103 54 106MB
Czech Pages [181] Year 2001
Přírodní terapie
AGRILLOTERAPIE (LÉČBA HLÍNOU)
Hlinky s tuhou konzistencí působí intenzivněji než zředěné.
Nejaktivnější jsou hlinky zelené, červené, růžové, nejjemnějšíjsou bílé.
Hlína smíchaná s pramenitou vodou má přirozené tera peutické vlastnosti - obnovuje vitalitu celého těla a posiluje imunitu vůči různým druhům onemocnění. Má rovněž očišťující účinky - zbavuje kůži a celé tělo nahromaděných toxických zplodin. Vápník, železo nebo hořčík a jiné prvky obsažené v hlíně zlepšují metabolizmus a ovlivňují hospodaření organizmu s vodou a živinami. Léčivé účinky hlíny nebo jílu vyplývají z jejich zvláštní stavby. Některé druhy hlín vytvářejí na povrchu mikro skopické puchýřky nebo pórovitou strukturu. Hlinky nanesené na kůži vstřebají nečistoty nahromaděné na povrchu těla a očišťují pokožku. Některé minerály obsa žené v hlínách naopak kůže absorbuje a tak se regeneruje. Jiné nepůsobí přímo, ale prostřednictvím zářeni. Vlivem tohoto působení dochází např. ke zlepšení krevního oběhu v organizmu. Neobvyklá struktura hlíny může navíc vyvolávat efekt mikromasáže. Agrilloterapie může být efektivní v případě léčby různých poranění. Používá se také při nadměrném pocení. Přináší úlevu při různých zánětlivých stavech, léčit cysty a vředy. Hlinky a hlíny neutralizují jedovaté látky a tonizují.
O jejich vlastnostech rozhoduje barva a hustota. Hlíny různých barev mají odlišné stupně aktivity. Nejsilněji půso bí zelené, pak červené a růžové, nejmímější jsou bílé. Zelená hlinka je určena pro mastnou pokožku. Bílá by se měla používat na kůži suchou a citlivou. Červená hlinka je dopo ručována pro mladou pokožku. Růžová hlina (kaolin) se nejčastěji použivá pro kosmetické účely, vzhledem k tomu, že působí zároveň mírně a efektivně. Vyskytnou-li se v průběhu léčby jakékoliv obtíže a komplikace, je třeba vyzkoušet hlinky méně aktivní. Jelikož účinek hliny závisí na stupni jej i vlhkosti, je možno intenzitu měnit ředěním. Hustá hlína působí silněji, čím více je zředěná, tím je účinek mírnější. Agrilloterapie je pro každého zcela bezpečná. Hlinky a hlíny nemají žádné vedlejší účinky. Je však třeba podle typu pleti správně zvolit druh hlíny. U některých lidí mohou hlíny a hlinky vysušovat pokožku. Opakovaná aplikace hlíny se silným účinkem může zejména u citlivé pokožky způsobit vyrážku a svědění. Pro terapii by měly být používány výrobky vysoké kvality, připravené speciálně pro tento účel.
Přírodní terapie Agrilloterapie (Léčba hlínou)
Léčivé vlastnosti hlín, hlinek a jílů jsou známy odjakživa. Bahenní koupele byly využívány při léčbě chronických a těžce léčitelných chorob jako neuralgie nebo zánět kůže. Různé vlastnosti hlíny znají také zvířata. Mnoho z nich si záměrně vybírá svá teritoria tak, aby měla k léčivému bahnu či jílu přístup.
JEDNODUCHÝ OBKLAD Z HLINKY: Potřebné náčiní a suroviny. & miska (nekovová), * lžíce (nekovová), * destilovaná nebo minerální voda (neperlivá), zelená hlinka na obklady.
Příprava: Potřebné množství hlinky nasypeme do misky. Přidáme tolik vody, aby hlinku zcela zakryla. Roztok necháme 60 minut odstát. Mícháme, dokud se jednotlivé složky dobře nespojí. Vzniklou hmotu nanášíme na kůži. Vrstva by měla být dostatečně silná (kolem 2,5 mm), jinak vyschne příliš brzy. Používáme-li hlinku nebo hlínu pro terapii, necháváme ji působit na kůži nejméně 4 hodiny.
1
Přírodní terapie Ajurvéda
ÁJURVÉDA Ájurvédská medicína není terapií v přesném slova smyslu. Je to spíše systém předcházení nemocem zajiš těním rovnováhy tří “neredukovatclných principů” fungování lidské ho těla (tzv. dóši). Tento systém je spoluvytvářen mnoha složkami: dietetickými doporučeními, tělesný mi cviky, masážemi, bylinářstvím, metodami zlepšení psychického
a emocionálního života a meditací, které v souhrnu reprezentuji určitý vzorový životní styl. Ajurvéda se odvíjí z tradic východního vědění, tzv. Véd, sepsaných mudrci před více než 3000 lety. Samotné slovo ájurvéda znamená “věda o životě”. Tvoří ji jednak filozofické koncep ce ukazující, jak žít šťastně a ucho vat si duševní a tělesné zdraví,
Ájurvéda využívá k očistě organizmu sílu bylin.
Podle principů ájurvédské medicíny je člověk, podobně jako všechno ostatní ve vesmíru, tvořen energií, tzv. pranou. Energie je všudypřítomná a má kladný nebo záporný aspekt. Základem správného fungování organizmu je rovnováha tří vitálních energií, pojmenovaných dóši. V sanskrtu se tyto tři dóši jmenují váta, pitta a kapha. Každá dóša působí na určité orgány lisdského těla a pojí se se dvěma živly (principu váta odpovídá vzduch a éter, pricipu kapha voda a země, pitta se pojí z živlem ohně a vody). Váta je spojena s nervovou soustavaou a pohyby těla. Pitta kontroluje metabolizmus, trávení a vylučování enzymů, kyselin a žluči. Kapha zodpovídá za navlhčování pokožky, tekuté výměšky těla, tuky a mízní žlázy. Různé kombinace dóš v rozdílných vzájemných poměrech určují deset typů energetické konstituce člověka. Tyto typy odlišují lidi z hlediskajejich fyzického vzhledu i jejich psychiky. Individuální konfigurace dóš rozhoduje o psychoso matickém typu a ovlivňuje celkový charakter člověka, jeho temperament i stavbu těla. Určuje také jeho charakte ristický způsob chování. Lidé, u nichž dominuje princip váta, jsou převážně nevypočitatelní a dynamičtí. Lidé
2
jednak jako empirické postřehy, týkající se stavby lidského těla. V jedné z knih ájurvédy, zvané “Charaka samphita ”, se například konstatuje, že lidský organizmus je sestaven z buněk (přestože mikro skop, který by mohl tuto teorii po tvrdit, byl vynalezen o více než 2000 let později).
s konstitucí pitta jsou inteligentní a mají dobrou paměť. Typy kapha jsou lidé klidní a starostliví. Každý typ energetické konstituce je spojen s náchylností k různým onemocněním (např. osoby s konstitucí pitta snadněji onemocní vředy a vyrážkami). Energetická konstituce každého člověka je určena již v okamžiku početí. Rozhodují o ní dóši rodičů. Všichni lidé se rodí ve stavu prakruthi čili optimální rovnováhy všech dóš. Avšak tím, že vedou nesprávný způsob života, narušují vrozenou rovnováhu a vystavují se různým nemocem. Každý člověk by měl pochopit rovnováhu tří principů a přizpůsobit tomu svůj život. Úkolem terapeuta zabývajícího se ájurvédou je určení pacientovy indi viduální kombinace dóš. Z toho vyplývá, že neexistuje jediný univerzální způsob léčby, který by byla účinný u všech lidí. Pro každého člověka je charakteristická jiná, pouze jemu vlastní energetická konstituce a odlišná rovnováha vitálních sil. Každého pacienta je třeba léčit individuálně a terapie by měla být v souladu s jeho energetickým stavem. Zná-li terapeut typ energetické rovnováhy nemocného, doporučí
Využití termálního bazénu může být součástí pohybové terapie.
r
mu vhodný způsob stravování, cviky, změnu životního stylu a použije terapii, která má obnovit rovnováhu všech tří vitálních principů. Podmiňuje ji mnoho činitelů, především však potrava, pohyb, dobré trávení a správné vylučování produktů látkové přeměny. Ájurvédská dietetická do poručení se více opírají o chuť určitých jídel než o jejich chemické složení definované západní vědou. Zvýšení konzumace sladkých, kyselých nebo slaných jídel zvyšuje například úroveň principu váta. Velký význam pro udržení optimální rovnováhy tří dóš má nejen tělesné, ale i duševní zdraví. Léčba by měla brát na zřetel všechny tyto prvky. Terapie začíná obvykle rozhovorem, během něhož terapeut sbírá informace o zdravotním stavu pacienta a jeho rodičů. Ptá se rovněž na různé prožitky z dětství, aby mohl určit stav prakruthi a energii dóši dominující u pacienta. Aby určil typ energetické konstituce, terapeut analyzuje barvu pacientovy pokožky, velikost a tvar těla, způsob vyjadřování, chování a celkový životní postoj. Nedostatek rovnováhy v dóšách se projevuje na pacientově obličeji, očích, jazyku, rtech a nehtech (např. bílý povlak na jazyku je charakteristický pro osoby s nedostatkem rovnováhy kapha, žlutý pro ty, kterým chybí pitta). Po určení pacientovy konstituce následuje od povídající způsob léčby. Ájurvédská terapie se dělí na dvě etapy: shodami a šamanu. Shodana je vlastně příprava těla na terapii. Než se začne s vlastní léčbou podle zásad ájurvédy, je třeba očistit organizmus od nahromaděných toxických zplodin. Očista se provádí různými technikami. Jsou využívány parní lázně, klystýry, bylinné pročišťující prostředky nebo dávidla. Některé techniky odstraňování škodlivin dokonce vyžadují kratší pobyt v nemocnici. Pak následuje šamana. Na očištěný organizmus je možno působit vhod nými bylinnými nebo minerálními léky. Terapeut
Přírodní terapie Ajurvéda
doporučí také správný životní styl, vhodné cviky a dietu pro každého pacienta individuálně. Ajurvéda je holistický systém, takže je možno ji používat při léčbě psychických a tělesných obtíží i citových poruch. Ájurvédská medicína je účinná zejména při léčbě poruch činnosti trávicí soustavy, např. dráždivého tračníku, nechutenství, zácpy, ekzémů nebo zadržování vody v organizmu. V rukou odborníka je tato metoda zcela bezpečná, navíc zkušený terapeut dokáže přizpůsobit terapii potřebám a stavu pacienta. Některé ájurvédské techniky se nedoporučují těhotným ženám nebo příliš oslabeným pacientům. Kontraindikací pro tuto terapii jsou rovněž nádory a některé druhy kýly.
PĚT ŽIVLŮ (PRVKŮ): Éter (nebe). Projevuje se v "prázdných prosto rách" těla: ústech, chřípí, hrudníku, dýchací soustavě, břiše a buňkách. Ovlivňuje sluch.
Vzduch. Je to živel spojený s pohybem, jeho přítomnost souvisí s pohyby svalů, srdce, plic, žaludku, střev a nervových buněk. Je odpovědný za hmat.
# Oheň. Zodpovídá za vylučování trávicích en zymů, kontroluje metabolizmus a manifestuje se jako inteligence. Týká se smyslu zraku.
* Voda. Je přítomna v krvi, slinách, trávicích šťávách, hlenu a nitrobuněčných kapalinách. Je spojována se smyslem chuti. Země. Živel země je spojen s pevnými prvky lidského organizmu: kostmi, nehty, zuby, svaly, chrupavkami, vazivem, kůží a vlasy. Týká se čichu. Někdy se jako součást ájurvédské léčby doporučuje cvičení jógy.
3
AKUPRESURA
Přírodní terapie
Akupresura (jinak také “akupunktura bez jehel”) je terapie, při níž se prsty působí tlakem na aktivní energetické body lidského těla. Tyto body jsou rozmístěny na neviditelných energetických kanálech zvaných meridiány. Japonským druhem akupresury je shiatsu. V Číně vznikla podobná technika zvaná tuina, která však využívá spíše prvky masáže.Tato terapie se však asi od 16. století vyvíjela především v Japonsku.
Akupresura povzbuzuje vytvářeni endorfinů - hormonů utišujících bolest.
Akupresura stimuluje energetický systém organizmu. Podle principů tradiční medicíny Východu vitální energie lidského těla (čínsky čehi, japonsky qi nebo ki) protéká 12 meridiány, které energeticky spojují všechny orgány lidského těla. Východní terapeuti sestavili během tisícileté praxe speciální mapu obzvlášť citlivých bodů lokalizo vaných na meridiánech (tzv. tsubo). Zablokování průtoku čehi na některém energetickém kanálu může být příčinou různých onemocnění orgánů a tkání spojených s tímto meridiánem. Terapeuti používají různé techniky pro uvolnění energie těla, stlačují body lokalizované v různých oblastech. I když západní věda stále nenachází důkazy potvrzující existenci meridiánů, v mnoha případech body na energetické mapě (tsubo) jsou shodné s nervovými zakončeními. Některé výzkumy také prokázaly, že akupresura, stejně jako akupunktura, působí stimulačně na proces vytváření přirozených látek utišu jících bolest (např. endorfinů). K vyvíjení tlaku na konkrétní body používají někteří terapeuti kromě palců a prstů také lokty, chodidla nebo kolena. Běžné sezení trvá od 30 minut do 1 hodiny. Dvě hodiny před zahájením terapie je třeba nic nejíst ani nepít alkohol. První návštěva začíná rozhovorem, během kterého se terapeut snaží získat co možná nejvíce informací o zdravotním sta vu pacienta, cho robách, které pro dělal, a jeho cel kovém životním stylu a postoji. Terapeut může klást otázky ty kající se pacien tovy práce, způ sobu stravování
a vztahů s přáteli a rodinou. Důležité informace o zdraví a poruchách cirkulace energie uvnitř organizmu poskytuje samotný pacientův vzhled. Vyšetření hara čili břicha, energeticky spojeného se všemi 12 meridiány, dává terapeutovi nejvíc potřebných informací. Po sezení se ně kteří lidé cítí lépe, jiní stejně, v některých případech může dojít k přechodnému zhoršení obtíží, mohou se také objevit bolesti. Je to spojeno s navozeným procesem uvolňováni energie a vylučování toxinů (nazývaným rovněž “ozdrav ná krize”). Jeho příznaky jsou často bolesti hlavy, únava, poruchy činnosti střev a chřipkové symptomy. Různé relaxační cviky mohou tyto obtíže zmírnit, přetrvávají-li však příliš dlouho, je třeba o tom terapeutovi říci. Počet sezení ve velké míře závisí na charakteru obtíží. Při běžných onemocněních léčba vyžaduje průměrně od čtyř do osmi návštěv. Při těžších nebo chronických stavech trvá terapie déle. Někteří západní terapeuti se zaměřují na ty oblasti akupresury, které jsou vědecky dokázány, a vyhýbají se východním filozofickým kořenům. Jiní naopak čerpají ze všech poznatků orientální medicíny (čínská masáž, bylinářství). Zastávají názor, že akupresuraje nejen léčebný postup, ale také pomáhá udržovat zdraví a rovnováhu vi tálních sil. Proto doporučují pravidelně provádět aku presuru nejen na terapeutických sezeních, ale podle možností i doma. Je-li akupresura prováděna zkušeným terapeutem, je zcela bezpečnou metodou. Může být použita bez ohledu na věk - také u dětí a starších lidí. Léčba těhotných žen vyžaduje citlivý přístup a může ji provádět jen velmi zkušený terapeut.
Pro zmírnění bolesti hlavy je třeba stlačit meridiánové body na chodidle.
4
AKUPUNKTURA
Akupunktura je více než 5 tisíc let
sil je přítomná ve všem a nemohou
starým základním systémem čínské
existovat jedna bez druhé. Navzá
medicíny. Nejstarší písemné zmín
jem se pronikají, a také naše tělo,
ky pocházejí z období 200 let před
mysl i emoce
naším letopočtem. Nacházíme je
v knize Nei Jing - kanónu vnitřní medicíny Žlutého císaře - která je nejstarší odbornou učebnicí medi
cíny. V hrobkách ve starém Mongolsky byly nalezeny
kamenné akupunkturní jeh
ly pocházející z období
před 2500 let p. n. 1.
Symbol tai chi (monáda) představuje dvě protikladné, zároveň však navzájem se doplňující síly jin ajang.
Akupunktura je terapií,
která je hluboce zakoře něná v čínské filozofii.
podléhají jejich vlivu. Fyzickou
Abychom jí plně poro
aktivitu Qang) střídá moment
zuměli, musíme se nej
klidu Gin).
dříve seznámit se zá kladními pojmy - tao,
jin a jang. Filozofie tao to je „stezka živo
ta”, život v souladu s přírodou a dosažení vnitřní
rovnováhy,
o kterou by měl usilo vat každý člověk na své
cestě životem.
Jf
Každý z nás od okamži
ku narození postupně
ztrácí svou životní energii, a prá vě akupunk tura ji umož
ňuje znovu
získat. Jin a jang jsou
dvě
proti
chůdné síly, které vlád
nou vesmí
ru, a pochopitelně také i lidské existenci. Jsou
to protiklady, které tvoří har monický celek. Každá z těchto
Terapeut může pohybovat zavedenými akupunkturními jehlami, aby aktivizoval akupunkturní bod.
Pokud
jsou
tyto
dvě
síly
v rovnováze, člověk se cítí dobře, je
které se nacházejí na energetických
spokojený a žije ve shodě sám se
kanálech nazývaných meridiány.
sebou. Když však začne jedna
Přírodní terapie
vy tkáně a stimulovaly různé body,
z nich převládat, rovnováha
TŘI ZÁKLADNÍ PŘÍČINY PŘERUŠENÍ TOKU ENERGIE ČCHI:
nesprávná dieta,
Tato terapie vychází íb psychické poruchy, stres
je narušena a dochází ke vzniku nemoci. Jedním z hlavních cílů akupunk-
vliv klimatických podmínek, znečištění ovzduší.
turisty je uchování nebo
obnovení rovnováhy mezi jiném a jangem.
nesčetné množství bodů nacházejí
Akupunktura je terapií
cích se na 14 meridiánech, které ku
spočívající v jemném
mulují (hromadí) energii, jež je zod
vpichování jehel, tak
povědná za naše zdraví a duševní
aby pronikly kůží
stav. Energie, která se pomocí aku
až do paciento
punktury z těchto bodů uvolní, má za úkol uzdravit tělo, obnovit jeho
vnitřni rovnováhu a předejít dalším nemocem.
Terapeut zavádíjehlu do bodu na meridánu, aby umožnil správný průtok čchi.
6
Kresba zobrazuje meridiány, tj. energetické kanály, kterými proudí energie čchi — naše životní síla.
zabývající se akupunktumí léčbou
Nemocný jen zřídka pociťuje zavádění jehel jako bolestivé, obvykle cítí jen slabé štípnutí.
nikdy nedělali dělicí čáru mezi nemoci člověka a jeho duševním stavem.
Přírodu í terapie
Předpokládá se, že akupunktura
působí prostřednictvím autonomní
ho nervového systému. Akupunktura je účinná zejména v předcházení nemocem, léčbě
akutních stavů a raných stadií one mocnění. Zjistilo se také, že je úspěšná v léčbě všech druhů boles
Při vpichu cítí pacient
ti, stresu, deprese, únavy, a také po
pouze malé píchnutí
tíží oběhového systému a trávicího
a pak mírné mravenčení
ústrojí. Je také často používána
nebo strnulost v tomto
v léčbě menstruačních, gynekolo
místě. Jeho pocity závisí
gických a sexuálních poruch, lze jí
na druhu bodu, do něhož
rovněž úspěšně léčit sennou rýmu,
je vpichovaná jehla a na
ochabnutí svalů a únavu.
hloubce vpichu. Jehly, které se v akupunktuře
používají, jsou velmi tenké, sterilní,
vyrobené z vysoce kvalitní nerez oceli. Mívají délku od 12 do 24 mm a jsou tak tenké, že nezpůsobují krvá cení. Hloubka vpichu se pohybuje mezi 8 mm až 1,25 cm, výjimečně může dosahovat i 2,5 cm. Je závislá na pa
Existuje názor, podle něhož akupunktura působí na nervová zakončení, která vysílají do mozku signály bolesti.
cientově osobnosti, jeho potížích a umístění bodů, které se používají
k léčbě. Když je jehla zavedena do těla, terapeut s ní různě pohybuje,
určité oblasti, kdy se výsledek musí
aby byl aktivován bod, který vyza
dostavit ihned. Délka léčby je závislá
řuje energii. Jehla zůstává v místě
na druhu onemocnění, ale může být
vpichu po dobu pár vteřin až půl
ovlivněná i pacientovým věkem
hodiny. Nejčastěji se během zákroku
a jeho individuálním vztahem k lé
používá 4 až 8 jehel. Výsledky se
čebnému postupu. Proto odborníci
dostaví obvykle během několika dnů,
pokud nešlo např. o znecitlivění
Terapeut zavádí do těla velmi tenké jehly v přesně určených bodech. Takto odstraňuje blokády, které omezují průtok energie čchi v pacientově těle.
7
LÉČEBNÉ TECHNIKY POUŽÍVANÉ VE SPOJENÍ S AKUPUNKTUROU
Akupunktura
Přírodní terapie
IGNIPUNKTURA (MOXA, POŽEHOVÁNÍ)
Ignipunktura, čili požehování, spočívá v působení horka v daném akupunkturním bodě, čímž stimu luje průtok životní energie v pacientově těle. Tuto techniku můžeme používat třemi způsoby:
«b spalování malého množství pelyňku (arte misia vulgaris) na konci jeh ly zavedené do akupunkturního bodu. Pely něk se spaluje a ohřívá jehlu, která takto silněji Moxa rozehřívá a uvolňuje působí na aktivníbod pacientovu energii. íb přikládání pe ly ňkových kuželů na kůži do chvíle, kdy pacient ucítí horko sb spalování bylin stočených do tvaru cigára (moxatyčinky) nad určitými aktivními body. Někdy se používá i několik tyčinek najednou. Je možno jimi kyvadlově pohybovat nad větší plochou těla. VAKUOTERAPIE
Vakuoterapie se nejčastěji používá u takových ne mocí, jako jsou revmatismus, nachlazení a zánět prů dušek. Tento zákrok aktivizuje reflexní zóny a kjeho prove dení se používají baň ky. Baňku zahříváme uvnitř plamenem, (vzduch v baňce se zředí) a pak rychle při kládáme ke kůži. Baň ka se přisaje a tím pů-
Přikládání baněk — starý způsob léčby m. j. nachlaze ní, ale i mnoha jiných ne mocí - se dnes opět s oblibou používá.
sobí na reflexní zóny. Zákrok trvá obvykle asi 10 minut. U lokálního překrvení a zánětu se často kombinují baňky s jehličkami.
ELEKTROPUNKTURA A LASEROPUNKTURA
Elektropunktura je moderní formou akupunktury. K aktivací energetických bodů slouží elektrody, jimiž protéká proud s nízkou intenzitou.
Laseropunktura využívá působe ní laseru, který vysílá infračerve né laserové paprsky. Používají se slabé lasery, které nepoškozují pokožku. Mohou být použity buď k působení na jednotlivé aktivní body, nebo po celé délce meridiánu k aktivizaci průtoku energie. Tento způsob léčby se zvlášť osvědčil u malých dětí nebo pacientů, kteří mají strach z jehel.
Drážděníjednotlivých akupunkturních bodů, odpovídajících nemocnýn orgánům, elektrickým pro. dem má obnovit rovnováh a navrátit zdraví.
ULTRAZVUKOVÁ A SVĚTELNÁ TERAPIE
Tato terapie se opírá o předpoklad, že akupunkturní body reagují stejně na energii z jakéhokoliv zdro je - může to být zvuk, světlo, tlak, dokonce i elek třina.
NEMOCI, U KTERÝCH JE VHODNÉ POUŽÍT AKUPUNKTURU
Astma, průjem, bolesti břicha, bolesti hlavy, porodní a poporodní bolesti, deprese, fibromyalgie, impotence, ledvi nové kameny, žlučové kameny, srdeční neuróza, lupénka, migréna, 8
tuhnutí krčního a zádového svalstva, žaludeční nevolnost, vaginismus, kýla, rakovina, dna, revmatismus, šumění v uších, zá vislosti, vředy, výhřez ploténky, dýchací potíže, záněty nervů, zá
něty tračníku, zánět močového měchýře, zánět výchlipků tlustého střeva, zánět slepého střeva, zánět dutin, zácpa, syndrom dráždivého tráčníku, předmenstruační tenze, syndrom neklidných nohou, blo kády páteře, špatný krevní oběh.
APITERAPIE chuť k jídlu a celkově přispívá ke zlepšení zdraví a k prodloužení lidského života. Urychluje průběh hojení ran, doporučuje se při bolestech v krku, chorobách ža ludku, jater a při duševním vypětí. U zdravých lidí pravidelná kon zumace medu zlepšuje jejich du ševní výkon, chrání je před apatií a depresí, zvyšuje odolnost proti nachlazení a bakteriálním infekcím, zlepšuje fyzickou kondici a mírně zvyšuje tělesnou hmotnost.
PROPOLIS ANEB VČELÍ TMEL
Med by se měl skladovat v tmavých, suchých a chladných místnostech.
MED Přírodní med je v úlu vytvářen z květního nektaru nebo z medovice. Je to zahuštěný roztok cukrů, hlavně jednoduchých jako glukó za a fruktóza. Má léčivé účinky a právě díky to mu se do poručuje ja ko podpůrný prostředek při léčbě srdečních nemocí, ža ludečních a dvanáctemíkových vředů, při jaterních a kožních potížích, očních chorobách. Kromě toho med obsahuje enzymy, organické kyseliny, minerální soli, bílkoviny, sloučeniny dusíku, vi taminy, éterické oleje, barviva a také sůl, draslík, vápník, železo, hořčík, stříbro, barium, chrom, vanad, wolfram, kobalt. Pozoru hodná je vysoká kalorická hodnota tohoto produktu - kolem 3000 kcal/ kg. Léčebné vlastnosti medu jsou závislé na rostlinách, ze kterých včely nasbíraly nektar. Vzácnou předností medu je jeho snadná stravitelnost. Cukry jsou vstře
Přírodní terapie Apiterapie
Apiterapie, léčení včelími produkty, je léčebná metoda známá od pradávných dob. Už před tisíciletími byly vysoce oceňovány její mimořádné účinky.Včelí produkty dělíme na ty, které včely vytvářejí z nas bíraných surovin - jsou to např. med, pyl nebo “včelí chléb” a propolis, a na produkty vy lučované, k nimž se řadí mateří kašička a jed. Každý z těchto produktů má široké využití v léčení nemocí a v preventivní péči o zdraví.
bávány přímo do krve. Med pou žívaný jako sladidlo místo cukruje zdraví velmi prospěšný. Kdysi se běžně používal k přípravě různých mastí, mixtur a léčebných extraktů. Při pravidelném užívání med posiluje a stimuluje sr-
Med je velmi lehce stravitelný a rychle dodá tělu potřebnou dávku energie.
Propolis je jedním z nejhodno tnějších léčivých přípravků často používaných v přírodním léčitelství. Je velmi složitou látkou, bohatou na biologicky účinné chemické sloučeniny. Z větší části tvoří propolis pryskyřice, nejčastěji z to polu, osiky, vrby, borovice, kaštanu, a také pyl, vosk a sliny včel. Složení propolisu se liší podle toho, jaké stromy rostou v místech, kam včely létají. Propolis zlepšuje zrak, příznivě působí na záněty střev, regeneruje chrupavčitou a kostní tkáň. Díky bakteriocidním vlastnostem po máhá předcházet infekčním kom plikacím, zmírňuje záněty. Kladně ovlivňuje psychiku, posiluje or ganizmus, zlepšuje paměť, fyzickou a psychickou kon dici. Účinně pů sobí na nemoci prostaty, léčí kož ní popáleniny,
deční činnost, zlepšuje kondici, regeneruje síly, zmírňuje pocit vyčerpanosti a deprese, povzbuzuje Rozlišujeme tři druhy medu: nektarový, medovicový, smíšený.
