Lexikální materiál pro praktická hovorová cvičení z ruštiny [PDF]

Zitiervorschau

UČEBNÍ TEXTY VYSOKÝCH ŠKOL VYSOKÁ ŠKOLA PEDAGOGICKÁ V OLOMOUCI FAKULTA SPOLEČENSKÝCH VĚD

LEXIKÁLNÍ MATERIÁL pro praktická hovorová cvičení z ruštiny

Sestavil kolektiv pracovníků Helena Balcárková, PhDr Čestmír Nováček, Josef Ptáček,

Andrej Sudák, Miloš Šafář a Rudolf Zitnek

za redakce Dr Čestmíra Nováčka

TÁTNÍ PEDAGOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, N. P., PRAHA

f

UČEBNÍ T E XTY VY S O KÝC H ŠKOL VYSOKÁ ŠKOLA PEDAGOGICKÁ V OLOMOUCI

FAKULTA SPOLEČENSKÝCH VĚD

LEXIKÁLNI MATERIÁL pro praktická hovorová cvičení z ruštiny

Sestavil kolektiv pracovníků Helena Balcárková, PhDr Čestmír Nováček, Josef Ptáček,

Andrej Sudák, Miloš Šafář a Rudolf Zimek za redakce Dr Čestmíra Nováčka

i95 7 STÁTNÍ PEDAGOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, N. P., PRAHA

PŘEDMLUVA.

‫״‬Lexikální materiál pro praktická hovorová cvičení z ruštiny“ má být pomůckou, sloužící ke zvýšení úrovně praktických jazykových znalostí, zejména posluchačů na VŠP. Praxe v konversačních jazy­ kových cvičeních v interním i dálkovém studiu ukázala, že vedení cizojazyčné konversace bez vhodné příručky je velmi nesnadné. Starší příručky jsou rozebrány a tak v současné době není k dispo­ sici žádná konversační pomůcka, jíž by bylo možno úspěšně na vysoké škole použít. Sestavujíce Lexikální materiál, snažili jsme se hlavně, aby vyhovoval požadavkům, kladeným osnovami na prak­ tická jazyková cvičení na VSP. Zejména jsme přihlíželi k směrni­ cím osnov při volbě témat; současně jsme však volili témata tak, aby v nich byly zachyceny pokud možno všechny hlavní oblasti každodenního života. Úmyslně nebyly zařazeny do slovníku LM ruské reálie. Slovní zásoba v jednotlivých kapitolách nemůže při omezeném rozsahu učebnice plně vyčerpávat jednotlivé tematické okruhy; šlo tu spíše o systematické seřadění hlavních výrazů (někde i poměrně známých, aby nebyla porušena logická souvislost) z jednotlivých tematických oblastí. Prohlubování lexikální zásoby je ponecháno tvůrčí práci učitele a samostatné přípravě posluchačů (se slovní­ kem). Je nutno připomenout, že mnohá slova, vyskytující se v tex­ tech na začátku kapitol, nejsou přeložena v slovníku LM; zde opět budeme vyžadovat samostatnou přípravu studentů. ‫״‬Lexikální ma­ teriál“ nemá být pouhou mechanickou pomůckou, nýbrž základem a vodítkem k samostatné tvůrčí práci učitele i studenta. Z těchto důvodů neuvádíme cvičení k jednotlivým kapitolám; každý učitel si je podle individuálních potřeb upraví a zařadí sám. LM má sloužit jako pomůcka českým studentům; proto jsme slovní zásobu v jednotlivých kapitolách seřadili ve formě slovníku česko-ruského. 5

I Excerpovány byly časopisy, krásná i odborná literatura (viz se­ znam); prověřování slov bylo provedeno podle slovníků S. I. Ožegova (CAoeapb pyccKoeo ít3biK.a), D. N. Ušákova (ToAKOBbtů cAOBapb pyccKoeo A3btKa), Velkého rusko-českého slovníku ČSAV a slovníku cizích slov I. V. Lěchina—F. N. Petrova. Úvodní články jsou voleny tak, aby se mohly stát východištěm k rozvinutí besedy. Jsou převzaty ze sovětských novin, časopisů, kalendářů, z literatury, a to v původním znění, neadaptované. Tím jsme se snažili zabránit vnesení cizích (neruských) prvků do jazyka textů. Domníváme se, že se Lexikální materiál může stát vítanou pří­ ručkou posluchačům vysoké školy a při správném užití i vhodnou pomůckou lektoru při jeho školní práci. Autorský kolektiv.

6

VYSVETLIVKY KE ZPRACOVÁNÍ LEXIKÁLNÍHO

MATERIÁLU.

Pro usnadnění studia z LM uvádíme podle potřeby i poznámky grama­ tické. Rod substantiv je uveden pouze v ruské části, a to jenom tam, kde z koncovky nominativu sg. není jasný (na př. u substantiv, zakončených na měkký znak a u nesklonných). Důsledně je vyznačován pohyb přízvuku při

skloňování podstatných jmen (v. následující tabulku ‫״‬Přehled přízvukových typů podstatných jmen“) a tvoření plurálu, je-li odchylné od normálního způsobu tvoření. U sloves označujeme pohyblivost přízvuku hvězdičkou (*) před příslušným slovesem (na př. *xoffnrt); tam, kde by časování mohlo činit potíže, uvádíme pro jistotu 1. a 3. os. sg. V některých případech je po­ ukázáno i na vidové dvojice. Ženské protějšky (přechýtené tvary ž. r.) k sub­ stantivům mužským uvádíme na témž řádku za podst. jménem. Zvláštnosti ve výslovnosti uvádíme za slovem v závorce (na př. arejine (ts)). Významu slova v jednom jazyce odpovídá často několik výrazů v jazyce druhém. Synonyma jsou uváděna na jednom řádku a oddělována čárkou. Slova logicky blízká jsou často také na jednom řádku, oddělují se však středníkem. Konečně je tu pamatováno i na roztřídění slov podle jejich platnosti; to znamená, že přihlížíme k hustotě jejich užívání, k různým účelům spisov­ ného jazyka, k citovému zabarvení a pod. V závorce za slovem vyznačujeme příslušnou zkratkou slova knižní, zastaralá, lidová, slova významu hanli­ vého, posměšného atd. Připomínáme ještě, že gramatické poznámky k LM mají význam skutečně pouze pomocný. Nebylo možné zmiňovat se o všech gramatických jevech, jež by se u jednotlivých slov a vazeb objevily; to je úkolem učitelovy práce ve škole.

>‫׳‬

7

přehled pRIzvukových typů podstatných jmen.

Neoznačují se žádnou číslicí podst. jména se stálým přízvukem na kmeni.

Kromě neprodukitivních skloňovacích vzorů (jako na př. 3HáMH, rpajK^aMBimÓHOK, MaTB a pod.) jsou všechna ostatní podst. jména rozdělena bez ohledu na skloňovací vzory do těchto základních přízvukových typů:

hkh,

přízvuk v sg. na kmeni, v pl. na koncovce. Patří sem maskulina a neutra, typ BÓ3 a Mécro Sg. BÓ3 BÓ3a BÓ3y BÓ3 0 BÓ3e BÓ30M

Pl· B03EI BO3ÓB B03áM BO3BI 0 B03áx B03ÓMM

Sg. Mécro Mécra MécTy Mécro o Mécre MéCTOM

Pl. MecTá MecT MecTáM Mecrá o MecTáx MeCTáMM

Sem spadají všechna podst. jména na -á, -A v 1. p. mn. č. typu 6ok, Soků, Kpaň, Kpaá.

O

přízvuk v celém sg. a v 1. (a 4.) p. pl. na kmeni, v ostatních pádech pl. na koncovce. Patří sem maskulina a feminina, typ 3y6 a koctb. Sg. 3ý6 3ý6a 3ý5y 3ý6 o 3ý6e 3ý6oM

2a‫־‬ "yr C ,«pýrOM JJOÓMBáTbCH B3aŮMHOrO nOHMMáHMH OÓMéHMBaTbCH MbicJIHMH

2. Rodina; (malá rodinka)

2.

rodinný stav; rodinný život

ceMéilHoe nojiožKénne; ceMénnaa

člověk, mající rodinu (otec rodiny) pokrevní příbuznost pokrevní příbuzenstvo (příbuzní) rodiče; rodičovský (-é starosti)

rodičovské sdružení (ve škole)

14

CeMbá (3); (HeňoJibináH ceMéňKa)

JKMSHb ceMéiÍHbiii HeJiOBéK KpÓBHOe pOflCTBÓ (3) KpÓBHbie (6jIM3K!ie) pÓflCTBeHHMKM pofliÍTejiM; poAMTejibCKMii (-ne 3aBÓTbl) pOflMTejIbCKMň KOMHTÓT (b HJKÓjie)

(rodič) otec, matka

poflirrejiL·, -jibHJíija, (ycrap. o6ji.) OTéij (3); otuóbckmíí; otuóbctbo;

otec; otcovský; otcovství; otcův

mateřský; mateřství; matčin

OTIJÓB nárra, nanáiua, náneHbKa, nánoHKa Ma‫״‬rb (po.n. Márepn, mh. h. Márepjí, pofl. -éit) MaTepŔHCKMň; MarepíÍHCTBO; Máre-

mateřská láska; mateřský cit

PMH MaTepÚHCKaa jiJoSÓBb; nýBCTBO Mare-

tatínek, tatíček matka

ochrana mateřství maminka, mamička, matička

píÍHCTBa oxpána MarepÚHCTBa I

děti: syn synek; synáček; synovský, synův synovská povinnost dcera

dcerka; dceruška dceřin sourozenci; bratr

bratrský; bratrství; bratrův piti na bratrství našinec to nemá rád od vás toho člověk mnoho nedostane bratříček

sestra sesterský; sestřin sestřička; malá sestřička matka hýčká (rozmazluje) ditě děti se mazlí s matkou zhýčkané dítě mazlíček, hýčkané ditě (d. štěstěny) rodiče se starají o děti a vychová­ vají je střežit děti jako oko v hlavě

dcera pomáhá matce v domácnosti

MáMa, MaMárna, MáMeHbKa, MáMouxa, MáryniKa flé™ (fleréň): cbiH (1, mh. h. CEiHOBbá) CblHÓK (3); CblHÓHeK, CblHMUIKa; CblHÓBHMM CblHÓBHWň flOJir flOHb (pófl. flónepn, MH. H. «ÓHepM, pofl. -éň) AÓHKa; flÓHeHbKa (paar.), flouýpKa (paar.) flÓHepMH, flOHépHun (ycrap.) BpáTbH ji cěcrpbi; SpaT (mh. h. BpáTba) dpáTCKMM; SpáTCTBO; CpáTHMH (pa3T.) Bb'niMTb (Ha) 6pyflepmáT («3) c KeM-ji. Ham 6paT He *jhóBht ÓToro c Bámero Spára MHÓro He nojiýHMUib Spáren (pa3r.), BpánrK (npocT.), 6paTÚniKa (npocT.), 6parÓK (npocT., 3) cecTpá (4, po«, mh. h. cecrěp) CéCTpHHCKJlii; céCTpHH cecTpiiua; cecTpÚHKa, cecrpěHKa MaTb 6aj!ýe‫׳‬r (GajiOBáľb) peůěHKa néru jiacKáioTCH k MáTepi-i nsůajiÓBaHHbiň peóeHOK ,SájIOBeHb (ŮájIOBeHb CHáCTba) pofliÍTejiw 3a6óľHTCH o flérnx m bocmÍTbiBajOT mx Bepénb (-rý, -žkct) ^CTéň kbk aeniíuy ÓKa flOHb noMaráeT Márepj! no flOMánmeMy XO3HÍÍCTBy

15

matce se stýská po dětech vrátit se pod otcovský krov

dědeček; předkové dědova čepice; zvyky ,předků

MaTb CKynáer no ^čthm BepHýTbCH Ha crápoe (poflHÓe) nenejiúme flea, fléaymKa, fléflKa (npocT.); Hámri «éflbí fléaoBa niáriKa (fléflOB, -a, -o); fléflOBCKwe očbíHan

synovec; neteř bratranec; sestřenice

npáflefl, npafléayniKa; npa6á6yiuKa, npabáBKa 6á6yiiiKa, óáČKa (paar.), 6a6ýca (jiacK.) BHynára: BHyK; BHýneK; BHýiKa npáBHyK; npáBHyHKa flájIbHMM pÓflCTBeHHWK aáflji; aáfleHbKa, aáfliomKa (JiacK.) TěTH (TeTeň; ‫׳‬reTKa, TěiyiiiKa, TěTeHbKa njieMHHHMK; HJieMHHHMpa flBorópoAHbiň 6paT; a‫־‬aa cecrpá;

nevlastní děti: neví, syn; dcera nevlastní dcera, sestra, syn otčím; macecha oženit se, provdat se po druhé

(aopeB.) KyséH; KysÚHa CBÓflHbie séru: nácbíHOK; náflnepMija CBÓflHaH floub, cecrpá, c-biň 5paT óthjim, bóthhm (o6ji.); Mánexa JKeHMTbCH, BbÍMTM 3áMy>K BTOpMHHO

praděd, pradědeček; prababička babička

vnoůčata: vnuk; vnouček; vnučka

pravnuk; pravnučka vzdálený příbuzný strýc; strýček teta; tetička

sirotek; úplný sirotek; osiřet smutný je osud dětí, které ztratily své rodiče poručník (-ice); poručnictví (určit)

opatrovník (ice) poručnictví, opatrovnictví svěřit (dát) někoho do opatrovnictví poručnický; býti poručníkem svéprávný; svéprávnost dohled na osoby, zbavené svépráv­ nosti; péče o výchovu starají se o něj rodiče, je v péči

sirotčinec sirotčí soud

16

(BTOpÓM pa3) CMporá; Kpýrjibiii cnporá; ocnpoľéTb (-éro) nenájtbHaH cyflběá y neréii norepáBmux cboúx poflÚTejieň oneKýH (3), -ma; onéKa (ynpeaÚTb, -jKý, -aÚT onéxy) nonenÚTejrb, -impa oneKýHCTBo, noneHMTejibCTBo *BO3JI05KMTL· OneKyHCTBO Ha KOrÓ-JI. oneKýHCKMM; oneKýHCTBOBaTb aeecnocóSHbiň; aeecnocóĎHOcTb HaSjíioaéHne 3a HeaeecnocóěHbíMw jtnpaMM (4); nonenéHMe o bochmTáHMM OH *HaxÓaMTCH Ha nOneHéHMM pofltóTejieň CWpÓTCKMií flOM (1, MH. H. flOMá), npniÓT crrpÓTCKMii cya (3)

ovdovět!

OBflOBéTL· (‫־‬é!O), CTaTb BgOBIjÓM, B/! OBOJÍ

ovdovělý; vdovec; vdova (po bratru)

OBgOBéBUIJlM; BAOBélJ (3); BgOBá (4)

býti vdovcem, vdovou; je v-ou 3. rok slaměný vdovec

(BpáTa) BflOBért; OHá BgoBéer TpéTjíň rog COJlÓMeHHblň BflOBét!

3.

Zásnuby, zasnoubení; svatba

3. OňpyuéHMe, noMÓJiBKa (yc‫־‬rap.); CBágb6a

zasnoubit někoho s někým

oňpymÍTL·, homójibmtL· Koró c Kew

snubní prsten

(3a Koró) (ycTap.) oňpyHájibHoe kojiel!ó (4, po/!. mh. h.

navlékat snubní prsten snoubenci; (po)žádat někoho o ruku

sňatek; manželství církevní sňatek; manželský svazek vstoupit v manželský stav občanský, církevní sňatek dáti se zapsat v ‫״‬Zags“

nemanželské soužití oženit se s někým (z lásky) vžiti si za manželku provdat! se za někoho ženitba; sňatek ženy, provdání byla provdána deset let a v minulém roce ovdověla ženatý muž; provdaná žena

je provdána za mého přítele ženich; nevěsta novomanželé novomanžel; novomanželka líbánky; žiti v plné shodě

svatební šaty; svatební hostina svatebčan (ka) manželé: manžel; manželka

KOJiéij) Ha/jesáTE oňpynájibHoe KOJibqó oňpyněHHbie; *(no)npocMTb pymí y Koró-ji. 5paK; cynpý>KecTBO, 6paK BeHHáHne; ňpáHHbiň cok>3 *BCTymÍTb b 6paK rpaHifláHCKMň, qepKÓBHfaiň 6paK noňní 3aperncTpj4poBaTbCH b 3arc (3ánncb úktob rpa>K/!áHCKoro coctohhmh) BHeňpáHHOe COHOÍTejIbCTBO *JKeHMTbCH Ha KOM-JI. (no jik>6bw) B3HTb b xétlbl BblMTM 3áMyjK 3a KOrÓ-JI. jKeHMTbňa; 3aMý?KecTBo b 3aMýhcecTBe oná jkmjiÍ gécaib aer a b npóiiiJioM rogý oná OBgoBéjia JKeHáTblň My ?KWH a; 3áMýlKHHH ?KéHti!KHa oná 3áMyjKeM 3a mojím npjtáľeJieM jKeHiíx (3); HeBécra HOBOĎpáHHbie, MOJTOgOJKěHb! HOBOSpáHHblii, MOJIO/IOTRCH; HOBOňpáHHan Me/iÓBbiii Mécau (iný-Ni.); >KMTb gyiná b /!ýtny (pa3r.) nogBeHéHHoe njiáTbe; CBágeÓHbiň niip (1) OBá/ieÓHbiH rocTb (2) (c-aa rócTba) cynpýrn: cynpýr; cynpýra

17

i

manželské lože muž (manžel); žena (manželka) manželský život zeť; snacha

tchán

tchyně švagr

švagrová

svobodný (neženatý); jsem svobodný svobodný muž; starý mládenec stará panna sám na světě, samotinký opuštění lidé si váží dobrých přátel, kteří jim nahrazují rodinu 4.

Rodinná slavnost

narozeniny; blahopřát člověku, sla­ vícímu narozeniny bratrovi se narodila dceruška (po)rodit porod; porodní (bolesti, křeče) blahopřát k narození děťátka krtiny; křestní jméno kmotr

kmotra jmeniny; výročí příjmení; jméno po otci výročí svatby 5.

Věk; pohlaví

novorozeně nemluvně, batole; kojenec kojná; kojit

18

SpáuHoe JiÓJKe MyjK (1, mh. h. MyjKbá, -2Kéň); ?Kená (4) cynpýxtecKaH jkmshL· 3HTL· (1, MH. H. 3HTbH, -TbeB); HeBécrKa, CHOxá (4) (no oTHoniéHino k OTLjý Mýaca) (Mýsca:) Teert; (jkchm:) CBěKop (Mý»aM.), crapMKámKa (paar. npeneSp.) crapnKÓBCKMe nprtBbiHKM crapýxa; crapýmKa (no)crapéTb; crápocrb CTápOCTb CpáBHMBaiOT c ócenbio 7KH3HM obecnéHenHaa crápocrb nofl crápocrb saxoréj! oifloxHýrb rótkkji fío rjiyóÓKoii crápocrn Ha crápocTW jier

kolik je vám let? jak jste stár?

cKÓJibKo saM aer?

bratr dosáhl před měsícem 30 let

OpáTy MCnÓJIHHJIOCb MécHp TOMý Ha3áfl 30 Jier eMý yxíé nofl cópoK Jier

žena (vdaná žena) starý člověk, stařec; stařeček

stařecké zvyky stará žena, stařena; stařenka (ze)stámout; stáří stáří se přirovnává k podzimu života

má už asi ke čtyřiceti, téměř 40

19

překročil dvacítku, 20 let má právě 18 let vypadá mnohem mladší je v kvetu svých sil

entý 3a ABáflijaTL· jier

v kvetu let, v nejlepších letech mlacjjk na svůj věk duševně i tělesně vyspělý mládež je výkvět národa uplynula dětská léta

b

eů pÓBHo 18 Jier oná BbirjiHflMT ropá3flo mojiójkc oná b pacijBéTe (b, bo !!Bére) cboúx cmji

dospělí lidé často vzpomínají na školní léta 6.

Příbuzný s matčiny strany

(bo) psére jier róHoma na cboíí BÓ3pacr ýMCTBeHHo M M3ÚHeCKM pa3BHTÓM MOJIOflějKb--- HBOT HárpLH npoTeKJiú róflbt néľCTBa («éTCKMe róflbl) B3pÓCJIbte JlróflM uáCTO BCnOMMHálOT uiKÓjibHbie róflbí 6. PÓHCTBeHHMK no MáTepw

dcera je po matce syn je celý otec je velmi podoben svému strýci jako by otci z oka vypadl krasavec, jako by matce doslova vypadl z oka

flOHb B MaTb CblH Becb B OTL(á oh óueHb noxójK Ha CBoeró flúato OH BblJIMTblií OTélJ CJIÓBHO BbIJIMTbIM B MaTb KpacáBCL(

je úplně po matce, je celá matka

HM fláTb HJÍ B3HTL·, OHá KUK Máľb

7.

Společenský život

společenský člověk; s-á povaha

společenskost, sdílnost objevovat se (bývat) ve společnosti pohyboval se ve vznešené společ. vybraná společnost; špatná spol.

duše společnosti; společ. smetánka lev salonu; dobrák, dobračisko v kruhu přátel; stranit se společ.

veselá společnost; přátelský kroužek kamarádí z mokré čtvrti; zapít žal rád se napije

20

7. CBČTCKaH KM3HL·

oěmMTejifaHbiií ueJioBéK; o-biíí xapáKTep oSmÚTeJIbHOCTb SblBáTb B ÓĎIHCCTBe OH BpamájICH B BblCHieM ófímecTBe iwčpaHHoe óěmecTBo; flypHÓe Ó6meCTBO jymá óěmecTBa; cjiiíbkm óěiijecTBa (flopeB.) CBéTCKMií nes (jibBa); flóčpbiů Májtbiů (paar.) b óOmecTBe flpyaéů; trsóeráTb ó6meCTBa BecěJian KOMnáHMH; Těnjiaa KOMitáHMH Apy3bH-Ka6áTHMKM; Bb'mnTb c ropa OH ne npÓHb BbinMTb; OH jiióBut BbímiTb

vypít jedním douškem, naráz, ex šli korporativně, celá společnost

dělat někomu společníka nejsem společník pro tebe

přátelit se s někým zúčastnit se, netrkat partu rozbít společnost samotář, -ka; samotářský nudný člověk (otravný); znuděný čl.

nuda, dlouhá chvíle; nudit se, míti dlouhou chvíli nesnášenlivý, nepřizpůsobivý čl. šum v sále ji opájí oslnila krásou celou společnost schůzka; milostná s., dostaveníčko

BbinMTb 3ájinoM (paar.) noiujiů BceM óěmecTBOM, péjioň kom-

náHneň COCTáBMTb KOMnáHHlO KOMý-JI. h Te6é ne KOMnámiH *BOfliÍTb c KeM-jrnbo KOMnánnjo *noflaepxíáTb KOMnáHMio HapýmnTL· (paccrpóirrb) KOMnáHMio Hejno/pÍM, -Ka; HejnofliÍMbíň HýflHBIM, CKýHHblň HejIOBČK; CKýHHBIM ' HejIOBČK cKýKa, TOCKá; CKynáTb HeyJKMBHWBblM HejIOiBéK oná ynMBáercH uiýMOM b 3ájie oná ocjierroíjia Kpacoróň Bcě ó6meCTBO cBMfláHMe; jnobÓBHoe c., paHflesý (fla)

(necKJi.) zábava

3a6ása, pa3Bjie»iénne, ysecejiémie

baviti se

pa3BjieKáTfaca, TeimÍTbca, 3aoaBJIHTbCH, BeCeJIMTbCH BecéflOBaTb c kcm-ji.; 3aHMMáTbCJi

baviti se s někým; věnovat se ně­ komu ples; plesový (společenský úbor, šat) společenský tanec

KeM-ji. Saji (1); 6ájibHMM (-oe njiáTbe)

(po)žádat o tanec

BájibHbiň Tánep *(no)npoCMTb Tánei!; npnrjiacwTb Ha

společenská (plesová) místnost, sál taneční sál; salon; dvorana

TáHep SájifaHbíM 3aji (sájia) TaHqeBájibHbíM 3aji; cajiÓH; 3aji

taneční plocha; parket, parketa

TaHueBájibHaíi njiomáflK-a; napKéT

taneční večer, zábava; večírek

TaHueBájibHbiň Bénep (1, mh. h. Beuepá), TanpýjibKa (npocr. upeneSp.);

(3ájia)

muzika; jiti k muzice

BenepnHKa TaHijýjibKa, TáHiibi; noňTií na TáHUbi

maškarní ples

6ajI-MaCKapáfl, KOCTK>MMpÓBaHHbIM

restaurace; kavárna vinárna

pecropáH; Kad>é (HecKji. cp.) BlíHHblM norpeBÓK (3)

6aji

21

kuřácký salonek, pokoj kuřácký stolek; popelník (-íček)

zapalovač; špička; krabička zápalek

doutník; pouzdro na cigarety nacpávat! dýmku (lulku) připálit cigaretu náruživý kuřák

22

KypÚTejitHaa (KÓMHaTa), KypňjiKa (paar.) KypiÍTejiEHbiii ctójimk; nénejibHMija aasrurájiKa; MyHflnrrýK (hiii) (3); KopóÓKa cmbieK cnrápa; noprcnráp HaÓMBáTb TpýĎKy (jirójibKy) *npnKypiÍTb nannpócy KypMJibiyMK

II. ZDVOŘILOST — BÉŽKJIMBOCTb

Heró

hct b

«IIpáBMjiax ,□;jih yHámMXCH».

(IIo y^MTejihCKOií rasére.)

PyKOBOflMTejib 9-ro Kjrácca oahóm M3 ihkoji XápbKOBCKoň óBjíacTM petnáji !!posec™ c ynáinnMMCH Becéfly o BéjKjniBOM OTHoméHMM k TOBápnmy. HTÓBbi cflé-naTb Becéfly Bójiee MHTepécHoň yHánptxcH, KJiáccHMM pyKOBOfllÍTCJIL· peiUMJI npeAJIO>KMTb MM PH3 3afláH.

Kjiacc Bbui 3aMHTepecÓBaH HeoBbrHHOCTEio npescToámeň Becéflbi. — npeflCTáBbTe ceBé, — Hánaji BocrtMTáTejib, — hto bm HCMBěTe Ha Kparó rópofla. JI bot k BaM M3 líéHTpa rópojja npMměJi TOBápwn. Oh nocrynáji

B flBepb.

paapeimíjin eMý bomtií. Tosápnnj Boměji, no3flopÓBaj!ca. CKa-

jKMTe, kelk bm BýjjeTe

bcctm

ceBá c hmm?

— H enponiý y TOBápMma: «3anéM tbi ko mhó npnniěji?»

— Bce TaK cnpócHT? — oSparájiCH BOcnMTáTejib k Kiiáccy. — HeT, h ne TaK cnporný, — BCTaji flpyrón yneHiÍK.— H CKaaiý: «Hto TeBé HýjKHO?» — A H CKaHiý: «IIo KaKOMy fléjiy TM KO MHÓ HBMJICH?»--- OTBéTMJI TpéTMÍÍ. Tójibko HeMHorne ynáiipiecH npáBMjibHO yKaaájin, hto tbk cnpánntBaTb

HeBéHiJiMBo, — Háflo npnrjiacMTb Tosápurpa cecTb n noflOJKfláTb, noKá

oh

cáw

CKásKer, 3anéM npMuiěji. — ToBápMLp cKaaáji, — npoflOJiHtáeT BOcnnTáTeJib, — hto npMiněJi 3a khmroií, ho KHiíra ÓTa Ha nepflaKé, MÓJKfly flpyrÚMM cTápMMM KHMraMM. Eě Háflo

flójiro MCKáTb. KaK bm Býflere AČMCTBOBaTb? Hto

bm

npeflJiOJKMTe tobů-

pMiijy? Jí CHÓBa MHéHMH yHálUMXCH pa3fl6JIMJIMCb. TÓJIbKO HeMHÓrne npáBMJIbHO CKaaájiM, hto húao npefljio?KMTb TOBápniijy aaibBÓM, ?Kypnáji iíjim raaéry, eMý He CKýHHO Bmjio jK^aTb, ■noKá BýflCT HaMflená KHiíra. — HaKOHép, bm OTMCKáJiM KHÚry, — npoflOJiacáji KJiáccHbiií pyKOBOflií-

htóBm

Tejib. — TosápHiH noBjíaro/iapiíji m coBpájica yxoflMTb. CKaHiúre, KaK

fleTe ,nájiMiie fléňcTBOBaTb? Bonpóc BM3Baji y ynáiipixcH

HBHoe HejjoyMéHMe;

o«mh

bm

6ý-

yneHiÍK boc-

KJIMKHyjl: --- A HTO MHe fléiiCTBOBaTb, no npáBMJiaM Bé?KJIMBOCTM nyCTb OH yXÓflMT.

MHÓrwe yneHMKM corjiaciíjiMCb c hto

ótmm otbótom, m tójibko

«BÓe cKaaájiM,

cjiéflyer npoBOflMTb Tosápiiipa.

23

— Kyflá? — cnpocMJi BOcrruTáTejit. — 4 o flBepéň! 40 kbjimtkm!—pasflejijíjuícb mhohuh. — A noueMý Háflo npoBOJKá-rb? 3«ecb paaropéjicH cnop. — 4a, hto h — cJiyrá?... 3to 6ypjKyá3Hbie npe^paccý^Kn!... CTápninx náflo

npoBOJKŔTb, a TOBápmna He Háflo... Oh >Ke TOBápwm, hto c hmm pa3BOflMTb KMTáiíCKMe pepeMÓHnn... — tobopmjim HéKOTopwe ynáiipíecH. npniUJlÓCb pa3‫־‬bHCHMTb MM, HTO M TOBapMipa HáflO npOBOJKáTb — 3T0 IipáBMJIO BéjKJIMBOCTM. ECTb TpéÓOBaHMe ÓbITb Bé?KJIIÍBbIM C yHMTejIHMM, fllipéKTopoM, co cTápuiMMM, c pojpÍTejiHMM, a TáKate c TOsápnipeM. ľoprfHHň cnop Bbi3Baji TÓJKe Bonpóc: ycTynáTb jim topory TOBápMipy, Korflá crájiKMBaenibCH C HMM B ABepÁX? IOHOUIM M flÔByiUKM ÓblJIM ÓHCHb y^MBJICHbl TĚM, HTO HO npáBMjiaM BéjKJiMBocTM cJié^ycT ycTynáTb jiopóry bccm jhoajtm, HesaBMCMMo ot mx BÓapacTa. YniÍTejiH cMyTMJio, hto KJiacc, kotópbim TaK ^obójibhbi Bce b niKÓJie, opraHM3ÓBaHHbIM M flpýjKHMM, IipOHBMJI HeBÓJKeCTBO B CÉMblX npOCTbIX IipáBMJiax n OBCÍCH MB. IIO CÓBeCTM TOBOpá, BOCITMTáTejIb M He OÓpaipájI BHMMáHMH na HéKOTopyio pé3KOCTb «eTéň b ohpainéHMM Apyr c ,npýroM. BocirMTámieM BéjKJIMBOCTM Háflo 3aHMMáTbCH 3HaHMT6JIbHO páHbme--- eípě B HaHájIbHblX KJiaccax. MHéHMe MHÓTMX yHMTCJléM CBÓflMTCH K TOMý, HTO «IIpáBMJia flJIH ynáIHMXCH» flOjnKHbl ÓbITb paCIHMpeHbí; OHM AOJIJKHtr MrpáTb MOfiMJIMSýlOipyiO pojlb, 3BaTb Ha aKTMBHOe BOCIIMTáHMe y IHKÓJIbHMKOB BblCÓKMX MOpájIbHbIX KánecTB coBÓTCKoro nejioBéKa.

1. Zdvořilost

1.

zdvořilé jednání, chování být zdvořilý k někomu pravidla zdvořilosti pravidla slušného chováni

BéiKJiMBoe oópanjéHMe, noBefléHne ÓbITb BéjKJIMBBIM C KeM-JI. HpáBMJia BélKJIMBOCTM npáBMjia npMUMHHOro noBefléHMn éro 6ypjKyá3Hbie npeflpaccýflKM KMTáMCKMe pepeMÓHMM

to jsou buržoasní předsudky přílišná zdvořilost, nemístné poklon­ kovaní chovati se; chovejte se slušně!

neumíte se chovat stisknout (podat) ruku klaněti se obejmout! se; objímati se libati se jiti zavěšen; zaklepat na dveře

24

BéjKJIMBOCTb

BecTií (-flý, -sér) ceóá; BeflMTe ceóá npMJIMHHO! He yMéere ceóá boctu nojKáTb pýKy (5a) KJláHHTbCH, nOKJIOHHTbCH *OÓHHTbCH (-HMMýCb, -HMMeTCH); OÓHMMáTbCH uejioBáTbCH (-Jiýiocb, -Jiýercfl) MflTM nófl pyKy; nocTynáTh (-ný, -hmt) b jiBepb

2.

Pozdrav

2. npHBÓT

(po)zdraviti někoho (se s někým) koho jste ,pozdravil? pozdravil jsem Ivana Petroviče

(nO)3flOpÓBaTbCH (-ÓBaiOCb) c KeM-JI. c KeM BL·! noaflopÓBajincb?

nejužívanější pozdrav při setkáni:

3,npáBCTByii! 3flpáBCTByňTe!

buď(te) zdráv! buď(te) zdráv! nazdar! bud’ zdráv! (tě bůh!) nazdar! dobré jitro! dobrý den! má úcta! poroučím se! dobrý večer! dobrou noc!

na shledanou! na brzkou shledanou! na shledanou! sbohem! šťastnou cestu! příjemnou zábavu! nezapomeňte na nás! 3.

i Vyřízení pozdravu

pozdravujte všechny pozdravujte ode mne rodiče

H nO3flOpÓBajICH C JÍBáHOM nerpóBMHCM

6ýflb(re) 3«opÓB (3«opÓBbi)! 3«OpÓBO! (npOCT.) npuBér! flóňpoe ýrpo! «óópbiM «enb! Moe rroHTéHue! (pa3r.) «óěpbiň Béuep! chokómhom hóhm, hokómhom hóhm! (pasr.) fíO CBMfláHMH! flO HÓBOň (CKÓpOň) Bcrpémt! 30 CKÓporo CBMfláHMfl! Bcex 6jiar! (npocT.); Hy, noKá! (npocT.)

npomáií(Te)! CHacTJiÚBoro nyní! npMHTHO npOBeCTM BpéMH! ne 3a6biBáilTe nac! 3.

Ilepe/iána npMBéra

nepe^áňTe bccm npnBé‫׳‬r! nepefláirre npirBér ot mchh BáuíMM pOflÚTejIHM KjiáHHňTecb BáuruM po^mtcjihm ot

M6HH nepefláííTe

hokjióh

BáinuM ponuře­

ji JIM

vyřiďte můj srdečný pozdrav sestře

prosím, abyste vyřídil můj pozdrav

4.

Titul; oslovení

občan, občanka (-e, -ko) vážení spoluobčané! soudruh, soudružka (-u, -ko) pán, pane! paní

nepefláiíTe mom cepnéHHbiň (MCKpenhmm) npwséT cecrpé (4, po«, mh. h. -Těp) *rrpoiný Bac nepe«á‫־‬rb móíí npMBéT

4.

TÚTyji, 3Bánue; cpópMa oSpaménnH

rpaaíflaHMH (mh. h. rpájKflaHe, -aH); rpasmáHKa yBajKáeMbie rpájK^ane! TOBápnm rocnoflÚH (mh. h. rocnoflá, -nó«); rocrrostá

25

slečna (-o) kamaráde, příteli, můj milý přítelíčku, kamarádíčku! 5.

Seznámení, známost

s kým mám čest mluvit? představte mě, prosím... dovolíte, abych vám představil svého kolegu dovolte, abych se představil, jsem jak se jmenujete, prosím? těší mě, že se s vámi mohu seznámit velice mě těší mne také moje žena (vaše žena) můj muž (váš muž)

6.

Dotazy na zdraví a j.

fléByuiKa, SápbiuiHH (ycrap.) gpyr mom ,HpyjKiime! (npocT.) 5. 3naKÓMCTBO c KeM irMéio uecTL· roBopjrn»? npeflCTáBbTe, nojKájiyňcTa, Mená... paapeiniŕre npegcráBUTt, bsm Moeró Tosápniua no cjiýjKČe paapemŮTe npegcTáiBMTbCH, moh fljia nocýflb! (b, na inKatjjý m n!Káe), 6yd>éT flMBáH; mBéíÍHaa MamŮHa ctójimk c irBeráMM (ijBeTbi, -ób; efl. h. Ubctók, 3) ÄopÓJKŔa; fléTCKMií ctójimk; fléTCKMe MrpýmKn poájib (m); imaHMHO (cp, HecKJi.) 5. PaBónan KÓMnaTa

KaóMHér rOCTMHaH (-HH-)

KHMHnibiM IHKacb; 3T3JKépKa nMCbMeiIHblM CTOJI (3) C MIHMKaMM

psací potřeby, souprava

irňcbMeHHbiii npnňóp

stolní lampa

HacTÓJibHaa jiáwna

radlo; televisor

paflMonpněMHMK; Tejiemíaop

kuřácký stolek; popelníček; kouřili

KypMTejibHbiň ctójhík; nénejibHMua;

čalouněná křesla

MárKMe (-XK-) Kpécjia

*KypÚTb

6.

Ložnice

postel; dětská p.

matrace; podhlavník noční stolek; budík

6.

CnájibHS

KpoBáľb (jk), nocTéJib (jk); flércKann. Marpáq; noArojiÓBHMK HOHHÓM ctójtok, TýMňouKa; SyfllíjlbHMK

toaletní stolek; prádelník

TyajiéTHbiií ctójimk; komóa, CejibeBÓň

skříň na šaty, šatník

njiaTbHHÓii uiKacb, rapflepóB CMeHHTb nocTéJibHoe Sejme (3)

mKaér; BOflonpoBÓzi; KpaH Taňypér; TaSypéTKa cyflOMÓŮHbiii CTOJi (3) njiMTá (4); ayxÓBKa rásoBan njinrá cnnpTÓBKa; npÚMyc Kýxomiau nocýfla KýxOHHbie ‫׳‬Becbí (-ÓB); KýxOHHbtfl HOM (3) MHCopýňKa; l·κecτHHκa, SáHKa ropiuÓK (3); KacTpiÓJiH; KpbiniKa CKOBOpOflá (5); JIMCT (3) flJIH BbineHKM MyTÓBKa; MemáJiKa; cmto csájiKa; TěpKa; crýnKa pefliíjiKa, flypnijiár; *qe/iŮTL· KOMnjléKT BjIlÓfl; KyBIIIMH jioxáHKa, ymáT KľOcbéňHMqa, Kochéiinaa Mé.nbHMua TépMOC (T3-); SáwKa ClíflÓH (flJIH MOJIOKá) BOpÓHKa; npÓÓOHHMK, IIITÓnOp; rrpóÓKa

spíže; špížka (komora)

KJiaflOBáH; KJianÓBKa (pair.)

komora; police, polička potraviny se uschovávají ve spíži

*ryjián; nÓJiKa npoflýKTM (TÓíibKO b KJiaAOBÓii 3anác XOJIOflÚjIbHMK

zásoba lednička

36

mh. h.)

xpanár

9. Kuchyňské, kuchařské práce

9. KýxoHHMe paňÓTM

připravovat, chystat, vařit

mpnroTOBJíáTL·, fotóbhtL· e«ý (3, MH. HeT) BCKMHHTMTL·; UpOMblBáTL· OTBéCMTL·‫־‬, HMCTMTb péaaTi‫ ;־‬cénb; Tepéib (rpy, Tpě‫־‬r) (nepe)cojiMTb; népuMTb; cjiacnÍTb

přivésti do varu; omývat odvážiti, navážiti; čistiti řezat; sekat; třít, strouhat (pře)solit; pepřit; sladit

vymačkávat (citrón) ohříváti; ochlazovat! šlehati; míchati; mísiti (těsto) marinovati; nakládati do soli vaření; pečení; smažení ochutnávat; připalovat se mytí nádobí; utírat, utřít n.

utěrka na nádobí sklízet nádobí

H0ma TO-rnác 5κε h

b3hji κημγμ

Hánaji 3aHMMá‫־‬rbCH, mjim «3y6pMTb», κθκ roBopiíji Φρήδορτ.

BáyjiaB P»é3aH: HacTynjiéHMe. (OrpblBOK.) nepesófl c némcKoro K). Mojiohkóbckoio. 3a CTOJIÓM BCe SmJIH b OTJIIÍHHOM HaCTpOÓHMM. rÓCTM HCOflHOKpáTHO Bbl-

paíKájiM CBoě ofloSpémie n BocxMipájincb ýxcMHOM. Ka3áj10cb πομοτμηθ n3y-

MWTeJibHbíM, KaK Tpneq yxiyflpiíjicH fločbiTt flejrnKaTécbi, 3acTáBj!eH

ctoji.

kotopbimm

6mji

Be^b cTpaná 6b1J1á pa3rpá6j1ena OKKynáHTaMM, 143rHaHHb1MM

Bceró HécKOJibKO MécHueB Ha3áfl. HepHbiií κόφε μ KOHbáK no^aBájiM noBpejKflěHHbie nýjiHMn, 6mjih Tenépb

b b

cajiÓHe, ετέκΒΐ κοτόροΓΟ, Korflá-το 6e3ynpéHH0M Biífle.

— yromáirrecb, npoiiiý Bac, — noTHesáji Tpnep, msbmhhhcL· 3a orpamíneHHblií Bb'lßop: OH, MOJI, KaK 3H3TÓK BMH He COBCÔM yflOBJICTBOpeH ΤβΜ, ΗΤΟ

ceMHác npe/țJiojKMTb Μ05κετ tocthm. — Βοτ Bmckbmt-^1o60mé, MapTéjib μ PeMii-MapTííH. Ημηθιο flpyróro, κ cojKaJiéHMio, ne yflajiócb aocTáTb. Ηετ fláxíe aHrjiMíícKoro

biíckm.

— H He jiioßMTejib

biíckm,

—: 0T03Báj1ca PócMyc, nojiaráa, hto

a^pecÓBaHbí npésyie Bceró eMý. — Otjimhhmíí φρ3Ηργ30κΜϋ

m3bmh0hmb

kohbhk

— bot

eflMHCTBeHHo npáBMJibHan pejníritH. OcrajibHÓe — épecb! Mne, noxájiyňcTa, PeMJí-MapTHH.

40

MaiuMHbí noBapÓB. IÍHJKeHép H. ΦγκΜ. (K3 sajien^apâ.)

HľÓĎbl B ΜβΗΚ) CTOJIÓBOM Sb'lJIO ΚΗρτόφβΛΒΗΟε mOpČ, HeCKOJIBKO HejIOBČK

flOJIJKHbl qéjIblM flČHb HMCTMTb ΚβρτόφεΛΒ. B COBpeMČHHOM ate ΜΘΧ3ΗΜ3ΜPOB3HHOM CTOJlÓBOň MJIM peCTOpáHe Κ3ρΤθφ6ΛΕ MÓK>T, HMCTHT, pé?KyT M MHJ‫־‬T

cneiíHáJibHbie MamiÍHbi. Hpyriíe Mamittibi

πρμγοτοβληιοτ mhchóíí m ρβιΒημμ

φέρΐΙΙ, 3aMén1MBa1OT TČCTO, Β36μΒ01ΟΤ CJIMBKM, npOTMpálOT npOflýKTbl flJIM flMeriÍHecKMx 6jhóa. TaKáa KýxHH noxó?Ka na pex 3aeófla, rfle nÓBap—-MácTep, ynpaBJiHiomnii paÔÓTOM 3Λ6ΚΤρΜφΜρήρθΒ3ΗΗΒΙΧ M 3ΒΤ0Μ3ΤΜ3Μρ0Β3ΗΗΒΙΧ MaiUMH.

Bápjrr, ?KápHT, TýmaT τόκικε c nÓMoiijbio MainiÍH. SjieKTpiínecKaH njiMTá «3Π-1» npe^CTaBJíáeT co6óň KpacjÍBbíň

ctoji, ποκρμτβιμ

3MáJ11>1o

m

HMKejieM.

KáíKflan κΟΗφόρκβ hmčct τρπ cTénenii Harpéaa. B Kýxne ‫־‬mótkho yBiífleTb M 3J1eKTpOK0TJIbI, M 3JICKTp0CKÓB0p0flbI, M SJieKTpOCÓyCHMKM. fljIH BbHieHKM

BTOpblX 6λΚ>Λ M KOHflMTepCKMX M3AČHMM MMČ1OTCH 3JI6KTp0?Káp0HHb1e ιιικβφώ.

MamiÍHbi

b

Kýxne oBjíernáioT Tpy# noBapÓB m yflemeBJíáiOT npuroTOBJíé-

HMe niínm.

Bópm. (Ρβιχέπτ.) (H3 yHéĎHMKa: JI. A. MácjiOB, KyjiMHápnH.) ΠρΜΓΟΤΟΒΛΗΪΟΤ Gópm Ha MHCHÓM 1ÍJII4 rpMÔHOM GyJIbOHe JIIÍ60 Ha OBOIUHÓM OTBápe. Ôsoiipi jțjia ôopméií, KpÓMe φίΐότοκοΓΟ, Hape3áK>T cojiómkoíí.

ΠρΜ M3r0T0BJ1éH11M 60p1pá yKpaÚHCKoro b nocýfly (kotcji, Kacrpwjno) KJiaflýT Hapé3aHHy1o CBěKJiy, HajiMBáiOT hcmhofo SyjiEÓHa, ýKcyca, floGasjíáioT

TOMáľ-niopé, ?KMp, 3aKpMBá1OT nocýfly κρώπικοίί m TýmaT; npM stom προ-

flýKTbi nepeMémnBaioT népe3 Ká?Kflb1e 15—20 MMHýr. CßeKjiy co CBéiKeú KanýcToíi. Hépe3 1—1Y2 nacá,

b

mó?kho

TyniMTb

κοκρέ TyméHMH, KJiaaýT nacce-

pÓBaHHyio MopKÓBb, neTpýmKy, pénnaTbiii jiýK m np0fl0J1?Ká10T TyméHMe b Tenčime 10—15 MMH.ýT, 33tčm AOÔaBjíáiOT cáxap n nepeMéiiiMBaioT.

B KimáinMM mhchóm GyjibÓH KJiaflýT cBČHcyio KanýcTy (čcjim oná He Tynmjiacb BMČCTe co cbčkjiom), κβρτόφεΛΒ, a népes 5—10 mmhýt — Tymenyio CBeKJiy C KOpéHbHMM M JlýKOM M flOBÓflHT ‫ סמ‬KMnČHMH, flOÔaB.THIOT népep ΓΟρόΐΠΚΟΜ, JiaBpÓBbIM JIMCT, CÓjIb M BCČ Πρ0Β0ρΜΒ3ΙΟΤ. Bopip mÓžKHO 3anpaBJíHTb naccepÓBaHHow MyKÓil m αοΘηβλητβ mčjiko Hapé3aHHbm necHÓK. népefl ÓTnycKOM b TapéjiKy mjim nopiiMÓHHyio MMCKy c ôopipÓM bjimbóiot CBeKÓJibHbiM HacTÓií (KpácKy) fljiH yjiynmČHMH neČTa, KJiaflýT cMeTáHy

nocbináiOT 67110.30 M3Mej1bHeHH0ií 3ČJ1eHb1o iiCTpýmKM

iíjim

m

yKpóna.

Bópm MÓTKHO npnrOTOBHHTb C BCTHMHOM, COCMCKHMM, CapflČHbKaMM, CBMHblM ΙΗΠΜΓ0Μ, KJ1eHKa‫־‬MM, φ3ε0ΛΕΚ>, masejIČM, ΙΗΠΜΗ0ΤΟΜ, HeCHOKÓM.

41

1» Výživa; stravování; strava

1.

živiti, krmiti pokrm(y), strava, jídlo, potrava jídlo, jedení, požívání strava masitá vegetariánství; vegetarián umělá výživa; dietní strava

rmTáTb, *KopMJÍTL·

kuchařství, kuch. umění, kuch. věda vařiti; ne příliš odborné vaření, jídlo

kalorická hodnota; záživnost, stravi­ telnost výživnost; střídmost žvýkati; tráviti, zažívat! hladový; sytý; vydatný, sytý

IlHTáHMe

mima (khiokh.), KýmaHbe eflá (3, mh. h. Her) MHCHÓe nuTÚHMe, mhchóíí ctoji (3) BererapnáHCTBo; BererapnáHep ncKýccTBeHHoe mrráHue; ^MeníHecKaa mims. KyjinHápnH *BapiÍTL·, crpánaTb (pasr.); crpanná (3, mh. h. Her) KajiopmÍHOCTb; ycBOHeMocrb (mimu)

mrráTejibHOCTb; yMěpemiocTb jKesáTb (aíyró, styer); nepesápimaTb rOJlÓfflHblň; CblTblii; CbITHbIŮ

2. Základní živiny a potraviny

2.

živiny

HHTáTejibHbie BemecTBá (-ctbó, 3)

bílkovina, albumin; tuk; uhlovodany

BeJiÓK (3), ajifabýMiÍH; arnp (1); yrjieBÓgbl KpaxMáji; cáxap (mh. h. -á); mmhopáaibHbie cójih (jk, 2) BOflá (4a, TÓJtbKO ep. h.) BHTaMMHbr, BMTaMMH A, B, C, D...

škrob; cukr; minerální soli

voda vitaminy; vitamin A, B, C, D ...

OcHOBHÚe nirráTejibHbie BenjecTBá n npoflýKTbi

potraviny

npoflýKTM (M, TÓjIbKO MH. H.) (nMTáHMH)

moučné výrobky; chléb; pečivo přísady, pochutiny; cukr; sůl

MyHHbie M3fléjinH; xjied; nenéHbe npímpáBbi; cáxap (mh. h. -á, pa3r. -w, -b'r); coJib (ar, 2, tójibko efl. n.)

mléko; mléčné výrobky; vejce

MOJIOKÓ (3); MOJlÓHHbie npoflýKTbi; áňpa (4, pofl. MH. ínip) ÓBomn (2, m), 3éJieHb (xt); cbpýKTbi (-OB) 5o6ÓBbie; KapTÓcbejib (m, mh. h. hct); žKwpbi (1) MHCO; MJlCOnpOflýKTbl; KOnněHOCTM M (6e3 M3K>My, MH. H. HCT); M3K>-

mandle; vanilka; skořice

MMHa (pa3r.) MMHflájIb (m, ä); BaHMJIb (jk); KOpMLja

vlastnosti jídla

CBÓHCTBa eaú

tvrdý; měkký

TBěp/jEiů, KpénKJíň; mhfkmm (-xk-), xpýnKMil ryCTÓň; JKMflKMň; rÓpbKMM; ropHHHŮ CJiagKOBáTblň; KIÍCJIOBáTblň; kmcjioCJláflKMM

hustý; řídký, tekutý; hořký; horký nasládlý; nakyslý; sladkokyselý

4.

Veřejné, společné stravování

stravovat! se; strávník vaří se tu chutně a ne draho hostinská strava kuchař kuchařka prvotřídní restaurace; hotel

4.

O6n!écTBe!raoe nnráioie

cTOJioBáTbCH; ctojiobhmk (3, ycrap.) 3flecb BKýcHO m Heflóporo *kópmht peCTOpálIHaH KýxHH (po/l. MH. -XOHb) nÓBap (1, mh. h. -á), Kýxapb (o6ji.) noBapúxa, Kyxápxa (ycrap.) nepBOKjiáccHbiů (-ch-) pecropán; roCTMHMqa

43

hospoda; pivnice; putyka; krčma

jídelna; akademická mensa závodní kuchyně kavárna; vinárna kantipa, bufet; automat, bufet, la­ hůdkářství 5.

5. B pecTopáue

V restauraci

volný stůl; zavolejte číšníka hostinský; číšník, sklepník objednám si podle jídelního lístku

zde prosím; co si přejete, ráčíte přát?

podávání, výdej (oběda) výběr jídel

t

kolik platím, kolik jsem dlužen? spropitné výčep; bufetový pult prodávat pivo ve výčepu i přes ulici

6.

