Protokol III. řádného sjezdu Komunistické strany Československa 26.-28. září 1925 [PDF]

Zitiervorschau

B 1,484,332

I T SI

R E IV

S S I IOEFT. UUD D I MU

THE

UN

19 TH 1 7. E

SCT VTIA : V

M

1811

.

E

EEEE

WIEDEEPF

NAKLADATELSTVÍ SVOBODA

1

PRAMENY K DĚJINÁM KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

PRAMENY K DĚJINÁM KSČ

PROTOKOL

III. ŘÁDNÉHO SJEZDU

KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA 26. - 28. září 1925

NAKLADATELSTVÍ

SVOBODA/ 1967

ÚSTAV DĚJIN KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA REDAKCE

PRAMENŮ K DĚJINÁM KSČ Řídí dr. Jan Pachta

Připravila Jarmila Koudelková IN

2229 A5

K6 A25 no .3 . 1925 .

© Ústav dějin KSČ , 1967

1039440-30 ÚVOD

Třetí sjezd strany, jehož „ Protokol“ připravil ÚD KSČ jako další svazek edice „ Prameny k dějinám KSČ“, se 28. září 1925 v Národním domě v Praze na Smíchově za účasti 107 delegátů s hlasem rozho

konal 26 .

dujícím, 122 delegátů s hlasem poradním a mnoha hostí.

Sjezd byl svolán na základě usnesení pátého rozší řeného pléna EKI , které projednávalo jako jeden z pro blémů i vnitrostranickou krizi KSČ. V závěrech tohoto

pléna bylo mj . ústřednímu výboru KSČ uloženo svolat do čtyř měsíců řádný sjezd, který by ,,definitivně likvi doval elementy krize ve straně" 1.

V průběhu sjezdových příprav se mezi vedoucími představiteli levice KSČ projevily dva rozdílné názory na pojetí sjezdu. Svědčí o tom dopis sekretariátu

ÚV KSČ, resp. jeho levicových příslušníků , exekutivě KI z konce července 1925. Dopis uveřejňujeme v pří lohách k ,, Protokolu “. Podle prvního názoru měl sjezd vzhledem k nadchá zejícím parlamentním volbám probíhat v duchu plné

jednoty strany, měl se soustředit především na přípra vu voleb a mělo se na něm zabránit nežádoucím vnitro

stranickým bojům. Proto také jeho nositelé navrhovali,

aby se sjezd konal jako mimořádný, a doporučovali svolat řádný sjezd po volbách. Podle druhého názoru mělo na sjezdu bez ohledu

na nadcházející volby dojít k velké politické výměně názorů “, a proto měl sjezd být sjezdem principiálního vnitrostranického boje.

Vnitrostranický vývoj a ohled na přípravu voleb ve

dly k jakési svérázné syntéze obou koncepcí. Sjezd byl připraven jako sjezd řádný a byl koncipován jako

„ sjezd v prvé řadě pracovní“, který bude „ manifestací vůle k jednotě a neúchylnému revolučnímu charakteru 1 Kommunističeskij intěrnacional v dokumentach ( 1919–1932 ) , Moskva 1933, str. 511 .

7

strany “1. Tomuto pojetí odpovídal i program sjezdu uveřejněný v „ Rudém právu “ 22. září 1925. Podle tohoto programu se měl otázkou krize strany a jejího řešení pátým rozšířeným plénem EKI zabývat B. Šmeral. O po litické a hospodářské situaci měl referovat J. Haken. Vedoucí příslušných oddělení ústředního sekretariátu měli přednést referáty o organizačních úkolech, odbo

rové otázce a Rudé pomoci. Program byl v podstatě do držen, až na referát o organizačních úkolech, který podle programu otištěného v ,,Protokolu" sjezdu měl přednést B. Jílek . Tento referát nebyl přednesen bud z nedostatku času, nebo proto, že nebyl dostatečně při

praven. Nepřímo tomu nasvědčuje i zpráva E. Frieda o organizačních otázkách projednávaných sjezdem, kterou rovněž uveřejňujeme v přílohách k „ Protokolu “ sjezdu.

Kromě referátů uvedených v programu přednesl B. Smeral ještě dva další projevy : „ Proti perzekuci

a bílé hrůze “ a „ Proti připravované popravě soudruha Rákosiho“ . Diskusní příspěvek k odborové otázce , kte rý značně přesahoval rozsah ostatních diskusních pří spěvků a měl charakter spíš koreferátu, přednesl na sjezdu J. Hais.

S obsáhlými projevy vystoupili i zástupci Komunis tické internacionály, Komunistické strany Německa, Francouzské komunistické strany a Italské komunistic ké strany .

Na sjezdu byl též projednán a schválen vstup Ne

závislé socialistické strany dělnické do KSČ . Druhé vydání „ Protokolu III . sjezdu KSČ“ je připra veno podle vydání prvního, které vyšlo česky nákladem

KSČ a tiskem Grafie v Praze roku 1925 v rozsahu 89 stran. Text „ Protokolu “ byl porovnán s materiály III. sjezdu uloženými v archívu Ústavu dějin KSČ , fond 5, a se sjezdovými materiály otištěnými v českém a německém ústředním tisku strany. Německy „ Proto

kol “ nevyšel. Nové vydání „ Protokolu III. sjezdu KSČ “ . 1

8

„Rudé právo “, 20. 11. 1925 a 24. 9. 1925 ( úvodníky ) .

je doplněno poznámkovým aparátem, v němž jsou pře vážně vyznačeny rozdíly mezi zněním sjezdových ma

teriálů otištěných v „ Protokolu “ a zněním v archívních materiálech nebo v tisku strany, dále přílohami a jmen

ným rejstříkem . Pro snadnější orientaci byl vypraco ván též obsah „ Protokolu “, který v původním vydání není.

První část ,,Protokolu“ tvoří dvě zprávy. Je to zpráva sekretariátu „ Ke konsolidaci strany“ a „ Zpráva orga

nizační", vypracovaná A. Zápotockým . Zpráva sekre tariátu vyšla též jako brožura v české i německé řeči a je uložena v archívu ÚD KSČ. Kromě těchto brožur

je v archívu ještě fotokopie německy strojem psané zprávy, která zřejmě tvořila původní návrh zprávy. ,, Zpráva organizační“ je rovněž v archívu ÚD KSČ v českém i německém znění a je cyklostylovaná. Všech

ny tyto archívní materiály byly porovnány se zněním zpráv v „ Protokolu “ a odchylky byly vyznačeny v po známkách.

Druhou část „ Protokolu “ tvoří vlastní sjezdové jed

nání: referáty, diskuse, zprávy z komisí a volba ústřed ního výboru a kontrolní komise. Rovněž tato část „ Pro

tokolu“ byla srovnána se sjezdovými materiály otiš těnými v centrálním tisku strany. K doplnění jmen

diskutujících, kteří jsou v „ Protokolu “ označeni jen počátečními písmeny, bylo použito i policejních ma teriálů o sjezdu. V archívu ÚD KSČ je uložen i steno grafický záznam protokolu, který však až na identifi kaci některých diskutujících, jejichž jména jsou ve ste nogramu podchycena latinkou, nebyl pro toto vydání

použit. Znění referátů otištěných v „ Rudém právu“ ( v jednom případě ve „ Večerníku Rudého práva “ ) je doslova stejné jako v prvním vydání „ Protokolu “. Ve ,, Vorwärts “ byly některé referáty otištěny úplně, jen s menšími odchylkami v překladu, jiné byly zkráceny a přeloženy volněji. Pouze referát R. Kohna o od borové otázce se liší od českého znění podstatně

ji. Zdá se, že byl přednesen dvakrát , česky a němec

ky. I když celkový smysl a pojetí obou referátů 9

jsou shodné, při podrobnějším zpracovávání III . sjez

du je nutné zkoumat obě varianty. Ještě větší rozdíly jsou v diskusních příspěvcích. V „ Rudém právu “ je diskuse úplná a doslova shodná se zněním v „ Protoko

lu “. Ve „ Vorwärts " byly otištěny úplně jen některé dis kusní příspěvky,, jiné byly více či méně zkráceny a v některých případech je uvedeno jen jméno disku tujícího. Zvláště upozorňujeme na diskusní příspěvky

německých delegátů. Jejich texty ve „ Vorwärts“ jsou vesměs delší a už tím, avšak nejen tím, se liší od čes

kého překladu v „ Rudém právu “ a „ Protokolu “. V ně meckém textu diskusních příspěvků jsou často užity

jiné, většinou ostřejší formulace než v českém překla du. Zde uvádíme v poznámkovém aparátě jen data , kdy byly referáty a diskuse v tisku uveřejněny, avšak od chylky německého znění od českého neuvádíme . Jsou takového rozsahu, že by se nedaly do poznámek zpra covat. Značnou část těchto materiálů by bylo nutné zřejmě otisknout celou. Avšak u materiálů, jako jsou např. zprávy a rezoluce schválené stranickými orgány, podrobně vyznačujeme odchylky různých textů od zně ní v ,, Protokolu ". Třetí část „ Protokolu “ tvoří sjezdová usnesení a re zoluce. Přijatá usnesení a rezoluce otištěné v „ Proto kolu “ byly porovnány s příslušnými návrhy rezolucí,

pokud jsou v archívu ÚD KSČ, a se zněním uveřejně ným v ústředním tisku strany. Upozorňujeme zde na některé, skutečnosti, které ze srovnávání vyplynuly. Předně , že v „ Rudém právu“ byly otištěny všechny hlavní rezoluce kromě rezoluce k odborové otázce a

dvou rezolucí okrajových : o dělnických pěvcích a stát ních zaměstnancích. Naproti tomu ve ,,Vorwärts “ byla

otištěna pouze rezoluce k odborové otázce . Při projed návání této rezoluce , zejména pasáže o možnosti pře vodu členů reformistických skupin do MVS , navrhla subkomise politické komise sjezdu mnohem ostřejší

formulaci, než byla v původním návrhu. Tím se mělo zabránit zneužívání této možnosti . Sjezd nakonec přijal formulaci subkomise. V rezoluci otištěné v ,, Protokolų “ 26

10

je formulace z původního návrhu, zatímco ve „ Vor 6

wärts “ je formulace navržená subkomisí a přijatá sjezdem .

Dále redakce upozorňuje, že „ Rezoluce o organizač ním stavu a úkolech KSČ" otištěná v „ Protokolu “ trpí četnými stylistickými nedostatky, místy je i těžko sro zumitelná. Rezoluce byla zřejmě vypracována narych lo a sjezd ji přijal s tínı, že ji ústřední výbor dodatečně upraví. V prosinci 1925 byla v upraveném znění otiš těna v „ Rudém právu “. Protože rozsah změn, které byly v této rezoluci provedeny, nebylo možné zařadit do poznámek, otiskujeme ji dvakrát. Jednou tak, jak

byla otištěna v původním „ Protokolu “, bez vyznačení odchylek i s nejasnými místy, a podruhé v přílohách ,

podle upraveného znění v „ Rudém právu“ . Některé ú pravy provedl ústřední výbor i v návrhu organizačního řádu pro agitačně propagační práci, který sjezd přijal. V „ Rudém právu “ byl tento organizační řád uveřejněn v lednu 1926 rovněž v upraveném znění. Zde však odchylky nebyly takového rozsahu a bylo možné za řadit je do poznámek.

V přílohách k „ Protokolu III. sjezdu KSČ “ uveřejňu jeme další materiály, které se bezprostředně vztahují k tomuto sjezdu. Určitý celek těchto příloh tvoří zprá

vy o činnosti jednotlivých oddělení ÚV KSČ ke sjezdu strany, které nebyly zahrnuty do celkové zprávy ani jinak zveřejněny. Zprávy jsou v archívu většinou v čes

kém i německém znění. Uveřejňujeme je podle českého znění a odchylky německého textu vyznačujeme v po známkách.

Protože tyto zprávy nebyly zřejmě určeny k zveřej nění, nejsou formálně, stylisticky a po gramatické stránce tak zpracované jako zprávy uveřejněné v „ Pro tokolu“ . Druhou příčinou těchto jejich nedostatků je skutečnost, že byly zřejmě původně psány německy a překládány do češtiny. Mnohde je překlad velice kostr batý , někde nepřesný, až nedbalý. Proto je zde pozná mek s odchylkami německého znění mnohem více než

u jiných sjezdových materiálů. Bez poznámky byly opra 11

veny pouze gramatické chyby. Avšak tam, kde by oprava těchto chyb ( např. interpunkce ) mohla vést k poněkud odlišnému výkladu, upozornili jsme na ni v poznámce.

V přílohách dále uveřejňujeme různé materiály ur čené sjezdu, které rovněž nebyly v „ Protokolu “ zveřej něny . Jsou to : Projev ústředního agitačního komité mlá deže ke III . řádnému sjezdu strany ( otištěný též v ,,Ru

dém právu “ a s některými odchylkami ve „ Vorwärts“ ), návrhy organizací strany sjezdu, návrh rezoluce o dět ském komunistickém hnutí, který však nebyl sjezdem projednáván, a dopis Hůlovy skupiny III . sjezdu, který

by projednáván v politické komisi sjezdu. Do příloh jsme zařadili i dva dopisy sekretariátu ÚV KSČ exeku tivě KI . Jeden dopis byl zaslán v období příprav sjez

du a druhý bezprostředně po sjezdu a obsahuje první dojmy ze sjezdu a jeho výsledky. Konečně jsme do pří loh zařadili celkovou zprávu W. Piecka o III . sjezdu

KSČ a zprávu E. Frieda o organizačních problémech projednávaných sjezdem .

V novém vydání „ Protokolu III. sjezdu KSČ“ bylo použito všech archivních materiálů uložených v AÚD

KSČ, fond III. sjezdu KSČ. Jsou zařazeny buď v přílo hách, nebo uvedeny v poznámkovém aparátě. Materiá ly, které existují pouze v německém znění, přeložil doc. Vojtěch Mencl, DrSc. Zůstala zachována vnější

úprava sazby. Menší úpravy byly provedeny v textu, kde různým způsobem podtržený text je vysázen kur zívou. ( Úpravu příloh „ Protokolu “, které jsou cyklo stylované, jsme přizpůsobili zprávám otištěným v „ Pro tokolu “ .) Toto vydání „ Protokolu III . sjezdu KSČ “ je připraveno podle stejných zásad jako předcházející svazky edice. „ Protokol“ je autentický a žádný z jeho materiálů nebyl měněn, zkrácen nebo vypuštěn. V textu

byly provedeny jen drobné jazykové úpravy. Nezkráce ně jsou otištěna některá nejednotně a nevhodně kráce ná slova, v nichž se projevilo silné kolísání ( např. oslo vení, názvy politických stran, letopočty apod. ) . Do tex tu málo srozumitelných částí jsou vložena jednotlivá 12

slova, označená hranatými závorkami. Jména jsou

opravena a sjednocena ( vážnější změny jsou vyznačeny v poznámkách ) . Místní názvy jsou ponechány v původ ním znění. Bez poznámky jsou opraveny gramatické ne shody, nesprávnosti apod. Pravopis je upraven podle

současné pravopisné normy. Zůstaly však zachovány dobové gramatické a stylistické zvláštnosti , i když ne byly užívány důsledně. Redakce

{

1

1

Protokol III . řádného

sjezdu Komunistické strany Československa 26. - 28 . září 1925

1

1

Ke konsolidaci strany 1. Usnesení KI a KSČ: IV. sjezd světový nejen potvrdil, nýbrž také doplnil

směrnice taktiky jednotné fronty, vypracované v hlav ních rysech III. sjezdem. Hesel taktiky jednotné fronty

a vlády dělníků a rolníků mělo být použito sekcemi KI ve smyslu mobilizace širokých mas dělníků sdruže.

ných v amsterodamských odborech a dělníků mimo strany k boji proti kapitalistickým a velkoagrárním

vykořistovatelům. Jejich účelná propagace měla umož nit komunistickým stranám, aby zpopularizovaly otáz ky politického boje o moc a milióny vykořisťovaných dělníkůj sociálně demokratických a indiferentních spřátelily s myšlenkou boje o politickou moc. 1 Tato zpráva vyšla též jako brožura. Česky pod názvem „ Zpráva sekretariátu ústředního výboru pro III. sjezd KSČ “ . Tiskem a nákladem Runge a spol. v Liberci, 15 stran . Německy

„ Bericht des Sekretariats des ZK an den 3. Parteitag der KPČ “ . Druck und Verlag von Runge u. Co., Reichenberg, 16 stran. Obě

zprávy jsou v AÚD KSČ, F 5, J. Č. 1/1. ( Německá zpráva je kromě toho ještě ve fotokopii. ) Vedle těchto dvou tištěných zpráv je v archívu pod stejnou signaturou fotokopie německy psané zprávy, která je kratší než zprávy tištěné, jsou na ní podpisy Hakena, Neuratha a Zápotockého a jsou v ní některé odlišnosti od zpráv tištěných, které jsou téměř doslova shodné se zprávou otištěnou

V „ Protokolu “. Zřejmě jde o původní návrh zprávy. Je psána strojem a opravována rukou . Nadepsána je : „ Politischer Bericht

des Sekretariats der KPČ an den III. Parteitag “ a má 14 stran. Všechny texty byly porovnány a odchylky od zprávy otištěné

v „ Protokolu “ jsou vyznačeny v poznámkách. Pro stručnost budou tyto zprávy označovány : česká brožura , německá brožura a návrh zprávy .

2 V návrhu zprávy tento nadpis, stejně tak jako nadpisy další, chybí.

3 Místo slova „ dělníků “ je v návrhu zprávy a v německé bro žuře „ die Schichten “. 2 Protokol III . sjezdu

17

IV. sjezd neopominul poukázat na veliká nebezpečí, která nutně vyplývají z nesprávného oportunistického výkladu taktiky jednotné fronty. Námitka soudruhů

italských, že taktika jednotné fronty je přípustna jen ve hnutí odborovém, alé nikoliv ve hnutí politickém, byla světovým sjezdem stejně odmítnuta jako němec

kých ultralevýché, kteří taktiku jednotné fronty chá pou jen jako mechanickou metodu, tzv. demaskování sociálních demokratů. Správné používání taktiky jed notné fronty a propaganda hesel o dělnické a rolnické

vládě předpokládají zároveň velmi svědomitou práci ve všech odborech dělnického hnutí, především však v oboru hnutí mzdového a mzdových bojů, otázek

drahotních a všech otázek, které patří k denním sta rostem a žalostem pracujícího obyvatelstva ve městech i na venkově. Přesná znalost otázek odborových, pomě

rů na trhu, síly organizací podnikatelských a síly am sterodamských svazů, politických obtíží mezi různými

skupinami měšťáckými a schopnost manévrovat v hos tvoří nutný předpo podářských bojích odborových klad pro účelné, revoluční používání taktiky jednotné fronty. Měla být sekcím KI prostředkem k dobytí a za jištění důvěry dělnické třídy2 houževnatou a obětavou prací. Sekce KI měly se tímto způsobem stát pomalu

uznanými vůdci všech politických a hospodářských bo jů proletariátu.

Po březnové akci roku 1921 , v době, kdy revoluční

vývoj stal se pomalejším, nebylo nebezpečí oportunis tických snah v sekcích Ki malé. Taktika jednotné fron ty, myšlená jako metoda takové agitace, která by nás

oblažila parlamentní koalicí se sociálními demokraty, musila dokořán otevřít vrata oportunismu. Ale také

představa, že taktika jednotné fronty má být chápána jako pouhý manévr mechanický, který v nejlepším případě je vhodný jen k tomu, aby vedl k poradám 1 V návrhu zprávy a v německé brožuře : „ wie die Praxis der deutschen Ultralinken “ .

? V návrhu zprávy a v německé brožuře : „ der Mehrheit der Arbeiterklasse“. 18

tzv. špiček, musila zůstat cizí širokým masám indife rentních a maloměštáckých živlů proletářských.

Porážka bulharské strany komunistickél na jaře 1923 a říjnová porážka německé strany komunistické2 téhož roku podaly důkaz, že tyto sekce Ki nebyly schopny správně a účelně používat taktiky usnesené IV. sjezdem světovým. Není pochyby, že jiné sekce KI byly by se ukázaly nejméně stejně neschopnými použí vat správně této taktiky, kdyby byly bývaly postaveny před veliké rozhodující boje o moc v té míře jako sekce

bulharská a německá. To platí především o Komunis tické straně Československa. Zatím však jsme poznali,

že úspěšné používání bolševické taktiky v hnutí za jednotnou frontu, neobyčejně složité a obtížné, před pokládá dobrou, jak bychom dnes řekli, zbolševizova nou stranu.

Že brandlerismus, chybné používání taktiky jednotné fronty, byl schvalován, případně podporován, třebas jen malou částí vůdců většiny sekcí KI, toho vysvětlení je hlavně ve složení a dějinách sekcí KI. Všechny komu nistické strany vzešly z hnutí sociálně demokratického. Z něho přinesly si osudné dědictví nejen značné části

nejlepších dělníků, ale i nikoliv nepodstatnou část soci álně demokratických tradic oportunistických . V tomto směru musila KSČ, která je složena ze sociálně demo kratického hnutí všech národů ve státě, překonat zvláš tě mnoho cestou k dobré sekci KI . Není již v našich řadách sporu o tom, že stanovisko vedení a také vět

šiny důvěrníků KSČ k otázce německé a ruské bylo diktováno oportunistickým smýšlením . K tzv. pro

blému ruskému patří i stanovisko ruské opozice v otáz ce demokracie ve straně a sovětské politice hospodár ské .

Brněnská konference KSČ na jaře 1924 vyjádřila as poň dosti jasně, byt nikoliv zcela rozhodně , že vedení

považovalo taktiku jednotné fronty, prováděnou vede 1 2

Správně Bulharské komunistické strany. Správně Komunistické strany Německa. 19

ním strany německé až do října 1923, za správnou, a tudíž nemohlo schvalovat stanovisko EKI k této taktice , jakož i v otázce ruské.

V. sjezd světový zaujal ke všem těmto otázkám sta novisko způsobem co nejobšírnějším a učinil jasná u snesení, když předtím již EKI dala podnět k nutným organizačním opatřením ve vedení KSN a odvrátila hro zící nebezpečí roztržky v této sekci KI.

Všecky důležité události hospodářské a politické v době po V. sjezdu světovém ukázaly úplnou správnost

jeho usnesení v otázkách taktiky, a především v otázce hodnocení světové situace hospodářské a politické. Ne

ní pochyby, že pravé křídlo na V. sjezdu světovém ne považovalo se za poražené, že sice z důvodů disciplíny souhlasilo s usneseními, ale prakticky nechtělo jejich správnost a účelnost uznat ani na okamžik. Odpovědní

důvěrníci KSČ musili např. po V. sjezdu pochopit, že jeho usnesení nejsou taktickyl uskutečnitelná, dokud je strana zatížena mluvčími primitivního oportunismu. Zatímco členové centra KSČ vliv a význam pravého ne

bezpečí ve straně velmi podceňovali, vycházela opo zice ze zásady, že skutečně účelné provádění usnesení V. sjezdu světového lze prosadit jen v rozhodném boji proti pravému křídlu strany. Ve znamení tohoto roz

poru byl připravován II. sjezd KSČ, tj . přípravy byly konány na půdě tzv. bojů mezi směry a na sjezdu mu sily nutně vést k velmi ostrým bojům. Způsob, jakým

se centrum stavělo k politickým a organizačním otáz kám, které měl sjezd rozřešit, dával jasně najevo, že tito soudruzi ani na okamžik nedůvěřují schopnosti, síle a vůli levého vedení strany provést usnesení

V. sjezdu světového a že ostatně, aspoň ještě v době sjezdu a po něm, nemají zájem na tom, aby tato usne sení byla provedena, poněvadž právě jejich správnost popírají. 1 V návrhu zprávy a v německé brožuře : „ praktisch “. 2 V návrhu zprávy: „ wenn nicht völlig ignorierten, so doch sehr gering schätzen“. V německé brožuře jen: „ sehr gering schätzen “ .

20

2. Krize strany Chceme-li úplně porozumět krizi v KSČ, musíme si objasnit její zvláštní příčiny. Příčinou této krize je

předně, jak jsme již řekli, nehledě k uvedenému ne správnému ocenění světové hospodářské a politické

situace pravým křídlem strany?, složení anebo, chce me-li, dějiny vývoje strany a pak zvláštní obtíž, kterou revoluční hnutí dělnické působí československé buržo azii. Vládnoucí národ v tomto státě je, přesně vzato, v menšině. Jeho buržoazie napravuje tento nepoměr

tím, že Slováky činí dekretem členy českého národa. Pomocí koalice vykořisťujících tříd českých a sloven

ských a českých stran sociálpatriotických udržuje se buržoazie při moci. Československo je politicky úplně závislé na francouzském imperialismu ; půjčky , kterou od něho nebo jeho prostřednictvím obdrželo, používáno je ke zbrojení. Francie ozbrojuje tímto způsobem své

vazaly ve střední Evropě a Československá republika je považována za nejdůležitějšího z nich. Francouzský

imperialismus je nejvýše nespokojen, že se naší bur žoazii nepodařilo3 zlomit vaz revolučnímu hnutí. Je jasno, že vláda, nehledíc k důvodům národnostním, je

neschopna v boji proti revolučnímu proletariátu pou žívat jugoslávských nebo bulharských metod. K tomu je průmyslový proletariát příliš početný. Buržoazie má jen dvě možnosti čelit úspěšnému používání taktiky jednotné fronty KSČ: 1. že právě tak jako vláda ra kouská a prakticky úplně se souhlasem buržoazie ná rodních menšin podporuje systematicky národnost ní štvanice a tímto způsobem stále znovu se pokou ší rozbíjet solidaritu celé třídy dělnické v tomto státě. 1 část věty „ nehledě k uvedenému nesprávnému ocenění svě tové hospodářské a politické situace pravým křídlem strany“ v ná vrhu zprávy není.

2 V návrhu zprávy a v německé brožuře: „ der tschechischen sozialdemokratischen Parteien “ .

3 V návrhu zprávy a v německé brožuře je dodáno: „ bisher“. 21

Tohoto cíle snaží se buržoazie dosíci dvojím způso bem.1 Česká tím , že zdůrazňuje myšlenku tzv. státní jednoty, německá tím , že činí středem své nacionální politiky myšlenku národního osvobození šovinis ticky znetvořenou, ačkoliv ve všech otázkách třídního boje úplně se shoduje s vládnoucí buržoazií státu. toho

Z

je

zřejmo, že buržoazie v Československu

bez rozdílu své národnostní příslušnosti staví svou ná

rodnostní politiku do služeb svých třídních zájmů, a proto činí národnostni šovinismus podstatnou součástí celé své politiky2;

2. že se snaží přímo i nepřímo

zjednat si spojení s pravým křídlem strany a rozklad KSČ provádět uvnitř. Není dnes pochyby o tom, že této cesty používala dlouho a s větším úspěchem, než jsme sami po dlouhou dobu viděli a mohli věřit. Již po V. sjezdu používal

měšťácký a sociálně demokratický tisk s nápadnou dů sledností primitivní metody, že část vůdců, jako na příklad soudruhy Šmerala, Munu, Zápotockého a jiné, vydával za osvědčené a rozvážné vůdce dělnické proti

nezkušeným a poměrně mladým soudruhům levým , de roucím se k moci. Také dovedl znamenitě spekulovat s národními předsudky mnoha vrstev KSČ.3 Na druhé straně měla buržoazie hned po V. sjezdu světovém pevné spojení s oněmi živly ve straně, které byly pevně rozhodnuty v zájmu buržoazie obstarat roz klad v komunistických řadách. Vliv těchto lidí nebyl již dříve nikterak maly. Bubník v Praze a Rouček

v Brně byli vůdci neobyčejně vlivní. Jejich nebezpečný vliv byl však nad přirozenou míru rozmnožen tím, že

skupinou centra nejen nebyli potíráni, nýbrž naopak v boji proti levé opozici před II . sjezdem strany a proti levému vedení strany po tomto sjezdu skutečně 1 V německé brožuře : „ mit verschiedenen Mitteln “. 2

Celá pasáž od slov „ Tohoto cíle snaží se buržoazie dosíci “

až po „ součástí celé své politiky“ v návrhu zprávy není. 3 V návrhu zprávy následuje věta : „ Sowohl bis zum II. Par teitag, als auch lange nach ihm, haben es die genannten Genossen unterlassen, gegen dieses Manöver der Bourgeoisie aufzutreten . “ 22

podporováni. Objektivně se tudíž buržoazii tímto způ sobem podařilo použít pro účely zrady, organizované ve straně pomocí špiónů, které měla v osobě Bubníkově, Roučkově a Warmbrunnověl, také vůdců centra s jejich celou mravní a politickou vahou. Soudruzi z central nevěřili ovšem ani na okamžik , že Bubník a Rouček mají za úkol na přání buržoazie stranu zradit a prodat; že to však nepoznali, je právě jejich největší chybou. Levé vedení strany bylo po II . sjezdu strany odká

záno úplně na sebe. Od prvního dne své činnosti mu silo počítat s aktivním bojem pravého křídla a s pa sívním odporem centra. Bubník pracoval jako agent

-provokatér. Všude navazoval spojení a organizoval boj proti politbyru, resp. proti Kominterně, chráněn při

tom ustavičně blahovůlí centra, jako např. jednáním jedné části kontrolní komise a tu především opět jed náním soudruha Tausika.3

Levé vedení strany oddávalo se nejprve iluzím, že bude možno nejusilovnější prací ve všech oborech stra

nickopolitické činnosti, hlavně však na nejobtížnější půdě, hnutí odborovém, přesvědčit centrum nejen o správnosti usnesení V. sjezdu světového, nýbrž také o tom, že toto levé vedení strany snaží se věcně pra covat a na tomto základě umožnit osobní dorozumění s centrem. Tyto pokusy až do zasedání rozšířené exe

kutivy KI úplně ztroskotávaly. Přes tento odpor dávalo vedení strany otázku odborové taktiky na program

schůzí politbyra, odkudž, až do rozšířené exekutivy, téměř nikdy nezmizela . Porady s parlamentní frakcí 1 Warmbrunn není v návrhu zprávy jmenován. centra “ je v návrhu zprávy „ die Gen. 2 Místo slov „ soudruzi Šmeral, Zápotocký und ihre Freunde “ . 3 V návrhu zprávy je konec věty formulován poněkud odlišně: „ dabei immer geschützt durch Wahlwollen des Zentrums und manchmal sogar aktiv gefördert durch verschiedene Handlungen mancher Mitglieder des Zentrums, wie z. B. durch die Haltung eines Teiles der Kontrollkommission und da in erster Linie wieder

durch die Haltung des Gen. Taussik .“ V německé brožuře je text stejný jako v návrhu zprávy, ale chybí v něm konec věty: „ und da in erster Linie wieder durch die Haltung des Gen. Taussik “ . 23

o akcích strany prozrazovaly úplně oportunistický směri tohoto stranického sboru . Zatímco vedení stra

ny snažilo se na tomto poli pracovat a připravovat? říšské akce proti drahotě a nezaměstnanosti a tyto boje spojit s akcemi parlamentními, organizovalo pravé kří dlo uvnitř strany svou pevnou pozici . Mělo svou ústřed

ní pozici v kontrolní komisi, aniž někteří členové tohoto sboru tomu porozuměli, a své další významné pozice vytvořila si Bubníkova skupina v Brně a na Kladně.3 Jak neobyčejně rafinovaně tito zrádci pracovali, pocho píme, uvážíme- li, že mohli skutečně většinu dělnické

síly v těchto krajích vést do boje proti vedení strany, ač proletáři těchto krajů smýšlejí revolučně a v nejhlub ším svém nitru jsou věrni Kominterně. Ale také tyto

manévry mohly se Bubníkovým lidem podařit jen proto, že měly objektivně podporu centra.4 Přes všechny sabotující činy bylo vedení strany mož no udržet živý smysl pro masová hnutí ve spojení s par

lamentními akcemi a takové boje organizovat. Tyto akce byly korunovány mohutnou demonstrací z 15. února,5 kdy československá vláda vystoupila proti dělnictvu ozbrojenou mocí. Dnes nikdo z nás nepochybuje, že vůdcové zrady ve straně byli v nejužším spojení s vlá dou a policií a snažili se jen o to , aby levému vedení

strany připravili porážku.

Jako praví opurtunisté

1 V návrhu zprávy a v německé brožuře : „ die opportunistische Verseuchung “ ; v původní zprávě bylo ale strojem : „ die vollkom men opportunistische Richtung “, rukou pak jsou udělány uvedené změny .

2 V návrhu zprávy i v obou brožurách : „ připravovat pečlivě“ ( sorgfältig ) .

3 V německé brožuře : „ in Brünn, Kladno und Prag “. 4 V návrhu zprávy následuje věta : „ Bubnik und Rouček konnten die Arbeiterschaft gegen die Politik des Polbüros nur aufbringen

durch die Vermittlung des Einflusses der Gen. Šmeral , Zápotocký, u. a . “

5 V německé brožuře je 10. února , v původní zprávě 15. února. Podle kontextu je zřejmě správně 10. února . V německé brožuře

chybí kromě toho slovo „mohutnou “, zatímco v původní zprávě je. 6 V návrhu zprávy i v obou brožurách je : „ rozhodnou porážku“ ( entscheidende Niederlage ) . 24

počítali bez hospodáře, tj. bez vůle revolučního proleta riátu . Demonstrace z 10. února a útok státní moci na

proletariát otřásly masami. Po této demonstraci násle

doval ohromný a působivý projev z 15. února v Praze . Podrobujeme-li dnes události od II . sjezdu strany až do mimořádného sjezdu světovéhol přesné zkoušce, musíme dospět k poznání, že tyto masové projevy při

pravily zrádce strany nakonec o každý rozhodný prak tický úspěch v jejich zákeřném boji proti vedení strany, neboť po tomto projevu bylo spojení mezi vedením stra

ny a masami mnohem důvěrnější než kdykoliv dříve. Bylo zjednáno ovzduší, v němž bylo možno snadněji zrádce při činu dopadnout a učinit je neškodnými. Dne 18. února měli jsme v rukou důkaz , že Bubník

působil jako organizátor zrady ve straně2. Nicméně tento důkaz také tehdy plně platil jen pro levé členy vedení strany. Vyvodili ihned důsledky- Bubník byl ze strany vyhozen, a teprve v této chvíli vzpoura po zvedla drze hlavu. Teď Roučkové a Warmbrunnové ve

straně a Bubník vedle strany vystoupili s celou rozhod ností. Ohromný odpor této skupiny, které stále ještě členové centra sekundovali, ukázal , že jsme byli na správné cestě a že jsme vřed zrady ve straně prořízli

v nejnebezpečnějším a posledním okamžiku. Pod vlivem zrádných pravých živlů ve straně udály se

nyní ony příhody v Brně a v Praze, které soudruh Sta lin v jedné své řeči v rozšířené exekutivě pojmenoval banditstvím. Ode dne Bubníkova vyloučení ze strany až do schůze rozšířené exekutivy, nebo spíše ještě několik dní po těchto poradách, byli dělníci v dosahu brněn

ské „ Rovnosti “ a rovněž v dosahu kladenské ,,Svobody “ 1 V německé brožuře: „ bis zu diesem Kongress“. V návrhu zprávy : „ bis zu diesem ausserordentlichen ( podtrhla J. K. ) Kon

gress “. Srovnej s dopisem sekretariátu EKI Z 30. 7. 1925. ( Viz pří lohy, str. 453–455 tohoto vyd . )

2 17. 2. 1925 obdrželo politbyro KSČ dopis od táborského se kretáře Rejlka o frakční činnosti Bubníka. 18. 2. 1925 se konalo zasedání politbyra, kde byl mj. Bubník konfrontován s Rejlkem. Viz AÚD KSČ , F 19/5 , j.č. 95.

25

o událostech ve straně klamáni a vědomě nesprávně informováni.1 Zrádná činnost Bubníkovy kliky byla

dělníkům líčena jako akce za „ morální očistu “ ve straně. Čím pevnější bylo jednání levého vedení strany , tím zoufalejší byl odpor pravého křídla k oficiální po

litice strany a k taktice strany. Na konferenci praž ských důvěrníků 25. února podařilo se likvidátorskému

křídlu ještě jednou dosíci jakéhosi úspěchu, když po mocí

velmi

tendenční

a

nenávistné

zprávy?,

po

dané o výsledcích revize na Slovensku, probudilo vášně a zhroucenou taktiku bubníkovskou3 znovu vy líčilo jako nutnou akci za mravní vyčištění strany, jemuž levé vedení strany staví se na odpor. Ta ké tento úspěch likvidátorství byl umožněn jen skutečnou podporou morální, kterou tento útok ob držel od členů centra. Tito soudruzi vyslovili se na této

pražské konferenci, tedy několik dní po vyloučení Bub

níka ze strany, ještě v ten smysl, že stále ještě nejsou přesvědčeni o tom, že Bubník je zrádce. To byl však poslední praktický úspěch, jehož likvidátorství dosáhlo

v boji proti Kominterně. Přes hrozivé vystupování tzv. dělnických delegací, jejichž členové, pokud běželo o zá vodní dělníky , byli neuvěřitelným způsobem klamáni a štváni, zůstalo levé vedení strany neochvějně na svém místě. Poslední a jistě nadevše nebezpečný pokus o roz

bití strany předtím, než rozšířená exekutiva KI mohla zaujmout stanovisko, učinili bubníkovci, vrhnuvše ná sledkem svého spojení s centrem do diskuse demago

gický požadavek, aby říšská konference svolána byla před schůzí rozšířené exekutivy. Členové říšské konfe rence byli zvoleni dlouho před těmito neslýchanými boji s nepřáteli strany, byli to jednak přesvědčení pří vrženci centra, jednak také, např. z Brna a odjinud, Bubníkovi spojenci, a jen menšina delegátů podle sta nov strany určených k říšské konferenci souhlasila 1 V návrhu zprávy a v německé brožuře : „ wurden ...

ge

täuscht und irregeführt“. 2 V návrhu zprávy: „ eines ... Berichtes, der vom Gen. Taussik “ . 3 V návrhu zprávy a v německé brožuře: „ Bubnikaktion “. 26

s politikou levého vedení strany. Poněvadž nebylo mož no před sezením rozšířené exekutivy svolat 24 kraj

ských konferencí a provést nové volby účastníků říš ské konference, byla by bývala tato konference jednala

pod určitým vlivem zrádců strany ; účelem pokusu bylo vyslat k sezení rozšířené exekutivy do Moskvy takovou delegaci KSČ, která by byla měla s sebou usnesení říš ské konference proti levému vedení strany a Komin terně. Takovou metodou doufal Bubník a českosloven

ská buržoazie docílit roztržky ve straně před zaháje

ním moskevských porad. Pevně opřeno o velkou masu členů strany, setrvalo levé vedení strany na svém sta novisku, že otázka vyloučení Bubníka má být nejdří ve předložena plénu ústředního výboru KSČ a pak před nejvyšší instanci KI, rozšířenou exekutivu. Dne 28. února

mělo schůzi plénum ústředního výboru, které po stejně dlouhé jako bouřlivé poradě, která znovu objasnila, že

členové centra nemají přesvědčení o nebezpečí, které hrozí ze strany Bubníkovy a Roučkovy, bylo vyloučení Bubníkovo a jednání politbyra v této otázce a ve všech

ostatních otázkách politických a taktických potvrzeno.1

3. Schůze rozšířené exekutivy a blok Porady moskevské exekutivy a její výsledky jsou zná my. Brněnské memorandum , vydávání „ Hlasu pravdy“, přímé spojení vlády s Bubníkovou stranou, tato fakta

přispěla k vyjasnění v celé straně a k tomu, že členové centra uznali své chyby. V Moskvě byl utvořen tzv. blok , pro jehož činnost jsou směrodatna ustanovení uložená

v rezoluci rozšířené exekutivy. Rezoluce potvrzuje po litiku levého vedení strany a jasně vyznačuje zrádný charakter Bubníkovy akce. Blok nebyl ani exekutivou, ani levým vedením strany pojímán jako manévr; měl 1 V německé brožuře je dodáno : „ mit 18 Stimmen gegen 11 Stim

men “. V původní zprávě je „ mit “ a pak je vynechané místo, zřejmě na doplnění číselného údaje. 27

naopak podle francouzského vzoru znamenat prostře dek k pevnému spojení levého vedení strany s centrem v boji proti pravým nebezpečím a k provádění usnesení

V. světového sjezdu a rozšířené exekutivy. Usnesení rozšířené exekutivy ukázala se být zcela správná a

velmi plodná jak ve věcném , tak i v osobním směru. Moskevské dorozumění a usnesení rozšířené exekutivy postihly pravé likvidátorské křídlo strany s celou prud

kostí; shledalo, že jeho hra je ztracena. Několik dní po rozšířené exekutivě mohl blok rozdrtit ústřední pozici likvidátorů, totiž jejich pozici v Brně. Revoluční dělnic tvo brněnské dostalo nazpět svůj orgán „ Rovnost“, kte rý byl po měsíce redigován pod vlivem nepřátel strany. Energicky, ale také opatrně a obezřetně očistil blok

celou stranu od jejích nepřátel, rozbiv jejich pozice jed nu po druhé a vyhodiv ze strany jejich mluvčí, důvěrní ky Bubníkovy. Že tato nebezpečí, neuvěřitelně veliká, která hrozila jednotě Komunistické strany Československa, mohla být konečně se zvláštní energií překonána, za to děkujeme té okolnosti, že velká většina českých, slovenských, ně meckých a jinonárodních komunistických dělníků v zá vodech stála věrně a s pevnou příchylností za Komu

nistickou internacionálou. Ve dnech největší horečky, kterou vyvolávala ve straně krize, zakolísalo vedle čle nů centra na vůdčích pozicích i mnoho funkcionářů, obecních zástupců, žurnalistů a teoretiků. Průmyslový

proletariát naší strany však nebyl ve skutečnosti ani na okamžik Kominterně nevěren. Bylo možno tu a tam některou část tohoto dělnictva svést a namluvit jí, že

Bubníkova akce není namířena proti Kominterně, nýbrž usiluje ochránit mravní čistotu strany, tj . dělníci mohli být zkrátka klamáni jen tak, že jejich důvěry v Kom internu bylo dbáno, a dokonce jménem KI byli titíž dělníci zneužíváni v boji proti polbyru. Jakmile však děl níci poznali, kam věc směřuje, ihned obrátili, spojili se pevně se svým vedením strany a zničili vliv opurtunistů.

Jak dobře celá strana nakonec prohlédla úmysl buržo azie a jak energicky se vynasnažila své řady sevřít a 28

jednomyslně postavit se proti zradě ve straně, o tom

poučuje nás také ten příjemný fakt, že nové vedení strany dostalo z dělnických řad obratem ruky více než plnou náhradu za všecky ty, kteří v Brně, Nymburce,

Hradci Králové, v Praze a v jiných krajích KSČ s Bub níkem přímo nebo nepřímo sympatizovali a museli být buď ze strany vyloučeni, nebo svých funkcí zbaveni. A druhá, neméně významná okolnost , zřetelně a nalé havě hlásá, že konsolidace strany právě v roce krize byla možna a stala se skutkem v okamžiku, kdy likvi

dována byla zrada strany a oportunismus. Od I. sjezdu strany neztratila naše strana jediného člena, zato však získala několik tisíc členů.2 Úmysl buržoazie přivodit pomocí Bubníka a Roučka rozklad ve straně je úplně znemožněn . Ale tím nejsou vyřízeny všecky podobné pokusy vykořisťovatelů v tomto státě. Vidíme naopak, že buržoazie nedala do sud padnout bubníkovcům a roučkovcům, ač je docela zřejmo , že dílo těchto sluhů buržoazie se nepodařilo, že ztratili i ten nejmenší kredit u československého dělnictva. Vláda nedává bubníkovcům a roučkovcům

padnout, ač každé politické dítě chápe a ví, že ta to skupina nemá za sebou ani několik set skutečných

dělníků. Buržoazie má nové naděje: vychází z toho ná zoru , že bubníkovci mohou jí sloužit na půdě hospo dářsko -odborového boje tak, jak jí na půdě zrady ve straně pomoci nemohli. Pomocí Bubníka, Roučka, Te tenky, Tesky a jiných chce nyní buržoazie způsobit velký zmatek v řadách našich soudruhů, odborově organizovaných , a což hlavní je, chce rozkol zanést do řad našich vůdčích soudruhů v hnutí odborovém.

Po ostravské stávce se projevily zcela zřetelně první pokusy o tuto taktiku. Chování některých našich sou druhů při posuzování příčin a provedení tohoto boje osvítilo rovněž bengálským ohněm nebezpečí, která nám v tomto směru hrozí, nepodaří-li se straně zjednat 1 V německé brožuře jen: „ zeigt uns“. 2 V německé brožuře následuje nadpis: „ 4. Vor neuen Schwie rigkeiten und Kämpfen “. 29

jasno a taktiku strany ve smyslu usnesení V. sjezdu

světového a III . sjezdu ROI určit nejpřesnějším způso bem. Buržoazie používá příznivého sobě chování Te tenkova , Teskova, Bubníkova, Roučkova atd . na půdě samostatných svazů, aby zde zorganizovala a provedla své první útoky na komunistické hnutí. Pak, ne -li zá

roveň , učiní pokus využít našich rozporů v posuzování usnesení našeho světového sjezdu v otázce odborové.

Nesmíme se klamat : jako buržoazie našla své Tetenky a Tesky uvnitř rudých svazů, získá také své subjektivní pomocníky v otázce odborové vůbec. Dbejme naučení z roku krize ve straně nejen v zájmu našich věcí vni

tropolitickýchủ, nýbrž také v zájmu naší taktiky od borové. Prohlédněme si dobře ony soudruhy, kteří mají sto výmluv, nežli se rozhodnou učinit alespoň poloviční krok ve smyslu zmíněných usnesení našeho sjezdu svě

tového . Překonání krize ve straně, konsolidace strany, demaskování špiónů v našich řadách, skutečná po rážka československé buržoazie v této věci

všecky

tyto boje , které nám přinesly tyto úspěchy, budou ne užitečné a tyto úspěchy samy marné, nedovedeme-li na

poli taktiky odborové provádět2 se stejnou obezřetnos tí, se stejnou prozřetelností, ale také s neztenčenou energií usnesení internacionály odborové a Kominter ny. Jsme jisti, že sjezd strany vezme k tomu zřetel, aby do vedoucích instancí zvoleni byli tací soudruzi, kteří

poskytují záruku, že všechna usnesení V. sjezdu světo vého a rozšířené exekutivy, jakož i III. sjezdu ROI bu dou prováděna bez vytáček a kolísání. Proletariát, a v neposlední míře i československý, je obklopen tisícerým nebezpečím. Pacifisticko -demo

kratická éra patří již minulosti. Je již vystřídána érou třídních rozporů a bojů neobyčejně zostřených. Boj imperialistických mocností o odbytové trhy nabyl nej krajnějších forem . Válka v Maroku, vzpoura Drúzů

v Sýrii, a především ohromné hrozivé nebezpečí úspěš 1 V obou německých textech: „parteipolitischen“. 2 V obou německých textech : „ in der Praxis durchzuführen “. 30

ného vývoje národní revoluce v Číně ukazují, jak otře seny jsou základní pevnosti našeho světového hospo dářského pořádku kapitalistického. Velké loupežné

státy imperialistické chápou velice dobře, že by risko valy v případě nové imperialistické války svou vlastní existencit, dokud trvá sovětská Rus a Komunistickou

internacionálou je pevně spojena s třídně uvědomělým proletariátem kapitalistického světa. Zároveň se sna hou imperialistických velmocí pokračovat ve váleč ném zbrojení navzájem jedna proti druhé projevuje se snaha vycházející především z Anglie, aby sjednána byla jednotná fronta kapitalistická k boji proti sovět ské Rusi a Komunistické internacionále.

Světový imperialismus, který je neschopen zatáhnout sovětskou Rus, šestinu pevniny, v dosah svých světově hospodářských vztahů a jehož snahy vykořisťovat a po liticky zotročovat mnoho set miliónů koloniálních a

polokoloniálních národů? narážejí na odpor ruské re publiky dělníků a rolníků a na odpor sekcí Kominterny, je nucen použít v hospodářství a politice řady takových metod , které jsou nejostřeji namířeny proti zájmům

pracujícího obyvatelstva, vyvolávají jeho odpor a umož ňují sekcím Komunistické internacionály vést tyto ma sy do boje proti kapitalismu, do boje o politickou moc . Marně se snaží kapitalismus najít pomoc v syndikátech a kartelech velkého průmyslu uvnitř států i v mezi národním měřítku čelit bláznivou politikou ochranář

skou zničujícímu účinku světové krize výrobního způ sobu kapitalistického.3 Tato hospodářská a celně po litická opatření, stálá zbrojení zatěžují stále tíživěji 1 V obou německých textech: „ dass sie nur ( nur v původní zprávě není ) bei Strafe des eigenen Unterganges einen neuen imperialistischen Krieg riskieren würden “ .

2 V obou německých textech je dodáno : „ Asiens“. 3 V obou německých textech je věta formulována jasněji: „ Vergebens versucht sich der Kapitalismus einerseits vermittels

der Syndizierung und Kartellierung der Grossindustrie auf inner staatlichem und internationalem

Gebiete

und

mit

Hilfe

einer

wahnwitzigen Schutzzollpolitik .“ V České brožuře je : „ a čelit bláznivou politikou “. 31

pracující vrstvy obyvatelstva. Stále hrozivěji povstává nebezpečí nové války světové. Přichází doba, kdy se musí podařit přesvědčit velké masy sociálně demokra tického a indiferentního dělnictva , že se nikterak jinak neosvobodí, než když svého úhlavního nepřítele, bur

žoazii , porazí a spolu s veškerým revolučním proleta riátem a revolučním dělnictvem dobudou politické moci.

V této době nejmohutnějších bojů a největších úsilí ve všech oborech dělnického hnutí a dělnické politiky

potřebuje strana ve svých řadách sevřenosti a čistoty. Musí mít jednotné, pevné, energické, cílevědomé vede ní. Nejlepší výkon bloku vězí v tom, že po překonání pravých nebezpečí vyvolal pro sjezd takové ovzduší, které dovolí delegátům bez zaujatosti činit usnesení, která uvolní straně cestu k veliké většině pracujícího

obyvatelstva, a zvolit ústřední výbor, který poskytne záruku, že tato usnesení budou provedena, ústřední výbor, který bude schopen v oboru politickém, odboro vém i organizačním vykonat svou povinnost.2

O práci strany 1. Vedení strany zvolené II. sjezdem strany spatřo valo svůj nejdůležitější úkol v praktickém používání

jednotné fronty.3 Otázky boje proti daňovému a celní mu zákonodárství, proti drahotě, proti zhoršování zá kona na ochranu nájemníků a proti gentskému systé

mu byly středem všech našich všeobecných a parla mentárních akcí.

Ústřední výbor rozeslal všem organizacím prostřed nictvím agitpropoddělu jasné pokyny o organizaci těch 1

Zřejmě má být : „ rolnictvem “. V německých textech : „und

der revolutionären Bauernschaft“ , 2 Zde končí text návrhu zprávy .

3 V německé brožuře : „ in der richtigen, praktischen Anwen dung der Einheitsfronttaktik “. V české brožuře : „ V praktickém používání taktiky jednotné fronty “. 32

WEED

PROTOKOL TŘETÍHO

ŘÁDNÉHO SJEZDU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA který se konal ve dnech 26. - 28 . záti 1925 v sálech Národního domu

na Smíchové

V PRAZE 1925

ein Komunistany Ceskoslovens

Titulní list prvního vydání „ Protokolu “ z roku 1925 .

to akcíl. Rozhodným nositelem všech našich akcí a agitací musely se stát závodní buňky, a proto věnoval ústřední výbor největší pozornost přestavbě organizací. 2. Strana provedla řadu schůzových akcí, které

zčásti směřovaly proti hospodářské politice česko slovenské vlády a zčásti proti ofenzívě kapitalistů. Sku tečně mohlo být také docíleno, že naše závodní a míst

ní buňky byly přípravou a prováděním těchto akcí ne ustále agitačně a politicky zaměstnány a že zůstaly ve styku s indiferentním a sociálně demokratickým děl nictvem. Ukázaly to zejména demonstrace 10. a 15. úno

ra. Nelze pochybovat, že se straně podařilo zaintereso vat a získat pro své demonstrace značné části neko

munistických vrstev a středních vrstev obyvatelstva?. Jak již bylo řečeno v politické zprávě, děla se tato

práce3 za největších vnitrostranických obtíží. Vedle toho byla práce ústředního výboru neustále brzděna

následkem komplikované situace na poli odborových bojů a odborové taktiky. 3. Ihned po II. sjezdu strany vystoupil Tetenka proti usnesením strany v otázce odborové. Jménem rudých

svazů žádal prohlášení ústředního výboru KSČ, a to v tom smyslu, že rudé svazy nemají s komunistickým

hnutím ničeho společného. Tetenka, resp. vedení ru dých svazů4 a MVS, mělo podle jeho názoru dát v tisku prohlášení, že usnesení II. sjezdu KSČ nejsou pro tyto odborové organizace závazná. Ústřední výbor tento vý pad odmítl, avšak již z tohoto chování tetenkovců bylo patrno, s jakým odporem musí nový ústřední výbor po čítat ve všech otázkách odborové taktiky.

Politbyro učinilo s exekutivou MVS dohodu, že zůsta 1 V německé brožuře: „ über die Organisierung kontinuierli cher Aktionen “ .

2 V německé brožuře : „ beträchtliche Teile nicht kommu nistischer Arbeiterschichten, kleinbürgerliche Teile der Bevölke rung". 3 V německé brožuře : „ diese und jede andere Arbeit“.

4 Slovo „ svazů “ v „ Protokolu " chybí. Jde o zřejmou tiskovou chybu. V německé i české brožuře je. 3 Protokol III . sjezdu

33

nou ve stálém spojení, aby mohly projednávat vždy podrobně všechny otázky odborových bojů. Tato do

hoda se sice osvědčila, avšak je třeba opět zdůraznit, že velká část práce musí být v tomto směru ještě vy konána .

Ukončení ostravské stávky bylo spojeno s částečnou krizí vyvolanou nekomunistickým jednáním některých soudruhů kladenského kraje v otázce hodnocení toho to boje.

Politbyro KSČ toto jednání kritizovalo a odsoudilo a předalo celý materiál exekutivě ROI , která se mezi tím postavila úplně na stanovisko politbyra KSČ. Dru hou velmi nepříjemnou diferenci řešilo politbyro po stávce dělnictva krumlovské papírny. Politbyro bylo donuceno pokárat soudruha Haise za smlouvu podepsa nou s podnikateli. Ve všech otázkách praktického odborového boje

stávka ostravská , krumlovská výlukal, hnutí textilní

ho dělnictva – projevovala se poměrně úzká spolu práce mezi ústředím MVS a odborovým oddělením ústředního výboru KSČ , respektive politbyrem. 4. Podobná dohoda jako s vedením MVS byla učině

na také s předsednictvem klubu komunistických po slanců. Stanovisko našeho poslaneckého klubu2 bylo vždy obšírně projednáno se zástupci ústředního výboru a redakce důležitých návrhů a interpelací byla prove dena vždy společně, a obzvláště byly projednávány a organizovány naše hromadné demonstrace s akcemi našeho poslaneckého klubu. S obzvláštní péčí se snažil

ústřední výbor KSČ organizovat boj dělnictva proti perzekuční praxi úřadů ) a všech orgánů českosloven ského státu proti komunistickému hnutí.

Ústřední výbor trval na tom, že nacionální komedie s jednotou, jak ji provádí v parlamentě německá bur

1 V německé brožuře je ještě uvedeno: „Metallarbeiterkampf“. 2 Místo parlamentní klub je v německé brožuře užíván termín

„ die parlamentarische Fraktion “ ( viz i v dalším textu ) .

3 Místo slova „ úřadů “ je v německé brožuře „ die Regierung “. 34

žoazie s německou sociální demokracií, má být odha lena před veškerým dělnictvem v celém svém reakč

ním významu. Náš poslanecký klub mohl tuto komedii německé buržoazie odmítnout, aniž by se nechal na druhé straně využít za nějakého objektivního spojence koaličních stran. Tato taktika strany, respektive po

slaneckého klubu , prospěla nám právě tolik, jako uško dila buržoazii a vůdcům obou sekcí Hamburské inter

nacionály. 5. Podobným úspěchem bylo korunováno stanovisko ústředního výboru KSČ k otázce volební reformy. Naše strana navrhla všem socialistickým stranám společný

boj proti zhoršení volebního řádul. Tyto strany daly však přednost tomu, že zčásti prováděly opoziční ko medii s německou buržoazií a zčásti – pokud běží o české sociální demokraty – reakční plány na volební reformu přímo nebo nepřímo podporovaly. Koaliční

strany a s nimi také socialistické strany dělnické si pospíšily a vzaly otázku volební reformy z veřejné dis

kuse, aby ji řešily za kulisami a aby potom těsně před volbami postavily veškeré voličstvo před hotovou věc. Tato taktika naší strany nalezla rozhodně souhlas v kruzích pracujícího obyvatelstva, a to i v kruzích dělnictva nekomunistického .

6. Vedle otázky odborové taktiky je zde otázka ná rodnostní, které musí ústředí strany věnovat největší pozornost .

Usnesení V. světového kongresu o národnostní otáz ce bylo v Československu využito všemi šovinistickými stranami, včetně sociální demokracie, k pusté štvanici proti komunistické straně. Vláda se domnívala , že má konečně v ruce přesvědčující doklady2 dokazující ve lezrádnou činnost KSČ, čímž mělo být československým soudům usnadněno uplatňování zákona na ochranu re

publiky proti KSČ. Nikoliv bez oprávnění spekulovala buržoazie na národnostní předsudky značné části čes 1 V německé brožuře : „ der Wahlreform “. 2 V německé brožuře : „ Motive “.

35

kých indiferentních a sociálně demokratických dělní ků a na národnostní omezenost převážné většiny čes koslovenských středních vrstev a rolnictva. KSČ musela zmařit úmysl buržoazie, která chtěla využít usnesení V. světového kongresu v otázce národnostní k zniču

jícímu tažení proti KSČ. Zdůraznila ovšem zásadu Ko munistické internacionály , že naše strana musí po ctivě a rozhodně bojovat za sebeurčovací právo národů , avšak neopominula se ohraničit vůči nacionální ire dentě.

Strana posunula do popředí všechny praktické otáz

ky národnostní politiky : Propouštění a stíhání učitelů, železničářů a ostatních kategorií propuštěných stát ních zaměstnanců, zavírání škol německých, českých, jakož i škol ostatních národností, nacionálně šovinis tickou činnost Pozemkového úřadu, obzvláště se zřete

lem na národnostní poměry na Slovensku a Podkarpat ské Rusi atd. Naše taktika ukázala již velmi dobré vý sledky. Donutili jsme české strany, jakož i strany národ nostních menšin, k přiznání barvy. Němečtí sociální

demokraté spojují se před zrakem veškeré českoslo venské proletářské veřejnosti s německou buržoazií, aby proti zavírání škol podávali vlažné protesty, za tímco však čeští sociální demokraté stojí věrně za koa

liční vládou a za reakčními opatřeními ministerstva školství. O způsobu, jakým se ústřední výbor KSČ snažil o správné řešení všech otázek národnostního problému, platí totéž, co nutno říci o celkové činnosti ústředního

výboru KSČ: bylo krok za krokem brzděno krizí strany, vyvolanou Bubníkovými špióny, neboť krize strany vy čerpala největší část síly a energie ústředního výboru. 7. Poněvadž krize strany spotřebovala největší část

všech prací výkonného výboru, musely nutné adminis trativní a bohužel z velké části také organizační úkoly strany být silně zanedbány. Nejhorší však je, že vedení strany následkem každodenních těžkých starostí v boji

proti likvidátorství nevyužilol jednu velmi důležitou 1 V německé brožuře : „ nicht auszunützen “ . 36

die

Kraft

gefunden

hat ...

politickou událost, totiž aféru Marmaggiho, pro revo

luční masovou propagandu. Vedení strany v tomto pří padě pokulhávalo za událostmi ; o vůdcovském vlivu

KSČ na masy, které na základě aféry Marmaggiho sku tečně se dostaly do pohybu, nebylo ani řeči. Tento ne úspěch vyrovnal blok svým taktickým postupem v na

cionální otázce. Avšak právě naše chování za aféry Marmaggiho musí být sjezdu strany pobídkou , aby pře konal poslední vnitrostranické obtíže a uvolnil novému

ústředí strany cestu k nerušené, energické, plánovité komunistické agitaci .

8. Po II . sjezdu strany bylo ukončeno vyjednávání se stranou Vrbenského. Dohody bylo dosaženo na tom

podkladě, že se KSČ zavazuje převzít soudruhy zaměst nané v hospodářských podnicích strany Socialistické sjednocení . Otázky způsobu tohoto převzetí a even tuální kandidatury nejsou spojeny se žádnými obtížemi. Poslední slovo v otázce spojení KSČ se stranou Socia listické sjednocení pronese sjezd KSČ. 9. Ústřední výbor KSČ zařídil konečně vydávání čes

kého „ Inprekorru “ („ Meztiskoru “ ). Žel, musí ústřední výbor v tomto ohledu bojovat neustále s takovými obtí

žemi, s jakými vůbec nepočítal. Je nesporné, že české vydání „Meztiskoru“ je politickou a agitační nutností českého hnutí. Celý podnik je však ohrožen , poněvadž je dosud přihlášeno příliš málo odběratelů . Nové ústře dí strany bude musit docela energicky umožnit potřeb né rozšíření.

10. V otázce usměrnění politického a odborového

tisku strany nepodařilo se nám docílit toho, co bylo zamýšleno?. Po několika úspěších ve vybavení ČKK 1

Správně Nezávislá socialistická strana dělnická, kterou v ro ce 1924 vytvořila po odchodu ze strany Socialistické sjednocení skupina Vrbenského.

? V německé brožuře věta zní: „ Nicht in dem Ausmasse, wie es geplant war, ist es dem Z. K. gelungen, für die Einheitlichkeit der politischen , sowie gewerkschaftlichen Redigierung unserer Parteipresse zu sorgen .“ 37

uplatnil se ponenáhlu v naší tiskové kanceláři zase starý stav. Nejhorší je to s naším zpravodajstvím o udá lostech v parlamentě. Přirozeně, že i v tomto směru můžeme poukázat na skutečnost, že nynější ústřední

výbor byl příliš zaměstnán starostmi o vnitrostranické diference, než aby mohl úspěšně provádět reformu na šich tiskových poměrů. Také naše teoretická revue potřebuje náležitého vy

bavení a jednotnějšího redigování. 11. Nelze se zde nezmínit o skutečnosti, že v nej těžší době krize strany byli jsme v nejlepším poměru k našemu hnutí mládeže a že mládež podporovala

všechna opatření a akce strany co nejvydatněji. Nej osudnější je, že ústřední výbor nedovedl ničeho učinit

právě na poli organizace mládeže a že mládeži muselo být ponecháno na vůli, aby své organizace a celou svou práci řídila sama. Právě v tomto směru bude muset

nový ústřední výbor KSČ působit lépe a úspěšněji. 12. Konečně je třeba se ještě zmínit, že se politbyru podařilo právě v době, kdy strana byla zamořena ho rečkou krize , nahradit funkcionáře strany, kteří odešli

nebo byli prostě na svých místech nemožni, novými, dobrými silami. Nejvznešenějším úkolem nového ústřed ního výboru KSČ bude, aby se staral o vychování

potřebného dorostu, a to jak na poli vnitrostranickém , agitačním, tak i žurnalistickém, a aby se snažil usnad nit spolupráci všem schopným soudruhům. Sekretariát ÚV KSČ

Zpráva organizační Mimořádné poměry, kterými procházela KSČ v období po svém II. řádném sjezdu, zabraňují podání tak obšírné a zpracované organizační zprávy, jakou byla zpráva ke II. sjezdu .

Bylo nám procházet jednak obdobím prudkých frakč ních zápasů a jednak obdobím zvýšené perzekuce. Obé mělo za následek četné změny v organizačním aparátu

jak v ústředí, tak i v krajích a okresech. Tyto změny, mnohdy nevyhnutelné, přinášejí přesto určité poruchy v řádném chodu organizační administrativy, zvláště co se týče podávání statistických zpráv o činnosti apod. Také prováděná přestavba strany znamená po této stránce určitou poruchu a přesun. Znamená vybočení ze

staré, vyježděné organizační koleje – na niž jsme si v místních politických organizacích navykli – na nové pole, na němž nutno teprve cesty hledat a upravovat. Není divu, že práce tato není hned provedena a neklape -

tak, jak by bylo nutno a žádoucno. Organizační zpráva se nesnaží nikterak zastírat obtí že, kterými jsme procházeli, a nesnaží se také ani zastírat nedostatky, které ještě stále naše hnutí po stránce opravdu bolševické organizační pohotovosti vy

kazuje. Z podaných zde cifer se mohou soudruzi pře svědčit, jak daleko jsme již na dráze bolševické vý stavby pokročili, kde pracováno bylo s úspěchem a kde jsou ještě naše organizační slabiny. Doufám pevně, že z podané zprávy nabudou naši příslušníci přesvědčení, že základní kádry našeho členstva a naší strany nebyly všemi těmi obtížemi a změnami, kterými nám bylo procházet, nijak otřeseny. Ze zprávy je vidno , že oněch 100 000 členů, které dnes strana vykazuje, tvoří oprav 1 Zpráva byla porovnána s českou a německou cyklostylova nou zprávou. Viz AÚD KSČ, F 5, j. č. 1/2, český text 25 stran, německý text 29 stran ( a fotokopie ) . Odchylky jsou vyznačeny v poznámkách. 39

du pevné , bolševické jádro , na něž je možno se spo lehnout a které je také odhodláno bolševizaci strany důsledně a ve všech směrech dovést k cíli. Ze zprávy se přesvědčíte, že pohyby ve stavu členstva, které se

jeví v jednotlivých obdobích, týkají se , abych tak řekl, vždy jen jeho periférie , nezasahují však nijak vlastního a základního jeho kádru. Tento zjev dává

vzniknout naději, že také KSČ, třebas byla mladou ko munistickou stranou, je na nejlepší cestě k tomu, vycho vat si z tohoto základního kádru pevné, skutečně bolše

vické jádro, které by bylo v každé době páteří, oporou i hybnou pákou celé strany a bezpečným, spolehlivým jejím vůdcem, který nedopouští, aby se strana uchýlila od svých třídních zásad a leninismu. Aby k těmto me tám co nejdříve strana dospěla , je zajisté přáním nás všech. Je však potřebí, abychom se nezastavili u tohoto

přání, ale aby každý z nás ze všech sil na jeho uskuteč nění opravdu pracoval. Tolik úvodem a nyní nechť mlu ví cifry vlastní zprávy. Základy KSČ vznikly v lůně sociálně demokratických

stran, české a německé. Od vytvoření se levých opozic v těchto stranách jde krystalizační proces přes utvo ření se české a německé sekce Komunistické interna cionály ke Slučovacímu sjezdu těchto sekcí a konečně k prvnímu řádnému sjezdu jednotné KSČI. K tomuto sjezdu, který se konal v roce 1923, vykazovala strana za uplynulé období 130 000 platících členů. Počet tento klesl podle zprávy podané na říšské konferenci, kona né v Kladně 30. října 1923, na 112 211 členů. Na kon ferenci bylo již na tento zjev poukazováno, přesto však počet řádných členů klesal dále, takže zpráva ke konci roku 1923 vykazovala pouze 92 247 členů. Koncem roku 1923 a začátkem roku 1924 provedená akce organizač ní a agitační ( zavedení nových legitimací i známek , přeregistrace a soupis členů atd. ) přinesla oživení, a

hlavně pořádek do organizační administrativy. Účinky 1 Slovo „ jednotné“ v německém textu není. 40

toho objevily se také později na stavu členstva. Ve vý kazech, pořízených k II. řádnému sjezdu, mohlo být vykázáno 138 996 platících členů. Počet tento pohříchu nezůstal trvalý a klesá opět již ve II. pololetí roku 1924 na cifru 92 609 průměrně platících členů. V toto druhé pololetí spadá počátek krize KSČ, jejíž vlastní vznik možno datovat vystoupením levé opozice na zasedání světového kongresu KI v srpnu 1924 v Mos kvě. Není úkolem organizační zprávy oceňovat události

po stránce politické. To bylo učiněno ve zprávě poli tického sekretariátu . Bylo by však bezpředmětné zapí rat, že rozpoutavší se spory zasáhly rušivě do orga nizačních prací strany. Snad také právě v tom jeví se

nedostatek bolševické výchovy našeho členstva. Určitá jeho část neukázala v těchto kritických chvílích dosta tek vyspělosti v bolševické tvrdosti a v konání svých povinností liknavěla a ochabovala. Ale také i mnoho dobrých soudruhů a funkcionářů strany se dalo mnohdy

příliš uchvátit zápalem pro frakční boj a zápas?, při čemž se pak zapomnělo v organizacích na administra

tivu, pořádek a drobnou organizační práci. Důsledky toho po stránce organizační objevily se pak znatelně ve vykázaném úbytku členů. Tím potěšitelnější je, mů

žeme-li podle výkazů za první pololetí roku 1925 kon statovat, že pokles, není-li odčiněn , je alespoň v tomto

pololetí zastaven. Průměrný stav členstva podle placení příspěvků za první pololetí roku 1925 vykazuje cifru 93 220 členů . Číslice tato je jistě uspokojující, pováží me-li, že do tohoto období provádění přestavby orga nizační na závodní buňky spadá hlavní perioda secese a rozštěpeneckých snah likvidátorské společnosti Bub ník a spol.2 K tomu přichází dále doba bezohledné 1 Slova „ zápalem “ a „ zápas “ v německém textu nejsou.

2 Vynecháním slova a odlišnou interpunkcí je smysl věty poněkud jiný než v obou cyklostylovaných zprávách. V němčině zní věta takto : „ Diese Zahl ist sicherlich zufriedenstellend, wenn wir erwägen, dass in diese Periode der organisatorische Umbau auf Betriebszellen fällt und dann die Hauptperiode der Sezession

und Spaltungstendenzen der liquidatorischen Gesellschaft Bub 41

perzekuce našich příslušníků ze strany vládních orgá nů, provádění restrikce státních zaměstnanců a konečně i zvýšení členských příspěvků, usnesené II . sjezdem, kdy byly úplně zrušeny 50haléřové příspěvky pro že ny a usneseno bezvýhradně placení 3Kč příspěvků průmyslovými dělníky.

Je pochopitelno, že každá z těchto zde uvedených příčin měla svůj určitý vliv na počet členstva ve straně. Každá z nich zapůsobila na určitou, ne dosti komu nisticky pevnou část členů a nechybělo hlasů prohla šujících o každé z nich, že bude mít pro stranu násled ky katastrofální. Strana však všemi těmi těžkostmi

prošlal a předpovídané katastrofální následky se ne objevily. Přebudování na závodní buňky je do značné míry provedeno. Secese bubníkovců skončena a likvi

dována. V perzekučním řádění proti KSČ vyzkoušela vláda snad již všechny prostředky, neštítíc se ani zbra ní nejnižších. Restrikce státních zaměstanců je v prou du a zastrašování, že budou propuštěni v prvé řadě komunisté, pozbývá své účinnosti. Také zvýšení pří spěvků, proti němuž mnozí horlili , je uskutečněno a vy

bírání příspěvků podle normy usnesené II. sjezdem se již provádí. I když konstatujeme docela otevřeně určitý úbytek

členstva, není přece možno mluvit o nějaké katastro fě. Vykázaný úbytek není nikterak takový , aby nemohl

být opět v nejbližším období odčiněn . Uvědomíme-li si, že přes všechna zde vypočítaná úskalí strana převed

la svůj pevný a základní kádr 100 000 členů, svědčí to o její pevné stabilitě, která do budoucna dává nadě

je ty nejlepší. Tomuto stotisíci členů nastává také nyní nejdůležitější úloha . Tak jako prokázali tito soudruzi svou bolševickou pevnost a věrnost straně, tak také mu sí do budoucna osvědčit svou bolševickou vyspělost a nik u. Komp.“ v české cyklostylované zprávě je formulace obdob ná : „ povážíme- li, že do tohoto období spadá provádění přestavby organizační na závodní buňky, spadá hlavní perioda secese “. 1 V německé cyklostylované zprávě : „ die Partei hat aber alle diese Schwierigkeiten überwunden “ .

42

pohotovost k práci. Denní pracovní povinnost, k níž jsme zavázáni, vyžaduje, aby jí všichni využili v prvé řadě k organizační práci, k získávání nových dělnických příslušníků a k rozšíření dalšího politického vlivu ko munistické strany. Získávací akce sympatizujících i pří slušníků z řad dělníků v závodech, dílnách a továrnách nesmí být jen periodickou, nýbrž musí se stát stálou a soustavnou úlohou naší bolševické činnosti. V této

činnosti musí nyní nastat ušlechtilé závodění jak mezi soudruhy, tak i mezi závodními buňkami a organizace mi jednotlivých krajů. K získání přesného přehledu o pohybu členstva v jed notlivých obdobích uvádíme níže tabulku o stavu člen stva , sestavenou na základě přesných ročních a polo

letních výkazů. Upozorňujeme, že výkazy, podávané k jednotlivým sjezdům a konferencím, v důsledku toho, že tyto sjezdy a konference konají se v různých dobách,

nejsou vždy přesně ohraničeny, a proto vykazují někte ré rozdíly .

Průměrný stav členů podle výkazu o placení příspěvků V roce 1922 ( průměr celoroční )

V roce 1923 ( průměr celoroční ) V roce 1924 ( průměr I. pololetí ) V roce 1924 ( průměr II . pololetí ) V roce 1925 ( průměr I. pololetí )

126 275 93 237

128 839 92 509

93 220

Přehled o pohybu členstva v jednotlivých krajích po dává níže uvedená tabulka, která porovnává poměr poč

tu organizovaných členů KSČ s poměrem počtu obyva telstva tak, jak byl vykázán ve zprávě k II . řádnému sjezdu a jakým se jeví tento stav nyní. První sloupec

značí, kolik procent organizovaných komunistů bylo v kraji v poměru k počtu obyvatelstva. Druhý sloupec

značí, na kolik obyvatel připadá jeden organizovaný komunista . Údaje tyto jsou vzaty ze zprávy k II . sjezdu. Třetí sloupec vykazuje opět percentuální poměr orga nizovaných komunistů k počtu obyvatelstva a čtvrtý 43

počet obyvatel , na něž připadá v tom kterém kraji jeden organizovaný komunista. Údaje třetího a čtvrtého sloupce týkají se nynějšího stavu.

Tabulka o percentuálním počtu příslušníků KSČ k počtu obyvatel jednotlivých krajů Kraj

I.

I. Praha II . Kladno

2,44 %

III. Nymburk

1,11 %

IV . Pardubice V. Hradec Králové

0,53 % 0,98 % 2,22 %

VI. Liberec VII . Ústí n. Labem

VIII. Karlovy Vary IX. Plzeň

X. Strakonice

XI . Č. Budějovice XII . Tábor

XIII. Německý Brod

XIV, Mor. Šumperk XV. Jihlava XVI . Brno

XVII . Přerov XVIII . Mor. Ostrava

XIX. Hodonín XX. Bratislava

XXI . Žilina

XXII. Banská Bystrica XXIII. Košice XXIV . Užhorod

2,45 %

1,33 % 0,46 % 0,43 % 0,45 % 0,76 % 0,85 % 0,60 % 0,43 % 0,51 % 1,21 % 0,51 % 0,73 %

0,82 % 0,59 0,82 0,84 0,45 1,00

% % % % %

II . 41 41 98 194 102 45 76 218 232

222

131 120 166 232

197 82 196 137 122 170 122 119 222 100

III .

1,42 % 1,58 % 0,73 % 0,37 %

0,48 % 1,84 % 0,78 %

0,53 % 0,25 0,37 0,67 0,45

% % % %

0,33 %

IV. 70 64 137 270 208 55

129 189 400 270

149 222 303 278 278

% % % % %

303 219

0,45 % 0,36 %

222 278

% % % %

250

0,36 0,36 0,85 0,33 0,42

0,40 0,58 0,51 0,78

118

155

196 129

Pořadí krajů, jak vidět, se tentokrát změnilo. O první

místo dělil se ve výkazech k minulému sjezdu kraj I. s krajem II. Tentokrát byl kraj II. zatlačen na místo druhé, kraj I. až na třetí místo a první místo obsadil kraj VI. Tento kraj ukazuje poměrně největší stabilizaci

členstva a také poměrně nejmenší pokles. Značná výho da jeho spočívala v tom, že tam byla již dávno před 44

usnesením sjezdovým provedena úprava placení člen ských příspěvků. 50haléřové příspěvky v VI . kraji vůbec

neexistovaly a také placení 3Kč příspěvku bylo dávno před ukončením sjezdovými zavedeno. Ani frakční zá

pasy nenalezly v tomto kraji odezvy2 vzhledem k to mu, že kraj VI. zaujímal jednotné stanovisko. Nejhorší poměr vykazuje kraj IX. , který již minule stál na po

sledním místě a znovu se proti všem druhým krajům značně zhoršil. Stav tento je zaviňován rozháranými poměry v Plzni, kde stále a stále je zmítána organizace osobními spory soudruhů, kteréžto spory život organi

zační namnoze úplně ochromují a ponechávají tak úpl ně volné pole sociálpatriotům, kteří zde mají zvláště sil né pozice. Toho sluší litovat zvláště proto, že v Plzni

jsou veliké Škodovy závody s tisíci zaměstnanými děl níky, které se tak úplně vymykají vlivu strany komunis tické.

V další tabulce provedeno je srovnání počtu dělnictva v jednotlivých krajích zaměstnaného v poměru k počtu obyvatelstva. V tabulce je vždy uveden: 1. kraj , 2. počet

obyvatel, 3. počet dělníků námezdně pracujících, 4. vy kázán percentuálně, jaký je poměr dělníků k počtu obyvatelstva , a konečně poslední řada číslic ukazuje, na kolik obyvatel připadá v kraji jeden námezdně pracu jící dělník.3

Podle této tabulky je zjevno, že nejdělničtějším kra

jem je kraj VI. ( Liberec ) , kde celých 30 % všeho oby vatelstva pracuje v továrnách, závodech nebo na polích.

Pak následuje kraj VII. ( Ústí nad Labem ) s 29 % , kraj XVIII . ( Moravská Ostrava ) s . 27 % , nato kraje: II . ( Kladno ) , V. ( Hradec Králové ) , XIV. ( Moravský Šum

perk ) s 26 % , pak III. ( Nymburk ) a VIII. ( Karlovy Va ry ) s 25 % , nato I. kraj ( Praha ) , XI . ( České Budějovi ce ) a XVI . ( Brno ) s 24 % , IV. ( Pardubice ) a XVII . (Pře 1

Zřejmě má být: „před usnesením sjezdovým “, jak je tomu

v české i německé cyklostylované zprávě ( Kongressbeschluss ) . 2 V německé zprávě : „ Nicht einmal die Fraktionskämpfe haben im Kreise besonderen Widerhall gefunden . “ 3 Tabulku viz na násl. str. 45

Tabulka o poměru námezdně pracujících dělníků k poměru obyvatelstva v jednotlivých krajích Kraj I. Praha II . Kladno

III . Nymburk IV . Pardubice

V. Hradec Králové VI . Liberec

VII . Ústí n. Labem

VIII . Karlovy Vary IX . Plzeň

X. Strakonice

XI . Č . Budějovice XII . Tábor

I.

II .

1 120 822

268 675

403 003

107 015

439 646 436 969

108 102 148 204 236

578 816 676 207

813 449 649 321 355 234

867 421 204 850 995 732

XIII . Německý Brod

166 389

XIV. Mor. Šumperk

379 389 417 646

XV. Jihlava XVI . XVII . XVIII . XIX.

Brno Přerov Mor. Ostrava Hodonín

792 031

531 802 878 831 413 866

628 179 855 421 060

III .

24 26 25 23 26 30 29

% % % % % % %

112 119

25 %

144 730

22 19 24 18

61 854

84 518 46 529 32 98 84 178 120 239

212 621 202 565 847 609

69 194

IV. 4 4 4

4 4

3 3 4 5

% % % %

6

19 %

5

26 % 22 % 24 %

5 4

23 %

4

27 % 17 %

4

5

4

4

6

rov ) s 23 % , IX. ( Plzeň ) , XV. ( Jihlava ) s 22 % , X. ( Strakonice ) a XIII . ( Německý Brod ) po 19 % , XII. ( Tábor ) 18 % a konečně XIX. ( Hodonín ) s po měrně nejmenším počtem námezdně pracujícího děl nictva , tj . 17 % .

V kraji libereckém je ze všeho obyvatelstva téměř každý třetí člověk námezdně pracujícím dělníkem. V kraji hodonínském naproti tomu teprve každý šestý člověk .

Další tabulka přináší porovnání počtu členů komunis tické strany s počtem námezdních dělníků v jednotli vých krajích . První sloupec číslic značí počet dělníků v kraji, druhý sloupec počet organizovaných komunistů , třetí sloupec označení v procentech a čtvrtý sloupec číslic, na kolik dělníků připadá jeden komunista. 46

Tabulka o poměru příslušníků komunistické strany k počtu námezdně pracujících dělníků v jednotlivých krajích Kraj I. Praha II . Kladno

III . Nymburk IV. Pardubice V. Hradec Králové VI . Liberec

VII. Ústí n. Labem VIII. Karlovy Vary IX . Plzeň

X. Strakonice

XI. Č. Budějovice XII . Tábor

XIII. Německý Brod XIV. Mor. Šumperk XV. Jihlava XVI . Brno XVII . Přerov

XVIII , Mor. Ostrava XIX . Hodonín

1. 268 675

107 108 102 148 204

015 628 179 855 421

II . 15 964 6 381 3 199 1 636

2 775 11 021

III .

5,9 5,1 3,0 1,6 1,9 6,1

% % % % % %

236 060

6 315

2,7 %

112 119 144 730 61 854

2 393

2,1 % 1,1 % 2,0 %

84 518

2 059 666 600

46 529 32 212 98 621 84 202 178 565 120 847 239 609 69 194

1 638 1 217

1 263 1 871 6 738

1 681 3749 2017

2,4 %

1,4 % 2,0 1,3 2,2 3,2 1,4 1,6 3,0

% % % % % % %

IV. 17 19

33 62 52 16 37 48

91 50 42 71

50 77 45 31 71

62 33

Také z této tabulky vychází najevo, že kraj VI. (Libe rec ) uchovává si i pokud se týče poměru organizova ných členů k počtu námezdních dělníků, v kraji pra

cujících, nejlepší poměr. Každý šestnáctý dělník je zde průměrně příslušníkem KSČ. Nejhorší poměr vykazuje opět kraj plzeňský , kde teprve každý jedenadevadesátý dělník je politicky organizovaným komunistou. Poměr organizovaných komunistů k počtu zaměstnaného tam dělnictva je zde mnohem horší než v libereckém , praž

ském a kladenském kraji poměr organizovaných komu nistů k celému počtu obyvatelstva.

Z podaného přehledu o stavu členstva a provedených porovnání nejlépe vysvitnou naše přednosti i naše slabi 47

ny. Bude nyní třeba, aby číslice zde uvedené staly se

předmětem pozornosti a řádného studia soudruhů pra covníků v každém jednotlivém kraji a aby veškeren zře tel byl obrácen k tomu, aby zvláště do očí bijící slabiny

a nedostatky byly co nejrychleji odstraněny. Má-li se KSČ stát skutečně vedoucí stranou československého

proletariátu, má-li jej ovlivňovat a vést do bojů a vítěz ství, potom máme před sebou ještě veliký kus organi

zační i agitační práce a činnosti . KSČ může tuto práci vykonat a úlohy na ni vložené uskutečnit, jestliže si

našich sto tisíc příslušníků opravdu uvědomí, že musí být skutečnými pracovníky a činovníky strany .

Organizační přestavba Provádění organizační přestavby a výstavbě závod ních buněk byla v uplynulém sjezdovém období věnová

na značná pozornost . Nejrušnější činnost vykazují prvé měsíce po II . řádném sjezdu strany. V této době přikro

čeno od stadia příprav ( provádění soupisu členů podle závodů, propagace apod . ), které konány ještě v době před II. sjezdem, k praktické výstavbě závodních buněk. Po nedlouhé době a přehledu vykonané práce bylo brzy shledáno, že má-li přestavba vykázat určité úspěchy a má-li splnit ony úkoly, které jsou od ní očekávány , nutno provádět ji systematicky a podle určitého plánu. Výkaz o zakládaných závodních buňkách svědčil o tom,

že závodní buňky jsou zakládány namnoze v závodech, které nemají zvláštního strategického významu, jako podniky strany, odborová ústředí, družstevní podniky apod . Naproti tomu dokazoval, že velké průmyslové zá vody, ba celé velké průmyslové oblasti, zůstávají ne

zpracovány a přebudováním úplně nedotčeny. Za tím účelem vypracován byl ústředím podrobný plán, který

v prvé řadě bral zřetel na nejdůležitější průmyslové obvody. Vypočítáno bylo 15 nejprůmyslovějších obvodů 1 Slova „ i agitační“ v německé zprávě nejsou. 48

Plénum sNSmícho kKSČ terý zasedal vdomě árodní P,.III raze na věm . jezdu

0

e

2

1

!

1

republiky a vytyčen úkol zahájit v těchto obvodech nej usilovnější práci a věnovat jim také největší pozornost. Za tím účelem bylo přikročeno ke svolání konferencí těchto obvodů. Na konference pozváni nejen zástupci místních politických organizací, ale i soudruzi pracov níci z továren, závodů a dílen, jimž bylo referováno

o nutnosti přestavby a způsobu, jakým přestavba má být prováděna. Byl sestaven seznam velkých závodů zeměstnávají

cích více než 500 dělníků a navázány písemné i osobní styky se soudruhy -komunisty, zaměstnanými v těch to závodech, aby zde bylo přímo působeno na výstavbu buněk. Zároveň byl takto sbírán materiál a praktické zkušenosti, kterých tito soudruzi nabyli při ustavování buněk v jednotlivých továrnách a závodech. Tento ma teriál z nabyté zkušenosti byl potom používán k další

práci a k přemáhání obtíží, které se stavěly v cestu provádění přestavby. K soustavnějšímu informování soudruhů funkcionářů o organizační práci přikročeno k vydávání organizační hlídkyl ve čtvrtečním „ Rudém

právu “, kde jsou uveřejňovány pokyny pro výstavbu, jakož i zkušenosti z ní. Stejně tak působeno k zavedení periodické organizační hlídky ve všech druhých časopi sech strany .

Byl vydán sjezdem usnesený organizační řád, a to i s pokyny a prováděcími nařízeními ohledně výstavby

závodních buněk. Tento organizační řád je přizpůsoben požadavkům i pokynům , jež Kominterna v nynější době ukládá svým sekcím. Nový organizační řád kryje se téměř úplně s vzorným návrhem organizačního řádu , který byl vypracován a přijat v dubnu t. r. na zasedání

rozšířené exekutivy Kominterny v Moskvě. Tento orga nizační řád bude nutno nyní jen na několika málo mís tech doplnit a změnit, aby plně odpovídal usnesenému vzornému organizačnímu řádu. Při přebudování organizační formy a výstavbě závod ních buněk ukázala se nutná potřeba zavedení jednotné 1 V něnecké zprávě: „ Organisationsbeilage“. 4 Protokol III . sjezdu

49

administrativy pro nově se tvořící buňky. Za tím účelem byly ústředím vydány jednotné knihy pro výběrčí i po kladníky závodních buněk i místních skupin, aby admi nistrativní vedení bylo tím sjednoceno a nově zapraco vávajícím se funkcionářům ulehčeno.

Dále byly vydány instrukce pro soudruhy referenty a pokyny k ustavování závodních buněk.

Zpracován a vydán pracovní plán pro kraje i místní organizace, pokyny pro dělnické dopisovatele a pokyny

pro vydávání závodních časopisů. Dále vydány formulá ře výkazů měsíčních zpráv o činnosti závodních buněk, aby bylo docíleno podrobné statistiky a přehledu vyko nané činnosti a aby mohlo být kontrolováno, do jaké míry byly splněny dané úkoly a pracovní plány. Přitom dlužno hned konstatovat, že toto pravidelné podávání

zpráv a výkazů o činnosti je zaváděno v závodních buňkách jen velmi pomalu a že je jen nepatrné procen to buněk, které sestavují a podávají pravidelné zprávy o své měsíční činnosti. Přestavba místních organizací na závodní buňky vy

kazuje v jednotlivých obdobích tyto výsledky: Počet ustavených závodních buněk obnáší v prosinci 1924 podle podaných výkazů 458, v lednu 1925 zvyšuje se toto číslo na 778, konečně v březnu téhož roku na

1117 a v červenci při sestavování výkazů k III. sjezdu činí 12731. Jak vidno, uvolňuje se značně tempo vý

stavby závodních buněk v druhé polovici mezisjezdové ho období, tj . od března do července, proti tempu prvni ho období od listopadu do března. Je bezesporné, že zpomalení tohoto tempa lze do jisté míry omluvit tím,

že v letních měsících organizační činnost do určité míry vždy ochabuje a se zvolňuje. Na druhé straně zasáhla

též i perzekuce do naší organizační práce značně ruši vě. Soudruh Zápotocký, který byl po II . sjezdu strany

pověřen v ústředním sekratariátu vedením resortu pře budování strany, byl po návratu z rozšířené exekutivy v dubnu t. r. vyneseným rozsudkem a vydaným na něho

zatykačem zbaven přímé účasti na práci v sekretariátu. 1 V německé zprávě je uvedeno 1301 . 50

Také soudruh Jílek, pověřený dalším vedením této prá ce, byl po několika nedělích své činnosti v sekretariátu perzekučním zásahem a zatčením zbaven možnosti další práce . Stejně tak se stalo i soudruhovi Houserovi,

jenž nastoupil práci v sekretariátu po soudruhovi Jílko vi. V důsledku toho musely být učiněny v tomto resortu další změny a vykonáváním práce pověřeni zde v po slední době soudruzi Hruška a Bolen . Přesto ale nutno

důtklivě upozornit, zvláště pracovníky v jednotlivých krajích, že přestavba organizační a výstavba závodních buněk musí být dále soustavně a důsledně prováděna. Výsledky, jichž bylo až dosud dosaženo, i když jsou

snad namnoze slušné, nemohou být nazvány dostateč nými a uspokojujícími. Máme ještě ohromnou řadu dů ležitých závodů, v nichž jsou zaměstnáni naši příslušní ci a kde závodní buňky nejsou dosud ustaveny. Nehledě ani k tomu, že máme před sebou také úkol vnikat do

ohromné spousty závodů, v nichž snad dosud organizo

vané příslušníky strany nemáme, kde ale přece je nutno získávat sympatizující s námi dělníky pro členství v ko

munistické straně a pomocí jich vytvářet také v těchto závodech opěrné body pro naši další práci a činnost. Nemalým úkolem je vedle toho také usměrnit práci a

činnost dosud založených buněk, a to tak, aby odpoví dala bolševickým požadavkům. Že na tomto poli ještě velmi mnoho pokulháváme a že jsme vlastně te prve v začátcích, o tom nejlepší důkaz podávají zprávy jednotlivých krajských sekretariátů.

Jak daleko pokročila výstavba závodních buněk v jed notlivých krajích a jaký byl postup této výstavby v ur čitých obdobích, o tom podává přehled tato tabulka.1 V další části uvádíme zde stručný výtah nejdůleži

tějších poznatků, které uvádějí jednotlivé krajské se kretariáty ve svých zprávách o přestavbě strany, vyko

nané práci i obtížích, které musí překonávat. Celkové podrobné zprávy krajských organizací nelze nyní do výkazu sekretariátu zařadit a budou publikovány snad teprve později. 1 Tabulku viz na násl . str .

51

1. Praha

III. Nymburk IV. Pardubice V. Hradec Králové

IX. Plzeň

X. Strakonice

XI . Č. Budějovice XII . Tábor

XIII. Německý Brod XIV. Mor. Šumperk XV. Jihlava XVI . XVII . XVIII . XIX. XX.

Brno Přerov Mor. Ostrava Hodonín Bratislava

XXI. Žilina XXII. Banská Bystrica XXIII. Košice XXIV. Užhorod

Červenec

68

70

99

83

89

146 92

14 13

7

162 26 53

22 29 7

1925

Leden

28 50

Il

VI . Liberec VII . Ústí n. Labem

VIII. Karlovy Vary

18 47

149 23 65

116

II . Kladno

Březen 1925

Kraj

1925

1924

Prosinec

Přehled o počtu ustavených buněk v jednotlivých krajích1

181 33 73 17 61

170 98 36 31 8

11 8 9

30 15

16

6

6

22

13

13 37

46

17

16

92 10 22 56

120 16

31

16 21

28

12 12 20

34

28 16 25 20 17 44 1 9

17

27 25

34

52

25

63

52 17

130 18

1 V německé zprávě je uveden v posledním sloupci tabulky ( červenec 1925 ) u kraje Karlovy Vary údaj 35 a u kraje Moravský Šumperk údaj 37. Rovněž v české cyklostylované zprávě je u kraje Moravský Šumperk údaj 37. 52

I. kraj (Praha ) Stěžuje se, že dřívější krajské vedení přestavbu sabo tovalo a že se přestavba provádí plánovitě teprve po

změně vedení v posledních měsících . Podle provedené ho soupisu jsou komunisté zaměstnáni v kraji celkem

v 787 závodech. Závodní buňky ustaveny až dosud ve 181 závodech . Podle velikosti roztřidují se závody,

v nichž jsou příslušníci komunistické strany zaměstná ni , takto :

přes 1000 dělníků zaměstnáno v přes přes přes pod

500 100

11

závodech

V 22 V 157

50

V

50

v 5061

91

27

Dotazníky o činnosti vyplňuje a podává z ustavených 181 buněk pouze 74 buněk . Závodní časopisy vycházejí pravidelně ve 20 buňkách . Politická činnost závodních buněk je doposud slabá.

Zvláštní perzekuce funkcionářů není. Provedená akce za získání nových členů vykázala slušné úspěchy a zá vodní buňky se při ní dobře uplatnily. Uličních a venkovských buněk má kraj 362. II. kraj ( Kladno ) Přestavba strany měla za následek ztrátu části méně

uvědomělých členů, kteří se obávají být členy závodní

buňky. Buněk založeno je celkem 33. Jsou to hlavně buňky v důlních a železářských podnicích kladenských. Téměř ve všech těchto velkých závodech jsou založeny buňky. Politická činnost není uspokojující. Svolávání

schůzí naráží na veliké překážky. Příčinou toho je růz né rozdělení pracovních směn u horníků ( pracují na tři směny ) , dále to, že příslušníci jedné buňky rekrutují se také až ze 30 obcí a jejich bydliště je také často 1 V německé cyklostylované zprávě je údaj 509. 53

od místa závodu vzdáleno. Na závodech schůze svolávat

nelze. Soudruzi se snaží těmto obtížím čelit tím, že

svolávají schůze do některé obce ležící v blízkosti zá vodu, ale účast členů na těchto schůzích není vždycky uspokojující. Rychlejší tempo přestavby je ztěžováno také perzekucí. Řada důvěrníků byla propuštěna. Vesnických a uličních buněk je 255.

III, kraj ( Nymburk )

Zpráva uvádí, že přestavba na závodní buňky byla bývalým výkonným výborem strany provedena pouze po stránce administrativní. Politické činnosti věnováno bylo velmi málo péče. Nyní je činnost ztěžována lik navostí členů, nedostatkem pracovních sil a perzekucí. Vcelku je ustaveno 73 závodních buněk, ale dotazní

ky o činnosti zodpovídá pouze 15 buněk. Kolportáž časopisů začíná se v poslední době v buňkách vžívat. Závodní časopis není dosud vydáván nikde.

Vesnických a uličních buněk je 130. IV. kraj ( Pardubice ) Přestavba narážela na značné nepochopení členstva. Toto nepochopení je částečně již překonáno a je naděje, že výstavba bude dále pokračovat. Přestavba byla pří činou částečného úbytku členstva, který se však zdá jen přechodným. Z perzekuce byly veliké obavy, ve

skutečnosti však přehnané. Ustaveno je 17 závodních buněk, které přes nedostatek schopných funkcionářů začínají svůj vliv postupně v závodech uplatňovat.

Uličních a vesnických buněk 71. V. kraj (Hradec Králové )

Zprávu podává sekretariát královéhradecký a trut novský. V královéhradecké části kraje byla přestav

ba provedena nejlépe v textilních závodech nej silnějších textilních středisek1, jako Dvůr Králové, 1 V německém textu : „ in den Textilbetrieben, der stärksten Arbeitermittelpunkten ". 54

Hořice, Náchod apod . V méně průmyslových místech

provedení přestavby pokulhává. Pro perzekuci ze stra ny zaměstnavatelů selhaly pokusy o ustavení závodních buněk v Hradci Králové, kde zvláště nepodařilo se doposud vniknout do největšího a nejdůležitějšího zá vodu, tj . do továren Spojených strojíren.

V trutnovské části kraje přestavba provedena téměř úplně a buňky jsou ustaveny všude, kde jsou příslušní ci strany. Nyní se provádí přeskupování buněk v místní

skupiny a přeměna místních buněk na uliční buňky. Z ustavených buněk pětina vyvíjí čilý politický život. V ostatních buňkách nutno ještě dále pracovat na vý chově členů i vyzbrojení buněk. Nejlépe se osvědčily buňky při rozšiřování tisku strany. V obou obvodech je celkem vybudováno 61 závod ních buněk, kromě toho je 113 buněk místních a vesnic kých.

VI. kraj ( Liberec ) Přestavba není ještě úplně hotova, je ale ustaveno 170 závodních buněk. V okrese Semily narazilo přebu

dování na zvláštní překážky. Sekretáři MVS se postavili proti budování závodních buněk proto, že je to prý konkurenční organizace proti odborům. Ve velkozávo dech jsou buňky aktivní a pracují dobře . Celková práce

není doposud uspokojivá. Kraj připravuje zimní kurs pro výchovu funkcionářů. Perzekuce na některých mís tech zasahovala rušivě. Stalo se, že tři důvěrníci zá

vodní buňky byli jeden po druhém z práce propuštěni,

což mělo za následek úpadek buňky . Na placení člen ských příspěvků vykonávají závodní buňky vliv dobrý. Závodní časopisy jsou vydávány 9 buňkami. Vesnických a uličních buněk je 212. 1 V německém textu : „7 das hatte dann selbsverständlich einen Verfall der Zelle zur Folge “. 55

VII. kraj Ústí nad Labem ) Přes usilovně vedenou kampaň je teprve část orga

nizací přebudována na závodní buňky. Nejlépe bylo

přebudování provedeno v uhelném revíru mosteckém. V záznamu kraje je na 300 závodů, na nichž pracují komunisté a kde by měly být ustaveny buňky. Dopo sud se tak stalo na 971 závodech. I tam, kde buňky

ustaveny jsou, chybí nejdůležitější předpoklad, a to je politický život. Závodní časopis vydává 17 buněk. Vesnických a uličních buněk je v kraji 148. VIII. kraj ( Karlovy Vary )

Kraj rozdělen ve dva obvody, karlovarský a ašský. Zpráva karlovarského obvodu uvádí: Ideologická i ad ministrativní ( soupis členů ) příprava pro přestavbu by

la v kraji provedena nedostatečně . Zavinila to mnohá nedorozumění, která musila být teprve nyní odstraňo

vána. Aktivní práci brzdí hlavně nedostatek schopných funkcionářů, systém různých pracovních směn , zvláště v hornictví, a mnohdy velká vzdálenost bydliště dělní ků od závodu, v němž pracují. Namnoze také vyskytuje se přehnaný strach z perzekuce. Zpráva obvodu ašského uvádí vcelku podobné pře kážky. Po prohrané stávce v cihelnách okresu Vild

štejn zaniklo 9 závodních buněk vybudovaných v těch to závodech. Členové byli opět zařaděni do uličních buněk, poněvadž závodní buňky nebylo možno udržet. ( Podrobnější důvody, proč musily být závodní buňky likvidovány, zpráva neuvádí. ) Práce v buňkách pokra čuje dobře tam, kde jsou schopní funkcionáři. Není-li jich, činnost zaniká.

V celém kraji až doposud bylo vybudováno 45 zá vodních buněk. V karlovarském obvodu 30 a v aš ském 15 .

1 V německé zprávě je údaj 98. 56

IX. kraj (Plzeň )

Přestavba jde kupředu pomalým tempem. Zpráva kra je uvádí jako hlavní příčinu nepochopení členů i funk cionářů. Namnoze stavějí se jednotlivci přímo proti vý stavbě závodních buněk a odpor se překonává jen po

malu . Kraj snaží se toto neporozumění rozptylovat svo láváním informačních konferencí a plenárek. Do sud ustaveno 31 závodních buněk, z nichž ani buňka

Škodových závodů, kde je zaměstnáno několik tisíc dělníků, nevydává dosud závodní časopis. Perzekvován pro činnost v závodní buňce nebyl dosud nikdo. Uličních a vesnických buněk je 55. X. kraj ( Strakonice )

Závodů, v nichž by bylo možno buňky budovat, je poměrně málo. Kraj je převážně zemědělský. Pokud jsou v kraji větší závody, jsou v nich buňky zbudovány. Celkem je jich 8. Pravidelná činnost v buňkách se vží vá těžko. Velkou překážkou jsou obavy před perzekucí. Vesnických buněk je 45 a pracují dobře, ale jen v zimě. V létě odjíždějí členové na práci a kraj se vy lidňuje.

XI. kraj ( České Budějovice ) Přestavba byla provedena pouze mechanicky. V dů sledku toho pracují buňky velmi slabě. O perzekuci funkcionářů pro činnost v buňkách nelze mluvit, a pře ce se na ni soudruzi namnoze vymlouvají. Placení pří spěvků v závodních buňkách činí potíže a mnoho členů

se vymyká kontrole. V závodních buňkách se vymlou vají na to, že platí příspěvky v místě, v místě pak, že platí v závodních buňkách. Svolávání schůzí je těž kopádné. Na závadu je hlavně vzdálenost bydliště čle nů od místa pracovního. Existuje dosud 16 závodních buněk a 52 místních organizací. 57

XII. kraj ( Tábor ) Formální přebudování je celkem provedeno . Rozvi

nutí činnosti závisí na schopnosti funkcionářů a přita žení členstva k pracovní povinnosti. Výchova v tomto směru bude vyžadovat delšího času. Dobře se uplatňu

jí buňky ve větších závodech, například v tabákové továrně a ve státních železničních dílnách. Dosud usta veno celkem 21 závodních buněk .

Vesnických buněk je celkem 30. XIII. kraj ( Německý Brod) ( Nezaslal žádnou organizační zprávu. )

XIV. kraj ( Moravský Šumperk) Ve většině důležitějších závodů jsou buňky vybudo vány. Činnost jejich se dobře rozvíjí, ale je závislá na tom, jak se kde najde schopný funkcionář, který práci řídí. Úplně přesné zpracování a fungování nového

aparátu organizačního bude vyžadovat delší výchovy nových funkcionářů. Závodní časopis vydává 5 buněk. Vcelku je v kraji dosud 37 fungujících závodních bu něk.

Uličních a vesnických buněk je v kraji 32.

XV. kraj ( Jihlava )

Na přestavbě organizační se stále pracuje. Nutno ale přiznat, že budování prováděno je namnoze hodně me chanicky. Buňky se těžko učí žít vlastním organizačním

životem. Tím méně jsou schopny vyvíjet politickou čin nost. Nutno nad nimi neustále bdít a práci jejich usměr ňovat. Kraj to činí a činnost tato vykazuje v mno

hých případech úspěchy. Zkušenosti z práce v buňkách 58

poučily nás o tom, jak hluboko bylo vžito v našem členstvu sociálně demokratické konzervativní nazírání

na organizační práci. Také přehnaný strach před per zekucí, zvláště u státních zaměstnanců, je práci stále na závadu . Ustaveno je doposud 25 závodních buněk. Uličních a vesnických buněk je 77.

XVI. kraj ( Brno ) Přestavba strany jde jen pozvolna kupředu. Příčiny

vězí v tom, že zpočátku chyběla patřičná důraznost při ideové průpravě. Dále převládá názor, že není vhodná

doba k provádění přestavby.1 Také hospodářský útlak prováděný zaměstnavateli jevil své nepříznivé účinky. Z mnohých stran docházejí stížnosti, že neutěšené hos podářské poměry brání dělníkům v placení příspěvků i v odběru časopisů. Přesto ale v buňkách, kde se sou druzi práce skutečně ujmou, dostavují se dobré výsled

ky. Tak například získáno bylo po založení závodní buňky ,,Sibiř“ v jedné textilní továrně během dvou měsíců 42 nových členů do odborové organizace. O vy dávání závodních časopisů jeví se po konané konferenci

dělnických dopisovatelů zájem. Skutečné jejich uvede ní v život2 se však tříští o neodhodlanost, spojenou

s obavami a pochybnostmi v možnost jich zhotovování. Nově zvolený krajský výbor zvolil zvláštní organizační komisi pro provádění přestavby. Touto komisí vedené

akce pro další zakládání buněk vykazují v poslední době příznivé výsledky. Celkem je dosud ustaveno 46 závodních buněk .

Místních a vesnických buněk je 263.

XVII. kraj ( Přerov ) Přestavba strany provedena do té míry, že ve vět

ších závodech jsou buňky zbudovány. Nebylo dosud 1 Věta „ Dále převládá názor ..." v německé zprávě chybí. 2 V německé zprávě : „ Ihre wirkliche regelmässige Heraus gabe“. 59

možno sít závodních buněk rozšířit na závody malé,

kde jsou zaměstnáni jen dva nebo tři soudruzi. Zalo ženo dosud 16 závodních buněk, z nichž 12 funguje dobře, kdežto 4 bude nutno reorganizovat. Schůze zá

vodní jsou konány pravidelně a jsou v nich řešeny po litické i hospodářské otázky. V Přerově při pořádání ak cí a projevů mobilizují buňky dělnictvo závodů a vedou je ze závodu přímo na projevy. Pro vydávání závodních

časopisů není stále přes všechnu propagaci dosti po chopení. Vedle závodních buněk je celkem 73 buněk místních.

Činnost jejich pohybuje se v kolejích bývalých míst ních organizací. Nelze zapřít, že jsou dosud páteří stra ny při všech akcích.

XVIII. kraj ( Moravská Ostrava) Přestavba strany narazila na Ostravsku po poslední stávce a po ní dostavivší se restrikci dělnictva, jehož počet obnáší kolem 10 000, na obtíže. Závodní buňky jsou vystaveny veliké perzekuci. V závodech zaměstnávajících do 50 dělníků je 40 závodních buněk 100 500

je 21 je 24

1000

je 15 je 20 přes 1000 Všech závodních buněk je 120.