9
Apitoxinoterapie
Přírodní terapie
Mateři kasička je vynikající výživná látka a lék.
lupenku, ekzémy, astma, žaludeční a dvanáctemíkové vředy. Pomáhá při vředových stádiích křečových žil, povrchových poškozeních kůže, proleženinách a také kostních zá nětech. Simá aminokyselina - čistin - obsažená v propolisu podporuje
růst vlasů. Propolis se používá ve formě různých přípravků. Může to být směs medu a propolisu, pří padně medu, propolisu a květ ního pylu nebo medu a šťávy z mladých kopřiv. O aplikaci včelího tmelu doporučujeme poradit se s lékařem nebo absol vovat jednoduchý test na alergii.
MATEŘÍ KASIČKA
v přední části hlavy včel. Tato tekutá látka má krémovou barvu a mírně nakyslou, palčivou a trpkou chuť. Je to výživná látka a lék. Obsahuje mj. sacharidy, tuky, bílkoviny, vitaminy, stopové prvky, amino-kyseliny. Mateří kašička aktivizuje látkovou výměnu, brzdí rozvoj sklerózy, normalizuje činnost žláz s vnitřní sekrecí a zažívacího traktu. Léčí také neurózy, snižuje hladinu cukru v krvi a cholesterolu. Povzbuzuje chuť k jídlu, zlepšuje zrak a sluch. Odstraňuje vrásky a vyhlazuje pleť. Zvyšuje také odolnost proti in fekcím, mírní srdeční potíže a před chází avitaminóze.
Mateří kašička je sekretem hl tanových žláz, které jsou umístěny
APITOXINOTERAPIE Apitoxinoterapie je léčba včelím jedem: čirou, hustou tekutinou se sladkokyselou příchutí. Je to velmi složitá látka, která obsahuje mj. bílkoviny, enzymy, volné amino kyseliny, nukleové kyseliny. Farmakologicky nejdůležitější složkou vče lího jedu je aktivní bílkovina- mellitin. Ta nereaguje s kyselinami ani se zásadami. Samotná terapie je dosti bolestivá, protože nejúčinnější je jed, který se dostává do těla přímo včelím píchnutím. Lze jej také přijímat v tab letách nebo roztocích, avšak účin nost léčby je v tomto případě mno hem nižší. Účinek včelího jedu na lidský orga nizmus je různý - závisí na dávce,
Malé dávky jedu povzbuzují obranyschopnost organizmu.
místě píchnutí, dispozicích lidského organizmu, a obzvlášť na indi viduální citlivosti na tuto látku. U průměrně citlivého člověka vy volává včelí jed lokální zánět kůže. Místo píchnutí červená, natéká, je bolestivé, pálí, teplota těla se zvyšuje o 2 až 6 stupňů. Včelí jed působí v těle léčivě, jak místně, tak celkově. Rozšiřuje cévy a vlásečnice, ze siluje průtok krve do nemocného or gánu a zmírňuje bolesti. Působí příznivě na krvetvorbu, protože ovlivňuje
Apitoxinoterapie je dosti bolestivou léčebnou metodou.
10
vytváření hemoglobinu. Snižuje viskozitu a hustotu krve. Stimuluje práci srdeč ního svalu, snižuje krevní tlak, aktivuje látkovou vý měnu, především pak snižuje množství cholesterolu v krvi. Jed má kladný vliv na všeobecný stav nemocného, zlepšuje spánek, chuť k jídlu a stimuluje pracovní aktivitu. Včelí jed se používá proti revmatismu, artritidě, astmatu, vysokému krevnímu tlaku, méně při léčení aterosklerózy. Včelí jed účinkuje na lidský orga nizmus dosti rychle. Obvykle není příliš škodlivý a otrava bývá velmi vzácná. Pouze u alergických osob může způsobit silnější reakci. U průměrně citlivého člověka teprve 1000 žihadel způsobuje smrt nás ledkem ochrnutí dýchacího aparátu. Po 100 až 200 žihadlech se člověk cítí špatně a měl by několik dnů zůstat v posteli. Může cítit závratě, ne volnost, nadměrně slinit a potit se. Mohou se také vyskytnout poruchy střevní činnosti, zvracení, v některých případech i ztráta vědomí. Častý bývá i pokles krevního tlaku a zvýšení teploty. Ženy a děti jsou na včelí žihadla citlivější než muži.
AROMATERAPIE
Velmi oblíbené je použití vonných olejů při masážích. Chemické složky éteríckých olejů se spolu s krví pře nášejí do všech částí těla, kde ovliv
Každý olej má charakteristickou vůni a obsahuje nejméně 100 chemických složek, které působí společně.
orgány, regulují, uklidňuji nebo povz buzují, podle druhu onemocnění. Při vde chování (inhalaci) jsou signály vysílá ny do limbické sous tavy mozku, kde pří mo ovlivňují myšlen ky a pocity nemoc ného. Vstřebáváni olejů může trvat od 20 minut do několika hodin, průměrná délka působení je zhruba 90 minut. Po několika hodinách jsou oleje vylučovány v moči, stolici nebo v potu.
Léčebné využití éteríckých olejů je tisíciletími ověřené umění - záznamy týkající se této terapie se vyskytují ve spisech starého Egypta, Persie, starověkého Řecka a Říma. I svaté knihy Indů a spisy staré čínské medicíny se zmiňují o významu von ných olejů. Do západního světa se aromaterapie rozšířila v době křížo vých výprav. Největší oblibě se těšila v XVI. a XVII. století. Ve dva
AROMATERAPII LZE DOPORUČIT JEN U LEHČÍCH, KRÁTKODOBÝCH ZDRAVOTNÍCH POTÍŽÍ, NAPŘÍKLAD:
* drobných poranění, popálenin a modřin, * nachlazení, chřipky a infekcí dýchacích cest, eiř mírných ekzémů, kožních zánětů, kopřivek, bodnutí hmyzem, občasné zácpy nebo průjmu, hemoroidů, zažívacích potíží, * občasného zánětu močového měchýře, bolestivé a nepravidelné menstruace, psychického vypětí, mírných depresí a nespavosti.
cátých letech našeho století se o aromaterapii začal zajímat francouzský chemik René Maurice Gattefosse. Francouzský vojenský chirurg dr. Jean Valnet rozšířil výzkum a používal oleje k léčbě raněných vojáků. V 50. letech kosmetička Marguerite Mauryová zřídila kliniku aroma terapie a používala aromatické oleje při masážích.
Aromaterapii lze bezpečně provádět i doma. Je však třeba dodržovat ná sledující zásady: používat vždy jen jeden, nanejvýš dva oleje současně -jednu nebo dvě kapky do koupele. Používáte-li nějaký olej denně, neměla by tato terapie trvat déle než jeden, maximálně dva týdny. Dojde-li k podráždění pokožky nebo k aler gické reakci, je třeba ihned kúru ukončit.
Léčebné účinky éteríckých olejů jsou známy a využívány už po tisíciletí.
ZPŮSOBY POUŽÍVÁNÍ éteríckých olejů
* Vdechování - oleje můžete vde chovat přímo nebo s vodní párou. Navlhčete kapesník jednou nebo dvěma kapkami zvoleného oleje a vdechujte. Můžete také vyzkoušet parní inhalace. V misce s vařící vodou rozpusťte 3 — 4 kapky oleje, skloňte se nad miskou, přikryjte hlavu ručníkem a několik minut zhluboka dýchejte. 11
Přírodní terapie
Čisté éterické oleje se získávají z drobných žláz v květech, listech, stoncích, kůře nebo kořenech rostlin pomocí destilace vodní párou. Aby výtažky měly co nej lepší léčebné vlastnosti, používají se pouze pří rodní, biologicky čisté suroviny. Výtažky jsou pak ještě koncen trovány a čištěny. Všechny vonné oleje jsou antiseptické, mohou také působit protizánětlivě, zmírňovat bolest, u některých byly dokonce prokázány antidepresívní účinky.
ňují chemické reakce, podobně jako léky. Některé oleje mají pouze lokální (místní) účinek a působí na jednotlivé
Aromaterapie
Aromaterapie je velmi oblíbená a příjemná terapie. Jejím základem je léčivé působení vůní na člověka. Používají se čisté, vonné éterické ole je. Jsou extraho vány z rostlin a mají terapeutické vlastnosti. Pomá hají ke zlepšení zdraví a kondice, mají preventivní účinky a obnovují energetickou rov nováhu organizmu. Jsou velmi účinné zejména v případě takových potíží ja ko stres, svalové a revmatické bo lesti, zažívací po ruchy, potíže spo jené s menstruací nebo menopauzou, nespavost a deprese.
Aromaterapie
Přírodní terapie
Rozprašování a zvlhčování vzdu chu v místnosti - tento postup umožňuje vdechování přírodní vůně a její léčebné působení po delší dobu. Můžete použít jak mechanické rozprašovače, tak elektrické zvlh čovače vzduchu, aromalampy nebo keramické kroužky zahřívané teplem žárovky.
St- Masáž - nejčastější a nejoblí benější postup. Spojení doteku a léčebných vlastností olejů zlepšuje krevní a lymfatický oběh a uvolňuje energii uvězněnou při křečích ve svalech. Aromatický olej se zředí v rostlinném oleji a pomocí různých masážních technik se pomalu nanáší na tělo. K. základním masážním technikám patří: hlazení, hnětení a vtírání oleje do pokožky. St Koupel-vel mi jednoduchá, uvolňující tech nika. Do vany plné vody při dejte několik ka pek zvoleného oleje a promí chejte rukou.
oleje a vklepeme do pokožky těla nebo hlavy.
DOMÁCÍ AROMATERAPEUTICKÁ LÉKÁRNIČKA
St- Šalvěj lékařská - účinek: ote pluje, zmírňuje příznaky nemoci, sexuálně povzbuzuje. Použití: menstruační poruchy, de prese, neklid, vysoký krevní tlak.
72
% těhotenství, & alergií, * chronických potížích jako jsou vysoký krevní tlak nebo epilepsie, $js v době probíhající klasické léčby nebo psychoterapie, * užívání homcopatických léků, $ u nemluvňat nebo malých dětí.
k podrážděnosti a depresi.
St- Eukalyptus-účinek: antiseptický, zprůchodňuje dýchací cesty. Použití: nachlazení, infekce v hru dníku, bolesti.
St Geranium -tiší bolest, osvěžuje, relaxuje, působí pro ti depresivně, stahu je. Použití: syndrom předmenstruačního napětí, menopauza, apatie, neklid, kožní potíže.
St Levandule - úči nek: uklidňuje, pů Koupel s éterickými oleji sobí antiseptický, příjemně uvolní. celkově regeneruje. Použití: kožní onemocnění, nes St Obklady - doporučují se u mokpavost, stres, zažívací potíže, zánět vajících poranění a modřin, při močového měchýře, bolesti hlavy, kožních onemocněních, svalových a menstruačních bolestech. Do popáleniny. misky s horkou nebo studenou St Citron-účinek: osvěžuje, působí vodou přidáme několik kapek oleje. Do roztoku namočíme kousek ba antiseptický, stimuluje. vlněné látky, vymačkáme a přiložíme Použití: bradavice, deprese, akné, na nemocné místo. Používáme-li zažívací potíže. horký obklad, přikryjeme ho teplým St Máta peprná - účinek: podporuje ručníkem a ponecháme na posti trávení, stimuluje duševní aktivitu, ženém místě asi dvě hodiny. Horké obklady pomáhají při bolestech osvěžuje, působí chladivě. Použití: svalová únava, zápach svalů, zánětu kloubů, revmatismu, bolestech zubů, ucha, vředech a hni z úst, bolesti zubů, zánět prů savých ložiscích. Studené obklady dušek, zažívací potíže, nevol aplikujeme při bolestech hlavy, nost při jízdě dopravními výronech a otocích. prostředky.
* Krémy, tělová mléka a šampony - poměrně pohodlná kúra, kterou je možno aplikovat denně. Do neparfemovaného krému, tělového mléka nebo šamponu z přírodních surovin přidáme 1 - 2 kapky aromatického
POUŽITÍ AROMATERAPIE KONZU1 TUJTE S LÉKAŘEM ZEJMÉNA PŘI:
St Petigrain - účinek: uklidňuje, zmírňuje pro jevy nemoci, působí protidepresívně. Použití: kožní onemo cnění, apatie, náchylnost
St Rozmarýn - účinek: stimuluje, osvěžuje. Použití: svalová únava, nachlazení, potíže týkající se krevního oběhu, bolesti, duševní vyčerpanost.
St Čajovník - účinek: protiplísňový, bakteriocidní. Použití: lupy, pořezání kůže, bodnutí hmyzem a mykóza, také je používán jako ústní voda. St Ylang ylang - účinek: euforický, povzbudivý (afiodiziakum), relaxační. Použití: deprese, stres, vysoký krev ní tlak a poruchy zažívání.
Oleje v nápa ditých lahvič kách mohou být milým dárkem.
AURIKULOTERAPIE
Provádí-U léčbu kvali fikovaný léčitel nebo lékař je aurikuloterapie, podobně jako klasická aku punktura, zcela bezpečná stejně nejen pro dospělé, ale i pro děti.
boltci přesně v těch místech, ve kterých by se nacházely orgány odpovídající těmto bodům, kdy bychom na ucho položili miniaturní model plodu. Vpich jehly nebo jiný způsob dráždění bodu na ušním boltci ovlivňuje orgán nebo ener getický kanál, který s tímto bodem koresponduje. Počet návštěv ne mocného u aurikuloterapeuta záleží na druhu nemoci, délce jejího trvání, a také na individuální reakci na léčbu. Obvykle však již po prvním zákroku nemocný pociťuje mírné zlepšení.
Přírodní terapie Aurikuloterapie
Aurikuloterapie je jednou z forem akupunktury. Lé čebný zákrok je prováděn na tzv. mikrosystému ušního boltce. Terapeut používá akupunkturní jehly nebo volí modernější elektroakupunkturu, případně jiný způsob dráždění citlivých bodů. Zakladatelem a objevitelem aurikuloterapie je fran couzský lékař Paul F. M. Nogier. Zpracoval mapu citli vých bodů na ušních bolt cích odpovídajících konkrét ním částem těla. Zkonstruoval také speciální elektrický přístroj k stimulování bodů na ušním boltci. Podle jeho teorie je tvar ucha odrazem
tvaru lidského plodu. Lidské tělo je poseto aktivními body, které, jako na miniatuře, můžeme najít na ušním
HLAVNÍ PŘEDNOSTI AURIKULOTERAPIE:
& Umožňuje rychlou diagnózu. Není třeba při léčení používat jehlu. Kromě nesmírně tenkých jehliček, sotva vpichovaných do kůže, se používá stimulace světlem, elektrickým proudem nebo velice malými magnetizovanými kuličkami. * Terapie může probíhat nepřetržitě. Na ušní boltec se umístí malé jehly nebo upevní malé kuličky a ponechají se tam asi týden v rámci jedné kúry. Pacient se sám rozhoduje, kdy chce na daný bod přitlačit. * Aurikuloterapie je vhodná pro bázlivé pacienty, kteří dávají přednost léčbě soustředěné na jednom místě, na omezeném prostoru těla. * Je účinná v boji s bolestí, přináší okamžité uklidnění a úlevu.
Klasičtí terapeuti využívají aurikuloterapii hlavně při léčbě zá vislostí, některých poruch dýchání, pro zmírnění porodních bolestí a bolestí doprovázejících nevylé čitelné choroby. Moderní terapeuti používají tuto metodu také při léčbě zranění kostí, svalů nebo jiných lokálních pora něních, při energetických poruchách systémů, způsobených např. ho jením tkání po operaci, bolestmi hlavy, migrénami, nemocemi dutin, a také v případě artritidy či potíží trávicího a močového systému.
POZOR! Aurikuloterapie pracuje s více než dvěma sty bodů umístěnými na ušním boltci. Růz \ ně body odpovídají různým částem těla.
Různé odborné prameny uvádějí rozdílný počet aktivních bodů. Podle některých jich je 200, podle jiných více než 300.
13
Biodynamika
Přírodní terapie
|
BIODYNAMIKA
Je to způsob přírodní léčby spojující speciální masážní a psychotera peutické techniky. Cílem této metody je zlepšení fyzického i psychického zdraví. Biodynamika se opírá o výzkumy potvr zující, že psychické a emocionální problémy jsou kódovány ve svalech a vnitřních orgánech. Tvůrkyně této metody, norská psychoterapeutka Gerda Boyesen tvrdí, že ener gie, kterou člověk dispo nuje, propojující tělo, mysl a emoce, je přená šena tělními tekutinami. Když její cestu zablokuje nějaký fyzický nebo citový úraz, nastanou různé potíže. Intenzívně prožívané emoce způsobují fyzické reakce v každé buňce těla. Když emoce slábnou, napětí se uvolňuje prostřednictvím střev a dechu a lidské tělo začíná fungovat normálně. U lidí žijících v neustálém stresu mechanismy uvolňování napětí selhávají, průtok energie se zpomaluje nebo zastavuje a střevní systém přestává správně pracovat. Biodynamika uvolňuje citové a fyzické napětí pomocí masáže a rozhovoru terapeuta s pacientem. Doba trvání terapie je zhruba rok, sezení probíhají jednou týdně a trvají kolem jedné hodiny. Individuální odchylky závisí od druhu potíží, se kterými pacient přichází. Jestliže
Napětí udržované v organizmu může způsobit vážné fyzické i psychické potíže.
příčina vězí v nedávné minulosti, doba léčby je kratší, jestliže však traumatizující události se odehrá valy v dětství, je třeba více času na proniknutí k jejich podstatě a uvol nění napětí, které je s nimi spojeno. Doba trvání a druh léčby záleží na pacientově osobnosti a na intenzitě léčby. Pacient může potřebovat pouze sérii masáží nebo jenom psychoterapii, popřípadě obě tyto techniky. Léčba významně působí na pacientovu emocionální sféru, může
vyvolat v paměti staré vzpomínky, vyprovokovat výbuchy hněvu nebo pláče. Ve zdravém, uvolněném břiše tera peut slyší bublání. Kde jsou blokády, nejsou slyšet žádné zvuky a po zahájení procesu uvolňování dlouho potlačovaného napětí se z břicha ozývají zvuky podobné vrzání dveří. Biodynamika je nejčastěji používána při léčbě různých nemocí způso bených stresem, např. při bolestech v kříži, migrénách, angíně pectoris, myalgii, Parkinsonově nemoci a revmatoidní artritidě (zánětlivém onemocnění kloubů). Úspěšná je také při zbavování se hluboce zakoře něných negativních emocí a pocitů beznaděje, strachu a zoufalství. Všeobecně vzato pro většinu pa cientů biodynamika je bezpečnou technikou, výjimku tvoří lidé v po kročilém stádiu nemoci. Častěji šiji volí dospělí, i když může být použita i při léčbě psychických problémů u dětí. Po určité modifikaci je bezpeč ná také pro těhotné ženy.
Aby uvolnil emocemi zablokované svaly a zprůchodnil energetické dráhy, terapeut používá různé techniky masáže.
Jsou-li zákroky prováděny s týdenní periodicitou, terapie trvá zhruba jeden rok. Jeden zákrok trvá průměrně hodinu. Menší rozdíly v délce působení jsou dány druhem onemocnění. Jsou-li příčiny v nedávné minulosti, léčba
14
může být kratší, k vyřešení problému, jehož příčiny se váží např. k dětství, je nutná delší doba. Vždy je důležité, aby se odhalilo pravé jádro potíží a uvolnilo se tak napětí, které je s nimi spojeno.
r
v
LECBA BARVAMI prevenci, tak pro léčení nemocí. Léčbu barvami můžeme spojit s jinými léčebnými metodami, např. reflexoterapií, aromaterapií a akupunkturou.
Léčení barvami využívá poznatků o barvách, o jejich významu a působení na člověka
JAKÉ JSOU PRINCIPY LÉČBY BARVAMI?
Každá barva vyzařuje paprsky o určité vlnové délce. Stejně jako všechno na světě kmitají sobě vlastní frekvencí také buňky lidského organizmu. U zdravého člověka je kmitočet buněk stálý, pod vlivem nemoci se však mění, což narušuje rovnováhu organizmu. Použití barvy o konkrétní vlnové délce může vrátit buňkám jejich pravidelnou frekvenci a tím navodit ozdravný proces. Důležitou úlohu vedle barvy hraje také intenzita a jiné vlastnosti světla. Připouští se, že pronikavá moc světla ovlivňuje bezprostředně buněč nou protoplazmu, a tím i rychlost a energii chemických reakcí probíhajících v organizmu. Všeobecně se ví, že při slunečném počasí se člověk cítí lépe, než v zamračených dešťových dnech. Přesto si všichni lidé neuvědomují, jak obrovský význam má pro člověka vnímání celého viditelného slunečního spektra, které je složeno ze sedmi základních barev: žluté, červené, světle
modré, zelené, oranžové, fialové a indigově modré. Je to plné spektrum sedmibarevné duhy. Každý člověk má svou vlastní auru, která je složena z vyjmenovaných barev slunečního spektra. Můžeme si ji představit jako jakýsi různě barevný obal obklopující tělo. Je to jeho energe tické pole. Někteří lidé se zvláštními schopnostmi ji vidí v podobě zářícího oparu. Barvy aury mají konkrétní význam. Jejich analýza umožňuje určit dominující barvu a podle ní ohodnotit zdravotní stav člověka a kvalitu energie, kterou vyzařuje. Terapeuti, kteří vidí auru nemocného, mohou zjistit, která barva chybí a dotekem určit barvu potřebnou k nastolení rovnováhy v dané části těla. Mnoho terapeutů využívá k léčení barevné světlo. Pacient si sedne nebo lehne v dlouhé, bílé košili před ozařovací přístroj. Světlo pro cházející barevnými skleněnými filtry působí na nemocné části těla. Přístroj
umožňuje tomu, kdo léčí, nastavit základní a komplementární barvu na potřebnou intenzitu. Pacientovo tělo je vystaveno působení svazku paprsků 19 minut a 45 sekund. Jiný způsob spočívá v tom, že se na tělo nemocného pokládají barevné kousky hedvábí nebo se po dobu 20 minut osvětluje pokoj lampou vyzařující světlo potřebné barvy. Sezení končí několikaminutovým odpočinkem v proudu světla v komplementární barvě. Při používání terapie světelným oza řováním musíme mít na paměti, že z počátku by měla trvat 15 minut. Po několika sezeních můžeme ozařování prodloužit na 30 a po několika dalších na 60 minut. Léčbu můžeme opakovat několikrát denně. Nejčastěji ozařujeme pouze jednotlivé části těla tak, že položíme filtr nebo celofánový arch přímo na nemocné místo. K ozařování celého těla by mělo dojít postupně. 15
Přírodní terapie
Léčba barvami
Princip této léčby spočívá ve využití barev k léčení citových a fyzických potíží a k vytváření harmonického vztahu mezi fyzickou, psychickou a du chovní sférou člověka. Léčba barvami je doporučována při nespavosti, ast matu, bolestech, pocitech strachu a jiných potížích vznikajících ze stresu. Může také urychlit proces uzdravování po operaci. Tato terapie může být použita dokonce i jako pomocná léčba nemocných AIDS a pacientů s nádo rovým onemocněním. Barvy, které vidíme, jsou druhem záření, podobně jako Roentgenovy nebo ultrafialové paprsky, které jsou v me dicíně běžně používány. Proto můžeme barvy s úspěchem využívat jak pro
Léčba barvami
Přírodní terapie
Kromě toho se doporučuje pít vodu ozářenou danou barvou, koupat se ve vodě určité barvy, dívat se přes filtr konkrétní barvy. Užitečná je také lehká dieta a vdechování barevně ozářeného vzduchu. Chceme-li vyrobit vodu ozářenou určitou barvou, držíme sklenici se studenou vodou v levé ruce a pravou, obrácenou prsty dolů, držíme nad sklenicí. V této poloze se soustředíme na barvu, kterou chceme nasytit vodu. Po pěti minutách tohoto zákroku můžeme vodu pít malými doušky. Alkohol, nikotin, káva, tučná masa nebo větší množství masa značně omezují nebo úplně ruší léčebný efekt. U něk terých vážnějších one mocnění nastává viditelné zlepšení teprve po mnoha měsících aplikace této terapie. Používá-li tuto metodu kvalifikovaný tera peut, je bezpečná. Pama tujme však, že nadměrná
V LÉČBĚ BARVAMI JSOU NEJČASTÉJI POUŽÍVÁNY ČTYŘI DRUHY LÉČEBNÝCH PROCEDUR: * přímé sluneční ozáření prostřednictvím filtru (fólie) určité barvy (v případě nedostatku slunce může být použito umělé osvětlení) * vdechování slunečních paprsků přes látku určité barvy * pobyt v místnosti barevně přizpůsobené dané terapii & pití vody ozářené sluncem a požívání různě barevných potravin podle zdravotních potíží
Pacienti dodržující terapeutovy rady mohou pocítit výrazné zlepšeni po třech týdenních kúrách.
intenzita barvy může vést ke zhoršení zdravotního stavu. Zvlášť opatrné by měly být těhotné ženy, poněvadž působení barvami může vyvolat změny v buňkách plodu. U pa cientů se zvýšeným rizikem je lépe používat místo přímého ozařování barevným světlem spíš přikládání kousků barev ného hedvábí na tělo.
NĚKOLIK RAD BRITSKÉHO PSYCHOLOGA DR. ROBERTA EDELMANA, TÝKAJÍCÍCH SE VYUŽITÍ BAREV V KAŽDODENNÍM ŽIVOTĚ A JEJICH VLIVU NA ZDRAVÍ:
-£■ Chcete-H zhubnout, jezte co nejčastěji jídlo naservírované na bledě modré barvě (týká se to jídelní sou pravy i ubrusu) - blankytná barva snižuje chuť k jídlu. Mátc-li problémy a starosti, snažte se mít ve svém okolí co nejvíce zeleně, včetně rostlin. Zeleň nejen uklidňuje, ale také snižuje krevní tlak. Máte-li problémy s probuzením nebo se cítíte nesvůj, snězte pomeranč. Chcete-li se vykoupat ve vaně, nasypte do vody koupelovou sůl oranžové barvy a bezpodmínečně se utřete oranžovým ručníkem. Budete se cítit svěží a lehký. íU Trpíte-li chudokrevností, jezte co nejvíce potravin červené barvy, např. řepy, višní, krvavých bifteků, viš ňových džemů atp. Červeň způsobuje 16
zvýšení množství hemoglobinu v organizmu. Jste-li ve stavu deprese, oblečte si něco žlutého, jezte také potraviny žluté barvy. Ve svém okolí umístěte žluté předměty, např. závěsy, lampu, ubrus atp. Žlutá barva příznivě ovlivňuje životní energii a pomáhá zvítězit nad depresí. Žlutá výzdoba pokoje nebo alespoň žlutá skla v oknech a dokonce i žluté brýle mohou navodit optimistickou náladu. Trpíte-li nespavostí, napijte se obyčejné vody (převařené nebo minerální) zbarvené dofialova (např. vývarem z červe ného zelí). $ Při přecitlivělosti se do poručuje bledě modrý interiér,
a pokud to není možné, alespoň bleděmodrá žárovka v lampičce, která bude svítit také při spaní.
Fialová barva velmi uklidňuje a po máhá usnout.