* TpaKTŮp; níiBHáH; KabáK (3); Kopumá (3, po«, mh. -phóm) CTOJióaaH; cry^énuccKaa ct. aaBÓflCKaa crojiÓBaa Kaé (-3, cp, HecKj!.); BMHHbiíi norpeCÓK (3) HáůHaH, 6y4>éT; saKýcouHas

U stolu

CBobóflHMM CTOJ! (3); no3OBÚTe odmqnáHTa ‫׳‬rpaKTÚpiuMK; KéJibnep

*aaKaxý cebé no KáprouKe (mchió, cp, HecKj!.) bot, rrojKájiyňcTa (-jiyc-); hto («iiito») *npmcájKeTe (no^áTb)? órnycK (TÓJibKo e/!. h.) (obéfla) BblŮOP (TÓJIbKO efl. h.), accopTMMéHT ÓJIIÓfl cKÓJibKo c MeHH cjiéflyer? HaeBbie (efl. u. aer) pacnÚBOHHaH; 6yio 3a Báme 3flOpÓBBe! tóct; EbrnbeM Ha «tm»! 3TO BMHÓ (4) MHe HpáBHTCH

ťukněme si!; piji na vaše zdraví! přípitek; připijme si na bratrství! toto víno mi chutná

(ycrap.) Ký6oK, noflHHTt 3a3flpánHyio nániy

dobrou chuf

npuHTHoro anneTirra, xjieň «a cojib (jk, 2) (pa3r.)

nápodobně jen si berte, ať vám slouží děkuji, už jsem jedl vyhladověl jsem; mám hlad jako vlk

m BaM TOró ?Ke (acejiáio), B3aÚMHo KýinaůTe na sflopÓBte cnacúBo (ÔJiaroflapró), a yjxé éj! h nporojiOflájicH; y mchh bójihmm anneTÚT H 06‫־‬béjICH; nUpOBáTb; nOCTMTbCH

přejedl jsem se; hodovat; postit se je strašný žrout (nenasyta) při jídle; mám žízeň žízniti; :uhasit! žízeň

CTpániHbíM oňjKÓpa (m m jk, pa3r.) BO BpéMH eflb'l; y M6HH ŽKáýKfla

oh

jKájKíjaTb (-fly, -«er, khmjkh.); y‫׳‬rojimtb ?KájKfly

ukojit! hlad; opiti se má opici; je na mol opilý

yTOJIMTb rÓJIOfl; OnbHHČTb OH B nbHHOM BMfl6; OH IlbHH Bflpé-

nepiji lihoviny

h

7.

Základní jídla, chody

snídaně; snídat! jisti chléb s máslem a housky krajíc, kus; plátek, kousek přesnídávka, svačina; předkrm, zá­ kusek lahůdky; obědvat! oběd se skládá ze tří chodů jako první chod se podává polévka jako druhý chod bývá maso (zeleninový) příkrm; salát; kompot jako třetí chod se předkládá moučník

6e3rn cnupTHÓro ne nbK> (pa3r.)

7. OcHOBHMe ójnóaa

3áBTpaK; 3áBTpaKaTb ecTb xjieb c MácjioM m SýjiKH JTOMÓT (m, 3); JlÓMTMK 3axýcKa 3aKýcKM (-ok); oňéflaTb 06éfl COCTOMT M3 Tpěx ÓJIlÓfl na népBoe no^aiÓT cyn (1) BTOpÓe ÓJHÓflO — MHCHÓe (BjIIÓflO)

rapHÚp; cajiáľ; komhót Ha TpéTbe noflaiÓT caáflKoe

45

zákusek, desert svačina; nápoje

večeře; večeřet! 8.

Předkrmy; lahůdky

pojídat! (předkrm); kaviár obložený chlebíček; ryba v rosolu sardinky; majonéza; huspenina, rosol uzenka, párek; vuřt salám játrový; s. krakovský

pražská šunka s kyselou okurkou slanina; škvarky

sýr; tvaroh; brynza vejce na měkko; v. na tvrdo

flecépr, nwpóíKHoe nÓJiflHHK, saKýcKa; HanÚTKn ýxiai; ýjKMHaTb 8. 3aKýcKM aaKýcMBaľb; rncpá (3, mh. h. hct) 6yTep6pófl; 3ajntBHáH pbiSa capflÚHKM; MaňoHéa; crýfleHb (m) cocúcKa; capfléjibKa KOJibacá (4) jiMBepnaa; k. KpáKOBCKaa npájKCKaa BeTHMHá (3) c MapwHÓBaHHbiM orypuÓM (3) (KonuěHoe) cájio, cojiěHbiň iuhmk; UIKBápKlí (xt) cáp (1); TBopór (3); 6pb!H3a

vejce na hniličku smažená vejce, míchaná v.; sázená v.

anqó (4, poj!. mh. HÚq) BCMHTKy; a. BKpyrýio aňqó b MemÓHeK HMHHMl!a; (HMHHMqa) rjiaaýHba

Ô. Polévky

9. Cynú

hovězí polévka; bouillon botviňja (zvi. studená polévka)

rOBHJKMM cyn (1); ĎyjIbÓH (-Jlbě-) SOTBMHbH

boršč; rybí polévka šči (zelná polévka); šťovíková p. bílá (bezmasá) pol.; zahuštěná p. bramboračka krémová, pasírovaná polévka zavářka, přísada, zásmažka do pol. polévkové nudle (tov. výroby) masové knedlíčky, rybí kn.; pol. kostka

Gopiq (3); yxá (3, mh. h. hct) iqn (iqeň); 3ej!ěHb!e iqn nócTHbiň cyn; 3anpáBOHHb!ií cyn KapTÓcbeJibHaH noxjiěÓKa cyn-mopé (-pa, cp, HecKji.) 3anpáBKa b cyn BepMMinéjib (xc) KHejib (jk); cyxóň ByjibÓH

10. Masná jídla

10. Ejnóqa M3 Maca

uzené maso; mražené maso masové konservy sekaná; karbanátek hovězí maso vařené rajská omáčka; koprová o.

KonněKoe msico; MopóxceHoe mhco MacHbie KOHcépBb! (-ob) pýbjíeHoe Máco; pýSjíenaa KOTJiéTa Bapěnaa, OTBapnáa roBá^mia TOMáTHbiil cóyc, cóyc TOMái·; yXpónHbiii cóyc jKapKÓe M3 Bbipe3KM (nofl SéjibíM cóycom)

svíčková pečeně (na smetaně)

46

I

guláš; přírodní řízek nadívaný závitek, španělský ptáček telecí pečeně; telecí hrudí nadívané hrudí vepřové maso, knedlíky s duš. zelím

ryjiárn; Gmtók (3) OTŮMBHáH apáaa JKápeHas Tejiárana; TejiautH rpyflíÍHKa cbapuíMpÓBaHHaa rpyfliiHKa

CBMHMHa, KnéflJiMKM c TyměHoií KanýcToií

řízek; smažená kotleta skopová pečeně s raj. jablky šašlyk (kousky skop, nebo vepř, masa opeč, na rožni) jehně; beránek; jehněčí (maso) kůzle; kozina králík; králičí maso

niHjípejib (m); oTŮMBHáa KOTjiéra rKápenaa Bapámma c noMMflópaMii HianijibiK (3)

jídla z vnitřností

Salóna M3 rojibá (cp, 3, mh. h. ner)

mozeček v bílé omáčce s žampiony

MO3ITÍ (-ÓB, TÓJIbKO MH. H.) HOfl 6éJlblM CÓyCOM C niaMnMHbÓHaMM KpoBHHáH KOJiůacá (4); hsbik (3); nÓHKM newěHKa (mh. h. hct), (néneHb)

jelito; jazyk; ledvinky játra

11.

Jídla z drůbeže, zvěřiny a ryb

HrněHOK; GapáineK; arHmbe Máco K03JlěHOK; K03JIHTMHa KPÓJIMK; KpÓjIMHbe MHCO

11. Baróna M3 flOMániHeň m pbiGb:

htmiim,

,!hhh

pečené kuře; krůta s kaštany

TKápeHbiů pbinaěHOK; WHfléňKa c KaniTánaMM

slepičí ragout (z drůbků)

parý (cp, hcckji.) m3 KypíÍHbix norpoxób (mm. n. -á) rycb (m, 2) c áóJioKaMM; ýrxa

husa s jablky; kachna pečená koroptev; bažant tetřev; jeřábek J

jelení kýta ryba smažená (obal, v těstíčku) kapr; štika; losos; pstruh treska v omáčce sleď; slaneček *

jKápeHari KyponáTKa; cfcasáH Térepes (1, mh. h. -á, -ób h -éů); páÓHMK 3áHp (sáňpa) b CMeráne; Koaýjia, KOCýjIH OJléHMM ÓKOPOK (-pOKa, mh. h. -á, -ób) pbróa b Técre ?Kápenaa Kapn; mýKa; jiocócb (m); tbopéjifa (jk) TpecKá (3, mh. h. Her) nofl cóycoM cejibflb (jk, 2), ceněflKa; (cojiěHaa)

uzenáč marinovaná ryba

ceaěflKa KonněHan ceaěflKa, KonnýinKa (pasr.) MapMHÓBaHHaa pbiCa

zajíc na smetaně; srnka

47

12. Zeleninová, moučná a jiná jídla; saláty

12. OnomHiáe, Mymuáe n ap. Smóqa; cajiáTbi

moučná a jiná jídla

Myuiiije k qpyrňe 6jnó«a

makarony zapečené se sýrem

MaKapÓHti (-óh, efl. h. Her) 3aneHěH-

pelmeně (taštičky s masovou nádiv­ kou) kroupy; rýže opékané brambory bramborová kaše, pyré brambory na loupačku s kyškou

nejIbMéHM (m)

Hbie c CbipOM (m)

B

\

Kpyná (3); pne jKápeubiíí Kapi óchejib (m, mh. h. Her) KapTÓchejibHoe mopé (-pa, cp, necKji.) KapTÓuiKa b Myrmtípe (paar.) c npoCTOKBámeň

zeleninová jídla a zel. příkrmy

Gjnóqa H3 oBoiqéft n rapiiňpBi

zadělávaný špenát s vejcem a osma­ ženou houskou

miTMHáT-niopé (-«pa, cp, HecKJi.) C HÍÍIJÓM (4, pofl. MH. Hnu) M rpeH-

plněná paprika zapečený květák v smetanové omáčce zelné závitky s masem ‫־‬ zapékaná zelenina dušená mrkev zelné karbanátky čočka na másle s cibulkou hrách; fazole v rajské omáčce

KáMM (m, 3) d>apmnpÓBaHHbiři népeq UBeTHáa Kanýcra, 3aneHěHHaH no« CMeTáHHblM cóycoM rojiyěqfai ^m, 3) ' aaneuěHHbie óboll!m (m, 2) TyniéHaa mopkóbe (-óbm, mh. h. Her) KanýcTHbie (-ch-) KOTjiéTM ueHeBÚqa b Mácjie c jiýKOM ropóx (mh. h. hbt); cbacójib (jk, jíh. «i.

červená řepa; křen hříbky v octě

Her) b TOMáre KiícjiaH, KBámeHaj! Kanýcra aaMopÓJKeHHbie ÓBoupr; cojiěHbie ÓBOH(M cyměHbie óboium, cyxúe óboujh cajiáTbi; cajiár aejiěHbiň cajiár M3 orypqÓB (3); c. ri3 Kapród>ejiH, κapτóeJIL·HL·Iií c. KpácHbiň 6ypáK (3); xpeH MapHHÓBaHHbie óéjibie rpubti (m, 3)

13. Kompoty; zavařeniny; ovoce

13. KOMnÓTbl; BapéHEH', (jjpýKTM

kompot z čerstvého, konservovaného, sušeného ovoce meruňkový kompot

KOMHÓT M3 CBé?KMX, KOHCepBÚpOBaHHbix, cyměHfalX (jjpýKTOB KOMnÓT M3 aopnKÓCOB, aěpTIKÓCOBblří KOMnÓT

kyselé zelí zmražená zelenina; z. v soli sušená zelenina saláty; hlávkový salát okurkový salát; bramborový s.

48

kompot ze sušených švestek (ruská) zavařenina k čaji (jahodová,

KOMnÓT M3 nepHOCJiMBa (mh. h. Her) BapénEe (aeMJiHHÚUHoe, MajiÚHOBoe,

malinová, višňová) želé, ovocná huspenina kysel (huspenina z mouky a ovocné šťávy) jablko; hruška; třešně; broskev (vinné) hrozny; švestka vlašský ořech; lískový o.

BJmniěBoe) Htejié (cp, HecKJi.) KJícéjib (m, 3)

jižní ovoce pomeranč; ananas; banán datle; fík; kokosový ořech

14.

Moučníky, pečivo a cukroví

rpýrna; nepénmH; népcnK BMHOrpáfl; CJIMBa BOJiómcKJiíi opéx, rpéqKnií o.; Jiechóm o. hBjioko;

rójKHbie njioflbí (m, 3), kuKHbie djpýsTbl (m) anejibcnn; ananác; Banán d>ÚHiiK; d>úra; KOKÓcoBbiň opéx 14. CjiáflKMe Mynnhie Bjiróaa, neném>e H CJláCTM (5K, 2, TOJIbKO mh.

h.)

moučné jídlo; moučník

MynHÓe

kaše krupičná; rýžový nákyp nudle; tvarohový lívanec, tv. vdo­ leček palačinka s marmeládou, s povidly lívanec; 1. nesladký; omeleta taštičky, plněné nádivkou; placka

Mánnaa Kárná; pňcoBan aaneKánKa jianmá (3, mh. h. hbt); tbopójkumk, CfaipHJlK HajrúcTHiTK (-ch-), Bjimhhmk c MapMeJláflOM, C nOBMflJIOM (MH. H. HCT) OJiáflbn; Bjitíh (3); omjičt Bapém«™ (-ob, e«, n. -MK); jieněuiKa

pečivo, cukroví

nenčiibe

piroh, koláč s náplní; pirožek, buch­ tička koláč, vdolek s tvarohem n. j. náplní koláč s nádivkou na povrchu mazanec; kobliha; puding, nákyp

nnpór (3); nnpojKÓK

řezy, zákusky, cukroví, (zast.) moučník pochoutka, lahůdka; pamlsky, slad­ kosti dort; poleva trubička se šlehanou smetanou

piškot; sušenky, keksy čokoláda; cukrovinka, bonbon

BaTpýmKa paccTeráň (-aer-) BáBa, Kyjnín (3); nÓHHMK, nb'nnKa; nýflMHr nnpÓJKHOe

JláKOMCTBO; JlálýOMCTBa topt; rjiaaýpt (jk) TpýBouKa co BaBiÍTbiMn cJiÚBKaMn (-km, -ok) Bmckbmt; cyxóe nenénbe niOKOJiáfl; KoncbéTa

49

krém vanilkový; k. šlehaný, pěna smetanová zmrzlina; ovocná z.

KpeM BaHMJIbHblň; Mycc CJIMBOHHOe MOpÓjKeHOe; cbpyKTÓBOáro/iHoe m.

15. Nápoje

15. HamÍTKH

teplé nápoje

ropáune HanMTKM

černá káva bílá káva; mokka; kakao

HépHbíň KÓe (m, hcckji.) KÓcjre c mojiokóm; mókko (m, HecKJi.);

čaj s citronem; čaj s rumem

KaKáo spénKUM Haň (1); jKMflKwň, cjiáňbiň naň naň c jimmóhom; naň c pÓMOM

chladivé, osvěžující nápoje

npoxJiaAŇTejibHbie HanMTKM

nápoje z přírodních šťáv a syrupů

HanMTKM sa HaTypájibHbix cÓKax n cnpónax (bpyKTÓBaíi BOflá (4); MajrňHHbiň cok

silný čaj; slabý čaj

voda s ovocnou šťávou; malinová šťáva limonáda; minerální voda nápoje alkoholické, lihoviny víno; vinný střik; pivo kvas; vodka; kmínka ovoc. likér; likér; kořalka višňovka; koňak

50

JIHMOHáfl; MMHepájIbHaH BOflá cnHpTHbie, KpénKHe HanMTKM BMHÓ (4); BMHÓ C CÓflOBOň BOflÓň; mÍBO KBaC (1); BÓflKa; TMMHHaH BÓflKa HaJiMBKa; JiMKep; HacróňKa BMUIHěBKa; KOHbHK (3)

v. LATKY, ODÉV, OBUV — MATÉPMM, O^ÉIK^A, OBYBb

Ctmjib

O^éHC^U.

(Π0 jKypnájiy «Ογοηθκ».)

3tot pa3r0BÓp mbi η3ηηθ.μ c ccmjikm Ha KjiáccMKOB. B poMánax, κορότKux paccKá3ax, hobccthx π ntécax — Be3«é népeoe, a 3anacTý1o n ne tójibko népBoe noHBjíéHMe repóa HenpeMéHHO conpoBoxmáeTCH onucánneM eró KocnÓMa. IlMcáTejiL· oómhho yflejiáer βημμ0ημ6 KocnÓMy c topí péjibio, htó6bi HHTáTejiE HCHée npeflcráBMJi bh0ihhmm óójimk nepcoHájKa: ofléjK^a Bcer^á TaK mjim MHáne λοποληηθτ xapaKTepjícTMKy eró. CBérjibie κόφτοπκΜ mojioflámencH ApKáflMHOM b «HáilKe» Héxoea, njiá'rba repoMHb poMánoB TojiCTÓro — KaTwnrw MácjioBon, HaTáiim Poctóbom b pa3jn«HB1e nepno^bi nx jkm3hm, ócTpan xapaKTepiíCTMKa TyajiéroB yé3flHb!x mó^hmu b «MěpTBbix flýmax» rórojiH, flecHTKM crpaHiíp onncáHHň koctiómob y Báj!b3aKa, Φπό6epa, Monaccána... TaK b jiMTepaTýpe. A b jkm3hm? Bbi BCTpenáeTe «ÓByniKy b npocTÓM, KpacrÍBoro ποκρόΗ koctmmc, ee κόφτοπκ3, περπότκΜ, τγφτιπ, cýMKa noÄÓôpaHbi B ·γόη. CTpóme, ho gjieráHTHbie jiiíhiim ofléíKflbí, npniiTHaa μηγkocte peera τκόΗβϋ 3aBepmá10T BneHaTJiéirwe οτ bh0u1hoctm flÓByniKM, CKpÓMHOň m miíjiom. Jí cpá3y >Ke secb ee óójimk pacnojiaráeT κ ce5é, npnΒΛβκόετ. Korflá JKe Mbl BlíflMM MMJIOBMflHyjO flÓByujKy, HO pa30fléTy!0 BblHypHO, něCTpO M npeTeHL(MÓ3H0, HTlHerÓ KpÓMe MpOHMHeCKOrO OTHOniéHMH K ceóé 0Há He Bb'130BeT. ýljiw BCTpeHáeTCH Haw Ha ýjinpe jÓHonia c äjiiíhom, flaBHÓ He οτρήχίβΗΗΟϋ m, cýfla no ÓJiécxy, HeMbrroü nieBejnópoň, b himpókom, ĎbiómeM no kojióhhm óajiaxóne, MMenýeMOM πμλϊκ3κ0μ. Πη^Ητόκ 6ýflT0 chht c njien bo MHÓro pa3 6ÓJ1ee Moupioro AHflM. A ý3Kne, Kas flýflOHKM, KpýrJlbie SpiÓHKM, ΗβΒβρΟΗΤΗΟϋ neCTpOTbl rájICTyKM, rjláflH Ha KOTÓpbie yMepjlá 6b1 οτ 3áBMCTM jHoSási CKá30HHaH jKap-nTiíqa? 3tmx lÓHomeň n fléBoneK npe3p1ŕrej1bH0 Ha3b1Bá1OT «CTWiáraMM». Aa, Bcě b mx KocnÓMe, b hx BHérnΗΘΜ ÓÓJIMKe OflHOCTlíjIbHO. H0 3TO, ΚΟΗ0ΗΗΟ, ΗϋΗβΓΟ 061ρβΓΟ He HMÓeT C CObótckmm cTiíjieM ofléxíflbí, r/țe Bcě nosiHHenó y/țoBcTBy, peneco06pá3H0CTM, Korflá KOcnÓM Kpácwr nejiOBÓKa, a He ^éjiaer eró HejiénbiM n cMeniHMM. ÔHeHfa XÓHeTCH, HTÓÓbl Hánm ΗίόηίρΜΗΒΙ ÓblJIIl OflÓTEI B KpaClÍBbie njláTbH, *rrößbi Mx ofléíKfla páflOBajia rj!a3, htóóbi bcó b Heir ôbijio rapMOHJÍHHO — φΒΌΟΗ nJláTBH M paCpBÓTKa M φΗΚτγρβ TKáHH,--- M BCe 3TO ÄOJIXHÓ coneTáľbCH c BeipáMM, flonoJiHHiomMMM koctióm, c óÓyBbio, cýwKoň, mjiánoM, nepHáTKaMM.

51

1. Látky

1. MaTépnH

látka na šaty, látkový látkové domácí boty; rukavice látka se sráží, srazila se látka vyhledá na slunci vyblednout!

MaTépna na koctióm, MaTépHaTbiň MaTépnaTbie TýcbJíu; nepnáTKu MaTépuH ca^ÚTCH, céaa MaTépna BbiropáeT hU cójihuc BtiropeTb, -pnr; Bbiropáľb, -páer BMIÍBeCTM, -UBCTCT; BbiqBeTáTb, -TáeT BbiropeBinaa, BbiqBe‫׳‬miaH MaTépna oópaaéií (3), oSpáauMK Marépirn TKáHb (jk) = TKáHaa MaTépua, TKaHfaě TKaTb, TKý, TKeT, TKýT, tkbji, TKajiá; coTKáľb

vybledlá, vyrudlá látka vzorek látky látka, tkaní tkáti; utkat!

vlna; vlněný; přadeno vlny vlas na !povrchu vlněné látky klubko vlny, nití · hedvábí surové hedvábí, umělé h. hedvábím tkaný

bavlna, bavlněný surová bavlna; bavlněná příze hrubé (domácí) plátno bílené plátno hrubé plátno, pytlovina plátno, obraz na plátně

zbledl jako stěna len; lněný, lněné plátno konopí, konopný plsť, plstěný plstěné těsnění, klobouk batist, batistový šátek samet, aksamit; sametový flanel; flanelový

žoržet, satén, mušelín dykyta, taft; brokát, -ový

52

mepcTb (jk); mepcTHHÓň; motók luépcTM Bopc, BOpCÚHa, BOpClÍHKa KJiybÓK (3) mépcTM, hútok mějíK (mh. h. -á, 1) (Ha (b) ineJiKý) mějiK-cbipéij (3), ncKýcTBeHHbiň mějíK uiějiKOTKáHbíM (mějiKOTKáHbie 3HaMěna) xjiónoK, xjiónKOBbiíí, xjionuáToSyMálKHblil xjiónoK-cbipéq; xjiónKOBaa npá?Ka XOJICT (3), XOJimÓBblM 6ejiěHbiM xojícT xojicTÚHa, MemÓK (3) M3 xojicnÍHbí nOJIOTHÓ (mh. H. nOJlÓTHa); hojiothhHblíí noójieflnéji ksk hojiothó JieH (pofl. MH. JlbHa); JlbHHHÓň, JI-HÓe nOJIOTHÓ KOHOnjIH (>K, 3), KOHOnjIHHblM BÓMJIOK, BÓMJIOHHblií; éTp, d>ÓTpOBblíí BÓMJiOHHaH npoKjiáflKa, mnána GarácT, SaTMCTOBbiíí njiaTÓK (3) Sápxar; SápxaTHbiň SáiíKa, jiaHéjib; djjiaHéjieBbiň, d>JiaHéjIbHblM JKOPJKÓT, CaTMH, MyCJHtH Tad>Tá (3), TaTHHÓň; napná (3), napHÓBblH

krepdešin, -ový; tyl, -ový

kaliko, knihařské plátno tenký kartoun; štůček k. ušitý z kůžiček černých bucharských jehňat; dám. plášť z ... nylon, nylonový; synthetické, umělé vlákno

KpenflemiÍH («a), -uimhobmů; tkuib (m), nojieBEiM

KOJieHKÓp, KOJieHKÓpOBblM CMTeij, cMTijeBtiň; iirrýKa cůrqa KapáKyjieBbiů; Kapány jieBoe MaHTÓ

HeňjlÓH, HeMJIQHOBblM; MCKýcCTBeHHOe BOJIOKHÓ (MH. H. BOJlÓKHa, pofl. MH. BOJIÓKOH)

2. Oděv

2. OfléiKfla

letní, zimní, vrchní oděv pracovní oděv ochranná, modrá kombinéza pracovní halena ohnivzdorný oděv uniforma; roucho, háv

JléTHHH, 3MMHHÍI, BépXHHH OfléjKfla

slavnostní háv 1) ošacení (úř.), 2) vojen, oděv šaty, oblečení, mundur bídné hadry, chatrný cár obléci (se) oblékat se prostě, podle poslední módy, elegantně dávat si šít šaty; v nejlepším závodě

míti vkus oblékat! (si) šaty, plášť obouvat! (si) boty, galoše nasazovat! (si) čepici, klobouk připínat! (si) odznak navlékat! (si) smuteč. pásku, prsten, chránítko na tužku nasazovat! si brýle obléci košili na ruby brati si, vázat! si vázanku hodit si plášť přes rameno, obléci si plášť; vzít si lyže oblékáni, obouvání, nasazování

npoM3BÓflCTBeHHaí! o., rrpoaofléHtfla 3am!«THbIM, CMHMÍÍ KOMÓUHeSÓH paCónaa ÔJiýsa ornečesonácHaH o«é!Kfla dJÓpMeHHan o.; ofleámre (khmjk., ycTap.) TopjKécTBeHHoe ofleámie oóMyHfliípaBaHJie oÓMyHflupÓBKa ogejKÓHKa, Oflě?KKa (pasr.) ofléľb(CH), -gény (cb), -fléHer(CH) nOBejI. OfléHb(CH)! OfléTblM ofleBáľbCH npócTo, no nocjiéflHeň MÓfle, M3HIHH0 OAeBáTbca y nopraóro; b nepsoKjiáccHoň MacTepcKÓii oójiafláTb BKýcoM HafleBáTb njiáTbe, najibTÓ HafleBáľb canoní, Kajiónm HaaeBáTb uiánKy, urjiány Haflesárb 3HanÓK (3) HafleBáTt Tpáyp Ha pyKáB, KOJibijó Ha nájieij, HaKOHéHHMK Ha Kapanjláin (3) HaaeBáTb ohkjí Há hoc HajiéTb pyBáxy Ha!!3HáHKy HafleBáTb rájicryK HagéTb najibTÓ BHaKÚflKy, b pyKasá; HafléTb jibnKM HafleBáime (na ceóá) ofléjKflbí, ó6yBM ruánKM, HlJlánbl

53

převléci (se), převlečený svléci (se) do naha svléci vše až do prádla oděv, ženské šaty; šatečky civilní oděv; lbyl v civilu šatník oblek, obleček mužský, dámský, sváteční o.

nepeofléTb(ca), nepeofléTbiň pa3flérbCH florojiá CHHTb c ceóá Bcě flo ncnóflHero njiáľbe; HJiáTWíne urráTCKoe njiáľbe; Sbiji b hitútckom

látka na oblek národní kroj, divadelní kostým

KOCTróMHbiií MaTepnáj! HaijMOHájibHbiň, TeaTpájibHbiň KOCTIÓM rMMHaCTMUeCKMň, TpeHMpÓBOHHblň K. KynájIbHblií, Jlb'nKHbiM K. CBéTJIblM, TeMHblň, cépblň, KOpÚHHeBblM K. OflHOLfBéTHblň, B UOJlÓCKy b KJiéTKy, b KjiéroHKy; něcTpwň M3bICKaHHbIM, M3HnpibIM, 3JieráHTHblň MÓflHblií, CTapOMÓgHblií, 6e3BKýCHblň MacKapágHbíM koctióm KocTioMiípoBaHHbm Bénep, MacKapáfl KOCTřOMÚpOBaTbCH (COB. M HCCOB.) nápa (ycTap.) = 6piÓKM m nnjvKáK nápy nibioT b areubé (ts) no noímÍBy OfléjKflbl arejibé (to) móa; acypnáj! t/ión Hapáfl (npá3«HMHHblfÍ, CBágeÓHblň)

cvičební úbor, tepláky plavky, lyžařský o. světlý, tmavý, šedivý, hnědý o. jednobarevný, proužkovaný kostkovaný; křiklavý vybraný, elegantní módní, staromódní, nevkusný maska (úbor) maškarní ples obléci se do masky pánský oblek Oblek šijí v krejčovském ateliéru módní atelier; módní žurnál šat, úbor, oblečení (sváteční, sva­ tební) sváteční, slavnostní oděv svátečně (se) ustrojit, naparádit se

co si se tak naparádila? ramínko na šaty; věšák, poutko věšeti; pověsit! 3.

Šití a udržování oděvu

krejčovská dílna konfekční obchod koupit hotové šaty módní střih; módní žurnál

54

njiaTHHÓii HiKacb (1) KOCTIÓM, KOCTIÓMHMK MyjKCKÓM, gáMCKJtň, BblXOflHÓM KOCTIOM

HapáflHblň KOCTIÓM HapHflMTbCH, -Híýcb, -flMTCH HapniKáTbCH; ogeBáTbca napágno ueró Tbi TaK Hapuflújiach? njiémrKM, -ob; sémajiKa BénjaTb, -maio; noBécmb, -iny, -cmt 3. MaroTOBJíémie njiáTbu m yxón 3a HHM

noiiiMBOUHaa MacTepcKáa Mara3ÚH roTÓBoro njiáTba KymÍTb rOTÓBblM KOCTIÓM KymÍTL· njiáTte rorÓBbíM MÓgHblM nOKpÓň; MÓflHblň jKypnáji

míra; vzít někomu míru

MépKa; *CHHTb, -HMMý, -Hmteinb Mép-

ušít oblek na míru; na zakázku

Ky c Koró CHIMTL·, COHIblÓ, COHIbělHb KOCTIÓM no

o. ušitý podle poslední módy nevkusně oblečený; nevkus stříhat na šaty, střih, ústřižek přijít k první zkoušce připravit ke druhé zkoušce zkusit si oblek

oblek vám sluší šaty jí padly, slušely oblek dobře, špatně padne slušeti; to vám nesluší oblek je mí příliš veliký, malý plášť je mu příliš krátký, úzký klobouk je ti příliš veliký kalhoty jsou mu příliš dlouhé kabát řeže pod paží je to třeba zúžit, prodloužit rozšířit, zkrátit sešiti dát si ušít šaty přesít plášť, přešívání

přišít knoflík; obšíti

MépKe; Ha 3aKá3 cmíÍTbiM no nocjiéflHeň MÓfle 6e3!BKýcHO OfléTbiň; 6e3BKýcfae KpOMTb, -K), -jít; KpóŮKa; OTpé3 npMňTÚ Ha népsyio npiiMépKy nOflrOTÓBHTb KO BTOpÓií npjíMépKe npMMépMTb, HeCOB. npMMepHTb KOC­ TIÓM KOCTIÓM BBM MflěT njiáTbe eň hijio KOCTIÓM xopomó, HJIÓXO CMflMT MflTlí K JIMItý; 3TO B3M se K JIMIlý koctióm Mne BejiÚK, Man najibTÓ eMý kopotkó, y3KÓ mjiána Teóé sejiiiKá, Majiá ÓpiÓKM eMý flJIMHHbí, KOPOTKÚ nnfliKáK iKMěT ‫(׳‬péiKeT) non mbihikoů HýiKHO cflénaTb ýxe, ^jiwHHée imípe, Kopóne CIIIHTb, COHIblÓ, COHIbeT; CUléíí! cimÍTbiň cinMTb ceóé miáTbe, koctióm k.

nepeimÍTb najibTÓ, nepemÚBKa npimnÍTb nýroBMijy; oólhmte, 060'-

uibró, -nibeT lemovat rukávy kožešinou,

sukni pentií našít si hodně šatů; zašít rukáv

zalátat, zašít zašívat ponožky, punčochy

spravovat šaty spraviti, správkárna dát šaty na správu obrátit, přesít šaty

obrátit šaty na ruby roztrhaný obnošený oblek odřený, ošumělý

oómiíBáTb pyKasá móxom, róÓKy TecEMÓů

oóimÍTbCH; 3amÚTb pyKáB 3auiTÓnaTb, -nato; hccob. 3aniTÓnbiB3TL· niTÓnaTb hockú, HyjiKÚ

*HMHHTb, -HK>, -HHT njiáTbe *nOHMHMTb; nOHMHOHHaH MaCTepCKáH

OTfláTb njiáTbe b nomÍHKy

nepeJiMqeBáTb, -uýio njiáTbe BbÍBepHyTb njiáTbe OÓÓpBaHHblM, M3ÓpBaHHbIM, pa3ÓPBaHHblň U3HÓineHHbIÍÍ, HOHÓtneHHblií KOCTIÓM

3aTácKaHHbiií, noTepľbiií

55

utrhnouti; knoflík se utrhl

límec košile se roztrhal prodříti se oblek zchátral oblek prožraný od molů mol kožešinový velmi se rozmnožili moli šicí stroj; jehla zbrusu nově oblečen; nit navléci do jehly ucho jehly; jehelník náprstek; cívka nití rozpárá ti; rozpáraný šev dát vyčistit oblek čistiti, vyčistit; skvrna žehlit, vyžehlit; žehlicí deska

žehlit, vyžehlit kalhoty dát vyžehlit oblek elektr. žehlička, ž. na ohřívání přinést z čistírny

OTopBáTb, -paý, -pse?; nýroBMpa OTopBájiacb BOPOTHMK (3) pybáuiKM nopBájica nporepéľbCH, -TpeTCH KOCTIÓM M3HOCMJICB KOCTIOM nOé^eHHElň MÓJIBIO InýĎHaH MOJIE (jk) pa3Bej!ÓCb MHÓTO MÓJIM iiiBéiiHaH Mamiffla; nrójiKa, nrójiOHKa Ogér C MrÓjIOHKM; HMTKa

BfleTb, Bflény, BfléHeT HÚTKy b urójiKy MróJibHoe yrnKÓ; rrróJibHMK HaněpcTOK; KarýniKa hiítok *pacnopÓTb, -nóper; pacnópoTbiii UIOB OTfláTb KOCTIÓM B HjíCTKy HÚCTMTb, BblHMCTMTb; nHTHO (4) rjiá^MTb, Bbirjia^MTb; rjiaflúJiEHaa 3OCKá ynójKMTb, OTynóJKMTb BpiÓKn OTfláTb koctióm b yTKUKKy ajieKTpíÍHecKMň, jKapoBÓň ynór (-á, 3) B3HTb M3 HÚCTKM

dát kožich do úschovy do obchodu kožešinami šatna; impregnovat, -ováný

OTfláTb niýBy Ha xpaněniíe b MarasÚH MexoBbix Benjéii

4. Pánský oděv

4. MyKCKán o^énc^a

1) šatník, 2) šatna, 3) šatstvo jednoradový, dvouřadový kabát

rapflepóě OAHOGÓpTHblM, gBySÓpTHbIŮ nMflJKáK

vesta, ‫״‬puk“ na kalhotech

xmjičt;

kalhoty zastrčené do holinek

SpiÓKH

dlouhé kalhoty ‫״‬pumpky“

krátké kalhoty; jezdecké kalhoty

kalhoty; nohavice bunda větrovka

pasflesájibKa; npopesÚHMTb, -3ÚHeHHblM

CKjiágKa BpioK canoni

b

GpiÓKH na BbřnycK

cnopnÍBHbie Bpiókm, 6pK>KM-rójibd> KopÓTKMe BpróKM; rajnicbé (hcckíi.) HITaHbl, -HÓB; IHTaHMHa cnopTÚBHaH KýpTKa

sportovní tričko; sport, dres

BerpoHenpoHMqáeMaH KýpTKa d>yd)áMKa; TyjKýpKa MáňKa; d>yT6ójiKa

nosit kabát rozepjatý

HociÍTb nwflHíáK HapacnáiHKy

teplá kazajka; blůza stejnokroje

56

vatovaný zimník s kožešinovým límcem svrchník, převlečník, jarník

BáľHoe najiBTÓ c MexoBbiM bopothm-

uniforma; řemen přes rameno plášť uniformy čepice ke stejnokroji krátký vojen, kabátec se stojatým límcem; jezdecké kalhoty

d>ópMa; noprynés d>ópMeHHoe najibTÓ, lUMHéjib (tk) cbypájKKa KMTCJIb M. peňrý3bi ‫׳‬

5.

Pokrývka hlavy

beranice; sportovní čepice čepice se štítkem; štítek, loďka baret, radiovka; kapuce cilindr, okraj klobouku klobouk s ohrnutým okrajem plátěná čepice, kuchařská č. chovat jako v bavlnce klobouk sjíždí do týla nasadit si čepici na ucho

6.

Prádlo

osobní, spodní, ložní, stolní prádlo prádelník košile spodky trenýrky ponožky; punčochy škrobený límec škrtí ležatý límeček, 1. na připínání župan pyjama

7.

Doplňky k oděvu

vázanka, samovaz, motýlek

kapesník rukavice, r. s palcem, pletené r. manžeta; náprsenka

kóm (3) (najiBTÓ) fleMnceaÓH

5. PoJioBHÓH yňóp

MexoBáa mánKa; Kénxa Kaprýa; KO3bipeK (3); nnjiÓTKa Bepér; KamoinÓH iprjnÍHflp; nojiá mjiánbi injiána c sámyrbíMM hojihmii tbpnniňcKMň KOJináK (3), nosapCKÓM K. flepjKáTb noji KOJinaKÓM rujiána cbesjKáer Ha 3a‫־‬rbijiOK HajjéTb ináriKy HaěeKpéHb; *sajioMÚTb ni-y 6. Bejibě HOCiíjibHoe, HMHCHee, nocTéjibHoe crojiÓBoe Sejme GejibeBÓM niKacb (1) pyBáxa, py6áu!Ka, copÓHKa KaJIbCÓHbl, -CÓH; nO^niTáHHMKM, -OB KopÓTKne k., Tpycbi, Tpýcmrn hockm, -ób; HyjTKií (pofl. HyjIOK)

KpaXMájIbHblií BOPOTHMHÓK flýniMT OTJIÓTKHblíí, npnCTejKHÓM BOPOTHMHÓK flOMámHirií, ýrpeHHMM xajiár cnájibHbiii KOCTiÓM, nnjKáMa (jk)

7. npnna;iJiéiKHOcTM oaéjKflw

rájicryK, ráJicryK-caMOBás, r.-6á5oHKa hocobóíí njiarÓK rrepnáTKa; pyKasúpa, Bápe?KKa oBinjiár (Mq. n. -á, 3); MaHiíiiiKa

57

pás; řemen; šle šle; podvazek; poutko knoflíček do límce, do manžet nátepnička, šála, šátek na krk deštník, peněženka, náprsní taška pouzdro na cigarety; klopa záklopka kapsy; knofl. dírka spona, přezka; zip zapnout na všechny knoflíky

rozepnout límec jiti s rozepnutým pláštěm

připínat, odpínat uvázat vázanku vyhrnout rukávy otevřít deštník dát si šátek na hlavu mačkati, zmačkat! někdo mi pomačkal klobouk šaty se mačkají dát do kapsy, vytáhnout z kapsy

nÓHC (MH.H. -á, 3); nOflTHHÍKTI, -jkck nÓMOHM, -éů; n0gBH3Ka; nÓTJIH 3anÓHKa gJIH BOpOTHHHKá, flJIH MatiJKÓT HanýjibCHMK, niajib (jk), mapcfc (m), KauiHé (H3) (HecKji.) 3Óht (3), KOuiejiěK (3), 6yMá?KHMK nopTcnráp; jiáqKaH oôbopót; neTJiMița 3acTě5KKa (Ha nónce), 3-a mójihmh 3acTerHýTb, -aý, -hSt Ha bcc nýroBMybT, HecoB. 3acTěmBaTb paccTernýTb bópot HHtm c paccTěrHyTbrM najifaTÓ npMCTerMBaTb, OTCTěrnBaTb *3aBH3áTb rájicTyK

*3acyHÚTb, -ný, -hmt pyKaBá pacKpbiTb 3ÓHTMK (pacKpóio, -póe‫׳‬r) HaKMHyTb, -Hy njiaTÓK Ha rójiosy MHTb, MHy, MHěT; CMHTb, HOMHTb, MSMHTb, M3OMHÝ; HOMHT, nOMHTblít KTÓ-TO MHe cmhji, noMHJi mjiárry HJláTbe MÓpmMTCH *nOJIOJKÚTb B KapMáH, BblHyTb M3 KapMána

8. Obuv

8. ÓSyBb

kůže; j uch ta; juchtovice

KÓíKa; KÓjKaHbrií; iobHH, cacbbHHOBbie canoacKM, -ób H -ÓJKKM, -2K6K ÓOTMHKM, -HOK, nOJiySOTMHKM JláKOBbie 6., BblCOKOrÓpHbie Sotmhkh canoni, canór; 6amMáK (3) (ycrap.), -HÓK Týdjjia, MH.H. TýcJjjrM, -cbejib; BájieHKM, -HOK Týd>ejIbKM, TánOHKM 6ÓTMKM, -OB rajiónia; raMáma; rérpbi (rérp) 6OTÓpTbI, -OB (MCTOp.) CaHflájIMH; KOTbi, -ÓB paHTOBáa óóyBb; KOJiógKa

safián, safiánové střevíčky i střevíce, polobotky lakovky, horolezecké boty vysoké boty; střevíc, -ček dámské střevíce; válenky

dětské střevíčky teplé polovysoké přezůvky galoše; kamaše vysoké jezdecké !boty sandál; teplá kožišinová obuv rámová obuv; kopyto, napínač

58

vložka; lžíce na obouvání

BKjiaflHán CTéjibKa; odyBHÓM pojkók

krém na boty; leštidlo na boty

(3) KpéM Ajiji 60TMHOK, canéoKHbíM k.;

kartáč na boty, očistit boty špice, podpatek, podešev, háček

polobotky s gumovou podrážkou korkové podešve; poutko podrážka, podrazit boty šněrovadlo jazyk, ouško

BáKca canÓJKHaa měTKa, nouMCTUTb canorú HOCÓK (3), KaóJiýK (3), noflóuiBa, Kpiohók (3) , nojiySoTíÍHKH Ha peaÚHOBOň nogóuise npÓÓKOBBie nOflÓtXIBBI; TPMHKa nogMěTKa, *HajiojKÍrrb nogMěTKM uiHypÓK (3), ruHypKM gjia Botmhok

H3BIHÓK (3), yUIKÓ (3 (mh.

h.

-kú)

šněrovat, za-, roz-

umypoBáTb, -pýio; 3a-, pacniHypo-

dát boty na kopyta, napínače

rrocTáBMTb

rozšlapat boty, sešlapat

*OÔHOCMTb ÔOTMHKM, *CTOnTáTb, -uý, -hot

sešlapané podpatky

CTÓnTaHHbie KabjíyKM

BáTb óotmhkm

na KOJiógKy

podpatky jsou sešlapané

KaŮJiyKÚ CTonTájincb

sešlapovat na jednu stranu

CTánTbiBaTb Ha ogHý erópoHy

obouti (se), obouvat! (se)

odýTb (ch), -ýio(cb), o6yBáTb(cH)

zouti (se), přezouti (se)

zuj boty a Obuj si domácí střevíce!

pa3ýTb(ca), -3ýio(cb), ncpeo6ýTb(ca) chmmm canorú m HagéHb goMáruHne

boty vrzají

canorú CKpnnáT (cKpnnéTb, -umt)

Týchjim! bota tlačí

ĎOTMHOK 2KM6T (jKaTb, IKMy, JKM6T)

otlačit si nohu botou

HaTpygMTb ce6é HÓry Botiíhkom

boty se mi vyzouvají

60TMHKM cnagáTOT y

dejte mi střevíce o číslo větší

gáiíTe, noiKájiyMCTa, Botmhkm na

(menší)!

mchh c hof

hó-

Mep dójibine (MéHfaiue)!

9. Ženský oděv

9. HáMCKan ogéacga

sukně, sukýnka, kalhotová s. blůzka, halenka tepláková bunda domácí, večerní šaty krajkové šaty; š. s výstřihem vzorek šatů; se vzorkem hluboký výstřih; zástěra zástěra; živůtek šátek na hlavu větší trojúhelníkový šátek

tó6Ka, KjdOHKa, lóČKa-naHTajiÓHbí KÓTa, KÓTOHKa, 6jiý3Ka KÓd>ra TpeHMpoBOHHOro Koc‫׳‬rk)Ma

flOMáiintee, Benépnee naáTbe Kpy?KeBHÓe n.; njiáTbe c BbípeaoM y3Óp njiáTBH; ysópuaTbiM geKOjibTé (fl3, T3) (HecKji.) 4>ápTyK; JIM (M), JlňcbHMK roJioBHÓň njiaTÓK, njiaTÓneK KocbiHKa

59

zkuste si, prosím, tento klobouk! olemovat!, lemovati, lemovaný

lemování, stuha kalhotky, kombiné podprsenka nylonové punčochy kapronové punčochy podkolenky; krajky plést punčochy, svetr stuha, mašle; uvázat na mašli vyšít hedvábím; výšivka, vyšívání

10.

Doplňky a ozdoby

rrpMMépbTe, nojKájiyňcTa, ary mjiárry! OTOpÓHMTL·, OTOpáHMBaTb, OTOpÓVCHHblň oTopÓHKa, TecbMá naHTaJiÓHbí, KOMónnápna ÓTOCTrájibTep, jnícbuiíK HeujiÓH-HyjiKM, HeňjiÓHOBbie uyjiKÚ uyjiKÚ «KanpÓH» HyjiKÚ flo kojióh; KpýjKeso (mh. h. -á, -es) *BH3áTb uyjiKÚ, CBiřrep 6aHT; *BH3áTb ÓáHTOM BbíniMTb mějIKOM; BEIUIUBKa, BblIUMBáHbe

10. IIpMHa^jiéjKHOCTM ofléffijiu yKpaméHHH

h

brož, náramek, náhrdelník snubní prsten

GpóuiKa, 6pacj!é‫־‬r, ojKepéjibe oSpyuájibHoe kojibijó (4, po«, mh. -j!éq)

zlatý řetízek; přívěsek

30j!0Táa uénouKa; no^sécKa, SpejiÓK (3) Hacbi-BpacjiéT; cepbrá (5, mh. po«, ceper)

náramkové hodinky; náušnice briliant, briliantové náušnice skládací deštník, kabelka kapesní zrcátko, voňavka pudr; pudřenka; labutěnka pudrovat! (se); napudrovaný líčidlo, barvití si tváře líčidlo, barvití si tváře, malovat si rty

rty do srdíčka přišpendlit vlásenka; špendlík; hřebínek trvalá ondulace módní účes kadeřit (se), naondulovat (se) dát si ·udělat ondulaci naondulované vlasy učesati (se) česat! (se), učesaný švihák, parádník, hejsek

60

ĎpMJIbHHT, SpMJIbHHTOBbie cépbľM CKJiaflHÓň 3ÓHTMK, cýMOHKa KapMáHHoe 3épKaj!o (1), flyxú, -ób nýzipa; ný^penuua; nyxÓBKa nýflPMTb(CH): HanýffipeHHblM pyMÁHa (-mhh; TÓJibKo mh. H.), py_ MHHHTb ce6é měKM, KpáCMTb rýSb! rýÓKM ÓáHTMKOM, cepfléuKOM npMinnMjiMTb, *npMKOJiÓTb óyjiáBKoň ninújibKa; SyjiáBKa; rpeóeHKa !uecTMMécHHHaH 3aB!ÍBKa, nepManéHT MÓflHan npnHecKa 3aBMBáTb(CH), flOK. 3aBMTb(CH), BK>(Cb) 3aBÚTb cebé BÓJiocb! 3aBMTb!e BÓJIOCb! rrpMHecáTb(cH), -mý(cb), -Hénier(CH) npMHěCMBaTb(CH), npMHecaHHbíM MÓflHMK, -Mpa; éccopy KpbiJioBy TaKiíe Bonpócbi, KOTÓpbie Baflmíy flašce b rojiOBy He npMxoflňjiM. B flpyróe BpéMH sto 6m eró óneHL· BCTpeBÓJKMJio, a ceňnác oh tójibko flýMaii ycrájio m 6e3pa3Jn«HHo: «M Korflá ohm ycnéjiM ctójibko nponécTL·?» Oh cjiýmaji — m He hojiobmhm Toró, hto roBopňjiocb. Bce eró mmcjim Sbíjím flÓMa. Oh Mpánno 6e3MÓJiBCTB0Baji bck> KOHCyjibTápMio, iiotóm nonpociíji y HíÍHbí ókmhom ee KOHcnéKTbi m yměji aomóm. Emý OTKpbwia cocéflKa. ---- npMIHějI flÓKTOp ěflOp HbŮHOBMI M C HMM KaKOM-TO DpOC^lécCOP, — cxaaájia ohů Bnojirójioca. — Qhm céMHác b BáHHOM KÓMHaTe, noňflMTe Tyflá! BaflMM c6pócMJi najiBTÓ m c saSrániMMCH Bflpyr cépflpeM 6mctpo npoměji B BáHHyiO. ÄÓKTOP TopH CTOHJI B KOpMflÓpe népeA BáHHOM M KypiíjI. BÓ3JIC yMbiBájibHMKa, chmhóm k BaflMMy, ctohji bmcókmm ceflóíí MyscHMHa n, cy·Týjio npMrHýBIHMCb, MblJI pýKM. «A, AÓSpbiM Bénep!—CKaaáji PopH, npoM3Beflá cbomm orpÓMHfaiM tójiom noAÓÓMe jiěrKoro noKJiÓHa. JImi!ó y neró Sbijio CTpóroe m tójioc 3Bynáji He Tax mýMHo m pacKaTMCTO, ksk oSbihho. A mójkct obitb, oh npócTO Sbiji CflépiKaHHeM b npMcýTCTBMM CTápmero KOJiJiérM. — KaK npoxÓAHT 3K3áM6HbI? —·CnaciiGo, xopomó. « HopMájibHO, fla? nopáflOK, KaK Tenépb roBopár... Jía, — TopH KáinjiHHyji n licKoca BsrjistHýji Ha Ba^MMa. — Óto npocfréccop AnApéeB, Cepréií Koh-

CTaHTMHOBMH. Mbi TÓJibKo hto cMOTpéjiM Bépy iň neaocTáTOK; Tyróň Há

krátkozraký, dalekozraký

6j!M30pýKMŮ, flaj!bH03ÓpKMM

plešatět, pleš, plešatý, lupy kulhati, pokulhávat!, kulhavý

Jlbicéľb, JlblCHHa, JlblCblM, népxoTb (jk) XpOMáTb, npnxpáMblBaTb, XPOMÓM

koktat, šišlat, ráčkovati huhňati; hrb, hrbatý nemocný na nohy; křivý, jednooký

3anKáTbCH; menejiHBMTb, KapTáBMTB rHycáBMTb; ropó, ropóáTbiů

yxo

ÓOJIbHÓii HOráMM; KpMBÓM

67

4. Lékařská pomoc

4. MeaHUHHCKoe oňcjiýíKUBaHHe

jít na prohlídku k lékaři lékař ordinuje od 2—4

o-mpásuTEcp na ocmótp k spaný Bpan (3) npnHMMáer c (o‫־‬r) gsyx flo HeTsrpex npněMHbie nacsí; Bbi3OBHTe spaná! rtpnrjiacÚTi> spaná Há aom nOCJláTL· 3a flÓKTOpOM b KaÓMHéTe spaná, b npněMHoií spaná rrOCTáBMTb flnárH03, MCCJlégOBaTb KOPO Ha hto Bbi TKájiyeTecb? BaM crájro xýxce? Bbr y>Ké nonpáBMjiMCb? npoinýnaTb nyjibc pa3fléHbTecb fío nónca! AbiinÚTe rJiýóžKe! aaflepjKÚTe «bixámre!

ordinační hodiny; zavolejte 1.! zavolat lékáře domů poslat pro doktora v ordinaci lékaře stanovit diagnosu, vyšetřit nač si stěžujete? je vám hůře? už je vám lépe? ohmatat puls

svlékněte se do pasu! dýchejte zhluboka! nedýchejte!