Uličních a vesnických buněk je 81. Některé buňky pracují velice dobře ( ve Vítkovicích

na jamách „ Hermenegilda “, „ Trojice “ a „ Jan Maria “ aj . ) .

Vliv buněk je i po ukončené stávce nezmenšen, rov něž tak je dobrý i v celokrajském měřítku politický vliv na masy dělnictva. Po stávce nastalo hromadné propouštění dělnictva, hlavně komunistického. Počet členstva částečně klesl, ale v posledních měsících mož no znovu zaznamenat vzestup . Jelikož propouštění děl nictva dělo se ve třech etapách, působilo to velice 60

tísnivě na dělníky a v mnohých závodech byli dělníci

zastrašeni a po několik týdnů neprojevoval se v buň kách takový politický život a taková agilnost, jak by bylo žádoucno. V hlavních závodech železářských na Třinecku propuštěni byli naši nejlepší funkcionáři a rovněž tak bylo tomu na Fryštátsku. Pokud se týče

průmyslu hornického, byli téměř na všech šachtách propouštěni dělníci-komunisté, pracující v závodních buňkách, což také zasáhlo rušivě do celého organizač ního aparátu. Musili jsme znovu volit organizační vý boryl, ale v krátké době budeme mít znovu celý apa rát vybudovaný . XIX. kraj ( Hodonín ) Přestavba provedena v průmyslových střediscích v Hodoníně, v Břeclavi a ve Zlíně. V závodech, kde by

ly založeny závodní buňky , lze pozorovat příliv nových >

členů z řad dělníků. Řádné práci brání nezapracovanost funkcionářů a technické obtíže při svolávání schůzí. Vcelku založeno v kraji 16 závodních a 120 místních a vesnických buněk.

XX. kraj ( Bratislava ) Práce s vybudováním závodních buněk je ztěžována

velkou perzekucí prováděnou zaměstnavateli. Na mno hých místech byli dělníci pro své členství v buňce pro puštěni z práce. K zastrašení dělníků před vstupem do komunistické buňky užívají zaměstnavatelé všech

možných teroristických prostředků. Stal se například případ, že v jednom podniku, kde buňka počala vydá vat závodní časopis, zavolal si zaměstnavatel dělníky, o nichž bylo známo, že jsou komunisty, a pohrozil jim,

že vyjde-li ještě jedno číslo závodního časopisu, budou všichni z práce propuštěni. Podobných případů je celá 1 v české i německé cyklostylované zprávě místo „ organizační výbory “ je „ nové výbory “. 61

řada a v důsledku toho se těžko pracuje. Teror v závo dech je tak veliký, že se buňky bojí přijímat do svého

středu nové členy, aby se mezi ně nevloudil zrádce . Se kretariátem bylo učiněno opatření, aby členovél byli odkazováni do místních buněk, a teprve až se osvědčí, aby byli předáni závodní buňce. Dosud vybudováno 34 závodních buněk. Z nich zanikly 4, a to 2 proto,

že v podniku byla zastavena práce, a další 2 tím, že byli propuštěni funkcionáři. Uličních a vesnických buněk je 169.

XXI. kraj ( Žilina ) Také zde je podle zprávy sekretariátu přestavba brz děna perzekucí. Pro činnost v buňkách propuštěno

z práce 15 soudruhů. V poslední době se zdá, že perze kuce polevuje. Vcelku měla přestavba dobrý vliv. Pro střednictvím závodních buněk získáno bylo mnoho no

vých aktivních pracovníků. Nejtíže se pracuje mezi státními zeměstnanci, u nichž je strach z perzekuce největší. Vcelku založeno 52 buněk závodních a 59 místních a vesnických.

XXII. kraj ( Banská Bystrica ) Sekretariát si stěžuje, že obvody Rožňava a Levice

nezaslaly výkazy o stavu hnutí, takže podaná zpráva se obmezuje jen na obvody banskobystrický , lučenecký a hrončianský2. Tak jako ve všech krajích slovenských i zde je uváděna perzekuce jako největší překážka prá ce v buňkách. Aktivní pracovníci závodních buněk jsou z práce propouštěni. Proto se také nepodařilo založit

dosud buňky v největších závodech , jimiž jsou státní železárny v Hronci a Podbrezové. Závodní časopisy po dařilo se vydat jen v několika málo případech. Existuje dosud 63 závodních buněk vedle 79 buněk

1 V české i německé cyklostylované zprávě : „ aby noví členové “ . 2 Podle originálu . 62

?

uličních a vesnických. Obvody Rožňava a Levice nejsou ve výkazu zahrnuty .

XXIII. kraj ( Košice ) Práce s přebudováním narazila v kraji na mnohé

obtíže a nepochopení. Největší překážky se vyskytly v samém sídle kraje, tj . v Košicích. Zde neměla totiž

strana až dosud žádných samostatných politických organizací a členské příspěvky pro politickou stranu byly vybírány v odborových skupinách. Zastaralá tato forma, zděděná po bývalé madarské straně sociálně

demokratické, byla v prvopočátku zavedena na celém Slovensku a v Košicích nemohla být v důsledku odporu místních soudruhů překonána. Teprve nyní je tato for ma odstraňována a krok za krokem prováděna nová výstavba. Aktivizaci buněk brání nedostatek schopných funkcionářů. Vedle buněk v průmyslových závodech

pokračuje utěšeně také výstavba buněk na venkově, kde byla založena značná část buněk na velkostatcích

a v hospodářských podnicích. Závodní časopis vydá ván je dosud 7 buňkami. Vcelku ustaveno v kraji 79 buněk závodních a 51

buněk na velkostatcích a v hospodářských podnicích. Mimoto je 25 buněk uličních a 38 místních . XXIV. kraj ( Užhorod )

V Podkarpatské Rusi je poměrně málo továren a při tom je v mnohých výroba již po několik let zastavena.

Proto nemůže být také číslice vybudovaných závodních buněk veliká. Ani činnost dosud zbudovaných závod ních buněk není dostatečná. Závisí na tom, máme-li

v místě schopné soudruhy, které můžeme postavit v če lo závodních buněk . Tam, kde schopných soudruhů ne ní, vyžaduje výstavba stále ustavičného poučování a

pozornosti. Perzekučně bylo proti buňkám vystupová no dosud jenom v Užhorodě. 63

Vybudováno je vcelku 18 závodních buněk a 115 ulič ních a vesnických.

To jsou stručně nastíněné zkušenosti a poznatky, které o práci a výstavbě závodních buněk podávají jed notlivé kraje. V souhrnu možno z nich konstatovat, že přebudování formy organizační a výstavba závod ních buněk jsou proveditelny. Dokladem toho je počet až dosud vybudovaných závodních buněk. Že práce ne ní lehkou a naráží na celou řadu překážek, je nepopí ratelné. Tyto překážky nejsou však nepřekonatelny a

jsou namnoze zveličovány. Nejlépe se to jeví na upří lišněných obavách z perzekuce, na niž si bylo nejvíce stěžováno. Zkušenost však učí, že perzekuce vpravdě

nebyla a není takovou, jakou si ji sami naši soudruzi představovali. Vybírání příspěvků, o němž byly také pochyby, bu

de-li je možno v závodních buňkách provádět, je dnes uskutečněno a ve většině případů se plně osvědčuje. Svolávání schůzí naráží snad tu a tam na technické

obtíže. Nemůže se však říci, že by tyto obtíže byly větší než při svolávání schůzí místních politických organizací. Je jen otázkou času, zkušenosti a dobré vů

le soudruhů, aby našli cesty, jak lze tyto nedostatky odstranit a překonat. Hlavní a nejdůležitější otázka, kterou nyní po provedené výstavbě několika set závod ních buněk máme před sebou , je : naplnit tyto buňky skutečnou politickou komunistickou činností. Zhodnotíme-li veškeré zde podané zprávy, shledáme,

že ve všech krajích je si stěžováno na nedostatek po litické činnosti závodních buněk . Musíme si však při znat, že nedostatek politické činnosti nevyplývá z nové formy závodních buněk, nýbrž že také politická činnost našich místních oraganizací byla vždy nedostatečná.

Vždyť i místní politické organizace obmezovaly se ve většině případů na vyřizování administrativních, finanč

ních a hospodářských otázek organizace a jen ve vel mi malé míře zaváděly debaty a diskuse o politických otázkách a snažily se zaujímat k nim stanovisko a vy vozovat z nich také potřebné závěry pro další bolše 64

vickou činnost. Uvědomíme- li si to, potom můžeme další a nejdůležitější svůj úkol shrnout v několik krátkých vět: Je zapotřebí zavádět soustavně a houževnatě pracov ní povinnost pro všechny členy strany. Provádět účel nou dělbu práce a kontrolovat, zda uložené úkoly byly

skutečně splněny. Dbát o soustavnou politickou výcho vu nejširšího počtu členů, aby jich pomocí mohly být závodní buňky, organizace i frakce ovlivňovány, a stá valy se tak vedoucími orgány v závodech , odborech i v místech.

Trpíme nedostatkem schopných funkcionářů. Trpíme

tím , že schopní soudruzi jsou přetíženi funkcemi a prací.

To je největší kletba, kterou jsme sdědili po staré sociální demokracii. Ve straně a v organizaci pracovalo jen několik málo funkcionářů. Ostatní členové byli jen matrikovými, platícími členy. Bolševizace však žádá,

aby každý příslušník byl nejen platícím členem , nýbrž také funkcionářem , tj . pracovníkem strany.

Strana bude jen tehdy bolševickou, jen tehdy dostojí svému úkolu, jestliže toto základní pravidlo o pracovní povinnosti jednoho každého člena strany bude všemi sto tisíci našich příslušníků pochopeno a vtěleno ve

skutek . Samozřejmá nutnost toho vysvitne z doleji uve dených cifer.

Před započetím provádění přestavby strany vykazo vali jsme celkem 2795 místních organizací strany. Dnes

vykazujeme podle jednotlivých krajů:1 1 V německé cyklostylované zprávě je celkový počet místních,

venkovských a uličních buněk uveden údajem 2504. Údaj o počtu těchto buněk je v německém textu vynechán u kraje Karlovy Vary a Německý Brod . Příčinou odlišného celkového čísla je tato diference a chybný součet v německém textu zprávy . Rovněž v cel

kovém počtu závodních buněk se projevují rozdíly mezi touto tabulkou a některými předchozími údaji. V textu zprávy ( str. 50

tohoto vyd. ) se v červenci 1925 uvádí 1273 závodních buněk. V tabulce ( str. 52 tohoto vyd .) činí však součet závodních buněk

v červenci 1925 podle krajů 1320 (v tabulce není součet uveden ). V této tabulce pak 1301. Tento poslední rozdíl je způsoben di 5 Protokol III . sjezdu

65

buněk u aličních

, místních Počet

venkovských

závodních očet

buněk

Kraj I. Praha II . Kladno

III. Nymburk IV . Pardubice V. Hradec Králové VI . Liberec

VII. Ústí n. Lab. VIII Karlovy Vary IX. Plzeň

X. Strakonice

XI . Č. Budějovice XII . Tábor

181

362

33 73 17 61

255

170 98 35 31 8 16

148 70

21

30 27 32

XIII. Německý Brod

XIV. Moravský Šumperk XV. Jihlava XVI . XVII . XVIII . XIX. XX. XXI.

Brno Přerov Mor. Ostrava Hodonín Bratislava Žilina

XXII. B. Bystrica XXIII . Košice

XXIV. Užhorod Celkem

130 71 113 212

37 25 46

55 45 52

77

263

16 120 16 34 52 63 130 18

120 169 59 79

1301

2701

73

81

63 115

ferencemi v obou tabulkách, které se týkají krajů: Karlovy Vary ( v první tabulce je uváděno 36, v druhé 35 závodních buněk ) , Německý Brod ( v první tabulce je uvedeno 28, v druhé 0 ) a Mo

ravský Šumperk ( v první tabulce je uvedeno 27, v druhé 37 zá vodních buněk ) . 66

Tato tabulka nás poučuje, že počet uličních a vesnic kých buněk se proti počtu bývalých místních organi zací nikterak nezmenšil. Přibylo nám ale přes 1000 zá

vodních buněk, to znamená, že potřebujeme pro ně přes 1000 nových důvěrníků, přes 1000 nových poklad níků atd . Stojíme však ještě před dalším úkolem. V dal

ším tisíci závodů musíme své buňky ještě vybudovat. Podle zpráv obchodních a průmyslových komor je v Československu na 10 000 továrních závodů. Je proto

naším úkolem prostoupit tyto závody svou organizační

sítí závodních buněk. Máme však také úkol vybudovat ještě sta a tisíce frakcí v odborových organizacích a stejně tak v organizacích družstevních , v komunách, okrajových složkách a pod. Z toho je vidět, jak se oblast opravdové organizační

působnosti a práce v komunistické straně oproti sta rému sociálně demokratickému rámci rozšiřuje. Stra na nemůže naprosto vystačit s dosavadním systémem funkcionářů . Nemůže vystačit s těmi metodami práce ,

které až doposud zde stávaly. Je potřeba otevřít dveře dokořán a nechat do našich řad zavanout nový vánek.1 Bolševizací musí být vyburcovány nejen nadřízené orgány a instituce, ale i každý jednotlivý člen. Každý příslušník musí být učiněn aktivní jednotkou. Není to

úkol nedostižitelný. Je proveditelný a uskutečnitelný, a proto musí být proveden a uskutečněn.

Teprve až nynějších sto tisíc našich příslušníků bude znamenat sto tisíc pracovníků a funkcionářů , bude úkol

bolševizace splněn. Potom přestanou také nářky na ne dostatečnou činnost našich závodních buněk, frakcí, ženských komisí apod. a KSČ se stane opravdu vedou cím předvojem revolučního proletariátu Českosloven ska.

Antonín Zápotocký 1 V německém textu je formulace : „ Es ist notwendig , den bisherigen Rahmen zu sprengen und einen neuen Geist in unsere Reihen hineinzutragen .“ 67

Program III. řádného sjezdu 1. Volba představenstva a komisí. 2. Podávání zpráv.

3. Politická a hospodářská situace a další úkoly strany ( referent soudruh Haken ) . 4. Krize strany a její vyřešení ( referent soudruh Šme ral ) .

5. a ) Organizační úkoly ( referent soudruh Jilek ) b ) Odborová otázka ( referent soudruh Kohn )

c ) Rudá pomoc ( referent soudruh Muna ) . 6. Volby ústředního výboru a kontrolní komise.

Před zahájením sjezdu dne 26. září 1925 o 9. hod. dopoledne konala se schůze ústředního výboru v míst nostech poslaneckého klubu.

Ústřední výbor KSČ

Jednací řád 1. Druhý a třetí den sjezdu bude jednání zahájeno vždy přesně o 8. hod. ranní.

2. Řečnická lhůta k bodům 3 , 4 a 5 lit. a ) je jednoho

dinová, k bodu 5 lit. b ) a c ) půlhodinová. Prodlou žení řečnické lhůty je přípustno jen se souhlasem sjezdu .

3. Debata bude provedena společně nejprve k bodům 3 , 4 a 5 lit. a ) a potom k bodu 5 lit. b ) a c ) . Řečníci musí se hlásit písemně s udáním svého jména i kra je , který zastupují. Slovo se uděluje tak, jak se jed

notliví řečníci přihlásili. Řečnická lhůta je deseti minutová. K jedné a téže věci může se delegát hlá sit nejvýše dvakrát. Podruhé však je lhůta řečnická pouze pětiminutová . 4. K dennímu pořádku uděluja se slovo ihned, mimo 68

pořad řečníků. Lhůta řečnická smí v tom případě činit nejvýše dvě minuty.

5. Návrhy musí byt opatřeny nejméně 20 podpisy řád ných delegátů, aby mohly být přikázány návrhové komisi k projednání . 6. Návrhy na konec debaty nebo na ukončení zázna

mu řečníků může podat každý jednotlivý delegát. Při takovém návrhu obdrží slovo jeden řečník pro a jeden proti.

7. Kdo nebyl přítomen v jednací síni ve chvíli, kdy mu předseda udělil slovo , bude z řečnické listiny vy škrtnut a může se teprve v novém pořadí přihlásit

ke slovu, jestliže mezitím nebyl přijat návrh na ukončení záznamu řečnické listiny.

‫نوبا‬

‫‪-‬‬

PRVNÍ DEN Sobota 26. září 1925

! 1

7

Sjezd konal se ve velkém sále Národního domu na Smíchově. Přilehlé místnosti byly adaptovány pro ko

mise a tisk. Sál byl slavnostně vyzdoben. V pozadí je viště uprostřed rudých praporů a vavřínů stál velký obraz Leninův. Předsednický stůl byl ozdoben hlavou Marxovou a závěrečnými slovy jeho „ Komunistického

manifestu “ : „ Proletáři všech zemí, spojte se! Nechť tře sou se vládnoucí třídy před sociální revolucí ! Proletář

nemá, co by v revoluci ztratil, než své okovy .“ Z lóže splývaly na obě strany jeviště dva krásné prapory se srpem a kladivem, majetek to federace zlíchovské a

smíchovské. Nad jevištěm a kolem dokola galérie byly hedvábné stuhy s nápisem provedeným v sedmi jazy cích: „ Lenin zemřel, jeho dílo však žije !“ Kromě toho byla galérie zdobena rudým plakátem s hlavou Frun zeho s příslušným nápisem a jiným plakátem, na němž

se vedle hlav Liebknechtovy a Rosy Luxemburgové řadí nápis : „ Vaše myšlenky žijí v nás ! Z vašeho popelu ros tou mstitelé!"

Zahájení sjezdu 0 2. hodině byl sjezd zahájen slavnostními fanfárami

kvarteta lesních rohů. Sbor dělnických pěvců Velké Prahy zapěl na jevišti za řízení sbormistra soudruha Kudery „ Internacionálu “ .

Řeč soudruha Hakena' Soudruzi a soudružky !

Ústřední výbor svolal vás k III. řádnému sjezdu za velmi význačných okolností. Náš II . sjezd, konaný po 1 Projev je otištěn v doslovném znění rovněž v „ Rudém prá

vu “, 27. září 1925 ( č. 226 ) , a s menšími odchylkami ve „ Vor wärts“ , 27. září 1925 ( č. 224 ) .

73

V. světovém kongresu internacionály, stanovil politic kou linii strany a učinil usnesení směřující k bolševi

zaci strany. Druhý sjezd znamenal nástup k bolševizač nímu procesu a je jistě důležitým mezníkem ve vývoji strany. Dnes možno bezpečně konstatovat, že význam II . sjezdu je již plně chápán .

Myslím, že tento sjezd je pouze doplněním sjezdu předešlého . Ač neuplynul ani rok, nabyli jsme již ta kových zkušeností bolševizačního procesu , že můžeme naprosto s jistotou prohlásit: Usnesení v kongresu internacionály i usnesení naše ho II . sjezdu vyplynula nutně z mezinárodní hospodář

ské a politické situace, vyplynula z potřeb revolučního hnutí proletariátu, že usnesení jsou správná a odůvod něná. Tento sjezd nemůže jinak, než je zdůraznit a po tvrdit .

Úkol sjezdu vidím v tom:

Přehlédneme cestu, po níž jsme k bolševizaci kráčeli, uvědomíme si překážky a obtíže , jež nám bylo nutno překonávat, a vytyčíme směrnice pro nejbližší úkoly. V celém kapitalistickém světě vidíme šikování dvou

front: Buržoazie a proletariátu. Tento zápas rozhodnut být musí a musí být rozhodnut vítězně pro proletariát. Vítězství je odvislé od organizovaného plánovitého cí levědomého vedení proletářské fronty, od její pohoto vosti a odhodlanosti.

Kapitalisté používají všech metod k upevnění své po litické a hospodářské nadvlády nad proletariátem. Řa

dy proletariátu jsou rozbity, neboť II. internacionála, sociální demokracie ( též čs. socialisté ) , postavila se do

fronty buržoazie a spolupracuje na jejím hospodářském i politickém upevnění. Je naším velikým úkolem vyrvat tuto část proletariátu ze služeb buržoazní třídy a vrá

tit ji samu sobě, tj . získat ji pro zápasy proletářské třídy.

Komunistická internacionála a její sekce jsou jedi ným otevřeným a nesmiřitelým nepřítelem buržoazní třídy. V celém světě rušíme klid, jehož buržoazii je třeba k restauračním pokusům kapitalismu. Burcuje 74

me a organizujeme protikapitalistickou frontu. Proto kapitalisté a jejich vlády všude sahají k perzekučním metodám proti komunistickým stranám a přecházejí k fašismu a bílému teroru.

I československá buržoazie a její vláda připravují přechod k fašismu. Toho je svědectvím ohromná perze

kuce příslušníků komunistické strany : žalářování, těžké rozsudky, konfiskace, zamezování projevů, konstruová ní procesů , surové používání ozbrojené moci proti pro letariátu. Naší obranou bude zvýšená činnost mezi pro

letariátem a uspíšená mobilizace proletářských sil. Měšťáci, použivše likvidátorských elementů uvnitř naší strany, snažili se způsobit její roztržení. Tento po kus narazil na pevnost, bdělost a věrnost komunistic

kých proletářských mas a úplně ztroskotal. Strana je nezmenšená, jednotná a daleko scelenější, ukázněnější a odhodlanější než při sjezdu minulém. Velmi populár ní osoby zradily proletářskou frontu. Je radostno kon

statovat skutečnost, že dělnictvo za nimi nešlo . Jidášo vé zůstali osamoceni. Prohlášení téhož obsahu v německé řeči učinil sou druh Neurath.

Po něm se ujal slova opět soudruh Haken, aby učinil tento

projev věnovaný mučedníkům a obětem třídního boje proletariátu na jeho meziná

rodní frontě. Projev, který byl vyslechnut delegáty stoje , je tohoto znění:

Soudruzi, soudružky! Je zvykem vzpomínat na sjezdu

zemřelých pracovníků a příslušníků strany. Žijeme však v době zápasů , ať již přímo revolučních, či hospodářských. Buržoazie postupuje proti pracující třídě bílým terorem. Je naší povinností, abychom dnes vzpomněli mučedníků a obětí bílého teroru, abychom vzpomněli těch, již padli v boji. Jsou to oběti bílého

teroru v Itálii, Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Číně i jin 75

de. Vzpomeňme i obětí zabitých ozbrojenou mocí bur žoazie československé. Čest budiž jejich památce. Tentýž projev v německé řeči učinil soudruh Neu rath. Pěvecký sbor za pohnuté nálady delegátů zapěl

pohřební revoluční píseň ruskou: „ Pochoronnyj marš“ . Píseň byla vyslechnuta stoje .

Soudruh Haken pak pokračuje : Soudruzi, soudružky ! Slibme si, že hrdinové revoluč

ního boje proletariátu nepadli nadarmo . Prohlašujeme otevřeně svým nepřátelům, že nás bílý teror a perze kuce nezastraší.

Komunistická internacionála je ohromnou světovou

stranou, ohromnou vůdkyní proletářské třídy celého světa. Nejsme osamoceni. Jinou velikou oporou je pro proletariát existence mo hutného a silného proletářského státu, Svazu sovět ských socialistických republik.

Komunistická strana Československa prožila těžkou

vnitřní krizi, prožívá těžkou perzekuci buržoazní vlá dy. Tento sjezd má ukázat, že strana je pevná, jednot ná , že krize byla jen očistným procesem a že sebesil nější perzekuce není s to ji svést od úkolu, jejž si vytkla:

Vést proletariát tohoto státu k vítězství nad kapita lismem. Jsme prodchnuti pevnou vírou, že v rámci Ko

munistické internacionály tohoto cíle dosáhneme. Nechť žije Komunistická internacionála ! Nechť vzkvétá Svaz sovětských socialistických re publik !

Nechť žije Komunistická strana Československa!

Když byl tentýž projev německy učinil soudruh Neu

rath , prohlašují soudruzi Haken a Neurath III . řádný sjezd KSČ za zahájený.

76

Volba předsednictva Haken: Politické oddělení navrhuje vám tyto soudru

hy do předsednictva: Šmeral, Neurath , Gottwald , Herz, Hünigen, Mondok. ( Jednomyslně schváleno .)

Šmeral: Jménem zvoleného předsednictva děkuji za důvěru, přijímáme funkci. Nebudu již zdržovat jednání, přejdeme k vyřizování svých záležitostí. Předtím, než se tak stane, musím učinit projev ohledně perzekuce, jíž je nyní naše hnutí v měřítku domácím i mezinárod ním vystaveno .

Proti perzekuci a bílé hrůze Řeč soudruha Smerala ?

Soudruh Šmeral: Soudruzi a soudružky! Sjezd náš

nemůže zahájit projednávání denního pořádku, aniž by hned na počátku nezaujal stanovisko k perzekuci a metodám bílé hrůzy, kterých v poslední době ve zvýše

né míře využívá proti našemu hnutí buržoazie jak u nás v Československu, tak i v měřítku mezinárodním . Stupňování bílého teroru právě teď je zjevem mezi národním a má své mezinárodní příčiny. Ono souvisí

s tím, že imperialistická politika velkých kapitalistic kých států, v prvé řadě Anglie, krizí domácích hospo

dářských poměrů tlačena je do pokusů nové ofenzívy proti sovětskému Rusku, jež za vládní soustavy dikta tury proletariátu a pomocí metod socialistického budo vání právě v posledním roce udělalo hospodářsky velké

kroky kupředu. Perzekucí komunistického hnutí v těch státech, které jsou od západních kapitalistických vel kostátů vazalsky odvislé, má být v nich vytvořen takový 1 Projev je otištěn v doslovném znění rovněž v „ Rudém právu “, 27. září 1925 ( č. 226 ) , a s nepatrnými odchylkami ve „ Vorwärts “,

27. září 1925 ( č. 224 ) a 30. září 1925 ( č. 225 ) . 77

stav, aby se staly úplně spolehlivými nástroji kapitalis tické, v prvé řadě anglické, ofenzívní politiky proti Sovětskému svazu .

Ne výbuch v sofijské katedrále, nýbrž tyto příčiny a vlivy působí, že v tak hrůzných rozměrech vystupují proti dělnickému hnutí teroristické vlády v Bulharsku, na Balkáně a ve všech zemích, které podle plánu Anglie mají být vřaděny do protiruské fronty a ve kterých by hnutí dělnické mohlo tyto hanebné plány imperia lismu zkřížit .

Bezmezné je mučednictví, nepřehledné jsou oběti, které komunistické dělnictvo přineslo a stále při náší zápasu za veliké ideály pracujícího lidstva.

Vzpomínám nejvážnějších případů z posledních měsíců. V Bulharsku bylo od sofijského výbuchu dosud 300 lidí odsouzeno k smrti, 700 až 800 lidí čeká ještě stejný osud. Stanné soudy pracují tam horečně . Na 500 osob

bylo zastřeleno bez soudu . Nyní je tam 4500 politických zatčených. V chodu jsou hromadné procesy proti mlá

deži a studentům. Vláda Cankovova provádí plán fy zicky vyhladit členy komunistické strany a levice Rol nického svazu. I na ženách a dětech vykonává buržoazie

zuřivou pomstu. O tom svědčí vypovězení nepolitické československé delegace , jež měla ve prospěch opuště

ných dětí a žen učinit skromná humánní opatření. V Polsku 6. srpna byl popraven mladý komunista Botwin , 21. srpna zastřeleni soudruzi Hübner, Rut kowski a Kniewski. Ani slovo protestu proti těmto zlo činům nenašly PPS a II . internacionála. O Dni mládeže bylo zatčeno ve Varšavě 110 mladých soudruhů. Posla nec soudruh Łańcucky byl odsouzen na tři roky do

těžkého žaláře a současně byl zahájen proti němu hned druhý proces. V Jugoslávii pořád řádí „ obznana “, výji mečný zákon z ledna 1921. Nyní je tam 600 politických uvězněných. Ze známějších soudruhů , příslušníků zčásti komunistické, zčásti legální neodvislé strany, byli od března t. r. odsouzeni : Kosta Nowakovič ( pro brožuru „ Macedonie Macedoncům “ ) na 6 měsíců, žurnalista Moša Piadič ( pro vydání ilegálního listu a držení tiska 78

cího stroje ) na 20 roků, farmaceut Paddo, dělníci Čip čič a Jihotič, každý na 10 roků, žurnalista Čipčič na 2 a půl roku, dělník Vukovič na 6 let. U bělehradského

soudu připravuje se velký proces proti mládeži a stu dentům pro protimilitaristickou agitaci. V Rumunsku před vojenským soudem v Kišiněvě tajně, bez vyrozu

mění buržoazních obhájců žalovaných , byl zahájen proces proti pěti stům rolníků z Besarábie. Dále je v Bu

kurešti veden velký proces proti celému výkonnému výboru komunistické strany. 31. srpna bylo přepadeno a zatčeno při schůzi 19 členů vedení sjednocených odbo rových organizací, jsou ve vazbě a připravuje se na ně

žaloba. V Řecku vojenská diktatura generála Pengala odsoudila do žaláře 12 soudruhů celkem na 17 a půl

roku, poněvadž pořádali „ nedovolenou schůzi“ . V So luni bylo odsouzeno 24 vojáků na dlouhá léta, poněvadž byli ve stycích s Komunistickým svazem mládeže. Jedi ný list řecké strany „ Rizospastis “ byl zastaven na 6 mě síců. Odpovědný redaktor listu, vedle něho sekretář strany byli odsouzeni každý na jeden a půl roku, ná stupce odsouzeného sekretáře na jeden rok. Vláda aranžuje velký proces proti příslušníkům strany pro stanovisko v otázce národní pro přiznání práva na ne odvislost Macedonie a Trákie, přičemž hraje úlohu

falšovaný „ dopis Zinověvův“ . V Turecku v Cařihradě bylo angorskou vládou odsouzeno 17 dělníků a inte lektuálů, mezi nimi přední marxistický teoretik, do ža láře dohromady na 159 roků z důvodu, že příslušností

ke komunistické straně byli „ agenty převratu sociál ního řádu “. V Itálii dále trvá fašistický režim Mussoli niho. V Uhrách vláda Horthyho už od měsíců snaží se

najít důvody pro perzekuci proti tamní nekomunistické, ale opoziční neodvislé straně Vágiho. 28. července bylo 28 členů této strany vytaženo z postelí, zatčeno a vy šetřováno pro styky s cizinou. Právě tento týden pro vádí Horthyho policie hromadná zatýkání. V Budapešti byl zatčen také soudruh Mátyás Rákosi a všechen měš tácký tisk dělá náladu pro velký, tendenční protiko

munistický proces. Současně je podána žaloba (na 79

vrhující v šesti případech rozsudek smrti ) proti 22 z komunismu podezřelým horníkům. Tito pro nedosta tek jiného materiálu jsou po sedmi letech žalováni proto, že prý za války o letnicích 1918 při nakládání do vlaku vzepřeli se důstojníkům rakousko-uherské armády ženoucím je na frontu. Soustavná perzekuce řádí a v posledních měsících se stupňuje v malých nárazníkových státech, jež si západoevropští kapitalisté vydržují na hranici sovětské unie , v Estonsku, Lotyšsku, Litvě. V přípravách nového tlaku proti sovětskému Rusku podle anglických plánů má hrát také Německo

vážnou úlohu. Anglie chce za každou cenu získat Ně mecko pro západní, protiruskou orientaci. Proto mu

dává naději na případnou korekturu východní hranice . Při kombinaci proti sovětům je Hindenburg nejvhodněj ším spojencem pro kapitalistické „ demokraty “ ententy. V německých žalářích ještě od březnových událostí roku 1921 a od říjnových bojů roku 1923 úpí několik nejlepších bojovníků proletariátu. Akce dělnických mas zatím nebyly s to vymoci propuštění politických vězňů. Naopak, třídní justice pokračuje v politických proce sech. Hindenburgova amnestie byla hanebným podvo

dem. Jen malá část proletářů vyšla v jejím důsledku ze žalářů, naproti tomu však byli amnestováni všichni protirevolucionáři. Připravuje se proces proti všem čle

nům výkonného výboru německé strany. Sociálně de mokratičtí vůdcové podporují tuto katanskou práci

německé reakce. Ve Francii perzekuce doléhá na ko munistickou stranu v souvislosti s akcí proti válce v Maroku.

Pro perzekuci hnutí strany v Československu je cha rakteristické, že vláda až do poslední doby snažila se

ji provádět navenek nehlučně , ale důsledně a soustav ně. Od podzimu loňského roku množí se politické pro cesy, při nichž je zjevnou snaha, aby žalářováním byli vytrženi ze stranické práce pokud možno všichni orga nizátoři a agitátoři strany. V posledních měsících vláda,

vidouc že žalář neláme komunistické charaktery, nýbrž je zoceluje, přikročuje k přímo balkánským metodám 80

perzekuce. Prvým krokem tímto směrem bylo zatčení

soudruhů Housera a Jílka a vytváření pogromistických nálad tvrzením , že tito soudruzi před třemi lety na rozkaz a za peníze internacionály připravovali atentát

na presidenta Masaryka. Tento prvý pokus použití bal kánských metod v Československu skončil sice úplnou blamáží pro své původce, je však důkazem, čeho je buržoazie schopna a na co musí být dělníci připraveni.

Při prvé velké perzekuci naší strany po prosincových událostech roku 1920 byli odsouzeni účastníci tehdej

ších bojů do žaláře celkem na 665 let. Při obnovené perzekuci, která nyní začíná, bylo v poslední době, za 10 měsíců tohoto roku, 128 soudruhů odsouzeno do žaláře nebo vězení na 30 let a 4 měsíce. Proti velkému

počtu příslušníků a funkcionářů strany vede se trestní řízení. Stříleno bylo do lidu za 7 let existence „ de

mokratické “ republiky vícekrát než za půl století v do bě předválečné.

Je jasno, že stupeň a tempo bílého teroru, perzekuce komunistického hnutí právě v nynější době musí mít určité, zcela konkrétní příčiny. Které příčiny jsou to ? Za situace bezprostředně revoluční bylo by jasno, že

buržoazie, které jde o všechno, zuří proti nám z důvodu obrany. Ale dnes pohříchu tak tomu není. Nynější

perzekuční běsnění souvisí s ofenzívními zámysly bur žoazie, kapitalismu, reakce. V Československu samo zřejmě při perzekuci našeho hnutí

spolurozhodují

u buržoazie také důvody volební. Ale když přehlédneme zjevy bílého teroru v jejich mezinárodní souvislosti, přijdeme k důsledku, že i u nás nejsou to jen důvody

volební, které vedou buržoazii k jejímu řádění. Vždyť ona dobře ví, jakou nepřeklenutelnou propast rozšiřuje mezi třídami krev, žalář a násilné potlačování a jak dvakrát nebezpečnou je taková hazardní hra, když se jí odvažují uchvatitelé moci v národě, jenž donedávna ještě sám byl po staletí pod cizí vládou a jehož bu

doucnost není nijak pevně zajištěna. A v podobné si tuaci jsou téměř všechny nově utvořené „národní“ malé státy. K takovým perzekučním opatřením sahá vlád 6 Protokol III . sjezdu

81

noucí třída vedle případu krajní obrany tehdy, když se připravuje na válku anebo na jiný stejně velký mezinárodní zločin. Světová situace vyvíjí se tak, že i nebezpečí války není už jenom hudbou budoucnosti,

nýbrž velkou starostí přítomné doby. Ale světovým zlo činem, který bezprostředně je připravován, jsou nové úklady Anglie, organizování velké nové fronty proti sovětskému Rusku. Aby malé národní státy byly plně schopny k vykonání těchto janičárských služeb, proto jejich vlády neváhají dostat se do největšího napětí s velikou většinou domácího obyvatelstva, a proto tak vyzývavě provádějí perzekuci. Než dělnictvo, právě

když vidí, že perzekuce souvisí také s úklady proti So větskému svazu, vyvine ze sebe sílu , o kterou všechno násilí bílého teroru se zlomí. Dělníci také v na ší zemi vědí, co pro ně sovětské Rusko znamená I

a jak by triumfovali kapitalističtí potlačovatelé, jak by triumfovala reakce na celém světě , kdyby proletářskou diktaturu v Rusku bylo možno překonat.

Sjezd Komunistické strany Československa vyslovuje pozdrav všem soudruhům žalářovaným a perzekvova ným. Vyzývá všechny třídně uvědomělé dělníky země,

aby v odpověď na perzekuci snažili se co nejvíce zvýšit sílu strany a její bolševizaci! Vyzývá všechny třídně uvědomělé dělníky země, aby s tím větším nadšením

semkli se kol praporu Komunistické internacionály a aby věrně a bděle stáli na stráži, připraveni zmařit zločin , jejž právě nyní ráda by zorganizovala kapita listická Anglie proti SSSR.

Projev se schvaluje.

Pozdravný přípis bulharské strany Šmeral: Došel přípis od bulharské strany, který má toto znění :

,,Vážení soudruzi!

Jménem komunistické strany Bulharska zdravíme 82

sjezd Komunistické strany Československa, jenž je sjez dem revolučních dělníků a rolníků Československa.

Dělnictvo a rolnictvo Bulharska je vydáno nejneslý chanějšímu pronásledování a fyzickému vyhubení. Can kovova vláda spatřovala v atentátu na sofijskou kated rálu 16. dubna , jenž nebyl ničím jiným nežli výbuchem zoufalství bulharských dělníků a rolníků, úžasným

způsobem pronásledovaných , dávno kýženou příleži tost, aby postupovala znovu bezohledně proti dělníkům,

rolníkům a lidově smýšlející inteligenci. Již v prvních dnech po atentátu dosáhl počet zatčených 10 000 a bylo více než 500 osob bez jakéhokoliv soudního řízení nebo rozsudku bestiálním způsobem zavražděno. V místnos tech jedněch ze sofijských kasáren bylo podřezáno 42 spoutaných osob. V budově bezpečnostní policie by

li bývalí ministři vlády Stambolijského, K. Pawlov, Ja new a jiní, zaživa upáleni. Dosud bylo provedeno 28 rozsudků smrti a 700-800 jich má být v nejbližší době ) provedeno. Ve městě Varně bylo znovu 32 obžalovaných odsouzeno k trestu smrti, v Šumeni žádal státní ná vladní trest smrti pro 150 obžalovaných , v Lomu pro 80 atd. Několik desítek staletí těžkého žaláře bylo již obžalovaným přiřčeno a tresty na penězích obnášejí .

již miliardy lvů. Ve vězení jsou vězňové vydáni nelid skému trýznění: jsou jim vytrhávány nehty, jsou zabi jeni gumovými obušky, přerážejí jim páteřní kosti a používají rozžhavených železných prutů , aby je jimi trýznili.

Jménem odsouzených, pronásledovaných, zatčených, trýzněných , jménem dělníků a rolníků a jménem lidově smýšlející inteligence Bulharska vyslovujeme Komunis tické straně Československa a jejímu ústřenímu orgánu ,Rudému právu' svůj nejvroucnější dík za obhajobu a podporu nám poskytnutou v boji proti vládě vraha Cankova, kterážto vláda právě pro tuto obhajobu obětí

bílého teroru nepouští ,Rudé právo přes hranice Bul harska . Krvavá Cankovova vláda vypověděla též čes kou dělnickou delegaci z Bulharska proto, že jménem československých dělníků, rolníků a kruhů humanit 83

ních žádala od bulharských úřadů povolení k tomu,

aby směla podporovat nevinné ženy a děti zatčených, pronásledovaných a zavražděných. Ubezpečujíce vás znovu svými pocity nejvroucnější vděčnosti, žádáme vás, abyste i nadále pranýřovali s vynaložením celé své energie Cankovovu vládu a do

žadovali se mezinárodní ankety, aby byly zjištěny všechny hrůzné činy katanské vlády bulharské. Sofia 2. září 1925

Ústřední výbor KS Bulharska " Smeral: Váš projev, soudruži, kterým jste dali najevo, že s největší účastí sledujeme mučednictví a utrpení naší strany bulharské, svědčí o tom, že jsme si vědomi, že osud její je spjat s osudem naším à celé Komunistic

ké internacionály ..

Denní pořádek a jednací řád Šmeral: Je potřebí vyřídit řadu formálností pro sjezd: 1. Schválení denního pořádku. 2. Jednacího řádu. 3. Zvo lení komisí.

Výkonný výbor předložil návrhy, soudruh Gottwald je přečte a na vás je , abyste je schválili. Gottwald: Předsednictvo vám oznamuje, že sjezdovou práci si představuje urychleně, aby celý program mohl

být během dvou dnů vyčerpán. Ještě dnes budou před neseny referáty soudruha Hakena a pokud možno i Šme

rala, zítra dopoledne zahájeno bude v 8 hodin ráno jednání debatou o obou dvou referátech, odpoledne jednání komisí. V pondělí ráno o 8. hodině referát sou druha Kohna k odborové otázce, dopoledne volby, od poledne pokračování v debatě, oznámení resortních ve

doucích a různé. Závisí na pohotovosti celého sjezdu, aby tento pracovní pořádek byl dodržen a čas , který

je přiměřeně krátký, byl úplně využit. Výkonný výbor doporučuje zvolení komisí: volební, organizační, poli tické a mandátové . 84

( Do každé z těchto komisí byli zvoleni zástupci všech krajů, jakož i zástupci ústředí strany. Komise byly zvoleny jednomyslně. Rovněž tak jednomyslně schválen denní pořádek a jednací řád. )

Hospodářská a politická situace V. Československu, taktika aa další úkoly strany Řeč soudruha Hakena'

Při rozboru hospodářské a politické situace v Česko slovensku nutno vycházet z rozboru světové hospodář ské a politické situace . Je to nutno proto , že s vývojem mezinárodního kapitalismu, zvláště jeho posledního ob dobí, imperialismu, stávají se hospodářské souvislosti mezi jednotlivými zeměmi těsnějšími. Tato závislost na mezinárodních vztazích je tím větší, že jde o malý stát, jako je Československo.

Kapitalistické hospodářství bylo válkou rozrušeno tak, že v některých státech Evropy hrozilo přímo ka tastrofální zhroucení. Třebaže toto zhroucení bylo od té doby v některých státech Evropy zadrženo a že ka pitalisté se pokoušejí znovu upevnit své kapitalistické

hospodářství i svou hospodářskou moc, vykazuje pová lečný hospodářský vývoj tak těžké poruchy, že je nutno

mluvit o „ úpadkové periodě kapitalismu“ .

Úpadek kapitalismu záleží ve dvou hlavních příči nách :

1. Před válkou byl kapitalismus přes své poruchy a protiklady na vzestupné linii. To bylo vidět na tom,

že výroba stále vzrůstala rychleji než přírůstek oby 1 Projev je otištěn v doslovném znění rovněž v „ Rudém prá

vu “, 30. září 1925 ( č. 227 ) , a ve „ Vorwärts“, 30. září 1925 ( č. 225 ) . ?

85

vatelstva. Nyní se nachází kapitalismus v linii sestupné: přes všechny konsolidační snahy dosáhla světová výro ba v nejpříznivějším roce, tj . za vysoké americké kon

junktury roku 1923 , sotva předválečné výše, ač obyva telstvo přes válečné ztráty vzrostlo. Oproti předváleč ným dobám, kdy v době konjunktury nebývalo neza městnanosti, trvá po válce nepoměrně veliká nezaměst nanost i v dobách průmyslu nejpříznivějších . V Anglii dosáhla nezaměstnanost vrcholu v květnu a červnu

r. 1921 , kdy činila 2 a půl miliónu, číslo to před válkou neslýchané. Avšak ani v příznivých dobách neklesla po válce nezaměstnanost v Anglii pod počet jednoho

miliónu. Nejtěžší rány utrpěl kapitalismus v Evropě, takže těžisko hospodářského života se přesunulo do Spojených států, v nichž se nahromadilo více než polo vina celé světové zásoby zlata. ( Zásoby zlata ve Spoje ných státech činily roku 1924 417 miliónů dolarů, tj . 144 miliard Kč. ) Při protikladné povaze kapitalismu způsobuje tato záplava zlata zase krizi ve Spojených

státech, které nemají pro ně použití. Velkou finanční krizí trpí od konce války Francie, neměla však do po

slední doby větší nezaměstnanosti, a to proto, že měla velké odbytiště ve svých zničených územích ! 2. Daleko horší věcí pro kapitalismus je existence Sovětského svazu. Před válkou byl celý svět ovládán kapitalismem, od ruské revoluce je z moci kapitalismu vytržena šestina plochy zeměkoule a téměř jedna dese tina jejího obyvatelstva. Hlavním úkolem všech kapitalistických států po vál

ce je tedy obnova kapitalistického hospodářství. Vyjma SSSR , kde v důsledku vítězné revoluce provádí pro letariát obnovu na základech socialistických, mají v os

tatních zemích vedení kapitalistické díky tomu, že udrželi politickou moc. Sociálpatrioti všech odstínů hrají přitom roli pouhého přívěsku, ač ovšem jejich úloha je jinak velmi důležitá , totiž pokud jde o to, udr 1 Zřejmě má být: „ kapitalisté“. Ve „ Vorwärts“: „ haben die Führung ... die Kapitalisten“. 86

žet dělnictvo, aby při restauraci kapitalismu nepřeká želo. Bezprostředně po světové válce se zdálo, že je celá věc jednoduchá a že restaurace se provede na účet poražených států, při současném zardoušení ruské revoluce. Ukázalo se ale, že nelze provádět mírový diktát do všech důsledků, neboť to mělo za následek hospodářské zhroucení Rakouska a Německa, jež pak

za sebou strhovaly i jiné státy , dokonce i „ vítězné“ ( Polsko ) . Tím by byla ohrožena nejen možnost reparač ních platů, nýbrž i posíleny vyhlídky sociální revoluce v těchto zemích. Řada nesčetných konferencí, hospo dářských, mírových, odzbrojovacích, znamená postupné pokusy řešit tuto otázku v rámci evropského kapitalis

mu a současně se vyhnout nebezpečí revoluce. Nakonec musely být k těmto konsolidačním pokusům přibrány Spojené státy, které tím sledují dvojí cíl: Jednak použi tí pro své ohromné nahromaděné kapitály, jež by se

s většími úroky vracely do amerických pokladen, jed nak zabránit zhroucení Evropy, a tím najít odbytiště pro americkou výrobu ( Dawesův plán ) . Všechny tyto pokusy nebyly s to dosáhnout hlavního cíle, totiž zadržet úpadkovou periodu kapitalismu a způ

sobit jeho trvalou konsolidaci. Pokud se podařilo dosíci částečné stabilizace v Evropě, je to vyváženo na druhé straně stále vzrůstajícími imperialistickými protivami

a otřesením kapitalistického panství v koloniích. Prá vě dnes jsme svědky opětovaných povstání koloniálních národů ( Maroko, Sýrie ) a vznikání čínské revoluce,

která hrozí vymanit tuto ohromnou zemi z područí imperialistických mocností. Pod vlivem a příkladem rus ké revoluce praská koloniální, zvláště anglické, pan ství na všech stranách. Zatímco v poměrně malém okru hu evropském, který je ostatně již vyřazen z rozhodu jícího vlivu na světové hospodářství, dochází k urči té stabilizaci, otřásá se celé koloniální panství kapita lismu, a tím samotné základy jeho moci.

Avšak i v Evropě jsou konsolidační snahy mařeny rozpory mezi jednotlivými státy, které v touze po so běstačnosti ohrazují se proti sobě celními přehradami. 87

Jakmile se objeví na některém místě zlepšení hospodář ských poměrů, je to zostřeno hospodářským bojem o od bytiště, což tyto spory stále zvyšuje. Uvádím hlas typického kapitalisty Loucheura, bývalé ho francouzského ministra obchodu, předního fran couzského průmyslníka, který jistě není nakloněn vi dět situaci pro kapitalismus černěji, než je. Loucheur napsal dne 19. září 1925 v „ Neue Freie Presse“ : „ Od konce války prováděly všechny státy v otázkách

celních, tranzitních a valutových takovou politiku, kte rá způsobila na hospodářském poli největší zmatek .

Kdyby jednotlivé státy pokračovaly v této egoistické à často i nejasné politice, tu je jisto, že by to způso bilo těžké hospodářské katastrofy. Pozorujme jen nezaměstnanost v Anglii, vývozní ob

tíže, se kterými musí bojovat Německo, těžkou situaci Rakouska a počínající hospodářské obtíže Francie. Zá vodění ve vysokých ochranných clech, které postihuje zvláště také Německo, podobá se přesně závodění ve zbrojení před válkou ."

Podle tohoto citátu typického kapitalisty mohou děl

níci posoudit, jak je klamou sociální patrioti všech od stínů, když jim slibují „ návrat k normálním poměrům “. Návrat k normálním poměrům zdá se pro dělnictvo lákavým. Má-li teď dělnická třída pořád horší a horší existenční poměry a slibuje-li jí sociální demokracie návrat k normálním poměrům, heslo toto mate dělnické řady a dělníci se domnívají, že jsou-li teď poměry horší a horší, bude návrat k normálním poměrům pro ně vysvobozením. Třeba však zdůraznit, že návrat k ně

jakým normálním poměrům , tj . normálně kapitalistic kým poměrům , je absolutně vyloučen . Doba rozvoje ka pitalismu, kterou jsme opustili před válkou, nikdy se nevrátí. Rozklad kapitalistického hospodářství postupu je, krize se stávají chronickými, vleklými, podaří -li se na chvíli zeslabit krizi v jednom státě nebo v jednom odvětví, vyvolá to právě proto krizi v jiném státě nebo

v jiném odvětví. Úsilí kapitalistů zastavit rozklad kapi talistického hospodářství nebo aspoň oddálit jeho 88

zkázu a prodloužit jeho život je ovšem samozřejmé. Pro nás je hlavní věcí, že všechny tyto pokusy dějí se na účet dělnictva: Ofenzívou kapitálu proti mzdám , snižováním životní úrovně pracujících , jež někde do

sáhlo úžasného stupně ( Německo roku 1923 ) , odbourá váním všech sociálně politických ústupků, jež buržoazie

po válce povolila v prvním strachu před revolucí. Naproti tomu v Sovětském svazu děje se obnova na zcela jiných základech . V Rusku byl rozvrat, způsobený

válkou, největší; kontrarevoluce a blokáda, prováděné kapitalistickými státy, ještě k němu přispěly. Po překo nání těchto strašných obtíží zlepšuje se stále hospo dářská situace Sovětského svazu . Sovětský svaz je však jediným státem , kde životní úroveň dělnictva se lepší

zároveň s hospodářskou obnovou, ježto mzdy v někte rých oborech dosahují, v jiných záhy dosáhnou před

válečné úrovně. V kapitalistických státech je tomu prá vě obráceně. Přitom je třeba mít na paměti nesrovna

telně výhodnější postavení dělnické třídy i v jiných ohledech, zvláště fakt, že je třídou vládnoucí.

To jsou stále dva základní momenty celé poválečné situace : Úpadek kapitalismu, někde zadržovaný, jinde rychleji probíhající, avšak nezadržitelný, a naproti to mu stále se zlepšující situace Svazu sovětských repu blik .

Také demokraticko-pacifistická éra ( MacDonaldova a Herriotova vláda roku 1924 ) , která byla posledním

pokusem o znovuoživení iluzí o „ klidném vývoji “ a která byla u nás uvítána v určitých kruzích ( Masaryk v „ Přítomnosti“ ), jako by nastávala nová doba, byla pouhou epizodou. Po jejím uplynutí vstupujeme do do by zostřených rozporů, které se vyjadřují vedle již uve dených těmito momenty :

1. Nové úsilí imperialistických mocností utvořit zno vu protisovětský blok za vedení Anglie, současné útoky mezinárodní buržoazie na Kominternu a útoky bur žoazie jednotlivých států na jednotlivé komunis tické strany. Naproti tomu dělnictvo největších zemí Evropy obrací stále více své sympatie k Sovětskému 89

svazu, o čemž svědčí četné dělnické delegace vysílané do Ruska.

2. Krize Dawesova plánu. Dawesův plán, který měl ozdravit Německo a postavit je na nový hospodářský základ , zklamal. Valuta byla sice postavena na pevněj ší základnu, také výroba usměrněna , ale zato se shledáváme se zjevem velice povážlivým , že Německo

trpí nedostatkem kapitálu, neboť všechny zisky a pře bytky a všechen výsledek práce německých dělníků

plynou do států, jimž je Německo poplatno. Svědec tvím o těchto obtížích je v poslední době bankrot ně meckých obchodních domů ( úpadek Stinnesova kon cernu ) . Kromě toho samo plnění Dawesova plánu vy volává komplikace. Bude-li Německo plnit naturální dávky, povstanou záplavou německého zboží hospo dářské krize ve vítězných státech ; nahrazení těchto

dávek placením penězi ohrožuje nebezpečně stabilitu německé valuty, a tím těžce dosaženou poměrnou sta bilitu jeho hospodářství.

3. Pokračující hospodářský úpadek Anglie, jevící se V průmyslových krizích, v krizích odbytových a v ohromné nezaměstnanosti. Přitom je panství koloni ální nebezpečně ohroženo hnutím koloniálních národů, a tím vyvolána krize celého Britského impéria. Tento

těžký hospodářský stav Anglie vyvolal v poslední době opoziční hnutí v anglickém dělnictvu proti oportunis tickému vedení dělnické strany a přispěl ke sblížení s dělnictvem ruským .

4. Povšechný ústup dělnické třídy se během roku 1924 zastavil a velké periodické stávkové boje poslední doby, hlavně veliký boj anglických horníků, svědčí o tom, že stojíme před znovuoživením aktivnosti děl nictva v mezinárodním měřítku. V těchto stávkových

bojích začíná se provozovat nová taktika , což je pozo ruhodné zvláště v Anglii, kde byla dosud sledována odborářská politika konzervativní.

Na doklad, že nelíčím situaci např. v Anglii příliš černě, uvádím dopis, který poslal sir George Hunter, president jedné z největších lodařských firem, anglic 90

kému ministerskému předsedovi Baldwinovi. Tam pí še :

„ Je si vláda plně vědoma , jak zoufalá je situace an glického průmyslu ? Jste si vědom skutečnosti, že exis tenční podmínky našeho průmyslu se nezlepšují, nýbrž stále zhoršují? Počet našich nezaměstnaných a těch , kteří nepracují plnou pracovní dobu, čítá neméně než 12,5 % pracujícího obyvatelstva a počet nezaměstna ných je na neustálém vzestupu. Velké procento našeho

obyvatelstva odnaučuje se práci a ztrácí částečně svou pracovní sílu. Desetitisíce našich hochů a na šich mužů vyrůstají, aniž by se vyučili nějaké práci. Podpora v nezaměstnání a bez ní by došlo k

hladovění

demoralizuje

statisíce

našich

lidí

a oslabuje nebo rozrušuje smysl našich mužů pro ne odvislost. Velká většina nezaměstnaných chce praco vat, ale nemůže. Naše obchodní bilance je zřejmě pa

sívní. Budou- li tyto poměry dále pokračovat, bude ne zbytným důsledkem bankrot a krach. Tato doba je snad ještě vzdálená, ale jsme na cestě k ní a není vyhlíd ky na zlepšení." Takhle vypadá tedy slavená konsolidace , líčená ústy

zaručeného předbojovníka kapitalismu. Myslím , že žád ný komunista by nemohl situaci vylíčit temnějšími bar vami.

Hospodářskou a politickou situaci Československa musíme posuzovat v rámci těchto mezinárodních pod mínek : Při dnešní souvislosti hospodářských vztahů

nesmíme si myslit, že může Československo, malý a nesoběstačný stát, samo uniknout všeobecné krizi. V Československu podařilo se buržoazii odrazit revo luční nápor dělnictva. Provádí tedy hospodářskou obno vu po válečném rozvratu buržoazie, nikoliv dělnictvo.

Buržoazie provádí ovšem obnovu ve svých zájmech, a je to tedy restaurace, obnova kapitalismu. Oč jde při této obnově ? O odčinění následků váleč

ného rozvratu. O upevnění kapitalistického řádu. V tom je pozice Československa stejná jako pozice jiných stá tů, jen o to obtížnější, že je Československo menší a zá 91

vislejší. Obtíže Československa zvyšují ještě silné ná rodnostní menšiny. Avšak Československo má kromě těchto obtíží, jež jsou samy o sobě ohromné, ještě svoje zvláštní obtíže, které povstaly tím , že velký hos podářský celek , jakým bylo Rakousko-Uhersko, byl roztržen, následkem čehož trpí stát přeprůmyslněním

a ztrátou odbytu. Československo přejalo z bývalého Rakouska asi tři čtvrtiny průmyslu a jenom čtvrtinu obyvatelstva. Také Slovensko bylo vůči ostatním Uhrám

jejich nejprůmyslovější částí. Pro vysoce vyvinutý prů mysl českých zemí byly hlavním odbytištěm ostatní části bývalého Rakousko-Uherska. Z výrobků, které ne

byly spotřebovány v samotných českých zemích, šlo 40 % do ostatního Předlitavska, 40 % do Zalitavska

a jenom 20 % do celní ciziny. Nově vzniklé státy ohra žují se proti Československu celními hradbami a budu jí si narychlo vlastní průmysl. ( Např. podařilo se Ma

darsku vybudovat rychle průmysl bavlnářský, a tak se obejít bez našeho zboží. ) Také ostatní odbytiště pro náš průmysl byla částečně ztracena. Deflační politika krizi českého průmyslu jen přiostřila. Mělo-li tedy dojít k restauraci kapitalismu, musela buržoazie přistoupit k přizpůsobení přeprůmyslně ného Československa zmenšenému rámci. Toho dosahu

je buržoazie bezohledným odbouráváním průmyslu, zvláště v některých přeprůmyslněných oborech, kromě

toho je ničen průmysl slovenský konkurencí průmys lu českého, a tak místo aby produktivní síly země byly

rozvíjeny, dochází naopak k jejich úpadku. Kapitalis té mluví o těchto plánech zcela nezahaleně. Tak pravil bývalý ministr dr. Schuster na přednášce Národohospo dářské společnosti roku 1923, mluvě o průmyslové pře plněnosti Československa:

„ Jisté restrikce budou bolestny a nezbytny. Příklad:

Železárny na Slovensku . Jisté restrikce vyvolá koncen trace podniků, zejména horizontální koncentrace ...

Jisté restrikce vyvolá obchodní, dopravní a devizní politika nástupnických a podunajských států, kde naše závody pozbývají odbytu a kam umístí své stroje, doma 92

odsouzené k trvalé nečinnosti, nebo kam investují své pohledávky, které v důsledku devizních závor nemo hou být plněny." Nejlépe to vyjádřil ministr obchodu Novák, který řekl jednou deputaci průmyslníků, která ho upozorňova la na zhoubné účinky deflační politiky, jež způsobuje, že značná část závodů musí být zastavena : „ Pánové,

u nás nebude lépe, dokud nebudeme mít o polovinu průmyslu méně. Co znamenají tato stručná slova pro dělnictvo ? Důsledkem této politiky musí ovšem být

trvalá nezaměstnanost a vystěhovalectví. Kapitalisté se ovšem také vyslovují zcela nezahaleně, že v Českoslo

vensku počítat je s trvalou nezaměstnaností. Již v lednu 1919 bylo 230 000 nezaměstnaných, a to jen v českých zemích a jen státem podporovaných ; o ostatních není dat. Pak jejich počet poněkud klesal. V lednu 1920 činil 150 000 a udržoval se po celý rok 1920 nad 100 000. V lednu 1922 bylo nezaměstnaných 113 000, avšak deflační krize v druhé polovici roku 1922 způsobila náhlé stoupnutí. V září bylo již 232 000 nezaměstnaných a v lednu 1923 dosáhl tento počet ohromné cifry 441 000. Po celý rok 1923 udržuje se po •

čet nezaměstnaných mezi 200 000–300 000, v lednu 1924 je jich ještě 193 000. Potom počet nezaměstnaných

poklesl se zřetelem na poněkud zlepšenou situaci (pře chodná konjunktura porúrská ) . V březnu 1925 , kdy bylo

provedeno poslední sčítání podle dosavadního způsobu , bylo jich 72 000. Musíme mít na paměti, že to je pouze počet nezaměstnaných, kteří se hlásili o podporu, a že skutečný počet nezaměstnaných byl daleko vyšší. Přitom podle programu kapitalistické restaurace se stá le umenšuje procento podporovaných . Zpočátku bylo

podporováno asi 60 % z počtu zjištěných nezaměstna ných, ke konci jen asi 30 % . Situace nezaměstnaných se zhoršila od 1. dubna 1925,

kdy byl zaveden gentský systém . Od té doby neznáme ani přibližného počtu nezaměstnaných, ježto se zjišťují pouze neumístění uchazeči ( v dubnu 1925 48 000, v květnu 45 000 ) . Můžeme však počítat s trvalou cifrou 93

100 000 nezaměstnaných, než vznikne nějaká nová kri ze. Gentský systém má pro kapitalisty ještě tu výhodu,

že zatěžuje odborové organizace, oslabuje jejich bojové fondy a činí je tak méně schopnými vést velké hospo dářské boje .

Suché cifry o počtu nezaměstnaných představují ohromné útrapy, které prožívá a bude ještě prožívat děl nická třída v poválečné době následkem hospodářské

krize, kterou kapitalismus nedovede překonat. O vel kém utrpení pracujícího lidu mluví také čísla o vy stěhovalectví. Před válkou se stěhovalo ze zemí ČSR asi 55 000 lidí ročně ( z toho ze Slovenska 30 000 ). První

léta po válce dál se pravý opak. Vystěhovalci se domní vali, že v osvobozeném státě nastane nový život, a

tak se za dvě léta po převratu přistěhovalo zpět asi 100 000 lidí, zejména z Vídně, hodně také ze Spojených států. Ale již od roku 1921 nastal obrat a vystěhova lectví, zvláště ze Slovenska, se zvýšilo na míru, která

by byla vyšší než předválečná, kdyby se zámořské stá ty nebránily přílivu vystěhovalců ( roku 1924 54 000 ) . Československý průmysl má , jak jsme již uvedli, těžkou pozici při soutěži na zahraničních trzích . Bur odpomáhá jen v malé míře lep ší organizací podniků a novými metodami výrobními, což by byl jedině správný národohospodářský způsob léčení. Buržoazie chce i zde dosíci úspěchů na účet žoazie

tomu

dělnické třídy. Mluví neustále již od převratu o snížení výrobních nákladů, ale přitom má na mysli snižování

mezd při současném prodlužování pracovní doby a zvy šování výkonnosti. Po potlačení revolučního rozmachu

dělnictva po převratu začala buržoazie od roku 1921 s generální ofenzívou na snížení mezd. Příkladem sní žení mohou být hornické mzdy : r. 1921 činila úhrnná

mzda důlní Kč 70,74, povrchová Kč 61,93, kdežto r. 1924 již jen 38,45 a 34,06, tedy snížení u důlních

dělníků o 46 % a povrchových o 45 % . Toto snížení je ještě větší, když uvážíme, že v téže době se zvýšil

výkon za směnu ze 6,49 q na 9,14 q, tedy o 1/3. Po čítáme-li mzdu na 1 q , snížila se z Kč 10,51 r. 1921 94

na Kč 4,10 r. 1924, tedy dvaapůlkrát. Ceny životních potřeb však přitom klesly v této době podle úředních indexů o jednu třetinu ( potravinový index v červnu 1921 1520 , v červnu 1924 923 ) .

Srovnáme- li, co dostane dělnictvo za tyto nízké mzdy

s přihlížením k znehodnocení koruny, přijdeme k zá věru, že jejich reálná výše je rovna asi polovině výše předválečné. Ceny jsou asi 9—10krát vyšší předváleč ných, mzdy pouze 4–5krát.

V prvním popřevratovém strachu buržoazie byly děl nictvu povoleny některé sociálně politické ústupky. Dnes žehrá buržoazie na velká prý sociální břemena, která zatěžují průmysl, a pracuje systematicky na jejich odbourávání. Přesto však nový zákon o sociálním po

jištění bude zatěžovat výrobu pouze 40 haléři na 100 Kč,

tedy 0,04 % , a přitom ještě bude ušetřeno tím, že v no vém zákoně bylo nemocenské pojištění zhoršeno, roč ně 225 miliónů.

Buržoazie si také stěžuje na velké státní výdaje.

Pod jejím tlakem se stále více obmezuje podpora sta vební, snižují se platy státním zaměstnancům, penze válečným poškozencům a podpory v nezaměstnání. Za

tím však větší díl státních výdajů pohltí nepoměrně veliké vojsko, četnictvo a různá zahraniční reprezenta

ce. Na to si buržoazie nestěžuje ve správném po znání, že jsou to výdaje k lepšímu udržení jejího panství. Podle účetních uzávěrek činily státní výdaje

r. 1919–1922 přes 60 miliard Kč; z toho bylo vydáno na vojsko téměř 11 miliard, na školství pouze dvě mi liardy a na sociální péči jen jedna miliarda.

Prostředky na tyto ohromné výdaje jsou opatřovány daněmi, jejichž hlavní součást tvoří daně nepřímé, zatě žující pracující obyvatelstvo. Jak veliké je u nás daňo

vé zatížení, je vidět z toho, že r. 1924 připadalo v Čes koslovensku na jednoho obyvatele 1260 Kč daní, ve Francii jen 1030 Kč, v Itálii 820 Kč, ve Švýcarech 770 Kč, ve zbědovaném Rakousku dokonce jen 480 Kč. Daňové zatížení je u nás dvanáctkrát větší než před válkou. Tak se pracuje u nás všemi prostředky k snižování 95

životní úrovně dělnictva . Trpí však také jiné vrstvy

obyvatelstva . Nedávno zavedená agrární cla zvyšují ještě drahotu a postihují všechny vrstvy konzumentů .

Situace malozemědělců a malých živnostníků násled kem daňového přetížení není nijak záviděníhodná. Nej větší prospěch z celé této politiky má finanční kapitál, jak svědčí o tom stále rostoucí zisky bank. V roce 1919 činil zisk bank 86 miliónů Kč, r. 1923 již 281 miliónů Kč. Samotná Živnostenská banka měla r. 1924 43 miliónů KČ Čistého zisku .

Politika finančního kapitálu uvádí také stát v pří mou závislost, což se jeví v Československu zřetelně tím, že dosavad vždy ministr financí i president Ban

kovního úřadu musili být exponenty finančního kapitá lu ( Živnobanky ) . Stát je pak nucen provozovat poli tiku příjemnou finančnímu kapitálu, uvádět se vnitřní mi i zahraničními půjčkami k další závislosti na něm. Stát podporuje kapitalismus přímo zřizováním zvlášt ních fondů na sanaci zkrachovaných bank a hrazením válečných půjček a dodávek. Přímo drastickým příkla dem, jak každý větší počin státu děje se s ohledem na

zájem finančního kapitálu , je sociální pojištění. Celá otázka úhrady nákladů, i otázka dispozic jměním Ústřední sociální pojišťovny, byla rozhodnuta k prospě chu finančního kapitálu, což je zejména patrno z toho,

že dispozice jměním byla vyhrazena spolurozhodování ministerstva financí, kde vždy sedí exponenti kapitálu. Finanční kapitál žene stát k provozování imperialis

tické politiky. K tomu je Československo nuceno také spojenectvím s Francií, pro kterou má toto spojenectví cenu jen tehdy, když bude Československo mít velké

vojsko a když se zaváže potlačovat dělnické hnutí. Taková politika vede ovšem k hromadnému zadlužová

ní státu. Dodnes nevíme přesně, jak velký je státní dluh .

Podle Statistického úřadu činil koncem roku 1924

29 miliard Kč, podle „ Kompasu “ 44 miliardy. Skutečný státní dluh je však větší v důsledku reparačních povin

ností Československa, jak prozradil 96

v nestřeženém

okamžiku ministr Beneš, který odhalil jen tento zvlášt. ní dluh na 35 miliard.

Tak se tedy provádí hospodářská obnova za kapita listického režimu: Na účet dělnictva a všech pracu

jících vrstev obyvatelů, na jeho účet a za jeho ne

sčíslných útrap. Uvedli jsme již v přehledu mezinárod ní situace, jakou má taková „ konsolidace" cenu a jak může být snadno zvrácena . U nás se poměry průmyslu poněkud zlepšily v roce 1924, právě jen z té pře

chodné příčiny, že nejnebezpečnější konkurent Česko slovenska, Německo, prodělával porúrskou krizi. Rov něž poněkud příznivější stav průmyslu letos ( vyjímaje ovšem uhelný ) má svou příčinu v tom , že nejpřednější konkurenti Československa, Německo , Anglie a jiné průmyslové státy evropské, prožívají krizi, a jejich sou těživost se tedy zmenšila. Že sami kapitalisté jsou si

dobře vědomi přechodnosti tohoto zlepšení, o tom svěd čí tento výňatek ze zprávy Ústředního svazu českoslo venských průmyslníků za rok 1924: „ Přechod Německa, našeho největšího konkurenta , k normálním hospodářským poměrům , nedál se bez

bolesti a obtíží, které znamenaly oslabení jeho sou těžní schopnosti, zejména s průmyslem naším, který měl ozdravovací proces již za sebou . Ovšem mimořád ná konjunktura, jakou znamenala pro průmysl železář

ský doba, kdy bylo Porúří obsazeno francouzským voj skem, přestala. Úplně se potvrdilo mínění těch , kteří hned vpředu označovali tuto konjunkturu pouze za pře chodnou."

Základní příčiny - špatného stavu československého průmyslu nebyly odstraněny, neboť zaměstnanost v čes

koslovenském průmyslu přes toto zlepšení pořád není větší než 75 % výrobní kapacity, počet nezaměstnaných se pohybuje pořád kolem 100 000 a také vývoz dosahuje stále jenom 2/5 vývozu předválečného. V prvním polo letí roku 1925 se situace vývozu zhoršila ještě o to, že nejen nedosahuje příznivého aktiva z roku 1923 , ale

v poslední době stoupá více dovoz než vývoz , čímž je ohrožena aktivnost obchodní bilance. 7 Protokol III . sjezdu

97

Aby se nezdálo, že líčím situaci příliš černě, uvedu zase výňatek ze zmíněné zprávy Svazu průmyslníků: „ Ze všech těchto dat je zřejmo, že přes lepší zaměst

nanost nedosáhl náš průmysl ještě ani zdaleka stavu imírového, ačkoliv ani tento stav nelze považovat za normální, přihlížíme- li k technickému zdokonalení a rozvoji průmyslu , k němuž za deset let v celém světě došlo .“

Ohromné možnosti odbytu mohl mít československý průmysl v Rusku. Avšak Československo dosud neuzna lo Sovětský svaz de iure a nijak se nestará o povznesení

obchodních styků s ním. Nedávno dokonce agrární „ Venkov“ napadl ministra dr. Beneše pro Rusku nepřá telskou politiku. Bylo to ovšem jen proto, že agrárníci mají vlastního kandidáta na ministerstvo zahraničních

věcí. Je ale příznačné, že „ pokrokový“ Beneš musí být napomínán orgánem agrárních kapitalistů. Avšak i přes nepřízeň československé vlády rozvíjí se vývoz československý do SSSR. Tato okolnost se

však umlčuje, aby se dělnictvo nedovědělo, jak velkým

odběratelem našich výrobků už dnes SSSR je a jakým by se mohl stát při navázání řádných styků s ním. Státní statistický úřad totiž neuvádí Sovětský svaz

zvláště mezi zeměmi, do nichž je největší vývoz z Čes koslovenska, nýbrž mezi „ ostatními státy “, mezi Alba nií, Lucemburskem, Gdanskemi a Kostarikou. Podle rus kých statistik bylo však již v hospodářském roce 1923

vyvezeno z ČSR do SSSR zboží za 105 miliónů Kč, v prvých čtyřech měsících roku 1925 však již za 184

milióny Kč, kdežto vývoz do spřátelené Francie od ledna do července 1925 ( tedy o tři měsíce více ) činil pouze 145 miliónů Kč. V dubnu činil vývoz do Ruska 47 miliónů Kč, kdežto v téže době do Francie pouze

17 miliónů Kč, do Belgie 6 miliónů Kč. Obě tyto země jsou však uváděny samostatně, kdežto Sovětský svaz, jak jsme již řekli, v ostatních státech “ . Koaliční socialisté z nepřátelství k Sovětům nesezna 1 Není zřejmé, zda jde o Gdaňsk nebo Dánsko.

98

mují dělnictvo s tímto stavem, zatímco samy kapitalis tické listy jsou nuceny na tuto skutečnost upozorňovat. Tak sdělila „ Tribuna " v květnu 1925, že v průmyslu

strojařském činily ruské objednávky 16 % celkové vý roby, tedy téměř šestinu celkového vývozu tohoto velmi důležitého odvětví.

Není divu, že měštákům je nepříjemno konstatovat ohromný hospodářský rozmach SSSR. Leč našli se již

upřímní národohospodáři kapitalističtí, kteří to otevře ně přiznali. Jen sociální demokraté šíří stále hrůzo

strašné báchorky o SSSR, lžou a zakrývají pravdu. Ně mecká sociálně demokratická strana vyloučila dělníky,

kteří se zúčastnili dělnické výpravy do Sovětského sva zu, ze strany. „Právo lidu “ vyrovná se štvaním proti Sovětskému svazu listu Kramářovu. Poměr sociální de mokracie k ruské revoluci a k Sovětskému svazu bude

věčnou její hanbou. Hospodářský rozmach Sovětského svazu je jak v prů

myslu, tak i v zemědělství v poslední době ohromný. Příštím rokem bude třeba 40 000 zahraničních dělníků,

domácí nepostačí rozšířené výrobě. Ruský průmysl bude vytlačovat anglický i americký průmysl z celého Vý chodu. S rozmachem hospodářským stoupá i rozmach proletářské kultury. Z uvedeného je zřejmo, že žijeme v době ohromné krize kapitalismu ve světovém měřítku. Hospodářská a

politická krize v Československu zapadá do rámce krize světové, ale je ještě zostřována příčinami vyplývajícími ze zvláštních poměrů domácích . Buržoazie činí pokusy hospodářské poměry v kapita listickém smyslu stabilizovat, ale dochází pouze ke kon solidaci labilního rázu . Buržoazie snaží se konsolidovat

poměry na účet pracujících vrstev. Nutí je k větší pra covní výkonnosti a snižuje jim existenční úroveň jednak stlačováním mezd, jednak nesnesitelným daňovým zatí žením a drahotou .

Politicky opouští buržoazie demokratické formy a přechází do forem politického útisku pracujících vrstev,

k odbourávání demokracie a k používání fašistických 99

metod buržoazní diktatury. Úsilí různých kapitalistic kých skupin o hospodářskou konsolidaci a boj o zahra

niční odbytiště vedou neodvratně k hospodářskému a politickému imperialismu, jenž zostřuje napětí mezi jednotlivými státy tak, že nebezpečí nové války je ne odvratné a je akutní. Nezvratným svědectvím váleč

ného nebezpečí je ohromné zvýšení zbrojení ve všech kapitalistických státech, jež daleko předčí zbrojení

před poslední světovou válkou. Statistiku neuvádím, je všeobecně známa. Komunistická internacionála a její sekce bojují úplně opuštěny proti novému velikému vá lečnému nebezpečí, zatímco II . internacionála ve všech státech staví se za imperialistické choutky buržoazie.

Příkladem je zejména chování se sociální demokracie francouzské k imperialistické vykořisťovatelské válce v Maroku. Celý kapitalistický svět je nabit válečným

nebezpečím. Upozorňujeme na tento stav všechen pra cující lid a voláme jej do boje proti připravující se válce .

Ofenzívě buržoazie čelí proletariát jen s velkými obtížemi. Fronta proletariátu je rozbita. II. internacio nála sociální demokracie opustila revoluční aktivní program a postavila se ve všech státech do služeb bur

žoazie. Sociální demokracie není ničím jiným než levým křídlem buržoazní třídy a je všude ve službách konsoli dačních pokusů buržoazie. Jediným třídním a revolučním vůdcem proletariátu

je Komunistická internacionála a její sekce. V nich organizuje se jádro revolučního proletariátu. Komunisté burcují všechny vrstvy pracující třídy a ruší klid, jehož kapitalisté ke konsolidaci tak nutně potřebují. Tu jsou důvody k mezinárodnímu tažení kapitalistů a jejich vlád

proti Komunistické internacionále a jejím sekcím. V některých zemích přešla buržoazie přímo k bílému

teroru, v jiných činí k němu přípravy . I v Československu je silná masová komunistická

strana velikou překážkou postupu buržoazie proti pra cujícím vrstvám. Česká buržoazie odbourává demokracii proti komunistické straně, zavádí tuhý, perzekuční sy 100

stém. Sta předních pracovníků a dělníků strany bru tálními rozsudky uvrhuje do vězení, přistupuje k nebý valé konfiskační praxi komunistických časopisů, knih, zamezuje konání schůzí, konferencí a dává je hlídat

a rozhánět policií. Proti komunistickému dělnictvu dává čím dále častěji a brutálněji zakročovat ozbrojenou

mocí, a to nejen při projevech politických, ale i v bojích hospodářských ( Ostravsko ) . Buržoazie a její vlády v poslední době přistupují ke

konstruování umělých procesů, hledajíce záminky k roz drcení komunistické strany. I ve vystoupení bubníkovců vidíme neklamně prsty buržoazní vlády. Situace buržoazní vlády československé je ztížena národnostními poměry státu, neboť utiskované národ nosti: Slováci, Němci, Poláci, Madaři, Rusíni se brání proti národnostnímu i sociálnímu útoku české buržoa zie a jsou opozičně naladěni. Za této situace vzniká rozklad v řadách buržoazních

stran. Agrární strana trpí jednak útoky nespokojenosti zprava, tj . z řad těžké zemědělské buržoazie, jednak zleva, z řad malorolníků, dosud většinou v této straně

organizovaných . Úsilí Švehlovo udržet tyto skupiny protichůdných zájmů pod kloboukem agrární strany nadlouho nevystačí. Strana bankovní a průmyslové buržoazie, národní demokracie, prožívá krizi, jejímž důsledkem je vytvo ření Národní strany práce . Vznikla hlavně z reakce prů

myslového kapitálu proti kapitálu bankovnímu, jenž národní demokracii ovládá. Nová strana kromě pře chodného zmatku v řadách maloburžoazie nepřinese ničeho nového .

Pozoruhodná je i bezradnost mezi státními zaměst nanci a legionáři. Obě tyto skupiny nenabyly dosud potřebné jasnosti o konstelaci světových sil ani odvahy postavit se přímo do řad revolučního proletariátu . Stát ní zaměstnance je třeba uvědomit o tom, že jsou vlastně zaměstnanci buržoazie, která je pomocí vlasteneckých a státotvorných hesel i pomocí korupčního systému

odměn mate a rozráží. Poslední sjezd legionářů znovu 101

ukázal, že Česká obec legionářská je vedena maloměš

táckými, neproletářskými vůdci, ač většina legionářů je z řad proletariátu. Vůdcům dostalo se dobře placených sinekur, zatímco masa legionářská trpí nezaměstnanos tí, nízkými mzdami a platy, drahotou a je v rámci ostatního proletariátu stejně vykořisťována. Naše strana

bojovala v každém případě bez demagogie za oprávněné požadavky státních zaměstnanců a bojem proti snižová ní existenční úrovně proletariátu, nezaměstnanosti, da ňovému systému usilovala i o zlepšení existence prole tářských mas legionářů. Budeme se snažit o to , aby i státní zaměstnanci a legionáři poznali, že svým so ciálním postavením náležejí do řad revolučního prole tariátu, a nepřestaneme je vyzývat, aby jejich řady opouštěly buržoazní frontu.

Jestliže jsme charakterizovali dnešní období jako období konsolidačních pokusů buržoazie a zvolnění vývoje světové proletářské revoluce , je třeba , aby tak

tika i úkoly strany odpovídaly této situaci. Nutno zdů raznit, že toto období je pro revoluční stranu zvláště těžké a nebezpečné. Proto otázka taktiky a vedení je eminentně důležitá. V mezinárodním měřítku se setká

váme se dvěma chybami , které vyplývají z nesprávného hodnocení hospodářských i politických poměrů. Jednou jsou to ultralevé úchylky, jež usilují o revoluční taktiku poměrům neodpovídající, jejíž provádění mělo by za ná sledek jen odtržení se od proletářských mas a ztrosko tání poslání, jež komunistická strana i III. internacioná la mají. Ultralevé tendence nevyhranily se v Českoslo vensku tak, aby byly nebezpečné. Mnohem nebezpeč nější i v měřítku internacionály, a zejména pro česko

slovenskou sekci , jsou úchylky pravé a likvidátorské. Základ těchto směrů vězí v nesprávném posuzování hospodářských poměrů, zejména v přeceňování stabili

začních pokusů kapitalistických. Jsou tím nebezpečněj ší, že nacházejí při zvolněném tempu světové revoluce mnoho živné půdy. Má-li být strana schopna vykonat osvobozenecké poslání proletariátu, má-li být prů bojným nástrojem proletářské třídy, nemůže slevovat 102

ze svého revolučního a třídního charakteru. V zájmu

všeho proletariátu je nám bojovat proti pravým likvi dátorským úchylkám s leninovskou zásadností a hou ževnatostí, neboť jinak octla by se strana na schodišti, po kterém došli bychom tam, kde skončila sociální de mokracie . Máme-li potírat sociální demokracii jako spojence buržoazie, musíme především potírat sociálně demokratické tendence ve vlastních řadách .

Za krize československé sekce jsme poznali, jak vel kým nebezpečím ve straně jsou oportunistické a likvi

dátorské tendence. Nebýt pevnosti uvědomění proletář ských mas, mohla být strana rozdrcena. Krize byla li kvidována, ale nebezpečí oportunismu odstraněno není. Voláme dělnictvo na stráž a do boje proti oportunismu, ať se již ukáže v politické straně, nebo v odborech, nebo v jiných složkách strany. Naším stálým heslem bud :

bolševizací proti stabilizaci kapitalismu, bolševizací proti oportunismu. Nepodařilo-li se u nás dosud proletariátu uchopit se

moci, nepodařilo- li se mu dodnes provést vítěznou re voluci, je naším úkolem v tomto období revoluci organi zovat, připravovat ji a provést mobilizaci proletářských

sil. Třeba zdůraznit, že revoluce vyžaduje neúnavné, houževnaté, plánovité, organizované práce. Vnitro stranicky to znamená bolševizaci strany ve smyslu ide

ologickém , prolínání strany komunistickým duchem, upevňování revolučního a třídního charakteru strany. Po stránce organizační urychlené přebudování strany do závodů, naplnění závodních buněk komunistickým du chem, organizační upevnění a zdisciplinování strany ve smyslu demokratického centralismu. Nelze popřít, že strana učinila od minulého sjezdu v tomto směru určitý

pokrok. Ale teprve po zasedání rozšířené exekutivy in ternacionály mohlo vedení strany přikročit k bolševizaci pevnější rukou. Ačkoliv sabotáž a přímý odpor opor tunistických a likvidátorských živlů činily veliké pře kážky při provádění usnesení minulého sjezdu, přece

jen nepovedlo se bolševizaci strany zabránit. Komu 103

nistická strana Československa je na dobré cestě být i dobrou masovou stranou bolševickou. Bolševizace strany neunikla pozornosti kapitalistů a jejich vlády . Když pokusy s rozštěpením strany se nepo dařily, sáhla buržoazní vláda k zostřené perzekuci hlav

ně důvěrníků a funkcionářů strany, aby bolševizační proces znemožnila odstraněním vůdců a zastrašením dělnictva . Tento sjezd má i československé buržoazii

ukázat, že její úsilí je marno a že perzekucí bolševizační

proces československé sekce nejen nepřekazí, ale způ sobí pravý opak , tj . jeho urychlení. Na skupině Brodeckého a jiných se ukazuje, že skupi

ny bezvýrazné linie politické nemohou trvale existovat. Zatímco Brodecký se svou skupinou uhnul doprava,

k sociální demokracii, skupina , která se odloučila od strany československých socialistů, nezávislí socialisté, skupina Vrbenského, šla doleva . Tato skupina má dobré proletářské živly, na severu horníky, na severovýchodě textilníky. Vyjednávání mezi skupinou nezávislých soci alistů exekutivou internacionály a vedením naší sekce je skončeno. Zítřejší sjezd nezávislých zlikviduje stranu

a její organizace sloučí se s organizacemi našimi. I exekutiva internacionály oceňuje význam tohoto činu.

Zatímco nás opustili bubníkovci , několik jednotlivců v době krize strany , v době těžké perzekuce našeho hnutí, měla tato skupina odvahu veřejně se k nám při hlásit. Tento čin není bez politického významu. Neza

stíráme si určité obtíže počáteční, ale doufáme, že bu dou brzy překonány .

Je třeba intenzívnější práce mezi ženami, zejména vý dělečně pracujícími, a mládeží. Naše mládež, zejména v Praze, počíná si velice pěkně a uvědomuje si své vůdčí poslání. Nechápání tohoto úkolu je nebolševické. Máme-li ze všech sekcí Kominterny nejvíce organizo vaných žen, máme mezi nimi málo bolševického ducha. Bude třeba, aby ženské oddíly přibráním ženské mlá deže staly se hybnějšími. Strana musí bojovat o vůdčí

úlohu ve všem proletariátu. Dobude jí odhodlaným bojem za denní požadavky pracující třídy. Při každém 104

dělnickém a malorolnickém požadavku musí být strana v popředí boje. Strana bude tam, kde jsou masy, a to vpředu, ve vůdčí úloze . Bojem za požadavky pracující třídy, zvýšenou schopností akce dobude strana nejen sympatií, ale i důvěry, a bude s to indiferentní i re formistické proletářské masy strhnout s sebou k práci.

To jsou cesty k jednotné frontě revoluční. Důležitým předpokladem je ovšem systematická práce pro jednotu odborů. S bolševizací politické strany musí nutně po stupovat bolševizace Rudých odborů a okrajových slo žek. Odborové hnutí, konzumní, tělovýchovné, vše musí směřovat k podpoře a posílení revolučního postupu pro letariátu. Zjevy ve skupině dřevodělníků, dělníků do pravních a stavebních dokazují nám, že právě v odbo rech je bolševizace třeba jako soli. Někteří odboroví pracovníci zapomínají někdy, že úloha politické strany je vedoucí v komunistickém proletariátu, ať již je to

proletariát v kterékoliv složce strany. Není mým úko lem podrobně promlouvat o otázce odborové, poněvadž je zvláštním bodem na tomto sjezdu.

Je-li naším úkolem v této periodě připravovat revo luční nápor proti buržoazii tak, aby byl vítězný, je tře

ba, aby fronta proletariátu byla co největší. A je tudíž také třeba ohlížet se po spojencích. Dnes je značná část

pracujícího obyvatelstva ve frontě buržoazní, tu nutno získat pro frontu revolučního proletariátu, když nikoliv

jako příslušníky strany, aspoň jako spojence. Důležitý spojenec, jehož nutno získat, jsou rolnici.

Drobní rolnící jsou dnes většinou v táboře kapitalistic kém. Ty musíme získávat otevřeným bojem za jejich denní požadavky ( proti přetížení daňovému, úvěr, dra

hota průmyslových výrobků, nabývání půdy atd. ) . Neplnili bychom odkazu Leninova, kdybychom pod ceňovali význam rolníků pro proletářskou revoluci. Na této cestě učinili jsme první kroky. Naše rolnictvo

i veškeren drobný lid venkovský překonává již iluzi o státní samostatnosti, vystřízlivěl i z iluzí o pozemkové

reformě. Přetížen daněmi, vykořisťován spekulanty vše ho druhu , zneužíván politickými agrárními zemany, je 105

bezradný. Proletáři průmysloví podávají drobnému lidu venkovskému ruku k společnému postupu proti kapi talistickým vykořisťovatelům a politickým šejdířům ke zřízení vlády dělníků a rolníků. Jsou tu v našich městech a městečkách celé spousty

zproletarizovaných drobných řemeslníků, trhovců, stát ních i jiných zaměstnanců. Většina z nich posiluje svou přítomností v měšťáckých stranách frontu kapitalistic kou přímo proti vlastnímu zájmu. I tyto vrstvy třeba za dalších bojů politických a hospodářských vyřadit z fron ty kapitalistické a, nebude-li možno získat jich přímo jako spojence bojujících, aspoň je tak neutralizovat, aby přímo neposilovaly kapitalistické fronty k vlastní

škodě. Strana získá tyto vrstvy tím, když se postaví do boje za oprávněné jejich požadavky. To strana skutečně ve všech případech činila a těší se u nich čím dále větším sympatiím a důvěře. Volby jsou toho důkazem. Chce-li mít strana vedoucí místo ve všech hospodár ských bojích za denní požadavky dělnictva, rolníků,

státních i jiných zaměstnanců a zproletarizovaných živ nostníků, trhovců, neděje se to z důvodů demagogických ( aby získala volební hlasy nebo platící členy strany ) , nýbrž hlavním důvodem je snaha vytvořit velikou fron

tu všeho pracujícího a vykořisťovaného lidu k boji proti kapitalistickému řádu a kapitalistické třídě. Boj komunistické strany za denní požadavky různých vrstev třídy proletářské má docela jiný ráz než boj

socialistů reformních ( sociální demokracie ). Nám není tento boj vším , není nám cílem – neboť jsme pevně pře svědčeni, že v rámci kapitalistického řádu nemůže být pracující třída nikdy ukojena, nýbrž jen vykořisťována

– nám tento boj je prostředkem vytvoření protikapita listické fronty pod vedením komunistické strany. Ko

munistická strana bude vždy v popředí všech hospodář ských zápasů vykořisťované třídy pracujících až do ko nečného vítězství.

Komunistická strana vidí spojence v revolučním boji i v utlačovaných menšinách národních. Národnostní různost obyvatelstva československého státu poskytuje 106

straně možnost, aby tímto směrem pracovala. Skutečně také strana byla vždy v boji za práva národnostních menšin , konala akce proti národnostnímu útisku, proti koloniálnímu režimu české buržoazie na Slovensku a

v Podkarpatské Rusi. Činnost strany na poli otázek ná rodnostních bude zajisté zvyšována. Směrnicí jsou nám usnesení II . sjezdu strany. I v předložené rezoluci poli tické je tato otázka obšírněji projednána. Pro nedosta tek času nemohu o ní mluvit důkladněji..

Dnešní období není obdobím klidu. Obě nepřátelské

fronty, proletariát a buržoazie, jsou v neustálé akční činnosti. Jestliže na jednom úseku dochází ke zdánlivé mu klidu, v jiných úsecích je bojováno. Hospodářské bo

je nabývají v důsledku většího útlaku pracující třídy nebývalých rozměrů. Mezi stamilióny koloniálních či polokoloniálních národů počíná ohromné osvobozovací hnutí, jež má nejen charakter nacionální, ale i sociální. Podle všech známek dostává se celá proletářská fronta

z defenzívy do ofenzívy. Jsme na počátku nového nástu pu proletářských mas. Tím spíše bude nutno mobilizo vat všechny síly strany. Když buržoazie dosáhla moci a když teď je ohrožo vána revolučními silami, počíná s odbouráváním demo

kracie a používá metod fašistických. Demokracie v Čes koslovensku stává se den ode dne iluzornější. Revoluč ní proletariát nesmí měšťáckou demokracii ani přece ňovat, ani podceňovat. Rozhodně je nutno , aby strana

využila i měšťácké demokracie plně a vědomě. Česká buržoazie, jejíž politická moc je vyjádřena vládnoucí koalicí, má již na půdě demokracie obtížnou situaci. Většina obyvatelstva tohoto státu je u ní v opozici. Je to

nejen masová strana komunistická, ale i strany menši nových národností. Koalice prohlašuje volby za otázku státní, tj . koalice počítá se státní krizí po volbách.

Situace, v níž půjdeme do těchto voleb, je výjimečně vážná. Víme, že všichni půjdou proti nám, my půjdeme proti všem. Blížící se volby mají důležitý význam. Strana půjde k volbám beze strachu. Otázka dobytí mandátů je pro nás druhořadá. V prvé řadě využijeme voleb k osvět 107

lení nemravné, protilidové politiky vládní koalice ; po užijeme těchto voleb k rozplašení posledních zbytků

iluzí mezi lidem o měšťácké demokracii, k proklamová ní jednotné fronty všeho pracujícího lidu v průmyslu i zemědělství .

Soudruzi a soudružky! Chutě k práci! Vpřed za vítěz ství bolševismu ve všech směrech a na všech polích! Této práci volám čest! ( Bouřlivý potlesk. ) Předseda soudruh Gottwald sděluje, že referát sou

druha Hakena bude přeložen do němčiny v sousedním sále. Slovo k druhému bodu : Krize ve straně, má soudruh Šmeral .

Neurath: Upozorňuji, že soudruh Šmeral nemůže již mluvit, poněvadž je 3/4 6 a v 6 hodin musí být sál

vyklizen. Šmeral bude referovat zítra ráno jako první referent v 8 hodin .

Sdělení předsednictva

Předsednictvo sděluje, že v 7 hodin je „ U vysloužilce" na Smíchově porada Rudé pomoci. Je třeba, aby kraje tam vyslaly své zástupce. V kuřáckém salóně je vý

stavka propagačního materiálu, závodních časopisů, dělnické korespondence atd. Delegáti se žádají, aby výstavku navštívili.

Jednání zítra ráno musí začít přesně. Následkem od ložení Šmeralova referátu na zítřek musí být debata zhuštěna, neboť zítra musí být sál vyklizen o 2. hodině. Předseda prohlašuje jednání prvního dne za skončené o 3/4 6 večer.

DRUHÝ DEN Neděle 27. září 1925

1

f

H

1

Soudruh Neurath zahajuje jednání o půl 9. hodině ran ní. Vítá za bouřlivého souhlasu sjezdu delegáty zahra ničních stran, a to soudruha Piecka, zástupce Komu nistické strany Německa a exekutivy Mezinárodní rudé pomoci , a soudruha Cachina, zástupce komunistické strany Franciel.

Došel telegrafický pozdrav od komunistické strany Anglie? který zní:

„Revoluční dělníci , kteří jsou organizováni v menši novém hnutí, posílají vašemu sjezdu bratrské pozdravy.

Naše úspěchy jsou důkazem , čeho se dá intenzívní pra cí dosíci uvnitř odborových organizací. Výkonný výbor menšinového hnutí Anglie "

Projev zástupce Komunistické strany Německa Uvítán bouřlivým potleskem , ujímá se slova soudruh Pieck, zástupce KSN : Soudruzi a soudružky !

Přináším vám především zprávu výkonného výboru Mezinárodní rudé pomoci a pozdrav ústředního výboru

KSN, jakož i všeho jejího členstva. Výkonný výbor Me zinárodní rudé pomoci poslal mě sem s příkazem, abych vás požádal a poprosil, abyste v území své čin

nosti učinili Rudou pomoc skutečnou hromadnou maso 1 Správně Francouzská komunistická strana ( FKS ) . 2 Správně Komunistická strana Velké Británie. 3 Projev je otištěn v doslovném znění rovněž v „ Rudém právu “, 30. září 1925 ( č. 227 ) , a ve zkráceném znění ve „ Vorwärts“ , 30. září 1925 ( č . 225 ) . 111

vou akcí. Bílý teror, který všude, ve všech kapitalistic kých zemích zuří, začíná u vás více než dosud pronásle dovat revoluční dělníky a ukládat jim vysoké tresty žaláře. V té míře, jak se třídní rozpory přiostřují, na

stává dvojí možnost: bud, že proletariát vezme moc do ruky, nebo, kde proletariát podlehne v boji, se bude buržoazie nejbrutálnějšími prostředky mstít na dělnické třídě. Včera to bylo dostatečně prokázáno . Nemusím

se o tom šířit. Ale chce-li se revoluční proletariát ubrá nit tomuto bílému teroru, pak nestačí jen komunis tická strana, nýbrž je tu třeba i širokých dělnických

mas, aby pomohly zadržet popravčím ruku. Je třeba, aby byla vybudována MRP . Ale jde také o to, podporo vat oběti, které bílý teror zachvacuje. Ani jeden, ani druhý krok nebyl dosud od proletářů v kapitalistických zemích učiněn. Podporu obětí bílého teroru téměř vý

hradně převzali ruští dělníci a sedláci tím, že ač jsou chudí, dali z toho mála peníze i prostředky na záchranu obětí bílého teroru v kapitalistických zemích. Mohli nás podporovat, ale nemohou za nás v kapitalistických ze mích vést boj proti bílému teroru, a proto je nutno, abychom ve všech kapitalistických zemích tuto revoluč ní solidaritu splnili a vytvořili organizaci, která k tomu je nutna. Máme všechny příčiny být vděčni ruským děl níkům a rolníkům za podpory, které nám poskytli, ale nemůžeme zůstat jen při slovech, nýbrž slova musí být

proměněna v čin, musíme sami přiložit ruku k dílu , abychom vytvořili mohutné organizace. Výkonný výbor Rudé pomoci žádá také od vás, abyste více než dosud to

muto úkolu vybudování organizací RP se věnovali, neboť v Československu jsou dosud jen slabé počátky. Včera večer zasedala konference, které se zúčastnily všechny

kraje, a v této konferenci projevila se vážná vůle splnit ihned zameškanou povinnost. Má-li se tak stát, žádá vy

budování RP nejvydatnější podpory KSČ. Nestane-li se tak, nestačí vážná vůle jednotlivých soudruhů na této konferenci, nýbrž je skutečně třeba, aby naše organiza ce vzaly do rukou věc RP . A proto vás žádám jménem výkonného výboru MRP, abyste předloženou rezoluci 112

nejenom jednomyslně přijali, ale ihned ve všech kra jích a místech pověřili dva až tři soudruhy, aby ihned

uvedli organizaci RP v život. Jde především o to, přibrat k této práci soudružky, takové soudružky, které mají vliv na široké vrstvy dělnictva. Ženy, které se k nám dosud nehlásí, je třeba zainteresovat pro Rudou pomoc, a to rovněž také v závodech. Jako strana má být vy

budována na závodních buňkách, mají také všichni čle nové RP v závodě spojit se v buňku a vynasnažit se rozšířit okruh dělnictva ochotného k RP. To je neoby

čejně důležito. Je samozřejmé, že každý člen komunis tické strany má být členem RP, že má být proniknut myšlenkou revoluční solidarity mezinárodního dělnic tva, a stane-li se tak, pak se ihned stane členem RP. Soudruzi, vybudujte základy, a pak také u vás v Česko slovensku vytvoříte organizaci, která přes rámec ko munistické strany pro revoluční hnutí bude mít nej větší význam . A nyní několik slov o Německu. Hospodářská situace

v Německu je neobyčejně špatná. Účinky války a míro vých smluv doléhají výhradně na bedra proletariátu a přes zdánlivou stabilitu je kapitalismus v Německu

v těžké krizi. Vzrůstající nezaměstnanost, hlad, vysoké daně, vysoká cla, to jsou příčiny, které zaviňují bídu velikých dělnických mas. Válečné nemoci, jako tyfus, tuberkulóza a plicní choroby, sahají na kořeny zdraví dělnictva a svědčí o tom, jak dělnictvo trpí. Je nutný

hospodářský boj proti tomuto vysávání dělné třídy kapitalismem, ale odborová byrokracie překáží tomuto

boji, protože ví, že z těchto bojů hospodářských může snadno vzniknout veliké politické účtování proletariátu s buržoazií. Podnikatelé se brání a odmítají zvýšení

mezd, snaží se prodlužovat dobu pracovní a zhoršovat životní úroveň dělnictva. A právě tak jako na poli

hospodářském i v politickém oboru je veliké nebezpečí pro dělnou třídu Německa. Buržoazie se stále více spřá teluje se západní orientací, uzavřením garančního pak tu chce dosíci sbratření kapitalistických států, aby

mohl být podniknut útok proti Svazu sovětských re 8 Protokol III . sjezdu

113

publik. Buržoazie je podporována sociální demokracií, jejíž vůdčí Kautsky provádí systematickou štvanici proti Rusku. A právě tak jako v roce 1914 nesnaží

se zamezit , aby nebylo dělnictvo potravou děl. Proto vidíme v dělnictvu dvojí vývoj a v Německu dvojí orien

taci. Buržoazie má orientaci západní, dělnictvo kloni se k orientaci východní, k připojení se k sovětskému Rusku. Zejména dělnické delegace, které jsme poslali do Ruska v poslední době a které byly složeny z polo viny sociálně demokratických dělníků, chtějí se dát

touto cestou. Vrátily se a usvědčují z nepravdy všechny ty lži , které sociální demokracie o sovětském Rusku šíří. Došlo to dokonce tak daleko, že sociálně demo

kratická strana tyto sociálně demokratické dělníky ze strany vylučuje, protože se opovážili jet společně s ko munisty do Ruska, aby se na vlastní oči přesvědčili

o hospodářské a politické situaci v těchto zemích. Dělnictvo má oporu jen v KSN a v jejím vedení. Proto se také politická reakce obrací s veškerou silou

proti KSN. Zatýkáním a strašnou třídní justicí snaží se dělníky od KSN odvrátit a zastrašit. Říšský ministr vnitra, člen lidové strany Jares, vyzval oběžníkem soudy, aby vynášely vysoké tresty káznic, aby to půso

bilo odstrašujícím způsobem . Jako u vás v Českoslo vensku, také v Německu bude v nejbližší době veliký proces proti bývalým členům ústředního výboru KSN , jehož účelem je, aby vůdcové na dlouhou dobu byli

zavřeni do žaláře a aby tím současně byla vzata mož nost a zákonná způsobilost vykonávat mandát v parla mentě. Také výkonem trestu v žalářích snaží se bur žoazie pomstít se odsouzeným bojovníkům. Max Hölz byl v poslední době opětovně v žaláři nejničemnějším způsobem týrán, takže zahájil stávku hladem. Tak stojí veliké úkoly před KSN. Jedná se o to, získat masy k boji a odvrátit je od sociálně demokra

tické strany a odborářských vůdců. Musí být vytvořena

jednotná fronta v odborových organizacích a v závo dech. Tyto úkoly plnila KSN dosud jen nedostatečně. Opět a opět vedeny byly těžké vnitřní boje o pravou 114

cestu a pravé prostředky k dosažení tohoto cíle. Nechci

ukazovat na vývoj v jednotlivostech . V říjnu 1923 uká zaly se chyby zvlášť nápadně, takže bylo nutno dosa vadní vedení strany nahradit novým. Toto vedení, cha rakterizované jmény Ruth Fischerová - Maslov, však selhalo. Opět a opět žádala Kominterna a kladla poža

davky, které měly sloužit k získání mas. Ale tyto poža davky nebyly vedením strany splněny. V širokém člen stvu nebyla vedena žádná diskuse o nejdůležitějších

úkolech a také pokyny centrály neobsahovaly vhodných návrhů. K tomu přistoupilo, že toto vedení nedbalo nejdůležitějších událostí v politice a musilo tak selhat. Tak nebyl X. sjezd německé strany náležitě politicky připraven a jeho usnesení mají následkem toho tytéž nedostatky dosavadního vedení. Z toho důvodu viděla

se Kominterna nucena bezprostředně po sjezdu strany obrátit se na veškeré členstvo otevřeným dopisem a žádat přestavbu ve vedení strany. Kritika otevřeného

listu vztahuje se na chyby, které byly učiněny skupinou vůdců Fischerovou Maslovem, a na protibolševické tendence, které se objevují v KSN. Od ultralevých byl tento otevřený list odmítnut, poněvadž vidí v něm pokus odstranit levé vedení ve straně. Jednotliví soudruzi jdou dokonce tak daleko, že tento úmysl odvozují z potřeby postavit kritiku Kominterny do služeb ruské zahraniční

politiky, která prý žádá obrat doprava. Tento názor ultralevých je přirozeně naprosto nesprávný a v nej

horším smyslu protibolševický. Soudruh Maslov zastá val chybný názor o nutnosti postavit západní komu nismus proti komunismu východnímu. Také tento názor byl mylný. Otevřený list neobrací se nikterak proti

levici ve straně, neboť Kominterna je jedinou levicí. Dlužno konstatovat, že se téměř všechny okresy strany bezvýhradně prohlásily za srozuměny s otevřeným lis tem. Jen v Berlíně je ještě odpor, který má zčásti příčinu v nepřístojné sentimentalitě a v náklonnosti berlínského

členstva k Ruth Fischerové a Maslovu,

kteří dříve byli v berlínské organizaci vedoucími. V ce

lém členstvu je však patrna silná vůle po provedení 115

požadavků otevřeného listu . Při nastávajících volbách v Berlíně a v Prusku se ukáže, že důvěra širokých mas dělnictva ke KSN opět vzrůstá. Mohu vám dát

slib, že ke splnění vytčených úkolů stane se vše a že také KSN bude aktivní leninistickou sekcí KI . Připravu

jeme boj o moc proletariátu. Soudruzi, to je naše spo lečná práce. Stojíme před společnými úkoly. Splníme je společně. V tomto smyslu zdravím vás s provoláním : „ Ať žije KSČ!“, „ Ať žije Komunistická internacionála !“ ( Bouřlivý potlesk. )

Projev zástupce

komunistické strany Francie ' Soudruh Marcel Cachin, zástupce komunistické stra ny Francie, byl sjezdem bouřlivě přivítán. Ve svém pro jevu řekl v podstatě toto : Soudruzi, přináším pozdrav od KSF. Moji soudruzi mne pověřili, abych vám vyřídil zvláštní radost vidět

vaši stranu, jak překonala vítězně vnitřní krizi. Před několika měsíci jsem byl s československou delegací v Moskvě a tam jsem viděl, jak obrovské a hluboké rozdílové propasti byly mezi oběma směry ve straně. Zdálo se mi, že tyto hluboké rozdíly bude možno jen velmi těžko překonat. Ale moudrost vašich delegátů a láska

ke Komunistické internacionále překonaly

všechny obtíže. Měl jsem velkou radost, když jsem od jížděl z Moskvy a viděl , že komunistická strana utvo řením bloku Šmeral-Haken -Neurath jede domů, aby

budovala v pracovním souručenství a jednotě stranu . Vidím dnes, že práce této centrály se daří výborně 1 Projev je otištěn v doslovném znění rovněž v „ Rudém právu “, 30. září 1925 ( č. 227 ) , a ve zkráceném znění ve Vorwärts“, 30. zá ří 1925 ( Č. 225 ) .

