Protokol VII. sjezdu Komunistické strany Československa 11.-14. dubna 1936 [PDF]

Zitiervorschau

UC - NRLF

hEZ ZET E

INIK OLIY

LIBRARY UNIVERSITY O CALIFORNIA

1

1

NAKLADATELSTVÍ SVOBODA

1

PRAMENY K DĚJINÁM KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

1

1

1

1

.

PRAMENY K DĚJINÁM KSČ

PROTOKOL

VII . SJEZDU

KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA 11. - 14. dubna 1936

NAKLADATELSTVÍ SVOBODA / 1967

ÚSTAV DĚJIN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA REDAKCE

PRAMENŮ K DĚJINÁM KSČ Řídí dr. Jan Pachta

Připravil

Ladislav Skalický

1

1

1

© Ústav dějin KSČ, 1967

JN2929 A5 R41

ÚVOD

19.36 Po několikaleté přestávce, která nastala od vydání „ Pro

tokolu ustavujícího a slučovacího sjezdu KSC “, přikročil Ústav dějin KSČ k vydávání edice „ Prameny k dějinám KSC “ . Postupně v ní budou vycházet protokoly sjezdů a

konferencí Komunistické strany Československa konané v předmnichovské republice. Jako první je připraven pro tokol VII. sjezdu ."

Základem nového vydání materiálů VII. sjezdu KSČ se

stal „ Protokol VII. sjezdu KSČ “ , vydaný nákladem Fran tiška Nedvěda, v komisi nakladatelství K. Borecký v Praze (tiskla Severočeská knihtiskárna a nakladatelství Schwarz

bach a spol., Liberec, stran 349), jenž vyšel v létě 1936. Text „ Protokolu “ byl porovnán s německým vydáním „Protokoll des VII. Parteitages der Kommunistischen Partei der

Tschechoslowakei“ , Verlag Karl Kreibich , Prag. (Podle roz

hodnutí politbyra ÚV KSČ z 15. aa 16. dubna 1936 vyšel „ Pro Z

tokol“ v české a německé řeči. Dále byl porovnán s materiály

VII. sjezdu KSČ, které jsou uloženy v archívu Ústavu dějin KSČ, fond 9, a konečně se zprávami o VII. sjezdu v tisku strany

„ Protokol VII. sjezdu KSČ“ , vydaný v roce 1936, tvořily v podstatě čtyři základní části :

První bylo rozhodnutí ÚV KSČ z února 1936 o svolání VII. sjezdu KSČ. Tato část zůstala nezměněna a byla pouze doplněna poznámkami podle materiálů pléna ÚV KSČ z 24. - 26. února 1936.

Druhou část tvořila vlastní sjezdová jednání. Jejich prů běh byl doplněn o části projevů , jež byly konfiskovány v tisku, pokud se je ovšem podařilo najít. Jiné materiály než ty, které jsou známy z vydání ,, Protokolu “ v roce 1936, nebyly nalezeny. Zprávy, jež byly uveřejněny v tisku, jen nepatrně rozšiřují naše poznatky o průběhu sjezdového jed nání. Nepodařilo se najít ani materiály z diskusí v komisích 1 Vyhledávání a zpracování sjezdových materiálů je u některých sjezdů velmi obtížné, proto protokoly jednotlivých sjezdů nebudou vy cházet chronologicky .

389 7

sjezdu, ani seznam členů komisí. Pouze v „ Die Rote Fahne“ byla uveřejněna jména předsedů jednotlivých komisí. Ne

podařilo se také určit všechny členy, kteří na sjezdu disku tovali a jsou v „ Protokolu “ uvedeni pouze zkratkou. Tam, kde se jméno určit podařilo, je uvedeno v poznámce s udá ním pramene.

Třetí část „ Protokolu“ tvořila zpráva ÚV KSČ k VII.

sjezdu strany. Neotiskujeme ji podle „ Protokolu “ , nýbrž podle brožury, kterou dostali delegáti, protože zpráva byla v „ Protokolu “ na mnoha místech konfiskována a její text

upravován. Tyto odlišnosti vyznačujeme v poznámkách. Přitom chceme upozornit, že necelý rok před VII. sjezdem

KSČ byla vypracována „ Zpráva o činnosti KSČ v době mezi VI. a VII. kongresem Komunistické internacionály “ , která

zasluhuje pozornosti každého, kdo studuje zprávu ÚV KSČ k jejímu VII. sjezdu. .

Čtvrtou část původního vydání „ Protokolu “ tvořily usne sení a rezoluce. Rezoluce přijaté sjezdem byly porovnány s původními dochovanými návrhy. Odlišnosti obsahového a formálního rázu jsou vyznačeny v poznámkách. „Protokol“ je autentický, žádný z jeho materiálů nebyl zkracován nebo vypuštěn. Byly v něm provedeny pouze tyto změny :

Byl vypuštěn všeobecný úvod z původního vydání „ Pro tokolu “ .

Z textu ,, Protokolu “ byly vypuštěny seznamy diskutují cích, jež byly shrnuty na počátku každého dopoledního, od

poledního i večerního jednání. Tyto seznamy byly neúplné, nepřesné a neusnadňovaly orientaci v „ Protokolu “ . Roz

hodli jsme se doplnit je a zařadit do obsahu na konci knihy. V důsledku toho se změnil i obsah ,,Protokolu“ , který nyní zachycuje všechna vystoupení a všechny dokumenty. Abychom poskytli ucelenější pohled na sjezdová jednání a na jeho výsledky a současně zpřístupnili badatelům ně které další materiály vztahující se k jednání sjezdu, dopl ňujeme „ Protokol“ o přílohy. Zařadili jsme do nich předně návrhy rezolucí, které se liší od konečného znění rezoluci VII. sjezdu svou strukturou a v takovém rozsahu, že je nelze zařadit do poznámek. Je to „ Návrh rezoluce k bodu 8

,Boj o odborové sjednocení “ a návrh nazvaný „ Rezo luce VII.. sjezdu Komunistické strany Československa k hlavním úkolům a zásadám kádrové politiky, přijatá dne 14. dubna 1936 " .

Do příloh zařazujeme dvě zprávy Ústředního nakladatel ství, které dostali delegáti. První je zpráva německého od dělení, druhá českého oddělení Ústředního nakladatelství.

Tím, že poskytují alespoň základní přehled o vydávané a

rozšiřované literatuře komunistické strany v Českosloven sku, mají své místo ve sjezdových dokumentech. Další část příloh tvoří seznam členů ÚV KSČ zvolených na VII. sjezdu, tak jak se jej podařilo na základě neúplných

materiálů sestavit soudruhu Šelovi a pracovníkům ÚD

KSČ. Seznam je převzat z „ Příspěvků k dějinám KSČ“ , 1965, čís . 5, str. 777-779, a doplněn na základě dalších údajů. K tomuto materiálu zařazujeme dva dokumenty o zasedání politbyra ÚV KSČ z 15. a 16. dubna 1936 a z 12. a 15. června 1936, v nichž jsou zaznamenána základní opatření, jimiž vedení strany reagovalo na jednání VII. sjezdu KSČ a na závěry z jednání v EKI v květnu 1936 v Moskvě. Současně uveřejňujeme „ Směrnice pro popula rizaci a provádění usnesení VII. sjezdu“, aby bylo zřejmé, jaké bezprostřední kroky strana činila, aby dosáhla hlubo kého pochopení linie na obranu demokracie a republiky proti fašismu a válce, a to jak mezi vlastním členstvem, tak mezi širokými masami pracujících.

Přílohy uzavírají materiály ze zasedání presidia EKI

v květnu 1936. Uveřejňujeme souhrnnou zprávu o jednání presidia EKI otištěnou v časopise „ Kommunističeskij In ternacional" , č. 11–12 z června 1936, protokol č. 11 ze

zasedání presidia EKI 22. května 1936, na němž byly pro jednány výsledky VII. sjezdu KSČ, a usnesení presidia EKI

o VII. sjezdu strany. Tyto materiály nám podávají obraz o tom, jak byl VII. sjezd KSČ hodnocen nejvyššími orgány Komunistické internacionály. Všechny dokumenty zařazené do příloh jsou uveřejňovány poprvé.

Neuveřejňujeme dokumenty, které předcházely sjezdu. Domníváme se, že by výběrem několika materiálů nebylo možné vystihnout složitou vnitrostranickou situaci, která 9

se vytvořila po VII. kongresu Komunistické internacionály a byla řešena nejvyššími orgány Kominterny, zasedáním ÚV

KSČ v únoru 1936 a celou předsjezdovou diskusí. Na některé a

z těchto materiálů odkazujeme v poznámkách k textu ,,Pro tokolu “ . Rozsah těchto materiálů a jejich nestejnorodost

nedovolují, aby byly vydány jako součást „ Protokolu “ . Při novém vydání „ Protokolu “ byla zachována vnější

úprava sazby (odstavce, názvy apod.). Pasáže, které byly konfiskovány, jsou označeny hranatými závorkami. Pů . vodní ,,Protokol“ byl tištěn různou velikostí písma a úpra

va nebyla zcela jednotná. Pro snazší orientaci byly uči něny menší úpravy v typu písma. Kurzívou jsou vytiš těna jména a ty části ,, Protokolu “ , které v originále byly

vytištěny bud tučně, nebo proloženě, nebo kurzívou. Úpravy v textu byly provedeny pouze v nesrozumitelných částech a jsou vyznačeny v poznámce. Nezkráceně jsou otištěna některá nejednotně a nevhodně zkracovaná slova a místa, v nichž se projevovalo silné kolísání (např. oslovení, názvy politických stran a organizací, letopočty apod.). Abychom zlepšili čtivost některých málo srozumitelných částí ,, Proto kolu “ , vložili jsme do textu jednotlivá slova. Označujeme je hranatými závorkami. Konfiskované části ,,Protokolu", ozna

čené rovněž hranatými závorkami, se od nich odlišují tím , že

se vždy týkaly větších částí textu a ne jednotlivých slov. V textu byly opraveny gramatické neshody a nesprávnosti apod. Byla provedena transkripce cizích jmen a názvů a pravopis byl upraven podle současné pravopisné normy. Zů staly však zachovány dobové gramatické a stylistické zvlášt nosti, i když nebyly užívány důsledně. Redakce

Protokol VII. sjezdu Komunistické strany

Československa 11.- 14 . dubna 1936

1

1

1

Svolání VII. sjezdu KSČ Ústřední výbor KSČ svolává VII. řádný sjezd komunis tické strany na 11. - 14. dubna t. r. do Prahyl a navrhuje tento denní pořad :

Denní pořad VII. sjezdu KSČ : 1. Sjednocení dělnické třídy a pracujícího lidu k boji proti fašismu, válce a ofenzívě kapitálu. (Referent: soudruh Gottwald) 2. Boj o odborovou jednotu v ČSR. (Referent: soudruh Zápotocký) 3. Kádrová a organizační politika KSČ.

( Referent: soudruh Široký) 4. Získání mladé generace pro socialismus .

( Referent: soudruh Kopecký) 5. Volba ústředních orgánů KSČ. (Referent: soudruh Köhler)3 Praha 26. února 1936

Ústřední výbor KSČ

1 Sjezd zasedal v Národním domě na Smíchově.

? V usnesení o svolání VII. sjezdu KSČ, otištěném v brožuře „ Jak úspěšněji pracovat za vytvoření akční jednoty dělnické třídy a lidové

fronty všech pracujících !“ (usnesení a rezoluce rozšířeného pléna ÚV KSČ ze dne 24.-26. února 1936 o provádění usnesení VII. kongresu KI), místo slova ,,Získání“ bylo ,,Dobytí “ (str. 6).

3 V usnesení byla pasáž : ,,Delegování na sjezd strany děje se na zá

kladě organizačního statutu strany a direktiv ústředního výboru KSČ, které byly stranickým organizacím sděleny. “ (Tamtéž, str. 6.) 13

1 14

1 1

i

PRVNÍ DEN JEDNÁNÍ 11. dubna 1936

1

1 1

Dopolední jednání Soudruh Zápotocký zahajuje Soudruh Zápotocký přichází k předsednickému stolu a zahajuje: Vážení soudruzi a soudružky, přikročujeme k zahájení VII. sjezdu KSČ. Delegáti v sále i hosté na galérii povstávají a zpívají „Internacionálu“.

Zápotocký: Jménem ústředního výboru KSČ zahajuji VII. řádný sjezd KSČ. (Bouřlivý potlesk .) Naše první slovo a náš první pozdrav platí dělníkům a kolchozníkům SSSR (bouřlivý a nadšený potlesk), platí geniálnímu vůdci světo

vého proletariátu soudruhu Stalinovi. ( Delegáti povstávají a volají: „ Ať žije soudruh Stalin !“ „ Es lebe Genosse Stalin !" Potlesk se mění v bouřlivé ovace.) Pod vedením soudruha Stalina zvítězil dnes socialismus v Sovětském svazu defini

tivně a nezvratně. ( Bouřlivý potlesk.) Pod jeho vedením spěje 170miliónový lid v Sovětském svazu k šťastnému a

blahobytnému životu. (Potlesk.) Dnes, kdy fašističtí podněcovatelé připravují své válečné plány, kdy stojíme tváří v tvář nebezpečí nového světového válečného požáru , pokládáme za hlavní úkol pracovat k od vrácení války, k udržení míru , aby lidstvo bylo ušetřeno strašlivých běd a obětí. Plány fašistických útočníků směřují bezprostředně proti Československu , ohrožují pracující lid, všechny národy Československa i samostatnost českého ná roda. V Sovětském svazu, v jeho mírové politice, v jeho Rudé armádě vidíme nejlepší oporu míru (bouřlivý potlesk), zá štitu malých států a národů, záštitu ohrožených národů Československa i ochranu samostatnosti českého národa.

Posíláme plamenný pozdrav hrdinné a mocné Rudé armádě (bouřlivý potlesk, sjezd vstává a provolává hromadně v české, německé, slovenské, madarské, ukrajinské a polské řeči : „ Ať žije Rudá armáda !" ) a jejímu maršálu soudruhu Voro

šilovovi! ( Volání: „ Ať žije soudruh Vorošilov !“ Potlesk, vo 2 Protokol

17

lání se opakuje ve všech jazycích, madarsky, německy, slovensky, polsky a ukrajinsky.) Pranýřujeme všechny ty reakční živly buržoazie, které dnes se opovažují štvát proti Sovětskému svazu, volat po

zrušení smlouvy se Sovětským svazem a po přimknutí se k fašistickému Berlínu, jak to činí nejen Henlein, tento místodržitel Hitlera, nejen Hlinka, Kramář a Gajda, ale i Kahánkové, Stoupalové a Vraní. Jako úhlavní nepřátelé lidu , kteří by chtěli fašisticky spoutat a ještě více zbídačit pracující lid .

Pokládáme za svůj úkol učinit vše, aby fašističtí útočníci byli rozdrceni, aby jejich pomocníci v Československu byli izolováni a potřeni, aby byly odvráceny pohromy, hrozící lidu, všem národům Československa a nezávislosti českého

národa. To je možno jen tehdy, když všechny dělnické, mírové protifašistické a pokrokové síly se sjednotí a vytvoří velkou, jednotnou lidovou frontu proti fašismu, válce a ofen zívě kapitálu. ( Bouřlivý potlesk, volání : „ Ať žije jednotná fronta!“) Prohlašujeme, že vynaložíme vše, aby jednotná a

lidová fronta se stala skutkem, aby pracující lid Českoslo venska mohl přejít od ústupu k protinástupu, aby mohl kráčet cestou, kterou jde francouzský a španělský pracující

lid. ( Bouřlivý potlesk.) Posíláme svůj bratrský revoluční pozdrav pracujícímu lidu Francie a Španělska, který se mknut v lidové frontě úspěšně odráží útoky reakce a fašis

mu. Jejich příklad je vzorem i pracujícímulidu v Českoslo vensku .

(Sjezd vstává a volá : „ Ať žije lidová fronta ve Francii a ve Španělsku !" Bouřlivý potlesk.)

Půjdeme neochvějně a neodchylně cestou, kterou nám ukázal VII. světový sjezd Komunistické internacionály a její kormidelník, soudruh Jiří Dimitrov (bouřlivé volání: „ Ať žije soudruh Dimitrov ! “ „Ať žije soudruh Gottwald !" Toto volání se opakuje ve všech jazycích účastníků sjezdu.) Je to cesta mobilizace miliónů proti fašismu, na obranu míru , proti hladu . Jestliže po VII. kongresu Komunistické inter nacionály se strana na okamžik odchýlila od této cesty, pak

díky pomoci exekutivy KI v čele se soudruhem Dimitrovem chyby rychle napravila. Celá strana s nadšením schválila 18

zásah soudruha Gottwalda.1 (Nové volání: „Ať žije soudruh Gottwald!“) Celá strana a jistě celý náš sjezd je hrdý na svého vůdce, který včas a energicky zakročil. Nevyskytla se ani jediná organizace, ani jediný člen, který by s jeho zása hem nesouhlasil. Navzdory všem nepřátelům strana, scháze

jíc se ke svému VII. sjezdu, je pevná a semknutá jako nikdy jindy! (Bouřlivý potlesk.) Nápravou oportunistických chyb strana ideologicky vzrostla a její akceschopnost se zvýšila. Pracující lid se přesvědčil, že má v komunistické straně svého vůdce, učitele, rádce, který ve vlastních řadách vymy cuje vše, co poškozuje a oslabuje jeho zájmy, a který nikdy a za žádných okolností neuhne od potírání všech nepřátel pracujícího lidu. Strana ve své historii patnácti let od svého založení, jehož výročí dnes vzpomínáme, prošla řadou velkých bojů a těž kých zkoušek. Byla vždy v čele bojů pracujícího lidu. Bez ní pracující lid by byl zůstal bez vedení. Byl by reformistickou politikou kapitulace před buržoazií vydán bez obrany a ochrany na milost aa nemilost útokům kapitálu a reakce. Strana prošla během těchto 15 let řadou bojů i proti opor

tunismu ve vlastních řadách. Jestli dnes pracující lid Česko slovenska má pevnou a bolševicky zocelenou komunistickou stranu, pak v prvé řadě i díky pomoci a radám, které naší straně vždy poskytovala Kominterna a její exekutiva. (Dele gáti volají: „ Ať žije Komunistická internacionála !“ ) Mani festujeme svoji věrnost a oddanost svému světovému gene rálnímu štábu, exekutivě Komunistické internacionály .

Jsme hrdi na to, že jsme součástí jedné světové strany,

Komunistické internacionály, jíž v čele stojí hrdinný proti fašistický bojovník , nejbližší spolupracovník soudruha Sta. lina, soudruh Dimitrov. (Delegáti volají: „ Ať žije soudruh Dimitrov !“ Potlesk.) Zatímco II. internacionála se zmítá

v ideologické krizi, zatímco její reformistická cesta v Ně mecku a v Rakousku vedla ke katastrofě, cesta Kominterny, cesta učení Marxe, Engelse, Lenina , Stalina vedla k vítězství

1 Viz dokumenty uložené v AÚD KSČ, fond 20. Dále článek Kl. Gott walda „ Za správné uplatnění linie VII. kongresu KI“ , „ Rudé právo “ , č. 37, 13. února 1936. Viz též Kl. Gottwald, Spisy, sv . VII, Praha 1953, str. 11-38. 19

na jedné šestině zeměkoule. (Volání: „ Ať žije Sovětský svaz ! " „ Es lebe die Sowjetunion!“ „ Sověty všude !“ ) Jsme hrdi na to, že jsme součástí jedné světové strany spolu s vítěznými

sovětskými bolševiky. Jsme hrdi na to, že jsme součástí jedné světové strany spolu s čínskými bolševiky, kteří na území obývaném 80 milióny lidí vytvořili sověty a statečnou

rudou čínskou armádu. (Volání : „ Ať žije sovětská Čína !“) Jsme hrdi na to, že jsme součástí jedné světové strany spolu

s komunistickou stranou Francie a Španělska, které jdouce cestou Dimitrova, cestou jednotné a lidové fronty, odrážejí útoky fašismu. (Bouřlivý potlesk.) Soudruzi a soudružky ! Od našeho posledního sjezdu uply nulo pět let. Během těchto pěti let odešel z našich řad, z řad mezinárodního revolučního hnutí, velký počet oddaných bojovníků a vůdců . Vzpomínáme především na člena pol byra VKS(b) soudruha Kirova , zavražděného zločinnou ru kou kontrarevoluce, soudruha Katajamy, vůdce japonského proletariátu , vzpomínáme před několika dny zemřelého

soudruha Heckerta, člena EKI, vůdce německého proletari átu, vzpomínáme soudruha Johanna Scheera, spolupracovníka soudruha Thälmanna, zavražděného hitlerovskými barbar skými katany, vzpomínáme ostatních nesčetných obětí fašistického teroru ve všech kapitalistických zemích, vzpo mínáme i všech padlých , kteří se stali obětí teroru v Česko slovensku při dělnických bojích, a jmenujeme smutné názvy míst : Duchcov, Frývaldov , Košúty, Chust, Most, Turja Pasika, Horka, Parkán , Nižni Apša, Telgárt, Horní Suchá atd. Vzpomínajíce těchto obětí teroru, slibujeme, že jednou budou námi pomstěny. (Delegáti, kteří naslouchají této části

řeči soudruha Zápotockého stoje, hromadně volají: „ Slibu jeme!“) Posíláme svůj pozdrav všem protifašistickým bo jovníkům , kteří jsou v žalářích ve fašistických zemích,

v prvé řadě soudruhu Ernstu Thälmannovi. (Delegáti volají ve všech řečech : „ Ať žije soudruh Thälmann !“ ,,Ať žije pro

tifašistické Německo !“ ) Posíláme své pozdravy soudruhu Rákosimu. (Delegáti volají: „ Ať žije soudruh Rákosi !“ ) Nakonec, soudruzi, posíláme svůj pozdrav soudrudu Lokotovi

a ostatním antifašistickým vězňům v Československu. ( „ Ať žije soudruh Lokota !" ) 20

Soudruzi a soudružky, prohlašuji VII. sjezd Komunistické strany Československa za zahájený. (Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk, delegáti povstávají a zpívají „ Internacionálu“ .)

Zahajovací řeč soudruha Bruna Köhlera

Soudruh Bruno Köhler, uvítán potleskem a ovacemi, za hajuje sjezd v německé řeči : Soudruzi aa soudružky! Při slovech soudruha Zápotockého jste uctili naše v boji padlé bojovníky, v jimiž započatém díle budeme pokračovat až k vítězství. Oslavili jste při slo vech soudruha Zápotockého našeho velkého a smělého vůdce soudruha Stalina, soudruha Dimitrova, Gottwalda a jiné, v jejichž duchu a pod jejichž vedením bojujeme. V tomto duchu též budou se nést jednání našeho sjezdu. (Potlesk .) Soudruzi aa soudružky! Úkoly, jež stojí před dělnickou tří dou, a tím před sjezdem strany, jsou obrovské. Hrozivě se

opětovně před lidovými masami zvedá velké nebezpečí krvavé světové války. Italský fašismus vraždí v Habeši, japonští militaristé a držitelé moci podnikají útoky na čínský lid a jsou uchystáni přepadnout Sovětský svaz a Mongol skou lidovou republiku. V Evropě mává hitlerovský fašis mus válečnou pochodní. Pokouší se podpálit celý svět a za

počít světový požár proti socialistické vlasti všech pracu jících. Životy a zdraví lidí závisejí na tom, zda budeme my,, komunisté, schopni tato přepadení odrazit a mír zajistit. My

zde slibujeme, že budeme udatně bojovat za mír. (Potlesk.) Slibujeme, že po boku Sovětského svazu budeme ze všech svých sil hájit mír . Budeme však také udatně bojovat za to, aby fašistickým útočníkům byla připravena hanebná porážka.

(Potlesk. Delegáti volají: „ Pryč s fašismem!“ „Pryč s Hitle rem !“ Volání se opakuje ve všech řečech.) Bojujeme proti válce, za udržení míru. To je boj proti vnějšímu a vnitřnímu fašismu v Československu . Jsou to Henleinové a Stoupalové, Vraní a Brandové, kteří podporují pověstné válečné plány Hitlera a dle jeho vzoru by chtěli uloupit lidu všechna poli tická práva a spoutat ho do řetězů fašismu. Budeme svá 21

politická práva proti fašistům bránit. Budeme však také rozhodně bojovat proti tomu, aby nám naše práva byla od nímána ve jménu demokracie, a tak uvolňována cesta pro fašistickou diktaturu . Náš boj proti hrozící válce a za naše politická práva je ale také bojem proti hladu a národnímu zbezprávňování národů třídou českých kapitalistů. (Bouř livý, dlouhotrvající potlesk .) Soudruzi a soudružky ! V nerozlučitelném bratrském svaz

ku s třídně uvědomělými českými pracujícími (potlesk) bu deme my, komunisté němečtí a [komunisté] jiných národ ností, v tomto státě bojovat za chléb a práci, za národní rovnoprávnost, politickou svobodu aa udržení míru. (Potlesk.) Semkneme pro tento boj všechny pracující do široké jed notné a lidové fronty. To je příkaz dne ! Veliké zkušenosti úspěšného a vítězného boje jednotné a lidové fronty ve

Francii a ve Španělsku budou našemu sjezdu sloužit k tomu, aby našel cestu, po které je třeba jít u nás, v Českosloven sku, abychom přes všechny překážky ukuli jednotnou aa lido vou frontu ještě pevněji než dosud, v duchu Dimitrova a Gottwalda. (Potlesk.)

Soudruzi a soudružky ! Sjezd naší strany bude stát ve znamení boje za jednotnou a lidovou frontu a pod vedením

soudruha Gottwalda (bouřlivý potlesk) rozřeší úkoly, jež nám byly uloženy VII. světovým sjezdem Komunistické inter nacionály a kormidelníkem Komunistické internacionály, soudruhem Dimitrovem . Tím zahajuji sjezd. ( Bouřlivý po tlesk.)

Zahajovací projev soudruha Viliama? Širokého

Soudruh Široký, uvítán potleskem a ovacemi, zahajuje sjezd slovensky : Vážení soudruzi aa soudružky !

Jménem ústředního výboru KSČ zahajuji VII. řádný sjezd Komunistické strany Československa. i V českém vydání zkráceně ,, Vilo “ .

22

Připojuji se k pozdravu soudruha Zápotockého, který jménem nás všech tlumočil náš nejvřelejší pozdrav vůdcům vítězného socialismu aa Rudé armády a smělému aa moudrému

kormidelníkovi Komunistické internacionály . Fašistická imperialistická válka, připravovaná proti ma lým národům a státům a proti Sovětskému svazu hitlerov ským Německem, podporovaným horthyovským Madar skem a fašistickým Polskem, hrozí slovenskému národu jeho návratem pod jařmo maďarských džentriků a jeho uvržením pod panství polské šlechty. Pracujícímu slovenskému lidu hrozí válečné plány Hitlera všemi hrůzami a oběťmi války. Jedinou zárukou národní existence slovenského národa

je mírová politika Sovětského svazu, který byl jediný s to zajistit bratrské spolužití svobodných národů. Proti paktu o vzájemné pomoci, uzavřenému mezi Sovětským svazem a Československem a představujícímu určitou překážku pro uskutečnění Hitlerových plánů, štve reakční klika vedení

slovenské ludové strany a volá po zrušení tohoto paktu. Sidor aa Hlinka jsou nejhorlivějšími hlasateli politiky sblížení se s plukovnickou Varšavou, která je úhlavním nepřítelem

Sovětského svazu a nejvěrnější služkou Hitlerových plánů. Sidor a Hlinka usilují jednotně s českou reakcí o změnu

zahraniční politiky Československa a o jeho zařadění do protisovětské válečné fronty .

Opírajíce se o mírumilovné tužby slovenského pracujícího lidu, považujeme za svůj nejhlavnější úkol učinit vše pro ubránění národů této republiky před katastrofou nové války. Boj za udržení míru vyžaduje, aby spojenci zahraničních vá lečných štváčů, Sidor a Hlinka, byli izolováni od slovenského pracujícího lidu. Docílit toho je možno jen tím, že sjedno tíme dělnickou třídu , všechny přátele míru, všechny od půrce fašismu do jednotné a lidové fronty proti fašismu a válce a proti útokům kapitálu. (Potlesk.) Prohlašujeme, že pro tuto naši snahu vybudovat jednot nou a lidovou frontu proti fašismu, válce a útokům kapitálu

nám slouží za vzor příklad Francie a Španělska, jakoži naše skvělé zkušenosti z velkých bojů v Horehroní, na Žarno vicku a ve Spiši. (Potlesk.) Záruku úspěchu obranného boje a protinástupu jednotné 23

a lidové fronty spatřujeme ve svém internacionalismu. Nej. lepší toho zárukou je nejužší bojové spojenectví pracujících všech národů na území této republiky. Právě takovým bratrským svazkem jsou spojeni pracující slovenského ná roda s českými, německými a polskými pracujícími v histo

rických zemích, v jak úzkém spojenectví a souladu bojovali slovenští аa němečtí pilařští dělníci ve Spiši, v jakém souladu připravují svůj zápas slovenští a maďarští zemědělští děl níci. (Potlesk.) Tento náš sjezd manifestuje internacionalismus avant gardy dělnické třídy. ( Bouřlivý potlesk.) Zdravíme slovenské delegáty VII. sjezdu, kteří jsou ne únavnými organizátory boje za mír, proti fašismu, za svo bodu ! (Bouřlivý potlesk .)

(PotésoudruhŠirokýpronáší týž zahajovací projevmaďarsky.) Volba čestného předsednictva Zápotocký: Přistupujeme k volbě předsednictva. Ústřední

výbor KSČnavrhuje sjezdu následující čestné předsednictvo : n

Stalin (bouřlivý, dlouhotrvající potlesk, delegáti povstávají a zpívají „ Internacionálu “ ); Dimitrov (výkřiky ve všech řečech : „Ať žije soudruh Di mitrov !“ „ Ať žije kormidelník Komunistické internacio nály !" ); Vorošilov (delegáti volají ve všech řečech : „ Ať žije Rudá armáda!“ „ Ať žije soudruh Vorošilov ! " Delegáti zpívají „ Pochod Rudé armády“) ;

Manuilskij (sborové výkřiky: „ Ať žije soudruh Manuilskij!" „ Ať žije VKS(b ) !“ );

Ercoli, Itálie („ Ať žije sovětská Itálie!“ Delegáti zpívají „ Bandiera rossa “) ;

Thälmann, Německo („ Propusťte Thälmanna!“ „ Svobodu Thälmannovi!" ,,Rot Front!“ Delegáti zpívají „ Der rote "

Wedding“) ; 1 V českém vydání: „ zemerobotníci“ . ( Viz i nadále.) 24

Thorez, Francie (volání: „ Ať žije lidová fronta ve Francii!“ „ Ať žije komunistická strana Francie !" );

Wang -Ming, Čína („ Ať žije sovětská Čína!" ,,Ať žije čínská Rudá armáda !" );

Koplening, Rakousko („ Es lebe Sowjet-Österreich !“ „ Ať žije sovětské Rakousko !" );

Rákosi, Maďarsko („Ať žije soudruh Rákosi!“ „ Svobodu Rákosimu!") ;

Lokota („Chaj žije továryš Lokota !“ „ Propusťte protifašis tické vězně!“ „Ať žije sovětská Ukrajina !“ ). Zápotocký: Soudruzi, svými projevy dali jste najevo svůj

souhlas s volbou čestného předsednictva. Považuji čestné předsednictvo za jednomyslně zvolené. (Dlouhotrvající bouřlivý potlesk.)

Volba předsednictva sjezdu Přikročíme nyní k volbě pracovního předsednictva. ÚV KSČ navrhuje do pracovního předsednictva: Soudruha Gottwalda (delegáti vstávají, bouřlivý, dlouho trvající potlesk, výkřiky: „ Ať žije soudruh Gottwald !", delegáti zpívají „ Internacionálu “ ); Kopeckého (bouřlivý potlesk, výkřiky: „ Ať žije soudruh Kopecký!" ); Köhlera (bouřlivý potlesk , výkřiky: „ Ať žije soudruh Köh ler !" ) ;

Širokého (bouřlivý potlesk, výkřiky: „ Ať žije soudruh Ši roký !" );

Zápotockého ( bouřlivý potlesk, výkřiky: „ Ať žije soudruh Zápotocký !“ );

Steinera za madarské soudruhy (bouřlivý potlesk ); Bogocze za polské soudruhy (bouřlivý potlesk) ;1 Vargu, Ukrajina (bouřlivý potlesk ); Hodinovou a Pfeiferovou za ženy (bouřlivý potlesk) ; 1 V „ Die Rote Fahne “ , č. 88, z 12. dubna 1936, vynechán Bogocz. >

25

Schramma za mládež (bouřlivý potlesk, výkřiky: „ Ať žije Komsomol !" );

za soudruhy, kteří před 15 lety zakládali stranu : Šmerala aa Kreibicha (dlouhotrvající bouřlivý potlesk, volání :

„ Ať žije soudruh Šmeral a Kreibich !" ); soudruha Krosnáře (bouřlivý potlesk, výkřiky: „ Ať žije soudruh Kros nář !" );

P., horníka z Kladna (volání : „ Ať žije rudé Kladno !" ); Č., textiláka z Brna (bouřlivý potlesk ); T., dělníka z německých oblastí (bouřlivý potlesk) ; K., kovodělníka z Berounska (bouřlivý potlesk) ;

P., malorolníka ze Slovenska (potlesk , volání : „Ať žije rudé Slovensko!" ) ; Bienerovou , ženu na 12 let odsouzeného soudruha (potlesk , volání : „ Propusťte soudruha Bienera !“ ). 9

Soudruzi a soudružky, kdo s navrženým předsednictvem souhlasí ? Všichni. Kdo je proti ? Nikdo!

Považuji předsednictvo za schválené. ( Bouřlivý, dlouho trvající potlesk.)

Schválení denního pořadu a jednacího řádu Zápotocký: ÚV KSČ navrhuje pro VII. sjezd strany tento denní pořad :

1. Sjednocení dělnické třídy a pracujícího lidu k boji proti fašismu, válce a ofenzívě kapitálu , referent soudruh Gottwald ;

2. Boj o odborovou jednotu v Československu, referent soudruh Zápotocký; 3. Kádrová a organizační politika KSČ, referent

soudruh Široký;2 4. Získání mladé generace pro socialismus, referent soudruh Kopecký; 5. Volba ústředních orgánů KSČ, referent soudruh Köhler.

Dávám hlasovat o návrhu na denní pořad sjezdu . (Návrh byl jednomyslně schválen .) 1 „ Die Rote Fahne “, č. 88 Zz 12. dubna 1936, uvádí 5 jmen, jež jsou v „ Protokolu VII. sjezdu KSČ“ označena pouze počátečními písme ny. Procházka, Čejka, Tittelbach, Karban, Petrik Ján. 2 V průběhu sjezdového jednání byl nejdříve přednesen referát ke 4. bodu a byl označen jako referát k 3. bodu. 26

Dále navrhuje ÚV pro sjezd tento jednací řád: 1. Právo hlasovací má každý řádně zvolený delegát, opatřený legitimací delegáta s rozhodujícím hlasem. Touto legitimací též hlasuje.

2. Právo zúčastnit se diskuse mají delegáti s rozhodujícím hlasem . Delegáti s hlasem poradním jen se svolením před sednictva sjezdu .

3. Ke slovu se delegáti hlásí písemně, lístkem , na němž uvedou své jméno a kraj, který zastupují. 4. Diskusní lhůta pro debatéry je 15 minut. Podruhé může

týž debatér mluvit jense svolením předsednictva 5 minut. 5. K dennímu pořádku třeba podat návrhy předsednic tvu, které dá o nich bez diskuse rozhodnout.

6. Návrhy na změnu nebo doplnění sjezdových rezolucí se předávají příslušným sjezdovým komisím . Návrhy k ostat ním otázkám může podat každý delegát ve formě písemné a předat je návrhové komisi. Dávám hlasovat o navrženém jednacím řádu. (Návrh jednomyslně schválen .) Volba komisí

Zápotocký: Přikročíme k volbě komisí. Předsednictvo na

vrhuje zvolení komise politické, odborové, volební, organi zační a návrhové, mandátové, komise mládeže a tiskové komise. (Cte jejich složení.)" Dávám hlasovat o těchto návrzích . (Návrhy byly jedno myslně schváleny.)

Projev zástupce KS Velké Británie soudruha Fergussona Zápotocký: Na náš sjezd se dostavil zástupce Komunistické strany Velké Británie soudruh Fergusson (bouřlivý potlesk, 1 V „ Die Rote Fahne“, č. 88, z 12. dubna 1936, jsou uvedeni před

sedové jednotlivých komisí : politické

Kl. Gottwald , odborové

A. Zápotocký, volební - B. Köhler, tiskové — J. Šverma, mládeže V. Kopecký, mandátové - R. Vetiška, 27

delegáti vstávají, volají česky, německy, slovensky, madar sky, ukrajinsky a polsky: „ Ať žije Komunistická strana Velké Británie !“ , zpívá se „ Internacionála“ ). Fergusson : Přináším Vám vřelé pozdravy ústředního výboru KS Velké Británie a anglické dělnické třídy k to muto velkému sjezdu KSČ. Je to poprvé, kdy je vytvořeno užší přímé spojení mezi KSVB a KSČ. Věříme, že to není naposled. Doufáme, že spojení ode dneška bude všemi pro středky zesíleno. Je životní nutností, aby obě strany, Komu 2

nistická strana Velké Británie a Komunistická strana

Československa, co nejúžeji spolupracovaly, vždyť socialis tičtí vůdcové v ČSR a vůdcové Dělnické strany ve Velké Británii jsou to, kteří tvoří hlavní překážku mezinárodní akční jednotě dělnické třídy. To je tím vážnější, protože na

jedné straně Hitler – úhlavní nepřítel míru – je posilován pod porou národní vlády Velké Británie a na druhé straně Česko slovensko je jednou ze zemí, bezprostředně ohrožených Hitlerovým útokem.

Nikdy nebylo větší potřeby mezinárodní jednoty a soli darity v boji proti hrozící válce, proti hrozbám fašismu a

útoku kapitálu, než je jich potřebí dnes. Chci upozornit vše chny soudruhy na to, že existuje již dávno velice úzká a in timní spolupráce mezi českou a britskou buržoazií, mezi českým a britským zbrojařským průmyslem . Například „ Sunday Expres“ z 29. 3. 1936 píše : „ Příkladem zahranič ního podniku, jenž byl financován z této země ( Anglie) a stál v přímé konkurenci s britským průmyslem , je česko

slovenský zbrojařský průmysl. Akcie tohoto podniku (Ško dovka) byly svého času velice přitažlivé pro britské speku

lanty. Naši kapitalisté financovali Škodovku, nikdo je za to nemůže kárat, vcelku se tyto investice ukázaly velice vý . hodnými. V roce 1929 šestiprocentní akcie stojí nyní na 95 procentech proti 70 procentům v posledním roce. Ško dovka je velice dobře zaměstnána, výsledky roku 1935 bu dou velice dobré.“ Dorozumívají- li se kapitalisté obou zemí v zájmu svých zisků, tím spíše musí najít cestu ke spolupráci český lid a lid Velké Británie, mající společný zájem na obraně míru .

Britská dělnická třída hleděla s velkým potěšením na po 28

depsání francouzsko -sovětského paktu jako na velkou pře kážku, kladenou válce, po němž následovalo podepsání československo-sovětského paktu, což také zlepšilo vyhlídky na udržení míru ve světě. Britští dělníci chápou, že tento pakt neznamená žádné válečné obklíčení Německa, nýbrž ob

klíčení války mírem . To je to, oč musí usilovat všichni přá telé míru : obklíčit Hitlerovy válečné hrozby a plány mírovými

smlouvami pro vzájemnou podporu proti fašistickým útoč níkům . Hlavním úkolem KSVB je nyní bojovat za ukončení tajné podzemní spolupráce mezi Hitlerem a Baldwinovou vládou a za dosažení paktu mezi Velkou Británií aa Sovětským svazem, jenž ve spojení s pakty mezi Francií a Českosloven skem na jedné a Sovětským svazem na druhé straně by znamenal mohutnou bariéru proti válce . Komunistická strana Velké Británie má v boji proti válce po linii VII. sjezdu KI vážné a cenné úspěchy. Spočívají hlavně Vv rostoucí ozvě ně naší kampaně pro připojení komunistické strany k La bour Party v dělnických organizacích naší země. Přes 400 dělnických organizací se prohlásilo pro tuto akci za připo jení. Tato skutečnost ulehčuje boj za akční jednotu a dává 9

dělnické třídě Velké Británie perspektivu jednotné dělnické strany, bojující proti kapitalismu. Naše strana má mnoho co děkovat Komunistické straně

Československa. Mnohému se naučila z četných a rozmani tých zkušeností KSČ. Zvláště mnohému se naučila ze včas ného článku soudruha Gottwalda. Ve Velké Británii jsme měli také vážné oportunistické nebezpečí pro stranu, ale toto nebezpečí bylo stejně rázně jako v Československu odra

ženo. Vůdce naší strany, soudruh Pollitt, učinil proti němu rozhodný zákrok na lednovém plénu našeho UV a odmítl nebezpečné oportunistické tendence ve straně, o to nebez pečnější právě v tomto okamžiku. Mezinárodní situace je vážnější než kdy dříve. Vzteklý pes – německý fašismus – je hlavní hrozbou pro světový mír, zvláště pro národy Francie a Československa. Toto ne bezpečí je stále více chápáno širokými masami pracujících , které vidí, že německý fašismus chce sáhnout ke krvavé válce

pro nové rozdělení světa a že tak činí proto, aby jí použil

jako prostředku, který má zastavit valící se rozklad a ros 29

toucí nespokojenost a podvázat revoluční energii, která se v samotném Německu stále více hromadí.

Domníváme se, že mobilizací všech mírových sil světa,

rozvinutím jednotné mírové akce dělnického hnutí a odhod laným prováděním důsledné mírové politiky může být válka oddálena aa získán čas, během něhož se mohou síly socialismu kořen rozvinout, aby byly schopny porazit kapitalismus všech válek našich dob. Aby boj za mír byl veden úspěšně, to znamená především jednotně, musíme překonat odpor vůdců Labour Party proti jednotné frontě a organizovat nezávislé třídní hnutí za mír.

A chtěl bych připomenout jiný boj, který je nám a vám společný. Je to boj za záchranu soudruha Thälmanna . Sou druh Thälmann je žalářován v kriminálech hitlerovského

Německa jako bojovník proti fašismu, jako bojovník za mír , V mezinárodním úsilí za osvobození soudruha Thälmanna má

britská dělnická třída a pracující lid velkou odpovědnost. Jako jsme vysvobodili soudruha Dimitrova, stejně tak mu síme společným bojem osvobodit i soudruha Thälmanna. Musíme bojovat jako nikdy předtím v dějinách dělnického hnutí za vytvoření mezinárodní jednoty a solidarity k há jení denních zájmů širokých dělnických vrstev a skoncování se spolkem mezi dělnickými stranami a kapitalistickými vládami. Musíme se zasazovat a pracovat pro podporu mírové politiky Sovětského svazu, tohoto mocného dělnického stá tu, vlasti všech pracujících celého světa, hráze míru a stráž ce nejvyšších zájmů lidstva. Musíme to dokázat tím, že úder dělnické třídy zaměříme proti fašistickým útočníkům a proti těm, kteří přímo či nepřímo tyto fašistické útočníky pod porují.

Jestliže budeme především organizovat dělníky, nezá visle na vládách a akcích Společnosti národů, pak se zúčast níme výstavby jednotného mezinárodního mírového hnutí, jež úspěšně odrazí drzé útoky válečných paličů. Ještě jednou : Vřelé revoluční pozdravy tomuto velikému a historickému sjezdu KSČ. Ať žije Sovětský svaz – tvrz a vlast dělnické třídy celého světa – a jeho veliký vůdce soudruh Stalin ! Ať žije Komu nistická internacionála a její statečný kormidelník , hrdina 30

mezinárodní dělnické třídy, soudruh Dimitrov ! Ať žije Ko munistická strana Československa ! (Bouřlivý potlesk, dele gáti volají : „ Ať žije KS Velké Británie !“ „ Ať žije proletářský

internacionalismus a mezinárodní solidarita !") Deputace dělníků obce pražské Zápotocký: Na sjezd dostavila se deputace kanalizačních dělníků Velké Prahy, jejímuž zástupci uděluji slovo.

Zástupce deputace : Vážení soudruzi a soudružky ! Bylo mi uloženo, abych pozdravil v dnešní, tak slavný den VII.

sjezd Komunistické strany Československa . Jsem pověřen, abych vyjádřil jménem dělnictva obce pražské VII. sjezdu komunistické strany přání mnoha zdaru. Slibujeme vám, že učiníme vše, co bude možno, abychom stáli vždy a v kaž

dém případě po boku jediné dělnické strany, Komunistické strany Československa. (Potlesk.)

Projev (zástupce] komunistické mládeže Zápotocký: Za komunistickou mládež promluví soudruh Franta .

Franta : Ústřední výbor komunistické mládeže mě pověřil, abych jeho jménem a jménem 24 000 členů našeho hnutí

předal delegátům VII. sjezdu KSČ, a zejména soudruhu Gottwaldovi srdečný komsomolský pozdrav. Vyslali jsme na váš sjezd delegaci, protože nám komunistická strana byla vždy rádcem a pomocníkem v boji za požadavky mládeže. Jen vaší pomocí, vaším přispěním v boji proti pánům docílila mládež často velkých úspěchů. Vaší účinné pomoci vděčí nezaměstnaná mládež, rekruti, že v mnoha místech byly jejich požadavky splněny, že lesní dělnické mládeži z Hore hroní, ze Spišské Nové Vsi byly zvýšeny mzdy, že v mnohých závodech není mládež bezbranným objektem vykořisťování. Díky vaší pomoci byly zkříženy plány reakce, které směřo valy k zmilitarizování mládeže, díky vám bylo odraženo

zhoršení volebního práva. Vy jste obhájci našich bratří 31

v kasárnách proti svévoli reakčních elementů v armádě.

Vašemu boji vděčí mládež Československa za to, že fašis tická reakce nemohla zvítězit a že česká, sudetoněmecká,

slovenská, madarská, ukrajinská a polská mládež zůstala ušetřena strašného osudu mládeže Německa, Itálie a Ma

darska. Děkujeme komunistické straně za její velkou po za moc a za její pro nás vedený boj za věc pracujících socialismus.

Chceme sjednotit mladou generaci pracujících všech ná rodů Československa k boji proti fašismu a válce, za její životní práva. Chceme spojit roztříštěné síly nefašistické mládeže v kamarádské spolupráci, zajistit mír, rozšířit de mokratická práva a svobodu mladým. Chceme, aby v Česko slovensku nebylo nesvobodných, bezprávných a hladovějí cích, aby mládež Československa mohla žít šťastný, bezsta rostný, slunný život jako mládež sovětská. Chceme svou

prací docílit, aby se mladá generace čestně zhostila svého úkolu v boji za mír, svobodu aa socialismus. Vidíme náš úkol ve výchově mládeže k boji proti kapitalistickým utlačova telům. Ve chvíli, kdy hrozí válka, učíme mládež, že i za hra nicemi má své bratry, kteří bojují proti fašismu, kteří chtějí mír, kteří chtějí socialismus. Vychováváme mládež v duchu zásad proletářského internacionalismu. Chceme, aby si mládež

osvojila učení, které potřebuje k boji za nový svět, učení Marxe, Engelse, Lenina, Stalina. V našich řadách jsou členové komu nistické strany, kteří nás učí bránit věc pracujících, mír, svobodu aa pokrok, kteří nás učí být oddanými bojovníky za socialismus. Jsou to soudruzi Schramm, Krejzl, Kostka,

Štýbr, Hadžega (potlesk) a sta jiných , kteří jsou našimi den ními pomocníky a vůdci v našem boji. Zdravíme s hlubokou láskou soudruha Gottwalda. Naše mlá

dež miluje soudruha Gottwalda, protože nás učí neohroženě a statečně bojovat proti nepřátelům pracujícího lidu . Naše

mládež miluje soudruha Gottwalda, protože je vůdcem ko munistické strany, která nám pomáhá v našem boji a vede nás vstříc šťastné budoucnosti socialismu. (Potlesk.) Naše mládež zdraví soudruha Gottwalda, protože je členem revo

lučního štábu světového proletariátu, exekutivy Komunis tické internacionály, která osvobodí národy světa ze jha 32

1

PROTOKOL VII . SJEZDU

KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA

NAKLADEM FRANTIŠKA NEDVĚDA.

V KOMISI NAKLADATELSTVÍ K. BORECKÝ V PRAZE .

Titulní stránka prvního vydání ,, Protokolu VII. sjezdu KSČ" v roce 1936.

právo “„Rudé

ozahájení . jezdu sKSC VII

zprávami se

1936 dubna z12.

thwe

.Vde On tres ilice

D-ette

nV. eděli dne 12. dubna 1996

timRI

16 od of

. Loltest Jela Schou un Narodni di prouoray

rok datorate for

bene same the

PSEKCE KOMUNISTICKI INTERNACIONALY ) Pri tem

sVII KSČ zasedá aj. jezd edná

latach

Rikha svebode za .proletariah

otheek

roll , erida M e Ladi b, yte es avece vol wait to pedo destado do ndate

Sed Glutt v, alde

propraven side by Se sendu he nasiondiu pstwy roti soudrehewi .P o zapelkem soudret Ataky soake yto welcil race

sdem boali Orace delegat kfarcidu oky .!spivaji fasismu

A - manda Cerise apoftoli landar berju Nikola Ceskoslovenska Adroda pridno hralia dete and before line

send V. Me ,KSC e

OSTREDNI ENSKA ORGAN KOMUNISTIC KE STRASY CESKOSLOV

80 A L CRNHA

PRRUÁDVÉO

Foto Med

Cleto 8

konfisk Pa aal druhé oprave né vydání

Sint

Dtakdim .uplynulo Inter Skandall chual bramovy 3kelegdt v » vaky sy ,N .it tert iky id Al Nowy South tije našeho posledi Od jezdu departe Zapotec meri edor Bohem del pell techto lidel Tnadich ,Duke sd rend welke yet arla mSteine &Kwhaky Marne sSirotyl lavensko ,Koner morale e Dimitrove tManuleki mornarod ake revoland mult poden ,van eks ad roletett pe numi t a omt selere te forsky robou .Vipo shod telt !id ch perdorp Voredilon mine pod ,ainox Rude pach bojovnik dnech voda Pol FOUCA SER pat mot Ceskoul alsk peletale ,lid armud m u bondad ovin ,bylose ud .K irov evrw.denele keerolece .Venninne som

-)U osant mi s pola ranal Zápotoc phedray tedyt se pontrary med Rebeslietu redne x rol uan Slalla :.Pénit cestea fronty deryd A .,aadmoln s

prapo Pod GDimitr vítězn do !a ottwa bojů

fronta seirova Sskutkom !-stala jazd povstáním vzdává památoe atajamy eckerta ahours vKsaude padým a,H.dest šem bojov

rcoll hälmane horoz WTEmozinárod in ar Koplonik ákos adioné nHLokola a.-!,R-Y,muilský ekonečné orien radom sjezdu Gproletariál ottwaldov oudr -sidová ahajovací ápotocké irokého ählera USZsoudy lucione Jednotná ,:»K.ted by alvše

obotu szahájen VItallo jezd za KSC 500 vdelegatik zúčasti olá prepubliky astebim proolile imitrov VDsoudr erošilov M ,.Sa

khléb ojiza vobo csbosjedn !a,lidu

fašistického a kapitalistického barbarství, která odstraní navždy bezpráví a útlak, která chce nový svět, svět socia lismu. My, komunistická mládež, ještě jednou děkujeme a

jsme přesvědčeni, že nám i dále budete učiteli, rádci a vůdci. Toto vše nás opravňuje, abychom hrdě a slavnostně pro

hlásili, že naše organizace bude s komunistickou stranou udržovat přátelské styky a jako člen Komunistické inter nacionály mládeže s vámi spolupracovat. Ať žije Komunistická strana Československa !

Aťžije soudruh Gottwald ajeho pomocníci soudruzi Kopecký, Köhlera Široký ! At žije Komunistická internacionála a soudruh Dimitrov !

Ať žije největší vůdce lidstva, nejlepší přítel a učitel mládeže, soudruh Stalin !

(Účastníci sjezdu povstávají a zpívají píseň „ Komsomol“ .)

Pozdravy komunistických stran Norska a Dánska Zápotocký: Současně s námi koná svůj sjezd komunistická strana Norska a Dánska .

Komunistická strana Norska nám zaslala tento telegram :

„ Oslo. V. sjezd norské komunistické strany posílá vašemu sjezdu nejvřelejší bolševické bojovné pozdravy. Ať žije meziná rodní jednota dělnické třídy !“ (Bouřlivý potlesk.) Od Komunistické strany Dánska jsme dostali z Kodaně tento telegram :

„ Nejvřelejší bojovné pozdravy. Ať žije akční jednota proti válce a fašismu ! “ ( Bouřlivý potlesk.) Soudruzi, vedle toho jsme do této chvíle obdrželi 115 po

zdravných přípisů a telegramů. (Potlesk.) Není možno je zde všechny předčítat. Předsednictvo je uspořádá a budou zítra sjezdu sděleny.

3 Protokol

33

Odpolední jednání Pozdravný telegram soudruhu Stalinovi a ústřednímu výboru VKS (b ) Zápotocký ( zahajuje odpolední zasedání) : Soudruzi, před

sednictvo navrhuje, aby byl poslán soudruhu Stalinovi a ÚV VKS (6 ) tento pozdrav :

„Drahý soudruhu Staline !

VII. sjezd Komunistické strany Československa zasílá Tobě, velkému mezinárodnímu vůdci proletariátu, a leninskému ústřed nímu výboru VKS (b ), který slavně vede dělnickou třídu So větského svazu, své bratrské bojovné pozdravy. ( Bouřlivý, dlou

hotrvající potlesk.) Vaše velké dílo socialistické výstavby, ob divuhodný rozvoj hmotné a duchovní kultury v zemi osvobozené dělnické třídy, ustavičný vzestup životní úrovně všech pracují cích, dělníků a rolníků, mohutné stachanovské hnutí, které

otvírá velkou perspektivu překonání protikladu mezi duševní a tělesnou prací a přechodu ke komunistickému společenskému řádu, tyto všechny mocné úspěchy vítězného proletariátu jsou pro pracující lid Československa povzbuzujícím vzorem a pro nás nejmocnější pomocí v boji o0 masy . Víme, že tato velká vítěz ství osvobozených dělníků a rolníků Sovětského svazu byla možná jen pod bolševickým vedením leninsko- stalinského ústředního výboru, jen díky nesmiřitelnému boji soudruha Sta

lina proti oportunismu všech odstínů, proti všem odrůdám otevřené a skryté kontrarevoluce.

Dělnická třída a pracující lid Československa spatřují v Sovětském svazu svoji vlastní vlast, nejpevnější baštu míru, ochránce národní svobody všech národů. Slibujeme, že učiníme všechno, aby také v naší zemi byla vybudována mohutná lidová fronta jako silná opora mezinárodní mírové politiky proletář

ského státu. Kdyby se však nezdařilo udržet mír a fašističtí dobrodruzi se odvážili napadnout zemi socialismu, pak nasa díme po boku sovětské moci a její neporazitelné Rudé armády všechny svoje síly a životy, abychom uhájili s vymoženostmi 34

socialistické výstavby zároveň svoji vlastní svobodu a svou vlastní budoucnost.

Ai žije Sovětský svaz, zářivý vzor pracujícím všeho světa ! Ať žije naše bratrská Všesvazová komunistická strana ! Ať žije její leninský ústřední výbor se svým geniálním vůd cem soudruhem Stalinem v čele !“

(Pozdrav soudruhu Stalinovi [a] ÚV VKS(b) je vyslechnut delegáty stoje. Po přečtení dlouhotrvající bouřlivý potlesk a volání ve všech řečech : „ Ať žije Sovětský svaz!“ „ Ať žije soudruh Stalin ! " )

Pozdravný telegram soudruhu Dimitrovovi a exekutivě KI

Zápotocký: Předsednictvo navrhuje zaslat tento pozdrav soudruhu Dimitrovovi a exekutivě Komunistické interna

cionály :

„VII. sjezd KSČ posílá plamenné revoluční pozdravy exe kutivě KI aa vůdci KI soudruhu Dimitrovovi. VII. sjezd KSČ V

považuje za svůj úkol v duchu Dimitrovově, v duchu VII. sjezdu KI ukázat miliónům pracujících lidí cestu boje proti fašistic kému barbarství, do něhož se snaží uvrhnout pracující lid

Československa nejenom Hitler, nýbrž i československá reakce, pracující do rukou Hitlerovi. KSČ směle kráčejíc po cestě Dimitrovově bude neúnavně usilovat o uskutečnění jednotné fronty všeho dělnictva a široké protifašistické lidovéfronty všeho pracujícího lidu, v níž je jediná záruka úspěšného boje za chléb,

práva lidu a mír. Největší snahou KSČje, aby pracující lid Ceskoslovenska, háje své životní zájmy, přispěl jako platný bojovník mezinárodní armády proletariátu svým čestným dílem k boji proti reakci, hrozící světu záplavou krve a záhuby, a za uskutečnění socialismu na celém světě.

VII. sjezd KSČ zdraví soudruha Dimitrova a EKI s pocity hluboké vděčnosti. Komunistická internacionála po 15 let po máhá naší straně potírat oportunismus pravého i levého zbar vení v jejich vlastních řadách , za pomoci KI, vedené soudruhem Dimitrovem , naše strana úspěšně, na pochodu překonává také 35

ony chyby, které jí v poslední době překážely v tvoření široké protikapitalistické a protifašistické bojovné fronty pracujícího lidu. Pomoc soudruha Dimitrova a EKI, poskytovaná naší straně, je pomocí v boji proletariátu Československa za osvobo zení z jařma kapitalismu.

At žije generální štáb světového proletariátu – Komunistická internacionála !

Ať žije slavný protifašistický bojovník a kormidelník Komu nistické internacionály, soudruh Dimitrov !"

(Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk, delegáti volají slávu Komunistické internacionale a soudruhu Dimitrovovi.)

Pozdravná deputace ze Slovácka Zápotocký: Na náš sjezd dostavila se deputace proletářů z moravského Slovácka, jež 300 km dlouhou cestu urazila na kolech .

Zástupce deputace z Hodonína: Soudruzi a soudružky! Přináším plamenné pozdravy sjezdu KSČ od pracujícího lidu rudého Slovácka aa Břeclavska ! (Potlesk.) Jeli jsme 320 kilo metrů na kolech , abychom vám tlumočili, že všichni budeme věrně stát po boku komunistické strany, abychom v našem kraji, v Stoupalově kraji, dovedli zničit jeho reakci, abychom dovedli zmnohonásobit naše síly, abychom rudé Slovácko udrželi a rozšířili. Ve volbách dostala naše strana na Slo

vácku 21 000 hlasů . Dáváme si za úkol zvýšit tento počet

antifašistických bojovníků na 50 000, na 100 000 ! (Potlesk.) Zdravím našeho tátu - soudruha Gottwalda (potlesk), který má zásluhu, že naše linie je rovná, že vidíme daleko

kupředu. Jen takovým způsobem se dostaneme k cíli, ku předu, ani nalevo, ani napravo, kupředu! Přeji jednání VII.

sjezdu Komunistické strany Československa zdar ! (Potlesk , výkřiky: „ Ať žije rudé Slovácko !“ )

36

LIDOVOU FRONTU PRO OBRANU

MÍRU, PROTI HITLEROVI, ZA CHLÉB A SVOBODU ! Reč soudruha Klementa Gottwalda1

Soudruh Zápotocký: Přistupujeme nyní k prvnímu bodu denního pořádku : „ Sjednocení dělnické třídy a pracují cího lidu k boji proti fašismu, válce a ofenzívě kapitálu “ , k němuž promluví soudruh Klement Gottwald .

( Soudruh Gottwald přichází na tribunu uvítán hromadnými

výkřiky delegátů v šesti řečech, celý sál povstává a sálem duní šestijazyčně ,,Internacionála “ . A opět hromadné výkři ky: „ Ať žije soudruh Gottwald !“ „ Es lebe Genosse Gottwald!“

„ Nech žije súdruh Gottwald!“ „Eljen Gottwald elvtárs !" „ Chaj žije továryš Gottwald !“ , komsomolská delegace volá : „ Soudruhu Gottwaldovi komsomolské hurá, hurá, hurá !" ) Soudruh Gottwald :

Soudruzi a soudružky! VII. sjezd naší strany schází se v době, kdy nad celým světem stahují se válečné mraky

v takovém rozsahu a v takové nebezpečnosti jako snad nikdy od skončení poslední světové války. OHROŽENÍ MÍRU A BOJ ZA UDRŽENÍ MÍRU Po okupaci Mandžuska Japonskem, po přepadení Habeše Itálií, po zavedení všeobecné vojenské povinnosti v Německu obsazuje nyní německý fašismus Porýní, posunuje svoje armády těsně na hranice Francie a Belgie, připravuje zni čení Československa jakožto samostatného státu, připravuje okupaci Rakouska, Klajpedy a Litvy, snaží se vtáhnout do svých válečných kombinací Polsko, aby si vytvořil nástupní území pro loupežnou válku proti Sovětskému svazu . Projev a závěrečné slovo Kl. Gottwalda, přednesené na VII . sjezdu

KSČ, jsou převzaty ze Spisů Kl. Gottwalda, sv. VII, Praha 1936, str. 91 až 114 a 115—126, porovnány a upraveny podle ,, Protokolu VII . sjezdu

KSC“ , Praha 1936. 37

Na Dálném východě trhá japonská vojenská kamarila kus po kuse Čínu ve snaze učinit ze sebe neomezeného pána Asie, připravuje boj o hegemonii na Tichém oceáně, plíží se ke koloniálním državám Anglie, k Indii, Austrálii. Postupujíc ruku v ruce s německým fašismem a ohrožujíc bezprostředně hranice Sovětského svazu, připravuje japonská vojenská O

kamarila válku proti Americe a Anglii. Jsou, jak řekl soudruh Stalin , dvě hlavní ohniska války:

První ohnisko nachází se na Dálném východě v oblasti Japon ska, druhé ohnisko nachází se v Evropě, v oblasti Německa . Je

těžko říci, praví soudruh Stalin, které z těchto dvou ohnisek je nebezpečnější, avšak obě existují a obě jsou v činnosti. Fašismus, který svoje panství uvnitř země udržuje perma nentní válkou proti vlastnímu lidu, stává se nyní přímým válečným nebezpečím pro země celého světa, řádí s válečnou

pochodní v ruce, přechází k útoku na jiné národy. Zkrocení fašistického útočníka a udržení krajně ohroženého míru je proto centrálním úkolem dělnického hnutí celého světa, dělnických

stran každé země a také úkolem strany naší. Úspěšnost boje proti fašismu a válce, úspěšnost boje za udržení fašistický mi útočníky ohroženého míru závisí na mohutnosti odporu , na mohutnosti hnutí širokých lidových mas proti fašistic kému útočníku. A proletariát, který dnes bojuje za udržení míru , brání tím nejen své vlastní zájmy, nýbrž i zájem všech národů, celého lidstva, urychluje tím současně porážku fa šismu a vytváří předpoklady svého definitivního vítězství. Pro Československo znamená agresívní válečná politika fašistického Německa obzvláště veliké akutní nebezpečí.

Kdyby se podařilo Hitlerovi uskutečnit jeho plány, zname nalo by to pro český lid ztrátu jeho národní nezávislosti. Znamenalo by to pro německý, polský, madarský lid zostření

sociálního a politického utlačení pod knutou fašistických diktatur. Znamenalo by to pro Slováky i pro Ukrajince ná-. vrat nechvalně známého jařma madarské džentry. A pro

všechny národy Československa, pro všechen lid znamenají plány Hitlerovy válku se všemi jejími důsledky, se všemi

oběťmi. Jedná se zkrátka a dobře, soudruzi, pokud jde o Československo, o osud jeho národů, o osud všeho pracují cího lidu ! Je jasno, soudruzi, že náš sjezd se musí v prvé 38

řadě zabývat touto osudovou otázkou všech pracujících

Československa, neboť tato otázka hýbe ne statisíci, nýbrž milióny a my bychom nebyli komunistickou stranou, nebyli bychom revolucionáři, kdybychom se k této masami hýba jící otázce chovali pasívně, nezaujímali stanovisko, kdyby chom řekli, že do této věci nám nic není! Naopak, naší po

vinností je, abychom do této otázky aktivně zasáhli. POZICE KSČ V OBRANĚ LIDU A REPUBLIKY PROTI HITLEROVI

Jaká je naše pozice, pozice komunistické strany, k otázce ohrožení Ceskoslovenska německým fašismem ? Je potřebí velmi jasně a nedvojsmyslně prohlásit : Pozice komunistické

stranyve věci ohrožení Československa hitlerovským fašismem je pozicí obrany Československa proti Hitlerovi, obrany Česko slovenska proti fašismu. Proč jsme tak nemluvili, řekněme, před čtyřmi lety a proč mluvíme dnes o obraně republiky proti fašismu ? Inu, prostě z toho důvodu , že před čtyřmi

lety Československo zahraničním fašismem ohroženo nebylo. To je hlavní důvod. Před čtyřmi lety ještě Francie a s ní Československo stály ve frontě těch, kteří připravovali úklady a útoky na Sovětský svaz. Je známa dlouholetá historie zahraniční politiky vůči Sovětskému svazu. Sa mozřejmě, že tehdy, za takové situace, komunistická stra na nemohla stavět otázku obrany republiky. Dnes je situace .

jiná. Dnes vládne v Německu Hitler, dnes Hitler v Ně mecku staví na denní pořádek otázku násilného, krvavého válečného předělení Evropy a předělení světa, přičemž ostří svého útoku namiřuje nejen proti Sovětskému svazu, ale i proti malým národům aа státům střední a východní Evropy.

Pod touto hrozbou německého fašismu, hlavně pod touto

hrozbou Hitlera, ne z nějakých idealistických nebo humanis tických důvodů, změnila se pozice Francie, změnila se po zice Československa vůči Sovětskému svazu . Dnes Českoslo

vensko a Francie podporují do určité míry, byť i s výhradou, byť ne důsledně, mírovou politiku Sovětského svazu . Dnes se Francie a s ní Československo vzdaly, byť i s těžkým srdcem, 39

ale přece jenom se vzdaly bláhových nadějí, že je možno na Sovětském svazu něco utrhnout. Dnes zkrátka a dobře je pozice Československa v mezinárodní konstelaci poněkud jiná. A konečně stačí si představit, co by [z hlediska revoluč

ního proletariátu, co by z hlediska proletářské revoluce ve střední Evropě] znamenalo podrobení Československa Hitle rovi, co by znamenalo podrobení Rakouska Hitlerovi, stačí

si to představit a musí být na první pohled jasno , jakou po a

zici musí Komunistická strana Československa k otázce boje proti německému fašismu zaujmout. PROČ JSME PRO OBRANU REPUBLIKY PROTI HITLEROVI ?

Jsou lidé, odvolávající se dokonce na Lenina, kteří říkají,

že podobná pozice, pozice obrany republiky proti němec kému fašismu, je protileninská. Odvolávají se na Lenina a na jeho stanovisko proti sociálšovinisņu ve světové válce v letech 1914–1918. Ano, Lenin v letech 1914-1918 ostře

bojoval proti sociálpatriotickému stanovisku obrany vlasti, ostře potíral názory o tom, že ve válce z let 1914-1918 byl rozdílmezi tou nebo onou skupinou imperialistů. A to bylo také úplně správné. Ale Lenin také současně polemizoval s těmi, kteří hodnocení charakteru války 1914 chtěli přenášet na všechny v budoucnosti možné války tvrzením , že žádná budoucí válka v Evropě již nemůže být jinou než válkou , v níž mezi jednotlivými bojujícími státy není rozdílu . Je jasné, že dnes, v roce 1936, je situace jiná, než byla v roce

1914, a že dnes platí to, co za možné považoval Lenin , když varoval soudruhy, aby pro všechny věky brali měřít ko z roku 1914 .

Dnes existuje Sovětský svaz, největší bašta, opora míru . V roce 1914 to nebylo. Dnes, v roce 1936, existují fašistické

státy, existuje především ve střední Evropě fašistický stát, Hitlerovo Německo, jehož doktrínou, pokud jde o zahra

niční politiku, je válečná expanze, diskriminování malých

národů a států ,teorie o nutnosti pogermánštění, pohitlerov štění malých národů a expanze proti Sovětskému svazu. 40

Dnes existuje řada malých států, které jsou bezprostředně vystaveny útočnosti fašistického útočníka a jimž hrozí ztráta státní a národní nezávislosti. A konečně máme dnes

velké kapitalistické státy, jako je Francie, které pro tento moment nemají zájem na válečném konfliktu . Proto je dnes

úplně falešné označovat všechny státy jako útočníky. Zdů razňuji, soudruzi, zejména tu okolnost, že ve všech útočných plánech fašistického Německa a militaristického Japonska hraje převážnou úlohu Sovětský svaz jako objekt, jako cíl

napadení útočníky. A již tento fakt sám ukazuje, že v příští válce nebude možno postupovat tak, jako tomu bylo v roce 1914. (Stačí si to, soudruzi, představit konkrétně u nás

v Československu, v Československu kapitalistickém , Vv Čes koslovensku utlačujícím druhé národy, v Československu, které je samo o sobě také imperialistické.] Ale když toto

Československo půjde dočasně po boku Sovětského svazu proti Hitlerovi, pak stačí si jen toto představit, aby bylo jasné, jak je nebolševické přenášet stanoviska z roku 1914 na rok 1936 a říkat, že není vůbec žádného rozdílu mezi tím

nebo oním kapitalistickým státem v příští válce. NE TŘÍDNÍ MÍR , ALE TŘÍDNÍ BOJ

Druhá námitka, kterou nám činí někteří lidé. Říkají: Po stavíte- li se na pozici obhajoby republiky proti fašismu, pak nutně se dostáváte na pozici třídního míru , nutně se dostá váte na pozici třídní spolupráce, nutně se dostáváte na po zici sociální demokracie. Není sporu o tom, soudruzi, že obrana republiky proti fašismu může být vykládána jako třídní mír s vlastní buržoazií, může být vykládána jako re formismus, sociálpatriotismus. Ale nemusí tomu tak být a komunisté takový výklad otázky také nedávají. Jednoduchá úvaha nám osvětlí, že obhajoba republiky proti fašismu ne znamená hradní mír s vlastní buržoazií, že skutečná obrana

nemůže ani znamenat třídní mír. Podívejte se, jaké jsou před poklady skutečné obrany země proti fašismu. Za prvé splnění sociálních a hospodářských požadavků pracujícího lidu měst

i venkova. (Jakže chceš hájit republiku, když lid rabuješ, 41

vysáváš z něho poslední kapku krve ? Je jasné, že v zájmu skutečné obrany republiky je potřebí dát lidu, co jeho je. Za druhé svoboda, větší demokratická práva, demokrati zace celého režimu, zkrátka a dobře, práva pracujícímu lidu, neboť jakže chceš bránit republiku, když děláš z republiky pro lid kriminál ? Za třetí nacionální práva, nacionální zrovno právnění všech národů Československa. Jakže chceš bránit republiku, jakže chceš přimět národy k tomu, aby obhajo

valy republiku, když je diskriminuješ ? Za čtvrté demokrati zace armády, očištění armády od fašistických generálů , plná občanská a demokratická práva vojákům. Jakže je možno hájit republiku proti Hitlerovi, když u pramene sedí jeho pomocníci ?] To jsou ty čtyři základní, hlavní podmínky obrany republiky proti fašismu. Co dělá buržoazie a jak se staví k těmto otázkám ? Je proti! Z toho plyne, že jedině třídní boj proti buržoazii v těchto věcech může prosadit pod mínky skutečné obrany republiky. Dále, soudruzi! Jak se může Československo, exponovaný malý stát, udržet proti Hitlerovi? Jedině v těsném spoje nectví Ss SSSR, s jeho Rudou armádou, s jeho mírovou poli tikou. Jedině vespolku se zemí Sovětů. Co dělá reakce u nás

a všude jinde ? Štve proti SSSR, žádá rozvázání smlouvy se Sovětským svazem. Co dělají různé elementy z řad tzv. „ le

vé“ buržoazie ? Kolísají. Jsou také ochotny zrušit smlouvu 8 SSSR. A co z toho plyne, soudruzi ? Že jedině třídním bojem proti buržoazii, neústupným bojem proti reakci, od halováním kolísání tzv. levé části buržoazie, je možno pra

covat pro obranu republiky proti fašismu. Tedy žádná idyla třídního míru, žádné objímání se s tzv. vlastenci, nýbrž nejostřejší boj za požadavky spojené se skutečnou obranou republiky proti fašismu.

A v případě války, soudruzi ? Jak ji buržoazie povede ? Jak povede válku ? Dejme tomu, že Hitler Československo

napadne. [Na prstech si možno spočítat, jaký bude postup pánů, vždyť známe tu buržoazii. Za prvé to bude pro ni kšeft, za druhé bude chtít úplně spoutat lid, za třetí to bude zrada

a kapitulace. Dá-li pracující lid Československa pánům možnost, aby zradili, tak v případě války rozhodně zradí. Vedení války proti Hitlerovi, má - li končit úspěchem a 42

vítězstvím , vyžaduje však pravý opak. Tato válka může být vedena jedině na třídním podkladě, po vzoru Jakobínů. To znamená dát lidu svobodu, dát lidu možnost, aby v zá vodech, v úřadech, v armádě a všude jinde kontroloval, vy hazoval reakcionáře, zrádce, skryté a zjevné agenty Hitle rovy.) To znamená dát lidu chleba, splnit všechny jeho poža davky. Jen za těchto podmínek , jen takovými metodami vedená válka proti Hitlerovi může vést k úspěchu. A vše to,

soudruzi, jsou otázky třídního boje, a nikoli třídního míru ! SAMOSTATNÁ TŘÍDNÍ POLITIKA DĚLNICKÉ TŘÍDY VE VŠEM

Soudruzi, zdržuji se u tohoto problému tak podrobně proto, abych prokázal, že není pravda, tvrdí-li někdo, že obrana republiky proti fašismu musí nutně znamenat třídní mír, vede nutně k reformismu a k sociálpatriotismu. Naopak. Politika skutečné obhajoby republiky, skutečné obhajoby

míru dnes, a politika skutečné (lidové, jakobínské války, když bude nevyhnutelná a vypukne zítra, tato politika je v nejostřejším rozporu s třídní linií buržoazie a může být prosazena jen v nejostřejším třídním boji proti ní.) A ti lidé, kteří nám radí, abychom my, komunisté, doktrinářsky, dogmaticky, slepě stáli stranou ve věci, která se dotýká

doslova osudu všech národů Československa, kteří nám dopo ručují, abychom řekli : „ Nám je to fuk, ono je to v Praze jako v Berlíně, jestli to bude tak nebo onak, ono to bude všechno jedno“ nuže, těmto lidem prohlašujeme, že na jejich „ radu“ nic nedáme a podle ní se řídit nebudeme. (Potlesk.) Co je hlavní ? Hlavní je, abychom v této otázce, velmi

složité, my, komunistická strana a celá dělnická třída, měli svoji vlastní, samostatnou třídní politiku, třídní linii. Jako na vše, co je také pod sluncem, tak i na věc obrany republiky se musíme dívat ne z hlediska zájmů „ vůbec“ , nýbrž z hle diska zájmů pracujícího lidu (potlesk), z hlediska zájmů děl nické třídy (snažíce se prosadit v této otázce dělnickou re voluční linii .] To je také nejlepší vodítko v těchto spletitých, 43

komplikovaných, ne jednoduchých otázkách : Vidět všechny tyto věci ze stanoviska zájmů dělnické třídy, ke každé

konkrétní věci s tímto problémem související přistupovat jen a jen z tohoto hlediska . To je záruka proti oportunismu, proti nebezpečí, že bychom se ocitli na jedné linii s refor mismem a sociálpatriotismem . Kdybychom nedbali zájmů dělnické třídy, dostali bychom se nutně na platformu sociál. patriotismu. Ale budeme-li toho dbát a zamícháme- li se

aktivně do této věci, která hýbe milióny, může se nám podařit mobilizovat tyto milióny, uvést je do pohybu. Co je snahou buržoazie ? Co je snahou třídního nepřítele ? [ Postavit ve věci

obrany republiky milióny proti nám, izolovat nás od mas. My bychom třídnímu nepříteli vyšli na tři čtvrtiny cesty, na devadesát procent cesty vstříc, kdybychom dbali hlasu těch, kteří nám radí : Nemíchejte se do toho, řekněte, že vám do toho nic není. My touto cestou nepůjdeme. My v otáz kách obrany republiky musíme ony milióny, které se buržoa zie snaží postavit proti nám, soustředit kolem nás, kolem

komunistické strany, v jednotné frontě, postavit je proti buržoazii] a izolovat reakci. (Potlesk.) To, soudruzi, je naše pozice v otázce obrany republiky. BOJ PROTI POMOCNÍKŮM HITLERA V ČESKOSLOVENSKU

V této souvislosti bych se chtěl dotknout ještě jedné věci. Bezprostředním úkolem dělnického hnutí u nás v Česko slovensku i v mezinárodním měřítku je udržet mír. V souvis

losti s politikou Hitlerova Německa vidíme v Českosloven sku, že veškerá reakce (nejen Kramář, nýbrži veškerá reakce) bez rozdílu národností, ať již má různé názory v čemkoli,

v jednom je si zajedno: V odporu proti přátelství vůči Sovět skému svazu a ve snaze přiblížit Československo fašistic kému Německu . Soudruzi, velmi mnoho v našem boji proti

válce a za udržení míru a v případě války za poražení Hitlera závisí na tom, nakolik se nám podaří již dnes, ted , ihned ,

tyto hlasy zrádců, agentů Hitlera, umlčet, jejich nositele v národě izolovat a připravit jim porážku. Nesmíme si to, 44

soudruzi, vůbec představovat příliš jednoduše. Kdyby člověk soudil podle nálady, která je mezi lidmi dnes, tak by řekl: Je utopie, je šílenství, jestli Stříbrný nebo Kramář myslí, že to sfouknou s Henleinem , odtrhnou nás od Sovětského svazu

a povlečou nás do Berlína. Zdálo by se, že takový člověk by se v Praze nesměl na ulici ani ukázat. Ale věc není tak jedno duchá. Podívejte, oni již dnes proti Sovětskému svazu boha pustě štvou, ačkoli každý, zejména malý český člověk, cítí, že vlastně v tom Sovětském svazu je hlavní opora jeho ná rodní existence . A oni přece si mohou dovolit proti Sovět skému svazu štvát, na ulici chodí, schůze dělají, a nejsou

vždy vypískáni. My se z toho musíme, soudruzi, učit. Oni přirozeně nebudou dělat obrat z dneška na zítřek . Oni ne půjdou do Berlína s hakenkreuzlerskou fanglí, s muzikou a průvodem . Ale oni připravují nenáhlou změnu celé linie zahraniční politiky a budou k tomu používat velmi nebez pečných argumentů, s kterými musíme počítat a které již předem musíme mezi lidem potírat. Oni již teď říkají teď zatím méně hlasitě, ale jistě to budou později řvát: „ Podí

vejte se, ten Hitler má spadeno na Sovětský svaz, on to

znovu a znovu tvrdí, přísahá, dokazuje a my tomu konec konců věříme. On má spadeno na ty bolševiky. Nač my, malé Československo, bychom si pálili prsty, nač my máme Sovětskému svazu tahat kaštany z ohně ? Proč my bychom

se nemohli dohodnout s Hitlerem , ať nám dá pokoj a ať si to

se Sovětským svazem vyřídí? My přece s tím nemáme nic společného, my budeme mít pokoj a jak si to Hitler vlastně

s bolševiky vyřídí, je jejich věcí, jen když my, malí Češi, budeme uchráněni války.“ Věřte, soudruzi, že u toho „ ma lého českého člověka“ bude takový argument hodně půso bit. Ve skutečnosti přirozená věc je, že jakákoli kapitulace před Hitlerem znamená jen zesílení jeho útočnosti a zna

mená zesílení jeho útočnosti proti Československu. Dobře, Hitler jistě teď dává tady Henleinovi pokyn, aby dělal

loajálního, aby dostal styk s pravým křídlem české buržoa zie , aby se s nimi dohodl. Na čem ? Na osvobození Němců

v Sudetech ? Ne, ale na tom, odvrátit Československo od Sovětského svazu, přivést [je] k Berlínu. Jakmile jednou Československo bude zbaveno opory Sovětského svazu, 45

jakmile se jednou dostane do drápů fašistického Berlína, pak je to již začátek jeho konce . Přinejmenším by to zna.

menalo, že jednoho krásného dne by nás pod komandýry hakenkreuzlerských štábů chtěli hnát na sovětskou Ukraji nu . (Výkřik : „ My je nepustíme!“ ) Na každý pád by to zname nalo vtažení Československa do války jako lancknechta fašistického Německa. A kdyby to měl Hitler vyhrát jako že to nevyhraje pak by nakonec Československo 2

přes své lancknechtské služby také zařvalo.

My, soudruzi, musíme všechny tyto věci již dnes velmi jasně lidu říkat, aby se české reakci, českým fašistům nepo

dařilo přervat smlouvu se Sovětským svazem, vtáhnout Československo do područí Berlína . My musíme dovést vy tvořit takovou pogromovou náladu proti nim jakožto proti velezrádcům, jakožto proti agentům Hitlera tak, aby se

nemohli odvážit svoje plány uskutečnit a aby v případě, že by se toho přece odvážili, riskovali přitom krk. BOJ PROTI FAŠISMU A ÚTOKOM KAPITÁLU

Těsně spojena se zahraniční politikou Československa je

vnitropolitická situace. Máme v Československu poměrně široký reakčně fašistický blok. Mezi buržoazií všech národů, mimo vládu i uvnitř vlády. V tomto bloku je mnoho proti kladů, mnoho třenic, ale to, co je nejvíce spojuje, v čem více méně jsou zajedno, je otázka zahraniční politiky, linie „pryč od Moskvy, blíž k Berlínu “ , a jejich nenávist vůči dělnickému hnutí, jejich chuť hnát to útokem proti dělnickému hnutí. Nejen na komunistickou stranu, nýbrž na celé dělnické hnutí vůbec .

V prosinci minulého roku při presidentských volbách jsme viděli malou ukázku činnosti a úmyslů tohoto reakčně fašis tického bloku. Tehdy ještě reakční buržoazie víceméně se

přepočítala, přeceňovala své síly a podceňovala síly proti fašistické. Ačkoli z naší strany byly udělány jen některé

nerozhodné a nesmělé pokusy povolat na pomoc ulici, povo lat na pomoc lid, dát lidu možnost zamíchat se do zákulisních

piklů a čachrů, přece jen buržoazní reakce poznala, že ještě 46

není doba pro to, aby mohla své plány plně provést, a proto v poslední chvíli couvla. Ale, soudruzi, bylo by omy lem myslet, že se vzdala svých plánů nebo že své pokusy nebude opakovat. Naopak ! Politika vůdců sociálně demo kratických a českých socialistů, kteří přes naše návrhy ne

využili příležitosti k tomu, aby dezorientovanou reakci hnali do kouta, tato politika měla za následek další zesílení, další výboje reakce . A nebezpečí opakování prosince 1935 je stále větší a tím větší, že příští výpady reakce budou dů kladněji připraveny. Tou měrou, jak roste nebezpečí války, tou měrou, jak roste nebezpečí Hitlerova útoku, tou měrou roste nebezpečí reakce, která se snaží o dohodu s Hitlerem .

A fašistická diktatura v Československu, která by byla pod porována Henleinem , by vedla útok nejen na komunistickou stranu, ale na celé dělnické hnutí, znamenala by přiblížení

k Berlínu a zařazení Československa do válečné fronty ně meckého fašismu.

Pokud se týká sociální a hospodářské situace pracujícího

lidu, máte, soudruzi, částečné cifry v písemné zprávě ÚV. Nebudu je opakovat. Stačí říci pro celkovou charakteris tiku to, že přes určité oživení výroby a určitý vzestup počtu

zaměstnaných dělníků se celkem situace dělnické třídy a pracujícího lidu nezlepšuje. Nezaměstnanost neklesá, mzdy nestoupají, podpory nezaměstnaných jsou snižovány, poli tika kartelů a monopolů vede ke zdražování. Situace pra

cujících rolníků není lepší. Co se změnilo v posledním roce, to je vzestup zisků kapitalistických společností. V tomto směru buržoazie skutečně dovedla vykonat velký kus práce. JE MOŽNO SE BRÁNIT A UBRÁNIT!

Soudruzi, úkolem našeho sjezdu je, aby dal odpověď na otázky, které dnes visí na rtech statisíců a statisíců. Na

otázku, zda je možno udržet mír a obhájit lid a republiku před fašistickým útočníkem. Zda je možno udržet a rozšířit demokratická práva, předejít fašistické diktatuře. Zda je možno vybojovat a docílit zlepšení sociálního postavení lidu. Náš sjezd musí dát odpověd: Ano ! Je to možno za před 47

pokladu, že bude překonán rozkol dělnické třídy (potlesk ), vytvořena jednotná fronta dělnických stran a organizací. Je to možné, když bude překonána odborová roztříštěnost a vytvořena jednotná odborová organizace. Je to možné, když bude překo nána izolovanost dělnické třídy zejména od rolnických mas a ostatních středních vrstev a vytvořena široká lidová fronta . (Potlesk.) Je to konečně možné, když politika dělnické třídy nebude určována zájmem buržoazie, když nebude těmto zájmům

podřizována, nýbrž když dělnická třída si prosadí svoji samo statnou třídní politiku. PROSADIT JEDNOTNOU A LIDOVOU FRONTU

ZA KAŽDOU CENU

Soudruzi aa soudružky! Poněvadž víme a jsme přesvědčeni, že jedině semknutím všech sil dělnictva a všeho pracujícího lidu možno čelit hrozícím pohromám a nebezpečím, proto také dnes na našem sjezdu stavíme před dělnickou třídu,

před naši stranu úkol prosadit jednotnou a lidovou frontu za každou cenu. (Potlesk.) Jistě si mnozí z vás všimli, že v ná vrhu rezoluce k 1. bodu denního pořádku našeho sjezdu je tato formulace : „ Za každou cenu .“ Já bych chtěl říci několik slov na účet této formulace . My v historii strany jsme měli často polemiky na téma „ Jednota za každou cenu “ . Pokud si někteří představovali uskutečnění jednotné fronty „ za každou cenu“ tak, že přestáváme být komunisty, pak jsme je potírali a také jsme je potřeli. Je teď tedy samozřejmé, že se nám nejedná o to, abychom uskutečnili jednotnou frontu tak, že přestaneme být komunisty. Už proto ne, po něvadž tak není možno vůbec uskutečnit jednotnou frontu . Roztříštěnost dělnictva, roztříštění dělnické třídy povstalo

právě v důsledku spolupráce s buržoazií a není možno likvi. dovat tuto roztříštěnost tím, že by ona část dělnictva, která

stojí na pozici třídního boje, přešla na pozici třídní spoluprá ce. Tak u nás heslu „uskutečnit, prosadit jednotnou frontu za každou cenu “ není možno rozumět. Ale my chceme tímto velmi důrazným postavením otázky jak mimo stranu, tak i dovnitř strany zdůraznit svoji neochvějnou vůli, že děj se 48

co děj, my, komunisté, neochvějně půjdeme za myšlenkou jednoty, budeme se ji snažit uskutečnit, budeme se ji snažit prosadit a prosadíme. (Potlesk.) My to říkáme v návrhu

našeho sjezdového usnesení tak ostře a důrazně proto, aby chom předem vyrazili z rukou zbraň těm, kteří někdy tvrdí jak jste například nyní v posledních týdnech slyšeli že komunisté se vzdávají jednotné fronty jistě proto , poně

vadž jim to „ Gottwald nařídil“ . My to chceme, soudruzi, ale také říci do našich vlastních řad, aby každý náš soudruh byl si vědom, že když strana, je- li to nutno , vyspravuje oportunistické chyby , když musí zostřit svůj postup proti reakčním vůdcům sociální demokracie, když musí dělat ten neb onen taktický krok, že to nikterak neznamená vzdání se

myšlenky jednotné fronty, že dosažení akční jednoty děl nictva chceme skutečně za každou cenu. (Potlesk.)

SABOTÁŽ ODPŮRCŮ JEDNOTY NUTNO PŘEKONAT Vedení sociální demokracie, české i německé, i vedení

českých socialistů přes všechny naše opětovné nabídky jed notné fronty zůstává dosud v řadách odpůrců akční jednoty dělnické třídy. Setrvávají na této pozici přesto , že jistě sami vědí, jak choulostivá , jak vratká je vlastní pozice socialis tických stran, v jaké slepé uličce se tyto strany nacházejí, do jaké slepé uličky dělnictvo přivedly, a že v případě generál ního útoku reakce půjde nejen o nás, o0 komunisty, nýbrž také o socialistické dělníky, o socialistické organizace. I když so ciální demokrat Bechyně a podobní by snad dostali penzi, socialistické dělníky v každém případě by očekával stejně jako nás přinejmenším koncentrační lágr. Soudruzi, my

musíme dovést masám socialistických dělníků přivést plas ticky před oči, do jaké situace byli oni svými vůdci zavedeni a co nutně bude znamenat další odmítání jednotné fronty . My, soudruzi, toto umění dosud dobře neovládáme.

Podívejte se, když vezmeme sociálně demokratický argu ment, že nemohou přistoupit na jednotnou frontu s námi proto, poněvadž by museli vystoupit z vlády. Když tento argument před socialistickým dělníkem do všech důsledků 4 Protokol

49

rozeberete, musí být každému jasno, že tento argument

mluví právě proti celé politice vládních socialistů . Oni prý nemohou s námi společně postupovat , poněvadž by jinak museli z vlády. Ale je notoricky známo, že agrárníci společně

postupují a konspirují s kdejakým reakčním iredentistickým lumpem, že se pokusili v prosinci o malý puč, a přece nejdou z vlády, a přece jim nevadí nic, že sedí se socialisty ve vládě. Proč tedy nemohou socialisté dělat jednotnou frontu s komu nisty ? Jak je možno si to vysvětlit ? Je možno vysvětlit si to jen tím, že v koalici je diktatura agrárníků, v koalici vedou

reakcionáři a výsledek je vždycky stejný. Znovu a znovu se ta historie opakuje, při každé příležitosti, když se jedná

o útok na hospodářská a politická práva pracujícího lidu. Vždycky vládní socialisté odmítnou jednotnou frontu, od mítnou proti tomu bojovat pod titulem : Nemůžeme, museli bychom z vlády --a vždycky reakce a buržoazie prosadí svou.

Byly zhoršovány podpory v nezaměstnanosti. Řekli jsme sociálním demokratům : Bojujme společně proti tomu. Oni odpověděli: Ne, my nemůžeme. Byla zhoršována ochrana

nájemníků. Řekli jsme : Bojujme společně proti tomu. Oni odpověděli : Ne, my nemůžeme . A agrárníci prosadili svou,

ochrana nájemníků padla . Po jejich vlastní kůži lezou agrár

níci do závodů, vhánějí lidi do žlutých organizací. Řekli jsme : Nedejme si to líbit, bojujme společně proti tomu, ne

připusťme takovou Janečkárnu . Oni odpověděli: Ne, my

nemůžeme, jsme ve vládě, v koalici s agrárníky. A tak to chodí stále a stále, při každé příležitosti. Výsledek je ten, že páni dostanou, co chtějí, a dělníci na to doplácejí. Je, soudruzi, jasné, kam to může jít. Je jasné, že to ne může nikde jinde skončit než tam, že jednoho krásného dne - až to bude mít fašistická reakce připraveno, pěkně zfor -

mováno mezi sebou, až na druhé straně dělnická třída na

základě neustálého odmítání jednotné fronty socialistickými

vůdci bude ještě více dezorientována – že pak páni řeknou : Tak, teď už se s vámi vůbec párat nebudeme a zatočíme s vámi podle svého : „ Mouřenín vykonal svoji povinnost a může jít. “ Zkrátka a dobře, soudruzi, politika, kterou vedou vůdcové sociálně demokratičtí a národně socialističtí, ta ze

stanoviska dělnické třídy nevede nikam jinam než do slepé 50

uličky. Oni budou tak dlouho poslouchat, oni budou tak dlouho dělat, co buržoazie bude chtít, až jednou budou sami reakcí zmáčknuti.

Vládní socialisté neprávem tvrdí, že my, komunisté, činíme jejich vystoupení z vlády podmínkou jednotné fronty. My, komunisté, o vládní účasti socialistů v koaliční vládě s buržoazií, o jejich vládní činnosti máme své velmi vyhra něné názory. My tuto politiku neschvalujeme, my ji pova žujeme za škodlivou dělnictvu, my jsme přesvědčeni, že tato politika není hrází proti fašistickému nebezpečí, že ona mu naopak pomáhá uvolňovat cestu . Ale přesto nečiníme jejich vystoupení z vlády podmínkou jednotné fronty. Vůči

jejich argumentu, že kdyby se zúčastnili s námi jednotné fronty, museli by chtě nechtě z vlády vystoupit, čímž auto maticky tam přijdou reakcionáři a fašisté, mohli bychom

říci: Podívejte se, ani ve Francii, ani ve Španělsku nejsou socialisté vevládě. A ve Španělsku se poroučeli reakcionáři a fašisté z vlády a ve Francii se poroučel Laval, spojenec Mussoliniho. Kdo je dostal z vlády ven ? Snad socialističtí

ministři ? Ne. Jednotná a lidová fronta je dostala z vlády

a udržuje je dál od vlády. U nás naproti tomu už reakcionáři ve vládě jsou a o přitažení dalších se jedná s Hlinkou, a do konce s Kramářem, ba is Henleinem si podávají pod stolem ruku. A vládní socialisté tomu asistují. Co z toho plyne ? Jaký závěr ? Proč dnes se mohou reakcionáři v Českosloven sku cpát do vlády ? Snad proto, že tam nesedí sociální demo kraté a čeští socialisté ? Vždyť oni tam sedí, a přesto se re akcionáři do vlády cpou. Oni se mohou cpát do vlády proto, poněvadž zde není jednoty dělnictva a lidové fronty, která by je udržela od vlády dále tak, jak tomu je ve Francii a ve Španělsku. KDE JE VÝCHODISKO ?

Jak by bylo možno vyjít ze slepé uličky, kdy buržoazie prosazuje své plány kus po kuse následkem ustupování

vládně socialistických vůdců, kdy hrozí ve vnitřní politice ne bezpečí fašismu a zdeptání dělnické třídy a v zahraniční 51

politice připoutání Československa k Hitlerovu Německu ?] My navrhujeme sociálním demokratům a českým socia listům , aby oni bez ohledu na to, jestli jsou ve vládě nebo ne, společně s námi se shodli na řadě minimálních požadavků, které by šly po této linii: Za prvé zlepšit postavení dělníků, pracujících rolníků, živnostníků, pracující inteligence atd. Za druhé udeřit proti fašismu, rozšířit demokratická práva pracujícího lidu. Za třetí zabezpečit skutečnou obranu re publiky proti fašismu. My navrhujeme, abychom se v tomto směru shodli. Jsme ochotni o každém návrhu jednat, ze

jména jsme ochotni jednat o boji za ony požadavky, které sociální demokraté a čeští socialisté měli napsány ve svých volebních provoláních a jejichž uskutečnění by bylo na pro

spěch lidu. Ať se s námi socialistické strany dohodnou, ať uděláme pakt, ať společně požadavky předložíme ve vládě,

v parlamentě, zaměstnavatelským organizacím . Ať společně vydáme výzvu v první řadě k našim vlastním organizacím , aby v místech a závodech se sešly, aby v závodech a v ob

cích společně postupovaly, aby rozvinuly v celoříšském mě řítku společnou kampaň za společné požadavky, aby za ně provedly propagandu, agitaci, demonstrace, stávky. Ať se dále společně obrátíme na organizace malých pracujících rolníků, živnostníků, intelektuálů s tím, aby s námi spo lečně postupovaly za své vlastní požadavky. Ať společně

prohlásíme a společnými činy dotvrdíme, že za vytyčenými požadavky společně do všech důsledků půjdeme: všechny čtyři strany, všechny odborové organizace, všechny zá vodní výbory, všechny obecní frakce atd. A uvidí se, co bude dělat potom vláda, co bude dělat parlament, co bude dělat Svaz průmyslníků.

Jak by působil takový obrat v politice socialistických stran ? Působil by elektrizačním vlivem na celou dělnickou

třídu a přes tu na široké vrstvy rolnictva a živnostnictva . V měšťáckých stranách, zejména v takové agrární straně, by tento obrat socialistických stran na pozice jednotné

fronty dělnictva a lidové fronty proti buržoazii měl za násle dek velmi rychlou diferenciaci a ukázal by, že se Stoupaly,

Vranými a Kahánky nejdou masy rolnictva. Projevila by se diferenciace i ve vedení agrární strany, i v jejím parlament 52

ním klubu. Diferenciace probíhala by také ve všech ostat ních měšťáckých stranách. Způsobila by izolování reakce a široké masy rolnictva a městských středních vrstev přiklo nily by se směrem k dělnictvu, směrem k lidové frontě.

Soudruzi, (současně by probíhala diferenciace ve státním aparátě. Zejména nižší kádry státního aparátu, v první řadě v armádě, by se přiklonily k lidové frontě a reakce a fašis

mus ve státním aparátě by byly izolovány. Státní aparát, a zejména armáda by se v takové situaci nedaly jen tak beze všeho zneužít buržoazií proti lidu .] Tak by obrat socialistic kých stran k jednotné frontě vytvořil úplně a velmi rychle nový poměr sil mezi třídami v tomto státě. VLÁDA LIDOVÉ FRONTY

A za takových okolností, které by se rovnaly začátku politické krize měšťáckého režimu, by stála také jinak otázka vlády. Dnes stojí otázka vlády tak, že agrárníci každou chvíli si dupnou a sociálním demokratům a českým socialis tům řeknou : „ Ptáčku, žer, anebo pojdi.“ Za předpokladu rozvinutí jednotné a lidové fronty, za předpokladu diferen ciace v měšťáckých stranách, za předpokladu diferenciace ve státním aparátě by stála otázka vlády jinak. Pak by bylo akutní a proveditelné heslo : [ Teď půjdou z vlády ven ne přátelé lidu , teď je moment pro utvoření vlády lidové fronty (potlesk), teď je moment, kdy můžeme reakci hnát do kouta a rozdrtit!)

Zde, soudruzi, vidíte dvě různé perspektivy. Na jedné straně perspektivu odpůrců jednotné fronty. Na konci této perspektivy stojí koncentrační lágry. Na druhé straně naši perspektivu: sjednotit se, bránit se, přejít k protinástupu .

Pak nebude stát otázka diktatury fašistické, nýbrž otázka vlády lidové fronty. A tato je zvlášť důležitá v souvislosti s obranou republiky proti Hitlerovi. Jedno je, soudruzi, jisto : Jestli bude české reakci pone cháno volné pole, pak nás zaprodá sS kůží i s chlupy Hitlerovi.

O tom není sporu . Takže se jedná o osudy národů Českoslo venska, o to, aby nepřišly v té neb oné formě pod patu 53

Hitlera. A jestli něco může tomu zabránit, pak je to právě jednotná fronta dělnictva a lidová fronta všech pracujících a z velikého hnutí a velkého boje jednotné a lidové fronty vzniklá vláda lidové fronty, která je s to organizovat sku tečnou obranu republiky proti fašismu. Obrana republiky proti fašismu, obrana proti Hitlerovi bude definitivně za bezpečena, (až bude moc v rukou proletariátu, až bude moc v rukou sovětů.] (Potlesk.) Ale je -li možno ještě před usku

tečněním této ideální podmínky pro skutečnou obhajobu lidu a republiky proti fašismu utvořit minimální záruku, že účinná obrana vskutku organizována bude, pak je to vláda lidové fronty. Proto má tato otázka pro všechny národy

Československa takový velký význam . My si (toho) přirozeně musíme být vědomi a musíme to znovu a znovu opakovat : Vláda lidové fronty bez lidové fronty není možná. [ Vláda

lidové fronty bez boje, bez hnutí, bez dezorganizace bur žoazie, bez pronikavého zesílení pozic pracujícího lidu, bez otřesení celého systému kapitalistického panství není možná. A proto na začátku stojí jednotná fronta dělnictva, lidová

fronta všech pracujících , boj, společný, jednotný boj za

každodenní požadavky.] To jsou dvě perspektivy, dvě cesty. Jedna vede do bahna, řekl bych do koncentračního lágru , druhá vede k vítězství. A soudruzi, náš VII. sjezd musí vytvořit všechny předpo klady, aby ta druhá, ta naše perspektiva, zvítězila. O STRANĚ

V závěru chci ještě několik slov věnovat otázkám strany.

Není sporu o tom, že náš sjezd plně souhlasí s usnesením VII. kongresu KI a jeho linií, s jeho politikou. Linie VII. kongresu KI, politika Dimitrova, tot politika mobilizace miliónů v ná rodním i mezinárodním měřítku, toť politika bolševická, toť politika stalinská, toť politika leninská. A soudruzi, také v Československu správné provádění politiky VII. kongresu 2

v duchu Dimitrova bude bezpodmínečně znamenat pře

konání rozkolu dělnické třídy a mobilizaci miliónových mas. Usnesení VII . kongresu vyvolalo v celém světě nebývalý 54

ohlas a mezi masami pracujícího lidu ohromné nadšení. A také v Československu.

Soudruzi, ale uplatňovat politiku VII. kongresu, politiku Dimitrova, to už není věc tak lehká a jednoduchá. To je věc velmi složitá. To je věc, která vyžaduje bolševické pevnosti, ocelové pevnosti a přitom pružnosti, vytrvalosti, ostražitosti a zkušenosti. Uvést v pohyb milióny, ty milióny vést stále blíž k našim konečným cílům , toť umění. Dovést se oriento vat v každé situaci, v těch nejspletitějších otázkách, najít správnou odpověd tak, aby to zachvátilo a táhlo za sebou ne desítky, ne stovky, ne tisíce, ale statisíce a miliónové

masy, to je komplikovanější, než se klanět před tezemi jako před ikonou a opakovat formulky. My konečně, soudruzi, my [jsme) to zažili na vlastní kůži. Soudruzi se vrátili ze VII. kongresu KI ohromně nadšeni, souhlasili s usneseními a

myslili: „Hurá, teď to půjde u nás v Československu horem V

pádem. Teď jim to ukážeme.“ A ve snaze docílit rychlých, snadných úspěchů, v domnění, že praktické uplatnění politiky

VII. kongresu je věc velmi jasná, nesporná a velmi jednodu chá, soudruzi z vedení začali si ty věci vykládat a uplatňovat poněkud oportunisticky. Není, soudruzi, sporu o tom, že tato – bohudík krátká – perioda v životě strany nám ztí žila další správné bolševické uplatnění linie VII . kongresu. Vezměte si například otázku obrany republiky proti zahra ničnímu fašismu, která se stala krajně ožehavou v souvis losti s posledními kroky Hitlerova Německa. Kdyby na tomto poli, na tomto velmi kluzkém , velmi vratkém poli byla strana neupadla do oportunismu, jistě bychom byli teď Ss to rozvinout daleko směleji naši politiku a strhnout na sebe masy.

STRANA JE SEMKNUTÁ A PEVNÁ

Ale jedno se nám přece podařilo. A to, myslím , dokazuje

začátek našeho sjezdu. Podařilo se nám to, že provedenou korekturou linie se strana semkla více dohromady, než byla

předtím. (Potlesk.) Strana je jednotnější, než byla před tím. Třídní nepřátelé jsou z toho, jak se říká, „ jeleni“. (Smích.) 55

Dnešní ,,Prager Tagblatt“ prorokuje, že prý tady na sjezdu budou velké boje ( smích) o to, jestli ta dnešní nebo ta

včerejší politika je správná. Zřejmě jsou pánové v oceňování naší strany úplně vedle. Kdo zná dělnické hnutí, kdo zná

naši stranu, ten si mohl na prstech vypočítat, že vyspravení oportunistických chyb tváří v tvář před veškerou veřejností stranu nerozleptá, nýbrž že její řady srazí dohromady.

( Bouřlivý potlesk.) To je tedy, soudruzi, první, zřejmě vidi telný výsledek naší korektury. s

Dále můžeme s radostí zjistit, že korigujíc chyby udělané směrem doprava, strana neupadla do druhého extrému, zejména v otázce jednotné fronty. (Potlesk.) Vy jste viděli, jak vůdcové sociálních demokratů a českých socialistů se této možnosti chytali jako božího chleba, aby mohli mezi dělnictvem šířit nepravděpodobnou myšlenku, že jsme proti jednotné frontě. Myslím , soudruzi, že strana tuto kampaň na celé čáře odrazila a že dokázala masám socialistických děl níků, že korektura oportunistických chyb nejenže nezna mená vzdání se linie jednotné fronty, nýbrž znamená zesílení boje o jednotnou frontu. (Potlesk.) To je druhý výsledek , který můžeme konstatovat.

Za třetí straně, korigující na jedné straně oportunistické zkřivení linie v otázce obrany demokracie, oportunistické ten

dence, směřující k akceptování buržoazního panství vůbec, se

současně podařilo odrazitonynázory, že je nám jedno, jestli zde, v Československu, vládne fašismus, nebo měšťácká demokracie .

Za čtvrté konečně doufám , že dnešní sjezd přinese také plné jasno — a plné jasno nejen v našich vlastních řadách , nýbrž daleko mimo rámec naší strany, mezi vším pracujícím

lidem — o skutečné pozici komunistické strany v otázce -

obrany republiky proti Hitlerovi. (Potlesk.) V této souvislosti je nutno také se zmínit o tom, že oni soudruzi, kteří nesli hlavní zodpovědnost za chybnou poli tiku strany v posledních měsících, zejména soudruzi Šverma a Slánský, uznali svoje chyby , korigovali je a zachovali se čestně. (Potlesk.) Zachovali se tak, a já to neváhám říci, že strana k nim může mít důvěru.1

1 Odstavec nebyl uveřejněn ve Spisech Kl. Gottwalda, sv. VII, Praha 1953, str. 112. 56

[ REVOLUČNÍ OSTRAŽITOST A KÁDRY] Soudruzi, jak již řekl soudruh Dimitrov, politika masová, politika každodenní , ono plavání v bouřlivých vodách tříd

ního boje, je těžká. Že jsme se při pokusu o plavání napoly kali vody, toho je mimo jiné příčinou, že ve straně nebylo a není dostatek revoluční ostražitosti. Myslím , že v této věci

musí VII. sjezd říci také rozhodné slovo. Tak jako strana jako celek, aby mohla masy vést, musí se od mas učit, tak ve straně vedoucí orgány odshora až dolů, aby mohly vést stranu, aby mohly vést členy, musí se také od členů učit. To znamená, soudruzi, že musíme oživit v naší straně sku

tečnou bolševickou kritiku, sebekritiku a ostražitost. To

znamená, že členové strany mají právo – přirozeně v rámci

strany – kritizovat, mají -li pochybnost o politice strany, o politice té neb jiné organizace. To znamená, že vedení od buňky až po centrální vedení má povinnost každou tako vouto kritiku připustit. Má povinnost uvážit ji při stanovení celkové linie strany, má povinnost uvážit nejen to, co přijde

spontánně, automaticky zdola, nýbrž má se organizovaně dovědět, co v masách členských je, jak se masy členské na tu neb onu otázku dívají. Zesměšňování, komando, discipli nární opatření se nesmějí připustit proti tomu, kdo opráv něně kritizuje. To, soudruzi, myslím , že je ve stranickém životě nutno zavádět a nutno zevšeobecňovat. Není to nic

nového, patří to k demokratickému centralismu. Na druhé straně demokratický centralismus vyžaduje, aby nebylo

trpěno klepařství, kterého, bohužel, místo zdravé kritiky a sebekritiky je v naší straně ještě dost. Řeknu vám, kdyby ten čas, který naše organizace někdy věnují klepaření, vě

novaly zdravé kritice, byli bychom na tom lépe. Samozřejmě nelze také trpět, aby pod rouškou kritiky a sebekritiky byly v naší straně propagovány trockistické a polotrockistické názory. S nepřítelem , jako je trockismus, strana nediskutuje. Názory, jako jsou trockistické, proti těm strana bojuje a ty potírá. To, co straně ještě ve značné míře chybí, je její kádrová politika. Stalin řekl, pro SSSR, že kádry rozhodují vše. To, soudruzi, platí i pro nás, pro komunistické strany v kapita 57

listických zemích. Politika třídního boje, ta je prováděna lidmi, nositeli politiky třídního boje jsou lidé, jsou jednot livci, jsou naše kádry. Na tom, jak strana dovede tyto kádry najít, využít (jich) , pomoci jim, dbát o ně, na tom, soudru zi, závisí také celková její politika. My také, protože je tato otázka tak důležitá, jsme postavili na sjezdu jako zvláštní bod denního pořadu otázku kádrů.

Soudruzi, končím. Když jsem se vracel z Moskvy s vědo mím nutnosti velmi radikálního zásahu, bylo naprosto jasno, že tento zásah, tato korektura, bude mít za následek ne rozvrat, ne dezorientaci, ne oslabení, nýbrž zpevnění a ze sílení strany. (Bouřlivý potlesk.) Ve svém článku jsem na psal, že jakmile začne ve straně a okolo strany vanout svě

žejší vítr, že si mnozí a mnozí naši soudruzi oddychnou. Že nebude trvat dlouho a za několik týdnů se s těmito chybami vypořádáme, že je spravíme a že náš VII. sjezd nebude stát, jak si buržoazie přála, (ve znamení boje a hádek mezi námi, nýbrž ve znamení Dimitrova, ve znamení mobilizace mi

liónů (dlouhotrvající potlesk), ve znamení našeho koneč ného cíle. Za sověty,] za socialismus, za šťastnou budoucnost národů Československa !

Když soudruh Gottwald svůj referát končí, všichni účast

níci povstávají, zpívají „ Internacionálu “ a pak celý sál se dlouhou dobu otřásá velkými ovacemi, jež připravili dele gáti svému milovanému vůdci.

Pozdrav dělnictva

z králodvorských železáren Zápotocký : Dostavila se deputace dělníků z králodvor ských železáren, která chce pozdravit sjezd. Zástupce deputace: Vážený sjezde, soudruzi a soudružky ! Jménem dělnictva králodvorských železáren, jednoho z nej větších závodů na Berounsku, přináším sjezdu revoluční 58

strany v Československu plamenný pozdrav. (Potlesk.) VII. sjezd KSČ koná se v době pro proletariát velmi vážné.

Zatímco na šestině zeměkoule dělnická třída hospodaří ku prospěchu pracujícího lidu , na druhé straně vidíme, jak kapitalistický systém hledá záchranu v podobě fašistických

metod vládnutí a nových imperialistických válek. Jsem pře svědčen, že VII. sjezd KSČ bude krokem k bojovnému sjednocení pracujících miliónů Československa proti fašismu a válce, za práva pracujícího lidu, za jeho svobodu. Ať žije

KSČ a její vůdce soudruh Gottwald ! ( Potlesk .) Ať žije Komu nistická strana Sovětského svazu a její geniální vůdce sou druh Stalin ! ( Bouřlivý potlesk.) Ať žije Komunistická inter

nacionála a její kormidelník , soudruh Dimitrov ! ( Bouřlivý potlesk.) Práci čest ! Rot Front ! (Potlesk.) Zápotocký : Končíme naše odpolední jednání. První den jednání našeho sjezdu je skončen.

(Účastníci povstávají a zpívají „ Internacionálu “ .)

DRUHÝ DEN JEDNÁNÍ 12. dubna 1936

Dopolední jednání Pozdravné dopisy a telegramy Soudruh Zápotocký: Zahajujeme druhý den sjezdového jednání. Sjezdu došla spousta pozdravných dopisů a tele gramů, jež chci vyjmenovat. Pozdravy posílají:

Mlynářští dělníci ve Výloku ; členové závodního výboru , Rybárpole; osazenstvo skláren v Rapotíně; dělníci závodu Premiér v Chebu (45 podpisů) ; závodní výbor firmy Elzer v Místku; závodní výbor firmy A. Landsberger ve Frýdku , jménem všeho osazenstva ; revoluční stavebníci okresu vej prtského ; dělníci závodu Zichorius a Textilana v Chrastavě ;

funkcionářský sbor třineckých železáren ; osazenstvo elek trické pouliční dráhy v Jablonci nad Nisou ; sklářské děl nictvo v Alšovicích ze své schůze ; 126 voličů Rudých odborů u firmy Danubius, Bratislava; sociálně demokratičtí a komu nističtí dělníci továrny Tauš v Bratislavě- Petržalce ; revo

luční dělníci E.U.W.v Engelsbergul ;60 dělníků závodu firmy Skuherský v Hradci Králové; dělníci městského stavebního

úřadu v Jablonci nad Nisou ; dělníci firmy Beckmann v Před měřicích ; závodní výbor firmy Klinger, Bratislava ; dělníci na regulaci řeky Rokytky v Běchovicích , z nich 7 sociálních demokratů , 6 národních socialistů , 4 komunisté, 22 indife

rentních ; závodní výbor firmy Kubias, Praha ; dělníci ze Skřivanské rafinérie v počtu 600; 1100 zaměstnanců pražské „ Včely “ ; závodní výbor konzumního družstva v Liberci ; závodní rada dolu Schöller, Kladno; socialističtí dělníci Ško dových závodů ; účastníci veřejné schůze ve Vsetíně, ve Frýdku, ve Velkých Hamrech , v Hradci Králové, v Boru,

v Táboře; jednotná schůze zemědělských dělníků v Tardo škedu, na Slovensku; lidová schůze v Unter- Metzenseifen ; 1 V textu jsou zachovány původní názvy míst. Změny jsou vyznačeny v místním rejstříku. 63

rudí textiláci a představenstvo závodního výboru firmy Bratří Steinerové v Králíkách ; rudí odboráři Spiše; rudí odboráři- horníci jámy Trojice, Slezská Ostrava ; členská schůze stavebníků v Běchovicích ; rudí textiláci v Humpolci; rudí dřevodělníci a lučebníci v Hradci Králové ; rudí kovo dělníci, Mladá Boleslav ; rudý svaz horníků mosteckého re víru ; rudí zemědělští a lesní dělníci ; odborová rada RO,

České Budějovice ; funkcionáři RO v Novém Bohumíně ; rudí textiláci ve Frýdku ; funkcionáři RO Ostravska ; rudí odbo

ráři, Nagy Abony; členové skupiny krejčovských dělníků, Ri mavská Sobota, Slovensko; rudí odboráři, Luciabaña; prole tářská družstevní opozice v Praze jménem svých 350 000 stoupenců ; pracující ženy v Holešově; ženy z Rapotína; ženy - příslušnice KSČ v Tisovci; pracující ženy shromážděné na své schůzi v Teplicích a čtenářky časopisu „ Weg der Frau“ ; aktiv žen v Liberci ; dělnické ženy okresu Podbořany ze své schůze 8. března ; schůze žen v Moravské Třebové; pracující z Německého Pravna ; proletáři Nymburska ; proletáři, Pelhři mov; pokroková inteligence, Rimavská Sobota; esperantisté v Nymburce ; antifašistická fronta mládeže v Mukačevě; slo

venská mládež obvodu Ipolské Šahy; německá komunistická mládež v Moravské Ostravě; pracující mládež Uherského Hradiště ; němečtí pionýři v Kežmarku ; pracující mládež v Tisovci; lidová fronta v Moravských Budějovicích ; konfe rence komunálních pracovníků na moravském Slovácku ; čtenáři rudého tisku v Hýskově; členové „ Echo von links “ ,

Karlovy Vary ; ústřední výbor středoškolského Komsomolu, Praha ; antifašistické obyvatelstvo z Ober-Metzenseifenu ;

rudí sportovci, Schwaderbach ; rudí sportovci, Hloubětín ; trampové, Hodonín ; rudí sportovci, Nový Bydžov ; neza městnaní Velké Ostravy ; nezaměstnaní Frýdecka ; nezaměst naní dělníci a dělnice v Butovicích ; dr. Loria, Brno ; Josef

Fäustel, Krasnojarsk, Sibiř; široký aktiv funkcionářů revo lučního hnutí ve Velkém Brně; okresní aktiv dělnických organizací okresu Semily; okresní konference funkcionářů

strany a masových organizací v Šenově na Těšínsku; okresní

vedení KSČ, Prostějov; plenární schůze strany v Trenčíně ; delegáti krajské konference v Plzni; závodní buňky Nové Jámy, Lazy ; okresní vedení v Uherském Hradišti; okresní 64

vedení perečínského rajónu; organizace komunistické strany

na Kroměřížsku ; plenární schůze okresu ve Zlíně; závodní buňka u firmy Baťa ve Zlíně (podává současně raport o své práci) ; okresní vedení v Holešově; okresní vedení v Malac kách ; okresní vedení KSČ ve Světlé ; konference instruktorů a funkcionářů v Nových Zámcích , okresní vedení ve Zvolenu ;

obvodní výbor KSČ v Humpolci; československá buňka při komunistické straně Francie v Dechy Guesnaim (Nord) ; plenární schůze vesnické buňky KSČ v Dolanech ; místní

skupiny KSČ v Kežmarku, Velkém Rakovci, Olomouc město, Kvasnica u Trenčína, Kunčice nad Ostravicí, Kostelec nad

Orlicí, Hrušky, Olomouc - Černovír; uliční buňka ve Frýdku ;

děti-rudí sportovci, Pecinov (doufají, že sjezd bude rozhodu jícím činitelem , aby byl učiněn konec zákazu cvičení prole tářských dětí) ; rudí sportovci, Vsetín ; buňka KSČ, Nagy

Abony; okresní vedení KSČ, Vítkovice; banskobystričtí děl níci a nezaměstnaní; okresní organizace, Frývaldov ; místní buňka KSČ, Čeklís, Slovensko; společnost přátel Birobid žanu, Michalovce; veřejná schůze, Olomouc-Hodolany; jed notná veřejná schůze sociálně demokratické, agrární a rudé

odborové skupiny zemědělských dělníků v Tardoškedu, Slovensko ; zemědělští a lesní dělníci v Dunajské Stredē ;

okresní vedení KSČ, Dunajská Streda ; maloživnostníci v Rimavské Sobotě; organizace KSČ v Lisičově, Zakarpatsko; uliční buňka, Košice ; stávkující obuvníci a kožedělníci, Košice ; dělníci a zemědělci, hladovějící z vesnic Taruna a

Pozlanie Palky, Vrchovina; ženy a mládež ve Velkém Me dešu ; závodní výbor sklárny v Novém Sedle ; stavební a lesní dělnícii v Telgartě, v počtu 120; členové RO a členové so

ciálně demokratických odborů, přítomní na schůzi v Čier ném Balogu; členové košického dělnického kulturního spol ku ; závodní výbor za dělníky závodu Klotilda, Velký Boč

kov, Zakarpatsko; František Kubač, senátor, nemůže se následkem nemoci zúčastnit sjezdu; okresní vedení KSČ, Hlohovec, Slovensko ; místní organizace KSČ aa mládež, Týnec u Břeclavi; živnostníci a malorolníci, Levice, Slovensko ; 1 Při čtení pozdravných dopisů a telegramů ze Slovenska řečník střídavě používal termínů „ robotníci“ a „dělnici “. Zde sjednoceno na termín „ dělníci“ . (Viz i nadále.) 5 Protokol

65

uliční buňka, Moravská Ostrava ; závodní buňka č. 9, Kar

lín ; závodní buňka sklárny, Květná ; funkcionáři obvodu Novosedlice ; skupina žen v Kežmarku , Slovensko ; soudruzi z Chval u Prahy. (Potlesk.)

Pozdrav ústředí Rudých odborů „ Ústředí Rudých odborů zasílá VII. sjezdu KSČ nejvřelejší revoluční pozdravy. Zdravíme KSČ, rozhodného bojovníka za jednotnou a lidovou frontu práce, svobody a míru. Jsme pře svědčeni, že VII. sjezd učiní vše pro podporu boje za odborové sjednocení, které bude lidové frontě mohutnou oporou . Zápotocký, Hájek, V. Synek, R. Dölling, J. Zika.“ (Potlesk delegátů.)

Pozdrav spisovatele S. K. Neumanna Vážení soudruzi, děkuji Vám srdečně za pozvání do před

sednictva VII. sjezdu KSČ, které je pro mne nezaslouženou ctí, jemuž však nemohu, žel, vyhovět, poněvadž srdeční choroba drží mne více v posteli než na nohou. Přeji dělnické třídě Československa, Vám i sobě, aby Váš sjezd našel nejlepší cesty k budování lidové fronty proti fašismu a válce a k dalšímu osvobození jediné myšlenky skutečně socia listické z drápů reakce a zrady. Tato věc dělníků a pracujících rolníků je také nejsvětější věcí dělníků intelektuálních, kteří se osvobodili ze jha pověr a

abstraktních frází aa denně musí uprostřed lží a podvodů, upro střed mravní a hospodářské korupce závidět svým druhům v Sovětském svazu lepší a důstojnější život. Naše cesta není ovšem pohodlná, naše cesta vede posměchem ,

zlobou, perzekucí, ale naše cesta vede také po pravdě proleta riátu a tato pravda musí zvítězit. Lidská společnost nemů . že zahynout, proto musí zahynout buržoazie, zdroj útisku a války.

Zdvihám s Vámi, soudruzi, v duchu pěst proti fašismu, pěst 66

proti všem nepřátelům Sovětského svazu , pěst za práva pra cujícího lidu a jeho konečné vítězství. Váš Stanislav K. Neumann .“

(Bouřlivý potlesk.)

Pozdrav Vladislava Vančury Vážení soudruzi, děkuji Vám za dopis a za pozvání, jsem však v těchto dnech mimo Prahu . Přeji sjezdu a straně svrcho vaného úspěchu. Dr. Vladislav Vančura , Zbraslav 9. dubna 1936

(Bouřlivý potlesk .)

Telegram Vladislava Vančury

„ Sjezdu a Vaší práci mnoho zdaru ! Dr. Vladislav Vančura "

(Potlesk.)

Pozdrav ( soudruha) Hrušky a ostatních moskevských českých soudruhů „ Vřelé bojovné pozdravy sjezdu, který pod vedením soudru ha Gottwalda vyzbrojuje se pro nastávající úkol, v duchu Di mitrova vytvoří všechny předpoklady k rozvinutí širokého hnutí lidové fronty. Zápasníku za socialismus, který semkne pevné antifašistické řady. Moskva. Hruška, G. Fridrich a ostatní“

( Bouřlivý potlesk.) Zápotocký: V duchu těchto několika pozdravů, které jsem přečetl, nesou se všechny další desítky a stovky pozdravů , které došly našemu sjezdu. Předsednictvo sjezdu tyto po zdravy připraví a v průběhu jednání bude sjezd o nich ještě informovat. Nyní je třeba, aby náš sjezd odeslal pozdravy 67

jednotlivým soudruhům a korporacím . Navrhujeme, aby byl poslán pozdrav soudruhu Thälmannovi. ( Bouřlivý potlesk, de

legáti povstávají a takto naslouchají navrženému pozdravu .) Pozdrav Ernstu Thälmannovi

„ Drahý soudruhu Thälmanne !

VII. sjezd Komunistické strany Československa zasílá Tobě, nebojácnému, na smrt odhodlanému vůdci Komunistické strany Německa a německé dělnické třídy, a všem protifašistickým bo

jovníkům ve vězeních a koncentračních táborech třetí říše své bratrské bojovné pozdravy. Komunisté Československa a všichni třídně uvědoměli dělníci naší země spatřují v Tobě, v Komunis tické straně Německa a v německých protifašistech nejlepší a

nejspolehlivější spojence v boji za mir, v boji proti hrozícím úto kům Hitlerova fašismu. Sledujeme s plným nadšením a účastí obětavý heroický zápas, který vedete s neotřesitelnou odvahou v duchu Lenina a Stalina proti nejstrašnější despocii dnešní

doby, proti hlavní moci mezinárodní kontrarevoluce. Slibujeme, že učiníme všechno, abychom tento boj podpořili a pomohli Tebe, soudruhu Thälmanne, a všechny proletářské bojovníky

vyrvat z rukou fašistických katů. Mezinárodní proletářská solidarita, která osvobodila Dimitrova, osvobodí také Tebe.“

( Bouřlivý potlesk.) Dále navrhujeme, aby sjezd poslal přípis komunistické

straně a dělnické třídě Francie a Španělska.

Pozdrav francouzským a španělským antifašistům „ Dělnické třídě Francie a Španělska. Drazí soudruzi ! S nadšením a obdivem sleduje třídně uvě

domělé dělnictvo Československa úspěchy jednotné fronty , prvé kroky k překonávání rozkolu dělnické třídy budováním mohutné protifašistické lidové fronty, kterými jste se stali pří kladem . Vaše úspěchy v boji proti fašismu zvětšují naši sílu, 68

povzbuzují nás v boji a učí nás, jak je třeba překonávat pře kážky jednoty, které stále ještě reakční vůdcové sociální demo kracie kladou u nás jednotě v cestu . VII. sjezd KSČzasílá Vám , komunistům , socialistům a protifašistům všech směrů po zdravy bratrské solidarity. Chceme jít za Vaším příkladem . Bojujeme proti společnému nepříteli, společně dobudeme vítěz ství.

Ať žijí komunistické strany Francie a Španělska, předbo jovníci protifašistické jednoty ! Ať žije lidová fronta proti fašismu aa válce ! Kupředu za vítězství v duchu Dimitrova a Stalina !“ ( Bouřlivý potlesk.) Navrhujeme

pozdrav předsednictvu X. sjezdu Všesvazového leninského Komsomolu

( Bouřlivý potlesk, výkřiky: „ Ať žije sovětský Komsomol!“) „ Předsednictvu X. sjezdu VLKSM , s. Kosarevovi !

Zasedání VII. sjezdu KSČ chápe se příležitosti Vašeho X. sjezdu, aby Vám poslalo své nejvřelejší bratrské plamenné pozdravy, My a s námi všechen pracující lid, a především pak mládež zdravíme v leninském Komsomolu představitele nových lidí, smělých a slavných budovatelů socialismu – šťastného a radost ného života.

Zdravíme ve Vás všechny ty , kteří vytvářejí nové rekordy stachanovské práce, kteří si podrobují prostor a čas, stávají se

dobyvateli vzduchu, moří i Arktidy, zdravíme ve Vás hrdinné a nepřemožitelné obránce hranic své veliké socialistické vlasti,

organizaci, která vysoko drží prapor výchovy mladého pokolení země sovětů v duchu marxisticko - leninského učení, v duchu mezinárodního bratrství.

Náš pracující lid a naše mladá generace stojí v těchto dnech s námi odhodlána po Vašem boku bojovat za mír a proti všem podněcovatelům války. Náš VII. sjezd vyzývá pracující všech národů v Československu a jejich mladou generaci k sjednocení 69

jejich sil v boji za mir, svobodu, chléb a šťastnější život, k boji za takovou šťastnou socialistickou budoucnost, jakou Vy již nyní prožíváte. Ať žije Všesvazový leninský Komsomol aa jeho X. sjezd ! Ať žije vůdce, učitel pracujících celého světa, nejlepší přítel mládeže, milovaný soudruh Stalin !"

( Bouřlivý potlesk.)

Dále navrhujeme sjezdu

pozdrav soudruhu Rákosimu, Kissovi a všem protifašistickým vězňům v Maďarsku (Potlesk, výkřiky: „ Ať žije soudruh Rákosi!“ – maďarsky, česky a slovensky.) „Pozdrav soudruhu Rákosimu a ostatním protifašistickým vězňům v Maďarsku !

Drazí soudruzi, delegáti VII. sjezdu Komunistické strany

Československa posílají plamenný revoluční pozdrav hrdin nému vůdci maďarského lidu soudruhu Rákosimu. Tlumočí

mu jménem československého proletariátu obdiv a úctu za jeho statečnost a neohroženost, s níž čelí všem hrozbám a strašným mukám, které mu připravují pochopové maďarské buržoazie.

Delegáti VII. sjezdu KSČ zdraví soudruha Kisse a ostatní antifašisty, kteří byli nedávno zatčeni pod záminkou podezření

ze špionáže. Soudruzi Kiss a ostatní, proti nimž nemůže ma darská policie sebrat nejmenších důkazů, byli předáni vojen skému soudu a v jeho kobkách jsou vydáni strašlivému mučení. Delegáti VII. sjezdu KSČ zdraví všechny hrdinné antifa šisty v Maďarsku. Vidí v nich neohrožené bojovníky za svobodu a chléb maďarskému lidu, vidí v nich udatné spojence, kteří v boji proti Gömbösům, Hitlerovým spojencům , pomáhají bu dovat pevnou frontu míru.

Delegáti VII. sjezdu KSČ slibují svým madarským bratřím , že učiní vše, aby v Československu byla rozpoutána mohutná kampaň za osvobození nejlepších synů a bojovníků madarského lidu ."

(Bouřlivý potlesk.) 70

Dále navrhujeme

pozdrav soudruhu Lokotovi, Richterovi a Bienerovi

a všem proletářským politickým vězňům v ČSR (Výkřiky: „ Ven s Lokotou !“ „Chaj žije továryš Lokota!" „ Propusťte Lokotu !“ „ Ať žije soudruh Richter !“ ) „Drazí soudruzi ! VII. sjezd Komunistické strany Česko

slovenska ( sekce Komunistické internacionály ) posílá Vám všem nejvřelejší bratrský pozdrav. Jsme hrdi na to, že máme ve svých řadách tolik soudruhů, kteří dovedou přinášet všechny oběti ve prospěch veliké myšlenky komunismu. Jsme hrdi na to, že máme tolik oddaných soudruhů , pro které zájem proletariátu je nade vše .

Můžeme Vás, milí soudruzi, ujistit, že svým vzorným cho váním získáváte nové a nové přívržence naší věci, že všechny snahy odpůrců oslabit naše hnutí jsou marné. Zavazujeme se, že učiníme vše, abyste brzy byli mezi námi. A na důkaz toho, že my všichni a celá strana jsme s Vámi, usnesli jsme se zvolit Vás do čestného předsednictva našeho sjezdu. Se srdečným proletářským pozdravem delegáti VII. sjezdu KSČ.

Dále navrhuje předsednictvo zaslat pozdravný telegram sjezdům komunistické strany Dánska a Norska. (Bouřlivý potlesk.)

Domnívám se, že 0o těchto pozdravech není třeba hlasovat, poněvadž jste svými projevydali najevo, že ss nimi souhlasíte.

Pozdravné deputace Soudruh Krosnář ujímá se předsednictví a udílí slovo představitelům dělnických deputací, jež se dostavily na sjezd .

Zástupce dělnictva firmy Demartini, Praha : Jménem děl nictva a úřednictva firmy Demartini jsem pověřen jako před 71

seda závodního výboru tlumočit VII. sjezdu KSČ plamenné pozdravy. (Potlesk .) Zástupce dělníků kladenských velkodolů a závodů : Jsem po

věřen kladenskými velkodoly a závody, abych pozdravil VII. sjezd KSČ. Dále je přáním všech dělníků a pracujícího lidu Kladenska, aby VII . sjezd KSČ vyřešil všechny otázky, aby co nejdříve byla uspíšena jednotná fronta. ( Potlesk .)

Zástupce nezaměstnaných Kladenska a Unhošťska : Byl jsem pověřen nezaměstnanými okresu kladenského a un

hošťského, abych tlumočil jejich pozdrav VII. sjezdu KSČ. Prohlašujeme, že budeme věrně s dělnickou třídou a za stranou komunistickou, která je jedinou stranou dělnickou a která proletariát vede. Práci čest ! (Potlesk.)

Zástupce rudých elektrikářů : Jménem elektrikářů Rudých odborů a jménem závodní buňky ve vozovně vokovické a jménem těch socialistických kamarádů, kteří 8s námi pracují na vytvoření jednotné odborové organizace elektrikářů, při

náším co nejsrdečnější pozdrav sjezdu KSČ. Jsme přesvěd čeni o tom, že to bude jedině komunistická strana, která po vede pracující lid a veškeré pokrokové živly k jednotnému boji proti náporu fašistického a hitlerovského Německa a povede boj až do konečnéhovítězství, za ustavení vlády děl

níků a rolníků. Ať žije KSČ, její vůdce soudruh Gottwald, ať žije světová revoluce! (Bouřlivý potlesk, sjezd vstává a volá : „ Ať žijí rudí elektrikáři!“ ) Zástupce všeodborového vedení RO Velké Prahy: Z pověření všeodborového vedení Velké Prahy zdravím generální štáb KSČ - VII. sjezd. Slibujeme, že usnesení VII. sjezdu zaneseme do pražských fabrik , aby blížící se volby v praž ských fabrikách, k nimž upírají se zraky Československa, stály již ve znamení sjednoceného boje! ( Potlesk .) Zavazu jeme se učinit vše, aby na útoky fabrikantů na hospodářská

práva dělníků, na útoky reakce na politická práva dělníků odpověděli dělníci pražských fabrik tak jako dělníci v Hore hroní. Sjednoceným bojem k vítězství! ( Bouřlivý potlesk.) 72

S pomocí komunistické strany povedeme boj proti žluťá kům v pražských fabrikách, za jejich vymýcení a očištění fabrik a doufáme, že dělníky, kteří jsou jejich členy, pře svědčíme, že jejich místo není v organizaci fabrikantů , nýbrž v organizaci dělnické. S pomocí KSČ budeme praco

vat k sjednocení odborových organizací v boji proti kapi tálu a reakci a spoléháme na to, že KSČ v pražských fabri V

kách postaví se v čelo dělnictva proti chystanému zákonu na obranu státu aa že fabriky odpovědí na tento zotročující zákon, jako odpověděly v osmnáctém roce, kdy stály v čele bourání Rakouska! ( Potlesk .) Zástupkyně deputace žen z pražských závodů : Jsme pově

řeny, abychom jménem všech pracujících žen ze závodů Velké Prahy pozdravily VII. sjezd Komunistické strany

Československa a jejího vůdce soudruha Gottwalda ! (Po tlesk .) Pracující ženy zaujímají v celém revolučním hnutí

významné místo a jejich úloha je důležitá. Na pracující ženy obzvláště těžce doléhají následky krize, a tyto dvojnásob jsou nespokojeny a jsou přesvědčeny, že VII. sjezd komu nistické strany mezi jiným projedná také otázku pracujících žen na závodech, a vytvoří tak předpoklady pro široké masové hnutí žen na závodech v celé republice. (Na sjezd dostavil se mezitím prof. dr. Zdeněk Nejedlý, jeho příchod je provázen 9

bouřlivými ovacemi a výkřiky: „ Ať žije soudruh Nejedlý !“ ) Slibujeme vám, že budeme věrně stát po vašem boku v boji za lepší život až do úplného vítězství! ( Potlesk .) Zástupce deputace dělnictva pražských jatek: Jménem děl nictva zaměstnaného v ústředních jatkách jsem pověřen ,

abych vznesl pozdrav VII. sjezdu Komunistické strany Československa, a zároveň prohlašuji, že usnesení, která zde budou usnesena, budeme plnit do poslední písmeny! ( Potlesk .)

Zástupce deputace nezaměstnaných Pardubicka: Vážení soudruzi a soudružky! Jsme vysláni nezaměstnaným prole tariátem Pardubicka, abychom vzkázali jeho jménem po zdrav VII. sjezdu Komunistické strany Československa. 73

Nezaměstnaní kamarádi jsou si plně vědomi, že jedině tento generální štáb všech pracujících na území tohoto státu bude

řešit otázku, jak zaopatřit lidem chleba, práci a svobodu. Byli jste to vy , revoluční funkcionáři, kteří zasedají na tomto významném sjezdu, kteří se postavili do prvních řad, když šlo o naše zájmy. My víme, že buržoazie vás perzekvo vala, když jste se postavili za naše požadavky. Ať žije Ko munistická strana Československa, ať žije soudruh Gottwald,

vůdce všech pracujících ! ( Bouřlivý potlesk.) Předseda důvěrnického sboru nezaměstnaných Velké Prahy,

soudruh Krejčí: Vážení soudruzi a soudružky! Jménem všech pražských nezaměstnaných jsem pověřen, abych pozdravil generální štáb, štáb revoluce, štáb bojů. Ústřední vedení pražských nezaměstnaných soustřeďuje 15 000 kolonkářů a 15 000 nezaměstnaných vůbec. Vítáme v Praze soudruhy

z Ukrajiny, maďarské a slovenské soudruhy, polské sou druhy a soudruhy [ze] Sudet, odtamtud, kde nejvíce cítí vládu české buržoazie, tam, kde nejlépe vidí ten teror, který je na nich páchán. Soudruzi, nám byl sjezd zakázán, ale nezakáží nám společný boj. K 30 000 pražských nezaměstnaných se řadí 3 milióny lidí, kteří zmírají hlady v této demokratické republice. Žádáme závody, aby se postavily za náš boj, aby vyrukovaly do ulic s námi, aby náš boj byl korunován úspěchem . Soudruzi, my jsme zvrátili 11. listopadu reverzy, které nám předkládali zaměstnavatelé. My jsme si vybojo vali to, že pracujeme podle kolektivních smluv. (Potlesk.) Současně jsme si vybudovali v celé Praze síť důvěrnických sborů a také organizovali pražské kolonkáře do Rudých od borů . Na 3000 kolonkářů jsme získali do Rudých odborů. >

Usnesli jsme se na jednotném 1. máji, usnesli jsme se vyslat delegáta pražských nezaměstnaných do Sovětského svazu.

Soudruzi a soudružky, nikdy nebylo v Praze tolik úspěšných bojů a nástupů jako právě letos, kdy nezaměstnaní tvoří z velké části jednotnou frontu . Kupředu do boje za socia lismus, za sověty ! ( Bouřlivý potlesk .)

74

Diskuse k referátu soudruha Gottwalda

Zápotocký : Zahajujeme diskusi k referátu soudruha Gott

walda. Za pražskou delegaci promluví soudruh Vodsloň , před seda důvěrnického sboru zaměstnanců „ Včely“ .

Vodsloň , Praha Vážení soudruzi aa soudružky! Já především jménem praž ské delegace srdečně zdravím a vítám všechny delegáty ostatních krajů, kteří se dostavili k nám do Prahy na VII.

sjezd komunistické strany i z těch nejvzdálenějších míst.

Pražská delegace vyslovuje jednomyslný souhlas s referátem soudruha Gottwalda, neboť jsme se přesvědčili, že všechny

otázky, jež soudruh Gottwald rozvinul a objasnil, jsou pro dchnuty duchem usnesení VII. kongresu KI, jsou prodchnuty duchem soudruha Dimitrova. Pražská delegace zasadí se všemi silami, aby tato linie soudruha Gottwalda a usnesení

dnešního sjezdu nebyly nikým a žádným způsobem zkru covány. Současně při této příležitosti odmítáme se vší roz hodností názory soudruhů Třešňáka aa Sekaniny, které byly vysloveny v předsjezdové diskusi o otázce obrany malých národů a demokracie. Tyto názory byly již také odmítnuty krajskou konferencí. Pražský kraj je tím nejdůležitějším střediskem a centrem české buržoazie, zde se koncentrují ty největší síly reakce, zde se dělají všechny ty nejhorší

zbídačovací plány české buržoazie proti celému pracujícímu lidu. Soudruzi a soudružky, plným právem dívají se dělníci celého Československa na Prahu jakožto dirigenta této poli tiky, na Prahu, která řídí všechny zbídačovací útoky a utla čování národnostních menšin . My se přímo hanbíme za tuto politiku, my se hanbíme za tuto kořistnickou politiku, kte rou provádí česká buržoazie . My, pražští dělníci, nesouhla

síme s touto politikou a ostře budeme proti ní bojovat (potlesk ), a

a také slibujeme všem utlačovaným národům v Českoslo vensku, že ruku v ruce s nimi povedeme boj za všechny jejich požadavky, které jsou i našimi požadavky. Dnes vidí me, že reakce u nás je v ofenzívě, to dokazují hlavně všechny 75

v poslední době připravované útoky, jako vyslovená mož nost zákazu rudého tisku, připravovaná registrace všech politických stran, v níž vidíme hlavně útok na komunistic

kou stranu. Dále je připravován zákon na obranu státu. Pracující lid si dnes ještě dost dobře neuvědomuje dosah a důsledky tohoto zákona. Proto je potřeba provést tu největší mobilizaci všeho pracujícího lidu do boje proti těmto opatře ním . (Potlesk.) Za tím účelem je třeba přesvědčit všechny dělníky, ve všech organizacích, o důsledcích tohoto zákona

a vysvětlit dělníkům , že obrana před Hitlerem , obrana naší samostatnosti, obrana této republiky by byla nejlépe zaru čena, kdyby byla dána všechna demokratická práva a svo body lidu a všem revolučním organizacím . (Potlesk.) Obrana samostatnosti našeho národa před Hitlerem a před fašismem vůbec je jedině možná v jednotné a lidové frontě všeho pracujícího lidu. Je, bohužel, skutečností, že Praha přes svoji velkou důležitost byla právě v poslední době dějištěm , na kterém se odehrály ony oportunistické chyby, odtud vyšly a byly prováděny na parlamentní půdě, byly prováděny v nacionální otázce, v jednotné frontě, v presi

dentských volbách atd. Dnes, po zásahu soudruha Gott walda, můžeme říci, že je v našich hlavách jasno o všech těchto věcech a že se vynasnažíme, abychom napravili tyto chyby, abychom se dostali do ofenzívy. Dnes zde můžeme prohlásit, že v tomto smyslu jsme již na dobré cestě. Soudruhem Gottwaldem tu byla nadhozena otázka jednot

né fronty za každou cenu. Nyní mohou se vyskytnout různí filosofové a oportunisté, nepřátelé dělníků aa jednotné fronty , kteří budou využívat tohoto rčení ke zkrucování správného

postupu v otázce jednotné fronty. Musíme říci jasně a nedvoj a

smyslně všem dělníkům , hlavně socialistickým , a všem našim příslušníkům : Ano, dnes je nanejvýš potřebí jednotné fronty a my o ni budeme usilovat za každou cenu a všude. Ale přiro

zeně to musí být jednotná fronta veliké ofenzívy pracujícího lidu proti buržoazii, nesmí to být jednotná fronta ústupu a kapitulace, nýbrž jednotná fronta neústupného třídního boje pracujícího lidu za jeho požadavky a práva. (Bouřlivý potlesk.)

Stojíme bezprostředně před 1. májem , a proto si stavíme 76

za úkol, aby První máj stál již ve znamení jednotné fronty a lidové fronty. Do řad socialistických dělníků mu

síme zanést myšlenku, aby otázka jednotné fronty byla pře nesena do závodů, aby všechny závody, všichni dělníci, všechny jejich organizace se stali šiřiteli myšlenky jednotné fronty.

V poslední době jsme opomíjeli práci mezi inteligencí,

středním stavem a státními zaměstnanci. Je potřebí těmto vrstvám věnovat více pozornosti. Zvláště máme - li na mysli vybudování lidové fronty , nemůžeme se bez nich obejít.

Chceme vést důsledný boj za splnění požadavků těchto vrstev .

Všichni my, delegáti, musíme si vzít za úkol zanést usne sení sjezdu, a hlavně referát a myšlenky snesené zde sou druhem Gottwaldem , do nejširších lidových vrstev, abychom mohli úspěšně vést svůj boj proti hladu, fašismu aa válce, za

svobodu a za mír, za práva dělnické třídy ! ( Bouřlivý potlesk.)

Appelt, Praha ( Soudruh Appelt je vítán bouřlivým potleskem.) Soudruzi a soudružky! Po parlamentních volbách jsme prohlásili, že komunistická strana v německých územích v důsledku mohutné nacionalistické a fašistické vlny utrpěla

porážku, že však kádry naší strany nebyly rozbity a že

napneme všechny své síly, abychom porážku odči nili. Myslím, že komunisté z německých území dnes mohou předstoupit před sjezd a prohlásit, že svůj slib dodrželi. Naše strana je v Sudetech opět pod vedením soudruha Gott walda na postupu a stala se zde největší protifašistickou silou.

Dopustili jsme se politických chyb. Potřebovali jsme dlouhou dobu pro vypracování správné politiky a taktiky proti henleinovskému fašismu. Avšak myslím , že jsme nyní

vcelku zaujali správné stanovisko k fašismu, že masy ně meckého pracujícího lidu budou stále více chápat naši poli tiku a že náš boj má úspěchy. (Potlesk.) Přitom důrazně varuji před tím, abychom dostali z úspěchů závrať. Nedocílili jsme v německých územích ještě zdaleka průlomu. Musíme 77

si uvědomit, že je třeba ještě dále odvážně bojovat proti proudu ! (Potlesk.) Henlein šeredně oklamal masy německého lidu, jež mu daly v posledních volbách dvoutřetinovou většinu. Sudeto německý lid očekával od Henleina, že povede rozhodný boj za sociální, nacionální, politická a kulturní práva lidových mas. Místo toho chrání a brání kořistnické zájmy několika set německých kapitalistů a velkostatkářů , paktuje se s čes kým finančním kapitálem a s českou reakcí, je agentem Hitlera a chce spolu s ním zavést sudetoněmecký lid do

válečných zákopů a snaží se spojit osud sudetských Němců s dobrodružnou politikou Hitlera. Hitler a Henlein chtějí zavést německý lid v říši aa Sudetech do strašlivé války, k po rážce . Hitler, tento nejinfámnější lhář a podvodník , prohla šuje, že navrátí německému národu svobodu, čest a rovno

právnost a zajistí mu mír. Přitom oloupil německý národ o každou svobodu, vězní ho za ostnatými dráty a mřížemi, dal nejlepším z německého národa srazit hlavy. Hitler čest německého národa potupil a pokryl hanbou, znásilnil národ na těle a na duchu. V dějinách německého národa je fašis tická diktatura daleko horší potupou než Versailles. Mluví-li

Hitler o rovnoprávnosti, pak je to výsměchem německému lidu, jemuž surově uloupil všechna jeho politická a demo kratická práva . Mluví o míru a hlásá, že děla jsou důležitější než máslo аa sádlo. Pokračuje v militarizaci německého lidu a svými válečnými provokacemi jde za svými plány, takže mír

visí na vlákně . Fašističtí paliči války Hitler a Henlein roz poutávají novou, strašlivou světovou válku . Tito páni hrají hazardní hru a vkladem v této hře je německý pracující lid v říši, jsou německé pracující masy Sudet, je jím naše sudetoněmecká domovina. ( Potlesk .)

Komunisté bez rozdílu národnosti jsou naplněni hlubokými obavami o osud a budoucnost německého lidu. Chceme za bránit blížící se katastrofě. Chceme osudy německého lidu obrátit k lepšímu, zabránit tomu, aby milióny německých

lidí umíraly na válečných bojištích , aby Německo bylo v důsledku porážky územně roztříštěno a aby sudetští Němci se stali bezbrannými oběťmi v rukách české reakce. Protože němečtí a čeští komunisté chtějí to nejlepší pro ně 78

1

mecký lid , proto bojujeme proti hrstce kapitalistů a vyko řisťovatelů, kteří dnes hrůzami ovládají německý lid, proto

bojujeme proti hrůzám Hitlerovy fašistické diktatury, proto bojujeme proti Henleinově politice katastrofyl, proto boju jeme za mír. (Bouřlivý potlesk.)