LÉČBATANCEM několik tisíciletí. Je spojen s každou kulturou, která se kdy ve světě vy vinula. Účinků a působení tance se využívalo pří rituálních obřadech ve všech světadílech obývaných člo
Léčba tancem vychází z předpokladu, že pohyb jako druh sebevyjádření může kladně ovlivňovat a měnit naše pocity, nálady i fyzický stav. Terapeuti, kteří jej ve své praxi použí vají, tvrdí, že může ovliv ňovat sebevědomí, zvyšo vat citlivost na podněty a cel kově zlepšit kvalitu života. Základním cílem taneční terapie je harmonie těla, mysli a ducha. Tanec umož ňuje interakci těla a mysli, tanečník může pohybem Taneční terapie umož vyjádřit a následně odstra ňuje odstranit napětí nit nebo alespoň zmírnit způsobené stresem. takové negativní stavy jako napětí, pocit křivdy, zloba, emocionální poruchy a stres. Tanec je zároveň druhem fyzického cvičení, pomáhá vyvíjet smysl pro rovnováhu, jistotu pohybů, zlepšuje fyzickou kondici. Tanec a pohyb jsou rovněž cestou k uvědomění si těch vzpomínek a situací, které byly uloženy hluboko do podvědomí. Jejich vyjádření má velký terapeutický význam a může zmírnit nebo úplně odstranit napětí a stres. Průkopnicemi léčby tancem (choreoterapie) byly dvě americké učitelky, které zjistily, že "existuje úzká spojitost mezi způsobem pohybu studentů a pocity, které chtěli vyjádřit". Na základě tohoto poznatku jedna z učitelek, Marian Chace, začala vést terapeutické seance, kterých se účastnili lidé těžce psychicky i emocionálně pozname naní, někdy přímo pacienti psychiatrické léčebny. Pro nemocné, kterým se jinak nedostávalo pochopení okolí, byl tanec základním způsobem komunikace. M. Chace zdůrazňovala, že tanec a pohyb dává člověku možnost navázat kontakt s ostatními lidmi, zejména je-li tento kontakt (např. v důsledku těžkého onemocnění) značně ztížený a omezený. Na základě získaných zkušeností M. Chace svou metodu vylepšovala a nakonec ji začala vyučovat. Dnes je taneční terapie velmi populární, terapeuti používají tanec i při práci s lidmi psychicky nemocnými, postiženými nebo mentálně opožděnými. V choreoterapii se nejedná o výuku konkrétních tanců a klasických tanečních kroků. Základem je návrat k auten tickým a kreativním pohybům těla, ke schopnosti při rozeného pohybu, kterou mají od narození všichni lidé.
věkem - v Asii stejně jako v Africe nebo v Americe. Pro své léčivé vlast nosti se stal předmětem zájmu terapeu tů a je v současné době jednou z nej známějších a nejúčinnějších terapií.
Terapeut využívá tanec k odhalení a analýze jemných rozdílů a individuálních způsobů neverbálního chování každého člověka. Při terapeutické seanci pozoruje témata a problémy, které jednotliví účastníci terapie spontánně a pomocí přirozené choreografie ztvárňují. Je-li to nutné, může do procesu vstoupit a reagovat na projev člena skupiny, např. opakovat jeho pohyb nebo na něj odpovědět. Způsob, jakým se lidé pohybují, odráží do značné míry jejich povahu i jejich vnitřní a vnější problémy. V závislosti na psychofyzickém stavu jsou pohyby člověka vrávoravé a nejisté nebo energické a rozhodné, opatrné a bázlivé nebo expanzivní, neklidné nebo harmonické, přeplněné hněvem nebo zármutkem. Pohyb, rytmus a opakování určitých choreografických sestav - to vše pomáhá odhalit pocity uložené hluboko v podvědomí. Ty totiž mohou být příčinou emocionálních poruch. Tanec umožňuje vyjádřit je a podělit se o ně s os tatními. Sdílení pocitů a prožitků ve skupině je velmi důležitým terapeutickým prostředkem. Po každé seanci je čas na rozhovor. Účastníci rozebírají témata ztvárněných pocitů a emocí, se kterými pracovali během terapie. Choreoterapie je vhodná zejména k léčbě potíží v kon taktech s ostatními lidmi, při emocionálních, psychických a fyzických problémech. Doporučuje se u všech psychic kých a psychosomatických poruch. Tance jako výchovného a terapeutického prostředku využívá také waldorfská pedagogika. V tomto výchovném systému je znám pod pojmem eurytmie a je součástí jak výuky ve waldorfských školách, tak terapeutických postupů (léčebná eurytmie) či umělec kého vyjádření. Zá kladním výchovným cílem je podpora spontánní dětské schopnosti vyjadřo vat emoce pohybem, rozvij ení představi vosti a vrozeného citu pro rytmus.
Přírodní terapie Léčba tancem
Tanec je jednou ze základních oblastí umění. Tanečník vyjadřuje své poci ty a emoce tělem a pohybem. Lidé znají tanec jako formu exprese už
Tanec jako tera peutický prostředek pomáhá uvědomit si emoce a vyjádřit je pohybem.
17
Přírodní terapie Kirlianova fotografie
KIRLIANOX^FOTOGRAFIE Kirlianova fotografie je diagnostická metoda, která využívá přirozenou schopnost lidského těla vytvářet elektrické pole. Toto pole tvoří ener getickou auru kolem těla. Podle jejího tvaru a barvy je možno usuzovat na celkový fyzický a emoění stav pa cienta, na jeho zdravotní potíže a náchylnost k různým onemocněním. Tato technika byla náhodně obje vena ruským manželským párem
radiologů, Semjonem a Valentinou Kirlianovými, kteří zjistili, že ener getické pole kolem každého živého organizmu je vlastně elektromag netická energie s určitými fyzikálními vlastnostmi a že je možno ji vyfoto grafovat a analyzovat. Na základě těchto zjištění manželé Kirlianovi vypracovali techniku zaznamenání energetického pole. Při použití vhodných přístrojů je možno vyfo
Diagnóza se obvykle stanovi na základě fotografie dlaní a chodidel. Kirlianova fotografie je fotografií kontaktní. Znamená to, že foto grafovaný objekt se musi přímo dotýkat negativu, na kterém se pak zobrazí. Kromě jednoduchých a nejčastěji používaných přístrojů pro zaznamenání aury prstů, rukou a chodidel existuji v současné době také speciální počítačové Energetické anomálie, které přístroje, které umožňují jsou zobrazeny na snímku, vyfotografovat energetický pomáhají celkem přesně určit, "obal" hlavy nebo hrudníku. jakými nemocemi pacient trpí. Někdy se stane, že na nega tivu se žádný obraz neobjeví. Týká se to případů, kdy je člověk psychicky nebo fyzicky vyčerpaný. Diagnóza se stanoví na základě tvaru ploch na fotografii a toho, je-li obraz energetické vrstvy kolem pacientova těla souvislý, nebo přerušovaný. Existuje několik způsobů využiti Kirlianovy fotografie. Předměty, např. mince nebo kousky papíru, se fotografují jen jednou. U lidí se běžně pořizují dva snímky: fotografují se bříška prstů rukou a nohou. Avšak i k získání obrazu lidské aury stačí jedna fotografie. V takovém případě se pořizuje společný snímek obou dlaní nebo chodidel, ze kterého je možné zjistit stav pacientovy aury. Zkušený terapeut pak dokáže určit, ve kterých částech organizmu dochází k poru chám průtoku energie. Tato metoda pomáhá také lépe pochopit mechanizmus lidského těla. Fotografie lidské aury může rovněž hodně prozradit o momen tálním emočním stavu člověka. Jednotlivé barvy se pojí s ur čitými pocity a emocemi. Díky tomu terapeut může zhodnotit současný stav pacientovy mysli, zjistit jeho emoce a potíže.
18
tografovat auru, analyzovat ji a určit tak zdravotní potíže pacienta, pří padně i navrhnout vhodnou terapii. POZOR! Metoda Kirlianovy fotografie se nesmf používat u lidí s kardiosti mulátory, s ortopedickými protézami, pohybovými aparáty a dlahami, nepři chází v úvahu ani u postižených pohybujících se na invalid ... ním vozíku.
Barvám se připisují následující významy: růžová - poukazuje na rozrušení, slabost pro něco, světle červená - pojí se s emocí hněvu, * tmavě červená - je spojena s vášní a citlivostí, * žlutá - prozrazuje výraznou intelektuální aktivitu, * oranžová - váže se k pocitu hrdosti, je spojována s ambicemi, ale také s egoizmem, hnědá - znamená chtivost a lakotu, zelená-navozuje klid a uvolnění, bledě modrá - symbolizuje religiozitu a obětování, # fialová - spojuje se s různými psychickými a parapsychickými schopnostmi. Když jsou na snímku patrné oblasti, v nichž došlo k porušení energetické rovnováhy, terapeut může provést jednoduchý zákrok pro nastolení celkové harmonie v těle. Pak obvykle doporučí, jak ovládat emoce a reakce, zejména jedná-li se o nutnost zvládnout stres. Poradí, jak postupovat v situacích, které vyvolávají napětí a neklid. Kirlianova fotografie umožňuje také přesnější určení plodných a neplodných dnů u žen, které nemohou otěhotnět. Využívá se rovněž ke kontrole výsledků léčby chronických potíží a vývoje nebo ústupu rakovinných onemocněni.
Přístroj pro pořizování Kirlianových fotografií je speciální zařízení, kterým prochází elektrický impulz s vysokou frekvencí.
LÉČBAHYPNÓZOU Uvedení člověka do hlubokého transu je velmi složité a je úspěšné jen v jednom případě z deseti. Soudí se však, že hloubka transu nemá vliv na výsledky léčby a i pomocí jedno duchých technik je možno dosá hnout výborných výsledků.
Člověk je složitý celek zahrnující Podvědomí kontroluje veškeré fyzickou (tj. hmotnou) a psychickou důležité životní funkce, činností i duchovní (nehmotnou) složku. Tělo srdce počínaje a pocitem hladu a mysl se navzájem ovlivňují konče. Podněty ovlivňující pod a kontrolují. Stává se, že negativní vědomí působí na hlubší úroveň emoce jako zármutek nebo neklid jsou psychiky než podněty vědomé, příčinou fyzických potíží a nemocí. proto se hypnoterapeuti soustře Zároveň však také tělesné potíže ďují právě na tuto oblast. - nemoci, nehody - působí trau Během transu je pacientovo vědomí maticky a zanechávají v lidské psy dočasně odpojeno. Podvědomí je chice nesmazatelné stopy. Psychika přístupno hypnotickým sugescím a může ovlivňovat rychlost dýchání, přijímá vše, co mu hypnotizér sdělí. srdeční činnost a metabolizmus. Schopnost kritického myšlení je Sugesce, které během hypnotického utlumena. Proto je možné hypno transu získáváme, pronikají do pod tickou sugescí změnit některé vědomí a mohou odstranit např. životní návyky (např. léčit závis alergické reakce, zmírnit projevy ast lost). Hypnoterapeuti jsou přesvěd matu, sklerózy, Parkinsonovy nemoci, čeni, že klíč k opravdovému "já" zmírnit bolest. každého člověka, k jeho tvůrčímu Podle názoru hypnoterapeutů emoční potenciálu, energii a schopnostem a duševní sféra může být příčinou je právě v podvědomí. nemocí i prostředkem pro jejich léčbu. Hypnotické sugesce mají za úkol Hypnoterapeut uvede pacienta do transu a pak mu aktivizovat podvědomé mechanizmy jednotvárným hlasem opakuje, aby zhluboka dýchal uzdravení a regenerace. a soustředil pozornost na určený předmět. Kladný výsledek léčby hypnózou je závislý na vztahu mezi terapeutem a pacientem a je ovlivněn jejich vzájemnou spoluprací. Protože asi 10 % lidí na hypnózu nereaguj e, terapeut se snaží Pacient se pro hypnózu musí rozhodnout dobrovolně při první návštěvě zjistit, do jaké míry je pacient přístupný a vědomě a měl by být připraven na změny, které terapie hypnotickým sugescím. může způsobit. K tomuto účelu byly vypracovány nižné testy. K nejznámějším Přestože úspěšnost léčby hypnózou je nesporná, přece jen patří: mechanizmus jejího působení není zcela objasněn. Někteří Stanfordův test. Pacient musí provést dvanáct cviků odbornici se domnívají, že v hypnóze vylučuje lidský mozek (zavřít oči a padat dopředu nebo dozadu, představit určité chemické látky, tzv. enkefaliny a endorfmy. Tyto látky si, že ruka je tak těžká, že ji nelze zvednout atp.). Posled ovlivňují změnu nálady, vnímání bolesti a různé tělesné ní dva cviky celé sestavy mají určit, do jaké míry je příznaky. Většinou však je zdůrazňována zvláštní schopnost pacient přístupný posthypnotickým sugescím (jedná hypnózy působit na podvědomí. se o pokyny, které terapeut během transu zakódoval V běžném životě vnímáme pouze vědomou část svého "já". do pacientova podvědomí a které se po skončení seance Vědomí je však podřízeno oblasti podvědomí, které projeví v jeho běžném vědomí). Většina testovaných nemůžeme ovládat a které má vliv na všechny pochody lidí zvládne pouze několik prvních cvičení. Jen nemnozí v těle. jsou schopni provést všechny úkoly - jsou to lidé, kteří jsou hypnotickým sugescím nejpřistupnější.
19
Přírodní terapie
Hypnózou se rozumí určitý druh transu, který není ani bdělým, ani snovým stavem. Pomocí hypnózy může terapeut změnit chování a myš lení pacienta a takto odstranit nebo zmírnit zdravotní potíže a zlepšit činnost organizmu.
Léčba hypnózou
Je to jedna z nejkontroverznějších metod alternativní léčby, pravděpo dobně v důsledku některých myl ných názorů a toho, že bývala v minu losti předváděna na jevišti pro zábavu. Ve své podstatě je hypnóza jednou z forem psychoterapie, která využívá možnosti působení na podvědomí.
I
Léčba hypnózou
Přírodní terapie
Barberův test. Jedná se o soustavu úkolů podobných výše zmíněným, provádí se však pouze 8 cviků. Pacient má např. úkol představit si, že má velkou žízeň, nebo ho terapeut poprosí, aby hlasitě zakašlal, když uslyší určitý zvuk. Hodnocení je stejné jako u Stanfbrdova testu. Čím více úkolů pacient splní, tím je přístupnější hypnóze.
Hypnoterapie je účinná a bezpečná léčebná metoda, ovšem za předpokladu, že ji provádí odborník.
na první pohled nemají navzájem nic společného, mohou mít stejnou příčinu. Regrese umožňuje tuto příčinu najít a odstranit tak zdroj potíží. Graf mozkové aktivity člověka, který se nachází ve stavu hypnózy, se podobá grafu mozkové činnosti při spánku.
Světelný test. Úkolem je soustředit se na světelný bod. Většina lidí má dojem, že se tento fixní bod začíná pohybovat. Nejlepšími médii jsou ti, kdo pozorují nejrychlejší a nejvýraznější pohyb světelného bodu. "Citrónový" test. Někteří hypnoterapeuti se obracejí na pacienty, kteří ještě nemají s hypnózou zkušenosti, aby si představili citron. Ve své představě pacient ovoce pozoruje, ohmatává je, bere do ruky a rozkrojí. Pak si musi představit, že z citronu vymačkává šťávu, přivoní k ní a nakonec ji vypije. Pacienti, u nichž se při tomto cvičení zřetelně zvýší vylučování slin, jsou nejlepšími hypnotickými médii.
Po absolvování testů hovoří terapeut s pacientem o jeho potížích. Na tomto základě pak může použít jednu z mnoha metod léčby hypnózou. Přímá hypnotická terapie / autosugesce. Pacient je uveden do hypnotického transu a terapeut mu předává pozitivní, konkrétní a přímé sugesce. Tento způsob terapie je vhodný také pro neklidné, nervózní nebo silně stresované lidí. Člověk ve stavu hypnózy si je vědom toho, co se s ním děje, a nesplní úkol, který se neshoduje s jeho přesvědčením.
Regresní terapie. Mnoho emocionálních a psy chických problémů je spojeno s událostmi v minulosti. Tyto vzpomínky jsou zasunuty v podvědomí, přesto však máji vliv na náš život v běžném stavu vědomí. Mnoho problémů má skrytý zdroj. Potíže, které často 20
Uzdravování pomoci hypnózy. Hypnózou se dají léčit různé patologické stavy a nemoci. Tato technika vychází z přesvědčení, že psychika může ovlivňovat veškeré zdravotni potíže a tělo reaguje na každou pacientovu myšlenku. Hypnóza je účinná při fyzických, psychosomatických i psychických a emočních potížích. Používá se ke zmírnění napětí, strachu, deprese a k odstranění fóbií. Je vhodná pro léčbu špatných životních návyků a závislostí. Může se provádět nezávisle na věku a zdravotním stavu pacienta.
Hypnóza je velmi účinná při léčbě fóbií, závislostí a depresí.
HOMEOPATIE nění. Název pochází z řečtiny: hómoios znamená podobný apáthos - utr pení, nemoc. Tvůrcem této metody byl německý lékař Samuel Friedrich Hahnemann, narozený v roce 1755 v Míšni v teh-
SAMUEL HAHNEMANN - TVŮRCE HOMEO PATIE S. F. Hahnemann si po ukončení studia medicíny otevřel lékařskou praxi. Ta ho však neuspokojovala, neboť pomocí tehdejších léčebných postupů nedovedl řadu svých pacientů uzdravit. Medicína osmnáctého století
Homeopatické léky vyvolávají stejné příznaky jako onemocněni, jejich projevy jsou však mnohem slabší. Aktivizují tak obranné sily organizmu.
používala jen velmi málo léčebných metod. Téměř u každé ho onemocnění se pouštělo žilou, obvykle se používal klystýr a další pročišťující metody nebo se podávaly pro středky vyvolávající zvracení. Léky rostliného a minerál ního původu měly velmi silné účinky a byly často podává ny ve velkých dávkách, které nemocného oslabovaly a ne jednou byly bezprostřední příčinou jeho smrti. Proto S.F. Hahnemann ukončil v roce 1789 lékařskou praxi, začal studovat chemii a živil se překlady (znal dobře několik ci zích jazyků). Životní objev přišel náhodou. Při překladu knihy skotského farmakologa W. Cullena narazil na informaci o kůře chininovníku, která účinkuje při léčbě malárie, protože je hořká a má stahující účinky. Rozhodl se vyzkoušet účinky chininu na sobě. Po dávce chininu zpo zoroval, že se u něj postupně začínají objevovat příznaky
V homeopatii je dávka a zejména frekvence přijímání léku velmi důležitá a mění se v závislosti na tom, jak se nemoc vyvíjí.
dejším Sasku. Metoda podobná homeopatii byla známa už ve sta rověké indické přírodní medicíně a některých principů, s nimiž později pracoval Hahnemann, využíval i Hippokrates.
malárie (vysoká teplota, pocení, křeče), přestože nebyl nemo cen. Dospěl k názoru, že látka, která vyvolává příznaky onemocnění, může toto onemocnění také vyléčit. Po opakovaných pokusech svou hypotézu potvrdil. Použil 4000 látek a pokusy prováděl na sobě a s pomocí mnoha dobrovolníků. Výsledky pokusů potvrdily jeho tezi, že "similia similibus curantur", tj. že podobné se má léčit podobným. Zjistil, že velmi malé dávky chemických látek mohou vyléčit onemocnění tak, že podporují činnost mechanizmů přirozené obrany těla. Prakticky to odpovídá principům, na nichž je postavena imunizace - při ní se podávají malé dávky usmrcených nebo oslabených bakterií nebo virů, proti nimž tělo začíná vytvářet protilátky. Hahnemannova teze byla zcela v protikladu vůči ustá lenému pravidlu klasické (alopatické) medicíny podávat
Přírodní terapie Homeopatie
Homeopatie - podle encyklopedické definice - je léčebnou metodou spo čívající v podávání minimálního množství takových látek, které ve větších dávkách vyvolávají u zdra vého člověka symptomy onemoc
Správnému výběru léku předchází pečlivé sledování všech příznaků nemoci.
léky, které příznaky potlačují (např. při horečce se doporu čuje podávat léky proti horečce). Hahnemann tvrdil, že příznaky nemoci by se neměly potlačovat, protože jsou důkazem toho, že se organizmus snaží uzdravit se. Hahnemannovo působení se přes značné úspěchy (např. v boji s epidemií tyfu, cholery nebo spály) setkalo se vše obecným nepřátelstvím lékařů a lékárníků. Lékaři ho nenáviděli za to, že jim dokazoval neúčinnost a nesmy slnost některých léčebných postupů, lékárníkům přebíral klientelu, neboť si léky připravoval sám. V roce 1820 mu saská vláda zakázala připravovat homeopatické léky. Toto nařízení bylo vydáno na nátlak lékárníků. Neodradilo ho to však od další práce. Dále rozvíjel svou teorii i praxi léčby homeopatickými léky a navázalo na něj mnoho žáků a pokračovatelů. Musel však opustit vlast a v roce 1821 se usadil v knížectví Anhalt - Cothen, kde prováděl intenzivní výzkum chronických onemocnění a v roce 1835 definitivně odešel do Francie. Zemřel v Paříži v roce 1843. Byl autorem
21
Přírodimí terapie
Materiálem k přípravě homeopatického léku mohou být rostliny nebo jejich části, minerály a také látky živočišného původu jako hadí jed nebo včelí žihadlo.
uchovávají její energii i informaci pro organizmus aještěji zesílí do mnohem účinnější podoby. Je to velmi důležité, protože mnohé látky jsou ve větších dávkách velmi je dovaté. Protože ve výsledném ředění nemůže látka působit toxicky, neprojeví se při užívání těchto léků ani nežádoucí vedlejší účinky. Proto také platí, že homeopatie, ať už názory na ni jsou jakékoliv, je léčbou zcela bezpečnou.
INDIVIDUÁLNÍ VÝBĚR LÉKU
Další zásadou homeopatie je individuální výběr léku. Proto se terapeut nebo lékař homeopat nejdříve nemocného podrobně vyptává na průběh onemocnění. Může přitom několika knih pojednávajících o léčebné metodě, kterou klást otázky, které s nemocí zdánlivě vůbec nesouvisejí objevil. Jeho základním dílem, které neustále doplňoval - může se například zeptat, jak pacient reaguje na okolní a které se za jeho života dočkalo šesti vydání, byla kniha prostředí: jak snáší teplo a chlad, zda dává přednost slad Organon racionální léčby. kým nebo pikantním jídlům atd. Homeopat používá holistický přístup, tzn. než předepíše recept, snaží se získat ucelený obraz vyšetřované osoby a jejího způsobu života. PRINCIPY HOMEOPATIE Účelem je porovnat příznaky a reakce s účinky léků popsanými v Materia Medica, základní LÉČBA PODOBNÉHO PODOBNÝM homeopatické příručce obsahující podrobné informace o více než 2000 různých homeo Podle tohoto základního pravidla homeo patických lécích. patie látky způsobující podobné příznaky Lékař, kteiý se řídí zásadami klasické medicíny, jako onemocnění v podstatě posilují předepíše všem pacientům s chřipkou téměř obranný systém organizmu. Vyvolávají stejné léky. Homeopat pravděpodobně pře "umělou nemoc" podobnou té, kterou depíše každému pacientovi něco jiného. V sou pacient, ovšem v silnější formě, opravdu časné době je známo více než 2000 homeo trpí. Protože organizmus nemůže one patických léků a stále se zkoumají nové. Ho mocnět současně dvěma stejnými nemo meopat se řídí zásadou, že neexistují dva cemi, musí obtíže vyvolané reálným one pacienti se zcela stejnou nemocí, tak jako ne mocněním ustoupit. Projevy vyvolané hoexistují dva naprosto stejní lidé. Reakce kaž mcopatickým lékem odeznívají vzápětí. dého z nás na stejnou nemoc vyvolanou PRINCIP ŘEDĚNÍ A DYNAMIZACE stejnými činiteli jsou různé. Příznaky, jejich vývoj a charakteristické projevy i rychlost Druhou zásadou homeopatie je ředění Léky se v homeopatii uzdravování jsou u každého pacienta odlišné. - neboli zásada minimální dávky, jinak také připravují ve formě Obvykle se ordinuje pouze jeden lek. Dojdc-li potenciace a dynamizace. Při ověřování tablet, prášků, granulí, během jeho užívání ke změně příznaků, může původních homeopatických léčiv učinil dražé i roztoků. homeopat předepsat lék vyšší potence, Hahnemann významný objev: léčebný případně jiný homeopatický přípravek. účinek látky stoupal s jejím klesajícím množstvím v léku. O tento poznatek se opírá příprava léků s různou sílou (proces potenciace). Jedná se o skoro nekonečné ředění základní látky tak, že každá následující potence obsahuje méně původního množství účinné látky. Nejsilnější roztoky používané homeopaty nemusí obsahovat žádné molekuly původní substance. Účinek se vysvětluje tím, že alkohol nebo laktózový prášek, kterými se účinná látka ředí, v sobě
Teprve když homeo pat zjistí všechny příčiny potíží, vznik a průběh onemocnění, fyzické i emoční projevy, při stoupí ke stanovení diagnózy a k volbě vhodného léku.
22
"PRAVIDLO SMĚRU"
Poslední zásadou homeopatie je "pravidlo směru". Podle homeopatů se příznaky nemoci šíří vždy určitým směrem: z vnějšku dovnitř, shora dolů, od důležitých orgánů k méně důležitým a odeznívají v opačném pořadí, než v jakém se objevily. Takže například u dítěte s astmatem a ekzémem se homeopat soustředí nejdřív na astma, protože zasahuje vnitřní orgán. Ustoupí-li astma, ekzém se může dočasně ponechat bez léčení (příznak, který se objevil na počátku, vymizí jako poslední).
PŘÍPRAVA HOMEOPATICKÝCH LÉKŮ
Homeopatické léky se připravují ze surovin rostlinného původu, např. cibule, heřmánku, koniklece, lišejníku nebo látek živočišného původu, jako je včelí jed, včela, sépie,
podávat častěji nebo použít lék s vyšší potencí. Jestliže projevy onemocnění krátce po požití léku zesíli ly anebo nenastala žádná pozitivní změna, je třeba če kat a pozorovat, které příznaky se zhoršily a zda se ne objevily nové. Při vhodné volbě léku by se měly účinky dostavit. Pokud se tak nestane, musí homeopat nasadit jiný lék. Je-li pacientem malé dítě, správná volba léku se projeví dvěma způsoby. Prvním z nich je zvracení nedlouho po požití léku. V případě, že jedním z projevů nemoci je zvra cení však nelze tento ukazatel považovat za věrohodný. Dru hým projevem potvrzujícím správnou volbu léku je hlubo ký, klidný spánek. Znamená, že proces samoléčby již začal. Při lehkých a běžných obtížích si může pacient sám, bez porady s homeopatem naordinovat některé homeopatické léky. Při těžším a komplikovaném průběhu nemoci je konzultace s homeopatem nezbytná. Je dokázáno, že homeopatické léky připravované homeopatem - rozetřené, rozpuštěné, protřepané - jsou účinnější než průmyslově vyrobené. Pochopitelně, že při současné produkci a mo nopolech velkých koncernů (v Evropě hlavně francouz ských, jako je Boiron a Dolissos) převažuje léčba prů myslově vyráběnými homeopatiky.