116

a situace v celé straně že je nejlepší. Tato situace nás naplňuje největším zadostiučiněním . Připojuji, že překonáním této poslední krize ve straně Komunistická strana Československa se stala

bližší

komunistické

straně Francie , a to tím, že francouzská strana stejně jako vaše překonala hlubokou krizi a jedině zákrokem internacionály ji překonala. Je nutno, abychom si vzali příklad z ruské komunistické strany. Její vedoucí sou druzi vytvořili ve vyhnanství a v žalářích podklad pro mocnou a silnou komunistickou stranu, která překoná váním každodenních strastí a potíží, vzorným a želez ným plněním disciplíny vytvořila záruky pro překonání všech vnitřních krizí v budoucnosti. Sociální demokraté

nemohou mít mnoho radosti z našich vnitřních krizí, poněvadž je příliš zřejmo, že tyto vnitřní krize komu nistické strany jsou jen proto, že komunistická strana žije a nehnije jako strana jejich. Francouzská strana komunistická je v tomto okamži

ku ve velikém boji proti francouzskému imperialismu, který vede lupičskou válku v Maroku, Sýrii a Orientě. Marocká válka není žádným malým konfliktem , je to válka skutečně veliká ; francouzská vláda vyslala na 180 000 vojáků do Maroka. Válka trvá již tři měsíce,

nemá konce, neskončí ani této zimy a mluví se, že bude trvat na jaře a v létě. Je to válka drahá, dlouhá a krvavá, vedená jménem demokracie a pacifismu. Ko munistická strana Francie bojuje proti této politice

všemi prostředky co nejrozhodněji. Bojuje v parlamentě i velkými akcemi pomocí odborů. KSF dala popud

k utvoření akčního výboru, v němž jsou soustředěni nejen komunisté, odboráři, nejen rolníci, nýbrž i refor

mističtí příslušníci jiných stran, členové Svazu starých bojovníků, kteří zůstali věrni antimilitarismu. Tento akční výbor svolal ve všech částech Francie šest vel kých sjezdů dělníků a rolníků. Tyto kongresy vnášejí do francouzských vesnic myšlenku rozhodného boje proti válce a sbratření vojáků na frontách . V tomto

okamžiku vyvolává komunistická strana svými akcemi velký neklid ve vládě , která za to vrhá komunisty 117

do žaláře. Komunistická strana Francie je pro své pro nikavé protiválečné akce, vedené ve smyslu pokynů

Leninových a KI , francouzskou vládou ostře perzekvo vána. Několik set soudruhů je v kriminále. Celý vý

konný výbor akčního komitétu přijde co nejdříve před soud . Tresty jsou neobyčejně přísné, tak za malý, nepa trný letáček velikosti dlaně jsou francouzští soudruzi odsuzováni k 6 měsícům žaláře. Prohlašuji však, že se nelekáme ani této zostřené perzekuce vedené francouz skou vládou. KSF je duší tohoto akčního celostátního

výboru a bude pokračovat všemi nejostřejšími prostřed ky proti lupičským válkám francouzské vlády, byť i celá strana měla být co nejostřeji perzekvována. Vybudovali jsme s našimi odborovými organizacemi akční jednotu a naše protiválečné akce vykonávají nejvyšší tlak na

francouzský imperialismus. Je samozřejmé, že tento boj vede KSF sama. Sociální demokracie, která mluví ve

svých manifestech o protiválečném stanovisku, podpo ruje veškeré imperialistické války francouzské vlády. Byl to Léon Blum, vůdce francouzské sociální demo kracie, který jménem celé strany projevil důvěru fran couzskému ministerskému předsedovi Painlevéovi a svolil k vedení války tak dlouho, jak bude francouzská vláda chtít. Sociální demokraté jsou ve Francii právě tak bezcharakterní, právě tak zrádní a špatní jako u vás v Československu. Neuspořádali žádné akce proti válce,

nesvolali ani jediného táboru a ve svém tisku píší články vládě příznivé. Jsem přesvědčen , že tato dvojí úloha dvou stran , úloha vedení sociální demokracie

francouzské na straně jedné po boku buržoazie a na

druhé straně akce strany komunistické, přivede děl nické a rolnické masy k přesvědčení, kterým bude sociální demokracie francouzská smrtelně zraněna. Můžete sledovat denně činnost naší strany proti ma

rockému dobrodružství. My, francouzští komunisté, cí tíme důležitost své akce a chápeme, že od jejího vý sledku závisí osudy západoevropského proletariátu. Vzpoury v Sýrii a v jiných francouzských orientálních koloniích dlužno klasifikovat jako všeobecnou vzpouru 118

mohamedánského obyvatelstva ve francouzských kolo niích. Čína, Asie a Afrika jsou v pohybu. Abd - el-Krim , který proti kapitalismu francouzských majitelů hutí

vede zoufalou válku, je symbolem vzpoury 300 miliónů obyvatel Asie a Afriky proti panství kapitalismu. Osvo bození těchto orientálních národů je i osvobozením

evropského proletariátu. Ke konci své řeči chci vzpomenout výroku vůdce

II. internacionály Hendersona, jejž učinil na sjezdu II. internacionály v Marseille. Henderson prohlásil: „ Myslím , že kapitalismus je dnes silnější než kdykoliv jindy.“ Musí již být docela pěkná spřízněnost mezi lid mi II . internacionály a mezi kapitalismem, jestliže ani Henderson, vůdce anglického dělnictva, nevidí, jak prá

vě anglický kapitalismus je přímo těžce podkopán ve vlastní zemi a jak tam vzrůstá revoluční hnutí dělnické. To mimo jiné dokazuje i kongres Trade Union v Scar boroughu. Odborové hnutí anglického dělnictva začíná

být levé a jde tak daleko, že žádá, aby dominia a kolo nie Anglie měly právo naprostého sebeurčení až do práva úplného odtržení od mateřské země. Každý ko munista naopak v úplném souhlase s Komunistickou internacionálou vidí, že kapitalismus v měřítku mezi

národním není na vzestupu , nýbrž na poklesu , a že

seskupují se dvě velké fronty : Jedna kapitalistická, druhá mezinárodního proletariátu. Sami kapitalisté usilují o vybudování mezinárodní jednotné fronty, jsou si vědomi poklesu a rapidního rozpadávání kapita lismu.

Mám dlouholeté zkušenosti v politickém životě. A čím dále , tím více cítím, že je to pouze linie Komunis tické internacionály, která je jediná s to, aby vyvedla mezinárodní proletariát a veškeré lidstvo ze slepé ulič ky, do níž ji uvedl kapitalismus. Snad se nám někdy zdá, že cesta, kterou nám nařizuje jít Komunistická

internacionála, je těžká, neproveditelná, způsob, kte rým to vyžaduje, snad se nám zdá tvrdým, ale je to

nejlepší cesta , která osvobodí proletariát. Zůstaňte věr ni srdcem i duchem Komunistické internacionále ! Ne 119

jsme ve straně proto , abychom tam byli den, dny, mě síce, léta , nýbrž proto , abychom tam byli pro uskuteč nění sociální revoluce . Bolševizujte stranu ! Budte více a více oddáni veliké myšlence komunismu, kterou jste

jednou přijali a která stále více a více nabývá vlivu na mezinárodní dělnickou třídu ! Máme-li krize, opaku ji , máme je jen proto , že máme v sobě život. So

ciálně demokratické strany krizí nemají, jelikož úplně propadly hnití způsobenému měšťáckými bacily. Komu nismus potřebuje celých lidí, kteří vytrvají až do konce! ( Bouřlivý souhlas a potlesk. ) Předsedající soudruh Gottwald oznamuje, že během

dopoledního jednání budou proneseny ještě dva po zdravné projevy. Čas těchto projevů určí předsednic tvo. Dále sděluje, že průběhem jednání bude projednán obsah telegramu Komunistické straně Německa, kte

rým se odpovídá na její poselství našemu sjezdu .

Proti připravované popravě soudruha Rákosiho Soudruh Smerall

Soudruzi a soudružky ! Dříve než přejdu k vlastnímu

referátu, jsem povinen jménem předsednictva a jmé nem celého sjezdu promluvit o zločinu, který je připra vován a kterému jen velkými a rychlými protestními akcemi mezinárodního proletariátu může být zabrá něno. Včera při projevu o bílém teroru uváděl jsem

také zatčení soudruha Rákosiho v Budapešti. Poslední zprávy z Budapešti docházející znějí krajně znepoko jivě. Podle nich Horthyho ničemná, násilnická vláda předává soudruha Rákosiho výjimečnému soudu a 1 Projev je otištěn ve „ Večerníku Rudého práva “, 30. září 1925, a ve „ Vorwärts “, 30. září 1925 ( č. 225 ) .

120

chystá se postupovat tak, aby dříve, než by se mohla rozvinout protestní akce mezinárodní, aby ještě během týdne byl zločin dovršen , soudruh Rákosi popraven .

(Bouřlivé projevy vzrušení. Volání: „ Hanba !" ) Soudru zi, kdyby se to mělo stát, byl by tím spáchán zločin

tak hrozný, že jsme povinni okamžitě protestovat, va rovat, k protestům proti krvavé horthyovské brutali tě volat v prvé řadě komunistické dělnictvo, ale sou časně také všechny ostatní dělníky a všechno čestné veřejné mínění. Soudruzi, po prvých dnech lhaní, in

spirovaného budapešťskou policií, dnes i měšťácký tisk přináší zprávy, z kterých je vidět, že soudruh Rákosi je nejvýš ideový člověk – označuje ho za „ fanatika ideje “ - a že v rukou pešťských katanů počíná si jako hrdina. Máme zprávy, že horthyovskými policisty je už

nyní nelidsky mučen a týrán . Během sedmi dnů má prý být výjimečným soudem odsouzen k smrti, poně

vadž prý přišel do Uher na rozkaz III. internacionály proto, aby aranžoval atentáty a do půl roku provedl komunistický převrat , zřídil republiku rad. Nebudu mluvit o tomto konkrétním tvrzení buda

pešťské policie a horthyovských listů, že v Moskvě byla sepsána listina k smrti odsouzených " , na základě kte

ré prý všichni „ křesťanští“ politikové „madarského národa“ postupnými atentáty měli být odstraněni ze života . Nesmyslnost tvrzení o této „ listině“ je tak vy ložená, že se vyvrací sama sebou. Vedle toho horthyov ští držitelé moci v Uhrách připravovanou vraždu sou

druha Rákosiho před veřejným míněním světa chtějí odůvodnit tvrzením, že přibyl do Uher, aby do půl roku

provedl státní převrat. I toto tvrzení je zjevnou, vylo ženou nepravdou . Jedná se o život soudruha, o život člověka. Otevřeně pravím, že my jsme stranou revoluční. Ale nejsme stra nou nesmyslných bláznů. Na našem zasedání rozšířené exekutivy jsme přímo prohlásili , že nynější situaci ne považujeme za bezprostředně revoluční. V Uhrách je dělnické hnutí následkem trvalého potlačování Hor thym a vrahy vůdců uherské sociální demokracie do 121

nejvyšší míry oslabeno. Za tohoto stavu každému je

jasno, že soudruh Rákosi nechtěl a nemohl provést bezprostřední převrat, mít cíl vytvoření republiky rad do „ půl roku “. Vědomě se konstruuje, aby vědomou nepravdou byl připravován vědomě spáchaný vražedný čin. Nejširší veřejnost musí být upozorněna na souvis losti, s nimiž je spojen tento nový úklad proti komu

nistickému hnutí a proti životům komunistických lidí. Sama polovládní „ Prager Presse“ ve včerejším čísle psala správně, že Horthyho vláda proto potřebuje nyní uměle, za každou cenu vyvolat veliký poplach s nebez

pečím komunistického převratu, poněvadž podobně ja ko Cankovova vláda v Bulharsku chce tím tlačit na

Dohodu, aby jí bylo povoleno zvětšit vojenskou moc

nad hranici ustanovenou mírovými smlouvami. Vedle toho ještě jiné potřeby reakčního režimu vedou Hor thyho k nynější ničemnosti. Uvnitř madarské buržoazie

už začínají se projevovat příznaky rozkladu mezi živly, které byly dosud základem Horthyho vlády. Vyvíjejí se poměry, že aspoň krajní horthyovská reakce začíná

se stávat nemožnou. Už před časem připravoval Hor thy pro parlament předlohy dalšího zostřeného výji

mečného zákona „ na ochranu státu “ a dalšího perze kučního zákona proti tisku. Ani horthyovský parlament neměl však už odvahy odhlasovat tyto předlohy. Sotva byl soudruh Rákosi zatčen, hned prvého dne šly ma

d'arským tiskem zprávy, že Horthy tyto krajně reakční předlohy podá znovu a nyní že považuje v parlamentě většinu pro ně za úplně zajištěnu. Podrobnosti o jednání soudruha Rákosiho v Uhrách

zatím nemáme. Ale známe do jisté míry poměry dělnic kého hnutí v této zemi, že můžeme určitě říci, jaké povahy jeho činnost mohla být. Byla to činnost propa gační a organizační.. V těžkých poměrech , které v Uhrách komunistickou stranu jako takovou činily ne

možnou, chtěl soudruh Rákosi spolupracovat při tom , když se tam nyní začalo tvořit aspoň opoziční legální dělnické hnutí . Ma d'arská sociální demokracie odtlačila

od sebe úplně i poslední zbytky dělnických mas, když 122

během letošního roku byl odhalen neslýchaný pakt je jích vůdců s madarskou vládou, formální písemná smlouva, uzavřená roku 1920, opatřená podpisy na jedné straně ministerského předsedy Bethlena a několika mi nistrů jeho kabinetu, na druhé straně hlavních vůdců strany sociálně demokratické. Když existence této

smlouvy byla letos prozrazena veřejnosti, když u dosa vadních příslušníků sociální demokracie nezpůsobilých dosud postavit se plně na základnu komunistických ide jí vznikl odklon od sociálně demokratických vůdců, tu pod vedením Vágiho začala se v Uhrách tvořit legální,

nekomunistická, ale neodvislá opoziční strana dělnická. Je to strana, která před měsícem poslala své zástupce do Marseille a tam žádala o přijetí do II . internacio

nály. Všechny okolnosti nasvědčují, že soudruh Rákosi v plném vědomí, jakému se vystavuje nebezpečí, vrá til se z emigrace do Uher, do své rodné země, aby tam

pomohl propagačně a organizačně formovat aspoň ty to nepatrné nové základy dělnického hnutí, aby v Uhrách vůbec bylo budováno něco, co by se mohlo

stát hrází proti šílení horthyovské bestiality. Při této činnosti byl soudruh Rákosi přistižen. Za ni má být postaven před výjimečný soud a je nebezpečí, že během týdne může už být popraven .

Soudruzi! Kapitalistická Evropa je dnes zemí takové ho barbarství, že všechno je možno ! V srpnu čtyři mla dí soudruzi skončili rukou katovou v Polsku. Naprosto žádné ceny nemá život dělníka, který se nedá koupit

buržoazií a kapitálem , v Bulharsku. Nebezpečí je v prodlení.

Burcujeme z tohoto sjezdu k protestnímu projevu a akcím dělníky. Jestli kdy byla příležitost , aby se uká zalo, že naše činnost v továrnách je vážnou věcí, musí se to projevit v tento týden. Burcujeme dělníky i neko

munistické. Voláme ke svědomí všech lidí této země, kteří úplně nepropadli měšťácké zhovadilosti. Kde jsou učenci, kde jsou spisovatelé, kde jsou liberálové ? Ne ní nikdo z nich, aby také on promluvil do Budapešti 123

své : „ Protestuji a varujil“ ? Je třeba mluvit a jednat rychle !

Dnes, zítra, neboť za pět dní může být pozdě! Ohrom ná ofenzíva možností zločinu pobouřeného veřejného mínění necht nastoupí proti horthyovským katanům,

jejichž režim není ničím jiným než krajně vystupňova ným výrazem zbabělosti a ze zbabělosti vyplývající zběsilost rozkládajícího se kapitalistického světa. Pro testujeme, varujeme, voláme dělníky k protestům a če káme, kdo v této veliké lidské záležitosti se připojí

po náš bok. ( Bouřlivý souhlas a potlesk. Neutuchající, stále znovu a znovu se opakující projevy pobouření.)

Krize strany a její rozřešení

plénem exekutivy Kominterny Soudruh Šmeral' Přecházím nyní k vlastnímu úkolu. Můj referát na

dnešním sjezdu je ve skutečnosti jen dodatečným za registrováním toho, jak byla likvikována krize, jíž na še strana byla před několika měsíci zmítána. Neboť s dobrým svědomím možno říci, že máme tuto krizi už za sebou . Způsob jejího řešení, na němž se usneslo v březnu rozšířené plénum KI, nepotřebuje být teprve

na tomto sjezdu prosazován a schvalován . Strana, až na výjimky úplně ojedinělé , jednomyslně přijala řešení exekutivy bezprostředně po tom , kdy bylo učiněno, a okamžitě přistoupila k jeho provádění. Dokladem toho je průběh a výsledek všech krajských konferencí. Dnes lze říci, že velká část práce, již nám exekutiva uložila, hlavní část boje za očištění strany od živlů přímo lik 1 Projev je otištěn v plném znění rovněž v „ Rudém právu “ ,

1. října 1925 ( č. 228 ) , a ve „ Vorwärts“, 3. října 1925 ( č. 228 ) , a 6. října 1925 ( Č. 230 ) .

124

vidátorských, do strany nepatřících , a za obhájení bol

ševické linie proti pravým tendencím uvnitř strany, by la provedena. Bubník a lidé jemu blízcí jsou mimo stranu, vedení strany snažilo se stranu vést směrem

k bolševizaci. Mohu říci, že blok, utvořený v Moskvě, se v praxi osvědčil a současně že obě skupiny, z kte

rých byl utvořen , splnily závazky, které při zasedání exekutivy na sebe vzaly. Jestli přes tento stav po refe rátech ve všech krajích a na velkém množství schůzí. buněk promluvím ještě dnes o průběhu zasedání exe

kutivy a o jejím řešení podrobněji, tedy proto, abychom ještě jednou na fóru sjezdu strany celý vývoj krize a řešení rozšířené exekutivy přehlédli, aby tímto jed náním sjezdu ještě hlouběji než dosud do mas přísluš níků dostaly se zkušenosti a poučení, která vyplývají jak z krize, tak i z usnesení, jež k jejímu řešení exeku tivou byla učiněna. Dnes přirozeně nemluvím na sjezdu

jako člen nějakého směru „ centra“, nýbrž jménem vý konného výboru strany. Přesto však omlouvám se pře

dem, jestli v mém referátě přece jen by zazvučel po někud osobní tón. Zejména doznání vlastního omylu

ohledně nedocenění pravých nebezpečí ve straně cítím potřebu vyslovit ostřeji a výrazněji, než kdyby refero val soudruh, který událostí a rozhodnutí, o něž se jed

ná, byl pouze nezúčastněným , objektivním pozorovate lem.

V celkové souvislosti a v celkovém výsledku jednot livé skutečnosti mohou se jednotlivci objevit v jiném

světle, než v jakém je člověk viděl, když jimi nechal na sebe působit v jejich oddělenosti. Pravím přímo, že mne a řadu jiných soudruhů, jako tockého, Munu, Kreibicha , zkušenosti učinily bolševicky dokonalejšími v jsme se stali ještě kritičtějšími nežli

například Zápo uplynulého roku tom smyslu, že dříve sami vůči

sobě, a na druhé straně, že zvýšena byla naše důvěra v kolektivní zkušenosti internacionály a v internacioná le zejména naše důvěra v kolektivní zkušenost starého

jádra ruské strany. Myslím, že může být jenom pro spěšné, když tu cestu poučení, kterou jsme my prošli, 125

bude před sebou konkrétně vidět a bude moci kon trolovat celá masa příslušníků strany. Proto podám re ferát o tom, jak krize a její řešení přede mnou pro cházely, jak se v jednotlivých svých fázích odrážely

v mých myšlenkách i pocitech a který je konečný, trva lý výsledek.

Ještě když jsme loni v létě odjížděli na V. sjezd do Moskvy, měl jsem pocit , že ve straně je poměrný klid a že se strana vyvíjí normálním způsobem. Najednou na sjezdu vražena byla do organismu naší strany sonda kritiky soudruha Zinověva. Proti dosavadnímu vedení strany utvořila se tam levá opozice, která dostala pod poru exekutivy. Po světovém sjezdu doma rozvinula se pak diskuse, během této se strana začíná rozestupo vat na frakce. V listopadu se konal sjezd strany. Na něm v důsledcích diskuse a vzniku frakcí stojí proti

sobě dvě skupiny, přibližně stejné, po pocitu, jejž teh dy mnozí z nás měli , levá skupina o něco menší než druhá část sjezdu. Zástupce exekutivy plnou vahou za sáhl na posilu levé opozice proti dosavadnímu vedení strany a pomocí tohoto vlivu byl zvolen nový výkonný výbor s většinou soudruhů levých. Po sjezdu ve výkon ném výboru je tato většina a menšina, jíž jsme byli

my ( Šmeral , Zápotocký , Muna ) . Mezi oběma není po měr urovnaný, je vzájemná nedůvěra , vzájemné výtky,

též v celku strany dále trvá frakční napětí. V tomto prostředí směle začíná vystupovat Bubník a členové jeho skupiny. Vnitřní napětí se stupňuje v době Bub níkova rychlého vyloučení uprostřed protidrahotního hnutí. V březnu bylo svoláno do Moskvy rozšířené plé num exekutivy , aby zjistilo povahu nemoci a určilo

způsob jejího léčení. Tak se vyvíjely věci do zasedání exekutivy. Vyslovím hned nyní určité poznámky o tom, která poučení z tohoto období dají se čerpat.

V tomto období prakticky prošli jsme zkušeností v otázce, která je zásadní povahy: do jaké míry exeku tiva může aktivně zasahovat do vývoje poměrů jednot livých sekcí. Když loni na sjezdu naší strany uplatnil se hodně aktivně vliv zástupce exekutivy při volbě vý 126

konného výboru, měl jsem opravdu, poctivě, vnitřně cítěný dojem, že to bylo jednání velmi nesprávné. Před nesl jsem to také na exekutivě. Ale táž věc jeví se

úplně v jiném světle, když se na ni podíváme v jiném prostředí, v jiné náladě, z jiného hlediska. Mně obrá til hlavu ohledně této otázky soudruh Stalin, když na mé rozhořčení odpovídal klidně, prostě, s nevinným

úsměvem na rtech: „ Nu, co myslí soudruh Šmeral, je internacionála pouhou pasívní pozorovatelkou toho, co se děje v jednotlivých stranách, anebo je samozřejmé,

že musí v určitých situacích aktivně zasahovat? “ Prá vě taková situace, jak nám byla vyložena, je přímo

typická, kdy internacionála nejen může, nýbrž přímo

musí zasáhnout. Na sjezdu strany projeví se takové rozložení sil, že jsou tam dva směry přibližně stejné, připusťme dokonce, že směr odchylující se od linie sta novené exekutivou byl i odva, tři, pět hlasů silnější. Právě v takové situaci musí exekutiva zasáhnout, aby straně, která sama při podobném rozložení sil by do statečně silné vedení vytvořit nemohla, k vytvoření je jího vedení pomohla a ovšem aby pomohla vytvořit takové vedení, které odpovídá politické linii Komin terny. Nás vyslovení těchto prostých myšlenek poučilo. Přivedlo nás opravdu zase o krůček dále na cestě bol ševizace - řeknu aspoň z osobního hlediska, že i pro

každého jednotlivce je bolševizace opravdu vážně chá paná vážným, někdy též těžkým procesem života

zas o krůček dále od zbytků starých, sociálně demokra tických tradic. A uvádím to proto poněkud rozvláčněji, s podrobnostmi, že sledovat náš myšlenkový vývoj mů že být také pro jiné užitečno. Druhé poučení, které máme z prvé fáze naší krize, je poučení o významu teorie a revoluční zkušenosti

pro činění praktických politických závěrů. Zase při znám, že jsem dobře nechápal, proč na V. sjezdu vy stoupil soudruh Zinověv s tak výraznou kritikou zleva,

proč uvedena byla najednou v život levá opozice, proč zahájena diskuse a několikaměsíční kritika zleva. Ně která fakta, na něž Zinověv navazoval, nezdála se mi 127

dosti přesnými ( statistická většina soudruha Hüly, kri tika naší činnosti v rolnické otázce, v souvislosti s vol

bami v Podkarpatské Rusi ) . Kladl jsem si v duchu otázku : Odhaduje exekutiva snad situaci za tak bezpro středně revoluční, že uznává za nutné vyvinout na nás

tak mocný levý tlak ? Nyní, v delší časové souvislosti a z hlediska výsledků, jichž jimi bylo docíleno, jeví se také tyto věci ve zcela jiném světle. V podrobnostech mohl se soudruh Zinověv nepřesně vyjádřit, snaže se chytit úhoře , mohl několikrát sáhnout vedle, ale v hlav

ním, v podstatném měl i on i exekutiva pravdu: že

v naší straně musí být zahájena honba na úhoře, lépe řečeno na hada , že v naší straně právě v té době je veliké nebezpečí oportunistické dekadence, likvidátor

ství. Adresa jeho nebyla lehce zjistitelná. Proto Zino věvova pěst tloukla na různé dveře, na šmeralismus, na statistickou většinu, na praxi v rolnické otázce. Snad některý úder byl nesprávný, ale utajený nepřítel v do mě byl, jeho hledání bylo správné a nutné. A v tomto ohledu je poučné hlavně to, jakou metodou

byla exekutiva na prvé stopy tohoto nepřítele přivede na. Zde vynikne velký význam teorie a revoluční zku šenosti. Úplně klamnou se ukázala domněnka, že by

exekutiva loni začala bít na poplach proti pravému nebezpečí v naší straně proto, že by situaci odha dovala jako zvlášť revoluční a naléhala na činy podob né situaci odpovídající. Naopak , exekutiva už tehdy vy stihovala, že revoluční vlna přechází ve stav odlivu.

Ale právě proto ruští soudruzi, nejzkušenější vůdcové internacionály, vycítili, že je nebezpečí, ba jistota, že v takové konkrétní straně, jako je československá, vy

vstane nebezpečí vážných pravých úchylek od leninis tické zásadovosti. Jakou cestou k tomuto rozpoznání do šli ? Zkušený přírodopisec podle nalezené kosti dove

de sestavit celou postavu předpotopního mamuta . Hvězdář na základě znalostí zákona o přitažlivosti do vede vypočítat, že v té a té části prostranství všeho míra musí být tak a tak velká planeta, ač ji nikdy ještě nikdo neviděl. Usměrní na vypočtené místo silný 128

dalekohled, a hle, hledaná planeta tam skutečně je.

Ruští soudruzi mají podobnou odbornou zkušenost ve věcech revolučních. Znají vznik a vývoj bernsteinov

ského revizionismu v předválečné sociání demokracii, prožili, jak se v ruské straně vyvíjelo likvidátorství, menševismus při úpadku prvé revoluční vlny v letech 1906 a 1907. Lenin si byl vědom, k jakým důsledkům

v dějinném boji proletářské třídy může vést každá zá sadová nejasnost, každé myšlenkové kolísání. Prvé vystoupení Bernsteinovo bylo považováno mnohými za literární bezvýznamnost, za věc čistě teoretické pova hy. A přece v konečných důsledcích tato úchylka myš

lení od ortodoxního marxismu měla v rozhodující chví li ohromné důsledky. Ona přivedla sociální demokra cii k její zradě roku 1914 ! Také revizionistické a likvi dátorské tendence, jež se projevily po roce 1905 v Rus

ku, byly mnohými podceňovány a Lenin byl považován za úzkoprsého kverulanta. Ale v rozhodující chvíli ro

ku 1917 se zase ukázalo, že z těchto zdánlivě malých kořínků vyrostl veliký strom zločinu, zrady, menše

vismus jako nástroj protirevoluce. Tam , kde se jedná o boj za vysvobození dělnické třídy, každá myšlenka

musí být tvrdá jako křemenný hranol. Musí zachřestit dvě různé myšlenky, když na sebe narazí, každá nejas nost může se stát zárodkem velkých nebezpečí. Rušti soudruzi tedy znají zákony vývoje revolučních stran . Vědí, že právě v dobách odlivu revoluční vlny je veli kým nebezpečím revizionismus a likvidátorství. Proto exekutiva už loni v létě věděla , že se zhoršující se re voluční situací v Komunistické straně Československa

přichází na denní pořádek, stává se akutním a vážným

nebezpečí zprava. Projednávání české otázky na V. svě tovém sjezdu, diskuse, jež potom u nás doma byla uve dena v chod, bylo zahájením pátrání po tom , kdo je

nositelem tohoto nebezpečí, aby mohlo být vymýceno. Tělo strany dostalo se za diskuse do horečky, ale právě

ta měla vyvolat k zevnímu projevení se všechny pří

9 Protokol III . sjezdu

129

znaky, podle kterých by nemoc organismu mohla být zjištěna. Také tato poučení vyplývající z prvé etapy naší stranické krize jsou významnými.

Přicházím nyní k projednávání naší krize na plénu rozšířené exekutivy. Také zde dotknu se nejprve zevních okolností. Už svým složením a zevním průběhem svého jednání byla komise důkazem, že československá strana

je uznávána za vážnou část internacionály , že je ceněna a že české otázce přikládá se veliký význam. Všechny strany delegovaly do komise své nejautoritativnější představitele, z ruské strany zúčastnil se jednání nejen soudruh Zinověv ( tento zvolen předsedou ) , Bucharin, Pjatnickij , nýbrž i Stalin, který jinak není účastněn na pracích KI . V situacích zvlášť důležitých, když napětí jednou bylo do krajnosti vyvrcholeno, anebo pak zase

v radostné chvíli, kdy nalezeno bylo východisko, pří tomen byl také soudruh Kameněv, tedy trojka mužů

v ruské straně nejvlivnějších. Velké množství delegátů sledovalo jednání jako posluchači, takže česká komise byla ve skutečnosti malým kongresem . My jsme hlasu jícími členy komise nebyli, nýbrž byli jsme objektem jejího šetření. Postup byl ten, že bylo nám uloženo, abychom všichni, stoupenci všech směrů, bezohledně pronesli, co ohledně kritiky poměrů ve straně, výtek,

stížností apod. máme na srdci. Ze stenografických zpráv víte , že všichni použili jsme tohoto práva plnou měrou . Týden jsme mluvili s bolševickou otevřeností a bez ohledností. Těmito řečmi byl podán plný obraz nejenom poměrů , ale také citů a nálad, v naší straně tehdy

po půl roce diskusí a vnitřních rozporů vládnuvších . A když tento materiál byl před členy komise, nastalo jeho třídění. Soudruzi ruští prohlásili, že přednesené stížnosti , jež byly uvedeny, dají se napřed rozdělit na dvě části. Prvou částí byly výtky týkající se admi nistrace strany, mechanického rozhodování, nedosta tečné vnitrostranické demokracie, určitých případů po rušení taktu v otázkách osobních a také určité případy morální. Druhou částí byly záležitosti povahy politické. Komise uznala, že výtky prvého druhu, nahromadivší 130

se za měsíce frakčního rozčilení, nejsou pro její po souzení materiálem hlavním. I kdyby mnohé z nich ne

byly úplně bez podstaty, tyto věci administrativní, mo rální že strana naše beze všeho je způsobilá rozřešit, případně napravit sama. Ale hlavní, rozhodující váhu kladla komise na hlediska politická, jež se ve vzájem ných našich projevech projevila.

A v tomto ohledu soudruh Stalin vyslovil posudek komise takto : Z toho, co českými soudruhy samými bylo proneseno, máme dojem, že v československé stra ně jsou ve skutečnosti tři směry: levice, kterou jsou

soudruzi většiny výkonného výboru, jejichž politická linie plně se kryje s linií KI , dále střed, a konečně pravice, jejíž stanovisko dostalo se ve známost komise

obsahem předloženého „ brněnského memoranda“. Do volte, soudruzi, abych zde učinil osobní poznámku.

K těmto jednotlivým kategoriím nepřihlašovali jsme se my sami, nýbrž byli jsme do nich na základě těch

názorů, které jsme přednášeli a hájili, Stalinem zařa zeni. Pravím to proto, poněvadž nebránil jsem se, když jsem byl charakterizován jako „ pravý“ , třeba jsem osob ně myslil, že v tomto ohledu posudek mého stano viska bývá přehnaný, ale beze všeho musím přiznat,

že mně bylo poněkud trapno , kdyby si někdo mohl myslit, že snad proto, abych usnadnil svou pozici, na

jednou bych se sám prohlašoval za „ střed “. Tak prostě ocenila nás komise a ruští soudruzi. Nemoc stra ny, příčinu krize pak diagnostikovala komise exekutivy tu , že straně hrozí bezprostřední, velké nebezpečí zpra

va , toto nebezpečí zprava, nebezpečí likvidátorství a pravých úchylek od leninismu že je v naší straně nej větší, je překonat že je nyní hlavním úkolem naší stra ny. Když byla takto nemoc zjištěna, šlo o to, jaký

má být určen způsob léčení. A tu položil soudruh Zi nověv ,,středu", tj. mně, Zápotockému, Munovi a Haiso vi, otázku: Uznáváte, že v československé straně oprav du je největším nebezpečím nebezpečí zprava, ve velké míře nebezpečí přímého likvidátorství, a jste ochotni

proti němu bojovat ? Ano, nebo ne ? My jsme odpo 131

věděli kladně. A po tomto prohlášení, které bylo přijato s plnou vážností a bez jakýchkoliv malicher ných pochyb, učinila exekutiva rozhodnutí o způsobu léčení české nemoci , řešení krize české strany, aby po způsobu prakticky vyzkoušeném už ve Francii utvo

řen byl blok mezi levicí a centrem k boji proti nebez pečí zprava a ke společnému řízení strany. Na toto ře šení pak celá delegace přistoupila a s ním jsme se vrá tili domů .

Nutno zodpovědět otázku : Přijali jsme usnesení exe

kutivy jenom z disciplíny ? Také to by bylo možné. Ale musím otevřeně říci, že u mne, Zápotockého, Muny,

Haise, tedy takzvaného „ středu “, tak tomu nebylo . My jsme byli jednáním exekutivy o správnosti jejího jed

nání přesvědčeni. A když vzali jsme na sebe závazky z utvoření bloku vyplývající, závazky, které v někte rých věcech byly v Moskvě přímo písemně formulová

ny, a když jsme je pak doma po návratu začali plnit, nečinili jsme tak jenom snad z disciplíny, nýbrž oprav du z přesvědčení. Hluboce působila na nás vážnost,

s jakou česká otázka byla exekutivou projednávána. Hluboce působila na nás autorita jednotnou radu dáva

jících všech zástupců ruské strany. Viděli jsme, že proti ultralevým úchylkám přece největší garancií je, když exekutiva hned v úvodním referátě soudruha Zinově

va s bolševickou otevřeností konstatovala přechodnou, relativní stabilizaci, a tím ztížené objektivní podmínky pro naše revoluční boje. Nemohli jsme být slepými, když ruští soudruzi nám předvedli před oči zkušenosti

s bernsteinismem a s menševismem období po roce 1905. Přitom jsme věděli, že exekutiva nečiní opatření šablonovitá. Kladena byla mnohem větší váha na ide

ologický boj za leninismus než na opatření organizač ní povahy, ke kterým radila jen v opravdu nutných případech. Exekutiva přiznávala, že za odlivu revoluč

ního hnutí mohou se stát naléhavými také nebezpečí òpačná, levá ( otzovismus ) , a že jsou zcela konkrétní >

důvody toho, když v daných poměrech naší strany ozna čuje se ( za ) největší nebezpečí zprava ( masovost stra 132

ny, která je velkou předností a zásluhou, ale současně činí pro stranu proces bolševizování těžším, 71 % pří slušníků, kteří byli dříve sociálními demokraty, strana

neprošla ještě skutečnými revolučními boji, poměry v zemi jsou o něco lepší než jinde v okolí ) . Že exekutiva nepodceňovala otázku masovosti strany , toho je do

kladem, že v tezích o bolševizaci právě o naší straně se praví, že musí považovat za svůj úkol nejen udr

žet, ale přímo zvýšit dosavadní počet svých členů. Po rozboru exekutivy nemohli jsme také zavírat oči před

těmi nekomunistickými názory, které, třeba v někte rých případech hodně neurčitě, byly signalizovány jed notlivými větami „ brněnského memoranda “ . To byly okolnosti, které nás na zasedání exekutivy

'přesvědčily. Vrátili jsme se z Moskvy jiní, než jsme tam šli. Je pochopitelné, když někteří soudruzi, míním například soudruha Hůlu, kteří celý proces přímo s ná mi neprojednávali, mohli mít ještě bezprostředně po

exekutivě pochyby o správnosti našeho rozhodnutí. Ny ní však máme za sebou zkušenost dalších pěti mě síců. Na podkladě této zkušenosti musíme si znovu

položit otázku: Byly správny naše názory a nálady z doby před exekutivou, anebo je správné usnesení exekutivy ? Nejvýmluvnějším dokladem toho, že jsme se mýlili, je chování stoupenců Bubníkových a Roučko vých po jejich vyloučení. Členství těchto lidí v naší straně opravdu bylo jenom velikou lží, jak napsal v do pise zaslaném konferenci pražského kraje soudruh Zá potocký, a kdo může vzhledem k celému jejich vývoji neuznat, že nebezpečí zprava, nebezpečí likvidátorství opravdu bylo a opravdu je největším, hlavním základ

ním nebezpečím naší strany ? Poněvadž i od dělníků slyšel jsem vyslovit domněnku, že když ne Bubník, tedy

Rouček byl snad do svého zrádného jednání zbytečně zatlačen, chci, abychom se také poučili o tom, jak se

komunista chová v případě svého vyloučení. Může být soudruh, který jeden, pět, deset konkrétních činů nebo rozhodnutí považuje za nesprávné. Může se stát, že tento soudruh při uplatňování těchto svých názorů cho 133

val se tak, že byl proto i vyloučen ze strany. Může však i potom ten, kdo byl přesvědčeným komunistou, přestat jím být ? Ne. On si osobně může myslit, že stalo se na něm rozhodnutí neodůvodněné. Může dále mít názor,

že vedení strany v těch a těch případech nejedná dob ře. Ale to přesvědčení musí v něm zůstat pevným, že komunistická strana je jedině možnou organizací boje dělnické třídy za osvobození, že není místa a možnosti

pro boj k povalení kapitalismu mimo řady Komunis tické internacionály. V Německu bylo za vnitrostranic kých sporů před dvěma roky snad na 200 dělníků vy loučeno ze strany. Z úst většiny z nich nepadlo pak ani jediné slovo proti komunistické straně a internacionále, nýbrž naopak hlavní smysl svého života viděli v úsilí za přijetí zpět do řad komunistické strany a interna cionály. Srovnejte s těmito dělníky nejen Bubníka, ale také Roučka. Hned druhého dne po vytlačení ze strany celým duchem, plnou parou začal psát proti straně a

Komunistické internacionále , hned mu v ústech vyrostla antisemitská frazeologie, frazeologie denunciační – ko lik lokálek zastávajících se policajtů proti nám

vyšlo v „ Hlasu lidu “ ! Ano, lží byla přítomnost těchto lidí ve straně, pravdu měla exekutiva, a v této hlavní otázce pravdu měli ti soudruzi, kteří první začali bít na poplach , a ne my, kteří jsme to nevystihli. Takový je stav a my nemůžeme nic jiného než doznat, že jsme byli na omylu. -

Soudruzi, kteří bezprostředně po exekutivě smysl je jího usnesení nechápali a měli o něm pochyby, dnes, nechtějí-li být neústupnými, nechtějí-li být povahami tvrdé individualistické nepřístupnosti, musí přece vidět,

že rozhodování exekutivy není jednostranným. Znají ra dy, jaké byly dány zástupcem exekutivy na sjezdu naší mládeže. Znají otevřený list německé straně, stanovisko exekutivy k italskému bordigismu a k některým zjevům v polské straně. Bylo by ovšem hloupostí myslit, že například obsah listu německé straně je dezavuováním

toho, jak exekutiva rozhodla o krizi ve straně naší. To není dezavuováním, nýbrž podtržením rozhodnutí 134

o naší otázce, ne oslabením, nýbrž zesílením kritiky, jež na nás byla činěna. Když vidím, že exekutiva zasahu je proti levým úchylkám tam, kdy tyto opravdu jsou ne bezpečné, musím s tím větší vážností přijmout, když ukáže na nebezpečí pravých úchylek v naší straně. Jed ním z nejcennějších výsledků toho, co jsme v minulém roce prodělali – a nebyly to pro nikoho, a nejméně ovšem pro stranu, stavy lehké – je, že byla zvýšena dů věra v kolektivní zkušenosti Komunistické internacioná

ly. Vytvořil se stav důvěry založený nejen na citech a nadšení, nýbrž na praktické zkušenosti. Také tímto referátem chtěl jsem přispět k tomu, aby tato důvěra byla zesílena, aby každý dělník, který ještě jednou

hloubavě přehlédne v souvislosti celý průběh toho, co bylo, mohl, musil si říci : Ano , exekutiva je sborem , jehož vedení opravdu můžeme se svěřit i jako osoby i jako celek, jako strana. Blížím se ke konci . Chceme-li vidět bilanci, musili

bychom si představit, jak by se byly poměry vyvinuly, kdyby krize nebyla vyřešena podle rady exekutivy,

kdyby byla bývala řešena prosazením se jenom jedné skupiny, a zejména skupiny pravé. V tom případě měli bychom dnes ve straně situaci takovou: Česká část strany byla by frakčně rozdvojena, nastalo by odci zení mezi částí českou na jedné, německou, slovenskou, madarskou na druhé straně, prvá skupina české stra ny, nacházející se v rozporu s internacionálou, dostala

by se úplně do zajetí živlů likvidátorských, bubníkov ských, kontrarevolučních, a Komunistická internacio nála sama, ohrožována jsouc likvidátorským nebezpe čím v jedné ze svých nejvážnějších sekcí, nemohla

by věnovat dostatečnou pozornost úchylkám ultrale vým, kdyby se někde vážně projevily. Nestalo se tak. Jsme zde dnes na sjezdu jednotni, strana je zachová na, nevzrostli jsme sice počtem členstva tak , jak by to odpovídalo našemu očekávání, ale v dané situaci,

vzhledem ke krizi strany a k perzekuci, při pokles nutí revoluční vlny stav 105 000 členů strany, vyká

zaný ve zprávě, je uspokojivý. Není důvodů pro obavy 135

nebo depresi. Útoky , procesy, jimiž vystupuje proti nám

buržoazie, jsou nepřímým znamením naší síly , je vidět, že naše hnutí je obávané. Politickou perspektivu do

budoucnosti naznačil ve svém referátě soudruh Haken,

o organizačních pracích bude mluveno v organizační komisi, na nejbližším zasedání rozšířené exekutivy bu deme povoláni k spoluúčasti při řešení nově vzniklých

mezinárodních otázek. Tím, že s pomocí exekutivy tak to jsme z krize vyšli, můžeme být spokojeni. Nakonec

nechci znovu ještě jednou charakterizovat vinu nebo odvažovat zásluhy. Všichni, všichni musíme učit se z to ho, co prožíváme. Když každý začne upřímně svou vlastní samokritikou, budeme se bolševizovat v praxi

života, v práci a bojích, a každý den povede nás dále na cestě bolševického zdokonalování. Důsledkem toho

to bolševizování každého jednotlivého příslušníka stra ny pak bude, že staneme se vnitřně schopnými opravdu

radostné, upřímné spolupráce na velikém díle a že stá le bude se stupňovat, ne na základě jenom citů a nad šení, nýbrž na základě stále lépe chápané praxe jejích činů i jejího rozhodování láska a důvěra v Komu

nistickou internacionálu. Také soustavné zvyšování lás ky a důvěry ve světový štáb sociální revoluce, udržo vání autority Komunistické internacionály je důležitou částí bolševizace naší strany. ( Bouřlivý souhlas a po tlesk. )

Řeč zástupce Komunistické internacionály Za bouřlivého potlesku vítá místopředseda Gottwald česky a německy, člen předsednictva Mondok pak rusky

zástupce Komunistické internacionály, který praví : 1 Projev je otištěn v plném znění rovněž v „ Rudém právu “, 1. října 1925 ( č. 228 ) , a v poněkud zkráceném znění ve wärts“, 30. září 1925 ( Č. 225 ) . 136.

Vor

Dovolte, abych vás jménem výkonného výboru KI pozdravil. Komunistická internacionála sleduje váš

sjezd a vůbec práci strany s velikou pozornosti. KSČ prodělala hlubokou krizi. Byla to krize, která nezají mala pouze jednotlivé sekce Komunistické internaci onály, nýbrž také nepřátele komunistické strany. U KI

byly jednu dobu veliké obavy, jak bude možno krizi v československé straně vyřešit. Byly okamžiky, kdy Komunistická internacionála měla obavy , jak z této těžké krize československé komunistické strany vyjít.

Dnes můžete vy i my s radostí konstatovat, že Komu nistická strana Československa z této hluboké krize

vyšla silnější, pevnější a mocnější, nežli byla dříve. Komunistická strana Československa dovedla najít ces tu, aby se vnitrostranicky upevnila a aby našla správ nou politickou linii k soustředění, mobilizování čím dále tím větších mas proletariátu městského i chudoby

venkovské. Tato okolnost je velkým zadostiučiněním

pro Komunistickou internacionálu a já mám povinnost, abych toto zadostiučinění vašemu sjezdu sdělil. Komunistická internacionála v současné době pova

žuje za nutno upozornit vás ve vaší činnosti ještě je a o věnovali největší pozornost. vá práce Komunistické strany

na jednu slabinu, která které si přeje , abyste jí Tato slabina je odboro Československa. Jde o to,

najít správnou linii, bolševickou linii, v odborové otáz

ce. Zde leží slabá stránka dosavadní práce Komunis tické strany Československa po rozšířené exekutivě. Vám je známo, že nejen v Československu, nýbrž v celé internacionále věc odborů je v této době podmínečné, částečné stabilizace kapitalismu nejdůležitější otázkou činnosti komunistického hnutí vůbec. Správná bolše vická linie v odborové otázce je v současné době klí čem k tomu, aby strana nejen neztratila dosavadního vlivu na široké vrstvy městského a venkovského prole

tariátu a všech vykořisťovaných vrstev, nýbrž aby tento vliv ještě politicky rozšířila a upevnila, aby čím dále

nabývala většího a největšího vlivu na pracující vrstvy měst i venkova . 137

Anglická strana komunistická, která početně je velmi

slabá, která donedávna měla ještě velmi slabé pozice v anglickém dělnickém hnutí, tím, že si uvědomila správný význam a dosah odborové otázky, mohla na stoupit cestu k širokým vrstvám anglického dělnického hnutí, a ona slabá Komunistická strana Anglie má dnes

veliký vliv na odborově organizované dělnictvo Anglie. Svědčí o tom nedávná konference menšin anglického odborového hnutí, na které bylo zastoupeno na 700 000 odborově organizovaných dělníků anglických. Dalším důkazem důležitosti odborové otázky v ny

nější době je také Francouzská komunistická strana. I tato strana přes to , že měla veliké obtíže při získá vání vlivu na široké vrstvy městského i venkovského proletariátu, dovedla tyto obtíže překonat. Tím, že za

hájila správnou práci v odborovém hnutí, tím, že za hájila širokou kampaň boje za znovuzřízení odborové jednoty, rozšířila značně politický i organizační vliv, upevnila své pozice, svůj vliv mezi širokými vrstva mi proletariátu městského i venkovského. Jinou situaci máme v Německu. Německá komunistic ká strana , žel, neprováděla takovou činnost, a proto také její pozice, politická i organizační, mezi širokými vrstvami dělnické třídy byly oslabeny. Nejjasnějším důkazem toho byl nedávný všeodborový sjezd ve Vrati

slavi, kde strana měla jen dva zástupce. Proto odborová otázka i u vás v Československu má

veliký význam. I u vás správné rozřešení otázky odbo rové znamená politické rozšíření a organizační upevně

ní pozic komunistické strany ve vaší oblasti. Jsem pře svědčen, že komunistická strana v Československu do

vede najít stejně tak správnou linii v odborové otázce jako strana Anglie a Francie, že i Komunistická strana

Československa dovede učinit z odborového hnutí hlav

ní středisko svého působení na široké vrstvy dělnictva měst i venkova . Není žádné pochybnosti, že strana zde má nejlepší vůli, aby tuto správnou linii našla , a dou fám, že význační pracovníci hnutí odborového, zejména 138

rudého hnutí, dovedou společně se stranou najít tuto správnou bolševickou linii v odborové otázce. Dále chci upozornit na další důležitou otázku bez prostředního akutního významu pro vás. Jsou to volby.

Komunistická internacionála je přesvědčena, že KSČ vyjde z těchto voleb vítězem. Že z nich vyjde jako hlavní vůdce širokých vrstev dělné třídy, jako vůdce

všech vykořisťovaných vrstev ČSR vůbec. Toto přesvěd čení má KI proto , poněvadž je přesvědčena o tom, že KSČ během boje za svůj konečný cíl, za konečné svržení kapitalistických řádů v ČSR dovede správně navázat na denní zájmy, na denní požadavky, na nej ožehavější životní zájmy dělné třídy, a právě tím sou

středit svůj vliv na nejširší vrstvy pracujících v měs tech i na venkově.

Posléze chci upozornit na vážné nebezpečí nových imperialistických válek, které je příznačným pro sou dobou mezinárodní a politickou situaci. Víte, že ostří tohoto nebezpečí je zahroceno proti prvnímu dělnic kému státu ve světě, proti sovětskému Rusku. Proto je důležito, aby strany si uvědomily do všech důsledků toto nebezpečí a aby burcovaly široké vrstvy dělnic

tva v městech i na venkově proti tomuto nebezpečí, a v prvé řadě proti nové intervenci směřující proti sovětskému Rusku.

Dovede-li strana ve všech těchto otázkách uplatnit správnou taktiku, nepochybuji o tom, že i v tomto období podmínečné, částečné stabilizace kapitálu , v tomto období revolučního zátiší dovede uplatnit svoji úlohu mezi nejširšími vrstvami dělnictva měst i ven kova.

( Bouře potlesku. )

Nechť žije KSČ a její bolševizační proces!

Pozdrav ze žaláře a z komunistické výpravy Soudruh předseda Gottwald předčítá tyto přípisy : „ Posílám z vězení proletářský pozdrav III . řádnému 139

sjezdu KSČ. Žalář nemůže zlomit nás v našem revo lučním přesvědčení a naší neochvějné věrnosti komu

nistické straně. Práci sjezdu, která jistě vyzní v bol ševickém duchu, volám čest!

Podpis : Vodička . "

„ Mnoho zdaru sjezdovému jednání přejí kolonisté

družstva Reflektor, které odjíždí dnes do Svazu SSR . “

Projev delegáta sjezdu nezávislých socialistů 1

Bartošek ( uvítán potleskem ): Vážený sjezde, drazí soudruzi a soudružky ! Je mým úkolem, abych vám vy řídil pozdrav Nezávislé socialistické strany dělnické, a činím to tím radostněji, že nejde jen o pouhý projev formální, ale o naše bezvýhradné přihlášení se k téže

ideji, k témuž programu, k témuž boji a, bude - li potřeba, k témuž utrpení. ( Potlesk. ) Projevuji naši solidaritu bezvýhradnou a naprostou. Budiž mně dovoleno při této milé a slavnostní příležitosti dát výraz našemu upřímnému zadostiučinění, že se zase scházíme logic

kým pochodem s rozhodnými revolučními elementy po očištění od všeho kompromisního a polovičatého. Náš závěrečný sjezd uzavírá existenci Nezávislé socialis tické strany dělnické, a uskutečňuje tak aspoň zčásti heslo o jednotné frontě všeho revolučního dělnictva.

Pozdravuji váš sjezd jménem těch, kdož přicházejí pod rudý prapor Komunistické internacionály, jménem ba taliónů českého severu, které po desetiletí se osvěd čily v socialistické práci a byly jako komunističtí anar

chisté do značné míry pionýry komunismu v minulých desetiletích v Československu. Slibujeme, že budeme pracovat i bojovat, abychom s vámi se přičinili o to , vyrvat proletariát z útisku buržoazie. Chceme s vámi

1 Projev je otištěn v plném znění rovněž v „ Rudém právu “, 1. října 1925 ( č. 228 ) , a ve „ Vorwärts“, 30. září 1925 ( č. 225 ) . 140

spojit svou sílu i nadšení pro jeden a týž cíl prole tářské revoluce, neboť cítíme povinnost stát tam, kde se pracuje a trpí pro veliké a společné cíle proletariátu.

Čím více perzekuce, čím více nebezpečí, tím mocněji doléhá na nás povinnost, povinnost bezvýhradné so lidarity, k níž jsme právě stranu nezávislých socialis tů přihlásili. Ať žije revoluční proletariát Komunistic

ké internacionály ! ( Bouřlivý souhlas a potlesk. ) 1

Zahájení rozpravy Soudruh Gottwald: Zahajujeme rozpravu. Oznamuji vám, že až dosud je přihlášeno 26 delegátů. Je třeba ,

aby soudruzi pokud možno nevyčerpali ani vyměřený

čas 10 minut a obmezili se na nejstručnější vyjádření svého stanoviska .

Soudružka Prokopová, Halman a Jonáš, kteří mají přijít ke slovu , ale jsou v komisích, promluví později. Místopředseda soudruh Gottwald nato zahajuje roz pravu .

První se ujímá slova zástupce VI. ( libereckého ) kra je.2

Jsme povinni přednést zde celou řadu stížností, jež můžeme ovšem přednést jedině oprávněně, ježto my jsme to byli, kteří jsme pomáhali v prvé řadě probíjet usnesení V. světového sjezdu ve straně a podporovali 1 Diskuse je uveřejněna v plném znění rovněž v „ Rudém prá

vu “, 1. října ( č. 228 ) , 2. října ( č. 229 ) a 3. října ( č. 230 ) 1925. Ve „ Vorwärts “ byla uveřejněna 30. září ( č. 225 ) , a jeden diskusní příspěvek ( s. Bierer k odborové otázce ) 1. října ( č. 226 ) 1925. Ve „ Vorwärts “ byly otištěny některé příspěvky v plném znění,

jiné zkráceně, z některých byl uveřejněn obsah a o jiných byla jen zmínka, že byly proneseny. Některé diskusní příspěvky , zejména německých delegátů, se liší více či méně od českého textu uve řejněného v „ Rudém právu “ a v „ Protokolu“ sjezdu.

2 V policejních materiálech je ve zprávě o III. sjezdu uvedeno, že .první diskutoval Heller z Liberce ( AÚD KSČ, F 5, j. Č. 8 ) . Rovněž ze stenografického záznamu, kde jsou některá jména vy psáná, vyplývá, že šlo o Hellera ( tamtéž, j . č. 5 ) . 141

ústředí, na rozdíl od oněch soudruhů, kteří od II. sjez du nedělali nic jiného než obtíže. Především však bych

chtěl učinit rozhodné zjištění. Rozšiřovali ve straně a i daleko mimo stranu pohádku, že liberecké krajské vedení a „ Vorwärts “ jsou ultraleví a že mají něco společného s chybami skupiny Rosenberg -Scholem v Německu. Prohlašuji zde výslovně, že o tom vůbec

nelze mluvit. Dokázali jsme svým dlouholetým bojem v odborové taktice, jak málo jsme ultraleví. Nestojíme

na půdě usnesení z disciplíny, nýbrž z nejvnitřnějšího přesvědčení, a máme-li co připojit k dopisu EKI ke KSN, je to jen to, že se domníváme, že leccos o odbo

rové otázce, co je psáno v tomto listě, je možno říci i o naší straně. To , co zde chci kritizovat, je, že ne

stačí mít dobrou linii a krásný ústřední výbor. Žádáme zvýšenou politickou aktivitu a musíme zde konstatovat,

že právě v poslední době byly spáchány hrubé chyby. Arcit nutno politickému sekretariátu přiznat, že po slední dobou se dopustil mnohých chyb následkem za tčení sekretářů a velkého přepracování soudruhů. Dou fáme, že nové vedení odstraní v sekretariátě všechny lidi, kteří za nic nestojí a kteří tento sjezd strany při pravili technicky tak, jak ho soudruh Muna nepřipra

vil. Doufáme, že nové vedení strany ukáže zvýšenou politickou aktivitu. Protestuji zde dále jménem svých soudruhů co nejrozhodněji proti skandálnímu selhání parlamentní frakce v rozpočtové debatě. Lze sotva vě řit, jaká přemíra politické neobratnosti byla v tomto případě našimi soudruhy prokázána. Vůbec jsme nero zuměli, jak je možno takto jednat v době, kdy obstrukce německých sociálních demokratů a německých aktivis tů neměla jiného účelu než získat času pro utvoření

onoho německého bloku, který po volbách skočí do české vlády. Protestujeme proti tomu, aby takovýmto postupem byla znemožňována naše agitace v oblasti

obývané 3 a půl miliónem lidí. Ale nejen to. Selhání v otázce návštěvy rumunského korunního prince v Pra ze nezatěžuje jen konto redakce našeho ústředního lis

tu. Šlo zde o vyslovenou politickou demonstraci vV otáz 142

ce západní či východní orientace. Byla čtena, resp. ne byla čtena diskuse ve „ Venkově“ , „Českém slově “ , ale její význam nebyl pochopen . V době návštěvy Čičeri

novy ve Varšavě, za projednání otázky garančního pak tu, po vypuštění pokusného balónku vyslance Krofty v Berlíně, přichází hohenzollernské klouče do Prahy, do hlavního města země, jež jako jediná dosud ne uznala sovětského Ruska ! Rozepisujeme-li se zeširoka

v libereckém „ Vorwärts “ o těchto věcech, je to bouří ve sklenici vody. Doufáme, že nová ústředna, na jejímž složení nepřipustíme otřesů, tyto věci napraví. Ve zprá vě soudruha Zápotockého ke sjezdu byla naší organi zaci udělena na dvou místech mimořádná chvála . Tato

chvála nás těší, poněvadž je Zápotockým odůvodňová na naší vnitřní politickou uceleností. Organizačně jsme

dnes nejlepší organizací strany. Ale tato chvála je vlast ně také rozsudek, který nás málo těší. Ne my, němečtí soudruzi, máme mít nejlepší organizaci, nýbrž vy, češ tí soudruzi, kteří jste ve veliké většině. Pod vaším ve dením chceme pomáhat straně kupředu. Před třemi

roky jsme z naší krajské konference odstranili Jilka. Dnes jsme ochotni spolupracovat a vést stranu k ví tězství s Jilkem a se všemi, kteří jsou věrni Komin terně. Také společně se Šmeralem a Kreibichem. (Sou hlas . )

Sdělení presidia

Soudruzi, zástupci krajů, které budu dále jmenovat, nechť si vyzvednou u soudružky Čermákové volební

materiál : Jihlava, Hodonín, Plzeň, Olomouc, Užhorod, Bratislava, Banská Bystrica, Košice, Liptovský Sv. Mi kuláš, Trnava, Nové Zámky, Turčiansky Sv. Martin, Ži lina .

Gáti ( Podkarpatská Rus): Revoluční proletariát Ces koslovenské republiky a celého světa očekával po udá

lostech loňského sjezdu strany od nového ústředního výboru leninistickou činnost a všeobecnou aktivitu.

Dnes můžeme již objektivně zjistit, že sice nově zvolená 143

levá většina ústředního výboru musila překonávat těž

kou situaci a krizi, její aktivnost spočívala téměř vý hradně v boji proti likvidátorům, nebyla však provede na cílevědomá aktivita a akční program . Přiznávám , že bylo veliké nebezpečí ze strany takových likvidá

torů, kteří zůstali ještě nyní skryti ve straně. Ústřední výbor musel proti tomuto bojovat, ale podle mého ná

hledu to byl pouze mechanický boj , který pozůstával v tom, že byly odstraněny určité osoby a výkonné vý bory, což je nedostatečné. Přestavba a bolševizace stra ny může se setkat s dobrým výsledkem jen tehdy,

když přitáhneme masy k leninským akcím. Jediná me toda způsobilá k rozřešení krize ve straně je: aktivita strany, splnění tezí V. kongresu Komunistické interna cionály a rozšířené exekutivy pod přísnou kontrolou a disciplínou ústředního výboru. Cílevědomé akce by byly zbabělé a kolísající likvidátorské elementy ze

strany automaticky odstranily. Ústřední výkonný vý. bor nesmí operovat výhradně s vůdci, ale s masami. Pak nebude žádné levé, ani pravé orientace; kdo bojuje, je komunistou, kdo sabotuje boj nebo dezertuje, není

komunistou a odpadá . Akce jsou nejsprávnější očišťo vací metodou. Rozlišování mezi pravým, středním a le vým pojetím znamená dosud konkrétně, jak vůdcové mluví a píší. Správné vysvětlení by bylo, jak nařizuje a jedná strana, tj . ústřední výkonný výbor, a jak rea gují na to příslušníci strany. Uznání rezolucí III . inter nacionály bez činů neznamená nic právě proto , že kaž dý je uznává jen slovně. Dosud víme, jak mluví Šmeral,

Haken a jaké rezoluce usnesli soudruzi ze Slovenska v Žilině. Dokud je však strana pasívní, může stěží pro

nášet o jednotlivých orientacích soud. Žádný kraj ne učinil z vnitřních bojů leninskou akci a konferenčními rezolucemi nepohneme masami a sotva upevníme stra nu .

Nenáležím žádné frakci a nejsem také pro frakce ,

které znemožňují disciplínu ve straně a často vedou neodůvodněné osobní boje. Strana nepotřebuje žád ných frakcí, když dnešní sjezd zvolí takový výkonný 144

výbor, který bude vést stranu bolševickou linií a zjed ná nejpřísnější disciplínu na základě cílevědomých akcí. Je jisto, že dnes ve straně frakce jsou a pravá frakce je z nich nejnebezpečnější. Podle mého mínění není dobrým a správným komunistou ten soudruh, kte

rý frakci uznává, ale komunistou a leninistou je onen, kdo provádí disciplinovaně práci ve straně pod vedením energického ústředí. Způsobilé a pevné vedení odstraní

stejně tak frakce, jako prospěje politice bloku, která dodnes je nenahraditelná. Přiznávám, že dřívější ústře dí mělo těžké boje s likvidátory. Ale vývoj hnutí uvázl. Byla zde jistá anarchie a skoro chvostismus. Strana

reagovala v nejlepším případě pouze na buržoażní úto

ky, ale iniciativy bylo málo. Ústřední výbor kontrolo val nejvýše práci jednotlivých krajů, nevedl ji však jednotně. Nějaké všeobecné akce hýbající masami ne byly prováděny delší dobu, přestože možny byly , a to ve hnutí rolníků a domkářů, ve věci bytové nouze,

daní, národnostní otázky atd. Akce v jednotlivých čás tech republiky byly proto slabé a zhroutily se. Potře bujeme pevnějšího spojení se sousedními sekcemi KI. Ale jak toho můžeme dosíci v mezinárodním měřítku,

když ani u nás nemáme pevného spojení centrály s proletariátem jednotlivých národností v republice ? Ústřední výbor nepoužíval ke svým informacím listů strany. Charakteristickým je například toto: Konferen ce strany v Podkarpatské Rusi byla před několika týdny

za přítomnosti soudruha Hakena rozpuštěna pro lenin ské řešení národnostního programu, Vydali jsme tehdy ke všem národnostem republiky manifest, byl však uve

řejněn pouze v časopisech strany „Munkás“ a „Mun kás Újság". Náš ústřední orgán „ Rudé právo“ ho dosud nevzal na vědomí, protože jmenované časopisy strany nevycházejí v české řeči a v ústředí se neštou. Jak můžeme očekávat pomoc a solidaritu proletariátu , když

naše ústředí po několik měsíců odkládá náš akční pro gram, k jeho uskutečnění nedává pokynů, ideologicky ho neprohlubuje a nerozšiřuje ? Historické, hospo dářské a politické poměry jsou sice v historických 10 Protokol III. sjezdu

145

zemích rozdílné oproti poměrům na Slovensku a v Pod

karpatské Rusi, ale základem politiky III. internacioná ly je pro nynější dobu otázka koloniální a my u nás žijeme v poměrech koloniálních . Proto musí být také živější hnutí na Slovensku a v Podkarpatské Rusi co

nejvíce podporováno. Ústřední výbor musí vzít jednou na vědomí, že nespokojenost potlačovaných koloniál ních národů je nejslabší stránkou imperialismu a nej

lepší půdou pro naše hnutí. Správné řešení národnost ní otázky může svrhnout dnešní vládní systém a zre

volucionovat proletariát vládnoucí národnosti, protože je zde souvislost mezi koloniálním vykořisťováním Slo venska a Podkarpatské Rusi a mezi stagnací dělnického

hnutí v historických zemích. Očekáváme od nových vo leb vytvoření lepší, bolševické parlamentní frakce. Ústředí však musí energický řídit tuto parlamentní frakci a musí umět spojit parlamentní akce s akcemi

masovými. Přes všecky těžkosti musíme pražské masy přivést před parlament a na parlamentní galérie. Masy nevykonávaly dosud na parlament žádný tlak, musí se tak stát v budoucnu. Právě proto musí být přebudovány naše frakce v obcích, které dosud všeobecně jednají

maloměšťácky a vykonávají reformistickou práci. Stra na musí odstranit provincionalismus a ve světové poli tice III. internacionály zaujmout iniciativní místo. Pře chodná konsolidace kapitalismu není zjevem trvalým .

Politika bloku, která je nutnou , je také přechodná, a ne trvalá. Rozkladné bacily konají svou práci v nemoc

ném těle kapitalismu, ale poslední ránu musí zasadit

komunistická strana . Pasívní prací nemůže strana nikdy dosíci úspěchu. Komunistická strana v Podkarpatské

Rusi je stranou nejsilnější, přece však krize ve straně a jednoroční relativní pasivita nám hodně uškodily. Pa sivita je stejně tak nebezpečná jako přehnané ner vózní naděje a falešný odhad reálných mocenských sil

a přehnaný revoluční optimismus některých soudruhů. Odstraňme cílevědomými akcemi krizi ve straně , bu dujme od základu naši stranu a provedme její bolše vizaci v bojích ! 146

Soudruh Jonáš ( Praha ): Soudruh Haken ve svém re

ferátě nám oznámil sloučení strany Socialistické sjednocení se stranou komunistickou. My jistě vítáme , že revoluční živel z této strany přichází k nám, víme, že tam revoluční živly jsou a že jich je tam dosti. Ne smíme však zapomínat na to , že tam byli také vedoucí

činitelé, kteří byli po delší čas v koaliční vládě a kteří v době, když se střílelo do dělníků na Slovensku a když dělnická třída byla perzekována, ani jednou nepozvedli

hlas k protestu a nevyvodili z toho důsledky. Nesmíme zapomínat také na to, že vedoucí činitelé v této straně

ani později, když vystoupili z koalice, nepřišli přímo k nám, nepokládali za povinnost přihlásit se přímo k re volučnímu proletariátu, nýbrž že se přihlásili k II. inter nacionále. Musíme pamatovat, že mnozí činitelé, sou druzi z této strany, se budou uplatňovat nebo činit si

podmínky při přijetí na určitá místa. My u nás jsme dnes zvyklí postupovat komunisticky. V našem prvním kraji jsme zrušili mandát jednoho delegáta jenom proto, že naň byly stížnosti , že měl ještě v poslední době

určité styky s bubníkovci. Řekli jsme , jsou- li takové stížnosti, nemůže přijít jako delegát na sjezd. Jistě mu síme trvat na tom, aby i nově přistupující soudruzi nej

prve ukázali, jaký kdo je, a teprve potom aby se jim svěřila určitá místa. Dále mám některé věci, pokud se

týče zprávy sekretariátu. Považuji tuto zprávu za velice chybnou. Delegáti se nebudou podle ní moci řídit a uči

nit si podle ní správný obraz. Ve zprávě vykazuje první kraj veliký pokles členstva. Ale u nás naprosto žádného poklesu členstva není. To jen zpráva k minulému sjezdu byla mylná. Chybně se tu vykazovalo 25 000 členů , ve skutečnosti jich bylo pouze 16 000. Následkem toho vy

padá zpráva nyní docela jinak. Možná, že důvod k tomu byl, aby se ukázalo, že přestavbou strany velmi mnoho jsme ztratili. Pravda to však není. Druhý kraj uvádí,

že tam je 33 závodních buněk, ale ve zprávě stojí, že přestavbou se ztratilo na členstvu. Rád bych viděl, mno ho -li se mohlo při ustavení 33 buněk ztratit. Přestavba

je teprve na počátku. Ještě o jedné věci se chci zmínit. 147

Soudruh Šmeral řekl v referátě, že mnohé věci teprve

v Moskvě mu byly jasny, dříve jich nepozoroval. Hlavně veliké nebezpečí likvidátorů. U nás nejprostší dělníci v továrnách pozorovali, že toto nebezpečí tu je, a na to upozorňovali. Je těžko pochopitelno, že Šmeral jako vůdčí činitel toho neviděl. Mám za to, že do budouc

nosti nemůžeme se spokojit s tím , aby se konstatovala chyba, musíme se přičinit, aby příští vedení při příštím sjezdu nepřicházelo s chybami, abychom měli vedení, které by mohlo říci : Chyb jsme se nedopustili!

Janek ( III. kraj ): Zastupuji zde kraj , který byl snad V poslední době nejvíce postižen tzv. bubníkovštinou.

Zastupuji kraj nymburský a pokládám za povinnost, aby dnes bylo úplně jasně konstatováno to ,.co.soudruh Šme

ral neřekl. Hovořil o vyrovnání krize po exekutivě KI. Chci poukázat na příčiny, proč KSČ musila prodělávat krizi tak těžkou a tak nebezpečnou , že jsme se všichni

obávali o osud strany, o jednotu strany. Podívejme se na pravou příčinu krize ve straně. Kdyby se nebyla celá řada krajů postavila tak výlučně za Bubníka tím, že svý

mi usneseními a svými protesty vyvolala napětí a také strach příslušníků strany o jednotu, nemusilo tak těžké krize být. Není to snad vinou dělníků, vinou mas ; tento

stav byl naopak zaviněn vedoucími soudruhy ze strany pravice a středu. Krajský výkonný výbor dostal do ru

kou dokument o odvolání Herinkově, v němž stojí, že v době, když Bubník byl vyloučen, přišel k Herinkovi Muna a říkal mu, aby se dostavil do bytu Zápotockého; tam soudruh Muna a Zápotocký od Herinka žádali, aby v krajském výboru vyvolal usnesení proti Bubníkově vy

loučení ze strany. Jestli tak bylo postupováno všude, vi díte, že ne zespoda, z mas, byly udržovány sympatie pro

Bubníka a pro směr bubníkovštiny. V nymburském kraji například vidíte, že celá řada vůdčích soudruhů, čelných soudruhů, objednávala proti vyloučení Bubníka protesty.

Musíme to konstatovat jasně , abychom v příštích podob ných událostech zhodnotili události lépe, tak , aby dělní ci dovedli rázně a energicky takovéto věci zakřiknout.

Když zde bylo konstatováno soudruhem Šmeralem, že 148

dopustil se omylů, musím k tomu podotknout, že bychom byli velmi neradi, aby o příštím sjezdu bylo opět kon statováno, že šmeralismus je stálým konstatováním omylů. Nesmíme napříště připustit, aby vůdcové strany na každém sjezdu konstatovali své omyly, když dělníci se nemýlili a věděli, jak mají postupovat. Věděli, že mu

sí stát za Komunistickou internacionálou, a nesměli se mýlit, a proto také vůdcové strany nesmějí se napříště mýlit. Nemůžeme připustit, aby omyly vůdců přivodily

kritické okamžiky celému hnutí, kdybychom se musili znovu obávat o jednotu a celé hnutí strany. Ještě něko lik slov, soudruzi, ohledně frakce Vrbenského. Soudruh Bartošek zde prohlásil, že s námi cítí, že s námi souhla sí, ale bylo by bývalo mnohem lépe, kdyby byl řekl, že uznává správnost třídního boje dělnického proletariátu a III. internacionálů . Vítáme dělníky ze socialistické strany. Celá řada vůdců této strany nesmí však počítat s tím, aby přišla na vůdčí místa strany. Vůdčí místa ve straně musí zaujímat naši vůdcové, naši dělníci, a oni >

mohou se od nás učit, a když se osvědčí, teprve pak je postavíme na vedoucí místa .

Valčák (Moravská Ostrava ): Když jsme odcházeli mi nulý rok ze sjezdu , měli jsme téměř všichni dojem, který bych krátce vyslovil takto: Zdali výkonný výbor, který byl na posledním sjezdu zvolen, bude skutečně

schopen práce. Tuto otázku jsme si postavili proto, pro tože mnozí soudruzi z tzv. pravice jednali tak, že řekli: Ustoupíme vám z cesty a uvidíme, co dokážete ! Když jsme přišli do svých krajů a volili nové krajské výbory, slyšeli jsme nanovo slova, co dokáží leví soudruzi. Toto by byl názor mylný, kdybychom myslili, že jen jedna část má v kraji a v celostátním měřítku pracovat a dru há část že bude pouze přihlížet. Tento názor zastavil po stup strany a bolševizaci strany. Soudruzi praví se po stavili proti bolševizaci strany ne sice přímo, ale ši kovně ji sabotovali. To se vymstilo např. tím, že strana

nedovedla pochopit velikého boje na Ostravsku a že v celostátním měřítku nebyla provedena bolševizace.

v Ostravě 3000—4000 dělníků strhly do boje přes 50 000 149

dělníků. A musili jsme ustoupit proto, že nebyla prove dena bolševizace . Musíme kladenským a ostatním říci : Tím, že jste nešli s námi na Ostravsku, ztratili jsme mnoho. Musili jsme ustoupit proto, že v ostatních ob

vodech nedostalo se nám podpory v té míře, jak toho okolnosti vyžadovaly . Dávám nemalou vinu nechápání bolševizace strany, které vyvolalo aféru Bubníkovu a

stranickou krizi . V této krizi jsme viděli, že celé kraje udělaly vzpouru proti výkonnému výboru . Proti výkon

nému výboru, proti vedení strany, které mělo autoritu Komunistické internacionály za sebou! Vzpoura se dě lala také tím, že byly ve vedení vyvolávány krize a že kraje nemohly vzpoury paralyzovat tak, jak to strana nařizovala . Sekretáři krajů ponechávali usnesení stra

ny proti sporům prostě ležet v šuplíku a neprováděli jich. Když bude dnes utvořen blok, pak nebude více těch, kteří řeknou: Budeme vidět, co dokážete vy. Malířová ( Praha ): Soudruh Haken zde včera ve zmín ce o práci mezi ženami konstatoval, že práce mezi že

nami je velmi důležitá proto, že v průmyslu českoslo venském je zaměstnáno značné procento žen a že práce žen musí být vtlačena na bolševickou linii. Ale k této

práci musí být ženy připuštěny. Ženy se k ní hlásí. Je zapotřebí, aby se ženy přitahovaly k práci. Ženy v revo luci znamenají velmi mnoho , jsou elementem velmi platným a důležitým. Je známo , co ženy vykonaly v rus

ké revoluci přímými akcemi, a hlavně co vykonaly tím, že šířily náladu revoluční. Lenin řekl : „ Každá kuchařka musí umět vládnout ve státě,“ ale tato kuchařka se ne

naučí vládnout, protože ji nepřipustíte k práci. Soudruzi, my těžce neseme , že ani náš sjezd nepřipustil ženy do

komisí a musíme své požadavky přednést z pléna. Žá dáme, aby ženy, to je ženy komunistické , a především

ženy dělnické, byly zastoupeny ve všech institucích strany : ve výkonném výboru, v parlamentní frakci,

v kontrolní komisi. Žádáme, aby byly také ženy poslány do Ruska na dělnickou universitu. Že to mají být ženy komunistické, zdůrazňuji zde proto, že se zde jeví sna hy , aby na vůdčí místa byli uvedeni lidé , kteří komunis 150

ty dosud nebyli. Žádáme, aby na vůdčí místa byli po voláni jen komunisté, aby se pokračovalo přesně po dle organizačního řádu, který stanoví, jak dlouho musí být dělník ve straně, aby mohl zastávat odpovědné místo. Nezbavili jsme se starých pravých úchylek pro to, abychom stranu vydali nebezpečí nových pravých úchylek. Soudruzi, je nejvyšší čas, abychom se vzdali maloměšťáckých názorů na ženy a poskytli ženám možnost k spolupráci, aby také kuchařka se mohla uplatnit!

Bacílek ( Žilina ): Chci se několika slovy zmínit o akci Bubníkově na Slovensku. Přes nejintenzívnější snahu,

přesto, že řadami lidí mravně zpustlých , alkoholiků, atd. snažil se rozbít naše hnutí, přesto, že intrikami snažil se vniknout do našeho hnutí, aby tam mohl uplat nit svoje likvidátorské snahy, nepodařilo se mu získat ani jediné naší organizace na Slovensku. Když jeho sna ha vniknout do našich organizací úplně ztroskotala, zakládá na Slovensku ,, Neodvislou dělnickou stranu “, která je úplně neodvislá od II. a III . internacionály, a připravuje ustavující sjezd nové neodvislé dělnické strany, který se má dnes konat. Naši soudruzi učinili

všechna opatření a budou informovat veřejnost. Jsem přesvědčen, že až Bubník vyčerpá finanční fondy a spo třebuje statisíce, vykašle se na to. Soudruzil Akce naší

strany nebyly dostatečně připraveny, snad byly do jisté míry sabotovány a snad sabotovány úmyslně. Dále třeba vytknout špatně volená hesla. Akce, které byly po bub nikiádě vedeny, byly takového rázu, že bylo možno

pozorovat do určité míry i sabotáž. Akce proti válce ne byla dostatečně připravena, letáky zaslány v posledním okamžiku, a tak akce se nezdařila. Je třeba, když se

pořádají akce proti drahotě nebo krveprolévání v jed nom nebo druhém městě, aby kraje samy připravily protesty a vše nutné. Dále třeba pohovořit o otázce autonomismu, která se nám často vytýká. Jestli někdo stál proti autonomismu, pak jsme to byli my. My jsme zarazili všechny ty snahy, my jsme je znemožnili, a není proto na místě, když zde přicházejí soudruzi, se kterými 151

jsme pracovali, a říkají, že jsme decentralisty, autono misty, že máme jiné snahy. To musíme s největší roz hodností odmítnout. Je charakteristické, že to musila

vyslovit celoslovenská konference. Stáli jsme za cen Komunistickou stranou Československa,

tralistickou

jsme si vědomi, že v Československu může být jen jedna komunistická strana, a ta že musí soustředit i všechny Slováky, Madary a Němce, kteří obývají tuto republiku.

Výtky autonomismu jsou nesprávné. Ale když vezmeme na druhé straně dosavadní využívání národnostní otáz ky, musíme konstatovat, že národnostní otázka je ně čím, čeho se dá použít tam, kde bychom chtěli a mohli strhnout masy proti vládnoucímu režimu, ale není ve

dena tak, jak by být měla. Není tu ze strany českých soudruhů té čilosti, aby tu akci podporovali a dávali

impulsy, a jeví se tu výraz nacionálního podvědomí ne

bo něco podobného. Žádáme proto, aby soudruzi v Če chách, na Moravě a též ústřední výbor dbali více utla

čených národů, jejichž dělnictvo je vyháněno z továren a do něhož se střílí. Spolupráce mezi námi a nimi musí být užší. Pro nejbližší budoucnost výkonný výbor bude musit mít tyto věci na mysli a bude třeba, aby ve vý konném výboru byli rázní bolševici, aby tam byli lidé,

kteří nepodléhají chvostismu, náladám, které by se snad mezi dělnictvem vyskytly, aby tam byli skuteční vůdcové .

Druhý delegát z Moravské Ostravy :1 Dnešní sjezd musí se s bolševickou otevřeností podívat na vnitřní poměry ve straně. Dnes můžeme říci, že se nikdo neod vážil úplně účtovat s likvidátory a rozbíječi a že tito i nadále zůstali ve straně. Musíme si říci, že nebezpečí zprava je zde dosud, naproti tomu musíme být opatrní

také vůči úchylkám ultralevým. Tak jako jsou buňky v továrnách , tak také jsou buňky likvidátorů v interna

cionále. Otevřeným vystoupením proti Bubníkovi byli likvidátoři zastrašeni, ale nezmizeli, pracují dále. Žije 1 Podle „ Vorwärts“, 30. září 1925 ( č. 225 ) , byl tímto diskutu jícím Košťál z Ostravy. V policejní zprávě je však uveden Papír ník ( AÚD KSČ, F 5, j. Č. 8 ) . 152

me nyní v době poklesu vlny revolučnosti, v době do časné stabilizace kapitalismu, a proto nebezpečí zprava je tím větší . Ostravská stávka musila se zlomit, přesto

že byla nejlepší doba pro to, aby stávka byla vyhrána. Musím zde mluvit o tom, ačkoliv tato otázka bude řešena

na sjezdu MVS . Stávka začala a již v prvním týdnu strhla 95 % veškerých dělníků. Když buržoazie všemi způsoby začala stávku lámat, sociální demokraté jí po

máhali prohlašovat stávku za komunistický puč. Nám bylo slibováno a doufali jsme, že Kladno vstoupí do stávky, ale to se pak nestalo. Nespoléhali jsme na po moc Kladna, byli bychom šli do stávky, i kdyby nešlo

Kladno, poněvadž kdybychom nebyli šli do stávky, byli bychom ztratili sympatii mas. Ale selháním Kladna jsme byli zklamáni. Naše hnutí na Ostravsku má půdu velmi

dobrou, těší se všeobecné sympatii všech pracujících. Do kladem toho jsou volby do revírní bratrské pokladny, kde dostali jsme 35 mandátů, kdežto sociální demokra

té se všemi ostatními stranami a organizacemi dostali 37 mandátů. Podotýkám, že vítkovické závody jsou ovlá dány tak, že se tam nemůžeme dostat. Naše hnutí bylo

pevně zakotveno v mase asi 120 000 pracovníků, přesto

že organizovaných je pouze asi 10 % . Ostravsko je kraj nadmíru důležitý a musíme si uvědomit, že naším tak tickým úkolem je, abychom tam pevně zakotvili a aby

chom na Ostravsku utvořili jednotnou frontu politickou i odborovou. Pokud jde o krizi, musíme si uvědomit, že je tu nebezpečí zprava i zleva . Mezi pravými i levými soudruhy vznikla hotová vojna, která škodí hnutí. Jsme dosud ještě více leví sociální demokraté než komunis : té. Boj je nutný, ale ne válka za každou cenu . Osobní

diference musí být odstraněny. Sociálně demokratické tradice, od kterých jsme se dosud plně neoprostili, nesmějí rozvracet naše hnutí. Na stavbu závodních bu

něk a na bolševizaci strany musíme se dívat s láskou. Toto je nový úkol, který chce a musí komunistická

strana vykonat. Musíme pracovat pro jednotnost a zbol ševizování strany, neboť naše úkoly jsou jiné než so ciálních demokratů . 153

Delegát XI. kraje ( České Budějovice ):1 Dnešní pří ležitost není k tomu, abychom si jen řekli, co jsme vy konali a co máme vykonat, nýbrž musíme si také říci, co se nám líbí, a co ne . Měli jsem v XI . kraji stávku v jed nom z největších podniků, v papírnách Spirových. Do stávky vstoupilo 1500 dělníků a po celou dobu stávky

jsme postrádali zástupce z Prahy, který by nás v boji posílil. Nedostavil se ani generální sekretář soudruh Hais, aby se informoval, jak stávka dopadá, v jakém je stadiu , aby nám poradil, co máme dělat. Soudruh Hais přišel až po 6 nedělích. Na schůzi stávkových výborů

bylo usneseno, aby soudruh Hais, když bude vyjednávat, vyjednával nezávažně. Byli vyjednávat, vyjednávali a stávku zlikvidovali. Toto ujednání vyvolalo velikou ne spokojenost mezi lidem v Krumlově, mezi sociálními demokraty a indiferentními . Vedoucím stávky byla vy

týkána neschopnost. Stávka měla bojovný průběh a děl níci řekli, že neustoupí, i kdyby měli hladovět až do ko nečného vítězství. Stávka měla dobrý průběh . Soudruh Hais však zlikvidoval stávku proti vůli dělnictva a stáv kového výboru . Když buňky, které zakládáme , mají pra

covat v závodech pro stranu, nesmí strana na druhé straně naši práci takovýmto způsobem bourat. Sekretář má vědět, jak jednat, aby nepoškozoval hnutí. Chceme li pracovat – a je to práce jiná než u sociálních demo kratů –, musíme také jinak postupovat vůči dělnictvu, které takhle nevidí rozdílu a řekne nám: „ Proč máme

vystupovat z našich organizací a přestupovat k vám, když to není nic jiného ? “ Soudruzi, podrýváte nám pů du a bouráte naši práci. A dále, soudruzi, vám musím říci, že po ukončení vyjednávání sedl si soudruh Hais s ko misařem do automobilu a jel s ním před očima všech dělníků. Proto předstupuji zde před celé fórum, aby to

vzalo na vědomí. Jak se má jednat, to by soudruh Hais jako centrální tajemník měl vědět. 1 Podle „ Vorwärts“, 30. září 1925 ( č. 225 ) , šlo o Čermáka z Českých Budějovic. Tento údaj se shoduje i s policejní zprávou o III. sjezdu KSČ ( AÚD KSČ, F 5, j. Č. 8 ) . 154

Šverma ( Praha ) : Můžeme-li dnes s radostí konstato vat, že zkouška ohněm, kterou strana prošla, byla překo

nána ku prospěchu strany, k ozdravění strany, musíme si uvědomit všechna nebezpečí této zkoušky. Naše stra na vyrostla z revoluční vlny v celém světě, a když dnes

konstatujeme, že situace není revoluční, že se nachází me v období stabilizace kapitalismu, pak toto konsta tování uvedlo stranu do nebezpečí. Toto si musíme uvě

domit, abychom mohli pod hesly Leninových zkušeností stranu provést tímto úskalím stabilizace kapitálu. Tím,

že přeceňujeme nebezpečí stabilizace kapitalismu, do stáváme se do horšího nebezpečí, do nebezpečí oportu

nismu ve vlastní straně. Na minulém sjezdu zde byly rozpory o politické linii strany, dnes však můžeme říci, že je linie jednotná. Tato linie je levá, je to linie Ko

munistické internacionály . Když řekneme, že celý sjezd dnes stojí na linii Kominterny a že na ní stojí i Zápo

tocký, Šmeral, Muna, pak třeba dodat, že to vybojovala levice na II . sjezdu. Blok znamená spolupráci se Šmera lem, ale za vedení levice. Chceme tuto linii, kterou jsme

hájili na II . sjezdu , zase hájit. Chceme dnes upozornit na druhé nebezpečí pro naši stranu, do kterého při re

lativní stabilizaci kapitalismu může upadnout. My, kar línští kluci, kteří jsme vždy bedlivě střežili linii naší strany, chceme upozornit, že tímto nebezpečím je pod ceňování stabilizace, jež nastala. Naše hnutí je usměr něno na ideologii 20. a 21. roku, kdy buržoazie stála na

kraji propasti a kdy proletariát stál před dobytím moci. v Ostravě např. vidíme ideologii bezprostředně revoluč ní. Toto nebezpečí odtržení komunistické strany musí si dnešní sjezd uvědomit. Nenastává nám nyní revoluční

boj, ale delší doba dílčích, hospodářských bojů, v nichž budeme bojovat o 10 % požadavky. Budeme bojovat za dílčí požadavky, abychom mohli dělnictvo vést v ko

nečný zápas. První naší povinností je dokončit přede vším přestavbu naší strany nejen organizačně, ale i po liticky. Z každé naší buňky v každém závodě musíme učinit uvědomělého iniciátora . Odborovou otázkou ne

můžeme pouze teoreticky bouřit na tomto sjezdu, ale 155

hlavně prakticky musíme pracovat ke sjednocení odbo rů. Za druhé musíme důkladně a důsledně vyřešit rol nickou otázku na Slovensku . Dnešním sjezdem prohlá

šený boj proti oportunistům je vyřešen. Povedeme i na

dále boj napravo , boj proti oportunistům , ale přitom nesmíme zapomínat na boje v dílčích zápasech, na boj za 10 % zlepšení! A teprve potom můžeme přejít k revo luci, protože si můžeme říci, že teprve potom dovedeme revoluci vyhrát .

Petr ( Moravská Ostrava ) : Náš sjezd se koná v těžké době, kdy všechno . zuří proti diktatuře proletariátu. Tuto bouři proti dělnické třídě můžeme pozorovat nejen v zeních ovládaných hrůzami bílého teroru , ale musíme konstatovat, že u nás to není jinaké. My víme, že per zekuce se bude stupňovat, a záleží nyní na tom, aby

chom si řekli, jak se budeme chovat, jakých prostředků budeme používat a zda náš postup až dosud byl správný. Musíme si říci, soudruzi, že nekonali jsme své povin nosti tak, jak jsme měli. Likvidátorské živly snažily se naši stranu rozlomit, ohrožovaly ji, aby nebyla schopna

akcí, a nastal bratrovražedný boj na život a na smrt. Pouze dík chladnokrevnosti politbyra a internacionály,

která včas zakročila, bylo odvráceno od naší strany nebezpečí. Nebezpečí je odvráceno a je si jen přát, aby soudruzi, kteří se vrátili z kongresu III . interna cionály na linii Leninově , mysleli to vážně a vnášeli

svoje leninské přesvědčení do řad členstva. Nechci mlu vit o příčinách, které vedly k zlikvidování stávky na Ostravsku , která byla vyvolána hospodářským postave

ním, jež upadlo do té míry, že dělníci spontánně žá dali zákroky pro zmírnění bídy. Byl to hlavně sociálně demokratický tisk, který vedl ke zlomení stávky tím , že přímo štval a říkal, že sociální demokraté budou

solidárními ve stávce jen proto , aby ROI ukázala, jak jim dovede vést stávku. Musili jsme přesto, že sociální demokraté tímto sabotováním stávku lámali , stávku vést

dále, aby přes hlavy vůdců nevznikla stávka neorgani zovaná. Již v prvních dnech odmítli uhlobaroni vyjed

návat přesto, že stávky zúčastnilo se 90 % dělnictva, 156

které se spoléhalo, že stávky zúčastní se i dělníci na Kladně, a potom se dověděli, že prý byl boj úmyslně

vyvolán polbyrem. Toto ovšem není pravda. Postup sou druhů kladenských je hoden odsouzení. Soudruzi, při pomínám vám francouzskou dělnickou revoluci, kdy Marx byl proti tomuto boji, ale když vypukl, šel s dělní

ky a nepostavil se proti. Stávka na Ostravsku vyžádala si za oběť životy dvou mužů, jedné ženy a jednoho

dítěte, 9000 dělníků bylo vyhozeno, mezi nimi nejlepší naši funkcionáři . Přes toto vše však bašta sociálních

demokratů padá pomalu, ale jistě. Soudruzi, věnujte pozornost našemu hnutí na Ostravsku! Masy našich dělníků odmítají návrhy různých lidí, od sociálních de

mokratů až do fronty měšťáků, brání se statečně roz tržkám mezi dělnictvem, a proto volám, soudruzi: Do

jednotné odborové fronty, za vítězstvím proletariátu! Sdělení presidia Předsedající soudruh Mondok hlásí:

Organizační komise zasedá dnes o 3. hodině odpo lední v sekretariátě MVS , v Ječné ul. č. 10. Volební komise sejde se dnes o 4. hodině odpoledne zde v klubovní místnosti, číslo světnice 1 .

Delegát T.:1 O naší straně bylo debatováno již dosti

a je naší povinností, abychom nezapomínali na úkoly, které nás očekávají. Na základě zkušeností z roku 1921 a z doby mobilizace a na základě toho, že nás upo

zornil zástupce internacionály, že kapitalistické státy chtějí nás zavést opět do války, jako to bylo v roce 1914, musíme přemýšlet o tom , co činit, kdyby se to mělo opakovat. Kdyby přišly zase takové mobilizační vyhlášky, potom je třeba svolat schůze a rozhodnout se o solidárním postupu. V roce 1921 , když přišly mo bilizační vyhlášky, svolali jsme u nás schůzi, na níž 1 Jméno diskutujícího se nepodařilo zjistit. Ve 30. září

1925

Vorwärts “,

( č. 225 ) , je pouze uvedeno, že je z Jablonce. 157

jsme se chtěli poradit o jednotném postupu, ale nemoh

li jsme dospět k jednotnému názoru . Na základě těchto zkušeností musíme se nyní usnést , že všichni delegáti

musí jít v takovém případě do organizací mezi děl nictvo a rozšiřovat tam myšlenky projevené nám zde zástupcem internacionály. V případě, že by byla vyhlá šena mobilizace, stačí, aby na mobilizační vyhlášky bylo připojeno jenom několik slov. V takovém případě stačí říci tři čtyři slova.

Pod prapory, pod které nás násilím zařadí, budeme

bojovat tak dlouho, až z praporů dvoubarevných nebo tříbarevných stanou se naším přičiněním prapory jed nobarevné, prapory rudé, pod nimiž budeme bojovat

za osvobození proletariátu . ( Bouřlivý souhlas. ) Gottwald ( Slovensko ): V době od II. k dnešnímu III. sjezdu prošla strana poprvé bolševizační krizí. Dnes

můžeme zjistit zakončení tohoto pravého krizového ob dobí, které je charakteristickým znakem bolševizace.

Způsob, jak byla krize vyřešena, třeba zvláště přesně zjistit, a podle toho určovat další postup . Vítězství

bolševizace bylo během tohoto jednoho roku uskuteč něno a dává straně svůj výraz v podobě bloku. Úkolem tohoto bloku je, aby v něm samém a v celé straně vedení toto vítězství bolševizace uplatňovalo . Úkolem bloku je

udržovat jednotnost a práceschopnost strany . Dnes ještě strana vítězství leninismu nemá, ono musí být vybojo

váno teprve společným bojem a společnou prací celého bloku. Proto též nemůžeme, i když uznáváme blok jako

nevyhnutelnost a jediný možný způsob rozřešení krize, mluvit o vítězství bolševizace . Soudruzi slovenští pro

jevili již při utvoření bloku odpor, a i když připouštím, že formulace tohoto odporu byla nesprávná a formulace

nepřesná, dala přece výraz tomu, že politické vítězství leninismu ve straně bylo dáno blokem. Ukazuje se, že obavy byly zčásti přehnané. Na druhé straně však v ústředí bloku a ve vedení strany se ukázaly zjevy, které nasvědčují tomu, že vítězství bolševizace a leni nismu nebylo politicky řádně využito. Jde o akceschop nost strany. Bylo zde již bloku vytknuto od jiných 158

soudruhů, že akceschopnost strany upadla. Je vidět, že nás blok uspokojil, že nastaly líbánky, ale že se

nepracovalo v bolševickém směru na výstavbě buněk a na bolševizaci strany vůbec. Ústředí je třeba vytknout

také nedostatečnou přípravu sjezdu. Musíme si ujasnit, že po sjezdu, který je nazván sjezdem jednoty a konso lidace, bude záležet na nás, abychom správnou činnost strany podporovali a dopomohli k vítězství bolševizaci. Nesmíme se klamat, že po období krize, které zakonču

jeme, nastává ideální stav, přes který strana již nepů jde. Naopak : Strana musí jít dále. Strana je vystavena dalšímu vnitřnímu boji, ale tento boj bude veden jinak, než byl boj proti likvidátorům, vedený dnešním vede ním. Na dnešním sjezdu se toto poznání dobře neproje

vuje , není zde pochopení, že straně nastává nové ne bezpečí, že dělnictvo bude v případě nějakých nových

obratů zase překvapeno a bude myslit, že jde opět o nový boj proti straně. Musíme vědět, že bolševizace znamená neustálý boj proti směrům ve straně, které

bortí jednotnost a ohrožují akceschopnost strany. Sou druzi, nejdůležitějším úkolem strany po sjezdu bude

správné, na jiných než dosavadních základech posta vené vedení odborové politiky, pak rolnická otázka a konečně výstavba buněk. Tyto tři otázky znamenají nejdůležitější úkol. Můžeme říci, že blok dosud tyto otázky správně neřešil, k některým dosud nepřistoupil a sjezd musí od nového vedení žádat důsledné provedení těchto úkolů. Odborová otázka musí být na prvním místě, ale otázce rolnické musí být věnována zvýšená

pozornost , neboť je to otázka získávání rezerv pro re voluci ; nespokojené rolnické masy musí být organizač

ně zachyceny. Jen bude-li strana akceschopná, může v době poměrné stabilizace čekat a připravovat se k či

nům . Ve zbídačelých masách bude dosti nespokojenosti a bude na nás, abychom včas vykonali svoje úkoly organizační. Ultralevé úchylky nebyly včas odstraněny a jeví se nyní podceňování dnešní stabilizace. Slovenské

soudruhy však z ultralevých úchylek vinit nelze. Slo venské hnutí má svou revoluční historii a má revoluční 159

elán. Naší povinností je toto revoluční hnutí usměrnit a vést .

Sdělení presidia Předseda soudruh Mondok žádá krajské sekretáře, aby se sešli na krátkou poradu ve věci dělnické delega ce do SSSR .

Jednání druhého sjezdového dne bylo ukončeno o 2. hod. odpolední. Odpoledne zasedaly různé komise.

TŘETÍ DEN Pondělí 28. září 1925

11 Protokol III. sjezdu

Předseda soudruh Šmeral zahajuje jednání krátce před 9. hodinou dopoledne a navrhuje denní postup práce třetího dne :

Sděluji, že musíme být s jednáním v 5 hodin odpo

ledne hotovi. Presidium musí proto s jistou přísností řídit průběh sjezdu a delegáti v zájmu věcného vyřízení všech otázek se musí tomu podrobit. Do všeobecné de baty je přihlášeno ještě 27 řečníků. Všichni nebudou moci samozřejmě mluvit. Navrhuji, abyste dali souhlas k tomu , aby postup jednání dnešního dne byl tento: Nyní, po zahájení, přijmete sdělení, které nám učiní soudruzi přišedší do našich řad na základě usnesení včerejšího sjezdu své strany, a to soudruzi z dosavadní politické skupiny soudruha Vrbenského. Potom udělím

slovo zástupci politické komise sjezdové, který má v jedné věci učinit plénu sjezdu sdělení a rozhodnutí

této komise. Nato bychom přikročili k debatě o vče rejších referátech. Pokračovali bychom v ní nejdéle tři čtvrti hodiny. Po této další debatě bude následovat referát soudruha Kohna o odborové otázce, po tomto referátu soudruha Kohna a po projevu k slovu přihlá šeného soudruha Haise postupovala by debata dále a řečníci mohli by v ní zaujmout stanovisko k věcem odborovým. Od této chvíle byla by celková debata s od borovou debatou spojena . Představoval bych si a byl

bych rád, kdyby soudruzi, kteří mají přednést věci méně důležité, dali se škrtnout, abychom nemuseli při pravovat řadu soudruhů mechanickým usnesením o slo vo. Chtěl bych, aby se k slovu dostali ti, kteří myslí, že jejich záležitosti jsou zejména důležité. Všichni řeč níci nechť mluví tak, abychom ještě dopoledne mohli

provést volby, odpoledne projednat otázku odborovou, vyslechnout zprávu z komise organizační a projednat

záležitosti Rudé pomoci. Dáváte -li souhlas k tomuto postupu jednání, musíte být připraveni, že předsednic tvo bude postupovat s úplnou tvrdostí a že bude dbát na dodržení tohoto pořadu. Jsou námitky proti takové mu postupu ?

Námitky nejsou, návrh se přijímá. 163

Uděluji slovo soudruhu Vrbenskému, jehož v našem středu vítám. ( Bouře potlesku. )

Soudruh Vrbenský Soudruzi a soudružky ! Včera už soudruh Bartošek jménem Nezávislé socialistické strany dělnické pozdra vil sjezd Komunistické strany Československa . Řekl ta dy už včera, že pravděpodobně sjezd rozhodne o tom,

aby celá strana vstoupila do III. internacionály a spo jila se s Komunistickou stranou Československa . Včera

a předevčírem byl konán sjezd a jsem pověřen, abych oznámil dnešnímu sjezdu, že sjezd Nezávislé socialis tické strany dělnické jednomyslně se usnesl vstoupit

do III . internacionály a připojit se ke Komunistické straně Československa. ( Potlesk. ) Byli jsme až dosud členy II. internacionály. Já sám jsem seděl ve výkon ném výboru této internacionály a mohu docela odpo vědně prohlásit , že vedení této internacionály dostali

do rukou pravičáci sociálně demokratičtí, že Dvaa půltá internacionála , která se domnívala , že II. internacionála londýnská se stane prostředkem, aby navázány byly normální styky a jednota s Komunistickou internacio

nálou a spojení světového proletariátu, že Dvaa půltá internacionála této úlohy dosáhnout nemohla. II . inter nacionála stala se po našich zkušenostech z Hamburku

levým křídlem měšťáctva ; ne pomocnicí proletariátu, ale pomáhá mezinárodní buržoazii upevňovat kapita listický společenský řád. Jsem si vědom dosahu svého prohlášení a činím je pod plnou odpovědností. Pravda je, že se třídní rozpory přiostřují. Státní organizace

buržoazní se houževnatě snaží potlačovat dělnickou třídu. Při stupňovaném útisku je státní organizace jen mečem buržoazie proti proletariátu. Mluvili jste včera o těchto záležitostech zde na sjezdu, 1 Projev je otištěn v plném znění rovněž v „ Rudém právu “ , 2. října 1925 ( č. 229 ) , a zkráceně ve „ Vorwärts“, 30. září 1925 ( č . 225 ) . 164

referoval o nich soudruh Šmeral a sdělil, že perzekuce je jen následkem zvýšení třídních rozporů ve státech kapitalistických. Nám je známo, že tento nápor bur žoazie není trvalý a nebude trvalého rázu. III. inter nacionála dnes je jedině skutečnou revoluční mocí ohromného dosahu a kdo politicky vidí a cítí, zná, jaký

vliv má na celý proletariát a jakým způsobem se k ní chovají vlády celého světa. U nás je perzekuce také. Vláda užívá perzekučních metod, které jsou hloupé. Vlá da, která perzekvuje, je hloupá vláda. Buržoazie nemůže nic jiného dělat než takovou politiku. Je-li však taková

politika možná v jiných státech, kde je proletariát pou ze slabou složkou, u nás tvoří proletariát dvoutřetinovou

většinu. Tato hloupost vlády může trvat chvíli, může se i stupňovat, ale konečný výsledek nebude jiný než ten, že jako jinde v celém světě vyhrají to ti, kteří mají pravdu, že vyhraje III. internacionála a komunisté,

a oni to právě budou, kteří pomohou proletariátu změnit starý společenský řád v nový, jak bylo ideálem socia listů a bojovníků socialistických již dříve. Nechci zdržo vat váš sjezd a vaše jednání, ale chci ještě říci toto : My jsme se nikdy nebáli, já sám jsem se zúčastnil

třikrát ve vládě republiky a znám , co je to demokracie, co to jsou představitelé státu, vím, co je humanita. A v roce 1920 jsem slyšel od sociálně demokratického státníka , který tehdy reprezentoval sociální demokracii, slova, že se nebojí krve. Totéž stanovisko hájí před stavitelé státu. My se také nebojíme krve , jsme si vědo mi, že máme pravdu, za touto pravdou budeme stát a společně s vámi bojovat. Jdeme jako prostí vojáci k vám. Perzekuce ať se nikdo z dělníků a dělnic nebojí. Ta zahyne a zajde, ale komunistická strana a Komu nistická internacionála nakonec to ve světě vyhrají. Této práci volám čest !

Předseda Smeral Považuji za svou povinnost, abych jménem sjezdu přivítal včerejší usnesení posledního, likvidujícího sjez 165

du strany nezávislých socialistů a abychom dosavadní

představitele této strany, hlásící se k III. internacionále a do našich řad , jako naše soudruhy a spolubojovníky v našem středu přivítali. Jsme si vědomi, že tito sou druzi učinili své rozhodnutí v době těžké, která už sama

sebou je zkouškou vážnosti tohoto jejich jednání. Při

cházejí k nám uprostřed velmi těžké mezinárodní situ ace, přicházejí k nám uprostřed silné perzekuce, která vládne jak v měřítku mezinárodním , tak také v této ze mi. Vítáme je s radostí a chceme je vítat s důvěrou. Jsou si jistě vědomi, že vstoupili do bojovných řad za velkou ideu, která však současně znamená přejímání těžkých a v mnohém ohledu přímo osudových a životních po

vinností. Jsou si jistě vědomi, že se slučují se stranou a se světovým hnutím, které je revoluční v pravém

slova smyslu, se stranou, jíž boj za povalení kapita listického řádu , za vybudování nových řádů hospodář ských není jen teorií, nýbrž která chce být a bude stranou socialistických revolučních činů . Naše strana

stojí právě v procesu bolševizace. I oni vstupují svým přistoupením do III, internacionály a k nám na tuto půdu. Bolševizace není lehká věc. Je to otázka světová a otázka síly života všech těch, kdož se k povinnostem revolučních stran přihlásí a kdož závazky III. interna

cionály na sebe vezmou. My víme, že přístup veden

je dobrou vůlí. Přejeme novým soudruhům, tak jako každý jednotlivec přeje sám sobě a celé straně, aby našli tu vnitřní sílu , tu odhodlanost, kterou osud v tomto dějinném období může od každého žádat, kdo na frontě proti kapitalismu, kdo ve víře ve skutečnou změnu společenských řádů opravdu na svém místě do skončení svého žití chce setrvat. V tomto smyslu vítám soudruhy

v náš střed a navrhuji, abyste bez debaty přijali tuto rezoluci :

III. řádný sjezd KSČ schvaluje kroky, které výkonný výbor podnikl za účelem přístupu Nezávislé socialis

tické strany dělnické do Komunistické internacionály, a s radostí pozdravuje usnesení včerejšího sjezdu této strany a sdělení soudruha Vrbenského, že kroky tyto 166

korunovány jsou výsledkem. Třetí řádný sjezd KSČ vítá nově hlásící se bojovníky v našich řadách.

Tato rezoluce byla jednomyslně přijata.

Frakční projev sedmi soudruhů Michalec ( za politickou komisi ) : Skupina soudruhů ( a to soudruzi Hůla, Friedrich, Görlich, Handlíř, Hora, Karel Vaněk a Miloš Vaněk ) obrátila se k výkonnému výboru strany, resp. k předsednictvu sjezdu strany, s dopisem, ve kterém vysvětluje své stanovisko k sou časné vnitrostranické situaci a k politickotaktickým otázkám, a žádá, aby tento dopis byl přečten delegá

tům. Zároveň tato skupina oznamuje , že pověřila dva soudruhy, a to soudruha Görlicha a Handlíře, tím, aby dali případně nutná vysvětlení. Předsednictvo sjezdu přikázalo tento dopis politické komisi k projednání. Politická komise přišla k závěru , že tento dopis zmí

něné skupiny pranýřuje se bez dalšího ústního vysvět lení sám jako čistě frakční projev zahrocený ostře jak proti provedenému řešení vnitrostranické krize, tak i proti politickotaktické linii nejen strany, nýbrž celé internacionály .

