Sborník vybraných dokumentů orgánů Komunistické strany Československa /1977—1979/ [PDF]

Zitiervorschau

HX

B 1,324,388

260 .08 S27 1981

SBORNIK

ANYCII DOKUMENTU ORGANU TUNISTICKÉ STRANY CESKOSLOVENSKA

11977-1979 /

★

SVOBODA

:

1817

LIBRARIES

MICHIGAN H.

JHI

GAN MICHI

Ко г а т о

SITY OF

1 1

!

SBORNÍK VYBRANÝCH DOKUMENTŮ ORGÁNŮ

KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ( 1977 — 1979)

SBORNÍK VÝBRANÝCH DOKUMENTŮ ORGÁNŮ

KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA

( 1977 – 1979 )

SVOBODA PRAHA 1981

Sborník vybraných dokumentů ústředního výboru Komunistické

strany Československa a jeho orgánů z let 1977–1979 navazuje na obdobný sborník vydaný v roce 1977. Je rozčleněn do tří kapitol. První zahrnuje vybrané dokumenty a materiály zasedání ústředního výbo

ru strany, druhá předsednictva a třetí sekretariátu ÚV KSČ k politic kým , ekonomickým , ideologickým , mezinárodně politickým otázkám

a vnitřní práci strany.Dokumenty a materiály jsou ve sborníku uspo řádány v časové posloupnosti. Ve vydávání sborníků, které jsou po můckou pro funkcionáře a pracovníky stranických, státních, spole

čenských a hospodářských organizací a orgánů, se bude pokračovat.

HX 260 .cg

522 lagi

+

© Nakladatelství Svoboda, 1981

si

I. KAPITOLA

VYBRANÉ DOKUMENTY A MATERIÁLY ZE ZASEDÁNÍ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

1

.

1

|

O HLAVNÍCH ÚKOLECH ROZVOJE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ V ROCE 1977 ZPRÁVA PŘEDSEDNICTVA ÚV KSČ

PŘEDNESENÁ ČLENEM PŘEDSEDNICTVA ÚV KSČ SOUDRUHEM VÁCLAVEM HŮLOU

NA 5. ZASEDÁNÍ ÚV KSČ DNE 19. LISTOPADU 1976

Vážené soudružky a soudruzi,

předsednictvo ÚV KSČ předkládá pátému zasedání ústředního výboru k projednání Zprávu o hlavních úkolech rozvoje národního hospodářství na druhý rok šesté pětiletky.

Máme posoudit, jak dosavadní vývoj a úkoly plánu na příští rok odpovídají hospodářské a sociální politice stanovené XV.sjezdem KSČ a jaké jsou před poklady pro plnění základního cíle a hlavních úkolů šesté pětiletky stanove ných pro rok 1977.

Úkolem zasedání je také stanovit nejúčinnější politickoorganizační postup zabezpečení plánu. Závěry a usnesení našeho jednání se stanou základem

praktické činnosti stranických orgánů a organizací, komunistů ve státních, hospodářských a společenských organizacích v příštích měsících.

Naše nejbližší zásadní úkoly formuloval na posledním zasedání ÚV KSČ generální tajemník ÚV KSČ soudruh Gustáv Husák takto: »Nyní, po volbách, jde především o to, abychom obrovskou důvěru, kterou pracující lid Česko slovenska dal naší straně, naší politice, zvoleným představitelům Národní fronty, nezklamali. Anezklamat ji, to znamená důsledně uvádět v život pro

gram XV. sjezdu KSČ, se vší energií a odpovědností, ve všech sférách praco vat za jeho uskutečnění, za realizaci našeho sociálně ekonomického progra mu, programu rozvoje materiální základny a životní úrovně, za rozkvět naší země. To je naše hlavní devíza, to je bojový program všech komunistů, pro

gram Národní fronty, program našeho lidu. K jeho splnění je třeba napřít všechno úsilí.«

Předsednictvo ÚV KSČ a federální vláda věnovaly přípravě státního pro váděcího plánu na rok 1977 mimořádnou péči a pozornost. Chceme, aby plán na rok 1977 představoval další krok v realizaci sociálně ekonomického pro

gramu XV. sjezdu KSČ, v prosazování vysoké efektivnosti společenské výro by a zvyšování kvality veškeré práce. Je to plan angažované práce, ofenzívní

ho úsilí na všech stupních řízení národního hospodářství, vyžadující další roz vinutí politické a pracovní aktivity pracujících. 7

Není to záměr ani jednoduchý, ani lehký. Hospodářský potenciál naší země,

prohlubující se spolupráce se socialistickými státy, rostoucí kvalifikace a zku šenosti dělníků, rolníků a inteligence, jejich plná podpora programu strany,

pevná vedoucí úloha KSČ v rozvoji ekonomiky – to vše vytváří předpoklady k tomu, abychom si náročné úkoly stanovili s jistotou, že máme síly k jejich splnění. Nutnost nebývale náročného přístupu vyplývá z hodnocení současné situa ce, jak ji analyzoval XV. sjezd KSČ. Na konci páté a začátkem šesté pětiletky

jsme vstoupili do etapy vývoje, v níž naše ekonomika má co dělat s novými, složitějšími vnitřními i vnějšími podmínkami. Růst společenské výroby, nutný pro další vzestup hmotné a kulturní úrovně obyvatelstva, klade větší poža davky na efektivní a racionální chod celé ekonomiky. Stoupající náročnost rozvoje národního hospodářství souvisí s vývojem

v kapitalistickém světě, kde pokračuje všeobecná krize, nerovnoměrný eko nomický vývoj a růst cen některých důležitých surovin. Na kapitalistických

trzích musíme nakupovat ještě značný rozsah potřebných surovin a výrobků, které nemáme v socialistickém společenství vždy v dostatečném množství

k dispozici. Proto musíme v současné době zajišťovat nutné dovozy větším množstvím a hodnotou vývozu výrobků zpracovatelského průmyslu, prosa

zovat se proti konkurenci jejich vyšší kvalitou a technickou úrovní. Za této situace se ještě více prokazuje zásadní význam ekonomické inte

grace se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi, jako hlavní linie zapojení naší ekonomiky do mezinárodní dělby práce. Mohutná ekono mická a vědeckotechnická základna socialistického společenství nám umož

ňuje dlouhodobě formovat efektivní strukturu ekonomiky, vytvářet optimální výrobní a odbytové podmínky pro rozvoj celých odvětví a oborů, řešit pro

blémy surovin a energie, realizovat ve stále větším měřítku koncentracia spe cializaci výroby a výzkumu. Přitom i v našich vztazích se socialistickými zeměmi respektujeme nové, ve světě se vytvořivší ekonomické podmínky. To samozřejmě pro nás, jako zemi surovinově poměrně chudou, znamená dodávat socialistickým zemím více vý robků s vysokou technickou a kvalitativní úrovní, abychom mohli uhrazovat

vyšší ceny surovin a materiálů. Dnešní celkové podmínky ve světovém obchodě znamenají pro naši vnitřní ekonomiku značné nároky. O to větší, že chceme i nadále udržet rovnoměrný chod ekonomiky a proporcionálně uspokojovat potřeby národního hospo dářství i obyvatelstva.

Soudružky a soudruzi , nové podmínky a jim odpovídající úkoly šesté pěti letky vyžadují s kritickou náročností zhodnotit dosažené výsledky, klady i ne dostatky a pevně a jednotně vykročit do další etapy naší společné práce.

Předsednictvo ÚV KSČ pečlivě analyzovalo vývoj ekonomiky a plnění plá nu v tomto roce. Výsledky za 10 měsíců a reálný odhad do konce tohoto roku ukazují, že celková tendence vývoje odpovídá záměrům plánu. Důsledné plnění plánu na tento rok je velmi náročnou věcí. To všichni ví 8

me, tak jsme jej před rokem na zasedání ÚV KST projednávali a schválili. Byl zdůrazněn mimořádný význam jeho základního záměru, tj. zabezpečení dalšího dynamického a vyváženého rozvoje národního hospodářství, jako

předpokladu růstu životní úrovně obyvatelstva a posílení jeho sociálních jis tot. Je velkým úspěchem politiky strany a výsledkem úsilí pracujících, že se tento záměr celkově daří plnit.

Společnost vysoce oceňuje trvalý a dynamický rozvoj i další perspektivy vytyčené stranou. Pracující srovnávají vývoj ve světě a u nás, denní praxe je

přesvědčuje o přednostech socialistického zřízení. Jejich důvěra v politiku strany se prohlubuje, pokládají ji za svou, přikládají ruku k dílu, berou na se

be větší úkoly, protože se přesvědčili, že je to v zájmu celé společnosti i jejich vlastním. Tak se prakticky upevňuje jednota společnosti. Soudruh Gustáv Husák na posledním zasedání upozornil, že by bylo poli

tickou chybou podceňovat výsledky dosažené ve všech oblastech činnosti, ale nemenší chybou by bylo přeceňovat je, myslet si, že všeho už bylo dosaženo.

Proto musíme vidět velmi ostře i existující nedostatky, odchylky od plánova ného vývoje, místa, na která je třeba soustředit síly. Skutečností je, že v tomto roce ve všech odvětvích výrobní činnosti, až na zemědělství a potravinářský průmysl, dosáhneme a někde i překročíme plá

novaná tempa výroby, i když ne vždy v předpokládané a žádoucí struktuře. Nesplnění plánu zemědělské produkce - ze známých důvodů – je v podsta tě příčinou, že vytvořený národní důchod nedosáhne plánovaného objemu. Ale i tak se bude přírůstek za tento rok blížit 4 % . V souladu s plánem pokračuje rychlejší růst výroby ve strojírenství a v che mickém průmyslu. Přes celkové plnění úkolů nejsou všechny náročné, objek

tivně nutné potřeby národního hospodářství zabezpečovány v potřebné struktuře, kvalitě a ve stanovených termínech. Průmysl neplní některé důleži té dodávky pro export, především do kapitalistických států, a pro investice, zejména na závazné úkoly. Vážnou odchylkou od plánu je neplnění vývozu do kapitalistických států.

To se týká zejména federálního ministerstva všeobecného strojírenství, země dělství a potravinářského průmyslu. Jsou některé objektivní příčiny, jsou však, hlavně ve strojírenství, i naše vlastní nedostatky. V některých oborech nedržíme krok se světovým vývojem, pokud jde o technickou úroveň. Týká se

to obráběcích, ale i textilních strojů, výrobků slaboproudé elektrotechniky i dalších. Zůstávají nedostatky v dodávkách náhradních dílů, je neuspokojivý servis a podobně. I když objem prací a dodávek pro investiční výstavbu bude v podstatě spl něn, neplnění úkolů na některých důležitých stavbách, zejména v palivech, energetice a v chemii, jakož i nedostatečná provozní spolehlivost některých nových kapacit se stávají závažným problémem. Nejvíce to pociťujeme v zá

sobování národního hospodářství elektřinou. Soudružky a soudruzi, jak již bylo uvedeno, podmínky rozvoje našeho ná rodního hospodářství jsou obtížnější než před dobou ještě nedávno minulou. 9

Kdybychom odchylky vývoje od úkolů plánu posuzovali » starýma očima« , došli bychom k názoru, že není důvod ke znepokojení. My je však musíme hodnotit kritérii současné situace a potřeb. A tu vystupují v mnohem ostřej ším světle. Je vysoce náročným úkolem, abychom tyto odchylky zejména v palivoenergetické základně, v investiční výstavbě, v zemědělské výrobě i ve vnějších ekonomických vztazích překonali a zaměřili veškeré úsilí na to, aby

se národní hospodářství vyvíjelov proporcích XV. sjezdu KSČ a šesté pěti letky.

Plán na rok 1977 je organickou součástí šesté pětiletky a vyjadřuje úsilí ješ tě rozhodněji pokračovat v cestě vytyčené XV. sjezdem KSC.

Smyslem a základním cílem hospodářské a sociální politiky KSČ bylo, je a bude i v roce 1977 uspokojování rostoucích hmotných a duchovních potřeb

obyvatelstva a další upevňováníjeho životních a sociálních jistot na základě trvalého rozvoje a vysoké efektivnosti společenské výroby a kvality veškeré práce. Tento cíl je ústředním úkolem šestého pětiletého plánu a stejně tak plánu na rok 1977. Je velmi náročný i tím, že vycházíme z poměrně vysoké dosažené životní úrovně. Nemalým úkolem je proto dosaženou úroveň trvale udržet, daleko větším ji dále zvyšovat a zkvalitňovat.

Růst peněžních příjmů, osobní a společenské spotřeby je přímo podmíněn dosažením vyšší efektivnosti výroby a zvýšením kvality veškeré práce. Tato

vzájemná závislost životní úrovně a výkonnosti ekonomiky je průkazná a zjevná v plánu na rok 1977 více než kdykoliv předtím. Proto v souladu se závěry XV. sjezdu KSČ uplatňujeme jedině možnou cestu dalšího rozvoje: vytvořit zvýšeným úsilím takové zdroje, které spolehlivě zajistí další plynulý rozvoj ekonomiky a životní úrovně. Plán na rok 1977 zajišťuje růst národního důchodu v dynamice stanovené pro rok 1977 šestým pětiletým plánem, tj. o 5,2 %. Zvýšení osobní spotřeby 0 3,7 % bude znamenat další růst životní úrovně obyvatelstva. K zabezpečení

potřebných zdrojů počítáme s růstem průmyslové výroby o 5,3 %, zemědělské výroby o 8,2 % a stavebních prací prováděných stavebními organizacemi 0 6,5 %.

Podmínkou splnění výrobních úkolů je výrazné zaměření na efektivnost, především pak na vysokou hospodárnost ve spotřebě palivoenergetických

zdrojů , surovin, materiálů, krmiv a jejich vyšší zhodnocování ve vyráběné produkci. U většiny rozhodujících surovin, materiálů a energie stanoví plán na rok 1977 snížení jejich měrné spotřeby na jednotku výroby. Tyto úkoly je

nutno považovat za závazné a minimální, za podmínku splnění všech kvalita tivních i kvantitativních úkolů. K upevnění hospodárnosti ve vynakládání společenských prostředků provádíme aktivní opatření i ve finančním plánu

a ve státním rozpočtu. Tato opatření se soustřeďují především na mobilizaci zásob, zpřísnění dotační politiky, na zvýšenou hospodárnost při využívání fi nančních prostředků v nevýrobní sféře a na zvýšenou účinnost financí při tvorbě a užití společenských zdrojů.

Na základě racionálního využívání přírodních a ekonomických podmínek !

10

České a Slovenské socialistické republiky, v souladu se zdroji a možnostmi vyplývajícími z dosažené úrovně technické základny a z přírůstku pracovních

sil se dále zvýší podíl SSR na celkovém vytvořeném společenském produktu z 28,8 % očekávaných v roce 1976 na 29,1 % v roce 1977. Soudružky a soudruzi, základní koncepce plánu na příští rok, uvažovaná tvorba hmotných zdrojů i proporce jejich užití umožňují zajistit další růst ži votní úrovně obyvatelstva .

Zvýší se reálné příjmy obyvatelstva. Přírůstek celkových příjmů obyvatel stva o 12,5 mld Kčs proti letošnímu roku umožní zvýšit v příštím roce ( 1977) průměrný roční peněžní příjem na 1 obyvatele na 21 150 Kčs. Růst průměrné mzdy na 1 pracovníka o 2,7 % má účinněji podnítit snahy o větší výkon a lepší

práci. Pro rok 1977 však platí daleko naléhavěji, že to v žádném případě nez namená paušální zvyšování pro všechny. Plánovaný růst plně zajišťuje dobré

výdělky pro ty, co dobře pracují, velmi dobré za vynikající výkony a špatné výdělky pro ty, kdo nepracují kvalitně a chtějí od společnosti více, než si za slouží. Jde tedy více než kdy jindy o přísný pořádek v odměňování a účinnou

kontrolu toho, jak mzdy odpovídají osobním zásluhám . Zodpovědnost za to mají vedoucí pracovníci na všech stupních, neobejdou se však bez účinné podpory stranických a odborových organizací.

Lidé budou spokojeni a budou se starat o větší mzdy, když za poctivě vydě lané peníze si koupí to, co potřebují, když budeme mít dobře zásobený vnitřní trh.

Předsednictvo ÚV KSČ i federální vláda se situací na vnitřním trhu pravi delně zabývají. Vycházejí v souladu se závěry XV. sjezdu KSČ z toho, že sta bilita a upevnění vnitřního trhu je hospodářský a politický úkol prvořadé dů

ležitosti. S tímto vědomím musí také všichni pracovníci výroby i obchodu přistupovat k jeho zajišťování. Je třeba soustavně sledovat vývoj vnitřního trhu v sortimentu, v jednotlivých oblastech operativně odstraňovat nedostat ky, které jsou často zbytečné. Je důležitým úkolem všech stranických orgánů a národních výborů věnovat denní pozornost práci vnitřního obchodu a situa ci na vnitřním trhu u vědomí toho, jak náročná a současně velmi citlivá z hle

diska uskutečňování politiky strany je celá tato oblast. V prodeji potravinářského zboží se při uvažovaném vzestupu o 3,2 % počí tá s rostoucí poptávkou po potravinách živočišného původu a průmyslově připravovaných kvalitnějších výrobcích.

Dodávky výrobků z masa se uvažují větší téměř o 24 000 tun, včetně drůbe že o 33 000 tun, proti očekávané úrovni v roce 1976. Tento přírůstek by měl zajistit lepší zásobování vnitřního trhu masem. Plán předpokládá zvýšení prodeje průmyslového zboží o 4,6 %. Při stálé

pozornosti dodávkám základního průmyslového zboží,jako je textil a obuv v plánovaném množství, sortimentu a zlepšující se kvalitě a pestrosti výrobků, by měl nejrychlejšího růstu dosahovat prodej předmětů dlouhodobé spotře by, a to zejména nábytku a osobních automobilů. Obchod společně s výrobou

musí energicky a hlavně rychle řešit nedostatky v sortimentu. Nestačí nám na 11

příklad mít celkově dostatek nábytku. Potřebujeme mít takový sortiment, kte rý obyvatelstvo požaduje – a samozřejmě nejen u nábytku. Také například větší přizpůsobivost strojírenské výroby potřebám vnitřního trhu, vyšší kvali ta výrobků např. u chladniček, inovace sortimentu např. rozhlasových a tele vizních přijímačů a řešení nedostatkových výrobků se při obecné vysoké vy

bavenosti domácností stává stále více podmínkou většího prodeje.

Zvýšené úkoly jsou ukládány celé oblasti placených služeb v místním hos podářství i ve výrobních družstvech. Chtěl bych zdůraznit, že máme mimo řádný zájem o kvantitativní růst, na první místo se však musí dostat kvalita a rychlost služeb. Spoléháme v tomto směru i na národní výbory, které se po

volbách v novém složení pustí zajisté s velkou vehemencí do tohoto důležité ho úkolu.

Plán komplexní bytové výstavby počítá s výstavbou téměř 130 000 bytů .

Rozmístěním bytové výstavby chceme především zajistit pracovní síly ve vy braných oblastech a zlepšit situaci v občanské a technické vybavenosti sídlišť.

Z celkového rozsahu družstevní a podnikové výstavby se pro stabilizaci a ná bor pracovních sil přiděluje 64 % dokončených bytů, tj. více než 40 000. Prefe rovány jsou zejména palivoenergetické a strojírenské podniky. Na území hlavního města Prahy se počítá v souladu s plánem šesté pětiletky s dokonče ním 11 300 bytů a v hlavním městě SSR Bratislavě 5500 bytů. Zajišťujeme další rozvoj školství a zdravotnictví. Např. počet vysokoškolá ků by měl vzrůst o 5000, počet středoškolských studentů o 8500, počet mláde že v učebním poměru s maturitou o 6000 atd. V mateřských školách vzroste

počet míst o 37 000, počet lůžek ve zdravotnictví o 1200. Dále by se měla zlepšit ambulantní péče. I v těchto odvětvích bude nutno zajistit lepší hospo daření s pracovními silami, lépe je rozmístit.

Je úkolem všech politických a hospodářských orgánů s plnou odpovědností realizovat linii XV. sjezdu KSČ v růstu životní úrovně tak, aby základní cíle a úkoly šesté pětiletky byly splněny. Soudružky a soudruzi, v roce 1977 se dále zvyšuje v rozvoji národního hos

podářství úloha průmyslu, který nadále nese rozhodující část úkolů tvorby zdrojů pro vnitřní i vnější potřeby. Plán předpokládá pokračovat intenzívně v přestavbě struktury výroby směrem k její celkově vyšší technické a ekono mické úrovni. Úkoly rozvoje průmyslové výroby jsou náročng tím spíše, že je musíme zajišťovat rychlejším růstem produktivity práce, lépe zhodnocovat a úsporně zacházet se surovinami, materiály, palivy a energií a lépe využívat základní fondy.

Hospodářské orgány se musí více věnovat analýze a kontrole vývoje vý.

robních nákladů i rozpočtových nákladů staveb. Jsou doklady, které svědčí o zodpovědném přístupu k ekonomické kalkulaci. Jsou však i takové příklady, kdy vlastní náklady a rentabilita na jednotku výroby stagnují, nebo dokonce dochází k jejich zhoršení.

I když v některých případech ovlivňují vývoj vlastních nákladů různé ob jektivní příčiny, působí na úroveň ekonomických ukazatelů i řada příčin sub 12

jektivních. Nedostatečná pozornost je věnována takovým opatřením v orga

nizaci výroby a práce, technologii a konstrukci výrobků, která by vedla k úsporám surovin, materiálů i energie, k růstu společenské produktivity prá ce a ke snižování nákladů na jednotku produkce. Boj za efektivnost musí začít u konstruktéra a projektanta. Je nutné, aby tito odborníci ctili nejen zákony techniky, ale více i zákony ekonomiky a podřizovali svou činnost potřebám společenské efektivnosti. V tomto směru je třeba zaměřit pozornost na všech stupních řízení, zlepšit kontrolní a schvalovací činnost, účinněji využívat sy stému odměňování.

Vážně a důsledně se musíme zabývat kvalitou výrobků v souvislosti s vyšší náročností vnitřního i zahraničního trhu. Je třeba, mimo jiné, vysoce vyzved

nout a zdůraznit odpovědnost i pravomoc výstupní kontroly na závodech, ne připustit, aby ze závodů byly expedovány nekvalitní výrobky. K tomu je třeba politické podpory stranických orgánů a organizací.

Soudružky a soudruzi, jak již byl ÚV KSČ informován, koncem páté pěti letky se začaly projevovat potíže se zajišťováním národního hospodářství pa livy a elektrickou energií. Situací v zásobování palivy a energií se předsednic

tvo ÚV KSČi vláda republiky soustavně zabývají. V poslední době byl schvá len rozsáhlý program opatření k postupnému překonávání současných obtíží. V intencích těchto rozhodnutí je vypracován i návrh plánu na rok 1977. Počí tá se se soustředěním sil všech odvětví národního hospodářství k zabezpečení potřebných tuzemských i dovážených zdrojů i k racionálnímu hospodaření s nimi.

Plán na rok 1977 počítá s těžbou nejméně 92,5 mil. tun hnědého à 28,1 mil. tun černého uhlí. Dodávky hnědého uhlí pro obyvatelstvo chceme zabezpečit o 900 000 tun vyšší proti předpokladům šesté pětiletky, to znamená dodat pro obyvatelstvo více než 16 mil. tun uhlí. Těžební úkoly jsou značné, zejména v hnědém uhlí. Musíme, pokud je to jen možné, více využívat vlastní zdroje

paliv a energie, když možnosti dovozu, zejména ušlechtilých paliv, jsou ome zené. Plán zabezpečuje, aby byly splněny i předpoklady pro rozvoj těžby : do

dávky potřebných a kvalitních strojů a zařízení. Zajištění potřeb obyvatelstva i rozvoje ekonomiky palivy a energií pro nej bližší měsíce a celý příští rok není – otevřeně řečeno ideální. O to větší pozornost všech orgánů je třeba této oblasti věnovat, přistupovat k ní s nebý. valou odpovědností. S velkým citem musí být řízeny dodávky pro výrobu tak , aby riziko nerovnoměrného chodu průmyslové výroby bylo minimalizováno. Je řada dokladů o tom, že pracující chápou nutnost některých opatření (ener

getické výseče, přesun pracovní doby a podobně) a i za těchto ztížených pod mínek úkoly plní. Pro zajištění výroby elektrické energie je nutné, aby ministerstva paliv a energetiky, hutnictví a strojírenství i stavebnictví znásobila úsilí k urychle nému odstranění závad na nových elektrárnách, ke zlepšení průběhu výstav

by a uvádění nových elektrárenských výkonů do spolehlivého provozu. Velmi přísně musíme hospodařit také s ušlechtilými palivy. V plánu na rok 13

1977 zvyšujeme - za značných nákladů - dovoz topných olejů nad původní úvahy. I tak neuspokojíme v plném rozsahu všechny požadavky. Palivové zá

kladny na topné oleje a topné plyny musíme přidělovat jen ve velmi omeze ném a všestranně zdůvodněném rozsahu. a zkušenosti to potvrzují Všichni víme

že stále ještě máme rezervy

v hospodaření palivy a energií. Musíme postupně a energicky měnit dnešní přístup k hospodaření s energetickými zdroji. Podle rozhodnutí předsednictva ÚV KSČ a vlády se připravuje dlouhodobý program zaměřený na snížení energetické náročnosti československého národního hospodářství. Soudružky a soudruzi, úkoly hutnictví a strojírenství po XV. sjezdu KSČ

byly projednány na 3. zasedání ÚV KSČ v září tohoto roku. Zpráva předsed nictva ocenila dosažené výsledky, současně však ukázala kriticky na nedostat

ky. Předsednictvo ÚV KSČ a předsednictvo vlády ČSSR přijaly Soubor opa tření k zajištění realizace závěrů 3. zasedání ÚV KSČ k úkolům rozvoje československého hutnictví a strojírenství po XV. sjezdu KSČ, která zajišťují konkrétními a termínovanými úkoly plnění závěrů zasedání ÚV KSČ. Plán na rok 1977 vychází z těchto závěrů a ukládá těžkému strojírenství

v souladu s šestým pětiletým plánem rychlý růst výroby ( 7,2 %). K jeho splně ní je naléhavě třeba věnovat pozornost struktuře výroby, rozvoji kompletac ních výrobků, pásové dopravy, vzduchotechnických, válcovacích, chemických a potravinářských zařízení, automatiky a montáží, kde stále ještě nekryjeme potřeby

Na dosavadní rychlý rozvoj všeobecného strojírenství navazují i úkoly ro ku 1977 s růstem výroby o 8,6 %. Nadprůměrná tempa růstu jsou ukládána ve

výrobě vybraných špičkových textilních, tvářecích a obráběcích strojů, výpo četní techniky a dalších.

Bylo již hodně řečeno o úloze strojírenství, ale i metalurgie v našem zahra ničním obchodu. Jsou to odvětví, která svým podílem rozhodují o úspěchu na šich vývozních záměrů v šesté pětiletce. Růst vývozních dodávek, zejména

u strojírenství, je třeba zabezpečovat nejen důslednou realizací stanoveného hmotného objemu vývozu v požadovaném sortimentu, ale i vysokou kvalitou a technickou úrovní vyráběné produkce.

V chemii ukládá plán i na rok 1977 rychlé tempo růstu výroby (6,3 % ). Před pokládá zpracovat v roce 1977 17,5 mil. tun ropy. Nejdůležitějším úkolem chemického průmyslu zůstává uvést nové petrochemické kapacity, s novou velmi náročnou technologií na světové úrovni, do bezporuchového trvalého

provozu. Dokončení jejich výstavby umožní výrazné zvýšení výroby plastic

kých hmot zhruba o 30 % proti letošnímu roku. V roce 1977 by měly tyto značně devizově náročné akce začít devizy vracet.

Soudružky a soudruzi, již druhým rokem čelíme nepříznivému vlivu počasí na zemědělskou výrobu. Jeho důsledky se podařilo za vedení stranických or gánů všech stupňů a širokou mobilizací pracujících v zemědělství značně

zmírnit. Přesto nebudou úkoly plánu letošního roku splněny, v rostlinné pro dukci pak ve značném rozsahu (asi o 16 %). 14

Předsednictvo ÚV KSČ a vláda ČSSR se situací včas a podrobně zabývaly a přijaly rozhodnutí, která jsou v plánu roku 1977 respektována. Plán zemědělství a potravinářského průmyslu na rok 1977 vychází z poža

davku plně zabezpečit výživu obyvatelstva, pravda, za velkého, v pětiletce ne předpokládaného přispění zdrojů z dovozu. Vzhledem k vývoji v letech 1975 a 1976 zreálňujeme v roce 1977 tempa rozvoje zemědělské výroby oproti pě

tiletce. Stanovené úkoly zůstávají i tak náročné a představujíproti dosud nej vyšší dosažené úrovni v roce 1974 růst o 3,2 %. Počítáme pochopitelně s nor málními klimatickými podmínkami. Zemědělskou výrobu zabezpečujeme materiálně a technicky v rozsahu sta noveném šestým pětiletým plánem a tam, kde to bylo možné, i ve větším roz

sahu. Týká se to kupříkladu dodávek průmyslových hnojiv, prostředků ochra ny rostlin, energetických zdrojů pro sušárenství, dodatečných devizových prostředků na program zvýšení výroby kukuřice. Zvyšují se prostředky na úpravu vodního režimu v půdě včetně výstavby malých vodních nádrží, na posklizňovou úpravu obilí, na sklady a přístřešky, polní cesty a další akce.

Prvořadý význam má zajištění potřebných dodávek výrobků živočišného původu – především masa - do tržních fondů. Plnění plánu nákupu bude vyžadovat iniciativní a aktivní přístup v zemědělských podnicích a v potravi nářském průmyslu a zejména urychleně rozšířit základnu pro výrobu jateč ných prasat. Plán počítá s doplněním fondu krmiv dovozem chybějícího obilí. Centrální fond krmiv je určen především ke krytí nedostatku krmiv z vlast ních zdrojů závodů. Při velkých oblastních rozdílech ve sklizni musí řídící or gány postupovat velmi odpovědně a diferencovaně. Je třeba, abychom poučeni loňským a letošním rokem nic nezanedbali a dů sledně uváděli v život všechna úsporná a racionalizační opatření zajišťující vyšší využití všech rezerv a možností našeho socialistického zemědělství a vy cházeli z toho, že nejde o jednorázovou akci, nýbrž o trvalý směr práce. Do datečné miliardy devizových korun, které bylo rozhodnuto vynaložit na do

voz obilí a krmiv , na vyrovnání potřeb zemědělské výroby, nesmějí v žádném případě vést k oslabení pozornosti k využití všech zdrojů krmiv, včetně slámy a jejího zchutňování, všech dalších zdrojů krmné bilance, považovaných až dosud za netradiční nebo málo efektivní. Na tuto souvislost je třeba upozornit tím spíše, že nechybějí snahy ulehčovat si povinnost hledat a mobilizovat vnitřní rezervy tlakem na příděly z centrálních krmivových fondů a další do vozy.

Soudružky a soudruzi, velkou pozornost vyžaduje doprava. Rozhodující úkoly při přepravě pevných paliv, surovin pro průmysl a dalších zůstávají že leznici. Přitom nejnáročnějším úkolem je přeprava uhlí ze severočeského hnědouhelného revíru, kde bude třeba uskutečnit několik důležitých a tech nicky náročných dopravních staveb a zabezpečit včasné a plynulé přistavová ní vagónů. Doprava musí efektivněji využívat techniky a železniční doprava udržet potřebný počet pracovníků. Stav posledních let, kdy proti předpokladům plá 15

nu dochází k snížení počtu pracovníků, by mohl vést k ohrožení pravidelného

chodu železniční přepravy. Ministerstvo dopravy i jednotlivé dráhy musí pro to znovu prověřit účinnost všech dosud přijatých opatření a aktivně hledat cesty ke zlepšení situace. Soudružky a soudruzi, investiční výstavba je oblastí, která se stává při stou

pající náročnosti úkolů a pomalém postupu nápravy dlouhodobě působících nedostatků předmětem všestranné pozornosti. Předsednictvo ÚV KSČ i vláda ČSSR problémy investiční výstavby sou

stavně řeší. V posledních letech byla přijata a postupně se realizuje řada sy stémových, organizačních a motivačních opatření, která při důsledném – ale opravdu jen při důsledném – uplatňování mohou přinést další zlepšení. Zvý

šenou pozornost věnuje plán především zabezpečení tzv. závazných staveb. Vypracovávají se bilance stavebních prací, dodávek strojů a zařízení na stav

by nad 2 mil. Kčs rozpočtových nákladů. Na úrovni státního plánu se pro prů

kaznější hmotné zajištění plánu investiční výstavby vypracovává rozšířený počet rozhodujících hmotných bilancí. Byl zvýšen počet závazných bilancí o stavební ocelové konstrukce, kabely, ocelové roury, litinové odpadové trou by a tvarovky, kotle pro ústřední topení a další. Pokud jde o hmotnou zainte resovanost na zrychlení výstavby vybraných staveb, byly pro pracovníky

těchto staveb zavedeny příplatky k základním mzdám až 15 % a stanoveny mimořádné cílové odměny.

Za poslední léta jsou některé dobré výsledky, které ukazují, že při větší dů

slednosti a principiálnosti můžeme dosáhnout více než dosud. Zvládli jsme výstavbu bytů na dobré úrovni co do počtu i kvality. Dokážeme plnit takové úkoly, jako je výstavba tranzitního plynovodu a pražského metra. Určité zlepšení je i v uvádění kapacit do provozu. V roce 1973 bylo v termínu uvede

no do provozu pouze 50 % tzv. závazných, tj. nejdůležitějších úkolů státního plánu, v roce 1976 očekáváme splnění na 80 % . Zůstává tedy faktem, že plán uvádění nových kapacit se ani v tomto roce nesplní. Trvají nadále nedostatky v plánovací a projektové přípravě staveb, rostou rozpočtové náklady. Příklady nedostatků je možné uvést za každý resort. Mohou vzniknout růz

né nepředvídané okolnosti, stanou se chyby. Avšak stav, který přetrvává v plánování, projektové přípravě i v realizaci investic, třeba urychleně napra

vit. Rychlé, důsledné a všestranné zlepšování situace je rezervou, kterou třeba přeměnit ve významnou záruku dalšího efektivního rozvoje celé ekonomiky. Plán investiční výstavby na rok 1977 počítá s růstem o 5,8 % . V souladu s potřebami rozvoje národního hospodářství je odvětvová struktura zaměře na na zvýšení podílu investic do průmyslu. V nevýrobních odvětvích porostou

zejména investice do dopravy a spojů a pro komplexní bytovou výstavbu. Přitom vychází plán z toho, že investiční prostředky budou vynakládány přednostně na akce, kde má být dosaženo maximálního efektu a úspory pra covních sil , na modernizaci, rekonstrukci a inovaci výroby, na racionalizační

opatření, na zajištění rozvojových programů, výroby pro export a tržní fondy . Nově mají být zahájeny jen ty akce, které jsou zdůvodněny rozborein současné 16

ho a budoucího využití existujících kapacit, a ty, které zajišťují potřebné struk

turální přeměny. Přitom vše nasvědčuje tomu, že podíl investic na moderni zaci , rekonstrukci a inovaci výroby bude třeba posilovat i v dalších letech. Při vypracování plánu se opět projevily vážné nedostatky v přípravě inves tic. Výsledky prověrky přípravné a projektové dokumentace staveb plánova ných k zahájení pro příští rok ukázaly, že ve stanoveném termínu, tj. do konce srpna roku 1976, z prověřovaných 120 staveb měla pouze polovina schválené

úvodní projekty. Mezi nedostatečně připravenými stavbami jsou některé z těch , které jsou pro další rozvoj ekonomiky nezbytné. Je to například kok

sárenský závod Stonava – 1. stavba ; NHKG středojemná válcovna 3. etapa ; VTŽ Chomutov, AK trubky ; jaderná elektrárna V- 2 Jaslovské Bohunice a další. Příprava investic není stále na potřebné úrovni. Proto federální vláda připraví opatření, která zajistí zlepšení v plánovací a projektové přípravě in vestic.