V boji proti Hitlerovu fašismu a jeho válečným plánům cítí se pracující všech národností aa všech zemí bratrsky spjati s pracujícím lidem Německa, Ss hrdinně bojujícími německými protifašisty. V tomto boji je Komunistická strana Českosloven ska spojencem hrdinné armády Ernsta Thälmanna. (Bouřlivý potlesk . Volání: „ Ať žije KSN ! “ „ Ať žije soudruh Thäl mann !" ) Na bedrech sudetoněmeckých komunistů a antifašistů spočívá dnes nejtěžší zodpovědnost vzhledem k budoucnosti celého německého národa. Jsme revoluční antifašisté, a

proto bojujeme za svobodu a práva všech národů bez výjim ky. My, sudetoněmečtí komunisté, se považujeme za součást celého německého pracujícího lidu, za oddíl bojovníků za svobodu v Německu ; současně za druhy v boji dělníků všech národností v Československu, s nimiž společně žijeme a spolu v jedné straně pod společným vedením soudruha Gottwalda bojujeme. (Bouřlivý potlesk.) Naše komunistická strana ukazuje masám sudetoněmeckého lidu záchranu

z hrozící katastrofy sjednocení sudetoněmecké dělnické třídy v proletářské jednotné frontě, sjednocení sudetoněmec kého pracujícího lidu v široké protifašistické lidové frontě. Dát se cestou jednotné aa lidové fronty, to znamená, že sude toněmecký lid uchopí svůj osud do vlastních rukou a vy dobude si svých práv . Politika české buržoazie a vládních socialistů vehnala vět šinu německého lidu do náruče Henleinovi a Hitlerovi. Tento

stav znamená vzhledem k blížící se válce pro celý pracující lid všech národností Československa mimořádně velké ne

bezpečí. Všechny pracující, pokrokové a demokratické síly

v celé zemi poznávají, že toto nebezpečí může být odvráceno jen tehdy, když povedou společně se sudetoněmeckými ko 1 V německém vydání text pokračuje: „ kämpfen wir gegen die faschistischen Kriegstreiber im Dritten Reich “ (str. 60). 79

munisty a antifašisty boj za lidová práva sudetoněmeckého

lidu . (Bouřlivý potlesk .) Masám sudetoněmeckého lidu, jež dnes hladovějí a trpí, musí být dán chleba a práce. Těmto masám lidu musí být

dána politická svoboda, aby se mohly bránit proti hitlerov skému a henleinovskému fašismu. Sudetoněmeckému národu

musí být dána národní rovnoprávnost a jen pak, budou - li masám sudetoněmeckého lidu dána lidová práva, pak budou mít čeští dělníci a pracující v sudetoněmeckých pracujících statečného a udatného spojence v boji proti Hitlerovi a Henlei novi a v obraně republiky proti fašismu. ( Bouřlivý potlesk .) Jen pak, až masy sudetoněmeckého lidu poznají, že mají bránit něco, co za obranu stojí, jen pak se budou bít na život

a na smrt s Hitlerem a s Henleinem ! ( Bouřlivý, dlouhotrva jící potlesk.) Bacílek , Slovensko ( Soudruh Bacílek je zdraven voláním : „Ať žije rudé Slovensko !“ ) Soudruzi,je úkolem našeho sjezdu vytyčit cesty, kterými jít, aby bylo zkráceno to nesmírné dnešní utrpení pracujících mas, aby bylo zabráněno koncentračním táborům aа hromad nému prolévání krve, abychom uchránili Československo před fašistickým terorem, abychom uchránili Českoslo vensko před strašlivou válkou. Je třeba si uvědomit, že na

této cestě, na cestě lidové fronty význačnou roli hrají ná rodnostní menšiny v Československu, že význačnou roli hrají národnostní menšiny na Slovensku. V Sudetech je to Henlein, na Slovensku je to maďarská sjednocená strana, ve slovenských oblastech je to Hlinka a ľudová strana, která se svými 500 000 hlasy má celou jednu třetinu volič stva za sebou. Tento vzrůst reakčního fašistického hnutí je umožňován demagogickým využíváním nacionálního útlaku ze strany českého finančního kapitálu a na druhé straně

dosud velkým vlivem náboženství na slovenský lid . Hlinkova ludová strana na Slovensku, zneužívajíc nábožen ských citů slovenského lidu, zneužívajíc odporu slovenského 80

lidu vůči české nadvládě, zakládá svou politiku též na osob nosti Hlinkově a je třeba vidět, že slovenský lid Hlinku ještě nepoznal. V očích slovenského pracujícího lidu je Hlinka farářem , který bojoval za práva slovenského pracujícího lidu proti madarskému útlaku. Je na nás, ukázat slovenskému pracujícímu lidu Hlinku — milionáře, Hlinku - člena rozlič obdivovatele ných kapitalistických společností, Hlinku

fašistických metod, Hlinku – reakcionáře. Boj o vymanění národnostních menšin z vlivu reakčních aa fašistických stran je boj za národnostní a kulturní potřeby lidu. Je potřeba vidět, že národnostní otázka je ve své podstatě otázkou

středních vrstev , otázkou rolníků. Pracující lid Slovenska trpí. Zejména trpí malorolníci a živnostníci. Pracující lid, malorolníci, živnostníci a dělníci trpí i v českých oblastech. Je ale třeba vidět, že na Slovensku toto utrpení je dvojná

sobné; že zadlužení malorolníci na Slovensku platí 12, 13 až 16 procent úroku ; vědět o hromadných exekucích, které se nyní na Slovensku provádějí; znát, za jakých strašných okolností se rolníci na Slovensku drží ještě toho kousku půdy, který jim zbyl. V oblastech českých a jiných národů je Slovák znám jako prodavač, jako žebrák, jako dráteník . A je třeba si uvědomit, že bojovat za národnostní práva, za vyma nění utlačených národů z útlaku české buržoazie znamená v prvé řadě bojovat za zlepšení jejich hospodářského postavení. Ale i na kulturním poli jsou Slováci dvojnásob utlačováni. Slovensko není v tomto ohledu rovno druhým národnostem

této republiky. Kolik je škol v Čechách nebo v jiných histo rických krajích ! Na Slovensku musí se děti ve škole učit na

dvě až tři šichty. Zatímco v Čechách, na Moravě a v historic kých krajích je 13 vysokých škol, na Slovensku máme jenom jednu vysokou školu. A pokud se věnuje Slovensku více než jiným zemím , pak je to na četnictvo, na exekutory a nesmysl ný notářský systém, který pronásleduje, perzekvuje a potla čuje slovenský pracující lid a slouží tomu, aby slovenský pracující lid zůstal a žil nadále v tom utrpení, jaké prožívá dnes.

Na Slovensku máme dále jiné národy, které trpí ještě více. 800 000 Madarů na Slovensku nemá práva užívat svého mateřského jazyka. Okresy na Slovensku jsou rozděleny tak, 6 Protokol

81

aby německý, maďarský, ukrajinský sedlák neměl možnost podávat úřadům podání ve své řeči. Páni nám říkají: Co chcete, vždyť za maďarského režimu to bylo ještě horší, Slováci neměli vůbec žádných škol. My říkáme na adresu těchto pánů : Madarský lid nemá zájmu na tom, aby byl od národnostňován Slovák, a my, Slováci, nemáme zájmu na tom,

aby byla brána jazyková práva Němcům , Madarům , Polá kům, Ukrajincům . Nám nejsou lhostejná jazyková práva

maďarského národa. Bojujeme za vlastní svobodu, ale při tom, opírajíce se o pomoc českého proletariátu , pomáháme v boji madarskému aa německému lidu. Nevzdáváme se svého požadavku za právo na sebeurčení, chceme žít jako svobodný národ v bratrském spojení se všemi ostatními národy. V boji proti fašismu a v mezinárodním sbratření vidíme sílu,

která může znemožnit nastolení fašistického režimu. Proto ne zapomínáme na osudy svých polských a madarských bratří pod Varšavou a Peští a slibujeme jim, že budeme bojovat i za jejich osvobození z jařma fašismu. Slibujeme těmto na šim kamarádům, kteří trpí pod jařmem fašistického režimu, že jim v jejich boji budeme ze všech sil nápomocni. Splníme příkaz Komunistické internacionály k budování jednotné a lidové fronty, dokážeme, aby potlačené národy Slovenska přes obranu lidových práv přešly k mohutnému útoku. Bo jujíce proti své „ vlastní“ buržoazii, přičiníme se o to, aby přišla nová Maďarská komuna, aby byl odstraněn fašistický režim Horthyho, aby byl nastolen systém takový, který by umožnil maďarskému lidu na Slovensku vyřešit své národ nostní požadavky v dorozumění s pracujícím lidem celé střední Evropy . (Bouřlivé ovace.)

Švábová, Praha Náš sjezd je přesvědčivým důkazem o tom, že znovu jdeme po oné cestě, kterou nám tak skvělým způsobem narýsoval soudruh Dimitrov ! ( Potlesk .) Že znovu jdeme po oné smělé cestě, která jediná vede k úspěšnému boji proti fašismu, za mír a která vede přes lidovou frontu , přes sjednocení děl

nické třídy, k velikému cíli proletariátu celého světa, k so 82

1

cialismu a k sovětům. (Potlesk.) My z tohoto sjezdu půjdeme v plném přesvědčení, že po krátkém odbočení ze správné cesty nebude se vícekrát opakovat ani odbočení doprava, ani odbočení doleva, ale že pod vedením soudruha Gott walda půjdeme nyní tak, jak je to hodno naší strany, která se po dlouhá léta bojů tak skvělým způsobem rvala se všemi oportunistickými zjevy, která dovedla ukázat, že KSČ je hodna být sekcí KI, oné velké internacionály, jež je jedině zárukou proletářům celého světa, všemu lidstvu , že bude spaseno od všech běd, které pro svět znamenají kapitalis mus, fašismus a válka.

A jestliže soudruh Dimitrov svým vystoupením na VII. kongresu KI dal tak mnoho proletářům celého světa, je za potřebí podtrhnout to, co dal svými slovy všem pracujícím ženám. Jeho slova o tom, že nelze úspěšně bojovat proti válce a fašismu bez pracujících žen, slova, jež pronesl tváří v tvář zástupcům komunistických stran celého světa, to byla slova hluboké důvěry a víry v masy pracujících žen. A pracující ženy jsou hodny této víry a nezklamou, splní-li komunistické strany ony úkoly a povinnosti, jež vůči pracujícím ženám

mají. Soudruh Dimitrov správně ukázal, že pracující ženy jsou velikou silou, silou, která se může stát v rukou fašismu velkou zbraní proti proletariátu , silou, která v rukou prole

tářů, v rukou komunistických stran může zdvojnásobit onu velikou energii, onen veliký elán, jehož je zapotřebí v boji proti fašismu a válce. (Potlesk.) A v čem spočívá hluboký smysl slov soudruha Dimitrova ? V tom, abychom viděli

masy pracujících žen takové, jaké jsou ! Se všemi nedostatky, se všemi kazy, v té politické nevyjasněnosti, zaostalosti, přiblížit se k nim tak, aby nám rozuměly, mluvit k nim řečí, jež by pronikla k jejich srdcím a mozkům . Nepovyšovat se nad ně, nekrčit rameny nad jejich drobnými denními starostmi, pochopit je, znát všechna jejich strádání a sta rosti, od těch nejdrobnějších až k nejtíživějším . A vidět, co by znamenalo pro všechen proletariát, kdyby nešla a nepo chodovala v boji jen jedna jeho část, ale proletariát a pracu jící lid jako celek : muži i ženy společně pod prapory komu

nistické strany. (Potlesk.) Snažily jsme se pochopit hluboký smysl slov soudruha Dimitrova a vy víte velmi dobře, že 83

všude tam, kam pronikl hlas strany, kde byl pochopen smysl slov soudruha Dimitrova, kam zasáhla pevná ruka komunist ky všude se ukázaly výsledky. Viděli jsme to na hnutí nezaměstnaných. Jsou tisíce a tisíce žen, které si pod naším vedením společně s nezaměstna nými vybojovaly celou řadu hmotných úspěchů. Ale nejde jen o hmotné výsledky. Musíte pochopit, co to znamená pro sebedůvěru těch žen, pro jejich politický růst, pro po chopení příčin, jež zavinily jejich strádání. Učí se na živé skutečnosti, jak právě sjednocením sociální demokratky, české socialistky a komunistky docilují úspěchu společně. Poznávají svoji sílu a učí se lásce a úctě ke komunistické

straně, když seznávají, že komunisté se nevyvyšují nad je jich denní starosti, ale že je hluboce chápou, rozumějí jim a chtějí jim pomoci.

Viděli jsme to při velikém hnutí za mír, a především v boji za mír. Myšlenka míru hluboko proniká a sjednocuje masy a proniká až do středních vrstev, a právě zde vyrůstají zárodky lidové fronty. Soudružky z Liberce by vám mohly

povědět o tom, že nikdy liberecké sály neviděly tolik žen jako v okamžiku, kdy byly zavolány na obranu míru . Mlu vily zástupkyně komunistické strany, sociálně demokratické strany a přišly tam ženy henleinovců . A když Henlein dal příkaz, že na mírových schůzích žen jeho „ Frauengemein schaften“ nemají co dělat, pak tyto ženy prohlásily : nesrov nává - li se boj za mír s příslušenstvím k Henleinově straně, dávají přednost myšlence obhajoby míru ! (Potlesk.) A to není maličkost .

I tady v Praze, kde se sociální demokraté a národní socia listé tak střeží, aby nepřipustili sblížení svých příslušníků s komunisty, i tady v Praze bylo možno právě pro myšlenku obhajoby míru a pro boj proti fašismu sjednotit řady žen. A první schůze v Praze, na kterých mluvily zástupkyně ko

munistické, sociální demokratky a české socialistky, byly mírové projevy a veliké projevy. Je třeba vidět, že myšlenka míru, myšlenka boje proti fašismu to je, co dnes sjednocuje statisícové masy žen. A nechat tuto sílu ležet ladem, to by bylo provinění na proletářském hnutí, to by bylo provinění, které bychom nemohli zodpovědět před dělnickou třídou. 84

Uvědomte si, co nám ukázaly projevy MDŽ. Sami jste ve zprávách ze všech krajů podtrhli, že ještě nikdy nebyly pro jevy o Mezinárodním dnu žen tak mohutné jako v tomto roce. A proč ? Právě proto, že jsme našli mluvu , slova, způ sob, jak promluvit k ženám, jak je uchvátit, jak jim říci naši

hlubokou proletářskou pravdu, že jsme skutečně všechny problémy před pracujícími ženami postavili co nejšíře, a ony seznaly, že musí jít s námi, chtějí- li skutečně bránit mír , chtějí- li bojovat proti fašismu, chtějí- li bránit svá sociální

a politická práva a chtějí- li bojovat za lepší budoucnost. A tyto projevy, které byly první odpovědí Hitlerovi, byly významné svým politickým obsahem ; tím, že všude tam,

kde jsou utlačeny národy Československa, vyrostly ve veliké sbratření potlačených; že na všech projevech v německých oblastech, na Slovensku, v polských oblastech, všude tam zástupkyně českých žen proklamovaly naše stanovisko, naše požadavky a naše odhodlání bojovat všemi silami za práva potlačených národů. Soudruzi a soudružky, v tomto boji musí pracující ženy

hledět na skvělý vzor španělských a francouzských žen. (Potlesk.) Od dob Veliké revoluce francouzské a Komuny nehrály francouzské ženy tak významnou politickou roli jako nyní, při tvoření lidové fronty, v boji proti fašismu a za mír. A podařilo - li se tam sdružit sta a tisíce žen Zz domácností, učitelek, telefonistek , úřednic, prodavaček ve výborech proti válce a fašismu, pak je to možné i u nás, protože naše ženy právě tak jako francouzské chtějí mír, chtějí bojovat proti fašismu a za lepší svou budoucnost ! (Potlesk.) A jestli španělské ženy udělaly čáru přes rozpočet reakci, jestli dnes

španělské ženy požívají takové úcty, pak právě proto, že z jejich rozhodnutí byl učiněn konec náporům reakce. I u nás musíme přivodit svou prací takové výsledky, aby všichni proletáři a všechen pracující lid hleděli na ženy jako na sílu, která mu pomůže, a to velmi význačně, v boji proti válce a fašismu. Jestliže revoluční hnutí žádá mnoho od proletářů, pak musíte pochopit, že dvojnásob obětavosti žádá od pro letářských žen, žádá od nich mnoho, ale také mnoho jim dává, a proto můžeme mít plnou důvěru , že se nám podaří zmnohonásobit svoji sílu získáním obrovské, nejvíce vyko 85

řisťované, nejvíce utlačované části pracujícího lidstva, žen, do našeho velkého boje.

A nakonec chci předat sjezdu náš dar. Chtěly jsme předat sjezdu 1000 nových členů - žen strany, 4000 nových čtenářek „ Rozsévačky“ a 1000 nových čtenářek německého listu „ Weg der Frau “ . Můžeme s hrdostí prohlásit, že náš dar sjezdu je 1500 nových členek strany (potlesk ), 5000 čtenářek „ Rozsévačky“ (bouřlivý potlesk ) a 2500 čtenářek „ Weg der Frau“ . (Bouřlivý potlesk.) Soudruzi a soudružky, tyto úspě chy jsou závazkem. Pronikne- li hlas strany až do nejvzdá lenější vesnice, do nejvzdálenějšího závodu, když všude půjdete k ženám s našimi myšlenkami, pak vězte, že všude

tam získáte ženy pro věc komunismu. (Bouřlivý potlesk .)

Deputace ze závodu Ringhoffer Krosnář : Na náš sjezd dostavila se deputace dělnictva

od Ringhofferů. Zástupce deputace: Vážení soudruzi a soudružky, jménem revolučního dělnictva závodu Ringhoffer přináším VII .

sjezdu KSČ plamenné pozdravy. Dnešní sjezd schází se v době válečného napětí, v době fašistické rozpínavosti,

v době hospodářské krize, v době útoku na dělnickou třídu. Tisíce dělníků dneska hledí na komunistický sjezd jako na

jedinou záchranu, jako na sjezd jediných zástupců proletář ské a pracující třídy. Dělnická třída očekává od tohoto sjezdu, že veškeré tyto

věci zde budou projednány, že se učiní opatření, aby vše chna nebezpečí pro dělnickou třídu byla odstraněna. Děl nická třída však si musí být vědoma, že musí přiložit ruku k dílu k vybudování jednotné fronty, a tak zamezit všechny choutky buržoazie.

Ať žije jednotná fronta, ať žije Komunistická strana Čes koslovenska ! (Potlesk.)

86

Vystoupení profesora dr. Zdeňka Nejedlého Krosnář: Na náš sjezd se dostavil náš přítel, kterého, jistě v souhlasu s vámi, co nejvřeleji vítám, profesor dr. Zdeněk Nejedlý. (Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk, měnící se v ova ce.) Uděluji mu slovo.

Profesor Nejedlý vstupuje na tribunu . Je přivítán bouřli vým potleskem, delegáti vstávají a volají v šesti jazycích : „ Ať žije soudruh Nejedlý !“ Komsomolská delegace volá : „Hurá, hurá, hurá!", německá delegace : ,, Rot Front!" Nová

bouře potlesku. Výkřik : „ Tak vítá dělnická třída inteligenci ve svých řadách ! "

Profesor Nejedlý : Soudruzi a soudružky, Genossen und Genossinnen ! (Nová bouře potlesku .) Já vám děkuji za toto uvítání. Ale bylo by mi milejší, kdybychom již dnes mohli volat tento zdar něčemu jinému než jenom mně. (Potlesk.) My, kteří sledujeme vývoj událostí již delší dobu, celá desetiletí, jistě cítíme jedno : Jestliže mluvíme o rozkladu dosavadní kapitalistické společnosti, o tom, že tento rozklad pokračuje rychlým způsobem, pak dnes, řekněme za půl roku, je tento rozklad tak rychlý jako dříve za deset let . Je to úžasné tempo, kdy celý tento svět spěje ke svému konci. Přitom i ta zdánlivá síla, kterou vyvíjejí, je jistě znamením , že již nevědí, kudy kam. Teď jedná se o to, co my v této době můžeme dělat . Já bych se na to podíval z internacionálního světového hlediska. Díváme-li se dnes na celý svět, vidíme, že celý svět již dnes se dívá k jediné ještě výjimce, k jedinému státu, který se dovede

nad ten všeobecný rozvrat povznést, a to je Svaz sovětských socialistických republik . Podívejme se, jak ta nejburžoaz nější Francie se dnes spoléhá na Sovětský svaz. Vidíme i u nás celý tento obrat. Podívejme se dnes, kam chceme, do mas, vidíme totéž. Jestliže cítí nějaké světlo, je to pořád a

pořád Sovětský svaz. A teď si toto přeložme k nám, do své vlastní práce. My chceme být a musíme být součástkou celého dnešního světového dění. Když se podíváme mezi

masy, i indiferentní, vidíme, že i ony, přemýšlejí - li, co je vlastně záchrana, koneckonců přijdou k tomu, že je to ko munismus ! ( Bouřlivý potlesk.) Oni si to neřeknou, poněvadž 87

si to snad ani nemohou říci. Ale když se podíváte, kde oni hledají záchranu, je to jedině zde. A to nám musí být vo

dítkem . Není pravdou, že my získáme masy nějakým oportu nismem (bouře potlesku), toho mají už všichni dost, vždyť to je právě ta kaše, ve které se všichni topí a z které se ne mohou dostat ven. (Bouře potlesku.) Masy hledají právě oporu , něco, v co by mohly věřit, něco, co je převede dál. Proto, abych tak řekl, teorie a ideologie nesmí přecházet na druhou stranu. My musíme stát velmi pevně a nepovolo vat z toho ani píd.

Je druhá otázka, jak my ty masy k tomu přivedeme. To je věc taktiky. To je něco docela jiného. Je jisté, že tyto masy musíme dnes získat, protože jsme v historické době. Je přímo povinností skutečných komunistů získat nejširší masy pro boj. Marx to řekl velmi přesně, že socialismus se uskuteční a musí se uskutečnit, protože je to zákon přírody, ať lidé chtějí, nebo ne. A my jsme dnes v této situaci. Je jisté, že komunistická společnost musí přijít. Je to jediná záchrana celého lidstva. A my jsme ti, kteří to víme, nad těmi, kteří to snad jen tuší. A my se budeme muset k těm, u nichž vidí me dobrou vůli, ale ne snad jasné uvědomění, my se k nim

musíme chovat jako silnější, a tím je musíme přivádět k sobě. Není to snadné. Já právě jako jeden příslušník takových vrstev, které se velmi těžce získávají, musím konstatovat,

že proměnit dnešního inteligenta v komunistu je věc velmi a velmi těžká. Tento člověk je vychován v něčem docela ji ném. Pro něj to není tak jednoduché. Pro toto musíme mít

smysl. Jeho přesvědčit je právě náš úkol. Avšak toto přiblížení se k nim nemůže znamenat, abychom se nakazili od těchto indiferentních mas, nýbrž musí to být obráceně ! (Potlesk.) To je, myslím , náš úkol. My můžeme jít všude. Já mohu jít všude, kde mě budou chtít poslouchat, půjdu třebas ke klerikálům . Jestli to oni

vydrží, to je jejich věc (potlesk, veselost), já tam ale nebudu jinak mluvit, než mluvím tady, o to se právě jedná. To je, myslím , hlavní otázka celé taktiky. Umět navázat na to, co v těch lidech je, umět je z toho vyvést a dovést je tam, kam mychceme. My musíme být v první řadě vůdci, a ne abychom se dali vést ! (Potlesk.) To je pro mne celá otázka i programu 88

itaktiky. A víme, že když se toho budeme držet, není možno ji

nak, než že zítřek musí být definitivně náš ! (Dlouhotrvající bouř: livý potlesk. Delegáti vstávají a zpívají „ Internacionálu “ .)

Odpověd soudruha Zápotockého Zápotocky: Vážení soudruzi aa soudružky ! Jsem přesvědčen, že mluvím z hloubi celé naší proletářské duše, z hloubi a přesvědčení všech našich delegátů, když vyslovuji soudruhu Nejedlému za jeho projev a přátelství srdečný dík . ( Bouřlivý potlesk.) My si vážíme přátelství soudruha Nejedlého, sou druha S. K. Neumanna a Vančury (potlesk) a druhých spi sovatelů , vědeckých i kulturních pracovníků. Vážíme si přá telství všech těch, kteří sympatizují s bojem dělnické třídy. ( Potlesk .) Jejich projev svědčí o tom, že skutečně myslící hlavy uměleckého, vědeckého i kulturního světa dovedou chápat, že jediným nositelem pokroku je dělnická třída, je

diným bojovníkem za pokrok je proletářská revoluční strana . My se zavazujeme, že společněsesoudruhem Nejedlým a dru

hými kulturními pracovníky povedeme boj za to, abychom osvobodili nejen sebe, proletářskou a pracující třídu, ale aby chom osvobodili i vědu, umění a kulturu od reakce aa nebez

pečí fašismu! (Potlesk.) Zavazujeme se, že budeme nadšeně bojovat o to, abychom mohli našim umělcům a vědcům i kulturním pracovníkům dát takové podmínky pro novou, velkou tvůrčí práci, jako je dává dělnická třída v Sovětském svazu. ( Bouřlivý potlesk .)

Prohlašujeme, že dělnická třída v Československu nezapomene nikdy těch, kteří v dobách těžkostí a perzekucí dovedli jít s děl nickou třídou proti větru ! (Potlesk. Výkřiky: „ Ať žije soudruh

Nejedlý!“, česky, německy, madarsky, slovensky, ukrajinsky.) B., Mladá Boleslav Vážení soudruzi a soudružky ! Jménem delegace Mladobo leslavska prohlašuji plný souhlas s referátem soudruha Gottwalda. (Potlesk.) Náš souhlas není formální. Jsme naplně 89

ni pevným odhodláním orientovat celou stranu a dělnickou třídu na boje, které před námi stojí. Kraj Mladoboleslavský hřbitov fabrik , Turnovsko, kde nezaměstnanost zachváti

la většinu obyvatelstva, celý kraj od Nymburka na sever je

krajem zemědělců, malých řepařů, kraj zemědělskýchděl níků . Musíme jít do vesnic, musíme vyrvat pracující rolníky a zemědělce ze spárů agrární strany a reakce, pomoci jim v boji za oddlužení, za parcelaci atd. Je však nutno, aby na venkov chodili referenti, kteří ovládají otázku agrární, kteří by do vedli kamarádsky vysvětlit malorolníkům a malozeměděl

cům program komunistické strany. (Potlesk.) Chci se dále zmínit 0o státních dílnách na Nymbursku, kde mnoho revolučních dělníků bylo propuštěno a penzionováno pro svoji revoluční činnost . Zavinili to vůdcové sociální de

mokracie a národních socialistů (hanba !), kteří se přičinili io to, že třídně neuvědomělí dělníci byli vehnáni v náruč fa šistických organizací. Dnes situace mezi státními zaměstnan ci se mění, vracejí se k revoluční straně. Nymburští železni

čáři přijali patronát nad vězněným soudruhem Tyllem , bý valým poslancem železničářů (potlesk), od něhož jsem vám

povinen vyřídit pozdrav z vězení. (Potlesk .) Musíme napnout všechny síly, abychom zničili vliv fašistů na drahách, vliv

ministerstva železnic, které nechalo propouštět tisíce aa tisíce státních zaměstnanců. Chceme aa musíme bojovat (za to ), aby revolučním dělníkům na drahách patřila všechna práva.

Nyní ke komunální politice, kde se dělá nejvíce chyb . V obcích a v okresech, kde naši zástupci přicházejí v nejširší styk s občany, tam musí být jasně chápána naše komunální politika, politika komunistů. U nás vládne vládní komisař. Co děláme ? Svoláváme veřejné schůze, jdeme dům od domu, burcujeme občany proti vládnímu komisaři, proti reakci, která šlape základní práva komunální politiky. Poslední

společná schůze dělníků všech tří socialistických stran se za bývala otázkou rozvinutí kanalizačních prací na zmírnění nezaměstnanosti. Na této schůzi bylo konstatováno všemi

zástupci socialistických stran nebezpečí fašismu a války a bouřlivou aklamací účastníků schůze, ze dvou třetin stát

ních zaměstnanců, [byl] přijat komunistický návrh na usku tečnění společného 1. máje. (Potlesk.) Zde je jasně vidět, jak 90

zapůsobily naše nabídky pro jednotnou frontu . Tvrzením so cialistických vůdců, že po zásahu soudruha Gottwalda jsou

komunisté proti jednotné frontě, se nedáme splést . Soudruh Gottwald zde mluvil o významu kádrů. Chci říci

jen toto : Není možno, aby soudruzi říkali, že jsou přetíženi

prací, že nemohou najít funkcionáře. Že to není pravda, (to] jsme dokázali v praxi. Získali jsme nové členy, udělali jsme z nich za pomoci soudruhů funkcionáře, účastnivší se aktivně

bojů . V našem kraji jsme rozšířili organizační síť, získali jsme nové členy, upevnili kádry. To však má být jen počátkem práce na posílení a výstavbě naší bolševické strany. Strana na VII. sjezdu vyhlašuje uskutečnění jednotné a li dové fronty za všech okolností. To nechápeme jako heslo, ale jako konkrétní úkol. Musí být odstraněna dosavadní velká diference mezi usneseními a jejich prováděním . Splníme usnesení, upevníme bolševickou stranu, pod jejímž vedením

zvítězí proletariát Československa a vztyčí prapor sovětů. ( Potlesk.)

Zápotocký: Delegace slovenská аa madarská navrhuje, aby chom do předsednictva sjezdu zvolili soudruha Nejedlého. (Bouřlivý potlesk.) Váš potlesk je znamením, že návrh je přijat.

Hadek , Varnsdorf Soudruzi aa soudružky! Jménem krajského vedení Nieder landu (Varnsdorf) prohlašuji, že úplně souhlasíme s refe rátem soudruha Gottwalda. My, němečtí komunisté, naplněni pocity zodpovědnosti za budoucnost německého lidu, vzná

šíme z této tribuny sjezdu strany plamennou obžalobu proti sudetoněmecké straně. Postavení pracujícího lidu v Sude tech se od volebního vítězství Henleinova nesmírně zhoršilo .

Němečtí a čeští kapitalisté využili tohoto volebního vítězství a

k dalšímu potlačování, k dalšímu vykořisťování sudetoně meckého pracujícího obyvatelstva . Hospodářské zhroucení projevuje se zřetelně v neobyčejném bankrotu německých obcí. Postavení našich dělníků se zhoršilo mimořádně rych

lým tempem. Jestliže dále potrvají kořistnické metody, které 91

jsou nyní v závodech v sudetoněmeckém území na denním

pořádku, uvidíme v několika letech vypotácet se ze závodů armádu mrzáků neschopných další práce. Mzdy 20 a 30 Kč za nejtěžší, nejnamáhavější práci musí tyto dělníky hnát do zoufalství, do hladu , do fyzické aa duševní záhuby. Jsme svěd ky velkého vyvlastňovacího procesu pracujících středních

vrstev . Po léta a desítiletí byly sudetoněmecké pracující vrstvyl strašeny, že komunismus je vyvlastní. Dnes je možno zjistit, že vyvlastnění není prováděno komunisty, nýbrž kapi talistickým společenským pořádkem . Naši rolníci na vesnicích jsou vtaženi do víru zhroucení. Nahlédneme- li do povrchního šetření našich školních lékařů, můžeme zjistit, že převážné procento dětí pracujícího obyvatelstva je podvyživeno, je rachitické a tuberkulózní. Sudetoněmecké pracující obyva telstvo v průběhu generací dokázalo, že je s to vytvořit všechny hodnoty, které tvoří život hodným žití. Několik let krize – a sudetoněmecké pracující obyvatelstvo již nebude mít těchto schopností. To je dnešní situace v sudetoněmeckém území a pracující lid v Sudetech staví po právu otázku : Kde je východisko z této katastrofy ? Sudetoněmecká strana su geruje otevřeně i skrytě východisko v té formě, že Sudety musí být připojeny k třetí říši. Pro nás je jasno, že anšlus by nepřinesl pro pracující obyvatelstvo v Sudetech osvobození, nýbrž další zotročení, další stupňování vykořisťování. An

šlus znamená dále imperialistickou válku. Tato válka zna mená pro Sudety zničení, znamenají vyhlazení sudetoněmec kého pracujícího lidu . Anšlus, válka znamená pro sudeto německé pracující obyvatelstvo dovršení katastrofy. Proto je nutno, abychom my, komunisté, zaujímali proti těmto kalným vlnám šovinismu a nacionálního rozeštvávání ještě

ostřeji a ještě jasněji stanovisko než dosud. My, němečtí ko munisté, jsme soudruhu Gottwaldovi zvláště vděčni za to, že nám ukázal cestu k vedení širokých mas pracujícího sude

toněmeckého obyvatelstva proti tomuto nesmírnému nebez pečí. Stojí před námi nezbytný úkol .— získání širokých mas

sociálně demokratických dělníků. Myšlenka vytvoření jed notné fronty v řadách sociálně demokratických dělníků 1 V německém vydání: „ Mittelschichten “ (str. 68). 92

zmohutněla. Ovšem chyby, které byly vedením komunis tické strany po týdny a měsíce prováděny, položily nám do cesty v rozvinutí jednotné fronty nesmírné překážky. Ztra tili jsme za období pokřivení správné linie VII. světové ho kongresu celou řadu již dobytých pozic, které dnes mu síme namáhavě získávat zpět. Ale, nehledě k tomu, sociálně demokratičtí dělníci opět právě v souvislosti s přípravou 1. máje vstoupili s námi ve spojení, jsou na cestě k jednotné frontě. Sociálně demokratičtí dělníci jsou poznenáhlu vy

léčeni z iluzí, které si dělali o jednotlivých svých vůdcích, jež jsme označovali za levé a kteří levými nejsou. Také v řadách pracujících přívrženců sudetoněmecké strany započal proces vyjasňování z dýmu šovinismu. Masy pracujících v sudeto německé straně nejsou fašisty. Nevolily Henleina proto, že shledaly správným jeho fašistický program , nýbrž daly své hlasy Henleinovi ze zoufalství. Dnes se dostaly tyto pra cující masy Henleinovy strany v důsledku konkrétních sku tečností, v důsledku sociální, nacionální a kulturní zrady špiček Henleinovy strany na cestu k prohlédnutí. A na de

sítkách aa stovkách schůzí zjišťujeme, jak zcela jinak tito děl níci dnes poslouchají řeči komunistů, než tomu bylo dříve. Ale i na tomto úseku musí komunistická strana v Sudetech

vymýtit ještě řadu nedostatků, také na tomto úseku musíme

jako komunisté energičtěji, mnohem ostřeji, mnohem jasněji než dosud ukázat henleinovským dělníkům a henleinovským

pracujícím celou velikost zrady Henleinovy strany a získat je do fronty dělnictva, do lidové fronty za práva lidu !(Potlesk .) Tesla , Hradec Králové Od VI. sjezdu Komunistické strany Československa k VII. sjezdu staly se velké změny. V prvé řadě dnes na VII. sjezdu můžeme mluvit o velkém vítězství socialismu v So větském svazu. Zatímco na jedné straně dělnická třída slaví vítězství socialismu, situace v kapitalistických státech stále vede k horšímu. Kapitalisté, kteří dosud vládli formou měš tácké demokracie, sahají k fašistické diktatuře, k teroru ,

k perzekuci dělnického a pokrokového hnutí. Že fašismus, 93

dle slov Stalinových , je ohniskem války, vidíme nejlépe na politice Hitlerova fašismu. Jeho útok je především namí řen proti Sovětskému svazu, ale také ohrožuje samostatnost českého národa a směřuje proti všem národům Českoslo venska. Soudruh Gottwald zde mluvil o obraně národů

Československa. Musíme mu být povděčni za to, že nám uká zal, že „ obrana“ navrhovaná vládou by dělnické třídě ne

prospěla, nýbrž naopak by ji těžce poškodila. Na tomto pří padě vidíme velmi jasně, že buržoazie je ochotna v zájmu

zachování svých zisků prodat samostatnost národa a uvrh

nout všechny národy žijící v Československu pod jařmo fašismu. Je to lidová fronta , jež může vytvořit lidovou obra

nu a jež také může docílit, aby nečeské národy žijící v Česko slovensku byly národnostně stejně svobodny jako český národ. I v Československu se projevuje a silně postupuje rozklad Druhé internacionály. V našem hradeckém kraji je stále více míst a závodů, ve kterých dělníci vystupují proti po litice spolupráce s buržoazií, jsou pro třídní boj a pracují na vytvoření jednotné fronty. Měli jsme loni společné projevy proti zastavení závodů, proti drahotě. I nyní máme společný postup v jednotlivých závodech. Nyní se závody, jako Beckmann a Skuherský, a zvláště na Policku, kde nejsou komunisté v závodních výborech , usnášejí na společném 1. máji. Skupina sociálně demokratických kovodělníků s 250 členy ve Skuhrově usnáší se na společném projevu. Sociálně demokratičtí vůdcové stále hrozí a perzekvují. Ale dnes již perzekuce nepomáhá . V polickém okrese, kde došlo k vy loučení několika sociálně demokratických skupin, dělníci již neustoupili. Předseda důvěrnického sboru firmy Hora spolu pracoval s námi přes všechny zákazy a hrozby vyloučením na vytvoření jednotné fronty a přes všecky zákazy účastní se májové delegace do Sovětského svazu . (Potlesk.)

Kreibich, Praha (Soudruh Kreibich je uvítán bouřlivým , dlouhotrvajícím potleskem a voláním.) Naše kritická úvaha o původních okolnostech založení 94

KSČ před 15 lety je vám z tisku známa. Ale také to pozitivní, co nás vedlo od tehdejška sem do tohoto sálu k našemu VII . sjezdu :

že jsme se jednou provždy odloučili od Druhé internacio nály a od socialdemokratismu a na život a na smrt se svázali s komunismem , s KI; že jsme učinili konec po desetiletí trva S

jícímu národnostnímu rozštěpení dělnického hnutí ve starém

Rakousku a že jsme proletariát tohoto státu poprvé spjali v jednotnou mezinárodní revoluční stranu.

Vyšli jsme před 15 lety ze sociální demokracie a vzali jsme s sebou mnoho oportunistického braku na cestu k bolše

vické straně ; ale byli jsme od samého počátku pevně svázáni s masami třídně uvědomělého proletariátu .

Navázali jsme na nejlepší revoluční výhonky, tehdá již více než padesátiletého dělnického hnutí, ale museli jsme navázat na tehdejší stupeň vývoje revolučního uvědomění nejpokročilejší části dělnických mas a jejich vůdců. A vývoj k bolševismu, k leninismu prováděl se pomalu, za obtíží a vnitřních krizí, na nichž velkou účast měl nedostatek zralosti

tehdejších vůdců. Tyto rozpory však vnikly tím hlouběji do masy a strhly ji tak mocně na cestu bolševizace, že tento pochod mas k bolševismu předběhl tak mnohé vůdce. Tak jsme se dnes stali revoluční bolševickou masovou stranou , a ještě nikdy nebyl masový vliv naší strany v bolše vickém smyslu tak silný jako dnes. Na této cestě zůstali také ležet mnozí jako političtí maro déři, mnozí od té doby se schovali za plot, a já dnes vidím v tomto sále tak mnohé, kteří tu nejsou. Ale kde se správně hobluje a správně tesá, tam lítají třísky. Kde se pere, odtéká špína, a mnoho takové špíny odplavalo stokami politiky na druhou stranu barikády .

Mnozí však museli kvůli postavení ve státní a veřejné službě proti vlastní vůli vystoupit z našich bojových řad a stojí tam, majíce srdce u nás. Včera jsem obdržel od jednoho takového soudruha, který před 15 lety na libereckém sjezdu stál vedle nás, dopis, ve kterém píše : „ Jsem dnes ještě týž jako před 15 lety ,“ a sděluje, že jako dar VII. sjezdu strany věnoval větší peněžitý obnos.

Soudruzi! Viděli jsme před 15 lety cíl blíže, než byl, 95

a pochybovali jsme o možnosti poměrné znovuvýstavby ka pitalismu po jeho zhroucení ve světové válce. Ale uvedli jsme v našich rezolucích :

„ Pokud znovuvýstavba v rámci kapitalistické společnosti vůbec je možná, může nastat jen na útraty životního posta vení proletariátu a znamenala by jen přípravu k novým vál kám a novým vše ničícím hospodářským a politickým ka tastrofám ... Kapitalistickou znovuvýstavbu by musel pro

letariát zaplatit zvětšeným vykořisťováním , novým krve prolitím a novou bídou .“

Kdo však při této znovuvýstavbě kapitalismu pomáhá, říkali jsme tenkrát sociálním demokratům , ten „ pomáhá ka pitalismu ještě jednou proletariát uvrhnout do pout a jeho životní cestu až k jeho osvobození bezměrně prodloužit“ . Neboť, jak se praví dále : „Kapitalistická společnost musí být zničena, jestli lid . stvo chce žít . Smrt starého pořádku, úplné rozmetení buržo azie tvoří předpoklady pro život a vývoj všech pracujících 661

vrstev .“

Nade vše jasnější je pravda těchto vět. A nepotvrdil vývoj od té doby pravdu také těchto slov ?: „Vytvoření komunistické strany je nejen předpokladem vítězství proletariátu nad kapitalismem a uskutečnění so cialismu, je také již dnes jedinou zárukou pro úspěšné odra žení všech útoků kapitalismu v jeho protiofenzívě vůči pro letariátu.“2

Před 15 lety museli jsme konstatovat, že země proletářské diktatury po letech strašné intervenční a občanské války, po léta trvajícím běsnění a ničivém řádění vnitřní a vnější kontrarevoluce, se nachází v těžké hospodářské krizi. Dálný východ nebyl ještě tenkrát osvobozen od imperialistických intervencí. Jak skvěle se potvrdila tehdejší naše důvěra a naděje, že dělníci aa rolníci Ruska překonají také tuto krizi a 1 Viz Protokoll der Verhandlungen des Gründungs- Parteitages und der Frauenreichskonferenz der Kommunistischen Partei der Tschecho

slowakei (Deutsche Abteilung ), abgehalten in Reichenberg (Neu Pauls dorf) vom 12. März bis zum 15. März 1921 , Verlag Runge, Reichenberg 1921 , str. 9. 2 Viz tamtéž, str . 10. 96

budou s to budovat socialismus, o tom netřeba ztrácet slov .

Soudruzi, nezaujali jsme před 15 lety v národnostní otázce leninské stanovisko, ale již také tehdy jsme vyhlásili boj proti národnostnímu útlaku, nečekali jsme s tímto bojem ,

s důkladným projednáváním národnostní otázky

jak

u nás lžou agenti Hitlerovi - až na volební úspěch Henleinův. Ve své rezoluci pravíme, že je povinností komunistů tzv. vládnoucího národa „ energickými akcemi bojovat proti všem potlačovacím opatřením a stát se obhájci znásilňovaných menšin " 1

Včerejší slova soudruha Gottwalda znovu ukázala a usne

sení VII. sjezdu budou demonstrovat, že KSČ je jediným obhájcem potlačených národnostních menšin jako všech utlačovaných . Přímo se zázračnou přesností nadešlo ono nebezpečí, které bylo předvídáno vV referátě o národnostní otázce na liberec kém sjezdu pro stát české buržoazie. Tato jak tam bylo

řečeno – vybudovala-li stát na výhodném mocenském po stavení vítězných mocností Dohody, vybudovala jej tím na písku. A řekli jsme :

„ Kdyby nejbližší vývoj v Evropě nevedl k svržení kapita listického panství, nýbrž k novému mocenskému přesunu uvnitř kapitalismu a imperialismu, to znamená tedy, kdyby nejbližším slovem dějin byla porážka dohodového imperia lismu k zisku imperialismu německého, pak by se ztratil tento československý stát a s ním národní samostatnost čes kého a slovenského národa, pak by byl český a slovenský národ vítězstvím německého imperialismu potlačen .“

Pro německý proletariát však, jak se pravilo v referátě, by vítězství německé buržoazie znamenalo ještě ostřejší utlačení.

Tehdy se posmívali sociální demokraté těmto obavám . Němečtí sociální demokraté, kteří brzy potom se stali česko slovenskými patrioty , se vysmívali: Proč se staráte o osud tohoto státu ? A poukazovali na demokracii Noskeho - Schei demanna .

· Viz Protokoll der Verhandlungen ..., Reichenberg 1921 , str. 34. 2 Viz tamtéž, str. 236-237. 7 Protokol

97

Čeští sociální demokraté však tehdy seděli s českou buržo azií na vysokém oři Versailleské smlouvy. A dnes ? Jak blízko je nebezpečí předpovídané před 15 lety, ukázal zřetelně ve svém referátu soudruh Gottwald.

Proč k tomu došlo ? Také proto, protože sociální demokra cie svůj vliv na masy dělníků udržela, a tak mohla úspěšně působit jako pořadatel při novém mocenském rozmachu ka pitalismu a imperialismu. Ale také proto, protože komunis tické strany se bolševizovaly a od oportunismu očišťovaly příliš pomalu, pročež nebyly s to masový vliv sociální de mokracie zlomit a rozhodující vedení proletariátu dostat do svých rukou .

Jsme dnes na nejlepší cestě tento nedostatek přemoci. A VII. sjezd straně ukáže, jak se musí stát vůdkyní proletaria tu a všeho pracujícího lidu. Jestliže jsme se dosud naučili držet krok Ss událostmi, tak VII. sjezd pod vedením soudruha Gottwalda musí stranu dovést k tomu, že bude s to věcmi

vládnout a jejich další chod určovat. A tak dospějeme též k vítězství . ( Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk.)

Smeral, Praha (Soudruh Šmeral je uvítán bouřlivými ovacemi aa voláním ve všech jazycích : „Ať žije soudruh Šmeral!“ ) Soudruzi a soudružky ! Chci k projevu soudruha Kreibicha připojit několik poznámek. Příští měsíc tomu bude čtyřicet let, co jsem jako 16letý byl přijat ve svém rodišti za člena

dělnického vzdělávacího spolku. (Potlesk.) O dvacet pět let později měl jsem možnost spolupůsobit při přípravách k za

kládajícímu sjezdu KSČ. Myslím, že tyto dvě skutečnosti připouštějí, abych na VII. sjezdu naší strany výjimečně dal projev také svému osobnímu citu a přání. ( Potlesk.) Mám -li vyslovit city, které jsem měl včera při vzrušeném zahájení

sjezdu, mohu je vyslovit dvěma slovy: Šťastný život ! Ano, šťastný život je těch, u nichž najde se tolik tělesného a du ševního zdraví, tolik klidného soudu a stálosti povahy, že přes omyly a slabosti vlastního života budou s to držet do konce krok s tokem nezadržitelného dějinného třídního děl 98

nického hnutí, kdož neztratili souvislost se silami pravdy, mládí, budoucnosti. Ano, vděčnost osudu za štěstí života,

to byl včera, při zahájení, můj hlavní pocit. (Bouřlivý po tlesk .) a

A mám - li vyslovit přání, které stále a stále znovu přichází na mysl, pak je to přání, abychom brzy měli převážnou vět šinu dělnické třídy v Československu sjednocenou. ( Bouřlivý potlesk.) Sjednocenou nejenom v jednotné frontě, nýbrž v marxisticko -leninsko -stalinsko - dimitrovské jednotné, ve liké třídní frontě. (Bouřlivý potlesk.) Jsem přesvědčen, že toto přání bude splněno. Je možno dlouho mocí, aparátem, tí hou tradice, děláním programu ze slabosti lidí dusit myšlenku,

ke které nutně vede celá objektivní situace, myšlenku, která už je vlastně pro všechny vidoucí samozřejmou. Ale čím dále ucpává se ventil, tím nečekaněji a mohutněji může přijít vý. buch. Dnes už na nejmenší míru je reformismu omezena možnost počítat s dělnickou aristokracií. Stále v menší míře

bude možno reformistickým stranám čerpat sílu ze slabosti jednotlivých dělníků, poněvadž už všeobecným je stav, že každý, i nejbázlivější dělník, musí se stát hrdinou , aby se dostal ze zoufalého, jinak bezvýchodného postavení, do ně hož se dostal se svou rodinou . Cesta k úplnému dělnickému sjednocení nemusí být a podle vší pravděpodobnosti u nás nebude cestou postupného, pomalého „ vývoje“ . Při daném všeobecném sociálním napětí může jedna událost tak otřást statisíci dělníků, udržovaných dosud pod reformistickým vli

vem, že přes noc spadnou šupiny z jejich očí, že každý najed

nou se bude divit, jak nechápal samozřejmost třídní, leninské pravdy, kterou naše strana 15 let před ním vyslovovala. Je diná událost, jediný den mohou rozhodnout o rozbití jednot

né fronty s buržoazií, o úplném , také politickém sjednocení převážné většiny dělnictva v jednotné, velké, třídní, bojovné straně ! (Bouřlivý potlesk.) A kolika takovými událostmi je těhotná dnešní napjatá mezinárodní i vnitřní situace ! Po

mém dojmu zraje v celé mase dělníků Československa po dobný proces, jaký odehrával se v naší vlastní straně při jejím rozvoji k nynějšímu stupni její bolševizace . Ve skutečnosti je už naše strana sjednocením nejlepších sil proletariátu , které původně zrodily se z různých samostat 99

ných pramenů. Při založení, před 15 lety, vlila se do KSČ značná část starého pokolení dělnického hnutí, které vyšlo z doby, kdy se ctí drželi prapor původního, čestného, tříd ního, sociálně demokratického hnutí Bebel a Liebknecht. Kdy u nás v prvých řadách sociální demokracie stáli dělníci, jako byl Ladislav Zápotocký, liberecký Josef Schiller a po nich později Hybeš, Cingr a německý Behr. Vedle této části měla strana též druhé kořeny prvních počátků svého života .

Vědomě spolupracoval k jejímu zrození směr anarchistů v čele s „ červnem “, časopisem soudruha S. K. Neumanna. ( Bouřlivý potlesk.) Přišli soudruzi, kteří zúčastnili se bojů revolučních v Rusku. Přišli lidé z národně osvobozeneckého

hnutí, jako soudruh Vodička. ( Bouřlivý potlesk.) Přišli účast níci Madarské komuny. ( Bouřlivý potlesk.) Samostatný ráz mělo tehdy hnutí české, německé, slovenské, uherské, ukra jinské, polské. Od založení vlévá se do strany už druhé po kolení mládeže. (Bouřlivý potlesk.) Tak jako z této různosti vyrostla jednota, kterou výrazně projevuje dnešní náš sjezd, tak po mém přesvědčení dozrává v hlubinách mas nyní na

širším podkladě politické sjednocení převážné většiny děl nické třídy Československa. ( Bouřlivý potlesk.) To klade důležité úkoly pro naši činnost. Pamatujme, jak důležitou byla v průběhu bolševického srůstání naší strany péče o zá sadovou čistotu a jasnost ! Pamatujme, jak velikou pomoc při tomto rozvoji přinesla opatrná, trpělivá, rozvážná, když bylo někdy potřebí, energická pomoc Komunistické interna cionály ! ( Bouřlivý potlesk. Sjezd povstává a volá : „ Ať žije Komunistická internacionála!") Věřím , že za našeho života, snad až na malé odřezky, které nebude možno získat pro

jednotu před konečným vítězstvím , sjednocení dělnické třídy i politické, stranické, stane se skutkem ! V období před tímto sjezdem prošli jsme řadou měsíců ta

kového policejního pronásledování, že mu nebylo rovno od vyhlášení výjimečného stavu proti dělnickému hnutí ve starém Rakousku v polovici osmdesátých let . Žalobou, která nikdy nebude promlčena, je řada míst, která soudruh

Zápotocký, mluvě o obětech padlých, uvedl ve svém úvod ním projevu. Celkem si ani neuvědomujeme celkový počet soudruhů, kteří pro politické činy byli jako sprostí zločinci 100

1

1

drženi v těžkém žaláři a proti kterým venku byly vedeny pogromové štvanice jako proti špehounům a žhářům. To už je velmi blízko úrovni té kampaně, která byla vedena po strašenou světovou buržoazií proti „ petrolejníkům “ a „ vra hům “ za doby Pařížské komuny. To už je blízko i kampani, za které ruská kontrarevoluce štvala proti soudruhu Leni novi jako „ německému špehounovi“ . Nemohu nevyslovit, že na opatřeních proti naší straně velký podíl má také sociál ně demokratický ministr spravedlnosti. Sjezd ukazuje, že žádné násilí není s to, aby zlomilo ideu , která je pravdou , aby zastavilo hnutí, které je dějinnou nutností. Rozejdeme se z tohoto sjezdu nejenom s jasností v hlavách , 8 jasností o situaci, o politice a taktice, ale také se zvýšenou odhodlaností vůle a se zvýšeným nadšením. Ohlédli jsme se zpět na 15 let, uplynuvších od založení strany. Ale to nemá trvat déle než minutu. Teď není čas myslet příliš o minulém . Ted je nutno soustředit vše na jedinou myšlenku, na jedinou touhu , na jediné odhodlání: spojit se, odrazit útoky nepří tele, zvítězit. ( Bouřlivý potlesk .) Trnitá cesta pro nás není ještě skončena. Ze všech stran obklopeni nepřáteli procházíme polem bitev. Postupujeme společně ve sražených řadách, jež nemohou jinak než pro bíjet se dopředu. Všechno to, co jsme vykonali dosud, je za tím pouze přípravou pro velké dny, které jsou před námi. Odrážejíce útoky kapitalismu a reakce, s nezvratnou vírou patříme před sebe, tam, kde na obzoru jasně svítí sovětská rudá hvězda. (Bouřlivý potlesk.) Nevydrželi bychom krokem , zlo mili bychom sílu proudu svých řad, kdyby všechno naše myš lení, celá osobnost každého z nás, všechny naše činy nebyly ovlivněny nezvratným přesvědčením , nebyly soustředěny k jedinému cíli; ještě za našeho života, ještě v tomto pokoleni

budou prolomeny hradby proklatého kapitalistického teroru , ty ranství a rozvratnictví ! ( Potlesk .) Odrazíme útok reakce, po razíme světový fašismus, zajistíme svobodu a samostatnost malým národům, půjdeme do boje proti Hitlerovi, kdyby se opovážil zahájit válku a napadnout Československo a So větský svaz. Zesílíme třídní boj a zápas proti vlastní buržo azii. Seskupíme kolem dělnictva všechny potlačené, politicky, sociálně i národně, jako součást světové železné strany bol 101

ševiků , součást světového hnutí Stalina a Dimitrova. Jed

notně a semknutě pod vedením soudruha Gottwalda (bouřli vý potlesk) budeme bojovat a zvítězíme. ( Bouřlivý potlesk.) Končím stejnými slovy, kterými jsem končil před 15 lety: „ Ať se děje co děje, přijde den a bude na naší ulici svátek !“

( Bouřlivý potlesk, sjezd povstává a zpívá ,,Internacionálu “ .) Vodička, Plzeň (Soudruh Vodička je přivítán potleskem a voláním ve všech jazycích : „ Ať žije soudruh Vodička!") Soudruzi, plzeňský kraj přijal s velkým nadšením korek

turu všech chyb, kterých se strana dopustila po VII. sjezdu. S velkým nadšením proto, že plzeňský kraj je jedno, jak z politického i hospodářského hlediska, z nejdůležitějších

míst. Plzeňský kraj je důležitý proto, že bude hrát velkou úlohu jak v případě imperialistické války, tak i v případě proletářské revoluce. Plzeň má jednu z největších zbrojovek

ve střední Evropě, Škodovku, která přesto, že v roce 1928 měla 24 000 zaměstnaných a dnes jen 12 000, vyrábí dnes mnohem více než tehdy. Je tam i chemický válečný průmysl. V kraji máme procentuálně největší nezaměstnanost. Kromě toho jsou tam velké národnostní menšiny německé, trpící národnostním útlakem . Z těchto tří důvodů je na Plzeňsko soustředěna zesílená pozornost buržoazie. Hnutí strany

na Plzeňsku prodělává již po mnoho let soustředěný útok úřadů a sociálně demokratické strany. Bylo zde již mnoho

provokací ze strany státního aparátu, za jehož podpory so ciálně demokratická strana vede svůj útok proti nám. Ne ní prostředku, kterého by v tom nebylo použito. Přesto se

šíří nespokojenost i mezi protežovanými sociálně demokra tickými dělníky. Usnesení VII. sjezdu bylo na jedné straně přijato s vel. kým ulehčením v řadách sociálně demokratických dělníků na

Plzeňsku, ale také s velkými obavami v řadách sociálně de mokratických vůdců. Obávali se, že je to cesta, která může rozbít jejich pozice. Chyby zabrzdily naši práci. Opozice v řadách sociálně demokratických dělníků byla dezoriento 102

vána, neviděla oporu . A právě důležitost plzeňského kraje nás musí nutit k úvahám , proč máme na Plzeňsku slabé pozi ce a jakým způsobem to můžeme odstranit. Říkám to zcela otevřeně: Nemáme dosud dostatečně vyspělých bolševických kád rů . Strana na Plzeňsku se nezbavila sektářství. Otázka kádrové

politiky je právě zde jednou z nejdůležitějších otázek. Vždyť tu budeme prodělávat nejtěžší chvíle, tu bude nejvíce použí váno zákona na obranu státu, ve Škodovce. Jakým způso bem ? Nespokojenost dělnictva na závodě bude příčinou jeho propuštění. Bude diktatura v závodech, bude zmilitarizování dělnictva. V německém území můžeme očekávat ještě ostřej

ší útlak. To znamená, že strana na Plzeňsku stojí před těžkými úkoly. Jak je můžeme splnit ? Není žádné jiné cesty, než abychom na Plzeňsku dali do pořádku stachanovským tempem naše řady. Abychom se naučili samostatně politicky pracovat. Abychom měli ote vřené oči a uši pro vše, co se kolem nás děje. Aby strana se skutečně postavila do čela dělníků. Aby ukázala německému pracujícímu lidu, že jdeme s ním a chráníme jeho zájmy. K tomu je potřebí uvědomování, školení, být na svých mís tech, vypěstovat autoritu vedení a oddanost ke straně. Aby bolševici byli hrdi na to, že jsou členy a funkcionáři strany. Jménem Plzeňska, jménem celého tamního vedení strany slibuji sjezdu, že tak jako hrálo Plzeňsko důležitou úlohu v dějinách, v XVII. století za slavného selského povstání

na obranu práv selského lidu, nebo ve světové válce za hla dových bouří, tak bude Plzeňsko hrát důležitou úlohu v bu doucích zápasech pracujících. Postaráme se o to, aby se strana stala bolševicky ocelovou, disciplinovanou , v práci stacha novskou, aby se stala skutečným politickým činitelem na Plzeňsku , aby tím, že rozšíří svůj vliv na masy, že uskuteční

jednotu dělnictva, že uskuteční lidovou frontu, dokázala, že Plzeň vždy byla na straně pracujícího lidu. Že budeme pra covat k tomu, aby dělnická třída a pracující lid, závody, dělnictvo ze Škodovky byli vždy k dispozici boji pracujících. Ke konci bych chtěl malou poznámku : 0 těch, kteří bo

jovali za svobodu Čechů a Slováků. Zkušenostmi, které jsem a

získal ve světové válce a v proletářské revoluci v Rusku,

jsem se dostal do řad bolševické strany. Jsem na to hrdý a 103

volám k těm poctivým lidem , kteří kdysi bojovali a jsou ochotni bojovat za svobodu dělnické třídy, k těm legionářům , kteří se domnívali, že boj, který vedou, bude skutečně

ku prospěchu pracující třídy: Není jiné cesty než bojovat s námi společně v lidové frontě, proti všem nepřátelům, kte ří se snaží vzít práva pracujícímu lidu a zotročit jej. Za svoji osobu říkám : Jsem hrdý na to, že jsem se dostal do bolše vické strany, a jsem ochoten kdykoli přinést straně aa dělnické

třídě ty největší oběti. ( Bouřlivý potlesk.)

S., České Budějovice Předem předávám plamenné revoluční pozdravy pracují cího lidu na českém jihu. Tento sjezd byl prodiskutován na desítkách schůzí lidu a

na stovkách důvěrných schůzí.

Chci navázat na slova soudruha Vodičky o důležitosti

plzeňského kraje a říci, že i jižní Čechy jsou velmi důležité z hlediska strategického. To vidíme právě po těch chybách, kterých jsme se my, komunisté, dopustili, hlavně po únoro V

vých událostech v Rakousku. Tyto chyby se nesmějí již více opakovat. Proletariát jižních Čech v budoucnosti musí pro kázat účinnou pomoc bojujícímu proletariátu sousedního státu .

Chyb, o kterých mluvil soudruh Gottwald, jsme se na jihu dopustili mnoho, snad nejčastěji v naší komunální práci. Náš kraj je ve většině zamědělským krajem . A i zde, v práci za podchycení našeho spojence, jsme se dopustili velikých chyb. Když jsme napravovali svoji linii dle rady soudruha Gottwalda, setkali jsme se s tím , že v mnohých místech naši soudruzi řekli : „ My jsme to už dávno říkali, že socialisté jsou lumpové, teď už s nimi nebudeme mluvit.“ A tak bychom se z jednoho nebezpečí mohli dostat do nebezpečí druhého. Proto je důležité objasnění, které nám dal soudruh Gottwald ve svém referátu o usneseních VII. kongresu KI. A to nesmí zůstat jen u nás, ono se musí stát vlastnictvím každého člena,

má-li být boj za jednotnou a lidovou frontu úspěšný. V již ních Čechách máme celou řadu úspěchů. Do roku 1934 nebyla zde strana schopna vést úspěšně boje, od roku 1934 změni 104

ly se poměry mnoho, podařilo se od února m. r. úspěšně pro vést 14 větších stávek. A zvláště v posledních měsících má

strana správný kurs, když oportunistické nebezpečí, to čachrování v zákulisí, se odstraňuje a jde se po linii sjednoce ného boje. Při presidentských volbách nastoupilo v Táboře 5000 dělníků, maloživnostníků, malorolníků . Nebyla to

oslava, ale upřímný výraz boje proti fašismu. V průvodě

byla provolávána hesla proti fašismu, za chléb a práci a na táboře mluvili dva komunističtí řečníci, vedle řečníka národ

ně socialistického, sociálně demokratického a lidovce. Tato

akce dala pracující třídě na Táborsku veliké poučení. Dělníci se zde táží: Proč dneska v tak vážné době nejdou socialističtí vůdcové společně s komunisty? Když zamítli poslední na bídku komunistické strany na pořádání společného projevu

proti drahotě, svolala naše strana svůj samostatný projev a na tento projev se dostavilo tolik pracujícího lidu, že jsme toho nebyli v Táboře svědky od roku 1924, kdy jsme měli nástup proti černé reakci a kdy bylo na ulicích 20 000 lidí. Přišli dělníci všech směrů i intelektuálové. To tedy potvrzuje, že jestliže strana dovede vzít správný kurs na akční boj za požadavky pracujícího lidu, jednotná fronta se může tvořit, ať se to pánům líbí, či nelíbí.

Naše poslední krajská konference dala záruku, že strana nyní půjde správnou cestou, tak jako je toho zárukou dnešní

sjezd KSČ pod vedením soudruha Gottwalda. My si musíme být vědomi toho, že provedení správné linie, kterou nám na rýsoval soudruh Gottwald, závisí na tom, jak dovedeme rozložit svoje síly, jak dovedeme přijít mezi lidi a tam dovést

svoji linii uplatnit. Jsme si vědomi blízkého rozhodného boje a plně věříme, že v něm zvítězí proletariát, poněvadž mu již ukázal cestu Sovětský svaz. (Potlesk .)

Gall, Liberec Soudruzi aa soudružky ! Jménem delegace libereckého kra je prohlašuji, že zcela a plně souhlasíme s referátem soudruha Gottwalda. Soudruh Gottwald poukázal ve svém referátě

na vážnost situace a v souvislosti Ss tím postavil před stranu 105

a každou nejnižší organizaci ohromný úkol co nejrychleji uskutečnit jednotnou a lidovou frontu . My z německých území musíme konstatovat, že ještě velká část sudetoněmeckého lidu jde za Henleinem . Naším úkolem

v libereckém kraji a v celém německém území musí být osud sudetských Němců vyrvat ze spárů fašistů a vzít jej do svých rukou. V sudetoněmeckých územích musíme bojo vat proti velikému proudu šovinismu a fašismu. Henleinov

skému fašismu se podařilo nejen vniknout do všech němec kých území, nýbrž i do srdce revolučního dělnického hnutí sudetských Němců, do severních Čech. Soudruzi, toto vítěz ství a nástup henleinovských fašistů Vv libereckém kraji, kde jsme měli a máme tak mocné revoluční dělnické hnutí, stavějí před nás úkol prozkoumat, jak a proč fašisté mohli, zvláště

v libereckém kraji, glajchšaltovat a pro sebe získat nejen střední vrstvy , nýbrž i nadto vniknout do řad dělnické třídy. Ve spojitosti s propracováním usnesení VII. světového

kongresu, ve spojení s korekturou pokřivené linie jsme v li bereckém kraji zaujali k těmto otázkám stanovisko a museli jsme konstatovat, že jsme u nás? nevedli dostatečně boj proti fašismu na té linii, jak jej stavíme dnes , tzn . že jsme nevedli boj proti fašismu na linii boje za práva sudetoněmeckého lidu .

V boji proti fašismu musíme dnes stavět otázku takto : boj o mír, boj proti fašistickým válečným štváčům, boj proti hitlerovskému a henleinovskému fašismu. Tento boj může me vést úspěšně jen tehdy, napneme-li všechny své sílyề k ve dení boje pracujících mas za práva sudetoněmeckého lidu . Musíme dosíci ve svém denním boji za práva lidu

toho, abychom široké střední vrstvy, které jsou dnes re zervami, spojenci fašistů , získali za spojence proletariátu . Henlein chodí dnes po bytech sudetoněmeckých pracujících a káže, že 7. březen byl krokem k míru , krokem k osvobození německého lidu . Naším úkolem musí být tuto fašistickou pro 1 V německém vydání: ,,dass wir im Reichenberger Kreis“ (str. 76).

: V německém vydání text pokračuje: „ nach den Beschlüssen des VII. Weltkongresses, nach den Beschlüssen des VII. Parteitages die werktätigen Massen für die Rechte des sudetendeutschen Volkes zu 6

mobilisieren “ (str. 77).

106

pagandu a ideologii německým pracujícím vysvětlit a vymý. tit ji. Musíme v sudetoněmeckém území a v našem liberec kém kraji ve svém denním boji v závodech , ve zprostředko vatelnách práce jít mezi pracující, mezi pracující inteli genci, mezi malorolníky,' musíme stavět jejich požadavky, prosazovat je bojem , a tak nám bude možno tyto široké vrstvy sudetoněmeckého pracujícího lidu získat do lidové fronty za práva lidu, do lidové fronty proti fašismu a válce. Soudruzi, dalším úkolem naší strany musí být zesílená práce v závodech a v odborech . Jednotná a lidová fronta musí být zakotvena v závodech. My v libereckém kraji musíme sebekriticky doznat, že jsme na poli závodní práce

v poslední době připustili určité oslabení, což znamená, že musíme všechny síly koncentrovat na závody. Sociálně de mokratická strana v poslední době napjala všechno úsilí, aby sociálně demokratické dělníkya zdržela od společného boje

proti hladu. Sociálně demokratické straně se podařilo so ciálně demokratické dělníky od společné cesty zdržet, ale, soudruzi, stojíme před 1. májem a ukazuje se, že sociálně demokratičtí dělníci se nedají dlouho sociálně demokratic kými vůdci svádět z cesty společného boje, nýbrž dávají se do uskutečňování jednotné fronty s komunistickými dělníky.

Ve východních Čechách, v broumovském okrese, obrátila se dvě reformistická cyklistická sdružení k okresnímu vedení komunistické strany se žádostí, aby komunistická strana

nasadila vše, aby došlo ke společnému 1. máji. (Potlesk.) Soudruzi, jako krajské vedení tak důležitého a rozhodujícího kraje v sudetoněmeckém území jsme si vědomi své velké zodpovědnosti. Nesplnili jsme v poslední době úplně všechny úkoly, jak je před nás strana postavila, ale poslední měsíce ukazují, že se fašistům nepodařilo naši stranu rozbít, uka zuje se, že naše řady více než kdy dříve stojí opět na svém bojovném místě. Náš liberecký kraj docílil v poslední době 1 V německém vydání text pokračuje: „ wir müssen unter diese Schichten gehen “ (str. 77 ).

2 V německém vydání: „ Wir erklären in der letzten Zeit, dass die Sozialdemokratische Partei, d. h. die kleinen Organisationen und die Bezirksorganisationen des Reichenberger Kreises alle Anstrengungen machten, um die sozialdemokratischen Arbeiter ... “ (str. 77). 107

v budování jednotné a lidové fronty , na poli boje proti válce

a za mír význačných úspěchů. Tyto úspěchy dávají nám na ději, že také liberecký kraj po VII. sjezdu strany přistoupí s novými silami k uskutečnění zde usnesených úkolů .

Ke konci, soudruzi, jménem delegace libereckého kraje pro

hlašuji, že nejen souhlasíme s referátem soudruha Gottwalda, S

nýbrž že na tomto místě slibujeme učinit z libereckého kraje opět vedoucí politický kraj německých území. (Potlesk.)

Telegram Komunistické strany Svédska Krosnář: Došel nám telegram z X. sjezdu Komunistické

strany Švédska. ( Bouřlivý potlesk .)

„ X.sjezd Komunistické strany Švédska posílá bratrské stra ně Československa plamenné bojovné pozdravy. Vpřed za ví tězství ve znamení proletářské jednotné fronty proti fašismu a podpalovačům války. Ať žije Komunistická strana Česko slovenska ! Ať žije mezinárodní jednotná proletářská fronta ! Ať žije Komunistická internacionála !" ( Bouřlivý, dlouho trvající potlesk.)

Odpolední jednání Stafeta mladých komunistů [Soudruh] Krosnář zahajuje odpolední jednání ve 2 hodiny. Dostavila se 10členná delegace pražského Komsomolu, kte rou vyslalo 400 mladých komunistů, kteří jsou na rudých velikonocích v Jirnech . ( Potlesk.) S rudými prapory vstupu je se zpěvem za potlesku sjezdu do zasedací síně 10 sou druhů .

Katrin : Soudruzi delegáti ! Naše delegace byla pověřena pražskou organizací mládeže, aby ze svého velikonočního srazu, který se koná přes zákaz a kterého se zúčastní 400

mladých lidí, předala vám, nejlepším příslušníkům dělnické třídy Československa,k vašemu zasedání, k němuž jsou obrá ceny zraky všech pracujících a všech národů Československa, zraky celé pracující mladé generace, vřelé revoluční pozdra vy. ( Bouřlivý potlesk.) Chceme vám předat slib všech praž ských komsomolců, že s vaší pomocí a s pomocí naší veliké strany splníme příkaz VI. kongresu KIM a učiníme vše, aby cestou jednotné fronty, cestou širokého souručenství mladé pracující generace byla v Praze vybudována jed notná desetitisícová organizace pracující mládeže, která bude hájit její zájmy, která se bude řídit velikým učením Marxe, Engelse, Lenina, Stalina, která povede mladou pra cující generaci vpřed do boje za takový život, jaký má mlá dež Sovětského svazu. ( Bouřlivý potlesk. Sjezd povstává a volá : „ Ať žije Komsomol !“ ) Klíma, Brno

(uvítán bouřlivým voláním)

Soudruzi a soudružky! Které jsou stěžejní úkoly, jež strana bude mít před sebou po sjezdu ? Myslím , že jedním ze základ ních úkolů je, abychom po sjezdu zanesli jasné vědomí o ne smírné vážnosti situace do nejširších mas. Myslím , že dále mu 109

síme zanést do pracujících mas vědomí, že v dnešní konkrétní

situaci jsou dány všechny předpoklady, aby strana do rozvíje jících se událostí opravdu aktivně zasáhla . Dalším úkolem je, aby sjezd ukázal, jak se má konkrétně tento zásah provádět. Musí nám být úplně jasné, jak nesmírně vážná, osudová je dnešní doba. [Je] třeba jasně vidět dvě základní perspektivy : bud se nám podaří upevnit, rozšířit mírovou , protihitlerov

skou frontu , buď budeme schopni podložit mezinárodní pakty

se Sovětským svazem lidovou protifašistickou frontou, a pak bude pravděpodobné, že pan Hitler, na nějž takový mohutný rozmach protihitlerovské fronty v celém kapitalistickém světě nemůže nepůsobit, musí počkat se svým válečným útokem, anebo se nám to nepodaří, a pak třeba počítat s rozhodnou srážkou, úderem v nejkratší době. Je nutno, >

abychom širokým masám pracujícího lidu řekli jasně : Česko slovensko je malý stát, ale jeho účast nebo neúčast v proti hitlerovské frontě, vedené Sovětským svazem, má daleko sáhlý vliv na vývoj událostí, na to, zda bude válka, či mír. V té souvislosti je třeba důrazně vyzvednout tezi, kterou formuloval soudruh Gottwald, že jakákoli kapitulace před Hitlerem v Československu znamená urychlení války. Mu

síme jasně pracujícím masám říci, že jedině ve spojení se Sovětským svazem a Rudou armádou je záruka míru, a také

objasnit, které jsou to síly, jež se dnes opravdu stavějí

za pakt Československa se Sovětským svazem . Česká buržo azie má vážné rozpory s Hitlerem a bojí se Hitlera, ale bojí se také Sovětů a světové revoluce. A tak vidíme na jedné straně buržoazní pravici, která se strachuje před světovým bolševismem a hanebně proti Sovětskému svazu štve, a

na druhé straně levici, pana Beneše, Peroutky a jiné. Oni jsou dnes při svém kolísání v podstatě pro pakt, ale nesmíme zapomínat proč. Jsou pro spojenectví proto, poněvadž se domnívají, že se jim podaří využít spojenectví se Sovětským

svazem pro cíle své kapitalistické politiky. Chtějí jen dočasný pakt se Sovětským svazem, který by je měl zachránit před

Hitlerem , aby později, až nebezpečí Hitlera zmizí, mohli spojenectví rozervat . Takovým „ spojencem “ je levá česká buržoazie .

Čteme- li dnes o rychlém rozvoji protifašistického hnutí 110

ve Španělsku a ve Francii, vidíme- li, jak ve Španělsku proti fašistické hnutí přerůstá ve hnutí namířené nejen proti fa šismu, ale proti kapitalismu, musíme si být vědomi, že v sou vislosti s takovými událostmi česká levá buržoazie, páni Peroutkové a jiní budou ještě více kolísat aa že se budou sna žit stůj co stůj spojenectví se Sovětským svazem rozervat. Musíme sice využít rozporů, které jsou v buržoazním táboře,

využít dočasných spojenců , ale nesmíme zapomínat, že zá kladní silou, o kterou se musí opírat československo-sovět

ský pakt, je jednotná fronta, lidová fronta !(Potlesk.) To je základní síla, a pokud této reálné síly není, je spojenectvípo

řád jen na hliněných nohách. Stát se politickým činitelem dnes, to znamená vystupňovat svou činnost v tomto směru .

Využít všech, dnes velikých možností pro široký nástup jed notné a lidové fronty. Možností pro rozvíjení hnutí jednotné a

a lidové fronty je celá řada. Veliké jsou sympatie k Sovět skému svazu. Ale srovnáme-li je například s počtem členů Svazu přátel SSSR, musíme konstatovat, že využita je jen nepatrná část možností. Musíme také celý dosah dnešních událostí a pravděpodobné perspektivy vývoje promítnout až k válečnému konfliktu . Budto se nám podaří jednotnou,

lidovou frontou udržet spojenectví ČSR se Sovětským sva zem, a potom půjdeme v čele národně osvobozenecké války,

v čele lidové, jakobínské války po boku Rudé armády (po tlesk) proti Hitlerovi. Anebo, kdyby se nám to nemělo podařit,

pak budeme mít Československo jinde, nebude po boku Sovětského svazu , bude po boku Hitlera, a museli bychom jít mnohonásobně těžší cestou, cestou šibenic, podle zásad a principů revolučního defétismu. Nevystupňujeme- li dost všechny síly strany jako celku, každé naší organizace a je dince, budeme muset jít touto cestou, mnohem těžší, kte

rá bude vyžadovat mnohem větších obětí. I při nejstřízlivějším odhadu jsou možnosti pro vytvoření

jednotné a lidové fronty v Československu výhodné. Uváží me-li řadu možností, pokud jde o hospodářský boj, pokud jde o boj za politická práva a požadavky lidu, ty nesmírné sympatie k Sovětskému svazu a protifašistické nálady, pak je nám jasno, že možností je dost. Ale záleží na tom, jak jich

dovedeme využít. Několik slov k tomu, jak jsme k tvoření 111

jednotné fronty pracovali na Brněnsku . Bezprostředně po VII. kongresu KI měli jsme opravdu mohutnou vlnu jed notné fronty. Celé desítky společných táborů aa schůzí v Brně, na předměstích Brna a na venkově, k nimž vedení socialistic kých stran muselo dát souhlas, protože se vyjednávalo o vět šině na radnici. Byla vítězná stávka 5000 stavebních dělníků,

demonstrační projevy v brněnských dřevozávodech, jed notný protidrahotní boj, události v textilních a jiných zá vodech, odražení pokusu reakčních vůdců o rozbití mohut ného protidrahotního tábora na Zelném trhu, demonstrační stávka v Blansku, demonstrace brněnských dřevodělníků a jednotný tábor v prosinci při presidentských volbách . To byly jednotlivé etapy při tvoření jednotné fronty. Můžeme konstatovat, že strana v nástupu jednotné fronty opravdu zesílila a hnutí se v jednotlivých obdobích, obzvláště po stáv

ce stavebníků, přímo valilo jako lavina. Reakční vůdcové socialistických stran neměli ihned odvahu postavit se na odpor. Ale soustředili se k protiútoku. A ten se vystupňoval

hlavně po vystoupení soudruha Gottwalda. Ale co se jim podařilo ? Podařilo se jim utlumit širokou vlnu na nějakou dobu, ale nepodařilo se jim změnit nálady socialistických dělníků. Máme v důsledku akcí změněnou situaci mezi so

cialistickými dělníky. Jestli se na aktivu sociálně demokra tických textiláků v Brně po hanebné štvanici funkcionářů proti nám nenašel ani jediný důvěrník , který by se se sekre táři solidarizoval a vystoupil proti komunistům , jestli na sbo

ru národně socialistických textilních důvěrníků po referátu sekretáře vystoupí dělničtí funkcionáři a jednotně se vysloví pro společný postup s komunisty, mluví to srozumitelnou řečí. A jestli ve Znojmě odpovědí socialističtí dělníci na fer man, ve kterém se jim zakazuje členství ve Svazu přátel

SSSR, tak, že se dají do získávací kampaně pro Svaz přátel a získají 107 nových členů, pak to ukazuje, že nálady jsou zralé k tomu, aby v nejbližší době došlo k novému nástupu. To nám napovídá, kterou cestou máme jít. V dosavadních akcích získali jsme řadu zkušeností, jež by měla znát celá

strana. Je to potvrzení názoru, na který poukázal soudruh Dimitrov, že proces přechodu socialistických dělníků na naše revoluční pozice není tak jednoduchou cestou, ale že je cestou 112

zdlouhavou a že se nesmíme dát obtížemi odvrátit po této

cestě je vést . Je to dále nutnost konkrétně rozbírat situaci v socialistických organizacích . Vědět nejen o vedení nahoře, ale také o každé základní organizaci, kdo tam je pro jed notnou frontu , kdo je nositelem staré reakční ideologie. Je důležité vědět při tvoření jednotné fronty nejen, s čím máme přicházet, ale také Ss našimi hesly přijít k socialistickým děl

níkům v pravý čas. Je důležité umět využít příkladu . Slova se mluví, ale příklady táhnou. A tu myslím , že bychom nejen my, na Brněnsku, ale celá strana měla popularizovat mnohem intenzívněji růst hnutí lidové fronty , než se to dělo doposud. Věnujeme-li tomu více pozornosti, pak se nám prá ce neobyčejně urychlí a zdaří. Brněnsko má za sebou řadu dobrých ii zlých zkušeností.

Naše delegace mne pověřila, abych s vyslovením plného souhlasu s referátem soudruha Gottwalda řekl, že chceme jít

dle zkušeností dobrých a že se vynasnažíme, aby Brno bylo důležitým článkem v tvořeníjednotnéa lidové fronty !(Bouřli vý potlesk.)

Pašek , Hodonín Jsem pověřen hodonínským krajem , abych vám vyřídil revoluční plamenné pozdravy z toho kraje, kde vládne ještě lidová strana, kde vládne Viktor Stoupal, kde vládne Baťa.

A v tomto kraji naše myšlenka jde rychle dopředu. Chtěli jsme našemu VII. sjezdu přinést svůj revoluční dar. Na kraj ské konferenci, která se konala před třemi nedělemi, jsme si postavili úkol získat 70 členů do strany a tento náš úkol jsme splnili na 100 % . Získali jsme 150 odběratelů pro rudý tisk . V chudém kraji sebrali jsme 4200 Kč na delegaci na sjezd. Soudruzi, na moravském Slovácku byl VII. sjezd tak zpopularizován, že 6 dělníků přijelo na kolech až sem, aby VII. sjezd pozdravili. Zavazujeme se, že učiníme všechno, abychom na moravském Slovácku sjednotili všechen lid, navzdory Stoupalům a Baťům. Po VII. kongresu začali jsme ·

rychle prakticky uplatňovat jeho usnesení. Viděli jsme, že pracující lid toužebně čeká na společné vystoupení a spo 8 Protokol

113

lečné prosazování svých požadavků. Přitom jsme se do pustili celé řady chyb. Diskutovali jsme o těchto chybách a dělníci nadšeně přijímali zásah soudruha Gottwalda. Již dří ve, než tento zásah byl znám, žádali naši dělničtí funkcionáři

změnu politiky. Hodonín má v našem hnutí v celé republice svůj zvláštní zvuk. A my jsme se ještě po zásahu soudruha

Gottwalda dopustili chyby, naše komunální frakce hlasovala pro čestné občanství Beneše. Je naší věcí, abychom tu chybu odčinili.

Usnesení i nadšení účastníků VII. sjezdu přeneseme do ši

rokých lidových mas a přikročíme i u nás k praktickému provádění těchto usnesení. Cesta, kterou nám ukázal sou druh Dimitrov na VII. kongresu a soudruh Gottwald zde, to je cesta, kterou musíme jít a kterou také na moravském

Slovácku půjdeme. Po VII. sjezdu čekají nás veliké úkoly. Pevně věřím, že tyto úkoly nejenom u nás, ale všude splníme bolševicky, stachanovským tempem, aby i naše KSČ byla dávána za vzor, jak tvořit širokou lidovou frontu . Soudruh Nejedlý zde řekl, že komunismus je jediná záchrana. Lid od nás také skutečně čeká svou záchranu . Tisíce a tisíce ne

zaměstnaných, domkářů, malých rolníků na moravském Slovácku čekají, kdy komunistická strana jim pomůže

z dnešní bídy. Proto uposlechneme mobilizačních rozkazů daných soudruhem Gottwaldem. (Potlesk.)

Schramm , mládež Soudruzi ! Delegace komunistické mládeže souhlasí jedno myslně s referátem soudruha Gottwalda. Soudruh Gottwald

označil za bezprostřední úkol našeho hnutí zajištění míru. Toto postavení úkolů má mimořádně veliký význam .

Mládež Československa má velké obavy o svůj další osud.

Hledá záchranu před fašismem a před hrozící válkou. Česká buržoazie těchto obav využívá a říká mládeži, že záchrana spočívá v předvojenské výchově, ve zbrojení, v zákoně na obranu státu. Již dnes dávají starostové vybubnovat, že mlá dež musí provádět vojenská cvičení, na středních a vysokých školách jsou tvořeny akademické legie, pod vedením Mach 114

níka je tvořena vedle selské jízdy i selská pěchota, v Sokole, Orlu a národních gardách se provádí předvojenská výchova. Česká buržoazie chce militarizací mládeže dosáhnout dvo

jího: Za prvé chce zabránit tomu, aby komunistická strana získala radikalizovanou mládež pro boj za socialismus a aby se mládež přimkla k lidové frontě, proti fašismu aa válce, k mí rové politice Sovětského svazu. A za druhé chce buržoazie, a zvláště její reakční křídlo, jež chce spojit osudy národů

Ceskoslovenska s dobrodružným systémem Hitlera, učinit z mládeže lancknechty Hitlera proti Sovětskému svazu a zneužít mládeže ve svých reakčních vnitropolitických úmys lech jako údernické gardy proti pracujícímu lidu. Proto je zavedení předvojenské výchovy mládeže reakč ním plánem, který nemá nic společného s obranou míru a republiky proti fašismu. Již skutečnost, že především záložní důstojníci, důstojníci a fašistické nacionalistické elementy výchovu provádějí, zabrání iluzi, že se tím posílí obranná síla pracujících proti fašismu. Nesmíme proto připustit, aby buržoazie svůj plán uskutečnila. Tam, kde se nám nezdaří zavedení zabránit , nesmíme vyhlásit bojkot, nýbrž musíme

tam jít, vystupovat proti nacionalisticko -fašistické výchově a také tam získat mládež pro boj za mír a proti fašismu. Bylo by však chybou chovat se lhostejně k obraně míru a republiky. Zajištění míru a záchrana před fašismem vyža dují zcela jiných opatření než předvojenské výchovy. Za jištění míru vyžaduje především sjednocení mládeže v účin nou sílu, semknutí všech, kdo chtějí mír bránit. Na účinnosti této síly, na tom, jak bude schopna izolovat válečné síly a bít fašistické spojence Hitlera, závisí vše . Avšak nejenom

v Československu, nýbrž v mezinárodní součinnosti sil bude moci být docíleno úspěchu. Musíme podniknout vše, aby chom sjednotili mládež v účinnou sílu za mír .

Komunistická mládež vyslala své zástupce na mírovou konferenci mládeže v Bruselu. Samotná tato mezinárodní

konference mládeže – bylo tam zastoupeno 386 svazů mlá ukazuje, jak velké síly mohou být získány pro mír . deže z Československa se zúčastnilo 13 organizací mládeže, mezi jinými i katolická, evangelická a agrární mládež . A k překva pení mnohých soudruhů, kteří nevěřili v možnost spolupráce 115

mezi ústředními organizacemi, zaujaly všechny organizace jednotné stanovisko k boji za mír. Komunistická mládež

vstoupila do přípravného výboru pro světový kongres mlá deže v Ženevě. Ačkoli tam jsou zastoupeny všechny české svazy mládeže, sociálně demokratická, katolická, evange lická, republikánská mládež, vydali jsme společně provolání k obraně míru , k vytvoření mírových rad, k provedení jed notných mírových manifestací. Stávající spolupráce nefa šistických organizací mládeže přes existující velké slabiny je příkladem pro to, jaké velké možnosti jsou pro vytvoření miliónové síly pro obranu míru. Komunisté stojí v těchto výborech před novými úkoly. Svazy mládeže jsou úplně jinak vychovávány, pojímají svět úplně jinak než my. Ale protože všechny chtějí bránit mír, budeme se všemi kama

rádsky spolupracovat a bude záležet na nás, zda organizace mládeže získáme pro opatření, která jsou skutečnou záru kou míru .

O jaká opatření může se již dnes mládež společně zasazo vat ?

1. Aby mládež nebyla bezměrně vykořisťována, protože jinak nebude republiku bránit .

2. Aby si mládež všech národů ČSR rozuměla, aby česká mládež vystupovala pro zrovnoprávnění a národnostní po žadavky, aby mládež ostatních národů nemusela očekávat své osvobození od Berlína, Budapešti a Varšavy. 3. Aby mládež obdržela demokratická práva protože bez práv se stane obětí Hitlera a spojenců . 4. Aby vojáci nebyli vydáni napospas fašistům a reakcio nářům. Za demokratizaci a očistu armády od fašistických živlů, neboť vnikání fašistů do armády ohrožuje mír.

5. Aby mládež Československa uzavřela úzký svazek s mládeží Sovětského svazu k záruce paktu o vzájemné po moci s SSSR .

6. Aby mládež ČSR prováděla sankce proti Hitlerovi tím, že odmítne účast na olympiádě.

Nesmíme stát netečně stranou, ani když se mládež chce

učit zacházení se zbraní. Nejsme přece pacifisty. Zkušenosti mezinárodního proletariátu a perspektiva obranné války vy žadují, aby pracující lid válečné řemeslo dobře ovládal. 116

Zdravím návrh rezoluce k vytvoření antifašistické lidové obrany. Tyto antifašistické lidové obrany musí být vysta věny na jasné, pevné platformě, a sice dobrovolné účasti a

vyřazení fašistických elementů, svobodné volby vedoucích a instruktorů , aby zbraně byly opatřeny státem na účet bohatých. Měli bychom všem antifašistickým organizacím, sdružením a organizacím mládeže navrhnout tvoření těchto

antifašistických obran. Naší iniciativou mohla by tak vznik nout masová organizace branného boje.

Chceme sjednocení nefašistických organizací mládeže za mír. Jsme si vědomi, že nejlepší zárukou je moc dělníků a rolníků. Ani při možné perspektivě obranné války, ani kdyby byla buržoazie nucena válku vést, nesmíme zapomenout, jakou úlohu buržoazie hraje a může hrát. Nesmíme s ní uza vřít hradní mír. Proto musíme mládež poučovat, jak učil Lenin :

„Dají ti pušku. Vezmi ji a nauč se jí dobře vládnout . Toto umění potřebují proletáři, ne aby stříleli na své bratry, dělníky jiných zemí, nýbrž k tomu, aby bojovali proti buržo azii své vlastní země, aby učinili konec vykořisťování, bídě

a válce, ne prostřednictvím zbožných přání, ale vítězstvím nad buržoazií a jejím odzbrojením .“ Jestliže naše strana v boji o mír uvede do pohybu milióno vé masy, bude -li boj proti válce vést v leninském smyslu, pak také válka skončí vítězstvím dělnické třídy. (Potlesk.)

K., Pardubice Soudruzi, jménem pardubické delegace a všech organizací

KSČ v tomto kraji zdravím VII. sjezd KSČ. Naše delegace prohlašuje, že učiníme vše, aby revoluční linie, narýsovaná na tomto sjezdu naším vůdcem soudruhem Gottwaldem, v duchu Dimitrovově, byla do důsledku plněna. Tento sjezd skoncuje s radostí všech nepřátel dělnické třídy, že strana je v krizi. Ještě nikdy nebyla strana tak jednotná a scelená, jako je nyní. Po dnešním sjezdu přesvědčí se leví i praví ve straně, že stranu nesvedou na scestí. Strana udělala za pár měsíců po VII. kongresu KI po zásahu soudruha Gottwalda 117

velký krok kupředu. Také naše delegace má radost Zz toho,

že soudruzi Šverma a Slánský korekturou svých chyb do kázali, že jsou věrnými a poctivými příslušníky naší strany. (Potlesk.) Máme k nim plnou důvěru. Naše delegace je si plně vědoma velkého nebezpečí, které hrozí Československu a Sovětskému svazu ze strany paličů

války. Soudruh Gottwald ve své řeči jasně řekl, jak je možné a nutné tomuto nebezpečí čelit. Máme velké naděje, že se nám

podaří rozpoutat lidové hnutí proti válce a fašismu. Ale jen tehdy, půjdeme-li cestou Dimitrova a Gottwalda. Musíme zvýšit svoji revoluční bdělost. Hlavním úkolem, který před nás sjezd staví, je získání dělnictva pro jednotnou frontu . To znamená přesvědčit je, že ne cesta Stivínů a Hamplů vede k úspěchu, ale že musí s námi, cestou třídního boje. V řadách sociálně demokratických dělníků je velká nespo kojenost s politikou jejich vůdců, dávají najevo své veliké

nadšení nad lidovou frontou ve Španělsku a ve Francii, chtějí s námi jít společně. V našem kraji jednali jsme ve třech

okresech se socialistickými dělníky o společném 1. máji. Tito souhlasili se společným 1. májem pod hesly boje proti so ciálnímu útlaku a proti reakci. Ale na zásah svého župního vedení byli nuceni odmítnout. To je ale důkazem, že to půjde, když se nám podaří je přesvědčit, že jejich záchranou není cesta Bechyňů, která je cestou porážky dělnické třídy Ně mecka a Rakouska . V našem kraji bychom byli již dále

v otázce lidové fronty, kdybychom prováděli to, co nám radil soudruh Gottwald. Často jsme to dělali tak, že jsme se uzamk li, abychom neukázali, že jsme komunisty. V kraji je veliká bída, lid trpí nemocemi. Tu je možno sjednotit tento chudý lid k boji za chléb a práci. V závodech nejsou poměry o nic lepší. Zde je možno a nutno vyvinout velké hnutí dělníků za jejich požadavky. Prohlašuji, že učiníme vše, abychom zanesli usnesení sjezdu do členských mas strany, abychom

na základě zkušeností z chyb splnili pod vedením soudruha Gottwalda všechny úkoly, které sjezd před nás postaví. I to Pardubicko, dosud jeden z nejslabších krajů strany, má své úspěchy a budeme mít ještě větší, když se vrhneme do boje, jak proti nepřátelům strany, tak proti všem nepřátelům pracujícího lidu . (Potlesk.) 118

Viktor Synek, Praha Vážení soudruzi a soudružky ! V otázce obrany míru , obra

ny republiky proti Hitlerovi bylo v našich řadách v poslední době mnoho nejasna. Bylo to v důsledku chyb, jichž se vedení strany v poslední době dopustilo, je to částečně z kompliko vanosti problému a z obavy, abychom se v této osudové otázce neodpoutali od širokých mas. To vše je pochopitelné, nutno s tím počítat a trpělivě vyjasňováním překonávat. Jde však o to, že jsou ve straně jednotlivci-soudruzi, kteří se snaží, aby stranu v této otázce dezorientovali, aby jí dali jinou linii, než je ta, kterou vytyčil VII. kongres KI, než je ta, kterou včera bolševicky vyložil soudruh Gottwald . Již v diskusi vystoupil soudruh Tomeš se stanoviskem , které je v rozporu se VII. kongresem . Popírá národně obran ný charakter války mezi Hitlerovým Německem a Česko slovenskem ze strany Československa. Vedle věcné nespráv nosti byl jeho článek zavrženíhodný tím, že byl neupřímný a nepoctivý vůči straně. Soudruh Tomeš zřejmě celým člán kem napadl linii a usnesení VII. kongresu, ale nedoznal to a tvrdil, že Ss nimi úplně souhlasí. Soudruh Tomeš však s tímto stanoviskem vystoupil v rám ci diskuse v orgánu k tomu určeném.1 Daleko vážnější je však případ, kdy člen strany polemizuje a útočí na linii VII. kongresu ne v rámci diskuse, ne v orgá nu k tomu určeném a opět takovým způsobem, že se přitom ani slovem nezmíní o tom, že napadá VII. kongres. To dělá, soudruzi, v „ Tvorbě“ již dávno soudruh Kalandra . Tento soudruh do skutečné diskuse zasáhl jenom tak, že povýše

necky odpověděl na diskusní článek soudružky Jabůrkové.2

Pochybnosti soudružky Jabůrkové o psaní „ Tvorby“ „ roz ptýlil“ velmi prostě. Soudruh Kalandra prohlásil : Strana mne pověřila redaktorskou funkcí, tím mně projevila důvěru,

a tím je jednou provždy řečeno, že co udělám, je správné, 1 F. Tomeš, ,,Kde jsou kořeny oportunismu v KSČ a jak je překonat“ , „ Rudé právo , “ č. 75, 28. března 1936. 2 * J. Jabůrková, „ Třídní ostražitost vůči kritikům “ , „ Rudé právo “ , 9

č. 81 , 4. dubna 1936. 119

neboť jsem dosti uvědomělý, abych dovedl rozeznat, co se snáší nebo nesnáší s komunistickým stanoviskem. Toto po výšenecké stanovisko má přece něco dobrého do sebe. Totiž

to, že zbavuje povinnosti dokazovat, že nesprávnosti, jichž se dopouští soudruh Kalandra, jsou nahodilými. Soudruh Ka landra totiž předem ujišťuje, že všechno, co dělá, dělá po zra lé úvaze, tedy, prosím, soudruzi, sudte, s jakým oprávněním odmítá soudruh Kalandra jako bezpodstatnou výtku, že za krytě útočí na VII. kongres KI.1 Kalandra již v lednu napsal v „ Tvorbě“ článek „ Karel Liebknecht nás učí “ .2 Tvrdím , že v tomto článku soudruh

Kalandra zneužívá nezapomenutelných slov Karla Lieb knechta o oportunismu aa zradě II. internacionály ve světové válce k zastřenému útoku na KI, na usnesení VII. kongre SU .

Včera soudruh Gottwald říkal: „ Je jasné, že v roce 1936 je jiná situace, než byla v roce 1914 ... , že dnes platí tím více, před čím varoval Lenin, aby totiž pro všechny věky nebylo bráno měřítko z roku 1914.“ Soudruh Gottwald dokázal v du

chu VII. kongresu změny, které nastaly v situaci, změny, které na jedné straně umožňují po boku SSSR reálnou obra nu míru a na druhé straně vyvolávají možnost národně obranných válek v Evropě. Soudruh Kalandra však bez jediného slůvka o dnešní si

tuaci píše v tomto článku : „ V roce 1914 muselo vedení německé sociální demokracie

před dělníky nějak ,odůvodnit politiku obrany vlasti. V tomto směru nebylo a nikdy nebude ,důvodů na vybra nou : v podstatě mají tu oportunisté k dispozici jen jeden : totiž konstruovat nějaký ,rozdíl mezi imperialisty na obou stranách válečných front. Chytit se něčeho, co by pomohlo vylíčit imperialismus ,nepřátelské buržoazie jako ,horší ,než je imperialismus ,vlastní země.

Ebert, Scheidemann a spol. si před 21 lety našli tento ,rozdílé, bez něhož není vůbec možno ani se pokusit přetáh 1 Z. Kalandra, , 0 stanovisku kritiků “ , „ Rudé právo“ , č. 85, 9. dubna 1936 .

: Z. Kalandra , „Karel Liebknecht nás učí“ , „Tvorba“, roč. XI, Č. 3, 17. ledna 1936, str. 33–34. 120

nout proletariát na stranu jeho vykořisťovatelů. Našli jej, jak známo, v krutostech carského režimu. “ Co to znamená ? To znamená, že Kalandra věci správné

v roce 1914 a správné i do budoucnosti v mnohých přípa dech bez jediného slova o dnešních změněných poměrech, o pozici Československa, užívá beze změny pro dnešní situaci, s tím úmyslem, aby podryl důvěru v usnesení VII. kongresu . Kalandra nás, kteří jsme zapřisáhlými nepřáteli své „ vlastní“ buržoazie, ale vidíme rozdíl mezi hitlerovským Německem a Československem , řadí mezi Eberty a Scheidemanny. Jako oni prý mluvili o krutostech carské vlády, tak my, dá se soudit, pravděpodobně neoprávněně mluvíme o krutostech fašistického režimu v Německu .

My říkáme, že i když jsme stoupenci sovětské moci, není nám lhostejnou otázka, zda je zde měšťácká demokracie, nebo

fašistická diktatura. Toto naše stanovisko platí v období míru , ale platí tím více v období války, pokud tyto války vede fašis tická velmoc usilující o národní porobu a fašistické zotročení. Kalandra obdobně jako v prvém případě uvažuje jinak : „Vždyť ve skutečnosti smazává výbuch imperialistické války všechny rozdíly ve formách měšťáckých diktatur. Tak, jen tak to musí vidět třída vykořisťovaných .“

Co to znamená ? To znamená, že soudruh Kalandra úplně dogmaticky nebere zřetel k situaci, „ vyvrací “ stanovisko VII. kongresu , říká, že dělnické třídě musí být zejména v době války lhostejno, zda je fašistická diktatura, nebo měšťácká demokracie, že proletariátu má být fuk , zda Ber lín , nebo Praha, a že se proto dělnická třída musí i v případě 2

obranné války Československa s hitlerovským Německem ihned chovat jako bolševici v roce 1914.

VII. kongres a soudruh Gottwald jasně ukázali na ohrožení malých národů аa států fašismem , na nutnost obrany národní samostatnosti těchto národů. Kalandra píše takto :

„ Účinný proletářský boj proti nové válce je přece možno vést jen v mezinárodní vzájemnosti ; a ta by byla zničena, kdyby se místo Liebknechtova internacionalismu mohl v děl nických organizacích zase rozvíjet scheidemannovský duch nacionálního rozlišování .“ A pak cituje Liebknechta a říká : 121

„Mluví-li dnes ve všech zemích, u vás jako u nás, o ,Spo

lečnosti národů“, „odzbrojení“, „právu malých národů“, pak to jsou jen obvyklé prolhané fráze vládnoucích, které mají uspat bdělost proletariátu .“ Co to znamená ? To znamená, že Kalandra našemu sta

novisku o obraně národní samostatnosti a republiky proti fašismu při současném boji za rovnoprávnost a svobodu potlačených národů a v bratrském souzvuku Ss německými Thälmannovými protifašisty říká „ scheidemannovský duch nacionálního rozlišování“ a popírá možnost národně obranné války ze strany Československa. Říkáme, že se budeme brá nit proti fašismu, proti Hitlerovi všemi prostředky i zbraně mi. Kalandra takovému boji českého proletariátu a národů Československa říká fraška , zneužívaje přitom slov soudruha Liebknechta, užitých v jiné situaci :

„Kdyby němečtí socialisté bojovali například proti anglic ké vládě a angličtí socialisté například proti německé vládě, byla by to fraška nebo něco horšího.“

„ A ani my nikdy nezapomeneme, co by bylo , fraškou', ,nebo něčím horším', a před čím nás varoval náš veliký učitel Karel Liebknecht.“ Ne, Kalandro ! Pro nás Karel Liebknecht nezemřel na darmo ! Nebudeme hrát žádnou frašku s refomistickou obra

nou vlasti, budeme bránit republiku proti Hitlerovi po linii třídního boje, a ne po linii třídního míru. I když nepůjde ihned o rozvinutí občanské války, budeme od počátku pra

covat k tomu, aby vedení války vzal proletariát z rukou buržoazie do svých vlastních rukou, aby národně obrannou válku přeměnil ve válku lidovou. To je též nám zárukou , že boj proti Hitlerovi a jeho porážka v národně obranné válce

nebude posledním slovem dělnické třídy v této válce. Že jejím posledním slovem bude porážka vlastní buržoazie u nás i v Německu a vítězství socialismu v obou zemích .

Rozbor tohoto Kalandrova článku dokazuje, že Kalandra se rozchází s usneseními VII. kongresu, nepřímo popírá ná

rodně obranný charakter války Československo ,Německo ze strany Československa a nepřímo též popírá, že by proleta riát měl mít v takové válce jiné stanovisko než bolševici ve válce v roce 1914 . 122

Přitom Kalandra útočí na VII. kongres neupřímně aа po

krytecky. Činí tak v orgánu nepartijním , aniž by řekl slovo o dnešní situaci, aniž by řekl slovo o VII. kongresu . Bude -li soudruh Kalandra pokračovat v dosavadní neupřímné po zici, bude tvrdit, že v tomto článku šlo o historickou reminis cenci u příležitosti výročí. To ovšem není pravdou. V tomto článku jde o velmi aktuální, se zjevným úmyslem zpracova né a veřejnosti předložené stanovisko k nejvýše aktuální otázce. Pod záštitou slavného jména Karla Liebknechta pa

šuje se do strany nesprávné stanovisko. Soudruh Kalandra se svým stanoviskem zařadil mezi ty

soudruhy, kteří nepochopili usnesení VII. kongresu KI a revoluční význam obrany demokracie proti fašismu, zařadil se mezi ty, kteří, jak řekl soudruh Gottwald, nám radí, abychom dogmaticky a slepě stáli stranou v otázce, která se dotýká osudu miliónů .

Strana nesmí dopustit toto neupřímné a záludné kalení vody. Lenin varoval před polovičatostí v otázce války. Strana musí hájit jasnost a zásadovost v této otázce. Proto též radím , aby sjezd kritiky podobného druhu, jako je sou druh Kalandra, odhalil a odsoudil. ( Potlesk.)

Sch .,1 Olomouc Soudruzi a soudružky ! Jménem delegace XI. kraje byl jsem pověřen vyřídit VII. sjezdu revoluční pozdravy. Náš kraj je smíšené území. Místo s dvěma kovozávody, kde pracuji, leží na jazykové hranici. V jednom z těchto závodů jsem předsedou závodního výboru . Mám proto možnost upozor nit vás na různé věci, které jsou rozhodující pro vytvoření bojovné akční jednoty a lidové fronty . Situace obyvatelstva v tomto území je velmi stlačena, nezaměstnanost stoupá. Na základě různých nouzových na řízení a zmocňovacího zákona vytváří si buržoazie další

možnosti k zostřené ofenzívě proti dělnickým masám. Čeští a němečtí kapitalisté se semkli. Radí se vzájemně, jakými prostředky a metodami provádět další vykořisťování, ne 1 Schilder Adolf.

123

boť životní nerv kapitalistického systému je brutální bezo. hledné vykořisťování pracujících . Třídní boj jde proto s ka pitalismem jako stín s člověkem. A nezmizí dříve, dokud nebude svržen kapitalistický systém. Je proto nutno, abychom věnovali největší pozornost zá vodům, neboť tam jsou prameny, z nichž kapitalisté tvoří své bohatství. A my jsme tam, soudruzi, ale musíme konsta tovat, že myšlenka kapitalismu je všude jedna, myšlenka

proletariátu však v těchto závodech není ještě všude jedna, a to je nebezpečné. Kapitalisté se pokoušejí, a mají k tomu všechny prostředky, ovlivňovat dělníky svou ideologií, aby nepoznali moc akční bojovné jednoty. Je proto nesmírně důležité, aby strana obrátila svou pozornost k závodům, aby se každý závod stal rudou tvrzí. Musíme obyvatelstvo upo zornit, že závody jsou životním nervem pracujících .? Je naší povinností dát nezaměstnaným dělníkům oporu , získat i masy v závodech pro boj nezaměstnaných, neboť jejich boj je naším bojem , neboť jsme- li dnes uvnitř závodů a ne podaří-li se nám útoky buržoazie odvrátit, může se stát, že příští den budem sdílet týž osud, jsouce uvrženi do řad ne zaměstnaných.

Stáli jsme v bubnové palbě útoků různých fašistických stran a byli jsme jediným německým územím , které ve vol

bách nemělo žádné ztráty, nýbrž zisky. (Potlesk.) Proč ? Pronásledovali jsme od počátku národně socialistickou stranu a její ideologii v našem území a odhalovali jsme její demagogické fráze, organizovali dny sbratření s českými soudruhy a ochromovali takto jejich demagogické šovinistic ké argumenty

Stojíme zcela a plně za vývody soudruha Gottwalda. Je 1 V německém vydání následovala slova : „ und wenn es der Bour geoisie gelingt, weitere und weitere Betriebe stillzulegen , so entzieht man

automatisch diesem Gebiete das notwendige Blut, was bis jetzt in Geld verkörpert ist, denn wenn das Proletariat und die Massen nicht jenes Mittel besitzen, das Geld heisst, so sind sie nicht imstande, sich die Mittel anzuschaffen , die sie für den notwendigen Lebensunterhalt brau

chen. Man geht sogar daran, den Arbeitslosen jedes Recht zu nehmen “ (str. 88 ).

· V německém vydání: „ an die nationalistischen Parteien mit ihrer Ideologie und ihrer Phrasen“ (str. 88). 124

pravda: Akční jednota za každou cenu, ale nerozumíme tomu tak, že bychom ustoupili od svého programu, od svých pro dělnictvo rozhodujících hesel, ne, rozumíme heslu tak, že pro nás nesmějí být žádné překážky, abychom akční jednotu uskutečnili. A zde musí všichni k dílu , neboť v akční jednotě

spočívá síla. Soudruzi, dostalo snad dělnictvo někdy něco bez boje ? Jen v třídním boji, jen v jednotném bojił si děl nická třída na vládnoucí třídě něco vydobyla. V důsledku toho nemůžeme nečinně přihlížet k tomu, jak si kapitalisté vytvářejí formy, jimiž si chtějí upevnit své pozice pro bu doucnost.2 Chcizde uvést markantní příklad, jak se tyto me tody mění. Správa Vv našem závodě byla ještě před časem ně mecká . Její oddaní lokajové a trabanti byli henleinovští pří

slušníci, sabotovali každý boj a byli pomáhači podnikatele. Nepodařilo se jim však revoluční proletariát tak rozložit jako

jinde . To viděla česká buržoazie a viděla, že, půjde-li to tak dále, bude pro ni těžké další vykořisťování aa zbídačovací ta žení. A proto změnili kulisy. Namísto německé správy přišla česká a ta mobilizovala Národní jednotu a Národní sjedno cení, aby vrazila klín do semknutého osazenstva. Také česká

buržoazie usiluje vytvořit takové henleinovské hnutí, neboť již dříve si stále naříkala, že její pozice jsou slabé, příliš bez mocné. Soudruzi, stojíme v našem závodě před odbouráním mezd. Zorganizovali jsme na středu projev, na který zá vody vyjdou na veřejnost, do ulic. Apelujeme proto již dnes na všechny kovozávody a závody vůbec, aby náš boj sledo valy a nás podpořily .

Stavíme se zcela a plně za navržená usnesení. Rozhodující však jsou kádry dole . A je nutno , aby každý usnesení studo val, neboť není všude stejný terén. Zrovna tak jako při stavbě domu se někdy kopou snadno základy a stavba je rychleji hotova, musí se na jiném území bojovat s největšími obtí žemi. Proto musí každý jednotlivec používat Vv té době správ né taktiky a správné metody. 1 V německém vydání: „ im geeinigten Kampfe war es der Arbeiter klasse beschieden , dass sie der besitzenden Klasse etwas abgerungen hat“ (str. 88 ).

2 V německém vydání dále: „,sondern wir müssen ihnen entgegenstellen jenen entscheidenden Faktor, die Volksfront, die Aktionseinheit“ (str. 88). 125

Ať žije náš vůdce soudruh Gottwald, ať žije soudruh Di mitrov, ať žije soudruh Stalin ! (Potlesk.)

Navrátil, Kladno Vážení soudruzi aa soudružky ! Byl jsem pověřen prohlásit jménem kladenské delegace náš úplný souhlas s opravou oportunistických chyb, kterých se strana v poslední době dopustila, aa zvláště souhlas s referátem soudruha Gottwalda, který zde tak skvěle postavil ty nejožehavější otázky. Histo rické chvíle, které pracující třída prožívá, vyžadují pevně stmelenou bolševickou stranu, která má úplně jasno ve všech otázkách .

U nás, v kladenském kraji, se velmi mnoho diskutovalo

o oportunistických chybách, ale zároveň také o stanovisku, které zaujal v diskusi soudruh Tomeš. Názory soudruha To meše byly jednomyslně odmítnuty, protože jsme si vědomi toho, že by nevedly k vítězství nad fašismem , ale k porážce dělnické třídy.

Kladenský kraj patří mezi ty kraje, které budou hrát roz hodující úlohu . Kladenský kraj je oblast průmyslová se dvěma velkými kovodělnými závody s válečnou výrobou a v této době s velmi dobrou konjunkturou . Je to dále oblast uhelná a vedle velikých šachet a závodů jsou zde i okresy čistě zemědělské . Je to kraj velmi důležitý z hlediska války a obrany před fašismem . Kladensko má své historické boje, má své velké stávky, v roce 1920 a 1925 a také v pozdějších dobách, a svou historii v bojích proti likvidátorství a oportu nismu. Dělníci na Kladensku znají lásku buržoazie k vlasti, znají také její lásku k pracujícímu lidu . Téměř dva roky již odrážejí havíři útok na mzdy a masové propouštění, dva roky se těžaři díky pohotovosti strany a Rudých odborů , díky jednotnému vystoupení, demonstračním stávkám a masovým nástupům všeho dělnictva marně pokoušejí pro sadit své plány. Můžeme říci, že se dařilo tyto útoky odrazit

přes kapitulaci často velmi zbabělé politiky reformistických vůdců. Reakce podniká zvláště ostré útoky na kovácké zá vody. Všechny snahy zlomit rudou většinu na závodech se 126

buržoazii nepodařily. Dělníci vědí, kdo je jejich skutečným vůdcem a kdo je povede k vítězství.

Na vesnicích v kladenském kraji se projevuje čím dále tím více odpor proti zbídačování vesnického lidu a proti politice agrární strany. Agrární strana , která je poplašena pobouře ním na vsi, která se diví tomu, jak najednou v sídle Maly petra vznikají vzpoury, svolává konference, a na těchto kon ferencích bylo již několikrát prosazeno, že musel dostat slovo také zástupce komunistické strany. Museli jsme se bránit teroru státního aparátu, který zejména na Slánsku dostoupil svého vrcholu. Mohli jsme mít daleko větších úspěchů, kdy

bychom se nebyli dopouštěli oportunistických chyb . Hlavní úkol stojí před námi. Je to odražení útoku reakce,

znemožnění fašistických plánů, které jsou připravovány mám na mysli zákon na obranu státu – nikoli proti Hitle rovi, ale proti pracujícímu lidu . Každý ví, že jestli se dnes

Henlein zdržuje hlasování o tomto zákoně a jestli Kramář, Hlinka a ostatní přátelé Hitlera vyslovují se spontánně pro tyto zákony, že to nejsou zákony namířené proti Hitle rovi, ale proti právům pracujícího lidu. Poplach ve státním aparátě, prohlídky v sekretariátech dokazují, kde je bolavé

místo buržoazie. Protesty, které se provádějí na Kladensku, ani zdaleka nestačí. Je třeba se připravit tak, aby demon strační protesty a schůze vyvrcholily v nástupy všech kla denských havířů a kováků do ulic, až k provedení generální stávky. Soudruzi, po 1. květnu budou se konat volby do zá vodních výborů v Poldině huti a Pražské železářské. Do kaž dého závodu bylo přijato přes 1000 lidí na fašistické legitima ce. Podle toho, jak budeme schopni dělníkům objasnit úlohu žlutých organizací, podle toho dopadnou i volby. Soudruzi, zkoumali jsme chyby a nedostatky a my tyto chyby a nedostatky napravujeme. Na krajské konferenci bylo diskutováno o možnostech a podmínkách pro vytvoření li dové fronty na Kladensku. A soudruzi, já jménem celé naší kladenské delegace dnes na sjezdu slibuji, že vynaložíme všechno své úsilí, abychom stranu nezklamali, aby strana z Kladenska udělala takový rudý Kronstadt, kladivo, které

dá definitivní ránu reakci. (Potlesk.)

127

Ehrlich, Karlovy Vary Soudruzi! Chtěl bych formulovat otázky pro sudetoně mecké území takto : Jak zabráníme tomu, aby se ze sudeto

německého území stala ,,země nikoho " ? Jak vyrveme Sudety henleinovským fašistům ? Jak odstraníme sociální a národ nostní bezpráví a vyhladovění? Na jasném zodpovědění těchto otázek závisí, jak se stra ně podaří splnit její úkoly. Obsah těchto tří otázek je jasný.

Předně : Jak se mám správně chovat k přívržencům Hen leinovým , jak mám reagovat na agitaci a propagandu Hen leinovy strany ? Tyto otázky nejsou malé otázky, neboť víme, že právě správná metoda agitace nám umožňuje získat na zpět velké části oněch vrstev , které 19. května daly své hlasy Henleinovi . Ptáme-li se sami sebe, zda agitace ve směru získání Henleinových přívrženců je správná, musíme odpo

vědět, že vykazuje nedostatky a chyby. Prohlašujeme na příklad na schůzích, že Henlein a Hitler jsou nepřátelé lidu. To je sice, soudruzi, správné, ale jen nadávkami na Hitlera a Henleina , bez dokazování, nezískáme jediného přívržence. Za druhé: Argumentace, že Henlein je agent Hitlerův, je správ ná. Ale ať to budeme prohlašovat hlasitě, jak chceme, získáme jen část oněch Henleinových přívrženců pro nás. Třetí věc je : Hitler nám obsadí sudetoněmecké území a to znamená válku . Soudruzi, na to nám řeknou Henleinovi přívrženci: Ano, ať přijde válka, pak přijde Hitler a osvobodí nás z ka tastrofálních poměrů. Jistě že tak nesmýšlejí všichni. Ale vět šina Henleinových přívrženců tak smýšlí. Podíváme-li se na tyto tři argumenty, vidíme, že jsou úplně nedostatečné.

Abychom zasáhli Henleina, a tím Hitlera, musíme postavit proti jeho nacionální demagogii s Německem náš nacionální

osvobozovací program německého lidu. Proti jeho nacionální demagogii s „ národní pospolitostí“ musíme postavit praktic ké organizování boje v závodech, abychom národní pospoli tost zlomili. Na jeho glajchšaltovací snahy v kulturních a masových organizacích musíme my, komunisté, odpovědět tak, že půjdeme do těchto organizací a budeme tam praco vat v tom směru, abychom tyto organizace z Henleinova vli vu vymanili. Abychom skutečně Henleinovy stoupence z jeho 128

vlivu vymanili, musíme použít taktiky trojského koně a vstoupit do henleinovských organizací. Abychom zasáhli Henleina, a tím Hitlera, musíme proti Německu Hitlerovu po stavit socialistické Německo, Německo Thälmannovo . Jeden

Hitlerův stoupenec, který s námi sympatizuje, řekl nám v těchto dnech : Dobrá, hromujete tak proti Německu, ale řekněte mi přece, vy , komunisté, jak to chcete dělat jinak ? Myslím , že tato otázka je důležitá. Tím , že ukážeme, co komunisté udělají, až budou pány Německa, působíme proti všem hitlerovským argumentům . Abychom pracovali proti válečným plánům Hitlerovým , je nutno ukázat, že Hitler ve svých plánech a v jejich pro sazování vytváří obdobu Viléma II., ukázat, že po Hitlero vě cestě se může přijít k druhým Versailles. To je důleži té, důležité proto, abychom lidem učinili pochopitelným, že osvobození německého lidu nezávisí na válce. Proti teorii, že

má být vytvořen životní prostor pro německý národ, mu síme argumentovat tak , že učiníme pochopitelným , že otáz ka životního prostoru pro německý národ není otázkou geografickou, nýbrž sociální.

Proti teorii, že jen Hitler může pomoci, že jinak není možno již nic dělat, musímel postavit požadavek práce a práva pracujícího lidu . Vytvořili jsme na našem území dva příklady. Obrátili jsme se například v Pechöfenu proti tomu, aby německé děti chodily do české školy. Prohlásili jsme, že nedostatek německých škol musí být odstraněn. O to se pro jevil nesmírný zájem mezi vším německým lidem. Věnu jeme-li jejich životním právům více pozornosti, je to sku tečně rána proti Hitlerovi. Abychom zasáhli Henleina, a tím Hitlera, musíme postavit proti teorii „ národní pospolitosti “ mezi dělníky a podnikateli boj v závodech . Musíme se po

kusit organizováním boje až kestávce zlomit národní pospoli tost. Proti nesplnění slibů Henleinových – vždyť prohlašoval, že opatří práci 300 000 sudetoněmeckých dělníků - musíme postavit nucené daně bohatých, podle návrhu komunistické

ho poslaneckého klubu, a heslo : Okamžitou pomoc němec 1 V německém vydání: „ müssen wir die tatsächliche Arbeit für die

nationalen Rechten der sudetendeutschen Werktätigen entgegensetzen “ ( str . 91 ) . 9 Protokol

129

kému lidu, ať platí bohatí, proti stavovské myšlence Henlei nově lidovou frontu . Tím, že vystoupíme za oddlužení rol

níků a živnostníků a ve prospěch zaměstnanců, zkřížíme stá lé rozeštvávání stavů proti sobě a semkneme dělníky se středními vrstvami v lidové frontě. Proti sudetoněmecké

„Volkshilfe“ (národní pomoc), s níž Henlein chodí získávat v Sudetech, musíme postavit mezinárodní bojovnou solida ritu českých dělníků. Nesmírně důležité je však organizovat politickou pomoc, a vzpomínám na tomto místě vděčně ,, Vzá jemnosti“, která svou pomocí Rudohoří hodně vykonala. Henlein chce nyní vedle nacionální demagogie rozvinout demagogii sociální. Myslíme, že v nejbližší době se Henlein bude starat o závody. To ukazují demagogické řeči, že vy loučí ze strany podnikatele, kteří jsou nesociální. Tato takti >

ka je velmi nebezpečná. Je politickým tahem proti nám, proti naší politice třídního boje. Jaké je stanovisko české sociální demokracie k našemu

osvobozovacímu boji ? V sobotním „ Právu lidu“ byl článek nadepsaný : „ KS ve slepé uličce. “ Tam je náš boj za národ nostní práva v sudetoněmeckém území hodnocen tak , jako bychom organizovali pomoc Henleinovi. Teorie, že německý národ je fašistický, je falešná. Proti této teorii musíme bo jovat a přitom poukazovat, že německý národ je proti Hitlerovi aa Henleinovi .

Tato teorie má sloužit sociální demokracii jako odůvodnění toho, že je pro zákon na obranu státu, aby z německého území mohla být učiněna okupační oblast. Většina sociálně demokratických dělníků není se svým představenstvem strany, s koaliční politikou srozuměna a spolupracuje s námi, aby vyrvala sudetoněmecké území Henleinovi a Hitlerovi, a pracovala tak proti válečnému ne bezpečí, za mír. (Potlesk.)

Sverma, Praha (Soudruh Šverma (je) uvítán potleskem.) Vážení soudruzi a soudružky ! Po zásahu soudruha Gott walda si celá buržoazie dělala naděje, že v naší straně nastane 130

kolísání a vážné rozpory. Měšťáčtí a socialističtí politikové a

politikáři nedovedli pochopit, jak je možno vést ve straně otevřenou diskusi, kritiku a sebekritiku o celé politice strany.

Myslím , že náš sjezd dává na tyto naděje buržoazie odpověd. Náš sjezd ukazuje, že strana touto diskusí a kritikou vyrost la a upevnila se, že strana je dnes pod vedením soudruha Gottwalda jednotná, jako nebyla nikdy ! (Potlesk.) Po zásahu soudruha Gottwalda nastaly štvanice. Psali o tom, že ti, kteří byli kritizováni - a mezi nimi v prvé řadě já - , jsou zbabělci, největší zbabělci v Československu i pod sluncem. Dovolte mi z této tribuny odpovědět na tyto štvanice nejen straně, ale i sociálně demokratickým dělní kům , na které snad mohly působit. Odpovídám : Sociálně de mokratičtí dělníci aa kamarádi, my, komunisté, máme na otáz ku zbabělosti a odvahy zcela jiné názory než vaši vůd cové. My, komunisté, považujeme za zbabělost ustoupit před buržoazií, před reakcí, před fašismem . (Potlesk.) My, za svoji komunisté, považujeme za odvahu – a více povinnost zodpovídat se své straně, celé dělnické třídě, za ces ty, kterými jsme šli. ( Potlesk.) Soudruzi, vezměte na vědomí,

že u mne není a nebude nikdy větší ctižádosti než nebýt ni kdy zbabělým vůči buržoazii a mít odvahu zodpovídat se dělníkům za své činy a chyby. (Potlesk.) Chci se ve své řeči soustředit na jedinou otázku : Vyjasnit

otázku chyb a kolísání, o kterém bylo mluveno, a odvodit z toho poučení pro nás, pro naši budoucí politiku. Situace, v níž žijeme, je velmi složitá. Snad nikdy za 15 let naší existen ce a našich bojů nestály před námi tak těžké a komplikované úkoly, jako stojí před námi dnes i před naším sjezdem. Před námi se vší ostrostí stojí náš starý úkol, bojovat za osvobo zení dělnické třídy, za moc dělnické třídy. K tomuto úkolu jsme stvořeni. Tohoto boje za proletářskou diktaturu se ko munistická strana nemůže nikdy vzdát, vždyť dnes cítíme, že rozvratem kapitalismu je splnění tohoto úkolu stále bližší a bližší. Ale cesta k splnění tohoto velikého a historického poslání naší strany je velmi složitá . Bojujíce za osvobození proletariátu , za moc dělnické třídy, musíme soustředit všechny síly proti hlavnímu nepříteli, proti fašismu. Toť hlavní pro středek buržoazie, aby udržela své hroutící se panství. 131

A před námi stojí úkol sjednotit všechny síly, hledat spojence,

i váhavé i kolísavé, abychom zabránili nástupu fašismu, aby chom hájili demokratická práva, abychom hájili i demokracii, abychom nevydali za žádnou cenu lid aa zemi fašismu aa reakci. Zabránit fašismu, toť náš přední úkol. Ne proto, abychom na věky věků ustavili měšťáckou demokracii, ale proto, aby chom si otevřeli cestu k naší demokracii, k proletářské de mokracii, k diktatuře proletariátu. Za druhé: bojujíce za osvobození dělnické třídy, musíme dnes soustředit všechny síly lidu proti hlavnímu strůjci válek, proti hlavní síle mezinárodní kontrarevoluce, proti Hitlerovu Německu . Hitler hrozí dnes válkou. Buržoazie zrazuje boj

na obranu lidu, národů i republiky. A jistě přijde okamžik , kdy zradí tyto zájmy zcela otevřeně. A je naším úkolem, je úkolem dělnické třídy, aby v boji za své sociální osvobo zení soustředila všechny síly lidu, všechny síly národů repub

liky, aby se stala hegemonem a vůdcem v boji proti Hitlerovu fašismu, v boji na obranu republiky proti fašismu. Stát v čele lidu, stát v čele národů, v boji proti Hitlerovi, toť náš druhý úkol, který si stavíme, ne proto, abychom na věky věků upev nili tento systém , ale proto , abychom skutečnou obranou lidu,

skutečnou obranou republiky, a bude- li nutno, lidovou válkou proti Hitlerovi otevřeli cestu proletářské revoluci u nás i v Ně mecku. ( Potlesk .) Tyto úkoly stojí před námi. Postavil je před nás VII. kon gres KI, postavila je před nás dnešní situace, v níž naše stra na pracuje a bojuje. A chceme- li tyto úkoly splnit, musíme i jasně promluvit o podstatě chyb a kolísání, vážných chyb, kterých po VII. kongresu naše strana se dopustila. Nechci vcházet do podrobností těchto otázek. Jsem přesvědčen, že v těchto základních otázkách jsme si tyto chyby vyjasnili a co více – pod vedením soudruha Gottwalda jsme je také pře konali. A proto chci objasnit jenom dvě podstatné otázky, dvě podstatné příčiny a kořeny chyb, těch chyb, kterých se do pustila strana, vedení strany a za které zodpovědnost nesu především já .

Prvá příčina je v tom, že jsme zapomínali a zapomněli, že základní cesta každodenní proletářské bolševické politiky, základní cesta obrany lidu proti fašismu, základní cesta obra 132

ny demokracie a republiky proti fašismu, je mobilizace pra

cujících mas, mobilizace závodů, mobilizace lidu. (Potlesk.) Bolševická strana musí dělat svoji denní politiku jako po litiku mobilizace mas, závodů i živého hnutí dělnického a

hnutí pracujícího lidu. A na tuto základní pravdu, základní poučku jsme zapomněli v presidentských volbách , v našem poměru k sociální demokracii, v řadě otázek, které byly podrobně projednávány v článku soudruha Gottwalda . Jaké poučení plyne pro nás z této vážné chyby, nejen pro nás, ale i pro

sociálně demokratické dělníky, pro všechen pracující

lid . Náš sjezd si klade veliké cíle, staví si úkol, aby zásahem naší strany vývoj poměrů u nás byl změněn, aby byl zne možněn nástup fašismu, aby to u nás šlo rychleji doleva, jako

ve Francii a ve Španělsku . (Potlesk.) Jak můžeme splnit ten to úkol ? Tento úkol splníme jen tenkrát, jestli všechnu svoji sílu, sílu naší statisícové strany zapneme na mobilizaci zá

vodů, na obranu demokratických práv a svobod pracujícího lidu, jestli závody a masy naplníme duchem roku 1918, jestli závody a dělnické masy naplníme bojovným duchem směřujícím k velikým bojům , ke generálním stávkám proti

fašismu a reakci. (Bouřlivý potlesk.) Svůj úkol splníme správ ně jen tehdy, jestliže zmobilizujeme lid a závody pro

sku

tečnou obranu proti Hitlerovi, pro skutečnou obranu repub liky proti Hitlerovi, pro obranu, která znamená především boj za svobodu pracujícího lidu, boj proti reakci a fašismu, boj za lidovou frontu, za vládu lidové fronty, která je je dinou baštou proti Hitlerovi. Tento duch vnést do našich

řad, vymýtit ducha oportunistických chyb i všechny sektář ské sklony a touto myšlenkou naplnit stranu, myšlenkami a duchem soudruha Dimitrova, proměnit tyto myšlenky v živé hnutí lidu - toť první závěr, prvé poučení, které plyne pro nás z těch chyb, o nichž jsme jednali. Druhá hlavní příčina a podstata chyb myslím spočívá v tom, že jsme podceňovali význam leninské revoluční strany.

Vy jste mnoho slyšeli o budínovštině a diskutovali jste, jak

je možná budínovština v naší straně. Jen proto, že strana a vedení strany nechápalo a nedbalo té základní pravdy, že naše strana není budována pro běžnou denní práci a akci, jen tu a tam pro volby, ale že budujeme stranu, která má 133

provést ozbrojené povstání a revoluci v Československu! ( Bouřlivý potlesk.) O takovou stranu jde u nás. Z tohoto zorného úhlu musíme posuzovat otázku vybudování strany, otázku upevnění kádrů atd . Jaké poučení plyne z toho pro naši budoucnost, pro nás a nejen pro nás, ale i pro sociálně demokratické dělníky, pro všechen pracující lid ? Poučení o tom, že otázka upevnění našich kádrů , otázka zocelení naší

strany, otázka vybudování skutečně leninské, dimitrovské, gott

waldovské strany – toi základní předpoklady vítězství pro letariátu v Československu. (Potlesk.) Myslím , že tyto dvě otázky jsou základním kořenem těch chyb, kterých se strana a vedení strany dopustily. Toto poučení musíme si dnes uvědomit, a jestli dnes můžeme smě le říci, že náš sjezd stojí ve znamení překonání těchto chyb, chci postavit jedinou poslední otázku.

Kde jsou příčiny toho, že strana tak rychle a bez kolísání tyto chyby překonala ? Hlavní příčina – a to si uvědomil celý sjezd – tkví v tom , že z naší strany, z naší dělnické třídy vyrostl náš soudruh , náš nejlepší kamarád, který spojuje mezinárodní zkušenosti KI s nejdůležitějšími našimi denními úkoly, že vyrostl z nás, z naší strany, náš soudruh Klement Gottwald . (Bouřlivý po tlesk.) Proti soudruhu Gottwaldovi byly veliké štvanice. Náš sjezd manifestuje celé dělnické třídě, všemu pracujícímu lidu, i sociálně demokratickým dělníkům , že jméno Gott walda znamená dnes sjednocení lidu proti fašismu a reakci, jméno Gottwalda znamená sjednocení národů proti Hitlerovi, znamená svobodu pracujícího lidu. A pod tímto praporem sjednotila se dnes naše strana, pod tímto praporem dáváme se na pochod my všichni, od poslední buňky po vedení stra ny. A jestli si buržoazie dělala ze zásahu soudruha Gottwalda

tolik nadějí, myslím , že tyto naděje byly velmi rychle zkla mány. Na pochodu proti buržoazii, proti reakci, na pochodu za svobodu dělnické třídy nebude nikdo z nás, kteří 15 let boju jeme pod prapory Komunistické internacionály, chybět. Neboť byli jsme a zůstaneme bojovníky Jiřího Dimitrova, bojovníky soudruha Gottwalda, bojovníky za proletářskou revoluci a svo bodu ! (Bouřlivý souhlas a potlesk, sjezd povstává a volá

ve všech jazycích : „ Ať žije soudruh Šverma!") 134

Borkaňuk , Zakarpatsko ( Soudruh Borkaňuk je uvítán bouřlivým potleskem a vo láním .)

Soudruzi! Zakarpatská delegace mne zplnomocnila, abych jejím jménem a jménem pracujícího lidu Zakarpatska předal

pražskému proletariátu aI. kraji KSČ pozdrav a dík za jejich a

všestrannou podporu pracujícím Zakarpatska v boji proti české buržoazii, za sociální a národní svobodu. (Potlesk.) Soudruh Gottwald ve své řeči dal jasnou odpověď na otáz

ku, jak se pracující lid všech národů Československa může zachránit před hladem, fašismem a válkou . Tato odpověď se v prvé řadě týká potlačených národů, stejně i pracujícího lidu Zakarpatska. Zakarpatsko v dnešní mezinárodní situaci zaujímá vážné postavení. Spojuje Ceskoslovensko s Rumun skem a přes Rumunsko se Sovětským svazem a takovým způ sobem je spojením fronty míru . Leží mezi fašistickým Ma darskem a fašistickým Polskem, které dnes stojí ve stejné

válečné frontě proti Sovětskému svazu a proti samostatnosti malých národů střední Evropy. Tak Zakarpatsko svou po lohou protíná frontu války. Vycházeje z toho, je Zakarpat sko zemí, přes kterou se kříží zájmy různých imperialistic kých skupin. A proto také pracujícímu lidu Zakarpatska hrozí v ještě vyšší míře nebezpečí války. Pracující lid Zakarpatska prošel bezprostředně imperia listickou válkou . Až do dnešního dne nejsou ještě zahojeny rány z této války, a proto pracující lid Zakarpatska, tváří v tvář hrozící nové válce, hledí svému osudu vstříc ještě

bezprostředněji než jiné národy Československa.

Zakarpatsko je zemí, v níž je pracující lid dvojnásobně utlačován svou českou buržoazií. Česká buržoazie, opírající svůj režim hlavně o agrární stranu, přivedla za pomoci

„ vlastní “ domácí buržoazie pracující lid Zakarpatska do dnešní katastrofální situace . Na Vrchovině je bída a hlad,

jakých není příkladu ve střední Evropě. Šíří se tu tyfus. Nemocnice jsou přeplněny nemocnými z hladu. Nezaměstna nost je větší než jinde, ale podpor pro nezaměstnané méně než v českých oblastech. Na Zakarpatsku jsou nejnižší mzdy dělníků a postavení pracujícího rolníka je daleko horší ; 135

97,5 % rolnického obyvatelstva má jen 31 % půdy, kdežto nepatrné procento velkostatkářů a kulaků vlastní 69 % veškeré půdy. Také městské střední vrstvy, jež dříve nešly s dělnickou třídou, jsou dnes zbídačeny a na vlastní kůži se přesvědčují, že pro ně není jiného východiska než cesta s děl-. nickou třídou .

Je třeba zmínit se alespoň několika slovy o národnostním

útisku. Na Zakarpatsku je dnes 180 českých škol, jež při počtu 34 000 českého obyvatelstva navštěvuje téměř 30 000 dětí. Státní aparát je úplně zčechizovaný. Tím horší jsou poměry madarského obyvatelstva, které nemá ani tolik škol ve své mateřštině a nemůže svou rodnou řečí mluvit v úřadech.

Agrární strana za pomoci domácí buržoazie přivedla Za karpatsko do tohoto postavení, a tím vytvořila půdu pro růz né fašistické dobrodruhy. Vytvořila půdu, na níž mohou ta koví Fencikové klamat pracující lid autonomií a rusofilským nacionalismem v zájmech Kramářů, Preissů a Stříbrných.

Že takový Bródy a Korláth může pod hesly autonomie a ma a

darského nacionalismu klamat nespokojený pracující lid a v zájmu madarského fašismu ho hnát do náruče iredenty.

Že Braščajko může klamat pracující lid ukrajinským šovi nismem nejenom pro podporu české reakce, ale i pro zájmy ukrajinské kontrarevoluce, jež stojí ve službách německého a polského fašismu. V poslední době vidíme, jak česká vládní reakce se snaží

oklamat pracující lid Zakarpatska hesly autonomie . Hodža přichází se svou autonomií, dává buržoazii guvernérský úřad a jiné dary a ústupky. To znamená, že česká buržoazie se cítí slabou na udržení své pozice na tak důležitém úseku a snaží se přitáhnout buržoazii Zakarpatska do tábora reakce, k užší spolupráci, aby mohla provádět další útoky na pracující lid Zakarpatska a své fašistické plány. V této situaci a (na) tak vážném místě je hlavním úkolem naší strany snažit se ze všech sil o vybudování jednotné fronty dělníků, široké lidové fronty všech pracujících, která pak 1 Viz ,,Statistický přehled o Československé republice 1936 “ , Praha 1936, str . 407 a 411 .

: V německém vydání: „zur Zusammenarbeit mit dem Lager der Reaktion heranzuziehen “ (str. 95—96). 136

společně s pracujícími slovenského, českého, německého ná roda odrazí útok jak domácího, tak zahraničního fašismu.

Je to složitý úkol. Tento úkol není možno vyřešit bez sou časného organizování masového boje za sociální a národ

nostní požadavky. My, komunisté, stále ukazujeme pracu jícím masám, že mohou docílit svého sociálního a nacional

ního osvobození jen cestou, jíž šlo 30 000 000 ukrajinského pracujícího lidu bývalého carského Ruska, který má ted svou

Ukrajinskou socialistickou sovětskou republiku. Mobilizuje me masy do boje za právo na sebeurčení, ale to neznamená, že nás otázka autonomie nezajímá . Bojujeme i za autonomní práva jako za dílčí požadavek v národnostní otázce. Ukazu jeme pracujícímu lidu, že Hodžova autonomie znamená větší

útlak a větší hlad pro pracující obyvatelstvo Zakarpatska. Pracující lid Zakarpatska můžel vybojovat i svoji autonomii

práva jen tehdy, když se sjednotí v lidové frontě a bude spo lečně s pracujícími masami slovenského, českého, německého a madarského lidu bojovat proti fašistické reakci, proti fa šismu a nebezpečí války. My, komunisté, podáváme ruku všem pracujícím a všem organizacím, které skutečně chtějí bojovat za takovou autonomii práva, na základě které by pracující lid Zakarpatska mohl sám rozhodovat o rozdělení

latoričanské a panské půdy, o daních, o dluzích a úrocích, o školách , řeči, úřadech a všech nejnaléhavějších hospodář ských, národnostních a politických otázkách svého života. Musíme před pracující masy jasně postavit, že si autonomii práva mohou vybojovat jen v úspěšném boji proti fašistické

reakci. To nám ukazuje příklad Španělska. Když ve Spa nělsku zvítězil fašismus, byla zdeptána autonomie Katalánie, když byl fašismus lidovou frontou poražen, dobyla Katalánie znovu svých autonomních práv. Co se týče madarské národnostní otázky, plně souhlasím s tím, co zde již řekl soudruh Bacílek . Co se týče židovských pracujících mas, říkáme jim, že ne Palestina, ale SSSR jim ukazuje východisko z dnešního katastrofálního stavu. Obra i V německém vydání: „kann auch die Rechte der Autonomie nur dann erringen , wenn “ (str. 96).

? V německém vydání: „für die autonomen Rechte kämpfen wollen “ ( str. 96). 137

címe se k pracujícím masám židovského národa a k jejich pokrokové inteligenci a vyzýváme je, aby se odvrátili od reakčního sionismu, aby společně s ukrajinskými, ma darskými pracujícími bojovali proti reakční židovské buržo azii, která je nejloajálnější k režimu českého kapitálu, která pomáhá české buržoazii provádět čechizaci, a tím vyvolává antisemitské nálady u ukrajinských a maďarských pracu jících. Pomáháme židovským pracujícím v boji za jejich ná rodnostní práva.

od VI. sjezdu KSČ organizovala krajská organizace na Zakarpatsku masové boje pracujícího lidu . Hlavně v tomto období vedla velké boje pracujícího rolnictva. V těchto bojích byl paralyzován vliv buržoazních stran a KSČ dovedla rozšířit svůj vliv, vybudovat masové organi zace, rozšířit své řady, vyrostla politicky, zocelila se a vy dala ze svých řad takové hrdinné a oddané proletářské bo jovníky, jakým je soudruh Lokota . (Bouřlivý potlesk.) VII. sjezd KSČ dává nám jasnou direktivu , jak máme rychlejším tempem budovat jednotnou a lidovou frontu , která bude v bratrském svazku s pracujícími masami českého, němec kého, slovenského aa madarského národa dost silnou, aby bylo nejenom odraženo nebezpečí fašismu a války, ale [aby] byla také vybojována sociální a národnostní svoboda pro pracu

jící lid Zakarpatska a byl vytvořen skutečně bratrský svazek národů Československa. (Bouřlivý potlesk, volání : „ Ať žije rudé Zakarpatsko !“) Svoboda, Praha - venkov Vážený sjezde, soudruzi a soudružky! Jsem pověřen, abych jménem delegátů I. kraje B. vyslovil naprosto jednomyslný souhlas s referátem vůdce komunistické strany soudruha

Gottwalda. Historický význam VII. sjezdu KSČ spočívá v tom, že statisíce a milióny pracujícího lidu v Českosloven sku očekávají od něho odpověd na řadu otázek velmi váž ných. Soudruh Gottwald ve svém včerejším referátě tuto odpověd dal. My oceňujeme v referátě soudruha Gottwalda zejména onu část, ve které ukázal na přímou osudovost 138

dnešní doby. Soudruh Gottwald vzpomenul výroku soudruha Stalina o existenci dvou válečných ohnisek, jež jsou v této době v plné činnosti. Hraje se o osud miliónů, v sázce je svo boda lidu, jeho demokratická práva, existence všech malých národů. Z Versailleské smlouvy nezbylo dnes nic, nic než hranice, a právě o tyto hranice při roztrhání locarnského paktu, saintgermainské úmluvy jde. Celý svět je pod do

jmem blízkosti nebezpečí nové veliké světové války. Celá buržoazní reakce formuje se v jednotné šiky a na druhé straně musí být naproti tomu urychleně formována a budo vána jednotná a lidová fronta, jako jediná zbraň, jako jedi ný prostředek proti fašismu, proti válce, za mír. ( Potlesk.) I v Československu znovu buržoazie zvedá hlavu, všechny

buržoazní menšiny soustředují se kolem hlavní skupiny reakč ní buržoazie - agrární pravice. Tato reakce v Českosloven sku provedla v poslední době řadu hospodářských útoků na pracující lid , připravuje se k veliké ráně proti demokra tickým právům lidu. Je to prodloužení zákona o rozpouštění stran, připravovaný další zákon o registraci stran, a hlavně připravovaný zákon na obranu státu . Tímto zákonem má být spoután pracující lid na rukou i na nohou a vydán úplně na

pospas reakci. Úsilí spojené reakce směřuje nejen k spou tání pracujícího lidu, ale současně k vytvoření spojenectví s hitlerovským fašismem . Agrární strana, mající širokou zá kladnu ve vesnicích , v hospodářských, družstevních a jiných organizacích, opírající se o miliónovou masu drobného ze mědělského lidu, je v této věci hlavním nebezpečím. Soudruh Gottwald zdůraznil, že je v prvé řadě třeba pochopit nebez pečí fašistické reakce, nebezpečí fašismu a hazardérské po litiky reakce, a že je potřeba o tomto nebezpečí uvědomit ši roké masy, aby byly vytvořeny předpoklady pro vytvoření mohutné jednotné a lidové fronty za každou cenu ! To však neznamená vyhnout se, znovu obeplout těžká úskalí, která jsme obeplouvali po VII. kongresu, když se strana dopustila celé řady vážných chyb . Naopak, znamená to uplatňovat skutečnou Dimitrovovu politiku, bolševickou pevnost. (Po tlesk.) A sS touto bolševickou pevností překonávat překážky, uvést masy do nástupu, do bojů za každodenní zájmy pra

cujícího lidu, a v těchto ukovat jednotnou a lidovou frontu . 139

V průběhu diskuse jsme se snažili napravit chyby v po chodu. Podařilo se nám obrátit pozornost naší strany zejmé na k největší skupině pracujících a nejvíc trpících k pra cujícím ženám . V posledních měsících jsme učinili značný krok dopředu k zakotvení mezi ženami, hlavně v závodech . (Potlesk.)

Docílili jsme také značných úspěchů v rozšíření „ Rozsé vačky“ (potlesk), [ jejíchž odběratelů ) jsme nad plán, který jsme si postavili, získali trojnásobný počet. Čemu se musíme teď hlavně naučit, to je znát, cítit puls pracujícího lidu , abychom ho k nám přiblížili, abychom ho dovedli získat pro myšlenku společných bojů , aby do jeho mas proniklo vědomí, že jen v jednotné, lidové a bojovné frontě je nejlepší zbraň. Jen jednotnou aa lidovou frontou po razíme reakci u nás. Slibujeme, že po této cestě, po cestě soudruha Gottwalda, půjdeme daleko směleji a s větším

odhodláním do dalších zápasů, v přesvědčení, že v Českoslo vensku není doba daleká, kdy jednotná a lidová fronta na

stoupí svůj vítězný pochod. (Potlesk.)

Steiner, Slovensko (Soudruha Steinera vítají bouřlivé ovace : „Ať žije sou

druh Steiner !“, ve všech jazycích, zpívá se ,,Internacionála“.) Soudruzi a soudružky ! V dnešních vážných dobách, kdy se koncentruje reakce, kdy hrozí válečné nebezpečí, je sta novisko madarského lidu pro revoluční hnutí mimořádně

důležité. Jde o to, zdali se podaří zapřáhnout madarský lid , tak bohatý na revoluční tradice, do služeb kontrarevoluce,

ve prospěch madarské buržoazie, anebo bude - li madarský lid pochodovat ve frontě pokroku, míru a svobody, za pro letářskou revoluci. Osud madarského lidu ze Slovenska je

v našich rukou . V prvé řadě musíme jasně vidět, že na nás, komunistech, аa hlavně na komunistech madarské národnosti,

na jejich revoluční práci závisí, jaké bude stanovisko ma darského lidu ze Slovenska k dnešním osudovým otázkám.

Jasný referát soudruha Gottwalda, který byl pronesen v du chu usnesení VII. kongresu, nám usnadní naši práci. Plnění 140

našich úkolů vyžaduje, aby oportunistické chyby, připuštěné v národnostní otázce, byly napraveny. Tyto oportunistické chyby byly odmítnuty hlavně maďarským lidem a ztížily naši práci proti reakční madarské buržoazii. Musíme dokázathma tatelnými skutky, že jedině my, komunisté, jsme s to uhájit so ciální, hospodářské aa národnostní zájmy madarského lidu, že jen my jsme vůdci maďarského lidu v boji za svobodu. Jak to můžeme dokázat ? Za prvé, kdyží naše strana bude mít čistě

leninsko-stalinský mezinárodní ráz a politiku. Když proleta riát Československa bude mobilizován vedle boje za udržení národní samostatnosti českého národa i za obranu a rovno

právnost potlačovaných národů a jejich právo na sebeurčení. Musíme uvědomit český proletariát, českosocialistické a so ciálně demokratické dělníky o marxistické pravdě, že „ ne

může být svoboden ten národ, který utlačuje jiné národy “ . Tato marxistická teze nabyla zvláštního významu v dneš ních poměrech. Dnes, kdy Hitler, Horthy a polský fašismus ohrožují svým výpadem českou národní samostatnost a hrozí fašistickými žaláři všem národům Československa, musí kaž dý komunista vidět, že je v úplné platnosti tato marxistická teze. Je zapotřebí popularizovat ji v nejširších masách. Za druhé, když my, maďarští komunisté, opírajíce se o boj pracujícího lidu českého, slovenského aa německého národa, spo lečně a důsledně budeme vést boj maďarského lidu proti každé mu projevu politického, kulturního a hospodářského útlaku , za rovnoprávnost a za právo sebeurčení. Tento boj musíme vést bez veškeré kolísavosti, proti českému finančnímu kapitálu a reakční madarské buržoazii, přičemž musíme využívat re volučních tradic madarského lidu . Nesmíme dopustit, aby těchto tradic zneužívali Esterházy a Szentiványi pro své reakční, šovinistické cíle . Musíme oživit revoluční tradice madarského lidu, tradice

Dosza Györgye a Petöfiho. My jsme potomky jejich revo lučního ducha, a ne ti madarští páni, kteří vedli maďarský

lid k Trianonu. Ne ti páni, kteří proti Madarské komuně po zvali imperialistická vojska, ne ti, kteří jsou proti Sovětské 1 V německém vydání: „ wenn unsere Partei nicht einen tschechischen , sondern einen reinen leninistischen -stalinschen “ (str. 98).