Politická komise proto navrhuje, aby III. sjezd stra ny, konaný ve znamení vnitřní konsolidace strany a urychlení a prohloubení její bolševizace , přešel přes

frakční projev zmíněné skupiny k dennímu pořádku, aniž by se dotýkal jeho obsahu. A to ne proto , že by sjezd strany nemohl odchylné, krajně pravé názory té to skupiny vyslechnout, nýbrž proto, že odmítl vůbec vyslechnout jakékoliv frakční projevy , nehledě k tomu, že za řečenou skupinou nikdo nestojí a že reprezentuje jen sama sebe.

Tím není řečeno, že by tím měla být věc pro stranu vyřízena ; naopak, nechť sjezd strany odevzdá frakční projev zmíněné skupiny k projednání z hlediska vnit rostranického novému vedení strany. 167

Má -li ovšem někdo námitky proti tomuto postupu

s frakčním prohlášením řečené skupiny, který bude zjevnou demonstrací vnitřní a politickotaktické jed noty strany, nechť otevřeně vystoupí a navrhne jiný postup, politická komise nemůže ale jiný postup do poručit. ( S prohlášením politické komise byl nato vysloven

souhlas a nikdo z delegátů jiného postupu nenavrhl.)

Pokračování debaty Leonorovics ( Žilina ) : II . sjezd naší strany dal nám bolševickou linii. My víme, že utvořením bloku chtěla

se komunistická strana přiblížit ik masám, přesto však zříme, že masy a vedení nejsou v pospolitosti. Příčina nepohotovosti naší strany vyplývá z toho, že jsme ne dovedli bolševizaci strany důsledně probíjet. Vidíme , že po odražení náporu Bubníkova nastala druhá etapa, takzvaná bloková, a kupředu se tlačí ta část, která

chce vzít do rukou práci bolševického vedení. Musíme se ptát, byla-li krize naší strany nutna, a musíme si

přiznat, že bez této krize nebyli bychom dospěli tam, abychom se dostali ze špatného stavu, stav ten poznali

a prošli jím k nerušené práci. Navazuji na slova sou druha Šmerala, která pronesl včera o situaci naší stra nické krize . Mluvil mnoho všeobecně i konkrétně.

Přestože bylo hovořeno velmi mnoho, ztratila se v jeho řeči podstata krize v naší straně a byla objasněna ne

dostatečně. Organizace souhlasí s metodou , která se rozešla se šmeralismem, ale chtěli jsme zde podrobněji slyšet něco podstatného o vyřešení krize ve straně. Ko munistická strana leninistická má několik podstatných úkolů, bez kterých by nemohla dále žít. Tyto úkoly

jsou: Zesílení vlivu na dělnickou třídu, tj . tak, aby předvoj bolševický navázal styky s dělnickou třídou. Přitom musím poznamenat v souvislosti s naším úko lem, že dosud nezavládl jednotný názor zakotvený v leninistické linii. Blok nemá být leninismus plus šme

ralismus, nýbrž pouze leninismus bez šmeralismu. Sou 168

druh Šmeral neosvětlil dosti jasně ve svém referátě, co tvoří krizi ve straně. Jsem přesvědčen, soudruzi, že

nové vedení pochopí, jaký smysl bolševizace má. Dosud je rozpor mezi obsahovým smyslem bolševizace a for

mou. My však nesmíme mít těchto rozporů a nové ve dení musí především pracovat k tomu, aby se organiza ce staly revolučními. K tomu je třeba uvědomit si vše

chny pracovní povinnosti. Pracovní povinnost však ne může být diktována . Naši členové v organizacích po

chopili, co znamená bolševizace a práce. Naše vedení doposud nepochopilo to, co bylo teoreticky na sjezdu

řešeno. Dnešní vedení nemohlo doposud v praxi vše chno provést, v čem se šmeralismus liší od leninismu.

Když utvoříme nové vedení, budeme sbírat pracovní

a organizační zkušenosti, abychom mohli navázat na bolševické vedení strany. Myslím, soudruzi, že vedení by nepochopilo , co je jeho úkolem, kdyby se nevzdalo

svého šmeralismu, a chce-li pracovat ke zbolševizová ní strany, musí se šmeralismu vzdát. Tomuto konání nového vedení volám : Práci čest !

Sdělení předsednictva Předseda Šmeral : Soudruzi, dávám vám znovu v úva hu, jestli hlášení řečníci nechali by si dobrovolně zkra

covat řečnickou lhůtul, a dávám znovu v úvahu, aby chom upustili od překladů. V německé řeči mohli by si soudruzi obsah debat potichu říci. Upozorňuji vás, že celý průběh řečí a kritiky projde tiskem. Takto sice

máme dokonalý přehled o průběhu jednání, ale pro ne dostatek času polovina řečníků nedostane se ke slovu.

Soudruzi, od nynějška nebudeme referáty překládat, a prosím současně přihlášené soudruhy, aby mluvili co nejstručněji. Slovo má soudruh Wünsch.

Wünsch ( Ostí nad Labem ): Sloučení nezávislých so cialistů s naší stranou má pro ústecký kraj veliký vý

1 v originále : „ nechali by se dobrovolně zkracovat“. 169

znam. Viděli jsme po léta, že v rámci Vrbenského sku piny byli dělníci na cestě do komunistického tábora, a vyjadřujeme své zadostiučinění nad tím, že se zde

projevuje první patrný výsledek taktiky jednotné fron ty. Dnešní sloučení je prozatím ještě sloučením shora, doufám však, že sloučení organizací v ústeckém kraji se odbude bez třenic a že již příští volební boj pove deme společně. A nyní slovo ke kritice parlamentní frakce. Zástupce VI. kraje včera z tohoto místa kriti zoval parlamentní frakci. Je možno, že ten či onen sou

druh by myslil, že tato kritika vyplynula z osobní nebo politické nervozity mluvčího. Tomu tak není. Je třeba tuto kritiku podškrtnout a nadhodit otázku, zda revo luční parlamentarismus, který má být i v našem parla

mentě uskutečňován, u nás skutečně je. Je třeba, aby parlamentu bylo jako tribuny využitkováno, aby bylo ukázáno, jak máme parlament chápat. Nutno však kon statovat , že chování naší parlamentní frakce v posled ních dnech , zejména za rozpočtového jednání, bylo ne dostatečné, že toto chování musí být odmítnuto. Podle našeho názoru neměla naše parlamentní frakce pro

hlašovat, že nezasáhne do jednání v rozpočtovém vý boru, nýbrž jedině v plénu sněmovny. Musíme parla mentní tribuny využít, pokud je možno. Bývalo by nut no proti reformistické školní politice postavit marxis

tickou školní politiku a vše, co koalice na tomto poli učinila, energicky jménem komunistické frakce odmít

nout. Ale naši soudruzi z parlamentní frakce svou po vinnost nesplnili. Nesmíme zapomínat, že němečtí so ciální demokraté postupovali neobyčejně obratně aran žovaným aparátem, nesmíme zapomínat, že němečtí sociální demokraté obratným rozdělením řečníků do

kázali, že poslali do řečnické bitvy téměř celou svou frakci, a tím si vytvořili pro příští volby skvělou plat formu. Mělo také být postupováno proti propouštění německých státních zaměstnanců a učitelů, a to ener gičtěji než dosud. Právě se zřetelem na revoluční sta novisko musíme využít nacionální otázky. Příkladem nám může být stanovisko francouzských soudruhů, kte 170

ří se postavili proti nacionálně expanzívní politice v Maroku. Není to nic jiného než část velikého boje, který má komunistická strana vést. Nyní slovo k odbo

rové otázce : Předkládá se nám rezoluce , ve které se

praví, že tehdy, když je nebezpečí, že dělníci, kteří pracují v reformistické odborové organizaci, se stanou indiferentními, má být umožněno jejich převzetí do

MVS . My v našem kraji jsme se vyslovili proti této stylizaci rezoluce . Navrhujeme škrtnutí tohoto pasu, a to pro vnitřní rozpor s celým duchem ostatní rezoluce. Není možno, máme-li prakticky působit v reformistic

kých svazech, otevřít dveře a prohlásit: Nelíbí-li se vám práce tam, přijdte k nám! ( Velmi správně ! )

Sdělení presidia Šmeral: Kontrolní komise sděluje, že v písemné zprá vě , rozdané delegátům , vyskytly se některé chyby, kte ré by mohly vést k nedorozumění. V místě na str. 4 je v poznámce, že Bubník byl vyloučen, před jeho jmé nem písmeno S., jako by to znamenalo soudruh. To

v originále nebylo. Na str. 2 v odstavci Kraje dlu ží je obsaženo, že rovněž určitý obnos dluží kraj VI . To je mýlka. Nedluží to kraj VI . , nýbrž VII . V odstavci nato následujícím je sdělení, že dosud bylo pokladnami krajských organizací zaplaceno za knihy pro buňky ( pokladní, účetní aj . ) 16 Kč. Tento obnos je nesprávný. Zaplaceno bylo 76 Kč .

Prohlášení poslanecké frakce Předseda Šmeral předčítá nato toto prohlášení klubu komunistických poslanců: Předsednictvo klubu komunistických poslanců k vý

tkám soudruha zástupce VI . kraje zde učiněným, jako by poslanecká frakce nebyla splnila svou povinnost v rozpočtovém výboru, prohlašuje toto : Poslanecký klub jako jiná léta usnesl se na tom , že 171

použije rozpočtové debaty v plénu sněmovny k podrob né politické, hospodářské a sociální kritice koaličního režimu. Zástupci poslaneckého klubu, soudruzi Houser a Skalák, při zahájení generální debaty v rozpočtovém

výboru učinili prohlášení, kterým upozornili na zásad ní stanovisko strany komunistické k rozpočtu a k jeho projednávání, zejména též v tom směru, že ve výboru nebudou podávat žádných pozměňovacích, resp. zlep šovacích návrhů a že klub vyšle své řečníky do pléna

sněmovny. Také proti pokusu předsedy Bradáče o pro mrskání předlohy ve výboru protestovali ostře hned v prvé schůzi. Když potom průběhem podrobné deba ty se objevilo, že němečtí sociální demokraté a němeč tí měšťáci zahájili prodlužováním řečí obstrukci, naši soudruzi setrvali na svém stanovisku. Zato vrhli se na

ně němečtí sociální demokraté v závěrečné schůzi, vy týkajíce jim, že prý jich nepodporovali v jejich boji proti koalici a své povinnosti ve výboru , kde prý se za zavřenými dveřmi vykonává nejdůležitější práce, se

vyhnuli. Výtku tu naši soudruzi odrazili okamžitě tímto prohlášením soudruha Skaláka, které také našim sou druhům objasní celou situaci:

„ Své stanovisko k rozpočtu vytkli jsme hned při za hájení debaty. Když poslanci německé sociální demo kracie zahájili obstrukci, nenahlíželi jsme , že by jejich taktika dlouhými loajálními a hyperloajálními řečmi jalových opozičníků mohla nějak obzvláště odhalovat metody koaličního režimu. Naopak právě tentokrát by lo vidět , že by bylo stačilo jen trochu vyjít jim vstříc

nějakou malou koncesí, aby se dali koalicí získat. Proto jsme jejich taktiky nenásledovali, a ovšem také proto, že svoji taktiku si určuje náš klub samostatně. Také němečtí sociální demokraté loňského roku nevázali se

na nás a před projednáváním rozpočtu z pléna odešli.“ Nato odpověděl poslanec Taub, že komunisté loňské

ho roku ústy svého řečníka Bubníka schvalovali ještě práci ve výboru, a chválil jej za to, že se této práce aktivně zúčastnil, 'kdežto nyní prý dávají přednost „ de

magogickým frázím “ v plénu před „ skutečnou prací “ 172

ve výboru. Předsednictvo poslaneckého klubu prohla šuje , že na chování svých zástupců v rozpočtovém vý

boru nevidí nic nesprávného a jejich postup schvaluje.

Pokračování debaty

Červen ( Vrútky ): Myslím, že náš III . sjezd bolševické strany udělá konec tomu, co nemá nic společného s komunistickou stranou a bolševickou gardou. Musím mluvit k referátu soudruha Šmerala, který řekl, že ne

máme bičovat osoby , ale myšlenky. Proto bičuji myš lenky Šmeralovy. Soudruh Šmeral nejednal jako bol ševik a jako komunista s lidmi, kteří nás chtěli zavést do sociálně demokratického bahna. Kdyby byl soudruh Šmeral ihned stoupl na krk lidem, kteří nás chtěli zavléci, kdyby byl jednal proti nim železnou rukou, nebylo by došlo ke krizi ve straně. Ale on proti nim nevystoupil a vedl naopak boj proti těm, kdož vedli masy do ulic. Spojení ústředního výkonného výboru s masami není, masy jdou do boje a ústřední výkonný

výbor spí. Ústřední výkonný výbor dá heslo k boji a sám spí. Ústřední výkonný výbor nešel mezi masy , aby objasnil situaci, tohoto objasnění bylo pro bolševizaci nutně potřebí, ale ústřední výkonný výbor věci ne

objasnil. Na žilinské konferenci 10. května obvinil sou druh Šmeral slovenské soudruhy z levých úchylek, ale úplně nesprávně. Oni svým cítěním a jednáním směřují vždycky k proletářské straně, jsou to gardy, jež chtěly a chtějí čistou linii strany. Není levou úchylkou, chtě jí-li masy kontrolovat vůdce, naší levou úchylkou byla jedině kontrola, ale slovenští soudruzi budou kon

trolovat až do těch časů, dokud smýšlení soudruha Šmerala nebude sceleno a dokud soudruh Šmeral nezabezpečí postup.

Guttmann ( agitprop ): Dosavadní průběh sjezdu jed nal o tom, jak byla překonána krize , co bylo podnik nuto k jejímu ukončení. Krize je překonána, to je beze

sporně úspěch. To však není vše, co čekáme od sjezdu. Tento sjezd nám musí ukázat další cestu, zejména ve 173

dvou otázkách : odborové a organizační. O otázce od borové bude mluveno zvláště. Avšak je litovat toho,

že zde v plénu nebyl přednesen organizační referát. Můžeme říci, že politická linie strany je správná. Má-li se však tato správná linie uplatnit v praxi, musíme

věnovat velikou pozornost otázkám organizačním . Mi nulé ústředí udělalo také jednu politickou chybu : za

aféry Marmaggiho. Tenkrát byla možnost masy vést, masy zejména maloměšťácké, ale i část proletariátu byla v pohybu, a my jsme toho nedovedli využít. Tato chyba ústředí nevyplynula z nesprávných názorů poli tických – vždyť ústředí samo první v tištěné sjezdové zprávě tuto chybu přiznává –, ale vyplynula z nedo statku našeho organizačního aparátu, z jeho neschop nosti rychle reagovat na události. Máme celou řadu úkolů : je třeba buňky politicky oživit , prodchnout pří

slušníky vědomím o vůdčí úloze strany, vybudovat frakce ve všech proletářských organizacích atd. Který z těchto úkolů je nejdůležitější, který je tím článkem řetězu, jehož se třeba chopit, aby mohly být přitaženy

další články ? Myslím, že především je zapotřebí, aby byl předně zdokonalen aparát stranický, zdokonalena práce v redakcích, sekretariátech, a hlavně v ústředí.

Musíme zdokonalit ústřední aparát tak, aby v ústředí nastala větší souhra mezi jednotlivými odděleními, větší plánovitost práce, ne pouze papírové fermany a naří zení, ale je třeba instruktorů, kteří by živě organizač ními a odborovými otázkami se zabývali a dovedli uvést v život usnesení. Musím se ještě zmínit o jedné věci, a to je disciplína. Máme dnes velmi dobrou dis

ciplínu ideovou , nesprávné názory jsou disciplinárně velmi přísně stíhány. Je však nutno , abychom měli stejně tuhou disciplínu pracovní, aby stejně přísně bylo

stíháno zanedbání povinnosti, nevykonání svěřené práce. Soudruh Stalin ve své knize o Leninovi a leninismu

praví, že leninský pracovní styl se skládá ze dvou prvků : revolučního elánu a americké věcnosti a pra covitosti. Revoluční elán máme, je nám třeba ještě ame 174

rické pracovitosti a věcnosti, aby naše práce byla vskut ku leninská.

Olbracht ( Praha ): Žádám, aby bylo sjezdem přijato toto prohlášení : Řádný sjezd nemůže nechat nepovšim nutu skutečnost, která se zvláštní ostrostí v posledních

týdnech znovu se projevila. Zbankrotělá koalice, která povoluje 2 miliardy pro armádu, zaopatřuje si prostřed ky mezi jiným také ničením skrovných kulturních za řízení. Sjezd strany protestuje netoliko proti této vše obecné skutečnosti, nýbrž především také proti tomu,

že tomuto ničení ducha Komenského padá především za oběť školství národních menšin. Sta německých,

polských škol a školních tříd byla v posledních týdnech zničena. Sjezd strany vyzývá české a slovenské dělníky,

aby všude co nejrozhodněji protestovali a bojovali proti nacionálnímu útisku na svých třídních soudruzích, pří slušejících k národnostním menšinám, neboť oni jsou

v první řadě zavíráním školních tříd postiženi. Sjezd strany připomíná českým státním zaměstnancům , že je jejich povinností, aby zahájili energický boj proti

těm, jimiž jsou poškozovány celé tisíce státních za městnanců, a proti nacionalistickým vládním metodám, kterými jsou zvláště němečtí státní zaměstnanci po ti sících decimováni a jimiž se vláda snaží zlákat a získat státní zaměstnance, příslušející většinové národnosti. Jenom společný boj vykořisťovaných a potlačovaných všech národností způsobí pád vládnoucí buržoazie a odstranění každého národnostního potlačování. Tím ta

ké odstranění kapitalistického třídního panství. Sdělení předsednictva Šmeral: Žádám členy komise politické, aby se odebra

li k poradě, ve vedlejším sále konané. Nyní přednese soudruh Kohn referát o otázce odborové, který bude ve vedlejší místnosti potom přeložen do němčiny ; mezi tím bude zde debata . Soudruh Kohn má slovo.

175

Otázky odborové Reč soudruha Kohna 1

Na tomto sjezdu mluvilo se již mnoho o bolševizaci naší strany, a tu je nutno si uvědomit, že bolševizace znamená především cestu k tomu, aby strana se stala

vůdkyní dělnické třídy. Vybudování závodních buněk je jednou z těchto cest , neboť strana dostane tak bezpro střední styk s masami v závodech. Avšak další, neméně důležitá cesta je vybudování frakcí ve všech masových

mimostranických dělnických organizacích, a především v těch organizacích, které soustřeďují v sobě značnou část dělnictva bez rozdílu směru, v organizacích odbo rových. V tomto ohledu bylo u nás dosud mnoho zameš káno. Usnesení posledních dvou sjezdů nebyla pojímána s tou vážností, jak toho bylo třeba. Prováděli jsme dosud frakční práci v odborech tím způsobem, že odborová

sekce používala pro tuto práci dobrovolných pomocníků v jednotlivých odborových skupinách . Jen tím nám bylo umožněno, že držíme alespoň ty pozice, které jsme do

byli v prvním náporu. Jen tím je možné, že např. ve

Svazu tabákových dělníků, kde jsme již měli na před posledním sjezdu malou většinu, jsme na posledním sjezdu tuto většinu o něco málo spíše zvětšili a docílili též toho, že předsedou svazu je komunista. Jen tím je možné, že i ve Svazu tesařů, jenž má právě nyní sjezd ,

máme tentokrát poněkud lepší pozice nežli posled ně. Kdybychom však měli v těchto svazech skutečné

frakce, mohli jsme mít na jejich sjezdech většiny tak velké , že tam mohla být učiněna mnohem dalekosáhlej ší usnesení. Držíme-li tudíž v jednotlivých svazech 1 Projev byl otištěn v plném znění rovněž v „ Rudém právu “, 2. října 1925 ( č. 229 ) . Ve „ Vorwärts“ byl otištěn 1. října 1925 ( č . 226 ) . Referát otištěný ve „ Vorwärts“ je v některých pasá žích poněkud odlišný. Pravděpodobně byl přednesen v německé řeči

v této odlišné podobě. Smysl a podstatné části referátu jsou však shodné .

176

月1

.

D

je

h

n

L

.Smíchově na raze Pdomě vzasedal árodním NkKSČ terý ,III sPlénum . jezdu

‫ܚܩ‬

1

pouze ty pozice, které jsme dobyli v prvním náporu, pak je to rozhodně příliš málo vzhledem k příznivým podmínkám, za nichž se právě nyní frakční práce v od borech dá provádět . Pravím výslovně, že pro plánovitou a výslednou frakč ní práci jsou nyní v odborech podmínky příznivé. Revo

lucionování odborů bylo by při neustálé aktivitě našich frakcí poměrně snadné. Objektivní podmínky, v kterých dělnictvo dnes žije, jsou takového rázu, že každý sebe menší hospodářský požadavek stal se téměř již poža davkem revolučním. Široké masy dělnictva, které snad ještě mají demokratické iluze a politicky dosud našemu vlivu nepodléhají, přesvědčily se cestou názorného po naučení v posledních dvou letech, že to, co hlásáme my o metodách bojů hospodářských, je naprosto správné.

Jen následkem těchto příznivých podmínek frakční práci podařilo se menšinovému hnutí v anglických od

borech dosíci v poměrně tak krátké době tak ohromné ho vlivu na anglické odborově organizované dělnictvo. U nás však jsme v poslední době v tomto ohledu zůstali

stát na jednom místě, a pakli jsme nešli nazpět, pak [ za ] to děkujeme jedině dobrovolné spolupráci jednotlivých frakčních pracovníků, a nikoliv soustavné práci pevně

vybudovaných komunistických frakcí. I v těch českých sociálně demokratických svazech, které byly svého času reformisty rozpoltěny, naše frakční práce nezakotvila znovu tak, jak toho bylo zapotřebí. Upozorňuji jen na Svaz kovodělníků, který je silnou odborovou organizací a je předsedou sociálně demokratické strany Hamp lem i ideologicky ve smyslu spolupráce s buržoazií

úplně ovládnut. V německých reformistických svazech naše frakční práce je taktéž v začátcích. Tak např. stojí německá Unie horníků, v níž jsou dosud organizo

vány desetitisíce uhlokopů, úplně pod vlivem reformisty Pohla. Tím spíše je možno říci totéž o českosocialistic

kých odborových organizacích, mezi nimiž například Jednota železničářů soustředuje ve svém středu celý

provozní personál a organizace poštovních a telegraf ních zaměstnanců téměř celý personál poštovní. V těch 12 Protokol III . sjezdu

177

to organizacích je členstvo sice velice nespokojené, avšak vzhledem k nedostatku našich frakcí nepodařilo se nám dosud tuto nespokojenost usměrnit tak, jak toho je třeba.

Musíme proto konečně přejít od nahodilé spolupráce

jednotlivých frakčních pracovníků k vybudování pev ných frakcí, jichž práce musí být nepřerušená a plá novitá. Tyto frakce ovšem potřebujeme právě tak ve

svazech reformistických jako ve svazech revolučních. Ve svazech reformistických je nutno vést každodenně houževnatý boj za prosazení revolučního rázu svazu, v revolučních svazech pak je nutno vést tentýž každo denní boj za zachování revolučního rázu organizace . Případ Tetenkův a Teskův ukázal jasně, že nestačí, máme-li vedení určitého svazu ve svých rukou, neboť

je vždy nebezpečí, že buržoazie takovéto jednotlivce pro sebe získá. Avšak i tam, kde se čelní funkcionáři nesta

nou přímými odpůrci revolučního hnutí a agenty bur žoazie , i tam je nutno vést každodenní boj o zachování revolučního rázu organizace. Ve všech revolučních od borových organizacích musíme počítat s tím, že revoluč

ní odboráři mají sklon a do určité míry též povinnost řídit se vůlí většiny členstva. Avšak většina členstva ve všech revolučních organizacích odborových sestává z nekomunistů . Nejen v samostatných Rudých odborech, nýbrž též v MVS máme jen jednu čtvrtinu komunistů

mezi členstvem, tři čtvrtiny pak s námi sice sympatizu jí, jsou však politicky indiferentní, nebo dokonce pří slušníky jiných stran. Odboráři pochopitelně při všem ,

co podnikají, odvolávají se na vůli většiny členstva. Tato většina je však sice revolučně naladěna, ale re

volučně neuvědomělá. Jenom systematickou frakční prací v MVS a v revolučních odborech je možno uvědo movat tuto většinu tak, aby dávala odborářům správné

direktivy. Řekl jsem, že máme v revolučních odborech jednu čtvrtinu komunistů . Kdyby všichni tito komunisté

byli soustředeni v pevných frakcích , nepotřebovali by chom ani tak značný počet komunistů, aby ostatní člen

stvo, s námi beztak sympatizující, správně ovlivnili. 178

Mohli bychom pak několik tisíc komunistů z MVS odko mandovat do reformistických odborů, kde jich máme nedostatek . Naším cílem musí být, aby těch sto tisíc ko munistů, které máme k dispozici, bylo řádně roztříděno

mezi jedním miliónem odborově organizovaných dělní ků. Kdyby tento stotisíc byl řádně rozdělen a aktivně pracoval, pak by musil dostatečně ovlivnit za nynějších příznivých poměrů celý milión odborově organizova ného dělnictva . Prozatím ovšem není vidět ani dostateč

ně frakční práce té veliké masy komunistů, která je organizovaná v MVS. Jakmile bychom však tuto masu měli soustředěnou ve frakcích, mohli bychom ty sou druhy, kteří by nám frakčně přebývali, odkomandovat

do reformistických a reakčních svazů. To by nebylo žádné zeslabení MVS , neboť ten má možnost získat členstvo z ohromného rezervoáru indiferentů , kteří z odborových organizací odešli a kteří tvoří celý další milión dělníků.

Že se nechá frakční práce provádět dobře, o tom ně kolik malých příkladů : Existuje např. jedna skupina úmyslně nejmenuji, ve kterém svazu a kde, abych nedával reformistům ma teriál. Existuje tedy důležitá odborová skupina, která

má 180 členů. Máme tam 3 komunisty. A tito příslušníci strany v této skupině vytvořili pevnou komunistickou irakci a ovlivnili členstvo tak , že jeden z nich je před

sedou skupiny, druhý pokladníkem, třetí jednatelem této skupiny. Přitom jsou celkem 3 mezi 180 lidmi. Je druhá skupina, kterou taktéž nechci jmenovat. Je veliká a důležitá, má 650 členů a mezi nimi je 63 ko munistů. Těchto 63 komunistů nejen tvoří celý výbor

skupiny, nýbrž kromě toho 35 inkasistů, kteří chodí

vybírat příspěvky u celého členstva, a tak ovládá nejen shora, ale i v každé ulici a části města úplně veškeré členstvo .

Takhle musí vypadat frakční práce. A když to jde

v jedné skupině , nebo v některých, musí to jít ve všech. Prohlašuji, kdyby tak pracovalo se všude, že dnes máme za sebou ohromné statisíce dělnictva a že problém vůd 179

covství dělné třídy by byl z velké části u nás vyřešen. To je ohromná otázka, před kterou zajisté nikdo z vás nebude zavírat oči. Nyní ovšem nutno říci, že dosud pro to nebylo porozumění. Nejen v rozpoltěných svazech, nýbrž i v německých učinilo se velmi málo. Soudruzi

většinou odvolávali se na to , že jejich frakční práce je zbytečná. Když někde s ní se začíná , přijde sekretář

MVS , frakci vytáhne, převede do MVS , a může se začít znovu. Je [ to ) práce Sisyfova, marná, vzhledem k této činnosti sekretářů MVS . Do určité míry je to výmluva

pro ty soudruhy, kteří frakční práci dělat nechtějí. Tak všeobecně se to říci nedá . Veliká část našich sou

druhů, protože ví, že frakční práce je těžká, úmorná, vymlouvá se, aby práci provádět nemusila. Ale na druhé

straně nutno říci, že takové neodpustitelné chyby ze strany funkcionářů MVS se skutečně staly. A nutno říci , že se nikdy již nesmějí opakovat. S takovým postu pem tajemníků MVS musí být učiněn konec. Rezoluce, která vám bude předložena, mluví o tom, že lidé, kteří by to dělali, budou nejostřejším způsobem voláni k od povědnosti. Naše strana je dosti silná po překonání krize, aby v těchto věcech postarala se o to, aby vůle tohoto sjezdu byla zachována stůj co stůj a zaměstnan ci Mezinárodního všeodborového svazu mezi odborový mi organizacemi reformistickými frakční práci neztě žovali .

Pro nás platí zásada a ta musí být podškrtnuta s nej

větší přesností : v reformistických odborech zůstat stůj co stůj , v reformistických odborech pracovat, neutíkat z reformistických odborů. To je první podmínka, neod poutávat se od mas v těchto reformistických odborech .

Kdo tomu překáží, kdo to nepochopí, nepochopil slovo bolševizace. Myslím, že právě na tomto sjezdu po zku

šenostech z posledního roku můžeme říci, že i funkcio náři MVS po těch hospodářských bojích, které byly ve deny v posledním roce, se musí přesvědčit, že vystupo vání z reformistických odborů , že převádění skupin

z reformistických odborů není jen práce proti komunis tické straně, ale především též proti MVS . 180

Jaké máme zkušenosti v tomto ohledu z poslední doby ?

Měli jsme na Ostravsku hornickou stávku , o které právě dnes a včera mluvili ti, kteří z Ostravska sem přišli. A co jsme viděli na Ostravsku ? Tam se podařilo, že jsme tam provedli hlasování v závodech, kde se za

nás postavilo 95 % všeho dělnictva, a že jsme násled kem toho na první dobu mohli strhnout všechno toto dělnictvo do boje. Ale proč měli možnost reformisté, kteří nejdříve v Ostravě slibovali spoluúčast na tomto boji, aby od svých slibů utekli a stávku zradili ? Pro nedostatek našich komunistických frakcí v jejich refor mistických odborech. Kdybychom na Ostravsku mohli provést nejen hlasování v závodech, ale také hlasování v reformistických odborových skupinách, pak by tyto reformistické odborové skupiny spíše byly donutily tyto vůdce, aby se ve svých vlastních organizacích podřídili. Právě na Ostravsku jsme viděli, kde soudruzi dovedli získat pro sebe masy v závodech, že nestačilo to proto, že jsme neměli pevných komunistických frakcí v od borech. Co jsme viděli v ostatních oblastech? Viděli jsme, že jsme dovedli celá osazenstva získat pro roz šíření boje, ale na druhé straně reformističtí vůdcové odvolali se na stanovisko, že nepromluvily jejich orga nizace, a tak měli spíše možnost, aby sabotovali jednot nou frontu. Musíme jim ztížit tuto sabotáž tím, že jejich

vlastní organizace proti nim v takovýchto případech postavíme .

V této souvislosti je ovšem nutno říci, že v případě hornické stávky ostravské byla naše práce ztížena tím ,

že naše vlastní odborová organizace na Kladensku selhala .

Na Kladensku naši soudruzi nechtěli tento boj pod

porovat, jak jsme žádali , z těch důvodů, protože je prý napřed ztracen vzhledem k těžké odbytové krizi uhel né. Ale právě když je taková těžká uhelná odbytová krize, když byly tak těžké poměry pro dělníky, taková veliká nezaměstnanost, právě v takové době je nutno, aby boj , stal-li se nevyhnutelným, byl co nejvíce roz 181

šířen a zostřen, aby byl co nejkratší vzhledem k ne příznivým objektivním podmínkám . Právě tu mají re

volucionáři povinnost se přičinit, aby boj byl ze všech sil podporován .

V Anglii, kde dělnictvo revoluční ještě není, ale je následkem svých zkušeností zradikalizováno, a kde horníci stáli před těmito těžkými odbytovými podmín kami, jenom svým rázným a jednotným postupem a tím , že ukázali, že jsou odhodláni od prvního dne rozšířit boj, bylo docíleno, že kapitalisté musili před nimi

v tomto okamžiku kapitulovat. Právě anglická zkuše nost v tomto ohledu mluví pro to, že i u nás , kdyby se

nám podařilo boj rozšířit, musily [ by ] být výsledky boje mnohem příznivější. Ale viděli jsme po boji na Ostrav sku, v případě boje kovodělníků severočeských, že i tam jsme nemohli docílit jednotné fronty hlavně pro to, že jsme neměli komunistické frakce v jednotlivých odborech. Osazenstva se usnášela : Chceme jednotnou

frontu a postup společný, ale Kaufmann a ostatní předá ci německého Svazu kovodělníků řekli : Naše organizace

se na tom neusnesla a my jsme neměli frakce a nemo

hli jsme v odborových skupinách prosadit usnesení přijaté v závodech . Totéž nutno říci o boji textilníků ve

středních a východních Čechách a na Brněnsku. V tom to případě podařilo se nám naším tlakem v závodech

bez komunistických frakcí přinutit odborové organizace k tomu, aby zahájen byl společný postup. Viděli jsme

však, že jsme se dopustili chyby tím, že naši soudruzi v akčním výboru přeceňovali jednotnou frontu shora. Oni netrvali na tom, že musí být první podmínkou jed notná fronta zdola , ta že musí se prosazovat , i kdyby

členové „ osmičky “ byli proti, i kdyby jednotná fronta shora měla kvůli ní prasknout.

Tedy je nutno si uvědomit, že jsme fakticky zameška li mnoho , pokud se týče frakční práce. Neměli jsme možnosti prosazovat jednotnou frontu jen z toho důvo du, že jsme v reformistických odborových organizacích frakce neměli.

Z této zkušenosti by se měli poučit všichni funkcio 182

náři MVS, kdyby měl sebelepší a revolučnější úmysly, nemůže vést hromadný boj sám a musí získat do boje dělníky ostatních odborových organizací. Nezíská-li je,

je odsouzen , aby tyto boje prohrával. Tato věc je tak důležitá, že po těchto zkušenostech nutno si říci, že kdo

dnes převádí skupiny do MVS , pracuje nejen proti nám, ale i proti MVS, jehož úkolem je ne pouze vykazovat členstvo, ale vést revoluční hospodářské boje a vyhrá vat tyto hospodářské boje. ( Živý souhlas, potlesk .) Když si uvědomíme ty zkušenosti, které zde jsou z roztříštěnosti odborového hnutí, tu musíme si též uvě

domit naprostou naléhavost toho, co bylo usneseno na II. sjezdu odborové internacionály, aby totiž neustále houževnatě veden byl boj za sjednocení celého odboro vého hnutí. Nepřekonáme sabotáž reformistů ani v sjed nocených odborech, ale překonáme ji spíše než v orga nizacích, které mají pod vlastním vedením tam, kde jsme od jejich členstva příliš izolováni.

Boj za sjednocení celého odborového hnutí musí být veden námi naprosto plánovitě, ne pouhým jednáním se špičkami. Ne takovým jednáním zrádcovským, jakého chtěl použít Teska a Tetenka, které znamená kapitulo

vat před reformisty, spáchat harakiri na našich vlast ních revolučních odborech, ale takovým, které má vést k tomu, že budeme likvidovat MVS a Rudé odbory v tom

případě, když se nám podaří dělníky ostatních refor mistických odborů přimět k tomu, aby také oni likvi dovali a aby vytvořili jednotnou mezinárodní odborovou ústřednu v Československu na podkladě protikapitalis tickém s mezinárodními průmyslovými svazy. K tomu je nutno, abychom vedli houževnatou kampaň v odboro

vých organizacích za pomoci frakcí a v závodech, kam paň, která musí vést k tomu, že získáme v závodech stoupence sjednocení odborového, že ve skupinách vy tvoříme levá křídla, v kterých naše komunistické frakce budou tvořit pevná jádra , levá křídla stoupenců jednoty, která se musí stát většinou a vytvoří v místním, oblast

ním, celostátním měřítku výbory stoupenců odborového sjednocení. Tyto výbory ovšem nemohou být ustaveny 183

dříve, dokud za nimi nestojí skupiny, aby to nebylo na papíře , aby to nebyly výbory jednotlivců, ale skupin . Jenom takové výbory stoupenců odborového sjednocení v místním a celostátním měřítku mohou prosadit sjed

nocení, protože reformističtí vůdcové nikdy po dobrém nepřistoupí na sjednocení. Vědí dobře, že sjednocení odborových organizací, bude-li provedeno, znamená konec spolupráce s buržoazií, konec koaličního režimu. Tyto věci mají tak dalekosáhlé důsledky, že je třeba, aby se sjezd jimi co nejvážněji zabýval. Naše dosavadní jednání o odborovém sjednocení jenom proto , že jsme

frakce neměli, musilo končit nezdarem . Jednání kovo dělníků, železničářů, stavebních dělníků, dřevodělníků s reformistickými organizacemi znamená vždy, že re formisté přistupují na ,, sjednocení" v rámci Odborového

sdružení. Skutečného bezpodmínečného sjednocení bez

komunistických frakcí a předběžné jejich práce nedocí líme nikde .

Je ovšem třeba, aby nejen strana, nýbrž právě také

MVS tuto práci pro sjednocení co nejusilovněji pro váděly. MVS vydal manifest, v němž prohlásil, že tuto povinnost chce vzít na sebe. Očekáváme, že MVS bude

tak činit v nejužším kontaktu s námi. Je však nutno konstatovat , že i v MVS projevují se názory, které chtějí větší samostatnost a neodvislost odborových or ganizací od komunistické strany. Jsou hlavně doku mentovány v kladenském memorandu, které bylo po slano R0I .

I když tito soudruzi nejdou tak daleko jako někteří přední činitelé samostatných rudých svazů , kteří po sociálně demokratickém vzoru mluví o neutralitě a po

sociálně demokratickém vzoru tuto „ neutralitu“ též uplatňují, nutno zakřiknout včas tyto čistě likvidátor ské nekomunistické snahy. Oč se ve skutečnosti jedná? Je nepravdou a odporuje to prvním zásadám komunismu, dělají- li se rozdíly mezi politikáři a odboráři. Co je to politika ? Není to nic jiného než soustředěné hospo

dářství. Politický boj pak je bojem jedné třídy proti druhé. Hospodářský boj ale není ničím jiným než sou 184

částkou tohoto politického boje. Pakli si toto uvědomí me, pak je nutno co nejostřeji zakřiknout všechny sna

hy volající po větší neodvislosti Rudých odborů a ru dých odborářů od komunistické strany. Zakřiknout je

však nestačí, nutno postarat se přímo o pevné komu nistické frakce uvnitř revolučního MVS a uvnitř Ru

dých odborů. První podmínkou sjednocení všech revo lučních odborových organizací ovšem je, aby svazy dřevodělníků a stavebníků připojily se k MVS . Nebude me ovšem převádět skupiny, a MVS již prohlásil, že

tak neučiní, ale naše práce v těchto svazech musí vést k tomu, aby celý svaz byl převeden, aby ti lidé, kteří přešli do tábora protirevoluce, nestáli na špici rudých svazů. Vidíme právě v těchto svazech, kde jsme začali

s frakční prací intenzívně a plánovitě, že takové skupi ny, které před 3 měsíci na sjezdech těchto svazů hlaso valy pro jejich samostatnost, dnes pod vlivem naší prá ce prohlašují, že stojí na stanovisku ROI , a přejí si, aby svaz přešel k MVS .

Je vidět, když frakční práce se provádí, že se dá vůle strany v těchto svazech prosazovat. Neděláme si ovšem iluzí. Víme, že Tetenka a Teska přejdou do Odborového sdružení, i kdyby tam měli přejít sami, ale oč šlo , bylo,

aby levá křídla v těchto svazech byla co největší, aby pánové věděli, že do Odborového sdružení mohou jít

sami, ale nemohou převést členstvo do tábora nepřátel. Avšak, soudruzi, ústředí strany bude mít tu povinnost,

aby připravilo stejně frakčně, jako každý jiný sjezd od borový , též sjezd MVS ( potlesk ) , aby komunističtí dele gáti na tomto sjezdu postupovali naprosto jednotně. Na sjezdu MVS bude se jednat o otázku revoluční stra

tegie v hospodářských bojích, tedy o otázku ohromné

důležitosti a dosahu, ale také o otázky organizační právě tak velikého dosahu. Bude se jednat o to , aby MVS ve

smyslu usnesení ROI změnil své stanovy, svá pravidla tak, aby jednotlivým sekcím byla zaručena větší samo

činnost a pohyblivost. V tomto ohledu představenstvo MVS už své návrhy uveřejnilo . Ale je tu mezi námi spor o výklad jednoho důležitého bodu těchto usnesení, 185

Jedná se o to, že nejméně 25 % všech příjmů má být odvedeno jednotlivým sekcím.

Jakým způsobem však těchto 25 % příspěvků má být vybíráno ? Jedna část soudruhů je toho názoru, že pří spěvky mají být ze 100 % vybírány aparátem ústředí

a 25 % připisováno na konto jednotlivých sekcí. Jiný názor je, že nemá být 25 % připisováno na konto sekcí, nýbrž odváděno jednotlivým sekcím. Třetí názor, že

100 % má být vybíráno aparátem sekcí a 75 % že má sekce odvádět ústředí. To jsou tři názory, které tu stojí proti sobě. V tomto ohledu bude strana působit k nej větší decentralizaci, pokud to existence MVS snese, protože decentralizace pro jednotlivé sekce je podle na

šeho názoru naprostou nutností. Ale zástupce strany prohlásil v představenstvu MVS , že my z této věci, po

kud o ní ROI se nevysloví, neděláme otázku disciplíny, stavíme ji k diskusi, ale jakmile ROI řekne své stano visko, jakým způsobem mají být příspěvky vybírány, je

tato důležitá otázka týkající se života jednotlivých sekcí pro nás otázkou samozřejmé disciplíny.

Další povinností naší je , abychom působili k tomu, aby hospodářská sekce nebyla jenom vedena soustře děně a v jednotné frontě v měřítku vnitrozemském ,

nýbrž také v měřítku mezinárodním. Veliká část hospo dářských akcí dnes, v době nynější, vyvíjí se meziná rodně a není ji možno vést s úspěchem proti kapitalismu

v měřítku jednoho státu. MVS musí k tomu pracovat a komunistické frakce uvnitř MVS a uvnitř reformistic kých svazů, aby došlo k utvoření mezinárodních

akčních výborů a mezinárodních akcí. Poměry v hornictví jsou např. takové, že bez mezi národní akce není možno počítat s podstatným zlepše ním životní úrovně hornictva .

Dovolte nakonec, abych se zmínil několika slovy

o hnutí závodních výborů a rad. Ono hnutí, které repre zentují závodní výbory jako přirozené orgány jednotné fronty, v kterých zastoupeni jsou dělníci bez rozdílu odborových organizací, toto hnutí je další důležitou cestou k utvoření jednotné fronty. Povinností našich 186

závodních buněk proto je, aby udržovaly s komunistic kými frakcemi v závodních výborech nejtěsnější styky, aby jim dávaly své direktivy, aby působily k tomu, aby toto hnutí, které směřuje k novým důležitým úkolům

dělnictva, ke kontrole výroby, aby toto nesmírně důle žité hnutí bylo soustředěno v dělnických výborech míst ních, oblastních a státních .

Boj za jednotnou frontu na poli hospodářském a za sjednocení odborových organizací má tedy mezi dělnic tvem příznivé podmínky. Tento boj za sjednocení, bu de-li plánovitě veden , musí vést k úspěchům . V Anglii

již byl ustaven anglo -ruský komitét. Máme povinnost, abychom v Československu podporovali práci anglo -rus kého komitétu tím, že naše frakce v reformistických svazech i v MVS budou působit k sjednocení odborového

hnutí. Sjednocení odborového hnutí je životní otázkou proletariátu , je životní otázkou komunistické strany. Komunistická strana má proto též na něm životní zájem,

protože toto sjednocení znamená možnost zahájit uvnitř sjednocených odborových organizací poslední rozhodu

jící boj o vůdcovství celé dělnické třídy s reformisty. V sjednocených odborových organizacích tento boj ko munistická strana určitě vyhraje.

Abychom však s ním mohli započít, je nutno vést houževnatý boj o toto sjednocení. V sjednocených organizacích dostane strana pod své

vedení celou dělnickou třídu, nejprve jeden milión dělníků organizovaných v různých odborech, ten pak přitáhne k sobě ten druhý milión indiferentních, kteří z odborů utekli a kteří, jakmile odbory se zaktivizují, vstoupí znovu do odborových organizací.

Frakční práce komunistická, soudruzi, je určitou ces tou k docílení vůdcovství dělné třídy komunistickou stranou! ( Bouřlivý potlesk. )

187

Řeč soudruha Haise Již na II . sjezdu měla být projednávána odborová otázka, žel, byla odstrčena a také dnes není kdy, aby

chom si o ní pohovořili a vyložili názory, jaké máme. Lituji, že opět dnešní sjezd nemá k tomu času. Je to

škoda pro všechny . Jsme soudruzi a komunisté a máme různý názor. Ale není příležitosti ani dnes a musím se obmezit jenom na útržky, na opravení některých věcí, které tu soudruh Kohn s takovou emfází přednášel. Na sjezdu zde musí se věc vyložit, jak je , a ne proti MVS něco uvádět, jak se to vpravdě nemá . Než přijdu ke slovu, poněvadž jsem tu byl včera trochu

vykartáčován od budějovického soudruha, chci říci ně kolik slov ke stávce v Krumlově. Byla zahájena takovým způsobem , že bylo předem vidět, že bude prohrána, a že kdybychom ji vedli dále, že by dělnictvo bylo poško zeno o mnoho víc než dnes. Proto jsem tuto stávku skončil, a kdyby tu byl takový případ, udělám to jako

zástupce dělnictva a odborové organizace opět. Zeptejte se důvěrníků v Krumlově, co vám řeknou , co bylo dob ré, a co ne .

Dále stávka ostravská. O té bychom si měli promluvit aspoň hodinu, abychom si vyložili názory, jak to bylo a mělo být. To také těžko mluvit, když nemáme dostatek

času. I tam se měl dodržet telegram, který byl poslán z Moskvy a s nímž Zinověv a Lozovskij souhlasili. V něm se pravilo, když nepůjdou sociální demokraté do stávky, že také nepůjdeme. Ale dělalo se to jinak a dělalo se to

špatně. (Výkřik : „ Sociální demokraté do stávky šli!" ) Sociální demokraté nešli do stávky , ti nás zradili. Kla denská stávka! Měla být, nebo ne ? Je také otázka, má-li se odsoudit, nebo ne. To je věc svědomí. Když

se předem vědělo, že ostravská stávka selže , byl by to tedy nerozum, hloupost. ( Odpor u části delegátů . ) Ano, to mohou udělat lidé, kteří ( projevy nevole a hluk) to 1 Projev byl otištěn v plném znění rovněž v „ Rudém právu“, 2. října 1925 ( č. 229 ) , a ve „ Vorwärts “, 1. října 1925 ( č. 226 ) . 188

slíbili napřed . Já jsem nesliboval , já byl v Moskvě. ( Výkřik: „ Tak to slibovali jiní za tebe !" ) Říkám, jak to je, nechcete -li poslouchat, nemusím mluvit, ale nechtěj te, abych dělal něco, co je nemožné.

Pokles v odborových organizacích nyní v poslední době je téměř všeobecný nejen u nás, ale i v jiných ze mích. Podle knížky soudruha Lozovského, kterou po slední dobou vydal, klesl ve všech zemích o 10 miliónů.

I u nás je nutno s ním počítat a mohu prohlásit, že tak mizerný MVS dovedl tolik povinností a práce vyvinout, že dělnictvo a počet organizovaných v něm neklesl. MVS čítá dnes 162 000, ale jedno je divno, že za rok 1924 prošlo MVS 60 000 dělníků organizovaných, kteří na jedné straně tam vešli a druhou stranou vyšli ven. Je to průběh, není to totéž dělnictvo, nevím, co to všechno

je, patrně nechuť k odborové organizaci, a co všechno víc. Co to znamená ? Že se musí MVS starat, aby

těchto 60 000 odborově organizovaných dělníků, kteří na jedné straně odešli, zase jinak nahradil. Poněvadž apa rát MVS je zařízen tak, že musí být nejméně 150 000,

160 000—200 000 organizovaných dělníků, má-li se ten to aparát udržet, a zrovna vy, soudruzi sekretáři v kra

jích, hledíte ho stále rozšiřovat. Vyjednával jsme včera s několika okresy. Všude přicházejí, aby MVS zřídil se kretariát, a na druhé straně se nám zavírají vrata, dve ře, abychom nemohli vůbec získat členy. To je stano visko neudržitelné, to nesouhlasí. Hospodářská organi zace musí mít prostředky. Nikdo nám nic nedá. Musí

to dát dělnictvo z příspěvků. My musíme mít prostřed ky, abychom to udrželi.

MVS zaměstnává dnes 187 zřízenců a vyplácí měsíč ně na 300 000 služného . To není žádný žert. To je kor porace, na které závisí spousta existencí našich nejlep ších soudruhů, kteří pracují pro stranu. My u MVS jsme všichni dobří komunisté, ovšem jsme rozškatulkováni.

Některý je komunista první třídy, některý druhé třídy , jeden komunista, druhý odborář, a čím víc škatulek, tím milejší. Žádné škatulky ! Jsme všichni komunisté a budeme dělat svou povinnost. Máme u MVS zřízence, 189

o kterých mnoho špatného řekl soudruh Kohn. Jsem

přesvědčen, že jsme komunisté. Dosud MVS nezaměst nává ani jediného zřízence, který by nebyl komunistou.

( Výkřik: „ To není pravda !" ) Kdo říká, že to není prav da, lže. Jestli jsme zřízenci, všichni jsme komunisté. Máme zájem, abychom pro komunistickou stranu pra covali, a ti naši sekretáři z velké míry, až přes míru – až musím říkat, že to tak nejde zanedbávají odbo -

rovou práci pro politickou. A nyní k buňkám a frakcím. Komunistická strana

pracuje třetí rok na frakcích. Čekáme třetí rok, aby chom v těch svazových frakcích něco začali. Za dva

roky nestalo se nic. Žádný výsledek této práce tu ne bude. Tam, kde jsme frakce založili, není žádný výsle dek, neboť reformisté jsou tak chytří, že dovedou proti našim opatřením zařídit opatření jiná . Maří naši práci, která je minimální frakční prací. Ale nesmíme nechat reformistickým svazům tisíce organizovaného dělnic

tva, které nezná ani abecedy frakční práce. Musí pra covat jednotlivci, o kterých se v reformistických sva zech neví, že jsou komunisté a že jim chtějí rozvrtat jejich organizaci, jinak by vylítli z továrny ven. To mu sí být inteligentní jednotlivec, a ne houfy dělnictva, které nemají ponětí, co to frakce je .

A od komandování dělníků MVS do reformistických svazů! Ať je odkomandují, ať je vyberou u nás. Máme tolik vlivu, abychom do továren nakomandovali své členy ? ( Odpor. ) Takový dělník-komunista má jít k vratům , kde ho znají, že je komunista. Tam práci

nedostane. Je spousta dělníků, kteří přijdou ke mně, že nedostanou práci, a já jim řeknu : „ Vezmi si knížku od reformistického svazu , jdi k nim za člena a dostaneš

práci.“ Ale naši sekretáři krajští, okresní a sekretáři MVS nekonají svou povinnost. Máme povinnost ozna movat, kde je místo pro dělníka, a poslat ho tam , ne aby tam šel žebrat před vrata, aby se tam dostal ná hodou. Na druhé straně ale hubují sekretáři celý rok , že jsme tam a tam mohli dát do továrny frakčního děl

níka , který by pracoval. Protože se nestarají, proto tam 190

frakční práce tak vypadá. Tak si to řekněme navzájem a budeme dobří kamarádi. Řeknu vám nejostřejší prav du do obličeje a jsem váš nejlepší přítel. Ale žádné

křiky a výtky, které nebudou oprávněny, nedáme si lí bit a nesmíme si dát líbit.

Soudruh Kohn zde řekl, že hospodářské boje jsou

boje politické. Samozřejmě, kdo chce vést komunistic

kou stranu, ví, že politický boj je hospodářský a naopak že v hospodářském boji máme chtít té kapitalistické bestii šlápnout na krk. Každý hospodářský boj je poli tický a každý politický boj je bojem naším, je bojem Rudých odborů, a my jsme vždycky hleděli, když vedla strana boj , abychom byli na místě a konali svou po vinnost. Ale stále vést boj organizací, stále vést hospo dářské boje, to není možné. Je možno vést boj za uvě

domování dělnictva, aby chápalo, jaký rozdíl je mezi Rudými odbory a reformistickým svazem. My učíme dělnictvo, že vítězství dělnictva závisí na vedení boje,

a jak ten boj povedeme. Přesvědčujeme dělnictvo , že nebude vítězství, když nepovedeme boj až do krajnosti,

kdy rozšlápneme tu kapitalistickou bestii a zaškrtíme jí chřtán. Tak učíme a vykládáme. Ale ten boj vést stále, jít do těžké stávky, do každodenního znepokojování, >

k tomu nemáme dechu. Ten dech nám chybí. Kdyby se

komunisté usnesli, že odborová organizace je organi

zací bojovnou a není také organizací podpůrnou , což nás velice zatěžuje, kdyby se usnesli v zájmu organi zace bojovné, že podpory nemají se platit, že hospodář ský boj se má vést bez podpor, můžeme vést největší

stávky, kdykoliv toho – neříkám komunistická stra na – dělná třída potřebuje. Ale poněvadž i komunis tičtí dělníci dovedou na své odborové organizaci vy

máhat tolik svých nároků, jak jsem to dříve naznačil, není to možno. Ani komunisté nejsou andělé, ale hledí

vyrvat, co se vyrvat dá, třeba je to odborová organi zace. Nepovažujte se za anděly, nejsme žádní andělé, každý to hledí vyrvat tak, jak to jde . Bylo by třeba

vysvětlovat aspoň dvě hodiny tyto věci. Čas k tomu si musíme najít. Prosím alespoň, aby strana zařídila, aby 191

mohla být provedena debata o zásadách odborové organizace, o její historii a příštím úkolu. Tak to ne jde, abychom se mezi sebou osobně tloukli, kdežto vše obecné názory si vyměnit nemůžeme. Prohlašuji, že s rezolucí, na jejímž základě byl za ložen celý referát soudruha Kohna soudruh Kohn ovšem přiostřil všechno, co mohl , což mu zazlívám, když přijde člověk do kuráže, jsem také takový prohlašuji tedy, že s rezolucí, která byla zpracována

za přítomnosti zástupce MVS , souhlasím. Jsme svolni jí se řídit, ale když se na nás žádá, jak

soudruh Kohn řekl, a když se vyhrožuje disciplinová ním, vyšetřováním, žádám, aby také opačně komunis tická strana a její zástupci byli disciplinováni, vyšetřo váni, když nedovedou svou autoritou dosáhnout, aby frakce rudé pracovaly. Nejsme nepřáteli frakcí, jsme jejich přátelé. Frakce je naše zbraň proti reformistům.

Ale jsme nepřáteli a nemůžeme klidně pohlížet ( na to ) , když necháváme v reformistických svazech desetitisí

ce dělníků, kteří platí reformistům příspěvky, a oni proti nám bojují. To nemůžeme snést, a tu je třeba zjednat nápravu. Dva roky to trvá , třetí rok. Rád bych věděl, kdy se

dostaví výsledky. Ptal jsem se v Moskvě, jaká doba je vyhlédnuta, než na tuto linii se dostaneme. V Anglii snazší taktiku. V Anglii jsou silné odbory a v čele jejich stojí silní jedinci. Co řeknou, možno prosadit. Ale kde není organizace silná , komunistická

strana

má

kompaktní organizace, a kde není osob, které by do vedly svou myšlenku provést, v takové zemi nedosáhne me nic. Ten případ je také u nás. Kdybychom neměli silné odborové organizace, kdybychom nemohli mluvit O MVS , měli bychom jen reformistické organizace. V těch byste nesvedli nic a komunistická strana by ztratila hodně na výbojnosti a síle . MVS vydal mani fest, kde otevřeně řekl, že když přijde k tomu, aby se sjednotilo dělnictvo jednotlivých organizací, dělnictvo

jednotlivých průmyslových svazů, nebudeme klást pře kážek. To však neznamená, že budeme vystrkovat sek 192

ce z MVS . Kdyby se chtěl Hampl spojit s kovodělnou sekcí, to znamená, kdyby se sešli sociální demokraté a čeští socialisté na jednom společném sjezdu a odhla sovali, že se veškeré organizace spojují v jednu a že bude nadále v Československu jednotná průmyslová organizace toho kterého odvětví, souhlasili bychom s tím. Ale vyhazovat z MVS jednotlivou sekci proto, že některý reformista byl šikovnější, to znamená osla

bení komunistické strany. My jsme těmi, kteří podpo rují komunistickou stranu.

MVS učiní zadost veškerým usnesením ROI a také ko munistického sjezdu našeho. Máme rezoluci z posled ního zasedání KI . Tato rezoluce, která vám bude před ložena, je zpracována na základě moskevské rezoluce.

Ale je hodně přiostřena. Ta rezoluce z Moskvy není tak ostrá jako naše. Ale vzdor tomu slibujeme , že se zaří díme tak, abychom vyhověli požadavkům na nás kla deným a abychom vyhověli soudružské povinnosti. Myslíte, že nás donutíte poručníkováním, když to nemáme v srdci ? Když myslím, že jsem v právu, mu síte mi urazit hlavu, abych ustoupil. Ale soudružská

povinnost na nás platí. A proto slibujeme, že budeme plnit do krajnosti své povinnosti. Ale budeme žádat, aby naproti tomu výkonný výbor strany měl porozu mění pro nutnost odborové organizace a nechtěl sám uříznout větev, na které sedí. A k tomu patří Kohn s jeho frakcemi. Abych vzal karabáč a vybičoval

teoreticky, aby frakce začaly pracovat. To není

to

naší povinností, to je povinností komunistické strany dělat frakce .

O samostatnosti sekce chci říci několik slov. O tom

byste museli poslouchat přednášku jednu hodinu, aby chom si rozuměli. O samostatnosti sekcí se přesvěd číme .

Prohlašuji, že MVS nebyl nikdy žádným nepřítelem komunistické strany, že vždycky konal svou povinnost, pokud mohl a pokud poměry stačily, a když nestačily, bylo nám to vykládáno za zlé. Nemůžeme za to. Souhla síme s rezolucí a slibujeme, že se jí budeme řídit. Žá 13 Protokol III . sjezdu

193

dáme , aby komunistická strana se podle ní řídila . ( Po tlesk. ) 1

Zástupce komunistické strany Itálie Šmeral: Do našeho středu zavítal jako nový zástupce zahraniční strany zástupce komunistické strany Itálie. ( Bouřlivý potlesk. )

Nato chápe se slova soudruh Gennari a praví v pod statě toto :

Vážení soudruzi a soudružky !

Přináším vám bratrské pozdravy komunistické strany Itálie, která vede dlouhý a těžký boj proti legálním a

ilegálním utlačovacím metodám fašismu. Také v komu nistické straně Itálie jsou odborové otázky otázkami nejdůležitějšími. Náš vliv roste však přes veškeré pro vokace a přes veškeré vylučování a pronásledování re volučních odborářů ze strany reformistů. Přes veškeré tyto obtíže pracujeme neúnavně pro sjednocení odbo rového hnutí. Ve federaci kovodělníků, jakož i ve fe deraci textilních dělníků jsme již na nejlepší cestě k dosažení a dobytí většiny. Také komunistická strana Itálie má své úchylky.

V době fašistického převratu byla velmi příznivá doba pro oportunistické úchylky a pro přímo otevřené likvi dátorské tendence. Ocitli jsme se tehdy v situaci kraj

ně kritické, což se opakovalo i později. Máme však také svou „ ultralevici“ : soudruha Bordigu. Naše strana prodělala právě dlouhou a vážnou diskusi, při níž učinila rozhodnutí: Pro linii V. světového kongresu

Kominterny, a to z nejhlubšího přesvědčení, neboť

je to jediná správná cesta . Dnes jsme tak jako vy na cestě vlastní své vnitřní konsolidace.

Zdravím ještě jedenkrát váš sjezd a jménem komu nistické strany Itálie přeji vašemu sjezdovému jednání mnoho zdaru. ( Bouře potlesku. ) 1 Správně Italská komunistická strana ( IKS ) . 194

Sdělení předsednictva

Šmeral: Budeme pokračovat v debatě o referátě po litickém i odborovém. Chci postupovat tak, že střídavě dám slovo jednomu řečníku z řečníků, kteří jsou za

psáni do debaty politické, a potom střídavě vždy řeční ku, který je zapsán do debaty odborové. Prosím řečníky,

aby byli co nejstručnější. Jen tak se nám podaří, aby největší část soudruhů mohla se vyjádřit a sjezd aby dal výraz názorům a náladám . V půl 5. hod. musíme být hotovi a máme ještě volby, vyřízení návrhů z komi

sí, zprávu Rudé pomoci, zprávu mandátové komise a závěr. Proto nemůžete žádat, abych sváděl s každým řečníkem zápas, nýbrž chci jen každého upozornit mi nutu před uplynutím jeho řečnické lhůty, aby řeč skon čil .

Pokračování debaty Stein: Je dobře, když je zde nálada pro jednotu, pro

kázeň, když je tu přesvědčení, že strana překonala kri zi, že je na dobré cestě. Také skutečně i organizacím z toho vzešlo posílení, ale má-li tento optimismus být

oprávněn , je třeba, abyste si všimli organizační zprávy, abyste si všimli pokladní zprávy a podívali se , jaký je skutečný stav, aby nebylo zbytečných domněnek. Pou kazuji na to, že bolševizaci neprovádíme slovy , ale či ny. A když si včera bylo stěžováno, že ústředí nevy koná to a to , poukazuji na zprávu kontrolní komise,

kolik dluží jednotlivé kraje: VII. kraj dluží ústředí kvótu 54 000 Kč, Užhorod 56 000 Kč. Na májové odzna

ky, které byly značným zdrojem pro pokladnu, doplá cí pokladna 24 000 Kč, poněvadž si kraje vydaly své odznaky zvláštní. Je naprosto nemožno , aby zde nastal takový anarchický stav, jak jej zavedly jednotlivé kra je. Když ústředí vydává májové odznaky, není možno,

aby jednotlivé kraje, jako

liberecký kraj, vydávaly

odznaky své. Když máme ústřední knihkupectví, není

možno, aby vydávaly se románové knihovny. Náprava je 195

možna, ale pouze tehdy, když skutečně pro práci budou

získáni a také pracovat (budou ]všichni ti, kdo pracovat chtějí. Nikdo nemá být od práce odháněn . Včera refe roval zástupce německé strany o příčinách otevřeného listu německé straně. Co je vytýkáno skupině Maslov Fischerová ? Že neuměla hospodařit se silami, jež stra

ně byly k dispozici. Dva případy chci uvést. To nebyl případ síly, mohutnosti, disciplinovanosti, rozšafnosti bývalého výkonného výboru, a kdybychom tak měli po

stupovat do budoucnosti, nezaručuji stmelení, které strana potřebuje. Je to disciplinování a vyhození Hüly a Friedricha, naproti tomu případ rehabilitace a zno vuusazení krajským výborem suspendovaného Faltýna a jiných ze Slaného. Tak do budoucnosti postupováno být nemá . Včera zástupce VI . kraje poukazoval na bol

ševizaci tisku a potřebu reformování „ Rudého práva “ . Vzhledem ke krátkosti doby chci zdůraznit jen to: Sjezd je před velikou úlohou , aby dovedl zvolit takové vedení, které by skutečně jednotu strany představovalo, které by dovedlo soustředit a přivolat k práci všechny, kdož pracovat mohou . Necht je nám mementem případ ně mecké strany a jejího otevřeného listu od exekutivy. Dbejme, aby nebylo pozdě. Nejedná se tu o uchýlení. Jde o to, aby strana nešia nesprávnou cestou, aby se

stala , čím být má, vůdkyní proletariátu v Českoslo vensku .

Zástupce KI o odborové otázce' Již včera jsem ve své pozdravné řeči poukázal na dů

ležitost odborového hnutí a boje za znovuzřízení jednoty odborového hnutí. Poukázal jsem na to, že podařilo-li se straně překonat vnitřní krizi, podařilo -li se jí vyjít z vnitřní krize silnější a pevnější než předtím , že slabou, 1 Projev byl otištěn v plném znění rovněž v „ Rudém právu “, 2. října 1925 ( č. 229 ) , a ve volném a nepatrně zkráceném překladu ve „ Vorwärts “, 1. října 1925. ( č. 226 ) . 196

bolestnou otázkou strany zůstává ještě otázka odborová a že právě v tomto okamžiku je potřebí, aby strana mě la a vypracovala si jasnou, čistou komunistickou linii. Neznám českého jazyka, abych mohl podrobně sledovat diskusi o odborové otázce, která se tu vede, zejména pokud jde o vystoupení soudruha Haise. Domnívám se však, že hlavní myšlenky soudruha Haise jsem mohl zachytit, a proto chci připojit k jeho vývodům některé poznámky.

Soudruh Hais poukázal podle mého názoru správně na to, že je nyní potřebí, aby se v reformistických od borových organizacích komunistické frakce skutečně

budovaly ; aby tyto zahájily vážnou práci; aby pracovaly daleko lépe než dosud ; aby nové vedení strany věnovalo této frakční práci hlavní pozornost. To, co o této otázce řekl na tomto sjezdu Hais, je docela správné. Soudruh Hais však hned nato v souvislosti s touto otázkou a

s otázkou zahájení opravdové komunistické práce v re

formistických organizacích položil otázku druhou, a to takovou: Je-li správné, že v takových případech, kdy dělnictvo reformistických odborových organizací není spokojeno s vedením a kdy projevuje snahu přestoupit

do odborových organizací rudých, činíme tomuto pře stupu překážky, a není-li naopak potřebí, abychom toto členstvo přejímali. Třeba se zeptat, je - li vůbec správným dívat se na odborovou otázku z tohoto hlediska. Tuto otázku si můžeme správně zodpovědět jen na podkladě druhé otázky, a to této: Co je nyní, v situaci, ve které se nacházíme, základním cílem a základním úkolem celé naší odborové práce a zda si přejeme, aby tu bylo jednotné odborové hnutí, nebo, chceme-li, aby vedle se be existovala dvě střediska odborového hnutí. Tuto

otázku si zodpovídám na podkladě některých velmi zajímavých číslic. Máte v Československé republice 3 milióny dělníků, kteří přicházejí v úvahu pro organi zaci v odborovém hnutí. Jenom 25 % těchto dělníků je skutečně odborově organizováno. 75 % dělníků není odborově organizováno. Proč není odborově organizo

váno ? Jednou z příčin je zajisté ta, že dělníci, kteří 197

nejsou ještě organizováni, nemohou plně chápat rozdí

lů, které zejména v odborových otázkách jsou mezi jed notlivými odborovými organizacemi, a že právě proto značná část dělníků zůstává mimo všechny odborové organizace, jež v Československu existují. Podobně je

tomu i v jiných zemích , nejen v Československu. Na příklad ve Francii 94 % všech dělníků není odborově

organizováno , a to také ve značné míře proto, že exis tují vedle sebe dvě odborové organizace, dvě střediska odborového hnutí .

Co z toho vyplývá ? z toho vyplývá, že je potřebí, abychom pracovali pomocí komunistického členstva v reformistických odborových svazech, abychom refor

mistické organizace získali pro sebe, abychom v těch to reformistických organizacích zlikvidovali reformis

tické vedení a abychom tím připravili půdu pro vytvo ření jednotného odborového hnutí v Československé

republice a všude. Tím , že tak učiníme, jistě vytvoříme předpoklady k tomu, aby daleko větší procento děl nictva bylo odborově organizováno, než je tomu dopo

sud. Nesmíme pracovat k vystupování z reformistických odborových organizací, nýbrž všechna naše snaha musí směřovat k tomu, abychom reformistické odborové or ganizace získali pro sebe, a tím vážně připravili půdu pro vytvoření odborové jednoty. Soudruh Hais správně ukázal na to, že není možno, aby odborová taktika strany byla uskutečňována cestou

disciplíny a mechanických opatření. Je samozřejmé a nutné, aby se v reformistických odborových organiza cích prováděla skutečná frakční práce a aby bylo do saženo odborové komunistické činnosti.

Soudruh Hais poukázal také na to, že by bylo dobře a že by bylo správné, kdyby se mohl konat společný sjezd všech odborových organizací, které v Českoslo vensku existují, a kdyby se takový sjezd skutečně konal, že by se mohlo mluvit o jednotě. Mluvíme-li již o tom, pak si třeba položit otázku, nakolik dnešní naše činnost a naše práce působí politicky k tomu , abychom vytvo

řili předpoklady pro svolání takového společného slu 198

čovacího sjezdu veškerého odborového hnutí v Česko slovensku. Tu si jistě musíme odpovědět , že tato práce

má ještě příliš značné nedostatky, aby byla způsobilá k přípravě půdy pro organizaci odborové jednoty v ČSR. Soudruh Hais pak dále pravil , že je pro rezoluci v tom

znění, jak tu byla předložena. Víme, že soudruh Hais je revolucionář, že je jedním z hlavních pracovníků strany v Československu, jedním z hlavních odborových

pracovníků v Československu, a nejen v Českosloven sku, nýbrž i v měřítku mezinárodním. Chtěli jsme , aby byly odstraněny pochybnosti, že by se sice soudruzi prohlašovali pro rezoluci, která tu byla předložena o odborové otázce, ale že by pak otázka, jak bude pracováno v praxi a jak bude rezoluce prakticky pro váděna, nemohla být zodpověděna tak kladně, jak je zapotřebí. Někteří soudruzi při Haisově řeči vykřikli, že to zůstane tak jako dříve. Kdyby tomu bylo sku

tečně tak, že by se rezoluce přijala a práce podle ní nevypadala, pak bychom nedospěli ani o krok dále.

Je zapotřebí, aby rezoluce, které tu budou přijaty, sku tečně byly prakticky prováděny. Soudruh Hais prohlá sil, že on a všichni ostatní budou pracovat ve smyslu

usnesení sjezdu strany. Tím vyslovii jen komunistickou povinnost, komunistickou samozřejmost, že to, na čem sjezd se usnese, musí být všemi straníky prováděno. Je potřebí, aby všichni soudruzi i odboroví pracovníci

si uvědomili, že otázka jednoty odborového hnutí není manévrem , nýbrž že nám jde reálně a skutečně o to, abychom mohli vytvořit jednotu odborového hnutí, po

něvadž jsme si vědomi, že jenom tím, dosáhneme-li většiny pro znovuzřízení odborové jednoty, vytvoříme předpoklady k tomu, abychom mohli rozšířit svůj vliv

na daleko větší masy dělnictva měst i venkova. Od tohoto základního úkolu naší činnosti vůbec a v odbo

rové otázce zvláště v nynějším období nemůžeme ustou pit a nebudeme ustupovat, poněvadž jsme si vědomi po vinnosti vzít boj za odborovou jednotu na sebe . Musíme stát v čele boje za jednotu odborového hnutí, my to musíme být, kdož budou sklízet všechno ovoce této 199

práce. Tím, že vytvoříme předpoklady pro znovuzřízení odborové jednoty , odstraníme netečnost, která se jeví u části dělnictva v účasti v odborových organizacích ,

umožníme dělníkům přístup do odborového hnutí a roz šíříme komunistický vliv na ně. ( Potlesk. ) Budeme-li

všichni jednotni a bude-li nám všem v této základní otázce jasno, že všechny síly musíme věnovat boji za

odborovou jednotu, pak také bude možno velmi hladce vyřídit všechny otázky podřadné, to je v prvé řadě otázku organizačního řádu a otázku příští organizační

formy rudého odborového hnutí. Je potřebí, aby v této základní otázce byla jednota a jasno a aby zde byla důsledná vůle uplatňovat linii Komunistické internacio nály. Věřím, že se nám podaří společně se soudruhem Haisem a s ostatními komunistickými pracovníky v tom to období revolučního zátiší dostát řečenému základní mu úkolu komunistického hnutí.

Nechť žije boj za znovuzřízení odborové jednoty ! Nechť žije společný boj komunistické strany a všech

odborových pracovníků v čele se soudruhem Haisem za splnění základního úkolu a splnění směrnic KI ! ( Bouřlivý souhlas a potlesk. )

Sdělení presidia

Předseda soudruh Šmeral oznamuje, že učinil opatře ní, aby navržená kandidátní listina byla mezi debatou rozdána, aby čtvrt až půl hodiny ležela na stolech k dispozici soudruhům, aby k ní mohli zaujmout stano visko. Předsednictvo zamýšlí provést ještě před polední přestávkou volbu. Až budou kandidátní listiny rozdány, ustanoví se skrutátoři.

200

Pokračování debaty Delegát Podkarpatské Rusi: 1 Pozdravuji váš sjezd za nejubožejší proletariát z proletariátu a chci vám říci, že v Podkarpatské Rusi pracujeme a že dokladem toho je, že při posledních volbách jsme československé bur

žoazii ukázali, že pevně stojíme proti ní v uceleném šiku. Soudruzi a soudružky, teritoriální a národnostní

položení Podkarpatské Rusi ukazuje, že patříme k so větskému Rusku. Za proletariát Podkarpatské Rusi stě žuji si na to, že československá vláda vzala nám úplně naši autonomii. Soudruzi a soudružky, podkarpatský proletariát stojí pevně na půdě III. internacionály a já volám z tohoto místa : Nechť žije III. internacionála ! Kříž ( Kladno ): Jsem pověřen pronést zde několik

slov od komunistických dělníků z Kladenska. Soudruzi předřečníci, kteří referovali o politické situaci, pronesli zde několik narážek na kladenský proletariát, jako by

nestál na svém místě. Prohlašuji, že kladenské dělnictvo vykonalo vždy svoji proletářskou povinnost. Vytýká se, že kladenští horníci to byli, kteří zradili ostravskou

stávku. Nechci vyvracet názory některých soudruhů, chci jen konstatovat pravdu, jaká byla. Někteří před řečníci, hlavně soudruh Valčák, zde uvedli, že to byli

tajemníci, kteří svou neinformovaností přivedli kladen ské horníky k tomu, že nešli do stávky. Konstatuji, že to nebyli vedoucí soudruzi, kteří o tom rozhodovali, nýbrž dělnictvo samo. Na Kladně jsme svolali konfe renci horníků, které se zúčastnilo 200 delegátů z řad horníků. Na této konferenci bylo usneseno, aby před rozhodnutím kladenských horníků , mají-li jít do stávky,

byli do Ostravy vysláni dva soudruzi, zvolení z této konference, aby se informovali , jaká situace v Ostravě je. To se stalo. Vyslaní soudruzi vypravovali , co se v Ostravě stalo. Je pravda, že 92 % horníků hlasovalo 1 Ve „ Vorwärts“, 30. září 1925, je uveden jako diskutující Reščuk. Stejně i v policejní zprávě o III. sjezdu ( AÚD KSČ , F 5, j. Č. 8 ) a ve stenografickém záznamu ( tamtéž, F 5, j . č. 5 ) . 201

pro zvýšení mezd, ale nehlasovali pro vstoupení do stáv ky. Chci vás upozornit, soudruzi, že v době, kdy Kladno stávkovalo , Ostrava také do stávky nevstoupila a kla

denským nepomohla. Chci, soudruzi, abyste vzali za pravdu, co vám povídám, protože chci z tohoto místa přednášet jen pravdu. Vedení ostravské stávky se ne podařilo strhnout všechny dělníky, hlavně kovodělníky ,

do stávky. Stávka v Ostravě byla špatně organizována, usnesení kladenských horníků bylo spontánní a vůdco vé se museli podřídit. Toto je pravda. Dělnictvo kla denské střeží úzkostlivě dělnické hnutí. Víte, že bylo mnoho akcí, které již předem musely ztroskotat. Kla

denský kraj je úplně připraven jak přestavbou na buň ky, tak i prací volební. Pohotovost je veliká. Bude málo

krajů tak obětavých, jako je kraj kladenský. Dokážeme, že to bude Kladno, které bude udávat tón jak ve volbách, tak i v rozhodných okamžicích boje s kapi talismem .

Medřický ( Brno): Jako delegát za brněnský kraj lituji, že není možno obšírněji promluvit o posledních udá lostech ve straně, a hlavně o událostech na horké půdě

brněnské. Chápu se zde přesto slova proti všem, kteří neměli porozumění pro snahy, vytknuté posledním

sjezdem KI. Rána, vedená proti Komunistické interna cionále , nebyla posledního data. Každý, kdo žije na Brněnsku, byl svědkem, že důvěrníci strany byli osly šeni, odcházeli proto z výkonného výboru a byli igno rováni. Tato rána , namířená na KI, byla znázorněna

důležitým historickým dokumentem, tzv. brněnským memorandem. Že se podařilo překonat krizi ve straně, o to má zásluhu odsouzené memorandum brněnské a

zde přítomný soudruh Šmeral. Doufali jsme ve smírné vyřešení a trnuli jsme strachem o naše hnutí na Brněn sku. Rána byla vedena na Brněnsku tak , aby bylo možno rozšířit morovou nákazu po celé republice . Byly zde zkušenosti z roku 1910 , kdy šlo o autonomii odborů . Je chyba, soudruzi, že není dosti známo brněnské me morandum , až se pozná, bude se vidět, jak se šlo proti

internacionále . Nechť se podruhé soudruzi nenechávají 202

strhnout, jako se to stalo na Brněnsku, které šlo za

Roučkem. Jen odražením memoranda a zásluhou ústředí byl tento útok odražen. Brněnsko je dosud horkou pů dou. Budeme musit zápasit nejen s cizími, indiferentní mi lidmi, nejen se směry ve straně, s pravým , levým a středem, ale na Brněnsku, soudruzi, je ještě čtvrtý

směr, to jsou ti, kdož se domnívají, že se pomstí za to, že jejich slavomamu nebylo učiněno zadost. Soudruzi, upozorňuji vás na prozrazování věcí usnesených ve výkonném výboru, upozorňuji vás, že nepřátelský tisk má zprávy i nejtajnější a používá jich proti nám. Je potřebí, aby konečně byla jednou udělána přesná čára, abychom každého , kdo není soudruh, nepovažovali za soudruha. Apeluji na vás, abyste sledovali nejen hnutí u vás, ale hlavně i hnutí na Brněnsku , které stojí do sud na horké půdě. Musíme mnoho na Brněnsku ještě

dohánět, máme-li dostát všem závazkům, které jsme převzali z usnesení V. kongresu KI .

Bierer (Český Krumlov): Přihlásil jsem se zde jen proto o slovo, abych odpověděl na vývody soudruha Haise. Je přímou provokací dělnictva, prohlásil-li zde soudruh Hais, že by v podobném případě jednal stejně

jako při skončení stávky v Českém Krumlově. Je nesly chané , skončí-li ústřední sekretář Rudých odborů stáv ku tak, že jsou tím odstraněna práva závodního výboru, že jsou dělníci, kteří v závodě pracují 10–20 roků, na základě dohody přijímáni jako dělníci noví. Je ne slýchané , že byl uzavřen protokol, podle něhož jsou vyhazováni na dlažbu dělníci, kteří v průběhu stávky

byli odsouzeni nejméně na 14 dní, a že se odbory ne smějí postavit za dělníka , který vynadal stávkokazovi.

Říká-li soudruh Hais, že dělníci jsou s tímto zakon čením stávky spokojeni, radím mu, aby přišel k nám do Krumlova. Měl tehdy, když byla stávka zakončena,

hájit protokol, a ne prohlašovat, že nemá kdy a nemůže proto zůstat. Ústřední sekretář odborů musel mít kdy při tak důležité stávce ! Spokojenost, o níž soudruh Hais mluvil, vypadá tak, že musíme vystupovat proti dělníkům, kteří říkají, že nebudou platit do odborů 203

potud, pokud bude soudruh Hais předsedou. Taková je spokojenost. Abych ještě poukázal, jaký duch vládne

v odborech za vedení soudruha Haise, cituji zde přípis , v němž mně soudruh Hais předpisuje , jak mám vést odborovou část časopisu . Dopis MVS sekretáři Biererovi:

„ Týká se : Sekretariát Čes. Krumlov/Bierer. 27. pro since 1923. Vážený soudruhu ! Sledujeme již delší dobu kampaň, která je v časopise , Südwestliche Arbeiter

zeitung' již delší dobu vedena, zejména proti Židům. Jak MVS , tak i vám musí být lhostejným, k jakému vyznání se hlásí ten či onen. Jsme povinni bojovat proti všem vykořisťovatelům dělnické třídy. Podobné články,

jaké byly otiskovány ve shora jmenovaném listě, pova žujeme za netaktické , poněvadž tímto způsobem jsou štváni dělníci a podnikatelé, a škodu odnesou dělníci, ježto za dnešní doby hospodářské krize nejsou s to intenzívně se bránit. Trváme na tom, aby všechny pří pady, ve kterých se dělníkům křivdí, byly hlášeny MVS , sekci chemického dělnictva, a tato zakročí příslušným způsobem u Svazu průmyslníků , aby byla věc naprave na. Teprve potom , nebude - li možno spor urovnat, lze veřejnost informovat v tisku o poměrech v továrně. To se však musí dít samozřejmě za souhlasu odborové

organizace. Žádáme, aby bylo otiskování článků proti A. S. Spiro zastaveno a napříště aby byly navázány sty

ky s příslušnou organizací, aby podobným způsobem, jako se stalo tentokrát, nebylo dělnictvu způsobeno více

škody než užitku . Doufajíce, že to vezmete přátelsky na vědomí, zůstáváme s komunistickým pozdravem. Ra zítko. Josef Hais, m. p . “ Nevzali jsme to přátelsky na vědomí, nýbrž dali jsme patřičnou odpověď. Kdyby tento duch MVS nebyl vymýcen, pak nebude moci za stupovat zájmy dělníků revolučně. Košacka ( Moravská Ostrava ) : Chci mluvit jménem ostravských žen. Když mluvíme o bolševizaci strany, je především nutno, aby byla prováděna bolševizace v ro dinách. Povinností soudruhů je v prvé řadě bolševizovat

svoje ženy, povinností komunistek je bolševizovat svoje dcery a syny. Když se to tak bude provádět, bude možno, 204

aby komunistické ženy bolševizovaly ženy indiferentní, dcery jiných žen a syny indiferentních rodin. Jenom tak si představuji bolševizaci. Ale, soudruzi a soudružky, při utvoření bloku máme za to, že ti, kteří byli likvidá tory, mají provést bolševizaci ne pouze utvořením bloku, nýbrž bolševizovat své vnitřní cítění. Nesmějí sledovat své osobní zájmy. Soudruzi, musím konstatovat, že v ko

misích nejsou zastoupeny ženy. Instituce, která zpraco vávala volbu komisí, má zájem na tom , aby ženy byly vyškoleny, a soudí, že ženy mají spolupracovat, ale podle toho se neřídí a ženy k práci nepřibírají. Jménem

žen toto jednání odsuzuji. Říkám vám, že my, ženy na Ostravsku, jsme mezi sebou měly různé názory ohledně krize, ale řekly jsme si, když jsme sledovaly situaci, že je to krajně nebezpečné, zločinecké jednání, protože se to provedlo v době , kdy kala protidrahotní akce. A byla v nástupu, proto práce protože znemožnila důvěru

komunistická strana podni protože strana v této době likvidátorů byla zločinecká, mas. Ženy si řekly, že je to

škodlivé pro stranu, jsou-li mezi námi rozpory, a uzná ním usnesení V. kongresu a jejich prováděním na Os travsku dokázaly, že jsou na prvním místě. Vážení sou druzi, je na vás, abyste vyškolili svoje ženy, aby mohly být rovnocennými bojovnicemi. Bolen ( Praha ): Soudruzi, mnozí z vás víte, že v kla

denské ,, Svobodě “ byl nedávno článek soudruha Macáka o ostravské stávce a že tohoto článku využili především v „ Právu lidu “ a později i v měštáckých listech. Smysl článku byl ten , že levé vedení strany vehnalo ostravské dělníky do stávky předem prohrané. Na tento útok, mí

řený na všechny ty, kdož jsou pro opravdovou bolševic kou a leninskou linii strany, nebylo reagováno. Prohlá

šení moje, které jsem zaslal redakci „ Rudého práva “, nebylo uveřejněno. Považuji proto za nutné zde na sjez du konstatovat: V poslední schůzi rozhodujících činitelů MVS před vypuknutím stávky byl zástupcem polbyra soudruh Jílek. Za zemědělskou sekci MVS byl jsem pří tomen já. Pro stávku, a to pro bezodkladné její zahájení za každou cenu , byl sekretář soudruh Pergl, pak zástup 205

ce soudruha Haise soudruh Nádvorník a sekretář Trlík,

který nedávno přešel k národní demokracii a který si

tehdy počínal nejradikálněji, ačkoliv k tzv. „ levým “ ne přináležel. Soudruh Jílek a já s ním jsme prohlásili : Ví

me, že postavení ostravských horníků je zlé a že hospo dářské poměry jejich, právě tak jako horníků v jiných

revírech, jsou neudržitelné. Víme, že dělnictvo je nuce no bojovat a že bojovat chce. Také my jsme pro boj . Ale

nesmí bojovat jen Ostrava, nýbrž musí být získáno také dělnictvo kladenské, aby byl získán i sever. Je nezbytně nutno zařídit věc tak, aby se bojovná nálada u ostrav ských horníků udržela . Aby tam batalióny pro ten čas

v plné pohotovosti „ přešlapovaly jaksi na místě “, než bude uvedena do pohybu také fronta kladenská a se

verních Čech. Tohoto hlasu nebylo uposlechnuto. Řeklo se, že masy půjdou přes naše hlavy. Špatný je general, kterému by masy šly přes hlavu a který neumí dispono

vat všemi batalióny, které jsou mu svěřeny. Kdyby byli Ostravští pravdivě informováni, kdyby byli věděli, že Kladno v té chvíli do boje nepůjde, byli by jistě

vzali náš názor za svůj . V MVS nebylo a není levých živlů. Zdá se, že měl být vzbuzen dojem, že za dnešních

poměrů nelze dílčích bojů vést vůbec a že šlo o to, zkompromitovat levé vedení. V neposlední řadě je nut no říci jednou důrazně, že musí být konec teorii tzv. rovnoprávnosti odborových organizací vůči straně. Prá vě tuto teorii soudruh Lenin nejostřeji potíral. Strana má právo i povinnost použít všech zbraní, jimiž prole tariát disponuje. Druhý mylný názor je ten, že závodní

buňky jsou konkurenčními organizacemi skupin MVS . V

tom

Velmi musíme

směru

musíme

chudou byla mít

ve

odboráře

dosud

všech

náležitě

poučit.

práce frakční. Frakce odborových organizacích

a k frakční práci musíme přivést všechny schopné sou druhy v odborech, a nikoliv jen jednotlivce. Frakce musí být zakládány v neposlední řadě také v Rudých odbo

rech , jak nás přesvědčil případ Tetenky a Tesky. Musí me kontrolovat a být kontrolováni. A musí být přáním každého poctivého odboráře , který opravdu za usnese 206

ními ROI a Komunistické internacionály stojí, aby byl kontrolován .

Bouřlivé odsouzení frakčního projevu Krčková ( Brno ) : Soudruzi, bylo zde včera hovořeno o bloku, který byl utvořen v Moskvě. Bylo chybou, že blok nebyl chápán tak, jak má být. Soudruzi, co zna mená blok? Blok znamená jednotu myšlenek a konání a pod tímto blokem měli jsme si vysvětlit, co nás dělilo , a tato diskuse měla ztlumit hlavně osobně rozladěné

soudruhy a přivést je k práci. Ale, soudruzi, viděli jste, když soudruzi Hůla a Friedrich projevili své názory, že

tyto byly odsouzeny, a přišlo to tak daleko, že tito sou druzi byli zbaveni existence. Soudruzi, článek Hůlův, který byl kritizován a odsouzen, byl v Moskvě schválen.

( Odpor u delegátů. ) Soudruzi, vzpomeňte si, že soudruzi

Jílek a Houser byli odsouzeni, že politika soudruha Jílka a Housera byla odsouzena samým Leninem, ale dnes mají kolem hlavy gloriolu a musili jsme za ně

složit krvavé peníze, krvavou daň strany, jako kauci, aby byli propuštěni z vězení. ( Bouřlivé výkřiky : „ Nechť

zde nemluví tak oportunisticky !“ Hluk odporu. Šmeral volá k pořádku. ) Soudruzi, vy jste slyšeli, jak to u nás na Brněnsku vypadá. Soudruzi, doba Hüly a Friedricha přijde právě tak, jako přišla doba Houserova. ( Odpor. ) Dnes by bylo pro ně mnohem lepší, kdyby seděli v kri

minále, než sedět zde. Co zde mají slyšet? Soudruzi, v našich organizacích je nedůvěra jednoho k druhému. Tato nedůvěra rozkládá naše organizace a je potřebí, aby tomu byl konec. Nemáme již bubníkovce v orga nizacích, ale máme je v tělocvičných jednotách. Ptám se vás, soudruzi, jaké opatření bylo učiněno proti bub níkovcům v tělocvičných jednotách ? Soudruzi, chci ta ké říci několik slov o organizaci žen. Otázka žen je

pomíjena . Soudruzi, ženy se musily domáhat zastoupení, a přesto zastoupení v různých komisích jim nebylo dá no. Podívejte se, co dělají jiné politické strany pro ženy. 207

Českoslovenští socialisté vydávají časopis pro ženy za

20 haléřů. Klerikálové svolávají konference a na tyto chodí sám Šrámek. Této výchovy ženy zhošťují se mnozí pohodlně. Nemůžeme za to, říkají, že dělnice nechtějí chodit do organizací. To není pravda. Nemůžeme ženy přinutit, aby byly referentkami, aby byly žurnalistkami, ale to můžeme vynutit, aby chodily do organizací a dě laly drobnou práci. Ale, soudruzi, zde je vada, že jedny jsou milostpaní a jedny služebné. Ty milostpaní se za

tu práci stydí a ty služebné na to nemají čas. A tak je to hanba, že revoluční strana má ženy, které chodí k přijímání , nesou své děti ke křtu a chodí ve svatebním

věnečku před oltář. To je hanba a napříště je úkolem strany , má-li být schopna bolševizace, vychovávat ženy k příštím našim úkolům a všechny tyto věci likvidovat, vzít organizované ženy pevně do rukou a ve skutečnosti provádět heslo: Nejen bolševizovat dělníky v továrnách, ale bolševizovat i jejich rodiny .

Olbracht ( po dokončené řeči delegátky Krčkové volá ) : Protestuji proti tomu, aby Jílkovi a Houserovi byla vy čítána kauce, jež byla složena. To se nestalo k vůli nim, nýbrž proto , aby mohli pro stranu pracovat. ( Bouřlivý, dlouhotrvající manifestační potlesk. ) Z druhé strany

sálu volá Bolen: Čest Jílkovi, který zachránil stranu před bubníkovštinou ! ( Opětný bouřlivý, demonstrační potlesk . ) Olbracht: Čest Houserovi, který na sebe sou středil útoky namířené na celou komunistickou stranu! ( Opětný dlouhotrvající bouřlivý potlesk. )

Sdělení presidia

Předseda Smeral: Soudruzi, v souvislosti s řečí sou družky Krčkové přihlásil se jménem delegace brněnské ke slovu soudruh Smetana, a abychom tuto záležitost

vyřídili v časové souvislosti, před provedením voleb, udílím mu slovo .

Smetana: Soudruh Šmeral mně neporozuměl. Brněn ská delegace se sejde k poradě a ohradí se proti výroku soudružky Krčkové. ( Nový bouřlivý potlesk. ) 208

Volby Šmeral: Přistupuji nyní k volbám. Za volební komisi má slovo soudruh Čermák.

Čermák : Každému z vás je předložena kandidátní lis tina ústředního výboru strany a současně kontrolní ko mise. Volební komise byla složena ze všech krajů. Vy jste si tam zajisté vyslali své nejlepší soudruhy, aby V zájmu strany vykonali to nejlepší. Volební komise pracovala včera od 4. do 9. hodiny večerní. Probírala

všechny detaily, o všem uvažovala . Bral se na všechno zřetel. Hledělo se k tomu, aby tato kandidátka měla co

možno dělnický charakter, aby vyhovovala také ženám i krajům i menšinám národnostním. Vy, jak jsem pravil, poslali jste do volební komise soudruhy v plné důvěře, a ti také toto všechno brali v úvahu a hleděli sestavit

kandidátku tak, aby byla co možno nejlepší a měla ta kový charakter, jaký doba a okamžik vyžadují. A já bych vás žádal, když byli vaši zástupci v této komisi a vám

listinu předkládají jako výsledek včerejší své práce, abyste jak v zájmu strany, tak v zájmu dělnického revo lučního hnutí nic neměnili. To není diktát, ale upozor

ňuji vás, že žijeme v době mimořádně těžké a že je třeba, aby byl výkonný výbor sestaven tak, aby byl zárukou

revolučnosti strany, která by vás vedla do boje na život a na smrt a nikde neustoupila. Máte zkušenost, co se

vám v poslední době stalo, je třeba učinit opatření, aby se takové okamžiky neopakovaly. Proto v zájmu exis tence strany uvažujte o tom, abyste nedávali průchod nějakému lokálnímu patriotismu. Žádám vás, aby ste tu to kandidátku, jak je vám navržena, schválili, abyste

ji schválili aklamačně a jednotně. To pravím v zájmu existence strany, v zájmu příštích bojů komunistické strany. ( Potlesk. )

Šmeral: V prvé řadě je tu formální návrh, aby se o na vržených kandidátech hlasovalo aklamací. Má někdo

námitky ? Nikdo. Schvaluje se. Před hlasováním žádá několik soudruhů o slovo. Kříž: Mám jednu bolest, kterou chci přednést, totiž 14 Protokol III . sjezdu

209

abyste uvažovali o kandidátce Babického, hutníka z Kladna. Na jeho místo navrhuji Kejře, horníka. Žá dám, abyste tuto změnu připustili. Košacká: Kandidátka výkonného výboru se skládá z 32 členů a jsou tam jen 3 ženy. Bylo zapomenuto na důležité kraje, jako jsou Slovensko a Moravská Ostrava,

kde je nejsilnější ženské hnutí. Žádám, aby za Morav skou Ostravu byla pojata do výkonného výboru žena jako čtvrtá .

Kraus: Navrhuji soudruha Slivku místo Bachory1. Bezděk: Žádám zastoupení olomoucké župy. Šmeral: Není možno v takové povšechné situaci ře šit podobné návrhy. To měli učinit zástupci každého kraje. Jsou tu za některé kraje návrhy povahy nega tivní. Naproti tomu jsou tu dva návrhy pozitivní, Kříž navrhuje místo Babického Kejře , Kraus místo Bachory

Slivku. Chci dát hlasovat tím způsobem, že dám předem hlasovat o celé kandidátní listině s výjimkou kandidátů, proti kterým byl položen konkrétní protinávrh. Pak roz hodneme o dvou zbývajících návrzích samostatně. Tento postup hlasování se schvaluje.

Šmeral: Hlasujeme nyní o kandidátní listině, jak ji máte v rukou, s výjimkou soudruhů Babického a Bacho

ry. ( Hlasuje se. Návrh volební komise je jednomyslně přijat. Potlesk. )

Šmeral: Nyní dám hlasovat o protinávrzích, potom

o návrhu volební komise. Kdo je pro to, aby byl zvolen Kejř? ( Zvedá se několik rukou. ) Kdo je proti ? (Zdr cující většina. )

Šmeral: Kdo je pro to, aby místo Bachory byl Sliv ka ? (Asi tři hlasy . ) Kdo je pro návrh komise ? (Zdrcu jící většina .) Šmeral: Tím zvolena celá kandidátní listina ve smys

lu návrhu volební komise. ( Bouřlivý potlesk . Všichni

přítomní povstávají a nadšeně zpívají „ Internacionálu “ .) Šmeral: Je zde spor u presidia , je-li třeba zvolit kon

trolní komisi zvláště. Předložil jsem celou kandidátní 1 Podle kandidátní listiny má být Baďury , 210

listinu k odhlasování. Myslím, že to odpovídá vaší vůli. Má někdo námitek ? Námitek není.

Pokračování debaty Holanová: Jménem komunistických žen přítomných i nepřítomných prohlašuji, že se neztotožňujeme se sou družkou, která tu kritizovala, že se dala kauce za sou druhy Jílka a Housera. Soudruzi! Útoky podniknuté na komunistickou stranu. jsou útoky podniknuté na nás všechny. Soudruzi se obětovali. Kauce byla ostatně slo žena soukromými osobami a soudružka nemá práva, aby to podobným způsobem kritizovala. Neztotožňujeme se s tím náhledem, že my ženy jsme nebyly zastoupeny

tam a tam. V posledním čase se ukázalo , že soudružky, které byly ve vedení, nesledovaly komunistickou linii. Do budoucnosti nesmíme hovořit tak, že ženy jsou igno

rovány, nýbrž musíme společně pracovat bez ohledu na

pohlaví. Mám o útoku na soudruhy Housera a Jílka prohlášení, podepsané soudružkami delegátkami. Není snad třeba , abych četla jejich jména. Jsou mimo sou družku Krčkovou všechny. ( Potlesk .)

Zástupce Komunistické internacionály Soudruh zástupce Komunistické internacionály pro mluvil o případu toto : Chci říci jen několik slov v otázce soudruha Jílka. Padlo tu obvinění, že soudruh Jílek jed

nou učinil chybu a to že je snad příčinou k tomu, aby se na to vzal zřetel při volbách nového výkonného výbo ru. Soudruh Jílek dopustil se kdysi chyb, ale tyto chyby přiznal a svou činností a prací ve straně , a zejména

v době krize strany, dokázal, jak nadále pro stranu chce pracovat. Možno si jen přát, aby tak, jako pracoval doposud, pracoval ve straně i nadále. Je vždycky dobře, když soudruzi, kteří se dopustili chyby, ji přiznají a když se snaží svou činností a prací ji napravit. Není 211

dobře, kdyby se činil opak toho. Stojíme před volbami,

kde je zapotřebí, abychom zvláště zdůraznili svou jed tu. V takové době je zapotřebí, aby ani u jediného navr ženého soudruha nezůstala domněnka, že není s to, aby

ve výkonném výboru pracoval. Právě v takovém oka

mžiku není správno, aby takové obvinění padlo . I v rus ké straně bylo mnoho soudruhů, kteří se dopustili chyby, a pak svou činností a prací dokázali, že svou chybu

napravili. To je zapotřebí i jinde. Přejeme si, aby sou druh Jílek pracoval na rozvoji a ozdravení strany s tou

energií jako doposud. (Bouřlivý potlesk. )

Mezinárodní rudá pomoc Soudruh Muna '

Již při zahájení sjezdu bylo zde zástupcem ústředí

MRP mluveno o významu MRP a myslím, že je zbyteč no na sjezdu strany ještě jednou vyzvedávat nutnost a význam MRP. Chci jen ukázat na to, jak daleko jsme

ve výstavbě MRP pokročili. Kustavení MRP u nás v Československu došlo po II. řádném sjezdu strany. Po tomto sjezdu byl formálně ustaven ústřední výbor MRP, fakticky však zahájena práce teprve 1. ledna 1925. Ještě dnes celá řada krajů a celá řada důležitých or

gánů strany ten význam Rudé pomoci náležitě nechá pe a není také provedena organizace Rudé pomoci. Na základě stanov je MRP samostatnou organizací, kte

rá má a musí mít svůj samostatný organizační aparát. To bylo provedeno jenom částečně. Celá řada krajů ještě nebyla ustavena, nemáme ještě krajských výborů MRP a agendu MRP obstarávají v celé řadě krajů naše krajské výbory strany. Důsledek toho je, že v takovém 1 Projev je uveřejněn v „ Rudém právu “, 3. října 1925 ( č. 230 ) . Některé odstavce jsou však v „ Rudém právu“ přehozeny a po

slední část referátu s dodatkem k rezoluci chybí. Ve „ Vorwärts“ nebyl tento projev otištěn. 212

případě, kde nemá MRP svoje vlastní orgány, jsou zále

žitosti její zanedbávány, odsunoványl do pozadí. Má me ustaveny v těchto krajích krajské výbory: v Praze,

na Kladně, v Nymburce , v Liberci, v Ústí n. L., v Kar lových Varech, ve Strakonicích, v Táboře, v Němec

kém Brodě, v Moravském Šumperku, v Jihlavě, v Brně, v Banské Bystrici , v Žilině a v Košicích. V krajích ještě krajské výbory MRP nemáme a bude úkolem sjezdu , aby tu byla přijata která by zavazovala kraje tam , kde nemáme

ostatních ustaveny rezoluce, krajskou

organizaci MRP, aby ihned byla ustavena. Dále potřebujeme nejen utvořit krajský výbor MRP, ale potřebujeme také, aby krajský výbor ihned přistou

pil k vytvoření místních organizací a závodních buněk MRP. Tak jako dnes budujeme závodní buňky strany, tak musíme přikročit k organizaci a výstavbě závod ních buněk RP. Potřebujeme, abychom měli nejméně 100 000 členů. Členem MRP může být nejen příslušník

strany, nýbrž [ i ] lidé, kteří stojí mimo naši stranu. Čle nové našich rudých odborových organizací, členové na

šich federovaných jednot. Všichni, kteří sympatizují s mezinárodním revolučním hnutím, mají povinnost bý ti členy RP. MRP neobmezuje se také na poskytování

pomoci příslušníkům naší strany, nýbrž všem dělní kům, kteří pro svoji revoluční činnost přišli do kon fliktu se zákonem. Je třeba , když RP poskytuje pomoc

všem dělníkům, kteří do konfliktu se zákonem při cházejí, aby naši soudruzi v odborových organizacích, ve federovaných tělocvičných jednotách, ve sportov

ních, pěveckých a jiných organizacích, ve všech slož kách strany stali se členy MRP. Příspěvky pro Rudou pomoc jsou minimální, a tuto obět může a musí při nést každý soudruh, každý dělník. Vedle členů přímých

máme zavedeno členství kolektivní. A zde přichází v úvahu naše organizace. Místní a závodní buňky, or ganizace odborové, federované jednoty, organizace družstevní atd. My máme několik tisíc organizací růz 1 v originále : „odsuzovány“. 213

ného druhu. Až dosud k RP přihlásilo se pouhých 191

organizací. To je naprosto mizivé, nepatrné číslo. Je zapotřebí, aby nyní nebylo jediné komunistické orga nizace, aby nebylo odborové skupiny, FDT), která by nebyla členem MRP. Za poslední dobu několika měsí ců máme průměrně měsíční příjem 4500 Kč, ale potře bujeme ke krytí našich výloh 25 000 Kč měsíčně. A

přitom teprve perzekuce začíná. Ta bude ustavičně stoupat, zejména v těch okamžicích, kdy koaliční vlá da a buržoazie budou se ocítat v nesnázích. Četli

jste nedávno v „ Rudém právu “, že Stříbrný ve Slaném na schůzi prohlásil: Budeme vás zavírat, až budete

černí. A podtrhl to čtyřikrát. Čím větší obtíže, nesnáze koaliční vlády, tím větší perzekuce. Perzekuce dá se snáze snést, když bude postaráno 0 oběti. Celá řada žen zrazuje a sráží své muže od

činnosti politické. Říkají: „ Nepleť se do ničeho, za vřou tě!" Když budou vědět, že o jejich muže je posta

ráno, že se jim poskytne pomoc, pak již bude jiné nad šení pro zápasy a boje, kterým dělnická třída jde vstříc .

Pokud se týče podpor, mohou být stížnosti, že podpory jsou malé a nedostatečné. A já to sám přiznávám. Má me stanoveno pro soudruha, který je vězněn, 35 Kč

měsíčně. To je naprosto málo . A stejně tak 100 Kč pro ženu soudruha, který je ve vězení. I to je naprosto

nedostatečné. A stejně tak 50 Kč pro každé dítě. Když takový soudruh je ve vězení, dostane rodina 200 Kč mě síčně. To je nedostatečné. Ale jsme v takové situaci, že nám nestačí finanční prostředky ani pro vyplácení těchto malých podpor. Je třeba , aby se dělalo více pro perzekvované soudruhy. Ale to více musí dělat naše organizace . Dokud nebudou všichni organizovaní ko nat povinnost vůči nám , nebudeme moci dále dělat ani to málo , co děláme dosud.

Pokud se týče práce v krajských výborech MRP, také není práce prováděna takovým způsobem, abychom mohli být spokojeni. V celé řadě krajů, kde máme kraj ské výbory MRP, práce velmi kulhá nejen na obě nohy, někdy na všechny čtyři. Máme kraje, kde sice fungoval 214

krajský výbor MRP, ale které s ústředím dosud nevyúč tovaly. Vyúčtování ústředí poslaly kraje : Praha , Kladno,

Nymburk, Liberec, Ústí nad Labem, Strakonice, Ně mecký Brod , Brno, Bratislava, Košice . Ale i zde účtová ní děje se nepravidelně. Pokud se týče finanční situace MRP, musím říci, že je velice neutěšená proto , že jakmile byla zřízena RP, ihned byla nucena převzít všechny závazky. Převzali

jsme sice všechny závazky, ale nedostali jsme žádné peníze. Celá řada krajů, tam, kde jsme měli dříve vě zeňský fond, měla ve vězeňském fondu deficit nebo staré nezaplacené účty. Nedostává se nám prostředků,

ale takových starých, nezaplacených účtů je veliká řada. V celé řadě případů, zejména v letech 1919–1920, dělalo se to velmi pohodlně. V místě byl právní zástup

ce , advokát, a kdykoliv se něco někomu stalo, byl po slán k advokátovi, ten záležitost jeho vyřídil, nebo ne vyřídil, uložily se účty, a teď , když zřízena MRP, do stáváme balíky účtů. Tak z Brna maličkost 100 000 ( Kč ) ,

z Bratislavy balík na 3 kg 200 000 [ Kč ] a z Košic 80 000 [ Kč ] . To jsou obrovské pohledávky, které budeme muset,

když ne celé, alespoň částečně zaplatit. Kromě těchto tří položek , které jsem uvedl, mám tu ještě obnos

126 000 ( Kč ] nezaplacených účtů. Máme případy, že naši soudruzi s právní ochranou neberou to nijak přísně. Vyskytne- li se případ, prostě pošlou soudruha k práv nímu zástupci , ten to vyřídí a nám se pošle účet. Je celá řada případů, že pro pouhé maličkosti naši sou druzi obracejí se na advokáta. Ústřední výbor MRP učinil usnesení, že právník mů

že být poskytnut jedině v tom případě, jedná-li se o zločin. V případech, kde soudruzi žalováni jsou pro

pouhý přestupek nebo přečin, musí se obžalovaní hájit sami. Není třeba, aby při přestupku byl obhájcem práv ník. Není třeba, aby při přečinech obhájcem byl práv

ník, poněvadž přestupky končí obyčejně pokutou a palmární účty advokáta jsou několikrát tak veliké jako pokuta. Při přečinech máme obyčejně žaloby pro para

grafy 312 nebo 14 a 15 zákona na ochranu republiky. 215

Tyto případy skončí odsouzením, ať žalovaný advokáta má , nebo nemá . A jestli dostane odsouzený 10 nebo

14 dnů, nezáleží na tom. Když jsme bolševickou stra nou, jaká pomoc, nesmíme se bát několika týdnů toho kriminálu. ( Potlesk. ) To už patří k legitimaci strany. MRP nemůže zásadně dát soudruhům právníka-advoká ta, když se jedná o přestupek nebo přečin . Mohou být

zvláštní případy, ale to jsou výminečné případy, kde může být poskytnut právník v případě přestupku nebo přečinu.