Soudružky a soudruzi , rostoucí náročnost úkolů v plánu na rok 1977 nachá zí svůj koncentrovaný výraz v zahraničně ekonomických vztazích. Pro ekonomiku ČSSR je i v roce 1977 rozhodující spolupráce se socialistic

kými státy, především se Sovětským svazem, která svým rozsahem, struktu rou a stabilitou přispívá k překonávání nepříznivých vnitřních i vnějších vlivů. Optimálně využívat tuto možnost znamená důsledně zabezpečovat všechny

závazky, které jsme převzali v dlouhodobých dohodách. V zájmu zabezpeče ní našich energetických a surovinových potřeb klademe důraz na to, aby vý.

robky našeho průmyslu, které mají být ekvivalentem za tyto dodávky a před stavují v řadě případů i velmi důležité rozvojové zájmy bratrských zemí, byly včas, v dohodnutém objemu a kvalitě zajišťovány.

Plán vývozu do kapitalistických států představuje složitý a obtížný úkol.

V souladu s celkovou koncepcí šesté pětiletky ukládá nejnáročnější úkoly strojírenství, kde má růst vývozu dosáhnout zhruba 30 %. Jeho splnění vyža

duje přistoupit s maximální rozhodností k realizaci všech těch závěrů 3. zase dání ÚV KSČ, které se týkají zvýšení exportní schopnosti. Vláda v tomto směru uložila přednostně rozpracovat opatření zejména na těch úsecích, kde plnění záměrů šesté pětiletky je v důsledku současné odbytové situace nejob tížnější (obráběcí a textilní stroje ).

Nemalé úkoly ve vývozu připadají nadále spotřebnímu průmyslu, jakož průmyslu chemickému. Stejnou pozornost jako plnění vývozních úkolů vyžaduje dodržení pláno vaných úkolů v dovozu. Naše devizová situace v příštím roce neumožní počí

tat s dodatečným zvyšováním dovozu. Navíc úroveň dovozu musíme vázat na plnění vývozních úkolů, a to jak v plánovaném rozsahu, tak i v čase. Rozhodující předpoklady pro realizaci náročných úkolů zahraničního ob

chodu musí být vytvořeny ve výrobě, ve spolupráci výrobních podniků a pod ríků zahraničního obchodu , které mimo jiné musí výrazně zkvalitnit operativ ni řízení, neboť spolurozhodují o tom, jak se podaří zboží vyrobené pro vý voz realizovat a zhodnotit. 17

Soudružky a soudruzi, složitost i rozsah úkolů, které máme před sebou v le tech šesté pětiletky, vyžadují volit jim úměrné metody řídící práce, energicky zvyšovat účinnost celé soustavy plánovitého řízení. Růst efektivnosti a kvality veškeré práce je objektivním požadavkem současné etapy rozvoje naší eko nomiky a platí v plném rozsahu i pro plánovací a řídící činnost na všech stup

ních řízení. Dobrá organizace práce, zdokonalování řízení ekonomiky v nej širším slova smyslu, se v současné době stávají rozhodujícím článkem zajiště

ní politické linie XV. sjezdu KSČ. XV. sjezd KSČ stanovil úkol intenzívně pracovat na zdokonalování pláno vání rozvoje národního hospodářství, na tom, aby byly koncentrovány síly a zdroje na nejdůležitější programy, na cílevědomé formování struktury eko nomiky, na podporu rozvoje výroby efektivních a perspektivních programů

a energičtější omezování tzv. neefektivních výrob, čili zlepšit strukturální plá nování ; zabezpečovat stále lepší vnitřní hmotnou provázanost plánu prohlou

bením bilančních metod opřených o kvalitní základnu norem spotřeby paliv, surovin a materiálů i živé práce ; lépe skloubit státní plán rozvoje národního hospodářství s plánem vědeckotechnického rozvoje ; věnovat větší pozornost sladění odvětvových a oblastních hledisek rozvoje národního hospodářství a výsledky celé plánovací práce důsledně poměřovat konečnými efekty.

Současně je třeba racionalizovat využívání ekonomických nástrojů na pod poru plnění záměrů plánu a v jednotě s věcným řešením úkolů zesílit jejich funkci při kontrole vynakládané práce, snižování nákladů a odhalování re zerv. Musíme zdokonalit celý systém hodnocení činnosti ministerstev, VH ) a podniků tak, aby účinněji než dosud sjednocoval zájmy podniků se zájmy

státu. Jde o to, aby způsob hodnocení jednoznačně vyjadřoval , jak podnik plní státní plán a jak se jeho vedoucí pracovníci o to přičiňují. To znamená nejen – jak se říká – jak plní podnik plán v globále, v hrubé výrobě, ale jak a na jaké úrovni plní dodávky pro vnitřní trh, pro zahraniční obchod, pro do mácí investiční výstavbu a zde zejména pro rozhodující akce. Víme, že to není

jednoduché, ale v socialistické ekonomice nelze ponechat na volném výběru

výrobního podniku, které objednávky zařadí do svého výrobního plánu a kte ré v zájmu snazšího plnění plánu hrubé výroby vyřadí. Zatím tomu tak bývá. Aby tomu tak nebylo, za to musí odpovídat nadpodnikové orgány, to je VHJ i výrobní ministerstva. Rozhodně je třeba uplatňovat oba články demokratického centralismu. Na

jedné straně upevňovat centrální řízení a zabraňovat resortním a lokálně pa triotickým tendencím , na druhé straně rozvíjet demokratické prvky a místní

iniciativu, zbavovat vyšší články řízení podružných záležitostí a zajištovat operativnost a pružnost v rozhodování.

Při zdokonalování plánovitého řízení národního hospodářství musíme po

stupovat rozvážně, pečlivě ověřovat každý krok na úseku plánování, ekono mických nástrojů i v organizačních otázkách, avšak tak, abychom dostatečně rychle, v souladu s potřebami ekonomiky, soustavně řídící práci na všech stupních zlepšovali. 18

Podle závěrů XV. sjezdu KSČ se připravuje rozvinutí komplexních prací

na dalším zdokonalení soustavy plánovitého řízení. K tomu účelu byla před sednictvem ÚV KSČ zřízena zvláštní komise.

V zájmu řešení aktuálních úkolů plnění šesté pětiletky mají být připraveny a postupně realizovány některé úpravy soustavy plánovitého řízení. Komplexně, ve všech souvislostech (věcně, organizačně i systémově) je tře ba propracovat některé uzlové národohospodářské problémy, jejichž řešení vytvoří lepší podmínky pro rozvoj celé ekonomiky nejen v roce 1977, ale

iv dalším období.Za takové komplexy považujeme problematiku palivoener getické bilance, investiční výstavby a zahraničního obchodu. Proto je třeba, aby se federální i národní vlády, plánovací komise a příslušná ministerstva na tyto úkoly v nejbližší době soustředily. Takový postup může rozdělit síly na hlavní články a účelně sladit plnění perspektivních i běžných úkolů. To, co dnes potřebujeme pro denní práci i u nás, výstižně formuloval gene

rální tajemník ÚV KSSS soudruh L. I. Brežněv na posledním zasedání

ÚV KSSS. Hovořil o tom, že boj za plnění plánu, za efektivnost a kvalitu zna mená, že každý pracovník a každý pracovní kolektiv musí usilovat o co nej

vyšší produktivitu práce, přísně dodržovat pracovní disciplínu a režim práce, den ode dne zlepšovat kvalitu své práce a kvalitu produkce. Dále to znamená,

že každý vedoucí pracovník a specialista je povinen učit se leninskému stylu práce, leninské vědě řízení, uplatňovat pokrokové metody plánování a orga nizace výroby a aktivně prosazovat vědeckotechnický pokrok. Každý komu nista a každá stranická organizace musí všemožně podporovat a šířit skuteč

né konkrétní a užitečné akce, rozhodně odstraňovat všechno, co brání rozvoji tvůrčího myšlení, novátorství a co maří náš postup vpřed. To platí plně i na naši situaci, na naše poměry a úkoly a proto musíme prá vě s takovým přístupem vykročit do dalších týdnů a měsíců v zájmu úspěšné

ho splnění plánu na tento rok a vytváření předpokladů pro plnění úkolů v příštím roce. V těchto dnech je dokončován rozpis státního prováděcího plánu na VHJ a podniky. V jeho průběhu je třeba dodržet záměry hospodářské politiky strany, vyjádřené v úkolech státního plánu. V letošním roce, víc než kdy jindy, záleží právě na tom, aby úkoly státního prováděcího plánu byly rozepsány beze zbytku, i když tyto úkoly nejsou vždy jednoduché. Jednoduchá není ani situace, ve které řešíme úkoly dalšího eko

nomického rozvoje. Je tedy třeba přizpůsobit i myšlení a přístup odpověd ných hospodářských pracovníků této situaci a vyžadovat , aby úkoly schvále ného státního prováděcího plánu na rok 1977 každý ctil , aby autorita plánu

nebyla oslabována. Úkoly plánu třeba diferencovaně rozepsat na jednotlivé hospodářské organizace, dodržet vzájemné vazby jednotlivých částí plánu av maximální míře zabezpečit jeho vzájemné vnitřní hmotné vazby a souvis

losti. O to při rozpisu plánu vždycky šlo a vzhledem k přepočtu plánu na nové velkoobchodní ceny jde tentokrát o to tím více. Konkrétně to mimo jiné 19

znamená, že zajištění státního plánu v plánech VH ) a podniků musí být pod denní pozorností vyšších článků řízení, plánovacích orgánů, ministerstev a VHJ .

Rozpis plánu na rok 1977 je třeba provést s perfektní znalostí výrobních podmínek a možností jednotlivých závodů tak, aby každý podnik v republice vyráběl pouze takovou produkci, která odpovídá požadavkům státního plánu, aby se maximalizovala výroba potřebných a vysoce kvalitních, efektivních vý. robků a nepřipouštěla třeba i tak zvaně zajetá výroba, která nemá efektivní

odbyt ani doma, ani v zahraničí a zbytečně váže výrobní kapacity i pracovní síly, kterých nemáme nazbyt. Podstatně větší pozornost a zvýšené úsilí musíme věnovat kontrole plnění

plánu. Nejen věcná náročnost úkolů plánu příštího roku to vyžaduje. Hodno

cení plnění plánu bude ztíženo oslabením srovnatelnosti ukazatelů po jeho přepočtu na nové velkoobchodní ceny. Bude proto zapotřebí využívat všech možností hmotných, hodnotových i dalších ekonomických rozborů k tomu, aby byly včas signalizovány nedostatky, které se mohou při plnění plánu vy skytnout.

Jakkoliv složité a obtížné jsou podmínky, které musíme v posledních letech

brát v úvahu a překonávat v zájmu udržení plynulého a rovnoměrného roz voje národního hospodářství, máme síly a prostředky, jak jejich působení če lit. Je to všestranné a energické zlepšování úrovně veškeré práce po celé ose řízení našeho národního hospodářství, zvyšování odpovědnosti za soulad podnikových a celospolečenských zájmů, zdokonalování celého systému říze ní naší socialistické ekonomiky. Je to ale také využití těch zdrojů a rezerv, které v naší plánovitě řízené socialistické ekonomice představuje využití ini ciativy miliónů pracujících, kterým další úspěšný rozvoj hospodářství leží na srdci a kteří o tom denně podávají důkazy. To jsou dva velmi silné hnací motory našeho postupu vpřed, dvě záruky úspěšného plnění hospodářských úkolů .

Soudružky a soudruzi, plán rozvoje národního hospodářství na rok 1977, na druhý rok šesté pětiletky, je náročný. Splnění jeho úkolů vytvoří předpo

klady pro další plynulý rozvoj národního hospodářství a růst životní úrovně pracujících. Plně konkretizuje hospodářskou a sociální politiku XV. sjezdu

KSČ pro nejbližší období.Praxe i život prověřily správnost této politiky, nyní úspěch závisí především na dobré politické a organizátorské práci. Zabezpečení úkolů šesté pětiletky – a tedy i plánu na příští rok – je podle usneseníXV. sjezdu KSČ prvořadým hospodářskopolitickým úkolem všech stranických orgánů a organizací a komunistů pracujících ve státních, hospo dářských, odborových, mládežnických a ostatních organizacích Národní fron

ty. Jednotný koordinovaný postup těchto orgánů a organizací v centru, v kra

jích, okresech a závodech je základním předpokladem úspěšné práce. K tomu je třeba, aby na všech stupních hospodářského řízení byl zpracován konkrét ní a kontrolovatelný soubor opatření ke komplexnímu zabezpečení plánu na příští rok. 20

Stranické orgány a organizace musí vytvářet politické předpoklady plnění

úkolů plánu, plně využívat práva kontroly hospodářského vedení k prosazení celospolečenských zájmů, vysoké efektivnosti a kvality výroby. Podporovat ty hospodářské pracovníky, kteří angažovaně a iniciativně prosazují plnění

náročných úkolů, rozvíjejí ve spolupráci se stranickými, odborovými a mlá dežnickými organizacemi iniciativu pracujících na jejich plnění. Musí vést ko munisty k tomu, aby šli příkladem v práci, aktivně a nekompromisně bojovali proti nedostatkům, nedůslednosti a lhostejnosti.

My, komunisté, máme odpovědnost za rozvoj této země. Proto stranické orgány a organizace, všichni komunisté musí stát v čele boje za splnění hos

podářského a sociálního programu XV. sjezdu KSČ, každodenně upevňovat a dále prohlubovat vedoucí úlohu strany v ekonomice.

Předsednictvo ÚV KSČ je přesvědčeno, že v plnění náročných úkolů plánu na příští rok bude mít ústřední výbor plnou podporu v celé straně i v celé spo lečnosti.

Zasedání ÚV KSČ dne 19. listopadu 1976 . Praha, Svoboda 1976

KE STÁTNÍMU PLÁNU ROZVOJE

NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ NA ROK 1977 USNESENÍ ÚV KSČ SCHVÁLENÉ NA 5. ZASEDÁNÍ ÚV KSČ DNE 19. LISTOPADU 1976

Ústřední výbor KSČ na svém zasedání dne 19. listopadu 1976 zhodnotil vý.

sledky dosažené při realizaci Směrnice XV. sjezdu KSČ pro hospodářský a sociální rozvoj CSSR v prvním roce šesté pětiletky. Současně projednal zá

kladní cíle a úkoly státního plánų rozvoje národního hospodářství na rok 1977 a způsob jejich zabezpečení.

Charakteristickým rysem současného období je všestranné a soustředěné

úsilí pracujících o naplnění programových cílů strany, přijatých jejím XV. sjezdem. O jednoznačném souhlasu našeho lidu s těmito cíli svědčí i vý . sledky voleb do zastupitelských a zákonodárných sborů. Ústřední výbor KSČ konstatuje, že díky rostoucí politické angažovanosti

a pracovní aktivitě pracujících , inspirovaných XV. sjezdem KSČ, se naplňují základní cíle a záměry hospodářské a sociální politiky strany, konkretizované ve státním plánu na rok 1976. Zásluhou toho se podařilo zabezpečit v podsta tě plynulý přechod z páté do šesté pětiletky, zachovat dynamiku ekonomické

ho rozvoje ČSSR i v současných , podstatně náročnějších podmínkách. Objem průmyslové výroby a stavebních prací se zvyšuje v souladu s plá

nem a jsou všechny předpoklady ke splnění plánovaných celoročních úkolů. V důsledku nepříznivých klimatických podmínek nebude splněn plán země dělské produkce. Pokračující růst produktivity práce a tendence v poklesu ná

kladů svědčí o pokroku v prosazování vyšší efektivnosti společenské výroby, i když jeho tempo zatím neodpovídá možnostem a potřebám hospodářství.

Dosažená úroveň hospodářského rozvoje umožňuje dále prohlubovat stu peň uspokojování potřeb obyvatelstva, upevňovat jeho životní a sociální jis toty. Svědčí o tom růst osobní spotřeby o 3 % proti roku 1975 ; v zásadě stej ným tempem se zvyšuje také průměrná měsíční mzda pracovníků. Rovněž se stále zvyšovala společenská spotřeba. Uprava důchodů od 1. 1. 1976 přinesla výrazné zlepšení života více než 3 miliónů našich spoluobčanů. Naše společ nost poskytuje letos na dávky sociálního zabezpečení o 5 mld Kčs více než v roce 1975.

Význam těchto výsledků je o to větší, že v rozvoji ekonomiky je třeba se 22

vyrovnávat se ztíženějšími podmínkami. Opatřování surovin a materiálů, pa liv a energie, zabezpečování úkolů ve vývozu našich výrobků na kapitalistické

trhy se stalo ještě náročnějším . Je nezbytné překonávat důsledky nepřízni vých klimatických podmínek na zemědělskou produkci. To vše vyžaduje ne jen mnoho sil, energie a prostředků, ale i uplatňování nových, náročnějších přístupů k řešení, energičtější postup při odstraňování nedostatků a problé mů, při prosazování požadavků XV. sjezdu KSČ na zvyšování efektivnosti výroby a kvality práce.

S kritickou náročností je třeba posuzovat některé odchylky a nedostatky v plnění záměrů plánu, strukturálních změn ve výrobě a jejím užití, které se projevily zejména v investiční výstavbě, ve vývozu, v dodávkách pro vnitřní

trh, v zabezpečování národního hospodářství palivy a energií. K jejich nápra vě nutno v příštím období soustředit nezbytné síly a prostředky. Přes tyto problémy vytvářejí výsledky letošního roku dobrou základnu pro další progresívní rozvoj hospodaření v příštích letech. Ústřední výbor KSČ vysoce oceňuje úsilí pracujících přispět co nejvíce ke splnění úkolů plánu a zvyšování efektivnosti ekonomiky. Plnění socialistic

kých závazků, trvalý růst pracovní iniciativy našich dělníků, družstevníků a pracující inteligence vyjadřují plnou podporu politice Komunistické strany Ceskoslovenska .

Ústřední výbor KSČ konstatuje, že plán na rok 1977 je náročným, ale real ným programem naplňování strategických cílů XV. sjezdu KSČ a šesté pěti

letky. Jeho základním cílem je zabezpečovat další dynamický rozvoj národní ho hospodářství, růst společenské výroby a národního důchodu, a tím vytvá řet předpoklady pro uspokojování potřeb společnosti a obyvatelstva, prohlu bování politických, sociálních a ekonomických jistot našeho lidu. Společenský produkt vzroste proti očekávané skutečnosti letošního roku asi o 5,4 % a národní důchod o 5,2 %. Růst národního důchodu musí přitom

být zabezpečen více než z 90 % zvýšením společenské produktivity práce. Průmyslová výroba se zvýší nejméně o 5,3 %, zemědělská výroba – vzhle

o 8,2 % a stavební práce prováděné sta vebními organizacemi o 6,2 %. Vyrovnaný státní rozpočet ČSSR a měnový dem k nižší úrovni v letošním roce

plán na rok 1977 zajišťují financování úkolů a cílů plánovaného rozvoje ná rodního hospodářství . Mezi nejzávažnější úkoly státního plánu na rok 1977 patří zlepšit zásobo vání národního hospodářství a obyvatelstva palivy a energií, obnova dynami ky rozvoje zemědělství, soustředění sił na rozhodující úkoly v investiční vý.

stavbě, zejména na včasné a kvalitní uvádění nových kapacit do provozu, a zabezpečení náročných úkolů ve vnějších ekonomických vztazích. Důsledně

je třeba uskutečňovat závěry 3. zasedání ÚV KSČ k dalšímu rozvoji hutnictví a strojírenství, promyšleně a cílevědomě plnit strukturální a kvalitativní zá měry plánu. V příštím roce musíme dále pokročit při prosazování linie

XV. sjezdu KSČ na dosažení vysoké efektivnosti a kvality veškeré práce, co nejhospodárněji vynakládat společenské prostředky.

23

Ústřední výbor KSČ ukládá stranickým, státním a hospodářským orgánům

a organizacím, komunistům soustředit síly v příštím období především na : 1. rovnoměrné plnění plánu hned od počátku roku a efektivní tvorbu zdro jů jako základního předpokladu dalšího růstu životní úrovně obyvatelstva

v souladu s hospodářským a sociálním programem XV. sjezdu KSČ. Osobní spotřebu obyvatelstva zvýšit o dalších 3,7 % a společenskou spotřebu o 4,5 %. Postavit dalších 129 000 bytů a dosáhnout výraznějších výsledků v technic

kém a občanském vybavení sídlišť. Dále zlepšovat zásobování obyvatelstva zkvalitňováním a obohacováním sortimentu průmyslového a potravinářské ho zboží na vnitřním trhu ;

2. krytí potřeb národního hospodářství a obyvatelstva palivy a energií. To předpokládá dosáhnout a překročit plánovaný růst těžby uhlí, zabezpečovat

plné využití elektrárenských a plynárenských kapacit. Především je nezbytné urychleně odstranit technické a provozní nedostatky a důsledně dodržovat

technologickou a pracovní disciplínu. Uvést do spolehlivého provozu ve sta

novených termínech nové energetické a rozvodné kapacity. Rozhodněji pro sazovat u všech odběratelů kázeň a maximální hospodárnost při spotřebě pa liv a energie, aby bylo dosaženo jejich relativní úspory minimálně o 2 až 2,5 % . Napjatost v palivoenergetické bilanci vyžaduje znásobit úsilí, velkou náročnost a odpovědnost řídících pracovníků i pochopení našich pracujících ; 3. vytváření podmínek pro splnění vysokých vývozních úkolů, které se sou střed’ují především do strojírenství, ale i do spotřebního průmyslu. K tomu je nutno zabezpečovat vyšší technickou úroveň a kvalitu výrobků, zdokonalovat strukturu i dodržovat termíny dodávek, a tím zvýšit předpoklady pro uplatně ní československých výrobků na světových trzích. Aktivněji prohlubovat spo lupráci se socialistickými zeměmi, zejména se Sovětským svazem, která je zá kladem stability našich vnějších ekonomických vztahů. Důsledně zajistit kva

litu, strukturu a objemy vývozu i dovozu podle dlouhodobých smluv a dohod nutých integračních programů. Organizovat konkrétní a účinnou spolupráci mezi organizacemi zahraničního obchodu a výrobními organizacemi ke spl nění úkolů ve vývozu jak do socialistických, tak i kapitalistických zemí ; 4. zvýšení rostlinné i živočišné výroby nezbytné pro zabezpečení plynulého

zásobování obyvatelstva potravinami. Zemědělské podniky stojí před úkolem ještě plněji využívat všech svých rezerv , všech možností splnění úkolů plánu roku 1977 , pozvednout efektivnost a hospodárnost v celém zemědělskopotra vinářském komplexu ;

5. v investiční výstavbě soustředit síly a prostředky na uvádění rozhodují cích kapacit do bezporuchového provozu v plánovaných termínech a projek tovaných technickoekonomických ukazatelích, zejména v energetice, chemii a u staveb zabezpečujících rozvoj jaderné energetiky a zvýšení výroby trub.

Zlepšit přípravu staveb a dodržovat strukturu prací a dodávek pro plánova nou investiční výstavbu, důsledně zabezpečovat plnění úkolů v bytové a ob čanské výstavbě a technické vybavenosti sídlišt'; 6. dodržování plánem stanoveného rozmístění nových pracovních sil. Zin

24

tenzívnit uvolňování pracovních sil z neperspektivních výrob pro rozvojové nosné programy a nové výrobní kapacity .Řídící orgány musí přitom postupo vat uváženě, koordinovaně, ale rozhodně; vypracovat konkrétní programy opatření směřujících k zastavení poklesu směnnosti a obratu v jejím vývoji ve

vybraných podnicích a závodech a k vyloučení výrob, které nejsou zabezpe čeny odbytem . ÚV KSČ pokládá zajištění plánovaného rozvoje národního hospodářství a růstu životní úrovně obyvatelstva v roce 1977 za mimořádně závažný, ná

ročný, avšak reálný hospodářský a politický úkol , na jehož splnění je nutno v příštím roce soustředit hlavní síly strany a společnosti.

Základním předpokladem úspěšného zabezpečení úkolů státního plánu pro rok 1977 je jednotný, konkrétní a účinný postup stranických, státních, hospo dářských, společenských orgánů a organizací v krajích, okresech a závodech. K tomu je třeba, aby v každém ministerstvu, VH ), podniku a závodě byl zpra cován konkrétní a kontrolovatelný soubor opatření k " abezpečení plánu na příští rok, jakož i politickoorganizačních opatření stranických orgánů. Pro za bezpečení rozhodujících úkolů vypracovat společná komplexní opatření všech zúčastněných resortů a oborů. S kritickou náročností je třeba analyzovat dosažené výsledky v letošním roce, vyvodit z nich konkrétní závěry a přijmout konkrétní opatření pro hos podárnější vynakládání prostředků, pro dosažení výraznějších úspor paliv, energie, surovin a materiálů, pro zvýšení jejich zhodnocování ve výrobě a pro využití dalších rezerv. Posilovat úlohu vědeckotechnického rozvoje a urychlit

postup jeho zavádění do praxe, zabezpečovat produkci výrobků vysoké kva lity a technickoekonomických parametrů podle požadavků domácích i zahra ničních odběratelů.

K zabezpečení náročných a složitých úkolů plánu na rok 1977 nelze vysta čit jen s dosavadními metodami. V každodenní praxi, na všech stupních je tře

ba uplatňovat větší náročnost, zvýšit účinnost řízení a odpovědnost vedoucích pracovníků za realizaci úkolů státního plánu. Vést zápas proti nadřazování odvětvových, podnikových a místních zájmů nad zájmy celospolečenské. Po

silovat morální i hmotnou spoluodpovědnost dodavatelů za výsledky práce odběratelů

Vedoucí hospodářští pracovníci musí náročněji řídit činnost výrobních ko lektivů a zabezpečovat rovnoměrné plnění hospodářských plánů. Dbát na to, aby pracovní kolektivy a každý pracovník znali své úkoly, svůj podíl na rea lizaci plánu, měli předpoklady pro jejich plnění. Ve všech řídících článcích je třeba zvyšovat účinnost kontroly zaměřené na plnění úkolů plánu a odstraňo

vání nedostatků při jeho realizaci. Významným činitelem při plnění plánovaných úkolů a překonávání potíží je rozvoj iniciativy pracujících. Ústřední výbor KSČ vysoce oceňuje dosavad 25

ní účast pracujících na zabezpečování úkolů šesté pětiletky. Je úkolem stra nických, hospodářských, odborových a mládežnických orgánů a organizací tuto iniciativu nadále rozvíjet, cílevědomě ji orientovat na dosahování vysoké

efektivnosti a kvality výroby, popularizovat a zobecňovat dobré zkušenosti. Rozhodněji podporovat úsilí za hospodárné vynakládání prostředků, hnutí za vysokou kvalitu práce, za čest výrobní značky, za zvýšení podílu výrobků se světovými parametry, za včasné a kvalitní uvádění nových investic do provo zu .

Předním úkolem všech stranických orgánů a organizací je vytvářet každo denní politickoorganizátorskou, ideově výchovnou i kádrovou prací předpo klady pro komplexní plnění plánu, plně využívat práva kontroly hospodář ského vedení k prosazení celospolečenských zájmů, vysoké efektivnosti a kvality výroby. Poskytovat plnou podporu hospodářským pracovníkům,

kteří s vysokou náročností řídí svěřený kolektiv, prosazují efektivní postupy při plnění plánovaných úkolů. Vést komunisty, aby šli příkladem v práci, vy stupovali v boji proti nedostatkům, spekulaci, nedůslednosti a lhostejnosti. Využít všech účinných nástrojů politické práce k mobilizaci pracujících

a k orientaci jejich pracovní aktivity na plnění rozhodujících úkolů plánu. Příští rok bude rokem velkého úsilí strany a všech pracujících o naplnění náročných úkolů, které stanovil XV. sjezd KSČ a šestá pětiletka. Ústřední vý.

bor KSČ je přesvědčen, že všechny stranické, státní, hospodářské, odborové a mládežnické orgány a organizace a všichni pracující přispějí k úspěšnému zabezpečení těchto úkolů, které mají mimořádný význam pro další rozvoj na ší socialistické společnosti.

Ústřední výbor KSČ I. schvaluje

1. Základní cíle a úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1977 ;

2. Zprávu o činnosti předsednictva , sekretariátu a komisí ÚV KSČ za ob dobí od 3. zasedání ÚV KSČ v září 1976 ; II . bere na vědomí

itickoorganizační zabezpečení závěrů 5. zasedání ÚV KSČ v listopadu 1976 schválené předsednictvem ÚV KSČ. Zasedání ÚV KSČ dne 19. listopadu 1976 . Praha, Svoboda 1976

ÚKOLY A ROZVOJ

ČESKOSLOVENSKÉHO STAVEBNICTVÍ PO XV. SJEZDU KSČ ZPRÁVA PŘEDSEDNICTVA ÚV KSČ

PŘEDNESENÁ ČLENEM PŘEDSEDNICTVA A TAJEMNÍKEM ÚV KSČ SOUDRUHEM JOSEFEM KEMPNÝM

NA 6. ZASEDÁNÍ ÚV KSČ DNE 17. BŘEZNA 1977

Soudružky a soudruzi,

dovolte, abych z pověření předsednictva předložil ústřednímu výboru stra

ny Zprávu o rozvoji a úkolech československého stavebnictví v příštím ob dobí.

Zařazení problematiky tohoto národohospodářského odvětví na naše zase

dání není náhodné. Vycházíme z úlohy a místa, které stavebnictví zaujímá při realizaci cílů všestranného rozvoje naší společnosti, schválených XV. sjezdem strany, i ze zkušeností z jeho vývoje. Na stavebnictví spolu se strojírenstvím v rozhodující míře závisí realizace investiční výstavby a zvyšování současné i budoucí efektivnosti celého národního hospodářství. Má významnou úlohu při rozšiřování výrobní základny, uskutečňování strukturálních přeměn eko

nomiky i při plnění sociálního programu naší strany. Kvalita práce stavebnic tví spolurozhoduje o spokojenosti našich občanů, o růstu jejich životní úrov ně a zlepšování životního prostředí.

Ze všech těchto důvodů má předsednictvo ÚV KSČ za to, že je nutné hlou běji propracovat a posoudit základní směry rozvoje stavebnictví, zvyšování jeho výkonnosti ve zbývajících letech šesté pětiletky i v další perspektivě. Takovéto posouzení je tím naléhavější, že úkoly stavebnictví v této pětilet

ce jsou podstatně náročnější jak v podílu stavebních prací na realizaci celého investičního programu, tak také v jeho vnitřním uzpůsobení novým dnešním i zítřejším požadavkům. Aniž bychom chtěli snížit řadu významných úspěchů, kterých stavbaři dosáhli v minulém období, nemůžeme přehlížet, že činnost

tohoto odvětví – i když nikoli jen jeho vlastní vinou – neodpovídá plně sou časným potřebám a požadavkům. To vše vedlo předsednictvo k předložení problematiky stavebnictví na po

řad jednání ústředního výboru a k navržení závěrů, jejichž uvedení do praxe přispěje k pozitivním změnám uvnitř tohoto odvětví zejména při zvyšování míry jeho působení v celkovém hospodářském rozvoji. Při zpracování zprávy jsme se opírali o rozbory výsledků, kterých staveb 27

nictví dosáhlo v páté pětiletce i v roce 1976, z nichž mnohé byly posuzovány orgány ÚV KSČ a federální i národními vládami. Využili jsme také zobecně né poznatky krajských a městských i dalších stranických orgánů a organizací,

krajských národních výborů, odborových a mládežnických orgánů i vybra ných podniků, VH ) , výzkumných a projektových ústavů a vysokých škol.

Stavebnictví sehrálo při výstavbě materiálně výrobní základny socialismu mimořádnou úlohu. XV. sjezd KSČ právem konstatoval, že naši stavbaři vy

budovali v uplynulých letech mnohá díla, která patří k důstojným památní kům socialistické výstavby. V jejím průběhu se stavebnictví významně podíle lo na ekonomickém rozvoji naší republiky výstavbou a rekonstrukcí téměř 22 000 objektů – nových dolů, elektráren, velkých hutních, strojírenských a chemických závodů i zemědělských komplexů. Významnou měrou přispělo k zprůmyslnění Slovenska. Dalo novou podobu většině našich měst a obcí.

Má rozhodující podíl na vybudování 2 200 000 bytů, na modernizaci a opra vách výrobního a bytového fondu. Stavbaři postavili stovky nových škol, zdravotnických, kulturních , obchodních zařízení a sportovišť.

Celé toto rozsáhlé dílo bylo budováno s vědomím, že je určeno lidem, pro jejich šťastný a spokojený život v prostředí a podmínkách důstojných socia listického člověka. Jsme hrdi, že dobře reprezentuje dovednou práci našich li di i nesporné přednosti a možnosti socialistického zřízení před celým světem.

Současně je přesvědčivým dokladem o správnosti a prospěšnosti politiky, kterou naše strana za podpory všech poctivých občanů této země cílevědomě a důsledně uvádí v život.

Významnou součástí této politiky byla i přestavba stavebnictví na zásadách socialistické průmyslové velkovýroby. Znárodnění umožnilo v poměrně krát

ké době vytvořit z převážně živnostenské výroby a projekce, rozptýlené do více než 8000 firem, mohutné stavební a projektové organizace. Dnes je stavebnictví vyspělým odvětvím socialistické ekonomiky, v němž došlo k výrazným změnám v charakteru práce, ke zlepšení pracovních a so ciálních podmínek stavbařů. Od roku 1948 do roku 1976 se objem stavebních prací zvýšil zhruba 11krát, produktivita práce téměř 5krát a počet pracovníků 2,5krát. Rychlé tempo růstu stavebních prací bylo zabezpečováno především zprůmyslněním stavebnictví, uplatňováním nových technologií, stavebních

materiálů a rozvojem řízení a prohlubováním pracovní iniciativy. O tento rozvoj se zasloužila i ostatní odvětví, zejména strojírenství. Soudružky a soudruzi , XV. sjezd strany vytyčil pro období do roku 1980 smělý program rozvoje naší společnosti a stanovil hlavní směry a úkoly hos

podářské politiky pro šestou pětiletku. Její uskutečnění vyžaduje s ohledem na nové vnitřní a vnější podmínky dosahovat na všech úsecích národního hos podářství vysokou efektivnost a kvalitu veškeré práce. To jsou rozhodující předpoklady pro splnění konkrétních cílů v ekonomickém a sociálním roz voji.

Mimořádně významná úloha při uskutečňování linie XV. sjezdu KSČ při padá investiční výstavbě. V nesrovnatelně náročnějších podmínkách musí 28

rozhodujícím způsobem přispět k dynamickému rozvoji výrobních sil , k rych lému přizpůsobování struktury především průmyslu novým potřebám a k účinnějšímu zapojení do socialistické ekonomické integrace. Klade veliké požadavky na urychlený komplexní rozvoj palivoenergetické základny a in tenzívnější využití domácích surovinových zdrojů. Současně s uskutečňováním rozsáhlého programu výstavby nejméně 640 000 nových bytů musíme podstatně rychlejším tempem zvyšovat občan skou a technickou vybavenost sídlišť a lépe rozmísťovat a soustřed'ovat kom

plexní bytovou výstavbu podle nových potřeb a stabilizace pracovních sil. V souvislosti s tím vším je nutno také budovat rozsáhlá a technicky složitá in ženýrská díla v zemědělství, dopravě, spojích a vodním hospodářství. Celková složitost těchto záměrů je znásobována tím , že rozhodující část in

vestic musí být realizována v oblastech soustředěné výstavby a na mimořád ně velkých stavbách.