141

mu svazu, proti jediné zemi, která je ochranou malých států a světového míru , která jedině zabezpečuje svým ná rodům právo na sebeurčení až do odtržení. Ne ti madarští páni, kteří ve spojení s českými, slovenskými a německými reakcionáři na prospěch madarského fašismu osnují novou světovou válku. Ti nejsou oprávněni osvojovat si revoluční tradice madarského lidu. Neuznáváme Trianonskou smlouvu ,

všechno to, co jsme dosud říkali o této smlouvě, tvrdíme

i nadále. Jsme však smrtelným nepřítelem jak českého, tak horthyovského fašismu. Nechceme, aby madarský lid byl

zničen válkou . Nechceme, aby se madarský lid dostal pod knutu fašistického barbarství. A proto na Slovensku nevy

dáme ani jednu vesnici horthyovskému fašismu. (Potlesk.) Maďarský lid chce mír a tento mír si může zabezpečit jedině ро

boku Sovětského svazu, jeho Rudé armády a mírové po

litiky SSSR. Proto musíme nasadit vše, aby Madaři ze Slo venska šli v jednotné frontě míru. Soudruzi, dnešní koalice svými reakčními opatřeními žene

vodu na mlýn šovinistické madarské buržoazii. Chci uvést jedno z oněch opatření : chystaný návrh zákona na obranu státu. Podle něho má být proti pracujícímu madarskému li du, dělníkům, rolníkům a inteligenci používáno horthyov ských metod a vzaty jim poslední zbytky demokratických a národnostních práv. Tento návrh zákona nezabezpečuje

proti hitlerovskému a horthyovskému fašismu, naopak, zna mená posílení českého, hitlerovského i horthyovského fa šismu. Podporuje reakci aa její agenty. Žene národnostní men šiny do náručí oněch agentů. Republiku můžeme proti vnitřnímu a vnějšímu fašismu ubránit jen tehdy, zajistíme-li

svobodu pro protifašistický boj, národnostní práva, chléb a a

svobodu všem národům této republiky. A to může přinést jen jednotná fronta a lidová fronta. Madarští komunisté nechť jsou si vědomi, že stojí spolu se slovenskými, německými, ukrajinskými, polskými a čes skými komunisty na jednom z nejzodpovědnějších míst me zinárodní revoluční fronty. Zařadíme pracující lid Slovenska po boku českého proletariátu do mezinárodní protifašistické a mírové fronty, zorganizujeme boj proti fašismu a za sociální a národnostní práva madarského lidu, za povalení kapita 142

lismu. Podáváme ruku protifašistům , úpícím v horthyov ských žalářích , nejlepším synům madarského národa, v je jichž čele je soudruh Matyás Rákosi ! ( Bouřlivý potlesk , vo lání : „ Ať žije rudé Slovensko!")

K., Praha ?

Soudruzi a soudružky! Jsme v bezprostředním nebezpečí

nové imperialistické války. Dělnická třída z poslední impe rialistické světové války načerpala bohaté zkušenosti, ale právě tak jako pracující lid čerpala své zkušenosti z války i buržoazie. A buržoazie Československa připravuje právě po těchto svých zkušenostech ze světové války spoutání pra cujících mas . Má jí k tomu sloužit zákon o obraně státu. Tímto zákonem chce buržoazie ochromit celé dělnické hnutí.

Jsme si vědomi toho, že jen svobodný, nespoutaný lid může bránit aa také ubránit svoji svobodu. Budeme- li z tohoto sta noviska vycházet při mobilizaci širokých mas v závodech,

pak se nám může podařit rozpoutat proti zákonu na obranu státu obrovské lidové hnutí, z něhož může vyrůst široká li

dová fronta. V pražských závodech je stále živou vzpomínka na doby, kdy jsme bojovali proti rakouské tyranii. Jak si proti nám počínali vojenští páni na závodech. Budeme-li schopni přijít vhodně mezi dělníky a vysvětlit jim, co zákon na obranu státu chystá, může se nám podařit uvést dělníky do pohybu .

Buržoazie je si velmi dobře vědoma toho, že poslední slovo

nepadne ve vládě a na lesklých parketách sněmoven, že je řeknou dělníci ve fabrikách . A právě proto buduje svoje žluťácké organizace v závodech. Je potřebí soustředit proti tomu veškerou naši palbu. V této věci můžeme rozvinout široké hnutí dělnických a lidových mas. Nechť je nám vý strahou stávka v pražské Janečkárně. Tam se právě pražská organizace dopustila nejtěžších chyb . Kdyby tehdy bylo správně chápáno usnesení VII . sjezdu KI, mohlo se nám po 1 V „ Rudém právu“, č. 90, 16. dubna 1936, je uvedeno, že jde o dělníka z Českomoravské. 143

dařit nejen znemožnit nezdar Janečkárny, ale i nástup Hod

ži a celé jeho společnosti. A opanovat situaci jako soudruzi francouzští a španělští. Je Vv Praze možná akční jednota, nebo ne ? Odpovídám : Ano ! Ukázaly to výrazně parlamentní vol by, za kterých jsme pod heslem boje proti fašismu, rozbití Národního sjednocení, úspěšně provedli širokou mobilizaci mas. (Potlesk.) Pod tímto praporem (ukazuje na prapor) pochodovalo v pražských ulicích v předvečer parlamentních voleb 70 000 odhodlaných protifašistů . Dělníci úplně ovládli pražskou ulici a celý státní aparát byl vedle. I při stávce u Janečků mohlo být dosaženo podobné situace, kdyby ve všech organizacích soudruzi byli na svých místech, kdyby všichni konali skutečně bolševickou práci v těch organiza cích, kde jsou členy, především v reformistických odborech . Tam mohla být situace v několika dnech změněna. Mluvit

o závodních buňkách a přitom práci v závodních buňkách nespojit s denní závodní a odborovou prací – to jsou pusté fráze. Komunista na závodě musí být nejenom rádcem svých spoludělníků. Musí také do závodu přenášet naše myšlenky, musí dovést celé masy dělníků školit . Zkrátka komunista musí být člověkem mas. Ve stávce u Janečků jsme cítili, že nám stále chybí něco, oč bychom se mohli opřít. V pražských závodech panovalo právě veliké pobouření proti agrárním žluťákům. Poněvadž však v pražských závodech mají moc re formisté, čekalo se, až dají signál. Čekalo se na svolání sboru důvěrníků, který by dal výzvu k boji, a poněvadž my v Pra ze nemáme žádný autoritativní orgán, k bojům nedošlo. Před pražskou organizací stojí úkol vytvoření pevného sboru kováckých důvěrníků , kteří musí mít takovou auto

ritu, že na jejich signál zastaví celá Praha, a nejen Praha, i ostatní dělnictvo ve státě ! (Potlesk.) Počátek byl udělán . Schází se sbor důvěrníků pražských kováckých závodních buněk a tento sbor začíná být dobrým bojovníkem organi zace pražských kováků .

Soudruh Nejedlý zde dopoledne říkal, jak masa cítí, že jediná spása je v komunismu, ale že je velmi těžko přivést ji

k tomu, aby se k tomu přiznala. Úplně správné slovo. Myslím , že je každý může podepsat. Ale co je naší povinností ? Jít mezi masy, podat pomocnou ruku těmto lidem , kteří tonou 144

v oné „ kaši oportunismu“ , táhnout a vytáhnout je z toho bahna. A my je vytáhneme! Ti soudruzi, kteří jsou v refor

mistických organizacích, nesmějí zapomínat na to, že jsou v prvé řadě komunisty a že i reformistické odborové organi zace jsou součástí dělnické třídy, jež je nutno získat pro jed notnou frontu .

Nesmíme zapomínat ani na důležitost práce mezi ženami na závodech. V našem průmyslu je zaměstnáno přes 38 % 0

žen . Velká část žen na závodech neví si se závodní prací vůbec

rady. Je naší povinností učit tyto ženy práci na závodě, učit je bojovat po boku mužů. To právě bylo u nás až dosud

strašně zanedbáno . Při závodní práci naskýtá se celá řada momentů, které často propaseme svojí kolísavostí, svojí ne rozhodností. Jsou takové momenty, kdy proskakují ohníčky na nejrůznějších místech. Musíme umět do těchto ohníčků foukat, nesmíme foukat tak, abychom je sfoukli, nýbrž tak,

abychom je rozdmýchali, aby byl obrovský požár a byla brzy proletářská revoluce ! ( Bouřlivý potlesk.)

Kraus, Těšínsko (Soudruh Kraus je vítán bouřlivým potleskem a hromad nými výkřiky ve všech řečech : „ Ať žije rudé Slezsko !“ ) Mluví polsky : Soudruzi! Jménem komunistů polské národnosti musím tu potvrdit, že stojíme věrně a neochvějně na platformě usnesení VII. sjezdu Komunistické internacionály. Jestliže

soudruh Gottwald prohlásil, že mnoho soudruhů vítalo svěží vzduch zavanuvší stranou, pak jsme to v prvé řadě byli my ve Slezsku. Důkazem toho, že diskuse nás nepoškodí, ale že zesílí naše řady, je skutečnost, že jsme během diskuse získa

li 300 nových členů do strany. (Potlesk.) Dovedli jsme pořá

dat desítky schůzí na vesnicích, které dříve byly doménou polského fašismu.

Těšínské Slezsko je stále nebezpečným nárazníkem nové imperialistické války. Je průmyslovou oblastí, je tam žele zářský, textilní aa uhelný průmysl. Košicko -bohumínská drá ha je velmi důležitá ze strategického hlediska. V této zemi 10 Protokol

145

žije 120 000 polských dělníků a malozemědělců. O kraj byl v roce 1921 sveden těžký plebiscit. Tehdy, když české socia listické strany hodily do mas heslo bratrovražedné války, zrodila se v podzemí komunistická strana pod vedením na šeho známého soudruha Slivky. Komunistická strana do

vedla shromáždit v krátké době pod praporem internaciona lismu většinu polského lidu a bojovat s ním proti buržoazní Praze a Varšavě. Po rozhodnutí o hranicích nastala éra spo

lečné práce mezi českými a polskými imperialisty. Varšavská vláda stála společně s pražskou vládou proti sovětům. Těch deset let neviděla Varšava žádnou křivdu na nás páchanou.

Ale když Polsko uzavřelo přátelství s Hitlerem a když se při řadilo do fronty protisovětské, obrátilo kurs . Za těch deset let

ztratili jsme polovinu škol, polovina dětí byla dána do čes kých škol. V roce 1916 chodilo do polské školy 22 000 dětí, v roce 1934 jen 12 000. Do české školy v roce 1916 chodilo 11 000 dětí, v roce 1934 24 000 dětí. To je ukázka rozsahu čechizace . Ted chtějí mluvit o našich právech. Rekli, že se

na nás dívá Piłsudski přes Čantoriju a fousy má již na Ostra vici . Když nám komunistická strana, krajské vedení a čeští

soudruzi, kteří se statečně postavili na obranu polských men šin, pomohla, podařilo se nám tento útok odrazit a udržet i většinu svých pozic .

Polský pracující lid nedá se oklamat polským fašismem . Polský fašismus není záchrana, ale zkáza. Polský fašismus

znamená nebezpečí pro existenci národů Československa. Slibovali polskému lidu chléb a práci, ale dali mu věznice. Milión polských lidí je bez zaměstnání, 8 miliónů zemědělců je vydáno napospas hladu . Jedině komunistická strana v čele se soudruhem Leńským vede boj proti fašismu a na obra

nu pracujících mas Polska. ( Bouřlivý potlesk, výkřik : „ Ať žije soudruh Leński!“) Díky jejímu boji utrpěla polská vláda těžkou porážku. Dosáhla sotva 30 % hlasů, 70 % bylo přes perzekuci a teror proti vládě a značná část jich se vyslovila pro sověty. Myšlenka lidové fronty je v Polsku na cestě k ví tězství. To dokazuje mnoho hromadných stávek nejen proti

vykořisťování, ale především proti fašismu. Nedávno se stal případ, který nám všem zadržuje dech. V Krakově vyruko

valo dělnictvo do stávky a polská vláda vyslala proti němu 146

ozbrojené četnictvo a policii. Na místě zabili 14 dělníků a přes 50 [jich) vážně zranili. Vražda pobouřila statisíce dělní ků, došlo k obrovským demonstracím. Komunisté, kteří ještě včera pracovali v podzemí, rozvinuli prapory, rozdávali le táky, agitovali a organizovali a policie a fašisté zalezli do děr. U nás polský fašismus způsobil velké škody, u nás panuje nejhorší teror. Naši čeští soudruzi pomáhají nám v našem boji za hájení našich národnostních práv. „ Ostravský děl. nický deník “ a „ Havíř“ postavily se odhodlaně na naši obranu, což pozdvihlo ducha polských dělníků. Budeme bo jovat za práva a rovnoprávnost polského lidu, nedovolíme diktaturu ani Prahy, ani Varšavy. Stojíme ve službách ko

munistické strany Polska a Československa, pod vedením soudruha Gottwalda a Lenského ! ( Bouřlivý potlesk.)

Č., Brno Vážení soudruzi a soudružky ! Jménem textilního dělnictva

brněnského kraje jsem pověřen, abych tlumočil pozdravy VII. sjezdu, jakož i našemu vůdci soudruhu Gottwaldovi. Jsem pověřen, abych za kraj brněnský zde pojednal o něko lika otázkách. Tento kraj leží v průmyslové a zbrojařské, z hlediska války velmi důležité oblasti. Ta skutečnost a nadmíru vážná situace klade nám velké úkoly. Budeme je schopni splnit, pakli se dovedeme postavit jako funkcionáři na ta místa, kde jako zástupci revoluční strany máme stát.

Žel, že tam často ještě nestojíme. Plníme snad vše dobře, co nám VII. kongres načrtl ? Zajisté ne ! Kolik členů závodních

výborů, kolik komunistických zástupců na radnicích netečně stojí a přihlíží ke všem útokům a bezpráví, páchaným na děl nické třídě . Jak je možno, abychom šli s usnesením VII. kon gresu mezi pracující lid, abychom masám osvětlili všechna ta nebezpečí, jež se na nás v dohledné době valí, když sami v mnohých případech proti útokům buržoazie naprosto niče ho neděláme a spoléháme se snad jen na náhodu nebo na jed 1 V „ Rudém právu“, č. 90, 16. dubna 1936, je uvedeno, že jde o brněn ského textiláka. ,,Die Rote Fahne“ , č. 90, 16. dubna 1936, uvádí jméno

Čejka. 147

notlivé aktivní soudruhy. Mnoho stížností slyšíme na některé naše funkcionáře, kteří neplní své povinnosti ne snad proto, že by byli zrovna špatnými lidmi, ale proto, že je pro ně po hodlnější cesta menšího odporu , menšího zla. Říkají : „Není možno za dnešních okolností mnoho dělat, řeknu slovo, po stavím se za dělníka, vyletím , mám strach, že ztratím po slední svoji obživu.“ Zde, myslím , spočívá největší naše slabost, zde spočívá jedna z hlavních příčin toho, že ne jsme schopni rozvířit masový odpor. Nestačí pouze schválit zásah soudruha Gottwalda, nestačí potleskem dát najevo, že s usneseními VII. kongresu souhlasíme. Je třeba pracovat tak, aby dělníci ve fabrikách viděli v komunistických funk 9

cionářích své vůdce a hleděli na ně tak, jako my zde na sjezdu na soudruha Gottwalda.

Jedním z nedostatků, s kterým se setkáváme, je nedosta tek žen v našem hnutí. Nu, soudruzi, podívejme se v prvé řadě na sebe ! Řekněme si, že je to v prvé řadě vinou nedosta

tečné vyspělosti našich soudruhů, poněvadž sami nedokázali získat svoje vlastní ženy pro aktivní práci ve hnutí. Tím méně mohou dokázat organizovat pro věc dělnické třídy indife rentní ženy. Jsou ještě přečasté případy, že soudruh nejen nedokáže vychovat svoji vlastní ženu tak, jak to může potře bovat dělnická třída, ale že přímo zabraňuje ženě v práci a

říká jí : „ Tobě patří vařečka a kuchyň, ty se do toho nepleť, já to udělám !“ To je od základu falešné stanovisko, jež svědčí o nevyspělosti našich kádrů . Chceme- li vybudovat dobré ženské hnutí, pak do tohoto hnutí musíme především zařadit svoje ženy, neboť v prvé řadě ony mohou nám silné žen ské hnutí vybudovat. (Potlesk.)

Večerní jednání Soudruh Krosnář zahajuje po přestávce večerní jednání: Na sjezd dostavili se dva bývalí funkcionáři henleinovské

organizace z Moravy, kteří přišli pozdravit náš sjezd. (Bour livý potlesk.)

Pozdrav bývalých příslušníků SdP Paní J., Bruntál: Soudruzi a soudružky, jako bývalá funkcionářka Sudetoněmecké strany zdravím vřele váš

sjezd komunistické strany. Vystoupila jsem z SDP, protože jsem poznala, že „národní pospolitost“ nás vede ještě hlou běji do bídy a nouze a způsobuje ještě větší národnostní odcizení. Poznala jsem, že tato národní pospolitost je pospo litost vlků s ovcemi. Jako nezaměstnaná matka cítila jsem se vždy cizí uprostřed bohatých žen továrníků. V komu

nistické straně jsem se přesvědčila, že jen u komunistů jsou pracující bez rozdílu národnosti bratrsky jednotni a v boji potírají nouzi a bídu a vybojují práva lidu. Slibuji učinit vše, aby Henleinem svedení a zneužití dělníci v Bruntálu a v celém okrese, v celém sudetoněmeckém území následovali

mého příkladu, aby bojovali s komunisty a stali se členy ko munistické strany, kde pod vedením soudruha Gottwalda vybojujeme sociální a národní svobodu. Ať žije soudruh Gottwald, ať žije Komunistická internacionála ! (Bouřlivý potlesk .)

M., Moravský Šumperk Také já jsem byl funkcionářem henleinovské mládeže,

okresní vedoucí okresu Moravský Šumperk, a mnoho let v německém „Turnvereinu“. Ve fašistickém pracovním tá boře poznal jsem, že jen komunistická strana a VII. světový kongres KI ukazují cestu z bídy a nouze, k svobodné, ra 149

dostné a štastné budoucnosti . Musí být naším prvým přiká záním přivést masy henleinovské mládeže do našich řad ,

pod prapor sovětské hvězdy k lepší budoucnosti. Ať žije komunistická strana, ať žije Komunistická internacionála ! (Bouřlivý potlesk.) Pfeiferová, Hradec Králové (Soudružka Pfeiferová je uvítána bouřlivým voláním : „ Ať žije soudružka Karla !“ „ Ať žijí rudí textiláci!“ ) Náš VII. sjezd, jeho jednota a nadšení, je pádnou odpo

vědí všem, kdo očekávali, že boj za jednotnou frontu bude oslaben v důsledku veliké veřejné diskuse, kterou jsme v po slední době tváří v tvář celé dělnické veřejnosti provedli.

Ve svém referátě pronáší soudruh Gottwald k celé straně velmi významná slova. Praví : Musíme sjednotit dělnickou třídu za každou cenu . Tato definice, tato myšlenka odpovídá

touhám a přáním širokých mas. Není závodu, není dělnické organizace, není místa, není dělnické schůze, kde by se o jed notě nemluvilo. A kde by dělníci nechápali, že nová lavina útoků, a hlavně válka a fašismus mohou být odraženy jedině

sjednocenou silou všeho pracujícího lidu. Slova soudruha Gottwalda stavějí však před celou stranu, před každé krajské vedení, před každou buňku, před každého komunistu, veliký a vážný úkol : zdvojnásobit svoji aktivitu , svoji revoluční vytrvalost a trpělivost v práci mezi masami, v závodech a

především v práci mezi socialistickými dělníky. Vytvořit

jednotu za každou cenu znamená pomoci hlavně socialistic kým dělníkům překonávat překážky, které jim nepřátelé jednoty, vůdcové socialistických stran stavějí v cestu, pomá hat jim radou i skutkem . A co nejhlavnějšího: Postavit se v čelo jejich nespokojenosti, vést je k bojovým akcím proti hladu, dát jim odvahy, stát všude tam, kde nás potřebují a kde o jednotu usilují. Vytvoření lidové fronty v Československu nebude možno bez získání mas v závodech. Neboť – jak soudruh Dimitrov na VII. kongresu poukázal – dělnická třída dá lidové frontě páteř a strhne masy středních vrstev. V hradeckém kraji 150

jsme v posledních týdnech měli veliké projevy a na nich zaznamenáváme nadšení pro obrat ve straně. Dělníci s já sotem přijali zásah soudruha Gottwalda. Na demonstracích

nezaměstnaných dělníci vyjadřovali svou radost nad tím, že jsme zůstali těmi starými komunisty, kteří ukazují cestu ke konečnému vítězství, k proletářskému východisku Zz dnešní

krize, hladu a zoufalství. Ve východních Čechách jsme v 15 textilních závodech vybudovali jednotné závodní výbory. Úkolem komunistů a rudých odborářů bude učinit z těchto

jednotných závodních výborů akční, aktivní orgány jednotné fronty a vybudovat v těchto závodech mohutnou baštu proti fašistické, mírové fronty. To však nedokážeme, nebudeme-li se snažit o posílení strany v závodech, o vybudování skuteč ných pozic v závodech . Za poslední tři měsíce získali jsme 250 členů do strany. To nestačí. Slibujeme, že po sjezdu s ce lou svědomitostí vrhneme se do práce, učiníme vše, aby

v nejdůležitějších textilkách, aby ve všech závodech byly vybudovány aktivní závodní organizace komunistů, zá vodní buňky .

Chci obrátit pozornost sjezdu strany na onu důležitou vrstvu, bez které nelze zvítězit nad fašismem , bez které nelze

zachránit mír, na dělnice v továrnách, na pracující ženy (bouřlivý potlesk) . V posledních týdnech mohli jste se znovu přesvědčit, kolik nespokojenosti, kolik roztrpčenosti, ale také nadšení a odhodlanosti dříme v masách pracujících žen. Na Hradecku jsme o Mezinárodním dnu žen vnikli do mnoha míst, kde pracující ženy dosud o nás nevěděly. Viděli jsme ženy při práci, jak s láskou a nadšením zdobily sály, jak připravovaly zábavy, divadelní vystoupení a s jakým nadše ním odcházely ze schůzí k další práci, k rozšiřování „ Rozsé

vačky“ , k budování pozic na závodech. Ženy na Semilsku si svým nástupem vynutily větší příděly mléčenek, chleba a stravovacích lístků. Dělnice přádelny firmy Schnabel v Nové Pace demonstrativně zastavily práci, poněvadž jim měl být zvýšen výkon o 100 % . Daly tak najevo, že nechtějí nečinně přihlížet k vykořisťování a popoháněčství. Funkcionáři na šich krajských a okresních vedení učinili až doposud velmi málo , aby se práce mezi ženami stala opravdu stálou, syste matickou prací celé strany. A když dnes sledujete hrdinný 151

boj španělských žen, pak si uvědomte, jakou pravdu měl soudruh Dimitrov, mluvě o nutnosti získání této poloviny

proletariátu. Naše aktivistky - komunistky, rudé odborářky,

družstevnice, sportovkyně – ty najdou mluvu, způsob, jak zacházet se ženami-dělnicemi. Vy sami, celá strana musí po moci a učinit vše, aby práce mezi ženami, závodní, odborová, na venkově, mezi středními vrstvami, byla zesílena. Soudruž.

ka Švábová dnes již upozornila na hrdinný boj španělských

žen. Španělské ženy mají velikou zásluhu, že lidová fronta sta la se skutkem. Neboť ony v nejtěžších dobách mobilizovaly všechno obyvatelstvo k boji proti reakci. A ženy v Itálii ? Slyšeli jsme o ženách, jež se položily na železniční koleje, aby zabránily odjezdu vojska na habešskou frontu . Po vítězné

Říjnové revoluci soudruh Lenin vyzvedl, jak se ženy hrdinně bily, jak stály všude, kde je strana potřebovala. A dnes mi

lióny pracujících žen v Sovětském svazu pomáhají budovat socialismus. (Potlesk.) Pakli využijeme zkušeností a spojení, jichž jsme nabyli právě v posledních týdnech, při kampani MDŽ, pakli, soudruzi, uděláte vše, aby ženy aktivně praco

valy mezi dělnicemi ve fabrikách, mezi ostatními pracujícími ženami, budou to tisíce pracujících žen, jež budou hrát velmi významnou roli v otázce lidové fronty, v zápasech proti fa

šismu, za mír a za sověty ! (Bouřlivý potlesk .)

Tažký, předseda stávkového výboru v Horehroní (Soudruh Ťažký, oděn krojem horehronských horalů, je přivítán bouřlivým potleskem a ovacemi.) Soudruzi a soudružky, vážený sjezde! Přináším pozdravy

VII. sjezdu naší strany jménem horehronského dělnictva . ( Potlesk.) Současně děkujeme za tu velkou pomoc a za to, že komunistická strana stála a stojí i dnes spolu s Rudými odbory v čele našeho spravedlivého boje. Náš život na Ho rehroní je plný útrap . Následkem podvýživy jsou naše děti zamořeny nemocemi . Když my, lesní dělníci, jdeme v pondělí ráno do práce, vezmeme si do kapsy pár brambor, trochu soli a zápražky. Spíme na holé zemi. Trpíme společně a spo

lečně jsme se dali do boje, vzdor všem překážkám jsme 152

vytvořili jednotnou frontu lesního dělnictva a povozníků bez rozdílu politického a náboženského přesvědčení. Ruku v ruce jsme šli do boje. Vzpomínáme si, jak jeden povozník měl ještě trochu mouky a dal ji stávkujícím . Nezaměstnaní, třebaže měli sami tak málo, rozdělili se se stávkujícími o svo

je žebračenky. (Potlesk.) Horehronští dělníci a povozníci po chopili, že jediná obrana proti útoku agrárních pánů je jed notný boj. Sociálně demokratičtí vůdcové byli donuceni k jednotné frontě, ale ihned ji sabotovali. Utekli ze stávko

vého výboru, když bylo nejvíce potřebí jednoty. A spolu s agrárními fašistickými tajemníky chtěli zlomit stávku. Ale to se jim nepodařilo . Všichni dělníci a formani zůstali s námi.

Zvýšení mezd jsme si vydobyli jednotným bojem . Ale lesní páni podepsanou dohodu nedodržují, využívajíce toho, že sociálně demokratičtí vůdcové zamítají jednotný boj. Lesní páni jdou tak daleko, že nerespektují důvěrníky dělnictva. Proto je nám dnes dvojnásob potřebí bojovat za dodržování dohody, již jsme si vynutili, a za udržování jednoty. Bude třeba, abychom se nedali odvrátit od společného boje a při pravili nový boj na podzim . Vyzýváme všechny sociálně de

mokratické soudruhy, pomocníky a všechny kamarády, kteří s námi společně bojovali, abychom také 1. máje vyrukovali společně do ulic a jednotně demonstrovali proti kapitalismu,

za obranu a rozšíření demokratických práv, proti válce a za mír. Slibuji sjezdu naší strany jménem horehronského lidu, že pod vedením komunistické strany a našeho vůdce soudruha Gottwalda budeme ze všech sil pracovat podle

usnesení VII. sjezdu, za udržení aa rozšíření jednotné fronty na Horehroní, za úplné osvobození z kapitalistického jařma, za socialismus a za sověty. (Bouřlivý potlesk.)

Projev zástupce Komunistické strany Rakouska (Zástupce ÚV KS Rakouska je vítán bouřlivým potleskem, voláním : „ Ať žije sovětské Rakousko !“ Sjezd povstává a zpívá „ Internacionálu “ .) Soudruzi! Jménem ústředního výboru Komunistické stra ny

Rakouska, jménem v ilegalitě bojující dělnické třídy pře 153

dávám sjezdu naší bratrské strany plamenné pozdravy. ( Bouřlivý potlesk.)

Hrdinné povstání rakouské dělnické třídy v únoru 1934, které je v našich a ve vašich vzpomínkách ještě živé, muselo skončit porážkou, protože se ho zúčastnila jen část proleta riátu a protože tomuto boji chybělo revoluční vedení, revo luční strana .

Naše strana byla tehdy ještě malou stranou a její vliv na

masy vzhledem k tomu [byl] nepatrný. Přesto upozorňovala komunistická strana dělnickou třídu znovu a znovu na zká

zonosnou politiku sociální demokracie, znovu a znovu jí uka zovala správnou cestu a vyzývala ji k jednotné frontě. Ko munisté stáli se svými sociálně demokratickými třídními bratry, s revolučními schutzbündlery, uprostřed ohně boje a uprostřed ohně z kanónů a strojních pušek uzavřeli jsme

úzký revoluční bojovný svazek se sociálně demokratickými dělníky.

Poznání mnoha tisíc dělníků, které v nich vyrostlo z po rážky, že jen revoluční strana je s to nejen bojovat, ale i zví tězit, utužilo v nejlepších sociálně demokratických dělnících přesvědčení, že jejich místo může být jen v řadách komu nistické strany .

Rakouská dělnická třída byla poražena, ale komunistické straně náleží historická zásluha, že hned po krvavém účto vání dělnictvo vyzvala znovu vybudovat fašismem rozbi

té organizace a dále je vést . „ Nerozcházet se, zůstat pohro madě “ , to bylo prvé heslo.

Komunistická strana, posílena tisíci novými bojovníky, naplněna novou krví, stala se v uplynulých dvou letech ve doucí stranou rakouského proletariátu. Směle a rozhodně byli nejlepší a nejschopnější soudruzi, kteří přišli do strany, sta věni na zodpovědná místa, počínaje od nejnižších organiza cí až k vedoucím instancím. Nebylo žádného rozdílu mezi

„ starými“ a „ novými“ komunisty. Zkušenosti při vytváření pevných kádrů jsou nadmíru cenné . Ukázalo se, že právě ti soudruzi, kteří přišli ze sociální demokracie, mají nejužší spojení s oněmi dělníky, kteří dnes u nás ještě nejsou a kte ří z největší části přísluší k revolučním socialistům .

To je velmi důležité v boji za jednotu rakouské dělnické 154

třídy. Otázka akční jednoty stojí ve středu našeho boje od února 1934. Neúnavně, tvrdošíjně a houževnatě, překo návajíc velké obtíže, vede komunistická strana boj za akční

jednotu s revolučními socialisty, boj za jednotu rakouského

proletariátu. Za těžkých podmínek ilegality byla znovu a znovu navazována spojení, mnohdy přerušená policií zatý káním , aby boj za akční jednotu mohl být veden dále. Ve dvou letech společného boje komunistů a revolučních socialistů byla provedena řada společných akcí u příležitosti prvého výročí únorových bojů, u příležitosti hladovky po litických vězňů v červenci 1935 a při několika jiných příle žitostech. Tato akční jednota byla však víceméně omezena

na určité termíny. Společná provolání, jak byla opětovně vydávána, a společné projevy v určitých termínech nemo hou přece být základy živého třídního boje. Akční jednota nevyvíjela se bez větších obtíží ze strany části vůdců RS1. Na základě zkušeností z denního boje mů žeme a musíme na ideologická kolísání, slabiny a nejasnosti

ukazovat, a tak pomáhat revolucionářům na cestě k jednotě rakouského proletariátu. Od našeho lednového pléna zazna menáváme dvě rozhodující skutečnosti v boji o jednotnou

frontu . Předně velký úspěch v boji proti fašistické justici v procesu s 30 antifašisty a za druhé dohodu mezi komu nistickou stranou a revolučními socialisty. Tyto dvě sku tečnosti daly rakouské dělnické třídě nový revoluční popud . Dohoda je potud velký krok kupředu, pokud se již neome zuje na terminované akce, nýbrž pokud se vztahuje na denní masový boj. Chci poukázat jen na dvě hlavní otázky paktu. Jsou to otázky boje za úplné provedení odborové jednoty a za práva svobody dělníků ve spojení s hospodářskými po žadavky.

Jen budeme-li umět tyto nejpalčivější otázky rozvinout v jednotné bojovné frontě dělníků v závodech , ve fašistic kých jednotných odborech, ve spotřebních družstvech, mezi nájemníky a v jiných masových organizacích pracujících a zastávat se bezprostředních denních bolestí členů těchto orga nizací, upevníme jednotu a vtáhneme široké vrstvy pracu 1 Revoluční socialisté.

155

jících do boje. V boji za provedení této správné linie vede strana rozhodný boj proti reformistům a levým sektářům , kteří chtějí dělnické třídě znemožnit nastoupení správné ces

ty. Po únoru přistoupila komunistická strana první k zno vuvybudovánít volných odborů. Vedle „ústřední komise pro znovuvybudování odborů“ vytvořil se později také

„ústřední výbor “ , vedený bývalými odborovými sekretáři, kteří taktéž budovali ilegální odborové organizace. Je jasné, že dvojí, vedle sebe existující ilegální odbory nemohou vést žádného úspěšného boje s roztříštěným dělnictvem v závodech proti stálému zhoršování postavení dělnictva podnikateli a

proti politickému teroru. Vycházejíce z nutnosti vybudovat volné ilegální odbory v Rakousku v jednotnou, silnou orga

nizaci, vytvořily oba směry před 10 měsíci provizorní svazo vé vedení. Svazové vedení postavilo si za úkol vést nesmiři

telný boj proti podnikatelům a fašismu a organizovat odbo a

rovou jednotu, sjednocení všech průmyslových odvětví v jed notné svazy na základě vnitroodborové demokracie. Odbo rové jednotě v odvětvích se stavěly velké překážky. My, ko munisté, nepoddávali jsme se ani na minutu iluzím , že odbo rovou jednotu provedeme úplně hladce a podle předem ho tového receptu. Ale obtíže byly a jsou větší, než jsme sami předpokládali. Reformistické živly jsou v práci, aby jednotu sabotovaly. Uvádějí tisíce důvodů a vytáček, aby prosadily svou reformistickou politiku. Sabotáž odborové jednoty sou visí nejúžeji s heslem bojkotu vůči fašistickým odborům . Re formisté, kteří dnes odborovou jednotu znemožňují, nechtějí uznat skutečnost, že ve fašistických odborech je přes 300 000

dělníků, kteří všemožnými hospodářskými a politickými do nucovacími prostředky jsou tam vtlačeni. Přenechat tyto masy fašismu bylo by největším zločinem . Reformismus a

sektářství se navzájem doplňují. Neméně nebezpečná je ona odrůda reformismu, která jako pozůstatek staré sociál ně demokratické ideologie usiluje o smíření se s fašismem . Boj o odborovou jednotu je jedním z centrálních problémů strany. Dnes je tato jednota tím nutnější, protože fašismus v důsledku své hospodářské katastrofální politiky stále více 1 V německém vydání následovalo: ,, illegalen “ ( str. 107). 156

a více převaluje břemena na nejširší vrstvy pracujících, což

se právě jasně projevilo nyní ve skandálu „,Fénixu “ . Hospo dářská situace dělnictva je stále horší a politický teror stále silnější, ale také vůle dělníků k boji roste. Vláda, jejíž ma sová základna je stále jako dříve velmi nepatrná, nedoká zala dodnes dělnictvo ideologicky podchytit, přes svou bez měrnou sociální demagogii. Byly dány sliby všeho druhu, masy však nyní žádají splnění těchto slibů. Naše bojovné hnutí v závodech, kde jsou všude stavěny

požadavky svobody a propuštění všech politických vězňů, donutilo vládu k částečné amnestii. Ale dělníci nespokojují se pouze se stavěním požadavků, přecházejí v řadě závodů již k bojovným akcím, ke stávkám , aby prosadili svoje spra vedlivé požadavky. Velký politický význam má a důkazem pro vůli dělnictva k boji je mzdové hnutí ve Fiatu a u Sauera. Hospodářské drancování rakouského lidu, korupce a fi nanční krach na straně jedné, bezohledný teror proti revo

lučnímu dělnictvu a zbrojení proti ,,vnitřnímu“ nepříteli (na

straně druhé) jsou podstatnérysy rakouského klerofašismu. Není dost na tom, že fašismus po únoru oloupil dělnictvo o všechna svobodná práva, že rozbil jejich organizace, že při

vedl desítky nejlepších bojovníků na šibenici a tisíce do kon a

centračních táborů aa do vězení, že podnikatelé dostali volnou ruku při odbourávání mezd a platů a k neomezenému stup ňování své ziskuchtivosti, že bylo roztříštěno sociální po jištění, ne, vláda „sociálního státu“ přechází k stále novým útokům na životní úroveň pracujících . V říjnu po přetvoření vlády věřil fašismus, že vybalanco váním rozpočtu na útraty mas dosáhne určité rovnováhy. Brzy po tom, co za tím účelem zavedl nové hromadné daně, došlo k velkému finančnímu skandálu ,,Fénixu “ , který

zřetelně ukazuje korupci a labilitu fašistického systému. Velký finanční skandál, který se dá srovnat jen s krachem „ Kreditanstaltu “ , uvaluje nová neslýchaná břemena na ši roké vrstvy lidu. Do stejného období s finančním skandálem spadá zavedení všeobecné branné povinnosti, jež je namířeno mnohem méně proti vnějšímu nepříteli, mnohem méně 1

1 V německém vydání: „ sozialistischen Staates“ ( str. 108). 157

k „ obraně hranic“ než k obraně proti vnitřnímu nepříteli, je pohrůžkou rakouskému dělnictvu a rakouskému lidu. Ne závislost Rakouska na hitlerovském Německu není zajištěna

zavedením branné povinnosti a zbrojením, naopak ! Schusch niggův kurs vede do válečné fronty Mussoliniho aa Hitlera. Je hlavním štváčem proti Sovětskému svazu. Prosazuje energicky návrat Habsburků, viníků světové války. Schusch

niggova politika spojenectví s Mussolinim je voda na mlýn Hitlerův, je podporou zločinného válečného komplotu katů

německého lidu. Rakouský fašismus je hrobařem nezávislosti Rakouska, upravuje cestu Hitlerovi. Záchrana rakouského

lidu před útokem Hitlera je možná jen v boji proti Schusch niggovi a rakouským naci, proti monarchismu a proti hně

dému barbarství. Boj za nezávislost Rakouska je částí boje světového proletariátu proti Hitlerovi, hlavnímu paliči války

v Evropě. Silný společný zájem spojuje rakouský proletariát s proletariátem Československa proti Habsburkům .

boj proti Hitlerovi, boj

Ať žije společný boj proletariátu Československa a Rakous ka ! Ať žije Komunistická strana Československa ! Ať žije Komunistická internacionála ! Ať žije mezinárodní akční jed nota ! (Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk, volání: ,, Ať žije sovět ské Rakousko !“ „ Ať žije Komunistická strana Rakouska!")

A., Německý Brod Vážení soudruzi! Jsem pověřen delegací kraje Německý Brod, abych na tomto sjezdu promluvil o zkušenostech z provádění usnesení VII. kongresu KI. Fašisté dnes připra vují v mezinárodním měřítku válku, hledají tak východisko z krize. Musíme masám pracujících odhalovat úlohu, již v tom hraje buržoazie. Agenti české a německé buržoazie chodí po vesnicích a městech a říkají: „Komunisté zrazují pracující třídu, zrazují republiku .“ Musíme vědět, jakými prostředky tuto pomluvu potírat. Myslím , že budeme- li my, komunisté, řádně ovládat usnesení sjezdu, když ho budeme přenášet do mas, pak tuto pomluvu české i německé buržo azie přemůžeme. 158

V boji proti válce aa fašismu je nejlepší naší zbraní jednotná a lidová fronta .

Jak můžeme pracovat k vytvoření lidové fronty ? Je dině tak, když do svého programu na první místo dáme boj za zvýšení mezd, boj za kolektivní smlouvy v celém našem kraji, když povedeme boj za požadavky zeměděl ského lidu na Českomoravské vysočině, boj za práva pra cujících rolníků. Když budeme s dělníky bojovat za vyšší mzdy. Když nepřipustíme, aby rolníky lihovarníci v čele se Zadinou okrádali. Proto, chceme-li budovat jednotnou a lidovou frontu , prvním naším činem musí být: stát v čele

mas, a to nejenom jednotlivci, ale všichni příslušníci ko munistické strany. Na našem kraji se nám podařilo vybu dovat řadu socialistických souručenství. Ale musíme si po

stavit otázku, jaká to byla souručenství. Tam, kde se sou ručenství tvořilo jen mechanicky, tam se rozpadlo . Kde se však souručenství stalo souručenstvím akčním , kde se

jednotná fronta postavila za požadavky pracujících , tam ještě existuje a socialističtí vůdci by si museli vylámat zuby, aby tuto jednotu rozložili. Máme - li budovat lidovou frontu, je třeba ji budovat s rolníky. Naše strana na to zapomíná.

Je třeba, aby strana vážně myslela na všechny své spojen ce, a k těm dále patří maloživnostníci a maloobchodníci. Ty můžeme získat, protože tisíce z nich jsou již na cestě k vyhladovění.

Je pravda, že bychom byli dále na cestě k vytvoření so cialistického souručenství a lidové fronty, kdyby nebylo oportunistických chyb. Je třeba dbát o to, aby se vícekrát tyto chyby neopakovaly, aby dělníci ve straně, každý její poslední člen, znali usnesení internacionály a sjezdu, aby všichni měli možnost kontroly, zda vedení se jich přesně drží. Nemohlo by se pak stát, že zjistíme, že máme zkřivenou

linii. Kdyby každý z nás znal usnesení, učinil by ihned ná pravu . Protože soudruzi v řadě míst napodobili ústřední výbor !, staly se tam různé chyby. Je třeba, abychom věnovali největší pozornost zemědělské otázce, co největší pozornost práci na venkově, abychom 1 V německém vydání: „ Zentralausschuss“ ( str. 109). 159

mohli vybudovat pevnou jednotnou a lidovou frontu tak jako ve Francii a Španělsku, abychom s ní mohli dosáhnout vítězství, což je přáním nás všech. (Potlesk.)

H., Vítkovice (Soudruh H. přivítán bouřlivým potleskem a voláním .) Vážení soudruzi ! Přináším jménem komunistů z Vítkovic kých železáren, ale současně jménem tisíců členů sociální demokracie (potlesk), stoupenců bojovného dělnického sjed nocení, plamenné revoluční pozdravy jak našemu sjezdu , tak, a to zvláště, soudruhu Gottwaldovi. (Potlesk.)

Vážení soudruzi ! Naši ředitelé mají milióny, ale já bez mi liónů jsem šťastnější, že zde jménem tisíců vítkovických děl níků mohu na tomto sjezdu spolurozhodovat o způsobu, jak

následovat příkladu francouzských a španělských kama rádů. Jsem jeden z těch, který byl vychován v duchu refor mistickém , v duchu sociálních demokratů , kteří nás učili

nenávidět komunisty, a proto mně promiňte, jestli jsem se často dostal do boje s těmi kamarády, s kterými dnes spo lupracuji. Já jsem se probojoval ze sociálně demokratické reformistické ideologie do vaší revoluční armády a jsem hrdý na to, že mohu být příslušníkem takové strany, která má v čele nejlepší vůdce revolučního hnutí, jako je soudruh Gottwald . (Potlesk.) Já zde prohlašuji jménem našich členů ve Vítkovických železárnách, že jsme zásah soudruha Gottwalda , jeho článek,

přijali s naprostým souhlasem. Zanesli jsme usnesení VII. kongresu nejen mezi členstvo, nýbrž také mezi všechny so cialistické kamarády, stoupence bojovného sjednocení. My

jsme po VII. kongresu KI tvořili široké důvěrnické sbory, které byly složeny z velké části ze socialistických kamarádů. Tyto důvěrnické sbory byly vždycky na místě, když se jed nalo o akci. Avšak v posledních několika měsících přiblížili jsme se nebezpečně k reformistické politice ve snaze odstra

nit všechno to , co nás od sebe dělí. Dělali jsme to v domnění , že socialističtí kamarádi se k nám přiblíží. Avšak volby do zá vodního výboru minulého roku svědčily o pravém opaku . 160

Socialistickým vůdcům, kteří například na sjezdu Svazu ko vodělníků mluvili o nutnosti akční aa odborové jednoty, diva

lijsme se jen na ústa a přehlíželi jejich skutky, přehlíželi jsme, že provádějí protidělnickou politiku tak jako dřív . Tu přišel strážce revolučního hnutí soudruh Gottwald a učinil jasno v provádění usnesení VII. kongresu KI. Socialističtí dělníci poznali, že článek soudruha Gottwalda není ničím jiným

nežli správným vyložením VII. kongresu KI, a proto byly prováděny znovu diskuse a vyjasnění v duchu těchto zásad. Soudruzi, Gottwaldova linie, to je linie k tvoření akční jed noty.

V boji za vytvoření akční a odborové jednoty, zejména u nás v závodech, musíme vidět práci a obětavost socialistic kých funkcionářů, majících velkou zásluhu na vybudování masových dělnických organizací. A jsou nyní v jejich řadách tisíce a tisíce poctivých dělníků, které musíme vyrvat z této falešné ideologie. A to záleží na nás, jak je dovedeme pod chytit, jak je dovedeme získat, aby se stali našimi spolubo jovníky za vytvoření akční aa odborové jednoty ve Vítkovic kých železárnách .

Jednání tohoto sjezdu mi dává víru , že tak, jako jsem já našel cestu, po které nyní kráčí francouzský a španělský pro letariát, tak i, dle mého přesvědčení, tuto cestu k boji za vy tvoření jednotné fronty najdou také tisíce socialistických

dělníků ve Vítkovických železárnách . Přičiníme se o to, aby chom zde učiněná usnesení prováděli ze všech svých sil. Musíme podchytit všechny síly, které projevují nespokoje nost s politikou stálého ustupování, musíme s nimi vytvořit širokou jednotnou frontu k boji za práci a chleba, za více práv, proti sešněrování, které nám hrozí, abychom nemusili pracovat u ponků a strojů ve vojenských čepicích a pod ve dením militaristickým . ( Potlesk .)

D., Vsetín ( Soudruh D. je uvítán bouřlivým potleskem a voláním : ,,At žije rudé Valašsko !" )

Jménem Valašska, jménem dělníků a rolníků, jménem tvo 11 Protokol

161

řící se akční jednoty zdravím náš velký VII. sjezd . Že jdeme my, Valaši, správnou cestou, to ukazují poslední nástupy na okresní úřad, kde nám pan okresní hejtman řekl: „Aha, gottwaldovština! " Ano, hrdě se hlásíme k tomu, že soudruh Gottwald nám ukázal správnou a jasnou linii. Valašský lid byl vždy věrný a také nadále zůstane zoceleně věrným Ko munistické straně Československa, soudruhu Gottwaldovi. (Potlesk.) Stojíme těsně před 1. májem . Snažíme se, aby

1. máj byljednotný, a dokladem toho jsou velké projevy, které se pod tímto heslem u nás na Valašsku nyní konaly. Valaš sko vyrukuje k jednotnému, společnému 1. máji! (Potlesk.) Usnesení organizací sociálních demokratů, českých socia listů nám to dokazují. Máme veliké společné tábory na Ho vězí, na Brumovsku a v okrese valašskoklobouckém. Bu

deme-li správně chápat poučení VII. kongresu, poučení na šeho velkého vůdce soudruha Gottwalda, pak stane se u nás

veliké dílo jednotné aa lidové fronty stejně jako ve Francii a

ve Španělsku skutkem . V Československu nepůjdou do kri minálů protifašisté, nýbrž fašisté aa celá buržoazie ! (Potlesk.) Valašští dělníci, rolníci a střední stav hledí na nás, komu

nisty, jako na své zachránce. Továrny stojí, pily nepracují, na vesnicích chodí houfně exekutoři a valašský pracující lid čeká, abychom mu ukázali správnou linii, abychom ho vedli po cestě vítězství k socialismu. (Potlesk.) Prohlašuji zde, že budeme pevně třímat v rukou prapor velikých vůdců soudruhů Stalina, Dimitrova, Gottwalda a že si ho nedáme

nikým vyrazit. (Potlesk.)

Jonáš, Praha (Soudruh Jonáš je vítán bouřlivým potleskem a volá ním .)

Úspěšné budování jednotné fronty a lidové fronty pra cujících, kterou chce a za každou cenu povede komunistická strana široké masy pracujících proti kapitalismu a fašismu, předpokládá nejusilovnější práci v masových organizacích, v odborech a v družstevním hnutí, v němž je organizováno na jeden milión rodin dělníků, malorolníků a maloživnost 162

níků bez rozdílu politické a národnostní příslušnosti. Je to armáda čítající úhrnem přes tři milióny pracujících, kteří chtějí organizovaně hájit zájmy spotřebitelů proti kapita lismu. Máme značný vliv v této veliké armádě. Komunisté

vedou největší družstvo Vv Československu, pražskou ,,Včelu " s 80 000 členy. Komunisté vedou veliké družstvo německé,

liberecký „ Vorwärts“. Řada menších družstev v Čechách , na Moravě, Slovensku a Podkarpatsku nachází se ve vedení komunistů .

Desetitisíce členů ve skupinách Proletářské družstevní opozice v ostatních družstvech jsou důkazem , že i tam vliv strany je velmi značný. Ale ještě celá armáda družstevníků nekráčí pod rudým praporem po cestě, kterou ukazuje ko munistická strana a kterou tak správně a směle narýsoval soudruh Gottwald . Ještě její většina kráčí pod duhovým praporem třídního míru , ač neúspěšnost této cesty je stále zřejmější. Je to v neposlední řadě proto, že jsme nevěnovali dostatečnou pozornost práci v této mase, že jsme nenašli vždy a všude správnou řeč a správný poměr k těmto masám

organizovaných spotřebitelů. A že jsme vždy nehájili dost důrazně zájmy této masy.

Plnit usnesení VII. kongresu KI, provádět správně linii jednotné aa lidové fronty tak, jak ji rýsuje náš VII . sjezd, zna mená důsledně plnit usnesení rezoluce kongresu KI, která komunistům ukládá :

„Bojovat za to, aby získali do řad jednotné fronty prole tariátu a protifašistické lidové fronty družstevní organizace, co nejaktivněji pomáhat družstvům bojovat za naléhavé zájmy jejich členstva, zvláště v boji proti drahotě, za úvěry,

proti zavádění vyděračských cel a nových daní, proti ome zování činnosti a rozbíjení družstev fašisty a podobně.“ 1 Komunistická strana se zapsala hluboko do srdcí mas

drobných spotřebitelů a družstev vedením veliké petiční akce za snížení cen životních potřeb. 1/2 miliónu podpisů, toť vyslovení souhlasu s bojem vedeným stranou proti dra hotě. Sta schůzí, konferencí a projevů jednotně organizo i Viz „ Na obranu republiky proti fašismu a válce. Sborník doku .

mentů k dějinám KSČ ...“, Praha 1955, str. 108. 163

vaných po linii jednotné fronty – bylo značným úspěchem strany. Řada úspěšných zásahů komunistů k odražení útoků

fašismu pomohla zachránit i sociálně demokratická družstva před dobytím fašisty v německých a polských územích. Správnost linie komunistické strany i v družstevním hnutí byla ve všech těchto bojích a akcích potvrzena . Naše úspěchy by musely být daleko větší, kdyby všichni

naši soudruzi pochopili, že je třeba daleko důsledněji se vě novat práci v družstvech . Hlavně krajské a okresní orgány strany musí práci v družstvech zařadit mezi nejdůležitější práce v masových organizacích tak, aby nebyla jako dosud

prací jednotlivců, nýbrž celé strany. K tomu je také potřebí hlavně: aby komunisté nechodili se svými dobrými návrhy а kritikou okolo, nýbrž aby vstoupili do těchto organizací a stali se v nich co nejaktivnějšími členy, vůdci aa funkcionáři. Co je to za stav, když v místě, kde je družstvo nebo pro dejna, je řada komunistů , kteří nejsou ani členy družstva, anebo jsou sice členy, ale nejsou ještě vedoucími funkcioná ři ? Chceme- li vést družstva, pak musíme se stát nejlepšími členy v nich, nejlepšími funkcionáři – vzorem v denní drob

né práci, vzorem v hospodářském vedení družstva a vzorem v boji za zájmy členstva a spotřebitelů. To je cesta, po které nutno jít, abychom vedle rudé „ Vče ly“ a „ Vorwärts “ měli všechna družstva rudá a celé druž stevní hnutí třídně proletářské.

Dělnické masy družstevníků přímo volají po naší práci v družstvech . Cítí, že syndikalizace výroby má znovu vyso ko zvednout vlnu drahoty. Fašismus, hlavně v německých územích, znovu rozvíjí své útoky na družstva. Dělnická druž stva jsou ohrožena až pětinásobným zdaněním . Zákon na obranu státu má zmilitarizovat a postavit pod kuratelu fa šismu aa reakce i dělnická družstva a jejich majetek. Vůdcové

socialistických stran všechny tyto útoky spolupřipravují a brání sjednocení dělnických družstevníků v boji proti těmto útokům .

Je proto jasné, že masa dělnických družstevníků více než jindy obrací své zraky k našemu sjezdu, k jeho usnesením . A my, komunisté, jsme v této situaci povinni v zájmu pro vádění linie našeho sjezdu vést a organizovat boj proti dra 164

hotě, proti dobývání nebo rozbíjení dělnických družstev fa šisty i proti novým pokusům o rozbíjení družstev reformisty.

Jsme přímo povinni zorganizovat a vést velikou akci proti zdaňování družstev, zbavování jich jejich výhod a proti militarizaci družstev .

Sta nových protestních schůzí družstevníků, po vzoru

družstevníků v Úpici schůze závodů, dělnických organizací, boj za jednotné nastoupení družstevníků a družstev o 1. máji pod rudými prapory komunistické strany, zesílení naší práce v družstevním hnutí za sjednocení dělnických družstevníků , toť cesta, po které možno a nutno celou armádu dělnických družstevníků zařadit do jednotné a lidové fronty na vítězném pochodu proti kapitalismu a fašismu. (Potlesk.)

B., Olomouc Naše stanovisko k obraně malých národů a států ohrože ných fašismem není ještě dosti známé mezi širokou veřejností pracujícího lidu . Považují je ještě za manévr naší strany . Amy tento stav musíme odstranit, musíme odhalit buržoazii, ať

českou, německou, madarskou , polskou, jako úhlavního vnitřního nepřítele národa, jako činitele, který vydělává dnes milióny a v době války bude vydělávat na krvi všech

pracujících stamilióny. Musíme zmobilizovat všechny pra cující bez rozdílu, aby stáli jednotně proti buržoazii všech národností. Musíme pracovat tak , aby fašismus byl odhalen před všemi pracujícími jako organizátor války, jako nej úhlavnější nepřítel pracujících, jako největší nepřítel pokro ku a člověka. Válečné nebezpečí nebylo nikdy tak blízko jako nyní, na jaře 1936. Hrůzu před válkou, jež u mnohých panuje, je možno přeměnit ve velkou protiválečnou sílu a zde je velká možnost naší práce mezi ženami a mládeží. -

Objasníme-li ženám , matkám a veškeré ženské mládeži dů

sledky plynové války a příčiny a základy, z kterých války vyrůstají, nepůjdou pracující proti nám , ale pevně s námi. A když se ženám věnuje sebemenší pozornost, nese to ovoce . 1 Barfusová Hermína. 165

Mezinárodní dny žen a získávací tiskové akce jsou toho dů kazem. V olomouckém kraji máme počáteční krok ke spolu práci mezi ženami. V Kojetíně zúčastnily se národně socialis tické ženy Mezinárodního dne žen přes zákaz poslankyně Bartákové.1 A počátky jednotné fronty máme také v Hole šově a v Prostějově. Chci říci, že také náboženství hraje mezi masami na Moravě velkou roli, a myslím , že i na Slovensku . Pod vlivem křesťanské ideologie je ještě mnoho pracují cích žen . Myslím, že je nutno s nimi jednat tak, aby nám

rozuměly, aby pochopily, že chceme, aby nemusely mít strach před zítřkem, aby dostaly od velkostatkáře větší mzdu, aby jejich děti měly dostatek stravy a oděvu. A ne, abychom se

s nimi hádali, je-li pánbůh v oblacích a čerti pod zemí, aby a

chom se jejich náboženství jenom posmívali. Je třeba věno vat velkou pozornost masovým organizacím , které mají být transmisemi spojujícími komunistickou stranu s masami. Ještě více a houževnatěji musíme popularizovat vítězství so cialismu v SSSR .

Je třeba věnovat velkou pozornost tomu, aby členové strany byli politicky školeni a aby každý komunista před masami stál jako člověk, který je prost morálních kazů ka

pitalistické výchovy (potlesk), aby každý komunista stál před pracujícím lidem jako člověk, jehož největším cílem je štěstí a blahobyt všech. A když stranu máme a budeme mít

pevnou a jednotnou a všichničlenové strany si budou vědo mi svých úkolů, budeme mít jednotnou a lidovou frontu ,

kterou povedeme pracující lid k vítězství nad buržoazií a k so cialismu. (Bouřlivý potlesk.)

Babel, Teplice Jak již ukázal průběh krajské konference v Lomu, stojí

kraj severozápadní Čechy jednomyslně a semknutě za sou druhem Gottwaldem, za ústředním výborem a za praktickým prováděním usnesení VII . světového kongresu KI. ( Potlesk .) Delegáti severozápadočeského kraje předávají dnes sjezdu 1 Správně Bátková.

166

strany cenný dar. V tuhé obětavé práci byl v severozápad ních Čechách v posledních 12 měsících zdvojnásoben stav

členstva. (Potlesk.) Počet našich revolučních vojáků vyrostl

z 2000 na 4000. Tím se vyšinul kraj severozápadních Čech v pořadí síly krajů ze 7. na 3. místo v říšském měřítku .

( Potlesk .) Také hnutí mládeže bylo v témž období rozšířeno o 1000 nových bojovníků. Strana v kraji uměla na pochodu jak říká soudruh Gottwald - překonat z velké části své chyby. Vzestup se rozvíjel krok za krokem již od zdařilých březnových pochodů v minulém roce a od prvého velké ho jednotného antifašistického sudetoněmeckého kongresu v Teplicích loni Oo velikonocích . Strana se také rychle zotavo

valapo porážce ve volbách. Severozápadní Čechy nejsou jen pevností německé sociální demokracie a od voleb územím s největším vlivem Henleinovým, nýbrž také územím zostře ného nacionálního, sociálního a politického útlaku. Straně

se v září minulého roku podařilo zformovat do demonstrace

proti fašismu na velkém dnu mezinárodního sbratření v Tepli cích 20 000 proletářů, z toho asi 5000 sociálních demokratů. V zimě se nám také podařilo dosáhnout určitého vzrůstu ši Z

rokého hnutí nezaměstnaných . [Bylo] utvořeno více než 100 jednotných nouzových výborů, v nichž byli také sociálně demokratičtí a i mnozí henleinovští dělníci. Bylo docíleno mnoha pozitivních úspěchů v boji za práci a chleba. Také v závodech , na šachtách vzbudil tento akční, poznenáhlý vzestup ohlas. Pro vedení reformistických organizací bylo v poslední době stále těžší odmítat jednoduše a bryskně jed notnou frontu Ss námi. Při podzimní akci proti zhoršení bratr ského hornického pojištění, které se jednotně pod vedením Rudých odborů zúčastnilo 15 000 horníků všech odborových >

směrů, při zastavení závodu v Tellnitz podařilo se nám roz

poutat jednotný odpor pod vedením komunistů a Rudých odborů. A mohl bych jmenovat celou řadu jiných dobrých příkladů boje severozápadočeského proletariátu . Všechny tyto akce vykonávaly mohutný tlak na čelné funkcionáře reformistických organizací. Největším nebezpečím však, nyní jako dříve, je pro pracující lid v Sudetech Henleinovo hnutí. V samotných Teplicích čítá Henleinova místní skupi na ještě dnes 5000 členů, tedy místní skupina , která má více 167

členů než naše strana v celém kraji. SdP se snaží ovlád

nout nespokojenost ve svých řadách. Umí také podle goeb belsovského vzoru a podle jeho pokynů upevnit poměr svých

přívrženců k SdP obrovskými projevy a odkazováním na brzký vpád Hitlerův. Proti těmto metodám SdP bude

me a musíme s vypětím všech sil bojovat. Chceme orga nizovat soustředěný protinástup proti plánovanému sjezdu SdP v Ústí. Doporučujeme ústřednímu výboru strany, aby o tom ještě jednou, a to rychle, jednal s ně meckými kraji. Situace Vv Sudetech je politicky krajně vážná, nesmí být podceňována. Co by znamenal náhlý vpád Hitlerův do Sudet pro všechen pracující lid – to je nám všem jasné. Nyní pro nás nadešel okamžik , kdy musí být v napjaté mezi

národní situaci a za stále hlasitějšího volání reformistických dělníků po bojovné jednotě organizovány mohutné protiakce

proti nebezpečí fašistických válečných provokací. Jsme pře svědčeni, že nyní, již 1. máje, se budou konat v sudetských městech mohutné projevy KS. Nejsme ve svém boji sami,

na naší straně stojí jako pomocník více než kdy jindy český pracující lid . A on také pochopí, že osvobození sudetoně mecké dělnické třídy z jejího útlaku je také konečným osvo bozením českých pracujících a všech národů v tomto státě . Chci upozornit krátce na slova soudruha Gottwalda : „Jak ubránit republiku proti fašismu.“ To musí právě být nyní pro nás popudem, abychom objasnili v dělnických masách , že my, komunisté, v Sudetech stojíme v čele boje proti fa šismu a jsme jedinými garanty tohoto boje. Apeluji na sjezd také v tom smyslu, aby více než dosud projednával otázku boje nejen pracujících mas, nýbrž také armády našich bratří ve vojenských kabátech, s nimiž fa šismus definitivně porazíme . ( Bouřlivý potlesk .)

S., Beroun Soudruzi a soudružky !

Komunální politika, tot politika komunistické strany. 1 V německém vydání: ,,ist ein Bestandteil“ ( str. 115). 168

Komunální politika není lehká . Naopak, v této politice je nebezpečí sklouznutí daleko větší než jinde. A zejména v dnešní době, kdy vidíme, jak samospráva je okleštěna a postavena na bodácích . Přirovnejme jen dnešní zemský sněm se starým sněmem za Rakouska, odkud byl veden odboj utlačované národnostní menšiny za samostatnost českého národa. Proto, zdůrazňuji, je v komunální politice sklouznutí snadné .

Právě prováděná komunální politika pod heslem „ Ať platí bohatí !“ znamená budování lidové fronty. Komunální po

litika je práce zodpovědná, poněvadž přivádí styk se širokými vrstvami lidu, se vším pracujícím lidem na venkově. Chce me-li získat spojence pro lidovou frontu, znamená to, že mu síme být vyškoleni, že musíme provádět správnou politiku v obcích, okresech aa zemi. V mnoha obcích аa mnoha vesnicích

jsou to komunální pracovníci, kteří jsou jedinými známými

představiteli komunistické strany, poněvadž v jejich práci vidí pracující třída její politiku, tam vidí drobný lid, jak pro něj komunisté pracují. V rámci celkového útoku na pra

cující lid buržoazie čím dále tím více odbourává v samosprá vě poslední zbytky národnostních a demokratických práv lidu. Navrhovaný zákon na obranu státu znamená úplné suspendování všech práv lidu a samosprávy, její úplné zby rokratizování a postavení pod policejní dozor. Třetina členů obecních zastupitelstev má být jmenována. Finance samo správy jsou v bankrotu. Více než 13 a půl miliardy Kč je samospráva zadlužena a kapitalistům jsou odpisovány daně, jejich daňová základna se snižuje. Obce, jež se mají starat

o hospodářské, sociální a kulturní zájmy obyvatelstva, tyto neplní za této situace vůbec . Odmítají dát práci nezaměstna ným. Odmítají se starat o sociální aa školské potřeby. Dnešní stav samosprávy vyvolává krajní nespokojenost všeho de mokraticky a socialisticky smýšlejícího občanstva. Občan stvo se bouří proti vládě komisařů . Protilidová politika vlád noucí třídy odráží se čím dále tím více v komunální politice.

Protože tato politika se bezprostředně dotýká zájmů pracu

jících, musíme my, komunisté, věnovat této politice daleko více pozornosti než dosud. Objektivní podmínky jsou čím dále příznivější, abychom právě na tomto úseku získali pra 169

cující pro vytvoření lidové fronty. Dimitrov na VII. sjezdu pravil o podmínkách pro vytvoření lidové fronty, že v Česko

slovensku je možno a nutno využít požadavků českých i ně meckých socialistických dělníků pro investiční práce ,pro práce pro nezaměstnané a proti oklešťování samosprávy. Za tyto požadavky je nutno společně bojovat ruku v ruce se socia listickými dělníky. Strana má 12 000 komunálních funkcionářů roztroušených ро všech místech a dědinách . To jsou namnoze jediní před

stavitelé politiky KSČ, které pracující lid zná. Poměry od těchto funkcionářů vyžadují, aby byli vůdci hájícími práva a sociální požadavky všech pracujících. Jestliže jimi dostatečně nebyli a komunální politika není na výši doby, pak je hlavní příčina v podceňování komunální politiky ve straně. VII. sjezd KSČ ukládá proto všem orgánům zvý šenou zodpovědnost za tento úsek politiky. Je třeba hlavně školit funkcionáře a vybudovat časopis komunálních pra covníků. Právě nyní v otázce státu dopustili se zejména naši

komunálníci velkých chyb . I dnes není nám ještě dosti jasno konkrétní stanovisko v určitých věcech, jež jsou důležitým

činitelem pro získání většiny pracující třídy a pro vytvoření jednotné a lidové fronty. Věříme, že nyní po sjezdu nastane obrat, poněvadž to vyžaduje doba. VII. kongres uložil usku tečnit v nejbližší době jednotnou frontu. Tuto můžeme utvo řit rychleji a úspěšněji, budeme- li provádět správnou ko

munální politiku. Komunální politika, toť politika strany ! (Potlesk.)

Schmidt, Rumburk Soudružky a soudruzi! Vyřizuji vám nejsrdečnější bolše vické pozdravy z území bídy, z Niederlandu. (Potlesk.) Soudruh Gottwald nás upozornil ve své řeči, jak blízko jsme válce. My, obyvatelé pohraničních území, můžeme do kázat, že Hitler již nyní, v dobách míru nechává mluvit na hranicích své kanóny a strojní pušky. Co nyní činí se slepou municí, to může v nejbližší době činit s municí ostrou .

Těšil jsem se srdečně, že mohu jednou mluvit v Praze . 170

Těšil bych se také velice, kdybych mohl mluvit nejen zde

na sjezdu, nýbrž také na jiných místech, abych zakřičel panstvu do uší, že sudetoněmecký lid hladoví, že naše děti

hynou v bídě, že našim rolníkům je brána poslední kráva, že živnostníci scházejí. To jsou nesnesitelné poměry, které musíme na každý pád změnit . Kdo převezme zodpovědnost ? Vezmou na sebe zodpovědnost páni z Hradčan a z okolí Hradčan ? Tito páni zodpovědnost nepřevezmou ! Ale my je budeme hnát k zodpovědnosti, my, kteří jsme zde shromáž děni! ( Potlesk .) Němci, Češi, Ukrajinci, Madaři, Poláci, my všichni dohromady jsme silni. Nás nikdy nepřemohou, bu deme-li jednotni.

Soudruzi, k rolnické otázce. Měl jsem příležitost mluvit s rolníky na vesnicích a mohu vám říci, že jsme z naší strany

provedli přímo zločin, když jsme se o rolníky nestarali. Rol níci jsou úplně dezorientováni, nevědí, co komunisté chtějí. Henlein, tento šarlatán, který měl pro všechny něco, který

chtěl všem pomoci, tomu se podařilo přetáhnout na svou stranu v krátké době rolníky. Jdeme-li nyní mezi rolníky a tážeme-li se, čím to je, že přeběhli k Henleinovi, dostaneme odpověd, že „Bund der Landwirte“ neměl ceny, že se o rol níky nestaral. Postavili se za obilní monopol, který nám nic nepomůže, jsou stranou velkých . To je nyní slyšet všeobecně. Ale na druhé straně musíme konstatovat, že Spina a Hacker lezou až do posledního hnízda, aby rolnické masy opět pro se be nachytali, a velmi často s úspěchem. Spinův a Hackerův úspěch mohli bychom mít my, komunisté, kdybychom plnili svou povinnost vzhledem k rolnické otázce. (Výkřiky: Velmi správně !)

Navrhl jsem na krajské konferenci Niederlandu, aby byla vytvořena skupina, která by jela s materiálem do zeměděl

ských území, aby tam jednou provedla pronikavou politickou

komunistickou agitaci. Myslím , že se to netýká jen našeho kraje, ale všech krajů. Slibme si, že po svém návratu Zz tohoto sjezdu učiníme vše, abychom rolníky pro nás získali. (Po tlesk.)

171

TŘETÍ DEN JEDNÁNÍ 13. dubna 1936

Dopolední jednání Soudruh Krosnář zahajuje v 8.55 hod.: Vážení soudruzi a soudružky, zahajuji třetí den našeho VII. sjezdu. Především přečtu došlé pozdravy. Až dosud došlo 212 pozdravů. (Po tlesk.) Další pozdravy docházejí stále. (Soudruh P.1 předčítá pozdravy .)

Pozdravné přípisy a telegramy Pracující rolníci ze Zňačeva, organizovaní v komitétu li dové fronty ; okresní vedení KSČ ve Svinově; zaměstnanci knihtiskárny Jaroslav Hoffmann v Praze -Karlíně; veřejná schůze polských pracujících ve Svibici u Těšína; rudí tram

vajáci v Bratislavě; rudá skupina v Čáslavi; všeplenární schůze v Žirovnici; skupina stavebníků v Krupině ; okresní vedení KSČ v Krupině; 60 nezaměstnaných dělníků v Pre šově; dělníci zaměstnaní u města Zvolen ; 33 nezaměstnaných ve Zvolenu ; dělničtí sportovci, tvořící nyní začátky pokro kové sportovní fronty v boji proti berlínské olympiádě ; re voluční dělníci brněnské zbrojovky; členská schůze skupiny textiláků v Německém Brodě; členové buňky Maroko v Mladé Boleslavi; účastníci všeplenární schůze, Motyčín - Hnidousy ;

dělnický závodní výbor železáren Pž v Kladně; aktiv bra tislavských žen ; členové KSČ, Hrabůvka a Hrabová ,Ostrava ; rudí stavebníci, Brno; lidová fronta, Radvanice; 34 občanů

Velkej Lúky; 11. rajón KSČ v Bratislavě; závodní výbor firmy C. Neumann, Liberec; buňka č. 19 mukačevské orga nizace ; dělníci jámy Michalka, Slezská Ostrava ; mukačevšti děl

níci organizovaní ve všeodborové skupině ; uliční buňka č. 4 v Trnavě; 44 pracujících mužů a žen z obce Šalgov, Sloven sko ; rudí sportovci, Bubeneč; tři socialistické organizace Filakovo ; krajské vedení KSČ ve Varnsdorfu pozdravuje a hlásí, že od 15. 3. tohoto roku založilo 7 nových organizací

strany, oživilo tři dosud pasívní organizace аa získalo 134 no vých členů ; veřejná schůze - 350 účastníků mezi nimi 1 „Ľudový denník , č. 74, 15. dubna 1936, uvádí jméno Procházka. 175

značná část sociálních demokratů v Eibenbergu u Kraslic; okresní konference v Zábřehu ; mládež z velikonočního srazu

v Krompaších ; pracující ze Stropkova a okolí; buňka KSČ, Lanžhot; konference cyklistů, Kladno; účastníci veřejné schůze mládeže v Jaroměři; 22 autořidičů v Trnavě; rozšířené krajské vedení, Komárno; komárenská frakce v reformistic kých odborových organizacích ; všeodborové vedení RO na své schůzi 9. 4., Praha ; 147 slovenských a madarských děl níků z Bratislavy ; 39 dělníků z Rimavské Soboty ; madarští

malorolníci, Feled ; pracující ženy, Rimavská Sobota; KSČ, Rimavská Sobota ; dělníci z lamasfalba II; stávkující staveb níci, dělníci z Rimavské Soboty ; 24 dělníků z Chustu ; odbo

rová skupina knihařského dělnictva, Košice; rudí sportovci z Košic; 284 mladých dělníků okresu bratislavského; bývalý

senátor Hertz z Moskvy; 16 dělníků, Ipolské Šahy; skupina kovodělníků , Michalovce ; 115 zemědělců a malorolníků

obce Getéň ; okresní vedení KSČ v Galantě; skupina krejčov ských dělníků, Košice; akční výbor nezaměstnaných dělníků, Košice; mukačevská uliční buňka č. 16 ; okresní vedení KSČ,

Královský Chlmec ; odborová organizace, 24 dělníků, Krá lovský Chlmec; sociálně demokratická skupina dřevodělníků, Lučenec; 26 dělníků z obce Výlok, Podkarpatsko; aktiv dělníků

ve Výloku; mládež, 17 členů, Výlok ; místní organizace KSČ, Výlok; 33 zemědělských a lesních dělníků, Výlok . (Po tlesk.)

Krosnář: Na sjezd dostavil se soudruh ze závodu Postel berg ve Frýdlantu, aby přednesl pozdrav tamního dělnictva VII. sjezdu KSČ . (Potlesk .)

Pozdrav dělnictva firmy Postelberg Zástupce dělnictva závodu Postelberg : Vážení soudruzi ! Při náším tomuto sjezdu pozdravy revolučního dělnictva závodu firmy Postelberg, kde již máme vybudovánu jednotnou

frontu . (Potlesk.) Tato jednotná fronta u nás nedatuje se od krátké doby, nýbrž trvá již po tři léta. Jednotná fron ta probíhala za velkých bojů a úsilí, přes velké překáž ky, ale přesto se nám ji podařilo vybudovat. Nevybudovali 176

jsme jednotnou frontu jako samoúčel. Jednotná fronta v na šem závodě přinesla již velké úspěchy dělnictvu . Dokud jsme neměli jednotnou frontu , troufala si s námi správa závodu nakládat, jak se jí zachtělo . Jakmile jsme však jednotnou frontu vybudovali, dělnictvo při první příležitosti, kdy měly být sníženy mzdy, zastavilo práci a jednotně šlo na dvůr.

Správa závodu musela ustoupit. Takových úspěchů mohl bych uvést celou řadu. Akce této jednotné fronty zasahují

do celého života dělnické třídy. Když bylo oznámeno snížení gentského systému, naše dělnictvo vyrukovalo na dvůr a na dvoře demonstrovalo půl hodiny proti tomuto snížení. Když při presidentských volbách přišla do závodu zpráva, že bude zvolen presidentem Němec, dělnictvo zastavilo práci na půl hodiny, ke stávce přidalo se i úřednictvo. V poslední době správa závodu chce propustit 100 dělníků a k tomu

ještě snížit úkolové sazby tak, že si dělník smí vydělat jen 15 % nad základní mzdu . Když dělníci seznali tento úmysl správy závodu, šli všichni na dvůr před kanceláře, ani myš nezůstala v závodě. Správa závodu trvala na svém, ale děl

nictvo stálo na dvoře po tři hodiny. Konečně správa řekla, že bude vyjednávat. Toto vyjednávání je odloženo. Vedoucí reformistických organizací se pokoušejí zasadit ránu jednot né frontě. Proto teď máme velkou práci, daleko větší než

při vybudování jednotné fronty. Je mnohem těžší jednotnou frontu udržet než vybudovat. My jsme však pevní, každo denně se socialistickými dělníky schůzujeme a radíme se společně, jakým způsobem odrazit tyto útoky. Minulou ne děli si vedoucí reformistické organizace svolali veřejnou schů zi a pokoušeli se vnést rozkol do jednotné fronty, zakazujíce socialistickým dělníkům účast. Jejich schůze však nakonec vyzněla tak, že mnozí členové na schůzi vystoupili a řekli:

My jednotnou frontu na závodě máme, my ji budeme hájit a také si ji uhájíme.

Naše jednotná fronta má sice ještě trhliny, není ještě stoprocentní, ale mohu říci, že se budeme společně se socia listickými dělníky ze všech sil snažit tyto trhliny vyplnit a

jednotnou frontu udržet v tom smyslu, jak to bylo nazna čeno na VII. kongresu soudruhem Dimitrovem a na tomto sjezdu soudruhem Gottwaldem . (Potlesk .) 12 Protokol

177

Projev zástupce rudých sportovců (Soudruh Hršel vstupuje na tribunu uvítán voláním : „ Ať žije rudý sport !") Soudruzi a soudružky, dovolte mi pozdravit sjezd jmé

nem rudých sportovců Československa. Komunisté pracují v tělovýchovném hnutí proto, poněvadž zásady a vlastnosti sportu jsou potřebné dělnické třídě a poněvadž sportem a tělesnou výchovou zabývají se široké masy pracující mlá deže a dělnictva vůbec. Předností a účelu sportu zneužívá

dnes buržoazie pro své politické cíle. Znemožnit to a zařadit sportovce do pokrokové fronty lidu, to je účelem práce ko munistů v tomto hnutí, to je jedním z důležitých úkolů naší strany .

Na poli sportovní práce jsme se již od doby VII. sjezdu KI přesvědčili o správnosti jeho řešení v otázce lidové fronty a tuto linii kongresu začali jsme uskutečňovat, ač bez důklad ných zásahů celé strany. Velmi mnoho v tomto směru bude nutno v práci zlepšit, neboť v řadě míst zůstávají možnosti budování lidové fronty dosud nevyužity. Naším úkolem je pracovat společně s organizacemi dělnic ké mládeže v boji za získání mladé generace. To znamená, že naše tělovýchovné hnutí se musí zabývat vším, co mládež ve sportu zajímá. Proto tělocvik musí být základem práce našich organizací. Uskutečnit rovnoprávnost všech druhů tělovýchovné činnosti, zavádění lehké atletiky, střelby, orientace apod.

to je naším úkolem. Celá strana nám musí

pomoci v boji proti starým sokolským a reformistickým zá sadám, udržujícím se ještě v našich tělovýchovných orga nizacích . Přitom musíme dbát nutnosti zvýšení technické práce, která nesmí být podceňována a odbývána slovem

„ kotrmelce“ apod. Boj za zlepšení technické výkonnosti děl nických sportovců je velmi důležitým problémem. Celá prá ce ve sportovním hnutí je vedena z hlediska boje pokroku proti reakci. Všemi stávajícími sportovními organizacemi prochází boj dvou směrů . Stavíme se proti tomu, aby celé organizace byly oceňovány jako měšťácké, fašistické aa ideo logicky jednolité. Naopak, a to je dalším naším novým úko lem, neizolovat se od členstva druhých sportovních organi 178

zací a svést společně s ním boj proti fašistickým protidělnic kým živlům v jejich vedení. A v tom máme již řadu kladných

výsledků. Československé fotbalové hnutí staví se proti si lám reakce. Středočeská župa po zájezdu svého mužstva do SSSR je v popředí tohoto boje. Ale i celá Asociace se usnesla

nejet na berlínskou olympiádu (potlesk) a štafetovému běhu k zahájení olympiády z Olympie do Berlína nepropůjčit ani jednoho fotbalistu ! (Potlesk.)

Sokol je nejmohutnější tělovýchovnou organizací v Česko slovensku. Poprvé ve své historii prožívá vnitřní boj právě v otázce olympiády. Jeho vůdcové jsou spřáhnuti s reakcí, ale členstvo i funkcionáři vyciťují toto nebezpečí. Protesty, vystupování ze Sokola apod. jsou nyní stálým zjevem. Kolem berlínské olympiády soustřeďuje se nyní meziná rodní akce sportovců proti reakci a fašismu. Hnutí proti berlínské olympiádě u nás má dosti širokou základnu . 28 organizací je soustředěno ve Výboru na obranu olympijských zásad. Vedoucí sociálně demokratických organizací se utekli k sabotáži protiolympiádního boje. Mnohé organizace odřekly svoji účast na olympiádě a ty, jež své výpravy do Berlína

posílají, rozhodují se nejednotně. Naše akce proti olympiádě docílila již toho, že se o celé věci veřejně jedná, že pokroková veřejnost je získávána proti zájezdu, čímž se vyhraňují fronty reakce a pokroku ve sportovním hnutí v Českoslo vensku .

Nyní nutno ještě stupňovat kampaň proti olympiádě v Berlíně. Organizace strany musí do kampaně zasáhnout,

neboť jedná se o velikou protifašistickou akci, která zdaleka není záležitostí jen sportovců. V srpnu budou se v Praze ko nat velké Lidové sportovní hry a slavnosti. Celý týden bude trvat tato akce proti olympiádě. Chceme, aby se jí zúčastnili i sovětští sportovci. (Potlesk.) Všude je již nyní nutno připra vit na srpen zájezdy do Prahy, aby se hry staly mohutnou protifašistickou akcí. Dalším velikým naším úkolem je boj za reformu tělový. chovy v Československu . Tento boj je hlavním programem naší sportovní politiky. Tato reforma bude bojem za splnění základních požadavků, umožňujících provozovat sport nej širším masám, proti militarizaci výchovy a proti kšeftu se 179

sportem. Právě v boji za tuto reformu bude možno budovat

širokou sportovní frontu . V otázce jednoty dělnických spor tovních organizací stavíme boj za akční jednotu na prvé místo a dole v jednotách máme již řadu úspěchů. V otázce branné výchovy nutno jasně postavit naše stanovisko : Sta

víme se ostře proti militarizaci tělovýchovných organizací, proti zneužívání tělovýchovné práce k provádění reakční předvojenské výchovy. Dnes se tělovýchovné organizace podřizují zájmům generálních štábů, což je největší překáž kou rozvoje svobodného a lidového sportu . Takzvané výbory pro zvýšení brannosti lidu jsou úplně

pod komandem důstojnických sborů, které v nich rozhodují spolu s reakčními stranami. Proto jsme proti účasti v nich a vytyčujeme požadavek demokratizace těchto orgánů, odstra nění reakčních sil a předání jich do rukou lidu. Řada těchto otázek je pro naše hnutí nová. Narážíme při jejich plnění i na odpor ve vlastních řadách ze strany těch, kdož ulpěli na staré sektářské linü . Proto žádáme po moc celé strany v boji za uskutečnění těchto našich úkolů, o nichž bude jednat i náš sjezd 1., 2. a 3. května. Jsme

přesvědčeni, že pod vedením strany podaří se nám na poli sportovním vybudovat širokou pokrokovou frontu, což bude při ohromné síle sportovního hnutí v Československu vel

mi důležitým činitelem v celkovém boji za vytvoření jed notné a lidové fronty. (Potlesk.)

Sdělení o výsledcích mezinárodního sjezdu volných myslitelů Grünwald : Současně s naším sjezdem konal se v Praze kon gres Mezinárodní unie volných myslitelů ( Brusel) a Interna cionály proletářských bezvěrců, za účasti rudých proletár ských bezvěreckých svazů aa Svazu proletářských bezbožníků SSSR. Již před dvěma dny došlo mezi oběma internacionála mi k dohodě a [byla) učiněna usnesení o společném boji proti válce a fašismu a včera došlo k usnesení exekutivy Meziná rodní unie, jež má nejvyšší význam pro boj proti fašismu a kulturní reakci V v mezinárodním měřítku. Exekutiva dvoutře 180

tinovou většinou usnesla se na sloučení obou bezvěreckých

internacionál. (Bouřlivý potlesk, volání: „ Ať žije jednotná fronta!") Sloučení sekretariátů obou internacionál bude pro vedeno okamžitě v oněch zemích, v nichž je to možné, pře devším ve Francii a v Belgii, sloučení obou svazů, revolučních

i reformistických, bude provedeno okamžitě, s výjimkou

oněch zemí, kde panují obtíže, zvláště v Československu; v těchto zemích má být ihned přikročeno k vytvoření pra

covního souručenství (potlesk), jehož úkolem bude vyko nání příprav pro sloučení. Naším úkolem nyní bude učinit na tomto podkladě vše,

aby konečné sjednocení bezvěreckého hnutí bylo zajištěno. (Potlesk .) 66

Deputace zaměstnanců „ Včely“

Soudruh P.: Vážené soudružky a soudruzi! Jsme hrdi, že můžeme jménem zaměstnanců skladiště „ Včely “ ,vyřídit na šemu VII. sjezdu revoluční pozdravy. Jsme si plně vědomi toho, co pro nás učinila komunistická strana. S její pomocí se podařilo odrazit všechny útoky podnikané na naše družstvo.

Bez toho by se nepodařilo družstevníkům a zaměstnancům vybudovat takový podnik, jemuž podobného v Českoslo vensku není. Těch 80 000 členů našeho družstva nechodí

k nám jenom kupovat, oni si od nás odnášejí i výchovu v du chu třídního boje. Jsme si vědomi svých povinností ke straně, plníme je a budeme je plnit i nadále . Právě tak jako VII . kongres Komunistické internacionály dal masám v celém světě odpověď na jejich nejpalčivější otázky, zrovna tak ne >

pochybujeme, že i sjezd KSČ ukáže masám cestu ke konečné

mu vítězství. Věříme pevně, že přijde brzy doba, kdy po pří

kladu Francie a Španělska půjde i proletariát Českosloven ska, a že KSČ povede dělnickou třídu a pracující lid ke ko nečnému vítězství. (Potlesk .)

181

Deputace nezaměstnaných žen Zástupkyně deputace nezaměstnaných žen Velké Prahy: Jménem všech nezaměstnaných žen jdeme přivítat sjezd komunistické strany. Jsme si dobře vědomy toho, že jedině komunistická strana bojovala za naše požadavky, a můžeme

říci, že jsme vždycky šly k vítězství. Dali nám práci v ko lonkách, ale pracovaly jsme za 2,80 Kč, a jedině tehdy, když jsme se sjednotily, vybojovaly jsme si řádnou mzdu . Vyřadili nás z podpor potravinovými poukázkami, ale my jsme se ne daly roztříštit a šly jsme jednotně za své požadavky a páni byli donuceni je splnit. My, nezaměstnané ženy a ženy neza městnaných dělníků, musíme nejvíce trpět. Přijde muž, chce jíst . Přijde dítě, chce jíst. A my se musíme snažit, aby chom je nasytily. Přitom nejvíce trpíme. Proto vyzýváme všechny ženy : Pojďte do jednotné fronty ! Jedině v jednotné frontě můžeme dokázat to, co dokázaly naše matky za války, jež si vynutily, že je páni museli vyslyšet .

Deputace zakarpatských dřevorubců Krosnář: Na náš sjezd dostavili se zástupci dřevorubců

ze Zakarpatska. (Bouřlivý potlesk.Na tribunu přicházejí dva dřevorubci v huculských krojích, uvítáni novými a novými ovacemi. )

Zástupce deputace: Dřevorubci z huculské Vrchoviny nás vyslali, abychom pozdravili VII. sjezd KSČ aa jejího kormi delníka, soudruha Gottwalda. (Potlesk.) Přinášíme vám jejich plamenné proletářské pozdravy. Pracující lid Zakarpatska, který žije pod dvojím útlakem, pod útiskem české i domácí buržoazie, cítí se zajedno se svými třídními bratry, německý mi, maďarskými, polskými, slovenskými i českými dělníky. Proto dřevorubci z huculské Vrchoviny přejí VII. sjezdu

KSČ, aby bojovným tempem, po stachanovsku, splnil úkoly před něj postavené. Jménem našich dřevorubců, jménem všeho pracujícího lidu Zakarpatska prohlašuji, že vynaloží

me vše, abychom brzy vybudovali lidovou frontu (bouřlivý potlesk), a že si to učiníme naším hlavním úkolem stejně jako 182

dělníci čeští, němečtí, polští, slovenští a madarští. Půjdeme proti mezinárodnímu kapitálu , proti vykořisťovatelům , ať jsou kterékoli národnosti. Ať žije VII. sjezd KSČ ! Ať žije soudruh Gottwald ! Ať žije lidová fronta! (Bouřlivý potlesk, volání: „ Ať žije sovětská Ukrajina!“ )

Projev zástupce komunistických studentů T.', zástupce komunistických studentů : Zdravím sjezd jmé nem pražského komunistického studentstva. (Potlesk.) Pra cujeme mezi studenty, kteří svým společenským postavením a dlouholetou výchovou stávají se živnou půdou pro všechny fašistické a reakční ideologie. Fašistické úderky rekrutují se

především z řad studentstva, které pochází z maloměšťác ých vrstev. Tito studenti přijímají velmi ochotně, a třeba poznamenat, přímo nadšeně všechna vlastenecká hesla. Stu

denti mají často přímo nepřátelský postoj vůči dělnické třídě. Také v Československu tomu tak bylo . Ale dnes už to tak nevypadá. Po insigniádě a útoku proti Osvobozenému di vadlu dostali jsme se i my do účinného protiútoku. Po vol bách jsme už my vedli aa zlatá mládež Národního sjednocení musela zalézt do kouta . Vytvořili jsme studentskou frontu za mír, pokrok a svobodu a na studentském sjezdu vyslovilo se pro protifašistický boj 49 studentských spolků. Tento

rozběh, který jsme získali před rokem, ztratili jsme do značné míry na podzim minulého roku. Měli jsme velké možnosti využít těchto úspěchů, a tím větší je chyba, že jsme tak ne učinili. Hlavní chyba vězí v nás, komunistech, ve vnitřní ne jasnosti komunistické studentské frakce, jež souvisela i se zkřivenou linií celé strany a ochromila naši činnost. Nelze říci, že bychom nepracovali. Tak například studentská akce so lidarity se stávkou v Janečkárně měla nemalý úspěch a ne

malý význam . Ale my jsme nepodchytili živelný pohyb stu dentstva a nezpevnili jsme mírovou studentskou frontu. My jsme této centrální organizace nevyužili k tomu, aby se reakč ní sociálně demokratičtí vůdcové nemohli paktovat s agrár 1 „ Ludový denník “, č. 74, 15. dubna 1936, uvádí jméno Takáč. 183

níky, lidovci atd. Soudruzi, nyní již máme naše soudruhy v Ústředním svazu československého studentstva. A proto

tím více musíme upevnit studentskou protifašistickou frontu ,

abychom mohli podpořit naše soudruhy studenty v Ústřed ním svazu. (Potlesk.) Vybudovat a zpevnit protifašistickou studentskou frontu , to je hlavní náš úkol. Slibujeme sjezdu KSČ, že uděláme všechno, aby finanční kapitál nezískal již nikdy ve studentstvu masovou základnu . Slibujeme sjezdu, že uděláme všechno, aby studentstvo a inteligence v rozhod ném okamžiku byly v jednotné frontě s dělnickou třídou. ( Potlesk .)

Pozdrav Mladých průkopníků Krosnář : Na sjezd dostavila se skupina pionýrů. ( Bouřlivé ovace.) 50 Mladých průkopníků postupuje sálem k tribuně za zpěvu své písně.

Zástupkyně průkopníků : Soudruzi a soudružky! My, prů kopníci oddílu „ Krosnář “ z Michle a oddílu „ Rudá vlčata “

z Vysočan, jsme byli posláni ostatními dětmi pozdravit VII. sjezd Komunistické strany Československa. Pražské dělnické děti vás všechny pozdravují, a zejména pozdravují vůdce ko munistické strany soudruha Gottwalda (potlesk), soudruha Kopeckého (potlesk) a soudruha Krosnáře (potlesk ). V celé republice, tak jako všude na celém světě, jsou sta a tisíce dětí, které mají hlad a bídu. Jsou nemocné a pánům je to jedno. A ještě nás učí ve školách, že chudí byli a musí být, že pánbůh stvořil bohaté a chudé a že to tak musí být. Ale my víme, že to tak nemusí být ! (Potlesk.) My víme, že komunistická strana je jediná, která chce pro všechny dělníky a jejich děti vybojovat život takový, jaký mají dělníci a jejich děti v Sovětském svazu. Soudruzi, nezapomínejte ni kdy na nás, chudé děti. Snažte se, abyste ve všech místech založili takové pionýrské oddíly, jaké máme u nás v Praze. V létě máme velký dětský tábor, a prosili bychom vás, abyste poslali do našeho tábora aspoň jedno dítě, které by mohlo po svém návratu domů učit ostatní děti tomu, čemu se na učilo v táboře. Přejeme sjezdu velký úspěch a pouštíme vám 184

velikánskou raketu. ( Bouřlivý potlesk. Pionýři pouštějí ra ketu, zpívají pak píseň „ Jak žijeme“ a recitují báseň „ Jak žijí v Sovětském svazu“. Posléze odcházejí za bouřlivých ovací celého sjezdu a za zpěvu hymny Mladých průkopníků „ Zaplápolejte!" )

Telegram z Vizovicka Krosnář: Našemu sjezdu došel telegram a považuji za nut né, abych jej přečetl, jelikož je to telegram z Baťova králov ství:

„ Jako dar VII. sjezdu komunistické strany zasáhli jsme včera na Vizovicko a ustavili 5 nových organizací!“ (Bouřli vý potlesk .) Dále oznamuji, že našich dětí, které přišly pozdravit sjezd, ujal se soudruh Nejedlý. Mám oznámit jménem tohoto kolektivu, že věnoval 1000 Kč na jejich tábor. ( Bouřlivý potlesk.) Předsednictvo rozhodlo, aby též od nás dostaly děti dar, a navrhuje 200 Kč, které jim budou dodány. Pozdravy jsou skončeny. Diskuse , která byla večer ukon

čena, bude i dále pokračovat.

BOJ ZA SJEDNOCENÍ ODBOROVÝCH ORGANIZACÍ Referát soudruha A. Zápotockého

na VII. sjezdu KSČ 13. dubna 1936 Soudruh Krosnář (předseda) : Nyní přikročíme k referátu soudruha Zápotockého, k dalšímu bodu denního pořadu : „Boj za odborové sjednocení“. (Soudruh Zápotocký vstupuje na tribunu , vítán ovacemi.

Všichni delegáti povstávají a ve svých jazycích volají : „ Ať žije soudruh Zápotocký !“ Hromadné volání : „ Ať žije stará bolševická garda !" ) Soudruh Zápotocký: Navazuji na VII. sjezd Komunistické internacionály, který „ zdůrazňuje zvláštní důležitost vytvo ření jednotné fronty na poli hospodářského boje dělnictva a vytvoření jednoty odborového hnutí jako nadmíru důleži té etapy v utvoření jednotné fronty proletariátu, ukládá ko

munistům za povinnost, aby učinili všechna praktická opat ření k uskutečnění odborové jednoty v měřítku závodním a celostátním " 1.

Sjednocení odborového hnutí, které kongres tímto usnese

ním všem sekcím ukládá jako povinnost, je zvláště pro nás, komunisty v Československu, nadmíru důležitým, ale i ne obyčejně složitým a obtížným úkolem . Není ale pevnosti, kterou by bolševici nedobyli (potlesk) . Není úkolu , který by komunisté nedovedli splnit, a proto, soudruzi, my, ko

munisté v Československu, necouvneme ani před tímto úko lem a jeho obtížemi (bouřlivý potlesk). Proti snahám bužoazie a kapitalistické reakce, pro niž je ne jednotnost odborového hnutí aa další jeho tříštění přímo život

ním zájmem , protivšem úkladům a manévrům nepřátel sjedno >

1 „ Nástup fašismu a úkoly Komunistické internacionály v boji za jed notu dělnické třídy proti fašismu. Rezoluce k referátu s. Dimitrova při jatá na VII. kongresu KI 20. srpna 1935 “ . Otištěno v brožuře „ Kupředu k socialismu! Výsledky VII. světového kongresu KI“ . Nákladem senátora Fr. Nedvěda, Praha 1936, str . 37 .

186

cení ve vlastním dělnickém táboře prohlašujeme ze svého sjezdu :

Nepřipustíme, aby otázka sjednocení odborového hnutí byla sňata z denního pořádku . ( Bouřlivý potlesk.) Budeme o sjednocení bojovat v každém závodě, v každém

místě, odborové skupině i v každém svazu. Přesvědčíme

dělníky, členy různých odborových organizací, že roztříště nost odborového hnutí, ať po stránce národnostní, nebo po litické, je (na) prospěch buržoazie.

Naproti tomu sjednocení odborů na podkladě mezinárodní, třídní dělnické solidarity znamená prospěch jednoho každého dělníka i celé dělnické třídy.

Semkneme dělníky vjednu mohutnou armádu, dobudemeto ho, aby sjednocení odborů v závodním, svazovém i celostát

ním měřítku za každou cenu se v ČSR stalo skutkem ! (Potlesk .) TŘÍDNÍ MÍR

-

HLAVNÍ PŘÍČINA ROZKOLU

U nás tříštění odborového hnutí není jen produktem po

válečných let, již před válkou byli jsme svědky celé řady rozkolů aa rozbíjení jednotné odborové fronty .

Největší úlohu při této rozkolnické práci hrála vždy zá jmům a snahám dělnictva nepřátelská idea třídního míru a

spolupráce s kapitalisty. Na podkladě této ideje byly proti jednotným dělnickým odborovým organizacím zákládány českosocialistické nacio nální odbory, křesťanskosociální odbory a vznikla i řada drobných cechařských svazů. Na podkladě ideje třídního míru a spolupráce s kapitalisty byl podniknut po válce v jednotných dělnických odborech, reprezentovaných Odborovým sdružením a německou sociál ně demokratickou odborovou ústřednou, útok proti revo lučním dělníkům , kteří proti reformistické a oportunistické ideologi v těchto odborech bojovali. Revoluční živly, skupi ny i svazy byly z odborů vylučovány. Aby reformistická spolupráce s kapitalisty a koalice socialis tů s buržoazií nebyla ohrožována a rušena, rozbíjela reformis tická odborová byrokracie raději vlastní dělnické odborové organizace. 187

JAKÝ JE STAV ODBOROVÉHO HNUTÍ V ČSR ? Odborové hnutí v Československu je dnes rozbito na 13 odborových ústředen a na celá sta svazů a svazečků stojí cích mimo odborové ústředny. Touto roztříštěností je bojovná síla odborově organizované armády, přestože tato armáda čítá 1 aa půl miliónu členů, úplně rozložena aa oslabena. Jen nepatrný zlomek odborové armády (Rudé odbory a některé samostatné svazy), který nečiní ale ani 10 % z ce lého počtu odborově organizovaných dělníků, zůstává věren staré odborové tradici důsledného třídního boje. Většina odborového hnutí je pod nacionálními, náboženskými, ce chařskými, reformistickými a sociálpatriotickými hesly vy řazována z třídně bojovné fronty a je zaváděna na šikmou

plochu spolupráce a dohadování se s buržoazií. JAKÉ JSOU DŮSLEDKY POLITIKY TŘÍDNÍHO MÍRU ? O tom nejvýstražnější doklad podává období kapitalistic

ké konjunktury v letech 1925–1929 i období kapitalistické krize v letech 1930-1936 .

V období kapitalistické konjunktury svojí politikou tříd ního míru a spolupráce s kapitalisty zdrželi reformističtí

vůdcové miliónovou armádu organizovaných dělníků od hos podářských bojů a stávek za vynucení lepších mezd a pra covních smluv a spokojili se s almužnami nijak nezajištěných drahotních výpomocí. Tím umožnili, že kapitalisté mohli stamiliónové zisky, které z konjunktury vyplývaly, strčit do svých kapes a děl

níci v Československu vyšli i v konjunktuře úplně naprázdno. V době kapitalistické krize umožnili opět reformisté ka pitalistům svojí kapitulantskou politikou třídního míru , aby všechna břemena této krize převalili na bedra pracujících. Dělnické odbory, reformisty vedené, ustupovaly před útoky kapitalistů, uzavíraly hanebné kompromisy, které znamena ly stálé zhoršování kolektivních smluv a revidování mzdo

vých tarifů a sazeb v neprospěch dělníků. Odborové orga nizace nebojovaly proti propouštění dělníků ze závodů a 188

rozmnožování nezaměstnanosti a nepokusily se ani kapi

talisty donutit, aby na nezaměstnané ze svých zisků a pro fitů nějak přispívali. Tím umožnily kapitalistům , aby nejen svoje statisícové zisky z doby konjunktury uchránili, ale iz bídy dělníků v době nejtěžší krize a nezaměstnanosti ještě těžili.

CO SE DÁLE NA DĚLNÍKY CHYSTÁ ?

I nyní, kdy po několikaletém strádání v důsledku hospo dářské krize hrozí dělnické třídě nová pohroma v podobě imperialistické války, nesnaží se reformističtí vůdcové odbo rů budovat lidovou obranu proti fašistickému nebezpečí vá lečného útoku hitlerismu a zesilovat pozice dělnické třídy, naopak, spolupracují s kapitalisty na vybudování kapita listické obrany, která má odbourávat dělnická práva, suspen dovat platnost i dosavadních nedostatečných kolektivních smluv, zrušit práva závodních výborů a rad, zmilitarizovat dělníky, provádět novou perzekuci proti revolučním živlům v závodech , vložit rozhodování o osudu dělníků do rukou

okresních hejtmanů aa reakčních byrokratů a znovu zesilovat kapitalistické pozice v závodech. Doklad o tom podává tzv. zákon na obranu státu, za je hož uzákonění se reformisté spolu s buržoazií zasazují.

Toto není práce ve prospěch dělnické třídy, to je práce ve prospěch buržoazie. To není práce na obranu proti fa šistickému nebezpečí, to je podporování růstu fašismu. Důsledky této politiky nejlépe pociťují dělníci na závodech, statisíce nezaměstnaných, i členové dělnických reformistic kých odborových organizací. PROČ SE ROZLÉZAJÍ DNES ŽLUTÉ ORGANIZACE ?

Vůdcové reformistických odborů bouří proti žlutým za

městnavatelským organizacím a prohlašují je plným právem za nebezpečnou hlízu na těle odborového hnutí.

Přes toto zaklínání se ale žluťáctví nebezpečně do závodů 189

rozlézá a ohrožuje zájmy dělnické třídy i pozice všech dělnic kých odborových organizací. Co je toho příčinou ? Co je platné proti nebezpečí žluťáctví na závodech bouřit a přitom dělat politiku třídního míru , která je právě živnou půdou pro všechny reakční, zaměstnavatelské, fašistické,

stávkokazecké organizace. Jestli Hampl na sjezdu kovoděl. níků prohlásil: „ Doba není toho druhu, abychom si hráli na konkurenty ve fabrikách aa dílnách, kde nám vliv do určité míry mizí pod tíhou tohoto roztříštění“ , je potřebí klást otázku : Co rozděluje dnes odborové organizace na závodech a dělá zz nich konkurenty ?

Je to politika třídního míru a spolupráce s kapitalis ty!

Ano, spolupráce se zaměstnavateli je příčinou konkurenčního boje mezi jednotlivými odbory.

Jakmile odborové organizace spekulují na dohodu a spolu práci se zaměstnavatelem, hledí každá pracovat na svoji vlastní pěst, hledí druhou odborovou organizaci zaskočit a získat přízeň zaměstnavatele , aa tím i určité protežování své organizace na závodě .

Na linii spolupráce se zaměstnavatelem stávají se vzájem nými konkurenty mezi sebou ty dělnické organizace, které této zhoubné politice propadly, ale po této linii stávají se dělnickým odborům zvláště nebezpečným konkurentem žluté a fašistické organizace. Jakmile odborové organizace namísto boje proti kapitalistům závodí mezi sebou o to,

která [z nich) umí se zaměstnavatelem lépe spolupracovat, která umí lépe získávat jeho přízeň a protekci, pak mají po chopitelně žluté, agrární, henleinovské a podobné organizace veliký náskok před dělnickými organizacemi. Jakmile ale otázka ochrany dělnických zájmů a splnění dělnických požadavků je stavěna jako otázka třídního boje, přestávají být odborové organizace, které se na tuto základ nu postavily, konkurenty mezi sebou, naopak stávají se spojenci, kteří jsou nuceni uvažovat o tom, jak by lépe v se vřených řadách proti zaměstnavateli a za dělnické požadav ky bojovali.

Když pak žluté organizace přejdou v boji otevřeně na stra 190

nu zaměstnavatele, jasně pak ukáží svůj dělnictvu nepřátel ský, stávkokazecký charakter a mohou být pak také v jed notném boji proti jejich zradě a stávkokazectví likvido vány.

TŘÍDNÍ BOJ ZNAMENÁ JEDNOTU – TŘÍDNÍ MÍR ZNAMENÁ ROZKLAD A ŽLUŤÁCTVÍ Proto ten, kdo si vážně a opravdu přeje vybudování jed noty odborových organizací, musí být pro třídní boj, pro společný postup a pro společné akce.

Kdo je proti společnému postupu, proti třídnímu boji, pro spolupráci s kapitalisty a buržoazií, je proti jednotě odborových organizací, a kdyby sebevíce proti žluťáctví bro

jil, ve skutečnosti svojí koalicí s buržoazií vzrůstu žluťáctví napomáhá.

To si musíme uvědomit nejen my , komunisté, kteří vmno

hých případech propadali jsme také iluzím , když jsme sly šeli reformistické vůdce à la Hampl a Tučný pronášet hezká slova a kulaté fráze o nutnosti likvidování roztříštěnosti a sjednocení odborového hnutí, o nutnosti znemožnění růstu

žluťáckých organizací. To si ale zvláště musí uvědomit všichni ti poctiví dělníci,

upřímní přátelé odborového sjednocení v reformistických organizacích, kteří se domnívali, že po hezkých prohlášeních Hampla a Tučného a po přátelském reagování na ně ze strany RO je již otázka sjednocení odborového hnutí dohodou shora

na dobré cestě a že není proto již potřebí dole v dělnických řadách, na závodech za jednotu bojovat. PRVNÍ PŘEDPOKLAD JEDNOTY JE ROZBÍT SPOJENECTVÍ S BURŽOAZIÍ

Spolupracovat se zaměstnavatelem nemůže jednotný děl nický tábor, mohou tak činit jen určité skupiny a části dělnictva, které, zrazujíce zásadu dělnické jednoty a solida rity, spekulují na to, že za svoji spolupráci a pomoc, kterou 191

kapitalistovi prokáží, budou kapitalistou vůči druhým děl níkům protežováni. Proto koaliční politika třídního míru a spolupráce s bur žoazií fašistickému nebezpečí nezabraňuje, ale přímo zaměst

navatelské аa fašistické organizace na závodech rodí. Právě proto nebezpečí fašismu a žluťáctví stává se u nás v po slední době tak akutním , že ohrožuje všecky dosavadní pozice dělnických odborových organizací na závodech bez rozdílu . Boj za skutečnou odborovou jednotu , která by byla děl níkům opravdovou oporou proti zaměstnavatelskému teroru , kapitalistickým útokům, nebezpečí žluťáctví i fašismu a znamená neúprosně rozbíjet proti imperialistické válce souručenství dělnických organizací s buržoazií a odstraňovat

z dělnických odborů škodlivý vliv těch, kdo toto souručen ství propagují a udržují. (Bouřlivý potlesk) . NAŠE CHYBY A NEDOSTATKY Na VII. kongresu soudruh Dimitrov řekl o práci ko munistů v odborech :

„ Musíme otevřeně prohlásit, že práce v odborech je nejpal čivější otázkou všech komunistických stran . Musíme dosáh nout skutečného přelomu v komunistické práci a věnovat hlavní pozornost otázce boje za odborovou jednotu. ,V čem tkví síla sociální demokracie na Západě ?“ říkal nám soudruh Stalin již před 10 lety. V tom, že se opírá o odbory. V čem tkví slabost komunistických stran na Západě ? V tom, že se ještě nesemkly a že některé živly těchto komunistic kých stran nechtějí se semknout s odbory. Proto tkví zá kladní úkol komunistických stran na Západě v tom, aby byla rozvinuta a provedena až do konce kampaň pro jednotu od borového hnutí, aby všichni komunisté do jednoho vstoupili do odborových organizací (bouřlivý potlesk ), pracovali tam soustavně a trpělivě na semknutí dělnické třídy proti kapi tálu a dosáhli tak toho, aby se komunistické strany mohly opřít o odbory.““ >

„ Byl tento pokyn soudruha Stalina splněn ?“ ptá se sou druh Dimitrov a odpovídá : 192

„ Nikoli, soudruzi, nebyl splněn !“ 1 Také my, Komunistická strana Československa, musíme si přiznat, že úkol, který už před 10 lety vytyčoval nám soudruh Stalin , který nám ukládala rezoluce sjezdu KI i naše rezoluce vlastní, u nás doposud splněn nebyl. Proč ?

Velkou vinu na tom nesou dětské nemoci komunismu.

Na poli odborové práce doléhaly na nás nejtíže dětské ne moci komunismu, které strana ve svém vývoji k bolševizaci překonávala.

V čem spočívaly základní tyto chyby a úchylky ? V chyb ném pojetí poslání odborových organizací a komunistické práce v nich .

III. kongres KI v roce 1921 ve svých „ Tezích o taktice“ řekl jasně :

„ Komunistická internacionála již v prvém roce své existence odmítla sektářské tendence, vyzvavši strany, jež se k ní připojily, al' byly sebemenší, aby se zúčastnily práce v odborových organi zacích a aby zvnitřku přemohly jejich reakcionářskou byrokracii a učinily odborové organizace revolučními masovými organi zacemi proletariátu, orgány boje. “ Dále se v usneseních III. kongresu, které zpracoval ještě soudruh Lenin , výslovně pravi:

„ Teze posílení komunismu čistou propagandou a agitací tvořením zvláštních komunistických odborových organizací úplně ztroskotala .“ 2 SEKTÁŘSTVÍ JÍLKOVA - BOLENOVA VEDENÍ A přece vzdor tomu jasnému usnesení ještě v letech 1922–1923 tehdejší Jílkovo-Bolenovo vedení tento ne

správný kurs na vybudování vlastních komunistických odbo rových organizací propagovalo. I když nakonec většina strany tyto nesprávné tendence 1 J. Dimitrov, „ Za sjednocení miliónů proti fašismu“. Nákladem se nátora Fr. Nedvěda, Praha 1935, str . 42–43. Viz též G. M. Dimitrov,

„ Výbor z projevů a článků “ , Praha 1950, str. 92. 3 „ Teze a rezoluce III. kongresu KI“ , Praha 1921 , str. 21–22. 13 Protokol

193

Jílkovy - Bolenovy skupiny odmítla, přece jen jejich činnost zdezorientovala mnohé revoluční dělníky a ulehčila tehdy re formistické odborové byrokracii do velké míry provedení rozbíječských snah a vyházení stoupenců revoluční taktiky a jednotných odborů . HAISOVŠTINA

Stejně neblahý vliv ve směru dezorientování správného poměru komunistů k odborovému hnutí vyvolalo pak vy tvoření MVS a jeho ovládnutí likvidátorsko -cechařskou hai sovštinou .

Proč byl založen MVS ? Protože komunistická strana anebo

revoluční hnutí potřebovalo nějaké samostatné, jenom z re volucionářů se skládající odborové organizace ? Ne ! MVS vznikl proto, že reformisté jednotné odbory roz bili, stoupence třídně bojovné taktiky z nich vyházeli. Co bylo úkolem MVS ? Podchytit tyto dělníky, aby nepropadli indi ferentismu, snažit se provádět správnou, dělnickou, třídně bojovnou politiku na závodech, získávat pro ni dělnické masy

v druhých odborových organizacích, vést s druhými orga nizacemi společné akce, boje a stávky, a tak znovu pracovat k sjednocení odborového hnutí, na třídně bojovném podkladě znovu pracovat .

Hals, Nádvorník a druzí nepochopili toto třídní poslání

MVS a jeho úkol v boji za jednotu odborů. Pochopili poslání MVS likvidátorsky, z konkurenčně úzkoprsého spolkařského stanoviska, a místo aby v době kapitalistické konjunktury v letech 1925–1929 postavili MVS do čela organizování jed

notných hospodářských bojů za dělnické požadavky, a strhli tak tímto příkladem do boje i masy druhých dělnických odborů a vytvořili v bojovném souručenství mocný podklad pro znovuvybudování jednotných odborů, brzdili likvidá torsky rozvíjení hospodářských bojů, vedli hnidopišský kon

kurenční zápas proti reformistickým odborům , domnívajíce se, že jednota odborů dá se vytvořit přetahováním členstva z jedné organizace do druhé.

Když se pak konečně členská masa v MVS na sklonku 194

konjunktury v roce 1929 vzbouřila proti likvidátorství Haise, Nádvorníka a spol. a žádala energicky důsledné organizování boje a plnění revolučních úkolů, dali se Hais a jeho věrní zno vu na starou reformistickou cestu rozkolu, vidíce v něm nej

lepší ochranu proti třídnímu boji, a přešli pod ochranou po licie s majetkem dělníků do řad těch, proti kterým konku renčně bojovali, to je k reformistům . Reformisté, kteří nechtěli ani slyšet o tom, že by se mohli

spojit s MVS k vedení boje proti kapitalistům, ochotně spo jili se s likvidátory z MVS k spolupráci s kapitalisty. ULTRALEVÉ ÚCHYLKY Jako reakce na likvidátorskou haisovštinu a sabotáž

hospodářských bojů přišly ultralevé úchylky skupiny sou druha Frieda, jež začala hlásat a propagovat heslo perma

nentního vedení hospodářského boje a stávek. Tvrdila, že revoluční odborová organizace nesmí stávku nikdy ukončit, i když třeba všichni dělníci přestali již stávkovat . Vylučovala možnost jakékoli spolupráce s reformistickými odbory, a ohrožovala tak spojení strany nejen s dělnickými odbory, ale i její spojení s dělnickými masami. I když strana proti všem těmto úchylkám a nesprávným tendencím bojovala a je potírala, nepodařilo se nikdy vyko řenit úplně jejich zhoubný vliv a následky těchto různých,

bud sektářských, ultralevých, nebo likvidátorských i oportu nistických úchylek, které se při odborové práci v našich řa dách objevily a objevují dodnes . PRAXE POKULHÁVÁ ZA REZOLUCEMI O správném poměru komunistů k odborové práci a odboro vým organizacím existuje u nás celá řada dobrých usnesení.

Upozorňuji na usnesení III. pléna ÚV KSČ ze dne 3. června 1931 , které bylo vypracováno soudruhem Gottwaldem . Usne sení pravi : „ Současně musí strana před celou dělnickou třídou , zejména 195

před socialistickými dělníky s veškerou vážností postavit velkou otázku proletářské jednoty, jednoty odborového hnutí, jednoty

na podkladě boje proti kapitalistické ofenzívě a zesílit přitom zápas o socialistické dělníky, o jejich odpoutání od buržoazních vůdců . Získat socialistické dělníky, zvláště pak dělníky z refor mistických odborů, proti souručenství jejich vůdců s kapitalisty

a pro jednotný proletářský boj proti kapitalistům je dnes hlav ním předpokladem pro rozvinutí úspěšného nástupu proti ka pitalistické ofenzívě. Podkladem toho je náš boj za sociální a národní osvobození a všechny možné formy a metody k získání

socialistických dělníků pro účast na tomto boji: jejich účast

v akčních výborech, závodech, nezaměstnaných, protidaňových, stávkových vedeních atd. Důležitou úlohu přitom hraje otázka osobního poměru komunistů k socialistickým dělníkům . Vy

cházejíce ze zásady, že socialistický dělník není nepřítelem , nýbrž soudruhem , jehož nutno získat, nesmějí se komunisté,

zejména v závodech, chovat vůči socialistickým dělníkům ne přátelsky, nýbrž naopak, [musí ) usilovat za všech okolností o po

měr co nejpřátelštější. Každá organizace, zejména každá zá vodní buňka, musí soustavným přesvědčováním socialistických dělníků organizovat: zvát je na zvláštní porady, pořádat s nimi diskusni večery, navštěvovat je v bytech, přidělit každému naše mu soudruhovi jednoho nebo více socialistických dělníků k osob nímu přesvědčování atd . Rozhodující roli konečně hraje otázka odborových organizací. Naše buňka má při každé práci na zá vodě nebo v místě působit k tomu, aby věc přišla na přetřes v re formistické odborové skupině, aby dělníci této skupiny vedli boj za její účast na akcích. Strana musí v těchto závodech a místech,

kde se připravuje akce, přistoupit k reformistickým odborovým

skupinám , postavit před jejich dělníky otázku jednoty v těsné souvislosti s připravovanou akcí a musí prostřednictvím pro myšlenku už získaných dělníků vést uvnitř skupiny zápas o děl

níky ostatní a jejich odpoutání od reformistické odborové by rokracie.“ Soudruzi! Ruku na srdce ! Kolik z vás zná toto usnesení ?

Kolik z vás při práci na závodech a v organizacích dbalo této rezoluce ? Kde by byla jednota odborových organizací, kdy · Kl. Gottwald, Spisy, sv. III, Praha 1951 , str. 105–106. 196

bychom se byli snažili, aby toto usnesení bylo poctivě v praxi prováděno.

U nás ale pohříchu praxe vždycky velmi těžce pokulhává za usneseními a rezolucemi.

Proto nebyly ještě všechny chyby likvidovány. Proto ještě do poslední doby udržel se v našich řadách o poměru komunistů k odborům a práci v nich mnohý nespráv ný názor. Ještě jsou komunisté, kteří myslí: Rudé odbory, osvobodivše se od likvidátorů, jsou jediný povolaný orgán, který se má starat o dělání správné revo luční odborové politiky na všech frontách . V důsledku toho

strana, buňky, vedení okresů, krajů apod. se o odborovou prá ci vůbec starat nemusí a namnoze se také nestarají.

Stranická odborová práce pak sešinuje se často jen na me chanické udělování příkazů a poručníkování nad Rudými odbory a láteření na jejich slabiny a nemohoucnost. Nad druhými dělnickými odbory se prostě mávne rukou. Jsou považovány za reakční, nepřátelské organizace, s ni

miž není možno spolupracovat, které je nutno nejvýš konspi rativně střežit.

Pro reformistickou , mnohdy bezesporně i přímo reakční, zrádcovskou činnost byrokratických vůdců přestává se po čítat s celými masovými dělnickými odborovými organiza cemi.

Přehlíží se, že třebas staří, dnes ještě všemocní, odboroví byrokraté, ovlivňující ke škodě dělnických členů mnohé děl nické odbory , jsou přece jen dočasnými vládci v odbo rech, kteří dnes jsou zde, ale zítra mohou zmizet v propadlišti

( potlesk ), naproti tomu ale, že trvalou nutností a nezbytností zůstávají dělnické odborové organizace jako záštita hospo dářských požadavků dělnictva, a proto nikdy nemůže být likvidována snaha o vrácení těchto organizací třídně bojov

nému poslání. Tak se mnohde vytvořil na poli odborové práce přímo ne

pochopitelný stav. Reformistické odbory a jejich nesprávná politika se zvenčí kritizovaly, ale uvnitř komunisté jsouce „ zakonspirováni“ ve skupiněk této nesprávné politice klidně a netečně přihlíželi. Spokojovali se nejvýše tím, že podávali zprávy , jak to Ss dělnickou politikou v jejich odborové skupině 197

mizerně dopadá a jak masa členstva je tím pobouřena a ne spokojena. Nenapadlo je, že by měli ve své skupině tuto nespokoje nost za účelem provedení nápravy podchytit a organizovat. Pracovat aktivně ve své, třeba reformistické odborové orga nizaci a získat tím důvěru členů ; neomezit se jen na planou

kritiku , ale brát na sebe funkce i zodpovědnost; seskupit pak kolem sebe třídně vědomé elementy a křížit snahy refor mistické byrokracie aa znemožnit její spolupráci s kapitalisty ; zlámat konečně pomocí členstva ve své organizaci odpor těch, kteří se brání jednotnému boji, prosadit společný postup a

sjednocení s druhými, zvláště rudými odborovými organi zacemi .

Stejně nesprávně vedou si často i komunisté organizovaní v RO. Oceňujíce nesprávně roli a poslání RO, propadají

sektářské domýšlivosti. Oddělují se od druhých odborových organizací a jejich dělnických členů, považujíce je za méně

cenné elementy. „Škvaří se,“ jak říká Manuilskij, „ ve svém vlastním sádle .“

Považujíce tak všechny příslušníky druhých dělnických odborů za svoje nepřátele, dívají se i na komunisty, kteří jsou členy jiných, a ne rudých odborových organizací, jako na odrodilce a zrádce.

Oni zapomínají, že komunisté nelpí úzkoprse na samo statné existenci RO. Komunisté jsou pro sjednocení všech děl

nických odborů a úkolem odborové práce komunistů je ve všech dělnických odborech pro toto sjednocení usilovně pracovat. PRYČ S ÚCHYLKAMI V ODBOROVÉ PRÁCI ODBOROVÁ PRÁCE NA POŘAD DNE -

VII. kongres, který vytyčil sjednocení odborů za účelem jednotného boje proti kapitalistickým útokům, fašismu a nebezpečí války jako hlavní úkol práce komunistů v odbo rech, bije na poplach vůči všem nesprávnostem a chybnému

podchodu k této práci. Sjednocování dělnických sil, a proto i otázka sjednocování dělnických odborů, to není úkol daleké budoucnosti, to je naléhavá otázka dneška. 198

Soudruh Manuilskij, když na leningradské konferenci hod notil usnesení VII . kongresu , řekl:

„ Komunisté nyní pykají za sektářské hříchy řady let. Proto jsme se také opozdili s odborovým sjednocením a prováděním jednotné bojovné fronty na poli hospodářském , poněvadž jsme jak se patří nepracovali v reformistických odborech.“ I my jsme se opozdili, soudruzi ! Ke škodě vlastní a ke ško

dě celé dělnické třídy. Nebezpečí fašismu a nové imperialis tické války vyžaduje, aby už dnes sjednocení odborů tu

existovalo (bouřlivý potlesk.) Proto je nutno co nejrychleji chyby napravit, to, co bylo zmeškáno, dohonit ! NĚKOLIK POZNÁMEK O PRAKTICKÉ PRÁCI

KOMUNISTŮ V ODBORECH První podmínkou , aby komunisté mohli dělat odborovou práci, je, aby byli členy odborových organizací (potlesk). Soudruh Dimitrov na VII. sjezdu řekl o tom tato výrazná slova :

„ Nutno říci úplně kategoricky, že ten dělník -komunista, ten revoluční dělník, který nevstoupí do masové odborové organizace svého povolání, který nebojuje za převrácení reformistické odbo rové organizace na třídně bojovnou odborovou organizaci, který nebojuje za jednotné odborové hnutí na základě třídního boje, takový dělník -komunista, takový revoluční dělník neplní svoji .

nejprvnější proletářskou povinnost.“ Vím , že tato slova budou nyní velmi často u nás citována.

Citovat je, to neznamená ještě, že máme porozumění pro odborovou práci. Je potřebí plnit slova. Proto lituji, že v po kynech pro delegáty tohoto sjezdu nebylo uvedeno, že každý delegát je povinen předložit spolu s mandátem také svoji odborovou legitimaci. Chceme-li nejen odříkávat, ale plnit 1 D. Manuilskij, „ Výsledky VII. kongresu Komunistické internacio nály“ . Referát na moskevském a leningradském aktivu strany. Nákladem senátora Fr. Nedvěda, Praha 1936, str. 34.

2 J. Dimitrov , „ Za sjednocení miliónů proti fašismu“. Nákladem se nátora Fr. Nedvěda, Praha 1935, str. 46. Viz též G. M. Dimitrov, „ Výbor z projevů a článků “ , Praha 1950, str. 95 . 199

slova soudruha Dimitrova a naše vlastní usnesení o nutnosti

odborové práce, žádejme ode dneška předložení legitimace odborové organizace na každé naší konferenci, provádějme kontrolu o odborové příslušnosti u členů každé naší buňky. Nestačí být jen členem , je nutno být funkcionářem v odbo rech.

Mnohý snad namítne : „ To přece nezáleží na mně, to závisí na tom, jestli mne členové za funkcionáře zvolí.“ Ano , na tom

to právě záleží. Řekne-li ale někdo, že pracuje v odborech, ale za funkcionáře jej tam nechtějí zvolit, protože je komu nistou, nutno mu říci : „Patrně špatně pracuješ a odborové práci nerozumíš.“ (Potlesk.) Stát se funkcionářem , to znamená umět získat důvěru děl

níků. (Potlesk.) Jak ji získat ? K tomu nestačí jen být pře

svědčeným, odhodlaným revolucionářem, k tomu je potřebí dobrým odborovým pracovníkem ve skupině. Je nutno dokázat, že mám zájem o odborovou organizaci, že to s ní dobře myslím . Musím se zúčastnit odborového života , a co hlavního, musím umět spoludělníkům a spolučlenům správně

poradit v jejich denních otázkách, starostech a bolestech . V této práci vězí rozřešení otázky, JAK ZLOMIT VLIV REFORMISTŮ V ODBORECH A NA ZÁVODECH

Vliv reformistických bonzů v odborech a na závodech ne zlomíme, když budeme denně na závodech nadávat na jejich zrádcovskou činnost. Vliv ten zlomíme jen tehdy, když do kážeme, že my, komunisté, dovedeme pracovat lépe než oni, že je dovedeme nahradit ( potlesk ). To je potřeba prokázat

praktickou politikou . Uvedu příklad : Je na závodě důvěrník reformista, který zřejmě spolupracuje se správou závodu a je touto správou protežován. Proto věc dělníků stojí na zá vodě špatně a všichni na to nadávají. Přijdou ale volby a ten, na kterého všichni nadávají, je znovu zvolen. Ptáte se proč ? Změnil se snad ? Změnili se dělníci ? A soudruzi odpovídají:

„ Ne – je to tak, jak to bylo. Nikdo mu, chlapovi, nevěří, ale ten si to umí narafičit. Všichni jsou přesvědčeni, že je lump, 200

1

ale myslí, že to bez něho nejde, takový je to chytrák.“ Tedy lump a chytrák ! A my, soudruzi, jsme patrně poctiví – ale hlupáci. Úkolem správné odborové práce je, aby komunisté, aniž by ztratili svoji revoluční poctivost, naučili se vyzrávat na ta kové chytráky. Abychom mohli vyzrát na takové chytráky, zrazující dělnictvo, musíme se učit, učit a znovu učit. Nejenom abecedu komunismu, ale musíme se učit znát, co dělníky bolí, musíme jim umět poradit.

Podívejme se : přijde na vás na závodě dělník. Strhávali mu příspěvky do nemocenské pokladny. Nemocenská mu nechce vyplatit podporu, nebo se mu zdá, že mu vyplatili podporu malou . Přijde k našemu soudruhovi a řekne: ,,Zdá se mi, že mě okradli, co mám dělat ?“ Co řekne náš soudruh ? ,,No, sa

mozřejmě, že tě okradli, v kapitalistickém státě budeš stále okrádán .“ Dělníkovi to nestačí, chce vědět, kdo jej okradl. Nemocenská, nebo zaměstnavatel ? A náš soudruh řekne :

„ Oba tě okradli ! " (Veselost.) Dělník dotírá dále : „ Co mám dělat ?“ A odpověd: „ Vykašli se na reformistickou politiku, vykašli se na toho vašeho Kadeřábka, ten je spřažen se za

městnavatelem i s těmi byrokraty v nemocenské pokladně. Pojd s námi. Až to všechno jednou vyházíme, pak teprve bude pořádek . “ Dělník pokyvuje hlavou, souhlasí s tím, že by bylo potřebí všechno vyházet, ale dnes by přeci jen rád věděl, jestli mu byla nemocenská podpora vyplacena správně podle příspěvků, které mu byly sráženy. Doléhá na našeho soudruha komunistu znovu a ten mu nakonec řekne: „ Když to chceš mermomocí vědět, dobře, tak si jdi na toho Kade řábka . Ten to bude znát, oni to upekli, on ví, v čem to vězí.“ A dělník jde na Kadeřábka. Pak dojde k volbám, a on voli – zase Kadeřábka. Ptejte se proč a řekne vám : ,, Vy, komunisté, jste poctiví lidé, dobře to s námi myslíte, až budeme dělat revoluci, nezvolíme nikoho jiného než vás, pak už nám ne bude na nemocenské záležet, ale dnes, kdy jsem na nemo

censkou odkázán, volím Kadeřábka, on je to lump, ale těmhle věcem rozumí.“ (Veselost.) Soudruzi, to není anekdota. To je smutná skutečnost, která pomáhá posilovat vliv refor mistů na závodech a v odborových organizacích . V našem

nedostatečném smyslu pro praktickou odborovou politiku 201

vězí to tajemství, proč se může udržovat při vší nespokoje nosti aa radikalizaci dělníků vliv reformismu v odborech i zá vodech. Vezměte otázku práce mezi ženami. Nepopíratelný úkol. Rezolucí a usnesení o jeho nutnosti máme celou řadu .

Žádný náš soudruh nepřijde do rozporu , když se budete tá zat na naše stanovisko k ženám. „ Jsme pro úplnou rovno právnost žen, stejnou mzdu za stejnou práci.“ Ale naše sou

družky delegátky ze závodů by mohly říci, jak často toto heslo papouškujeme, abychom je obratem ruky přímo bili ve tvář. Pracovat mezi ženami, to neznamená jenom hesla o rovnoprávnosti žen vykřikovat a o Mezinárodním dnu žen

malovat tato hesla na hradby továren . Rozhodující je pra xe - co děláme na závodech , jak potíráme fašistickou a reakční demagogii a požadavky odstranění žen z práce apod. Jestli se i my díváme na ženy jako na konkurenta, přezíráme ženy při volbách do závodních výborů apod. , pak samo zřejmě ženy nevidí žádný rozdíl mezi námi, reformisty a

mezi jinými organizacemi. Žen ve výrobě dnes přibývá a kdyby došlo k válce, budou přibírány do výroby přímo la vinovitě. Jako sociálně slabší budou vždy kapitalisty více vykořisťovány, to je činí konkurentem . Musíme ženy získat pro společný boj proti zvýšenému vykořisťování, a když toho docílíme, přestanou být ženy konkurentkami, ale stanou se nám spojencem v boji proti útokům podnikatelů i proti re formistické politice. Další důležitá otázka :

VYUŽÍT REVOLUČNÍ POZICE NA JEDNOM ZÁVODĚ k ovlivňování druhých závodů a druhých dělníků. My při praktickém uplatňování tohoto hesla chybujeme v tom, že neznáme, kde leží hranice mezi využíváním a zneužíváním . Uvedu příklad: Je závod, není daleko od místa , kde se koná náš sjezd,

kde jsme měli silné pozice. Využívali jsme je při každé pří ležitosti. Za jeden rok bylo v tomto závodě 45 závodních

schůzí a na nich bylo přijato 65 našich rezolucí, provolání a

výzev k ostatnímu dělnictvu: 0 Asturii, o Číně, proti japon 202

skému imperialismu, proti Hitlerovi, proti Itálii atd. Zkrátka když bylo potřebí jménem dělníků zaujmout stanovisko, stačilo poslat tam rezoluci aa druhý den už byla v novinách.

Tak jsme využívali svoje revoluční pozice k ovlivňování druhých závodů, až jsme je zde skoro ztratili. Proč, soudruzi ? Domnívám se, že naše rezoluce, i když byly správné, nakonec dělníkům na tomto závodě lezly z krku, zvláště když jsme k tomu jedinou pořádnou akci za vlastní požadavky děl nictva na závodě nezorganizovali. Soudruzi, nesmějte se tomu. V každém místě máte tako

vého obětního beránka, který vám slouží za návěstní tabuli, na které vylepujete výzvy za výzvou a říkáte tomu revoluční ovlivňování. Pošlu -li sluhu návěstního ústavu, aby na tabuli vyvěsil třeba seberevolučnější plakát, nebudu si myslet, že tím již jsem začal organizovat revoluční akci. Využívat svoje revoluční pozice je nutno. Ale je také po třeba o nové pozice bojovat. To je lehká práce jít po linii nejmenšího odporu, myslet si, že nám to stačí, jeden závod jsme dobyli a ten už nám pomůže provoláními aa rezolucemi ovlivnit všechny ostatní. Vy dobře víte, že takto to v praxi

není. Odborová práce, získání dělníků, to je víc než nalepení plakátů a vydávání provolání. Soudruzi, ke konci k nejdůležitější otázce, která souvisí s odborovou prací a s bojem za sjednocení odborů. ORGANIZOVÁNÍ HOSPODÁŘSKÝCH BOJŮ

Mluví- li někdo o sjednocení odborů a přitom nechce orga nizovat společné hospodářské boje, je nepřítelem sjednocení. Toho si musíme být jasně vědomi. Podívejte se, jak chybně v souvislosti s otázkou hospodářských bojů bylo u nás po

chopeno a vykládáno prohlášení Hampla. Co řekl Hampl: „ Jsme proti jednotnému postupu , ale jsme pro jednotu

odborů.“ My jsme to uvítali. Řekli jsme, dobře, nechme tedy stranou otázku jednotného postupu a jednejme o sjednocení odborů . Co to mělo za následek ? O tom svědčí zkušenosti

ze stávky u Janečků. Nebudu teď již o tom mluvit . Chci jen upozornit na to, že stávka uu Janečků jasně ukázala, jak by do 203

padlo odborové sjednocení, kdybychom ho organizovali po cestě Hamplově, tj. nechat stranou otázku jednotného orga nizování hospodářských bojů . Tato cesta vede k ministerstvu vnitra s požadavkem , aby stávku likvidovalo. K tomu ale, aby byla kapitulantsky likvidována stávka, k tomu dělnictvo jednotné organizace nepotřebuje. Na to, aby pomocí mi nisterstva vnitra byla zlomena stávka, stačí Chloupkova agrární stávkokazecká Odborová jednota. Mnozí soudruzi řeknou, že organizování hospodářských bojů činí velké po

tíže. Ano, my je nepřezíráme. Soudruh Manuilskij, mluvě o usneseních VII. sjezdu, na ně upozornil. Řekl: „ V podmín kách hospodářské krize, když je tu ohromná armáda neza městnaných lidí, je snazší rozvinout politický boj než orga nizování hospodářských stávek .“ Vidíte, jak se tu mluví o obtížích . Tyto obtíže je nutno znát, my ale musíme mít na zřeteli odstraňování těchto obtíží. Proto bychom chybo

vali a chybovali by i naši soudruzi, kteří by se domnívali, že otázka organizování stávek je jen otázkou vydání prokla mací, letáků a podobně. Ne, stávku je třeba připravit, orga

nizovat trpělivou prací v závodě mezi dělníky, a tu znovu přicházíme ke staré otázce trpělivé plánovité práce komu nistů ve všech odborových organizacích .

O této otázce praví již rezoluce III. kongresu KI : „ Hlavním úkolem všech komunistů v nejbližší době je, aby vytrvale, energicky se snažili o získání většiny v masách odbo rově organizovaného dělnictva, neklesajíce nikdy duchem v dů

sledku reakční nálady převládající v současné době v odboro vých organizacích. “ Vidíte, soudruzi, že už na VII. kongresu bylo mluveno o nutnosti vytrvale, úporně pracovat a neklesat duchem ani

tehdy, když je mezi dělnictvem reakční nálada . Dnes ale ne převládá mezi členy reformistických odborů reakční nála da. Dnes masy jsou krajně nespokojeny a radikalizují se. Na nás a na naší práci to záleží, zda dovedeme tuto nespoko

jenost podchytit, zorganizovat a správně k organizování 1 Viz D. Manuilskij, „ Výsledky VII. kongresu Komunistické interna cionály. Referát na moskevském a leningradském aktivu strany. “ Ná kladem senátora Fr. Nedvěda, Praha 1936, str. 34. · Správně na III. kongresu. 204

hospodářských bojů využít. Je 800 000 nezaměstnaných, sta tisíce polozaměstnaných, statisíce mizerně placených, existenčně

ubitých dělníků a nebezpečí imperialistické války je za dveřmi. Přitom se přichází před dělníky s požadavky organizování kapitalistické obrany. Reprezentant odborového hnutí československého mi

nistr Tučný mluvil včera na sjezdu jedné odborové organi zace o této věci a říkal:

„ Dělnická třída v Československu přijala s nadšením zákon o obraně státu . Postarali jsme se, aby v něm byly sociální otázky řešeny tak , jak je třeba, aby v dané chvíli vedle silné armády

byla připravena ještě armáda druhá , kterou bude spokojený a láskou k státu spjatý pracujíci lid.“ Za ním půjdou všichni reformističtí vůdcové, budou bala mutit zase nespokojené dělníky ve svých organizacích, že zákon o obraně státu je úspěchem dělnické třídy. Zmilitari zovat dělníky v závodech, okleštit jejich práva a práva děl nických organizací, to je dle Tučného práce pro dělníky.

O dělnících, jejich spolehlivosti mají rozhodovat páni okresní hejtmani. Zkušenosti ze Slaného a odjinud učí, kdo jsou ti okresní hejtmani. Jsou to exponenti agrární reakce. O dělní

cích a osudech dělnických organizací na závodech mají roz hodovat páni Chloupkové a agrární [ Odborová) jednota. Opo vážlivost a neslýchaná troufalost těchto požadavků musí děl níky dále radikalizovat, prohlášení Tučného musí dělníky

pobouřit a my, komunisté, musíme se postarat, aby dělníci i v reformistických organizacích vyvodili z toho správné dů sledky. Aby závodní výbory, aby skupiny všech odborových organizací vystoupily a jasně řekly: „ Chceme obranu proti

fašismu, proti Hitlerovi a proti nebezpečí války, ale chceme li dovou, ne kapitalistickou obranu . “ (Potlesk.) Soudruzi, lidová pracovní obrana na závodě nesmí být svě řena do rukou reakční byrokracie a žluťáckých stávkoka zeckých organizací, které dělníky zradily už v nesčetných bo

jích domácím kapitalistům . Buržoazní reakce je schopna pro svůj kapitalistický zisk zradit nejen dělníky, ale i zájmy národa, celé republiky, zahraniční reakci aa fašismu, když z to ho bude mít svůj profit. Proto my vysoko zvedáme prapor dělnické jednoty, proto my 205

jsme pro sjednocení dělnických odborů, proto půjdeme znovu do závodů a odborových skupin. Budeme organizovat jednotné schůze, jednotné akce, burcovat poctivé dělníky do boje proti fa šismu, do boje za mir a za odborové sjednocení. (Potlesk.) A co když nás budou vylučovat a perzekvovat ? My, opřeni o dělnické členy všech dělnických odborů, opřeni o dělnické masy, budeme se tomu vylučování bránit, ale my ani vzdor vylučování a perzekuci od své práce neustoupíme.

(Potlesk.) My s bolševickou tvrdošíjností a se stachanovským elánem (potlesk ) znovu rozvineme boj o dělnické masy, až sjed

nocení odborů k boji proti kapitalismu, fašismu a nebezpečí imperialistické války stane se také v Československu skutkem .

(Bouřlivý souhlas a potlesk. Sjezd povstává a delegace podle národností volají ve svých jazycích : „ Ať žije soudruh Zá potocký !“ „ Ať žije odborová jednota !“ )

Sbírka na pionýry Krosnář: Sděluji, že sjezdoví hosté vybrali mezi sebou na průkopníky 196 Kč 15 haléřů a tuto sbírku odvádějí. (Po tlesk.)

Diskuse Krosnář: K referátům soudruha Gottwalda i soudruha Zá.

potockého zahajujeme diskusi.

V.1, Sumava Jménem celé pracující třídy Pošumaví jsem pověřen tlu močit revoluční pozdrav sjezdu od nejmladšího kraje naší strany. (Potlesk .)

Šumavský pracující lid mne pověřil, abych tlumočil jeho přání, aby se VIII. sjezd KSČ konal již v Československu so 1 „ Ľudový denník “ , č. 74, 15. dubna 1936, uvádí jméno Vtilko. 206

větském . (Potlesk .) O programu sjezdu diskutovali jsme v každé organizaci, v okresích i v kraji a mohu prohlásit, že plně souhlasíme s politikou VII. kongresu KI i s referátem našeho vůdce soudruha Gottwalda .

Chci říci, za jak těžkých podmínek jsme zakládali náš kraj. V šumavském kraji převládá reakce agrární, tento kraj je rodným místem vůdce agrární strany Berana, a o volbách chodili agrárníci mezi chudáky s demagogickými sliby a hesly, jejichž provádění úplně zkrachovalo . Dnes všechen šu mavský lid , zejména i malozemědělci a maloživnostníci se přesvědčili o demagogii agrární strany a účtují již také s její

politikou. Uznávají, že jedinou správnou politikou je politika naší komunistické strany, která vede boj nejen za oddlužení zemědělců, ale i za práci pro dělníky. Během roku založili

jsme 45 nových organizací se 637 členy. (Potlesk.) Po zásahu soudruha Gottwalda i v šumavském kraji byla nastoupena správná linie. Korteši sice chodili po vesnicích a říkali, že Gottwald nechce jednotu, ale jak sociálně demokratičtí vůdcové, tak i agrárníci byli vypískáni na řadě schůzí, které se postavily za správné heslo komunistické strany, za jednotnou frontu . K odborové otázce chci říci, že komu nisté v našem kraji se přesvědčili, že je třeba věnovat velikou

pozornost odborové práci. Po dnešním sjezdu rozejdeme se do vesnic, do závodů aa do organizací, abychom i na Šumavě mohli uskutečnit a vybudovat odborovou jednotu. Půjdeme i do reformistických organizací mezi naše kamarády a objas níme jim , že v době hrozícího nebezpečí války a v době ne bezpečí žluťáctví musí být i u nás uskutečněna odborová jed nota. S tímto cílem odborové jednoty souhlasí i velká část zemědělského lidu na Šumavě, a proto věřím, že naše práce povede k vítězství.

Č., Písek Po zásahu soudruha Gottwalda i my jsme dostali určitý směr a „ na pochodu“ jsme napravili svou linii. Přestali jsme 1

„Ludový denník“, č. 74, 15. dubna 1936, uvádí jméno Čulek . 207

stále vyjednávat s vedeními, ale budovali jsme lidovou frontu přímo v akcích. Uspořádali jsme tábor lidu a na tomto táboru lidu vystoupili společně s námi již nejenom dělníci sociálně demokratičtí, ale i živnostníci zavřeli svoje obchody a šli demonstrovat . (Potlesk.) V Písku máme tabákovou to várnu. Většina soudruhů říká, že není možno vniknout mezi

státní zaměstnance. Není to pravda. Jelikož jsme v tabákové továrně nemohli organizačně zakotvit, alespoň jsme bedlivě střežili poměry na závodě. A když se fašisté aa reakcionáři po kusili vniknout do fabriky a opakovat Janečkárnu, odrazili

jsme tento pokus. Šli jsme okamžitě před závod, zagitovali jsme nezaměstnané, udělali tábor lidu, pozvedli jsme bojov

nost tabákového dělnictva a ono se postavilo fašistům na odpor. Jestli jsme nezískali ještě tabákové dělníky do KSČ, získali jsme je do masových organizací, jako například do Svazu přátel. (Potlesk.) Protože jsme od slov přešli k činům a protože jsme vedli akce, podařilo se nám vytvořit lidovou frontu. Konali jsme přes zákaz tábor za mír a proti fašismu. Četnictvo tento tábor nemohlo vůbec znemožnit. Ač bylo staženo zZ celého okresu, bylo úplně bezmocné, a četnický ve litel dokonce přišel k soudruhu Nepomuckému a prosil ho, aby prý v zájmu lidskosti dal pokyn k rozchodu. Přes to se demonstrovalo až do noci. V neděli 19. dubna bude jednotný tábor v Protivíně, kde bude odhlasován jednotný 1. máj. A dokonce se nám přihodil i případ, že z jedné vesnice k nám přišli malorolníci a řekli: „ Můžeme přijít na tábor sS hudbou a s naším požadavkem rozparcelování půdy velkostatku u nás ?“ (Potlesk .) Přikročili jsmez vlastních prostředků k za ložení krajského listu , který má dnes náklad 2000 výtisků. Prohlašuji, že se zavazujeme, že od slov přikročíme k činům , nebudeme jenom mluvit, ale více dělat .

Projev soudruha M. Porfyrogenise,

zástupce Komunistické strany Řecka ( Soudruh Porfyrogenis je vítán bouřlivým potleskem a voláním : „ Ať žije Komunistická strana Řecka ." Zpívá se ,,Internacionála" . Nové ovace.) 208

Soudruzi, s pohnutím a nadšením přináším z naší malé země revoluční pozdrav vaší velké a impozantní straně. Zdravím vás jménem ústředního výboru naší Komunistické strany Řecka, jménem nejvyspělejší části řeckého lidu. Soudruzi, patříme k jedné světové armádě revoluce, máme před sebou jednoho nepřítele. Proto společně s vámi se ra dujeme, když vidíme vaše úspěchy. Jsme společně s vámi hrdi na vašeho vůdce Gottwalda, jako jsme hrdi na našeho vůdce soudruha Zachariadise. Jsme s vámi šťastni, když vi díme v tomto sále shromážděny nejlepší reprezentanty ná

rodů Československa, spojené jednou vůlí, jednou rozhod ností učinit vše, aby ubránili tyto národy před fašismem , aby jej zničili, aby vedli své kamarády k osvobození poli tickému, nacionálnímu a sociálnímu. Tleskáme s vámi, když

v centru diskuse vašeho velkého sjezdu se jedná o prostředcích boje proti fašistickému nebezpečí a proti válce, která je jeho důsledkem , tleskáme s vámi slavnostnímu prohlášení vašeho sjezdu, že pracující mohou porazit fašismus, že může být za bráněno fašistickému moru , že mír může být zajištěn . Tleská

me s vámi, když ukazujete, že nejúčinnějším prostředkem k dosažení vítězství pracujícího lidu je jednota dělnické třídy, vytvoření silné lidové fronty. A tleskáme s vámi, když pro hlašujete, že takové vítězství bude zastávkou na cestě ke ko nečnému osvobození, za sovětskou moc. My, komunisté, kráčejíce touto těžkou cestou, cítíme

potřebu bratrské spolupráce, výměny zkušeností, která nám dovolí vyvarovat se týchž chyb, využít nejvhodnějších me tod. V tomto smyslu byla naše strana šťastna, že byla pozvá na na váš sjezd a může na něm být zastoupena. A mohu vás

ujistit, že se vrátím do Řecka sS bohatou zkušeností a že budu moci obohatit arzenál své strany, aby náš osvobozovací boj stal se ještě účinnějším . Za týmž účelem mohu vám uvést několik poznatků z naší vlastní zkušenosti, z našich bojů. Neboť také my máme boha tou zkušenost, máme významné úspěchy, které nám dovo

lily stát se třetí politickou stranou v Řecku a být jedinou na dějí řeckého lidu pro jeho východisko z bídy, hladu a kapi talistického aa feudálního útlaku.

Od VI. pléna našeho ústředního výboru , které charakte 14 Protokol

209

rizovalo revoluci, která bude v Řecku dovršena, jako revo luci buržoazně demokratickou a analyzovalo hybné síly této revoluce, od té doby politika naší strany se stala živější, srozumitelnější masám, což nám dovolilo hrát významnou politickou úlohu Vv událostech tohoto období a správně využít rezoluce VII . sjezdu KI a gigantických projektů soudruha Dimitrova . Tato živá, jasná a realistická linie dovolila nám

přesvědčit masy pracujících , takže prošly velkou školou, školou událostí tohoto roku. Úsilí vládnoucí třídy o koncen traci fašistických sil, o vynucení vojensko - fašistické dikta

tury bylo vyjádřeno venizelovským zkrachovaným pučem 1. března 1935, ale také úsilím o vytvoření státu protiveni

zelovského, diktaturou Kondylisovou, restaurací monarchie. Na koncentraci fašistických sil odpověděli jsme koncentro váním sil protifašistických. Proti nebezpečí monarchistické restaurace, jejímž sociálním posláním je dát kádry pro rozvoj a konsolidaci reakce a fašismu, vydali jsme výzvu masám k utvoření široké lidové fronty republikánů. Protože jsme dali tomuto boji konkrétní obsah, odpověděly masy na naši výzvu a přes odpor republikánských vůdců ve všech městech

byla utvořena republikánská fronta, a to tak, že měšťácké republikánské strany nejen byly nuceny přistoupit k republi kánskému bloku, ale musely také uznat vedoucí roli naší strany, musely souhlasit s naší kritikou a vyslovit se pro to, aby boj za demokracii byl veden jako boj za konkrétní de mokratické požadavky lidu. Třebaže toto hnutí bylo velmi

široké a obsahovalo velkou většinu lidu, generálovi Kondy lisovi díky zradě venizelovské strany podařilo se uskutečnit diktaturu po 45 dnů a provést monarchistickou restauraci. Ale velké demokratické hnutí nejen zvýšilo autoritu naší strany v masách, které začínají chápat, že jedinou stranou důsledně republikánskou je strana komunistická ; ale toto

hnutí také zabránilo vytvoření monarcho - fašistické diktatury a přinutilo krále, aby odstranil z vlády generála Kondylise. Naše úspěchy při lednových volbách, při nichž jsme dobyli 15 mandátů, zatímco malé republikánské strany byly zni čeny, ukázaly, že naše strana má hluboké kořeny v řeckém

lidu. Velké a bezpříkladné stávkové hnutí rozvinulo se v prv ních třech měsících tohoto roku, kdy počet stávkujících pře 210

výšil již počet stávkujících za celý minulý rok, velká stávka studentů a školáků, účast všech pracujících vrstev i obchod níků na stávkovém hnutí. Lidový charakter tohoto hnutí, užívání hesel čistě politických a metod proletářských, hlavní a vedoucí role, kterou v tomto hnutí hrají komunisté, to vše

dokázalo , že v Řecku masy stále více přicházejí k poznání, že jediným prostředkem k zlepšení jejich života je boj v li dové frontě, boj za jejich práva a svobody. Masy poznávají správnost cesty, kterou jim ukazuje naše strana . Abychom rozšířili tuto lidovou frontu, podepsala naše par

lamentní frakce pakt s venizelovskou stranou, která má 49 % všech mandátů ve sněmovně. Tímto paktem se naše strana zavazuje, že bude při volbách do předsednictva sněmovny hla sovat pro venizelovskou kandidátku, zatímco strana veni zelovská je podle paktu povinna přijmout sérii demokratic kých požadavků, jako všeobecnou amnestii, zrušení výjimeč ných zákonů, obnovení všech svobod, zrušení zvláštních slu

žeb na obranu státu, zrušení práv fašistických organizací, snížení cen chleba, moratorium pro malé dluhy a daně a za vedení sociálního pojištění. Když jsme proti vůli venizelov ských vůdců v posledních dnech uveřejnili tento pakt, aby chom je donutili k jeho plnění, vyvolalo to přirozeně veliký

vzteklý křik reakce, ale významnější je, že to vyvolalo ne smírné nadšení mezi masami, což přinutilo venizelovské vůdce a jejich listy, dokonce i nejreakčnější, aby otevřeně prohlásili, že je povinností venizelovské strany splnit tyto závazky, které jsou částí jejich programu. Pod tlakem vy

volaným i v masách protivenizelovských změnily protive nizelovské listy taktiku a tvrdí nyní, že je zradou, podepi suje- li buržoaznístrana pakt s komunisty, a že tyto požadav ky nejsou proveditelné. Touto lidovou a konkrétní politikou dokázala naše strana, že je stranou řeckého lidu, a ukázala mu, že jedině společnou a jednotnou akcí může být potřena bída, hlad, fašismus a válka. A v těchto bojích jsme my,

řečtí komunisté, svojí aktivitou dokázali, že jsme jedinými pokračovateli revolučních tradic tak heroického lidu, jakým je lid řecký, a že jedině my můžeme učinit Zz dnešního Řecka hladu a bídy svobodnou a šťastnou zemi.