M3Mépr!Tb gaBJíémíe kpÓBii oh ôojiéji Ty6epKyjiě3OM

změřit krevní tlak měl tuberkulosu ráno zvracívám nemocný zvrací, zvracel prostředek pro zvracení píchá mě v kříži; ústřel píchá mě v boku, v prsou má pokažený žaludek píchá mě v uchu

no yrpáin y Mená ôbiBáeT psÓTa fXWIbHÓrO pBéľ, pBájIO PBÓTHOe MeHH JIÓMMT B nOHCHJÍue; npOCTpéjI y MeHH b 6oKý, b rpy^ji KÓneT y Heró xcejiýflOK Mcnopnen y MeHH CBepjHÍT b ýxe

lázeňské léčení

KypópTHoe Jienéime

jet do lázní léčebna, ozdravovna léčení bahenními koupelemi inhalace, inhalátor

noéxaTb Ha Kypópi, ná BOflbí jienéĎHMua, 3flpáBHnua rpasejienémte, npMHMMáTb rpásn JíHrajIHIJHH; MHrajIHTOp, MHrajIHUMÓHHbiň npnůóp HCTÓHHMK MTtHepájIbHOM BOflbí; nejiéŮHbrii KjiHHnnecKaH ěojibHHua, pOflMJIbHblM flOM Kapéra cKÓpoň nÓMOiipi, caHnrápsaH HOBÓ3Ka ornpáBMTb, rroJioíKMTb kopo b GojibHlíny

pramen minerální vody; léčivý klinika porodnice vůz záchranné stanice, sanitka

poslat, dát do nemocnice

potvrzení p nemoci, lůžko

propustit z nemocnice

68

ŮOJIbHjÍHHblíí JIMCTOK, ŮOJIbHIÍHHaH KÓňKa Bb'mMCaTb ĎOHbHÓrO M3 ŮOJIbfflíUbt

odejitá z nemocnice; propuštění v nemocnici je cítit karbol v nemoc, pokojích stojí řady lůžek poslat na rentgen rentgenovati léčba injekcemi

dát morfiovou injekci chirurgický zákrok podrobit se operaci, operovat

operační sál; ošetřovatelka operační plášť, nosítka snášet bolest, prodělat nemoc uspat aetherem před operací lokální, celková narkosa uzdraviti se; zotavit! se

primář, sekundář chirurg, odborný lékař vnitřních ne­ mocí, oční, ušní, nosní, krční

odbor, lékař ženských, nervových, kožních nemocí zubní lékař, ambulatorium

vytrhnout zub, umělý zub

umělý chrup

nasadit zuby vyměnit korunku, dát můstek dát bílou plombu zaplombovat zub, vložka korunka zlatá, kovová, z plastické hmoty odstranit zubní kámen zánět okostice, dásní opuchla mi dáseň zuby tmou

BbmncaTjbca M3 BojibHÚqbi; BbinncKa M3 6. b ůoJibHMije náxHeT KapBÓJiKoň b najiárax ctoht ph^bi kóck Ha3HáHMTb Koró Ha peHTréH *npocBeTMTb, npocBéHMBaTb peHTréHOM jienéHiie BcnpbicKUBaHMHMTí, MH’béKIJMÍIMM BCnpbiCHyTb, BCnpbICKMBaTb MÓpcbnň xMpypníůecKoe BMeiuá‫׳‬rejibCTBO nojjBeprHýTbCH onepáprtM, onepúpoBaTb onepapMÓHHaa; Me^cecTpá onepaijMÓHHbíM xajiá-r, hocmjikm (pog. -jiok) *nepeHocÚTb 6oJib; *nepenociÍTb 60Jlé3Hb ycbmÚTb 3úpoM népefl onepápneů MécTHbiií, óBmuů H3PKÓ3 Bbi3flopoBeTb, -eio; nonpáBMTbCH, -BJIIOCb r.íláBHblM BpaH, nOMÓlUHMK TJláBHOrO spaná xnpýpr, cneijMajiMCT no BHýrpeHmrM, no TJia3HbIM 60Jlé3HHM, no 6ojié3hhm ýxa, HÓca tu rópjia cneuMamícT no HíéHCKMM, HépBHbíM, KÓJKHblM 6ojlé3HHM 3y6HÓň Bpan, aMbyjiaTÓpun BbipBaľb, y^ajiMTb 3yó (2), BcraBHÓů 3y6 MCKýcTBeHHan némocTb BCTáBMTb Hémocib *nepeMeHMTb Kopómcy, nocTániiTb MÓCTMK nojiojKMTb cbapcbópoByio njiÓMÓy 3anjioM6iipoBaTb 3y6, TaMnón 3Oji0TáH, MeTaJiJiúnecKaH, njiacTMáccoBaH KopÓHKa CHHTb BlÍHHblii KáMCHb BOcnajiéHne Ha^KOCTHHUbi, sečen y Mená pacrrýxjia ^ecná (4) 3ý6bl HÓIOT (HblTb, hóio, hoct)

69

zaměstnaní,

Remesla — προφεοεμμ,

ΙΟ.

peměcjia

ΤρπφοΗΟΒ: CTyjjéHTbi. Pa6ÓTa Ky3Heqá.

3aHHTna jiuTepaTýpHoro KpyjKKá b 3τοτ λθηε nponcxoflójm b κομμτ0τ6 KOMcoMÓJia. OôcyjKflájm β07ιη0β3βιππχ Bcex Bonpóc — 06 μ3λ0ηπμ komcoMÓJibCKoro ?KypHájia. Peimíjín Ha3Báľb eró Pe3éq, m 3to cnópoB He BM3B3J10. 3aTÓ pa3ropéj1ncb cnópbi o tom, 6ýfleT jim JKypiiáji hmcto jiMTepaTýpHbíň MJIM 5ΚΘ JIMTepaTýpH0-np0M3BÓÄCTBeHHblň. ECJIM 3T0 3aB0flCKÓM HCypHájI, 3H0HMT OH M flÓJI>K6H ÔbITb 3aB0flCKMM? — roBopiíji BajiámoB, pemirrejibHo β3μ0χμβηη jiaflÓHbio. — 3h0hmt, oh flójiJKCH, K3K M BCHKMM LțCX, paÔÓTaTb Ha 3aB0flCKýK> HHTHJléTKy. — Äa 3anéM HaM 3Ta cTenraséra? — cnópnji c him ynpáMbíň Bájia Baľýkmh.— EctL· Beflb oflHá MHoroTwpájKKa, xbótmt! Bce paBHÓ h3m c hiímm He THráTbCH... B pa3ráp cnópa Bflpyr npnuieji pefláKTop 3aBOflCKÓň MHOroTMpáxKM. — H npMHěc BaM πολχο^ηη^μμ .viaTepnáji fljis népsoro HÓMepa, — CKa3áJ1 OH, BblHMMáH M3 KapMaHB KOHBÓpT. — 3ΤΟ OpMCJlájIM HaM B pefláKIJMK). Προhtmtc bot n pa36ep1ÍTecb. BajiamoB ct3ji πητότΗ hmcemó BCJiyx. Uman b pefláKtpiio Ky3Héq Cojioxmh. Oh npMflýiMaj! npM0noco6JiéHMe, n03B0J1HK>mee oAHOBpéMCHHO otkóbbiBaTb cpá3y inecTb flerájieil, hto BTpóe ycKopájio Been npoqécc. B BPJÍ3e « óiopó pa1țMOHaJIM3âqMM M M306peTéHMÍÍ--- K npMCHOCOÔJléHMIO CojIOXMHa OTHeCJIMCb, KaK 610ρ0ΚράΤΜ, npn3Hájní Η03φφεΚΤΜΒΗΕΙΜ. A TeXHÓjIOr Ky3Héiptoro péxa cHMTáeT κβκ pa3 HaoôopÓT: Mflé« npMcnocoôJiéHMH óneHb BépHaH M ÓHeHb 3φφεΚΤΜΒΗ3Η. — Hy, KaK, BajieHTMH, 6ýflCM 3το nenáTaTb? — cnpociíji BajiámoB. — IÍjim,

MÓHíeT, He ctómt? Μόίκθτ, tbom «TpéjiM-flpéjín» BajKHéM? — nenáTaTb Háflo, kohöhho... Májio hto... — npoôopMOTáji BaTyKMH HaxMýpHCb. — TójibKO Háao ențe pa306páTbCH, bot hto! ΠροΒέρπτΒ ná^o, a He TaK sto — c 6ýxTb1-6apáxTb1. Bb'ijio peuieHÓ ceŕínác nocjiáTb Koró-HMÔyflb b Ky3HéHHb1M qex, τ3κ KaK Cojioxmh paôÓTaj! ceróflHH bo BTopýio CMény. Ba^uM HMKor^á He 6b1aáJ1 b Ky3HénH0M péxe m Bb'13Baj1CH noMTií BMÓCTe b BajiamoBbiM. JlMHib TÓJibKo oh nepecTyniíji nopór qéxa, eró orjiymiíji HeBepOHTHMM, Bce noKpbiBáwmMŕí rpóxoT. B J1npó naxHýjio TenjibiM nápoM m 3ánax0M pacKajiěHHoro MeTájuia. OrpÓMHbie HHCBMaTMHecKMe mójiotw π μηογοτοηηηιο npéccbl, nOXÓHÍMe Ha Me3O3ÓMCKMX HyflÓBMm, BblCMJIMCb Π0 06ÓMM CTOpOHáM

70

npocTopHoro noMeineHMH n HeyTOMMMo rpoMMxajrM, coTpacaa non. KpacHnie ÓTÓJiecKM ropéjin Ha mx MeTajiJiííHecKMx cycrásax. JlrógM pngoM c hmmm KaaájiMCb MájientKUMii m óeccTpáinHBíMH.

Bájím BÚfleJi, KaK hcjiobók b jiěrKoň cnenÓBKe xBaráji jjjiúhhbimií KjieipáMM orne^bímaiuMM, HeŤKHoopáHHceBbiň SpycÓK n noKJiáflBiBaji eró nog 6oeK MÓJiOTa. HaJKHMás npáBOŮ Horóíi Ha ne^ájtb, hcjiobók aacraBJíáji mójiot c jiěrKocTBio pacnjnómnBaTB

KycÓK Merájuia.

JÍHorgá oh npMgépjKMBaji

Hóry, m něpnoe, Tynóe pb'wio 6oňKá noBWcájio b hbiiojíbiíjkhoctm, cjióbho npnpéjTMBaHCB, M 3aTÓM BHOBB HaHMHájIO MeTOgMHHO nOflCKáKHBaTB. BpycÓK paoiJiěBBiBaji BOKpýr ce6á órHeHHBie 6pÚ3rn, ho ďbictpo cmmphjich, tcmbóji m npMoCperáji H&>KHyio ópMy. Torgá nejioBÓK CHMMáji eró KjiemáMM n OTÔpácBiBaji neSpéxHO b crópoHy.

ľorÓBBie hokóbkm jiejKájirt

ropóů —

MéflHO-MOJléTOBBie, OTJIMBálOIUIíe 4>a3áHBMM KPBIJIÓM. Cojioxhh 3aKáHHMBaj! o6pa6ÓTKy flerájin—^h ctohji, nyTB corHýBHiwcB, paccráBHB Hóru, n KpénKO ^epjKáji Kjiemár-‫ !»׳‬tóhkmm 6pyc. Upn Ká»COlÓ3 = npod>eCCIlOHájII>HbIM COIÓ3

URO

IřeHTpájIbHblit cobót npocbcok)3OB

odborová organisace důvěrník; schůze odb. organisace

npod>COK>3HaH 0praHM3áipíH npocbópr, npod>co5páHMe

komunální podnik komunální služba

KOMMyHájIbHOe npeflnpMHTHe KOMMyHájiBHoe oócjiýjKMBaHrie

pracovní zálohy

TpyflOBBie peaépBbi

výrobní družstevnictví konsumní, spotřební družstvo domácký, drobný výrobce

npOMBICJlÓBaH KOOnepápMH noTpeůiÍTejiBCKMM KOonepanÍB

řemeslnický provozovat řemeslo

Kycrápb (m, 3) peMecjió (mh. h. -Měcjia), pěMécjieHHMK peMécJieHHBiů peMécjieHHMHaTb, -naio

2. Zaměstnanci průmyslu

2. PaSÓTHMKU npoMblIHJieHHOCTM

horník; horník v rudných dolech

ropHopaůÓHMÍi, yrjieKÓn, ropHHK (3), max-rep; pyflOKÓn goówBáTb ýrojib, pygý 3a6óůmMK paBÓTaeT b 3a6óe KpenÚJIbmMK CTpÓMT pygHMHHoe KpenjiéHMe

řemeslo, řemeslník

dobývat uhlí, rudu rubač, kutáč pracuje v porubu dřevič staví důlní výdřevu

71

lezec důlní inženýr naftař vntač provádí vrtbu nafty rychlostní vrtání průzkumných naf­ tových vrtů zaměstnanec průmyslu pro zpraco­ vání nafty destilace, destilovat (kovodělník, vysokopecař tavič, slevač tavit kov vysoká pec dala první tavbu valcíř; válcování kolejnic formař, ocelář kovář

(elektro)svářeč svařit letovací lampou

autogenní svařování soustružník

ujTéůrep (t3) pyKOBÓgjrr paBÓToň MHJKeHép no rópnoMy géjiy HeTHHiÍK (3), -HÚna SypMiibmnK rrpoMSBÓgMT Sypémíe Hé(|)TM CKopocTHÓe Sypénne pasBéflOHHbix Hed>TecKBájKMH HetJrrenepepaGÓTHMK, -Hupa neperÓHKa, neperOHán» MerajiJiiícT, flÓMeHipuK njraBMJIbipMK, flÓMCHipMK njláBMTb MeTájIJI flÓMHa Bbigajia népsyio njiásKy npoKáTHMK; npoKáTKa péJibcoB cbopMÓBnjMK, crajiesáp Ky3Hép (3) KyěT ?Kejiéso, nogKÓBbiBaeT jioruafléň (ajieKTpo)ciBápmMK *csapiÍTL· naájibHon jiáMnoň (csápnBaTb)

vybrousiti, broušeni brus

aBToréHHaH cnápKa (aBToréHipMK) TÓKapb (mh. h. -á) (1) (obpaBáTbrsaeT Ha TOKápHOM craHKé gépeBO m weTájui); cbpeaepÓBipMK (paóÓTaer Ha cbpéaepHOM CTaHKé) nuimbÓBLUMK, -rpnpa, niJiMcboBáTb, -3e. IlápK THHeTCH BAÓJIb MOCKBblpCKM Ha HéCKOJIbKO KMJIOMéTpOB, nepeXOflH B HeCKýHHblM cafl M JléHMHCKMe rópbi... BejiMHecTBeiiHoe 3fláHMe Mockóbckoto yHMsepcMTéTa, kotopbim cjióbho napiÍT Hafl 3ejiěiibiM pasjíitsoM nápKa, sasepmáeT ÓTy naHopáMy. Bcjiiík m npeKpáceH ctojimhhbim nápK KyjibTýpbi m ÓTflbixa. Cóthm necnáhbix flopÓJKCK paaBerároTCH nofl céHbio flepéBBCB. OflHM M3 hmx BeflýT b rjiýSb nápKa — k cpOHTáHaM m UBeTýrqMM nnonaM, flpyráe yBÓflHT k tiíxmm 3áBOAhm npyflÓB. 3flécb CBHiijeHHOfléMCTByioT pbiBojiÓBbi. HeeflajieKé nofl 3ejiěHblM HaBécOM paCHOJIOJKMJIMCb HOCeTMTejIM, JHÓÓHIHMe nOrOBOpÚTb O TÓJIbKO hto tnpoHMTaHHOM KHiíre. A bót m Býflyiipie CTyfléHTbi. ynéCnbíM rofl eiqě He HanajiCH, ho y hobmhkób yx B CBH3Ú)

(o cbhsm,

*yCTaHOBtíTE CBH3b

TeaecbÓHHaH ceľb (2a) Tej!ed>ÓHHaH jimhiih aBTOMaTMuecKan TejiecbÓHHaa CBH3b npjiMÓe coegMHéHne coegMHéHne népes KOMMyrárop paSÓTHHKM CBH3M

13. Telefon; telefonní ústředna

13. Tej!eÓH; TejieÓHHan ctúhiihh

veřejný telefon telefonní budka telefonní automat meziměstský telefon

nySjíÚHHbíM Tej!eÓH Tej!ejináHCKOMy — crápbiM. PacxoiKfléHMe MéiKAy crápbiM

M HOBblM CTMJieM B XVI M XVII BCKáX COCTáBMJIM 10 flHeil, B BOCCMHáflpaTOM

BéKe—11,

b

KajieH^ápb

fleBHTHáflqaTOM — 12,

hpmhht

b

flBajmáTOM—13

ahcm.

B CCCP

hobhim

c 14 (1 no CTápoMy cníjno) cfrespajiH 1918 r.

1. Trávit čas; šetřit časem

1.

*IIpOBOanTb BpéMH; ^OpOJKMTb

BpéMeneM zabit, promrhat, ‫׳‬promarnit čas

yGiÍTb, noTpáTMTb, noTepárb BpéMH

ztráta času; získat čas;

Tpára BpéMeHM; Bb'nirpaTb BpéMH

propást vhodnou příležitost

*ynycTMTb CJiýnaM (‫־‬mý, -ctmt)

zabírat mnoho času

OTHMMáTb MHÓrO BpéMeHM

2. Máte čas? Teď nemám čas.

2.

nemám kdy

y MeHH

pro nedostatek času

HéKorfla. 3a HeflocráTKOM BpéMeHM

ve volném čase večer mám volno

Ha ;jocýre, b CBoSóflHoe BpéMH BéuepoM h CBo6ó^eH

3. Časový úsek

3.

období (poválečné, zimní)

nepiíofl (nocJieBoéHHbíM), ce3ÓH (3mm-

sezóna (divadelní, koupací) okamžik; chvilička

ce3ÓH (TeaTpájibHbiii, KynájibHbíM) MrHOBéHMe, MMT, MOMČHT; MMHýTKa

4. Plynout!; ulbíhati; trvati; vléci se

4.

Ecn> y Bac BpéMH? Ceiŕuác h 3áHHT. kót

BpéMeHM; mhc Heflocýr,

OTPČ30K, npOMejKÝTOK BpéMeHM

* HMM)

*npoxoflMTb; npoTeKáTb; npofloji-

HiáTbCM; flJIMTbCH, *THHÝTbCH minulost (dávná, slavná) v dávné minulosti

npónijioe (flajiěKoe, cjiásnoe) b sajiěKoe npónuioe BpéMH

přítomná doba; v přít, době

HacToúipee

v současné, v dnešní době

b

budoucnost; v b-ti; lepší zítřek

Gý^ymee;

napřesrok; příští měsíc příští týden následující den

b

110

bpčmh; b

H-ee BpéMH

TenépeuiHee, b Háme b-h, b HáuíM ÄHM b

6-eM; CBémoe 6-ee

6-eM roflý; Ha cjiéflyroniMM mčchu

Ha 6-eií, cJiéflyiomew nefléne na ejiéflyjoiuMM ^eiib

5.

Historická periodisace

5.

McTopHHecKafl nepno^Msápna

letopočet (křesťanský)

ápa, jieTOCHMCJiénne (xpucrnáHCKoe)

před naším letopočtem našeho letopočtu období, éra; o-bí feudalismu v naší době; za války období osvobozeneckých revolucí doba (Velké vlasten. války, Petra I.)

flo h. 3. = flo námeň ápbi h. 3. = Hámeů ápbi anóxa, ápa; snóxa d>eoflajiiÍ3Ma B Hámy 3‫־‬xy; BO BpÓMH BOŮHBI ápa ocEoSofliÍTejincKiix peBOJirónnů

dávnověk; středověk; novověk starověk; staré Řecko a Rím v dávné minulosti doba kamenná, železná, bronzová

BpéMH (BejIMKOM Orén. BOÚHb'l, Ilerpá I) ApéBHocTb; cpe/iHeBeKÓBbe; HÓBoe BpéMH flPÓBHMe BpeMCHá; flpéBHMC rpéqMH Ji Pmm b rjiydÓKoň, flaněKOM flpéBHocm KáMeHHblŮ, 7Kejlé3Hblň, 6pÓH3OBbIÍÍ bck

6.

Staré časy; dřívější doba

za starých časů odedávna

7.

Století (!první, dvacáté)

za Ivana IV.; za panování Ivana IV. čtyřicátá léta

8.

Čtyři roční období; zimní období

letos v létě; příští léto loni na podzim 9.

Rok

půlrok · čtvrtletí; čtvrtletně školní, studijní rok

6. CrapMHá (3); npéjKnee BpéMH

c-Hy, b npéjKHMe BpeweHá, b crápbie TÓflbl c fláBHMX nop; c ónenb ,náBHCro BpéMeHM, M3^aBHa

b

7. CTOJiéľne, qáTbiň)

bck

(1) (népBbiň, flBafl-

npn Usáné IV; b uápcTBOBanne Usá­ na IV copoKOBbie róflbí

8. *lertipe BpéMenn ropa; sŮMiiec BpéMH ótum jiéroM; GýflyirpiM jiótom npóinjioň ócenbio

9. ľojj (2, o rófle, -ób)

b

roflý; mh.

h.

-bi,

nojiyróflne, nojirófla (po,n. nojiyró^a) néTBepTb (2) rófla, KBapTán; no KBapTájiaM ynéÓHbiň, aKa^eMiíneCKnií roji

111

prvního půl roku ve druhém roce války

népBbie nojirófla Ha BTOpÓíl COfl BOŮHbl

10.

10.

Výročí (revoluce); svátek

ľo/iOBmÚHa (peBOJiióuMM); npá3A-

HMK

desáté, sté výročí ode dne smrti

necHTHjiéme, crojiérne co jhh cMépTM

slaviti (výročí, svátek) Nový rok; Silvestr na Silvestra; oslavovat Silvestra

o prázdninách; o vánocích; veliko­ nocích

npá3flHOBaTb, OTMéTMTb HTO HÓBbiň ro«; KanýH HÓBoro rófla HaKaHýne HÓBoro rófla; BC‫־‬rpewá‫־‬rb H. rofl népBoe múh; HeHb maxrěpa HeHb cob. nená™; MejK/iynáp. jkóhckhm flenb KaHMKyjibi (-Kyji); pojK^ecTBO (3); nácxa BO BpéMH KäHMKyji; Ha pOHmeCTBÓ, nácxy

11.

11.

1. máj; den horníků Den sov. tisku; Mezinár. den žen

prázdniny; vánoce; velikonoce

Měsíc; týden; den

po celé měsíce (léžet) čtrnáct dní; tento týden

minulý, příští týden dekáda; první, druhá d-da ledna dekáda arménského umění v Moskvě pracovní, volný den; neděle

co je dnes? pondělí všední den; všední dny

12.

Den a noc; ráno

dopolední, polední, odpolední doba poledne večer; předvečer; večer předtím

112

Mécnu; HeaéJin; /!chb

no uéjiwM MécauaM, MécHuaMM (jieHcáTb) fíBe HepéjiM; Ha Hefléjie, na ótom hcfléjie na npomjióň, Ha ôýflymeň ne^ějie AeKáfla; népBaa, BTopán n-p,a HHBapá fleKá^a apMHHCKoro ncKýccTBa B MOCKBé pafiówA, Bbixo^HÓň ^enb; BOCKpecéHbe KaKÓů ceróflHH fleH? noHefléjifaHWK. ŮýflHMŮ (pa3r.), oý^HMHHblM flCHb; 6ý«HM (-Heii) 12. CýTKH (-ok); ýrpo (ýrpa, c yrpá, flo yrpá, ýrpy, k yrpý; mh. h. ýrpa, yrp, ýrpaM, no yrpáM) npe«o6éfleHHoe, oůéfleHHoe, nocjieoěéfleHHoe BpéMí» nójiflCHb (nojiý^HH n hóji^hh) Béuep (mh. h. Beuepá); KanýH; HaKaHýne

ve dne v noci; celičký den dnes; včera; předevčírem; zítra; !pozítří

HOHb (2a); nÓjIHOHb (pOfl. nÓJIHOHM VL nojiýHOHJi) ýrpoM; no yrpý; «o oůéfla, népefl odéflOM B nÓJIfleHb, B OÓéfleHHOe BpéMH nócjie oůéfla, nonojiýflini BéuepoM; nofl Bénep; hohbio, nÓ3flHeň, rjiySÓKOň hohbio b nójiHOHb, b nojiýHOHHyjo nópy 30 iiójihohm; flajieKÓ 3á nojiHOHb ,HHěM, b Teučnne íhs; cpe/jú 6éjia AHH 3H6M li HÓHblO; flCHb ^eHBCKÓM (pa3F.) ceróflHH; Buepá; TpéTbero ahh, no3aBuepá; 3áBTpa; nocjiesáBTpa

13. Hodiny kapesní, náramkové, ná­ stěnné

13. *lacbi (-ób); KapMánHbie, pyuHbie (nacb'i-6pacjiéT), cTenHbie nacbi

kyvadlové hodiny se závažími stolní hodiny; budík sluneční, přesýpací hodiny věžní hodiny; orloj

XÓflMKIi C riípHMM HacTÓjiBHbie uacbi; ByaiíjibHMK cóJiHeHHbie, necóuHbie uacú (3) SámeHHbie uacbi; acrpoHOMMHecKJie 6. h., KypánTbi KOHTpójibHbie nacbi; cexyHflOMép uacoBá;!, MMHýTHaH, ceKýHflHaa crpéjiKa

noc; půlnoc

ráno; dopoledne

v poledne, v polední dobu odpoledne, po poledni večer; k večeru; v noci; pozdě v noci o půlnoci do půlnoci; dlouho po půlnoci ve dne, !během dne; za bílého dne

píchací hodiny; stopky hodinová, minutová, vteřinová ru­ čička

14.

Jiti pravidelně, přesně, nepravi­

delně, špatně hodiny se zpožďují, jdou ■napřed hodiny !bijí jednu hodinu nařídit, natáhnout hodiny nařídit h-y dopředu, dozadu hodiny se pokazily, zastavily hodinový mechanismus 15.

Určit čas podle hodin

kolik je hodin? je devět hodin ráno, večer šestnáct hodin moskevského času

14. MaTM npáBHJibno, tóhho, nenpáBMJIbHO, HCBépHO uacbi OTCTaiÓT, jiflýT Bnepě«, cnernáT uacbi 5bioT uac nocTáBMTb (-Bjiro), aaBecTH ■jactj nepecTáBMTb uacbi Bnepěfl, naaáfl uacbi McnópTJijincL·, ocTaHOBÚjiiíCb uacoBÓii MexaHM3M

15. Onpe«ejnm» bpčmh no *tacáM KOŤÓpbiii nac? fléBHTB uacÓB yrpá, aéuepa niecTHáflpaTb uacÓB no MOCKÓBCKOMy BpéMeHM

113

za pět minut čtvrt na deset čtvrt na deset; 12 hodin 15 minut

ííécHTb MMHýT flecHToro uérBepTb jțecHToro; 12 nacÓB 15 HýT

za osm minut půl desáté

ABá^paTb flBe MMHýTbi flecHToro nojiOiBÚHa BocbMÓro; 6e3 «Ba^ițaTM oflMHHaflpaTb 6e3 nHTHáflqa™ o^ÚHHaflpaT o Tenépb pÓBHO (tóhho) uac; npoimió 9 HacÓB

půl osmé; za 5 minut ’/< na 11 tři čtvrti na 11 teď je právě jedna; je devět pryč

mm-

je mezi třetí a čtvrtou

yaré HeTBěpTbiň uac

16. Kolikátého je dnes (bylo včera, bude zítra)?

16. Kanoe miicjió cerójpia (Sbijio BHepá, 6ýfleT 3ÚBTpa)?

dnes je prvního !května (3. března)

ceróflHH népBoe Máa (rpéTbe Mápra)

Kolikátého se tó stalo?

Kanóro »mcjiá □to cayuájrocb?

1. května 1955; 24. října v měsíci květnu v prvních, posledních dnech máje s 1. na 2. květen roku 1947

17.

Kalendář útržkový, nástěnný,

stolní, kapesní

viseti na zdi; odtrhnout list k-ře nosit v kapse; podívat se do k-ře

18.

Počasí; náhlá změna počasí

je nestálé, proměnlivé p-sí stálé počasí; beze změn počítat s rozmary !počasí vydrží p-sí?

p-sí se pokazilo, zhoršilo, zlepšilo

114

1-ro Máa 1955 r. (rófla); 24-ro okth6ph ináe MécHije B népBblX, nOCJléflHMX HMCJiaX Máa c népBoro na Bropóe Máa B 1947 T. (B TbiCHHa fleBHTbCÓT CÓpOK CeflbMÓM roflý)

b

17. Kajien^ápb (3) OTpbiBHÓů, CTeHHOM, HaCTOJIbHblM, KapMáHHblM

BncéTb Ha cTené (-mý); OTopsáTt jimct KajieH^apá *hocmtb b KapMáne; nocMOTpérb B K-pb, B K-pe

18. Ilorófla; pé3Kas nepeMéna, M3MéHeHne noróflbí CTOMT HenOCTOHHHaH, M3MéHHMBaa, nepeMéHHan noró^a nocTOHHHasi norófla; 6e3 nepeMéH CHMTáľbCH c KanpráaMM noróflM npOflépjKIÍTCH JIM, npOCTOÚT JIM norófla? norófla McnópTMjiacb, yxý^inMJiacb, yjiýHiuMJiacb

Jaké je dnes venku p-sí?

Kanán ceró/irm na gnopé noró^a?

pěkné, krásné, skvělé, teplé, horké,

xopóuiaa, npeKpácHan, npejiécTHaa, Tenjiaa, »cápKaa, cÓJiHCHHaa, njioxáa, flypHáa, cKněpnaa, xoJióflHaa, AOJKfljiMBaa, cfaipáa n.

sluneční, špatné, mizerné, ošklivé, chladné, deštivé, vlhké p-sí

dnes je teplo, horko, dusno, vedro, sucho dnes je vlhko, svěže, čerstvě, chladně , dnes je pošmourně, ticho, větrno, blátivě

ceróflHH Tenjió, xápKO, ^ýnino, 3HÓÍÍHO, cýxo ceróflHH cbípo, CBescó, npoxjráflHO, XÓJIOflHO.

19.

19. Becénime Mécnnbi; Jiémna noróna

Jarní měsíce; letní počasí

ceróflHH nácMypHO, nixo, BérpeHHO, rpa3HO.

slunce pálí, praží, hřeje dnes taje; nastala obleva

cójimje jKTKěT, neněT, npnrpeBáer ceróflHH Táer; Hacrynújia ónrenejib

letní parno; nesnesitelné horko je parno

(») jiéniHH acapá (3); HecTepnÚMaa »capá flýmHo; nápirr (népefl rpo3Óň)

20.

20. nácMypHbiň genb; nácMypno

Pošmourný den; je zamračeno

střídavá oblačnost nebe je jasné, bez mraků, polozatažené, zatažené nebe se zatahuje, zachmuřuje, za­ chmuřilo, pokrylo mraky

nepeMéHHaa óBaiaHHOCTb Hé6o hcho, 6e3o6j!áHHO, nanojiOBŮHy HaKpbrro, óBjíauHO. Hé6o xcMýpnTCH, MpanHéer, naxMýpnjiocb, noTeMHéno, noKpbijiocb oBnaKáMM.

po nebi plují mraky nebe je zataženo se všech stran mraky visí; nebe se vyjasňuje

no Héfiy HecýrcH oBjíaxá (cp) (1) né6o o6jió»ceHo co Bcex CTopón Týuw HaBMcáiOT; néBo npoHCHáeTCH

21.

Atmosférické srážky

deštivé období, počasí déšť; liják; deštík

zdá se, že bude pršet jako by se chystalo na déšť bude pršet; poprchává; začíná pršet

prší; mží; déšť se zesiluje

21. ÄTMOcd>épHbie ocá/iKM

ÄoacfljiÚBoe npéMJi, fl-an norófla JOJK/JB (3); npOJIIlBHÓM flOTKflb, JIMBCHb; fíÓXfíilK noxóace na floacab KaK BýflTO coBnpáercH flOHCflb noňflěT floacflb; HaKpánbiBaer; namiHáeT MflTM flÓXCflb MflěT flóxrflb; MOpOCMT; flOXCflb ycjíjiMBaercH *

115

silně prší; lije jalko z konve spustil se liják padají kroupy; kroupy potloukly obilí napadly kroupy; bylo velké krupo­ bití ledová kroupa

přestalo pršet; Objevila se duha venku je bláto, břečka; kaluž zmoknout na dešti

promoknout na kůži schovat se někam před deštěm

22.

Bouřka

JlbČT CMJIbHblň flOJKflb, JIHBHH JlbČT; jiběr KaK M3 Beflpá XJIblHyjI, nOJIMJI JIMBCHb náflaeT, nflěT rpa«; rpáflOM npnůújio xjieb Bb'maji rpa«; 6biJi CTpámHbiň rpafl

rpa^MHa (pasr.)

«ojk«b

nepecTáji, npoiněji; iiohbmjiácb páflyřa na flBopé rpH3b, cjihkotb (jk); jiýxca npoMÓKHyTb no« «OiK«ěM, bhimokHyTb OT npoMÓKHyTb «O KOCTČfí yKpbiTbCH Kyflá-HMgyflb ot «ojk«h

22.

rposá (4), Sýpu (po«, mh. h. 6ypb)

zdvíhá se ibouře; rozpoutala se b-e

HaflBMráeTCH rposá; 6ýpn paspasú-

bouře utichá, přestala vítr; vánek silný vítr; síla, směr větru

jiaicb rposá ymxáeT, npeKpaníjiacb BČTep (Ha Berpý); serepÓK (3) CMJibHbíM BČTep; cújia, HanpaBjíéHMe

zdvíhá se vítr; vítr fouká, skučí

BČTpa noAHHMáeTCH BČTep; BČTep «ýer,

řádí vichřice; bezvětří

blesk; hrom; blýská se uhodilo; blesk zabil člověka blýská se na časy hřmí; zaburácel hrom; úder hromu

23.

Mlha; padla hustá mlha

padají mlhy zahaliti lesy; padati na pole váleti se v údolích mlžný závoj; ranní rosa zarositi se; padati na květy

116

BÓeT BMxpb bytuýeT; 6e3BČTpMe, niTMjib (na MÓpe)

mójihhh; rpoM (2); mójihmh cBepxáeT yflápMjia mójihmh; MÓJiHHeň yóújio nejioBČKa sapnúira cBepxáeT rpoM rpeMÚT; rpoM TpáHyji; y«áp rpÓMa 23.

TyMÚH; HaBÚc ryCTÓň TyMán

cnycKáiOTCH TyMáHbí OKýraTb jiecá; ca«ÚTbCH, cecTB Ha nojiá *CTJláTBCH B «OJIMHaX «biMKa TyMána; ýTpeHHHH pocá (3) nOKpiaITbCH pOCÓM; Ca«MTbCH Ha UBCTý

24. Zima

24. 3MMá (3MML·!, BMH. 3MMy; MH. H. 3MML·!, 3MM, 3MM3M)

mírná, krutá zima noční, silný, třeskutý mráz začínají mrazy jinovatka; zamrznout (o řece) pokrýt! se ledem přituhuje; přituhlo zítra bude tuhá zima mrzne; venku je náledí křehnou ruce; celý jsem promrzl prsty mi ztuhly omrzlý mi nohy

MífrKaa 3MMá, cypÓBaH 3i!Má HOHHÓM, ClíjIEHEIM, TpeCKýHMň M0pÓ3 HacrynáiOT MopÓ3b! ÚHeň, M3MOPO3L·; 3aMěp3HyTL· (o peKé) nOKpťlTECH JIEflOM noflMopájKMBaeT; nogMopÓ3MJio 3áBTpa býger crýjKa MopÓ3MT; Ha gBopé rojiojiéflMua KOHenéiOT pýKM; h bcce npoaáb moií nájiBUL·! OKOCTeHČJín a o6mopÓ3Hji ce6é hó™ (o6mopÓ3mtb,

chladno zimní chladno nastalo Chladné počasí venku je chladno kolik je dnes stupňů? 13 0 pod nulou 17 ° nad nulou bod mrazu

-sty) XÓJIOfl (1) (MH. H. XOJIOgá, -flÓB) 3MMHXe XOJIOflá HacTymíjiM xojiogá Ha gBOpé XÓJIOfl, XOJIOflHO ckójibko rpágycoB cerógHH? 13 rpánycoB Mopósa, mfoKe nyjiá 17 rpágycoB Tenjiá, Btraie nyjiá TÓHKa 3aMep3áHMH

25. Sníh

25. CHer (1, o cHére, b CHerý, mh. h. CHéra, -fób)

sněhová vločka; sněhová pokrývka sněží; začal padat sníh včera nepadal sníh napadlo mnoho sněhu cesta je zaváta sněhem zuří vánice, metelice; chumelí se

CHeHnÍHKa; CHeroBÓii noKpÓB nfíěT CHer; nouiěj! cner BHepá Hé ňbijio CHéra BbinajIO MHÓrO cnéry gopóry 3aMej!ó cnéroM 6ymýeT Bbróra, Meréjib; MerěT Me-

tvořit! závěje

*HaHOCMTb cyrpóBb!

26. Meteorologie

26. MeTeopojiórna

meteorologická stanice

MeTeopojionÍHecKaH cTánipiH, MereoCTáHqna, 6!opó norógb! MereopojionÍHecKaa oócepBaTÓpMH MocKÓBCKoe 6!opó norógb! cj!ý!K6a norógbi MeTeopojioniHecKMe HaóJiiogéHMH

Téjib

meteorologická pozorovací stanice Moskevská meteorologická stanice povětrnostní služba meteorologická pozorování

।

117

předpovědět pravděpodobné !»časí

CJieflÚTL· 3a norófloii (-xý, -ämt) npeflCKaaáHue noróflbí Ha 3áBrpaniHHM fleHb, nporHÓ3 noróflbl *npeflCKasáTb BepoŔTHyio noró^y

hlásiti pravděpodobné počasí předpovídat střídavou oblačnost

cooGmÚTb BepoHTHyio norófly npeflCKá3biBa‫־‬rb nepeMénnyio óSjíau-

poznati !podle tlakoměru stoupati, klesati (o tlakoměru) očekávat velká vedra povětrnostní zpráva

HOCTb y3Háľb no bapÓMerpy noAHHMáTbCH, náflaľb (o SapÓMerpe) OHCMfláTb JKápKHX flHeň MereopojiorÚHecKaH CBÓflKa

pozorovat počasí předpověď !počasí na zítřek

118

XII ZÁKLADNÍ POJMY MATEMATIKY, FYSIKY A CHEMIE OCHOBHLIE HOHáTMa MATEMÄTHKM, «·IÍ3MKM II XIÍMHM

MaTeMáTHKa. (A. K. Bjiacos: Kype Bbícnieň Ma‫׳‬reMáTMKn, tom I, crp. 13)

IÍHJKeHép, ľéxHMK, apxnTéKTop npn C03fláHMM cbomx npoM3BefléHMM cTpeMenÓJit>3o‫׳‬BaTb fláiiHbie npnpóflbí fljiH qejiéň cJiyxréHMH ueJioBéKy. B 3tom CTpeMJiéHMM oflHá M3 népBbix mx 3a6ÓT — npMfláTb npe^MéTaM Taxýio cJrópMy iíjim pacnojioJKMTb mx b TaKÓM nopáqoK, htoObi pacnpe^ejiénne iex mjim mhmx BxoflHiqMX cioflá bcjimumm otuio naMĎójiee qejiecoo6pá3HbiM, Hanôójiee BbiroflHbíM m TpéSoBajio HanMéHbuieíí sarpáTbi nejioséHecKoro Tpyflá. Bo3MÓJKH0CTb flocnírnyTL· TaKÓro pófla qejiecooSpásHOCTM oóycjiÓBJíMBaercH cyrqecTBýioiqMMM 3aBMCMM0CTHMM Méxífly cfcópMOM npeflMéTOB m pa3JiMHHoro pó^a BejIMWHaMM. ,5JIH BbipaJKéHMH M M3yHéHMH 3TMX 3&BMCMMOCTeM HeOÓXOflMM yCOBepméHCTBOBaHHblil H3BIK MaTeMáTMKM. HHJKKe óGmne cBÓHCTBa n crpoéHne Téjia. TáK KaK 3TM HBJléHHH MOrýT npOMCXOflHTb C JHOÔblMH TéjiaMH HpMpÓflbl, TO Cplí3HKa HBJíHeTCH óômeň HaýKOH o npHpó/je. h

MexáHHKa; pa3«é!i m3mkh

1. Mechanika; část fysiky

1.

zkoumat zákony fysiky pohyb telesa proměnný, rovnoměrný

H3yuáTb 3aKÓHb! d>Ú3HKM /!BHHiéHMe Téjia nepeMéHHoe, paBHO-

volný pád; kruhový !pohyb

MépHoe CBObóflHoe nafléHne; KpyroBÓe äbm-

býti v klidu; dostat! se do pohybu

HíéHHe *HaXOflHTbCH B HOKÓe; npHňTH B JBK-

stoupat!; klesat!; otáčet! se

!KéHne nepeMeipáTbCH, flBÚraTbCH no HHéppnn noAHHMáľbCH BBepx; náflaTb; Bpa-

klouzat!, valit! se po tělese

HíáTbCH CKOJIb3HTb (-JKý), *KaTMTbCH (-nýCb)

pohybovat! se setrvačností

ustátí; zaujmout polohu uvádět do pohybu těleso nechat působit! sílu na těleso

no Téjiy npeKpaTHTbCH; 3aHHTb noJiojKéHHe (3aňMý) *npHBOAifTb B ,TBHJKČlUie, ABftraTb TÓJIO *npnjiojKHTb cújiy k Téjiy

123

rychlost; udělit zrychlení dráha pohybu urazit dráhu 1 cm za 1 sek.

Energie kinetická, statická

2.

CKÓpocrt; cooCmÚTb ycKopénne TpaeKTÓpMH ^BMacéHMH rrpoňní nyrt b 1 cm b 1 cex 2. Oněpriin KHHenínecKaH, noTeHirMOHájit>HaH

přeměnit energii vynaložit! energii, práci nač

npespanÍTb aněprnio (‫־‬mý, -tiít) MCTpáTMTb, 3aTpáTMTb OHéprMIO, pa-

výkon; motor o výkonnosti 10 HP

6ÓTy na hto MÓmHOCTb; MOTÓp MÓUIHOCTblO B 10 JIOniagMHHblX CMJI

3.

3. IIpocTbie MartjÍHi.i. MexaHÚ3Mbi

Jednoduché stroje

kladka; rumpál; páka; rameno páky

nakloněná rovina; klín šVoub; kladkostroj perpetuum mobile tření vlečné, valivé

Hydro-aeromechanika

4.

Archimedův zákon; atmosfér, tlak tlakoměr; vývěva

Otáčivý pohyb; setrvačník

5.

6 ji ok ; BÓpoT; pKHár (3); njienó pbinará (mh. h. njiéHM, njien) (5) HaKjiÓHHan njiócKOCTb; kjitih (mh. h.

KJIMHbfl) BMHT (3); nOJIMCnáCT nepnéryyM-MÓdMjie (HecKJi.), BéHHbiň flBÚraTejib TpéHMe CKOJlbJKéHMH, KanéHiia 4. rHjipo-aapoMexánuKa 33kóh ApxMMéfla; aTMoechépHoe gaBjiénne čapÓMerp; aHepÓMg; BO3gýniHbiň Hacóc

5. BpamáTejibHoe uBnjKénMe; Maxo-

BMK (3) dostředivá, odstředivá síla

gravitační zákon planeta; obíhati kolem Slunce 6.

Kmity tlumené, netlumené

vlna; kývati se, kmitá ti se rozkmitati co; kývati čím vychýlit z rovnovážné polohy

124

ueHTpocTpeMMTejibHaa, ueHTpoóéjKHas ciíjia 33KÓH BCeMÚpHOrO THrOTéHMH njianéTa; oBpamáTbca BOKpýr cójiHqa 6. Kojie6áHMH 3aTyxáromne, HC3aryxáK>njne

Bojmá (4, 5); KauáTbCH, KOJieSáľbCH irpiiBecTM b KOjieháHwe; KauáTb hto BblBeCTM M3 nOjrOTKéHMH paBHOBéCMH

kyvadlo akustika; zvuk; tón; ladička síla, výška, barvitost tónu

7.

Teplota; teplo

ohřát vodu o 1 °; vřítí

Má«THHK aKýcmKa; 3ByK; toh (1, 2, mh. h. TÓHBí MJirr Toná); KaMepTÓH rpÓMKOCTb, BblCOTá (4), TBMÔp (T3) TÓHa

7. TeMneparýpa; TenjioTá (3)

zchladnout!; ztuhnout!

HarpéTb BÓ«y Ha 1 °; KMnérb pacmnpiÍTbCH ot HarpesáHna pacnjiáBMTb Merájui; pacnjiáBHTbca OCTblTb (OCTbIHy); OTBepfléTb

vypařit! kapalinu; vypařit! se tlak páry; krystalovat!

McnapiÍTb jKÚ^KOCTb; MenapÚTbCH ^aBjíéHHe nápa; KpncTajiJin3iipo-

roztáhnout se teplem roztavit! kov; roztaviti se

BarbCH

8.

Elektřina; vodič; drát

8. SjíeKTpMHecTBo; npoBOgHMK (3); npÓBOJiOKa

vysoké, nízké napětí

BbicÓKoe, HÚ3Koe HaπpHl·κéH^^e

zdroj proudu; galvanický článek

mctóhhhk

baterie; akumulátor; generátor

TÓKa; rajmajnÍHecKiiň 3J!eMéHT BaTapéa; aKKyMyjtárop; renepárop

nabít, vybít kondensátor; kapacita

3apJmÚTb, pa3píI,HMTb KOH^CHCáTOp;

stejnosměrný, střídavý proud

eMKOCTb nOCTOHHHblM, nepeMéHHblM TOK

intensita proudu; vysokofrekv. proud zesílit proud; zesilovač usměrnit proud; usměrňovač

cújia TÓKa; tok BbicÓKoií HacTOTbi 0Ká3b!BaTb COnpOTMBJléHMC ycMjTMTb KOJieňáHMH; ycMjnÍTejib BbinpHMJlTb TOK; BbmpHMMTejIb TÓKa

magnetismus; magnet; siločáry pól magnetu; vinutí elektromagnetu

hójhoc

klást odpor

přitáhnout, odpudit těleso

9.

Optika; šířit! se (o světle)

dopadnout na rozhraní dvou pro­ středí odraziti se; lámat! se úhel dopadu, odrazu, lomu

MameTM3M; MarHMT; cujiOBbie jimhhm MarmÍTa; oÓMÓTKa ajieKTpoMarHiÍTa *npWTHHýTb, OTOJIKHýTb Téjio

9. ÓnTMKa; pacnpoerpaHHTbCH (o CBéTe)

ynácTb Ha rpamípy flByx cpe# (4)

OTpa3MTbCH; npCJIOMJIHTbCH ýroj! (3) naflémíH, orpascénua, npeJlÓMJléHHH

125

npoxogÚTb uépea npÚ3My npomÍKHyTb bo BTopýio cpegý MMpájK paccMáTpMBaTb npegMér népes creKjió

procházet hranolem proniknout do druhého prostředí fata morgana

dívat se na předmět přes sklo

sépKajio BBinyKJioe, BÓrnyToe (1); JUÍH3a cbÓKyc; coónpájomaH, paccéMBajonjaH JIlÍH3a

zrcadlo vypouklé, vyduté; čočka

ohnisko; spojka, rozptylka měnit směr lupa; drobnohled; dalekohled

MeHHTb HanpaBJíéHne aýna; MMKpocKÓn; TejiecKÓn, Tpy6á (4) (Kénjiepa), nogsópHan Tpybá, 6'MHÓKJIb (m)

Roentgenovy paprsky roentgenový snímek

peHTréHOBbie jiyuú (eg. h. Jiyn, 3) peHTréHOBbiii chmmok, penTreHOCHM-

luminiscence; vyzařovat; pohlcovat

MOK jnoMMHMcqéHipiH; McnycKáTb, norjiomáTb CBer

10.

Stavba atomů; atomové jádro

10. CTpoéHMe útomob; Hgpó áTOMa, áTOMHoe Hgpó (4)

elektron; radioaktivita vyzařovat energii

ajieKTpÓH; pagnoaKTMBHOCTb McnycKáTb □Hépmio

uvolnit energii at. jádra

ocBobogMTb sHéprmo áTOMHoro Hgpá

získávat atomovou energii z těles vyvolat jadernou reakci došlo k jadernému výbuchu uranový kotel

M3BjieKáTb áTOMnyio SHéprmo ira Téjia Bbi3Ba‫־‬rb ágepHyjo peá-Kipno npoM3oměji HgepHblň IB3pbIB ypáHOBbiň Korej! (3)

(‫»־‬ý)

XllMIIH.

(fj. M. KŮpiOUIKMH: Xtímmh, crp. 5)

IÍ3MeHéHKH, npoMCxogHupje b OKpyjKáiomeM Hac Mirpe, HasbiBáíOTCH HBJíéHHHMM. CpegM HMX pa3JITlHálOTCH M3MHeCKHe M XUMMHCCKMe. JlBMJKéHMe geTájipů MamíiH m hojict cnapága, njiaBjíéHue Jifagá, ucnapéHne xingKocreň, CBeuéHMe hmtm ajieKTpúaecKOň jiáMnonKn, npMTHmBamie jxejiéaa MarmÍTOM, npoxojKgéHMe aJieKTpÚHecKoro TÓKa no npÓBOJioKe — Bce sto HBJíéHMH necKne. Ilpn d>M3MHecKMx HBJíéHMHX He nponcxógHT npeBpaméHMH ogHÚx BeipécTB b gpyrne.

PaccMÓTpnM HBJíéHMH gpyróro póga. lípu HaKájinsainiM vacTb Mégn npe-

126

BpaiijáeTCH b ókucb MéJjM. ŽKejié3Hbie mfléJiMH bo BJiájKHOM BÓ3gyxe p^xa-

BéiOT. lipu ótom HacTB >Kejié3a npeapamácrca b pjxáBHMHy. lipu ropénmi

CBenM napacJjiÍH npespamáeTCfl

b

pa3HOÓ6pa3Hbie npoaýKTbi ropénnH. Ilpn

3T0M BtiflejiHeTCH Tenjió u najtýnaercH cbct. IIpeBpaméHMH b

flpyníe HaatiBáiOTCH xiímiíbcckhmm aBJíéHMHMM

iíjim

oahiíx

BeiqécTB

xnnmecKiiMH pe-

áKUMHMM. XMMMHeCKMe peáKLpni COnpOBOÄflálOTCH BblfleJléHJieM IÍJIM JlOľJIOméHMeM 3Héprnn b BMge Tenjiá, CBÓTa, ojieKTpŔHecTBa.

JÍ3yHéHneM BemécTB n

mx

npeBpaméHMeM 3ainrMáeTCH naýxa xmmmh.

1. Skládat se z nejaké látky

1.

CocTOŮTb »3 KaKÓro-Hněýgb BemecTBá

chemik; objevit chemický zákon

xjímmk;

OTKpbiTb xMMiÍHecKne 3a-

KÓHbl

chemikálie; kyselina; kysličník

XMMMKájniH; KMCJIOTá (4); ÓKMCej! (m), ÓKMCb (ix), 3áKMCb (jX)

peroxyd; zásada

népeKMCb (jk); ocHonámíe, mě-noHb

sůl; sloučenina nekovů s kyslíkem

cojib (2); coeflMHéime HeMerájuiOB

(2) C KMCJIOpÓgOM

BajKHéiiiime □JieMČHTbi:

2. Nejdůležitější prvky

2.

stříbro hliník; zlato; barium; brom;

cepeópó (3); ajiJOMMHMň; 3Ójioto; 6á-

uhlík; vápník; chlor měď; železo;

pnil; 6pom; yrjiepóg; KájibipiM;

vodík; rtuť; jod; draslík; hořčík;

xjiop; Megfa; 5Kejié3o; BOflopÓA;

mangan; dusík; sodík; kyslík; fos­

pryľb; ňog; Kájinň; MárHMň; Máp-

for; olovo; síra; křemík; cín; uran;

raHeij; a3Ó‫־‬r; HáTpnň; KMCJiopóg;

zinek

ócop; CBMHép (3); cépa; KpéMhmm; ójiobo;

3. Míti chemické vlastnosti

3.

ypáH; pííHK

OějiagáTb xhmktokhmh cbóů-

CTBaMM plynné, pevné, kapalné skupenství

ra3oo5pá3Hoe, TBěpfloe, ?KiígKoe co-

olejovitá, rosolovitá hmota

rozpustit se ve vodě

Macj!oo6pá3HaH, cTygneo6pá3HaH Mácca paCTBOpMTbCH B BOgé

koncentrovaný roztok zředit kyselinu čistá látka; směs

KOHUeHTpňpOBaHHblM paCTBÓp paaůáBMTb Kiicjiorý (4) HMCTÓe BeipecTBÓ; cmccb (jk)

CTOHHMe

127

4.