Přírodní terapie Homeopatie
jed chřestýše nebo velmi jedovátého jihoamerického hada žararaka (příbuzný chřestýše), případně mi nerálů jako kuchyňská sůl, zlato, měď, olovo, síra. Smísí se s alkoholem a vodou ja ko prvotní nálev. Neroz pustné látky se rozetřou na prášek, nejčastěji společně s laktózou (mléčný cukr). Nálev se nechá několik tý dnů luhovat a pak se použí vá k mnohonásobnému ře dění podle škály: 1:10,1:100, Homeopatické léky 1:1000. Stupeň zředění se mohou podpořit nebo označuje odpo-vídajícími úplně nahraditfarmapísmeny - D, C, M. Např. C kologickou léčbu. znamená, že jedna kapka základního nálevu byla přidána k 99 kapkám směsi alkoholu s vodou. Arabská číslice v údaji o ředění (např. C 3) znamená, že se postup opakuje 3krát. Při dru hém ředění se 1 kapka z již zředěného roztoku opět zředí 99 kapkami směsi a při třetím ředění se z již dvakrát zředěného roztoku opět vezme kapka a smíchá se s dalšími 99 kapkami vody a lihu. Při ředění 1:10 se místo 99 kapek rozpouštědla používá 9 a při 1:1000 - 999 kapek. Arabská číslice opět informuje, kolikrát se ředění opakovalo. Po každém ředění se provádí tzv. dynamizace - lék se protřepává. Homeopaté se domní vají, že právě protřepáváním se účin nost zvyšuje.
\Z HOMEOPATIE A KLASICKÁ MEDICÍNA
Současné výzkumy ukázaly, že v roz toku o síle C 12 není pravděpodobně ani jedna částečka výchozí substan ce. Proto je homeopatie vědci a příz nivci klasické medicíny odmítána. Lékařská věda neuznává teorii, že by miniaturní dávky léčivé látky použí vané v homeopatii mohly ovlivnit prů běh onemocnění nebo že by je organizmus byl vůbec schopen rozpoz Homeopatické léky nevy UŽÍVÁNÍ HOMEOPATIK nat. Tvrdí, že takto zředěný lék volávají žádné vedlejší účinky nemůže účinkovat a případy Homeopatické léky se připravují jako a mohou být podávány dětem. vyléčení připisují pouze efektu nálevy, granule, prášky, tablety nebo placeba (tj. léku působícího jen krémy (k vnějšímu použití). Léku na psychologické úrovni, který tělo ve skutečnosti nijak bychom se neměli dotýkat holou rukou a neměli bychom neovlivňuje). Příznivci homeopatie naproti tomu tvrdí, že ho přechovávat spolu se silně aromatickými látkami. chemické složení léku je z pohledu účinnosti méně důležité. Někteří homeopaté také doporučují v době užívání Důležitá je energie, kterou původní substance přenáší do homeopatických léků omezit pití kávy a neužívat přípravky roztoku. Podle nich proces dynamizace mění molekulární s obsahem mentolu. Léky musí být uskladněny v těsně strukturu tekutiny (alkoholu nebo vody) tak, že v každé uzavřených krabičkách v temnu. Orální léky se užívají před částici zůstane otisk energetického modelu účinné látky jídlem nebo půl hodiny po jídle. Granule a tabletky se nechávají rozpustit pod jazykem. Hlavně na počátku léčby je důležité dodržovat přesně předepsanou dobu podávání homeopatika. Aby lék byl uznán Reakce pacienta po prvním užití léku určuje další postup jako homeopatický, léčby (týká se to především onemocnění s akutním musí vyvolávat průběhem): podobné projevy & Cítí-li se nemocný lépe a zlepšení je trvalé, je vhodné jako onemocnění, prodlužovat přestávky mezi jednotlivými dávkami léku. které má léčit. * Pokud se stav pacienta zlepšil, ale hned nato došlo ke stagnaci, je to signál, že lék účinkuje, aleje třeba jej 23
Přírodní terapie Homeopatie I
lék účinkuje na jiné potíže než na ty, na které měl působit. Pokud se analogické připady opakují, pak je taková informace důležitá pro další možné využití léku.
#1 ÚČINNOST HOMEOPATICKÉ LÉČBY Homeopaté zastávají názor, že Hahnemannova metoda může být účinná skoro u všech onemocnění. Nejlepších výsledků dosahuje u lehčích potíží s akutním průběhem (nachlazení, kašel, průjmy, zvracení, různé infekce apod.). Dobré výsledky byly zaznamenány také při léčbě revmatických zánětů kloubů, lupénky, zánětů vaziva, do konce i při emocionálních a psychických potížích (stres, deprese, hyperaktivita). Pokud homeopat nalezne lék, který odpovídá konstituci pacienta (jak se označuje soubor psychických a fyzických vlastností zděděných i získaných v průběhu života), může jedním homeopatikem odstranit většinu potíží. Protože homeopatie podporuje v první řadě samoléčení, dokáže mnoha nemocem předcházet.
Homeopatické léky lze koupit v lékárnách bez předpisu, a proto je můžeme najít v nejedné domácí lékárničce.
(informace). Tato paměť působí na vitální síly organizmu, posiluje jeho obranyschopnost. "Vitální síla" (termín užívaný Hahnemannem) odpovídá pojmu životní energie čchi, jak ji chápou Číňané, pojmu ki používanému pro životní energii v Japonsku nebo pojmu prana používanému v hinduismu. Všechny tyto pojmy označují hnací síly těla, myšlení a emocí, udržující organizmus v rovnováze a sna žící se o uchování zdraví.
4MT TESTOVÁNÍ NOVÝCH PŘÍPRAVKŮ Přestože dosud bylo objeveno kolem dvou tisíc homeopatických léků, stále probíhá výzkum nových přípravků. Zjišťování vlastností nově objeveného léku se nazývá homeopatický výzkum. Je to velmi zdlouhavý proces (může trvat několik měsíců) a vyžaduje dů kladnost. Nejdůležitější etapou je užívání zkoumaného preparátu skupinou zdra vých lidí, kteří jsou podrobeni důklad nému pozorování. Všechny změny v jejich organizmujsou pečlivě zazna menány a vyhodnoceny a po určité do bě se sestaví seznam charakteristic kých projevů. Znalosti o používaných lécích se zvyšují praxí. Stává se, že
24
Homeopatické léky jsou bezpečné, protože: díky velkému ředění nejsou toxické a nedají se předávkovat (jedině větší množství laktózy může u dětí způsobit mírný průjem), nemají vedlejší účinky, lze je užívat společně s jinými (i alopatickými) léky, % neničí spolu s choroboplodnými také bakterie důležité pro funkci těla, naopak povzbuzují organizmus, aby se sám bránil.
Homeopatie uplatňuje individuální přístup k pacientovi.
___ VODOLÉČBA
Aniž bychom si to uvědomovali, v každodenním životě často používáme hydroterapii: když přikládáme led na vyvrtnutý kotník, když připravujeme horký obklad, který má zmírnit bolest, nebo když si dopřejeme horkou lázeň při léčbě chřipky. CHCEME-LI POUŽÍVAT HYDROTERAPII V DOMÁCÍCH PODMÍNKÁCH, MUSÍME DODRŽOVAT NĚKOLIK ZÁKLADNÍCH ZÁSAD: & Nejdřív zjistíme, zda má tělo nemocného dostačující teplotu. Jestliže pacient pociťuje chlad, je třeba ho nejdřív rozehřát. * Místnost, ve které má probíhat kúra, nesmí být příliš studená. Teplota vzduchu by neměla klesnout pod 18-20 stupňů Celsia. * Je dovoleno tuto léčbu používat bezprostředně před jídlem a po uplynutí jedné hodiny po jídle. * Zvýšená teplota těla (způsobená stimulací činnosti krevního oběhu) není překážkou pro použití hydroterapie, účinek bude dokonce trvalejší. Po horké koupeli bychom tělo nemocného měli ochladit studenou vodou. Předcházíme tak nachlazení.
JE MNOHO ZPŮSOBŮ, JAK MŮŽEME POUŽÍT HYDROTERAPII V DOMÁCÍCH PODMÍN KÁCH. NEJJEDNODUŠŠÍ A NEJŮČINNĚJŠÍ JSOU NÁSLEDUJÍCÍ METODY:
Ochlazující a uklidňující: obklady, které tiší bolest; koupele jednotlivých částí těla; teplé nebo horké obklady. Během těchto kůr krev z bolestivých částí odtéká dovnitř těla. # Povzbuzující (rozehřívající): lokální rozehřívající obklady nebo tzv. zábaly (nemocného ovineme vlhkým teplým prostěradlem). Tyto zákroky stimulují prokrvení nemocné části těla. Urychlí se tak látková výměna a vylučování toxinů. * Odvádějící krev z nemocných částí těla: jejich cílem je redukce zvýšeného přítoku krve, charakteristického pro zánětlivé stavy. Aplikujeme je při zánětlivých stavech v oblasti hlavy, krku, hrudníku nebo jiných orgánů. Příznivého výsledku dosáhneme také rozehříváním vzdálených částí těla (chodidla, lýtka, oblast pánve atp.). Ochlazující: snižují vysokou tělesnou teplotu, omezují prokrvení v místech postižených zánětem, zpomalují zrychlený tep a také podporují látkovou výměnu.
Kromě obkladů nebo koupele hydroterapeuti při vodoléčbě používají rovněž saunu a sedací koupele, při nichž pacient sedí střídavě v horké nebo studené vodě. Sedací koupele jsou používány hlavně při léčbě potíží v oblasti pánve, např. u zácpy.
Po horké lázni je třeba tělo ochladit studenou vodou.
25
Přírodní terapie
tékající vnitřními orgány, a zesiluje vylučování toxinů z organizmu. Za otce moderní vodoléčby je pova žován Vincenz Priessnitz (1799 1851). Tento lidový léčitel založil v Jeseníku první vodoléčebný ús tav na světě. Na jeho tradici dnes navazují Lázně Jeseník. V roce 1999 bylo dvousté výročí narození Vincenze Priessnitze zařazeno do seznamu UNESCO. Po Pricssnitzovi je nazván známý mokrý obklad překrytý suchou látkou, snižující horečku a zmírňující bolest (Priessnitzův obklad).
Vodoléčba
Vodoléčba (hydroterapie) je jednou z technik využívaných v rámci pří rodní léčby. Spočívá v tom, že na tělo působíme studenou nebo horkou vodou anebo střídavě horkou a studenou (teplá voda působí stimulačně a zároveň uklidňuje a navozuje relaxaci; studená voda povzbuzuje a tonizuje organizmus). Do vody můžeme přidávat bylinné odvary nebo éterické oleje, které zesilují její působení na nemocný organizmus. Vlivem chladu se roz šířené cévy v rozehřáté kůži stahují. Zvětšuje se tak množství krve pro
Vodoléčba
Přírodní terapie
NEJČASTÉJI POUŽÍVANÉ METODY:
Potírání za studená (je osvěžující, ionizuje orga nizmus, zlepšuje krevní oběh). Dobře vyždímaným prostěradlem namočeným ve studené vodě energicky potíráme horní nebo spodní část trupu nebo celé tělo.
činnost několikrát opakujeme. Nako nec krouživými po hyby postříkáme celý obličej.
* Střiky Můžeme použít nádrž s vodou nebo hadici k zalévání. Mírný proud vody by měl jemně omývat pokožku a splý vat od léčené části těla směrem k srdci.
Pozor: Oči by po celou dobu měly být zavřené.
& Střiky v oblasti kolena (působí na migrény, nízký tlak, nespavost, pohmožděniny, křečové žíly). Proud vody posouváme od malíčku na pravé noze po vnější straně lýtka, stále výše až ke kolenu, potom v opačném směru po vnitřní straně lýtka a spodní části chodidla. Vše pak opakujeme na levé noze. Nepoužívat při infekcích močového ústrojí, zánětu močového měchýře, menstruaci.
íK- Střiky v oblasti stehna (působí na křečové žíly, revmatické onemocnění svalů). Provádíme stejně jako u sprchování kolena. Střiky v oblasti spodní části trupu (působí na zvětšená játra a žlučníkové potíže, žlučníkové kameny). Provádíme identické úkony jako v případě střiků dolní končetiny s tím, že je rozšíříme i na spodní část trupu. Kontraindikace jako u střiků kolena.
Střiky v oblasti ramene (působí na potíže nervové soustavy, neuralgie a ochromení, revma paže, poruchy činnosti srdce, závratě a bolesti hlavy, katary horních cest dýchacích). Proud vody vedeme od vnější části pravé dlaně k paži, potom zpět po vnitřní části ramene. Tutéž činnost opakujeme na levém rameni. -$• Střiky v oblasti hrudníku (působí na chronický katar průdušek, průduškové astma, angínu). Proud vody nasměrujeme na hrudník. Střiky v oblasti horní části trupu (působí na bronchitidu, průduškové astma, nemoci hrtanu a hla sivek, bolesti hlavy, přecitlivělost, křečové žíly, stimulují srdeční aktivitu a aktivitu dechové soustavy. Tyto střiky celkově tonizují organizmus). Postřikujeme také ramena.
■£- Střiky v oblasti obličeje (působí na bolesti hlavy, migrény, bolesti zubů, regeneraci unavených očí). Začínáme od pravého spánku, proud vody spouštíme k bradě, pak zvedáme až k levému spánku. Potom stří káme čelo zprava doleva a pak od čela k bradě a tuto 26
% Koupele celého těla a jeho jednotlivých částí: Studená koupel chodidel (působí na křečové žíly, náběh k otokům, bolesti hlavy, nízký krevní tlak, nemoci oběhové soustavy, nespavost, náchylnost k nachla zením, pocení chodidel, vyvrtnutý kotník). Pozor: Studenou koupel chodidel by neměli používat diabetici, lidé s velmi vysokým krevním tlakem, zánětem močového měchýře, infekcí močového systému, neprůchodnosti cév.
Horká a teplá koupel chodidel (studená chodidla, první stadium nachlazení, lázeň také působí relaxačně). Chodidla ponoříme do vody o teplotě rovnající se teplotě těla. Horkou vodu přidáváme postupně. Koupel by měla trvat 10-15 minut a můžeme ji aplikovat každý den. Pozor: Koupel se nedoporučuje při otocích a křečových žílách holeně. * Studená koupel ramene (léčí bolesti hlavy, nespa vost). Umývadlo naplňujeme studenou vodou až do výše několika centimetrů nad loktem. Jestliže pacient terapii špatně snáší, je třeba ji přerušit. Můžeme zopakovat, pokud si to pacient přeje. Pozor: Nepoužívat v případě poruch oběhového systému.
Horká koupel ramene (léčí bronchitidu, astma, počáteční stadium infekce dýchací soustavy, problémy s krevním oběhem, angínu). Postupujeme stejně jako v případě horké koupele chodidel. Po koupání bychom rameno měli osprchovat studenou vodou.
& Sedací koupel (studená - působí na hemoroidy, teplá a horká - na problémy s vyprazdňováním močového měchýře, záněty nebo infekce prostaty, vhodná také jako příprava na těhotenství). Před terapií rozehříváme chodidla, např. v teplé vodě. Části těla, které nebudou ponořené do vody, něčím přikryjeme.
IRISDIAGNOSTIKA
Irisdiagnostika vychází ze dvou předpokladů. Za prvé: změna v pigmentaci a struktuře duhovky může být způsobena nesprávným fungo váním některého vnitřního orgánu. Za druhé: každá část duhovky je odrazem změn v "topografii" orga nizmu. Irisdiagnostici mají k dispo zici speciální mapy očí znázorňující vztahy mezi jednotlivými body na duhovce a konkrétnimi částmi těla nebo orgány. V duhovce levého oka se zrcadlí levá polovina těla, v pravé - pravá. Orgány umístěné v centrální části a ty, které se vyskytuji zároveň na pravé i levé straně lidského těla, se "odrážejí" v duhovce levého i pravého oka. Zdravotní stav a náchylnost k nemocem ovlivňují barevnou celistvost duhovky. Člověk je tím zdravější, čím jednotnější je barevná struktura duhovky. Barva očí závisí na obsahu melaninu v buňkách duhovky. Světlé oči, např. pomněnkové, šedé, modré,
světle zelené jsou výsledkem níz kého obsahu tohoto barviva. Při zvýšení jeho množství oči tmavnou. Irisdiagnostikové se odedávna zajímali o závislost mezi barvou očí a zdravím člověka. Byla dokonce sestavena stupnice barev: od nej výhodnější - modré až k potenciálně nejméně výhodné - hnědozelené. Následné výzku my však dokázaly, že takováto klasi fikace neodpo vídá skutečnosti. Avšak barva očí může upozorňo vat na sklon ke konkrétní nemo ci. Se světlou bar vou duhovky se pojí větší pravdě podobnost one mocnění choro bami dechové sou stavy, revmatizmem a alergiemi, srdečními nemo
Poruchy činnosti vnitřních orgánů mění pig mentaci duhovky.
ve druhé polovině XIX. století byla znovu objevena. Jméno "otce irisdiagnostiky" si získal budapešťský lékař - Ignatz von Peczely. Traduje se historka o tom, že když si jako chlapec hrál se sýčkem, nechtěně mu zlomil křídlo. Když si pak zraněného ptáka prohlížel, zjistil, že na jeho oku se objevila černá skvrnka. Po létech, když už pracoval jako homeopat, vyšetřoval člověka se zlomenou nohou a všiml si podobné skvrnky i na jeho duhovce. Ve stejné době stavěl základy současné irisdiagnostiky švédský pastorNiels Liljequist. Dnes je tato diagnostická metoda uznávána i v lékařském prostředí, přednáší se dokonce na některých lékařských akademiích a univerzitách.
cemi, nemocemi ledvin a štítné žlázy. Lidé s tmavýma očima jsou více náchylní k nemocem trávicí sou stavy (vředy, žlučníkové kameny), chorobám souvisejícím s přetížením nervové soustavy, projevujícím se jako neurózy.
Zdraví člověka můžeme posoudit podle barevné jednotnosti jeho duhovky.
27
Přírodní terapie
znali a používali Hippokrates a Pa racelsus. Později však, stejně jako mnoho jiných objevů dávné me dicíny, byla zapomenuta, ba dokonce považována za šarlatánství. Teprve
Irisdiagnostika
Irisdiagnostika (název pochází od jména řecké bohyně duhy - Iris) je metodou diagnostikování na zá kladě zkoumání duhovky (barevné části oka). Umožňuje celkově zhod notit zdravotní stav pacienta a určit jeho náchylnost k určitým nemocem. Díky holistickému přístupu pomá há najít skutečné příčiny onemocnění. Irisdiagnostika byla známa už ve starověkém Egyptě a Babylónii a také na Dálném východě. První informace o zkoumání zdravotního sta vu organizmu na základě duhovky pocházejí z dob, kdy pastýřské kmeny žijící v oblasti dnešní Číny a Indie podle vzhledu očí hodnotily stav ku povaných zvířat. Irisdiagnostiku
Irisdiagnostika
Přírodní terapie
IRISD1AGNOSTICKÉ PŘÍZNAKY U NĚKTERÝCH CHOROB:
# Alergie - nejčastěji světlá barva duhovky; prohlubeniny ve tvaru oblouků na obvodu duhovky; bílé tečky, skvrny a chomáčky na obvodu duhovky.
plic, ledvin; tmavě šedý obvod duhovky, prohlubeniny na povrchu duhovky v zónách poškozených orgánů (játra, ledviny).
Průduškové astma - uvolnění struktury duhovky v zóně průdušek a plic; tmavé skvrny, prohlubeniny na povrchu duhovky, barvivové skvrny nad těmito zónami jako důsledek chronického zánětu průdušek; častěji světlá barva duhovky; četné prohlubeniny ve tvaru oblouků na obvodu duhovky.
Rakovina - zánik vnitřního okraje duhovky ohra ničujícího zornici, odsunutí zornice od zóny orgánu; tmavě šedý obvod duhovky; velmi tmavé barvivové skvrny; šedivé zkalení ve tvaru oblouku v horní a dolní části rohovky; bílé tečky, skvrny a chomáčky na obvodu duhovky; někdy černé klíny.
Nemoc věnčitých cév - odchýlení zornice od zóny srdce; zploštění v jejím okolí; prohlubeniny ve tvaru oblouků na obvodu duhovky procházející zónou srdce, někdy přerušované v její blízkosti; bílé linie v zóně srdce; šedavé zkalení v horní a dolní části rohovky, zprvu tvořící oblouky, následně prstenec (tenká, bílá linie příčná k pramenitým vláknům duhovky).
-p Padoucnice - uvolnění struktury duhovky v zóně mozku; vtažení nebo vypoulení autonomického prstence v horní části duhovky; prohlubeniny ve tvaru obloučků na obvodu duhovky, barvivová skvrna v zóně mozku.
t
& Cukrovka - hnědé barvivové skvrny v zóně štítné žlázy; drobné prohlubeniny na povrchu duhovky a prohlubeniny ve zmíněných zónách; silný, zvrásněný vnitřní okraj duhovky ohraničující zornici, vznikající přehnutím barvivové výstelky kupředu.
í:>- Kornatění tepen - deformace okraje zornice na straně nejsilnějších změn; odsunutí zornice od zóny poškozeného orgánu; vpadlý nebo vypouklý autonomický prstenec (tenká, pravidelná nebo roztřepená linie na obvodu zornice), prohlubeniny na povrchu duhovky v oblastech poškozených orgánů; tmavě šedý obvod duhovky.
# Migréna - posunutí a oválná deformace zornice na straně postižení; prohlubeniny ve tvaru oblouků na obvodu duhovky se nejčastěji vyskytují v zóně mozku a nčkdy jsou přerušované; toxická vlákna (pramenitě rozložené brázdy procházející zorniční a řasnatou částí duhovky). --K- Vysoký krevní tlak - oválná deformace zornice, tmavě šedý obvod duhovky; točité vlásečnice sítnice; prohlu beniny na povrchu duhovky v oblasti poškozeného orgánu (srdce, mozek, ledviny); tmavý pigment v zóně ledvin při vysokém krevním tlaku ledvinového původu; šedivé zkalení ve tvaru oblouku v horní a dolní části rohovky. -X- Poruchy oběhového systému - vlnitá vlákna duhovky v zóně srdce; rozšíření duhovkových cév v zóně jater,
Revma - častěji světlá barva duhovky; bílé tečky, skvrny a chomáčky na obvodu duhovky, tmavě šedý obvod duhovky, bílý povlak v zóně žaludku a střev, se světlými pramínky vybíhajícími k obvodu.
Zánět slepého střeva - světlá skvrna v zóně slepého střeva při akutním zánětu; tmavá skvrna při chronickém zánětu; prohlubeniny ve tvaru obloučků na obvodu duhovky poblíž zóny slepého střeva. Zánět dutin - bílé skvrny v zóně nosu a dutin, tmavnoucí při přechodu do stavu chronického zánětu; někdy prohlubeniny na povrchu duhovky nebo barvivové skvrny v zóně dutin. Irisdiagnostická mapa levého oka, zobrazující závislosti mezi oblastmi duhovky a vnitřními orgány.
I
%. ZA1TDEK
í ŠTÍTNÁ
> w? i
Z
NERVOVÝ’ z. z.
t
%%
v
a w
Irisdiagnostické vyšetření je neinvazní, bezbolestné, nevyžaduje použití složitých přístrojů, pouze zkušenost a znalosti diagnostikujícího. Pokud pracuje zkušený irisdiagnostik, je přesnost diagnóz až 80 %. Irisdiagnostika je však především používána k určení náchylností k různým chorobám a má velký význam v prevenci onemocnění. Spousta skrytých nemocí je totiž tímto vyšetřením odhalena, ještě než se projeví. Profylaxe na základě výsledků vyšetření může zabrzdit vývoj potíží, zabránit propuknutí nemoci a vyloučit nutnost užívání silných fannakologických přípravků. 28
JÓGA Jóga představuje soubor duchov ních i tělesných cvičení (obojí se navzájem prolíná), jejichž cílem je dosažení konečné jednoty (jóga=sjednocení). Kolébkou jógy je starobylá Indie. Podle archeologických nálezů mu sela jóga existovat v Indii nejméně před 6000 lety. V té podobě, jak ji dnes známe, byla založena na teorii spojení sebe sama s vyšším vědo mím. Podle filozofie jógy nelze od sebe oddělit tělo, mysl a ducha, rovněž je důležité uvědomit si spojení člověka se všemi živočichy, dokonce i s neživou hmotou. Základním zdrojem učení jógy je Jógasutra od jóginského mistra Pataňdžalího.
Kromě hathájógy, zakládající se na tělesných cvičeních, je možno pra ktikovat i jiné druhy vesměs duchov ních cvičení (např. gurujógu, rádžajógu, karmajógu, bhaktijógu). Protože jógová filozofie vychází z východní mystiky, náboženství a značně odlišné mentality, vyvinuly se četné západní školy jógy, které jsou lépe přizpůsobeny západním postojům a zvykům. Základním cílem cvičení jak tělesných tak duševních, je dosáh nout zdravé mysli ve zdravém těle. Záleží pouze na každém jedinci, zda se rozhodne sledovat hlubší cíle spojené s jógou v konečném, rozjímajícím stadiu vývoje. Ostatním adeptům postačí naučit se uvést mysl a tělo do souladu a objevit způsob, jak vychut
návat život naplno, ať žijí a pracují v jakýchkoliv podmínkách. Dnes už cvičení jógy nemusí mít s kulturou a náboženstvím Asie mno ho společného. Nejznámější formou jógy mimo východní tradici je, hlavně z historických důvodů, hathajóga. Je méně okázalá než jiné formy a sou střeďuje se hlavně na cvičení zamě řená na zlepšení držení těla a dýchá ní. Hlavním cílem takto chápané jógy je nejen zlepšení tělesného zdraví, ale také zklidnění mysli a nalezení způsobu, jak zvládnout stres, de struktivní emoce a zdraví škodlivé zvyky. Pouze mysl, která dosáhla určitého stavu klidu, je schopna plné aktivity a koncentrace umožňující duševní vývoj.
&
JÓZE MŮŽEME PŘISTUPOVAT JAKO:
* ke zdroji energie, * ke způsobu meditace, íb- k terapii.
Pokud chceme, aby nám jóga pomohla zbavit se potíží a obnovit ztracenou energii, musíme propojit tělo a mysl intenzivním fyzickým a duševním cvičením. Józe se musíme věnovat pravidelně. Je třeba zvládnout: & fyzická cvičení, dechová cvičení, koncentraci a relaxaci pomocí duševních technik. Přesně provedené jógové cviky nebo pozice (asány) umožňují dosáhnout stavu koncentrace a setrvat v něm. Pravidelné cvičení jógy může pomoci při takových obtížích, jako jsou trvalý neklid, bolesti hlavy, migrény, vysoký krevní tlak, oběhové a srdeční potíže, bolesti šíje a zad, astma, poruchy trávení, zácpa, dráždivý tračník, únava, artritida, revmatizmus, zánět páteře, osteoporóza, sexuální poruchy a deprese. Jógové meditace pomáhají proniknout do tajemství života a usnadňují poznání sebe sama. Díky józe můžeme pochopit, jaké překážky brzdí vývoj naší osobnosti, a také objevit vnitřní sílu k překonávání život ních obtíží. Jóga je zdrojem kreativnějšího života. Jóga jako způsob léčby je vhodná pro lidi s emocionálními a fyzickými problémy. Může posilovat organizmus a zvy šovat obranyschopnost těla. Aplikace je vždy individuální, jelikož každý člověk v sobě skrývá jiný, velmi proměnlivý potenciál, který ovlivňuje jeho životní situaci.
Jednoduché cviky se můžeme naučit podle učebnice jógy, avšak složitější polohy je lépe cvičit pod dohledem učitele.
