Lužickosrbsky pro samouky [PDF]

Zitiervorschau

PŘEDMLUVA

Po ř a d a t e l ř a d y k u r z ů a s p o l u a u t o r č t y ř d s e s t a v i l p r o Č e s k o -l u ž i c k ý v ě s t n í k ( t e h d k r á t k ý k u r z h o r n o lu ž ic k é s r b š t in y . J e h o ( r o č n ík 1 , č ís lo 4 ) d o ř íjn a 1 9 9 2 ( r o č n ík a k tu a liz o v a n ý . K a ž d á č á s t o b s a h u je k líč p r o to v e v la s tn ím z á jm u n e p ř e s k a k u jte T o m č ík , je m u ž z a to p a tř í v e lk ý d ík , p r o n á m ta to s tr u č n á u č e b n ic e p o m ů ž e v p o z v e ř e jn ě n í je n o u z o v é a č e k á n a s v o ji p r

í l n é Uč e b n i c e l u ž i c k é s r b š t i n y Jiří Mudra y Z p r a v o d a j S p o l k u č e s k o -l u ž i c k é m l á d e ž e ) 1 3 le k c í v y c h á z e lo p o s tu p n ě o d z á ř í 1 9 9 1 2 , č ís lo 9 ) . Vt é t o p o d o b ě v á m p ř in á š ím e k u r z k e c v ič e n ím z č á s ti p ř e d e š lé a c v ič e n í n o v á , s l e d k u r z u . Le k c e 3 -1 3 p ř i p r a v i l S t a n i s l a v t o ž e t e x t y n e b y l o m o ž n é s k e n o v a t . Vě ř í m e , ž e r o z u m ě n í s n a š im i lu ž ic k ý m i p ř á t e li. T o t o a v o u p o d o b u , z a tím v š a k m ů ž e s lo u ž it. Radek Čermák, Čes ko -l u ž i c ký v ě s t n í k

LUŽICKOSRBSKY PRO SAMOUKY (g a m a v e rz e ) Ú VO D

C h c e m e č t e n á ř e s e z n á m it s e z á k la d y lu ž ic k é s r b š t in y ( d á le s r b š t in y ) , t a k a b y m o h li p o p r o s tu d o v á n í k u r z u č ís t s p o m o c í s lo v n ík u b ě ž n é lu ž ic k o s r b s k é ( d á le s r b s k é ) te x ty . Př i j a z y k o v ý c h v ý k l a d e c h z á m ě r n ě o m e z í m e n e p r o d u k t i v n í j e v y a v ý j i m k y n a n e jm e n š í m o ž n o u m ír u . K v ý k la d ů m m lu v n ic e b u d o u p ř ip o je n a c v ič e n í. S p o m o c í s lo v n ík u s i je v y p r a c u je t e . Vp ř íš t í le k c i n a le z n e t e k líč , a b y s t e s i s v é z p r a c o v á n í m o h li s a m i o p r a v it. K p r á c i v k u r z u b u d e te p o tř e b o v a t s lo v n ík . Z ř a d y s lo v n ík ů je n e j d o s t u p n ě j š í a p o s t a č í Uč e b n i c e l u ž i c k é s r b š t i n y I I I ( = s l o v n í č e k č e s k o -s r b s k ý , 1 9 8 7 , 1 8 0 s . ) a Uč e b n i c e l u ž i c k é s r b š t i n y I V ( = s l o v n í č e k s r b s k o -č e s k ý , 1 9 8 9 , 1 6 6 s . ) a u t o r ů J i ř í h o Mu d r y a J a n a Pe t r a , v y d a l a Un i v e r z i t a K a r l o v a . N o v á s l o v a s i p r ů b ě ž n ě v y p is u jte d o s e š itk u a u č te s e jim . K a ž d ý č te n á ř s i je m ů ž e z a p ů jč it k u p ř . v e S lo v a n s k é k n ih o v n ě v p r a ž s k é m K le m e n tin u i p r o s tř e d n ic tv ím m e z ik n ih o v n í v ý p ů jč k y v jin é k n ih o v n ě . Vk u r z u b u d e m e p o u ž ív a t t ý c h ž z k r a t e k ja k o v u v e d e n ý c h u č e b n ic íc h . J e m o ž n é p o u ž í t i s t a r š í u č e b n i c i s e s l o v n í k e m Vl a d i m í r a Mo h e l s k é h o s p a t r n o s t í , ž e u ž ív á s ta r š íh o p r a v o p is u (n a p ř k h × c h ) , k te r o u lz e z a k o u p it u S p o le č n o s ti p ř á te l Lu ž i c e ( w w w . l u z i c e . c z ) . Lu ž i c k o u s r b š t i n o u r o z u m í m e s o u h r n s l o v a n s k ý c h n á ř e č í ( a z n i c h v z n i k l é h o s p is o v n é h o ja z y k a ) , jim iž m lu v í lid v S R N p ř ib liž n ě n a ú z e m í v y m e z e n é m t ě m it o n ě m e c k ý m i m ě s t y : N a s e v e r u Lu b o r a z ( Li e b e r o s e ) , n a z á p a d ě W ě t o š o w ( Ve t s c h a u ) , C h o ś e b u z ( C o ttb u s ) , G r o d k ( S p r e m b e r g ) , Z ły K o m o r o w ( S e n fte n b e r g ) , K a m je n c ( K a m e n z ) , n a j i h u B i s k o p i c y ( B i s c h o f s w e r d a ) , Lu b i j ( Lö b a u ) , n a v ý c h o d ě N i s k a ( N i e s k y ) , B ě ł a w o d a ( W e i s s w a s s e r ) a B a r š ć ( F o r s t ) . Al e i v e s n i c e n a t o m t o ú z e m í m a j í v ě tš í n e b o m e n š í č á s t o b y v a te ls tv a n ě m e c k é h o . N e js o u v is le jš í s r b s k é o s íd le n í je v k a t o l i c k é o b l a s t i H o r n í Lu ž i c e ( s o u č á s t S a s k a ) s e v e r o z á p a d n ě o d B u d y š í n a . Už í v á s e ta m s r b š tin y v ž iv o tě r o d in n é m i v e ř e jn é m . I ta m v š a k S r b o v é o v lá d a jí n ě m č in u s te jn ě d o b ř e ja k o s v o u m a te ř š tin u . N a p o č á t k u h i s t o r i e b y l i S r b o v é v e l k ý a m o c n ý n á r o d , j a k o b y l i O b o d r i t é , Lu t i c i , Po m o ř a n é , Po l á c i , Č e c h o v é s e S l o v á k y . N y n í v š a k j i c h j e a s i 5 0 0 0 0 . Z m n o ž s t v í r o z m a n it ý c h n á ř e č í s e v y v in u ly d v ě v a r ia n t y s p is o v n é h o ja z y k a : již n ě jš í, h o r n o lu ž ic k á ( s n á r o d n ím a k u lt u r n ím s t ř e d is k e m B u d y š ín , v S a s k u ) a s e v e r n ě jš í, d o ln o lu ž ic k á ( s e s t ř e d is k e m C h o t ě b u z , v B r a n ib o r s k u ) . Vn a š e m k u r z u s e b u d e m e z a b ý v a t lu ž ic k o u s r b š t in o u h o r n í. Vp ř íp a d ě n e ja s n o s t í m ů ž e t e k o n t a k t o v a t w e b m a s t e r a k u r z u n a e l. a d r e s e : w e b m a s t e r .ls @ q u ic k .c z ( z a t ím n e n í v p r o v o z u ) .

1

a n im . p o d s ta tn á jm é n a m č . č e š tin a , č e s k y d u . d u á l d v . d v o jn é č ís lo j. je d n o tn é č ís lo ls r b . lu ž ic k á s r b š tin a m . m u ž s k ý r o d , m a s k u lin m n . m n o ž n é č ís lo m u ž . m u ž s k ý ro d n o n a n im . n e ž iv o tn á p o d s n o n r a t. n o n r a tio n a lia o s . o s o b a p . p á d p l. m n o ž n é č ís lo , p lu r á l r a t. m u ž s k é o s o b y , r a tio n s . s tře d n í ro d , s tra n (a ) s g . je d n o tn é č ís lo , s in g u lá s tř. s tře d n í ro d ž . ž e n s k ý ro d

Z k rat k y :

u ž s k é h o r o d u ž iv o tn á , a n im a ta

u m ta tn á jm é n a m u ž s k é h o r o d u , n o n a n im a ta

a lia r

2

KURZ 1

p í s m en o a b c č d dź e ě f g h ch

Srbská abeceda p oj m en ová n í p í s m en o a i b ej j c ej k č ej ł dej l dź ej m ej n ě t ń ef o g ej ó h a p c h a

(Serbski abejcej): p oj m en ová n í p í s m en o i r j ot ř ka s eł š el t em ć en u ej n w o y ó t z p ej ž

p oj m en ová n í er eř es eš tej ć et u w ej yp s il on z et ž et

P í s m en o ř s e vys kytuj e j en ve s p oj en í kř, př, tř. P ř i p s an í c iz í c h j m en vl as tn í c h s e s etká vá m e i s q, v, x, n ap ř . D on Q uij ote, Vol tair e, X er x es . N ě kter é s l ovn í ky a m l uvn ic e ř adí p í s m en o ć m ez i c a č.

V ý slovnost ( oz n ač uj em e j i v h r an atý c h z á vor ká c h [ ] ) a pravopis

P ř í z vuk j e v s r b s ký c h s l ovec h n a p r vn í s l ab ic e ( p ř ib l iž n ě j ako v č eš tin ě ) , j e vš ak s il n ě j š í , p odob n ě j ako v r uš tin ě n eb o n ě m č in ě . N á s l edkem toh o s e n ep ř í z vuč n é s l ab iky vys l ovuj í s l ab ě j i a m é n ě z ř etel n ě n ež v č eš tin ě . S am oh l á s ky a, e, i, o, u s e vys l ovuj í p ř ib l iž n ě s tej n ě j ako v č eš tin ě . ó s e vys l ovuj e j ako s am oh l á s ka m ez i u a o, p ř i p om al é vý s l ovn os ti s e p odob á dvoj h l á s c e [ uo] ( p ový š en ý m p í s m en em oz n ač uj em e h l á s ku vys l oven ou s l ab ě j i) , n ap ř . b ó h [ b uo] . V n ep ř í z vuč n é s l ab ic e s e č as to vys l ovuj e j ako o, n ap ř . r oz h ł ó s [ r oz u
os ] . E tym ol og ic ky odp oví dá č as to č es ké m u ů, s l oven s ké m u ô, p ol s ké m u ó, n ap ř . s kó r ka ( ků r ka, kô r ka, s kó r ka) . N ep í š e s e p o p í s m en ec h c, dź , ć an i p ř ed p í s m en y b, f, m, p, w, ł; g, ch, k. P í š e s e j en v p r vn í s l ab ic e a vě tš in ou i v p ř í s l uš n ý c h odvoz en in á c h a s l ož en in á c h , n ap ř . h ó dn y, n j eh ó dn y, m j en j eh ó dn os ć . P oz n á m ka: N a z ač á tku s r b s ký c h s l ov n em ů ž e b ý t o, ó, u. P ř ed n im i vz n ikl o w, n ap ř . w okn o, w ó č ko, w uc h o, w utr ob a, w utor a ( p odob n ě j ako v ob ec n é č eš tin ě [ vokn o, voko, ...] ) . ě j e z vuk m ez i i a e, p ř i p om al é vý s l ovn os ti z n í č as to j ako dvoj h l á s ka ie, n ap ř . m ě ć [ m ieč ] . Ve s l ovec h r ě b l ( č es ky ž eb ř í k) , r ě č , r ě č eć s e ě vys l ovuj e j ako y [ r yb l , r yč , r yč eč ] . P í š e s e j en v p r vn í s l ab ic e s l ova a v p ř í s l uš n ý c h odvoz en in á c h a s l ož en in á c h , n ap ř . z b ě r ać , w uz b ě r ać , b ě r n yz b ě r an j e. P í s m en o ě n ep í š em e p o p í s m en ec h c, s, z; d, t; f, ł; g, h ( al e h ě ta) .