Několik slov o naší agrární politice. U nás 67 % obyvatel 211

stva jsou zemědělci. Ale přes všechen námi docílený pokrok není náš vliv mezi zemědělci velký. Aby usnadnil koncen traci venkovských mas v boji proti měšťáckofeudálnímu vykořisťování, proti fašismu a válce, VI. sjezd naší strany rozhodl pracovat k vytvoření jediné agrární strany místo ně kolika agrárních stran dnes existujících a vytvořit stranické organizace na venkově. Zahájili jsme tuto práci a přes odpor agrárních vůdců v mnohých vesnicích naši soudruzi spo lečně s místními kádry agrárních stran začali tvořit výbory sjednocené agrární strany. Úspěch této práce bude mít roz hodující vliv na politickou situaci v Řecku. Pokud se týče odborové jednoty, dělali jsme a děláme vše pro její uskutečnění. Reformističtí vůdcové užívají všech prostředků, aby zmařili naše úsilí. Ale národního kongresu jednoty, který organizují jednotné odbory, a akce dělnických mas za jednotu zúčast ňují se i reformisté, a to nám dává důvěru , že všechny pře kážky budou překonány. Musíme dodat, že ani na okamžik jsme nepřestali kritizovat taktiku reformistů a že to nejen nezabránilo naší práci, naopak podstatně ji usnadnilo a při nutilo reformistické vůdce, aby upustili od taktiky prostého zamítání.

My, komunisté, držíme vysoko rudý prapor, symbol osvo bozovacího boje našeho národa. A voláme s vámi : Kupředu, kupředu za osvobození našich národů, za zničení fašismu,

za konečné vítězství, za sověty ! Ať žije Komunistická strana

Československa ! Ať žije Komunistická internacionála Le ninova a Stalinova ! Ať žije náš vůdce soudruh Dimitrov ! (Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk, volání: „ Ať žije sovět

ské Řecko !“ „ Ať žije Komunistická strana Řecka !“)

D., Moravský Šumperk Soudruzi a soudružky ! Dnešní sjezd Komunistické strany Československa má pro proletariát Československa tentýž

historický význam jako VII. světový kongres Komunistic 1 „ Die Rote Fahne “ , č. 91 , 17. dubna 1936, uvádí, že diskutoval s. Duschanek . 212

ké internacionály pro světový proletariát. VII. světový kon

gres KI nám dal správné pokyny pro vytvoření akční jednoty, pro organizování jednotné fronty se socialistickými stranami. Také v našem kraji jsou tato historická usnesení vítána. Vyvo lávají mezi pracujícími nadšený ohlas. Představovali jsme si však provedení těchto usnesení velmi lehkým . Propagovali jsme jednotnou frontu , podávali jsme socialistickým stranám nabídky jednotné fronty, současně však jsme přestali kriti zovat politiku vůdců sociální demokracie, politiku spolu práce s buržoazií. Nejraději jsme o politice sociální demokra cie vůbec nemluvili, abychom jednotnou frontu, která ve sku tečnosti ještě nestávala, nerušili. Poctiví sociálně demokra tičtí dělníci se stali vůči nám nedůvěřivými, počali nám

nerozumět a naši soudruzi v organizacích byli touto politi kou jednotné fronty zemdleni. Soudruzi, také v otázce obrany republiky a demokracie jsme se dopustili v našem kraji chyb. Stavěli jsme ji tak, že právě u henleinovských dělníků byl vzbuzen dojem , jako bychom se chtěli s touto demokracií, 8s tímto režimem , který

je jimi nenáviděn , smířit . Po uveřejnění článku soudruha Gottwalda „ Za správné uplatnění linie VII. světového kon gresu“ nevyskytla se v našem kraji ani jedna organizace, ani jeden člen, který by chtěl dřívější nesprávnou politiku brát v ochranu. Učili jsme se z těchto chyb, rozvinuli jsme diskusi o chybách strany před celým dělnictvem v našem kraji. Po ukazovali jsme hrdě na to, že jen komunistická strana jako

jediná skutečná zastánkyně všech vykořisťovaných a potla čovaných může si dovolit vystoupit před masy a diskutovat

ve vší veřejnosti o své politice a chybách . Jsme hrdi na svého vůdce, soudruha Gottwalda, který vystoupil radikálně za správné provádění usnesení VII. světového kongresu. Soudruzi, zaznamenáváme v poslední době, v přípravách VII. sjezdu strany v našem kraji řadu úspěchů na správné linii, které předáváme sjezdu jako dar. Podařilo se nám vy tvořit akční jednotu většiny kameníků v kamenickém území ve Slezsku. Podařilo se nám tam vytvořit jednotnou frontu 1 V českém vydání bylo vypuštěno 18 řádků všeobecně známých tezí, jež jsou v plném znění v německém vydání, str. 152. 213

kameníků proti vůli reakčních vůdců sociální demokracie. Vedli jsme v tomto území úspěšnou stávku, které se zúčast nila většina závodů. Stávkovalo 800 kameníků nejen za po

žadavky hospodářské, nýbrž také za politické, za politická práva a svobody sudetského lidu. V Bruntále se nám poda řilo zlomit masový vliv Henleinovy strany na dělnický stav. Soudruzi, Bruntál je první okresní město – snad v celých Sudetech, kde vliv SdP na dělnický stav byl rozbit. (Po tlesk .)

Vytvořili jsme, a to je další úspěch, který chceme straně předat darem, práceschopné krajské vedení ve smyslu vý . chovy pevných kádrů (potlesk), které provádí samostatnou krajskou politiku. Jsme pod vedením soudruha Gottwalda a ústředního výboru na cestě k tomu, abychom se v našem kra ji stali rozhodující antifašistickou silou . Vedle těchto politických úspěchů můžeme zaznamenat řadu úspěchů organizačních. Přivedli jsme do strany od po slední řádné krajské konference 300 bojovníků. ( Potlesk .) Vytvořili jsme 3 závodní buňky, 7 skupin mládeže, jednu skupinu přátel Sovětského svazu a slibujeme na tomto histo rickém sjezdu, že budeme v tomto smyslu bojovat dále. Neustaneme v Sudetech dotud, pokud neučiníme neškodný. mi nenáviděné nepřátele sudetoněmeckého lidu, lancknechty sudetoněmecké a říšskoněmecké buržoazie, abychom v bratr

ském svazu s českým proletariátem a ostatními národy v ČSR а

vybojovali socialistický společenský řád. Ať žije vůdkyně pracujícího lidu všech národů, Komunistická internacionála ! Ať žije náš vůdce soudruh Gottwald ! Ať žije vůdkyně pracu

jícího lidu národů v Československu, KSC ! (Potlesk.) V

M., Zlín

Soudruzi a soudružky, přináším VII. sjezdu pozdrav děl níků, kteří mají malou politickou svobodu , kteří jsou nejvíce

vykořisťováni, od dělníků Baťovky. (Potlesk .) Baťa používá 1

„ Die Rote Fahne“, č. 91 , 17. dubna 1936, uvádí jako diskutují

cího s. Martince. Viz též „ Rudé Slovácko “ , č. 16, 18. dubna 1936. 214

týchž metod jako Hitler. Vyhazuje naše soudruhy ze závo dů, nedává jim možnost práce a zlínská policie je známá v postupu proti dělníkům . Naše strana přes tento ohromný teror stále více získává v řadách Baťových zaměstnanců iv celém okrese. I v posledním čísle časopisu „ Zlín “ je člá nek, že komunisté v poslední době věnují stále větší pozor nost závodu, a mezi jiným se zde píše, že Moskva kopíruje

Zlín. To vyvolalo velký odpor v řadách dělníků -baťováků. n Dostávali jsme řadu dopisů, které nesouhlasily s vývody firmy Baťa, a do tří dnů se v odpověď objevilo zvláštní vy

dání ,,Baťováka“ .

Druhou odpovědí je, že je vyslán národní socialista, který je zaměstnán u Bati, jako delegát do SSSR, aby se tam na vlastní oči přesvědčil Oo životních podmínkách dělníků v SSSR, a až se vrátí, řekl svým kamarádům, co viděl, a odhalil úplný nesmysl psaný v Baťově týdeníku. Třetí odpovědí Baťovi bude, že po VII. kongresu rozšíříme ještě více své hnutí na celém okrese, že zde vytvoříme jed notnou frontu aa získáme našeho spojence v řadách domkářů

a malorolníků, kteří stejně trpí, kterým je vzata možnost přivydělat si, kteří nemohou za dnešních podmínek žít. Jsem pevně přesvědčen, že se nám to podaří, neboť právě tím, že komunistická strana ukazuje dělníkům, jak se mají bránit, staví se v čelo jejich hnutí, získává tyto dělníky . Od posled ních okresních voleb na podzim , z kterých jsme vyšli vítězně, jsme naše organizace rozšířili o 100 % . Založili jsme Komso mol, mladí soudruzi si vytyčili úkol získat do řad Komsomolu mladé ženy a muže z Baťova internátu . ( Potlesk.) Máme-li

v nynější tak vážné době splnit své úkoly, máme-li zarazit nástup fašismu, udržet mír a vytvořit jednotnou frontu, musíme odstranit nedostatky strany na poli kádrů, neboť, jak řekl soudruh Dimitrov na VII. kongresu KI, veškerá usnesení zůstanou na papíře, nebude - li lidí, kteří je dove dou provádět . (Potlesk.) Je nutno, aby otázce kádrů byla po VII. sjezdu věnována veliká pozornost . V našem okrese stavíme si úkol dobýt Baťovku. Také Ba ťovka musí být rudá, a budeme se přičiňovat , aby se ko munistická strana na celém moravském Slovácku stala dů ležitým politickým činitelem. (Potlesk.) 215

M.-, Hodonín

Soudruzi, jako funkcionář, předseda odborové skupiny

sociálně demokratické, vystupuji, abych vám objasnil, že není možno reformistům nadávat, ale že je třeba vyvinout v závodě aktivní činnost, abychom se stali funkcionáři. Když byl u nás proveden útok na mzdy, když měla být zru šena kolektivní smlouva, tu sociálně demokratičtí dělníci,

vychováváni v duchu třídního míru, čekali, že jejich špičky vystoupí na obranu kolektivní smlouvy. Vůdci tuto náladu hasili, namlouvajíce dělníkům , že je lepší menší zlo než velké. Tu jsem vystoupil já, komunista , a řekl jsem : ,, To není správ ná práce . Dnes ustoupíme, dáme jim prst, zítra druhý a třetí den celou ruku.“ Po mém jednoročním členství tito soudruzi

viděli, že jako komunista postupuji správně, že ukazuji správnou cestu, a zvolili mne za předsedu odborové organi zace. Hned po mém zvolení vypukla na Horehroní stávka dělníků. Mezi dělníky sebrali jsme pro tuto stávku 101 Kč. Dali jsme podpisovat 3 petiční listiny, první za veřejný pro dej rudého tisku. Sociálně demokratičtí vůdci říkali: ,,To je

komunistický trik , nechodte na to.“ Říkali jsme : ,,Jak tedy chcete bojovat? My musíme na závodě postupovat společně. “ Další listina byla za propuštění Thälmanna a třetí proti zá kazu cvičení žactva v JPT. Všechny tyto petiční listiny byly

podepsány dělníky našeho závodu. Chci tím říci, že doká žeme všechno, ale musíme se dovést veřejně zastat denních

požadavků dělnictva. Končím a říkám : „Není pevnosti, kterou bolševici nedobudou !“ ( Potlesk .) Přestávka .

1 ,,Rudé Slovácko “ , č. 16, 18. dubna 1936, uvádí jméno Magdálek. 216

Odpolední jednání Soudruh Zápotocký zahajuje v 13.15 hod. odpolední jedná ní sjezdu.

Posmrtná vzpomínka na soudruha Töröka Jménem předsednictva sděluji sjezdu smutnou zprávu , že z našich řad odešel náš poctivý pracovník a spolubojovník sou druh Török ze Zakarpatska. Soudruh Török léčil se zde v Praze v nemocnici a dnešního dne skonal. Zemřel v mladém věku

38 let. Soudruh Török hned od svého mládí byl vždycky na straně dělnického hnutí a proletariátu. Již ve válce jako zajatec měl příležitost seznámit se s ruským proletariátem a zúčastnit se

jeho bojů za svobodu. Byl v maďarské Rudé armádě a zúčastnil se s ní bojů maďarského proletariátu . V roce 19231 vstoupil do komunistické strany. Byl kandidován roku 1929 za poslan ce a roku 1931 povolán do sněmovny, když byl zbaven mandátu soudruh Sedorjak. Soudruh Török byl vždycky poctivým , pře svědčeným komunistou, vždycky hájil správnou linii strany , pracoval jako masový pracovník mezi zakarpatským lidem a

tento lid chová k soudruhu Törökovi své největší přátelství. Pro

volávám jménem sjezdu: Čest práci soudruha Töröka, čest jeho památce !

( Sjezd vyslechl tento projev stoje a provolal práci sou druha Töröka čest.)

Dopis spoluzakladatele KSC senátora Hakena Zápotocký: Sjezdu došel pozdravný přípis od vám všem známého spoluzakladatele KSČ soudruha Hakena, který taktéž nemocí je upoután tak, že se našeho sjezdu nemůže zúčastnit. Soudruh Haken ve svém dopise mezi jiným píše :

„ Jsem k slzám zarmoucen , že nemohu být aktivním účast 1

· Správně v roce 1921 . 217

níkem tohoto význačného sjezdu KSČ, již jsem spolubudoval, na jejíchž všech sjezdech a konferencích jsem aktivně spolupra coval.

Myslím , že je zcela přirozené, že jsem se v tyto dny trochu zadíval do minula. Ale ujišťuji vás, že jen tak letmo. Jsem da

lek toho, abych se stavěl do muzea . Mé myšlenky týkají se dneška a zítřka, na nějž celý dosavadní život naší strany byl pouhou přípravou. Ušetřit pracující lid pekla nové války, pekla fašistické dikta tury , vznítit jej v nástup na změnu politické moci a hospodářské a sociální struktury celé společnosti: toť tak veliký všelidský, vykupitelský cíl, že stojí za to pro něj bojovat i trpět i přinést nejtěžší oběti ... Ale je též třeba vnést do celé strany živý oheň

vnitřního přesvědčení a obětavého nadšení vyznavačů a bojovní ků nového řádu , nového života ...

A tak, soudruzi a soudružky, dejme se na pochod a jděme si pro celou pracující třídu. Hurá ! Haken . "

(Bouřlivý potlesk. Volání : „ Ať žije soudruh Haken !" )

Deputace družstevníků z Liberce Zápotocký: Na sjezd dostavila se deputace osazenstva libe reckého družstva ,, Vorwärts " .

P.: Soudružky a soudruzi ! Jménem a z pověření 300 lidí čítajícího osazenstva krajského konzumního spolku ,,Vor wärts “ v Liberci přináším VII. sjezdu strany revoluční bo jovné pozdravy. Henlein dostal ve volbách v severních Čechách více než

polovinu všech hlasů . Našemu družstvu připadá proto v boji proti henleinovskému fašismu velká úloha. „ Vorwärts“ vždy stál v čele boje pracujících mas proti drahotě, proti kořist nictví české a německé buržoazie. Důležitým činitelem při tom je kromě revolučního kádru i osazenstvo družstva . Za

městnanci družstva slibují VII. sjezdu strany a jejímu bolše vickému vedení, že budou věnovat své síly ještě více než

dosud tomu, aby „ Vorwärts“ splnil své úkoly ve smyslu 218

usnesení VII. sjezdu, aby vedl do boje nejen svých 16 000 členů, ale veškeré pracující masy v lidové frontě. Zdravíme mohutný čin proletářské solidarity pražské „ Včely “ , jež chce do nouzových území německých posílat týdně za 1000 Kč zboží, a slibujeme, že rovněž učiníme vše pro zpevnění bojovného svazku českých a německých pracujících. 9

Pod vedením soudruha Gottwalda a Köhlera se nám po

daří vítězně zakončit náš boj v německých územích . Vor wärts ! (Potlesk.)

Deputace opozičních domovinářů Zápotocký: Na náš sjezd se dostavila ze slánského, kolín ského , rokycanského, poděbradského a mnichovohradišť ského kraje osmičlenná delegace opozičních domovinářů a malorolníků. (Bouřlivý potlesk, volání : ,,Ať žije lidová fronta dělníků a rolníků !“ ) V delegaci je přítel Karafiát, jeden ze za kladatelů ústřední Domoviny. (Bouře potlesku.) Za delegaci promluví přítel Bílý. Bílý: Přátelé ! My, opoziční domovináři, zdravíme váš VII. sjezd komunistické strany a děkujeme vaší straně za to, že ona to byla, která nám, opozičním domovinářům , otevřela oči, co se týče různých nesrovnalostí cenových hospodářských produktů, z nichž hlavní a zásadní otázkou byla cena řepy.

Jak víte mnozí z vás, cena cukrovky byla 12 Kč za metrický cent, tedy cena podvýrobní. Avšak na druhé straně cukro vary, hlavně rafinérie, vydělávaly těžké milióny. My, opo ziční domovináři, chtěli jsme zvýšení ceny cukrovky z těch miliónů , tedy zisků cukrovarů . Proti tomuto jistě oprávně

nému požadavku postavilo se vedení Ústřední jednoty ře pařů v čele s panem ředitelem Nebeským, a aby se opozič ních domovinářů -řepařů lehce zbavil, začal je z organizace řepařů prostě vyhazovat. Tedy pánové, to je ten nejlehčí a nejpohodlnější postup. Ale pánové z Ústřední jednoty ře pařů zapomněli si přiznat, že v roce 1906, v tom velkém ře 1 V německém vydání: „ die wöchentlich zur Unterstützung der deutschen Gebiete 1000 Kč auslegt “ (str. 156) . 219

pařském boji, řekl zakladatel řepařské organizace Antonín Švehla : Hydra cukerního kartelu musí být zničena, pokud je čas . A pánové, kdo je spojencem cukrobaronů aa cukerního kartelu než zase ti páni, kteří sedí na dvou židlích , to je na

jedné straně zastupují řepaře a na druhé straně jsou ve spo jení s Länderbankou, která ovládá celou řadu cukrovarů a rafinerií. Pozemková reforma nám drobným nedala půdu anebo jen nějaké zbytky. Proto chceme parcelaci, které však se bojí naše popřevratová šlechta zbytkařů a statkářů, která brzdí tento náš boj. Když v únoru tohoto roku byla valná

hromada republikánské strany ve Slaném, žádali jsme tam předsedu poslanecké sněmovny pana Malypetra, aby se za sadil za tento požadavek stran nové parcelace, a odůvodňo vali jsme svůj požadavek tím, že jsme nesoběstační. Ale na to on nedal žádnou kladnou odpověd, protože povětšině

majitelé zbytkových statků jsou jejich vlastní příslušníci. Zrovna tak je tomu s obilním monopolem. Na jedné straně jsou tu veliké přebytky a na druhé straně lidi hladovějí a nám drobným zemědělcům nepřinese monopol také na prosto žádný prospěch. My nejsme příslušníky vaší strany, veřejně to prohlašujeme, my jsme opoziční domovináři, přesto však se obracíme k vašemu VII. sjezdu nejen se srdečnými projevy a přáním plného zdaru vašemu sjezdo vému jednání, ale zároveň žádáme od vás, aby také váš VII . sjezd se zabýval postavením nás, drobných a střed ních zemědělců. My se chceme s vaší stranou a zároveň se socialistickými stranami i se Svazem lidových zemědělců v Československu včlenit do široké lidové fronty dělníků, rolníků a živnostníků. Jsme přesvědčeni, že jen tato lidová fronta pracujícího lidu všech odvětví je schopna ubránit a uhájit životní podmínky a potřeby a odrazit všechny těžkosti, které dnes na nás, drobný venkovský i městský lid, tak dolé hají. Proto ještě jedenkrát my, členové přípravného opozič ního výboru, zdravíme váš VII . sjezd bouřlivým provoláním Zdar !

(Bouřlivé ovace a volání : „ Ať žije lidová fronta dělníků a rolníků .“)

Soudruh Krosnář vystupuje k příteli Bílému na tribunu a odpovídá mu : 220

Ve jménu vás všech, celého našeho sjezdu, slibuji delegaci domovinářů a malozemědělcům celého Československa, že

jejich boj proti velkokapitálu, velkostatkářům za jejich existenční požadavky a práva proti našim společným nepřá telům budeme ze všech sil podporovat a že boj za lidovou frontu dělníků , rolníků a živnostníků je velikým naším bo

jem za uskutečnění základních požadavků domkářů a drob ných i středních zemědělců. Nejen za lepší život dělnické třídy, ale i za lepší a svobodný život pracujícího rolnictva a za skutečnou parcelaci panské půdy, oddlužení, novou da ňovou reformu, spravedlivou cenovou politiku pro drobné zemědělce a za všechna demokratická práva i zemědělského lidu, svobodu a mír všech pracujících.

(Bouřlivý potlesk. Soudruh Krosnář podává si ruku s Bí S

lým za nadšení celého sjezdu. Volání: „Dělníci a pracující rolníci, spojte se !“Sjezd zpívá 1. a 2. sloku ,,Internacionály “ .)

Volavka, Praha Soudruzi a soudružky! Vážení přátelé domovináři, funk cionáři a členové Ústřední jednoty řepařů !

Před několika týdny zasedal u nás v Československu také jeden sjezd. Avšak to byl sjezd bez diskuse. To byl sjezd bez volených delegátů. Neboť demokracie na tomto sjez du byla prohlášena za disciplínu. Zasedal sjezd agrární strany.

A na tento sjezd agrární strany, na sjezd zbytkařů, velko statkářů , cukrobaronů , lihovarníků, fabrikantů a finančních

machrů z Kooperativy a spekulantů z Obilní společnosti neměli přístup, mandáty, neměli volnost a svobodu svého projevu naši kamarádi a přátelé domovináři, malozemědělci, členové dorostu a malozemědělští funkcionáři organizací

i družstev při agrární straně. Proto také ze 6 krajů vyslali

domovináři a organizace Ústřední jednoty řepařů svou de legaci, své skutečné a autoritativní vůdce, aby přišli se po dívat jako bratr k bratru mezi nás, doprostřed našeho sjezdo vého jednání, aby se na vlastní oči přesvědčili, aby jako 221

hosté mezi námi na vlastní uši slyšeli, jak nám leží na srdci osud nejen dělnické třídy, ale i osudy a existence zemědělské ho a živnostenského lidu .

Proto s upřímnou radostí a z plných svých srdcí vítáme vás, milí a drazí kamarádi a přátelé, zástupci Domovin a malozemědělských organizací při agrární straně uprostřed

našeho sjezdového jednání. (Potlesk. Delegace Domovin po dobu řeči soudruha Volavky sedí v předsednictvu sjezdu .) Chceme vám, přátelé, postavit proti sobě také výsledky, obsah a cíle sjezdu statkářů, zbytkařů a agrárních kapitalistů a sjezdu dělnické třídy, rolníků a živnostníků v Československu, kterým je náš VII. sjezd. Soudruh Gottwald v sobotu ve svém referátě vyložil nám a

všemu lidu v ČSR, co znamená ve fašizačním procesu v ČSR, jakou významnou roli hraje v koncentraci reakčně fašistic kého bloku právě ta klika Stoupalů, Vraných , Klinderů a

spol. v agrární straně. Jakou roli hrají tito páni z reakčního vedení agrární strany v kuplování se české reakce sS Henlei nem, s Hlinkou a i s Hitlerem a jak páni ukázali lidu své karty v prosinci. A jak na této cestě, jak v této kalvárii zemědělského lidu

jít dál a zakrýt to mlhovinou pozlátek aa demokratických slov lidu to byl duch jejich jednání. Výsledek jednání jejich sjezdu byl užší spolek Beranů s Preissy, nebo „ spolupráce zemědělské demokracie Hodžů s průmyslovou demokracií Preissů “ .

Naproti tomu celým jednáním a referáty i svobodnou de batou na našem sjezdu táhne se jako červená nit jedna základ ní otázka :

Jak zabránit fašismu a válce, jak bojovat za mir, práci, půdu

a svobodu a jak otevřít všemu pracujícímu lidu v ČSR bránu V

do nového, lepšího a štastného života ?

To je obsahem a cílem našeho sjezdu. Proto soudruh Gottwald volá k lidu : „ Jednotnou frontu děl nické třídy a širokou lidovou frontu v ČSR – za každou cenu !“

A tato lidová fronta proti fašismu, lidová, protifašistická obrana všech národů ČSR proti Hitlerovi, ale i domácím hitlerčíkům – to předpokládá pevný svazek dělníků aa rolníků a spolupráci jejich organizací. Jestliže máme tento bratrský -

222

svazek uskutečnit, pak to v prvé řadě pro nás znamená boj o Domovinu , dorost, o deseti- aa stotisícové malozemědělské orga nizace a družstva, to znamená aktivní naši pomoc domovinářské a malozemědělské opozici, s jejíž pomocí porazíme a vyžene me z těchto organizací pány a nepřátele dělníků i zemědělců ven .

Čili, máme-li odstranit izolovanost dělnické třídy od rolnictva v ČSR, musíme v prvé řadě izolovat v Domovinách a v malo

zemědělských organizacích při agrární straně zbytkaře, velko statkáře , cukrobarony, lihobarony a podobnou partu Stoupalů , Vraných, Kahánků, Malypetrů a Beranů. (Potlesk.) A v této souvislosti chci v několika slovech ukázat, nejen jak silného, mocného a nebezpečného máme společného nepří

tele, ale zároveň na jak vratkých a písčitých základech spo čívá jeho moc, jeho síla na vsi.

V ČEM JE SÍLA REAKČNÍHO VEDENÍ AGRÁRNÍ STRANY PŘEDEVŠÍM

To nejsou jenom cukrovary, lihovary, velkostatkářská půda, okresní hejtmani, policajti a podobně. To je především ohromná organizace, masová základna na vsi a dnes i jejich

vpád do města. To je skutečnost, že svými panskými, de magogickými hesly, svou reakční ideologií drží statisícové zástupy drobného zemědělského lidu pod svým diktátem , pod svým nebezpečným vedením. V tom je to především, co ještě plně nemohou pochopit naši zemědělští přátelé a funkcionáři ze socialistických stran a svazů a co nechtějí vě domě pochopit někteří vedoucí funkcionáři, zejména sociál

ně demokratického Svazu domkářů a reakční klika Bechyňo va a spol. ve vedení sociálně demokratické strany.

Máme tady od opozičních delegátů, kteří se přece na sjezd agrární strany dostali a prošli jako delegáti zbytkařským sítem, přesnou organizační zprávu z agrárního sjezdu. Je třeba zde právě ukázat, co to agrární strana je :

Agrární strana, základní politická organizace, která stále více se stává politickou frakcí kulaků, statkářů, má 344 okres 223

ních organizací, 99 krajských a obvodových sekretariátů, kromě

dalších desítek okresních sekretariátů. Členů této politické organizace není tak veliké množství, avšak hlavní síla těchto zbytkařských a kapitalistických frakcí spočívá v ohromných,

početných i statisícových masových organizacích , frakčně ovládaných a pevně připoutaných k agrární straně. A to jsou především široké organizace malozemědělců aa domkářů ,

odborové, masové „ nepolitické“ organizace, jejichž členstvo

a celé organizace do politiky agrární strany, resp. jejího reakčního vedení, „ nemají co mluvit“. Jde tu především o československou Domovinu , o odborovou organizaci těch nejdrobnějších , domkářů a malorolníků. Ta má na 100 000 členů. Jde tu o republikánský dorost, který

vykazuje rovněž přes 100 000 členů vesnické a zemědělské mládeže. Jde tu o kluby a sdružení agrárních akademiků, kde je organizována většina pokrokových studentů z venkova . Odborová jednota , žluťácká organizace Chloupků a spol., má 110 000 členů.

Dále jsou to jednotné masové odborové zemědělské organi zace , ovládané frakčně agrárním vedením , avšak v nichž jsou organizováni zemědělci bez rozdílu ze všech politických

stran . Je to především Ústřední jednota řepařů asi s 80 000 členy. Je to povinná organizace Ústřední jednota chmelařů s desetitisíci členy, jsou to masové organizace bramborářů , pěstitelů zeleniny, Inářské organizace, vinařů , zahradníků, mlynářů , živnostníků, veterinářů atd. atd. Od selských jízd 8 30 000 členy přes meliorační, elektrárenské svazy , přes Svo bodné učení selské, zemědělský rozhlas až ke Svazu proda

vačů tabáku. Přes 60 takovýchto masových organizací ovlá dají frakce kulaků, zbytkařů a reakční kliky ve vedení agrární strany. A kde jsou jejich zemědělské rady, poloúřední orgány ? Na 15000 vesnic v Československu máme zde 12 000 agrárních družstev . To znamená v praxi skoro v každé vesnici sekre .

tariát agrární strany. Celkem podle organizační zprávy ze sjez du agrární strany je takto proorganizováno ve všech těchto orga nizacích celkem přes 1 milión zemědělců (jeden i několikrát).

Je pak zajímavé dokončit tento přehled cifrou 1 200 000 ode vzdaných hlasů pro agrární stranu v květnových volbách . 224

1

1

V tom je síla a moc reakční kliky agrární strany přede

vším . Schválně před naším sjezdem demonstruji tuto ohrom nou sílu a organizační síť a strukturu agrární strany. Řeknete: а

silný nepřítel, který ovládá takovou organizační základnu . Ohromný kolos ! To je sice pravda, avšak, soudruzi, říkám to

po dobré úvaze, a přátelé z Domoviny mně to potvrdí: TO JE KOLOS, KTERÝ STOJÍ DNES JIŽ JEN NA HLINĚNÝCH NOHÁCH !

( Potlesk .) A proč ? V čem to vězí ? Podívejme se, soudruzi, především na to : na jakých poli

tických heslech, akcích, ba dokonce v jakých velikých bojích, třeba sebevíce demagogicky vedených, tato masová základna

agrární strany vyrostla ? Zejména Domovina a řepařské orga nizace. Za druhé, jak silný, demokratický, soudruzi, histo ricky demokratický, husitský duch selských rebelů, protifašistic ký duch vzhledem k sociálnímu složení těchto masových orga nizací vězí hluboko v krvi, v myslích, v hlavách, v těch pověst ných českých tvrdých selských palicích ? Zemědělský lid vždyc ky žije jednou nohou ve vzpomínkách na zlaté staré časy, aspoň jednou nohou je v historii svých slavných dnů svého

hrdinného boje proti pánům. Žije ze značné míry ve vzpo

mínkách na své husitské lidové vůdce. Žižky, Prokopy Holé, na své Kubaty, bojovníky o půdu, na své Koziny, obhájce svých práv, na své selské rebely a bohatýry, slovenského Já nošíka, který bohatým bral, chudým dával a panskou křivdu krutě mstil. Tyto historické kořeny demokratismu a tradice bojů proti pánům na vesnici v lidu jsou a s protifašistickým bojem ožívají.

Základní problém, to nové v situaci v agrární straně, spo čívá v tom :

Agrární strana vyrůstala a budovala svoje masové orga nizace jako selská strana selského buřiče aa rebelanta Alfonse Štastného z Padařova v hospodářském a do roku 1918 i v ná rodním boji proti lichvářskému kapitálu, v boji proti cizácké šlechtě o její půdu, v boji proti cukrobaronům a proti na 15 Protokol

225

cionálně potlačovací politice habsburských feudálů a ně meckého a madarského kapitálu. Organizace agrární strany

rostly v tomto boji a ten duch protikapitalistický, ale i duch a stará hesla o rovnoprávnosti národů (např. Kollár : „ Sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou !“ Hus : „Pravdy každému přejte !" ) jsou hluboko zakořeněny v samých těchto organizacích. Avšak za 35 let prodělala agrární strana v dě jinách snad ojediněle rychlý vývoj od strany selského lidu ke straně finančního kapitálu , úzce srostlého ( v tomto vývoji) s novou agrární zbytkařskou a statkářskou šlechtou . Od strany Al. Šťastného, buřiče proti úrokovému otroctví, ke straně

Klindery a dr. Švehly, kteří svými družstevními centrálami a bankami drží téměř všechen zemědělský úvěr. Od strany,

která vedla v letech 1905 – 1907 veliký boj řepařů (stávku řepařskou !) proti cukernímu kartelu, ke straně Stoupalových cukerních koncernů a Moravské agrární banky. Od strany, která razila heslo rozdělení panské půdy, ke straně zbyt kařů a velkostatkářů, kteří vlastní 43 % veškeré výměry

půdy v ČSR atd. , ke straně zbytkaře Vraného s 1400 ha půdy. Proto dnes rolníci se nesrážejí s nějakým neznámým, ano nymním lichvářem , kapitalistou, s nějakou „ cizáckou “ šlechtou, ani s nějakou anonymní burzou, proti níž by vedlo svoji demagogickou argumentaci vedení agrárně finančních

pirátů, zbytkaři nebo páni z obilního monopolu z agrární strany. Kdepak ! Dnes každý domovinář má toho zbytkaře, který ho v letech 1919–1936 okradl o půdu, na dosah ruky, dokonce jako důvěrníka ve své vlastní Domovině. Nejde o nějakého židovského lichváře, ale o podnik vůdců agrární strany Klindery, Stoupala apod. Krátce a dobře : Nová situace na venkově a v agrární straně spočívá právě v této době v tom: Ve všech základních , řekl bych

pěti základních požadavcích a právech drobných a středních zemědělců :

1. v otázce půdy, 2. v otázce dluhů a úroků, 3. v daňovém útisku, 4. v cenové politice, 5. v tradičních demokratických právech a v otázkách nezávislosti českého národa a boje za rovno právnost ostatních národů -

– v tom se dnes na ostří nože sráží nespokojená, často 226

v boji prošlá masová základna, ba celé statisícové maloze mědělské organizace bezprostředně a přímo s finančně kapi talistickým , zbytkařským a fašizujícím se vedením agrární strany.

A právě v tomto roce , v důsledku dlouholeté agrární krize

a dnešní deprese kapitalismu v ČSR a s jejich perspektivou spolku Berana s Preissem v budování reakčně fašistického

bloku a kursem na fašistický Berlín – právě v této době je všech 5 základních rolnických problémů v jednu dobu (což

nikdy nebývalo) stejně otevřených na vsi, stejně aktuál ních a stejně bezprostředních. Čili lidově řečeno: „ Páni seli vítr a teď cítí, že se na ně z vesnic valí bouře ! “ V řepařských oblastech, v knížectví pana Malypetra, už v letošním řepař ském boji přehnal se prvý oblak s domovinářským krupo bitím .

V tom je to nové, co zde právě ve všech základních otáz kách rolnictva nebylo .

A kdy se zbortí ten pyšný Babylón reakční kliky agrární strany, kdy se odtrhne ta ohromná masová základna malo

zemědělských organizací od reakčního vedení agrární strany se všemi poctivými a demokratickými a protifašistickými skupinami uvnitř samého vedení a opustí spolek s buržoazií a pány a vtáhne do spolku s dělnickou třídou – do lidové fron ty – to závisí především , soudruzi a přátelé, kteří jste pro li dovou frontu, dnes na tom, jak brzo a jak lidsky, česky, slo vensky, madarsky (v jiné verzi ovšem proti Henleinovi ně mecky) to my, komunisté, dovedeme rolnictvu říci, jak v drobné práci, v bojích, v marši, jak říká soudruh Gottwald , s pomocí a ruku v ruce s vámi, domovináři a členy agrárních organizací, jim dovedeme demagogy Stoupaly a zbytkaře

Vrané a spol. odhalit a zase jen v hospodářském a politickém boji je dovedeme za neobyčejně příznivé situace strhnout na stranu dělnické třídy a osvobodit a vyrvat je z chomoutu pánů a vesnických a okresních diktátorů .

227

A TEĎ KUDY NA TO ? JAK DO TOHO ?

Jak to v historii Domovin , ve vývoji řepařských, chmelař ských organizací, ve velikém vývoji celého agrárního druž stevnictví našim přátelům a celým jejich organizacím ne naší partijní hantýrkou, ale jejich řečí, jejich životem , kte rým prošli v organizacích, ukázat ? Jak argumentovat ? Jak dnešní tvořící se opozici pomáhat ? Jak v boji v podstatě za stejná nebo podobná hesla, na nichž organizace vyrostly - izolovat reakční agrární vedení, zrychlovat uvnitř strany

diferenciační proces a budovat v ohni masových bojů celých organizací při agrární straně proti kapitalistickému a zbyt kařskému vedení této strany — lidovou frontu dělníků, rolní ků a živnostníků za práci, chléb, půdu, svobodu a mír ?

Pokusím se o rozbor dnes dvou nejožehavějších požadavků

a práv rolnictva. Je to z 5 uvedených první a poslední: Půda a demokratická, politická práva a lidová obrana proti válce, proti Hitlerovi a domácím hitlerčíkům .

K OTÁZCE PŮDY V roce 1919 a 1920 vedla česká buržoazie, česká nová fi

nanční šlechta, svůj tuhý konkurenční zápas se silným ně meckým finančním kapitálem opírajícím se o německou a

madarskou šlechtu. A to bylo v době prvého poválečného kola

revolucí, brzy po velikém Říjnu, v době prosincové stávky u nás a v době, kdy na Mělnicku a v desítkách obcí lid sám sahal na panskou půdu.

V této době agrární vedení a Švehla mohli razit heslo : „ Nacionalizace půdy !“ „ Parcelace šmahem ! " Jim šlo 0o ventil revolučnímu hnutí na vsi, o oslabení cizácké maďarské aa ně

mecké židovské šlechty, ale i o vytvoření kulacké a zbytkar ské základny české buržoazie na vsi a o uchvácení desítek

podniků zemědělského průmyslu agrárně kapitalistickým 228

vedením do svých rukou . Lid volal po „parcelaci šmahem“. To heslo vzala na svůj štít agrární strana. A na něm, na tomto jejich „boji o půdu“ , začala budovat Domoviny a vybudova la nejen svoji hlavní masovou pozici na vsi, ale při velikých

chybách socialistů, později levice a KSČ, kteří stáli proti par а

celaci, se pánům podařilo na dlouhou dobu k buržoazii při poutat rolnictvo a vesnickou chudinu. Domoviny vyrostly

z parcelace, žijí dosud kolem parcelace a boje o půdu stále. To je obsah jejich života . Ovšem , situace se dnes radikálně změnila ! Letos je pozem

ková reforma ukončena. A výsledek ? Jaký nastal přesun půdy pozemkovou reformou ? Není a nebude prý oficiální statistiky. A to už říká vše. Skutečný přesun podle dr. Kli meckého, žádného bolševika, ale redaktora ,,Národních listů “ ,

je patrný z jeho práce o strukturálních změnách Vv čs. hospo dářství. Dokazuje, že přesun půdy z hranice usedlostí nad 20 ha pod hranici usedlostí 20 ha činí 2,9 % výměry země dělské půdy, čili skutečný přesun asi 350 000 ha půdy. A při tom nejvíce získal střední rolník s výměrou od 7 do 20 ha. Dnes po kapitalisticko -zbytkařské reformě má nejdrobnější zemědělec s výměrou do 5 ha půdy (70 % zemědělců) 20 % půdy, zatímco 15 600 statkářů, zbytkařů a velkostat kářů s výměrou od 50 ha výše ( 1 % zemědělských zá vodů) má také 20 % zemědělské půdy, ale 43 % veškeré půdy.

Čili průměrně v každé obci je v ČSR jeden velkostatek nebo zbytkový statek proti 70 rodinám , které trpí nedostatkem půdy.

Avšak tuto situaci zostřují dnes neobyčejně vážně noví činitelé : ohromné zadlužení těch nejdrobnějších , jejichž věři telé jsou statkáři a zbytkaři v okresních záložnách, v kampe ličkách a ostatních družstvech . Mluví se ve „ Venkově““ o 500 000 odložených exekučních dražbách ! V důsledku krize

ztratili ti nejdrobnější zemědělci hlavní nebo vedlejší své za městnání na stavbách , Vv městech a hladových krků rok od ro ku na zadlužené chalupě, s kouskem půdy, který naprosto

na výživu celé rodiny nestačí – těch přibývá.. Roste hlad -

po chlebě, který se reprodukuje na hlad po půdě. I cenový

problém , a to jsme dosud nedovedli širokým vrstvám země 229

dělského lidu nahlas říci, je ve své podstatě problémem půdy. Jak to ? Jen řekněte 50 drobným zemědělcům na vsi tohle : Což kdyby všechno, co strží váš zbytkař za zemědělské výrobky z půdy, plynulo do vašich chalup a do vašich dlaní a kapes. A řekne vám každý : To by se nám všem 50 nejmé ně zdvojnásobil náš denní příjem . To je revoluční postavení cenové otázky v souvislosti s bojem o velkostatkářskou půdu.

Toto všechno dnes instinktivně chápe vesnický lid . A proto to živelné volání ze všech vesnic po nové parcelaci půdy. A největší volání po půdě a po parcelaci vyvěrá právě z Domo vin , neboť to jsou vlastně domkářsko -malozemědělské orgá ny, vyrostlé, vybudované, a jak jsem řekl, dosud žijící bojem o panskou půdu. Domoviny zase nadepisují na svůj zelený prapor své vlastní

heslo a svůj vlastní hlavní program , jak jsme to slyšeli z úst přítele Bílého ze Slánska: ,,Parcelace šmahem !"

Ale dnes už Malypetr ve Slaném o domovinářské parce

laci nechce ani slyšet. Vždyť jeho rodina se táhne po zbytko vých statcích na Slánsku jako po pupeční šňůře. Půdu, velko

statky a zbytkové statky mají dnes právě vůdcové, místní, okresní a krajští důvěrníci agrární strany a nakomandovaní diktátoři v Domovinách. Heslo „ parcelaci půdy“ v Domo vinách a v organizacích agrární strany znamená dnes dyna mit, pumu pod okresní sloupy, na nichž leží síla a moc Stou palů, Vraných, Malypetrů, Beranů, Klinderů a spol.

„ Parcelace šmahem “ v Domovinách – no, toho se bojí dnes reakční vedení agrární strany jako čert kříže. A ten problém se stává dnes neobyčejně akutní na vsi, sko ro podobně jako v letech 1919 aa 1920. A to je to nové, co zde

nebylo ! Konec iluzí s kapitalistickou pozemkovou reformou, se zrušením Státního pozemkového úřadu. To musíme na

prstech vypočítat Domovinám , kam je povede v tomto boji

Vraný, zbytkař se 1400 ha půdy apod. A oni to znamenitě chápou.

Tedy co dělat ? My jasně a nekompromisně budeme propagovat naše zá kladní bolševické heslo konfiskace panské a církevní půdy a její bezplatné rozdělení mezi chudé rolnictvo a vesnickou chudi 230

nu. Ale nezůstaneme na břehu povykovat jen toto revoluční heslo .

Po velkých zkušenostech a chybách z let 1919 až 1922 vlo žíme se do vln a proudu boje o půdu hned . Domovináři žá dají parcelaci půdy a jsou někde ochotni ještě 2 % půdy za nízké zbytkařské ceny umořovat, aniž by uvalili na cha lupy nějaký úvěr (systém náhradových knih ). My jsme se

postavili v okresech župy lounské, na Benešovsku a jinde za tento domovinářský požadavek, a když se v boji o půdu zbytkař, důvěrník Domoviny se zježenými vlasy na valné hromadě dověděl z úst „ vých“ domovinářů , že oni sami začínají chodit s parcelační listinou od chalupy k chalupě a chtějí ho rozparcelovat, utekl z Domoviny dříve, než mohl

být opozičními domovináři vyhozen . Třídní boj na vsi roste a Domoviny, dosud ovládané zbytkaři a státkáři, se jim v boji

za parcelaci vymykají z rukou . Vesnice se rozděluje na zbyt kaře , několik kulaků a na ohromnou většinu, která je pro parcelaci.

Naše pomoc Domovinám v jejich boji o parcelaci a o čištění Domovin od sloupů agrární reakce – to je prvý a bezpro střední náš úkol na vsi.

A stejně je to s otázkou dluhů a boje o kampeličky, okres ní hospodářské záložny a o skutečné oddlužení drobného lidu . Neboť 80 – 90% většinu v těchto lidových peněžních ústavech a družstvech mají drobní zemědělci a pracující lid. Jen připravit valnou hromadu a dát kampeličce jasný třídní program (výpověď úvěrů bohatým, dát laciný úvěr drob ným, zastavit exekuce a vymáhat úvěry a subvence z bank a centrál ÚJHD, chránit drobné vkladatele atd.) . A není kampeličky, reiffeisenky atd., kterou by organizovaná opozice s naší pomocí nedobyla . Daří se to již v desítkách případů! Podobně je nutno v rámci našeho „ Programu záchrany ze

mědělského lidu “ 1 vést boj a pomáhat opozici v obilních a jiných družstvech a organizacích v boji za reorganizaci obil

ního monopolu, dvojí ceny obilí atd. Jak to šlo a jde krásně 1 Viz „Program záchrany malozemědělského a selského lidu Česko

slovenska. Zemědělský program KSČ“ . Vyšel jako brožura v roce 1935. Viz též Kl. Gottwald , „ O rolnické otázce , Praha 1956, str. 292—340. 231

v ÚJŘ 8 bojem proti agrárnímu vedení cukerního kartelu a vedení ÚJŘ – to v několika slovech na svém vlastním . vý

voji řekl náš přítel Bílý ze Slánska. Tak to pochopil on a desítky jeho kolegů řepařských důvěrníků a tisíce členů

ÚJŘ s celými organizacemi. Nemohu tyto otázky rozebírat pro krátkost lhůty. Ovšem nejdůležitější je, že závody, dělníci musí do tohoto procesu aktivně zasáhnout a dát boji široké perspektivy li dové fronty.

Soudruzi, agrárním zbytkařům a kapitalistům ve všech základních otázkách rolnictva v dosavadní demagogické argumentaci dochází dech. Jejich heslo „Venkov jedna ro dina “ aa ,, Venkov proti městu “ za situace, kterou jsem na

črtl, pozbývá přitažlivosti, poněvadž zejména po zkušenos tech z krize a krachu obilního monopolu drobní a střední rolníci prostě a jednoduše chápou: „ Když nemá dělník , aby 9

kupoval, nemá ani rolník, komu byprodával, a celoutou mo nopolní politikou a ,plánovitým Hodžovým hospodařením “

je stejně bit dělník , rolník i drobný živnostník . Ale místo burzy vydělává agrárně kapitalistická monopolní šlechta na všech 3 vrstvách lidu stejně !" To je dnes argumentace,

která se rozlévá po vsích. A situace se neobyčejně na venkově přiostřuje. Nedejme se ničím mýlit! Podívejte se jen na perspektivy k 30. září 1936 : 1. Konec odkladu exekucí.

2. Začátek povinných splátek dluhů a úroků místo oddlužení. 3. Berní exekutoři jako obyčejně do chalupy jdou s prvním sklizeným mandelem . 4. Přitažení šroubu a vybírání splátek, úroků a snad i dani pomocí monopolních obilních knížek a spolupráce Feierabenda z monopolu s Klinderou z peněžních ústavů . 5. Bankrot obilního monopoluje dnes jako na dlani, a dá-li se něco zachraňovat, pak jen za dnešní vlády v monopolu na účet drobných a středních zemědělců , konzumentů a drobných mly nářů a živnostníků . Aby zachránili páni miliardy v 80 000 až 100 000 vagónech „ přebytečného“ monopolního obilí, musí ve dení agrárních družstevních centrál a agrární strany řádit mezi lidem tisíckrát hůře než „ hydra burzovních obilních speku 232

1

lantů “ . A jaký to je už dnes a bude poprask na vsi po takové volební agitaci s monopolem , oddlužením atd. – je jasné. -

6. A k tomu přistupuje již v celých okresech začínající boj o parcelaci půdy. To stojí již dnes, a zejména po 30. září, soudruzi, bezpro středně před námi. Co to znamená ?

Zostření krize na vsi, začínající rozklad statisíců drobných a středních hospodářství. Avšak zároveň, což je neméně vážné, rozklad celé ideologie agrarismu a demagogického programu agrární strany. Hodža to dobře chápe, ale jeho pokus s novou ideologií: „ konec liberalismu, nový program

zemědělského plánování“, se „ zářivým jeho příkladem obil ním monopolem “ , je v období dnešního rozkladu celého ka pitalismu brzy tak říkajíc na hrníčku. Jaképak je to organi

zované a plánovité hospodaření – obilní monopol a všechno, co s tím souvisí. Tomu se přece veřejně na vsích zemědělci smějí!

A při tomto hospodářském rozkladu zemědělství a při krizi agrární ideologie - právě Domoviny, dorost, statisícové maloze mědělské organizace jsou ve stadiu , kdy někde začínají všude žít politicky svým původním , starým , svým vlastním protikapita

listickým , protivelkostatkářským , protilichvářským a demokra tickým životem . V řepařských oblastech jsme získali v boji zku šenosti ohromné.

A toto zvláštní stadium vývoje agrární strany a stadium

vývoje a obratu v masových malozemědělských organizacích při agrární straně – to jsou historické momenty , které musí náš VII. sjezd podtrhnout a z nich ve své taktice na vsi a v boji o izolaci pánů od rolnictva a o svazek dělnické třídy s rolnictvem vycházet. Situace je neobyčejně vážná a celkem jednoduchá. Jen si to náležitě uvědomit v celé straně a učinit rozsáhlé organi

zační zajištění práce strany na venkově.

233

PLÁNY AGRÁRNÍ REAKCE NA POTLAČENÍ DEMOKRATICKÝCH PRÁV V ROLNICKÝCH

ORGANIZACÍCH , V OBCÍCH A HOSPODÁŘSKÝ I POLITICKÝ TEROR

Neobyčejně rychlý fašizační proces ve vedení agrární stra

ny, soudruzi, nevyvěrá jen ze základní vnitřně politické a me a

zinárodní situace. Chci ukázat, že kromě těch příčin, které zde skvěle analyzoval soudruh Gottwald , rychlý fašizační proces ve vedení agrární strany má zároveň podle zákonů dialektického materialismu své vlastní kořeny ve vývoji a sou

časné situaci uvnitř agrární strany . V tom rozporu mezi její masovou základnou aa mezi jejím reakčním vedením , zejména

její reakčně fašistickou klikou Stoupala (průmysl, banky), Vraného (zbytkaři) a Klindery (Centrokooperativ) . Vidíte, že to není náhoda, že právě tito tři mohykáni stojí na špici agrární reakce.

Nikdo není prorokem. Ale přece po dobré úvaze na základě zkušeností mezinárodního agrárního hnutí, zejména z Ma

darska, Lotyšska, Finska atd ., a na podkladě našeho rozboru chci se zabývat otázkou : „Jak za současného stupně radikali zace na vsi se může pokusit reakčně fašistická klika o podchy cení nespokojeného rolnictva pro své fašistické cíle a plány ? Jak udrží a vybuduje svoji fašistickou základnu na vsi za si tuace, která je v agrární straně?“

Podle mého názoru má agrárně fašistický blok na vybra nou 3 metody, 3 druhy taktiky : Předně je zde možnost vybudování masového opozičního fašistického rolnického hnutí à la Gajda a spol. na podkladě

nejhlubší fašistické sociální a nacionální demagogie po vzoru Hitlera. Soudruzi, je nutno konstatovat, že Henleinovi se již

něco podobného při malém zájmu našich organizací o rolnic tvo v německých krajích podařilo . Za druhé podle mého názoru hrozí dříve nebo později veli ké nebezpečí, že při opozičních náladách v malozeměděl ských organizacích při agrární straně se Stoupal, Vraný a spol. nebo někdo jimi nastrčený pokusí, aby zabránili spol ku domovinářské opozice s dělnickou třídou, že se pokusí organizovat v úplné dohodě a z fondů Klindery, Beranů a 234

1

spol. takovou reakčně fašistickou opozici v agrární straně sami. Prostě takové čs. fašistické Lappo -hnutí.1 Ba, Stoupal

už vydává a financuje „ Zadlužený lid “ , který řeže hlava nehlava do všeho, do čeho se jen řezat dá, a nakonec píše : „ Dokud to miláček lidu , náš dobrodinec Stoupal, nevezme do

svých rukou a pod své komando, dotud nebude pořádek a konec 66

utrpení zemědělského lidu.“ A co se stalo v Madarsku, ve Fin

sku atd. ? Soudruzi, nezapomínejte ani na okamžik, že Hodža má maďarskou politickou školu a že se vyzná v tlačenici. Toto nebezpečí, ať si říká kdo chce co chce, u nás hrozí! A co víc ? Bechyňové a Frankeové a reakční kliky vlád ních socialistů za této situace jsou schopni dál čachrovat s Be ranem a vykládat tento manévr agrárního reakčního vedení

a budování fašistického rolnického Lappo-hnutí za veliký úspěch jejich boje u zeleného stolu, za očistu agrární strany atd., a dál podrývat v čachrování s buržoazií autoritu děl

nické třídy v nejširších masách rolnictva. To nebezpečí tu vážně hrozí !

Konečně, co se děje již dnes v malozemědělských organiza cích , v družstvech , v obcích, okresech atd. a jak se v rolnictvu organizačně zajišťuje reakčně agrární vedení již otevřeně a bez obalu dnes ?

Budují svoji masovou základnu v městech, ve žlutácké

Odborové jednotě, o čemž zde byla již řeč. Avšak velmi nebezpečně a cílevědomě a organizovaně se

šněrovávají v prvé řadě všechny jednotné masové odborové organizace tím, že dosazují plánovitě na vedoucí místa dů věrníků, předsedů, jednatelů a do vedení těchto organizací jen spolehlivé kulaky, jen frakce z okresního vedení a aktivu agrární strany, čili zbytkaře, statkáře, kulaky, větší akcioná ře cukrovarů , lihovarů a korupcí a subvencemi získané a držené funkcionáře a lidi.

To se jim až donedávna příkladně v řepařských a chmelař

ských organizacích dařilo. Avšak když členové v nich svolá vají valné hromady a začali svým malozemědělským koště

tem čistit a vylučování vůdců opozice reakční vedení více

poškodilo, organizuje se potlačení všech demokratických 1 Fašistické hnutí ve Finsku po roce 1929. 235

práv a svobod v organizacích jinak. Například Malypetr a Zadina mají připravený návrh na nové stanovy Ústřední jednoty chmelařů. A jaký ? Hlasovací právo v organizaci podle hlav se ruší a zavádí se hlasovací právo podle sklizených kop chmele . Čili velkostatkář a s ním 4–5 kulaků , kteří mají nej

větší plochu chmele, budou mít na věčné časy pokoj před tou „žebrotou“, neboť oni budou mít vždycky podle kop největší po čet hlasů v organizaci, a tím i své vedení, a 90 % ostatních drob

ných a středních chmelařů se může stavět už v nucené organi zaci třeba na uši, neboť příspěvky v povinné této organizaci

se strhávají při vyplácení chmele. Totéž se chystá v ÚJŘ. Hlasování podle výše kontingentu řepy. Zbytkaři a kulaci mají mít tímto fašistickým opatřením vedení na věky za jištěno. Ejhle, Hodžova „ Zemědělská demokracie“ v praxi! Dosud [jsme) to opozice a my s chmelaři a řepaři s úspě chem odráželi. Ale jsem přesvědčen, že to dají na pořad zase a velmi brzy !

Domovina ve svých začátcích hrála svoji samostatnou

roli. Avšak na posledním sjezdu agrární strany byla veřejně prohlášena za pouhou odborovou organizaci, podřízenou po litickému diktátu špiček agrární strany. A do všech místních i okresních vedení se komandují dnes za důvěrníky zbytkaři a podobná chasa. Domovina dnes samostatně nemůže nic dělat a do politických otázek jako „ odborová “ organizace nemá právo mluvit. To přirozeně pobuřuje domovináře . Proto musí hnát pány ze svých vedení a dělat zase trochu samostatnější malozemědělskou politiku. A dále. Statkáři aa sloupy agrární reakce, vládnoucí v kam

peličkách, reiffeisenkách, družstvech, zemědělských radách atd., stále ostřeji používají své moci jako krutého hospodářského teroru proti bouřícím se opozičním zemědělcům a domoviná řům. Nedají na úvěr semena a krmiva. Hrozí aa rázem vypo vídají úvěr, a nechce - li se dát s celou rodinou opozičník zni čit, často podepíše odvolání a všechno, co mu pod terorem a hrozbou zničení fašističtí diktátoři dají k podepsání. To je neobyčejně vážný problém při dnešní ještě nízké úrovni opo zičního hnutí a třídního boje na vsi. Avšak není také nic lehčího na druhé straně než v kampe

ličkách apod ., jako se to dělá, nečekat na ránu a vrazit ji 236

pánům napřed. Valná hromada – a volit aspoň třetinu opo zice do vedení. Před celou obcí veřejně útok pranýřovat a

vytvořit agitací proti teroristům tak pogromovou náladu ve vsi, že musí, jak říkají domovináři, „habešské trestní

sankce“ odvolat pod tlakem celé obce. Dosud se to všude zdařilo .

Návrh na zemědělské komory a okresní zemědělská spo lečenstva připravili páni tak, že 25 % zastoupení má mít 70% většina do 5 ha a přes 60 % mají mít zajištěno kulaci a statkáři. V

A jaká opatření připravuje agrární reakce v obcích k potla čení posledních zbytků obecní samosprávy ? Je hotov návrh zákona o tzv . státních obvodových tajemnících. Co jsou na Slo vensku aa Podkarpatsku notáři, a že jsou to sekretariáty argár ní strany, je notoricky známo. Ti mají převzít dosud nejdů ležitější kompetenci a právo starostů a obecních zastupitel stev. Agrární strana sonduje půdu dotazníkem , který nám agrární starostové dali: „Co říkáte chystanému jmenování starostů okresním úřadem místo dosavadní jejich volby?“ Okresní důvěrníci aa okresní krajské sekretariáty s družstevni mi agrárními byrokraty jsou v okresech úplně srostlí s agrární mi hejtmany a (ani) ne tak hejtman jako oni dirigují v okresech

státní aparát. Slánsko bylo zde příkladem . Ale zase masový boj za politická a demokratická práva tisíců rolníků i dělní ků a pomoc celé strany v boji proti řádění hejtmana Svo body dokázal, že agrární hejtman musel být z okresu rychle odvolán. To je domovinářská a naše odpověd a příklad boje za politická a demokratická práva opozice a zemědělského lidu .

A korunou této teroristické, opravdu protidemokratické fašizační politiky je spolek Berana s Preissem a úzký jejich svazek s Henleinem , Hlinkou a plán reakčně fašistického bloku a jasná linie dál – na Berlín , jak o tom mluvil soudruh -

Gottwald v referátu. Na této linii, spoutání drobných zeměděl ců a zfašizování a zmilitarizování zemědělských organizací,

obcí atd ., je vypracován současný návrh na obranu státu. V našem boji za vnitřní demokracii v organizacích při agrární straně, za všechna lidová demokratická a politická prá

va, proti všem fašizačním a teroristickým zbytkařsko-kapi 237

talistickým pokusům v boji za mír a obranu republiky

před fašismem chci zdůraznit přede vším jiným jeden mo ment : zapnout v tomto boji na veliké, slavné demokratické a pro tipanské tradice a nejkrásnější doby české historie - na tábor ské demokraty, na lidovou husitskou obrannou selskou válku

a na v lidu žijící a probouzející se tradice lidových bojovní ků za lidová práva — Kozinů, Kubatů, Jánošíků a desítek

okresních lidových vůdců selských rebelů. (Potlesk.) Rolnici nejsou v boji proti pánům již sami ! Mají silného, v boji zkušeného a v městech a v závodech zkoncentrovaného velikého spojence, ba přímo velikého vůdce : dělnickou třídu, proletariát v městě i na vsi. Za druhé po boku dělníků a rolníků celého světa v boji o mír a proti fašismu máme největší mezinárodní a protifa šistickou sílu - Sovětský svaz , šestinu plochy světa, 170 mi

liónů obyvatel osvobozených národů a lidovou Rudou armá du dělníků a rolníků, kterým patří továrny, půda a celá šestina světa . ( Potlesk.)

Konečně máme již otevřeně po svém boku širokou , vítězící

armádu lidu – lidovou frontu ve Francii a ve Španělsku, a mezinárodní revoluční hnutí řízené Komunistickou internacio

nálou a jejím kormidelníkem , soudruhem Dimitrovem. NĚKOLIK SLOV K NAŠÍ TAKTICE

Předním naším úkolem je, aby strana, zejména průmyslo vý proletariát z měst, ze závodů, podal ruku a vyburcoval

zemědělský a lesní proletariát. To platí v prvé řadě pro Čechy, Moravu aa německé kraje. Při posledním , VI. sjezduKSČ jsme měli náš rudý Svaz zemědělských a lesních dělníků ještě v roz

valinách po puči likvidátorů. Dnes Svaz zemědělských a les ních dělníků vede největší boje v posledních 3 letech a je na prvém místě v získávací kampani Rudých odborů a je dnes mezi nejsilnějšími a nejbojovnějšími rudými svazy. Avšak jeho organizační základna převažuje na Slovensku a Podkarpatsku a jen poměrně malé boje vede v historických zemích, kde má nepoměrně stále slabou organizační základ nu . Dobytí přirozeného mostu průmyslového proletariátu 238

k rolnictvu , zejména v českých a německých krajích , je stále jedním ze základních úkolů naší práce na vsi. Je to v podstatě boj proti žluťácké agrární Odborové jednotě. V rolnictvu bereme nyní, a myslím správně, z hlediska li dové fronty základní kurs na pomoc domovinářské a maloze mědělské opozici v organizacích při agrární straně. Ta si vyty

čila heslo : „Ven se zbytkaři, velkostatkáři a agrární finanční šlechtou z Domovin , z dorostu , z řepařských, chmelařských, bramborářských, družstevních atd . organizací. “„Od spolku s pá ny – naše organizace do spolku s dělnickou třídou - do lidové

fronty."

A tady je opravdu těžiště problému ! Lidová fronta bez Domoviny a malozemědělských organizací je opravdu těžko myslitelná. A nebudou - li Stoupalové, Klinderové, Vrani, Be ranové a spol. vyhnáni z těchto malozemědělských organizací a nezačnou - li tyto organizace žít svým starým , bojovným , demo kratickým a protikapitalistickým životem – pak se Stoupaly,

Vranými a spol. lidovou frontu pochopitelně dělat nemůžeme a neuděláme. Jen takto urychlíme diferenciační proces i ve ve dení agrární strany a dorostu . A v této souvislosti stojí „ pro blém Hodžův“, který jsem naznačil ve svém diskusním článku.1

Druhou otázkou je spolupráce nebo, chcete -li, blok socialistic

kých a lidových zemědělských svazů. Kdyby se tento blok v boji o parcelaci, revizi obilního monopolu, v boji malozemědělců o dvojí ceny (za což se již otevřeně stavějí obě vládně socia listické strany a jejich malozemědělské svazy) brzy uskuteč nil, pak by měl velký význam na pohyb Domovin a malo

zemědělských organizací při agrární straně doleva a proti fašismu a reakci v agrární straně.

To ovšem předpokládá konec věčného ustupování vládních socialistů v koalici před každým zapráskáním biče poklas ného a zbytkaře Vraného, Stoupala a Berana a obrat vládně

socialistických i lidových malozemědělských svazů od spo léhání „ na pouhé intervence u ministrů “ , na čachry se Stou

palem , Vraným , Beranem a Hodžou k široké masové práci a 1 Viz A. Volavka, „ K fašizačnímu procesu ve vedení agrární strany“, „ Rudé právo“ , č. 84, 8. dubna 1936. 239

boji na vsi o masovou základnu agrární strany. To znamená dále nepřetahování nejlepších opozičníků Domovin do svých ne početných organizací, a pomáhat tak agrární reakci izolovat, vylučovat nejlepší a nejuvědomělejší domovináře, řepaře apod. od ostatních , dosud kolísajících zemědělců a jejich organizací, ale podporovat opozici, pevněji ji spojit s dělnic

kými organizacemi a vzít odvážně kurs na spolupráci s celými Domovinami, malozemědělskými organizacemi při agrární straně proti Stoupalům , Vraným , Preissům , Hlinkům , Hen leinům apod. Konečně to předpokládá změnit sektářskou , pouze konzumentskou linii vládně socialistických stran a zara zit a vypořádat se s bechyňovsko- frankeovskou tezí: „My ,dělnickou politiku a agrární strana v rámci koaličních čachru

a ústupků , rolnickou politiku. “ Nedělat malozemědělskou po litiku vV ministerských křeslech , ale dělat ji více na vsi a v boji

a akcích proti zbytkařům ( všem !) a proti finančnímu kapitálu a fašistům ! Vyhnat zbytkaře především ze sociálně demokra tické strany, Svazu domkářů aa malorolníků v prvé řadě a ne diskreditovat dělnickou třídu mezi rolnictvem ústupky, ča

chrováním aa schvalováním těch zákonů, proti nimž se domo vináři a malozemědělci bouří.

Uskutečnění bojovného, protiagrárního a protireakčního bloku malozemědělských svazů při socialistických stranách

is malozemědělskými organizacemi a celými svazy lidových zemědělců , nikoli na podkladě dosavadní sektářské metody,

ustupování a čachrování, diskreditujícího dělnickou třídu v očích rolnictva, ale na podkladě široké spolupráce a masové práce s Domovinami a malozemědělskou základnou agrární strany, na podkladě malozemědělského programu, který jsme například podali v našem zemědělském plánu „ Záchrana zemědělského lidu “ ( přičemž jsme ochotni o všech bodech dále diskutovat) - to, znovu opakuji, by bylo prvou a vážnou ra nou reakčněfašistické klice v agrární straně a celému tvořícímu se bloku od Berana až k Henleinovi v ČSR. Tak zatít žílu Vra

ným ! Avšak nynější boj Litery a Černého ( sociální demokra té) proti poslanci Mikulášovi a inž. Jindrovi (národní socia listé) a vpadání do zad domovinářské opozici na Slánsku

sociálně demokratickým „ Naším venkovem “ a bechyňov skou klikou - to je stará Bechyňova otrocká služba agrární 240

pravici. Vraný bude dělat „ malozemědělce “ dál a bude dál

se Stoupalem a spol. práskat bičem a křičet: „ Ptáčku, zobej, anebo scípni !“ A že to nejde k duhu vládně socialistickým zemědělským svazům, to je samozřejmé, podíváme- li se, kolik měli členů ještě před 10 lety a kolik mají dnes ! Třetí otázkou je — důsledné, okamžité a rozhodné vystou

pení závodů a městského proletariátu na obranu a pomoc v kaž a

dém drobném boji pracující vesnice a rolnictva. Závody, pro letariát musí se postavit do čela i s nezaměstnaným prole tariátem každému širokému boji v okrese, v kraji a spojovat proudy boje dělníků, nezaměstnaných , živnostníků a rolníků

v široké lidové hnutí proti pánům a fašismu. To jsou tři základní problémy, které ovšem nesmějí být vykládány schematicky, ale musí být uskutečňovány všech ny zároveň v procesu hnutí, krátce dialekticky. V této sou vislosti je nutno upozornit na vážné nebezpečí, které nám hrozí v některých krajích. Soudruzi schematicky, šablono vitě si vykládají úkoly strany : 1. akční jednota dělnictva, 2. jednotná fronta socialistických stran, 3. odborová jednota, 4. lidová fronta, 5. vláda lidové fronty . Soudruh Dimitrov

o tom skvěle mluvil a vysmál se z plných plic takovým papí rovým schematistům, kteří si to takto přesně jedno za dru hým v husím pochodu malují. Je tendence i u nás v někte

rých krajích k takové argumentaci: „Teď děláme akční jed notu a jednotnou frontu dělnictva a na vesnici a na rolnictvo teď nemáme čas a nemáme lidi. Až budeme mít jedno, pak to vezmeme také na vsích, zase po linii lidové fronty !" Toto nebezpečí hrozí v těch krajích, které dosud na venkově ani v těchto posledních měsících neudělaly nic nebo téměř nic.

Aimy takové počtáře a „ partijní inženýry“, kteří sito takto nedialekticky a nebolševicky linkují, musíme s veškerou roz S

hodností odmítnout a zakřiknout. Neboť zatím rolnictvo již může mít a někde už hodně získal - Gajda. Opak dokazuje

pravdu: jak síla dělnického jednotného hnutí působí na rol nictvo, tak zároveň i silné rolnické hnutí (na Kladensku) působí i na vývoj akční jednoty v závodech a v městech, zejména když ve všech závodech pracuje značná část dělníků z vesnic .

10 Protokol

241

STRANA

Naše strana má, soudruzi, poměrně značné zkušenosti

v masové práci a (ve) vedení bojů rolnictva. Od VI. sjezdu až do začátku roku 1933 jsme organizovali aa vedli velké boje a

akce celých oblastí a krajů nejen na Zakarpatsku, ale i na v historických zemích . Komunistická strana vybojovala rolnictvu v ČSR masovými boji odklad exekuč Slovensku a

ních dražeb. Skláníme se nad oběťmi rolníků, kteří v těchto

bojích padli a byli skoseni ocelovými kulkami. Od presi dentských voleb se nyní hnutí rozvíjí na novém širokém základě.

Avšak, soudruzi, s veškerým důrazem , s veškerou váhou , rázně, energicky a hodně nahlas je nutno na tomto místě říci to, co už před 11/2 rokem řekl soudruh Gottwald a co se

přes jisté zlepšení v poslední době v podstatě ještě plně ne změnilo dodnes :

Práce mezi rolnictvem a zemědělským dělnictvem není dosud

prací celé strany a všech jejích vedení a orgánů, a zejména okresních a místních organizací strany. A tady je zakopaný pes ! Kde jsme mohli již být dnes, kdyby nové otázky zemědělské práce byly ve straně řešeny místo v listopadu a v prosinci již dávno před parlamentními volbami. Práce strany, jak správně říká soudruh Gottwald ,

nesmí být prací několika málo „agrárních specialistů “ , kteří pracují často víceméně na „svoji vlastní pěst“, ale musí se

stát integrující součástí každodenní práce a politiky jak polby ra, tak krajských vedení, okresních a místních organizací stra ny. A v tom vězí, soudruzi, úspěch nebo neúspěch celé naší práce .

Máme 2000 vesnických organizací strany. A představte si, že zítra by začalo stálou , houževnatou a plánovitou práci mezi rolníky a rolnickými organizacemi 2000 organizací, řekněme na 20 000 komunistů na vsi ! Dovedete si vůbec představit,

co by to znamenalo ? Zkušenosti, metody masové práce, organizační postup akcí apod. – to máme, ba dokoncevelmi znamenité zkušenosti máme. Ale nejsou majetkem celé strany a nešťastný, starý, sociálně demokratický sektářský poměr k rol nictvu a k rolnické práci v některých našich krajích a okresech 242

brzdí a stojí v cestě jako balvan celé naší práci a použití těchto metod. A to úzce souvisí s celou naší kádrovou politikou na vsi. V některých krajích nám roste znamenitý, nový, mladý kádr vesnických zemědělskýchfunkcionářů. Jen např. na Loun sku máme okresní aktiv 30 mladých vesnických funkcionářů ! Ale v některých krajích , které se nedostaly ještě ze stadia „ čisté, marxistické, dělnické politiky“ , jak to ironizuje náš veliký učitel soudruh Stalin v „ Otázkách leninismu“ , když mluví o sociální demokracii v kapitole o agrární otázce, pak nemají nejen hnutí na vsi, ale ani žádný vesnický funkcionář ský kádr, protože ho nebudují, lidi nehledají a vřeští, že „lidi nemají “. Soudruzi, je nutno z tohoto místa opravdu vážně, energic

ky a rozhodně říci celé straně toto : Kdo mluví krásná slova o lidové frontě Vv ČSR aa kdo tleská našemu soudruhu Gottwaldovi při jeho slovech ,, lidová fronta za každou cenu "

ale kdo zároveň sS klidem Angličana nehne

ani prstem v práci na vesnicích, mezi rolnictvem , mezi země dělskými organizacemi, na dvorech a velkostatcích a i mezi živ nostníky - takový soudruh je obyčejný blafoun, sprostá nevy máchaná huba a frazér, a je nehodný jména komunisty, jména gottwaldovce, a nehodný příslušenství ke Komunistické inter nacionále, v níž nás vede strana ruských bolševiků, veliká strana dělníků a kolchozníků, strana Leninova a Stalinova .

Tak ostře je nutno , soudruzi, tuto otázku každodenní, sou stavné, plánovitépráce všech orgánů , vedení a organizací strany, zejména v dnešní situaci na vsi, v dnešní perspektivě lidové >

fronty v ČSR stavět. (K těmto otázkám budou mluvit ještě jiní soudruzi, stejně tak jako o otázkách rolnické práce

na Zakarpatsku, Slovensku a v německých oblastech.) Končím, soudruzi, vážnou připomínkou soudruha Dimi trova na VII. kongresu KI. Říká nám : Jednou z podmínek úspěšného boje proti fašismu je, abychom dovedli včas, v pravý okamžik uchopit to za ten správný konec a dát v pravý okamžik nepříteli ránu ! A soudruzi ! Ten čas a okamžik skočit Stoupalům , Vraným , Klinderům a spol. právě nyní za krk , vyrvat jim jejich zbraně z rukou a svést kormidla malozemědělských organizací při agrár ní straně směrem k dělnické třídě, veplout s nimi brzy do li 243

dové fronty – ten okamžik,, všechny předpoklady - zde jsou . Vrhnout celou sílu strany nejen směrem k socialistickým stranám , ale zároveň i směrem k agrární straně, vybudovat

pro to ve straně všechny organizační předpoklady, přichystat se ke skoku na hřbet agrárně fašistické reakci již ted , v příš tích týdnech a měsících , pak nás už na podzim ani v zimě a ani nikdy jindy ze svého krku nedostanou – a dojde jim

brzy dech ! Ted – anebo je nebezpečí, že jinak za hodně dlouho potom a za těžších podmínek boje ! (Bouřlivý potlesk . Volání zakarpatské delegace : „Chaj žije továryš Volavka!")

Schwertner, Nové Město Soudruzi aa soudružky! Myslím , že hlavní úkol, který má řešit VII. sjezd, je stanovení cesty k dobytí dělnické třídy. Je zbytečné zdůrazňovat, že usnesení VII. světového kon

gresu jsou správná, že jsme srozuměni s kritikou soudruha Gottwalda . Jsem toho názoru , že rozhodující je umět na zá kladě této kritiky provádět i praktickou práci. (Potlesk.) Na otázku, jak získat většinu dělnické třídy, nestačí jedno duše říci, že musíme ukovat lidovou frontu , musíme získat malorolníky a živnostníky. Myslím, že je o mnoho důleži

tější říci, jak je získáme. Mohu zde dát příklad ze své praxe. Měl jsem příležitost zúčastnit se henleinovské rolnické roz pravy a mohl jsem konstatovat, že půjdeme-li k nim , pro diskutujeme-li Ss nimi kamarádsky jejich věci a ukážeme-li

jim nesmírně nespravedlivé rozdíly mezi malorolníky, velko statkáři a velkoagrárníky vzhledem na zdanění, rozdělení půdy atd., pak nám porozumějí a pochopí nás, uvěří, že to není prázdné žvanění, že my, komunisté, jim chceme pomoci. Není, soudruzi, lehké přesvědčit je na jednom diskusním večírku. Rolníci jsou, jak u nás říkáme, mazaní. Říkají: Dobrá , co nám neseš ? Vidí nejdříve materiální otázku a zde

jim právě musíme rozumět, ukázat jim, že jsou právě svým vedením přelháváni a klamáni. To je v českých územích ve 1 V německém vydání: „ um die Mehrheit der Arbeiterklasse “ (str. 171 ). 244

dením agrární strany a v německých územích vedením Henleinovy strany . Další krajně důležitou otázkou je získání většiny dělnické

třídy pro jednotnou a lidovou frontu. Myslím , soudruzi, že nejen u nás v německých územích – byť i zvlášť ostře

nýbrž také v jiných územích ČSR je velmi rozhodující otázka nezaměstnaných. Jako komunisté musíme praktickou denní prací dokázat, že chceme pomoci nezaměstnaným. Všude

tam, kde provádíme praktickou a důslednou politiku neza městnaných, kde se stavíme do čela jejich bojů, kde jako čle nové obecního zastupitelstva jdeme s nezaměstnanými na okresní úřady, jsou - li jim odnímány žebračenky, jdeme- li jako členové obecního zastupitelstva na schůze nezaměst naných, postavíme- li se zkrátka jako komunisté při každé příležitosti aa ihned do čela nezaměstnaných , vidí nezaměst naní, že my, komunisté, jim skutečně pomáháme, a na tom záleží! Jak to bývá, když přinášíme na radnici návrhy na pod poru nezaměstnaných ? Měšťáčtí zástupci ihned prohlásí : „My máme také sociální cítění, my jsme také pro nezaměst nané, ale obec nic nemá a nemůže víc dát.“ Jsou také komu

nističtí zástupci, kteří míní, že není- li nic, nelze nic dát . Je tomu tak, soudruzi ? Není! Právě na radnicích můžeme vést

boj za zdanění bohatých a v tomto boji nezůstaneme sami. Podařilo se nám již v různých obcích aa okresech získat pro tu to linii i zástupce měšťáckých stran.

V sudetoněmeckých územích je postup ve věcech neza městnaných daleko těžší než v jiných, především českých územích. Henleinovské strašidlo , tzv. volkshilfe, kupuje děl

nické syny za desetikorunu. Tato demagogie henleinovských fašistů nám zcela určitě ztěžuje v německých územích práci. To však nesmí znamenat, že se zalekneme těžkostí. Je velmi důležité říci, že nesmíme vidět v henleinovských

dělnících fašisty, nýbrž že je s nimi třeba kamarádsky disku tovat, poučit je, kde jsou prostředky pro podporu nezaměst naných. Tímto způsobem se nám v různých místech podařilo Henleinovy přívržence získat. O komunální práci. Myslím , že komunální práce je kapi

tolou naší práce vyznačující se ještě velkými nedostatky. A právě na radnici nám může rozhodné, důsledné vystupo 245

vání přinést úspěchy, nejen pokud jde o nezaměstnané, nýbrž i v otázce národnostní. Co znamená zákon o obraně státu

především pro německá území? Nic jiného než úplné zbez právnění a spoutání dělnické třídy. Chtějí sudetoněmec kým dělníkům namluvit, že je-li do pobraničních území za váděna státní policie, děje se tak na ochranu republiky.

Jsme přesvědčeni, že jsou -li do pohraničního místa, např. do Nového Města, dosazeni 4 státní policisté, nejsou tam do sazeni proto, aby chránili hranice, nýbrž aby kontrolovali práci revolučního hnutí. Musíme ve všech obcích vystoupit proti tomuto zákonu a to nám pomůže i v maření henleinov ské demagogie. (Potlesk.)

P., Zakarpatsko Přináším VII. sjezdu komunistické strany pozdravy ze Za

karpatska. (Potlesk.) Dějiny nás učí, že bez pracujících rolníků nemůže být pro

vedena proletářská revoluce. To nám ukazují příklady Ruska

a Maďarské komuny 1919. Lidová fronta ve Španělsku a ve Francii je význačná tím, že pracující rolnictvo se připo juje k jednotné frontě. (Potlesk.) Komunistická strana na Zakarpatsku dokazuje živým příkladem , že rolnictvo nepatří do tábora agrárníků. Do kázala to nejen v teorii, ale v praktických bojích . Je nutno

si připomenout boje v letech 1931 a 1935. Komunistická strana Zakarpatska jimi nahnala mnoho strachu české bur

žoazii. Podchytili jsme venkovskou chudinu, madarské pra cující i Rumuny v jednotném, mohutném boji. Na mnoha místech jsme se dohodli, jak bojovat za zastavení exekucí,

jak máme mobilizovat masy na okresní a notářské úřady,

abychom těmto exponentům české buržoazie ukázali svoji moc. Pokud jde o exekuce a ostatní ústřední požadavky zakarpatského lidu, šli jsme společně s pracujícím rolnic

tvem a máme úspěchy v tomto boji. Často jsme docílili zasta vení exekucí ! (Potlesk.) Buržoazie byla donucena přivézt a

z Rumunska kukuřici (potlesk), musely být zahájeny inves

tiční práce. ( Potlesk .) Buržoazie použila svého mocenského aparátu, policie, žandarmů, celého aparátu agrární strany, 246

aby zhanobila a znemožnila komunistickou stranu. Snažila se terorem zlomit sílu , kterou strana na Zakarpatsku před

stavuje, prováděla masové exekuce proti rolníkům, dala střílet a posadila do vězení soudruha Lokotu , vůdce pracu jícího lidu. Fašistické strany, které jsou agenty českých imperialistů, počaly organizovat demagogickou agitaci dle hitlerovských metod, vznítily národnostní štvanice, avšak komunisté svojí revoluční politikou v masách je odrazili. Buržoazie chtěla izolovat komunistickou stranu od pracují

cích mas, ale komunistická strana je pevně zakotvena v ma sách pracujících Zakarpatska. ( Potlesk .)

Přišla usnesení VII. sjezdu Komunistické internacionály. Na základě těchto usnesení VII. kongresu KI vytvořili jsme lidovou frontu . Na základě těchto usnesení organizovali jsme

okresní sjezdy pracujícího lidu , organizovali jsme obranu Zakarpatska před fašismem , před Varšavou, Berlínem a Budapeští. Začali jsme provádět diferenciaci v agrární straně, ukazovali jsme pracujícím masám, že agrárníci jsou spojenci hejtmanů, žandarmů, ale že mezi nimi jsou také pracující, jejichž místo je ovšem jinde - u nás. Chcete - li se zachránit

před fašismem , řekli jsme pracujícím rolníkům, chcete-li bo jovat za práci, za mír a půdu, musíte s námi ! (Potlesk.) Soudruzi! Udělali jsme bezesporně veliké kroky kupředu. Ale dopustili jsme se v akcích i chyb . Mluvili jsme o obraně Zakarpatska, o obraně demokracie, ale neorganizovali jsme prakticky boj za demokratická práva zakarpatského lidu. Tak došlo k tomu, že nacionální aa fašistická buržoazie mohla využít tohoto faktu k tomu, aby diskreditovala komunistic kou stranu Zakarpatska před pracujícími masami. Staly se případy, kdy došlo u nás k demonstracím, jež nevedli ko munisté. Málo jsme mluvili 0o českém imperialismu. Nacional fašisté nás proto mohli poškodit. Masy samy řekly nahlas : Je hlad, je teror a my proti tomu nebojujeme, jak by bylo třeba. Zásah soudruha Gottwalda nám pomohl, abychom se dostali na správnou cestu. (Potlesk.) Buržoazie nám řekla :

Aha, už zase používáte té staré taktiky! My jsme hrdi, že je to stará Gottwaldova taktika (potlesk ), jež nás vede a povede k hospodářskému i politickému osvobození. (Bouřlivý po tlesk, výkřiky: „ Ať žije rudé Zakarpatsko!“) 247

Slánský, Praha Soudruzi a soudružky! Chtěl bych vám nejprve říci, že stejně jako vy i já se upřímně těším z toho, že strana rychle, bez otřesů pod vedením soudruha Gottwalda překonala opor tunistické chyby, za které jsem v první řadě i já zodpověden, a že dnes, scházejíc se k VII . sjezdu, stojí tu semknutější a

a

pevnější než kdy jindy. (Potlesk.) Naši protivníci spekulovali na to, že se snad objeví noví Jílkové a Guttmannové, z jejichž zrady by těžili. Jestli se ve spekulaci přepočítali, pak si to nepřičítáme za žádnou zásluhu. Bylo naší samozřejmou a svatou povinností, aby chom nejen z disciplíny, ale z plného přesvědčení uznali své

chyby. (Potlesk.) Nejen to, jsme vděčni naší straně a soudru hu Gottwaldovi, že nám bylo umožněno, abychom mohli své chyby napravit a získat si znovu důvěru strany. (Potlesk .) Naši protivníci se pokoušeli získat kapitál z toho, že v naší straně dochází k zásahům vůči vedoucím lidem , že jsou odvo

láváni ze svých funkcí. Ale mnoho kapitálu z toho nevytloukli. Poněvadž každému poctivému sociálně demokratickému a národně socialistickému dělníkovi jistě jen imponuje, že zodpovědní funkcionáři v komunistické straně, když jen trochu zakolísají, jsou voláni k odpovědnosti, je jim to ve

řejně vytčeno. (Potlesk.) Každý sociálně demokratický děl ník , když tohle vidí u komunistů, závidí komunistickým dělníkům , že v komunistické straně platí přísnost i směrem nahoru , a jistě by si přál, aby tomu tak bylo i v jeho straně, kde jeho vůdcové se každodenně dopouštějí ne chyb, ale těžkých zločinů vůči pracujícímu lidu, a on se proti tomu ozvat nesmí, a ozve-li se, letí.

Naše strana nápravou chyb jen získala větší důvěru pra cujícího lidu . Vládně socialističtí vůdcové se pokoušeli vy líčit zásah soudruha Gottwalda jako zásah proti jednotné frontě. Prohlašovali a ještě prohlašují, že prý po tomto zá sahu není možno vážně pomýšlet na sjednání společného postupu s komunisty. Chtějí tím snad naznačovat, že kdyby chom pokračovali v oportunistických chybách, bylo by možno Ss námi mluvit . Ale nic by nebylo osudnější, nežli jim to věřit. Právě my, kteří jsme se ve vedení dopouštěli oportu 248

nistických chyb, jsme se domnívali, že dojdeme k jednotné frontě rychleji a snadněji, budeme-li dělat vládně socialistic kým vůdcům koncese a apelovat na jejich dobrou vůli. A cožpak to pomohlo ? Naopak, jednotnou frontu to jen ztě žovalo. Neboť uskutečnění jednotné fronty nezávisí jen na Hamplech a Bechyních, ale na tom, jak dovedeme socia listické dělníky přesvědčit, vtáhnout do boje. A s Hamplem a Bechyněm bude řeč jedině tehdy, až jako Blum ve Francii budou k tomu svými vlastními dělníky donuceni. (Potlesk .) A aby se tak brzy stalo, k tomu je třeba nezamlčovat obtíže, které před dělnickou třídou stojí, nemyslet si, že budeme- li nějak šanovat politiku jejích vůdců , že to půjde rychleji.

My jsme ji po VII. kongresu šanovali a viděli jsme, že to ne a

pomohlo, poněvadž socialističtí dělníci mají jí sami plné zuby a cítí, jaké škody jim přináší. V zájmu jednotné fronty je třeba mluvit k socialistickým dělníkům jasně, otevřeně a

plnou pravdu, jak to ve svých projevech činí soudruh Gott wald . Jen touto cestou dospějeme k jednotné a lidové frontě.

Vládně socialističtí vůdcové chtěli soudruha Gottwalda

označit jako protivníka jednotné fronty . To se jim nezdařilo a nemohlo zdařit. Soudruh Gottwald právě proto , že socia listickým dělníkům říká, jak je škodlivá spolupráce s buržoa zií a celá politika reformismu, že jim ukazuje ne lehkou, ale bojovnou cestu, získal si autoritu i mezi socialistickými děl níky, stal se vůdcem nejenom nás, komunistů, ale i vůdcem všech socialistických dělníků, stal se vůdcem jednotné a li dové fronty všech pracujících. (Potlesk.) Naši protivníci se domnívali, že korektura chyb snad povede k zeslabení našeho vlivu v masách. Soudruzi, byly doby, jako

v roce 1928, kdy oportunistické chyby a jejich korektura vedly ke krizi, k přechodnému oslabení vlivu strany, k posílení re formismu. Ale dnes už není doba, kdy pracující lid by se odvracel od komunistů proto, že trvají důsledně na svém re volučním programu. Dnes se pracující lid odvrací od refor mismu, který je v krizi, který vedl v Německu a v Rakousku pracující lid do katastrofy. Dnes pracující lid seznává, že naše cesta, cesta Kominterny, cesta Dimitrova, je cesta, která

vede ve Francii a Španělsku k potírání fašismu, v Číně 249

k úspěšné obraně národní nezávislosti proti útoku imperia listů, že naše cesta a náš program na jedné šestině zeměkoule, v Sovětském svazu, vedly k vítězství socialismu, k osvoboze ní národů. Dnes, soudruzi, je doba, kdy se končí období re

formismu, kdy španělský, levý sociálně demokratický vůdce Caballero prohlašuje, že hlavním úkolem je bolševizovat so ciálně demokratickou stranu, dnes se masy odvracejí ne od komunismu, dnes se masy odvracejí od reformismu, tíhnou k nám, kteří ve svých řadách máme Stalina, Dimitrova,

Thälmanna, Gottwalda, nejlepší z nejlepších vůdců pracu jícího lidu . (Potlesk.) Dnes pracující lid cítí, že komunistická strana je jeho jedinou nadějí, a k ní upíná své zraky. Tím

víc si musíme být vědomi své velké odpovědnosti, abychom tyto naděje nezklamali. Každé naše kolísání a oportunistické chyby vyvolávají v řadách pracujícího lidu obavy, pochyb nosti, škodí nám. Tím více je třeba, abychom se do budouc

na vystříhali opakování oportunistických chyb, tím více je třeba, abychom víc než kdy jindy ideologicky i organizačně zpevňovali svoji stranu, byli stokrát bdělejší než dříve. Stra na bude tím odolnější vůči oportunistickým chybám , čím

více určování politiky nebude jen věcí vedení strany, ale věcí všech organizací, všech členů, dosáhneme- li, aby všichni členové střežili spolu s vedením bolševickou čistotu a pev nost linie strany. (Potlesk.) Soudruzi, já končím. Když nám strana před časem vytkla

oportunistické chyby, počali psát ve „ Večerníku Českého slova“ o nás, 0o Švermovi a o mně, jako o lidech , kteří chtějí dělat v komunistické straně prý rozumnou politiku. V dneš

ním „ A - ZET“ píší o včerejší řeči soudruha Švermy, že svým veřejným pokáním dokončil svoji politickou popravu. Já bych chtěl odpovědět : Zaplať pánbůh, že nás naši protivníci přestali chválit a počali nás opět hanět. ( Potlesk .) To zna mená, že jsme na dobré cestě. Zklamali jsme buržoazii aa zkla meme ji, jak pevně věřím , ještě několikrát. (Potlesk.) Se mkneme se ještě úžeji kolem své strany a svého vůdce soudru ha Gottwalda, půjdeme ještě pevněji a oddaněji pod prapory Komunistické internacionály a jejího kormidelníka, soudruha

Jiřího Dimitrova, pod prapory , pod nimiž pracující lid jedině dojde k vítězství. (Potlesk.) 250

K., Teplice Jménem delegace severočeských horníků prohlašuji úplný souhlas s referátem soudruha Gottwalda .

Severočeský revír má svoji revoluční tradici. Horníci na se veru Čech nedali si snížit svoji životní úroveň . Oproti druhým revírům mají určitý úspěch v tom, že kolektivní smlouva nebyla odbourána, naopak drží se ještě nad normálem a platí též šestihodinová doba pracovní v sobotu, tzv. bolševická. Nutno však přitom vidět, že se v severočeském revíru v po slední době projevovala určitá pasivita a že počátky té pasi

vity bylo možné pozorovat již po veliké stávce roku 1932. Nedovedli jsme jaksepatří zapnout a vysvětlit dělníkům , že je třeba upevnit ještě více pozice a vymoženosti. Naše sla biny viděli jsme při katastrofě na Nelsonu, kdy se nám nepo dařilo rozpoutat boj proti uhlobaronům, kdy jsme se až

příliš spoléhali na spontanita. Při této příležitosti shle dali jsme ohromné organizační nedostatky. Přesto můžeme dnes znova konstatovat určité oživení. To dokazují poslední události, v prvé řadě v Lomu. Lomská společnost chtěla vypovědět z bytů 300 penzistů a celou řadu nezaměstnaných dělníků, poněvadž neplatili činži, neboť neměli z čeho. Počali jsme pracovat, abychom

zajistili masovou základnu pro boj. A když to uhlobaroni viděli, museli znovu ustoupit, a dokonce se zavázat, že od těch nájemníků vezmou jen minimum na zaplacení toho, co žádali. Na Dole Petri, ač tam nemáme pozice, vypukla

stávka, která trvala týden . Ale právě tento nedostatek za vinil, že skončila neúspěchem .

Mezi socialistickými dělníky v reformistických organiza cích je přímo touha po jednotném nástupu. Nejen severo český revír, ale i ostatní revíry stojí teď před dalším úkolem : před zabráněním zhoršení hornického pojištění. Loňského roku pod dojmem a tlakem masových akcí byli reformističtí vůdcové nuceni zaujmout stanovisko proti pokusům zhoršit hornické pojištění. 27. října loňského roku se ve všech hor

nických oblastech Československa jednotně demonstrovalo. Hornické revíry stojí dále před otázkou syndikalizace dolů.

Zejména v severočeském revíru, kde platí tzv. pražský pakt, 251

který obzvláště vyhovuje plánům na syndikalizaci dolů v tom smyslu, že by uhlobaroni mohli v mnohem větším

množství vyhazovat horníky ze závodů. Jestli doposud ne byla akce vyvinuta až ke skutečnému boji, horníci jsou při praveni a říkají, že rozhodně tomu nedopustí. Mobilizovali jsme současně hornictvo proti novému úto ku, proti militarizování závodů dle osnovy zákona o obra ně státu. Jsou ještě mnozí mezi námi, kteří ze zkušeností z války vědí, co to znamená. Když byli tito horníci informo váni o dosahu navrhovaného zákona, zhrozili se a hodlají zúčtovat s vůdci, [proto]že dávají souhlas k tomu, aby horníci byli postaveni pod vojenskou diktaturu . Tento zákon má pro hornictvo obzvlášť veliký význam a je třeba, aby se mu dělníci co nejdříve bránili, poněvadž je zřejmo, že při vy puknutí války budou hledět, aby zejména horníky utiskli,

aby jim znemožnili stávku. Jetřeba masy hornictva poučit o tomto velikém nebezpečí. Severočeský revír stojí ještě před jedním velikým nebezpečím, před novým rozdmycho váním šovinismu ze strany henleinovců i ze strany českých fašistů . Organizace těchto českých a německých fašistů hledí, aby dělnictvo na závodech a v místech bylo národnostně ro

zeštváno. V poslední době uspořádali čeští socialisté v se verních Čechách turné schůzí, na kterých doporučovali, aby

proti Henleinovi byly použity správní komise a vládní ko misaři. Touto cestou není možno národnostní otázku rozřešit.

My musíme bojovat za zvýšení životního postavení a svo bod pro nejširší masy sudetoněmeckého lidu. To je jediná cesta, jak bránit demagogii henleinovců . Cesta, jež je na pro spěch dělnictva obou národností. Půjdeme-li po ní, pak do kážeme, že dělníci budou mít důvěru k nám, a nikoli k těm,

kteří připravují nová válečná jatka, k agentům Hitlerova fašismu. Ke konci chci říci, že je třeba většího ideologického upevnění jak členstva, tak i funkcionářů strany a posílení naší kádrové politiky. (Potlesk.)

252

0., Slovensko Vedení hospodářských bojů proti kapitalistickému útoku a za hospodářské požadavky je hybnou pákou, která likvi duje roztříštěnost a pohání hnutí za sjednocení dělnických odborových organizací.“ To je v návrhu rezoluce k referátu soudruha Zápotockého . 99

Zkušenosti stávky z Horehroní a Liptova nám to potvrzují. Co jsme zde dělali s mládeží ? V prvé řadě jsme se starali správně o požadavky mládeže. Postavili jsme tyto požadavky: za zvýšení mezd ; speciální honorování práce hochů a děvčat

při pracích na lesní kultuře, kde byly mzdy zvýšeny až o 40 % ; boj za demokratická práva, proti četnickým zákro kům a zákazům schůzí mládeže. Tento boj neomezoval se

jen na mládež. I školní děti se do toho vložily, jako například v Závadce. Učitel řekl ve škole dětem, že stávkující jsou darebáci, a celá třída vstala a žádala , aby to učitel odvolal. Všechna slovenská mládež zúčastnila se těchto bojů. Na příklad také 15 studentských organizací sebralo 1000 Kč a poslalo je do stávkového území. Dokonce vojáci v kasárnách sbírali peníze. ( Potlesk .) Museli jsme v této stávce dávat pozor nejen na agrárníky a lidovce, ale i na vůdce sociálních demokra tů. Agrárníci organizovali stávkokazectví. Klerikálové zase

říkali, že boj proti pánům je bojem proti bohu. Ale i sociálně de mokratičtí vůdci nebyli o mnoho lepší. Přikazovali svým čle nům , aby nedemonstrovali. „Až se to vybojuje, dostaneteivy.“ Mládež, která samostatně vystupovala v tomto boji, po stavila také svoje stávkové hlídky. Nejenom však proti stáv kokazům, ale i proti panským agitátorům . Naši mládenci nelitovali ani noci, prohlédli každé auto a bděli nad tím, aby jejich boj nikdo nezrazoval. ( Potlesk .) I páni nezůstali po zadu. Faráři, notáři, četníci a někde i správci škol, všichni slibovali. My však víme, že panská láska po zaječích skáče.

Česká i slovenská reakce se spojila proti chudým lidem. A výsledek: Celé agrární organizace přešly do Rudých odbo rů. Chudí rolníci říkali: My vám dáváme nejen svoje legitima ce, ale i svůj osud do rukou , neboť s vámi společně jsme si vybojovali zvýšení mezd . Dnes by se tam měli ukázat re formisté, mládež by jim řekla svoje mínění. 253

Co si hlavně uvědomovala bojující mládež ? Že bojuje, ať je agrární, lidovecká či Rudých odborů, za stejné požadavky. Nespokojíme se tímto úspěchem. Zburcujeme mládež k jed notnému boji proti pánům, kteří dávají mládeži militaris mus, místo svobody slepou disciplínu. V bojích, jež jsme vedli, byly organizace mládeže iniciativní, nespokojily se pokyny starších soudruhů, kteří říkali: Budte k dispozici, až vás budeme potřebovat. Je potřebí, abychom vzali za své to, co nám říká rezoluce VI. sjezdu KIM: „ Naléhavě doporučujeme všem sekcím KIM , aby aktivně podporovaly veliká organizační a propagační opatření podnikaná nejen rudými, nýbrž i amsterodamskými i jinými dělnickými odborovými svazy s cílem přitažení mla dých dělníků .“ A protože ještě rozhodující část mládeže není v těchto odborových organizacích, je potřebí přikročit k rozvinutí této otázky. To je cesta ke sjednocení mládeže v továrnách, na velkostatcích a v lesích. To je cesta k od borové jednotě. ( Potlesk .)

Rossmeisel, Falknov Soudruh Gottwald říká „lidovou frontu za každou cenu “ . Soudruzi, to je velmi důležité. Je třeba, aby toto heslo bylo zaneseno ke všem dělníkům organizovaným v komunistické straně a pak ke všem s námi sympatizujícím a k sociálně demokratickým dělníkům, kteří jsou na cestě k revolučnímu třídnímu boji. Na našich činech bude záviset, budeme-li s to získat sociálně demokratické dělníky pro jednotnou frontu, budeme-li v sudetoněmeckém území, kde pracující jsou vy staveni nesmírnému utrpení, hladu, bídě, národnostnímu útlaku , s to zprostit svedené henleinovské dělníky, zániku se blížící živnostníky a zoufalé rolníky ideologie fašismu, ukážeme-li jim v boji za jejich práva, že komunistická strana je jedinou silou, s kterou musí v boji za svá práva jít. Přitom se musí mnozí komunisté sami změnit. Jsou totiž ještě dnes 1 Viz „ Sjednot'me síly mladých!“. Nákladem Mladé gardy, Praha (asi 1935), str . 12. 254

komunisté, kteří myslí, že je možno získat sociálně demokra tické aa henleinovské dělníky krásnými řečmi. To je jistě ve liký omyl. Chceme- li získat sociálně demokratické dělníky pro boj za jejich požadavky v závodech a místech, pak jim musíme dovést poradit, musíme jim dovést dát odpověď na argumenty reakčních vůdců sociální demokracie, vysvět lit jim, že síla dělnické třídy není v ministerských křeslech, ale v ulicích a v závodech.

Máme dostatečně dobrých příkladů. Vezměme příklad na šich třídních soudruhů ve Francii a Španělsku. Ukazují nám zcela zřetelně, že právě v revolučním jednání se síla dělnické třídy vyzkouší. Ale, soudruzi, v akcích získáme také nejlepší třídní bojovníky, kteří jsou dnes ještě v jiných organizacích. Chceme- li uskutečnit jednotnou aa lidovou frontu , pak si mu síme odnést domů slova soudruha Gottwalda, zanést je

do buněk, předat je každému členu, aby ona slova, která byla již vyřčena na VII. kongresu KI, byla uskutečněna : ,, Každou hodinu našeho života, každou kapku naší krve za osvobození

antifašistů, za osvobození dělnické třídy ze spárů fašismu.“ (Potlesk.)

Kliment, Moravská Ostrava

(Soudruh Kliment je vítán bouřlivým potleskem a výkřiky: „ Ať žije soudruh Kliment!“ „ Ať žije rudá Ostrava !“ ) Soudruzi a soudružky, naše krajská organizace je si vědoma složitosti situace na Ostravsko-Těšínsku. Snad ještě nikdy

nestála naše organizace před tak vážnými úkoly jako nyní v boji za mír, proti fašismu aa hladu.

Hitlerovský Berlín a pod jeho vedením Varšava vytvářejí na Ostravsku válečné ohnisko . Usilují učinit z Těšínska a

Hlučínska nástupiště pro své válečné cíle ve střední Evropě

proti Československu a Sovětskému svazu. Česká buržoazie odpovídá pacifikací celého kraje, zesílením policie, četnictva,

zřizováním vojenských posádek, překládáním polských že lezničářů, výhostem zde usedlých cizích státních přísluš níků, terorem proti polskému a německému lidu, zbavo váním podpory v nezaměstnání, vytváří opravdu ovzdu 255

ší, v kterém se velmi lehce dává možnost válečným pro vokatérům zapálit požár a přikročit k provedení svých tem ných cílů .

Tato situace, obsazení celého území, ztěžuje boj všeho

pracujícího lidu za chléb, kterého pracující lid Ostravska má tak málo . V kraji miliardářů, nahromaděného bohatství, pracující lid hladoví. Tato politika českých pánů hraje do ru

kou německému i polskému fašismu. Ona vyhladovuje lid , ten lid, na kterém má spočívat obrana republiky proti Hitle rovi. Jaký zájem bude mít hladový, bezprávný lid na obraně této republiky! Obviňujeme české pány hospodařící pro Rotschildy, La rische, Báňskou a hutní, Hahna a ostatní, že provádějí ve lezradu, že dělají všechno, aby území těžkého průmyslu sta 2

lo se lehkou kořistí Hitlera. A s touto politikou vezou se i so

cialistické strany, bránící sjednocení pracujícího lidu proti fašismu, na obranu míru , proti hladu a nezaměstnanosti,

souhlasí s nacionálním útlakem , souhlasí se zavíráním pol ských a německých škol a provádějí překládání polských že a

lezničářů . Mlčí k vyhoštění polských dělníků zde narozených a po léta žijících.

Česká buržoazie a socialističtí vůdcové kypří půdu pol skému a německému fašismu, otevírají cestu Hitlerovi. Nestalo - li se Těšínsko krajem každodenních srážek a vzá

jemných bojů , nepodařilo - li se, vzdor všem různým pokusům, strhnout lid do bratrovražedného boje, pak je to zásluha naší strany.

Strana denně organizovala boj za práva polského lidu za chléb , za polské školy, za kulturní práva. Bojuje proti pře kládání železničářů , proti vyhošťování. Ve stávce v Bohu míně rozvíjíme celý program obrany a boje proti hitlerov skému fašismu, říkáme zcela jasně, že útok na mzdy znamená rozvrat v pohraničí, že je to práce pro Hitlera, aa ukazujeme, jakou pomoc dostává hakenkreuzlerská firma od Svazu prů myslníků Preisse a Kramáře. V Třinci pomáháme dělníkům svedeným polským šovinismem v jejich těžkostech a najít cestu do antifašistické fronty. Tato činnost strany nese mír a bratrství mezi národy ostravsko -těšínského kraje. Strana

stává se jedinou silou a nadějí všeho pracujícího lidu . Daří se 256

‫دين‬

‫بالكليه‬ .6 1. / Reorganisierung des Zentralapparat... 2.7 Berichterstattung über die Vorband lungon in l .

‫۔‬

ret 1.A / V

‫رنا‬ 62

l Apparat dos sekretariate Besorgt dietägliere Vorbindung mit den Parteien tocani soh -administrative jedioaung das ganzen Zentralapparates

Protokoll. de. Seiretariato , und d'.B . , Kontrolle der Jurchsuhrung der Beschlüsse ; besetzung der Veranlungon , videnz der Referenten Post - Baytung , Verteilung , Areition . Archiv .

» Onder- und Wirtsc.ftsabteiluni. I.

V Organisierung dor inner, erteill.. ' daktio nen .

und lassen ,

b / Studiw dor Organiu.tions foruen und Methoden der Partei .

o bobinationen und Statistik der Partel, Verbindung II .

Bridens und Uoberprüfung der iader . Organiserung von Bartelschulen und Auslos . der Schulor .

o / Untersuchung und Brledigung von dissiplinarischen Angolosenheiten . III .

V rinenzon dar contraio und reise der Partei, Vernal tung der Seitrasmarken . D /, Lontrolle der finanzen der einzelnen isois..

c / ! irtschaftolicne und finanzfragen der Caternehusen dor verteizenotrale, verlac , leitungen,Druckerol usw. kontrolle der wirtsc. aftlichen Unternehmen der d / rei se . C / dtPrOP- Abteilung < / Propaganda des Marxismus - Leninianus ,

by Popularisierung der Politik der L.I. und Partei . Popular isierung der USSR .

ol

Verlag / Broschüren und sucher / politische und 1deologische Leitung :

Horsusgabe allerAgitati

ons Partei zentral Plugblattor

publikationen der

, Proseokorrespoendene , Kontrolle der Partei presse . Informationsletin.

lakate uew./

Herstellung von Lehrmaterial fur die Partelschule Orgaslo und

ierung von Wasse naoheilen .

Redaktion der " vorbe . Mbliothek

DV Abtollm

hennescarlene

narbeit sit don eontralen fruko ✓ Operatin Zusamme tionen der lassenorganisationen. Anleitu Kontrol ng der Press . dor botroffes und le » TeaNonsonormalmationon. Informat Wasnaorg o/

ion oder diepraga dor anin tio ren, welche antor & Bincluso unserer Garner oteboa ,

ng der Warenorganisationsa arbed Die Abteilu 4 / at dan raktionen nawontlich in folgenden sa mentatio4.Lin DON ! 1: Sport, 2./refnan, nen LUSHE kofront , 5. / Studentenbeweg ! 3.7 DDOC ,

Záznam o jednání politbyra ÚV KSČ : 12. a 15. VI. 1936 (první a třetí stránka origi nálu ).

sto 1 W Bauenbunilunie wie Leitung der absenvowegung und Organisationen der Pruun.

» / Ausarbeituno von speziellen Pommen und Ho troden der witation unter den freuen . Brsiehung von Frauenicaden der Partei. Redaktion der ? rauenzeitschriften der Purtoi . Vorfolgung der Frauenzeitschriften unserer Gagner .

V

Persentadtollunge ✓ Vorbereitung von Parlamentoaktionen und

d / 10..rventions tiltigkeit . J / Allcoala. Marrkungen ✓ Alle Abteilungen sind vorbereitendo und 1111 ?sorgane dou zobi , P. B. und do. Sekretariat b/ Das bedeutet , dass sie nicat das Recht haben , den Parteiorganisationen eigen . Direktiren zu geben .

o/ siejoreiten aus eigener Initiative odor aut

Anweise der lei tenden Orçane / des Z.X , P.3 . , Sekretariates / fur dlese leitenden Urgane intwurto vor und legen sie ihnen vor . a / die oryantsationen erhalten nur Direktiven der leidenden uriano .,'2.K. , 8.9. , Sekretariat/ . V vrbeitstellung in der central . durante do Pube Wan Anton und Leitender politischer Sekretär Parlamentsauteilung o / Verbindung mit dem " Rudé iravo " . Verbindung mit den trager iseis .

Vertreter des leitenden pol.Sekretärs .

barcolets

Abteilung der has senorganisationen . Jugendverband Vorbindung mit den ultrauor woi . Verfolgung der polniucien Pragen . Apparat do. Sekretariat...

Org. , nader und tirtschaftsabteilung Verbindung mit den slowakischen Kreis Verfolgung der slowakischen und ungarischen Irion .

v Vertreter von širok . Karlobad . ✓ Vertretor von $ 1 rokto Kladno . Chefredakteur der " Roten ranne ' . Verbindung mit da Reichenberger örois .

Vorfolgung der deutschen Trngon . Nespropadteilung , Yraonabteilung .

enke

Vorbinding wis da Toplitzer irelo . Land-, Abteilung der Mittelschichten und Xonaunalabteil ung .

genossenschaftsabteilung

Verbindung mit den karp.ukrainischen ürei.. Verfolgung der wirainlichen Fragen . Chefredakteur des " Rudé privo ". Verbindung mit der Brunner iseis . Vorbindung ait den " slovenské svieti ' . Canonicooter der Roton Cowerksohastoy Coworkachar tsabteilung . diglied der Zentrale der R.A. Politischer Sokretär der Prager iseinos .

jí zastavit nacionálně šovinistickou vlnu, dostává se do ofen

zívy proti polskému fašismu, jednotná fronta, sjednocení lidu, má dobrý zvuk . Dostavuje se otřes Národního sdružení na šachtách. Strana se snaží po zásahu soudruha Gottwalda

rychle napravovat chyby, řešit bolesti lidu, a ostravský a tě šínský lid poznává, že cesta, kterou ukázal VII. sjezd Ko

munistické internacionály, na kterou jej volá KSČ, cesta do jednotné fronty, k sjednocení polského, českého a ně meckého pracujícího lidu v lidové frontě proti fašismu, to je zbraň, kterou vybojuje svá práva. I Hlučínsko, kde se Henlein stal hegemonním pánem, se

začíná probouzet. Lid tohoto území si říká Moravci. Politika českých pánů : zbídačení, hlad a nacionální útlak, „ lex Uhlíř“ , chamtivost agrárních zbytkařů , počínání četnického aparátu jako v africké kolonii, je vedla k Hitlerovi. Lid se však přesvědčuje, že Henleinovy sliby nejsou a nebudou plně

ny. Všechen lid celého Ostravska, maje denně možnost po zorovat úspěchy Sovětského svazu - růst blahobytu všech národů Sovětského svazu, jeho boj za mír, vida veliký zá

pas KSČ za sjednocení lidu, za jednotnou frontu proti fašis mu, za chléb, práci, chápe, že KSČ jej jedině vede k rozřešení jeho sociálních , kulturních a národních požadavků.

Tato situace mluví jasnou řečí. Jedině cesta KSČ – .

orga

nizovat velikou lidovou frontu, její silou vybojovat lepší ži

vot, plná práva polskému a německému lidu, dát podmínky a

k vedení účinné obrany Ostravska proti Hitlerovi! Jen lid sám, spojený ve veliké lidové frontě, jenž povede lidovou, jakobínskou válku. Když každý závod a každá šachta budou revoluční pevností; jen válkou, o jaké mluví soudruh Manuil skij a zde soudruh Gottwald, je možná obrana . Obrana, jak ji připravuje buržoazie zákonem na obranu státu, znamená

pro takový kraj, jakým je Ostravsko - Těšínsko, válku proti vlastnímu lidu . Znamená spoutat lid a vydat celé území Hitlerovi .

Provádění navrhovaného zákona by znamenalo evakuaci národnostně i politicky nespolehlivých. Vydalo by lid ka pitalistické dravosti. V této situaci znamenají slova a výzva soudruha Gottwalda organizovat usilovněji než dosud boj za požadavky, za dost[atek] chleba horníkům , kovákům, 17 Protokol

257

ostatním dělníkům závodů, za práci a podpory nezaměst naným .

Ostravská delegace si uvědomuje, že organizování a rozví jení hospodářských zápasů je základem pro úspěšné budová ní jednotné fronty. Mámedobré náběhy. Rozvinutí velkých

bojů by rázem změnilo situaci. Úspěchy budou tím rychlejší, čím více si uvědomíme slova soudruha Dimitrova : ,,Jednotná fronta je těžký boj, úporný, vytrvalý velká věc .“ Velké

boje pracujícího lidu budou základem , tmelem lidové fronty, která přivodí změnu celé vnitropolitické situace. A taková to věc nejde bez obtíží i obětí. Usilovně touto cestou jít

znamená naplnit naši práci stachanovským stylem, roze stavit správně celou organizaci, naplnit stranu duchem zku

šeností slavné leninské VKS(b) , dimitrovským duchem, du chem slavných kádrů KSN. Tento duch vnést i mezi socialis tické dělníky, aby byli dost silní v boji za jednotnou frontu ve vlastních organizacích. Ostravská delegace, naplněna myšlenkami soudruha Gottwalda, VII. sjezdu naší strany,

naplní tímto duchem celou organizaci. Splníme naděje pol ského lidu na Těšínsku, budeme stát po jeho boku v boji za jeho plnou rovnoprávnost, za národní, sociální аa kulturní práva. Splníme naděje všeho pracujícího lidu, bojujíce za jed notnou frontu a odborovou jednotu ! (Potlesk.) Slibujeme sjezdu, ústřednímu vedení v čele se soudruhem Gottwaldem : Ostrava nebude ani českých fašistů , ani Hitlera , ani pol

ských pánů ! (Potlesk.) Získáme socialistické dělníky, celé organizace, aby byl popohnán vývoj sjednocení pracujícího lidu na Ostravsku, a tím i velké lidové fronty – míru, svo body, za lepší budoucnost pracujícího lidu všech národů Československa ! ( Bouřlivý potlesk.)

Štětka, Praha

(Soudruh Štětka je uvítán bouřlivým potleskem . Sjezd po vstává a volá ve všech jazycích : „Ať žije soudruh Štětka!") Byl jsem pověřen říšskou komunální komisí, abych zaujal stanovisko k jednomu z důležitých úseků třídní revoluční

fronty, k politice komunální a parlamentární. Soudruh Di 258

mitrov ve svém referátu na VII. kongresu KI, mluvě o naší

sekci, zmínil se také o práci komunistů na frontě parlamen tární, na frontě komunální a ukázal, že tribun měšťáckých parlamentů je (třeba) použít jako tribun k burcování dělnic tva, k sjednocenému boji, k svolávání dělnictva a pracujících do jednotné a lidové fronty. Tím současně ukázal, jaké jsou na tomto poli předpoklady pro jejich budování. Chci stručně ukázat na základní příčiny úspěchů i chyb a na úkoly, před

kterými komunální práce stojí. Úspěchy a chyby v komunální politice: Přes všechny úspěchy na úseku komunální politiky, kterých strana od roku 1932 do roku 1934 dobyla, zejména masovým nástupem nezaměstnaných na radnice, na okresní úřady, kde naši komunální pracovníci stáli v čele těchto bojů jako opravdoví vůdcové, musíme i na VII. sjezdu zazname

nat a úplně doznat, že strana se dopustila velmi vážných chyb na úseku komunální politiky. Příčiny chyb v komunální po litice kryjí se celkem s příčinami chyb celé strany. Jako naše

frakce poslanecká aa senátorská hlasovala pro dvě kapitoly státního rozpočtu bez výhrady, tak v komunální politice naši komunálníci hlasovali šmahem pro rozpočty obecní a okresní,

také bez výhrady, ovšem s tím rozdílem , že tím dali souhlas k novým daním a dávkám, přičemž z velké části zapomněli na boj a na prosazování požadavků dělnické třídy, zejména požadavků nezaměstnaných. Tak jako strana a její vedení dělaly chyby tím, že místo mobilizace mas řešily řadu poli tických otázek parlamentními kombinacemi, zrovna tak, a

ještě ve větší míře, ustupovaly naše komunální frakce do po zadí v otázce mobilizace nezaměstnaných za jejich požadav ky. Co ale dál ? V obcích počaly nám růst takzvané socialis tické bloky, které z největší části neměly program. Bylo to tvoření socialistických bloků pro bloky, pro komunální po litiku za zavřenými dveřmi. Byl-li někde program, zůstal zpravidla na papíře a naši soudruzi jen oznámili, že socialisté se nechtějí více exponovat pro jeho bojovné prosazování. Ba objevily se dokonce takové tendence podávat společné kandi dátky všech stran, komunistů až včetně fašistů, odbýt volby bez voleb. Stačí uvést příkladem Holice a Novou Paku. Práce komunistů na poli komunální politiky není lehká. Je to cesta kluzká pro soudruhy ne dosti bolševicky okované, 259

pevné a průbojné. A zase celá řada o tom dokladů téměř v každém kraji. Komunální politika toť politika strany. Proletářská veřejnost, zejména v malých obcích, považuje naše komunální funkcionáře za vůdce strany. Krajské sekre tariáty až dosud – a to musí být konstatováno – pokládají

komunální politiku za málo revoluční, za oportunistickou, a proto jí věnují velmi málo pozornosti, ba bagatelizují ji. Tady jsou naše největší nedostatky. 12 000 komunistických

funkcionářů v samosprávě ! Co je to za ohromný aparát ! Kdybychom jej instruovali, kdybychom jej ovládali a kdy

bychom jej využili k tvoření jednotné aa lidové fronty! A to je potřebí, aby bylo před sjezdem konstatováno. Usnesení VII. kongresu o kádrové politice a slova soudruha Stalina „kádry rozhodují vše“ musejí být uplatněna v celé vážnosti a s bolševickou tvrdostí, zejména u komunálních funkcionářů ve straně. Co je třeba ? Aby byla zvýšena ostražitost při vý. běru kandidátů strany do samosprávných svazků. Aby ne byli kandidováni jen ti soudruzi, „ kteří na to mají čas“ , ane bo jen proto, že „ se vyznají v paragrafech “. Aby to nebyli soudruzi, kteří se „nehodí k stranické práci a mohou být >

upotřebeni k té komunální práci“ . Soudruzi, nesprávné od a až do z ! Do obecních síní a jiných komunálních institucí se dívá dělnická třída. Všichni chudí hledí na zástupce, které tam strana vyslala. Sledují, jak si tam počínají, jak je hájí nebo dovedou hájit! (Potlesk.) A proto je třeba v prvé řadě se vším důrazem a se vší rázností říci: Při výběru kandidátů do samosprávy vybírat v prvé řadě ty, kteří se osvědčili v boji dělnické třídy, ty, kteří jsou bolševicky pevní, věrni straně ! (Potlesk.) Pak na budeme záruky, že nastane obrat v komunální politice. Že strana, využívajíc tohoto kádru funkcionářů v samosprá vě, může pevně spoléhat, že je s to přivést do pohybu ne ti síce, ale desetitisíce dělníků, drobných živnostníků, malých rolníků.

Samospráva má revoluční tradice, které jsme my, komu nisté, nedovedli až dosud využít. Byly zdařilé pokusy tu a

tam, zejména v otázce nezaměstnaných. Ale není to to, co bychom mohli z komun pro jednotnou a lidovou frontu vy těžit. Samospráva, její revoluční tradice, spočívá v bojích 260

o všeobecné hlasovací právo. Komuna, toť vedle závodu nej

důležitější základna pro tvoření jednotné a lidové fronty. Z obecních tatíků, jak se tak mnohdy posměšně říká, je třeba udělat vůdce lidové fronty. Toť nejpřednější úkol na poli

komunální politiky ihned po sjezdu strany! (Potlesk.) Naše komunální frakce stojí nyní před velmi vážnými úkoly nejen všeobecně vzhledem k době, naplněné nebezpečím války a fašismu, ale také konkrétně, pokud jde o navrhovaný zákon na obranu státu, jenž dotýká se základních práv komun . Z celé jeho konstrukce je zřejmo, že vládnoucí třída má veli

kou nedůvěru k voleným zástupcům, a proto všechna ta opatření: suspendování členů obecních zastupitelstev, pro dlužování volebních období, poslání do obcí vojenských ko misařů, suspendování obecní policie, postavení starostů pod zodpovědnost za militarizaci obcí. A zase obdobné srovnání: Staré Rakousko se zachraňovalo před válkou také reformou

samosprávy. Chtělo nadiktovat obcím vysloužilé zupáky jako tajemníky. Nyní se připravuje zákon, aby třetina členů obecního zastupitelstva byla jmenována, aby v každé obci

seděl státní tajemník . Tedy obdoba se zde opakuje. Když páni nevědí, kudy kam, když jsou ze všech stran sevřeni, hledají tímto způsobem východisko, snaží se zbavit obecních zástup ců a dostat tak do rukou hegemonii od obcí až nahoru .

Končím s tím, že komunální politiku je nutno postavit do středu politiky strany, do každodenních úkolů , a jedině tak je možno využít našich komun nejen v boji za dílčí požadav ky, ale v boji za náš konečný cíl. V tom smyslu podává říšská komunální komise sjezdu návrh rezoluce , ve kterém od sjezdu žádá : 1. Zvýšenou zodpovědnost v kádrové politice odzdola až nahoru, 2. vybudování komunálního aparátu odzdola až nahoru, 3. politické a odborné školení (potlesk),

4. vydávání politického odborného komunálního časopisu. ( Bouřlivý potlesk.)

1 Návrh rezoluce se nepodařilo najít. 261

Bauernfeind, Český Krumlov Soudruzi a soudružky! Chceme- li organizovat boj celého lidu, pak nezbytně musíme získat ony vrstvy pracujících , jež dnes ještě jsou ve fašistických organizacích henleinov ských. Jinak' si v jižních Čechách, kde jsme ve stovkách míst nedostali ani jediného hlasu, nelze představit rozšíření stra nické organizace, než když pro zakládání našich buněk pou žijeme jako kádrů dnešních pracujících přívrženců Henleina. Třeba přitom počítat s celou řadou obtíží. Tak první z nich je skutečnost, že sociálně demokratičtí dělníci k nám pak

mají nedůvěru. Vidí v bývalých henleinovcích ještě stále ty, kteří před 19. květnem loňského roku rozbíjeli jejich schůze. Nechápou význam diferenciačního procesu v Henleinově hnutí a nutnost jeho urychlení. Jinou obtíží jsou steré aa tisí ceré maloměšťácké a nacionalistické předsudky, jež si děl

níci od Henleina přinášejí k nám . A v těchto předsudcích je ještě posiluje zvýšený národnostní útlak v poslední době. Musíme považovat za svoji povinnost bránit sociálně de mokratické dělníky před útoky Henleina. Nesmíme nečinně

přihlížet k tomu, jakhenleinovci drze a surově útočí i na nej а

lepší bojovné tradice sociálně demokratických dělníků i na je jich organizace.

Při získávání přívrženců Henleina máme obtíže i ve vlast ních řadách. Část našich soudruhů myslí, že to jsou jen prodej né živly, že se vrhly fašismu do náručí jen pro nějakou de setikorunu. To není pravda. Jistě je i řada takových mezi přívrženci Henleina, neboť on podchytil i lumpenproletariát. Na druhé straně jsou však, a těch je většina, takoví, kteří jsou ochotni bojovat za své ideály. Velká část vidí spásu ve třetí říši. Je to i důsledek špatné práce komunistů , protože

nedovedli pracující získat pro svazek s českým pracujícím lidem .

Musíme přívržencům Henleina poukázat na to, jak se Hen lein paktuje s českou buržoazií, musímejim poukázat na zradu, kterou provedl Hitler na Němcích v jižním Tyrolsku a v Pol sku. Musíme je přesvědčit o tom, že lidová práva lze vybo

jovat. A tam, kde se nám podařilo organizovat boje, tam se k Henleinovi jeho bývalí přívrženci již nevrátili. Naproti 262

tomu v Krumlově mohl Henlein dále rozšiřovat svůj vliv

pomocí ,, Volkshilfe “ , protože komunisté nevedli rozhodující boj za jednotu dělnického hnutí. Kdybychom jej vedli?, pak

bychom byli Henleinovy přívržence získali zpět. Úkolem komunistů je vybudovat pevný, nerozborný mezinárodní svazek s českými pracujícími. Náš okres je smíšený. Konali

jsme zvláštní schůze pro Čechy aa zvláštní schůze pro Němce. Před několika týdny jsme poprvé uspořádali mezinárodní schůzi, na které mluvil česky soudruh Nepomucký o nutnosti vytvoření svazku pracujících obou národností. Dnes je u nás soudruh Nepomucký německému dělnictvu lépe znám než henleinovský poslanec .

Boj o získání pracujících přívrženců Henleina není pouze bojem za hospodářské či politické požadavky, ale také vel

kým úkolem kulturním . V našich kinech jsou většinou před váděny říšskoněmecké filmy. Mohly by být předváděny so větské filmy. To by mělo velký význam . Musíme se též starat o vytvoření divadelních skupin .

Ke konci vám mám vyřídit vzkaz sociálních demokratů . Ne sociálně demokratických dělníků, ale bonzů. Měli jsme s nimi vyjednávání a oni nám řekli: Milí komunisté, jděte na sjezd vaší strany a prosadte tam linii Švermovu. Pak se do staneme k jednotné frontě . Já jsem je ujistil : Ano, Šverma

s naší linií souhlasí, Šverma se probojoval k linii Dimitro va. My dnes můžeme prohlásit, že souhlasíme s linií sou druha Švermy, protože je linií Dimitrova, protože je linií re .

voluce ! ( Potlesk .)

Z., Kladno Vážení soudruzi ! V referátech , které zde byly předneseny ,

a v diskusi bylo poukázáno na nebezpečí, které hrozí pracu jícímu lidu ze strany reakce. Považuji za nejdůležitější, aby celá strana dala všechny své síly okamžitě do nejrozhodněj šího boje proti chystanému zákonu o obraně státu. Je ne bezpečí z prodlení. Buržoazie chce tento zákon odhlasovat 1 V německém vydání následují slova : „ in den Betrieben und Orten“ (str. 182 ). 263

rychleji, než si široké vrstvy uvědomí, že jsou spoutány na rukou i nohou. Již dlouho nereagoval státní aparát tak ner

vózně na každý sebemenší projev odporu jako nyní, kdy vešla ve známost osnova tohoto zákona. To samo o sobě říká velmi mnoho. Ale přesto, že naši funkcionáři chápou důsledky, které zákon na obranu státu přináší, zdá se mi, že se

nevyvolává dostatečně široký odpor pracujících mas. Podle

mého názoru mají být v centrálním měřítku vydány letáky, které by jasným způsobem odhalily tento zákon. Myslím , že v souvislosti se vším, co chystá reakce, mělo by se do popředí postavit heslo generální stávky a vzít vážně

kurs na její provedení. Pracuji v jednom z nejdůležitějších kovodělných závodů, kde má být také uplatněn zákon o obra ně státu. Je to Poldina huť u Kladna, která z převážné větši ny pracuje na válečných objednávkách. Výroba se horentně zvyšuje. Máme dostat čepice s čísly. Současně Ss tím provádí se organizovaně fašizace celého závodu. Dělníci jsou přijí máni jen na žluté legitimace Národního sdružení a agrární Odborové jednoty. Tím způsobem dostalo se do závodu na 1200 dělníků, o kterých předpokládá správa závodu, že bu dou ochotni znemožňovat jakýkoli třídní boj. Z hlediska spo lehlivosti jsou přijímáni zvláště takoví dělníci, kteří jsou jinak hospodářsky zabezpečeni. Množí se také provokace, které jsou namířeny proti revolučnímu dělnictvu. Je zajímavé, že krátce před tím, než se vyšlo se zákonem o obraně státu, byla prý zjištěna na závodě sabotáž, která byla podle souhlasného úsudku všech dělníků uměle vyvolána. Mělo to být odůvod

něním pro nutnost nového zákona. Také agrární časopisy

psaly ostře proti henleinovskému vedení závodu, což mělo zmást masy a vyvolat dojem , jako by se reakce stavěla proti

Hitlerovi. Odhalujeme před veškerým dělnictvem pustou demagogii a plány, které se pod záminkou obrany státu pro

vádějí. Dokazujeme dělníkům , že skutečnou obranou repub liky jsou řádné mzdy a dělnická kontrola závodů. Přesvědčujeme je , že okresní hejtmani i jejich šéfové-Hod žové nepůjdou proti Hitlerovým agentům v Československu.

Že to bude jedině sjednocená pracující třída, která je skuteč nou zárukou obrany českého národa před vnějším i vnitřním fašismem . 264

Volby do závodního výboru , které se konají v měsíci květnu, ukáží, jaké výsledky má naše práce. Ale již dnes mohu říci předem, že plány reakce budou zkříženy. Dělníci přijatí na fašistické legitimace se přesvědčí, že je to komu nistická strana a Rudé odbory, kdo hájí jejich zájmy. Ale ta ké přesvědčujeme dělníky sociálně demokratické a národně

socialistické, že naše cesta, kterou ukazujeme, je jediné vý chodisko z bídy a hladu, je jediný možný boj na obranu de mokracie proti fašismu, je jedině správná. Je to cesta jed notné a lidové fronty, jejíž zářné úspěchy vidíme ve Francii

a Španělsku. Sjednotit kováky kladenských závodů aa vést je k vítěznému boji ve smyslu našich slavných tradic, toť úkol, k jehož splnění do všech důsledků se zavazujeme. (Potlesk.) Krosnář: Vzhledem k velkému počtu přihlášených deba térů a krátkosti času navrhuje předsednictvo, aby diskusní lhůta byla zkrácena na 10 minut. ( Návrh schválen.)

Pozdravný přípis z Vraného Krosnář: Sjezdu došel jeden pozdrav, jejž přečíst považuji za nutné .

„ Příslušníci strany komunistické, národně sociální a české sociální demokracie, zúčastněni na společném projevu jednotné fronty, konaném dne 12. dubna 1936 ve Vraném nad Vltavou v hostinci pana Zamazala, zasílají Vašemu sjezdu svůj srdečný proletářský pozdrav. Zraky všech pracujících v Československu jsou obráceny k Vašemu sjezdu jako ke sjezdu avantgardy pro letariátu. Voláme k Vám : Budte pevni a neochvějni v boji proti kapitalismu, fašismu a válce. Bojujte co nejpevněji za mir, práci, chléb a socialistickou republiku. Všichni proletáři jsou v duchu s Vámi a boj Váš je bojem naším!“ Podpisy a razítka sociálně demokratických, národně socia listických a komunistických organizací. (Potlesk.)

265

Hodinová , Praha

(Soudružka Hodinová je vítána bouřlivým potleskem.) Soudruzi a soudružky! V diskusi před sjezdem strany i v té to diskusi dělničtí debatéři diskutovali hlavně o otázkách

kádrové politiky. To není náhodné, že se právě v kádrové politice objevily hlasy dělnických funkcionářů. Dělničtí funk cionáři si uvědomují, že ty velké úkoly, které stojí před stranou , mohou být zdolány jen tehdy, když bude dělána správná kádrová politika a když těch drobných funkcionářů, té páteře strany, bude mnohokrát více, než je dnes. Nestačí stále a stále zdůrazňovat našim funkcionářům :: my musíme, my musíme, my musíme. Oni vědí velmi dobře, že k zdolání

těchto velkých úkolů je potřebí veliké síly. A tato veliká síla zde může být jenom tenkrát, bude- li počet funkcionářů rozmnožen. Kádry našich funkcionářů jsou kádry odhodlané, a, soudruzi, jestliže obětavost je všeobecná v našich kádrech ,

pak musíme říci, že tato obětavost objevila se v poslední do bě hlavně u soudružek - funkcionářek , které ve všech drob

ných funkcích dokázaly , jak je možno zdolávat úkoly, které strana před nás staví. Soudruzi a soudružky z krajů by nám mohli říci, jak často právě to byly soudružky-funkcionářky, které v tiskových kampaních byly v prvé řadě na místě.

Jestliže jsme splnily apřeplnily náš zamýšlený dar sjezdu a

docílily toho, že o MDŽ 80 000 žen demonstrovalo proti válce a fašismu, pak tajemství tohoto úspěchu vězí v obětavosti dělnických funkcionářek , v tom, že se nám v celé řadě krajů podařilo ustavit orgány pro práci mezi ženami. Představte si, co všechno bychom dokázali, kdyby komise pro práci mezi ženami nebyly jen při všech krajských vedeních, ale také ve všech okresech, oblastech aa takéi ve všech místních organi

zacích strany. Je pravda, že v některých krajích není žádný výběr, není dostatek funkcionářek, poněvadž je ve straně malý počet členek . Tak například v pardubickém kraji je ze všech členů strany 26 žen. V mladoboleslavském kraji mají 27 žen. Zde je velký úkol, na jehož zdolání je nutno okamžitě zapnout v celé straně. Jakým způsobem je potřebí okamžitě v této vážné chvíli na tomto úseku zjednat nápravu ? Získá vací kampaň žen do strany ! Toť velký úkol, který stojí před 266

námi. A chceme- li vniknout mezi pracující ženy, musíme se

naučit mluvě, které ony rozumějí. Vyskytují se případy, že naše dosti vyspělé funkcionářky přicházejí a táží se : Jak je to možné, že vám, soudružkám , rozumíme, ale nerozumíme

našim soudruhům ? Je to možné proto , že naši soudruzi nena učili se ještě mluvit tak, jak je toho se ženami potřebí, a ne naučili se je přesvědčit o nutnosti jejich práce. Skoro u všech

organizovaných žen je možno pozorovat velký pocit méně cennosti, malého sebevědomí. Jako příklad chci jen uvést

jedno z krajských vedení. Je to vedení ostravského kraje, kde funkcionářky strany splnily úkol na úseku získávání pra cujících žen do strany skvěle. 250 žen získaly do strany od VII. kongresu KI. Ale ženám v ostravském kraji se prokazuje nedůvěra. Na krajské konferenci bylo jen 7 žen a na sjezdu z 27 delegátů jsou pouze dvě ženy. To je sice nevyslovená nedůvěra, ale vypadá to tak, jako by ženy ne mohly pracovat tak jako muži. Je třeba, aby nedůvěra k děl nickým funkcionářkám zmizela .

Soudruzi, v práci mezi ženami byl učiněn veliký pokrok. Na tomto poli stojí před námi veliké perspektivy a my mů žeme směle říci, že naše kádry budou zdvojnásobeny. Je teď jenom na vás, abyste tu sebedůvěru dělnických funkcioná řek pozvedli, abyste jim ukázali, že strana si jejich práce váží. (Potlesk.)

H., Praha

Vážení soudruzi a soudružky! Nutnost vybudování jed notné fronty pracujících byla na VII. kongresu KIi na našem VII. sjezdu jak v referátech , tak i v debatě dostatečně vyzdvi žena. VII. sjezd komunistické strany dává nám správnou linii. Záleží na nás a na našich kádrech, abychom tuto linii také správně v praxi prováděli. Nedostatky, které dnes má

me, jsou v důsledku toho, že nemáme dostatečný počet uvě domělých, pevných a ukázněných funkcionářů, že nemáme

dostatek uvědomělých, pevných a ukázněných členů. Sou druzi, proto je nutno, abychom hlavní zřetel obrátili na bu dování kádrů strany. Naši funkcionáři a členové strany musí 267

nejdříve usnesení VII. sjezdu KI a usnesení našeho sjezdu přenést do svých hlav a srdcí, aby je potom mohli dále

přenášet do masy pracujícího lidu. Při tvoření stranických kádrů je nutno počítat se všemi obory stranické práce . Myslím, že strana a náš Komsomol

dosud správně neocenily důležitost sportovní otázky. Sou druh Štětka mluvil o nutnosti komunální práce. Chtěl bych k tomu ještě dodat, že je třeba, aby byly ke komunální práci více přitahovány naše ženské kádry , a to proto, že naše ženy mohou být mnoho platné při řešení sociálních otázek v ko

munách. Ženy mají pro tyto otázky nejlepší pochopení. Uvědomělé ženy jsou hybnou pákou dělnického hnutí ! (Po tlesk.) Při správném provádění práce v komunách ve prospěch dělníků, živnostníků a malorolníků musíme vbrzku docílit

lepších úspěchů v tvoření lidové fronty. Mimoto je třeba, aby se naši funkcionáři, naši komunálníci na vesnicích stali

pomocníky a rádci venkovského lidu, aby se mu stali rádci a pomocníky v jeho denních potřebách. To je jedním z hlav ních prostředků, jak získáme venkovský lid do lidové fronty . Denní prací, hájením denních požadavků venkovského pra cujícího lidu podaří se nám přetrhnout umělá pouta, která dosud váží venkovský drobný lid k straně agrární, živnosten ské atd .

Já bych chtěl ještě dodat, že jsem prvně na sjezdu strany. A mohu říci, že na mne působí strhujícím dojmem jednotnost a oddanost ke straně a k soudruhu Gottwaldovi, ale chci také

říci, že bychom se snad nejlépe zavděčili straně a soudruhu Gottwaldovi, když to, co nám na sjezdu řekl, co nám narý . soval, uvedeme v čin. (Potlesk.) T., Plzeň

Jménem německého pracujícího lidu jihozápadních Čech zdravím VII. sjezd KSČ aa našeho vůdce soudruha Gottwalda . Hladovému území na Šumavě byla kapitalistickým systé mem při rozdělování krize, bídy a nouze přiřčena největší část. Na základě toho jsme zavázáni vést s dělníky, rolníky, živnostníky největší boj, abychom brzy z této nouze a bídy 268

vyšli. Situace v německém šumavském území, v území s to lika přírodními krásami, vyhlíží dnes tak, že velká část lidí se podobá živým mrtvolám . Jsou tři hlavní body, které zde musí být předneseny. Předně velký hlad v tomto území, dále veliký národnostní útlak a konečně, protože toto území leží na hranicích třetí říše, válečné nebezpečí. Naším úkolem je pracovat na tomto území usilovně k tomu , abychom nejen

dělníky, nýbrž také malorolníky seznámili s naším progra mem. Naše cesta je cesta trnitá. Ale musíme si pamatovat, že vše dobré, co na této cestě nalezneme, musíme vzít s sebou

a vše špatné vždy odstranit. Ukázalo se, že dělnictvo a pra cující lid nás na každém kroku sledují a stále kontrolují. Speciálně bych chtěl říci několik slov k mládeži. My jako strana jsme v prvé řadě zavázáni napnout všechny síly, kde mládež ještě samostatně nepracuje, abychom mládeži po mohli. Soudruzi, pomůžeme-li mládeži, dosáhneme, že se

v nejkratší době budeme také cítit mladými a že budeme mít radostný život. Naším úkolem je v boji vystupovat poctivě jako třídní bo jovníci, naším úkolem je každou práci kolektivně projednat,

kolektivně rozdělit a kolektivně provést. Upozorňuji, že ta a

kové chyby, jaké se nyní často vyskytují, totiž různé skvělé zprávy, zasílané ústředí, nevytvářejí dobrou půdu. Musíme se stavět vždy k vedení poctivě a skutečnosti líčit tak, jak jsou. Nám, Němcům, v hladovém území pomalu v nynějším systému bude bráno právo na život. Slíbili jsme si, že se spo jíme s českými třídními bratry, abychom jednotně bojovali, abychom jednotně tomuto velikému nebezpečí mohli čelit.

(Potlesk.)

Turjanica, Zakarpatsko Na Zakarpatsku jsme pochopili usnesení VII. světového kongresu a věděli jsme, že chceme- li skutečně jednotnou frontu vybudovat, musíme ji budovat zdola . A začali jsme na tom také pracovat. Nepřátelé jednotné fronty kladli odpor. Přesto se nám podařilo docílit v budování jednotné fronty v největších průmyslových místech Zakarpatska 269

úspěchů. Jednotná fronta došla výrazu ve stávce. Příprava a celý průběh stávky dokazovaly, že jsme udělali chybu, pro tože jsme stanovisko a postup sociálně demokratických a re formistických vůdců nekritizovali. Máme taková místa, jako například v okrese svaljavském, kde jsme uskutečnili jed notnou frontu proti vůli socialistických a reformistických vůdců aa kde se nám podařilo při vydání jediného hesla uvést tisíce dělníků do pohybu. Ve Svaljavě sociální demokraté vedli stávku, ale utekli od ní. V berehovském okrese podařilo se nám uskutečnit jednotnou frontu proti vůli reformistic kých vůdců, a vzdor tomu, že četnický aparát byl mobi lizován proti jednotné frontě, nepodařilo se jim jednotnou frontu rozbít . Dělníci prohlašují, že není takové síly, která by jejich jednotnou frontu mohla zničit. (Potlesk.) Když se sociální demokraté na Zakarpatsku doslechli o usneseních VII. kongresu KI, mluvili o tom, že my, komunisté, schva lujeme jejich reformistickou politiku, ale že s námi přece nebudou dělat jednotnou frontu , protože jsou přesvědčeni, že to s jednotnou frontou nemyslíme vážně. Komunistická

strana na Zakarpatsku je nejsilnější stranou (potlesk ), je čtyřikrát silnější než sociálně demokratická strana (potlesk )

a osmkrát silnější než českosocialistická strana. (Potlesk.) Jestliže my přesto o jednotnou frontu usilujeme, pak je to nejlepším důkazem , že to myslíme s jednotnou frontou vážně. Ale oni ji neberou vážně. Jsme přesvědčeni, že kdybychom se spojili, dobyli bychom větších úspěchů, než když jsme roztříštěni.

Jaké výsledky měla naše práce na poli organizačním ? Za posledního půldruhého roku ztrojnásobili jsme počet čle nů odborových organizací, počet členů strany se zdvojnáso bil. Soudruzi Gottwald a Zápotocký ve svých referátech jasně ukázali, že chceme- li dobýt většiny pracujících k boji za zú čtování s kapitalisty, pak musí mít komunistická strana ta kové organizace, jež jsou s to samostatně a iniciativně zasa

hovat. Slibujeme, že budeme pracovat na Zakarpatsku k to mu, abychom byli s to se iniciativně chopit všech požadavků dělnictva a pracujícího lidu, abychom mohli společně s pra cujícím lidem slovenským , českým i německým svést boj za povalení kapitalismu. ( Potlesk.) 270

M., Mladá Boleslav Na VII. kongresu KI mluvil soudruh Dimitrov o odboro

vém hnutí. Nejdůležitějším činitelem při tvoření jednotné fronty musí se stát sjednocení odborů v měřítku státním i me zinárodním. Vzali jsme si za úkol uskutečnit odborovou jed notu v závodě, neboť osazenstva závodů jsou přirozeným

jádrem tvořící se jednoty odborových organizací. Překážky tomu nekladou jen zaměstnavatelé, ale i reformističtí vůdci obou směrů, kteří se sjednocení odborů brání a terorizují svoje členy, kteří mají chuť s námi společně pracovat. Te rorizují je, vyhrožují vyloučením z organizací atd. Přes všech ny tyto překážky myšlenka jednotného třídního boje v so cialistických organizacích nabývá půdy. Razí si vítězně cestu. Reformisté po zásahu soudruha Gottwalda štvali děl níky svých organizací i naše proti naší straně, proti sou

druhu Gottwaldovi. Že prý nepřeje jednotné frontě. Dnes můžeme směle říci, že všechny pokusy, jež učinili, aby zma

řili jednotnou frontu, selhávají. Že jsme v boji za dělnické požadavky v závodech získali nových sympatií, pro to chci uvést malý doklad z Karbo. Je to závod, který je z 90 % odkázán na vývoz do Sovětského svazu. Nebýt Sovětského svazu, je v našem závodě ohromná nezaměstnanost. V roce

1930 rozbili zaměstnavatelé pomocí reformistických vůdců naše odborové hnutí na závodě. Z našich odborových organi zací zůstaly trosky. My však trpělivou prací a přesvědčová ním dělníků nabýváme znovu pozic a získáváme sympatie. Přesto, že jsme několikrát socialisticky odborově organizova né dělnictvo vyzvali k boji proti teroru zaměstnavatelů, od mítali z rozkazů ústředí svých organizací. Zaměstnavatelé

potřebovali zničit rudé hnutí, aby neměli překážky pro tvo řící se fašistické organizace, zelené i žluté. Dělníci nyní po znávají, že jsme měli pravdu, když jsme jim dávali nabídku proti žluťácké organizaci v závodě, pro vymýcení indiferen

tismu v závodě, dělníci nás pochopili. Odmítli sice prozatím jít s námi společně 1. máje, ale v prvé věci s námi sou hlasili. Dokladem toho je, že stavíme jednotnou kandidátku do závodního výboru. (Potlesk.) Dalším dokladem toho, jak

nabýváme důvěry, je odpor proti vypracovanému zákonu 271

o obraně státu. Dělníci se dobře pamatují na světovou válku,

kdy museli v závodech pracovat za hrozných poměrů. Děl nictvo toto nebezpečí dovede velmi dobře chápat. Kdyby se poslanec Tučný přišel do naší továrny přesvědčit, co tomu dělnictvo říká, jistě by se divil. Jiným dokladem toho, že

RO získávají sympatie, je tvořící se jednotná fronta v závodu Klinger, Mladá Boleslav. Naši soudruzi v poslední době zís kali 20 nových členů do odborové organizace. Jednota tvoří

se i v lihovaru a ve slévárně v Nymburce . V boji za jednotu nebudeme kombinovat, ale snažit se získat příslušníky re formistických organizací, kteří Ss námi chtějí spolupracovat. Boj za odborovou jednotu vyžaduje zesílené práce v našich RO. Je třeba, abychom zesílili naše RO a zakládali nové sku

piny. Prohlašuji jménem boleslavské delegace, že po této stránce učiníme všechno, abychom indiferentismus ze závo dů vymýtili, aby nabyla vrchu myšlenka jednotné fronty , aby se jednotná fronta stala skutkem. (Potlesk.)