Chemická reakce

slučování; rozklad; synthesa; ana­ lysa okysličovat se; vstoupit do reakce vzájemně působit na sebe reagovat na co, navzájem

sloučit! se s (kyslíkem) rozložit se na (vodu a kyslík)

4. XHMMHecKaa peáKquH coeflMHéHne; pasjíoatémie; cmhtcs;

anajirá ORMcá-Ti‫ ;־‬BCTymÍTt b peáKumo B3aMM0fléňCTB0BaTb c ueM peanípoBaTb c hbm, MéjKgy co6óň COefflMHMTbCH C (KMCJIOpÓgOM)

destilace; destilovat! kapalinu

*pa3JIO2KÚTbCH Ha (BÓfly M ÓKMCb) neperÓHKa; neperoHHTb ?KiiflKOCTb

vylučuje se plyn; voda se kalí usadit! se na dně; sraženina

BbiflejiáeTCH ras; BOflá Mý‫׳‬niTCH océcTb Ha flHe; ocáflOK

5. Chemická laboratoř

5. X«M>í*iecKan jiaňopaTÓpnn

plynový hořák; lihový kahan skleněná nádoba; zkumavka baňka; nálevka; velká láhev kalibrovaná nádoba; korková zátka zatavená křivule; lahvička

skleněná tyčinka; kádinka

ráaoBaa ropéjiKa; crmpTÓBKa CTeKJiHHHbiň cocýfl; npobúpKa KÓJiôa, SáHKa; BopÓHKa; 6yTb'!jib (jk) MeH3ýpKa; KÓpKOBaa npóbKa 3anáHHHaH peropra; cKJiHHKa creKJiHHHaH nájiOHKa; xMMMHecKMň

skleněná trubice; kelímek hustoměr; podstavec souprava závaží; papírový filtr

CTaKáH CTeKjiHHHaH TpýÓKa; TMrejifa (m) apeÓMeTp; iirraTiÍB pa3HOBéc; SyMájKUbiií cbújibTp

128

XIII. OBCHOD — TOPrOBJIfl

Poct po3HMHHoro TOBapooSopoTa B CCCP. (H3 KajieHflapH.) B HămeM coqnajincTitHecKOM oSujecTBe ToprosjiH ecTb x Ha^ojiro ocrâHeTca ochobhom tJjopMoă pacnpe^ejieirxH npeflMeTOB noTpeBjieHXH Meatfly

TpyflHLLțXMXCH, OCHOBHOÎl 0pM0M yflOBJieTBOpeHXH MX paCTyiIJMX JIMHHblX rtOTpeSHOCTeM. Po3HMHHbiM TOBapooSopoT b Cobbtckom Coio3e 3a 27 jiCT (1926—1953) ysejimhmjich

noHTii

b

8 pa3. B pâpcKox Poccmm TOBapooSopoT 3a 27 JICT (1885—

1912) Bbipoc TOJibKo

b

3 păsa.

Mâcca TOBâpoB, npMxoflHipMXM Ha flymy HacejieHMH, excero/țHO yBejiiÎHM-

Bajiacb b Cobbtckom CoK)3e Ha 10,3 npoqeHTa, t. e. b 3 păsa OfaicTpee, hcm pâpcKOM Poccmm, hccmotph Ha t6, hto b 6tm 27 ji6t bxoaht 4 rofla Bejui-

b

KOM OTeHeCTBCHHOM BOMHb'l.

B MHTepecax noKynâTejieii. (H3 KajienflapH.) B TeKCTMjibHOM OTflejie MocKOBCKO-IIJepOaKOBCKoro yHMBepMăra Bcerflă

MHOrOJIKlflHO. HeSojIbmOM KOJIJieKTMB npOflaBtțOB CflCJiaj!

MHOrOe,

HTo6bI

jiynnie m GbiCTpee o6cjiy>KMBaTb noKynăTejieiî. 3flecb BbicraBjieHO HecKOJibKO

Heo6bIHHbIX BMTpMH. Ha OflHOM M3 HMX--- HITyHHbie TOBâpbl. OkOJIO Kă5K«OM

BeiițM — 3TMKeTKa c ițeHon. BHM3y ctoht HeSojibiiiMe hiijmhkm, b kotopmx jieacâT sapâHee Bb'mMcaHHbie h6km Ha KăjKfloe M3flejiMe. noTpeOnrejib, xe-

jiâioLpMM KynMTb, flonycTMM, nojioTCHpe, 6epeT M3 cooTBercTByronțero hhțmhxa hck, njiăTMT «eHbrM b Kăccy m noJiynâeT na KOHTpojie noKynxy. «ToprOBJIH 663 npOflaBIță» yBejIMHMJla npOflâîKy HITyHHblX TOBăpOB B HeCKOJIbKO pâ3. Bot flpyrăa BMTpiÎHa, c oSpasqâMM TKăHCM. Ha Heiî cMOHTxpoBaH HeSojibnioîl TpacJaapeT, Bb'rpesaHHbiM M3 MCTâjwia, — OHepTâHMH MSHipHOro JKeHCKoro

njiâTbH. HoKynâTeJibHMpa nepe/țBMTâeT TpatJsapeT c oflHoro oGpaspă TKăHM Ha APyrOM M BMflMT, KaK 6yflyT BbirjIHflCTb njlăTbH M3 3TMX TKâHCM. Pa6oThmkm

OTflejia

bbcjim

eiițe mh6to HOBmecTB. B KăscflOM M3 hmx BM^nă Bojibuiân

3a6oTa o noxynâTejie.

129

HoBbie TOBapti. (U3 KajieHflapá.)

Cpeflú HÓBbix cobótckmx TOBápoB mnpÓKoro noTpeSjíéHMH Sojiehimm cnpócom

nójib3yercH CTMpájibHan Maniúna «CM-1,5». HÓBan MamÚHa BMeiijáeT

1,5 xr cyxóro Sejitá. CnípKa eró saHMMáer Bceró HécKOJiBKO MMHýT.

nocTynájiM

b

npcnáiny HÓBbie xcjio^újiehukií. no cpaBKénuio c npéiKHMMM

XOJIOflM JIEHMKaMM

OHM oSjíaflálOT SÓJIbUieM eMKOCTBK),

a 3JieKTpO3HéprMM

pacxóflyiOT MéHbine.

HpáBHTCH nOKynáTejIHM M HÓBbie MaTpápbl CO CTajIbHblMM npyiKMHaMM

HenpepbiBHoro njieTéHMa. 3tm MaTpáqbi flOJiroBémiee m rMmeiíMUHee npéiKhmx. B hmx hct flepeBHHHoro KapKáca, Monájibi m SeněBOK. BhänymeHbi TáKíxe nexiibi M3 miacTUKáTa fljin xpaHéHMH 3mmhcm oflém-

flbi. Ohm njiÓTHO 3acTěrMBaK>TCH mójihmcm, npefloxpaHHH ofléxífly ot

mójim

M HblJIM.

1. Orgamsace obchodu

1. OpraHM3aunu TOproBJíM

distribuce produktů distribuční ústředna oběh zboží; od výrobce k spotřebiteli

pacnpe^eJiéHMe tnpoflýKTOB ueHTpájibHbíM pacnpeflejiMTejib oSparyéHMe TOBápoB; ot npoM3BOflúTejin k noTpeSMTeJiio TOBapooSMén; TOBapooSopÓT KýnjIH, M npofláx Ta; Supina; ToprÓBaa nanáTa npefljioxcéHMe m cnpóc; yflOBJíeTBOpÚTb cnpóc npofláTb c ToprÓB *BbIB03MTb; *BB03MTB

BBIB03, BbIB03Ka, ÓKCIIOpT; áKCHOpTHoe oSbeflMHéHMe BBÓ3, MMnOpT *oSjIOIKMTL· TOBáp nÓHIJIMHOM

celnice vybírá clo; celník

TaMÓXHS B3MMáer nómjiMHbí; TaMÓjKeHHbiň hmhóbhmk; TaMÓníeHHbiň flOCMÓTpmnK

daň z obratu; zdanit, vyměřit daň

Hajiór c oňopóra; *o6jio?kútL· HajióTOM

vnitřní, zahraniční obchod

BHýrpeHHHH, BHélUHHH TOprÓBJIH

navazovat, přerušovat oběh, styky

3aBH3biBaTb, npeKpaipáTb ToprÓBbie

uzavírat oběh, ujednání, dohody,

3aKjuoHáTb ToprÓBbie cfléjiKM, corjia-

CHOUléHMH

smlouvy

obchodní zastupitelství

méHMH, flOrOBÓpbl

ToprÓBoe npeflCTaBÚTejibCTBo, TOprnpéflCTBO

akciová společnost; společník

aKipiOHépHoe óSipecrBo; KOMnaHbÓH

obchodní cestující, agent íirmy

KOMMMBOHJKěp, pa3‫׳‬be3gHÓM TOprÓ-

státní, družstevní, kolchozní obchod

rocyflápcTBeHHaH, KOonepaTÚBHaH,

beim

aréHT cbiípMbi

K0JIXÓ3H3H TOprÓBJIH velkoobchod; maloobchod

OHTOBa«, pÓ3HMHHaH TOprÓBJIH

velkoobchod průmyslovým zbožím velkoobchod potravinářským zbožím

npoMTÓpr (b CCCP) nmueTÓpr

hlavní správa

rjiáBK (rjiáBHbiň kommtót), TJiaBýnp

prodávat v malém, ve velkém; na-

npogaBáTb b pÓ3Hnyy, óhtom; 3aKýn-

(rjiÚBHoe ynpaBjíéHwe) kupovač

iijmk

obchodní síť

ToprÓBaH CČTb

obchodovat s něčím; obch. zisk

TOprOBáTb, -ýio HCM-H.; TOprÓBaH

kupující, zákazník

noKynáioiniirí, noKynáTeJib

obchodník, kupec; maloobchodník velkoobchodník

ToprÓBeq; mójikum roprÓBep, KpýnHbiů ToprÓBei!

pouliční prodavač; podomní obchod­

ýjIMHHblň TOprÓBCU; KOpoBéiÍHMK,

npúňbljlb

ník; prodávat po domech kramář; lichvář; překupník, handlíř

ochéHH (m); npogasáTb Bpa3HÓc Toprám (3); poctobiumk (3); 6apb'nnHMK

zabývat se překupnictvím

óapbiuiHMHaTb

půjčovat peníze na úroky prodávat pod rukou, na černo

gaBárb fléHbm

keťas, šmelinář

neperrpo^aBéu, cneKyjiHHT

vetešník; veteš

crapběBiipiK, BeTÓmHMK (ycT.); Bé-

b poct

npogaBáTb M3-nog nojibi

Toiub, crapbě

131

prodejna, obchod, krám

Maraaiin, jiáEKa

obchodní dům (v SSSR) státní obchodní dům (v SSSR) městská, Okresní, vesnická prodejna Stánek; budka; kiosk obchod má otevřeno do 19. hod. bazar; kolchozní trh

yHMBepcájibHbíM MaraaÚH, yHMBepMár TYM (rocyflápCTBeHiibiů yHMBepMár)

-HKa CeJIbCK0X03HMCTBeHHbie M3JIMIHKM,

zemědělské přebytky

l vesnické spotřební družstvo

výroční trh; vzorkový veletrh oddělení pro doručování do bytu

poslíček; doručit do bytu roznáška zboží; rozvážení zboží pojízdná prodejna

výrobní a údržbářské družstevnictví výrobní družstvo opravna něčeho služba veřejnosti vývěsní štít, firma; světelná reklama vystavovat zboží ve výkladní skříni upravovat výlohu; aranžér vedoucí prodejny prodavač; prodavačka pult; regál; příručí denní tržba; zisk, výdělek stržené peníze se odvádějí denně

provádět inventuru skladovaného zboží zásoba zboží udělat roční bilanci 2.

Nákup

kupní síla jít na nákup, nakupovat

132

ropMár; paiiMár; cejiuMár najiáTKa; Jiapěx (3); kmóck MaraaÚH ToprýeT, otkpbit flo 19 Hacós Baaáp; K0JixÓ3Hbiň pbíhok, pofl. efl.

-OB céjibCKoe noTpeSÚTejibCKoe óGmecTBO,

cejibnó (HecKj!., cp) ŘpMapKa; ápMapxa očpaapÓB nOCblJIOHHaH KOHTÓpa; MájIbHMKnOCbijIbHblií flOCTáBMTb Há JJOM, nOCJláTb Ha KBapTÚpy pa3HÓCKa TOBápOB; pa3BÓ3Ka TOBápOB Mara3MH-nepeflBií?KKa, nepeflanjKHÓii M. npOMblCJlÓBaH KOonepápHH npOMHCJlÓBaH apTénb MacTepcKán, -ÓH no peMÓHTy ueró-H. čbiTOBÓe oócjiýjKMBaHMe Hacejiéniia

BbiBecKa; CBCTOBán peKJiáMa BblCTaBJIHTb TOBápbl B BMTpitHe yČMpáTb BMTpÚHy; flexopáTop 3aué,nyioiHMM Mara3ÚH0M, 3aBMár npoflaBép (3); npoflaBirpípa npMjiáBOK; nójiKa; paBÓTHMK npnjiáBKa AHeBHáH BbípyuKa; 6apt»iin (3) BbipyHeHHbie fléHbrn cgatÓT e»eflnéBHO npOM3BOflMTb yHČT HajIMHHOrO TOBápa TOBápHbiii pecýpc, 3anác TOBápOB CBecrií roflOBÓň ůajiáHc 2. IIOKýnKH

noKynáTejibHaH cnocóÓHOCTb MflTií 3a noxýnKaMH, ^éjiaTb noKýnKM

vybírat si; vybíravý

cýMKa «jih noKýnoK; céľKa, cérouHaa cýMKa, anécEKa npe^MéTbi népBoň HeoěxoflÚMOc™ TOBápti mupÓKoro noTpeůJiémiH, innpnoTpéó *HaKynÚTL· BCHKOÍÍ BCHHMHbl noKynáTb pacTOHMTejibHO, skohómho BblÔMpál'b; paaÔÓpHMBblii

kvalita zboží

KáuecTBo TOBápa

prvotřídní zboží; druhořadé zb.

nepBOCópTHbiň TOBáp; BTopopaapHfl-

nákupní taška; síťovka, síťová taška

předměty denní !potřeby spotřební zboží nakoupit všeho možného kupovat marnotratně, šetrně

tyto boty jdou na dračku

Hblii TOBáp TOBáp jiýHinero KánecTBa /loópoKáuecTBeHHbie n3fléj!MM TOBáp C Ha-nŠHOM. M3‫־‬bHHMCTbIM TOBáp TOBáp C nOpÓKOM, nopÓHHblŮ TOBáp rjnuióů TOBáp, sajiejKáBinniícH TOBáp M36biTOK TOBápa; He^ocTáTOK TOBápa XÓJJKIÍM TOBáp 3TTÍ pyŮálHKM CKÓpO paCXÓAHTCH 3TM Botmhkm pacKynáiOT napacxsáT

prodejní cena

OTnycKHán pěná (4a)

ceník pevné ceny

npeijCKypáHT, péHHMK (cneq.) péHbí 6e3 TÓpra, 6e3 sanpóca, TBěpflbie q. noBbiinéHMe uen; qéHfai noflHHjiúcb CHMjKéHMe pÓ3HMHHbix nén Ha npoMbírujieHHbie n npo^OBÓJibCTBeHHbie TOBápbl UéHbl nOHM3HJIMCb floporoBM3Ha; flemesifena 3TO CTOMT flóporo, flěiueBo *KynÚTb no fletuěBKe, 3a GecpéHOK, «eiuéBJíe nápeHoň pénbi (paar.) KyrnÍTb safloporo npofláTb BTpúflopora (pasr.) 3anpámMBaTb cjimiiikom BbicÓKyio !lény 3ajiáMbiBaTb uény sto MHe Hé no KapMány sto MHe cTÓMJio flóporo; H 3aHJiaTMJI ýňMy fléner

zboží nejlepší jakosti kvalitní výrobky zboží s kazem, kazové zboží zboží s vadou, vadné zboží zkažené zboží; ‫״‬ležák“ nadbytek zboží; nedostatek zboží zboží, které jde na odbyt tyto košile jdou na odbyt

zvýšení cen; ceny stouply snížení maloobchodních cen průmy­ slového Zboží a potravin

ceny klesly drahota; láce to je drahé, laciné, to stojí moc, málo koupit lacino, za babku, za pár še­ stek (hov.) koupit za drahé peníze prodat velmi draho, předražené predražovať

žádat přemrštěnou cenu na to moje kapsa nestačí (hov.) to mi přišlo draho; zaplatil jsem spoustu peněz

133

cenově mi ten oblek vyhovuje smlouvat o něčem slevit; prodávat se slevou

no qeiié

ótot koctióm

me noflxóflMT

vyplatit, splatit dluh brát na nákupní knížku

TOprOBáTbCH, -ýlOCb o HěM.-H. CKíÍHyTL·, c6áBHTt, ycrynÚTL· (pa3r.); npOHaBáTL· CO CKlíflKOM pacnpoflájKa; npoflá>Ka no noHiÍTKOHhbim qénaM npo^aBáTb c nySjnÍHHoro TÓpra, c ayKpnÓHa noKynáTb 3a HajrúnHbie; b3htb B flójir KyniÍTL· b paccpÓHKy; ynjiáHUBaTb b paccpÓHKy BbinjiaTMTb, *noracMTb flójir (1) SpáTb, 3a6npáTb Ha aaKynnýio, 3a-

dát deset korun jako zálohu dostat zálohovou známku

óópnyio KHMJKKy fláľb AéCHTL· Kpon B 3a#áT0K *nojiyuMTb óirpKy

výprodej; prodej za snížené ceny prodávat v dražbě

kupovat za hotové; vzít na dluh koupit na splátky; splácet

3.

V obchodě

Co si přejete? Cím mohu posloužit? Co je ještě libo? Máte jablka? Nemáte citrony?

Dejte mi, prosím, pět kousků cu­ kroví. Máme velký výběr. Račte si vybrat. nabízet zboží; vnucovat zboží kus; kusové zboží; odpočítat po ku­ sech

pár; tucet odvažovat na váze papírový sáček

ošidit na váze; nedovažek

ošidit na míře bedna; krabice; balíček čaje láhev; sklenice; plechovka plechovka od konserv

134

3.

B

Maraaiiiie

Hto npMKájKere? Hew Morý cJiyýKŮTb? Hcm Morý Sbité nOJlé3HbIM? Htó BaM erpě yróflHO? ÉcTb y Bác hójiokh? Hér y Bác JTHMÓHOB? JláiíTe mhc, nojKájiyňcTa, ná-rb iirrýk rrnpójKHbix. y Hác SojIblllÓM BblSop, aCCOpTlTMÓHT. H3BÓJIbTe BblÓpaTb. npeflJiaráTb TOBáp; HaBH3bIBaTb TOBáp nrrýKa; iiiTýHHbie TOBápbi; otchiitšte noniTýHHO nápa; flráswHa OTBéniMBaTb, cob. OTBécrtTb na Becáx 6yMá?KHbiM MemÓHeK, KyjiěK (3, pofl. -jibKá) oÓBécMTb, HecoB. oóBéuiMBaTb; ne/íoBÓC OÓMépiiTL·, HeCOB. OÓMépMBaTb hiijmk; KopóÓKa; náHKa náio SyTbuiKa; CTeKjiHHHan SáHKa; aceCTHHán, KOHcépBHaH SáHKa ?KecTáHKa M3-noA kohcópbob

Zač je kilo třešní? Kolik (kilo, deka) si ,přejete?

Tento druh nemáme, je rozebrán. sádlo je vyprodáno tu látku již skoupili, rozebrali zásoby došly

docházeti (o zboží) Přejete si to zabalit?

Zabalte mi tyto knihy. balík, balíček tovární balení; papírový obal lepenková krabice plátěný obal

Kolik to dělá dohromady? Kolik dostanete ode mne? sečíst nákup; ošidit při !počítání kniha stížností a přání účet; platit u pokladny !podle po­ kladničního bloku Nemáte drobné? Máte nazpět? Tady máte nazpět. Budete mít na sto korun zpět? rozměnit desetikorunu vydávat zboží; samoobsluha

IIoněM kmjió nepémeH? Ckójibko nptíKáJKere oTBécMTb? Ótopo cópTa y Hác Hé‫׳‬r, oh pacnpóflaH

cájio pacnpóflaHO, pa3Ó5pano ■j‫־‬ry Marépnio yncé pacKynÚJin aanácbi BbímjiM, napacxÓAOBajmcb, KÓHHeHbl 6biTb na rrcxófle IIpuKájKere 3aBepnýTb? (necoB. 3aBěpTbiBaTb) nepeBHJKÚTe mhc stu khií™. naKéT, naKéTMK, CBěpTOK ynaKÓBKa; ByMásíHaji oběpTKa KapTÓHHaa KopóÓKa nOJIOTHHHblii HCXÓjI (3) CKÓJibKO sto cocTaBJíáeT b MTÓre? CKÓJibKO cjié^yeT c MeHH? nOflCHMTáTb KýnjieHHOe; OÓCHMTáTb KHÚra xtájioB m nojKejiáHMM cněT, um. mh.h. -á (1); ynjiánnBaTb b Kácce no uéKy HéT jim y Bác mčjikmx, mójiohm? Bert y Bác cflánn? 3to Báma cflána. HaMflěTCH y Bác co crá kpóh cflánn? pasMeHHTb, HecoB. pasMémiBaTb ueCHTMKpÓHHyio SyMájKKy ornycKáTb, cob. *omycTMTb TOBáp;

caMOOĎCJiýjKMBaHMe

4.

Druhy zboží a obchodů

chléb; houska; žemle; rohlík pekárna, pekařství sladkosti, pamlsky; sladké pečivo bonbony; cukroví; karamela

zmrzlina; šlehačka; cukrárna maso; salám; uzenina

řeznictví, uzenářství potraviny; poživatiny

4. Bůjbi TOBápoB m MaraaŮHOB xjiéô; GýjiKa; pósaHHMK; porýjibKa nexápHH, SýjiOHHaH CJiácTM ,-éň, jiáKOMCTBo; neuéube KOHéTbi Ok); nnpóJKHoe; KapaMéjib (») MopóiKenoe; GÚTbie cjimbkm; koh^iíTepcKaa mhco; KOJióacá (4, mh. h. -ácfai); KonHěHbiň nponýKT, K-oe M3fléjine, KOnnéHMe, KOHHěHOCTb MSTCHáH, KOJlGáCHan npoflOBÓJibCTBeHHbie, nnmeBbie npojjýKTbi; cbecTHbie npnnácbi

135

potravinářství; koloniál

lahůdka lahůdkářství

npoflOBÓJibCTBeHHEiň MarasÚH; 6aKaJiéúHaa jiáBKa jiáKOMCTBO, gejiMKaréc (pasr.) racTpoHOMMHecKMii MaraaÚH, racrpoHÓM

restaurace; jídelna; bufet automat (jídelna)

pecTopáH; CTOJiÓBas; 6yéT saKýcoBHaa

mléko; mléčné výrobky; mlékárna

MOJIOKÓ; MOJlÓHHbie M3géjIMH; MOJIÓHHaa

zelenina; prodejna zeleniny

aéjieHb (xc), óboiijm, -éú; seneHHáa,

ovoce; ovocnářství

OBoiyHán jiáBKa (hpýKTbi; cbpyKTÓBaa jiáBKa

látky; textilní výrobky; prádlo textilní obchod; prodejna prádla A

Marépim, TKáHn; TeKCTÚJibHbie M3géjimh; Bejibě MaHycbaKTýpHbiii MarasÚH; MarasÚH Sejibá ,

konfekce; oblek; šaty pletené zboží konfekční obchod

roTÓBoe njiáTbe; koctióm; rwiáTbe TpMKOTáxiHbie TOBápbl MarasÚH roTÓBoro nnáTba

pokrývky na hlavu; kloboučnictví obuv; obchod s obuví

rojioBHEie yBópbi; mjiánHbíM MarasÚH óbyBb (hí); MarasÚH óbyBJi, canójKHaa jiáBKa

galanterie textilní, kožená kožedělné zboží; galantérni obchod

rajiaHTepéa TexcTÚjibHaa, KÓJKanaa KOJKéBeHHbiíl TOBáp; rajiaHTepéŮHbíM MarasÚH

sportovní !potřeby; obchod se spor­ tovními potřebami; hračkářství

CΠOpTIÍBHL·Ie npMHagJlélKHOCTM; cnopnÍBHbiii MarasÚH; MrpýineHHbiú nara3ÚH MocKaréjib (jk, co6np.); TyaaéTHbie npMHaflJléxíHOCTM

drogistické zboží; toaletní potřeby; drogerie

lékárna; léky papír; kancelářské potřeby papírnictví kuřácké potřeby; trafika

kovové výrobky; kovové nádobí drobné žel. zboží; zámečnické zboží železářství

136

MOCKaréjibHaa jiáBKa; airréKapcKiiú MarasÚH améKa; jiexápcTBa SyMára; KaHqejiapcKMe npMHagjiéxrHOCTIÍ nncHe5yMájKHbiú MarasÚH KypúrejibHbie npMHa/jjiéiKHOCTii; raSáHHaa

MerajrjiÚHecKiie M3fléjina; M-aa nocý«a CKOdaHÓM TOBáp; 3aMÓHHbIÚ TOBáp jKeJié3Haa iiáBKa, aTCH rocyflápcTBeHHbie ynpe?KfléHMH, npaBOBbie

b03-

3péHMH, MCKýcCTBO Μ fláíKe peJIMľMÓ3Hb1e npeflCTaBJléHMH fláHHbIX JHOfléM M M3 KOTÓpOM OHM HOSTOMy flOJIJKHbl 6bITb OÓbHCHeHbl,--- a Ηθ HaoSopÓT, KaK 3T0 aéjiajiocb flo cmx nóp.

Ho 3Τ0Γ0 Májio. MapKC οτκρώτι τέκ5κβ ocóóbin 3aKÓH 3bmjk0hmh coBpeMéHHoro KanMTajincTMHecKoro cnócoóa npoM3BÓflCTBa μ ποροϊκαθηηογο mm 6yp2Kyá3H0r0 oöipecTBa. C οτκρώτπεΜ npMÔáBOHHoií ctómmoctm b 3Ty óČJiacTb Sbijiá cpá3y BHeceHá hchoctb, b to BpéMH κ3κ Bce npéjKHne mccjiéAOBaHMH KaK 6yp2Kyá3HbIX SKOHOMMCTOB, TaK μ COpMajIMCTMHeCKMX KPMTMKOB ÔbIJIM SjíyjKfláHMe B ποτθμκ3χ ... HaýKa 6bw1á fljia MápKca ncTopiínecKM /țBMJKymeii, p6bojiiou;móhhom KaKýio 6b1 5KMBý1o páflocTb hm flocraBJíájio eMý Kâxr/țoe HÓBoe otKpbiTMe b J1106ÓM TeopeTMHecKOM naýKe, npaKTMHecKoe npnMeHéHMe κοτόροϋ Hej1b3á 6b1J1o flá3Ke m npeflBJífleTb, — eró pá^ocTb ôbijrá coBcéM mhóíí, Korflá fléjio LHJIO 06 OTKpblTMM, HCMéflJieHHO 0Ká3bIBaK>meM peBOJHOpMÓHHOe B03fléMCTBMe Ha npoMbiinJieHHOCTb, Ha MCTopihiecKoe pa3BMTMe Booôipé... IÍ60 MapKC 6mji npéxfle Bceró peBOjnopMOHép. ΠρΜΗΜΜύτΒ τβΜ iíjim cmjiom.

MHb'lM CnÓCOGOM yHáCTMe B HMCnpOBepHiéHMM KaHMTajIMCTMHeCKOrO ÓSipCCTBa π cósAaHHbix mm rocyflápcTBeHHbix ynpeíKAéHMM, ynácTBOBaTb b fléjie ocbo602K#éHMH coBpeMéHHoro npojieTapnáTa, KOTÓpoMy oh BnepBbie ziajr c03HáΗΜβ eró CÓ6CTB6HH0r0 nOJIOJKÓHMH M eró nOTpéÔHOCTeM, C03HáHMe yCflÓBMM

138

eró ocBoSožKfléHMH, — bot hto 6b'wio

b

fleňcTBMTejibHOCTM eró ?KM3HeHHbiM

npM3BáHneM. Bopb5á 6bwiá eró CTMXMeil... MapKC ýMep, noHMTáeMbiň, jimSmmeim, oiwiáKMBaeMbiň MMjijiMÓHaMM pesojiropnÓHHbix copáTHMKOB bo Bceií Espóne m AMépnKe, ot cmSmpckmx pyflHMKÓB A O KaJIMi. (Ilo IIOjrMTMHeCKOM 3K0HÓMIÍM.)

C Hanájia XIX BÓKa, c tofó spéMeHM kbk B03HMKjia KpýnHaa MainMHHaa MHflýCTpMH, XOfl KanMTajIMCTHHeCKOrO paCHlápeHHOrO BOCnpOM3BÓflCTBa nePMOflMHeCKM npepbIBáeTCH 3K0H0MMH6CKMMM KpM3JÍCaMM. KaunTajIMCTMHeCKMe KpM3MCbI HBJIHIOTCH KPM3MC3MM nepenpOH3BÓJKáeTca npéxfle Bceró b tom, hto TOBápbi He HaxóflHT c6b!Ta, TaK KaK mx npoMBBejjeHÓ SÓJibme, hgm MÓryT KymÍTb ocHOBHbie nOTpeSútcjim— HapóflHbie Máccbi, noKynáTejibHaa chocóShoctL· KOTÓpbix řípu rocnóflCTBe KariirraJiMCTíÍHecKHx npoiraBÓflCTBeHHbix OTHOinéHMii orpaHÚneHa KpáiíHe ý3KMMM páMKaMM. «JÍ3JIMHIKM» TOBápOB 3arpOMOJKfláK>T CKJláflbl. KarnrrajiiicTbi coKpamáiOT npoi!3BÓflCTBO m yBOJibHHioT paSÓHMx. Cóthm m TbicHHM npeflnpiiHTMií 3aKpbiBáioTCH. PÓ3KO BO3pacTáeT SespaSÓTiipa. OtcýtCTBwe cSbiTa npoM3BeflěHHbix tobůpob BeflěT k paccTpóňcTBy ToprÓBJín. Kpe,HMTHbie CBH3M HapymáioTCH. KanirrajnícTbi Mcnb'rrbiBaioT ócTpyio HexBŮTKy HajnÍHHbix fléner. Ha Sápatax paspaiKáeTCH Kpax — Kýpcbi áKpMií, oSjínrápiiií m flpyráx qéHHbix Syiíár crpeMjrreJibHO náflaiOT. IIpoKáTbiBaeTCH bojihó SaHKpÓTCTB npOMbimjieHHblX npeflnpMHTMň, TOprÓBblX M SáHKOBCKMX npM. nepenpOM3BÓflCTBO TOBápOB BO BpéMH KPJÍ3MCOB HBJIHeTCH He aSCOjnÓTHblM, a OTHOCMTejIbHblM. 3t0 3HáHMT, HTO M36bIT0K TOBápOB CyilieCTBýeT JIMHl b no cpaBHéHMio c njiaTěJKecnocóÓHbíM cnpócoM, a OTHióflb He no cpaBHéHMio C JXeMCTBMTejIbHblMM nOTpéÓHOCTHMM ÓSipeCTBa. Bo BpéMH KPM3MCOB TpyflHHJMeCH MáCCbl MCHblTblBaiOT KpáiÍHIOIO HyjKflý B CŮMOM HacýlIJHOM, MX noTpéÓHOCTM ynoBJíeTBopáiOTCH xýaie, HeM Kor^á-jiMSo b flpyróe spéMH. MmjiJIMÓHHbie Máccbl POJIOflálOT, nOTOMý HTO npOM3BefleHÓ «CJIMIHKOM MHÓrO» XJiéSa, J11Ó3M cTpa^áiOT ot xójiofla, nOTOMý hto flóóbiTo «cjimihkom mhóto» ýrjia. TpyfláiiaiecH jnnnáiOTCH bchkmx cpeflCTB k jkmshm mm6hho nOTOMý, HTO OHM npOM3BejIM 3TM CpéflCTBa B CJIMIHKOM SojIbHlÓM KOJIMHeCTBe. 1. Politická ekonomie; společenská věda; these, poučka; národohospodář

1. ÍIoJinTÚHecKaa okohómmh; oSmécTBemian naýKa; nojiojKÓHMe; skoho-

lidská společnost výroba; materiální statky

HejioBénecKoe óSinecTso hpomsbó^ctbo; MaTepMájibHbie ÓJiára

mmct

139

společenskovýrobní vztah

o6méCTBeHHO-npOM3BÓflCTBeHHOe

uspokojování potřeby

OTHoméHue yflOBjreTBopéHue norpéÓHOCTM

člověk pozměňuje předměty přírody věsti boj (bojovat!) s přírodou sám (jednotlivě), společně

výrobní způsob (předkapitalističký)

výrobní proces lidská práce; pracovní síla výrobní prostředky

pracovní předmět; pr. prostředky výrobní nástroje výrobní vztahy spotřeba; stupeň vývoje

uejiOBéK BHflon3MeHííeT npeflMéľbi npnpóflM seční 6opb5ý c npnpófloň b oflMHÓHKy, cooňnjá cnócoň npOM3BÓflCTBa (flOKanMTaJIMCTJÍHeCKMií) npoqécc npoM3BÓflCTBa Tpyq (3) nejioBéKa; paňóuaa cújia cpéflCTBa npon3BÓflCTBa npeffMéT rpyflá; cpé^cTBa Tpyflá OpýflMH npOM3BÓflCTBa npOM3BÓflCTBeHHbie OTHOIuéHMH noTpeňJiéime; cTynénb (2, tk) paaBiíTMH

2. Společenské zřízení; podstata

2. OěmécTBeHHoe ycrpoucTBo; cýmHOCTb

opoělověk; pračlověk

HejiOBeKOo6pá3HaH oSesbána; nepsoĎbiTHbíM uejiOBéK

předkové člověka žili v hordách člověk se živil sbíráním potravy vyskytovalo se lidojedství

npéflKM HejiOBéKa jkmjim ' óp^aMM (4) HejioBéK jkíiji 3a chčt coGwpáHMH mimu BCTpenájiocb jnofloéqcTBO

prvobytně pospolný řád

nepBoěMTHO-ÓělUMHHblM CTpoil

chov dobytka (dobytkářství) společné vlastnictví půdy rodové zřízení

CKOTOBÓflCTBO óGmaa cóócTBeHHOCTE Ha 3éMJiK> pOflOBÓii CTpoií

patriarchální, matriarchální rod

naTpMapxájibHbiň, MaTpMapxájibHbiil pojí (1) pa3Jio»3Om m apynÍMM CTpánaMM HapóqHO«eMOKpaTMHecKoro jiárepa, HexocjioBáKMH nomjiá no ny‫ ™׳‬crpoMTejitcTBa copMaj!M3Ma.»

Bopiíc IIojicbóm: BejHÍKaa nápTMH. (JÍ3 Kajienaapá.)

B MTajibHHCKOM rópoflc MMjtáHe MHe flOBejiócb 6b!Tb Ha paSóneM MMTMHre, npoMcxoflMBweM na njióiqaflM népefl BopÓTawM KpýnHoro 3aBÓqa. Co cjióbom npMBéra k yHácTHMKaM MMTMHra BbicTynMJi ojrá M3 coBéTCKMx fleneráTOB — paóÓHMii. OrpÓMHaa ay^MTopna xráflHO noflxBáTbiBajia nepcBÓq KárKflOM eró 3e m ropáno anjioflMpoBaJia. IIpMcýTCTBOBaBniMe Ha MMTMHre cjaamMCTbi peniMJin c6i‫׳‬rrb EbicTynáBinero npoBOKaqMÓHHbíMM BonpócaMM. -BÓT tBbl, CMHbÓp, TOBOpMJIM O CBO6Ófle b Bánieii CTpaHé. A noneMý y Bác TÓJIbKO OflHá nápTMH?--- BblKpMKHyjIM M3 TOJinbl. TbICHHM ropHHMX TJia3 yCTpeMMJIMCb Ha OpŮTOpa. ÔH CnOKÓilHO yJIblÓHýjICH. « A HáM Bójibine m ne Hýxnro. 3anéM? — npócTO OTBéTMj! óh. — A bót TÓrtbKO na HáuieM 3aBÓfle écTb hhómkím HécKOjibKnx nápTMií, — npOflOJIJKájIM flOnpálHMBaTbCH M3 TOJHIbl. « Hy m htó M3 Toró, fléjio 3HaKÓMoe. B pápcKOM Poccmm Bbijio TÓxre mhóto

149

nápTMM. A Tpy/jHipHMCH οτ ότοΓο HíMJiócb He jiérne — OTBéľMJi rócTb, m nepeBÓfl 3T0M φρύ3Μ MTajIEHHqbl BCTpéTMJIM flpýjKHMMM anJIOflMCMéHTaMM.. A rócTb npoflOJiHcáji: —Tenépb y Hác oflHá nápran, ho 3to nápran πο^λμηηο HapóflHaH, oná BbipaxáeT m 3a1qn1qáer MHTepécbi TpyflátqMXca, se/țeT Ham napófl k K0MMyH1í3My. C stom nápTMeň mbi b ογοηβ h b so/țy, mm c Héň HMHTÓ He CTpáuiHO. — KoMMyHHCTMHecKaH nponaráHfla!—3jió BbiKpMKHyji φβπίΜστ, noTepáa TepnéHMe. Γρ03ΗΜΜ CBMCT CO BCéx CTOpÓH 6bIJI eMý otbctom. rÓCTb CTOHJI, ΠΟ/țHHB pýKy, H0Ká3bIBaH, HTO XÓH6T floSáBMTb HéCKOJIbKO CJIOB. Korflá Bcé CTMXJIM, OH CK33ájl: --- H XOTejI TÓJIbKO OTBéTMTb CMHbÓpy, HTO cáM-TO H SeCnapnÍMHblií ...

reHMájiBHoe npe^BM^eHite. (W3 KajieHflapá.) B CBoéíi craTbé «Jlýnine MéHbme, /ța jiýHine» B. M. JléHMH, reHMáJibHo npe/țBM/ța xo/ț MCTopiínecKoro p33bmtmh, iiMcáji: «... rwráHTCKoe 60λβιιπ1ηctbó HaceJiéHMH 3eMj1M b KOHqé KOHqÓB oSynâeTCH m BOcmÍTbisaeTCH κ 60pbBé caMMM KanMTaj1M3M0M. Jlcxófl ßopbßbl 33BMCMT, B KOHéHHOM CHeTe, ΟΤ ΤΟΓ0, HTO P0CCMH, IÎH/țMH, KMTáň m t. n. cocTaBJíHKxr ruráHTCKoe Bojibihmhctbo Hace/réHMH. A μμθηηο 3T0 BojIbHIMHCTBÓ Hace/léHMH M BTHFMBaeTCH B HOCJléflHMe ľóflbl B 60pb6ý 3a CBoe ocBoSoJKfléHMe, τέκ hto b 3tom cMbicjie ne μοϊκθτ Bb'iTb hm tóhm COMHéHMH B TOM, K3KOBÓ SýfleT OKOHHáTejIbHOe peniéHMe MMPOBÓM 6opb6bl. B stom cMbicJie οκοΗπέτθΛΒΗΒΗ noSéfla coqnaj1M3Ma Bnojiné n 6e3ycj!ÓBH0

oBecnéHena.» IJoGé^a BejnÍKoro KMTáňCKoro napo/ța, M3ľHáB111ero m3 cBoéít cTpaHbi aítePMKŮHCKMX MMnepMajIMCTOB, TepOMHCCKaH 0opb6á KOpéMCKOTO Hapófla, POCT HaqMOHájIbHO-OCBOÔOflMTeJIbHOrO flBMHíéHMH B KOJIOHMájIbHBIX M 3aBMCMMbIX CTpánax — Bce 3το όρκο n0flTBep5Kfláer npáBMJibHOCTb HaýHHoro nporHÓ3a JléHMHa. KpérmeT m pacreT MeíKflyHapóflHbiM Jiárepfa Mjípa, «βΜοκρέτΜΜ m COIțMajIM3Ma, BO3rj1aBJIHeMbIM CobBtckmm C01Ó30M. «Háme Cobótckoc rocy/țâpcTBO ne MMéeT ημκθκμχ arpeccMBHbix qéjieií co CBoéií CTopoHbi He flonycKáeT BMeuiáTeJibCTBa b nejiá npyriíx rocyjțâpcTB. Haina bhöihhhh nojHÍTMKa... HBJíáeTCH πολμτμκομ saiqnTbi MMpa M05K/țy HapÓflaMM, HBJíáeTCH He3b'16j1eMOM HOJIMTMKOŕi COXpaHéHMH M ynpóΗβΗΜΗ Mlípa, ßopbßbl ΠρΟΤΜΒ HOflľOTÓBKM M pa3BH3bIBaHMH HOBOM BOÜHb'l, nOJIMTMKOM MejK/țyHapâflHOrO COTpýflHMHeCTBa M P33BMTMH flejIOBblX CBH3eM co bcómm cTpánaMM, KOTÓpbie cúmm TáKHíe crpeMHTCH κ 3T0My. TaKán BHénihm nojHÍTMKa OTBenáeT KopeHHbiM MHTepécaM cobctckoto napóz/a m BMécre c τθμ MHTépecaM BCéx flpyrnx mmpojhoBmbbix Hapâ/țoB. B. M. Mójiotob (Π3 ra3éTb! «IIpáBfla».) m

150

1. Státní zřízení

X. rocy«ápcTBenHEiň cTpóň

právo na sebeurčení

státní forma, útvar

npáBO caMoonpeflejiéHKH rocyflápcTBeHHOCTb, cbópwa rocyfláp-

nezávislost a svrchovanost vzít moc, vládu kapitalistům

CTBa HesaBMCÚMocTb m cysepeHMTéT *othhtL· (OTHMMý) BJiácTb y Kamrra-

státní převrat předmnichovská republika nastolit vládu proletariátu vzít moc do svých rukou dostat se k moci; upevnit moc u nás vládne dělnická třída

zespolečenštit výrobní prostředky znárodnění průmyslu; nár. podnik dekret o pozemkové reformě lidová správa; nár. výbory orgán stáAií moci, státní správy

nařízení úřadů výkonné orgány místní správa

krajský okresní nár. výbor funkcionář; vykonávat funkci státní zaměstnanci parlament; zákonodárná moc poslanec Národního shromáždění vláda; předsednictvo vlády ministerský předseda, předseda vlá­ dy; náměstek předsedy vlády

hlavní správa chem. průmyslu spravovat, řídit stát vládní program

JIMCTOB rocyflápcTBeHHbiii nepeBopÓT flOMiÓHxeHCKaH pecnýójiMKa ycTaHOBÚTb BJiácrb npojieTaprtáTa

B3HTb BJiácTb (2) B CBOlí CTáľb (cTány) y Bjiácrn; BJláCTb b Hámeň crpané ctomt y 6ÓHMÍÍ KJiácc oôoômecTBiÍTb cpégcTBa

pýKM ynpóuMTb BJiácm panpoMSBÓfl-

cTBa HaipíOHajiMsáipiH npoMbimJieHHOCTn; HaqnoHájibHoe npeanp‫־‬ná™e fleKpéT o 3eMéjibH0ií pecfrópMe HapóflHbie BJiácTM, -éň; HaipioH. koMMTéTbl ópraH rocyflápcTBeHHoň BJiácrn, rocyflápcTBeHHoro ynpaBJíém«! pacnopHJKéHMe BjiacTéň ncnojiHMTejibHbie ópraHbí MécTHbie BJiácm, BJiácTM Ha Mecráx oójiacTHÓii, paiiÓHHbiil HarpiOHájibHblM KOMMTÓT d>yHKipíOHép, flOJiíKHOCTHÓe jimijó MCrrOJIHHTb flÓjIHCHOCTb npaBMTejibCTBeHHbie cjiýatamne napjiáMeHT; 3aK0H0fláTejibHaH Bjiacrb flenyTár HapMOHájibHoro coSpámiH npaBMTejibCTBo; npesTÍgnyM npaBMTejmcTBa npeMbép, npeMbép-MMHMcrp,' npe/jce-

fláTejib KaóMHéTa mmhmctpob; 3aMecrÚTenb npeMbép-MHHÚCTpa rjiáBK, rjiasýnp xmm. npoMbiniJieHHOCTM npáBMTb rocy^ápcTBOM npaBMTejibCTBeHHaa nporpáwMa

151

poúnorová obrozená národní fronta

cbeBpájibCKne coSbituh; nonbiTKa peáKIÍMM *BOCCTaHOBMTL· KanMTajIM3M nofláTb b oTCTáBKy; (Soesbie) kommTéTbi fléúcTBMH; paěónaH mmjimumh nOCJICťbeBpájIbCKMM OÚHOBJlěHHblň

Ústava 9. května občanská práva; povinnosti občanů

,Haq. d>PÓHT KoHCTMTýrpiH 9-ro Má« npasá (1) rpajKfláncTBa; oBáaaHHOCTM

únorové události; pokus reakce o obnovení, kapitalismu

podat demisi; akční výbory lidová milice

rpájK/jaH

volební právo; volič

M36iipáTejibHoe npáso; nsBnpáTejib

všeobecné demokratické volby

Bceó6ipne aeMOKpaTMnecKJie BbiSopbi,

jednotná kandidátka navrhnout někoho za kandidáta

-OB M36MpáTejibHaH KaMnánna; M-aa 3anňcKa, M36MpáTejibHbiií čiojineTéHb oBiijhm KaHflpmáTCKMií cmícoK BbíflBMHyTb, BblCTaBMTb KaHflMflaTýpy

kandidovat za poslance

Koró ôaJiJioTÚpoBaTbCH

volební kampaň; volební lístek

b

AenyráTbi

volit, hlasovat lístky volební okrsek; volební komise

M36npáTb, SajiJiOTiípoBaTb (-yio) M36MpáTejibHbiů ynácTOK; M36-aa MíÍCCIÍH

hlasování; volební hlas

SajiJioTMpÓBKa; rračnp. rójioc (1, mh. h.

kandidát získal, dostal 98 % hlasů nové volby; znovu, podruhé zvolit odvolat z úřadu; odvolatelnost

-á) KaHAMfláT coěpáji 98 % tojiocób nepesbibopbi, -ob; ‫׳‬nepesbiSparb OCBOSOfllÍTb OT AÓJIHÍHOCTM, CHÍTTb C AÓJI2KHOCTM; CMeHHeMOCTb

socialistická zákonnost

copnajiMCTÉHecKaa saKÓnnocTb

plnit zákony; usnesení vlády

BbmOJIHHTb 3aKÓHbi; nOCTaHOBJléHMC

dodržovat pracovní a státní disci­

coěJiioAáTb TpyAOBýio u rocyflápCTBeHHyio AucminjuÍHy Bepéab couyraJiMCTMHecKyio cóň-

ko-

npaBMTejibCTBa

plinu šetřit, soc. vlastnictví t

CTB6HHOCTL·

porušovat, přestupovat zákon

HapymáTb, npecrynáTb 33kóh

spáchat zločin; přestupek

coBepmiÍTb npecTynjiéHne; npocTý-

rozkrádáni státního majetku

noK pacxmpéHMe rocyflápcTBeHHoro MMý-

vlastizrada, velezrada

rocysápcTBeHHaH M3MéHa

mecTBa

152

stavět před soud; lavice obžalova­ ných; soudit; potrestat

OTflasáTb nofl cyg (3); CKaMbá nofl-

cygÚMbix; *cygMTb (-acý); HaKaaáľb (‫^־‬ý)

soudnictví

cyfloycTpóiicTBO, npanocý^ne

lidový soud; prokuratura soudce; lidový porotce; prokurátor; vyšetřující soudce

HapógHbiň cyg (3); npoKypaTýpa cygbH (4); pog. mh. n. -éň; Hapó^Hbiií aacegáTejib, npoKypóp; cyfléÓHbiii cjiéflOBaTejib

zahájit soudní řízení proti obžalova­

B03gBMHyTb cyfléčnoe fléno npóľiiB OÓBMHHeMOrO

nému soudní přelíčení, proces zatknout; zatykač soudní řízení; vyšetřující orgány

předvolat svědky výslech očitého svědka trestný čin zkoumat dědický spor vynášet rozsudek; osvobozující

odvolat se proti rozsudku

uvěznit Nejvyšší soud nedoplatek na daních exekuční orgány; exekuce

exekútor; exekvovat, zabavit majetek dlužníka

cyfléÓHoe saceflánue, cyfléÓHbiil npouécc apecTOBáTb, -ýio; npnKás 06 apécre Cyg0np0M3BÓflCTB0, CJléflCTBeHHbie ópraHbí Bb!3BaTb, npn3BáTb, noTpéčoBaTb CBnfléTejieň flOnpÓC OHCBÚflUa yrojiÓBHoe npecTyiuiénne paccMáTpMBaTb cnóp o HacjiéflCTBe *BbíHocÚTb peméHue, npuroBÓp; onpaBgáTejibHbiň

nofláTb ancjiJinuMÓHHyjo jnájioBy, *eanBÚm o nepecMÓTpe fléna 3aKJiK>mÍTb b ·nop'bMý (4) BepxÓBHbiii cyg■ HeflOMMKM no HajióraM ÓpraHbí B3bICKáHHH; McnojuiéHMe npuroBÓpa cyfléÓHbiií MCiTOJiHMTejiB; onucáTb MMýmeCTBO flOJIJKHMKá (rop.)

ochrana státní bezpečnosti

oxpána rocyflápcTBeHHon čeaonácHOCTM

bezpečnostní orgány Sbor národní bezpečnosti dbát o vnitřní pořádek

ópraHbí 6e3onácHOCTn Kópnyc HapMOHájiEHOM SesonácHOcra CJieflÚTb 3a BHýTpeHHMM pacnopáflKOM peryjiiítpoBaTb ýjimmoe flEHTKéHiie oóeperá-rb, oxpaHHTb, cTepénb MMýipecTBO

řídit pouliční dopravu chránit, střežit majetek

153

ozbrojené síly brání, hájí vlast

BoopyjKěHHbie cmjiei saiqnmáioT, OTCTánBaioT PóflMHy

zákon na ochranu republiky hospodářské orgány pečují o hmotné zabezpečení obyvatelstva

xo3HiícTBeHHbie ópraHbí 3a6ÓTHTcn o SjíarococTOHHMM HacejiéHMH

2. Strana

2. IlápTHH

stranická příslušnost

napTMMHorroJiMTMHecKan rrpMHaAJiéjK-

komunistická strana

HOCTb KOMMyHMCTMHeCKaH nápTUH, KOM-

saKÓH o aaipÚTe pecnýěJiMKM

nápTMH předvoj světového proletariátu slučovací sjezd KSC a soc.-dem.

strany straník; nestraník být členem strany vstoupit do řad strany stanovy strany; členský průkaz

aBauráp,□; MnpoBÓro npojieTapjíára o6‫׳‬be«MHilTejibHbiň Cbé3fl KIIH m couiiaji-fleMOKpaTíÍHecKoii náprnM napTjíeu; SecnapTÚMHbiň

COCTOHTb HJléHOM nápTMM *BCTymÍTb B HJléHbl nápTMM ycTáB nápTMM; nápTMiiHbíM ňnjiéT, napT0HJiéT

platit členské příspěvky dodržovat stranickou kázeň vnitrostranická demokracie vyzradit stranické tajemství to je neslučitelné s členstvím ve straně úchylkář; levá úchylka; pravičák

jednota, semknutost členů strany navštěvovat členské schůze schůze řádná, pravidelná; mimo­ řádná; slavnostní svolat schůzi; dostat pozvánku na plenární schůzi schůze je stanovena na pátek dát, zařadit na pořad jednání

přítomnost všech členů je povinná schůze se konala za předsednictví místopředsedy

154

yiwiáHMBaTb ujiéncKiie B3HÓCbi coÓJiiofláTb napTÚMHyio flMcqunjiMHy BHyTpnnapTÚMHaH fleMOKpáTMH Bb'maTb napTÚMHyio TáňHy 3T0 HCCOBMeCTÚMO c npeSbiBánMCM

B pHfláx (1) nápTMM yKJioHMCT; jieBáqKMÍi yKJiÓH, 3arú5; npáBblM eflMHCTBO, CnjIOHěHHOCTb HJléHOB nápTMM nocenjáTb éčipne coópánMH coSpáHne OHepeflnóe; ÓKCTpennoe, npeoBbíHáMHoe; TopscécTBennoe 3aceqáHMe C03BáTb coňpáHMe; *nojiymÍTb nosécTKy na njieHápnoe saceflánne 3acefláHMe HasnáHeno Ha nHTHMqy nocTáBMTb, BKjnoHMTb ‫׳׳‬Ha noBécTKy flHH HBKa Bcéx HJiéHOB o6íi3áTejibHa cobpáHne cocToájiocb no/! irpeflcefláTejibCTBOM 3aMecTMTejiH npeace/jáTejiH

předsedající zahájil schůzi

npegcefláTejibCTByK>mnií OTKpbwi 3a-

projednat !pořad jednání

ceflánne *oScyflMTb noBécTKy ahh yTBepflÚTB noBécTKy jná KondiepéH-

schválit program ■konference

stáhnout z jednání třetí bod vyslechnout zprávu jednatele mít referát o stavu pol. školení

UMM CHHTb C nOBéCTKM 3HH TpéTOM IlýHKT 3acjiýmaTL· othgt ceKperapá BBICTynáTL· C flOKJláflOM, flOKJláflblBaTL· O C0CT0HHMM TIOJIMTMHeCKOň

projednávat záležitost zahájit diskusi; diskutovat

yněSti oócyjKfláTb fléjio OTKpbITb npéHMH (TÓJIbKO MH. H.); flMCKyTJÍpoBaTb, boctm flMCKýccmo

Kdo se hlásí o slovo? Prosím o slovo. uděluji ti slovo; odnímám ti slovo

KoMý yrógHO BMCKasaTbCH?