S ohledem na uvedené úkoly je v šesté pětiletce rozsah investiční výstavby stanoven ve výši 800 mld Kčs, což je o třetinu více než uplynulé pětiletce. Zajištění těchto rozvojových záměrů vyžaduje všestranně zkvalitnit celkový

proces investiční výstavby. Lze toho dosáhnout jedině výrazným zlepšením přístupů, metod řízení a koordinace všech účastníků investiční výstavby,

zvládnutím celého cyklu plánování, přípravy a realizace investic, vyšším sou

středěním sil na dokončování staveb a uváděním kapacit do provozu v pláno vaných termínech a projektovaných parametrech.

Z toho vyplývají podstatně zvýšené nároky na celé odvětví stavebnictví, které se na uskutečnění investičního programu bude podílet plnými 60 %. Pro

to šestý pětiletý plán ukládá růst stavebních prací o 35–37 % a zvýšení pro duktivity práce o 30—32 % tak, aby kryla z 83 % vzestup jeho výroby. Prvo řadým úkolem stavbařů přitom je včasné a důsledné přizpůsobování struktu ry stavebních kapacit věcným, územním a časovým potřebám investiční vý stavby.

Tyto úkoly šestého pětiletého plánu se opírají o dynamický rozvoj staveb nictví v páté pětiletce, kterou překročilo zhruba o 18 mld Kčs a uskutečnilo za 388 mld Kčs stavebních prací. Rozhodující podíl měl růst produktivity práce, ale také zvýšení některých

zdrojů nad původní předpoklady v páté pětiletce. Plánovaný počet pracovní ků ve stavebních podnicích byl překročen o 33 000, takže dnes v nich pracuje 540 000 lidí. Také strojní investice byly navíc posíleny o 3 mld Kčs. Vybavo

vání stavebnictví základními prostředky probíhalo rychleji než u ostatních výrobních odvětví. V páté pětiletce činil jejich přírůstek 16,2 mld Kčs a hod nota základních fondů dosáhla 45 mld Kčs. Rychleji jsme také zvyšovali do

vozy stavebních prací a jejich objem dosáhl hodnoty téměř 8 mld Kčs a podí lel se zhruba 2,4 % na celkových zdrojích stavebních prací páté pětiletky. Při překročení plánovaného rozsahu stavebních prací se nepodařilo dosáh nout potřebných strukturálních změn. Nebyly zejména splněny věcné úkoly na rozhodujících výrobních stavbách, z nichž nejvážnější důsledky měl výpa 29

dek stavebních prací pro energetiku ve výši 1,7 mld Kčs, kterým se stavbaři

podíleli na nedokončení přibližně 800 MW nových energetických výkonů. Naproti tomu byly značně překročeny úkoly v méně náročných směrech vý stavby a na opravách. Tyto nežádoucí tendence pokračovaly i v prvním roce šesté pětiletky. Při

celkovém překročení plánu o půl miliardy Kčs zůstali stavbaři dlužni za 60 mil. Kčs stavebních prací, to je zhruba 0,7 % ročního plánu na stavbách pa livoenergetické základny, a nesplnili dalších 700 mil. Kčs, tj. o 5 % plánu na stavbách ostatních průmyslových odvětví. Přitom plán stavebních prací na opravách byl opět překročen o 7 %, tj. o více než 1 mld Kčs. Plnění stavebních

prací na stavbách palivoenergetické základny se v loňském roce sice poněkud zlepšilo, ale je stále nerovnoměrné. Strukturální problémy jsou i v komplexní bytové výstavbě. Naši občané v minulé pětiletce dostali 615 000 bytů, tj. dokonce o jednu pětinu více než za první dvě pětiletky dohromady. Přitom však zaostala výstavba občanské 1

a technické vybavenosti sídlišť. I v minulém roce jsme překročili plánovaný počet 129 500 bytů o 2000 bytů. Znovu však nebyl splněn plán výstavby inže nýrských sítí o 2 % a občanská vybavenost dokonce o 15 %. Za významný úspěch uplynulého období právem považujeme výrazný růst stavebních prací v oblastech soustředěné výstavby, zejména v Praze, Severo českém kraji a Bratislavě, zabezpečený rozvojem stavebních kapacit a jejich přesuny z ostatních oblastí. I zde však jsou vážné strukturální problémy, ze jména pokud jde o nedostatek kapacit pro průmyslovou a občanskou výstav bu i inženýrské sítě. Ani úroveň organizace a řízení výstavby neodpovídá do saženému stupni koncentrace stavebních prací. V posledních letech se lépe dařilo soustředovat kapacity na závazné úkoly státního plánu a v důsledku toho byly plánované objemy na nich překračová ny o 4-10 %. Přesto však právě na největších a nejvýznamnějších stavbách

nejsou plněny některé věcné úkoly v plánovaných termínech. Výrazněji jsme nepokročili v urychlování dokončovacího cyklu, ve zkracování lhůt výstavby a ve snižování rozestavěnosti.

Hodnocení pozitivních i negativních tendencí v rozvoji stavebnictví umož ňuje odhalit jejich hlavní příčiny i rezervy, soustředit pozornost na nejdůleži tější okruhy problémů a stanovit východiska jejich řešení. Kritický rozbor situace v československém stavebnictví, jeho kladů, slabin

i rezerv ukazuje, že máme dostatek sil a možností vyrovnat se s náročnými úkoly šesté pětiletky. K jejich zajištění předsednictvo ústředního výboru v souladu se závěry XV. sjezdu KSČ považuje za nezbytné podstatně zvýšit

úroveň a komplexnost investorské, projektové a výrobní přípravy staveb, rychleji přizpůsobovat strukturu stavebních kapacit požadavkům plánu, dů sledněji je soustředovat na rozhodující stavby a tak urychlit tempa stavění a snižovat rozestavěnost.

Zvyšování výkonnosti stavebnictví vyžaduje rovněž energičtěji pokročit ve zprůmyslnění hlavních směrů výstavby, rozšířit dobré zkušenosti z bytové na 30

průmyslovou a občanskou výstavbu a tomu přizpůsobit i materiálovou zá kladnu pro stavění. Zároveň mobilizovat a využít všechny vnitřní rezervy. Zá kladním předpokladem ke splnění těchto úkolů je podstatné zvýšení účinnosti řízení celého odvětví stavebnictví a investiční výstavby vůbec. Jestliže

XV. sjezd KSČ tak naléhavě a jednoznačně formuloval požadavek vysoké efektivnosti rozvoje a kvality veškeré práce v celé naší ekonomice, pak to v plném rozsahu platí pro investiční výstavbu a stavebnictví. Soudružky a soudruzi, o vysoké efektivnosti v celém národním hospodář

ství se v podstatné míře rozhoduje zaměřením a využitím investic. Zde musí trvale platit jednoznačná slova soudruha Gustáva Husáka řečená na

XV. sjezdu KSČ, že » míra investování, se kterou v této pětiletce počítáme, je na krajní hranici našich možností. Tím větší důraz klademe na odpovědné rozhodování o každé investici a na výrazné zvýšení efektivnosti investování. Připomínáme to proto ,«< zdůraznil soudruh Gustáv Husák, »že není možno

vyhovět dalším požadavkům a rozptylovat prostředky«. Prosazení těchto závěrů do života vyžaduje důsledně na všech stupních ří zení bojovat proti vžitým přístupům, proti přeceňování našich možnosti i ne doceňování důsledků nepřiměřeného nebo neúčelného vynakládání investič ních zdrojů .

Rozpracování závěrů XV. sjezdu strany, příprava a realizace plánů ukazují, že se nám stále ještě nedaří zvládnout celou složitou problematiku investiční výstavby. Víme, že nejde o problém, který lze v plném rozsahu vyřešit z roku na rok, ale dosavadní tempo je příliš pomalé a nemůžeme s ním být zásadně spokojeni.

O to s větším důrazem musíme vytvářet předpoklady pro kvalitativní obrat v celé oblasti investiční výstavby i reprodukce základních fondů.

Především je nezbytné podstatně zkvalitnit a včas zajistit všestrannou pří pravu investičních programů i jednotlivých staveb zejména v rozhodujících oblastech průmyslové výstavby. Přesto , že jde zpravidla o rozsáhlé a technic

ky velmi složité stavby, nevěnují jejich přípravě investoři ani projektanti a dodavatelé patřičnou pozornost. Například ze 128 nejdůležitějších staveb, které měly být zahájeny v letoš

ním roce, nebyla zhruba polovina včas investorsky, projektově a dodavatel sky připravena. Ve vážných případech musí být pak příprava doháněna na zá kladě výjimek ze stanovených zásad. A výjimky, jak ukazuje praxe, k ničemu dobrému nevedou. Takové ústupky většinou nepříznivě působí na lhůtu vý stavby i celou její efektivnost.

Nejsou také ojedinělé případy, že investoři v předstihu projektově zajistili jiné, méně důležité stavby a využívají toho k prosazení jejich zařazení do plá nu. S tímto neodpovědným přístupem se nelze nadále smiřovat a požadujeme,

aby ministři a vedoucí ústředních orgánů vyvozovali přísné důsledky proti neukázněným investorům i projektovým ústavům. Možno říci, že v celém procesu investiční výstavby má klíčovou úlohu in vestor. U něho začíná rozhodování o investici, on je hlavním partnerem v ob 31

lasti odběratelskododavatelských vztahů. Investor uzavírá hospodářské smlouvy s projektantem , dodavateli, on posuzuje projekt, kvalitu provádě ných prací, přejímá hotovou investici a uvádí ji do provozu. On musí mít hlav

ní zájem na tom, aby investice byla realizována včas, kvalitně a hospodárně. Investor má nedělitelnou odpovědnost za včasné a kvalitní vypracování in vestičních záměrů, projektových úkolů a za výběr optimální varianty řešení.

Je vlastně jediným koordinátorem všech účastníků výstavby a na něm přede vším záleží, jak dokáže jejich úsilí sjednotit ke společnému cíli.

Je nezbytné, aby již v etapě rozhodování o investicích byli pracovníci pro jektových a dodavatelských organizací aktivními účastníky vyjasňování a sta novování koncepčního řešení, technickoekonomických parametrů a časového průběhu budoucí stavby. Od ústředních investorů vyžadujeme, aby v souladu s postupem prací na

dlouhodobém výhledu svých odvětví a oborů zpracovali koncepci investiční výstavby včetně jejího územního rozložení a tím vytvářeli předpoklady pro

potřebný předstih při přípravě investičních záměrů a projektových úkolů. Základní předpoklady pro efektivnost výstavby a výkonnost stavebnictví vytváří již projekce. Jde o složitou činnost, na níž se podílejí početné kolekti vy více než 70 000 odborníků řady profesí, jejichž práce musí být optimálně

využívána. Úkolem projektových organizací je soustředit síly na plnění plá novaných akcí, především však na přípravu rozhodujících staveb, na zvýšení kvality projektování při důsledném respektování celospolečenských zájmů.

Racionalizovat projektování uplatňováním typizace, využíváním opakovatel ných projektů, výpočetní techniky i mechanizace projektování. Úkolem projektanta je navrhovat architektonicky působivé stavby s vyso

kou užitnou hodnotou a progresivními parametry. Uplatňovat již v projektu průmyslové způsoby stavění a úsporná řešení, která šetří práci, energii, mate riál , čas i nároky na provoz a údržbu.

Ze všech těchto hledisek je potřebné zkvalitnit práci ústředních orgánů pří řízení projekce a důsledně uvádět do praxe opatření přijatá federální vládou ke zdokonalování řízení projektových ústavů.

Projektantům , architektům a konstruktérům svěřuje naše společnost nejen velkou pravomoc, ale i odpovědnost. Právem proto požadujeme, aby prohlu bovali svoje znalosti vědeckotechnického pokroku, dokonale ovládli moderní techniku, konstrukci, technologii a ekonomiku stavění. Aby usilovali o to, že naše stavby budou na světové úrovni.

Podstatě socialismu odpovídá, aby naše výstavba byla účelná a krásná.

Strana vysoce oceňuje, že nejlepší pokrokoví architekti a urbanisté stáli vždy na její pozici a usilují i dnes o to, aby urbanismus a architektura společně s dalšími obory ideového působení přispívaly k prohlubování socialistického způsobu života. Jsme přesvědčeni, že tvůrčí kolektivy svým aktivním přístu

pem budou působit v tomto směru a vytvářet tak dobré prostředí pro práci i oddech našich lidí.

Současně však požadujeme, aby architektonická tvorba respektovala eko 32

nomická hlediska i možnosti výrobní základny a napomáhala dalšímu zprů myslnění stavebnictví. Jsme toho názoru, že dobře vyřešená typizace dává do

statek tvůrčího prostoru našim architektům a projektantům pro tvarově roz manitá, kompozičně bohatá a účelná řešení. Nese- li plnou odpovědnost za včasnou a kvalitní projektovou přípravu projektová organizace, pak dodavatelé jak stavebních prací, tak i technologie jsou povinni poskytnout projektantovi včas nezbytné podklady, aktivně se zúčastnit projektové přípravy a současně zahájit svou vlastní výrobní pří pravu.

Nelze nadále přehlížet časté případy, kdy někteří dodavatelé se snaží svým

povinnostem vyhnout a způsobují tak zpoždění projektové přípravy, negativ ně ovlivňují její kvalitu i zdlouhavý a tím i nehospodárný průběh stavby. Ta kovým případům musí ministři a vedoucí ústředních orgánů předcházet a z nekázně vyvozovat vůči příslušným pracovníkům přísné důsledky.

V nedostatcích celé přípravy staveb tkví také kořen dlouhodobého neduhu investiční výstavby, jakým je nadměrný růst rozpočtových nákladů staveb. Opatření, která jsme dosud přijali, přinášejí jen částečné výsledky. Zatímco

v počátečních letech páté pětiletky rostly rozpočtové náklady vcelku o 10 až 16 %, pak v závěrečných letech o 5 – 6 %. Avšak za těmito průměry je skryto,

že právě u největších a nejsložitějších staveb stále dochází k velmi výrazné mu růstu rozpočtových nákladů.

Rozbor uplynulých let dokazuje, že více než jedna čtvrtina zvýšení rozpoč

tových nákladů plyne z dodatečných věcných změn, které ve většině nepřiná šejí zlepšení parametrů stavby.Dalším důvodem je vědomé podhodnocování rozpočtů. Za tím se skrývají nejen nedostatky v práci investorů , ale i jejich snahy na základě zdánlivé efektivnosti investici prosadit do plánu. A jsou také

případy, kdy dodavatelé dodatečně prosazují jim vyhovující nákladnější ře šení.

Ve všech těchto případech musíme energicky odstraňovat příčiny nekvalit ní práce, vliv subjektivismu v rozhodování a nedisciplinovanost. S tím se musí

vypořádat zodpovědní pracovníci výrobních hospodářských jednotek i ústředních orgánů a řádnou investiční přípravou předcházet věcným změ nám v plánované struktuře a rozsahu investování. Pokročit potřebujeme i v cenové tvorbě a v rozpočtování staveb. Základ ním směrem je rozšiřovat úspěšně nastoupenou cestu souhrnných pevných cen v bytové výstavbě i na výstavbu občanskou i na některé objekty průmys lové a zemědělské výstavby.

Systém pevných cen za hotové dílo stimuluje všechny účastníky investiční výstavby, zejména stavební dodavatele, k racionálnějšímu způsobu výstavby při dodržení stanovených parametrů užitné hodnoty a tím zabraňuje dosa vadním tendencím ke zvyšování rozpočtových nákladů. Především ústřední

orgány, federální i národní, musí v tomto směru vyvinout větší iniciativu a ak tivně prosadit, aby přínosy z uplatnění souhrnných cen se šířeji projevily už v této pětiletce. 33

Efektivnost investiční výstavby je výsledkem součinnosti mnoha jejích

účastníků, a proto je nutná odpovědnost a iniciativa každého při řešení spo lečných úkolů. To platí zvláště pro stavbaře, kteří každou stavbu zakládají a dokončují a svou činností vytvářejí podmínky pro plynulou montáž zařízení a tím i předpoklady pro rychlý náběh nových kapacit. Již nejednou dokázali

svým aktivním přístupem schopnost zvládnout složité úkoly v poměrně krát kém čase, vcelku však zůstávají rostoucím úkolům mnohé dlužni.

Soudružky a soudruzi, přizpůsobování naší ekonomiky novým podmínkám klade vysoké nároky a v řadě případů i nové požadavky na změnu struktury stavebních kapacit. Rychlý a pružný strukturální rozvoj stavebních prací

v souladu s potřebami investiční výstavby patří jak k hlavním předpokladům zajištění šesté pětiletky, tak i dlouhodobější perspektivy. Jde v zásadě o podstatné urychlení rozvoje kapacit pro průmyslovou a ob čanskou výstavbu a v celém odvětví o posílení kapacit pro dokončovací práce.

Prvořadým úkolem stavebnictví v tomto směru je rozvinout své kapacity k zajištění průmyslové výstavby. Protože v páté pětiletce došlo k zaostávání stavebních kapacit pro průmyslovou výstavbu, je nezbytné v souladu s nároč nými úkoly šesté pětiletky dosáhnout jejich zvýšení více než o polovinu

a u podniků ministerstev stavebnictví, které jsou hlavními nositeli tohoto úko lu, dokonce o tři čtvrtiny.

Závažné úkoly čekají stavbaře v komplexní bytové výstavbě. Ročním prů měrem téměř 10 bytů na tisíc obyvatel patříme k předním státům ve světě

a také úroveň budovaných bytů i občanského a technického vybavení snese srovnání s náročnými světovými měřítky. Touto cestou chceme jít i nadále. Komplexní bytovou výstavbu v šesté pětiletce orientujeme na podporu roz voje výrobních sil , stabilizace pracovníků a do míst, kde je řešení bytového problému nejnaléhavější. Tomu musí být přizpůsobeny stavební kapacity.

Poslední léta prokázala, že stavbaři umějí postavit plánované množství by tů, ale nedokáží se vyrovnat s výstavbou technické a občanské vybavenosti sídlišť. Nejsou včas vybudovány plynovody, vodovody, rozvody tepla a elek třiny, komunikace, ale také jesle, školky a školy a trvá dlouho, než se vybudu

je síť obchodů a služeb. To vážně znehodnocuje naše úspěchy. Proto nyní, kdy jsme zvládli rozsáhlou výstavbu bytů, je naléhavým a politicky velmi zá važným úkolem rozšířit kapacity pro občanskou výstavbu o dvě třetiny. Roz hodující úloha i v tomto směru připadá podnikům ministerstev stavebnictví. Jestliže tyto podniky nesou hlavní váhu úkolů strukturálních změn ve pro spěch průmyslové a občanské výstavby, pak stavební kapacity řízené ostatní mi resorty a národními výbory musí zajistit plnou jednu třetinu úkolů přede vším pro vlastní investice. Velké požadavky jsou kladeny na stavební organizace řízené minister stvem paliv a energetiky, které musí zabezpečovat především výstavbu důl ních děl , rozvodných sítí elektřiny a plynu. Těmto úkolům musí přizpůsobit strukturu svých kapacit a na ně přednostně soustředit svoje síly. Obdobně 34

musí svými stavebními podniky přednostně zabezpečovat výstavbu rudných

dolů ministerstvo hutnictví a těžkého strojírenství. Zemědělské stavebnictví zajišťuje 95 % objemu stavebních prací v země dělství. Přitom se stále naléhavěji ukazuje nutnost přizpůsobit jeho uspořádá ní novým úkolům zemědělské investiční výstavby. Rozvoj zemědělské velko

výroby, její koncentrace, specializace a uplatňování průmyslových metod vy žaduje výstavbu výrobních, skladovacích a dalších kapacit v nových měřít kách .

Na náročných úkolech v železniční výstavbě, zejména na přeložkách trati

v severních Čechách, se vedle podniků ministerstva stavebnictví musí výraz něji podílet kapacity ministerstva dopravy. Pro tuto výstavbu, ale také pro vý stavbu dálnice a vybrané silniční sítě je nutno plánovitě uvolňovat kapacity podniků ministerstev stavebnictví z oprav silnic a postupně je nahrazovat podniky Silnice a Cestné stavby, řízenými národními výbory. Obecně platí, že specializované kapacity výrobních ministerstev musí slou

žit účelům, pro které byly vybudovány, a musíbýt soustředěny na hlavní in vestiční akce.

Významný podíl zejména na drobné investiční výstavbě zakotvené ve vo

lebních programech a při modernizaci,opravách a údržbě domovního fondu i ve službách obyvatelstvu mají okresní a městské stavební podniky. Pracuje v nich 110 000 lidí, tedy přibližně pětina všech pracovníků ve stavebnictví, a v šesté pětiletce mají uskutečnit práce v hodnotě 66 mld Kčs.

Zabezpečení údržby stavebních základních fondů a zvyšování trvanlivosti prováděných oprav je specifickým problémem celého odvětví stavebnictví. V šesté pětiletce musí stavbaři uskutečnit opravy v hodnotě 80 mld Kčs, což

představuje pětinu jejich veškerých kapacit. Pokud jde o údržbu a opravy do movního fondu, nemůžeme být s daným stavem spokojeni. Jejich zdlouhavost

a často i nekvalitní provedení způsobují národohospodářské škody a zbyteč ně vyvolávají roztrpčenost lidí. I když jsme dosáhli značného zlepšení v údržbě a opravách silnic, je potřebné zavést i do této oblasti větší pořádek. Vzhledem k náročným úkolům v investiční výstavbě se účast podniků mi

nisterstev stavebnictví na opravách omezuje a roste v této oblasti úloha pod niků řízených národními výbory.

Soudružky a soudruzi, strukturální přestavba stavebních kapacit je velmi náročným úkolem, který vyžaduje soustavné vytváření materiálních podmí nek a usilovnou organizátorskou práci na všech stupních řízení stavebnictví. Jen tak lze zabezpečit potřebný diferencovaný rozvoj oborové a profesní

struktury stavebních kapacit v souladu s potřebami národního hospodářství. Úkolem ministerstev a generálních ředitelství je, aby z přírůstku pracovní ků do stavebnictví, stanoveného šestým pětiletým plánem, nastoupilo nejmé ně 30 % na průmyslovou a 45 % na občanskou výstavbu. Kromě toho musí být tyto strukturální změny posilovány i přesuny pracovníků z jiných oborů sta vění, přednostním vybavováním výkonnými stroji a progresivní materiálovou základnou. 35

Nezbytnost přednostně zajistit rychlou výstavbu těch staveb, které jsou rozhodující pro rozvoj výrobních sil do budoucna, vyžaduje koncentrovat na ně v potřebné struktuře a čase nejvýkonnější stavební kapacity. Prvořadou celospolečenskou důležitost má rychlý postup výstavby a včas

né uvádění do provozu staveb palivoenergetické základny, na které orientuje me 40 % všech stavebních kapacit určených pro průmyslovou výstavbu. Z významu palivoenergetické základny vyplývá i zásadní požadavek na dosa žení obratu ve lhůtách, kvalitě a komplexnosti její výstavby. Přitom nesmějí

být opomíjeny investice, které jsou rozvojem palivoenergetické základny vy volávány a tento rozvoj podmiňují, což především platí pro oblast těžby v se

veročeském hnědouhelném revíru. Nové a vysoce náročné úkoly na staveb nictví klade rozvoj jaderné energetiky. Současně musí stavbaři zajistit výstavbu hutnictví, strojírenství, chemického průmyslu i vlastní výrobní a materiálové základny. Těmito i dalšími obory vytvá říme podmínky pro efektivní rozvoj ekonomiky, pro její hlubší zapojení domezi národní dělby práce, zvýšení naší exportní schopnosti , lepší využití domácího přírodního bohatství i pro realizaci programu sociálního a kulturního rozvoje.

Aniž bychom podceňovali potřeby a zájmy jednotlivých odvětví a oblastí, musíme přednostně zabezpečit ty stavby, které jsou pro rozvoj národního hospodářství rozhodující. Dnes je jich federální vládou stanoveno závazně 230. Tento rozsah staveb nemůžeme již dále zvyšovat.

Hlavní úlohu v soustřeďování sil a prostředků na rozhodující stavby musí sehrát státní plán, jeho hlubší provázanost a důsledné plnění. Generální doda vatelé jsou povinni svou aktivní účastí v přípravě staveb spolupracovat s in

vestorem na koncentraci sil a prostředků pro plynulou výstavbu. Se vším dů razem se musíme vypořádat s nežádoucími praktikami, že si některé stavební

organizace vybírají pro ně nejvýhodnější stavby a přitom hlavní úkoly zajiš těny nejsou.

Důležitým úkolem VHJ a ministerstev stavebnictví je plánovitě řídit přesu ny kapacit ve vlastním resortu a společně s ostatními resorty a národními vý bory využívat stavební kapacity celého odvětví.

Za nejúčinnější a perspektivní řešení považujeme budování specializova ných kapacit, které, vybaveny vysoce výkonnými mechanismy a kvalifikova nými osádkami, jsou podstatně produktivnější a mobilnější pro přesuny a urychlení výstavby. Důkazem účinnosti této cesty jsou již vybudované spe cializované kapacity pro výstavbu chladicích věží, továrních komínů, staveb ních izolací a pro speciální zakládání staveb. V popředí pozornosti ústředního výboru strany a vlád zůstává i nadále zá

važný politický a ekonomický úkol koncentrace a rozvoj stavebních kapacit v místech soustředěné výstavby v Praze, Severočeském kraji a Bratislavě. Je nezbytné vyvinout velké organizátorské úsilí k zabezpečení přesunů a stabili

zaci kapacit do těchto míst. To je významný politický úkol stavbařů i národ ních výborů, které současně musí spolu s investory zkvalitnit investorskou a územní přípravu, organizátorskou a řídící práci na stavbách. 36

Přes některé dosažené dílčí úspěchy zůstávají vážným problémem celého stavebnictví dlouhé lhůty výstavby, rozestavěnost a prodlužování dokončova cích prací. U některých velkých staveb došlo k překročení normovaných lhůt až na dvojnásobek. Příčinou je souhrn vlivů, který začíná již v investičních zá měrech, v plánovací, projektové a předvýrobní přípravě. Nadměrná rozesta věnost a dlouhé lhůty výstavby způsobují umrtvování vynakládaných pro středků a značné výpadky ve výrobě.

Tyto nedostatky kritizoval XV. sjezd strany a k jejich řešení uložil důsled

něji regulovat zahajování nové výstavby, soustředovat stavební kapacity a dodávky technologického zařízení s cílem snížit rozestavěnost a průměrné lhůty výstavby koncem šesté pětiletky o 15-18 %. Zabezpečení této sjezdové směrnice vyžaduje od stavbařů řešit rozpor me zi poměrně rychlým postupem hrubé stavby a dlouhou dobou jejího dokonče ní. V zájmu zkracování lhůt výstavby musí podniky pod vedením generálních

ředitelství i ministerstev urychleně dobudovat kapacity pro dokončovací prá ce a výrazně zlepšit jejich technickou úroveň i rovnoměrné využití v průběhu celého roku. Tak zajistit přechod z dosavadních převážně řemeslných forem

na dobře organizovanou práci specializovaných čet a závodů, vybavených komplexní mechanizací.

Soudružky a soudruzi, základním předpokladem zvyšování výkonnosti sta vebnictví je rychlejší a všestrannější uplatnění vědeckotechnického rozvoje ,

zejména cestou dalšího zprůmyslnění tohoto odvětví. Naše dosavadní zkušenosti potvrzují správnost této orientace. Vytvoření nového výrobního oboru prefabrikace, uplatnění proudového stavění a roz voj mechanizace umožnily přenést značný podíl prací do průmyslových výro ben, zvýšit podíl montáží na stavbách, odstraňovat většinu těžkých a namáha

vých prací i sezónnost. Pronikavě se změnil charakter práce, zvýšila se kvali fikace dělníků, přičemž zmizely z našich staveb některé profese a na jejich

místo nastoupily nové, spojené s montáží stavebních dílců a obsluhou výkon ných mechanismů. V důsledku toho klesla pracnost na samotném staveništi v průměru o 30 %.

Tak například v roce 1948 se na výstavbu jednoho bytu tradiční technologií

spotřebovalo 2500 pracovních hodin a téměř 200 tun materiálu. Dnes stavbaři montují a kompletují byt s podstatně vyšší vybaveností v průměru za 700 ho din a spotřebují jen 40 tun materiálu. Přitom přední podniky uplatněním pro gresívní technologie a proudové výstavby snižují potřebu práce na staveništi na jeden byt v průměru již pod 400 hodin.

To ukazuje, jaké jsou velké zdroje zvýšení výkonnosti a efektivnosti stavě ní. Zatímco v bytové výstavbě, kde bylo dosaženo nejvýznamnějšího pokro

ku, montují stavbaři více než 90 % všech bytů z prefabrikátů, v občanské vý stavbě je to jen 15 % a v průmyslové výstavbě dokonce méně než 5 % staveb. Velké rezervy jsou také v tom , že naše prefabrikace je založena téměř jen na využití železobetonu a málo se v ní dosud uplatňují jiné materiály, jako je keramika a zejména pak dřevní hmota. 37

V nadcházející etapě jde o rozvoj výroby standardizovaných prefabrikátů, jejich soustav a dalších výrobků s nízkou potřebou dokončovacích prací, o je jich plynulou dopravu na staveniště, o rytmickou proudovou výstavbu s vyso kým stupněm mechanizace. Podstatou zprůmyslnění, jak potvrzují i sovětské

zkušenosti, je jednotný technologický proces komplexní proudové výroby a výstavby.

Musíme proto požadovat, aby ministerstva stavebnictví v úzké součinnosti s příslušnými federálními i národními orgány komplexně rozpracovala kon cepci dalšího rozvoje výroby a použití prefabrikace především pro průmyslo vou a občanskou výstavbu.

Významnou úlohu při vytváření podmínek pro efektivní rozšíření prefabri kace i montáž staveb má typizace a unifikace dílců a prvků stejně jako využí

vání typových a opakovatelných projektů. S uplatňováním těchto progresív ních metod projektování nemůžeme být v žádném případě spokojeni.

Máme dnes registrováno 110 typových podkladů pro různé druhy staveb a téměř 140 typových podkladů rozličných konstrukčních soustav. To samo o sobě není málo. Problém je však v tom , že jich nedostatečně využíváme ze jména v občanské a průmyslové výstavbě.

Vzhledem k tomu, že právě zde vykazuje stavebnictví nejvyšší pracnost a nižší produktivitu práce, musíme urychlit proces zprůmyslnění těchto druhů staveb a vytvářet pro to potřebné podmínky. Stavbaři musí k tomu účelu ce

lostátně sjednotit technologii stavění, dohodnout pevné ceny za jednotlivé ty pové stavby a zajistit v praxi jejich širší opakovatelnost.

Nadále nesmějí příslušné ústřední orgány a národní výbory připustit praxi nehospodárného individuálního projektování předškolních, školních, zdravot nických či obchodních a jiných zařízení. Průzkumy v Praze ukázaly, že nety pové řešení mateřských škol je již podle projektu dražší o 8-14 % a jeslí 07–11 % než řešení typové.

Typizace a unifikace konstrukcí, dílců a výrobků zvyšuje hospodárnost vý stavby a kvalitu práce, přispívá k úsporám energie, surovin a materiálů. Proto vyžadujeme, aby příslušná ministerstva a národní výbory urychleně soustředi ly kolektivy nejkvalifikovanějších urbanistů, architektů, konstruktérů i tech

nologů, organizátorů a ekonomů výstavby, ale také sociologů, hygieniků a dalších odborníků ke zpracování celostátně platných typových podkladů a projektů.

Zkušenosti stavbařů našich i z jiných socialistických zemí ukazují, že zprů myslnění přináší plně efekt tenkrát, když progresívní metody stavění a nasa zení výkonných strojů jsou doprovázeny vyspělou proudovou organizací prá ce. Naši stavbaři, vedoucí pracovníci podniků, komplexní čety a brigády so cialistické práce musí proto dále intenzívně rozšiřovat a zdokonalovat tyto

metody stavění. Je to účinná cesta, umožňující zkrácení lhůt až o polovinu a spížení režijních nákladů na stavbě až o čtvrtinu. Právě v míře uplatňování proudové výstavby jsou příčiny velikých rozdílů

ve výkonech stavebních podniků. Zatímco přední proudové provozy stavějí 38

průměrný obytný dům o 50 bytech za necelých 7 měsíců, zaostávající podniky za 14-16 měsíců. Je proto na ředitelích VH ) a podniků co nejrychleji dosáh nout výkonu nejlepších kolektivů. Současně s tím zakládat nové proudové

provozy o vysoké výkonnosti a široce je uplatnit v průmyslové, zemědělské a občanské výstavbě, při modernizaci a opravách. Do rytmu začlenit i výrobu

stavebních hmot a dílců, jejich přepravu a využití nejvýkonnějších strojů. Nedílnou součástí zprůmyslnění stavebnictví je jeho mechanizace. Ve srov nání s rokem 1970 se zvýšila vybavenost pracovníků stavebních podniků zá kladními strojními prostředky v roce 1975 o polovinu, avšak jejich využití v těchto letech kleslo. To je varující a všichni vedoucí pracovníci – od minis

trů až po mistry – z toho musí ve smyslu XV. sjezdu KSČ vyvodit konkrétní závěry ke své vlastní práci. Na značné rezervy ukazují i rozdíly v časovém využití nejvýkonnějších strojů mezi jednotlivými VH ). Například u výložníkových jeřábů je rozdíl v počtu odpracovaných hodin na jeden stroj až 30 % a u nakladačů dokonce až 55 %. Dosažení plného průměrného osmihodinového využití všech strojů by například umožnilo úsporu celé jedné miliardy korun. Zkušenosti předních podniků ukazují, že v současném období spočívá těžiš tě rozvoje mechanizace v její komplexnosti. Znamená to přejít od nasazování

jednotlivých strojů k strojovým soustavám a uceleným výrobním linkám, je jichž články jsou navzájem technologicky a kapacitně navázány. Takovou komplexní mechanizaci již naši stavbaři uplatňují na některých vodních dí lech a při provádění ucelených technologických procesů, jako například při výstavbě pražského metra. Tuto pokrokovou metodu je nutno rozšiřovat na další stavby a zvýšit tak efektivnost využití drahé techniky.

Mnohé ze strojů, jimiž je potřebné doplnit stavební strojní soustavy, se u nás vyrábějí v nedostatečném množství anebo se nevyrábějí vůbec. Aby chom mohli při potřebném omezování výrobního sortimentu našeho strojí

renství zajišťovat dodávky vhodných strojů a zařízení, musí také stavbaři dů sledněji uplatňovat typové výrobní, stavební a montážní postupy a jim odpo vídající typové soustavy strojů, které byly doporučeny RVHP. I z těchto hle disek je nutno zodpovědně přistupovat k nákupu nových strojů, na něž má být v šesté pětiletce vynaloženo více než 10 mld korun.

K tomu musí ministři stavebnictví a strojírenství přispět také odpovídají cím rozvojem servisních a opravárenských činností, a to nejen při opravách

jednotlivých strojů, ale i celých technologických soustav včetně výrobních za řízení při obnově a modernizaci paneláren. Jak již bylo zdůrazněno na zasedání ústředního výboru strany v září roku 1976, je úkolem strojařů včas a kvalitně plnit plánované dodávky pro naše stavebnictví.

Další zprůmyslňování stavebnictví i rozvoj stavební výroby zvyšují nároky na přepravu stavebních hmot i dílců, která se do značné míry stává nedílnou součástí technologických procesů, a musí proto být na ně kapacitně i organi začně navázána. 39

Stavebnictví zároveň patří přesunem téměř 800 miliónů tun stavebnin a ze min ročně mezi největší přepravce v našem národním hospodářství. Přes vy sokou vybavenost dopravními prostředky se projevují ve stavební dopravě potíže, které vážně narušují plynulý postup prací na stavbách. Jejich příčinou je především nízké využívání vlastního dopravního parku, které se pohybuje

kolem 50 %. Zkušenosti národního podniku Hydrostav v Bratislavě však do kazují, že je možné dopravní prostředky využívat i 16 hodin denně. V tom je veliká rezerva a je úkolem podniků zabezpečit jejich vícesměnný provoz.