Luprich , Slovensko Soudruzi a soudružky! Jménem pracujícího lidu , 167 000 příslušníků německého národa na Slovensku, zdravím VII. sjezd KSČ . Soudruh Gottwald vyvodil ve svém referátě, že naším ústředním úkolem je vedení boje proti fašismu, za mír, na obranu Sovětského svazu. Henleinovi se podařilo v Sude

tech tak jako na Slovensku svou anšlusovou politikou rozdmýchat nacionální city : Němcům prý mohou pomoci jen Němci. Němečtí dělníci ze Slovenska byli posíláni do se

verních Čech pracovat za nízké mzdy, ačkoli v severních Čechách jsou tisíce nezaměstnaných . Tato politika je poli tikou německých velkostatkářů, politikou vykořisťování slovenského lidu. Hlavní politické argumenty Henleinovy na Slovensku jsou namířeny proti marxismu a proti Židům . V čele hnutí stojí katoličtí duchovní, které Hitler zavírá do koncentračních táborů a do kriminálů . Přesto jsou kato 1 V německém vydání: „werden wir uns nicht auf irgendwelche Spitzenkombination verlassen“ (str. 187). 272

ličtí duchovní pro politiku Hitlerovu , pro imperialistickou válku, pro „ Velké Německo “ , které chce potlačit všechny menšinové národy. Němci na Slovensku mají tvořit legie,

s kterými chce tento útok na ČSR provést. Na druhé straně je spojencem Henleinovým Hlinka. Tvoří frontu za revizi a

v poslední době je vidět, kam politika Hlinkova a Hitlero val směřuje. Soudruzi, proč se podařilo Henleinovi na Sloven sku získat tak velkých pozic ? Je to také chybou naší strany, která přenášela schematicky všechna hesla na Slovensko, ač tam měla být vedena samostatná politika. Abychom mohli Henleina odhalit, měli jsme se přizpůsobit místním pomě

rům . Nejlépe mohli jsme tyto chyby korigovat, když henlei novci ve volebním boji ( volby do zemského zastupitelstva)

sami nekandidovali, nýbrž vyzývali henleinovské dělníky, aby hlasovali pro kandidátku nejreakčnějších stran , agrární a Hlinkovy strany. Vidíme, jak úzce spolupracuje Hlinka s Henleinem . Po volbách očekávalo německé obyvatelstvo od Henleina zlepšení své situace. A co se stalo : Místo zlepšení přišly exekuce daně dlužících rolníků, dluhy nebyly odepsá ny. Nemohli dělníkům opatřit práci. Němci na Slovensku jsou stále více potlačováni. Národnostní útlak se zvláště projevuje zavíráním škol. Sjezd strany nechť učiní usnesení, aby byl nyní na Slovensku vzat kurs na korigování chyb,

kterých jsme se dopouštěli. Hlavním nebezpečím ze strany henleinovského fašismu je organizování dělníků v národních odborech . Samozřejmě,

Henlein sám je neorganizuje! Podařilo se jim v Handlové vniknout do největšího závodu. V kablovce se jim částečně podařilo založit takové organizace. Pod vedením soudruha Gottwalda aa pod vedením soudruha Širokého aa Steinera mu sí se nám podařit semknout dělnictvo na Slovensku, musíme zřídit jednotnou frontu a společně bojovat proti českému ka pitálu. Pod vedením soudruha Gottwalda musí se nám po dařit vybojovat svobodné Slovensko, v němž budou mít Němci stejně jako v Sovětském svazu svá plná národnostní práva ! (Potlesk.) 1

1 Správně Henleinova. 18 Protokol

273

P., Slovensko Soudruzi a soudružky ! Přináším revoluční pozdrav ma darských zemědělských dělníků ze Slovenska. Zemědělští dělníci na Slovensku pracují za nejtěžších podmínek, jsou

dvojnásobně vykořisťováni. Páni Esterházy, Szentiványi, Jaross a ostatní maďarští statkáři nutí zemědělské dělníky, aby pracovali od svítání do noci, za 6 až 8 Kč denní mzdy. Velké masy nezaměstnaných na vesnicích trpí těžce, dostá vají podpory, jenom když si je vybojují. Jsou pronásledo váni, jejich požadavky jsou okresními úřady a notáři sabo továny. 10 000 nezaměstnaných dělníků se aktivně zúčast nilo bojů .

Zemědělský proletariát pociťuje palčivě národnostní útlak při přijímání do práce, v otázkách práva na státní občanství. Velké části zemědělských dělníků se vůbec nedostává obži vy .

Ale zemědělský proletariát má tohoto stavu už dost a bo juje proti hladovým mzdám, za práci, za rozdělení velkých zásob obilí a potravin nashromážděných ve skladištích obilní společnosti a pánů, za kolektivní smlouvu a zvýšení mezd. Pod vedením komunistické strany a Rudých odborů byly zvýšeny mzdy deputátníkům o 71/2 % . Myšlenka jednotné fronty stále více zapouští kořeny u ze mědělských dělníků. Po vytvoření jednotné fronty v Me

deru, na Želiezovsku a jinde byla vytvořena jednotná fronta zemědělských dělníků v Tardoškedu, kde členové sociálně demokratické i agrární skupiny zahájili boj společně s našimi členy a neorganizovanými proti hanebné, špatné smlouvě pro žence, uzavřené proti vůli zemědělských dělníků se za městnavateli po vyloučení našeho svazu z jednání. V Tardoškedu byl skupinami sociální demokracie aa našeho svazu vytvořen první výbor odborové jednoty. Těchto úspě chů v budování jednotné fronty jsme docílili proto, že jsme ро zákroku soudruha Gottwalda korigovali chyby, kterých jsme se dříve dopustili. Jaké to byly chyby ? Zastírali jsme rozdíl mezi rudým svazem a reformistickou organizací, děl níkům se říkalo, že je jedno, do které organizace vstoupí. To mělo za následek, že na některých místech byla pozice re 274

formismu zesílena a na druhé straně jsme ztížili přechod re formistických dělníků na linii třídního boje.1 Strany madarských pánů a velkostatkářů štvou proti jed notné frontě, poněvadž vědí, že jednotná a lidová fronta ohrožuje jejich panství.

Rudý svaz zemědělských dělníků na Slovensku zazna menává v posledních měsících velký růst . Tak bylo získáno od 1. listopadu m. r. do konce března na 5000 nových členů,

založeno ke 150 nových organizací, z nich 20 ve dvorech . Těchto úspěchů jsme docílili pomocí komunistické strany. Z tohoto místa apelujeme na organizace strany v historických zemích , aby poskytly právě takovou pomoc rudému svazu

zemědělských dělníků v boji proti útokům statkářů a zbyt kařů , v boji za zvýšení jejich mezd a za demokratická práva . Stojíme před velkými masovými boji zemědělských dělní ků na Slovensku. První úspěšné boje byly už v slovenském Mederu , hronském Svätém Juru, v Cetény a jinde. Jedním z hlavních našich úkolů je přeložit těžiště své práce do velkostatků, stejně jako do závodů. Musíme vést do boje

nejenom žence a nádeníky, nýbrž také deputátníky za dodržo vání kolektivní smlouvy se zvýšením mezd.2 Druhým hlavním úkolem je uskutečnit vzdor všem překážkám jednotnou frontu zemědělských dělníků a odbo rovou jednotu.

Z tohoto místa vyzýváme zemědělské dělníky, organizo vané v sociálně demokratických, národně socialistických a agrárních odborových organizacích, aby se dali s námi spo lečně na cestu k jednotnému boji. Vyzýváme také vedení so

ciálně demokratických a národně socialistických odborových organizací, aby s naším svazem již dohodnutý, ale později zrušený jednotný postup byl znova vytvořen.

Slibujeme VII. sjezdu KSČ, že podle jeho usnesení a pod vedením našeho ústředního vedení v čele se soudruhem 1 V německém vydání text pokračuje: „ Welche Atmosphäre jetzt

herrscht, davon zeugen die Verhandlungen in Nové Zámky, bei denen sich die sozialdemokratische und agrarische Gruppe aus Tardošked und die agrarische Gruppe aus Andola nicht durch die eigenen Organi sationen, sondern durch unseren Verband vertreten liessen “ (str. 189). : V německém vydání: „ und für Lohnerhöhung “ (str. 189). 275

Gottwaldem povedeme desetitisíce zemědělských dělníků do jednotného boje v bratrské solidaritě s českým , němec kým , slovenským a ukrajinským proletariátem a za pomoci průmyslových dělníků. (Potlesk.) Přestávka .

Večerní jednání ZÍSKÁNÍ MLADÉ GENERACE PRO SOCIALISMUS ŘEČ SOUDRUHA VÁCLAVA KOPECKÉHO Zápotocký: Přikročujeme k projednání 3. bodu? denního pořadu sjezdu „ Získání mladé generace pracujících pro so

cialismus“ , k němuž referát má soudruh Václav Kopecký. Uděluji mu slovo . ( Soudruh Kopecký vstupuje na tribunu uvítán bouřlivými ovacemi celého sjezdu. Delegáti volají v šesti řečech : „Ať žije soudruh Kopecký !“ Komsomolská delegace volá : „ Sou

druhovi Kopeckému komsomolské hurá, hurá, hurá !" ) Velkorysá vůdcovská moudrost a odvaha, s kterou sou druh Dimitrov razil linii historického VII. kongresu KI,

uplatnila se i v tom směru, že VII. kongres KI a VI. kon gres Komunistické internacionály mládeže razily zcela nové myšlenky a nová pojetí pro nejvýš důležitou otázku revo lučního hnutí, pro otázku mládeže. Projednáme-li nyní tuto otázku jako další bod pořadu našeho sjezdu , musíme si být vědomi toho, že po VII. kon

gresu KI a po VI. kongresu KIM stojí problém mládeže v zá kladě zcela jinak, než jsme byli zvyklí úkoly práce mezi mlá a

deží dříve chápat. Především jde o ujasnění a pochopení onoho sociologického problému, jejž postavil na VII. kongresu KI soudruh Kuusinen, když uváděl, že mladá generace dnešní doby vzhledem k svým životním podmínkám a vyo hlídkám vyrůstá v jakousi novou sociální vrstvu . A abych na tuto myšlenku ihned navázal celé nové pojetí boje o mlá dež, dovozuji, že 1 Měl být projednáván jako 4. bod . 277

v tzv . boji o mládež nejde dnes podstatně o nic jiného než o to , zda mladá generace, ponechána svému osudu , vyroste vskutku v nějakou novou vrstvu nejistého společenského poslání, kterou by mohla upadající kapitalistická třída postavit proti dělnické

třídě, proti mírovým , pokrokovým , revolučním silám lidské spo lečnosti, anebo zda mladá generace podporovaná ve svém sociál ním úsilí zvláště dělnickou třídou vyvine se pod ideovým a po litickým vlivem proletariátu a druhých pokrokových sil v ne

dílnou složku protikapitalistického tábora. V složku , která by byla schopna účinně pomoci v rozhodném boji s reakčními si lami [a která byla povolána uspíšit svoji mladickou energií a

průbojností nástup k vybojování nového řádu lidské společnosti, socialistického řádu, jehož nadšeným budovatelem na jedné šestině zeměkoule již je šťastná, svobodná mládež Sovětského svazu.] NĚKOLIK ZNAKŮ DNEŠNÍHO

SOCIÁLNÍHO POSTAVENÍ MLÁDEŽE po sedmi letech hospodářské krize. Vezměme za podklad všeobecné poznatky z kapitalistických států a zkušenosti z Československa.

Zkoumejme například, jak žije, jak si shání obživu a jaké vyhlídky má ona mládež, která pochází z dělnických , zří zeneckých, maloživnostenských, maloúřednických rodin a

která je normálně určena pro zaměstnání v průmyslové vý . robě, v dílnách, obchodech, kancelářích apod. V Českoslo vensku je např. na 200 000 učňů, mladých hochů a děvčat, jež rodiče posílají do učení, aby mohli nalézt zaměstnání jako kvalifikované pracovní síly. Nehledě k tomu, jak tito učňové jsou většinou hrubě zotročeni, je dnes jisto, že po vy učení nenaleznou většinou zaměstnání a že sS koncem učební

doby končí na léta nebo vůbec i jejich účast ve výrobním procesu .

1 V německém vydání následovala slova : ,, So steht heute das Pro

blem der Jugend und in einem solchen neuen Sinne muss es begriffen und unser Kampf um die Gewinnung der jungen Generation geführt werden . Ich führe...“ (str. 190).

278

Čím jsou tito mladí vyučenci vyřazeni z výroby ? Zaměst nanci nejsou. Jsou to nezaměstnaní? Úřady je za nezaměst nané počítají jen do té míry, že jim přiznávají nárok na že bračenky. Avšak za nezaměstnané, pokud jimi jsou myšleni dělníci dříve zaměstnaní a práci ztrativší, považováni nejsou.

Stejně jako za nezaměstnané nejsou v úředním smyslu po važovány desetitisíce těch mladých hochů a děvčat, kteří vy šli obecnou a měšťanskou školu a po čtrnáctém roce nemo hou za dnešní všeobecné nezaměstnanosti nalézt obživu jako

nekvalifikované pracovní síly. Mají také jen nárok na žebra čenku, ale nárok tak pochybný, že například v některých obcích, spravovaných bezcitnými agrárními naboby, se na obecních tabulkách ocitají hanebné vyhlášky se sezna

mem mladých nezaměstnaných, jimž se odnímají žebračen ky, poněvadž bylo zjištěno, že byli v biografu. Poukázal jsem na život učňů a vyučenců , abych doku . mentoval, jak jsou mladí lidé tlakem poměrů kapitalistické krize a všemi silami tlačeni vskutku do zvláštního postavení.

Učení již není průpravou mladých lidí pro budoucí zaměst nání, nýbrž učení je dnes jen formou dlouholetého vysávání pracovní síly mladých lidí bez jakékoli mzdy anebo za od měnu, která je nejcyničtějším odbytným za využití mladé krve, mladých svalů, mladého mozku. Zatímco v Sovětském svazu vyrůstá z generace učňů a mla dých dělníků dělnictvo Vv nové, socialistické podobě, v podobě děl níků - stachanovců , v podobě inženýrů - dělníků, mistrů vý. robní techniky, nositelů nové, socialistické výrobnosti práce, vyrůstá v kapi zázračných tvůrců společenského blahobytu talistickém světě z generace učňů a mladých vyučenců vrstva vyřazená z výroby a odsouzená k utracení nabyté kvalifikace v nejubožejším strádání. Mladí lidé se zoufale brání tomuto osudu a dělají vše možné, aby nějaké zaměstnání urvali. Přitom jsme svědky jednoho charakteristického zjevu doby : podvodů vůči mla

dým uchazečům o zaměstnání a podvodného spekulování s pracovní silou mladých lidí. Mám tu na mysli známé podvo dy s kaucemi. A myslím na takový zjev, že mladí lidé jsou zaměstnáváni na zkoušku, třeba na měsíc, bez jakékoli mzdy

nebo platu. Podobně cynickým způsobem neplaceného využí 279

vání mladé pracovní síly je tzv. čekatelský systém , za kterého musí mladý zřízenec, zaměstnanec, úředník pracovat bez mzdy, bez platu, třeba půl roku nebo rok, aby získal teprve nárok na zaměstnání. Je známo, že k zavedení tohoto systé mu se nerozpakoval sáhnout ani stát nařízením o aspirantech a že k němu sahají i druhé veřejnoprávní korporace. A nyní kk postavení zaměstnané mládeže. To, jak jsou pla ceni mladí lidé, ať jsou jakýmikoli zaměstnanci, to není také normální vykořisťování pracovní síly. To je její drásání, její ničení. To je vykořisťování, které je sice možné jen při mladých nervech a svalech , ale které platí mladí zaměstnanci tuberku lózou, zadržením tělesného vývoje a ochromením životních

sil již v nejmladším věku. To je vykořisťování, při kterém kapitalističtí zaměstnavatelé nechávají vlastně rodičům mla dých zaměstnanců, aby živením dětí při jejich malých

mzdách a platech se starali oreprodukci pracovní síly. To je vykořisťování, které špatně placené mladé lidi vede i k mrav nímu úpadku. Stejně jako je jasné, že všechno to platí tím více o nezaměstnané mládeži, jejíž fyzický, psychický a mo rální stav je ještě katastrofálnější. Přitom se děje již to, že

rodiče, zoufalí nad životem svých nezaměstnaných dětí, po

sílají své syny a dcery třeba zadarmo pracovat, aby si ne zaměstnané děti neodvykly od práce vůbec, aby nezapo mněly, co se naučily, a aby nepropadly mravní zkáze. Mladi lidé se tak stávají vrstvou zdarma pracující na blahobyt kapi >

talistů .

Je to strašlivý sociální rozvrat, který vtahuje do víru zou falství nejen mladou generaci proletářskou, ale i mladou ge neraci druhých pracujících tříd. Je nutno snad kreslit obraz poměrů, ve kterých se ocitá například inteligence ? Je nutno opakovat, kolik desetitisíců inteligentů všech povolání je po ukončení studií bez práce a bez možnosti obživy ? Je nutné uvádět zjev, který je dnes již tak běžný, tak všední, že vystudovaní inteligenti a docela

graduovaní inteligenti se ucházejí o místa v zaměstnání i při nejhrubší práci ? Je nutno líčit, jak mladí lidé zZ řad inte ligence živoří a jak se čím dále tím více mísí s tou masou mla

dých proletářů a jak stíráním rozdílů původu vzniká z těch nešťastných lidí jedna sociální slitina ? 280

V tuto masu mladých proklatců kapitalistické společnosti vplývají desetitisíce mladých lidí, jež vydává ze sebe třída rolníků, živnostníků, řemeslníků. Neboť může být pro děti rolníků obživou půda, když rolníci jsou z půdy vyháněni a když uloupení jejich majetku kapitálem znamená nejen žebráckou hůl pro hospodáře, ale i pro jejich děti ? Mohou živnostníci, řemeslníci, malovýrobci myslet na existenční za jištění svých synů a dcer postoupením živnosti, obchodu, ře mesla, když stav je takový, že živnostníci, maloobchodníci, malovýrobci utíkají sebevraždami ze života smrtelného

strachu před exekutory a věřiteli, ze života, který vyčerpává sebepevnější vůli k životu ? Ano! Mladá generace dnešní doby, toť generace zvláštního sociálního postavení. Toť generace, která vlastně již nevy

rostla pro panující ekonomický a sociální řád, která k nut nosti hledání obživy přichází již v období nejhlubšího hospo dářského úpadku kapitalismu a která nezaměstnaností, ne

poznáním práce, nepoznáním radostí mládí, zoufalým plaho čením platí za to, že kapitalismus nebyl po válce vinou so ciální demokracie dobit, doražen a že mohl ještě dospět

do dnešního svého stavu , do stavu úplného marastického sociálního rozkladu .

Kletba životního postavení dnešní mladé generace spočívá

v tom , že tato mladá generace vyrostla již vlastně pro socialistic ký řád, avšak že její dětský věk a mládí mohly ještě přežít sko

mírající kapitalistický řád , který nemá již existenci pro staré generace, neřku - li pro mladé generace, takže dnešní mladá ge nerace, nemající již žádných existenčních možností v kapita listickém řádě, nemohouc v něm sociálně zakořenit, stává se

vrstvou , která je vírem sociálního, hospodářského a poli tického rozvratu nejbezmocněji zmítána ; stává se vrstvou ,

která je zmatena v sociálních snahách , která je puzena bez cílným snažením a jejíž společenské poslání je proto nejisté a může být právě tak prospěšné jako škodlivé z hlediska pokrokového vývoje lidstva, Zz hlediska našich socialistických snah .

Buď to bude generace fašistických úderníků a válečníků ,

nebo úderná generace boje za socialismus. Rozhodnutí závisí na tom, kdo mladé generaci pomůže, 281

kdo získá její důvěru , kdo ji strhne ideou aa činem , kdo jí dá perspektivu, kdo jí ukáže cíl, kdo jí ukáže a probije cestu k existenci, k životu . Rozhodnutí závisí na tom, kdo mladé

generaci ukáže cestu k tomu, aby mladý člověk mohl žít ne jen jako člověk, ale jako mladý člověk, jako člověk mladé tvořivé síly, mladého úsilí, mladých plánů, tužeb a snů, aby se mohl jako mladý člověk radovat, veselit, smát, aby mohl jako mladý člověk milovat, mít lásku, uzavřít manželství, založit rodinu, plodit a rodit děti. Ano ! Pochopit životní tragédii dnešní mladé generace zna mená pochopit jedno, že bídou kapitalismu jsou strašlivě su rově utloukány ty nejpřirozenější touhy mládeže. Avšak tyto touhy jsou silné, žijí, rozvíjejí se. Nechtějí se dát ubít. Zve dají se po všech ranách znovu a zápasí dennodenně Ss bezna dějností sociálního postavení mládeže. Nikoli! Mládí se ne vzdává tak lehko radostí. Mládí se rve o každý kousek ra

dosti, užití, štěstí. Mládí se nevzdává tak lehko tance, zpěvu, smíchu . Mládí se nevzdává bez boje přírody, slunce, vody. Rve se o ně a chce si je udržet. Chcete poznat melancholii

dnešní mládeže ? Pozorujte jen, jaký smutek, jakou bolestnou ránu pociťuje mládež, když musí v zápase o přírodu, slunce, vodu ustoupit z vydobyté pozice a když např. mladí, zvláště nezaměstnaní proletáři musí již zanechávat trempinku, po něvadž nemají ani tolik, aby mohli jezdit ven z Prahy. Nutno stále mít na mysli, že jde o moderní mládež, která má jiné názory na práva mládí a jiné představy o radostech mládí, než měla mládež dříve.

Ten tragický rozpor, jímž dnešní mladá generace trpí a který vytváří její život tak trudným , spočívá v tom, že so ciální bída mladé generace, její nezaměstnanost, nemožnost

výdělku, prázdný žaludek a prázdná kapsa tak strašlivě kontrastují se všemi těmi životními názory, které charakte rizují dnešní mládež jako mládež moderní, jako mládež zro zenou a žijící v prostředí poslední etapy kapitalismu, která je proto etapou úpadku a konce kapitalismu, poněvadž je

zároveň etapou vrcholného rozvinutía zvratu jeho civilizace . Mladá generace dnešní doby je odsuzována k nečinnosti v lidské společnosti, když vlastně vyrostla a byla vedena i ve škole k tomu, aby byla právě nejlepší nositelkou spole 282

čenské výroby. Mladý člověk má zahálet, má být nečinný, má být nezaměstnaný, když chce pracovat, když chce tvo řit, když má v hlavě nejbujnější tvůrčí plány. Mladý člověk

má být nečinný a nemá pracovat, když cítí, jak by dovedl pracovat, kdyby měl zaměstnání, kdyby mohl uplatnit svůj talent, kdyby mohl uplatnit to, čemu se naučil ve škole, co posbíral v knihách, čím prohloubil své vzdělání. Neboť mla dá generace dnešní doby toť mladá generace, která má touhu po vzdělání, která se vzdělává a která nejen o školní vzdělání, ale i o své sebevzdělání opírá svoji nezdolnou snahu

uplatnit se v lidské společnosti. A mládež si vytváří nejen představy o tom, jak by se mohla uplatnit ve výrobě, ale osvojuje si i moderní názory na způ sob společenského života. Nejlepším dokladem toho je roz mach sportovního hnutí mládeže, které je nejcharakteristič tějším znakem zdravých snah dnešní mládeže. Kolik moder

ních druhů sportu a tělovýchovy mládež, a většinou mládež proletářská, vymyslila, objevila, živelně probila a přivedla k všeobecné platnosti ! Kdo jiný než mladí proletáři přinesl kempink, kanoistiku, trempink jako nové formy sportu proti skautingu ? Mládež usiluje o volný, svobodný sport, který je morem na militaristické snahy. Mládež si vynalézá cesty, aby unikla z pout a chapadel měšťácké militaristické a civili zační drezúry. Mládež si probíjí nové, modernější formy i se xuálního života mladých lidí. Mládež, a opět většinou prole tářská, vytváří úspěšně nové formy společenského styku mla dé generace, kluby a kroužky, které si berou za program i vzdělání mládeže v duchu moderních názorů a pěstování

zvláštní generační kultury mládeže. To vše nejdokonaleji dokazuje, jaké jsou snahy a tužby mladé generace. Jsou to

SNAHY O VOLNÝ FYZICKÝ, DUŠEVNÍ A KULTURNÍ ROZVOJ Jsou to snahy nesené touhou mládeže být zdravou, vzdě

lanou, tvořivou mladou generací lidského rodu, být skuteč nou nadějí a lepší budoucností lidské společnosti. Jaká tra 283

gédie, když mladá generace je při těchto snahách ubijena sociální bídou a beznadějí, do které je vrhána stále více a

stále hlouběji. Jak dlouho lze při marném hledání práce a zaměstnání udržovat Vv hlavě tvůrčí plány ? Jak lze při prázd né kapse pomýšlet na koupení knih ,na další vzdělání,na di vadla, na kina, na kulturu ? Jak lze o hladu pomýšlet na tě lesnou výchovu , jak lze při prázdném žaludku myslit na

sportovní rekordy ? Jak lze při prázdné kapse pomýšlet na kempink , víkendovou chatu ? Jak lze při nezaměstnanosti,

bídě a nedostatku pomýšlet na manželství, rodinu, hezký nábytek, úpravný byt ? Ano ! Nejkrásnější plány, nejlepší úmysly, nejšlechetnější touhy mládeže a její nejpřirozenější ge nerační poslání jsou ubijeny sociálním zbídačením a bezna dějným postavením mladé generace ! To je tragédie dnešní mladé generace, to je, co mladou generaci činí nešťastnou a zoufalou . To je, co však mladou generaci živelně pobuřuje a co ji nutí, aby problém svého osudu stavěla lidské společnosti, jejím třídám a vládám aa aby svůj osud stavěla jako jedním společným údělem dohromady srážená masa mladých lidí. A opět je otázkou :

KDO POMŮŽE MLADÉ GENERACI ? KDO JI ZACHRÁNÍ?

KDO JE SCHOPEN UČINIT JI ŠŤASTNOU ?

Na řešení této otázky závisí mnoho. Věřte! Na řešení této otázky závisí do značné míry, zda bude válka, zda bude fa šismus, nebo zda bude mír, zda se vývoj přes povalenou reakci

a fašismus požene doleva, k dalšímu pokroku, kk převratné mu pokroku, k socialismu .

Stavíme proto problém mladé generace nejen jako problém náš, nýbrž jako problém všech, kdož chtějí odvrátit fašismus, kdož chtějí udržet mír, kdož chtějí vývoj doleva, kdož chtějí vítězství socialismu. Mladá generace v Československu se ne smí stát silou reakce, fašismu a války, nýbrž silou míru , silou

protifašistického a protiválečného boje, silou boje za socialis mus .

Má-li tomu tak být, je především třeba pomoci mladé ge 284

neraci v jejím úsilí o záchranu, v jejím úsilí 0o existenci. Do

posud se mladá generace protloukala a živořila bez pomoci. I u nás jsou takové zjevy, že zatímco Marcelka Anduly Sedláč kové a děti kapitalistických boháčů Petschků, Weimannů a Preissů jsou hlídány jako klenot desítkami detektivů a strážců, nechávají se desetitisíce mladých proletářských hochů a děvčat bezcitně, bez povšimnutí napospas bídě, hladu, propadání zločinnosti atd. POSTAVENÍ MLADÉ GENERACE JE TĚŽKOU OBŽALOBOU MĚŠŤÁCKÉ A REFORMISTICKÉ SOCIÁLNÍ POLITIKY Není zákonů, které by skutečně sociálně chránily mládež

a které by jí zajišťovaly sociální podporu. Vytýkáme jako těžký hřích reformistickým stranám a odborům , že odmítly

naše snahy a nedbaly, aby pro sociální ochranu mládeže byly tu zákony, a že zabraňovaly, aby práva a nároky učňů a mladých dělníků byly pojaty do kolektivních a mzdových smluv. Dělníci by měli aspoň nějak chráněnou a zabezpeče nou existenci svých dětí, s nimiž si nyní nevědí rady, a zá roveň by bylo znemožněno používat dělnické mládeže jako levné konkurenční pracovní síly k stlačování mezd a snižo vání životní úrovně dospělého dělnictva . Je třeba pomoci mládeži nezaměstnané i zaměstnané. To, co skýtá mládeži ministr sociální péče Nečas, to není pomoc, to je jen před stírání pomoci. Sociální politika v zájmu pomoci mladé ge neraci musí vypadat zcela jinak. Nelze popřít, že by např. zkrácení pracovní doby všeobecně a pro mládež na 36 hodin bez újmy na mzdě znamenalo roz hodnou pomoc nezaměstnané mládeži. Na 80 000 mladých ne

zaměstnaných mohlo by být rázem zaměstnáno a vráceno do výroby. Proč to nelze uskutečnit a proč nelze v této věci

uskutečnit společný postup odborových organizací, když ne jen revoluční odbory, ale všechny druhé odbory stavějí poža

davek zkrácení pracovní doby pro mládež ? Proč nelze spo lečně prosadit pojetí mladých dělníků a učňů do kolektiv ních a mzdových smluv se splněním jejich aspoň nejzáklad 285

nějších požadavků ? Učiňme konec tomu stavu , že mládež

je bezprávnou a že odborová práva a sociální pojišťovací ná

roky jsou odborovou byrokracií stavěnyjako privilegia dospě lých, starých odborářů a že zaměstnavatelům se dává mož nost využívat rozporů mezi bezprávností mladých a zbytkem

práv dospělých. Vybojujme řádná odborová a sociální práva všem , dospělým i mladým . Jsou zde obrovské masy soukromých zaměstnanců různých kategorií, jež vyžadují pomoci. Mzdové a pracovní poměry obchodních zaměstnanců, prodavačů, prodavaček, písařek, pokladních, stenotypistek apod. jsou křiklavým dokladem toho, jak bezuzdně a libovolně, bez jakékoli kontroly a bez jakékoli zákonné ochrany může být velkoměstská mládež vykořisťována a jaká nelidská bída,

nouze, fyzické a mravní znásilňování mohou být kryty zá řivým leskem měst kapitalistického světa. Je třeba odhalit a ukázat v pravém světle ten hrubý sociální útlak pracující mládeže ve městech a volat všechny, kdož mají na zřeteli osud mladé generace, aby se ozvali proti zločinům na pracu jící velkoměstské mládeži a vybojovali jí základní, sociální, lidská a morální práva.

Vezměte jinou věc. Nebylo by pomocí mladé generaci, kdyby se docílilo nezaměstnávání přesloužilců, pokud se po čítají k vyšší byrokracii a pokud jsou existenčně zaopatřeni? Kolik tisíců mladých nezaměstnaných inteligentů dostalo by ihned práci v úřadech, kancelářích, ve veřejných podnicích ? Nelze také nadále nechat neřešenu otázku zvláštní podpory pro studenty dokončivší studium a nenalézající zaměstnání, stejně jako otázku pomoci těm mladým inteligentům svo bodného povolání, kteří si chtějí zařídit lidu prospěšnou pra xi, např. lékařskou, vedle toho, že i ve veřejných službách ne >

trvale zaměstnaní mladí inteligenti musí být chráněni před hanebně nízkým honorováním.

Je nutno ujmout se i zájmů rolnické mládeže a vesnické mládeže vůbec . Zde je nutno postavit řadu požadavků v záj mu toho, aby se čelilo nezměrnému sociálnímu zbídačení a

ničím neohraničenému vysávání venkovské mládeže. Je ne

slýchané, že politickému vlivu agrárních kapitalistů se dosud daří udržovat ten stav, že mladí lidé, hoši a dívky, používaní

na zemědělské práce, jsou vyjmuti z jakéhokoli sociálního 286

zákonodárství аa že žádnou sociální péči stejně jako kulturní péči o mládež agrárníci do vesnic na venkově nepouštějí, aby tak chudý mladý venkov, sociálně ubitý a kulturně zaostalý, zůstal vrchnostenskou podnoží agrární šlechty.

Sociální hnutí pro záchranu mladé generace musí se však probít i na venkov v zájmu pomoci mladému zemědělskému pokolení. Je nutno stavět např. požadavek, aby pro výživu dětí malorolníků aa rolníků byla přidělována zvlášť potřebná

půda z velkostatků a zbyťáků. Dále aby bylo zamezeno exekuční ruinování malorolnických a rolnických hospodář ství určených pro existenci mladých malorolníků a rolníků . Přitom nechť se mladým malorolníkům a rolníkům pomůže

při zakládání nových hospodářství a při nabývání malých usedlostí nejen levným přídělem půdy, ale řešením oddlužení, zrušením převodních a dědických poplatků a daňovým osvobozením .

Pokud jde o mládež řemeslnickou a živnostenskou, je nutno

vidět, že poměry tu dospěly tak daleko, že v celé řadě řemesel a živností není již učňů a mladých zaměstnanců.

Řemeslo a živnost mizí jako obživa a pevná existence mladých lidí. I zde je nutný zásah, víme-li, že by bylo možno zajistit spoustě mladých lidí existenci v řemesle a živnosti,

kdyby se jim poskytl maloživnostenský úvěr, ochrana před

věřiteli, snížení hranice při vyrovnání pro mladé živnostníky a kdyby třeba na 5 let byli mladí živnostníci a řemeslníci

osvobozeni od daní. Znovu při této příležitosti zdůrazňujeme, že naše stanovisko k jednotkovým obchodům je odmítavé a že je dáno zájmem na ochraně existence maloživnostenských vrstev před zničujícím náporem obchodního a spekulačního velkokapitálu , proti němuž hájíme současně i mzdové i exi stenční zájmy zaměstnanců.

To jsou v hlavních rysech cesty, jak by bylo možno mladé generaci v různých jejích složkách sociálně pomoci. Zdůraz

ňujeme přitom , že jsou oblasti republiky, kde problém mladé generace stojí již nejen jako problém sociální, ale jako pro blém záchrany holé fyzické existence. Jsou to oblasti nečeských národů.

V německých územích řádí na některých místech hladová nouze a tisíce příslušníků mladé německé generace, ať po 287

cházejí z kterékoli pracující vrstvy, strádají v takovém utr pení, že jsou nuceni vděčně přijímat každý haléř podpory, i když je dáván rukama těch kapitalistů, kteří mají zbída čení německého lidu na svědomí, anebo i když je ten peníz

podpory dáván rukama pana Henleina a jeho strany, která dostává peníze na to, aby pod štítem „ Winterhilfe“ nebo tzv . dobrovolné pracovní služby verbovala hladové mladé německé lidi Sudet pro tábor Hitlerův.1

Klneme české buržoazii za to, že svojí politikou přivedla mladou německou generaci Sudet do takového sociálního a psychického stavu, že se mohla stát obětí demagogie řízené z Berlína. A pravíme: Hájíme republiku, hájíme demokracii, hájíme samostatnost českého národa a hájíme mír, když žádáme okamžitou pomoc pro hladovějící německou mládež Sudet, když

pro ni žádáme chléb a práci, když pro ni žádáme existenční, lidská, kulturní práva.

Mladá generace hladoví ještě v jiném území, na Podkar patsku . Před lety šlechetný přítel podkarpatského lidu sou druh Ludwig Renn, velký mučedník třetí říše, ukázal celé Evropě, v jakých poměrech žije lid na Podkarpatsku. Dnes je třeba aspoň pozornost veřejnosti Československa obrátit k tomu, jak nešťastně a rozervaně žije mládež Podkarpat ska, ať ukrajinská, madarská nebo židovská.? A opět ří káme : Hájíme republiku, demokracii, hájíme mír a hájíme

před agenty cizího fašismu nejdůležitější místo pro pomoc So větského svazu napadenému Československu, když žádáme pro · Před konfiskací v ,,Rudém právu“, č. 91, 17. dubna 1936, tato pa

sáž zněla: „Tisíce příslušníků mladé německé generace v severočeských oblastech strádají v takovém utrpení, že jsou hromadně doháněni k nej zoufalejší záchraně, k dávání se do služeb hitlerovské špionáže, k přebí hání do Německa a za účelem obživy v údernických a vojenských orga nizacích třetí říše, nehledě k tomu, že jsou nuceni vděčně přijímat každý haléř podpory, i když je dáván třeba rukama pana Henleina a jeho stra ny, která dostává peníze na to , aby pod štítem pomoci verbovala hlado vé mladé německé lidi Sudet jako záložní kanónenfuter německého im perialismu ." 2

Před kofiskací v ,,Rudém právu“, č. 91 , 17. dubna 1936, tato pa

sáž zněla: „Uvědomí si Češi, proč si mohou agenti Horthyho, Becka,

Rosenberga a agenti ukrajinského fašismu dělat z Podkarpatskasvérej. diště a proč mohou stále počítat se získáním hladové mládeže Podkar patska ?" 288

mladou generaci Podkarpatska okamžitou pomoc, chléb, práci, lidská, národní a sociální práva.

Na Slovensku trpí nejvíce mládež zemědělských dělníků1 a mládež zbídačených malorolníků . Slovenská dědina volá

po okamžité pomoci pro ty mladé lidi, kteří nezaměstnaní byli vypuzeni z měst, a nemohouce dostat sezónní zaměst

nání, strádají v největší bídě, poněvadž úřady nechtějí na Slovensku plnit ani ty povinnosti, jež musí sociálně plnit

úřady historických zemí. Pravíme: nikdy nebylo tak nutné docílit dorozumění mezi českým a slovenským národem jako nyní, kdy hrozí Hitler a spolu s ním Horthy. Dorozumění, které chce Hlinka a které sjednává Hodža, to není dorozu mění pro slovenský lid a jeho mládež. To je dorozumění pro pátery, faráře, bohaté církevní prebendáře, pro sloven ské a madarské velkostatkáře. My chceme dorozumění, které by prospělo slovenskému lidu a jeho mladé generaci. A pod kladem tohoto dorozumění musí být především chléb, práce a půda pro Slovensko, pomoc a existence slovenské mládeži.. Podkladem tohoto dorozumění musí být, že slovenská mladá generace má nárok na práci, na zaměstnanecká a úřednická

místa, na možnost svobodných povolání a na všechna za městnání a místa, jež vyplynou z toho, že na Slovensku bude platit slovenský jazyk, že na Slovensku se bude úřadovat slovensky, že ve školách se bude učit slovensky. Stejně jako žádáme, aby maďarské mladé generaci bylo umožněno žít tím, že v maďarských oblastech se bude respektovat maďarský člověk a že jemu budou příslušet zaměstnání aa místa, stejně jako je nutno pomoci žít polské mládeži na Těšínsku . Otázka chleba a práce nesmí být otázkou nacionálních výsad. V otázce chleba a práce žádáme především národní rovnopráv nost. Chceme, aby příslušník každé národnosti mohl práci a chléb dostat, aniž by musel zrazovat své národní příslušenství; chceme, aby mladá generace žádného národa nemusela pro svoji národní příslušnost trpět hlad, nýbrž naopak, aby nasycena a sociálně podpořena mohla udržovat existenci svého národa a zajistit jeho rozvoj.

1 V českém vydání: „mládež zemerobotnická “ . 19 Protokol

289

ALARMUJEME PRO ZÁCHRANU MLADÉ GENERACE

VŠECH NÁRODŮ ČESKOSLOVENSKA !

Vláda, parlament, stát, země a i obce musí být donuceny, aby plnily svoji povinnost vůči mladé generaci pracujícího lidu. Chceme, aby mladá generace mohla žít tak , jak to odpo vídá životním právům, nárokům a tužbám mládí. Stavíme

proto řadu požadavků v zájmu podpory volné sportovní výchovy mládeže, v zájmu zajištění zdravého tělesného vý. voje mládeže, v zájmu jejího kulturního rozvoje, v zájmu je jího vzdělání, řádného školení a pěstění schopností. Reklamujeme pro mladé lidi právo na takové existenční po

stavení, aby mohli uzavírat manželství, zakládat si rodiny, mit děti.

Žádáme zvláštní podporu pro mladé lidi chtějící uzavřít manželství, podporu peněžitou, zvláštní zvýšení mezd a platů , příspěvek na nábytek, podporu v bytové otázce a zajištění příspěvků jiného rázu, nutných pro mladé rodiny. Ano ! My, komunisté, chceme, aby lidský rod měl v nynější mladé generaci nikoli onu generaci, která by znamenala dege neraci lidstva a jeho vymírání pro hlad, bídu, podvýživu, tuber kulózu, nýbrž tu generaci, která by se v tvrdém zápase za exi stenci, za svá práva, za své nároky, za své radosti, za svůj lepší

život stala skutečnou nadějí a budoucností lidstva, před nímž

stojí ještě šťastný, blažený život v socialismu a před nímž stojí ještě velké, netušené poslání v uplatnění lidského ducha a v roz voji lidského úsilí. To, co pro mládež žádáme, toho vší vůlí chceme také do sáhnout .

Pomoc mladé generaci není jen naší věcí, nýbrž musí být věcí všech druhých a také ji jejich věcí budeme činit, zvláště těch, kteří mají v rukách moc k tomu, aby požadavky mláde že staly se skutkem . Nelze odbývat velký sociální problém mladé generace nějakými lacinými frázemi o lásce k mládeži a nějakými pokryteckými gesty filantropickými, charitativ ními, humanitními. Musí se ukázat, jak dalece českosloven

ská demokracie a tato republika jsou ochotny,a schopny mladé generaci lidu pomoci, když se jí otázka pomoci mládeži vážně 290

postaví a když všichni, kdož si přejí záchranu mladé gene race, se s jejími požadavky ztotožní a svým svorným tlakem budou vymáhat jejich splnění. My, komunisté, s naším Komsomolem budeme se všemi

silami snažit o to, aby dělnictvo aa všechny jeho organizace,

zvláště organizace odborové, byly vedoucí a nejprůbojnější silou v jednotném nástupu pro záchranu mladé generace . Opakuji opět : Jen podporou sociálního úsilí mladé generace ze strany dělnictva a pracujícího lidu, ze strany všech proti fašistů , demokratů, zastánců míru , ze strany všech socialistů

lze zajistit, že mladá generace nebude zneužita pro fašistické a reakční cíle.

V ČSR uplatňují se stále snahy o to, aby i mladá generace této země byla učiněna silou reakce, aktivní silou kontra revoluce.

O získání mladé generace Československa se usilovně pokouší fašismus, pracující v žoldu finančního kapitálu pod firmou různých stran a směrů a pod různými národními štíty.

Fašistickou reakci v Československu láká stále příklad Německa . Byli to z 80 % mladí soukromí zaměstnanci, kteří Hitlerovi tvořili úderné roty v Berlíně při probíjení se k moci. Německo je nesporně výstražným dokladem toho, že se fa šistické reakci může podařit postavit mladou generaci proti dělnické třídě, proti revolučním pokrokovým silám . Německo

je také dokladem toho, co hrozí, když se fašismu podaří mla dou generaci získat. S oporou mladé generace Hitler zahájil své zbrojení k válce, s touto oporou přešel k obnovení vše obecné branné povinnosti, vzkříšení pruského militarismu a k svým válečným provokacím namířeným proti malým národům a proti proletářskému státu – Sovětskému svazu.

Totéž docílit v Československu pomocí mladé generace je ideálem všech fašistů , reakcionářů a nepřátel Sovětského sva

zu. Proto všichni svorně a nesvorně usilují o získání mládeže. O mládež se rvou národně sjednocení, Gajda, Maixner, Hen lein, na Těšínsku Beckovi agenti, na Slovensku pod patro nací Hlinky Sidorové, kteří chtějí z autonomistického hnutí slovenské mládeže udělat víceméně fašistické hnutí. Avšak

nutno zvláště vidět, že s fašistickým praporem vystupuje v poslední době i agrární reakce, která chce zakládat při selské 291

jízdě i pěchotu, aby do ní lákala malorolnickou a chudou vesnickou mládež, a přitom agrární ministr národní obrany Machník zřejmě v dohodě s Národním sjednocením a určitý. mi živly v armádě protežuje kampaň pro verbování mládeže do národních gard, u nichž byly v poslední době založeny desítky nových oddílů, přičemž se zjistilo, že vojenská sprá va vydává národním gardám zbraně.

Fašismus v Československu používá při působení na mlá

dež podobných prostředků agitace, propagandy, úderného execírování a uniformování a chvástavého humbuku jako

fašismus v Německu a v Itálii. Úspěchy fašistické agitace posuzovat různě, avšak abychom stále vážně posuzovali nebezpečí fašistické agitace, k tomu je třeba si uvědomit, že různé nálady a názory, jež se udržují v mládeži, tvoří stále živnou půdu pro fašistickou demagogii. Nechci šířeji líčit tyto nálady mládeže, jež vyplývají z toho, že při svém zou falém postavení nemá mládež představy o možnosti řešení svého osudu, že nemá perspektivu, že je nakloněna v zoufal ství přijmout každé řešení a že může podlehnout i svodům lze

fašismu, který se právě mládeži chce jevit jako čin radikálního řešení .

Fašisté počítají ještě na jednu věc, pokud jde o mládež. Vy víte, že v masách mládeže a všeobecně je běžným ten ná zor, že má-li být lépe, je nutno starou generaci nahradit mladou a mladým svěřit vedení. Fašisté se toho běžného ná

zoru chopili a udělali z něho tzv. GENERAČNÍ PROBLÉM ,

přičemž nejen slibují mladým zaměstnání na místě sta

rých , ale stavějí výměnu generací i pro politiku, pro vedení státu, pro vedení národa, neboli z generačního problému dě lají problém dobytí moci pro fašismus. Z těchto důvodů chtě jí fašisté dělat ze svého hnutí hnutí mladých a vy víte, jak to bylo komické, když senilní doktor Kramář, doktor Mareš, belhající se starci, patřící již dávno do národního chorobince, chtěli spolu se Stříbrným ze sebe dělat mladíky, aby mohli tvrdit, že v jejich osobách se tlačí k moci mladá česká ge 292

nerace, aby národ obrodila . Když tato komedie moc řvala,

ustoupili tito mladíci do pozadí a pustili do čela mladé Ra šíny a Kuty. Je nesporné, že generační problém má velkou působivost. Viděli jsme přece, jak se i různí demokratičtí a socialističtí vůdcové již hodně zapotili, aby dokázali, že ne

jsou ještě dědečkové, a jakou reputací pro Hodžovu vládu

bylo to, že ministr Nečas je stár teprve 49 let, ministr Černý 50, pročež se říkalo, že vláda je vládou mladých. Generační problém se dostal zkrátka i do vlády a chudák dr. Czech cítí, že jestliže nic, tak ten generační problém ho připraví o ministerské křeslo . Je třeba však vážně vejít na gene

rační problém a ukázat, že největší demagogií je jeho sta vění právě u fašistů . Zkušenosti z Německa to jasně do kazují. Hitler sliboval mladým zaměstnání a místa. A stalo se to, že naopak mladí, pokud ještě zaměstnání měli, museli udělat místo dospělým,, ženatým , ovšem za mladistvé mzdy. A pro mladé lidi má Hitler ve skutečnosti jen za městnání v pracovních nouzových táborech, v kasárnách ,

aby se tu mladí připravovali být potravou pro kanóny. Fašisté u nás by to s mladými neučinili jinak. Stavění generačního problému je ve skutečnosti jen pro středkem k tomu, aby se hladová mladá generace a hladová stará generace vzájemně rvaly o chleba, aby se proti starým , zedřeným lidem mohlo jít bezcitně, aby se živitelé rodin mohli propouštět pod záminkou přednosti mládí aa aby tak dělnic tvo a pracující lid mohly být pro věkové a generační rozdíly tříštěny. Otázka řešení krize, odstranění bídy a rozvratu se staví jako otázka výměny generací, aby se zakrylo, že řešením může být jen výměna společenských řádů, nahrazení kapitalismu socialismem .

Fašističtí demagogové přenášejí generační problém i na ideje. O socialismu, marxismu chtějí fašističtí podvodníci tvrdit, že je prý starým, překonaným programem . Nikoli ! Socialismus je programem , který nestárne a který neztrácí

mládí, kdyby byl již sto let hlásán. Marxismus je stále svěží naukou, naleznuv své další rozvinutí v naukách Lenina a Stalina. A idea socialismu mladě žije, vydavši nejkrásnější květ: Sovětský svaz. Kapitalismus patří již dávno do hrobu. Socialismu připadá ještě rozkvést po celé zeměkouli. 293

Neznáme generačního problému ve svých řadách. Soudruhu Dimitrovovi bylo 50 let, když hrdinně vystoupil před soudem Hitlerovy diktatury a když byl povolán, aby stál v čele svě tové Komunistické internacionály. Soudruhu Stalinovi našla jeho maminka již šedé proužky ve vlasech, avšak jeho geniál. .

ní duch stoupá stále do výše a staví jej dnes do čela celého lidstva usilujícího o mír, o svobodu, o socialismus. Náš soudruh Gottwald se dožívá v letošním roce teprve

40 let, a přece zde byl nazván naším tátou, poněvadž nám je tátou ten, kdo stranu tak bezpečně vede, i když je mladý jako soudruh Gottwald .

Známe generační problém jen v jednom smyslu, totiž v tom, že mládež má být při své mladé energii nejsmělejším a nejprůbojnějším oddílem boje dělnické třídy za socialismus. Generační idea není však tou ideou, od které by fašismus

očekával získání rozhodujícího vlivu na mládež. Nehledíme-li k rasismu, antisemitismu, jimiž se fašismus také u nás snaží působit, seznáme, že hlavním prostředkem , pomocí něhož fašismus chce ideově mládež získat, je vypjatý nacionalismus,

NACIONÁLNÍ ŠOVINISMUS

V otázce nacionální, v otázce osudů národů musí antifa

šisté ukázat schopnost čelit ideově a politicky fašismu аa odha lit podvod, jejž fašismus provozuje, když se vydává za spa sitele národa a jeho mladé generace. Chci ukázat vzhledem k tomuto boji na rozdílnost situace v českých a německých oblastech .

Nacionalistickou agitaci provozuje v českých oblastech hlavně Mladé národní sjednocení. Avšak jeho nápory ztrosko távají. Proti fašistickým nacionalistům jsou v českých oblas tech antifašisté v ofenzívě. Souvisí to s postavením české na cionální otázky v nynější situaci vzhledem k nebezpečí ze strany Hitlera. Soudruh Gottwald to vysvětlil. Ten , kdo je fašistou a reakcionářem , dostává se v českém národě nezadrži

telně na pozici škůdce a zrádce národa. Ten, kdo je opravdo vým antifašistou, obhájcem míru , přítelem Sovětského sva 294

zu – dostává se v českém národě na pozici nejlepšího strážce a obránce národních zájmů, na pozici povolaného vůdce národa .

Jsme povoláni postavit se i v otázce českých nacionálních zájmů v čelo mladé generace. Protikomunistické předsudky, udržované v masách mládeže, musí padnout, musíme ukázat

mládeži, že naším programem není beznárodnost, nýbrž me zinárodnost, že k osudu svého národa nejsme lhostejni. Vidí me ovšem národ ve světle marxistického názoru, tj. nevidíme

národ jako vnitřně ucelenou jednotku, nýbrž vidíme ho v je ho pravé podobě, rozdělený dělítkem tříd , přičemž kapita listická třída pro své třídní zájmy je ochotna zradit zájmy většiny národa a celkové národní zájmy, jak jasně dokazují nynější snahy reakčních měšťáků o dohodu s Hitlerem. Mu

síme přesvědčovat mládež, že zájem národa bude jen tehdy dobře ostříhán, když bude totožný se zájmy a cíli třídního boje proletariátu, nyní se zájmem proletářského boje proti fašismu, na obranu míru , pro přátelství se Sovětským sva zem, proti reakci, za pokrok , za socialismus.

K OTÁZCE HENLEINOVA HNUTÍ MLÁDEŽE Henlein zneužil nejen existenční bídy německé mládeže

Sudet, avšak zneužil i poctivých jejích tužeb národních, zneužil její lásky k národu, jejích mladých vlastností, jejího idealismu, romantismu apod. Henlein zneužil oněch citů ně mecké mládeže Sudet, které jsme my, komunisté, k velké chybě nesporně podceňovali, kterých jsme nedbali a které jsme i často uráželi tím, že jsme nazývali maloměšťáctvím vše, často i zcela dobré a zdravé lidové národní vlastnosti a

zcela přirozené věci, jako například někdy i smysl pro slušný život osobní, rodinný, zájmy a účely různých spolků, zájem o zpěv, přírodu apod. Henlein využil toho, že různé orga nizace německé mládeže, pěvecké, studentské, přátel pří

rody, patriotické, sportovní, a hlavně turnerské, zůstaly bez vlivu dělnictva, takže je Henlein mohl téměř bez překá

žek zfašizovat. Henlein využil toho, že mezi německým děl nictvem a německou inteligencí a studentstvem nebylo úzkého 295

styku, že se dělnické organizace sektářsky a často přímo integrálně oddělovaly od maloměšťáckých vrstev i od rolnic tva a nedovedly získat širšího kruhu přátel a sympatiků z těchto vrstev, nedovedly získat přátelství význačných

představitelů kulturních. To vše byloponecháno přímo mo nopolnímu vlivu nacionalistů, kteří, když přišla vlna šovi nismu, dovedli všechny, i lidové kulturní organizace vydat

pod heslem ,, Volksgemeinschaft“ do rukou Henleina, Hitle rova agenta. Vyrvat německou mládež z rukou Henleinových znamená především vzdát se plně sektářství a revidovat v mnoha směrech náš postup, náš postoj k národním citům,

náš poměr k maloměšťáctvu , k inteligenci, studentstvu, náš poměr k citům, vlastnostem a tužbám německého lidu. Zna

mená to revidovat názor i na různé formy „levičáctví“, které mnohdy odpuzují, poněvadž jsou cizí lidu , nejsou li dové, ale nesou stopy povýšenectví nad lidem. To platí nejen pro německé oblasti, avšak i pro druhé a také pro česká území.

A uvedu ihned příklady toho, jak je nutno i v českém úze mí především kritizovat různé měšťácké levičáky. Myslím tu jako na příklad na Ferdinanda Peroutku a jemu podobné le vičáky. Pozorujte je, jak vhánějí vodu na mlýn fašistické de magogii. Mluví o demokracii, ale chovají se tak, že k tomu „dému“, k tomu lidu mají postoj pohrdavé povznešenosti. Mluví o novém lidovém češství, ale pěstují anglomanství, pěstují noblesu Penklubů . Je to chování, které dává fašis. tům možnost útočit na antifašisty, jako by ztělesňovali něco lidu a národu cizího. Takové „ levičáctví“ , měšťácké levi čáctví, musíme kritizovat a potírat, i když účast i takových >

levičáků v antifašistické frontě vítáme . Musíme si však uvě.

domit, že levice založená na noblese Penklubů není schopna zabránit fašismu, nýbrž že antifašistická levice, lidová fronta musí být založena na lidu , na masách lidu, na duši lidu.

Zkušenosti z Německa, smutné zkušenosti, odůvodňují také, jak velký význam i pro nás má ona kritika, s kterou vystupuje v poslední době sovětský bolševický tisk, která se týká výtek tzv. formalistickému ,,levičáckému“ umění a

jež vyvolává rozruch i v řadách západoevropských nositelů levého umění. Nesmí se nekriticky tleskat každému „ levičác 296

tví“ v kultuře a v umění. Je levičáctví, které svojí nezdra vostí odpuzuje masy lidu aa které je schopno působit k tomu, že levice namísto toho, aby se dostala do čela národa, může se dostat vedle národa, že vhání masy do náruče fašistů , kteří mají za tohoto „levičáctví“ volné pole s tou demagogií, že navazují na lidové prvky, levým uměním opomíjené, a že proto mají docela možnost poštvat lid proti skutečně levé kultuře, proti skutečně levým vzdělancům, vzdělancům a umělcům vůbec .

My, komunisté, nechceme umělcům nařizovat formy vý. razu a tvorby, avšak říkáme, že bychom byli šťastni, kdyby

někteří básníci aa literáti snažili se pro lidovou frontu udělat mnoho tím, že také ve zdravém vědomí lidu budou hledat

zdroj inspirace, a nikoli jen v pochybném podvědomí. Ne sporným dokladem toho, jak lze dělat umění moderní a při tom levé a lidové, je Osvobozené divadlo, které dalo mladé generaci píseň ,,Proti větru“. Cítíme stále větší blízkost k S. K. Neumannovi, který do vedl básní o kováři vyjádřit velikou úlohu Stalinovu a socia

listický život v souvislosti se stachanovštinou. A cítíme tím větší úctu k osobnostem, jako je profesor Nejedlý, který je nám nejen nejdražším přítelem , ale i nejkrásnějším příkla dem toho, jak lze v národní kultuře například v geniálním díle Smetanově nalézt ducha lidu, ducha lidové kultury a jak

lze tyto statky přenášet, zachovávat a duševní rozvoj lido vého hnutí i touto kulturní tradicí podporovat. Dále k otázce potírání nacionálně šovinistické agitace Hen

leinovy. Musíme německé mládeži ukázat, že německá nacio nální idea v podání Hitlerově není ničím jiným než ideou nej horší reakce, kontrarevoluce, války a že osud německého národa vcelku není ničím více ohrožen než politikou Hitlero vy vlády namířenou proti míru, proti evropským národům,

proti mladým národům , proti Sovětskému svazu . Je zájmem německého národa, nebo zájmem reakce Hitlerem rozněcované nepřátelství proti Sovětskému svazu, který prokázal německému národu tak velikou službu smlou

vou Rapallskou, který v době největšího ponížení německé ho národa ho pozdvihl ze země a který i desetiletými hospo dářskými styky, poskytováním práce a chleba, německému 297

národu tak vydatně pomohl? Není naopak zločinem, když Hitlerova vláda svojí politikou rozervala onen dobrý vztah mezi Sovětským svazem a Německem, který byl německému

národu tak prospěšný ? A jestliže německá mládež Sudet je sváděna vidět svůj ideál v třetí říši, nechť se podívá, jak velký je rozdíl mezi životem mládeže v Německu, kde je hlad, nedostatek životních potřeb, hospodářství náhražek , hospo dářství válečné bídy a kde mládež je zotročena, a životem mládeže v Sovětském svazu , kde mladá generace je svobodná,

šťastná, kde mládež těží nejvíce ze stoupajícího blahobytu. Neměla by si německá mládež Sudet učinit ideálem život mládeže v Sovětském svazu ?

Nechť německá mládež nepodléhá klamu a nemyslí, že pod karabáčem Hitlerova fašismu a militarismu je německý národ silný. Nechť neočekává spásu od Berlína . Pro svobodu německého lidu Vv Československu může vykonat více lid ma lého českého národa, když německému lidu pomůže vybojo vat chléb, práci, demokratická práva a právo sebeurčení, než Hitler se svými armádami, jež německý fašismus pošle, aby z německých Sudet učinily sutiny a aby nikoli osvobo zovaly německý lid Sudet, nýbrž aby imperialisticky pod

maňovaly střední Evropu. Český lid na počátku války v le tech 1914 aa 1915 čekal také od carské ruské armády osvobo zení. A přece to nebyla carská armáda, která českému ná rodu dopomohla k svobodě, nýbrž naopak, o svobodu českého národa má nespornou zásluhu bolševická revoluce, která se zro dila z vojenských porážek carské armády a která svým vítěz stvím otřásla pouty imperialistické nadvlády v celém světě a dopomohla i právu sebeurčení k platnosti. Neboli: ne vý. bojnost Hitlerova fašismu, ne jeho válečné dobyvatelství,

nýbrž pád Hitlerovy diktatury, Hitlerova porážka, vítězství antifašistického boje za svobodu jsou schopny přinést ví tězství zásady práva sebeurčení, zásady svobody a rovnosti národů a přinést svobodu i německému lidu Sudet v duchu práva sebeurčení.

Musíme rozbít fantom nacionalismu, jímž je německá mlá dež hypnoticky uchvácena.

298

NĚMECKÁ MLÁDEŽ SUDET MUSÍ BÝT VYRVÁNA Z RUKOU HENLEINA , Z RUKOU HITLERA !

Cestu k tomu ukazujeme my, komunisté, když bojujeme

za demokratická práva pro německou mládež, když pro ni žádáme národní, kulturní práva, když se domáháme národní rovnoprávnosti pro německý lid Sudet a uznání jeho národ ního práva sebeurčení. Cestu k tomu ukazujeme my, komu nisté, když potíráme každé protiněmecké a každé protičeské nacionální štvaní, když potíráme nacionální rozeštvávání a když usilujeme o sbratření pracujícího lidu všech národů Československa .

Chceme, aby mladá generace českého a německého lidu

byla nositelkou a páskou česko-německého sbratření lidu a aby přestal ten stav, že právě mladá generace národů si je nejvíce vzájemně cizí a nejvíce slouží nacionálnímu rozeštvá vání. Chceme, aby si mladá generace pracujícího lidu , česká a německá, stejně jako slovenská, madarská , ukrajinská a

polská, porozuměla. CHCEME , ABY DOŠLO K DOROZUMĚNÍ

A SBRATŘENÍ MLADÉ GENERACE VŠECH NÁRODŮ ČESKOSLOVENSKA A budeme vést dělnickou mládež k tomu, aby pro svůj

internacionalismus byla iniciátorkou a průkopnicí tohoto úsilí o mezinárodní sblížení mladé generace národů Českoslo venska. Mluvil jsem již o dorozumění mezi českou a sloven skou mládeží. Hledte: sedmnáct let se mluví o česko-sloven

ském bratrství, avšak není ho. Není ho proto, že čeští měš táci neuznávají existenci slovenského národa a vnucují stále

pojem československého národa, který znamená popření své bytnosti slovenského národa . Mladá generace českého lidu musí vystoupit jinak pro sbratření Čechů a Slováků . Musí • vy . stoupit pro uznání národní existence Slováků, pro plné uzná ní jejich národních práv. Slovenská a česká mladá generace je povolána přispět k dorozumění aа sbratření slovenského a českého národa, jež Hodžové, Dérerové, Hlinkové nejsou 299

schopni uskutečnit, poněvadž nejsou interesovani na svobodě

lidu, jež může být z české a slovenské strany jediným pod kladem dorozumění .

Česká mladá generace musí také pochopit snahy mladé generace ukrajinské na Podkarpatsku, která se bije za svoji národní kulturu, za práva svého ukrajinského jazyka a která vidí své poslání v tom, aby to byla ona, jež by konstituovala společně s proletariátem ukrajinským národ Podkarpatska, když buržoazie podkarpatská tento úkol zrazuje. Mladá ge nerace Podkarpatska má velké kulturní poslání v nacionálním smyslu . Veliká kultura svobodné sovětské Ukrajiny je její podporou. Avšak i česká mladá generace musí v zájmu doro zumění podporovat kulturní snahy podkarpatské mládeže, aby to bylo zajištěno, že až by Rudá armáda Sovětského svazu šla lidu Československa proti Hitlerovi na pomoc, že mládež Podkarpat ska bude krýt svými těly pochod Rudé armády proti polským a maďarským fašistům .

Mezinárodní dorozumění mladé generace Československa je schopno nejen mnoho pomoci při sociálních snahách mlá deže a v boji za záchranu mladé generace, nýbrž má obrov ský význam z hlediska obrany míru , z hlediska boje proti válce. A to je dnes zájem nejdůležitější. Soudruh Gottwald ukázal, jak

HROZIVÉ JE NEBEZPEČÍ VÁLKY

a co nutno dělat. Jeho slova platí nejvážněji pro mládež. Hrozí - li tak aktuálně nebezpečí války, visí - li mír v Evropě na vlásku, znamená to strašlivé nebezpečí pro mladou ge neraci. Její mladá krev má téci první. Ona má být prvou obětí hrůz vraždění, jež Hitler chce v Evropě rozpoutat. A fašistické otroctví, které chce německý nacionální socia lismus roznést na bajonetech do celé Evropy, hrozí posti hnout mládež ohrožených národů.

Česká, německá, slovenská, polská, ukrajinská, madarská mládež Československa má být válkou přivedena do otroctví fašistických států , do otroctví fašistických tyranů, Hitlerů, Becků , Horthyu . 300

Udržení míru , odvrácení zločinů fašistických paličů války

je nejživotnějším zájmem mládeže. Vyvstává -li ve světě proti Hitlerovi bojovná fronta obrany

míru, musí se do této fronty zařadit mladá generace Českoslo venska v plné síle svých statisíců aa bez rozdílu národnosti. Mla

dá generace Československa musí se stát nejnadšenější podpo rovatelkou mírové politiky Sovětského svazu, zastánkyní jeho zásad o kolektivní bezpečnosti a nedělitelnosti míru . Rudá armáda v čele se svým železným komisařem Vorošilo vem jako strážkyně míru nechť je tou armádou, které platí nej.

nadšenější sympatie a láska mládeže Československa ! Mládež nechť je také tou silou, která se bude domáhat, aby Společ nost národů splnila svoji úlohu v obraně míru a použila roz hodných opatření proti fašistickým strůjcům války. Nechť však je mládež Československa nejodhodlanější obhájkyní paktu Československa se Sovětským svazem. Jestliže však je situace taková, že na denním pořadu stojí OBRANA PROTI HITLEROVI,

musí mládež ukázat, že nezklame ve chvíli Hitlerova úto

ku národy a lid Ceskoslovenska. Prohlašujeme: dělnická mlá dež není pacifistickou. Odmítajíc imperialistickou válku ne odmítá splnit svoji povinnost v obraně proti zahraničnímu fašismu a jeho vnitřním spojencům a je naopak odhodlána bojovat proti fašismu i se zbraní v ruce, na život a na smrt . Mládež nechce umírat za imperialistické zájmy kapitálu, ale je odhodlána cedit krev Vv každém boji, v němž jde o svo

bodu. Mládež je proti měšťáckému militarismu, proti nucené předvojenské výchově, avšak to neznamená, že by popírala nutnost obrany proti Hitlerovi aa že by odmítala podporovat i obranný odpor proti fašismu.

Mládež chce, aby se mohla proti Hitlerovi bránit ne milita risticky spoutaná, nýbrž v postavení demokraticky svobodných občanů .

Mládež chce k obraně proti Hitlerovi přispět všemi silami, k takové obraně, jak ji líčil soudruh Gottwald , k obraně li

dové, jakobínské, prodchnuté ideami, jež hárají v duši lidu, 301

prodchnuté ideami revolučními. Neboť jinak než tak se ne

mohou národy úspěšně bránit válečnému náporu fašistického imperialismu. Protifašistická mládež žádá pro sebe a pro své

organizace právo volně se formovat k boji proti Hitlerovi (v antifašistických lidových obranách mládeže) a volně se ozbrojovat. My budeme burcovat mládež, aby se vší svou bojovnou silou přiřadila k jednotné frontě dělnictva aa lidové

frontě, o jejíž vybudování usilujeme v zájmu vybojování možnosti účinné obrany proti Hitlerovi. Je také posláním mládeže , aby udělala to, k čemu je nejvíce povolána, aby ar mádu sbližovala s lidem , aby do armády a do všech nucených

i dobrovolných branných organizací mládeže vnášela ducha lidového, protifašistického boje, který je jedinou zárukou

úspěchu v obraně proti Hitlerovi a jedinou zárukou, že armá dy, branných organizací, branné výchovy mládeže nebude zneužito a že nebudou obráceny proti lidu, proti dělnictvu . Právě z hlediska boje za mír a z hlediska obrany proti

Hitlerovi musí být v masách mládeže nejrozhodněji potírány

všechny vlivy fašistů aa reakcionářů, jež jsou prací pro zradu obranného boje proti Hitlerovi.

Úkol, který před námi nyní politicky stojí, spočívá v tom : postavit mladou generaci do pole proti fašismu pro obranu míru, pro obranu proti Hitlerovi a jeho vnitřním spojencům . PROTIFAŠISTICKÉ A MÍROVÉ HNUTÍ MLÁDEŽE V ČESKOSLOVENSKU

V českých oblastech a německých oblastech můžeme po zorovat stoupající aktivitu mládeže, pokud jde o boj proti fašismu a pro mír . Kdybychom měli říci, jak je orientována česká mládež, bylo by možno říci, že většina levě, zvláště pokud je organizována. Proti fašismu stojí vedle komunistic ké mládeže nejen mládež socialistických stran, avšak i de mokraticky smýšlející mládež různých druhých organizací. Například v řadách katolické mládeže, zvláště na Moravě, projevuje se antifašistické smýšlení. Avšak významné je, že i v dorostu agrární strany ujímají se demokraticky smýšlející živly aktivity v odporu proti snahám reakčních vůdců agrár 302

1

ní strany. Podobné tendence možno pozorovat i v dorostu živnostenské strany. Tedy nejen mládež dělnická, ale i mlá dež malorolnická aa živnostenská prokazuje vůli k antifašistic kému boji.

Důležité jsou úspěchy antifašistického hnutí v řadách stu dentstva . Tu podnikli fašisté před lety veliký nápor a dobyli mnoho pozic. Antifašisté nepodlehli žádné panice, nýbrž zdvihli rozhodný boj s fašisty, a co nejdůležitějšího , svorný boj. Společný postup komunistického a socialistického stu dentstva umožnil získat oporu demokratických a nefašis tických živlů. Vytvořila se studentská fronta pokroku, míru

a svobody. Rezultat je ten, že antifašistické hnutí se do stalo do ofenzívy a dobylo velikých úspěchů. Většiny pozic znovu dobyla sjednocená studentská levice. Na podkladě obrany sociálních zájmů studentstva zdařilo se vedle kato líků získat i agrární studenty, izolovat fašistické živly, a tak

bylo i vedení Ústředního svazu čs. studentstva vyrváno z fa šistických rukou .

Růst levého hnutí pokračuje v řadách slovenského stu dentstva .

Jsou to významné úspěchy, neboť jde o inteligenci, stu dentstvo, a podpora těchto vrstev v antifašistickém boji je

důležitou politickou a morální podporou. Srovnejte, jakým prospěchem bylo, že Vv českém území se společně s námi posta vila proti národně sjednoceným inteligence, vzdělanci, kul

turní pracovníci, zatímco v německých územích mohl Hen lein tyto vrstvy strhnout. Ještě širší hnutí mládeže vyrůstá v obraně míru, hnutí,

jehož podkladem je společný postup nejvýznamnějších orga nizací, v nichž je mládež sdružena. Znáte jistě, co již bylo,

jako bruselský kongres. Víte, že se vytvořil výbor pro přípra vu kongresu mládeže v Ženevě, který má být sjezdem dele V

gací mládeže ze všech zemí a má jednat o širokém programu otázek mládeže, hlavně o otázce míru . Provolání k přípravě tohoto sjezdu je podepsáno tolika organizacemi, že to zna mená semknutí mládeže v nejširším měřítku (nejen sociálně demokratické a národně socialistické, ale i republikánský dorost, mládež lidové strany, Červený kříž , odborové orga nizace mládeže, evangelíci apod.). 303

Tyto organizace představují přes půl miliónu organizo vaných členů. Tato jednota organizací mládeže může vést k ohromnému hnutí na obranu míru, když se podaří uvést do jednotných akcí ty statisíce mladých lidí, jež organizace sdružují. A to je problém, který je nejvážnější. Mládež se hýbe na mnoha stranách, podněcována různými snahami. Jde

o to, aby statisícové masy mládeže a její organizace byly semknuty a vedeny do jednotných akcí proti fašismu, proti Hitlerovi aa jeho spojencům , za mír. Tento problém akčního semknutí mladé generace musí být řešen a jeho řešení spočívá v tom, aby se komu nistická mládež, socialistická mládež, katolická, agrární,

živnostenská, všichni mladí antifašisté, demokraté, republi káni, pacifisté, mladí dělníci, studenti, mladí rolníci, aby se celá tato mladá generace sjednotila na určité ideové plat formě, aby mohla jednotně vystupovat , jednotně bojovat. Je třeba dát mladé generaci ideologii, která by paralyzovala zhoubné vlivy fašistických reakčních idejí a která by z dnešní mladé generace činila generaci pokroku, míru, svobody, socia lismu .

Které ideové prvky by měly tvořit tuto levou ideologii mladé generace ? Myslím, že tyto : 1. Boj proti fašismu zahraničnímu i vnitřnímu, boj proti fašizaci ve všech formách a na všech polích . Boj proti impe

rialistické válce, proti militarizaci mládeže, proti militari zaci sportu .

2. Obrana míru, podpora mírové politiky SSSR, podpora Společnosti národů, pokud by bránila mír, obrana sovětsko -československého paktu o vzájemné pomoci. 3. Přátelství k SSSR a jeho Rudé armádě, přátelství k so

větské kultuře, přátelství k sovětské mládeži. 4. Nepřátelství k hitlerismu a zamezení všech styků s Hit lerem, bojkot berlínské olympiády. 5. Obrana demokratických práv dělnictva a lidu, obrana demokratických práv mládeže a jejich rozšíření.

6. Boj proti veškerému nacionálnímu a rasovému rozeštvává ni, boj za mezinárodní sbratření pracujících všech národů Československa, upevnění ideje internacionalismu v řadách mládeže, dorozumění mladé generace bez rozdílu národnosti. 304

7. Obrana samostatnosti českého národa, boj za národní rovnoprávnost pro národy Československa. 8. Podpora všeho skutečně levého a revolučního lidového umění.

9. Obrana kultury, boj za svobodu vědy, umění, obrana svo body svědomí. Proč obrana kultury ? Proto , že mladá generace má nej

větší zájem , aby před fašismem byly uchráněny kulturní statky lidstva, a poněvadž mládež v zájmu svého nejlepšího vzdělání chce, aby vědecké a umělecké tvoření bylo svobod ným . Proč obrana svobody svědomí ? Protože chceme, aby se mládež sjednocovala i bez rozdílu náboženství, a protože chceme katolické mládeži říci, že do našeho antifašistického

programu patří i svoboda svědomí a že v Československu se nesmí stát, aby fašismus mohl lidi týrat pro vyznávání ná boženství, jako se to děje v Německu.

10. Šíření protifašistického humanismu v tom duchu , jak myšlenka obrany lidskosti proti fašismu a proti válečnému barbarství byla rozvinuta velikým antifašistickým huma nistou Romainem Rollandem a zemřelým Henri Barbussem a v Československu profesorem Nejedlým . Tyto ideje by měly tvořit ideologii sjednocující mladou ge neraci, přičemž

chceme, aby mladá generace i v Československu osvojila si ideální vztah k jedné osobě, ztělesňující vše, co potřebuje v dnešní době lidstvo pro pokrok, k největší osobnosti současné doby, k velikému soudruhu Stalinovi !

Světová reakce se snaží vnutit mladé generaci za idoly Hitlery a Mussoliny. Pracující a veškerá pokroková mládež celého světa však odmítá přijímat za své ideály fašistické tyrany, nevzdělance a barbary. Pokroková mládež celého světa uznává za svého učitele a vůdce, za zosobnění svých ide álů jen geniálního následovníka Leninova soudruha Stalina .

My milujeme nejvřeleji soudruha Stalina, ať jsme dospělí, staří, nebo mladí. A my voláme ke všem mladým lidem Československa:

20 Protokol

305

ČTĚTE A MILUJTE S NÁMI STALINA ! Stalin

tot program ! Stalin – tot mir ! Stalin

tot svě

tový protipólfašismu a reakce ! Stalin – tot' nejširší a nejdoko nalejší demokracie ! Stalin – tot síla světového pokroku ! Sta lin – tot štít malých národů ! Stalin – tot svoboda všech ná

rodů ! Stalin – toť nejšlechetnější humanismus, tot nejvyšší lidská kultura ! Stalin – toť svoboda všech , tot toť moc pracuji cích ! Stalin

tot socialismus ! Stalin – tot komunismus !

program , který je hodný být ideálem mládí a který je s to vyplnit život mladého člověka nejšle Ano ! Stalin

tot

chetnějšími snahami.

Jak jsou neprozíraví a jak jsou chladní ti, kdož v naší ve liké lásce k Stalinovi vidí byzantinismus. Nedovedou po chopit, že nelze nalézt slov, aby bylo možno dát výraz vděku za to, že dělnická třída nalézá tak veliké génie, jako je sou druh Stalin , kteří mají tak nesmírnou zásluhu o štěstí a blaho lidstva. Kdyby byl soudruh Stalin ve zlatě, ani to by ne bylo vděkem za to, co vykonal, když pevný jako titán , oce lově vzdorující všem pochybám a protivenstvím zleva i zprava, vedl slavnou VKS(b), dělnickou třídu a pracující

masy Sovětského svazu k provedení gigantických plánů, jež ze Sovětského svazu učinily zem nejvyspělejšího socialistic kého průmyslu a socialistického zemědělství, a když soudruh Stalin po těžkých zkouškách přesvědčil celý svět, že měl pravdu, když sliboval pracujícím lidem Sovětského svazu štěstí, radost, blahobyt. Dnes v Sovětském svazu bouří radost a život Sovětského svazu se nese ve znamení nekonečného

úsměvu. A soudruh Stalin , člověk velký, avšak tak prostý , se šťasten usmívá společně s tím radostným životem Sovět. ského svazu .

Stalin, smějící se v kroužku mladých stachanovců, traktoristů , kolchoznic, tot' obrázek toho, jejž nazývaji diktátorem , oni pro lhaní a zlobou soptící nepřátelé lidu, kteří nepřejí lidstvu šťastný život a kteří se nerozpakují ve své ničemnosti srov návat soudruha Stalina s těmi, jichž tupý a surový diktátor ský výraz znázorňuje podobu fašistických tyranů lidstva, měřících svoji velikost podle velikosti moře mučednické krve, kterou katansky prolili. 306

Stalin je veliký. A my jsme neskonale soudruhu Stalinovi vděčni za to, že učinil ideu komunismu tak lidskou , tak sym

patickou, že komunismus, který připadal mnohým lidem tak chmurným a odpuzujícím , že komunismus ukázal v jeho pravé podobě, v podobě štěstí, blahobytu, v podobě radostného a po vznášejícího života. Kdo by se z pracujících komunismu ještě bál jako strašidla, když v Sovětském svazu plodí štěstí a blaho, a kdo by se z pracujících komunismu ještě bál jako strašidla, když buržoazie dává proti komunismu na vy branou již jenom peklo krvavého fašismu ?

Mládež se nebojí a nebude bát strašidla komunismu . Mládež ví a musí pochopit, že Stalin není programem jen

pro komunisty, nýbrž je programem pro všechny, kdož nechtějí hlad, válku a fašismus, a pro všechny mladé a že ve jménu autority Stalinovy lze zpečeťovat ideové sjednocení mladé generace.

Jde o bojovné, akční sjednocení mladé generace v duchu její jednotné levé ideologie, jde o to : následovat úlohu mlá deže ve Španělsku a Franciiv lidové frontě.

V zájmu jednotného akčního vystupování mladé generace je především třeba docílit plně jednotného postupu komunistické mládeže a mládeže socialistických stran .

A to je problém. Je nesporné, že komunistická mládež a socialistická mládež jsou si velmi blízko. Bylo docíleno již mnoha významných spojení mezi organizacemi, v místech, v obvodech i župách. Komsomolci a mladí socialisté se stý. kají, scházejí se k debatám . Na mnoha polích se spolupracu je. Nyní po VII. sjezdu a kongresu KIM zvláště na kulturním poli. Avšak je také jisto, že čím blíže k sobě mají komsomolci a mladí socialisté, tím ostřeji socialistické strany zamezují přímý jednotný postup v protifašistických akcích stejně jako v sociálních a hospodářských akcích. Stejně jako zakazují účast mládeže socialistické v organizacích, Vv nichž se sdružují dělníci bez rozdílu, nyní ve Svazu přátel Sovětského svazu. Je to nejhůře škodlivý postup, škodlivý pro životní zájmy

mládeže i pro celkové zájmy dělnictva . Je to nepochopitelný postup . Proč má mládež trpět pro udržování rozkolu dělnictva ?

Proč má být mládež vázána pouty koaliční politiky, politiky

spolupráce socialistických stran s buržoazií, když socialistic 307

ká mládež nemá co dělat s koaličními machinacemi na parla mentní půdě a ve vládě a když se v socialistických stranách

nikdo mládeže neptá na úsudek o koaliční politice a když mládež socialistická nemá fakticky práva mluvit do paktů Hamplů aa Tučných s Berany a když k těm koaličním pánům, k nimž mají socialističtí vůdcové tak blízko, má socialistická mládež přece tak daleko . Vždyť si i ty „ Recidaky“ berou za předmět svých vtipů s ironií agrární měšťácké koaličníky

a vždyť ty recitace mladých sociálně demokratických sku pin mají stejnou tóninu jako našich komsomolců; jsou to nářky na bídu, na hlad , na nezaměstnanost, na reakci, na fašizaci, na ovoce ústupné koaliční politiky socialistických vůdců .

Socialistická mládež má podobné nebo stejné zájmy a tužby jako naše mládež aa mládež druhých stran. Socialistická mládež patří dohromady s naší mládeží.

A my apelujeme i z tohoto sjezdu jménem KSČ na socialis tické strany a reformistické odborové svazy, aby přestaly vázat socialistickou mládež pouty koaliční politiky, aby daly volnost jejím snahám , jejímu přání a její vůli svorně s komunistickou mládeží bojovat za společné životní zájmy mládeže. U mládeže je sjednocování nejen možné a nutné, ale

u mládeže může jít sjednocování ihned do větších důsledků než u dospělého dělnictva a pracujícího lidu. Může jít o sjed

nocení plné, ii organizační, o vytvoření jedné organizace. Stavíme nejen otázku jednotné ideologie a jednotných akcí mladé generace , avšak stavíme i otázku

JEDNOTNÉ ORGANIZACE MLADÉ GENERACE

VI. kongres KIM se touto otázkou zabýval a vytyčil jako důležitý úkol docílení jednotné organizace, která by sou středila všechnu mládež a všechny její organizace, komunis tické, třídně proletářské, socialistické, antifašistické, paci fistické, demokratické, nefašistické, katolické, náboženské a

různé jiné speciálně mládežnické organizace, spolky, kroužky, kluby apod.

Je to veliký plán a pevně věříme, že by bylo možno tako 308

vou nestranickou jednotnou organizaci mladé generace usku tečnit. Budeme o její uskutečnění také všemi silami usilovat, a pokud jde o naši stranu , učiníme vše, aby mládež, aby její organizace, na něž máme vliv, byly postaveny do služeb uskutečnění organizačního sjednocení mladé generace. Zájem

mládeže, celkový společný zájem mladé generace, jednotnou organizaci vyžaduje a naše stranické zájmy nejsou toho druhu, aby překážely tomu, co chce mládež, a aby jim byl na překážku společný zájem mladé generace.

Myslíme, že by společný zájem mladé generace měl být zájmem i druhých stran, a zvláště socialistických , demokra tických stran, a že by i ony měly umožnit budování jednotné organizace mladé generace. Je možno si představit a je nutno si představit, že by mladá generace mohla mít jednotnou organizaci, v níž by mládež všech protifašistických a demo kratických stran a organizací mohla být sdružena, aby spo lečně bojovala, aby kamarádsky pospolu žila pro své tužby, pro své zájmy, aby si v kamarádském duchu vyměňovala názory, aby se společně vychovávala a aby svorně hledala cesty k uskutečnění šťastného mládí. Zájmy stran by nemu sely být tím dotčeny. Každá strana by měla právo propago vat v této jednotné organizaci mládeže své názory a program

a při respektování svobody přesvědčení měl by každý člen jednotné organizace mládeže právo vstoupit do kterékoli strany, stejně jako by mohl volně volit, do které politické strany vstoupí, až by dospěl k věku výstupu z jednotné organizace mladé generace. Ano ! Lze uskutečnit jednotnou organizaci mládeže a musí být uskutečněna.

My, komunistická strana, poslali bychom do této jednotné mládežnické organizace pro její posílení všechny mladé ko munisty a náš Komsomol a měli bychom přitom jen jednu ctižádost, aby mládež druhých stran a organizací, až by se v jedné organizaci sešla, poznala,

jacíjsou to dokonali antifašisté, obránci míru, svobody a po kroku ti mladí komunisté a jaká správná parta je ten Komsomol v závodech a na polích !

Mladí komunisté aa komsomolci usilovali by o to, aby jed notná organizace mládeže vedla ten nejdůslednější boj za existenční zájmy mládeže proti hladu, proti fašismu, proti 309

válce, pro mír a aby mladí lidé byli vychováni v duchu vě deckých nauk socialismu, v duchu nauk Marxe, Engelse, Lenina. A žádali by tuto výchovu ne proto, aby mladé lidi získali do komunistické strany, nýbrž proto, aby se mladý člověk, ať je to dělník , učeň, student, mladý rolník , ať je to sociální demokrat, katolík , agrárník, pacifista, humanista, aby se mohl vyprostit z vlivu předsudků a zaostalých idejí a aby se mohl propracovat k světovému názoru marxisticko -le ninskému, který je nejpokrokovější, který vede z temnot myšlení, který dává světlo , který ukazuje mládeži, kde zaujmout místo v této převratné době, a který by každému mladému člověku dával

pro celý život jasno o tom , co lidskému pokroku prospívá. Věří me, že takto vychovaní, takto pro život vyzbrojení mladí lidé by nejen poznali, že je nutno uvolnit cestu socialismu, avšak že by také byli nejlépe připraveni na to, svobodu a

moc pracujících udržet a socialismus budovat na všech polích a

života, sociálního, hospodářského i kulturního. Ano! To jsou velké myšlenky VII. kongresu KI a VI. kongresu KIM. V duchu těchto myšlenek již KSČ pracuje a v duchu těchto myšlenek již pracuje naše komunistická mládež .

Soudruzi, vy víte, že naše hnutí komunistické mládeže

bylo více než Komsomol v jiných zemích zatíženo a přímo zakleto duchem sektářství. Avšak tím více je nutno zdůraznit význam oněch velkých úspěchů, jichž dociluje naše komu nistická mládež při provádění usnesení VI. kongresu KIM. Provádění usnesení VI. kongresu KIM znamená nesporně

úplně nový život v našem Komsomolu. Náš Komsomol se vskutku přerozuje v něco jiného, v novou

organizaci, v organizaci velikého masového růstu, díky novému programu činnosti a díky novým metodám práce a boje. Úspěchy našeho Komsomolu nejlépe dokumentuje fakt, že od VI. kongresu KIM stoupl počet členů komunistické mlá deže na 24 000. A mládež si klade za cíl zvýšit počet členů

na 50 000, na 100 000 a tímto masovým organizačním rozma chem popohnat uskutečnění všeobecně jednotné organizace gen mladé

erace.

Tyto úspěchy má náš Komsomol aa takové cíle si může sta vět jen proto, že v řadách našeho Komsomolu opanoval pole 310

plně duch VII. kongresu KI, duch VI. kongresu KIM , duch

Stalina, duch Dimitrova a Gottwalda. A tytoúspěchy má náš Komsomol proto, že jeho práci s největší péčí podporuje je den z vůdců KIM soudruh Michal Wolf a že náš Komsomol má v soudruhu Schrammovi, Mirkovi, Kostkovi vedení, které

vzdor některým chybám v otázce brannosti prokázalo svoji vůdcovskou schopnost, politickou a taktickou obrat nost, a hlavně svoji pevnou , nadšenou mládežnickou vůli vést naše hnutí komunistické mládeže k tomu, aby bylo mohut

nou masovou bojovnou organizací mládeže a aby z hnutí mládeže učinilo politický faktor v boji proti fašismu, [ za ] mír, [za svobodu.

Nemůžeme, soudruzi, než [co) nejvážněji vás žádat, abyste plně pochopili úkoly boje o mladou generaci, nové pracovní a organizační metody Komsomolu , a abyste všemi silami, pře svědčeně a vážně práci mezi mládeží vedli a novou činnost Komsomolu všemožně podporovali. Poměr strany a Komso molu se poněkud uvolňuje, avšak toto uvolnění není na

škodu revolučnímu hnutí, nýbrž k jeho prospěchu . [9 řádků konfiskováno.]

JAK ŠŤASTNA JE MLÁDEŽ TAM , KDE SOCIALISMUS ZVÍTĚZIL , V SOVĚTSKÉM SVAZU !

Pro mladou generaci země socialismu není problémem

sehnat a mít práci, nýbrž pro ni je jen problémem nejlépe se pro práci vyškolit, nejlépe se v socialistické výrobě uplatnit, stát se stachanovci, překonávat pracovní normy, výrobní plány, stejně jako překonávat letecké rekordy, dobýt výšin

nebes, čeljuskinsky dobýt arktické pláně, přírodu zmoci vě dou a technikou a postavit ji do služeb lidského blahobytu. Pro mladou generaci v socialismu není problémem chléb , ale je pro ni jen problémem, jak se nejlépe mít, jak se nejlépe najíst, co nejchutnějšího sníst, jak se nejlépe odít, jak se nejlépe bavit, jak pěstovat sport, jak se nejlépe radovat, smát, veselit. Konfiskovaná část nebyla nalezena. 311

Vše jsem viděl Vv Sovětském svazu . Poznal jsem, jak správně Lenin předvídal, že za socialismu budou se vyrábět géniové jako elektrické žárovky tím , že budou schopnosti lidí již od mladého věku vědecky pěstěny. Viděl jsem v sovětských školách takovou hromadnou výrobu géniů. Viděl jsem mládež ve školách. Viděl jsem mládež v závodech . Viděl jsem , jak jsou učňové zaopatřeni po dobu učení v moderně zařízených internátech závodů, jak dostá

vají nejlepší stravu v závodních kuchyních a jak dostávají během učení kromě všeho i plat. Viděl jsem, jak mladí děl. níci po odborném vyškolení se stávají nositeli socialistického

pokroku ve společenské práci, jak z nich vyrůstají hrdinové práce, mistři techniky, dělníci-inženýři. Viděl jsem Dusju Vinogradovovou, jak jí při příjezdu do Moskvy jako sta chanovce bylo vykázáno k bydlení třípokojové apartmá v no vém nejmoderněji zařízeném moskevském hotelu a jak jí bylo dáno vybrat si nejlepší toalety v módním moskevském závodě. Viděl jsem, jak si mladí stachanovci zúčastnivší se porad v Kremlu odnášeli z Moskvy nejdražší dary a jak mladí kolchozníci dostávali darem pro své kolchozy nákladní auta. Viděl jsem, jak přechod od socialismu ke komunismu, k rozdílení výrobků podle přání a potřeby, se stává především štěstím pro dětskou aa mladou generaci. Viděl jsem, jak mladí lidé řídí závody, kolchozy, dopravu ; viděl jsem parník Smolný, jehož celou posádku tvořili samí komsomolci od kapitána až po plavčíka ; jak mladí budovali pýchu Moskvy, metro, a jak mladí lidé dělají z Moskvy nej krásnější město světa. Viděl jsem, jak nejlepší výkvět mladé sovětské generace ztělesňuje slávu a nepřemožitelnou sílu Rudé armády a jak v obraně sovětské vlasti dělníků a rolníků dostal leninsko-stalinský Komsomol na starost nejdůležitější místo obrany, obranu na moři a ve vzduchu, námořní lodstvo

a aviatiku. Viděl jsem, jak pod vedením soudruha Stalina, geniálního svého učitele, a pod vedením leninsko -stalinského Komsomolu mladá generace Sovětského svazu vyrůstá v pýchu socialistického hnutí celého světa .

A u příležitosti konání sjezdu sovětského Komsomolu nechť proto jde do Moskvy i náš nejnadšenější pozdrav lenin skému Komsomolu Sovětského svazu v čele se soudruhem Kosa 312

revem a velikému učiteli socialistické mládeže Sovětského svazu

a pracující mládeže celého světa soudruhu Stalinovi. Jeden pocit chci ještě vyjádřit, a sice ten, jejž máte při pobytu v Sovětském svazu. Stáváte se v Sovětském svazu jakýmisi patrioty své země, své domoviny v tom smyslu, že vzpomínáte a[...] ? Jaký blahobyt, jaký šťastný a krásný život by zde lidé měli a jaký radostný život by měla mladá gene race. Co bohatství zde je a co práce by bylo, aby z toho bo hatství byl učiněn blahobyt všech generací lidské společ nosti .

Nemusely by zahálet pracovní síly, síly mladé generace by nemusely v bídě aa hladu strádat aa brát zasvé. Všichni mladí

by měli práci a existenci, všichni by mohli uplatnit své tvůrčí plány a schopnosti, ať mladí nezaměstnaní dělníci, nebo v nezaměstnání živořící inženýři, technici, architekti, lékaři, učitelé, ať mladí dělníci, nebo děti rolníků, živnostníků .

Ano, dříve než kdekoli jinde museli bychom za socialismu udělat zZ těchto zemí skutečný ráj, ráj pro všechny a nejšťastnější eden pro mládež. To chceme uskutečnit, toho chceme docílit pro mladou gene

raci my, Komunistická strana Československa, a náš Kom somol.2

Při ukončení řeči soudruha Kopeckého uspořádal celý sjezd soudruhu Kopeckému bouřlivé ovace. Delegace Kom somolu 3 dívky – podává mu kytici. Soudruh Gottwald gratuluje soudruhu Kopeckému k jeho referátu. Sjezd po vstává a volá : „ Ať žije soudruh Gottwald a Kopecký !“ „ Ať 9

žije Komsomol Československa!“ Bouřlivý potlesk otřásá sálem, když jménem Komsomolu soudružka Sláva prohla šuje: ,,Budu mluvit i z duše všech delegátů, jestliže soudruhu 1 Konfiskovaná část nebyla nalezena .

2 V „ Die Rote Fahne“ , č. 92, 18. dubna 1936, je místo odstavce

uvedeno: „ Versprechen wir und verpflichten wir uns auf diesem Kon gress, tatkräftiger dahinzuarbeiten , dass die junge Generation der Tsche choslowakei mit uns gemeinsam für den Sozialismus kämpft, dass sie mit uns den Weg gehe, auf dem uns der Genius Marx, Engels, Lenins und Stalins führt, auf dem uns die KI unter Führung des heldenmüti gen Dimitroff führt, auf dem uns unser geliebter Führer, der auch der Führer der gesamten Jugend der Tschechoslowakei ist, Gen. Gottwald führt!"

313

Kopeckému jménem komsomolské delegace srdečně podě kuji. Jestli soudruh Kopecký říká o soudruhu Gottwaldovi, že je to náš táta, my, komsomolci, prohlašujeme, že soudruh Kopecký je od dnešního dne čestným členem Komsomolu . “ ( Bouřlivý potlesk aa volání: „ Ať žije komsomolec Kopecký !“ ) Celá komsomolská delegace slibuje VII. sjezdu, že se vyna snaží, aby mladou generaci Československa získala pro lido vou frontu , pro socialismus. ( Bouřlivý souhlas a potlesk.) Soudruh Kopecký stojí uprostřed delegace Komsomolu, zatímco celý sjezd povstává a zpívá „ Internacionálu “ . Zápotocký: Třetí den jednání našeho sjezdu je zakončen.

ČTVRTÝ DEN JEDNÁNÍ 14. dubna 1936

Dopolední jednání Pozdravné přípisy Zápotocký: Zahajuji čtvrtý den jednání našeho sjezdu . Především chci přečíst seznam dalších pozdravných přípisů a telegramů, jež sjezdu došly. Pozdravy posílají: Okresní vedení KSČ, Rakovník ; družstevní opozice valné hromady družstva, Rakovník ; obvodní vedení KSČ , Sered nad Váhom ; dělníci v Levoči; zástupci 13 obcí na své konfe

renci komunistické strany v Novém Městě nad Váhom ; děl níci závodu Latr, Činadovo; okresní vedení KSČ, Velešín ;

členové buňky KSČ v Tovačově ; členové „ Včely “ , prodejny č. 328 ; pracující z obce Kavečany; okresní vedení Vranov nad Teplou; dělníci z Českomoravské vysočiny, Krucem burk ; okresní vedení KSČ, Čeklís, Slovensko ; místní buňka KSČ, Heinersdorf a.d. Tafelfichte ; okresní vedení KSČ, Slezská Ostrava ; tisková brigáda s . Hrubého, Jaroměř ; orga

nizace KSČ, Nová Baňa ; plenární schůze KSČ, Německá Lutyně; 145 obyvatelů obce Detva, Slovensko; konference

stavebníků, České Budějovice; plenární schůze skupin KSČ, Bartovice ; nezaměstnaní dělníci ze Strašecka ; dělníci z obce

Hájnik ; uliční buňka Legionářské náměstí, Košice; sociálně demokratičtí dělníci z velkostatku Genye, levický okres; skupina šoférů , Levice; slovenští, madarští a němečtí mladí

dělníci a pionýři, Bratislava ; rekruti z obce Szimö; družstvo dělníků a sedláků, Košice ; členové Birobidžanu, Tisovská

Nová Ves; nejsilnější skupina mládeže KSČ, Lom; okresní aktiv KSČ, Louny ; místní buňka KSČ, Ringenhein u Frýd lantu ; družstvo dělníků a rolníků, Mukačevo ; aktiv KSČ chustského okresu ; aktiv mukačevského okresu ; 158 obyvatelů z Kajdanova, okres Mukačevo ; 133 obyvatelů a příslušníků KSČ a mládeže z Červeňova, okres Mukačevo.

317

Pozdravný projev komunistické strany Francie Dostali jsme pozdravný projev od ÚV Francouzské KS. ( Bouřlivý potlesk, volání: „ Ať žije komunistická strana Francie !“ „ Ať žije lidová fronta!") Paříž 10. dubna 1936

„ Soudruzi !

Posíláme VII. sjezdu Komunistické strany Československa vřelé revoluční pozdravy. Učinili jsme původně usnesení vyslat na Váš sjezd dva zástupce, soudruhy Cachina a Vaillant-Coutu riera . Vposlední chvíli byli jsme nuceni toto usnesení odvolat. Jsme bezprostředně před volbami, které se končí dne 26. dubna , a volební boj rozvinul se právě v těchto dnech tak, že žádnému ze zodpovědných soudruhů není možno byť i jen na kratší dobu se vzdálit. Předpokládáme, že oceníte vážnost tohoto důvodu. 2

Úzkého spojení mezi proletariátem Francie a proletariátem Československa je dnes potřebí více než kdykoli jindy. Vám i nám hrozí stejné nebezpečí. Poslední kroky Hitlera k roztrhání

Locarnské smlouvy, posunutí fašistických bajonetů k francouz ské hranici, provedené současně s provokačními činy japonského militarismu na hranici mongolské, jsou vyzývavými činy proti

nedělitelnému světovému míru. Agresivní válečná politika Hitlerova, povzbuzovaná nejtemnějšími silami velkokapitálu v Anglii a také uu nás ve Francii, je důležitou součástí a nástro

jem světové kapitalistické kontrarevoluce. Je namířena proti celé mu světovému dělnickému hnutí,proti hromadícím se silám prole tářského odboje v Německu , proti proletářskému státu, SSSR. Současně ohrožuje samostatnost a svobodu řady zemí, mezi nimi Československa. V této konkrétní situaci není možno otázku

války posuzovat jen všeobecně. My, francouzští komunisté,

prohlašujeme slavnostně prostřednictvím Vašeho sjezdu všemu pracujícímu lidu Československa, že v případě útoku Hitlera na samostatnost a svobodu národů okamžitě, rozhodně, s revo

luční vášnivosti povstaneme Vám na pomoc. Jsme přesvědčeni, že živelné hnutínašich i Vašich mas, roztrhnuvší všechna je

tísnící pouta, rozbouřené až ke krajnímu, jakobínskému vypětí sil, zadrží hned prvé vlny Hitlerova válečného náporu a ve spo

jení se Sovětským svazem a současně ve spojení s armá 318

dou Thälmannovou zachráni Vaši samostatnost, zdrtí útočníka,

zničí hitlerovský režim , a tím pomůže dobýt i svobody německého národa .

Jednotná dělnická fronta, sjednocení odborových organizací na podkladě třídního boje, semknutí širokých mas pracujících v mohutnou lidovou frontu , současně zásadová jasnost a politic ká schopnost komunistických stran dají dělnickému hnutí sílu ,

o niž se rozbijí válečné a reakční plány zevních i vnitřních ne přátel lidu . U nás i u Vás.

Pokroky, kterýchjsme ve Francii docílili při tvoření jednotné dělnické fronty a lidové fronty, jsou Vám známy. Očekáváme bezpečně, že důsledky toho projeví se také ve volbách . K tomuto stavu nedošli jsme lehce. Bez předchozích společných akcí dělníků různých organizací nebylo by politického sblížení po krokových sil, které jsou základem lidové fronty. Učiníme vše, aby lidová fronta nebyla pouze blokem pro účely voleb, nýbrž aby se stala trvalou mocí, nesenou hnutím miliónů , velikou

většinou obyvatelstva, mocí, která definitivně zdrtí domácí fašismus, která zachrání zemi i národ před Hitlerem , která sou časně, neváhajíc sáhnout na majetky boháčů , bude s to splnit aspoň hlavní, základní materiální a sociální požadavky lidu . Litujeme, že se nám v úsilí o sjednocení dělnických a lidových

mas nepodařilo zatím docílit stejných výsledků jako doma ve Francii i mezinárodně. Litujeme, že bez úspěchu zůstal

podnět, jejžjsme předložili vedení II. internacionály. Litujeme, že ve vedení II. internacionály mezi odpůrci našich snah, mezi odpůrci dohody na provedení mezinárodních společných akcí proti Hitlerovi aa válce byli také zástupci sociálně demokratické strany Československa. To nás neodradí, abychom pracovali dále.sS nezmenšenou horečností k docílení proletářské jednoty v měřítku mezinárodním . Také mezinárodní dělnické jednoty k boji za mir, proti Hitlerovi a Mussolinimu, proti válečnému napadení Sovětského svazu, proti bídě a reakci, za chléb, práci, svobodu , bude dosaženo, at se děje co děje.

Ještě jedenkrát zdravíme Váš sjezd, obracíme se nejenom ke komunistům , nýbrž ke všem pracujícím Československa : Buďte si vědomi, že v jednotě je naše třídní síla. Spojte se od hodlaně k společným akcím , jimiž se vytvoří ovzduší pro jednot noufronti a lidovou frontu . Stupeň sjednocení, kterého jsme již 319

dosáhli u nás ve Francii a který máme ve Španělsku, zavazuje dělníky ve všech druhých zemích , aby zrychlili krok . Máme společného nepřítele, chceme se s ním společně bít, chceme spo lečně zvítězit.

Kupředu pod praporem Komunistické internacionály, která vedena soudruhem Dimitrovem postaví hráz fašismu a válce ! Kupředu za svobodnou a šťastnou Francii ! Kupředu za svobodu a štěstí země i národů Československa ! Ať žije vůdce světového proletariátu, náš veliký vůdce Stalin ! Ústřední výbor KS Francie : Maurice Thorez, Marcel Cachin, Jacques Duclos" (Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk, sjezd zpívá „ Interna cionálu “ .)

Pozdravné přípisy komunistické strany Belgie a Holandska Našemu sjezdu zaslala pozdrav Komunistická strana Bel gie :

,, Sjezdu Komunistické strany Československa. Drazí soudruzi, dostali jsme Vaše pozvání k účasti na Vašem VII. sjezdu 11. až 14. dubna 1936. Vzdor zájmu, který bychom měli na vyslání delegace na Váš sjezd, není nám to možno vzhledem k volební kampani, ve které právě jsme.

Zdravíme sjezd Komunistické strany Československa a posi láme jí nejlepší přání, aby její sjezd znamenal rozhodující etapu v jejím vývoji a boji za vítězství komunismu v Českoslo vensku .

Přijměte, vážení soudruzi, náš bratrský komunistický po zdrav.

Ústřední výbor Komunistické strany Belgie Brusel 10. dubna 1936

(Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk.)

320

Pozdrav nám zasílá Komunistická strana Holandska. Amsterodam 10. dubna 1936 „ Vážení soudruzi !

Bohužel naše strana nemá možnost vyslat na Váš sjezd svého zástupce.

Váš sjezd se koná v okamžiku , kdy bestiální fašismus ohro žuje opět svět strašnou válkou, jež může být odražena jen spoje nými silami pracujícího lidu všech zemí. Již v mnohých zemích se pracující sjednotili ke společnému boji proti fašismu a hrozící válce a dosahují v tomto boji důle žitých výsledků.

Vymoženosti našich francouzských a španělských bratrských stran jsou zářným příkladem pro pracující všech kapitalistic kých zemí celého světa.

Denní pořad sjezdu naší bratrské strany Československa do kazuje, že i ona je si jasně vědoma své povinnosti k pracujícím masám Československa, a jsme pevně přesvědčeni, že Vaše po rady a usnesení budou dalším velkým krokem ke sjednocení

těchto mas v boji proti vnitřnímu fašismu, proti hospodářské bídě a proti hrozícímu válečnému nebezpečí.

Budeme s živým zájmem sledovat porady sjezdu Vaší strany. Ať žije Sovětský svaz, mírová pevnost mezinárodního prole tariátu !

Ať žije akční jednota pracujících proti bídě, fašismu aa válce ! Ai žije Komunistická strana Československa !

S komunistickým pozdravem ÚV Komunistické strany Holandska “

(Bouřlivý potlesk.)

Pozdravný dopis Komunistické straně Velké Británie

Předsednictvo navrhuje odeslat ÚV KS Velké Británie , jejíž delegace je mezi námi, následující přípis: Praha 13. dubna 1936

„ Ústřednímu výboru Komunistické strany Velké Británie, Londýn . 21 Protokol

321

VII. sjezd Komunistické strany Československa posílá nej vřelejší bratrské pozdravy britské dělnické třídě. Náš sjezd , který zasedá doslovně ve stínu války, stojí před nejvážnějšími usnese ními, jež se dotýkají celého života všech národů v Československu.

Pociťujeme hluboce svou odpovědnost v boji proti válce, jež nám hrozí fašistickým útokem . Naše země je v první linii zemí ohrožených válkou . Avšak my nevěříme v nevyhnutelnost války. Jsme přesvědčeni, že jí můžeme zabránit a že světový mír může být uchráněn . To se však podaří jedině tehdy, když dělnické hnutí, srdce a duše každého

boje za mír, vstoupí v národním i mezinárodním měřítku do akce a postaví hráz míru proti fašistickým válečným hrozbám , proti hitlerovskému Německu. Tato hráz míru bude silnější a odolněj.

ší než žula nebo ocel, jestliže dělnická třída vybuduje mezinárodní jednotu , mezinárodní solidaritu .

To je i zárukou vítězství a je velice vážnou skutečností, že jsou to reformističtí vůdcové u nás a vůdcové dělnické strany u Vás, kteří tvoří hlavní překážku mezinárodní jednoty. Se zvláštní radostí jsme uvítali zástupce Vaší strany na na šem sjezdu. Jeho projev solidarity byl nám důkazem toho , že

v protikladu k anglickým kapitalistům nechovají se dělníci Velké Británie lhostejně k osudu malých národů Evropy, jejichž existence je ohrožena fašistickým útokem . Uvědomíme celou ve řejnost Československa, že máme mocného spojence v dělnickém hnutí Velké Británie. Soudruzi velkého dělnického hnutí Velké Británie ! Posíláme

Vám své pozdravy a jsme přesvědčeni, že bez ohledu na kapi

talistickou politiku vlád Vaší i naší země prostý lid Velké Bri

tánie a všichni, kteří se války afašismu obávají a nenávidí je, budete stát bok po boku s lidem Československa v boji proti válce a že dělnická třída Velké Británie bude společně s námi bojovat

za zničující porážku fašismu, jestliže se fašismus přece útoku odváží.

Ať žije bratrská spolupráce mezi dělnickou třídou Velké Bri

tánie a Československa ! Ať žije mezinárodní jednota a solidarita !

VII. sjezd Komunistické strany Československa. “ (Návrh přijat bouřlivým potleskem aa voláním .) 322

Projev zástupce bezvěrců Skoček : Dovolte nám, abychom vám raportovali na sjezdu strany o úspěších, jichž jsme docílili v bezvěreckém hnutí. Jak jistě víte, byl rozpuštěn Svaz proletářských bezvěrců. Za pomoci strany a celého dělnického hnutí se nám podařilo

vybudovat nové bezvěrecké hnutí, jež stále sílí. Největším úspěchem ovšem je sloučení obou bezvěreckých internacio nál ! ( Potlesk .)

Právě byl skončen sjezd, na kterém byla zvolena jedna exekutiva, do níž byli zvoleni zástupci těchto dvou interna

cionál. Náš svaz je také zastoupen. Internacionály budou sloučeny v jednu bojovnou organizaci. Jsme první z interna cionál, jež se sloučily v jednu organizaci. (Potlesk.) Jestliže nám budete pomáhat v našem dalším boji, jestliže docílíme, abychom všude měli organizace, pak splníme náš veliký úkol na poli kulturním , pak se nám podaří zvítě zit proti černé reakci a proti fašismu!

KÁDROVÁ A ORGANIZACNÍ POLITIKA KSČ REFERÁT SOUDRUHA VILIAMA ŠIROKÉHO NA VII. SJEZDU KSČ DNE 14. DUBNA 1936 Zápotocký: Přikračujeme k referátu o čtvrtém bodu pro gramu .

Slovo má soudruh Široký.

(Soudruh Široký je uvítán bouřlivým potleskem a voláním : „ Ať žije soudruh Široký!“ Sjezd povstává a volá tento po zdrav ve všech jazycích. Komsomolci volají : „Hurá, hurá , hura !“ ) Soudruzi a soudružky! Náš VII. sjezd s obrovským nadše ním a v naprosté politické, ideologické jednotě pracuje na po litické taktice strany pro příští období. Klademe si za úkol vést skutečně milióny pracujících příslušníků všech národů do boje proti fašismu a válce. Vytyčujeme si úkol vybudovat jednotnou frontu za mír, proti útokům kapitálu a za svobodu. Již soudruh Gottwald ve svém referátě upozornil na to, že tento úkol není lehkým, není snadným . Překonat rozkol dělnické třídy a sjednotit pracující rolní ky, živnostníky a inteligenci kolem dělnické třídy do lidové fronty je úkol těžký. V našem boji budeme mít nesčetné pře kážky. Na cestě boje za jednotu dělnické třídy budeme mu set překonávat nesčetné obtíže. Soudruh Dimitrov ve svém závěrečném slově na VII. sjezdu KI nás důrazně upozornil na to, že pouhá správná linie ještě nestačí ke konkrétnímu

vedení třídního boje. Řekl, že ke konkrétnímu vedení tříd ního boje je zapotřebí především provádět přijatá usnesení ve veškeré praktické práci a rozhodně překonávat překážky spojené s touto prací. Za druhé je třeba učinit z našich usne sení usnesení širokých mas dělnické třídy a pracujícího lidu . Projednávaje zmíněné politické úkoly, musí si náš sjezd uvě 1 V českém vydání zkráceně ,,Vilo “. 324

domit, že podmínkou úspěšného provádění široké taktické

linie strany je zocelená, pevná bolševická strana . ( Potlesk .) Strana, jež si uvědomuje, že právě tato politická taktika staví před nás i organizační práci jiným způsobem. Strana, jež si uvědomuje, že úspěšnému vedení miliónů musí současně při způsobit i metody své práce. Strana, jež si uvědomuje, že k provádění nové taktické orientace je zapotřebí, aby každá organizace strany měla co nejlepší spojení s masami pracují cího lidu; aby se každá organizace strany naučila vést masy pracujícího lidu v okruhu své působnosti ; aby se každá orga nizace naučila účelně rozestavovat své členy k provádění těchto usnesení na místa, kde jednotlivci co nejúžeji spojují stranu

s dělnickou třídou, pracujícím lidem ; a konečně, aby poli

tická kontrola provádění stanovených úkolů byla denní starostí všech organizací a soudruhů. Dnes, na dnešním vývojovém stupni naší strany je nejpal čivějším nedostatkem na poli organizační činnosti organi zační schematismus, organizační mechaničnost. Ony nám brání nejvíce v rozvinutí skutečně masové práce. Naše strana

ještě málo pochopila, že metody a formy naší práce a orga nizace strany jsou podřízeny konkrétní situaci a daným kon krétním úkolům .

„ Strana revolučního marxismu odmítá rozhodně hledání

absolutně správné, pro všechny stupně revolučního procesu způ . sobilé formy organizace strany i metody práce. Forma organi zace a pracovní metoda jsou naopak plně podmíněny zvlášt nostmi dané konkrétní historické situace a oněmi úkoly, jež z této situace bezprostředně vyplývají. Z toho hlediska je zcela pochopitelné, že jakákoli forma organizace a jí odpovídající pracovní metody se mohou při změně objektivních vývojových podmínek revoluce přeměnit z forem vývoje organizace strany v pouta tohoto vývoje a že opačně organizační forma, jež se

stala nezpůsobilou, se při opětovném vyskytnutí odpovídajících objektivních podmínek může opět stát potřebnou a jedině účel nou .“661

Tak stavěli ruští bolševici problém organizace a problém pracovních metod již na X. sjezdu VKS(b), davše směrnice 1 „ KSSS v rezolucích aa usneseních “ , díl I, Praha 1954, str. 447–448 . 325

vylučující mechaničnost, vylučující předem schematismus. Nakolik nelze oddělovat správné provádění politické taktiky strany od forem a metod její práce a nakolik působí jedna stránka na druhou, o tom nás nejlépe přesvědčuje krátké obdo

bí oportunistického výkladu usnesení VII. sjezdu Komunis tické internacionály . OPORTUNISTICKÝ VÝKLAD USNESENÍ VII. KONGRESU KI A JEHO DŮSLEDKY

Oportunistický výklad usnesení VII. sjezdu Komunistické internacionály nevedl jen k oslabení bojovné mobilizace ši rokých mas, tohoto základu revoluční politiky vůbec. Ne vedl jen k ochabnutí zásadovosti naší politiky. Oportunistic ký výklad usnesení VII. sjezdu Komunistické internacionály vedl také k podceňování leninské úlohy komunistické strany,

k podceňování té historické pravdy, že bez komunistické strany nemůže dělnická třída zvítězit nad kapitalismem .

Celková orientace vyplývající z oportunistického výkladu usnesení VII. sjezdu Komunistické internacionály, orientace říkající, že to „ nyní půjde všechno velmi snadno a rychle “ , vedla k oslabení kursu na upevnění komunistické strany.

Vedla k tomu přesto, že nás soudruh Dimitrov na VII. sjezdu Komunistické internacionály upozornil, že komunistické strany mohou zajistit mobilizaci širokých mas pracujícího lidu do jednotné fronty proti fašismu, válce a nástupu ka pitálu jen tehdy, pakli všestranně upevní vlastní řady. A naše strana právě po VII. sjezdu Komunistické internacio nály málo rostla, aa hlavně málo rostla v závodech. Naše stra

na právě po VII. sjezdu Komunistické internacionály málo zkoumala metody své práce, formy své práce.

Že správné provádění politiky jednotné a lidové fronty, že provádění nové taktické orientace v duchu Dimitrovo vě a jasné chápání nutnosti zesílení komunistických stran

vedou k úspěchu, toho důkazem jsou výsledky komunistic ké strany Francie . Komunistická strana Francie pochopila

příkaz VII. kongresu Komunistické internacionály, že je třeba všestranně upevnit komunistické strany a urychlovat 326

jejich početní růst. A právě proto, že vážně usilovala o upev nění jednotné fronty, mohla komunistická strana Francie nejen zvýšit počet členů svých organizací téměř o 50 % , ale zvýšila i počet svých členů Zz 30 000 (v roce 1933) na téměř 100 000 (v roce 1936) . Komunistická strana Francie do vedla dosáhnout zvýšení nákladu svého časopisu „ l'Hu manité“ ze 155 000 výtisků (v roce 1933) na 250 000 (v roce 1936) . Tyto cifry představují výsledek masové práce, výsle dek nepopíratelně správného, leninského kursu na zpevnění strany.

VII. sjezd naší strany vypracuje bezpečnou politickou linii, jasnou politickou taktiku. To je, soudruzi a soudružky, za čátek velkých věcí. Uskutečnění této linie vyžaduje všestran né zvýšení masové práce celé strany, vypracování metod a fo rem této práce.

VŠESTRANNÁ MASOVÁ PRÁCE

Organizace naší strany, jež se škvaří ve vlastním sádle, není způsobilá, za nic nestojí. Je samoúčelem a ne prostřed

kem organizování protifašistického, protiválečného hnutí, organizování protikapitalistického boje. Organizace strany,

jež z politických událostí nevyvozuje konkrétní závěry pro svou činnost ve svém působišti, jež usnesení vyšších orgánů nekonkretizuje, jež nedělá denní, vlastní politiku, ta nevyrostla pro dnešní úkoly. Organizace strany, jež stereo typně opakuje, že chce budovat jednotnou frontu aa lidovou frontu, a přitom se neobrací s nabídkami na místní socialistic

ké organizace, nenavrhuje jim svolání společných schůzí a manifestací na obranu míru a proti fašismu, nenabízí jim společné akce za požadavky dělníků v závodech aa nezaměst naných a spojení, konkrétního spojení se socialistickými orga

nizacemi a dělníky nemá, jež nenavrhuje svolání společných

členských schůzí – taková organizace strany nicnepocho pila ze slov soudruha Dimitrova na VII. sjezdu Komunistic

ké internacionály : „ Chceme, aby se komunisté co nejrychleji naučili plout v roz bouřených vodách třídního boje a nestáli na břehu jako pozo 327

rovatelé a registrátoři příboje vln v očekávání krásného poča sí .“ 1

Organizace strany, jež každou schůzi, jíž se zúčastnilo ně kolikrolníků a dělníků z jiných politických stran, ihned na. zve schůzí lidové fronty a přitom v domkářských a malorol nických organizacích agrární a lidovecké strany a jiných po litických stran nepracuje, konkrétních styků s masami těchto organizací nemá, neví, co znamená rozlišovat vedení úzké

stranické organizace od vedení širokých mas pracujícího lidu ; organizace, jež mechanicky opakuje nutnost boje proti reakci a fašismu a na obranu demokratických práv, a přitom akce proti zákazu veřejných schůzí a projevů neorganizuje, lid

proti hrozícímu zákazu všech komunistických časopisů do boje nevolá, výbory na obranu rudého tisku netvoří, ta

organizace činí velmi málo na obranu demokratických svo bod . Organizace strany, jež mluví o nutnosti mobilizace mi

liónů na obranu míru , a přitom ničeho nepodniká, aby se v místě její působnosti sešli pracující všech dělnických organi zací, všech rolnických organizací, zástupci mládeže, studentů, inteligence, žen, aby v místě její působnosti byly vytvořeny

mírové výbory a připojily se k Londýnskému výboru, Že nevskému výboru mládeže, ta organizace ještě nepochopila, jak ( je) třeba postavit celý národ proti válečným štváčům.

Provádět dnes, při tak široké koncepci politické taktiky strany masovou práci znamená v nejširším smyslu slova přeorganizování širokých mas . To znamená zanést mobilizační

hesla strany do všech závodů, do všech organizací pracujícího lidu, to znamená pracovat neúnavně v různých výborech a orgánech . Pracovat ve výborech jednotné fronty, lidové fronty , v mírových výborech, ve výborech všech organizací mládeže, žen, pacifistických atd. Provádět širokou taktiku , provádět novou orientaci znamená, že komunistickou stra nu, každou její organizaci musí být vidět, musí být sly šet .

1 G. M. Dimitrov, „ Výbor z projevů a článků “ , Praha 1950, str . 205 . 328

TAKTIKA TROJSKÉHO KONĚ

Mimořádného významu nabývá vypracování metod a forem masové práce zejména v německých oblastech, kde Henlei nova strana disponuje masovým hnutím, ovládá téměř všech

ny kulturní, sportovní a jiné organizace a v samotné straně sdružuje velkou masu německých proletářů. Již tato kon krétní situace v německých oblastech, jež se liší od situace v českých, slovenských a jiných oblastech, vyžaduje, aby formy a pracovní metody byly velmi elastické. Nestačí mlu vit jen všeobecně o uplatňování taktiky trojského koně a o tom, že je třeba i dělníky Henleinovy strany přitáhnout do jednotné fronty. Tak mluvit je ještě málo. Je třeba v těchto

organizacích pracovat, budovat v nich naše organizace a s těmito dělníky navazovat spojení a pracovat s nimi pro spo lečný postup . Jen tak se nám podaří dokázat jim, že mají být jen nástrojem nacionální demagogie ve službách Hitlerovy

válečné politiky. Podobnou elastickou politiku, podobné formy a metody musí strana sledovat v českých a sloven

ských oblastech, pokud jde 0o střelecké jednoty, národní gardy a jiné podobné organizace, v nichž jsou příslušníci pracují cího lidu .

PRÁCE V ZÁVODECH

Ale rozhodující zárukou úspěšného boje proti rozkolu dělnické třídy jsou závody. Nemůžeme docílit úspěchu v budování jed notné fronty, nemůžeme urychlit boj za odborovou jednotu bez všestranného posílení naší práce v závodech, bez posílení práce našich závodních buněk.

Důsledky politiky rozkolu dělnické třídy cítíme velmi bo lestně právě v závodech. Politika třídního míru vedla k tomu, že se dnes v závodech Československa rozpíná odborové hnutí žluťácké, agrárníků a Národního sjednocení, kteréžto orga nizace jsou přímým nástrojem provádění závodního teroru .

Žlutáctví proniká dnes zejména na železnicích, hlavně mezi dopravním personálem . I zde politika třídního míru , spolupráce reformistických vůdců s buržoazií umožňuje žluťáckým orga 329

nizacím provádění nebývalé demagogie a rozrážení šiků že lezničářů . Této činnosti žluťáků se daří na železnicích zvláště

proto, poněvadž naše pozice, pozice komunistické strany a rudých odborových organizací, jsou právě na železnicích mi nimální. Sledujeme- li vývoj žluťáctví v celé republice, pak

získáme velmi významné ponaučení. Žluťáctví roste tam, kde komunisté a rudí odboráři mají slabé pozice nebo (nemají] vůbec žádné pozice. A nedaří se této činnosti tam, kde v praxi žije ideologie třídního boje. Naše závodní buňky v této velmi složité situaci musí být politickým centrem dělnického života v závodě. Musí zaujímat stanovisko ke všem politickým otáz kám a dát dělníkům třídní odpověď při všech událostech. Závodní buňka, jež politicky nežije a politiku nedělá, ta ne může ovlivňovat a vést dělníky. A závodní buňka je mrtvá , masovou práci vůbec nevykonává a žije v sektářské izolo

vanosti, jestliže neprovádí odborovou politiku, jestliže nepra cuje v odborových organizacích. Boj za odborovou jednotu a akční jednotu, zastávání kaž dodenních zájmů osazenstva závodu musí být hlavním obsa hem činnosti závodních buněk . Pracovat v odborových orga nizacích , to ovšem neznamená pracovat jen v rudých odbo rových organizacích. Pracovat jen v rudých odborových závodních skupinách – to by znamenalo v širokých ma sách reformistického dělnictva nepracovat. To by právě znamenalo škvařit se ve vlastním sádle. Závodní buňka stra

ny musí mobilizovat všechny své členy k nejaktivnější práci

v reformistických odborech. Každý komunista organizovaný v reformistické odborové organizaci musí pracovat tak, aby získal u všech dělníků důvěru svou rozhodnou třídní poli tikou , odbornými znalostmi, taktickým postupem a pře svědčováním dělníků o škodlivosti politiky třídní spolupráce

8 buržoazií. V těchto organizacích mají komunisté usilovat o získání funkcí a pracovat velmi energicky k vytvoření akční jednoty mezi odborovými organizacemi. „ Postavte komu nisty,“ řekl soudruh Manuilskij, „ do takových podmínek, kde se každodenně stýkají s masami, které ještě nejsou jejich, kde

jsou nuceni odpovídat před masami na nepřítelovy argu menty, naučit se sami argumentovat a dovést obhájit své

stanovisko, kdy si jasně uvědomují, že je nutno , aby se všich 330

ni jejich stoupenci předem domluvili tak, aby odolali náporu reformistické byrokracie, a pak nepoznáte tytéž lidi, které dnes obviňujeme, že nedovedou v odborech pracovat.“ 1 Chce-li tedy závodní buňka skutečně pracovat pro odboro vou jednotu, musí hledět na odbory jako na bezpečný nástroj v boji proti ofenzívě kapitálu, vidět, že z reformistických odborů je třeba učinit zdatný nástroj tohoto boje a postarat se, aby každý člen byl skutečně odborově organizován.

Účelnými nástroji boje za akční jednotu, za odborovou jednotu mohou se stát závodní výbory a rady. Ale právě ko munisté věnují těmto orgánům velmi málo pozornosti. Nesta-.

čí, soudruzi, sestavovat kandidátky do závodního výboru, nestačí připravovat volby a pak se více nestarat o další čin nost závodního výboru. Závodní buňka strany musí se pra videlně zabývat činností závodního výboru, projednávat sta novisko, jež komunističtí členové výboru mají zaujmout ke všem otázkám, taktiku, kterou mají sledovat, promýšlet, co mají navrhovat na zasedání závodního výboru a jak

v souvislosti se závodními problémy a úkoly mají stavět otázky boje za akční jednotu a odborovou jednotu. Závodní buňka nemá věnovat pozornost jen svým vlastním členům , kteří vykonávají funkce v závodním výboru, ale postarat se, aby o naší taktice, o našich návrzích, o našem postupu její členové diskutovali již předem s vlivnými přáteli akční jed noty v reformistických odborech, aby je získali pro konkrét-. ní taktický postup v závodě a aby jim byli nápomocni v pře konávání jejich kolísání, podporovali je v jejich vývoji smě rem k revolučnímu hnutí.Dosavadnískutečnosti boje za akč

ní a odborovou jednotu mluví pro vytvoření důvěrnických sborů v závodech na podkladě jednotné fronty. Závodních důvěrnických sborů , jež by se pravidelně scházely a jednaly o situaci a úkolech dělnické třídy. Důvěrnických sborů vy

budovaných na podkladě jednotné fronty v závodě, jež by však mohly být podle účelnosti vytvořeny podle skupin zá

vodů nebopodlevýrobního odvětví. Tyto důvěrnické sbory by [si] pak navzájem vyměňovaly zkušenosti ze závodů, zku 1 Viz D. Manuilskij, „ Výsledky VII. kongresu Komunistické interna

cionály. Referát na moskevském a leningradském aktivu strany“. Praha 1936. Nákladem senátora Fr. Nedvěda, str. 68. 331

šenosti z výběru pracovních metod i z výběru forem naší organizace. Uplatnění těchto metod v závodní práci by vedlo k nebývalému spojení našich závodních buněk s osazen stvem, s dělnickou třídou a k velkému úspěchu na poli budo vání akční jednoty.

Jsou však dnes závody, kde stejných metod, stejných forem masové práce uplatňovat nemůžeme. Mám na zřeteli přede vším a hlavně železnice a závody válečného průmyslu. Me tody, které můžeme uplatňovat v jedněch závodech, nemů žeme uplatňovat v jiných . Je to proto , že v těchto podnicích je prováděn nejostřejší teror proti revolučním dělníkům . Ale znamená okolnost, že v těchto závodech je teror, že v těchto

závodech pronásledují komunisty, že závodní buňka vůbec nemůže provádět masovou práci? Ne, soudruzi ! Jde jen a výhradně jen o formy a metody naší práce. A také o organi zační výstavbu našich závodních buněk. Kdybychom akcep tovali názor některých soudruhů, kteří tvrdí, že v těchto

podnicích nelze pracovat, pak bychom nebyli bolševiky. Naší zásadou v organizační politice strany musí být heslo Stalinovo : „Není pevnosti, které by bolševici nedobyli ! “ 1 (potlesk), a to se týká, soudruzi, především závodů válečného průmyslu , železničních dílen a železnic vůbec. Uslyšíte ještě zprávu

mandátové komise a uvidíte, že mezi námi není ani jeden aktivní železničář. Zato se však sjezdu KS Francie zú častnilo 43 aktivních železničářů . Ovšem je možno disku

tovat o objektivních příčinách, je možno diskutovat o objek tivních podmínkách, ale vymlouvat se jen a jen na objektivní příčiny a objektivní podmínky, to není bolševické. Jestliže

náš VII. sjezd konstatuje, že hlavní brzdou rozvinutí ještě úspěšnějších forem masové práce je organizační mechanič nost a schematismus, nemůže nyní dát naprosto správné a

každé situaci odpovídající směrnice organizačních forem a metod. Nesmíme znovu vypracovávat schematické aa mecha nické pokyny. Ale co můžeme říci všem buňkám , a přede vším našim buňkám ve válečném průmyslu a na železnicích :

že obsahem jejich činnosti musí být odborová práce, boj proti ideologii třídního míru , boj proti ideologii třídní spolu 1 Viz J. V. Stalin, Spisy, sv . 13, Praha 1953, str . 53. 332

práce s buržoazií. A tomuto hlavnímu politickému úkolu mli síme přizpůsobit formy a metody své práce. Jestli tento praktický úkol, zahájit úspěšný boj za získání železničářů a úspěšnou činnost ve válečném průmyslu , vyžaduje vybudo vání stranické organizace, řekněme dopravního personálu v odborových skupinách na železnicích, pak je třeba tuto stranickou organizaci budovat podle odborových skupin. Budme upřímní. Víme, že v závodech, v nichž většina děl 2

nictva aa zaměstnanectva je organizována bud v sociálně de

mokratických , nebo národně socialistických odborech a orga nizacích, nemůže malá závodní buňka strany úspěšně vést dělníky do hospodářských a politických bojů , aniž by získala odborové organizace dělníků a zaměstnanců. Získat odboro

vou organizaci železničních dělníků do boje, to vyžaduje, aby uvnitř reformistických odborů byl veden boj proti ideologii třídního míru , abychom získali reformistické dělníky i v těch

to odborových organizacích pro třídní boj. Z tohoto hlediska musí budoucí organizační politika naší strany v příštím období směřovat k politickému, organizač nímu, ideologickému upevňování závodních buněk . Proto

musí VII. sjezd naší strany apelovat na všechny komunisty ze závodů organizované v uličních buňkách a místních skupi nách, aby v zájmu organizování velkých bojů dělnické třídy pochopili, že v závodě mohou svou denní činností nejlépe sloužit dělnické třídě.

BOLŠEVICKY PRACOVAT NA VŠECH ÚSECÍCH

Při všestranné pomoci závodním buňkám, při denní instruktáži a kamarádské kontrole jejich činnosti vedoucími

orgány strany musí krajská a okresní vedení věnovat po dobnou péči i místním skupinám a uličním buňkám . Ona po litika, jež s odůvodněním nutnosti věnovat maximální péči závodním buňkám úplně zanedbávala místní skupiny a uliční buňky, není dobrá. Copak místní skupiny a uliční buňky strany nemají též závažný úkol v boji za semknutí dělnické třídy v jednotnou bojovnou armádu ? S čí pomocí chceme získat zemědělský proletariát, základnu naší revoluční poli 333

tiky na vesnici, s čí pomocí chceme získat na vesnici chudinu a malorolníky, maloživnostníky do boje proti fašismu a vál. ce ? Pro organizační schematismus bezduchého opakování

určitých hesel a forem jsme zapomínali, soudruzi a soudruž ky, na dialektické působení své práce přes místní skupiny a uliční buňky na činnost závodních buněk, na ovlivňování

pracujících mas v závodech . Úspěšná činnost místních sku pin, úspěšné ovlivňování dělníků v místě přes místní skupi ny umožňují, aby dělníci bydlící ve vesnicích a pracující v závodě rychle a úspěšně reagovali na hesla závodní buňky ,

na politickou činnost naší závodní organizace. Nejen to. To je jedna stránka věci. Ale my musíme vidět věci tak, jak jsou. Reformistické svazy nejsou vybudovány dle organi začních principů rudých odborových svazů, nemají závodní organizace, mají místní skupiny. A jestliže naše místní sku

piny politicky nepracují dobře, pak nemají ani styk s místní organizací reformistických odborů , přátele akční a odborové jednoty v reformistických odborech nesdružují a je nepod porují. Kdyby každá místní skupina strany pracovala sou stavně v reformistických místních skupinách, oč bychom byli dále vV budování akční jednoty, oč by byla širší základna

hnutí nezaměstnaných. Oč by toto hnutí bylo větší, kdyby každá místní organizace a každý člen buňky aktivně spolu organizoval.

A konečně, soudruzi, mluvit o úspěšném boji proti fašismu a válce, mluvit o budování lidové fronty, a přitom nepraco vat mezi domkáři, malorolníky a maloživnostníky a pracu jící inteligencí je jen plýtvání frázemi. Stejně jako je z hle diska boje dělnické třídy žádoucí, aby každá organizace měla styky s reformistickými organizacemi, stejně tak je třeba, aby každá místní skupina měla styky s organizacemi domká řů a malorolníků , maloživnostníků a s pracující inteligencí ! (Potlesk .) Soustavné vedení a instruktáž mají však význam i z jiného hlediska. Vesnická chudina, domkáři a malorolníci jsou většinou tisíci nitkami - obecními dávkami, přirážka mi, investičními pracemi, opravami cest atd. – vázáni k čin nosti obecních zastupitelstev. Komunistická strana má v těch

to sborech silné zastoupení. Odpovídá politická činnost obecních zastupitelstev našemu početnému zastoupení ? Ne! 334

Od okresních , krajských vedení slyšíme neustále, že s těmi obecními „ tatíky“ nelze dělat, že jsou prosáklí oportunis mem. Chceme věřit, že někteří členové obecních zastupitel stev jsou takoví. Méně nadávek a více politického vedení. (Potlesk.)

Více politické instruktáže a kamarádské pomoci je třeba. Je třeba, aby členové obecních zastupitelstev nežili jen

pro sebe svým vlastním životem , mimo organizaci strany. Je třeba je přitáhnout ke každodenní práci místní skupiny. Je třeba se v místní skupině zabývat jejich činností. Je třeba dát soudruhům více politické a odborné pomoci a ty, kteří pak i při všestranné pomoci nechtějí provádět linii strany, kteří nejsou s to překonat své chyby, vyměnit. Sil je dost, je třeba je jen vyhledat. ZAVÉST DO KAŽDÉ ORGANIZACE POLITICKÝ ŽIVOT

Ale organizace strany, závodní a uliční buňka a místní

skupina, může rozvíjet iniciativu, může provádět Dimitro vovu a Gottwaldovu politiku a správnou taktiku jen tehdy , bude-li v jejím čele stát dobré vedení a bude -li toto vedení také kontrolováno a instruováno okresním a krajským ve

dením . Činnost každé organizace strany musí být organizo vána. Projednávání politických problémů musí být systema tické. Činnost členů místní skupiny a život buňky musí být

usměrněny. Aktivita organizace v provádění stanovených usnesení, aktivita jednotlivých členů musí být denně kontro lovány. Není správné, scházejí-li se buňky nebo místní sku piny strany bez předem stanoveného programu. Není správ né, ptá-li se vedoucí této organizace při zahájení schůze sou druhů, kdo co chce projednat, kdo má jaké návrhy. A s tím se dnes ještě velmi často setkáváme v našich organizacích . Každá členská schůze organizace strany musí mít pro schůzi stanovený program , stanoveného referenta, který si na zákla dě pokynů z okresu připravuje návrhy, kdo co má udělat a jak to má udělat. Vedení každé organizace se musí postarat o to ,

aby na schůzích došlo k projednávání politických otázek . Aby 335

každá organizace zaujala stanovisko ke všem vnitrostranic kým i zahraničně politickým otázkám a okamžitě zz nich vy vodila příslušné závěry pro činnost své organizace v místě. Jsou-li na členských schůzích jen mechanicky rozdělovány

úkoly a nediskutují-li členové politicky, pak organizace stra ny nerostou. Ale my máme ještě dnes v důležitých centrech takový život, že se jde na schůzi organizace a tam se rozdělí 15 čísel „ Rudého práva “ pro domovní agitaci, a konec. K usnesením strany, k politickým událostem buňka strany

stanovisko nezaujímá. Často jsou ještě zjevy, že organizace se sejde jen proto, aby byly mezi členy rozděleny letáky. Jak může taková buňka získat masy reformistických dělníků, jak může úspěšně provádět domovní agitaci a přesvědčovat děl níky, když o obsahu tisku ani nediskutuje a když ani členům, kteří mají provádět domovní agitaci, nedává instrukcí ? Jak takový člen potom může argumentovat v diskusích se so

cialistickými dělníky ? Mechanický život to je, co brzdí rychlý vývoj jednotlivých členů strany. Při této příležitosti chci znovu zdůraznit, že není dobrým vedoucím, kdo všechno dělá sám , není dobrým vůdcem ten, který si říká : „ Udělám to sám, aspoň vím, že to bude uděláno.“ Ne ! Vedoucí orga nizace musí umět rozdělit práci všem členům vedení organi zace a členům vůbec. Dobrý vedoucí musí umět přitáhnout každého člena k aktivní politické práci. Dobrý vedoucí musí mít kolem sebe řadu pomocníků, kteří jsou vychováváni k praktické denní činnosti strany a kteří v této činnosti ros tou ve vedoucí funkcionáře strany.

O PRÁCI VEDENÍ

Jestliže se nám podařilo v posledních letech vytvořit po měrně dobře pracující krajská vedení, pak ještě dnes pociťuje me velké slabosti, pokud jde o samostatně,,iniciativně pracu jící okresní vedení. Ale bez dobrých okresních vedení nemo hou být dobrými ani naše krajská vedení. Vidím jeden z nej důležitějších úkolů pro příští období v tom, aby krajská vedení podporovala růst našich okresních vedení, aby jim poskytova

la všemožnou pomoc, i organizační, a soustavně je instruovala . 336

A především bude třeba život okresních vedení strany od základu politizovat. Neboť především u okresních a obvodních vedení hrozí nebezpečí mechanizování stranické

ho života, právě ze strany okresních a obvodních vedení hrozí ona nebezpečná tendence snižovat úlohu základních

organizací strany na malé organizační a technické úkoly. Okresní aa obvodní vedení mají zanášet politickou linii strany do všech základních organizací. Dle obsahu zanášení poli tické linie lze posuzovat, jak okresní vedení pomáhá všem základním organizacím strany v jejich politické činnosti a v organizačním rozvoji. Podmínkou růstu našich okresních

vedení je, aby neprováděla dělbu práce mechanicky. Sou druzi! Raději žádnou dělbu než dělbu mechanickou. Je třeba

docílit toho, aby se každý člen okresního vedení cítil na svém místě, aby ve svém působišti mohl vést revoluční hnutí. Bude proto při rozdělování práce v rámci okresního vedení třeba

přihlížet k schopnostem každého jednotlivého člena a řešit

naléhavé úkoly a dělbu práce v rámci okresního vedení z hle Z

diska potřeby pravidelné instruktáže všech základních orga nizací, provádění marxisticko-leninského školení organizací,

propagační a agitační činnosti, masové práce, finančních úkolů atd. Je třeba provést dělbu práce, je třeba, aby naše okresní vedení byla obklopena pomocníky ze základních organizací, aby krajské vedení mělo pomocníky z řad nejvy spělejších aktivistů organizací strany. Musíme při výstavbě okresních vedení docílit toho, aby složení okresního vedení

bylo uskutečněno dle principu: Do okresního vedení patří osvědčení masoví vůdci. Chceme- li s úspěchem řešit potřeby krajských a okresních vedení, závodních buněk a místních

skupin, nemůžeme samozřejmě ignorovat problémy kádrové politiky naší strany. O VÝZNAMU KÁDROVÉ POLITIKY

Jedním zZ rozhodujících problémů, jednou z rozhodujících otázek současného vývoje, současného vývojového stupně dělnického hnutí, je otázka kádrů . Problém kádrů není jen nejdůležitější otázkou strany, ale problém kádrů je dnes 22 Protokol

337

problémem celé dělnické třídy, problémem pracujícího lidu. (Potlesk.) Otázka kádrů je dnes otázkou socialistického dělnic tva. Bez dobrých kádrů nemohou socialističtí dělníci bojovat s úspěchem proti reakčním vůdcům své vlastní strany. Otáz ka kádrů je důležitým problémem nezaměstnaného dělnic

tva. Bez dobrých kádrů nemůžeme stupňovat hnutí neza městnaných. Otázka kádrů je otázkou všech dělnických organizací v boji proti fašismu a válce. Naše strana neprováděla ve svém vývoji, ve své bolševizaci

soustavnou kádrovou politiku směřující k vytvoření lenin sko -stalinských kádrů . Naše strana měla celkem k problé

mům kádrové politiky lehkomyslný poměr. Strana v pod statě nepochopila význam lidí. Nepochopila význam těch, kdo usnesení strany mají provádět. Ovšem mohl bych také citovat odstavec z usnesení ÚV 0o významu kádrové politiky.

Pohledte jen na usnesení IX . pléna našeho ÚV strany. Jak krásně již IX. plénum mluví o významu kádrů , a bylo to již v červnu 1934. Formulace obsažené v usneseních IX. pléna odpovídají v podstatě duchu VII. sjezdu KI. Ale právě v tom

je problém kádrové politiky. Neuznávat jenom všeobecné zásady komunismu, neuznávat jen všeobecnou správnost analýzy, neuznávat jen všeobecná usnesení a hesla strany, postarat se také o provádění těchto usnesení. RUŠTÍ BOLŠEVICI A KÁDRY

My se v naší politické taktice mnohdy odvoláváme na zku šenosti ruských bolševiků. Správné! Ale ruští bolševici kro mě správného vypracovávání politické linie, politické takti ky, politických hesel měli jiné nezbytné vlastnosti bolševiků : Nespoléhali na spontanitu, na živelnost hnutí, ale postarali se o organizační provádění svých usnesení. (Potlesk.) Byli to ruští bolševici, kteří dovedli ocenit hodnotu kádrů , zvážit význam těch, kdo jsou povoláni, aby linii strany uvedli v život. Ruští bolševici nikdy nedělali kádrovou politiku me chanicky. Kádrová politika ruských bolševiků nespočívala v mechanickém opakování hesla „ kádry rozhodují vše “ . Prováděli skutečnou kádrovou politiku, denní kádrovou prá 338

ci v praktickém životě, v akcích strany tvořili kádry způso bilé bezvadně provádět usnesení strany. Ruští bolševici ne dělali kádrovou politiku tak, že by byli okamžitě určili člo věka k důležité funkci, aniž by znali jeho kvality, aniž by

uvážili, jakou záruku může dát pro provádění politické linie strany. Kádrová politika ruských bolševiků neřídila se dle toho, jak kdo umí pěkně mluvit, jak pěkně umí psát,

jak dobře umí formulovat. Kádrová politika bolševiků spo čívala v tom, že [bolševici] především zjišťovali, nakolik se jednotlivec osvědčuje jako vůdce širokých mas pracujícího lidu. (Potlesk.) Třeba se učit z kádrové politiky ruských bol ševiků . Ruská bolševická strana dovedla své kádry vycho vávat pro každou situaci a v každé situaci stavěla význam

kádrů z jiného hlediska, v jiném osvětlení. Ruští bolševici se kádrovou politikou zabývali pro každou etapu, pro každé

podmínky vývoje zvláště a stavěli úkoly pokaždé jinak a jinak. Jinak stavěli problém kádrů v době vzestupu revoluční vlny a uměli přitom připravovat své kádry, aby v případě porážky nebyly dezorientovány, aby byly pevné a zásadové i tehdy, kdy maloměšťák a člověk malomyslný a málo orien tovaný ztratí orientaci. Ruští bolševici dělali kádrovou poli

tiku tak, že nejen připravovali své kádry pro provedení re voluce. Jejich kádrová politika směřovala k vytvoření kádrů,

jež nejen dovedou tu revoluci udělat, ale které jsou současně zárukou udržení moci. A v politice ruských bolševiků v době výstavby socialismu, po vítězství pětiletky, po vytvoření technických základů výstavby socialismu vidíme kádrovou politiku opět v jiném osvětlení. Uvádím různá hlediska bolševické kádrové politiky proto, abychom si uvědomili, že bolševická kádrová politika naší strany musí stát v souvislosti s politickými a historickými úkoly strany. Naše kádrová politika musí vyplývat z dané politické a historické situace. (Potlesk.) KSČ MÁ KÁDRY

Avšak u nás stále slyšíme, že není lidí. Nepracuje-li okresní vedení, pak je jediným argumentem, že není lidí, 339

nevíme, koho máme dát do okresního vedení, nemáme lidí

pro agitprop, nemáme lidí pro propagandu, nemáme lidí pro práci v masových organizacích, nemáme lidí pro práci mezi rolníky a mezi ženami. Všude a všude slyšíte výmluvy, že lidí není. Nevím, zdali je pádnější odpověď na výmluvy

těchto lidí než citát z Lenina, který na adresu těch, kteří neustále tvrdili, že lidí není, řekl :

,,Doporučoval bych, aby každý, kdo si dovoluje tvrdit, že lidí

není, byl přímo postaven ke zdi ! (Potlesk.) V Rusku je ne smírné množství lidí. Je třeba jen směleji a odvážněji, odvážněji a směleji a ještě jednou směleji a odvážněji získávat mezi mlá deží. "

A když jsme konstatovali, že naše strana soustavnou ká

drovou politiku v minulosti ve své bolševizaci neprováděla,

bylo by chybou, kdybychom řekli, že KSČ kádry nemá. KSČ kádry má ! (Potlesk.) Podmínky pro vytvoření, pro upevnění a rozvoj leninsko-stalinských kádrů KSČ jsou dány. Jsme stranou masovou, rozhodující část naší strany tvoří prole

tářské elementy, dělníci. Naše strana má na deset tisíc ve řejných funkcionářů , členů obecních , okresních a zemských zastupitelstev. Máme mnoho komunistů v závodních výbo rech a radách . V Československu se kolem strany vytvořila armáda budující akční jednotu dělnické třídy v řadách socia listických stran a naše strana je dnes obklopena dělnickými aktivisty z řad nezaměstnaného proletariátu . Jde o to, aby chom se naučili s těmi lidmi pracovat . Jde o to, abychom dnešních kádrů naší strany správně využili. Nemůžeme však správně provádět dimitrovskou kádrovou politiku, nemůže me správně využívat svých sil, nebudeme- li naše lidi znát. První podmínkou správného provádění kádrové politiky naší strany je znát své vlastní kádry, znát své vlastní lidi. (Potlesk.) Naše kádry rostly v bojích proti oportunismu, proti likvidátor

ství a proti sektářství. Ony vyrostly, ony tady jsou a jde jen o to, abychom jejich schopnosti a jejich orientaci přizpůsobili oněm praktickým úkolům, které z našeho sjezdu vyplývají. To měl na zřeteli ústřední výbor naší strany v únoru , když

postavil do středu pozornosti naší strany přezkoumání na šich kádrů. Buržoazie a sociální demokracie reagovaly na toto

usnesení ÚV velmi nervózně. Buržoazie a sociální demokracie 340

mluvily o nové čistce, o zřizování GPU, o0 novém kráglování a vyřizování v naší straně. Mluvily tak, jako bychom chtěli místo kádrového oddělení zřídit oddělení detektivů. Ale my

můžeme, soudruzi a soudružky, směle prohlásit, že buržoazie a sociální demokracie nás nedostanou tam, kde nás chtějí 2

mít. Naše kádrová politika nesměřuje k tomu, abychom pro

váděli čistku, abychom zřizovali oddělení detektivů . Naše kádrová politika směřuje k tomu, abychom velmi rychle vy tvořili kádry, jež jsou s to provádět novou taktickou orien taci strany. Naše kádrová politika musí směřovat k tomu, aby se všem našim starým kádrům dostalo dalekosáhlé po moci v jejich přeorientování se, poněvadž právě tyto staré kádry jsou povolány k tomu, aby tu smělou, novou taktickou orientaci strany prováděly. Kádry vyzkoušené v boji s tříd ním nepřítelem , ty staré kádry, které nepracovaly aktivně jen tehdy, kdy strana zaznamenávala vzestup revoluční vlny, ale zůstaly věrny zásadám komunismu i tehdy, kdy jsme za znamenávali sestup revolučního hnutí (potlesk), jsou povo

lány k tomu, aby pomáhaly a vedly vytvoření nových kádrů, kádrů nového typu .

POMOC KÁDRUM

Co znamená pomoc našim starým kádrům ? Každý sou druh z toho bude mít zkušenosti z vlastního života . Někdo

velmi rychle vyroste a na určitém stupni vývoje zůstane stát, nemůže dál. Jsou lidé, kteří vyrostou velmi jednostran ně, vyrostou jedním směrem. Je třeba, abychom ty vývojové tendence u jednotlivých soudruhů správně pozorovali, aby chom dovedli zavčas zasáhnout . Mohl bych uvést několik de sítek příkladů rychlého vývoje dělnických funkcionářů, kteří se během krátké doby stali masovými vůdci, ale jakmile se dostali do vedoucích orgánů, do okresního vedení - jejich

vývoj se zastavil. Snad proto , že neměli podmínek pro další vývoj? Rozhodně ne ! Musely nastat jiné okolnosti vyplýva

jící jednak z přetížení denními úkoly, takže pak funkcionář měl málo času k uvažování o všech problémech, před který mi stojí, měl málo času k sebevzdělání, měl málo času ke stu 341

diu , neměl času k praktickému konkretizování denních úkolů.