A kromě toho, že starali jsme se o perzekvované soudruhy, museli jsme se starat o soudruhy, kteří hle dají v Československu azyl , jsouce pronásledováni vlá dami svých států. Nyní počet emigrantů klesl. To je pravda, ale zase přijde vlna nových a můžeme ji če kat, když vidíme perzekuci v Maďarsku a jinde. Je potřebí učinit všechno, aby organizace RP byla náleži

tě vybudována. My jsme měli již v sobotu poradu zá stupců krajů, kde o této otázce bylo jednáno , kde byla navržena rezoluce . Vy ji máte mezi svými zprávami.

Prosím, abyste rezoluci pročetli a abyste postarali se, aby obsah této rezoluce byl vtělen ve skutek. K této rezoluci činí konference zástupců MRP tento dodatek :

Základem členské organizace MRP je závodní buňka. V každém závodě sdružují se členové MRP v buňky, volí si vedení buňky a konají ustavičnou propagandu pro získávání dalších členů a pro úkoly Rudé pomoci. Příspěvky vybírány jsou v závodě. Členové MRP, neza městnaní v závodech, mohou se sdružovat podle ulic nebo podle míst. Prosím, abyste tím doplnili rezoluci,

kterou vám předkládáme, a abyste ji jednomyslně při jali a postarali se o její provedení.

Pokračování debaty Bezděk: Jsem přímo důvěrníkem ze závodu, přišel jsem na sjezd a slyšel určité vývody soudruhů, kteří se zabývali krizí. Krize tu byla , je překonána, a může

me říci, že pro dělnictvo je z krize té určité plus, 216

které nám říká, že máme být opatrni při výběru svých vůdců. Ano, to musíme být. Ale co jsem zde neslyšel z řad soudruhů, je, aby řekli, jakým postupem se ve svých závodech a dílnách brali při budování závodních buněk a jak bychom mohli lépe vniknout mezi masy. Říkáme, že musíme se stát stranou mas. Upozorňuji na jedno . Jako dělník vidívám v závodě, že dělníci berou do rukou tisk , odkládají jej a sahají po tisku jiném , mnohem lehčím. Míním takovou „ Lucernu “, „ Ko 9

mára “ , humoristické časopisy . Dělníci sahají po těchto listech proto, že v našem tisku nenalézají dost srozu mitelné četby. Vezme-li dělník do ruky tisk a vidí úvodník prošpikovaný cizími slovy, odvrací se od něj .

Vím, že je tu snaha redaktorů, aby časopis náš pozveda li na úroveň časopisů strany buržoazie. Ale přece jenom nesrozumitelný tisk se odkládá a dělník říká : Co bych to četl, když tomu tuze nerozumím . Nyní ještě něco

ohledně závodních buněk a frakcí. Odboroví tajemníci a funkcionáři přicházejí k nám a říkají : Berte od re formistů, co se k nám hlásí, a ponechte tam jednotlivé

soudruhy, kteří by frakční činnost prováděli. Já se po stavil proti tomu, neboť to považuji za mylný názor. Musíme tam nespokojence nechat. Bude - li tam soudruh,

který nedovede oponovat sekretáři, tedy ho sekretář utancuje. Proto musíme tam nechat nespokojence, ne bot pak celá řada lidí se stydí k nám přistoupit, když se vidi osamocena, kdežto když je jich více, přetáhne me několik bezvýznamných i předních . O výstavbě bu něk ještě několik slov. Zakládáte buňky, ale nebylo dosti lidí k tomu schopných. V prvé řadě mělo se vy

chovat několik soudruhů, kteří by tu práci mohli sou stavně provádět. Mám za to, chceme-li něco dělat, že to musíme dělat plánovitě. Buňky se v závodech usku

tečňují, ale práce vázne. Naší snahou musí být, aby chom plánovitě práci prováděli a pak práce naše půjde k cíli, jinak ne.

Glaser Jindřich : Dovolte, abych objektivně poukázal na poměry , které se po likvidaci krize v naší straně

vyvinuly. Jedno musí být jasno, že duch, který zavládl 217

v naší straně po likvidaci této krize, svědčí o tom,

že je strana na správné cestě. Máme zkušenost v našem VI. kraji. Z referátů Neuratha a Kreibicha sršela bolševická linie, zaujatá novým výkonným výborem. To se musí přiznat. Ale je na nás, na soudruzích de legátech a na soudruzích v buňkách a organizacích , abychom se přičinili co nejvíce o to, aby tato linie byla dodržována. A zde záleží nejen na vedoucích sou druzích, ale i na ostatních. Vezmu příklad ruských sou

druhůl, jak záleží na sebekritice. Jen sebekritikou udě láme naši stranu skutečně bolševickou,

leninskou ,

Dovolte , abych ukázal na příklad skupiny soudruha

Šmerala a na přirovnávající případ z ruského života. Chci připomenout, že v době brestlitevského míru to by lo, kdy soudruh Lenin musil sám s malou skupinou odů vodňovat, že je brestlitevský mír nutný. Proti li Trockij a Bucharin. Na tomto případě můžeme se učit, neboť víme, že po brestlitevském míru Bucharin

jasně dokázal, že chybu, kterou učinil, svou prací zase odčinil. Musíme se dívat na situaci ve straně a na situa

ci celkovou. Je tu dále případ z roku 1923, kdy ruská komunistická strana procházela diskusí o otázce stra

nické demokracie a stranického byrokratismu. I v této krizi Komunistické strany Ruska byli Pjatakov, Sapro nov, kteří byli ještě v horší situaci než u nás skupina

Šmeralova. A ti, přestože byli podrobeni kruté soudruž ské kritice, napravili své chyby. I my se musíme podle toho řídit a kritikou jak v jednotlivých organizacích, tak sebekritikou čelit nástrahám. Horečka, kterou jsme

prošli, je první horečka a není poslední. Na to musíme být připraveni. Zde je nutno hlavně ne napadání jed notlivých soudruhů nebo skupin, ale nutný boj ideolo gický . Dovolte, abych stručně poukázal na několik sla bin našeho hnutí. Chci poukázat hlavně na ženskou

otázku. Podpisuji referát soudružky Malířové. Je nutno, abychom si více uvědomili nutnost práce mezi dělnice mi. Charakteristický je případ soudruhů brněnských ,

kdy v privátní rozmluvě se maloměšťáckým způsobem 1 V originále : „ na ruských soudruzích“. 218

vyslovili o našich soudružkách. Je to také slabá stránka výchovy našich záloh, to je FDT) a naší mládeže. I tam

musí výkonný výbor uvést leninské nazírání. Další sla bina vynikla z referátu soudruha Muny o Rudé pomoci.

Tato organizace je v našem hnutí organizací podobnou, jakou má buržoazie v Červeném kříži. Také zde musí

me pracovat. Co se týče odborové otázky, není kdy, abych o ní nyní zevrubněji promluvil. Je to hlavně náš semilský okres, kde odborová otázka byla v nej horším stadiu a bubníkovština se ukázala v nejhor

ším směru , kde funkcionáři MVS ničili naše hnutí, ří kajíce, že závodní buňky jsou konkurenty MVS , Ke konci chci poukázat na stranickou byrokracii. Chtěl bych to sloučit s odborovou otázkou, neboť to jsou

dvě otázky úzce spojené a mohou být ohromnou brz dou našeho hnutí. Končím a vítám skupinu dr. Vrben ského, která v našem kraji bude našemu hnutí posilou. Rekapituluji, že soudruzi hlavně kritikou a sebekriti kou a politkontrolou musí hnutí vést kupředu. Lenin vždycky zdůrazňoval : Kontrola, kontrola a zase kon trola. A my v naší situaci budeme co nejvíce nuceni

dbát toho , abychom kontrolovali, jak toho poměry a si tuace vyžadují. Dnešní sjezd musí nám dát direktivu a takové vedení, aby naše strana byla vítězem. Kršiak: Z řeči Krčkové jsme slyšeli, že z naší strany bubnikismus ještě úplně vymýcen není. Na Slovensku

jsme od prvopočátku stáli pevně za linií KI a tuto linii budeme hájit i do budoucna. My jsme to ze Slo

venska, kteří v tomto směru budeme celou silou pod porovat naše ústřední vedení, které bude stát na linii

Komunistické internacionály. Rozhodně se stavíme pro ti tomu, aby kauce byla soudruhům Jílkovi a Houserovi

vyčítána. Ba, proti tomu rozhodně protestujeme. Chtěl jsem promluvit něco k odborové otázce. Odborová otáz ka u nás na Slovensku je Achillovou patou. MVS ne

našel k našemu hnutí na Slovensku správného poměru, MVS ignoruje naše hnutí a nechce pochopit nutnost provádění práce za jednotu odborů, ba přímo sabotuje návrhy, které dáváme, jak by bylo možno tuto jednotu 219

vybudovat. Chci poukázat na Bratislavu. Starali jsme se, abychom přitáhli pod vliv komunistické strany jiné odbory, které jsou ještě u žlutých, ale které s námi sympatizují. Ustavili jsme tzv. rudý kartel. Je to orga nizace dobrovolná, ve které se spolčují všechny odbo ry, jak rudé, tak svazy samostatné a žluté, které s námi

sympatizují. Jsou to však tajemníci MVS , kteří tento kartel sabotují, do něho za Rudé odbory nepřicházejí ani nevysílají dělníků, a tak nám kladou překážky,

abychom nemohli dosáhnout odborové jednoty. Žádáme odborový sekretariát pro Nitru a z MVS se nám odpo vídá : Získejte tisíc členů a dostanete sekretáře . Navr

hovali

jsme společného

sekretáře a dávali

naň

600 Kč , a také MVS aby dal 600 Kč. Znovu se nám do

stalo odpovědi: Získejte tisíc členů a bude sekretář. Madarské kraje jsou odborově úplně zanedbané. Po smrti soudruha Nagye nemáme nikoho, kdo by mezi

maďarskými zemědělci vykonával odborovou práci. Žá dali jsme , aby MVS dosadil pro toto hnutí jednoho

tajemníka. Odpověd zněla opět : Získejte tisíc členů a dostanete tajemníka. Soudruh Nagy vykonával práci

tuto zadarmo i potom , když byl zbaven poslanectví, ačkoliv MVS a sám soudruh Hais v Bratislavě s ním

ujednali, že bude placen 1000 Kč měsíčně. Tak se ne stalo. Soudruh Nagy zemřel a nyní půlmiliónový ma darský kraj stojí úplně zanedbaný . Žádné nápravy se od MVS domoci nemůžeme. Slyšeli jste soudruha Haise,

který na celé čáře přiznává linii odborové internacio nály, ale v praxi nejde tou linií, naopak v praxi dělá se něco docela jiného. To potvrdil nám také sám

soudruh Hais výrokem , že každý hledí urvat, co se urvat dá, a my urveme také. Jestli se tak bojuje, není možno dosáhnout odborové jednoty. My na Slovensku jsme se starali a staráme se, aby již jednou nastal v odborovém

hnutí pořádek. Žádáme, abyste nám byli nápomocni v tom, abychom dosáhli před sjezdem MVS konference odborů na Slovensku , kde bychom se konečně dohodli o linii a směrnici, kterou by bylo třeba prosadit v na šem odborovém hnutí u MVS . 220

Brněnská delegace odsuzuje útok Krčkové Brněnská delegace na III . řádném sjezdu KSČ pro hlašuje jednomyslně: Prohlášení soudružky Krčkové je míněním její osoby, a nikoliv delegace brněnského kra

je. Soudružka Krčková není ani delegátkou XVI . kraje . Delegace XVI. kraje nejenže nesouhlasí s vývody sou

družky Krčkové, nýbrž tyto jednomyslně co nejostřeji odsuzuje .

Tvrzení Krčkové, že Hůlův článek, který byl u nás odsouzen, byl v Moskvě schválen, je nepravdivé. Co se týče útoků na soudruha Jílka a Housera pro jejich

dřívější chyby, odsoudil tento útok zástupce Komunis tické internacionály a delegace XVI. kraje s tímto od

souzením plně souhlasí. Zejména odsuzujeme co nej ostřeji nízký útok soudružky Krčkové proti soudruhu Jílkovi a Houserovi za to, že strana v zájmu komunis tického hnutí vymohla jejich propuštění ze žaláře . Dlužno litovat, že nemáme tolik prostředků, abychom

mohli vyprostit všechny naše vězněné soudruhy. Vyslovujeme vřelé sympatie soudruhům, proti nimž byl Krčkovou nízký útok veden. Sjezd svým spontánním odporem jednání soudružky Krčkové po zásluze odsoudil. Delegace XVI. kraje se k tomuto odsouzení jednomyslně připojuje.

Pokračování rozpravy Soudružka Prokopová : Při rozboru hospodářské a

politické situace, jakož i z referátu soudruha Šmerala jsme zjistili, že III . internacionála je opravdu uznanou autoritou, a možno říci, že pravdivá jsou slova sou druha Vrbenského, že skutečně III. internacionála je

tím kolosem , který určuje budoucí běh veškerého ži vota. Proč to připomínám ? Když my všichni delegáti věříme, že je to pravda a že za touto pravdou stojíme, říkáme to proto, abychom ukázali, jakým způsobem byla autorita III. internacionály v Československu pod 221

lamována a jak je třeba dávat pozor, aby lidé vlivní, kteří mají schopnost jazyka a schopnost sugesce, stáli za tou autoritou III. internacionály. Vzpomínáme všech těch schůzí pražského dělnictva , v jakých jsme byli obavách a úzkostech o stranu komunistickou. A tehdy kdyby byli ti, kteří dnes stojí v čele, vystoupili roz hodně, mohli jsme mít práci lehčí. A zase ne kvůli vzpo mínce to přednáším, nýbrž proto, že stojíme před vel

kými pracemi, pokud se týče otázky odborové. Slyšeli jste referát soudruha Kohna, který byl skvě lým podáním budoucích prací. Referát Haisův, který na to navázal, nedostihl referátu Kohnova. Ukázalo-li

se, že těžiště věcí leží v organizačním a hospodářském podkladu MVS , pak hospodářské poměry sekretariátu a všech zaměstnanců MVS nesmějí bránit tomu, aby nebyla prosazována linie KI V MVS . Toto probojování bude dosti těžké a soudruh Hais jednal nesprávně, když zesměšňoval, když říkal, že práce je narýsována na dva roky , že se chodí po sjezdech, že se neudělalo nic a že se čeká, co se udělá v budoucnosti. Není pravda, že jen politická organizace má konat práci pro III . in ternacionálu, ale je to také hlavním úkolem odborářů. Není pravda , že odtamtud mohou soudruzi být odko mandováni. Nemohou být nikým jiným než funkcionáři MVS. Soudruh Hais, protože ví, že zaměstnanci MVS zjevně nebudou konat práci pro tuto taktiku, může říci ,

že se podrobuje rezoluci, jak bude na tomto sjezdu odhlasována . Kromě toho bylo mi uloženo delegací

I. kraje, abych v doslovu šířeji promluvila o závodních buňkách a o tom, co mohou vykonat pro jednotnou frontu a sjednocení odborového hnutí. Dále se ztotož ňuje celá delegace pražského kraje s prohlášením , kte

ré tu učiní pro splynutí se stranou Vrbenského. Náš názor je, že přijetí do strany Vrbenského nemá pro nás tak podstatného významu. Strana

Socialistické

sjednocení neměla přímočarého postupu, nenese do vínku mnoho, nebyla jednotna v názorech na postup, ani všichni jednotliví vůdci v této straně nebyli jednot ni v tom, aby vstoupili do Komunistické strany Česko 222

slovenska. Ambice některých jednotlivých vůdců mohly by v budoucnosti způsobit rovněž nepříjemnosti. Je

třeba na to pamatovat a uložit sjezdovým delegátům, aby všude tam, kde strana Vrbenského má stoupence,

kteří se přihlašují k činnosti, byli při udílení funkcí velmi opatrni. Je to malá a celkem pro naši politiku bezvýznamná strana, jejíž politická a odborová činnost

dovedla podchytit jen nepatrnou část dělnictva. Měla bych ještě slovo k práci mezi ženami: Není pravda, že vedení strany komunistické nějakým způsobem oklešťovalo práva žen, ale je pravda, že vedení ko munistické strany přihlíží k schopnostem žen. Bylo by

závadou, kdyby do jednotlivých institucí byly voleny ženy jen za ženy, vždycky má být zvolen schopný člo věk a pracovník.

Soudruh Čulen: Na tomto sjezdu většinou se hovoří o bolševizaci strany. Já jako předseda malorolnického svazu na Slovensku musím prohlásit, že tu byla učiněna velká chyba, že nemohl být přednesen referát podrob nější o malorolnické otázce. Měl bych podat zprávu a poukázat na chyby i na budoucí práci, jak by se mělo mezi malorolníky pracovat, jaké stanovisko by soudruzi

měli zaujímat. Pro obmezenost času není mi to možno, abych tu podrobně vylíčil všechno, jak třeba . Chci zdů raznit v krátkosti : Chceme revoluci, nebo nechceme ?

( Volání: „ Chcemel“ ) A jestli chceme, musíme brát v úvahu na Slovensku také malorolnictvo, které tam

tvoří 75 % obyvatelstva. Myslím, že tu chybujeme. Chceme-li za každou cenu proletářskou revoluci, pak musíme neutralizovat nebo získat vrstvy rolníků. Mno hé vykonal sekretariát malorolnického svazu na Slo vensku. Neříkáme mnoho , ale určitý kus práce přece vykonal. Avšak jestli porovnáváme jednoho sekretáře na Slovensku pro malorolnictvo s více než 100 sekre

tariátů agrárníků, musíme si uvědomit postavení, v ja

kém stojíme. Je to snad maličkost, ale je to pravda, že konference naše byla úspěšná , ale přes všechny

úspěchy není vyvinuta všechna práce, jak by bylo potřebí. Uvažme, že ta jediná zbraň, časopis, česko 223

slovenskou byrokratickou vládou nám není povolena.

Sedmkrát jsme se oň hlásili, ale nebylo to povoleno, kdežto agrárníkům nejen se povolují, ale jsou i finančně podporovány. V tisku se objevivší zprávy o částečné

konsolidaci kapitálu ukojují mnoho soudruhů v klid. To se chápe tak, že bychom se připravovali na nevím kolik roků k revoluci, a tu pravíme, že jako komunisté

víme, že revoluce sama nepřijde, ale tuto revoluci třeba připravovat. My jako komunisté máme povinnost, aby chom využili všech těch zápalných látek, které působí jako nespokojenost na náladu veřejnosti. Jako dynamit leží před námi věci, které je třeba jen zapalovat. Komu nistická strana nevyužívá této situace, jak třeba. Nevy

užili jsme patřičné daňové otázky, nespokojenosti s předpisem daní, nevyložili jsme, jak nové daně škodí nejen průmyslovému dělníku, ale i malorolníku. Také zákazu přívozu dobytka ze zahraničí nebylo dostatečně využito a nebylo ukázáno , jaké nebezpečí hrozí děl nictvu ze zdražení masa a z toho, že zákazem přívozu

dobytka také malorolnictvo bude poškozeno. Je tu ještě další velmi palčivá záležitost : Kolonizace na Slovensku. Československá buržoazie ví, že na Slovensku jsou re voluční masy, a proto tam chce poslat své kozáky, chce kolonizovat, rozdává tam kolonizátorům pozemky. Nehledí však na hroznou bídu a na hlad po půdě, jaký

je mezi slovenskými malorolníky. I na tyto věci musí poukázat komunistická strana. Také otázka vystěho

valectví je na Slovensku stále palčivá. Nedostatek po zemků nutí stěhovat se do Francie, odkudž vystěhoval ci jsou posíláni do Maroka. Také jasně musíme položit otázku: Autonomie, či sověty ? A co dále : Sblížit, spojit venkov s městem , pracující masy měst i venkova do boje za sociální revoluci .

Soudruh Dobrovolný: Vážený sjezde ! Přihlásil jsem se ke slovu z toho důvodu, že zde byly činěny některé

výtky ústřednímu orgánu strany, „ Rudému právu “. Zá stupce VI. kraje vytkl, že prý jsme nepřinesli ani je diné řádky o návštěvě rumunského prince do Česko 224

slovenska a o hrůzách, které se pášou v Rumunsku. To je trochu přehnáno. Fakt je, že jsme psali o těchto věcech nejméně sedmkrát v raníku i večerníku. Ale je také pravda , že jsme nedělali kampaň , která by musila v něco vyvrcholit. Pro tu kampaň by tu musily být podmínky, musila by vyvrcholit v nějakou akci, jinak by celá věc uvázla v písku. Zástupce z Liberce

také vytknul, že nevěnujeme pozornost Benešově po litice. Věnujeme, pokud se to dá dělat za poměrů, o nichž se zmíním později. S jinou výtkou přišel sou

druh Gáti: že jsme neuveřejnili národnostní manifest o Podkarpatské Rusi. Je to manifest, který vydá 4 a půl

strany v „ Rudém právu “ . My jsme jej dostali v překladu, který byl pořízen z maďarštiny, a to tak, že jsme ně kterým místům nerozuměli, a neměli jsme originál, abychom mohli věc opravit. Z toho důvodu jsme mu

sili manifest odložit. Zápasíme v „ Rudém právu“ s ne dostatkem místa. Máme několik stran přesazby stále v pohotovosti. „ Rudé právo“ potřebuje mít větší rozsah. Úkoly, které se na nás kladou, jsou ohromné. Ustavičně přemíra materiálu o zahraničních věcech, o různých perzekucích, o událostech zdejších, o bojích sociálních a odborových atd. a je velmi těžko ho zdolat. Mohli bychom to vše v listě umístit, kdybychom měli větší

rozsah listu. Jenom v tom případě, kdybyste se starali, aby první bolševickou povinností každého soudruha bylo rozšiřovat tisk, aby náklad vzrostl a následkem tohoto mohl se zvětšit jeho rozsah, bylo by lze uve řejnit vše včas a nezkráceně. Jinak je nutno buď od kládat, nebo zpracovat. Ale k zpracování všeho je třeba,

aby sjezd uložil příštímu výkonnému výboru, že musí redakci náležitě vybavit, aby všechna práce neležela na několika soudruzích, a následkem toho nevázla. My ve straně máme tři kategorie soudruhů : jedni stojí na linii strany bezvýhradně, druzí té linii málo rozumějí, třetí s ní nesouhlasí. Na ty, kdo stojí na linii strany, navalí se všechna práce, protože se nemůže ukládat těm, o nichž se ví, že ve smyslu linie strany nemohou nebo nebudou pracovat. Je potřebí, aby se u nás pro 15 Protokol III. sjezdu

225

vedla náležitá dělba práce: v ústředí, v sekretariátě, v redakcích a všude, kde je toho potřebí, aby jedni

nebyli ubiti spoustou práce a úkolů, zatímco druzí si mohou hovět. Tato dělba práce zde dosud není. My

jsme zde v Praze ve výhni, kde musí být ustavičně vše v činnosti ; nepracují-li všichni, pak se stane, že činnost někdy selže, a pak má právo zástupce VI. kra je nás kritizovat. My jsme opravdu kampaň nedělali a některé věci zanedbali. Při zachování dosavadního stavu museli bychom je zanedbávat zase. Abychom je

nemusili zanedbávat, je potřebí, aby příští výkonný výbor postaral se o náležitou dělbu práce.

Zpráva mandátové komise Odvolání vyloučených Aksamit :

zkoumáním

Mandátová komise zabývala se nejen mandátů sjezdových delegátů, nýbrž

projednala též řadu odvolání bývalých soudruhů a vy loučených ke sjezdu strany.

Nejprve tedy o těchto odvoláních a potom o složení sjezdu strany.

Josef Šíma z II. kraje byl vyloučen na 1 rok ; vylou čení potvrzeno krajským výborem v Kladně a ústřed ním výborem. Tento bývalý soudruh se odvolal. Vylou čen byl pro toto : Soudruh ten přišel v prosincové stávce

o nohu, dostával podporu v obnosu 900 Kč. Zařídil si z těchto peněz obchod a naši soudruzi poukazovali na to, že má vlastní příjmy a že mu bude nutno pří

spěvky z Rudého kříže zastavit. Jeho žena, která byla zaměstnána v družstevním podniku, byla propuštěna.

Od té doby nastal obrat. Soudruh Šíma začal se opíjet a došlo k tomu, že byl vyloučen z organizace. Šíma se odvolal ke sjezdu strany, aby byl znovu přijat, a oče

kává, že jakmile bude přijat, bude mu zase vyplácena 226

nadále podpora. Mandátová komise povolala některé

soudruhy a doporučila sjezdu, aby vyloučení na 1 rok ze strany bylo potvrzeno.

Schvaluje se.

Odvolání Chramosty z Prahy. Případ je vám znám z „ Rudého práva“ a z denního tisku. Soudruh Chramos ta byl při posledních volbách zvolen do obecního za stupitelstva v Praze. Podal si v této době žádost za přesazení z kategorie zřízenecké do úřednické. Sociální

demokraté vedli proti tomu ve svém tisku kampaň. Chramosta se ohrazoval, že tuto žádost podal v době, než byl zvolen do obecního zastupitelstva. Chramosta >

obelhal á oklamal v tomto ohledu komunistický klub na radnici a vyšetřující komisi. Proto byl z usnesení krajského výboru potrestán tím, že byl zbaven všech funkcí a vyloučen ze strany na dobu 1 roku.

Mandátová komise opět zabývala se tímto případem, povolala některé soudruhy, a když podal sekretář I. kraje Melichar a soudruh Červinka z organizace, kde

Chramosta dříve pracoval, vysvětlení, po zjištění všech věcí navrhuje mandátová komise, aby usnesení kraj ského výboru I. kraje na zbavení všech funkcí a vy loučení na 1 rok bylo potvrzeno. Schvaluje se.

Další je případ Jana Jenčíka z Nebušic, I. kraj . Jenčík ,

který je starostou obce, provinil se tím, že získal po zemek právě proto, že byl starostou. Soudruzi v místní organizaci i v kraji se usnesli, aby byl vyloučen na 1 rok ze strany. Mandátová komise toto vyloučení schvaluje. Schvaluje se. Pak jsou ještě dvě odvolání bývalých soudruhů, Vito

ně a Hortlíka. Oba tyto případy jsou známy. Byli vy loučeni ve schůzi ústředního výboru před odjezdem

delegace naší strany na schůzi rozšířené exekutivy do Moskvy. Odvolávají se, tvrdíce, že všechna obvinění,

která proti nim byla vznesena a na základě nichž byli

vyloučeni, nezakládají se na pravdě . Mandátová ko mise po vyšetření a zjištění, že během celé doby před 227

vyloučením až do dnešního dne nebyl těmito oběma

soudruhy proveden důkaz, že by obvinění byla nespráv ná, doporučuje, aby dřívější usnesení o jejich vylou čení bylo potvrzeno . Schvaluje se.

Složení sjezdu Sporných mandátů není, až na jeden případ. Sou druzi v Praze zvolili na krajské konferenci na sjezd 16člennou delegaci. Mezi těmi delegáty byl i soudruh Král z Berouna. Za delegáta zvolen náhradník. Po kraj ské konferenci zjistili soudruzi v Praze , že Král měl

nebo má styky s bubníkovci. Proto se soudruzi v Praze v krajském výboru usnesli, že mandát, který byl při

znán Královi , přidělují soudruhu Melicharovi, Beroun ští soudruzi se proti tomu ohrazují a žádají, aby Král byl jako delegát na sjezd připuštěn. Mandátová komise

povolala do schůze soudruhy, kteří se touto záležitostí zabývali, a po zjištění všech věcí se usnesla: beroun

ští soudruzi žádali, když nebude připuštěn Král, aby byl připuštěn jeho náhradník , kterého si zvolili ve vše

plenární schůzi. Mandátová komise rozhodla, že není možno, aby takový náhradník byl připuštěn, protože nebyl zvolen na krajské konferenci. Na druhé straně

není také možno, aby krajský výbor přidělil mandát soudruhu Melicharovi. Mandátová komise se usnesla

a doporučuje sjezdu, aby mandát Krále nebyl uznán, hlas však aby zůstal pražské delegaci. Přijímá se. Sjezdu je přítomno 107 delegátů s hlasem rozhodu

jícím, 122 delegátů s hlasem poradním. Celkem 229 delegátů .

V těchto 122 delegátech s hlasem poradním je za stoupeno : 30 členů ústředního výboru strany, 10 členů říšské kontrolní komise, 25 krajských a obvodních se kretářů, 9 redaktorů listů strany, 6 vedoucích resorty,

7 zástupců říšské komise žen, 7 zástupců říšské komise 228

mládeže, 7 zástupců odborové, zemědělské a družstevní sekce strany, 5 zástupců bývalé Nezávislé socialistické strany dělnické, 2 zástupci MVS , 1 zástupce FKOJ , 1 zástupce MRP, 11 poslanců a senátorů.

Účast hostí na III. sjezdu strany byla takováto: 26. září 105 hostí, z toho 76 z Velké Prahy, 29 z venko va ; 27. září 183 hostí, z toho 120 z Velké Prahy,

63 z venkova ; 28. září 244 hostí, z toho 175 z Velké Prahy, 69 z venkova. Celkem navštívilo sjezd 532 hostí, z toho 371 z Velké Prahy, 161 z venkova. Podle odborové příslušnosti nemohla mandátová ko mise zjistit odborovou příslušnost všech našich delegá

tů, protože celá řada delegátů odborové legitimace na sjezd nepřinesla. Pokud legitimace byly přineseny, ná

leží 67 delegátů reformistickým odborům. Kromě toho je 7 samostatných živnostníků, ostatní přináleží MVS nebo jsou v domácnosti.

Aby delegáti napříště dbali toho, aby legitimace na sjezd přinesli, usnesla se mandátová komise, aby ti

soudruzi, kteří legitimace na sjezd nepřinesli , byli jme nováni.

Jsou to delegáti s hlasem rozhodujícím: Josef Kvís ( III . kraj ) , František Rybka ( V. kraj ) , Jan Dönis ( VI . kraj ) , Jindřich Glaser ( VI . kraj ) , Ignaz Jakob ( IX . kraj ), Ján Hečko ( XIV. kraj ) , Antonín Medřický

( XVI. kraj ) , Ondřej Rábek ( XVII . kraj ) , Bezděk ( XVII. kraj), Antonín Košťál ( XVIII . kraj ) , Štefan Mokráň ( XX . kraj ) , Karel Petráš ( XXII . kraj ) , Rudolf Králik ( XXII . kraj ) , Vasil Borkaňok ( XXIV. kraj ) , Armin Göze ( XXIV. kraj ) . - Z delegátů s hlasem

poradním: Lepko ( XXII . kraj ) , sekretáři : Josef Junek, Jan Paufošina, Wolf, Götz, Valčák, Geza Weiss, redak tor Gottwald, poslanec Burian, senátor Průša.1

1 Některá jména nelze ověřit. 229

Sdělení presidia Předseda Smeral: Poněvadž někteří soudruzi z čte

ných, jak vidím, protestují a slovo udělit v této věci jednotlivcům nemohu, žádám, aby mi svou stížnost na psali a já ji ex praesidio vyhlásím. Sjezd schvaluje nato jednomyslně konec debaty.

Zpráva z politické komise Memorandum soudruha Hüly a spol. Michalec: Dříve než přistoupíme k hlavním politic kým otázkám, je třeba schválit nebo zavrhnout prohlá šení, které učinila určitá skupina soudruhů k tomuto

III. sjezdu, a prohlášení, které učinila v této věci po litická komise .

Prohlášení politické komise se schvaluje.

List KSN

Šmeral: Dále si přál sjezd , aby bylo odpověděno ofi ciálním způsobem , to je pozdravným dopisem, na po

zdrav, který tu učinil zástupce KSN. Předkládám tento návrh :

„ Sjezd KSČ ukládá výkonnému výboru, aby zodpo věděl pozdravný projev vedení komunistické strany

KSN dopisem pozdravným, jehož obsah by byl ve spo jení s kampaní, která je vedena v Německu za tím účelem, aby provedeny byly zásady označené v pří pisu exekutivy KI členstvu německé strany.“ Schvaluje se.

230

Politická rezoluce

Michalec: Nyní o vlastních otázkách, které v poli tické komisi byly projednávány. První rezoluce, o kte

ré se jednalo, byla rezoluce k politické a hospodářské situaci. Ohledně této rezoluce vyslovilo se plénum po litické komise, že s ní zásadně souhlasí a že některé

změny nebo návrhy mají být projednány ve zvláštní subkomisi. Subkomise včera o těchto návrzích změn,

změnách a částečných doplňcích jednala a zjistila, že podstatných návrhů na změnu této rezoluce není, jedi ná věc rázu zcela politického je otázka formulace sta noviska k národnostní otázce, a subkomise došla k ná

zoru, že během krátké doby není možno, aby tato konečná redakce politické rezoluce byla úplně prove dena. Proto doporučuje, aby politická rezoluce jako taková byla schválena a jednotlivé podněty, návrhy a změny, o kterých jednala subkomise , aby byly defini tivně vyřízeny novým výkonným výborem strany a de finitivní konečná redakce politické rezoluce byla uve řejněna. Schvaluje se. Odborová otázka

Nyní o druhé rezoluci, která byla projednávána v po litické komisi. To byla hlavní rezoluce a vyžadovala nejvíce práce. V politické komisi byla nejdříve vedena všeobecná diskuse o některých jejích bodech. Soudruzi

v politické komisi došli k názoru, že různé změny, kte ré k jednotlivým částem rezoluce byly navrženy, mají

být zpracovány zvláštní subkomisí. Jde tu o změny a návrhy, které základního smyslu této rezoluce o odbo rové otázce nijak nemění, ale v některých bodech for mulují znění rezoluce jasněji . Nejdříve chci ohlásit,

které návrhy tohoto druhu subkomisí byly vypracovány a politickou komisí schváleny a o kterých žádáme jako

politická komise, aby byly sjezdem potvrzeny. Prosím , 231

soudruzi, abyste si vzali rezoluci a sledovali, o které změny se tu jedná .

Soudruh Michalec oznamuje nato stylistické změny, které jen jasněji formulují zaujatá stanoviska. Tyto změny se schvalují. Michalec pak pokračuje : Nyní pokud se týče hlavní ho sporu , který v politické komisi byl. Jde o větu na straně 4 českého vydání :

„ Jenom v mimořádných případech , kde je nebezpečí,

že členstvo určité skupiny propadne indiferentismu, nebude - li skupina ta převedena, může být převedena, resp. založena skupina MVS za předběžného souhlasu politického oddělení KSČ.“ Pokud se týče této věty, navrhl v politické komisi soudruh Grünwald škrtnutí této věty a návrh odůvod ňoval tím, že tato věta bude pro řadu sekretářů MVS

záminkou, aby politickou linii strany v odborové otázce důsledně neprováděli. K tomuto návrhu připojil se také

soudruh zástupce VI. kraje. O tomto návrhu bylo v po litické komisi hlasováno a pro návrh, aby tato věta byla škrtnuta, hlasovali 2 soudruzi, Grünwald a zá stupce VI . kraje , kdežto většina politické komise, to je všichni ostatní soudruzi, vyslovili se pro ponechání této věty. Po tomto hlasování byla pak ustavena sub

komise, které bylo ponecháno na vůli, aby provedla redakční změnu, která by vyhovovala poněkud sou druhům, kteří měli odlišný názor, i když tato věta, pokud se týče jejího obsahu , musí v rezoluci zůstat

nezrušena. Tato většina politické komise sdílela názor, že je nebezpečí, že by této věty mohlo být zneužíváno,

ale měla za to, že je možno toto nebezpečí správnou a důslednou činností strany jak v odborových organi zacích, tak ve výkonném výboru překonat. Subkomise jednala o tom, je -li možno provést nějakou redakční změnu této věty, o které politická komise rozhodla, že v rezoluci zůstat musí. Konečný výsledek jednání byl, že soudruzi, kteří žádali vyškrtnutí této věty také

v plénu politické komise, se shodli na této formulaci, kterou místo svrchu zmíněné formulace navrhují: „ Ve 232 1

výjimečných případech, kde hrozí nebezpečí, že by členstvo určité skupiny mohlo propadnout indiferen tismu v tom případě, že by se nepřevedla, musí komu nisté s dvojnásobným úsilím pracovat proti této náladě. I tehdy, když se domnívají, že všech prostředků

v tomto smyslu uplatňovali marně, nesmějí přistupovat k převedení reformistické odborové skupiny, resp.

k založení skupiny MVS bez svolení polbyra KSČ . " To je formulace, kterou navrhli ti soudruzi. Soudruh

Hais v této komisi hájil jiné stanovisko . Prohlásil, že trvá na původním znění věty, jak byla v původním textu celé rezoluce. Plénum politické komise neproved lo o této záležitosti žádného rozhodnutí. Politická ko

mise vycházela z názoru, že o obsahu této věty sporu být nemůže, poněvadž mohou být skutečně případy, kdy je nutno členstvo, které vystupuje z reformistic kých organizací, zachránit pro revoluční hnutí aspoň převedením do rudých odborových organizací. Otázka je jen formulovat věc tak , aby snad této věty a této mimořádné možnosti nebylo zneužíváno k nesprávné

mu postupu v odborové otázce . Proto se politická ko mise domnívala, že, poněvadž jde jen o způsob, jak se bránit tomuto nebezpečí, celá věc má být rozhod

nuta prostým hlasováním o obou návrzích, které tu jsou. Původní návrh, který byl přijat většinou, zněl , že věta má být formulována tak, jak je v původní rezoluci. Druhý je návrh soudruhů, jak jsem jej přečetl. Politická komise doporučuje, aby celá věc byla roz

hodnuta prostým hlasováním. K prohlášení přihlásil se soudruh Grünwald: Chtěl

bych jménem ústecké a liberecké delegace učinit toto prohlášení: Stojíme v zásadě na stanovisku, že rezo luce, která se tu předkládá, je správná. Podpisujeme úplně tuto rezoluci. Přesto máme obavy, že odstavce

bude i přes provedené zlepšení odpůrci zneužíváno k vyvolání rozkolu v reformistických odborech. Po važujeme za svou povinnost této pochybnosti dát vý raz a žádáme co nejenergičtěji na novém vedení, aby

trvalo na nejpřesnějším provádění leninské linie . Bu 233

deme pro tuto rezoluci hlasovat za předpokladu, že nová centrála nedopustí zneužití této rezoluce. Šmeral: Tímto prohlášením jsou pozměňovací ná vrhy k této rezoluci odvolány a stojí před námi jedno myslné usnesení návrhové komise, které možno beze všeho schválit .

Hlasuje se .

Šmeral: Rezoluce ve znění politické komise se jed

nomyslně schvaluje. ( Poněvadž později vznikla pochy ba, která rezoluce byla schválena, zda rezoluce poli

tické komise, nebo subkomise, bylo v dalším průběhu jednání znovu o této otázce jednáno a konstatováno, že přijata byla rezoluce navržená subkomisí. ) Státní zaměstnanci

Michalec: Třetí záležitost, kterou se politická komise zabývala, je návrh rezoluce k otázce státně zaměstna

necké. Myslím, že není potřebí, aby tento návrh byl čten. Komise úplně souhlasí s návrhy, které byly podá ny. V naší straně není potřebí zvláště odůvodňovat pra

ci na tomto poli, stačí, když tento projev bude patřičně uveřejněn v tisku strany, aby bylo vidno, že sjezd učinil své prohlášení v otázce státních zaměstnanců. Navrhu jeme, aby předložená rezoluce byla prostě přijata . Schvaluje se.

Rudá pomoc, mládež, družstva, pěvci, protokol Michalec: Je nutno ještě schválit změnu, jež byla navržena k odstavci Rudá pomoc. Přijímá se .

Michalec: Ústřední agitační komise podala dva ná vrhy týkající se hnutí mládeže. První týká se vzájem

ného poměru mezi stranou a hnutím mládeže na sku tečně bolševickém podkladu, druhý vybudování komu nistického hnutí dětského, aby chaos, který v tomto oboru trval, byl definitivně odstraněn. Politická komise 234

pověřila propracováním těchto dvou návrhů subkomisi.

Subkomise tyto návrhy jednomyslně schválila. Politic ká komise proto zjistila, že proti těmto návrhům není

námitky, a navrhuje, aby i tyto dvě rezoluce byly sjezdem schváleny bez přečtení a diskuse. Přijato .

Michalec: Politická komise předkládá k

hlaso

vání a jednomyslnému přijetí také rezoluci o družstev ní otázce .

Schvaluje se.

Michalec: Navrhuje se, aby sjezdové jednání bylo uveřejněno v „ Rudém právu“ a dodáno k vytištění všem krajinským listům strany , aby je mohly přinést jako pří lohu. Politická komise o tomto návrhu jednala a zásad

ně nemá námitek. Je však pro postoupení tohoto ná vrhu novému výkonnému výboru, ovšem s výhradou, že tu budou finanční a technické předpoklady, aby i tento návrh mohl být do všech důsledků proveden. Poslední otázkou, o které politická komise jednala, je návrh Ústředí dělnických pěvců na vydávání litera tury pro dělnické pěvce a na věnování větší pozornosti

tomuto oboru. Ani proti tomuto návrhu není zásadních námitek. Politická komise se usnesla , aby tento návrh

byl postoupen agitpropu nového výkonného výboru. Šmeral: U části delegátů vyskytly se pochyby o smys

lu prohlášení soudruha Grünwalda. Nechal jsem to autenticky zjistit. Jak nyní je přesně zjištěno, smysl

prohlášení Grünwaldova byl ten, že liberecký kraj od volává ne poslední formulaci přijatou v subkomisi, ný brž návrh na škrtnutí celé věty. Když jsem tedy prohlá

sil, že se hlasuje o rezoluci přijaté ve znění politické komise, znamená to, že je to poslední znění, které v ko

misi bylo provedeno . Poněvadž jsem to neřekl dosta tečně jistě a určitě, tedy to kvůli zamezení nedorozu mění jsem nucen opakovat ještě jedenkrát. Hais: Politická komise jednala o této rezoluci a usnesla se, že bude zvolena subkomise , ve které budou zasedat : Stern, Bauer, Kohn a já, a že subkomise má

provést redakci té rezoluce tak, aniž by nějak měnila 235

smysl této rezoluce. Odstavec, o kterém se jedná, ne

byl vůbec přijat, poněvadž jsme se o něm vůbec ne dohodli. Soudruzi navrhli změnu, která mění smysl této rezoluce. To bylo proti usnesení politické komise. Nic se nebude měnit na smyslu, nýbrž jenom stylizace se

má změnit , a má se tedy hlasovat o rezoluci, jak je v původním znění.

Stern: K vysvětlení několik slov : V politické komisi

se skutečně řeklo, že smysl tohoto pasu má zůstat zachován. To znamená, že v takových případech, kde

jde o to, zachránit od indiferentismu celou skupinu, má být možno v usnesení politbyra učinit výjimku. Ale bylo přiznáno ze všech stran, že je oprávněnou nedů věra, že by této věty mohlo být zneužíváno , protože

známe z praxe, že usnesení nebyla několika sekretáři MVS zachována a vedením MVS nebyl vykonáván do

statečný nátlak , aby byla zachována disciplína. Proto bylo v komisi usneseno tomuto pasu dát takovou formulaci, aby bylo zamezeno zneužívání. To se stalo. Aby tu nemohlo být výmluvy, bylo v komisi také usne

seno, aby smysl této rezoluce byl jasně vystižen, vložit ještě větu, ve které výslovně se prohlašuje, že naší taktikou není taktika útěku z reformistických odboro vých organizací, nýbrž taktika revoluční práce v re

formistických organizacích. Proto není tak důležito nyní přesně formálně zjišťovat, zda komise tuto změnu tak navrhla , či nikoliv, nýbrž důležito je , aby nám bylo jasno , o čem se nyní bude hlasovat. Nyní bude

hlasováno, má-li být vyloučena možnost zneužívání té to věty, či nikoliv. Komise chtěla, aby žádné zneužívání nebylo možno. Sjezd strany má nyní svým hlasováním rozhodnout o tom, zda naše odborová taktika má být stanovena pouze v rezolucích, nebo skutečně s veške

rou důsledností prováděna v praxi. Šmeral: Tímto prohlášením jsou sporná hlediska v té to věci vysvětlena. Nechám o této věci ještě jednou podat vysvětlení soudruhu Michalcovi. 1 V originále : „ abychom si byli jasni“. 236

Michalec: Původní znění návrhu bylo toto :

„ Jenom v mimořádných případech, kde je nebezpečí,

že členstvo určité skupiny propadne indiferentismu, nebude-li tato skupina převedena, může být převedení, resp. založení skupiny MVS provedeno za předběžného souhlasu politického oddělení KSČ."

V subkomisi byl stylizován druhý návrh, který zní: „ V těch výjimečných případech, kde hrozí nebezpečí, že členstvo určité skupiny propadlo by indiferentismu, kdyby nebyla převedena, musí komunisté s dvojnásob nou silou proti této náladě pracovat. I tehdy, jestliže

mají za to, že všech prostředků využili marně, nesmí převedení reformistické odborové skupiny, resp. zalo žení skupiny MVS být provedeno bez předběžného sou hlasu politického oddělení KSČ." Šmeral: Kdo souhlasí s tímto druhým zněním ? Všichni delegáti hlasují pro znění subkomise. Kdo je proti tomuto znění ? Nikdo .

Šmeral: Návrh subkomise je jednomyslně přijat.

Zpráva o jednání organizační komise Hruška: Organizační komise včera jednala o třech

rezolucích , které vám předkládáme ke schválení. Mimo tyto rezoluce jednali jsme o změně organizačního řádu . Ve starém organizačním řádu je několik nejasných formulací, které nám ztěžují organizační činnost. Orga nizační komise proto podává sjezdu strany několik po změňovacích návrhů .

Organizační rezoluce Zmíním se několika slovy o organizační rezoluci, která byla stěžejním bodem naší komise. Prožili jsme určitou dobu, ve které strana se zmítala v krizi. Nyní 237

je tato krize pryč. Politická strana získala tím, že se

vykrystalizovala jasná bolševická linie a že strana na tuto linii vešla. Tím strana získala, ale na druhé straně

jsme organizačně do určité míry utrpěli. Po sjezdu musí soudruzi tyto organizační nedostatky napravovat. To je nutno nejen proto, že jsou volby, nýbrž proto, že si svůj organizační aparát musíme dát do pořádku, aby

chom byli opravdu stranou komunistickou, bolševickou. Jedině ta strana je revoluční a bolševická, jež má správnou politickou linii a zároveň správnou organi zační soustavu . Do té doby a právě v nynější době organizační soustava trpěla. Je vidět, že jsou tu některé nedostatky. Proto jsme věnovali včera polovinu času

organizačním záležitostem a organizační komise dopo ručuje vám předloženou rezoluci. Žádá, abyste ji v zá sadě schválili. Ústřední výbor provede stylizaci této rezoluce a na jejím základě pak musí být utvářen

v našich organizacích život. Předseda Mondok dává hlasovat o organizační re zoluci .

Rezoluce se jednomyslně schvaluje .

O frakční práci Hruška: Dále organizační komise předkládá rezoluci o frakční práci. Byla přijata již minulý měsíc na konfe renci sekretářů. Tato rezoluce dává všem organizacím, závodním a uličním buňkám, okresním výborům, kraj ským výborům i výkonnému výboru strany směrnice, jak se má provádět naší stranou v odborových organi

zacích frakční práce. Podotýkám , že tato rezoluce, při jatá na schůzi sekretářů minulý měsíc, je předána jenom formálně sjezdu, aby ji potvrdil a nařídil míst

ním, krajským, okresním výkonným výborům a ústřed nímu výkonnému výboru strany, aby prováděly její usnesení. Organizační komise doporučuje i tu, aby tato rezoluce o frakční práci byla přijata.

Schvaluje se. 238

Práce agitpropu Hruška: Dále je sjezdu předložen návrh na práci agi tačního a propagačního oddělení. Jde o to, jak nejlépe

zavádět agitační a propagační práce v závodních buň kách, místních organizacích, uličních buňkách, obvod ních výborech, v kraji i v ústředí. Mimoto je tu určitý návrh na vydávání brožur.

Stalo se, že některé instituce, jako kraje a obvodní výbory, vydávaly brožury nebo romány samy. Agitprop neměl náležitého přehledu o vydávání těchto prací, ne věděl, co tu a tam v kraji vydávají. Mohlo by se stát, že by napříště soudruzi v různých krajích prodávali nebo vydávali něco, co neodpovídá směrnicím komu nistické strany. Proto je tu na posledním místě návrh, že žádný kraj ani žádná instituce ve straně si nesmějí

vydávat na vlastní odpovědnost ani žádných brožur, ani tiskopisů, ale že je musí dát přehlédnout agitpropu, a teprve až tato instituce je schválí, mohou se tyto věci

vydávat. Také v tomto smyslu organizační komisę do poručuje, aby sjezd tento návrh agitačně propagačního oddělení přijal . Schvaluje se.

Přeřadění okresů do žup Hruška: Mimoto je tu návrh soudruhů XX . kraje ( bratislavského ). Návrh ten nemohl přijít do organi zační komise. Soudruzi přijali tento návrh pozdě. Ale doporučuji, aby byl odevzdán výkonnému výboru stra

ny, aby jej vyřídil. Jde o okres na Slovensku, který má být přidělen do župy bratislavské.

Změna organizačního řádu Hruška: Dále jsou tu návrhy organizační komise na změny v organizačním řádu. 239

V II. části budiž odstavec 3 škrtnut a vsunut § 3

vzorných stanov. Je to výňatek ze vzorných stanov, kte ré vydala rozšířená exekutiva Komunistické internacio nály. Nový text zní:

„ Přijímání nových členů děje se prostřednictvím bu něk strany. Znovupřijetí podléhá potvrzení městského obvodního výboru, resp. okresního výboru. ( Poznámka: V případě poloilegality nebo ilegality vyžaduje se při

novém přijetí doporučení několika členů strany.) “ Ve starém organizačním řádu přijímá se člen za

určitých podmínek. Musí mít dva svědky, kteří byli rok ve straně. Přijímání nových členů děje se ted prostřed

nictvím nových buněk strany, aniž by tu byli svědko vé, kteří by je doporučovali. Organizační komise na vrhuje, aby tento odstavec byl přijat a ve starém orga nizačním řádě provedena příslušná změna.

V části II, odst. 4, budiž doplněn poznámkou § 4 vzorných stanov : „ Při přestupu vedoucích osob z jiných stran je potřebí mimo potvrzení městského

obvodního výboru, resp. okresního výboru, i potvrzení ústředního výboru ." V části VI , odst. 15, jenž se týká sjezdu strany, na

vrhujeme škrtnout slovo „ zpravidla “ ve 2. řádce tohoto odstavce, takže nový text zní : „ Sjezd strany skládá se z delegátů volených na krajských konferencích ." Hruška: Organizační komisi byly podány určité ná vrhy, aby se na příští sjezd strany volil na každých

500 členů 1 delegát. Organizační komise navrhuje za mítnout tento návrh. Organizační komise zamítla jej proto, že by tu byla spousta delegátů a strana by musila mít veliké finanční zdroje, aby mohla takový sjezd fi nancovat. Na druhé straně soudruzi ze Slovenska oka

mžitě, když návrh se předčítal, řekli, že bude-li toto ustanovení přijato, musí strana delegáty platit sama.

To není možno. Při počtu přes 100 delegátů, kteří jsou na sjezdu, je možno, aby delegáti obsáhli všechny ob vody, aniž by z toho vznikly straně obtíže. Proto dopo ručuje organizační komise tento návrh škrtnout. 240

Schvaluje se, a návrh, aby na každých 500 platících členů byl na sjezd volen 1 delegát, se zamítá. Hruška: Dále se navrhuje připojit k odstavci 21 po

známku vzorných stanov : „ K provedení všeobecné agi tace a propagandy strany v mateřském jazyce se zři zují při příslušných instancích strany resorty pro práci v národnostních menšinách. Tyto resorty konají svou práci pod vedením a řízením dotyčných institucí stra ny."

V části IX, odst. 25-26, jsou škrtnuty a zaměněny

za část VIII vzorných stanov : „ Říšská konference stra ny se schází pravidelně dvakrát za rok. Způsob zastou pení a složení říšské konference strany stanoví ústředí.

Zástupci krajů jsou voleni krajskými výbory. Ústředí může přibrat jednotlivé stranické pracovníky k jednání na říšské konferenci strany s hlasem poradním . Usne sení říšské konference strany vstupují v platnost po tvrzením ústředního výboru. Říšská konference strany

může volit delegaci na světový sjezd Kominterny v tom případě, že se sejde bezprostředně před světovým sjez dem ."

Kromě uvedeného navrhla organizační komise ještě

řadu změn drobnějšího rázu, které budou zřejmy z uve řejněné rezoluce. Hruška: Dále byly předloženy organizační komisi ná

vrhy na snížení členských příspěvků. Tento návrh byl zamítnut. Nynější členské příspěvky, jak jsou vybírány, platí se pravidelně a vešly již v život, zvláště v ně meckých obvodech a na Slovensku. V části českých obvodů také ze spousty organizací je hlášeno, že se

členské příspěvky správně vybírají. V návrzích se praví, že je těžká hospodářská situace a že tu a tam jsou

soudruzi v obtížných poměrech. V tomto případě orga nizační komise se usnesla, aby se členský příspěvek vybíral jako doposud s tím odůvodněním, že když se stane prípad mimořádný, místní organizace, resp. vý konný výbor, může učinit jednotlivým soudruhům určité úlevy, ale soudruzi musí mít pro to důvody. Jinak členský příspěvek zůstává tak, jak byl. 16 Protokol III. sjezdu

241

To je vše, o čem organizační komise jednala a co doporučuje sjezdu ke schválení.

Předseda Šmeral: Slyšeli jste návrhy organizační ko mise. Kdo je schvaluje ? Návrhy se schvalují.

Sdělení presidia Smeral: Presidiu došla zpráva, že soudruzi v Košicích

a na východním Slovensku svolávají již protestní pro jevy proti úmyslu vraždy, jež má být spáchána na sou 'druhu Rákosim. Sděluji tento výsledek našeho před včerejšího jednání a vyslovuji očekávání, že samozřej mě také ostatní obvody naší strany v tomto směru učiní potřebné kroky a vše nutné zařídí.

Prohlášení delegace I. kraje o skupině nezávislých socialistů

K prohlášení soudružky Prokopové oznamuje dele gace I. kraje KSČ, že upřímně vítá proletářské ele menty, které likvidací strany nezávislých socialistů při stupují do československé sekce Komunistické inter nacionály, avšak ohrazuje se proti tomu, a to s největ ším důrazem, aby vedením strany bylo vůdčím činite

lům z nezávislé strany socialistické dáváno v KSČ ně jaké

výjimečné

postavení,

které

by

odporovalo

demokratickému centralismu nebo příslušným ustano vením organizačního řádu strany. V tomto smyslu opravuje se projev soudružky Prokopové učiněný jmé nem pražské delegace .

Šmeral: Toto sdělení béřeme na vědomí. Tím je hlavní část prací našeho sjezdu vyčerpána.

242

Závěr sjezdu Soudruh Neurath ?

Liberecký „ Vorwärts“ právem nazval tento sjezd sjezdem likvidace krize strany a sjezdem konsolidace strany. Je úplně správné, že na tomto sjezdu je to, co >

nazýváme krizí, likvidováno. Ale bylo by chybou a vel

kou iluzí, kdybychom si namlouvali, že tím byly překo nány všechny obtíže, před které byla KSČ postavena. Stojíme před novými obtížemi, které nejsou menší než ty, které jsme překonali. Víme, a máme o tom důkazy, že skupina Bubník a spol. chce ve spojení s buržoazií proti KSČ pracovat. Víme, že nebezpečí, které nám hro zí z odborové strany , není menší než ono, které nám

hrozilo ze strany Bubníkovy. Není pochyby, že to, co se nyní snaží podniknout Tetenka, Teska a jejich přá telé, ohrožuje komunistickou stranu a revoluční hnutí

v Československu stejně tak , nebo ještě více, než je ohrožovali Bubník a spol . Máme tedy za to, že z pre sidia musí být ještě jednou se vší určitostí a bezohled

ností prohlášeno, že rezoluce, která se týče odborové taktiky, nejsou jen slova, která mají zůstat na papíře,

nýbrž že jde o rezoluci, která má smysl a význam, postará-li se ústřední výbor strany o to, aby tato re

zoluce byla v praxi vážena, ctěna a zachovávána. Do mníváme se, že výkonný výbor strany nebude váhat

učinit v duchu a ve smyslu rezoluce o odborové otázce všechna nutná opatření. Uznáváme, že frakční práce v odborových organizacích musí být prováděna ve všech

svazech, i v rudých. Nynější ústředí strany je si nejen vědomo, že bylo s to, aby krizi strany překonalo, nýbrž i toho, že mělo také řadu nedostatků. Můžeme to sice

omluvit různými příčinami, faktem však zůstává, že 1 Projev je uveřejněn v piném znění rovněž v „ Rudém právu “, 3. října 1925 ( Č. 230 ) , a ve „ Vorwärts“, 30. září 1925 ( č. 225 ) . 243

ústřední výbor nebyl s to splnit všechny své úkoly. Straně se podařilo překonat velké nedostatky. V Brně , Praze, Hradci Králové , Nymburku, Karlových Varech a jinde, kde jsme měli obtíže osobní povahy, podařilo se nám obtíže ty překonat a postarat se o to, aby tam

pracovali funkcionáři , kteří by jednali ve smyslu Ko munistické internacionály a našeho II. sjezdu strany. Zanedbána je však administrativa , a především zane

dbána jsou území národnostních menšin . Spoléhali jsme se, že soudruzi těchto území to se zřetelem na kri

zi pochopí. Dělníci skutečně pochopili, že centrála, kte rá je ohrožena velkými nebezpečími, se těmito otázkami druhého řádu nemůže zabývat tak, jako v dobách, kdy tomu tak není. V budoucnosti však tyto důvody neplatí. Ústřední výbor musí napravit chyby, které se v poslední

době projevily. Jeho největší úkol spočívá v tomto : Má dokázat, že skutečně chápe rozumně bolševizační usne sení, že je nechápe jen mechanicky, nýbrž že také po chopil ducha těchto usnesení. Stojíme před dvěma vel kými otázkami. Ústřední výbor musí dovést získat všechny soudruhy, kteří na V. sjezdu světovém přáli

politice , která se sjezdovými usneseními nesouhlasila, a kteří nyní své chyby poznali a kteří to také prakticky prokázali, musí dovést získat všechny ty, kteří skutečně mají vůli v tomto smyslu působit. Sjezd strany ukázal, že ti, kteří nejsou ještě srozuměni s V. sjezdem , nemají

vůbec žádné půdy , že nikdo za nimi nestojí. ( Potlesk. ) Pravím výslovně, že krok, který podnikli někteří z těch to soudruhů, byl špatným krokem . Nepodali důkaz, že jsou odhodláni ve smyslu rozšířené exekutivy spolu pracovat, nýbrž že chtějí jít cestou, která může být nebezpečnou cestou , ovšem ne pro stranu, nýbrž pro

tyto soudruhy. ( Potlesk .) Nepravíme to v duchu ne smířlivosti. Voláme tyto soudruhy k pořádku. Mají stále ještě možnost dát se cestou, kterou nastoupili všichni soudruzi. Nový ústřední výbor dokáže, že věcné před poklady součinnosti jsou dány. Kdo nechce spolupra

covat, kdo se domýšlí, že je možno podnikat nápory, ten ať vezme na vědomí, že každý, o kom to bude 244

ústředním výborem zjištěno, neprodleně ze strany vy letí. ( Živý souhlas a potlesk .) Jsme jisti, že soudruzi, kteří usnesení exekutivy a

sjezdu strany pochopili, budou v jejich duchu spolupra covat. Musíme konstatovat, že následkem událostí po sledního roku někteří soudruzi z celé řady důvodů ne

byli postaveni na tak důležitá místa ve straně, jaká dříve zaujímali. Mám za to, že tito soudruzi se zachovají jako soudruzi a jako členové revoluční strany, že i bez svých dřívějších funkcí budou pracovat a podají tím

důkaz, že nejsou soudruhy druhého řádu. Splníme-li tuto první úlohu, bude vykonán velmi důležitý krok na cestě k bolševizaci.

Provedli jsme dnes sloučení se skupinou průmyslo

vých dělníků, s tzv. stranou Vrbenského. To znamená, že se skupina znamenitých dělníků dala cestou nalevo, která vede na půdu revolučních bojů, která vede k nám. Tito dělníci, soudruzi, budou společně s námi pracovat a bojovat. Tím, že se svými vůdci přicházejí k nám,

nastoupili vědomě cestu, která je vede do tábora re voluce, a je tedy povinností sjezdu se zřetelem na je

jich sjednocení s komunistickou stranou prohlásit: Ne známe vůdců a členů druhého řádu, nýbrž jen členy

komunistické strany a jejich důvěrníky, lhostejno, odkud přicházejí. ( Potlesk .) Dělníci skupiny Vrbenské ho přicházejí k nám, protože věří, že najdou možnost potřít našeho společného nepřítele, kapitál. Proto zdra

víme je dnes jako přátele, jako soudruhy, jako spolu bojovníky. ( Bouřlivý souhlas. ) Stojíme před velikými boji. Z politického referátu jsme slyšeli, že o nějaké stabilizaci, ani vnitrostátní, ani ve světovém měřítku, nemůže být řeči. Nevíme , kde

vzplane požár, který uvede svět v plameny. Stojíme však uprostřed velkého historického dění. Milióny

utlačených národů procítají. Je to nejvýznamnější obdo bí vývoje kapitalistického světa, že milióny koloniál ních otroků povstávají a počínají třást svými okovy, Vedeny jsou jednak nevědomky , zčásti vědomě, repu blikou dělníků a rolníků, sovětským Ruskem a Komu 245

nistickou

internacionálou .

Mezi

milióny

Blízkého

i Dálného východu a třídně vědomého dělnictva kapi

talistického světa je nejužší svazek. Za vedení Anglie pokouší se kapitalistický svět odstranit největší pře kážku, která mu stojí v cestě, Komunistickou inter nacionálu a sovětské Rusko. Uprostřed těchto snah

Československo hraje velikou úlohu . Koaliční vláda vazalem, otrokem francouzského imperialismu kontrarevoluce . Francouzský aa anglický impe rialismus žádá na naší buržoazii především , aby zlo mila páteř revolučnímu hnutí tohoto státu. Musíme tedy

je

počítat s těžkými politickými boji. Stojíme před vele zrádným procesem, před výrobou Zinověvových dopisů, před celou kampaní pronásledování a pomlouvání.

Všechno dělnictvo Československa je v kritické situaci. V několika málo týdnech může se stát, že koaliční

strany budou nuceny ukázat, jak jsou silné a jak silné je komunistické hnutí. Přijdou-li volby , musíme v Čes koslovensku a daleko za hranice Československa uká

zat, jak vypadá „ zhroucená " strana. Musíme ukázat, že jsme se zhroutili — ve fantazii našich nepřátel. Mu

síme ukázat , že strana, která má 100 000 členů, je pevně spojena se širokými masami, že je činitelem, s kterým kontrarevoluce nebude jen tak hotova. Kdyby mělo ně které vládě napadnout na rozkaz imperialismu pod niknout něco proti sovětskému Rusku, ukážeme, že pro

hlášení války sovětskému Rusku je také vyhlášením války proletariátu Československa. ( Bouřlivý , dlouho trvající potlesk a souhlas. )

Mám za to, že ke konci svého sjezdu můžeme říci, že našemu úsilí se podařilo odvrátit veliká nebezpečí. Strana je konsolidována, učinili jsme usnesení, která nám dávají možnost zjednat užší styk s masami, aby

chom se stali uznaným vůdcem v boji proti buržoazii. Ať žije Komunistická strana Československa! Ať žije Komunistická internacionála ! ( Bouřlivý sou hlas. )

246

Soudruh Smeral

Přistupujeme k ukončení sjezdu. Nepovažuji za nutno po tom, co proslovil soudruh Neurath, abych dále roz

váděl politický smysl našeho jednání. Jdeme ven z to hoto sálu, abychom myšlenky proměnili v čin. Jdeme ven mezi masy. Jdeme ven mezi dělníky a rolníky. Jde

me ven do továren a vesnic, abychom šířili myšlenku, abychom zesilovali bojovnou organizaci, abychom vedli boj . Venku je všude těžká situace. Hospodářská tíseň zostřuje třídní rozpory do krajnosti. Politická nestálost zachvívá poměry celého světa i této země. Musíme do vést navázat svazky se širokou masou a dovést spojit zápas za nejdrobnější denní požadavky pracujících lidí s největšími revolučními metami sociálního převratu . Tento sjezd učinil veliký krok kupředu v naší stranické způsobilosti k provedení tohoto velikého úkolu. Jdeme ven, abychom se zúčastnili řešení problémů, které v té

to zemi přinesou nejbližší týdny. Zejména volební zá pas chceme provést s největší důkladností. Na něm

chceme dělníkům a masám rolnickým dokázat, že se staráme jak o jejich běžné zájmy, tak že jim ukazujeme východ ze situace, kterou politická reakce učinila bez

východnou. A těm dělníkům a pracujícím rolníkům, kte ří by snad nebyli s to ještě plně chápat smysl našich idejí, smysl naší taktiky, každým dnem budou otvírat

zraky hrozivá nebezpečí, která kapitalismus ve svém imperialistickém období nutně vyvolal. Od teroru , k ně

muž buržoazie je nucena, až po nebezpečí války, vše provádí názorné vyučování, které pocity proletářů , pra cujících lidí nemůže vést nikam jinam než pod rudy prapor revoluční internacionály , pod prapory komunis mu. ( Potlesk. ) Do práce! Do boje ! Ty rány, které bur

žoazie v mezinárodním měřítku proti nám chystá, to nejsou rány, ke kterým se vzchopuje ze své síly a od 1 Projev je uveřejněn v plném znění rovněž v „ Rudém právu “ , 3. října 1925 ( č. 230 ) , a v nepatrně zkráceném znění ve „ Vor wärts“ , 30. září 1925 ( č. 225 ) . 99

247

vahy, nýbrž ze své slabosti, bezradnosti, zbabělosti. My věříme v ocelovou sílu leninismu. Odrazíme všechny útoky. Přijmeme nabízený nám boj , budeme bojovat, zvítězíme. ( Potlesk. ) V tomto smyslu jdeme ven do ži

vota, mezi lid, mezi masy, do zápasu. Porazíme buržo azii. Internacionála je zítřka lidský rod. ( Bouřlivý sou

hlas a potlesk. ) V tomto smyslu považuji tento význam ný sjezd za ukončený. Shromáždění vstává a za velkého nadšení zpívá sloky

písně „ Internacionály “.

Třetí řádný sjezd KSČ ukončen v pondělí 28. září o 5. hod. odpolední.

248

REZOLUCE A NÁVRHY přijaté

III . řádným sjezdem KSČ

1 1

| 1

1

| !

1

Rezoluce k hospodářské a politické situaci I

1. Dnešní světová situace hospodářská je přes čás tečné upevnění kapitalismu charakterizována celou řa dou zjevů svědčících o tom, že lze mluvit pouze o la bilní, nestálé konsolidaci. Labilnost mezinárodní situace kapitalismu charakte rizují zejména tyto momenty :

1. Existence Svazu sovětských republik, která je tr valým ohrožením světového panství kapitalismu. Neu stálý vzrůst hospodářské a politické moci sovětské unie zvyšuje toto ohrožení stále více . Odtud úsilí imperia listických mocností utvořit za vedení Anglie protiso větský blok. Současně s útokem na Rusko podniká me zinárodní kapitál systematické útoky na Komunistickou internacionálu, při nichž je vydatně podporován soci álními demokraty ( nejnovější brožura Kautského proti sovětskému Rusku ) . Naproti tomu obrací dělnictvo nej

větších zemí Evropy ( Anglie, Francie a v poslední době i Německa ) stále více své sympatie k Sovětskému sva 1 Rezoluce

a

návrhy

přijaté

sjezdem ,

ke

kterým existují

V AÚD KSČ příslušné návrhy, byly s těmito návrhy srovnány . Po kud vyšly tyto rezoluce v „ Rudém právu“ nebo ve „ Vorwärts “,

byly rovněž srovnány s texty rezolucí otištěných v „ Protokolu III. sjezdu KSČ“ . Odchylky od přijatých rezolucí otištěných v „ Proto kolu “ jsou uvedeny v poznámkách . Návrh rezoluce k hospodářské a politické situaci viz AÚD KSČ, F 5, j. č. 4/1 , česky 12 cyklostylovaných stran, německy 13 cyklostylovaných stran a fotokopie .

Rezoluce byla otištěna

též v „ Rudém právu “, 15. 10. 1925 ( příloha „ Organizátor“ ). Její text je naprosto shodný s textem „ Protokolu “ ( včetně chyb ) . 251

zu, k čemuž přispívají dělnické delegace do Ruska vy pravované.

2. Krize Dawesova plánu, která spočívá v tom, že plnění naturálních dávek ze strany Německa vyvolá vá hospodářské krize ve vítězných státech, kdežto na

hrazení těchto dávek peněžními dávkami ohrožuje ne bezpečně stabilitu německé valuty, a tím znova těžce získanou částečnou stabilizaci středoevropského hos podářství.

3. Hospodářský úpadek Anglie, jevící se zejména kri

zemi průmyslovými ( zvláště krizí uhelnou ) , krizemi odbytovými a chronickou nezaměstnaností ohromných rozměrů. Tento těžký hospodářský stav Anglie a snahy

anglických kapitalistů o jeho nápravu na účet děl nictva vyvolávají ostrý odpor anglického dělnictva, jenž vede ke sblížení s dělnictvem ruským , k pronikání hesla jednotné fronty odborů mezi anglický proleta riát a ke vzrůstu opozičního hnutíl v anglických od borech .

4. Opakující se finanční krize v jednotlivých státech ( Francii, Itálii, Polsku atd. ) , které např. ve Francii jsou protiváhou zlepšené situace na poli výroby prů myslové.

5. Opětovné vzpoury koloniálních nebo polokoloniál ních národů ( Maroko, Sýrie, Čína ) , které ohrožují samy základy moci imperialistických států.

6. Světová krize hospodářství uhelného, která vězí v podstatě v tom, že rozvojem technických sil je uhlí zatlačeno z dominujícího postavení jakožto výrobní energie a nahrazováno jinými prostředky ( minerálními oleji, vodními silami a elektrizací ) . 7. Velké periodické boje stávkové poslední doby, spo

jené s velikými mezinárodními krizemi průmyslovými ( uhelnou , textilní, stavební, železářskou a ocelářskou,

se stávkami námořníků v Anglii, Austrálii a jižní Afri ce, stávkou bankovního úřednictva ve Francii apod. ) . 1 v českém textu návrhu rezoluce: „ opozičního menšinového hnutí “. V německém textu návrhu rovněž: „ der oppositionellen Minderheitsbewegung ". 252

V těchto stávkových bojích počíná se hlavně v Anglii prosazovat nová taktika hájená levým křídlem Amste rodamské internacionály ( hornický zápas v Anglii ) . II

V rámci této labilní situace mezinárodní je posuzo

vat hospodářskou a politickou situaci v Českosloven

sku. Také v Československu po porážce revolučního hnutí dělnického děje se obnova hospodářství z pová lečného rozvratu na základě kapitalistické restaurace. Snahy po restauraci kapitalismu braly se v Českoslo vensku těmito směry :

1. Přizpůsobení výrobní základny, beztak válkou roz vrácené, rámci, danému versailleským mírem a kapi talistickým řádem v republice ( koncentrace kapitálu,

odbourávání průmyslu, zvláště v některých příliš pře průmyslněných odvětvích1 a mimoto všeobecně Slovensku , boj s německou buržoazií o hospodářskou moc – zde je hledat hospodářské kořeny německé a slovenské otázky národní a první příčiny nezaměstna nosti a vystěhovalectví ). 2. Pokusy o umožnění další výroby aspoň v tomto obmezeném rozsahu tak, aby byl průmysl schopen sou

těže na zahraničních trzích ( ochranářská politika cel ní, snižování cen vývozních předmětů na útraty tuzem ské spotřeby, vyvlastňování středních tříd a snižování

životní úrovně dělnictva finanční, daňovou a mzdovou politikou, odbourávání sociálně politických vymože ností: prodlužování pracovní doby, gentský systém , ob mezování podpory stavební , odbourávání ochrany ná jemníků, snižování platů státním zaměstnancům a pen

zí válečným poškozencům atd . ). 3. Využití státního aparátu přímo i nepřímo při pro vádění tohoto programu. Deflační politika, kterou mělo 1 V německém textu návrhu rezoluce chybí slova: „ příliš pře průmyslněných “. 2 V německém textu návrhu rezoluce: „ Abbau der staatlichen Bauunterstützung. “ 253

být provedeno přizpůsobení zmenšené výrobní základ ně a snížení životní míry pracujících vrstev. Přímá podpora kapitálu státem ( sanační fondy pro banky, honorování válečných půjček a válečných dodávek, da

ňové odpisy podnikatelům, vytvoření různých zeměděl ských fondů ) . Vliv finančního kapitálu na finanční po

litiku státu jeví se zvláště zřejmě v personální unii Živnobanky s ministerstvem financí.

4. Do rámce buržoazní restaurace zapadá také pozem ková reforma. Tato znamená jednak zakončení měš tácké revoluce odstraněním posledních zbytků feuda lismu a vyřaděním třídy , jež v kapitalistickém hospo dářském řádu nemá již význam ( šlechty ) . Jednak však znamená zařadění zemědělství do hospodářské sousta vy kapitalistické. Proto musila ztroskotat iluze o mož

nosti docílit pozemkovou reformou hospodářského za bezpečení malozemědělského obyvatelstva a zeměděl ského proletariátu, neboť pozemková reforma se pro vádí výhradně z hlediska zájmů agrárních kapitalistů.1 Nová kasta zemanů a velkých rolníků, k jejímuž vy tvoření takto pozemková reforma směřuje, má se stát další oporou kapitalistického řádu v republice. 5. Při ohromných břemenech finančních, která byla Československu uložena v důsledku versailleského mí ru, je československá buržoazie přes všecky fráze o sa

mostatnosti národa nucena provádět restauraci kapi talismu se zřetelem na mezinárodní kapitál, do jehož

závislosti se tak Československo dostává stále více, což se jeví také pokračujícím pronikáním cizího kapitálu do hospodářských poměrů Československa. III

Provádění restaurace kapitalismu je úkolem koalice, která je složena tak různorodě ze zástupců různých vrstev, jejichž zájmy jsou často tak protichůdné, že 1 V německém textu návrhu rezoluce je přidáno: „ der grossen Landwirte und Bauern " . 254

její trvání je stále ohrožováno vnitřními rozpory. Udr

žuje se tím, že vytvořila politickou oligarchii, v jádru sloužící zájmům finančního kapitálul a pracující ne vybíravě, všemi prostředky. ( „ Pětka “, diktát v jedno tlivých stranách, rozsudky volebního soudu, nemož

ně rychlé promrskávání závažných a sporných osnov v parlamentě,, protežování určitých skupin na úkor skupin jiných a nezahalená korupce ; rovněž patří sem odvádění pozornosti širokých vrstev lidových od udá lostí hospodářských a politických způsobem tisku, jako

je např. „ České slovo “ .2 ) Kde tyto prostředky nestačí, používá se cenzury, potlačování veřejných projevů, sou dů , kriminálů a střílení do dělníků. Všech těchto počinů

koalice zúčastňují se sociální patrioté ochotně a aktiv ně.

V zahraniční politice vede závislost na cizím kapita lismu a nerozřešená otázka národních menšin k poli

tice imperialistické. Československá republika nemůže ovšem při svých nepatrných možnostech dělat tuto po litiku na vlastní vrub, nýbrž pouze jako článek v po litickém systému francouzském. Pro Francii má česko

slovenské spojenectví cenu jen tehdy, je -li k dispozici státní moc, pevně zcentralizovaná se vším, čeho k ta kové politice třeba, hlavně se silným vojskem, v česko

slovenských poměrech nepoměrně velikým.3 Na druhé straně jsou tyto imperialistické prostředky dobře vhod ny i pro politiku vnitřní, neboť možno jich v daném okamžiku použít k potlačení dělnického hnutí, ba do konce podle potřeby odstranit jimi všecky zbytky de 1 V německém návrhu rezoluce : „ welche hauptsächlich den Interessen des Finanzkapitals dient“. V českém návrhu: „ slou

žící v hlavních věcech zájmům finančního kapitálu “. 2 v českém textu návrhu: „ sem patří také odvádění pozornosti širokých vrstev od hospodářských a politických událostí psaním à la : ,České slovo “ “ . V německém návrhu rezoluce : „ hierher

gehört auch die Ablenkung der Aufmerksamkeit breiter Schich ten von den wirtschaftlichen und politischen Fragen und die Art des Schreibens der Presse à la České slovo “ .

3 V německém návrhu: „ welche zu den tschechoslowakischen Verhältnisse im schreienden Missverhältnis steht“. 255

mokratických iluzí. Přestože československá politika zahraniční za vedení Benešova spojila se takto s Fran

cií „ v dobrém i ve zlém “ , necítí se Francie nijak za vázána vděčností a je odhodlána provést garanční pakt

bez Československa, případně i proti němu. Naproti tomu nedovedla československá politika za

hraniční najít správného poměru k Sovětskému svazu, kterého stále ještě de iure neuznává , ač to učinily všechny větší státy evropskél. Tím ztrácí Českosloven sko pravou možnost využít ohromného trhu ruského

pro odbyt svých přebytečných výrobků průmyslových. IV

Snahy o restauraci kapitalismu měly v Českosloven

sku doposud ty výsledky, že nedošlo k tak ostré krizi valutní jako v Německu, Rakousku, Polsku a že se mlu ví o částečné stabilizaci hospodářského života. Při kri tické poválečné situaci mezinárodního kapitalismu do chází k takové „ stabilizaci“ jen přechodně v důsledku přechodné konstelace; tak bylo způsobeno přechodné zlepšení v československém průmyslu v roce 1924 jen přechodnou příčinou ( rúrskou krizí v Německu ) . Ale základní otázka československého hospodářství,

totiž chronická krize průmyslu , je jako dříve stále nevyřešena. V žádném oboru nedosáhla výroba a za městnanost přes veškeru stabilizaci trvalé úrovně před válečné. Mluví-li se tedy v některém oboru o konjunk tuře, nutno mít na mysli jen konjunkturu relativní.

Poměrná konjunktura, která se nyní pozoruje v někte rých oborech výrobních ( např. v textilním ) , je vyvážena opět nepříznivým stavem v odvětvích jiných ( uhlí ) . To je všeobecný rys poválečných poměrů hospodářských v měřítku mezinárodním i československém.

Ani takové konjunktury poměrné nemohou mít zaru

čeného trvání pro nejistotu odbytu, která se jeví také 1 Slovo „ evropské“ v německém návrhu není. 256

v potížích s uzavíráním obchodních smluv. Také potíže

financí státních ( hledání zahraničních půjček ) a akut ní krize financí samosprávných svědčí o nejistotě hos podářských poměrů.

Zemědělská výroba dosáhla celkem stavu příznivého a prodělává vývoj k industrializaci a kapitalizaci (pře sun v osevné ploše i ve výnosu od obilních plodin k plo dinám průmyslovým ). Tento vývoj je však ohrožen stoupající světovou produkcí cukru ( hlavně v Anglii ) , čímž bude ohrožena aktivnost československé bilance

platební, ve které cukr tvoří nejaktivnější položku. Pokud pak došlo v Československu v rámci nepří

znivých podmínek k jakési stabilizaci, je to pouze sta bilizace kapitalismu, dosažená nejen na účet dělnictva, ale i na účet jiných tříd pracujícího obyvatelstva,1 ba dokonce na účet i některých vrstev buržoazních . Vlád noucí skupina buržoazie je si vědoma této labilnosti, a zdá se, že této situace využije průmyslový kapitál, aby působil určitým tlakem k oslabení dosavadní hospodář. ské linie vyhovující kapitalismu finančnímu. Zde třeba

hledat hospodářský důvod

vzniku nové „ Národní

strany práce “.

2 dělnického stanoviska jeví se tedy tato „ konsolida ce “ jako neobyčejné zostření třídních rozporů, vytvá řejíc sama ze sebe stále větší síly, které ji musí zničit. V

Politicky vyjádřena je povaha „ konsolidace“ zjevem všeobecné nespokojenosti. Koalice je zmítána stálými

krizemi politickými, jež náhle vybuchují a opět zanikají ( např. aféra Marmaggiho ). Nervozita koalice roste před nastávajícími volbami, což se jeví tvořením křídel3 a nových stran ( Prášek , Kaderka, Stránský ) . 1 V německém návrhu „ der andern Klassen der Bevölkerung“. 2 V německém návrhu : „der Grund“. 3 V německém návrhu : „ besonders durch die Bildung neuer

Flügel“. 17 Protokol III . sjezdu

257

Nová Národní strana práce opírá se o nespokojenost maloměšťáků s koaličním režimem. Ti maloměšťáci,

kteří jsou v Československu politicky zastupováni smě rem Masarykovým a Benešovým, legionáři a novou stra nou práce, přijali by sice ochotně řešení tak typicky kapitalistické, jakým je versailleský mír, rádi by však přitom dělali politiku „ demokratickou " . Takové řešení vždycky se líbí maloměštákům, ale ztroskotává na

vnitřních rozporech a vede koneckonců jen k zahale nějšímu podporování kapitalismu. Zakládání nové stra

ny na této bázi dnes znamená jen nečasový dozvuk de mokraticko-pacifistické éry již uplynulé. Poněvadž no vá strana hrozí vzít národní demokracii poslední člen stvo a uvrhnout ji tak do politické bezvýznamnosti,

vzbudí jen v této nejvyhraněnější straně kapitalistic ké, vládnoucí ohromnými prostředky finančními, choutky k organizování fašistického hnutí v Českoslo vensku.

Přechodná stabilizace kapitalismu v Československu byla umožněna pasivitou dělnictva, hlavně té jeho části,

která stále věří sociálně demokratickým vůdcům, jakož i nezahalenou součinností těchto vůdců na kapitalis

tické obnově. Tím bylo umožněno kapitálu provést ofen zívu snížením životní úrovně dělnictva a pasivita ta ve de také k roztříštěnosti dělnictva jak v politických stra nách, tak v odborech. VI

I když přechodná konsolidace kapitalismu potrvá ješ tě nějakou dobu, i když bude nějakou konstelací sil uve

dena z rovnováhy, není kapitalismus jako na celém světě ani v Československu schopen řešit problém hos podářské obnovy. Zejména nemohou na tomto stavu

změnit nic volby a přesuny v parlamentě. Jakékoliv 1 V německém

návrhu : „ in

dieser typisch kapitalistischen

Partei“ .

2 V německém návrhu : „ oder eventuelle Parteigruppierungen im Parlamente “ .

258

jiné složení vlády bylo by jen jinou formou kapitalis

tického panství. Pouze boj za vládu dělnickou a rolnic kou, vedený komunistickou stranou v čele mas, spolu

s vytvářením vlastních nástrojů třídní mocil ( a nikoliv hlasovacím lístkem a na půdě parlamentu ) může vést k osvobození pracujících. Pouze diktatura proletariátu je schopna změnit od základu podmínky života hospo

dářského a provést rekonstrukci na základě socialis tickém .

Taktika a další úkoly strany Dnešní období je možno charakterizovat jako období zvolněného vývoje světové revoluce. Pro revoluční stra

nu je toto období velmi obtížné i nebezpečné. Hlavní otázkou je otázka taktiky a vedení. V mezinárodním

měřítku setkáváme se s dvěma nesprávnostmi v taktice revolučních stran, vyplývajícími z chybného hodnocení hospodářských a politických poměrů. Jsou to předně

úchylky ultralevé , jež se snaží uplatnit taktiku z doby vzepnuté vlny revoluční, taktiku z roku 1919–1920, kdy převládala oprávněná tendence po přímém uchopení moci proletariátem . Při správném posouzení hospodář ské a politické situace ukáže se ihned, že tato taktika nynějšímu období neodpovídá a je vysvětlitelna jen psychologicky, tj . revoluční nedočkavostí . Pozoruhod

nější jsou však snahy oportunni a likvidátorské, jejichž úsilí vyplývá z přeceňování konsolidačních snah kapi talistických a směřuje k zploštění, a dokonce k likvi daci3 revolučního a třídního charakteru komunistic

kých sekcí. Ukázalo se, že oportunní a likvidátorské tendence jsou pro revoluční strany v tomto období >

1 V německém návrhu: „ bei gleichzeitiger Aufrichtung eines neuen eigenen Apparates der proletarischen Macht“ .

2 V českém i německém návrhu rezoluce chybí slovo „ předně“. 3 V německém návrhu : „ ja auf die vollständige Liquidie rung ". 259

zvláště nebezpečné a že boj proti nim je bojem proti sociální demokracii a buržoazii.

Krize československé sekce vznikla útokem oportu nistických a likvidátorských tendencí, útokem, odporem proti zbolševičtění.1 Je dobrým vysvědčením vyspělos

ti dělnických mas Komunistické strany Československa, že se vzepřely oportunním snahám a zůstaly věrny jak

bolševické linii, tak jednotě strany i internacionále. Vytvořením bloku levice a středu byla likvidace krize uspíšena a boj proti pravým úchylkám lépe umožněn a zjednodušen. Pravé nebezpečí není však zažehnáno2 a je jisto , že v dalším procesu zbolševičtění znova se objeví. S tím větším úsilím nutno pracovat k zbolševič tění strany. Zbolševičtěním proti stabilizaci kapitalis

mu, zbolševičtěním proti oportunismu. Hlavním úkolem strany v tomto období je organizo vání revoluce , příprava mobilizace k revoluci, neboť revoluce vyžaduje organizované, vytrvalé a houževnaté práce. Ve vnitrostranických poměrech3 to znamená:

zbolševičtění strany po stránce ideologické, prolnutí leninovským duchem, upevnění revolučního a třídního charakteru strany , zbolševičtění po stránce organizač ní, to je přestavbu do závodů, organizační upevnění

a vnitřní ukáznění ve smyslu demokratického centra lismu. Strana musí být průbojný, bojeschopný nástroj třídy proletářské. Je třeba , aby strana zvýšila svou činnost mezi ženami,

zejména výdělečně činnými, a mládeží. K bolševickým požadavkům patří správné hodnocení úkolů mládeže ve straně, v proletariátu vůbec a též v armádě, i správné 1 V německém návrhu rezoluce: „Die Krise in der tschecho slowakischen Sektion entstand durch den Angriff der Opportu nisten und Liquidatoren , durch den Angriff auf die bolschewis

tische Linie der Partei und war ein Angriff gegen die Bolsche wisierung. “ v českém návrhu rezoluce : „ Krize československé sekce vznikla útokem oportunistických a likvidátorských tendencí, útokem na bolševickou linii strany odporem proti bolševizaci.“ 2 V německém návrhu rezoluce : „ Die rechte Gefahr ist jedoch noch nicht vollständig beseitigt ..." 66

3 V německém návrhu : „Vom Parteipunkte ... 260

využití její průbojnosti. Straně je bojovat o vůdčí úlohu

mezi proletariátem . Odhodlaným bojem za denní poža davky pracující třídy, zvýšením schopnosti akční vyjde najevo její povinnost,1 strana dobude si nejen sympa tií a důvěry, nýbrž strhne také masy proletariátu refor mistického a indiferentního do zápasu. To jsou cesty

k budování jednotné fronty revoluční. Soustavná práce

k jednotě odborů je předpokladem . Nejen politickou stranu, nýbrž zároveň i Rudé odbory a okrajové složky strany musí prolínat

tendence

zbolševičtění.

Zane

dbávání zbolševičtění na těchto polích mělo by za ná sledek nebezpečné rozpory a různé krize.2 Velmi důležitým úkolem tohoto období je zesilování

fronty proletářské a oslabování fronty buržoazní. Revo

luční proletariát snaží se získávat si za spojence rolní ky, a to v otevřeném boji za jejich požadavky ; rovněž

státní zaměstnance, řemeslníky a trhovce.3 Tato takti ka nesmí být ztotožňována s taktikou sociální demo kracie. Nám není boj za denní požadavky pracující třídy cílem - v rámci kapitalismu nemůže být dělník vůbec

uspokojenº -, nýbrž prostředkem k mobilizaci mas pro revoluční úkoly. Ale již hospodářské boje mohou v tomto období mít ráz akce revoluční. I mezi utlačova

nými národnostmi menšinovými budeme hledat spojen ce . Strana bude bojovat za jejich národní práva a neo

pomine využívat národní otázky k revolučním cílům.

1 Slova „ vyjde najevo její povinnost“ v německém návrhu nejsou.

2 V německém návrhu: „ neue Krise “ . 3 V německém návrhu rezoluce tato věta zní: „ Die Partei muss trachten für das revolutionäre Proletariat als Verbündete die Bauern zu gewinnen und dies kann sie durch einen offenen Kampf für deren Forderungen erreichen ; unter denselben Voraus setzungen kann die Staatsbediensteten , Handwerker und kleinen

Gewerbetreibenden unter ihren Einfluss bringen .“ 4 V německém návrhu rezoluce : „ denn im Rahmen des Kapitalis

nius können die Forderungen der Arbeiterschaft überhaupt nicht durchgesetzt werden “ . 261

Otázka národnostní Vyzkoušenými metodami rakouského absolutismu pracuje vládnoucí buržoazie v tomto státě k „ vznešené

mu “ cíli, aby přivedla národní šovinismus ve všech čás tech republiky k největšímu rozkvětu. Tato činnost koa

liční vlády setkává se se souhlasem a s přímou i nepří mou podporou buržoazie národů menšinových. V téže době, kdy němečtí sociální demokraté, němečtí politi kové nacionální, jakož i němečtí fabrikanti protestují proti rdousení škol , vyjednávají titíž mluvčí národních menšin s vládnoucí buržoazií o vstup do koaliční vlády. Přesto mohla a stále ještě může veškerá buržo

azie v tomto státě klamat masy protesty a nic neříkají cími řečmi o národní autonomii a podobnými frázemi. Vycházejíc z veřejné propagandy práva národů na sebe určení, musí Komunistická strana Československa dbát takzvaných národních starostí denních a zaujímat

k nim takové stanovisko, aby získala důvěry pracujících vrstev potlačených národů i národa českého. Prohlašu

jíc se veřejně a bez dvojsmyslu pro sebeurčovací právo národů, nezapomíná Komunistická strana Českosloven

ska ani na okamžik chápat praktické důsledky tohoto stanoviska jako otázku revoluční účelnosti. Ve smyslu

takového hodnocení otázky vystupuje KSČ proti hnutí iredentistickému. Odmítá podporovat přímo nebo ne přímo národní aspirace banditů horthyovských . Zastává se práva národů v tomto státě , aby mohly o své národ ní příslušnosti samy rozhodovat. Spojena s proletaria

tem vládnoucích i potlačených národů bude energicky a cílevědomě pokračovat v boji za toto právo . To však nemůže a nesmí ji pohnout k tomu, aby ignorovala den ní zjevy národního potlačování. Vystupujíc rozhodně 1 Slovo „ protestují“ ve větě chybí. Jde o zřejmou tiskovou chybu. V návrhu rezoluce je.

2 Podle návrhu rezoluce. V originále : „ národních starostí dení ků “. Jde zřejmě o tiskovou chybu. 282

všemi prostředky agitace a propagandy proti reakčním pokusům sociální demokracie v tomto státě, které vy užívají národních štvanic, živených národní buržoazií, ke spolku dělníků s „ jejich “ národním měšťáctvem, po

vede zároveň s veškerou energií na mezinárodním pod kladě boj proti rdousení škol, jakož i proti všem opa třením, která koaliční vláda činí proti národním menši nám, a bude jej organizovat na nejširším podkladě. Přitom věnuje strana zvýšenou pozornost národním me

todám šovinistickým, jež uplatňuje proti národním menšinám Státní pozemkový úřad. Komunistická strana

Československa nesmí zanedbávat žádné otázky, při které běží o kulturní život a existenci národních men šin, přičemž ovšem nesmí ani na okamžik zapomenout, že je jí zdůrazňovat skutečnost nesmiřitelného rozporu mezi dělnictvem a buržoazií všech národů v tomto stá

tě. Komunistická strana Československa je jediný čini

tel, který, poněvadž má kořeny v proletariátu celého státu a z nejvnitřnějšího přesvědčení je podporován proletariátem vládnoucího národa, je schopen vést úspěšné boje proti metodám národnostního útisku a ná

rodních štvanic a také tímto způsobem nejúčinněji pod porovat boj za sebeurčovací právo.

Otázka odborová Komunistické hnutí v Československu ohroženo je novým nebezpečím . Nepřátelé strany sjednali si spojení se zrádnými živly v rudých svazech. Tomuto novému

nebezpečí bude moci strana čelit jen tehdy, bude-li odhodlaně užívat prakticky usnesení V. sjezdu světové

ho a III. sjezdu ROI v otázce odborové taktiky. Komu nisticky smýšlející dělnictvo rudých svazů rozpoznává

své protivníky, kteří vnikli do jeho řad , neopustí a opustit nesmí půdu svých svazů odborových, nýbrž bu de na ni dále působit, nepřítele potírat a porážet. S vět ší pozorností musí být organizována frakční práce v od 283

borech amsterodamských.1 Vážná nebezpečí hrozí straně nyní jen na poli odborové činnosti a odborových bojů. Dovede-li naše strana na tomto poli stát se spo jencem dělnictva indiferentního a sociálně demokra

tického, pak, ale jen pak, splní své poslání.2

Volby Jakmile buržoazie dosáhla moci, je jí demokracie ne pohodlná a pro její účely nepostačující. Proletariát mu sí však použít všech možností demokracie. Ovšem čím více bude proletariat demokracie využívat, tím více ji

buržoazie bude obmezovat a bude přecházet ke zřejmé diktatuře a fašismu. Československo je stát takového

národnostního složení a takové politické konstelace, že již volby mohou přivodit státní krizi, tj . krizi buržoa zie. Za této situace je pro každého příslušníka strany

příkazem, aby vynaložil vše pro volební vítězství ko munistické strany .

1 V německém návrhu rezoluce : „ Mit grösserer Aufmerksam keit muss die Fraktionsarbeit sowohl in den reformistischen, wie

in den revolutionären Verbänden organisiert werden .“ 2 V německém návrhu rezoluce je tato věta formulována po někud odlišně : „ Versteht es unsere Partei durch eine richtige Anwendung der Einheitsfronttaktik in den Gewerkschaften und durch einen richtig geführten Kampf für die organisatorische

Vereinigung der gesamten Gewerkschaftsbewegung der Tschecho slowakei die Führerin der indiferenten und in den reformisti

schen und reaktionären Gewerkschaften organisierten Arbeiter zu werden, dann und nur dann erfüllt sie ihre Mission . “

Směrnice frakční práce v odborech 1. Za účelem lepšího a organizovanějšího uplatnění vlivu a vedoucích úkolů strany2 ve všech odborových

organizacích a orgánech těchto organizací, jak rudých, tak reformistických a reakčních , v nichž se nacházejí komunisté, zřizují se komunistické frakce , do nichž vstupují všichni komunističtí členové odborové organi zace nebo odborového orgánu. 2. Takové komunistické frakce se zřizují :

a ) na všech sjezdech, konferencích, rozšířených představenstvech a poradách z komunistických delegá tů ( po dobu zasedání těchto sjezdů atd. ) ;

b ) ve všech místních skupinách odborových organi zací ;

c ) ve všech zvolených orgánech odborů

( např.

v představenstvu MVS, v ústředních představenstvech sekcí MVS a samostatných rudých svazů, v ústřednách reformistických a reakčních odborů a v ústředních

představenstvech jednotlivých jejich svazů, v obvod ních představenstvech MVS , jeho jednotlivých sekcí a všech ostatních odborových organizací, ve mzdových a agitačních komisích apod., dále ve výborech všech místních skupin odborových organizací, v závodních výborech a v závodních radách, v revírních radách,

v místních a oblastních dělnických výborech, v Celo státním dělnickém výboru atd. ) .

3. Základní úlohou komunistické frakce je uplatňo 1 Návrh rezoluce viz AÚD KSČ , F 5, j. Č. 4/3 , česky 4 cyklo

stylované strany, německy 4 strany fotokopie. Kromě toho je pod stejným číslem ještě jeden německý materiál ( 7 stran fotokopie ) nazvaný: „ Die Fraktionsarbeit in den Gewerkschaften “, jehož původ se nepodařilo identifikovat.

2 Zřejmě má být: „ vedoucí úlohy strany“. V českém textu návrhu rezoluce je však také chybně „ vedoucích úkolů “. V němec

kém návrhu rezoluce je : „ der Führerschaft der Partei“. 285

vání vlivu strany a její vedoucí úkolyl v mimostranic kých organizacích ( na schůzích i v činnosti těchto organizací ) . Komunistické frakce odborových organizací, řídíce se všeobecnou stranickou linií, musí se aktivně zúčast

nit při usměrňování a provádění činnosti příslušných odborových organizací v zájmu dělnické třídy a proje vovat vytrvalost a důslednost při uskutečňování stra nické linie prostřednictvím svých členů. Všechny dů

ležité otázky činnosti odborových organizací musí být předběžně ve frakcích projednávány, neboť v organi zacích samostatných2 musí všichni komunisté vystupo vat jednotně a podporovat usnesení frakce. Zvláště

před každým zasedáním nebo schůzí příslušných orga nizací musí se konat schůze frakcí, na kterých se pro

jednají všechny otázky , o kterých na schůzi organizace bude rozhodováno , jakož i všechny náměty , které ko munisté budou chtít ostatnímu členstvu předložit. Při důležitých principiálních a taktických otázkách mají komunistické frakce dostávat předem direktivu od příslušného vedoucího orgánu strany. Rozhodnutí vedoucího orgánu strany je závaznou direktivou pro

komunistickou frakci a všechny její členy. V jednot livých případech, kdyby se komunistické frakce v ná

zoru o některé otázce rozcházely s rozhodnutím ve doucího orgánu strany, může být tato otázka – ovšem jen v tom případě, snese - li odkladu

znovu zkoumá

na vedoucím orgánem strany. Avšak již druhé rozhod nutí tohoto orgánu musí být bezpodmínečně provedeno příslušnými frakcemi, neboť jeho direktiva je pro frakce v každém případě závaznou a tyto mají právo, aniž by ovšem provedení direktivy směli odložit, odvolat se k vyšší instanci strany. Příslušné orgány strany mohou vyslat do frakce své zástupce, aby v ní pracovali . Ko

munistické frakce skládají účty o své práci před pří slušnými orgány strany . 1 Zřejmě má být : „ úlohy “, stejně jako v německém návrhu: „ ihrer Führerrolle“.

2 Zřejmě má být : „ samotných “. 268.

4. Komunistické frakce odborových organizací jsou

podrobeny bezprostřednímu vedení příslušných orgánů strany ( příslušného výkonného výboru nebo byra ) , a to :

a ) frakce závodních výborů a závodních rad jsou ří zeny příslušnými buňkami a výborem buněk ;

b ) frakce místních skupin odborových organizací a různých odborových orgánů, pracujících v dotyčném obvodě či okresu , jsou řízeny v rámci obvodu či okresu

strany příslušným okresním nebo obvodním výborem strany ;

c ) frakce odborových organizací v rámci kraje jsou

řízeny příslušnými krajskými výbory strany ; d ) frakce ústředen odborových organizací jsou ří zeny ústředním výkonným výborem .

Vyšší vedoucí orgány strany uplatňují svou vůdčí úlohul a dávají různé direktivy nižším frakcím odbo rových organizací pravidelně prostřednictvím přísluš ných podřízených orgánů strany . 5. Komunisté zvolení do výboru odborových organi

zací ( představenstva MVS , sekcí MVS apod .) jednají s komunistickými frakcemi svých nižších odborových složek prostřednictvím příslušných orgánů strany pod le organizační stupnice strany, přes ústřední výkonný výbor, krajský výkonný výbor atd. Tam, kde v předsta venstvu svazu nejsou komunisté, může ústřední výkon

ný výbor strany zřídit z význačných frakčních pracov níků uvnitř tohoto svazu komisi, která prostřednictvím příslušných orgánů strany udržuje spojení s komunis tickými frakcemi nižších odborových složek tohoto sva zu .

Komunisté zvolení do výboru odborové skupiny tvoří v něm pevně semknutou komunistickou frakci, která

se schází před každou schůzí skupinového výboru 1 V německém návrhu rezoluce slova „ uplatňují svou vůdčí úlohu “ chybějí. 2 v českém návrhu rezoluce : „Komunistické frakce vyšších institucí odborových organizací .. Stejně tak i v německém 66

návrhu:

„ Die

kommunistischen

Fraktionen

in

den

höheren

Gewerkschaftsinstitutionen ... " 267

k předporadě a postupuje ve výboru naprosto jednotně. Tato frakce si zvolí svého důvěrníka. Všichni komunisté organizovaní v určité odborové skupině tvoří komunistickou frakci této skupiny a ko

nají předporady před každou členskou schůzí skupiny. Tato frakce zvolí si ze svého středu důvěrníka , jenž je pokud možno členem výboru skupiny. Považuje-li však komunistická frakce odborové skupiny za účelno

pověřit funkcí důvěrníka soudruha , jenž není členem výboru skupiny, pak tento frakční důvěrník je též od povědný za práci komunistické frakce ve výboru skupi ny a je povinen docházet do porad této frakce.

6. Každý výbor závodní nebo místní buňky má svého odborového frakčního důvěrníka, jenž pracuje v kon taktu s frakčními důvěrníky odborových skupin v zá vodní nebo místní buňce zastoupených . Dohoduje se

s nimi o tom, do které odborové skupiny mají být čle nové buňky odkomandováni, aby tam posílili frakční

práci. Komunista frakčně přebytečný v odborové sku pině MVS nebo rudého svazu musí, je-li vyslán výbo rem buňky do komunistické frakce v odborové skupině reformistické nebo reakční, bezpodmínečně se to

mu podrobit. Krajské a místní výkonné výbory1 strany i výbory buněk musí použít všech událostí odborového života k tomu, aby tam, kde frakce ještě ustaveny

nejsou, frakce ustavily a přivedly k činnosti. Stojí-li odborová organizace před hospodářským bojem , před volbami do kterékoliv instituce , před rozhodováním o určitých taktických otázkách atd., tu je vždy nutno, aby této příležitosti bylo použito , aby komunisté, za stoupení v dotyčné odborové instituci, byli svoláni

k předporadě, na které se usnesou o jednotném po stupu před ostatním členstvem , takže si zvyknou na to, aby frakce nejen od případu k případu, ale trvale a pravidelně se scházela ke společným poradám.

Stranické orgány musí též bdít nad tím, aby práce ve frakci nebyla přidělena pouze několika soudruhům, 1 V německém návrhu : „ Die Kreis- und Bezirksvollzugsaus schüsse der Partei ..."

288

nýbrž aby byla řádně rozdělena, aby všichni členové

komunistické frakce přidělené jí úkoly dodržovali. Výbory závodních a místních buněk nechť se ihned

přesvědčí, jsou-li všichni příslušníci strany odborově organizováni. Buňka necht se zasazuje o to, aby kromě žen činných v domácnosti nebylo v jejím středu sou >

druhů odborově neorganizovaných .

7. V krajských, obvodních, okresních a jiných výkon ných výborech strany svěřuje se vedení odborové práce jednomu členu výkonného výboru, který je odpověden před výkonným výborem za provedení této práce. Aby organizace odborové práce mohla být lépe provedena a otázky, souvisící s činností v odborech, lépe pro jednány , zřizují se při výkonných výborech strany od

borové komise za předsednictví toho člena výkonného výboru, jenž byl prací v odborech pověřen. Tyto komise bud'tež složeny ze spolehlivých a s prací v odborech obeznámených soudruhů, pracujících v různých odbo rových a stranických organizacích, a ze soudruhů, kteří

jsou bezprostředně odborově nebo stranicky činni v závodech .

Rezoluce III. sjezdu KSČ o taktice komunistů v odborovém hnutí 1. Nápor kapitalistů na hospodářskou úroveň děl nictva v Československu nebyl dosud zastaven , ačkoliv dělnická třída v posledním roce gigantickým úsilím po koušela se o překonání odborové roztříštěnosti v hos 1 Návrh rezoluce viz AÚD KSČ, F 5, j. č. 4/2, česky 5 cyklo stýlovaných stran, německy 7 cyklostylovaných stran a fotokopie. V „ Rudém právu“ tato rezoluce otištěna nebyla, zatímco ve

„ Vorwärts“ ano. („ Vorwärts“, 6. 10. 1925. ) Odchylky jsou uve deny v poznámkách. 269

podářských bojích a o vybudování jednotné obranné fronty.1 Komunistická strana a její příslušníci měli v této době povinnost, aby pro vybudování této jed

notné fronty, která je jedinou zárukou zastavení ná poru kapitalistické třídy, učinili, co bylo v jejich moci. Je nutno zjistit, že Komunistická strana Českosloven ska v tomto ohledu své povinnosti neučinila plně zadost. Před velkým bojem na Ostravsku podařilo se sice zís kat pro jednotný postup hlasováním na závodech

95 % všech dělníků, avšak proto, že strana neměla v re formistických odborových organizacích v této oblasti pevné komunistické frakce, nemohl být tlak na refor mistické vůdce v těchto organizacích tou měrou zvýšen, jak by bylo bývalo zapotřebí. V důsledku toho nekonalo

se např. také hlasování v reformistických odborových skupinách, kterého by bývalo zapotřebí vedle hla

sování v závodech. Pro tento nedostatek frakční práce bylo reformistickým vůdcům, kteří nejprve pod tlakem dělnictva slíbili svoji účast na tomto boji, usnadněno

bezprostředně před zahájením boje přes všechny dané sliby od boje utéci a rozbít jednotnou frontu . Když se pak jednalo o rozšíření stávky na jiné prů

myslové oblasti, ukázalo se opět, jak sabotáž reformis tických vůdců pro nedostatek revoluční frakční práce v reformistických odborech byla usnadněna. Reformis tičtí vůdcové odvolávali se při ignorování bojovné vůle osazenstev na to, že pro ně je směrodatná jedině vůle

vlastních organizací. Ve skupinách těchto organizací nebyl však následkem nedostatku práce komunistic

kých frakcí vykonáván dostatečný tlak na vytvoření jednotné bojovné fronty a na rozšíření boje na jiné průmyslové oblasti.2 1 V německém návrhu a ve „ Vorwärts“: „ um die Errichtung der einheitlichen Kampffront“. 2 V návrhu rezoluce ( český i německý text je shodný ) je

celá předchozí pasáž od slov „Před velkým bojem na Ostravsku“ až po „ na rozšíření boje na jiné průmyslové oblasti“ formulována poněkud odlišně od textu přijaté rezoluce. Zejména jsou jinak řazeny jednotlivé věty nebo jejich části. Smysl je však naprosto stejný.