Zlepšení dopravy stavebních hmot a dílců vyžaduje posílit součinnost mezi veřejnou a závodovou dopravou a touto cestou také vylučovat zbytečné pro tisměrné přepravy. Pro další zprůmyslnění stavebnictví je základním předpokladem odpovída jící rozvoj materiálové základny stavebnictví. I nadále se bude opírat o sta vební hmoty, výrobky a dílce na bázi tuzemských silikátových surovin. Ve výrobě cementu, která má v roce 1980 vzrůst proti roku 1970 téměř na dvojnásobek, je nutno spolu s rozsáhlou výstavbou nových cementáren zajiš tovat intenzívnější modernizaci existujících. Všeobecně musíme rychleji

uplatňovat nejprogresívnější techniku při výrobě cementu a podstatně zlepšit jeho kvalitu a sortiment. Efektivní využití kvalitních cementů vyžaduje zvýšit výrobu tříděného drce ného kameniva. Jde přitom o rychlejší realizaci investičních záměrů a zodpo vědné hospodaření s ložisky těženého kameniva, písků a štěrkopísků, které se

většinou dobývají v místech s vysokou bonitou zemědělské půdy. Náležitou pozornost musí proto vedoucí pracovníci věnovat rekultivaci vytěžených lo žisek.

Pro zprůmyslnění stavebnictví, ale též pro úsporu paliv a energií má zá

kladní význam rozvoj výroby izolačních materiálů na bázi anorganických vláken, který je třeba zabezpečit rychlou výstavbou nových závodů. Je nadále neúnosné dovážet tyto materiály nebo místo nich používat nákladnější a při tom hořlavé materiály z plastických hmot. Cihlářský průmysl v současné době rozšiřuje svůj výrobní sortiment a účin něji se zapojuje do zprůmyslnění stavebnictví výrobou prefabrikátů, zlepšují

se technické i ekonomické parametry řady výrobků i jejich estetické vlastnos ti. V tomto směru musí podniky i jejich generální ředitelství rozhodněji po kračovat v nastoupené cestě a zároveň výrazně zlepšit kvalitu a ekonomii ce lé výroby.

V keramickém průmyslu, v tradičním vývozním oboru, jde především o rozšíření sortimentu výroby a zvýšení kvality výrobků pro potřeby výstav by, údržby, vnitřního i zahraničního trhu. Výroba stavebních hmot má mimořádný význam i pro zajištování potřeb

ostatního průmyslu, zemědělství a zásobování vnitřního trhu stavebninami. Povinností zde je vyvíjet soustavnou technickoporadenskou činnost, rozšiřo vat nabídku i účelné formy dodávek a prodeje. Do rozvoje průmyslu stavebních hmot byly zejména v posledních dvou pě 40

tiletkách vloženy značné investiční prostředky. Šestá pětiletka v této tendenci pokračuje. Na ministrech stavebnictví a generálních ředitelích je usměrnit vlastní investiční politiku tak, aby odpovídala požadavkům moderního stavě

ní.Jde o to, aby stavbaři i vlastní investice připravili dobře a včas a vůbec podstatně zlepšili jejich realizaci, která je neuspokojivá. Stále větší význam pro moderní materiálovou základnu stavění mají hut

nictví, strojírenství, chemický a spotřební průmysl i místní hospodářství. Mi nistři a vedoucí pracovníci těchto resortů a oborů musí s mnohem větší odpo vědností kapacitně i technicky rozvíjet potřebné výrobky a rychleji řešit exis tující úzká místa. Máme především na mysli ocelové konstrukce, armatury,

vany, kabely, dřevařské výrobky, podlahoviny a izolační hmoty. Dále pak sla boproudá, komunikační a signalizačnízařízení, regulační automatiku a zaříze ní kotelen, výtahů, vzduchotechnická zařízení včetně montáží. Urychlení technického pokroku vyžaduje podstatně lépe využívat více než 6500 pracovníků výzkumné a vývojové základny stavebnictví.

Účinnost její práce však je dosud oslabována především tím, že ne vždy pracuje na vzájemně časově i věcně koordinovaných úkolech. Tak jako vyža dujeme vzájemnou součinnost investorů, projektantů a stavbařů, musímei ve výzkumu zajistit programovou součinnost výzkumných ústavů z oblasti in vestorské, projektové a realizační. Tím podstatně zrychlit ve stavebnictví a ve výstavbě cyklus věda - technika - výroba.

V souvislosti s tím je nezbytné, aby výzkumné ústavy dobudovaly experi mentální základnu pro zlepšení přípravy, realizaci, odzkoušení a vyhodnocení

prototypů staveb, strojů a výrobků. Nelze připustit odtrženost výzkumu od úkolů výrobních organizací, ale naopak zabezpečit jim účinnou pomoc úștavů při zajišťování cílů pětiletky a dalších perspektiv. Proto požadujeme, aby ministerstva stavebnictví spolu s ústředními orgány

pro technický rozvoj v krátké době dopracovaly jednotnou celostátní tech nickou politiku ve stavebnictví, směřující ke kvalitativním změnám zejména v průmyslové a občanské výstavbě a v urychlení tempa dokončovacích fází staveb. Její nedílnou součástí musí být i zvýšení ekonomické úrovně a kvality stavění a komplexní rozvoj materiálové základny.

Ústřední výbor strany se obrací na všechny pracovníky vědeckovýzkumné základny stavebnictví s přesvědčením, že věnují své tvůrčí síly a schopnosti

rucis i zprůmyslnění stavebnictví, abychom postupně dosáhli progresivních parametru a lhůt výstavby i vysoké produktivity práce na úrovni průmyslově vyspělých zemí.

Soudružky a soudruzi, významným faktorem růstu efektivnosti a výkonnos

Siuvebnictví je mobilizace a využití jeho vnitřních rezerv. Není sporu o tom, že tyto rezervy jsou značné. Lepší využití pracovní doby, odpovědné hospo

daření se stavebními materiály a stroji, pořádek a kvalita práce - to jsou ještě velké slabiny v práci stavbařů. Proto také klademe důraz na to, aby se využití těchto rezerv stalo povinností všech, kteří ve stavebnictví pracují,ze jména pak řídících kádrů. 41

Dlouhodobým problémem našeho stavebnictví je nízké využívání pracovní

doby, které s růstem vybavenosti pracovníků výrobními prostředky stále ost řeji vystupuje do popředí. Značné ztráty vznikají zejména na začátku a konci týdne, při zahájení a ukončení směny i prodlužováním přestávek způsobe ných poruchami v přísunu materiálu, strojů, nepřipraveností práce, ale i nedis ciplinovaností lidí. Kdybychom dokázali lépe využít pracovní dobu jen o 15 minut denně, zvýšíme produkci stavebnictví nejméně o 3 %. Na všech stavbách musí být proto důsledně odstraňovány příčiny nevyuží vání pracovní doby, zdokonalována organizace přísunu materiálů, strojů a příprava práce i režim pracovního týdne, hmotně postihováno lajdáctví, ne

disciplinovanost a nezodpovědnost. Značné ztráty společenských hodnot vznikají ve stavebnictví nehospodár

ným využíváním a plýtváním výrobky a materiály, jejich znehodnocováním , nesprávným skladováním, manipulací a dopravou. Zásoby ve stavebnictví na růstají, ale nejsou často tam, kde je jich potřeba. Práci stavbařů mají občané každodenně na očích. Proto nepořádky na stav bách, nevyužívání pracovní doby a strojů působí nejen hospodářské ztráty, ale i velké politické škody a tak znehodnocují někdy v očích veřejnosti vý.

sledky našeho socialistického budování. Především stavbyvedoucí, mistři a vedoucí pracovních čet musí svést zápas za překonání těchto nedostatků. Nastolení pořádku na stavbách nebude dá vat příležitost těm, kteří by se chtěli příživovat, a také upevní pracovní disci plinu a ochranu socialistického majetku. Boj proti těmto nešvarům nelze úspěšně vést bez dobré přípravy práce, včasného přísunu materiálu, uplatnění progresívních pracovních i materiálových norem, náročného hodnocení práce a tomu odpovídající hmotné zainteresovanosti. To jsou hlavní činitelé působí

cí k zavedení pořádku na našich stavbách. Je velmi důležité, aby řídící orgány stavebních podniků a VHJ se odpověd ně zabývaly problematikou zásobování a zavedly pořádek do evidence, plá nování a nákupu materiálů. Je třeba vycházet z výrobních kalkulací a neustále hodnotit, jak s minimem prostředků dosáhnout co nejlepších výsledků.

Významnou rezervou, jejíž využití přinese společnosti velký užitek a znač né ekonomické a politické hodnoty, je zvyšování kvality práce. Mnoho zde

záleží na dodržování pracovní a technologické kázně. Nemůžeme souhlasit se zaběhnutou praxí, že při přejímkách staveb jsou registrovány stovky větších i menších závad, které ztrpčují život uživatelům. Jejich odstranění je zpravid la mimořádně náročné a nákladné, váže kapacity a nejkvalifikovanější pra

covníky z jiných staveb. V celém národním hospodářství nás to připravuje doslova o stamiliónové hodnoty.

Rozbory stavebních podniků na Ostravsku ukazují, že se technologickou nekázní ztrácí v průměru nejméně 3-5 % produkce, asi 5 % mezd a 2-3 % materiálových nákladů.

V řešení tohoto zásadního problému může být příkladem komplexní pro gram řízení jakosti Pozemního stavitelství v Ostravě, který byl vypracován 42

podle provedeného rozboru . Na jeho základě soudruzi zabezpečují stavební dílo od jeho technického řešení přes přejímku a skladování materiálu, dodr žování předpisů o prováděných pracích a zajišťují důslednou mezioperační kontrolu až po výslednou kontrolu kvality staveb. Takovým způsobem musí tento problém řešit i ostatní podniky. Zvýšit kvalitu stavebních prací je nutné i u oprav. Jejich růst spolu s moder

nizací bytového fondu musí stavbaři zabezpečit především zvýšením výkon nosti kapacit, rozsáhlejší mechanizací,proudovou organizacípráce a uplatně ním progresívních technologií. Je úkolem ministerstev stavebnictví, aby plně uplatnila svoji odpovědnost odvětvových orgánů a zpracovala a i v praxi uplatnila jednotnou koncepci technického pokroku v provádění oprav a při modernizaci staveb.

Soudružky a soudruzi, splnění náročných úkolů stavebnictví v šesté pětilet ce, mobilizace jeho vnitřních rezerv a zajištění jeho dynamického rozvoje v další perspektivě závisí v rozhodující míře na podstatném zlepšení úrovně řízení a organizace práce ve stavebnictví a v celé investiční výstavbě.

I přes určitý pokrok trvá v řízení těchto oblastí stále řada vážných nedo statků a slabin, které ve svém souhrnu nepříznivě ovlivňují celkový rozvoj ná rodního hospodářství.

Přijímaná opatření ke zlepšení se jen pomalu a nedůsledně uskutečňují. Vázne sladěnost a provázanost plánů, bilance kapacit a materiálů jsou minis terstvy a VHJ nedostatečně propracovány. Především v důsledku toho je stav

v dodavatelskoodběratelských vztazích stále neuspokojivý a je předmětem oprávněné kritiky. Také v přednostním zajišťování celospolečenských potřeb

vyjádřených prioritami státního plánu se setkáváme s vážnými obtížemi. Máme-li tedy zajistit vysokou efektivnost a kvalitu investiční výstavby a procesu stavění, musíme energičtěji řešit problémy v oblasti řízení a pláno

vání, a to na všech stupních. Předsednictvo ústředního výboru strany je proto toho názoru, že ke zlepše ní celkové situace v investiční výstavbě a ve stavebnictví je nutno přijmout soubor konkrétních opatření v plánování, řízení, organizaci a v prohloubení kádrové práce, k účinnému a zásadnímu řešení hlavních úzkých míst na všech úrovních stranického, státního a hospodářského řízení. V investiční výstavbě i ve stavebnictví musíme všichni především uplatnit

větší smysl pro realitu a konkrétní odpovědnost za uskutečňování linie XV. sjezdu KSČ. Podle výsledků minulého a průběhu letošního roku i s využi tím zkušeností páté pětiletky je nezbytné spolu s přípravou plánu na rok 1978 koncipovat úkoly investiční výstavby a stavebnictví pro zbývající léta šesté

pětiletky tak, aby byly plně zabezpečeny závěry XV. sjezdu KSČ a tím i ply nulý přechod do sedmé pětiletky. Na jejich zajištění pak soustředit hlavní síly a prostředky všech článků řízení, celé naší ekonomiky. V této souvislosti zdůrazňujeme povinnost ústředních plánovacích orgánů, aby v úzké spolupráci s federálními a národními resorty i národními výbory v rámci vyjasňování dlouhodobého výhledu naší ekonomiky kvalitně propra 43

covaly program reprodukce základních fondů a vytvořily tak jednu z rozho

dujících podmínek pro dlouhodobější orientaci komplexního rozvoje staveb nictví.

Zásadně je nutno počítat s tím, že pro všechny účastníky investiční výstav by vznikly podstatně náročnější podmínky, především pokud jde o důsledné, hospodárné vynakládání investičních prostředků a o rychlé a kvalitní prová dění výstavby .

Zjištění ústředních kontrolních orgánů na nejdůležitějších stavbách a u do davatelů ukazují na závažné nedostatky v zabezpečení investičních akcí sta vebními kapacitami zejména v čase, na špatný stav dodávek materiálů, nízký stupeň součinnosti mezi dodavateli stavebních prací a technologických zaří

zení. Důsledkem toho je opožďování a zdražování výstavby nebo dokonce i únik kapacit na stavby méně významné. Požadujeme proto od ministerstev, výrobních hospodářských jednotek a podniků, aby zlepšily svou činnost při přípravě a realizaci staveb, posílily

plánovací disciplínu a prohloubily celou soustavu kapacitního a hmotného bi lancování tak, aby byla stupňovitě rozšiřována od centra až do podniků. Za mimořádně důležité považujeme urychlené dobudování uceleného účel ného systému dodavatelských gescí. Úkolem dodavatelských resortů a ústřed ních plánovacích orgánů je ještě v roce 1977 je výrazně posílit a tak přispět ke zlepšení situace.

Mnohem větší pozornost v řídící činnosti je nutno věnovat prosazování po krokových metod práce. O to soustavně usilují už několik let soudruzi z Po zemních staveb Olomouc a Plzeň, Vodních staveb Praha a Hydrostavu Brati slava. Dobré zkušenosti mají i některé další přední podniky. Ve spolupráci

s výzkumníky a projektanty vytvářejí již v technickém řešení stavby podmín ky pro průmyslové metody stavění, v součinnosti s hlavními dodavateli upev ňují vnitropodnikové vztahy a usilují o stabilizaci pracovních kolektivů. Do sahují vysokou produktivitu práce a příznivé hospodářské výsledky. Jejich

zkušeností je potřebné plně využít i v ostatních podnicích. V tom musí sehrát aktivnější roli i nadpodnikové a resortní orgány. Mnohé dobré poznatky jsme získali i při experimentálním ověřování mož ností, jak dosahovat vyšší plynulosti staveb a zkracování lhůt výstavby při zú

žení fronty stavění u Pozemních staveb České Budějovice. Zkušenosti ukáza

ly, že řazení staveb za sebou umožňuje vyšší koncentraci, plynulost výstavby, zkrácení lhůt a lepší využití stavebních kapacit. To je uskutečnitelné jen za podmínek včasné sladěnosti a smluvního zajištění úkolů, kdy se všichni doda

vatelé stavby dobře připraví a v dostatečném časovém předstihu plní svoje povinnosti.

Dosažení vyšší efektivnosti při vlastní realizaci investic staví před všechny účastníky úkol kvalifikovaně propracovávat plány organizace výstavby a re

žimy staveb tak, aby zajišťovaly termíny státního plánu, staly se účinnými ná stroji řízení a koordinace výstavby. K tomu je nutné šířeji uplatňovat mate matické metody, síťové grafy a účelně využívat výpočetní techniku. 44

Úsilí řídících pracovníků musí také směřovat k hlubšímu spojení zain teresovanosti podniků, závodů a jednotlivců se zájmy společnosti. V tomto

směru nám dochází z podnikové sféry a institucí řada námětů, které je nut no prověřit a podle výsledků formou experimentu ještě v této pětiletce od zkoušet.

Od letošního roku platí nové velkoobchodní ceny. Ve stavebnictví sledují záměr lépe stimulovat dokončovací práce, stavby občanské vybavenosti, ze

jména zdravotnické, dále stavby mostů, čistíren odpadních vod a některé další pro společnost důležité akce. Řídící orgány ve stavebnictví musí dbát na správné uplatňování nových velkoobchodních cen , soustavně analyzovat je. jich působení a včas přijímat potřebná opatření k zabezpečení záměrů ceno vé přestavby.

Na podporu rozhodujících úkolů plánu a zvyšování výkonnosti stavebnic tví musí být lépe využívána i mzdová politika. Ministerstva stavebnictví musí dále ověřit ve mzdové regulaci diferencované ukazatele a navrhnout opatření pro zvýšení účinnosti mezd , zejména u prací s vysoce mobilními a výkonnými stroji, ve vícesměnném provozu a u pracovníků přesouvaných do míst sou středěné výstavby. Je třeba rozšiřovat úkolovou mzdu a ověřovat takové for

my odměňování, v jejichž pohyblivé složce mají velký význam termín, kvalita a hospodárnost. Progresívní formou v ekonomické stimulaci jsou cílové prémie na včasné

dokončení objektů a souborů staveb. Zejména u technickohospodářských pracovníků musí být důsledně dodržovány přijaté zásady, aby prémie byly vá zány na dosažení určeného cíle a nebyly rozdělovány ročně bez ohledu na ko nečný celospolečenský efekt. Vedení podniků musí dosáhnout většího pokroku i v prohlubování vnitro podnikového chozrascotu. Znamená to stanovit v každém podniku konkrétní

cíle v úsporách materiálu, pohonných hmot a energie, důsledně uplatňovat

progresívní normy, limity a přísnou evidenci, pracovat podle výrobních kalku lací a podle skutečných výsledků odměňovat. Výrobní kalkulace zpracované dosud jen na hlavní činnost podniků je nutno rozšiřovat i do ostatních oblastí. Základní smysl je v tom, aby celý podnik, od ředitele až po dělníka, věděl , s jakými náklady pracuje. To je také účinný prostředek proti dosud časté pra xi, kdy kvantitativní ukazatele jsou plněny, ale přitom se nedosahuje snižová ní nákladů ani plánované společenské efektivnosti.

Soudružky a soudruzi, rostoucí objem a změny struktury stavebních prací, složitost techniky a požadavky vysoké efektivnosti zvyšují úlohu přímého ří zení na všech úrovních.

Na něm záleží včasnost a kvalita zajištění vytyčených úkolů, odstraňování

existujících nešvarů, nastolení pořádku na stavbách , vytvoření náročnějšího ovzduší, v němž bude lépe oceňována kvalitní a včas vykonaná práce, a kde neobstojí lajdáci.

Zajištění úkolů šesté pětiletky ve stavebnictví vyžaduje především podstat ně zlepšit řídící činnost obou ministerstev stavebnictví. Jejich prvořadou po 45

vinností je všestranně zabezpečit stanovené úkoly a k tomu také důsledně vést, řídit, kontrolovat, analyzovat a hodnotit činnost VHJ. Podstatně větší tvůrčí aktivitu a koncepční organizátorskou činnost očeká

váme od obou resortů při propracování reálné dlouhodobé koncepce rozvoje odvětví stavebnictví, při zajišťování změn struktury kapacit, při rozpracování a realizaci další etapy zprůmyslnění tohoto důležitého odvětví národního hos podářství. Výrazného zlepšení je nutno v těchto resortech dosáhnout i při pří pravě a realizaci jednotné celostátní technické politiky, v širokém uplatňová ní typizace a unifikace.

Ministerstva musí rovněž iniciativněji a s větším rozhledem řídit budování

specializovaných podniků, nadpodnikových servisních organizací, jako jsou například centrální betonárny, obalovny, ústřední sklady, opravny, mechani zační střediska, ubytovací a sociální základny.

Na základě dnešního zasedání ÚV KSČ ministerstva zkonkretizují a doplní již přijaté soubory opatření k zajištění závěrů XV. sjezdu KSČ.

Rovněž krajské a okresní národní výbory musí účinněji řídit místní staveb nictví. Jde zejména o centralizované řízení některých činností, například ma teriálně technického zásobování, nasazování a využívání vysoce výkonných

mechanismů, uplatňování technického rozvoje a pokrokových metod organi zace výroby i práce. Ke zlepšení řízení musí větší měrou než dosud přispět iniciativní a koncepc ní činnost výrobních hospodářských jednotek. Především na nich závisí usku tečňování jednotné technické a investiční politiky zobecňování a hlavně vy. užívání poznatků z rozborové a kontrolní činnosti. Od nich také požadujeme lepší rozhodování na základě podrobnějších znalostí o možnostech staveb ních podniků, jejich technickém vybavení i účinné řízení specializovaných ka pacit.

Pro zvýšení efektivnosti stavění a plnění lhůt zejména na velkých stavbách

a v místech soustředěné výstavby je potřebné více rozšířit a prohloubit dispe čerský způsob řízení včetně využívání možností automatizovaných systémů. Jeho uplatnění nezbytně přispívá k efektivnímu využívání moderní stavební techniky, zejména drahých mechanismů a dopravních prostředků, a význam ně pomáhá zlepšovat celkovou organizaci práce. Ve složitých podmínkách na velkých stavbách a místech soustředěné vý stavby dochází ke značným změnám ve vytváření a organizaci pracovních

kolektivů. Přímé řízení vedoucími staveb a pracovních čet zde působí jako vý znamný činitel zajištování úkolů stanovených plánem.

Na úrovni vlád ČSR a SSR v součinnostis federální vládou je třeba všech ny tyto otázky související s prohlubováním řízení a plánování komplexně po soudit a zvláště přijmout potřebná opatření k urychlení strukturálních změn stavebních kapacit a jejich specializace, k dalšímu zprůmyslnění stavebnictví a dosažení vyšší koncentrace sil i prostředků na rozhodujících stavbách. Soudružky a soudruzi, pro kvalitní úroveň řídící práce mají mimořádný význam vedoucí kádry. V jejich práci ve stavebnictví lze zaznamenat některé 46

nesporné pozitivní výsledky. Mají rozhodující podíl na řízení dynamického vývoje stavebnictví a výroby stavebních hmot, na pokroku v soustřeďování kapacit do vybraných území a na klíčové stavby. V čem však spočívá hlavní problém řízení a největší slabina práce vedou

cích pracovníků ve stavebnictví ? V tom, že neodpovídá potřebám rychlého zvyšování intenzívních faktorů v rozvoji naší ekonomiky, spjatých s nutností rozsáhle využívat vědeckotechnické poznatky. A právě ty jsou rozhodující

pro minimalizaci nákladů společenské práce, pro optimální využití zdrojů, pro trvalé zvyšování podílu vědy, lidské tvořivosti a pracovní iniciativy na hodnotách, na něž netrpělivě čeká naše společnost.

Řídící kádry - a to neplatí jen pro stavebnictví či investiční výstavbu vů bec – zatím plně nezvládají důsledky dalšího prohlubování společenské děl by práce, která vede ve výstavbě k růstu četnosti a komplikovanosti vazeb a ke zvyšování nároků na soustavnou koordinaci v zájmu zabezpečení po třebné plynulosti a efektivnosti.

Velmi rychle rostou požadavky na přesnost a včasnost rozhodování, na propracovanost řídících akcí, což není možné bez zvládnutí nových metod

a postupů řízení, pochopitelně včetně využití odpovídajících technických pro středků.

Východiskem je soustavné celkové zvyšování politické i odborné kvalifi kační úrovně vedoucích pracovníků a rozvíjení jejich individuálních schop ností a dovedností zvládat konkrétní úkoly řízení hospodářských organizací a sociálního rozvoje kolektivů. Mezi vedoucími hospodářskými pracovníky máme řadu osvědčených sou druhů, kteří mají bohaté praktické zkušenosti, podíleli se na mnoha stavbách

a prokázali, že umějí řídit pracovní kolektiv. Avšak při růstu náročnosti úkolů a nutnosti zvyšování kvalifikace pracovníků dělnických a technickoekono mických profesí není možné připouštět, aby kvalifikace vedoucích pracovníků stagnovala nebo dokonce, jak tomu v některých případech je, i klesala.

Systematické zvyšování kvalifikace musí odpovídat potřebám specializace a s ní spojené vyšší mobility stavebních kapacit. Ta je jednou z charakteristic kých zvláštností a složitostí stavebnictví, která zde bude trvale působit.

V tomto směru bude mít stále větší význam především úloha technických

a řídících kádrů. Na nich a jejich kvalifikaci bude v první řadě záležet, jak v aktivní součinnosti s místními pracovními kolektivy tradičních profesí doká ží včas a kvalitně zvládnout stanovené úkoly .

Ke zlepšení účinnosti práce vedoucích pracovníků ve stavebnictví je účelné propracovat na úrovni příslušných stranických , státních i hospodářských or gánů potřebná opatření včetně zdokonalení výběru a přípravy kádrových re zerv, rozmísťování a hodnocení kádrů.

Soudružky a soudruzi , ÚV KSČ oceňuje práci stavbařů a pracovníků těch odvětví společenské výroby, jejichž zásluhou jsou úspěšně naplňovány zámě

ry investiční politiky strany. Velké stavby socialismu, mohutná materiálně technická základna národního hospodářství, rozsáhlá výstavba sloužící roz 47

voji školství, vědy a kultury, zdravotnictví, sportu a sociálním potřebám spo lečnosti jsou spolu s rozsáhlou bytovou výstavbou dokladem úspěšného plně ní programu naší strany v této oblasti a jsou dokladem dovedné práce velké armády stavbařů, projektantů a architektů. Nesporné úspěchy, jichž bylo dosaženo, jsou spojeny s obětavou prací stavbařů -komunistů, s cílevědomou činností stranických orgánů a organizací v celé této významné sféře národního hospodářství. Zkušenosti z trvalého

rozvíjení stranické práce, poznání jejich rezerv a možností – to je základ, z něhož můžeme vycházet při zabezpečování závěrů dnešního zasedání ÚV KSČ.

Ty je třeba chápat jako dlouhodobou orientaci stranické práce, v níž oběta vost a osobní příklad komunistů, účinná politickoorganizátorská, ideově vý.

chovná a masová politická práce jsou klíčem k vysoké aktivitě všech členů strany, k podstatnému zvýšení vlivu a účinnosti stranické práce na tomto úseku.

Náročnost závěrů, které dnes přijmeme, bude vyžadovat svést zápas s ruti nou, setrvačností, úzkými lokálními a skupinovými zájmy za posílení leninské ho principu osobní odpovědnosti a kázně. To potvrzují i výsledky prověrek

prováděných ústřední kontrolní a revizní komisí KSČ na obou ministerstvech stavebnictví, jejichž závěry je třeba využít. Kritériem účinnosti stranické prá

ce musí být výsledky v konkrétním plnění přijatých úkolů. K tomu musí stra nické orgány a organizace sjednocovat úsilí všech komunistů a získávat pro tento postup drtivou většinu všech pracujících.

Platí to pro stranické organizace na ministerstvech, generálních ředitel stvích, podnicích, velkých stavbách, výzkumných a projektových ústavech a všech jednotkách stavební výroby. Především musí neodkladně a iniciativně

rozpracovat závěry ÚV KSČ na podmínky svých pracovišť s cílem koncen trovat tvořivé úsilí na zabezpečení úkolů šesté pětiletky, na řešení klíčových

otázek dneška – na zvýšení výkonnosti, na kvalitu práce, na řešení složitých problémů a odstraňování nedostatků , které v tomto odvětví národního hos podářství dosud máme.

Zpráva předsednictva ÚV KSČ ukazuje, co je třeba dělat. Vyžaduje to však, aby stranické orgány a organizace i příslušní hospodářští vedoucí pro blémy nejen registrovali, ale pružně, pohotově a energicky hledali cesty, jak je řešit.

Náročnost politickoorganizátorské a ideově výchovné práce stranických orgánů a organizací ve stavebnictví je násobena složitými pracovními pod mínkami, často dlouhodobou odloučeností pracovníků od rodin, nezbytným střídáním pracovišť a změnami pracovních kolektivů. K tomu přistupuje i okolnost, že.přes určitý vzestup existuje v tomto odvětví stále nízká stranic ká organizovanost, která se pohybuje od 5 do 10 %, i když pokračuje vzestup ná tendence celkového vývoje členské základny, která od XIV. sjezdu KSČ k 31. prosinci 1976 vzrostla z 5,9 % na 10,1 %. To se týká i projektových ústa

vů a technických útvarů podniků, kde průměrná organizovanost činí jen 5,8 %. 48

Tím větší je odpovědnost vedoucích pracovníků, aby svým vlivem stáli v čele úsilí o uskutečňování linie XV. sjezdu KSČ a osobním příkladem získá vali pracující k iniciativnímu plnění úkolů šesté pětiletky. Nízká stranická organizovanost zvyšuje vůbec požadavky na vysokou an

gažovanost členů a kandidátů, na jejich vyzbrojování a prohlubování ideově výchovné práce tak, aby svou informovaností a schopností orientace mohli stát v čele výchovy ostatních pracujících. Spolu s postupným řešením tohoto problému musí stranické organizace za

účinnější pomoci vyšších stranických orgánů organizátorskou a ideově vý chovnou prací vytvářet podmínky pro úspěšné plnění plánovaných úkolů. Mimo jiné to předpokládá věnovat více pozornosti než dosud kritické ana

lýze klíčových otázek a problémů jednotlivých pracovišť, kvalitativních uka zatelů plánu a příčin, které brzdí růst výkonnosti a efektivnosti práce, účinněj ší využívání moderní techniky i pracovní doby, a jsou mnohdy vážnou překáž kou dobrého hospodaření. Spolu s tím je nezbytné i důslednější využívání práva kontroly hospodářského vedení, které však nelze omezovat, jak tomu někde ještě bývá, jen na formální projednávání zpráv a informací vedoucích pracovníků. Jde o to, opírat se o konkrétní znalost situace na jednotlivých

pracovištích, o poznatky, návrhy i kritiku širokého aktivu členů i bezpartij ních, o to, umět jich využívat při řešení daných problémů. Při naplňování těchto náročných úkolů mají významné místo celozávodní

a celostaveništní stranické výbory na velkých stavbách i podnikové výbory strany.

S větším přehledem musí mimo ostatní činnosti řídit a pomáhat základním organizacím rozvíjet vnitrostranický život a zvyšovat účinnost jejich práce,

cílevědomě koordinovat úsilí komunistů i ostatních pracujících na plnění plá novaných úkolů, na každodenní práci mezi lidmi, na řešení jejich problémů. A zároveň musí dbát, aby politická práce komunistů i v hospodářských or gánech, ROH i SSM vedla k vytváření takových podmínek, v nichž se široce

uplatní dobré nápady, konstruktivní kritika a plodná iniciativa. Prostě ovzdu ší, v němž poroste uvědomělá účast lidí na společném díle a v němž se naopak přestane dařit těm, kteří by chtěli chytračit na úkor ostatních, celé naší společ nosti.

Odborové organizace v úzké součinnosti s organizacemi SSM musí vše stranně podporovat rozvoj iniciativy mladých pracovníků, získávat je k práci na společensky důležitých stavbách, k účasti v řídícím procesu, aby se mladá

stavbařská generace plně uplatnila a tvořila širokou kádrovou rezervu schop ných příštích organizátorů výroby. Spolu s tím je potřebné vychovávat je k věrnosti ke kolektivu a k hrdosti na pracovní úspěchy.

S výstavbou naší socialistické vlasti je úzce spjata tradice účasti mládeže na

stavbách. V této práci pro republiku prokazovala naše mládež pracovní obě tavost a hrdinství, svůj pozitivní vztah ke straně a socialismu. Heslo Mládež staví stavbu – stavba staví nás, které vzniklo na prvních stavbách mládeže, má trvalou platnost. Ústřední výbor naší strany se obrací na všechny organi 49

zace SSM ve stavebnictví s výzvou, aby prohloubily péči o výchovu mladých lidí a měly neustále na paměti, že máme zájem získat nejlepší z nich do řad komunistické strany. V tom také musí sehrát významnou úlohu stranické

a mládežnické organizace v odborných učilištích, kde se připravuje na budou cí stavbařské povolání více než 50 000 mladých lidí. Očekáváme, že iniciativa pracujících, projevující se v různých formách so cialistického soutěžení, podstatně přispěje k tomu, aby závěry našeho dnešní ho jednání byly uvedeny v život. Stranické, odborové a mládežnické organi zace se musí opírat o lidi, kteří svým osobním příkladem , vynalézavostí a for telem jsou příkladem ostatním . Hlavním úkolům koncentrace sil na rozhodu jící stavby a zkracování lhůt nejlépe odpovídá forma sdružených socialistic kých závazků, ve kterých se v soudružské spolupráci upevňuje nezbytná sou činnost všech účastníků výstavby. Sdružené socialistické závazky je třeba uzavírat nikoli na roční plnění plánu, ale na celou stavbu nebo na předávání jejích ucelených částí.

Dnešnímu zasedání ústředního výboru strany je předložen návrh usnesení k významnému výročí historického svátku pracujících – k 60. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Předpokládáme rozvinout rozsáhlou politicko

výchovnou práci, abychom našemu lidu znovu přiblížili světodějný význam Velkého října, dokumentovali jeho určující vliv na život a perspektivy vývoje našich národů a na světový zápas o společenský pokrok a mír. Jak o tom svědčí narůstající pracovní iniciativa, připravují se naši lidé osla vit tento velký svátek novými závazky, stupňováním své činorodé aktivity.

Jsme přesvědčeni, že také pracující ve stavebnictví, kde socialistické soutě žení má bohatou tradici a uplatnilo se v pestré paletě forem , rozvinou širokou

pracovní iniciativu, aby uvedli závěry dnešního zasedání do života. Nemělo by být jediné stavby, jediného pracovního kolektivu, kde by na počest slavné ho výročí nebyly uzavřeny konkrétní závazky ke splnění úkolů vytyčených dnešním zasedáním.

Složitost anáročnost investiční výstavby a rozsáhlé úkoly stavebnictví vy- ; žadují, aby i krajské a okresní výbory věnovaly zvýšenou pozornost stranic kým organizacím v této sféře. Aby více než dosud pomáhaly rozvíjet vnitřní

život a cílevědomou politickou práci, péči o členy a kandidáty, zejména z řad mladé generace.

Zvláštní péči zasluhují stranické organizace v projektových ústavech, ne boť na kvalitě projektů závisí efektivnost, technická úroveň i užitná hodnota staveb. Proto je povinností stranických organizací působit k tomu, aby pro jektanti zvládli rozvíjející se techniku i technologii stavění a celou šíři procesů

zprůmyslnění stavebnictví, aby dodržovali plán projektových prací a své tvůrčí schopnosti soustředili na jejich všestrannou kvalitu a hospodárnost.

Předsednictvo ÚV KSČ považuje za nutné zdůraznit, že krajské a okresní výbory strany zodpovídají především za plnění úkolů na stavbách celospole

čenského významu realizovaných na jejich území nebo silami organizací spa dajících do jejich působnosti. 50

Proto od nich požadujeme, aby v obvodu své působnosti vyvinuly maxi mální úsilí o soustředění stavebních kapacit na rozhodující stavby a vedly ko munisty v hospodářských organizacích k omezení nežádoucí rozestavěnosti.

Aby se dovedly důsledně postavit proti požadavkům na investiční akce, které mohou být z hlediska místních zájmů oprávněné, ale na které dnes nemáme prostředky.

Naléhavost úkolů, které pro naše stavebnictví vyplývají z nezbytnosti pod statně zvýšit výkonnost celé ekonomiky a pokračovat ve stále plnějším uspo kojování potřeb obyvatelstva, bude jistě i nadále silným podnětem pro aktivi zaci všech pracovníků tohoto významného odvětví. Ti nejlepší z nich dokazu jí v každodenním obětavém pracovním úsilí, že mají smysl pro nové a pokro kové metody, pro novou organizaci, pro techniku.