Ilponiý cjióbo. npcflocTaBJíáio Te6é

cjióbo;

jinniáio

Te6á cjiÓBa

pronést zahajovací, závěrečné slovo navrhnout za všeobecného souhlasu

dát hlasovat o čem mít hlasovací právo právo poradního hlasu Kdo souhlasí s návrhem, ať zvedne ruku. být proti; být pro; protestovat proti

zdržet se hlasování jednomyslně schválit učinit usnesení; zapsat do zápisu

prohlásit schůzi za ukončenou stranický funkcionář okresní stranický výbor základní stranická organisace

npoM3HecTÚ BCTymÍTejibHoe, 3aKjnoHMTejIbHOe CJIÓBO BHecTŮ npefljiojKéHne npn óbmeM OgOÓpéHMU nocTáBMTb Ha rojiocoBámie htóHMÓygb HMCTb npaBO rojioca npáBO coBeipáTCJibHoro rójioca Któ comáceH c rrpegjioJKéiníeM, nycTb noflHMMeT pýKy.

6bITb npÓTIÍB; 6bITb 3á; nOflaBáTb rójioc npÓTjiB ,

*BO3flep5KáTbCH OT rOJIOCOBáHMH eflMHorjiácHO oaóBpmtb npwHHTb perné Hile; sanecTM b npoTOKÓJI *oůbhbmtL· sacegáHMe saKpbiTbiM napTpabÓTHWK, cpyHKmioHép nápinn paŮÓHHblM napTMŮHblň K0MHTÓT nepBMHHan, HM30Bán napTopraHH3á-

UMH

závodní organisace strany plenární zasedání Ústředního výboru

přijít s otázkou před plénum

3aB0flCKán (m saBÓgCKaa) opramisápMH nápTMM njieHápnoe sacegámie IfempájiEHoro KOMHTéra BbíHecTM Bonpóc Ha njiényM

155

řešit v plénu kandidát členství Politbyra svolání sjezdu strany závazky na počest sjezdu usnesení sjezdu uvést v život, uskutečnit 3.

Masové organisace

veřejná činnost; veřejný pracovník být členem spolku přihlásit se za člena zapište mě, prosím, za člena Svazu čs.-sov. přátelství

zaplatit zápisné naše organisace je velmi činná

peimÍTb Ha ruiéHyMe KaHflngáT b ujiéHbí IIojimt6k>pó C03bIB c‫־‬bé3,qa nápTMM o6H3áTejibCTBa b nécTt cbésga nocTaHOBJíéHMe ebésfla npoBecTÚ B JKM3HL·, BOnjIOTMTb B 2KM3Hb 3. MáccoBbie opraHnaánmí

oómécTBeHHaH fléHTejibHOCTb; o6méCTBeHHMM fléHTejIb cocTOHTb HJiéHOM óňujecTBa sarmcáTbCH b HJiénbi npomý 3aHMCJIMTb MCHH B hmcjió

HjiéHOB Corósa HexocjioBáiproCOBÓTCKOM ,HpýjKSbl BHecTÚ njiáTy 3a 3áiuicb Háuia opraHM3áqMH pa3BěpTbiBaeT umpÓKyio géHTejibHOCTb

odborová organisace

npod>COK)3HaH OpraHM3áu>iH

Světová odborová federace Ústřední rada odborů

BceMÚpHaH d>eflepárpiH npocbcoróso®

Revoluční odborové hnutí odborový svaz horníků závodní rada; úsek ROH

odborář; odborový funkcionář

úsekový důvěrník odborová legitimace zajišťovat plnění výrobního plánu

organisovat soc. soutěžení výměna zkušeností předních pra­ covníků ve výrobě odměňovat zlepšovatele řádem nositel řádu; Rád práce

156

úeHTpájIbHBIM COBČT npo3Hoe abmjKéHMe npod>eCCUOHájIbHbIM C0K>3; npocb‫־‬ COK>3 TOPHHKÓB saBOflCKÓií kommtót; ynácTOK, rpýnna npoopraHií3áijim np0C0K>3HMK, npod>COK>3HbIM 3KTMBIÍCT

npo0pr, npOCbCOK>3HbIŮ OpraHM3áTop npod>COK)3HbIM ÓMJléT očecnéHMBaTb BbinojiHéHiie njiáHa npOM3BÓflCTBa opraHM3OBáTb copcopeBHOBáHne oBinén ónbiTOM nepeflOBMKÓB rrpoM3BÓflCTBa HarpaBifláTb paunoHajiii3áTopoB ópgeHOM « opfleHOHÓceq; Óp^eH (1, mm. mh. h. -á) Tpygá

tabule cti

floCKá (5

m

5a, pog.

mh. h.

-ók) no-

zameškávat směny dělat si ostudu předmájové soutěžení

uěTa arÚTKa, aruTJiMCTÓBKa, jieTýmca nepexogámee 3náMH 3a nepesbrnojiHéHMe flHeBHÓM HÓpMbl KJieňMMTb (-MJIIÓ) n03ÓpOM, nOCTáBMTE, BblCTaBMTb, npurB03flMTb (-3»ý, -3gÚT) K HO3ÓpHOMy CTOJlěý nporýjibnniK; ópaKo^éji npOrýjIMBaTb CMČHbl noKpbiBáTb ce6á nosópoM npegMáiiCKoe copesHOBánne

na počest 1. máje; nedělní brigáda

b

bleskovka putovní prapor za překračování denní normy pranýřovat

absentér, uleijvák; zmetkař

organisace žen Mezinárodní den žen

03HaMeHOBáHne népBoro Máa; bocKpéCHMK nepBOMáňcKaH geMOHCTpáqnH; mécTBwe ?KéHCKaH opraHH3áqjiH MeJKgyHapóflHbíň jKéHCKnň géHb

mládežnická organisace

MOJiogéncHbie opranniáunn

Československý svaz mládeže svazák, svazačka; svazáoký soubor

HexocjiOBáqKiw Cok>3 MojiogeiKR HJieH HCM, aucáMÓJib (m) HCM

prvomájová manifestace; průvod

pionýrská organisace pionýrský oddíl; p-ý šátek pionýrská schůze Svazarm; svazarmovec (v CSR) , ošetřovatelka Červeného kříže

nnoHépcKaH opraimsáqirH nnoHépcKnii OTpág; n-nň rájiCTyK

Společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí

irnoHépcKMň c6óp JfOCAA4>; flocaátboBeq (b CCCP) MegcecTpá (4) KpácHoro Kpecrá (3) ,HoSpoBÓJibHoe cnopTÚBHoe óSiqecTBO ynácTHMK conpoTMBJíéHuecKoro gBnJKéHMH ÓSmecTBo no pacnpocTpaHéHMio noJIMTMHeCKMX M IiaýHHbIX 3HáHMň

4. Zahraniční politika

4. BnéniHHH noJiKTHKa

ministerstvo zahraničí navázat diplomatické styky velvyslanec; velvyslanectví vyslanec; vyslanectví odevzdat pověřovací listiny diplomatický zástupce

MHHMCTépCTBO MHOCTpáHHbIX fléjl (1) ycTaHOBÚTb ^MnjioMaTMHecKne othouréHMH nocójl (3); nOCÓJIbCTBO nOCJláHHHK; nOCÓJIbCTBO BpyHÚTb BepjÍTejibHbie rpáMOTbi flMnjioMaTÚuecKnň npe^CTasÚTejib

uspořádat recepci

ycrpÓMTb npněM

Dobrovolná sportovní organisace účastník odboje

157

kulturní styky; k. dohoda

noBépeHHbiň b flejiáx OĎMéH HÓTaMM; npécC-KOHCbepéHUMH *ycTaHOBÚTL· SKOHOMMHecKoe carpýflHMHCCTBO KyjibTýpHbie cbhsjí; KyjibTýpHoe co-

uzavřít obchodní smlouvu

rjiaméHMe 3aKJIIOHÚTb TOprÓBblM flOPOBÓp

tábor války

Jlárepb BOMHbl

výbojný imperialismus válečné dobrodružství; dobrodruh nástupiště pro útok na SSSR vojenská základna; horečné zbrojení konat pokusy s vodíkovou pumou

BOMHCTByiOIUMM MMHepMajIM3M BoéHHan aBaHTiópa; asannopMCT njiaqflápM fljis iiana^éniiji Ha CCCP BoéHHaa 6á3a; tóhkm BOopysíéHMM *np0M3B0flMTb ÓnblTbl C BOflOpÓflHOM 6óm6om pacxóflOBaľb Ha BOopyjKéHMH 6oj!b-

chargé-ďaffaires výměna not; tisková konference navázat hospodářskou spolupráci

vydávat na zbrojení velkou část rozpočtu země studená válka; zastrašovat řinčet zbraněmi; hrozba války

vésti pomlouvačnou kampaň vládní kříse; stávkové boje

uiýio uácTb ňroflxíéTa cTpaHbí xojióflHaa bomhú (4); 3anýrMBaTb ňpHuáTb (-áio) opýjKiieM; yrpósa BOMHbl BMemáTeJIbCTBO M3BHé B BHýTpeHHMe flejiá nOÄPbIBHáH fléHTejIbHOCTb 3anycKáTb B03flýniHbie inapbi (1) Hafl uyjKÓM TeppMTÓpMeii npeflnpnHMMáTb KaMnáHMio KJieBeTb'r npaBÚTejIbCTBeHHblM KpM3MC; CráneH- ,

stávkovat; nezaměstnanost

Hbie 6om SaeroBáTb T, hto Tenépb ότο BbipaxíéHMe y»é b 3HaHMrej1bH0ií CTéneHM o3HaHáer TexiinnecKHM aHaxp0HM3M. npéxífle fleiícTBiÍTejibHO ctóbhjim jiecá, μ Ha hmx, κοτότκ ČKa3áTb, yxoflJÍJIO CTÓJIbKO flOCÓK Μ βρθΒΟΗ, ΗΤΟ MÓ7KH0 6bIJIO 6bl nOCTpÓMTb páflOM C KÓMeHHbíM enjě ofliÍH, flepeBHHHbiíl flÓM. Certnác τθκόϋ τρότπι flparoqéHHOro jiéca Ha nepeflOBbix cobGtckmx crpóňKax He ysMflMmb. OGoiífliÍTe ýjwnp.1 ctojiňqbi: Ha KáJKfloň ββι Βοτρέτπτβ crpoMTejibHbie njionțâflKM, oÖHeceHHbie 3a6óp0M, ho jiecÓB He HaiíflěTe.

161

OcHOBHbíM npjÍ3HaKOM ctpómkm, HeoTbéMJieMbiM □JiewéHTOM ropoflCKÓro neňaájKa, cjiýjKMT MÓiipibíM ňámeHHbiň KpaH c BpanjáiomeMCH CTpejióň. C yKJiáflKM péjibcoB ajih Kpána, c eró MOHTá?Ka m HaHMHáeTCH BO3BefléHne 3fláHHH. KpaH noMoráeT 3aKJiáAbisaTb cjjyHfláweHT, flocTaBjíáeT kmpiimhm, noflaěr Bcé MaTepwájibi Ha jhoCóm □Táx. UHorflá flo noJiyflróiKMHbí TaKMX tmráHTOB JBMKCTCS HO péjIbCaM BflÓjIb ÓbICTpO paCTýllJMX CT6H JKMJlÓFO KÓpnyca. Bcjiéfl 3a kpóhom npnôbiBáiOT n ocTajibHfaie MexaHM3Mbi. Ha cTpóilKe Bcě MexannaMpoBano, TÓJibKo KMpnÚH no npéJKHeMy KjřáflýT

pyKŮMn. Ha, ho kůk óto flénaeTca! Bót Ha nó^Mocrax ctoht KáMemipiKM. Ohm paBÓTaiOT He Káxi^bíM cům no ceňé, a ópiiráflon, b kotópom Tpy,n pa3flejiěH. Óto BflBÓe yBemÍHMBaeT npoM3BOflMTejibHOCTb Tpyflá. HécKOJibKO 3BéHbeB nóflMOCTeň thhctch b^ójih fljiráiHoro KÓpnyoa. Bot Ha oahóm ynácTKe ňpnráfla Hapacrájia cTény Ha HécKOJibKO paflÓB, a hcjiobók, ctohipmm y nýjibTa, najKáji KHÓnxy. Tórnac žkc hó^moctm HaHMnáiOT hojistií BBépX M OCTaHáBJIMBaiOTCH B nOJIOJKéHMM, yflÓÓHOM flJIH KJláflKM KMpnMHá. Óto fléjiaioT maráionine flOMKpáTbi, KOTÓpbie onnpáioTCH Ha B03flBnráe-

Myio créHy. «!Hárán» no Héií, flOMKpáT nocrenéHHO no^nrtMáeT pa6ÓHnx BnJiÓTb «o cáMoro Bépxa. Mx Tpýfl eraHÓBMTCH eípě, no KpáMHeň Mépe, «Ba pá3a nponsBOflMTejibHee: Beflb y KáMeHiijiiKa OTnafláeT MHÓro HanpácHbix flBMJKéHMM. OCTaHÓBMTCH JIM TCXHMHeCKaH MblCJIb Ha 3T0M? KOHÉMHO, HeT! 1. Přetváření přírody

1. npeoSpaaoBáiiMe npnpóflbí

rozvinout velké práce k přetvoření přírody

pasBepnýTb Sojihiniíe paňÓTbi no nepefléiiKe, npeoópasoBáHMio npnpó-

využít přírodních zdrojů zvýšit úrodnost odvrátit hrozbu sucha zalesňování písečných krajin ozelenění, zakládání zelených poro­ stů v pouštích výsadba ochranných lesních pásů vetrolamy

zlepšit podmínky pro plavbu vyčistit jezera vytvořit umělá ježera a moře vybudovat velký vodojem Cimljanská vodní nádrž zavodňování a zavlažováni suchých krajin

162

«bl Mcnójib3OBaTb npMpóflHbie pecýpcbi nOBblCMTb ypOHíáMHOCTb npejíOTBpaTMTb yrpósy 3ácyx

ofijiecéHMe necKÓB oaejieHéHMe nycTbiHb HacajKfléHMe necosaiuMTHbix nojióc nojiesaiuMTHbie jiecoHacaxcfléHMa, jiecHbie nójiocbi yjiýHimiTb ycjiÓBMH cyfloxóflCTBa paCHMCTMTb O3ěpa co3fláTb MCKýccTBeiiHbie 03ěpa n Mopá COOpyjKMTb ÓOJIbinÓM BOflOeM IjMMJIHHCKOe ■BOflOXpaHMJIMme OÔBOflHéHMe M OpOUléHMe 3acýuiJIMBblX 3eMČJIb

vysoušení bažin; odvodňovací kanál

ocyruéHne Sojiót; ocyuíMTejibHbiň

měnit tvář země

, Kanáji ocBoénue uejiÚHHEix m aájiejKHbix ae.Méjib noBopáHMBaľb, cob. noBepHýľb, *noBopoTJÍTb (npocT.) TeuéHue peK M3MeHHTb JUÍIJÓ CTpaHbl

2. Budování přehrad a kanálů

2.

budovatel, stavbař; stavba

CTpoÚTejiE; cTpóiíKa, nocTpóňKa; coopyjKéHi-ie

budovat, stavět, zřizovat řeka je zde sevřena úzkou soutěskou

coopyjKáľb, cob. coopyflÚTb, cTpówTb peKá 3flecb c^áBjíena ý3Kioi yméjibeM

zkrotit, spoutat řeku zastavit, zatarasit cestu Volze hliněný násyp přehradí řeku přehrazovat údolí řeky hráz se zdvíhá, roste práce pokračuje harmonicky, hladce

zkultivování neobdělané a ladem le­ žící půdy obracet tok řek

CtpoútcJibCTBO

njiOTMH h xanájiOB

hráz zvedne hladinu řeky

B3Hy3fláTb, -áio péKý nperpaflÚTb, *saropoflÚTb nyrb BÓJire 3eMjiHHán Hácbinb neperopó/piT péKý 3annpáTb aoJiÚHy pexú njiOTMHa B03flBnráeTCH paňÓTa MflěT cjiáxceHO njiOTMHa noflHMMer ýpoBeHb peKÚ

voda zadržená přehradou zatopí

BOflá, sa^épacaHnaH njioTMHoň, 3a-

obrovské prostory údolí řeky

TÓnnT (*saTonÚTb, hocob. 3a‫׳‬ronjIHTb) OrpÓMHbie npocTpáncTBa

stavidlo, zdymadlo; plavební komora

peHHÓii flOJIMHbl IUJ1IÓ3; CyflOXÓflHblň UIJIIÓ3

spádový kanál; rozvádět vodu

caMOTeHHbiň Kanáji; *pa3HocjÍTb, pac-

postavit hydroelektrárnu o kapacitě

coopyflúľb, nocTpÓMTb mflpoojieKTpo-

5 mil. kw uvést do chodu elektrárnu

npiiBec™

TácKMBaTb BÓfly CTáHipiIO MÓmHOCTbK) B 5 MJIH. KB b

fléncTBue sjíeKTpocráH-

UMK)

kanál byl uveden do provozu

postup stavebních prací

Kanáji BCTynúji b ctpóm xófl cTpoŮTejibHbix paGÓT

zemní bagr; ssací bagr

3eMjreKÓnHbie paoÓTbi; 3CMJieKÓn 3eMJiěpóiiHaH Mannína; aeMJiecóc,

jílovitá půda na dně řeky

rjiÚHMCTbiií rpýHT perní

rypadlo; buldozer; kráčivý bagr; na­

CKpénep; 6yjibflÓ3ep; maráioiipiM

vykopávka, výkop; kopáč

seMCHapáfl

běrák, lžíce o obsahu 4,5 m3

OKCKasáTop kóbui

(3) ěMKOCTbjo

b

4,5 Ky6.

m

163

vybírat 3 m3 zeminy na jeden náběr

BbIHMMáTL·, COB. BbÍHyTb 3 Ky6. M 3CMJIIÍ 3a O«ŮH IipMCM

naložit auto; korečkový transportér

*3arpy3ÚTb aBTOMamíÍHy; KOBiuÓBbiň TpaHcnopTěp

automatický nakladač samosklopné auto

aBTonorpý3HMK aBTocaMOCBáji ÔypiÍTL· CKBájKMHbí; ÓypOBÓM CHapHA SeTOHÚpoBaTb; sajiMBán‫ ־‬Gctóhom SeTOHOMemájiKa; jKejiesoSerón BOflOJiás; *npoBOAŮTb no«BÓ«Hbie paBÓTbi

vrtat díry; vrtací !přístroj betonovat míchačka na beton; železobeton potápěč; provádět práce pod vodou

3. JfopóxHoe m 5Kejie3HO,!opó}KHoe CTpOMTejIBCTBO

3. Stavba silnic a železnic

silnice

,

\

moccé (-ca, cp, HecKji.), nioccéňHaH «opora

autostráda, dálnice

aBTOCTpáfla, aBTorysceBán, aBTOMarncrpájibHaH «opora, «opora «ájibnero cJiéflOBamiH

hlavní silnice; průjezdní silnice

vystavět silnici

6ojibináH «opora; npoésjKaa «opora npocejioHHaH «opora BbiíjoMHa, yxáb; yxáěncraji «opora *npojiojKtÍTb, nposecTií «opory

příkop; patník

pÓB, po«, e«, h. psa, Kanása; TýwSa

štětovat cestu; asfaltovat

mocciípoBaTb «opory; acajiBTJÍpo-

parní válec; válcováni cest

napoBÓii Ka‫־‬rÓK; yKárxa «opor

válcovat; dláždit; dlaždič

yKáTbiBaTb;

vozová obecní cesta

výmol; vymletá cesta

BaTb moctiítb,

-njý, -ctmt;

MOCTMJIbLipiK dlážděná silnice; dlažba

MoměHaa «opora; MOCTOBás, -óň

dlažba kamenná, asfaltová, štěrková,

MOCTOBáa SyjibiíKHaH, acchájibTOBaH,

špalíčková (dřevěná)

saMonjeHnaH méôneM, TopijÓBaH

dvě cesty se křižují; křižovatka

«Be «opórn nepecexáiOTCH; nepe-

přejezd, nadjezd; silniční značka

nepeés«, nyTenpoBÓ«; «opóJKHbiň

nechráněný železniční !přejezd

HeOXpaHHeMblií 5Kejie3HO«OpÓ>KHbIM

stáhnout závory

*onycTiÍTb mjiarbáyM

stavba železniční trati

npoKjiá«Ka }κe«e3H0«opól·KH0Γ0 nyní,

nýTte, nepexpěcTOK

3HáK nepeéa«

7Kejie3HO«OpÓJKHOM jnÍHTIM

164

železniční magistrála vede Sibiří

5Kejie3HOflopójKHaH MarncTpájib npo-

trať protíná obrovské území

xóflMT no CnSúpii 2KeJié3Ha.a flopóra nepeceKáeT oómiíp-

železniční síť; železniční uzel

Htie TeppMTÓpnn JKejie3H0flopó»íHaH cért; jk-bim ýseji

jednokolejná trať; jednokolejka

(3) o/tHOKOJiéiiHbiii pějitcoBMÍi nýrb;

dvoukolejná dráha; úzkokolejná dráha trať mládeže ozubená dráha; visutá, lanová dráha

oflHOKOJiéňKa flByxKOJiéňHaH flopóra; y3KOKOJiéiinaa Tpácca, flopóra mojioacjkm 3y6aáTaa ;!opora; noflBecnáa, KanáTnaa p,.

železniční násep; spodek trati

5KeJie3HOflOpÓ5KHaH HáCblUb; 3eMJIMHÓe ■nojioTHÓ (4)

kolejnice se ■připevňují na pražce

péjibcbi (m) npwKpenjiáiOTCH Ha mnáJiax (jk)

viadukt; tunel

Bna«ýK (6e3 -t!); TyHHéjib n TOHHéjib (-H3, m)

prorážet chodbu skrz skálu

npobMBáTL· CKB03H0M KOpU^Óp B CKájié

most železniční; visutý; zdvihací

moct

mostní pilíř; mostní oblouk zatloukat koly, piloty podporový mostní pilíř; ledplam

MOCTOBÓií yCTÓií; CBÓfl MÓCTa 3a6nBáTb cBáii (jk, efl. h. csáa) 6biK (3) MÓCTa; jieflopés

4. Výstavba závodů

4. CTpoŮTejibCTBo aaBÓjioB

rostou nové závody vybudovat hutní kombinát

vy užitkovaná pára; topný systém

B03flBMráK>TCH HOBbie 33BÓflbI coopygÚTb MeTaJuiyprÚHecKHií komĎMHáT d>a6pMHHbiií KÓpnyc (1, mm. mh. h. -á) MoirrájK (1) 3aBÓflCKoro 3ájia; MainráHblM 3áíl a6pMHHbiň péx 3aBÓflCKáH Tpy6á (4) MaňmiT (pasr.) nOCTpÓMKa MapTÓHOBCKOM (-T3-) néHM ycTpÓHTb TenjioueHTpájib (ar), Tenjio«bMipípOBaTb OTpaSÓTaHHbiň náp (1), oTonÚTejib-

postavit plynárnu; plynojem

Haa CMCTéMa ycrpÓMTb rá30Bbiií aasófl; raarójibflep

tovární budova, objekt montáž tovární haly; strojovna cech, oddělení továrny tovární komín ční vysoko stavba martinské pece postavit teplárnu

(1, Ha MOCTý); jKejie3HOflopÓ2KHblií; BMCHHMÚ; nO^BeMIIblM

165

5.

Zemědělské budovy

hospodářská stavení

hospodářství selské obytné stavení stodola; sýpka, špejchar; seník kůlna na sušení obilí, sušírna kůlna na stroje; silo

5. CejibCKoxo3HiícTBeHHbie nocrpoiiKH

flBOpÓBbie CTpoéHMH, X03HMCTBeHHbie nocTpóiíKM CéjIbCKMM fflBÓp (3) KpeCTbHHCKMM flÓM (1, UM. MH. H. -á) capáň, aMôáp; aaicpÓM (1, mm. mh. h. -á), xjiéSHbíM aMdáp; cenoBáji 0BMH MaimÍHHbiň capán; cMjiocHan SámHH, CMJIOC

chlév; kravín konírna, stáj; stání; teletník ohrada pro dobytek, dobytčí dvůr výkrmna vepřů; prasečí chlívek drůbežárna; kurník králíkárna; holubník

6.

Obytné a veřejné budovy

stavitelství, architektura

architekt, stavitel architektonický sloh obydlí; lidský příbytek obytná plocha uznat dům za neobyvatelný stavba obytných domů obytný dům; činžovní dům bytová otázka je nyní ožehavá

bytový referát bytové družstvo

majitel domu; domovník

nájemník, podnájemník, -ice; činže najmout si pokoj bytová správa; správce domu

166

XJléB (1, MM MH. H. -bi M -á); KOpÓBHMK KOHIÓniHH; CTÓŮJIO; TejIHTHMK CKÓTHblM flBÓp (3) CBMHOCbépMa; CBMHápHMK, CBMHápHH nTMuecfcépMa; KypHTHMK KpOJIbHáTHMK; rOJiybHTHH 6. ŽKnjibie n oěiuécTBeHHbie □fláHMH

CTpOMTeJIbHOe MCKýcCTBO, apXMTCKTýpa, 3ÓflHecTBO apxMTéKTop, 3Óahmm, -uero apXMTeKTýpHMM CTMJIb jKMjiMme; HejiOBénecKoe íKMJibě JKMJIMLL(HaH, JKMJláH njlómaflb, JKMJInjiómaflb npM3HáTb 3ÓM HerÓAHblM flJIH HCMJIbH 2KMJIMLL(H0e CTpOMTejIbCTBO 2KMJIÓŮ flÓM; flOXÓflHblM, HaeMHblM flÓM KBapTiípHbíM BOrrpóc ceiíuác CTOMT ÓHeHb ÓCTPO TKMJIOTfléjI jKMjiMiijHoe apéHflHoe KOonepaTMBHoe TOBápMIIjeCTBO flOMOBJíafléjieu, xo3hmh flÓMa; ffBÓpHMK JKMjiép (3), íKMJiMija; KsapTiipnaa njiáTa CHHTb, CHMMý, CHMMeT KÓMHaTy jKMjiynpasjíéHMe; ynpaB^ÓM

blok domů; městská čtvrt

novostavba; přestavba; přístavba

rbhový dům přízemní domek; dvouposchoďový dům mnohoposchoďová budova mrakodrap / palác; zámek; křídlo budovy víla; letní sídlo; velký rod. dům panelový dům; rozebírací dům dřevěný barák; chalupa, chaloupka chata; Chalupa z vepřovic, nepále­ ných cihel; srub chatrč s doškovou střechou šindelová střecha; šindel

Sjiók flOMÓB, KBapráji (paar.); paňÓH, wácTB ropová, KBapráji HOBOCTpóňKa; nepecTpóůKa; npnCTpóňKa yrjioBÓň flÓM OflHOaTáXHMM flÓMMK, flÓM B TpM aražKá, TpěxaTájKHbiň MHoroaTájKHoe, beicothob 3fláHne He6ocKpě6 flBopép (3); aáMOK; Jiúrejit> (m), KpbIJiÓ 3fláHMH

zemljanka; brloh

Biíjijia; flána; ocoóhhk (3) naHéjIbHblM «OM; pa36ÓpHbIM flOM GapáK; M30á (4), xára, mSýmKa xiiíKHHa, flÓMMK; xújKmia, xára M3 KnpnnHá-cbipuá; cpý6 jianýra c cojiÓMeHHOň Kpbímeii TOHTOBáíI, ,HpáHOHHaH KpbTUia; rÓHT, flpáHKa 3eMjiHHKa; TpymóSa

stavba domu

nocrpÓHKa «óiwa

stavební místo, parcela

Mécro nofl nocTpóňKn, 3eMéjibHbiri ynácroK

stavební právo; stavebník > zastavět okraje města architekt navrhne plán, projekt

npáBO sacTpóňKn; aacrpóiímMK ďaCTpÓMTb rOpOflCKŮe OKpáMHbl apxírréKTop cocráBMT njiáH, npoéKT (-3KT) CTpoiŕreJib npoBe^ěT, mchojihut njián CMÓTa nocTpóííKM 5bijiá BbiflepjKaHa, npesbiruena CB63TIÍ Marepnáji Ha Mécro nocTpóiíkm, crpoiÍTejibHyro njiomáflKy

stavitel provede plán rozpočet stavby byl dodržen, pře­ kročen

svézt materiál na staveniště ■cihly; písek; kamenné kvádry vápno; hasit vápno; hašené vápno

kláda; trám; deska; lať

dohlížet na stavbu; předák, parťák (lid.) výkop pro základy; vykopat jámu

KMpmÍH (3); necÓK (3); KáMeHHbie IIJIMTbl (4) M3Becrb (jk); *racMTb M3Becrb; raměHHaH M3BecTb, iMBecTKa 6peBHÓ (4); 6pýc (mh. h. -cbh); ^ocxá (5, pofl. mh. h. -ók); njiáHjca, péňKa HaBjnofláTb 3a nocTpóiíKoií; aecHTHHK

KOTJIOBáH flJIH K MaHcápsa, HépnáuHoe noMeméHMe; uepfláK (3)

vystoupit po schodišti jet zdviží, sjet zdviží, výtahem

*nOflHHTbCH no JlécTHMLje nOflHMMáTbCH, *CnyCTlÍTbCH Ha JIlíCpTe, Ha nofl‫־‬běMHOii Maníme napájjHaH, Hepnan, BMHTOBás jiécrHMIja

hlavní, zadní, točité schodiště

169

sestoupit schodištěm balkon; zasklená veranda arkýř schody před vchodem, zápraží

schody ze dvora stěhovat se do nového bytu stěhování, přestěhování přeprava bytového zařízení nastěhovat se do nového domu oslavovat nastěhování do nového bytu

170

comtií,

*cnycTMTEca no jiécTHnqe

BajiKÓn; 3acTeKjiěHHaH BepáHfla OHápb (m, 3) (cneq, apx.) KpbWIbljÓ (4, pofl. MH. H. -Jlélj) 3áflHee Kpbijibqó nepeesŤKáTb b HÓByio KBapTiipy nepeé3fl (na flpyrýio KBapTiípy), nepecejiéime nepeBÓ3Ka KsapTilpHoň oěcraHÓBKM nocejnÍTbCH b hóbom aómc cnpaBJíHTb, npásflHOBaTb HOBOcéjibe

XVII. OBRANA VLASTI — 3AIUHTA PÓflUHM

BoopyjKěHHEie ciíjim

CCCP.

(OCHOBM BOéHHOrO fléjia, CTp. 7.) BoopyjKěHHMe ciíjim CCCP npoiujuí CJiáBHMií GoéBOii nyTb. Hhcm poiKfléCobótckom ÁpMMM CHMľáeTCH 23 cpcBpaJiH 1918 rófla, Korflá MOJioflbie OTpáflbí hóboíí ápMMM nofl Hápsoii n IIckóbom p,ámi pennÍTejibHbiií o‫׳‬rnóp BoiícKáM repMáHCKOro MMnepnajiM3Ma. B 1918—1920 rofláx Mojioflbíe BoopyjKěHHbie Ciíjim Cobótckom PecnýSjínKiiB TpyflHéíiiiiiix ycJiÓBMHX bcjiií rehuh

poiÍHecKyio 6opb6ý npÓTMB BOopyjKěHHOÍí flo 3y5ÓB MHOCTpáHHOň MHTepséHipiit m BHýTpeHHeií KOHTppeBOJHÓiptH. IlMnepHajrMCTMHecKMe rocyflápcTBa, B03rjraBJiáeMbie CIILA, no paaBóiíHiiHbM HanáB Ha námy crpaný, rpáBnjin, MCTH3ájIM M yOlíBájin COBéTCKHX JHOfléfí, OpraHH3flBbIBajIM 3árOBOpbI, flMBépCTtH II BOCCTáHMH. KoMMyHMcnínecKaH náprna B03rjiáBinia repoiínecKyio 6opb5ý coBércKwx jiwnéň. Oná nocjiájia Ha póht BirflHéňiniix cboiíx fléHTejieň, tmchhii komMyHMCTOB. Be33aBéTHo cpaJKáacb 3a BjiacTb cobčtob Ha cáMbix tpýahmx ynácTKax, KOMMyHiicTM ueMeHrápoBajin pnflbí ápMMM n cJjjiÓTa, sejni Sojibniýio BoenMTáTejibHyio pa5ÓTy b nacTax m nojjpasflejiéHMHx, Sopójincb 3a yKpenjiéHMe bóhhckom flMCUMnjiMHbi. B 6ohx KpénjiM m MyjKájin, nprioSpeTájwi SoeBÓií ónbiT Káflpbi ápMMM n cjajiÓTa. BoopyjKěHHbie Ciíjim mojio^óm CoBéTCKoň PecnýĎJiMKM onpaB^ájin ^osépiie Hapófla, ohií HárojioBy paaStíjni MHTepBéHTOB n SejiorBapfléiíqeB n otctohjim 3aBÓesáHHH BejnÍKoíí OKTHĎpt.ckoíí

coHiiajiMCTíÍHecKoii peBOJiróijini.

B nepiíofl MiípHoro CTpoňTeJibCTBa nánia ápMMH HaflěxcHO oxpaHHjia co3MfláTejibHbíM Tpyji coBéľCKoro Hapófla m flasájia coKpymiÍTejibHbiň oľnóp bcgm tom, kto ocMéjiMBajicH nocuráTb Ha eoBéľCKoe Mi‫׳‬rpojiK>6iÍBoe rocyflápcTBO. B 1938 roflý y Ó3epa Xacáw Sbiji npenó^aH flOCTÓňHMM ypÓK hhóhckmm MMnepnajiiícTaM. B 1939 roflý Háma ápMMH coBMécTHo c BoňcKáMM MoHróJibCKOň HapóflHOii PecnýBjíMKH HárojioBy pasôiíjia hhóhckmx 3axBáTHMKOB Ha pexé XajiflHH-ľoJi. B 1939—40 rr. HátiiM BoopyjKěHHbie TejibHbrii yfláp no Bcjiocíjiíhckiím saxBáTHMKaM.

ciíjim

HaHecjiií cOKpymii-

B BejnÍKOií OréHecTBeHHoii BoňHé 1941—45 rr. coBéTCKMň napo/, n eró BoopyjKěHHbie Ciíjim nofl pyKOBÓflCTBOM KoMMyHiícnítiecKoň náprnii o,nepjKájin BceMiípno-iicTopM^iecKyio no6é«y Hafl cJjamiícTCKoii ľepMáHHeii m iiMnepiiajiiicTiíHecKoií HnÓHiieii, otctohjim necTb, cBOÔófly m HeaaBiícMMOCTb Háineň póflMHM ii cnacjiií HapóflM Miípa ot cpamiicTCKoro nopa6oméHHH.

171

1.

Zákon o všeobecné vojenské po­ vinnosti

1.

3aKÓH o Bceó6!ueň bóhhckom o6h3aHHOCTM

branec; povolati do pres, služby

npM3brBHIÍK (3); npM3BáTL· Ha BOéH-

dostati, dáti odklad poskytnout úlevu z rodinných dů­

*nojiyuÚTb, npeflocTáBMTb OTcpÓHKy npeflocTáBiiTb jitrÓTy no ceMéŮHOMy HOJIOHíéHMIO

Hyio cjiýxůy^

vodů vojín náhradní zálohy

2.

Být v aktivní vojenské službě

JlbrÓTHblM, JlbrÓTHWK (pa3F.)

2.

*HaxojiMTbCH Ha AencTBňTejibHoii BOéHHOH CJlýiKĎe (-!Kýcb, -xó^mtch)

nováček; vykonat přísahu

HOBoůpáHeq; *npnHHTb npMcáry (-Mý, -mot)

propustit do zálohy ze služby

yBÓJiHTb, yBOJibHHTb cjiýjKÓb!

po skončení doby aktivní služby

po OKOHHáHMM CpÓKa fleňCTBMTejIbHOÍÍ CJlýjKŮbl

odejít do zálohy; záložník ®

yiíTM b 3anác, peséps; 3anacHÓň, pe3epBÚCT

povolat do výcvikového soustředění zařadit jako délesloužícího

npn3Bá‫׳‬rb Ha yHéóHbíM c6op samicjiMTL· Ha CBepxypÓHHyio cj!ý»6y

3.

Posilovat obranyschopnost země

vybavit! výzbrojí Dobrovolná společnost pro spoluprá­ ci s armádou, letectvem a námoř­ nictvem (t. j. asi náš SVAZARM) příslušník DOSAAFu (náš svazarmovec)

provádět výcvik

zdokonalit voj. vědomosti doškolování předvojenská příprava

4.

Bojovat proti komu, za co

dosáhnout vítězství nad kým zvítězit nad kým; způsobit! porážku

172

3.

b

3anác co

KpenÚTb o6opoHocnocó5i!ocTb CTpaHM (-JI1Ó)

ocHacTÚTb BoopyjKémieM (-mý, -ctmt) /(OCAA = JtoSpoBÓJibHoe óůmecTBO cofléňcTBMji ápMMH, asnáuHn m dwiÓTy flocaácboBei!

*npoBOflJÍTb yHéŮHyio paBóry ycoBepméHCTBOBaTb BoéHHbie 3HáHMH flOnOJIHMTejIbHbie 3aHHTHH flOnpM3bIBHaH BOéHHaH nOflrOTÓBKa

4.

Cpa«áTBCH c Ken, 3a htó

oflepjKáTb nofíéfly Hafl kčm noBeflÚTb Koró; Hanecní nopascéHMe KOMý

přinutit ke kapitulaci

BblHygMTb K KanMTyjIHL(MM KOrÓ (-JKy,

kapitulovat; uzavřít příměří

KarníTyjiúpoBaTb; saKJiiOHMTb nepe-

-aut)

MÚpne

5.

Branná moc; voj. jednotka

součást; družstvo; četa; rota

5. BoopyncěHHbie cňjibi; BOŮHCKan uácTb nogpaagejiéHne; OT/jejiénne, 3Benó (4) (MH. H. SBČHbH, -HbeB); B3B0g;

péra eskadrona; baterie; prapor; dělostř.

oddíl; pluk brigáda; divise; sbor; armáda; front

□CKagpÓH; 5aTapén; óarajifaÓH; 3móh; noJíK (3, o nojiKé,

ůpnrága;

ahbií3mh;

b

ambm-

rrojiKý)

KÓpnyc (1, mh. h.

-á, -OB); ápMMH; tbpÓHT MKáyMM KaK MaTepnájitHOM 6á3b1 KOMMyHM3Ma. Pa3BMBán co!;Maj1MCTMHecKyio npoMbiiujieHHOCTb, b népsyio ónepeflb THHiějiyio MHflýcTpMio, cob0tckmm Hapófl npoHBJíáeT 60-nbiiiýio 3a6ÓTy o pócre 3ΛβκτρΜφΜκέιτΜΜ crpaHbi. B 1955 roflý b CoBéTCKOií crpané Sýfler np0M3BefleHÓ 3J1eKTp03Héprnn b 87 pa3 ôójibine, H6M 5b'rj10 np0M3BefleHÓ b qápcKoň Poccjím b 1913 roný. 3a róflbí ΠΗΤ0Μ nHTMJléTKM np0M3BÓflCTB0 3Ή6ΚΤρ03Η6ρΓΜΜ yBejIMHMBaeTCH Ha 84 Πρ0péHTa. B HbiHeniHeM roflý, Ha rojț páHbiiie HaMeneHHoro cpÓKa, flájiM προMbíHiJieHHbíM tok népBbie arperárbi KaxÓBCKoií rnflpoajieKTpocTáHijMM Ha JlHenpé.

IÍHTcpécHbie μιίφρΕί. (H3 KajieHAapá.)

Écjim Bce pafiÓHMe xjionHaTOĎyMáíKHoň npoMb'miJieHHOCTM nepeBBinojiHHT roflOBÓfi nJiaH no np0M3B0flMT6J1bH0CTM Tpyflá TÓJibKo na 1 npoqéHT, to crpaná nojiýHMT cBepx njiáHa flecsTKM mmjijimóhob MérpoB TKáHeň. CoKpaiijéHMe Ha 1 προηέκτ Bcex MaTepnájiOB, pacxóflyeMbix Ha np0M3BÓflctbo KÓJKaHOM ó6yBM, no3B0J1neT 3a rofl ^onoJiHMTejifaHo npoM3BecTjí 6ó;1ee 2,5 MJ1H. nap ó6yBM.

182

MaKCHM röpbKMÜ: KoHOBájIOB. (ΟτρώΒΟΚ.) KOHOBájIOB CMfléjI Ha CKSMbé Μ MÓjIHa, yjIblSáHCb, OCMáTpMBajICH BOKpýr. ΠεκύρΗΗ noMemáJiacfa b no^Bájie co CBÓnnaTbiM hotojikóm, eě τρη oKHá Gmjim Ηιίτκε ýpoBHH 3θμ;ιμ. Cséra Májio, Májio μ BÓ3flyxa, ho 33tó mhóio CbipOCTTÍ, rp«3M Μ MyHHÓM nbIJIM. V CTCH CTOHJIM flJIMHHbie JiapM: OflIÍH C TéCT0M, 3pyróň ențe tójieko c onápoři, τρέτ-ΜΜ nycrÓM. Ha KáHcntiM Jiapb jiOJKMJiacfa m3 OKHá TýcKJiaa nojiocá cBéra. rpoMánnaa nenb 3aHMMáj1a ποητμ TpeTb neKápHn; ókojio Heě Ha rpá3H0M nojiý jieíKájiM mciiikm MyKií. B nenn )κέρκο ropéjiw fljiMHHbie nJiáxM λρο‫׳‬β, μ oTpajKěHHoe Ha cépoií CTeHé neKápnu njiáMH mx K0J1e6áj10cb μ ^poxtájio, tóhho 6e33BýHHO paccKá3b1Baj!0 O HeM-TO. CBÓAHaTbIM, 3aKOnHeHHbIM nOTOJIOK flaBMJI CBOéií THJKeCTbK), OT COeflMHéHMH flHeBHÓrO CBéTa C ΟΓΗ0Μ Π0ΗΜ 06pa30BájI0Cb HeOnpeaeJlěHHOe Μ yTOMjiHBinee rj!a3á ocBeipéHMe. B ÓKHa c ýjiMqbi jiiíjich rjiyxóň my μ μ jieTéjia HbWIb ... ... PaGÓTaji oh apTMcnínecKM. HýxcHO óbijto BiíneTb, κβκ oh cnpaBJíájica C CeMMnyflÓBMM KyCKÓM TéCTa, paCKáTbIBaH erÓ, MJIM Kán, HaKJIOHMBHIMCb Ha« JiapeM, weciíji, no jiókotb norpyjKáH cbom Morýnne pýKM b ynpýryio Máccy, HMmáBinyio b eró crajibHbix nájibqax.

CHanájia, — bm^h, κ3κ oh óbicrpo Méner b πθηβ Cbipbie xjiéôbi, κοτόρΒίθ éíie ycneBáji noflKÚnbiBaTb m3 námeK na eró jionáTy, — h óohjich, hto oh Hacá^MT mx npyr Ha npýra; ho Korná oh Βώπβκ τρη néHM m hm y oflHoró m3 era nsanițani KapasáeB — πώιιΐΗΒΐχ, pyMHHbix m bbicókmx — ne 0Ka3ájiocb «npMTMCKa», h ποηήλ, hto MMéio fléjio c aprácTOM b cboöm póne... BbiBájio, oh 6paj1 c jionáTbi b pýkm cáMbíň ynániibiM Kapasán m, nepeKMnbiBa« eró c jiaflÓHM Ha JianÓHt., oóJKnráHCb, Bécejio cmchjich, roBopá MHe: — 3x, κβκογο Kpacáaija mbi c toóóm cpaôÓTajni!... η

M MHe ÓbIJIO npMHTHO CMOT.péTb Ha 3ΤΟΓΟ ΓΜΓΒΗΤΟΚΟΓΟ peÖeHKa, BJiaráBHierO nýmy b paôÓTy cbok> — κ3κ 3το m cnéflyeT né-naľb Ká?Kn0My nejioBéKy bo bchkoü paôÓTe...

bck>

PocTcejitMáiny — 25 J1e‫׳‬r. Bji. KýpoHKMH. coK>3bi (-ob); narpáfla ■ 3aBÓflCKHM npod>COK>3Hblň KOMMTéT (33BKÓM)

CTOJiÓBan; saBÓflCKMM KJiyB

klíčový průmysl, základní odvětví průmyslu

ocHOBHbie ÓTpacjin npoMbiuiJieHHOCTn

těžký průmysl; lehký průmysl

THíKejian npoMbiinjieHHOcrb; jiěrKaa npoMbiinjieHHOCTb

výroba zboží hromadné spotřeby

np0M3BÓflCTB0 lUPpnOTpéÓa (TOBápOB mnpÓKoro norpeSjíémiíi)

2. Hornictví

2. rópnoe fléjio (1), (npon3BÓ^CTBo)

výzkum přírodního bohatství

paGÓTbi no pa3Bé#Ke npMpópHMX 6oráTCTB

naleziště, ložisko; užitkové nerosty

MecTOHaxojKfléHMe; noj!é3Hbie náeMbie

vrstva; navrstvení horniny

njiacT (3); panjiacTOBáHMe rópHoň nopójjb!

hledání; důlní těžba, dolování

MCKánne; py^HŮnnaa pa3pa6ÓTKa pa3pa6áTb!BaTb py/uíMKÚ (m, 3)

dolovat! vrtací věž; naftová těžní věž

důl; šachta; štola; porub; důlní chodba

výdřeva, důlní !vzpěra

vybírání, výlom; způsob těžby, do­

mcko-

ŮypOBáfl BblUIKa; HCCpTHHáH BbilIIKa pyflHMK (3); máxTa; iPTÓJibHJi; 3a6óň; rajiepéa

pyflHÚHHoe KpenjiéHiie BbieMKa; Mému floóbimí

bývání

trhati, vyhazovat! do povětří; vý­ buch, odstřel

B3pb!BáTb; B3pb!B

ventilace; větrání; odčerpávání vody

BeHTnjiáqMH; npoBérpnBaHne; boao-

obohacení; zlepšování, zušlechťování

oborainéHne; oboraipénne pyflfa! (4)

rudy odvoz vytěženého nerostu po kole­ jích

OTKáľKa

otjiiíb

186

výzkumník zemských útrob, hledač nerostů; výzkumná geologická skupina

pa3BéflHMK Heflp (Hé«pa, e/j. h. HeT); pasBéflbiBaTejibHan reojiorMHecKaH nápTMH

užitkové nerosty

nojiésiibie MCKonáeMue

uhlí; nafta; zemní plyn

ýrojlb (m); HecbTB (?K); npnpÓflHblM ra3 roprónne cjiánub! (-pes) HcejiésHaa pyjjá (4); MápranpeBaa p. XpOMMTbl (-TOB); aJIIOMMHMM (m); Sokcmt Meflb (!K); ÓJIOBO; HMKeJIL· (m); pTyTb

hořlavé břidlice železná ruda; manganová ruda chromové rudy; hliník; bauxit měď; cín; nikl; rtuf

zlato; platina; antimon; tuha

(») 3ÓJ10T0; njiáTMHa; cypbMá (3); rpa, -ÔMIUb); *3y6pÚTb (-pió, -piimb) flOjiBějKKa, 3y6pejKKa

frontální zkoušení

CbpOHTájIbHblň onpóc

individuální zkoušení ústní zkoušení zkouší se na známku odpovídat na otázku hlásiti se; kdo se hlásí?

MHflMBMflyájIbHblň OnpÓC ýcTHbiii onpóc MflěT onpóc Ha oTMÓTKy OTBenáTb no Bonpócy HOflHMMáTb pýKy; KTO xóneT OTBéTMTb (ny, -tmt) (cKaaáTb)? Bbi3biBáTb k flocKé (5a) Mflíí (noii«ú, BblřiflM, CXOJJM K flOCKÓ! noBepHÚcb jiMqÓM (3) k KJiáccy; noBepHýTbCH (-Hýcb, -HeTCH)

studovat kde (na vysoké škole) vyučování, výuka biflovat, šprtat

volat k tabuli jdi k tabuli! otoč se ke třídě!; otočit se

216

napovídat zvedni ruku; nenatahuj se naipomenout žáka

chování; chovat! se slušně chovat! se k někomu nevyrušujte; nebavte se nešuškejte; nevrť se

mluv hlasitě, zřetelně, jasně čti plynně, pomaleji, pro sebe odpovídej jasně; dávat jasnou od­ pověď položit otázku posaď se na místo psát podle diktátu rozsaditi; rozsazovat! schovejte knihy; schovat

noflCKá3b!BaTb

nojHHMií pýKy (5a); ne THHMCb cfléjiaľb yueHMKý 3áMeuáHMe noBe^éHMe; bcctjí ce6á npujiÚHHO (KaK cJié^yeT) *OTHOCMTbCH K KOMý

He MeináůTe sanáTnaM; ne 6oj!TáňTe ne inyinýKaňTecL·; ne BepTÚCb (BepTéTbcn, -nýcb, -ttítch), He KpyTMCb (*KľpyTMTbCH, -uýcb, -tmtch) rOBOpÚ rpÓMKO, BHHTHO, OTHeTJITtBO HMTáií Bérjio, MéflJieHHee, npo ce6á oTBeHáň hcho; jiaBáTb hctkuíí otečt nOCTáBMTb (-BJHO, -BMT) BOnpÓC caflúcb Ha MécTO (1) HHCáTb nofl flMKTÓBKy paccaflMTb (-xý, -flírr); paccajKárb cnpHHbTe KHÚrM; cnpHTaTb (-wy,

rozdejte sešity; seberte sešity

-Her) pasfláňTe Terpá^w; coSepÚTC Te-

neotáčejte se; neohlížejte se

TpáflM He noBopáHMBaiíTecb; He orjiHflbi-

neopisujte; opisovat z knihy

He cnúcbiBaiÍTe; cmícbiBaTb c mru

úprava práce

BnémimM BMfl, ocbopMJiěHMe paGóibi

piš čitelně!

nnn!!í pasSÓpHMBO!

má čitelné, úhledné písmo

y Heró paaSópHMBbíM, aKKypáTHbiň

neškrabej! nedělejte kaňky!

He iiapánaň!

saňTecb

nónepK 1

ne fléjiaiiTe (cajKáiiTe) kjihkc!

vypijákuj kaňku!

npOMOKHM KJIHKCy!

nechávejte okraje! piš po lince!