270

Vyvinutí tohoto tlaku nebylo ovšem pouze ztíženo organizačním nedostatkem komunistických frakcí, ný brž též tím, že naši soudruzi na Kladensku neměli dosta

tek porozumění pro nutnost účinné podpory boje. Od volávali-li se tito soudruzi na to, že nynější těžká od

bytová krize uhelná je boji nepříznivá, pak musili jako revoluční odboráři uznat, že právě vzhledem k této ne příznivé situaci v uhelné těžbě tento boj , jenž se stal nevyhnutelným, musí být zkrácen tím, že bude rozšířen

a zostřen . Poměrně příznivý výsledek postupu anglic kých horníků v tomto směru dokazuje i prakticky správ nost taktiky rozšíření a zostření boje, pakli tento se stal nevyhnutelným za situace pro boj méně příznivé. V době boje kovodělníků severozápadních a severních Čech ukázalo se rovněž, že všechno naše úsilí o vybu dování jednotné obranné fronty dělnickél minulo se

cílem. V některých závodech kovoprůmyslových nevy vinuly naše závodní buňky v tomto směru dostatečné

činnosti, ale i tam, kde se tak stalo, nebyla tato činnost podpořena intenzívní frakční činností v reformistických odborech.

V boji textilních dělníků Brněnska, jakož i středních

a severovýchodních Čech, podařilo se sice docílit po dobu

několika

měsíců společného

postupu

všech

zúčastněných odborových organizací, avšak i v tomto boji dopustila se naše strana při uplatňování taktiky

jednotné fronty chyb, kterých je nutno napříště se vy varovat .

Komunisté pro přehnané oceňování jednotné fronty

shora neuměli vykonávat dostatečný tlak na zachování praktického provádění jednotné fronty zdola. Tato jed notná fronta zdola je nejpodstatnější a nesmí být od ní za žádných okolností upuštěno, ani ne v případě nebezpečí, že reformističtí vůdcové vzali si to za zá minku, aby jednotnou frontu shora rozbili.2 1 V německém návrhu rezoluce : „ die Errichtung der einheit lichen Kampffront der Arbeiter “ . Stejně tak ve „ Vorwärts“. 2 Tento odstavec je formulován v návrhu rezoluce jinak a šířeji. Německý text návrhu odpovídá českému, který zní: „ Komu 271

Po všech těchto zkušenostech je nutno, aby komunis tická strana a její členové napříště se všech těchto chyb vyvarovali a za pomoci komunistických frakcí v reformistických odborech působili k vytvoření sku tečné jednotné fronty v bojích hospodářských.

2. Musíme neochvějně bojovat proti sabotáži jednot né fronty ze strany reformistických vůdců, kteří se sna ží znemožnit protiútok dělnické třídy proti kapitalis tům.

Pokud

ovšem

roztříštěnost

odborového

hnutí

v Československu nebude překonána také organizačně, tj . pokud nedojde ke sjednocení odborového hnutí v tomto státě na podkladě průmyslových svazů ve smy slu manifestu vydaného Mezinárodním všeodborovým

svazem dělnictvu Československé republiky, potud bu deme mít značnější obtíže při překonávání této sabo

táže jednotné fronty.1 Bylo by ovšem iluzí domnívat se , že ke sjednocení může dojít pouhým jednáním s představiteli reformistických odborů bez předcházejí

cí neúnavné široké propagandy mezi členstvem všech reakčních a reformistických odborových organizací, které si sjednocení zdola vynutí. Závodní buňky jsou povinny působit ve všech závodech k vytvoření závodní

frakce stoupenců odborové jednoty . Komunistické frak ce v odborových skupinách pak jsou povinny vytvořit

s těmito stoupenci odborové jednoty uvnitř skupin levá nisté, kteří zasedali ve společném akčním výboru, nečinili svoji účast v tomto akčním výboru odvislou od toho, zdali akční výbor

bude podávat o všech svých plánech zprávy společným konferen cím zástupců místních skupin a závodních výborů všech záčastně.

ných organizací a zdali bude postupovat vždy dle direktiv, jež obdrží od zástupců dělnictva na těchto společných konferencích . Tím se stalo , že společný akční výbor, který mařil společné konference dělnické, přestal být orgánem jednotné fronty , stal

se objektivně orgánem proti vybudování jednotné fronty, neboť jednotná fronta může být za takovou považována pouze pak, když o společném postupu dohodují se zástupci dělnictva, a nikoliv pouze v tajných poradách několik vůdců.“

1 Pasáž od slov „ Musíme neochvějně bojovat“ až po „ při překonávání této sabotáže jednotné fronty " je v návrhu rezoluce ( český i německý text návrhu je stejný ) formulována poněkud odlišně, aniž však to ovlivnilo její smysl. 272

11

.do KSČ strany stupu ovbylo rozhodnuto kterém a ,nNezávislé dělnické socialistické sjezdu Plénum

1

1

křídla, která ovládnou skupiny. Odborové skupiny pak, v nichž levá křídla nabudou vrchu, spojí se v místním , oblastním a konečně celostátním měřítku ve výbory

odborové jednoty. Jen tímto způsobem je možno odbo rové sjednocení prosadit, aniž by tím ovšem bylo od jednání se špičkami upuštěno. Dosavadní jednání s tě mito špičkami v případě kovodělníků, železničářů, sta

vebníků a dřevodělníků, kdy představitelé Odborového sdružení prohlásili vždy, že odborové sjednocení může být provedeno pouze v rámci Odborového sdružení, do

kazuje, že tyto reformistické špičky jsou vášnivými od půrci odborového sjednocení. Komunistická strana po važuje za nutné, aby masové revoluční odborové nizace byly likvidovány a sjednoceny s ostatními ry v tom případě, podaří- li se sjednotit odborové nizace určitého průmyslového odvětví v tomto

orga odbo orga státě.

Sjednocení s pouze jedinou odborovou organizací pa ralelní, ať již v rámci , nebo mimo rámec reformistické

odborové ústředny, nemůže však být dostatečným dů vodem k tomu, aby dotyčný revoluční svaz přestal být členem Rudé odborové internacionály, a oslabil tak or ganizačně již stávající revoluční odborovou frontu . 3. Pokud nedojde k sjednocení veškerého odborové

ho hnutí v Československu, je povinností komunistů podporovat pokud možno nejvíce propagandu MVS mezi indiferentními a jeho boj proti vzdorosvazům odštěpe ným od rudých odborových organizací po připojení těchto k ROI.1

Vůči reformistickým odborovým organizacím musí být základním principem naší odborové taktiky : ne útěk

z reformistických organizací, nýbrž práce v nich za účelem posílení revolučního vlivu v nich.2 Převádění jednotlivců a skupin z reformistických odborových or 1 Poslední část věty od slova „ odštěpeným “ v návrhu rezoluce ( českém i německém ) není. 2 Tato věta rovněž v českém a německém návrhu rezoluce

není. Byla do rezoluce vložena na návrh politické komise sjezdu.

Viz vysvětlení Viktora Sterna k návrhu rezoluce k odborové otáz ce , str. 236 tohoto vyd. 18 Protokol III . sjezdu

273

ganizací nesmí však být připuštěno. Toto převádění nezeslabuje pouze vliv strany na masy organizované v těchto odborech, nýbrž znemožňuje též Mezinárodní mu všeodborovému svazu docílit v hospodářských bojích

jednotné fronty s dělnictvem organizovaným v ostat

ních odborech . Jedině pevné komunistické frakce v re formistických odborech jsou zárukou toho, že společný postup organizací v hospodářských bojích může být pro

sazen . Převádění jednotlivců a skupin z reformistických svazů do MVS není tudíž pouze práce proti komunistické straně, nýbrž též práce proti MVS, jenž je tím odsouzen k izolovaným bojům s menšinou dělnictva, jež v mno hých případech musí zbytečně končit porážkou. Jenom

v mimořádných případech, kdy je nebezpečí, že členstvo určité skupiny propadne indiferentismu, nebude-li tato převedena, může být převedení, resp. založení skupiny

MVS , provedeno za předběžného souhlasu politického oddělení KSČ.1 Sjezd pověřuje politické oddělení, aby proti všem, kteří toto usnesení, odpovídající zájmům strany a revolučního odborového hnutí, nebudou do

držovat, použilo nejostřejších disciplinárních

pro

středků.

4. Aby revoluční odborové hnutí v Československu bylo co nejvíce sjednoceno a aby tím byla získána morální legitimace k propagaci všeobecného sjednocení

odborového, trvá strana na tom, že samostatné revo luční odbory mají být sjednoceny s Mezinárodním vše odborovým svazem. Nepřátelský postup Tetenkův a Tes

kův vůči Mezinárodnímu všeodborovému svazu a KSČ vyplývá z rafinovaného plánu buržoazie roztříštit a ze slabit revoluční dělnické hnutí v Československu. Ko

munisté v samostatných odborech mají povinnost pro sazovat energicky v těchto svazech rozhodnutí ROI 10 tuto větu byl veden v politické komisi sjezdu spor. Nako

nec bylo sjezdem odhlasováno jiné znění této věty ( viz str. 237 tohoto vyd. ) , avšak v rezoluci otištěné v „ Protokolu “ je formulace z původního návrhu, která byla sjezdem odmítnuta. Naproti tomu ve „ Vorwärts “ je tato pasáž otištěna v tom znění, v jakém byla fakticky sjezdem odhlasována . 274

o přímém hlasování ve skupinách. Představenstva sa

mostatných svazů mají možnost okamžitým jednáním s MVS zjistit rozpory o způsobu připojení k MVS, takže by v tomto případě hlasování ve skupinách nemusilo již být vedeno o otázku připojení, či nepřipojení, nýbrž pouze již o tyto rozpory , které by se při jednání obje vily . Sjezd ukládá příslušníkům strany, aby uvnitř sa

mostatných svazů prosadili, aby jednání o připojení k MVS bylo ihned znovu zahájeno. Případ Teskův a Tetenkův dokazuje naprostou nutnost vybudování pev ných komunistických frakcí ve všech revolučních od

borových organizacích. Jenom tyto frakce jsou zárukou toho, že vliv strany na revoluční odborové hnutí bude

dostatečně zajištěn. V posledním roce ukázaly se i u ur

čitých soudruhů funkcionářů MVS snahy po vymanění se z tohoto stranického vlivu. Jsou to snahy rázu likvi

dátorského, které musí být ostře potírány. Žádají-li tak , jako se to stalo v kladenském memorandu, někteří soudruzi větší samostatnost odborového hnutí vůči stra

ně a hlásají-li dokonce někteří tajemníci samostatných svazů neutralitu vůči všem dělnickým stranám, pak

představuje tento odpor některých odborářů vůči ko munistické politice také politiku, avšak politiku pro tikomunistickou. Umělé roztřidování komunistů na od

boráře a politikáře odporuje základním názorům komu nistickým. Politika není ničím jiným než soustředěným hospodářstvím. Politické boje nejsou ničím jiným nežli

boji jedné třídy vůči druhé a hospodářské boje jsou částí těchto bojů. Komunistická strana nemůže si proto nechat vzít právo za pomoci svých příslušníků uplatnit svůj názor na vedení hospodářských bojů ve všech od borových organizacích, a to jak v reformistických, tím spíše pak v revolučních odborech. Též v otázce sjedno cení revolučních organizací v rámci MVS nenechá si

strana tuto práci vzít a vyzývá své stoupence, aby jak uvnitř samostatných svazů, tak uvnitř MVS se o usku tečnění tohoto sjednocení zasazovali. Povinností všech komunistů je, aby též na sjezdu MVS v tomto směru působili a zasadili se o to, aby MVS změnil své stanovy 275

a pravidla ve smyslu usnesení ROI , aby tak podmínky ke sjednocení revolučního odborového hnutí v Česko

slovensku ze strany MVS byly plně zachovány. Sjezd ukládá ústředí strany , aby k těmto podmínkám zaujalo

konkrétní stanovisko a oznámilo je včas členstvu stra ny.1

5. Povinností komunistů ve všech odborových organi zacích je, aby působili k tomu, aby jejich organizace

zasazovaly se o mezinárodní hospodářské bojovné akce. V nynějším stadiu vývoje kapitalistického hospodářství není možno značnou část dělnických hospodářských požadavků luštit jinak než mezinárodními bojovnými akcemi. K tomu účelu je nutno zasazovat se o nej

rychlejší vybudování mezinárodních akčních výborů jednotlivých průmyslových odvětví. 6. Hnutí závodních výborů a rad musí komunisté vě novat mnohem větší pozornost než dosud. Výbory zá vodních buněk mají povinnost, aby pracovaly v nejuž ším kontaktu s komunistickými frakcemi závodních výborů a rad . Soustředění závodních výborů v místním

a oblastním měřítku je jedním z nejdůležitějších cílů komunistické politiky, neboť toto soustředění přibližuje dělnickou třídu značně k jednotné bojovné frontě. V zá vodních výborech a radách budiž usilováno o rozšíření jejich kompetence směrem ke kontrole produkce, a to nejen úsilím o zlepšení zákonodárství, nýbrž především

úsilím o rozšíření této kompetence cestou přímého boje. 7. Všichni komunisté mají povinnost zachovávat směrnice frakční práce v odborech, usnesené tímto

sjezdem, které jsou součástkou odborové politiky KSČ.

1 Poslední věta není ani v českém, ani v německém návrhu obsažena.

276

Rezoluce o práci mezi pracující mládeží Nutnost práce mezi proletářskou mládeží Strana jako předvoj proletariátu musí, chce-li být vůdcem všech vykořisťovaných vrstev a vychovat si zdatnou směnu, získat vůdčí vliv i na široké masy pra cující mládeže měst i venkova.

Pracující mládež je pro stranu jak svou početnou silou, tak svou neobyčejnou rolí v dnešní společnosti vrstvou velmi důležitou. Její sociální postavení je horší postavení všech ostatních složek dělnické třídy. Proto je kapitalistickou třídou využívána jako konkurenční činitel proti dělnictvu dospělému. Snahy buržoazie

o udržování dělnické aristokracie dotýkají se pracující mládeže jen nepatrně. Ona naopak stojí v příkrém od poru proti dělnické aristokracii, ztělesněné předně by rokracií reformistických odborových organizací. Pro to také reformističtí odboroví vůdcové propast mezi dělnictvem mladistvým a dospělým uměle udržují a pěs tují, obávajíce se důsledků zjednání úplné jednoty mla distvého a dospělého dělnictva. Výrazem těchto snah

je tvoření sekcí mládeže při odborových organizacích , oddělujících mládež od dospělého dělnictva. Zato v po

litickém hnutí odpírají reformističtí vůdcové mládeži od prvopočátku jakoukoliv samostatnost, poněvadž obá vají se zde od ní toho, čeho v odborech od jednoty. Dále pak doléhá na pracující mládež nejvíce jho měš táckého militarismu. K sociálnímu zbídačování a poli

tickému utlačování a bezpráví druží se posléze i útisk 1 Návrh rezoluce viz AÚD KSČ, F 5, j. Č. 4/3a, německy 5 stran fotokopie. Rezoluce vyšla též v „ Rudém právu“ , 8. 10. 1925 ( příloha „ Organizátor “ ). 277

duševní. Buržoazie uzavírá pracující mládeži veškeré prameny a zdroje kultury a vzdělání, a pokud jsou přístupny, usměrňuje je ve svém třídním duchu.

Pracující mládež je tudíž jednou z nejlepších sociál ních vrstev pro rozšíření vlivu strany nejen mezi pro letariátem, ale i rolnictvem, jehož dospělá generace byla před válkou hlavním lidským rezervoárem buržo azie a je částečně pod jejím vlivem ještě dnes, jakož i mezi národnostními menšinami. To tím více, že dnešní mladá generace vyrostla v epoše světové imperialistic ké války a proletářské revoluce .

Nutnost zvláštní organizace mládeže Strana získává, ovlivňuje a vychovává pracující mlá

dež v prvé řadě komunistickým hnutím mládeže. V ko munistickém hnutí mládeže má strana nástroj uplatňo vání svého vůdčího vlivu na čím dále tím širší vrstvy pracující mládeže. Pomocí komunistického hnutí mlá deže uvědomuje strana pracující mládeži její třídní

postavení, přivádí ji do odborových organizací a zařa d'uje ji do celkového boje dělnické třídy , získávajíc ji bojem za její zvláštní požadavky. Doplňováním denní třídní zkušenosti komunistickou propagandou získává nejuvědomělejší živly pracující mládeže do řad komu nistického hnutí mládeže , které se tak stává rezervou,

zálohou, směnou dnešní generace dělnické třídy a stra

ny. Komunistické hnutí mládeže je právě živou školou komunismu , spojujíc teoretické školení s každodenní

bezprostřední účastí mladé generace v boji a životě dělnické třídy a strany co jejího předvoje .

Jako nástroj strany k ovlivňování pracující mládeže a rezerva strany je komunistické hnutí mládeže pod řízeno politicky straně, tvoříc politicky bezprostřední součást této. Strana usměrňuje celkově činnost a vý chovu komunistického hnutí mládeže, aniž by tím ochabla politická činnost samotné mládeže. Organizačně však poskytuje strana hnutí mládeže 278

samostatnost. Tato organizační samostatnost není oddě lováním mladé generace od dospělé generace dělnictva,

nebot ve všech bezpartijních masových organizacích dělnictva nepodporuje strana tvoření zvláštních organi zací mládeže, považujíc bezprostřední jednotu mladist vého a dospělého dělnictva za jednu z nejsilnějších

zbraní v boji proti kapitalismu. Organizační samostat nost hnutí mládeže nesleduje však ani izolování mlá

deže od strany. Důvod organizační samostatnosti hnutí mládeže spočívá v tom, že organizačně samostatné hnutí

mládeže může daleko snadněji a lépe navázat na zvlášt ní požadavky a zájmy pracující mládeže, a tak uplat ňovat lépe vůdčí vliv strany na ni, hlavně však , že

úspěšná komunistická výchova mládeže vyžaduje zvlášt ní metody a cesty. Organizační samostatnost mládeže, umožňujíc větší samosprávu a vlastní organizační život v řadách mládeže, je nejdůležitější z těchto metod a cest .

Svůj úkol pro stranu může komunistické hnutí mlá deže splnit jenom tehdy, bude - li se celá jeho činnost

dít v bezprostřední souvislosti s životem a bojem děl nické třídy. V životě a boji dělnické třídy musí být

komunistické hnutí mládeže vůdčím činitelem pracující mládeže. Názory, že komunistická mládež nemá zasa hovat do bojů dělnické třídy a že by tím snad dokonce mohl být rušen postup odborových organizací, jsou ne správné . Tak jako strana v každém, i nejmenším boji

má být na místě a působit jako předvoj proletariátu, musí i komunistické hnutí mládeže co předvoj pracující

mládeže v rámci všech bojů celého dělnictva vytyčovat zvláštní požadavky pracující mládeže a touto cestou

zařadovat pracující dorost do celkové bojovné fronty. Boj za zvláštní požadavky nevede a nemůže tedy vést mládež samostatně, odděleně od dělníků a organizací dospělých. Naopak bojuje za tyto požadavky jen v rámci celkového boje veškerého dělnictva. Žádá odborové

organizace, aby požadavky mládeže vzaly za své a aby současně s všeobecnými požadavky je prosazovaly. Zvláštní schůze mládeže, popř. i obvodní konference 279

bezpartijní mládeže doporučují se jen proto, aby v řa dách mládeže mohly být speciální otázky její projedná

vány zvlášť podrobně. Další důvod spočívá v tom, že je vůbec zapotřebí přimět mládež dělnickou k větší aktivitě v činnosti a bojích odborového hnutí. Dosud mládež není ještě dostatečně činna v odborových orga

nizacích a je ještě velké procento odborově vůbec ne organizované mládeže dělnické, kterou nutno pro odbo rové hnutí získat.

Komunistické hnutí mládeže co nástroj strany k u

platnění politického vůdčího vlivu na široké vrstvy

pracující mládeže a rezerva strany nemůže být nahra zena ani okrajovými složkami, ani jinými organizacemi dělnické třídy. Okrajové složky, zejména hnutí tělový chovné, mohou sice vykonat značný vliv na pracující mládež navázáním na různé ne přímo politické zájmy pracujícího dorostu a strana musí tohoto vlivu plně využít. Okrajové složky jsou tím nástrojem strany, který

znemožňuje vstup pracující mládeže do různých tělo výchovných a sportovních organizací buržoazních nebo neutrálních, tj . ve skutečnosti také měšťáckých. Avšak hořeji naznačené úkoly může splnit jedině organizačně samostatné komunistické hnutí mládeže. Z řečeného

vyplývá, že úkoly komunistického hnutí mládeže na jedné straně a okrajových složek na druhé straně ne jsou protichůdné, nýbrž naopak souběžné, ovšem ne to

tožné, a že tudíž jejich vzájemný poměr může mít jen formu široké spolupráce.

Dosavadní stav komunistického hnutí

mládeže a jeho další úkoly IV. řádným říšským sjezdem, konaným ve dnech 11. -13. listopadu 1924, nastoupilo komunistické hnutí mládeže určité nové vývojové období. Sjezd ten provedl bezohlednou sebekritiku hnutí a na základě této určil

směrnice příští práce. Určil předně směrnice skutečné 280

masové práce a zdůraznil zejména nezbytnost zesílení české části hnutí jak v politickém , tak v organizačním směru a usměrnil poměr mládeže ke straně vnitrostra nicky a v praktické spolupráci. III. sjezd strany zjišťuje, že v době od IV. říšského

sjezdu mládeže bylo s úspěchem pracováno na provede ní naznačených jím úkolů. Hlavní dostižení spočívá v tom, že bylo přikročeno skutečně k zahájení masové

práce mezi širokými vrstvami pracující mládeže. Obrat fronty k závodům a továrnám, aktivita komunistického hnutí mládeže a mobilizování indiferentní mládeže jím

v různých sociálních bojích, početné sílení zejména české větve hnutí, vydávání dvou týdeníků a různé akce , jako letnicové dny mládeže a XI. mezinárodní

den mládeže , dokazují zvýšenou masovou práci a vzrůst politického vlivu komunistického hnutí mládeže. Sjezd strany považuje však na druhé straně též za potřebné poukázat na slabiny, které hnutí mládeže ještě má. Jde v prvé řadě o nedostatky při rozvoji

masové práce za účelem získání širokých vrstev pra cující mládeže měst i venkova, nedostatek plánovité

výchovné práce, která by poskytla členstvu minimální základní politické znalosti, a nedostatky na poli orga nizační práce, a to jak přestavby na podkladě závodních buněk a organizačního aparátu, tak i početné síly hnutí a jeho sociálního a národnostního složení ( nedostatečné procento velkoprůmyslové mládeže a zaostalost české větve hnutí ) .

Vycházeje z hlediska , že při současném sílení poli tického vlivu hlavní nedostatky komunistického hnutí mládeže v současné době spočívají ve slabinách orga

nizačních a na poli politické výchovy, spatřuje sjezd hlavní úkoly hnutí mládeže v nadcházejícím období vedle zesíleného pokračování masové práce v činnosti organizační a ve vedení široké výchovné kampaně pro

povznesení politické úrovně jak členstva, tak i funkci onářů.

Tyto úkoly může hnutí mládeže splnit jen za účinné podpory a pomoci strany. 281

Dosavadní vzájemné poměry mezi stranou a hnutím mládeže a jejich bolševická úprava V ohledu vzájemných poměrů mezi stranou a hnutím mládeže nastala sice po II . řádném sjezdu strany znač ná změna, zejména pokud ústředních sborů se týče. Avšak v denní činnosti neexistuje ještě bolševický pra

covní poměr. Tu není možno hledat navzájem vinu, kte rá je zajisté oboustranná , ač mnohdy leží hlavně u orga

nizací strany , nýbrž je nutno přikročit oboustranně k náležitým opatřením za účelem bolševické úpravy vzájemných poměrů. Strana jako celek a její jednotlivé krajské i nižší organizace musí se vzchopit ke své vůdčí politické úloze

vůči hnutí mládeže. Organizační samostatnost a samo správa hnutí mládeže , podmíněná jedině hořeji nazna čenými příčinami , nezbavuje stranu a její organizace

nijak povinností politického vedení mládeže . Z toho vyplývá, že nestačí jen hnutí mládeže v běžném smyslu

slova podporovat, nýbrž že strana, její orgány a sbory, jakož i hlavně její tisk, odshora až dolů do závodních buněk, jako základních organizačních jednotek strany,

musí se vůbec zabývat pracovními otázkami hnutí mlá deže .

Na druhé straně je zapotřebí, aby hnutí mládeže pře

konalo zbytky separatistických sklonů vůči straně. Bezprostřední účast mládeže na činnosti organizací strany musí být podstatně rozšířena, rovněž tak počet, jádro příslušníků strany ve hnutí mládeže tím, že starší

její členové jsou povinni být členy strany, kdežto mlad ší členové strany mají být členy hnutí mládeže a v tomto

pracovat. Tím bude zajištěn takový vzájemný poměr, že mládež a strana nebudou pracovat vedle sebe jako pouze „ spřátelené “ organizace, nýbrž společně jako mateřská strana s hnutím mládeže , jako politickou bez prostřední součástí této. 282

Sjezd strany ukládá novému vedení strany, aby za

účelem bolševické úpravy vzájemných poměrů mezi stranou a mládeží v naznačeném smyslu a skutečné

podpory hnutí mládeže v ústředním, krajském i míst ním a závodním měřítku v dohodě s Ústředním agitač ním komité mládeže vydalo všem organizacím strany a mládeže příslušné směrnice a aby u příležitosti letni

cových dnů mládeže v příštím roce společně s hnutím mládeže uspořádalo týden sblížení strany a mládeže.

Sjezd strany připomíná celé straně, že v oblasti hnutí mládeže bylo dosud vykonáno organizacemi strany ještě velmi málo. Sjezd strany nemůže přecházet smutný fakt, že v řadě důležitých průmyslových středisek , jako např.

na Kladensku, mnohdy v důsledku nedostatečného po chopení dospělých soudruhů, nemohlo hnutí mládeže

dosud zakotvit politicky a organizačně tak, jak je za potřebí. Sjezd připomíná celé straně výrok internacio

nály, že i nedostatečnou pozornost pro hnutí mládeže nutno zhodnotit jako pravou úchylku, a ukládá všem organizacím větší aktivitu v této oblasti. Jedním z úkolů bolševizace je právě vybudování silného komunistické ho hnutí mládeže .

Rezoluce pro vybudování a organizaci Mezinárodní rudé pomoci Mezinárodní proletariát s výjimkou ruských dělníků

a rolníků je vydán napospas nejhroznějšímu pronásle dování buržoazie, která se chvěje o další existenci své 1 Návrh této rezoluce viz AÚD KSČ , F 5, j. Č. 4/4, česky 2 cyklostylované strany , německy 3 cyklostylované strany a foto

kopie. Rezoluce vyšla též v „ Rudém právu “, 6. 10. 1925. 283

ho panství. Po léta prováděna je ofenzíva kapitálu proti proletariátu. Měšťáctvo, jemuž se podařilo ve všech ze mích za pomoci stran II . internacionály ustálit svou politickou a hospodářskou moc na nějakou, ovšem ob mezenou dobu, neštítí se žádného prostředku politické ho a hospodářského utlačování dělnické třídy. Tisíce

zavražděných dělníků a rolníků v Bulharsku, popravo vaní a žalářovaní proletáři polští, tisíce politických vězňů v Německu a konečně i oběti perzekuce v Čes koslovensku, jakož i v ostatních zemích vydávají svě dectví o skvostných poměrech za této, třebaže jen do časné stabilizace kapitalistických poměrů.

Oběti bílého teroru a kapitalistické bestie justiční, příslušníci a členové rodin revolucionářů, kteří jsou

v zajetí buržoazie, nesmějí být vydáni napospas svému osudu. My, kteří se dosud těšíme kapitalistické „ svobo

dě “, máme povinnost poskytnout obětem bílého teroru svou organizovanou pomoc bratrskou. Organizace pomoci obětem bílého teroru , proletár ským vězňům politickým a jejich příslušníkům, toť Me zinárodní rudá pomoc. MRP je organizace svými vztahy organizačními nezávislá.1 Při své práci opírá se o vlast ní organizace členské , jakož i o všecky revoluční třídní organizace pracujícího lidu.

Československý proletariát počal s organizací Rudé pomoci teprve letos a ještě dnes nepochopily všechny organizace a členové KSČ smyslu, účelu a cíle Meziná rodní rudé pomoci. I když MRP je proletářskou organi zací mimo stranu, a svůj organizační aparát musí mít vybudovaný úplně nezávisle na straně komunistické, je

přece povinností všech komunistů především, aby jako členové strany dělnické, která v první řadě pracuje a bojuje pro vytvoření revoluční jednotné fronty prole

tářské, zanášeli myšlenku Rudé pomoci do širokých mas dělníků a malorolníků a spolupracovali při zřizo vání organizačního aparátu MRP . 1 v českém textu návrhu rezoluce : „Mezinárodní rudá pomoc je z organizačního hlediska nezávislou organizací.“ 284

Z toho důvodu usnáší se III. řádný sjezd KSČ: 1. Všichni členové KSČ jsou povinni stát se členy organizace Rudé pomoci. 2. Všichni členové strany mají v dělnických orga nizacích, jejímiž členy jsou, pracovat k tomu, aby tyto

organizace jak v místním , tak také v krajském a říš ském měřítku staly se kolektivními členy Rudé pomoci.

3. Všecka krajská vedení KSČ mají, pokud tu kraj ské výbory MRP ještě neexistují, vyzvat ihned po sjezdu dělnické organizace, jejich působiště k založení kraj ského výboru MRP. K tomu účelu určí jednoho soudruha ze svého středu, který vykoná předběžné práce a usta

vující schůzi krajského výboru MRP svolá . 4. Každé krajské vedení KSČ určí jednoho nebo dva soudruhy, kteří stranu oficiálně v krajském výboru MRP zastupují a pečují o to, aby prováděny byly hlavní úkoly krajského výboru MRP. Jsou tyto : a ) ve všech místech kraje zřídí místní výbory, které

jsou složeny ze zástupců jednotlivých organizací děl nických, v jejichž místech zase úlohou je, aby se staraly ve všech závodech o utvoření závodních buněk MRP

a jejich práci kontrolovaly ; 1 b ) povedou dělnické organizace, jako jsou odbory, družstva, spolky volnomyšlenkářské a sportovní ke korporativnímu přístupu a nejužší součinnosti s těmito organizacemi;

c ) budou opatřovat proletářským vězňům politickým potraviny a literaturu, zkoumat případy právní ochrany a předávat je ústředí MRP, udržovat nejužší spojení s místními výbory a spravovat peněžní prostředky od nich došlé , a s ústředím MRP vyučtovávat příjmy a vy dání, provádět sbírky pro zatčené a jejich příslušníky v krajském měřítku atd.; 1 V německém návrhu rezoluce bod a ) zní: „ In allen Orten des Kreises, Ortkomitees zu schaffen, die sich aus den Vertretern einzelner Arbeiterorganisationen am Orte zusammensetzen, deren Aufgabe es wiederum ist, in allen Betrieben für die Bildung von Betriebskomitees der RH zu sorgen, und deren Arbeit zu leiten .“

( Český návrh je obdobný .) 285

d ) budou provádět všeobecnou agitaci proti bílému teroru a pro osvobození politických vězňů. 5. Základem členské organizace MRP je závodní buň ka . V každém závodě sdružují se členové MRP v buňky,

volí si vedení buňky a konají ustavičnou propagandu pro získávání dalších členů a pro úkoly Rudé pomoci. Příspěvky vybírány jsou v závodě. Členové MRP neza městnaní v závodech mohou se sdružovat podle ulic nebo podle míst.1

6. Každá instance strany má povinnost kontrolovat, zdali v okruhu její působnosti utvořily podřízené orga

nizace výbory Rudé pomoci, zda tyto výbory fungují, a tam, kde se to neděje , iniciativně zakročit. Vzhůru do boje proti bílému teroru a měšťácké bestii justiční ! Všecko pro organizaci Rudé pomoci !

Všecko pro oběti bílého teroru ! Ať žije proletářská solidarita !

III . sjezd KSČ o družstevní O

2

otázce III. sjezd KSČ považuje linii a postup v družstevní otázce, schválené II . sjezdem, za správné, účelné a vhodné také pro další období. III . sjezd ukládá znovu veškerým příslušníkům strany pečovat o proniknutí a

ovládnutí družstevního hnutí bolševickým revolučním duchem a proletářským charakterem. Družstevní hnutí nemůže se vymykat bolševizaci. Bolševizaci družstevní

ho hnutí ale spatřujeme především v aktivní účasti ko munistů v každodenní práci družstevních organizací. 1 Celý odstavec 5 není ani v českém, ani v německém návrhu rezoluce .

2 Návrh rezoluce viz AÚD KSČ , F. 5, j. č. 4/6, česky 2 strany fotokopie . Německý text návrhu v archívu není. Rezoluce byla

otištěna v „ Rudém právu “ , 15. 10. 1925 ( příloha „ Organizátor “ ). 286

Bolševizaci spatřuje sjezd také v likvidaci místních družstev a přičlenění jich k velkým hospodářským družstevním celkům v duchu bolševického hesla : sou

středění družstevního hnutí. Spojení všech rozptýlených sil družstevních je prvním naším úkolem; druhým pak

úkolem musí být všeobecné povzbuzení činnosti v druž stvech. Sjezd vybízí příslušníky strany, aby všude dáva

li podnět k zakládání nových rozděloven družstevních , aby organizační síť proletářských družstev byla co nej hustší a aby dělnická družstva z dosavadní branné

pozicel přešla co nejdříve k útoku proti soukromému kapitálu. Útočit pak může družstevní hnutí zase jen tehdy, je-li těsně spjato s proletářským revolučním hnutím . Každý komunista musí být nejenom členem

družstva, ale aktivním jeho spolupracovníkem a funk cionářem, který nesmí zapomínat, že i v družstvu musí být komunistou a že uskutečnění ideálů družstevních je odvislé od povalení buržoazie vítěznou proletářskou revolucí. Komunisté jsou povinni usilovat o demokrati zaci všech ústředních složek družstevních stejně jako

ústředních organizací německého družstevního hnutí. Sjezd apeluje na příslušníky, aby všude rozvinuli inten

zívní propagandu pro mezinárodní sjednocení družstev ního hnutí v ČSR.

Zvláště pak upozorňuje sjezd na nutnost systematické práce mezi ženami, aby právě ony intenzívně zúčastni ly se v hnutí družstevním . Otázce usměrnění finančních

sil dělnické třídy musí být věnována nemenší pozornost, poněvadž nedbáním těchto úkolů bylo hnutí způsobeno četně škod .

Opakující se případy nerozvážného podnikání v otáz ce dělnických domů musí být napříště znemožněny.

Všechny organizace strany hodlající stavět dělnické do my musejí se nejdříve dotázat výkonného výboru strany. Komunistické frakce nebo minority musejí být jád

rem a vzorem pro indiferentní masy v boji proti re formismu a za revoluční ráz dělnických družstev. 1 Zřejmě má být : „ obranné pozice “. V návrhu rezoluce a v „ Ru dém právu “ je však rovněž : „ branné pozice“. 287

Rezoluce k otázkám státně

zaměstnaneckým Konsolidace kapitalistických řádů v československém státě je podmíněna zbídačením všech pracujících vrstev , které se projevuje v soustavném snižování životní úrov ně a odbourávání sociálních vymožeností proletariátu. Zvýšený tlak kapitalistů na práva pracující třídy zvy

šuje nespokojenost v masách proletariátu a nutí kapita listickou vládu, aby státní aparát, který má v prvé řadě

chránit kapitalisty před nároky pracující třídy, byl roz množen .

Zvýšený stav policie, četnictva a reakčních důstojní

ků vyžaduje však zvýšených nákladů na státní admi nistrativu a ohrožuje současně finanční konsolidaci měštáckého státu .

Z této kritické situace doufá kapitalistický stát do

stat se snížením počtu produktivně pracujících a sou časně snížením životní úrovně všech zaměstnanců stá

tu. Toho důkazem je v roce 1924 odhlasovaný zákon Č. 286 a právě podaný návrh na nový požitkový systém pro státní zaměstnance.

Není bezpečnějšího důkazu o neudržitelnosti kapita listických řádů, jako tato skutečnost, kdy kapitalisté nemohou uspokojit ani nároky těch lidí, kteří jejich nadvládu ve státě chrání.

Komunistická strana u vědomí, že i tato část pro letariátu, která měšťáckému státu slouží, je důležitou složkou, bez které by nebylo možno, aby kapitalisté

jako menšina ovládali ohromnou většinu pracující tří dy, staví se plně za požadavky státních zaměstnanců

v přesvědčení, že i tito zaměstnanci v rozhodném oka mžiku pochopí, že ne slepou poslušností měšťácké vlády , ale bojem proti kapitalistické třídě, která je vlastně 1 Návrh rezoluce k státně zaměstnaneckým otázkám v AÚD KSČ není . Rezoluce nebyla v tisku uveřejněna. 288

1

jejich zaměstnavatelem , svoje hospodářské poměry upraví.

Návrhy agitačně propagačního oddělení ke sjezdu strany Návrh organizačního řádu pro agitačně propagační práci § 1. Práce agitačně propagační je resort všeobecné

stranické práce. Není prováděna zvláštní organizací, nýbrž v rámci politické organizace strany komisemi

nebo jednotlivými soudruhy, jimž příslušné organizace strany tuto práci svěří.

§ 2. Resort agitačně propagační je obstaráván zvláštními k tomu určenými komisemi nebo jednotli

vými soudruhy ve všech organizacích strany, v buňkách závodních i uličních, v místních organizacích, dokud ještě budou existovat, v místních skupinách buněk, okresech, obvodech, krajích i v ústředí. § 3. Úkolem resortu agitačně propagačního je ze jména :

a ) řídit agitaci mezi indiferentními a příslušníky ostatních stran ;

1 Přijaté návrhy agitačně propagačního oddělení byly srovná ny s cyklostylovaným návrhem tohoto textu. Viz AÚD KSČ, F 5, j. Č. 1/4, česky 8 cyklostylovaných stran, německy 10 stran fotoko pie. V „ Rudém právu “ byl s menšími úpravami otištěn 28. 1. 1926 ( příloha „ Organizátor“ ) první z návrhů pod názvem „ Organizační řád pro agitačně propagační práci“ ( přijatý III . řádným sjezdem

KSČ ) . Odchylky od přijatých návrhů uveřejněných v „ Protokolu “ jsou vyznačeny v poznámkách. 2 část věty „ V místních organizacích, dokud ještě budou exis tovat “ v „ Rudém právu“ není. 19 Protokol III . sjezdu

289

b ) vést propagandu a výchovnou práci mezi přísluš níky komunistické strany ; c ) starat se o obsah tisku strany, organizovat plá novité přispívání dělnictva do něho ( dělnickou kores pondenci ), starat se o jeho odběr a rozšíření (kolpor táž ) , řídit vydávání a rozšiřování závodních časopisů, dohlížet nad vydáváním a kolportováním knih a bro žur ;

d ) řídit a provádět propagandu prostředky umělec kými a zábavami ;

e ) ovlivňovat výchovnou činnost v okrajových slož

kách a všech dělnických organizacích.1 Organizace v buňce § 4. Za tím účelem určí výbor každé buňky závodní, uliční nebo místní buď ze svého středu, nebo z člen

stva buňky vedoucího agitpropu v buňce. Tento vedoucí provádí zejména tyto úkoly :

a ) má přehled o všech členech buňky, kteří se hodí k propagandě nebo agitaci, přiděluje jim práci a kon troluje jejich činnost ; b ) organizuje kroužky ke studiu otázek programu a taktiky strany ; c ) organizuje agitaci od muže k muži mezi indife

rentními a v první řadě s námi sympatizujícími dělníky ; d ) připravuje agitační schůze a organizuje vystoupe ní komunistů na schůzích svolávaných odborovými ne 1 část materiálu od bodu c ) v „ Rudém právu“ zní: „ C ) kontro

lovat obsah tisku strany , vydávat pro něj pokyny, organizovat plánovité přispívání dělnictva do něho ( dělnickou korespondenci ), starat se o jeho odběr a rozšíření ( kolportáž ) , řídit vydávání a

rozšiřování závodních časopisů ; d ) dohlížet nad vydáváním a kol portováním knih a brožur a nad veškerou činností nakladatelství strany ; e ) řídit a provádět propagandu prostředky uměleckými a

zábavami, též filmem ; f ) ovlivňovat, zejména pomocí frakcí, agi tačně propagační činnost v okrajových složkách a ve všech orga nizacích pracujícího lidu.“ 290

bo jinými organizacemi, případně i nepřátelskými stra nami ; 1 e ) organizuje kolportáž tisku i brožur.2 Ve větších buňkách budiž za tím účelem stanoven výborem zvlášt ní kolportér, který pracuje pod dozorem vedoucího

agitpropu. V buňkách malých může vedoucí agitpropu být zároveň kolportérem ; f ) stará se o pravidelné přispívání dělníků do tisku strany ( dělnickou korespondenci ) ; g ) organizuje redigování, zhotovování a rozšiřování závodního časopisu ;

h ) o práci své i svých spolupracovníků podává pra videlně zprávu v každé schůzi buňky anebo jejího vý boru. Podává také zprávy vyšším institucím agitačně

propagačního aparátu. Vedoucí agitpropu v buňce může a ve větších buň kách musí si přibrat další soudruhy ke spolupráci. Tito soudruzi pracují za jeho vedení a pod jeho osobní od

povědností. Vedoucí agitpropu má právo a povinnost nahradit je jinými, jestliže by se neosvědčili, vyžádav si k tomu vždy svolení výboru buňky.

Místní skupina buněk § 5. Výbor místní skupiny buněk volí rovněž ve doucího agitpropu pro skupinu. Tento zejména:

a ) zavádí a kontroluje agitačně propagační resort ve všech buňkách místní skupiny, je jim při práci ná pomocen radou i skutkem ;

b ) v dohodě s vedoucími agitpropu všech buněk, jež svolává občas k poradám, navrhuje výboru místní sku

piny a provádí akce agitačně propagační,3 jež strana pořádá v místním okruhu ( veřejné schůze , obecní vol 1 V „ Rudém právu “ je dodatek: „ provádí agitačně propagační akce v buňce “ .

2 V německém návrhu je za slovem „ tisku “ vloženo ještě slovo „ knih “ .

3 V německém návrhu není: „ a provádí“. 291

by, místní akce pro odběr tisku anebo získání nových

příslušníků strany atd. atd. ) , obstarává potřebný mate riál ( letáky apod. ) bud sám, nebo od vyšších institucí ; c ) řídí provádění agitačně propagačních akcí celé strany, kraje nebo obvodů v okruhu místní skupiny bu něk ;1

d ) podává zprávu o činnosti své a vedoucích agitpro pu buněk v každé schůzi výboru místní skupiny buněk a mimoto vyšším institucím agitačně propagačního re sortu .

Okresy a obvody § 6. Každý okresní a obvodní výbor stanoví ze svého středu vedoucího agitpropu v okresu nebo obvodu . Ten to vedoucí navrhne a okresní nebo obvodní výbor sta

noví členy okresní nebo obvodní agitační a propagační komise. Tato komise zejména :

a ) zavádí agitačně propagační resort v buňkách a místních skupinách buněk a kontroluje jeho práci; b ) navrhuje okresnímu nebo obvodnímu výboru a provádí agitačně propagační akce, které strana pořádá v měřítku obvodu nebo okresu ;

c ) vede v okruhu, obvodu nebo okresu agitačně pro pagační akce, které pořádá celá strana anebo celý kraj ;

d ) pořádá výchovné kursy pro funkcionáře v obvodu nebo okresu ;2 e ) připravuje větší schůze nebo manifestace v obvodu nebo okresu ;

f ) ovlivňuje výchovnou práci3 okrajových složek ne bo jiných proletářských organizací ; 1 V „ Rudém právu “ je vložen tento bod : „d ) pořádá elemen

tární kursy a leninské kroužky pro členy strany v místě “ . 2 V „ Rudém právu “: „ d ) pořádá výchovné kursy pro funkcio náře a elementární kursy pro členy strany v obvodu nebo okresu “.

3 Místo „ výchovnou práci“ je v „ Rudém právu“ „ agitačně propagační“. 292

g ) svolává občas vedoucí agitpropu a funkcionáře v okresu nebo obvodu k pracovním poradám . Okresní nebo obvodníl agitačně propagační komise

skládá se zpravidla ze tří až pěti členů, kteří mohou, ale nemusí být členy okresního nebo obvodního výboru. Pouze vedoucí komise, jenž je za její práci osobně odpověden, musí být jeho členem. Komise provede me zi sebou dělbu práce tak , aby byly obstarány tyto úkoly : a)) dozor nad agitací ústní a letákovou mezi indiferent ními a příslušníky jiných stran ; b ) výchovná práce >

uvnitř strany ;2 c ) propaganda uměleckými prostředky a pořádání zábav ; d ) dozor nad výchovnou prací okra

jových složek a jiných proletářských organizací; e ) or ganizování dělnické korespondence a zakládání závod ních časopisů; f ) kolportáž knih , brožur a tisku. Jednotlivým členům komise může být svěřeno provádění

více než jednoho z uvedených úkolů. Členové komise po dávají pravidelně zprávy o vykonávání jim svěřených úkolů v komisi, vedoucí komise podává pravidelně zprá vy o její činnosti okresnímu nebo obvodnímu výboru , je muž předkládá také její návrhy, a krajskému i ústřed nímu agitpropu . Kraj

§ 7. Každý krajský výbor stanoví ze svého středu vedoucího agitpropu v kraji. Tento navrhne a krajský výbor jmenuje krajskou agitačně propagační komisi. Té to komisi náleží :

a ) zavádět agitačně propagační resort v buňkách,

místních skupinách buněk, obvodech a okresech a kon trolovat jeho činnost;

b ) navrhovat krajskému výboru . a řídit provádění

agitačně propagačních akcí v měřítku kraje ; 1 V „ Protokolu “ chybí slovo „ obvodní“ . V českém i německém návrhu i v „ Rudém právu “ je. 2 V „ Rudém právu “: „ výchovná práce a propaganda uvnitř strany“. 293

c ) provádět v obvodu kraje agitačně propagační ak ce, celou stranou pořádané ;

d ) dohlížet na obsah a úroveň krajinského tisku , starat se o organizování dělnické korespondence v kraji a o zakládání závodních časopisů , organizovat v kraji kolportáž tisku , knih a brožur ;

e ) pořádat kursy a školy funkcionářů v kraji; 2 g ) vydávat materiál agitační a propagační, potřebný speciálně pro dotyčný kraj ; h ) svolávat občas konference agitačně propagačních funkcionářů v kraji, dále zvláštní konferenci dělnických dopisovatelů.

Počet členů krajské agitačně propagační komise bu diž stanoven podle místních poměrů, komise však nebu diž příliš rozsáhlá. Její členové mohou, avšak nemusí

být členy krajského výboru. Jenom vedoucí komise, kte rý je za práci její osobně odpověden , musí být jeho čle nem. Komise provede mezi sebou dělbu práce, podobně jako je stanoveno u komisí okresních nebo obvodních ( $ 6 ) . Budiž hleděno k tomu, aby do komise byl též pojat zástupce redakce krajinského časopisu ( v I. kraji zástupce ústředního orgánu strany ) . Oběžníky, které

vydává krajský agitprop, musí být spolupodepsány kraj ským sekretariátem . O podávání zpráv o činnosti platí

obdobně totéž, co stanoveno v § 6. Ústřednímu agit propu musí však krajské agitpropy podávat zprávu kaž dý měsíc a zasílat mu všechen agitačně propagační materiál v kraji vydaný.

1 V německém návrhu je vloženo: „ um die Herausgabe Bezirks zeitungen zu kümmern “ .

2 V „ Rudém právu“ je k bodu e ) připojeno: „ a elementární kursy v jednotlivých místech kraje “. V „ Protokolu“ chybí další

bod, f ) , který v českém i německém návrhu, stejně jako v Rudém právu “ je: „ ) ovlivňovat výchovnou ( v ,Rudém právu': ,agitačně

propagační“ ) činnost okrajových složek a jiných proletářských organizací v kraji “. 294

Ústředí

§ 8. Politbyro stanoví vedoucího agitačně propagač ního oddělení při ústředí a sekretáře tohoto oddělení.

Vedoucí navrhne a politbyro jmenuje ústředí agitačně propagační komisi. Této komisi přísluší :

a ) vypracovávat plány a pokyny i směrnice pro agi tačně propagační činnost v celé straně ; řídit práci agi

tačně propagačního resortu v krajích, obvodech, okre sech a nejdůležitějších buňkách a kontrolovat jeho čin nost ;

b ) navrhovat, usnášet a řídit1 provádění agitačně propagačních akcí v měřítku celoříšském ; vydávat pro tyto akce směrnice i pokyny krajům, okresům, obvo

dům i buňkám; připravovat a vydávat agitační a pro pagační materiál pro tyto akce ( nástiny referátu, po kyny a články pro tisk , letáky, plakáty atd . atd. ) ; c ) řídit provádění mezinárodních agitačně propa

gačních kampaní v Československu podobným způso bem, jak uvedeno pod b ) ;

d ) podávat pravidelné zprávy o činnosti agitačně propagačního aparátu, agitpropoddělu, Komunistické

internacionály a udržovat styky s agitačně propagační mi odděleními zahraničních komunistických stran za účelem vzájemných informací a výměny zkušenosti i materiálu ;

e ) dozírat nad veškerým tiskem strany, dávat mu pokyny a dodávat mu materiál, články, hesla apod .; f ) dozírat nad činností nakladatelství strany a roz hodovat o vydání všech knih a brožur. Poznámka: K vyřizování technických prací, spoje

ných s úkoly uvedenými v bodech e ) a f ) , je zřízena tisková komise, která se zabývá hlavně2 administra tivní a hospodářskou stránkou tiskových podniků stra ny. V zásadních otázkách podléhá oddělení agitačně propagačnímu.

1 V „ Rudém právu“ jen : „navrhovat a řídit “. 2 V „Rudém právu “ je slovo „hlavně“ vynecháno. 295

Agitačně propagačnímu oddělení přísluší dále: g ) ovlivňovat pomocí komunistických frakcí nebo přímým zásahem výchovnou práci v okrajových slož kách a jiných proletářských organizacích, zejména v je jich ústředních výchovných orgánech ; h ) pořádat kursy a školy funkcionářské pro celou stranu a vydávat směrnice a materiál, jakož i spolu působit, kde je to možno, aktivně při pořádání ta

kovýchto škol a kursů nebo výchovných kroužků? v krajích, okresech, obvodech a důležitých místech a buňkách ;

i ) svolávat občas, nejméně jednou v každém sjezdo

vém období, celoříšské konference agitačně propagač ních funkcionářů, stanovit jejich program i klíč k jejich

obeslání a provádět jejich usnesení. Při jmenování agitačně propagační komise ústředí budiž hleděno k tomu, aby v ní byli soudruzi, kteří by se specializovali na některý z těchto úkolů: a ) řízení

agitace mezi masami a letákových akcí ; 2 b ) řízení vý chovné činnosti3 mezi příslušníky strany, pořádání škol, kursů a výchovných kroužků; c ) dozor nad obsa

hovou úrovní a technickou výpravou tisku ;4 d ) zřízení propagandy uměleckými prostředky; e ) podávání do brozdání o literatuře, která má v nakladatelství strany

vyjít,5 a to jako literatuře teoretické a výchovné, tak i umělecké ; f ) organizace dělnické korespondence a vydávání závodních časopisů ; g ) vydávání občasných přehledů6 o hospodářské a politické situaci ; h ) řízení agitace a propagandy na venkově ; i ) řízení agitace a propagandy mezi ženami ; j ) řízení agitace a propagan dy mezi mládeží ( toto může převzít zástupce agitprop oddělu mládeže ) . 1 V „ Rudém právu“ je připojeno : „a elementárních kursů “. 2 V „ Rudém právu “: „ a ) řízení agitace a propagandy mezi masami“ .

3 v „ Rudém právu " je dodáno : „ a propagandy".

!

4 V „ Rudém právu “: „ nad ... úpravou tisku “ .

5 v „ Rudém právu “: „ která má nákladem některé instituce strany vyjít“ .

6 V německém návrhu místo „ občasných“ je „ periodischer“. 296

Do komise budiž přibrán mimoto zástupce organizač

ního oddělení a zástupce agitačně propagačního oddě lení I. kraje .

§ 9. Všechny v tomto řádě uvedené komise jsou orgány nejen poradními a usnášejícími, nýbrž také vý.

konnými a všichni jejich členové jsou povinni provádě ní agitačně propagační práce stále aktivně se zúčast ňovat .

Návrh na uspořádání celoříšské

kampaně pro vybudování agitačně propagačního resortu Vzhledem k tomu, že aparát resortu agitačně propa gačního v krajích , okresech, obvodech, buňkách a or

ganizacích je dosud naprosto nedostatečně vybudován, ukládá sjezd příštímu ústředí a jeho agitačně propagač nímu oddělení, aby uspořádalo v nejbližší vhodné době

týdenní nebo čtrnáctidenní kampaň pro vybudování agitačně propagačního aparátu ve všech instancích strany. K tomuto cíli buďtež vydány podrobné instruk

ce o agitačně propagační práci ; tisk strany musí v této kampani přinést články a materiál o práci tohoto re

sortu . Ve všech krajích, kde se to dosud nestalo, musí být ustaveny krajské, okresní a obvodní agitač

ně propagační komise. Referáty o agitačně propagační práci buďtež dány na denní pořad schůzí buněk a or ganizací. Cílem kampaně budiž uvést v činnost orga nizační aparát agitačně propagačního resortu podle or ganizačního řádu usneseného tímto sjezdem .

Návrh o vydávání knih a brožur Všechny knihy a brožury, které má vydat instituce strany , musí být před tiskem předloženy agitačně pro

pagačnímu oddělení ke schválení. Žádná instituce 1 Konec věty od slov „ tisk strany “ v českém návrhu není. Zřejmě jde o tiskovou chybu ( konec stránky ) . 297

strany nesmí, vyjímaje v naléhavých případech a se

schválením politbyra, vydat knihu ani brožuru bez doro zumění s tímto oddělením . Toto ustanovení vztahuje se

i na romány, které vycházejí na pokračování jako přílo hy časopisů strany, pokud mají být vydány zvlášt v kniž ní formě. Pro stálé sbírky knih nebo brožur, jež vycháze jí v nakladatelství strany, budou agitačně propagačním oddělením stanoveni redaktoři, kteří pravidelné vydá vání knih v těchto sbírkách budou v dorozumění s agi tačně propagačním oddělením řídit ( Leninova kniho vna, Populární přednášky komunistické, Lidové romá ny,

Ženská

knihovna,

Dětská

knihovna,

Dělnický

repertoár atd . ) .

Rezoluce o dělnických pěvcích Dělničtí pěvci uplatňují se s prospěchem při téměř všech akcích stranických a okrajových složek. V po slední době vynikli naši pěvci ze všech okrajových slo žek snad nejvíce při různých akcích navenek , zpívajíce jednotlivé revoluční zpěvy z „Proletářského repertoá

ru “ , vydávaného Ústředím dělnický pěvců. Agitaci a propagaci zpěvem přikládáme velký význam, neboť po mocí zpěvu mohou vnikat komunistické myšlenky

i tam, kam bychom se jiným způsobem nedostali. Ruští soudruzi pochopili plně význam agitačního a propa gačního zpěvu a postarali se v krátké době o velké

množství notového materiálu, bez něhož by pěvci jen živořili . Začínáme-li u nás taktéž odstraňovat podobné nedostatky, je zapotřebí, aby všichni odpovědní soudruzi chápali a podporovali toto snažení, neboť bez velké

sítě dělnických pěveckých sborů a bez čilého odbytu 1 Návrh této rezoluce v archívních materiálech ÚD KSČ není. V tisku rezoluce uveřejněna nebyla. 298

vydaných hudebnin musila by výstavba příští Federace dělnických pěvců uváznout. Ukládáme proto všem agi

tačním a propagačním komisím , případně agitátorům , aby podnítili utvoření pěveckého kroužku nebo většího sboru , kterýž by se pak musil vbrzku vypracovat na seminář proletářského revolučního zpěvu. Zároveň vy bízíme všechny stávající dělnické pěvecké sbory, i ty,

které vzniknou později, aby se soustředovaly při Ústředí dělnických pěvců, Praha-Karlín, Královská třída č. 13 , II .

Rezoluce o organizačním stavu a úkolech KSČ 1. Poslední kongresy KI , II . sjezd KSČ , rozšířené plé num KI uznaly, že pro všechny sekce KI základní úlo

hou daného období je bolševizace stran, tj . zpolitizování a zaktivování stranické masy a stranických organiza

cí a upevnění svazku a vůdčí úlohy strany mezi široký mi dělnickými a rolnickými masami. Provedení této práce je závislé ve značné míře na existenci správného bolševického , organizačního apa

rátu strany a na zdokonalování organizační práce přestavba na závodní buňky, žijící aktivním stranicko

politickým životem a energicky pracující, utvoření ko munistických frakcí ve všech nestranických organiza 1 Návrh rezoluce viz AÚD KSČ, F 5, j. Č. 4/5, česky 14 cyklo stylovaných stran a fotokopie. Německý návrh rezoluce v AÚD KSČ není. Text návrhu i přijaté rezoluce je naprosto shodný včetně nejasných nebo špatně srozumitelných míst. Rezoluce byla vypra cována zřejmě narychlo ( viz zprávu E. Frieda EKI, str. 467 ) a je v ní řada stylistických nedostatků . Byla sjezdem přijata s tím, že ústřední výbor provede její konečnou redakci ( viz zprávu

E. Frieda EKI, str. 466, a zprávu Č. Hrušky z organizační komise, str. 238 tohoto vyd .). Rezoluce byla pak skutečně upravena a otiš těna v „ Rudém právu “, 3. 12. 1925 ( příloha „ Organizátor“ ). Protože

jde o rezoluci podstatně upravenou, uvádíme ji v přílohách. Text otištěný v „ Protokolu “ 1 ponecháváme proto, až na výjimky, bez poznámek . 299

cích a komunisticky pevný aktivní, s masou strany spojený vedoucí stranický aparát. 2. Všeobecná a vnitrostranická situace, v níž v tom

to období KSČ se nachází, těžké hospodářské postavení dělnické třídy, zesílení perzekuce komunistických a vů bec revolučních živlů dělnické třídy atd. nejenže neod

sunují tento základní úkol bolševické stranickoorgani zační práce, nýbrž ještě více zdůrazňují nezbytnost energického jejího provedení.

3. KSČ je svým složením masovou dělnickou stra nou, má své členy většinou takřka ve všech víceméně velkých závodech. Strana má vliv ( má spojení) v děl

nických a částečně i malorolnických masách . Strana je v dosti značném počtu zastoupena svými členy ve všech nestranických dělnických organizacích a orgá nech v závodních výborech, odborových organizacích a jejich orgánech, jak rudých, tak i reformistických a

jiných, v obcích, družstvech, ve sportovních a kulturních organizacích atd., což dává dobré předpoklady k úspěš né organizační práci.

Zvláště v poslední době, po rozšířené exekutivět, po zoruje se některé oživení v řadě stranických organiza cí, pokud jde o zdokonalování jejich nejaktivnějších

pracovníků, a snaha chopit se novým způsobem práce zdokonalování stranického života.

4. Ale nehledě na všechny tyto velké politické strán ky a úspěchy, které vykazuje práce strany, jsou ještě velmi podstatné nedostatky. Vcelku, pokud jde o celou řadu organizací, jsou nejčastěji se vyskytující nedo statky těchto tří základních druhů: a ) slabý politický život a aktivnost v masách člen stva strany a organizací ;

b ) nedostatečně široká a systematická práce mezi bezpartijními dělníky a rolníky a slabé využití a orga nizační upevnění vlivu strany v nestranických dělnic

kých a jiných organizacích a prostřednictvím jich pří mo v dělnických masách samotných; c ) nedostatečné soustředění vlivu jak vedoucích stra 1 V originále: „ Po rozšíření exekutivy “. 300

nických orgánů, tak i stranické masy na stranickou práci, nedocenění významu stranickoorganizační práce. 5. Konkrétně projevují se tyto nedostatky v následu jícím : a ) v řadě organizací není dostatečného ujasnění a

osvojení si základů bolševizace, resp. reorganizace strany a praktického jejího provedení jak v masách, tak u některých skupin vedoucích činitelů. Prozkoumá ní těchto otázek a jich projednávání v tisku a ve

stranických organizacích, na schůzích, v zasedáních apod. byla provedena a provádí se nedostatečně široce a často vůbec nesprávně a neuměle. - Nespojuje se v projednání těchto otázek na schůzích s vytčením kon krétních opatření při stranické práci směřující k bol ševizaci a reorganizaci každé dané organizace ; b ) práce na reorganizaci strany na závodní buňky

neprováděla se dosud dosti energicky, vytrvale a sys tematicky ;

c ) život a práce v již organizovaných závodních buňkách provádí se dosud slabě, přičemž tento ne dostatek týká se také většiny větších závodních buněk ;

d ) struktura a práce mnohých stranických výborů, jako vedoucích stranických orgánů, zejména v oblasti stranickoorganizační práce ( styk a vedoucí úloha stra nických orgánů ) , jsou slabé ;

e ) základní stranickopolitická práce ( propagandis tická projednávání v kroužcích nebo prostě v organi zacích základních otázek mezinárodního a vnitřního

politického stavu situace v komunistickém hnutí a

v KSČ, program a taktika strany atd. ) se v organizacích strany víceméně systematicky takřka nevede ;

f ) víceméně důsledné systematické provádění stra nického vlivu a vedoucí úlohy v životě a práci širo kých dělnických mas a nestranických dělnických orga nizací ( v závodních výborech , odborech, družstvech, obcích, sportovních a kulturních organizacích atd. ) , ne hledě na značný počet komunistů ve vedoucích orgá nech těchto organizací, je velmi slabé. Komunistické frakce a frakční činnost v nich vůbec neexistují. Často 301

důležité momenty a otázky v jejich životě a práci ( otáz

ka stávek aj . ) řeší se bez patřičné účasti a rozhodují cího vlivu při projednávání ve výborech organizací strany ;

g ) většina organizací, vyvstání nových aktivních sil ze stranické masy, postupné přitažení jich k praktické stranické činnosti, doplnění jiných kádrů vedoucího stranického aparátu ;

h ) kampaně a akce strany neorganizují se dostatečně široce, a neobchvacují proto stranické i mimostranické

dělnické masy, jsou nedostatečně organizovány a po liticky připraveny a neprovádějí se se zřetelem na zá vodní buňky ;

i ) práci mezi mládeží nevěnuje se sdostatek pozor nosti jak výkonným výborem strany, tak i organizacemi strany, pomoc mládeži na závodech takřka vůbec ne existuje, nejsou v továrnách buňky mládeže, nejsou zvláště k tomu buňkami a výbory určení soudruzi, aby

udržovali styk a řídili se prací mládeže, otázky práce mezi mládeží stranických organizací se takřka vůbec neprojednávají ; j ) práce mezi ženami je dosud nedostatečně spojena

s všestranickou prací výboru strany a organizací (exis tuje ještě sekce žen komunistek , agitační komise žen ) ,

rovněž nedostatečně provádějí se výbory s organizacemi práce za účelem zpracování dělnických žen na závo dech, nejsou dosud ve všech výborech a buňkách zvlášt ní soudruzi určení k provádění práce mezi ženami ; k ) otázka práce strany na venkově za účelem získá ní a rozšíření vlivu na chudé a střední vrstvy rolnictva , nehledě na veškerou důležitost této otázky, je postave

na v řadě organizací slabě, a rovněž tak se projednává ve výborech a organizacích strany. 6. Buňka není ještě základní složkou stranické orga nizace jak ve vnitrostranickém ohledu, tak i pokud jde o provádění stranického vlivu a vedoucí úlohy v ne stranických masách v závodech:

a ) většina buněk ještě nesoustřeďuje všecky komu nisty pracující v daném závodě, velmi značná část děl 302

níků -komunistů je dosud organizována v místních orga nizacích ;

b ) výbor buňky ve většině případů není ještě skuteč

ně vedoucím orgánem buňky, členové výboru buňky jsou přetíženi řadou jiných funkcí, neprojevují ani nut né iniciativy, vytrvalosti a organizačního umění, pokud

jde o zdokonalení činnosti buňky a o přitažení k práci všech nejaktivnějších členů buňky, rozšíření vlivu a ve doucí úlohy na různé stránky života a práce v závodech atd.;

c ) plenární schůze buňky scházejí se řídce a nepra

videlně, jsou málo navštěvovány a ne dosti dobře při pravovány;

d ) otázky všeobecně politického a všeobecně stranic

kého charakteru jsou nedostatečným způsobem zdůraz ňovány a projednávány v buňkách ; e ) členové buňky, dokonce aktivnější a volnější, ne

jsou takřka přinucováni k aktivní práci stranické, vy plňování určitých stranických úkolů, nerozděluje se mezi nimi práce a neskládají účty výboru a plenární schůzi buňky ;

f ) otázky související s přípravou a provedením růz ných akcí a kampaní strany se málo projednávají a pro pracovávají prakticky v buňkách ; základní propagandistická g ) stranickovýchovná práce mezi členy buňky se takřka neprovádí ; h ) buňka dosud slabě vystupuje v úloze nositele stra nického vlivu a vedoucí úlohy mezi dělnickými masami v závodech ;

i ) otázky dělnického života v závodech, práce závod ních výborů, odborové organizace atd. projednávají se

slabě a nesystematicky jak ve výboru, tak v plenární schůzi buňky ;

j ) buňka jen nedostatečně vystupuje v úloze iniciáto ra při hájení zájmů dělnických v závodech;

k ) práce spojená s bojem proti vlivu sociálpatriotic kých vůdců na dělnické masy v závodech provozuje se rovněž dosud velmi slabě ;

1 ) závodní časopisy vydává jen malý počet buněk a 303

jejich vydávání neprovádí se vybranými členy buňky ; m ) velmi málo pozornosti věnují buňky činnosti mlá deže v závodech ;

n ) všude provozuje se jen nedostatečně činnost mezi ženami-dělnicemi.

7. Obvodní okresní výbor:

a ) většinou neexistuje jako neustále pracující a ve

doucí stranický orgán pro svůj obvod ; b ) většinou není také soustavně pracujícího aparátu samotného výboru, není rozdělení práce, nejsou ustave

na oddělení ( komise ) . Okresní výbor v mnohých mís tech existuje hlavně jen v době schůzí ; c ) zvláště slabě provádí se v okresních výborech stra nickoorganizační práce , dosud všechny okresní výbory nepoznaly, že základní úlohou jejich práce je uspořádá ní života a práce nižších stranických organizací, hlavně v závodních buňkách .

Není dostatečného soustředění práce v dělnických masách a v nestranických dělnických i jiných organi zacích ( závodních výborech, odborech, obcích, druž stvech, FDTJ aj . ) a provedení trvalého stranického vlivu a řízení prostřednictvím organizace frakcí a uspořádání frakční činnosti předběžným projednáváním základních politických otázek spojených s činností těchto organi zací za účelem soustředění pozornosti a účasti dělnické masy .

8. Krajský výbor. Většina krajských výborů neurčuje

ze svého středu užší byro ( 3–5členné ) k provádění trvalé činnosti ve výboru. Většina krajských výborů ne vypracuje si plán pro nejbližší činnost a neprovádí ji systematicky. ( Těmto základním nedostatkům kraj

ských výborů nevěnuje se ještě náležité pozornosti, to tiž uspořádáním a zdokonalováním života a práce v ob vodních, okresních organizacích v buňkách a v prvé

řadě v buňkách větších a důležitějších závodů. ) : a ) aparát celé řady krajských výborů není dokonalý. Ve všech krajských výborech není uspořádáno řízení různých druhů činnosti organizační, agitačně propa

gační, odborové, komunální, družstevní atd ., není urče 304

ných odpovědných soudruhů členů výboru pro určitou činnost, všude nejsou ustaveny nutné komise. Existující komise pracují nedostatečně pravidelně a plánovitě a jejich činnost se jen slabě reguluje a soustředuje sekre táři, byrem a plénem výboru; b ) zejména slabě funguje řízení a provádění stranic

koorganizační práce. U většiny krajských výborů ne jsou určeni zvláštní soudruzi pro odpovědné provádění této činnosti, není rovněž organizačních komisí, není

plánů a soustavy v této činnosti, živé a trvalé spojení a řízení života a činnosti nižších stranických organizací ( obvodních , okresních výborů ) , většinou tato práce ob mezuje se na vysílání referentů ( podávání zpráv ) na schůze a zasílání oběžníků a někdy svolávání porad;

c ) v mnohých krajských výborech nesoustřeďují ná ležitým způsobem vedení různých stránek práce mezi širokými dělnickými a rolnickými masami, a sice jak

prostřednictvím prodiskutování základních otázek ži vota a práce těchto mas v příslušných komisích, tak i stranických organizacích , dále provádění pevného stranického vedení činnosti různých dělnických a ji

ných organizací prostřednictvím komunistů v nich pra cujících a organizovaných v komunistické frakci - frakční práce není takřka nikde organizována. -

9. Základní body stranickoorganizační práce, její ob sah a metody byly podrobně vypracovány na poslední organizační konferenci, v době rozšířeného pléna EKI . Teze a rezoluce této konference, potvrzené EKI, jsou

posledními rozhodujícími směrnicemi pro všechny sek ce KI v jejich stranickoorganizační činnosti. Vycházejíce z posledních směrnic KI a přijímajíce na

vědomí situaci , v níž se nachází KSČ, a praxi ( úspěchy a nedostatky práce organizace KSČ za poslední obdo bí ) , můžeme vytknout tyto základní body nejbližší 7

stranickoorganizační práce : a ) soustředění pozornosti všech vedoucích stranic kých orgánů, všech organizací a všech členů strany za zdokonalováním života a činnosti hlavně stranicko organizační práce ( na reorganizaci, na závodní buňky ) 20 Protokol III . sjezdu

305

ve všech organizacích, v prvé řadě v závodních buň kách ;

b ) širší a hlubší provedení náležitého propracování základních otázek bolševizace , reorganizace prostřed

nictvím jejího praktického provedení v organizacích, tisku atd., a to tak, aby toto propracování bylo v úzkém vztahu ke každé organizaci, aby se v ní projednávala, určovala i usnášela určitá rozhodnutí ( plány ) o reorga nizaci a zdokonalování další práce v organizacích ; c ) více energické , rozhodné, důsledné a plánovité provádění samostatné reorganizace strany na závodní buňky ( zahájení této práce v prvé řadě ve velkých a důležitých podnicích );

d ) další systematické rozšíření strany cestou tažení dobrých zásadních dělníků z továren;

e ) založení komunistických frakcí a zdokonalení frakční činnosti ve všech nestranických organizacích a v jejich orgánech a zesílení jich prostřednictvím vli vu a vedení stranických orgánů a organizací, jak pokud

jde o práci komunistů v nestranických organizacích, tak i pokud jde o samotnou činnost těchto masových organizací ;

f ) uspořádání živějšího aktivně pracujícího aparátu strany , skládajícího se z nejzkušenějších aktivních ko

munistů, neustále přibírajícího do svého středu nových sil ze stranických mas ( závodních mas ) ;

g ) obrácení pozornosti na provedení stranickový chovné práce v organizacích, taktiku strany, situaci v SSSR a podobné a politicky důležité otázky doby atd.; h ) zesílení pozornosti všech organizací v otázkách práce mezi mládeží, k zakládání organizací KSM a zá vodních buněk mládeže v prvé řadě v dělnických obvo

dech, zavedení přímého styku mezi organizacemi strany a organizacemi mládeže ;

i ) zdokonalení činnosti mezi ženami ve smyslu po sledních usnesení EKI :

j ) zesílení propracování v stranických organizacích v práci na venkově a zdokonalení této činnosti samotné ; 306

k ) všechny akce a kampaně strany musí být připra veny a prováděny ( politicky a organizačně ) tak , aby zahrnovaly širší stranické i nestranické, dělnické a rolnické masy, aby v případě provedení jich aktivně se zúčastnily všechny stranické organizace ( závodní buňky, obvodní a okresní výbory atd. ) ;

1 ) úkoly jako přípravy sjezdu strany k volbám do parlamentu, boj proti perzekuci strany musí být spojeny se všeobecnou stranickou činností a při jejich projed

návání, vypracování a provádění přetáhnutí všech or ganizací strany, počínaje závodní buňkou. 10. Buňka : Závodní buňka musí se stát základem or

ganizace celé strany, musí přijímat aktivní účast při propracovávání a rozhodování všech stranických, vše obecně politických otázek, musí být hlavním zprostřed kovatelem strany v širokých masách dělnické třídy. V těchto dvou směrech

-

semknutí a aktivizaci členů

strany a zahrnutí do stranického vlivu dělníků v továr nách – musí být uspořádána práce závodních buněk. Provedení této práce musí se chopit všichni soudruzi komunisté, pracující v závodech , v prvé řadě nejaktiv

nější z nich, za řízení a pomocí obvodních, okresních, krajských ( výborů ) a ústředního výboru.

1. Především je třeba utvořit vedoucí orgán buňky – výbor buňky – takovým způsobem, aby byl skutečně vedoucím, iniciativním , energickým a všecky stránky práce soustřeďujícím jádrem buňky. Do výboru buňky je

třeba zvolit nejzkušenější, autority požívající, ale záro veň iniciativní a aktivní soudruhy ( je třeba volit také několik soudruhů nových, ještě nezatížených mnohými funkcemi, ale vyznamenávajících se svou aktivností a touhou pracovat ). 2. Je třeba dosáhnout toho , aby buňka soustředovala všechny komunisty pracující v tom či onom závodě, bez rozdílu kde bydlí, neboť všichni musí se stát členy zá

vodní buňky, navštěvovat její schůze, být činnými v její činnosti, být v ní zaregistrováni a platit prostřed nictvím jejím příspěvky. 3. Je nutno pořádat plenárky pravidelně a podle mož 307

nosti častěji, hlavně pro prvou dobu činnosti buňky,

energicky dbát o řádnou prezenci všech členů buňky v těchto schůzích. Plenárky musí být řádně připraveny. Na jejich programu musí být důležité jak stranické a

politické otázky, tak i otázky dělnického života v závo dě atd. , je třeba pečovat o to, aby do debaty při projed návání zpráv byla vtažena větší část členů buňky a aby jako výsledek debaty o referátu bylo vždy projeveno

celkové mínění buňky , jak pokud jde o všeobecné otáz ky, tak i o konkrétní a praktické otázky jednotlivé. 4. Za účelem lepšího zdokonalení činnosti buňky, lepší aktivizace jejích členů, tj . k řádnému vyplnění

základní úlohy buňky – je nutno přitáhnout k práci v buňce všechny její členy, a to tak, že se rozdělí mezi

jednotlivými skupinami provedení určité práce v buňce a v závodě. ( Organizační, agitačně propagační, odboro

vá mezi bezpartijními, rozdělení agitační literatury, zá vodních časopisů mezi mládeží, mezi ženami a jiné prá ce. ) Za účelem lepší praktické organizace této činnosti je nutno v prvé řadě přitáhnout k ní aktivnější soudru

hy, utvořit z nich nadějné jádro k provádění různých druhů činnosti. Celá tato činnost musí být soustředěna a řízena výborem a plénem buňky. 5. Je třeba dosáhnout toho , aby do života a práce

buňky bylo vneseno více politických a všeobecně stra nických otázek. Buňka musí se zabývat projednáváním , vypracováním a rozhodováním všech důležitých otázek politických a stranických, musí se aktivně zúčastnit přípravy a provádění všech politických a stranických kampaní a akcí, které strana pořádá. Touto činností může se buňka stát skutečně základní organizací strany .

6. Jinou důležitou základní úlohou buňky je práce směřující k shrnutí pod vliv strany bezpartijních dělní ků závodů. Tato práce musí být vykonávána všemi členy buňky v každodenním životě, musí být zesilována, plá novitě prováděna ve všech směrech a systematicky. Je třeba organizovat pravidelné rozšiřování stranické lite ratury v závodech, mezi bezpartijními dělníky, je nutno 308

zahájit vydávání závodního časopisu a je nutno uložit několika schopným soudruhům , aby politicky zpraco

vali sympatizující s námi dělníky. Zvláštní pozornost je třeba věnovat činnosti komunistických členů závodní ho výboru, delegátů odborových organizací, aby pro

jednávali značnou iniciativu vytrvalosti a důslednosti při prosazování a projednávání otázek života a zájmu dělnických mas ve smyslu komunistických principů. Práce komunistů v těchto organizacích musí být kon trolována a řízena výborem a plénem buňky. Buňka musí být energickým průkopníkem a vůdcem v boji za zájmy dělníků v závodech. 7. Za účelem zesílení našeho vlivu v závodě je nutno,

aby buňka za vedení okresního výboru vedla v továr nách soustavný boj se sociálpatriotickými vůdci, odha lovala před dělníky jejich zradu na zájmech dělnických,

jejich paktování se zaměstnavateli, jejich prodej nost apod. Tyto jejich zločiny musí být odhalovány na konkrétních případech v závodním výboru, odborové

organizaci, družstvech, nemocenských pokladnách , při uzavírání kolektivních smluv atd., srovnávat jich sku

tečnou činnost s programem a taktikou jejich strany. 8. Veliké pozornosti musí buňka věnovat otázce od

borové jednoty, soustavně bojujíc proti nepřátelům této jednoty, získávajíc tímto masy. 9. Závodní buňka musí si bedlivě všímat organizace

a provádění práce mezi dělnickou mládeží prostřednic tvím organizace buněk mládeže v továrně. 10. Buňka musí věnovat pozornost soustředování děl nických žen pod vlivem strany a k provádění práce me zi ženami určit zvláštní soudruhy.

11. Obvodní a okresní výbory. Obvodní a okresní vý .

bory musí být neustále pracujícími a skutečně vedoucí mi stranickými orgány ve svém obvodu, okresu . Musí

provádět v praxi pod všeobecným vedením krajského výboru úkoly stranické práce v měřítku obvodu, okresu,

na základě vypracovaného plánu, přičemž hlavní čin nost je reorganizace strany na závodní buňky, zdokona

lování života a práce v nich, soustředění do stranického 309

vlivu a vedení dělnicko-rolnických mas a jich mimo stranických organizací. Obvodní a okresní výbory voli se na obvodních , okresních konferencích nebo plenár kách v plném složení z nejzkušenějších a aktivních sou druhů, a to tak, aby v nich byli soudruzi pracující v nej

důležitějších a největších dělnických rajónech a zá vodních buňkách. Ze svého středu volí k provádění ne přetržité činnosti byro, skládající se z důvěrníka, se kretáře atd . V některých nejdůležitějších a největších obvodních a okresních organizacích má být podle mož

nosti placený sekretář. Pro provedení a řízení různých činností výboru ustavují se určitá oddělení, organizova ná z předsednictva členů obvodního výboru . Práce ko misí výboru, jako pomocných orgánů, soustřeďuje se byrem obvodního výboru. K praktickému provedení stranickoorganizační práce musí být přitaženi nejzpů sobilejší aktivní soudruzi ( několik ) , kteří tvoří skupi

nu organizátorů a instruktorů . Důležitou podmínkou správného provedení stranickoorganizační práce

uskutečnění živého, trvalého styku a vedení s místními organizacemi, závodními buňkami, zvláště v nejdůleži tějších a největších. Každý obvodní a okresní výbor musí přesně znát složení a stav všech svých organi zací, jejich aktivních pracovníků, musí si všímat změn života a jejich práce . Vedení činnosti stranickoorga nizační práce musí se provádět opravdově, a hlavně prakticky na základě seznámení se se skutečným sta vem .

1. Prostřednictvím periodicky do buněk vysílaných odpovědných soudruhů ( za účelem účasti jejich prak tické činnosti apod. ) .

2. Prostřednictvím projednávání zpráv organizací a základních otázek stranické práce na pravidelně svola

ných poradách výborů nebo zástupci buněk, na zasedání okresních a obvodních výborů organizačních komisí atd .

3. Vypracováním směrnic také pro jednotlivé buňky apod .

4. Seznamování stranických mas s činností obvod 310

ních a okresních výborů na plenárkách buněk a orga nizací. Provedením jiných důležitých prací v měřítku obvodů, okresů, jak na poli odborovém , družstevním , komunálním , kulturním a zemědělských svazů, dále oboru organizace , frakcí, nestranických organizací, zdo konalování frakční práce a vedení této usměrňovací práce mezi mládeží, mezi ženami, práce na venkově. To všecko jsou úkoly okresních a obvodních výborů. 12. Krajský výbor. Před krajskými výbory stojí úloha

provádění všech úkolů strany v krajích a soustředění hlavní pozornosti ke zdokonalování života a činnosti v závodních buňkách a organizacích, provádění trvalé

ho vlivu a vedoucí úlohy strany v širokých dělnických masách a jejích organizacích. K tomu musí být přede

vším vybudován správně krajský výbor a jeho aparát a uspořádána plánovitá systematická práce v něm. a ) Krajský výbor se volí na krajské konferenci v ce

lém složení ( personálním ) z nejzkušenějších aktivních soudruhů, a to tak, aby byli soudruzi z nejdůležitějších dělnických obvodů a buněk kraje; b ) k neustálému provádění stranické činnosti kraje k faktickému soustředění a vedení práce stranické a

práce krajského výboru volí jeho plénum ze svého stře du byro z několika členů ( 3-5 ) , mezi nimiž je plénum krajského výboru, zvolený důvěrník a sekretář kraje ;

c ) provedení různých odvětví práce krajského výbo ru nařizuje se určitým odpovědným soudruhům ( hlavně

členům krajského výboru ) , za jejichž předsednictva or ganizuje se zvláštní komise . Práce těchto komisí sou

středuje se, usměrňuje se a reguluje se sekretářem a byrem krajského výboru prostřednictvím podávání zpráv, projednávání plánů atd. Veškerá práce krajské ho výboru, jeho byra, sekretariátu a komisí musí se

provádět systematicky a podle přesně vypracovaného plánu na nejbližší období.

Jedním z nejdůležitějších úkolů krajského výboru v dnešní době je práce na reorganizaci strany, zdokona lování života a činnosti v obvodních výborech, organi

zacích, buňkách atd. K řízení a provádění této činnosti 311

a k provádění organizačních otázek zakládá se při kraj

ském výboru organizační komise pod předsednictvím jednoho z členů byra krajského výboru ( nejlépe sekre táře ) . K práci v ní přitahují se soudruzi řídící určitou

práci nebo pracující v nejdůležitějších a největších ob vodních výborech, závodních buňkách a druzí aktivní

soudruzi, kteří mohou provádět stranickoorganizační práci. K praktickému provedení organizační instruktor ské práce při krajském výboru ( nebo jeho organizační

komisi ) utvoří se skupina organizátorů - instruktorů ( z několika soudruhů členů krajského výboru ) , organi zační komise a jiných soudruhů ; ve velkých krajích je

nutno mít placené instruktory-organizátory. Jednou ze

základních podmínek správného provedení stranicko organizační práce je uspořádání a zdokonalování živé ho styku a vedení obvodního , okresního výboru a nižších

organizací a zdokonalování aparátu a činnosti v orga nizacích stojících mezi krajským výborem a buňkami

v obvodních a okresních výborech atd. Krajský výbor musí mít neustále zprávy o složení, stavu, životě, práci, obvodních, okresních výborech a větších důležitějších závodních buněk , o složení jejich pracujících a vynika

jících soudruzích, o požadavcích, nedostatcích a úspě ších práce v těchto organizacích a musí bedlivě sledo vat je v jejich životě a práci. Vedení práce v organizacích musí spočívat nejen na všeobecných pravidlech a instrukcích, nýbrž také na

skutečné znalosti stavu a práce jednotlivých organizací a musí provádět hlavně prostřednictvím živé praktické účasti na místech při zdokonalování práce, zpracování konkrétních směrnic pro jednotlivé organizace, pro je

jich další činnost , projednávání s místními soudruhy těchto konkrétních otázek .

Toto možno dosíci touto cestou :

a ) periodickým posíláním odpovědných soudruhů ke kontrolování práce v jednotlivých organizacích, obvod

ních výborech, v buňkách a zároveň v pomáhání při praktickém uspořádání této činnosti ( při určování ve 312

doucích orgánů, při rozdělování činnosti, při vypraco vávání plánu, při projednávání zpráv atd . ) ; b ) komandováním členů krajského výboru, organi zační komise atd. k víceméně trvalé účasti v práci jed notlivých organizací; c ) pravidelným projednáváním zpráv obvodních vý

borů a víceméně důležitých buněk v zasedání byra a pléna krajského výboru a organizační komise a usná šení určitých konkrétních rozhodnutí ohledně další or ganizační činnosti;

d ) pravidelným periodickým prováděním porad zá stupců obvodních, okresních výborů a výborů důleži tějších a větších organizací závodních buněk nebo je

jich zástupců atd. Pro projednávání zpráv organizač ních jednotlivých bodů stranické práce ; e ) periodickým seznamováním stranických pracov níků a masy s prací krajského výboru ( usměrňování činnosti, úkoly , práce atd. ) prostřednictvím podávání zpráv krajského výboru na poradách a schůzích jed notlivých velkých organizací a závodních buněk ;

f ) vypracováním v organizačních komisích a kraj ských výborech základních směrnic o další práci jak pro všechny organizace, tak i pro jednotlivé zvláště důležité a velké ;

g ) zavedením užšího a trvalejšího styku se zvláště určenými a důležitými závodními buňkami ( častější vy sílání zástupců, živější účast k zdokonalování práce na místech a zastávání více materiálu );

h ) regulováním otázek o pravidelnějším posílání zpráv a jiného materiálu krajskému výboru z obvodu a závodních výborů.

Druhou důležitou stránkou činnosti krajských výbo rů je větší soustředění ( účast a usměrňování) práce

v dělnicko-rolnických masách a v jejich nestranických organizacích (odborových, komunálních , družstevních, sportovních , kulturních a jiných ) . Provedení a zesílení stranické práce, vlivu a vedoucí úlohy v nich. Vyhledávání nových aktivních pracovníků ze stranic 313

ké masy a přitáhnutí jich činnou stranickou prací je vážným úkolem krajského výboru. Za tím účelem je nutno :

a ) všecky základní otázky mající velký význam v ži votě dělnicko-rolnických mas a v práci jich nestranic kých organizací, rovněž otázky o jejich práci čas těji projednávat; b ) zesílit a usměrnit činnost patřičných komisí kraj ského výboru a příslušných organizací ; c ) přistoupit k organizaci komunistických frakcí ve všech nestranických organizacích a k zdokonalování frakční práce, určování náležitého styku a vedení ze strany krajských výborů ; d ) zesílit a rozšířit organizační boj všech našich bu

něk a organizací proti sociálně patriotickým vůdcům v dělnických masách, odhalovat jejich opravdové ledví,

zradu na dělnických zájmech v praxi v dělnických or ganizacích, závodních výborech atd. Vážným úkolem činnosti krajských výborů v daný

okamžik stranickovýchovné práce v organizacích kraje, která musí být systematičtější . Uspořádání práce mezi mládeží, založení organizací

mládeže, hlavně zvýšení pozornosti a práce všech orga nizací kraje této oblasti je rovněž důležitým úkolem krajských výborů. Zesílení práce mezi ženami a zesílení pozornosti k prá

ci na venkově a vypracování základních otázek této čin nosti je velmi důležitým úkolem krajských výborů. Konečně krajské výbory musí pravidelně zasílat do ústředí zprávy a doklady o životě a práci v krajích.

Organizační práce v ústředí. K systematickému vedení strany ústředním výborem sjezd počítá nutným roz dělení prácel vnitřní ústředního výboru, rozhraničení funkcí pol- i orgbyra, vytvoření potřebných oddělení, v prvé řadě organizačního oddělení pro stálé vedení

organizační práce, provedení reorganizace, instruování nižšího stranického aparátu a jeho kontroly a zmocňu

je ústřední výbor k vypracování odpovědných pravidel. 1 Přesně podle originálu. 314

Ústřední výbor Komunistické strany Československa Haken, poslanec, Praha Harus , dělník, Praha

Zápotocký , tajemník , Praha

Chabera, dělník, Brno Jílek, tajemník, Praha

Kalachová, v domácnosti , Louny

Kohn, redaktor, Praha Šmeral , poslanec, Praha Neurath, redaktor, Praha Dobrovolný , redaktor, Praha

Lepko, dělník, Banská

Baďura, dělník, Moravská Ostrava

Hotárková, dělnice, Brno Tůma, dělník, Praha Ulbrich , dělník, Liberec Mourek, dělník, Praha Metzel, dělník, Chomutov Kreibich, poslanec, Praha Babický, hutník, Kladno

Čermák, železniční zříze nec, České Budějovice Košťál, učitel, Moravská Ostrava

Koreň, tajemník, Bratislava

Bystrica Stern, redaktor, Liberec

Gottwald, redaktor ,

Hais J., tajemník, Praha Bolen, tajemník, Praha

Reščuk, zemědělec, Jasina Rácz, dělník, Košice

Dvořáková, dělnice , Praha

Dědic, dělník, Plzeň Hřich J. , horník, Záluží

Halman, dělník, Praha

Moravská Ostrava

1 Kandidátní listina členů ÚV KSČ a kontrolní komise viz též AÚD KSČ, F 5, j. Č. 4/7, Česky 1 cyklostylovaná strana, německy

1 strana fotokopie. Připojena je 1 strana tužkou psaných oprav, 2 V originále : Ulbricht. 315

Kontrolní komise KSČ Houser Fr. , Praha

Chlouba Fr. , Louny Křivánek, Mladá Boleslav

Tencar, Hradec Králové Goliath , Jičín Schwarzbach , Liberec

Zorn , Frývaldov Mika, Užhorod

Weihrauch, Ústí nad Labem

1 v originále : Baier J. 2 V originále : Goldhauer.

3 V originále: Žižlovská.

Baier A.1, Liberec Kollariková, Žilina Prokopová, Smíchov Goldhammer ?, Košice Leonorovics, Žilina Janek , Plzeň Götz, Reichendorf Uřídil, Karlín Žižkovská3, Hodonín

PŘÍLOHY

Zpráva ústřední kontrolní komise KSČ Bolševizace strany je heslo a úkol všech sekcí KI a toto heslo přeloženo do praktické mluvy znamená pro nás kontrolu veškeré činnosti strany a všech je

jích příslušníků, a to nejen v linii politické, ale i veš keré činnosti každého, kdo chce být opravdovým bol ševikem .

Slepá důvěra byla zhoubou II . internacionály. Kon trola všech a všude, a zvláště těch funkcionářů, jimž

svěřeny hodnoty proletářské strany, je ochranou ma jetku dělnictva , poctivostí a značně důležitou součástí

bolševizačního procesu.2 Provádět bolševizaci zname ná používat oněch způsobů, které dopomohly sovětské unii k moci a učinily ji strůjcem vlastního života." Pro členy ústřední kontrolní komise KSČ byly usnesení a zkušenosti ÚKK Komunistické strany Ruska a usne sení sjezdu KRS z roku 1921 a 1922 vodítkem a linií4 pro činnost. Praví-li se v usneseních sjezdu RSK o kon trole „ úkolem kontrolní komise je boj za jednotu a

autoritu strany a také boj proti kariérnictví i veškeré škodlivé činnosti“ . A dále : „ kontrolní komise musí se stát iniciativním orgánem a zabránit všem přestup

kům a nepřístupným zjevům “ .5 1 AÚD KSČ, F 5, j. č. 1/7, česky 6 cyklostylovaných stran, němec ky 6 cyklostylovaných stran a fotokopie. Odchylky od německého textu jsou vyznačeny v poznámkách . 2 V německém textu tato věta zní: „ Die Kontrolle aller und überall und besonders jener Funktionäre, welchen der Besitz der proletarischen Partei anvertraut ist, bedeutet den Schutz des Vermögens der Arbeiterschaft, die Garantie der Rechtlichkeit

und verbirgt die ehrliche Führung des Bolschewisierungspro zesses. “

3 Poslední část věty od „ a učinily ji“ v německém textu chybí. 4 „ Vodítkem a linií“ zní v německém textu „ richtunggebend“. 5 Poslední dvě věty v češtině působí dojmem, že nejsou do Německý text této pasáže zní : „ Die Beschlüsse

končené .

319

Je proto pochopitelným , že nejen touto linií řídili jsme naši činnost, ale vzhledem ke stavu a adminis

trativnímu aparátu institucí KSČ určili jsme si jako hlavní body k provedení : 1. Potírání veškeré nepoctivosti, nepořádku, nedůsled nosti.

2. Zavedení jednotné administrativy pro veškeré insti tuce strany .

3. Informaci a větší styk s členy krajských kontrol a ustavení kontrolních komisí i v těch nejnižších slož kách strany." 4. Svolávání konferencí a pracovních škol pro členy

kontrol krajských, obvodních , jakož i pokladníky a administrátory .

5. Zavedení pořádku do sbírkové akce.3

Naše činnost

Přestože od II . sjezdu uplynulo pouze 10 měsíců, nezůstala za činností kontrolní komise minulého obdo

bí. Upozorňujeme, že přesto , že UKK je vlastně kontro lorem kontrolorů krajských a jiných složek strany, tj. má dohlížet nad prováděním podrobné revize těmito, des Parteitages der KPR, welche die Tätigkeit der Kontroll kommission betreffen, sagen ,Die Aufgabe der Kontrollkommission ist der Kampf für die Einheit und Autorität der Partei , sowie

der Kampf gegen die Karieristen und gegen diejenige Tätigkeit, welche der Partei schaden könnte . Weiter wird gesagt, dass die Kontrollkommission ein initiatives Organ sein muss, welches

alle Übertretungen und alle schädlichen Erscheinungen verhin dert'.“ Viz též „ KSSS v rezolucích a usneseních sjezdů, konferencí a plenárních zasedání ÚV “, I ( 1898–1924 ) , Praha 1954, str. 462. 1 Tento bod v německém textu zní : „ Die Information und lebhaftere Beziehungen mit den Mitgliedern der Kontrollkommis sionen der einzelnen Kreise und die Aktivierung von Kontrollkom missionen auch in den untergeordnetesten Institutionen der Partei.“ 2 V německém textu : „ und Arbeitskursen für die Mitglieder der Kontrollkommissionen der Kreise , der Gebiete “ . 3 V německém

textu :

,, in

den

Sammlungen der Partei“. 1

320

provedla ÚKK prostřednictvím členů říšské kontroly revize ve všech podnicích stranyl ( mimo Karlových Var, Liberce ) . V některých podnicích2 pak provedeny revize častěji jako: v ústředí třikrát, v Ústí n. L., Ra kovníku, Hradci, Brně, Bratislavě, Vrútkách dvakrát.3 Kontrola konala tři plenární schůze a 6 schůzí před sednictva , ve kterých zkoumány jednotlivé revizní ná

lezy, a učinila výkonnému výboru patřičné iniciativní návrhy.

Spojení se členy krajských kontrol a instrukce Informaci a stykům se členy krajských a obvodních kontrol věnována značná pozornost. Pokud možno po dávat písemné návody k provádění revizí, rozeslány 150 soudruhům české a německé instrukce a brožury o kontrole a knihvedení. Svolat pracovní schůze a kon ference administrátorů, pokladníků a členů kontrol

vzhledem k jiné práci4 nebylo možno, ale musí být toto úkolem příští ÚKK, má-li aparát kontroly správně fungovat ve všech stranických složkách.

Jednotná administrativa a obsazení místa kontrolora instruktora Práce a zkušenosti získané při revizích volají po

provedení starého návrhu ÚKK, aby byl do služeb ústředí přijmut kontrolor-instruktor. Péčí ÚKK byly vydány propisovací bloky, kde má se zanášet veškerý 1 V německém textu: „ Wir heben hervor, dass die ZKK eigent

lich der Kontrollor der Kreise und der übrigen Parteiinstitutionen

ist und dieselben in ihrer Revisiontätigkeit beaufsichtigen soll, hat dieselbe überdies durch einzelne Mitglieder der ZKK alle Unter

nehmungen der Partei einer Revision unterzogen .“ 2 V německém textu: „ In einzelnen Institutionen “. 3 V německém textu: „ třikrát“ . německém

4 V

textu :

„ wegen

Überbürdung

mit

anderer

Arbeit " .

21 Pr

okol III . sjezdu

321

příjem a veškeré vydání institucí strany, dále propisné bloky pro podávání zpráv ústředí, aby toto o finanč ním stavu institucí bylo informováno, ale celá řada funkcionářů provádění a zavedení těchto bloků přímo sabotuje. Je to sice pohodlné do bloku nezapisovat, ale vzhledem ke zkušenostem pokladnám stranických institucí to ku prospěchu není.

Nové knihy

Pro administrace a sekretariáty jsou v práci nové pokladní knihy a veškeré instituce strany jsou povinny

od 1. ledna 1926 používat pouzel těchto knih, které budou účelné, přehledné a umožní také snadnější pro vádění kontroly všem kontrolorům2 strany. Bilance, rozpočty

Naše podniky ve většině pracují bez jakéhokoliv roz

počtu, což má za následek značná pasíva a zatěžování složek a ústředí. Bilance pak ve většině podniků ne jsou vůbec uzavírány přesto, že všem institucím strany bylo tak uloženo a potřebné instrukce mohly získat z brožury o knihvedení.

Sbírky, kolportáž3

Zkušenosti získané při sbírkách MDP a jiných musí zburcovat celou stranu a každého poctivého příslušní ka k činům, práci a k zlepšení i nápravy. Je bezpodmí 1 „ pouze “ v německém textu chybí.

2 V německém textu: „ allen Revisionorganen“. 3 Celá následující pasáž je v českém textu nejasně formulová na a místy nepřesně přeložena. Německý text zní : „ Die bei den Sammlungen der IAH gemachten Erfahrungen müssen die ganze Partei und jeden ehrlichen Parteiangehörigen zur Arbeit

und zur Verbesserung und Änderung des derzeitigen Systems 322

nečně nutno, aby sbírky, jsou- li některou institucí za

slány, sběrací listiny dbaly veškeré složky a všichni funkcionáři strany, aby tyto listiny byly svěřeny těm

nejlepším z dobrých. Stejně tak pokud se jedná o kolportáž. Ztráty našich administrací za nepoctivý mi kolportéry musí být mementem všem činovníkům strany, neboť chceme-li náš tisk rozšířit, musí nám být jasno , že naše administrace mohou být pouze

soběstačnými, dostanou -li kromě objednávek a slibu i peníze. Stejně tak není pomoženo Rudé pomoci a

Mezinárodní pomoci dělnické, posiláme-li této a usná šíme-li se na rezolucích a peníze, které skutečně byly vybrány, ne dosti rychle odvádíme k určeným účelům .

Archív

Ústřední kontrolní komise rozeslala na všechny čle

ny krajské a obvodní kontroly dopisy, instrukce a bro žury o knihvedení. Přímo do rukou ÚKK došlo pak 165 dopisů a zpráv o finančním stavu a o kontrole stranických institucí, avšak tento počet byl několikrát

překročen tím množstvím, které ÚKK až na nepatrné výjimky obdržela od ústředí. Dnes můžeme s určitostí

říci, že v rukou ÚKK nachází se archív o finančním stavu a o kontrole všech stranických institucí.

aufrütteln. Es ist unbedingt notwendig, dass Sammlungen , sobald

sie von irgendeiner Institution vorgenommen und die Sammellisten versendet werden , von allen Organisationen und Funktionären der Partei gefördert und dass diese Listen nur den allerbesten Genossen anvertraut werden . Ebenso verhält es sich mit der Kol portage. Die Verluste unserer Administration , welche durch die

Unehrlichkeit einzelner Kolporteure veranlasst wurden, müssen ein Memento für alle Parteifunktionäre sein. Wollen wir unsere

Parteipresse verbreiten, so muss uns allen klar sein , dass unsere Administrationen nur dann das Auslangen finden, wenn sie auch ausser den Bestellungen und Versprechungen auch das genügende Geld erhalten . Genauso ist der Roten Hilfe und der IAH nicht

geholfen , wenn

wir

Resolutionen

beschliessen

und

dieselben

323

OKK a zasedání exekutivy

Členové ÚKK zúčastnili se zasedání rozšířené exe

kutivy KI a spolupodepsali rezoluci i usnesení a na provádění usnesené linie celá ÚKK spolupracovala. Vzhledem však k zjištěným okolnostem použila

ÚKK svého práva a na plenární schůzi dne 21. května t. r. jednomyslně se usnesla odvolat se do rozhodnutí exekutivy KI A ÚKK1 ve věci soudruhů Verčíka a Seidlera k VI. kongresu KI a toto odvolání ÚV KSČ

vzato na vědomí a prostřednictvím tohoto předloženo sekretariátu KI .

Vodítkem činnosti všech 16 členů ÚKK ( soudruh Ko vanda rezignoval, S. Bubník2 byl vyloučen ) nebylo nic více a nic méně než vykonávat funkci uloženou nám II . sjezdem KSČ tak, aby ani haléř z proletář

ských peněz nebyl straně a jejím podnikům zprone věřen. Zkušenosti nás poučily a neustále učí – důvěra je přepychem - kontrola je nutností. Důvěra je dobrá ,

ale správná, přísná, neustálá kontrola je ještě lepší a je zárukou poctivosti. Bez poctivosti v administra tivním a finančním vedení není a nebude bolševizace a bolševické KSČ.

Zpráva pokladní Pokladní zpráva vykazuje po stránce řádných pří

jmů značné zhoršení oproti minulému roku. Příjem za členské příspěvky klesl o celou jednu třetinu, stejně

tak příjem za příspěvky poslaneckého klubu. Zaráže jícím je nepořádek, který se vzmáhá pokud se týče od vádění členských příspěvků a jiných úhrad, které jsou einsenden, während das gesammelte Geld nicht genügend rasch seinem Zwecke zugeführt wird . “

1 Zřejmě jde o tiskovou chybu. Z textu vyplývá, že jde o kon trolní komisi KI . V německém textu je správně IKK.

2 V německém textu jen : „ Bubník “. Viz též vysvětlení B. Šmera la, str. 171 tohoto vyd.

3 V německém textu : „ der Leitung der Partei“. 324

povinny ústřední pokladně odvádět pokladny kraj , ských sekretariátů. Nedoplatky členských příspěvků, které kraje dluží pokladně strany, činí obnosy do de setitisíců jsoucí. Tak kupř.

Kraje dluží : I. III. IV. V.

kraj kraj kraj kraj

VI. kraji VIII . kraj IX. X. XI . XIV .

kraj kraj kraj kraj

XVI. XVII. XXI . XXII .

kraj kraj kraj kraj

XXIII. kraj

XXIV. kraj

Kč 32 540 35 Kč 4 081 45 Kč 6 487 05 Kč 8 256 55 Kč 54 176 65 Kč 505 76 Kč

560

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč KČ Kč

1961 9 756 9 323 38 392 10 288 4 115 9 657 23 331 56 114

-

30 05 11 25 05 18 15 55

V poslední době neplatí kraje za věci, které byly jim svěřeny do rozprodeje. Poukazujeme na to , že kupř. na májové odznaky , které byly vždy pro ústřední po

kladnu zdrojem příjmu, doplácí letos pokladna strany 24 000 Kč, poněvadž obnos, který kraje za odznaky

odvedly , nekryje ani z poloviny skutečné náklady za odznaky. Stejně tak je to se všemi tiskopisy a pomůc kami, které jsou ústředím vydávány. Tak za knihy

pro buňky, jejichž náklad vyžádal si obnosu 7796 Kč, bylo zaplaceno dosud pokladnami krajských organiza cí Kč 16, slovy šestnáct korun. Stejně tak je to s úhra dou nákladu delegačních vydání za schůze v krajích, ústředím obeslané, a podobně. 1 V německém textu je místo „ VI." kraje uveden „ VII.“ kraj .

Viz též vysvětlení B. Šmerala, str. 171 tohoto vyd . 2 V německém textu: „ mit den übrigen Gegenständen “. 325

Tyto platební nepořádky uvádějí pokladnu ústředí do těžkých nesnází. Je proto nanejvýš nutno, aby celé krajské výkonné výbory i krajské kontrolní komise vě novaly naprosto přísnou a bedlivou pozornost, aby pla ty určené ústředí a odvedené pokladně kraje organiza

cemi a buňkami také skutečně ústředí byly odvedeny.1 Neboť toho musí si všichni příslušníci strany být vě domi, že je naším nejmenším úkolem opatřit straně všechny potřebné a nutné prostředky. Aparát strany musí si příslušníci vydržovat sami. To je nejmenší revoluční a bolševická povinnost. Finanč

ní potřeby strany, má-li tato vyhovět všem úkolům, které straně jakožto předvoji revoluční fronty v ne přátelském táboře jsou uloženy, musí nést bezpodmí nečně příslušníci strany sami. Je nutná práce, je nut

ná přesnost, je nutná poctivost a důslednost vždy, všude a všem. Budme důslední především sami ke stra

ně, a pouze tehdy můžeme prohlásit , že jsme vykonali důležitou etapu v bolševizaci KSČ.2 Předsednictvo ÚKK KSČ

Zpráva oddělení agitačně propagačního

3

Toto oddělení bylo ve straně zřízeno tohoto roku

poprvé. Předtím agitačně propagační aparát ve straně 1 V německém textu: „ Es ist deshalb äusserst notwendig, dass die Vollzugsausschüsse und Kontrollkommissionen der Kreise eine

erhöhte Aufmerksamkeit der Abfuhr der für die Zentrale

bestimmten Geldbeträge widmen und die von den Zellen und

Organisationen des Kreises gezahlten und für die Zentrale be stimmten Beträge sofort abführen . “ 2 V německém textu : „ dass wir unsere Pflicht erfüllt und eine wichtige Etappe zur Bolschewisierung der KPTC bereits durchschritten haben “ .