V čele těch, kteří svým příkladem strhávají stále širší řady ostatních pocti vých pracovníků, musí i v budoucnu stát především komunisté, naplnění a po silovaní přesvědčením , že socialismus může být vybudován jen uvědomělou činností nejširších mas.

Soudružky a soudruzi, s vědomím plné odpovědnosti za realizaci závěrů XV. sjezdu strany si dnes stavíme smělé, ale reálné cíle dalšího rozvoje naše ho stavebnictví. Jejich naplnění si vyžádá nemálo úsilí, iniciativy a obětavé

práce, máme však solidní základ v dosavadních výsledcích, celkových mož nostech, rezervách a zdrojích.

Máme také nejcennější devízu - důvěru našich pracujících, jejich tolikrát

prokázanou vůli a ochotu aktivně podporovat politiku naší strany, její pro gram výstavby rozvinuté socialistické společnosti. Je nyní na komunistech ve stavebnictví, aby náročnost úkolů přesvědčivě

vysvětlili, ukázali jejich přímou spojitost s dalším vzestupem naší společnosti, se spokojeným a šťastným životem každé rodiny a každého občana. Bude úkolem stranických orgánů a organizací, státních a hospodářských

orgánů všech stupňů v rámci své působnosti rozpracovat závěry z dnešního zasedání ústředního výboru Komunistické stranyČeskoslovenska a důsledně zabezpečovat jejich plnění.

Ústřední výbor strany je přesvědčen, že českoslovenští staybaři přispějí významným podílem k realizaci cílů sociálně ekonomického programu vyty čeného XV. sjezdem Komunistické strany Československa, k zajištění úkolů šesté pětiletky, k dalšímu rozvoji naší socialistické vlasti. Zasedání ÚV KSČ dne 17. března 1977. Praha, Svoboda 1977

USNESENÍ ŠESTÉHO ZASEDÁNÍ

ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU

KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA SCHVÁLENÉ DNE 17. BŘEZNA 1977

Ustřední výbor KSČ na svém 6. zasedání dne 17. března 1977 projednal :

rozvoj a úkoly československého stavebnictví po XV. sjezdu KSČ;

návrh usneseníÚV KSČK 60. výročí Velké říjnové socialistické revoluce; -

rozpočet Komunistické strany Československa na rok 1977. I

Pro zajištění dynamického rozvoje národního hospodářství vytyčeného

XV. sjezdem KSČ má mimořádný význam investiční výstavba, na níž se sta vebnictví podílí 60 %. Proto na stavebnictví do značné míry závisí realizace našich investičních záměrů v šesté pětiletce, zvyšování efektivnosti ekonomi ky a uskutečňování sociálního programu strany.

Na základě rozboru výsledků a rezerv stavebnictví považuje ústřední vý bor KSČ za rozhodující soustředit úsilí na cílevědomé přizpůsobování struk tury stavebních kapacit potřebám plánu investiční výstavby, koncentrovat je na rozhodující úkoly a urychlit tempa výstavby a dokončování staveb. Zvyšo vat výkonnost stavebnictví dalším prohloubením zprůmyslnění a jeho rozšíře ním do občanské a průmyslové výstavby a k tomu přizpůsobit strukturu ma teriálové základny pro stavění. Současně zlepšit pořádek na stavbách a účin něji mobilizovat všechny vnitřní rezervy. Uskutečnění všech těchto úkolů jako základní předpoklad k úspěšnému

splnění šesté pětiletky na úseku stavebnictví vyžaduje zkvalitnit úroveň řízení, investorské, projektové a výrobní přípravy staveb, zvýšit odpovědnost a stra nický přístup v celém odvětví stavebnictví. Rozvíjet pracovní aktivitu a tvůrčí iniciativu na počest 60. výročí Velké říjnové socialistické revoluce a 30. výročí únorového vítězství pracujícího lidu.

Ústřední výbor KSČ je přesvědčen, že stranické orgány a organizace, ko munisté ve vládách, na ministerstvech , ve výrobních hospodářských jednot

kách, v podnicích a závodech, národních výborech, Revolučním odborovém

hnutí, Socialistickém svazu mládeže, Československé vědeckotechnické spo 52

lečnosti a ve svazech architektů spolu se všemi pracujícími soustředí všechny

síly k plnění úkolů stanovených XV. sjezdem KSČ a konkretizovaných 6. za sedáním ÚV KSČ .

Ústřední výbor KSČ schvaluje 1. Zprávu předsednictva ÚV KSČ o rozvoji a úkolech československého stavebnictví po XV. sjezdu KSČ přednesenou členem předsednictva a tajem níkem ÚV KSČ soudruhem Josefem Kempným ; 2. ukládá

a) ÚV KSS, KV KSČ (KSS), MV KSČ v Praze a MV KSS v Bratislavě , ko munistům ve vládě ČSSR a vládách ČSR a SSR, na ministerstvech , v kraj

ských a okresních národních výborech rozpracovat závěry z přednesené zprávy a usnesení 6. zasedání ÚV KSČ k rozvoji a úkolům československého

stavebnictví po XV. sjezdu KSČ, zabezpečovat a kontrolovat jejich plnění ; b) stranickým orgánům a organizacím, komunistům v hospodářských vede ních, v odborových a mládežnických organizacích, ve výrobních nospodář ských jednotkách, v podnicích a závodech, na staveništích, v projekčních a výzkumných ústavech, ve vědeckotechnických společnostech a svazech ar chitektů rozpracovat plnění úkolů dalšího rozvoje stavebnictví a zabezpečo vání plnění investiční výstavby jako společná opatření hospodářského vedení

a stranických, odborových a mládežnických organizací.K plnění úkolů 6. za sedání ÚV KSČ rozvíjet pracovní aktivitu a tvůrčí iniciativu na počest 60. vý ročí Velké říjnové socialistické revoluce a 30. výročí únorového vítězství pra cujícího lidu.

Realizaci společného opatření důsledně zajišťovat a kontrolovat. II

Ústřední výbor KSČ schvaluje Usnesení ÚV KSČ K 60. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. III

Ústřední výbor KSČ schvaluje

a) Zprávu o činnosti předsednictva a sekretariátu ÚV KSČ za období od 5. zasedání ústředního výboru ;

b) Rozpočet Komunistické strany Československa na rok 1977. 53

IV

Ústřední výbor KSČ bere na vědomí a) Zprávu ústřední kontrolní a revizní komise KSČ o vyřízení žádostí v členských otázkách podaných XV. sjezdu KSČ ;

b) Polítickoorganizační zabezpečení 6. zasedání ÚV KSČ schválené před sednictvem ÚV KSČ.

Zasedání ÚV KSČ dne 17. března 1977. Praha, Svoboda 1977

K 60. VÝROČÍ VELKÉ ŘÍJNOVÉ SOCIALISTICKÉ REVOLUCE USNESENÍ ÚV KSČ SCHVÁLENÉ NA 6. ZASEDÁNÍ ÚV KSČ DNE 17. BŘEZNA 1977

Vstoupili jsme do roku významného jubilea - šedesátého výročí Velké říj

nové socialistické revoluce, která zahájila epochu přechodu lidstva od kapita lismu k socialismu. Spolu s národy Sovětského svazu a všemi pokrokovými lidmi ve světě přivítají výročí slavného Října jako svůj velký svátek i národy naší země.

Vítězné ideje Října se staly inspirující a přetvářející silou našeho století, která od základu změnila chod dějin . Zrodil se Sovětský svaz, který zásluhou moudré leninské politiky KSSS, velké obětavosti a hrdinství sovětských lidí

se v historicky krátké době přeměnil v mohutnou socialistickou zemi, která se stala pevnou oporou revolučních sil, všech bojovníků za sociální pokrok a mír.

Pod vlivem vítězných idejí Velkého října se uskutečnily hluboké revoluční přeměny, jež zcela změnily mapu světa. Vzniklo a upevnilo se světové socia listické společenství, které je největší vymožeností mezinárodního revoluční

ho hnutí. Socialismus převzal dějinnou iniciativu a ukázal cestu ke svobodě a štěstí všem , kdož byli dosud vykořisťováni a utlačováni. Velký říjen je zdro jem všech osvoboditelských myšlenek, všech revolučních a demokratických hnutí a sil, jež určují společenský pokrok v současné epoše. Usnesení ÚV KSSS k šedesátému výročí Velké říjnové socialistické revolu ce, které všestranně hodnotí rozvoj sovětské společnosti, úspěchy při výstav bě socialismu a komunismu, růst světového komunistického a dělnického

hnutí a výsledky boje všech demokratických a pokrokových sil ve světě je hrdou bilancí uplynulých 60 let. Je zároveň inspirací pro další zápas národů za pokrok a mír, za národní a sociální osvobození, za šťastný a svobodný život. Odkaz Velkého října je v současných podmínkách ztělesněn a tvůrčím způ

sobem rozvinut především v závěrech XXV. sjezdu KSSS, v jeho programu budování komunismu v SSSR a podpory revolučního protiimperialistického hnutí, boje za pokrok a mír. Jsme hrdi na to, že i naše vlast, Československá socialistická republika - jako pevná součást rodiny socialistických zemí –

kráčí cestou, kterou lidstvu otevřela Říjnová revoluce, a že se čestně podílí na 55

zápase přinášejícím pracujícímu člověku skutečnou svobodu a důstojný život. Československý lid oslaví šedesáté výročí Velké říjnové socialistické revo luce důsledným uskutečňováním závěrů XV. sjezdu KSČ ve všech oblastech

života naší společnosti. Komunistická strana Československa spatřuje v reali zaci cílů vytyčených XV. sjezdem KSČ svůj podíl při naplňování odkazu Vel kého října, na posilování jednoty a semknutosti zemí socialistického spole čenství, na rozvoji revolučního osvobozeneckého hnutí, na dalších úspěších boje za mír a pokrok na celém světě.

Novodobé dějiny našeho lidu, jeho zápasy za národní a sociální osvoboze

ní, za vybudování socialismu a pevné mezinárodní postavení Československa jsou nerozlučně spjaty s vítězstvím Velké říjnové socialistické revoluce

a s existencí Sovětského svazu. Pod bezprostředním impulsem Velkého října se vystupňovalo národně osvobozenecké úsilí našeho lidu, které vyvrcholilo vytvořením samostatného československého státu.

Po příkladu ruských bolševiků a za jejich pomoci se zrodila Komunistická strana Československa. Zkušenosti KSSS a osobní pomoc V. I. Lenina výraz ně pomohly při jejím formování ve stranu nového typu, revolučního předvoje dělnické třídy.

Po vzoru leninské KSSS se KSČ dala plně do služeb lidu, vždy spojovala vlastenectví s proletářským internacionalismem, zájmy lidu, osudy našich ná rodů, jejich svoboda, štěstí a blaho jí vždy byly nade vše. Zkušenosti KSSS se

pro ni staly neocenitelným zdrojem poučení v boji za svržení panství buržoa zie, za nastolení moci dělnické třídy i při výstavbě socialismu. Svou obětavou prací a věrností zájmům dělnické třídy, pracujícího lidu a národů naší země se stala KSČ uznávanou vedoucí politickou silou naší společnosti a dovedla ji až do socialistické současnosti.

KSČ dokázala ve své práci důsledně a tvořivě uplatňovat marxismus-leni nismus, učit se ze zkušeností KSSS i druhých bratrských stran. To bylo a zů stává zárukou úspěšného budování a rozvoje socialismu v naší zemi. Ve věr

nosti marxismu-leninismu a proletářskému internacionalismu spatřuje naše strana rozhodující předpoklad pro další úspěšné naplňování odkazu Velkého října.

ČSSR je dnes pevnou a aktivní součástí velké rodiny zemí světového socia listického společenství. Rozhodující zárukou pevnosti, síly a bezpečnosti na šeho státu je naše spojenectví a všestranná spolupráce se Sovětským svazem, který byl a je nejvěrnějším přítelem národů Československa. Sovětský svaz byl naším nejlepším přítelem v dobách dobrých i zlých. Přátel

ství a spojenectví se Sovětským svazem, zpečetěné společně prolitou krví v le tech druhé světové války, se stalo trvalým základem zahraniční orientace naše ho státu, spolehlivou zárukou naší národní svobody a státní samostatnosti. Osvobození Československa Sovětskou armádou vytvořilo příznivé pod

mínky pro přerůstání naší národní a demokratické revoluce v revoluci socia listickou. Slavným únorovým vítězstvím v roce 1948 dělnická třída ve svazku s širokými vrstvami lidu pod vedením komunistické strany dovršila svůj zápas 56

o politickou moc. Započala se socialistická přestavba a výstavba naší společ nosti. V jejím průběhu se československo-sovětské vztahy ve všech oblastech rozšířily a prohloubily. To se projevuje v dynamickém růstu politické, hospo dářské, ideologické, kulturní a vědeckotechnické spolupráce při řešení nároč ných úkolů výstavby socialismu a komunismu.

Velké úspěchy, kterých jsme dosáhli v celém období výstavby socialismu, jsou spjaty s nezištnou pomocí a všestrannou podporou, kterou nám poskyto val Sovětský svaz. Znovu se to přesvědčivě potvrdilo i při překonávání dů

sledků hlubokého rozvratu, do něhož naši zemi zavlekli pravicoví oportunisté a protisocialistické síly v krizových letech . V nových historických podmínkách byla v roce 1970 uzavřena nová Smlou

va o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a SSSR, která od povídá cílům a zájmům dalšího rozvoje naší socialistické společnosti. Nava zuje na nejkrásnější tradice našeho přátelství, tvoří pevnou záruku bezpeč nosti našeho státu a je trvalým základem dalšího prohlubování přátelství, všestranné spolupráce a vzájemné pomoci našich zemí. Naplňuje nás radostí, že při příležitosti šedesátého výročí Velkého října můžeme konstatovat, že internacionální a bratrské svazky národů Českoslo venska a Sovětského svazu jsou dnes pevné jako nikdy v minulosti a že se neustále všestranně rozvíjejí a prohlubují.

Šedesáté výročí Velké říjnové socialistické revoluce budeme oslavovat

v období, kdy náš lid pod vedením KSČ úspěšně realizuje závěry XV. sjezdu strany, velkorysý sociálně ekonomický program budování rozvinuté socialis tické společnosti. Svou obětavou prací pro socialismus dokazuje, že jakékoli

pokusy buržoazní propagandy a antikomunismu vyvolávat různé kampaně zaměřené ke špinění socialismu nemohou zvrátit ani změnit vůli a odhodlání našeho lidu neochvějně pokračovat na cestě dalšího budování nového spole čenského řádu a upevňovat naše přátelství se Sovětským svazem a dalšími socialistickými zeměmi.

ÚV KSČ vysoce oceňuje pracovní a společenskou aktivitu, rozvíjející se socialistické soutěžení na počest šedesátého výročí Velké říjnové socialistické revoluce, které jsou zaměřeny k řešení aktuálních hospodářských, politických a ideově výchovných úkolů vyplývajících z usnesení XV. sjezdu KSČ. Tomuto

pracovnímu soutěžnímu hnutí je třeba poskytovat všestrannou podporu. Ma sové soutěžení, každodenní iniciativa při plnění plánu druhého roku šesté pě tiletky jsou nejkonkrétnějším projevem vlasteneckého smýšlení a internaci

nálního cítění našich pracujících. Při dalším rozvíjení aktivity a iniciativy je třeba soutěžení pracovních ko lektivů i jednotlivců dále prohlubovat a orientovat především k zabezpečová ní vysoké efektivnosti a kvality výroby i veškeré práce.

V současných podmínkách je rovněž důležité, abychom dále zvyšovali svůj podíl na rozvoji socialistické ekonomické integrace, která znásobuje poten ciál naší země a zároveň zmnožuje sílu a vliv celého socialistického spole čenství.

57

Oceňujeme všechny projevy činorodé aktivity lidu na počest Velkého října, při plnění volebních programů Národní fronty, zvelebování měst a obcí, zlep šování pracovního a životního prostředí i všestranné péče o člověka. Nic z tvůrčí iniciativy pracujících nesmí přijít nazmar. Aktivitu lidu k šedesátému výročí Velké říjnové socialistické revoluce je zároveň třeba cílevědomě spo jovat s blížícím se třicátým výročím Vítězného února.

Socialismus vytvořil možnosti všestranného uplatnění každého člověka a je

zárukou sociálních jistot všech pracujících. V zásadním protikladu ke kapita lismu dává každému našemu občanu právo na práci, jehož realizace je zákla dem důstojného postavení člověka ve společnosti. Zabezpečuje svým obča nům i další práva v politické, sociální i duchovní oblasti, jež se už stala neod myslitelnou životní normou pracujících socialistických zemí. Zvláštní pozor

nost věnuje naše zřízení přípravě a zabezpečení mladé generace, jakož i těm, kteří po celoživotní práci odešli na zasloužený odpočinek. Péče o stále šťast

nější a bohatší život člověka – k němuž otevřel cestu Velký říjen – zůstává nadále hlavním smyslem veškeré práce naší strany i socialistického státu . Šedesát let budování socialismu a komunismu v Sovětském svazu a zkuše

nosti dalších zemí, které jdou socialistickou cestou rozvoje, potvrdily, že vý stavba socialismu je neoddělitelně spojena s rozvíjením politického systému

socialistické společnosti, s upevňováním vedoucí úlohy dělnické třídy a komu nistické strany, s posilováním všech funkcí socialistického státu a rozvojem socialistické demokracie.

Ve jménu nesmrtelných idejí Velkého října budeme dále upevňovat politic kou, hospodářskou, obrannou sílu naší socialistické společnosti, dbát o roz květ našich národů a národností a jejich kulturního života, prohlubovat jejich internacionální jednotu a bratrství.

Období, jež uplynulo od Velké říjnové socialistické revoluce, plně potvrdilo pravdivost Leninovy myšlenky o tom, že síla socialismu je v uvědomělosti pracujících. Na své hrdinské cestě k současnosti dokázal sovětský lid překo

nat neuvěřitelné překážky a obtíže, přinést nesmírné oběti a přestát zkoušky, jež v dějinách nemají obdoby. Dokázal to proto , že projevil vysoké politicko morální vlastnosti, že hluboce pochopil svou historickou úlohu průkopníka klestícího cestu budování nové, spravedlivé společnosti. K této vysoké uvědo mělosti jej vytrvale vedla Leninova strana, dbající o to, aby její členové byli příkladem ideové a morální vyspělosti. Vycházejíc z těchto zkušeností potvrzených v našem vývoji, směřuje úsilí

strany, socialistického státu, celé Národní fronty k tomu, aby se našemu člo věku světový vědecký názor stal vlastní, aby mu umožňoval rozumět spole

čenskému vývoji, naší době a na základě hlubokého vnitřního přesvědčení účinně se podílet na tvorbě a realizaci politiky KSČ. Úspěchy, jichž dosahuje sovětský lid a pracující ostatních socialistických zemí při budování nového společenského řádu, stupňují nenávist imperialistů, znásobují jejich pokusy zvrátit kolo dějin. Je úkolem celé ideologické fronty zesílit ofenzívní boj proti všem formám a projevům buržoazní ideologie, proti 58

oportunismu, revizionismu a antisovětismu. Je třeba důsledně a nekompro misně odhalovat reakční a agresívní podstatu imperialismu a jeho politiky, snahy imperialistických sil o narušování procesu uvolňování napětí, návrat do období studené války a o další eskalaci zbrojení. Šedesátého výročí VŘSR využijeme k tomu, abychom široce propagovali

pravdu o reálném socialismu a jeho přednostech, konkrétně ukazovali dyna mický rozvoj naší socialistické společnosti i pozoruhodné výsledky práce ná rodů SSSR a dalších zemí socialistického společenství . Soustavná výchova k socialistickému vlastenectví, k proletářskému a socialistickému internacio nalismu zůstává naším předním úkolem .

Skutečnost, že se můžeme již čtvrté desetiletí v klidu věnovat tvořivé práci,

je dána především růstem síly a autority Sovětského svazu a celého světové ho socialistického společenství. Zásluhou mírové politiky Sovětského svazu i ostatních socialistických zemí se vytvářejí příznivé podmínky pro rozšiřová

ní protiimperialistické fronty a pro další úspěšný postup revolučního procesu ve světě.

Šedesáté výročí Velké říjnové socialistické revoluce využijeme k soustav nému osvětlování rozhodující úlohy KSSS a SSSR, významu jednoty socialis tického společenství a jeho koordinovaného postupu v boji za mír, bezpeč

nost a společenský pokrok ve světě. Učiníme vše pro to, aby tak slavné výročí bylo ve znamení dalšího prohloubení všestranné bratrské spolupráce se So větským svazem, efektivního využívání získaných zkušeností a dosahovaných výsledků v oblasti vědy a techniky.

Náš lid vytvořil svou obětavou prací velkolepé dílo, které budou s hrdostí a úctou zvelebovat další generace. Při oprávněné radosti nad vykonanou pra

cí nemůžeme se však spokojit s dosaženým, nemůžeme složit ruce do klína. Odkaz Velké říjnové socialistické revoluce i odkaz pokrokových tradic našich národů nás zavazuje, abychom pracovali ještě usilovněji a obětavěji pro ra

dost a štěstí našich lidí, pro rozkvět naší socialistické vlasti, pro růst síly socia listického společenství, pro upevňování našeho přátelství se Sovětským sva zem , pro posílení boje za pokrok a mír. Ústřední výbor KSČ ukládá všem stranickým orgánům a organizacím,

všem členům KSČ, aby na počest šedesátého výročí slavného Října rozvinuli na všech úsecích velkou pracovní a společenskou aktivitu a iniciativu a šli pří kladem při plnění úkolů ostatním pracujícím.

Ústřední výbor KSČ je hluboce přesvědčen, že i všichni občané naší repub liky přivítají šedesáté výročí Velké říjnové socialistické revoluce novými pra covními úspěchy, činorodou obětavou prací na plnění programu, který přijal

XV. sjezd naší Komunistické strany Československa. Zasedání ÚV KSČ dne 17. března 1977. Praha, Svoboda 1977

PLNĚNÍ ZÁVĚRŮ XV. SJEZDU KSČ

V OBLASTI USPOKOJOVÁNÍ HMOTNÝCH POTŘEB OBYVATELSTVA A SMĚRY DALŠÍHO ROZVOJE VNITŘNÍHO TRHU ZPRÁVA PŘEDSEDNICTVA ÚV KSČ PŘEDNESENÁ ČLENEM PŘEDSEDNICTVA ÚV KSČ

SOUDRUHEM LUBOMÍREM ŠTROUGALEM NA 7. ZASEDÁNÍ ÚV KSČ DNE 19. KVĚTNA 1977

Soudružky a soudruzi,

z nejhlubší podstaty socialismu, jenž je reálným ztělesněním humanistic kých ideálů pokrokového lidstva, vyvěrá, že hospodářský a sociální rozvoj

slouží bezprostředně zájmům pracujících, zájmům člověka, tvůrci všech hod not.

Naše současnost, každodenní život naší společnosti, přináší nesporné důka zy, že růst materiální a kulturní úrovně našeho lidu je nejvlastnějším cílem i obsahem veškeré činnosti strany. Přesvědčivým dokladem toho je i hospo

dářský a sociální program přijatý XV. sjezdem KSČ pro období do roku 1980.

Ve zprávě ústředního výboru na tomto sjezdu zdůraznil generální tajemník

soudruh Gustáv Husák nutnost v souladu s celkovým ekonomickým rozvo jem ještě lépe uspokojovat stále vyšší nároky a požadavky lidí. A v tom také spočívá hlavní smysl záměru zevrubně posoudit na dnešním zasedání Zprávu předsednictva ústředního výboru strany o plnění závěrů

XV. sjezdu KSČ v oblasti uspokojování hmotných potřeb obyvatelstva a směrech dalšího rozvoje vnitřního trhu. Hmotná spotřeba obyvatelstva, realizovaná prostřednictvím vnitřního trhu a služeb, je jednou z velmi podstatných složek životní úrovně. Přispívá k for

mování socialistického životního způsobu, k harmonickému a všestrannému rozvoji osobnosti a je jedním z účinných stimulů pracovní aktivity. Přitom musíme brát v úvahu, že schopnost naší výroby, obchodu a služeb včas a kvalitně uspokojovat poptávku obyvatel je záležitostí politicky velmi závažnou.

Proto klademe takový důraz na dobře zásobený vnitřní trh, proto nemůže me nekriticky přehlížet nedostatky, které se tu vyskytují. Jen takovýto přístup

odpovídá náročným požadavkům XV. sjezdu KSČ, ve kterém se obráží trvalá a všestranná péče strany o blaho našeho lidu. Vy, soudružky a soudruzi, víte, s jakou pozorností se předsednictvo ústřed 60

ního výboru zabývá všemi otázkami, které ovlivňují život společnosti – život pracujícího člověka. Není jediného vystoupení generálního tajemníka ústřed ního výboru naší strany soudruha Gustáva Husáka, ve kterém by nám nepři

pomínal, že tyto otázky musí zaujímat v naší činnosti prvořadé místo. V kon krétní práci celé strany a orgánů socialistického státu je vyjádřeno to základ ní a rozhodující, co charakterizuje naši politiku – každodenní starost o spo kojený a šťastný život našeho lidu. A uspokojování hmotných potřeb je ne rozlučnou součástí tohoto našeho úsilí.

Jestliže předsednictvo předkládá tyto otázky k posouzení ústřednímu výbo ru strany, bere v úvahu i podstatné pozitivní změny, ke kterým dochází ve způsobu života tříd , sociálních vrstev, v životě pracujících. Tyto skutečnosti

nastolují s veškerou naléhavostí požadavek cílevědomého a komplexního ovlivňování přeměn v celém způsobu života, neboť na tom závisí další úspěš ná výstavba a všestranný rozvoj naší socialistické společnosti. Z toho vyplývá potřeba dlouhodobé orientace na řešení kvalitativních stránek hmotné spo třeby, aby byla v ještě užším souladu s naším úsilím při prohlubování socia listického životního způsobu.

Již Marx poukázal na to, že růst hmotné spotřeby nemůže být chápán jako cíl sám o sobě, ale pouze jako prostředek všestranného osvobození jednotliv

ce a společnosti. Množství vyrobených a spotřebovaných hodnot tedy pouze zprostředkovává, ovlivňuje život člověka, ale samo jej nevytváří. Vycházíme z toho, že bohatství života za socialismu je v jeho celkové náplni, spočívá především v práci a vůbec ve všech činnostech, které rozvíjejí schopnosti člo věka a zvyšují možnost jeho uplatnění nejen k svému prospěchu, ale ku pro spěchu celé společnosti. Proto odmítáme takový růst spotřeby, který přináší nesmyslné hromadění materiálních hodnot a vede k fetišizaci věcí. Proto bojujeme proti samoúčel nosti spotřeby a proti buržoazní koncepci takzvané konzumní společnosti.

V tomto směru jsou závěry XV. sjezdu KSČ jednoznačné. Vyjadřují úkoly naší společnosti v období, kdy jde o optimální zhodnocování dosaženého stupně společenského rozvoje i potenciálních možností ekonomiky pro další

socialistické přeměny v životě lidí a jejich zpětné působení na ekonomický a sociální rozvoj společnosti.

Přitom musí být naprosto jasné, že růst hmotné spotřeby obyvatelstva

v šesté pětiletce, a samozřejmě nejen v tomto období, je v rozhodující míře závislý na tom, jak budeme pracovat, jak se nám bude dařit naplňovat naše

záměry v tvorbě zdrojů. V závěrech XV. sjezdu KSČ je právě tato podmíně nost vyjádřena naprosto jasně a zřetelně. Nejde nám o jakoukoli tvorbu zdrojů, ale o takovou, která je dosahována s maximální efektivností, hospo *

dárností, vysokou produktivitou práce a její prvotřídní kvalitou. K tomuto velikému úkolu musíme přistupovat jako socialističtí hospodáři s hlubokým vědomím, že nejsme jen uživateli, spotřebiteli hodnot, ale také zároveň - jejich výrobci a tvůrci, že uspokojování individuálních zájmů je nerozlučně spjato s uspokojováním zájmů celospolečenských. 61

Nedílná odpovědnost za společné dílo nám ukládá povinnost rozdělovat jen to, co si vytvoříme, nežít na úkor příštích let a mít neustále na paměti, že

už dnes musíme zabezpečovat podmínky budoucího rozvoje. Vycházejíce z těchto širších společenských souvislostí, chceme tedy zhod notit, jak jsou plněny závěry XV. sjezdu strany v oblasti uspokojování hmot ných potřeb, a posoudit některé závažné otázky další perspektivy.

Soudružky a soudruzi, předsednictvo ústředního výboru považuje za vhod né alespoň ve zkratce zhodnotit, čeho jsme v životní úrovni dosáhli a jak jsme na tom i ve srovnání s ostatním světem. Veškerá činnost naší strany od samého jejího založení zosobňuje program důsledného sociálního osvobození pracujících a jejich všestranného rozvoje. Únorové vítězství a generální linie výstavby socialismu vytvořily nezbytné

předpoklady pro postupnou realizaci převratných změn v životě společnosti. Spolu s likvidací pozůstatků válečného hospodářství v oblasti spotřeby by

ly v poměrně krátké době úspěšně vyřešeny takové sociálně politické problé my, jako odstranění naprosto neodůvodněných rozdílů ve spotřebě, jež byly dědictvím a charakteristickým rysem starého společenského řádu, založeného

na třídním antagonismu a parazitismu vykořisťovatelských tříd. Soustavný rozvoj našeho ekonomického potenciálu a uplatňování socialistického princi pu rozdělování podle práce postupně vytvářely podmínky pro takový růst

reálných příjmů obyvatelstva, který umožnil dosáhnout vysokou a značně rovnoměrnou spotřebu všem vrstvám našeho lidu. Na tomto procesu se významně podílela sociální politika strany a socialis

tického státu, politika všestranně zabezpečující předpoklady pro spokojený život a tvůrčí práci. Byly vytvořeny podmínky – v rámci kapitalistických vý robních vztahů nemyslitelné – pro plnou zaměstnanost a soustavný růst reál

ných mezd. Soubor sociálně ekonomických a právních jistot, zdravý a dyna mický rozvoj populace, trvalý vzestup celkové životní úrovně miliónů našich pracujících, relativně krátká pracovní doba, hluboká demokratizace a roz mach kultury, bezplatné vzdělání a zdravotní péče, to jsou dominantní rysy života lidu socialistického Československa.

Přitom je třeba zvláště zdůraznit skutečnost, že to bylo právě uplynulých osm let po nástupu nového vedení strany v čele s jejím generálním tajemní kem soudruhem Gustávem Husákem, v jejichž průběhu zaznamenala životní

úroveň našeho obyvatelstva podstatný růst. A to za stavu, kdy i v hospodář

ství stejně jako ve všech ostatních oblastech společenského života bylo nutné překonávat důsledky krizového vývoje.

Každý občan této země z vlastní zkušenosti ví, kolik úsilí jsme vynaložili k tomu, abychom zabezpečili stabilitu hladiny maloobchodních cen, uvedli vý. voj příjmů do potřebného souladu s možnostmi a potřebami zdravého roz voje našeho hospodářství, abychom konsolidovali značně rozložený vnitřní

trh. A nejen to. Právě v tomto období byl realizován velkorysý sociální pro gram XIV. sjezdu KSČ, výrazně zlepšena situace rodin s dětmi i mladých

manželství a zvýšeny dávky důchodového zabezpečení. Významného pokro 62

ku jsme dosáhli v bytové výstavbě, kde jsme za uplynulých šest let postavili 747 000 bytů. Takový počet jsme v předcházejícím období stavěli 9 let.

Zamýšlíme-li se nad uplynulými léty výstavby socialismu v naší zemi, či níme tak s oprávněnou hrdostí. A nejde tu jen o srovnání dneška s minu lostí.

Zatímco naše ekonomika obdobně jako v ostatních bratrských socialistic

kých zemích má trvale vzestupnou tendenci a vytváří potřebné prostředky pro růst životní úrovně a upevňování sociálních jistot, prodělávají kapitalis tické státy hlubokou ekonomickou, politickou a morální krizi, jejíž hlavní tíha je přesouvána na bedra širokých mas. Svědectvím toho je zpomalení ekono mické aktivity, prudký růst nezaměstnanosti, inflace, cen a životních nákladů.

A to je onen rub, který nemůže zakrýt ani lesklé pozlátko výkladních skříní a neónů obchodních domů na bulvárech západních měst. Již čtyři roky trvá stav, kdy 18 miliónů nezaměstnaných v současném kapi

talistickém světě je fakticky zbaveno nejzákladnějšího a nejpřirozenějšího práva člověka – práva na práci. Přitom podstatnou část z nich tvoří mladí li dé. A navíc, není tu žádný nadějný výhled na podstatné zlepšení tohoto stavu v nejbližších letech.

K tomu přistupuje i nebývalý a soustavný růst maloobchodních cen, které ve srovnání s rokem 1970 vzrostly v západních zemích včetně USA a Japon ska o 50–100 % . Přitom průměrná statistická čísla, ať už se týkají příjmů, ži

votních nákladů či osobní spotřeby, nevypovídají nic o tíživé situaci miliónů pracujících, která tak ostře kontrastuje s tím, jak žije buržoazie a privilegova né vrstvy kapitalistické společnosti.

Jak odlišné je v tomto směru postavení našeho pracujícího člověka. Plná zaměstnanost, jeho místo a úloha ve společnosti, vědomí pevných sociálních

jistot, stability a perspektivnosti podmínek, v nichž se může svobodně rozví jet a uplatnit, to jsou atributy a ony hodnoty, které názorně demonstrují před nosti socialismu.

Právě z toho pramení zdravé sebevědomí našeho pracujícího člověka, kte

rý již nezná ponižující postavení »vykonavatele« jemu cizích a nepřátelských zájmů, moc a »autoritu« kapitálu.

Další naší předností ve srovnání s vyspělými kapitalistickými státy je vy rovnanost životní úrovně i životních podmínek jednotlivých sociálních sku pin, města s venkovem i územních oblastí. I v tom má naše životní úroveň vý razně demokratický a humanistický charakter.

Důležitou složku naší životní úrovně – ve srovnání s kapitalistickými ze měmi – představuje společenská spotřeba, která spoluvytváří a utvrzuje so ciální jistoty našeho lidu. Dosáhli jsme zde, zejména v posledních letech, vý znamného pokroku.

Jestliže v roce 1970 – a to jsme byli již na vysoké úrovni – připadalo na

100 Kčs pracovních příjmů v průměru 41,50 Kčs příjmů z celospolečenských fondů, pak je to dnes už 50 Kčs. Na jednoho obyvatele to činí 7180 Kčs ročně,

což je o 2360 Kčs více než v roce 1970. Tento dosažený stupeň společenské 63

spotřeby obyvatelstva ovlivňuje nejen sociální příjmy, ale i úroveň školské, kulturní i zdravotní péče.

Není obtížné prokázat, že například v rozsahu a rozvoji vzdělanosti a její

ho uplatnění se můžeme směle srovnávat i s nejvyspělejšími kapitalistickými zeměmi. V loňském roce absolvovalo u nás 21 500 vysokoškoláků a všichni

byli zařazeni podle své kvalifikace do pracovního procesu. Naproti tomu ab solventi vysokých škol na Západě stále více rozmnožují řady nezaměstna ných nebo se často musí spokojit s nekvalifikovanou prací. Neoddělitelnou součástí naší životní úrovně je hluboký vztah našich lidí ke

kultuře a umění. Široká společenská podpora kultury a umění, jejich demo kratizace i rozsáhlá výstavba materiální základny této oblasti otevřela širo

kým masám dveře dokořán a kultura se stala každodenní potřebou většiny

našich pracujících. Nejenže v každé domácnosti je jeden i více radiopřijímačů a skoro každá rodina má televizor, ale síť stálých divadelních scén, kin, kniho

ven, koncertních síní, galérií a muzeí patří v mezinárodním srovnání k nejroz sáhlejším . 85 stálých divadelních scén navštíví za rok téměř 10 miliónů diváků, 3400 kin 86 miliónů diváků a koncerty dva a půl miliónu posluchačů. Přes

3 milióny našich občanů zhlédne ročně 2400 výstav ve 40 galériích, přes 13 miliónů navštíví ročně muzea.