He Háflo nncáTb Ha hojihx! (1) nuniM no jiMHéiÍKe!

nepřetahuj přes linku! učitel chodí mezi lavicemi

He 3aB0flú 3a jiHHéiiKy! yHúfejib npoxóflHT Městky nápraMM

ulička

npoxófl

hospodář; utři tabuli!

«ejKýpHblM; COTPJÍ C flOCKÚ!

utříti vytáhněte si knihy z aktovek

crepéTb (corpý, -peT) BblHbTe (flOCTáHbTe, B03bMMTe) KHlím

M3 cýMOK (nopTaKyjibTéT neflaronrnecKMň cj□.; lopn^únecKnň cp. BeTepMHápHbiň .; TeojiorMHecKMň . peKTopár; fleKanáT; yněHEiň cobčt

péKTop; npopéxTop, homóiuhmk péKTopa flCKán; npofleKáH; saBé^ytoiynií Kácbeffpoň npenoflaBáTejib sýsa

219

profesor; docent dostat docentům odborný asistent; asistent, -ka lektor; lektorka; laborant

instruktor; aspirant, -ka

npocbéccop; flopéHT nojiyHMTb flopeHTýpy CTápruMM accncTéHT; accncTéHT, -Txa jiéKTop; jiéKTopma; jiaěopáHT MHCTpýKTOp (mm. MH. H. -bl ujím -á); acnMpáHT, -Ka

vědecká aspirantura hodnost doktora obhajoba doktorské disertace školní rok; semestr učební plán; přednáška úvodní přednáška; přednášet

HaýHHan acnMpaHTýpa 3BáHMe flÓKTopa 3amiÍTa flÓKTopcKOM flMccepTárpiM ynéÓHbíM ros; ceMécTp yHéÓHbiň njiaH; jičkijmíi BCTynMTeJIbHaH JléKpMH; HMTáTb JIČKIJMIO

přednášet z poznámek povinná přednáška; nepovinná p.

HMTáTb jičkijmio no 3anMCK3M o6H3áTejibHaM jički^mh; 4>aKyjibTaTMBHaa ji. CIIMCOK npMcýTCTBylOLpMX, HBOHHblM JIMCT HBKa

presenční listina docházka poslouchat; zapisovat seminář; diskuse referát; referent

cjiýmaTb; 3anMCWBaTb CeMMHáp; flMCKýcCMH ped>epáT, flOKJiáfl; pecbepéHT, jjoKjiáflHMK

konsultace; dávat konsultaci

ročníková práce; diplomová práce individuální studium

dálkové studium; dálkově studující studovat dálkově hospitace index

KOHcyjibTápMJi; flaBáTb KOHCyjibTáUMJO KypcoBán paSÓTa; flMnjiÓMHaa paSÓTa caMoynéSa saÓHHoe oěyHéHMe; 3aÓHHMK, -nqa o6y‫־‬HáTb 3aÓHH0 OTKpbiTbiň ypÓK

universitní knihovna

saneTHaH KHMjKKa (saněTKa, pa3r.) yHMBepcMTéTCKaa ÔMÔJiMOTéKa

příruční knihovna

noflpýHHan ôMgjiMOTéKa

skupina CSM na vysoké škole

rpýnna HCM b Býse

stipendium; studentská kolej

cTMnéHflMH; CTyfléHHecKoe obnje-

mensa, jídelna

HÍMTMe CTyfléHHecKaH CTOJiÓBaa

9. Věda

9. Haýxa

věda společenská, přírodní věda popisná (konkrétní) exaktní věda

HaýKa oěmécTBeHHan; ecTécTBemiaM HaýKa onMcáTeJibHan (KOHKpéTHaa) TÓnnaH HaýKa

220

užitá (aplikovaná) věda vědec; význačný !pracovník v oboru vědy vědecký pracovník mladší vědecký pracovník

nejvyšší vědecká hodnost doktor věd; kandidát věd Akademie věd; !pobočka Akademie věd akademik vědecký, výzkumný ústav badatel, výzkumník; vynálezce vědecká práce; vědecké pokusy používat výsledků vědy ve prospěch společnosti

npMKJiáflHaH HaýKa yněHbíM; ,qéHTejib naýKM

HaýHHHM paĎÓTHMK MJláfllimň HaýHHblM COTpýflHMK HaMBbicmaH HaýuHaH CTéneHb (2) flÓKTop HaýK; KaHffMfláT HaýK AKafléMMH HaýK; dwwiMáji AjtafléMUM HaýK aKafléMMK, HJien AKa^éMiret HaýHHO-MCCJléflOBaTeJIbCKMii mhctmTýT MccjiéflOBaTejib; M3o6peTáTejib HaýHHbiil Tpya; HaýnHbie ónbiTbi npMMeHHTb HaýHHbie flOCTMJKéHMH b nój!b3y óbujecTBa

221

XXL DIVADLO — TEÄTP

B TeáTpe. (Otpbibok M3 nÓBecTM K). TpMónoBa «CTy^éHTbi».) ... Hépe3 HécKOJibKO MiinýT Mannina ocranoBiíjiacL· rrépefl TeáTpoM, m BaM JléHa C TpéTBMM 3B0HKÓM BJieTéjIM B 3pMTeJIbHbIM 33JI.

JI bot ohm yscé CMflHT b napTépe, 6jim3ko ot cpéHbi. SánaBec emě He nóflHHT. B 3ájie myM, CKpnn Kpéceji, inMejiMHOe rynéiiMe pasroBÓpoB — Bce 3to noHeMHÓry CTMxáeT. Kacáncb nJienÓM BaflMMa, Jléna pasrjiáflbiBaer b 6mHÓKJIb JIÓJKM. — 3Háemb, h jik>6jik> CMOTpéTb Ha jHOfléM b TeáTpe, — roBoprá ohů bhojirójioea, — m yráflbiBaTb: kto ohm Taiaíe, KaK »ubýt? 3to óneHb saHHTHO ... IIpáBfla? Bot, nanpi-iMép...—ne cnycKáa 6mhókjih, Jléna npiíflBíÍHyjiacb k BafliÍMy m 3aroBopííjia TaMHCTBeHHo:— Boh cm/jiít mojioaóm nápeHb — ... paSÓHMM, HasépHO... 3to eró npeMMpoBájiM Shjiétom, 3a? IJoroMý hto oh ofliÍH... A boh cTyfléHTKM 6ojrráioT, cnpása — BMflMinb? OScyiKfláioT kotóHMÓyflb M3 cBoéň rpýnnbi. Bpófle Hac, Mbi TÓJKe— coSepeMCH m nasán 06cyjKfláTb... HaBépno c 6MOáKa MTY, y hmx tsm Bce b OHKáx. « aHTa3ěpKa tm, — CKaaáj! oh, KamjuiHýs b jiaflÓHb. — Ha Te6á yxé cojiiíflHaH nýójiMKa orjiánbiBaercH. — IIoHeMý, któ? Hy u nycTb! — CKaaájia Jléna Gecnémio m saroBopiÍjia rpÓMHe: —3Háeinb, h xoTéjia 6bi itMéTb MHÓro-MHÓro flpyséíi, KaK b ótom

3áj!e. W ot Bcex noJiynáTL· niícbMa. OHá He AoroBopwjia, hotomý hto noTýx cbct

m

craji noflHiiMáTbCH sána-

Bec. B opKécrpe htó-to 3a3BHKáj!o n sauinnějio — OHeBMjjHO, M3o6paxiáJiCH

nóe3fl, noTOMý hto cpéHa npeflCTasjíájia co6óň B0K3áji. Ha cpéHe npoM3onijió htó-to CMemHÓe — b 3ájie CMeájiMCb, na SajiKÓHe KTÓ-To fláiKe anjiofliípoBaji. BafliÍM ne iióhhji, b hčm fléno, n Bce népBoe nén-

CTBMe oh noHMMáj! njióxo, noTOMý hto cMOTpéii na cpény, a flýMaj! o npy-

rÓM. TaM KpuHáji n cyeTMJicH KaKÓií-To tojicthhók b ýseHbKux nrraHáx, KájKfloe eró cjióbo 3aj! Bcrpenáj! xóxotom. ÄBa Kpacáspa — o/pÍH ycáTbiň, a flpyróň c BaKenSápnaMM — yxáiKiiBajiM 3a bmcokom ôjiohaiíhkom c rópflbíM jimiíóm.

Babrány Bbijio xéT, m Ba^iÍM Kynnn «·Ba nMpóiKHbix m 6yTb'uiKy cJipyKTÓBoii

222

BOflbi. JléHa, Becějiaa, yjibiSátomaHCH, Hanesájia

tójibko hto

ycjifaimaHHbie

MejlÓflMM M CTipálUMBajia OJKMBJICHHO:

«A KaK Te6é cpéna Ha neppÓHe noHpáBMJiacb? A saK hojikóbhmk —

npáBfla, xopóm?...

IIOTÓM OHM XOflMJIM' HO tjlOMé M paCCMáTpMBajIM OTOrpáMM apTMCTOB. hohtm bccx ■— kto Korflá Hánaji, kto nrpáji npéjKfle, kopo b něM

Jléna 3Háj!a

Háflo CMOTpéTt. BaflMM Sbiji noaópHO MajiocBéflyiq

b stom

óSjíacTM m no-

HýBCTBOBaji oSjíernéHMe, Korflá 3a3BCHéji 3bohók. B HOCJléflHMX fléMCTBMHX BafllÍM yjIOBMJI HeCJlÓjKHBIM BOfleBMJIBHblM CK)?Kéctpómjim KOBápHbie nnánbi npÓTMB Sjiohamhkm.

Teq nbécbi. Č>6a xpacáspa

Oná HMHeró ne noflospeBájia m jnoSújia oflHoró M3 oSMáHiqMKOB — c 6aKeHSápflaMM.

Tojicthk b ýseHbKMx niTaHáx, ee OTéq, tójkc Sbiji cjien hóm hcjiobók!— jhoSmji

oSMáHiqwKOB, xaK fleTéň. Ho

m — flóSpbiM,

bot

cMein-

Bcě pacKpbijiocb!

CTapiÍK pasopeii. florn‫ ־‬oSuányTa...

Ho KOHéq Sbiji cnacTjiMBbíM,

m

CHÓBa tojicthhók Bcex CMemiiji, m BaflMM

CMeHJICH BMéCTe CO BCéMM. Eró yrneTájia TÓJibKO Mbicjib, hto nócjie Bceró ÓToro ápKoro m Becejioro OH cpá3y HOKájKCTCH JIÓHe ÓHCHB CKyHHblM, SýflHMHHBIM. O H6M OHM SýflyT rOBOpMTb?

Korflá Bcě KÓHHMJIOCb, K3K OÓBIHHO BbI3bIBájIM apTMCTOB, HO BaflMM yjKé

nOTepájI BCHKMM MHTepéc K HMM. Oh HOKÓpHO CTOHJI b Hpoxófle m xjiónaji,

SesynácTHO rjiáflH Ha apTMCTOB, KOTÓptie co crpániHO 03aSÓHeHHbiMM jiMpáivrn yóerájiM co cpénbi m TyT jkc BO3BpamájiMCb, ckpómho

— A Bcě

jkc

m

cjiáflKO yjibiSájiMCb.

nycTán BenjMqá, -y CKasájia JléHa, Korflá

ohm

bbiihjim

Ha

ýjiMqy. — CeróflHH cMeájiMCb, a 3áBTpa m ne bchómhmm, Hafl hcm. Jí Mý3b!Ka epéflHHH. — fla, — corjiacMJiCH BafliÍM. — B óSiqeM nenyxá. Oh noéxaji H‫׳‬a MeTpó npoBOflMTb JléHy. Ó6a flójiro MOJinájiM.

Divadlo

TeáTp

pojďme dnes do operního divadla operetní divadlo; loutkové divadlo dramatické divadlo co se dnes dává v divadle? co je na programu? plakát; program, plakát předplatné; předplatitel, -lká předplácet!, předplatit! předplácet! si, předplatit! si to je hra známého dramatika

noMflěMTe ceróflHH b ónepHBíM TeáTp TeáTp onepéTTbi; KýKOJiBHbíM TeáTp flpaMaTMHecKMÍi TeáTp hto MflěT ceróflHH b Teárpe? hto b nporpáMMe? nJiaKáT; adoiíma aSoHeMéHT; aSoHéHT, -Ka aSoHÚpoBaTb aSoHMpoBaTbCH ÓTO nbéca M3BécTHoro flpaMaTýpra

223

dramatické umění; drama

jjpaMaTHuecKoe

tragedie; komedie (klasická) opera; opereta

TparéflMH; KOMéflMH (KJiaccMHecKaa) ónepa; onepérra, onepéTKa

vaudeville; balet zajímá mne repertoár tohoto divadla

BO^eBiíjiL· (m); SajiéT Mená MHTepecýeT penepryáp ÓToro

připravuje se nová hra provedení; uvedení na scénu, insce­ nace generální zkouška

mckýcctbo;

flpáwa

Teárpa ceituác nflýT peneTÚpnn hóboíí nbécbr McnojiHéHMe; nocTaHÓBKa, MHCpeHvrpÓBKa reHepájiBHaH penerúmiH

chtěl bych jít na premiéru

n xoTéji 6m npneýTCTBOBaTb na npeMbépe

uvádět hry po prvé

CTáBMTb (-BJI1O, -bmt) nbécbi népBbiii pa3 npeABapirrejibHaH npoflájKa ónjiéTbi pacnpóflaHbí y Káccbi CTOHJia fljiÚHHaH ónepezib (2)

předprodej lístky jsou vyprodány u !pokladny stála dlouhá řada (fronta) co stojí lístek do prvních řad?

lístky na balkon balkon 1. a 2. pořadí přízemí; lóže galerie; na galeriích jsou nejlevnější místa místo; křeslo místo k stání

zábradlí; přistoupit k zábradlí do divadla se musí chodit včas po třetím zvonění je vstup do hle­ diště zakázán

cKÓJibKO ctómt

ómjiót b

népBbie

PHflbí (1)? óííjiérbi Ha SajiKÓH GajiKÓH népBoro n BTopóro rfpycoB naprép (to); jiÓHta rajiepén, rajiěpKa (paar.); Ha rajiepénx cáMbie geměBbie Mecrá (1)

MécTo; Kpécno MÓCTO CTOHTb Gapbép; nofloitní k Gapbépy b TeáTp HýsKHO npnxofliÍTb bó-bpcmh nócjie TpéTbero 3B0HKá (3) bxoj b spiÍTejibHbíM 3aji He paspeniáeTCH

představení; začátek představení

cneKTáxjib (m); iianájio cneKTáKJUt

slavnostní představení ochotnické představení šatna

napáflHbiii cneKTáKJib JHOÓMTejIbCKMM CneKTáKJIb rapflepóó, pasfleBájibHH, pa3«eBájiKa

odložíme si do šatny šatnářka lístek od šatny

(pasr.) Mbi cfla^MM b rapflepóó rapflepóBmnpa rapflepóÓHaH Mápxa

224

biletář, -řka vstupenka do divadla kontrolní kupon, útržek chtěl bych libreto, program bohaté osvětlení; osvětlovat; lustr

SmieTěp, -ina, KanejiBflMHep, -ma (ycTap.) TeaTpájibHbíM 6nj!éT npoBépoHHbiň OTpéaoK h xoréji 6b! jinbpéTTO, nporpáMMy GoráToe ocBeiqéHMe; ocBeiqáTb; jnócTpa

hlediště je zalito světlem

3pÚTejIBHblfí 33JI HanÓJIHeH CBéTOM

přišli jsme pozdě, opona už šla na­

Mb! onásgbiBaeM, sánasec yxé nófl-

horu

HHT

opona se zvedá, spadla

sánaBec noflHMMáeTCH, onycníjicn

železná opona

jKejié3Hbiň sánaBec

světla hasnou

ormí (3) rácnyT

■(♦onycnÍTbCH, -iqýcb, -tmtch)

zraky se upírají na scénu

rjiaaá (1) ycTpeMjiáioTCH Ha cqény

jeviště, scéna; otáčecí jeviště

cqéHa; spaipáiomaHCH cqéna

rampa, předjeviště

pásma, aBancpéHa

nápovědní budka; nápověda

cyJiěpcKaH 6ýflKa; cycfcjiěp

napovídat!

cydMÚpoBaTb, noflCKá3biBaTb

průchod na jeviště; kulisa

jiiok;

horizont; reflektor

r0pM3ÓHT; npOzKéKTOp

signální deska vidíte dobře?

CMmájibHaH /!ócKa (5a) BaM xopomó bií^ho?

vidím dobře (špatně)

Mae xopomó (njióxo) búuho

naše místa jsou daleko od jeviště

Hánm MecTá ^ajieKÓ (6jim3ko) ot

(blízko jeviště)

Kyjiúca

cqéHbí

vytáhnout z kabelky kukátko

BblHyTb M3 cýMOHKM GmHÓKJIL· (m)

hra o třech jednáních a šesti obrazech

nbéca

b

Tpěx fléůCTBMHX m meč™

KapTíÍHax

jednání, dějství; jednoaktovka

aKT; oflHoáKTHaa nbéca

kdo je autorem této hry?

KTO áBTOP 3TOM nbécbl?

kdo je režisérem? řídit, režírovat; režírování dramaturg; dramaturgie; dramatisace kdo hraje hlavní roli? kdo dnes hraje, zpívá, tancuje?

kto pejKHccěp? pejKnccMposaTb; pejKiiccýpa flpa.MaTýpr; ,upaMaTýprHH; flpaMaTH3ápMH kto McnojiHjreT rjiáBHyio pojib (2)? kto ceróflHH wrpáeT, noeT, TaHuýeT?

účinkující

jléňcTByiomee jruuó (4)

jak se vám líbí tento herec (he­ rečka)?

KaK BáM HpáBMTCH 3T0T aKTep (aKTpúca)?

225

líbí se mi jeho hra byl jsem nadšen herci hrají zpaměti

MHe npáBMTCH eró nrpá (4)

hra je prosta afektů

nípá uyjKflá a POJIL·

kos tymy; nalíčení; maskér

KOCTIÓMbi; rpUM; rpMMěp

maskovat, líčit paruka; účes dekorace; dekoratér

rpMMnpoBáTb, HaKJiáflbiBaTb rpuM napÚK; npMHěcKa fleKopápna: ^eKopáTop SyTacbópMH, peKBioMT (m) anjlO/IMCMéHT; BOCTÓpjKeHHO anjIOflÚpoBarb

rekvisita potlesk; nadšeně tleskat

ukláněti se obecenstvu

rpoM (2) anjioflMCMéHTOB KJláHHTbCH, (-HHIOCL·, -6TCH) nýBjínKe

odcházet s jeviště

*CXOaÚTb CO CpéHbl

bouřlivý potlesk

vcházet na jeviště

*BbixoflMTb na čpěny

mnohokrát vyvolávat

BbI3brsáTb MHÓrO pa3

přestávka; hlavní přestávka

aHTpáKT; rjláBHblM aHTpáKT

přestávka potrvá asi 15 minut

aHTpáKT npOflJnÍTCH MMHýT HHTHáflpaTb *MÓJKeM npoiíTM

d>oiié (HecKJi.)

můžeme, jiti do foyeru

mm

vestibul; chodba

BecTMŮrójib (m); Koprwóp

pojďme do bufetu

noňflěMTe b 6yéT

už zvoní; ozvalo se třetí zvonění

yjxé 3BOHÓK; pasflájiCH Tpé™ň 3bo-

b

HOK hned začne druhé jednání

ceunác HaHHěTcn BTopóe aéůCTBHe

Mecrá

vrátit se na svá místa

BepnýTbCH Ha

hlediště se utišuje

3pirrejibHbiM 3aji yMOJiKáeT

předehra; prolog; epilog monolog; dialog

ysepTiopa; npojiór; □niijiór MOHOJiór; jpiajiór

výjev, výstup; árie davové scény

MáccoBbie CpéHbl

sólista, -tka opery

cojiiíct,

226

cbom

HBJíéHMe; ápnH, nápniH

b

ónepe

-Ka ónepbi, ónepiibiií cojimct

zpívat v opeře

nen. (noió, noěT)

Oněgina zpíval Ivanov

nápTMio Onérnna nejí IlsáHOB

zpěvák, -čka; zpěv soprán; mezzosoprán; alt tenor; baryton; bas

nesép (-ňqa); něnue conpáHo; Meqqo-conpáHo; aJibT TÓHop; CapMTÓH; 6ac BbJCÓKMM, HM3KHM TÓJIOC (1) (Ma. H. -á) flyÓT; Tpúo (HecKJi.); ·KBapTÓT

vysoký, nízký hlas dueto; trio; ■kvartet chór, chórista, -tka sbor, ensemble statista, -stká skladatel; orchestr dirigent; dirigovat; taktovka

b

ónepe

xop (2); xopncT (-Ka); něsmiíř b xópe aHcáMějib (m) CTaTÚCT, -MCTKa K0Mn03ÚT0p; opKécrp gMpníKěp; gMpnxnípoBaTb; gnpmKěpCKaa nájioHKa

toto divadlo má skvělou pověst

óajiéTHaa TaHpÓBipiiua; óajiepiína óajiéTHbíM TaHpóp, TaffljÓBiijMK ÓaJléTHblM COJIMCT BajieTMéňcTep; xopeorpáMB KJiaccňHecKMM óajiéT ónepbi n OajiéTbi na CJOJKÓTbi nýiiiKMHa ÓTOT TeáTp MMéeT ójiecrámyio perry-

divadelní ředitel

Táqmo ynpaBJiHK>mMií TeárpoM

baletka; balerína baletní tanečník sólista baletu baletní mistr; choreografie klasický balet opery a balety na Puškinovy náměty

227

XXII. HUDBA — MÝ3MKA

BeJIMKMM pýcCKMM Κ0ΜΠ03ΜΤ0ρ. (Πο 5KypH. ΒοϊκέτΒίΜ.) TeHMájiEHoro K0Mn03MT0pa Mwxaiíjia Μβ0ηοβμη3 Γίΐήκκγ (1804—1857) no npáey Ha3b1Bá1OT otijóm KJiaccMnecKOM pýccKoň Mý3MKM. ľjnÍHKa b Mý3b1Ke, KaK M nýlIIKMH B ΠΟ33ΜΜ, CO3flájI BeJIMKOe HaiJMOHájIbHO-pýCCKOe MCKýcCTBO. Jí flO ΓΛΜΗΚΜ ÓblJIM pýeCKMC Óneptl Ha CIOXcéTbl M3 pýcCKOrO HapÓflHOrO 6b'1Ta. B 3tmx ónepax HepéflKo 3Bynáj1M βότκβ nó^jiMHHbie HapóflHbie nécHM. Ho, BO-népBbix, m3 3tmx néceH He 003/țaBâjiacb ențe ποαλμηηο HaqnoHájibHa!H pýccxas ónepHaa Mý3B1Ka. A, Β0-ΒΤ0ρώχ, 3το 6mjim jimlue ηθμηογοHJÍCJieHHbie ÓnblTbl. BejiMHářímaH 3acj!ýra Γλμηκμ 3aKJ110HáeTCH b tóm, hto oh rjiyôoKÓ hóhhji BHýTpeHHMe 3aKÓHbI, ΠΟ KOTÓpblM CTpÓHTCH pýcCKMe HapÓflHbie néCHM C MX 0CÓ60M MejIOflMHHOCTblO, OHapOBáHMeM M CMJIOM. CbOMM 3aMeHáTeJIbHbIM TBÓpHeCTBOM, npOHMKHVTblM flýxOM HapÓAHOii Mý3bIKM, ľjIMHKa flOKa3ájI, HTO OT pýcCKOň néceHHOCTM flOJUKHb'! pOflMTbCH B P0CCMM M ónepbl M ΟΜΜφόΗΜΜ. K HecMOTpá Ha tó, hto b cbomx ónepax rjiMHxa M0nóJ1b30Baj1 jinnib HeMHÓľO nÓflJIMHHblX HapÓflHEIX néceH, CÓ3«aHHaH MM Mý3bJKa CTOJIb JKe noHHTHa m ÓJ1M3Ka Hapófly, KaK jhoBóm HapóflHbiM HanéB. B OTJIMHMe OT ÓOJIbHIMHCTBá flBOpHHCKMX fleTÓM ľjIMHKa HÓ 6bIJI OFpa3KflěH OT 6j1M3KOFO OÔméHMH C HapÓflOM. Oh 6bIJI nOCTOHHHMM 3pMTej!eM XOpOBÓflOB, nacáMM npocMJKMBaji Ha flepeséHCKMX nocM^éjiKax. Μ0λθηβκμμ MnxaMJi óneHb páno BbiyHMjicH MrpáTb Ha φορτεπΜόπο, na φπέϋτβ m Ha CKpráiKe. BepHyBniMCb c KaKÓro-HMÓyflb HapóflHoro npá3flHMKa, oh flójiro ópoflMj! o^mh no nápKy m 3acTaBJ1HJ1 cbok> CKpnnKy ποβτορητβ tójibko hto cJibmiaHHbie MM HanéBbl. Ha nHTHáflpaTOM roflý 5km3hm TjiMHKa nocTynňj! yHMTbCH b HerepSýprOKUM naHCMÓH. ΥπήτεποΜ m BocnM-ráiejieM eró cTaji hikójieheim TOBápnip HýniKMHa, ποότ BiijibrejibM KroxejiböeKep — ôý^yipMií ^eKaópiícT. H b naHCMÓHe m no Bbixofle m3 neró ľjIMHKa HeycTáHHo Tpy^MJicH. Oh npóôosaji nMCáTb M pOMáHCbl, M ΟΜΜφΟΗΜΜ, M KBapTÓTEI, M XÓpbi; OH XOTÓJI, HTÓSbl bck> 3Ty Mý3b!Ky HacbiTMJia pýccKas néceHHocTb, htóSei 3tm nbécbi 0TpaJKŔJIM pýCCKyiO fleßtCTBMTeJIbHOCTb, flýMbl M HáHHMH pýeCKOľO Hapó^a ... Προηυιό MHÓro JieT. ΓέΗΜίί Γλμηκμ c03péj! m οκράπ. MHÓrne eró poMáHCbi yJKÓ Ób’lBM niMpOKÓ M3B0CTHbI B CTpaHÓ, CTaHOBMJIMCb HapÓflHblMM néCHHMM. Ho ľjnÍHKa MeHTáji c03fláTb pýccKyio napó^Hyra ónepy. EMý xoTéjiocb, htóóei He TÓJibKO αοίκότ, ho m Mý3b1Ka ee óbijim rjiyóoKÓ HaqMOHájibHbi.

228

JI TaK pofljíjiacb népsaH OTéiecTBenHaa repoMKO-TpanÍHecKaa ónepa Γλμηκμ,

Hepa3pMBH0 CBH3aHHaH c repoMHecKoň ôopbôóň pýccKoro napófla 3a cbok) He3aBMCMM0CTb (JÍBáH CyCáHMH). népBblii >KC xop Ónepbl «JÍBáH CycáHMH» flóJixeH, no Mbicjín K0Mno31ÍT0pa, BbipaJKáTb «cnjiy n HeycTpamiÍMocTb» pýccKoro napófla. B Mý3bnte 3τογο xópa cjibiniMTCH iiapacrâioman, necoKpynnÍMan womb. Eě xapaK‫׳‬rep113ýeT TBepflbíň, yBépeHHbin pmtm. Mejió^na nocTenéHHO hiííputch, n b npeflcraBJíéHMM cJiýinaTejieň Β03ΗΜκέετ ποπτή 3pMMb1ň Ó6pa3 Hapófla-60ra‫׳‬rb1pH. Bch Mý3b1Ka ónepbi Fjimhkm rjiyôoKÓ HaHMOHájibHa m HapóflHa. C HÓBOM CMJIOM 3BynáT B HálUH JHH TBOpéHMH reHMájIbHOIO pýcCKOTO KOMn03MT0pa, npo6y2KfláH b Hac hýbctbo rópfloc™ m jhoGbm k Hapófly n K póflMHe. f

Be'iépníiíi My31»1Káj11>HaH niKÓJia. (Π0 5KypH. Ογοηθκ.)

Ha noTeMHéBineň ot BpéMCHM cTené Heôojitjináa BbiBecKa: «KiíeBCKaa rocyflápcTBeHHan BenépHH« My3b1Káj1bHaH mKÓjia ajih B3pócj1b1x». BbinyCKHMKÓB 3T0M lUKOJIEI BCTpČTMnib H CpeflM ÓnepHblX apľjíCTOB KňeBCKoro rocyaápcTBeHHoro aKa/țeMiÎHecKoro TeáTpa ónepbi n Sajiéra mm6hh E. Γ. IIIeBHéHKO, n b xopoBÓň Kanéjuie «JlyMKa», n cpe«M hcbliób m My3b1KáHTOB KlíeBCKOň, XápbKOBCKOM M flpyrňx oSjiaCTHblX φΜΛΒρΜΟΗΜϋ m pafluocTýflMM, cpeflň npenoflasáTejieň Mý3b1KM b mKÓJiax, 3a flnpHJKepcKHMM nýjIbTaMM, B 3aBÓflCKMX M céjIbCKMX flOMáx KyjIbTýpbl, B CaMOfléHTejIbHblX opKéerpax m xópax. ... B ý3Knx Kopuflópax tiíxo. Ho TMiiiMHá 3flecb ocoSan — oná nojiná npnr.uymeuHbix 3BýKOB.«C KOHijá Kopnflópa HapacráeT 5KyjK5KäHne bmojiohhöjim — «ΠοΛετ niMejiá» PiÍMCKoro-KópcaKOBa. Cjióbho cepéôpaHbie kojiokojibhmkm, paccbinajnícb no KáMeHHOMy nójiy 3sýKn San^ýpEi. B KJiácce 3acj1ý2KeHH0r0 ynÚTeJiH iiiKÓJibi MextuSÓBCKoro y pohjih co CKpiinKOM, πρπίκέτοϋ κ n0fl60pó«Ky, ctomt yneHMK TpimojibCKirii. Kteoma npiiMej! na ypÓK npŔMo c pa6ÓTb1, pýicn eró nócjie TpyaoBÓro jhh eine njióxo HýBCTByiOT CKpráiKy. 0πβιτηειμ ne^arór He cpá3y HaHMHáeT ypÓK. Oh paccKá3brsaeT TpitnÓJibCKOMy o snepáiuHeM KOHijépre b ijnijiapMÓinoi n TÓJibKO ySeflÚBniMCb, hto yneHÚK OT^oxHýji, npejjjiaráeT eMý HaHáľb ynpaJKHéHMH. Bójiee flBáflpa‫ ™׳‬nejiOBéK 3aHHMáe‫׳‬rcH no Kjiáccy οκρήπκιι, bmojiohhöjim m KOHTpaSáca. HlKÓJibHbie CKpnniÍHHEie τρήο n KBapTéTbi BbiCTynáiOT Ha npeflnpMHTMHX, b bóhhckmx nacTáx n b mKÓJiax. B KJiácce φορτεπηόΗΟ — ceMbflecHT yHáiHHxca. Οπή mchojihhiot «ΘκοπρόΜτ» JlbiceHKO, «Ojiéraro» PaxMaHiÍHOBa, «PoHjțo KanpnHHMÓ30» Men^ejibcona, «Κοκρέρτ pe mhhop» MópapTa, «HaTerMHecKyio conáTy» Β6τχοβθη3. B KOHcepBaTÓpiiM ýhhtch HeMájio BbinycKHMKÓB 3tom iukójiei. Miiónie ynáinnecH My3b1Káj1bH0M ihkójim 0flH0BpéMéHH0 ynácTByiOT b KOJijieKTiÍBax

229

xyflÓJKecTBeHHOM caMOfléHTCJibiiocrn. r. JlaMax oprauMaoBáji y cebá na 3aBÓfle AyXOBÓM OpKéCTp M pyKOBÓflMT MM. JÍMpM?KMpyeT OpKéCTpOM m B. BmtKÓBCKMM. Jí. nopTHMKOB pyKOBÓflMT 0praHM3ÓBaHHbIM MM aHcáMOJIOM néCHM Ha 3aBÓfle aanáCHEIX HaCTéM CejIbCKOXO3HMCTBeHHbIX ManiMH. nócjie neTbipex JieT ynéiina b mKÓJie BbixóflHT xopómMe opraHMsáTopt.! M pyKOBOflMTejIM MVablKájIEHOII M BOKájIEHOM CaMO/jéHTejIEHOCTM, CHOCÓbHbie neBIÍBI M My3bIKáHTbI. 1. Hudební umění

1.

hudba: !klasická; moderní vokální hudba; zpěv instrumentální hudba; dechový dechový orchestr; kapela vojenská hudba pochodovat při hudbě; pochod (hudeb.) jazz; jazzová hudba; jazzový orch.

Mý3biKa: KJiaccMnecKaíi; HOBéMinaH BOKánbHaH Mý3biKa; néHne MHCTpyMeHTájIbHaH Mý3bIKa; ,nyxoBÓň flyxoBÓů opKécrp; Kanéjuia BoéHHan Mý3bixa

My3MKájibHoe

mckýcctbo

MapmnpoBáľb nofl Mý3biKy; Mapm

jazz-band taneční hudba tancovat při hudbě

flHías; flxcásoBaH Mý3bixa; flJKá3OBbiM opxécTp flxcas-BáHfl, niyMOBÓM opKécrp TaHpeBáJibHaH (Tanijo-) MýsbiKa TaHijeBáTb (-qýio) hoh MýsbiKy

komorní hudba; smyčcový orchestr

KáMepHan Mý3bixa; cTpýHHbíM

symfonická hudba; symfonický orch.

CMMtjjOHMHeCKaH Mý3bIKa; C-MM

filharmonie; operní, divadelní orch.

MJiapMÓHMM; (JnepHblM, TeaTpájib-

lehká hudba; lidová hudba

jiérKaa Mý3biKa; HapóflHan MýsbiKa

opxécTp opxécTp HblŮ opKécrp

estrádní koncert

SCTpáflHblM KOHpépT

orchestr lidových nástrojů soubor písní a tance

opKécrp HapÓflHbIX MHCTpyMéHTOB aiicáMÔJib nécHM m njiácKM

soubor lidové umělecké tvořivosti

aHcáMbjíb xyfló>KecTBeHHOM caMO-

sbor ruských národních písní

xop (2) pýcCKOM HapÓflHOM néCHM

2. (Hudební) skladatel

2.

komponovat; složit hudbu

KOMnOHOBáTb, -HýlO; *HanMcáľb Mý3bIKy *nojiojKMTb (HecoB. KJiacTb, -flý, -fléľ) Ha MýsbiKy, *nepejiojKMTb Ha Mý3bIKy

fléHTejIbHOCTM

zhudebnit

230

KoMno3MTO[>

hudební vyjádření; instrumentace

My3biKáj!bHoe ochopM/iénne; nncTpyMCHTÓBKa

3.

3.

Dirigent; dirigentský

kapelník; kapelnický

dirigovat; řídit orchestr orchestr hraje pod taktovkou partitura; part taktovka; dirigentský pult

4.

(Hudební interpret)

HnpniKěp; gHpMKěpcKHM

flnpjíacěp, KanejibMéňcTep; KanejibMéňcTepcKMň gnpiíJKiípoBaTb; *pyKOBOflúrb opKéc-

TPOM opxécTp nrpáeT nog ynpaBjíéHneM napTMTýpa; náprnn flnpnacepcKaH nájiOHKa; flnpnjKěpckmm nromÍTp, flnpruKepcKHM nyjibT 4.

HcnojinnTejib (-irnpa)

pěvkyně, známá svým provedením národních písní

jraBécTHaa ncnojiHÚTejibHMqa Hapóg-

přednes, provedení hudebník, hudebnice; hudebnický

MCnOJIHéHMe My3biKáHT, My3biKáHTma (pa3r.); My3biKáHTCKnň MysnqMpoBaTb, Mysnqúpyio MCnOJIHHTb KOMn03MipilO

provozovat hudbu, hráti hráti skladbu 5.

Hudební nástroj

Hbix néceH

5.

My3bIKájIbHMM MHCTpyMéHT

strunový nástroj smyčcový

CTpýHHblň CMblHKÓBblM MHCTpyMéHT

housle; houslista (-stká) hráti na housle houslař

CKpiínKa; cKpnnáH (3) (-Ka) MrpáTb Ha CKpúnKe CKpnniiHHbiň MácTep (1, mh. h. MaCTepá) BnpTyós Ha CKpráiKe ajibT (1 m 3), BMÓJia; ajinnícT (-MCTKa) BMOJIOHHéjIb (?K); BMOJIOHHeJlÚCT (-MCTKa) KOHTpaěác, 6ac (1); KOHTpaóaciícT (CKpMnÚHHblií) CMblHÓK (1); HOflCTáBxa; méiíKa rpi«b; kojiók (3); cypgióia; KaHM(j>ÓJIb, -M (x) KaHMCbÓJIMTL· CMMHÓK CTpyná (4): jKÉjibHaH; craJibHáH HaTHHyTb cTpýHbí Ha cxpúriKy crpyná jiómiyjia

houslový virtuos viola; violista (-stká)

(violon)cello; cellista (-stká) basa; basista smyčec; kobylka; krk (houslí)

hmatník; kolík; dusítko; kalafuna kalafunovat smyčec struna: střevová; kovová natáhnout struny na housle struna praskla

231

brnkavý nástroj; brnknutí; brnkadlo

IIUinKÓBblM miCTpyMČHT; mrinÓK (3);

hjicktp rozezvučet struny brnknutím nebo bmkadlem mandolína; mandolinista (-stká) kytara; kytarista (-stká); banjo balalajka; loutna; citera

harfa; harfeník (-ice)

npMBecTjí CTpýnbi b asynámie nji-inKÓM MJIM njléKTpOM

MaHflOJIMHa; MaHflOJIMHÚCT (-Ka) rjrrápa; ruTapúcT (-Ka); óáHflaro (HecKJi.) BajiajiáňKa; jiiÓTHa (po#, mh. h. jik>tch); qÚTpa ápa; apcjmcT (-Ka)

cimbál; cimbalista

iprMSájibi (ar, TOJitKo mh. h.); pnM6aJIIÍCT

xylofon

KCMJIOÓH

klávesový hudební nástroj

KJláBMUIHblH MyablKájIbHblii MHCTpyMČHT

klávesa; klaviatura klavír; pianíno; piano

KjiáBMiu, KJiáBMma; KJiaBnaTýpa poájib (m); rmaHiÍHo (hcckji.); 4>opTe-

klavírista, !pianista; klavírní

rniáno (Ta), (HecKji.) nnamícT; ponjibHbíM

hráti na piano (čtyřručně)

rrrpáTb Ha cboTpennáHo (b weTbipe

harmonium; varhany; varhaník

McrapMÓHMH; oprán; opraHiícT

pedál

neflájib, -jí (ar)

dechový nástroj: dřevěný; žesťový

«yXOBÓií MHCTpyMéHT: gepeBHHHblii, MégHblii

trubka; trubač; troubit

Tpybá (4); TpyBán (3); TpyGiÍTb

pymí)

křídlovka; roh; lesní roh

KopHér; ropH; ropH, BajiTÓpna

polnice

(BoéHHbiii, cmnáJibHbiií) poarÓK (3),

tuba; hráč na tubu; pozoun, -ista

Tý6a; TySaócT;

saxofon; saxofonista; fagot, -ista

caKcocbÓH; caKcocboHÚCT; KáeTCH. Mójkbt Bbitb, ceňHác Býfler «HaKpýHMBaTbCH» cqéna, b KOTÓpoň Ma^eMyaaéJib BnepBbie yBiíflMT Toró, no kom oná b Ká^pe cto ABáflqaTb ceMb MÓJina njiáKajia. Ceró/fHH fléjio ihjio na Jiaj!, — páayeTCH pejKMccep, Korjiá k Bénepy eró, M3HeMoráK>mero ot ycrájiocm, e^sá He bmhócht Ha HocwjiKax M3 aTejibé. — HaKpyTMJiM flBáflijaTb KájjpoB.

237

A á™ flBáflqaTb KáflpoB Ha 3Kpáne npoMejibKHýT 3a flécsT

mmhýt,

aa eípě

sanacTýio nojioBMHa M3 hmx BbiópácbiBaeTCH npn MOHTájKe. TaKáa yx óto

pa6ÓTa. noÓTOMy paccráHbTecb c MJunÓ3MeM, SýflTO oBoíKáeMan KMH03Be3flá KaK-

HMóýflb nepe?KMBájia Te nopejiýw, cjiě3bi n nbiJiKMe B3rjiáflbi,

kotópbimm

oná

3to Sbíjím jimiiie HOivtepá KáapoB. BnpóneM, écjiM xorare, ae OTKá3biBaŕrrecb ot mjijik>3mm: noneMý 6bi, b cómom

njieHÁeT Bac Ha oKpáHe. Kyflá

tbm!

fléjie, 6biTb k KMHoaKTepaM crpojKe, hcm

ko mhódim

^pynÍM jik>3hm?...

M3()6peTéHne pá^uo. (M.3 Krtí™ BOHíáToro.)

PáflMO — OflHÓ M3 BejIMHáMUIMX flOCTMJKÓHMM HejIOBÓHeCKOM MblCJIM --M3o6peji pýccKMií yHěHbin AjieKcâHjțp CTenánoBMH IIonÓB. 7 Mán 1895 ró^a Ha aace^áHUM PýccKoro cpM3MKO-XMMMHecKoro oSnțecTBa b

IIeTCp6ýpre A. C. IIonÓB Cfléjiajt cooóiyéHMe o

cbomx

ónbiTax no npněMy

Ha paccTOHHMM cJiáfíbix ajicKTpMiecKMx KOJieôámiM m noKasáji

b a6mctbmm

népBblií B Mlípe IipMeMHMK T3KMX KOJieCáHMM. yHSHblM Ha3Bájr eró «rpO3OOTMCTHMKOM», nOTOMý HTO npn6Óp OTMeHájI Ha ĎOJIbmÓM paCCTOHHMM npM-

SjíMJKéHne rpo3bi. «Morý BbipaaiiTb cbok) HafléjKfly, — cxasáji IIonÓB b cbocm BOKJiáfle, — hto mom npiióóp npit flajibHéňnieM ycosepinéHCTBOBaHHM eró xct

6biTb npMMeHěH

k

mó-

nepefláne cnruájiOB Ha paccTOHHwe npii nÓMonpi

6biCTpbix ajieKTpíÍHecKMx KOJieCáHnň.» Ilponuió MéHfame rófla,

m

caw IIonÓB

12 Mápra 1896 rófla b UeTepóýprCKOM yHMsepcuréTe nOKasáji ynenbíM cpM3MKaM ycoBepméHCTBOBaHHbíM mm npneMHMK m nepefláTHMK. lípu nÓMOiijM

áaóyKM Mopse M3 oflHoró 3«áHMH

b

flpyróe Sbiji á nepeflaná népBan

b

Mlípe

pajjMorpáMMa. Ențe Hépe3 flBa rófla paffMOCTáHipni IIonÓBa Sbíjím ycraHÓBjíeHbí Ha kopaSjíHx pýccKoro cpjiÓTa.. HÓBoe MBoSpeTénne Sbictpo pacnpocTpaHMJiocb no BceMý Miípy. 7 móh — fleHB, Kor/țâ A. C. IIonÓB BnepBBie fleMOHCTpúpoBaji

CBoii paflMonpněMHMK, — y Hac oSbasjíeH BcecoK>3HbiM flHěM pâjțMO. 1. Film

1. 4>MJIbM

biograf, kino; film

KMHOTeáTp, KMHÓ (HeCKJI.); KMHOKapTMHa kmhó c HenpepbiBHbíMM npeflCTaBJíéHMHMM

kino s nepřetržitým provozem

co se dnes dává v kině? kdy se otvírá pokladna pro !předpro­ dej vstupenek? kolik stojí lístek?

238

HTO MflěT CerÓAHH B KMHÓ? Korflá OTKpbiBáeTcn Kácca npeflBapMTejIbHOM npOflájKM Smjiótob? CKÓJIbKO ctómt Bmjiót?

mohu si objednat vstupenku telefo­ nicky? místa vzadu, vpředu, uprostřed řady prosím, vezměte mi vstupenku ne dále (blíže) než do 8. řady

kdy je začátek večerních (denních)

představení? mládeži nepřístupno; mládeži do 16 let nepřístupno

*saKaaáľL· (-xý, -xei) bnjiér no TejieÓHy?

mójkho

MecTá (1) C3ágn, Bnepe^n, b cepegíÍHe P««a ·H npomý B3HTB (B03bMý, -Menib) flJIH

MeHH ĎMJiéT ne flájitnie (BjiMHíe) 8 pága (1) Korflá nanájio Beněpnnx (^HeBHbix) ceáHcoB? 3anpeipeHÓ MOJIOgějKM *CMOTpélb (-pió, -put); flé™ flo 16 jier na □tot d>njibM ne flonycKáiOTCH BnjieTepbi paccáxrMBaiOT spÚTejieň KMHOCJOxéT; KMHOCUGHápi-IM

biletáři uvádějí diváky filmový námět; filmový scénář autor scénáře; scenárista; režisér filmový pracovník, filmař; kamera­ man kdo napsal hudbu?

cpenapncT; penmccep KUHOfléHTejib; KaMepaMÓH

filmový herec (-čka); filmová hvězda

KnHoaKTep, -aKTpiica; 3B63flá (4)

filmová role; hlavní, episodní role

KMHoaKTepcKaH pojib (2); rjiáBHaH,

kdy byl natočen tento film?

Korflá Bb'mymeH Ótot dsnjibM?

němý film; zvukový film

HeMÓÍÍ d>HJIbM; 3ByK0BÓM d>MJIbM

zdokonalila se reprodukce zvuku

ycoBepméHCTBOBajiacb nepegána 3BýKa

hraný film; loutkový film

xyflójKecTBeHHbiň

kto

Hanncáj! MýabiKy?

SKpáHa ann30,HMHecKaíi pojib

cJjmjibm;

KýKOJib-

Hblii HJIbM kreslený film

MyjibTMnjinKapnÓHHbiň dmjibM, MýjIbTMJIbM

barevný film; dokumentární film

ijBeTHÓíí cbnjibM; «OKyMeHTájibHbiň

reklamní film; reportážní film

peKjiáMHbiň cbriJibM; penopTájKHbiií

vědecko-populární film

HaýHHO-nonyjiápHbiň k)

projekční plátno; promítat na plátně

3Kpán; noKásbiBaTb na ÓKpane

stáhnout s programu

*CHHTb (CHIÍMý, CHMMCT) C 3KpáHa

film se promítá po prvé

MJIbM MflěT népBblM SKpáHOM

filmovací přístroj

KMHOCběMOHHbíM annapáT

239

filmování, natáčení filmovat; fotografie filmové studio; ateliér

interiérový, exteriérový záběr promítání filmu; filmová projekce diaskop; promítací přístroj kinematografický přístroj na úzké

KMH0CT>eMKa CHMMáTb; CHMM0K KMHOCTýgnH; aTejité (o) (hcckji., cp) naBMJibÓHHbiň, Harýpubiil Kágp

noKáa chújibMa; KMHonpoéKipiH gnacKon; npoeKijMÓHHbíM aimapáT, KMHoannapáT y3KonjiěHOHHbiň KMHoannapáT

filmy kinooperatér; promítací kabina

KMHOonepáTop; KMHOÓýgKa

zvukooperatér; zvuková kabina

3ByKOonepáTop; 3ByK0Báa KaSána

záznam, zápis zvuku; filmový pás

3ByK03ánMCb (JK); KMHOJléHTa

natáčet film; přetáčet film

*KpyTMTb (-ný, -tmt) (jjMjibM; nepeMá-

fotografovat na film; kinofilm

CHMMáTb Ha KMHOnjlěHKy: KMHO-

sestřih filmu

péaaHMe KMHonjiěHOK, mohtó^k

osvětlovač; klapka

ocBeTMTejib; xjiónyniKa

TblBaTb (jjMJIbM

njiěHKa

4>Mj!bMa filmový trik

KMHOTpiOK

tento film je dublován do ruštiny

3TOT (t>MJIbM flySjIMpOBaH Ha pýcCKMM

synchronisovat; synchronisace

H3bIK CMHXpOHM3MpOBaTb; CMHXpOHM3áqMH

film má nevýčenpatejjié možnosti

cjjMJlbM MMéeT SeCKOHéHHbie BO3MÓ5K-

film má velké výchovné poslání

diMjibM MMéeT Sojibinóe BocnMTá-

zřizování sítě kin

KMHOChMKápMH

HOCTM

TejibHoe 3HauéHMe pojízdný biograf

KMHonepeflBMJKKa

obecenstvo se hrne na tento film

nýÓJIMKa KMHeTCH Ha 3T0T 4>MJIbM

film přitahuje diváka filmový festival

d>MJIbM npMTHrMBaeT 3PMT6JIH

syndikát filmových společností

KMHOeCTMBájIb KMHOCMHflMKáT

2. Rozhlas

2. Pa^MOBemáHne

rozhlasový přijímač rozhlasové vysílání poslouchat rádio; posluchač

pagMonpMěMHMK, pagMoannapáT pagMonepegána cjiýmaTb págMo (HecKJi.); pagMocjiýmaTejifa peryjiápHO cjiýrnaio msečctm« cnopTMBHaH nepegána; penopTásr (m)

pravidelně poslouchám zprávy sportovní vysílání; reportáž

240

vysílání pro děti, pro pionýry

vysílání z gramofonových desek lehká hudba; symfonické koncerty rozhlasová hra; komentář meteorologické hlášení radiový signál; přesný čas vysílat, hlásit rozhlasem

hlasatel; mikrofon zapnout přijímač vypnout přijímač knoflík; otáčení knoflíkem stupnice s rozhlasovými stanicemi ručička, šipka na stupnici chytit stanici zesilovat; zesilovač zeslabit, ztlumit upravte zvuk: hlasitěji, tišeji regulátor síly zvuku přepínač; zapnout proud přijímač na stejnosměrný, střídavý proud anténa; uzemnění; uzemňovat zastrčit do otvoru kolik lamp má tento rozhlasový při­ jímač? čtyrlampový přijímač dlouhé, střední a krátké vlny

paflMonepeflána pjisi ^erén, ajih nnonépoB nepeflána naTecbÓHHbix njiaeríÍHOK jierKaa Mý3biKa; cuMcboHÚvecKne KOHpépTM paflnonbéca; KOMMCHTápnii

MeTeopojionÍHecKaa CBÓflKa paflMocnrHáji; TÓHHoe BpéMH (1) nepe^aBáTL· (-garó, -ér), coo6ipáTb no páflno

flMKTOp; MMKpOCbÓH BKJifomÍTb (-ný, -hút) annapáT BbiKjnomiTb annapáT KHÓnKa; Epaménne khóhkm iiiKajiá (4) (m inKájia) pannocTánunň CTpéjiKa niKajibi noíÍMáTb CTánipno ycújiMBaTb; ycnjnÍTejib 3BýKa npnrjiyniMTb (-iný, -hijít)

OTperyjiMpyíÍTe 3ByK; rpÓMne, TÚme peryjiHTop tpómkoctm 3BýKa nepeKjnoHáTejib; BKjnownTb Tok npněMHMK ajih nocToánHoro, nepeMéHHoro TÓKa aHTéHHa; saseMJiénne; saseMjiá-rb BcýHyTb b oTBépc™e CKÓJibKO jiaMn nMéeT ótot pajtnonpněMHMK? neTbipěxjiáMnoBbiň npněMHJíK

porucha baterie; bateriový přijímač

flJIMHHbie, CpéflHMe M KOpÓTKMe BÓjIHbl (4) OTCTpaHMTb BÓJIHbl H3 paflMonpMeMnnKa sarjiyniáTb; paflMorjiymiÍTejib paflMono.Méxa óaTapéa; SaTapéňHMÍl npněMiiMK

přenosný přijímač

nopTaTÚBHbíM npwěMHMK

odstranit vlny z přijímače

přehlušovat; rušící stanice

amplion

rpoMKorOBopirrejib

rozhlasový vysilač; radiové spojení

í(ÍAMonepefláTHHK; pannocsasb (x)

přijímací radiová stanice

paflnoTÓHKa

vysílací stanice

pafluoCTánipín

radiotechnik; specialista na radia

paflnoTéxHMK; paflMOcnenuajiMCT

rozhlasový časopis

pa^MOžKypnáji

241

3. Televise

3. TeJieBií^eHMe

vynalézt! televisi televisor, televisní přijímač jaké značky je tento televisor? televisní vysílání; přenos

rraoůpecní (-Tý, -tct) TejieBiigejme

televisní programy je možno vysílat na vzdálenost mnoha set kilometrů

projekční plátno na televisoru zvětšovací sklo

242

Tej!eBJÍ3op jcaKÓů MápKit ÓTOT Tejiesráop? TejieBH3MÓHHaH nepeflána; ipaHCJiá-

tpIH Tej!eBM3MÓHHbie npOrpáMML·! MÓatHO nepeflaBáľt na MHÓrne cóthm kuJIOMČTpOB 3KpáH TejieB!Í3opa JI!ÍH3a

XXIV. VÝTVARNÉ UMÉNÍ — M3OBPA3MTEJIBHOE MCKÝCCTBO

IIIefléBpBi pýccKOM íKMBoniicn. (Π0 JKypH. Ογοηθκ.)