Všechny objektivní okolnosti pak zavinily, že soudruh, který se mohl stát vedoucím okresu , kraje a skutečným vůdcem

mas, zůstal stát, nevyvíjel se dál. Kdybychom byli prováděli správnou kádrovou politiku, museli bychom pozorovat, že není všechno v pořádku, okamžitě zasáhnout účinnou pomocí, uvolněním tohoto soudruha, nebo takovým opatřením , jež by

mu umožnilo , aby se dále vyvíjel v masového vůdce. (Potlesk .) Máme však také jiné zkušenosti. Dáváme na vedoucí místa funkcionáře, řekněme do redakce ústředního orgánu, člověka, který se ve svém okrese nebo kraji velmi krásně vyvíjí, který

má veškeré podmínky pro to, aby se stal vůdcem . Začne pra covat v redakci, ztratí kontakt, spojení s dělnickými masami a jeho další vývoj je přerušen. (Potlesk.) Při správné kádrové

politice by bylo třeba zkoumat, proč se tento soudruh již dále nevyvíjí, jaké byly příčiny zastavení jeho vývoje, a jistě bychom byli zjistili, že základní příčina spočívá v tom, že ztratil spojení s masami, a to je hlavní podmínkou jeho dal šího vývoje. (Potlesk.) Kádrová politika naší strany musí být vedena tak, aby základní články našeho hnutí byly dány do rukou osvědčených dobrých pracovníků . Nemůžeme k tomu, soudruzi, mít lehkovážný poměr. Pro další vývoj revolučního hnutí a z hlediska vítězství dělnické třídy je mimořádně dů

ležitá otázka, kdo je ten člověk, který má provádět linii strany. Naši soudruzi málo uvažují o tom, co by se mohlo stát v rozhodujících okamžicích, kdyby základní články našeho hnutí nebyly ve vyzkoušených rukou. Co nám může natropit člověk odříkávající revoluční fráze v situaci, kdy se dělnic ké hnutí přibližuje k rozhodujícím momentům ! Mluvíme- li o tom, že je třeba znát kádry, pak musíme především znát spojení tohoto člověka s nejširšími masami, znát jeho kvalitu,

vědět, jak se osvědčil tam, kde pracoval, v závodě, mezi ne zaměstnanými nebo na jiném místě, znát jeho spojení se so

cialistickými a reformistickými dělníky, znát jeho oddanost a věrnost revolučnímu dělnickému hnutí, znát jeho styky

s lidmi a vědět, s jakými lidmi se stýká, znát jeho slabosti

i pozitivní stránky, znát jeho specializaci, jeho sklony, vědět, k čemu má nejvíce schopností, a řídit se jimi při jeho pový šení, jeho umístění na zodpovědné místo . 342

VÝCHOVA KÁDRO NOVÉHO TYPU

My dnes, soudruzi, potřebujeme kádry, které dovedou ne jen všeobecně mluvit o nutnosti vytvoření jednotné fronty a lidové fronty. Potřebujeme kádry, které ovládají argumen taci se socialistickými dělníky, potřebujeme kádry, které znají důkladně nálady socialistických dělníků. Není jinak možno úspěšně pomáhat socialistickým dělníkům překonávat jejich kolísavost, překonávat jejich pochybnosti o správnosti cesty bolševismu. Aby k ní došli, k tomu jim musí dopomoci naše kádry, naši soudruzi. To je jedna, nezbytná stránka provádění široké kádrové orientace.

Chceme- li získat střední vrstvy , pak nemůže Vv našich orga nizacích platit námitka, že neznáme situaci rolnických mas. Jak chceme rolnické masy přesvědčovat, získávat je pro den ní boje, obohatit je novými denními zkušenostmi, neznáme- li jejich smýšlení, nedovedeme-li na ně správně reagovat a vést je bezpečně k poznání nutnosti společného postupu dělnic kých a rolnických mas. To je dnes hledisko k vytvoření kádrů nového typu, k doplňování starých osvědčených kádrů novými silami. Ale podmínkou doplnění našich kádrů je především účelná pomoc základní organizaci strany. Nemůžeme znát lidi, nemůžeme znát jejich schopnosti, nevládne-li v buňce politický život, nevyslovuje -li se tam každý k politickým problémům strany. Kádrovou politiku provádět a tvořit le ninsko -stalinsko -bolševické kádry bez posílení, politického posílení, základních organizací strany nelze. Ale naše strana se musí starat i o naše kádry v masových organizacích. Nemám

času, abych uvedl praktické příklady toho, jak komunista v masových organizacích pracovat nemá. Ještě dnes je čas tým zjevem, že komunista vystoupí na schůzi masové orga nizace a řekne: Z usnesení komunistické frakce navrhuji to a to. Ještě dnes se stává, že mnohdy v masových organizacích komunista takto odmítá určité usnesení. Ještě dnes je čas

tým zjevem – iv důležitých centrech – ,že naše kádry chá pou vůdčí úlohu strany jako komando. Mnozí komunisté si to představují tak, že řeknou : „Obvodní vedení nařizuje, aby bylo provedeno to a to .“ To nemá nic společného s ve doucí úlohou naší strany. Dosadit vedoucího v čelo některé 343

masové organizace, to není správná kádrová politika. Není správná kádrová politika, je- li náš soudruh nakomandován do některé organizace jenom proto, abychom tam měli ko munistického funkcionáře. Musíme docílit, aby naši sou

druzi tam byli zvoleni pro své vlastnosti a odborné zku šenosti, pro svou politickou vyspělost, proto, že ztělesňují vůdcovské kvality. Dále je třeba zabývat se těmi lidmi, těmi kádry, které dnes mají v těchto masových organizacích pro vádět mnohdy ještě elastičtější politiku a taktiku než samy organizace naší strany.

BOLŠEVICKÝCH KÁDRŮ JE TŘEBA ! Komunistická strana musí při výběru i umístění svých funkcionářů také zkoumat osobní vlastnosti funkcionářského

kádru. Nejde zde jen o hledisko správného boje proti špic lům a provokatérům . Strana musí znát i osobní život vlast ních kádrů. Řekněte, soudruzi, kolikrát k vám přišli dělníci na závodech aa místech a řekli: „ Co, Franto, ten nám má o ně čem vykládat, ten má být komunista, ten nás má vést ? Vo

žrala ! Jak si to představujete ?“ Přišli k nám socialističtí a bezpartijní dělníci a stěžovali si na naše soudruhy. A my jsme na všechno měli jeden recept: ,,To jsou maloměšťácké

předsudky!" (Potlesk.) „ To nic není, to je maličkost“ , nebo „ ten má zase úmysl rozrážet naši stranu “ , „ ten chce oslabit stranu“ apod ., a přitom jsme se nepodívali věci na kořeny. Komunista má nejen jasně vidět, nejen politicky správně stavět problémy, nejen být ideologicky ujasněný. Komunista má být také vzorem dělnickým masám, i pokud jde o osobní život ! (Bouřlivý potlesk.) Nesmíme vidět ve všem zlý úmysl dělníků, ale, jak jsem řekl, vycházet z toho, aby naši funkcio náři byli vzorem pro široké masy dělnictva, vzorem oběta vosti a oddanosti, lásky k věci dělnické třídy, aby každý dělník u našich funkcionářů vycítil, že svůj život obětovali

jedině dělnické třídě (potlesk) a osvobození dělnické třídy. Proto je třeba, aby se organizace naučily metodou přesvěd čování odstranit všechno, co brzdí rozšiřování masového spojení s masami. Ale strana musí současně našim kádrům 344

umožnit, aby měly skutečně styky s dělnickými masami. Soudruzi, dnes je náš funkcionářský kádr, nejen v ústředí, ale v krajích a okresech, natolik zatížen vnitrostranickými, vnitroorganizačními poradami, že se do mas nedostane. Ale dělat politiku znamená znát náladu lidu , dělat politiku znamená jít mezi lid . Je třeba umožnit našim funkcionářům ,

aby zašli do dělnického domu, do hospody nejen tenkrát, když se tam koná schůze buňky, nýbrž jako dělník mezi své spoludělníky, aby si sedli mezi dělníky, aby s nimi diskuto vali, aby naslouchali tomu , co dělníci říkají. (Potlesk.) Sou časně, soudruzi, musíme likvidovat takové názory našich soudruhů, kteří vidí maloměštáctví v tom, když soudruzi

funkcionáři věnují pozornost svým rodinám , své ženě. (Po tlesk .) Je úzus v naší straně odsuzovat odborového sekretáře nebo funkcionáře, označit ho za maloměšťáka, poněvadž ho někdo viděl s jeho ženou a rodinou : ,,To je maloměšťák, to není revolucionář.“ Ne ! Každý takový soudruh má na zřeteli, že když se my, komunisté, lišíme od mas svým jazykem, tím,

že máme svůj vlastní, komunistický jazyk (což je ostatně nesprávné a hodno potřít), pak se také musíme lišit od všeho dělnictva i svým poměrem k rodině a k ženě. Nesprávné ! Strana musí jít dál, musí umožnit našim funkcionářům nejen to, aby mohli věnovat též čas rodině, ale aby v zájmu strany, v zájmu revolučního hnutí měli funkcionáři strany také čas pro sebe ! ( Potlesk.) V našich organizacích vyžadujeme od funkcionářů, aby denně a neúnavně pracovali, byli na schů zích, byli v masových organizacích. Nesporně, denní aktivity je třeba . Ale jak chcete, aby funkcionář strany mohl dělat politiku, aby mohl mít rozum pohromadě, když mu strana neumožní, aby si přečetl noviny, aby si přečetl knihu . (Bour livý potlesk.) Když strana našim funkcionářům neumožní, aby mohli klidně uvažovat : Co jsem udělal, jak jsem to

udělal, dělal jsem to správně, nebo nesprávně? (Potlesk.) Častokrát se stává, že s úsměvem hledíme na funkcionáře strany, který má u sebe „ Stát aa revoluci“ , a s úsměvem se ho

tážeme : „ Jak , ty, člověče, ty máš na to čas ? Jak to myslíš ? Musíš jít na schůzi!“ To není kádrová politika ! To není správné ! Strana musí umožnit všem funkcionářům , aby aspoň jeden den, jednu neděli v měsíci mohli věnovat sobě. (Potlesk.) 345

CO ZAJISTÍ VÍTĚZSTVÍ Předložená rezoluce se zabývá obšírněji zásadami kádrové politiky. Snažil jsem se uvést praktické příklady ze života strany, aby se nemluvilo jen o všeobecných zásadách a abych naznačil, jak je žádoucno, aby se kádrová politika naší strany stala skutkem . Myslím , že VII. sjezd naší strany musí si uvě

domit jedno: Že správná politická linie plus dobrá kádrová organizační politika strany jsou zárukou vítězství. (Bouřlivý potlesk.) Strana se má postarat o to, aby u nás nebyli jen

takzvaní „ politikáři“ a jiní zase „ organizační pracovníci“, a pochopit, že nelze organizační práci oddělovat od politické linie. (Potlesk.) A jestliže se naše strana bude řídit touto bolševickou zásadou a uplatňovat ji v budoucím období při uskutečňování široké taktiky jednotné aa lidové fronty, pak S

myslím , [že naše strana bude s to vést dělnickou masu, pra cující lid Československa k vítěznému Říjnu !) (Bouřlivý potlesk, volání: „ Ať žije soudruh Široký!“ Sjezd zpívá „ Internacionálu “ .)

Korb, Praha (Bouřlivý potlesk, volání: „ Ať žije soudruh Korb!“) Soudruzi a soudružky ! Získání německých pracujících pro socialismus je především problémem získání německé mlá deže. V neposlední řadě zahnalo německou mládež do náručí Hitlera a Henleina vyhladovění a nacionální zneprávnění vládnoucím režimem . Německá mládež žádá národní svo

bodu. To je velký ideál mládeže, za nějž bojovali velicí re formátoři, bojovníci za svobodu v osvobozovacích válkách , němečtí dělníci aa rolnická mládež, studenti v roce 1848 na ba rikádách .

Německá mládež žádá své právo. Za svobodu a práva

bojoval již Hans Kudlich, za svobodu a práva padl na vídeň ských barikádách Robert Blum .

Německá mládež chce práci a chleba, chce se učit, chce tvořit, chce šťastně žít. Svoboda a blahobyt, šťastná, bez starostná mládež a lidstvo, to je největší ideál, 0o němž snili 346

nejlepší synové německého národa . Velicí revolucionáři mi nulosti, takový Florián Geyer, takový Thomas Müntzer, velicí filosofové, velicí básníci, Goethe, Schiller a Heine.

Německá dělnická třída převzala jejich dědictví. Probudila a vytvořila z návodu a pod vedením velikých učitelů Karla Marxe aa Bedřicha Engelse síly, které, mluveno slovy Engelso vými, provedou skok z říše nutnosti do říše svobody. To byl také signál a cíl Karla Liebknechta, velikého syna německé dělnické třídy, velikého německého hrdiny svobody, který padl v boji proti reakčnímu barbarství, pakultuře a proti imperialistické válce. To je program Thälmannův, který proto byl pohřben katovskými pacholky německé aa meziná rodní reakce do žalářních zdí.

Hitler a Henlein chtějí německou mládež strašit Stalinem .

Ale Stalinův program , tot blahobyt, svoboda, šťastný život. Blahobyt, svoboda, štastný život je program Gottwaldův, je pro

gram náš. To chceme také my ! (Potlesk.) Německá mládež chce svobodu. S kým ? Ve svazku s těmi,

kteří v zájmu svého mocenského postavení vraždí, žalářují nejlepší syny lidu, výkvět národa fyzicky ničí v káznicích, celé Německo proměnili v kasárna ? Německá mládež doufá ve šťastnou budoucnost . Od koho ?

Od těch, kteří v zájmu svého bohatství, svých peněžních

žoků lid vyhladovují a drancují, mládež nechávají hynout ? Německá mládež miluje svůj kulturně vysoko stojící ná

rod, kterému chce umět dát blahobyt a svobodu . Ale může být šťastnou budoucnost německého lidu pod vedením těch, kteří ve službáchvlastní a mezinárodní reakce, vykořisťovatelů

a potlačovatelů chtějí hnát německý lid do ještě větší národní a sociální katastrofy, než jakou byly Vilémovy Versailles ? Kteří svůj vlastní národ a ostatní národy ohrožují zničením ? Německá mládeži, své ideály nevybojuješ ve spolku s kapita listy, pod vedením dělových králů Kruppa a Thyssena, Liebiga a Mühliga, Hitlera a Henleina. Německá mládeži, jsi sama povolána, abys vzala uskutečnění svých ideálů do vlast ních rukou a sama rozhodujícím způsobem zasáhla do dějin svého národa. Své ideály musíš si vybojovat sama proti ne přátelům lidu, proti vykořisťovatelům a potlačovatelům. Vy, němečtí mladí lidé v organizacích mládeže, v dělnickém stavu 347

SdP,1 v tělocvičných spolcích, v kulturním svazu, vy se mu síte semknout, vy se musíte sjednotit. A vy , mladí komunisté

a socialisté, musíte se postavit do čela sjednocení mládeže. Vás všechny spojuje boj za svobodu a právo, za vaši budouc nost. Proto patříte dohromady. A my, komunisté, budeme vám radit a pomáhat. Bojujeme s vámi společně za vaše ideá

ly. Jsme připraveni pomoci splnit vaše ideály vším , ano i svými nejpevnějšími, nejschopnějšími a nejlepšími lidmi, kteří obětují vše pro vybojování vašich ideálů, kteří důsledně

a neochvějně půjdou vaší cestou, kteří se od vás neodloučí,

kteří znají vaše starosti, kteří k vám přijdou všude tam, kde žijete, aby vám pomohli v boji za jednotu mládeže .? Sjednotíme své cíle a denní boje s vašimi ideály. My, jako mezinárodní předbojovníci za mír , svobodu a práva, burcu jeme a mobilizujeme všechny proletářské, pokrokové a svo

bodymilovné síly, a zvláště mládež českého (národa) a ostat ních národů za společné ideály mládeže : proti fašistickému barbarství, pakultuře a válce, za mír, svobodu a šťastný život. Za tuto spravedlivou věc bojujeme. Postavíme se v čelo vašeho spravedlivého boje za vaše ideály. Přeměníme tento spravedlivý boj za mír, svobodu a šťastný život, až to bude nutné, v revoluční osvobozovací boj všech národů

Československa. Povedeme tento boj proti těm, kdo chtějí zničit mír, svobodu a vaši budoucnost. K tomu je však třeba

nejen bouřlivého potlesku a mladistvého nadšení starých, k tomu je potřeba, aby komunisté učinili ze svazu mládeže

v německých územích činitele, který získá a sjednotí německou

mládež pro socialismus. Vzhůru do práce v duchu Stalina, Di mitrova a Gottwalda ! (Potlesk.)

Ďuriš, Slovensko Soudruzi aa soudružky! Problém získání a sjednocení mladé pracující generace je nejpalčivějším problémem právě v úze mích potlačovaných národů. Musíme si totiž uvědomit, že 1 V německém vydání pouze : „ im Arbeiterstand“ ( str. 248).

· V německém vydání dále : „um die Verwirklichung euer Ideale helfen “ (str. 249). 348

v těchto územích je dík zvláštním hospodářským poměrům umožňováno Hlinkovi a Henleinovi získávat mladou gene raci, protože v těchto zemích dvojnásobného útlaku je celá

mladá generace nespokojena a hledá východisko ze své bez útěšné situace . A i vy, čeští komunisté, musíte si být vědomi

tohoto stavu . Několik příkladů toho, co dohání v těchto územích celou mladou generaci do stavu nespokojenosti: V Čechách a na Moravě je celkem 2326 opatroven , na Slo vensku 151. Měšťanských škol je v Čechách a na Moravě

1726, na Slovensku 167. Reálek je v Čechách a na Moravě 67, na Slovensku 3. Vysokých škol je v Čechách aa na Moravě 13, na Slovensku 1. Jedna střední škola připadá v Čechách a na Moravě na 23 000 obyvatel, na Slovensku na 70 000. Je třeba pochopit, že tento stav do krve pobuřuje lid aa mládež potlačo vaných národů Slovenska. (Potlesk.) A tak bychom mohli pokračovat a mluvit o tom, jak se Slovák a Madar na Slo vensku necítí být doma, jak Slovák a Madar na Slovensku

vidí, že je nevýhodou být Slovákem aa Madarem , jak cítí, že

je nerovnoprávným , druhořadým občanem. Jen jediný do klad o0 úžasném utrpení slovenské mladé generace, pokud jde o její chléb. V Olešné u Čadce, v 3 m2 veliké místnosti, žije

rodina dělníka Červenky. On, žena a dvě malé děti. Jejich chléb je takový, že děti po jeho požití onemocní. Matka dětí nám řekla , že z ovsa nemohou vybrat jedovatá semena, a proto děti pokaždé onemocní.

Uvědomte si, že zatímco v Čechách umírá do 14 let 18 % dětí, na Slovensku 36 % . Toto je číselný doklad dvojnásob ného útlaku slovenského lidu , který formuje nespokojenost slovenské aa madarské mládeže. Tento útlak hýbe celou mla

dou generací Slovenska. Je fakt, že celá mladá generace n na Slovensku je nespokojená. A z této nespokojenosti pro nás vyplývá úkol sjednotit celou tuto mladou generaci. To zname ná, abychom právě v těchto územích potlačovaných národů

šli a podali ruce svým mladým kamarádům svedeným Hlin kou a Henleinem ! (Potlesk.) To znamená, aby se právě naši soudruzi, členové Komsomolu, učili z tradic našich potlače ných národů, jichž lid s vděčností vzpomíná svých Jánošíků

a Dóžových chlapců. To znamená, abychom pochopili lásku, kterou slovenský pracující lid zachovává památce těchto 349

národních slovenských hrdinů. To znamená, abychom se prá vě v těchto územích, my komunisté a naše mládež, stali úder

níky za svobodu potlačovaných národů. Jsou všechny předpo klady pro sjednocení utlačované mladé generace na Sloven sku. Na Slovensku se v posledních dnech sešli zástupci všech organizací mládeže a všech studentských spolků a usnesli se na konání jednotného 1. máje. (Potlesk .) Na nás, komunistech , závisí, jak tato společná nespokojenost mladé generace, její spo

lečná touha po východisku z utrpení bude spojena v jednu frontu mladých nejen za chléb a svobodu , nejen proti fašismu a válce,

ale i za vítězství proletariátu, za socialismus. ( Potlesk .)

Nový, Moravská Ostrava Vážení soudruzi! K referátu soudruha Kopeckého o otázce získání mladé generace chci promluvit Zz hlediska partijního funkcionáře aa dotknout se především několika organizačních

problémů. VII. sjezd KSČ se zabývá otázkou získání mladé generace jako žádný jiný sjezd předtím. A není náhodou, že právě tento úkol je před naší stranou rozvinut v takové šíři a s takovou vážností. Neboť otázka získání a sjednocení mladé generace pracujících pro boj za mír, proti fašismu a kapitalismu je otázkou velikého významu a dosahu z hle diska těch úkolů , které před celé revoluční světové hnutí

postavil VII. kongres KI. Je třeba důrazně říci, že problém získání pracující mládeže není jen úsekový, dílčí úkol našeho Komsomolu . To je dnes významný úkol nás, komunistů, funkcionářů , odpovědných pracovníků, je to nikoli vedlejší úkol všech našich organizací, buněk v závodech a místech .

K tomu je třeba, abychom my, strana, naše organizace, mládež viděli, rozuměli jí, chápali ji, pečovali a starali se o ni, učili ji sjednocovat a vedli ji do boje. Po tomto sjezdu je jedním z předních úkolů našich organizací bojovat v zá vodě, v obci, v obecním zastupitelstvu, sociální komisi a všude za mládež, pracovat pro mládež a pomáhat jí a použí vat přitom všech nových metod masové práce. V tomto

směru máme již dobré příklady. Sám chci uvést příklad z jedné slezské obce, kde měla být mládež vyřazena z podpory 350

v nezaměstnání. Naše frakce v obecním zastupitelstvu zalar movala mládež, rozvířila tu věc v celé obci, vystoupila v za stupitelstvu a vyhrála. Od té doby je mládež v této obci v jednom houfu bez rozdílu . Neděli co neděli se společně schází, baví se a rokuje. Mladí lidé se poznali a jsou jednotni. Komunistická strana a její představitelé stali se v obci pro všechny mladé lidi velkou autoritou.

Co by to znamenalo, kdyby náš komunistický poslanec svolal zvláštní schůze mládeže a mluvil k ní a s ní! Nebylo by vůbec pod osobní důstojnost našich obecních tatíků, kdyby svedli na obci boje za požadavky mládeže, za práci pro neza městnanou mládež, za vyřazení přesloužilců Zz úřadů аa insti tucí aa obsazení těchto míst mládeží. Naši odboroví aa závodní

pracovníci by získali velikého uznání, kdyby si všimli mládeže, vyptali se jí na její bolesti, kdyby šli mezi mládež, svolali ji ke schůzím, poradám, informovali ji o jednání v závodních výborech a se zaměstnavateli, a nikoli povýšeně, ale kama rádsky, jako rovný s rovným přátelsky jednali s mladými. Jak by to působilo na mládež, kdyby ten či onen populární komunista, obecní radní, člen závodního výboru, chodil mezi mládež, stal se jejím kamarádem a učitelem ! Co by to zname nalo , kdyby frakce v závodním výboru postavila na denní pořad otázky učňů a mladých dělníků . Skoncujme s ne správným poměrem k mládeži i k našemu Komsomolu. Konec s povýšenectvím nad učedníky, s přehlížením zájmů a potřeb mládeže. Konec komandování a poručníkování mlá deži, ve kterém si mnozí libují. Konec sektářskému nazirání na

organizace mládeže. Nové metody masové práce mezi mládeží vyžadují podstatné zlepšení našich kádrů . Komunista, který mezi mládeží pra

cuje, musí nejen ovládat všechny politické otázky a být pevným bolševikem , ale musí odpovědět na všechny otázky, které mládež klade, otázky dotýkající se literatury, umění, sportu, sexuálních věcí a všeho ostatního. Nejlepší pomocí Komsomolu bude, když mu pomůžeme vychovat takový kádr, který by mohl vést boje mládeže. Bylo tu hlášeno, že

počet členů mládeže stoupl za 14 měsíců o 16 000 členů. Chceme- li Zz této masy udělat organizaci, musíme ji vychovat, usměrnit, to je - pomoci [ ji]. Kádry rozhodují vše a od lidí, -

351

kteří pracují v mládeži, potřebujeme víc než od soudruhů, kteří pracují v organizaci strany. Jsem z kraje, ve kterém by podceňování práce mezi mládeží mohlo mít nedozírné dů sledky. Představme si, co by nastalo, kdyby se českým, ně meckým i polským fašistům na Ostravsku podařilo pracující mládež vehnat do pogromových štvanic. Na adresu našich polských soudruhů nutno říci: Polští reakční nacionalisté na Těšínsku neměli by ani polovinu své agresívnosti a bojovnosti, kdyby se jim nepodařilo strhnout mládež, kdyby si naši sou druzi nedali mládež před nosem odvést tím, že pomíjeli potřeby mládeže, její národní city a kulturní potřeby a pod ceňovali stále nutnost organizace mládeže.

V českých krajích a oblastech je třeba, abychom pro mládež především postavili otázku její existence, její bu doucnosti a chleba. Docílíme- li rozvinutí zápasu české mlá deže za chleba, třídního zápasu české mládeže proti české buržoazii, bude to mít mocnou odezvu mezi mládeží ně

meckou, slovenskou, ukrajinskou, madarskou a polskou. Česká mládež musí se dostat do čela třídního boje proti české buržoazii. Referát soudruha Kopeckého nesmí zůstat pou

hým manifestem . Musí se stát programem našeho denního boje za mladou generaci pracujících. Na nás záleží, na práci našich soudruhů, funkcionářů , v závodech i místech, zda

myšlenky rozvinuté v referátu soudruha Kopeckého vlijí se do naší praktické denní práce. Musí být ctižádostí komunistů, ctižádostí každé naší organizace, stát se onou silou , jež

zformuje deptané a plundrované statisícové masy mládeže a povede je do akcí aa bojů dílčích a povede je k jejich osvobo zení a šťastné budoucnosti . (Potlesk.)

Hadžega, Zakarpatsko Mladá generace Zakarpatska nechce již dále žít v dnešním katastrofálním postavení, hledá východisko ve svobodě, chce

národnostní, sociální a kulturní práva. (Potlesk.) Jsme proti a

českým imperialistům , kteří již po jedno apůl desetiletí vy kořisťují naši mladou generaci . Chtějí nás nazývat Rusíny, ale všechno dokazuje, že svým hospodářským i kulturním 352

životem patříme k ukrajinskému národu, jehož část v sovětské Ukrajině svobodně buduje socialismus. (Potlesk .) Buržoazie vidouc, že jí hoří půda pod nohama, snaží se rozeštvat všemi možnými způsoby mládež proti sobě, podporuje agitaci na cionálních fašistů (Fencika atd.). Tito nacionální fašisté pomáhají náš lid držet v útlaku, avšak my, soudruzi, vidíme dobře, že naše mládež nechce a nebude již dále trpět, hledá

východisko . Ale východisko z tohoto postavení lze najít pouze v tom, co bylo usneseno VI. sjezdem KIM a co ve své řeči vyzvedl soudruh Kopecký na našem sjezdu, totiž aby se mládež spojila v jediné organizaci. Na Zakarpatsku je obrov

ský počet pracující mládeže. Vedle organizované mládeže je i velký počet mládeže neorganizované, kterou můžeme pod chytit, budeme-li bojovat za svobodu, za národnostní práva. Mohutná organizace pracující mládeže na Zakarpatsku je velmi nebezpečná pro celou fašistickou branži .

I já se připojuji ke slovům , která zde pronesl soudruh Kopecký, že my na Zakarpatsku budeme podporovat Rudou armádu, která půjde bránit lid Československa. My jsme si vytyčili plán k vytvoření lidové fronty, která

se postaví do boje proti fašismu. Po VI. kongresu KIM zača li jsme pracovat a máme již úspěchy. Za tento krátký čas jsme posílili své pozice mezi mládeží. Získali jsme 1500 no vých členů, dovedli jsme podchytit mládež do boje za svá práva. (Potlesk.) Nechť žije jednotný boj, sjednocující všechnu pracující mládež Československa k cílům svobody národnostní i so ciální, za vítězství socialismu ! (Potlesk.)

Novák , Praha Soudruh Kopecký ukázal včera, v jak těžkých poměrech vyrůstá mládež v zemích hnijícího kapitalismu. Ukázal, že se stává novou sociální vrstvou, která je strašným způsobem vykořisťována a zdravím a vším krvavě doplácí na to, že kapitalistický řád po světové válce, zralý k pádu, vinou so ciální demokracie nebyl povalen . Jestliže platí tato slova plně o mládeži, která by již měla být vřazena do procesu 23 Protokol

353

platí tím víc a v daleko hrozivějším dosahu o těch , kterým se říká ,,budoucnost národa“, o těch nejmladších o dě . tech. Na dvě děti v Praze připadají průměrně tři nemoce. To stálo nedávno ve zprávě vydané fyzikátem města Prahy a uveřejněné ve veřejném tisku. Na Libeňsku a Vysočansku výroby

má podle úřední statistiky v některých třídách 60 až 70 % dětí tuberkulózu. Proletářské děti jsou doslova ničeny fyzic ky ! Proletářské děti jsou v posledních letech Vv důsledku bídy a šetření na školství brzděny ii ve svém vývoji rozumovém. Prospěch na měšťanských školách je rok od roku horší a pří pady bezprizornosti se množí. Proletářské děti jsou vydány napospas ulici, jejich charakter je ničen a ke všemu ještě je jim měšťácko - fašistická ideologie vtloukána do hlav refor movanými, daleko intenzívnějšími metodami. Bylo - li zde raženo správné heslo „ pomoci mládeži“ , myslím , že je stejně zapotřebí postavit heslo : „ Zachránit děti !“ (Bouřlivý po tlesk .) Zachránit je před fyzickou zkázou tím, že v čele celé >

dělnické třídy povedeme boj za zlepšení poměrů dělnických rodin, že zejména pro děti nezaměstnaných vybojujeme dostatečné příděly mléka, cukru , omastku a chleba. (Potlesk.) A zachránit je i ideologicky ! Jestli páni dělnické děti učí, že bohatí aa chudí musí být, že je to tak spravedlivé aa že to jinak nejde, my je musíme učit, že tato nespravedlnost musí pře stat. Jestli jsou proletářské děti všemožným způsobem odda lovány od poznání, že ve světě se vede veliký boj dvou tříd, pak my je naopak musíme a učeny beránčí smířlivosti naučit nenávidět pány, zařadit je do boje a vzbudit v nich velikou touhu, aby jejich otcové a starší bratři už to u nás zařídili, jako je to v Sovětském svazu, a začali účtovat.

A jestli se dělnickým dětem stavějí neustále před oči tzv. muži 28. října a „osvoboditelé národa “ – my je naučíme znát a milovat Stalina, Dimitrova, Gottwalda, Kopeckého a Krosnáře ! ( Bouřlivý potlesk.) Naučíme je tomu v jejich -

dětském životě, naučíme je tomu ve hrách , v našich oddílech ,

na výletech i na veřejných hříštích . Naučíme je tomu v tříd

ních písních , veselých i vážných, kterých naše děti mohou zpívat desítky a desítky. Naučíme je tomu Vv besídkách, které hrajeme pro velké i malé. V loutkových divadlech. A naučí me je tomu v kolektivních schůzích, kde vedoucí dobře vy. 354

pravuje a děti ani nedutají. Naučíme je to tak, že jim dáme v jejich hrách, písních a představách žít v Sovětském svazu, stát se úderníky, stachanovci, piloty nad Arktidou, vidět Lenina, Stalina i Dimitrova, pochodovat Prvého máje na Rudém náměstí, dáme-li jim v představách bojovat v čínské rudé armádě, stejně jako v partyzánských oddílech za ob čanské války, dáme-li ožít jejich fantazii, že se bijí na bariká dách spolu sS rakouskými schutzbündlery a asturskými horní ky, že prožívají peklo hitlerovských koncentračních táborů

a vysvobozují proletářské vězně z fašistických kriminálů, že provádějí vzpoury na lodích a pochodují ve statisícových demonstracích lidu v Paříži, že vyhánějí a bijí pány, tak jako to dělali táborité. To na jedné straně. A na druhé straně jim musíme umožnit aktivně se zúčastnit četných dělnických akcí.

Všechny děti pražských kolektivů a s nimi i ty, které v ko lektivech nejsou, soutěžily před volbami ve vylepování ru dých 4 a ve strhování N. Udělaly celou řadu agitačních vý. letů do pražského okolí. Děti Zz kolektivu ,,Krosnář“ v Michli stály u Janečků se stávkovými hlídkami. Děti z kolektivu „ Krosnář“ , „Budonnyj“ a „ Marx“ v Michli, na Pankráci a v Nuslích sebraly na stávkující janečkáře přes 700 Kč.

Vodily po ulicích psa s cedulí: „ Já jsem pes, ale mrvu nedě lám .“ Když Hitler obsadil Porýní, byly děti z pražských kolektivů první na ulicích a křídou popsaly hesly Michli, Nusle, Krč, Radlice, Holešovice a Vysočany. Když páni z radnice nechtěli dát dětem nouzováků poukázky na obědy, vysočanské děti samy táhly na radnici a hádaly se tam po celé

hodiny. Na Nový rok uspořádaly celou řadu nadílek pro své kamarády nezaměstnaných rodičů . Teď všechny posílají lístky soudruhu Thälmannovi a vybírají na svůj letní tábor. Od ledna do dneška vybraly i s tou tisícikorunou , kterou

dostaly včera od profesora soudruha Nejedlého, celkem 12 000 Kč. A na svém posledním sovětu - ony mají v Praze

dětský sovět ! – se usnesly, že sesbírají do prázdnin 25 000 Kč, a já věřím , že to dokáží přes všechno honění policajtů . Mají soutěž o ceny, a taková Anča B. nepovolí, třeba už byla dvakrát na komisařství. Však už také vybrala přes 400 Kč. Nu, soudruzi – tak i jinak naučíme děti, co mají znát. -

K tomu je zapotřebí jednoho : Organizovaného dětského 355

hnutí opřeného o hnutí rodičů . Nám v Praze v organizování dětí ve hnutí pomohly nejvíce letní tábory, z nichž se děti vracejí jako vyměněné. Děti z letního tábora , zejména ty star ší, se staly základem 31 pražských dětských kolektivů. Letní tábor může dát základy dětského hnutí i v jiných městech, pochopí-li delegáti sjezdu výzvu , kterou zde včera jménem pražských průkopníků učinila pionýrka Květa. Někteří sou

druzi to již pochopili. Soudruzi z Ostravska se rozhodli, že opatří prostředky na vyslání aspoň pěti dětí s vedoucím. Také soudruzi z Olomouce chtějí vyslat pět dětí. I plzeňští slibují začít . Bylo by velmi záhodno, aby také soudruzi z ostatních míst je následovali, aby mohly být položeny zá klady dětského hnutí v celé republice. Jde o to, začít ! Tábor samozřejmě není jediným , ale je důležitým krokem do za

čátku. Nezapomínejmena třetí směnu! Čas kvapí . Již dnes je nám jí třeba, a ještě víc ji budeme potřebovat v nastáva jících bojích. ( Bouřlivý potlesk.)

Richter, Slovensko Madarský proletariát má veliké tradice v bojích za svo bodu všech národů . My, komunisté, se musíme postarat o to, aby se madarská mládež nestala kořistí fašistické reakce

a jejích snah, aby maďarská mládež nezradila své slavné revoluční tradice, ale aby bojovala ve smyslu třídního boje za osvobození všech národů. Boj za svobodu může být pro

madarskou mládež úspěšný jen tehdy, jestliže ve všem bude následovat velkých a slavných tradic, které maďarský lid vytvořil v bojích. Maďarská mládež a ostatní mládež ve střed ní Evropě společně bojovala na březnových barikádách . Sbratření v našem společném boji, jen společný boj nás může zachránit před záhubou celé maďarské mladé generace .

My, komunisté, se musíme snažit sjednotit všechny, kdo chtějí bojovat za lepší budoucnost madarského národa, bez rozdílu politické příslušnosti. Ti mladí lidé, kteří jsou svedeni různými reakčními stranami maďarských pánů, kteří jsou svedeni slovenskými a českými pány, kteří jsou připravováni pro novou válku , tato maďarská mládež musí si uvědomit, 356

že každý, kdo se spojuje s Hlinkou, Szentiványim a jemu podobnými, je nepřítelem madarské mládeže. Madarská mládež půjde v boji za svobodu všech národů svou tradiční cestou a nesmíme zapomenout, že tyto tradice jsou velké a slavné. A já mohu prohlásit, že splní své úkoly, poněvadž je mládeží Dóžovou a Rákosiho. Madarská mládež nebude kořistí reakčníků. Musíme se snažit o to, aby byla sjedno

cena, abychom ji získali pro myšlenku naší strany, pro myšlenky soudruha Stalina, Dimitrova aa Gottwalda. Sjedno cenými silami budeme bojovat za odstranění národnostního útlaku a za svobodu sociální a národnostní. ( Potlesk .)

Krosnář oznamuje, že delegace mládeže věnovala na dětský tábor 100 Kč .

0. Synek, Praha Vážené soudružky a soudruzi! Pražskými soudruhy bylo již

hovořeno o chybách, kterých se dopustila pražská organizace po VII. kongresu KI. Byly to chyby v nacionální otázce, které ve svých důsledcích vedly a vyvrcholily při presidentských volbách . Tehdy při vystoupení na Václavském náměstí stalo se zjevným , že část našeho Komsomolu i stranického aktivu dostala se do vleku šovinistické ideologie národně socialistic

kých špiček. Byly to chyby ve způsobu vedení, v metodách ve

dení pražské organizace. Zejména to byla metoda komanda, která způsobila pražské organizaci značné škody, neboť se

stala překážkou oprávněné kritiky, která se tehdy v praž ských organizacích na chyby jak ústředního, tak krajského vedení zdola ozývala. O těchto chybách bylo zde již hovo řeno. Hovořím - li o těchto chybách znovu , pak proto, že jako tehdejší politický sekretář pražského kraje nesu za tyto chyby plnou odpovědnost. Tato odpovědnost je tím větší, že

jsem byl současně členem nejvyššího orgánu strany a že jsem se přitom dopustil chyb i na půdě parlamentní, jak v plénu, tak i Vv branném výboru.

Pražská organizace v posledních měsících snažila se, do značné míry úspěšně, aby tyto chyby napravila. Důkazem toho je velké hnutí nezaměstnaných, které jistě s kombina 357

cemi špiček nemá nic společného. Hnutí nezaměstnaných v Praze jak po stránce jednotnosti, masovosti a organizova nosti, tak i po stránce bojovné řadí se mezi prvé v celé zemi.

Ale přitom jsou ještě některé chyby, které jsme zatím v Praze ještě nespravili, ale které musíme spravit v nejbližší době. To jsou chyby točící se kolem stávky u Janečků . Zde

již bylo všeobecně o stávce u Janečků hovořeno . Základní chy bou bylo oportunistické pochopení usnesení VII. kongresu KI o tom, že komunisté v hospodářských bojích nesmějí pře

cházet odborové organizace. Toto správné usnesení VII. kon gresu bylo u nás v Praze pochopeno takovým způsobem, že

bez souhlasu aspoň některého vedení odborové skupiny ne můžeme přejít k rozšíření boje. To vedlo k tomu, že, přesto že se za vedení stávky u Janečků projevovala hromadná nespokojenost, zůstali jsme stranou, vzdali jsme se vlastní

iniciativy, vzdali jsme se samostatné role při vedení této stávky. Jenom tak se mohlo podařit sociálně demokratickým

a národně socialistickým vůdcům, aby tento hrdinný boj tak

a

hanebným způsobem zaškrtili. Důsledky těchto chyb se ještě v pražských závodech cítí. V pražských kovodělných závodech se střídá jeden útok za druhým : útočí se na mzdy,

téměř v každém závodě se útočí na práva dělníků, do tová ren tlačí se žluťáctví. Zastavit tento nápor zaměstnavatelů

je možno jenom rozhodným bojem. Toto poznání také sku tečně v řadách pražských kováků je, ale přitom je brzdou právě porážka stávkujících u Janečků. Nespokojenost je ohromná, bojovnost roste, ale přitom stále působí obava, aby pražské dělnictvo v druhých závodech nestihl znovu osud janečkářů. Myslím, že jsme povinni dát pražským ko

vákům rozhodné a posilujícíslovo. Říkáme do řad dělnictva v závodech, že obavy před nějakou druhou Janečkárnou

jsou zbytečné. Naše chyby za stávky u Janečků nás dokonale vyléčily a posílily. Musíme říci pražským kovákům, že mohou být bez obavy, že mohou a musí v každém jednotlivém zá vodě odpovědět na každý útok rozhodným bojem , neboť naše pražská organizace je zárukou, že druhá Janečkárna se opakovat nebude. (Potlesk.) Aniž bychom upadli do druhých extrémů, aniž bychom přecházeli odborové organizace, zaru 358

čujeme, že v každém druhém boji nebude dělnictvo hříčkou v rukách reakčních vůdců. Pražská organizace je zárukou, že

každý boj, který příště vypukne v jednom závodě, bude pro měněn v ohromný zápas všech pražských kovodělníků. Praž ská organizace je zárukou , že boj v jednotlivých závodech stane se zápasem všeho pražského dělnictva za chléb, proti žlutáctví, zápasem , který se stane základem akční jednoty a odborové jed

noty pražského dělnictva . Víme, že tento velký boj v pražských kovodělných závodech rychle dozrává. Právě proto půjdeme ze VII. sjezdu posíleni jeho usneseními, abychom je provedli, půjdeme cestou důsledného třídního boje, protikapitalistic kého boje. To je slib pražským kovákům. Druhý slib platí našemu slavnému VII. sjezdu. Myslím , že tento slib mohu učinit jménem celé pražské delegace

i jménem celé pražské organizace. My se v Praze postaráme o to, abychom odstranili ty chyby, kterých jsme se dopustili, postaráme se o to, abychom opět brzy stáli, právě tak jako v roce 1935 a v době fašistického nástupu při volbách, v prvých řadách při provádění usnesení našeho sjezdu, aby chom stáli v prvých řadách při uskutečňování jednotné a li dové fronty. (Potlesk.)

K., Praha -venkov My, funkcionáři ze závodů, jsme zejména uvítali usnesení VII. kongresu KI a zároveň také usnesení VII. sjezdu KSČ v otázce kádrové politiky. Neboť zvláště v dnešní tak vážné době, kdy zaměstnavatelé budují žluťácké a zelené organi zace,je třeba, aby komunistická strana měla zejména na závodech zdravé ocelové kádry. To vidíme nejlépe v našem závodě, kde je zaměstnáno 1000 dělníků. Nám se dnes mstí, že jsme ne likvidovali škodlivý indiferentismus, že jsme se spokojili tím, že nás dělníci volili a že s námi sympatizovali, a byli jsme hrdi na to, že jsme rudou baštou. Vymstívá se nám, že jsme si neosvojovali správně usnesení a že jsme k závodní práci

nepřitáhli ty komunisty, kteří jsou čelnými funkcionáři v obcích, ba v obecních zastupitelstvech. Máme dobré zku šenosti z posledních měsíců. Svolali jsme na závodech pracu 359

jící komunisty na velkou konferenci a zjistili, že tři čtvrtiny komunistů pracujících na závodech nejsou odborově organi zovány, ale že ani nechtějí dělat odborovou práci. Postavili jsme velmi ostře tuto otázku a docílili jsme v poměrně krátké době velmi dobrých úspěchů. Nejenomže jsme ustavili v kaž

dém oddělení dílenskou buňku, ale my jsme ustavili závodní buňky a odborové organizace ve 4 důležitých závodech, zejména v jednom, kde jsme od roku 1925, kdy byla pro hrána stávka, nemohli my ani reformistické organizace za kotvit. V průběhu boje nezaměstnaných jsme založili odbo rovou skupinu stavebníků, dále dvě skupiny lučebníků a za vazujeme se, že v okrese ustavíme buňky ve všech závodech,

neboť víme, že to je klíč pro dobytí důvěry dělníků. Můžeme

říci, že jsme věnovali velkou péči odborové práci, že jsme do svých rukou dostali skupinu potravinářskou, šoférů a že dnes máme zastoupení v reformistické odborové radě. Vzali

jsme si za úkol získat všechny komunisty v závodech pracu jící pro odborovou práci. Vedeme kurs na vlastní vedení akcí, neboť reformisté, kteří jsou nuceni vlastními dělníky s námi společně akce dělat, je sabotují. Zejména v otázce hornického pojištění. Tu bych chtěl říci, že právě v této otázce by se strana měla snažit, aby požadavek léčení rodinných pří slušníků v nemoci byl vybojován . V našem okrese je velká nezaměstnanost, tíží drahota a

exekuce. Je tu proto dobrá základna pro vybudování lidové fronty. My jsme přesvědčovali rolníky a živnostníky, že ne má -li dělník, nemá ani živnostník , ani malorolník . Tyto masy

s námi bojují proti zavírání závodů. Podařilo se nám je v parlamentních volbách získat pro boj proti fašismu, a také nás volili. Činíme každé místní vedení zodpovědným za kon trolu práce v komunách, neboť tam právě hledí na nás všichni pracující. Jsem přesvědčen, že v krátké době, zejmé na v nastávajících obecních volbách, se nám podaří vyrovnat všechny chyby, kterých jsme se dopustili. (Potlesk.)

360

Nepomucký, České Budějovice V uskutečnění lidové fronty je nám velkou překážkou síla agrární strany. Přitom ovšem nutno vidět, že na vesnicích , a právě v agrárních organizacích, se přestává říkat to, co se říkalo po celá desítiletí, že „ to jinak nejde“, že „ tomu tak bylo a musí být“. Na vesnici se dneska kritizuje a říká : „Již to tak dál nejde, musí se něco stát ! " Co se stane ? Stane se

pouze to, co komunisté na vesnicích budou schopni udělat. Včera soudruh Zápotocký mluvil o nesprávné práci našich závodních organizací, uvedl příklad, jak dělník reformistický marně hledal radu u našich soudruhů. Nejinak je tomu na vesnici. Na vesnici drobní zemědělci chodí na radu

ve stovkách. Půl miliónu drobných zemědělců stojí před exekučním řízením ; ti všichni dneska hledají někoho, kdo by jim nejen poradil, co mají dělat, ale hledají někoho, kdo mezi ně půjde a kdo bude organizovat boj za jejich záchranu . To nemůže být prací nikoho jiného než komunistů. Ovšem ,

čeho je třeba ? My máme stovky a stovky našich organizací po venkově a v těchto našich organizacích na vesnicích pro jednává se celá spousta různých věcí. Projednává se práce komunistů na závodech a v celém okolí není fabrika . Ale

poněvadž přišly instrukce o závodní práci, mluví a diskutují. Přitom je ale na každé vesnici dvůr, vesnická fabrika, kde

dělá mnoho dělníků, kde je potřeba, aby naši soudruzi pra covali, aby naše organizace zainteresovaly se i na požadav

cích zemědělských dělníků, aby připravovaly a vedly boj za jejich prosazení.

Ovšem, soudruzi, nelze jen dělat schůze a porady, kde bychom kritizovali agrárníky, Stoupala, Vraného a jejich nesprávnou politiku. Musíme od této formy přejít k organi zování bojů za požadavky malorolníků. Příklady zde jsou. Je to velký zápas dělníků a rolníků v Horehroní, kde vedle 7000 stávkujících dělníků stálo v boji nejméně 2000 rolníků.

Tam se ukázalo prakticky, že je možná cesta společného boje a že je to nejlepší cesta k vytvoření lidové fronty na vesnici. Je to v českých oblastech nedávno probíhající boj řepařů, kdy se znovu ukázalo , že když naše organizace jdou mezi

domovináře, když s nimi projednají otázky ceny řepy a for 361

my boje za její prosazení, když se postavíme v čelo každé takové akce, pak rolníci rychle poznávají, kde je jejich místo, s kým mají jít. Máme stovky dobrých referentů, naše okresní vedení dobře fungují, ale ty naše stovky referentů žijí v domnění, že práce na vesnici vyžaduje nějakých zvláštních schopností. Není tomu tak, není to žádná alchy mie rozumět bolestem vesnice. Je samozřejmé, že ten, kdo jde na vesnici, kdo chce hovořit k domkářům , musí rozeznat brambory od cibule. (Potlesk.) Ale naši referenti mají mož nost se tomu naučit. Naši soudruzi musí mezi zemědělce jít, musí si s nimi v hospodě sednout, jít na pole a tam jim vy kládat nejenom o politických otázkách, nýbrž také o tom, co je s cenou brambor, řepy, obilí, co je s parcelací, oddlužením ,

daněmi atd. Naše závody na Kladensku musí být příkladem ! Když byl veden boj za ceny cukrovky na Slánsku, tu naše kladenské závody do tohoto boje promluvily, a v poslední vesnici bylo známo, že dělníci v závodech jdou s rolníky. (Potlesk.) A, soudruzi, podívejte se na naše závody ve Velké Praze. 60 km kolem Prahy byl veden boj rolníků o ceny mlé ka. Naše konzumentské vrstvy byly na něm také intereso vány, poněvadž mléko bylo zdraženo. Kdybychom byli v tomto boji, kdy agrární strana stavěla města proti vesnici, zasáhli, co by to bylo znamenalo, kdybychom byli vyzvali

pražské velkozávody, aby byl svolán velký tábor s progra mem : Jak docílit levného mléka ne na účet drobných rolníků , ale pražských velkomlékáren , na němž by promluvili vedle dělníků i rolníci o tom, že cena mléka by se dala snížit, ale nikoli na účet drobných rolníků , ale na účet kartelářů a velko statkářů. Naše krajské, okresní a místní organizace musí se obírat drobnými požadavky rolníků a domkářů . Jsou to

kampeličky, hospodářská družstva, naše obecní zastupitel stva, kde jednáme, navrhujeme a prosazujeme požadavky vesnice. Když komunisté přijdou na vesnici a navrhují, aby

zbytkový dvůr anebo velkostatek, který je v rukou velko agrárníka, byl rozparcelován , aby půdu dostali drobní rol níci, okamžitě se mění tvář vesnice, přestane se bát komunistů

a postaví se s námi za požadavek rozdělení a rozparcelování panské a statkářské půdy. Nesmíme se bát využít dobrých

věcí z historie selských bojů. V referátu Dimitrovově pou 362

kazuje se na to, jak je nutno využívat tradic každého ná roda k boji o spojence, a žádný národ ve střední a západní Evropě nemá tak skvělých možností jako my, komunisté v Československu, když chceme vytrhnout vesnickou chudi nu, drobné a střední rolníky z područí velkoagrárníků. Je třeba, abychom navázali na tradici slavných selských rebelů, na boje o půdu a svobodu, abychom se zamíchali do národ

nostních a hospodářských i politických požadavků, abychom bojem za jejich prosazení vytvořili i u nás lidovou frontu , která pak ve spojení se svazkem dělníků a rolníků Sovět ského svazu a s jeho Rudou armádou, ve svazku s lidovou

frontou, která roste a sílí ve Španělsku a ve Francii, ve svazku a

s dělnictvem polským , rakouským a jiných zemí by vytvo řila takovou mocnou sílu , jež porazí fašismus a bude nám nástrojem , s jehož pomocí i v Československu nastolíme řád, o kterém tak skvěle včera mluvil soudruh Kopecký. (Bouřli vý potlesk.)

Balega, Zakarpatsko Moje první slova k VII. sjezdu jsou určena tomu, abych vyřídil, že jsem 26. března navštívil soudruha Lokotu v jeho žaláři a že prvou věcí, o které se informoval, byl náš VII. sjezd strany. ( Bouřlivý potlesk.) Zplnomocnil mne, abych předal sjezdu jeho následující slova : „ Děkuji svým soudru hům za pozdravy a předávám bolševický pozdrav VII. sjezdu strany. Sedmileté vězení podlomilo mé zdraví, ale nezlomilo mého ducha. Spoléhajíce na mé otřesené zdraví naléhali na mne, abych se dopustil zrady na své třídě a podepsal žádost o milost . Raději chci zemřít ve vězení, než bych podepsal

žádost o milost. Prohlašuji, že se budu pevně držet, a věřím , že pouze sjednocení pracující třídy Československa dovede

mě vyrvat z vězeňských zdí.“ (Bouřlivý potlesk.) Dále jsem pověřen předat bolševický dar VII. sjezdu . Náš mukačevský okres, středisko našeho kraje, ustavil 8 rolnických organizací a závodní buňky se 64 členy. Celkem se nám v našem kraji během 4 měsíců podařilo nejen splnit předsevzatý dar sjez du – získat 500 členů, ale založit i ve 40 vesnicích nové 363

buňky. (Potlesk.) Bylo tu vzpomenuto velkých slov soudruha Dimitrova, že kádry rostou pouze v bojích a že pouze v boji

s překážkami se vychovávají. My ze Zakarpatska dáváme v tomto ohledu příklad celému sjezdu. V těch velkých bo jích, jež se u nás odehrály od VI. sjezdu, vzdor žalářo vání, okovům aa četnickým bajonetům , vychovali jsme široké kádry stranických pracovníků v městech i na venkově z lidí,

kteří byli téměř negramotni a kteří dnes pevně stojí i v kraj. ských funkcích . Chceme vážná slova soudruha Širokého na tomto VII. sjezdu strany předat masám členstva . Usnesení o kádrové politice uvedeme v život a postaráme se, abychom měli ještě lepší a širší kádry z řad dělníků a chudých rolníků, aby se stále upevňovaly a v bojích nezlomily. Postaráme se, abychom vedli kádry společně se soudruhy českými, ma darskými, slovenskými, německými a polskými do boje za so ciální a národnostní osvobození Zakarpatska . ( Bouřlivý po tlesk.) Přestávka.

Odpolední jednání Deputace šoférů Krosnář: Zahajuji odpolední jednání. Na náš sjezd dosta vila se deputace šoférů. Jsou to členové svazu, který byl loňského roku odborovými byrokraty vyloučen z Odborového

sdružení, protože dělal řádnou dělnickou odborovou politiku. (Deputace, 8 šoférů v kožených kabátech , vstupuje na pódium vítána bouřlivými ovacemi.) Zástupce deputace: Soudruzi a soudružky, přišli jsme po zdravit VII. sjezd komunistické strany jménem šoférů Zz celé republiky. (Potlesk.) Přišli jsme, protože jsme komunistické straně zavázáni díky. Reformističtí vůdci říkají a říkali, že komunisté jsou rozbíječi, ale nebýt komunistické strany, neexistoval by dnes jednotný, třídně uvědomělý Svaz řidičů automobilů . (Potlesk.) Buržoazie je si velmi dobře vědoma velké důležitosti motorismu pro obranu státu . Je potřebí, aby také dělnická třída si uvědomila důležitost motorismu. A mluví-li se dnes o tom, že v nejbližší době může se rozpou

tat válečné běsnění, tím více je zapotřebí, aby řidiči byli třídně uvědomělí ! (Potlesk.) Kdo bude v případě války sedět za volanty letadel a tanků, kdo bude řídit zmotorizované

dělostřelectvo a strojní pušky ? Budou to šoféři-proletáři! ( Bouřlivý potlesk.) A na komunistech záleží, aby věděli, pro koho a za co bojují, aby věděli, proti komu mají být namířena děla a strojní pušky. (Bouřlivý potlesk.) Vzpomínám před ča sem v Praze předváděného filmu . Jmenoval se ,,Kamarádi“. V tomto filmu byli němečtí horníci zasypáni hluboko v do lech aa francouzští kamarádi vV nákladních autech spěchali jim na pomoc, přerazili závory , které jim zatarasovaly cestu,

a vysvobodili včas své kamarády. (Potlesk.) Soudruzi, jaký by to byl rozhodující zásah v boji proletariátu o moc, kdyby

250 automobilů a desetitisíce proletářských kamarádů -bojovníků vyvrátilo hraniční závory a postavilo se po bok rakouských hrdinů v únorových bojích ! ( Bouřlivý potlesk.) Proto jsme si vědomi důležitosti motorismu . 365

Nechceme zůstat v zadních řadách, ale chceme do prvních

řad proletariátu – k volantu . A protože jsme si vytyčili tu třídně dělnickou cestu, protože jsme říkali reformistickým vůdcům, že nechceme, aby seděli na zadku kapitalistické

mašiny, ale chceme, aby seděli นu volantů, byl svaz, jehož jsme členy, vyloučen z Odborového sdružení československého.

Byl vyloučen také z mezinárodní Dopravní internacionály v Amsterodamu, která mu krátce předtím věnovala rudý pra

por, protože jej dávala za příklad jednotné odborové organiza ce. Přesto vážíme si tohoto daru . Soudruzi, je to rudý prapor,

a jestli oni ho zradili a zrazují, my pod tímto vysoko vyzdvi ženým rudým praporem a za vedení komunistické strany

zvítězíme. (Potlesk.) Po vyloučení našeho svazu z OSČ byly proti němu podniknuty ze všech stran útoky, dály se pokusy o rozbití naší jednoty. Dlouho by se o tom dalo mluvit, ale vy všichni nejlépe víte, jakých metod a prostředků používají ti zbankrotělí „ socialisté“ , kteří vidí v dělnické jednotě svůj zánik . A my bez otřesu, beze ztrát ubránili jsme svoji jed notu. A nebyla to lehká práce. Vždyť naše organizace sklá dá se ze všech národností republiky, v naší organizaci jsou komunisté, sociální demokraté, národní socialisté, němečtí

sociální demokraté, a přesto svorně, společně jdeme cestou tříd ního boje. Uhájilijsme tuto jednotu ,protožejsme dovedli před na šimi kamarády sejmoutpokryteckou masku reformistických vůd ců. Protože jsme dovedli ukázat nutnost společné cesty a jednoty. Soudruzi, jednotná a lidová fronta znamená nástup, akti vitu. Nebezpečí před námi je veliké. Nestačí pomalými kroky budovat jednotu, je zapotřebí přejet křižovatku, která dělí od jednoty, a předjet do čela proletariátu. (Potlesk.) Věříme, že pod vedením komunistické strany, pod vedením soudruha Gottwalda podaří se nám odstranit i tyto překážky. (Po tlesk .) Slibujeme, že až bude podniknuta velká ofenzíva proti kapitalismu, postaráme se o to, abychom změnili naše vozidla v rudé tanky, abychom byli v prvních řadách proletariátu.

( Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk.) Soudruzi, končím s přá ním , aby příští sjezd konal se již v rudém Československu, aby příští sjezd konal se v Československu sovětském ! (Bouř

livý, dlouhotrvající potlesk, delegáti vstávají a zpívají „ In ternacionálu“. Volání: „ Ať žijí rudí šoféři!“ ) 366

1

Deputace dělníků řeznických a uzenářských Zástupce deputace : Vážený sjezde, my jménem osazenstva závodu ,,Svépomocného družstva dělníků řeznických a uzenář ských“ předáváme vašemu VII. sjezdu komunistické strany a

jejímu vůdci, soudruhu Gottwaldovi, plamenné pozdravy. ( Potlesk .) Zavazujeme se, že všechna usnesení vašeho sjezdu přeneseme na naše působiště, mezi odborově organizované děl.

níky. Je nás 30 odborově organizovaných v reformistickém po travinářském svazu ,pracujemenauskutečnění odborové akční

jednoty a po vašem VII. sjezdu jistě se nám dostane tako

vých usnesení, že budeme směleji pracovat. Vytvoříme od borovou akční jednotu a lidovou frontu . ( Potlesk .) Ať žije akční jednota všech odborů ! ( Bouřlivý potlesk.) Pozdrav revolučních umělců

Krosnář : Za revoluční umělce promluví soudruh Famíra, všem vám známý člen Národního divadla.

Famira : Zdravím VII. sjezd Komunistické strany Česko slovenska jménem těch umělců, kteří již definitivně poznali

propast, která zeje mezi panujícím měšťáctvem a pokroko vým uměním .

My, revoluční umělci, jasně cítíme, kdo bojuje za sociální spravedlnost, pravdu a právo člověka na život a na čí straně je lež, podvod a přetvářka. Víme, že není nadarmo údělem fašismu pálení knih, ničení pokrokové kultury a kriminalizování umělců. Oni vědí, že jak správný rozum, tak správný cit jsou nebezpečné jejich cílům , a proto tolik usilují o zmrzačení lidského intelektu,

proto tolik usilují o uniformování a glajchšaltování rozumu. Naše city, sympatie a oddanost patří vám, výkvětu revo

lučního proletariátu, nositelům nejenom sociální spravedl nosti a proletářské demokracie, ale nositelům veškerého po kroku vůbec .

Proto společně s vámi voláme : Sověty, jediná záchrana ! Ať žije Komunistická internacionála ! Ať žije Komunistická strana Československa ! 367

Projev o boji proti teroru a perzekuci B.1 : Soudruzi aa soudružky ! Jsem pověřen, abych zde pro

mluvil krátce o úkolech naší pomoci proletářským vězňům a jejich rodinám . V nynější době, kdy roste barbarská reakce, neobyčejně vzrůstá úkol solidarity. Rozvíjejí se velké boje proti válce, proti fašismu, za práci a chléb a to znamená, že

jsou zde i oběti těchto bojů. A dnes mezi perzekvovanými nejsou jenom komunisté, ale i sociální demokraté, národní socialisté a indiferentní.

Co by znamenalo, kdybychom oběti tohoto teroru nechali bez naší podpory. Soudruh Dimitrov naznačil, co je to zapo mínat na tyto oběti. Byl by to zločin páchaný na nich a na celé dělnické třídě. Při stávce u Janečků jsme okamžitě

vytvořili komitét na podporu rodin perzekvovaných stávku

jících. Komitét sebral na 4000 Kč. Budujeme patronáty nad protifašistickými vězni. Ale není možno omezit se jen na organizování hmotné a morální pomoci. Ve spojení se všemi proletáři je třeba bojovat za propuštění všech proletářských

protifašistických vězňů. Prosincová amnestie byla nedosta tečná. Naše strana dopustila se značných chyb . Místo aby byla vybojována všeobecná amnestie pro všechny proletář ské vězně, bylo jednáno se špičkami, a následkem toho byla amnestie neúplná. Podmínky k vybojování všeobecné amnes tie byly příznivé. Proto musíme rozvinout boj za všeobecnou

amnestii po vzoru Francie a Španělska, musíme dosíci toho, aby všichni proletářští vězňové byli propuštěni na svobodu . (Potlesk.)

My chceme, aby v prvé řadě byla vybojována amnestie soudruhu Lokotovi, Bienerovi a Tyllovi ! (Potlesk.) Mimoto

chceme, aby soudruhu Štětkovi byl vrácen poslanecký mandát ! (Potlesk.) Ale nejenom to, my máme vlastní české emigranty. Jsou to soudruzi Hruška, Stern , Kuhnová , Harus a ostatní,

a my chceme, aby přišli znovu mezi nás. ( Potlesk.) K tomu je třeba velké síly. Pod vedením strany, za pomoci nás všech musíme organizovat boj za úplnou svobodu politických vězňů, ve spojení s tím musíme bojovat za právo azylu pro 1

368

„Ludový denník “ , č. 75, dne 16. dubna 1936, uvádí jméno Burger.

všechny protifašistické bojovníky. (Potlesk .) Za osvobození soudruha Thälmanna a všech vězněných protifašistů. (Po tlesk.) Jedno přání bych měl k vám. Abyste si uvědomili, jak velký význam má mezinárodní Rudá pomoc. Mnohý z vás řekne : My na to nemáme čas . Když ale dojde k bojům a za

týkání, pak soudruzi rychle shánějí pomoc. Je potřebí připravit

se na to, abychom v každém případě byli okamžitě s to po skytnout pomoc . Mám k vám žádost, aby si každý z vás vzal za úkol postarat se o zajištění této práce ve svém místě . (Potlesk.)

Sdělení o pohřbu soudruha Töröka Krosnář : Včera jsem oznámil, že zemřel v Praze komunis

tický poslanec soudruh Török. Pražský proletariát mu uspo řádá pohřeb ve čtvrtek odpoledne. Vyzývám všechny po slance a senátory, aby přišli ve čtvrtek do poslanecké sně movny ve 3 hod. odpoledne, aby se mohli zúčastnit pohřbu.

Pozdravné přípisy a telegramy Zápotocký: Dostáváme stále nové a nové pozdravné pří pisy :

Beseda žen KSČ, Dolní Počernice ; místní organizace KSČ, tačovo, Zakarpatsko ; 31 dělníků okresu Velké Uherce ; děl nická emigrace v Paříži; ústřední výbor československého dělnického vzdělávacího klubu , Toronto, Kanada ; redakce „ Robotníckého slova “ , Toronto ; místní buňka KSČ, Svinařov u Slaného . Získala včera 8 členů, 40 nových odběratelů ne

dělní „ Svobody “ , 17 odběratelů denní „ Svobody “ , 17 od běratelů „ Rozsévačky“ a 1 „Svět práce “ ; autodrožkáři, Topoľčany ; místní organizace KSČ, Handlová ; účastníci valné hromady družstva v Malé Bělé ; okresní vedení KSČ, Mni

chovo Hradiště; 46 dělnických a rolnických delegátů ze 16 obcí na své konferenci v Topolčanech ; IV. rajón, Bratislava ; dělníci, rolníci a živnostníci obce Velké Uherce, Slovensko ; buňka KSČ, Velké Uherce ; městští a zemědělští dělníci, 24 Protokol

369

Velké Uherce; buňka KSČ, Gajary ; stavební dělnictvo, Ga jary; členové místní skupiny lučebního dělnictva v Podvy soké; 33 účastníků členské schůze stavebních dělníků Vv Žili ně; přátelé SSSR, Vrané nad Vltavou ; dělničtí sportovci,

1

Gajary; členové místní skupiny lučebního dělnictva, Čadca ; dělníci a rolníci z Nitrianské Stredy ; dělničtí sportovci, Sko

chovice – Vrané nad Vltavou ; kovodělníci, Želiezovce ; osa zenstvo městské plynárny, Liberec; buňka KSČ, Dvore, Slo vensko; společná konference zemědělských dělníků okresu vrábelského ; sraz mládeže v Kunnersdorfu ; dělnická mládež, Nové Zámky (69 podpisů) ; cikánští dělníci v Nových Zámcích

(30 podpisů) ; rudí odboráři, Tardošked , Slovensko ; mladí protifašisté na velikonočním srazu v Olomouci - Hlubočkách ; mládež RO Zz cementárny Lietavská Lúčka, Slovensko ; kon ference kovodělníků, Nižný Medzev ; skupina komunistů ,

Petržalka; medzevská mládež ; městský aktiv, Sevljuš; ob chodní zaměstnanci, Nitra ; veřejná schůze, Verecky; slo venští dělníci pracující v Břevnově; dřevodělníci, Berehovo ; aktiv příslušníků revolučního hnutí v Brně; dělníci v sekci KSF, Argenteuil; mladí komunisté, Czázi, Slovensko ; orga nizace KSČ, Sók -Szelocel; dělníci Královského Chlmce ; schů. ze žen ve Strašíně.

Pozdrav Vítězslava Nezvala

Došel nám dále pozdravný telegram básníka Vítězslava Nezvala . (Bouřlivý potlesk.) „ Pozdravuji sjezd v solidaritě avantgardy umění s avantgar dou proletariátu . Vítězslav Nezval"

( Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk.)

Telegram Komunistické strany Spanělska Došel nám telegram , který posílá ÚV KS Španělska. ( Bouřlivý potlesk, delegáti vstávají a volají : „ Ať žije

Komunistická strana Španělska!“ „ Ať žije lidová fronta !" ) |

370 11

„ Jménem dělníků a rolníků Španělska, jménem ÚV KS Španělska zasíláme Vašemu sjezdu vřelé bratrské bojovné po zdravy. Naše Komunistická strana Španělska stala se v po sledních měsících následkem správného a důsledného použití

velkých usnesení VII. světového kongresu KI a rad jejího kor midelníka, Dimitrova, rozhodujícím faktorem v životě naší země. Usnesení VII. světového kongresu KI pomohla nám uskutečnit odborovou jednotu, upevnit proletářskou jednotnou frontu, usku tečnit širokou lidovou frontu , která docílila velkého vítězství nad

fašismem v důsledku soustavného boje za osvobození našeho lidu odfašistické hanby. Naše strana vzrostla od světového kongresu KI z 20 000 na 70 000 členů. Předkládáme tento příklad Vaše

mu sjezdu, aby směle a odvážně podnikl boj proti oportunismu, hrozícímu válečnému nebezpečí, jež vidí dělníci, rolníci a masy celého světa, učinil stranu schopnou, aby rychle napravila opor tunistické chyby a nebojácně šla cestou Dimitrova , jež vede k vítězství.

Ať žije VII. sjezd KSČ a její vůdce Gottwald ! Ať žije naše milovaná KI a její kormidelník, Dimitrov ! Ať žije náš veliký vůdce – vůdce dělníků a rolníků, utlače ných národů světa náš Stalin !

ÚV KS Španělska “ ( Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk.)

Pozdravný dopis československých dělníků v Moskvě

Nyní přečtu pozdravný přípis od československých dělníků v Moskvě :

,, Plenární schůze československých dělníků a dělnic v Moskvě, konaná dne 5. dubna 1936 v klubu zahraničních dělníků, po zprávě 0o důležitém sjezdu KSČ ve dnech 11. až 14. dubna v Praze prohlašuje: My, českoslovenští dělníci a dělnice, kteří žijeme v zemi

socialismu, dovedeme dnes při všeobecném hospodářském chaosu v kapitalistických zemích ocenit ohromně význam nou revoluční práci bolševiků před válkou v Rusku, protože jenom ona nám umožnila, že můžeme dnes společně s pra 371

cující třídou Sovětského svazu pracovat, aniž bychom měli obavu o zítřejší den. Jenom tyto plody práce komunistické strany nám umožnily, že společně s pracujícími Sovětského svazu, pod vedením velikého Stalina můžeme dělat reálné

socialistické plány a spolupracovat na budování beztřídní komunistické společnosti . My však odtud, ze země socialismu, vidíme hrozící nebez pečí fašismu, který ohrožuje existenci malých národů, zvláště Československa, a který žene pracující třídu pod patu kata německé pracující třídy, Hitlera, s nímž se chce ochot

ně spolčit i za cenu zrady vlastního národa český fašis mus .

Je jasně vidět, že útok Hitlera na malé národy a potlačení jejich třídního revolučního hnutí je předehrou útoku na So větský svaz, na tuto baštu míru, skutečné svobody, útokem na mírumilovné aa radostné budování socialismu.

Zapřísaháme dělníky a dělnice v Československu, zvláště sociálně demokratické, národně sociální, pracující inteligen ci, malorolníky, živnostníky, mládež, chtějí- li zachránit svoji existenci, svoji národnostní samostatnost, nechtějí- li upad nout do středověkého temného, nekulturního nevolnictví, aby

uposlechli hlasu komunistické strany, volající po vytvoření široké jednotné a lidové fronty, protože jenom tak mo hou se ubránit jak domácímu, tak zahraničnímu fašismu a válce.

Zasíláme náš proletářský plamenný pozdrav VII. sjezdu Komunistické strany Československa, kterýžto sjezd má ve likou důležitost, protože se koná v době šíleného zbrojení, akutního nebezpečí nové strašlivé války připravované agre sívním , sveřepým fašismem .

Věříme pevně, že KSČ na svém tak historickém VII. sjezdu , osvojením si důležitých usnesení VII. kongresu KI, se stane skutečným zastáncem a výrazem vůle všeho pracují cího lidu v Československu a že se Komunistické straně

Československa podaří pod vedením KI, pod vedením jejího kormidelníka, soudruha Dimitrova, pod vedením vůdce stra

ny soudruha Gottwalda vybudovat jednotnou a lidovou frontu, která svede vítězný boj proti fašismu a válce a boj proti kapitalismu. 372

Ať žije VII. sjezd Komunistické strany Československa !

Výše prapor KI ! Výše prapor Stalina, Dimitrova, Gottwalda!" (Bouřlivý potlesk.) Pozdrav Anně Paukerové

Z pléna došel návrh , aby byl poslán pozdrav Anně Pauke rové do žaláře v Rumunsku. Návrh schválen .

Telegram Komunistické strany Švýcarska Přišel dále telegram od Komunistické strany Švýcarska. ( Bouřlivý potlesk.)

„ ÚV KS Švýcarska posílá delegátům VII. sjezdu KSČ bratrské pozdravy. Jsme přesvědčeni o tom , že sjezd Vaší stra ny bude dalším rozhodujícím krokem vpřed na cestě boje proti ofenzívě kapitálu, proti fašismu a válce. Váš sjezd zvedne vysoko korouhev mezinárodní proletářské solidarity a vyzve pracující a vykořisťované všech zemí k obraně naší společné vlasti, SSSR , proti útokům fašistických válečných štváčů .

Váš sjezd ukáže dělnické třídě Československa prostředky a cesty k překonání všech překážek v boji za uskutečnění akční jednoty, za vytvoření mohutné lidové fronty, pod jejímž prapo rem budou kráčet dělníci a vykořisťovaní rolnici Českosloven ska ke stále větším úspěchům aa ke konečnému vítězství. At žije KSČ !

Ať žije bratrská solidarita pracujících všech zemí ! Ať žije světová revoluce !

Z pověření ÚV KS Švýcarska: Gil Humbert-Droz “ ( Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk .)

373

LIDOVOU FRONTU NUTNO

PROSADIT STŮJ CO STŮJ ! ZÁVĚREČNÉ SLOVO SOUDRUHA GOTTWALDA DNE 14. DUBNA 1936

Soudruzi a soudružky ! Diskuse na našem sjezdu zúčastnilo se 70 debatérů. Je to mimo jiné důkaz, že delegáti organiza

cí na sjezdu měli plnou možnost a volnost vyslovit se kk pro blémům strany a revolučního hnutí . Je to důkaz , jak směšné je tvrzení třídních nepřátel, že náš VII. sjezd byl připraven diktátem a neodpovídá vůli členstva strany.

Našemu sjezdu, soudruzi, došlo přes 300 pozdravů ze všech koutů republiky, od nejrůznějších vrstev pracujícího lidu všech národností republiky. Toť důkaz, že náš sjezd zasedá za velmi značné pozornosti těch nejširších mas. Toť důkaz,

jak je hloupé tvrzení některých redaktorů z Hybernské ulice, že

- jak oni říkají – sjezd Nováků vyvolal větší pozornost

než sjezd KSČ.

V diskusi na našem sjezdu se zrcadlila naprostá jednomysl nost a jednotnost rozhodujících kádrů strany, těch kádrů, které stranu vedou, na nichž leží za osudy strany a dělnické třídy odpovědnost a které mají v masách pracujícího lidu

autoritu . Tato jednomyslnost a jednotnost našeho sjezdu je, soudruzi, výrazem značného politického a ideologického růstu strany za poslední dobu. Vezmeme -li Vv úvahu ten fakt, že strana byla nedávno nucena provést radikální korekturu oportunistických chyb, kterých se dopustila , že strana byla nucena tváří v tvář nejširší veřejnosti složit účty ze své poli

tiky, ze svých politických a taktických kroků, uvážíme-li tento fakt a vidíme-li, že za několik týdnů po takové operaci se schází náš sjezd v naprosté jednomyslnosti, pak musíme říci, že naše strana ideologicky a politicky značně vyrostla. Ted, soudruzi, jedná se o to, onu jednotnost a jednomyslnost, která se projevila na našem sjezdu v diskusi, při posuzování 374

problémů a usnesení našeho sjezdu , převést také na pole plnění těchto usnesení.

Dále se na našem sjezdu ukázal veliký elán , veliké nadšení. To je, soudruzi, velmi dobrá věc. Ale ještě lepší bude, když tento elán a toto nadšení projevíme všichni společně při pro vádění sjezdových usnesení. Náš sjezd, soudruzi, demonstroval dále neochvějnou věr nost KSČ ke Komunistické internacionále a kjejímu kormidel níku , soudruhu Dimitrovovi. (Bouřlivý potlesk.) Naše strana z vlastní zkušenosti ví, že tam je štáb, který velmi bedlivě

dbá, aby revoluční hnutí v Československu a stejně tak re voluční hnutí v jiných zemích nesešlo z cesty, nýbrž šlo Z

neochvějně za cílem osvobození pracujícího lidu. A z vědomí, že tam, v KI, sedí strážce a vůdce světového revolučního

hnutí, na kterého se proletariát Československa může v dob rém i ve zlém spoléhat, z toho vědomí plyne také naše věr nost ke Komunistické internacionále . ( Bouřlivý potlesk.)

Jedna z nejvýznačnějších črt našeho VII. sjezdu je jeho internacionalita. Jsme zde zástupci pracujícího lidu všech

národů Československa. Zástupci pracujícího lidu šesti náro dů této republiky. A shodli jsme se na jedné linii, na jedné taktice, na jedné cestě, na jednom cíli. Shodli jsme se nyní my, čeští komunisté, s komunisty německými, slovenskými,

madarskými, ukrajinskými a polskými i v takové věci, jako je obrana této republiky proti Hitlerovi. A tento fakt musí být velmi hluboko zanesen zejména mezi český pracující lid .

(Česká buržoazie svou politikou nacionálního útlaku a diskri minování nečeských národů izoluje v pravém slova smyslu český národ. Politika české buržoazie budí v masách utlačo

vaných národů nenávist proti národu českému. A co to zna mená pro český národ v této situaci, kdy hrozí Hitlerův

útok, to si dovede každý vypočítat na prstech.] Naproti tomu ale komunisté svojí internacionální solidárností dovedou oko lo českého národa , okolo českého pracujícího lidu semknout všechny ostatní národy, a v dnešní situaci to znamená také 375

semknout tyto národy kolem hesla obrany nezávislosti náro da českého . Český pracující lid musí si uvědomit, co i v tomto směru znamená pro něho existence komunistické strany, co pro něho znamená mezinárodní politika komunistické strany, kte rá ho zachraňuje (před izolací a nenávistí utlačených národů .] A český pracující lid si také musí uvědomit a uskutečnit heslo : Věrnost za věrnost !

To znamená, soudruzi, že boj za národnostní práva nečes kých národů v Československu, za politická, hospodářská, kulturní, národnostní práva Němců, Slováků, Madarú , Ukra jinců , Poláků, to že je svatou věcí českého pracujícího lidu . [Není žádnou maličkostí po sedmnáctileté utlačovací politi ce české buržoazie přimět nečeské národy k tomu, aby měly na mysli také osudy národa českého. Není to maličkost proto, poněvadž tento lid je v této republice utlačován, on se zde necítí doma. Proto je ve vlastním zájmu pracujícího českého lidu v Praze, Brně, Plzni i Ostravě postavit na pořad dne 8 veškerou vážností a rozhodností otázku boje za národní

rovnoprávnost. (Potlesk.) Nejen v Liberci, Ústí, Bratislavě, Užhorodě, Těšíně, ale hlavně v Praze musí být tato otázka

postavena na denní pořad a právě Češi, právě čeští dělníci, český pracující lid musí nejen slovy, nejen deklaracemi, nýbrž akcemi bojovat za to, aby v Československu byla uskutečněna národnostní rovnoprávnost. Je třeba v české veřejnosti, mezi českým obyvatelstvem, mezi českým pra cujícím lidem prosadit, zpopularizovat, učinit majetkem li du heslo, že velezrádcem je ten, kdo slovenský, německý, polský, ukrajinský a maďarský lid utlačuje.] ( Potlesk.)

Náš sjezd, soudruzi, je konečně sjezdem mezinárodní ma nifestace boje za mir, boje proti Hitlerovi a obrany republiky před Hitlerem . Vystoupení zástupců bratrských stran Anglie, Rakouska, Řecka, pozdravné projevy komunistických stran

Francie, Německa, Španělska, Dánska, Norska, Švédska a Švýcarska

tyto projevy a pozdravy ukazují, že komunis

tické strany, Komunistická internacionála , organizují me 376

zinárodní solidaritu pracujícího lidu v boji za mír , organizují v této situaci současně také mezinárodní obranu českého

pracujícího lidu proti Hitlerovi. Je to současně také výstraha

Hitlerovi. Nechť Hitler ví, že napadne-li Československo, bude proti němu stát nejen proletariát tohoto státu, nýbrž pracující všech ostatních států . Ale, soudruzi, pro nás, pro Komunistickou stranu Česko

slovenska, a zejména pro český pracující lid , zde znovu platí: Věrnost za věrnost ! A týká se to zejména nutnosti praktické solidarity v prvé řadě českých dělníků s německým lidem v třetí říši, s utlačeným proletariátem Hitlerova Německa. My musíme, soudruzi, v Československu, a to v prvé řadě mezi českým lidem, popularizovat myšlenku pomoci proti hitlerovským bojovníkům v třetí říši. Musíme apelovat

v Československu na všechny, jimž záleží na osudu vlastního národa, aby učinili vše možné na podporu německých anti fašistů, aby jim poskytli všemožnou pomoc v jejich boji za svržení Hitlera. My, komunisté Československa, jsme hrdi na to, že můžeme hrdinně bojující armádu Thälmannovu

zvát svými bratry a kamarády. ( Potlesk .) Bojujíce proti Hitlerovi, bráníce republiku proti Hitlerovi, říkáme sou časně německým pracujícím lidem , že náš boj spojíme s je jich bojem , se stejným cílem : svržení fašistické diktatury v Německu a osvobození německého národa. (Potlesk.) [A zde v Československu musíme docílit toho, aby nebyl vůbec mož ný takový stav, že Vv Praze jsou zavíráni němečtí protifašisté.

(Potlesk.) Je hanba, že v Československu se něco podobného může stát.] Je potřebí, abychom nejenom slovy, ale i činy organizovali všechnu pomoc německému pracujícímu lidu jak

v třetí říši, tak i tady. Je potřebí, aby němečtí protifašisté v Hitlerově Německu poznali, že nejsou sami, že za nimi stojí meimy, stejně tak jako za nimi stojí celá dělnická třída světa.

Soudruzi, boj za udržení míru, toje dnes centrálním úkolem me zinárodního revolučního hnutí, mezinárodní dělnické třídy. Boj

za udržení míru, ne z nějakého bezzubého pacifistického sta 377

noviska, bezzubých pacifistických důvodů, nýbrž z důvodů revolučních . Neboť každý den udržení míru znamená růst

hlavních sil světového proletariátu, Sovětského svazu. Na druhé straně každý den udržení míru znamená zvětšování

obtíží aа komplikací fašistických režimů. Důležitým pro nás, pro proletariát a jeho baštu, Sovětský svaz, je mír. Mír potře bujeme jako ryba vodu. Naproti tomu pro fašistické režimy znamená mír přímo mor. Zvyšuje jejich obtíže, urychluje je jich pád. My tedy bojujeme za udržení míru pod zorným úhlem našich proletářských cílů . Přitom si, soudruzi, musíme být vědomi, že k úspěšnému

boji za udržení míru patří, aby byl veden v mezinárodním měřítku, v mezinárodní frontě. Z čehož plyne pro nás nutnost vřadit se do této mezinárodní fronty. Dnes je fronta těch, jimž záleží z těch nebo oněch důvodů na udržení míru , velmi

široká. Je to nejen pracující lid kapitalistických států a ko lonií, nýbrž je to přirozeně také proletářský stát, státně orga nizovaný proletariát, Sovětský svaz. Jsou to dále ony národy, ony státy, které jsou fašistickým útočníkem na své národní a

státní nezávislosti ohroženy. A jsou to konečně velké kapi talistické státy, které pro tento moment nemají zájem na válce. Tedy je zde fronta široká . Jaká síla ale může stmelit tuto širokou frontu aa vést ji za jediným cílem, za cílem udrže

ní míru ? Je to, soudruzi, sjednocená dělnická třída a její sa mostatná akce v národním i mezinárodním měřítku . Čeho je k tomu třeba ?

K tomu je třeba v prvé řadě skutečně jednotné mezinárodní politiky dělnické třídy v otázkách záchrany míru. Ten fakt, že japonská soldateska na Dálném východě, Mussolini v Africe a Hitler v Evropě mohou beztrestně bít v tvář celý svět, ten

fakt je mimo jiné zapříčiněn právě nedostatkem této jed notné mezinárodní politiky dělnické třídy v otázkách míru . Co vyžaduje tato jednotná dělnická politika ? Jaké jsou její hlavní předpoklady ? Na čem musí být založena ? Je to, soudruzi, za prvé mezinárodní solidarita, jednotné hledisko na otázku míru a války ve všech směrech . Učinit ko nec podřizování dělnického hlediska imperialistickým zá jmům té které buržoazie. A toho, soudruzi, dosud není. Po

dívejte se jen na chaos, který panuje v II. internacionale 378

nyní, v souvislosti s posledními událostmi v Německu. Každá ze stran II . internacionály se dívá na tyto otázky jinak. Zatímco například francouzská sociální demokracie je pro ostrý zákrok proti Hitlerovi, anglická Labour Party chce s Hitlerem vyjednávat, považuje jeho návrhy za přijatelné, omlouvá jeho válečné provokace, zkrátka a dobře ustupuje před ním . Opačný zjev jsme viděli ve stanovisku těchto dvou stran pokud běží o útok Mussoliniho na Habeš . Zatímco anglická Labour Party řvala z plna hrdla po sankcích včetně uzavření Suezského kanálu francouzská sociální demokracie kolísala a část vůdců francouzské sociální de

mokracie byla proti zákroku proti Mussolinimu. Tento pří klad nám ukazuje, že dosud existuje takový stav, že v život

ní otázce, která se týká dělnického hnutí, je dělnická třída v různých kapitalistických státech vedena k tomu, aby své stanovisko, své hledisko podřizovala zájmům své buržoa zie . Plasticky je to vidět na případě, který jsem uvedl. Když anglická vláda štvala proti Mussolinimu, anglická Labour Party štvala s ní. Když anglická vláda hladila Hitlera, anglická Labour Party hladila Ss ní. Když francouzská vláda držela palec Mussolinimu, část vůdců francouzské sociální demokracie držela palec s ní. Když francouzská buržoazie má ostrou linii proti Hitlerovi, francouzská sociální demo

kracie má také ostrou linii proti Hitlerovi. Nedostatek jed. notné mezinárodní politiky proletariátu je jedním z hlav ních důvodů, proč dělnická třída dosud nedovedla v mezi národním měřítku rozvinout široké lidové hnutí na obranu

míru a zasadit fašistickým útočníkům citelnou ránu. Docílit tohoto jednotného hlediska, to znamená zbavit se vlivu buržo azie. Toť první předpoklad jednotné mezinárodní politiky. Druhý předpoklad, soudruzi, spočívá v neomezené, neo

chvějně důsledné podpoře mírové politiky Sovětského svazu. Třetí podmínka mezinárodní jednotné politiky dělnické třídy spočívá v tom, aby dělnická třída dovedla v každé si tuaci vést hlavní úder proti konkrétnímu útočníku. Aby do vedla v dané situaci koncentrovat všechny mírové síly proti těm , kteří v první řadě ohrožují mír, tj. proti fašistickým agresorům . Takovéto stanovisko ovšem vylučuje názor, zdán livě radikální, že totiž mezi jednotlivými kapitalistickými 379

vládami a státy v otázce války není dnes žádného rozdílu . Při

rozená věc je, soudruzi, že historicky vzato, jsou všechny ka pitalistické vlády odpovědny za válečné nebezpečí prostě proto, poněvadž války jsou důsledkem kapitalismu a impe rialismu. Ale dělnická třída musí své konkrétní taktické

kroky řídit z politických hledisek , vycházet z dané konkrétní situace, vidět, kde v dané situaci je hlavní, nejnebezpečněj ší ohnisko války, a umět vždy vést hlavní úder směrem

proti tomu, kdo v tomto okamžiku, v dané situaci nejvíce ohrožuje mír.

Konečně čtvrtá podmínka spočívá v rozvinutí samostatného boje dělnické třídy, nepodřízeného zákulisním kombinacím Společnosti národů, vlád a diplomatů. To jsou, soudruzi, ty hlavní elementy jednotné meziná

rodní mírové protiválečné politiky dělnické třídy, jednotného mezinárodního boje za udržení míru. Za takových předpo kladů je dělnická třída s to, aby strhla všechny ostatní mí rové síly, kolísající maloměšťácké masy, pacifistické masy, kolísající národy, kolísající státy, celou tu širokou frontu míru dovedla uvést v pohyb a soustředit proti útočníkovi.

V této souvislosti, soudruzi, chci několik slov říci k posled nímu usnesení II. internacionály. Na poslední londýnské konferenci II. internacionály, která jednala o Hitlerově vá lečné provokaci, projevily se ty nejostřejší rozpory mezi jed notlivými stranami. Každá z delegací jednotlivých sociálně demokratických stran zastupovala na této konferenci ne hle disko mezinárodní třídní jednotné politiky dělnické třídy v otázce války, nýbrž každá v té nebo oné formě tlumočila stanovisko své vlastní buržoazie, své vlastní vlády. Výsled kem bylo potom přirozeně kompromisní usnesení, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Je potřeba říci, že na konferenci II. internacionály se vůdcové II. internacionály znovu vy hnuli tomu hlavnímu, totiž mezinárodní akční jednotě pro

letariátu proti válce. A je jasno , že dělnická třída tak dlouho nebude mít dostatek síly, aby vskutku účinně zasáhla 380

1

do otázky války nebo míru , dokud nebude aspoň v této věci sjednoceně vystupovat, sjednoceně postupovat v národním i mezinárodním měřítku.

Je tedy boj za jednotnou frontu dělnictva, za jednotnou frontu dělnictva v národním i mezinárodním měřítku , jed

nou z nejdůležitějších součástí našeho zápasu za udržení míru a proti válce. Ovšem, my musíme mít na zřeteli naši vlastní

nedávnou zkušenost a být si vědomi, že tento boj bude tím úspěšnější, tím rychleji povede k výsledku, tím rychleji po vede ke skutečně mezinárodnímu jednání v mezinárodním měřítku, čím více se nám podaří jednotnou frontu prakticky, na místě, v obcích, v okresech, ať již se svolením, nebo bez svolení reformistických vůdců, prosazovat a uskutečnit.

Třetí komplex otázek, kterého bych se chtěl v závěrečném slovu dotknout, jsou otázky spojené s obranou republiky proti Hitlerovi a proti fašismu. Již jsem ve své řeči řekl, že jsou lidé, kteří nám radí, aby chom v této otázce zaujali pozice negativní, případně ne zaujali pozici žádnou. Když, soudruzi, jsme v posledních mě sících kritizovali oportunistické chyby, kterých se strana dopustila v otázce obrany republiky, pak jsme je nekritizo vali proto, že strana se postavila pozitivně na pozici obrany republiky, ale proto, že strana při některých svých politic kých krocích , svých politických činech, svých vystoupeních, zejména pokud jde o poměr k armádě, neměla dostatečně na zřeteli samostatné třídní stanovisko dělnické třídy k otáz kám obrany republiky, z čehož vzniklo nebezpečí přiblížení se buržoaznímu hledisku na otázky obrany republiky, což by

v dalších důsledcích pak nemohlo nikde jinde skončit než v hradním míru s vlastní buržoazií. Proto jsme kritizovali

chyby, které se staly. Řekli jsme ale také úplně jasně, že na pozici obrany republiky proti Hitlerovi, tak jak jsme ji zaujali na VII. kongresu KI, úplně trváme. Tím více, sou druzi, poněvadž tato otázka je otázkou, kterou se zabývá

v Československu každý, a jestli chceme dělat aktivní po 381

litiku, nechceme-li se stát propagandistickou sektou, tak si nemůžeme dovolit vV této věci zaujímat negativistické stano visko . Podívejte se třeba v německých oblastech, kde pod vlivem Henleina, tohoto agenta Hitlerova, stojí většina pracujícího lidu a kde naše pozitivní stanovisko k obraně re publiky proti Hitlerovi mezi tímto lidem jistě se nesetká na první pohled s porozuměním a pochopením. Ale i tam musíte vidět ty ostatní statisíce antifašistů, komunistů, so ciálních demokratů, katolíků, Židů a jiných demokratických živlů , pro které útok Hitlera znamená koncentrační lágry, nekonečný teror, nekonečné hrůzy. Tyto masy německých

antifašistů by nechápaly, kdyby KSČ prohlásila svůj ne zájem na tom, přepadne-li Hitler republiku, nebo ne. Nepo chopili by nás naši vlastní lidé, ti nejlepší, kteří jsou nám nejbližší. A vezměte český pracující lid . Rozuměl by nám někdo, rozuměl by nám prostý český člověk, český sociální demokrat, národní socialista , bezpartijní dělník , kdybychom

prohlásili, že nám do obrany republiky proti Hitlerovi nic není ? Nerozuměl by nám ! A jaký by byl, soudruzi, důsledek ? Důsledek by byl ten, že by strana byla v této důležité věci izolována, že by strana vyšla na 90 % vstříc třídnímu nepří teli, který právě na toto spekuluje. Soudruzi, jen člověk, který nevidí dál než na špičku svého nosu, který necítí žád nou odpovědnost před stranou a před dělnickou třídou, může něco takového straně radit. (Potlesk.) My si musíme být na

opak vědomi, že dnes, v důsledku nastavší situace, kdy hrozí fašistický útočník , kdy buržoazie malých států, malých ná rodů v důsledku svých třídních zájmů nedovede organizovat obranu proti tomuto útočníkovi, nedovede obhájit národní

a státní samostatnost lidu, je to právě dělnická třída, která je povolána k tomu, aby vedle úkolů bojovat za sociální osvobození pracujícího lidu převzala také úkol bojovat za vydobytí nebo udržení nacionálních svobod. Kdo tento úkol nechápe a kdo v něm vidí oportunismus, ten nechápe vůbec nic. Hlavním a rozhodujícím vodítkem naší politiky v této otázce musí být stavět všechny věci obrany republiky ze stano viska zájmů dělnické třídy. [To znamená ne ve smyslu tříd ního míru, nýbrž ve smyslu třídního boje. Když se necháme tímto vodítkem vést, když při každém rozhodování v těchto 382

1

1

otázkách budeme dbát tohoto hlediska, pak neupadneme

do oportunismu, nýbrž budeme s to v otázce obrany republi ky zmobilizovat proti reakci miliónové masy pracujícího

lidu,] budeme s to křížit její plány a přivodíme izolaci reakce. ( Potlesk .)

A nakonec, soudruzi, ještě jednu věc, a to onu formulaci, že chceme jednotnou frontu a lidovou frontu prosadit za kaž dou cenu . Měli jsme v politické komisi diskusi aa někteří sou druzi navrhli, abychom řekli : „Stůj co stůj!“ Souhlasím s tím a politická komise navrhne sjezdu, aby rezoluce byla v tom smyslu změněna. Místo výrazu „ za každou cenu“ dá váme formulaci ,,stůj co stůj“. Je to, soudruzi, konečně jed no a totéž . Co tím chceme říci ? Chceme tím každému sociál

ně demokratickému a národně socialistickému dělníkovi vel

mi důrazně říci, že otázka jednotné fronty, otázka docílení jednoty dělnické třídy není pro nás žádným manévrem , žád

ným podfukem , nýbrž věcí krvavě vážnou. (Potlesk.) Ří káme to proto v naší rezoluci, abychom těmto socialistickým kamarádům pomohli odrazit pomluvy jejich vlastních vůd ců, kteří k nim přicházejí a říkají: „ Vždyť komunisté od jed notné fronty upustili.“ Chceme, aby každý dělník věděl, že chceme jednotnou frontu stůj co stůj, a aby také dovedl dát každému pomlouvači řádnou odpověd. (Potlesk.) To říkáme i do našich vlastních řad . Říkáme to proto, protože posled ní zkušenosti nám ukázaly, že byli soudruzi, kteří při kritice chyb, zejména při kritice nesprávného poměru k vládně so

cialistickým špičkám si mysleli, že boj za jednotnou frontu nepovedeme tak vážně a houževnatě a že je možno nějak si oddychnout. Tuto formulaci si můžeme dovolit také proto , poněvadž strana je už tak vyspělá, že ví, že se nám nejedná při uskutečnění jednotné fronty o to, abychom se stali so ciálními demokraty a přestali být komunisty, nýbrž že jed notnou frontu chceme uskutečnit v boji proti buržoazii, na platformě třídního boje. Je třeba, aby právě v této věci

bylo jasno, že my to myslíme s jednotnou frontou velmi,, 383

velmi vážně, aby to věděla celá veřejnost, socialistické stra ny, vláda, kdekdo. (Potlesk.)

Ano, soudruzi, je potřebí, aby náš sjezd vyzněl právě v tomto smyslu a abychom po našem sjezdu dovedli zanést do celé republiky, do všech koutů republiky mezi pracující lid vědomí, že stůj co stůj musí být uskutečněna jednotná fronta dělnictva a lidová fronta všech pracujících. Stůj co stůj proto , abychom ubránili mír, vybojovali chléb aa svobodu a obhájili re publiku proti fašismu. [Ne pro pány, nýbrž pro nás, pro pracu jící lid . (Potlesk.) Aby se tato republika stala republikou naší, republikou pracujícího lidu , republikou socialistickou . ] ( Bouřlivý potlesk.) Proto, soudruzi, „stůj co stůj“ ! (Dlouho

trvající potlesk, delegáti vstávají, výkřiky česky, slovensky, německy, maďarsky, ukrajinsky a polsky : „ Ať žije Gott wald !" )

Ostravská delegace předává vlajku soudruhu Gottwaldovi

Na tribunu k soudruhu Gottwaldovi vystupuje zástup

kyně ostravské delegace a předává mu vlajku s nápisem : „ Za bratrský svazek všech národů ČSR .“ Delegace ostravského proletariátu tří národností, polské, české a německé, předává tento prapor našemu drahému vůdci soudruhu Gottwaldovi. (Soudruh Gottwald přejímá

vlajku za bouřlivých ovací.)

Ostravská a pražská delegace si vyměňují prapory Ostravská delegace předává vlajku pražskému dělnictvu .

(Na tribunu vstupuje soudružka Čižinská z Prahy a bere do svých rukou ostravskou vlajku, na níž je nápis : „ Ostrav ský proletariát pražskému dělnictvu .“ ) Zástupkyně ostravské delegace: Soudruzi a soudružky ! Pře dáváme vám vlajku jako symbol naší touhy po sjednocení dělnické třídy. Pracující lid Ostravska, dělnictvo velkých 384

závodů, rolníci a národnostní menšiny obracejí oči k vám,

pražskému lidu a jeho komunistickým občanům. Společně, pevnou vůlí, dosáhneme v nejkratší době sjednocení pra cujících obou těchto důležitých oblastí. Půjdeme cestou soudruha Dimitrova аa Gottwalda, cestou boje proti fašismu, boje za mír aa šťastnější zítřek .

S předáváním vlajky zahajujeme s vámi dnes soutěž v provádění a plnění usnesení našeho VII. sjezdu. ( Bouřlivý potlesk.) Soudružka Čižinská (přejímá vlajku a předává prapor ostravskému proletariátu ):

Jménem pražských organizací strany děkuji ostravskému proletariátu za předaný prapor. Zároveň jsem byla pověřena předat ostravskému kraji prapor, pod nímž ve volebním zá pase pochodovalo 70 000 pražských sociálně demokratických i národně socialistických dělníků společně s komunisty a pod nímž pražský sjednocený lid odrážel stříbrňácký fašis mus. Jsme si vědomi toho, že nás tyto prapory předané před

tváří VII. sjezdu zavazují, abychom usnesení VII. světového kongresu a usnesení VII. sjezdu Komunistické strany Česko slovenska proměnili ve skutky, aby pražské továrny a celá pra cující a pokroková Praha stály na prvním místě v boji proti fašismu, v boji proti válce, na obranu Sovětského svazu. (Po tlesk .) Soudruzi a soudružky ! My, pražská organizace, slibu jeme, že se postaráme všemi silami o to, aby tento závazek

byl splněn. At žije soudruh Stalin, ať žije soudruh Dimitrov, ať žije náš vůdce soudruh Gottwald ! ( Bouřlivý potlesk, sjezd zpívá „ Internacionálu " .)

Zpráva komise mandátové Krosnář: Přikročíme ke zprávám z komisí. Jako první po dá zprávu za komisi mandátovou soudruh Vetiška. (Bouřli vý potlesk , volání: „ Ať žije soudruh Vetiška!") Vetiška : Jsem pověřen podat zprávu mandátové komise. Zpráva o složení sjezdu ukazuje, že delegáti, straničtí pracov níci, shromáždění na sjezdu, skládají se ze starých gott

waldovských vyzkoušených kádrů. Na sjezdu je 495 delegá 25 Protokol

385

tů. Z nich 177 delegátů je členy strany od založení. Bez ko lísáníprošlivšemi stranickými krizemi aiv nejtěžších dobách , v nejtěžší situaci stáli pevně pod prapory strany. Přitom však má strana mladé složení, které zaručuje průbojnost strany do příštích zápasů, a co hlavního, strana má dělnické kádry. Strana je ve své většině skutečně proletářskou. Ne znamená to, že strana stojí stranou druhých vrstev pracují cího lidu. Ve svém středu sdružuje rolníky, živnostníky ,

úředníky, zřízence atd. Strana má všechny předpoklady, aby byla rozhodujícím politickým činitelem ve smyslu usnesení

VII. kongresu Kominterny a našeho VII. sjezdu. Pod vede ním soudruha Gottwalda jistě tento úkol splní. Sjezdu mělo se zúčastnit 497 delegátů s hlasem rozhodujícím . Pouze dva delegáti nezúčastnili se zasedání. Jeden delegát z kraje Praha -venkov a jeden ze Zakarpatska. Dále se zúčast nilo sjezdu 64 delegátů s hlasem poradnim . Sjezdu se zúčastnili hosté, v sobotu v počtu 380, v neděli 404 , v pondělí 463, dnes 417.

Zkoumání delegátů byla tentokrát věnována mnohem větší pozornost a péče než kdykoli jindy. Kádrová komise velmi pečlivě projednávala dotazníky každého delegáta a nabyla velmi cenných zkušeností pro další kádrovou politiku. Po tomto velmi zevrubném zkoumání doporučuje schválení všech delegátů až na jednoho. Je to delegát, který je členem

strany teprve od roku 1936. Je to soudružka, která, přesto že pracuje ve straně aa vedle strany celou řadu let, stála mimo organizaci, a teprve od 1. ledna 1936 je organizována. Není to vina jen této delegátky, vina je i na členstvu a na vedení celé organizace, která neuměla přitáhnout tuto soudružku jako spolupracovnici a spolubojovnici do strany. Tento pří pad uvádím proto, že je celá řada našich organizací, jako např. hodonínská organizace, jež nedovedou říci : Staň se členem strany! a nedovedou provádět získávací akci do strany. Zpráva, kterou podávám, týká se 485 delegátů. 10 delegátů nemohli jsme prozkoumat, protože přišli jako náhradníci

v poslední chvíli. Jejich dotazníky nemohli jsme důkladně zpracovat. Doporučuji však, aby byli uznáni za řádné dele gáty, poněvadž pracovali ve straně. Na sjezdu je zastoupeno 21 krajů a delegace mládeže. 386

Národnostní složení

Sjezdu se zúčastnilo : 277 Čechů, tj. 57,2 %, 132 Němců ,

tj. 27,2 %, 2 Židi, tj. 0,4 %, 33 Slováků, tj. 6,8 %, 6 Poláků, tj. 1,2 %, 21 Madarů , tj. 4,3 %, a 14 Ukrajinců, tj. 2,9 % . 07

>

0

0

Sociální složení

Dělníků ze závodů je 170, tj. 35 %, nezaměstnaných 91 , 09 domkářů a malorolníků 14, tj. 2,8 % , úředníků , tj. 19,2 %, 09 živnostníků 14, zřízenců a různých zaměstnanců 58, tj. 11,9 %, tj. 2,8 % , intelektuálů 6, tj. 1,2 %0 , poslanců, sekretářů krajů , zástupců odborů a krajských instruktorů 112, tj. 23,1 % , žen v domácnosti 20, tj. 4 % . Stranické členství

Staré gardy členů, kteří jsou členy od založení strany roku 1921, je 177, tj. 36,5 % , od roku 1922 23, tj. 4,8 % , 1923 – 16, tj. 3,2 % , 1924 – 14, tj. 2,9 %, 0 1925 – 30, tj. 6,2 %, 1926 — - 23, tj. 4,7 %, 1927 – 30, tj. 6,2 %, %0 1928 — 21, tj. 4,3 %, 1929 – 18, tj. 3,7 , %, 1930 – 23, tj. 4,7 % , 1931 – 27, tj. 5,5 % , 1932 – 25, tj. 5,2 %% , 1933 – 19, tj. 3,9 % , 1934 – 20, tj. 4,1 % , 1935 – 15, tj. 3,1 % , 1936 – 4, tj. 1 % . Tito poslední delegáti jsou z řad našeho Komsomolu, praco vali Vv Komsomolu řadu let aa teď v posledním roce přecházejí 9

0

>

>

O

>

2

do strany.

Dřívější členství

našich delegátů : Delegátů, kteří byli členy Komsomolu, je 106 , tj. 21,8 %, delegátů, kteří přešli ze sociální demokracie,

je 200, tj. 41,3 %, delegátů, kteří přešli od českých socialistů, je 18, tj. 3,7 %,0 od anarchistu 2, tj. 0,4 %, od agrárníků 3, tj. 0,6 %, od lidovců 2, tj. 0,4 % . >

2

Odborová příslušnost

našich delegátů : Členů Rudých odborů je 315, tj. 64,9 % , sociálně demokratických odborových organizací 36, tj. 7,4 % , čes kosocialistických odborů 5, tj. 1 %, druhých odborových orga nizací 19, tj. 3,9 % , 54 delegáti jsou malorolníci, živnostníci,

domkáři a ženy v domácnosti. 56 delegátů však není odborově organizováno. Myslím , že si soudruzi skutečně vezmou slova 387

soudruha Zápotockého k srdci. I těch 56 delegátů tleskalo

odborovému referátu soudruha Zápotockého a schválilo jej, jistě se dle toho zařídí, okamžitě se stanou členy odborové

organizace a budou také ve smyslu referátu soudruha Zápo tockého pozitivně spolupracovat na budování odborového hnutí. Jistě je nedostatkem , že nebyly odevzdány odborové legitimace, abychom mohli prozkoumat placení členských příspěvků, které jistě není všude v pořádku. Stáří našich delegátů: Delegátů do 30 let je 113, tj. 23,3 %, od 30 do 40 let 254, tj. 52,3 %, od 40 do 50 let 107, tj. 22 %, přes 50 let 11 , tj. 2,4 % . >

.

Veřejné funkce: Členů závodních výborů je 36, tj. 7 %, členů okresních aa obecních zastupitelstev 114, tj. 23 %.

Stranické funkce: Členů krajských vedení je 178, tj. 36,7 %, členů okresních vedení 198, tj. 40,8 %, funkcionářů závod ních 27, tj. 5,5 %, funkcionářů odborových 19, tj. 3,9 %, funkce v mládeži má 37, tj. 7,6 %, žen -funkcionářek je 26, tj. 5,3 % Stranické školení: Elementární kursy absolvovalo 32 de legátů, tj. 6,5 % , krajské kursy 67, tj. 13,5 % , ústřední školy 31, tj. 6 %, dlouhodobé ústřední kursy 85, tj. 18 %.

Stranickým školením neprošlo 270 delegátů . Toto číslo nám ukazuje velikou nutnost provádění stranického školení, uka zuje nám, jak je skutečně nutno změnit naši kádrovou poli tiku a věnovat našim kádrům větší pozornost.

Družstevně organizováno je 190 delegátů. Ve „ Včele “ 79, tj. 16,3 %, „ Vorwärts“ 27, tj. 5,5 %, „ Budoucnosti“ 18, tj. 3,7 % , v jiných družstvech 66, tj. 13,6 %, neorganizováno je 295, tj. 60,9 %

Perzekuce. Československými kriminály prošlo 305 soudruhů, tj. 62,9 % . Proti těmto soudruhům bylo vyneseno 1346 roz

sudků . Celková výše všech trestů našich delegátů je 143 roky a 2 měsíce. Více než 140 let strávili naši delegáti v kriminá lech. Z toho slovenská delegace strávila v kriminále 40 let. Zde je právě nejlépe vidět národní a sociální útisk na Slo vensku. Z našich delegátů má největší počet trestů soudruh Vodička, který byl celkem odsouzen ke 107 měsícům trestu . Soudruh, který (zažil) a na kterého se znovu soustředují nej

větší štvanice. (Potlesk . Volání: „Ať žije soudruh Vodička !“ ) 388

Mandátová komise po dobrém uvážení a prozkoumání doporučuje sjezdu schválení této zprávy . Kádrová komise si

bere za úkol čerpat ze všech poznatků, kterých při své práci nabyla, a pracovat k uskutečnění správné kádrové politiky. ( Bouřlivý potlesk .)

Zápotocký: Kdo souhlasí s podanou zprávou mandátové ko mise ?

Konstatuji, že zpráva mandátové komise byla sjezdem jednomyslně přijata.

Zpráva volební komise Zápotocký: Zprávu volební komise podá soudruh Bruno Köhler. ( Bouřlivý potlesk, volání ve všech řečech: „Ať žije soudruh Köhler!“) Köhler: Soudruzi a soudružky! Celé jednání sjezdu ukáza lo , jak jednotná a semknutá je Komunistická strana Česko slovenska. Buržoazie, reakční socialističtí vůdcové, fašisté

ražení takového Stříbrného, Henleina očekávali, prorokovali, že na VII. sjezdu KS se bude odehrávat bitva o Gottwalda, pro, nebo proti Gottwaldovi. Celé jednání sjezdu dokázalo,

že není sporu o Gottwaldovu linii, ne pro a ne proti, nýbrž že všichni jsme a chceme být gottwaldovci ! ( Bouřlivý potlesk.) Tak jednotná jako jednání sjezdu byla, soudruzi a soudružky, i práce volební komise. Také ve volební komisi ukázala se semknutost celé strany a její pevné seskupení kolem soudruha Gottwalda, kolem vyzkoušených funkcionářů vedení strany. Vo lební komise vypracovala pro sjezd strany návrh na ústřední výbor, tedy na vedení strany, které má mít 50 členů . Kromě

toho vypracovala volební komise návrh na devitičlennou ústřední revizní komisi.

Soudruzi! Práce volební komise byla velmi ztížena tím , že měla vybrat lidi, vyzdvihnout do ústředního výboru sou druhy, kteří v něm bezpodmínečně být musí, resp. omezit UV na určitý počet, na 50, neboť ukázalo se, soudruzi, že Komunistická strana Československa má tak mnoho dobrých a vyzkoušených bolševických funkcionářů , že bychom mohli po

stavit ÚV o 100, 200, ba i více členech . Ve volební komisi byly 389

zastoupeny všechny delegace. Přezkoušeli jsme pečlivě ná vrhy, které zde předkládáme. Poradili jsme se současně o všech jednotlivostech u těch soudruhů, kteří jsou volební komisí navrhováni. Při vypracování návrhů na ústřední vý . bor použili jsme také našich nových metod naše kádry pře zkoumávat kádrovou komisí. Mohu proto prohlásit, že volební komise předkládá sjezdu své návrhy s největší svědomitostí. Pro výběr soudruhů do nového ústředního výboru byla pro nás rozhodující řada hledisek . Samozřejmě prvým hle diskem , z něhož se výběr kandidátů do ústředního výboru

musí dít, je, aby pro ústřední výbor byli zvoleni nejlepší lidi strany. Druhé hledisko bylo, že vezmeme do ústředního vý . boru funkcionáře vyzkoušené činy a že především vezmeme do nového ústředního výboru ony vyzkoušené stranické funkcionáře , kteří ve starém vedení strany dokázali činem , že

jsou schopni vést stranu a že jsou s to orientovat a vést stranu v duchu usnesení KI, v duchu Dimitrovově. Sáhli jsme proto pro nový ústřední výbor nejdříve zpět k oněm kádrům ze sta rého ústředního výboru , které jsou vyzkoušeny praktickou

prací a mohou být proto navrženy s nejlepším svědomím . Šlo nám dále o to, abychom vybrali nejlepší funkcionáře z krajů , okresů , závodů , z jednotlivých míst a vesnic a spojili je se starým vyzkoušeným kádrem ze starého vedení strany. Vycházejíce z tohoto hlediska a vzhledem ke kvalitě připra vili jsme sestavení našich návrhů. Současně, soudruzi, muse li jsme samozřejmě jako volební komise, která má navrhnout

vedení strany, pro stranu, jež je avantgardou dělnické třídy , vzít v úvahu, aby byl bezpodmínečně zajištěn proletářský charakter vedení strany. Podle návrhů, které předkládáme, vyhlíží sociální složení navrhovaných takto : 7 z 50 jsou inte lektuálové, 5 z 50 jsou úředníci, malí úředníci, kteří také v kanceláři sedí a pracují, 3 z nich jsou malorolníci aa 35 z 50 jsou dělníci a dělnice. (Potlesk.) 35 z 50 kandidátů jsou proletářského původu, z proletářského prostředí a zaručují nám beze vší pochyby proletářský cha rakter našeho nového vedení strany. Dále bylo pro nás velmi důležité, aby ústřední výbor byl složen tak, aby soudruzi, pracující za účelem vedení strany, denně bezprostředně

v centru , v Praze, byli co nejúžeji spojeni se závody, s místy, 390

okresy a kraji. Z toho důvodu jsou námi předkládané návrhy takové, že z 50 navržených jen 15 pracuje bezprostředně

v Praze aa 35 je stranicky činno Vv okresech , krajích, závodech a místech . Myslíme, že také tím je zajištěno bezprostřední spo S

jení ústředního výboru s hnutím dole. Jsme hrdi na to, že jsme sjednotili v naší straně všechny národy. ( Potlesk .) Dokázali jsme tím, že jsme internacionalisty činu, a návrhy na nový ústřední výbor, které předkládáme, dokazují taktéž, že jsme

internacionalisty činu, neboť předkládáme návrhy s takovým složením vedení strany, že je v nich také demonstrována me zinárodní jednota. Z tohoto hlediska navrhujeme, aby bylo v ústředním výboru 28 soudruhů české národnosti a 22 sou druhů příslušníků potlačených národů v tomto státě . Z přísluš níků nečeských národů je 11 Němců, 5 Slováků, 3 Madaři, 2 Ukrajinci a 1 Polák.

Obtíž byla připravena volební komisi při návrzích na slo žení ústředního výboru tím, že jsme nemohli navrhnout do ústředního výboru dostatek funkcionářek. Navrhujeme ústřední výbor, v němž je o jednu ženu více, než tomu bylo na posledním sjezdu. Stále je to však ještě málo funkcionářek. Je tomu tak, jak to řekla zde soudružka Hodinová, že zaned báváme výchovu našich soudružek k vedoucím funkcionář kám. V návrzích , které předkládáme, je obsaženo 5 soudružek . To nám připomíná, že po tomto sjezdu musíme usilovat sku tečně daleko energičtěji, abychom vychovali soudružky ve ve

doucí funkcionářky ve všech orgánech strany. Soudruzi, sou hlasili jsme nadšeně s řečmi, v kterých se říkalo , že musíme

získat pracující ženy pro naši stranu, že je musíme prosazo vat do vedoucích funkcí v naší straně. Musíme se tím více

starat, aby příští sjezd byl určitě s to navrhnout ne 5, nýbrž nejméně 15—20 soudružek do ústředního výboru. (Potlesk.) Souhlasili jste všichni nadšeně s referátem soudruha Ko peckého o získání mladé generace pro socialismus. Ani ve vo lební komisi jsme nenechali tuto otázku bez pozoru . Návrhy,

které předkládáme, obsahují, že má být volena za členy ÚV celá řada soudruhů , kteří jsou aktivními pracovníky v Komso molu a po linii mládeže. Kromě toho navrhujeme zvolit do ÚV strany politického vedoucího, politického sekretáře Komso molu .

391

Náš Komsomol prohlásil, že chce zachovat nejlepší spo jení s8 komunistickou stranou, prohlásil, že budou určeni ještě dva soudruzi vedle politického sekretáře, kteří budou tvořit každodenní spojení se stranickým vedením a zúčastní se bez prostředně jeho práce. To jsou hlavní hlediska, z nichž komise vycházela při ná vrzích, které zde předkládáme. Jsem přesvědčen, soudruzi,

že sjezd strany zvolí nové vedení strany tak jednomyslně a semknutě, jako předtím zaujal stanovisko k politickým pro blémům. Jsem přesvědčen, že sjezd zasadí jednomyslnou

volbou ÚV hlučný políček všem těm, kteří doufali, že v na šich řadách se rozpoutají hádky a spory. Jsem přesvědčen,

že jednotnou volbou Ú V udělíme všem nepřátelům pracují cího lidu náležitou odpověď. ( Potlesk .) Nyní mi, soudruzi, dovolte, abych přednesl jednotlivé návrhy, které byly připraveny volební komisí sjezdu. Jako prvého člena ÚV aa vedoucího politického sekretáře

KSČ navrhuje volební komise soudruha Klementa Gottwalda. (Bouřlivý potlesk , volání: „Ať žije soudruh Gottwald !" , opa kuje se znovu a znovu česky, německy, slovensky, madarsky , ukrajinsky a polsky. Pak čte soudruh Köhler jména soudruhů a soudružek navrhovaných volební komisí za členy nového ústředního výboru . Je neustále přehlušován potleskem a ova cemi, jež delegáti připravují navrhovaným .) Soudruzi a soudružky! To je všech 50 návrhů, jež jménem volební komise předkládám plénu. (Nyní předčítá i návrh na ústřední revizní komisi.)

Volební komise navrhuje ke konci, aby o předložených návrzích bylo hlasováno aklamací.

To jsou všechny návrhy, jež mám předložit. Žádám sjezd strany, aby návrhy komise přijal. ( Bouřlivý potlesk .)

392

Volba ústředního výboru KSČ a ústřední revizní komise

Zápotocký: Delegace slovenská, ukrajinská, pražská a teplického kraje navrhují, aby o kandidátech ÚV a kon trolní komise bylo hlasováno en bloc. Kdo schvaluje tento návrh ? Kdo je proti ? ( Nikdo.) Kdo se zdržel hlasování ? (Ni

kdo.) Návrh se schvaluje. (Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk.) Přikročíme nyní k hlasování o návrhu na ústřední výbor a ústřední revizní komisi. Kdo schvaluje ten návrh ? ( Hlasuje se.) Kdo je proti ? (Nikdo .) Kdo se zdržel hlasování ? (Nikdo .)

Konstatuji, že návrh ústředního vedení i kontrolní komise byl celým sjezdem přijat jednomyslně. ( Bouřlivý potlesk.)

Zpráva organizační aa návrhové komise Zápotocký: Zprávu návrhové komise podá soudruh Ši roky.

Široký: Komise navrhuje VII. sjezdu, aby rezoluce před ložená k 3. bodu denního pořádku byla v zásadě schválena. Návrhová komise obdržela 535 návrhů z různých krajů, okresů a míst. Vzhledem ke krátkosti doby se návrhová ko

mise usnesla předložit sjezdu všechny došlé návrhy písemně.

K písemným návrhům návrhová komise zaujala své stano visko a žádá, aby sjezd strany toto stanovisko schválil. Současně navrhuji jménem návrhové komise, aby předsed nictvo sjezdu dalo o návrzích označených č. 1–30 hlasovat.

Zpráva návrhové komise byla rozdána všem delegátům pí semně. Prosím , aby tato zpráva návrhové komise byla schválena .

Zápotocký: V prvé řadě je tu návrh návrhové komise, který se týká rezoluce k 3. bodu denního pořadu, k zásadám ká drové politiky. Kdo souhlasí s návrhem návrhové komise ? Kdo je proti ? ( Nikdo .) Kdo se zdržel hlasování ? (Nikdo.) Rezoluce k 3. bodu denního pořadu o kádrové politice je v zá sadě přijata .

393

Hlasování o návrzích

Přikročujeme k hlasování o návrzích, které došly sjezdu. Dám hlasovat, jak návrhová komise jejich přijetí nebo za

mítnutí sjezdu doporučuje. Návrh č . 1

Místní skupina KSČ v Třebíči navrhuje zřízení nové kraj ské organizace se sídlem v Třebíči. Podle návrhu místní sku piny do nového kraje se sídlem v Třebíči by náležely tyto okresy : Jihlava, Dačice, Moravské Budějovice, Jemnice, Tře bíč, Velké Meziříčí, Velká Byteš, Náměšť, Moravský Krumlov, Hrotovice .

Návrhová komise navrhuje sjezdu strany tento návrh

místní skupiny KSČ Vv Třebíči zamítnout. Rozdělení kraje z hlediska politického zpracování

všech vrstev pracujícího lidu je účelně provedeno. Usku tečnění návrhu by vedlo k rozdělení Českomoravské

vysočiny, čímž by bylo znemožněno jednotné vedení pro území, které v důsledku své sociální struktury to vyžaduje.

Návrh č . 2

Obvodní konference KSČ v Třešti navrhuje zřízení nového kraje se sídlem v Jihlavě a oddělení tohoto území od ně

meckobrodského kraje. Současně navrhuje, aby poslanec zvolený za jihlavskou župu se usídlil v Jihlavě. Návrhová komise doporučuje sjezdu návrh na zřízení nového kraje v Jihlavě zamítnout s poukazem na to, že

hospodářská struktura Českomoravské vysočiny vy žaduje, aby kraj byl veden jednotně. Pokud jde o řešení vedení kraje z hlediska národnostního, navrhuje návrho vá komise pověřit nově zvolený ústřední výbor strany , aby společně s krajským vedením kraje Německý Brod tuto otázku vyřešil. 394

Návrh, aby poslanec zvolený za jihlavskou župu se usadil v Jihlavě, doporučuje návrhová komise zamít

nout vzhledem k nutnosti toho, aby poslanecké síly

strany byly využity podle účelnosti masové politické práce .

Návrh č. 3

Místní skupina KSČ ve Vítkovicích, kraj ostravský, na vrhuje vydávat čtrnáctideník , masový časopis pro henlei novské dělníky. List by měl antifašistický charakter a byl by určen k získání dělnických příslušníků Henleinovy strany

pro jednotnou frontu . Časopis má mít lidovou úpravu a levnou cenu .

Návrhová komise doporučuje sjezdu tento návrh v zásadě přijmout a pověřit nový ústřední výbor strany účelným provedením tohoto usnesení.

Návrh č. 4

Okresní vedení okresu Jablunkov, Třinec, Karviná, Šenov kraje ostravsko -těšínského navrhují, aby ústředí strany vě novalo větší pozornost polskému území při vydávání důle žité literatury, brožur aa důležitého materiálu . Návrhová komise doporučuje sjezdu tento návrh přijmout s doplňkem a rozšířením na území Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny a s tím, že sjezd strany apeluje

na veškeré organizace v územích uvedených potlačených národností, aby k rozšíření literatury vybudovaly a za jistily nutné předpoklady: vybudovat síť literárních důvěrníků, kolportérů a zajištění řádného placení do daného materiálu .

Sjezd strany současně ukládá celé straně vytvoření nutných předpokladů pro rozšíření literatury. 1 Správně ve Vítkově. 395

Návrh č. 5

Okresní vedení okresů Jablunkov, Třinec, Karviná a Šenov kraje ostravsko -těšínského navrhují, aby brožura vyšlá v čes kém jazyce, „ Jak pomoci zemědělskému lidu“, byla vydána v polském jazyce. Návrhová komise doporučuje sjezdu tento návrh před ložit nově zvolenému ústřednímu výboru strany k pro

jednání s ostravsko -těšínským krajským vedením , je-li tento návrh z hlediska nákladu proveditelný. Návrh Č . 6

Organizace KSČ ve Frýdku (kraj ostravsko-těšínský), krajská konference v Karlových Varech, krajská konference

kraje Teplice- Šanov a krajská konference kraje Praha -venkov navrhují vydávání nového časopisu pro komunální pracov níky. Návrhová komise doporučuje sjezdu návrh uvedené organizace a krajů předložit nově zvolenému ústřední

mu výboru k projednání. Nově zvolený ústřední výbor nechť zkoumá, jsou - li dány podmínky pro vydávání zvláštního komunálního časopisu vzhledem k národ nostnímu složení a vzhledem k okolnosti, že dosud vyšlé komunální časopisy, jakož i komunální přílohy různých časopisů musely být zastaveny v důsledku nedostateč ného odběru a značného deficitu . Nechť nově zvolený ústřední výbor zkoumá, není-li možno těmto návrhům vyhovět na základě zřízení komunálních příloh ve vy . cházejících časopisech a orgánech .

Návrh Č . 7

Místní skupina KSČ v Dětmarovicích navrhuje rozvinutí akce za provedení voleb do okresních nemocenských pojišťo ven a úrazových pojišťoven. Návrhová komise doporučuje sjezdu tento návrh 396

přijmout s upozorněním , že KSČ vede soustavně boj za demokratická práva a za práva pojištěnců v sociál ních institucích . Nově zvolený ústřední výbor má zkou mat, má - li být vedena speciální akce za vypsání voleb do uvedených pojišťoven. Návrh č. 8

Některé organizace kraje ostravsko-těšínského a organi zace KSČ ve Starém Městě navrhují, aby ženy v domácnosti platily nižší příspěvek , a to 25 hal.

Dále navrhujekrajská konference kraje Teplice- Šanov, aby nezaměstnaní, kteří nedostávají více než 30 Kč týdenní podpory , platili příspěvek 30 hal. týdně, dělníci omezeně pracující příspěvek 50 hal. týdně a dělníci plně zaměstnaní 1-2 Kč týdně. Návrhová komise navrhuje sjezdu uvedené návrhy zamítnout . Současně navrhuje v souvislosti s vydáním nových legitimací strany od 1. května 1936 potvrdit

usnesení V. a VI. sjezdu KSČ o členských příspěvcích, které zní:

Nezaměstnaní, ženy v domácnosti aa dělníci s platem do 100 Kč týdně

Kč - ,50

Kč 1 , osoby s platem od 100 do 300 Kč týdně Kč 2 , osoby s platem od 300 do 400 Kč týdně Kč 5 , osoby s platem od 400 do 500 Kč týdně 10 , Kč týd Kč ně osoby s platem přes 500 Současně přináleží těm krajům , které k ústřednímu

členskému příspěvku vybíraly zvláštní krajskou při rážku, právo, aby nadále krajskou přirážku vybíraly .

Snížení členských příspěvků by zeslabilo možnost strany splnit její velké politické i organizační úkoly . Návrh č . 9

Místní skupina KSČ v Českém Těšíně, kraj ostravsko-těšín ský, navrhuje další demokratizaci organizačního řádu strany. 397

Návrhová komise považuje tento návrh za bezpřed

mětný na základě předložené rezoluce, podle které se ústřední výbor pověřuje vypracovat nový organizační řád strany

Návrh č. 10

Okresní vedení v Ústí nad Labem a místní organizace

Prosetice navrhují vydávání masových brožur v ceně nepře sahující 1 Kč. Návrhová komise považuje tento návrh za bezpřed mětný, protože většina masových brožur vydaných ústředím strany je za cenu 1 Kč a cena těch, které pře sahují 1 Kč, musí být stanovena podle výrobního ná kladu .

Návrh č. 11

Krajská konference Teplice- Šanov žádá rozhodně sjezd strany, aby soudruzi poslanec Schenk a senátor Malík byli

na stálou spolupráci přiděleni do kraje Teplice- Šanov. Návrhová komise navrhuje sjezdu tento návrh za mítnout a pověřit ústřední výbor přidělit soudru hům poslancům аa senátorům funkce podle jejich schop ností a podle toho, kde a na kterém místě mohou nejlépe stranu spojovat s nejširšími masami pracujícího lidu . Návrh č . 12

Krajské konference kraje Teplice- Šanov a kraje Karlovy Vary navrhují založení široké masové organizace žen. Návrhová komise považuje tento návrh za bezpřed

mětný, protože dosavadní přípravy po této stránce od povídají uvedeným návrhům .

398

Návrh č . 13

Krajská konference Teplice - Šanov navrhuje, aby v člen ských legitimacích strany a na přihláškách strany byly vy tištěny úkoly strany, jakož i povinnosti členů strany.

Návrhová komise upozorňuje na to, že v nových legi timacích strany bude uveden citát Stalinův o úloze strany. Pokud jde o povinnosti členů, bude toto obsaženo v návrhu nového organizačního řádu strany.

Návrh č . 14

Krajská konference kraje Teplice-Šanov navrhuje, aby byla zřízena v říšském měřítku proletářská masová obrana. Návrhová komise navrhuje sjezdu tento návrh ode vzdat nově zvolenému ústřednímu výboru , aby tuto

otázku řešil v souhlasu s politickou rezolucí VII. sjezdu strany .

Návrh č. 15

Krajská konference kraje Teplice - Šanov navrhuje zří zení komunálního oddělení při ÚV KSČ. Návrhová komise konstatuje, že při starém ústředním výboru strany již komunální oddělení existovalo , avšak

o komunální práci v německých krajích se nedostatečně staralo . Ústřední výbor se pověřuje, aby v příštím obdo bí byl tento nedostatek odstraněn . Návrh č. 16

Krajské vedení v Liberci navrhuje zřízení rolnické komise při ÚV KSČ, v které by měli zastoupení němečtí soudruzi, a aby tato vydávala materiál v německé řeči více než dosud . Návrhová komise doporučuje sjezdu tento návrh

přijmout s upozorněním , že při ÚV KSČ zemědělské 399

oddělení existuje, ale o práci v německých oblastech se nedostatečně staralo. ÚV se pověřuje, aby v příštím období tento nedostatek odstranil.

Návrh č. 17

Krajské vedení Vv Liberci navrhuje, aby v rámci ústředního agitpropu byly sbírány materiály o sudetoněmecké straně, které mají být zpracovány a dávány referentům k dispo zici.

Návrhová komise navrhuje sjezdu tento návrh při jmout a pověřit nově zvolený ústřední výbor, aby v rámci nového agitpropu tento úkol provedl. Návrh č . 18

Krajské vedení KSČ v Liberci navrhuje vydávání rolnic kého časopisu pro německá území. Návrhová komise doporučuje tento návrh přijmout

a pověřit nově zvolený ústřední výbor jeho provede ním .

Návrhová komise současně doporučuje konstatovat,

že dnes ještě podmínky pro vydávání německého rolnic kého časopisu dány nejsou a že je třeba je teprve vyº tvořit.

Návrh č. 19

Krajská konference v Karlových Varech navrhuje, aby

kraji Karlovy Vary byl přidělen jeden poslanec na 3 dny v týdnu pro veřejné schůze, konference aа intervence . Návrhová komise doporučuje tento návrh zamítnout s podotknutím na návrh řešení k návrhu číslo 11 kraje Teplice- Šanov.

400

Návrh Č . 20

Krajská konference v Karlových Varech navrhuje za úče lem zlepšení práce členů závodních výborů a rad vydávání bulletinu, který by dával praktické rady. Návrhová komise doporučuje sjezdu tento návrh přijmout a pověřit nově zvolený ústřední výbor prove dením tohoto úkolu .

Návrh č . 21

Okresní konference KSČ v Uherském Ostrohu navrhuje vy dávání malých letáčků čas od času, které by informovaly pracující lid o činnosti komunistických poslanců a senátorů a poslanců jiných politických stran. Návrhová komise doporučuje sjezdu upozornit okres Uherský Ostroh, že denní tisk strany soustavně přináší zprávy o činnosti komunistických poslanců a senátorů a že letáky strany se zabývají taktéž jejich činností.

Proto popularizace činnosti komunistických poslanců a senátorů je otázkou masového rozšíření denního tisku strany.

Návrh č. 22

Okresní konference KSČ v Uherském Ostrohu navrhuje, aby byly konány v krajích neb okresech kursy. Návrhová komise poukazuje na rezoluci o kádrech , která ukládá organizovat soustavné školení ve všech místech , okresech i krajích .

Návrh č. 23

Frakce Levé fronty upozorňuje na naléhavou nutnost zvý šit práci mezi středními vrstvami, zejména mezi zaměstnanci a úředníky, a prohlašuje za nutno neomezovat tuto práci 26 Protokol

401

na malé a počtem slabé organizace kulturní, event. frakce organizací odborových, ale věnovat jí zvláštní síly, vybavené

dostatečnými prostředky i možnostmi organizačními. Návrhová komise doporučuje sjezdu k přijetí a pověřit

nový ústřední výbor jeho provedením . Návrh Č . 24

Frakce Levé fronty navrhuje: Ve vědomí, že VII. kongres KI ukládá i naší straně od vážnou politiku, nelekající se ani široko založených manévrů na cestě k našemu revolučnímu cíli; a ve vědomí, že tím

nezbytnější je upevnit ve stranických masách marxisticko

leninské učení jako nesmlouvavou základnu celé politiky naší strany, žádáme, aby sjezd strany uložil ústřednímu agitpropu postarat se v nejbližší době o vydání níže uvede ných publikací v nákladu opravdu masovém a v ceně nejli dovější: 1. V. I. Lenin , Stát a revoluce – jako jádro komunistic kého učení o státu a našem poměru k němu. 2. V. I. Lenin, Výbor jeho článků a tezí ke světové válce 1915 až 1917 jako jádro komunistického učení o válce a na šem poměru k ní. 3. V. I. Lenin , Hrozící katastrofa — jako základní návod

pro vypracování naší propagandy cesty z krize a programu politiky jednotné fronty v perspektivě jejího rozmachu. Návrhová komise nedoporučuje v navrhované formě

přijmout a [doporučuje] řídit další vydávání marxistic ko - leninské literatury dle směrnic v rezoluci o kádrech

a v souhlase s politickou rezolucí VII. sjezdu KSČ. Návrh č . 25

Frakce Levé fronty navrhuje: Považujeme za svou povinnost upozornit na fakt, že naše strana aa revoluční hnutí v Československu vůbec nemají žádné teoretické revue, takže nejasné problémy nejsou vysvětlo 402

vány a rozebírány. Časopis „ Plamen “ úkol takové revue zdaleka neplní a vychází místo 14denně – čtvrtletně. Proto

připomínáme náš plán předložený ústřednímu agitpropu v září minulého roku vydávat teoretickou revue jako měsíč ník ve skutečně revuální formě a se skutečně revuálním obsahem .

Návrhová komise nedoporučuje přijmout, ale na vrhuje pověřit nově zvolený ústřední výbor, aby se staral o pravidelné vycházení „ Plamene “ . Návrh č . 26

Nuselské obvodní vedení KSČ navrhuje, aby zákon na obranu státu byl co nejdříve vydán jako brožura pro naše organizace a socialistické dělníky. Návrhová komise navrhuje tento návrh v původním znění zamítnout. Nově zvolený ústřední výbor se pově

řuje, aby stanovisko strany k tomuto zákonu předne sené v řečech poslanců bylo vydáno ve formě letáku. Návrh č . 27

37 delegátů kraje severozápadních Čech navrhuje: 1. Sjezd se usnáší aa ukládá ústřednímu výboru , aby uspo řádal v Ústí nad Labem 17. května s vynaložením všech sil chystaný „ Lidový den za práva pracujícího lidu v Sudetech “ . 2. Aby přikročil k decentralizaci masové akce jen tenkrát a eventuálně později v jednotlivých krajských oblastech, jestliže určité okolnosti jako zákazy vzdor několikerému odkladu atd . by učinily nezbytným decentralizaci. Návrhová komise navrhuje odmítnout návrh na pro vedení ústřední akce 17. května v Ustí nad Labem .

Návrhová komise souhlasí s tím, aby kraje o letnicích provedly krajské nástupy.

403

Návrh č. 28

Okres prostějovský navrhuje VII. sjezdu KSČ, aby pověřil ústředí strany ustavením živnostenského oddělení, které by

co nejdříve vypracovalo program pro záchranu živnostníků dle vzoru zemědělského programu.

Návrhová komise navrhuje tento návrh přijmout

a pověřit nově zvolený ústřední výbor jeho provedením . Návrh č. 29

Obvody Praha III až IV navrhují VII. sjezdu, aby nově

zvolený ÚV KSČ uvážil a řádně projednal otázku kádrové politiky a vydal usnesení o zřízeníkádrové komise, která by měla za úkol nejenom prozkoumávat kádry, ale také je upevňovat . Aby v této komisi byli soudruzi jak krajští funkcionáři, tak dělníci z obvodů a okresů .

Návrhová komise považuje uvedený návrh za bez předmětný. Linie kádrové politiky a otázka vydání legitimací byla řešena usnesením ÚV KSČ ze dne 24. až 26. února t. r.

Návrh č . 30

Pracovníci z masových organizací v Mukačevě navrhují založení nové organizace Fronta 1nadarských pracujících , kterážto organizace, přizpůsobujíc se speciálním poměrům , mohla by sjednotit masy přináležející k národnostním men šinám , odtáhnout je z vlivu reakce a vést je do boje proti

fašismu a pro pokrok proti národnostním , kulturním a hospo dářským křivdám madarské menšiny. Návrhová komise doporučuje tento návrh zamítnout.

Boj maďarského pracujícího lidu proti fašismu, za socia lismus vede KSČ . Pokud navrhovatelé mají na zřeteli založení madarské kulturní organizace, doporučujeme proti tomu ničeho nenamítat.

404

Návrhy 1 až 30 jsou hlasováním jednomyslně schváleny či zamítnuty podle návrhů návrhové komise.

Jednomyslně je schválen i návrh rezoluce o organizačním řádu strany

Zpráva politické komise Zápotocký: Zprávu politické komise podá soudruh Klima. Klíma : Soudruzi, politická komise jednala za předsednictví soudruha Gottwalda o celé řadě návrhů , jež došly od dele gátů. Je nutno vyzdvihnout, že všechny návrhy nesly se duchem VII. sjezdu KSČ, že strana je úplně jednotná, tak jednotná jako snad dosud nikdy. Také jednání politické komise tuto jednotu plně potvrzuje. Rezoluce k 1. bodu denního pořádku je novým typem

sjezdového dokumentu. Nechce být naučným slovníkem , který by na velkém počtu stran analyzoval a líčil všechny podrobnosti současné světové hospodářské a politické situace. Chce především vyzvednout nejdůležitější fakta pro pracu

jící lid, chce být a musí být programem , praktickou pomůc kou, bojovnou směrnicí nejen nám delegátům, nýbrž každé organizaci, každému členu a pracujícímu člověku. Rezoluce ukazuje pracujícím masám především na to nejdůležitější: jaké nebezpečí nám hrozí, jak se mu bránit, jak a zač vytvořit jednotnou frontu a lidovou frontu . Jak upevnit a posílit komunistickou stranu , která musí být její hybnou pákou. Vzhledem k takovému pojetí rezoluce odmítla politická ko

mise jednomyslně návrh došlý z pléna, aby rezoluce byla nabita celými desítkami dalších problémů a analýz, které bezprostřední vztah k boji pracujícího lidu nemají. Pokud jde o konkrétní obsah, politická komise navrhuje ke kapitole IV konkrétně řadu stylistických oprav ve smyslu celé řady podaných návrhů a vypracovat, jasněji formulovat důsledky kapitulace před Hitlerem pro německý pracující lid Československa.

Ke kapitole V: Aby v poslední větě, kde se mluví o tom, co

všechny reakcionáře spojuje, byla uvedena snaha buržoazie 405

o zvýšení sociálního útlaku pracujících mas a jejich společná snaha po změně zahraniční politiky. Ke kapitole VII: Uvést jako hlavní podmínku udržení mí

ru semknutí všech mírumilovných sil ve státním a meziná rodním měřítku .

Ke kapitole VIII : Jednotná fronta a lidová fronta stůj co stůj.

Ke kapitole IX : Otázka zvýšení mezd, rozdělení statkář ské, zbytkařské, církevní a státní půdy. Ke kapitole X : Vyzvednout otázku kultury a její obrany

před fašistickým barbarstvím a amnestii pro všechny proti fašistické vězně a za všechny činy vyplývající ze sociálních zápasů pracujícího lidu. Ke kapitole XIV: K zestátnění zbrojařského průmyslu do datek o demokratické kontrole zbrojařské výroby, obchodu zbraněmi a znemožnění spekulace. Ke kapitole XXII : Několik dodatků týkajících se práce mezi ženami.

Politická komise doporučuje, aby návrh rezoluce k 1. bodu denního pořadu byl přijat a předán nově zvolenému ÚV k defi nitivní redakční úpravě ve smyslu návrhů politické komise. Soudruzi, nálada na našem sjezdu po celé 4 dny byla velmi nadšená. A chceme-li být věrni tomuto duchu, musíme okamžitě započít s plněním všeho, co je obsaženo v našich rezolucích o jednotné frontě a lidové frontě, musíme si slíbit, že to musíme stůj co stůj provést. A docílíme- li toho, dou fám , že příští náš sjezd se bude moci konat ne na Smíchově v Národním domě, ale že se bude moci konat v tom našem Kremlu , na Hradě.

Zápotocký: Dávám hlasovat o zprávě politické komise . Kdo souhlasí s návrhy ? ( Návrh politické komise jednomyslně přijat.)

Politické komisi byl dodán návrh ústřední komunální ko mise o komunální práci strany. Politická komise doporučuje předat tento návrh nově zvolenému ÚV. (Schváleno .)

Zápotocký: Politická komise dále navrhuje, aby VII. sjezd vydal provolání k 1. květnu : 406

Jednotný a lidový 1. máj

C

odpověd Hitlerovi a jeho domácím spojencům ! Mír je ohrožen !

Svět se rozestupuje na dvě fronty

-

na frontu míru a vál.

ky. Šest měsíců již nevinný habešský národ hájí svoji neod vislost proti válečnému útoku italského fašismu. Hitlerovský fašismus v Evropě, stejně jako japonský im perialismus v Asii organizují horečně válečné síly světa k ná poru na mírové a socialistické dílo Sovětského svazu. Východ a střed Evropy mají být obnaženy pro válečný útok němec kého fašistického imperialismu.

Republika je ohrožena Hitlerem , maďarským a polským fašismem . Národům Československa hrozí svrchované ne

bezpečí, že budou válkou a násilím přivedeny do otroctví fašistických států. Ve chvíli, kdy lid úzkostlivě myslí (na to) , jak chránit mír, jak ubránit existenci národů a republiku proti náporu reakčního fašismu, hrstka nejčernějších, nejreakčnějších živlů u nás myslí jen na svoje zisky. Na zisky myslí, když, šilhajíc k Berlínu, Budapešti a Varšavě, usiluje rozrušit přá

telský svazek Československa se Sovětským svazem. Na své zisky myslí, když v okamžiku svrchovaného nebezpečí pro republiku zvyšuje vykořisťování dělníků, rolníků , živnost níků a všeho pracujícího lidu. Na své zisky myslí, když ná rodnostně utiskuje pracující lid nečeských národů a vydává jej napospas agitaci Hitlerů, Horthyů a Becků a jejich vnitřních spojenců. Na zisky myslí, když pod záminkou obra ny republiky spoutává svobodu a šlape práva pracujícího lidu. Dělnické třídě a lidu všech národů Československa připadá dějinná úloha zkřížit zradu reakce a vystoupit jednotně pro účinnou obranu míru, pro obranu národů a pro obranu re

publiky proti Hitlerovi. Veliká tradice 1. máje, naplněná z minulosti duchem veli kých bojů za demokratická práva, svobodu, mír a za mezi národní sbratření, nikdy tak důrazně nevyzývala proleta riát a pracující masy k demonstrování jejich jednotné bojovné síly jako 1. máje 1936. Letošní 1. máj musí být odpovědí Hitlerovi na jeho válečné 407

záměry a výstrahou jeho vnitřním spojencům . Proletariát a pracující masy musí 1. máje demonstrovat jednotnou vůli k nejrozhodnější obraně proti Hitlerovi. Musí však zároveň 1. máje jasně říci, že obrana proti Hitlerovi znamená: dát práci a chleba pracujícím , rozšířit práva a svobody lidu, uskutečnit úplnou rovnoprávnost a bratrský svazek všech národů Československa,

přitisknout ke zdi vnitřní reakci a fašismus a všechny ka pitalistické utiskovatele !

VII. sjezd KSČ v pevném přesvědčení, že dává výraz žhavé touze celé dělnické třídy a nejširších vrstev pracují cího lidu všech národů Československa, obrací se jménem

všeho členstva a organizací KSČ na vedení socialistických stran, na jejich organizace a jejich členy, jakož i na jejich

odborové organizace s výzvou na uspořádání jednotných projevů 1. máje. Nechť zahraniční fašismus, Hitler, Horthy a Beck a jeho spojenci u nás doma, nechť reakce aa všichni kapitalisté jasně poznají, že ať cokoli nás rozděluje, v jednom jsme zajedno : v boji za mír, v obraně proti Hitlerovi, jeho spojencům doma a v boji za chléb a práva.

Nastupne proto ihned k společnému organizování jednot ných májových manifestací v závodech, organizacích, místech i okresech .

Organizujme na 1. máje společné srazy, společné průvody a společné projevy ! Nechť nad jednotnými průvody vlají prapory všech socia

listických stran, nechť ze společných tribun mluví jejich zástupci.

VII . sjezd KSČ obrací se zároveň na všechny organizace

pracujícího lidu, které jsou pro mír, proti fašismu a pro obranu republiky, s výzvou, aby se s lidovými masami, se svými prapory , ve svých krojích a uniformách a se svými řečníky zúčastnily jednotných dělnických manifestací na 1. máje. Jednotný a lidový 1. máj by byl nejen nejpádnější odpo vědí Hitlerovi a československým hitlerčíkům , ale znamenal by posun vnitropolitického vývoje doleva ve prospěch lidu, po příkladu Francie a Španělska. 408

Dělníci, rolníci, živnostníci, všichni pracující!

1. máje nikoli roztříštěně a v stranicky rozdělených prů vodech, nýbrž jednotně a společně s komunisty demon strujte:

Za mír, za upevnění přátelského mírového svazku Česko slovenska se Sovětským svazem !

Za obranu republiky proti Hitlerovi, proti zahraničnímu fašismu a jeho vnitřním reakčním spojencům ! Za úplnou rovnoprávnost a za bratrský svazek všech ná rodů v Československu !

Za práci, chléb, půdu a svobodu ! Za socialismus ! V Praze dne 14. dubna 1936

VII. sjezd Komunistické strany Československa (sekce Komunistické internacionály) Vážení soudruzi, kdo je pro to, aby toto provolání bylo schváleno ? (Jednomyslně schváleno.) Předsednictvo navrhuje sjezdu

projev solidarity VII. sjezdu KSČ s bojem rakouských antifašistů S největším obdivem a účastí sledujeme hrdinné zápasy rakouské dělnické třídy a její komunistické strany, bojující za nejtěžších podmínek proti krvavé heimwehrské klerikální diktatuře, která vybudovala svoji moc na potocích dělnické krve v únoru 1934. Zvláště se těšíme 2z pokroků akční proti fašistické jednoty budované ve svazku s rakouskými revo lučními socialisty .

Dnes, kdy hitlerovské dobyvačné plány ohrožují všechny národy střední Evropy a v prvé řadě i Rakousko, prohlašu jeme, že dělnická třída a všichni antifašisté v Československu vidí skutečnou záruku jak vůči podmanění Rakouska Hitle rem, tak i proti znovunastolení Habsburků jedině v demo kratických a protifašistických silách rakouského lidu . Zničení posledních zbytků demokratických práv v Ra kousku, krvavé zdeptání rakouského proletariátu , politika fašistického režimu, vydávající Rakousko v závislost na 409

Mussoliniho Itálii a připravující cestu k návratu Habsburků, to vše jen zvyšuje nebezpečí války, ničí předpoklady a síly nezávislosti Rakouska a míru . Pod záminkou obrany proti

Hitlerovi zaváděná všeobecná branná povinnost v Rakousku povzbudí fašistické Maďarsko k následování, zvýší jen celko vou nejistotu aa válečné napětí ve střední Evropě. V zájmu obrany míru aa nezávislosti malých států a národů ve střední Evropě manifestujeme svoji bratrskou solidaritu 8 rakouským proletariátem a antifašisty v jejich boji proti Hitlerovi, Mussolinimu, Schuschniggovi a nebezpečí nastolení Habsburků.

Pranýřujeme snahy české reakce a onu politiku české bur žoazie, která v jednání se Schuschniggem usiluje o sblížení

Československa s „ římským blokem “ pod vedením fašistické Itálie, která podporuje fašistický režim v Rakousku, smířila by se i s nastolením habsburského vévody ve Vídni. Národo vé Československa, kteří po staletí trpěli pod panstvím habsburských katanů a tyranů, odmítají s největším rozhoř čením tyto reakční snahy a budou je co nejenergičtěji potírat. Žádáme naopak velmi důrazně, aby čs. zahraniční politika

se orientovala na podporu demokratických a antifašistických a

sil v Rakousku, které bojují proti nastolení Habsburků ,

které potírají politiku Schuschnigga neschopnou bránit se hitlerovským plánům, které si přejí zařazení Rakouska do systému kolektivní bezpečnosti v Evropě, opírajícího se o mí rovou politiku SSSR . Jen důsledná a plná demokratizace Rakouska, poskytnutí

nejširších demokratických svobod lidu, vymanění se z pod ručí fašistické Itálie, přimknutí se k mírové politice Sovět ského svazu, nejužší spolupráce a vzájemná podpora demo toť cesta, jak kratických sil všech států střední Evropy zajistit nezávislost Rakouska vůči Hitlerovi, zamezit znovu nastolení Habsburků, zajistit mír ve střední Evropě.

Ať žije protifašistická fronta všech národů střední Evropy

v boji proti hitlerovským podněcovatelům války! Pryč s Hitlerem i s Habsburky a jejich pomocníky z řad reakce všech národů !

Ať žije mírová politika SSSR, která je záštitou nezávislosti malých států a národů ! 410

Ať žije hrdinný boj rakouského proletariátu za svržení fašistické diktatury ! Ať žije mezinárodní solidarita pracujícího lidu všech zemí střední Evropy ! ( Projev jednomyslně schválen.)