Projevem naší nové skutečnosti je i značný rozvoj kulturní a umělecké tvo řivosti. V 7000 osvětových domech a besedách národních výborů a dalších kulturních zařízeních ROH a SSM ve městech i na venkově se účastní aktivní umělecké tvorby téměř půl miliónu členů zájmových kolektivů. A to vše je jen ve velmi hrubých rysech načrtnutý obraz kulturního života našich lidí.

Již tradičně velmi dobré je naše mezinárodní postavení ve zdravotnictví na tom nemění nic ani skutečnost, že kvalitou jeho služeb se musíme vážně zabývat. Stačí uvést, že u nás pečuje jeden lékař o 358 obyvatel, v NSR o 550,

ve Švédsku o 680, ve Francii o 720 a ve Velké Británii dokonce o 790, a to uvádíme jen přední západoevropské země.

Součástí společenské spotřeby je konečně i významná podpora, kterou poskytujeme obyvatelstvu prostřednictvím nájemného. Výše výdajů na ná

jemné v kapitalistických státech ve srovnání s námi je několikanásobně vyšší. Příznačným rysem naší životní úrovně je nejen stále rostoucí úroveň spole čenské spotřeby, ale i stabilita hladiny maloobchodních cen základních život. ních potřeb a neustálý vzestup pracovních i sociálních příjmů. Jaká je dnes důchodová situace našeho obyvatelstva ? Jestliže roční příjem na 1 obyvatele v roce 1960 činil 8865 Kčs, pak loni to bylo již 20 520 korun.

Tento růst se projevil i v celkovém posunu domácností do vyšších příjmových pásem. V roce 1960 mělo ještě 66 % všech domácností roční příjem na jedno ho člena nižší než 8400 Kčs, v roce 1975 to bylo 13 %. Předpokládáme, že

v roce 1980 bude zastoupení této příjmové skupiny nepatrné. Naproti tomu domácnosti s ročním příjmem nad 19 200 Kčs na jednoho člena, které v roce

1960 byly ojedinělé, představovaly v roce 1975 už téměř celou čtvrtinu. Vytvořili jsme u nás potřebné předpoklady pro trvalé a stále bohatší uspo 64

kojování základních potřeb, jako je výživa, odívání, a rychle postupujeme i v bydlení. Z mezinárodního srovnání vyplývá, že patříme k zemím s nejvyšší spotře bou potravin. Přitom je třeba připomenout, že v kapitalistických zemích se za průměrnými hodnotami skrývá ostrá diferenciace a dokonce i stav polonasy cení některých sociálních skupin obyvatelstva. Pokud jde o kalorie, dosahuje

me nejvyšších hodnot a u některých potravin předstihujeme i země s vyšší úrovní výrobních sil , než je naše. Například spotřeba masa se v průběhu 30 let zvýšila u nás téměř na dvaapůlnásobek a v loňském roce dosáhla už 81,6 kg na osobu.

Dobré mezinárodní postavení zaujímáme i v odívání a spotřebě obuvi. Výstavbou bytů na 1000 obyvatel – v roce 1975 činila 9,8 bytu – jsme po stoupili před USA, Belgii a Velkou Británii, dostihli jsme NSR a v podstatě do sáhli úrovně Francie a Norska. A to při standardu, který snese náročná měřít

ka, nejen pokud jde o vybavení bytu samotného, ale i o tzv. občanské vybavení. Ani v úrovni zařízení domácností není podstatnějších rozdílů. Tak např.

jsme předstihli u praček Francii, Rakousko a NSR, u chladniček Velkou Britá nii a přiblížili jsme se Francii a NSR ; pokud jde o televizory, jsme na tom lépe než Belgie, Francie, NSR a Rakousko. Zatímco v roce 1948 vlastnily domácnosti kromě bytového zařízení jen ra diopřijímač a šicí stroj, dnešní průměrná vybavenost čtyřčlenné domácnosti představuje hodnotu, která se blíží částce 100 000 Kčs. Podstatné je, že tyto

předměty výrazně ovlivňují téměř všechny činnosti v domácnosti, usnadňují domácí práce a značnou měrou zlepšují možnosti a podmínky nejen pro od

počinek, ale i pro vzdělání, kulturní vyžití a různé formy společenské aktivity. K těmto velmi pozitivním výsledkům bezesporu patří i velký rozsah volné ho času pracujících, rostoucí možnosti jeho účelného a zdravého využití, rychlý rozvoj motorizace a domácí i zahraniční rekreace. O jejím masovém charakteru svědčí vedle individuální a podnikové rekreace i to, že v loňském roce se účastnilo výběrové rekreace ROH kolem půl miliónu pracujících - a dovolenou v zahraničí strávilo celkem 7,3 miliónu lidí.

Významným úspěchem naší politiky je i to, jak konstatoval XV. sjezd KSČ, že jsme dosáhli rozhodujícího pokroku ve vyrovnání ekonomické úrovně jed notlivých oblastí i v životě obyvatel obou národních republik a přiblížili jsme se tak ke splnění tohoto historického programového úkolu. Je to přesvědčivý dúkaz i výsledek leninské národnostní politiky naší strany.

Která kapitalistická země, kde existují dva nebo více národů a národností, se může takovým výsledkem pochlubit? Víme, že buržoazie nemůže národ

nostní otázku vyřešit. Nedovolují to její třídní zájmy, sama podstata kapitalis tického systému. Koneckonců, mnohé z ekonomicky vyspělých kapitalistic kých zemí nemají vyřešeny ani sociálně ekonomické oblastní problémy. Konstatujeme-li dnes, že srovnání naší životní úrovně s vyspělými kapi

talistickýmistáty vyznívá pro nás příznivě, nesmíme ovšem nikdy zapomínat,

že růst životní úrovně lidu závisí na výsledku jeho práce. XV. sjezd KSČ vý 65

razně vyzdvihl zásadu »jak budeme dnes pracovat, tak budeme zítra žít«.

Přesvědčivé výsledky, jichž jsme dosáhli, jsou ve svém celku názorným pří kladem velkých možností socialismu a jeho předností před kapitalismem. V uplynulých desetiletích dokázala naše společnost zajistit rychlejší a stabilní

tempa ekonomického růstu a zároveň založit zásadní změny v podmínkách i ve způsobu života pracujících .

V péči o člověka, o jeho blaho a všestranný rozvoj spočívá smysl veškeré činnosti naší strany a socialistického státu. Soudružky a soudruzi, příznivý vývoj společnosti v posledních letech

umožnil, aby XV. sjezd strany mohl přijmout náročný program dalšího růstu životní úrovně. Počítáme s tím, že do roku 1980 reálné příjmy obyvatelstva vzrostou o 23-25 %. Ve stejném rozsahu se má zvýšit osobní spotřeba, ma loobchodní obrat i placené služby. I při značných nárocích na akumulaci chceme zhruba 72 % užitého národní ho důchodu použít na nevýrobní spotřebu, z toho rozhodující část na osobní

spotřebu obyvatelstva. V investiční politice hodláme více než polovinu z cel kového objemu investic

v rozsahu asi 400 mld Kčs – věnovat pro potřeby

terciární sféry, to znamená komplexní bytové výstavby, dopravy, vodního hospodářství, na ochranu životního prostředí a na rozvoj materiálních podmí nek vnitřního obchodu, placených služeb, školství, zdravotnictví a dalších oblastí přímo či nepřímo ovlivňujících životní úroveň. Vzestupu úrovně hmotné spotřeby bude dosaženo především na základě

pokračujícího růstu pracovních i sociálních peněžních příjmů. Celková výše by měla v roce 1980 dosáhnout 350— 370 mld Kčs proti 292 mld Kčs počát

kem této pětiletky, což je vzestup o 23 %. Předpokládáme, že v roce 1980 se bude pohybovat průměrný roční peněžní příjem na domácnost okolo 60 000 Kčs, tedy asi o 12 000 Kčs více než v roce 1975. V šesté pětiletce vzros te průměrná měsíční mzda jednoho pracovníka o 400 Kčs, to je na 2700 Kčs, a celkové pracovní příjmy obyvatelstva o více než 40 mld Kčs. Vývoj vkladů je úměrný růstu ekonomického potenciálu, zvyšování životní

úrovně a odpovídá změnám ve spotřebitelské poptávce, ke kterým u nás do chází. Výdaje na výstavbu a opravy domovního fondu, na nákup aut a cenově náročný sortiment průmyslového zboží zaujímají stále větší podíl na celko vých výdajích obyvatelstva. Víceméně stálá míra úspor je zároveň výrazem důvěry obyvatelstva v pevnost měny, výrazem stability celkové politické a hospodářské situace.

Důležitou roli mají také půjčky poskytované obyvatelstvu na investiční čin nost a nákup spotřebního zboží. Koncem roku 1976 dosáhla jejich výše

24 mld Kčs. Zvláštní pozornost věnujeme mladým lidem. Půjčky jim pomáha jí zvláště vytvářet pevný hospodářský základ začínající domácnosti. S jejich poskytováním počítáme i nadále, v roce 1980 dosáhnou výše zhruba 30 mld Kčs.

Předpokládaný růst kupní síly obyvatelstva ovšem vyžaduje, abychom všichni podstatně zvýšili požadavky na výkonnost našeho hospodářství, ze 66

jména pak na individuální výkon a přínos každého jednotlivce, abychom byli všude důslední v uplatňování principu odměny za množství a kvalitu vykona né práce v duchu mzdové soustavy. Ve světle problémů, které budeme řešit v osmdesátých letech, je nezbytné orientovat systém odměňování tak, aby umožnil větší materiální podněcování

těch skupin pracovníků, kteří jsou hlavními nositeli vědeckotechnického roz voje , i těch, kteří dosahují prokazatelně lepších pracovních výsledků. Pružného systému odměňování i dalších způsobů musíme využít mnohem

dovedněji než dnes k tomu, abychom cílevědomě posilovali v každém našem občanovi vědomí souvislosti mezi vlastním výkonem a růstem jeho životní úrovně.

S rozvíjením příjmové politiky velmi úzce souvisí naše politika maloob chodních cen . Jde o ekonomicky závažnou a politicky citlivou otázku. V souladu s linií XV. sjezdu naší strany chceme i v dalším období uskuteč ňovat politiku stability hladiny maloobchodních cen zboží uspokojujícího zá kladní potřeby obyvatelstva. Touto zásadou se řídíme a takto chceme postu

povat. Jak zdůraznil XV. sjezd KSČ, realizace této politiky bude vyžadovat, aby všude a beze zbytku byly splněny úkoly šesté pětiletky, to znamená za

bezpečit plánovaný vzestup výroby a růst produktivity práce, využívat tech nický pokrok, podstatně zvýšit schopnost naší ekonomiky obstát ve světové konkurenci a vůbec stupňovat výkonnost celé společnosti.

Soudružky a soudruzi, je nesporné, že úroveň zásobování vnitřního trhu je rok od roku lepší, je více zboží a jeho sortiment se stále rozšiřuje. Pokročili jsme v inovaci spotřebních výrobků, v úrovni spotřebitelského balení, v este

tické úpravě i v dodržování hygienických a bezpečnostních norem. Postupně se zvyšují dodávky zboží, které bylo či ještě je nedostatkové. Dosažené úspěchy nás však nesmějí vést k podceňování problémů, které se

v této oblasti vyskytují.Situaci na vnitřním trhu nelze v žádném případě po suzovat pouze globálně. Rozhodující je, zda si lidé mohou koupit to, co potře bují a žádají.

Celková vysoká úroveň spotřeby, změny v našem životě i rychle probíhají cí inovační cyklus ve světě vyvolávají zcela přirozeně nové nároky a silně pů sobí na diferencovanost potřeb. Stále větší úlohu hrají technické, funkční

a estetické parametry výrobků. Rostou nároky na rozmanitost některých prvků, zejména barev a tvarů, jež umožňují osobní kombinace a individuali zaci ve spotřebě podle rozdílného vkusu, který se stále výrazněji dostává ke slovu právě při vysoké životní úrovni. · Tyto směry sledujeme a soustavně se snažíme zlepšovat daný stav. Ovšem tendenci rychle a doslova masově rostoucích nároků pracujících zatím plně nezvládáme, zejména u některých druhů průmyslových výrobků. Jde zvláště o takové zboží, kde poptávka není pokryta, a o nejrůznější drobný sortiment - o stovky různých maličkostí korunových i haléřových hodnot, které na trhu buď vůbec, či čas od času chybějí. To je předmětem oprávněné kritiky i nespokojenosti. 67

V čem, soudružky a soudruzi, spočívají nejdůležitější východiska k tomu. aby zásobování vnitřního trhu v objemu, struktuře i kvalitě doznalo potřebné zlepšení, aby vnitřní obchod mohl na stále vyšší úrovni lépe uspokojovat kou pěschopnou poptávku ?

V první řadě musí být v celé naší ekonomice, zejména však u výrobců sa motných, plně doceněna úloha a význam vnitřního trhu a trvale věnována ná

ležitá pozornost výrobě potřebného množství kvalitních potravinářských a průmyslových spotřebních předmětů. Stále totiž ještě není plně překonán nesprávný názor, že vnitřní obchod se nakonec musí spokojit s tím, co je v da né době k dispozici, co mu výroba prostě dodá. Takové názory patří ovšem

minulosti, neodpovídají charakteru současné etapy vyspělé socialistické spo lečnosti.

Existující problémy v zásobování vnitřního trhu nejsou v zásadě způsobo. ' vány celkovým nedostatkem potřebných výrobních zdrojů. Omezenost kapa

cit, surovin, materiálů nebo pracovních sil je příčinou neuspokojivého stavu výroby jen v některých zcela konkrétních a jednotlivých případech. Neplatí to však obecně o výrobě spotřebního zboží vůbec. Celkové zdroje a prostřed ky uvažované šestou pětiletkou jsou pro podstatné zlepšení situace na našem

vnitřním trhu dostatečné.Jde však o to, aby naše výroba zvýšila svojipřizpů sobivost potřebám vnitřního trhu, lépe a rychleji uplatňovala výsledky tech nického rozvoje a efektivněji využívala výrobní kapacity, suroviny a mate riály.

Výrobci spotřebního zboží musí mít na paměti, že svou produkcí velmi

konkrétně ovlivňují určitý druh činnosti a potřeb pracujících. Přitom vysoce kvalitní výrobky jsou jedním z velmi účinných nástrojů proti neracionální, ne hospodárné spotřebě.

Nezanedbatelné je i to, že pomalá přizpůsobivost naší výroby požadavkům

lidí má i široké morálně politické souvislosti. Z nesouladu mezi strukturou na bídky a individuálních potřeb těží dnes neoprávněně v některých případech li dé, kteří doslova parazitují na naší společné práci. Nyní bych chtěl soustředit vaši pozornost na nejdůležitější úkoly naší výro by v hlavních spotřebních oblastech.

Otázka výživy u nás již dávno ztratila naléhavost existenčního problému. Ve světě, kde značná část lidí hladoví, je to skutečnost, kterou někdy ani plně nedoceňujeme. Přesto je však co zlepšovat, zejména pokud jde o složení výži vy, o její vyváženost podle energetických a biologických potřeb lidského or ganismu.

Z celospolečenských hledisek musíme, počínaje již zemědělskou a potravi nářskou výrobou i vhodnou výchovou mladé generace, účinněji zabezpečovat optimální nutrivní hodnotu stravy a i tímto způsobem bojovat proti takzva ným civilizačním chorobám.

Ve spotřebě potravin nutno přihlížet nejen k základním požadavkům kla

deným vědou na strukturu výživy, ale i k dnešním podmínkám a způsobu ži vota pracujících. Vyžaduje to zejména vytvářet podmínky pro zvýšení spotře 68

by živočišných bílkovin, především kvalitnějším a širším sortimentem výrob ků z drůbeže, ryb , vajec a mléka i pro bohatší nabídku čerstvé zeleniny a ovo ce. A k tomu musí směřovat činnost jak zemědělské výroby, tak i potravi nářského průmyslu. Již počátkem roku přijala vláda v tomto směru některá opatření v souvislosti s projednáním koncepce rozvoje potravinářského prů

myslu v šesté pětiletce a koncepce výroby, nákupu a zásobování zeleninou a ovocem .

Pokud jde o spotřebu masa, musíme se zaměřit i s ohledem na naše zdrojo vé možnosti přednostně na kvalitativní stránku tohoto problému, jak to od

povídá hlediskům racionální výživy. Je třeba také vzít v úvahu, že na venkově dochází v důsledku vyrovnávání rozdílů ve způsobu života k rychlému poklesu naturální spotřeby. Ještě v roce 1970 se podíleli samozásobitelé na celkové spotřebě masa víc než 21 %, za tímco v roce 1975 již jen 7,5 %. To vše vyžaduje zintenzívnit výrobu jatečného dobytka, rychleji realizovat

hybridizační program ve výrobě jatečných vepřů, zvýšit produkci mladého hovězího masa. Od masného průmyslu pak požadujeme, aby se v dodávkách

pro vnitřní trh rovnoměrněji podílely jednotlivé druhy masa a výrobků, dále pak podstatnější rozšíření a zvýšení podílu baleného masa a masa kuchyňsky

předem upraveného. Řešení si vyžaduje i další potravinářský sortiment, jenž má ulehčovat práci v domácnosti. Dbát je třeba i o výživu těch, kteří se z různých důvodů musí

stravovat dietně. Požadujeme proto, aby příslušné obory zvyšovaly podíl bale ných i speciálně upravených potravin, obohacovaly a rozvíjely výrobu polotova rů, hotových a předpřipravených jídel. Spolu s tím je nutné rozšiřovat centrál ní výrobny polotovarů do dalších krajských měst a průmyslových center .

V potravinářském průmyslu i obchodu stále nejsou překonány úzce resort ní, podnikové zájmy, brzdící zavádění nových výrobků, jejich nových úprav, jež jsou ve světě velmi rozšířenou formou prodeje a zároveň umožňují i vyšší stupeň ochrany spotřebitelů. Musíme v tomto směru pokračovat mnohem dů sledněji. A to platí i při zavádění baleného masa v našem maloobchodě.

Z hlediska racionální výživy je účelné aktivněji řešit otázku mléka a mléč ných výrobků. Ve srovnání s lékařsky doporučenou dávkou 250 kg je dosud u nás jejich spotřeba o 40 kg nižší. Základ spočívá především ve zvýšené vý robě mléka v zemědělských závodech. Ukoly šesté pětiletky takovou tendenci

zakládají a jsou i v letošním roce přes všechny potíže úspěšně plněny. Při zpracování mléčné suroviny je třeba realizovat vhodná opatření, aby se zvýši

la přímá spotřeba mléka jako nápoje. Mlékárenský průmysl musí zabezpečit

pestřejší výběr mléčných produktů, zejména nízkokalorických.

V souladu s péčí státu o rodinu a dítě je v posledních letech také značně rozvíjena produkce kojenecké a dětské výživy. Předpokládáme ji do roku

1980 zvýšit na dvojnásobek úrovně roku 1975. Sčím vůbec nemůžeme být spokojeni , je úroveň spotřeby ovoce a zeleniny. Jejich nabídka je zatím nedostatečná a v pořádku není ani jejich kvalita. Vy 69

nakládáme velké prostředky na dovoz jižních citrusových plodů, ovoce mír ného pásma i čerstvé a zpracované zeleniny. Pohříchu však dostatečně nevy .

užíváme svých vlastních možností. Dovoz odpovídající našim ekonomickým možnostem nemůže uspokojit naše potřeby. Proto tak energicky prosazuje me intenzifikaci vlastní produkce, všestranné zlepšení organizace a řízení ná kupy, prodeje i průmyslového zpracování ovoce a zeleniny. Této oblasti se musí ministerstva zemědělství intenzívně věnovat. V šesté

pětiletce je třeba dosáhnout ve zvýšení výroby a spotřeby výrazného pokro ku. To závisí ovšem nejen na výrobcích, ale i na obchodních organizacích. A zde jsou vztahy nedobré a přijímaná opatření neúčinná. Stále nefunguje

plynulé zásobování velkých spotřebitelských center, v malé míře se uplatňují přímé dodávky čerstvé zeleniny a ovoce z polí a sadů přímo do prodejen. Ná

rodní vlády by měly tuto otázku znovu posoudit a zjednat nápravu. Přes zmíněné nedostatky je zásobování obyvatelstva potravinářským zbo žím zabezpečeno. Dochází-li přesto k některým výkyvům v plynulosti dodá vek, například chleba, pečiva, mléka a mléčných výrobků, mají svůj důvod převážně v nekvalitní práci organizací obchodu a potravinářské výroby. Vy

plývají z jejich nedostatečné spolupráce při odhadu spotřeby, objednávkách a rozvozu zboží a někdy i z nízké odpovědnosti. Stále jsme svědky, že v ob

dobí dovolených dochází v některých rekreačních centrech k poruchám v zá sobování potravinami. A přitom nejde většinou o nic víc než o chyby při ope

rativním rozmísťování zboží. Proto znovu zdůrazňujeme nutnost urychleného zlepšení vzájemných vztahů výrobních a obchodních složek, jejich organizá

torské práce a zvýšení společné odpovědnosti. Oblast průmyslového spotřebního zboží, která dnes v maloobchodním obratu představuje polovinu výdajů obyvatelstva, sehrává na vnitřním trhu stále větší úlohu. Pokud jde o odívání, jeho celková úroveň je u nás vysoká. Náš člověk ovšem zcela oprávněně požaduje, aby splňovalo jeho vysoké ná roky na módnost, kvalitu, trvanlivost i snadnou a rychlou údržbu, aby byl do statečný výběr v sortimentu, velikostech, barevnosti, fazónách a desénech stejně jako v různých cenových polohách. Trh musí být plně zásoben i podle věkových kategorií, tedy pro děti , mládež, střední i starší generaci. Větší pest rost a zlepšení kvality vyžaduje i kojenecké odívání.

Kvalitativně vyšší požadavky stojí rovněž před kožedělným a obuvnickým průmyslem. Při velmi vysokém standardu spotřeby musí lépe uspokojovat poptávku po módních a jakostních druzích obuvi v pestrém sortimentu podle účelu a v odpovídající velikostní skladbě. Hlavní odpovědnost je na výrob cích, ale zřejmě nejsou schopni vyřešit vše sami. Musíme se zabývat otázkou ekonomických podmínek, skladbou plánu, ale i strukturou dovážených mate

riálů, aby v obchodech byl větší podíl kvalitní, moderní, měkké obuvi. S rostoucí úrovní bydlení souvisejí požadavky na sortiment zboží sloužící ho zařízení bytu a provozu domácnosti. Značný podíl zde představují před

měty dlouhodobé spotřeby a typické jsou tu právě vysoké nároky spotřebite le na kulturnost, estetičnost a funkčnost spotřebních předmětů. 70

Složitost úkolů podtrhuje skutečnost, že již v současné době jsou domác

nosti plně vybaveny pračkami, z 83 % chladničkami, z 61 % vysavači, z 86 % televizory, ze 63 % plynovým nebo elektrickým sporákem a rozhlasový přijí mač vlastní každá domácnost a téměř polovina z nich dva i více.

Vedle modernizace současných domácností musíme počítat s vybavením nových bytů strojírenským spotřebním zbožím . V této pětiletce chceme po

stavit nejméně 640 000 bytů a další požadavky na strojírenské výrobky vzni kají v důsledku přestavby a rekonstrukce existujícího domovního fondu, zvláště na vesnici. Počítat je třeba i se stále se rozšiřující výstavbou rekreač ních objektů.

Již na zasedání ústředního výboru o strojírenství jsme kriticky rozebrali úlohu strojírenských ministerstev v oblasti výroby spotřebních předmětů. Skutečnost, že požadavky vnitřního trhu nejsou v letošním roce plně pokryty

ve strojírenském zboží – jedná se především o pračky, nádobí, kotle, kola, rádia, magnetofony, reprodukční techniku atd. – nedává dobré vysvědčení

strojírenským výrobcům. Tento sortiment je právě úzkým profilem na trhu a výroba letos i v dalších letech se s tím musí vypořádat.

Především vedoucí pracovníci tohoto odvětví musí věnovat mnohem větší a cílevědomější pozornost základním problémům výroby spotřebního zboží, jejího vhodného sortimentu, vysoké kvalitě, provozní spolehlivosti i soustav né inovaci. Z hlediska ekonomického i politického významu strojírenských spotřebních výrobků je nutno pro zajištění jejich potřebného rozvoje pod

statně prohloubit specializaci a kooperaci výroby, a to i v mezinárodním mě řítku, posílit centrální plánovité řízení komplexního zabezpečení výroby a účinněji než dosud využívat výrobní kapacity, materiály a pracovní síly. Podstatného zlepšení v zásobování musí výroba i obchod dosáhnout i u ná bytku. V prodejnách sice nábytek je, ale ne vždy ten, který je spotřebiteli žá dán.

To, co se v obchodě běžně nabízí, v mnohém již neodpovídá vkusu ani zá jmu lidí. Úroveň prodeje nábytku chceme v roce 1980 zvýšit zhruba o polovi nu proti roku 1975. Lze toho dosáhnout jen na základě rozsáhlých změn v sortimentu , v komplexnosti i pohotovosti nabídky. Nábytkářský průmysl, jehož výrobní základna se v těchto letech dokončením nových kapacit značně

rozšiřuje a modernizuje, musí energičtěji zvyšovat výrobu kompletů bytových zařízení s větší variabilitou sestav, vhodných nábytkových stěn i žádaných ty.

pů čalouněných souprav, využívat nových materiálů a povrchových úprav. Snaha po lepším bydlení a vytváření rekreačních možností se odráží i v poptávce po stavebních hmotách. V této pětiletce předpokládáme, že do

dávky stavebních materiálů pro vnitřní trh vzrostou o 29 % proti roku 1975. Je nutno zajistit, aby jich byl dostatek v potřebné skladbě i kvalitě, aby si je spo třebitel mohl běžně koupit tehdy, když je potřebuje, a to i v takovém množ ství nebo balení, které je pro něj výhodné. Všichni dodavatelé bez výjimky -

hovořili jsme o tom na posledním zasedání o stavebnictví

-

musí v těchto

směrech svoji činnost podstatně zlepšit.

71

Nejdynamičtější složkou ve vývoji spotřeby jsou vedle motorismu výrobky

sloužící k aktivnímu využívání volného času, jako např. turistické potřeby, sportovní vybavení, nástroje a nářadí pro domácí dílny, vybavení pro foto

amatéry, náročná reprodukční zařízení, magnetofony, gramofony, potřeby pro chataře a zahrádkáře. V tomto směru byl v uplynulých letech vykonán nemalý kus dobré práce. Bylo by však chybou, kdybychom si zastírali , že vý. roba zboží i vhodných materiálů pro aktivní využívání volného času stále ješ tě zaostává za potřebami. Například ve sportovním zboží se sice podařilo nabídku v posledním obdo bí rozšířit, zdaleka však ještě nestačí. V jednotlivých sezónách se projevují

nedostatky v množství, kvalitě i sortimentu, ačkoliv výroba i obchod vědí,že rostoucí zájem mládeže i dospělých o tyto výrobky je jevem trvalým.

Koupit na našem trhu nářadí, mechanizační stroje, nástrojářské komplety a vhodné materiály potřebné pro to, aby naši lidé mohli ve svém volném čase uplatnit své záliby, řemeslnou zručnost, to je stále ještě velký problém.

Období do roku 1980 musíme využít pro maximální přizpůsobení struktury výroby průmyslového spotřebního zboží potřebám vnitřního, ale i zahraniční ho trhu. K tomu zejména i efektivněji využít investice, hmotnou stimulaci i ostatní nástroje řízení a zvýraznit zejména kvalitativní hlediska.

Promyšleněji a hlavně aktivněji je nutno využívat licenční politiku. Potřeb né prostředky pro tyto účely jsou k dispozici. Operativně musíme řešit efektivní záměry ve vývozu a dovozu, respektující potřeby vnitřního i zahraničního obchodu. Zpestření vnitřního trhu vyžaduje rovněž intenzívněji využívat všech různých forem zahraniční směny spo třebního zboží a vytvořit včas v rámci plánu i určitou devizovou rezervu pro operativní řešení výkyvů na vnitřním trhu u vysloveně nezbytných druhů zboží.

Taková praxe je zavedena ; je ji třeba rozšiřovat a ministerstvo zahraniční ho obchodu i ministerstva vnitřního obchodu si tu musí aktivněji, promyšleně ji a někdy i odpovědněji počínat. Soudružky a soudruzi, jestliže při řešení současných problémů našeho trhu zdůrazňujeme úkol podstatně zlepšit sortiment nabízených výrobků a odstra

nit nedostatkovost některých druhů zboží, pak nedílnou součástí zajištění ply nulého zásobování pracujících se musí stát ze strany výroby péče o vysokou kvalitu všeho spotřebního zboží, o jeho rychlou inovaci a soustavnou moder nizaci.

Zásadní slovo k těmto závažným problémům řekl velmi jasně XV. sjezd strany. Jeho linie je závazná pro každého pracovníka, tím více pak pro komu nistu. Nekvalitní nebo zastaralý výrobek je mrháním práce i materiálů a sou časně způsobuje oprávněnou nespokojenost kupujících a má tedy politicky negativní důsledky. To dobře chápou mnohé podniky, které vyrábějí a na trh dodávají kvalitní zboží.

Jsou ovšem bohužel i případy opačné a po pravdě řečeno není jich málo . 72

Kvalitě není ve výrobě věnována potřebná a soustavná pozornost. Jen tak se může stát, že některé série u výrobků, které jsou normálně dodávány na trh

v dobrém provedení, vykazují v kvalitě a funkční spolehlivosti řadu závad. Navíc pak někteří vedoucí pracovníci výroby, a nejsou to jenom ojedinělé vý jimky, mají k závažným nedostatkům v kvalitě nekritický postoj a problémy se snaží omlouvat místo toho, aby – jak jim káže jejich povinnost - je rych le řešili.

Kvalitativní závady vyvolávají především nespokojenost spotřebitele a pů sobí i zjevné národohospodářské škody. Opravy vyžadují materiály, suroviny a pracovní síly a to vše nám ujídá ze společného krajíce. To jsou skutečnosti , které nelze tolerovat. Oprávněně stojí otázka, jak je ří

zena výroba v těchto podnicích, jak je organizována vstupní a výstupní kon trola ? Co dělají příslušní vedoucí pracovníci a jaké je konkrétní stanovisko stranické a odborové organizace ? Nápravu lze a nutno zjednat rychle, a to od ředitelů příslušných závodů, podniků a výrobních hospodářských jednotek právem požadujeme.

Rovněž je si třeba položit otázku, jak je organizována přejímka zboží ob chodními organizacemi ? I zde je mnoho nedořešeného. Je třeba například

zvážit, u kterých výrobků by měli zástupci obchodu provádět přejímku přímo v závodech a zabránit tak zbytečné přepravě do prodejen, bytu zákazníka a opět zpět k výrobci.

Rozbor ukazuje, že není komplexně promyšlen ani systém řízení kvality

a obměny sortimentu. Pokládáme proto za potřebné uložit ministrům vnitřní ho obchodu ČSR a SSR ve spolupráci s příslušnými výrobními ministry a mi nistry pro technický rozvoj rozpracovat systém řízení a nezávislého hodnoce ní kvalitativní úrovně sortimentu spotřebního zboží i jeho obměny z hlediska potřeb našeho trhu, a to i v konfrontaci s vývojem v zahraničí. Mnohé naše závody a podniky dokazují svými konkrétními výsledky, že

dobře pochopily, že včasná obměna výrobků, pružnost v nabídce nového sor timentu jsou důležitým a nezbytným činitelem pro uvědomělé usměrňování vývoje spotřeby.

Přesto je stále ještě častým jevem , že vyrábíme výrobky zastaralých tech nických a módních vlastností. Příslušní vedoucí jednotlivých stupňů řízení musí včas zastavit výrobu tam, kde vědí, že vyrábějí již neprodejné zboží, že výrobek již nenajde uplatnění na vnitřním trhu a není ani efektivně prodejný v zahraničí. Zde je základní příčina narůstání nežádoucích zásob, které pak s velkými národohospodářskými ztrátami likvidujeme. Na ministerstvech vnitřního obchodu byly zpracovány Hlavní směry inova ce průmyslového a potravinářského zboží na léta 1976-1980. V průmyslo vém zboží bylo dáno více než 400 námětů na inovaci některých druhů nebo

skupin výrobků, jejichž výroba by měla být v průběhu šesté pětiletky zaháje na. Inovace a obměna sortimentu se staly součástí státního plánu rozvoje ná rodního hospodářství a pro jednotlivé druhy výrobků jsou stanoveny lhůty technickoekonomické životnosti, po jejichž uplynutí se výrobky dostanou do 73

kategorie » technicky zastaralých«, pro výrobce cenově znevýhodněných. Zamýšlené inovace jsou však ve své většině zatím odsouvány až na další období a k jejich uplatnění chybí aktivní přístup. Dovedeme sice vyvinout vý.

robky i technicky na vysoké úrovni, jak o tom svědčí některé příklady z vý stav a veletrhů, než se však s nimi setkáme v našich prodejnách a obchodních domech, uplyne dlouhá doba.

Realizace přijatých opatření probíhá dosud pomalu a liknavě, potřebný obrat k lepšímu se neprojevuje a v některých případech dokonce dochází ke zpomalení inovačního cyklu.

Po pravdě řečeno, inovační proces probíhá zatím značně živelně a nejsou, žel, ojedinělé případy, kde za inovaci jsou považovány změny, které s ní ne

mají téměř nic společného anebo majízcela zanedbatelný význam pro situaci na vnitřním trhu. Neutěšenou situaci dokresluje fakt, že státní zkušebna musí

téměř polovinu návrhů na inovaci zamítnout pro nesplnění základních poža davků.

Například v textilním zboží se v minulých letech bezesporu zlepšila barev nost, výběr fazón a módní provedení. Ale pro letošní rok jsou již požadavky

obchodu u žádaných sortimentů plněny jen částečně. Obdobně je tomu u obu vi, u obměny čalouněného a kusového nábytku.

Dlouhodobě není plněn plán inovace například u federálního ministerstva všeobecného strojírenství. Z plánovaných 104 inovací na rok 1976 byly uza

vřeny smlouvy na dodání pouze u 49 výrobků, na rok 1977 z plánovaných 43 pouze u 20 výrobků. Ministr všeobecného strojírenství provedl některá rázná opatření, ale ta je potřeba považovat teprve za začátek komplexního řešení. Těmto otázkám musí především řídící pracovníci jednotlivých stupňů výro by věnovat náležitou pozornost a důsledně dbát, aby soustavná, včas a na vy soké úrovni prováděná inovace výrobků byla neoddělitelně spojena s důklad ným vyjasněním struktury výroby spotřebního zboží. Jedině tak můžeme do

sáhnout lepšího uspokojování potřeb obyvatelstva, účelnější i širší meziná rodní specializace a kooperace výroby, její vyšší efektivnosti a větší konku renční způsobilosti na zahraničních trzích.

Soudružky a soudruzi, úroveň a kvalitu vnitřního trhu v našich podmínkách významnou měrou ovlivňuje i dovoz a vývoz spotřebního zboží. Žádná země, tím méně pak naše, nemůže vyrábět všechno sama. Statisíce a milióny polo žek spotřebních předmětů vyžadují stále rozsáhlejší a koncepčně promyšle nější mezinárodní dělbu práce. V našich záměrech počítáme s postupným zvyšováním dovozu spotřebního zboží. Závisí to však na výkonnosti naší ekonomiky, na úrovni a efektivnosti našeho celkového exportu, především do oblasti kapitalistických států a roz vojových zemí. Je třeba se ovšem přizpůsobit strukturou a kvalitou výrobků tak, aby dobře obstály v mezinárodní konkurenci. A to přece je v našich si lách. Na plnění a překračování stanovených úkolů ve vývozu závisí i výše čás tek, které můžeme věnovat na nákup zahraničního zboží pro náš vnitřní trh.