3

y s e vys kytuj e p ouz e p o tvr dý c h s ouh l á s ká c h ( c, s, z, ; b, ł, m, p, w; d, n, r, t) . J az yk p ř i j eh o tvoř en í j e p on ě kud n í ž e a z adn ě j i n ež p ř i i. Roz dí l m ez i n im i vš ak n en í tak vel ký j ako m ez i i a y v r uš tin ě , n ap ř . m ł ody – m ł odź i [ m uody - m uodź i] . V s r b s ký c h s l ovec h s e y n ep í š e p o š, ž, č, ć, dź ; g, h, ch, k ( al e kyr k) , f, j, l, ř. i n ep í š em e v s r b s ký c h s l ovec h p o p í s m en ec h c, s, z; d, t; ł. Souhlásky b, m, p, w; r j s ou tvr dé , n eb o m ě kké . J ej ic h m ě kkos t s e oz n ač uj e n á s l eduj í c í m p í s m en em j, i, ě, n ap ř . b ić – b yć , p j ata – p ata, w j az – w as , r j ad – r ady [ b ’ ič - b yč , p j ata – p ata, uj as – uas , r j at r ady] . ł, w s e vys l ovuj í s tej n ě , j ako v tvoř en é h or n í m a dol n í m r tem ( ob our etn é p oz n . r č ) ( n ikol i j ako č es ké v tvoř en é h or n í m i z ub y a dol n í m r tem ) . F on etic ky j e b udem e p ř ep is ovat j ako n es l ab ič n é u [ u] . ł odp oví dá etym ol og ic ky č es ké m u l, n ap ř . h ł ow a [ uoua] , j en j en tvr dé ( n ep í š e s e p o n ě m j, i, ě) ; v p ř í č es tí m in ul é m p o s ouh l á s c e s e n evys l ovuj e, n ap ř . n j es ł , w j edł [ ň es , w j et] w odp oví dá etym ol og ic ky č es ké m u v, m ů ž e b ý t i m ě kké ( m ě kkos t j e oz n ač en a n á s l eduj í c í m j, i, ě) , n ap ř . w j es , w ic h or , w ě dź eć [ uj es , uic h or , uej dź eč ] . ( T ato s ouh l á s ka s e vys kytoval a i v č es ký c h n á ř eč í c h s ever ový c h odn í c h .) N a z ač á tku s l ova p ř ed s ouh l á s kou s e n evys l ovuj e, n ap ř . w b oh i, w č er a, w ł ó s , w l iw , w r ota [ b oh i, č er a, uuos , l iu, r ota] . T edy s l ova w ł os y, h ł os y, w os y vys l ovuj í s tej n ě [ uos y] . r s e vys l ovuj e j ako č es ké j az yč n é , n eb o j ako f r an c ouz s ké č í p kové , n ap ř . r ě ka, r j em j es ł o, r adź ić [ r ieka, r j em j es uo, r adž ič ] , n a kon c i s l ova p o s ouh l á s ká c h s e n evys l ovuj e, n ap ř . b r atr [ b r at] , al e P ě tr [ p ietr ] . l odp oví dá č es ké m u l, n ep í š e s e p o n ě m y, n ap ř . l en , l is t, l ě to, l ud. d, t; c, s, z oz n ač uj í tvr dé s ouh l á s ky, n ep í š e s e p o n ic h j, i, ě, n ap ř . z ym a, c uz y, s ydn yć s o. j; č, š, ž; ć, dź ; ń j s ou m ě kké , n ep í š e s e p o n ic h y, n ap ř . č as , J an , ć eta, š um ić , ž on op , dź eń [ č as , j an , č eta, š um ič , ž on op , dž ej n .] dź vys l ovuj em e as i j ako č es ky [ dž ] , n ap ř . dź ow ka [ dž ouka] , etym ol og ic ky odp oví dá č es ké m u ď, n ap ř . s c h ó d – s c h odź e [ c khuot - s khodž e] . č a ć s e vys l ovuj í s tej n ě j ako č es ké č. E tym ol og ic ky odp oví dá č č es ké m u č, n ap ř . č ě s ki [ č ies ki] , ć č es ké m u t, ť, n ap ř . dź ě ć i, ć eta [ dž ieč i, č eta] . ń odp oví dá č es ké m u ň, p í š e s e n a kon c i s l ova a p ř ed s ouh l á s kou, n ap ř . kó ń , dź eń , ł akań c a [ kuoj n , dž ej n , uakaj ň c a] , p ř ed s am oh l á s kou s e p í š e nj, n ap ř . kon j a, dn j a [ koň a, dň a] . P ř ed i, ě s e m ě kkos t n eoz n ač uj e, n ap ř . n ic h tó , n iw a, n ě kak [ ň ic h tu, n iua, n iekak] ; v n ě kter ý c h s l ovec h s e vys l ovuj e tvr dé n a m ě kké i, n ap ř . n im am , n ič o, n im o [ n im am , n ič o, n im o] . P o samohlásce před měkkou souhláskou s e č as to vys l ovuj e ( al e n ep í š e) vkl adn é j, p ř itom m ě kká s ouh l á s ka v n ě kter ý c h s l ovec h z tvr dn e, n ap ř . tež , z em j a, c h ě ž a, dań , dź eń , kó ń , z eń ć s o [ tej š , z ej m j a, khej ž a, daj n , dž ej n , kuoj n , z ej n č s o] . ř j e j en om ve s kup in á c h kř, př; tř [ kš , p š ; c j n eb o č ] n ep í š e s e p o n ě m y, n ap ř . p ř az a, tř i, tř ě l eć [ p š az a, c j i, c j iel eč ] . V os tatn í c h p ř í p adec h č es ké m u ř odp oví dá l už ic kos r b s ké r, n ap ř . r ě ka, r j em j es ł o, r j ad, r j eć az [ r ieka, r j em j es uo, r j at, r j eč as ] .

4

h s e vys l ovuj e j en n a z ač á tku s l ova p ř ed s am oh l á s kou a uvn itř s l ova m ez i s am oh l á s kam i, j in de s e n evys l ovuj e, n ap ř . h ol a, h iš ć e, h l adać , h ł ó s , s n ě h , ć ah n yć , z b ě h n yć , z h ub ić , kn ih a [ h ol a, h iš č e, l adač , uuos , s ň ie, č an yč , z b ien yč , z ub ič , kň ih a] . A l e n ah ł y, n ah l e, w ó h n iš ć o, b ah n o [ n ah uy, n ah l e ? ? ? , uuoh n iš č o, b ah n o ? ? ? ] . ch n a z ač á tku s l ova s e vys l ovuj e [ kh] , n ap ř . c h odź ić , c h udy, c h or h oj , c h l ě b , c h w al ić , c h w il a [ kh odž ič , khudy, khor oj , khl iep , khual ič , khuil a] , al e c h c yć [ c yč ] . k odp oví dá č es ké m u k. P o h, ch, k s e n ep í š e y, al e j en i. a m ez i m ě kký m i s ouh l á s kam i ( č, š, ž; dź , ć; j, l) s e m ě n í v e, n ap ř . r oz h l ad – w r oz h l edź e [ r oz l at – r oz l edž e] . P r oj evů m p s an ý m p or oz um í te l é p e n ež m l uven ý m , p r otož e p s an á a m l uven á p odob a l už ic ké s r b š tin y s e z n ač n ě l iš í . P r oto j s m e vý s l ovn os t a p r avop is vyl ož il i p odr ob n ě . N edej te s e tí m vš ak odr adit, dal š í č á s ti m l uvn ic e p r ob er em e s tr uč n ě j i. K vý kl adů m o vý s l ovn os t s e b udem e b ě h em kur z u č as tě j i vr ac et a tep r ve tí m s i os voj í te s c h op n os t r oz um ě t m l uven é ř eč i. J e také už iteč n é p os l ouc h at s r b s ké r oz h l as ové a tel eviz n í vys í l á n í , p okud s e vá m p odař í j e n al adit. N ě kter é p ř í s p ě vky S er b s ké h o r oz h ł os u n aj dete n a in ter n etové adr es e w w w .m dr .de/ m dr 1-r adios ac h s en / s or b is c h a B r am b or s ke s er b s ke r adij o kaž dé odp ol edn e z veř ej ň uj e c el é h odin ové vys í l á n í n a www.rbb-o n l i n e .d e / s o rbe n . C vičení : 1. C vič te vý s l ovn os t a p ř ep iš te f on etic ky b á s n ič ku, n auč te s e j í z p am ě ti: B ě dn y dź ě d M i c h a ł N a wk a

D ź ě djew s tar e j ej N ě tko j ě w taj ki s l ě dn

j el e l ě t a j ě dł . ó n m ě d, y dź ě d.

2 . P ř ep iš te f on etic ky a c vič te vý s l ovn os t:

N aš a z ah r oda N aš dom s tej i w e w s y. T am m am y tež z ah r odu. N aš a z ah r oda j e w ul ka a r j an a. P ł ó t j e b r un y. P r ě dku s u dur j e. W z ah r odź e s u kw ě tki, z el en a tr aw a a š tom y. Š tom y m aj a s ad. T o s u j ab ł uka, kr uš w y a s l ow ki. N az ym u š ć ip am y s ad. N an s taj a w ul ki r ě b l n a š tom . W ó n . š ć ip a s ad do koš a. J a r ady w z ah r odź e p om h am . J a s yp am s ad do kaš ć ika. W z ah r odź e j e tež m ał y dom . N a dom j e r os ć e w in o. N an s taj a r ě b l a kaš ć ik do dom a.

5

KURZ 2 1.

2 .

p r

s

r š

K lí č:

B iedn y dž iet M ic h a u n a u k a D ž iet j e uj el e l iet s tar e j ej a j iet. Ň ietko j ie uuon m iet, taj ki s l iedn y dž iet.

N aš a z ar oda N aš dom s tej i ueus y. T am m am y tej š z ar odu. N aš a z ar oda j e uul ka a j an a. P uuot j e b r un y. P r ietku s u dur j e. Zar odž e s u kuietki, z el en a tr aua a tom y. Š tom y m aj a s at. T o s u j ab uuka, kr uš uy a s l ouki. N az ym u š č ip am y at. N an s taj a uul ki r yb l n a š tom . Uuon š č ip a s ad do koš a. J a r ady z ar odž e om am . J a s yp am s ad do kaš č ika Zar odž e j e tej š m auy dom . N a dom j e os č e uin o. N an s taj a r yb l a kaš č ig do dom a.

V m l uvn ic i s i s r b š tin a z ac h oval a n ě kter é s tar ob yl é j evy, kter é ve vě tš in ě s l ovan s ký c h j az yků vym iz el y: 1. Vedl e č í s l a j edn otn é h o ( z kr atka j .) a m n ož n é h o ( z kr atka m n .) j e č í s l o dvojné ( z kr atka dv.) , j eh ož s e už í vá p ř i s kl oň ová n í a č as ová n í , j de-l i o p oč et 2 ( č í s l ovka dwaj, dwě, wobaj, wobě m ů ž e, al e n em us í b ý t uveden a) , n ap ř . ( dw aj ) w oj akaj , w oł aj , l ě s aj , m už ej , kon j ej , tal er j ej ( č es ky 2 voj á c i, vol i, l es y, m už i, kon ě , tal í ř e) . 2 . V č eš tin ě r oz l iš uj em e m už s ký r od ž ivotn ý a n ež ivotn ý . V s r b š tin ě s e r oz l iš uj í v jednotné m čí sle p ods tatn á j m é n a m už s ké h o r odu životná ( an im ata, z kr atka anim. ) , n ap ř . w idź u w oj aka, w oł a, m už a, kon j a ( č . vidí m voj á ka, vol a, m už e, kon ě ) a neživotná ( n on an im ata, z kr atka nonanim. ) , n ap ř . w idź u l ě s , tal er . V dv. a m n .č í s l e s e vš ak r oz l iš uj í p ods tatn á j m é n a oz n ač uj í c í mužské osoby ( r ation al ia, z kr atka rat. ) , n ap ř . w idź u w oj akow , m už ow , a p ods tatn á j m é n a n eoz n ač uj í c í m už s ké os ob y ( n on r ation al ia, z kr atka nonrat. ) , n ap ř . w idź u dw aj l ě s aj , tal er j ej , w oł aj , kon j ej ; w idz u l ě s y, tal er j e, w oł y, kon j e. 3 . Vedl e č es ké h o m in ul é h o č as u j edn oh o m á s r b š tin a č tyř i.

6

j. dv. m n .

Č asování slovesa być ( č . b ý t) s ym n j ej s ym s y n j ej s y je n j ej e s m ó j n j ej s m oj s taj ( r at.) / s tej ( n on r at.) n j ej s taj / ej s taj ( r at.) / s tej ( n on r at.) n j ej s taj / ej s m y n j ej s m y s ć e n j ej s ć e s u n j ej s u

Slovesa se rozdělují do tří časování ( p odl e z akon č en í 3 . os . j .) I . –e I I . –a I I I . –i j. w ukn u n j ew ukn u dź ě ł am n j edź ě ł am č in j u n j eč in j u w ukn j eš . dź ě ł aš . č in iš . w ukn j e . dź ě ł a . č in i . dv. w ukn j em oj . dź ě ł am oj . č in im oj . w ukn j etaj / ej . dź ě ł ataj / ej . č in itaj / ej . w ukn j etaj / ej . dź ě ł ataj / ej . č in itaj / ej . m n . w ukn j em y . dź ě ł am y . č in im y . w ukn j eć e . dź ě ł ać e . č in ić e . w ukn u . dź ě ł aj a . č in j a .

N eurčitek kon č í n ej č as tě j i -ć ( odp oví dá č es ké m u –t, -ti) , n ap ř . w ukn yć = uč it s e; dź ě ł ać = dě l at, p r ac ovat; č in ić = č in it, dě l at; m é n ě č as to n a –c ( odp oví dá č es ké m u –c t, -c i) , n ap ř . m ó c = m oc t.

Z uveden ý c h p ř í kl adů vidí m e, ž e s e č as ová n í v p ř í tom n é m č as e od č es ké h o p ř í l iš n el iš í . Roz dí l j e z ej m é n a v 1. os . j . u č as ová n í n a –i; č in j u – č in í m.