JIótom 1868 rófla Jí. E. PénMH BMécre co cboiím TOBápnmeM no AKaséMMM xyflóxecTB K. A. CaBMijKMM coeepniMji nporýjiKy no Hesé na napoxófle. JKnBonncHbie 6eperá, np03páHHb!M BÓ3syx, TenjibíM cóJineHHbíM fleHb, «BeJIMKOJlénHblíí !JBCTHMK SápblIIieHb»--- BCě BOCXmpájIO XyflÓJKHMKOB. Ho bot rpýima BypjiaKÓs, Tánynpix óeneBÓM Gápxy, MSMýneHHbix, rps3Hbix, oGópBanHbix, 3acj10HMj1a cBepKároiipte páflocrbio KapníHbí, kotópbimm jnoGoBájmcb £py3bá. Čpěna 3ra naflójiro Bpé3aj1acb b náMHTb Pénima, noTpacjiá eró omyrpéHMeM orpÓMHoro copjiájibHoro 3J1a — ημη!6τμ μ Gecnpocbóthoctm Tpyflá. Usa rófla cnycrá Péniin éfleT na Bójiry ßjia paBÓTbi na/ț 3τκ)β3ΜΜ k 3a^ýMaHH0M mm KapTJÍHe. Bójtbme ceMiíflecHTM 3tk>aob, pncynKOB, HéCKOJIbKO 3CKM30B ΠρϋΒβ3 PénííH. B 1873 roflý b AKafléMMM xyfló5KecTB BnepBbie Gbuiá Bhicrasjíena Kapinna Jí. E. Pénima «BypjiaKjí na Bójire». Óto npon3BepéH1íe npMHecJió xyflóíKHMKy rpÓMKyio cjiásy ne tójibko Ha póflMHe, ho μ pajieKÓ 3a ee npefléjiaMií. B tóm xíe ropý nojioTHÓ Cbijio θκοποημροβηηο Ha BceMiípnoM BbicraBKe b Béne, a b 1878 roflý— Ha BceMiípnoM BbicTaBKe b HapMJKe. KapTiína 3Ta HbiHe HaxóflMTCH b ľocy/jápcTBeHHOM PýccKOM My3ée b JleHiíHrpáfle. B neρήοΑ, Korflá xyjjó/KHMK paGÓTaj! Haß Héio, oh Hanucáji μ btopóíí Bapnánr — «BypjiaKjí, Mflýiipíe Βδροβ», — npjioGpeTěHHbíM bhocjiGactbmiî ßjia ľocysápcTBeHHOií TpeTbHKÓBCKoií rajiepén. «HuKorflá eípě rópbKan cyßbßä βημηηογο jnoflCKÓro cKOTá He npeßcraBájia nepeß 3p1ŕrej1eM Ha xojicré b τβκόϋ erpániHofí Mácce, b t3kóm rpoMáflHOM np0H31ÍTej1bH0M Ηκκόρββ», — nwcáji B. B. CTacÓB. K pacqBéry peajiiicrííHecKoro flaposânnn Pénjnia othóchtch n cáMan M3BécTHaH eró KapnÍHa — «Jíbóh Γρο3ηβιμ μ cbih eró JÍBáH». Π0 HanpsnKěHhoc™,

no CMJie ó5pa3OB, 3aneHaTJ1eHHb1x

b momóht

HairBÚciuero flyniÓBHoro

noTpíícéHMH, ηθτ páBHoií 3T0H KapTJÍHe bo BceM MiipoBÓM MCKýccTBe. Kap-

TíÍHa BOJiHýeT κότκβοτο, κτο ee m

βμ^μτ.

Ρ360τ3βιημμ Bcer^á c HaTýpbi, PémiH

Ha 3T0T pa3 iíCTopiÍHecKiie nepcoHásm KapTiÍHbi nncáji c jnofléň, κοτό-

pbix OH ÓJIJÍ3KO 3Haj! (ßJIH Γρ03ΗΟΓΟ eMý n03I1p0BajI XyflÓJKHMK MHCOéflOB, ßjiH qapéBMHa Jísána — nMcáTejib rápiiiMH jí neií3a5KncT> Μβκκ). B Máe 1892 rójja PénnH c ceMběň nepeópájicst m3 Herepóýpra

3flecb,

b

b

flepéBHio.

3ßpäBHeBe, mm ôb'jjiM HaiJiícaHbi ßsa nopTpéTa aonepéŕí, ofliÍH m3

243

KOTÓpbix, «OcéHHMM 6yxéT», Sbiji npnoCpeTěH n. M. TperbHKÓBbíM gjiři CBoéň rajiepén. , BJIM3OCTL· K npnpófle, págOCTb SbITMH B nÓjIHOM Mépe npOHBMJIMCb B 3T0M 2KM3HepáflOCTHOM, OHTMMMCTMHHOM, nOJIHOKpÓBHOM nopTpéTe. 1. Výtvarné umění

1. M3o6pa3MTejibHoe hckýcctbo

výtvarná umění zobrazují (ztěles­ ňují, vytvářejí) umělecké obrazy v rovině a prostoru krásná umění umělecká tvorba malířství; grafika

n3o6pa3ÚTejibHbie MCKýccrsa BonaomáioT xygÓJKecTBeHHbie Ó5pa3bi Ha njiócKOCTM m b npocrpáHCTBe M3HIHHbie MCKýcCTBa xyflóxecTBeHHoe TBopnecTBo IKÚBOnMCb (x); rpá(J>MKa (TOJIbKO

plastika; modelování sochařství architektura

eg. h.) njiácTUKa; jiénKa, MogejiúpoBanne CKyjibnrýpa, BaáHne (ycrap.) apxMTeKTýpa, 3ÓgHecrBo

2. Umělecké dílo

2. XygÓHtecTBenHoe npon3BegéHiie, npon3BegéHMe MCKýcCTBa

obraz; malba

KapTiína; xulBonncb

nástěnná malba originál; originální

CTCHHáíi jKMBonncb, creHHáH pócmrcb opMFMHáji, nógJiMHHMK; opuniHájifaHblfí, nÓgJIMHHblM

kopie (originálu, obrazu)

Kónus (opnruHájia, c KapnÍHbí)

olejomalba

MácjiHHaH KapTMHa, jRÚBonncb Mácjtom; jKMBonMCb Ha Mácjie

akvarel

aKBapéiib (jk,

tempera; vaječná tempera

TéMnepa (ra) (hcckji.); ?kiíboiimcL· na

kvaš (gouache); pastel

ryánib (hí), jkiíboiimcL· ryánibio; na-

kresba: tužkokresba; perokresba

pucýHOK: p. KapaHgamÓM; p. nepÓM

kolorovaná kresba; rys

pacKpámeHHbiii pucýHOK; nepreat (3)

litografie; reprodukce

jniTorpádma; penpogýKiíMH (socnpo-

barvotisk (obraz)

OJieorpád>MH

freska

cbpécKa, cbpécKOBaa ?KiíBonncb, jkjíb.

tojibko

eg.

h.)

aitiíé

CTéjIb (to) (jk)

JÍ3B6géHMe)

tbpécKoň, pócirMCb creH (Boganbimw

mosaika; mosaikový

244

KpácKaMM)

M03áMKa; M03aMHHbIÍÍ

řezba, rytina (vyřezaný obrázek)

pe3b6á (3), rpaBiópa

mědirytina

rpaBiópa Ha MéflM; acráMn, o4>ópr Ha

dřevoryt

Mégn ' rpaBiópa Ha gépese, pe3b6á Ha flé-

linoleoryt; lept relief: nízký; vysoký socha s. bronzová, mramorová soška; busta; sousoší

pese rpaBiópa na JiMHÓJieyMe; odpópi pejn>épn3 aMBÓH; ajiTápb (3), npecróji; ajrráp-

klenutí, klenba; oblouk

HblM CBOg; ápKa (pofl. MH. H. ápOK)

obytný dům; obytná budova výšková budova, mrakodrap palác letohrádek, pavilon, besídka, altán chrám; pohanský chrám

245

vítězný oblouk (vítězná brána)

TpnyMcbáJisHan ápKa, ápKa noěéflbí

sloup, pilíř (arch.); vítězný.sloup

KOJiÓHna; TpnyMcbájisHaa KOJiónua

hlavice sloupu; ornament

KamiTéJib (jk, TÓJibKo efl. h.); opná-

výzdoba na hlavici sloupu

KanMTéjibHaH opnaMCHTáruiH

(T-bie BopÓTa)

M6HT umělecká památka

náMHTHUK MCKýcCTBa

pomník; odhalit pomník

náMHTHnK, MOHyMésT (khujkh.);

ot-

KpblTb náMHTHMK

žulový podstavec

rpaHJÍTHbiň nocTaMéHT, nbenecTáj!

katakomba; basilika

KaTaKÓMÓa; SaanjiiÍKa (SaaújiHKa)

pyramida; hrobka, krypta

nnpaMÚfla; rpoÓHMija

5.

Tvorba, tvoření

5. TBÓpnecTBO

výtvor umělce umělec, výtvarník; umělecký

co3fláHne, TBopénne xyflóJKHMKa xyfló?KHMK; xyflÓJKecTBeHHbiň

umělecký pracovník

padÓTHMK ucxýccTBa

malování; malíř (samouk)

xcMBormcb; jKUBOiníceq, xyflÓJKHMK

malíř pokojů; mazal

Majiáp (3), cTeHomíceq; Majiáp (3)

malířský; malovat

jKMBonňcHbiií, xyflÓJKHMnecKMň; *nn-

malovat olejovými barvami

*nncáTb MácjIOM

namoěit štětec

*HaMOHMTb, OÓMaKHýTb KMCTb (2)

kolorovat; kolorovaný

pacKpáiiiMBaTb (pacKpácMTb); pac-

malovqt portrét (podle skutečnosti)

pncoBáľb nopTpéT (c HaTýpbi)

studie podle skutečnosti

3Tiófl c HaTýpbi

kopírovat

KomrpoBaTb, cHMMáTb KÓnmo

předloha; model; modelka

o6pa3ép (3); MOfléjib (^3) (?k); HaTýp-

státi modelem: modelka stojí mode­

no3MpoBaTb: HaTýpmnqa no3iípyer

(caMoýuKa)

(paar. npesp.) cáTb KpácKaMn

KpámeHHbiií

(c ueró-ji.) mmja

lem malíři podklad k malbě; malovat na roz­ manitých podkladech

nepefl xy^ójKHUKOM

ocHOBáHne nofl jKÚBonncb; *nncáTb

KpácKaMit Ha pasjíMHHoro pófla

rozpi jeti se, roztěkat! se

OCHOBáHMHX pacnjibiBáTbCH

natřít základní barvou (po prvé)

3arpyHTOBáTB (-Týio, -Týer)

246

malovat na plátně, natřeném základ­ ní barvou odprýskávat; barva odprýskává restaurování starých obrazů

restaurátor; restaurovat restaurátorská práce ateliér; kreslíma kreslení; kreslit; kreslicí stínování HH rpaBěp no gépesy, pé3HMK no gépesy Kcnj!órpa, pé3HMK; pé3HHi;KHfl jijnKa; jiénupiK; *jienÚTb, Mogejiúpo-

sochař; tesati sochy, modelovat!

BaTb Mogejibép, MogéjibiuMK (ga) CKýjibnrop, Baárejib (ycrap.); Baárb

vytesat poprsí z kamene

(ycrap.) BbíCeHb ÔIOCT 113 KáMHH

modelář, návrhář

vytesání pomníku vyškrábat, vysekat (na něčem)

BbiceHKa MOHyMéHTa BbiCKpecTM (-6y, -6er), BbiceHb (Ha

nápis, vysekaný na kameni

BbiceHKa Ha KáMHe

HěM-JI.)

(vyjhladit

(0T)mj!MOBáTb

odliti sochy z bronzu; odlitek

OTjníme eráryn M3 6pÓH3bi; otjimtok

odlít sochu

oTjnÍTb (otojibió, OTOJiběr) cTáryio

247

odlitý z kovu odlitek sochy (kopie); sádrový; sádra architekt, stavitel

OTJIÚTblM M3 MCTájUia cjiénoK; rúncOBbíM; nmc apxírréKTop, 3Ó«hmíí; cTpOMTejib

kreslicí potřeby

pwcoBájibHbie upuHajuiéíKHocTM

kreslicí papír (barevný)

pncoBájibHaH SyMára (qseTHáH) aJibSÓM (TeTpáflb) ^jih 3ckiÍ3ob KapTÓH; xojict (3)

náčrtník lepenka; plátno (materiál) plátno (malovaný obraz) rám na napínání plátna; rám obrazu zarámovat obraz

nOJIOTHÓ (4, MH, H. nOJlÓTHa, HOJlÓTeH) noflpáMHMK; páMa ObpáMMTb Kap^MHy, BCTáBMTb KapTlíHy b páwy

zarámování obrazu malířský stojan

oěpaMJiéHne KapTÚHbí MOJIběépT

štětec; štěteček; žíněný špachtle barva (látka k barvení); barvivo

KMCTb (2); KMCTOHKa; BOJIOCHHOM mnáTejib (m), mnáxTejib (m)

barvit (nabarvit) žlutě

KpácKa; Kpacáipee BeiqecTBÓ, KpaCMJibHoe BenjecTBÓ (3) KpacÚTb (na-, Bbi-, o-) b xiějiTbiň !!bot

olej: konopný, makový, lněný, éte­ rický

MácjiHHaH KpácKa; Mácjio (1, pofl. MH. H. Máčej!) MáCJIO: KOHOnJIHHOe, MáKOBOe, JlbHHHÓe, scbúpHoe

fermež; terpentín

ornícba; TepneHTÚH (toíibko ej\. h.),

lak; lakovat; lakování

jiax; jiaKirpoBáTb; jiaKwpÓBKa

olejová barva; olej

CKnnunáp paleta; kalíšek; hadřík

najiMTpa; HáuieHKa; TpánKa

temipera (temperová barva)

TéMnepa (ts) (jk, -m

obraz malovaný temperou

k.

akvarelové barvy

aKBapéjib (jk,

je mistrem akvarelu

oh

vodová (akvarelová) barva

BOflHHáH (aKBapéJibHaa) KpácKa

pastelové barvy pas těly; pastelový

nacTéjib (to) (ík, TOJibKo eji,. h.);

křída; úhel

mcji;

w hcckji.)

HamícaHHaH TéMnepa (mjim TéMne-

poíí)

MCKýceH

b

tojihko

efl. h.)

aKBapéjiM

nacréjibHbiú

ýrojibHbiň KapaHflám (3), ýrjiM,.

ýrojib tuš; inkoust

inkoustový; inkoustová tužka

Tymb (jk, tojibko efl. h.); nepnújia (pop -MJI) HepHÚJlbHblM; XUMMHeCKMM KapaH-

flám

248

materiál hornina kámen, kamenný

MaTepnáji

ropná« nopóga

žula (žulový); mramor (mramorový)

KáMenn (2), Ká‫׳‬MeHHbiň rpamÍT (rpamÍTHEiií); MpáMop (Mpá-

vápenec (vápencový); pískovec (pískovcový) alabastr, alabastrový hlína, hliněný

MOpHblň) M3BecTHHK (3) (-kóbmm); necnánuK (-áHMKOBblií) ajieôácTp, ajieóácTpoBbin rjnína, rjiMiiHHbin

kaolin(ový); porculán(ový)

kost; kostěný; slonovina dřevo; dřevěný eben; mahagon leštěné dřevo leštění; leštit drahé kovy

barevné kovy zlato ryzí, falešné (kočičí) pozlátko; lístkové zlato

KaOJIMH (-MHOBblň); 4>apÓp (-ÓpOBblň) koctb (2); kocthhóm; cjiOHÓBan koctb flépeso (TOJibKo efl. n.), «penecnna; gepeBHHHBlií něpHoe gépeBO; Kpácnoe flépeso nojmpÓBaHHoe (jieměnoe) gépeso nojmpÓBKa; nojinpoBárb gparopénHbie (6rraropóflHbie) JieTájuibi PBeTHbie MeTájijibi 3ÓJIOTO caMopógHoe, no^géjibHoe naKJiagHÓe sójioto; 3. jmcTOBÓe, cycájibHoe

stříbro; platina; měď; bronz drahokam

cepeěpó (3); njiá™na; Megb; 6pÓH3a gparopéHHbiň Káwenb

briliant(ový)

ÓpMJIbHHT (-OBblM), CpMJIJIMáHT (-OBblň) ajIMá3(Hblň), 6pMJIbHHT(0BbIÍÍ), flíiaMánT (ycrap.) cancbňp(Hbiií) (-OBbiň) M3yMpýfl(HbiM), (-oBbiň), cMapárfl (OBbiií) (ycrap.) py6nH(0Bbiň); Snpiosá (-3ÓBbiii) caMonséT, caMoiiBéTHbrií KáMent; rpaHáifoBbiň)

diamant(ový)

safír(ový) smaragd(ový)

rubín(ový); tyrkys(ový) polodrahokam; granát(ový) opál(ový); achát(ový) výrobek; šperk perla, perly; skleněné perly (náhrd.) korál(ový); korále

onáji(OBbiň); aráT(oBbiii) M3géjme; flparopéHHocTb, gparoqénHoe yKpaménne méMnyr (1, mh. h. -á); 6ýcbi (pog. MH. H. 6yc) KOpájIJl(OBMÍÍ); 6ýcbl M3 KOpájIJIOB

249

6.

Lidové umění, folklor

vyšívání; vyšívati; vyšitý, vyšívaný vyšivačka; výšivka krajkářství; krajkářský

krajka; krajkový

krajkářka gobelín (koberec s vytkaným obra­

zem) keramika, keramický; váza; nádoba

6.

Hapó^Hoe ncKýccTBo, d>0JibKjióp

(M3HII(H0e) SbímUHánne; BblUIMBáTb; BbinjMTblíl BbinniBájIbnpipa; BbillrHBKa, BbmiM-

Tbiň y3Óp na TKáim npOM3BÓ«CTBO KpýsteB; KPySKeBHMHecKMň KpýaceBo (1, mh.h. -á, KpýjKCB, -áw); KpyjKeBHÓil KpyaceBHMqa roBejién (KOBěp c BbiTKaHHoií na hgm KapTMHOií) KepáMMKa, KepaMíÍHecKnň; Bása; no-

cýga 7.

Zobrazení

detail (obrazu) studie; skizza, !první náčrt obrazu skizza, náčrít

načrtnout, naskizzovat, nakreslit komposice; námět; motiv; forma (tvar) plocha, rovina: vodorovná, svislá linie, čára osa, střed, rovina souměrnosti frontální, en face; z profilu perspektiva (-vní); s ptačí perspek­ tivy v popředí; v pozadí světlé pozadí obrazu rozměr; nevelký obraz

8.

Barva; barvitý; barevný

stříbrný, stříbřitý, postříbřený zlatý, zlatový (zlatitý), !pozlacený

250

7.

M3o6paȎHire

fleTájib (jk) (KapTÚHbí) 3tk>a; KapTÓH (jKMBonúcHoe apró) 3CKM3, 3CKM3HbIÍÍ HaBpÓCOK, 3apMCOB-

Ka *■' 3apMC0BáTb KOMno3ÚqnH; TéMa; motmb; d>ópMa njlÓCKOCTb (2): r0pH30HTájIbHaH, BepTMKájibHan jihhmh, nepTá JIHHMH, qéHTp, njlÓCKOCTb CWMMeTpMM cppoHTájibHbíM, aHd>ác (b ac); b npód>njib (m), cBÓKy nepcneKTMBa (-ÚBHbiň); c nTÚHbero nojiěTa na nepéflHeM njiáne; Ha ÓHe (Ha 3ágHeM njiáHe) CBéTJIblii CpOH KapTIÍHbl pa3Mép; He6ojibináH no pasMépaM KapTMHa 8.

IfBeT (1, MH. lI.-á); KOJIOpÚTHblň; UBeTHÓH

cepébpHHbiií, cepe6piícTbiM, cepeBpěHblíl 3OJIOTÓM, SOJIOTTÍCTblM, 3OJIOHeHblň

kaštanový; červenohnědý, tmavo­ hnědý

KaniTáHOBtiň; KpacHo6ýpbiň, 6ýptiň

hnědý; černý, černavý

mefloň, KopúuHeBbiů; uépHbíM, uep-

šedý; modrošedý (sivý) bílý; bělavý; běloskvoucí bělost, běl; běloba červenomodrý; rudý; karmín(ový)

rubínový; rubínově červený

HOBáTblň cépbiň, ceflóů; cúabirí

6éjibiii; SejioBáTbiň; ňejiocHéjKHbiň (ocJienMTejibHO ňéjibiů); 6ej!M3Há (3); ňejníjia (pofl. -mji) KpáCHO-CMHMÍl; KpáCHblM, ájibiň; KapMMH(Hblň) pyňÚHOBbíM; KpácHbiů... uBéra pySÚHa

jasně červený; měděné červený

HpKOKpáCHblň; MeflHOKpáCHblM

rumělka; rumělkový červeň (barvivo); (vlastnost)

KMHOBapb (ik); KMHOBápHblM KpácnaH KpácKa; KpácHbiň !!bct, «pacHOTá (3) KpacHOBáTbiů; SjíeflHOxpácHBiň

červenavý (načervenalý); bleděčer-

vený

růžový; oranžový; žlutý; kadmium

pÓ3OBbiii; opáHJKeBbiň; »cěJiTbiů;

žlutavý; žluťounký; tmavo-, světle-

JKejITOBáTblM; JKějITeHbKMii; T6MH0-,

KáflMMŮ

žlutý

CBeTjiojKějiTbiil

žluť (žlutidlo), (žlutý odstín)

JKejiTan KpácKa, xtejiTb, »eJiTM3Há (3)

žlutavý nádech; chromová žluť; okr

jKejiTÚHKa (pasr.); xpoM; óxpa

nazelenalý; jasně zelený

3ejieHOBáTbiň; apK03ejiěHbiri cÓHHaH 3éjieHb

šťavnatá (svěží) zeleň

modrý; modroučký

rOJiySÓM, CMHMit; CMHéHbKMM

berlínská (pruská) modř

SepjiíÍHCKaH Jiasýpt, npýccKaH

ultramarini(ový); kobalt(ový)

yjibTpaMapÚH(oBbiM); KÓ5ajibT(oBbiů)

indigo(vý); !azurový

MHfllírO (HeCKJI.) (MHfftírOBblii); Jiasýp-

modř

criHeBá (3), rojiySusná (3)

světlefialový, lila zemitá barva; svěží barvy

CBeTJIOKue KpácKPt

něcTpbiň

251

barevný soulad teplá, studená barva; jasný průhledný, průzračný, průsvitný vybledlý; vyblednout!

9.

Estetika; estetický

rapMÓHMH KpácoK Těnjiaa, xojióflHaa KpácKa; hpkmm np03páHHbIÍÍ ÔJieKJIbIM, BEIUBeTUinň; Bb'mBeCTM

9. ScTéTMKa; acTeTíÍHecKMH, acTeľípi-

Hbljt (T3)

umělecký projev výtvor umělce umělecké zpracování zážitku zachytit viděnou skutečnost

odraz skutečnosti nitro umělcovo tvůrčí síla představa; vjem fantasie, představivost, obrazotvor­ nost bujná fantasie; fantastický

xy^Ó5KecTBeHHoe BbipaacéHne C03fláHne, TBopénne xygÓJKHMKa xyflójKecTBeHHan paspaSÓTKa nepeJKMBáHMH M3OÓpa3MTb BÚfleHHyK) flCMCTBMTejIbHOCTb OTpaíKéHMe fleMCTBÉtrejibHOCTM BHýTpeHHMií MMp XygÓJKHMKa TBÓpnecKaH ciíjia npeflCTaBjíéHwe; Bocnpnáľne d>aHTá3MH, BOoěpajKéHMe

SoráTaH d!aHTá3im; cjjanTacTMHeckmm

popustit uzdu fantasii vkus; vkusný (-ě) prostota, jednoduchost výstřední

npefláTbCí! aHTá3MHM BKyC*, M3HH!HbIM (-o), CO BKýcOM

mistrovské dílo; geniální měřítko (měřidlo) uměleckosti krása, nádhera; krásno

mefléBp (ga); reHnájibHbiň Mepiíjio xyflójKecTBeHHOcrn xpacoTá (4), Be jímko ji éirne; npeKpácHoe JKMBOnMCHblM (BMg), }KMBOHMCHaH

malebný (pohled), malebná příroda hodný štětce umělcova zářiti, svítiti, jiskřiti ladný, krásný

symetrický monumentální napodobování vzorů napodobovat! něco osobitost, svéráznost lámat! tradice

252

npocroTá (3) aKCIjeHTpMHeCKMM, SKCqCHTpMHHblM

npMpóga gOCTÓŮHblM KMCTM XyflÓJKHMKa CMHTb, 6jiecTéTb (Sjíeípý, -ctút m GjiémeT) JlágHblM, rapMOHMHeCKMM (-MHHBIÍ1), KpaCMBblM, npeKpáCHblií

CMMMeTpÚHeCKMM MOHyMeHTájIbHblM noflpajKáHMe oěpaapáM, MMHTápna oůpaspÓB noflpajKáľb (-áio) HeMý-ji. CBOeo6pá3HOCTb (c)jiOMáTb TpaflúuMM

10. Kolébka umění; vznik umění

10. KoJibiSéJib ncKýccTBa; boshhkhoBéHMe MCKýccTBa

samorostlé umění egyptské umění babylonská kultura; babylonská věž

CBoeo6pá3Hoe ncKýccTBO erráieTCKoe ncKýccTBo BaBmiÓHCKaH KyjibTýpa; BaBMjiÓH-

řecké období; římský; antický

CKaa SáiiiHH rpéuecKMM nepúofl;

púmckmm;

aHTÚH-

úpadek umění

HblŮ gOpÚHeCKMM, MOHMÍÍCKMM, KOpMHCKMM ynáflOK ncKýccTBa

sloh, styl

CTn.lb (m)

byzantský; románský; gotický, go­ tika renaissance; renaissanční doba baroko; barokní, barokový rokoko; empirový sloh

BM3aHTŮMCKMM; pOMáHCKMií; FOTMHeC-

dorský, jónský, korintský

khíí, rÓTMKa BoapoJKfléime; anóxa Bo3po>KfléHHH SapÓKKO (aecKJi.), 6apÓK; bapÓHHbiů

moderní (současné) umění vyznat se v moderním umění

poKOKÓ (HecKJi.); aMnúp, aMnúpHbiii CTMJIb HOBéňinee (cospeMénnoe) ncKýccTBO pasbnpáTbCH b HOBéňmeM ncKýccTBe

směr (v umění)

HanpaBjíéHne (b ncKýccTBe)

umělecká metoda klasicismus; klasik; klasický

xygójKecTBeHHbiii Mé‫־‬rofl KJiaCCMIÍM3M; KJláCCMK; KJiaCCMHeCKMM P0M3HTM3M; pOMáHTMKJ pOMaHTÚHCC-

romantismus; romantik; romantický

KStň

futurismus; futurista; futuristický

4>yTypÚ3M; cbyTypúcT; d>yTypucTúUeCKMM

konstruktivismus (-ista, -istický) primitivismus; dadaismus kubismus; kubista; kubistický

K0HCTpyKTMBlÍ3M (-MCT, -ÚCTCKMŮ) npnMHTMBM3M; flagaÚ3M Ky6Ú3M; KVOÚCT; KyÓŮCTCKMM (-ÚneCKMM) HaTypaj!JÍ3M; HaTypajiMCTMuecKnů MMnpeCCMOHM3M; MMnpeCCMOHMCTMuecKnň, MMnpeccMOHÚCTCKuii

naturalismus; naturalistický impresionismus; impresionistický expresionismus; expresionistický

realismus; realista; realistický peredvižnici (pokrokový směr rus­ kých malířů v 70. letech 19. stol.) socialistický realismus

3KCnpeCCMOHM3M (-MCTMHeCKMŮ, -MCTCKMíl) (pa) peaj!M3M; peajiúcT; poajiucTMuecKuů nepegBMJKHMKM

couuajincTíÍHecKMň peajiÚ3M

253

11. Galerie; výstava

11. rajiepéa; BÚcraBKa

putovní výstava; sbírka obrazová galerie (obrazárna)

nepegBnsKHáH BbícTaBKa; coSpánue

uspořádat výstavu vystavit obraz na výstavě prohlédnout si výstavu; prohlídka použít průvodce jaké obrazy jsou vystaveny v této obrazárně? obrazy na motivy ruských pohádek ruské malby ikon sál sovětského malířství prostát hodiny před obrazy a ko­ chat se pohledem na ně díla geniů jsou nesmrtelná a přeží­ vají věky

254

KapTÚHHaH rajiepéH ycTpÓMTb BbicTaBKy BbicTaBMTb KapnÍHy Ha BbicraBKe *OCMOTpéľb BbICTaBKy; OCMÓTp B0enóJib3OBaTbCH ycjiýraMM skcKypcoBÓfla KaKáa »cirBoriMCb npegCTáBJíeHa (Bbi-) b ÓTOM KapnÍHHOM rajiepée? KapTMHbl no MOTMBaM pýcCKMX CKá30K pýccKaa ÚKOHonncb 3aj! COBéTCKOM ÍKMBOHMCM

npocTOHTb uacbi nepeg KapniHaMM Μ JlřObOBáTbCH mmm npoM3BefléHHH réHMes 6eccMépTHbi n nepejKMBáioT BeKá

XXV KNIHY, ČASOPISY, NOVINY KHMľM, JKyPHÄJIBI, PA3ÉTM

HenáTL·.

(3HiíMKJionefliÍHecKMM cJioBápt,

tom

II, CTp. 674.)

B KanJíTajincTíÍHecKMx cTpánax 6ypjKyá3HaH nenáTE cJiýjKMT cpé^CTBOM MfleojionÍHecKoro nopaóoinÓHMH HapóflHBix Mace; juKMBaH

CBoeMý xapáKTepy, oná Haxó/jMTCH m

b

m

npoflájKHaH no

pyxáx KanMTajiMCTMHecKMX mohodójimm

BejjěT BopbSý npÓTMB paSónero ^bmťkóhmh, npÓTMB fléjia Miípa, jjeMOKpá-

tmm m

nporpécca. Bce ycjióbmh, HeoBxo/jMMbie ajih M3fláTej!bCKOM flÓHTejib-

MaTepnájitHan 6áaa, 6yMára, TMnorpáMH, annapáT pacnpocrpaHÓHMH — HBJIHIOTCH CÓ6cTBeHH0CTbK> MarHŮTOB KaUMTájia M HeflOCTýnHEI flJIH hoctm—

TpyflHiiiMXCH. B ycjiÓBMHX KanMTajiMCTMnecKoro ó6ipecTBa hct m He mójkct 6biTb CBoSóflM nená™, nocKÓJibKy nenáTb npiiHafljiejKMT rocnóflCTByioinMM KJiáccaM m McnóJibsyeTCH MCKJiioHMTejiBHo

IIpoflásiHOM jí

jiwAíbom

b

nx MHTepécax.

6ypjKyá3Hoií nená™ KanMTajiMCTMHecKMX CTpaH

npoTMBOCTOirr KOMMyHMCTMHecKaH nenáTE, a TáKJKe nenáTE MHoroHJÍcjieHHbix nporpeccjíBHbix opraHMSápnii. nporpecciíBHaa nenáTb KannTajiMCTMHeckmx

CTpaH cmójio

m

HacTÓňHMBo paaoBjíanáeT cJjajibui KanMTajiMCTMHecKOM

npéccbi, cpbiBáer móckm c noAxcnráTejieíl bomhei m

tcm cžmeim

cnocóScTByer

yKpenjiéHMio jiárepa Miípa, fleMOKpáTnw, coipiajnfeMa.

B Cobótckom Coióae nenáTE HeycTáHHo nponaraHfliípyer BejnÍKMe Mflén MapKCJÍ3Ma-jieHinríÍ3Ma, opraHMsýer m Mo6iurH3ýeT TpysáimixcH CCCP Ha

6opb6ý 3a nofíéfly K0MMyHiÍ3Ma. IlenáTE CCCP — cáMoe ciíjifaHoe opýstne

KOMMyHJíCTMHeCKOií nápTMH; OHá HBJláeTCH KOJIJieKTMBHblM arMTÉTOpOM, nponaraHfliícTOM m arjrráTopoM Mace. Morýnaa cňjia cobótckom nenáTM coctoiít b ee HepaspMBHOM cbh3m c HapóflHbíMií MaccáMM. CoBércKaH nenáTE rrpMHafljieíKMT Hapófly m BbipajKáeT MHéHMe mnpÓKOM cobótckom oCipécTBeH-

HOCTM. Oná HBJláeTCH nOCJIÓflOBaTejIBHblM HOÓÓPHMKOM MMpa, paBHOnpáBMH

^pýjKÓEi HapóflOB. B cobótckom nenáTM ynácTByiOT mmjijimóhm jhoaóm — aKTiÍBHbix CTpoMTejieii K0MMyHM3Ma. B 1953 ro/jý b CCCP beixojjiíjio cBbíme

m

8000 ra3ÓT C ÓÓIXJHM páSOBBIM TMpajKÓM B 40 MJIH. 3K3. M ÓKOTO 1500 paajTIÍHHblX nepMO/JMHeCKMX M3fláHMM JKypHájIbHOrO TMna. BÓJiee 200 M3fláTej!faCTB --- XjeHTpájIHbblX M MÓCTHbJX---- BbmyCKálOT KHMTM Ha H3bIKáx HapÓflOB CCCP M Ha MHOCTpáHHblX H3bIKáx. 3a TÓflbl COBÓTCKOM BJláCTM (k 1952 r.) B CCCP

Bbijio M3flaHo BÓJiee 14 Mjrp/j. khmt.

255

Krrúra; oipopMJiéHMe KHÚm

1. Kniha; úprava knihy

1.

druhý svazek upravit! knihu vázaný výtisk desky knihy; hřbet knihy titul na hřbetě knihy knižní blok; ořízka knihy kniha se zlatou ořízkou obálka (nevázané) knihy vrchní obálka

BTOpÓÚ TOM (1, 2, MH. H. TOMá Μ TOME!) 0ÓpMMTL· KHJÍry (-MJHO, -MMT) nepeiwieTeHHEiM oxaeMnjiáp KpbiniKa khmim; KopemÓK (3) mim TMTyj! Ha KopeuiKé KHÚJKHEIÚ 5JI OK; o6pé3 KHÚm KHÚra co 30JI0TMM oSpéaoM

2. Titul knihy

2. TÚTyji KHÚm; aarjiánne KHÚm; . aarojrÓBOK khhth

titulní list titulní stránka název knihy titulní nadpis; podtitulek

TÚTyjIEHEIÚ, 3arj!áBHEIÚ JIMCT (1) 3arjiáBHaa cTpaHÚna HasnáHHe KHÚm 3aroj!ÓBHaH HáflnMCE; no^sarojiÓBOK

3. Část knihy

3.

předtitulní list ex libris věnování věnovat! (báseň, knihu matce)

HiMynTÚTyj! 3KCJ!Ú6pHC (μ), KHÚýKHEIÚ 3H3K nocBHinéHMe nOCBHTÚTE (CTMXOTBOpéHHe, KHÚry MáTepn) (-!pý, -tút)

předmluva (k druhému vydání) úvod (v knize) kapitola; začít kapitolu

npeflMCJlÓBMe (KO BTOpÓMy M3fláHMIO) BBefléHMe (b KHÚre) riiasá (4); otkpe'ite rjiasý (oTKpóio, -eT) .

4. Stránka (v knize, časopise)

4.

číslo stránky okraj knihy

HÓMep (1) cipaHÚpEi Kpaú KHÚm (1, Ha Kparó, mh. h. Kpaá, -čb), none (1) b KHÚre 3aMéTKa Ha nojráx CHÓCKa, BBíHOCKa, noflCTpÓHHoe nprrMenáHne, noflcrpÓHHaM bhihockh

poznámka na okraji poznámka pod čarou

oBjíóJKKa (y KHÚm 6es nepenneTa) cynepoBjíóJKKa

Pasjíéj! KHÚru

Crpanúpa (b KHÚre, }KypHáJie)

Tckct;

aú3ái!

5. Text; odstavec

5.

velké písmeno ozdobné počáteční písmeno

nponucHáH 6ýKBa VKpámeHHaH HanájiEHaa 6ýKBa

256

malé písmeno; řádek

crpÓHHaH SýKBa; crpoKá (5, 5a) KpácHaH crpoKá

nový odstavec zarážka (na počátku odstavce)

ÓTCTyn (b Hanájie aůsáqa)

6. Ilustrování knihy

6.

ilustrovat (knihu, vydání); ilustrace v knize

MjijnocTpúpoBaTL· (KHÚry, naflánne) MjniiocTpáqMH, KaprÚHKa b KHÚre

7. Epilog, doslov

7.

pramen; seznam pramenů věcný, abecední rejstřík

MCTÓHHMK; CnÚCOK MCTÓHHMKOB npeflMéTHEiri, ajichanÚTHbíM yKaaáTeJib co^epjKáHMe, oraasjíéKue; onenáTKH (efl. h. oneuáTKa)

obsah; opravy tiskových chyb

JfjiJnocTpáqnn Ktníru

3nmiór, nocjiecjiÓBue

8. Rozevřít knihu

8.

zavřít knihu záložka v knize založit stránku záložkou

3aKpbiTb KHiíry aaKJiáflKa ^jih khmtk *3ajiojKÚTb CTpaHŮqy saKJiáffKoň

9. Beletrie

9.

společensko-politická, technická, dětská literatura vědecké knihy knihy z historie, z oblasti filosofie, ekonomie, vojenství, jazykovědy

oSmécTBeHHO-nojiMTMuecKaH, rexHÚuecKaH, «éTCKají jnrrepaTýpa HaýuHbie khmiw KHÚrM no MCTÓpMK, no CbuJIOCÓtbim,

10. Spisy klasiků

10.

díla světové literatury Puškinovo dílo vybrané spisy sebrané spisy

npoM3'BefléHHH MiipoBÓŕi jiMTepaTýpbi npOM3BefléHMH nýuiíOTHa nsSpaHHbie connHénnH nojiHoe co5pánne coHnnémiň

11. Překlad knihy do (ruštiny)

11. nepeBÓH H3bÍK)

přeložit knihu do (ruštiny) knihy v ruském překladě

nepesecTíi KHÚry Ha (pýccKrtň H3bÍK) KHŮrM b nepeBÓ^e Ha (pýccKuit h3Úk)

PacKpÚTi., oTKpbiTb KHŮry (-Kpoio)

BeJijierpMCTMKa, 5ejiJierpncTÍi*iecKaa, xyflOHíécTBeHHaH jinrepaTýpa

3KOHÓMMM, BOéHHOMy fléjiy, H3bIKO3Háirmo COHMHénnH KJlácCMKOB

kbétm

na (pýccKnň

257

česká kniha Vyšel překlad knihy. Kdo to !přeložil? kniha ve dvou jazycích

KHÚra na némcKOM astiKé IIoHBÚjiCH nepeBÓfl khmtm. Heň nepeBÓfl? KHÚra Ha flByx aabiKáx

12.

12. PoMán

Román

dobrodružný román román ze všedního života historický, psychologický román

román ve verších krvák, detektivní román životopis; autobiografie; paměti

npnKJIIOHéHHeCKMM, aBaHTIÓpHblM poMáH 6bITOBOM pOMáH MCTOpiÍHeCKMÍi, nCMXOJIOFMHeCKMM POMáH POMáH B CTMXáx yrojiÓBHbiii, fleTeKTjÍBHbiň poMán («3T3) ÓMorpádwiH; aBTOÓMOrpácbMH; MCMyápbi CTMXÓB; aHTOJlÓrMH

sbírka básni; výbor básní

cBÓPHMK

čítanka (staré literatury)

xpecTowáTHH (no MCTÓpmi flpéBHeň

jiMTepaTýpbi)

13.

Vydání

poslední v-i; kapesní, ilustrované v-i

13. Maflánne nocjiéflHee M-e; KapMáHHoe,

mjijho-

CTpúpoBaHHoe M-e

jubilejní, akademické, posmrtné v-i

loSMjiéňHoe, aKafleMMHecKoe, no-

doplněné, opravené, přepychové v-í

CMépTHoe M3fláHMe flonójiHeHHoe, ncnpáBJíeHHoe, poc-

laciné, kritické, školní, zkrácené v-í

KÓinHoe M-e geměBoe, KpMTMHecKoe, inKÓJibHoe,

coKpaměHHoe M-e

14.

Učebnice (franštiny)

chemická !příručka příručka (z matematiky) kapesní příručka oblíbená kniha dějiny literatury monografie; literární korespondence zoologický, anatomický, zeměpisný

atlas

258

14. y*ié5HMK (ejibeTÓH; no« uepTÓň KpáTKwň paccKáa óuepK; penoprájK (m)

krátká povídka črta; reportáž román na pokračování nedělní příloha

poMán c npogojiHiéHneM BOCKpécHoe npnjiojKéHMe

27.

27. KyjibTýpnaji pýSpuKa

Kulturní rubrika

kulturní přehled literární kritika posoudit vydanou knihu rozbor nového románu kritická poznámka o knize v novi­ nách recense o knize referát o koncertě pochvalný, nadšený, chladný, odmí­ tavý posudek divadelní kritika

KyjIbTýpHblM OÔ3ÓP jiMTepaTýpnas KpÚTMKa paaoôpáľb Ú3flaHHyio KHÚry paaBóp HÓBoro poMána ÓT3b!B o KHÚre b rasére

to je pode vši kritiku to neobstojí před kritikou kritik;

peqéH3MH o KHÚre, Ha KHÚry ÓT3bIB O KOHpépre nOXBájIbHblM, BOCTÓpjKeHHblii, XOJlÓflHblň, OTpMqáTejIbHblii ÓT3MB TeaTpájibHaa KpnTiiKa 3T0 HMJKe BCHKOií KpÚTMKH 3to ne BbiAépjKMBaeT kpmtmkm KPMTMK

Sportovní zprávy

28. CnopTHBHbie HOBOCTH, COOÓtuéHMÍI

28.

věnovat poslední stránku sportu

nOCBHTMTb nOCJléflHJOK) cTpaHÚqy cnópry (-mý, -™t)

oznamovatel

OT^éjI o6T>BBJléHHM

inserát

oznámit! v novinách cena řádku

oóbHBJíéHMe b raaéTC, raaéiHoe o6‫׳‬bHBJíénne noMecTiÍTb o&bHBjíéHMe b rasére, jjaTb oňbHBJíéHMe b raséry *o5‫׳‬bHBMTb b raaére pěná (4) ctpóhkm

sdělení o (smrti)

coo6méinie o (CMépTJí)

oznámení sňatku meteorologické zprávy

OÔ’bHBJléHMe O BCTynjléHMM B BpaK MereopoJiorMHecKMe cooBmémiH

karikatura; vtip; hádanka

KapMKaTýpa; mýTKa; 3arágKa

karikaturista zobrazit karikované

KapnKaTypncT M3o6pa3MTb KapiiKaTýpno, b KapiíKaTýpHOM Biífle Koró HapncoBáTL· KapuKarýpy Koró

dát inserát do novin

nakreslit karikaturu koho křížovka; rébus

KpoccBÓpfl; péByc

263

29. Výstřižek z novin !prohlédnout noviny dělat si výstřižky z novin vystřihnout zajímavá místa z novin

30.

Čtenář, čtenářka

BbipeaaTb uHTepécHbie Mecrrá ms rasérbi

30. HMTáTejib, ·mráTejiEHHiia (ra3ČTM)

Počet čtenářů stoupá. Náklad činí přes 20 000 výtisků. objednat si noviny předplatit si časopis zaplatit předplatné

X

předplatné

předplatné na měsíc s doručením zaplatit na celý rok napřed předplatitel odebírat noviny Nebudu noviny odebírat. zrušiti předplatné

kamelot; roznášet noviny kolportér novin novinový stánek prodavač v novinovém stánku

31.

29. BtipesKa H3 raaČTEi *npocMOTpéTb raséry fléjiaľb BÚpesKM M3 raséTbi

Knihovna; knihovnictví

knihovník, -nice knihovník závodní knihovny vedoucí knihovny zapsat se do knihovny Kdy je otevřeno?

KojnínecTBO miTáTejieií noBbímáercH. TupájK cocTaBJíáer 5ójiee hcm 20 000 3K3eMHJlápOB. BbnmcaTL· raséry

*noflnncáibcji Ha jKypnáji *3anjiaTMTb noAmrcHýio njiáry, noanúcKy no/yíMCKa Ha raséry

noflnjlcKa Ha Mécap c floeráBKoň *saiuiaTiÍTb Ha qéjibíM rófl Bnepěfl noflnúcHMK nojiyHárb raséry H npeicpamáio EbirmcKy raséTbi. *OTMeHMTb noflnúcKy raséTHMK, -HMqa; *pasHooÍTb raséry pasHÓCHMK, -TÍqa rasér raséTHbíM kmóck KMOCKěp (raséTHbíM) 31. E>M6jinoTéKa; SMÔjinoTeKOnéneHMe

čtenářský průkaz; výpůjční sešitek

ĎMÔJiMOTéKapb, 6ií6jiiiOTéKapma SaBÓflOKMlí ŮMÓJlMOTéKapb saséflyioiiptM ÔMÔjiMoréKOM *sairMcárbCH b ÔMÔJiMoréKy B KaKÚe bhk oTKpbiro? B KaKiíe nacbi OTKpbřro? HMTáreJibCKUM bujiér; HMTárejibCKaa

knihovní půjčovní řád

HMTájIbHblii yCTáB

šetřit knihu zahnout roh stránky

Bepénb KHÚry (-rý, -»ěr, ... -rýr) sarHýTb ýroji (3) crpaHMiibi saná’iKaTb KHŮry

KHMHCKa

umazat knihu opatřit obalem

264

CHaGflÚTb o6jiójkkom (-GíKý, -Gfljrr)

oběpTOHHyio 6y-

zabalit knihu do balicího papíru

sanepnýTL· KHiíry

Mám obal na knihách. dáti zálohu za knihy

Máry y MeHH KHMIM B OÔBépTKC. BHecTií sajiór 3a KHiíry

32.

b

, 32. Bdigana Kimr

Půjčování knih

půjčovat! knihy domů výpůjční doba vypůjčovat si knjhy domů pult předběžně objednat knihu předběžná objednávka objednat telefonicky žádanka o knihu

BblflaBáTb KHŮrn Há flOM BpéMH BfalflaHM KHMT

ŮpaTb, B3HTL· KHMFM HŮ gOM npnjiáBOK npegBapŮTeJibHO *3aKa3áTb KHiíry npeflBapMTejrbHbiň 3aKá3 3aKa3áTb no Tej!eÓHy TpéěoBamie Ha KHiíry sanójiHMTb TpéboBaHMe ocTŮBMTb KHiíry Ha HběM-Hirěyflb

vyplnit žádanku reservovat knihu někomu

upomínka o vrácení knihy

aóoHeMÓHTe BepHýrb, BO3BpaTiÍTb KHiíry (‫־‬mý, -tiít) cpoK BO3BpáTa KHiím CPOK ItCTCK OTCpÓHKa; npOflÓJIJKMTb, npO/lJIMTb KHiíry HanOMMHáHHe O B03BpaméHHM KHMWI

33.

33. ,IirráJibHbiů 3aa

I vrátit knihu

lhůta vrácení knihy lhůta minula prodloužení; prolongovat knihu

Čítárna

universitní čítárna čítárna s příruční knihovnou polička na časopisy výstavka knih pilný čtenář; sčetlý člověk vášnivý čtenář sedět nad knihou; dáti se do čteni

ponořit se do čtení umět číst ve dvou jazycích společné čtení novin přečíst knihu jedním dechem, od začátku do konce prostudovat knihu

yHUBepCMTéTCKaH HMTájIbHH ÔMÔJIHOTéKa-HMTájIbHH nÓJiKa A jih iKypnájioB KHlíjKHaH BbICTaiBKa ycépAHbiii HHTáTejib; HamÍTaHHbiii HeJioBéK ÔOJIbinÓM OXÓTHHK flO KHlÍT CMfléTL· 3a KHlírOií; *npMHHTbCH 3a KHiíry *norpysirrbCH b HTéime HMTáľb Ha ABýx H3bIKáx KOJuieKTiÍBHaH HiÍTKa raséT npOHMTáTb KHiíry OfflHŮM flýxOM, 3ájmoM, He orptiBáncb, ot aockií k gocKé npopaGÓTaTb, npomTyAiípoBaTb KHiíry

265

34. Kniha se líbila

34. Kmira noHpáBMjiacb

Kniha mne překvapila. Kniha mne pobavila,

usnout při knize býti nadšen uspořádat diskusi o knize výstava knih

KHÚra y^MBÚjia (nopaaújia) mchh. Knúra yBJíeKJiá mchh. OHapoBáTejibHaH, saiiiiMáTejiEHaa, yBJíeKáTejiBHaH, saxBáTbiBaiomaH, iiHTepécnaH, CKýHHaa KHÚra aacHýTb npn KHÚre 6b!Tb b BOCTÓpre ycTpónTb flncKýccmo o KHÚre KHMjKHan BbicTaBKa

35. Svázat knihu

35. IlepenjiecTM KHÚry

vázaná kniha dát knihu do vazby knihařská dílna; knihař

nepenjieTěHHaH KHÚra OTfláTb KHÚry b nepenjiěT nepenjiěTHan MacTepcKán; nepenjiěT HMK cirijrraH, SponnopÓBaHHaH KHÚra SpoimopoBáTb KHÚry KHÚra B KÓ5K3HHOM, B KapTÓHHOM, tnojiyxojiměBOM, xojuuěBOM nepe-

okouzlující, poutavá, zábavná, úchvatná, zajímavá, nudná kniha

sešitá, brožovaná kniha brožovat! knihu kniha v kožené, kartónové, poloiplátěné, plátěné vazbě

njiěTe

266

XXVI. TĚLESNA VÝCHOVA A SPORT — ΦΠ3ΚΥΛΒΤΫΡΑ M CHOPT

MáňcKiie cTápTbi jierKoaľjiéTOB. (M3 ra3éľb1 «CoBCTCKJriî απορτ».)

B flHM IlepBOMáH b páfle CTpan eocToájiMCB népBtie b stom ce3óne jierxoaTJieriÍHecKiie copeBHOBáHMH. Π0 CJiýnaio Hanájia IX BejiorÓHKíi Mnpa Ha BapmáBCKOM CTa^iióne «Hgchtmjiötmh» cocTH3áj1Mcb cMjibHéíímne jierKOaTjiérbi nójibniM. Ber Ha 100 m cpeflií MyacHrái Bbinrpaji Κηπικβ—10,7. B OapbépHOM 6ére Ha 80 m epejpí >kóhihm‫־‬h népBeHCTBOBajia Báraep —11,5. Umctelhljmio 3000 m Bb'iHrpaji ľpaň — 8.27,4. Ρβ^βμηοβμη MeTHýji κοπβθ ua 69 m 47 cm. B npbiíKKáx c rnecTÓM jiýHniMň pe3yj!bTáT n0Ka3áj1 Kmecráckmíí — 4 m 10 cm. KoMáHfla 1!BKC Bb'mrpajia 3στΒφέτγ 4 X 400 m — 3.16,3. 3aMeHá‫׳‬rej1bH0ro ycnéxa aoSiíjich HexocjioBáqKMÍi cnoprcMén Mnjian Ckpoht. 30 anpejiH Ha jierKoaTJienÍHecKnx copeBHOBáHMHx b rópofle Kphob OH yCTaHOBJÍJI flBa MMpOBblX flOCTMJKéHHH ΠΟ cnopTMBHOií xoflbôé. HMCTáHqMIO 30 MMJib oh npomea 3a 4:16.14,6 a 50 km — 3a 4:26.05,2. B 3‫־‬τοτ 5κβ fléiib 6jim3 ľOTBájIbflOBa COCTOHJICH pÓ3b1rpbnn népB6HCTBa HeXOCJIOBáKMM no Kpóccy. UjíCTáHipno 1500 m cpeflú jköhhjmh népBOil 3aK.ÓHHMj1a MrojuiepoBa co BpéΜβΗβΜ 5.55,8. Oná b niecTÓň pa3 3a1B0eBáj1a 3Bá1me HeMimÓHKM crpanbi. B COpeBHOBáHMHX MyjKHMH Ha flHCTÚHLpiIO 4 KM népseHCTBOBaJI 3b0J10HCKMM —13.01,8. B 6ére Ha 10 km noôéfly osepjKáji KoyOeK — 34.10,4. Btopmm Sbiji

3áT0neK — 34.15,2.