V této souvislosti je třeba připomenout, že na kapitalistických trzích se 74

v posledních letech projevují známé jevy, které komplikují i naši dovozní po

litiku. Ceny v těchto teritoriích se rychle zvyšují – v posledních letech v prů měru o 8-10 % ročně – a u některých produktů, které tradičně dovážíme, jde o několikanásobné zvýšení.

I když tedy na dovoz zboží pro vnitřní trh vydělujeme rok od roku vyšší částky, nesmíme si zakrývat, že zčásti toto zvýšení jde na úhradu vyšších cen

na kapitalistických trzích. Velká rezerva ke zvýšení dovozu spotřebního zboží je v oblasti zahraniční ho obchodu a mezinárodní hospodářské spolupráce se socialistickými země mi, zvláště v rámci RVHP. Orgány zahraničního obchodu by se měly více sna

žit o nákup spotřebního zboží pro obohacení našeho trhu. Základ je ovšem v perspektivní spolupráci, v kooperaci a specializaci ve výrobě a výměně spo třebních předmětů. O těchto otázkách vedeme jednání s jednotlivými socia listickými zeměmi. V tomto úsilí je třeba intenzívně pokračovat. Rozvinutí mezinárodní dělby práce v rámci RVHP v oblasti spotřebního

zboží je důležitou cestou, která může přinést efekty v krátké době a perspek tivně může znamenat velký přínos pro obohacení trhu ve všech socialistic kých zemích .

Před výrobou, vnitřním i zahraničním obchodem stojí proto důležitý úkol seriózně a s dostatečným výhledem komplexně propracovat základní struktu rální zaměření výroby i směny spotřebního zboží po roce 1980, zejména

z hlediska maximálního využití možností, které nabízí prohlubování meziná rodní dělby práce, především se zeměmi RVHP.

Existující nedostatky v zásobování obyvatelstva jsou výrazem dlouhodobě ji se projevující malé přizpůsobivosti výroby spotřebního zboží potřebám lidí a důkazem, že je třeba ještě mnohé udělat, abychom se vypořádali s vyššími nároky našeho občana.

Plné zabezpečení vnitřního trhu považuje proto předsednictvo ústředního výboru strany za politicky mimořádně důležité. Zdůrazňuje nutnost aktivního tvůrčího přístupu všech výrobců spotřebního zboží k dokonalému zajištění pětiletkou stanovených úkolů, neboť to je základní podmínkou zlepšení dané ho stavu.

Obracíme se na všechny stranické organizace ve výrobě, aby v tvořivé sou

činnosti s Revolučním odborovým hnutím i Socialistickým svazem mládeže a v úzké spolupráci s řídícími pracovníky využily všech možností a zdrojů

i iniciativy k podstatnému zlepšení situace ve výrobě spotřebního zboží. Vý razem jejich úsilí musí být všestranná podpora rychlého inovování výrobků, zkracování lhůt zavádění nových výrob a soustavný růst kvality výrobků.

Od příslušných centrálních orgánů pak požadujeme, aby urychleně a ener gicky posílily postavení výroby spotřebního zboží v celém komplexu mate riální výroby, v potřebné celistvosti ji systematicky plánovaly a řídily včetně odpovídající integrační, technické a investiční politiky, aby podstatně zpřísni ly úroveň kontroly v zájmu vytváření podmínek pro stále plnější uspokojová ní potřeb pracujících. 75

Soudružky a soudruzi, významnou úlohu při zabezpečování hmotných po třeb obyvatelstva má vnitřní obchod.

Jeho složitý systém tvoří státní a družstevní organizace, členitá síť téměř 70 000 prodejen včetně obchodních domů, na 40 000 středisek veřejného stra vování i velkoobchodní sklady. Do tohoto počtu patří i soustava prodejen pa

liv, stavebnin, automobilů a náhradních dílů, pohonných hmot, knih a léčiv.

V celé této oblasti je dnes zaměstnáno zhruba 600 000 pracovníků. Z toho to počtu jich v maloobchodních prodejnách ministerstev vnitřního obchodu a spotřebních družstev pracuje 36 %, ve veřejném stravování 37 %, ve vel

koobchodních skladech 5 % a v prodejnách ostatních resortů, jako je Moto techna, Benzina, Barum , Kniha a Medika, 22 %.

Za léta socialistické výstavby se náš obchod od základu změnil. Materiálně technická základna celé obchodní sítě byla značně rozšířena a rozsáhle re konstruována a modernizována. Jen za léta 1966-1975 se zvýšila prodejní

plocha o 40 %, přitom však v obchodních domech a ve velkých prodejních střediscích téměř o 220 %. Počet nově zřízených prodejen dosáhl v téže době téměř 19 000, přičemž po roce 1969 jich bylo uvedeno do provozu přes 12 000. Velký počet nových moderních jednotek umožňuje rychlejší a kultur nější prodej a poutavou nabídku širokého sortimentu zboží. Maloobchodní obrat činil v roce 1953 63 mld Kčs, v roce 1976 dosáhl více než 220 mld Kčs.

Rychle rostl především prodej průmyslového zboží, jehož objem se v uvede ném období zvýšil o 350 %.

Jednou z nejúspěšnějších etap v rozvoji vnitřního obchodu jsou léta páté pětiletky. Na základě závěrů XIV. sjezdu strany došlo k další modernizaci

materiálně technické základny obchodu, zlepšila se situace v pracovních si lách i podmínky ve finanční oblasti, a tak se vytvořily základní předpoklady pro překročení stanoveného růstu maloobchodního obratu. Současně se roz

šířily a zkvalitnily podmínky oběhu zboží i samotného prodeje. Do provozu byly uvedeny jen v Praze dva moderní obchodní domy Kotva

a Máj a další, rozsahem menší, byly vybudovány v 6 městech České a 9 měs tech Slovenské socialistické republiky. V šesté pětiletce předpokládáme, že prodejní plochy vzrostou o půl mi liónu m ? V hlavních obchodních systémech počítáme například se zahájením výstavby 17 obchodních domů, 10 velkoprodejen potravin, 13 obchodních

středisek pro prodej průmyslového zboží a 77 družstevních nákupních středi sek. Kromě toho bude pokračovat výstavba v nových sídlištích a rekonstruk

ce dosavadních prodejen. Rozmístění nových kapacit musí odpovídat potře bám rovnoměrného rozvoje obchodní sítě ve všech oblastech a zajišťovat její soulad s vývojem a koncentrací obyvatelstva. Významným přínosem se stal rozvoj maloobchodní sítě spotřebních druž

stev, podložený i volebními programy a iniciativou občanů v akci Z. Prodejní síť našeho družstevního obchodu na venkově, která se podílí na maloobchod ním obratu celou třetinou, je na velmi dobré úrovni.

Kladné výsledky, kterých státní i družstevní obchod nesporně dosáhl , při 76

spívají k dobré úrovni vnitřního trhu. Musíme však vidět i některé problémy, které je třeba energičtěji řešit.

Především je nutno podtrhnout, že náš vnitřní obchod pracuje bez ucelené dlouhodobější koncepce obchodní politiky. Celistvá koncepce celého vnitřní ho obchodu včetně spotřebních družstev a dalších organizací je jednou z hlavních podmínek zvýšení jejich aktivní úlohy vůči výrobě a zahraničnímu obchodu.

Prudký rozvoj výroby i vnitřního trhu, jehož jsme svědky, stupňuje nároky na kvalitu dodavatelskoodběratelských vztahů, které vznikají mezi obchodem a výrobou při zabezpečování plánovitého nákupu spotřebního zboží v žádou

cím objemu a skladbě. XV. sjezd KSČ v tomto směru zdůraznil,že výroba a obchod musí vzájemnou spolupráci prohloubit, lépe poznávat poptávku a pohotově reagovat na její vývoj, že mají odstraňovat nedostatky v zásobo vání a dbát, aby na trhu byl dostatek žádaného zboží, a to ve všech cenových polohách.

Obchodní organizace často a ve značném rozsahu mění své požadavky na

dodavatele, kteří rovněž nezřídka nedodržují své závazky a odvolávají se na materiálové, kapacitní a jiné problémy. Je jistě velmi obtížné do nejmenšího detailu odhadnout vývoj poptávky. Ovšem řádové odchylky nelze zdůvodnit. Svědčí to jak o nedostatečném zvládnutí průzkumu trhu, tak i o značných sla binách ve vlastním řízení obchodu i výroby. Pestrost potřeb lidí i šíře sortimentu spotřebního zboží, který představuje statisíce druhů, ukazují, že všechny články hospodářství, a v první řadě ob chod, musí věnovat větší pozornost zdokonalování plánovitého řízení složi tých procesů mezi výrobou a obchodem. V tomto směru očekáváme, že minis terstva vnitřního obchodu ve spolupráci s výrobou a plánovacími orgány předloží návrhy na potřebné úpravy, které zabezpečí prohloubení prováza

nosti sledu i obsahu plánovacích prací z hlediska věcného, územního i časo vého.

Důležitou metodou ke zkvalitnění plánovitosti a vůbec celého řízení oblas ti hmotné spotřeby je podstatné zdokonalení výzkumu trhu. Jde o to, lépe

znát spotřebitelskou poptávku a nabídku zboží i příčiny působící na vývojové změny ve spotřebě. Správně prováděný výzkum musí poskytnout obchodu i výrobě spolehlivé informace o budoucím vývoji spotřeby, které bude možné využít jako podklad pro tvorbu střednědobých sortimentních koncepcí i dlou hodobých výhledů. Na výzkumu trhu se spolu s obchodem musí samozřejmě

podílet i výroba, například cestou spotřebitelského testování zboží, lepším a širším využitím podnikových průzkumových prodejen.

O tuto problematiku by měly projevit větší zájem i vědeckovýzkumné ústa vy pracující v této oblasti, zejména pokud jde o výhled na příštích 15–20 let, a lépe koordinovat i činnost příslušných vědních oborů. Více promyšlené aktivity požadujeme od obchodu i v jeho péči o pestrost

trhu, zvyšování kvality a trvalý růst užitných vlastností výrobků. Základem trhu musí být zboží dobré, standardní kvality, přičemž rozsah módního zboží 77

a nových výrobků má odpovídat rostoucím nárokům našich občanů a zvyšo

vání jejich kupní síly. Výrobky nekvalitní a zastaralé nepatří do normálních prodejen, ale do bazaru.

V současné době je dodáváno na vnitřní trh v textilním a oděvním zboží

21 % výrobků označených jako módní novinky, u obuvi 16 %. U ostatního průmyslového zboží je podíl nižší. Obchod má zatím na výrobu módních novinek malý vliv. Nevystihuje včas vývojové tendence v módě, neumí rozeznat zájmy jednotlivých skupin obyva

telstva a prosadit, aby módní tvůrci i výroba na ně včas reagovali. Naši návr háři by měli cítit více odpovědnosti za vytváření módy, která by odpovídala socialistickému životnímu způsobu.

Je potřeba, abychom pro ovlivňování vkusu obyvatelstva více využívali vý stav a veletrhů, na kterých si současně můžeme ověřovat, o co mají lidé zájem

a na co se mají výroba a obchod zaměřit. Zkušenosti ukazují, že tyto akce jsou u nás organizovány na dobré úrovni a setkávají se s velkým zájmem i odezvou naší i mezinárodní veřejnosti.

Vážné problémy se projevují v objemu a skladbě zásob vnitřního obchodu . Na jedné straně máme řadu položek nadnormativních a problémy s jejich od

bytem, přitom chybějí zejména drobnější druhy zboží. Je jistě správné, že ob chod si vytváří rezervy k zabezpečení maloobchodního obratu a potřeb trhu. Musí však usměrňovat svou obchodní politiku a nákupní činnost a na základě podrobné evidence včas a operativně ovlivňovat skladbu zásob, jejich opti mální obrátku a tvorbu ekonomicky zdůvodněných rezerv . Na tomto stavu se podílejí i slabiny ve spolupráci velkoobchodu s maloob

chodem. Malá účinnost řídící práce, určité nedostatky v organizačním systé mu spolu s malou odborností sortimentářů velkoobchodu a inspektorů prode

jen vedou k tomu, že někde přebývá zboží,které jinde chybí. V celkové obchodní síti přetrvává dosud velký počet malých jednotek do 40 m² prodejní plochy, které nejen neumožňují vést širší sortiment zboží, ale

jejichž provoz klade nadměrné nároky na pracovní síly a značně ztěžuje roz voz zboží i předzásobení prodejen . Předpokládaná přestavba a modernizace, jakož i výstavba nové obchodní sítě poskytují v tomto směru řadu možností, jež stále ještě nejsou úplně vy užívány. Zejména ji potřebujeme promyšleněji rozmisťovat ve velkých aglo meracích a současně řešit optimální sortimentní náplň prodejen. Hlavním směrem rozvoje maloobchodní sítě zůstává i nadále její koncen

trace, soustřeďování nabídky zboží masové potřeby a racionalizace provozu. K tomu patří ſ vhodná úprava prodejní doby přizpůsobená potřebám pracují cích, která - i když se mnohé zlepšilo – někdy více přihlíží k zájmům pra covníků obchodu než samotných občanů.

V nových či modernizovaných prodejnách je třeba energičtěji zavádět no

vé formy prodeje, jako jsou samoobsluhy, volný výběr, prodej podle vzorků a zásilková služba. Do roku 1980 chceme dosáhnout těmito formami prodeje realizaci zhruba 60 % celkového maloobchodního obratu zboží denní potřeby 78

proti dnešním 50 % . S tím souvisí i nezbytnost dokončit koncepci rozvoje ob chodních domů, podnikových prodejen a propracovat možnosti přímých do dávek z výroby do maloobchodu. V některých sortimentech je žádoucí budo

vat specializované obchodní jednotky, na venkově pak smíšené prodejny a nákupní střediska.

V souladu se závěry XV. sjezdu KSČ věnujeme velikou pozornost rozvoji obchodu v hlavním městě Praze. Podrobný průzkum ve vybraných specia lizovaných prodejnách a obchodních domech prokázal, že zde nakupuje 30

až 40 % mimopražských návštěvníků. Je to zřejmé i z podílu Prahy na celko vém maloobchodním obratu ČSR, který se přibližuje 20 %. V hlavním městě se na jeden čtvereční metr prodejní plochy realizuje podstatně vyšší obrat, než je celostátní průměr. A k tomu je třeba v rozvoji obchodní sítě i při celko vém zásobování bezesporu přihlížet. Stále rostoucí nároky, které naši občané mají na pružnost a dokonalé fun gování obchodu, přirozeně zvyšují požadavky na všechny pracovníky v tom to tak citlivém odvětví. V našem státním a družstevním obchodě se můžeme setkat se skutečnými mistry svého oboru, s kolektivy, které ovládají svou pro

fesi, jsou ochotné, umějí nabídnout zboží i dobře poradit při jeho výběru. Do vedou taktně řešit i nepříjemné situace, které někdy v obchodě vznikají,

a plně respektují práva kupujících. A takové jednání by mělo zdomácnět v každé prodejně a mělo by být předmětem soustavné péče všech odpověd

ných pracovníků v obchodě, zvláště vedoucích prodejen. Víme, že práce v obchodě je náročná a klade na prodavače i ostatní pra covníky značné požadavky. Ze skutečnosti, že 75 % z nich jsou ženy, vyplý vají některé specifické problémy, které je třeba účinněji řešit. Mám tu na

mysli zejména ulehčení namáhavých prací, zabezpečení odpovídajícího zá vodního stravování, nezbytných sociálních zařízení a v neposlední řadě též oddechu po práci. V současné době je poměrně vysoké procento žen na

mateřské dovolené. Například v potravinářském obchodě je to plných 14 %. To pochopitelně značně komplikuje provoz příslušných prodejen, zvyšuje

nároky na ostatní pracovníky a někde dochází i k podstatnému omezení prodeje. Z toho plyne jednoznačný závěr dát plnou pomoc a podporu na stávajícím matkám a zároveň soustavně vytvářet podmínky pro jejich ná vrat do práce.

Aktuálním úkolem je – a problémy věkové struktury ho násobí – vše stranně zdokonalovat odbornou zdatnost všech kategorií pracovníků. Výcho vu nového dorostu je pak nutno dlouhodobě spojit s celkovou přestavbou uč ňovského školství. Pro přípravu vedoucích a dalších odborných kádrů je tře

ba lépe využívat spolupráci řídících orgánů obchodu s vysokými a středními odbornými školami.

Značný význam pro zkvalitňování činnosti pracovníků obchodu a jejich stabilizaci má hmotná zainteresovanost na výsledcích práce. Zatím působí

dosti jednostranně, především na kvantitu prodeje a méně na jeho kvalitu. Jde o to, cestou racionalizace práce a mzdových soustav vytvářet předpoklady, 79

aby výdělky byly bezprostředně vázány na pracovní výsledky a lépe vyjadřo valy i stupeň obtížnosti práce.

Úkolem socialistického obchodu není jenom prodávat. Jeho povinností je i ochrana spotřebitele a povinnost garantovat jeho práva i vůči výrobcům. Můžeme konstatovat, že se zdokonalují formy kontroly kvality, zlepšil se sy

stém reklamačního řízení, rozšířil se prodej ve spotřebitelském balení ozna čeném množstvím i cenou, zpřísňují se i postihy přímého poškozování zá kazníků.

Přesto však ochrana spotřebitele není stále na takové úrovni, jakou by

chom si přáli. Zboží je často přejímáno bez přísného posouzení jeho kvality a většinou se tak děje až v obchodech.

Jsou případy nesprávného účtování cen, a to zvláště ve veřejném stravová ní, při prodeji masa a masných výrobků, ovoce a zeleniny. Zaměřuje se jakost a zákazník nedostává míru a váhu, kterou zaplatil . A to už vůbec nemluvíme

o tom, že když se na trhu projeví nedostatek určitého zboží, rozmáhá se v čin nosti obchodu úplatkářství a jiné nezdravé jevy. Zjištěné případy jsou sice kontrolními orgány postihovány, důležité však je, abychom jim předcházeli. K tomu je nezbytné využívat více i výchovné půso

bení na pracovníky obchodu a veřejného stravování. Nejde jenom o to, zlep šit jejich vztah k občanům, ale i k nemalým svěřeným hodnotám. Přitom je třeba zvýšit účinnost všech druhů kontroly, aby důsledně zabez pečovala odůvodněné zájmy občanů. Především musíme vyžadovat další pro

hloubení činnosti lidové kontroly, všech státních kontrolních orgánů, zejména obchodních inspekcí. Kromě toho je nutno více a lépe využívat i dobrovol ných kontrolních sborů, hlavně spotřebitelských rad a dohlížecích výborů, ve kterých působí více než 10 000 občanů. Všechny tyto otázky je třeba racionálně, v celém komplexu posoudit a vy. vodit odpovídající závěry.

Vzestup životní úrovně, více volného času, větší možnosti cestování kladou stále rostoucí nároky i na veřejné stravování. Díky péči národních výborů, re stauračních podniků a hotelů, jakož i družstevního pohostinství máme v sou časné době mnoho pěkných závodů, svědčících o vysoké příslovečné úrovni československé gastronomie a pohostinství,které slouží nejen našemu obyva

telstvu, ale jsou v mnohém velmi přitažlivé i pro zahraniční návštěvníky. Každý rád stráví chvíle odpočinku a zábavy v příjemném prostředí s kvalit

ní obsluhou, kde se dbá na čistotu i dostatečný výběr jídel a nápojů. Mnohdy úroveň těchto služeb ovlivňuje celkový dojem z návštěvy obce, kraje či re publiky.

To, co je dobré, zasluhuje pochvalu. Jsou zde ovšem i vážné nedostatky.

V posledních pěti letech se rozšířily stravovací kapacity a v období šesté pětiletky plánujeme jejich další rozvoj o 100 000–110 000 míst. Při výstavbě těchto kapacit bude nutno v provozovnách III . a IV. cenové kategorie šířeji uplatnit formu samoobsluhy. Ve veřejném stravování pracuje dnes více než toho v závodním stravování 25 000. Krédem všech pracovní

200 000 osob , 80

ků tohoto oboru musí být, aby s počtem míst rostl i počet spokojených stráv níků.

Výsledky minulého období ukazují, že předností veřejného, tedy i závodní ho stravování zdaleka není využíváno pro rozvoj zdravé výživy. Společensky

potřebné zvýšení jeho úlohy vyžaduje postupné zavádění dodávek připrave ných surovin, polotovarů i hotových jídel. Mnohem promyšleněji je třeba též organizovat účelnou spolupráci mezi restauračním, závodním, popřípadě

i školním a zemědělským stravováním , která by přinesla zefektivnění investic, technologických procesů a úspory pracovních sil. S rozmachem cestovního ruchu doznala též znatelný rozvoj výstavba hote lů a motelů. V páté pětiletce jich bylo vybudováno 130 a celkový počet lůžek v našich ubytovacích zařízeních se zvýšil proti roku 1970 o více než 14 000, tj..

o 12 % . Výstavbu hotelů a motelů střední kategorie je třeba orientovat zvláště do míst soustředěného cestovního ruchu a využívat možností budování leh kých ubytovacích zařízení.

Složitý a náročný mechanismus národního hospodářství se nemůže obejít bez členité dělby působnosti i odpovědnosti jednotlivých úseků ekonomiky.

To platí v plném rozsahu též o vnitřním obchodu, jehož organizace a řízení musí být podřízeny v harmonické souhře s ostatními, zejména výrobními od

větvími svému hlavnímu poslání – stále přispívat k uspokojování hmotných a kulturních potřeb lidí. K tomu je třeba důsledně využít zejména hmotných

bilancí a správného určování ekonomického užití produkce ve všech souvis lostech obchodní, sociální, cenové a úvěrové politiky, společenské spotřeby, jakož i souladu koupěschopné poptávky s dodávkami zboží.

Znamená to oprošťovat se od resortismu, od prosazování nezdravých pro tichůdných podnikových, lokálních i individuálních zájmů a vycházet ze sta novených celospolečenských cílů. Předpokládá to zbavit se zaběhlé neúčinné

rutiny, metod práce, které odpovídaly době, kdy zásobování bylo na značně nižší úrovni, kdy se převážně distribuovalo a málo obchodovalo.

Ukazuje se účelné posílit princip odvětvového řízení obchodu a veřejného stravování a k tomu přijmout i potřebná opatření v příslušných orgánech. V tomto směru, ačkoliv to jako úkol zdůraznil již XIV. sjezd KSČ, jsme do dnes nepokročili.

Za hlavní v odvětvovém řízení považujeme jednotný a koordinovaný pří stup všech obchodních systémů a institucí k zásobování obyvatelstva na zá kladě plánu maloobchodního obratu. Patří sem jednotné stanovení a uplatně

ní kritérií a podmínek pro obchodní činnosti včetně cestovního ruchu, bez rozdílu resortní příslušnosti . Jde o sladěný rozvoj materiálně technické zá kladny všech obchodních systémů včetně podmínek výstavby a využití objek

tů a zařízení spolu s určováním prodejní a provozní doby. Stejně tak jde o shodné základní podmínky rozvoje a stability členitého širokého kolektivu pracovníků obchodu. Potřebná je i jednotná a pohotová informační soustava o vnitřním trhu, jeho trvalá komplexní analýza a v neposlední řadě, jak již by lo řečeno, jednotný systém účinné ochrany spotřebitele . 81

Novým úkolům ani podmínkám dalšího období již v některých směrech ne odpovídá ani současná úroveň řízení obchodu na jednotlivých stupních. Ze jména na úrovni ministerstev vnitřního obchodu převažují krátkodobé a pro vozní záležitosti, což je odvádí od jejich hlavního poslání, tj. řešení zásadních a koncepčních otázek. Obě ministerstva musí vidět těžiště své práce ve vyjasňování a zabezpečování

perspektivního rozvoje na základě průzkumu trhu a dlouhodobých koncepcí,

prosazování účinné obchodnípolitiky, v podstatném zvýšení kontrolní funkce, v posílení své úlohy při komplexní péči o pracovníky obchodu. Výrazněji musí ovlivňovat promyšlenější a efektivnější vynakládání prostředků na investiční vý stavbu a technický rozvoj a dbát na účelné využívání devizových prostředků.

Dále je třeba posílit komplexní řízení celé obchodní sítě a zvláštní pozor nost přitom věnovat obchodním domům a velkoprodejnám, jejichž váha všu de ve světě i u nás rok od roku roste.

Správní a řídící aparát na všech stupních představuje dnes asi 10 % celko vého počtu pracovníků. Takovému potenciálu při vysoce kvalitní a promyšle ně řízené činnosti by nesporně musely odpovídat mnohem lepší výsledky, než jakých jsme doposud svědky. Veliký význam má v tomto směru i důsledné využívání moderní výpočetní techniky.

Pokud jde o střední článek řízení, zde, po pravdě řečeno, jsou největší re zervy ke zlepšení činnosti celého našeho obchodu. Závažným problémem je veliká a nadměrná členitost i roztříštěnost existujících generálních ředitelství a podniků, která komplikuje a mnohdy i vysloveně narušuje dodavatelskood běratelské vztahy. To vše, s některými dalšími nedostatky, značně oslabuje

pozici obchodu vůči výrobě. Také tyto otázky sledujeme a některé návrhy jsou již příslušnými orgány posuzovány. Řada nedostatků existuje v organizaci a činnosti velkoobchodu. Jeho sou

činnost s výrobou, zahraničním obchodem a na druhé straně s maloobchodem je těžkopádná, zdlouhavá, důsledkem čehož je nepružné reagování na opráv něné požadavky prodejen i spotřebitelů. Zde je co zlepšovat, jak o tom svědčí již zmíněné problémy v zásobování obyvatelstva ovocem a zeleninou ; ob

dobné příklady jsou i u průmyslového zboží. · Nároky na rozvoj a úlohu velkoobchodu i jeho řízení rostou velmi rychle. V průběhu páté pětiletky byla dána do provozu řada nových skladů a sklado vých základen, využívajících nejmodernější prvky technologie skladování a automatizovaného řízení provozu. Hlavním směrem při nové výstavbě zů stává koncentrovaná výstavba skladových areálů.

Tyto změny v materiálně technické základně velkoobchodu napomáhají zrychlit a zefektivnit fyzický oběh zboží, plynule zásobovat prodejny, a to sortimentem, který odpovídá poptávce. Vytvořit mezi maloobchodem a vel koobchodem racionální dodavatelskoodběratelské vztahy, které by ovlivňo valy správným směrem samotný výběr zboží z výroby a jeho dodávky do ma loobchodní sítě, to je velmi naléhavý úkol. 82

Velkou pozornost musí především střední článek řízení věnovat i velkoka pacitním obchodním jednotkám, zejména z hlediska jejich zásobování a tech nologie provozu . Nelze přece budovat nové moderní velkoprodejny a řídit je postaru.

Ze všech těchto hledisek musí ministerstva obchodu zhodnotit dosavadní

postavení středního i podnikového článku řízení, funkci maloobchodu i vel koobchodu a navrhnout taková opatření, která povedou k jejich efektivnější činnosti v zájmu zlepšení zásobování pracujících.

Řízení celé oblasti vnitřního obchodu věnují soustavnou pozornost vlády

České a Slovenské socialistické republiky. Společně s federální vládou, které náleží koordinace různorodých činností, zejména plánování, financování, působení bankovní soustavy, cenové politiky a kontroly, je třeba usilovat vedle propracování a řešení výše zmíněných systémových problémů zvláště o důsledné plnění přijatých usnesení. V tom spočívá největší slabina. Mnohé by mohlo být lepší, kdyby přijatá rozhodnutí byla důsledně uváděna v život.

Soudružky a soudruzi, rostoucí životní standard klade stále větší nároky na rozvoj služeb všeho druhu. Jestliže dobře fungují a roste jejich rozsah, má to pozitivní vliv na každodenní život člověka a spokojenost lidí. Vytváří pod mínky pro rozšíření a účelné využívání volného času, zbavuje je námahy a starostí, což se zpětně odráží v jejich aktivním přístupu k práci a spole

čenské angažovanosti. A naopak jakékoliv nedostatky mají důsledky právě opačné.

Služby, které tvoří rozsáhlý a důležitý úsek naší ekonomické činnosti, pro dělávají v období výstavby socialismu významné změny. Zásluhou národních výborů, výrobních družstev i ostatních řídících článků,

jakož i statisíců pracovníků, kteří v této sféře působí, byla vybudována solidní materiálně technická základna. Dnešní služby, i když jejich rozsah a úroveň nejsou dosud postačující, uspokojují ve stále větší míře potřeby našich obča nů. Jejich podíl na výdajích obyvatelstva činí kolem 13 %, což představuje částku téměř 40 miliard korun ročně.

Objem tržeb podniků místního hospodářství a výrobních družstev za služ

by, opravy a zakázkovou výrobu vzrostl v páté pětiletce o více než 38 %. Při !

tom podniky místního hospodářství a výrobních družstev obohatily též náš vnitřní trh novými výrobky, módními a technickými novinkami. Jen v roce 1975 dodaly pro tržní fondy zboží za téměř 14 mld Kčs. Zároveň byly vybu dovány stovky nových provozoven, rozmnožena síť sběren a opraven, práde

len a čistíren a dalších zařízení ulehčujících práci hlavně zaměstnaným ženám. Výrazný vzestup jsme zaznamenali zejména v autoopravárenství, kde se objem realizovaných tržeb za období páté pětiletky více než zdvojnásobil. Dnes máme desitky nových a rekonstruovaných servisů i opraven s moder

ním technickým vybavením. Příznivý byl i vývoj oprav předmětů dlouhodobé osobní spotřeby, jejichž

rozsah se zvýšil o více než 40 %, z toho nejrychlejiopravy domácích elektro 83

spotřebičů a chladniček. Výrazně, a to o plných 60 %, stoupl objem stavebně

údržbářských prací. Dobré výsledky v celé této sféře, na kterých se spolu s organizacemi říze nými národními výbory podílejí výrobní družstva, po zásluze oceňujeme. A to

tím spíše, že jsou dosahovány mnohdy ve velmi obtížných podmínkách ma lých provozoven lidmi, kteří sílu pracovní obětavosti znásobují tradiční ře meslnou zručností.

V této politicky tak citlivé sféře stále ještě přetrvávají četné nedostatky a ne všude se daří držet krok s objektivně rostoucími nároky. Nemůžeme pře

zírat stav, že velká část kritických připomínek, které docházejí stranickým a státním orgánům, se týká právě služeb. Občané poukazují na jejich nedosta tečnou kvalitu i pohotovost.

S nedostatečnou kvalitou prací a služeb se lidé setkávají například v auto servisech, některých opravnách spotřebních předmětů a potřeb pro domác

nost, prádelnách a čistírnách. Oprávněně kritizují časté nedodržování doda cích lhůt oprav a zakázkových prací, malou dostupnost a pohotovost služeb především na sídlištích a v některých obcích a pomalé zavádění nových forem

služeb, jako jsou pojízdné prodejny a sběrny, půjčování předmětů apod. U některých druhů služeb je vážně porušována cenová kázeň, což se proje

vuje v různých manipulacích s ceníkovými položkami a v účtování nedoda ných materiálů a prací.

Občané jsou rovněž právem nespokojeni s pracovní dobou některých pro vozoven a sběren a v neposlední řadě s často nevhodným jednáním a přístu pem obsluhujících pracovníků, hlavně opravářů. V tomto směru je zejména předmětem ostré kritiky praxe, kdy někteří pracovníci nepokrytě vyžadují

úplatky za to, co je jejich normální povinností. K těmto negativním jevům přistupují i další nedostatky. Stále nejsou po krývány požadavky zejména při údržbě vodo-, plyno- i elektroinstalací v do

mech. Neuspokojivý stav v těchto oborech i v celkové stavební údržbě pro hlubují okresní stavební podniky, které se stále více věnují rozsáhlejším investičním pracím a velkým generálním opravám a nedostatečně reagují na přímé potřeby občanů. Předpokládaného rozsahu nedosahujeme u praní prádla, kde tržby od oby

vatelstva v podstatě stagnují. I když jednou z příčin je bezpochyby širší pou žívání výrobků ze syntetických materiálů a vysoká vybavenost našich domác ností pračkami, přece jen i zde kvalita a rychlost těchto služeb podstatně ovlivňují poptávku. Plně kryta zatím není též poptávka v zakázkových pracích , zejména u ná bytku, ale i oděvů a obuvi. Zvláštní problematiku tvoří rozvoj automobilismu. Před dvěma roky bylo u nás 1,5 miliónu osobních automobilů, už za tři roky jich budou téměř 2 mi lióny. To vytváří zcela novou situaci ve všech službách , které s tím souvisejí. Jde nejen o vysoce kulturní úroveň prodeje, ale především o kvalitu a pohoto vost servisních a opravárenských služeb. Proto je nezbytné, aby zejména 84

podniky místního hospodářství, organizace výrobních družstev, Mototechny

a Benziny současné problémy cílevědoměji a komplexněji řešily. Nelze opo menout také další rozšiřování sítě čerpadel pohonných hmot i vhodnou úpra vu jejich prodejní doby.

Vážnou pozornost a řešení zasluhuje fakt, že výstavba autoopraven, na je jichž provozu se podílí celá řada organizací, není dostatečně koordinována. V některých územních oblastech tak dochází k mimosezónnímu nevytížení kapacit, v jiných je jich trvalý nedostatek.

Nechceme samozřejmě přehlížet objektivní překážky. Ale o rozsahu a kva litě služeb rozhoduje především to, jak se o tuto oblast staráme, jak ji rozvíjí

me a zlepšujeme, jak ji přizpůsobujeme potřebám dneška. A co je neméně dů ležité – jak působíme na její pracovníky, aby odváděli dobrou práci, aby si byli neustále vědomi, že pracují na úseku, jehož posláním je lidem dobře slou žit.

Zamýšlíme- li se nad celou touto rozsáhlou sférou, vystupuje v souladu se

závěry XV. sjezdu strany do popředí několik hlavních problémových okruhů, na jejichž řešení musíme cílevědomě soustředit společné úsilí.

Především jde o další rozšiřování nejdůležitějších oborů služeb, o zvýšení jejich kvality a o postupné změny ve strukturálním zaměření místního hospo dářství a výrobních družstev s cílem uspokojovat stále se rozšiřující poptávku po nejrůznějších službách.

Proto v souladu se závěry XV. sjezdu strany chceme v této pětiletce zvýšit nabídku služeb a prací pro občany o 20–22 %, přednostně rozvíjet služby spojené se zdokonalováním úrovně bydlení, prudkým rozvojem motorismu, zlepšováním podmínek pro život rodin cestou optimalizace sítě a doplněním

rychloslužeb včetně těch, které ulehčí práce v domácnostech. Nerozlučnou součástí tohoto úsilí musí být širší a rychlejší uplatňování

techniky při modernizaci materiální základny služeb. V podstatě jde o to, dů sledně naplňovat plány rozvoje služeb do roku 1980, které jsou v krajích, okresech i městech vypracovány a jejichž zaměření považujeme v zásadě za správné.

Důležitým předpokladem pro zkvalitnění služeb je i přizpůsobení organi zační výstavby a řízení podniků úrovni techniky a racionální organizaci práce. Všechny tyto otázky dotýkající se dalšího rozvoje služeb se musí stát před mětem každodenní péče orgánů, které za tuto oblast odpovídají, od národ ních ministerstev vnitra a vrcholných družstevních orgánů po všechny stupně národních výborů.

S tím souvisí i komplexní zpracování územního rozmístění provozoven slu

žeb, oprav a zakázkové výroby tak, aby jejich síť byla v plném souladu s po žadavky účelného vynakládání prostředků, efektivnosti a poptávky. To je úkol, za který nesou odpovědnost krajské národní výbory.