Skloňování podst. jmen ž. rodu v j. čí sle se od č. liší a) s l ova kon č í c í n a kmenovou souhlásku tvrdou b a, da, f a, ł a, m a, n a, p a, r a, ta, w a g a, h a, c h a, ka 1. ž on -a n oh -a 2 . ž on -y n oh -i 3 . ž on j -e n oz -e 4 . ž on -u n oh -u 6 . w o ž on j -e n oz -e 7 .z e ž on u n oh -u

jen málo:

c a, s w ow w ow w ow w ow w ow w ow

a, z a c -a c -y c -y c -u c -y c -u

c , z w ě w ě w ě w ě w ě w ě

c

c -y c -y c c -y c -u

Ve 3 . a 6 . p á dě p ř ed kon c ovkou –e s e m ě n í km en ová s ouh l á s ka d> dź , ł > t> ć , tr > tř ; b > b j , f > f j , m > m j , n > n j , p > p j , r > r j , w > w j , g , h > z , c h > š , k> c P ř í kl ady: w oda – w odź e, p ił a – p il e, ć eta – ć eć e, s otr a – s otř e; b ar b a – b ar b j e, h ar f a – h ar f j e, ž oł m a – ž oł m j e ( č . vl n a) , ž on a – ž on j e [ ž oň e] , kup – kup j e, h ar a – h ar j e ( č . h l uk) , h ł ow a – h ł ow j e [ uouj e] , O l g a – O l z e, kn ih – kn iz e, tř ě c h a – tř ě š e, r uka - r uc e.

7

l, .

a a

b ) s l ova kon č í c b j a, m j a, 1. r j adow n 2 . r j adow n 3 . r j adow n 4 . r j adow n 6 .w r j adow n 7 . z e r j adow n

í n a kmenovou souhlásku měkkou n j a, p j a, r j a, w j a č a, j a, l a, š a, ž a č , dž , j , l , ń ( n j ) , p ( j ) , r ( j ) , š , ć j -a š ul -a m yš j -e š ul -e m yš -e -i š ul -i m yš -i j -u š ul -u m yš -i š ul -i m yš -i j -u š ul -u m yš -u

U s l ov n a –ja ( p r vn í s l oup ec ) , j ako ł ub j a [ uub j a] ( č . p ů da) , z em [ z ej m j a] , r j adow n j a [ r j adouň a] ( č . tř í da) ... p oz or n a 3 . a 6 . p á z em i, r j adow n i – j s e tu n ep í š e, p r otož e i s am o už oz n ač uj e m ě p ř edc h á z ej í c í s ouh l á s ky. P odob n ý p r avop is j e u s l ov n a –ń , -p , s l oup ec ) : b r ó n , w j eč er , kup – 2 . p . b r ó n j e, w j eč er j e, kup j e, 3 . w j eč er i, kup i ...

ja d ł ub i, kkos t -r ( tř etí p . b r ó n i,

C vič en í 3 . Č as uj te: š ć ip ać , n j es ć , w idź eć , p om h ać , č itać . S kl oň uj te: w oda, s otr a, w ow ka, r uka, m j ez a, ł ub j a, c h ě ž a [ khej ž a] , w j eč er [ uej č er ] . 4 . P ř el ož te a p ř ep iš te f on etic ky: Uč í m s e s r b š tin u. Uč í š s e té ž ? Uč í m e s e ve tř í dě ve š kol e. N evidí te n a z ah r adě n a tr á vě ovoc e?

8

KURZ 3 Klíč 3:

šćipam šćipaš šćipa šćipamoj šćipataj/tej šćipamy šćipaće šćipaja

njesu njeseš njese njesemoj njesetaj/tej njesemy njeseće njesu

widźu widźiš widźi widźimoj widźitaj/tej widźimy widźiće widźa

pomham pomhaš pomha pomhamoj pomhataj/tej pomhamy pomhaće pomhaja

woda wody wodźe wodu wo wodźe z wodu

sotra sotra sotře sotru wo sotře ze sotru

wowka wowki wowce wowku wo wowce z wowku

ruka ruki ruce ruku wo ruce z ruku

čitam čitaš čita čitamoj čitataj/tej čitamy čitaće čitaja

mjeza mjezy mjezy mjezu wo mjezy z mjezu

łubja łubje łubi łubju wo łubi z łubju

chěža chěže chěži chěžu wo chěži z chěžu

wječer wječerje wječeri wječer wo wječeri z wječerju

4: Wuknu serbšćinu [wuknu serbščinu]. Wuknješ tež [wukňeš tejš]? Wuknjemy w rjadowni w šuli [wukňemy rjadouňi šuli]. Njewidźiće w zahrodźe na trawje sad [ňewidžiče zarodže na trawje sat]? Skloňování podstatných jmen rodu mužského v jednotném čísle a/ slova končící na kmenovou souhlásku tvrdou 1 2 3 4 5 6 7

b, d ,f ,ł ,m ,n ,p ,r ,t ,w nan law dub nana lawa duba nanej lawej dubej nana lawa dub nano lawje dubo wo nanje wo lawje wo dubje z nanom z lawom z dubom

g ,h ,k ,ch ,c ,z ,s hórnik zajac hórnika zajaca hórnikej zajacej hórnika zajaca hórniko zajaco wo hórniku wo zajacu z hórnikom ze zajacom

ćah ćaha ćahej ćah ćaho wo ćahu z ćahom

4. p. životných = 2., u neživotných = 1. V 6. p. před koncovkou -e nastává změna d>dź, ł>l, t>ć, tr>tř (susod>susodźe, woł>wole, swět>swěće, powětr>powětře); po b, p, m, n, r, w je koncovka -je (wo nanje, dubje, domje, sekretarje) b/ slova končící na kmenovou souhlásku měkkou 1 2 3 4 5 6 7

č, dź, j, l, š, ć, ž wuj wrobl puć wuja wrobla puća wujej wroblej pućej wuja wrobla puć wujo wroblo pućo wo wujej wo wroblu wo puću z wujom z wroblom z pućom

b(j), m(j), ń, p(j), r(j), w(j) wučer hołb swjedźeń wučerja hołbja swjedźenja wučerjej hołbjej swjedźenjej wučerja hołbja swjedźeń wučerjo hołbjo swjedźenjo wo wučerju wo hołbju wo swjedźenju z wučerjom z hołbjom ze swjedźenjom 9

U některých jednoslabičných jmen se samohláskou ó v 1. p. se v dalších pádech mění ó>o: bóh>boha, kóń>konja, nós>nosa, nóž>noža, próh>proha, hósć>hosća. V 5. p. je po měkkých souhláskách a c, s, z, k, ch vždy -o (ale čłowjeko/čłowječe, hólco/hólče). Po tvrdých souhláskách b, m, p, w, ł, d, t, n, tr bývá vedle -o také -e (měkčící předcházející souhlásku): Jakubje, susodźe, cyganje, Měrćinje, biskopje, bratře, kmotře, Pětrje, mištrje, Michale. Ale jen: knježe, Božo, nano, Jano, dźědo. U některých jmen v nepřímých pádech vypadává e, o, i: mišter-mištra, dźeń-dnja, pos-psa, Jurij-Jurja. Skloňování přídavných jmen a/ s kmenovou souhláskou tvrdou m mały małeho małemu małeho (životná) mały (neživotná) 6 wo małym 7 z małym 1 2 3 4

s małe małeho małemu małe

ž mała małeje małej mału

wo małym wo małej z małym z małej

duál všech rodů 1 małaj (rat.) małej (nonrat.) 2 małeju 3 małymaj 4 małeju (rat.) małymaj (nonrat.) 6 wo małymaj 7 z małymaj

Přídavná jména v duálu nerozlišují rod, pouze mužskoosobovost (rationalia) a nemužskoosobovost (nonrationalia). b/ s kmenovou souhláskou měkkou č, š, ž, ć, l, n/j/, w/j/ a zadopatrovou h, ch, k mají v příslušných koncovkách -i- místo -y-: mjechki, mjechkim, mjechkimaj… V 1. p. du. po měkké souhlásce je jediná koncovka -ej i pro rationalia, např. (dwaj) lěnjej hólcaj (-a- mezi dvěma měkkými souhláskami dává -e-). V 1. p. pl. rat. nastává změna souhlásky d>dź, t>ć, ł>l (młodźi hólcy, krući wučerjo); ch>š, h>z, k>c (po c,s,z se ovšem píše y : hłuši starcy, nazy hólcy, wulcy basnicy. U přídavných jmen končících v 1. p. sg. m. se však píše před jinými samohláskami než i souhláska j : lěnjeho, dźiwjeho, dźiwja Cvičení 5. Skloňujte v jednotném čísle: lěnja kóčka, pilny dźěłaćer, stara chěža, hłuboki hat, dźiwi kóń, čorna kokoš, běła wowca, dobra wowka.

10

KURZ 4 Klíč 5: lěnja kóčka, lěnjeje kóčki, lěnjej kóčce, lěnju kóčku, wo lěnjej kóčce, z lěnjej kóčku;

pilny dźěłaćer, pilneho dźěłaćerja, pilnemu dźełaćerjej, pilneho dźěłaćerja, wo pilnym dźěłaćerju, z pilnym dźěłaćerjom; stara chěža, stareje chěže, sterej chěži, staru chěžu, wo starej chěži, ze starej chěžu; hłuboki hat, hłubokeho hata, hłubokemu hatu, hłuboki hat, wo hłubokim haće, z hłubokim hatom; dźiwi kóń, dźiwjeho konja, dźiwjemu konju, dźiwjeho konja, wo dźiwim konju, z dźiwim konjom; čorna kokoš, čorneje kokoše, čornej kokoši, čornu kokoš, wo čornej kokoši, z čornej kokošu; běła wowca, běłeje wowcy, běłej wowcy, běłu wowcu, wo běłej wowcy, z běłej wowcu; dobra wowka, dobreje wowki, dobrej wowce, dobru wowku, wo dobrej wowce, z dobrej wowku;

Minulý čas Ze čtyř minulých časů je nejběžnější perfektum. Vyjadřuje bezprostřední minulost, čas, který mluvčí sám prožil a který ještě neztratil souvislost s přítomností. Užívá se ho při běžném mluvení a v rozhovoru. Skládá se z přítomných tvarů slovesa być a z příčestí minulého slovesa plnovýznamového. Lužickosrbské perfektum se od češtiny liší tím, že užívá pomocného slovesa i ve 3. osobě (např. Nan je přišoł. Holcy su nas wopytali.). Příčestí minulé získáme od většiny sloves odtržením koncovky -ć od infinitivu a přidáním -ł,-ła,-ło pro jednotné číslo, -łoj pro duál a -li pro plurál (pisa-ł, wukny-ł, njes-ł). U sloves, u nichž se v infinitivu změnilo kmenové a>e (mezi měkkými souhláskami), objevuje se v příčestí minulém v singuláru álu původní -a- (protože nenásleduje měkká souhláska): le-ć x la-ł, žnje-ć x žnja-ł, słyše-ć x słyša-ł. V plurálu však je -e- (původní -a- se opět dostalo mezi měkké souhlásky, a proto se změnilo v -e-): le-li, žnje-li, słyše-li. U sloves jako ros-ć a pje-c je příčestí minulé rost-ł, pjek-ł. singulár duál plurál kupowali smy 1 kupował sym kupowałoj smój kupowałoj staj/stej kupowali sće 2 kupował sy kupowałoj staj/stej kupowali su 3 kupował je singulár duál plurál kupowali njejsmy 1 kupował njejsym kupowałoj njejsmój kupowałoj njejstaj/stej kupowali njejsće 2 kupował njejsy kupowałoj njejstaj/stej kupowali njejsu 3 kupował njeje Z uvedených příkladů vidíme, že se záporka v lužické srbštině připojuje k pomocnému slovesu, nikoliv jako v češtině k příčestí minulému. Pokud odpovídáme na otázku zjišťovací jedním slovem, užívá lužická srbština pomocného slovesa, nikoliv příčestí, např.: Byli sće w dźiwadle? Haj, smy. (Ně, njejsmy.) Sy hižo wobjedowała? Haj, sym. (Ně, njejsym.)