3 AÚD KSČ, F 5, j. č. 1/3. V češtině 9 cyklostylovaných stran, v němčině 9 stran fotokopie . Podstatnější odchylky německého textu od českého jsou uvedeny v poznámce. V archívních materiá 326

vůbec neexistoval. Proletkult zabýval se jenom výchov nou prací v užším smyslu, přičemž kladl hlavní dů

raz na propagandu uměleckými prostředky a zába vamit a existoval jen v některých českých a sloven ských obvodech. Pro nový resort stranické práce bylo

třeba nejprve získat porozumění, a potom přikročit k jeho organizačnímu vybudování. Tato práce byla ztí

žena celou řadou překážek. Práce na vybudování všech resortů , tedy i resortu agitačně propagačního, v kra jích, obvodech , v organizacích a buňkách trpěla velmi jednak krizí, kterou strana prožívala , jednak tím, že

nebyla dokončena přestavba do závodů a práce spojená s prováděním této přestavby spotřebovala téměř veš

kerou energii našich organizačních pracovníků.2 Ve dle toho bylo překonat velmi značné obtíže jazykové, neboť ústředí agitpropu mělo vést agitaci a propagandu

ve 4 jazykových obvodech ( českém, německém, sloven ském, madarském, nepočítaje v to Podkarpatskou Rus a polské obvody na Ostravsku ) . A tak značná část

práce oddělení byla spotřebována na překlady. Od úno ra vadilo zejména, že v agitačně propagačním oddělení nemohli být zastoupeni soudruzi ze Slovenska. Největ

ší závadou bylo však nedostatečné vybudování agitač ně propagačního oddělení při ústředí. Toto oddělení skládalo se původně ze dvou soudruhů. V dubnu byl však soudruh Guttmann odvolán do redakce do Brna, 3 lech ke III. sjezdu KSČ je ještě jedna „ Zpráva o činnosti agitačního

oddělení sekretariátu KSČ“ ( F 5, j. č. 1/5, česky 4 cyklostylované strany ) . Zpráva je podávána za období od 1. 1. 1924 do 31. 12. 1924 .

Protože jde o zprávu podávanou za rok 1924 a není pravděpodobné, že by byly ke sjezdu podávány zprávy dvě, nezařadili jsme tuto zprávu do materiálů ke III. sjezdu KSČ. Ve zprávě jde převážně o číselný přehled projevů a schůzí v jednotlivých krajích. Zpráva je podepsána F. Nedvědem a je pravděpodobně podávána sekre tariátu.

1 V německém textu : „ auf die Propaganda mit künstlerischen

Mitteln und auf Veranstaltung von Unterhaltungen “. 2 V německém textu: „ unserer Parteiarbeiter“ . 3 V německém textu: „ Im April wurde jedoch der Genosse Guttmann in die Redaktion der brünner , Rovnost' versetzt.“ 327

kde zůstal až do srpna, aniž by oddělení za něho obdrželo náhradu. Krátce pak po jeho návratu nastou pil soudruh Stern trest vězení, takže oddělení skládalo se téměř po celou dobu z jednoho soudruha a po celý jeden měsíc bylo vůbec neobsazeno. Agitačně propa gační komise sestávala původně ze soudruhů Sterna,

Doležala, Horna, Michalce, Seidlera,1 Švermy, Zamka a Guttmanna ; průběhem krize ve straně odpadli Horn , Verčík a Seidler a na jejich místo kooptováni soudruzi:

Doležal?, Dobrovolný, F. Houser3, Sid

a

Rydlo. Později přizván do komise ještě vedoucí agit propu 1. kraje s . Hůla . Komise fungovala následkem

přetížení svých členů jinými funkcemi dosti špatně a byla vlastně pouhým poradním sborem, nikoliv však výkonným orgánem. Pro uvedené obtížet nepodařilo se vybudovat apa rát resortu agitačně propagačního ve všech krajích,

obvodech, organizacích a buňkách. Agitprop ústředí vydal hned na začátku své působnosti krajům obšír né pokyny5 o novém pracovním resortu, vyzval je k ustavení krajských, obvodních agitačně propagač

ních komisí a spolupůsobil při ustavování komisí v I. a v XVI.6 kraji. Dodnes fungují tyto komise jen v některých krajích, zejména v I. kraji, který je s to

vydržovat sekretáře agitačně propagačního resortu ?. V řadě krajů tyto komise dosud nefungují, a musel

se tudíž agitprop ústředí při vedení kampaní opírat o všeobecný aparát strany.

1 V německém textu je za Seidlerem uveden ještě Verčík. 2 V německém textu je místo Doležala uveden Dolanský. 3 V německém textu je V. Houser.

4 V německém textu : „ Aus den angeführten Gründen“. 5 V německém textu: „ Informationen “. 6 V německém textu : „ namentlich im I. und XVI. Kreise“ . 7 V německém textu : „ einen speziellen Agitpropsekretär.“ 328

Kampaně

Přes tyto obtíže zasáhlol agitačně propagační od dělení účinně do celé řady kampaní.

1. Kampaň pro rozšíření tisku byla uspořádána v pro sinci 1924. Agitpropodděl vypracoval pokyny pro or ganizace i tisk, hesla pro tisk, a zvláště leták.2

2. Akce proti drahotě rozvíjela se od prosince do března. Agitprop vydával v průběhu celé akce podrob né pokyny, jednak pro kraje, jednak pro organizace a buňky, v nichž sděloval jednak hesla, jež v tom kte

rém stadiu boje nutno zdůraznit, jednak prostředky agitační, jichž je nutno používat. Vydal zvláštní, obsáh lý, číselný materiál o drahotě, nezaměstnanosti, da ňovém útisku , rušení ochrany nájemníků atd. Navrhl

řadu letáků,3 plakát a nálepky pro protidrahotní kam paň . Redakcím všeho tisku strany byly dodány opětov nět pokyny a materiál, mimoto agitační hesla a člán ky.5 Také za ostravské stávky udržoval agitprop stálý styk s odborovým oddělením , vydával pokyny tisku a pokyny pro agitaci. Po skončení stávky dodal referen tům materiál o jejím průběhu a zradě sociálních de mokratů.6

!

3. Výročí Leninovy smrti. K tomuto výročí byla uspo řádána široká kampaň propagandy leninismu. Veške rý denní i krajinský tisk přinesl řadu agitpropem mu dodaných článků o Leninovi, leninismu a jednotli vých otázkách komunistické teorie a praxe. Agitprop vydal ve velikém nákladu nástin referátu o Leninovi a leninismu, který byl dodán všem řečníkům a organi 1 V německém textu : „ ( sie hat ) organisiert“. 2 V německém textu: „ Losungen und Schlagzeilen für die Pres se und ein besonderes Flugblatt.“ 3 V německém textu : „ Nach dem Entwurfe der Agitpropabtei

lung wurde eine Reihe von Flugblättern ... verfertigt... 4 V německém textu : „ fortlaufend “.

5 V německém textu: „Losungen, Schlagzeilen und Artikel“ . 6 V německém textu tato věta zní: „ Nach der Beendigung des Streikes bekamen die Referenten ausführliches Material über

die Verhältnisse vor dem Streike, über den Verlauf des Streikes

und über den Verrat der Sozialpatrioten .“ 329

zacím a zužitkován v řadě veřejných projevů a ple

nárních schůzí. O provedení těchto projevů a schůzí, jakož i organizování slavnostních večerů, akademii atd., vydal agitprop obšírné pokyny,1 Mimoto byla v řeči české a madarské vydána zvláštní brožura ob

sahující důležité výňatky z Leninových spisů. V řeči slovenské vydána Stalinova brožura „ Lenin a

leni

nism “. Časopisům dodána velká řada citátů? z Le ninových děl. Veškerého tohoto materiálu bylo hojně po užito .

4. Výročí Pařížské komuny. Byla uspořádána řada oslav, akademií a schůzí. Vedle toho použito tohoto

výročí ke kampani pro Rudou pomoc. V dohodě3 s Rudou pomocí vydány podrobné pokyny a nástin re ferátu pro řečníky; tisku dodány články a hesla . 5. Mezinárodní den žen. Společně s ženoddělem vydána hesla , letáky, plakáty , nástin referátu, organi zační cirkulář, zvláštní číslo ,,Komunistky“ a řada člán ků pro ostatní tisk .4 6. 1. máj. Agitprop stanovil hesla pro oslavy 1. máje,

vypracoval obsáhlý nástin referátu pro všechny řeční ky, postaral se o vydání májového tisku, dodal tisku články a hesla . 7. XI. výročí války. K tomuto dni byly vydány po kyny, materiál pro tisk.5 Od veliké schůzové akce v roz sahu jako loňského roku při X. výročí bylo tentokrát upuštěno. 8. Při mezinárodním družstevním dnu bylo upuštěno 1 V německém textu : „ Für die Organisation dieser Kundge

bungen und Versammlungen sowie für die Organisation der Feier abende , Akademien u. S. W. und für Gründungen von Leninzir

keln gab die Agitpropabteilung ausführliche Weisungen heraus.“ 2 V německém textu: „zahlreiche Losungen, Schlagzeilen und Zitate “ .

3 V německém textu: „ Gemeinsam “. 4 V německém textu : „ und die Parteipresse (wurde) mit Ma terial versorgt“. 5 V německém textu : „ Auch zu diesem Tage gab die Agit propabteilung Weisungen an Kreise , Organisationen und Zellen, sowie Material für die Presse heraus.“

330

od vydání referátů, ježto se konalo málo velikých

projevů v různé dny, které byly všechny obeslány druž stevním oddělením ústředí.1 Vydána byla brožura „ Le

nin o družstevnictví“ 2 a kolportována při projevech. Tisk přinesl řadu článků o družstevnictví a poměru ko munistů k němu.

9. Kampaň proti agrárním clům byla vedena veške rým tiskem a schůzemi.3 Agitprop vydal materiál o clech, který byl prostřednictvím krajů4 dodán všem referentům , redaktorům, agitátorům, organizacím a buňkám.

10. Ke kampani pro jednotu odborů vydal agitprop materiál pro referenty a tisk .

11. Ke kampani proti perzekuci zpracován obsáhlý materiál o rozsudcích vynesených v poslední době pro

ti komunistickým agitátorům . Po zatčení soudruhů Jil ka a Housera vydáno ve formě letáku provolání vý

konného výboru . Druhý vydaný leták propadl konfis kaci .

12. O volební reformě dodány tisku články a poky ny k zaujetí stanoviska. Podrobné pokyny o této akci a zároveň o využití aféry Marmaggiho dodány krajům, organizacím , buňkám a referentům. 13. K Mezinárodnímu dnu mládeže rozeslány krajům

pokyny o podpoře této akce stranou. Nástin referátu a ostatní materiál vydalo ústředí mládeže.

14. K akci pro poslání delegace do sovětského Rus ka navrhl agitprop leták, který obsahoval výňatky 1 V německém textu tato věta zní :

Beim Internationalen

Genossenschaftstag wurden nur wenige, jedoch grosse Versamm lungen veranstaltet u. S. W. an verschiedenen Tagen, sodass sie alle von der Zentrale aus mit Rednern besetzt werden konnten .“

2 V německém textu : „eine Broschüre Lenin und die Genos

senschaften' in tschechischer und deutscher Sprache “. Viz též V. I. Lenin, Spisy , sv. 33, Praha 1955.

3 v německém textu: „ durch zahlreiche Versammlungen “.

4 V německém textu chybí: „prostřednictvím krajů “. 5 V německém textu jen : „ ein umfangreiches Material über die Persekution der KPČ in der letzten Zeit“ .

6 V německém textu : „ einer Arbeiterdelegation “. 331

ze zpráv anglické, francouzské, belgické a německé delegace o Rusku a vyzýval k volbě delegátů a konání sbírek.1 Leták byl rozdán ve velikých závodech nejdů ležitějších průmyslových středisek. 15. Poslední dobou před sjezdem bylo agitačně pro pagační oddělení plně zaměstnáno přípravou volební kampaně. Vydává volební příručku pro referenty a agi tátory, která bude v řadě sešitů obsahovat materiál

o všech politických stranách v Československu, o jejich programu, sociálním složení a činnosti , dále materiál

pro schůze žen, mládeže, materiál o postavení vojáků, o korupci, o sociální politice, drahotě a nezaměstna nosti, o sinekurách měšťáckých a sociálpatriotických politiků ve správních radách kapitalistických podni ků atd. atd . Tento materiál se dodává všem referen

tům , agitátorům, redaktorům a důvěrníkům organizací a buněk . Dále se chystají levné lidové brožury o po zemkové reformě , daních, činnosti koalice, činnosti so ciálně patriotických stran a o činnosti KSČ. Ústředí

vydá také řadu letáků pro celý stát, plakáty atd. Vedle těchto kampaní vydalo agitačně propagační

oddělení materiál pro různé příležitosti ojedinělé, např. pro bankovní úředníky za jejich mzdového spo ru, český leták pro obecní volby v Chebu, německý

leták o výsledcích Ebertova procesu aj ., spolupraco valo na řadě letáků a pokynů vydávaných odborovým oddělením v mzdových bojích , v akci za jednotu odbo rů a v akci proti zabíječům2 rudého odborového hnu tí atd .

Činnost nakladatelství

Agitačně propagační oddělení založilo sbírku brožur

„ Populární přednášky komunistické“ , v nichž vychá 1 V německém textu: „ und zur Sammlung von Beiträgen für die Delegation “. 2 V německém textu : „ die Zerspalter “. 332

zejí krátká populární pojednání o základních otázkách marxismu a leninismu. Dosud vyšla dvě čísla : Junius,

,Třídní boje v dějinách “, a J. Guttmann, „ Základy Mar xovy nauky hospodářské“. Leninova knihovna byla vyhrazena překladům veli kých děl marxismu a leninismu. Jako 3. číslo vyšel

překlad Marxova „ Kapitálu “ ( dil II ) , pořízený sou druhem Theodorem Šmeralem, a jako 4. číslo Troc

kého „ Základní otázky revoluce" v překladu s. Hůly, Bergera a Vaňka.

Dále byla vydána brožura „ Lenin. K prvému výročí jeho smrti“ , v řeči české a maďarské ; Stalin, „ 0 Leni novi a leninismu“ , v řeči české, slovenské a maďarské; brožura „Lenin o družstevnictví“ ,1 v řeči české a ně >

mecké; o diskusi v ruské komunistické straně brožura

„ Poučení z Října“, obsahující Trockého předmluvu ke knize „ 1917 “, a odpověď soudruha Kameněva v řeči české, dále Liebknecht , „ Proti válce 2 a brožura „ Co se děje v Bulharsku " 3. V ženské knihovně vyšla brožura4 s. Malé „ O vý

dělečné práci žen “ a překlad brožury K. Zetkinové „ Úkoly komunistek “. Mimo tuto knihovnu vyšla kniha s. Majerové „ Den po revoluci “ o dojmech ze sovětského Ruska .

Jako každoročně byl vydán i letos komunistický ka lendář rodinný a komunistický kalendář kapesní a

k 1. máji Májový list, dále protokol II. řádného sjezdu KSČ.

Chystá se zejména: Zinověv, „ Dějiny ruské komu

nistické strany “ ( pro Leninovu knihovnu ) , brožura „ Le nin o organizačních otázkách “, brožury „ O agitačně >

propagační práci v buňce " a ,,0 organizaci buněk " . 1 V německém textu: „ Lenin über die Gewerkschaften " .

2 V německém textu je v závorkách dodatek „ tschechisch “. 3 V německém textu je v závorkách dodatek „tschechisch und deutsch".

4 V německém textu je v závorkách dodatek „ tschechisch “ . ' 333

Zpráva anglické odborové delegace o sovětském Rusku a zmíněné již volební brožury.

Kontrola tisku

Mohla být agitačně propagačním oddělením vzhle dem k značnému počtu časopisů stranyl a malému aparátu agitpropu prováděna jen velmi nedostatečně a nesystematicky. Avšak agitačně propagační oddělení bylo ve stálém styku s MKK2 a dávalo jejím prostřed nictvím tisku pokyny O všech důležitých otázkách ( o protidrahotní kampani, ostravské stávce, agrárních

clech, volební reformě, aféře Marmaggiho, akci proti perzekuci atd. ) a dodávalo tisku o jednotlivých kampa ních články.

Nové metody agitace a propagandy ( Dělnická korespondence a závodní časopisy ) Dělnické korespondenci a závodním časopisům vě novalo agitačně propagační oddělení zvláštní pozor nost. Propagovalo tyto nové metody agitace a propa gandy tiskem i oběžníky a vydalo speciální tištěný leták pojednávající o těchto otázkách , v němž byly uvedeny i příklady dělnické korespondence a otištěny

obrázky závodních časopisů. Příklady závodních časo pisů byly otištěny i v denním tisku a „ Reflektoru “ .5 1 V německém textu je dodáno : „ in verschiedenen Sprachen“. 2 Zřejmě má být ČKK ( Československá komunistická korespon dence ) , jako je to i v německém textu. 3 V německém textu je za závorkou: „ Das Material und aus

gearbeitete Artikel für die einzelnen Kampagnen wurden der Presse zugestellt und ihre Benützung kontrolliert.“ 4 V německém textu je dále vloženo: „ und Material über den Zweck, Inhalt, die Herstellung und Kolportage von Betriebs zeitungen , über den Zweck, den Inhalt und die Organisierung

der Arbeiterkorrespondenz ".

5 V německém textu tato věta zní: „ Die Abbildungen der frem den und der ersten tschechoslowakischen Betriebszeitungen wur

334

Podařilo se vyvolat v život celou řadu závodních ča

sopisů v podnicích všeho druhu.1 Dělnická korespon dence byla zavedena téměř ve všech časopisech strany.

Konají se četné konference dělnických dopisovatelů.2 Na největší z nich ( v Praze, Brně a jinde ) bylo ústředí agitpropu zastoupeno a uspořádalo na nich výstavku

závodních časopisů tu- i cizozemských", a vzorných pří kladů dělnické korespondence.4 Ústředí agitpropu vy dalo též dotazník pro dělnické korespondenty a druhý zvláštní pro dělnické korespondentky , kde byla ve for mě dotazů shrnuta témata, o nichž má dělník v závodě psát.6

Práce v okrajových složkách

Agitačně propagační oddělení bylo ve stálém styku s výchovnými institucemi okrajových složek, zejména s výchovnou radou FDTJ a ústředím FKOJ.? Bylo za stoupeno na sjezdu FKOJ , na kterém bylo prosazeno, že FKOJ budou do svých řad přijímat nekomunisty . Bylo zastoupeno na sjezdech jednotlivých proletár ských sportovních organizací ( rudých hvězd, cyklistů den auch in der Tagespresse und im illustrierten Blatt Reflektor abgedruckt. “ 1 V německém textu je vynecháno: „ V podnicích všeho druhu“. 2 V německém textu je dodáno : „ der einzelnen Blätter“ .

3 V německém textu je vynecháno : „ tu- i cizozemských “ . 4 V německém textu následuje ještě věta : „ Das von der Agit propabteilung herausgegebene Material wurde auf diesen Konfe renzen verteilt.“ 5

5 V německé textu: „ für die Arbeiterkorrespondentinnen der

, Kommunistka' “ .

6 V německém textu: „ die die Arbeiterkorrespondenten in ihren Beiträgen behandeln sollen “ .

7 V německém textu: „ namentlich war sie ständig im Bildungs rate der FDTJ und in der Zentrale der FKOJ ( tschechische prole tarische Freidenker ) vertreten “.

8 V německém textu je dodáno : „ und sie im kommunistischen Sinne beeinflusst“ .

335

atd . ) , a působilo tam k sloučení těchto složek s FDTJ v jednotnou sekci RSJ. Zúčastnilo se vypracování vý chovného plánu pro FDTJ a přípraví pro sjezd ATUS ( německá tělovýchovná organizace ) .

V dohodě s ústředím FKOJ vypracovalo směrnice,

které FKOJ předložily ustavujícímu sjezdu proletářské volnomyšlenkářské internacionály v Teplicích.2 Za účasti zástupce agitpropu byly tyto směrnice na teplic kém sjezdu prosazeny. Příležitosti tohoto sjezdu použi

lo agitačně propagační oddělení k propagandě komu nistického nazírání na náboženskou otázku ve veřej ných projevech se sjezdem spojených. Agitačně propa gační oddělení je ve stálém styku se zástupcem FKOJ v exkutivě PVJ3 a používá sjednocení proletářských

volnomyšlenkářů k propagandě jednotné proletářské fronty vůbec . V poslední době byla FKOJ započata

vyjednávání o sloučení s ostatními proletářskými bez věreckými organizacemi v Československu, která se zdárně vyvíjejí. Mimoto se chystá zájezd studijní de

legace proletářských bezvěrců do sovětského Ruska.

Ústřední škola funkcionářů Pro tuto školu byly učiněny5 všechny administra tivní i technické přípravy , stanoven program i učitelé a sebrány přihlášky žáků. Pro krizi ve straně a odjezd většiny soudruhů vyhlédnutých za učitele na rozšíře nou exekutivu do Moskvy musela být škola odložena 1 V německém textu: „ an der fraktionellen Vorbereitung“ . 2 V německém textu není uvedeno „ v Teplicích“ a v další větě „ na teplickém “. 3 Zřejmě má být : „ PVI“ |

Proletářská volnomyšlenkářská inter

nacionála .

4 V německém textu : „ und benützt das Zustandekommen der

internationalen Einheitsfront der proletarischen Freidenker zur Propagierung der proletarischen Einheitsfront auf anderen Ge bieten “ .

5 V německém textu je dodáno: „ im Frühjahre “. 336

z jara na podzim. A pro nastávající volební kampaň odložen její začátek až po skončení voleb.1 Nejbližší úkoly?

agitačně propagačního oddělení jsou hlavně:

1. Vybudovat aparát resortu agitačně propagačního ve všech krajích za přímé účasti ústředí. Za tím účelem

předkládá agitačně propagační oddělení sjezdu a ) na vrh organizačního řádu pro práci agitačně propagační, b ) návrh, aby ústředí bylo uloženo v nejbližší vhodné

době uspořádat celoříšskou kampaň pro . vybudování agitpropu v buňkách a organizacích. 2. Realizovat ústřední školu funkcionářů .

3. Rozvinout širokou propagandu základu leninismu,

jmenovitě organizací, elementárního kursu pro přísluš níky strany.3

Zpráva o činnosti odborové sekce strany Pro činnost odborové sekce strany v období od po sledního sjezdu strany byla směrodatná usnesení to hoto sjezdu a později usnesení rozšířené exekutivy Ko minterny z dubna 1925, kde byla přijata zvláštní rezo

luce o odborové činnosti v Československu. Tajemník 1 V německém textu: „musste die Schule auf den Herbst verschoben werden und wird erst nach den Wahlen organisiert werden können “ .

2 V německém textu : „Die dringendsten nächsten Aufgaben.“ Eine breite Propaganda der Grundlagen des Leninismus namentlich durch Organisierung 3 Podle německého textu věta zní :

von Elementarkursen für die Parteimitglieder zu entfalten .“ 4 AÚD KSČ , F 5, 1. č. 1/12, česky 3 cyklostylované strany, německy 4 cyklostylované strany a fotokopie. 22 Protokol III. sjezdu

337

odborové sekce soudruh Kohn pracoval v nejužší sou činnosti s odborovou komisí při výkonném výboru stra ny , která sestávala ze soudruhů : Haise Josefa, Hrušky , Haruse, Kolského, Sterna a Kohna. Později účastnil se schůzí této komise též soudruh Arno Hais .

Odborová sekce strany zasahovala iniciativně do všech odborových otázek v tomto období se vyskyt nuvších a do všech hospodářských bojů . V případech důležitějších předkládala své návrhy politickému se kretariátu nebo politickému oddělení strany. Před vy puknutím a po dobu ostravské stávky byl z iniciativy

odborové sekce strany ustaven společný akční výbor, paritně sestavený ze zástupců ústředí strany a MVS, jenž působil k tomu, aby boj byl veden v duchu zásad

Rudé odborové internacionály. Konference konané v této době v hornických revírech a v textilních oblas

tech byly obeslány akčním výborem a všechna roz hodnutí související s ostravskou stávkou stala se na

prosto jednomyslně. Při této příležitosti se však ukázalo , že frakční činnost v reformistických odborech vzhledem k liknavostil některých venkovských stra nických institucí je nedostatečná. Na Ostravsku poda řilo se sice hlasováním v závodech získat 95 % dělníků

pro boj , nebylo však zároveň prosazeno hlasování v re formistických odborových skupinách , takže reformis tické odborové ústředny měly možnost od svých původ ních slibů utéci. Akce v celostátním měřítku byla

ovšem zčásti též poškozena nedisciplinovaností někte

rých našich vlastních soudruhů, způsobenou tehdejšími >

frakčními boji uvnitř strany. V době stávky kovodělníků v severozápadních a v se verních Čechách konala odborová sekce strany celou řadu frakčních porad2 v této oblasti. Bylo sice docíle no, že ve značné části závodů postavila se celá osa zenstva proti vedení německého sociálně demokratic 1 V německém textu :

„ mit Rücksicht auf das nicht geringe

Verständnis “ .

2 V německém textu : „ Fraktionskonferenzen “ . 338

svazu kovodělníků, jenž sabotoval jednotnou frontu, celkem však se nepodařilo tuto jednotnou fron tu zdola prosadit .

Jednotnou frontu podařilo se prosadit v širším měřít ku pod vlivem frakční práce v boji textilních dělníků

středních a severovýchodních Čech, jenž byl veden od počátku května. V tomto případě postupovaly reformis tické textilní odborové organizace společně s textilní sekcí MVS , aby pak ovšem na počátku září v rozho

dujícím okamžiku, kdy se jednalo o všeobecnou stávku, z jednotné fronty vypřáhly.1 Vzhledem k tomu však, že se podařilo tyto organizace donutit, aby přiznaly barvu, je u ní veliké jitření mezi jejich členstvem

a bude možno levá křídla těchto organizací značně posílit. Odborová sekce strany zasahovala do všech akcí státních a veřejných zaměstnanců v dohodě s představenstvem MFŽ a státně zaměstnanecké sekce

MVS. U smluvních zaměstnanců železničních podařilo se především v Praze docílit společného postupu děl nictva3 bez rozdílu odborové příslušnosti. Největší pozornost věnovala odborová sekce usilovné propagandě sjednocení odborového hnutí v Českoslo

vensku. Reformisté hleděli paralyzovat tuto naši pro

pagační činnost tím, že v několika případech ( u kovo dělníků, železničářů, dřevodělníků a stavebníků ) vešli na jednání se zástupci revolučních odborů. Všude však

stavěli jako podmínku, aby „ sjednocení“ se stalo v rám ci Odborového sdružení, aby členstvo revolučních orga nizací se vzdalo svých revolučních zásad a jejich pro

sazení uvnitř sjednocené organizace. Když naši sou druzi trvali na tom, že jednáno může být jenom na podkladě rovných s rovnými, upustili ihned od dalšího jednání. Myšlenka odborového sjednocení ovšem za kotvila tak hluboko již v dělnických masách, že re formisté budou jí hnáni vždy znovu k jednání s re 1 V německém textu: „ um ... die Einheitsfront zu zerschlagen“. 2 Místo „ u ní“ má být asi „ nyní“, jak je to i v německém textu.

3 Místo „ dělnictva “ je v německém textu „dieser Kategorien “. 339

volučními odborovými organizacemi. Odborová sekce

strany již před půl rokem vypracovala plán propagandy odborového sjednocení v závodech, jímž by bylo do cílenol vybudování frakcí stoupenců odborového sjednocení v reformistických skupinách a později též vytvoření výboru proletářské jednoty v místním a kraj ském měřítku . Tam, kde závodní buňky již byly akti

vovány, byla tato práce s úspěchem prováděna a bylo tam též možno vzpružít hnutí závodních rad. Odborová sekce strany konala frakční přípravy ke všem sjezdům odborovým a docílila značného úspěchu na sjezdu reformistického Svazu tabákových dělníků. Na tomto sjezdu byl zvolen komunista předsedou Svazu

a byla získána v představenstvu polovina všech mandá tů. Na tomto sjezdu byla též přijata rezoluce pro sjed nocení odborů ve smyslu manifestu MVS . Na sjezdech samostatných svazů revolučních nebylo možno prosadit usnesení ROI ohledně připojení k MVS . Exekutiva Rudé

odborové internacionály vyzvala představenstva těchto svazů, aby provedla přímé hlasování ve skupinách.

Ústředny těchto svazů to zamítly, a vzhledem k tomu, že předseda Svazu stavebníků Tetenka a předseda Sva zu dřevodělníků Teska vystoupili z naší strany a přešli do tábora našich politických nepřátel?, bylo nutno za hájit pro prosazení usnesení ROI v těchto svazech nej intenzívnější kampaň. Odborová sekce strany konala k tomuto účelu celou řadu frakčních konferencí a vedla systematicky akci tak, že možno v okamžiku, kdy tato zpráva jde do tisku, říci, že uvnitř Svazu stavebníků

a dřevodělníků vliv dosavadních jejich předsedů je značně zmenšen a pochopení pro nutnost vykonávání usnesení ROI mezi členstvem velice vzrostlo . Též ve

všech otázkách týkajících se vnitřního života MVS pro sazovala odborová sekce strany vždy stanovisko strany

a působila též k tomu, aby usnesení ROI v návrzích představenstva MVS před sjezdem MVS byla uplatněna . 1 V německém textu: „ möglich gemacht wurde “ . 2 V německém textu : „ in das Lager unserer Gegner“. 340

Odborová sekce strany používala téměř každodenně

ČKK k tiskové propagandě ve všech otázkách odbo rových a hospodářských, takže jí bylo možno vniknout touto propagandou za pomoci tisku strany do nejšir ších dělnických mas. V srpnu předložila odborová sek ce strany na konferenci krajských tajemníků strany všem těmto funkcionářům nové směrnice frakční práce, přizpůsobené přebudování straný na závodní buňky.

Krajští tajemníci se zavázali, že dle těchto směrnic budou pracovat. Učiní-li tak, bude možno frakční práci

v odborech stupňovat a odborová sekce strany bude moci podat napříště zprávu o výsledcích, které této stupňované práci budou odpovídat.

Zpráva byra ústředního agitačního výboru mládeže KSČ ke III. řádnému

sjezdu KSČ IV . říšský sjezd mládeže KSČ

V čele tohoto období, ze kterého je podávána zpráva, stojí IV. říšský sjezd mládeže KSČ, který se konal od 11. do 13. listopadu minulého roku. Tímto sjezdem na stává určitý obrat ve vývoji komunistického hnutí mlá deže Československa . Sjezd provedl bezohlednou se bekritiku? a na základě této určil směrnice příští prá 1 AÚD KSČ , F 5, j . Č . 1/17, česky 7 cyklostylovaných stran,

německy 9 cyklostylovaných stran a 8 stran fotokopie ( poslední stránka chybí ) .

2 V německém textu : „ Er nahm eine rücksichtslose Selbstkri (6

tik der Lage der Bewegung ... 341

ce. Kritika projednávala zejména : a ) nedostatečné spo jení s internacionálou ; b ) nedostatky v poměru strany k mládežit ; c ) nedostatek skutečné masové práce za účelem získání širokých vrstev dělnické a rolnické

mládeže ; d ) nedostatek plánovité politické výchovné práce, která by poskytla mládeži minimální politické základní znalosti ; e ) nedostatky na poli organizační práce , a to jak přestavby na podkladě závodních buněk , organizačního aparátu a forem organizačního obchvá cení členstva, tak i početné síly hnutí a jejího sociál ního a národnostního složení ( nedostatečné procento velkoprůmyslové mládeže a zaostalost české části hnu

tí ) ; f ) nedostatek bolševického ducha a vnitřní ucele

nosti hnutí. Zbytky spolkařských a cechařských názorů. Vycházeje z těchto hlavních nedostatků hnutí, určil

sjezd úkoly do budoucnosti. Určil předně směrnice sku tečné masové práce, a zdůraznil zejména nezbytnost zesílení české části hnutí jak v politickém, tak v orga

nizačním směru, a usměrnil poměr mládeže ke straně vnitrostranicky a v praktické spolupráci. Úkolem zprá vy je narýsovat stručný přehled o provedení úkolů daných říšským sjezdem.

a) Hnutí a internacionála

Vztahy k internacionále byly upevněny. Ideologické a organizační sepětí, zejména pokud jde o českou část

hnutí, se prohloubilo. Činnost hnutí, za stálého dodržo vání politických i organizačních pokynů internacioná ly , byla zvýšena a vliv internacionály na hnutí, tj. skutečné mezinárodní vedení, které světová organizace

vyžaduje, bylo prohloubeno. Důležitým pomocným pro středkem na tomto poli byla organizace „ smyček “ mezi československými a ruskými organizacemi, kterými by lo sblíženo naše hnutí, zejména s ruským svazem. Mi 1 V německém textu : „ Mängel im Verhältnis zwischen Partei und Jugend ...“ 342

moto přispělo zavedení čtvrtletního mezinárodního

členského příspěvku. Smyčky byly organizovány tak, že pražský kraj byl spjat s Nižněnovgorodskou guber nií.1 Mimoto převzalo hnutí v říšském měřítku šéfství nad 58. plukem rudé Budonného jezdecké divize, je jímž šéfem je KIM.2 Liberecký kraj se Smolenskou gu bernií, karlovarský a plzeňský kraj se Stalingradem a

Podkarpatská Rus s Kyjevskou gubernií. Ovšem je třeba ještě mnohé vykonat na poli mezinárodní výchovy hnu tí, a zejména přispět k praktickému oživení smyček.

b) Mládež a strana Hnutí mládeže hrálo v tomto období ve vývoji vni trostranickém velkou úlohu. Mládež se živě zúčastnila politických i organizačních příprav k II. řádnému sjez du strany. Stanovisko k vnitrostranickým otázkám na II. sjezdu strany je obsaženo v tištěném prohlášení

byra UAV, adresovaném sjezdu. Stanovisko ke krizi strany, která propukla před rozšířenou exekutivou KI, projevil ÚAV v obsáhlém prohlášení, které bylo uveřej něno a rozesláno ve zvláštních výtiscích krajům pro

členy mládeže i strany. Stanovisko, které zaujala dele gace mládeže na rozšířené exekutivě v březnu, je ob jasněno referátem o československé komisi3, který je uveřejněn co dodatek brožury „ Leninism nebo ? " .

Tato řeč objasňuje stanovisko delegace v době, kdy menšina ústředí strany neprojevila svou ochotu k vytvoření bloku s většinou VV k provádění politiky

KI. Jakmile se to stalo, podporovala delegace mládeže vytvoření bloku, zdůrazňujíc současně nezbytnost sku tečného, důsledného provádění politiky KI . Totéž sta 1 Následující dvě věty jsou v českém textu navzájem přeho zeny. V německém jsou správně. 2 V německém textu : „ über welche als ganze die KJI die Chefschaft übernommen hat" .

3 Zřejmě má být : „ referátem v československé komisi“ .

4 V německém textu je dodáno : „ ještě“ . 343

novisko hájili delegáti mládeže ve schůzi ústředního výboru strany po rozšířené exekutivě v době, kdy dele gace dlela v Moskvě. Po návratu delegace byla konsta tována v mládeži značná nespokojenost s moskevským řešením krize strany. Avšak již rezolucí 28. května1

( byro ) a 17. května ( plénum UAV ) , zejména však usneseními říšské konference ke konci června t. r., po stavila se mládež ve všech vnitrostranických otázkách plně na platformu KI . Ovšem bylo nutno překonávat

i nadále různé nejasnosti. Zejména v slovenských i podkarpatských oblastech, v severních Čechách byly spojeny s útoky , vedenými funkcionáři strany proti stanovisku mládeže k vnitrostranickým otázkám po ná vratu delegace z Moskvy. Tyto nejasnosti byly úplně likvidovány opětným projednáním vnitrostranických otázek ve schůzi plenárního ústředí ze dne 9. srpna t. r.3 Podstatné momenty stanoviska mládeže vnitro stranicky od rozšířené exekutivy spočívají v důsledném 1 V německém textu je datum 8. května.

2 V českém textu je chybnou interpunkcí v posledních dvou větách jejich smysl poněkud odlišný od německého. V německém textu je tato formulace: „ So in den slowakischen und podkar patisch-russischen Gebieten und in Nordböhmen, die zum Teil auch mit Angriffen zusammenhingen .“ 3

Následující pasáž od „ Podstatné momenty “ až po „ pod

poru v dalším vývoji“ je v českém textu formulována značně nejasně. Německý text této pasáže zní: „ Die wesentlichen Mo

mente der innerparteilichen Haltung der Jugend bestehen seit der erw. Exekutive und weiterhin darin , die Linie der KI kon sequent zu verteidigen und durchzuführen und im Sinne der

selben künftig das Schwergewicht auf die praktische Jugendarbeit zu legen. Wenn auch die Behauptungen über eine so grosse

innerparteiliche Aktivität der Jugend bis zur erweiterten Exeku tive unrichtig sind ausgenommen wenige Fälle, wo es wirklich Uebertreibungen gegeben hat weil diese Aktivität die not

wendige Folge einer objektiven Lage war, so entspricht es doch der heutigen objektiven Lage , wo die Einflussnahme der KI und

die konsequente Durchführung der Politik derselben gesichert ist, nunmehr das Schwergewicht auf die praktische Bolschewi sierung der Jugendbewegung zu legen und dadurch der Partai

die beste Unterstützung auch in ihrer Entwicklung zu bieten . “ 344

trvání a hájení linie Ki a v tomto smyslu v budoucnu přeložení těžiska na skutečnou praktickou práci mlá deže. Byť i tvrzení o přílišné vnitrostranické aktivitě mládeže až do rozšířené exekutivy nebylo správné vyjma několik případů, kde skutečně bylo přeháněno

- nebot aktivita ta byla nutným důsledkem objektivní situace. Dnes odpovídá však dnešním objektivním po

měrům , kdy vliv KI na důsledné provádění její politiky je zajištěn , aby bylo těžisko vloženo v praktickou bol šeyizaci hnutí mládeže, a tím poskytnout straně nejvy

datnější podporu v dalším vývoji. Ve smyslu usnesení říšské konference bude mládež hájit svou dnešní vni trostranickou linii i na III . sjezdu strany.

Ve vývoji praktické spolupráce mládeže se stranou

lze od II . sjezdu strany konstatovat určitý pokrok. Ze jména v době před III. sjezdem bylo jednáno o spolu práci mládeže a strany , zejména o uskutečnění bolše

vického poměru strany k mládeži, tj . bezprostřední účast strany na vedení mládeže. Budiž ovšem dodáno, že tento pokrok lze dosud zaznamenat jedině v ústřed ních instancích . V krajském a místním měřítku je po litické porozumění a praktická organizační pomoc

strany pro hnutí mládeže , jakož i vzájemná spolupráce, diferenciována dle jednotlivých oblastí, velmi nedo statečnou. Vedení mládeže nepostavilo otázku upravení

vzájemného poměru mezi stranou a mládeží pouze co otázku organizací strany. Od počátku byla si vědoma toho , že i ze strany organizací mládeže musí být od

straněny taktéž značné nedostatky. Říšská konference se jasně vyslovila o nutnosti zvýšit bezprostřední spo lupráci mládeže is organizacemi strany a zvýšit pro cento členů strany z řad mládeže, tj . rozšířit jádro strany v mládeži a všechny otázky běžné práce nejen organizačně, nýbrž i politicky řešit po dohodě s orga nizacemi strany. Na druhé straně nemůže však ani strana bez určité vnitřní kampaně v organizacích zvý

šit porozumění pro mládež, neboť naprosté nepocho pení je mnohdy zaviněno jedině ideologickou neujas něností, a to i v nadřazených orgánech ( viz nesprávné 345

hodnocení Mezinárodních dnů mládeže co pouhých

slavnostních projevů, a nikoliv akcí politického rázu, významného pro veškeré dospělé dělnictvo atd . ) .1

c ) Masová práce Nejdůležitější pokroky ve vývoji hnutí mládeže byly učiněny v ohledu započetí skutečné masové práce mezi širokými vrstvami pracující mládeže měst i venkova

za účelem získávání stálého rostoucího vlivu na pro letářskou mládež. Byla -li doba do IV. říšského sjezdu obdobím hledání cest k masové práci, bylo nyní již

přikročeno k praktickému provádění. Všeobecným vý sledkem je počátek soustavného překonávání spolkar ského , cechařského rázu hnutí v různých oblastech, ovšem různým tempem .

Po říšském sjezdu na podzim 1924 a na jaře 1925

počíná již mládež reagovat a zasahovat do hospodář ských bojů dělnické třídy. Reagování nespočívá již ale

jen ve správném politickém stanovisku ( tak např. hod nocení únorových událostí ) , projevuje se již i v praktic kých opatřeních, a to především v burcování zájmu organizací dělnictva pro otázky mládeže ( říšský sjezd závodních výborů ( na ) podzim 1924, sjednocovací kon

ference textiláků ( roku ] 1925, sjezd liberecké textilní sekce ) , a jeví se v stále rostoucí bezprostřední účasti na bojích dělnické třídy, a to nejen všeobecným pod pořením akcí strany, nýbrž organizovaným zastupová ním speciálních zájmů mládeže v rámci všeobecných bojů . Tento přechod byl ovšem doprovázen mnohými

obtížemi. Ukázalo se, že přes správné politické stano visko může zavládnout pasivita, když jde o to, použít politické linie hnutí k praktickému zastoupení speciál ních požadavků mládeže. Za ostravské stávky, jíž se

zúčastnil velký počet mladistvých horníků a za které 1 V německém textu je v závorce na začátku navíc : „ unrich

tige Einschätzung der Jugendbewegung im ganzen “. 346

KM aktivně podporovala stranu i Rudé odbory, opomněla mládež však formulovat speciální požadavky mládeže v rámci všeobecného boje a shromáždit masy mládeže pod prapory KM a také ji ovlivnit. Říšská konference červnová plně zhodnotila ostravskou stávku a čerpala z ní své zkušenosti. V boji textilních dělníků v srpnu vystoupila již KM s potřebnou aktivitou, aby hájila spe ciální požadavky mládeže v rámci všeobecného boje. Vyskytly se však obtíže ze strany druhé, a to Rudých odborů, které v aktivitě mládeže viděly brzdění oněch opatření, která učinily odbory. V několika místech ovšem staly se skutečné chyby a nebyl udržován mla deží náležitý kontakt a dohoda s odbory. KM samo zřejmě může uskutečnit svoji vůdčí roli dělnické mlá

deže jedině prostřednictvím odborů. Jednotlivé ty pří pady ovšem nemohou být dostatečným důvodem k vše obecnému zamítnutí iniciativy KM v sociálních bojích za speciální požadavky mládeže a všeobecné zamítání znamená skutečně zásadní zneuznávání úkolu komu

nistického hnutí mládeže. A právě proto, že se zde ne

jedná o jednotlivou otázku, nýbrž o všeobecné otázky zásadního rázu, předalo vedení mládeže vůdčím instan cím strany k rozhodnutí, aby sjednala jasnost pro bu

doucnost, neboť je jasno, že aktivita a iniciativa KM v boji dělnické třídy musí být rozšiřována a prohlubo

vána . V tom spočívá další rozvoj masové práce. Započatá masová práce neomezovala se pouze na

hospodářské otázky, nýbrž byla učiněna opatření k ma sové činnosti na poli antimilitaristické propagandy, k práci v okrajových složkách a mezi proletářskými dětmi, a učiněna opatření ke spojení těchto pracovních

oborů s všeobecnou masovou prací. K organizaci dět ského hnutí byla svolána konference všech činitelů , interesovaných v této otázce.

V poslední době byla masová práce zbavena cha rakteru nahodilé práce a systematizována. Bylo za počato s všeobecnou akcí za denní požadavky veškeré pracující mládeže v čele s těmito požadavky. Zvýšení

mezd mládeže, dostatečná podpora nezaměstnané mlá 347

deže, proti nebezpečí nových imperialistických válek, proti intervenci proti sovětskému Rusku , proti měšťác kému militarismu, reakci a perzekuci, za jednotu od

borů, za všeobecnou obrannou frontu proletariátu. Již z těchto hesel je zjevno, že je brán zřetel nejen na sociální, nýbrž i ( na ) politické otázky, a celková maso vá práce je vedena tak, aby obsáhla veškeré otázky den

ního života pracující mládeže, a ta na ně reagovala.1 Akce ta byla započata současně s širokou schůzovou

akcí, která měla sloužit přípravám k XI. meziná rodnímu dni mládeže, který měl být určitým vyvrcho lením . Akce má vyústit ve svolání konferencí bez

partijní dělnické a rolnické mládeže v nejdůležitějších oblastech .

S akcí byla spojena kampaň za jednotnou frontu a v čele dány mimo všeobecných požadavků otázky : vyslání delegace mládeže do sovětského Ruska, která má zjistit pravdu o situaci ruské dělnické mládeže3, a kampaň o znovuzřízení legálního komunistického

svazu mládeže . Byl vydán otevřený dopis odpůrčím or ganizacím mládeže“, kterým reaguje KM současně na marseillský sjezd II. internacionály. Tato kampaň za jednotnou frontu má nejen sjednat kontakt s bezpartij ní mládeží a mládeží organizovanou v odpůrčích orga

nizacích, nýbrž zejména vytvořit podklad ke konkrét ní činnosti za odborovou jednotu. V době vypracování této zprávy nalézá se hnutí

v proudu naznačené masové práce, a nelze tudíž činit určité uzávěry . Spolupráce s MVS, co ústředím Rudých odborů, a říš

ským dělnickým výborem (ústředím závodních rad ) , 1 V německém textu není : „ a ta na ně reagovala“. 2 V německém textu: „ Die Konferenzen ... sollen diese Aktion 66

beenden .“

3 V německém textu chybí část věty : „ která má zjistit pravdu o situaci ruské dělnické mládeže “ .

4 V německém textu: „ Es wurde eine diesbezügliche Anfrage in Form eines offenen Briefes an die gegnerischen Jugendor ganisationen gerichtet ..." 348

nalézá se dosud v počátcích. V tomto směru závisí mnoho na nastávajícím říšském sjezdu MVS . Spoluprá

ce s odborovým oddělením strany byla již započata a společně s nít jsou připravovány návrhy ke sjezdu MVS . O frakční práci v odborech podáváme zprávu na jiném místě. Politická práce v odborech je dosud

nedostatečná a je důsledkem zejména nedostatečné organizace mládeže v odborech.2

d) Politická výchovná činnost Již říšský sjezd prohlásil se pro okamžité započeti

široce založené výchovné kampaně. Nehledě k tomu, že v tomto směru my v Československu, a zejména česká část hnutí, stojíme notně pozadu , budiž vzat zře tel k tomu, že fluktuace členstva a stálý přírůstek no vých členů po přestavbě na podkladě závodních buněk3 ohrožuje čím dál tím více politickou úroveň hnutí a

rozšiřuje mezeru mezi prostým řadovým členem a funkcionářem. Až teprve po říšské konferenci v červnu bylo možno započít s praktickým prováděním usnesení říšského sjezdu. Ihned po říšské konferenci byla za

hájena ústřední škola pro české hnutí. Potrvala 3 týdny a zúčastnilo se jí 30 žáků. Úkolem školy bylo rozšířit kádr zodpovědných krajských funkcionářů4 a vyško lit činitele5 pro politickou výchovu v jednotlivých oblastech. V nejbližší době má být zahájena podobná, ovšem jen týden trvající, německá ústřední škola. V polovině listopadu má být zahájen běh asi 25 neděl 1 Zřejmě má být: „ společně s ním “. V německém textu je formulace : „ und im Einvernehmen mit ihr “.

2 V německém textu: „ Die politische Arbeit in den Gewerk schaften ist noch ungenügend, insbesondere was die Mitglied schaft der Jugend in den Gewerkschaften anbetrifft.“ 3 V německém textu : „dass die ständige Fluktuation der Mitglied schaft und das Hinzuströmen neuer Mitglieder in die Betriebszel len “ .

4 V německém textu není slovo „ krajských “. 5 V německém textu : „ Lehrer “ . 349

ních škol, které po dobu šesti neděl , v sobotu odpo

ledne a v neděli, budou řídit členové ústředí společně se žáky ústřední školy. Počátkem ledna má být zahá jen pro nejdůležitější oblasti jednotný elementární kurs po dobu 3 měsíců, a to po týdenních lekcích.

Velmi citelný je nedostatek materiálu pro výchovnou činnost. Byro již některé věci vydalo. Připravují se dvě obsáhlejší brožurky pro elementární výchovu. Mimoto vychází teoretický orgán v takové úpravě, že může být použit k politické výchově členstva a funkcionářů. V příštím roce má být systém politické výchovy pro hlouben a rozšířen .

Na poli agitace bylo již učiněno více.1 Ovšem nelze dosud mluvit o soustředěných politických kampaních. Nicméně zaznamenáváme na tomto poli značné úspě chy. Zejména podařilo se nám vtisknout časopisům ( českému, německému a madarskému ) skutečně ma

sový charakter. Český časopis vychází týdně od 1. květ na , německý od Mezinárodního dne mládeže. Madarský

časopis vychází čtrnáctidenně. Mimoto bylo započa to s měsíčním vydáváním slovenského a rusínského

časopisu pro rolnickou mládež.3 Je to nejlepším dů kazem našeho úsilí obchvátit i venkov v okruh naší

práce v masách pracující mládeže. Kromě toho byla vydána řada agitačního materiálu.

e ) Organizační práce Co pokrok lze zaznamenat individuální zpracování jednotlivých oblastí, a zejména úspěšné provádění linie říšského sjezdu : zesílení české části hnutí. Česká část hnutí je dnes relativně nejsilnější částí hnutí. Tím sa 1 V německém textu : „ Im Laufe der Verstärkung der Massen arbeit konnte auf dem Gebiete der Agitation mehr getan werden . “

2 V německém textu je ještě : „ ab März“ . 3 V německém textu je ještě dodatek : in 2 Nummern erschienen ist“ . 350

wovon letztere bereits

mozřejmě neochabl zájem o okrajové země ( Slovensko a Podkarpatskou Rus ) .

Pokud jde o přestavbu na podkladě závodních buněk , byla veškerá pozornost soustředěnal na politické oži vení buněk a přestavbu celých oblastí. Za tímto účelem

budou se konat jednotně v říjnu krajské konference, na kterých dle nového klíče budou rozhodovat skuteč

né závodní buňky. Mimoto má být takto docíleno sou časným a jednotným prováděním programu určité pro pracování hnutí.2 Je jasné, že současně s individuálním

zpracováním jednotlivých oblastí a krajů musí pokra čovat centralizace jak v ideologickém, tak v organi začním směru . Za tímto účelem budou konána v září

turné 3 ústředních sekretářů, kterými mimo jiné má být docíleno užšího spojení krajů s ústředím . Pro pře stavbu byla vydána řada pomůcek.

Na zlepšení a zdokonalení organizačního aparátu je jak v měřítku říšském, tak krajském neustále pracová no. Mimo politické výchovy speciálně prokazují důle

žité služby pravidelné schůze pléna ÚAV, ve kterých jsou projednávány nejen běžné otázky, nýbrž i otázky zásadní, a tím upevňována ideologická jednota vedení hnutí. Vedení věnuje zvýšenou pozornost přípravám k ilegalitě, pořadatelským atd.3 Frakční činnost v bezpartijních organizacích proleta riátu a dělnické mládeže je dosud nedostatečná. Ze

jména pokud jde o odbory, ať již Rudé, nebo reformistic

ké. Určité pozice byly již dobyty ve spolupráci s FDTJ. Metody organizační práce ( pracovní plány, zodpo vědnost aj . ) byly zlepšeny.

Forma organizačního obchvácení členstva byla změ něna říšskou konferencí oddělením odběru časopisu od 1 V německém textu : „wurde seit der Reichskonferenz das Hauptaugenmerk ... gewidmet“ .

2 V českém textu je věta nejasná. V německém textu zní: „ Ausserdem wird durch die gleichzeitige und einheitliche Durch führung mit einem einheitlichen Programm eine gewisse Durch arbeitung der Bewegung erreicht. “

3 V německém textu : „ des Ordnerdienstes“. 351

bojovného fondul, a tím dána možnost rychlejšímu po četnému rozvoji hnutí v budoucnosti, což vyžadovaly zejména sociálně nejslabší oblasti. Změna ta nabyla

platnosti od 1. července, a nalézá se tudíž v počátcích, nelze tudíž již dnes činit určité uzávěry. Všeobecně

lze však konstatovat pomalý , avšak jistý vzrůst hnutí i co do počtu.

· Finanční stav hnutí je dosti špatný.2 Finanční hos podářství je ale jak v sekretariátu , tak i v administraci stabilně organizováno a byla učiněna řada zlepšení v průběhu období, za které je podávána tato zpráva .

f) Vnitřní situace hnutí Říšským sjezdem zvolené nové vedení hnutí bylo nu ceno probojovat se určitými obtížemi. Jednotlivé ele menty v krajích, a to zejména v okrajových oblastech, vyvolávaly pochybnosti o organizačním kursu, usnese ném na říšském sjezdu, které byly překonány. Různé obtíže vyvstaly v souvislosti s říšskou konferencí v čer

vnu . Odstraněny měly být po říšské konferenci vše stranným organizováním práce vedení. Skutečně ukáza

la se tato cesta být správnou.3 Vedle těchto momentů byly zde jednotlivé obtíže vnitrostranického rázu , kte

ré byly shora uvedeny. Schůze pléna ze dne 9. srpna t. r. vykazuje však úplnou jednotu ÚAV ve všech otáz kách. Tato jednota je charakteristikou dnešního vnitř ního stavu hnutí. Dnešní vedení doufá mu splnit na tomto podkladě z velké části ony úkoly, uložené říšskou konferencí, aby na sjezdu příštím

mohlo předat vedení do rukou,

v tomto období vychovaných, mladších sil . Ohledně svo 1 V německém textu : „ von den Beiträgen für den Kampffond “. 2 V německém textu : „ sehr schwierig “.

3 V německém textu : „ Zur Beseitigung derselben nach der Reichskonferenz wurden einige Änderungen der Arbeit in der Führung der Bewegung vorgenommen , die sich auch bewährt haben .“

352

lání příštího sjezdu není dosud ničeho definitivně usne seno, v úvahu připadá však konec ledna 1926, jež se jeví být dobou nejpříhodnější. K naší zprávě ke sjezdu strany připojujeme několik statistických dat .

Byro ústředního agitačního výboru mládeže KSČ V Praze dne 2. září 1925 Dodatek :

Několik statistických dat Stav organizací Závodní buňky Buňky na velkostatcích Uliční buňky

274 45 32

Celkem

351

Tyto jsou soustředěny v 236 místních skupin závod ních buněk, nepřebudovaných místních skupin je 94. Stav členstva

( Číslicel jsou uvedeny z materiálu říšské konference [ červen 1925 ) , neboť dosud nelze po rozdělení odběru časopisu od členských příspěvků od 1. července přesně uvést počet členů. )

Členů plně platících ( odebírajících známky i časopi

sy ) 8000. Skutečných členů na základě odběru časo pisu ( mimo výtisků agitačních ) 12 000.

Náklad časopisů Českého ( Komunistická mládež ) : Od říšského sjezdu roku 1924 do 1. května 1925 14denně , celkem 13 čí sel, normálně o 4 stranách, novinový 1 V německém textu: „ die abgerundeten Zahlen “. 23 Protokol III . sjezdu

353

Celkově :

Průměr :

formát, dvakrát se zvláštní 2stránko

vou slov. přílohou, jednou se zvlášt ní 2stránkovou organizační přílohou, dvakrát konfiskovaný Od 1. května t. r. do Mezinárodního

48 2001

3 700

98 900

5 400

88 300

4 200

8 200

2 050

dne mládeže vychází týdně celkem 18 čísel?, normálně 4stránkové, jednou

se zvláštní 2stránkovou přílohou pro Ostravsko u příležitosti slavnosti FDTJ k 1. květnu a Mezinárodnímu dni mlá

deže ( 8 stránek ) , rudý tisk, třikrát konfiskovaný Německého gend ) :

( Kommunistische

Ju

Od říšského sjezdu roku 1924 do Me zinárodního dne mládeže 14denně, celkem 21 čísel , normálně 4 stránky ,

novinový formát, jednou s 2stránko vou přílohou k agitačnímu týdnu v Karlových Varech a k Mezinárod nímu dni mládeže, 6 stránek s červe

notiskem, jednou zkonfiskován Madarského ( Kommunista Ifjumun kás ) :

Od říšského sjezdu do března t. r. mě síčně , celkem 4 čísla, normálně 6

stran, jednou konfiskován Od března t. r. do Mezinárodního dne mládeže 14denně, celkem 13 čísel,

normálně 4 strany, k 1. květnu a Me 1 V německém textu je zřejmě chybně uvedeno 40 000. Podle součtu je správné číslo v českém textu. 2 V německém textu je uvedeno číslo 13. 354

zinárodnímu dni mládeže 6 strani, rudý tisk, jedenkrát konfiskován Slovenský : Po říšském sjezdu Komunistická mlá dež, 2 čísla, měsíčně, 4 stránky

40 750

3 100

1 500

750

2 200

1 100

4 000

2 000

K 15. lednu a 1. květnu Rudé Sloven

sko, 4 stránky, k 1. květnu červeno tisk

Od 1. srpna Dorost chudoby, měsíčně 2 čísla , 4 stránky, k Mezinárodnímu dni mládeže, červenotisk

Rusínský : je připravován od Mezinárodního dne mládeže , měsíčník, 4 stránky Celkem náklad

292 050

Letáky Celkem :

Leták dělnické a rolnické mládeže k hos

podářskopolitické akci, 4 strany, konfis kován

český německý

madarský slovenský

60 000

40 000 20 000 10 000

130 000

Leták k XI . mezinárodnímu dni mládeže, 1 strana , současně v různých barvách k lepení český německý

slovenský madarský

100 000 50 000 30 000

20 000 2 Celkem

200 000

330 000

1 V německém textu je v rubrice průměrný náklad uveden údaj 1500.

2 V německém textu jsou údaje o slovenském a maďarském letáku přehozeny . 355

Vnitrostranický leták Prohlášení byra ústředního agitačního výboru ke krizi strany před rozšířenou exekutivou v břez nu, tiráž , 2 strany 4 000 český

Agitační dopisnice Lenin a náš časopis, Proletáři, vpřed ! Vy jste spasiteli světa !, česky, německy, madarsky

16 700

Teoretický orgán Nákladem celkem, českého , německého a

maďarského, původně Vůdce, nyní Mladý bolševik, řádná i mimořádná čísla, celkem 15 486 stran, 6krát konfiskován

13 5001

Brožury Usnesení a rezoluce IV. světového sjezdu KIM , česky, konfiskován

1 500

Leninism nebo ?, česky, německy, sloven

sky, maďarsky Lenin o rolnictvu, madarsky Černí lidé, revoluční beletrie, madarsky Instrukce pro pokladníky a kolportéry, česky a německy, konfiskováno Celkem brožur devatero, 434 stran

24 000 1 500 1 500 3 000 31 500

Organizační pomůcky Členské legitimace ( číslované ústředím ) Kartotéky 1 V německém textu je 13 600. 356

30 000 23 000

Obálky na kartotéky Měsíční zprávy pro skupiny závodních buněk

1 000

10 000

Finanční hospodářství Průměrný měsíční příjem sekretariátu

KČ 30 000 Kč 18 000

Celkem

KČ 48 000

Průměrný měsíční příjem sekretariátu

Zpráva o činnosti agitační komise žen KSČ K této zprávě podotýkám, že zde pouze zahrnuta prá ce agitační po stránce technické a agitační. Pokud se týká číselného materiálu, bude zahrnut v celkové zprávě strany. Pokud se týká výsledku o práci na přestavbě strany, zaslaly nám zprávu jedině čtyři kraje a tyto sdělují, že se práce daří jen pomalu a výsledky jsou tak nepatrné, že je nelze ani číselně uvádět.

Zpráva je od poslední říšské konference žena od posledního sjezdu strany. Činnost sekretariátu

V listopadu připravována akce pro tisk. Rozeslány na 1 AÚD KSČ, F 5, j. č. 1/13, česky 2 cyklostylované strany, ně mecky 3 cyklostylované strany a fotokopie.

2 V německém textu: „ die Arbeit des Agitationskomitees“. v českém překladu zřejmě vypadlo slovo. 3 V německém textu tato věta zní : „ Das ziffernmässige Ma

terial über den Stand der Bewegung war in der kurzen Zeit, die zur Verfügung stand, nicht aufzutreiben und wird voraussichtlich im Gesamtbericht enthalten sein . “

357

kraje dopisy, jimiž se tyto vyzývají, aby akci provedly, a současně pokyny, jak má být postupováno . V lednu byly zahájeny kursy, které trvaly do konce dubna, a byly v nich probrány následující body : 1 na rodního hospodářství, výměny pojmů, rozdělení statků,

vykořisťování pracovní síly, organizace výroby, Taylo rův systém, hodnota a nadhodnota, kapitál , půda , roz

dělení hospodářského výtěžku, mzda. Hospodářský styk

Měna , peníze, proletarizace , krize , konkurence, tříd ní boj , finanční kapitál. Ženská a dětská práce Imperialismus, soudnictví kapitalistického státu, ško

la a komunismus. Školu navštěvovalo nejvíce 36 žaček , nejméně 8.

Mezinárodní projevy žen V lednu a únoru propracován také Mezinárodní den

žen, který tohoto roku měl velmi dobrý výsledek . Ko náno celkem 26 projevů,2 navštívených 30 950 ženami a 12 706 muži. Největší počet projevů byl v kraji II . a VIII .

1 Český překlad následující pasáže je v některých termínech nepřesný a v souvislosti s tím je tato část i nepřehledně uspořá dána. V německém textu: „ und wo folgende Gegenstände durch genommen wurden :

Volkswirtschaft: Diskussion über die Grundbegriffe, Landauftei lung ...

Wirtschaftsverkehr: Geldeswert... Frauen und Kinderarbeit:

Imperialismus, Gerichtsbarkeit im kapitalistischen Staat, Schule und Kommunismus ; “ 2 V německém textu je ,,226 Manifestationen“ . Vzhledem k uvá děné účasti je zřejmě správné číslo v německém textu a v českém jde o tiskovou chybu. 358

Propagační činnost Sekretariát vypravil celkem 8 oběžníků za tuto dobu,

a sice pro agitaci tisku, o práci mezi ženami, pro spolupráci se stávkou ostravských dělníků. Pro spolu účast žen na všech mzdových bojích a stávkách, pro mezinárodní den, o práci žen, při přestavbě strany,

o provádění kursů, pro uspořádání protidrahotních akcí. Dotazník o výsledku práce .

Výsledky propagační činnosti Nelze, jak shora uvedeno, sdělit, neboť pro krátkost doby není možno sehnat potřebný materiál , ježto nám krajské sekretariáty neodpovídají na naše dotazníky. Styk s kraji až do června t. r. byl dobrý, až poslední dobou uvázla spojitost.2

Technická činnost agitační komise žen a sekretariátu Agitační komise konala celkem 8 schůzí celé říšské

komise a 24 schůze předsednictva , kde byly propraco vány všechny návrhy a pokyny předem, než byly se kretariátem rozeslány. Schůzí žen hlášeno bylo ústřed nímu sekretariátu celkem 283, a z těch ústředím obsa

zeno 141 konferencí a projevů žen.3

Dopisy Sekretariátu došlo celkem 424 dopisů a odesláno bylo 669 dopisů. 1 Zřejmě má být: „ 0 agitaci pro tisk“, jako je to v německém textu : „ über Agitation für die Presse “. 2 V německém textu : „ Bis zum Juni d . J. war die Verbindung mit den Kreisen gut ; erst in der letzten Zeit ist sie zurückge gangen .“

3 V německém textu :

„ davon wurden von der Zentrale 141

359

Pravidelné zprávy o činnosti ženoddělu zasílaly kra je : II., V. , VI., VII., XI., XVI. Nepravidelně, jen na vý slovné požádání, reagují kraje IV. , X. , XI . , XII . , XIII . ,

XV., XVII . , XVIII. , XIX.1 Slovensko zasílá zprávy pra videlně a z nich možno konstatovat, že práce v buň kách mezi ženami jde dobře v bratislavském a bansko bystrickém kraji. V I. kraji slíbily soudružky zprávu vypracovat , dosud se tak nestalo . Z kraje III . , XVIII . , XIV. nemáme žádných zpráv.

Poslední zprávy nám zaslané spadají ovšem do květ na .

K důležitým událostem v ženském hnutí nutno pou kázat na odchod Grimmichové, bývalé předsedkyně říš ské agitační komise žen, která byla ze strany vytla čena , předvídajíc, že dojde k jejímu vyloučení, sama ze strany odešla.2

Zpráva malozemědělské 8

komise V uplynulém období od minulého sjezdu

KSČ

( II . sjezdu ) konalo se zasedání pléna Mezinárodní

rolnické rady v Moskvě, kde posouzeny byly výsledky práce mezi malorolníky v Československu příznivě. Pí ši-li to na začátku zprávy, nechci tím říci, že jsem spokojen s dosaženými výsledky dosavadními. Nutno však přiznat, že strana učinila značný pokrok pokud jde o rolnickou otázku . Strana má určitější stanovisko Versammlungen , Konferenzen und Frauenkundgebungen mit Re ferenten beschickt“ .

1 V německém textu není uveden kraj XI . welche selbst aus der Partei austrat, als sie bemerkte , dass es zu ihrem Ausschuss kommen werde " . 2 V německém textu :

3 AÚD KSČ, F5, j. č. 1/9, česky 3 cyklostylované strany, německy 3 cyklostylované strany a fotokopie. 360

k otázkám venkova a zvyká si nesoustavnél práci na venkově . Vydáváme český list „ Srp “, který vycházel roku 19152 jako čtrnáctideník , bude vydáván od 1. 1. 1926 jako týdeník . List je oblíben a působí dobře.

V českých zemích vykonána byla velká řada propa gačních zemědělských schůzí a táborů, porad a kon ferencí. Oživen byl Moravskoslezský svaz domkářů a malorolníků v Brně, mimoto fungují krajské Svazy

domkářů a malorolníků v Nymburce, Hradci Králové, Lounech a Plzni. Organizačnímu rozvoji překáží vláda

tím, že činí nepřetržité potíže Říšskému svazu malo zemědělskému . Na Slovensku zřízen byl sekretariát v Bratislavě, vedený soudruhem Koreněm. Hnutí Me

zinárodní rolnické rady na Slovensku je velmi čilé,

trpí však vládní perzekucí. List „ Kosák “ pro Slovensko a „ Sarló “ pro madarské malorolníky nebyl povolen proti všem platným zákonům. Propaganda4 však tím na Slovensku zastavena nebyla. Naopak hnutí je po pulární a rychle se šíří a my se dvou listů, slovenského i madarského, dočkáme. Poměrně nejpomaleji vyvíjí se hnutí v německých částech státu. Ale i zde bylo vykonáno, co bylo možno. Byly svolány konference

o koaliční otázce a vydáno několik letáků. V němec kých krajích jsme dnes tak daleko, že můžeme počí naje 1. 1. 1926 přikročit k vydávání německého listu

pro venkov. Vedle letáků a „ Srpu“ vydány byly směrni

ce o agrární otázce?, brožura „ Lenin o jednotné fron tě pracujícího lidu měst a venkova “ 8, Kalininovo „ Po 1 Zřejmě má být : „ soustavné“. Vyplývá to z obsahu zprávy. Rovněž v německém textu je: „ eine systematische Arbeit“.

2 Správně má být: „ 1925“. Jde zřejmě o tiskovou chybu. V ně meckém textu je rok uveden správně.

3 V německém textu: „ Landarbeiterversammlungen ". 4 V německém textu : „die Arbeit“. 5 v českém textu slovo „ zde“ zřejmě vypadlo. V německém textu je správně : „ Aber auch hier wurde getan “.

6 V německém textu: „ über das Kolonisationsproblem “. Jde zřejmě o nedbalý český překlad.

7 V německém textu : „Thesen zur Agrarfrage“ . 8 „Lenin o jednotném postupu pracujícího lidu měst a ven kova “, Praha 1924. 361

selství“ 1. Brožury „ Čachry koaliční mafie při prová dění pozemkové reformy“, ,,Zašantročené Křivoklát sko “ , „ Pravdivá slova o daňovém útisku a daňové re formě“, byl vydán ve velkém nákladu „ Rolnický ka lendář Srpu"3 na rok 1926, mimoto je v tisku celá řada brožur Mezinárodní rolnické rady. Vydavatelskou činnost bylo možno proto rozvinout, protože dnes je pro ni pozitivní podklad ve vlastní čtenářské obci. Ve dle brožur, kalendáře a časopisů českých vydávány byly brožury v řeči německé , slovenské, madarské, polské a rumunské. Pro německé kraje použity také brožury

Mezinárodní rolnické rady vydané nakladatelstvím „ Neuesdorf v Berlíně“ 4.

Vedle těchto publikací zásobovala5 zemědělská sek ce denní i krajinský tisk. Nutno konstatovat, že řada redakcí listů strany otázce agrární věnovala mnoho pozornosti, takže možno mluvit o značném plus. Vý sledky této činnosti objeví se teprve roku 1926 a 1927. Strana, odbory a mládež , ženy, hnutí FDTJ atd., všechny

složky více či méně spolupůsobily a upravovaly svůj poměr k agrární otázce. Ponenáhlu probouzí se také malorolnická mládež, a tak rok dva další práce přine sou také organizační výsledky. Otázky, jimž byla věno vána největší pozornost, byly: pozemková reforma a da ňová otázka. Nyní bude nutno soustředit pozornost na

otázku scelování pozemků a daňovou reformu, která není reformou, ale novým chomoutem na pracující lid venkova. Poprvé v tomto státě připravována je půda ve

likému hnutí mas zemědělského lidu na podkladu me 1 „ Poselství rolníka Kalinina, presidenta Svazu socialistických

sovětských republik, všemu pracujícímu lidu venkova ...“ ( bez ro ku ) .

2 „ Zašantročené Křivoklátsko. Příspěvek k dějinám reformy v Čes

koslovensku“, Praha asi 1925. V německém textu : „ Das verschlamp te Pürglitzer Gebiet."

3 V německém textu je v závorce dodáno „ tschechisch “. 4 V německém textu: „vom Verlage Neues Dorf in Berlin“. 5 V německém textu : „die Landarbeitersektion versorgte sys tematisch “ .

6 V německém textu: „ auf die Bodenreform “. 362

zinárodním : Rumun od Akna -Slatiny, Rusín, těšínský

Polák, Slovák, Němec , Čech, Madar, spojují se za jed ním cílem , pod jedním revolučním zemědělským pra

porem ?. Praha je střediskem Švehlovy „ slovanské sel ské internacionály “ , ale je také významným opěrným

bodem Rolnické internacionály Leninovy a Smirnovovy internacionály2 skutečné moci mas pracujícího lidu venkova. Nebylo by větší naivnosti, kdyby na jedné straně rolnické naše hnutí mělo ustrnout na domkár

ských -malorolnických skupinách a na druhé straně kdyby se očekávalo, že ihned, protože jsme přijali správnou linii, musíme mít za sebou většinu mas ven kovského lidu. Práce, kterou na sebe vzala Rolnická internacionála, není prací na dvě tři léta. Není to práce pro jedny volby , ale pro proletářskou revoluci. Jsme největší dělnickou stranou, nejsme však dosud nejsil nější zemědělskou skupinou politickou. My jí však být musíme a budeme. To se může stát jenom usilovnou drobnou prací na venkově. Němečtí sociální demokraté

z Československa předložili memorandum marseill skému kongresu II. internacionály , v němž žádají, aby II. internacionála dosadila komisi pro studium agrár

ní otázky. III . internacionála nejenže má jasné směr nice pro agrární politiku, ale má ohromné zkušenosti z SSSR, revolučního státu3, a pomohla vybudovat Rol nickou internacionálu , první a jedinou skutečně mezi

národní rolnickou organizaci. Náš úkol je provádět usnesení a kout zbraň pro boje zítřka a zjednat v ze

mědělských masách věčného spojence proletariátu4. Otto Rydlo

1 V německém textu :

„ unter einer revolutionären Arbeiter

fahne " .

2 V německém textu není : „ a Smirnovovy internacionály“. 3 V německém textu místo „revolučního státu “ je „ dem Bauernstaate “ .

4 V německém textu : „und in den Landarbeitermassen einen treuen Verbündeten des Proletariates zu gewinnen “.

363

Zpráva o činnosti družstevní 1

sekce Činnost družstevní sekce od posledního sjezdu strany

se značně rozvinula . Nejenomže pracovala ústřední družstevní sekce při výkonném výboru strany, aby byly ustanoveny při většině krajů družstevní sekce, jejichž činnost vedena byla ústředím v patrnosti. Třebaže ne bylo docíleno výsledků plně uspokojujících, přece po

krok je patrný. Denní i krajinský tisk byl soustavně zásobován články a zprávami týkajícími se družstevní ho hnutí domácího i zahraničního . Vodítkem celé práce

byla usnesení KI v družstevní otázce a usnesení II. sjez du KSČ . Činnost družstevní sekce směřovala ke změně

nazírání na družstevní hnutí a k opuštění maloměšťác

kých a reformistických názorů v družstevním hnutí zakořeněných a k bolševizaci tohoto úseku revoluční proletářské fronty. V ohledu organizačním nejdůleži tějším úkolem bylo docílit kontaktu soudruhů v druž

stevním hnutí činných , usměrnění postupu v zásadních otázkách naší taktiky ve družstevním hnutí. Mnoho

našich družstev2 bylo a je ještě rozptýleno, řada ko munistických družstev neměla nejmenšího styku se stranou, nemluvě ani o komunistických minoritách ve družstvech našich odpůrců. Na mnoha místech naši soudruzi netaktickým postupem vydávali pozici za po zicí, kterou nutno pak těžce a namáhavě dobývat zpět .

Družstevní hnutí jako takové ponenáhlu opět vychází z pozice obranné do pozice útočné proti soukromému kapitálu . Tím také družstevníkům komunistům naskýtá se vhodné pole ke zvýšené propagační činnosti. Druž stevní sekce působila ke sloučení řady družstev ' s celky 1 AÚD KSČ , F 5, j. Č. 1/11, česky 2 cyklostylované strany, německy 3 strany fotokopie.

2 v českém textu slovo „ družstev“ chybí. V německém textu 7

je. Jde zřejmě o tiskovou chybu. 364

většími. Připomínáme jen jižní Čechy, kde dán podnět k vytvoření silného jihočeského družstva sloučením

družstev ve Strakonicích, Volyni a Písku, a střední Če chy, kde družstevní sekce intenzívně působila ke kon centraci všech družstev ve středních Čechách ( Beroun, Brandýs n. L., Benešov, Kralupy, Libušín , Motyčín,

Pchery - Humny, Hnidousy, Dobříš, Stará Huť atd. ) , aby bylo vytvořeno z pražské „ Včely “ silné středočeské družstvo , které by se brzo mohlo stát opěrným bodem dalšího dělnického budováníl. Družstevní sekce zasa

hovala Pardubicům a Hradci Králové, kde pozice sociálních demokratů jsou nejsilnější2. Družstevní sekce působila také iniciativně k zakládání prodejen stávajících družstev pro zahuštění družstevní sítě. Také tato činnost byla úspěšná a nedostatek místa nedovo luje, aby bylo o ní podrobně referováno. Působeno bylo také pro povinné členství všech komunistů a dělníků organizovaných v Rudých odborech, aby byl posílen proletářský ráz družstev a aby se čelilo otravování

duchem reformistickým . Zvláštní pozornost věnována byla Mezinárodnímu družstevnímu dnu, který byl v roce 1925 opravdu mohutný a měl revoluční ráz. Nabyté zkušenosti z letošního roku pomohou vydatně tomu, aby příští Mezinárodní družstevní den , který bude ko nán v jeden den, byl ještě mohutnější, aby měl ještě

masovější a proletářštější ráz než letos . Nepochybuje me, že tomu tak bude, neboť porozumění pro prole tářské družstevní hnutí vzrůstá. Družstevní sekce sle dovala otázky mezinárodního družstevního hnutí a

vykonala , co bylo v jejích silách proti útoku mezi národního družstevního svazu na ruský centrosojuz, a

tím také na revoluční proletářská družstva. Také v ně meckém družstevním hnutí se pracovalo. Tam je však 1 V německém textu: „ der ferneren Arbeiterbewegung“ . 2 Tato věta nedává smysl . Zřejmě z českého textu vypadla celá jedna řádka. V němčině zní takto: „ Die Genossenschaftssek tion griff in alle Kreise ein. Besondere Sorgfalt muss Pilsen,

Pardubitz und Königgrätz zugewendet werden, wo die Positio nen der Sozialdemokraten am stärksten sind.“

365

zvláště třeba zesílit práci. Musejí však také listy strany věnovat otázce více pozornosti než dosud. V příštím období budeme pokračovat v konané práci a provádění rezoluce II . sjezdu. Chceme vytvořit silné hospodářské celky s bolševickým celkem jednoho

družstva v jednom státěl. Budeme dále působit k tomu , aby všichni komunisté bezpodmínečně byli členy druž

stev a v nich pracovali. Ovlivnit družstva bez aktivní účasti komunistů uvnitř družstev nelze. Musíme více než

dosud usilovat o sjednocení družstevního proletářského hnutí bez ohledu na národnost . Systém mezinárodně

sjednoceného jediného družstva v jednom státě je nej vhodnějším hájením zájmu proletářských spotřebitelů dnes, kdy celé družstevní hnutí je jenom buňkou v kapi talistickém řádu, a ještě více v den proletářské revoluce a v období socialistické revoluční výstavby. Více drobné práce v družstvech, více proletářské revoluční ideologie v družstvech.

Otto Rydlo

Zpráva komunálního sekretariátu аa říšské 2

autonomní rady Na říšské autonomní konferenci v říjnu 1924 a na

II . řádném sjezdu strany v listopadu 1924 byly před nášeny četné stížnosti na činnost našich soudruhů ve sborech samosprávných. Bylo kladeno hlavně za vinu našim soudruhům následující: 1 Zřejmě má být : „ bolševickým heslem “. V německém textu je : „ mit der bolschewistischen Parole: „Eine Genossenschaft in einem Staate .“ “

2 AÚD KSČ, F 5, j. č. 1/10, česky 6 cyklostylovaných stran, německy 7 cyklostylovaných stran a fotokopie . 366

1. že neprovozují v obcích komunistickou propagandu; 2. že dělají politiku maloměšťáckou,1 ničím se nelišící od politiky sociálních patriotů ; 3. že nemají žádný plán své činnosti pro celé funkční období ;

4. že přeceňují maličkosti a malichernosti a velké dů ležité otázky přehlížejí ;

5. že nevykonávají úkolů ústředím jim uložených ; 6. že zpravodajská služba úplně vázne. Neinformují ani krajský sekretariát, ani krajinský časopis, ani komu nální sekretariát o důležitých událostech v obci a o svých akcích .

Dnes můžeme konstatovat, že naše pasíva se značně zmenšila , ale aktiva nestoupají. Naši soudruzi v posled

ním období od listopadového sjezdu nedopouštějí se již těch chyb jako dříve, zvláště těžké oportunistické případy jsou stále řidší, ale zůstává ještě stále prav

dou?, že naši soudruzi nedělají v obcích politiku, ho dící se do rámce politické linie III . internacionály,

zvláště pokud se komunistické propagandy týče. Toto tvrzení nemůžeme dokázat3 poukazem na ty okolnosti, že perzekuční sekera československé vlády, namířená proti komunistické straně , postihuje sice krutě naše agitačně činné soudruhy ( velké množství perzekučních

rozsudků ) , náš tisk atd., ale nepostihuje téměř4 ani v nejmenší míře obecní zastupitelstva, ovládaná našimi soudruhy. Dle zpráv došlých komunálnímu sekretariátu za poslední dobu byla rozpuštěna v Československé

republice tato obecní zastupitelstva nebo bylo proti nim dohlédacími úřady zakročeno: 1 V německém textu je zřejmě chybně: „ dass sie keine klein bürgerliche Politik treiben “ .

2 Část věty „ ale zůstává ještě stále pravdou “ v

německém

textu není.

3 Správně má být: „můžeme dokázat“. Vzhledem ke smyslu celé věty jde zřejmě o tiskovou chybu. V němčině je správně: „ kön nen wir ... beweisen “ .

4 Slovo „ téměř“ v německém textu chybí. 367

Kraj :

Obec :

Šumice, rozpuštěno pro svaljavskou rezoluci.

XVI .

Kostelec u Křížku.

I. I.

Praskolesy, rozpuštěno pro svaljavskou rezo

I.

Chodouň u Hořovic , rozpuštěno.

luci. II .

Hospozín, pokutování členů zastupitelstva pro

I.

Sluhy, rozpuštěno pro rezoluci proti zákazu

VII .

Kopisty, zastaveno usnesení, kterým odhlasová na podpora FDTJ a protest proti zákazu cvi

důsledný odpor proti agrárnickému starostovi. cvičení dítek v FDTJ .

čení dítek .

To je velice chudá žeň v celé Československé re publice, uvážíme -li, že komunální sekretariát rozeslal

na všechny krajské sekretariáty oběžníky, v nichž vy

zývá soudruhy v obecních zastupitelstvech, aby protes tovali proti krveprolití ve Svaljavě, proti zákazu cvičení

dítek v FDT) a aby podávali příslušné návrhy. Budto krajské sekretariáty oběžníky nechávají nepovšimnuty , anebo soudruzi v obecních zastupitelstvech neposlou chají rozkazů, ústředím daných ? Nechť je příčina ja kákoliv, zasluhuje neplnění rozkazů nejostřejšího od souzení.

Velkou důležitost pro ústředí strany mají výsledky

doplňovacích obecních voleb. Za tím účelem byly na tištěny zvláštní formuláře, které zasíláme krajským sekretářům, a stačí pouze vyplnit dotazníky v pří slušných rubrikách. Ale ani toho nemůžeme dosíci a

zprávy o výsledcích voleb musíme hledat v měštáckých a sociálpatriotických časopisech .

Povinný odběr časopisu „ Komuna “ Říšská autonomní konference a sjezd strany usnesly

povinnost každého soudruha v samosprávě činného 1 V německém textu: „ oder führen die Genossen ... die von der Zentrale gegebenen Direktiven nicht durch “ . 368

odebírat časopis „ Komuna“ a v obvodech chudých nej méně jedno číslo pro komunistickou frakcii v obecním

zastupitelstvu. Také toto usnesení zůstalo na papíře,

neboť náklad časopisu „Komuna“ nestoupl. Župní zastupitelstva a okresní výbory na Slovensku Naši soudruzi na Slovensku v župách a okresech zasedají již téměř dva roky , ale o jejich činnosti ne máme žádné zprávy. Kandidátky domkářů a malorolníků

Únorový sjezd strany v roce 1923 usnesl, aby v obcích, kde nestávala naše organizace, ale obyvatelstvo s námi sympatizuje , byly stavěny k obecním volbám kandi dátní listiny opoziční, domkářů a malorolníků. Tím jsme chtěli zamezit zneužívání titulu komunistické strany a chránit se před elementy nespolehlivými. Hlasy ode

vzdané pro tyto kandidátky připočítali si agrárníci k hlasům odevzdaným pro jejich stranu, a my nemáme možnosti, když někdo ze zvolených se proviní a sou druzi žádají zbavení mandátu a povolání náhradníka, toto prosadit, jelikož takové volné sdružení ihned po volbách se rozpadne a nikdo nemá legitimaci k žádosti o zbavení mandátu.

Adresář členů obecních zastupitelstev

Komunální sekretariát požádal zvláštním oběžníkem krajské sekretariáty, aby mu zaslali adresář našich soudruhů, členů obecních zastupitelstev. Ačkoliv oběž ník byl zaslán již po obecních volbách a od té doby jeho vyřízení dvakrát urgováno, došly adresáře pouze od těchto krajů : III . , IV. , V. , IX. , XII ., XIII ., XVI. a 1 V německém textu: „ für die kommunistische Praxis“. 24 Protokol Ill. sjezdu

369

XVII. Ostatní kraje do dnešního dne adresářů neza

slaly. Činnost komunálního sekretariátu a říšské auto nomní rady projeví se nejlépe v následujících datech: Dopisů vyřízeno 713. Oběžníků rozesláno 7, které po

jednávaly o různých důležitých otázkách. V oběžníku, rozeslaném po listopadovém sjezdu strany, zdůrazněna byla usnesení konference a sjezdu strany, pokud se

týkají práce v samosprávě. V následujícím oběžníku bylo zakázáno samovolné rezignování našich soudruhů a bylo zdůrazněno, že rezignovat je možno pouze se souhlasem nadřízené politické instance strany. V dal ším oběžníku bylo soudruhům vysvětleno, jak mají po stupovat při žádostech o zbavení mandátů provinilých soudruhůl, vyloučených ze strany , a zvláště byli upo zorněni na frakci okresních správ politických a zem

ské správy politické. Dále byl vydán oběžník, v němž byli soudruzi vyzváni, aby v obecních zastupitelstvech podávali návrhy na obnovení zákona o zabírání bytů obcemi.2 Zvláštní oběžník byl vydán s výzvou po dávat v obci návrhy za uznání sovětské unie. Jakmile

zemská školní rada vydala zákaz cvičení dítek v FDTJ, ihned rozeslal komunistický sekretariát oběžníky a vzorné návrhy , v nichž obecní zastupitelstva měla pro testovat proti zákazu. V době projednávání zákona o ochraně nájemníků rozeslány byly oběžníky s po

drobným návrhem , jak postupovat v obcích na ochranu nájemníků. Poslední oběžník, týkající se vládního ná

vrhu zákona o financích samosprávních, byl rozeslán před krátkým časem.

Jmenování okresních správních komisí Materiál sebraný o nespravedlivém jmenování okres ních správních komisí předán byl poslaneckému klubu a soudruh Houser interpeloval ministra vnitra. Interpe lace otištěna byla v „ Komuně“. 1 Slovo „ provinilých “ v německém textu chybí. 2 Tato věta v německém textu není.

370

Schůze s komunálním programem :

Schůzí s komunálním programem obsazeno bylo 341. Voličské schůze před obecními volbami:

Voličských schůzí před obecními volbami obsazeno by lo 76 .

Krajské komunální konference:

Krajských komunálních konferencí bylo pořádáno 11 a byly obeslány řečníky z ústředí.

Okresní komunální konference : Okresních komunálních konferencí obesláno bylo 7. Komunální kursy :

Komunální kurs pořádán v Ústí n. L. a obeslán čes kými učiteli z ústředí a německými z Ústí n. L.

Časopis „ Komuna“: České vydání časopisu „ Komuna“ bylo rozšířeno z 8 na 12 stran. 1. lednem 1925 počala vycházet ně mecká ,,Komuna " o 6 stranách. Členství komunistů ve výborech městských spořitelen: Proti nepřipuštění komunistů na kandidátní listiny do výborů městských spořitelen z důvodů politických

veden byl spor až k nejvyššímu správnímu soudu, který skončil pro nás vítězně. 1 V německém textu : „ Es wurde 34 solcher Versammlungen mit Referenten beschickt.“ Podobná formulace je i v následujících bodech.

371

Schůze říšské autonomní rady: Říšská autonomní rada konala celkem 19 schůzí,

z nichž jedna byla schůze širší. Schůze širší říšské auto nomní rady konala se dne 2. února 1925 a jednala o jmenování okresních správních komisí a o župním

a okresním zřízení, reparacích, dávce z majetku, zá koně o úlevách daňových, restrikci veřejných zaměst nanců, agrárních clech, zdražení jízdného na drahách, maximalizování obecních přirážek, ochraně nájemníků a přijata ke všem těmto bodům případná rezoluce.

Veřejné projevy:

V Pardubicích pořádán byl velice zdařilý projevi o bytové otázce v Pardubicích, po jehož skončení uspo řádána byla demonstrace. Taktéž v Praze byly pořá dány schůze, na nichž byly projednávány otázky ko munální, a zvláště otázka bytová a drahotní.

Naše zastoupení v samosprávných institucích: Ve Svazu českých okresů máme dva zástupce, ve Svazu československých měst 5 zástupců.

Jak vidět z tohoto krátkého přehledu činnosti, byl učiněn krok kupředu, ale mělo by být vykonáno mno hem více. Naší činnosti stojí v cestě různé překážky, které jsou: 1. Říšská autonomní rada nemá žádného zastoupení

v ústředním výboru strany a ústřední výbor z neinfor movanosti, a nejsa upozorněn na některé důležité otáz ky týkající se proletariátu a náležející do kompetence obcí, nevěnuje jim takovou pozornost, jaké by bylo třeba .

1 Místo „ velice zdařilý “ je v německém textu „ die sehr gut besucht war “ . 372

2. Krajské autonomní rady z jisté části nejsou vůbec ustaveny a tam, kde jsou ustaveny, špatně fungují nebo nefungují vůbec. Soudruhům schází iniciativa.

3. Výbory buněk nevěnují pozornost otázkám samo správným a ustanovení XV. kapitoly organizačního řádu ( frakce ) se posud nevžila, a následkem toho je,

že v největší části obcí naši soudruzi pracují úplně sami, bez dohledu.

Spolupráce dělníků s malozemědělci:1

Pro budoucnost bylo by důležitým pracovat hlavně k tomu, aby mezi malozemědělci a dělníky v obcích dosaženo bylo co možno největšího sblížení a společ ného postupu . Aby bylo dosaženo bezvadného fungování všech na

šich komunistických frakcí samosprávných, je bezpod mínečně nutno, aby politické instituce strany, výbory buněk a pouliční buňky věnovaly tu největší pozornost činnosti našich soudruhů v obcích, okresech a župách.

Toho je možno dosáhnout jedině tím způsobem , když výbory buněk budou dohlížet na činnost našich komu

nistických frakcí a dávat jim pokyny a rozkazy. Ve všech krajích musí být ustaveny krajské autonomní

rady a uvedeny v činnost. Usnesení listopadového sjezdu o povinném odběru „Komuny " musí být splněno. Nejdůležitější otázkou je vtáhnout naše komunistické

frakce v obcích do společného boje proletariátu proti kapitalismu, a to je možno jedině za úzké součinnosti a pod vedením politických institucí strany. V Praze dne 9. září 1925 František Nedvěd

1 V německém textu : „ Die Zusammenarbeit mit den Klein bauern .“

373

Zpráva Mezinárodní rudé

pomoci Československa ke sjezdu KSČ v září 1925 ' věci všeobecné

Mezinárodní rudá pomoc byla založena na IV. sjezdu Kominterny na popud ruského Spolku starých bolše

viků a Spolku bývalých politických odsouzenců k nu cené práci. Stará garda revoluční, která prodělala všechny hrůzy carských věznic a nucené práce , po zdvihla svůj hlas na ochranu obětí ruského terorul.

Zkušenosti předchozích let ukázaly, že s přibývajícím rozkladem

kapitalistického

hospodářství

neopomíjí

buržoazie a měšťácký stát žádného pokusu o zdolání revolučních bojů dělníků3 brutálním násilím. To jsme viděli za diktatury Mussoliniho v Itálii, při perzekucích v Německu, při brutálním potlačování revoluční třídy dělnické v Polsku , Bulharsku , Rumunsku, Besarábii a

vidíme to nyní také zřetelně v naší zemi z perzekuce denně rostoucí. Všecky tyto zjevy vyzkoušení ruští předbojníci4 předvídali a za tím účelem vydali ke všem

zemím provolání, aby vybudováno bylo veliké dílo so lidarity , Mezinárodní rudá pomoc , jako bojovný a po mocný orgán. Této výzvy uposlechli ihned ruští dělníci

a rolníci, kteří jsou dnes v počtu 5 miliónů pracujících sdruženi v organizaci Rudá pomoc . Také v Německu, Francii, Rakousku, Polsku, Anglii, Americe, Švýcarsku 1 AÚD KSČ, F 5, j . č. 1/15, česky 9 cyklostylovaných stran, ně mecky 11 cyklostylovaných stran a fotokopie. 2 V německém textu : „ des weissen Terrors “ . 3 V německém textu : „ der Arbeiter und des Bauerntums“. 4 V německém textu : „ die erprobten revolutionären

kämpfer “. 374

Vor

a v různých jiných zemích kapitalistických přikroče

no bylo k založení sekcí RP. Jen pracující lid Česko slovenska přeslechl tuto výzvu zkušených předbojníkůl, a teprve když buržoazie? s brutálním násilím dávala den ze dne více dopadat své knutě na revoluční dělníky, přikročeno bylo v lednu 1925 k založení sekce Rudé po moci pro Československo.

Exekutiva Mezinárodní rudé pomoci neopomenula napomínat, vysílala zástupce do Československa, a

když v roce 1923 byla na sjezdu KSC jednomyslně při jata rezoluce, byly přesto založení sekce RP činěny ze všech stran obtíže3.

Exekutiva rozhodla se pak v prosinci 1924 dát sekci československé jednoho soudruha k vybudování orga nizace RP .

Po opětném zasažení exekutivy podařilo se konečně koncem ledna4 přistoupit k organizaci. Výsledkem předběžných porad bylo pak toto rozhodnutí: 1. Bude jmenován ústřední výbor MRP pro Česko

slovensko. Toto ústředí bude složeno ze zástupců ÚV KSČ, Mezinárodního všeodborového svazu, komunistic ké mládeže a ženského hnutí.

2. Bude dosazen sekretář, který provede veškerou propagační a organizační práci.

3. Ústředí počne ihned organizovat místní a okresní výbory MRP . 4. Komise prohlašuje se zásadně pro zavedení mě

síčních příspěvků. Ústředí, které bude jmenováno, má tuto zásadu podle možnosti uskutečnit. Prozatím však navrhován je příspěvek čtvrtletní. 1 V německém textu: „ dieser erfahrenen Vorkämpfer“ . 2 V německém textu : „ und erst seitdem auch die tschecho slowakische Bourgeoisie “. 3 V německém textu : „ Die Exekutive der IRH hat es an Mah nungen nicht fehlen lassen, hat wiederholt Vertreter nach der

Tschechoslowakei gesandt, aber trotzdem eine einstimmige Reso lution auf den Parteitag der KPČ im Jahre 1924 gefasst worden war ..." v českém překladu je chybně uveden i rok 1923. Správně má být 1924, neboť jde o II . sjezd KSČ . 4 „ Koncem ledna “ v německém textu není. 375

5. Pokud běží o Mezinárodní dělnickou pomoc , ome zí se tato na získávání členů kolektivních . Bude si také získávat mimo dělnickél.

Pro řadu sporných otázek zdržována byla práce ústředí RP, takže o skutečném počátku možno mluvit od února 1925 a ( za ) ustavující den sekce Rudé pomoci možno považovat 17. únor 19252,

Od této doby prorazila myšlenka velikého díla soli

darity také v kruzích dělnických v Československé re publice. Dne 13. února konala se v Praze první de monstrace , při které vedle střelby do demonstrantů

zatčeno bylo také 23 soudruhů. Ihned bylo nutno , aby Mezinárodní rudá pomoc zakročila, ale také pražští dělníci uposlechli tehdy výzvy Rudé pomoci a počali se sbírkami. Pak mohlo být počato s propagandou ve všech krajích . Všude však chyběli činní soudruzi, vý stavba byla těžká a počala nejprve v krajích němec kých .

Ústředí muselo tudíž napřed získávat členy kolektiv ní, aby byl zjednán přístup do dělnických korporací. Do dneška přidruženo je k organizaci Rudé pomoci v Československu: 183 spolků a korporací s 327 623 [ členy ) , které upsaly měsíční příspěvek Kč 46013. Zprá vami podanými těmto korporacím třeba vznášet do nich důkaz solidarity4 a provádět získávání nových členů. Od února počala také perzekuce denně sílící ; ze všech 1 v českém překladu není tato věta zcela jasná. V německém textu zní: „ Sie wird auch einzelne Mitglieder ausserhalb der Ar beiterschaft werben . “

2 V německém textu : „ und erst der 17. Februar als der eigent liche Gründungstag der Roten Hilfe Sektion angesehen werden kann “ . 3 V německém

textu

jsou uvedena poněkud odlišná čísla :

„ 191 Vereine und Korporationen mit 338 036 Mitgliedern, die zu sammen Kč 4662 monatlichen Beitrag gezeichnet haben .“ Na str. 384 tohoto vyd. jsou uvedena čísla shodná s čísly v německém textu, která jsou zřejmě správná.

4 V německém textu : „ Durch Berichterstattung in diesem Kor pcrationen muss der Geist der Solidarität hineingetragen ... werden .“ 376

kruhů docházely na ústředí žádosti o pomoc . Téměř do všech kruhů2 musely být ústředím přídavky a podpo

ry, právní ochrana atd. poskytovány, k čemuž přistou pila ještě ta okolnost, že po převzetí pokladny došel velký počet starých účtů, pro něž nebylo peněžních

prostředků. Ústředí Rudé pomoci bylo nuceno přijmout půjčku, aby mohlo vyhovět všem nárokům , které byly od založení na ně činěny. Přesto, že na všecky kraje

zaslány byly směrnice výstavby, jakož i nesčetné oběž níky, rovněž instruktor do schůzí, porad a konferencí, který dával nutné pokyny k výstavbě organizací Rudé pomoci, chybí dosud v mnoha krajích řádná organiza ce taková .

Zpravodajství chybí dosud ze všech krajů , jen v kraji pražském, libereckém, ústeckém, moravsko >

šumperském , strakonickém , německobrodském , ko šickém a odnedávna jihlavském možno mluvit o pra cujících organizací Rudé pomoci. Všecky ostatní kra je znají Rudou pomoc jen tehdy, potřebují-li pomo ci. Dotazníky a měsíční zprávy nejsou přes mnohé výzvy mnoha kraji zasílány, takže obraz členů v těch

to krajích nelze poskytnout. Je nám tudíž i na tomto místě delegátům na cestu naléhavě připomenout, aby pro tuto práci zjednali nutné síly a řádné výbory.

Zprávat ústředního výboru a ) Propaganda K povzbuzení boje proti stoupající perzekuci konaly se ve všech krajích protestní tábory. Proti polským 1 Český text je značně nejasný. Německý text zní: „ Seit Februar setzte nun die sich immer steigernde Persekution ein. Alle Kreise wandten sich um die Hilfe an das ZK .“

2 Zřejmě má být : „ krajů “. V německém textu : „ Fast an alle Kreise ... “

3 V německém textu: „ ist mangelhaft “. 4 V německém textu: „ Die Tätigkeit“. 377

katům a bílé smrti v Bulharsku byly kraje vyzvány k protestním kampaním a protestní rezoluce byly při jaty v těchto místech: Borohrádek, Březová, Bystřice pod Hos., Častolovice, Frélichov, Hnidousy, Hrušovany, Husinec , Kostelec n . Orl. , Mikulíkov, Ostrov, Pardubice, Pohořelice , Ružomberok, Rychnov nad Kněžnou, Slané, Solnice, Týniště n. Orl., Vamberk , Vlasaticel. Do Sofie byla vyslána komise sestávající ze s. Krei

bicha, Švába, Čecha, dr. Sekaniny a Štychové, která měla za úkol opatřit potravou? hladovějící ženy a děti

revolučních bojovníků. Ale také toto pomocné dílo ne bylo vládou Cankovovou strpěno. Komise byla vypově zena a pod dozorem dopravena přes hranice. Zpráva

této komise poskytuje příležitost k poznání brutálního násilí, s kterým je tu dělnictvo potíráno. Vyzvali jsme naše krajské výbory, aby svolaly protestní schůze, na

kterých by delegace vypravovala, co zažila. Tisk strany teprve po opětném naléhání počal činit

propagandu proti třídní justici a pro Rudou pomoc. Můžeme říci, že v dřívější době3 se již situace zlepšila a aspoň část našich článků je tiskem strany uveřej

ňována. Kampaň proti stoupající perzekuci nyní počí nající je tiskem strany velmi podporována a také část našich organizací počíná účinným způsobem proti ní a pro výstavbu Rudé pomocié. V mnoha krajích však 1 V německém textu následuje odstavec, který je v českém textu vynechán: „ Auch an der internationalen Kampagne waren wir beteiligt. Zu dem Prozess in Rumänien wurde der Advokat Genosse Dr. Stein und zu dem Prozess gegen das ZK der bul garischen kommunistischen Partei in Sofia der Genosse Dr. Pollak

im Einverständniss mit dem Balkanbüro delegiert.“ 2 Místo „ opatřit potravou “ je v německém textu „ zu helfen “ . 3

Zřejmě má být : „ V poslední době“. V německém textu : „ in

letzter Zeit “ .

4 Český text je špatně srozumitelný: V německém textu ta to věta zní: „ Die jetzt einsetzende Kampagne gegen die steigende Persekution wird von der Parteipresse bereits sehr gut unter stützt und auch ein Teil unserer Organisationen beginnt in nach haltiger Weise den Kampf gegen die steigende Persekution und die Arbeit für den Aufbau der Roten Hilfe .“ 378

děje se to ještě nedostatečně a zasílaný materiál pro pagační není používán. b ) Rozšiřování propagačního materiálu Od ledna pak byly námi pravidelně měsíčně krajům zasílány bulletiny RP, až jsme se dohodli se středo evropskou kanceláří, aby bulletiny rozesílala na adre sy námi udané. Stalo se to pro úsporu porta. Z brožur poslány byly krajům tyto : „ Was ist und was

will die Internationale Rote Hilfe “ , „ Die grosse Soli darität, Dynamit im Siegerland“, „ Gegen den weissen Terror “, „ Der weisse Tod in Bulgarien “, „ Polens Henker und Provokateuere“ a „ Was geht in Bulgarien vor“ .1 Do češtiny přeložena byla „ Velká solidarita “ a rozeslá na k rozprodeji všem dělnickým organizacím s námi ‫و‬.

sympatizujícím . Letáky rozdíleny ve čtyřech druzích”, a sice tři v řeči české a jeden v řeči německé. Vedle toho bylo posláno krajům množství oběžníků, v nichž

vyzývány byly kraje k stupňované propagandě k rozši řování materiálu, jakož i k tvoření výborů ( a k ] výstav bě Rudé pomoci . c ) Výstavba organizace

Nejdůležitější svou úlohu vidělo ústředí v organi zační výstavbě v krajích, místních skupinách a závo

dech. Ve většině krajů byly sice utvořeny výbory , je jich pracovní schopnost však nikterak neodpovídá do sud uloženým požadavkům.3 Teprve z 8 krajů z 254 1 Názvy brožur byly upraveny podle německého textu. 2 V

německém

textu :

„ Das

ZK

gab

viererlei

Flugblätter

heraus. “

3 V německém textu : „ doch ihre Arbeitsfähigkeit entspricht noch lange nicht den an sie gestellten Anforderungen “. 4

Správně má být z 24. V německém textu je správně uve deno 24 .

379

dostáváme měsíční zprávy, ač na všecky kraje dochá zela měsíčně naléhavá výzva, aby zaslané formuláře na konec měsíce vyplnily a ústředí zaslaly. Velmi mno

há krajská představenstva nebyla dosud nápomocna při tvoření zvláštních výborů Rudé pomoci, nýbrž po

važují tuto práci stále ještě za vedlejší a znají ústředí

jen tehdy, potřebují-li přídavku. Také předpokládaná dělba práce nebyla dosud všude provedena, krajská představenstva chodí stále ještě s výmluvou , že nemají po ruce sil, a sami nemohou práci tu zastávat. Na velmi mnoha konferencích [ a ] schůzích přesvědčovali jsme soudruhy, že je dosti soudruhů a soudružek , kteří při správném poučení jsou schopni práci pro organi

zace Rudé pomoci provádět. Velmi často řekli nám sou druzi, že pro jejich povolání není jim možno pracovat1 pro KSČ. Těm nutno dokázat, že musí převzít aspoň funkci pro tak nutnou organizaci pomocnou, jako je Rudá pomoc. Tím je také těmto soudruhům odňata každá výmluva , nesmí být prostě komunisty, který by neměl funkce toho nebo onoho druhu. Tvoření místních

skupin a závodních výborů je téměř ještě v krajích? v plenkách. Tak chybí krajským výborům nutný základ pro jejich propagandu a práci organizační. Peněžní sbírky pro Rudou pomoc jsou ve všech krajích, s výjim kou kraje ústeckého, velmi špatné a byly by mnohem

lepší, kdyby bylo tohoto základu. Ale také část kraj ských představenstev neusilovala dosud také vytvořit řádné krajské výbory. Uvedeme jeden příklad. V kraji karlovarském konali jsme svými instruktory v sedmi

místních skupinách vysvětlující přednášky. Tyto sku piny jednomyslně uznaly nutnost organizace Rudé po moci a utvořily členstvo. Krajský výbor nebyl však dosud ustaven, aby udržoval spojení mezi místními

skupinami a ústředím . Přesný přehled jednotlivých pra cí v kraji nemůžeme dosud podat, poněvadž krajské údaje o tom jsou ještě velmi kusé anebo vůbec chybějí. 1 V německém textu: „ öffentlich ... arbeiten können“ . 2 V německém textu : „ fast in allen Kreisen “. 380

Existující výbory Rudé pomoci viz dle přiložené ta bulkyl

d ) Sbírání prostředků S výjimkou kraje ústeckého a pražského bylo nám až dosud všem krajům zaslat přídavky na právní ochra nu a podpory. Poněvadž ústředí, když přejalo pokladnu,

přejalo toliko závazky, ale žádných hotových prostřed ků , a proto bylo nuceno hledat půjčky , aby nutné pod

pory mohlo vyplácet. Pražské dělnictvo podniklo po únorové střelbě dobrou akci sběrací, ale všecky tyto

prostředky nestačí, abychom mohli dostát všem svým

povinnostem. Naděje ústředí, že teď všecky kraje plnou silou přispějí k sebrání prostředků, byly zkla mány , větší část našich soudruhů samých neodhodlala

se dosud provádět usnesení světových sjezdů a sjezdů strany. I když v minulých týdnech věc se poněkud zlep šila, není dosud oprávněná domněnka, že půjčky budou

moci být brzy vyrovnány. Naopak se vzrůstající perze kucí rostou den ze dne nároky na Rudou pomoc. Ústře dí usnadnilo velice každému pracujícímu člověku, aby

se mohl stát členem organizace Rudé pomoci. Byla zavedena stupnice příspěvků, která umožňuje členství i těm, kteří mají špatné příjmy. Je považován za člena, kdo platí čtvrtletně aspoň Kč 1. Podle zásady má být placena Kč 1 , ale každému je volno více známek si nalepit. e ) Podpory

Sazba podpor byla ústředím stanovena pro uvězněné Kč 35 měsíčně, jež mohou mu být zaslány ve formě

balíčku s potravinami, ženy uvězněných dostávají mě síčně Kč 100 podpory a na každé dítě Kč 50. Počet podporovaných žen a dětí i uvězněných roste stoupající

perzekucí den ze dne. Poněvadž zpravodajství kraj 1 Tato věta v německém textu chybí.