Man Hafl céTKoä. (JÍ3 KajieH^apá.)

Bmcóko Hafl Týro HaTHHyTOü céTKOň B3J1en3MHecKan no/jroTÓBKa

klasifikace sportovců (zasloužilý) mistr sportu první výkonnostní třída rozšiřování masového sportu odznak GTO (PPOV); nositel GTO Připraven k práci a obraně

268

Komhtót no flejiáM (1) chusíÍHecKofi KyjibTýpbi n cnópTa KJiaCCMMKálIMH CnopTCMÓKOB (sacjiýjKeHHbiií) Máerep cnópra népBbiň paapáfl pasBěpTbiBaHne wáccoBoro cnópTa 3H3HÓK (3) TTO; 3HaHKMCT ľTO Totób k Tpyflý (3) n k oůopÓHe

GTO má tři stupně pro mládež BGTO (Buď připraven)...

PTO nMéeT Tpn CTynémí (2, ar)

«jiň nogpócTKOB BPTO (Byflb ro-

pro dospělé GTO I. a II. stupně II. stupeň výborně splnění požadavků disciplin GTO spartakiáda mezinárodní olympijské hry

tób ...) flJIH B3PÓCJIBIX PTO 1 m 2 crynéHii BTopán CTynéHt c OTjiůmreM c^ána HopM KÓMnjieKca PTO cnapTaKuáaa MejKflyHapógHbie ojníMmíňcKue úrpb!

olympijský Champion akademické letní a zimní sportovní

(1) OJIMMnÚMCKMM HeMnnÓH aKageMMHecKoe jiérnire n 3ÚMHbie

hry sportovní přehlídka sportovní družstvo vyhrálo pohár

zlatá, stříbrná, bronzová medaile trénovat; tréning; trenér přeborník (-ice), závodník (-ice) překonat! rekord podle sportovních pravidel porušení pravidel diskvalifikace; diskvalifikovat

počet získaných bodů získat první místo

vystoupení ženských družstev družstvo Ústředního domu armády

cnopTÚBHbie úrpbi CnOpTMBHblíi CMOTp (1) cnopTMBHoe óůujecTBO 3a!BoeBájio KýůoK 3OJiOTáH, cepéSpHHaa, 6pÓH3osaH Megájib rpennpoBáTL·; TpeHnpÓBKa; Tpénep peKopflCMéH, -éHKa noSÚTb, -6bió, -6běT), nepeKpbiTb (-Kpóio, -Kpóer) peKÓpfl no CnOpTjÍBHblM npáBMJiaM Hapyméniie rrpáBMj! flMCKBajwíd>MKái}MH; gMCKBaJindjnqiípoBaTb KOJimiecTBo ná6panHbix ohkób (3) saBoeBáTb, -bokuo, -K>er jnÍHHoe népBCHCTBO BblCTynjléHHe JKéHCKHX KOMáHg KOMáHga úeHTpájibHoro gówa (1) ápMMM

mužstvo je ve výborné sportovní formě mužstvo hraje slabě jak se umístilo vaše mužstvo?

KOMáHga B OTJIMHHOM CnOpTMBHOfí cbópMe KOMáHga nrpáeT cjiáóo

mužstvo se dostalo na třetí místo mužstvo vyhrálo s výsledkem 7 : 2

KOMánga Bbímna Ha Tpérbe

KaKÓe MécTO (1) 3aHHj!á Báuia koMárma?

KOMáHga BbiMrpajia co

mčcto

chgtom

jaký je výsledek?

ceMb : gsa KaKÓů pesyjibráT?

jaké je skoré?; kdo vyhrává?

KaKÓii cněr?; b Hbió nójib3y?

které mužstvo je nejsilnější?

KOTÓpan KOMáHfla cHMTáercH cnj!bHéňmeií?

269 /

odvetný zápas kdo přišel první do cíle? tento sportovec dosáhl nejlepšího času dosáhl nového světového rekordu jeho čas je: tři minuty, pět a sedm desetin vteřiny finále; finálové hry; semifinále chování nedůstojné sportovce dvojboj; trojboj; desetiboj; mnohoboj pětibojař jaké sporty pěstujete?

X

MaTH-penáHin kto npnměji népBMM k cbŮHMiny? 3T0T cnopTCMéH *noKa3áji jiýHinee BpéMH (1) OH *yCTaHOBMJI HÓBblM MnpOBÓŮ peKÓPA eró BpéMH: TPM MMHýTBI, IIHTB M CCME «ecHTEix ceKýHflbí cbMHáji; HHájibHbie ůrpbi; nojiyCbMHájI noBefléHwe HCflocTÓiíHoe cnoprcMéHa flBoeóópbe; TpoeGópbe; flecHTMbópbe; MHOrOÓÓpbe nHTMÓopéq (3) KaKŮMM BMflaMH CnÓpTa Bbl 3aHMMáerecb?

2. Atletika

2. AľJiéTMKa

pěstuji lehkou atletiku

h

lehký atlet běh; běžec štafetový běh; štafeta předávání štafetového kolíku běžec na krátké trati, sprintér

jierKoaľjiéT

běh na dlouhé trati překážkový běh překážkář; přeskočit překážku

překážky v podobě zábradlí a širo­ kých jam s vodou marathon; marathonský běh marathonec běžecká dráha; písková, štěrková dráha vnější, vnitřní dráha start; cíl; cílová páska startér; startovací pistole

startovní blok; startovní jamka startovací čára; cílová čára nezdařený start; spurt časoměřič; stopky tretry; startovací číslo

270

aauMMáiocb JiěrKoii aTJiéTMKoii

6er; Berýn acTadaéTHbiii 6er; □CTacfcéra nepe^ána scTacbéTHOM nájiomcH CerýH Ha KopÓTKne ^mctúhipoí, cnpíÍHTep 6er Ha AJHÍHHbie flUCTÚHyMM ěapbépHbiů 6er, ôer c npenHTCTBUHMn BapbepiícT; b3hte (B03bMý, -mct)

bapbép npenHTCTBMH B BMfle BapbépOB M HIMpÓKMX HM C BOflÓÍÍ (5) MapacbÓH; Mapad>ÓHCKMM Ser MapacbÓHeij óeroBáH flopójKKa; necÓHHaa, rapeBán flopójKKa HapýjKHaH, BHýTpeHHHH flopójKKa CTapľ; d>MHMHi; CbŮHIlHIHaH JléHTOHKa CTáprep; cTápTOBbiň nncTOJiér erápTOBan KOJióflKa; HMKa Ha CTápre JIMHHH CTápTa; JIMHMH d>MHMHia HeyfláHHbiň CTap‫׳‬r; cnypT xpoHOMepůcT; ceKyHflOMép BeroBán óSyBb; crápTOBbiň HÓMep (1)

předhánět! v běhu; běhat

neperoHHTt (-hk>, -Her)

chodec; chůze skok; trojskok; skok s obratem

raib (-aio) xogÓK, -OKá (3); xoflběá (3) npblJKÓK (3); TpoiíHÓií npbIJKÓK;

skákat; skočit do výšky; skok s roz­ během skok daleký; skok o tyči

b

6ére; 6é-

npblJKÓK c nOBOpÓTOM npb'rraTb; npbirHyrb b BticoTý (4); npbUKÓK c paaSéra npbiJKÓK

b

fljiMHý (3); npbrjKÓK c me-

(3) áua gjiH npbiJKKÓB; ěpeBHÓ (4) fíjin OTTájIKMBaHMH njiáaKa, péůKa náflO npáBUJIbHO OTTájIKMBaTbCH OTTOJIKHýľbCH TÓHHO, CMJIbHO Jí 6blCTpO ycKopŮTb paabér ctóm

doskočiště; odrazové břevno

laťka je třeba se správně odrážet odrazit se přesně, silně a rychle

zrychlovat rozběh přeskakovat; přeskočit vrhač; hod oštěpem, diskem házet granátem z místa, z rozběhu, z kleku, z polohy vleže

nepecKáKMBaTb pnKe, 92 4>ýHTa crépjiUHroB bmbóshtch orrýfla n ·rójibKo 8 Mpýr Ha

b

«onjiáTy» Tpyflá apuKáHpeB. Hapóflbi ÁcjjpnKM Bcě peniMTejibHee no^HMMáioTCH na óopbôý npÓTMB yrHCTáTejieŕi.

SanoBéflHMK. (JÍ3 KajieHflapá.)

neHÓpO-IíjIbMHCKnM 3anOBéflHMK paenOJlÓTKeH Ha rórO-BOCTÓHHOM OKpaiÍHe

Kómm ACCP,

b

BepxÓBbHx peKÚ nenópbi

m

ee npásoro npi-iTÓKa —14jitina.

B 3anoBé,nHHKe xopoinó npeflCTBáBJíeHa npnpófla Taň™. B jiecáx npeoôjia-

fláiOT xBÓMHbie nopóflbi — éjib, míxTa,

cochá,

CMôňpcKnň Kéflp m cMôÄpcKaH

jiMCTBeHHnpa. Jlecá m pókh SoráTbi nyniHbiM 3BépeM m flwnbio. OcóôeHHO pacnpocTpaHeHbi Séjnra m Kymíqa, ho BCTpenáeTCH

m

cóOojib. Ho peKáM

?KiiBýT Bbiflpa, HÓpKa m peHHÓň 6ó5p.

B jrecáx sanoBéflHMKa jiócm,

mhopo phôhmkob,

rjiyxapéií m TerepeBÓB,

bó^htch

céBepHbie ojiénn, Me^Bé^w. 3anoBéflHMK se^eT órtbiTHyio paBÓTy no

OflOMálHHeHHIO Jiocéil. 3tMX JKMBÓTHblX yCnélHHO npUMeHHIOT flJIH nepeBÓ3KM rpý3OB

b

Taňré.

B paňÓHe aanosé^HMKa HaxóflHTca MeCTá pasMHOHcÓHMH ccm™, KOTÓpaa eJKeró^HO BxóflMT M3 móph b ýcTbe nenópbi m noflHWMáeTCH BBépx no pexé AJiH Hépecra.

O. CeMeHOB-TaH-rnaHCKMil.

1. Vesmír

1. Bcejiénnaji

hypothesa o vzniku nebeských těles

rnnÓTesa o npoMcxojKfléHMW HeóécHblX TÓJI ÓTHeHHfaiM máp (1) octbiji m aacTÚji 3Be3flbI (4) BO3HMKJIM M3 TyMáHHOCTeíí M3MepHTb paCCTOHHHe CBeTOBblMH TOfláMH Hébo, HeěécHbíM cbóa, HeSocKJiÓH nofl OTKpbITbIM HéĎOM, Ha OTKpbITOM BÓ3flyxe 3Bě3HHOe HÓ6o; HenOflBMJKHbie 3Be3flbI BOKpýr cójiHi,a BpaipáioTCíi njiaHéTbi CÓjIHpe BCXÓ3MT M 3aXÓflMT *saKanÍTbCH, 3aKáTbrBaTbCH

ohnivá koule vychladla a ztuhla hvězdy vznikly z mlhovin měřit vzdálenosti světelnými roky

obloha, nebe, nebeská klenba pod širým nebem hvězdná obloha; stálice kolem slunce obíhají oběžnice slunce vychází, zapadá zapadnout, zapadat

281

východ; západ slunce zvířetník, zvěrokruh, zodiak zvířetníková souhvězdí Blíženci; Rak; Lev Panna; Váhy; Štír

Střelec; Kozorožec; Vodnář Ryby; Skopec; Býk vlasatice, kometa; meteor zaplál Mléčná dráha; galaktická soustava Velký a Malý vůz jitřenka; večerka; polárka

Bocxófl; aaxófl, 3axáT cójinqa

30flnáK 3OJpiaKájIt>Hbie C03Bé3flHH BjiiiSHeubt (3); Páx; JléB (po^. mh. h. JltBá) HéBa; Becbi, -ób; Ckopiuíóh CTpejiéq (3); Ko3opór; BoflOJiéň Pbifibi; Óbch; Tejiéq (3)

hvězdy svítí; třpytí se; mihotají se; září

KOMéTa; Mereóp MejibKHýj! MjiéHHbiň nyTb; FajiáKTMKa BojibiuáH n Májiaa MeflBéflnqa ýTpeHHHH 3Be3flá; BenépHHH 3B63flá; rrojiápnaa 3Be3flá MepKýpnů; Benépa; Mápc; JOmÍTep CarýpH; Vpán; HerrrýH; IlJiyTÓH 3Bě3flbi CBeTHT; SjíecTHT, CBepxáíOT; MepqáiOT; CMHtOT

částečné, úplné zatmění Měsíce

HácTHoe, nójiHoe aaTMénne JlyHbí

fáze měsíce; nový měsíc; první

cbásbi jiyrtó; HOBOJiýHbe; népBan

Merkur; Venuše; Mars; Jupiter Saturn; Uran; Neptun; Pluto

čtvrť; úplněk; !poslední čtvrť

HéTBepTb; nojiHOJiýHbe; nocjiéflHHH HéTBepTb

Země se otáčí kolem Slunce

eliptická dráha Země kolem Slunce

3eMjiá (4a) BpaiqáercH Boxpýr CÓJiHqa □JijiMnTÚiecKaH 3eMHán opčÚTa

Země se otočí kolem své osy za 24 hodin

3eMJiH coaepniMT nÓJiHbiň očopÓT

2. Zeměkoule

2. 3eMiióii máp (1)

zeměkoule je na pólech zploštělá

3eMHÓů map na nójiiocax cnjHÓCHyr,

polokoule; poloměr rozměr v průměru; ‫׳‬na obvodu

nojiymáprte; páflnyc pa3Mép b nonepéHHMKe, flnáMerpe;

zeměpisná síť

rpá^ycHaa céTb, céTKa

rovnoběžka; poledník

napajijiéjib (jk); Mepn^MáH

rovník; obratník polární kruh; polární záře

SKBáTOp; TpÓTTMK nOJIHpHblň Kpýr (1); césepnoe CMHHMe

zeměpisná šířka; délka

reorpacbmiecKaH innpoTá (4); /jojiro-

výchozí, nultý poledník

HaHájibHbiň, HyjieBÓň MepnffnáH

35 st. na východ od Greenwiche

35 rpáflycoB BOCTÓnnee rpimBima

pásmo mírné; subtropické

nÓHC yMépeHHbiů; cyÓTponwHecKíril

BOKpýr CBOéit ÓCM B TCnéHMe cýTOK

cnjnómeH

B OKpýHTHOCTM

\ Tá (4)

282

3. Tvářnost povrchu zemského

3. yCTpÓMCTBO nOBépXHOCTM 3eMHÓrO

mapa zemská kůra souše; kontinent; pevnina světadíl krajina, terén rovina; nížina; proláklina

mírně zvlněný povrch pahorkatina pahorek, kopec vysočina; pohoří; řetěz hor

náhorní rovina; stolová hora neschůdné hřebeny středohoří; velehory zde se zvedají, tyčí hory zde se táhnou údolí; předhoří

3eMHán Kopá (3) cýina; KOHTMHéHT; MaTcpÚK (3) HáCTL· CBéra JiaHflmád>T, môcthoctb (ar) paBHMHa; HM3MeHHOCTL·; BnáflMHa cjrereá BOJiuúcTaH noBépxHocTt BoaBbinieHHocTL·, xoJiMorópbe, xojiMÚCTbiň Kpáň (1, mm. mh. h. -h)

(3), Heňojibmáíi ropá (5a) nJiocKorópbe, njiaTÓ (HecKJi., cp); kphjk; rópnaH qenb (2a) Harópbe; CTOJiÓBasi ropá HenpMCTýnHbie xpe&nj (3) cpéflHne rópbi; óojibnníe rópbi 3flécb BblCHTCH rópbl 3/jécb pacnojióareHbí «ojiúhbi; npe/jrópbe

xójim

vrchol; špičatý štít

noflHÓxrbe, noflóniBa ropbi CKJIÓH, OTKÓC, ckút, KOCOrÓp, KOCOrópbe, 6ok (1, mm. mh. h. -á) ropbi BepiIIMHa; OCTpOKOHéHHblM IIMK

výška hory; 1000 m nad mořem, nadmořské výsky pod hladinou moře

BbicoTá (4) ropbi; 1000 m Ha« ýpoBHeM, Bbíme ýpOBHH MÓpa HMJKe ýpOBHH MÓpH

hornatá krajina rozsedlina, úžlabina; úval

ropMCTan óňjiacTb (2)

úpatí, pata hory svah, stráň, úbočí

jiojKÓMHa; jiomÚHa

rokle; sráz; strž

OBpár; oňpbiB

kotlina; sedlo

KOTJIOBMHa; CeflJIOBMHa

horská úžina; soutěska

yméjibe; TecHMHa

průsmyk, průchod

nepesáji, rópHbiň rrpoxófl

propast; kaňon

npónacTb (jk), 6é3flHa; KaHbÓH

ledovec; lavina

jrejjHMK (3), rjiémep; jiaBMHa

ssuť; sesutí půdy

o5sáji; ónoJibseHE, -3hh ByjiKán M3Bepráer, BbiSpácbiBaeT

sopka chrlí lávu kráter, jícen ohnisko zemětřesení vyvřelina; zvětrávati denudace; erose

jiásy Kpárep, TOpJIOBMHa

ouár (3) 3CMjieTpHcéHMH M3BépaepMHecKMe ocá^KM, -ob ó6naKo (1), Týna; TyináH Bérep pa3HÓcnT cSjíaxá flÓJKflb (3); CHér (1, MM. MH. n. -á); rpáfl

pocá (4) caflMTCH BOflá 6běT, npoŮMBáeTca M3-no/! 36MJIM CTpýiiKa; kjiióh (3), mctóhhjík, poflHMK (3)

studna; studniční; artézská studna

Kojióflep; Koj!ófle3Hbiů; apresMáncKMiŕ KOJiófler!

potůček; potok; bystřina

pyseěK (3); pynérí (3); 6b!CTpbiM pynéM

potok si vyrývá koryto koryto řeky, řečiště

pynéM npopbiBáeT ce6é pýcjio pýcjio (m pasr. pycjió) pexií, jiojkc pemí

potůček zurčí, bublá přítok řeky; vlévat! se do řeky se slévají; soutok řek

pyneěK atypmÍT, 6ypjiM‫׳‬r npMTÓK peKií; BnafláTb b péKM CJIMBálOTCH; CJIMHHMe pČK

284

peKÚ;

hmsóbbh,

BepxÓBtn peKÚ

prameny řeky; dolní, horní tok .

uctók

ústí řeky; delta dolů po proudu; nahoru protiproudu

ýcTte, BnafléHne pcKŮ; géjiBTa (-ga-) BHÚ3 no TenéHMIO; BBépX npÓTMB Te-

stojatá voda; mrtvé rameno řeky

CToáuiaa BOflá; MěpTBbiů pyxáB (3, MM. MH. H. -á) peKM Bogá ae MMéeT CTÓKa, Bbixojja 3anpýga, gáMňa, njioTŮHa, Háctint (jk)

HéHMH

voda nemůže proudit hráz (1. přehrazení, 2. ochranný ná­ sep) voda se nahromaďuje rybník; jezero; pleso

ponorná řeka gejzír tryská do výšky; vodotrysk horký léčivý pramen močál, slatina; bažina, bažinatý; mokřina strmý břeh; povlovný břeh

brod; mělčina; mělký; písčina

peřej; vodní vodní vodní

slap; vodopád vír; propast, vír; tůně předěl hladina (1. výška, 2. plocha)

povodeň, náhlá zátopa rozvodnění; záplava, povodeň

rozvodniti se zaplavit, zatopit

pokles vody moře; oceán pobřeží úskalí; útes záliv; hluboký záliv; fjord průliv, úžina; šíje, zemská úžina

BOgá coBnpáeTca, HaKánjiMBaercH npýg (1, b npygý); Ó3epo, mh. h. O3ěpa; rópnoe Ó3epo nogséMHaH pexá réňaep 6běT cfroHTáHOM; cbonTán ropámrii uejiéÓHbiň mctóhhmk Tpacůna; 5ojióto, 5ojiótmctbim; TÓnb

(JK) KpyTÓň, oTBécHbiň Béper (1, mh. h. -á); nojiórMů, oTíiórnů Séper 5póg; Méjib (jk); MéjiKMŮ; necnánaa ÓTMeJib nopór (peKÚ); BogocxáT; Bogonág BogOBopÓT; nymína; tóhh BOgopa3géji 1. ýposeHb BOflbí, 2. BÓgHoe 3épKaj!o (1) noJiOBÓgfae, náBogOK pa3JIMB; HaBOflHéHJle pa3JiŮTbCH, BbiiiTM M3 SeperÓB 3aJHÍTb, *3aT0nÚTb, HaBOgHMTb nagéime, ýôbiJib (jk) Bogbi MÓpe (1); oxeáH ůeperoBán jijíhmh, noŮepéjKbe

mořský proud; Golfský proud

púK (3); yflÚB; M3BMBáTbCH rpeMýnaH smch; ohkób3h 3Men, KÓSpa xaMejieÓH MenáeT oKpácKy kójkh nepenáxa; nánubipb (m) nácTb (jk) KpoKOflMJia nTMIIBI nOKpbITbl népbHMM

BMTb rnesfló (4); BbiCMJKMBaTb Hiíqa BblJiynnTbCH (neCOB. BblJiynjIHTbCH M BbWlýnjIMBaTbCH) *BblBOflÚTb nTeHUÓB (3) 3a6páTb nTémníKOB, nreHpÓB n3 rnesflá XMUIIIbie riTMUM, XÚIHHMKM KÓm (efl. w. KÓroTb, m, 2) Ha nájibpax

3arHýTbIM, KpjOHKOBáTblií KJIK)B mrráTbCH mjtcom OKOJiésinnx jkmbótHblX MbímejiÓB, caphin (3); cókoji; opěji (3) HCTpeťi (mh. h. -á n -bi); Kopinýn; KÓHflOp cosá (4); CpMJIMH; CblH (3) iiTMHbi-jiaayHM fláreji (pofl. -TJia); jKějiTbiň, aejiěHbiii flHTeji

kukačka kuká ochočený papoušek chovat v kleci

KyKýniKa KyKýeT, kpmhiít KyKý nprtpyHěHHbíM, pyHHÓň nonyráíl *flepjKáTb b KJiéTKe

zpěvaví ptáci

néBHHe IITŮlIbt

zpívat; pískat; štěbetat; cvrlikat

néTb (noió); *CBMCTéTb (-m!ý, -iqeT); *ipeSeTáTb (-ený, -čhot); HHpiÍKaTb nepejiMBáTbCH, BbifléjibiBaTb Tpéjin; rpéjib (>k) cojiOBéň (3); 3h6jimk; BopoSéií (3) «PÓ3S (3); HěpHblií flpÓ3fl; MB O JI Ta ?KáBOpOHOK; XOXJláTMM JKáBOpOHOK; njeróji (3) (pofl. -Jiá)

trylkovat; tryiek

slavík; pěnkava; vrabec drozd; kos; žluva skřivánek; chocholouš; stehlík

293

špaček; sýkora; strnad

hrdlička; čížek

strakapúd, ťuhýk; konipásek straka; sojka; dudek; hejl vlaštovka; jiřička; holub

kavka; stříizlík; chřástal vrána; havran polní; krkavec kanárek; kolibřík

CKBOpép (3)‫־‬, CMHjípa; OBCHHKa rópjiMHKa (m -jieH-), rópjinpa; hiík (3), 'IMJKMK jjHTeji něcTpbiM, copoKonýr; tphcorý3Ka copÓKa; cóiíKa; yflófl; CHerúpb (m, 3) jiácTOHKa, KacáTKa (oBji.); róJiyBb (m, 2) rájiKa; KpanÚBHUK; KopocTéjib (3) BopÓHa; rpán (3); BÓpOH

KaHapéiiKa; KOJiúňpn (HecKJi., m)

brodiví ptáci

ÓOJIÓTHbie IITMUbl

čáp; jeřáb; volavka; čejka sluka otavní; sluka lesní; kulík hejno vodních ptáků divoká husa; kačena; labuť potápka, potáplice; racek ledňáček; tučňák plovací blány tetřev; tetřev-hlušec; bažant

áncT; ?KypáBjíb (m, 3); qánjín; hm6mc 6eKác; BájibAniHen; KyjiÚK (3) CTás BOflHHblX, BOflOnjláBaiOmMX riTMU flÚKim rýcb (2); ýTKa; Jiéňeflt (m) rarápKa; náiíKa 3MM0pÓfl0K; UMKrBÚH naáBaTejibHbie neponÓHKM TČTepeB (1, mm. mh. h. -á, pofl. -ób m

křepelka; koroptev

-éň) rjiyxápb (3); cpasáH nepenějika; KyponáTKa

pštros; strkat hlavu do písku

drop; ptakopysk ssavci rodí živá mláďata klokan; vak na břichu; vačnatec velryba; vorvaň; delfín

jednokopytník; dvoukopytník kůň; osel; mezek soumar zebra; nosorožec vepř; divoký vepř; kanec

rypák; hroch přežvýkavci; přežvykovat skot; buvol; zubr; bison

ovce; beran, beránek

294

CTpáyc; cosáTb (cyró, cyěr) rójiOBy b necÓK flponá, flpaxBá; yTKOHÓc MJieKOnMTálOipne pOJK^álOT IKHBblX fleTeHbinjeií Kenrypý (m, hcckji.); cýMKa na jkmBOTé; cýMuaToe ikmbóthog kút (3); Kainajiót; fleJibcpiÍH OflHOKOnblTHOe; flByKOnblTHOe KOHb (m, 5), Jiómaflb (hc); ocěji (3); jioniáK (3) BblÓHHOe IKMBÓTHOe 3é6pa; Hocopór CBMHbH (4, pOfl. MH. H. -Čít); JMKaS CBJÍHbH, Bénpb (m), Ka6áH (3) pbijio; SereMÓT, rnnnonoTáM HtBáHHbie; nepejKěBbiBaTb poráTbiií ckót (3); čýňBOJi; 3ý6p; 5H3ÓH OBqá (4, po«, mh. h. OBép); 6apáH, BapámeK

koza; kamzík; kozorožec jelen; laň; srna; srnec

KO3á (4); cépHa; rópHbiň Koseji ojiéHb (m); jiaHb (jk); K03ýjia; cépna-

sob; polární liška velbloud dvouhrbý; žirafa mamut; zkrocený slon; chobot

caMéij césepHbiň ojiéHb; necéi! (3) Bepňjirófl flByrópóbiň; ?KMpácba MáMOHT; yKpoměHHbiií cjioh (3); xó-

kel; tesák; slonovina

6ot ÔlÍBeHb (-BHH); KJIbIK (3); CJIOHÓBaH

hlodavec; ohlodávat

rpbnýH

veverka; veverčí kožky křeček; sysel; krtek; hranostaj

rpbI3Tb) (2) BéjiKa; SéjimibM niKýpKM xomhk (3); CýcjIMK; KPOT (3); ropHO-

KOCTb

díra; doupě; dutina zásoby potravin; zimovat zimní spánek ježek; dikobraz

(3); o6rpbi3áTb (-áio,

cob.

06-

CTáň Hopá (4 m 4a); HÓpxa; «ynjió (4) 3anáCbI nMIIJM; 3HM0BáTb (-ýio) 3MMHHH enHHKa esc (po«, escá) (3); j!MKOo5pá3 u

jímko-

pichlavé ostny; svinout se do klubka

5pá3 KOJiróuMe Mrjibi (4); CBepHýTbCH (HecoB. cBěpTbiBaTbcn) b KJiyňÓK (3)

hmyzožravec býložravec; masožravec ploutvonožci; tuleň; mrož

HaceKOMoáflHoe jkubothoc TpaBOHjiHoe; nnoToáflHoe jiacTOHÓrMe; Tiojiénb (m); MÓpxc (3)

šelma; škodná

XntlIHI.IM 3Bépb (2); BpeflÉTejib

kočka; rys; liška tchoř; kuna; lasice jezevec; vydra; bobr; potkan vlk, vlčice; medvěd, medvědice

KÓinKa; pbicb (jk!); jTMcá (4), jiMCÚiia xopěK (3); KyHMija; jiácKa, jiácouKa BapcýK (3); Bb'wpa; 6ó6p (3); Kpbica bójik (2), BOJiHMxa; MejtBéflb, MeflBé-

v těchto lesích jsou medvědi medvědí doupě, brloh

flnpa B 3TMX Jiecáx BÓflHTCH MeHBéflM MejjBéiKbe jióroBMine, jióroBO, m-jkbh

zvíře žije pod zemí pes; fena; štěně pes (samec vlka, lišky atp.) lev; tygr; hyena netopýr; upír opice; gorila; orangutan šimpanz; kočkodan; vřešfan

bepjióra 3Bépb (2) oňMTáeT no« seMjiěň coňáKa; cýKa; meHÓK (3) Koóéjib (3) jičb; Tnrp; TMéna jieTýnan Mbiuib (2); BaMHÚp o5e3bHHa; ropjíjijia; opauryráHr inMHnaH3é (-33) (m, HecKJi.); MapTbimKa; o6e3bHHa-peBýH (3)

295

VECNÝ REJSTŘÍK (Číslice označují stránky)

akustika 125 algebra 119 architektonické stavby 245 architektúra 193 árie 226 aritmetika 119 · atletika 268 atmosferické srážky 115 atom 126 auto 89 autobus 88 balet 227 balík 101 barva 250 beletrie 257 bezpečnost 153 n. biletáŕ 225 bojovat 172, 175 branná moc 171, 173 branná povinnost 172 brouci 291 n. bruslení 274 budovy: obytné 166 n., veřejné 166 n., zemědělské 166 bytová výstavba 166 bydlení 33

ceny zboží 133 n. cesty 164 cihly: výroba cihel 193 cyklistika 275 cirkus 83 n.

čas 109; tráviti čas 110 čidla 64 číslo 119 čítárna 265 člověk 61 čtenář 264

296

dálkové studium 220 dáma (hra) 82 den 112 denní list 260 deskriptívni geometrie 122 děkování 28 dělník 73 dělostřelectvo 178 děti 15 dílo hudební 233, umělecké (výtv.) 244 dirigent 231 divadlo 223 dobytkářství 208 domácnost 31 n. dopis 104; frankovat! dopis 99 doprava 87: letecká 95, ipo vodě 94 dopravák 75 dopravní předpisy 88 dopravní ruch 88 doprovod 29 doručování pošty 101 doslov 257 dramatické umění 224 dřevoprůmysl 194 duchovní život společnosti 14 dům 166 n. elektrárna 188 elektrika 88 elektřina 25 energetika 188 energie 124 epilog 257 éra 111 estetika 252 fakulta 219 filatelie 99 film 238: druhy filmů 239, promítání filmu 240 filmař 239

folklór 250 funkce (mat.) 122 funkcionář 173 fysika 123

galerie 254 geometrie 121 gorodky 277 gymnastika 271 hádanka 263 házená 273 herec 225 hlediště 225 hlodavci 295 hmyz 291 n. hokej 274 hodiny 113 hodnost 173 hornictví 186 horolezectví 276 hory 283 houby 289 hračka 80 hrdinský čin 177 hry: dětské 80, míčové 275 hudba 230; hudební umění 230, hu­ dební nástroj 231 hutnictví 190 hvězdy 282

chemie 127: chemická laboratoř 128, chemické prvky 127, chemické reakce 128, Chemické vlastnosti 127, che­ mikálie 127 chov: dobytka 208, ptactva 210 chování 217

ilustrace knižní 257 imperialismus 145 interpret hudební 231 jazyk 14, 29 jednotka vojenská 173 jeviště 225 jezdectvo 178 jídla: masná 46, moučná 48, zeleni­ nová 48, z drůbeže 47, z vnitřností 47

jídelní chody 45 jiu-jitsu 277 kalendář 114 kapitál 143 kapitalismus 141 karikatura 263 karty (hrací) 81 kázeň 174 keře 289 klasifikace 215 klíč (notový) 236 klinika 68 kniha 256 knihovna 264 knihovnictví 264 kolo 90 kompoty 48 komunismus 147 koncert 233 konstrukce geometr. 122 kopaná 271 kostky (hrací) 82 kostra 63 košíková 273 koupelna 35 kovárna 191 kovy 287; obrábění kovů 192 koželužna 197 krise 145 kuchyně 36; kuchyňské nádobí 36, kuchyňské práce 37 kulečník 82 kulturní rubrika 263 kuželky 82 květiny: jarní 288, letní 288, zahradní 288, léčivé, vodní, horské 289

látky 52 lázeňské léčení 68 lékařská pomoc 68 les 289 n. lesnictví 207 letecká doprava 95 letectvo vojenské 179 letiště 95 lidové umění 250 loď 95; stavba lodí 193 loterie 82

297

louka 207 ložnice 35 lyže 273

magnetismus 125 malba 244, 246 maloobchod 131 manželství 17 masové organisace 156 n. matematika 119 materiál výtvarníka 249 mechanika 123 mechanik 205 metodika 235 meteorologie 117 měsíc 112 mládežnické organisace 157 moře 285 most 165 motocykl 90 motocyklistika 275 moučník 49 náčrt 250 nadhodnota 143 nádraží 92 najmouti byt 33 nakladatelství 250 náklonnost k hudbě 234 nákup 132 n. námořnictvo válečné 179 nápoje 50 nářadí (hospodářské) 204 návštěva 45 nemoci 65: zažívacího traktu 66, vý­ měny látek 66, nakažlivé 66, dětské 66, krční 66, z nachlazení 65 nerosty 286; užitkové nerosty 187 noc 112 nota 235 období 111 Obchod 129 n., 146: druhy obchodů 135 n., obchod s knihami 260, orga­ nisace obchodu 130, v obchodě 134 obilniny 205 obojživelníci 292 obrana 176 obrana vlasti 171

298

obratlovci 292 obuv 58 obraz 244 obývací pokoj 34 ocelárna 191 odbíjená 273 odbory 156 odborový svaz 71 oděv 53: pánský oděv 56, dámský oděv 59, doplňky odívání 57 odpočinek 78 n. odstavec (v knize) 256 olympijské hry 267 optika 125 orchestr 230 oslovení 25 osvětlení bytu 37 ozdoby a doplňky 60 oznamovatel (v novinách) 263 parašutista 275 park kultury a odpočinku 84 pečivo 49 pekařství 198 peníze 142; podávání peněz 101 pensista 77 periodisace historická 111 pěchota 177 pilařství 194 pivovarnictví 199 planimetrie 121 plavání 269 plazi 293 početní úkony 120 pohlaví 19 pohyb 123 pochod 175 pochutina 43 pokryvačství 194 pokrývka hlavy 57 polévky 46 politika: vnitřní 149, zahraniční 157 politická ekonomie 139 politický život 149 n. polo 270 pořadové cvičení 174 pošta 97 poštovní úřad 99 potlesk 226

potravinářství 198 potraviny 42 potřeby kreslicí 248 pozdrav 25 pozvání 29 prádlo 57 praní 38 prázdno 79 premiéra 224 prodejna 132 projekční !plátno 239 prostírání stolu 44 průmysl 184:' důlní 187, cukrářský 198, cukrovarnický 200, chemický 195, keramický 195, konservárenský 199, kovodělný 190, kožedělný 197, koželužský 197, lihovarnioký 200, masný 198, mlékárenský 199, mlynářský 198, obuvnický 197, pa­ pírenský 195, plynárenský. 189, po­ lygrafický 196, potravinářský 198, rybný 199, stavební 193, strojíren­ ský 191, textilní 196, na zpracování tuků 199 prvky 127 přání 27; projevovat p. 28 předkrmy 46 předměty (učební) 214 přednáška 230 předplatné 223 předprodej 224, 238 představení 224 přehlídka 174 přehrada 163 překlad knihy 259 přestávka 218 přežvýkavci 294 příbuzný 15 příroda 280 n.; přetváření přírody 162, výzkum přír. bohatství 186 ptáci 293 publicistika 260 půjčování knih 264 ,

redakce časopisu 261 rekord 268 rekreace 86 relief 245 reprodukce hudby 236

restaurace 44 revoluce 146 režisér 225 roční období 111 rodiče 15 rodina 14 rok 111 rovnice 121 román 258 rostlinná výroba 205 rostliny 287 n.: lesní 289, průmyslové 206 rozhlas 240 rubrika novin, časopisu 262 rugby 277 ryby 292 rybářství 85 rybnikářství 210 rybolov 277 rytina 245, 247 řeč 29 řeky 285 řemeslníci 76; řemeslníci stavební 167 řezba 245, 247 sadařství 207 saláty 48 sáňky 274 sběratel 85 setkání 27 seznámení 26 skladatel hudební 230 sklářství 195 slavnosti rodinné 18 slévárna 190 sloh 253· sloupec 262 slovník 259 směr (v umění) 253 sněhulák 275 socialismus 142 socha 245, 247 soudnictví 153 sourozenci 15 spánek 29 spisovatel 259 spisy (klasiků) 257

।

299

spojař 75 spojovací prostředky 97 společenské zřízení 140 společenský řád 140, 141, 142 společenský život 20 společnost lidská 14 spolupracovník 261 sport: automobilový 275, jezdecký 276, letecký 275, střelecký 276, vod­ ní 269, zimní 273 ssavci 294 státní zřízení, stát 151 n. stavba: domu 167 n., kanálů 163, pře­ hrad 163, silnic 164, závodů 165, železnic 164 stavebnictví 166 n. stavitelství 193 stejnokroj 174 stereometrie 122 stolování 44 strana 154 n. strava 42 stravování 43 strážní služba 174 stroje: jednoduché 124; součástky strojů 193 stromy 290 stupnice 235 sucho 204 svatba 17 svátek 112 šachy 80 šatna 224 šelmy 295 šermování 276 šití 39, 54 škola 212; druhy škol 213, vysoké školy 213, školní potřeby 218 spíže 36 tábor míru 158, tábor války 158 tance 82 telefon 102; telefonní spojení 102; telegrafické spojení 103 telegram 104 televise 242 tenis 273

300

teplota 125 tesařské práce 194 textilák 73 text (knihy) 256 tělo lidské 62 tělovýchova 266 tisk 255, 260 titul (oslovení) 25 titul knihy 256 tón 235 továrna 165; továrna na šatstvo 197 tramvaj 90 trať 94 trigonometrie 122 trolejbus 88 truhlářská dílna 195 třída (spol.) 140, (škol.) 215 třídní kniha 215 turistika 276 tvorba umělecká 246 týden 112

učebnice 258 uhlí 188 úklid (bytu) 38 úloha (domácí) 216 umělecké dílo 244 umění: vznik 253 úměra 120 úraz 67 útok 175 vada tělesná 67 válka 175 včelařství 210 včely 291 vejce 46 velitel 174 velkoobchod 131 veřejný pracovník 76 vesmír 281 n. vesnice 203 veslování 270 věda 220 věk 18 vodstvo 284 n. vojenská služba 172 vojsko: protichemické 179, spojovací 179, tankové 178, ženijní 178

volby 152 volno 79 vtip 263 výlet 86 výroba 144; výroba zboží 142 výročí 112 výstava 84, 254 výstavba: mírová 160 n. výstřižek z novin 264 vytápění 37 výtvarné umění 244 výživa 42 vzdělání 212 zábava 21, 78 n. zahradnictví 206 zajetí 176 záchod 36 zákonnost 152 n. zaměstnanci průmyslu 71 zaměstnání 70 zařízení bytu 33 zásilka 98 zasnoubení 17 zboží: kvalita 133; druhy zboží 135 n.

zdraví 26 zdravotnictví 61, 64 zdvořilost 24 zelinářství 206 zemědělské budovy 166, hospodář­ ství 202 zemědělství 205 n. zeměkoule 282 zeměpis 286 zemský povrch 283 zisk 144 zkouška 214, 216 známost 26 známý 30 zprávy: v novinách 262, sportovní 263 zrcadlo 126 zteč 175 zubní lékař 69

žánr 245 železnice 164 železničář 91 železniční spojení 91 živiny 42 živočíšstvo 291 n.

301

ΠΡΕ^ΜΕΤΗΒΙΪΪ yKA3ATEJIb (ΓξπφρΒΐ 03HaHa10T CTpaHnpbi)

aöoneMeHT 223 aBToSyc 89 aBTOManiMHa 89 aBT0M06nj1M3M 275 aKTep 225 aKycTMKa 125 ajireöpa 119 anjiOflMCMeHT 226 apncJiMeTMKa 119 apmJjMeTHHecKMe fleřícTBna 120 apna 226 apTMJiJiepMH 178 apxMTeKTypa 166 cji.; 193 apxMTeKTypHbie coopyiKenna 245 aTaxa 176 aTjieTMKa 268 aTM0cc|3epHb1e ocajțKn 115 a‫׳‬r0M 126 aaponopT 95 SajieT 227 6acKeT6cw1 273 5e30nacH0CTb 153 cji. 6ej1be 57 ÔMÔJiiioTeKa 264 6nj1e‫־‬rep 225 SmibHpfl 82 ßjiaroflapHOCTb 28 6j1M.ua 45 cji'. 60J1e3Hn: ropjieBbie 66, fl3TCKne 66, iKejiyflOHHo-KnnieHHbie 66, 3apa3Hbie 66, oÔMCna BeipecTB 66, προCTyflHbie 65 6paK 17 Bannaj! 35 BefleHne floMa 32 BeJKJIMBOCTb 24 Bejiocnnen 90 B3H0C flener 101

302

BOflHan cncTeMa 284 cji. Boeniio-MopcKiie Cmjibi 179 BoenHaa cj1y»16a 172 BO3pacT 18 BOMHCKaa 06a3aHH0CTb 172 soiina 175 BoiícKa: ôponeTaHKOBbie 178, mhjkcHCpHbie 178, npOTMBOXIlMMHeCKMe 479, caněpHbie 178, cbh3m 179 B0K3aj1 92 BOJienöoji 273 BoopyjKSHHbie cmjibi 171, 173 BOnpOCbl O 3A0p0Bbe 26 Bpan 3y6H0M 69 BpeMena roaa 111 BpeMH 110 BcejieHHaa 281 cji. BCTpena 27 By3 219 BbIÓOpbl 152 BbiCTaBKa 84, 254 ra3eTa: ejKeflHCBHan 260, OT^eji ra3eTb1 282 rajiepea 254 raiMa 235 rapflep06 224 ΓβοΓρβφπΗ 286 reoMcrpnH 121 rn^po-aapoMexaHMKa 124 ruMHacTMKa 271 KOfl 111 rojțOBiniiHa 112 ropHoe flCJio 186 ropoflKM 277 ropbi 283 rocTb 45 rocyflapcTBeHHbiň cTpoň, rocyflapCTBO 151 cji. rpaBMpa 245, 247

rpeßjiH 270 rpjißbi 289 rpb13yHb1 295

ΑΒΜΉίβΗΜβ 123 fleHb 112 fleHbra 142 flepeBHH 203 flepeBbH 290 ae™ 15 flJKMy-flJKMTcy 277 flnpM5Kep 231 flncpnnj1MHa B0eH. 174 flOM 166 cji. ßOMauiHee xo3hmctbo 31 cji. «oporu 164 flocTaBKa nocbiJioK 101 flocyr 79 ApaMaTMHecKoe ncKyccTBo 224 flyxoBHaa ήιμ3ηβ oßmecTBa 14

efla 43 ?KaHp 245 jKBaHHbie 294 ?KejiaHMH 27 H3 71, 156 nTMițeBOflCTBo 210 nTMițbi 293 nySjiMtțMCTTiKa 260 naejiOBOflCTBO 210 naěJibi 291 paSOTHMKM npOMbllilJICHHOCTM 71 paBoaaa KOMHaTa 34 paflMOBemaHMe 240 pa3BJ1eaeHne 21, 78 cji. pacTeHna 287 ca., npoMbinineHHbie 206

peBoaiopna 146 perBbi 277 peiKnccep 225 pe3böa 245, 247 pcKopa 268 pexa 285 pej1be 245 peMecJieHHMKM 76, 167 cji. penpoflyKijna My3b1Kn 236 pecTopaH 44 peab 29 poflMTejin 15 pOflCTBCHHMK 16

305

poMaH 258 pbiGbi 292 pbißaaa jioBJiH 277 pbrôcwiOBCTBO npyflOBoe 210 caJiaTbi 48 caHKM 274 CBaflbßa 17 CBeTCKan 5km3hb 20 CB060flH0e BpeMH 79 CejIbCKOXO3HMCTBeHHb1e OpyflMH Μ MaiHMHbl 204, nOCTpOMKM 166 cejibCKoe xo3hmctbo 202 ceMeiiHMM npa3flHMK 18 CeMbH 14 cxeJieT 63 CKOTOBOflCTBO 208 CMOTp (B0eH.) 174 coh 29 conpoBOíKfleHiíe 29 COIțMaJIM3M 142 cnajibHH 35 οπορτ 269 cji. eneKTaKjib 224 cpeflCTBa cbh3m 97 craTya 245, 247 CTepeoMeTpnH 122 CTMjib (apxMTeKT.) 253 CTMpKa Beata 38 CTOjiOBaube 44 CToaapaaa MacTepcKan 195 cTpoMTejib 73 CTponTeJibCTBo: flopoHtHoe 164, xej1e3H0flop0?KH0e 164, saBOßOB 165, KanajiOB 163, iijiotmh 163 cyflHO 95 cyflOCTpoiicTBO 153 cyrrpyjKecTBO 17 cyn 46 cpeaa 225

Taaei; 82 TBopnecTBO xyflOJKecTBeHHOe 246 TeaTp 223 TejieBMfleHne 242 TejierpaMMa 104, Tej1erpaHaH CBa3b 103 τε;ιεφ0Η 102, τβπεφ0ΗΗ3Η cbh3b 102

306

Tejio HejiOBenecKoe 62 TeMnepaTypa 125 TeHH1‫׳‬rc 273 TOBapbi 133, 135 T0H 235 TonKa 37 TOprOBJIH 146, OnTOBaH 131, PO3HI-IHHaa 131; 0praHM3aqna ToproBJin 130 TpaMBaä 88, 90 TpancnopT 87: bo^hmm 94, B03flymhmm 95 TpaHcnopTHMK 75 TpjtroHOMeTpna 122 TpojieüGyc 88 Typn3M 276 yßop ΓΟΛΟΒΗΟΜ 57 yßopKa KBapTnpbi 38 ySopnaa 36 yrojib 188 yjKeHMe pbiöbi 85 yapameHMa 60 yjiMHHoe flBUJKeHwe 88 ypaBHemie 121 yaeßHiiK 258 yaeßabie npeflMeTbi 214 φθδρΜΚθ 165 Φ3ι^.πβτ6τ 219 φθΧΤΟΒβΗΜΘ 276 ΦΜ3ΜΚ3 123 φΜ3ΜΗ6εΚΜΜ HeffOCTaTOK 67 φΜ3^.1π^ρΗ0β flBMJKeHne 266 φΜΛΒΤΘΛΜΒ 99 φίΜΒΜ 238 φΛΟΤ BOeHHO-MOpCKOM 179 φΟΛΒΚΛΟρ 250 φορΜΒ (ΒΟβΗ.) 174 φνΗΚίρΐΒ 122 φyτ60Λ 271

xMMMa 127; XHMMKaanM 127; xmmmaecaaa peaaqaa 128, cBoiícTBa 127, ajieMCHTbi 127 XMiyHbie 3Bepn 295 xaeÔHbie 3aaKH 205 xoKKeň 274 xyfloacecTBeaHoe προμ3β&αθημ6 244

peer 250 pseTbi 288: b ρβ6τημκ6 288 qeHbi TOBapoB 133 ρκρκ 83 wacbi 113 119 HMTaJibHbiM 3aj! 265 hmcjio

maxMaTbi 80 mainKM 82 niMTbě 39 lUKOJia 212

niKOJibHbie npMHaflj1e?KH0CTM 218 niTypM 175

9K3aMeH 214, 216 3KpaH 239 3j1eKTpnHecTB0 125 3j1eKTpocTaHLțMH 188 3HepreTMKa 188 □HeprnH 124 3noxa, 3pa 111 3CKM3 250 3CTeTMKa 252

H3BIK 14, 29

l·

OBSAH — COflEPJKAHME

PŘEDMLUVA....................................................................................................... 5 VYSVĚTLIVKY KE ZPRACOVÁNÍ LEXIKÁLNÍHO MATERIÁLU . . PŘEHLED PRÍZVUKOVÝCH TYPU PODSTATNÝCH JMEN .... ZKRATKY.......................................................................................................... 10 POUŽITÁ LITERATURA.............................................................................. 11

7 8

RODINA A SPOLEČNOST. CEMbH M OBIRECTBO................ 13 wll. ZDVOŘILOST. BEJKJIHBOCTb............................................................. 23 (III. DOMÁCNOST. flOMAIIIHEE XO3HHCTBO..................................... 31 IV. STRAVOVÁNÍ. nWTAHWE............................................................... 40 V. LÁTKY, ODEV, OBUV. MATEPHH, OJJEÍKAA, OBÝBb ... 51 VI. ČLOVĚK, ZDRAVOTNICTVÍ. HEJIOBEK, 3JIPABOOXPAHEHHE................................................................................................ 61 ‫ ׳‬VII. ZAMĚSTNÁNÍ, REMESLA. HPOc&ECCHW, PEMECJIA ... 70 x VIII. ZÁBAVA A ODPOČINEK. PA3BJIEHEHME W OTflblX ... 78 ‫׳‬ IX. DOPRAVA. TPAHCnOPT...................................................................... 87 X. SPOJOVACÍ PROSTŘEDKY, DOPISOVÁNÍ. CPEflCTBA CBH3JÍ, HEPEnUCKA..................................................................... 97 XI. CAS, POČASÍ. BPEMH. nOTOJÍA........................................ .... . 109 XII. ZÁKLADNÍ POJMY MATEMATIKY, FYSIKY A CHEMIE. OCHOBHbIE HOHHTHfl MATEMATIKU, aj. 9. Slova, jejichž kmen končí na ne, 6ónbme — Ménbme 5. 3. stupeň přídavných jmen se tvoří pomocí slova cáMBin: cáwbiň BáwHBin. Při četbě se setkáme i s tvarem nan6ónee BáíKiihiii nebo BaiKnéniunii. 3. stupeň příslovcí zní: CucTpée (óónbine) Bceró nebo Bcex nejrychleji (nejvíce)

nepravidelná slovesa

H TLI OH MI>I BEI 0ΗΠ

WTdTb

pUCOBÓTL·

HHTlilO HHTáeiBb Ηπτάθτ ΗΐιτέθΜ ΗΗΤόθΤθ 1IHTÍÍIOT wrráÄ!

pacýio pHcýemb pncyeT pncýeM pucýeTe pucýiOT pHcýá!

HOCTH Hecý HCCenib Ηθθθτ HecéM ΗθθθΤθ HecýT Hecá!

IIHCaTb

roBopÄTb

XOflRTb

cynáTbCH

MbITb

HHTb

jjaBáTb

MOHb

xo‫׳‬réTb

naTb

octe

nmný nnmenib niíineT námeM ΗΜΙΙΙΘΤθ HMIIiyT HHináí

FOBOpiÔ rOBOpÉHIb ΓΟΒΟρΗΤ rOBOpMM ΓΟΒΟρΗΤθ ΓΟΒΟρΗΤ ΓΟΒΟρό!

xoj«ý χό^ΠΙΠΕ XÓflJHT XÓJIHM ’ xó^HTe XÓftHT XOfttf!

{ynáiocE