11

Budoucí čas Shoduje se úplně s českým. Slovesa dokonavá vyjadřují budoucí čas tvarem přítomným: nawuknu, přinjesu, napisam. Slovesa nedokonavá tvoří budoucí čas pomocí tvarů slovesa być ve futuru: sg du pl bodźemoj budźemy 1 budu budźeš budźetaj/tej budéće 2 3 budźe budźetaj/tej budu (budźeja, budźa) sg du pl budźemoj kupować budźemy kupować 1 budu kupować 2 budźeš kupować budźetaj/tej kupować budźeće kupować 3 budźe kupować budźetaj/tej kupować budu kupować V hovorovém jazyce se často vynechává bu-, takže se časuje: du, dźeš, dźe, dźemoj, dźetaj/tej, dźemy, dźeće, du (dźeja). Hojné a taktéž nespisovné jsou tvary budoucího času od sloves dokonavých s pomocným slovesem być: budu nawuknyć, budu napisać. Zápor se tvoří stejně jako v češtině: njebudu dźěłać, njebudźemy pisać. Některá nedokonavá slovesa s významem pohybu vyjadřují budoucí čas přítomným tvarem s předponou po-: ponjesu, póńdu, pojědu, poběhnu, powjezu, Jejich vid však zůstává nedokonavý Sloveso měć (mít) tvoří budoucí čas (aniž by se to dotklo jeho vidu): sg du pl změjemy 1 změju změjemoj 2 změješ změjetaj/tej změjeće 3 změje změjetaj/tej změja Tvarů staj, budźetaj se užívá pro rationalia, stej, budźetej pro nonrationalia. Cvičení Pozorujte pořádek slov, je odlišný od češtiny! 6. Přeložte: Ja sym narodniny měła. Moja mać je wšitko derje přihotowała. My smy wšitcy maćeri pomhali. Moja sotra je stwu rjedźiła. Po kofeju smy sej w zahrodźe hrajkali. Wowka je list pisała. Wona je mi w lisće wjele zboža a wuspěcha přała. 7. První dvě věty přepište foneticky. 8. Přeložte: Zajutřišim změje wuj narodniny. Wón budźe pjećdźesat lět stary. Moja ćeta tež na narodniny wuja přijědźe. Njedźelu potom přijědźe hišće wjele ludźi. Na druhi dźeń wječor zaso z ćahom domoj pojědźemy. 9. Ve cvičení 6 nahraďte minulý čas budoucím. 10. Ve cvičení 8 nahraďte budoucí čas minulým. V obou našich jazycích je řada slov téhož původu, jejichž významy se však posunuly. Některá z těchto srbsko-českých homonym si zapamatujte: cyrkej kostel, církev čornidło inkoust dźěło práce hajić pěstovat dróha silnice chutny vážný družina druh dušny hodný, dobrý wažny důležitý hody Vánoce dźiwi divoký kruty přísný, pevný

12

KURZ 5 Klíč 6: Měla jsem narozeniny. Moje matka všechno dobře připravila. Všichni jsme matce pomáhali. Má sestra uklízela pokoj. Po kávě jsme si hráli v zahradě. Babička psala dopis. V dopise mi přála hodně štěstí a úspěchu. 7: Ja sym narodňiny miewa. Moja mač je šitko derje pšihotowawa. 8: Pozítří bude mít strýc narozeniny. Bude mu 50 let. Na strýcovy narozeniny přijede i má teta. V neděli potom přijede ještě mnoho lidí. Druhého dne večer zase pojedeme domů. 9: Změju narodniny. ..mać wšitko derje přihotuje. My wšitcy budźemy maćeri pomhać. ..budźe stwu rjedźić. ..budźemy sej w zahrodźe hrajkać. Wowka budźe list pisać. Wona mi budźe … přeć. 10: ..je wuj narodniny měł. Wón je 50 lět stary był. ..smy zaso z ćahom domoj jěli. Skloňování podstatných jmen středního rodu v jednotném čísle: a/ slova končící na kmenovou souhlásku tvrdou 1 2 3 4 6 7

d, ł, m, n, r, t, w ch, k c, s, z słow -o jabłuk - koles -o o -a -a -a -u -u -u -o -o -o -je -u -u -om -om -om

V 6. p. před koncovkou -e nastává /nám už dobře známá/ změna d>dź, ł>l, m>mj, n>nj, r>rj, t>ć, w>wj; např. blido – na blidźe, koło – na kole, drjechmo – na drjechmje, dno – na dnje, wjedro – wo wjedrje, lěto – w lěće, słowo – wo słowje b/ slova končící na kmenovou souhlásku měkkou 1 2 3 4 6 7

č, dź, j, l, ć, ž bj, mj, nj, pj, rj, wj nj, ć /podst. jm. slovesná/ pol -o morj -o twarjenj -e -a -a -a -u -u -u -o -o -e -u -u -u -om -om -om

6. p. j. č. podstatných jmen muž. i stř. má /jak je z příkladů patrné/ koncovku -e, která mění předcházející souhlásku, a koncovku -u. Koncovka -u je u slov končících kmenovou souhláskou /tj. souhláskou před pádovou koncovkou/ c, s, z; měkkou souhláskou; g; /většinou/ h, ch, k; u obyvatelských měst na -an / např. Radworčan, Wotrowčan/.

13

Zájmena tázací štó, što (kdo, co) a vztažná štóž, štož (kdo, co) 1 štó što koho čeho 2 komu čemu 3 koho što, na čo 4 wo kim wo čim 6 z kim z čim 7 4. p. što má po předložce tvar čo: na čo, po čo, za čo, wo čo… Cvičení 11. Skloňujte: słódke jabłuko, zrałe wino, brune wóčko, tunje piće 12. Přeložte: Kdo měl narozeniny? Budeme pomáhat babičce. Budu psát dopis. Sestra a bratr si hráli na zahradě. 13. Přepište foneticky: Zajutřišim přijědźe z ćahom tež ćeta na wowcyne narodniny. 14. Přeložte: Byl jste ve škole? – Ne, nebyl. Viděls dědu? – Ano, viděl. S kým jsi mluvil? O kom? Čím píšeš? (-užijte předložky z) O čem mluvili? Od koho jsi knihu dostal? Koho jsi navštívila? Nevím, o čem mluví. 15. Zapamatujte si některé běžné věty: Dobre ranje. – Dobre spodobanje. Dobry dźeń. Witajće k nam. Dajće sej słodźić. – Tohorunja. Kak so ći wjedźe? Mi so derje dźe/wjedźe. K strowosći. Ja was widźu. – Ja was słyšu. Što čini nan? Je strowy a dźěła. Božemje. Na zasowidźenje. Dobru nóc. Wjeselu so, zo sym was zetkał. Wjeselu so, zo sym was zeznał. Přińdźće strowy zaso. Wječor was budźemy wočakować. Hromadźe póńdźemy do dźiwadła. Prajće, prošu, postrow žonje.

Dobré jitro. – Dobré jitro. Dobrý den. Pěkně vítám. Dobrou chuť. – Nápodobně. Jak se ti vede? Mám se dobře. Na zdraví. Na zdraví. – Vám také. Co dělá otec? Je zdravý a pracuje. Sbohem. Na shledanou. Dobrou noc. Mám radost, že jsem vás potkal. Těší mě, že jsem vás poznal. Přijďte zase. Večer vás budeme očekávat. Půjdeme společně do divadla. Pozdravujte prosím ženu.

14

KURZ 6 Klíč 11: słódke jabłuko słódkeho jabłuka słódkemu jabłuku słódke jabłuko wo słódkim jabłuku ze słódkim jabłukom

zrałe wino zrałeho wina zrałemu winu zrałe wino zrałym winje zrałym winom

brune wóčko bruneho wóčka brunemu wóčku brune wóčko brunym wóčku brunym wóčkom

tunje piće tujneho pića tunjemu piću tunje piće tunim piću tunim pićom

12: Štó je narodniny měł? Budźemy wowce pomhać. Budu list pisać. Sotra a bratr staj sej w zahrodźe hrajkałoj. 13: Zajutcjišim pšijedźe s čahom tejš četa na wowcyne narodňiny. 14: Sće we šuli był? – Ně, njejsym. Sy dźěda widźał? – Haj, sym. Z kim sy rěčał? Wo kim? Z čim pisa? Wo čim su rěčeli? Wot koho sy knihu dóstał? Koho sy wopytała? Njewěm, wo čim rěči. Skloňování podstatných jmen ve dvojném čísle 1 2 3 4 6 7

m (tvrdá) nanaj nanow nanomaj nanow (rat. = 2) lawaj (nonrat. = 1) wo nanomaj z nanomaj

m (měkká) wujej wujow wujomaj wujow wroblej wo wujomaj z wujomaj

ž, s (tvrdá) žonje, słowje žonow, słowow žonomaj, słowomaj žonje, słowje

ž, s (měkká) myši, poli myšow, polow myšomaj, polomaj myši, poli

wo žonomaj, słowomaj ze žonomaj, słowomaj

wo myšomaj, polomaj z myšomaj, polomaj

1. p. m – u tvrdých vzorů -aj, u měkkých (viz lekce 2, 3, 5) -ej: nanaj, dubaj, ptačkaj, ćahaj, hercaj, zajacaj, wobrazaj X wujej, wroblej, pućej, wučerjej, hołbjej, swjedźenjej ž - (táž koncovka jako v 3. j.) a s: žonje, nozy, wowcy, wěcy, słowje, jabłuce, kolesy X rjadowni, šuli, myši, poli, mori, twarjeni 2. p. -ow/ -jow : nanow, dubow, ptačkow, ćahow, hercow, zajacow, wobrazow, žonow, nohow, wowcow, wěcow, słowow, jabłukow, kolesow X wujow, wroblow, pućow, wučerjow, hołbjow, swjedźenjow, rjadownjow, šulow, myšow, polow, morjow, twarjenjow 3., 6., 7. p. -omaj/ -jomaj: nanomaj, dubomaj, ptačkomaj, ćahomaj, hercomaj, zajacomaj, wobrazomaj, žonomaj, nohomaj, wowcomaj, wěcomaj, słowomaj, jabłukomaj, kolesomaj X wujomaj, wroblomaj, pućomaj, wučerjomaj, hołbjomaj, swjedźenjomaj, rjadownjomaj, šulomaj, myšomaj, polomaj, morjomaj, twarjenjomaj 4. p. m rat. = 2. p. (nanow, wujow), nonrat. = 1. p. (dubaj, wroblej) ž, s = 1. p. (žonje, słowje, wowcy, kolesy / rjadowni, twarjeni)

15

Skloňování podstatných jmen v množném čísle 1 2 3 4 6 7

m

duby, wroble, nanojo dubow, wroblow, nanow, dubam, wroblam, nanam duby, wroble (nonrat. = 1) nanow (rat. = 2) wo dubach, wroblach, nanach z dubami, wroblemi, nanami

ž

s

žony, šule žonow, šulow žonam, šulam žony, šule

słowa, twarjenja słowow, twarjenjow słowam, twarjenjam słowa, twarjenja

wo žonach, šulach ze žonami, šulemi

wo słowach, twarjenjach ze słowami, twarjenjemi

1. p. m rat. a/ -ojo (nejčastější koncovka: wujojo) b/ -je (slova na -´an, -ar, -er, -el, -oł: měšćan – měšćenjo, hospodar – hospodarjo, wobydler – wobydlerjo, přećel – přećeljo, pachoł – pacholjo) c/ -´a (slova na -d, -t, -b, -p, -r, -ch: susod – susodźa, student – studenća, Serb – Serbja, biskop – biskopja, bratr – bratřa, bur – burja, mnich – mniša) d/ -´y (slova na -nik, -ak, -k: basnik – basnicy, wojak – wojacy) e/ -y (slova na -c: hólc – hólcy) m nonrat. a ž -y (-i)/ -(j)e: lawy, duby, ptački, ćahi, zajacy, wobrazy, žony, nohi, wowcy, wěcy / wroble, puće, hołbje, swjedźenje, rjadownje, šule, myše s -a/-(j)a: słowa, jabłuka, kolesa / pola, morja, twarjenja 2. p. -ow/-(j)ow: (stejně jako 2. p. dv. č.): nanow, šulow, morjow 3. p. -am/-(j)am: nanam, wowcam, słowam / wučerjam, rjadownjam, twarjenjam 4. p. = 2. p. (m rat.: nanow hórnikow, hercow, wujow, wučerjow) = 1. p. (m nonrat., ž, s: lawy, duby, ptački, žony, wroble, šule, myše, słowa, jabłuka, kolesa, pola, morja, twarjenja) 6. p. -ach/-(j)ach: wo lawach, wujach, rjadownjach, polach, morjach 7. p. -ami/-(j)emi: hórnikami, hercami, słowami / wroblemi, pućemi, šulemi Cvičení 16. Přeložte: Jan Neruda a Michał Hórnik staj wot časa studijow wutrobnaj přećelej byłoj. Na zetkanje dweju zasłužbneju mužow hač do smjerće njezapomnju. Smój sćicha z přećelom Muku přihladowałoj. Neruda z Hórnikom staj na časy młodosće spominałoj. Hórnik je so woprašał: „Pomniš, kak smój sebi raz na Karlowym mosće slubiłoj, zo budźemoj kóždy za swój lud pisać a skutkować?“ 17. Přeložte a potom převeďte do dvojného čísla: Bratři pracovali na zahradě. Dívky a chlapci se vrátili ze školy. Žáci a žákyně se vrátili k babičkám. 18. Skloňujte ve dv. a mn. č.: Słowjan, idealist, Łužiski Serb, serbski basnik, wuj.