Základem jógy je správné dýchání plně využívající kapacitu plic. Zvyšuje energii, vitalitu a zlepšuje krevní oběh. Správné dýchání je metodou ovládání psychických a fyzických funkcí organizmu. Využíváme-li plíce plně, posilujeme je, a navíc také relaxujeme. Relaxovaná mysl umožňuje koncentraci a dosažení vnitřního klidu, navíc podporuje duševní růst. Rytmické dýchání vede člověka k souladu s přírodou a pomáhá rozvíjet jeho skryté síly. Kontrolované dýchání pomáhá léčit vlastní i cizí nemoci, překonat strach, rozčilení a pocit méněcennosti. Výzkumy dokázaly, že většina lidí dýchá nesprávně: příliš rychle a mělce, pouze horní částí hrudního koše, nebo příliš slabě, pouze bránicí. I když bylo prokázáno, že cvičení jógy příznivě ovlivňuje každou část těla, až po ty nejmenší svaly, 29
Horní dýcháníje podle jogínů ze všech známých způsobů dýchání nejméně vhodné. Je nejnamáhavější, spotřebuje nejvíc energie a přitom nepřináší téměř žádný užitek. Přístup vzduchu umožňuje nadzvednutí klíčních kostí. Příděl čerstvého vzduchu obdrží pouze horní část plic. Toto dýchání způsobuje četné nemoci dýchacích orgánů a hlasivek. Lidé, kteří dýchají horní částí plic, si zvyknou dýchat ústy.
Vhodnější je střední (hrudní) dýchání. Pohyby žeber při něm připomínají rozepínání křídel ptáků. Při nádechu se hrudník rozšiřuje do stran a rozpíná se i ve směru pře dozadním. Výdech je spíše pasivní, úplný a prodloužený. Hrudní dýchání působí podle cvičitelů jógy více aktivačně.
odbornici zdůrazňují, že v józe jde spíše o zdraví organizmu jako celku. Proto také se nedoporučuje cvičit asány (jógové pozice) bez současné výuky dýchání (pránajámy) a cvičení mysli a emocí. Hlavní úlohu při dýchání sehrávají tzv. dechové svaly. Bez nich by se plíce nemohly rozpínat a nemohly by zásobovat organizmus životadárným kyslíkem. JOGÍNI ROZLIŠUJÍ ČTYŘI ZPŮSOBY DÝCHÁNÍ:
# * % &
horní dýchání, hrudní dýchání, bráničnídýchání, plný jógový dech.
Brániční dýchání poskytuje plícím velký prostor, proto načerpají více vzduchu. Při bráničním dýchání se bránice (plochý sval oddělující břišní a hrudní dutinu) pohybuje při nádechu jako píst dolů. Tím se do plic nasává vzduch a břišní stěna se vyklenuje. Při výdechu se naopak břišní svaly stahují a vytlačují bránici vzhůru, čímž se vzduch z plic vypuzuje. Rytmické snižování bránice vyvolává mírnou a trvalou masáž všech břišních orgánů a podporuje jejich správnou funkci. Uvádí se, že brániční dýchání aktivuje spíše parasympatický nervový systém, a tedy zklidňuje. Plnýjógový dech v sobě zahrnuje všechny kladné stránky ostatních způsobů dýchání. Celá dýchací soustava je plně aktivní při minimální ztrátě energie. Hrudník se rozpíná na všechny strany až ke své přirozené hranici a každá část dechového mechanizmu vykonává činnost, k níž je předur čena. Největší předností této metody je skutečnost, že zapojuje všechny dýchací svaly. Bránice je kontrolována a může náležitě plnit svou funkci. Plný dech je základem celé jógy. Je důležité naučit se ho používat, což samozřejmě vyžaduje úsilí, trpělivost a čas.
^NÁCVIK PLNÉHO JÓGOVÉHO DECHU
* Výchozí polohou je leh na zádech, nohy jsou pokrčeny v kolenou a opřeny chodidly o zem. Jedna ruka se volně dotýká horní části břicha, druhá hrudníku, lokty spočívají na podložce. Nácvik zahájíme úplným výdechem. Následuje nádech do břicha (břišní stěna se nadzdvihuje) a dechová vlna přechází plynule v hrudní nádech. Teprve pak následuje dlouhý, plynulý a úplný výdech. Je zakončen stažením v horní části břicha, čímž se z plic vypudí ještě něco vzduchu. Dýchání musí být plynulé, bez trhavých pohybů. Dech je podstatně hlubší a plynulejší než při běžném dýchání. Pokročilejší cvičenci si mohou v duchu odpočítávat délku nádechu a výdechu a prodlužovat výdech na dvojnásobek nádechu. Později je vhodné provádět plný jógový dech vsedě, buď v některém z jógových sedů nebo si prostě sednout na židli. Důležitější nežli poloha nohou je vzpřímené držení trupu. Bylo zjištěno, že nádech působí aktivačně, výdech spise uvolňuje. Proto se v józe často prodlužuje výdech až na dvojnásobek nádechu. Zkušenější mohou praktikovat plný jógový dech při běžných denních činnostech, aniž by byli nápadní. Dokáží dýchat plným jógovým dechem například i při chůzi. * Při tomto způsobu dýchání pracují všechny části plic, i ty nejvzdálenější buňky, a hrudník se rozšiřuje na všechny strany. 30
^OČIŠŤUJÍCÍ DÝCHÁNÍ
|
Tento cvik je vhodný hlavně pro unavené osoby, které se hojně potí.
Přírodní terapie
Nadechneme se plným nádechem. Zadržíme vzduch v plících po dobu několika sekund. Sešpulíme rty jako při hvízdání, ale nena fukujeme tváře. Pak ústy silně vypustíme vzduch. Na chvíli výdech přerušíme, pak opět zvolna pokračujeme. Opakujeme, dokud nevypudíme všechen vzduch z plic. Pamatujme, že vzduch je třeba vydechovat velkou silou.
CVIKY, KTERÉ "UVOLŇUJÍ VÍTR" Jedním ze základních cvičení hathajógy jsou asány, tj. jógové pozice. Pro udržení zejména tělesného zdraví jsou důležité tzv. pavanmuktasány. Název v překladu znamená “cvičení, která uvolňují vítr”. “Vítr”je podle koncepcí tradičního indického lékařství jedním ze základních prvků těla. Pavanmuktásany podle těchto koncepcí vnášejí do organizmu rovnováhu, čímž napomáhají zdraví. Z pohledu evropské medicíny jsou tato cvičení cenná především tím, že procvičují klouby, aniž by je zatěžovaly. Základní pozice navíc při správném provedení posiluje břišní i zádové svaly.
POLOHA LOĎKY -S Výchozí pozicí je leh na zádech, ruce jsou obráceny dlaněmi dolů. S nádechem se zdvihají nepokrčené paže, nohy, hlava i trup. $ Hlavu a nohy však nezvedejte výše než 30 -40 cm nad podložku. Paže jsou vodorovně na úrovni prstů u nohou. Následuje krátká zádrž dechu v pozici, s vý dechem pomalý návrat do lehu a relaxace. Opakuje se až 5krát. Pak následuje relaxace.
^PRAVIDLA CVIČENÍ JÓGY Jógu můžeme cvičit samostatně nebo ve skupinách pod vedením cvičitele. Skupinu by nemělo tvořit víc než 15-20 lidí. Cvičí se vesměs jednu nebo dvě hodiny. Kurzy jógy nabízejí různé sestavy cviků a jsou vedeny na různé úrovni. Existuje názor, že jógaje určena hlavně osobám s nesmírně ohebnými klouby. Jsou však i takové skupiny cviků, které mohou provádět osoby velmi “ztuhlé”, starší, nemocné i postižené.
Jóga nás učí správnému dýchání, které zlepšuje krevní oběh a zvyšuje vitalitu.
Abychom mohli bez potíží zaujmout každou pozici, cvičíme bosí, ve volném oblečení. Pohybovým cvičením by měla předcházet několikaminutová dechová cvičení, po kterých může následovat nenáročná 15-20minutová rozcvička. Zvládnutí každé pozice si vyžaduje delší čas, cvičící by měl reálně odhadnout své možnosti a nadměrně neza těžovat organizmus. V józe každý pohyb spočívá v postupném napínání svalů a setrvání v jedné pozici tak dlouho, dokud je to možné bez pocitu nepohodlí.
Je důležité přizpůsobovat asány cvičící osobě, a ne naopak. Stává se, že pohyblivost těla cvičence omezuje jeho stáří, hmotnost nebo již jmenovaná “ztuhlost” těla. Z hlediska jógy je naší oporou páteř, a proto všechny cviky musí mít na zřeteli její možnosti. Cvičení na držení těla by se měla provádět velmi pomalu a plynule. V pozici by se mělo zůstat tak dlouho, dokud je pohodlná; mělo by se z ní vystupovat pomalu a plynule. Při pocitu únavy slouží k jejímu překonání některá z relaxačních pozic. Cvičící by se měl po celou dobu soustředit na dech, který je podmínkou dosažení měkkých, plynulých pohybů a působí jako prostředek odstraňující stres a poskytující pocit harmonie.
31
Přírodní terapie
pozorováním přirozených pohybů zvířat, patří např.: pozice zvířecího uvolnění, pozice hada, kobylky, pštrosa, motýla nebo kudlanky. Slouží hlavně k uvolnění svalů, což příznivě ovlivňuje uvolňování tlumených emocí, pružnost končetin a páteře. Při provádění jednotlivých cviků je velmi důležité dodržet jejich pořadí, protože jen tak je možné správně povzbuzovat krevní oběh a odstranit z těla škodliviny. Podle učitelů jógy za stárnutí a případné nemoci zodpoví dají nečistoty shromažďující se v organizmu, které blokují nebo omezují průchodnost energetických drah v těle.
* Pokud si pozice a cviky dobře osvojíme, můžeme je provádět doma v teplé, tiché, dobře větrané místnosti, v kteroukoliv dobu, nejlépe však dvě hodiny pojidle. Nejvhodnější dobou ke cvičení jógy je časné ráno. Většina lidí cvičí jógu jako příjemný a podpůrný tělocvik na kurzech vedených kvalifikovanými učiteli. Bez ohledu na věk a kondici cvičí děti, těhotné ženy i starší osoby nebo osoby s chronickým onemocněním.
Cílem této terapie je dospět k harmonii mysli, těla a ducha.
Při každé pozici kromě doby, kdy odpočíváme, je třeba dýchat spíše nosem než ústy, což může být pro začátečníky obtížné. Po celou dobu je třeba koordinovat rychlost pohybu s rytmem dýchání. Předklony nebo pohyby uzavírající pohyb se cvičí vesměs s výdechem, záklony nebo pohyby otevírající s nádechem. Všechny jógové cviky vyžadují určitou schopnost duševní koncentrace. Chccme-li toho dosáhnout, musíme do rytmu pohybu a harmonie dechu zapojit také mysl. Jinou technikou podporující dosažení ještě větší obratnosti a soustředění je cvičení se zavřenýma očima nebo počítání délky dechu.
^ZÁKLADNÍ JÓGOVÉ POZICE Tčmto cvikům by se mělo věnovat obvykle kolem 25 minut, pak následuje 2minutová relaxace, kterou celý trénink končíme. Základní meditační sedy jsou sukhásana, nazývaná také lotosový květ nebo turecký či krejčovský sed, a vadžrásana, hromoklínová pozice. Základní pozice pro jógovou relaxaci se nazývá šavásana. Nejčastější meditační pozicí je lotosový květ, který pomáhá dosáhnout sebeuvědomění. K pozicim, které vznikly
32
Jóga je celkem bezpečná. Nejjednodušší cviky je možné se naučit podle učebnice.
* Pokud jógu cvičíme pravidelně a zařadíme ji do svého každodenniho života, může přinášet trvalé a překvapivé výsledky. Už po jednom cvičení pociťuje mnoho lidí úlevu, jsou relaxováni a lépe spí.
Jóga může velmi pomoci lidem s emocionálními a zdravotními problémy.
KINEZIOLOGIE způsob diagnostikování zdravot ního stavu pacienta na základě vyšetření činnosti jeho svalů. Sesta vil několik testů, které poskytují informaci o celém organizmu. Tato metoda umožňuje vyšetřit a zkori govat funkční nerovnováhu již v raném stadiu, dokud se nemoc ještě nevyvinula.
Základem kineziologie jsou novodobé vědecké a tech nologické poznatky i mou drost orientální medicíny, která pracuje se systémem meridiánů - nehmotných kanálů, kterými proudí životní energie. Zabloko V některých případech vání průtoku způsobuje (např. u potravinové aler oslabení příslušných orgá gie) pacient při testování nů a může se projevit ve svalů drží v ústech po způsobu fungování kon travinu, o které se před krétního svalu. Toto pro pokládá, že přecitlivělost pojení mezi vnitřními or způsobuje. gány a svaly je základem kineziologické teorie i praxe a využívá se k určováni příčiny onemocnění. Například čtyřhlavý stehenní sval je energeticky propojený s tenkým střevem, podkolenní šlachy - s tlustým střevem. Snime-li jídlo, které organizmus špatně snáší, chorobné příznaky se nejdřív projeví ve střevech, později ve svalech s nimi propojených. Během vyšetření terapeut mírným tlakem na paži nebo nohu testuje odpor svalů. Jako první jsou testovány svaly spojené s nej důležitějšími orgány, v další řadě svaly odpovídající méně důležitým orgánům. Je-li stanovena diagnóza, terapeut může zahájit léčbu nebo určit vhodnou terapii. Kineziologové ve své praxi využívají mj. osteopath, chiropraxi, masáže, vodoléčbu, akupunkturu a Bachovu květovou terapii. Kineziologické vyšetření je neinvazní a bezbolestné. Nemá vedlejší účinky. Může být použito u lidí různého věku, osob s nejrůznějšími zdravotními potížemi i u těhotných žen. Existuje mnoho druhů kineziologie (pro všechny je společné testování svalů, tj. zkoumání svalových reakcí lidského těla na vnější podněty). U nás si v poslední době stále více příznivců získává metoda Američanů Gordona Stokese, Daniela Whitesidea a Candace Callaway - Three in One Concepts (Tři v jednom), systém One Brain (Jednotný mozek). Tato metoda se k nám dostala před několika lety díky americké lektorce Carol Ann Hontz. Pomocí metody One Brain se odstraňují poruchy učení u dětí, ale i u dospělých. Tyto poruchy se totiž projevují v běžném životě i po skončení vzdělávání. Je to způsobeno oblastí v naší levé mozkové hemisféře, nazývanou „spo
Kineziologie tak může včas odhalit nebezpečí alergií, poruch činnosti trávicího traktu, kloubních potíží, dokáže také zmírnit různé bolesti a pocity strachu. Pomocí kineziologického vyšetření lze zjistit i nerov nováhu hormonálního a imunitního systému nebo onemocnění močové soustavy.
lečnou integrační plochou“ (S1P), která působí jako pojistka. Ve stresových situacích (které nás provázejí už od okamžiku početí) může SIP odpojit až 75 procent mozku, tj. přední mozek a pravou mozkovou hemisféru. V důsledku toho nereagujeme na přicházející vnější pod něty tím, že hledáme nové řešení, které by odpovídalo současné situaci, ale pouze využíváme zkušenosti z po dobné stresové situace v minulosti. Tím, že je omezena naše schopnost rozhodování, v podstatě donekonečna opakujeme naši první reakci na podobný stres a nejsme schopni si zvolit jiný model chování. Prožité negativní emoce způsobují zablokování proudění energie v mozku a tím i v odpovídajících částech těla. Může to vést k dyslexii a různým duševním i tělesným potížím (alergie, obezita, různé závislosti, fóbie, bolesti hlavy a zad atp.). Informace o všech neurologických blocích se v našem těle ukládají na buněčné úrovni. Z této databáze dokáže kineziolog používající metodu One Brain získat informace o stáří, rozsahu a příčině neurologického bloku a odstranit ho prostřednictvím odblokování původního stresu ve věkové regresi. Kineziolog komunikuje s mozkem pacienta. Klade otázky a odpovědi testuje na svalech. Používá velmi jemného tlaku na mírně předpažené ruce pacienta. Svaly reagují změnou napětí a mohou tak poskytnout odpovědi ANO-NE (negativní emoce sval oslabí, pozitivní ho zpevní). Následnou korekcí (jde o propracovanou techniku práce se svaly, spočívající v jednoduchých pohybech, dotecích nebo půso bení světla) lze nalezené bloky « odstranit a navodit energetic’O kou rovnováhu v organizmu.
Přírodní terapie Kineziologie
Kineziologie (název pochází z řeč tiny: kinesis = pohyb) je přírodní diagnostickou a terapeutickou meto dou, která využívá fyzické cviky, lé čebný tělocvik a masáže. Za objevitele této metody je pova žován americký chiropraktik George J. Goodheart. V roce 1964 popsal
Vyšetřeníje zcela bezpečné také pro děti.
33
Přírodní terapie Léčba minerály a krystaloterapie I
LÉČBA MINERÁLY A KRYSTALOTERAPIE Léčba minerály a krystaloterapie jsou léčebné techniky využívající léčivých vlastností krystalů, dra
hokamů a polodrahokamů, hlavně pak jejich schopnosti emitovat po zitivní energetické záření. Nerosty
Po celá tisíciletí byla krystalům při pisována magická a léčivá moc. Lidé obdivovali jejich krásu, tvrdost, schopnost odrá žet světlo nebojiné vlastnosti, a po užívali je jako ta lismany. Kámen zavěšený na krku blahodárně působil na svého majitele, chránil ho před chorobami a nebezpečím. Krystaly a jiné vzácné nerosty používali kněží k náboženským účelům, pracovali s nimi také věštci i astrologové. Buddhističtí mniši vyřezávali koule z křišťálu, který nazývali „kamenem světla“.
Léčba minerály a krystaloterapie využívají léčivé síly drahokamů. Terapie je účinná zejména při emočních potížích, bolestech zad a revmatizmu.
Dnešní zájem o krystaly se soustřeďuje na jejich léčivé vlastnosti. Krystaly nebo jiné nerosty můžete stále nosit u sebe nebo je položit vedle televize či počítače, aby neutralizovaly negativní vyzařování těchto přístrojů. Můžete si je dát i pod polštář - lépe si během spánku odpočinete nebo se dokonce zbavíte nočních můr. Můžete jimi posílit pozitivní energii místa, které využíváte pro meditaci. Mají rovněž schopnost odstraňovat škodlivé vyzařování geo patogenních zón. Krystal má velmi organizovanou atomovou strukturu a je považován za příklad dokonalého uspořádání hmoty. Složitá krystalická mřížka určuje charakteristický vzhled všech krystalů: ploché stěny s rovnými hranami uspořádané do geometrických tvarů. Podle vzájemné polohy atomů krystaly tvoří jehlany, hranoly nebo krychle. Jejich struktura jim umožňuje hromadit, uchovávat a vyzařovat elektromag netickou energii.
Každý živý organizmus kromě toho, že je ponořen do elektromagnetického pole Země, si navíc vytváří vlastní energetické pole. Aura obklopující tělo má zásadní vliv na správné fungování organizmu, stimuluje všechny životní procesy a kontroluje změny, k nimž dochází v jednotlivých orgánech a buňkách. Lidské tělo je protkáno sítí meridiánů. Tyto energetické kanály zajišťují správnou cirkulaci životodárné energie. Nepříznivé změny v auře může způsobit např. vyzařování televize, ale důvodem bývá i celkový
34
mohou kladně působit na lidi i na zvířata, ovlivňovat energetickou rovnováhu prostorů, budov atd.
pesimistický životní postoj, nevhodná strava nebo životní styl.
Pozitivní energie minerálů a krystalů může být prospěšná při obnově energetické rovnováhy organizmu. Dosud bylo obje veno kolem 3 tisíc minerálů v krystalické podobě. Každý minerál má specifický kmitočet a vyzařuje sobě vlastní druh energie, která může uzdravovat mysl, tělo i emoce člověka. Léčbu minerály můžeme aplikovat také prostřednictvím tinktur, které získáme vyluhováním zvoleného nerostu v čisté, neupravované, nejlépe pramenité vodě. Tato voda má schopnost převzít od minerálu jeho energetickou informaci. Polský léčitel páter Klimuszko tak například připravoval jantarovou tinkturu s antibakteriálními a anti virovými vlastnostmi.
LÉČIVÉ VLASTNOSTI NĚKTERÝCH MINERÁLŮ:
Achát - pomáhá při žaludečních, jaterních a ledvinových potížích, poru chách činnosti sleziny. Používá se při cukrovce a anorexii. Obnovuje citlivost nervů po popáleninách. 3- Amazonit - má zmirňující, uklidňující účin ky. Povzbuzuje sebevyjádření a uměleckou kreativitu. Pomáhá lidem s pocitem méněcennosti, dává jim sebejistotu, která usnadňuje komunikaci.
& Ametyst - často je používán ke zmír nění napětí vyvolaného hněvem a netr pělivostí. Pomáhá při nespavosti souvi sející s nočními můrami. Používá se při migréně a závislostech různého druhu. Vložíte-li ametyst do misky s vodou pro psa nebo kočku, zbavíte vašeho domácího miláčka blech. & Aragonit - uvolňuje a odstraňuje stavy napětí spojené se stresem.
Celestin -uklidňuje mysl a utišuje nervové napětí způsobené stresem. Zajiš-
ťuje klid, duševní harmonii a zároveň vnitřní bdělost. Odstraňuje únavu.
Diamant - zesiluje působení jiných mi nerálů. Zajišťuje duševní a emocionální rovr} nováhu, posiluje pocit důvěry a jistoty.
# Jantar - usnadňuje koncentraci a podpo ruje jasnou mysl. Je vhodný při potížích s pamětí. Obnovuje emocionální a duševní rovnováhu. Chrání před zářením (rentgenovým, slunečním, vyzařováním počítače, televize). -$■ Jaspis žlutý - používá se při onemocněních žaludku, jater a střev, zelený - zlepšuje činnost dýchací soustavy a stimuluje srdeční činnost. Podporuje regeneraci tkání a vstřebávání minerálů. Ovlivňuje celkový zdravotní stav.
íK- Malachit - stimuluje schopnost kon centrace. Účinný při žaludečních, jatemích, ledvinových a plicních problémech, poruchách imunity. Má rovněž absorpční účinky (pohlcuje mj. počítačové a televizní záření), očišťuje energetické pole. Měsíční kámen - uvolňuje napětí způso bené stresem. U žen odstraňuje nerovnováhu související s hormonálními a menstruačními poruchami.
Rubín - regeneruje energetickou hladinu organizmu. Vyvolává pocit sebejistoty, síly, vitality a odvahy. Zintenzivňuje prožívané emoce (pozitivní i ne gativní). Používá se při depresích, zvýšené hladině cholesterolu a pro odstraňování následků opilosti, nadměrného pití kávy apod.
* Kalcit zelený - zajišťuje vnitřní rovnováhu . a klid. Nosíte-li ho u sebe, pomůže vám zpracovat zkušenosti a analyzo vat prožité situace, zbavit se strachu
Safír - neutralizuje škodliviny, působí antidepresivně. Používá se při zánětech různých y '■ orgánů, při horečce a krvácení z nosu. Pomáhá tgFj při sluchových potížích. Nej silněji působí
žlutý - používá se při potížích s páteří a kostmi, při onemocněních ledvin, slinivky břišní a brzlíku, čirý -zlepšuje celkový zdravotní stav orga nizmu. Podporuje vitální síly, usnadňuje orientaci a komunikaci, modrý - odstraňuje bolest (účinný zejména při bolestech zad), oranžový - zlepšuje celkový emocionální stav. Přináší pocit štěstí, uspokojení, podporuje dobrou náladu.
Smaragd - posiluje víru, trpělivost, vnitřní klid a pocit harmonie s okolím. Eliminuje depresi a nespavost. Ovlivňuje základní životní funkce (dýchání, srdeční činnost atp.). Nosíme-li ho u sebe, posílí dobrou náladu a zdraví.
& Karneol - používá se při menstruačních bolestech, anémii, hemoroidech a problémech s potencí. Stimuluje krevní oběh, pomáhá při onemocněních kostní dřeně, plic a brzlíku.
* Korál červený/oranžový - ovlivňuje svalovou soustavu a sr deční činnost, zlepšuje metabolizmus a regeneraci tkání, neměl by se f používat při vysokém krevním tlaku, A horečce a rozčilení, růžový - rozvíjí citlivost, pocit zodpo vědnosti za jiné a soucit, bílý - má uklidňující účinky, zejména při ■■■ silném stresu, zprůchodňuje meridiány, Sr černý - povzbuzuje kreativitu a eliminuje půso bení negativního záření.
Přírodní terapie Léčba minerály a krystaloterapie
* Citrin - zajišťuje jasnou mysl a emocionální rovno váhu. Vraci činorodost, optimizmus, pocit sebejistoty a posiluje vnitřni disciplínu. Zmírňuje neklid, strach a de prese. Udržuje správnou činnost trávicí soustavy. Do poručuje se při alergiích.
& Lazurit - používá se při nespavosti, stavech neklidu a nervových potížích. Posiluje pocit sebejistoty. Pomáhá lidem trpícím autizmem.
přiložený na kůži (zejména na krku).
Stříbro - pozitivně ovlivňuje schopnost komunikace. Zvyšuje sebeuvědomění a přináší vnitřní klid. Pomáhá při infekcích a menstruačních problémech. Topas: - zlatý - energeticky nejsilnější mezi zlatými a slunečními kameny. Podporuje jasnou mysl, koncentraci, sebejistotu a víru ve vlastní schopnosti. Po>• máhá při nespavosti, pocitu strachu, depresi, vyčerpání a stresu. Udržuje správnou hla dinu cukni v krvi, posiluje tkáně. Vyzařuje teplou, sluneční ochrannou energii. - modrý - povzbuzuje expresi a kreativitu. Pomáhá určit vlastní identitu.
* Zlato - používá se k celkové podpoře dobrého zdraví. Posiluje působení jiných minerálů. Usnadňuje proudění energie, posiluje nervovou a trávicí soustavu.
35
Přírodní terapie Léčba minerály a krystaloterapie
Důležité je umět si vybrat „správný kámen” pro léčbu i prevenci. Můžeme se řídit uvedenou charakteristikou pů sobení nerostů. Velký význam má však osobní, jedinečný kontakt. Někteří léčitelé doporučují použít při výběru virguli nebo kyvadélko. Je možné se poradit s astrologem. Stejně jako lidé mají totiž i nerosty příslušnost ke svému zvířetníkovému znamení a své horoskopy. Někteří léčitelé a psychologové naopak radí řídit se při výběru pouze vlastní intuicí, která nám spolehlivě určí našeho přítele z říše nerostů.
Krystaloterapie a léčba minerály využívají uzdravující silu vzácných nerostů k uvolňování emocionálního napětí, při bolestech zad a při potížích způsobených artritidou. Terapeuti zpravidla pokládají drahokamy v místech nervových pletení a žláz s vnitřní sekrecí.
Léčbě minerály nebo krystaly vždy předchází krátký rozhovor s terapeutem, který se snaží získat informace o zdravotním stavu pacienta a charakteru jeho potíží, aby mohl zvolit správnou terapii. Někteří terapeuti používají pouze krystaly a jiné minerály, jiní dávají přednost kombinované terapii. Způsoby využití léčivých vlastností nerostů jsou různé. Terapeut může rozložit minerály na křeslo nebo lehátko a obklopit tak pacienta pozitivní energií. Nemocný může také držet krystal nebo kámen v ruce. Někteří léčitelé pracují s čakrami - energetickými centry organizmu. Kameny je možno pokládat na všech sedm čaker současně nebo jen na jednu čakru (volba postupu je individuální). Pokud si pacient stěžuje na fyzickou bolest, terapeut může položit nerost na bolestivé místo. Krystaloterapie a léčba minerály, stejně jako jiné holistické metody, v prvé řadě podporují samoléčebné schopnosti organizmu. Používají se hlavně při psychických potížích, jsou účinné při zmírňováni stresu a napětí. Terapie je bezpečná a vhodná pro všechny, bez ohledu na věk a zdra votní stav. Pouze ve výjimečných případech (u těhotných žen, dětí, lidí s vysokým krevním tlakem nebo s epilepsií) se doporučuje zvýšená opatrnost a konzultace se zku-šeným terapeutem.