Zpráva odborové komise Krosnář : Zprávu odborové komise podá soudruh Zápo tocký

Zápotocký: Odborová komise po generální a podrobné diskusi o návrhu rezoluce a po nepatrných redakčních opra vách, které se nijak nedotýkají obsahu, doporučuje jedno myslně rezoluci sjezdu k schválení.

(Návrh rezoluce jednomyslně schválen.)

Zpráva komise mládeže Krosnář: Zprávu komise mládeže podá soudruh Mirko Krejzl. Krejzl: Vážené soudružky a soudruzi ! Komise, která se podrobně zabývala sjezdu předloženým provoláním mládeži,

jednomyslně doporučuje VII. sjezdu KSČ zásadně schválit předložený manifest, a sice jako provolání k české mládeži. A vzhledem k zvláštnímu postavení a potřebám mládeže v národnostně potlačených územích komise doporučuje na

šemu sjezdu, aby pověřil nově zvolený ústřední výbor KSČ, aby na základě referátu soudruha Kopeckého a v duchu předloženého manifestu vypracoval poselství VII. sjezdu KSČ : 1. mládeži sudetského území ; 2. mládeži slovenské ;

3. mládeži maďarské; 4. mládeži Zakarpatska . To znamená, že VII. sjezd KSČ se obrací zvláště k mládeži české, německé, madarské, slovenské a ukrajinské. Komise schválila několik doplňujících návrhů, které byly komisi jednotlivými delegacemi předloženy. Komise je však 411

toho mínění, že tyto návrhy nevyžadují, aby byly předloženy k rozhodování sjezdu. Proto komise doplňovací návrhy podá nově zvolenému ústřednímu výboru, aby byly použity při

vypracování námi navržených poselství. Naše komise jedno myslně doporučuje sjezdu k schválení tento návrh : „ VII. sjezd KSČ doporučuje nově zvolenému ÚV KSČ k úvaze vydat referát soudruha Kopeckého jako brožurku pro mládež v řeči české, německé, slovenské, madarské, ukrajinské a polské. “ Soudruzi, je jedna zásadní otázka, kterou se komise vážně

zabývala, a přišla k tomu názoru, že je nutno , aby celý od stavec manifestu, a sice odstavec „ Bojujeme za zajištění míru “ , byl přepracován. Komise je toho názoru, že stano visko k obraně Československa proti zahraničnímu a vnitřní mu fašismu musí být pozitivní, a sice v linii referátu sou druha Gottwalda.

Navrhuji, aby sjezd schválil všechna tato opatření předložená komisí mládeže.

(Zpráva a návrhy komise mládeže jednomyslně schváleny.)

Zpráva tiskové komise Krosnář : Zprávu tiskové komise podá soudruh Šverma. Šverma : Tisková komise dvakrát jednala o záležitostech tisku a navrhuje předně, aby sjezd mobilizoval celou stranu a celou dělnickou třídu proti hrozícímu zastavení komunistic kého tisku . Žádá, aby náš sjezd naplnil celou naši stranu tou vůlí, kterou dovedla ukázat francouzská strana, která proti

všem protivenstvím z ústředního orgánu KSF ,,l'Humanité“ učinila velkého mluvčího francouzského lidu, a aby tak

celý sjezd, všichni naši soudruzi, všechny naše organizace postavili se na obranu revolučního tisku. Aby mobilizovali k jeho obraně celou pracující třídu . Tisková komise jednala dále o obsahu tisku, konstatuje zlepšení politické linie, ale také ještě řadu nedostatků, a žádá, aby zprávy ze závodů, které skýtají řadu cenných poznatků, zaujímaly větší rozsah v tis

ku strany, a podává v tom směru návrhy ÚV. 412

Tisková komise zabývala se dále finanční otázkou tisku a především finančními obtížemi českého ústředního orgánu.

Konstatuje, že přes zvýšení nákladu náš tisk zápasí dále s obtížemi v důsledku četných konfiskací, v důsledku zákazu

rozprodeje po trafikách a v důsledku toho, že mu hrozí další těžký úder při zastavení tisku. Zkoumajíc tyto obtíže, komise navrhuje především mobilizaci celé strany a celé dělnické třídy pro tiskový fond „ Rudého práva“ . Tisková komise navrhuje ро

uvážení všech obtíží za druhé, aby cena centrálního orgánu

byla zvýšena z 30 hal. na 40 hal. a v neděli z 80 hal. na 1 Kč. Tisková komise je si vědoma, jak veliké oběti jsou žádány od dělníků, ale po prozkoumání celé situace, chceme-li od razit úder perzekuce, není jiného východiska, a proto komise podává tento návrh sjezdu. Pražská delegace odpovídá na hrozbu zastavení ,, Rudého práva “ tím, že závazně slibuje, že

postará se o zvýšení nákladu „ Rudého práva“ , že se postará o to, aby jeho náklad neklesl. Praha samotná předá tiskovému fondu 70 000 Kč. Jako výsledek svého jednání doporučuje komise sjezdu pověřit ústřední výbor, aby pracoval k další mu rychlému zlepšení rudého tisku v tom směru , aby byl

daleko více spojen se závody, s nezaměstnanými, s pracujícími masami vůbec, za druhé, aby v dělnickém tisku byla věno vána daleko větší pozornost otázkám vesnice a otázkám země dělců, za třetí, aby dělnický tisk zdokonalil své zpravodajství službou obrazovou a zprávami o všech událostech, aby rudý tisk byl daleko více spojen se závody pomocí široké sítě korespondentů, za čtvrté, aby náš rudý tisk naučil se psát řečí Gottwaldovou , řečí dělnickou, jasnou a srozumitelnou. To je první návrh tiskové komise. Druhý návrh týká se provolání ke všemu pracujícímu lidu , k celé straně . Provolání toto zní: Všem členům strany ! Všem proletářům ! Všemu pracujícímu lidu ! Soud vyslovil možnost zákazu veškerého denního tisku komunistické strany: „ Rudého práva“ , „ Ostravského dělnic kého deníku “ , „ Moravské rovnosti“ , „ Svobody “, „ Die Rote Fahne“ i „ Ľudového denníku “ . Fašistické a reakční noviny

vedou denně volně neslýchané štvanice proti celému dělnic kému hnutí, připravují půdu k rozhodnému útoku na veškerá 413

demokratická práva lidu a útočí nejhrubším způsobem proti Sovětskému svazu, který je jedinou pevnou baštou míru

i ochranou existence Československa. Henleinovské listy mo hou nerušeně u nás šířit hitlerovskou propagandu třetí říše , mohou vyvolávat pogromové nálady proti dělnickému hnutí a hanobit nejvýznačnější představitele Sovětského svazu. [ To vše je u nás dovoleno, ale zato' hrozba generálního zákazu postihuje všechen rudý dělnický tisk. Úloha rudého tisku]

Rudý náš tisk , který obětavě pomáhá všem dělníkům , pracujícím rolníkům i živnostníkům v jejich zápasech za lepší existenci. Rudý náš tisk, který přes veškeré protivenství hájí

demokratické svobody lidu a bojuje o to, aby se stmelily všechny demokratické a pokrokové síly k jednotné obraně proti fašismu a reakci. Rudý náš tisk, který důsledně odha luje válečné plány Hitlerů , Gömbösů i pilsudčíků, který všemi silami potírá fašistické spojence těchto paličů války v Československu, který bojuje o svobodu lidu i o svobodu všech národů Československa, a tak ukazuje cestu skutečné

obrany lidu i republiky proti zahraniční fašistické kontra revoluci .

Všichni do obrany !

[Perzekuce rudého dělnického tisku postihuje celé dělnické hnutí. Ona pomáhá reakci, ona posiluje snahy českosloven ských pomocníků Hitlera .] Proto v zájmu celé dělnické třídy

a všeho pracujícího lidu VII. sjezd KSČ vyzývá všechny dělníky a všechny pracující, aby se postavili jednotně na obranu rudého tisku. Aby jednotně protestovali proti perze kuci rudého tisku. Aby všemi prostředky propagovali úplnou svobodu všeho dělnického a protifašistického tisku, aby žá dali volný prodej rudého tisku v trafikách !

VII. sjezd KSČ vyzývá dělníky, aby na závodech i v místech vytvořili výbory na obranu dělnického tisku sdružující pro 414

letáře bez rozdílu politického přesvědčení, odborové skupiny i závodní výbory k jednotnému boji za ochranu dělnického tisku !

Třídní boj žádá oběti Stálé konfiskace, zákaz prodeje rudého tisku v trafikách i hrozící generální zákaz tisku postihují těžce jeho finanční základnu. Z dělnických grošů vyrostl náš rudý tisk aa dělnic kými groši musí bojovat proti tolika odpůrcům všestranně podporovaným finančními magnáty. Aby náš rudý tisk mohl i dnes vzdorovat úderům perzekuce, je třeba znovu apelovat na obětavost dělnické třídy. Sjezd se proto usnáší, aby byla od 1. června t. r. zvýšena cena ,,Rudého práva“, „ Ostrav „ ského dělnického deníku “ , „ Moravské rovnosti“ a „ Svobo

dy“ ve všední den na 40 haléřů a v neděli na 1 Kč ; sjezd se usnáší, aby byla okamžitě zahájena široká akce finanční

pomoci našemu rudému tisku ve formě sbírky pro Rudý

tiskový fond. Přijímaje tato usnesení, jichž provedení má zajistit náš rudý tisk v jeho boji proti všem nepřátelům lidu, VII. sjezd KSČ volá celou stranu do pohotovosti a vyzývá všechny proletáře i všechny pracující a pokrokové lidi, aby ze všech svých sil přispěli k finanční podpoře rudého tisku;

sjezd připomíná všem pracujícím lidem , že každá podpora rudého tisku je úderem proti reakci a posilou našeho velikého boje za mír, svobodu a chléb .

Zahajujeme kampaň za rozšíření tisku Náš rudý tisk je důležitou zbraní v tomto boji. Čím dále pronikne jeho hlas, tím rychleji budou padat všechny pře kážky, které dnes dělníky a pracující lid rozdělují, tím pevnější budou základy jednotné fronty dělníků a lidové fronty všech pracujících, která jedině může ochránit náš lid od hrůz fašismu, války a poroby. Proto se sjezd usnáší, aby byla všemi silami naší strany organizována získávací kampaň pro rudý tisk . 415

VII. sjezd KSČ vyzývá všechny členy strany, aby praco vali k tomu, aby náš rudý tisk se dostal do všech dělnických domácností ; sjezd vyzývá všechny proletáře i všechny pra cující a pokrokové lidi, aby se stali čtenáři a propagátory rudého tisku, důsledně a neohroženě bojujícího za jejich

zájmy a za jejich svobodu ! Všichni na obranu rudého dělnického tisku !

Všechny síly k jeho podpoře ! Rudý tisk do všech dělnických rodin !

VII. sjezd Komunistické strany Československa (sekce III. internacionály) Krosnář: Kdo souhlasí se zprávami a s návrhy tiskové ko mise ? (Zprávy a návrhy tiskové komise jednomyslně schvá leny .)

Závěrečná řeč soudruha Krosnáře

Na pódium k předsednictvu vstupuje skupina praporeční

ků. Delegáti povstávají a soudruh Krosnář uzavírá sjezd : Přikročujeme k ukončení sjezdu.

Především pokládám za povinnost vyslovit soudružský dík těm hostům , kteří se zúčastnili našeho sjezdu v zastoupení bra trských sekcí Komunistické internacionály, zástupci Komu nistické strany Anglie a zástupci Komunistické strany Řecka. Prosíme je, aby tlumočili svým stranám od VII. sjezdu KSČ nejvřelejší revoluční pozdrav a aby dělnictvu a pracujícímu lidu

svých zemí vyřídili pozdrav solidarity od proletariátu Českoslo venska. (Potlesk.) Dále děkujeme za všechny pozdravy, jež sjezdu byly zaslány nebo tlumočeny zástupci dělnických organizací i jiných organi

zací, korporací a instituci, a za všechny projevy, jež byly sjezdu zaslány našimi příznivci, zvláště spisovateli soudruhy Neu mannem, Vančurou atd . ( Potlesk.)

Posléze musím vyjádřit dík za účast na sjezdu našemu dra hému příteli profesoru Nejedlému. ( Bouřlivý potlesk.)

VII. sjezd KSČ uzavíráme jako historický mezník ve vývoji strany. Byl to sjezd v duchu Dimitrova, v duchu usnesení 416

VII. kongresu Komunistické internacionály. ( Bouřlivý po tlesk .)

Byl to sjezd gottwaldovský, představitelé revolučního hnutí Československa dokumentovali, že v nejúplnější svornosti a semknutosti stojí na cestě, kterou razil soudruh Gottwald. Sjezd

ukázal, že v gottwaldovském duchu představuje KSČ nejpevnější bolševickou jednotu revolučních bojovníků a nejpevnější svazek s dělnickou třídou a pracujícími masami. Necht'si dají fašisté

a reakcionáři zajít chuť na perzekuční štvanice proti KSČ a nechť se vzdá každý provždy myšlenek a nadějí na vnitřní

oslabování komunistických řad. KSČ je stranou nerozborné tvrdosti, kterou nic na světě nerozbije, poněvadž veliká myšlenka revolučního osvobozeníje schopna jen proletářské bojovníky spo jovat k zápasům na život a na smrt. Jsme si jako soudruzi věrni,

budeme si věrni a slibujeme věrnost všem , již nás vedou . Slibu

jeme nejoddanější věrnost vedení Komunistické internacionály a soudruhu Dimitrovovi. ( Bouřlivý potlesk .) Slibujeme nejod danější věrnost nově zvolenému ústřednímu výboru strany a sli

bujeme nejoddanější věrnost a nejupřímnější lásku našemu milému vůdci, zvolenému vedoucímu sekretáři KSČ soudruhu

Gottwaldovi. (Bouřlivý potlesk .) Soudruzi !

VII. sjezd naší strany byl mobilizací do jednotnéfronty pro letariátu aa do lidové fronty všech pracujících. Pracujme všemi

silami k tomu, aby v úspěších jednotné a lidovéfronty se Česko slovensko co nejdříve zařadilo za Francii a Španělsko. Sjezd naší strany byl sjezdem výzvy proti Hitlerovi. Nechť

vezmou hitlerovští paliči války na vědomí, že proletariát Česko slovenska je námi, komunisty, mobilizován do nejrozhodnější obrany proti náporu německého fašismu a proti zradě, kterou připravují českoslovenští spojenci Hitlerovi. Sjezd naší strany dokumentoval, že proletariát Československa je odhodlán k nej odhodlanější obraně proti Hitlerovi nejen proto, že dělnictvo chce bránit proti fašismu sebe, že chce bránit lid a všechny národy

Československa, ale i proto, že jsme na život a na smrt oddáni Sovětskému svazu, zemi socialistických vítězství, kterou chceme nejen za cenu všech obětí hájit, ale k jejímu štěstí a blahobytu chceme dospět také v této zemi. Soudruzi ! 27 Protokol

417

Manifestovali jsme na našem sjezdu svoji nejvřelejší lásku k Sovětskému svazu , k jeho Rudé armádě a manifestovali jsme

svoji nejvřelejší lásku k velkému vůdci pracujících celého světa soudruhu Stalinovi. Nechť nás k vítězství socialismu vede

génius Stalinův . (Bouřlivý potlesk. Volání ve všech jazycích : „ Ať žije soudruh Stalin !" ) Soudruzi !

Sjezdem byly nám dány veliké úkoly. Dostat se do čela nej širších mas lidu , do čela mladé generace, do čela národů Česko

slovenska v boji proti fašismu, za mír, v boji proti hladu, v boji za socialismus.

Nastupme bolševicky, tvrdě a nadšeně k plnění těchto úkolů pod vedením nově zvoleného ústředního výboru, pod vedením soudruha Gottwalda.

Ai žije KSČ, její ústřední výbor a její vůdce soudruh Gott wald !

Kupředu za vítězstvím !

Prohlašuji VII. sjezd KSČ za skončený. ( Bouřlivý potlesk. Šestijazyčně zaznívá „Internacionála “ .)

PĚT LET BOJŮ

od VI.. do VII. sjezdu KSČ Zpráva ústředního výboru KSČ k VII. sjezdu KSČ konanému 11. – 14 . dubna 1936

· Otištěno podle brožury „Pět let bojů od VI. do VII. sjezdu KSC “ .

Zpráva ústředního výboru KSČKVII. sjezdu KSČ konanému 11.-14. dub na 1936. Nákladem senátora Fr. Nedvěda, stran 77. Brožura byla kon fiskována na str. 11 , 13, 14, 16, 17, 19, 23, 24, 25 , 28, 29, 31 , 33 , 34, 35,

36, 49, 63. Odchylky od znění v ,, Protokolu VII. sjezdu KSČ“, Praha 1936, jsou vyznačeny v poznámkách .

Z brožury bylo pro toto vydání vynecháno: 1. Svolání VII . sjezdu , které je zařazeno na začátku ,,Protokolu “ . 2. Z doplňků brožury byla vy nechána část nazvaná ,, Soudruh Dimitrov o kádrech. Ze závěrečného

slova soudruha Dimitrova na VII. kongresu KI dne 13. srpna 1935 v Moskvě.“

|

Dáváme do rukou delegátů a celé strany zprávu ústředního

výboru KSČ za dobu od 11. března 1931 od posledního, VI. sjezdu až do dneška. V tomto mezidobí uplynulo pět let. Podáváme tu přehled bojů a práce KSČ za tuto dobu. Snažili jsme se zachytit nejdůležitější etapy situace, vývoje strany a dělnických bojů. Současně ukazujeme, jak se propracovávala politická linie a taktické problémy. V Praze 11. dubna 1936

Ústředí KSČ

Od VI. do VII. sjezdu KSC Od posledního, VI. sjezdu KSČ uplynulo pět let. (VI. sjezd KSČ se konal 7. - 11 . března 1931.) Těchto pět let je naplněno řadou velikých třídních bojů, bojů nezaměstnaných, mohutných stávek, revolučních akcí. Pracující lid , vedený komunistickou stranou, bránil se v době nejostřejší hospodářské krize proti útokům kapitálu a bojo val za chleba a práci.

Těchto pět let je naplněno boji proti pokusům reakční buržoazie o prosazení fašistického režimu, proti útokům na demokratická práva lidu. Pracující lid odrážel tyto útoky, vedl boje proti teroru a fašizaci, provedl řadu politických stávek, demonstrací.

Je to pět let bojů a úsilí o vybudování akční jednoty pro letariátu, která byla sice uskutečněna Vv řadě bojů, ale jejímuž pevnému zformování kladou stále největší překážku vládní socialisté svojí spoluprací ss buržoazií. Bylo to pět let zpevňování a zocelování strany, jejího dalšího růstu, bojů proti pravým i levým projevům oportu nismu, z nichž strana vyšla ideologicky i organizačně zesílena. 1 Program sjezdového jednání: 1. Zpráva o politické situaci aa úkolech strany. Referoval Kl. Gottwald . 2. Odborová otázka. Referoval J. Šver ma. 3. Otázka národnostní. Referoval V. Kopecký. 4. Otázka agrární. Re feroval A. Volavka. 5. Otázka mládeže . Referoval J. Guttmann . Viz ,,Pro

tokol VI. řádného sjezdu KSČ “. Nákladem senátora J. Hakena, Praha 1931 .

421

I. Prudký spád hospodářské krize po VI. sjezdu KSC Na počátku roku 1931 , v době, kdy se konal VI. sjezd naší

strany, projevovaly se v Československu teprve první nárazy světové hospodářské krize. Vládní socialisté tehdy ještě roz

šiřovali tvrzení, že Československo je odolnější vůči krizi, že je ostrovem mezi hluboce krizí zachvácenými státy.

Ale VI. sjezd KSČ správně předpověděl další prohlubování krize, kterou ve svých politických tezích takto charakte

rizoval: „ Hospodářská krize v Československu je součástí hospodářské krize světové a má v podstatě tytéž příčiny ... Vedle všeobecných příčin vyznačuje se některými specifický mi znaky a příčinami, které krizi zostřují a prohlubují. Nej hlubšího bodu krize není dosud dosaženo, krize se bude na

dále prohlubovat, jak mimo jiné dokazuje silný pokles vý. roby základního průmyslu .“ („Protokol VI. sjezdu KSC “ , Praha 1931, str. 259.) „Prohlubující se hospodářskou krizí budou vrhány další statisíce dělníků do nezaměstnanosti a polozaměstnanosti. “ (Tamtéž, str. 260.)? Tato slova se plně potvrdila.

Následující tabulka, podávající přehled o

1 V ,, Protokolu VI. sjezdu KSČ “ bylo toto znění: ,,Hospodářská krize v Československu je součástí hospodářské krize světové a má v podstatě tytéž příčiny ... Vedle těchto všeobecných příčin vyznačuje se hospodář

ská krize v Československu některými specifickými znaky a příčinami, které krizi zostřují a prohlubují “ (str. 259). „ ... nejhlubší bod hospo dářské krize není dosud dosažen, krize se bude nadále prohlubovat, jak mimo jiné dokazuje silný pokles výroby základního průmyslu “ ( str.

260 ). ,,Prohlubující se hospodářskou krizí, vedoucí k odumírání celých průmyslových odvětví a oblastí a spojenou s novou vlnou racionalizace, budou vrhány další desetitisíce dělníků do nezaměstnanosti a polozaměst. nanosti.“ (str. 260). 422

vývoji počtu nezaměstnaných od roku 1930 do roku 1935

nejlépe zachycuje další prudký spád krize : 1930

73 86 88 79 77 73 77 88 104 122 155 239

leden únor

březen duben květen červen

červenec srpen září

říjen

listopad prosinec

891 156 005 721 069 464 309 005 534 179 203 564

1931

313 511 343 972 339 505 296 756 249 686 220 038 210 908 215 040 228 351 254 201 337 654 486 363

1932 583 138 631 736 633 907 555 832 487 228 466 948 453 294 460 952 486 835 533 616 608 809 764 311

1933

872 910 877 795 726 675 640 625 622 629 691 779

775 182 955 919 629 933 360 836 561 992 078 987

1934

1935

883 982 844 284 789 789 704 338 ) 624 850 582 810 569 450 572 428 576 267 599 464 668 937 752 382

818 833 804 734 666 605 566 557 573 601 678 797

005 194 794 550 433 956 559 706 362 390 870 190

Stejný obraz ukazuje tabulka zachycující v % pokles výroby od roku 1929 do roku 1934 rok 1929 rok 1930 rok 1931

100,0 89,2 80,7

rok 1932 rok 1933

63,5 60,2

rok 1934

66,71

Zahraniční obchod

klesal takto : v miliónech KČ 1929

1930

1931

vývoz

20 498,9 17 473,7 13 149,5

dovoz

19 987,9 15 714,5 11 800,5

1932

1933

1934

7 391,9 8 157,9

5 923 ,

6 125,2

7 296 , 6 406 ,

celkový obrat zahraničního obchodu 40 486,8 33 188,2 24 950,415 549,8 12 048,2 13 702, –

i Podle ,,Statistické ročenky Republiky československé“ , Praha 1937, str. 72 , byl údaj za rok 1934 66,5 .

. Podle ,,Statistické ročenky Republiky československé“, Praha 1937, str. 132, byl údaj za rok 1934 7 287,549 6 391,566 13 679,115 423

VI. sjezd KSČ správně předvídal ve svých politických tezích, že kapitalisté se budou pokoušet převalit důsledky

krize na pracující lid . Teze o tom praví: „ Životní úroveň československého dělnictva byla i v době největší konjunktu ry úžasně nízká. Leč i tento bídný stav životní úrovně prole tariátu je v nynějším období hospodářské krize soustavně a rychle snižován. Přitom běží pouze 0o začátek kapitalistické ofenzívy - hlavní nápor na žaludky a kapsy pracujících stojí teprve před námi.“

Suma dělnických mezd klesla 0 o 36 %,

jak to ukazuje oficiální statistika Ústřední sociální pojišťov ny, která skutečný stav - daleko horší - plně nepodává : -

Rok

Počet přihlášených dělníků u ÚsÝ

1929 1930 1931 1932

Suma mezd v miliónech Kč

2 505 537

1933

2 444 2 314 2 069 1 887

690 589 014 650

1934

1 877 9941

Průměrný roční výdělek jednoho dělníka v Kč

14 983 14 630

5 976 5 984

13 482

5 824

11 474

5 546

9 877

5 232

9 573

5 097

Podle statistiky Ústřední sociální pojišťovny bylo v jed

notlivých mzdových třídách pojištěnců v procentech: V roce

1. - III. mzdová třída

VIII.—X. mzdová třída

mzda od 4 do 14 Kč denně mzda nad 28,50 Kč denně 1928–1929 1929-1930 1930–1931 1931–1932 1932–1933 1933–1934 1934—1935

39,79 % 39,39 % 41,05 O 44,33 O 49,13 %

50,92 % 53,19 %

23,34 % 22,87 22,26 19,83 16,82

15,43 14,65 %

Nejen platy dělnictva, ale i zřízenců a státních zaměstnan ců byly rapidně sníženy. Jak 1 Viz „ Statistická ročenka Republiky československé “ , Praha 1936, str . 208, s níž se údaje rozcházejí v neprospěch uvedené tabulky. 424

poklesly platy úředníků a zřízenců

jen za jediný rok, o tom nám podává obraz memorandum , které podalo Odborové ústředí úřednických a zřízeneckých organizací (tzv. exekutiva) dne 25. 10. 1935 vládě, z něhož vyjímáme:

„ U 554 261 státních aktivních i penzionovaných zaměst nanců aa učitelů způsobila úsporná personální opatření v roce 1934 ochuzení celkem o 1637 miliónů Kč.

V samosprávě bylo 70 000 aktivních a penzionovaných za městnanců postiženo úspornými opatřeními v témž roce srážkami ve výši 200 miliónů Kč.

Podle statistiky Všeobecného penzijního ústavu byl kádr soukromých zaměstnanců pojištěných u VPÚ ochuzen sou časně hospodářskou krizí za rok 1934 o 1100 miliónů Kč.

Ochuzení kádru soukromých zaměstnanců, pojištěných u ná hradních penzijních ústavů , činilo 140 miliónů Kč, takže 390 000 aktivních soukromých zaměstnanců bylo v roce 1934 ochuzeno krizí celkem o 1240 miliónů Kč.

Sečteme-li uvedené číslice, přicházíme k poznání, že za je diný rok 1934 bylo úspornými opatřeními ochuzeno 1 014 261 veřejných a soukromých gážistů o závratnou částku 3085 miliónů Kč .

Nezaměstnanost, kterou je stále postiženo kolem 35 000 zaměstnanců, představuje ročně ztrátu dalších 500 miliónů

korun, která se celostavovsky projevujestlačováním platů (ne placení aspiranti, praktikanti, volontéři) a u organizovaných

soukromých zaměstnanců zvýšenými členskými příspěvky na gentský podpůrný systém. Za těchto svízelných poměrů nastalo v roce 1935 ještě zdražování poživatin, které v relacích úřední statistiky o ži votních nákladech úřednické rodiny způsobuje zvýšení mě síčního vydání na výživu jen u dvoučlenné rodiny nejméně

100 Kč. U uvedeného počtu gážistů, zvýšeného o 70 000 soukromých penzistů, tedy o 1 084 261 na pevné platy od kázaných osob, způsobuje zdražení ročně nové ochuzení ve výši 1320 miliónů Kč.

Tím přicházíme k závěru , že celkové ochuzení gážistů,

způsobené úspornými opatřeními a drahotou, činí v jediném 425

roce 4405 miliónů Kč, tj . průměrně na jednu osobu ročně 4062 Kč, měsíčně 338 Kč.

Toto ochuzení nastalo při platech podvalorizovaných proti předválečným platům. Těmito fakty jsou dostatečně vy světleny příčiny bídy vládnoucí mezi veřejnými a soukro mými zaměstnanci všech kategorií. “ Pokles spotřeby

je vykázán těmito daty :

Celkový konzum dělnictva, podle čísel Státního statistic kého úřadu, poklesl v době proti roku 1929 do roku 1934 o 25,5 % , tedy více než o jednu čtvrtinu. Roku 1935 klesá spotřeba základních živin , tj. mouky a chleba, o 30 % , v některých okresech až o 42 % proti roku 1929. Spotřeba masa klesá o 15-20 % , tuků o 20 %, cukru o 10 % , piva o 21 %, otopného uhlí o 19 %, pitného lihu o 50 % . Roku 1929 vykouřilo se u nás za rok 3 1/2 miliardy sportek, roku 1934 (krize a zdražení cigaret) už ani jedna

celá miliarda. Zato stoupl počet vykouřených levných dese tihaléřových cigaret .

Několik dat o strašlivém zbídačení

nám podávají tyto suché zprávy : Nemoci dětí neobyčejně vzrostly: Z referátu dr. Slabihoudka na konferenci profylaktického lékařství. – Z prohlédnutých dětí v Praze mělo: tuberkulózu plic 4,4 % , choroby oční a vady vidění způsobené především podvýživou 48,7 %, choroby a vady uší 15,1 %, tuberkulózu kostí 15 % , opožděný vývoj tělesný 14,5 %09, deformita páte ře 7,2 %, srdeční choroby 2,4 % , vadnou řeč 9,9 %, potivost rukou a nohou 25,6 % .

300 000 školních dětí přiznalo se v pláči svým učitelům

-

jak konstatovala nedávno tzv. akce „demokracie dětem “ 9

že chodí do škol bez snídaně a že nemají s sebou ani nic na oběd !

V Praze jsou čtvrti (Libeň , Vysočany ), kde dětská tuber 426

kulóza dosahuje výše 60 % mezi školními dětmi podle prohlí dek školních úředních lékařů. Na Ostravsku je dokonce úřed

ními školními lékaři konstatováno, že pouze 13 % dětí je úplně zdravých, 87 % je podvyživených a ohrožených či již zachvá 9

cených nejrůznějšími nemocemi. Na Kladensku každé šesté

dítěje tuberkulózní. V německých oblastech je bída a nemoci dětí ještě větší. Podle statistiky jenom 20 % studentů může

být po vystudování umístěno do pracovních působišť, zbýva jících 80 % , tj . 8 studentů z každých deseti, je po vystudo vání posláno rozmnožit armádu nezaměstnaných. Chodí se pašovat – Slovensko, Podkarpatsko, Mostecko, Ostravsko, ve všech pohraničních německých oblastech aj.

Za rok 1932 až 1935 bylo zastřeleno v pohraničí přes 25 osob (pro „ pašování“. Při úředních prohlídkách bylo pak skoro vždy konstatováno, že pašerák nesl 3-5 kg mouky, několik kg masa.] " Před několika týdny byla na Slovensku zastřelena matka 4 maličkých dětí při přenášení 8 kg mouky z Maďarska. Na mostě ve Slat. Dolech ( Podkarpatsko) byl probodnut nezaměstnaný, v jehož kapse byla nalezena 1 Kč, za kterou si šel koupit do Rumunska1 kg mouky. 10. ledna 1936 byl na Slovensku opět zabit mladý, 26letý nezaměstnaný, když nechtěl nechat hajnému v lese otep chrastí, již si nesl domů.

V Hradci Králové byla zabita matka 3 malých dětí, žena nezaměstnaného, když si šla sebrat v noci ke skladišti kousek dřeva. „Ukradené dřevo “ bylo odhadnuto na 2,20 Kč. V Bratislavě byli na podzim ubiti dva nezaměstnaní, když

si šli sebrat na pole zapomenutou, poloshnilou hlávku zelí. Veliká bída je zvláště v územích menšinových národností,

což dokazuje výše spotřeby různých životních potřeb v těch to oblastech. Zatímco v Čechách spotřebovalo se v kampani 1932–1933 na jednoho obyvatele 28 kg konzumního cukru, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi v téže době pouze 11 kilo na jednoho obyvatele. Zatímco v roce 1932 spotřebova lo se v Čechách na jednoho obyvatele kuřiva za 194 Kč, na Slo vensku pouze za 82 Kč, na Podkarpatské Rusi dokonce jen za 51 Kč. Poučná jsou též čísla o spotřebě v rodinách samo 1 v ,, Protokolu VII. sjezdu KSC “ byla věta upravena. 427

statných zemědělců v roce 1932. Zatímco v Čechách činí spotřeba na jednu hlavu ročně 5152,81 Kč, na Slovensku

jen 2974,16 Kč a na Podkarpatské Rusi jen 1523,96 Kč. O tom, jaká je výše nezaměstnanosti v německých oblas tech, svědčí tato čísla : ke konci září 1935 bylo z tisíce oby

vatel německých území 77,9 bez zaměstnání, v českých ze mích jen 28,6, v celé ČSR 38,8.

II. Vypracování taktiky boje za dílčí hospodářské a politické požadavky Nejdůležitější úkol KSČ v době, kdy nastávalo zostření krize, záležel v tom, aby se znemožnily snahy kapitalistů převalit břemena krize na pracující, vést je do bojů za chléb a práci a ukazovat jim jediné východisko z krize, bídy a hla du – revoluční boj za povalení kapitalismu, za socialismus. VI. sjezd naší strany ve svých politických tezích o tom pravil:

Tak musí komunisté, vycházejíce ze skutečnosti, že hos podářská krize odhaluje a na ostří nože zahrocuje rozpor

mezi životními zájmy proletariátu a zájmy skomírajícího kapitalismu, navazovat na každodenní bolesti, potřeby a zájmy pracujícího lidu měst i venkova. Komunisté musí tyto potřeby a zájmy všude a ve všech případech s největší obě tavostí energicky obhajovat a organizovat hromadné boje za jejich prosazení. [Musí přitom rozvinout proti buržoazní mul programu hladu, nezaměstnanosti, fašismu a imperia listické války konkrétní program proletářské diktatury. Musí rozšiřováním bojové fronty, vtahováním stále širších vrstev do boje a jeho stupňováním ve všeobecnou proti

ofenzívu proletariátu pracovat cílevědomě k rozšíření a upevnění přesvědčení pracujících mas, že má - li dělnická třída žít, musí kapitalismus zemřít. Toto přesvědčení je před pokladem vůle pracujícího lidu k boji o moc.“] ( „ Protokol VI. sjezdu KSC “, Praha 1931, str. 271.)) 1 V ,,Protokolu VI. sjezdu KSC“ počátek věty zněl: „Musí přitom rozvinout proti buržoazně sociálfašistickému programu...“ Věta byla

přeformulována a zůstala v ,, Protokolu VII. sjezdu KSČ“ , str . 269. 428

Aby tato taktika mohla být uplatněna, bylo ji třeba

tehdy, počátkem roku 1931 – probojovat nejprve proti nej větší překážce - sociálně demokratické a národně socialis tické spolupráci s buržoazií.

Vládní socialisté hlásali nemožnost vést boje za krize

Sociální demokracie, stejně jako celá II. internacionála, které ještě v letech 1928–1929 mluvily o organizovaném ka pitalismu, opěvovaly konjunkturu kapitalistického hospo dářství, jeho neotřesitelnou stabilitu , počaly když přišla krize – hlásat nutnost těsnější spolupráce s kapitalisty, společný zájem dělníků a kapitalistů na „překonání krize “ , nutnost zásahu státu do hospodářství k jeho usměrnění, ne možnost vést za krize, za miliónové nezaměstnanosti boje

za chleba a práci. To znamenalo pomáhat kapitalistům pře valovat břemena krize na dělnictvo.

Na XVI. sjezdu čs. sociální demokracie, který se konal nedlouho před naším VI. sjezdem (27. - 29. září 1930), hlavní referent ministr Rudolf Bechyně takto mluvil : „ Veliké skupiny i v buržoazním táboře začínají nahlížet,

že z dnešních zmatků, z dnešní nemohoucnosti hospodářské najde se východisko jenom v hospodářství plánovitém ... Dělník vidí, že také on, a nejen kapitalista, má zájem , aby továrna byla zaměstnána, aby měla práci a odbyt; děl ník vidí, že velmi mnoho záleží na tom, jak je továrna tech nicky aa komerčněorganizována, vidí, že velmi mnoho na tom záleží, zdali je továrna schopna konkurence, jaké má pod mínky úvěrové a ostatní...

Všechno, co se děje v legislativě a administrativě, všechno, co se děje ve státě, je také záležitostí sociální demokracie.

Do všeho chceme mluvit a do všeho mluvíme, ale ovšem způ sobem slušným , klidným a rozvážným a rozšafným . Je nám

milejší malý úspěch než velký rámus na ulici.“ ( Prokotol XVI. sjezdu čs. sociálně demokratické strany, str. 39—41.) 1 Viz „ Protokol XVI. řádného sjezdu Československé sociálně demo kratické strany dělnické v Praze ve dnech 27.-29. září 1930 “ , Praha

1930. ( Viz i nadále.) 429

Druhý ministr, dr. Meissner, těmito argumenty odůvod ňoval nutnost trpělivě přijímat zbídačování mas : „ Po volbách v Německu, myslím , že už se může docela jinak usuzovat, zdali bylo potřebí pro celkem podružnou otáz

kupříspěvku k podpoře v nezaměstnanosti vyvolávat vládní krizi, a tím rozpuštění sněmu. Ani my v budoucnosti, i kdybychom sami uznávali roztrpčení dělnictva , nesmíme ztrácet klid a

nervy. Také nám mohou nastat takové zkoušky, také nám se mohou postavit otázky neobyčejně choulostivé, které v tom okamžiku budou se zdát neřešitelnými a pro nás nepřijatel nými, ale kde bychom odmítnutím součinnosti při jejich

řešení způsobili situaci a důsledky, které by byly pro děl nictvo mnohem škodlivější a nepříznivější než třeba určité kompromisní řešení jednotlivých otázek. To poučení z událostí v Německu musí nás vést k veliké

opatrnosti, musí vést k tomu – když už jsem užil toho pří kladu o kapitánském můstku - , že kapitáni nejsou jen ve doucí soudruzi, že žádný příslušník strany nesmí ztratit klid .“

Vládní socialisté začali volat po státním kapitalismu,

tvrdíce, že „ nemohou socializovat trosky “, jak to už jednou hlásali po převratu. Zatímco v pracujících masách rostla touha po zničení kapitalismu, stavěla mezinárodní i česko slovenská sociální demokracie heslo léčení kapitalismu. [A do

konce vyskytl se „ socialista “ (ministr Beneš), který brutálně prohlásil, že většina lidstva, pracující lid , „ žije nad poměry " a že jediným východiskem z krize je snížení životní úrovně mas .]

„ České slovo“ ze dne 5. února dokazuje nemožnost stávek v dnešní situaci:

,,Je jisté, že zaměstnanecký svět se nemůže vzdát stávky

jako prostředku k zlepšení svého sociálního postavení. Ale je také jisté, že stávky v hospodářských bojích zaměstnanec kých pozbývají ceny. A budou ztrácet na ceně a na účinnosti 8 dalším rozšířením kolektivních smluv a smírčího řízení

ve sporech pracovních. Stávka je národohospodářské zlo 1 Viz „ Protokol XVI. řádného sjezdu Československé sociálně demo kratické strany dělnické v Praze ve dnech 27.-29. září 1930 “ , Praha 1930, str . 53–54 . 430

poškozující nejen oba přímo zúčast něné činitele, ale také zájmy veřejné.“ „ Sozialdemokrat “ , orgán Německé sociálně demokratické

strany dělnické, odpovídá na stávku horníků v Českoslo vensku v úvodníku ze dne 31. března tímto prohlášením : „ I když velmi dobře chápeme zoufalství dělníků, přece

jenom musíme stávku odmítnout jako takticky nezpůsobilý bo jovný prostředek a musíme zjistit plnou odpovědnost komu nisticko-hakenkreuzlerských spojenců. Stávkovat v době ma

sové nezaměstnanosti je již samo o sobě bezvýsledné.“ Vládní socialisté dávali pracujícímu lidu perspektivu pa sívně přijímat všechno zbídačení, považovat to za nutnost a nezbytnost, za menší, zlo, nevést žádné boje, zato více se přimknout k buržoazii a úžeji s ní spolupracovat. Soudruh Gottwald na VI. sjezdu polemizuje s těmito na zory a praví na adresu řadového dělníka :

„Sociální demokraté a kapitalistél přicházejí k tobě a ří kají ti, že se v krizi nedá nic dělat, že i ty musíš trpět. Je to pravda ? Není to pravda ! Ano, je hospodářská krize, a abys krizi odstranil, musíš odstranit kapitalismus. Není ale pray da, že v době krize nedá se bojovat, nýbrž naopak. Ty můžeš odrazit útok kapitalistů, ty si můžeš zlepšit své postavení iv době krize, ale abys toho docílil, k tomu musíš vyhnat agen

ty buržoazie, sociálně demokratické vůdce , ze svých řad, musíš se spojit s ostatním dělnictvem , s vesnickou chudinou , musíš se semknout okolo komunistické strany, musíš bojovat:

demonstracemi, stávkou hospodářskou i politickou, zkrátka a dobře , všemi v dané situaci účelnými bojovými prostřed ky.“3

1 Počátek citátu zněl: „ Sociální demokraté, sociálfašisté a kapitalis té...“ Viz „Protokol VI. sjezdu KSC “, Praha 1931, str. 34. Viz též Kl. Gottwald, Spisy, sv. II, Praha 1951 , str. 256-257.

Místo „ sociálně demokratické vůdce" bylo „ sociálfašisty“ . (Viz tamtéž .) & Viz tamtéž.

431

Likvidátoři hlásali nemožnost vést samostatně hospodářské boje

Třeba si připamatovat, že nedlouho před VI. sjezdem stra ny , v roce 1929, prožívala strana velikou vnitrostranickou

krizi, puč likvidátorů Jílka, Bolena, Haise. Tito likvidátoři

především popírali možnost vést úspěšné boje, nezískáme- li souhlasu a účasti vládně socialistických vůdců a špiček refor a

mistických odborů. Strana před VI. sjezdem musela ve vlast ních řadách probojovávat správný názor, že je možno vést boje bez účasti vládních reformistických vůdců, kteří jak jsme výše ukázali se ostře stavěli proti jakýmkoli bojům pracujícího lidu. Zároveň musela strana popírat i ony sektářské názory, které se objevily po vystoupení likvidátorů a spočívaly v ne pochopení, že samostatné boje mohou být vedeny jen tehdy, jestliže pro ně získáme většinu na boji zúčastněných dělníků, jestliže je rozvinutím taktiky jednotné fronty vtáhneme -

do těchto bojů a vlastními zkušenostmi z boje přesvědčíme

o falešné politice reformistických vůdců . Strana už před VI. sjezdem , za pomoci exekutivy KI a pod vedením soudruha Gottwalda, potřela puč likvidátorů , vyloučila ze svých řad jeho původce, kteří tehdy nebezpečně ohrožovali jednotu strany a celého revolučního hnutí v Česko

slovensku. Měli tehdy, v roce 1929, v rukou silné pozice: většinu poslanců a senátorů , téměř celé vedení Mezinárodní

ho všeodborového svazu ( Rudých odborů ), silné pozice v ostatních masových organizacích, rozhodný vliv na hospo dářské podniky strany. Ale strana rozhodným zákrokem

vyřízla tento vřed ze svého těla, a překonavši i sektářské tendence, kráčela zocelena a posílena vstříc k úspěšnému roz a

vinování velikých bojů na obranu pracujícího lidu před dů sledky krize. Jen díky KSČ pracující lid mohl bránit chleba , práci a svá práva

Teprve nyní, po odstupu let, nám Vv plné míře vynikne, co znamenal tehdejší veliký ideologický spor jak s vládními socialisty , kteří hlásali nemožnost vést boje za krize, tak 432

s likvidátory, popírajícími samostatné vedení bojů a pře běhnuvšími nakonec do tábora protivníků.

Kdyby tehdy strana nebyla ostře a tvrdě probojovala svoji revoluční taktiku, byla by přešla na ideologické pozice so ciální demokracie, k ideologii třídního míru a spolupráce s buržoazií. Proletariát Československa byl by ztratil svého jediného vůdce, a to právě v době, kdy začínala nejtěžší hospodářská krize kapitalismu, kdy se buržoazie pokoušela

převalit na něj všechna břemena krize, zbídačit jej, vyhla dovět, ujařmit a fašisticky spoutat . Byl by vysazen bez obrany útokům kapitálu a náporům fašistické reakce. Díky Komunistické straně Československa, jejímu vedení v čele se soudruhem Gottwaldem , její bolševické linii, byl pra cující lid schopen obrany proti útokům buržoazie, nebyl refor mistickou politikou kapitulace vydán na milost a nemilost ka pitalistických pirátů, mohl vést úspěšné boje nezaměstnaných,

( pod jejichž tlakem vláda, obce, kapitalisté museli přece jen po skytnout nezaměstnaným více chleba, mohl vést takové stávky, ja ko velkou mosteckou stávku hornickou , která až dodnes uchránila

mosteckým horníkům lepší pracovní podmínky; mohl vést tako vé veliké boje rolníků, jako boje na Zakarpatsku, jejichž výsled

kem bylo zastavení exekucí a poskytnutí pomoci hladovějícím . Mohl vést boje proti teroru a fašizaci a chránit zbytky svých demokratických práv. Možno s jistotou říci, že bez těchto bojů , jejichž průběh , výsledky a zkušenosti ještě zhodnotíme, bez silné, bolševicky

zocelené KSČ, byl by pracující lid podlehl náporu fašistické reakce a byl by krvavě zdeptán.] · Po konfiskaci byla zabavená část přeformulována a zůstala v „ Pro

tokolu VII. sjezdu KSČ“ v tomto znění: „ ...pod jejichž dojmem vláda, obecní zastupitelstva a kapitalisté museli splnit více požadavků neza městnaných ; mohl vést velké hospodářské boje, z nichž největší

stávka mosteckých horníků

uchránila těmto lepší pracovní podmínky ;

mohl organizovat takové zápasy rolníků jako ony na Zakarpatsku, jimiž si rolníci vynutili zastavení exekucí a dosáhli toho, že hladovějícím byla poskytnuta pomoc. Mohl se bránit perzekuci, teroru , fašizačním opatře ním a odbourání svých posledních demokratických práv .

Nebýt silné, bolševicky zocelené KSČ, nebýt všech těchto bojů, pak by pracující lid útoku fašistické reakce neodolal a dočkal se krvavého potlačení “ (str. 271 ) . 28 Protokol

433

Propracování metod obhajoby denních zájmů pracujících a taktiky jednotné fronty

Před VI. sjezdem , po puči likvidátorů, strana už učinila první kroky k rozvinutí akcí mas a jejich obrany proti útokům

kapitálu. Ale teprve VI. sjezd KSČ znamenal rozhodující obrat ve zvýšení akceschopnosti strany, neboť jasně ukázal pracujícímu lidu cestu, jak bojovat za chléb a práci, za svo je práva.

Ještě na VI. sjezdu ve svém politickém referátu charakte rizoval soudruh Gottwald takto schopnost strany vést hospo dářské boje :

„ Vidíme nutnost samostatného vedení boje. Před dvěma roky jsme se o to rvali s likvidátory . Dnes je tato taktická linie stranou vcelku chápána, ale k praktickému plnění z toho plynoucích úkolů máme ještě daleko.“ („,Protokol VI. sjezdu KSC “, Praha 1931, str. 34.)

Teprve VI. sjezd propracoval metody obhajoby denních zájmů a taktiku jednotné fronty, která dala straně schop nost postavit se v čelo mas. Politické teze VI. kongresu,

psané soudruhem Gottwaldem , v klasické formě propraco vávaly ony úseky, na nichž strana vykazovala až dosud nej větší slabiny: jak stavět dílčí požadavky ; jak bojovat za dílčí

požadavky; za chléb, za práci, bydlení a proti buržoaznímu teroru ; za požadavky vesnické chudiny; taktika jednotné fronty zdola a její organizační zakotvení; obsah odborové práce; politický a organizační obsah závodní práce atd. Soudruh Gottwald ve svém referátu takto formuluje úkoly

strany v obhajobě denních zájmů : „Abychom mohli vést veliké hnutí proti ofenzívě buržoazie a organizovat protiofenzívu proletariátu, musíme: za prvé navázat na drobné a nejdrobnější požadavky a otázky dělní ků v jednotlivých závodech a místech ; musíme za druhé volit takové formy boje, které v dané chvíli a na daném místě jsou pro širokou masu srozumitelné a které nám umožní s celou masou přejít k formám vyšším ; musíme za třetí se sna 1 Viz též Kl. Gottwald , Spisy, sv. II, Praha 1951, str. 258. 2

434

Správně sjezdu.

žit, abychom docílili určitých materiálních výsledků v dílčích

bojích, abychom tak masám dokázali, že i v době krize je možno bojovat s určitými materiálními výsledky. Podle téže metody třeba postavit otázku boje proti sociální demokracii: abychom mohli politice sociální demokracie zasadit rozhod nou ránu, musíme dělnictvu , širokým masám dělnictva , do kázat, že jsme jeho jedinou stranou, která se stará o všechno

to, oč se ono stará, o všechny jeho zájmy a bolesti a dovede také za tyto zájmy vést boj. Musíme na druhé straně pracují cím masám tímto způsobem prakticky dokázat, že sociální demokracie nezrazuje jen jejich všeobecné třídní zájmy, nýbrž také jejich zájmy denní, na každém místě a v každém případě, poněvadž je stranou buržoazie.“ 2 A dále :

„Oním článkem v řetězu ' je rozhodný kurs na všestrannou

obhajobu denních zájmů pracujících mas měst i venkova. My si musíme být vědomi, že v nynější přechodné periodě rozvíjí se boj o masy mezi námi aa sociální demokracií právě na této základně. Pouhou agitací nezískáme socialistické dělníky. K tomu patří víc. K tomu patří provedení praktického dů kazu, že pouze komunistická strana obhajuje jejich zájmy. Musíme si být vědomi praktického dosahu nesporného mezi námi faktu , že komunistická strana je jedinou dělnickou stra nou. A praktický dosah tohoto faktu je v prvé řadě to, že ko munistická strana a Rudé odbory jsou povinny starat se

o všechno, co tvoří denní starost pracujících mas, pravím o všechno, i o tu nejmenší věc . Starat se ovšem ne reformistic

ky, oportunisticky, nýbrž bolševicky, tj. tak, aby výsledkem našeho starání se o tyto zájmy bylo jednak větší poznání masy, že ona, bojuje-li proti kapitalismu, může sice na nich urvat kousek chleba, [ ale navždy se může zbavit bídy a hladu >

1 V „Protokolu VI. sjezdu KSČ“, Praha 1931 , str. 31 , byla tato část formulována takto : „Podle téže metody jsme postavili otázku boje proti sociálfašismu a řekli jsme si : abychom mohli sociálfašismu zasadit rozhod nou ránu , abychom mohli učinit skutečně široký průlom do pozic sociál fašismu, musíme dělnictvu ...“

: „ Protokol VI. sjezdu KSČ “, Praha 1931 , str. 31. Viz též Kl. Gott wald , Spisy, sv. II, Praha 1951 , str . 250—251 .

• Místo „ sociální demokracií “ bylo „ sociálfašisty “ . 435

jedině svržením kapitalistického řádu , jednak větší schop nost mas k dalšímu boji ." ]1 Tato taktická linie byla pak po VI. sjezdu propracována na jednotlivých zasedáních ústředního výboruKSČ. Zvláštní význam v řadě zasedání ÚV KSČ ро VI. sjezdu

připadá III. plénu ÚV KSČ. Významné III. plénum ÚV KSČ

První zasedání ÚV KSČ se konalo ihned na sjezdu a byl na něm ustaven nový ústřední výbor. Druhé plénum se ko nalo 4. aa 5. června 1931 a bylo věnováno hodnocení XI. pléna

exekutivy Komunistické internacionály. III. plénum ÚV KSČ zasedalo 31. října a 1. listopadu 1931. Referoval na něm soudruh Gottwald a rezoluce jím napsaná vyšla pod titulem

„ Šturmujeme proti hladu a proti kapitalistickému rozvratu “ .

Význam usnesení III. pléna ÚV KSČ záleží v tom , že vypracovalo metody bojových forem v hnutí dělníků na závo dech, nezaměstnaných a pracujících rolníků, ukázalo na nut nost maximální pružnosti a iniciativy ve volbě těchto forem .

Jen poslechněme, jak úplně konkrétně mluví jeho usnesení o těchto formách v

hnutí dělníků na závodech :

„ Třeba volit takové formy boje, které by osazenstvo mo bilizovaly a přivedly je až k boji stávkovému. Takovýchto forem aa metod boje, předcházejících stávce a tvořících vlast ně nutný předpoklad stávky, je mnoho . Například : při pro 1 „ Protokol VI. sjezdu KSČ “, Praha 1931, str. 33. Závorky označují konfiskaci ve zprávě VII. sjezdu KSČ. Poslední věta v „ Protokolu VII.

sjezdu KSČ “ byla proto přeformulována takto: „ A v další části svého referátu soudruh Gottwald ukazuje, že tento úkol nesmí být chápán re

formisticky, oportunisticky, nýbrž bolševicky, jeho cílem má být, aby masa poznala, že bojem může si na kapitalistech vynutit splnění svých

drobných požadavků, ale jen odstraněním kapitalistického pořádku může odstranit svou bídu a hlad navždy, a aby nejen nepozbyla, ale zvýšila svou bojeschopnost“ (str. 272). 436

pouštění dělníků dostaví se do závodu nebo před závod, do dí len nebo na dvůr nebo do kanceláří jejich ženy a děti; pro

puštění dělníci neodejdou sami ze závodu nebo se tam i po propuštění hromadně vrátí a domáhají se přístupu ; táhnou hromadně i se svými rodinami na úřady, k jiným závodům, do kolonií, mezi ostatní dělnictvo . Při snižování mezd a úko

lových sazeb organizujme hromadné vystoupení postižených, dílčí zastavení práce, vyjití z dílen na dvůr, hromadné depu tace na správu, organizuje se mezi dělnictvem podpisová [ akce] pro určitý požadavek, jde se s nimi hromadně k mist rům , na správu závodu, žádá se odpověd a mezitím se v mo bilizaci pokračuje, žádá se na závodním výboru účast na akci. Při rozvinutí určitého hnutí v závodě stavíme prakticky otázku jeho vedení, otázku jednoty všeho dělnictva, jednotného

akčního výboru a stále více do popředí posunujeme heslo stávky. Když takovým způsobem dovedeme v závodě vy tvořit bojové ovzduší, když uvedeme do pohybu značnou část osazenstva, když hnutí dáme pevnou organizační páteř, padne i naše heslo stávky na příhodnou půdu a může být realizováno. Přitom platí : nehrát si s heslem stávky. Nevy dávat toto heslo jako heslo akční, pokud pro ně není poli ticky a organizačně připravena půda. Ale pak vystoupit odvážně aa rozhodně. Jakmile je akčně vydáno heslo stávky, vrhnout všechny síly na jeho provedení. Dělnictvo musí vidět, že nemluvíme do vzduchu. Neboť nic není škodlivějšího než

vydat určité heslo a pak je neprovádět. Při vypuknutí stáv ky v určitém závodě a při rozhodné snaze o její udržení kon centrovat se na mobilizaci jiných závodů : táhnout se stávku jícími a jejich rodinami k jiným závodům, už tam podle uve dených zásad připravit předem příznivé bojovné ovzduší, mobilizovat celou proletářskou, maloměšťáckou i malorol nickou veřejnost v místě stávky sbírkami, deputacemi, de monstracemi, zkrátka učinit z každé stávky lidové hnutí.

Ústřední výbor považuje otázku maximální pružnosti a iniciati vy ve volbě metod a forem boje v závodech za svrchovaně vážnou a její praktickéřešenízapředpoklad velkých stávkových zápasů .“ Stejně tak propracovává metody a formy bojů v 1 Brožura ,, Šturmujeme! Dopis ústředí KSČ všem organizacím strany

a rezoluce III.plénaústředního výboru KSČz 31. října a 1.listopadu 1931, 437

akcích nezaměstnaných

„ Každá místní organizace má ihned zjistit všechny neza městnané komunisty a rudé odboráře a z nich vytvořit zá klad hnutí nezaměstnaných. Je nutno navštívit nezaměstna

né osobně v bytech, registrovat je, přivést je na schůzi. Na veřejné nebo důvěrné schůzi vytyčit akční program , zvo lit široký akční výbor, při něm ustavit široký důvěrnický sbor podle osad, ulic nebo bloků domů, přidělit každému důvěrníku několik nezaměstnaných. S akčním programem provést podpisovou akci nejen mezi nezaměstnanými, ale i mezi ostatním chudým obyvatelstvem , zejména v závodech. [Hromadnou deputací předložit požadavky starostovi a ji. ným v úvahu připadajícím úřadům , žádat odpověd, urgovat ji hromadnými deputacemi celých rodin nezaměstnaných, demonstracemi, schůzemi, dostavit se hromadně do schůzi

obecního zastupitelstva, organizovat hromadné pochody z obcí na okresní úřad, jít hromadně přímo do vil, paláců a kanceláří kapitalistů a tak dále a tak dále." ]1 Podobně konkrétně propracovává i metody bojů rolnic kých. Dále pak poprvé staví nově otázku boje za získávání socialistických dělníků a reformistických odborových skupin :

„ Současně musí strana před celou dělnickou třídou , zejmé na před socialistickými dělníky, s veškerou vážností postavit velkou otázku proletářské jednoty, jednoty odborového hnutí, jednoty na podkladě boje proti kapitalistické ofenzívě, a zesílit

přitom zápas o socialistické dělníky, o jejich odpoutání od bur žoazních vůdců. Získat socialistické dělníky, zvláště pak děl níky z reformistických odborů proti souručenství jejich vůd přijatá k referátu Kl. Gottwalda“ . Nákladem poslance Kl. Gottwalda, Praha 1931, str. 47–48. Citát začíná slovy: „Příčina spočívá v tom, že v závodech nedovedeme volit takové formy boje, které ...“ Viz též Kl. Gottwald, Spisy, sv. III, Praha 1951 , str. 97–99. · Vyznačený text byl konfiskován a není v „ Protokolu VII. sjezdu

KSČ“ . Brožura „Šturmujeme!...“, str. 49–50. Viz též Kl. Gottwald, Spisy, sv. III, Praha 1951, str. 99. 438

ců s kapitalisty a pro jednotný proletářský boj proti kapi talistům je dnes hlavním předpokladem pro rozvinutí úspěš ného nástupu proti kapitalistické ofenzívě. Podkladem toho je náš boj za sociální aa národní osvobození a všechny možné

formy a metody získání socialistických dělníků pro účast na tomto boji: jejich účast v akčních výborech v závodech, nezaměstnaných, protidaňových, stávkových vedeních atd. Důležitou úlohu přitom hraje otázka osobního poměru komu

nistů k socialistickým dělníkům . Vycházeje ze zásady, že so cialistický dělník není nepřítelem , nýbrž soudruhem , jehož nutno získat, nesmějí se komunisté, zejména v závodech,

chovat vůči socialistickým dělníkům nepřátelsky, nýbrž naopak, usilovat za všech okolností o poměr co nejpřátelštěj ší. Každá organizace, zejména každá závodní buňka, musí soustavné přesvědčování socialistických dělníků organizovat: zvát je na zvláštní porady, pořádat s nimi diskusní večery, navštěvovat je v bytech, přidělit každému našemu soudru hovi jednoho nebo více socialistických dělníků k osobnímu přesvědčování atd . Rozhodující roli konečně hraje otázka odbo

rových organizací. Naše buňka má při každé práci na závodě nebo v místě působit k tomu, aby věc přišla na přetřes v re

formistické odborové skupině, aby dělníci této skupiny byli pro akci získáni, aby uvnitř své skupiny vedli boj za její účast na akci.? Strana musí v těchto závodech a místech, kde

se připravuje akce, přistoupit k reformistickým odborovým skupinám , postavit před jejich dělníky otázku jednoty v těs né souvislosti s připravovanou akcí a musí prostřednictvím pro myšlenku už získaných dělníků vést uvnitř skupiny zá pas o dělníky ostatní a o jejich odpoutání od reformistické odborové byrokracie .“663 1 Text v rezoluci pokračoval: „ otázka organizace opozice uvnitř reformistických odborových skupin “.

* Text v rezoluci pokračoval: „Toť podklad pro utvoření organizo vané opozice v reformistických skupinách.“ 3 Závěr v rezoluci zněl: „ a o jejich odpoutání od sociálfašistické

odborové byrokracie“. Brožura „ Šturmujeme! Dopis ústředí KSČ všem organizacím strany a rezoluce III. pléna ústředního výboru KSČ z 31. říj na a 1. listopadu 1931 , přijatá k referátu Kl. Gottwalda“ . Nákladem po 9

slance Kl. Gottwalda, Praha 1931 , str. 65–66 . Viz též Kl. Gottwald, Spisy, sv. III, Praha 1951 , str. 105–106. 439

Takto skvěle propracované metody a formy hospodář ských bojů a získání socialistických dělníků vedly skutečně k velikému šturmu proti hladu. Vzápětí následovaly největší

boje nezaměstnaných v zimě roku 1931/32, jaké kdy byly v ČSR vedeny, organizované a připravované na podkladě těchto direktiv UV. Zanedlouho , 22. března 1932, začíná ve

liká stávka horníků na Mostecku a pak celostátní stávka hornická připravovaná a organizovaná na podkladě těchto di rektiv ÚV. V zimě roku 1931/32 probíhá nebývale široké a ostré hnutí pracujícího rolnictva na Zakarpatsku, vedené na zá kladě těchto směrnic ÚV.- V tom spočívá historický význam usnesení III. pléna.

I další zasedání ÚV KSČ, IV., konané 19. a 20. března 1932, V. , konané 9. a 10. července 1932 ,

VI., konané 15. a 16. října 1932,

na nichž na všech referoval soudruh Gottwald , zabývající se propracováním aa hodnocením zkušeností velikých hospodář ských a politických bojů, vedených po celé toto období. Jsou to boje nebývalého rozsahu, boje obchvacující statisíce pra cujících, boje mající politický celostátní význam , křížící

plány buržoazie, boje vyznačující se vysokou politickou úrovní. Autorita KSČ v masách vzrostla jako nikdy předtím .

KSČ je uznávanou vůdkyní mas, je hegemonem v statisíco vém hnutí nezaměstnaných, vede ve stávkách do boje i re formistické dělníky přes odpor jejich reakčních vůdců, vede do akcí desetitisícové masy pracujících rolníků, jako na Za karpatsku. Toť výsledek správného uplatnění oné taktiky narýsované VI. sjezdem a propracované pozdějšími zasedá ními Úv.

Zásluha přísluší především soudruhu Gottwaldovi

Nemožno nezmínit se tu o tom, že to byl soudruh Gottwald , který vypracoval všechny hlavní směrnice VI. sjezdu a poz

dějších plén ÚV, který dovedl určovat taktiku strany podle konkrétní situace, který propracoval onu taktiku , formy a metody obhajoby denních zájmů, jednotné fronty. Soudruh 440

Gottwald učil tehdy vedení strany a celou stranu, aby se uměla zastat nejmenších bolestí dělníků, uplatnit takové formy akcí, které odpovídají daným poměrům a vedoucí k revoluční mobilizaci mas. Soudruh Gottwald dovedl hovo

řit k masám i o nejtěžších problémech prostým, každému srozumitelným jazykem. Každý ví, jaký význam měly jeho

články a jím psaná usnesení ÚV, srozumitelná i poslednímu dělníku! Pod jeho vedením strana organizovala tyto úspěšné boje.

III. V době nejostřejší krize – -

KSČ v čele mohutných bojů pracujících Boje nezaměstnaných

Na 1 milión nezaměstnaných našlo jediného svého vůdce, obránce proti útokům kapitálu, organizátora svých bojů za chleba a práci v Komunistické straně Československa. V zimě roku 1931/32 rozvíjí se v dosud nebývalé šíři akce nezaměstnaných.

Boje nezaměstnaných mají nejrůznější formu. Akční vý bory nezaměstnaných registrují nezaměstnané, svolávají je na porady, na veřejné projevy. Jsou sepisovány požadavky nezaměstnaných, s nimiž deputace chodí na obecní úřady a okresní úřady. Nezaměstnaní se dostavují do schůzí obec

nich zastupitelstev, vymáhají si, aby schůze obecních zastu pitelstev se konaly v největších sálech obce. Naše frakce v obecních zastupitelstvech jsou aktivizovány, členové obec ních zastupitelstev se stávají vůdci nezaměstnaných. [Obec ní zastupitelstva pod tlakem schůzí, deputací, protestů, de monstrací jsou nucena dávat z prostředků obcí tisícové a

desetitisícové a ve velkých městech statisícové obnosy jako podpory nezaměstnaným , jsou nucena vypisovat nouzové práce, zřizovat ohřívárny, dávat dětem nezaměstnaných mléko, školní potřeby, obuv atd . Nezaměstnaní vysílají de putace na obecní úřady, pořádají demonstrace a pochody do okresních měst, jsou organizována vystoupení obcemi 441

s tisícovými demonstracemi nezaměstnaných i zaměstnaných, přičemž v mnohých městech se podaří, že všechny závody zastaví práci, obchodníci zavřou obchody a na okresním dnu nezaměstnaných se účastní všechno pracující obyvatelstvo města .

Jsou organizovány celoříšské dny za chleba a práci. V roce 1931 (25. února ) se účastnilo demonstrací 210 000 dělníků, nezaměstnaných a rolníků. V 32 závodech došlo k protestním politickým stávkám. Došlo k celé řadě srážek s policií a čet nictvem .]'

V roce 1932, 10. února a v následujícím týdnu, dochází kmo hutnému vystoupení 400 000 nezaměstnaných i zaměstna ných dělníků, v desítkách závodů dochází k demonstračním stávkám .

V touž dobu se koná celoříšský sjezd nezaměstnaných, který vytyčuje celoříšské požadavky nezaměstnaných. Sjezdu se účastní 957 delegátů, z nichž je 371 členů Rudých odborů , 105 členů reformistických odborů , 481 neorganizovaných, mimoto 521 členů akčních výborů nezaměstnaných. Vůbec nejzákladnějším znakem celého hnutí nezaměstna

ných bylo uskutečnění nejširší jednotné fronty v pravém slova smyslu . Celé hnutí je vedeno akčními výbory nezaměstna ných volenými všemi nezaměstnanými a požívajícími veliké autority. V akčních výborech jsou vedle komunistů i neorga nizovaní, sociálně demokratičtí, národně socialističtí, křes

ťanskosociální důvěrníci nezaměstnaných. Komunistů je

v akčních výborech menšina, ale mají iniciativu a správností 1 Konfiskovaná část zprávy byla přeformulována a v „ Protokolu

VII. sjezdu KSČ“ bylo toto znění: „ Nezaměstnaní jdou na obecní úřa dy, demonstrují, provádějí pochody do okresních měst. Dochází k tisí covým demonstracím , jichž se zúčastňují i zaměstnaní dělníci, kteří zastavují práci v továrnách, i obchodníci a živnostníci uzavřením

svých obchodů a dílen. Často všechen pracující lid města účastní se demonstrace nezaměstnaných. A tak dochází k tomu, že jsou obecními zastupitelstvy uvolňovány tisícové a desetitisícové a ve velkých měs tech statisícové obnosy pod dojmem velkého hnutí nezaměstnaných na splnění naléhavých požadavků nezaměstnaných, pro jejich podpory pro zbudování ohříváren, pro stravování, pro nouzové práce, pro opa tření mléka, školních pomůcek, šatstva a obuvi pro jejich děti. Jak ši roké je toto hnutí, o tom svědčí skutečnost, že ..." ( str. 275). 442

návrhů a postupu jsou vedoucí silou. V roce 1931 je akčních výborů 1000, v roce 1932 je jich 1500. Komunistická strana je skutečným a všemi uznávaným vůdcem hnutí nezaměstna

ných. Je jím proti vůli sociálně demokratických vůdců, kteří se stavějí proti jakýmkoli akcím nezaměstnaných, zakazují svým členům účastnit se akčních výborů (kteří přesto v nich pracují). Celé hnutí nezaměstnaných je ostře namířeno proti politice vládních socialistů spolupracujících ve vládě na od bourávání podpor v nezaměstnání, na potlačování akcí ne zaměstnaných zásahy státního aparátu. Hnutí nezaměstna ných nabývá ostrého politického charakteru, nezaměstnaní bojují nejen za chleba a práci, ale i za svoje práva, je dopro vázeno demonstracemi s politickými hesly, s hesly boje proti celému režimu. Je doprovázeno četnými politickými stávkami závodů .

Hnutí nezaměstnaných je současně úzce spojeno s hnutím dělníků na závodech. Je to jednak společný boj proti pro pouštění a zastavování závodů, na němž se zúčastní neza městnaní dělníci, jednak dělníci ze závodů na mnoha místech jsou solidární s akcemi nezaměstnaných, spojují svoje poža davky s jejich požadavky. Hnutí nezaměstnaných , vedené KSČ, přináší i velkou ma teriální pomoc nezaměstnaným. Díky KSČ, její úloze vůdce a organizátora akcí nezaměstnaných, vydobývají si nezaměst nani desetimiliónové obnosy.

V roce 1931 dostávali podporu jen odborově organizovaní nezaměstnaní podle gentského systému . [Pod tlakem veli kých akcí nezaměstnaných je vláda nucena poskytnout ne organizovaným nezaměstnaným podporu ve formě stravo vacích lístků, jiné podpory ve formě přidělování naturálií (uhlí, chléb, akce pro děti, mléko atd .). Do desítek miliónů jdou obnosy, které byly nezaměstna nými vydobyty na obcích. Nezaměstnaní přeměňují sběrací akce pořádané měšťácký. mi institucemi v hromadné pochody k bohatým v místě, kte ří jsou nuceni dávat i velké peněžní obnosy a naturálie. Ne zaměstnaní v obcích sepisují bohaté a „ ukládají“ jim, kolik mají přispět na nezaměstnané. Jen vzpomeňme takových případů, kdy nezaměstnaní ve Vejprtech uložili fabrikantům 443

„ daň “ 1 milión Kč a demonstrovali tak dlouho, až od nich dostali 150 000 Kč. Ve Kbelích dostali od velkostatkářů ,

mlynářů , pekařů, k nimž se hromadně dostavili „sbírat“, velké množství potravin atd.

Strana vydává „Plán na zaopatření chleba a práce“, v němž

vytyčuje podle hesla „ Bohatým vzít, dát chudým “ požadavky pracujícího lidu.] Hnutí nezaměstnaných bylo vedeno i v následujících le tech, nedosáhlo však nikdy už takové úrovně jako v letech

1931-1932. Teprve v zimě v roce 1935/36 opět nastává vze stup hnutí nezaměstnaných.

Příčiny poklesu hnutí nezaměstnaných třeba přičíst jed nak sabotáži a rozkolnické práci sociální demokracie, v ně meckých oblastech zvláště náporu henleinovců , jednak také našim nedostatkům , spočívajícím hlavně v tom, že jsme ne byli s to organizačné trvaleji podchytit a zpracovat úspěchy tohoto hnutí.

Velké stávkové hnutí, mostecká stávka

V roce 1931 a 1932 dochází v Československu ke generální ofenzívě kapitalistů na dělnictvo v závodech. Dělníci jsou pro pouštěni, továrny zastavovány, je útočeno na mzdy na závo

dech zbylých dělníků, prováděna racionalizace, dělnictvo vyhazováno z práce atd.

Strana a Rudé odbory organizují mohutnou protiofenzívu. Musí přitom překonávat ohromné překážky kladené v cestu zvláště reformistickými vůdci, jejich sabotáží a mnohdy i ote 1 V „Protokolu VII. sjezdu KSČ“ byla konfiskovaná pasáž přeformu lována takto : ,,Hnutí nezaměstnaných si vynucuje podporu stravovací mi lístky a přidělování naturálií pro dělníky, kteří nejsou odborově or ganizováni.

Dochází k novému způsobu boje. Nezaměstnaní se svými rodinami

hromadně navštěvují místní boháče. Ve Vejprtech si vynucují vyplacení 150 000 Kč, ve Kbelích navštěvují velkostatkáře, mlynáře, pekaře a sbí rají potraviny. V provolání, vydaném stranou a nazvaném , Plán na zaopatření chleba a práce', vytyčuje se heslo ,Bohatým vzít, dát chudým a jemu odpoví

dající program požadavků pracujícího lidu ( str. 276 ). 444

vřeným stávkokazectvím . (Současně zasahuje do bojů i stát ní aparát a snaží se terorem znemožnit a rozdrtit bojové hnutí.] Přesto se rozvíjejí veliké stávkové boje. Podle velmi ne úplných úředních dat Státního statistického úřadu bylo v Ceskoslovensku :

V roce

1930 1931

1932 1933

Počet stávek

159 254 317 209

Postižených Stávkujících Prostávko závodů vaných dnů 251

57 202

423 126

523

77 843

498 891

1 509

148 061

507

65 932

1 255 576 289 4092

Hned po VI. sjezdu KSČ na jaře a v létě roku 1931 počínají první významnější stávky : boje v Karlově Huti, stávky sta vebních dělníků, stávky kamenodělníků , stávky zeměděl ských dělníků na Slovensku. Zvláštní význam připadá stávce zemědělských dělníků na Slovensku, která začala 21. května 1931 v okrese Galanta a

Šala. Stávky se zúčastnilo několik tisíc zemědělských děl

níků. 25. května dochází k střelbě proti stávkujícím v Ko šútech, přičemž jsou 3 dělníci zabiti a několik raněno. Sou druh Major zatčen, odsouzen k 6 měsícům žaláře, které Nej vyšší soud změnil na 16 měsíců.

Ve Frývaldově 25. listopadu za stávky kamenodělníků je při demonstraci zastřeleno 8 dělníků a 17 těžce raněno.

Celou zimu v roce 1931/32 probíhá veliká vlna menších stávek, demonstračních vystoupení na závodech v celém

Československu, které mají krátké trvání, jsou lokálního významu a neobchvacují celá odvětví průmyslu.

19. a 20. března na IV.plénu ÚV KSČ je přijata rezoluce, v níž se pravi:

„ V poslední době se straně a Rudým odborům lépe dařilo klást odpor zaměstnavatelské ofenzívě v závodech tím, že 1 Konfiskovaná věta není v „ Protokolu VII. sjezdu KSC “. 2 Viz ,,Statistická ročenka Republiky československé“, Praha 1936, str . 208.

445

organizovaly drobné boje a stávky. Dnes však ofenzíva ka

pitalistů vstoupila do nové etapy. Zaměstnavatelé rázem, frontálně, napadají velké dělnické celky, celé oblasti a prů

myslové obory (sklo, textil, zemědělci, horníci, státní za městnanci, kovodělníci). To, jakož i úspěšné rozvinutí drob

ných stávek, vyžaduje přechod k velkým hromadným bojům a stávkám. Na tom, nakolik se tento úkol podaří, závisí ve velké míře další rozvoj našeho vlivu v závodech.“

23. března započala velká stávka horníků na Mostecku . Byla odpovědí na útoky uhlobaronů, kteří přišli s požadavkem propouštění horníků a snížení mezd . Stávka započala nejprve na jámě Humboldt, kde zastavilo 340 horníků práci. Horníci, jejich ženy, nezaměstnaní táhli od šachty k šachtě a za dva

dny stály všechny doly této společnosti. Závodní radou Humboldtu na 27. března svolaná jednotná konference se usnáší na celorevírní stávce. Ve třech dnech je zastaven celý revír proti vůli reformistických vůdců. 23. března stojí 35 ša chet, 29. března už 52 šachet, 30. března 88, 31. března je

stávka úplná, není téměř ani jednoho stávkokaze, nepracuje všech 25 000 horníků .

K stávce mostecké se přidávají horníci na Kladensku na všech šachtách (7000 dělníků) , na Ostravsku na části šachet (10 000 horníků ), v Handlové vstupuje 1000 horníků do boje. Celkově stojí v boji na 50 000 horníků. Mostecká stávka trvala jednotně až do 20. dubna, kdy také jednotně byla skončena se značným materiálním úspěchem. Jaké jsou charakteristické známky tohoto velkého boje ? 1. Jednotná fronta zde byla uplatněna přímo v klasické

formě. KSČ se podařilo uskutečnit ji téměř až do posledního horníka. Stávka je vedena autoritativním revírním vedením , na každé šachtě jsou všemi stávkujícími volena stávková

vedení. V stávkových vedeních jsou autoritativní členové a funkcionáři reformistických odborů , kteří tam setrvávají přes zákaz svých vedení. Jsou svolávány celorevírní masové konference, které rozhodují o všech etapách stávky.

2. Stávka je vedena proti vůli reformistických vedení, která za proletářské východisko 1 Brožura ,, Proti imperialistické válce z krize “ . Nákladem senátora J. Hakena, Praha 1932, str. 63. Viz též Kl. Gottwald , Spisy, sv. III, Praha 1951 , str. 189—190. 446

prohlašují stávku za „ divokou “ , „ neorganizovanou “, která několikrát během stávky vydávají výzvu k svým členům,

jichž je v revíru většina, k ukončení stávky. Jejich výzvy však nikdo neuposlechl. Jedna z takových výzev, vydaná 10. dubna, zněla :

„Podepsané krajské odborové komise mají za to, že ko munistické snahy 0o rozšíření stávky nejsou v zájmu horníků. Vyzývají proto důtklivě všechny své členy, aby rozhodně odmítli komunistické pučistické snahy.“ Ale marně. Buržoazie vidí, že socialisté nemají vlivu na stáv kující. „ Venkov“ píše : „Socialistům se nepodařilo mít toto hnutí v rukou . Ve váž ném okamžiku socialistické odbory selhaly. Je to poučení o tom, že není možno spolehnout se na sociální demokracii, jde-li o hnutí, jehož základna je politická aa které je namířeno proti klidu a pořádku v republice ... 3. Ze stávky se stává veliké lidové hnutí. Akcí a bojů stávku

jících se zúčastňují i ženy, děti, nezaměstnaní. Solidaritu pro jevují i živnostníci a rolníci, kteří přivážejí stávkujícím potra viny. Téměř všechny závody v republice posílají projevy so

lidarity a materiální prostředky. Taktéž význační intelektuá lové. 13. dubna byla provedena generální stávka v celé oblasti a téměř všechny závody zastavily. 4. Centrální stávkové vedení má autoritu a moc takovou ,

že jeho usnesení a příkazy jsou respektovány a následovány vším dělnictvem ; bez jeho příkazu nesjíždějí bezpečnostní mužstva, bez něho nesmí být ze šachty odvezen ani kilogram

uhlí ze zásob ; ono rozhoduje, kterým školám, nemocnicím má být dodáno . Když okresní politická správa rozpustila revírní stávkové vedení, ono existovalo dále a taktéž okresní

správa musela je uznat a jednat s ním. 5. Hegemonie strany v boji byla nesporná . Stojí spolu s Ru

dými odbory v čele boje, sociální demokracie po boku za městnavatelů – to vidí každý horník . Je vším hornictvem

uznávána za jediného vůdce. Je to proto, že její hesla, návrhy, kritika sociálně demokratické taktiky, s níž otevřeně před horníky vystupuje, je všemi stávkujícími schvalována . Hes lo, které razí soudruh Gottwald , „„ Jednota - stávka - vítěz

ství “ , je heslem všech stávkujících. 447

Mosteckou stávku hodnotil jeden měšťácký list, „ Brüxer Zeitung“ , dne 20. dubna, v den skončení stávky , takto : Komunisté jsou ostražití lidé a vědí, že jejich hodina udeřila. Bylo by dětinstvím hrát si na pštrosa tváří v tvář

překvapujícím zjevům , jež viděl každý, kdož měl otevřené oči. Komunisté podpalovali, ale oheň vznikl bez jejich při činění. Byli vpředu, ale za nimi pochodoval celý revír. Dva krát přišel do Mostu, a jeho tehdejší krok je ještě ve velice dobré paměti. Když jejich hodina přišla, neváhali komunisté zaujmout místo v čele hnutí, jemuž se všichni ostatní vyhý. bali, a udrželi ho až do konce. Mezi těmi, kteří je násle

dovali, byli mnozí, kteří stojí na kandidátkách jiných odbo rů, německých a českých, marxistických a nacionálních, mnozí, kteří si teprve teď budou muset vážně připomenout, kam patří. Je, bohužel, skutečností, že komunismus, který v severo

západočeském uhelném revíru silně ztratil na významu, do znal touto stávkou zcela nepředstavitelného oživení a rozší ření a opět se stal mocí. Je pravým vítězem po boji. Bude se to ještě pociťovat politicky a možná ještě jinak . “ Nakonec chceme citovat, jak mosteckou stávku hornickou

charakterizoval orgán Komunistické internacionály ve svém úvodníku Zz 25. dubna 1932 : „Byl to politicky nejvýznamnější

masový boj nejen v Československu, ale také na celém evropském kontinentě.“

Vliv této stávky na všechno dělnictvo v Československu byl dalekosáhlý. Vidělo úspěšnost revoluční taktiky strany a Rudých odborů , zhoubnost reformistické pasivity a sabo táže. Sebevědomí pracujícího lidu bylo posíleno, když se tento přesvědčil, že je možno i v době krize vést úspěšně obranu proti útokům kapitálu. Po mostecké stávce následuje vlna dalších bojů : textilní stávka v Brně, velké stávky stavebníků (od ledna do dubna 1932 zastavilo na 350 stavbách 20 000 dělníků práci a rudý svaz získává 5000 nových členů), stávka 5000 zemědělských dělníků na Slovensku, řada dílčích stávek v kovoprůmyslu atd .

448

Velké boje rolníků na Zakarpatsku

V téže době rozvíjejí se i velké boje pracujících rolníků na Zakarpatsku. Hospodářská krize zbídačila pracující lid Zakarpatska, který už dříve žil ve strašných poměrech, nej více ze všech oblastí Československa. Na Zakarpatsku byly zastaveny pily a jiné závody, agrární krize vydala pak pra cující rolníky zvláště na Vrchovině přímo napospas hladu.

Komité, ustavené pro záchranu pracujícího lidu na Zakar patsku, jež navštívilo hladové území, zjistilo, že 200 000 obyvatel Zakarpatska nenají se dosyta ani jednou denně, že většina obyvatel nemá ani na sůl, nezná už po léta, co je to chléb . Vzniklo veliké bojovné hnutí rolnických mas proti exekucím, proti dluhům, za práci, za kukuřici, za záchranu tisíců doslova hlady umírajících . Hnutí (je) organizováno novými metodami : rolnické výbo ry , volené všemi pracujícími rolníky, sepisují požadavky hla dovějících , kolik potřebují kukuřice, aby do žní nezemřeli hladem , kolik osevu, aby mohli zasít, kolik mají daní a dluhů, jejichž škrtnutí žádají, atd . Jsou konány schůze, projevy, okresní konference. [Požadavky jsou předávány hromadnými deputacemi úřadům . Když úřady požadavky nevyřizují, dostavují se tisícové zástupy, které „ urgují“ vyřízení „ žá dostí“ . Přicházejí až pětitisícové průvody do okresních měst a z deputací se stávají bojovné, bouřlivé demonstrace. De monstrační výstupy jsou organizovány i proti exekutorům . 9

Jakmile se objevil exekutor v obci, akční výbor organizuje

akci a exekutoru je znemožněno, aby exekvoval . Akční vý. bory mají před obcemi svoje hlídky, které upozorní, když se exekutor blíží, je vyzváněno na obecních zvonicích, jsou voláni dělníci ze sousedních

obcí. Před vesnicemi se

objevují nápisy, že vstup exekutorům je zakázán. Je sváděn boj o dříví v lesích, o pastviny Latorice a pracu jící rolníci svou silou a organizovaností si vydobudou volné vyhánění dobytka na státní a jiné pastviny, kácení dříví v lesích atd .

Výbory rolníků mají velikou autoritu. Jsou následovány všemi pracujícími rolníky v obci, téměř vším obyvatelstvem . V četných obcích je obecní zastupitelstva poslouchají. Notáři 29 Protokol

449

dávají úřední potvrzení na požadavky rolníků. V mnoha obcích dochází k tomu, že exekutoři podepisují prohlášení, že vícekrát do obce nepřijdou. Výsledkem hnutí je, že exekuce na Zakarpatsku byly na celé dva roky skutečně zastaveny, že hladovějícím se dostalo státní pomoci a podpory, že se přestalo se splácením dluhů atd .

Hnutí nebylo vedeno jen za ekonomické požadavky, ale

i za nacionální práva a svobody proti národnostnímu útlaku . Hnutí vyvolává velikou akci solidarity ve státním i mezi národním měřítku, zvláště když je několikrát do demonstru jících rolníků stříleno, jako 19. února 1932 v Turé Pasice.]"

Vůdcem a organizátorem bojů byla KSČ a Svaz pracujícího a

rolnictva, který byl úřady rozpuštěn . Když za několik mě síců jsou konány obecní volby na Zakarpatsku, KSČ získává 46 % nových hlasů .

Rolnické hnutí na Slovensku a v historických zemích

[Zároveň organizuje strana široké hnutí vesnické chudiny a rolnictva proti exekucím na Horehroní na Slovensku. Po dobnými metodami jako na Zakarpatsku brání se rolníci a vesnická chudina proti vymáhání daňových nedoplatků 1 Konfiskovaná část zprávy byla přeformulována a v „ Protokolu

VII. sjezdu KSČ“, na str. 278, bylo toto znění: „ Dochází k hromadným pochodům na úřady, jimž jsou předávány požadavky, hromadné depu tace přicházejí znovu a znovu , aby je úřadům připomenuly, přičemž často jde až o pětitisícové davy, jež bojovně aa bouřlivě demonstrují za splnění

požadavků v okresních městech. Vystupuje se i proti exekucím , před pří chodem exekutora shromáždí se celá obec na zavolání akčního výboru a znemožní exekuci. Od obce k obci je obyvatelstvo vyzváněním a jinak upozorňováno, že se exekutor blíží.

Organizují se velké boje za volný vstup do lesů a kácení stromů, pou žití dříví, za bezplatné používání pastvin společnosti , Latorica'. Jedině v důsledku tohoto hnutí proti exekucím na Podkarpatsku dochází ke sku tečnému zastavení exekucí na 2 léta, hladovějícím se dostává státní pod . pory apod. Pracující rolníci bojují zde nejen za své požadavky hospodář. ské, ale i národnostni, bojují proti národnostnímu útlaku. Po střelbě do rolnických demonstrantů 19. února 1932 v Turé Pasice rozpoutává se

velká akcesolidarity po celém Československu a překračuje i jeho branice . “ a

450

a proti dluhům a úrokům. I tam na vesnicích jsou voleny široké jednotné výbory, navzájem v obvodech spojené ku rýry z řad vesnické mládeže. Do rolníků, bránících se před exekučním prodejem, bylo v listopadu 1932 stříleno v Po lomce aa dva rolníci byli zastřeleni. Horehroní přes neslýchaný teror a výjimečná opatření po dlouhou dobu zůstává dále

rudou baštou a východiskem širokých bojů jak lesních děl. níků, tak i rolnických akcí na celém středním Slovensku.] ” V historických zemích útočí cukerní kartel proti drobným řepařům . Berní úřady zabavují rolníkům peníze za řepu v cukrovarech na nezaplacené daně . Strana staví se do čela

pobouřených drobných řepařů v několika řepařských krajích. Poprvé rozvíjí se širší hnutí drobných řepařů v okresech Roudnice, Libochovice, Slaný, Velvary a v okolí. Drobní

řepaři a členové Ústřední jednoty řepařů žádají okamžité vrácení zabavených peněz v cukrovarech, zákaz exekucí a no vou řepařskou smlouvu. Na schůzích a konferencích zvolený na podkladě jednotné fronty drobných zemědělců podřipský jed notný rolnický výbor mobilizuje pak k hromadnému nástupu rolníků do Roudnice a na 2000 demonstrujících rolníků vysílá

deputaci na úřady, obsazuje chodby okresního úřadu, vy nucuje si propuštění zatčených a vybojovává později svůj

požadavek vrácení zabavených peněz. Tento boj řepařů na Roudnicku a okolí byl východiskem širšího řepařského hnutí v ostatních řepařských oblastech, zejména pak na Hané v zimě 1932/33 . Tyto akce však zůstávají lokalizovány na jednotlivé okresy a obvody. Začátkem roku 1933 rozvíjí strana podobně jako na Hore hroní s použitím zakarpatských metod masové hnutí vesnické chudiny a rolníků i živnostníků na Valašsku a v den nástupu několika tisíc pracujících Valašska stavějí se do čela hnutí i závody se závodními výbory ve Vsetíně a vyhlašují solidární · Konfiskovaná část zprávy byla přeformulována a v ,,Protokolu VII.

sjezdu KSČ“ , na str. 279, bylo toto znění: „ K hnutí podobně stranou orga 9

nizovanému dochází i na slovenském Horehroní. Pracující rolníci a ves

nická chudina bojují zde stejně jako na Podkarpatsku proti vymáhání daňových nedoplatků, úroků, exekucím. I zde jsou voleny akční výbory těšící se podobně jako na Podkarpatsku velké autoritě u pracujícího oby vatelstva a navzájem spolupracující. “ 451

stávku závodů s bojujícími rolníky a živnostníky proti exe kucím .

Po těchto širších akcích , které organizovala strana na Za karpatsku, na Horehroní i v některých okresech a oblastech

historických zemí, dochází v Československu k vyhlášení zákona o odkladu exekucí proti zemědělcům , který je pro dlužován až do 30. září 1936.

Boje proti teroru , fašismu a válce

(Buržoazie reaguje na mohutné boje pracujících tím , že zostřuje teror a provádí řadu fašizačních opatření. Pod heslem „ obrany demokracie“ se odbourávají demo kratická práva, jsou rozpouštěny dělnické organizace, jsou zostřovány protidělnické zákony, zaváděny nové perzekuční zákony, dochází ke stále častějším srážkám se státní mocí,

jsou hromadně zavíráni revoluční pracovníci, komunističtí poslanci zbavováni mandátů a odsuzováni do žalářů . Vládní socialisté schvalují všechna tato opatření buržoazie,

vystupují dokonce iniciativně s návrhy na obranu demokra cie “, volají sami po „ vládě silné ruky “ .]" Bechyně razí heslo, že „ nelze trpět kerenštinu " , Meissner na adresu komunistů

říká, že „mluvit o demokracii a nechat ji rozvracet je proti klad" .

Vládně socialističtí vůdcové vedou velikou ideologickou

ofenzívu proti KSČ, rozvinují svoji teorii ,,menšího zla “ a jí odůvodňují všechny reakční činy a odbourávání demokratic kých práv. 1 Konfiskovaná část zprávy byla přeformulována a v „ Protokolu VII. sjezdu KSC “, na str. 279, bylo toto znění: „ Kryjíc se heslem ,obrany demokracie spěchá buržoazie Československa, aby mohutným bojům pracujícího lidu čelila terorem, perzekucí a provedením řady fašizačních opatření.

Sahá na demokratická práva lidu, odbourává je, rozpouští dělnické organizace, zostřuje zákony namířené proti dělnictvu, parlament usnáší nové, poslance a senátory KSČ zbavuje volebního práva, a tím mandátu ,

vrhá je do kriminálu . V tomto tažení proti revolučnímu hnutí souhlasí vládně socialističtí vůdcové se všemi perzekučními činy, ba sami k nim zavdávají často podnět a činí návrhy ,na obranu demokracie “, , vláda silné ruky je i jejich heslo . “ 452

Československo po boku Francie stojí tehdy ještě ve frontě států připravujících tažení proti SSSR. Je to v době, kdy

francouzští imperialisté činili vážné přípravy k přepadení SSSR, jak o tom svědčily procesy v Moskvě se sabotážníky,

kteří v žoldu cizích imperialistů ničili právě započaté budo vání sovětského průmyslu . Vládní socialisté schvalují proti sovětskou zahraniční politiku české buržoazie a štvou proti SSSR .

Třeba na věčnou pamětzaznamenat citát, abychom ukázali, jaké perspektivy dávala tehdy čs. sociální demokracie, pokud jde o proletářský stát, o SSSR. Dr. František Soukup na sociálně demokratickém sjezdu na podzim roku 1930 mluvil takto :

„Dnes však už nelze mlčet, dnes nutno mluvit a jednat. Celé sovětské Rusko stojí dnes před strašnou krizí hospodářskou . O tom ví dnes celý svět a máme své nejpodrobnější zprávy

o všem také my. Dnešní takřka samovládný diktátor Ruska Gruzínec Džugašvili, známý pod jménem Stalin, činí zoufalé

násilné pokusy o kolektivizaci stavu selského. Celé Rusko stojí dnes před nebezpečím katastrofy...“ ( Protokol sociálně demokratického sjezdu, str. 54.)

Dr. Soukup dále otevřeně hrozí intervenci : „ Celá řada národů Ruska je spoutána vojenským terorem

a zbavena všech možností jakéhokoli svobodného projevu. Na Ukrajině, v Gruzii, na celém Kavkazu a jinde zuří perma

nentní podzemní válka o svobodu a sebeurčení národů , teče krev a plní se kasematy žalářů až k zalknutí. Jsme povinni pozdravit tyto národy..., abychom jim řekli, že ve svém boji nejsou osamoceni a že v tomto boji zvítězí a zvítězit musí, ježto jejich boj je bojem celé naší evropské a světové socialistické de mokracie.“ ( Protokol sociálně demokratického sjezdu, str. 54.)

Na tomto sjezdu mluví ruský menševik Dan, který přijel z Berlína a uvítán bouřlivým potleskem (podle slov proto kolu sociálně demokratického sjezdu, str. 22) pravi:

„Jsem ze země vítězného bolševismu, jehož vítězství bylo neštěstím dělnické třídy. Tato země vítězného bolševismu mů

že však zítra být zemí vítězného fašismu.“ (Str. 23.) Za gruzínskou sociální demokracii mluví menševik E. Lom tatidze toto : 453

„Vy odsuzujete komunistické tyrany, horší pokračovatele činnosti carského režimu, nejen ve vnitřní, ale i v zahraniční

politice. Hodina našeho osvobození není daleká. Šílenství k zá hubě odsouzené komunistické diktatury a vůle k osvobození ujařmených je toho zárukou.“ [( Protokol sociálně demokra tického sjezdu, str. 24.)] Jeho projev byl přijat ,,dlouhotrva jícím potleskem“ . A Antonín Hampl na témž sjezdu pravil: „ Bude zde předložena rezoluce na podporu našich ruských soudruhů ( tj. bělogvardějských menševiků pozn . aut.) ,

která staví komunistům před oči otázku : ,Kdypak udělá vaše politika místo fašismu ?' poněvadž po zběsilé politice jed noho extrému nemůže přijít nic jiného nežli to druhé . Rusko je dnes smutným obrazem , který ukazuje na to, že ...není pochodem k socialismu, nýbrž barbarstvím .“ (Protokol so ciálně demokratického sjezdu, str. 132. ) KSČ potírá argumenty vládních socialistů o nutnosti ustu povat před fašizačními opatřeními a odbouráváním demo

kratických práv, potírá celou politiku spolupráce s buržoazií a vede řadu velkých bojů na obranu proti teroru , na obranu svobod pracujícího lidu.

Už třetí plénum ÚV KSČ vytyčilo před stranu nutnost chopit se zbraně - politické stávky:

„ Při maximální pružnosti a iniciativě ve volbě a použití všech možných forem boje a akce v závodech, mezi neza

městnanými, mezi pracujícím rolnictvem a maloživnost nictvemi - musí strana odvážně postavit před pracující masy , zejména před dělnickou třídu , velké heslo hromadné

politické stávky, heslo generální stávky jakožto nejvyšší v této situaci formy třídního boje, jakožto strašné zbraně

v rukou proletariátu .“ (III. plénum ÚV KSČ, str. 63.) V. plénum ÚV KSČ pak rozvádí metody boje proti buržoaz nímu teroru takto :

[„Úplné politické svobody nabude proletariát teprve svrže ním buržoazní moci a nastolením proletářské demokracie, 1 Text v rezoluci pokračoval: „při neústupné houževnatosti za orga nizování drobných bojů v závodech, ve vsích, na ulicích, v obcích; při energickém kursu na koordinaci, rozšiřování a stupňování těchto bojů “ ( str. 63 ). 454

sovětského systému.] “ Ale proletariát je s to i při existenci

kapitalistického systému vynutit si na buržoazii řadu poli tických práv a odrážet buržoazní teror. Je proto fatalistickým a nemá s marxismem nic společného názor, že fašismus je nevyhnutelný a že se proti zjevům buržoazní diktatury nedá prostě nic dělat. Naopak, zde platí, jak už Marx řekl, že každá vyšší forma reakce vládnoucí třídy nutně vyvolává ještě vyšší formu akce třídy utlačované. A závisí ve značné míře na nás, komunistech , předvoji dělnické třídy, v jaké míře dovedeme tyto skryté síly proletariátu vzbudit, uvolnit a vést v boj. Je také nesprávným názorem, že možno igno rovat a bez odezvy v proletářských masách ponechat řadu drobných i větších teroristických zásahů buržoazie s tou nadějí, že proletářské masy snad rázem povstanou při velkém útoku, jako například při rozpuštění komunistické strany nebo při nějakém fašistickém puči.? Vtip spočívá v tom, aby komunisté jednak neopomenuli ani jeden konkrétní případ buržoazního teroru a fašizace k organizování odboje proti

tomu, dále, aby dovedli volit v každém jednotlivém případě vhodné formy proletářské protiakce, a konečně aby v prů běhu těchto akcí byli s to zvednout celkové třídní vědomí pro

letariátu na vyšší stupeň .“ (V.plénum ÚV KSČ, str. 28 a 29.)3 Dále pak vytyčuje totéž plénum nutnost společného boje se socialistickými dělníky proti fašistickým organizacím . Praví se v jeho usneseních :

„ Konečně pak musí komunisté všude tam, kde fašistické hnutí nabylo již masového rázu, stavět proti němu jednotnou Vyznačený text byl konfiskován a není v „ Protokolu VII. sjezdu

KSC“ ,str. 280. Viz Kl. Gottwald, Spisy, sv. III, Praha 1951, str . 105.

: Z citátu byla vynechána slova: „Nic takového. Zejména v zemích s početným a poměrně třídně vyspělým proletariátem není přechod od for

málního měšťácko -demokratického parlamentarismu k fašistické diktatuře jednak oddělen čínskou zdí, jednak není, resp. nemusí být provázen ,efektními' momenty kontrarevolučních pučů a povstání. Příklad Němec ka, ,legální způsob přechodu od vlády Müllera k brüningovštině a přes tuto k dnešnímu režimu Papen - Hitler jsou toho důkazem " ( str. 29). s Viz brožura „ Cesta k sjednocení dělnické třídy na odboj a výboj“ .

Usnesení V. pléna ústředního výboru KSČ ze dne 9. a 10. července 1932. Nákladem senátora J. Hakena, Praha 1932. Viz též Kl. Gottwald, Spisy, sv. III, Praha 1951 , str. 270—271. 455

frontu se socialistickými dělníky, jednotnou frontu na pod

kladě konkrétních protifašistických akcí.“ (V. plénum ÚV KSČ, str. 33.)? [V Československu na počátku hospodářské krize, kdy pracující lid se bránil útokům kapitálu, dochází při dělnických a rolnických demonstracích k řadě zásahů státního aparátu. Uvádíme jen jména známá všem pracujícím v Československu : Radotín, Duchcov, Košúty, Chust, Frývaldov, Turja Pasika ,

Most, Polomka, Horní Suchá, Telgárt, Nižni Apša, Volovec, Horka atd .

Ale pracující lid se brání, protestuje a odpovídá řadou po litických stávek .]? Krveprolití Vv Košútech dne 25. května 1931, kdy byli za biti 3 dělníci, vyvolává mohutnou odezvu na Slovensku a v celém Československu. Na 11 000 dělníků v řadě závodů

zastavuje práci, v mnoha místech jsou demonstrace a celým Slovenskem jde vlna protestů. Proces se soudruhem Majo rem se stane tribunou, na níž je obžalován režim buržoazie na Slovensku, k procesu jsou vysílány deputace dělníků

ze závodů, zemědělských dělníků, rolníků, vystupují slo venští i čeští spisovatelé a intelektuálové atd. Ještě větší vlnu politických stávek vyvolává střelba ve Frývaldově, kde je 8 dělníků zabito . Přes 150 závodů vstu

puje do politické stávky, mezi nimi i Kolbenka v Praze, Poldi na huť atd. Přes 100 jiných závodů usneslo protesty na zá vodních schůzích a v závodních výborech . Po střelbě 13. dubna 1932 do stávkujících horníků v Mostě

valí se celou republikou vlna politických stávek a demonstra cí. K protestní stávce dochází dokonce v Českomoravské v Praze, ve všech libereckých textilkách . Závodní výbor

plzeňské Škodovky, ovládaný reformisty, usnáší pod tla kem rozhořčeného dělnictva požadavek demise ministra vnitra. V den pohřbu 15. dubna je provedena generální stáv ka celé oblasti a pohřbu se účastní 60 000 lidí. 1 Viz brožura ,,Cesta k sjednocení dělnické třídy na odboj a výboj“.

Usnesení V. pléna ústředního výboru KSČ ze dne 9. a 10. července 1932. Nákladem senátora J. Hakena, Praha 1932. Viz též Kl. Gottwald, Spisy, sv. III, Praha 1951 , str. 270—271 .

Vyznačený text byl konfiskován a není v ,,Protokolu VII. sjezdu KSC“. 456

K politickým stávkám dochází i v dny 1. srpna , v dny boje proti imperialistické válce a na obranu SSSR. V roce 1930, 1931, 1932 a v následujících letech přes veliký teror zastavuje řada továren a dochází k četným demonstračním vystoupe

ním . Strana vede akce proti předvojenské výchově, akci rekrutskou, jíž se v roce 1932 účastní 15 000 rekrutů. K jak velkým opatřením ze strany vládního aparátu dochází v ta. kové „ rudé dny “ , o tom svědčí nejlépe ten fakt, že před 1. srpnem bylo vždy preventivně vzato do vazby několik set komunistických funkcionářů .

Buržoazii přes všechen teror se nepodařilo oslabit bojovnou vůli mas. Veliká vlna bojů kříží její plány, znemožňuje prosa

dit fašistický režim aa barbarsky spoutat pracující lid . KSČ po celé období od VI. sjezdu až do konce roku 1933 je v čele mas, uskutečňuje akční jednotu v bojích vzdor zuři vým útokům reakčních vůdců.

IV . [ Období zostřené perzekuce ]" Guttmannovo vystoupení

„ Během roku 1933 byl tento proces přerušen . Ve straně se

již předtím projevovaly oportunistické tendence, reprezento vané Guttmannem . Po Hitlerově vítězství v Německu se

otevřeně provalily. Jejich základem bylo maloměšťácké pa nikářství vzhledem k fašismu, ztráta revoluční perspektivy a kapitulace před sociální demokracií. Pod Guttmannovým vlivem se projevilo ve straně kolísání v německé otázce. Tohoto kolísání dovedně využily ,socialistické strany, jež proti nám zahájily protiútok. K tomu se ještě přidružila ze sílená policejní opatření proti straně. Strana se ocitla v tako véto situaci : ideologicky oslabena guttmanniádou, (vystave na politické ofenzívě vládně socialistických stran pod heslem ,obrany demokracie', vystavena širokému útoku policejního

teroru,] ? byla postavena před nutnost úplné reorganizace 1 Vyznačeno jako konfiskace, ale v ,,Protokolu VII. sjezdu KSC“, str. 281 , zůstal název „ V období ostrého teroru “.

? Vyznačený text byl konfiskován a není v „ Protokolu VII . sjezdu KSC “ . 457

svých řad a svých pracovních metod pro podmínky ilegální práce. Za těchto okolností byla na určitou dobu přerušena naše ofenzíva jednotné fronty, jež se v letech 1930–1932 pohybovala na vzestupné linii. “ Takto charakterizoval sou druh Gottwald (21. číslo „Komunistické internacionály “ z roku 1934) situaci strany v době vystoupení Guttmanna .

Guttmann už v období rozmachu hospodářských bojů v roce 1931–1932 uplatňoval ve straně oportunistické názo ry v taktice jednotné fronty , které směřovaly k vybudování zvláštní platformy – kompromisu mezi sociálně demokratic kými názory a komunistickým programem jako ideologické základny pro budování akční jednoty. Tyto názory vedly ke kapitulaci před sociálně demokratickou ideologií, zvláště před její teorií „menšího zla “ . Vedly k zastírání vedoucí role

strany, což straně ztěžovalo upevňovat a organizačně za jišťovat svůj vliv v masách. Spolu s Guttmannem stál na

jedné ideologické platformě tehdy i Budín, který v „ Kom revue“ charakterizoval fašismus (stejně jako sociální demo kracie) jako „ povstání zproletarizovaného středního stavu“, což prý znamená „ úplnou politickou izolaci od městské bur žoazie a velkokapitálu “ . Guttmannovy oportunistické chyby byly tehdy exekuti vou KI odmítnuty a odsouzeny. Guttmann měl odejít z ve

dení KSČ a odejít do Moskvy na práci v KI. Guttmann odmítl jet do Moskvy a vystoupil zanedlouho se svojí likvidátorskou platformou, v níž ostře napadal Komunistickou internacio nálu, a zvláště naši bratrskou sekci, Komunistickou stranu

Německa, jíž kladl za vinu porážku německého proletariátu . Guttmann v době vítězství Hitlera upadl do zbabělé paniky a smysl jeho vystoupení byl ten, že v době ofenzívy fašismu třeba likvidovat revoluční boj, přejít na ideologické pozice sociální demokracie .

1 Viz Kl. Gottwald , Spisy, sv. VI, Praha 1952, str. 32–33. Jde zřejmě o články v časopise „ Komunistická revue“: roč. VIII,

č. 3, březen 1933, str. 94-99, Fr. Šimek, „ J. Čecháček a spol., společnost pro zastírání podstaty fašismu“ ; č. 6, červenec 1933, str. 186–189, F. Š., „Co je se ,sociálfašismem “?““; sebekritický článek v č. 7–8, říjen 1933, str. 258–265, Fr. Šimek, „ O fašismu a některých problémech sním spo jených“. 458

Polbyro strany dne 1. prosincel vyloučilo Guttmanna usne sením , v němž se mj. pravilo :

„ Guttmann byl ve straně již po delší dobu hlavním před stavitelem oportunistických tendencí a názorů, které se

uchylovaly od linie strany a Komunistické internacionály a jichž sledováním Guttmann způsobil straně veliké škody.

Vedení strany se soudruhem Gottwaldem v čele2 bojovalo vždycky proti Guttmannovým pokusům zkomolit oportu nisticky linii strany. A když však Guttmann setrvával na svých nesprávných názorech a stále znovu se k nim vracel, odsoudilo vedení strany a KI otevřeně oportunistickou linii Guttmannovu a rozvinulo ve straně široký boj proti jeho

škodlivým názorům. Poté vystoupil Guttmann s otevřeně trockistickou platformou. Společně se všemi nepřáteli komunismu dává Komunistic ké straně Německa vinu za převzetí moci Hitlerem . Utrhá3 straně a KI, že vede mezinárodní proletariát na scestí. A sám navrhuje v otázce jednotné fronty taktiku, která vede ke kapitulaci před sociální demokracií aa k vytvoření centris

tické strany. Svou kontrarevoluční platformu provází Gutt mann nejhrubším porušením kázně : vypovídá otevřeně stra ně a KI boj.

Guttmannův rychlý přechod z pozice oportunistických úchylek k pozici otevřeného kontrarevolucionáře a nepřítele komunismu je činem maloměšťáckého zbabělce, který, pole

kán fašismem , nechápe perspektivu proletářské revoluce, pozbyl víry v revoluční síly proletariátu a přebíhá k nepří teli (ve chvíli, kdy se ocitáme před velkými třídními boji, kdy nás zostřená světová situace přivádí těsně k druhému období revolucí a válek.]“ Po vzoru všech renegátů zastírá Guttmann

svůj vlastní ideologický a politický bankrot a svou zbabělost za útoky na stranu a KI. Na Guttmannově případě jasně vidí me, jak rychle vede v dnešní situaci setrvávání na oportu 1 Správně 31. prosince .

? Slova ,,se soudruhem Gottwaldem v čele “ nebyla v rezoluci uve dena.

8 V německém vydání : ,,beschuldigen “.

* V ,,Protokolu VII. sjezdu KSC “, str. 282, není vyznačená pasáž. 459

nistických názorech k rozchodu s komunismem aa k dezerci.“

Vystoupení Guttmanna bylo jen velmi krátkou epizodou. S ním nešla ani jedna organizace, ani jeden člen strany. Byl rychle a bez hluku vyřízen. Strana oportunistické chyby rychle napravila.

Velký útok na legalitu strany

Vítězství Hitlerova fašismu povzbudilo i českou buržoazii, aby se pokusila prosadit své reakční plány. Počala plnou parou fašizovat měšťáckou demokracii a odbourávat zbytky demokratických práv, útočit na legalitu celého revolučního hnutí.

Vládní socialisté kryli tento útok buržoazie svou ideolo

gickou ofenzívou, poukazujíce na to, že Československo je obklíčeno fašistickými režimy, odůvodňovali nutnost spolu práce s buržoazií a vydávali všechna reakční opatření jako nezbytná k obraně republiky a udržení národní samostat nosti.

Pod maskou „ obrany demokracie a republiky“ ,pod heslem

„demokracie jen pro demokraty“ apod.byla KSČ na podzim [a v zimě] 1933/34 téměř zahnána do ilegality. Formálně roz puštěna sice nebyla, ale neměla téměř žádných legálních práv. Předvedme si obraz tehdejších opatření buržoazie : Je zaveden zmocňovací zákon .

Zákon na ochranu republiky je zhoršen a zostřen. Je vydán nový tiskový zákon . Volby do obcí, okresů a zemí jsou odloženy. Stejně tak jsou odloženy volby do závodních výborů. Je prosazen zákon o rozpouštění politických stran. Je zhoršen jednací řád sněmovny

Řada dělnických organizací byla rozpuštěna a zakázána. Mezinárodní dělnická pomoc

· Viz „Rudé právo “ , č. 1, 4. ledna 1934, „Usnesení polbyra ÚV KSČ 9

k případu renegátství J. Guttmanna “ . Viz též Kl. Gottwald, Spisy, sv. V, Praha 1952, str. 65–66 . 460

Rudá pomoc

Svaz přátel SSSR

Komunistický svaz mládeže Svaz proletářských bezvěrců Svaz pracujících rolníků na Zakarpatsku Výbor fronty proti fašismu a válce Ústředí Rudých odborů – rozpuštěno Řada okresních výborů FPT

Pomocný výbor pro stávkující mostecké horníky Komunističtí starostové jsou ze svých funkcí suspendo váni

[ Řada perzekučních opatření proti rudému tisku )'

Je vydán zákaz prodeje rudého tisku v trafikách a nádraž ních prodejnách . „ Rudé právo “ , „ Rudý večerník “ , „ Vorwärts“ aa nesčetná

řada jiných komunistických a revolučních novin jsou zaká zány po dobu od jednoho měsíce až do půl roku. Jsou období, kdy revoluční hnutí nemá téměř ani jed noho legálního listu . (Jako na podzim roku 1933.) Komunističtí poslanci a senátoři jsou zbavováni mandátů a zavíráni

Uvedeme zde jména poslanců a senátorů KSČ zbavených mandátů, z nichž největší část byla zbavena právě v období let 1931-1934 , v době velikých bojů : Harus Jan

Stránský Petr Hruška Čeněk Haiblick K.

Major István Stern Viktor

Hrubý Josef Hadek Alfred

Kuhnová E. Barša J. a

· Vyznačený text byl konfiskován a není v „ Protokolu VII . sjezdu KSC“ , str. 283. 461

Lokota Ivan

Štětka Josef Kubač

Sedorjak

Po volbě Masaryka obžalováni soudruzi Gottwald, Kopecký, Krosnář, Štětka, Rudolf a Richard Slánský, Vetiška z vele zrady, vydán na ně zatykač a vydáni sněmovnou.

[Straně jsou zakazovány téměř všechny schůze, prohlídka stíhá prohlídku, policie odnáší ze sekretariátů všechen listinný materiál, porady funkcionářů jsou rozháněny a zakazovány, na četné funkcionáře je vydán zatykač atd. Strana přizpůsobuje metody práce zostřeným podmínkám . Cílem buržoazie bylo perzekučními opatřeními zbavit stra nu vedoucích kádrů, zastrašit revoluční dělníky, znemožnit jí masovou práci a izolovat ji tak od mas.] " Strana čelí těmto snahám buržoazie a reorganizuje svoje

pracovní metody tak, aby mohla dál, i za zhoršených pod mínek , být ve spojení s masami.

Je vybudován nový systém vydávání novin, letáků a bro žur. Vychází nejen ústřední orgán, ale i desítky krajských časopisů, sta závodních , místních časopisů a letáků. Strana mluví k masám dále. Strana věnuje největší úsilí tomu, zvý

šit aktivitu členstva a vést je k zvýšené osobní a skupinové agitaci v závodech i místech.

Jsou budována okresní vedení, kterých strana dosud, zvláš tě v českých a slovenských oblastech, neměla .

Práce strany je přebudována na systém úsekové dělby prá ce, při níž každý funkcionář je zodpověden za vše ve svém úseku. Je vytvořen kádr instruktorů od ústředí až do okres ních vedení.

Všechna vedení jsou usměrňována k úplně samostatné práci, k vyvíjení samostatné iniciativy, pokud jde o politiku i organizační práci. Vedení jsou zmenšena, ale jejich počet rozmnožen. Straně vyrostl kádr funkcionářů , zvláště středních , kteří aktivně pracují v okresních a obvodních vedeních . Strana zpočátku musí těžce probíjet nové metody práce 1

Vyznačený text byl konfiskován a není v „Protokolu VII. sjezdu

KSC“ , str. 283–284. 462

proti legalistickým tradicím . Současně však dochází k opoo míjení a zanechání legálních a pololegálních možností práce, v řadě míst vedou nové metody k druhému extrému, k „ za kopání se “ i před masami.

Celkově však strana odolala náporu buržoazie. Její plán stranu zničit, rozbít její organizace, ztroskotal. Strana na

bývá nových zkušeností, její kvalita, pevnost a zocelenost se zvyšují. Pozice strany, její vliv v masách perzekučními opatřeními zůstává nedotčen. Přechodná ztráta členstva je vbrzku opět překonána a strana jde vstříc novým úspěchům .

V. Soudruh Gottwald vypracovává taktiku

protifašistické jednotné fronty, boje za demokratická práva a nacionální otázku Že strana mohla odolávat náporu reakce, že mohla už v roce 1932 vést řadu jednotných protifašistických bojů, že v roce 1933, v době zostřené perzekuce, nebyla izolována od mas, že mohla velmi rychle v roce 1934 rozvinout velkou

novou ofenzívu jednotné fronty, to proto, že uplatňovala až na období guttmannovských oportunistických chyb celkem správně taktiku jednotné fronty v boji proti fašismu, že správně začala vést boj za demokratická práva a nacio -

nální otázku českou.

Bylo to možno proto, že soudruh Gottwald tyto otázky soustavně propracovával Vv řadě svých pověstných, slavných článků, které vždy znamenaly velikou politickou událost a novou etapu v taktice strany .

24. července 1932, tedy ještě před příchodem Hitlera k moci, po Papenově puči v Prusku, uveřejňuje významný článek:

„ Sjednotit se -- bojovat

-

zvítězit “ 1

V tomto článku, jehožpodstatné části zde uvádíme, uka zuje pracujícímu lidu v Československu cestu, jak se bránit 1 Viz „ Rudé právo “ , 24. července 1932. Viz též Kl. Gottwald, Spisy, 2

sv . IV , Praha 1951 , str . 24–32 . 463

u nás proti náporům reakce . Dokazuje, že je možno se ubránit fašismu, vytvoří- li pracující lid akční jednotu. Jeho formulace, jeho argumentace, jeho propracování tak tiky jednotné fronty mají plnou platnost ještě dnes. Ukazují, jak soustavně až do VII . kongresu soudruh

Gottwald propracovával otázky akční jednoty v jednotném , správném , revolučním směru , ve směru správné masové poli tiky.

Uvádíme nyní citáty z tohoto článku soudruha Gottwalda :

Taktika jednotné fronty Pracující lid Československa má dosti sil, aby zamezili fašismus

„ Vzpomeňte, že tak to začalo v Německu. A vedlo to k tomu, že dnes hrdlořez v generálské uniformě dává rozkaz, aby policisté a vojáci stříleli do dělníků energicky a rychle. A k takovým koncům by to vedlo i u nás. Musí k tomu ale dojít ? Ne ! Pracující lid Československa, zejména dělnická třída, má dosti sil a moci, aby takovým koncům předešla. Děl nická třída Československa může zamezit takový vývoj,

aby se na ulicích měst Československa proháněly ozbrojené fašistické bandy a střílely do dělníků . Dělnická třída Česko slovenska může učinit přítrž beztrestnému zabíjení dělníků a rolníků . Dělnická třída Československa může zamezit pří chod československých Papenů, Schleicherů a Hitlerů. Ale musí vystoupit, jednotně vystoupit, rychle, ihned vystoupit! Neboť situace je krajně vážná, je skutečně za pět minut dvanáct. Hrozí nebezpečí z prodlení. My, komunisté, podáváme ruku všem lidem dobré vůle, všem, kdož opravdu chtějí bojovat za chléb a práci, za práva a svobody pracujícího lidu , proti fašismu a buržoaznímu te roru , všem, kdož chtějí předejít tomu, co se dnes děje v Ně. mecku . Všem těmto lidem podáváme ruku aa voláme je k soli dárnímu boji. Jsme toho názoru, že v takové chvíli, kdy nová 1 V německém vydání: „ abzuwehren “ . 464

vlna krvavé fašistické reakce hrozí zaplavit celou střední

Evropu a přinést všem vrstvám pracujících nekonečná utr pení, musí zejména dělnictvo nalézt společnou řeč, vystoupit

společným činem .“

Kdyby dvacetimiliónová dělnická třída Německa vystoupila , nezůstal by po Papenovi, Schleicherovi, Hitlerovi ani mastný flek

„Představte si na okamžik, co by například znamenalo

společné vystoupení dělnické třídy v Německu. Vláda Pape nova má k dispozici reichswehr, policii a Hitlerovy vražedné

bandy. Těmito prostředky dnes diktuje a provádí fašistický převrat. Ale kdyby dvacetimiliónová, dobře organizovaná, zkušená, třídně vyspělá a disciplinovaná dělnická třída Ně mecka, která ovládá fabriky, dopravu, poštu, doly, hutě, zkrátka všechna kola kdyby tato dvacetimiliónová armá

da vystoupila, zarazila práci, zaplavila ulice, zmocnila se zbraní — za týden by po Papenovi, Schleicherovi aa Hitlerovi nezůstal ani mastný flek . Řeknete snad, že z této dvaceti

miliónové masy je pouze část organizována. Ano. Jaké jsou organizace ? Je to Komunistická strana Německa, je to so ciální demokracie, jsou to sociálně demokratické odbory,

jsou to odbory křesťanskosociální, je to komunisty vedená protifašistická akce, je to sociálními demokraty vedená Eiserne Front. Myslíte, kdyby německá sociální demokracie, která vede největší masy německých dělníků, dala povel ke generální stávce, myslíte, že by dělníci nešli ? Šli by i ti

z křesťanských odborů , i ti neorganizovaní. Že by komunis té heslo stávky podporovali, je jasné, vždyť toto heslo sami vydali a žádali na sociální demokracii, aby je vydala též. Tedy zdrcující většina německých dělníků by zarazila práci, kdyby k tomu dala výzvu sociální demokracie . Můžete snad namítnout, že by mohlo dojít k porážce německého proleta riátu . Předně: Německý proletariát bude určitě poražen, ne bude- li bojovat. Zato ale má velké šance na vítězství, vstou pí-li v boj. Ovšem, žádné stoprocentní záruky vítězství v boji 1 Viz Kl. Gottwald , Spisy, sv. IV, Praha 1951 , str . 26–27 . C Protokol

465

nikdy není a být nemůže. Ale je zde nejvyšší pravděpodob nost, že by německý proletariát zZ tohoto generálního měření sil vyšel vítězně.1 To by tedy znamenalo jednotné vystoupení proletariátu v Německu : smetení Papena, Schleichera is Hit lerem , novou éru vítězného proletářského nástupu v celé Evropě, začátek konce kapitalismu ve střední Evropě. Kdo se proti tomuto vystoupení staví ? Vedení německé sociální

demokracie, sociálně demokratických odborových organi zací .“ 2

Představte si, co by znamenalo jednotné vystoupení dělnictva v Československu

„ Představte si dále, co by znamenalo společné vystoupení

dělnictva v Československu v určitých třídních otázkách ! Je zde například otázka zkrácení pracovní doby s vyrovná ním mezd a otázka podpor všem nezaměstnaným dělníkům na účet kapitalistů a státu. Myslíte, že nezaměstnaní dělníci by nebyli ochotni za tento požadavek vyjít na ulice a za městnaní zarazit práci ? Myslím , že by byli! Představte si, že by od sociálně demokratického Odborového sdružení aa od ná rodně socialistické Obce dělnické vyšel povel k jednotné akci, po níž všichni poctiví proletáři touží a kterou komunisté a rudí odboráři vždycky prosazovali. Myslíte snad, že by neorganizovaní dělníci dělali stávkokaze ? Nedělali by ! To už mnohokrát v boji dokázali. Myslíte, že by střed aa jiné, řekně me fašistické odbory, měly tu sílu, aby své dělníky udržely 1 Z citátu byla vynechána slova : ,,Ovšem, musel by sáhnout ke zbrani, k ozbrojenému boji. A zbraně v Německu jsou a dělníci o nich vědí. A ozbrojený německý proletariát to je moc, na niž jsou všichni krátcí, ta srazí každého na kolena. Snad konečně řeknete, že by tento boj vyža doval mnoho obětí. Ano, bez obětí by se neobešel. Ale nezapomeňte, že milióny ale vždy na oltář bur

zejména německý proletariát přinášel už strašné krvavé oběti padly ve válce, desetitisíce zabili páni po válce

žoazie . A nestojí osvobození dělnictva z kapitalistického jařma za oběti ? Možno s určitostí říci, že tyto oběti by netvořily ani malý zlomek oněch ohromných obětí, které německý proletariát přinášel na krvi, životech , zdraví a majetku ve prospěch buržoazie . “ • Viz Kl. Gottwald , Spisy, sv. IV, Praha 1951 , str. 27–28. 466

a postavily proti ostatním ? Ne, je skoro jisté, že většina dělnictva těchto organizací by šla s ostatním dělnictvem.

A buržoazie ? Musela by povolit ? Ano, musela by, kdyby dělnictvo jednotně vystoupilo a v boji odhodlaně pokračo valo. Tedy : jednotné bojové vystoupení dělnictva v Česko slovensku by zarazilo hospodářskou a politickou ofenzívu bur žoazie, zatlačilo by buržoazii na ústup, zničilo by v zárodku

všechnyfašizační plány a znamenalo by novou epochu třídního boje v ČSR. Proti jednotně nastupujícímu proletariátu, který by za sebou vedl masy drobného rolnictva, by se buržoazie dlouho neudržela. Takové jednotné vystoupení dělnictva by znamenalo začátek konce jejího panství. A kdo se proti tomu staví ? Jsou to vůdcové sociálně demokratických a ná rodně socialistických stran a odborů.“

Zákon dělnické třídy zákonem nejvyšším

„Opakuji : my, komunisté, vám podáváme ruku ke spo

lečnému postupu za společné dělnické zájmy. Upřímně, bez ,postranních úmyslů“, jak se vám snaží různí lidé namluvit. Věřte, že nám, komunistům , je zájem dělnické třídy záko nem nejvyšším . Nabízejíce vám jednotný postup, nesledu 7

jeme žádné stranické cíle, nýbrž cíle celé dělnické třídy.

Chceme, aby útok pánů byl odražen, aby dělníci mohli vol. něji vydechnout, aby byli schopni bojovat za svou svobodu.

Není to i vaším přáním ? Myslím , že je. Nuže, co nás dělí ? Jistě v celé řadě věcí máme různé názory. My je před vámi neskrýváme. Ale my vám je také nechceme ,vnucovat'. My, myslím , máme pravdu. Vy snad řeknete, že ne. Dobře. Ale v jednom jsme jistě zajedno : že tak jako dosud se chudému člověku již nedá žít, že je potřebí se ozvat, něco udělat, proti 2

pánům bojovat. V tom my jsme tedy zajedno. My vám na vrhujeme: sejděte se v místech a závodech s komunisty, posadte se s nimi za jeden stůl, dejte hlavy dohromady a

uvažujte společně, co dělat, jak bojovat.“2 1 Viz Kl. Gottwald , Spisy, sv. IV, Praha 1951 , str. 28—29. Viz tamtéž, str. 30—31 .

467

Spojíme se třeba s čertem , jen když to bude proti pánům a za zájem dělnictva

„ Mnozí Zz vás řeknou : dohodněte se tam ,nahoře', vůdcové mezi sebou, my se ,dole' už snadno dohodneme. My myslíme, že to nejdůležitější spočívá v tom, aby se dělníci ,dole do hodli. A pokud se týká vůdců: řekli jsme už, že se spojíme třeba s čertem , jen když to bude proti pánům a za zájem dělnictva. A pravíme vám otevřeně: kdyby se vaši vůdcové, byťina okamžik, vzdali svého spojenectví s buržoazií,kdyby , byť i jednou v jedné věci, šli skutečně proti pánům my to budeme vítat a budeme je v této věci podporovat. Ale kde je vidíte ? Odpovězte nám upřímně : Můžeme schvalovat, když

se střílí do dělníků ? Můžeme schvalovat, když se nezaměstna ným nedává podpora, ale miliardy se dávají bankám ? Může

me schvalovat, když se proti stávkujícím dělníkům posílá policie a četnictvo ? Můžeme schvalovat, když se na lid uva lují nové daně a exekuce a milionářům se daně odpisují ? Můžeme schvalovat, když se ozbrojují různé střelecké gardy, selské jízdy a vydávají poplatnické peníze na různé vojenské organizace bělogvardějců a dělnické organizace se rozpouště jí ? Tak bychom, žel, mohli pokračovat dlouho . Můžeme to všechno schvalovat a podporovat ? Odpovězte, soudruzi děl. níci, od sociální demokracie a od národních socialistů . Myslím ,

že většina z vás řekne ne ! Tak tedy : Nespoléhejte se na do hodu vůdců a dohodněte se ,dole'. To je hlavní, před tím mají páni největší strach, to je hlavní záruka, že také na naší

ulici bude jednou svátek . “ 1 Později v článku v ,,Kommunistische Internationale"

soudruh Gottwald dále propracovává taktiku jednotné fronty takto :

Proti souručenství s buržoazií, za socialistické souručenství

„ KSČ vydává pro socialistické dělníky heslo : Pryč od po litiky souručenství a spolupráce s buržoazií

za bojovné

1 Viz Kl. Gottwald , Spisy, sv. IV , Praha 1951 , str . 31-32. 468

souručenství komunistické strany, socialistických stran a

malorolnických organizací. Toto heslo vychází jednak z nutnosti vytvořit proti hro zící fašistické diktatuře co nejširší jednotnou frontu všech protifašistů a jejich organizací, jednak je s to soustředit okolo sebe většinu socialistických dělníků a jejich zmíně ných organizací a získat je pro mimoparlamentní masový

boj proti fašismu a útokům kapitálu . KSČ musí v tomto směru zdesateronásobit své úsilí, neboť odražení fašistického

nebezpečí závisí na tom, nakolik se podaří změnit nynější nespokojenost socialistických dělníků s politikou jejich stran v aktivní, mimoparlamentní boj velkých částí socialistických stran v jednotné frontě Ss komunistickou stranou .661

Boj za demokratická práva K otázcepoměru k demokracii a obraně demokratických práv formuloval soudruh Gottwald stanovisko strany v do pise na ústřední výbor čs. strany národně socialistické, který

vedení KSČ poslalo 31. března 19332 jako odpověď na zami tavou nabídku k společným akcím proti teroru v Německu po Hitlerově puči. Zde píše soudruh Gottwald :

Demokracie pro koho ?

„ Vytýkáte nám, že jsme proti demokracii. Ale my se vždy ptáme : Demokracie – pro koho ? Vždy se ptáme : Kdo vlád ne ? Či chcete snad říci, že v této demokracii, na niž se neustá

le odvoláváte, vládne dělnictvo, rolnictvo a pracující lid ? Ne ! Vládnou páni, je to demokracie bohatých. Komu patří 1 Viz „ Jasnou frontu proti oportunismu“ , č. 6. Nákladem senátora Fr. Nedvěda, Praha 1934. Viz též „ Kommunističeskij Intěrnacional“ , č. 36, 1934 ; Viz též Kl. Gottwald , Spisy, sv. VI, Praha 1952, str . 52 .

· Viz „ Rudé právo“ , č. 79, 2. dubna 1933. Viz též Kl. Gottwald , Spisy, sv. IV, Praha 1951 , str . 186-206 .

469

většina půdy? Komu patří továrny ? Komu patří banky, tvořené prací pracujícího lidu ? Patří pánům, patří kapita listům .

Chcete snad tvrdit, že tato demokracie je , spravedlivá' vůči všem ? Jednoduchá úvaha ukáže, že nemáte pravdu. Řekněte nám : Stalo se už někdy u nás, že by byl zavřen kapitalista, poněvadž vyházel dělníky z práce a ostatním snížil mzdy ? přinej Vždyť tím přece zřejmě porušil ,klid a pořádek

menším všech oněch postižených dělnických rodin . Neznáme však ani jeden případ, že by byl takový fabrikant zavřen . Zato však máme tím více příkladů, kdy byli zavřeni dělníci, poněvadž se propouštění z práce nebo snížení mezd bránili. Nebo : Stalo se už někdy u nás, že by policie rozpustila orga

nizace kapitalistů, v nichž se kapitalisté sdružují a kují různé pikle proti dělníkům ? Nestalo se nic podobného. Zato však tím častěji se stává, že jsou rozpuštěny organizace děl

nické, v nichž se dělníci sdružují, aby se kapitalistům brá nili."

Komunisté obhajují demokratická práva

„ Nás obviňujete, že jsme proti demokracii. Ale sami po máháte tuto demokracii oklešťovat na všech stranách . Kdo

vzal volební právo vojákům ? Komunisté to nebyli. Kdo sešněroval do nemožností samosprávu a dosadil absolutní moc byrokracie ? My jsme to nebyli. Kdo nevypisuje už ро dvacet let volby do nemocenských pojišťoven ? Komunisté to nejsou. Kdo odsunul parlament na desátou kolej a dal

všechnu moc do rukou byrokracie a vlády? Snad my? Kdo volá ро

zmocňovacích zákonech ? Jsou to vaši lidé, Stránský

a Klofáč, a ne komunisté! Nepřesvědčil vás příklad Německa, že právě tato cesta vede k Hitlerům ?

Co dělají komunisté ? Komunisté obhajují ze všech sil poli tická práva dělnické třídy a všeho pracujícího lidu, která si lid po světové válce na buržoazii vynutil a která jsou mu nyní kus ро kuse brána. Kdežto vy, kteří se zúčastníte tohoto potla · Viz Kl. Gottwald, Spisy, sv. IV , Praha 1951, str. 191—192. 470

čování práv dělnické třídy a ve své odpovědi výslovně pro hlašujete, že nebudete ,s nikým smlouvat o obraně práv pra

cujících třídá, jednáte nejen proti zásadám demokracie, nýbrž šlapete i vlastní ústavu.“ Komunistům není lhostejno,

zda vládne Masaryk, nebo Gajda

„Ačkoli máme v otázce poměru mezi měšťáckou demokracií a fašistickou diktaturou vcelku aa také v jednotlivostech na sto procent pravdu, mohou přece sociální demokraté s určitým úspěchem šířit mezi dělnictvem takový nesmysl, jako by nám, komunistům , bylo lhostejné, zda v čele vlády je Ebert, nebo Hitler, Masaryk, nebo Gajda, že nám je lhostejno, zda režim je měšťáckodemokratický, či fašistický, ba dokonce

že podle hlediska ,čím hůř, tím líp vidíme ve fašistické diktatuře nejlepší přechod k diktatuře proletariátu. Tato pomlouvačná kampaň může být rozbita jen tak, když při ostře zásadním rozjasňování problému ,měšťácké demokra cie fašistická diktatura' položíme těžisko na organizování jednotných akcí k obraně a rozšíření demokratických, politic

kých svobod pracujících mas a proti všemfašistickým skupinám a organizacím . Pak se v praxi rychle ukáže, že sociální demo kracie sice o obraně demokracie a o ,boji proti fašismu'

mnoho mluví, ale ve skutečnosti tohoto boje nevede.“ (Člá nek s. Gottwalda v 21. čísle „ KI“ , 1934.)3

Nacionální otázka

„ Co poutá sociálně demokratické dělníky k jejich stranám

a zdržuje je od jednotné fronty s námi, není jen materiální 1 Viz Kl. Gottwald, Spisy, sv. IV, Praha 1951, str. 192—193. ? Ve Spisech Kl. Gottwalda chybí slovo „ a rozšíření“ . • Viz „Proti pracovnímu souručenství s buržoazií. Za bojovné socia

listické souručenství. Usnesení X. pléna ÚV KSC“ . Nákladem senáto ra Fr. Nedvěda, Praha ( 1934—1935 ), str. 65–66 . Viz též Kl. Gott wald , Spisy, sv . VI, Praha 1952, str . 4445 . 471

tlak, ale jsou to také, a to hlavně, ideologická pouta. Tato pouta jsou zvlášť silná v takových státech, jako je Česko slovensko, kde značné vrstvy českého dělnictva jsou naplně ny obavami o státní samostatnost jejich národa, zatímco

dělnictvo nečeských národů – Němci, Slováci, Madaři – se nacházejí mezi dvěma ohni: mezi nacionálním útlakem ze

strany českého imperialismu a obavou před Hitlerem a Horthym . Sociální demokracie těchto okolností dovedně vy

užívá. Namlouvá českým dělníkům , že komunistická poli tika vede k zničení státní samostatnosti českého národa

a k návratu , třistaletého otroctví . Německým , slovenským a madarským dělníkům tvrdí, že boj komunistů proti ,de mokratickému Československu pomáhá Hitlerovi a Horthy mu.“ (Článek v „ KI“ .)? Co je zárukou samostatnosti českého národa

V oné odpovědi národním socialistům z 31. 3. 1933 rozvádí soudruh Gottwald nacionální otázku :

„ Ve svých projevech se neustále oháníte národem ', ,zájmem národa a nás nepravdivě osočujete, že jsme , proti národu '. Vy k tomu máte nejméně práva . Kam jste vy a ti,

s nimiž spolupracujete a spoluvládnete, přivedli národ ? Do bídy, hladu a útlaku. Ovšem, v národě jsou boháči a chudáci. V národě jsou Preissové a nezaměstnaní dělníci. V národě jsou Staňkové a jiná ,republikánská' šlechta a drobní rolníci a nádeníci. Ovšem oné první části se vede dobře, ta bídou netrpí. A proti oné první části, proti boháčům, Preissům, Staňkům a spol., my jsme. Proti nim vedeme třídní boj. Ale zato jediní obhajujeme zájmy oné zdrcující většiny českého 2

národa, dělníků a pracujícího lidu vůbec. Ne šovinismem , ne vlasteneckými frázemi, nýbrž bojem za větší kus chleba proti útlaku, bojem proti národnímu útlaku jiných národů českým imperialismem , bojem za povalení vlastní buržoazie, cožje jedi nou zárukou samostatnosti českého národa .“ 2 1 Viz „ Proti pracovnímu souručenství s buržoazií. Za bojovné socia

listické souručenství. Usnesení X. pléna ÚV KSČ“ . Nákladem senátora Fr. Nedvěda, Praha (1934–1935), str . 61. Viz též Kl. Gottwald, Spisy, sv. VI , Praha 1952, str. 40–41. · Viz Kl. Gottwald , Spisy, sv. IV, Praha 1951 , str . 194. 472

Komunisté jediní chrání český národ před novou Bílou horou

„ Ve svém dopise a ve své agitaci vůbec se snažíte vylíčit

komunisty jako nepřátele národní samostatnosti českého lidu. To je ještě vědomější nepravda . Je všeobecně známo, že komunistéjsou proti potlačování kteréhokoli národa a pro úplné

právo na sebeurčení. Vy však se snažíte českému lidu namlu vit, že jeho národní samostatnost je na život a na smrt spjata s existencí kapitalistického systému a s potlačením ostatních národů. I to je vědomý klam a nejlépe se to dokáže jedno duchým poukazem na příklad Sovětského svazu. Za carského a buržoazního Ruska bylo Rusko žalářem národů a velko ruský národ, lépe řečeno, jeho šlechta a buržoazie potlačo valy desítky národů jiných. Povalení buržoazie a zřízení sovětského systému nikterak neohrozilo samostatnost ruské ho národa, ale osvobodilo z národní poroby všechny národy

jiné, které se pak s ruským národem na základě plného práva na sebeurčení až do odtržení a na základě plné rovnopráv nosti sdružily ve svobodný spolek, čili Svaz sovětských socia listických republik . A my, čeští komunisté, prokazujíce svůj internacionalismus prakticky tím , že vyzýváme český pracující

lid, aby se postavil proti národnímu útlaku ostatních národů, aby se nedal zneužít za nástroj tohoto útlaku , jsme jedinými nositeli všech revolučních a pokrokových tradic českého národa . My jediní tím chráníme český národ před novou Bílou horou.“ . VI.

Nový vzmach a nová ofenzíva jednotné fronty

Reflex rakouských , francouzských a španělských bojů

Nový vzmach revolučního hnutí nastává po hrdinných bojích rakouských dělníků, po velkých bojích francouzského pracujícího lidu v únoru 1934 a pak po ozbrojeném boji špa nělského proletariátu v říjnu 1934.

Úspěchy socialistické výstavby SSSR, definitivní a ne 1 Viz Kl. Gottwald, Spisy, sv. IV, Praha 1951 , str. 194—195 . · Viz tamtéž, str . 195. 473

zvratné vítězství socialismu v této proletářské zemi, ztě lesňující vítězství programu komunismu: hrdinné zápasy ra kouských a španělských dělníků, kteří sahají po zbrani vzdor odporu svých vůdců; úspěšné zápasy francouzského pracujícího lidu, odrážející nápory fašismu, úspěchy myš

lenky jednotné fronty v Rakousku, ve Francii a Španělsku mají veliký vliv i na pracující lid Československa. Cetné vrstvy pracujícího lidu , ovlivňované sociálně demo

kratickou perspektivou, kterou hlásal i Guttmann, že po ví tězství Hitlera na desetiletí nastoupilo období reakce, vidí nyní veliké možnosti úspěšného protiútoku proti ofenzívě

kapitálu a fašismu. Jejich sebevědomí vzrůstá, projevují

touhu po sjednocení a společných bojích proti reakci. Pracující masy v Československu rázem , instinktivně, spontánně pocítily nutnost dát solidaritě s bojujícími dělníky Rakouska výraz v okamžitém , daleko viditelném demonstrač ním vystoupení. Tuto nutnost cítila i masa sociálně demo

kratických dělníků. Nepřímým důkazem toho je sociálně demokratický manévr s pětiminutovou „ stávkou “ ve čtvrtek 15. února 1934, kterou sociálně demokratičtí vůdcové vy

hlásili (ale o jejíž provedení se mnoho nestarali ), aby na ne škodném místě a neškodnou formou uvolnili ventil vzrušení,

pobouření a rozhořčení dělnictva v Československu nad udá lostmi v Rakousku.

Podle neúplných zpráv provedena byla v týdnu od 12. do

17. února pod vedením KSČ kratší demonstrační stávka v okrouhle 100 závodech a nejméně ve 250 místech provedeny

demonstrace, na nichž se zúčastnila i masa socialistických a neorganizovaných dělníků a jež byly někde ( jako např. v Kolíně) velmi průbojné. V řadě míst (jako v Brně) reago vala organizace strany velmi pohotově a rychle (demon strace ještě v pondělí, v den výbuchu rakouského po vstání). V Praze 16. února přišly na výzvu strany tisícové masy.

Nabídka KSČ na vytvoření jednotné fronty , adresovaná v červnu 1934 vládně socialistickým stranám , je jimi sice za mítnuta, ale hnutí jednotné fronty se tím dostalo nového

mohutného impulsu. V této době se rozvinulo na stech místech vyjednávání mezi našimi a socialistickými organi 474

zacemi o utvoření akční jednoty. Nastává nová ofenzíva jednotné fronty v Československu. Rozvinutí velkých jednotných bojů, tvoření akční jednoty

na daleko vyšší politické úrovni, nežli tomu bylo v letech 1930 až 1932, je umožněno propracováním nových problémů, které

stály před stranou a hrály velikou úlohu v boji za získání socialistických dělníků pro společný postup. Velký protifašistický nástup v zimě 1934

Od listopadu 1934 až do května 1935 rozvíjí se v Česko slovensku mohutná vlna jednotných bojů proti nástupu sil reakce, která poprvé sahá k pokusu vyvolat masové fašistické hnutí . Dochází k sjednocení národní demokracie se Stříbr ného Ligou a Marešovou Národní frontou v jednu reakční

stranu Národní sjednocení. Ta vytyčuje otevřeně fašistický program a pokouší se fašistickými metodami agitace a pro pagandy postavit silné pozice v prvé řadě v masách městské ho maloměšťáctva, ale i v řadách nezaměstnaných a zbída čelých proletářů. Fašistický nástup je prováděn otevřeně

za podpory Živnobanky a přímé účasti Svazu průmyslníků, jehož generální sekretář dr. Hodáč se stává generálním diri gentem nové strany, Národního sjednocení. Miliónové sumy finančního kapitálu jsou vrhány na velkorysou agitaci, po

prvé v Československu uplatňovanou po vzoru goebbelsovských metod. V listopadu a prosinci 1934 dochází k prvým provo kativním vystoupením Národního sjednocení v Praze a v je jím okolí. Fašistické úderné skupiny jsou vozeny do dělnic kých předměstí, do dělnických obcí, na periférie Velké Prahy, do řady větších měst a chtějí terorizovat pracující oby vatelstvo .

Ale pracující lid odpovídá mohutnými, jednotnými proti fašistickými demonstracemi. Poprvé je tu v široké míře porá žena sabotáž vládně socialistických vůdců proti akční jednotě. Ti sice zamítají všechny naše nabídky na jednotnou frontu, ale na desítkách a stech místech dochází k společným doho

dám se sociálně demokratickými a národně socialistickými organizacemi, k společným projevům , k společným vystou 475

pením . Celé sociálně demokratické a národně socialistické

organizace uzavírají pakty o společném postupu proti fa šistickému nástupu. V Praze a okolí Prahy dochází denně

k bouřlivým protifašistickým demonstracím, proti provo kacím Národního sjednocení se objevuje na ulicích, na fašis

tických schůzích jednotná masa dělnictva, která strhává na svoji stranu i městské maloměšťáctvo .

V řadě míst Československa je prováděn plebiscit o jed notné frontě mezi sociálně demokratickými a národně socia

listickými dělníky, kteří z 90 % hlasují pro společný postup a akční jednotu. Vytvářejí se společné akční protifašistické výbory, jsou svolávány společné konference, jsou vytvářeny společné obranné protifašistické sbory. Na jaře, před volbami, když dochází k novému náporu reakce, rozproudí se ještě mohutnější vlna jednotných proti fašistických akcí. Ve stech míst dochází k obrovským de monstracím společně postupujících sociálně demokratických , národně socialistických a komunistických dělníků všude tam, kde se fašisté pokoušejí o své nástupy. Ve stech obcí jsou jim jejich projevy znemožněny, dochází k bouřlivým

srážkám , v nichž převahu má jednotná fronta pracujícího lidu .

Ve dnech těsně před volbami dochází v Praze k desetitisí covým společným demonstracím. Václavské náměstí je na plněno masami pracujících, které demonstrují proti fašismu, za jednotnou frontu, volají „ ať žije dvojka, trojka, čtyřka “ , dochází k sbratření socialistických a komunistických dělníků. Stejně tak i na Slovensku a Zakarpatsku je veden velký a úspěšný jednotný boj proti reakčním stranám. Jen v ně meckých oblastech, kde fašistickému henleinovskému hnutí se zdaří vyvolat velkou šovinistickou vlnu, nedaří se rozvinout

úspěšný protifašistický nástup . V německých oblastech vět šina obyvatelstva se dostává pod vliv nacionálního šovi nismu, čemuž napomáhá jednak odraz událostí v třetí říši, jednak strašná bída a útisk v německých oblastech. Vládní politika německé sociální demokracie, její zbídačovací dů sledky jsou vodou na mlýn henleinovské agitaci. Její sabotáž

jednotné fronty ztěžuje potírání [ fašismu) a obranu proti fa šistickému nástupu. Slabiny a nedostatky strany v tak 476

tice jednotné fronty a v pružné a správné nacionální po litice zeslabují náš boj proti vlně šovinismu. KSČ šla do voleb s volebním programem , jehož hlavním

heslem bylo : „Komunismus – jediná záchrana.“ KSČukázala široké revoluční perspektivy jako východisko z krize, uká zala, že jediná záchrana před katastrofou hladu, fašismu, války a národní poroby je boj za socialismus, aa dokládala to

na příkladě SSSR. Vliv úspěšné socialistické výstavby So větského svazu, který jsme popularizovali, mohutně působil na výsledek voleb.

Úspěch strany ve volbách

KSČ dosáhla ve volbách 19. a 26. května 1935 velikého úspěchu. Dostala 849 500 hlasů, tj . o 100 000 hlasů více než v po

sledních volbách v roce 1929, kdy obdržela 753 400. Největších úspěchů dosáhla strana na Zakarpatsku, kde vzrostla ze 40 000 na 79 000, tj . téměř o 100 % , aa stala se nej % silnější stranou v této zemi, zatímco agrární strana, ovláda jící celý státní aparát, klesla téměř o 20 000 hlasů. Na Slovensku vzrůstá strana ze 152 000 na 210 000.

V českých oblastech strana získává průměrně 40 % ve všech důležitých průmyslových střediscích (Praha, Brno, Ostrava, Kladno atd. ).

Celkem získává strana v českých, slovenských a zakar patských oblastech nových 160 000 hlasů . V německých oblastech strana ztrácí. Z dřívějších 178 000 udržela strana 114 000 hlasů. Příčiny jsme už uvedli výše.

Přitom třeba říci, že KSČ ze všech druhých stran v němec kých oblastech se ukázala nejodolnější vůči náporu nacio nálního šovinismu.

Henlein dostává 1 250 000 hlasů a stává se nejsilnější stranou v republice. Německá sociální demokracie klesla z 506 000 na 300 000 (členů] , němečtí agrárníci z 396 000 na 142 000, němečtí křesťanští sociálové z 348 000 na 162 000. Vládní socialisté čeští, čs . sociální demokracie a národně

socialistická strana stěží udržují své pozice. Sociální demo 477

kracie jen tím , že se spojila se sionisty. (V roce 1929 měla sociální demokracie 963 300 hlasů, v roce 1935 – 1 034 800.) Národně socialistická strana ztrácí a klesá ze 767 600 na 755 900.

Největší význam zasluhuje, že český fašistický tábor ne prorazil se svými snahami vybudovat široké masové hnutí. Vzrůst hlasů Národního sjednocení je nepatrný. Zazname nává větší vzrůst jen v Praze. Strana při hodnocení těchto výsledků výslovně upozornila, že neúspěch Národního sjednocení nesmí vést k podceňování nebezpečí fašismu, neboť Henlein získal veliké vítězství,

Gajda dosáhl úspěchu, reakce a finanční kapitál se budou pokoušet dál uskutečňovat svoje plány.

Úspěch KSČ je veliký. Vyvolal překvapeníu všech našich protivníků, kteří se domnívali, že strana zahnaná předtím téměř do ilegality je organizačně rozvrácena a ztratila vliv na pracující lid . Strana děkuje za svůj úspěch v prvé řadě správné taktice

jednotné fronty v boji proti fašismu a kapitálu, vedením hlavního úderu proti nacionálnímu fašismu, správnému po stavení nacionální otázky v českých, slovenských a zakar patských oblastech .

Úspěchu docílila strana dále tím, že jasně vytyčila revo luční program komunismu ve spojení s popularizováním

úspěchu výstavby socialismu v SSSR a mírové politiky SSSR, která chrání i malé národy a státy. Všechny vládní strany, socialistické i měšťácké, ztrácejí. Po volbách se obnovuje stará koalice s přibráním živnos tenské strany

Volební úspěch zvýšil autoritu strany v masách a byl mocným popudem k novým úspěchům v budování akční jednoty.