16

KURZ 7 Klíč 16: Jan Neruda a Michał Hórnik byli od dob studií přáteli. Na setkání dvou zasloužilých mužů nezapomenu až do smrti. Tiše jsme s přítelem Mukou přihlíželi. Neruda s Hórnikem vzpomínali na léta mládí. Hórnik se zeptal: „Pamatuješ se, jak jsme si jednou na Karlově mostě slíbili, že budeme každý psát a působit pro svůj národ?“ 17: Bratřa su w zahrodźe dźěłali. Holcy z hólcami su so ze šule wróćili. Šulerjo a šulerki su k wowkam šli. / Bratřa staj w zahrodźe dźěłałoj. Holcy a hólcaj su so ze šule wróćili. Šulerjej a šulerce su k wowkam šli. 18: Słowjanaj, Słowjanow, Słowjanomaj, Słowjanow, wo Słowjanomaj, ze Słowjanomaj idealista, idealistow, idealistomaj, idealistow, wo idealistomaj, z idealistomaj Łužiskaj Serbaj, Łužiskeju Serbow, Łužiskomaj Serbomaj, Łužiskeju Serbow, wo Łužiskomaj Serbomaj, z Łužiskomaj Serbomaj serbskaj basnikaj, serbskeju basnikow, serbskimaj basnikomajm, serbskeju basnikow, wo serbskimaj basnikomaj, ze serbskimaj basnikomaj wujej, wujow, wujomaj, wujow, wo wujomaj, z wujomaj Słowjenjo, Słowjanow, Słowjanam, Słowjanow, wo Słowjanach, ze Słowjanami idealisća, idealistow, idealistam, idealistow, wo idealistach, z idealistami Łužiscy Serbja, Łužiskich Serbow, Łužiskim Serbam, Łužiskich Serbow, wo Łužiskich Serbach, z Łužiskimi Serbami serbscy basnicy, serbskich basnikow, serbskim basnikam, serbskich basnikow, wo serbskich basnikach, ze serbskimi basnikami wujojo, wujow, wujam, wojow, wo wujach, z wujemi Skloňování zájmen osobních sg. sg. du. ty mój 1 ja 2 mje, do mnje tebe, će naju tebi, ći namaj 3 mi, ke mni 4 mje, na mnje tebe, će naju wo tebi wo namaj 6 wo mni 7 ze mnu

z tobu

z namaj

du. wój waju wamaj waju wo wamaj z wamaj

pl. my nas nam nas wo nas / nami z nami

pl. wy was wam was wo was / wami z wami

Tvarů mnje, mni se užívá jen po původních předložkách (= jednoslabičných zakončených samohláskou, např. do mnje, a zakončených souhláskou s přidáním e, např. ke mni, bjeze mjne). V ostatních případech se užívá mje, mi (tedy narozdíl od češtiny i v důrazu i na začátku věty): Mi pjenjezy njedawaj (Mně peníze nedávej). Njeprašej so mje (Neptej se mne). Tvarů će, ći se užívá jen jako příklonek (uvnitř věty bez důrazu, ne po předložkách, ne na začátku věty): Sym će widźał. Tebje widźał njejsym. Wo tebi rěčeli njejsmy. Njerěču wo tebi. Tebi vyslovujeme [tejbi].

17

Skloňování osobních zájmen pro 3. osobu m. sg. s. sg. wono/wone 1 wón jeho, do njeho 2 jeho, do njeho jemu, k njemu 3 jemu, k njemu 4 jeho, na njeho (anim.) jo, na njo / jón, na njón (nonanim.) je, na nje wo nim 6 wo nim z nim 7 z nim du. 1 wonaj (rat.) wonej (nonrat., ž., s) 2 jeju, do njeju 3 jimaj, k nimaj 4 jeju, na njeju (rat.) jej, na njej (nonrat., ž., s.) 6 wo nimaj 7 z nimaj

ž. sg. wona jeje, do njeje jej, k jej ju, na nju wo jej z njej

pl. woni (rat.) wone (nonrat.,ž.,s) jich, do njich jim, k nim jich, na nich (rat.) je, na nje (nonrat.,ž.,s.) wo nich / nimi z nimi

Tvarů s n- se užívá po předložce (stejně jako v češtině). Cvičení 19. Přeložte: Na mnje nječakajće. Tebje sym včera wočakował. Tebi so wšitko derje radźi. Njeměnju tebje, ale twoju sotru. Wučerka tola njeje Měrćinej porokowała, ale tebi, dokelž maš w tobole njerodu. Ja so tebje prašam, nic Pětra. 20. Doplňte příslušný tvar zájmena wona: Tu syrotka kćěje. Čmjeła a pčołka na … sedźitej. Wonej z … nektar cycatej. Tež mjetele k … přilětuja. Pod … mrowički běhaja abo na … łaža. Wokoło … steja trawički. Bjez … by łuka bjezbarbna była. 21. Všechny tvary z cvičení 20 (pokud je to možné) přeměňte do duálu a plurálu. 22. První dvě věty ze cvičení 20 přepište foneticky. 23. Doplňte osobní zýjmena: Raz je rybar móličku rybičku popadnył. Rybička je … prajiła, hdyž je … morić chcył: „Smil so nade … . Što maš, hdyž ty … moriš? Pušćiš-li …, chcu …pomhać., zo by wjele zboža měł. Wšědnje chcu k … připłuwać z črjódku rybami. A wjele rybow so w twojim saku popadnje.“

18

KURZ 8 Klíč 19: Na mne nečekejte. Tebe jsem včera očekával. Tobě se všechno daří dobře. Nemyslím na tebe, ale na tvou sestru. Učitelka přece nehubovala Martina, ale tebe, protože máš v brašně nepořádek. Ptám se tebe, ne Petra. 20: na njej sedźitej, z njeje, k njej přilětuja, pod njej, na nju łaža, wokoło njeje, bjez njeje 21: (duál) Tu syrotce kćějetej. Čmjele a pčołce na nimaj sedźa. Wonej z njeju nektar cycatej. Tež mjeteli k nimaj přilětujetej. Pod nimaj mrowičce běhatej abo na njej łazytej. Wokoło njeju stejitej trawičce. Bjez njeju by łuka bjezbarbna była. (plurál) Tu syrotki kćěja. Čmjeły a pčołki na nich sedźa. Wone z nich nektar cycaja. Tež mjetele k nim přilětuja. Pod nimi mrowički běhaja abo na nje łaža. Wokoło nich steja trawički. Bjez nich by łuka bjezbarbna była. 22: Tu syrotka kčieje. Čmjewa a pčowka na ňej sejdžitej. 23: jemu, ju, mnu, mje, mje, ći, tebi Jednoduchý minulý čas (aorist a imperfektum) Tyto tvary nynější čeština nemá. (Byly v praslovanštině a staré češtině, nynější srbské se však s tehdejšími přesně nekryjí.) Jednoduchý minulý čas vyjadřuje děj, který se uskutečnil před dobou mluvení, který je od přítomnosti izolován, s přítomností (= s dobou mluvení) nesouvisí. Užívá se ho proto při vypravování. Odlišné koncovky a způsob tvoření mají slovesa nedokonavá a slovesa dokonavá. Jednoduchý minulý čas od dokonavých sloves – aorist se tvoří odtržením -ł od příčestí minulého a přidáním koncovky: -ch, -, -; -chmoj, -štaj/-štej, -štaj/-štej; -chmy, -sće, -chu; u sloves s kmenem na samohlásku (např. nawukny-ł, napisa-ł, zbi-ł, zwari-ł) singulár duál plurál nawuknychmy 1 nawuknych nawuknychmoj nawuknyštaj (rat.) nawuknyšće 2 nawukny nawuknyštej (nonrat.) nawuknyštaj (rat.) nawuknychu 3 nawukny nawuknyštej (nonrat.) -ech, -e, -e; -echmoj, -eštaj/-eštej, -eštaj/eštej; -echmy, eše, -echu; u sloves s kmenem na souhlásku (např. přines-ł, napek-ł, zamóh-ł, wurost-ł, napřed-ł) singulár duál plurál wurosćechmy 1 wurosćech wurosćechmoj wurosćeštaj (rat.) wurosćešće 2 wurosće wurosćeštej (nonrat.) wurosćeštaj (rat.) wurosćechu 3 wurosće wurosćeštej (nonrat.) Tvary na -štaj jsou pro rationalia, -štej pro nonrationalia. Před -ech atd. se mění souhláska: k>č, h>ž, t>ć, d>dź.

19

aorist (imperfektum) slovesa być singulár duál plurál běchmoj běchmy 1 běch 2 bě(še) běštaj/tej běšće 3 bě(še) běštaj/tej běchu Jednoduchý minulý čas od nedokonavých sloves – imperektum se tvoří koncovkami: -´ach, -´eše, -´eše; -´achmoj, -´eštaj/-´eštej, -éštaj/-´eštej; -´achmy, -´ešće, -´achu ( ´ znamená, že měkčí předcházející souhlásku, např. r-rj, p-pj, s-š, z-ž, pokud není „měkká“ jako š, ž, ć, dź) Od 3. os. sg. odtrhneme osobní koncovku a připojíme imperfektní. Takto tvoří minulý čas slovesa I. časování ( e-konjugace, viz KURZ 2) se samohláskou před koncovkou přítomného času (bi-je, li-je, trě-je) a slovesa III. časování (i-konjugace): singulár duál plurál warjach warjachmoj warjachmy 1 2 warješe warještaj/tej warješće 3 warješe warještaj/tej warjachu Střídání a - e v koncovkách je způsobeno změnou a>e mezi měkkými souhláskami. Výjimku tvoří slovesa jako molować (viz dále). -ch, -še, -še; -chmoj, -štaj/-štej, -štaj/-štej; -chmy, -šće, -chu Tato koncovka se připojuje ke tvaru 3. os. sg. a tvoří se tak minulý čas od sloves I. časování (e-konjugace) se souhláskou před koncovkou minulého času (wuknje, nese, bodźe, pječe, bjerje) a II. časování (a-konjugace, např. dźěła, třěla): singulár duál plurál 1 wuknjech wuknjechmoj wuknjechmy 2 wuknješe wuknještaj/tej wuknješće 3 wuknješe wuknještaj/tej wuknjechu Týchž koncovek se užívá u sloves typu molować, ale připojují se ke kmeni minulému: molowach, molowaše, molowaše, molowachmoj, molowaštaj, molowaštaj, molowachmy, molowašće, molowachu. Cvičení 24. Utvořte aorist: wuswobodźić, pomjenować, woprašeć so, znjesć, zběhnyć; imperfektum: kidać, prosyć, njesć, leć, mjenować; aorist i imperfektum (od sloves obojího vidu): přihotować, přenocować, wotmolować. 25. Ve cvičení 16 nahraďte perfektum jednoduchým minulým časem. 26. Cvičení 17 přeložte, užijte jednoduchého minulého času v duálu a plurálu. 27. Zapamatujte si: Dobry wječor. [wejčor] Dobrý večer. Dźakuju so. Wutrobny dźak. Děkuji. Srdečný dík. Gratuluju Gratuluji. Wodajće prošu. Promiňte prosím. Ničo za zło. Nemějte mi za zlé. 20

KURZ 9 Klíč 24: wuswobodźich, wuswobodźi, wuswobodźi, wuswobodźichmoj, wuswobodźištaj (2x), wuswobodźichmy, wuswobodźišće, wuswobodźichu; pomjenowach, pomjenowa (2x), pomjenowachmoj, pomjenowaštaj (2x), pomjenowachmy, pomjenowašće, pomjenowachu; woprašach so, wopraša so (2x), woprašachmoj so, woprašeštaj so (2x), woprašachmy so, woprašešće so, woprašachu so; znjesech, znjese (2x), znjesechmoj, znješeštaj (2x), znjesechmy, znjesešće, znjesechu; zběhnych, zběhny (2x), zběhnychmoj, zběhnyštaj (2x) zběhnychmy, zběhnyšće, zběhnychu; kidach, kidaše (2x), kidachmoj, kidaštaj (2x), kidachmy, kidašće, kidachu; prošach, prošeše (2x), prošachmoj, prošeštaj (2x), prošachmy, prošešće, prošachu; njesech, njeseše (2x), nesechmoj, njeseštaj (2x), njesechmy, njesešće, njesechu; lijach, liješe (2x), lijachmoj, liještaj (2x), lijachmy, liješće, lijachu; mjenowach, mjenowaše (2x), mjenowachmoj, mjenowaštaj (2x), mjenowachmy, mjenowašće, mjenowachu; aorist (imperfektum): přihotowach, přihotowa(še) (2x), přihotowachmoj, přihotowaštaj (2x), přihotowachmy, přihotowašće, přihotowachu; přenocowach, přenocowa(še) (2x), přenocowachmoj, přenocowaštaj (2x), přenocowachmy, přenocowašće, přenocowacu; wotmolowach, wotmolowa(še) (2x), wotmolowachmoj, wotmolowaštaj (2x), wotmolowachmy, wotmolowašće, wotmolowachu; 25: ..běštaj wutrobnej přećelej… njezapomnich…přihladowachmoj…spominaštaj…so wopraša… slubichmoj…pisachmoj a skutkowachmoj 26: (duál) Bratraj w zahrodźe dźěłaštaj. Holcy …so wróćištej. Šulerjej džěštaj … šulerce dźěštej. (plurál) Bratřa w zahrodźe dźěłachu. Holcy so wróćichu. Šulerjo dźěchu … šulerki dźěchu. Zájmena přivlastňovací skloňují se zájmena mój, twój, naš, waš, swój duál (společný) plurál (společný) mojej moji (rat.) moje (nonrat) mojeho mojeho mojeje mojeju mokách mojemu mojemu mojej mojimaj mojim mojeho (anim.) moje moju mojeju (rat.) mojich (rat.) mój (nonanim.) mojej (nonrat.) moje (nonrat.) wo mojim wo mojim wo mojej wo mojimaj wo mojich z mojim z mojim z mojej z mojimaj z mojimi

1 mój 2 3 4 6 7

mužský

střední moje

ženský moja

Příklady: Rěčeše wo mojim nanje, wo mojej sotře, wo mojimaj staršimaj, wo mojjich knihach. Je zetkała mojeho bratra, psa, moje dźěćo, moju sotru; mojeju staršeju, mojej psaj; mojich bratrow, moje psy. Nesklonná jsou přivlastňovací zájmena naju (nás dvou), waju (vás dvou), jeju (jich dvou), jeho, jeje (její) a jich. V češtině jsou nesklonná jen jeho a jejich. Příklad: Sym rěčał z waju bratrom, sotru, dźěćimi. = Mluvil jsem s vaším (tj. vás dvou) bratrem, vaší sestrou, vašimi dětmi.