36
Jelikož energie krystalů a jiných minerálů může mít pozitivní i negativní účinky, je vhodné dodržovat tyto zásady: - Minerál před použitím očistíme od cizí energie. Použijeme k tomu studenou vodu, působení slunečních paprsků nebo měsíčního svitu. - Krystal aktivizujeme tak, aby působil pouze pro dobro pacienta (soustředíme se na nerost a v mysli nebo nahlas opakujeme, že kámen má sílu vyřešit daný problém nebo odstranit potíže). Můžeme ho také přímo (hlasitě nebo v duchu), požádat o pomoc, poděkovat. - Pečujeme o nerost a uchováváme ho na vhodném místě. Vztah mezi pozitivním léčebným a ochranným působením minerálů a uměním měl velký význam v různých histo rických etapách evropské civilizace i civilizací mimo evropských. U nás jeho nejznámějším příkladem může být středověká kaple Svatého kříže na Karlštejně, vyzdobená tisíci polodrahokamy. Ochranné a posilující drahokamy se vsazovaly do královských korun. V současné době vy užívá spojení arteterapie, muzikoterapie, meditace a krystaloterapie například malíř Zdeněk Hajný. Jeden z největších křišťálů na území naší republiky se nachází právě v jeho pražské galerii „Cesta ke světlu” a energeticky sjedno cuje její ústřední prostor.
KYMATIKA
Odborníci tvrdí, že tato metoda je bezpečná pro každého bez ohledu na věk a zdravotnístav. Léčebnému zákroku se mohou podrobit také těhotné ženy, malé děti, rekon valescenti a starší lidé.
Zákrok zmírňuje mimo jiné svalové křeče provázející astmatický záchvat, což usnadňuje nemoc nému dýchání. Kymatickou terapii lze použít rovněž při léčení viro vých onemocnění, protože orga nizmus se díky působení zvu kových vln uvádí do stavu, kdy přestává být pro viry příznivým prostředím. Terapeuti tvrdí, že v podstatě každá nemoc, poško zení těla nebo psychofyzické potíže lze vyléčit nebo alespoň zmírnit pomocí této metody, pro tože odstraňuje napětí a umožňuje obnovení rovnováhy vědomí a těla. Během více než 30 let používání této
vytvářející zvukové vlny, které mají stejný kmitočet, jako zdravé buňky. Díky tomu se mohou nemocné
frekvencemi. Zvukové vlny se nas měrují na nemocná nebo bolestivá místa. Kymatická terapie zmírňuje bolest a záněty, pomáhá také obno vovat pohybové schopnosti.
Při zákroku se do nemocných oblasti těla vysílají zvukové vlny, které obnovují energetickou rovnováhu v buňkách.
buňky přeladit na “zdravou” frek venci. Při zákroku se na tělo připevní elektrody, nebo se použijí velké ruční aplikátory, případně kymatické sondy, které působí na malou plochu těla. Pomocí těchto zařízení lze vytvářet zvukové vlny s 850 různými
metody nebyly zjištěny žádné vedlejší účinky.
Název terapie pochází od řeckého slova kyma - “velká vlna”. Rozvoj terapie je spjat s koncepcí, podle níž je každý živočich obklopen ener getickým polem, které má charak teristický nezaměnitelný kmitočet.
První kymatický zákrok trvá přibližně jednu hodinu. Podle potřeby léčený člověk sedí nebo leží, aby měl ten, kdo provádí léčbu, přístup k uvolněným svalům hlavy, šíje a ramen. Pokud je to nutné, lze léčebnou kúru absolvovat ve vyhřívaném bazénu v klimatizované místnosti. Týká se to hlavně pacientů se sníženou pohyblivostí, například nemocných s revmatickými záněty kloubů, s artritidou nebo osob s fyzickým handicapem. Ve zvláštních podmínkách mohou mít dokonce ochrnuté osoby pocity provázející obvykle pohyb. Terapie v bazénu trvá kratší dobu, zhruba 20
Přírodní terapie Kymatika
Kymatika je formou terapie zvukem - využívá léčivého působení zvu kových vln na lidský organizmus. Zvukové vlny, kmitající ve stejné frekvenci jako zdravé buňky, jsou vysílány k poš kozeným buňkám, které se pak naladí na kmitočet zdra vých buněk a opět získávají energetickou rovnováhu. Kymatika pracuje s elektro magnetickým polem lids kého organizmu, které kontroluje práci každé buňky. Když na toto pole působíme zvukovými vl nami se shodným kmitočtem, dojde k rezonanci. U zdravého člověka je frekvence vln stabilní, avšak jakákoli dysfunkce nebo nemoc tuto frek venci narušuje. Kymaticka terapie ji opět uvádí do původního stavu a tak přispívá k obnovení harmonie a zdraví. Terapeuti používají zařízení
KYMATIKA SE POUŽÍVÁ PŘI LÉČENÍ: ^■zánětů kloubů
revmatických onemocnění bolestí zad pooperačních ran
* sportovních zranění
* poškození kostí
minut, protože rychle uvolňuje a může způsobit malátnost. Způsob léčby je závislý hlavně na kondici nemocného, druhu onemocnění a délce trvání nemoci. Důležitá je také reakce nemocného na léčbu. Podle terapeutů zabývajících se kymatikou tato terapie urychluje návrat zdraví v průměru o 50%. Různá onemocnění vyžadují rozdílnou dobu působení zvu kovými vlnami. Například u těžkých virových infekcí je to působení vlnami o několika různých frek vencích po dobu 45-60 minut. U revmatického zánětu kloubů pociťuje nemocný úlevu již po třiceti minutách. Ve všech případech je kymatika bezbolestná. Pocity provázející tok vln jsou příjemné, relaxující a povz buzující. Na začátku se léčba provádí dvakrát týdně, později jednou, až do zlepšení stavu. Pacienti většinou pociťují výrazné zlepšení po třetím zákroku.
37
Léčbajantarem
Přírodní terapie
LÉČBAJANTAREM Jantar je zkamenělá pryskyřice pradávných stromů, kterou astro logové a klenotníci zařadili spolu s perlami mezi drahokamy. Slovo jantar pochází z germánského jazy ka, Arabové použí vali název “amber”. Obě tato pojmeno vání se však týkají téhož baltského jan taru. Základními složkami jantaru jsou: uhlík, vodík, kyslík, terpeny a pryskyřice. Jeho zbarvení je různé, od barvy žlutavé přes načervenalou až po hnědou. Občas se také vyskytuje mléč ně bílý jantar. Celkem rozlišujeme asi dvanáct druhů jantaru.
Jantar vyzařuje záporné ionty, které působí příznivě na lidský orga nizmus. Už v dávné minulosti lidé věřili, že nosí-li jantar, jsou chránění před vznikem ledvinových kamenů. Léčitelé zabývající se léčbou jan tarem tvrdí, že má protirakovinné účinky a doporučují, aby ho měl člověk stále u sebe. Vhodné jsou zejména náhrdelníky nebo jiné jan tarové šperky s různě broušenými kameny (jednotlivé kameny by neměly být hladké ani kulaté). Lomící se v nich sluneční paprsky směřují přes kůži dovnitř organizmu a působí léčivě na nemocné orgány. Tvrdí se také, že nebroušený jantar nošený na krku chrání před onemocněním štítné žlázy. Ve starověkém Římě lékaři léčili jantarem horečku, dětské choroby, předepi sovali ho pro zlepšení zraku. Tento vzácný prostředek doporučovali také u nemocí hrtanu, používal se při
38
poruchách spánku, bolestech hlavy, žaludečních katarech, nachlazení a jako protijed. Při epidemiích nakažlivých chorob se kouřem ze
Někdy lze nalézt v jantaru zalité malé živočichy (mušky, br ouky aj.) pocházející z doby před mnoha tisíci léty.
spalovaných kous ků jantaru vyku řovaly místnosti jako ochrana před morovým povětřím. Současné výzkumy potvrdily léčivé vlastnosti jantaru. Bylo prokázáno, že je to výborný prostředek proti chřipce, účinně léčí zánět průdušek, průduškové astma a má baktericidní a antivirové vlastnosti. Autoritou v oblasti léčby jantarem je polský mnich, otec Czeslaw KJimuszko. Zvláště doporučuje jantarovou tinkturu, která může příznivě ovlivnit léčbu mnoha ne mocí a doporučuje se i jako prevence onemocnění. Extrakt je vhodný pro vnitřní i vnější použití. Několik kapek lze přidat do čaje nebo se jím potírají bolestivá místa.
Při protichřipkové prevenci se má každé ráno vypít sklenice čaje se třemi kapkami jantarové tinktury. Při chřipce se doporučuje natírat extrak tem oblast hrudníku a zad dokonce několikrát denně. Takto lze předejít chřipkovým komplikacím a zkrátit dobu rekonvalescence. Potírání bolestivých míst snižuje intenzitu bolesti, a to bez ohledu na příčinu. Extrakt tiší bolesti při srdečních potížích, například při oslabení srdečního svalu, arytmii, pomáhá při bolestech hlavy.
RECEPT NA JANTAROVOU TINKTURU PODLE OTCE KLIMUSZKA: Kousky nebroušeného jantaru v množství 50 g opláchněte ve vlažné vodě a nasypte do láhve o ob sahu 3/4 litru, pak zalijte čistým lihem. Po 10 dnech je tinktura hotová. Není nutné ji přelít nebo scedit. Jantar se v lihu nerozpouští, pouze vylučuje mikroskopické částice, které zabarvujílih dozlatova. Po spotřebování extraktu lze kousky jantaru opět použít, tentokrát je však nutné je rozdrobit kladívkem, aby lépe uvolňovaly účinné elementy. Každou dávku jantaru lze použít pouze dvakrát.
Současný výzkum potvrdil léčivé vlast nosti jantaru.
♦t* I aW;Mt M j ffl
Pyl si můžete obstarat přímo u včelařů. EMULZE Z PYLU:
celkově zlepšuje zdraví a uklidňuje přetížený nervový systém. Chrání před předčasným stárnutím a také zvyšuje výkonnost svalů. Někteří se
Vrchovatou lžičku pylu utřete se lžičkou medu, rozpusťte ve sklenici převařené vody. Tuto dávku pijte po částech - třikrát během dne.
Vědecké výzkumy prokázaly, že pyl může léčit. Proto ho někteří léčitelé nebo bylináři nadšeně doporučují při léčbě nejrůznějších chorob.
39
Přírodní terapie
Jak získáváme pyl? Včely při sběru nektaru sbírají zároveň pyl. Jejich zadní nožky mají speciální prohlubeniny, tzv. košíky, v nichž jej shromažďují. Jsou to mikroskopické čásice, které mohou být každou chvíli zachyceny větrem. Aby jej neztratily, navlhčují jej včely nektarem nebo troškou medu. Takto vytvořené hrudky se bezpečně dostanou do úlu, kde jsou ukládány do buněk pláství. Včely dělnice na vlhčují pyl medem a pě chují ho. Tento v pods tatě zakvašený pyl se nazývá včelím chlebem. Je farmakologicky poklá dán za účinnější. Je to výborná strava pro všechny obyvatele úlu, ale hlavně slouží jako potrava pro larvy a mladé dělnice. Pyl je dodatečně pokryt tenkou vrstvou medu a zavíčkován voskem. Takto izolován od přístupu vzduchu podléhá mléčné fermentaci. Vytvořená kyselina mléčná je konzervační látka, která umožňuje uchovávat pyl delší dobu. Aby získali pyl, staví včelaři před vstup do úlu speciální síťky nebo mřížky s nádobkami. Když včely prolézají do úlu, musejí si otřít nožičky o tyto mřížky. Díky tomu část pylu jednoduše spadne do nádobek. Včely nasbírají vždy více pylu, než po třebují. Proto můžeme mít čisté svědomí, že jim nebereme draho cennou potravu. Velký roj je schopen během sezóny nasbírat několik de-
domnívají, že má vliv na dlouho věkost. Bylo zjištěno, že včelaři se v průměru dožívají vyššího věku. Bezprostředně to souvisí s tím, že konzumují nečištěný med, který Složeni pylu obsahuje větší množství pylu, než bývá rozdílné a ve med prodávaný v obchodech. velké míře závisí Pyl se ukázal jako mimořádně účinný na rostlinách, na při anemii, zácpě, průjmech, při kterých ho včely infekcích způsobených bakteriemi sbírají. i viry. Byly rovněž zaznamenány dobré výsledky při léčbě cukrovky. Pyl je doporučován i alergikům, protože nevyvolává přecitlivělost. Obsahuje sice alergeny, ty jsou však zneškodňovány včelími slinami a nektarem a často procházejí doda sítek kilogramů pylu. Včely nespo tečně procesem mléčné fermentace. třebují ani polovinu tohoto množství, Pyl posiluje organizmus, může tedy nadbytek skladují jako zásoby a právě posloužit také v prevenci chorob. tento přebytek využívají včelaři. Doporučuje se užívat okolo 20 g pylu Pyl se používá při léčení prostaty a denně. Při onemocnění je třeba dávku při poruchách činnosti střev. Bylo zdvojnásobit (vrchovatá lžička obsa prokázáno, že snižuje krevní tlak, huje 24 g). Nejlépe je užívat pyl společně s medem.
Léčba pylem
Pyl jsou mužské rozmno žovací buňky spermatophytů - semenných ros tlin. Skládá se z vody, sacharidů, tuků, minerál ních látek, bílkovin, sko ro všech vitaminů a také z jiných látek, jako jsou fýtoncidy, éterické oleje, rostlinné hormony, enzy my, růstové stimulátory.
Léčba smíchem
Přírodní terapie
Smíchem se léčily některé nemoci už v dávných dobách. Ve starověku se smích “předepisoval” u některých nemocí plic a pro celkové zlepšení zdravotního stavu. Doporučoval se také v rekonvalescenci po ope racích, protože se věřilo, že se po takové léčbě lépe hojí rány. Smích měl také příznivě ovliv ňovat trávení a posilovat psy chické a fyzické síly organizmu. Vzniklo samostatné odvětví zabývající se tímto jevem - gelotologie (řec. gelos - ús měv) - zkoumající vliv smíchu na lidský organizmus. Bylo prokázáno, že smích harmo nizuje činnost vnitřních orgánů, a proto může být pomocníkem při celkové léčbě. Pomáhá při léčení takových nemocí jako astma, žaludeční křeče, mi grény. Účinně odstraňuje úna vu, likviduje depresivní stavy, bolesti a zvyšuje sexuální potenci. Jedna minuta smíchu znamená pro organizmus totéž, co 45 minut fyzické relaxace. Smích je stejně zdravý jako sportování nebo různé relaxační techniky. Vědecké výzkumy pro kázaly, že smích je kontrolován mozkem, který zároveň analyzuje veškeré emocionální podněty. Cen
trum emocí je umístěno v pravé mozkové hemisféře. V mozku vznikají endorfiny, čili morfiny vytvářené lidským organizmem. Působí proti bolestem, stresu a zánětům. Smích
orgány je to výborný vibrační tělocvik, navíc celého tohoto pro cesu se účastní mozek a intelekt. Smích prohlubuje dech, protože intenzivněji pracují svaly hrudníku a bránice. Když se smě jeme, rozšiřují se de chové cesty a do plic se dostává až třikrát více vzduchu než obvykle. Prodlužuje se také dechová přestávka. Výsledkem toho všeho je, že se perfektně pro čišťují plíce. Navíc se mění krevní prostředí ze zásaditého na kyselé, což ovlivňuje rychlost srdečního tepu. Snižuje se krevní tlak a zlepšuje výkonnost celého krev Večerní smích uvolňuje od stresu, vnitřního ního oběhu. Procvičují napětí a zaručuje zdravý spánek. se hlasivky - člověk vydává nejrůznější zvu podporuje tvorbu endorfinů a očiš ky, od tlumených po hlasité a ryt ťuje je, aby je zbavil adrenalinu, mické. Při smíchu se rozšiřují cévy hormonu stresu. a kapiláry, což zvyšuje příliv krve do Aktivního smíchu se účastní svaly tváře, překrvuje pokožku hlavy a tak obličeje, hlavně čelistí, tváří a nosu. zlepšuje její výživu. Navíc pohybujeme rukama a no Jako prevenci chorob si aplikujte hama a jejich svaly se uvolňují. Při minutové bloky smíchové terapie intenzivním smíchu potřásáme hla několikrát během dne. Jednoduše vou a břichem a pohybujeme přitom řečeno — smějte se tak často, jak je vnitřním svalstvem. Pro všechny to jen možné.
Nejzdravější je hlasitý a hluboký smích, který posiluje fyzickou kon dici celého organizmu i psychické síly.
40
r
v
v
r
LECBA UMĚNÍM Předmětem diagnózy a léčby umě ním je především schopnost pa cienta komunikovat a navazovat vztahy s jinými lidmi. Během terapie nemocný prohlubuje poznání sebe sama, aby mohl změnit nebo přij mout ty složky své osobnosti, které mu činí potíže a neumožňují žít plnohodnotným a nezávislým ži votem. Léčba uměním může pomoci lidem, kteří jsou přesvědčeni, že nevyužívají plně své možnosti
Uměníje v terapii používáno hlavně pro své očišťující vlastnosti. Velmi účinné je umění zejména při léčbě mentálních poruch a poruch emocionální rovnováhy. O léčebné vlastnosti umění byl zájem už ve 40. létech našeho století. Umělci spolupracující s psychia trickými léčebnami zpozorovali, že tvorba a diskuze o vzniklém díle mohou usnadnit kontakt s nemoc ným a stát se základem pro jeho léčbu. Terapeutické a psychote rapeutické techniky založené na umění se intenzivně rozvinuly po druhé světové válce. Časem získaly uznání v profesionální medicíně a jsou dnes úspěšně používány na celém světě.
a schopnosti. Umělecké nadání není nutné, důležité je zapojit se do procesu emocionální očisty. Druh nebo formu umění si pacient volí nej častěji podle svých osobních zálib. V některých případech může terapeut doporučit konkrétní druh umění jako obzvlášť vhodný. Protože však má léčba uměním citové základy a mů že přinést novou, snad občas i ne příjemnou zkušenost, musí pacient s účastí na ni souhlasit.
Umění otevírá terapeutovi ty oblas ti, které psychoanalytikovi otevírá sen. Umožňuje proniknout do pod vědomí a objevit ve vytvořených uměleckých symbolech skryté pří činy emocionálních a mentálních poruch. Jejich základem mohou být bolestné zážitky, vzpomínky sahající někdy až do dob velmi raného dětství, zasunuté do podvědomí, přitom však negativně ovlivňující sebevědomí i život člověka. Pěstová ní umělecké tvorby určitého druhu a rozhovor na toto téma přenáší nevědomé motivace lidského jednání do oblasti vědomí a umožňuje jejich identifikaci a pokud možno i kon trolu. Při léčebné seanci pacient vědomě prožívá dříve nevědomé emocionální napětí a tak se od něj uvolňuje.
Přírodní terapie Léčba uměním
Umění jako schopnost vyjádřit vnitřní i vnější skutečnost je člověku vlastní odjakživa. Malbou, kresbou, zpěvem nebo tancem tlumočí své vnitřní potřeby a emoce, štěstí, úzkost, strach ze smrti i touhu jej překonat, radost ze zrození apod. Nedivme se tedy zájmu, kterým ho obdařují léčitelé, ale i psychologové nebo lékaři, a to jak těla, tak duše. Umění pro ně může být velice důležitým léčebným nástrojem.
Léčebné sezení může být indi viduální nebo skupinové, nanejvýš však pro osm pacientů. Délka trvání není předem určena a řídí se indivi duálními dispozicemi účastníků. Pacient by se měl připravit na nejméně šestiměsíční léčbu. Seance se většinou konají jedenkrát týdně, musí probíhat v atmosféře plného pochopení a soukromí. Charakter léčby, u níž je nesmírně důležitá upřímnost a přátelské vztahy ve skupině, je důvěrný. Mimo terapeu tickou skupinu by nemělo pro niknout nic. Zodpovědný terapeut musí být pokaždé profesionálně připraven. Po celou dobu léčebné seance musí mít situaci pod kontrolou a v případě nutnosti zasáhnout.
V léčbě se využívají čtyři druhy umění: malířství, hudba, dramatické umění a tanec, případně stylizovaný pohyb.
41
Přírodní terapie Léčba uměním
ARTETERAPIE Při tomto způsobu léčby uměním se využívají různé malířské, grafické i sochařské techniky, například řczbářství, modelování, pacient se může věnovat textilní nebo keramické tvorbě apod. Volba umělecké techniky má pro jeho léčení často stejný význam jako vytvořené dílo. Výběr tvůrčí metody může být prvnim krůčkem k vyřešení pacientova problému. Pestrý obraz namalovaný s použitím mnoha barev má zcela jiný význam než jemná skica tužkou. Již v této chvili lze vyvozovat první závěry týkající se pacientovy emocionality a způsobu, jakým vnímá sám sebe. Při vytváření obrazu, sochy nebo uměleckého předmětu je úkolem terapeuta podněcovat účastníky ke stále plnějšímu sebevyjádření. Jedním z cílů je přimět pacienty, aby se vzájemně podělili o radost z tvorby, pokusili se o popisování svých pocitů a o interpretaci vlastních děl. Průběh seance závisí ve velké míře na samotných účastnících. Podle toho, jaká atmosféra vládne ve skupině, i podle individuálních potřeb pacientů může terapeut navrhnout spolupráci na vytváření kolektivního dila. V jiném případě pracuje každý samostatně a o vý sledky se podělí až v závěru.
Všechnyformy léčby uměním rozvíjejí kreativitu. Dílo není tak důležité jako proces tvorby, ten totiž umožňuje účastníkům vstup do podvědomí.
Hudební provokace nebo po pření jednoho hudebního stylu jiným může být nepřímým pro jevem emocí, které se stěží vyjadřují jinak nebo je vůbec vyjádřit nelze. Prostřednictvim hudby, zpěvu, zvuků se pacienti učí vyjadřovat sebe sama a rozvíjet svou schopnost sebekontroly. Získané zkušenosti mohou později využít ve verbální oblasti. V případě, že se ve skupině vytvoří napětí, musí terapeut vést další léčbu tak, aby zdroj napětí odhalil a pomocí hudby ho odstranil. Muzikoterapie je doporučována například mladým lidem, nemocným Alzheimerovou chorobou nebo jako metoda léčby neklidných dětí. Léčebný význam může mit nejen aktivní muzikoterapie, ale i pasivní poslech hudebních skladeb. 4T LÉČBA LITERATUROU
Arteterapie je obzvlášť doporučována lidem, kteří se cítí omezo váni a utiskováni jinými; poskytuje jim prostor pro svobod nou kreativitu.
CHOREOTERAPIE (LÉČBA TANCEM) Každý z nás se pohybuje způsobem, který je pro něj charakteristický. Prostřednictvím tance, pantomimy apod. může člověk vyjádřit své emoce a pocity. Taneční nebo pantomimické formy výrazu jsou zvlášť důležité při řešení problémů pocházejících z raného dětství, kdy pacient ještě neovládal řeč a vlastní tělo používal jako jediný prostředek komunikace. Při sezení se používají různé rekvizity, např. míče, pytlíky s hrachem, různé sportovní pomůcky. Choreoterapie je zvlášť doporučována pro práci s malými dětmi - může prohlubovat cit mezi matkou a dítětem. Prospívá také starým lidem postiženým demencí.
MUZIKOTERAPIE
Účastníci léčebné seance mohou používat vlastní hlas (zpěv) nebo hudební nástroje. Hudba je nezvyklým komunikačním prostředkem. Může sloužit k navazování kontaktů a pomáhat pacientovi řešit problémy v oblasti sociální komunikace. Při muzikoterapii účastníci často vyjadřují emoce, které nejsou schopni verbalizovat. 42
Jistě víte, že vyprávění pohádky nebo recitování říkadel může uklidnit i velmi roztěkané dítě. Je to léčba literaturou, příběhem, kterou ovládáme, aniž bychom seji zvlášť učili. Profesionální terapie je ovšem složitější. Literatura se používá pro posílení vědomi vlastní identity. Léčebná seance spočívá především v diskuzi o určitém literárním díle. Účastníci společně interpretují a analyzují postavy a situace popsané v textu. Dělí se o své individuální dojmy a prožitky. Léčba opírající se o četbu literatury rozvíjí především schopnost komunikace a vyjádřeni pocitů. Umožňuje pacientům poznat sebe sama a rozvíjet pocit vlastni identity. Současná psychiatrie používá i aktivní léčbu literaturou, při níž účastníci píši vlastní verše nebo se věnují jiným literárním žánrům. LÉČBA DIVADLEM
Tato technika využivá různé formy dramatického umění. Hraním postav pacienti poznávají sebe sama, rozvíjejí představivost a zdokonalují své kreativní schopnosti. Členové terapeutické skupiny mohou dát přednost buď kolektivní (ve větších či menšich skupinách), nebo individuální práci. V prvním případě se pod vedením terapeuta tvoří a odehrává dramatické dílo. Při hraní rolí si pacienti uvědomí vlastní postoje a pocity, mají možnost vyzkoušet nové způsoby chování. V jiném případě mohou účastníci dramaticky ztvárnit své vlastní myšlenky a pocity s cílem prozkoumat mezilidské vztahy (i ty, které nesplňují jejich očekávání). Pacienti často pracují s nadsázkou, metaforou apod. Prostřednictvím "hraní divadla" se osvobozují od vzpomínek a nejistoty, objevují možnosti, jak zlepšit svůj vztah k jiným lidem a lépe poznat sebe sama.
LÉČIVÁ SÍLA STROMŮ
prostřednictvím vzájemné výměny energie stromů i jiných rostlin vyrovnávají. Proto člověk v blízkosti stromů nejen rychleji regeneruje své fyzické síly, ale také nalézá vnitřní rovnováhu. Samozřejmě není bez významu druh lesa nebo lesoparku, v němž nemocný zrovna pobývá.
Zjistilo se například, že stromy s kuželovitou korunou (např. cypřiš, túje, bříza, topol) zvyšují činnost nervové soustavy člověka, naopak měkký obrys stromu s oválnou nebo kulatou korunou (např. borovice) uklidňuje a povzbuzuje myšlení.
na ní oslunění a vlhkost vzduchu. Koruny stromů působí jako sluneční clona, snižující intenzitu slunečního záření. V hustém lese podstatně vzrůstá vlhkost vzduchu. Proto není vhodný pro nemocné trpící sr dečními chorobami, astmatiky nebo pacienty s tuberkulózou plic. Osoby s nemocnými plícemi by si měly vybírat borovicové lesy, které mají naopak zakázány někteří pacienti s průduškovým astmatem. Skladba
a charakter lesního porostu a indi viduální snášenlivost u každého pacienta totiž má pro určováni způ sobu terapie podstatný význam. Nejjednodušším druhem "léčby stromy" je procházka lesem, nejlépe na jaře. Je však třeba přihlédnout k výše uvedeným doporučením a ke kontraindikacím. Na jaře je pro stromy příznačný velký přiliv životní síly, která se může přenést na ne mocného. Jednou z technik do poručovaných psychotroniky a lé čiteli je procházka lesem, při níž si vybereme jeden strom, ke kterému přistoupíme a opatrně obejmeme jeho kmen. Snažíme se vycítit, jak dýchá a jak v něm proudí míza, zavřeme oči, čelem se dotkneme kůry. Lehce se ke stromu přitiskneme a poddáváme se mírnému kolébání kmene. Strom by nám měl předat část své energie. V této pozici zůstaneme několik minut, potom otevřeme oči a s proměněnou duší klidně od cházíme.
Pyloví alergici by se měli vyhýbat kvetoucím stromům.
43
Přírodní terapie
Léčivou sílu lesa neovlivňují jen bioproudy vyzařované jednotlivými stromy. Důležité je, v jakém ročním období chceme zahájit léčbu. Také denní doba není bez významu. Jinak působí les na člověka časně ráno, jinak večer. Důležité je, zda teplota vzduchu vyhovuje našemu orga nizmu. Svůj význam má i množství slunečního záření, vlhkost vzduchu, rychlost větru nebo jiné klimatické vlivy, stejně jako hustota lesa. Záleží
Nejpříznivější vliv na lidský orga nizmus majíjehlič nany: modřín, bo rovice, smrk, jedle, jalovec a tis (pozor, tis je jedovatá ros tlina, před náhod ným požitím jejich částí je třeba chránit hlavně děti).
