič Jaroslav

Mraček Karel Musílková Marie Neubert Karel

Trávníček Tomáš

Turzo Eugen Vajnar Vratislav Varga Július Válek Miroslav

Obzina Jaromír Ondráček Jaroslav Pačuta Vasil

Pančurová Júlia

Vávra Rudolf Vrbická Vilma

Peška Rudolf

Zavadil Miroslav

Petrincová Valéria

Zuska Zdeněk

Pezlár Ľudovít

Žabčík Milan

Pirč Ján KANDIDÁTI ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ

Dubová Jitka

Ambrožová Justina Bajtošová Helena

Fajmonová Jana

Bednář Miloslav

Fišera Zdeněk

Bejda Vasil

Frk Vratislav

Cserge Karol Čmolík Otto

Gajdica Josef Gregorová Jaroslava

Dočkal Miloslav

Hájek Jaroslav

Drábek Josef Drgoňa Július

Hinerová Amália Horáková Marie 169

Hoření Zdeněk

Penxová Eva

Janoušek Václav

Poskočil Jaroslav

Jenerál Jaroslav Jonáš Pavol Jung Josef

Pölhös Karol Pulkertová Věra

Kaszonyi Arpád Klimešová Margita Klíma Jiří

Krupauer Vladimír Lér Leopold Litvák Mikuláš

Purš Jiří Remek Jozef Riško Ján Říha Miroslav Říman Josef

Špačková Anna

Machala Stanislav

Štefaňák Michal Švec Václav

Malý Miroslav

Ulčová Věra

Matoušková Božena

Meduna Vladimír

Veselá Jiřina Veselý František

Mocová Věra

Voslářová Zdenka

Muzikářová Ludmila Navrátilová Mária Nový Antonín

Zelenka Jan Zíka Miloslav

ČLENOVÉ ÚSTŘEDNI KONTROLNÍ A REVIZNÍ KOMISE KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

ZVOLENÍ XVI . SJEZDEM KSČ

Augustin Karel

Müller Miroslav

Baštínová Mária Bod'a Miloslav

Novotný Ladislav Ondřej Josef

Čapka Miroslav Červený Ladislav

Ondřich František Oulehla Drahomír

Dědič Zdeněk

Pelc Jiří

Eged František

Pešatová Marie

Graif František Hloušková Blažena

Pezinský Anton Pěkná Jaroslava

Horník Štěpán Hron Jaroslav

Prágrová Marie

Poživilová Věra

Hutterová Marie

Pudil Ladislav

Hyža Kvetoslav

Rabušic Cyril

Charvát Miloslav

Rázus Milan

Jarošová Marie Jelínek Jan Kadlec Rudolf

Růžičková Marie Sakmar Lumír

Sprocha Štefan

Štefánková Margita

Kešiar Alexander Kretová Anna

Štreba Jozef

Krupička František

Šubrt Václav

Kvěš Václav

Tlapák Jaroslav Trmal Josef Uher Jakub Valenta Josef Vecker Miloslav

Ludrovská Marta Macháček Josef Martišová Marie

Mašek Jindřich Molek Jaroslav

171

OBSAH

Zpráva o činnosti strany a vývoji společnosti od XV. sjezdu KSC

a další úkoly strany, přednesená generálním tajemníkem ÚV KSČ soudruhem Gustávem Husákem na XVI . sjezdu KSČ dne 6. dubna 1981

Zpráva ústřední kontrolní a revizní komise Komunistické strany Ceskoslovenska, přednesená předsedou ÚKRK KSČ soudruhem Miroslavem Čapkou na XVI . sjezdu KSČ dne 6. dubna 1981

5

55

Zpráva o hlavních směrech hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1981–1985 , přednesená členem předsednictva ÚV

KSČ a předsedou vlády ČSSR soudruhem Lubomírem Štrouga lem na XVI. sjezdu KSČ dne 7. dubna 1981

65

Hlavní směry hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1981–1985

101

Pozdravný projev vedoucího delegace Komunistické strany Sovět ského svazu generálního tajemníka ÚV KSSS soudruha Leonida Iljiče Brežněva na XVI . sjezdu KSČ dne 7. dubna 1981

152

Závěrečné slovo generálního tajemníka ústředního výboru Komu nistické strany Československa soudruha Gustáva Husáka na XVI. sjezdu KSČ dne 10. dubna 1981

159

Usnesení XVI . sjezdu Komunistické strany Československa dne 10. dubna 1981

163

Zpráva o zasedání nově zvoleného ústředního výboru KSČ a

ÚKRK KSČ, přednesená generálním tajemníkem ÚV KSČ sou druhem Gustávem Husákem na XVI . sjezdu KSČ dne 10. dubna 1981

166

Členové a kandidáti ústředního výboru Komunistické strany Čes koslovenska zvolení XVI. sjezdem KSČ

168

Členové ústřední kontrolní a revizní komise Komunistické strany

Československa zvolení XVI . sjezdein KSČ

171

XVI . SJEZD

KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA SBORNIK

HLAVNÍCH

DOKUMENTŮ

XVI . SJEZDU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

Obálku a grafickou úpravu navrhl Jan Solpera. Vydání 1. Praha 1981 .

Vydalo Nakladatelství Svoboda jako svou 4729. publikaci . Za vydání odpovídá kolektiv redakce politické literatury . Výtvarná redaktorka Anna Kubů . Technická redaktorka Jaroslava Lorenzová .

Vytisklo Rudé právo , tiskařské závody, Praha . Náklad 500 000 výtisků . AA 12,65 , VA 13,13 .

Tematická skupina 00/10. Cena kart . výt. 6,50 Kčs . 73 / 202-21-8.2

25 - 060 -- 81

Kčs 6,50

25

-

00/10

060

81

Kčs 6,50

DO NOT REMOVE SLIP FROM POCKET

DEMCO

SEP 83 N. MANCHESTER, INDIANA 46962

3 0000 123 569 778