21

Zájmena ukazovací mužský

střední to

ženský duál ta taj (rat.) 1 tón tej (nonrat.) toho teje teju 2 toho tomu tej tymaj 3 tomu to tu teju (rat.) 4 toho (anim.) tón (nonanim.) tej (nonrat.) wo tym wo tej wo tymaj 6 wo tym z tym z tej z tymaj 7 z tym

plurál ći (rat.) te (nonrat.) tych tym tych (rat.) te (nonrat.) wo tych z tymi

Stejně se skloňují tónle (tenhle), tutón (tento), žadyn, žana, žane ( žádný; při skloňování vypadává -d- > žanoho, žanemu atd.), sam (sám). Jako přídavná jména se skloňují tamny (tamten), wony (onen), tajki (takový). Zájmeno zvratné 2 so, sebje Tvary sej, so jsou příklonky, neužívá se jich v přízvučném postavení, 3 sej, sebi v důrazu ani na začátku věty, tvaru třetího pádu sej ani po 4 so, sebje předložkách; např. k sebi, pornio sebi, napřećo sebi. Tvaru so se však používá po vlastních (=původních) předložkách: do, pod, wot, 6 wo sebi na, před (např. Hladaj na so! Dźi do so!). 7 ze sobu Zájmena tázací kajki, kajka, kajke (jaký) a kotry, kotra, kotre (který) se skloňují jako přídavná jména; štó, što viz KURZ 5; čeji, čeja, čeje (čí) se skloňují jako mój Zájmena vztažná Tvoří se přidáním -ž k zájmenům tázacím (štóž, štož, kajkiž, kotryž atd.). Zájmena kiž se užívá jen v 1. (popřípadě 4.) pádě a má týž tvar pro všechny rody a čísla (nelze ho ovšem užít pro 4. p. sg. animat a 4. p. du. a pl. u rationalií): muž, kiž w skale dźěła; swójba, kiž bydlenje nima; wozaj, kiž tam steještej; spěw, kiž je tam słyšał; z konjomaj, kiž bě zapřahnył; wučerjej, kotrejuž smy zetkali; pos, kotrehož je kupił. Zájmena záporná Tvoří se většinou z tázacích: nichtó, ničo, ničeji; žadyn viz výše Zájmena neurčitá Tvoří se z tázacích: něchtó, něšto, někajki, někotry, něčeji (něčí), něchtóžkuli (leckdo), něštožkuli (leccos), něčejižkuli (lecčí), někajkižkuli (lecjaký), někotryžkuli (leckterý). Cvičení 28. Skloňujte ve všech číslech: tutón hólc, tale chěža, žane polo, někajkažkuli holca, něčeji zešiwk. Přeložte: Neznám žádného chlapce, který nemá rád sport. Dívej se před sebe! Šli vedle sebe.

22

KURZ 10 1 2 3 4 6 7

Klíč 28:

tutón hólc tutoho hólca tutomu hólcej tutoho hólca wo tutym hólcu z tutym hólcom

1 tutaj hólcaj 2 tuteju hólcow 3 tutymaj hólcomaj 4 tuteju hólcow 6 wo tutymaj hólcomaj 7 z tutymaj hólcomaj 1 2 3 4 6 7

tale chěža tejele chěže tejle chěži tule chěžu wo tejle chěži z tejle chěžu

žane polo žaneho pola žanemu polu žane polo wo žanym polom ze žanym polom

tejle chěži tejule chěžow tymajle chěžomaj tejle chěži wo tymajle chěžomaj z tymajle chěžomaj

někajkažkuli holca někajkeježkuli holcy někajkejžkuli holcy někajkužkuli holcu wo někajkejžkuli holcy z někajkejžkuli holcu

něčeji zešiwk něčejeho zešiwka nečejemu zešiwkej něčeji zešiwk wo něčejim zešiwku z něčejim zešiwkom

žanej poli někajkejžkuli holcy něčejej zešiwkaj žaneju polow někajkejužkuli holcow něčejeju zešiwkomaj žanymaj polomaj někajkimajžkuli holcomaj něčejimaj zešiwkomaj žanej poli někajkejžkuli holcy něčejej zašiwkaj wo žanymaj polomajwo někajkimajžkuli holcomajwo něčejimaj zešiwkomaj z žanymaj polomaj z někajkimajžkuli holcomaj z něčejimaj zešiwkomaj

tući hólcy tele chěže žane pola tutych hólcow tychle chěžow žanych polow tutym hólcam tymle chěžam žanym polam tutych hólcow tele chěže žane pola wo tutych hólcach wo tychle chěžachwo žanych polach z tutymi hólcami z tymile chěžemi z žanymi polemi

někajkežkuli holcy někajkichžkuli holcach někajkimžkuli holcam někajkežkuli holcy wo někajkichžkuli holcach z někajkimižkuli holcami

něčeje zešiwki něčejich zešiwkow něčejim zešiwkam něčeje zašiwki wo něčejich zešiwkach z něčejemi zešiwkami

Njeznaju žanoho hólca, kiž/kotryž njelubuje/nima rady sport. Hladaj před so! Su porno sebi šli. Záporná slovesa se tvoří předponou nje- /viz KURZ 2, 4/. Jen sloveso měć a chcyć tvoří zápor v přítomném čase odlišně (tento způsob tvoření platí v případě slovesa chcyć i pro jednoduché préteritum, jehož paradigma následuje): sg du pl 1 nochcu / njecham nochcemoj / njechamoj nochcemy / njechamy nochceće / njechaće 2 nochceš / njechaš nochcetaj / njechataj nochcetaj / njechataj nochcedźa / njechaja 3 nochce /njecha sg 1 nochcych / njechach 2 nochcyše / njechaše 3 nochcyše / njechaše

du nochcymoj / njechachmoj nochcyštaj / njechaštaj nochcyštaj njechaštaj

sg du pl 1 nimam nimamoj nimamy nimaće 2 nimaš nimataj nimataj nimaja 3 nima

pl nochcychmy / njechachmy nochcyšće / njechašće nochcychu / njechachu

sg du pl 1 njemějach njemějachmoj njemějachmy njeměješće 2 njeměješe njeměještaj njemějachu 3 njeměješe njeměještaj

Budoucí čas od slovesa chcyć se tvoří tvary pomocného slovesa być s infinitivem, nebo předponou ze- (zechcu, zechceš); sloveso měć viz KURZ 4. Perfektum se tvoří pravidelně, přičemž záporka je u pomocného slovesa. Imperativ je chcyj, chcyjće a měj, mějće. Tvarů njecham se užívá běžně, nochcu je poněkud knižní.

23

Číslovky jedyn jedna jedne dwaj dwě dwě tři (nonrat.) třo (rat.) štyri štyrjo pjeć pjećo šěsć šesćo sydom sydomjo sodom wosomjo dźewjeć dźewjećo dźesać dźesaćo jědnaće jědnaćo dwanaće dwanaćo třinaće třinaćo štyrnaće štyrnaćo pjatnaće pjatnaćo šěsnaće šěsnaćo sydomnaće wosomnaće dźewjatnaće dwaceći jedynadwaceći dwajadwaceći třiadwaceći třiceći štyrceći pjećdźesać/połsta šěsćdźesać sydomdźesać wosomdźesać dźewjećdźesać sto sto a jedyn sto a pjećdźesać sto a pjećadwaceći dwě sće tři sta pjeć stow tysac dwaj tysac tři tysac pjeć tysac milion

prěni prěnja prěnje druhi druha druhe třeći třeća třeće štworty štworta štworte pjaty pjata pjate šesty šesta šeste sydmy wosmy dźewjaty dźesaty jědnaty dwanaty třinaty štyrnaty pjatnaty šesnaty sydomnaty wosomnaty dźewjatnaty dwacety jedynadwacety dwajadwacety třiadwacety třicety štyrcety pjećdźesaty/połsty šěsćdźesaty sydomdźesaty wosomdźesaty dźewjećdźesaty stoty sto a prěni sto a pjećdźesaty sto a pjećadwacety dwustoty třistoty pjećstoty tysacty dwajtysacty třitysacty pjećtysacty milionty

Tvarů číslovek základních na -o (třo, štyrjo) se užívá u rationálií, není-li vyjádřen počítaný jedinec. Spojení číslovky s podstatným jménem je obdobné českému: Jedyn hólc a jedna holca staj přišłoj. Dwě holcy so prašeštej. Dwaj psaj stej šćowkałoj. Tři konje ćenjechu wóz. Třiwukrajnicy su knam přijěli. Běchmy třo, pjećo, dwanaćo. Pjeć šulerjow je jedynku rosta. Pjećo su jedynku dóstali. Su přijěli pjećo. Ve spojení číslovky základní s podstatným jménem se kromě 1. p. skloňuje podstatné jméno, nikoliv číslovka: Pjeć přećelow je na wopyt přišło. Sym z pjeć přećelkami rěčał. Powědaše wo šěsć holcach. Číslovky řadové se skloňují jako přídavná jména: Bydlu w prěnim poschodźe. Je z třećeje chěže wušła.

Cvičení 29. Přeložte: W Budyšinje bě w lěće dźewjatnaće stow jedynasydomdźesat cyłkownje třiaštyrceći tysac sodom stow a wosomnaće wobydlerjow, z toho dźewjatnaće tysac šěsć stow a pjatnaće muskich a štyriadwaceći tysac dwě sće a tři žónske, dwaj tysac a dźesać hektarow katastroweje płonony, šěsćadwaceći industrijowych zawodow, sydomnaće twarskich zawodow, dźesać wyšich šulow, dwě rozšěrjenej wyšej šuli, jedne dźiwadło, dwaj muzejej a jedyn ansambl. 24

30. Napište číslovku slovy: Prodrustwo je w poslednich 5 lětach 2 nowej hrodźi a nowy chlěw natwariło. W hrodźach je wšo hromadźe 66 kruwow, 18 jałojcow a 33 ćelatow. W chlěwach kormja 97 swini. Nimo toho ma prodrostwo 17 rancow a 76 prosatow w 5 chlěwach. 31. Skloňujte: šěsć wyšich wučerjow, sydom wučerkow 32. Přeložte: Očekával jsem šest hostů, ale přišlo jen pět. Po dvaceti letech jsem se zase setkal s devatenácti spolužáky.

25

KURZ 11 Klíč 29: V Budyšíně bylo roku 1971 celkem 43 818 obyvatel, z toho 19 615 mužů a 24 203 žen, 2 010 hektarů katastrální plochy, 26 průmyslových závodů, 17 stavrbních závodů, 10 středních škol, 2 střední školy s maturitou, 1 divadlo, 2 muzea, 1 ansambl. pjeć lětach, dwě, šěsćašěsćdźesać, wosomnaće, třiatřiceti, 30: sydomadźewjećdźesać, sydomnaće, šěsćasydomdźesać, pjeć 31: šěsć wyšich wučerjow sydom wučerkow šěsć wyšich wučerjow sydom wučerkow šěsć wyšim wučerjam sydom wučerkam šěsć wyšich šulerjow sydom wučerkow wo šěsć wyšich wučerjach wo sydom wučerkach ze šěsć wyšimi wučerjemi ze sydom wučerkami 32: Sym šěsć hosćow wočakował, ale su přišli jenož pjećo. Po dwaceći lětach sym so zaso zetkał z dźewjatneće sobušulerjemi. Rozkazovací způsob je obdobný českému. Tvoří se od 3. os. pl. přítomného času odtržením osobní koncovky: kupu-ja, dźeła-ja, čin-ja, wukn-u. Končí-li takto získaný přítomný kmen 1) na samohlásku, přidáme -j (2.sg.), -jmoj (1.du.), -jtaj / -jtej (2.du.), -jmy (1.pl.), -jće (2.pl.) 2) na souhlásku, pak se tato souhláska často měkčí n>ń, d>dź, t>ć, k>č 3) není-li ve kmeni samohláska, přidává se -i Příklady: kupuj, kupujmoj, kupujtaj, kupujmy, kupujće, dźěłaj, bij, lij, žněj, lětaj, kopaj, stań, zběhń, zmiń so, wjedź, mjeć, pječ, wuwědom sej, skoč, njes, wjez, swěć Nepravidelná slovesa: być-budź, chyć-chcyj, měć-měj, jěsć-jěz/jěs, wědźećwěz/wěs, přińć-přindź/pój Cvičení 33: Tvořte rozkazovací způsob: přihotować, pomhać, rjedźić, hrajkać sej, napisać, přeć, přijěć, wuknyć. Podmiňovací způsob v lužické srbštině je na rozdíl od češtiny jen jeden. Srbský podmiňovací způsob tedy odpovídá jak českému podmiňovacímu způsobu přítomnému (udělal bych), tak i minulému (byl bych udělal). Je složen z příčestí minulého a ze zvláštních tvarů slovesa być (v záporu se záporka nje- připojuje ke slovesu być). sg du pl 1 (nje)bych so prašał (nje)bychmoj so prašaoj (nje)bychmy so prašeli (nje)byštaj so prašałoj (nje)byšće so prašeli 2 (nje)by so prašał (nje)byštaj so prašałoj (nje)bychu so prašeli 3 (nje)by so prašał Příklady: Hdyž woł by swoje mocy znał, by šwikarja na rohi wzał. (Kdyby vůl znal svou sílu, nabral by popoháněče na rohy.) Ja bych rady serbšćinu nawuknył. (Rád bych se naučil srbštinu.) Běžné spojky jsou hdy by, hdyž by, jeli by, jelizo by (kdyby, jestliže).