478

VII. Sedmý kongres KI a provádění jeho usnesení v KSČ Význam VII. kongresu KI pro pracující lid

Ceskoslovensku

„ Usneseními VII. světového kongresu KI dostala Komu stejně jako všechny jiné

nistická strana Československa –

sekce KI – ve svém boji za akční jednotu proletariátu širo kou základnu pro překonání rozkolu dělnické třídy. Nová orientace VII. kongresu otevírá široce dveře k masám socia listických dělníků a organizací. Usnesení VII. kongresu KI a vystoupení soudruha Dimitrova jsou platformou pro mo bilizaci miliónů. Vliv těchto usnesení na pracující masy

Československa byl neobyčejně velký a silně vzpružil hnutí jednotné fronty. Socialističtí dělníci vítali novou orientaci

VII. kongresu, jejich důvěra ke komunistům stoupla, touha po akční jednotě vzrostla . Prvé náběhy strany ve směru správného uplatnění nové taktické linie VII. kongresu nebyly špatné. Už na VII. kon gresu samém provedla čs. delegace politicky správnou kon

kretizaci usnesení VII. kongresu napoměry v Českosloven sku. Dala správnou odpověď na nejdůležitější otázky, které hýbaly masami socialistických dělníků a které reakčním so

cialistickým vůdcům nejvíce sloužily ke kalení vod. “ (Gott wald .)1

Na VII. kongresu KI soudruh Gottwaldve své řeči pravil toto: O obraně demokratických práv :

[„ Celý svět ví, že my, komunisté, jsme stoupenci sovětské demokracie, této proletářské demokracie, této, pokud exis tují třídy nejširší demokracie, zájmům pracujícího lidu nej lépe vyhovující demokracie. Za tuto demokracii bojujeme.] 1 Viz Kl. Gottwald , „ Za správné uplatnění linie VII. kongresu Ko munistické internacionály “ . Nákladem senátora Fr. Nedvěda , Praha 1936, str. 5. Viz též Kl. Gottwald , Spisy, sv. VII, Praha 1953, str. 13—14 .

• Místo konfiskované části byla v „ Protokolu VII. sjezdu KSČ" pouze slova: „ že komunisté bojují za sovětskou demokracii “ (str. 292). 479

Je - li však měšťácká demokracie, jsou -li demokratická práva , která ona pracujícímu lidu poskytuje – a která si pracující lid musel těžce vybojovat – , napadena fašismem , pak jsme přirozeně za obranu těchto demokratických práv, a chce te-li, abychom toto nazývali , obranou demokracie pro sím. O to, jak to nazveme, se hádat nebudeme. “ 1

Otázka obrany republiky

byla takto formulována soudruhem Gottwaldem :

[„My chceme, aby tato republika, kde dnes vládne bur žoazie , se stala republikou sovětskou , socialistickou , republi

kou, v níž by vládl pracující lid .] To je náš cíl, za ten boju jeme. Je -li však tato měšťáckodemokratická republika ohro žena krvavým fašismem , pak bráníme tuto republiku před fašismem a voláme všechny skutečné socialisty, demokraty a republikány ke společnému boji, aby této republice byla ušetřena největší hanba a pracujícímu lidu největší pohro ma – krvavá fašistická diktatura. A jsme-li rozhodně proti tomu, aby tato republika byla vydána v plen bandě českých

hitlerčíků , pak stejně tak rozhodně jsme proti tomu, aby přišla pod patu německých Hitlerů. Proti těm i oněm se spo jíme s každým, proti vnitřním i zahraničním fašistům obha jujeme republiku. Ale, pánové, k tomu nám republika musí dát možnost. Ona musí dát svobodu organizacím pracujícího lidu. Ona musí dát svobodu národům. Ona nesmí pronásle dovat dělníky. Ona nesmí revoluční dělníky a komunisty zavírat do kriminálů . Činí-li tak

a ona tak dosud činí

pak sama znemožňuje svou obhajobu.“2

1 Brožura „ Naše delegace v Moskvě. Řeči delegátů Komunistické strany Československa na VII. světovém kongresu Komunistické inter nacionály v Moskvě.“ Nákladem senátora Fr. Nedvěda, Praha 1935, str. 14. Viz též Kl. Gottwald , Spisy, sv. VI, Praha 1952, str. 180. : Tamtéž, str. 15. Viz též Kl. Gottwald , Spisy, sv. VI, Praha 1952

str . 181. Konfiskovaná věta není v ,,Protokolu VII. sjezdu KSČ “ . 480

Otázka české samostatnosti

byla takto formulována :

„ Masy českého pracujícího lidu jsou naplněny obavami o osud své národní samostatnosti. My, čeští komunisté, tyto

obavy sdílíme. Proto právě říkáme českým dělníkům , rolní kům , živnostníkům a pracující inteligenci: Vzpomeňme jen historie vlastního národa ! Kdy byl český národ na vrcholu své slávy ? Tehdy, v době husitské, když provedl revoluci, když cepy a sudlicemi se pořádal s českými pány. Tehdy také

český lid byl nepřemožitelný a naháněl strach pánům v celé Evropě. Kdy naproti tomu došlo k hanbě Bílé hory ? Tehdy, když zvítězila kontrarevoluce, když český lid byl znovu uvržen pod jařmo českých pánů, kteří ho přivedli do národní poroby. Právě proto, aby se historie neopakovala, nutno jít cestou, kterou ukazují komunisté. Nevěřte těm, kdož vám

namlouvají, že komunistům je národní samostatnost českého národa věcí lhostejnou anebo že jejich politika vede ke ztrátě

národní samostatnosti. Opak je pravdou : Je to politika české buržoazie, českých pánů, Preissů, Hodáčů, Stříbrných, která národ vede k nové Bílé hoře . “ 1

„ Namlouvají vám, že komunisté tím, že jsou proti utlačo

vání nečeských národů v Československu, ohrožují prý ná rodní samostatnost českého lidu. V hrdlo lhou ! Kdo pomáhá nejvíce Hitlerům , Horthyům a polským pilsudčíkům ? Ten, kdo odírá německý, slovenský, ukrajinský a polský pracující lid ; ten, kdo ho udržuje ve stavu nerovnoprávnosti a nesvo body. A to je česká buržoazie a zejména její nejreakčnější část. Komunisté stokrát prohlásili, že jsou proti jakémukoli anšlusu, byť i jediné vesnice, k Hitlerově třetí říši, k hort

hyovskému Madarsku nebo fašistickému Polsku. A nejlepší záruka proti takovému anšlusu bude dána tím, když zmizí sociální a nacionální útlak . Dát německému, slovenskému,

madarskému, ukrajinskému a polskému lidu v Českoslo vensku práci, chléb , půdu a svobodu, to znamená vytvořit 1 Brožura „ Naše delegace v Moskvě. Řeči delegátů Komunistické strany Československa na VII. světovém kongresu Komunistické inter nacionály v Moskvě.“ Nákladem senátora Fr. Nedvěda, Praha 1935, str. 16. Viz též Kl. Gottwald , Spisy, sv. VI, Praha 1952, str . 182. 31 Protokol

481

proti Hitlerům , Horthyům a pilsudčíkům nejpevnější hráz. Není jasné, že na vytvoření takového stavu má český lid

svrchovaný zájem ? Není naproti tomu jasné, že česká bur žoazie tím , že udržuje sociální aa nacionální útlak , páše zra du i na národních zájmech českého lidu ?“ 1

Otázka jednotné fronty byla takto formulována :

,Reakční vůdcové strašili socialistické dělníky: revoluční program a politika komunistů vhánějí rolníky a městské střed

ní vrstvy do náruče fašismu. Naše, socialistů, spolupráce s komunisty by toto nebezpečí ještě zvýšila. My na to : Opak je pravdou ! Koaliční politika socialistických stran sS buržoazií vhání rolníky a městské maloměšťáky do náruče fašistických

demagogů . Proč ? Proto, poněvadž vládní socialisté kryjí, podporují a spoluprovádějí útoky buržoazie na pracující rolnictvo aa městské střední vrstvy. Poněvadž tím je v očích těchto středních vrstev celá dělnická třída kompromitována. Poněvadž tím tyto střední vrstvy ztrácejí víru v dělnickou třídu aa snadno se vrhnou do náruče kterémukoli fašistickému

demagogovi. Vytvoření akční jednoty dělnické třídy a spo lečný boj nejen za požadavky dělnictva, nýbrž také za zájmy

pracujících rolníků a městských středních vrstev –

by na

proti tomu umožnilo převedení těchto vrstev na stranu děl nické třídy a vedlo by k vytvoření mohutné lidové fronty všech pracujících proti hrstce velkokapitalistických lupičů. Fašistické demagogii byla by tím podryta půda pod nohama.

Socialističtí vůdcové se vymlouvali: Komunisté stavějí jako podmínku jednotné fronty naše vystoupení z vlády. Po nás však mohou přijít jen fašisté. My odpověděli: Dotáhli - li jste to po mnohaleté koaliční politice tak daleko, že přede dveřmi vlády stojí fašisté, pak je to samo sebou pádným důkazem zhoubnosti této politiky. Nicméně ale nečiníme 1 Brožura ,,Naše delegace v Moskvě. Řeči delegátů Komunistické stra ny

Československa na VII. světovém kongresu Komunistické internacio

nály v Moskvě.“ Nákladem senátora Fr. Nedvěda, Praha 1935, str. 16

až 17. Viz též Kl. Gottwald, Spisy, sv. VI, Praha 1952, str . 183. 482

podmínkou jednotné fronty vaše vystoupení z vlády. Chceme, abychom společně bojovali aspoň za to, co vy sami jste lidu slibovali a stále slibujete. To za prvé. A za druhé : Síla dělnické třídy nesedí v ministerských křeslech měšťácké koaliční vlády. Naopak, zde je síla dělnické třídy jen zako pávána. Jak to ? Představte si jen, jak draze musí dělnická třída buržoazii platit koaliční vládní politiku socialistů s bur žoazií. Aby byli ve vládě trpěni, musí vládní socialisté všechny útoky buržoazie na pracující vrstvy měst i venkova krýt, schvalovat a spoluprovádět. Nepřipustit, aby se děl nictvo proti kapitálu sjednotilo. Nedopustit, aby se děl nictvo proti útokům kapitálu a reakce bránilo. Jinými slovy: Za cenu několika ministerských křesel – z nichž konečně mohou být buržoazií každou chvíli beze všeho vyhnáni musí vládní socialisté vydat buržoazii dělnickou třídu, spou tanou na rukou i nohou. Ne, síla dělnické třídy nesedí v mi nisterských křeslech měšťácké koaliční vlády, nýbrž ona spočívá v závodech, v organizacích pracujícího lidu , v obcích, na ulicích , ona spočívá v dělnické třídě samé . A bude-li tato

síla sjednocena, rozvinuta a vedena sjednoceně v boj, vy prostí- li se dělnická třída od jakéhokoli souručenství s bur žoazií aa bude- li provádět svoji samostatnou třídní politiku pak hluboce podryje pozice buržoazie uvnitř ostatních pra cujících vrstev , pak bude hluboce působit i na mocenský aparát buržoazie a znemožní jí konečně přechod k fašistické diktatuře.“ (Gottwald .) Socialističtí dělníci přijali

tuto naši novou politiku jednotné fronty s nadšením

Vlna sbratřování komunistických a socialistických děl níků mocně stoupla. Už před VII. kongresem KI jsme ne 97

měli špatné spojení se socialistickými dělníky a organizacemi. Avšak po VII. kongresu KI počet těchto spojení neobyčejně 1 Viz Kl. Gottwald , ,,Za správné uplatnění linie VII. kongresu Komu nistické internacionály “ . Nákladem senátora Fr. Nedvěda, Praha 1936, str. 7–8. Viz též Kl. Gottwald , Spisy, sv. VII, Praha 1953, str. 16—17. 483

vzrostl. Možno říci, že většina našich organizací v té či oné

formě vstoupila ve spojení s příslušnou socialistickou organi zací. A došlo také k mnohým společným projevům , vystou pením a akcím, na nichž pod tlakem dělníků braly chtě nechtě účast i některé střední orgány socialistických stran a zejména odborových organizací. Zkrátka : ukázalo se, že usnesení VII. kongresu KI a výzva soudruha Dimitrova daly straně mocnou páku k mobilizaci mas, k vytvoření akční jednoty a ke zvýšení bojeschopnosti pracujícího lidu proti třídnímu nepříteli.“ (Gottwald .)

Oportunistické chyby v politice KSČ po VII. kongresu KI a zásah soudruha Gottwalda

„ Konkretizace těchto usnesení na poměry v Českosloven sku, provedená na VII. kongresu delegací KSČ, zejména v řeči soudruha Gottwalda, odpovídala duchu usnesení a re ferátu soudruha Dimitrova a ukázala se politicky správnou.

Vedení strany se snažilo uplatnit novou taktickou orientaci VII. kongresu, a stupňovat tak v zájmu pracujících mas po

litický vliv strany na denní události. Strana vystoupila aktivně ve vládní a presidentské krizi a je její zásluhou, že původní plány reakce byly částečně zkříženy. Ačkoliv se ještě nepodařilo semknout stoupence akční jednoty v socia listických stranách a rozhodující části těchto stran získat

pro jednotnou frontu, dovedla strana rozšířit a upevnit své spojení s masami socialistických dělníků a organizací. Orga nizovala spolu s nimi četné společné projevy a akce přes od por reakčního vedení socialistických stran. Při provádění usnesení VII. světového kongresu sešla však strana na cestu nejmenšího odporu. Tato usnesení byla do konce na vedoucích místech oportunisticky vykládána. V ně kolika důležitých otázkách vedla politika strany k hrubému

oportunistickému zkreslení linie VII. světového kongresu. Nej důležitější otázky, v nichž byla linie VII. kongresu oportu nisticky zkreslena, jsou tyto : 1 Viz Kl. Gottwald, „ Za správné uplatnění linie VII . kongresu Ko

munistické internacionály “ . Nákladem senátora Fr. Nedvěda, Praha 1936, str. 8–9. Viz též Kl. Gottwald , Spisy, sv. VII, Praha 1953, str. 17–18. 484

Správný příkaz VII. kongresu KI nezůstat při politických událostech stranou a aktivně zasahovat do všech denních

vnitropolitických a zahraničně politických otázek byl fa lešně pochopen jako politika parlamentních kombinaci

a nikoli jako problém nejširší mobilizace a akce mas. Výzva k masám, aby samostatně vystoupily, a tím mocně zapůso bily na řešení té které politické otázky, stojící na denním po řádku, byla někdy zaměňována parlamentními kombinacemi. To vedlo například k hlasování pro dvě kapitoly státního rozpočtu. To byla politická chyba, neboť to znamenalo vy slovení důvěry vládě, která jde dále napravo a paktuje se s reakčními živly.

Správný poukaz VII. kongresu KI o nutnosti obrany de mokratických práv a národní svobody a nezávislosti národa byl zkreslen nebezpečnými tendencemi, které směřovaly ke smíření s buržoazním státem. Bylo správné, že strana se

vyslovila pro obranu demokracie a republiky proti vnitřnímu i vnějšímu fašismu. Nesprávný a oportunistický byl však názor, že obrana demokracie a republiky proti fašismu vy žaduje

oslabení boje proti protilidovým a protidemokratickým činům dnešního režimu,

ba dokonce určité smíření sS tímto režimem a s buržoazním státem .

Zvláště výrazně projevila se tato chyba v otázkách armády

Bylo přirozeně správné, že strana postavila požadavky, jež směřovaly k demokratizaci armády a jejichž prosazení zeslabovalo nebezpečí fašismu. Nesprávné bylo však, že to 485

strana nespojila s trpělivým vysvětlováním masám, [ že měš tácká armáda zůstává nástrojem buržoazie proti potlačo vaným třídám a národům i tehdy, když vláda je měšťácko demokratická , a že tedy dělnická třída pro takovou armádu nemůže povolit ,ani muže, ani haléře', aniž zradí svoje vlastní třídní zájmy .] Zvláště falešným bylo, že naopak v několika případech se dokonce dospělo k tomu, žádat od buržoazní vlády fakticky vyzbrojování armády (článek Budína v „ Rudém právu“) .1 Podlehlo se iluzi, že tím bude stupňována brannost pracu

jícího lidu k obraně demokracie a republiky proti vnitřnímu i vnějšímu fašismu. Zapomnělo se přitom úplně, že pracující

nemohou budovat svoje naděje na síle měšťácké armády, nýbrž na síle svých vlastních třídních organizací a na svém vlastním masovém boji.

Správný poukaz na nutnost brát zřetel na národní city českého lidu a jasně se vyslovit pro obranu národní nezá vislosti Čechů byl oportunisticky vyložen jako

oslabení boje za národní právo potlačených národů,

zejména za právo sebeurčení. To ztížilo především mezi německým obyvatelstvem boj proti německému fašismu. Správná směrnice VII . kongresu KI vytvořit přátelský,

kamarádský poměr mezi námi a socialistickými dělníky, po moci jim překonat jejich pochyby a kolísání a získat je pro a

akční jednotu a vystříhat se takového způsobu kritiky jejich stran, který používá nadávek a socialistické dělníky od nás odvrací, byla vyložena jako oslabení přesvědčivé, argumenty podložené kritiky sociáldemokratismu , jako teorie a praxe třídní spolupráce s buržoazií. Zapomnělo se, že skutečné akční jednoty proletariátu může být docíleno především bojem proti sociálně demokratické politice spolupráce s buržoazií; podlehlo se tendenci

1 „Práce pro vlast se neplatí? Miliardy do kapes vlasteneckých zbro jařů ?“ , „ Rudé právo “, č. 276, 27. listopadu 1935. 486

smazávat rozdíl mezi komunistickou politikou třídního boje a sociálně demokratickou politikou třídního míru

ve falešné naději, že tím a dobráckým přemlouváním reakčních vůdců bude urychleno vytvoření akční jednoty. Správný poukaz VII. kongresu KI na nutnost diferenco vaného podchodu k sociálně demokratickým stranám, na nutnost rozlišovat mezi revolucionizujícími se elementy a reakčními klikami v sociálně demokratických stranách byl v KSČ schematicky zjednodušen. Pokud se týče vedení 80 ciálně demokratických stran, bylo vymyšleno ,diferencování a dělení na pravé a levé, přičemž titul levých obdrželi také vyslovení nepřátelé akční jednoty, jako např. Hampl a jiní. Orientace na skutečnou levici, na revolucionizující se živly uvnitř sociálně demokratických stran, na masy sociálně de

mokratických dělníků, byla zanedbána. Tím byl přechod těchto živlů na pozice třídního boje a akční jednoty, jakož i semknutí všech skutečných stoupenců akční jednoty v řa dách socialistických stran nikoli urychlen, nýbrž brzděn. Tendence k oportunistickému výkladu linie VII. světo vého kongresu projevily se také v otázkách odborové jednoty

a úlohy komunistů v hospodářském boji. VII. světový kongres správně označil vytvoření odborové jednoty jako životní nutnost pro dělnickou třídu aa zavázal všechny komu nisty, aby se zasadili o odborovou jednotu všemi silami.

V KSČ začalo se však zapomínat, že vytvoření odborové jednoty na podkladě třídního boje nemůže být docíleno bez boje proti sociálně demokratické politice třídní spolupráce s buržoazií a bez hospodářských bojů proti zaměstnavate lům. Místo toho položit hlavní váhu na to, rozvinutím těchto bojů v nejrozličnějších formách na místě samém stupňovat vůli, aktivitu, a tím i tlak dělnických mas pro odborovou jednotu, podlehlo se iluzi, že odborová jednota může být vytvořena jednoduše „chytrými“ jednáními s reakčními od borovými špičkami. VII. světový kongres řekl, že při pří 487

pravě a provádění hospodářských bojů je třeba všemi silami usilovat o aktivní účast reformistických odborových organi zací. V KSČ začalo se to falešně vykládat tak, že bez sou hlasu reformistických odborových vedení nemohou vést děl níci vůbec žádný hospodářský boj ( stávka dělníků v pražské zbrojovce).

Skutečnost, že oportunistické tendence a projevy se mohly v poslední době ukazovat stále častěji a nápadněji, aniž by na razily na dostatečný odpor, svědčí o nebezpečném poklesu revoluční bdělosti

vedení strany, jakož i strany jako celku . Přitom nutno konstatovat, že v důsledku zanedbávání vnitrostranické de

mokracie byly na některých místech umlčovány kritické hlasy funkcionářů, poukazující na politické chyby vedení strany. Zároveň nutno vytknout, že vedení strany, které ve své práci a při přenášení směrnic do organizací strany uplatňovalo samo nesprávné metody, nestaralo se o to, aby pomocí živého styku Ss organizacemi aa členstvem strany pod porovalo jejich iniciativu při řešení různých problémů poli tického postupu . Skutečnost, že hlavním hnízdem nejhrub

ších oportunistických tendencí byl tisk, především ústřední orgán strany, aniž by strana včas udělala pořádek, svědčí

o tom, že vedení strany se k oportunistickým stanoviskům redakce chovalo smířlivě a že nedostatek revoluční bdělosti

u něho šel tak daleko, že hlavní list strany, tento nejdůle žitější legální mluvčí strany, tento mocný nástroj organizo vání, mobilizace a vedení nejširších mas, byl svěřen do ru kou cizích živlů ( Budín ). Nepřípustný úpadek revoluční bdělosti můžeme pozorovat také

v kádrové politice

všeobecně. Oportunistické a cizí elementy mohly řádit dlouhý čas zejména v tisku, aniž by proti nim bylo zakročeno . Kádry nebyly stále přezkoumávány v jejich politické pev 488

nosti a osobní čestnosti. Maloměštáčtí rezonéři a frazéři,

ve své podstatě cizí živly, dostávaly namnoze přednost před osvědčenými proletářskými funkcionáři. Tím bylo brzděno přitažení skutečně dobrých bolševických kádrů , zejména

v tisku a v ideologickém aparátu strany.“ (Z rezoluce ÚV KSČ z 24. – 26. 2. 1936.)?

Odpovědnost za oportunistické chyby

a usnesení ve věci soudruha Švermy a Slánského

Odpovědnost za tyto oportunistické chyby spadá přede

vším na dva soudruhy, kteří v době po VII. kongresu, kdy soudruh Gottwald (a soudruh Kopecký) stíháni zatykačem dleli mimo ČSR, byli vedoucími a nejodpovědnějšími sou druhy. Byli iniciátory a nositeli oportunistických chyb . Je

jich odpovědnost je tím větší, že nebylo dbáno pokynů EKI a soudruha Gottwalda, v kterých už před veřejným zásahem soudruha Gottwalda byly vytýkány oportunistické chyby a žádána jejich náprava .

Proto polbyro ÚV KSČ se usneslo odvolat soudruha Jana Švermu a Rudolfa Slánského z funkce členů sekretariátu

ÚV KSČ aa zasedání ÚV KSČ toto usnesení jednomyslně po

tvrdilo. Soudruzi Šverma a Slánský učinili před ústředním výborem (jakož i v článcích v „ Rudém právu “ ) prohlášení týkající se jejich úlohy v chybném kursu politiky strany,

doznali svoji zodpovědnost za chyby a projevili souhlas s pro vedenou kritikou.2

Polbyro ÚV KSČ ze dne 27. února 1936, zabývajíc se

v rámci jednání o provedení usnesení rozšířeného pléna ÚV KSČ situací a nutnými opatřeními v pražském kraji, učinilo na své schůzi dne 27. února usnesení, aby soudruh Oto

Synek byl odvolán z funkce politického sekretáře pražského 1 „ Jak úspěšněji pracovat za vytvoření akční jednoty dělnické třídy a lidové fronty všech pracujících ?“ Usnesení aa rezoluce rozšířeného pléna

ÚV KSČ ze dne 24. – 26. února 1936 o provádění usnesení VII. kongresu KI, Praha 1936, str. 11–15. Viz též Kl. Gottwald , Spisy, sv. VII, Praha 1953, str. 43–47.

2 Viz ,,Rudé právo “ , 25. prosince 1935, 22, února 1936, 7. března 1936. 489

kraje, aby v čelo pražských organizací KSČ byl postaven jako politický sekretář soudruh Krosnář.

Ústřední výbor KSČ ze dne 24. – 26. února 1936 potvrdil

usnesení politbyra ÚV KSČ o vyloučení St. Budína ze strany 0

a vydal toto prohlášení: „ V St. Budínovi byl odhalen třídní

nepřítel, který využiv nedostatečné ostražitosti vedení strany pokusil se jako vedoucí redaktor použít ,Rudého práva“ k tomu, aby v jeho sloupcích uplatnil bolševismu cizí a ne přátelské projevy, aby v zjevné i zakryté formě prováděl antisovětskou a antikomunistickou propagandu, aby napo máhal trockistům a aby potlačením dělnického dopisovatel ství a umlčováním hlasů dělníků odcizoval ,Rudé právo zájmům dělnické třídy a cílům revolučního hnutí. Touto

činností způsobil St. Budín revolučnímu hnutí veliké škody. Zjištěné okolnosti o minulosti St. Budína pak ukázaly, že činnost, kterou se prozradil St. Budín nyní jako třídní ne přítel, je v souvislosti s jeho minulostí a že St. Budín je ci

zím živlem , který neměl mít nikdy místa v revolučním hnutí. "

Celá strana jednotně za uplatnění dimitrovské linie v čele se soudruhem Gottwaldem

13. února 1936 uveřejňuje soudruh Gottwald svůj článek

„ Za uplatnění správné linie VII. kongresu KI“ v „ Rudém právu “, jímž kritizuje oportunistický kurs politiky strany po VII. kongresu. Celá strana nadšeně uvítala tento zásah soudruha Gott

walda. Strana, její členové aa funkcionáři si skutečně oddychli, jak napsal soudruh Gottwald . Oportunistické chyby už delší dobu vyvolávaly pochybnosti, nesouhlas, celá strana i děl

nictvo cítily, že se děje něco nesprávného. Článkem soudruha Gottwalda jim spadl kámen ze srdce. Celá strana poznává, že soudruh Gottwald uhodil hřebík

po hlavičce a že zasáhl správně a v nejvyšší čas. Celá strana je hrda na svého vůdce soudruha Gottwalda, 1 Viz Kl. Gottwald , Spisy, sv. VII, Praha 1953, str . 39–51. 1

490

schvaluje kritiku oportunistických chyb, uplatnění správné linie v duchu VII. kongresu, v duchu soudruha Dimitrova .

Není ani jediné organizace, ani jediného člena, který by hájil nesprávnou dřívější politiku a oportunistické chyby. Všichni vyciťují, jaké škody plynuly z oportunistického zkroucení linie, jak nebezpečně strana sklouzla a jaké ne bezpečí jí hrozilo .

Ale i buržoazie vycítila, co znamená zásah soudruha Gott walda a náprava chyb . Všechen měšťácký a vládně socialistický tisk spustil ne bývalý pokřik a vrhl se zlobným útokem na soudruha Gott walda. Všechny denní listy přinášejí úvodníky a obsáhlé stati věnované zásahu soudruha Gottwalda.

Křičí o puči, o krizi, o rozvratu a současně litují, že „ obrat komunistické strany k pozitivní politice netrval dlouho " . ( ,,Právo lidu " ze 14. 3.)

Zásah soudruha Gottwalda se stal velkou politickou událostí v Československu.

Jednotné reagování celé strany, nadšený souhlas i socia listických dělníků je trpkým zklamáním pro buržoazii a vládní socialisty .

2. března je svolán veliký projev pracujícího lidu Velké Prahy do Lucerny. Lucerna je přeplněna, tisíce dělníků se

nedostanou do sálu a musejí odejít. Soudruh Gottwald je vítán nadšenými ovacemi. Jméno soudruha Gottwalda letí od úst k ústům téměř

každého dělníka v Československu. Ústřední výbor dostává stovky dopisů od členů strany, od neorganizovaných dělní ků, od socialistických dělníků, vítajících zásah soudruha Gottwalda, projevujících oddanost, lásku a věrnost ke KSČ a k soudruhovi Gottwaldovi.

Celá strana manifestuje svoji věrnost ke Komunistické internacionale, soudruhu Dimitrovovi a celému vedení KI. Po zásahu soudruha Gottwalda strana začíná uplatňovat

v praxi, v pochodu, správnou linii, rozvinuje veliké hnutí nezaměstnaných v celé republice, stojí v čele velikého boje horehronských dělníků na Slovensku, organizuje boj za mír a proti reakci.

Diskuse, která probíhá jako příprava k VII. sjezdu KSČ, 491

vyjasňuje taktické otázky a pomáhá zvýšit ideologickou úroveň členstva.

V otázkách kádrové politiky, na jejíž chyby celá strana

živě reaguje, jsou podnikány prvé kroky k zavedení „ bolše vického pořádku v organizačním životě strany “ . Celá strana jednotně se staví za uplatnění dimitrovské linie, za soudruha Gottwalda.

Všichni jsme gottwaldovci Nejlépe to vyjádřil soudruh Kopecký ve své řeči v Lucerně, kde pravil: „ Naši odpůrci řvou o gottwaldovštině a gottwaldovcích. Všichni jsme gottwaldovci. Neboť být gottwaldovcem zna mená být tvrdým bojovníkem za jednotu proletariátu, za li dovou frontu . Neboť být gottwaldovcem znamená být ne ochvějným bolševickým bojovníkem za svobodu dělnické třídy.

Stojíme svorně a jednotně při Gottwaldovi. A bude naší

snahou, aby všichni dělníci pochopili, že prapor KSČ, prapor Gottwaldův , je praporem , který ukazuje cestu k vítězství. Ať žije Komunistická internacionála !

Ať žije geniální vůdce pracujících celého světa soudruh Stalin !

Ať žije kormidelník Kominterny, hrdinný antifašistický bojovník soudruh Dimitrov! Ať žije jednotný boj proletariátu aa všeho pracujícího lidu pod vedením KSČ v čele se soudruhem Gottwaldem !"

Doplňky

1

1

是

1

Vy za oběť padli jste ... Duchcov 5. února 1931

Josef Studnička, horník z Břežánek Antonín Zeithammel, horník , Hostomice Alois Lamač, horník , Bílina Josef Kadlec, horník , Hostomice

Košúty 25. května 1931 Alexandr Žabka, dělník

Štefan Thurzo, dělník

Ján Gyevát, mladý dělník Chust 20. července 1931

J. Huncák , dělník

Frývaldov 25. listopadu 1931 Anna Luxová

Herma Gottwaldová

Gregr Oskar Rudolf Hanke Rudolf Wese

Štěpán Glatter Rudolf Grätzner

Josef Weisser

Turja Pasika 20. února 1932 Jura Derevljanko, mladý rolník z Turé Pasiky Parkán 29. února 1932

Josef Kováč, dělník Horní Suchá 31. března 1932

L. Karvinský, dělník Most 15. dubna 1932

Josef Ševčík, mladý dělník Jan Kříž, dělník

495

Telgárt 8. června 1932

Ján Chlabovič, stavebník ze Selčan Sútory u Rimavské Soboty 14. července 1932 Martin Psotka, rolník ze Sútor

Nižni Apša 21. září 1932 Michael Michalo , rolník Zz Nižné Apši

Polomka 16. listopadu 1932 Ján Piliar- Herman , rolník z Bacúchu

Ján Pohorelec, rolník z Polomky Horka u Plešivce 11. února 1933

Ján Ruso-Varga, dělník Volovec 2. března 1933

Fedor Selechmon, rolník ze Skotarského

Praha - Slovanský ostrov 3. dubna 1933 Jan Zahradníček, student Proschwitz Gödl

Příchovice - Seidenberg Richter

Jednotlivá zasedání ústředního výboru KSC konaná mezi VI. a VII. sjezdem I. plénum ÚV KSČ se konalo v poslední den VI. sjezdu, dne 11. března 1931. Byl na něm ustaven nový ústřední výbor

a zvoleno jeho politbyro. II . plénum

4. a 5. června 1934 s denním pořádkem :

1. XI. plénum EKI a nejbližší úkoly strany. Referoval soudruh Gottwald ; 2. Obecní volby. Referoval soudruh Slánský. Usnesení vyšla v brožuře ,, Cesta z krize“. III. plénum – 31. října a 1. listopadu 1931 , referoval sou druh Gottwald . Usnesení vyšla v brožuře : „ Šturmujeme proti hladu a kapitalistickému rozvratu “ . IV . plénum

19. a 20. března 1932, referoval soudruh Gott

wald, usnesení vyšla v brožuře „ Proti imperialistické vál ce – za proletářské východisko z krize “ . V. plénum – 9. a 10. července 1932, referoval soudruh Gott wald, usnesení vyšla v brožuře „ Cesta ke sjednocení dělnické třídy na odboj a výboj“. VI. plénum – 15. a 16. října 1932, referoval soudruh Gott wald , usnesení vyšla v brožuře „ Konec kapitalistické stabili zace a příprava mas na rozhodující boje o moc“ . VII . plénum 11. , 12. a 13. března 1933, referoval Guttmann

0 „ Situaci a nejbližších úkolech strany “ , soudruh Slánský o organizačních úkolech. Usnesení vyšla v brožuře „ Roz viňme veliký zápas za sjednocení dělnictva proti fašismu, >

hladu a válce“ .

VIII. plénum se konalo v prosinci 1933,1 referoval soudruh Gottwald .

IX. plénum se konalo v červnu 1934, referoval soudruh Gottwald, usnesení vyšla pod titulem „Co dělat, aby pracu

jící lid se ubránil fašistické diktatuře a válce a vybojoval si svobodu a moc .

X. plénum se konalo v listopadu 1934, referoval soudruh Šverma, usnesení vyšla pod titulem „ Proti souručenství s buržoazií, za bojovné socialistické souručenství". V roce 1935 se konala řada říšských konferencí strany. · Správně v říjnu 1933. 32 Protokol

497

Tak se konaly v květnu 1935, v červnu 1935, v říjnu 1935 . V roce 1936 se konalo poslední zasedání rozšířeného ÚV dne 24. až 26. února .

Pléna EKI konaná mezi VI. a VII. sjezdem KSČ XI. plénum EKI - 25. března - 13. dubna 1931 XII. plénum EKI – září 1932

XIII. plénum EKI – prosinec 1933 VII. sjezd Komunistické internacionály

červenec - srpen

1935

Vedení Kominterny zvolené na VII. kongresu KI Členové sekretariátu :

Dimitrov, generální sekretář

Manuilskij Ercoli Gottwald Kuusinen

Marty Pieck

Kandidáti : Moskvin Florin

Vang Ming

VIII

VI

IX

ΞΙΑΞ

EIBEL

х

II

XI

XVE

XIII

. XII

XVI

XIV

XVII

XVIII

XIX

VIXII ,I

X XI , III

XXII

1935 roku volbách ve KSČ voličů Hustota

XXI

XXII

8-5% 0-5 %

10--12 % 8--10 %

X , VIII IV IV

15--20 %

12-15 %

III VII XV ,X II VII XI

než více +20 %

I.IV A VI. B ,X

XIX XVI ,X X

500 533 000 618 000 000 267 287 000 000 298 321 000 000 448 000 484 000 350 000 385 468 000 515 000 000 310 350 000 000 410 448 000 000 288 314 000 000 231 000 249 433 000

1929

1935 1929 1935

Budějovice

KVII . arlovy Vary

XI .B rno

X. Jihlava

Č. eské IX

,Plzeň VIII

.VI L ouny

V. Česká Lípa

IV .M ladá Boleslav

Králové

.Hradec III

.Pardubice II

1935

1935 1929

1929 1935 1929

1929 1935 1929 1935

1935

1929

1935

1935 1929

1929

000 482

000 548

1935

1929 1935

000 496

1929

P Araha I.

I.raha P B

vzdáno celkem

. Ode

Rok

vletech volbách ve a1KSČ 1929 935

Župa

v Celkem

42 600 100 43

16 000 600 12

500 15

900 17 500 14 700 17

500 20

400 37

900 18 18 600 700 20 400 57 200 49 000 42 500 24 500 74 800 70

900 15

58 900 72 500 000 58 500 77

KSo Č pr % v

8,9

12,1 5,9 4,4 3,2 6,1 4,9 6,9 5,0 9,8

15,9 13,8

6,4

12,0

10,1

12,8

6,0 6,6 6,3 6,4

12,5

11,9 13,2 10,9

KSČ

Pro

500

100 2

000 3

500 9

600 14

Zisk

3400

200 2

400 3

800 6

700 3

500 17

200 8

)(absolutně

Ztráta

501

Dohromady

.Užhorod XXII

PXXI . rešov

XX .K ošice

Mikuláš

XIX .L. ipt v S

Bystrica

Turč XVII .S v Martin .Banská XVIII

Zámky

500 753 500 849

900 2 300 21 700 29 000 39 8 00 000 16 600 40 400 79

100 21 100 12 000 21

Zstovky • aokrouhleno směrem obojím rovné .na

.1Zaokrouhleno tisíce rovné na směrem obojím

385 7 000

8231 000

1935

000 310

1929

1935

1929

000 189 000 219 000 192 217 000 000 266

130 000

159 000 000 180 000 117

000 269

600 29

000 244

1935 1929 1935 1929 1935 1929 1935 1929 1935

500 24

000 217 53 700 800 62 500 14

100 67

000 581

319 000 000 367 000 235

1935

200 52

600 28 30 300 700 22 500 21

481 000 000 201 000 232 000 516

000 442

1929 1935 1929

1929

.Trnava XV

.Nové XVI

1935 1929 1935

1929 1935 1929

U . herské XIII Hradiště .Moravská XIV Ostrava

O . lomouc XII

zna ,kv3Naokrouhleno voličů ehledě ětšímu .počtu stovky rovné

10,3

10,2

4,6 7,4 15,2 25,6

16,3 15,7 17,8

7,8 7,6 11,7 7,9

6,2

17,1

16,8

12,1

11,6 11,3

6,3 11,4 9,3 10,1

6,5

600 96 +

800 38

200 7

3 900

100 12

900 8

600

900 1

100 4

900 14

1700 1200

Diagram srovnávající volební ком . 10,3 %

S. D.

HEN

849.500

12,6 %

15,2 % 1,034.800

1,249.500 113,6 %

FAŠ .

N. S ).

D. S. A. P.

300.000

2 % 167.400 5,6 % 456.400

9,2 %

1935

755.900

N. S.

00 1.8 800

7.5 % 615.900

2%91. 3,5

162.800

14,3 %

2.6400 14 1,74

5,4 %29

ŽIVN .

1,176.600

LID . 564.200

6,9 % ACR . 2 %

A. B.

MAĎ. D. CH . S.

B. d . L.

výsledky z roku 1935 a 1929 ком . . 0 240 %8.10 128.9 . % 2,6

D. N. S. A. P.

100

D.N.P.

10,2 %

S. D.

753.400

4,37 % 4

D. CH. S.

13 %

8.

10

0

D. W. C.

963.300 5,4 % 396.

400

N.D.+ LICA

4.9 % + 0.9

6,9 %

359.500 70.900 291.200

D. S. A. P.

506.700

1929

ŽIVN 3,9 %

1.105.400

3,5 2%57. 200

15 %

10.4 % 767.600 N. S.

ACR.

623.500 425.100

8.4 % 5.7 %

MAĎ .

L'UĎ. JUR. + M. S.

* U D. N. S. A. P. má být správně 204 000.

LID .

.Plzeň VIII

.VI L ouny

.ČIX eské ice Budějov

KVII . arlovy Vary

V. Čes Lípká a

Boleslav .Mladá IV

H Králové . radec III

PII . ardubice

P Braha I.

Praha A I.

Čs.so c .

100 37

108 500 200 115 400 38

600 4 3 00 0

10 500 300 67 800 60

900 12

900 46

900 49

48 900 900 49 600 37 000 39

900 92

000 98

+3000

600 20 1300

12,9

000 42

600 21

500 106

100 57

100 66

300 39

100 90

100 13

49 400

600 10 100 22

000 2 2 00 3 2 00 400 2 200 7 000 9 200 15 000 26

hlasů

počet

%

4,2

4,8

16,3

7,6

12,8

2,2

100 39

4,7

000 62

31 500 7,1 5001 7 100 34

4001 20 10,3 000 43

000 60

400 49 34,4 900 3

800 4

8001 26 14,7 300 63

900 56

7001 100 12 40 25,7

100 14

500 11 4,9 600 73

10,0

1935

11,8 2600 1929

1935

1929 000 17 10,5

13,5 4 600 1929 + 1935 1,4 1,3 1929 900 11,4 + 1935

11,0

1929 600 11 16,4

1935

2600 14,0 1929

1935

300 81929 15,6

1935

1929 200 12 22,1

1935

1929 100 13 21,1

1935

Rok

+ 1935 000 2 1929 3,5

dao

-

ztráta

Zisk a

3,7

12,8

12,2

13,1

2,5

800 10 8,7 700 41

17,1 600 105

16,7

0,5 800 117 200 000 38 3,4 18 800 41 00

0,5 800 104 300

700 91

hlasů

Nár . .soc počet %

0,4

0,4

ta

a

Zisk

socialistické Vládně volbách strany ve poslanecké sněmovny do 1935 roku Něm.soc . dem .

3,3 + 42001 3,0 13,1 5600 13,0 1,3 + 1600 1,0 24,2 6700 28,1 12,2 +

10,5

-

16,1 700 5 15,9 + 17,4 100 5 17,0 1 00 0 18,7 11,7 41001 13,1 10,3

ztráta

15,6 +

a

Zisk

000 80

%

700 85

hlasů

počet

dem .

+

504 tio tin

.Moravská XIV Ostrava

Hradiště .Uherské XIII

Dohromady 300 963

034 1 800

700 29

13,0

12,5

.

700 506 500 71

300 100 +

1200

1000 1 00 0

3,6 600 206 6,9

1200

400

800

300

800 17,2 |3

300 0,4

600 13 9,6

5,7 300 7

000 4 4,3

700

0,4 +

0,5 0,5

0,2

0,8 1,2 0,3

0,1

4,0

0,2

6,0

3,6

2,4

-

.Užhorod XXII

600 24

400

000 3 3 00 8 700

24 800 700 28 300 42 500 800 200 23 000 37 300

500 17

900

5900

-

.Prešov XXI

.Košice XX

400 7

31 + 13,7 800 400 6 13,6 200 27 16,1 500 93 18,6 800 95 300 2 12,7 900 + 30 600 4 12,1 300 26 600 + 37 10,3 6500 100 31 9,8 12,1 500 + 32 9300 9,9 500 23 12,3 000 22 400 400 22 14,1 100 + 18 13,9 11,4 800 4 300 13 11,3 + 800 11 6,8 800 12 700 8,6 18 + 400 12 3,3 300 6 9,6 + 800 6 900 22 8,6

300 64 14,5

3500

1 00

+

M.SXIX Likuláš ipt v

XVIII B .Bystric anskáa

Tartin XVII ,S .M urč v

NXVI . ové Zámky

T . rnava XV

XII .O lomouc

B . rno XI

700 24 9,9 11,1 800 25 12,5 100 + 60 13,1 600 56 12,3 000 59 +

+

11

Jihlava X.

755 900 600 767

000 10

18 100 300 73 000 70 500 31 700 28 800 21 500 18 900 53 300 42 9 600 7000 300 16 100 12 400 5 100 5 000 6 700 4 100 4 000 3 900 8 500 7 500 4 600 4 300 11

700 17

9,2

3,6

2,1

4,1

2,8

9,3

7,1

+

+

+

+

505

11

1929 |11 10,4 700

1935

1300 1929 3,8

1935

1400 1929 4,0 1935 1929 100 2,4

1935

1929 100 3,2 1+935 4,4 1929 00 23,8 4 1 2,0 +935 1929 300 2,1 13,3 +935 1300 1929 3,0 1 3,1 +935 929 1 00 )1 2,6

1935

929 3 00 !1 16,2 1935 6,5 + 00 286,5 1929 1935 9,4 + 00 3 929 /1 9,2 1935 1929 600 11 8,2

15,2 1 +935

1935 1929 400 7,8

USNESENÍ A REZOLUCE

LIDOVOU FRONTU

NA OBRANU MÍRU, PROTI HITLEROVI ,

ZA CHLÉB A SVOBODU ! USNESENÍ VII. SJEZDU KSČ K 1. BODU DEN . NÍHO POŘÁDKU : „ SJEDNOCENÍ DĚLNICKÉ

TŘÍDY A PRACUJÍCÍHO LIDU V BOJI PROTI FAŠISMU , VÁLCE A OFENZÍVĚ KAPITÁLU “, PŘIJATÉ K REFERÁTU SOUDRUHA GOTT WALDA1

I. Napětí mezinárodní i vnitřní situace Od roku 1918 nestálo lidstvo nikdy tak blízko nové svě tové válce jako nyní, na jaře roku 1936.

1 V AÚD KSČ, fond 9, jed. č. 5, jsou zachovány dva různé návrhy re zoluce k 1. bodu denního pořádku. První návrh v německé řeči ,,Entwurf der Resolution zum I. Punkt der Tagesordnung“ je psán strojem , má

25 stran a není datován. Český text tohoto návrhu se nepodařilo najít. Srovnáním obsahu s ostatními dokumenty lze usoudit, že jde o původní návrh rezoluce. Je členěn stejným způsobem jako druhý návrh rezoluce i jako usnesení, jež bylo přijato sjezdem . Jeho části však nemají názvy jednotlivých kapitol a jsou rozděleny pouze římskými číslicemi na čtyři díly .

Druhý návrh rezoluce, který je cyklostylovaný, se zachoval v českém

a německém znění. Český „ Návrh rezoluce k prvnímu bodu denního po řádku “ má 14 cyklostylovaných stran . V jednom exempláři (listy č. 122-126) jsou obsaženy poznámky označující takřka všechny úpravy a doplňky, jimiž se liší toto znění od usnesení přijatého sjezdem , a umožňu .

jí nám učinit závěr, že jde o text, který byl předložen delegátům sjezdu. Německý „Entwurf der Resolution zum I. Punkt der Tagesordnung“ má

17 cyklostylovaných stran . České a německé znění druhého návrhu re a

zoluce se obsahově shoduje.

Všechny návrhy byly srovnány s textem usnesení přijatého sjezdem . Odlišnosti jsou vyznačeny. 509

1. Mír je krajně ohrožen

Po zachvácení Mandžuska a jiných území Číny milita ristickým Japonskem , po zavedení všeobecné vojenské po vinnosti hitlerovským Německem , po zahájení válečného ta žení proti Habeši Mussoliniho Itálií trhá Hitlerovo Německo Locarnskou smlouvu a obsazuje Porýní, posunujíc tak svoje armády těsně na hranice Francie a Belgie. Brzy nato za vádí všeobecnou vojenskou povinnost Schuschniggovo Ra kousko a k podobnému kroku se připravuje také Horthyho Madarsko. Mír je krajně ohrožen především hlavními podně covateli války : na Dálném východě japonským militarismem a ve střední Evropě německým fašismem . 2. Hitler hrozí Československu

K dobyvačným cílům německého fašismu patří podma

nění malých národů a států ve střední a východní Evropě a loupežná válka proti Sovětskému svazu. Pro Československo

je imperialistickáútočnost fašistickéhol Německa životním ne bezpečím . Uskuteční-li Hitler a jeho polští a madarští fašis

tičtí spojenci své dobyvačné plány, znamená to pro český národ ztrátu národní samostatnosti, pro slovenský a ukra jinský národ návrat jařma madarských džentriků, pro ně mecký, maďarský a polský pracující lid Československa bru tální fašistickou diktaturu Hitlera, Horthyho a pilsudčíků.

Pro všechny národy Československa pak znamenají Hitle 1 V 1. návrhu byla tato formulace: „ Das nächste Ziel des deutschen

Faschismus ist die Unterwerfung der kleinen Nationen und Staaten in Mitteleuropa und der räuberische Krieg gegen die Sowjetunion. Für die

Tschechoslowakei ist die imperialistische Angriffsbereitschaft ( opraveno na Angriffslust) des faschistischen ... "

: V 1. návrhu zněla tato část takto : „ und seine faschistischen Verbündeten in Polen und Ungarn ihre Eroberungspläne, so bedeutet dies für die tschechische Nation den Verlust ihrer nationalen Selbststän

digkeit, für die slowakische und ukrainische Nation die Rückkehr in das Joch der ungarischen Džentriks “ .

Část ,,den Verlust ihrer nationalen Selbstständigkeit, für die slowakische und ukrainische Nation “ vypadla z 2. návrhu zřejmě omylem při opiso vání.

510

rovy plány válku se všemi jejími hrůzami a oběťmi. Maji

proto všechny národy Československa životní zájem na zkroceni fašistického útočníka a na udržení míru.1 3. Kdo je v Československa pomocníkem Hitlera ?

Hlavním mírovým činitelem ve světě je Sovětský svaz . Plná podpora jeho důsledné mírové politiky je proto v zájmu všech skutečných přátel míru. Hlavní oporou malých národů a států proti fašistickým útočníkům je rovněž Sovětský svaz. Nejtěsnější spojenectví se Sovětským svazem je tedy v nej

vlastnějším zájmu všech, kdož jsou fašistickým útočníkem ohroženi. Obé platí v plné míře pro Československo, které svým klíčovým postavením ve střední Evropě je s to sehrát

v mírové frontě velmi významnou úlohu. Tím více pobuřuje, že v reakčních kruzích buržoazie všech národů Českoslo

venska se stále troufaleji ozývají hlasy volající po zrušení smlouvy o vzájemné pomoci mezi Československem a So větským svazem a po přimknutí Československa k Hitlerovu Berlínu aa k jeho fašistickým pomocníkům ve Varšavě a

v Budapešti. Tyto hlasy se ozývají nejen z tábora Henleina, Esterházyho a Hlinky, jim sekunduje nejen český reakční tábor Kramářů a Stříbrných, nýbrž jsou podporovány také z vládního tábora, z reakčního křídlas agrární strany , z tá

bora Stoupali, Vraných a Kahánků. VII. sjezd KSČ konsta tuje, že snahy těchto pomocníků Hitlera rovnají se zradě na ži

votních zájmech všeho pracujícího lidu Československa, zejména pak na národní nezávislosti Čechů.4 1 V 1. návrhu byla tato formulace: ,,Deshalb hat die Tschechoslowakei

und alle ihre Nationen ein Lebensinteresse an der Zähnung des faschisti schen Angreifers und an der Erhaltung des Friedens. “ 2 V návrzích rezoluce nebyla formulace: ,,které svým klíčovým po

stavením ve střední Evropě je s to sehrát v mírové frontě velmi význam nou úlohu“ .

3 V 1. návrhu je formulace: „, sondern sie finden auch Unterstützung im Regierungslager, bei dem reaktionären Flügel“ .

• Formulace „zejména pak na národní nezávislosti Čechů“ zněla v 1. návrhu takto :

vor allem aber an den nationalen Interessen des

tschechischen , slowakischen und ukrainischen Volkes gleichkommt“. 511

4. Kapitulací před Hitlerem se urychluje válka Je klamem namlouvat lidu (jak to činí česká a slovenská

reakce), že rozvázáním smlouvy se Sovětským svazem a přimknutím k Hitlerovu Berlinu lze od Československa od vrátit útočnost fašistického Německa . Naopak, právě smlou va se Sovětským svazem , za níž stojí ohromná moc 170milióno

vého státu a jeho skvělá Rudá armáda, zdržuje Hitlera od útoku na Československo. Její zrušení by vydalo Československo na milost a nemilost Hitlerovi a uvolnilo by cestu jeho útoku . Není

pravda, že dohoda s fašistickým Berlínem na podkladě jeho návrhů by znamenala záchranu míru, aspoň pokud běží o Československo. Naopak, podobná kapitulace před fašis tickým Německem by pro Československo znamenala pře chod z mírové fronty , organizované Sovětském svazem, do válečné fronty, organizované fašistickými podněcovateli vál ky, stupňovala by jejich útočnost a strhla by Československo

do válečných dobrodružství. Je nepravdou namlouvat ně meckému lidu v Československu (jak to činí Henlein) , že Hitlerova válečná politika přinese německému lidu v Sude tech nacionální svobodu a zlepšení hospodářské situace.1 Naopak, Hitler, ohánějící se válečnou pochodní, deptající německý lid a hanobící dobré jméno německého národa, chystá všemu německému lidu ještě hrůznější katastrofu , než k jaké to přivedli Hohenzollernové, čímž by sudetoně

mecký lid? byl vydán napospas ještě brutálnějšímu útlaku ze strany české reakce. Naproti tomu pád fašistického režimu odvrátí hrozící katastrofu a otevře německému lidu cestu k svo bodě.

1 V návrzích rezoluce nebyla slova: „ a zlepšení hospodářské situace“. • Závěrečná část 4. bodu, začínající slovy „čímž by sudetoněmecký lid ...“, zněla v 1 , návrhu takto : „ Wie wenig schliesslich Hitler an der

nationalen Freiheit der Sudetendeutschen liegt, ist aus seiner Politik gegenüber den Deutschen in Südtirol und in Polen zu ersehen . Im Inte

resse seiner Kriegsverschwörungen mit den polnischen Faschisten und mit Mussolini opfert er die deutsche Bevölkerung dieser Staaten. Es ist dies auch in der Tschechoslowakei zu sehen, vor allem , dass er seinem

Agenten in der Tschechoslowakei, Henlein , die Weisung gibt, auf eine Verständigung mit der tschechischen faschistichen Reaktion hinzuarbei ten mit dem Ziele, die Tschechoslowakei aus der Friedensfront der Sow 512

5. Spiknutí reakčně fašistické kliky v Československu

Zahraničně politické pikle reakčních kruhů v Českoslo vensku jsou těsně spojeny s vnitropolitickými pikli, s úsilím o další podstatné zesílení reakce,' Ss cílem nastolení fašistické

diktatury v Československu. Při presidentských volbách v prosinci roku 1935 poprvé vystoupil široký fašistickoreakč ní blok, sahající od agrárníků přes Národní sjednocení a hlinkovce až po Henleina . Původní plán reakce se sice

zejména zásluhou KSČ – plně nezdařil, reakčně fašistický blok sám se sice dočasně rozpadl, ale snahy o jeho znovu zřízení na pevnější základně jsou v plném proudu. Fašistické nebezpečí se zvýšilo tím více, [že jeho nositelé jsou nejen mimo, nýbrž i uvnitř dnešní vlády.] Reakční křídlo největší vládní strany, strany agrární, dále usiluje o seskupení všech krajně reakčních sil včetně Henleina. Kryjíc se zatím za kolí savou a demagogickou politiku svého zastoupení v parla

mentě, spolupracujícího se socialistickými stranami, připra vuje uskutečnění těch reakčních plánů, od kterých donu ceno bylo v prosinci ustoupit. Co všechny reakcionáře aa fa šisty v Československu bez ohledu na národnost spojuje, je předně snaha změnit linii zahraniční politiky Československa směrem k fašistickému Berlinu, za druhé snaha rozbít veške

ré dělnické hnutí, nejen komunistické, nýbrž i socialistické,

a zbavit pracující lid všech zbytků demokratických práv, za třetí pak úsilí po ještě větším hospodářském a sociálním útlaku pracujícího lidu všech národností.4 jetunion herauszureissen und sie in die Kriegsfront der faschistischen Deutschland einzureihen , für welchen Preiss Hitler bereit ist, die natio

nalen Interessen der Sudetendeutschen zu opfern .“ 1 V 1. návrhu nebyla formulace: „ s úsilím o další podstatné zesílení

reakce“ . Celá část zněla takto : „ Die aussenpolitischen Verschwörungen

sind eng verbunden mit innerpolitischen Verschwörungen, deren Ziel die Errichtung der faschistischen Diktatur in der Tschechoslowakei ist.“ 2 V 1. návrhu formulováno takto : „ Der Dezembervormarsch ist zwar nicht gelungen , der reaktionär-faschistische Block zerfiel vorüber

gehend, aber...“

3 Tato věta nebyla v 1. návrhu rezoluce . • V návrzích rezoluce nebylo uvedeno : „ za třetí pak úsilí po ještě větším hospodářském a sociálním útlaku pracujícího lidu všech národ nosti“ .

33 Protokol

513

6. Roste bida lidu a zisky kapitalistů

Sociální a hospodářské postavení všech vrstev pracujícího lidu v Československu je krajně zlé. Určité zvýšení výroby nepřineslo v tomto směru nijaké zlepšení. Nezaměstnanost po pravdě neklesá . Určité snížení počtu nezaměstnaných je vyváženo přílivem nových nezaměstnaných z řad dorůstající generace. Podpory v nezaměstnání byly v mnohém směru zhoršeny. Mzdy zaměstnaných dělníků nestoupají, ba jsou namnoze dále snižovány. Zatím však cenová politika kar telů, monopolů a syndikátů, jakož i daňová politika státu vede k stoupání cen, a tím k poklesu reálné hodnoty mezd, platů a podpor. Stoupající zadluženost širokých vrstev rol nických a živnostenských svědčí o neutěšeném postavení pracujícího rolnictva aa živnostnictva. Agrární politika dnešní vlády přináší sice prospěch statkářům a agrárnickým druž stvům , nikoli však širokým masám pracujícího rolnictva.

Celková hospodářská politika dnešní vlády vede sice k stou pání zisků bank, kartelů a průmyslových koncernů, nikoli však ke zmírnění bídy širokých pracujících vrstev . Hrstka

finančních oligarchů sedí jako pijavice na těle pracujícího lidu a saje jeho životní mízu .

7. Je možno zabránit hrozícím nebezpečím ? Ano!

Tváří v tvář uvedeným nebezpečím se ptají milióny pra cujících lidí měst i venkova : Je možno udržet mír a obhájit

lid a republiku před fašistickými podněcovateli války ? Je možno ubránit lid a zemi před fašistickou diktaturou a do

být udržení a rozšíření demokratických práv ? Je možno zmírnit bídu miliónů a dobýt spravedlivých sociálních a hospodářských požadavků pracujícího lidu měst i venko

va ? VII. sjezd KSČ odpovídá s veškerým důrazem : Ano, je to možno ! Je to možno, když u nás i v mezinárodním měřít ku se všechny mírumilovné síly semknou a sjednoceně vystoupí na obranu míru . Je to možno , když bude překonán rozkol děl 1 Tato věta nebyla v návrzích rezoluce. 514

nické třídy a vytvořena jednotná fronta, bojové souručenství všech dělnických stran a organizací. Je to možno, když bude

překonána odborová roztříštěnost a sjednoceny všechny nefa šistickél organizace. Je to možno, když bude překonána izolo vanost dělnické třídy od ostatních pracujících vrstev měst i ven kova a vytvořena široká lidová fronta dělníků , pracujících rol níků , živnostníků a ostatních pracujících vrstev . Je to možno, když politika dělnické třídy nebude určována a podřizována

zájmům buržoazie, ale když dělnická třída bude provádět svoji samostatnou třídní politiku. 8. Prosadit jednotnou a lidovou frontu stůj co stůj!?

VII . sjezd KSČ proto prohlašuje, že Komunistická strana Československa je odhodlána3 dobýt stůj co stůjų těchto pod mínek úspěšné lidové obrany a protinástupu: Jednotné fronty dělnictva, odborové jednoty, lidové fronty všech pracujících

a samostatné třídní politiky dělnické třídy Československa.

II. Návrh platformy jednotné a lidové fronty v Ceskoslovensku Aniž by upouštěli od svých programových zásad aa cílů, aniž

by přestali propagovat, agitovat a získávat široké vrstvy pracujícího lidu pro tyto zásady a cíle, komunisté navrhují a podporují všechny takové požadavky a opatření, jež by sjedno covaly statisíce a milióny, jejichž uskutečnění by zlepšilo po stavení dělníků, rolníků , živnostníků a jiných pracujících vrs tev, rozšířilo jejich demokratická práva a zesílilo jejich pozice, oslabilo pozice reakce a fašismu a zatarasilo fašismu cestu k moci, pomohlo zachránit mír a ubránit lid a republiku před fašistickými podněcovateli války. 1 V 2. návrhu závěr zněl: „nefašistické odborové organizace“. 2 V 1. návrhu byla formulace: „ Die Einheits- und Volksfront um jeden Preis !" V 2. návrhu : „ Prosadit jednotnou a lidovou frontu za kaž dou cenu.“

• Původní návrh ,,bereit ist“ je v 2. návrhu změněn na ,,entschlossen ist “ . • V obou návrzích : „ za každou cenu “ . 515

9. At platí bohatí!

Komunisté jsou přesvědčeni, že bídě a hladu bude učiněn definitivně konec, až bude odstraněno vykořisťování člověka člověkem, až budou vyvlastňovatelé vyvlastněni a nastou pena široká cesta socialismu. Avšak i dnes možno zlepšit po stavení pracujícího lidu měst i venkova. K tomu však je třeba společného vystoupení a boje všech dělnických stran a organizací, jakož i organizací pracujících rolníků a živnost níků . Za to, aby byly ihned zahájeny rozsáhlé investiční

práce, jejichž projekty jsou už hotovy u obcí, okresů, zemí, státu, (projekty) železnic, silnic, meliorací, elektrifikace atd. Aby prostředky na tyto práce, pokud se nedostávají v nor málních rozpočtech, byly získány nucenou půjčkou u milio nářů . Aby dělníkům na těchto pracích zaměstnaným se do stalo řádných mezd podle kolektivní smlouvy. Aby dělníkům v závodech byly zvýšeny mzdy a kolektivní smlouvy sku tečně zajištěny. Aby těm nezaměstnaným, kteří práci ne dostanou, byla zajištěna podpora, zlepšen gentský systém a stravovací akce . Aby do hladových oblastí německých, slo venských a podkarpatoruských bylo dáno více chleba a více práce. Aby bylo zaopatřeno zaměstnání a živobytí pro mla dou generaci pracujících . Aby byla zavedena čtyřicetihodi nová, resp. šestatřicetihodinová doba pracovní při nezkráce ných mzdách . Aby v závodech byl stíhán zaměstnavatelský teror, jímž jsou dělníci hnáni do žluťáckých organizací. Aby byly sníženy lichvářské kartelové ceny životních potřeb, jako cukru apod. Aby byla provedena parcelace zbytkařské, velkostatkářské, státní a církevní půdy ve prospěch pracu jících rolníků.3 Aby se pracujícím rolníkům a živnostníkům dostalo skutečného oddlužení na účet bank, velkostatkářů ,

lichvářů a státu. Aby se jim dostalo účinné ochrany proti útisku ze strany kartelů, syndikátů a monopolů. Aby u pra cujících rolníků, živnostníků a majitelů malých domků byly 1 Tato věta nebyla v návrzích rezoluce.

Poslední dvě věty nebyly v 1. návrhu rezoluce. 3 Tato věta nebyla v návrzích rezoluce.

3

• V návrzích rezoluce nebylo: „ Aby se jim dostalo účinné ochrany proti útisku ze strany kartelů, syndikátů a monopolů. Aby u pracujících rolníků, živnostníků a majitelů malých domků byly ...“ 516

škrtnuty dlužné daně a sníženy daně běžné. Aby byl vydán zákaz provádět u nich jakékoli? exekuce. Aby rolníkům byly zabezpečeny spravedlivé ceny jejich výrobků na účet lich vářských zisků monopolistů a snížením cen za výrobky velko

statkářů . Spravedlivé požadavky pracujícího lidu možno splnit, jeho nesnesitelné postavení možno zlepšit, když bude prosazeno heslo „ Ai platí bohatí ! “ .

10. Všechna práva dělníkům a antifašistům žádná práva fašistům , těmto pomocníkům Hitlera ! -

Komunisté jsou toho názoru , že pracující lid bude mít zabezpečenu plnou svobodu teprve za podmínek proletářské, sovětské demokracie. Avšak i dnes je možno udržet aa rozšířit demokratická práva pracujících a zatarasit cestu fašismu,

jak ukazují příklady Francie aa Španělska. K tomu však je nutno, aby všichni antifašisté a jejich strany a organizace se společně zasazovali o prosazení takových opatření, která znamenají skutečnou obranu demokracie před fašismem . Ať je zrušena cenzura dělnického a jiného antifašistického tisku . Ať dělníkům a jiným antifašistům je zaručena svoboda slova, shromažďování a spolčování. Ať je udělena všeobecná amnes

tie protifašistickým vězňům, jakož i na všechny činy vy

plynuvší ze sociálních zápasů (stávky, exekuce aj.) . Neboť nelze vážně mluvit 0o obraně demokracie proti fašismu aa záro

veň pronásledovat nejdůslednější odpůrce fašismu. Ať ze státního aparátu včetně armády jsou odstraněni oni vysocí

byrokraté a důstojníci, kteří jsou stoupenci reakce a fašismu. a

Ať naproti tomu jsou dána plná občanská práva vojákům ,

poddůstojníkům a prostým členům četnického a policejního sboru . Neboť nelze vážně bránit demokracii proti fašismu a zároveň ponechávat rozhodující pozice v rukou jeho stou penců. Ať všichni antifašisté, jejich strany a organizace, spo lečně bojujíce za sociální аa demokratická práva všech vrstev 1 V 1. návrhu rezoluce ,, jedwede“ nebylo. 2 V 1. návrhu rezoluce bylo: „ angemessene Preise“, v 2. návrhu : „ ge rechte Preise “ .

3 Tato věta nebyla v návrzích rezoluce . 517

pracujícího lidu, rozvinou Vv celé zemi společnou velkou kam paň proti reakcionářům aa fašistickým demagogům , aby jejich

demagogii odhalili, je od lidu izolovali a připravili jim zdrcu jící porážku. Nelze jinak obhájit demokracii předfašismem než prosazováním hesla ,, Všechna práva dělníkům a antifašistům , žádná práva fašistům , těmto pomocníkům Hitlera ! “ . Součástí našeho antifašistického boje je obrana všech kul

turních hodnot před reakcí. Ať je zaručena svoboda vědecké

a umělecké práce. Ať je zrušena cenzura filmu a divadelních her. Ať jsou odstraněni ze škol, universit a všech výchovně vzdělávacích institucí všichni reakční učitelé a profesoři a z učebnic vymýcen reakční duch.1 11. Uskutečnit rovnoprávnost všech národů Československa

[Komunisté jsou přesvědčeni, že sovětská moc, jak to ukazuje příklad Sovětského svazu, odstraní jakýkoli národní útlak , dá všem národům jejich národní práva, zajistí jejich národní svobodu, plný kulturní rozvoj a podmínky bratrské spolupráce s národy jinými.] Avšak už nyní možno docílit, aby demokratickou národní politikou , uskutečněním národní rovnoprávnosti ve všech směrech byly vykonány minimální předpoklady pro normální soužití všech národů Českoslo

venska a překonán ten krajně nebezpečný stav, kdy celé po hraniční oblasti stávají se obětí agentů zahraničního fašismu a iredenty. Komunisté jsou proti anšlusu byť i jedné vesnice k Hitlerovu Německu, Horthyho Maďarsku nebo k pilsudčí kovskému Polsku. Avšak klamná víra fašismem a šovinismem

svedených německých, maďarských a polských mas může být překonána jen tehdy, bude-li učiněno zadost jejich oprávněným požadavkům a právům . Je třeba, aby do ně meckých oblastí, na Slovensko aa Podkarpatsko bylo dáno více chleba, více podpor, více práce úměrně větší nezaměstna nosti, větší bídě, většímu nedostatku, který v těchto oblas tech panuje. Je třeba, aby se Němcům , Slovákům , Madarům ,

Ukrajincům аa Polákům dostalo tolik a takových škol, kolik a jakých potřebují. Je třeba, aby ve státních a veřejných služ 1 Poslední odstavec nebyl v návrzích rezoluce. 518

bách byli zaměstnáni němečtí, slovenští, madarští, ukrajinští a polští dělníci, zřízenci a úředníci podle národnostního klíče. Je třeba učinit konec urážející a ponižující jazykové praxi a stanovit , že každý občan se může u úřadů a ve veřejném

životě domluvit svým mateřským jazykem. Je třeba, aby se německým , slovenským, (maďarským ,]' ukrajinským a pol

ským rolníkům dostalo půdy na účet bývalých šlechtických latifundistů, zbytkařů a státu. Je třeba, aby tito rolníci a živnostníci byli vybaveni z dluhů aa chráněni před exekuto rem. Je zkrátka třeba uskutečnit rovnoprávnost nečeského oby vatelstva ve všech otázkách : sociálních a hospodářských, v oblasti politických práv, v oblasti školské, jazykové, kulturní atd . VII. sjezd KSČ zdůrazňuje, že za předpokladu plné rovno právnosti všech národů Československa vedlo by uznání

práva na národní sebeurčení, jehož se KSČ nevzdává, jen k zesílení bratrského svazku národů Československa a ke zvý. šení jeho odolnosti vůči zahraničnímu fašismu. 12. Na obranu míru a za zkrocení fašistického podněcovatele války

Komunisté jsou si vědomi, že válkám bude učiněn defini tivní konec odstraněním jejich základní příčiny, tj. kapita lismu. Avšak i dnes možno zachránit krajně ohrožený mír, když všechny mírumilovné síly ve státním i mezinárodním měřítku se sjednotí a sjednoceně vystoupí na obranu míru,

zahrotí svůj boj proti fašistickému útočníku a jeho pomocní kům, přivodí jeho izolaci a pád. Navrhujeme a žádáme proto :

Ať vláda závazně prohlásí, že plně podporuje mírovou poli tiku Sovětského svazu a že pevně trvá na sovětsko-česko slovenské smlouvě o vzájemné pomoci do všech jejích dů sledků . Ať každý pokus otřást smlouvou sovětsko- českoslo venskou a spřáhnout se s Hitlerovým Berlínem je považován za útok na mír a velezradu na zájmech národů Českosloven

ska. Ať zástupce Československa ve Společnosti národů na 1 Doplněno podle německého vydání, str. 354.

· V návrzích rezoluce nebylo: ,,jehož se KSČ nevzdává“. : V 1. návrhu rezoluce byl konec věty formulován takto : ,,... an den Interessen der Nationen der Tschechoslowakei gekennzeichnet werden . “

519

vrhuje a prosazuje, aby proti fašistickému útočníku, zejména

proti fašistickému Německu, byla uplatněna účinná odvetná opatření hospodářského, finančního a politického rázu. Ať je vyhlášen a proveden bojkot berlínské olympiády. Ať je zakázán dovoz jakékoli fašistické literatury a filmů z třetí říše. Ať jsou přerušeny všechny kulturní styky s představiteli fašistického Německa. Ať je zřízena německá antifašistická

lidová vysílačka k paralyzování lží aa štvanic šířených Hitle rovým rozhlasem. Ať je antifašistům v Sudetech dána plná svoboda.? Ať je dána plná svoboda protihitlerovské činnosti německých antifašistů -emigrantů a ať jsou podporováni z prostředků určených pro ruské bělogvardějce. At je poskyt nuta veškerá politická a morální podpora německému pracují címu lidu v jeho těžkém boji s barbarským fašismem v Německu , neboť pád tohoto krvavého režimu zbaví svět jednoho z nejne bezpečnějších podněcovatelů války. 13. Za obranu lidu a republiky před fašistickým útočníkem

Komunisté jsou přesvědčeni, že nejlepší zárukou obrany republiky a národní samostatnosti každého národa proti

fašistickým útočníkům je moc soustředěná v rukou proleta riátu . Komunistům nejsou ale ani dnes lhostejny otázky obrany země ohrožené bezprostředně fašistickým podněco vatelem války. Stojíc na pozici obrany lidu a republiky před fašistickým útočníkem , nesmí se však dělnická třída ani

v této věci podřizovat politice „ vlastní“ buržoazie, nýbrž musí vést samostatnou, aktivní, třídní politiku, vycházející

ze zájmů pracujícího lidu a skutečné obrany proti fašismu. Komunisté odmítají názor, že obrana republiky je nutně spojena s politikou hradního míru a podřízení se pod vedení vlastní buržoazie. Naopak. Skutečná obrana republiky ne

zbytně vyžaduje zesílení třídního boje proti vlastní buržoa zii, především proti reakčním , fašistickým živlům, zrádcům a kapitulantům, jejichž politika je v příkrém rozporu 1 Dvě předešlé věty nebyly v 1. návrhu rezoluce. : V 1. návrhu rezoluce je zřejmě omylem „ Kapitalisten “ . 520

7

se zájmy skutečné obrany země. Zamezit zradu vlastní bur žoazie, vynutit si jedině účinný, tj . lidový, jakobínský způ.

sob obrany republiky, toť otázka, která může přivést do po hybu milióny. Je pravý oportunismus odvozovat z obrany republiky proti fašistickému útočníkovi nutnost třídního míru s vlastní buržoazií. To vedel k reformistickému a so

ciálpatriotickému stanovisku. Je sektářský dogmatismus ignorovat tuto otázku aa prohlašovat, že do obrany republiky nám nic není, to že je věcí buržoazie . Ne, tot' také věcí dělnic ké třídy a všeho pracujícího lidu, a čím dříve bude řízení této obrany v jeho rukou, tím lépe bude o bezpečnost re publiky a svobodu liduº postaráno. 14. Podmínky skutečné obrany

Vycházejíce z těchto úvah, komunisté prohlašují: Sku tečná obrana republiky vyžaduje, aby byly splněny sociální a hospodářské požadavky nezaměstnaných i zaměstnaných

dělníků, pracující mládeže a žen, pracujících rolníků a živ nostníků a ostatních vrstev pracujícího lidu. [Nelze na jedné straně brutálně vykořisťovat lid, a na druhé straně po něm

žádat, aby bránil republiku. Skutečná obrana republiky vy žaduje, aby byla uskutečněna rovnoprávnost všech národů Československa. Nelze na jedné straně nečeský lid národně utlačovat, diskriminovat, a na druhé straně po něm chtít

obranu republiky. Skutečná obrana republiky vyžaduje, aby byl učiněn konec odbourávání demokracie, rozšířena demo

kratická práva lidu a provedena demokratizace celého reži mu. Nelze na jedné straně pracující lid utlačovat, pronásle dovat a šikanovat, a na druhé straně ho volat k obraně re

publiky. Skutečná obrana republiky vyžaduje, aby armáda, četnictvo , policie a celý státní aparát byly očištěny od reakč

ních a fašistických živlů a tyto živly nahrazeny nefašisty. Nelze na jedné straně chtít bránit republiku před Hitlerem , a na druhé straně ponechávat na velmi rozhodujících místech 1 Tato věta nebyla v 1. návrhu rezoluce . : V 1. návrhu rezoluce nebylo: „ a svobodu lidu“. 521

jeho skryté i otevřené pomocníky. To jsou první a základní

předpoklady skutečné obrany země a pracující lid musí za jejich splnění bojovat.] Komunisté jsou nejrozhodnějšími stoupenci obrany republi ky proti fašismu. Právě proto varují před tím, aby pod titulem „ obrany státu “ byla v míru i ve válce suspendována občan ská a demokratická práva lidu a jeho organizací (a lid po staven pod komando reakčních byrokratů a generálů. To není obrana republiky, nýbrž zabiják obrany republiky.] Vedle výše uvedených návrhů navrhují komunisté toto opa tření pro lidovou obranu republiky : Nechť se provede zestátnění zbrojního průmyslu bez ná hrady při rozšíření a zabezpečení sociálních, odborových

a politických práv zaměstnaného tam dělnictva aa úřednictva. Nechť se zavede demokratická kontrola výroby zbraní a ob chodu zbraněmi. Nechť jsou ze správních rad, vedení aa ředi

telství podniků a společností, za činné účasti dělníků aa úřed níků dotyčných závodů a podniků, odstraněni všichni říšsko

němečtí i domácí agenti a pomocníci Hitlera.? Nechť v po hraničních územích je zabrána půda bývalých šlechtických

latifundistů, velkostatkářů a zbytkařů a přidělena bezplatně tamním rolníkům aa zemědělským dělníkům . Nechť je na bo háče uvalena zvláštní daň, jejíhož výnosu se pod kontrolou dělnických odborových organizací použije k účelům obrany země, jako stavby krytů ,3 zaopatření plynových masek pro protileteckou a protiplynovou obranu, pro stavby cest a ji ných spojů atd . Nechť je vojákům , poddůstojníkům a niž ším důstojníkům zvýšen žold a zlepšena strava. Nechť je vojákům vráceno volební a koaliční právo a organizován denní styk vojenských částí s dělníky v závodech, v armádě

vedena protifašistická propaganda a navázáno spojení jed notlivých částí armády s příslušnými částmi Rudé armády.

Nechť branná výchova a civilní protiletecká a protiplynová 1 Tato věta nebyla v návrzích rezoluce. 2 Tato věta nebyla v 1. návrhu rezoluce. 3 V 1. návrhu rezoluce: „wie Bau von Unterständen“, v 2. návrhu : „ Luftschutzkellern “ . • V 1. návrhu rezoluce: „ für den Bau von Strassen und anderen Kommunikationsmitteln usw“. 522

obrana je postavena na demokratický a protifašistický zá klad podle těchto principů: Dobrovolná účast s vyloučením reakčních a fašistických živlů. Demokratická samospráva bez vměšování se byrokratů a svobodná volba instruktorů a učitelů. Všechny materiální prostředky včetně zbraní, nutné pro činnost organizace, dodá stát ze zvláštní daně uvalené na boháče . Na tomto podkladě navrhujeme vytvo ření v každé obci sborů protifašistické lidové obrany za účasti všech antifašistických organizací a spolků. Ozbrojené fašis tické nebo fašisty a reakcionáři ovládané organizace nechť jsou rozpuštěny a zbraně jim odebrány. Do rukou fašistů a reakcionářů žádné zbraně !

Na všech těchto a podobných opatřeních a požadavcích se už dnes může shodnout většina pracujícího lidu, všechny dělnické strany a organizace, jakož i organizace pracujících rolníků, živnostníků a jiných pracujících vrstev . VII. sjezd

KSČ prohlašuje ochotu komunistické strany jednat s každou nefašistickou organizací, zejména pak se socialistickými stra nami, o každém požadavku a opatření, které by zlepšovalo po stavení pracujícího lidu, udeřilo proti fašismu, rozšiřovalo de mokratická práva lidu a přispělo ke skutečné obraně republiky

proti fašistickým podněcovatelům války. III . Akční jednota dělnictva a lidová fronta

všech pracujících se musí stát skutkem přes všechny překážky2 Většina vůdců ve vedení vládně socialistických stran stojí dosud v řadách odpůrců akční jednoty dělnické třídy, 1 V 1. návrhu rezoluce : „ Alle materiellen Mittel einschliesslich der

Waffen, welche für die Tätigkeit dieser organisationen erforderlich sind , stellt der Staat oder die Gemeinde zur Verfügung . “ : Počínaje touto částí nejsou stránky číslovány ani v 1., ani ve 2. ná vrhu rezoluce, nýbrž označeny písmeny a) — 1).

: V 1. návrhu rezoluce věta začínala: ,,Die Mehrheit der Leitungen der sozialistischen Regierungsparteien ...' 523

jednoty odborové a lidové fronty všech pracujících. Opětovné nabídky komunistické strany byly jimi ke škodě celé děl. nické věci a vlastních jejich stran zamítány. Politika třídní spolupráce s buržoazií zavedla tyto vůdce tak daleko, že v zájmu společenství s vyloženými reakcionáři z agrární strany udržují rozkol dělnické třídy a brání se zuby nehty akčnímu sjednocení dělnictva i v takové chvíli, kdy

je úplně jasné, že pouze akčně sjednocený proletariát ve spol ku s ostatními vrstvami pracujícího lidu je s to odvrátit hrozící mu pohromy.

15. Kam vedou odpůrci jednotné fronty dělnickou třídu ?

Z důvodů, které sami udávají pro své odmítavé stanovisko

k jednotné frontě, vyplývá, do jaké slepé uličky zavedli děl nickou třídu, pracující lid a své strany. Prohlašují, že nemo hou dělat jednotnou frontu s komunisty, poněvadž je to neslučitelné s jejich , socialistických vůdců, účastí ve vládě. Jak to však přijde, že reakční vedení agrární strany mohlo v prosinci 1935 provést reakční spiknutí společně s Hlinkou, Kramářem, Stříbrným a Henleinem, jak to, že s nimi může osnovat reakční spiknutí nová a zůstává přitom nadále v koaliční vládě se socialisty ?1 Závěr je jen jeden : ve vládě diktuje reakční klika agrární strany, opírající se o všemožné reakcionáře a fašisty mimo vládu, a vládní socialisté

po

slouchají a ustupují. To se projevuje znovu a znovu , při každé příležitosti . Agrárníci prosazovali zhoršení podpor v nezaměstnanosti . Vládní socialisté odmítli v jednotné

frontě bojovat proti tomu, ustoupili, a agrárníci prosadili svou. Agrárníci prosazovali zrušení ochrany nájemníků .? Vládní socialisté odmítli jednotnou frontu k boji proti tomu ,

ustoupili, a agrárníci prosadili svou. Agrárníci rozpoutali 1 V 1. návrhu rezoluce : ,,...wie ist es möglich, dass sie mit ihnen neue

reaktionäre Verschwörungen vorbereiten und dabei weiter in der Koali tionsregierung mit den Sozialisten verbleiben . “ 2 V 1. návrhu rezoluce: „ Die Agrarier führten den Abbau des Mieter schutzes durch . “

8 V 1. návrhu rezoluce: ,,...und die Agrarier haben diese Massnahme durchgesetzt.“ 524

v závodech, na něž mají prostřednictvím státu a svého fi nančního koncernu vliv, pustý teror a ženou dělníky násilím do svých stávkokazeckých organizací. Vládní socialisté od mítli jednotnou frontu k boji proti tomu, ustupují, a agrár níci prosazují svou. Agrárníci prosazovali řadu zákonů a na řízení, jež přinášejí pracujícím rolníkům škody, ale zato

agrárnickým kartelářům , monopolistům a špiritusníkům sta miliónové zisky na úkor všeho pracujícího lidu. Vládní socia listé odmítli v jednotné frontě proti tomu bojovat, ustou pili, a agrárníci prosadili svou. A tak to chodí stále, agrár níci si bouchnou na stůl, pohrozí vládním socialistům

vyhazovem z vlády a vládní socialisté couvnou a spolknou vše.1

16. Do slepé uličky

Lze snadno odhadnout konce této smutné a zahanbující hry, při níž účet platí pracující lid . Až se reakční klice v agrár ní straně podaří zformovat a upevnit celý reakčně fašistický blok , až v důsledku neustálého ustupování a odmítání jed

notné fronty vládními socialisty se zkonsolidují síly fašis tické reakce při současně prohlubovaném rozkolu аa dezorien

taci dělnické třídy, pak se může snadno opakovat prosinec 1935, ale v nebezpečnější formě? a s katastrofálními následky, totiž s nastolením reakčně fašistické diktatury a s generálním

útokem reakce na celé dělnické hnutí včetně socialistických stran, odborů a jiných organizací. Vládně socialističtí vůdcové neprávem tvrdí, že prý ko munisté činí podmínkou jednotné fronty vystoupení z vlády, čímž prý by se otevřely do vlády dveře fašistům aa reakcioná řům . Na to je odpovědí několik . Předně : Ani ve Francii, ani

ve Španělsku nejsou socialisté ve vládě. Ve Španělsku musela však reakční vláda odejít . Ve Francii se musel poděkovat reakcionář Laval. Tam reakcionáře vytlačila a drží je stále od vlády akční jednota dělnické třídy, odborová jednota 1 V 1. návrhu rezoluce : „ ... und die Regierungssozialisten weichen zurück und nehmen alles hin . “

: V 1. i 2. návrhu vloženo : „auf höherer Stufe “ , „na nejvyšším stupni“. 525

a lidová fronta.1 Za druhé: V Československu někteří reak to velmi nebezpeční už ve vládě jsou a o vta Hlinky a Kramáře se jedná. A sice za sou hlasu vládních socialistů a při jejich účasti na vládní koalici. cionáři a žení dalších

-

V Československu se tedy reakcionáři a fašisté mohou do vlády cpát ne proto, že tam nesedí vládní socialisté, nýbrž proto, poněvadž zde není akční jednoty dělnictva, odborové jednoty a lidové fronty , která by jim v tom svým tlakem za bránila. Za třetí: Komunisté neschvalují vládní politiku so cialistů, nepovažují ji za hráz proti fašismu, ale jejich vy stoupení z vlády podmínkou jednotné fronty nečiní. 17. Kde je východisko ?

Jaké je bezprostřední východisko z oné slepé uličky, kam Z

vládní socialisté dělnickou třídu zavedli ? Takové : Ať socialistické strany – bez ohledu na svoji vládě2

účast ve

dohodnou se s komunistickou stranou na řadě mi

nimálních požadavků a opatření, která směřují k zlepšení sociálního postavení dělníků, rolníků, živnostníků a jiných pracujících vrstev , která rozšiřují demokratická práva lidu

a jsou namířena proti reakci a fašismu a která směřují ke skutečné obraně republiky před fašistickým útočníkem .

VII. sjezd KSČ přináší k tomuto cíli konkrétní návrhy ve for mě platformy lidové fronty. Nadto je komunistická strana ovšem ochotna podporovat každý, byť sebemenší požadavek jdoucí tímto směrem, zejména pak po této linii se pohybující požadavky obsažené ve volebních programech socialistických stran . Ať socialistické strany uzavřou s komunistickou stra

nou pakt o společném boji za prosazení společně ujednaných požadavků a návrhů . Ať současně působí k tomu , aby ob 1 V 1. návrhu rezoluce: ,,Vor allem : In Spanien musste die reaktionäre Regierung zurücktreten. In Frankreich muss der Reaktionär Laval abdan ken. Weder in Spanien noch in Frankreich sind die Sozialisten in der Regierung. Dort hat die Aktionseinheit der Arbeiterklasse, die Gewerk

schaftseinheit und die Volksfront die Reaktionäre aus der Regierung gedrängt und hält sie auch weiterhin von der Regierung ab .“ : V 1. návrhu rezoluce : ,, Sollen die sozialistischen Parteien selbst nicht aus der Regierung austreten

526

die

dobný pakt uzavřely všechny dělnické odborové organizace a snažily se proň získat ostatní nefašistické odborové orga nizace. Ať socialistické strany společně s komunistickou stra nou a odborovými organizacemi společně vypracované po žadavky a návrhy předloží na příslušných místech v parla mentě, ve vládě, zaměstnavatelským organizacím . Ať vše chny dělnické strany a odborové organizace obrátí se přímo

na organizace pracujících rolníků, živnostníků a jiných pra cujících vrstev s návrhem společného postupu s dělnickými organizacemi. Ať vedení všech dělnických stran a odborů dají výzvu, aby jejich organizace v závodech a obcích utvo řily na místě bojové souručenství, utvořily v místech a zá

vodech společné akční orgány, postupovaly ve smyslu sjed naného paktu společně a jednotně v závodních výborech ,

obecních zastupitelstvech a v ostatních veřejných orgánech, aby se obrátily v místech na organizace malorolnické, živnos tenské a podobné, získaly je pro společný postup a vytvořily

s nimi orgány lidové fronty v jednotlivých obcích. Ať vedení všech dělnických stran a odborů zahájí na tomto podkladě v celé republice velkou společnou propagační, agitační a de

monstrační kampaň a organizuje stávky za prosazení spo lečných požadavků. Ať prohlásí a konkrétními činy dotvrdí, že z nastoupené cesty neustoupí, že za prosazením vytyče

ných požadavků půjdou tvrdě a neúchylně, a činí vážné pří pravy pro generální stávku. 18. Od ústupu v protinástup

Není pochyby, že takový obrat v politice socialistických stran a odborů , jejich přechod na pozici akční jednoty děl 1 V 1. návrhu rezoluce : „ Die Leitungen aller Arbeiterparteien und Gewerkschaften sollen einen Aufruf erlassen , damit ihre Organisationen in den Betrieben und Gemeinden eine Kampfgemeinschaft bilden ..."

2 V 1. i 2. návrhu rezoluce: „ stávková kampaň“ , „ Streikkampagne“ . 3 V 1. návrhu rezoluce :

dass sie von dem angetretenen Wege

nicht abweichen , dass sie die Durchsetzung der aufgestellten Forderun gen konsequent durchführen und ernste Vorbereitungen zu einem Gene ralstreik treffen werden “ .

• V 1. návrhu rezoluce: „ Von der Deffensive zur Gegenoffensive.“ V 2. návrhu rezoluce: ,,Vom Rückzug zur Gegenoffensive.“ 527

nické třídy, odborové jednoty a lidové fronty všech pracu jících by elektrizoval nejen dělnickou třídu, ale i ostatní vrstvy pracujících. Vrátilo by se nadšení a elán. Vrátila by se víra ve věc dělnictva aa socialismu. Schýlené hlavy zastra šených a zklamaných jednotlivců by se zvedly. Zraky rol níků a městských středních vrstev by se znovu obrátily

k dělnické třídě. Dělnická třída stala by se mocí a silou, která přitahuje a soustřeďuje všechny vykořisťované, nespokojené a utlačované. V jednotlivých měšťáckých stranách by na stala rychlá diferenciace odzdola až nahoru . Reakční, fašis tické živly v těchto stranách by byly tlačeny do izolace , většina pracujících příslušníků a pokrokových živlů dnešních měšťáckých stran by tíhla k sjednoceně postupujícímu děl nictvu, vytvářela by se široká lidová fronta. Pozice fašistické

reakce by byly otřeseny, pozice dělnické třídy rozšířeny a upevněny. Poměr sil by se změnil v neprospěch buržoazie a její fašistické reakce a ve prospěch dělnictva. Změnil by se

také poměr sil ve státním aparátu a v armádě. I zde by pod vlivem sjednoceného a nastupujícího dělnictva probíhala rychlá diferenciace. Velká část nižších kádrů státního apa rátu i armády by byla přitahována na stranu lidové fronty,

státní aparát by přestal být spolehlivým nástrojem na potla čení lidu, jak jsme toho byli svědky v roce 1918. Nastala by krize buržoazního režimu .

19. Vláda lidové fronty

A pak by také stála jinak otázka vlády. Jestliže dnes reakcionáři dávají vládním socialistům každou chvíli nůž a

na krk a stavějí je před diktát: bud všechno spolknete, nebo

půjdete z vlády ven – pak by se stalo akutním a proveditel ným heslo : reakcionáři půjdou z vlády ven ! A pak by také 1 V 1. návrhu rezoluce byly formulovány předcházející tři věty takto : „Das würde Begeisterung und Elan auslösen. Der Glaube an die Sache der Arbeiterschaft und des Sozialismus würde wieder belebt werden. Die

gesenkten Häupter der eingeschüchterten und enttäuschten Massen würden sich wieder heben . “

V 2. návrhu rezoluce v poslední větě místo „Massen“ už ,, Einzelnen “ . 2 V 1. návrhu rezoluce : „ entweder alles hinnehmen “ . 528

stati

Istre

Probe

která gjen

mohla stát otázka vytvoření vlády lidové fronty, která by byla s to provést požadavky lidové fronty a kterou by ko munisté přitom plně podporovali.1 Otázka vlády lidové fronty stává se obzvláště důležitou v souvislosti s obranou republiky proti zahraničnímu fa šismu. [Dnešní vláda, v níž sedí reakcionáři, kující pikle s vyloženými pomocníky Hitlera, neskýtá záruku, že pro vede opatření pro skutečnou obranu republiky proti fašismu.? Dělnická třída musí vůči této vládě mít největší nedůvěru,

tv,

tím větší, poněvadž tato vláda pod pláštíkem obrany země činí opatření k militaristickému a policejnímu spoutání děl nictva, jeho organizací a všeho pracujícího lidu a poněvadž existuje nebezpečí, že ozbrojené moci může být zneužito proti vlastnímu lidu. Proto také komunistická strana ne může nést politickou odpovědnost za celkovou brannou po litiku nynější vlády.) Naproti tomu vláda lidové fronty , vzešlá z mohutného lidového hnutí a jeho boje proti reakci, bude mít vůli a moc provést skutečná opatření na obranu lidu a republiky lidovým , jakobínským způsobem, opírajíc se přitom o činorodou aktivitu аa antifašistický boj nejširších mas, čímž budou dány praktické“ záruky, že ozbrojené moci nebude zneužito proti lidu a republika [bude] skutečně brá

la.

něna .

yo

lace. nich

del ické 1V 1 azie

pod lala pa

by

Nehledě na opětovné zamítnutí našich nabídek vedeními

vládně socialistických stran prohlašuje VII. sjezd KSČ ne 1 V 1. návrhu rezoluce byl konec věty formulován takto : „ ...und

welche die Kommunisten dann voll unterstützen würden .“ ? V 1. návrhu rezoluce: „Die heutige Regierung, in der Reaktionäre

sitzen , die mit ausgesprochenen Helfern Hitlers Pläne schmieden, hat nicht den Willen , wirkliche Massnahmen zur Verteidigung der Republik 66

gegen den Faschismus zu treffen .“ : V 1. návrhu rezoluce : ,,Deshalb kann auch die kommunistische Par .

tei nicht die politische Verantwortung für die gesamte Wehrpolitik der heutigen Regierung tragen .“ ; Ve Spisech Kl. Gottwalda, sv. VII, Praha 1953, str. 145, místo ,,brannou“ je „ obrannou “ . 4 • V 1. návrhu rezoluce místo „ praktické “ bylo „ minimale Garan tien " .

34 Protokol

529

ochvějnou vůli komunistické strany dobýt stůj co stůj akční jednoty dělnictva, odborovéjednoty a lidové fronty všech pracují

cích. VII. sjezd KSČ apeluje přitom na všechny stoupence jednotnéfronty v řadách socialistických stran, na všechny jejich organizace a členy, aby se bez ohledu na všechna protivenství semkli, bojovali a přivedli věc jednoty dělnické třídy ve svých

stranách a organizacích k vítězství. VII. sjezd KSČ současně apeluje k pracujícím rolníkům , živnostníkům , inteligenci a k je jich organizacím , aby v poznání, že obhajoba jejich vlastních zájmů může být zabezpečena nikoli ve společenství s velko buržoazií aa velkostatkáři, nýbržjedině ve spolku s dělnickou tří dou , vstoupili všude ve styk s dělnickými organizacemi a spo lečně sS nimi položili základy široké lidové fronty.1

IV . Otázky strany VII. sjezd KSČ plně souhlasí s usneseními VII. světového kongresu Komunistické internacionály. Politika VII. kongresu KI, politika Dimitrovova, je politikou mobilizace miliónů na obranu míru proti fašismu a ofenzívě kapitálu. Usnesení

VII. kongresu KI dávají podklada k překonání rozkolu děl nické třídy v národním a mezinárodním měřítku. Politika strany v duchu usnesení VII. kongresu KI, Vv duchu Dimitro

vově, povede také v Československu k překonání rozkolu dělnické třídy .

20. Za správné uplatnění usnesení VII. kongresu KI

Taková politika není lehká a jednoduchá. Vyžaduje veli kých zkušeností, ocelové pevnosti a přitom pružnosti, bolše vické ostražitosti a vytrvalosti. Ve snaze po docílení snad ných a rychlých úspěchů začalo vedení strany jít po cestě

nejmenšího odporu a vykládat a uplatňovat usnesení VII. kongresu KI oportunisticky. VII. sjezd KSČ schvaluje 1 Poslední věta nebyla v 1. návrhu rezoluce.

: V 1. návrhu rezoluce : ,,bilden die Unterlage“ . 530

hodnocení těchto chyb , jak bylo učiněno rozšířeným plénem ÚV KSČ ve dnech 24. - 26 . února 1936, schvaluje přijatá tím usnesení a opatření, vítá pomoc, kterou při vyspravení chyb poskytla straně exekutiva KI v čele se soudruhem Dimitrovem , schvaluje vystoupení soudruha Gottwalda .

VII. sjezd KSČ se zadostiučiněním zjišťuje, že po korektuře linie strany? zvýšila se semknutost a aktivita strany a jejích kádrů .

Bylo by však omylem domnívat se, že jednou provedenou nápravou té či oné chyby se strana stává vůči chybám opor tunistického nebo sektářského charakteru imunní. Události

se rychle vyvíjejí a ukazují na blížící se bouře. Strana jako celek aa každá její organizace a člen budou znovu a znovu sta věni před nové aa nové události, k nimž bude nutno zaujmout stanovisko, do nichž bude nutno aktivně, bolševicky za sáhnout a působit na jejich vývoj v zájmu dělnické třídy a všeho pracujícího lidu. Zde strana nevystačí s předem na učenými formulemi a schématy, zde nutno činit v každém

konkrétním případě konkrétní taktická a politická rozhod nutí a kroky. Co bylo politicky a takticky správné dnes, to může zítra, při změněných okolnostech , stát se nesprávným .

Za takových okolností jsou nové chyby oportunistického i sektářského charakteru možny a jen maximálním osvojením

si leninsko -stalinské strategie a taktiky a bolševickou sebe kritikou může je strana stlačit na minimum . Strana, jak říká

soudruh Dimitrov , se musí naučit plavat v bouřlivých vlnách třídního boje . 21. Zvýšení revoluční ostražitosti

Strana a každá její organizace musí bedlivě naslouchat hlasu a náladám širokých mas. Musí znát, co jimi hýbe, co chtějí, jaké jsou jejich tužby. Přitom musí dát jejich tužbám a přáním třídní formulaci a třídní směr. Aby je mohla vést, musí se strana od mas učit. A obdobně to platí ve straně samé pro všechny stranické orgány a vedení odshora až dolů. 1 V 1. návrhu rezoluce : „nach der Korektur der Fehler“. 531

Nutno ve straně zvýšit revoluční ostražitost, oživit zdravou bolše vickou kritiku a sebekritiku. Každý- člen má právo v rámci své organizace kritizovat činnost a politiku své organizace a strany, má právo obracet se se svými eventuálními po chybnostmi, námitkami a návrhy přímo na vedení strany.

Vedení strany a každé organizace je povinno pečlivě dbát každého kritického hlasu ve straně, zkoumat jeho oprávně

nost a v kladném případě brát na něj zřetel při určování

politiky strany či organizace. Není přípustno, aby zdravá a oprávněná kritika a sebekritika byla potlačována umlčo váním , zesměšňováním , komandem a prostředky mecha nické disciplíny. Na druhé straně je ovšem třeba bezohledně vymýtit maloměšťácké kritikářství a klepaření, které mohou rozleptávat organizace strany a podlamovat jejich akce schopnost.2 Stejně tak nutno odrazit každý pokus pod rouš kou kritiky chyb zanášet do strany nepřátelské, trockistické a polotrockistické názory, zejména jedná - li se zřejmě o cizí živly. Příslušným orgánem či organizací učiněná usnesení

jsou přirozeně pro každého člena závazná a musí být pro váděna.

22. Správná kádrová politika

Vedení strany a každé jednotlivé organizace musí zahájit a vést bolševickou kádrovou politiku podle směrnic daných soudruhem Dimitrovem v jeho závěrečném slově na VII. kongresu KI „Kádry rozhodují vše “ . Toto stalinské heslo neplatí jen pro Sovětský svaz, zemi vítězného proletariátu ,

nýbrž také pro revoluční hnutí kapitalistických států. V čem spočívá správná kádrová politika podle slov soudruha Di mitrova ?

Za prvé je třeba lidi znát. Toho docílíme soustavným 1 V 1. návrhu rezoluce: ,,Die revolutionäre Wachsamkeit in der Partei muss erhöht, eine gesunde, bolschewistische Kritik und Selbstkritik geübt werden .“

: V 1. návrhu rezoluce: ,,... jede kleinbürgerliche Kritik und Verleum .

dung, welche die Parteiorganisationen aufwühlen und ihre Aktionsfähig keit untergraben, rücksichtlos auszumerzen.“ 532

přezkoumáváním kádrů . To se u nás dosud nedělo sou

stavně, a proto stranické orgány neměly dostatečný přehled o kádrech , neznaly u mnohých sociální původ, odkud přišly, co v nich vězí atd.1 Zavedením soustavného přezkoumávání kádrů určitě objevíme mnohé schopné a oddané pracovní ky, které jsme dosud neviděli, a na druhé straně najdeme cizí, straně nepřátelské živly, jichž strana musí se zbavit. Za druhé je třeba správně vyhledávat kádry a správně je sta vět na odpovědná místa. Na vedoucí místa v organizacích ,

v orgánech strany třeba vyhledávat a stavět především ta kové kádry, které mají styk s masami, znají z vlastní zkuše

nosti masovou práci a tuto práci prakticky provádějí. U nás se dosud často uplatňuje systém „ jen politikář“ , „jen odbo rář“ , „jen družstevník “ , „jen tělocvikář“, „jen obecní tatík“

atd ., přičemž oni „jen politikáři“, obzvlášť v okresním a krajském měřítku, jsou masám málo známí, pohybujíce se pouze v okruhu strany. Na odpovědná místa nutno vyhledá vat a stavět masové vůdce, mající v masách autoritu aa vliv .

Třeba trpělivě a soustavně pečovat o politický růst ženských kádrů a nebát se svěřovat jim i odpovědná místa .* Za třetí je třeba účelně využívat kádry. U nás se často ne zkoumá, k čemu má ten či onen soudruh nebo soudružka5

zvláštní vlohy a schopnosti, navaluje se na něho spousta funkcí, takže nemůže řádně vykonávat žádnou, unaví se a otráví a odchází do ústraní. Nutno sS tímto nemravem ne

smyslného přetěžování funkcemi učinit konec . Každému jen tolik , co unese. A rozdělit to na víc lidí, na všechny soudruhy. >

Každý podle svých schopností. Toto rozdělení a účelné využití kádrů patří k velmi odpovědným úkolům vedení každé organizace a orgánů strany. Za čtvrté je třeba správně rozestavit kádry. To znamená, že 1 V 1. návrhu rezoluce zněla část „ neznaly u mnohých sociální pů. vod, odkud přišly, co v nich vězí atd . “ takto : „,...kannten von vielen nicht die soziale Herkunft, wer sie sind usw.“ .

: V 1. návrhu rezoluce místo „ na vedoucí místa“ bylo „auf verant wortungsvolle Posten zu stellen“.

• V 1. návrhu rezoluce místo ,,masové“ bylo ,,solche Führer “ . • Tato věta nebyla v návrzích rezoluce . 6 Slova „ nebo soudružka“ nebyla v návrzích rezoluce . 533

každé okresní nebo obvodní vedení musí dbát, aby v každém místě mělo určitý počet pevných aktivistů , kteří by inicia tivně vedli celkovou politiku v místě. To znamená, že každé okresní nebo obvodní vedení má dbát, aby okolo sebe mělo

k dispozici určitý počet dobrých funkcionářů, s jejichž pomocí by bylo možno zasáhnout do celého okresu . To znamená, že obdobně musí postupovat krajské vedení vůči okresům a ústřední vedení vůči krajům . Zkrátka: na nejdůležitější

úseky rozestavit nejlepší síly a dbát, aby žádný důležitý úsek nezůstal neobsazen.

Za pátéje nutno soustavněpomáhat kádrům , pomáhat pečli vou instruktáží, kamarádskou kontrolou, nápravou nedo statků a chyb, povzbuzovat je náležitým oceněním jejich práce apod. U nás jsou značně široké kádry, které jsou po nechány bez této soustavné pomoci. A kádry na velmi zodpo >

vědných místech, jako v obecních zastupitelstvech, v závod ních výborech, v masových organizacích atd. Často se o ně organizace nestará, jsou ponechány bez pomoci a kontroly,

až nakonec přicházejí do konfliktů s organizací pro politické chyby, kterých by se mnohdy nedopustily, kdyby se jim pomáhalo a byly vedeny. Tento stav musí přestat, a zejména tento druh kádrů musí od příslušné organizace či orgánů strany dostat soustavné pomoci a kontroly. Za šesté je nutno pečovat o zachování kádrů . Mnozí z našich

dobrých funkcionářů jsou zavíráni a vyhazováni z práce. Nesmí se stát, aby na ně bylo organizací zapomenuto . Je nutná morální, politická a materiální pomoc takovým ká drům , aby viděly , že strana při nich stojí, aby je perzekuce nezkrušila, nýbrž zocelila, a ony byly tak straně zachovány. 23. Dimitrovova kritéria výběru kádrů

Jakými základními kritérii se musíme řídit při volbě kádrů ? Na to odpovídá Dimitrov :

První kritérium : nejhlubší oddanost věci dělnické třídy, 1 Slova „ povzbuzovat je náležitým oceněním jejich práce“ byla v 1. návrhu formulována takto : „, die oft hätten verhindert werden können

bei einer Hilfe und Anleitung derselben “ . 534

věrnost straně, vyzkoušená v bojích, v žalářích, před sou dem, tváří v tvář třídnímu nepříteli. Druhé kritérium : nejužší spojení s masami : žít zájmy mas,

cítit puls života mas, jejich nálady a potřeby. Autorita vůdců našich stranických organizací musí být především založena na tom, že v nich masa vidí své předáky, přesvědčuje se

z vlastní zkušenosti o jejich vůdcovských schopnostech, o je jich rozhodnosti a sebeobětavosti v boji.

Třetí kritérium : umění samostatně se orientovat v situaci a nebát se odpovědnosti za rozhodnutí. Není vůdcem ten, kdo se bojí brát na sebe odpovědnost. Není bolševikem ten, kdo nedovede projevovat iniciativu, kdo usuzuje – „udělám

jen to, co mi oni řeknou“. Skutečným bolševickým vůdcem je ten, kdo neztrácí hlavu v okamžicích porážky, kdo se ne vypíná v okamžicích úspěchů, kdo projevuje nezlomnou tvrdost při provádění usnesení. Kádry se vyvíjejí a rostou,

když jsou stavěny před nutnost, aby samostatně řešily kon krétní úkoly boje, a když cítí na sobě veškerou odpověd nost za to .

Čtvrté kritérium : ukázněnost a bolševické zocelení jak v boji proti třídnímu nepříteli, tak i v nesmiřitelnosti ke všem úchylkám od linie bolševismu.

Musíme, soudruzi, tím silněji zdůrazňovat nutnost těchto podmínek správného výběru kádrů, poněvadž v praxi vel mi často je dávána přednost takovému soudruhovi, který například dovede literárně psát, pěkně mluvit, ale není člo věkem činu a nehodí se k boji, před jiným soudruhem , který snad neumí tak dobře psát a vystupovat, ale je pevným , ini

ciativním soudruhem , spjatým s masami, schopným jít do boje a vést do boje jiné. Což je málo takových případů, kdy sektář, doktrinář, mudrlant vytlačuje oddaného masového pracovníka, skutečně dělnického předáka ? Naše vedoucí kádry musí spojovat znalost toho, co mají dělat, s bolševickou houževnatostí aa revolučním charakterem a vůlí to uskutečnit.“1

1 G. M. Dimitrov, „ Výbor z projevů a článků“ , Praha 1950, str. 141 až 142 .

535

VII. sjezd KSČ volá celou stranu, všechny její organizace a členy ke zvýšené bojové pohotovosti. Události ukazují na

bouři. Zachovat v bouřlivých vlnách pevný, bolševický kurs, umět mobilizovat, organizovat a vést boj statisícové a mi liónové masy , vybojovat za každou cenu jednotu dělnické třídy a lidové fronty všech pracujících , to vyžaduje zocele né strany, zocelených kádrů . [ V sevřených řadách přes všechny překážky k slavným cílům : Za sověty ,) za socialismus, za štastnou budoucnost všech národů Československa !1

1 Poslední dva odstavce nebyly v 1. návrhu rezoluce.

KSČ PRO SJEDNOCENÍ ODBOROVÝCH ORGANIZACÍ USNESENÍ VII. SJEZDU KSČ K 2. BODU

DENNÍHO POŘÁDKU: „ BOJ O ODBOROVÉ SJEDNOCENÍ“ , PŘIJATÉ K REFERÁTU SOUDRUHA A. ZÁPOTOCKÉHO1 I. Sjednocení odborů 1. Dělnická třída bezmezně trpí následky hospodářské

krize. Hrozí jí fašismus a nová imperialistická válka. Do zá vodů se derou zaměstnavatelské organizace, zejména agrární Odborová jednota, Národní sdružení, německé národní od bory a pod Henleinovým vlivem stojící Jablonecké odbory. Kapitalisté, využívajíce zklamání a rozkolu, které v dělnic kých masách vyvolala reformistická politika třídního míru , budují pomocí teroru “ vysloveně stávkokazecké, k ničení a rozbíjení dělnických existencí, dělnických sil a dělnických odborových organizací určené žluté hnutí. 2. Současně však si stále větší masy dělníků aa dělnických 1 V AUD KSČ, fond 9, jed. č. 5a, jsou uloženy dva návrhy rezolucí k odborové otázce. První, cyklostylovaný návrh v české řeči má název

„ Návrh rezoluce k bodu , Boj o odborové sjednocení “ a je původním ná vrhem . Jeho struktura byla podstatně změněna. Proto jej uveřejňujeme celý v příloze.

Druhý návrh Vv české řeči ,,Návrh rezoluce k referátu s. A. Zápotocké

ho , Boj o odborové sjednocení“ “ na VII. sjezdu KSČ v dubnu 1936 a v ně mecké řeči ,,Resolutionsantrag zum Referat des Gen. Zapotocky am VII. Parteitag der KPTsch . im April: „ Der Kampf um die Gewerkschaftsein heit“ je tištěný a má osm stran . Oba návrhy jsou obsahově shodné a byly

srovnány s usnesením přijatým VII. sjezdem KSČ.Odlišnosti jsou vyzna čeny.

: V návrhu rezoluce : „Dělnická třída bezmezně trpí 6 let trvající hospodářskou krizí.“ • Slova „ německé národní odbory“ nebyla v návrhu rezoluce. • V návrhu rezoluce: ,,budují terorem“. 537

odborářů uvědomují, že před těmito nebezpečími nelze ustu povat, že je nutno v zájmu záchrany dělnických existencí a dělnických odborů proti nim bojovat. S rostoucí vůlí bojo vat proti kapitalismu vzmáhá se a mohutní touha po bojov

ném sjednocení dělnické třídy. I v Československu stojí na po řadu dne sjednocení dělnických odborů jako důležitá součást

a mocný pilířjednotné a lidové fronty proti kapitálu a fašismu. a

3. V souhlasu s vůlí širokých dělnických mas a nepře hledných šiků odborově organizovaného dělnictva prohlašuje VII. sjezd KSČ slavnostněi: Jsme pro to , aby co nejrychleji došlo k sjednocení všech odbo rových organizací dělnických na podkladě boje proti kapitálu a fašismu a vnitřní odborové demokracie !

Jsme pro jednotnou odborovou organizaci v každém závodě ! Jsme pro jednotnou odborovou ústřednu v celém státě !

Jsme pro sjednocení všech organizací jednoho průmyslu v jednotné svazy !

Jsme pro to, aby se v sjednocených odborech sloučily všechny dělnické odborové organizace v duchu mezinárodní proletářské solidarity, tj. bez rozdílu národní příslušnosti jejich členů ! Jsme pro jednotnou odborovou internacionálu na základě třídního boje !

4. Komunistická strana, bojujíc za sjednocení dělnických odborů, odmítá tvrzení, že předpokladem sjednocení odborů je ideová jednota politických stran, jak to hlásají někteří reformisté (Tučný) . Sjednocení politických stran předpo kládá jednotu v cíli a v prostředcích, jak ho dosáhnout. Sjednocení odborů předpokládá však jen jednotu v hájení

dílčích hospodářských požadavků a práv dělníků cestou tříd ního boje proti kapitálu. Za heslem „Jednota politických stran je předpokladem sjednocení odborů “ skrývá se snaha udržet tradici tříštění odborů podle politických stran a ná rodností.

5. Sjezd zavazuje všechny příslušníky, organizace i orgány strany, aby v každém místě, závodě, ve všech odborových

skupinách , svazech i organizacích bez rozdílu usilovně ke sjed nocení odborů pracovali.

1 Text v návrhu rezoluce pokračoval: „ a neodvolatelně“ . 538

II. Jednotné hospodářské boje hybnou pákou boje za sjednocení odborů 1. Vedení hospodářských bojů proti kapitalistickým úto kům a za dělnické požadavky je hybnou pákou, která likvi duje roztříštěnost a pohání kupředu hnutí za sjednocení dělnických odborových organizací. Komunisté jsou upřímný. mi stoupenci sjednocení odborů , a proto také jsou pro spo lečnou přípravu a vedení hospodářských bojů všemi dělnickými odborovými organizacemi. Při organizování jednotného hos podářského boje nesmíme proto dělnické odborové organi zace pomíjet, jak se namnoze dříve činilo, naopak, musíme se snažit docílit, aby dělníci jednotně stávkovali a odborové organizace společně stávku vedly. Hospodářské boje, které spojují úzkým svazkem meziná rodní třídní solidarity české, německé, slovenské, madarské, ukrajinské i polské dělníky v bojovné jednotě proti kapita listům ať vlastní, nebo cizí národnosti, rozbíjejí v praxi nejlépe reformistickou ideologii třídního míru, která právě na pod kladě spolupráce s kapitalisty rozeštvává dělníky, nutíc je, aby víru v bojovnou jednotu a mezinárodní solidaritu na

hradili vírou a spekulací v blahovůli a protekci kapitalistů. 2. Snahu po jednotných bojích a jednotných organizacích není možno od sebe oddělovat. Jestli proto někteří odborářští vůdcové (Hampl apod.) mluví o jednotě odborů, ale odmí tají jednotné boje, nepřinášejí takovéto projevy skutečnému bojovnému sjednocení odborů prospěch, naopak, jsou jeho brzdou . Komunisté, kteří by budili iluze o ceně podobných

projevů , dezorientují dělníky v rudých i reformistických organizacích.

3. Sabotáž hospodářských bojů a propagace ideje třídního míru tříští a oslabuje dělnické odbory. Uplynulých šest let hospodářské krize je toho zvláště výstižným dokladem . Statisícové odborové organizace, vedené politikou třídního míru , nejenže neorganizovaly dělnické boje proti převalování důsledků krize na dělníky, ale ony namnoze braly účast na snižování existence dělníků , rozmnožování armády neza

městnaných, zhoršování pracovních poměrů , oklešťování

sociálních výhod apod. Tyto organizace pod vlivem reformis 539

tických vůdců ve formě stálých kompromisů se zaměstna vateli prováděly revize kolektivních smluv, kus po kuse, ka

pitulantsky obětovaly v revoluční době vybojovaná dělnická práva a vyklizovaly bez boje cestu bezohlednému řádění kapitalistického teroru .

Pod heslem plánovitého hospodářství, nucené kartelizace a syndikalizace, obrany státu apod. jsou dnes chystány nové, dalekosáhlé zbídačující útoky na pracující a proti zbytkům demokratických práv dělnictva. .

Spoluúčast odborových organizací při provádění těchto

kapitalistických opatření znamená podporovat vykořisťova telské útoky a současně oslabovat dále pozice dělnických odborů na závodech a připravovat živnou půdu pro zaměst navatelské, žluté a fašistické odbory.

4. Jedinou účinnou zbraní proti zaměstnavatelskému te roru , žluťáctví i fašismu je společný boj za dělnická práva a požadavky. Proto komunisté podporují a organizují: Boje proti každému snižování a za zvýšení mezd, proti zhoršování pracovních poměrů, za lepší kolektivní smlouvy i jejich dodržování, za zkrácení pracovní doby a 40hodinový pracovní týden s vyrovnáním mezd, za práva dělníků i od borových organizací na závodech, za rozšíření práv závodních výborů a rad, za opatření práce pro nezaměstnané, proti zhoršení a za zlepšení podpor pro nezaměstnané organizo

vané i neorganizované dělníky, za lepší poměry dělnické mládeže i žen, za sociální zabezpečení všech dělníků a vše chny dělnické požadavky. Všechno naše úsilí bude vždy přitom směřovat k tomu, aby na boji braly účast všechny dělnické organizace, aby byl jimi společně připravován i veden.

5. Kurs na společné organizování a vedení hospodářských bojů všemi dělnickými odborovými organizacemi nezna mená, že upouštíme od snahy organizovat boj proto, že se některá z dělnických odborových organizací nebo její ve doucí orgán proti boji staví. Vůdcové reformistických orga nizací jako stoupenci politiky třídního míru stavějí se dosud proti každému boji. Upouštět od organizování bojů proto, že s nimi vedoucí reformistických organizací nesouhlasí, zna menalo by sejít na scestí oportunismu. 540

My, komunisté, naopak budeme Vv takovém případě dělní kům a těm odborovým organizacím , které bojovat chtějí, ukazovat cesty, jak je možno na podkladě mobilizace mas i přes odpor sabotérů boj zahájit, dále vést a rozšiřovat. Usilujeme o to, aby při každém boji dohodla se vedení odbo

rových organizací na společném postupu. Ale přitom hned od počátku, nespoléhajíce se jen na tuto dohodu, mobilizu jeme a sjednocujeme dělnické masy dole. Nepřipojí- li se někteří vůdcové odborových organizací k boji vzdor

tomu, že i jejich členské masy s bojem souhlasí a bojovat chtějí, staráme se o to, aby přes odpor sabotérů jednotný boj byl veden a aby sabotáž jednotlivců nebyla zneužívána druhými jako záminka k jeho likvidaci. 6. Hospodářské boje je nutno připravovat a vést v široké bojovné frontě. Komunisté jsou třídní proletářskou stranou. Záleží jim na řádné přípravě a zdaru každé dělnické akce . Záleží jim proto také na tom, aby hospodářské boje a stávky

byly řádně připravovány a vedeny. Naše stranické orgány nesmějí proto nikdy při vedení hospodářských bojů přenášet starost o uplatnění správné, třídně bojovné taktiky pouze na rudé odborové organizace. Je nutno se starat v prvé řadě

o to, aby do boje byly vtaženy všechny dělnické, zejména reformistické odborové organizace. Je nutno se dále starat o získání neorganizovaných dělníků pro společný boj, je nutno obrátit zřetel i k dělníkům vV reakč ních a žlutých odborech organizovaným . Vedeme- li proti reakč ním odborům boj s cílem jejich likvidace, neznamená to, že

vedeme boj proti dělníkům v těchto organizacích soustředě ným. Vtáhnout tyto dělníky do jednotného hospodářského zápasu a do solidární stávkové fronty je nejlepším způsobem , jak bojovat proti jejich reakčním organizacím a jak likvido vat jejich vliv a jejich organizační pozice.

III . Poměr strany k odborovým organizacím 1. Komunisté uznávají samostatnost odborových organizací a na rozdíl od druhých politických stran nikdy nechtěli a ne chtějí budovat své komunistické odbory. Komunisté jsou 541

pro jednotné dělnické odbory, sdružující všechny dělníky bez ohledu na národnost a politickou příslušnost. Usilujíce o sjednocení, sledují komunisté jediný cíl: posílit sjednocením odborů bojovné pozice dělníků na závodech, zvýšit jejich

bojeschopnost v boji proti kapitalistickým útokům , žlu . táctví i nebezpečí fašismu. Dokud dělnické odbory sjednoceny nejsou, snaží se ko munisté čelit roztříštěnosti a všem slabinám z ní vyplývají. cím organizováním jednotného postupu odborů při všech akcích, bojích a stávkách za dělnické požadavky. 2. KSČ si nechce dělnické odborové organizace podřizo

vat. Reklamuje ale právo, aby komunisté, ať jsou členy kte rékoli dělnické odborové organizace, mohli se svobodně zú častňovat veškeré odborové činnosti, mohli v organizaci

uplatňovat svoje názory a prosazovat svoje návrhy, tj. mohli vést odborovou práci. Vedení odborové práce nesmí pro ko

munisty znamenat komandování odborů. Vést odbory, to znamená přesvědčovat, mít iniciativu, podávat návrhy, ovliv ňovat, vysvětlovat, získávat pro svoje návrhy a třídně bo

jovný postup . KSČ hájí zásadu samostatnosti i naprosté vnitřní demokracie v odborech , tj. právo členů určovat směr.

nice politiky svých odborů ; právo svobodné volby funkcio nářů a právo svobodné kritiky činnosti funkcionářů a ve doucích orgánů, zvláště těch , kteří dělnické odbory třídnímu

poslání odcizují a činí z nich orgány spolupráce s kapita listy.

3. V zájmu boje o sjednocení je nutno odstranit aa likvido

vat všechny dosavadní slabiny, které zdárné rozvíjení revo luční odborové práce a snahy o sjednocení odborových řad brzdily a ztěžovaly. Odborová práce komunistů , směřující

k společnému postupu a k odborovému sjednocení, musí být současně prováděna ve všech odborových organizacích a ne smí být omezena jen na činnost v Rudých odborech . Komu nisté v Rudých odborech musí správně chápat roli těchto odborů jako třídně bojovné součástky celého dělnického od borového hnutí, musí se osvobodit od sektářské uzavřenosti

a musí překonat každou tendenci oddělování se od spolu práce s příslušníky druhých odborových organizací a jejich organizacemi. 542

1

Předpokladem : správné odborové práce strany je správný poměr ke všem odborovým organizacím . 4. Rudé odbory jsou důležitým nástrojem v boji za třídně bojovnou odborovou politiku a za sjednocení odborů . K Rudým

odborům má KSČ kladný poměr nejen proto, že jsou dělnic kou, ale proto, že jsou dnes skutečně jedinou třídně bojovnou dělnickou odborovou organizací. Rudé odbory vznikly z od poru proti reformistické, rozbíječské politice třídního míru a plní čestně svůj úkol hájit zásadu třídního poslání dělnic kého odborového hnutí, pracovat k jeho sjednocení. V době, kdy reformistická odborová byrokracie miliónovou odboro vou armádu z boje vyřadila, tvrdíc, že v krizi se bojovat nedá, rozvinuly neveliké Rudé odbory vysoko rudý prapor děl nického třídního boje a dokázaly, že je nutno a že je i možno bojovat. Je také nemalou zásluhou Rudých odborů , že dnes myšlenka bojovného sjednocení odborů ovládá masy člen >

stva dělnických odborů bez rozdílu a že ve sjednocení spatřují

dělníci posílení v boji proti kapitalistům a nebezpečí fa šismu .

Proto má KSČ o posílení Rudých odborů jakožto jediné dělnické odborové organizace, v níž třídně bojovná politika ani v nejtěžších dobách perzekuce a kapitalistických náporů nebyla likvidována, obzvláštní zájem . Rudé odbory musí být stranou podporovány a posilovány

ne proto , aby se staly komunistickými odbory, ale proto, aby co nejúspěšněji mohly vést svůj boj za sjednocení odborového hnutí, do jehož služeb se skutečně poctivě postavily.

5. Odborové organizace, sdružené v Odborovém sdružení československém, Československé obci dělnické a Říšské ko misi německých odborů, jsou pro nás dělnickými odbory, i když pod tlakem svých vůdců dělají dosud politiku třídního míru. Kvůli reformistické, mnohdy přímo reakční činnosti vůdců nepřestaneme počítat nikdy s reformistickými odbo

rovými organizacemi. Radikalizující se členstvo těchto od borů je nejpádnějším důkazem toho, že je možno tyto od 1 V originále ,, Předpodmínkou “ . 2 V návrhu rezoluce věta pokračovala: „ ... a počítáme s nimi při pří pravě a organizování hospodářských bojů , i když nejsou třídně bojovnými odbory, jako jsou RO .“ 543

bory vrátit třídně bojovnému poslání. Úkolem komunistů, členů reformistických odborů, je, aby pracovali k tomu, aby se to stalo co nejdříve. Budeme vždycky tyto organizace a jejich pozice na závodech hájit proti teroru zaměstnavatelů i útoku žluťáctví, ale ne proto, že bychom se ztotožňovali

s jejich reformistickou politikou, ale proto, abychom sjedno cením všech dělnických odborů uspíšili likvidaci škodlivé reformistické ideologie v dělnickém odborovém hnutí. Ani vylučovací a rozbíječská činnost odpůrců třídně bojovného sjednocení nemůže být pro komunisty a revoluční dělníky důvodem k zanechání této práce, nebude nikdy též důvo dem k vystupování z odborů a upadání do indiferentismu. 6. Boj za sjednocení a křesťanskosociální odbory. Usilujíce o akční a odborové sjednocení dělnických organizací, sdru žených v Odborovém sdružení československém, v Česko slovenské obci dělnické, Rudých odborech a Říšské komisi německých odborů, vtahujeme i členstvo a skupiny křes t'anskosociálních odborů do společných akcí a podporujeme účast křesťanskosociálních odborů v protifašistické frontě, aniž bychom oslabovali náš boj proti reakční ideologii kleri kálního hnutí. Žluté odbory. Proti žlutým organizacím (Agrár ní jednota, Národní sdružení, Jablonecké odbory) vedou ko munisté nejostřejší boj. Odhalujíce stávkokazecký jejich charakter, usilujeme o to, získat dělnické členy těchto odborů

pro třídní boj, a o jejich převedení do dělnických odborů . To je možno docílit tím dříve, čím usilovněji bude pracováno na sjednocení dělnických odborů a čím dříve bude likvido

vána vV dělnických odborech nešťastná politika třídního míru , jejímž důsledkem je nejen roztříštění dělnického odborového hnutí, ale jejímž výplodem jsou i žluté a fašistické organi zace .

IV . Jak provádět a organizačně zajistit odborovou práci KSC 1. Základnou provádění správné odborové práce je závod.

Při práci v závodě nejvýrazněji všichni dělníci bez rozdílu politického přesvědčení pociťují tíhu kapitalistického vyko 544

řisťování, tlak zaměstnavatelského teroru , nebezpečí žlu

ťáctví i fašismu. Tyto poměry každou chvíli stavějí v celé

šíři před dělníky praktickou otázku, jak se bránit tomu nebo onomu útoku, jak odstranit tu nebo onu nepřístojnost, jak docílit splnění toho nebo onoho požadavku , jehož oprávně nost je dělníky všeobecně uznávána, ale zaměstnavatelem

bryskně a diktátorsky odmítána. Zde při denní lopotě a dřině vyvstávají ostře do popředí třídní protivy, které dělníky po buřují. Proto na závodě při správném využití situace aa cílevě domé práci lze dělníky nejsnáze přesvědčit, že jediná správná odpověd na otázku, co dělat, zní: likvidovat zhoubnou roz tříštěnost dělnických sil, organizovat jednotný postup a jed notné akce, snažit se o zvýšení bojeschopnosti tak, aby bylo

možno v případě nutnosti sáhnout bezpečně k nejúčinnější dělnické zbrani proti kapitalismu - stávce. Proto musí ko munisté soustředit svoji pozornost na práci ve všech dělnic kých organizacích , které se závodem souvisejí, tj. na práci

v důvěrnických sborech, závodních i místních odborových skupinách, v závodních výborech i radách, a snažit se ze všech těchto orgánů učinit bašty třídního boje, opory jednotné dělnické fronty, bojovníky za odborové sjednocení. 2. Při své činnosti na závodě musí závodní buňky i místní organizace, navazujíce na všeobecné směrnice strany, úzkost livě dbát toho, aby správně odhadovaly současnou situaci v závodě.1 Komunisté musí být hybnou pákou aa duší veškeré dělnické politiky na závodě, musí se snažit usměrňovat v třídně bojovném duchu činnost všech dělnických orgánů na závodě, v první řadě však dělnických odborových orga

nizací. Podle vypracovaných plánů rozdělí si úkoly, jak budou v odborech ať Rudých, nebo reformistických pracovat, V

jaké návrhy podávat, o co se zasazovat, aby byly současně mobilizovány dělnické síly na všech úsecích odborové fronty, a zabezpečeno tak zdárné provedení plánů a akcí. Komunisté musí podporovat i chránit pozice dělnických, zvláště revolučních odborů na závodě. Musí se starat o jejich 1 V návrhu rezoluce byla dále věta: „ Proto všechny akce, úkoly a plány, které před dělníky staví, jejich forma, rozsah i způsob praktického provádění musí vždy počítat se skutečnými poměry, tj. stupněm radikali zace dělnictva, s rozložením třídních sil apod.“ 35 Protokol

545

růst získáváním indiferentních dělníků za členy odborů a

musí současně dbát o to, aby dělnické odbory nebyly odci zovány svému třídně bojovnému poslání; stalo-li se tak, aby byly tomuto poslání vráceny. Proto se musí snažit, aby na

podkladě správného ideologického boje proti reformismu stále rostl počet třídně bojovných živlů v dělnických odbo rech. Musí vést přitom i soustavnou získávací akci s cílem získat třídně nejvyspělejší revoluční dělníky v odborech za členy strany. 3. Závodní buňka i místní organizace organizují akce pro sjednocení ve všech dělnických odborech. Musí pohotově uvažovat, včas projednávat a rozhodovat, jak nejlépe urči tou situaci, poměry a události využít k rozvinutí jednotných akcí a ke sbližování různých dělnických odborů v duchu jejich bojovného sjednocení. Při podávání nabídek mezi odboro vými skupinami na jednotný postup v té nebo oné akci pro střednictvím svých členů nebo jimi ovlivňovaných dělníků v reformistických organizacích starají se o to, aby podané nabídky nalezly tam patřičný ohlas a nemohly být snad existujícími tam nepřáteli jednoty před členstvem utajeny nebo mechanicky za zády členstva zamítnuty. Ve vhodných případech, zvláště když jde o přípravu jednotných akcí, hos podářských bojů, voleb do závodních výborů apod. , starají se komunisté o to, aby byl vyvolán patřičný tlak dělnických mas na vedení odborů, členy závodního výboru apod. svo

láním členských schůzí skupin, společných všeplenárních schůzí všech skupin anebo celozávodních dělnických schůzí, na nichž by sporné otázky bojovné taktiky byly nejširším masám členstva a dělnictva předkládány k demokratickému řešení a rozhodování.

Celé snažení a denní práce na závodě musí směřovat k to mu, aby všichni dělníci a celé jejich odborové organizace, místní i závodní orgány byly postupně vtaženy do proudu akční jednoty k přípravě, zahájení i vedení společných akcí, bojů i stávek na ochranu dělnických práv a za dělnické po žadavky.

4. Komunisté musí pracovat uvnitř odborů ! Nejdůležitější podmínkou proto je bojovat cílevědomě a trpělivě proti re formistické politice třídního míru, která brzdí jednotné akce, 546

sabotuje sjednocení dělnických odborových sil a oslabuje dělnické pozice. Při tomto boji není možno omezit se jen na

kritiku reformistických odborů zvenčí, pomocí letáků, zá vodních časopisů apod. Komunisté v odborech organizovaní

musí proti této politice prakticky pracovat uvnitř, být aktivními členy, odboráři. Musí svojí prací a činností pře svědčit ostatní dělníky, že mají skutečně na zřeteli prospěch a zájem odborové organizace a jejích členů, nesmí se vyhýbat funkcím a odpovědnosti .

Stálou prací a trpělivým přesvědčováním na praktických příkladech musí komunisté kolem sebe seskupovat třídně

bojovné dělníky, křížit snahy odborové byrokracie po spolu práci s kapitalisty a zlámat nakonec v odborové organizaci, v níž jsou členy, odpor všech nepřátel jednotného bojovného postupu a zařadit ji do fronty boje odborového sjednocení. 5. Jeden závod - jedna organizace ! Když se takto poda řilo získat většinu členů a celou skupinu pro jednotu, je

nutno svolávat společné schůze s rudou odborovou skupinou i případně s druhými odborovými skupinami, vytvořit jed notné orgány, a uskutečnit tak odborové sjednocení v závod

ním měřítku na podkladě hesla „ Jeden závod – jedna orga nizace " .

Při cílevědomé práci toto sjednocení v závodním měřítku může být uskutečněno, i když nebylo docíleno ještě sloučení v měřítku svazovém. Jednotná odborová organizace na zá vodě bude o uskutečnění tohoto sjednocení usilovat, i když

formálně a administrativně budou členové plnit své členské povinnosti k různým svazům. Jednotné skupiny budou žádat svolání slučovacího sjezdu všech odborových svazů svého výrobního odvětví a sjedno cení svazu na podkladě hesla ,,Jedno průmyslové odvětví jeden odborový svaz“ . Stejně se budou domáhat i sjednocení ve všeodborovém a celoříšském měřítku na podkladě hesla „Jednadělnickátřída, jedentřídníboj, jedna odborová ústředna ! " . 6. Tak jak postupují komunisté při organizování odbo rové práce v závodním měřítku a vůči místním odborovým skupinám, tak musí na poli organizování odborové práce po stupovat všechny druhé orgány komunistické strany v obvo du své působnosti. 547

Závodní buňka nebo místní organizacel a její vedení musí se cele věnovat organizování odborové práce, aniž by pro tuto

práci ustavovaly nějaké komise anebo pomocné orgány. Obvodní, okresní a krajská vedení KSČ musí otázku odbo rové práce učinit podstatnou částí své stranické činnosti. V žádném případě nesmějí starost o stranickou odborovou práci přenášet na paralelní orgány a instituce Rudých odborů . Pro usměrňování odborové činnosti a projednávání odbo rových problémů mohou zřídit obvodní, okresní i krajská vedení odborové komise strany . Tyto komise jsou jen po

mocnými orgány příslušného stranického vedení, při kterém byly zřízeny, a podléhají pravomoci příslušného stranického vedení, které nese také za jejich činnost plnou odpovědnost. Závěr

Odborová práce KSČ je vzhledem k výjimečné kompliko vanosti poměrů , které se na poli odborového hnutí v ČSR vyskytují, zvláště složitá i odpovědná. V důsledku četných ideologických a taktických chyb v od

borové práci je vliv KSČ na odborovou politiku, na organi zování hospodářských bojů, na masy členstva dělnických

odborů a na dělnictvo v rozhodujících výrobních odvětvích stále velice pozadu za všeobecným politickým vlivem strany. Těžká tato slabina mohla by se stát, jak německý příklad názorně ukázal, v rozhodujících chvílích nástupu fašistické reakce krajně nebezpečnou . Proto nejrychlejší odstranění této slabosti není jen stra

nickým zájmem KSČ, je životním zájmem celého dělnického odborového hnutí a záležitostí celé dělnické třídy.

Proto , že mnoho již bylo zanedbáno , je nutno pracovat usilovně, se zdvojnásobenou silou .

Nesmí být u nás komunisty, který by nebyl členem odborové organizace svého odboru. Nesmí být také komunisty , který, jsa členem své odborové organizace, by se od aktivní práce a činnosti v této organizaci uhýbal !

1 V návrhu rezoluce nebyla slova : „ nebo místní organizace“ . 548

Proti každému ulejváctví od odborové práce, proti všem

oportunistickým i sektářským úchylkám v poměru k odbo rovému hnutí, proti smířlivosti s reformistickou politikou třídního míru a proti podceňování boje za sjednocení odborů obrací se ve svých usneseních s veškerou rozhodností VII. kongres Komunistické internacionály .

Je proto nutno , aby odborové práce za účelem odstra nění všech nedostatků, slabin a pokulhávání na tomto úseku fronty ujala se úderným , stachanovským tempem celá strana

a všichni její příslušníci. Konání odborové práce, snaha o bo jovné sjednocení dělnických odborů je pro každého komu nistu čestnou, stranickou povinností !

Splní-li strana usnesení VII. kongresu Komunistické in ternacionály o boji komunistů za nejrychlejší obnovu odbo rového sjednocení v jednotlivých kapitalistických zemích, vykoná tím kus veliké a nezbytné práce na poli sjednocení dělnické třídy kk boji proti kapitálu a fašismu a za vítězství socialismu !

PRO SPRÁVNOU KÁDROVOU POLITIKU USNESENÍ VII. SJEZDU KSČ K 4. BODU DENNÍHO POŘÁDKU : „ KÁDROVÁ A ORGANIZAČNÍ POLITIKA KSC“ , PŘIJATÉ K REFERÁTU SOUDRUHA ŠIROK ÉHO 1. Úkoly určené VII. světovým kongresem Komunistické internacionály, nové taktické a politické úkoly strany, vy plývající ze změněné mezinárodní situace i z daných vnitro politických poměrů, stavějí také kádrovou politiku novým způsobem . Jestli v období všeobecné agitace a propagandy problém kádrů byl důležitým úsekem udržování aarozšiřování vlivu komunistické strany, pak je v nynějším období pruž ného uplatňování taktiky jednotné fronty a lidové fronty výchova schopných kádrů, kádrů způsobilých „ samostatně se orientovat v situaci a nebát se odpovědnosti za rozhodnutí“ (Dimitrov), kádrů zásadově bolševicky pevných a připra

vených, rozhodující otázkou úspěšného provádění denní po litiky.

Úspěšné provádění masové politiky strany na podkladě jednotné dělnické a široké lidové fronty předpokládá pře orientaci starých kádrů аa růst kádrů nového typu, vyžaduje

také větší pružnosti v používání organizačních forem a pra covních metod, překonání všeho organizačního schematismu a mechaničnosti. Ta okolnost, že při chybách , kterých se 1 Usnesení ke kádrovým otázkám bylo srovnáno s cyklostylovaným návrhem ,, Rezoluce VII. sjezdu KSČ k hlavním úkolům aa zásadám kádro

vé politiky“, jenž je uložen v AÚD KSČ, fond 9, jed. č. 5b. Odlišnosti ko nečného znění a návrhu rezoluce jsou vyznačeny. Mimo tento návrh je

v AÚD KSČ uložen původní, strojem psaný návrh téže rezoluce, který má pět stran. V původním strojem psaném textu byly provedeny tužkou některé úpravy, které doplňovaly smysl věcí nebo opravovaly nelogič nosti. Tyto úpravy, které považujeme za součást původního textu, jsou tak nepatrné, že je nevyznačujeme. Protože struktura původního znění je odlišná od rezoluce přijaté sjezdem , je návrh uveřejněn v příloze. : G. M. Dimitrov , „ Výbor z projevů a článků“ , Praha 1950, str . 141 . 550

strana dopustila při provádění usnesení VII. světového kon gresu, spolupůsobily také nedostatky v kádrové politice,

zesiluje nutnost, aby nyní byla kádrovým otázkám a správ nému jejich řešení věnována krajně zvýšená pozornost . 2. Komunistická strana Československa při svém vývoji a

přisvé bolševizaci neprováděla soustavnou kádrovou politiku, nevykonávala denní práci pro vytvoření leninsko-stalinských

kádrů. Její zkušenosti na tomto poli jsou minimální. Zkuše nosti VKS(b) byly málo studovány a využívány. Jestli

přesto disponuje KSČ značným počtem dobrých funkcio nářů , vysvětluje se to tím, že hlavní část těchto vyrostla bez soustavné, plánovité péče vedoucích orgánů strany, hlavně v praktické činnosti, zvyšujíc svou úroveň v praktických zápasech s třídním nepřítelem , v bojovných akcích, v krimi nálech, v akci proti oportunismu, likvidátorství a sektářství. Skutečné potřebě strany však nynější stav kádrůl ještě zda leka neodpovídá. Vedení a všechny orgány strany jsou po vinny s největším napětím pracovat k tomu, aby tento ne dostatek byl brzy překonán.

Podmínky pro splnění tohoto úkolu , pro upevnění a roz voj leninsko -stalinských kádrů jsou dány. Strana je masovou . Rozhodující většinu strany tvoří proletářské živly. Vyrůstají komunističtí představitelé rolnických, živnostenských mas a pracující inteligence. Strana má vedle silného parlament ního a senátního zastoupení téměř 10 000 veřejných funkcio nářů , členů obecních , okresních a zemských zastupitelstev.

V závodních výborech a radách je mnoho komunistů .? Počet stoupenců akční jednoty a sjednocení dělnické třídy v socia listických stranách a v reformistických odborech stoupá. A přitom je strana obklopena velkou armádou sympatizu

jících a bezpartijních dělnických aktivistů, zejména mezi nezaměstnanými, z nichž může čerpat nové síly.

3. „Politika strany se neprovádí sama, dělají ji lidé“ (Gottwald), a mít dobré leninsko -stalinské kádry znamená vštěpovat celé straně vědomí, že 1 V návrhu byla slova: „ stav kádrových funkcionářů “ .

· V návrhu byla formulace: ,,Zastoupení strany v závodních výborech a radách je významné . “

• Viz Kl. Gottwald , Spisy, sv. VII, Praha 1953, str . 35. 551

„ ...dobrá rezoluce a deklarace pro generální linii strany, toť jen počátek díla, neboť ony znamenají jen touhu zvítězit, ne však samo vítězství. Poté, jakmile je dána správná linie, poté, jakmile je dáno správné řešení otázky, závisí zdar věci na organizační práci, na organizaci boje za uskutečnění

linie strany, na správném výběru lidí, na kontrole provádění usnesení vůdčích orgánů. Jinak je nebezpečí, že správná linie strany a správná usnesení utrpí vážnou újmu. Nejen to : poté, jakmile je dána správná politická linie, organizační práce rozhoduje o všem, také o osudu samotné politické linie o jejím provedení nebo o jejím krachu.“ (Stalin .)" Podmínkou správného výběru lidí, správného rozestavení lidí, správného vyzdvihování lidí, správného povyšování lidí a správného využití lidí v nynějším vývojovém stupni kádro

vé politiky KSČ je systematické studium , systematické pře zkoumávání kádrů . Bez systematického studia a systematic kého přezkoumávání dnešních kádrů nelze provádět cílevě domou aa svědomitou kádrovou politiku. Studium , přezkoumávání kádrů znamená znát lidi, zna

mená znát schopnosti lidí. Znát schopnost lidí znamená mít předpoklad pro účelné umístění, rozestavení lidí – umístění na místo , kde mohou nejlépe sloužit straně; nejlépe spojovat stranu s dělnickou třídou a pracujícím lidem . Znát kádry znamená znát jejich oddanost věci dělnické třídy, znát jejich věrnost ke straně, znát jejich minulost v zápasech dělnické třídy, znát zkoušky, jež složily na třídním bojišti a před tříd ním nepřítelem . Studovat, přezkoumávat kádry znamená znát spojení lidí s masami, jejich schopnost orientovat se samostatně v každé situaci, znát poměr k odpovědnosti

1

za učiněná usnesení, znát poměr každého k bolševické disci

plíně, znát pevnost a zásadovost k poměru k úchylkám od bolševické linie strany. 1

Uplatnění této dimitrovské kádrové politiky znamená předně: dávat odpovědné a rozhodující funkce do rukou osvědčených, vyspělých proletářských kádrů, které doká zaly, že jim věc osvobození dělnické třídy je nade vše.

Za druhé: poskytnout kamarádskou pomoc proletářským 1 Viz J. V. Stalin , Spisy, sv . 13, Praha 1953, str . 347–348. 552

kádrům , aby se mohly vyvíjet ve skutečné dělnické a lidové vůdce , pomáhat jim kamarádsky v překonávání jejich ne dostatků. Za třetí: poskytovat všestrannou politickou i od bornou pomoc všem veřejným funkcionářům , představite lům strany v obecních , okresních a zemských zastupitel stvech, členům závodních výborů a rad v uplatňování ma sové politiky. Za čtvrté : nemilosrdné odstraňování takových lidí ze všech stranických a veřejných funkcí, kteří hrubě porušují bolševické zásady a stranickou disciplínu, kteří při nejdalekosáhlejší pomoci vědomě setrvávají v oportunismu a bezzásadovosti, kteří masy lidu nepřibližují straně a revo luční štít strany diskreditují. Za páté: směle, bez předsudku vybírat a volit na odpovědná místa dělníky vyzkoušené m v akcích, v masové práci a vlivné v masách, denně se starat o jejich vývoj. Za šesté : více si vážit našich kádrů . Vážit si

jich na třídní frontě, všemožně se o ně starat v kriminálech . Za sedmé: zvýšit bdělost vůči agentům třídního nepřítele a bdělost vůči vnikání agentů -provokatérů do našich řad aa do

funkcionářského kádru. Vést boj proti špiclům a provokaté rům . Za osmé: specializovat naše kádry na speciální úseky třídního boje a stranické práce. Za deváté : organizovat práci strany a jednotlivých organizací tak, aby sebemenší síla mohla být uplatněna a aby se nikdo necítil zbytečným ve vel kém kolektivu. Za desáté : aby naše kádry byly vzorem obě tavosti, oddanosti, politické jasnosti pro široké masy dělníků

a aby jejich osobní život byl bezvadný. 4. Provádění široké masové politiky vyžaduje dále bolše vického upevnění a přípravy našich kádrů. Čím širší je denní politika, kterou strana provádí, tím silnější musí být bolše vická zásadovost a pevnost komunistických kádrů. „Teorie dává praktikům sílu orientace, jasnost perspektivy, jistotu práci, víru ve vítězství naší věci.“ (Stalin .)- A pro praktické úkoly našeho boje proti fašismu aa válce, pro tento boj musí me vyzbrojit naše kádry teorií marxismu-leninismu, učením Marxe, Engelse, Lenina, Stalina. a) Aby byla zvyšována bolševická pevnost a zásadové i politické uvědomění všeho členstva strany, pro to je prvým 1 Viz J. V. Stalin , „ Otázky leninismu" , Praha 1954, str . 295. 553

nezbytným předpokladem věnovat zvýšenou pozornost po litizování života každé organizace strany . Nejlepší stálou prak tickou výchovou kádrů je, když základní organizace strany

skutečně politicky žije, když se nezabývá jen praktickými úkoly, nýbrž prodiskutovává všechny problémy politiky strany, zaujímá k nim stanovisko, přispívá k řešení politic kých otázek strany, když ve svém obvodu politiku skutečně dělá .

Základní organizace strany jsou dále povinny věnovat

zvýšenou pozornost kolektivnímu čtení a prodiskutovávání politických článků, rezolucí a provolání, aby politická linie akcí a kampaní byla všem jasná a aby tak byli vychováváni na funkcionáře méně vyspělí členové.

Z hlediska výchovy členstva a funkcionářů v organizacích a

strany je současně nutno, aby na schůzích těchto organizací byly projednávány místní zkušenosti, zkušenosti boje za akční jednotu, argumentace socialistických organizací a jednotlivých členů těchto organizací proti akční jednotě, zkušenosti z rolnických bojů atd. b) Druhou cestou, po níž je nutno podporovat růst a bol

ševické upevnění kádrů, je zesílení propagandy marxismu-le ninismu v našich řadách zvýšením pozornosti celé strany k významu revoluční teorie pomocí tisku. V tomto ohledu vydavatelská činnost Marxových, Engelsových, Leninových a Stalinových děl musí být soustavnější a přístupnější širo kým členským masám. Zejména musí být zvýšena tato čin

nost pro oblasti potlačených národů (Slovensko, Podkarpat sko) . Zesíleno budiž vydávání a rozšiřování levných popu lárních brožurek pro masovou propagandu marxismu-leni nismu, také za účelem seznámení mas s naším stanoviskem

ke všem běžným politickým událostem aa otázkám . Nově při stoupivší členové musí být organizacemi strany vedeni k po znání důležitosti a významu marxisticko - leninské teorie a k studiu musí být organizacemi strany zásobováni literatu rou o základních otázkách marxismu- leninismul. Všem čle

nům strany musí být znovu a znovu připomínáno, že daleko 1 V návrhu bylo dále v závorce uvedeno : „ (Komunistický manifest, program KI, Stát a revoluce atd.)." 554

více než dosud nutno rozšířit teoretické publikace strany a „ Meztiskor " , že nemohou se omezovat jenom na kursy

a jiné druhy školení v organizaci, tyto že dávají pouze zá

klad, že soustavné, vážné sebevzdělání na podkladě teoretic kých časopisů a knih přivede je na žádoucí úroveň leninského poznání. c) Pokud se týče školení vv užším slova smyslu, má toto být prováděno soustavně jako denní úkol strany. Toto školení musí být urychleně organizováno všude v měřítku místním , okresním i krajském. Zejména je třeba organizovat školy pro nově přistoupivší členy v místech a okresech , kde četně přistupují do našich organizací bývalí členové sociálně de mokratičtí aa národně socialističtí aa dělníci Zz reformistických odborů. Tyto školy musí mít naprosto konkrétní vztah k prak tickým politickým úkolům strany a dělnické třídy a nemají mít abstraktní charakter. Správné provádění masové poli tiky na různých úsecích vyžaduje speciální školení členů obecních, okresních zastupitelstev, závodních výborů a rad,

jakož i pracovníků strany na jiných úsecích masové práce (např. družstevnictví). Při tomto speciálním školení pra covníků z masových organizací musí hledět dosíci toho stavu, aby komunističtí členové masových organizací byli v nich nejlepšími pracovníky i svou iniciativou i svou věcností aa odbornou znalostí, aby právě touto prací získali si důvěru členstva a mohli se všude ucházet o vedoucí funk ce .

d) K výchově kádrů Vv duchu nové taktické orientace patří

zlepšení naší řeči. Úspěchy, námi na tomto poli v posledních měsících docílené, jsou minimální. Rozdíl mezi jazykem lidu a psaním našich časopisů a řečí našich kádrů je stále značný.

Redaktorské kádry musí se postarat o to, aby řeč našich časopisů byla srozumitelnou nejen vyspělým kádrům , ale nej širším masám lidu, a aby tato řeč působila ještě více mobili začně. Také pro úkoly čistě ideologické prop