I Léčivá síla stromů
Bez stromů by život na zemi nebyl možný. Jsou nenahraditelným přírod ním zdrojem a zásobárnou kyslíku a vody, zachycují škodlivé bakterie a brání jejich šířeni. Pohlcují ze vzduchu obrovské množství prachu, sazí a toxických zplodin. Díky svým bioproudům neutralizují vlivy ne gativního záření, jak kosmického, tak zemského (geopatogenních zón). Navíc neutralizují pozitivně ioni zovaný vzduch, který lidské dýchací soustavě nevyhovuje. Léčivých vlastností stromů využíva li lidé odjakživa, dávno předtím než byla známa "chemie lesa". Je totiž známo, že každý strom, ale i keř či jakákoliv jiná rostlina lesního poro stu obsahuje jiné chemické látky, má jiné vyzařování a bioproudy. Ty se
Přírodní terapie Léčivá síla stromů
Stromem, který si zaslouží zvláštní pozornost, je bříza. Má totiž tak velké léčebné schopnosti, že ji můžeme považovat za strom zdraví. Četné léčivé vlastnosti mají hlavně listy břízy. Sbíráme je v květnu a červnu, daleko od cest a městské výstavby, protože výfukové plyny způsobují, že se v listech hromadí toxické látky. Listy sušíme, nejlépe rozložené v tenké vrstvě na stinném místě. Drogu uchováváme v suchu v papírových sáčcích. Listy určené k vnitřnímu použití neskladujeme
déle než rok. Odvar ze sušených listů břízy je doporučován při nemocech ledvin, včetně ledvinových kamenů. Má také močopudné účinky, takže současně čistí močové cesty. Vzhle dem k tomu, že vyvolává pocení, do poručuje se při nachlazení. List břízy je součástí mnoha známých prů myslově vyráběných bylinných čajů. Z odvaru z březového listu můžeme připravovat koupele, které přispívají k léčbě mnoha civilizačních chorob, včetně obezity. Při žaludečních potížích a zánětech
JEHLIČNANY Jalovec obecný - pomáhá při žaludečních a střevních katarech, také při onemocněních jater a ledvin. Je možno používat odvar z jalovčinek, který působí močopudně. Tinktura z plodů je vhodná také k natírání při neuralgii. Jedle - inhalace odvaru z jehličí se používá při onemocněních horních cest dýchacích.
& Modřín - alkoholový extrakt z jehličí působí protizánětlivě a močopudně.
-* únavových stavů dětí a starších osob; některých psychosomatických poruch, např. neurastenie a nespavosti.
ÚČINNOST POŽEHOVÁNÍ
Z pohledu evropské medicíny je při léčeni moxou pokožka drážděna teplem. Nezanedbatelný vliv mají také účinné látky z použitých léčivých bylin. Medicína tedy potvrzuje účinnost této metody. Nahříváni má v porovnáni s akupunkturou jemnější, po silující účinek. Nejlepšich výsledků se dosahuje v kom binaci s jinými léčebnými metodami. Jedná se o zcela bezpečnou techniku, která už tisíciletí pomáhá lidem léčit nemoci a zdravotní poruchy.
137
Přírodní terapie
sia vulgaris). Moxa se spe cifickým způsobem nahřívá, spaluje nebo nechává dout nat nad stejnými biologicky aktivními body, které se po užívají při akupresuře. Terapie vychází z dobře zná mého učení o prouděni ži votní energie v lidském těle. Podle některých odborníků je technika požehování do konce starší než technika používání akupunkturních jehel.
Moxa
Moxa (moximbusce) čili požehování je metoda nahří váni akupunkturních bodů. Pochází z Činy. Je příbuzná akupunktury a akupresury a v praxi se často používají společně. Terapii požehování moxou je možné spojovat také s dalšími metodami pří rodní léčby. Exotický název pochází od jména japonské léčivé byli ny inogusa (latinsky moxa), která je příbuznou našeho pelyňku Černobýlu (Artemi
Rebirthing
Přírodní terapie
REBIRTHING Pro některé charakteristické vlast nosti lze tuto metodu (v závislosti na tom, jak a s jakým cílem se po užívá) zařadit mezi tzv. regresní te rapie, kterých je velká řada a které jsou odvozovány od nejrůznějších psychoterapeutických škol a směrů. Přicházejí z USA, Švédská, ale i z ji ných zemí. Jejich společným rysem je snaha navrátit účastníka do jeho minulých životů nebo nepoznané mi nulosti současného života a tím mu pomoci přijmout neřešitelné a obtíž né situace nebo mu ukázat, jak je lze řešit. Některé regresní terapie jsou
zaměřeny výhradně na dospělé, jiné pracuji i s dětmi. Rebithing je jednou z technik, které patři do skupiny tzv. terapii novým zrozením. Základní myšlenkou těch to terapií je, že určité neuspokojené potřeby nenarozeného dítěte nebo dítěte kojeneckého či předškolního věku způsobují bolest a poruchy činnosti organizmu jako celku. Zůstane-li tato bolest zablokována v podvědomí, může vést k potížím v pozdějším věku (jako vše, co je nucené potlačeno). Cílem terapie novým zrozením je vyřešit tyto pro blémy a dát bolesti průchod.
Rebirthing se označuje za západo evropský druh jógy.
Tvůrce rebirthingu je Američan Leonard Orr. Tato poměr ně mladá terapeutická technika pracuje zároveň s tělem i s psychikou. Základem je zvládnutí kontrolovaných dlou hotrvajících intenzivních dechových cvičení. Mezi jednot livými vdechy a výdechy se nedělají přestávky. Hluboké dýcháni dokonale okysličuje celý organizmus. Při rebir thingu se zásadně mění standardní způsob dýchání. Přesto je to jednoduchá metoda, která nezpůsobuje účastníkům žádné potíže. Autor rebirthingu zprvu používal velmi originální způso by práce. Byla to především tzv. “mokrá” metoda. Klient si lehl v potápěčských brýlích na dno bazénku s teplou vodou a intenzivně dýchal přes speciálně přizpůsobenou trubičku. Tento způsob terapie však šokoval většinu začí najících rebirtherů. Proto její autor od tohoto typu cvičení upustil a soustředil se na jednodušší dýchací cviky. Teorie působení rebirthingu je mnohem zajímavější než samotná technika. Ve své čisté podobě je rebirthing holistickým systémem svépomoci. Není ideologií, filozofii, terapií ani psychologickou technikou. Podle některých názorů se jedná o západoevropský substitut jógy, spoje ný s prvky psychoterapie a afirmační filozofie. Tato jed noduchá metoda může posloužit jako nástroj k aplikaci principů různých teorií. Z hlediska praktické aplikace a účinků terapie můžeme říci, že rebirthing patří k meto dám práce na sobě, při nichž je dýchání bezprostředně spojeno s procesy očišťování těla a s jeho energetickým posilováním.
138
Tvůrce metody vycházel ze skutečnosti, že při dýcháni od straňujeme z těla až 70% veškerých toxinů a škodlivých látek. Obvykle však při této činnosti nevyužíváme všech ny možnosti našeho organizmu a zůstávají v nás hluboké
Terapie pomáhá dokonale uvolnit organiz mus a podporuje jeho obranyschopnost.
139
Přírodní terapie
Rebirthing
energetické rezervy. Cílem práce na sobě je naučit se očiš se podvědomé bojí bolesti hluboce zakódované od dob ťovat organizmus a čerpat z dosud nepoužívaných energe prvniho nádechu. tických zásob. Říká se, že se nic nemůže vyrovnat šoku při narození Základním úkolem je uvolnit energetické blokády a umož - žádná událost, obzvlášť po dobu našeho vědomého živo nit volný průtok energie. Povzbuzeni málo aktivních ener ta, se nevyrovná onomu prvnímu otřesu. Chvíle, kdy se getických center pozitivně ovlivňuje psychiku a fyzickou zahltíme vzduchem a poprvé zakřičíme, je prvním a hlav kondici. Časté prožívání stavů napětí totiž člověka z ener ním determinantem našeho života. Existují teorie, které getického hlediska velmi vyčerpává a oslabuje. Plýtvá se hovoří o tom, že se náš osud začíná formovat v okamžiku velkým množstvím energie, která je vydávána naprázdno, početí. V astrologii má však největší význam datum na protože napětí neodstraňuje. Ani spánek a klasická relaxa rozeni. Ne bezdůvodně si obrovskou popularitu získalo ce nedokáže uvolnit všechny energetické blokády. Proto astrologické tvrzení o tom, že s prvním nádechem pohl většina lidí nese během života zbytečnou zátěž, které se cujeme tajemnou, kosmickou energii hvězd. Podle jejich neumí zbavit. postavení v tomto okamžiku se utváří lidská povaha a ur Rebirthing pomáhá na jedné straně příčiny této zátěže čuje způsob, jakým se budeme v životě vyrovnávat s dary pochopit a odstranit, na straně druhé sáhnout po nevyu osudu i s tím, co nám odepřel. Této zátěže není možné se žitých zásobách přirozených sil. Svým širokospektrálním zbavit. Navážeme-li však vědomý kontakt se svou životní působením umožňuje dosáhnout dokonalého uvolnění, energii, můžeme s ni lépe nakládat a naše možnosti rozho obnovit životni síly a zároveň povzbudit organizmus v boji dovat o svém životě budou větši. proti veškerým onemocněnim. Může být prospěšná sama Při rebirthingu se můžeme za použití specifického o sobě nebo podporovat jiné formy léčby. “hlubokého” dýchání ztotožnit s pocity ukrytými v podvědo Metoda působí mno mí, vrátit se do em hostranně a právě bryonální fáze, do v mnohostrannosti okamžiku narozeni lze spatřovat origina a novorozeneckého litu rebirthingu. Smy období. Nahlédne-li sl terapie se dá člověk do své obvyk interpretovat růz le neznámé, někdy ným způsobem. Lze temné minulosti, mů ji použít při práci že se negativních pro s psychikou - někdy žitků zbavit. Tímto se rebirthing nazývá způsobem rebirthing psychologickou chi přispívá k psychic rurgii. kému a duchovnímu Použitá cvičení mo osvobození od po hou mít pro každého porodního traumatu, účastníka rebirthingu jehož důsledky sice jiný význam. Něko podvědomě, avšak mu pomohou zkva neustále pociťujeme. Podle terapeutů ovlivňuje poporodní šok litnit životní styl Samozřejmě návrat celý náš další život. a zlepšit subjektivní k momentu zrození existenci ve vnějším světě. Pro jiného mohou být způ není nutným prvkem terapie. Nepotřebuje ho každý. Dnes sobem shromažďování a kontroly životní energie. Tato se v celém světě používají metody omezující poporodní technika také často pomáhá obnovit psychofyzickou rov šok novorozenců, jako je porod ve vodě nebo ve tmě nováhu a odstraňuje komplexy. a v úplném tichu. Někomu se návrat k prvním okamži Rebirthing je však nejvíce známý svou vizí “opětovného kům života nepodaří. Zato každý může využít rebirthing zrození”, tzn. vědomého znovuprožiti a zpracování trau k zprůchodnění energetických kanálů a odstranění “špat mat spojených s porodem. né” energie, která se v nás hromadí. Každé městnáni Autor této metody zastával názor, že osobnostní vzorce, energie je příčinou příštích zdravotnich potíži. Tento jev které ve velké míře ovlivňují náš život, se formují už v jeho zdůrazňuji nejrůznější terapeutické teorie po celém světě úplných začátcích. Zkráceně lze říci, že narozeni může - čínské, indické, dokonce i jihoamerické. Terapie dýchá dominantním způsobem ovlivnit naši osobnost, emoce ním může velmi účinně pomoci - nejjednodušší rebirthina charakter. Veškeré potíže, neúspěchy a neštěstí pramení gová dýchací technika pomáhá organizmu zbavit ze stresu z traumatických zážitků, kterými člověk prochází ve chvíli a napětí. Je-li provedena správně, umožňuje svobodně na svého zrozeni a v bezprostředně následujících okamžicích. kládat s našimi zásobami energie. Při porodu násilně měníme prostředí. Plíce přizpůsobené Přívrženci metody jasně říkají, že hlavním úkolem rebir vnitřnímu dýcháni v matčině lůně jsou najednou přinuce thingu je integrace a vědomé spojení tří soustav: inte ny dýchat samostatně. Tento jev doprovází zděšení a bo lektuální, citové a fyzické, a obnovení jejich vzájemné lest. Proto není divu, že obvykle dýcháme mělce. Člověk spolupráce.
Rebirthing
Přírodní terapie
Pokud nemůže mezi všemi třemi zmíněnými soustavami volně prou dit energie, vzniká disharmonie. Jed na soustava začíná převládat nad ostatními. Porušeni rovnováhy zpět ně negativně působí na celou osob nost člověka. Harmonické vzájemné propojení všech tři soustav zvyšuje naopak energii a životní sily celého organizmu, zlepšuje se emocionální a psychická kondice. Nastolování rovnováhy a harmonic ké propojování všech složek lidské bytosti je proces, během něhož se můžeme zaměřit na to, o čem si mys líme, že je pro nás špatné a škodli vé, a uvědomit si samozřejmý smysl svobody a dokonalosti. Tak stoupen ci této metody vnímají “osvobozová ní se” od své minulosti, překonáváni špatných zkušeností. Ukazuje se, že
Rebirthing je spíše možno chápat jako přemýšleni o sobě a okolním světě. Některé případy však potvrzují, že pou žití této metody může zlepšit zdraví. Lékařská veřejnost přijímá výsledky terapie při zlepšování krevního oběhu a srdeční činnosti a účinnost procesu dýchání při využití celého povrchu plic. Každý je schopen naučit se těmto dechovým cvičením a samostatně je provádět. Přesto by alespoň v počáteční fázi měly probíhat pod dohledem. Pro nezkušené osoby může být nebezpečná tzv. hyperventilace. Vedle porady s lékařem je důležité, abychom při uplatňování této meto dy pracovali se zkušenými odborníky - začátečníci tak zís kají pocit jistoty. Ke každému případu je třeba přistupovat s citem, pozornosti a rozvahou. Zcela jistě nemá smysl okamžitě zkoušet prožít znovu své vlastni narození. Začátečníci se při seznamování s metodou záměrně nedozvídají, jak se může terapie projevovat, aby nepodléhali sugescim. Působení terapie se během sezení projevuje sym ptomy, které zcela neodpovídají standardnímu chování. Ně kdy je potřeba překonat vlastni práh bolesti. Objevuji se okamžiky znehybnění, strnutí a trismu. Někdy se zviditel ňují dávná napětí, vracejí se potlačené traumatické zkuše nosti z dětství. Stává se, že člověk, který cítí strach a chce se vrátit do matčina lůna, zaujme pozici embrya. I v takových případech není třeba mít obavy. Smyslem terapie je mezi jinými očista od všeho, co nám v podvědomí vadí a co se normálně snažíme potlačit. V zásadě se jedná o to, uvědo mit si, že se běžně potýkáme sami se sebou a neseme odpo jí' REBIRTHING PODPORUJE LÉČBU:
poruch dýchací a oběhové soustavy, alergií, ast matu, migrén, revmatických bolestí, cukrovky, onemocnění ledvin, sexuálních potíží a různých psychosomatických onemocnění; civilizačních chorob, závislostí, mj. na alkoholu. 140
špatné je to, co za špatné považuje me. Důležité je uvědomit si, že metoda neni nástrojem konfrontace se sa mým sebou nebo boje proti naší mi nulosti. Rebirthing je nejúčinnějši, pokud působí příjemně a uvolňuje, není násilný a neprovokuje, je jem ný a přispívá k sebepoznání toho, kdo jej provádí. Přívrženci této me tody zdůrazňuji, že k nejdůležitějšim principům patří snaha o dosaženi stavu radostné akceptace světa a sebe sama a schopnost těšit se z toho, co přináší běh života.
Terapie pomáhá při léčbě astmatu a alergií.
vědnost za vlastní život stejně tak jako za vlastní smrt. Naučit se svobodě a odpovědnosti patří k základním prv kům této eklektické (spojité) terapie. Je samozřejmé, že každý musi k tomuto poznání dojít sám. Druhou neméně důležitou součástí “filozofie” je přesvědčení o tom, že si svými myšlenkami a postoji sami utváříme skutečnosti svého života. Pochopit to vyžaduje naši aktivitu. Její sou částí je schopnost otevřít se světu a vyrovnat se s ním. Ukazuje se, že tuto nekomplikovanou techniku můžeme použit jako jednoduchý, účinný a zároveň víceúčelový ná stroj k dosažení různých cílů zásadních pro naše fyzické a duševní zdraví. Rozhodnutí, zda se pomocí rebirthingu věnovat více tělu, nebo duši, je zcela individuální. Metoda je účinná do té míry, do jaké se člověk rozhodne otevřít se, a toto je krajně osobní záležitost. HOLOTROPNÍ DÝCHÁNÍ
Velmi známou metodou využiti dechu k duchovnímu růs tu, sebepoznání, případně i k terapii, je holotropní dý chání. Jako jednu z metod transpersonální psychologie ji vypracoval psychiatr českého původu MUDr. Stanislav Grof, působící nyní i se svou ženou Christinou v USA. “Holotropní” znamená v překladu “směřující k celistvos ti”. Metoda se opírá o výzkum nejrůznějších spirituálních technik. K navozeni změněných stavů vědomi využívá zrychleného dýchání a evokativní hudby. Změněné stavy vědomí otevírají člověku přístup nejen do prenatálního života nebo do minulých životů, ale i k dalším rovinám zá žitků přesahujících běžné vnímání času a prostoru. Umož ňují člověku objevovat sebe sama, poznávat kořeny svého jednáni i potlačované energie a emoce, které mohou být uvolňovány a přetvářeny. Holotropní dýchání je však ex trémní metodou, která nesmí být aplikována bez dozoru vyškolených odborníků. V celém světě je v současné době přibližně 500 držitelů Grofova certifkátu.
FELDENKRAISOVA METODA
PRINCIPY TERAPIE
Při Feldenkraisově metodě, stejně jako při terapiích opíra jících se o masáž nebo chiropraxi, se používá dotyk, avšak rozdíl mezi touto metodou a jinými druhy dotykové tera pie je zásadní. Masáž obvykle působí na měkkou tkáň, ků ži a svaly, v chiropraxi se působí na kosti. Feldenkraisova metoda se zabývá lidským organizmem jako celkem, vy užívá jeho přirozené schopnosti upravovat a koordinovat své funkce. Znamená to mj., že tato terapie ovlivňuje cen trální nervový systém. Jejím cílem je pomoci jednodu chých psychosomatických cviků zlepšit všechny struktury a soustavy organizmu.
FELDENKRAISOVA METODA POMÁHÁ PŘI LÉČBĚ:
sfc chronických nebo akutních bolestí zad, ramen, paží, kyčli, nohou, kolen; poruch funkce centrální nervové soustavy (roz troušené sklerózy, obrny); & pohybově postižených osob a pacientů po mrt vici; * stresu (odstraňuje napětí); * neurologických poruch, zejména u dětí.
Přírodní terapie
Terapie je účinným způsobem boje s bolestmi zad a končetin.
využívat vlastní tělo jako laboratoř. Své znalosti anatomie a fyziologie spojil s poznatky z biologie, fyziky a matematiky. Experimentoval, pro pomoc se obrátil i do oblasti kyber netiky a nakonec se mu pohyblivost kolena podařilo obnovit v plném rozsahu. Při práci na sobě vytvořil jedinečný systém působení na cent rální nervovou soustavu, kterým lze zdokonalit fungováni lidského or ganizmu. Na základě systémových, psychologických a neuropsychologických teorii zpracoval originálni, ucelený terapeuticko-tréninkový sys tém, známý jako Feldenkraisova me toda. Své poznatky a zkušenosti popsal v knize “Body and Mature Behaviour”, pak se soustředil na je jich praktické využiti při konkrétní práci s pacienty a sám svou metodu vyučoval.
Feldenkraisova metoda
Feldenkraisova metoda je druhem psychosomatické edukace. Spočívá v poznání fyzických funkci těla a ve využiti těchto poznatků při se stavováni speciálních tréninkových technik, které zlepšují pohyblivost a zdokonaluji fungování organizmu. Název terapie pochází od příjmení jejího tvůrce, doktora Moshe Feldenkraise. Byl to fyzik, strojní in ženýr a učitel. Studoval fyziku na Sorbonně, kde získal titul doktora exaktních věd (spolupracoval i s Ma rii Curie-Sklodowskou). Od dětství byl vášnivým sportovcem. Výborně ovládal například techniky sebeo brany - jako jeden z prvních Evro panů získal černý pas v judo, po mnoho let propagoval toto bojové umění v Evropě. Za války byl něko likrát raněn, následkem toho se mu obnovil starý úraz kolena. Rozhodl se však, že se bude léčit sám a začal
POHYBOVÁ SCHÉMATA Abychom pochopili smysl terapie, je vhodné se nejdříve seznámit se základními koncepcemi, o něž se Feldenkraisův léčebný systém opírá. Při úvahách o psychosomatickém vývoji člověka Feldenkrais vycházel z předpokladu, že spolu s vývojem osobnos ti se také učíme, jak se pohybovat. Ve skutečnosti máme pouze některé vzorce chováni vrozené, většinu jich přebí ráme z okolí. Ve srovnání s mláďaty zvířat, která běhají už několik hodin nebo dní po narození, se dítě učí chodit velmi dlouho. Všechny ostatní činnosti, jako sedání a vstá vání, plavání, pohyby při hraní, jsou naučené. Při této výuce, spočívající v pozorování chováni okolí, se samozřejmě každý naučí něco jiného, poznává jiné, lepši nebo horší příklady. Záleží na tom, zda máme příležitost vidět správné modely a jaké jsou naše schopnosti se učit. Pokud nám však dobré příklady chybí a naše běžná kaž dodenní činnost nám neumožni, abychom sami zlepšili špatná pohybová schémata, pak je nezbytné intenzivní sebevzděláváni. Ve fázi sebezdokonalování přestáváme nekriticky přijímat vzorce, které nám vnucuje okolí a které usměrňovaly náš dosavadní život. Začínáme si samostatně vybírat a jsme schopni provést podstatné změny.
141
Feldenkraisova metoda
Přírodní terapie
toda rozvijí a tvaruje individuální model chování diky pohybovým sekvencím, které pomáhají soustředit se na ty oblasti těla, které obvykle zůstávají mimo pozornost naše ho vědomí. Umožňuje tak zapojit se více do tvoření vlast ní “vizáže” a získat větší sebeuvědomění. Během terapie si pacienti mohou osvojit nový způsob po hybu, objevit nové možnosti využití vlastního těla. Při Feldenkraisově metodě se využívají jednoduché fyzické cviky, prováděné s plným soustředěním na vykonávanou činnost. Tvůrce metody zastával názor, že atmosféra napě tí, vzrušení nepřeje výuce, naproti tomu klidná, uvolněná nálada je velmi prospěšná, protože lze snadněji kontrolo vat podněty, které ovlivňují reakce těla. Tréninkový program zahrnuje stovky drobných a větších pohybů spojených terapeutem do libovolných sestav. Mír né, pomalé pohyby jsou bezpečné a nezpůsobují bolest, nevyvolávají napětí ani psychický odpor. PROCES VÝUKY
Je důležité, aby fyzické cviky byty prováděny s plným soustředěním.
Špatné vzory a přijeti chybných návyků vedou k vnitřnímu konfliktu - nacházíme se v situaci, kdy se musíme rozho dovat mezi tím, co je instinktivni, tím, co od nás očekává společnost, a tím, co je individuální. Důsledky těchto kon fliktů mohou být vážné. Hrozí nám nejen stres vyvolaný vědomím, že můžeme být ze společnosti vyloučeni, pokud odhodíme její vzorce. Podle tvůrce metody nás ohrožují také poruchy funkci a struktur těla - poruchy dýchání, tráveni, vylučováni. Nejlepším příkladem jsou veškeré tzv. “civilizační nemoci”. INDIVIDUÁLNÍ MODEL CHOVÁNÍ Skutečným východiskem z této situace není léčba sympto mů způsobených špatnými návyky, čerpáním ze špatných vzorů nebo sváděním vnitřních bojů. Řešením je pouze reedukace. Reedukací získáváme schopnost vymanit se z bludného kruhu schémat, která nás ničí. Je to velmi obtižné a složi té. V tomto procesu můžeme narazit na mnoho překážek, o kterých jsme dosud neměli tušení. Teprve dosažení vnitřní rovnováhy, ke kterému dochází na určitém stupni reeduka ce, umožňuje, abychom na sobě skutečně začali pracovat. Feldenkraisova metoda ovlivňuje pacientovo vědomi při rozeným způsobem - jemným, nenásilným pohybem. Me
142
Celý trénink se soustřeďuje spiše na proces výuky a na prak tické využívání znalostí než na dosaženi konkrétního cíle. Pozornost pacienta se soustřeďuje hlavně na pociťování rozdílů mezi nevědomým (zpravidla nesprávným) a vědo mým (správným) prováděním určitých pohybů. Důležité je, aby organizmus byl chápán jako celek a všechny jeho součásti zůstaly vzájemně v úzkém spojení. Metoda však neučí pouze jednomu, obecně platnému mo delu pohybů, který by určoval optimální způsob vyko návání různých činností. Umožňuje účastníkům terapie seznámit se s různými způsoby využití těla, aby se pak mohli samostatně rozhodnout, které pohyby jsou pro ně nejekonomičtějši - efektivní, jednoduché a snadné. Důležité je, aby se každý naučil rozpoznat, které pohyby provádí lépe a na čem ještě musí pracovat, a dosáhl tak pozitivních změn v celém organizmu. Vědomé provádění všech pohybů nám pomůže odbourat získané špatné ná vyky a vypracovat alternativní, lepší postupy, vhodné pro každodenní život.
VĚDOMÍ PROSTŘEDNICTVÍM POHYBU Ve Feldenkraisově metodě existuji dvě základní formy prá ce. Ve skupinové terapii jde o tzv. vědomí prostřednictvím pohybu. Výuka probíhá v jedenapůlhodinových blocích v pravidelných časových intervalech (např. o víkendech). Terapeut vysvětluje účastníkům terapie, jak se mají prová dět pohybové sekvence v několika základních polohách - vsedě, případně vleže na podlaze, vsedě na židli nebo vestoje. Během výuky se postupně přechází od jedno duchých, mírných cviků ke složitějším, ale i účinnějším pohybům. Teoretické rozebírání metody nebo analýza jed notlivých pohybů není považována za důležitou, o to vice času je pak věnováno získáváni osobních zkušeností. Jde o individuální prožitek, který si člověk může připomenout později a prakticky ho využit v každodenním životě.
FUNKČNÍ INTEGRACE
Přírodní terapie
Feldenkraisova metoda
Individuální práce terapeuta s klientem má název funkční integrace. Je to forma jemné kinestetické komunikace. Terapeut při ní dotykem a jemnou manipulací ukazuje, jak lze zacházet s tělem. Při funkční integraci probíhá výuka pomocí pohybových sestav, přizpůsobených indivi duálním potřebám. Odborník se snaží poznat možnosti a schopnosti každého člověka a pomoci mu utvářet nový životní styl při plném respektování jeho individuality. Nejdůležitějšim principem a cílem terapie je tělo integrované s myslí. Při individuální terapii jsou účastníci oblečení, cvičí větši nou vleže, ale mohou také sedět nebo stát. Někdy se pou žívají různé pomůcky (polštáře, válečky, přikrývky), aby se dosáhlo správné polohy těla nebo umožnilo speciální pohy by. Sezení trvají obvykle 30-60 minut.