26

34. Přeložte: Měl bych radost, kdyby mě Hanka navštívila. Kdybychom měli dost peněz, jeli bychom na dovolenou do Lužice. Rádi bychom jeli v neděli na výlet do Blat, kdyby bylo pěkné počasí. Kdybych to věděl, byl bych nepřišel. Člověk by nevěřil, jak je srbština bohatá na staré mluvnické tvary. Opětovací čas minulý je tvarem totožný s podmiňovacím způsobem, takže jen ze souvislosti poznáme, jde-li o tento čas nebo o podmiňovací způsob. Významem odpovídá českým slovesům opakovacím - chodívat, chodívávat: Wón by so při Sprjewi přechodźował a by husćišo tež po našej hasy šoł. Přeco by mje po hłowje pohładźił, hdyž jeho postrowich. (Procházíval se u Sprévy a častěji chodíval i po naší ulici. Vždycky mě pohladil po hlavě, když jsem ho pozdravil.) 35. Přeložte: Nastajnosći by wón na swojim statoku něšto porjedźał a polěpšował. Naša mać by často prajiła, zo je to hubjenje, hdyž so holca tak pozdźe wječor narodźi. Čas předminulý označuje děj minulý, předcházející jinému ději minulému. Tvoří se z jednoduchého minulého času pomocného slovesa być a příčestí minulého slovesa významového. V češtině jsou tyto tvary zastaralé: Prjedy hač bě so swět prawje domasał, bě Pólska hižo pobita. (Dřív než se svět dovtípil [tj. než se byl dovtípil], bylo už Polsko rozdrceno.) 36. Přeložte: Nimale poł lěta traješe, doniž njeběch so trochu zhrabał. Štwórty dźeń wjace njepřińdźe, bě ćežko schorjeła. Tež nan, na kotrehož běchu pisali, z Michałom ničo njewučini. Hdyž běchu so wšitcy wupłakali, zanjesechu wojacy smjertny kěrluš. Mać dyrbješe wuznać, zo so dotal wo hólcowe wuknjenje starała njebě.

e-třída 1 2 3

4

5 6 a-třída i-třída

Přehled sloves infinitiv 1.,2.sg., 3.pl. kupować kupuju kupuje kupuja wuknyć wuknu wuknje wuknu njesć njesu njese njesu bosć bodu bodźe bodu pjec pjeku pječe pjeku brać bjeru bjerje bjeru bić biju bije bija leć liju lije lija žnjeć žněju žněješ žněja počeć póčnu póčnješ póčnu pisać pisam pisa pisaja pišu piše pišu lětać lětam lěta lětaja warić warju wari warja słyšeć słyšu słyši słyša ćerpjeć ćerpju ćerpi ćerpja

ł-forma kupował wuknył njesł bodł pjekł brał bił lał žnjał počał pisał

perfektum kupowach wuknjech/nawuknych (na)njesech (z)bodźech (na)pječech bjerjech zabrach bijach zbich lijach wulach žnějach nažnjach počach (na)pisach

příčestí trpné kupowany wuknjeny njeseny bodźeny pječeny wubrany bity laty žnjaty počaty pisany

lětał warił słyšał ćerpjał

(z)lětach warjach zwarich (za)słyšach ćerpjach poćerpjach

lětany warjeny słyšany ćerpjeny

27

Některá nepravidelná slovesa infinitiv 1.,3.sg, 1.pl ł-forma móc móžu móžeš móžeja móhł dać dam da dadźa dał směć směm smě smědźa směł jěsć jěm jě jědźa jědł wědźeć wěm wě wědźa wědźał hić du dźe du šoł, šła jěć jědu jědźe jědu jěł

preteritum móžach zamóh dach smědźach jědźach zjěch wědźach zapowěch dźěch přińdźech (wot)jědźech

příčestí trpné wumóženy daty jědźeny wědźeny nańdźeny wujědźeny

37. Přeložte: Umíš (móc) mluvit srbsky? Naši žáci ještě nedovedou mluvit, ale číst dovedou. Včera jsem nedokázal (zamóc) k tobě přijít, byl jsem dlouho ve škole. Proč jste nesměli jet na výlet? Je pozdě, děti už nesmějí jít ven. Jestliže bude pěkné počasí, můžete (směć) se jít koupat. Výletníci přišli hladoví, snědli všechno, co jsme (byli) připravili. Ráno jíme housky, o dovolené jsme jedli ráno chléb. Zapovězené ovoce nejvíc chutná. Věděl jsem, že nepřijdete. Šli trak dlouho, až přišli do borového lesa. Zítra ke mně přijď. Pojď s námi do lesa na houby. Sestra šla do školy. Jedete také n výlet? Pojedeme zítra. Včera otec odjel na veletrh. Trpný rod se tvoří zvláštním tvarem pomocného slovesa być (viz tabulka níže) a příčestím trpným (viz tabulka výše). Příčestí trpné má jen tvary složené, jmenné zcela vymizely: nesen, nesený x njeseny. sg du pl 1 buch buchmoj buchmy buštaj bušće 2 bu buštaj buchu 3 bu Spisowaćel bu mytowany. Buchmoj pochwalenaj. (Spisovatel byl vyznamenán. Oba jsme byli pochváleni.) Buch a další tvary se však používají též v platnosti spony: Michał Nawka bu w Radworju z wučerjom. (Michał Nawka se stal v Radworu učitelem.) 38. Přeložte: Po programu jsme byli rozděleni do skupin. Aktivita srbských včelařů byla několikrát oceněna vyznamenáním. Od ministra mu bylo propůjčeno nejvyšší státní vyznamenání. Literární vědec byl od nakladatelství získán pro vydání tohoto díla. Konference, která byla vedena místopředsedou, byla úspěšná. Po její smrti byl také její domek zbořen. Wićaz byl jednohlasně zvolen za předsedu. Protože nebyl vyzván odpovědět, mlčel. Serbske nowiny byly na chvíli zakázány. Aspoň učitel byl zván do inspektorova domu. Neděle a svátky byly svědomitě slaveny. Přídavná jména přivlastňovací se tvoří podobně jako v češtině: nan-owy dom, nan-owa chěža, nan-owe polo, nan-owi bratřa, nan-owe pjenjezy, sotř-ina chěža, sotř-ine dźěćo, sotř-ini hólcy, sotř-ine črije. Mají jen tvary složené a skloňují se jako tvrdá přídavná jména: z nanoweho doma, ze sotřineje chěže. Tvary typické pro češtinu jako otcův dům - otcova domu tedy srbština nezná. Jsou však i přídavná jména přivlastňovací nesklonná: susodźic holca, bjez sosodźic holcy, Nowotneho awto, bjez Nowotneho awta. Původem přídavná jména přivlasatňovací jsou i příjmení žen a jména rodinná. Jména vdaných žen od příjmení mužských končících na –a, -o, -ki se tvoří příponou –ina/-yna, v případě ostatních jmen postupujeme podobně jako v češtině a připojujeme příponu –owa. Všechna příjmení skloňujeme jako přídavná jména – Fascyna – Fascyneje, Nowakowa – Nowakoweje.

28

Šołta Bjenada Meltka Nawka Nedo Andricki Faska Nowak

Šołćina Bjenadźina Meltcyna Nawcyna Nedźina Andriccyna Fascyna Nowakowa

Jména svobodných žen se tvoří příponou –ec od mužských příjmení končících na –ki, -ko, -ka, -ca nebo souhlásku a dále příponou –ic od ostatních jmen na samohlásku –a, -o. Tato příjmení se neskloňují. Odpovídají asi českým obecným a nářečním tvarům jako Mařka Novákovic. Tedy – Marja Kubašec, Marje Kubašec, Mari Kubašec, Marju Kubašec, wo Mari Kubašec, z Marju Kubašec. Měrćink Woski Bartko Wjenka Šleca Čěsla Šołta

Měrćinkec Woskec Bartkec Wjenkec Šlecec Ć ěslic Šołćic

Pojmenování rodin se tvoří podobně jako jména svobodných žen, a to příponou –ecy/-icy. 39. Utvořte dívčí, ženská a rodinná jména od jmen mužských: Smoler, Muka, Bart, Cyž, Andricki, Bejmak, Brankačk, Bryl, Cuška, Hajna, Haša, Hila, Imiš, Jakubica, Jakula, Kokla, Kochta, Łahoda, Mudra. 40. Utvořte druhý a třetí stupeň následujících přídavných jmen a příslovcí: sylny, sprawny, sławny, pilny, bojazny, tupy, šškódny, ćopły, kruty, lózy, horcy, kmany, swědomity, wysoko, ćežko, chroble, měrnje, krasnje, rjenje, žiwje, luboznje, zrudnje, dźiwnje, snadnje. 41. Přeložte: Najlubšej staršej! Skónčnje sym do Serbow přijěł. Jakub a Jan staj na mnje na dwórnišću w Kamjencu hižo čakałoj. Potom smy hromadźe do Serbskich Pazlic pěši šli. Hdy by rjane wjedro było, rady bychmy wulět do Błotow sčinili. Wutrobnje Waju strowju a wjeselu so na zasowidźenje. Waju Pawoł.

29

KURZ 12 Klíč 33: přihotuj (-my, -će, -moj, -taj/-tej), pomhaj, rjedź, hrajkaj sej, napisaj, přej, přijědź, wukń. 34: Bych so wjeselił, hdy/jelizo by mje Hanka wopytała. Hdy/jelizo bychmy dosć pjenjez měli, bychmy na dowol do Łužicy jěli. Rady bychmy njedźelu na wulět do Błotow wulećeli, hdy by rjane wjedro było. Hdy/jelizo bych to wědźał, přišoł njebych. Čłowjek wěrił njeby, kak je serbšćina na stare gramatiske formy bohata. 35: Neustále na svém statku něco opravoval a zlepšoval. Naše maminka často říkávala, že je špatné, když se děvče narodí tak pozdě večer. 36: Trvalo bezmála půl roku, než jsem se trochu vzpamatoval. Čtvrtého dne už nepřišla, těžce onemocněla. Ani otec, jemuž napsali, s Michalem nic nesvedl. Když se všichni vyplakali, vojáci zazpívali pohřební píseň. Matka musela přiznat, že se dosud o chlapcovo učení nestarala. 37: Móžeš rěčeć serbsce? Naši šulerjo hišće rěčeć njemóža, ale čitać móža. Wčera zamóhł k tebi přińć njejsym, sym dołho w šuli był. Čehodla njejsće směli na wulět jěć? Je hižo pozdźe, dźěći njesmědźa wjac won hić. Jelizo budźe rjane wjedro, směće so kupać hić. Wulětnicy/wulětnikarjo su hłódni přišli a zjědli wšo, štož běchmy přihotowali. Rano jěmy całty, w dowolu smy rano jědli chlěb. Zapowědźany sad najlěpje słodźi. Sym wědźał, zo njepřińdźeće. Su tak dołho šli, doniž do hole přišli njejsu. Jutře ke mni přińdź. Pój z nami do lěsa do hribow. Sotra je do šule šła. Jědźeće tež na wulět? Pojedźemy jutře. Wčera je nan na wulkowiki wotjěł. 38: Po programje buchmy do skupinow rozdźěleni. Aktiwita serbskich pčołarjow bu něštokróć z mytom připoznata. Jemu bu wot ministra najwyše statne myto spožčene. Literarny wědomostnik bu za wudaće tohole dźěła wot nakładnistwa dobyty. Konferenca, kotraž bu wot městopředsedy nawjedowana, bu wuspěšna. Po jeje smjerći bu tež jeje domčk wottorhany. Wićaz bu jednohłósnje za předsydu wuzwoleny. Dokelž njebu prošeny wotmołwić, mjelčeše. Serbske nowiny buchu na chwilu zakazane. Znajmjeńša wučer bu do inspektoroweho domu prošeny. Njedźele a swjate dny budu swědomiće swjećene. 39: Vdané ženy: Smolerjowa, Mucyna, Bartowa, Cyžowa, Andryccyna, Bejmakowa, Brankačkowa, Brylowa, Cušcyna, Hajnina, Hašina, Hilina, Imišowa, Jakubicyna, Jakulina, Koklina, Kóchćina, Łahodźina, Mudrina. Svobodné ženy/rodiny: Smolerjec/y, Mukec/y, Bartec/y, Cyžec/y, Andrikec/y, Bejmakec/y, Brankačkec/y, Brylec/y, Cuškec/y, Hajnic/y, Hašic/y, Hilic/y, Imišec/y, Jakubinec/y, Jakulic/y, Koklic/y, Kóchćic/y, Łahodźic/y, Mudric/y. 40: (naj)sylniši, sprawniša, sławniša, pilniše, bojazniši, tupiši, škodniše, ćopliši, krućiši, lózyši, horcyše, kmaniši, swědomićiši. (naj)wyše, ćešo, chroblišo, měrnišo, krasnišo, rjeńšo, žiwišo, luboznišo, zrudnišo, dźiwnišo, snadnišo. 41: Nejmilejší rodiče! Konečně jsem přijel do srbské Lužice. Jakub a Jan na mě už čekali v Kamenci na nádraží. Potom jsme společně šli do Srbských Pazlic. Kdyby bylo pěkné počasí, rádi bychom podnikli výlet do Blat. Srdečně Vás zdravím a těším se na shledanou. Váš Pavel. Přechodníky v hornolužické srbštině jsou narozdíl od češtiny časté i v běžně mluveném jazyce. Stejně jako v češtině se vztahují k podmětu věty, do níž náleží. 30

Narozdílod češtiny však mají jedinou koncovku pro všehny rody i čísla. Přechodník přítomný se tvoří od sloves nedokonavých a vyjadřuje děj současný s dějem vyjádřeným slovesem určitým, přechodník minulý se tvoří od sloves dokonavých a vyjadřuje děj minulý předcházející jinému ději: Mać za radłom chodźo běrny sadźeše. (Matka, chodíc za rádlem, sázela brambory.) Mać z Budyšina přijěwši, nanej nawikowane pjenjezy połoži. (Matka, přijevši z Budyšina, odevzdala otci utržené peníze.) Přechodník přítomný se tvoří od 3. pl. Prézentu příponou -´o, -´icy, zatímco přechodník minulý od minulého kmene koncovkou –wši (po samohlásce) a –ši (po souhlásce).