V poskytovaných službách jsou a budou i nadále rozdíly mezi velkými měs ty a ostatními místy a obcemi. Vyplývají především z rozdílné hustoty osídle ní, z některých zvláštností ve stylu života i ve využívání volného času. 85

Spolu s vysokou kvalitou, která by měla být samozřejmostí ve městech i na venkově, musíme zvláště ve velkých aglomeracích uvažovat o účelné koncen traci, specializaci i zprůmyslnění některých druhů prací. V místech s malým počtem obyvatel není z pochopitelných důvodů možné

poskytovat všechny druhy služeb, zejména těch, po kterých není pravidelná, ale jen příležitostná poptávka. I když sičást obyvatelstva své služby obstará vá ve městech nebo spádových obcích, některé základní služby je třeba po skytovat přímo v dané obci . K tomu ovšem musíme lépe využívat již existují

cích drobných provozoven národních výborů i družstevních organizací, dbát, aby činnost těchto pracovišť byla v souladu s jejich prvořadým posláním . To platí v plné míře i o pracovnících, kterým byla národními výbory vydána po volení pro provozování určitých činností.

Více pozornosti zaslouží i rozmístění zejména těch provozoven, které svou

kapacitou a charakterem práce přesahují hranice obvodu či okresu. Rozvoj a operativnost služeb nepříznivě ovlivňují nedostatky v materiálně technickém zásobování. Podniky si oprávněně stěžují na špatný stav v dodáv kách různých materiálů a náhradních dílů, což je jedna z příčin nepohotovosti služeb. V tomto směru musí příslušná odvětví národního hospodářství lépe plnit své povinnosti. Bez potřebných materiálů služby nemohou dobře fungo vat.

Někteří výrobci jako by zapomněli, že jejich výrobek slouží dobře spotře biteli jen tehdy, když opravny mohou zabezpečit náležitý servis. Dostatek ná hradních dílů a materiálů potřebných pro opravy dělá přece dobré jméno je jich podniku, jejich výrobku.

Nesporně je třeba prohloubit celý systém plánování dodávek materiálů a náhradních dílů, zvýšit odpovědnost výrobců za jejich dostatek i racionální

distribuci. Jednou z cest k řešení těchto dlouhotrvajících nedostatků je po stupná integrace podniků a zakládání zásobovacích center koordinujících a efektivně zabezpečujících materiály a náhradní díly pro rozhodující obory služeb.

Zdůrazňujeme-li povinnost výrobních odvětví zlepšit situaci v náhradních dílech, bereme v úvahu i některé negativní jevy, projevující se v úplatkářství a melouchaření, které ve značné míře s nedostatkem náhradních dílů, zejména těch, kterými disponují pouze opravny, souvisí. Odstraňovat tyto nezdravé je

vy předpokládá ovšem také zavést přísný pořádek ve skladovém hospodář ství, důslednou kontrolu a tvrdý postih všech, kteří se na úkor spoluobčanů a společnosti obohacují.

Na podporu rozvoje služeb byl upraven obecný systém soustavy plánovité ho řízení tak, aby je zvýhodnil.

Avšak stále se ukazuje, že tyto možnosti nejsou řídícími orgány ani v sa

motných organizacích dostatečně využívány. Bude zřejmě nezbytné posoudit dosavadní soustavu ekonomických nástrojů , experimentálně ověřit nové

a perspektivně je upravit tak, aby výrazněji než dosud působily na rozvoj slu žeb obyvatelstvu. Podnikové hledisko efektivnosti nemůže být nadřazeno po 86

vinnosti zajistit občanům všestranné a kvalitní služby. Také plánování podle oborů od centra přes jednotlivé stupně řízení vyžaduje zlepšení v tom směru,

aby již plánem byly organizace orientovány na služby a činnosti společensky potřebné. Pokud jde o pracovní síly, setkáváme se v této oblasti s obdobnými problé my jako ve sféře vnitřního obchodu. Ve většině organizací je vysoký věkový průměr, vyučených pracovníků je kolem 55 %, ostatní jsou jen zaučeni nebo jde o pomocné práce. Téměř polovinu pracovníků tvoří ženy. Situaci tu ztěžuje velké množství oborů a profesí, rozptýlená síť provozo ven a sběren. U mnoha činností nemohly být dosud vytvořeny podmínky pro

jejich zprůmyslnění a řada služeb bude mít i nadále řemeslný charakter. Řemesla u nás vždy měla vysokou úroveň. Dosažený stupeň spotřeby stále rozšiřuje nutnost její diferenciace, sílí poptávka po individuálně provedených výrobcích i řemeslného charakteru . A jak se staráme o rozvoj řemesel, o vý chovu řemeslníků nejrůznějších profesí ? Nikdo nepochybuje o tom, že dnes, zítra i v dalších letech budeme potřebovat truhláře, kováře, krejčí, obuvníky,

zlatníky a další profese, lidi, kteří umějí udělat stále žádané výrobky indivi duálního provedení.

Nesmíme si zakrývat, že tyto otázky jsme v minulých desetiletích podcenili. O řemesla je u mladých lidí malý zájem a i celkové ekonomické podmínky nejsou vždy přitažlivé a zasluhují zásadního přezkoumání. Nesmíme se bát

ocenit práci toho, který umí to, co druhý nedokáže, který dovede udělat to, co spotřebitel žádá. Takováto řemesla jsou jasně úzkým profilem nejen v oblasti služeb. ale v celém našem hospodářském životě.

Vyspělá socialistická společnost je a bude v oblasti ekonomiky charakteri zována nejen mechanizací a automatizací výrobních procesů v oblasti maso vé výroby, ale i vysokou úrovní řemesel v těch oborech, kde živá tvůrčí práce je technikou nezastupitelná. Koncepční řešení těchto otázek musíme zásadně posoudit a připravit konkrétní opatření. V šesté pětiletce můžeme ze známých důvodů počítat se zvýšením počtu

pracovníků v této oblasti pouze o 2-3 %. Ukazuje se, že je potřeba současný systém regulace pracovních sil přehodnotit tak, aby umožnil využívat místně

vázané pracovníky z doplňkových zdrojů pro taxativně určené činnosti bez omezení.

Současně s tím se musíme důsledněji zabývat soustavným zvyšováním kva

lifikace pracovníků, hledat cesty a možnosti, aby si mohli osvojit i více profe sí. Zároveň bude nezbytné účinněji řešit přípravu odborně zdatných technic

kohospodářských pracovníků, kterých je ve službách a na národních výbo rech citelný nedostatek.

I v oblasti služeb je třeba předvídat vývoj a včas vytvářet předpoklady pro

budoucí uspokojování potřeb obyvatelstva. To vyžaduje poznat i faktory podmiňující jejich rozvoj. Je nutné brát v úvahu zejména demografické činite le, růst vybavenosti rodin předměty dlouhodobé osobní spotřeby, výdaje a příjmy obyvatelstva co do struktury, míru zprůmyslnění zemědělství, vývo 87

jové směry v chemizaci a automatizaci, spotřební zvyklosti budoucích domác ností. To si vyžádá nemálo práce jak praktiků, tak i výraznější podíl teoretiků. Počítáme proto s intenzívnějším a organizovanějším využitím kapacity celé vědeckovýzkumné základny, jejíž úsilí se musí zaměřit na zpracování pro gnóz vývoje služeb i činitelů podmiňujících jejich rozvoj. Je správné, aby se příslušné ústřední orgány, zvláště národní ministerstva vnitra, krajské národní výbory i jimi k tomu vytvořené organizace těmito otázkami komplexně a podrobně zabývaly. Jde zde mimo jiné o sladění nej

různějších zájmů výroby, obchodu, služeb místního hospodářství a výrobních družstev. A to je velmi složitá práce, kterou po zasedání ústředního výboru musíme vykonat v zájmu lepšího uspokojování potřeb našich občanů v této oblasti .

Celý komplex otázek, které na tomto zasedání projednáváme, se úzce dotý. ká národních výborů všech stupňů. Udělaly v této oblasti velký kus záslužné práce, kterou naši občané mohou sami nejlépe ocenit. Přímo odpovídají za

rozvoj převážné části služeb, spolurozhodují o rozšiřování obchodní sítě a rozmísťování prodejen, o jejich prodejní době, řídí hospodaření pracovními

silami. Konkrétní znalost místních podmínek jim dává všechny předpoklady pro aktivní působení na úroveň uspokojování potřeb obyvatelstva. Ve svých volebních programech, zejména v rámci akce Z, počítají s dalším rozvíjením dobrovolné účasti občanů při výstavbě a rekonstrukcích prodejen, různých zařízení komunálních služeb.

Odpovědnost národních výborů v celé této oblasti je nesporná a příslušné státní a hospodářské organizace jejich úlohu musí respektovat. Je třeba vy cházet z toho, že povinností národního výboru je pečovat o rozvoj a koordi

naci veškerého hospodářského dění v celém jeho územním obvodě. Vždyť je to právě národní výbor, jeho poslanci a pracovníci, u nichž občané v první řa dě hledají pomoc a nápravu.

V činnosti orgánů národních výborů bude namístě posílit zejména jejich kontrolní funkci a více ji opírat o poznatky poslanců, občanských výborů a spotřebitelských rad.

Prostě jde o to, aby mnohem důrazněji vystupovaly jako orgány státní mo ci a v daleko větší míře využívaly všech možností, které v této důležité oblasti jsou jim svěřeny.

Užší spolupráce je žádoucí mezi národními výbory a ústředními odvětvo vými orgány. Je povinností ministerstev vnitřního obchodu a jim podřízených hospodářských organizací s národními výbory úzce spolupracovat, informo

vat je o svých záměrech v kraji , okrese a městech, respektovat rozhodnutí ná rodních výborů v otázkách, které patří do jejich pravomoci, hledat nejvýhod nější řešení tam, kde bez vzájemné součinnosti se nelze obejít.

Za těchto podmínek národní výbory i v této pětiletce bezesporu splní všė, co si ve volebních programech pro oblast obchodu a služeb předsevzaly.

Soudružky a soudruzi, široké spektrum problémů spojených s uspokojová ním hmotných potřeb a dalšího rozvoje vnitřního trhu se bezprostředně dotý. 88

ká života všech našich pracujících. Úkoly, o kterých dnes v tomto směru jed náme, vyžadují, aby se do čela zápasu za jejich úspěšné zvládnutí postavili komunisté, stranické orgány a organizace.

Právě od nich požadujeme, aby s vyšší náročností a rozhodností prosazo vali plnění závěrů, které ústřední výbor strany přijme k dalšímu rozvíjení

vnitřního trhu, k řešení problémů a nedostatků, na které dnes tak kriticky poukazujeme. Jejich práce musí cílevědomě směřovat k dalšímu zkvalitňová ní činnosti státního a družstevního obchodu, podniků veřejného stravování, ubytovacích zařízení, podniků místního hospodářství a výrobních družstev.

Dosavadní práci okresních a krajských výborů na úseku obchodu a služeb je nutno po zásluze ocenit. Pečlivě sledují stav a úroveň zásobování, mají pře hled o nejdůležitějších fondech zboží, stavu obchodní sítě, o tom, jak podniky

místního hospodářství a výrobní družstva zvyšují kvalitu služeb, i o tom, ja kou péči a pozornost věnují těmto otázkám příslušné národní výbory, zejmé na komunisté, kteří v nich pracují. Považujeme to za správné. Navíc však po

třebujeme, aby tyto orgány se stále intenzívněji zabývaly konkrétní stranic kou prací v obchodě a službách, aby důsledněji uplatňovaly diferencovaný přístup k základním organizacím a jejich řízení. Je nezbytné neustále hledat způsoby a cesty, jak lépe pomáhat základním organizacím zvyšovat jejich ak tivitu a tím i účinnost politickoorganizátorské a ideově výchovné práce. Současný stav ve stranické základně v obchodě a ve službách objektivně

sám o sobě klade velké nároky na stranický život, na udržení jeho pravidelné ho rytmu, na kádrovou práci a vůbec na uplatňování stranického vlivu, zostřuje požadavky na postoje, působení a osobní příklad každého jednotli

vého člena či kandidáta strany. Z této skutečnosti je třeba vycházet při řízení stranické práce v této sféře.

Jde zejména o to, aby stranické organizace hlouběji pronikaly do problémů svých úseků, zkoumaly příčiny jejich vzniku, podstatně zkvalitnily svoji po znávací a analytickou činnost. Pro takový způsob práce musí vytvářet pod

mínky především vedoucí pracovníci. Nemůže jim být lhostejné, jak pracují jejich základní organizace, čím se zabývají, jaké otázky řeší a zda mají pro svá rozhodnutí dostatek podkladů.

Víme všichni dobře, že stranickopolitická práce v obchodě a službách je z řady důvodů obtížná. Je to dáno jak sociálním složením téměř miliónu pra

covníků této sféry, vysokým věkovým průměrem, tak i specifickými podmín kami, především poměrně značnou roztříštěností a členitostí, soustředěním pracovníků v malých kolektivech.

Od XV. sjezdu KSČ bylo dosaženo dalšího posílení členské základny stra ny a v obchodu a službách přibylo více než 16 000 nových členů a kandidátů . Se všemi členy a kandidáty by měly územní stranické orgány pracovat, čas od času je svolávat, radit se s nimi a projednávat problémy a zkušenosti ze

stranické práce na úseku obchodu a služeb. Ukazuje se, že tam, kde okresní a krajské výbory strany těchto forem práce využívají, mají i dobré výsledky. Současně s tím je nezbytné plánovitě rozšiřovat členskou základnu přede 89

vším na těch úsecích a místech, kde je to pro realizaci stranické politiky roz hodující. Za kandidáty a členy strany je potřeba přijímat především dobré ve doucí prodejen, prodavače, nejlepší pracovníky v našem pohostinství a nej lepší pracovníky ve službách. Výrazná politická stránka obchodu a služeb tkví mimo jiné v tom, že stati

síce pracovníků této sféry jsou denně v bezprostředním kontaktu s nejširší ve řejností. Jejich úkolem je nejen prodávat zboží a poskytovat služby, a to při vysoké kulturní a profesní úrovni. Navíc však musí umět správně politicky reagovat na jednání, připomínky i případnou kritiku zákazníků. Naprostá většina lidí a to je samozřejmé vždycky ocení vlídnost, ochotu, odbornou radu, prostě lidský, ohleduplný přístup. A naopak právem odsuzuje takové jednání, které má někdy daleko i k nejzákladnějším normám slušného chování. Stejně tak příznivě působí čistota, pořádek, vkusně uprave né výlohy a dobrá organizace práce v prodejnách i provozovnách. Právě tato stránka obchodu a služeb klade velké požadavky na ideově vý chovnou činnost základních organizací strany, ale v nemenší míře také odbo

rů a Socialistického svazu mládeže. Je třeba usilovat o to, aby zejména komu nisté pracující v obchodě a službách byli včas a dobře informováni o základ ních politických a ekonomických problémech země, aby se dovedli orientovat v hlavních politických otázkách. To je důležitý předpoklad, aby mohli pozi tivně ovlivňovat své spolupracovníky i zákazníky. Závažnost závěrů, které přijme ústřední výbor naší strany, vyžaduje zvýšit

náročnost na kádrovou práci.

Výběr a příprava lidí pro výkon různých funkcí jsou zejména v obchodu a službách jedním z nejnaléhavějších úkolů. Dokazují to rozbory věkového

složení vedoucích pracovníků na těchto úsecích. Je nutné se orientovat pře devším na mladé lidi, věnovat velkou péči a pozornost jejich výchově, jejich

politické i odborné přípravě. Do kádrové práce je vůbec nutno vnest více per spektivnosti, především pokud jde o výběr a všestrannou odbornou a politic kou přípravu těch, kteří v příštích letech mají postupně přecházet do vedou cích funkcí.

Při prosazování a zajišťování závěrů tohoto zasedání mohou mnoho vyko nat a jistě vykonají odborové a mládežnické organizace. Ceníme si toho, že

zejména odbory udělaly velký kus práce v rozvoji iniciativy, pro zlepšení pra covních podmínek a v nemenší míře i pro soustavnou výchovu svých členů. V duchu závěrů sjezdů příslušných odborových svazů bude správné, když v příštím období výrazně zesílí své působení a vliv při politické výchově všech pracovníků obchodu a služeb, v neformálním rozvoji socialistického soutěžení a při rozšiřování zkušeností nejlepších pracovníků a kolektivů. Ve státním a družstevním obchodě se socialistické soutěže účastní skoro 90 % všech pracovníků. O to víc je třeba se hlouběji zabývat konkrétními dosaženými výsledky, plněním přijatých závazků i tím, zda soutěžení je zaměřeno správným směrem na úzká místa. Nezapomínejme, že práce a iniciativa pracovníků obcho

du a služeb jsou vlastně denně prověřovány pracujícími. Brigády socialistické 90

práce, kolektivy, které o získání tohoto čestného titulu usilují, i četné vzorné mlá dežnické kolektivy ukazují, jaký bychom rádi viděli socialistický obchod a služ

by. Přestože nepůsobí vždy v nových prodejnách a provozovnách, v nejlepších podmínkách, poskytují zákazníkům vzorné služby, nemají tu místo různé nešva ry, s nimiž se, bohužel, jinde dosud setkáváme.

Rozmanité formy iniciativy a rozvoj socialistického soutěžení na počest 60. výročí Velké říjnové socialistické revoluce musí směřovat především ke

splnění kvalitativních úkolů plánu, přispívat ke zvýšení hospodárnosti , kultur nosti prodeje a poskytování služeb. Velký význam pro zlepšení dodavatelskoodběratelských vztahů a celkové

úrovně zásobování vnitřního trhu mají sdružené socialistické závazky uzaví

rané mezi obchodními a výrobními organizacemi. Jejich postupným rozšiřo váním zejména na oblast průmyslového zboží je možno výrazněji zlepšit uspokojování spotřebitelské poptávky. Do našich obchodů a služeb nastoupila zejména v posledních letech řada mladých a nepochybně perspektivních lidí. Ve věku do 30 let jich zde pracuje přes čtvrt miliónu, což je téměř třetina všech zaměstnanců. Jejich elánu i zá jmu, jejich iniciativy je třeba více využívat a vytvářet jim potřebný prostor pro tvořivou práci.

XV. sjezd strany stanovil pro práci mezi mládeží konkrétní směry a cíle. V souladu s nimi musíme ve specifických podmínkách obchodu a služeb dale ko výrazněji účinnými formami působit na mladé pracovníky tak, aby rostlo jejich třídní socialistické uvědomění a prohluboval se jejich vztah k hodno tám socialismu.

Kolektivy starších, zkušenějších pracovníků musí mladým pomáhat nachá zet správný vztah k práci, smysl pro osobní a kolektivní odpovědnost, nesmi Fitelnost s nedostatky a nepořádkem, obětavost a skromnost. Musí mladým li

dem vštěpovat lásku k práci a k povolání, kterému se vyučili. Snahou komunistů, a to i v odborech a v Socialistickém svazu mládeže, mu

sí být předat jim co nejvíce zkušeností,aby je mohli v budoucnosti plně uplat nit. Je třeba nebát se mladé lidi pověřovat různými hospodářskými funkcemi, nebát se svěřovat jim odpovědnost. To bude nesporně dobrá investice, která se nám v budoucnu vrátí v dobré práci obchodu a služeb, ve spokojenosti na šich občanů.

Soudružky a soudruzi, léta výstavby naší socialistické společnosti jsou názor ným svědectvím, že naše strana se nikdy nezpronevěřila tomu, co tvoří vůdčí

princip, vlastní smysl jejího poslání a činnosti : Vše pro štěstí a blaho člověka. Z toho vychází linie XV. sjezdu strany. Vycházíme z toho i my v každoden ní obětavé, tvořivé a radostné práci. Radostné proto , že pracujeme na svém

a pro sebe, že pracujeme pro rozvoj naší krásné vlasti, Československé socia listické republiky. Zasedání ÚV KSČ dne 19. května 1977. Praha, Svoboda 1977

USNESENÍ SEDMÉHO ZASEDÁNÍ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU

KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA SCHVÁLENÉ DNE 19. KVĚTNA 1977

Ústřední výbor KSČ na svém 7. zasedání dne 19. května 1977 projednal

zprávu předsednictva ústředního výboru KSČ o plnění závěrů XV. sjezdu KSČ v oblasti uspokojování hmotných potřeb obyvatelstva a směrech další ho rozvoje vnitřního trhu. I

Ústřední výbor KSČ ocenil, že zásluhou uvědomělého přístupu a obětavé práce našeho lidu při plnění úkolů šestého pětiletého plánu je u nás zabezpe

čen stabilizovaný, celkově dobře zásobený vnitřní trh, který významně přispí vá k růstu životní úrovně našich občanů. Také rozvoj služeb v rostoucí míře

uspokojuje potřeby obyvatelstva.

K zabezpečení cílů stanovených hospodářským a sociálním programem XV. sjezdu KSČ při uspokojování hmotných potřeb pracujících je třeba dosa žené výsledky dále upevňovat a prohlubovat, odstraňovat existující nedostat ky a usilovat o celkové zlepšení výroby spotřebního zboží, práce obchodu a služeb.

Ústřední výbor KSČ proto považuje za nutné obrátit pozornost strany

a pracujících zejména na plnění následujících úkolů : - v zemědělství, potravinářském průmyslu, strojírenství, chemii, spotřeb ním průmyslu, v místním hospodářství i dalších odvětvích a výrobních druž stvech dále zlepšovat kvalitu výroby a plynulost zásobování obyvatelstva, obohacovat sortiment potravinářského i průmyslového zboží o nové, technic ky a esteticky dokonalé výrobky. Dodávky pro vnitřní trh považovat za vý

znamný politický i ekonomický úkol ; dále rozvíjet materiálně technickou základnu obchodu a služeb, rozšiřo

vat pokrokové formy prodeje a zdokonalovat systém dodavatelskoodběratel ských vztahů. Dbát, aby pracující v obchodě a službách považovali za čest nou povinnost všestranné uspokojování potřeb našich občanů. K tomu roz víjet soustavnou politickovýchovnou práci ; 92

– věnovat zvýšenou pozornost kvalitě, včasnosti a dosažitelnosti služeb, zvláště těch, které ulehčují práci v domácnosti, umožňují vyšší úroveň bydlení a lepší využívání volného času ;

- na všech stupních výroby potravinářského a spotřebního zboží, obchodu a služeb zdokonalovat úroveň řízení a plánování, uplatňování pokrokových metod, prohlubovat vzájemnou spolupráci, zvyšovat odpovědnost a stranický přístup všech řídících pracovníků ;

- k zabezpečení závěrů 7. zasedání ÚV KSČ rozvíjet ve výrobě, obchodu i službách iniciativu pracujících na počest 60. výročí Velké říjnové socialistic ké revoluce a 30. výročí Vítězného února.

K rozpracování a zabezpečení výsledků 7. zasedání ÚV KSČ je nutné, aby stranické orgány a organizace, komunisté ve výrobě, obchodu a službách za jistili jednotný postup hospodářských vedení, odborových i mládežnických organizací a byli v čele úsilí o soustavné zlepšování vnitřního trhu a služeb.

Ústřední výbor KSČ I. schvaluje

Zprávu předsednictva ÚV KSČ o plnění závěrů XV. sjezdu KSČ v oblasti uspokojování hmotných potřeb obyvatelstva a směrech dalšího rozvoje vnitř

ního trhu, přednesenou členem předsednictva ÚV KSČ a předsedou vlády ČSSR soudruhem Lubomírem Štrougalem; II . ukládá

1. ÚV KSS, KV KSČ ( KSS), MV KSČ v Praze a MV KSS v Bratislavě pro jednat na svých zasedáních výsledky zasedání ústředního výboru KSČ k plně ní závěrů XV. sjezdu KSČ v uspokojování hmotných potřeb obyvatelstva a směrech dalšího rozvoje vnitřního trhu ;

2. Komunistům ve vládě ČSSR předložit v červenci 1977 předsednictvu

ÚV KSČ harmonogram postupu zabezpečení výsledků 7. zasedání ÚV KSČ; 3. Komunistům ve vládách ČSR a SSR, v ministerstvech, v KNV a ONV, na správách pro místní hospodářství, ve svazech spotřebních a výrobních druž stev, v ROH a SSM rozpracovat závěry z přednesené zprávy na 7. zasedání ÚV KSČ do konkrétních opatření a zabezpečovat a kontrolovat jejich plnění ;

4. Stranickým orgánům a organizacím, komunistům v hospodářských funk cích, ve výrobních hospodářských jednotkách, v podnicích a závodech, v míst ním hospodářství, ve spotřebních a výrobních družstvech, v odborových a mládežnických organizacích rozpracovat na konkrétní podmínky úkoly k zabezpečení výroby a dodávek spotřebního zboží v potřebném množství, kvalitě a sortimentu a dalšího rozvoje vnitřního trhu a služeb. K jednotnému

postupu při zajišťování těchto úkolů přijmout společná opatření hospodář ského vedení, stranických, odborových a mládežnických organizací. 93

Na podporu plnění usnesení 7. zasedání ÚV KSČ dále rozvíjet iniciativu pracujících a socialistickou soutěž na počest 60. výročí Velké říjnové socialis tické revoluce a 30. výročí únorového vítězství pracujícího lidu, oceňovat pří kladné pracovníky i kolektivy a rozšiřovat jejich zkušenosti. II

Ústřední výbor KSČ I. schvaluje

1. Zprávu o činnosti předsednictva, sekretariátu a komisí ÚV KSČ za obdo bí od 6. zasedání v březnu 1977 ; 2. Předložené kádrové návrhy ; II . bere na vědomí

Politickoorganizační zabezpečení výsledků 7. zasedání ÚV KSČ v květnu 1977 schválené předsednictvem ÚV KSČ. Zasedání ÚV KSČ dne 19. května 1977. Praha, Svoboda 1977

POZDRAVNÉ POSELSTVÍ

ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU

KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA, ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU NÁRODNÍ FRONTY ČSSR, FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ, VLÁDY ČSSR A VŠEHO LIDU

ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY ZE DNE 31. ŘÍJNA 1977 ÚSTŘEDNÍMU VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY SOVĚTSKÉHO SVAZU ,

NEJVYŠŠÍMU SOVĚTU SVAZU SOVĚTSKÝCH SOCIALISTICKÝCH REPUBLIK , RADĚ MINISTRŮ

SVAZU SOVĚTSKÝCH SOCIALISTICKÝCH REPUBLIK MOSKVA

Drazí soudruzi,

jménem ústředního výboru KSČ, ústředního výboru Národní fronty ČSSR, Federálního shromáždění, vlády ČSSR a všeho lidu Československé socialis tické republiky zasíláme ústřednímu výboru Komunistické strany Sovětského svazu, Nejvyššímu sovětu a radě ministrů Svazu sovětských socialistických republik, bratrskému sovětskému lidu nejupřímnější soudružské pozdravy a srdečná blahopřání k šedesátému výročí Velké říjnové socialistické revolu ce.

Velká říjnová socialistická revoluce zahájila novou epochu v dějinách lid stva

epochu přechodu od kapitalismu k socialismu. Velkým říjnem vznikl

první stát dělníků a rolníků. Sociálně spravedlivé společenské zřízení tak pře

stalo být pouhým ideálem, stalo se skutečností. Socialismus vstoupil na histo rickou scénu jako mocná reálná síla, inspirující rozvoj revolučního komunis

tického a dělnického hnutí i osvobozenecký protiimperialistický boj porobe ných národů. Vítězstvím Říjnové revoluce byl protržen řetěz světového pan ství kapitálu. S rozvojem prvního socialistického státu a zformováním světo vé socialistické soustavy došlo k zásadní změně v poměru sil ve světě ve

prospěch socialismu, pokroku a míru. Imperialismus definitivně ztratil histo rickou iniciativu.

Ve velmi složitých mezinárodních podmínkách překonala země Sovětů, ve

dená slavnou bolševickou stranou v čele s geniálním vůdcem světového pro 95

letariátu Vladimírem Iljičem Leninem , v historicky krátkém období těžké po

zůstatky carismu, obrovské materiální škody způsobené občanskou válkou a intervencí. Sovětská moc nebývale rozvinula výrobní síly a přeměnila zemi v přední průmyslově vyspělou velmoc. Realizace gigantických projektů roz voje celých odvětví hospodářství a oblastí Sovětského svazu umožnila vybu dovat mohutnou moderní ekonomiku země, položila základy trvalého harmo nického rozvoje sovětské společnosti a stále bohatšího materiálního a du chovního života jejího lidu. Sovětský člověk se stal svrchovaným pánem a skutečným hospodářem své země. Byla vybudována nejdemokratičtější

společnost na světě, umožňující nebývalý rozvoj tvůrčích sil širokých lido vých mas.

Sovětský svaz poprvé v historii odstranil vykořisťování člověka člověkem . Tím byl vytvořen základní předpoklad stále se prohlubující sociální a ideové

jednoty lidu, vztahů bratrství a rovnoprávnosti mezi národy. Za šedesát let své existence dosáhla sovětská socialistická společnost pod vedením leninské strany přes veškeré nástrahy a útoky imperialismu větších ekonomických, so ciálních a kulturních výsledků než kapitalistické zřízení za staletí. Po celou tu

to dobu sovětský lid neochvějně nesl a dále nese prapor sociálního pokroku, svobody a míru.

S úctou a obdivem oceňujeme revolučnost, hluboký internacionalismus, nesmírnou obětavost a hrdinství sovětského lidu, jeho historické dílo roz

vinutou socialistickou společnost. Tyto skvělé úspěchy šedesátiletého vývoje sovětské společnosti našly svůj výraz i v nové Ústavě Svazu sovětských so cialistických republik. Dosažený stupeň rozvoje sovětské společnosti, který

ústava zakotvuje, i perspektivy komunismu jsou inspirujícím příkladem pro náš lid, ukazují všem cestu k svobodnému, skutečně demokratickému a šťast nému životu.

Sovětský lid vítá šedesáté výročí Velké říjnové socialistické revoluce s obrovskou aktivitou a iniciativou při plnění velikých úkolů budování mate

riálně technické základny komunismu. Upřímně se těšíme z úspěchů, kterých dosahujete v uskutečňování programu XXV. sjezdu KSSS, a z celého srdce vám k nim blahopřejeme.

Drazí soudruzi, komunisté a lid Československa si uvědomují, že bez Říjno vé revoluce by nebylo samostatného československého státu. Vítězství Sovět

ského svazu nad fašismem umožnilo obnovit svobodu našich národů a vykro

čit na cestu k socialismu i v naší zemi. Úspěšné budování socialismu v Česko slovensku, všechny naše úspěchy i nové perspektivy všestranného rozkvětu naší vlasti jsou nerozlučně spojeny s pevným přátelstvím, spojenectvím a bra trskou spoluprací se Sovětským svazem.

Jsme hrdi na to, že naše vlast, Československá socialistická republika, jako pevná součást společenství socialistických zemí kráčí cestou, kterou lidstvu otevřela Velká říjnová socialistická revoluce.

Šedesáté výročí tohoto historického mezníku ve vývoji lidstva je příleži tostí , 96

při které i náš lid hrdě bilancuje úspěchy dosažené v budování socialis

tického Československa. Rozvojem politické a pracovní aktivity vyjadřuje pevnou odhodlanost důsledně plnit úkoly vytyčené XV. sjezdem KSC.

Náš lid vytvořil pod vedením své strany velké dílo, které je přesvědčivým svědectvím o přednostech socialismu, na něž je právem hrdý. Společně se So

větským svazem přispíváme ze všech svých sil k upevňování jednoty zemí so cialistického společenství, které je největší vymožeností mezinárodního ko munistického a dělnického hnutí po druhé světové válce. Společně usilujeme o další uvolňování napětí a zabezpečení trvalého míru

ve světě. Přihlásili jsme se k programu míru rozpracovaného XXV. sjez dem KSSS a spolu s dalšími socialistickými zeměmi aktivně přispíváme k je ho uskutečnění. Tento program vyjadřuje nejvlastnější tužby národů Česko slovenska, odpovídá zájmům všeho pokrokového a demokratického lidstva. Plně podporujeme leninskou mírovou zahraniční politiku, důsledně uskuteč ňovanou ústředním výborem KSSS v čele s jeho generálním tajemníkem

a předsedou prezídia Nejvyššího sovětu soudruhem Leonidem Iljičem Brež něvem, kterého si náš lid hluboce váží jako upřímného přítele Českosloven ska, uznávaného bojovníka za věc komunismu a míru. Věrni odkazu Velkého října a nesmrtelného učení Vladimíra Iljiče Lenina

budeme v souladu se závěry XV. sjezdu KSČ dále pevně a rozhodně uskuteč ňovat program výstavby rozvinuté socialistické společnosti, budeme neustále rozvíjet a upevňovat bratrské vztahy mezi našimi stranami, prohlubovat ne hynoucí přátelství mezi československým a sovětským lidem.

Upřímně a z celého srdce vám, drazí sovětší soudruzi, u příležitosti historic kého jubilea šedesátého výročí Velké říjnové socialistické revoluce přejeme mnoho dalších úspěchů v budování komunismu, v boji za zachování světové ho míru a při dalším úspěšném naplňování vznešených idejí marxismu-leninis

mu, proletářského a socialistického internacionalismu. Slavnostní zasedání ÚV KSČ, ÚV NF ČSSR, předsednictva Federálního shromáždění ČSSR a vlády ČSSR dne 31. října 1977. Praha, Svoboda 1977

HLAVNÍ ÚKOLY ROZVOJE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ V ROCE 1978 ZPRÁVA PŘEDSEDNICTVA ÚV KSČ PŘEDNESENÁ ČLENEM PŘEDSEDNICTVA ÚV KSČ SOUDRUHEM VÁCLAVEM HŮLOU

NA 9. ZASEDÁNÍ ÚV KSČ DNE 1. PROSINCE 1977 .

Vážené soudružky a soudruzi,

předsednictvo ÚV KSČ předkládá zasedání ústředního výboru k projedná ní zprávu o hlavních úkolech rozvoje národního hospodářství na rok 1978.

Přípravě a projednání návrhu plánu na příští rok věnovaly předsednictvo ÚV KSČi vláda ČSSR velkou pozornost. Na základě hlubokého rozboru do savadních výsledků, podmínek a možností dalšího rozvoje národního hospo

dářství dospělo předsednictvo ÚV KSČ k závěru, že plán na příští rok zabez pečuje plnění cílů a hlavních úkolů směrnice XV. sjezdu KSČ, konkretizované v šestém pětiletém plánu.

Zárukou realizace úkolů plánu je především další rozvoj iniciativy pracují cích , který dosáhl tak vysokého stupně právě v tomto roce na počest 60. výro čí Velké říjnové socialistické revoluce. Výročí Října bylo příležitostí vysoce ocenit celosvětový historický význam této události, šedesátiletou vítěznou cestu socialismu v SSSR i úspěchy celého

socialistického společenství, jehož jsme nedílnou součástí. Vyzvedli jsme význam našeho pevného spojenectví a bratrské spolupráce se Sovětským svazem. Výstavba socialismu v Československu je ve všech eta

pách spojena s podporou a pomocí Sovětského svazu. Studium sovětských zkušeností vždy bylo a bude nevyčerpatelným zdrojem poučení, posily a in

spirace, jejich tvůrčí aplikace, zárukou úspěšného řešení našich úkolů. Šedesáté výročí Října nebylo pouze oslavou prošlé cesty. Leonid Iljič Brež něv v projevu na slavnostním zasedání v Kremlu formuloval i perspektivy další vítězné cesty idejí Října: » Kráčíme vstříc epoše, kdy se socialismus v té či oné konkrétní, historicky podmíněné formě stane převládajícím společenským systémem na zemi a při nese mír, svobodu, rovnost a blahobyt všemu pracujícímu lidstvu. A to není utopie ani zbožné přání. To je reálná perspektiva. Každým dnem

se jí přibližujeme svou prací a bojem , přibližují se jí svou prací a bojem milió ny našich současníků. A to je právě pokračováním díla, které začala Říjnová revoluce .