CÍLE A PRŮBĚH TERAPIE Lidé, kteří si Feldenkraisovu metodu osvojují ve středis cích zajišťujících její výuku, jsou nazýváni spíše “žáky” než pacienty. Toto velmi přiléhavě vyjadřuje vztah k pro cesu edukace. I samotný Feldenkrais tvrdil, že lidi neléči, ale spíše je “učí principům” správného používání těla, pro to má pouze “žáky”, ne pacienty. Bez ohledu na zvolenou formu výuky jde vždy o stejnou věc, tj. růst uvědomění, odstranění návykového chování a získání kontroly nad psychickou soustavou, která násled ně ovlivňuje činnost kostry a svalů.
* Cílem pečlivě uspořádaných pohybových sestav je za pojit psychiku, představivost a emoce. # Mnoho prvků bylo převzato z každodenních činností. Jednoduché cviky mohou připomínat sahání po ně čem, ohlédnuti se, jiné pohyby jsou složitější a nároč nější na činnost kloubů a svalů. Existují stovky různých, dokonale zpracovaných sestav, které se liší stupněm obtížnosti. Terapeut z nich vybírá tu, která je pro danou osobu nejvhod nější. * Cvičení často probíhá vleže, tělo je pak uvolněnější. K populárním cvikům patří třeba “pánevní hodiny”. Při cvičeni si pacient představuje, že pod jeho pánví jsou hodiny, a otáčí se přitom ve směru hodinových ručiček. * Léčba je bezpečná, obzvlášť proto, že se nepoužívají žádné agresivní techniky ani složité přístroje nebo lé ky. * Feldenkraisova metoda je prospěšná pro každého, bez ohledu na věk nebo fyzickou kondici. * Zájemce o Feldenkraisovu metodu by měl vždy vyhle dat odborníky, kteří ho povedou a sestaví pro něj indi viduální program. * Před zahájením terapie je vhodné poradit se s léka řem.
Tato léčebná metoda dokonale uvolňuje stres. Terapie je velmi vhodná pro zdravé lidi, dokonale pomáhá v boji se stresem a při odstraňování napětí. Výsledky tohoto způsobu psychosomatického sebezdoko nalení se bezprostředně přenášejí do mnoha oblasti kaž dodenního života. Pacienti mají často po sezení dojem, že jsou vyšší, lehčí, volněji dýchají, jsou klidnější a pociťují úlevu. Tím, že jsou vyrovnaní, v dokonalém souladu s vlastním tělem, mají pocit vnitřní jistoty. Metoda umožňuje uvolnit tělo a zvýšit jeho pohyblivost, zlepšit harmonii a koordinaci pohybů, znovuobjevit vnitř ní schopnost každého člověka pohybovat se efektivně a s půvabem. Učí citlivosti, pomáhá dosáhnout toho, že se život stává plnějším, ale také příjemnějším. Kromě větší svobody pohybů člověk znovu získá vitalitu. Může se také lépe naučit relaxačním technikám.
PROSPĚŠNOST A ÚČINKY CVIČENÍ # Zvládnutí této metody může být velmi prospěšné pro hudebníky, herce, tanečníky, umělce nebo oso by ve veřejných funkcích. Starší lidé využívají tuto terapii, aby znovu získali pružnost a mohli se pohybovat uvolněně a bez ná mahy. Nejedná se o tělocvik, cviky nejsou namáhavé, a proto se mohou provádět i v pokročilém věku. * Feldenkraisovu metodu je možné úspěšně použí vat také pří léčbě děti, zejména s neurologickými poruchami. Pro ně byl dokonce zpracován zvláštní program. Cviky Feldenkraisovy metody pomáhají také spor tovcům k dosažení optimálního výkonu.
143
Pijavice
Přírodní terapie
PIJAVICE Pijavice lékařské (Hirudo medicinalis) patři k bezobratlovcům. Jsou velmi dravé. Poznáme je mj. podle 6 rezavých pruhů na hřbetě. Jejich asi 15 cm dlouhé tělo má na konci přísavku, která kryje ozubenou če list. Toto vybavení slouží pijavicím k odsávání krve, kterou se živi je to nejčastěji krev savců. Metoda pouštění žilou pomocí krev sajících červů se používala již v antice. Do počátku 19. století byla používána spíš ojediněle jako jemnější metoda odsávání krve u děti nebo u bojác ných pacientů, které by příliš vydě silo pouštění žilou. O mimořádnou popularitu léčby pijavicemi se za sloužil francouzský lékař F. J. V. Broussais. Na jeho nemocničním odděleni bylo například v roce 1812
Po zákroku je třeba místo, kde byla pijavice přiložena, ošetřit.
nasazeno na 100 000 pijavic. Jeden z jeho následovníků naordinoval ne mocnému dnou na palec oteklý při záchvatu na 500 pijavic. Běžná dávka při menších potížích byla 80-100 červů. Tvrdilo se, že díky těmto kroužkovitým červům prolila ve své době medicína více krve než
Při sání krve pijavice vylučuje ferment obsahující mimo ji né histamin, který rozšiřuje cévy a usnadňuje tak vytékání krve; hirudin, který tlumí srážlivost krve, a také znecitlivující látku, která nedovoluje, aby “dárce” příliš brzy pijavici odhalil. Již v minulosti se pouštění krve často velmi nepříznivě projevilo na zdraví pacienta, který při léčení ztratil příliš mnoho krve a velmi zeslábl. Pokud bychom chtěli pod stoupit léčbu pijavicemi v současné době, je nezbytné, abychom se o ni poradili s lékařem. Stejně jako před dvěma sty lety spočívá terapie v tom, že se pijavice přikládají na tělo pacienta. Používají se vý hradně chovné exempláře a místo jejich přiložení by měl určit lékař. Jen tak je možné předejít nebezpečným kom plikacím, jako jsou infekce, krvácení, poškozeni nervové ho svazku.
Napoleon Bonaparte na všech svých bojištích. Přikládání pijavic nebo pouštění žilou bylo běžné ještě v do bách našich babiček. Dnes se již ty to metody používají méně, i v rámci alternativní léčby jsou spíše ojedině lé. Některé látky, které pijavice vylu čuje, však vzbuzují zájem moderní medicíny.
dKT POUŠTĚNÍ KRVE SE POUŽÍVÁ PŘI:
* oběhových poruchách; vysokém krevním tlaku; -$■ otocích; kožních reakcích; otravách.
Červi se přeloží z velké skleněné nádoby nebo misky do menší baňky kterou léčitel nebo lékař zabývájící se přírod ní medicínou, přiloží na kůži. Až se pijavice přisaje, je vhodné její tělo podložit gázou, aby se zmírnily paciento vy nepříjemné pocity. Nechtějí-li se pijavice přisát, potřou se místa na kůži glukózou nebo se pijavice namočí do stu dené vody s octem. Doporučí-li lékař přiložit pijavice na ochlupené místo, je nutné je oholit a očistit. Hladové pijavice začnou po vypití asi 15 ml krve postupně odpadávat. Pokud se nechtějí odsát, neodtrháváme je, ale posypeme trochou soli. Vždy je třeba všechny červy posbí rat a pečlivě je přepočítat. Po jejich odstraněni přiložíme na poraněná místa gázu a ovážeme je obinadlem, aby se krvácení zastavilo. Po zákroku by měl pacient odpočívat na lůžku. Je třeba občas zkontrolovat, zda gázou neprosakuje krev (hirudin, obsažený v sekretu pijavic, totiž působí ještě dlouho poté, co pijavice odpadne). V případě jakýchkoliv komplikací je třeba přivolat lékaře. Spíše než k používaní pijavic se však současná medicína i léčitelství vrací k přikládání baněk (tato metoda byla podrobně popsána v některých českých léčitelských časopisech 90. let tak, aby ji pacient mohl po užít k samoléčbě). Stejné červy je možno přiložit znovu po uplynutí 3 měsíců - vy drží bez jídla velmi dlouho (i 25 týdnů!). V domácích pod mínkách je třeba je uchovávat ve skleněných nádobách vysypaných bílým pískem a přikrytých gázou. V přírodě se pijavice vyskytují čím dál méně a jejich po užití se nedoporučuje, protože přenášejí choroboplodné mikroorganizmy.
Pijavice jsou někdy používány při vysokém krevním tlaku.
144
PILATESOVA TECHNIKA
Základem celé metody je systém cviků, které při použití speciálního nářadí působí na hlavní svalové partie. Je to nesoutěživý tělocvik, zaměřený na sebepoznání a sebezdo konalování. Tento systém umožňuje harmonickou činnost jednotlivých částí těla a pomáhá obnovit psychofyzickou rovnováhu. Dosahuje toho prací svalů, které se rozpínají, prodlužuji a posilují, a také procvičováním těch svalo vých partii, které jsou běžně zanedbávané. Kromě toho se v rámci této metody používají pomocné techniky, např. jednoduché dechové cviky.
JAK PROBÍHÁ TERAPIE
Všechny prvky Pilatesovy metody slouží k tomu, abychom si uvědomili vlastni tělo. Pravidelná práce s tělem má velký vliv na správnou činnost mozku, zvyšuje duševní schopnosti, jasnost myšlení, schopnost koncentrace. Při spolupráci fyzické a duševni složky dochází k obrovskému růstu psychosomatické odolnosti a vitality.To vše posiluje naši schopnost aktivně pečovat o své zdrávi. Pilatesova technika není tedy jen běžnou formou cvičeni. Kontrolo vaná série rytmických, vyrovnaných pohybů tvoři ucelený systém. Cviky jsou vymyšleny tak, aby zlepšily pružnost, pohyblivost, sílu a tím ovlivnily funkci celého organizmu. Jednotlivé pohyby jsou často vedeny tak, že roztažení a posílení jedněch svalů pomáhá současně uvolnit jiné, dochází k odstranění napětí a zvětšení síly. Při cvičení se nesetkáváme se zpocenými a udýchanými cvičenci, jaké vidíme běžně v jiných tělocvičnách, neboť tato technika je jemnější - zcela bezbolestná - a nevyžaduje nadměrnou námahu, pouze soustředěni a upřímnou snahu cvičence zlepšit si psychickou i fyzickou formu. Hlavní důraz se klade na správné držení těla a rovnováhu. Z toho je třeba
ífe pro sportovce, tanečníky - po úrazech; * pro osoby s vadným držením těla; pro lidi s nadváhou; proděti, aby si vytvořily správ né pohybové návyky; pro starší osoby.
Přírodní terapie
PRINCIPY PILATESOVY TECHNIKY
PILATESOVA TECHNIKA JE VHODNÁ:
Pilatesova technika
Tuto terapeutickou metodu vytvořil a propagoval německý sportovec a terapeut Josef H. Pilates. Již ve svých dvaceti letech úspěšně použí val vlastní tréninkové metody. Poz ději je využil k vypracováni systému s léčebným a posilujícím vlivem na lidský organizmus. Jeho metoda pů sobí přesně, má poměrně jedno duchá pravidla a přitom se dobře dokáže přizpůsobit individuálním potřebám a možnostem každého člo věka. Je vhodná jako jemná forma psychoterapie, regeneruje síly, může být použita jako podpůrná metoda při léčbě některých nemoci.
Tuto metodu je možno používat v každém věku.
vycházet, aby si každý mohl individuálně zvolit způsob cvičení. Je zajímavé, že v tělocvičně docílíme stavu har monie snadno. Horší je přenášení nových zkušenosti do každodenního života. Pochopitelně, stejně jako v každé te rapii tohoto typu, dosahujeme tím lepších výsledků, čím více a častěji cvičíme. Speciální nářadí je vymyšleno tak, aby pomáhalo provádět jednotlivé pohyby a získat potřeb né návyky. Umožňuje naučit se každý pohyb bez velké ná mahy. FYZICKÉ CVIKY
Ve všech fázích nácviku Pilatesovy techniky je důležitá spolupráce cvičícího a cvičitele. Mimořádný význam má soustředění při cvičení. -*• Určitou předností je také to, že se díky jednotlivým cvikům naučíme kontrolovat své emoce a myšlení. Záměrně se používají některá jógová cvičení, protože jóga, stejně jako metoda německého terapeuta, harmo nizuje mysl a tělo. Většinou se cvičí v pozicích, které snižují vliv gravita ce, např. v horizontální poloze na matracích, postelích a trampolínách. ík- Další cvičení se provádějí na speciálních převislých deskách, kruzích, stojanech, nakloněné rovině atd. # Všechna cvičení jsou vlastně jednoduchá, ale každý pohyb má smysl. Zcela obyčejné ohnuti nohy nám po několika drobných změnách umožní procvičit skoro všechny svaly současně. Tato technika se soustřeďuje především na svalové sku piny, které jsou oslabeny nebo pracují nepravidelně. Pochopitelně neopomíjí ani ostatní svaly. Zásadní význam má práce s břišním svalstvem a s pá teří. Tyto partie je vhodné trénovat při vadném drženi 145
Pilatesova technika
Přírodní terapie
-
těla. Zlepši se tak i funkce hrudníku. na začátku je však nezbytný kontakt s cvičitelem, který $■ Cvičeni obvykle působí i na dalši části těla, kde dochá může řídit dalši vývoj. zí k odstředivým i soustředěným pohybům svalů. ÚČINKY TERAPIE PRÁCE S DECHEM Pilatesova technika je vhodná pro každého nezávisle na
Kromě fyzického tréninku používá Pilatesova metoda ta ké dechová cvičení. Ta mají za úkol posílit břišní krajinu, a odstranit v této oblasti a ve spodní části páteře napětí. Cílem je. rytmické, klidné a uvolněné dýchání. Tato tech nika učí, podobně jako jóga, hlubokému dýchání z plných plic, což může začátečníkům působit potíže. Brzy si však návyk správného dýcháni osvojí tak, že se stane součástí jejich každodenního života. Trénink obvykle probíhá ve speciální cvičebně. Vedou ho odborní instruktoři, kteří sleduji účastníky v průběhu celého cvičeni.
věku a zdravotním stavu. Samotný Pilates cvičil podle své metody i po šedesátce. Kontraindikací není ani chronické onemocněni. V tomto případě jsou prospěšná fyzická cvi-
CVIČENÍ PRO KAŽDÉHO
* Instruktor nebo terapeut musí při prvním setkáni zjis tit, v jaké zdravotní formě je zájemce o Pilatesovu metodu. Sleduje jeho chování a pohyby. Jíž samotné držení těla mu může napovědět, zda účastník trpí stre sem, vnitřní nevyrovnanosti, úzkosti nebo napětím. * Pro každého cvičícího člověka se vypracuje individuál ní tréninkový program podle jeho potřeb. * Zkušený instruktor rychle zjistí, kterým partiím je tře ba věnovat zvláštní pozornost. Později může každý cvičit ve svém vlastním tempu bez pocitu soutěživosti a bez stresů, i když pod dohledem odborníka. * Trénink trvá asi hodinu. * Každý doporučený cvik se opakuje mnohokrát a in struktor má možnost cviky během terapie doladit a upravit. Doporučuje se vytvořit klidnou, uvolňující atmosféru, kterou může podpořit klasická hudba. * Většinou se v průběhu jednoho sezení procvičuji všech ny svaly, nohama počínaje, přes břicho a páteř až po horní části těla. Důležitější než vyčerpávající trénink je pohoda cvičícího, jak ve fázích soustředění, tak při uvolnění. * Pro všechny, kteří nechtějí cvičit ve speciálně přizpůso bené místnosti, je vypracovaný program, který umož ňuje cvičit Pilatesovu techniku doma. Přinejmenším
Uvolnění těla spojené s koncentrací dokáže rychle zlepšit a upevnit zdraví.
146
Pilatesova technika klade při cviče ní důraz na správné dýcháni.
čeni, která dále nevyčerpávají už bez toho oslabené síly organizmu. Pilatesova metoda pomáhá nejen při různých fyzických poškozeních a vadném držení těla, ale také při psychosomatických potížích, neurózách a při stavech celkového oslabení. Má na cvičícího blahodárné účinky. Jednoduchým způsobem se cviky přenášejí do běžného života. Konečně se můžeme naučit sedět rovně a uvol něně, správným způsobem vykonávat různé práce, a do konce správně zvedat tašky s nákupy nebo jiná břemena. V každém případě můžeme pracovat s větší koncetraci, dokonaleji, ekonomičtěji a účinně. Současná medicína se o Pilatesově metodě vyjadřuje pozitivně. Modelový trénin kový systém je zcela bezpečný, sestava cvičeni je navíc vypracována velmi důkladně a má na zřeteli individuální potřeby pacientů. Účinnost terapie byla v řadě případů potvrzena. Diky tomu, že cvičení jsou bezbolestná a ne jsou namáhavá, může Pilatesova technika být pro každého z nás zajímavou nabídkou.
।
BAŇKY to je možné, že se budou stále častěji vracet do nemocnic a ordinací prak tických lékařů.
Přírodní terapie
mítá, ale používá ji zatím velmi málo. Baňky jsou však jednoduchý, levný a mimořádně účinný prostředek, pro
Baňky
Přikládání baněk je léčebnou meto dou starou snad jako sama přírodní medicína. V dávných dobách se po užívala v Číně a Indii - právě Čína je prý místem, kde vznikla. Také v Ev ropě se baňky používají od nepaměti. Baňka byla ve starověkém Řecku znakem lékaře. Ještě před sto lety byly baňky např. v Polsku, v Němec ku a také u nás součástí běžné do mácí lékárničky. Ve 20. století, kdy došlo k prudkému rozvoji lékařské techniky, baňky přestaly být popu lární, i když se nadále používaly jako prostředek lidového léčitelství. Sou časná medicína tuto metodu neod-
Přikládání baněk se doporučuje při one mocnění plic a průdušek.
PRINCIPY PŮSOBENÍ TERAPIE Zákrok spočívá v tom, že nejprve se baňka nahřívá - tep lo způsobí rozpínání vzduchu a tím se vytvoří v baňce podtlak. Pak se baňka přiloží a působením podtlaku je do ní vtažena kůže. Během tohoto nasávání se část krve v oblasti přisátí dostane mimo cévy. V tom okamžiku jsou krvinky vnímány organizmem jako cizí těleso a dochází k mobilizaci obranného systému, který zasahuje proti in fekcím. Jestliže je takových ohnisek neboli míst pokrytých baňkami více, dochází k aktivování celého imunitního systému. Léčivý účinek baněk je tedy zcela přirozený. Ne spočívá, jak se někteří mylně domnívají, v “odsávání zlé krve”, ale v po zitivní stimula ci obranných sil organizmu.
Někdy jsou baňky skvělou alternativou antibiotik (zvláště u lidí, kteří užívají nadměrné množství léků), bývají také označovány jako “autovakcína”. U nás se nejčastěji použí vají skleněné baňky, ve světě jsou však rozšířeny také jiné - např. bambusové nebo gumové (tak zvané studené baň ky, protože se při jejich aplikaci nepoužívá teplo). Bambu sové baňky mají stejné použití jako skleněné. Jsou větší a neprůhledné, neumožňují tedy pozorovat pokožku. Gu mové baňky jsou stále populárnější, protože jejich použití je snadné. Důležité je, že nehrozí nebezpečí popálení po kožky léčeného člověka následkem neodborného zahřívá ní baněk. Používají se také baňky podobné jednoduchým skleněným, které však mají na konci speciální uzávěr při pomínající injekční stříkačku umožňující vytvořit podtlak bez ohřívání vnitřku. Studené baňky mohou být stejně účinné jako nahřívané, neboť prostředkem stimulujícím organizmus není teplota, ale podtlak. Kdysi se používalo
BAŇKY POMÁHAJÍ PŘI NÁSLEDUJÍCÍCH ONEMOCNĚNÍCH:
Tato terapie je účinná v boji s neurózou.
katarech horních cest dýchacích, astmatu, na chlazení, zánětu průdušek, plic, pohrudnice, chřipce; * podlitinách, poúrazových stavech, bolestech svalů, nervů, zánětech nervů, zánětu sedacího svalu; onemocněních orgánů dutiny břišní, vylučova cích a pohlavních orgánů; onemocněních nervové soustavy, zvláště při ně kterých neurózách; neplodnosti, nočním pomočování, ženských chorobách, špatném trávení. 147
Baňky
Přírodní terapie
také léčení baňkami, při kterém se nejprve nařízla kůže a podporovalo se vytékáni krve. Tato metoda přikládáni baněk měla blízko k metodě používání pijavic a k dalším způsobům pouštění žilou. Dnes se s ni ve větší míře může me setkat pouze na klinikách v Číně. V jiných oblastech se nepraktikuje a nelze ji používat k samoléčbě.
*
*
*
*
*
lékaře výjimečně dopředu na hrudník. Na zádech vy necháme páteř a lopatky, na prsou hrudní kost, prsní bradavky, okolí srdce a žaludeční krajinu. Na zádech přikládáme baňky od ramen po spodní část žeber, můžeme je také umístit na boky. Sázíme je v řadách, v několikacentimetrových odstu pech, systematicky pokrýváme povrch těla. Pokud jsou záda příliš ochlupená, doporučuje se je oholit. Je výhodnější začít pokládat baňky na vzdálenější stra ně zad a teprve pak na bližší. Potom pacienta přikryje me a necháme v klidu ležet asi 20 minut (u děti stačí 10 minut). Baňky sejmeme tak, že stiskneme palcem kůži při okraji baňky a lehce ji odkloníme. Po léčeni by měl pacient odpočívat na lůžku, nejlépe v pozici na břiše, aby došlo k prokrvení pokožky zad. Objeví-li se na pokožce puchýře, musíme je ošetřit an tiseptickým zásypem. U pacientů s těmito obtížemi by se procedura již neměla opakovat. V případě jakýchko liv komplikací musíme přivolat lékaře. Je třeba připomenout, že před použitím baněk by chom se vždy měli poradit s praktickým lékařem, kte rý posoudí, zda je léčba v daném případě vhodná.
Baňky jsou bezpečnou léčebnou metodou, kterou je možno bez obav používat u dětí.
JAK SPRÁVNÉ PROVÉST ZÁKROK Samotný průběh a způsob přikládání baněk je poměrně jednoduchý, i když správné provedení vyžaduje určitou praxi. * Před zákrokem si připravíme asi 30 baněk (jejich po čet volíme podle věku a výšky pacienta - pro děti pou žijeme baněk méně) a další potřeby - nádobku s lihem, tampony, lihovou lampu a vatu na kovové tyčince, va zelínu a nádobu na odpadky. Pacient by měl ležet na lůžku, s obnaženými partiemi těla, na které budeme baňky přikládat. ík Při práci s otevřeným ohněm je třeba dávat pozor a přikrýt pacientovi vlasy. - & U hubených lidi se doporučuje namazat pokožku va zelínou, aby se baňka snadněji přisála. Můžeme použit také lehkou masáž. iK- Vzduch uvnitř nádoby ohříváme plamenem, který způ sobí zředění vzduchu a následný podtlak při přiloženi baňky na pokožku. Baňky držíme otvorem dolů. Vatu na tyčince na močíme do lihu, zapálíme a vložíme dovnitř baňky (v bezpečné vzdálenosti od pokožky). Po několika se kundách hořící tyčinku odstraníme a baňku rychle přitiskneme na pokožku. Baňka by se měla okamžitě přisát. * Baňky se nepřikládají na místa, kde není dostatečné množství měkké tkáně. * Baňky přikládáme obvykle na záda, podle doporučení 148
ÚČINKY TERAPIE Tato terapie má vliv na celý organizmus, rozšiřuje cévy, upravuje podkožní krevní oběh a dýchání pokožky, zvyšu je její pružnost, vylučování potu a toxických látek. Stej ným způsobem působí na svaly a klouby, zlepšuje krevní oběh, lymfatický oběh a metabolizmus. Značně povzbu zuje také nervový systém, a to tím, že bezprostředně pů sobí na nervová vlákna a ovlivňuje stav nervových kořenů a vegetativního ústroji. Reguluje funkci krevního systému trávicí a především dýchací soustavy a tvorbu krve. Urych luje očistu organizmu od škodlivin a probouzí jeho nevy užité rezervy. Tuto metodu je možno doporučit každému jako přirozené a bezpečné “antibiotikum” bez vedlejších účinků.
KO1NTRAINDIKACE hnisavé a mykózní změny na kůži; podvýživa a celková vyčerpanost organizmu v důsledku chronického onemocnění nebo cel ková přecitlivělost; srdeční nedostatečnost, nedokrvení, zhoubné nádory, hemofilie a snížená krevní srážlivost; dlouhodobé užíváníacylpyrinu a léků proti krev ní srážlivosti.
MAGNETOTERAPIE
MAGNETOTERAPIE: podporuje léčbu nervově-cévních a nervově-svalových systémů; * zvyšuje nervovou vodivost a vyrovnává nervové napětí; podporuje léčbu revmatizmu, svalových bolestí, neuralgií, ischiasu, ztuhnutí šíje; zmírňuje migrény, působí proti nespavosti a únavě; íR- urychluje hojení ran, reha bilitaci zlomených končetin a jiných úrazů, regeneruje klouby; -$■ snižuje vysoký krevní tlak.
Magnetoterapie podporuje léčbu kloubních a svalových onemocnění.
Z HISTORIE MAGNETOTERAPIE V Římě se magnetický prášek přikládal na oční víčka a na nemocná místa na pokožce při kožních chorobách. Všichni lékaři ochotně podávali pacientům pilulky a masti s obsahem magnetických látek a přikládali na pacientovo tělo magnetické destičky. Magnetické amulety zajišťovaly majiteli zdravý a bezpečný život, chránily jej před nemo cemi a zlými duchy. S určitosti víme, že o mohutné síle magnetů věděli Aris toteles, Plinius nebo Avicenna. O mnoho set let později - v 16. století - tvrdil Paracelsus, že použití magnetů je nezbytné při léčbě některých druhů onemocněni a uzdra veni bez jejich pomoci by bylo víc než zázračné. Doporu čoval je mj. při terapiích odstraňujících křeče, padoucnici a záněty. Za skutečného zakladatele léčby magnetickým polem však považujeme anglického lékaře a přírodověd ce W. Gilberta (1544 - 1603). Díky jeho přínosu dostal magnetizmus v lékařství nový základ. Jeho model střída vých magnetických účinků se stal vysvětlujícím schéma tem znázorňujícím ovlivnění lidského těla Zemí i jinými tělesy vnějšího světa. Gilbert rovněž postavil magnetizo váni na odpovidajici technický základ. To bylo, vedle poz dějšího využití elektřiny, mimořádně významné pro celé novodobé lékařství. Jinou významnou osobností, s níž je spojena historie využívání magnetizmu v medicíně, byl vídeňský lékař F. A. Mesmer. Začal používat magnety v roce 1774, kdy ji mi léčil devětadvacetiletou ženu trpici záchvaty dny a zba vil ji bolesti. Mesmer však vycházel z přesvědčeni, že neúčinkují pouze magnety, ale “všeobecně působící prin cip”, který prostřednictvím magnetů ovlivňuje nervy. Pro
to později nahradil magnety zmagnetizovanou vodou. Od roku 1776 přestal magnety používat úplně a přenášel tzv. fluidum neboli živočišný magnetizmus z těla na tělo pohy by dlaně. Jeho metoda byla později po něm pojmenována mesmerizmem. Za svého života získal Mesmer velkou slá vu, která však později pohasla; oživili ji až lékaři v době romantizmu. Mesmerovo učení významně ovlivnilo za kladatele psychoanalýzy S. Freuda i oblast psychoterapie. Má velký ohlas rovněž v současném léčitelství. Někteří léčitelé využívající biomagnetizmus si říkají magnetizéři. Vedle toho existuje v dnešni medicíně přístrojová magne toterapie, která vyu živá silové působení magnetického pole k léčbě nejrůznějších potíži.
Terapie snižuje vy soký krevní tlak.
149
Přírodní terapie