3. pl. kupuja wuknu njesu bodu pjeku bjeru bija lija žněja póčnu pišu pisaja lětaja warja słyša ćerpja

Přechodník přítomný kupujo wuknjo njeso bodźo pječo bjerjo bijo/bijicy lijo/lijicy žnějo/žnějicy

Slovesné adjektivum Příčestí minulé Přechodník minulý

bodźacy pječacy bjerjacy bijacy lijacy žnějacy

pišo pisajo lětajo/lětajcy warjo/waricy słyšo ćerpjo

lětacy warjacy słyšacy ćerpjacy

kupowacy wuknjacy

Nepravidelné přechodníky: chcyć – chcyjo hić – ducy měć – mějo jěć – jěducy

nakupował nawuknył přinjesł napjekł nabrał zbił wulał nažnjał započał napisał

nakupowawši nawuknywši (přinjesši) (zbodši) (napjekši) nabrawši zbiwši wulawši nažnjawši započawši napisawši

zlětał zwarił zasłyšał poćerpjeł

zlětawši zwariwši zasłyšawši poćerpjewši

tčeć – tčacy přiń ć – přišedši

Příklady: Wowka we łožu ležo spi. Wowka posnědawši spi. Zahe stanywši póńdźemy do hribow. Cvičení 42. Vytvořte přechodníky: šić, kidać, hrać, běhać, kurić, wojować, lećeć, chodźić, dźakować so, smjeć so posedźeć, wulećeć, zamjelčeć. 43. Od sloves v závorkách utvořte přechodník minulý: (Přińć) na hat, chcych sej smykače přišrubować. (Pohladać) do koła, widźach tam hižo mnohich hanjeć. 31

(Přemasać) zaki cholowow, njenamakach klučik. Za pjeć mjeńšinow stejach wosrjedź druhich. (Wuzwolić) dwě mustwje, hrajachmy hokej. Čas so spěšnje miny. (Dóńć) domoj, čitach hišće chwilku knihu. Přídavné jméno slovesné se tvoří podobně jako přechodník přítomný jen od sloves nedokonavých (viz tabulku), jen v případě sloves typu kupować se tvoří od minulého kmene. České tvary napsavší, přišedší, koupivší, ani dvojice honicí-honící, čisticí-čistící hornolužická srbština nemá. Příklady: telefonawaca sekretarka; spjaca holca; mać, kupowaca całty; spisowaćel, bydlacy na wsy; mjelčacy hólc; spěwaca młodźina Cvičení 44. Tvořte přídavná jména slovesná: spěwać, bydlić, lubować, přichadźeć, wobjedować, kurić, dyrbjeć. Podstatná jména slovesná se tvoří stejně jako příčestí trpné (viz kurz 11): wuknjenje – učení se, njesenje – nesení, pječenje – pječenje, biće – bití, piće – pití, pisanje – psaní, warjenje – vaření apod.

32

KURZ 13 Klíč 42: šijo, kidajo/kidajcy, hrajo, běhajo, kurjo/kuricy, wojujo, lećo/lećicy, chodźo/chodźicy, dźakujo so, smějo so, posedźawši, wulećawši, zamjelčawši. 43: přišedši, pohladawši, přemasawši, wuzwoliwši, došedši. 44: spěwacy, bydlacy, lubowacy, přichadźacy, wobjedowacy, kurjacy. Dodatek ke skloňování podstatných jmen 1/ Podstatná jména mužského rodu zakončená na –a se v singuláru skloňují jako substantiva ženského rodu, v nominativu duálu a plurálu mají koncovku mužskou (ostatní koncovky jsou shodné). 1 2 3 4 6 7

předsyda předsydy předsydźe předsydu wo předsydźe z předsydu

ćěsla ćěsle ćěsli ćěslu wo ćěsli z ćěslu

Nominativy duálu a plurálu budou znít předsydaj / ćěslej a předsydojo / ćěslojo. Následuje přehled některých substantiv s nepravidelným skloňováním: 1 2 3 4 5 6 7

sg dźeń dnja dnjej dźeń dźeń wo dnju ze dnjom

du dnjej/dnaj dnjow dnjomaj dnjej/dnaj dnjej/dnaj ze dnjomaj wo dnjomaj

1 2 3 4 5 6 7

sg ramjo ramjenja ramjenju ramjo ramjo wo ramjenju z ramjenjom

pl dny dnjow dnjam dny dny wo dnjach ze dnjemi

du ramjenji ramjenjow ramjenjomaj ramjenji ramjenji wo ramjenjomaj z ramjenjomaj

1 2 3 4 5 6 7

pl ramjenja ramjenjow ramjenjam ramjenja ramjenja wo ramjenjach z ramjenjemi

1 2 3 4 5 6 7

sg wóčko wóčka wóčku wóčko wóčko wo wóčku z wóčkom

hosćo hosći hosćom hosći hosćo wo hosćoch z hosćimi

Slova hosćo a ludźo mají nepravidelné skloňování jen v plurálu.

33

du woči wočow wočomaj woči woči wo wočomaj z wočomaj

ludźo ludźi ludźom ludźi ludźo wo ludźoch z ludźimi

1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7

sg ćelo ćeleća ćeleću ćelo ćelo wo ćeleću z ćelećom

sg mać maćerje maćeri mać/maćer maći wo maćeri z maćerju

du ćeleći ćelećow ćelećomaj ćeleći ćeleći wo ćelećomaj z ćelećomaj

pl ćelata ćelatow ćelatam ćelata ćelata wo ćelatach z ćelatami

du maćeri maćerjow maćerjomaj maćeri maćeri wo maćerjomaj z maćerjomaj

hls pola porno

č

u oproti, vedle

1 2 3 4 5 6 7

pl maćerje maćerjow maćerjam maćerje maćerje wo maćerjach z maćerjemi

Hornolužickosrbské předložky Uvádíme některé rozdíly:

sg cyrkej cyrkwje cyrkwju cyrkej cyrkej wo cyrkwi z cyrkwju 1 2 3 4 5 6 7

du cyrkwi cyrkwjow cyrkwjomaj cyrkwi cyrkwi wo cyrkwjomaj z cyrkwjomaj

sg dźěćo dźěsća dźěsću dźěćo dźěćo wo dźěsću z dźěćom

du dźěsći dźěsćow dźěsćomaj dźěsći dźěsći wo dźěsćomaj z dźěsćomaj

pl cyrkwje cyrkwjow cyrkwjam cyrkwje cyrkwje wo cyrkwjach z cyrkwjemi pl dźěći dźěći dźěćom dźěći dźěći wo dźěćoch z dźěćimi

většinou zní a mají stejný význam jako české.

příklady Bitwa pola Bukec. Je črije pola šewca kupił. Porno nam su chudźi. Smój porno sebi šłoj.

Česká předložka u v hornolužické srbštině není.

Přehled základních spojek hls č a a abo nebo samo ba, dokonce nic jeno(ž), ale tež nejen, ale i tohodla proto přetož, doklež protože, neboť jako když, jako hač až, zda, než zo zo by hačrunjež, byrnjež

že aby ačkoliv

příklady Bratr a sotra. Pój do dźiwadła, abo do kina. Njejsu jeho witali, su so jemu samo smjeli. Sym nic jenož we Łazu był, ale tež w Swinjarni. Je chory, tohodla přišoł njeje. Njeje přišoł, dokelž je chory był. Wuhladach jeho, jako z durjow wustupi. Přińdźechu wšitcy hač na Borboru. Njewěm, hač přińdźemy. Sym dwě lěće młodši hač bratr. Je zhonił, zo sym chory. Rěčće wótře, zo bych rozumił. Je přišoł, hačrunjež bě chory. Póńdu do hole, byrnjež so dešćowało.

34

Další srbsko-česká homonyma (viz kurz 4): hrib hrozny hubjeny jahoda kachle knjez knježna knot křida kruty kwas lačny lutować mazany myto namakać njeboh

houba škaredý špatný bobule kamna pán slečna, panna, jeptiška krtek síto pevný, přísný svatba žíznivý šetřit špinavý odměna, vyznamenání nalézt nebožtík

nohajca paduch pata plack powětr próca připad rěkać sad skazać šaty wjedro włóžny wopytać wotmołwa wutroba wutrobny zbožo zymny žito

punčocha zloděj kvočna bonbon vzduch úsilí náhoda jmenovat se ovoce objednat prádlo počasí vlhký navštívit odpověď srdce sdečný štěstí studený obilí

Touto lekcí končíme krátký kurz hornolužické srbštiny. Abyste si ověřili své znalosti, přečtěte si srbskou pohádku vydanou Janem Meškankem. Jank a Hanka Běštaj pak něhdy nan a mać a měještaj wjele dźěći. Nan dóńdźe do města a nakupi hrochu a da kóždemu po hróšatku. Jankej a Hance pak pobrachny. Tohodla jara płakaštaj. Ale nan jimaj slubi: „Jutře póńdu do lěsa drjewo rubać a wój póńdźetaj sobu do jahodkow.“ Tak so tež sta. Dźěsći šćipaštej do huby a do karana. Bu wječor, a hižo so ćmičkaše. Wonej pak běštej so zabłudźiłoj. Wuhladaštej swěcu a dźěštej za njej a namakaštej poprjancowu chěžku. Do teje dypaštej: „Dyp, dyp do poprjancoweje chěžki!“ Na to stara Wjera z woknom won zawoła: „Štó tu je?“ A dźěsći zastróženej prajištej: „Boži wětřik sam!“ Ale potom zaso dypaštej. Tu wuskoči stara Wjera a jeju popadny. Rjekny: „Budu waju kormić.“ Zawrě jeju do chlěwčka a dawaše jimaj w mlóce całty k jědźi. Za něšto njedźel přińdźe hladać a rjekny: „Janko, tykni porsćik won, hač sy kormjeny dosć!“ Wón pak swoju pišćalku tykny. Wjera do njeje rězny: „Och, ty njejsy hišće tučny! Hanka, tykni ty porsćik won!“ Hanka pak porsćik z pjeršćenjom wutykny. Wjera rězny do pjeršćeńka. „Och, ty sy hišće tajka sucha.“ A woteńdźe swarjo.

35

Potom pak dźěsći harowaštej, a Jank zhubi pišćalku a Hanka pjeršćeńk. Jako Wjera zaso přińdźe, rězny do porsćika, hač krej tak ćečeše. Stara Wjera rjekny: „Nětko waju wopjeku!“ Wona pěc tak prawje wupyri a rjekny dźěsćomaj: „Sydńtej so tu na łopatu!“ Wonej so sydaštej, ale přeco wopak. Tuž chcyše jimaj stara Wjera pokazać, kak matej so sydnyć, a dźěsći sunyštej ju do pjecy. Nětko bě poprjancowa chěžka jeju. Jónu nańdźe tež nan chěžku, a to bě wjeselo! V rozdílech mezi hornolužickosrbským a českým hlaskoslovím jsou určité zákonitosti. Uvědomíme-li si je, dokážeme odhadnout, jak příslušné srbské slovo zní česky a naopak: 1) złoto–zlato, błoto–bláto, hłód–hlad, hłowa–hlava, bróny–brány, brózda–brázda, proch-prach, hroch-hrách 2) brěmjo-břímě, brěza-bříza, wumrěć-umřít, wrjećeno-vřeteno, srjeda-středa 3) widźeć-vidět, dźěd-děd, dźěći-děti, dźěłać-dělat, ćeta-teta, ćahać-tahat, ćelo-tele, ćesać-tesat, ćeža-tíže, ćežišćo-těžiště 4) woblec-obléci, wobnowić-obnovit, wobsah-obsah, woheń-oheň, wucho-ucho, wučić-učit, wutora-úterý, wuski-úzký 5) kupc-kupec, čěpc-čepec, Němc-Němec, swědk-svědek, starc, stařec, 6) wupić-vypít, wustup-výstup, wuswobodźić-vysvobodit Cvičení Jak zní tato srbská slova česky? chłódny, kłóda, kłós, kłóć, sroka, wróna, wrota, wróćić, hród, trěć, drěć, prědni, drjewo, trjeba, wrjeskać, dźěl, dźělić, dźěra, dźiw, dźiwadło, dźiwny, ćežki, ćěło, ćěmny, ćěsto, ćichi, ćišina, ćma, ćopły, wokoło, wobchod, wobjed, wobsah, wuspěch, wustaw, wuwědomić, wuzda, wuzoł, třělc, počatk, nadbytk, kusk, wuměnk, pjatk, štwórtk, pask, róžk.

36