381

ských představenstev je nedostatečné, nemůžeme ani zde podat přesné cifry pro každý měsíc. I zde třeba vůdčím soudruhům dát na cestu napomenutí, aby neza nedbávali jako dosud statistiky pro Rudou pomoc. Je snahou ústředí a v zájmu celé třídy dělnické, aby byla provedena skutečně vážná registrace a statistika, takže bohdá příští zpráva bude moci obsahovat kon

krétní údaje. Opatřování politických vězňů literaturou je dosud rovněž velmi nedostatečné a v mnoha kra

jích vůbec se neděje . Toho musí být také zvláště dbáno a všude určen soudruh, který by udržoval spojení s věz ni .

f ) Složení ústředního výboru

Aby bylo dosaženo dobrého spojení s různými orga nizacemi dělnickými, je ústřední výbor složen z jednot livých zástupců všech připojených organizací ústřed

ních.1 Nyní je složen z členů ústřední komise, z dvou zástupců ústředí KSČ, jednoho zástupce komunistické mládeže, žen, tisku, MVS , FKOJ a FDTJ a, jakmile ústře dí jiných organizací přistoupí, bude rozšířen o jejich

zástupce . Ústřední výbor koná týdně jednu správní schůzi funkcionářů výboru celého2. Ústřední výbor snaží se všemi prostředky, aby okresy přidržel k vedení přesné registratury o případech podpory, a tak v bu

doucnu obdržel co možná přesný přehled

o vývoji

Rudé pomoci, ale potřebuje k tomu pomoci všech sou druhů .

1 V německém

textu : „ aus den einzelnen Vertretern aller

zentral angeschlossenen Organisationen “ . 2 V německém textu tato věta zní : „ Das Zentralkomitee hält wöchentlich

einmal

eine

Geschäftssitzung

der

Funktionäre

des Zentralkomitees ab und in gleichmässigen Zwischenräumen

Plenarsitzungen des gesamten Komitees. “ 3 v českém textu slovo „ přehled “ zřejmě vypadlo. V německém textu je. Kromě toho v německém textu končí věta za slovy

„ 0 vývoji Rudé pomoci“. Text pak pokračuje takto : „ Zentralkomitee versucht alles, recht bald eine gute Rote Hilfe Organisation in der Tschechoslowakei zu bekommen . “

382

Právní ochrana

Také v povolování právní ochrany shledali jsme úplný zmatek. Každé krajské představenstvo povolova lo právní ochranu, aniž to ústředí ohlásilo, a pak prostě ústřednímu výboru poslalo účty k zaplacení. Tu muselo ústředí zasáhnout a všem sekretářům oznámit, že žádný

účet nebude zaplacen, když předtím kraj nevyžádá si dovolení centrály a nezašle v každém případě do

tazníků u nás vyhotovených. Také všem příslušným právním zástupcům muselo být námi oznámeno, že za

nic neručíme, nebyl-li příslušnému advokátu předem písemný příkaz udělen , a to ústředím. Tímto opatře ním doufáme získat i po této stránce úplnou statistiku,

neboť až doposud mohli jsme uveřejňovat jen statisti ku neúplnou a těžce sháněnou. Z větších procesů z předchozí doby je jmenovat 126 obžalovaných z mlá deže v Moravském Šumperku, stávkové žaloby v Ko šicích, Moravské Ostravě a Bratislavě. V kraji užho rodském a košickém jsou zatýkání a žaloby ze jména hojné. Celkem byla udělena od února až do konce července právní ochrana ve 213 případech. Za placeno bylo 15 advokátům Kč 27 327,40. Nezaplace ných účtů je ještě za Kč 126 116. To znamená v po

čátcích perzekuce měsíčně průměrně Kč 25 573 výloh jen za právní ochranu . Ústřední výbor usnesl se tudíž, aby také zde docílil dohody se všemi zastupitelstvími v zemi, zřídit právní poradnu. Porady k získání advo káta k tomu účelu jsou již konány. Další nebezpečný zjev je denně zřejmější, že totiž soudy stále častěji

ukládají větší tresty peněžní. Ústředí zabývalo se po drobně touto věcí a učinilo jednomyslně usnesení, že Rudá pomoc peněžní tresty platit nemůže . Je to samo o sobě zakázáno zákonem na ochranu republiky, ale i kdyby to bylo dovoleno podle zákona, není Rudá pomoc s to sehnat peníze na peněžní tresty. Byl tudíž

všem krajům poslán zvláštní oběžník, že v budoucnosti nemůže těchto peněžních pokut přejímat a že při kaž dém vyřčeném trestu peněžním musí být uspořádána 383

zvláštní akce v závodech postižených, aby aspoň tak,

je-li to nutno, bylo pomoženo postiženému peněžním trestem .

Přehled o počtu členstva Korporativně přihlášení členové zasílají jejich mě síční příspěvky přímo ústředí, což je rovněž z přiložené tabulky možno seznat1.

Úhrnný počet korporativních složek, spolků a orga nizací činí 191 s počtem 338 036 členů, kteří zaplatili KČ 4662 měsíčních příspěvků .

Výbory Rudé pomoci existují v 11 krajích, místních výborů je 87 a výborů v závodních buňkách 107, které nám až dosud hlášeny byly.

V ostatních 13 krajích jsou pouze výbory strany, které nám místní a závodní výbory nehlásily. To jsou :

4., 5. , 8. , 11. , 12., 13., 16., 17., 18., 19., 22. a 24. kraj. Počet jednotlivých členů byl nám hlášen kraji : Libe

rec, Strakonice, Moravský Šumperk, Jihlava a Žilina. Všecky ostatní kraje nám statistiku až dosud nezasla ly. Následkem toho nelze nám přesnou číslici členstva

ve zprávě udat. Tedy i zde musíme delegátům důtklivě připomenout, aby ve svých krajích postarali se o od stranění podobných nedostatků . Mnoho nám ještě zůstává k vykonání, aby tohoto velikého díla solidarity Mezinárodní rudé pomoci mohlo

být použito jako mocného nástroje v ČSR pro třídně revoluční bojovníky a jejich rodiny. Proto vzhůru soudruzi!

Všichni k dílu! Pomozte!!

1 Poslední část věty v německém textu chybí. Tabulka k tomu. to materiálu v archívu přiložena není. 384

Zpráva o činnosti československého oddělení

Mezinárodní dělnické pomoci 1

za rok 1924 Počátek roku 1924 je ještě ohlasem vyvolané akce ve prospěch hladovějících dělníků v Německu. Strašný

pád německé marky byl příčinou katastrofy mezi pro letariátem.2 Za znehodnocenou mzdu nemůže dělník

vyživovat svoji rodinu a propadá nepopsatelné bídě. Mezinárodní solidarita proletariátu zasáhla i zde velmi účinně, takže ke konci roku 19233 a v roce 1924 sebrá

no skoro půl miliónu Kč ( přesně 439 779,82 ) , kterýžto obnos byl také svému účelu odveden. Za sebrané obnosy byly zřízeny ve všech větších městech německé republi ky pojízdné kuchyně, ve kterých byly zdarma veškeré mu dělnictvu bez rozdílu politické příslušnosti rozdá vány obědy. Hladová kalamita vzniklá koncem roku

1923 pokračuje i v roce 19244, kdy v celém Německu statisíce dělníků jsou po dlouhou dobu vyhozeny na

dlažbu a i se svými rodinami vystaveny hladu. I v tomto

1 AÚD KSČ, F 5, j. č. 1/16. Obsahuje zprávu o činnosti, zprávu pokladní a návrh rezoluce ; česky celkem 4 cyklostylované strany, německy 4 strany fotokopie.

2 V německém textu je místo „ katastrofy mezi proletariátem " uvedeno „ Massenelends“. 3 V německém textu : „ In der Tschechoslowakei wurde Ende

des Jahres 1923 ... “ 4 V německém textu: „ dauert bis Anfang 1924 “ . Dále je vložena věta, která v českém textu chybí : „ Dazu kam noch die grosse Streik- und Aussperungsbewegung im Frühjahr desselben Jah

res.“ Další pasáž až po slova „transporty potravin pro hladovějící dělnictvo v Německu “ je formulována poněkud odlišně od českého textu, ale smysl zůstává naprosto stejný . 25 Protokol III . sjezdu

385

období zasahuje MDP a vyživuje opět statisíce rodin, čemuž i československý proletariát účinně napomáhá. Vedle sbírek peněžních sešly se i dary ve formě potra vin a šatstva, jichž bylo rovněž několik vagónů do Německa zasláno. Mimo to financovala MDP i jiným

dělnickým korporacím transporty potravin pro hladově jící dělnictvo v Německu. Ve prospěch této akce uspo řádáno také po celé Československé republice 69 kon

certů známého „ rudého houslisty“ Soermuse, které přes značné náklady vynesly čistý [ zisk ] 45 148,75 Kč. Kon certy vzbudily všude neobyčejný rozruch. Kupříkladu jen ve Velké Praze uspořádáno bylo 18 koncertů. Přes tože ministerstvo vnitra nedovolilo s. Soermusovi, aby

při koncertech mluvil, byly skoro všude jeho koncerty vyprodány a koncertující soudruh-umělec zasypáván bouřemi sympatií. V roce 1924, kdy organizace Rudé pomoci u nás ne

byla dosud vybudována, pracovala Mezinárodní dělnic ká pomoc na akci ve prospěch svaljavských a trenčín

ských soudruhů. Události tyto jsou všemu dělnictvu dostatečně znamé a získaly také všude velmi značného pochopení. Během krátkého období sebráno v Česko slovensku na výše uvedený účel Kč 130 605,61 a vy placeno Kč 139 806,67. V druhé polovině roku 1924 bylo přikročeno k pevné výstavbě ucelenější organizační sítě a MDP vybudována jako stálá organizace s pravidelnými měsíčními pří spěvky . Při počátečních akcích nalezla myšlenka orga

nizace dosti značného pochopení. Členy Spolku přátel Mezinárodní dělnické pomoci stávaly se ve většině od borové skupiny nebo skupiny okrajových složek. Při

hlášeno celkem 234 skupin s celkovým počtem 492 833 kolektivních členů. Členství přihlášených skupin podá vá následující přehled : 1 1

Celý odstavec je formulován v českém textu poněkud odlišně.

Protože není narušen obsah a formulace jsou jasné, německé zně ní neuvádíme.

386

Skupiny horníků při Mezinárodním všeodboro vém svazu

Organizace komunistické strany

34 55

Federované dělnické tělocvičné jednoty

50

Skupiny textilního dělnictva při MVS

6

Sekce textilní MVS

4 12 15

Skupiny kovodělníků MVS Federované komunistické osvětové jednoty Skupiny Svazu stavebních dělníků

Skupiny Skupiny Skupiny Skupiny

8

Svazu obchodních a dopravních dělníků lučebního dělnictva při MVS sklářského dělnictva při MVS Mezinárodní federace železničářů

Konzumní družstva

7

9 9 5 5

15

Různé skupiny

Úhrnem přistoupilo do 31. XII. 1924

234

skupin a korporací

V dalším budování organizační sítě je i v novém ob dobí pokračováno.1 Nutno ovšem zdůraznit, že jak krajské, tak i okresní výbory strany budou nuceny vě novat větší péči organizační výstavbě, poněvadž vzhle dem ke stále vzrůstajícím stávkám2 je MDP nucena stále častěji zasahovat a stávkujícím při mzdových bo jích vypomáhat. Pokud pokladní zprávy se týče, nutno upozornit, že pokladna MDP nachází se pod kontrolou ústřední kon

trolní komise strany, která také revize pravidelně pro vádí.

Ke konci nutno zdůraznit, že přes dobré jméno, které MDP mezi naším dělnictvem má, bude pro příště ještě

více nutno její organizační i propagační činnost podpo řit vzhledem k mimořádně důležitým úkolům, kterým L. Beran MDP musí dostát.3 1 V německém textu: „ Der weitere Ausbau des Organisations apparates macht auch in diesem Jahre sehr gute Fortschritte .“

2 V německém textu : „ weil wegen der gesteigerten Aktivität

und Lohnkämpfe der Arbeiterschaft“. 3 Poslední odstavec zní v německém textu takto: „ Zum Schluss

muss darauf hingewiesen werden, dass die IAH ihre ausserordent lichen

Aufgaben

innerhalb der

Arbeiterbewegung

nur

dann

387

Pokladní zpráva československého oddělení Mezinárod ní dělnické pomoci za rok 1924 Příjem : Dolarová půjčka Akce pro německé dělníky Pro svaljavské a

16 236,10 169 520,48

trenčínské 130 605,61 Soermusovy koncerty 78 944,64 Vydržování dětí 9 381,60 Filmy MDP

Peněžní zásilky Prodej valut

4082,16 947,50 3 375 ,-

Průběžné položky ( cizí )

40 016 ,-

Z šekového konta

37 000,-

světlo

2 877,22 85,65

Alba , časopisy, fotografie Mimořádné dary MDP Potravinové balíky

Z banky vyzvednuto Vrácené obnosy

Různý příjem

19 602,12 162 500 , 139 806,67

33 795,89 7 447,91 2 160,49 994,80 22 536,40

do Německa

Filmy MDP

Peněžní zásilky Koupě cizích valut Výplata průběžných položek

42 095,95

Pokladně z Šekového

Příplatek na nájem , Filatelie

Vydání : Centrála MDP , Berlín Všedružbankou poukázáno Svaljava , Trenčín ( R. P. ) Soermusovy koncerty Expedice zásilky

5 990,08

konta

37 000 ,

Nájem , palivo, světlo Filatelie

7 561,82 444,90

Výlohy s konferencí 3 000 ,1 782,40 30 000 ,-

2 000, 86,60

MDP

6 224,40 589,80

Clo

Tiskoviny, kancelář

ské potřeby Poplatek za telefon

11 198,02

679,

Poštovné a porto

Příjem V roce 1924

2 829,40

Daně

122,27

535 931,04 Zůstatek z 31. XII. 1923 14 950,38 a ) pokladna

Nemocenská poklad na a penzijní pojiš

b ) šek. konto

tění

14 076 , 564 957,42

2 980,30

Manipulační poplatek 179,90 48 935 , 381,80 Za šití šatů pro děti Různé vydání 4 448,92 Vydání v roce 1924 554 515,76 a provize Služné

Zůstatek k 31. XII . 1924

a ) pokladna b ) šek. konto

L. Beran , tajemník

6 879,27 3 562,39 564 957,42

V. Koubek , pokladník erfüllen kann, wenn sie in ihrer Organisations- und Propaganda arbeit noch mehr unterstützt wird wie bisher . “ 388

Rezoluce

Mezinárodní dělnická pomoc jako světová pomocná

proletářská organizacel dokázala již mnohokrát svůj veliký význam a praktickou cenu v dělnickém hnutí.

MDP povstala v době, kdy veliký proletářský stát, so větské Rusko, bylo postiženo hladovou katastrofou, která postihla 24 milióny dělníků a rolníků. Největ

ším napětím sil Mezinárodní dělnické pomoci a so větské vlády podařilo se toto nebezpečí, hrozící děl nickému státu, odvrátit. Za pomoci MDP byla rovněž v Německu likvidována hladová katastrofa, kterou bylo postiženo přes 20 milió nů dělníků. Také ve velikých stávkách zasahuje MDP a podporuje v hospodářském boji stojící dělnictvo. V ohledu kulturním podařilo se umístit přes 20 tisíc

dětí v tu i cizozemí a poskytnout jim tak potřebné zotavení a péči. Mezinárodní dělnická pomoc přispěla skutečně mnoho pro sbratření dělnictva všech zemí a

podařilo se jí vzbudit a upevnit proletářskou solidaritu. MDP je svým organizačním aparátem činną ve všech dílech světa a provádí velmi důležitou pionýrskou práci. Ona zasahuje ve všech odvětvích mzdového děl

nictva?, malorolnictva, maloživnostnictva a tuálů a budí sympatie pro proletariát, bojující za své osvobození.

Vzhledem k velikému významu Mezinárodní dělnic ké pomoci vybízí československý komitét MDP, s odvo láním se na usnesení V. světového kongresu KI , důtkli

vě III . řádný sjezd strany, konající se roku 1925 v Praze, aby snahy MDP byly v každém směru podporovány a

bylo přispěno k lepšímu ještě vybudování organizačního

1 V německém textu jen : „ als Weltorganisation “. 2 Jde o nepřesný překlad do češtiny. V německém textu : „ Sie greift in alle Schichten der Lohnarbeiter ...“ 389

aparátu MDP a aby veškeré akce MDP ve prospěch

proletariátu byly všemožně podpořeny ! Ať žije revoluční proletariát !

Ať žije Mezinárodní dělnická pomoc ! Československý komitét MDP v Praze

Zpráva o činnosti Federace

dělnických tělocvičných jednot Československa Organizační statistika ke dni 31. prosince 19241 Členů 35 744, členek 10 494 , dorostenců 7096, doros tenek 5872, žáků 16 892, žákyň 16 779. – Všech pří slušníků 92 877. Proti statistice roku 1923 jeví se úby tek o 2104 příslušníků.

Organizační činnost Zrušení zákazu konání veřejných cvičení posledním

sjezdem Federace mělo za následek zvýšenou činnost v našich jednotách. V tomto roce uspořádaly okresy svá veřejná vystoupení, která svojí připraveností a mo hutností prospěla celému komunistickému hnutí. Zvláš tě tělocvičné dny 12. okresu v Moravské Ostravě byly

svým uspořádáním a mohutností významným činitelem v tomto organizačním období. Letošního roku uspořá dána byla prvá čtrnáctidenní škola skautská v Týřově ( v lesním táboře ) za účasti 49 účastníků . Škola tato

svojí připraveností zanechala mnoho vzpomínek u žáků a také otužila naše skautské hnutí. III . federální škola 1 AÚD KSČ, F. 5, j . č. 1/14, česky 2 cyklostylované strany, ně mecky 3 cyklostylované strany a fotokopie. 390

cvičitelská konána byla letošního roku v Modřanech, a sice 14denní jak pro muže, tak i pro ženy, za účasti 23 mužů a 14 žen. I tato škola měla pro naše hnutí veliký význam, neboť poprvé cvičeno bylo dle nové sovětské soustavy . Perzekuce

Od významné Maninské spartakiády , na kterou všich ni rádi vzpomínáme, je vládními činiteli vedena proti našemu hnutí těžká perzekuce. Rok od roku lze pozoro vat, že perzekuční šrouby se stále vůči našemu hnutí

utahují.1 Letošního roku přispěchala na pomoc také zemská školní rada, která vydala výnos všem školním radám, že zakazuje cvičit školním dítkám ve federova ných dělnických tělocvičných jednotách, a vyhrožuje

dítkám, která by tohoto rozkazu neuposlechla, špatnou známkou z mravů, a dokonce vyšetřováním vedoucích činovníků jednoty i také rodičů.2 Proti této kulturní zlo

bě postavili se rodiče i pokrokoví občané na odpor, od povídajíce, že jim nikdo nesmí přikazovat, kam své dít ky mají posílat a jak je mají vychovávat. Účinek toho to zákazu je ten, že nadále naše žactvo cvičí v jedno tách, a je záhodno, aby soudruzi komunisté do cvičení federovaných dělnických tělocvičných jednot dítky po

sílali, a tím také svoji komunistickou povinnost vyko návali .

Příští úkoly

Sjezd Federace konaný loňského roku3 v Brně pro jevil zásadní souhlas k sloučení všech tělovýchovných 1 V německém textu: „ Jedes Jahr ist deutlicher zu bemerken, dass die Persekution gegen unsere Bewegung immer mehr zu nimmt.“

2 V německém textu chybí: „ i také rodičů “ . 3 V německém textu je místo „ loňského roku“ chybně „ letos (heuer )“. Sjezd se konal 26. – 28. 10. 1924. ( Viz Příruční slovník k dějinám KSČ , Praha 1964. )

391

a sportovních složek v jeden celek. Nato federální rok

konaný letošního roku v Prazel rozhodl jednomyslně, aby sloučení všech tělovýchovných a sportovních orga

nizací provedeno bylo na zásadě demokratické centra lizace. Slučovací komise , ve které zasedají zástupci slu čovací Federace DTJČ, Rudých hvězd , cyklistů, turistů , dále zástupci MVS , komunistické mládeže a výkonného výboru strany , měla dosti namáhavou práci, aby všechny

příslušníky přesvědčila o nutnosti jednotné fronty ru dých tělocvikářů a sportovců?. Práce slučovací komise dostoupila již tak daleko , že přijala nový organizační

řád a stanovy. Dle organizačního řádu bude se příští složka3 jmenovat Federovaná proletářská jednota fy zické kultury, která bude základní složkou , již bude řídit místní rada, členská schůze a valné shromáždění.

Organizačním pojítkem mezi jednotou a ústředím bude okres PFK ( zkratka, a sice : Proletářská fyzická kultu ra ) , jejž řídit bude okresní rada, okresní konference a okresní sjezd. Nejvyšším orgánem hnutí je Federace

proletářských jednot fyzické kultury, kteroužto složku řídit bude federální rada, federální konference a fede

rální sjezd. Výpomocné složky v hnutí uznávají se : mezi jednotou a okresem obvody PFK, jež sdružují určitý okruh sousedních jednot, a mezi okresem a ústředím lze utvořit župu PFK, jež sdružuje určitý počet sousedních okresů. O tomto organizačním řádu, taktéž i stanovách a různých organizačních námětech, bude

rozhodovat sjezd Federace, který začátkem ledna příš tího roku bude se konat v Praze. Sloučení těchto tělo

1 V německém textu : „ Darauf hat der Federationstag, welcher im Feber des heurigen Jahres in Prag stattfand ... " Zřejmě jde o konferenci FDTJ konanou 31. 1. - 1 . 2. 1925 v Praze. ( Viz Pří ruční slovník k dějinám KSČ , Praha 1964. )

2 V německém textu není u Federace DTJČ slovo „ slučovací“. Za Rudými hvězdami je v závorce „ Rote Sportvereine" a místo „ dosti namáhavou práci“ je jen „ genug Arbeit“ .

3 V německém textu: „ die künftige Organisation“ ( i dále je místo „ složka“ termín „ organizace “ ). 392

výchovných a sportovních složek v jedno organizační těleso má dalekosáhlý význam a přinese v budoucnu prospěch celému našemu hnutí. Karel Červenka tajemník

1

Hnutí nájemníků Svaz nájemníků a podnájemníků RČS zaslal 15. pro since 1924 výkonnému výboru strany, poslaneckému klubu a komunistické frakci v obecním zastupitelstvu pražském pozvání k poradě na 17. prosince, na kterou

byly pozvány také všecky politické strany a jejichž účelem bylo dohodnout se o společném postupu proti hrozícímu nebezpečí zhoršení zákona na ochranu ná jemníků. Za stranu, poslanecký klub i radniční klub byl do porady delegován jeden zástupce. Na poradě brali účast zástupci strany sociálních de

mokratů a českých socialistů a byly předloženy návrhy proti zhoršení zákona na ochranu nájemníků a na pod poru stavebního ruchu.

Sociálně patriotičtí zástupci prohlásili, že jsou do porady pouze za účelem informativním . Zástupce naší strany ihned prohlásil, že strana komunistická stojí beze vší výhrady za nájemníky a je ochotna3 všemi

prostředky a se všemi stranami bojovat pro nejširší ochranu nájemníků, oživení stavebního ruchu a obnovu

zákona o zabírání bytů. Je ochotna k práci v parla mentě, ve sborech samosprávných , ale také je ochotna k tomu, aby vyvoláno bylo hnutí nájemníků, které by se 1 AÚD KSČ, F 5, J. Č. 1/19, česky 8 cyklostylovaných stran, ně mecky 9 cyklostylovaných stran a fotokopie.

2 Správně má být: „ dou “. Jde zřejmě o tiskovou chybu. V ně meckém textu je : „ ( sie ) gingen “. 3 V německém textu : „ die kommunistische Partei sei bereit“. Stejně tak v následujících větách místo „ ochotna “ je „ připravena “. 393

projevilo veřejnými schůzemi a demonstracemi. Strana komunistická nechce hrát úlohu vůdce a podrobeníl se každému vedení, které bude důrazně a nekompro misně za ochranu nájemníků bojovat . Po debatě usneseno :

1. Aby 19. prosince konala se druhá porada, do níž by pozváni byli zástupci socialistických klubů na radnici pražské. 2. Aby byl pořádán velký demonstrační projev nájem níků na ulicích pražských, který by byl svolán

Sdružením pro ochranu nájemníků a socialistickými stranami.

3. Aby na tomto projevu mluvil za každou socialistic kou stranu jeden referent.

4. Aby o této poradě bylo podáno komuniké a zasláno redakcím všech denních listů .

5. Aby zástupci na poradě přítomní působili u svých

redakcí, [ aby ] komuniké bylo uveřejněno. 6. Aby všechny návrhy k zákonu o ochraně nájemníků na poradě přednesené byly rozmnoženy a dodány výkonným výborům všech socialistických stran se

žádostí, aby je do určité lhůty prozkoumaly a svůj posudek oznámily.

Ve druhé poradě konané dne 19. prosince 1924 před nesl náš zástupce podrobně vypracované návrhy2 na oživení stavebního ruchu a i způsob úhrady. Proti ná vrhu byly vzneseny námitky ze strany sociální demo kracie, ale po debatě byly návrhy schváleny. Téže schůzi předložil dr. Bartošek návrh zákona na ochranu nájemníků, který byl všem účastníkům rozdán. Zástupci

všech stran vyslovili se o návrhu velice sympaticky, ale žádali, aby jim byla dána lhůta týdenní, do které sdělí, zda jejich výkonné výbory návrh akceptují. Tý denní lhůta byla povolena.

Poslední společná porada konala se dne 26. ledna 1925 a bylo žádáno na zástupcích koaličních stran , aby 1 Zřejmě má být : „ podrobí se“ . 2 z českého textu slovo „ návrhy“ vypadlo. 394

sdělili odpověď svých výkonných výborů. Zástupce čes koslovenských socialistů oznámil, že výkonný výbor stranyl československých socialistů je ochoten spolu

pracovat se Svazem nájemníků a podnájemníků, ale jen tehdy, když veškeré akce ve sborech legislativních,

autonomních, tiskové a veřejné projevy pořádány bu dou pouze Svazem nájemníků za spoluúčasti státotvor ných stran a když komunistická strana bude ze spo

lupráce vyloučena . Výkonný výbor strany českosocia listické odůvodňoval svoje rozhodnutí tím, že komu nistická strana není zastoupena ve vládní většině a otázka ochrany nájemníků může být rozřešena pouze v rámci koalice .

Taktéž zástupce strany sociálních demokratů tlumo čil stanovisko svého výkonného výboru v tom smyslu, že pouze koalice může ochranu nájemníků provést, ale prohlásil, že strana sociálně demokratická nezúčastní se společných akcí a bude postupovat úplně samo

statně, a zvláště veřejné projevy nájemnické bude po řádat odděleně .

Po tomto prohlášení zástupců stran2 prohlásil zá stupce strany komunistické, že strana komunistická

nechce být na překážku jednotné frontě nájemníků, a měla-li by spoluúčast strany komunistické být kame nem úrazu a být důvodem k tomu, aby strana česko socialistická a strana sociálně demokratická společné akce se stranily, pak je strana komunistická ochotna

v zájmu úspěšného vedení boje vzdát se spolupráce jen proto, aby společný postup všech ostatních stran byl umožněn . Komunistická strana přijímá však za své všechny požadavky nájemníků tak, jak byly na před chozích poradách předneseny, a bude je ve všech 1 Z českého textu slovo „ strany “ vypadlo.

2 V německém textu: „ der Vertreter der sozialpatriotischen Parteien “ .

3 v českém textu slova „ předchozích poradách “ chybějí. Jde zřejmě o tiskovou chybu. V německém textu: „ bei den vorangehen den Beratungen “ . 395

institucích , ve kterých má zastoupení, hájit a na jejich

podporu samostatné veřejné projevy pořádat. Avšak všichni přítomní žádali, aby strana komunistická se další práce zúčastnila, jelikož ona jediná skýtá záruku, že boj na ochranu nájemníků povede rozhodně a ne ústupně. A když českoslovenští socialisté na svém roz hodnutí trvali, bylo jim řečeno jednatelem Svazu ná jemníků, že jim stejně nikdo nevěří, jelikož nájemníky

pouze kašparují.1 Zástupce československých (socia listů ] nato prohlásil, že jeho strana byla těžce uražena, a opustil místnost. Taktéž sociální demokraté se další

práce nezúčastnili. Po odchodu zástupců sociálně pa

triotických stran zůstali ve společném výboru zástupci Svazu nájemníků a podnájemníků RČS , strany komu nistické a nezávislých socialistů. ( Strana Vrbenského .) Nato bylo usneseno návrh zákona na ochranu ná jemníků dodat všem poslaneckým klubům, a rovněž tak návrh zákona na podporu stavebního ruchu, a dále bylo usneseno pořádat ve Velké Praze nájemnické schůze , na nichž budou referovat řečníci těch stran ,

které [ se ] beze vší výhrady prohlásily pro nájemníky, tj. nezávislí socialisté a komunisté. Ihned bylo zapo čato se schůzovou akcí a byly uspořádány tyto schůze nájemníků : 1. 2. 3. 4.

8. I. 8. I. 8. I.

18. I.

1925 1925

Praha III Praha VII

1925 1925

Praha VIII Praha VII

1925 1925 1925

Břevnov Žižkov Praha VII

5.

19. I.

6. 7.

24. I. 26. I.

8. 9. 10. 11. 12 .

14. I. 26. I.

1925

Žižkov

1925

Vokovice

28. I. 28. I. 2. II .

1925 1925

Praha VIII Vršovice

1925

Braník

1 V německém textu : „da sie mit den Mietern nur Spass trei ben “ .

396

13 .

14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30 . 31. 32 .

3. II .

11. 12. 14. 14. 16. 16. 16. 16. 17. 20. 22. 23. 26. 28. 29. 11. 4.

XI . II . II . II . II . II . II . II . II . II . II . II . II . II. II . III . IV .

1925

Praha-Střelecký ostrov

1925 1925 1925

Michle Košíře Krč

1925

Hrdlořezy

1925

Praha VIII

1925 1925

Žižkov Praha VIII

1925 1925 1925

Praha I Bohnice Smíchov

1925

Selce

1925

Praha VII

1925

Hrdlořezy

1925 1925 1925 1925

Strašnice Praha VIII Žižkov Žižkov

5. IV. 1925

Vysočany

33. 34.

5. IV. 1925 5. IV. 1925 16. IV. 1925

Staré Strašnice Praha VIII Břevnov

35. 36.

26. IV. 1925 15. VI . 1925

Žižkov Praha VIII

37.

18. VI . 1925

Vysočany

38. 22. VI. 1925 Žižkov ( policejně rozpuštěna ) 39.

26. VI. 1925

Žižkov

40.

27. VI . 1925

Nusle

41.

27. VI. 1925

Praha I ( tábor lidu na » Františku« )

42.

29. VI . 1925

Praha VII

43.

29. VII . 1925

44. 45 .

2. VII . 1925

Praha VIII

2. VII. 1925

Žižkov

46. 47.

12. VII . 1925 16. VII . 1925

Žižkov

Košíře Praha VIII1

1 V německém textu se liší některé údaje přehledu o schůzích.

Pod bodem 14 je uvedeno datum 11. II., pod bodem 32 je uvedena Praha III , která v českém textu chybí. Další body jsou pak posu 397

Všechny tyto schůze nájemnické byly velice četně

navštíveny, ba na některých byla účast obrovská. Jako kupř. na Střeleckém ostrově, v Košířích , Libni, Michli

a na schůzích žižkovských. Schůze byly navštěvovány z největší části nepříslušníky strany a měli jsme mož nost posluchačům otevřeně říci náš názor o otázce nájemnické a podrobovali jsme vládní koalici a sociál ně patriotické strany ostré a věcné kritice . Referenti

mluvili čistě ve smyslu komunistickém a referáty byly provázeny bouřlivým souhlasem. Pražská policie vysí lala na schůze svoje zástupce, řečníci byli často na

pomínáni a dvě schůze byly při referátu s. Nedvěda policií rozpuštěny, a sice 12. února schůze v Košířích

a 22. června schůze na Žižkově. Do sálu na „ Klamovce “ v Košířích vtrhlo asi na 50 policistů a rozháněli účast níky obušky. Také v „ Bezovce“ na Žižkově byla silná četa policistů a větší počet tajných. Na všech schůzích byla přijata ostrá rezoluce, která byla v „ Rudém prá vu " otištěna .

Agitačně komunální oddělení sekretariátu strany

obrátilo se na krajské sekretariáty s vyzváním, aby ve svých obvodech uspořádaly projevy nájemníků, do dalo jim vzorné referáty a některé schůze obsadilo

svými řečníky. Kraje vyhověly a byly uspořádány ná sledující projevy nájemníků: 1. 2.

27. I.

3. 4. 5.

2. IV . 5. IV . 5. IV . 5. IV .

Ouvaly u Českého Brodu Frýdlant Přerov Březové Hory Ústí nad Labem

nuty o jeden napřed. Pod bodem 37 německého textu je datum 15. IV., které je v českém textu pod bodem 36. Rovněž v dalších čtyřech bodech je v němčině uveden duben , zatímco v češtině čer

ven. Pod bodem 43 ( v českém textu rovněž 43, protože bod 42 a 43 je uveden opačně ) je v němčině červen. Dál pokračuje v němec kém textu tabulka takto :

44. 29. 6.

Praha VII ; 45. 2.7. Žižkov ;

49. 12.

Košíře .

398

2.

48.

2.7. Praha VIII ;

6. 7. 8. 9. 10 . 11. 12 . 13 . 14.

5. IV . 29. III . 5. IV .

Teplice

Předlice ( Prodlitz ) Tábor

5. IV .

Prostějov

5. IV .

Olomouc

5. IV.

5. IV . 5. IV.

Kroměříž Ružomberok Žilina

15 .

5. IV. 5. IV .

Vrútky Tur. Sv. Martin

16.

5. IV.

Trenčín

17 .

v měsíci březnu byla schůze v Lounech

Sekretariát VIII. kraje ohlásil také několik schůzí nájemníků, ale neudal přesně místo a čas. Svaz nájemníků pracoval také k tomu, aby akce

nájemnické v celé republice byly soustředěny a aby vytvořena byla jednotná mezinárodní třídní organiza ce nájemnická v celém státě. Za tím účelem rozeslalo agitačně komunální oddělení sekretariátu výzvu na

krajské sekretariáty, aby sdělily, zdali v jejich ob vodu je nějaká organizace nájemnická a bylo-li by

možno s ní navázat styky za účelem jednotného po stupu.

Dle došlých zpráv jsou v RČS tyto organizace ná jemníků, s nimiž můžeme počítat : Svaz nájemníků v Brně. Svaz nájemníků v Prostějově s odbočkami v Přerově a Olomouci .

Spolek nájemníků v Lounech.

Svaz nájemníků pro Liberec a okolí. Brněnský svaz je v rukou komunistů a rovněž tak

svaz prostějovský a liberecký a spolek lounský. Liberecký svaz má asi 4000 členů , lounský spolek asi 400 členů, u brněnského a prostějovského svazu počet členů není znám. Všem těmto organizacím bylo dopsáno a byly svo 399

lány ke společné konferenci nájemnických organizací v neděli dne 22. března 1925 do Prahy k „ Zábranským “ .

Na konferenci byla podána zpráva o činnosti Svazu nájemníků a podnájemníků RČS sídlem v Praze, dále referoval s. Nedvěd o požadavcích nájemníků a posledním řečníkem byl s. Lorenz z Liberce . Konference učinila tato usnesení :

Aby byl založen Mezinárodní svaz nájemníků na podkladě třídním , v němž by byly sloučeny všechny

stávající nájemnické organizace, aby byly dále svolá vány protestní projevy nájemníků proti zhoršenému zákonu na ochranu nájemníků.

Aby byly činěny přípravy pro velkou akci nájemníků v době, až nový zhoršený zákon o ochraně nájemníků počne účinkovat.

Aby přípravný výbor uvažoval o možnosti o vhodné době vyzvat nájemníky k neplacení činže, a vyvolat tak stávku nájemníků.

Výbor Svazu nájemníků vypracoval již stanovy Me zinárodního svazu nájemníků a v nejbližší době budou

stávající organizace nájemnické sloučeny a bude při kročeno k zakládání odboček svazových ve větších městech a místech průmyslových.

Také tiskem bylo usilovně pracováno. V „ Rudém právu“ byly uveřejňovány zprávy o schůzích nájem nických a také články odborné a agitační. Rovněž tak

časopis „ Socialista “ 1 psal soustavně o hnutí nájem nickém. Na jaře letošního roku založen orgán svazový

nájemnický „Obrana nájemníků“, který prozatím vy-. chází jako měsíčník a po založení Mezinárodního svazu bude vycházet jako čtrnáctideník a bude mít též ně mecké vydání. Také do krajského tisku strany bylo prostřednictvím ČKK zasláno několik článků o otázce nájemnické.

V měsíci červnu rozeslány byly všem sekretariátům 1 V německém textu je mylně označen časopis „ Socialista “ jako časopis českosocialistický. Jde o orgán Vrbenského Nezávislé socialistické strany dělnické. 400

zaci

podrobné pokyny o úpravě nájemného , aby jim bylo

m ".

umožněno radit soudruhům , kteří by se s dotazy na sekretariáty obraceli. V obecních zastupitelstvech bylo v otázce nájem

azu

aze, ců a

nické taktéž pracováno . Agitačně komunální oddělení

na

sekretariátům obsáhlé oběžníky. Obsahují vysvětlení otázky nájemnické a vzorný návrh pro naše soudruhy

sekretariátu rozeslalo 13. ledna 1925 všem krajským

hny

olá.

ému

niki níků

v obecních zastupitelstvích . Komunistické frakce v ob cích návrh podávaly, ve velkém počtu obcí byl přijat také příslušníky jiných stran, zvláště sociální patrioté byli nuceni pro návrh hlasovat pod tlakem dělnických mas .

Hlavní akce vedena byla soustavně na radnici praž

dné

ské. Do schůze ústředního zastupitelstva hl. města Pra hy, konané dne 9. února 1925, dostavili se na vyzvání

olat

pražští nájemníci v hromadném počtu . Galérie i lóže

Me dou při

shromážděny zástupy lidu. Pražská policie dostala zprávu o hromadném příchodu nájemníků, obklíčila

byly přeplněny a také na chodbách, schodištích byly

ších

radnici Staroměstskou kordónem asi 50 strážníků a

policejní úředníci žádali na každém příchozím legi timaci a i členové ústředního zastupitelstva byli poli

dém em

tak

em

cií zadržováni. Vzdor těmto policejním opatřením do stalo se několik set nájemníků do radnice z největší části ještě před obklíčením radnice policií. Naši sou

druzi v zastupitelstvu podali ve schůzi návrhy na ře

OVÝ

šení otázky bytové a na ochranu nájemníků, ale jak

vy azu

mátor dr. Baxa galérii a lóže vyklidit za silného odpo

ně VIO

ru naší frakce v zastupitelstvu a pražských nájemníků. Ačkoliv návštěvníci byli příslušníky všech politických

zce

stran, opouštěli galérii za zpěvu „ Rudého praporu“ . Po

mile galérie projevila souhlas, dal čs. socialistický pri

vyklizení galérie a lóže byly naše návrhy radniční většinou zavrhnuty.

ům #

sta"

islé

Akce nájemnická straně prospěla. Zdařilo se nám demaskovat sociální patrioty jak v Národním shromáž dění, tak na radnici pražské a v celé řadě jiných obcí. Schůze svolávané Svazém nájemníků byly ponejvíce 26 Protokol III. sjezdu

401

navštěvovány občanstvem, které by na schůze komu nistické nepřišlo . Referáty byly čistě třídní, namířené ostře proti kapitalismu, vládě a koalici. Získali jsme sympatie ve vrstvách indiferentních a otřásli jsme dů

věrou lidu v soc. patriotické strany. Věnujeme- li hnutí nájemnickému pozornost, vybudujeme- li mezinárodní dělnickou organizaci nájemnickou, postavíme-li se v čelo hnutí nájemníků a budeme-li i nadále rozhodně

a nekompromisně zájmy nájemníků hájit, můžeme s bezpečností očekávat, že se nám zdaří probudit v ná

jemnících třídní vědomí a přiblížit je k revolučnímu proletariátu KSČ. Fr. Nedvěd

Zpráva o činnosti tiskové 1

kanceláře strany (ČKK ) Až do II . řádného sjezdu strany byla ČKK téměř výhradně jenom zpravodajskou kanceláří. Po II . sjezdu strany bylo však přikročeno k reorganizaci a ČKK se měla stát tiskovým oddělením politbyra. K tomuto účelu byla ČKK rozšířena , takže měla 4 redaktory ( 2 české a 2 německé ) , a vedoucím redaktorem byl jmenován soudruh Michalec. Technicky byla práce

rozdělena tím způsobem , že dva redaktoři pracovali v oddělení českém a dva v oddělení německém, stří davě ve dvou směnách ; ranní směna od 8 hodin ráno do 3 hodin odpoledne, směna večerní od 3 hodin od

poledne do 10 hodin večer. Redaktory ČKK byli sou druzi : 0. E. Berger, Pavel Reiman , J. B. Radimov a Míla Grimmichová .

1 AOD KSČ, F 5, j . Č. 1/6, Česky 5 cyklostylovaných stran, německy 5 stran fotokopie. 402

V nejužší souvislosti s politoddělem věnovala re

dakce ČKK v první řadě veškeré úsilí usměrnění tisku strany.1 Dělo se tak pravidelnými pokyny a směrni cemi, dávanými tisku strany u příležitosti všech dů ležitých událostí. Vedle toho zasílala však redakce ČKK všem deníkům a obdeníkům2 strany denní kores pondenci, obsahující nejnovější zprávy politické (do

mácí i zahraniční ) 3, sociální, hospodářské a kulturní, jakož i články a statistiky.4 Je nesporné, že ČKK vykonala velký kus práce, který musí být tím více oceněn, že ČKK musila zápasit s velkými technickými obtížemi. Zejména u soudruhů vedoucích jednotlivé resorty nebylo dostatečného po chopení, zájmů, ani dobré vůle.5 Přes veškeré námahy nepodařilo se nám vybudovat po celé republice aparát zpravodajů. Venkovští soudruzio redaktoři a sekretáři

nenechali se za žádnou cenu pohnout k tomu, aby dodávali ČKK potřebného materiálu a zpráv o důleži tých událostech na venkově.? Redakce ČKK se však

přesto probíjela a snažila se splnit své velké úkoly. Na jaře byl však počet redaktorů omezen, neboť byla z redakce ČKK propuštěna Míla Grimmichová, vy stoupil soudruh Michalec a s. Reiman přeložen do re

dakce libereckého „ Vorwärts". Také počet

technic

1 V německém textu : „ In engster Verbindung mit dem Polbü

ro trachtete die Redaktion des ČKK in erster Linie die Parteipresse auf eine einheitliche Richtlinie zu bringen .“

2 Místo „ obdeníkům “ je v německém textu „ allen ... perio dischen Zeitschriften “ .

3 V německém textu jsou slova „ domácí i zahraniční“ vy nechána .

4 V německém textu jsou slova „ jakož i články a statistiky“ vynechána. 5 V německém textu je věta formulována takto : „ Insbeson dere bei Genossen, die die einzelnen Ressorts leiten, fand das ČKK keine genügende Unterstützung .“

6 Místo „ venkovští soudruzi“ je v německém textu „ die Ge nossen

in den Kreisen und Bezirken “ .

7 Místo „ na venkově“ je v německém textu „ in den Kreisen und Bezirken “ .

8 Slovo „ probíjela “ v německém textu není. 403

kých sil byl zredukován , a to v takové míře , že vý konnost redakce tím byla citelně poškozena . Dne 11. března byl vedoucím redaktorem ČKK jmenován soudruh J. B. Radimov. Pro německé oddělení přijat

jako překladatel s. K. Czibulka. Až do té doby pracova lo německé oddělení víceméně samostatně, kdežto nyní bylo usneseno na překládání zpráv a článků od dělení českého.1 V redakci zůstali soudruzi 0. E. Ber ger, J. B. Radimov a K. Czibulka . Přes veškeré obtíže

a omezení personálu vystupňovala redakce svou vý konnost a snažila se vždy obsáhnout všechny potřeby tisku strany. Vedle rozesílání denní korespondence

( obsahující zprávy a články ) vedla velké kampaně strany : propagandu leninismu, boj proti drahotě a zbí dačení mas, proti gentskému systému , proti zhoršení

zákona na ochranu nájemníků, proti fašistické volební reformě atd . Řídila zpravodajství o všech sociálních bojích ( stávka na Ostravsku, stávka severočeských ko vodělníků, stávka dělnictva textilního, stávka cihlářů

slovenských akciových cihelen atd .), jakož i zpravo dajství o zasedání rozšířené exekutivy KI v Moskvě, sjezdu II . internacionály v Marseille . V době krize stra

ny stála redakce ČKK věrně po boku vedení strany a ze všech sil působila pro revoluční čistotu, bolševizaci

a jednotu strany. Za jakých poměrů pracovala ČKK v této pohnuté době), vysvítá z toho, že dva její re

daktoři byli přívrženci likvidátorského křídla v redakci inzultováni. Přes tyto násilnosti Bubníkových agentů šla ČKK dále svou cestou a v nejužším kontaktu s polit byrem usilovala o ujasnění sporných otázek a usměr nění tisku.

ČKK věnovala vždy velkou pozornost Rudé pomoci, 1 V německém textu druhá část věty zní : „ während jetzt die Berichte und Artikel übersetzt werden “ .

2 V německém textu: „ und war ( die Redaktion )

stets be versor

strebt alle Parteiblätter mit dem nötigen Material zu gen “ .

3 V německém textu místo „ V této pohnuté době “ je „ in der Parteikrise " . 404

Mezinárodní dělnické pomoci, pomocné akci pro Čínu, volebním fondům našich krajů atd . Rozesílá v tom smě

ru tisku strany články, zprávy, hesla apod . Rovněž tak rozesílala příležitostně články vzpomínkové (vý ročí smrti Leninovy, Pařížské komuny, bouře českých sedláků, výročí Lassallovo, Engelsovo, 500leté výročí velké selské vojny v Německu atd . ) .

Oddělení české

Česká korespondence přináší jednou týdně přehled kulturního života SSSR .

Česká denní korespondence obsahovala zpráv, člán ků a statí :

v lednu v v v v v v

únoru březnu dubnu květnu červnu červenci

v srpnu v září ( 1. - 15 . ) Celkem od 1. ledna 1925 do 15 září 1925

311

262 317 261 225 173 199 293 167

2208

Otisknuto bylo ( průměrně ) : v Rudém právu

95 % zpráv

v Rovnosti

v Pravdě ( Pravda chudoby )

80 % zpráv 70 % zpráv

v Dělnickém deníku ve Slovácku ve Svobodě

30 % zpráv 15 % zpráv

65 % zpráv

Vedle denní korespondence je rozesílána také kores

pondence týdenní obsahující průměrně 14 stran. V po sledních týdnech nemohla však být následkem technic 405

kých obtíží zasílána pravidelně a byla spojena s „ Pře hledem diskuse " . Také týdenní korespondence je tiskem strany vydatně používána, ač právě týdenní korespondence má dosud velké nedostatky a trpí nouzí o spolupracovníky.1

V poslední době počala ČKK rozesílat také bulletiny o hospodářském životě v SSSR, které se již velmi dob ře osvědčily .

Mimo tajemníka odborové sekce ÚV KSČ a tiskové

oddělení zastupitelstva SSSR nemá ČKK žádných pří mých spolupracovníků. Pravidelné zprávy z venkova docházejí jedině z Bratislavy a z Přerova , kdežto

v ostatních místech je zpravodajství ČKK přímo sabo továno.2 Oddělení německé

Německá denní korespondence je zasílána němec

kým deníkům strany ( „ Vorwärts“, „ Internationale “ ), madarskému listu strany „ Munkás“, odborovému lis tu „ Textilarbeiter“ , berlínské „ Rote Fahne“ , vídeňské

redakci „ Inprekorru “ a s. prof. Vargovi v Berlíně. Ně mecká denní korespondence obsahuje tytéž zprávy ja

ko denní korespondence česká, avšak omezuje se pou ze na zprávy a články týkající se událostí domácích a pouze nejdůležitějších událostí zahraničních.3 Rozesláno bylo : v lednu v únoru v březnu

v dubnu

216 247 224 183

zpráv zpráv zpráv zpráv

1. V německém textu poslední část věty „ a trpí nouzí o spolu

pracovníky “ chybí. 2 V německém textu : „ während die übrigen Orte das ČKK direkt sabotieren “ .

3 V německém textu poslední část věty „ a pouze nejdůleži tějších událostí zahraničních “ chybí. 406

v v v v

květnu červnu červenci srpnu

v září ( 1.- 15. ) Celkem bylo odesláno

226 zpráv 208 zpráv

170 zpráv 242 zpráv 112 zpráv

18281 zpráv a článků.

Průměrně bylo v německých listech strany otištěno 80 % těchto zpráv.

Vedle toho zprostředkuje německé oddělení pro li

berecký „ Vorwärts “ telefonicky také zpravodajství České tiskové kanceláře.

Oddělení překladatelské

Redakce ČKK obstarává také překlady ( provolání strany, články, oběžníky a směrnice ), a to jak rázu politického, tak organizačního. V tomto směru bude však třeba náležitého vybavení ČKK ’, neboť dosud děje se tato práce překladatelská na úkor práce re dakční.

Reorganizace ČKK

V poslední době věnuje vedení strany ČKK opět zvý šenou pozornost, takže lze pomýšlet na zdokonalení a lepší vybavení redakce . Byl založen výstřižkový archív a s veškerou horlivostí se pracuje na jeho vy

budování. Vedle toho se zřizuje při ČKK obrázková ( štočková ) ústředna, která bude listům strany za mír

ný poplatek půjčovat a zaopatřovat potřebné štočky. Ve volebním zápase bude totiž záhodno, aby náš tisk byl vybaven i obrázky. Jednání s jednotlivými listy 1 v originále je chybně 1818.

2 V německém textu : „ In dieser Hinsicht ist es nötig dem ČKK noch eine Kraft zur Verfügung zu stellen“.

3 V německém textu chybí : „ a lepší vybavení“. 407

strany, které vlastní zásobu štočků, bylo již navázáno,

takže obrázková ústředna počne fungovat patrně již během příštího měsíce.

Vybudování zpravodajství V tomto směru bude musit zasáhnout vedení strany a uložit všem činitelům strany na venkově a všem činitelům ve hnutí odborovém za povinnost podávat

redakci ČKK při každé příležitosti zprávy o všech dů ležitých událostech ( volební výsledky, stávky, velké projevy, perzekuce atd. ) .

Zpravodajství ČKK bude moci teprve potom dobře fungovat, podaří-li se nám vybudovat takovouto síť

zpravodajů po celé republice. Doufáme, že po III . sjezdu strany bude přikročeno nejen k reorganizaci ČKK , nýbrž i k dalšímu vybavení pomůckami a potřebnými technickými silami. V tom

směru podává redakce ČKK ústředí strany příslušné návrhy. J. Bartoš- Radimov V Praze dne 16. září 1925

Pokladní účet

do 31. XII . 1924

Rechnungsabschluss bis 31. XII . 1924 Příjem : Einnahmen : Hotovost z 31. XII . 1923

1 AÚD KSČ, F 5, j. č. 1/8 , 2 cyklostylované strany ( neúplný materiál ) a 4 strany fotokopie , 408

KČ

110 325,51

Kč

280 298,71

legitimace Legitimationen knihy

KČ

42 357,60

Bücher

KČ

Barbetrag vom 31. XII . 1923

Nal účet fondu správního : příspěvky Auf Konto des Verwaltungsfondes : Beiträge

280,

májové odznaky Maiabzeichen

KČ

43 995,40

Buchhaltungsbroschüren bulharské brožury

Kč

364,–

bulgar. Broschüren

KČ

100 ,

KČ

11,

Kč

138 900 ,

Kč

150 ,

účetní brožury

organizační řády Organisationsstatuten příspěvek poslanců Beitrag der Abgeordneten ČKK KK

úhrada schůzí apod . Zuschüsse der Versammlungen etc.

10 982,40

úhrada tisku Zuschüsse der Presse

Kč

Desky na legitimace Legitimationseinbände

KČ

1 449, 16,20

Na účet fondu vězeňského

76 270,14

Auf das Konto des Gefangenenfondes Na účet fondu volebního Auf das Konto des Wahlfondes

KČ

Na účet poštovní spořitelny Auf das Konto der Postsparkassa

Kč

70 075,94 224 000 ,

1 V originále : „ V účet“. ( Viz i dále. ) 409

Na účet Všeobecné družstevní banky

Auf das Konto der Allgemeinen Ge Kč nossenschaftsbank Na účet Rudé odborové internacionály Auf das Konto der Roten Gewerk

902,88

schaftsinternationale

437,80

KC

Na účet věcných nákladů

Auf das Konto der Sachausgaben

KČ

1 234,

Auf das Zinsenkonto

KČ

1 199,72

Na účet osobních výloh Für das Konto der Personalausgaben

KČ

1 478 ,

Na účet různého Auf das Konto Verschiedenes

Kč

1 332,85

Na účet záložny Auf das Konto der Sparkassa

Kč

401 038,96

Kč

20 000 ,

Kč

3093 ,

Kč

82 256,88

Na účet úroků

Na účet Pražské městské spořitelny

Auf das Konto der Städtischen Pra ger Sparkassa Na účet cizích obnosů

Auf Konto fremder Beträge Na účet Leninův fond Auf das Konto des Leninfondes Úhrnem Summa

410

Kč 1 512 549,99

Pokladní účet do 31. XII . 1924

Rechnungsabschluss bis 31. XII . 1924 Vydání : Ausgaben : Na účet úhrady tisku, známek, legi timací apod.

Auf Konto Presse, Marken, Legitima tionen etc.

KČ

119 039,05

Auf Konto des Ersatzes der Kosten von Kreisversammlungen Na účet agitace

Kč

47 167,32

Auf Konto der Agitation

KČ

5 314,70

Na účet věcných nákladů Auf Konto der Sachausgaben

Kč

106 698,10

Na účet poštovní spořitelny Auf Konto der Postsparkassa

KČ

224 096,88

Na účet Všeobecné družstevní banky Auf Konto der Allgemeinen Genos senschaftsbank

Kč

3 579,33

KČ

26 779,18

Kč

588 049,66

KČ

101 161,73

Na účet úhrady schůzí za kraje

Na účet inventáře

Auf Konto des Inventariums

Na účet osobních výloh

( služné,

penz. a nemoc. poj . ) Auf Konto der Personalausgaben

Na účet sjezdů a konferencí Auf Konto der Parteitage und Konfe renzen

411

Na účet výloh výkonného výboru Auf Konto des Vollszugsausschusses

Kč

34 161,60

KČ

48 749,04

KČ

1 411,60

Auf Konto der Depositenbeträge

Kč

330 ,

Na účet Leninův fond Auf Konto des Leninfondes

KČ

109 662,72

Na účet úroků Auf Konto der Zinsen

Kč

4,80

Na účet bulharských brožur Auf Konto der bulg. Broschüren

Kč

475,

Auf Konto der fremden Beträge

Kč

3763,80

Na účet ČKK Auf Konto der KK

Kč

119,40

Na účet daní Auf Konto der Steuern

Kč

594,50

Na účet různého Auf Konto Verschiedenes

Kč

2 513,69

Kč

88 877,89

Na účet fondu vězeňského

Auf Konto der Gefangenenunterstüt zung Na účet kontrolního fondu

Auf Konto des Kontrollfonds Na účet deposit. obnosů

Na účet cizích obnosů

Hotovost 31. XII . 1924

Barbetrag am 31. XII . 1924 Úhrnem Summa

412

Kč 1 512 549,99

Pokladní zpráva Kassabericht Příjem od 1. 1. do 31. VIII. 1925 Einnahmen vom 1. I. bis 31. VIII . 1925

Hotovost k 31. XII . 1924 Barbetrag zum 31. XII . 1924

Příspěvky členské Mitgliedsbeiträge Legitimace členské a Rudé pomoci

ка

88 877,89

KČ

154 751,62

Kč

6 578,50

Kč

2 767,75

KČ

553,

Kč

76 ,

Mitgliedslegitimationen und Leg . der Roten Hilfe

Desky na legitimace, bloky apod . Legitimationseinbände, Blocks etc.

Organizační řády a brožury Organisationsstatuten und Broschüre

Knihy pro buňky apod. Bücher für die Zellen etc.

Májové odznaky Kč

24 773,80

Beitrag der Abgeordneten

KČ

72 230,

Volební fond Wahlfond

KČ

83 899,74

KČ

2 100 ,

Maiabzeichen

Příspěvek poslanců

Nájemné Miete

Sjezdy

Parteitage Náklady malorolnického oddělení Ausgaben für die Kleinbauernabtei

KČ

707,10

lung

KC

2 002,90 413

Agitace Agitation Služné a správní vydání Gehälter und Verwaltungskosten

Kč

360 ,

Kč

3 561,03

Скк

KČ .

3 800 ,

Leninův fond Leninfond

Kč

ČKK

955 ,

Vybrané vklady a výpůjčky

Eingehobene Einlagen und Vorschüsse Kč

829 907,54

Cizí obnosy Fremde Beträge

Úroky a různé Zinsen und Verschiedenes Úhrnem Summa

KČ

2 680,60

Kč

2 378,36

Kč 1 282 960,83

Stav Leninova fondu k 31. VIII . 1925 Stand des Leninfondes zum 31. VIII . 1925

Kč

30 489,08

Kč

251 549,79

KČ

151 771,68

Stav volebního fondu k 31. VIII . 1925 Stand des Wahlfondes zum 31. VIII . 1925

Pokladní zpráva Kassabericht Vydání od 1. 1. do 31. VIII. 1925 Ausgaben vom 1. I. bis 31. VIII. 1925 Hotovost 31. VIII . 1925

Barbetrag am 31. VIII. 1925 414

Tiskopisy pro sekretariát Kč

59 569,84

Marken

Kč

2 396,04

Legitimace Legitimationen

KČ

3 498,

Kč

9 073 ,

Kč

7 796,45

Drucksachen für das Sekretariat Známky

Desky na legitimace, bloky atd . Legitimationseinbände , Blocks etc.

Knihy pro buňky Bücher für die Zellen

Májové odznaky Maiabzeichen

KČ

48 960 ,

Protokoly sjezdu Parteitagsprotokolle

Kč

25 500,

Organizační řády Kč

4 402,90

Versammlungsspesen in den Kreisen

Kč

27 635,86

Plakáty, letáky, provolání Plakate, Flugblätter, Aufrufe

Kč

56 964,08

Agitace mezi malorolníky Agitation unter den Kleinbauern

Kč

15 938,30

Verwaltungsspesen Služné, pojištění atd.

Kč

103 948,11

Gehälter, Versicherung usw.

Kč

581 031,10

Inventarium

Kč

18 116,60

Sjezdy, konference apod. Parteitage, Konferenzen usw.

Kč

47 623,80

KČ

44 598,80

Organisationsstatuten Schůze v krajích

Správní náklady

Inventář

Schůze výkonného výboru a komisí Vollzugsausschuss- und Kommis

sionssitzungen

415

Říšská kontrola Reichskontrolle

Kč

7 692,70

Právní vydání Rechtsschutzauslagen

KČ

7 297,56

Leninův fond Leninfond

ка

10 655 ,

Účet vkladů a splátek und Rückzahlungskonto Einlagen Cizí obnosy Fremde Beträge

Kč

42 305,66

Kč

2 680,60

Různé Verschiedenes

KČ

3 504,75

Úhrnem Summa

Návrhy

Kč 1 282 960,83

1

NÁVRH SMĚRNIC O ROZDĚLENÍ PRÁCE V ÚSTŘEDI ORGBYREM A ORGODDĚLENÍM

MEZI POLITBYREM

K úspěšnému řízení organizační práce je nutno ze sílit vliv výkonného výboru na řízení této práce . Za tím účelem je nutno zdokonalit organizační aparát a provést v ústředí účelnou dělbu práce.

I. Polithyro Viz čl. 22 Organizačního řádu.

II. Orgbyro Viz čl . č. 21 Organizačního řádu. 1 AUD KSČ, F5, j . Č . 1/20, česky 5 cyklostylovaných stran ,

německy 5 cyklostylovaných stran a fotokopie. 416

Orgbyro je nejvyšším vedoucím orgánem strany ve věcech organizačních. Ono řídí organizační práci všech resortů oddělení, výk. výb., tj . organizační oddělení, agitprop, ženodděl, odborové, zemědělské, družstevní oddělení atd .1

III. Organizační oddělení A. složení a kompetence

1. K propracování speciálně stranických organizačních

otázek a k faktickému provádění vedoucí úlohy nad prací všech stranických organizací je nutno utvořit

organizační instruktorské oddělení ÚVV, pravomoc to hoto oddělení na rozdíl od pravomoci orgbyra rovná

se pravomoci druhých resortních oddělení, jako jsou: agitprop, ženodděl apod. 2. Speciální úkol tohoto oddělení je : a ) styk s organizacemi ( buňkami, obvody, kraji atd . ) ;

b ) přímé kontrolování jejich činnosti na místech ;

c ) přímé instruování organizací a jejich aparátu, jak pokud se týče jejich práce , tak i ( a to hlavně ) při přestavbě strany ;

d ) sbírání a prozkoumávání všeho materiálu , který

charakterizuje život a práci strany, a vydávání pří slušných informací o tom důvěrně i v tisku strany ;3 e ) vypracování plánů a oběžníků o činnosti stranic koorganizační i o činnosti speciální; 1 Věta je těžko srozumitelná. Podobně ale i v německém textu, kde zní : „ Es leitet die organisatorische Arbeit aller Abtei

lungen, des Vollzugsausschusses, das sind die Orgabteilung des Agitprop der landwirtschaftlichen Abteilung, der Gewerkschafts abteilung, der Genossenschaftsabteilung usw.“

2 V německém textu jen : „spezieller Parteifragen“. 3.V německém textu : „ und Erteilung von vertraulichen sowie für die Presse bestimmten Informationen “ .

27 Protokol III. sjezdu

417

f ) vypracovat a podávat návrhy orgbyru a politbyru , jak by mělo být disponováno silami strany ; g ) vést statistiku;

3. V čele organizačně instruktorského oddělení stojí jeden člen orgbyra, popřípadě tajemník orgbyra.1

Pracovat v tomto oddělení musí nejméně 2 až 3 od povědní soudruzi podle pokynů orgbyra a orgoddělení. V prvé řadě vykonávají instruktorskou činnost přímo v organizacích. Je nutno , aby mezi nimi byl také sou druh obeznámený s poměry života a práce v němec kých, slovenských a madarských krajích. V organi začním oddělení má být dále alespoň jeden zodpověd

ný soudruh , který by konal administrativní práce, vedl statistiku,

zpracovával

zprávy,

doklady,

oběžníky

atd.2

4. Za účelem lepšího ovládnutí práce v buňkách a na

všech místech ( v krajích, okresech, obvodech ) je nutno vytvořit vedle speciálních instruktorů ještě skupinu soudruhů obeznámených se stranickoorganizační pra cí.3 Mohou to být soudruzi z řad výkonného výboru i soudruzi mimo zaměstnání strany , ovládající ale na tolik organizační otázku , aby jich mohlo být jako pří mých instruktorů práce v buňkách použito.

5. Jednotlivá oddělení, jako agitprop, ženodděl, země dělské, odborové atd ., jsou povinna instruktorům dodat potřebné informace a instrukce o nutné činnosti a stra

nické práci toho kterého odboru se dotýkající.4 6. Základní otázky stranickoorganizační činnosti (pra covní plány , důležité cirkuláře, zprávy organizační a jiné důležité otázky ) předávají se do zpracování orga 1 V německém textu: „der Sekretär der Orgabteilung“. 2 V německém textu : „ der administrative Arbeiten verrichtet

und neben der Statistik, Berichte, Unterlagen, Rundschreiben u. dgl . durcharbeitet “ .

3 V německém textu: „ Neben spezieller Instruktoren noch eine Gruppe von Genossen aufzustellen , die mit den organisato rischen Aufgaben vertraut sind . “

Slova „ instrukce “ a „ nutné“ v německém textu nejsou. Místo „ odboru “ je v německém textu „ oddělení“ . 418

nizačním oddělením á v organizační komisi k pro

zkoumání a rozhodnutí orgbyru a ÚVV.1 B. Způsob práce

V organizačním plánu vytyčené úkoly provádí orga nizační oddělení následujícím způsobem. a ) kontroluje periodicky činnost nejdůležitějších buněk, pak organizací obvodních , okresních a kraj ských prostřednictvím svých zástupců, členů ÚVV in struktorůj neb jiných soudruhů ; b ) projednává periodicky zprávy a doklady kraj ských, obvodních, okresních a všech důležitých orga

nizací i zprávy zástupců ÚVV neb instruktorů, kteří tyto organizace kontrolovali a instruovali. Oceňuje na

základě těchto zpráv stav práce v těchto organizacích a dává direktivy pro další činnost ; c ) vysílá instruktory do organizací krajských, ob vodních či místních tam, kde se toho jeví největší po

třeba, aby tito zúčastnili se přímo praktického prová dění různých organizačních akcí, a podali tak soudru hům nejúčinnější návod, jak postupovat při plnění jed notlivých organizačních úkolů; d ) vysílá za souhlasu orgbyra zástupce na svolané

konference krajské, obvodní a případně na plenární schůze organizací a buněk za účelem pokynů a se znamování

soudruhů

se

základními

organizačními

otázkami;

e ) dává popud ke svolání porad zástupců krajských, obvodních a okresních výborů nebo porad důležitých 1 Konec věty je v českém textu nejasný. V německém textu zní: „ Die Grundfragen ... werden zur Durchberatung der Orgab teilung übergeben , der Orgkommission zur Begutachtung und endlich dem Orgbüro und dem Zentralvollzugsausschuss zur Ent scheidung. “

2 Slovo „ obvodních “ v německém textu chybí, a to i v dal ším textu. Pokud je v českém textu jen „ obvodní“ ( a ne „ okres ní“ ), je místo toho v německém textu „ okresní“. 3 V německém textu : „ durch die Mitglieder der Vollzugsaus schussinstruktoren “ . 419

buněk za účelem společného projednávání stranicko politických otázek, plánů, činnosti atd .; f ) organizuje pravidelné a povinnél zasílání zpráv o činnosti a poměrech ve všech stranických organiza cích ;

g ) shromažďuje a systematicky zpracovává získaný

materiál ze zpráv, dotazníků, výkazů. Materiál tento převádí ve statistiku ;

h ) získané poznatky, nedostatky, úspěchy i chyby na šich stranických organizací hledí zhodnotit uveřejňová ním jich vhodným způsobem ve stranickém tisku, aby organizace poznaly způsob a metody, jimiž v určitých místech dosaženo bylo úspěchů, a aby varovány byly

před chybami, jichž škodlivé následky byly zjištěny ; i ) stará se o nalezení nových aktivních sil z členské masy .

IV . Organizační komise Aby činnost všech resortů, o nichž je výše mluveno,

byla centralizována a nepostrádala spojitosti , tvoří čle nové organizačního oddělení se zástupci ústředí mlá deže , agitpropu, ženoddělu, malozemědělského, druž stevního , odborového a komunálního oddělení a se zá

stupcem

pražského kraje ( sekretářem tohoto kraje )

organizační komisi ústředního výboru, která schází se pravidelně jednou týdně k poradám a zabývá se ko lektivním zpracováním a projednáním stranickoorgani začních otázek .

NÁVRH AKČNÍHO VÝBORU OKRESU BLANSKÉHO K SJEZDU STRANY

Daň strany 1. Dosavadní příspěvek 1 Kč pro zemědělské dělní

ky a ženy budiž i nadále ponechán . 1 Slovo „povinné“ v německém textu není. 420

2. Pro všechny členy bez rozdílu , jichž měsíční výdělek nepřesahuje 1200 Kč , 2 Kč měsíčně. 3. Od 1200 do 1800 Kč měsíčně Kč 5

4. Při příjmu přes 1800 Kč 10 5. Pro nezaměstnané a déle nemocné budiž zave

dena ústředím jednotná známka pro oblast celé repu bliky. Místní organizace a buňky zakoupí si od ústředí přiměřené množství za výrobní cenu a vylepují tyto známky zdarma oněm členům, kteří déle než jeden měsíc jsou bez zaměstnání či nemocni. 6. Účinnost tohoto usnesení vyjde se zpětnou plat ností od 1. května 1925 .

PLACENÍ PŘÍSPĚVKU

Okresní výbor KSČ Slaný navrhuje: Základní příspěvek je Kč 1. Tento platí dělníci ze

mědělští a ti průmysloví, jichž měsíční příjem nepře sahuje Kč 600 , a ženy. II. stupeň: Kč 2 platí dělníci průmysloví, jichž měsíční příjem nepřesahuje Kč 1000. III. stupeň : Kč 3 platí příslušníci strany s příjmem do KČ 1500 .

IV. stupeň: Kč 5 s V. stupeň: Kč 10 s Výkonný výbor těm příslušníkům

měsíčním příjmem do Kč 2000. měsíčním příjmem přes Kč 2000. kraje má vedle toho právo uložit strany , jichž měsíční příjem přesa

huje Kč 2500 , zvláštní daň až do 5 % výše jejich příjmů.

Návrh organizace Bartovice Členský příspěvek nechť obnáší pro dělníky v prů myslu zaměstnané 2 Kč měsíčně, pro dělníky země dělské 1 Kč, pro penzisty a ženy 50 hal.

Organizace žádá, aby sníženy byly platy zaměstnan cům strany . 1 Tento návrh v německém textu chybí.

421

Projev ústředního agitačního komité mládeže KSČ

k III . řádnému sjezdu strany Schůze pléna ústředního agitačního komité mládeže KSČ , konaná dne 20. září t. r., tedy týden před III.

řádným sjezdem strany, považuje za nutno učinit pro jev k vnitřním a pracovním otázkám strany a v sou

vislosti s tím k poměru mezi stranou a hnutím mlá deže .

III. řádný sjezd strany je mimořádného významu. Koná se jednak za situace, kdy strana nastoupila cestu bolševizace . Jednak v době změněných mezinárodních hospodářských a politických poměrů . Jeho úkolem bu de proto zajistit na jedné straně definitivně bolševický

vývoj strany a na druhé straně vytvořit základy pro takovou politickou činnost strany, aby tato nejen ne ztratila za podmínek změněné mezinárodní situace

styk se širokými masami pracujících vrstev měst i ven kova, nýbrž svůj vůdčí vliv ještě více rozšířila a upevni la .

Předpoklady pro jedno i pro druhé jsou dány. Stav a vyhlídky vnitrostranického vývoje

Vnitrostranicky byla strana usneseními zasedání roz šířené exekutivy KI zjara t. r. definitivně přivedena

na cestu bolševizace. Dík podnětu KI podařilo se utvo řením bloku většiny a menšiny vedení strany likvido vat krizi strany bez koncesí pravým úchylkám, ale 1 AÚD KSČ, F 5, j . č. 1/18, česky 5 cyklostylovaných stran. Viz též „ Rudé právo “ , 26. září 1925 ( č. 225 ) , a „ Vorwärts“, >

26. září 1925 ( Č. 223 ) . 422

též ohroženít jednoty strany. Na základě dosavadních

výsledků trvání bloku lze tvrdit, že aktuální krize strany byla překonána. Otevřené likvidátorství bylo ze strany vyloučením neb vynuceným odchodem od straněno. Zbývá vymýtit i likvidátorství skryté. Tím ovšem nebudou ještě všechny úkoly ve vnitrostranické oblasti splněny. Pravé nebezpečí jako hlavní nebezpečí hrozící straně trvá, zejména vzhledem k období podmí

nečné stabilizace kapitalismu a zvláštním vývojovým podmínkám KSČ, dále. Sdílíme názor, že vnitrostra nické závěry, jež nutno z této okolnosti učinit, musí

směřovat k zesílené propagační činnosti, která by sou stavným šířením bolševismu, leninismu, překonala vů bec veškeré vyskytující se ve straně ještě úchylky od čisté komunistické linie . Celkově však máme za to, že strana dík zasáhnutí KI nastoupila nyní již širokou dráhu důsledného uplatňování za všech okolností zá sad, strategie2 a taktiky komunismu.

Masová práce strany

Z toho odůvodnění odvozujeme, že při stálém dbání

o důsledný vnitrostranický vývoj strany ve výše na značeném smyslu hlavní činnost strany v nastávajícím období bude muset právě spočívat ve zvýšené masové práci za účelem uhájení a upevnění dosavadního a zís kání nového vůdčího vlivu na široké vrstvy pracují

cího a utlačovaného obyvatelstva měst i venkova. Ko nané právě volby do revírní bratrské pokladny v Mo ravské Ostravě a řada jiných zjevů poslední doby svědčí

o tom, že sympatie všech vykořisťovaných mas jsou i nadále na straně komunistického hnutí přesto, že

v období podmínečné stabilizace kapitalismu nutno po čítat též s možností současné souběžné částečné stabi 1 Správně má být: „ ale též bez ohrožení“, jak je to v „ Ru dém právu“ i ve „ Vorwärts “.

2 Ve „ Vorwärts“: „ der Grundsätze der Strategie“ . 423

lizace sociálně patriotického a sociálně šovinistického hnutí co třetí strany buržoaziel. Bylo by proto velmi mylné domnívat se, že v tomto období revolučního

zátiší? nelze rozšířit a upevnit vliv komunistického hnutí. Všechno závisí jen na tom, aby komunistické

hnutí bylo nejčilejším zastáncem nejožehavějších ži votních zájmů a požadavků vykořisťovaného lidu, bě hem boje za dílčí požadavky prokázalo svoji důsled nou bojovnost , přesvědčilo masy o nutnosti vyvrácení stávajícího společenského řádu z kořene a vymanilo masy postupně z vlivu sociálního patriotismu a sociál ního šovinismu.

Vycházejíc ze vzrůstajícího zhoršování životní úrov ně širokých mas lidu, nebezpečí nové imperialistické války, příprav k novému tažení proti sovětskému Rus ku, stoupající politické a kulturní reakce , perzekuce revolučního dělnického hnutí a národnostního útisku

menšinových národů, a zejména rolnických mas těchto , musí strana vytyčit přiléhavé dílčí požadavkyy a mo bilizovat k jednotnému boji za tyto požadavky zejména u příležitosti nových voleb nejširší vrstvy lidu. Bylo by chybné domnívat se, že v období přechodného klidu nelze dosíci jednotného postupu vzhledem k tomu, že v tomto období všechny vrstvy vykořisťovaného oby vatelstva mají nanejvýš totožné denní zájmy, možno taktiku jednotné fronty zezdola uplatnit s velkým úspě chem právě za nynější změněné situace. Ba toto obdo

bí poskytuje též nejlepší možnosti propagování znovu zřízení jednoty odborového hnutí. Pracující vrstvy, jež chápou nutnost jednotného boje všech utlačovaných vrstev za denní dílčí požadavky, zároveň trpce poci

ťují, že v třídní organizaci pracujícího lidu, v odbo rových organizacích, jež mají soustředit dělné vrstvy bez rozdílu politického přesvědčení a národnostního 1 V „Rudém právu“: „ jako třetí složky buržoazie“. 2 Ve „Vorwärts“: „ in dieser periode der revolutionären Ruhepause“.

3 V „ Rudém právu “ jen : „ přiléhavé požadavky“. 424

a náboženského příslušenství a kde by proto bylo mož no sjednat jednotnou frontu nejspíše, nejsou drobeny jen politicky, nýbrž i odborově a národnostně. Tím

právě je dána půda pro důsledný boj za zřízení jednoty odborového hnutí .

Organizační úkoly strany Aby všechny tyto úkoly mohly být splněny, dlužno podstatně rozšířit, prohloubit a zdokonalit organizační

činnost strany. Přitom nejedná se ani tak o organi zační práci v běžném slova smyslu, to je řadu úkolů administrativního a technického rázu, nýbrž o přetvo

ření celé organizační výstavby strany v tom směru, aby mohla nabytý politický vliv vždy organizačně obchvátit a upevnit?, uplatnit svoji vůdčí úlohu a čelit všem útokům. Úkoly strany v této oblasti týkají se proto předně: přeložení těžiště veškeré činnosti a orga nizačního života do závodních buněk v měřítku oblast

ním, zesílení individuální agitace , zlepšení organi začního aparátu, organizování frakční práce ve všech

masových organizacích proletariátu3 sdružujících širo ké vrstvy pracujícího lidu, přípravy strany na možnost zahnání do ilegality4 a organizování proletářské po řadatelské služby jednak k disciplinování a jednak k obraně všech akcí strany a revolučního dělnického 1 V „ Rudém právu “: „ aby mohla nabytý organizační vliv vždy organizačně uplatnit a upevnit “. ? V „ Rudém právu“: „ přeložení těžiště veškeré činnosti a organizačního života do závodních buněk jako základních orga nizačních jednotek strany , přestavby strany na podkladě závod.

ních buněk, zesílení individuální agitace “. Ve „ Vorwärts “ je stejná formulace jako v „ Rudém právu “, jenom za slovy „ na podkladě závodních buněk“ následuje „ im gebietsweisen Mass stabe “ .

3 V „ Rudém právu“ a ve „ Vorwärts“: „ ve všech bezpartijních masových organizacích " .

4 V „Rudém právu“ část věty „ přípravy strany na možnost za hnání do ilegality “ chybí. 425

hnutí vůbec před nepřátelskými útoky, jakož i popu larizování základních směrnic demokratického centra lismu.

Dosavadní a příští úloha mládeže ve vývoji strany

Komunistické hnutí mládeže , jež po dobu největšího nebezpečí pro revoluční linii a jednotu strany tvořilo

jednu z nejaktivnějších sil při prosazování směrnic KI , považovalo po kladném vyřešení krize strany Komunis tickou internacionálou za záhodno posunout svoji vni

trostranickou činnost poněkud do pozadí — aniž by tím upadlo do nepozornosti vůči dalšímu vývoji strany

a věnovat se tím více vlastním zvláštním úkolům, zejména masové práci k získání nového vlivu na širo ké masy pracující mládeže měst i venkova. Činilo tak v domněnce , že bolševizace samotného hnutí mládeže bude nejlepší podporou bolševizačního procesu celko vého komunistického hnutí této republiky.

Tento postup mládeže po rozšířené exekutivě KI pů sobil, že nastala ze strany některých stranických kruhů vůči mládeži určitá zdrženlivost. To není náhoda .

Skutečnost, že mládež se frakčně nikdy úzce nevázala,

že nikdy nezaujala úzce stranicko-patriotické stano visko, nýbrž že jako všechny ostatní sekce KIM považo

vala vždy za svůj hlavní úkol hájit linii KI, nevynesla mládeži nedůvěru a výčitky stran mechanického sledo vání mezinárodně stanovené linie jenom u nás, nýbrž i v jiných zemích. Stačí poukázat jen na události mezi stranou a mládeží v Německu během X. sjezdu KSN a

v době posjezdové. Žel, politickovýchovný smysl tohoto postupu mládeže, který není ničím jiným než sledo váním linie staré bolševické gardy ruské strany a uče ním se z jejích zkušeností a politické denní praxe, není

dosud ještě mnohdy správně chápán.1 Není hnutí mlá deže přece jen prostou kopií hnutí strany na mládež, 1 Ve „Vorwärts“ je za tuto větu vložena následující pasáž: „ Die Jugendbewegung hat vor Annahme eines Beschlusses stets auch ihre eigene Meinung, die nicht immer mit der Meinung

426

nýbrž představuje školu komunismu na základě teore tického školení a praktické účasti na boji dělnické třídy a činnosti strany.

Očekáváme, že III . řádný sjezd vyskytující se snad ještě nejasnosti v tomto ohledu definitivně odstraní.

Bolševická úprava poměru mezi stranou a hnutím mládeže

Pokud se týče hnutí mládeže speciálně, očekáváme, že III. řádný sjezd KSČ upraví konečně po bolševicku vzájemné poměry mezi hnutím mládeže a stranou. V tomto ohledu nastala sice po II. řádném sjezdu KSČ značná změna, zejména pokud ústředních sborů se týče. Avšak v denní činnosti neexistuje ještě bolševický pracovní poměr. Tu nelze hledat navzájem vinu, která je zajisté oboustranná, nýbrž je nutno přikročit obou stranně k náležitým opatřením za účelem bolševické úpravy vzájemných poměrů. Strana se musí vzchopit k své vůdčí politické úloze vůči hnutí mládeže. Organizační samostatnost hnutí

mládeže nesleduje oddělování hnutí mládeže od strany, nýbrž je podmíněna potřebou zvláštních metod a pro středků ke komunistické výchově mládeže a nezbavuje

stranu nijak povinností politického hnutí mládeže ?, z čehož pak vyplývá, že nestačí jen hnutí mládeže v běžném smyslu slova podporovat, nýbrž že strana a její sbory a orgány odshora až dolů do závodních bu

něk, co základních organizačních jednotek strany, musí se zabývat samostatnými pracovními otázkami hnutí mládeže 2 der

KI

übereinstimmen

muss ,

Jedoch

nach

Annahme

eines

Beschlusses vertritt sie stets die Linie der KI, auch wenn sie einige Zweifel hat, denn sie erblickt die beste Garantie gegen Abweichungen in der Führung der KI durch die alte russische bolschewistische Garde .“

1 Správně má být : „ politické vedení mládeže“ . Tato formula ce je v „ Rudém právu “ i ve „ Vorwärts“ .

2 V „ Rudém právu “: „musí se vůbec zabývat pracovními otázkami hnutí mládeže “ . Ve „ Vorwärts “: „ direkt mit Arbeit fragen “ . 427

Na druhé straně je zapotřebí, aby hnutí mládeže pře

konalo separatistické sklonyl vůči straně. Bezprostřed ní účast mládeže na činnosti organizací strany musí být podstatně rozšířena, rovněž tak počet, jádro příslušní ků strany ve hnutí mládeže, čímž pak bude zajištěn ta kový vzájemný poměr, že mládež a strana nebudou pra

covat vedle sebe jako pouze „ spřátelené“ organizace, nýbrž společně jako mateřská strana s hnutím mládeže co politicky bezprostřední součást této. Plénum ukládá byru, by sjezdu strany předložilo v tomto smyslu návrh rezoluce o bolševické úpravě vzájemných poměrů mezi stranou a hnutím mládeže.

Rezoluce o výstavbě komunistického dětského 2

hnutí Význam komunistického dětského hnutí pro stranu a hnutí mládeže

Třetí řádný sjezd, který probíhá ve znamení urych lení a prohloubení bolševizačního procesu celého ko munistického hnutí, konstatuje a potvrzuje nutnost vy: budovat v souvislosti s bolševizací silné komunistické dětské hnutí .

Strana, která musí dostat pod svůj vliv i široké vrstvy

dorostu dělnické třídy , jejímž je předvojem v boji za osvobození ze jha kapitalismu, nemůže nechat mimo 1 V „ Rudém právu “ a ve „ Vorwärts “: „ zbytky

separatistic

kých sklonů “ .

2 AÚD KSČ , F5, j. č. 4/3b, německy 4 strany fotokopie. Český návrh v archívu není. Rezoluce nebyla sjezdem projedná

na a v originále „ Protokolu “ není otištěna. Proto je uvedena v pří lohách. ( Přeložil V. Mencl . ) 428

svůj vliv ani obrovskou masu proletářských dětí, které z komunistického hlediska nejsou vyloučeny z okruhu účinnosti hospodářských, politických a kulturních pod mínek kapitalismu. Sociální postavení proletariátu všeobecně a neustálé

zhoršování životního postavení pracujících vrstev v sou časné periodě relativní stabilizace kapitalismu zvlášť těžce doléhají na proletářské děti ať už v té formě, že dělnická rodina není s to zajistit dětem snesitelné ži

votní poměry , anebo dokonce ve formě dětské práce. Mimoto je třeba vzít v úvahu následky podvýživy dětí z dob světové války. Mimoto ani rodina , ani existující

škola není s to zajistit proletářským dětem nezbytnou výchovu. Proletářská rodina v průběhu kapitalistického vývoje přestala být již dávno skutečným výchovným

nástrojem, ba dokonce přestala být i trvalým a pevným životním poutem a je ovlivněna měšťáckým a malo měšťáckým vlivem. Proletářská rodina je donucena, aby

přenechala své dítě ulici. Škola pak, podporovaná církví, kinem, literárním brakem, různými zcela bur

žoazními nebo „ neutrálními“ dětskými organizacemi atd. , je nástrojem měšťácké třídní výchovy , a to nejen

pokud jde o výsledky její činnosti, ale i vědomým zaměřením celého výchovného systému tímto směrem .

Celý mocenský aparát buržoazního státu je nápomocen tomuto úsilí existující školy , která se snaží odcizit

proletářské děti své třídě a podřídit je vládnoucí třídě. Proto se také znemožňují nebo ztěžují jakékoliv snahy proletářského předvoje, tj . komunistické strany, stejně tak jako revolučních masových organizací dělnické tří dy ovlivňovat proletářské děti v proletářském duchu. ( Zákaz rozšiřování dětského časopisu „ Kohoutek “, zá

kaz dětského cvičení v organizaci FDTJ nebo ATUS atd. ) Proletářských dětí, které vyrůstají v těchto podmín kách, chlapců a děvčat ( tj . ve věku od 9 – 12 let )

a dětí v počínající pubertě ( od 12 – 15 let ) – a o získá ní těchto dvou skupin se jedná v prvé řadě – je v Československu statisíce. Velký počet proletářských dětí svědčí jak o působení společenských jevů, o kte 429

rých byla řeč svrchu, tak o nebezpečí lhostejnosti vůči nim, ale také o velkých a nadějných vyhlídkách , které existují pro práci mezi nimi.

Metody Účel činnosti strany mezi dětmi spočívá v tom, aby

se podařilo začlenit proletářské děti do boje a života jejich třídy, tj . proletariátu. Z toho vyplývá , že revo luční a proletářská výchova se nesmí chápat jako jed nostranná rozumová výchova, nýbrž že musí mít praktický charakter, spojený s každodenním životem dělnické třídy, že nesmí být neutrální, ale naopak, politická. Je nezbytnél zakořeněné buržoazní pedago

giky , právě tak jako pedagogiku maloburžoazních a sociálně reformistických pedagogických reformátorů, kteří soudí, že v třídní společnosti, uprostřed nejprud ších hospodářských a třídních bojů, by mohlo být možné a nutné provádět nepolitickou výchovu, kteří odmítají

zvláštní komunistickou výchovu a kteří zabraňují prole tářské třídě, a zejména pak komunistické straně, aby

ovlivňovala děti ve smyslu svých zásad, neboť dítě podle nich nemůže ani agitovat, ani bojovat a nemá se mu brát právo, aby se později samostatně rozhodlo o svém světovém názoru .

Ve skutečnosti slouží každá pedagogika cílům kon krétní třídy, a proto také se nemůže proletářská re

voluční výchova vyhýbat třídnímu charakteru. Komu nistická činnost mezi proletářskými dětmi směřuje proto především k výchově tvůrčí iniciativy ( k své pomoci a aktivitě dětí jako protikladu následkům chu doby, mzdovému otroctví rodičů , jako protikladu me chanickému drilu a jednostrannosti měšťácké školy; namísto péče o dítě – dětské hnutí ) . Musí směřovat ke kolektivní práci ( samospráva , pracovní kroužek, orga 1 V německém textu chybějí patrně slova : „ odmítnout závěry “ ( pozn . překl. ) . 430

nizační život jako protiklad výchovy v buržoazní škole, která potlačuje jakékoliv hnutí dětí k svobodnému ži

votu ) , k proletářskému boji v rámci schopností a mož ností proletářských dětí, a to jak pokud jde o materiál ní, tak i myšlenkovou stránku věci ( účast na životě

a činnosti revolučního proletariátu, řízený a uvědomělý odpor proti nepřátelským metodám buržoazní školy, zaměřeným proti dělnické třídě, tj . rodičům proletář ských dětí, za prosazení proletářské třídní etiky , tj . třídní solidarity jako protikladu náboženské výuky nebo měštácké laické morálky atd. ) . Takovouto metodu revoluční třídní výchovy lze prosadit jen v rámci dět ského hnutí začleněného do komunistického hnutí, kte

ré proto také není žádným způsobem spjato s různými socialistickými organizacemi, které působí mezi pro letářskými dětmi a jsou ve skutečnosti jen odnoží měštácké a maloburžoazní výchovy .

Dnešní hnutí v Československu

Již dnes existují v Československu počátky komu nistického dětského hnutí. Jsou to především žákovské kroužky při Federaci dělnických proletářských jednot,

dále různé kroužky při dnešních komisích žen a částeč ně také při skautu FDTJ a konečně i další komunistické dětské skupiny, které vytvořila komunistická mládež zejména v okrajových oblastech republiky. Tyto počátky jsou však celkově početně slabé a po

organizační stránce nejsou centralizované, neboť jsou nacionálně a partikulárně roztříštěné. Co do obsahu mají ponejvíce sportovní a tělovýchovný ráz anebo jsou odrazem jen jisté péče o školní mládež. Jistá organi zační činnost a politická výchova se provádějí jenom

v okrajových oblastech republiky, v českých oblastech takřka výlučně – a to nedostatečně — prostřednictvím

dětského časopisu „ Kohoutek “. Souhrnně lze říci, že tyto organizace nesplňují ani politický, ani organizační cíl komunistického působení mezi proletářskými dětmi. 431

To potvrzuje také okolnost, že poměrně jenom malý počet žactva FDTJ zůstává po dokončení školy v re volučních třídních organizacích.

Dosavadní potíže

Už v letech 1921-1922 se pokusila zejména komu

nistická mládež odstraňovat tyto politickovýchovné a organizační nedostatky dětského hnutí. Ale politické, ideologické potíže ( nepochopení strany a okrajových

organizací pro nezbytnost a metody politické práce mezi proletářskými dětmi) na straně jedné a organi zační potíže na straně druhé ( konflikty, které se tý kaly vedení celkové činnosti, malá ochota různých organizací k sjednocení celého hnutí ) znemožnily, aby

tyto pokusy skončily úspěchem. Teprve po II . řádném sjezdu, tj. po nastoupení cesty

k bolševizaci naší strany, se vytvořily předpoklady pro splnění úkolů na tomto poli. Nyní je nezbytné vážně přikročit k činnosti na tomto úseku, přičemž nám musí být příkladem význačné výchovné výsledky ruského komunistického dětského hnutí .

Základní směrnice pro znovuvýstavbu dětského hnutí V prvé řadě je nezbytné překonat politickoideolo gické nejasnosti a organizační roztříštěnost v dětském

hnutí. Je třeba odstranit zbytky starých měšťáckých a reformistických názorů o výchově proletářských dětí. Je třeba dosáhnout organizačního sjednocení a interna cionální centralizace celého hnutí.

Výstavba hnutí musí probíhat na internacionální zá kladně, zejména s využitím ruských zkušeností, které ovšem musí být přizpůsobeny československým pomě rům. To znamená, že žákovské kroužky mohou dále zůstat u sportovních a tělovýchovných organizací, za

tímco je třeba likvidovat všechno ostatní v dnešní 432

podobě. Aby bylo možné vytvořit jednotné vedení ko munistické výchovy a organizování života proletářských dětí ve výše uvedeném smyslu , bude třeba začlenit všechny děti, které ovlivňujeme, do dětských kroužků

( tj . ze žákovských kroužků při sportovních a tělový chovných organizacích, z dosavadních volných skupin, z řad neorganizovaných dětí ) . Jejich organizační formy musí být ještě blíže stanoveny, musí však být v bez prostřední blízkosti škol a v těsném kontaktu s nimi,

neboť v nich je třeba vidět nejvhodnější organizační základnu práce mezi dětmi. Pokud jde o politické vedení a organizační řízení

práce mezi dětmi, usnáší stranický sjezd – právě tak na základě mezinárodních a ruských zkušeností – ,

že

je má provádět strana prostřednictvím komunistického hnutí mládeže. Názory, že výchovnou práci mezi dětmi mohou provádět jenom dospělí, pocházejí z maloburžo

azní pedagogiky a odporují již té okolnosti, že mládež právě proto, že je organicky spojena s dětmi, jim stojí nejblíže. Avšak početní nedostatek sil v řadách mlá

deže , které by mohly zvládnout tuto práci, vyžaduje spolupráci všech ostatních organizací. K tomuto účelu bude vytvořena při ústředním agitac ním výboru mládeže KSČ ústřední komise pro komu nistické dětské hnutí, která bude složena z funkcionářů mládeže , ze zástupců agitpropu ústředního sekretariátu

strany, výchovné rady FDT) , skautské rady FDT), vede ní opozice v německém ATUS , říšského oddělení žen , komunistických učitelů a Mezinárodního všeodborového svazu. Jeden z funkcionářů mládeže bude jmenován sekretářem této ústřední komise.

Úkoly komise budou následující: Zásadní vyjasnění otázek, které souvisí s komunistic kou prací mezi dětmi, rozpracování metod činnosti mezi

dětmi, vydávání a redakce časopisů pro proletářské děti, vydávání komunistické literatury pro děti, vedení komunistické výchovy dětí, obrana sociálních zájmů

proletářských dětí, formulace denních požadavků, které by jim prospívaly, boj o školu, organizační činnost 28 Protokol III. sjezdu

433

v řadách proletářských rodičů , získávání finančních

prostředků pro vedení celé práce ve spolupráci se stra nou a mládeží , vydávání pokynů a směrnic pro funkci onáře dětského hnutí k jednotlivým otázkám atd. Ústřední komise pro komunistické dětské hnutí musí

dále v dohledné době přistoupit k ustavení krajských a místních komisí podobného charakteru.

Až se podaří dosáhnout jistého výsledku v této čin nosti a většího organizačního rozmachu celého hnutí, může ústřední komise pro komunistické dětské hnutí

přikročit k uspořádání říšské konference pracovníků dětského hnutí, na níž by byla ústřední komise zvolena.

Ústřední agitační komité komunistické mládeže vydá po dohodě se stranou prováděcí pokyny k této rezo luci .

Rezoluce o organizačním

stavu a organizačních

úkolech KSČ přijatá 1

posledním naším sjezdem Volební úspěch postavil před naši stranu organizační úkoly na prvé místo. Podchytit masy, organizovat naše voliče v pevné řady revoluční proletářské armády, je hlavním naším úkolem dneška . Z toho důvodu uveřej

ňujeme dnes základní směrnice organizační, jež dal nám náš poslední sjezd a na jejichž uskutečnění musí být soustředěny dnes všechny síly našich bojovníků.

Uveřejňujeme proto doslovné znění organizační rezo luce : 1

„ Rudé právo“, 3. 12. 1925 ( č. 282 ) , příloha „ Organizátor“. Jde o znění rezoluce přijaté III. sjezdem KSČ a upravené ústředím strany.

434

Poslední kongresy KI a II . sjezd KSČ a rozšířené plénum EKI uznaly, že základní úlohou všech sekcí KI v nynějším období je jejich bolševizace , tj . zpolitizování a zaktivizování stranické masy a stranických organi zací a upevnění vlivu a vůdčí úlohy strany mezi širo kými dělnickými a rolnickými masami. Provedení toho to úkolu závisí ve značné míře na existenci opravdu bolševického organizačního aparátu strany a na zdo

konalování organizační práce. Do tohoto spadá přede vším přestavba na závodní buňky, jež skutečně ener gicky pracují a žijí aktivním stranickopolitickým

životem. Dále utvoření pohotových komunistických frakcí ve všech nestranických organizacích, konečně vychování komunisticky pevného aktivního a s masou strany spojeného vedoucího stranického aparátu. Všeobecná a vnitrostranická situace, v níž v tomto období KSČ se nachází, jako těžké hospodářské posta

vení dělnické třídy, zesílení perzekuce revolučních živlů atd., nejenže nesmí odsunout tento základní úkol, nýbrž ony ještě více zdůrazňují nezbytnost energického jeho provedení.

KSČ je svým složením masovou dělnickou stranou , která má takřka ve všech větších závodech svoje členy. Strana má spojení s dělnickými a částečně i malo

rolnickými masami. Strana je v dosti značném počtu zastoupena svými členy ve všech nestranických děl nických organizacích, závodních výborech, odborových

organizacích a jejich orgánech jak rudých, tak i re formistických i jiných, v obcích, družstvech, sportovních a kulturních organizacích atd ., což dává dobré před poklady úspěšné organizační práce. Zvláště v poslední době po rozšířené exekutivě pozoruje se některé oživení v řadě stranických organizací u části členstva, i u řady nejaktivnějších pracovníků jeví se snaha chopit se no vým způsobem práce na zdokonalování stranického života. Nehledě ale na všechny tyto dobré stránky a úspěchy, které práce strany vykazuje , jsou ještě velmi podstatné nedostatky. Tyto možno shrnout v následující tři body : 435

1. Slabý politický život a slabá aktivita v masách členstva a organizací . 2. Nedostatečně široká a systematická práce mezi bezpartijními dělníky a rolníky a slabé využívání a

organizační upevňování vlivu strany v nestranických organizacích. 3. Nedostatečné soustředění pozornosti vedoucích or

gánů i širokých řad členů na stranickou práci a nedo ceňování významu této práce. Konkrétně projevují se tyto nedostatky následujícími jevy :

Všeobecné nedostatky

a ) Není dostatečného ujasnění a osvojení si základu bolševizace jak v masách, tak u některých skupin ve doucích činitelů . Objasnění těchto otázek a jejich pro

diskutování v tisku i v organizacích , na schůzích, zase dáních apod. bylo provedeno a provádí se nedostatečně, často vůbec nesprávně a neuměle.

Projednávání těchto otázek nespojuje se s praktickým životem a zkušenostmi, které k bolševizaci směřují.

b ) Přestavba strany na závodní buňky neprováděla se dosud dosti energicky, vytrvale a systematicky.

c ) Kampaně a akce strany nejsou dosti pečlivě při pravovány jak po stránce politické, tak i organizační.

Zapomíná se, že hlavním činitelem při akcích a kam paních mají být závodní buňky. Akcím chybí dostatečně široké založení a v důsledku toho neobchvacují pak

všechny stranické, tím méně pak mimostranické masy.

d ) Orgány strany často velmi málo sledují usnesení sjezdů, konferencí apod. V důsledku toho pak prová

dění těchto usnesení je velmi pomalé. Ukazuje se velmi často, že ani význační funkcionáři nejsou o závažných usneseních informováni. Neinformovanost tato vyplývá z toho, že se na základní stranickopolitickou práci, tj . prodiskutování mezinárodních i vnitřních otázek ko munistického hnutí, programu a taktiky strany v krouž cích a organizacích vůbec zapomíná . 436

e ) Také práci mezi mládeží nevěnuje se dostatek pozornosti jak výkonným výborem strany , tak i orga nizacemi strany. Výpomoc mládeže při organizační práci takřka vůbec neexistuje, ani v továrnách ze strany členů závodních buněk, ani v měřítku okresním a kraj ském ze strany tamních orgánů.

f ) Stejně také je to s prací mezi ženami. Tato je dosud nedostatečně spojena s prací všestranickou. Na mnoze existují ještě sekce žen, agitační komise žen apod. vedle politických organizací strany. Organizační

mu zpracování dělnických žen v závodech nevěnuje se dostatek pozornosti. Nejsou zvláštní soudruzi určení k provádění práce mezi ženami ani v buňkách, ani ve výborech jiných institucí. g ) Otázka práce strany na venkově. Za účelem získá ní a rozšíření vlivu na chudé a střední vrstvy rolnictva,

přes veškerou její důležitost je postavena v řadě orga nizací slabě a taktéž slabě se projednává ve výborech a organizacích strany.

Nedostatky závodních buněk

a ) Buňka není ještě základní složkou strany jak ve vnitrostranickém ohledu, tak i pokud jde o vykonávání vlivu a vedoucí úlohy mezi masou dělníků v závodě.

b ) Většina buněk ještě nesoustřeďuje všechny v zá vodě pracující komunisty a velmi značná část dělníků komunistů je dosud organizována v místních organi zacích.

c ) Výbor buňky ve většině případů není ještě ve

doucím orgánem buňky. Členové výboru buňky jsou přetíženi řadou jiných funkcí. Neprojevují také dosti

iniciativy, vytrvalosti a organizačního umění pokud jde o zdokonalení činnosti buňky.

d ) Plenární schůze buňky svolávány jsou řídce a nepravidelně, jsou málo navštěvovány a nedosti dobře připraveny.

e ) Otázky všeobecně politického a všeobecně stra 437

nického charakteru jsou v buňkách nedostatečným způ sobem zdůrazňovány. Velmi málo dbá se na zavádění pracovní povinnosti, mnohdy ani nejschopnější nejsou přitahováni k aktivní práci a nejsou jim úkoly přidě lovány a není na nich žádáno, aby před výborem a plenární schůzí buňky podávali zprávy, jak úkoly jim uložené vyplnili .

g ) 1 Otázky související s přípravou a provedením růz ných akcí a kampaní strany se málo v buňkách pro jednávají a prakticky propracovávají.

h ) Stranickovýchovná propagační práce mezi členy buňky se takřka neprovádí. i ) Otázky dělnického života v závodech, práce zá

vodních výborů odborové organizace atd. projednávají se slabě a nesystematicky jak ve výboru, tak v plenární schůzi buňky .

j ) Buňka jen nedostatečně vystupuje v úloze iniciáto ra při hájení zájmů v dělnických závodech.2 k ) Práce spojená s bojem proti vlivu sociálpatriotic

kých vůdců na dělnické masy v závodech provozuje se rovněž dosud slabě .

1 ) Závodní časopisy vydává jen malý počet buněk

a jejich vydávání neprovádí se vybranými členy zá vodní buňky .

m ) Velmi málo pozornosti věnují buňky činnosti mládeže v závodech .

n ) Všude provozuje se jen nedostatečně činnost mezi ženami a dělnicemi.

Hlavní nedostatky činnosti obvodních a okresních výborů

a ) Ve většině případů neexistují tyto výbory jako neustále pracující a vedoucí orgán svého obvodu, nema

jí také soustavně pracujícího aparátu, rozdělení práce, ani nejsou ustavena oddělení pro různé druhy čin 1

„ f" v originále chybí.

2 Zřejmě má být: „při hájení zájmů dělnických v závodech “. 438

nosti ( komise ) . Okresní výbor v mnohých místech

existuje hlavně jen jako sbor občasně ke schůzím se scházející.

b ) Okresní a obvodní výbory zapomínají, že základní úlohou jejich práce je uspořádání života a práce v niž ších stranických organizacích, hlavně v závodních buň kách, a stálý dohled a kontrola jejich činnosti .

Nedostatky krajských vedení a ) Většina krajských výborů neurčuje ze svého středu užší byro ( 3–5členné ) , které by trvale činnost výboru řídilo. Většině chybí také plán činnosti pro nejbližší

dobu, který by byl nejen vypracován, ale i systematicky prováděn.

b ) Aparát celé řady krajských výborů není dokonalý. Není provedeno rozdělení resortů pro řízení činnosti organizační, agitačně propagační, odborové, komunální, družstevní atd. a nejsou ustanoveni odpovědní soudruzi členy výboru pro určitou činnost, ani nejsou ustaveny nutné k tomu komise. Tam, kde komise existují, není

činnost jejich dostatečně plánovitá a pravidelná, je jen slabě regulována sekretariátem a výborem kraje.

c ) Živému a trvalému spojení s nižšími stranickými orgány a řízení jejich života a činnosti nevěnuje se dostatečné pozornosti, styk s nimi obmezuje se jen ob časným vysíláním referentů na schůze a oběžníků, ale není pravidelný. Krajské výbory věnují také velmi málo času a pozornosti prodiskutování základních organi začních a politických otázek. Rezoluce a usnesení sjezdu, kongresu i exekutivy KI bývají samotným čle

nům kraje málo známé, a je jim proto těžko pracovat pak ve smyslu jejich usnesení mezi dělnickými a rol nickými masami. Krajské výbory i resortní jejich komise velmi málo všímají si života dělnických a rolnických mas a sou časných naléhavých událostí a otázek. Neprodiskuto vávají dostatečně tyto otázky, a tak například při 439

hospodářských hnutích, stávkách, hnutích proti ne správně prováděné parcelaci apod. nejsou vedoucími

orgány těchto akcí a nevykonávají na jejich směr a vývoj prostřednictvím svých frakcí dostatečného vlivu. Frakční práce není téměř nikde organizována.

Příští organizační práce Vycházejíce z posledních směrnic KI a berouce v úva

hu situaci, v níž se nachází KSČ, a praxi ( úspěchy i nedostatky práce organizací KSČ za poslední období ) , vytyčujeme tyto základní body nejbližší stranickoorga nizační práce.

Všeobecné úkoly

Veškeré stranické orgány ať v buňkách, okresech, krajích atd . musí soustředit svou pozornost na zdoko

nalení a prohloubení své vlastní činnosti a práce. Největší pozornost musí být věnována :

1. Energické a plánovité výstavbě závodních buněk, a nejen po stránce administrativní, ale také politickému jejich zaktivování ve smyslu usnesení V. kongresu . 2. Zavádění pracovní povinnosti pro všechny členy, účelné dělby práce , kontroly nad uloženými úkoly a přitahování stále většího okruhu nových dělnických sil k práci a činnosti i získání nových členů ze řad indiferentních dělníků .

3. Zakládání komunistických frakcí a zdokonalení frakční činnosti ve všech nestranických organizacích a v jejich orgánech a zesílení vlivu komunistické strany na tyto složky . 4. Zesílení pozornosti v otázkách práce mezi mládeží. Nejširší výpomoci komunistické mládeže při zakládání organizací a závodních buněk. Zavedení přímého styku mezi organizacemi strany a organizacemi mládeže. 5. Zdokonalení činnosti mezi ženami ve smyslu po sledních usnesení EKI . 440

6. Zesílení a soustavné vedení organizační práce na venkov mezi zemědělce .

7. Základní otázky bolševizace musí být hlouběji pro pracovány. Je potřebí otázku bolševizace řešit detailně z praktického stanoviska vzhledem na potřeby a úlohy každé organizace , instituce, každého časopisu strany

apod. Pro každou 'složku nutno vypracovat vždy podrob ný plán, jakým způsobem má zde být bolševizace pro

váděna a uskutečněna . Tento plán je však nutno nejen vypracovat, nýbrž také dodržet a uskutečnit.

Úkoly buňky Závodní buňka musí se stát základem organizace

strany , do ní musí být přeneseno rokování i rozhodo vání o všech stranických i všeobecně politických otáz

kách. Ona musí být vykonavatelem vlivu komunistické strany na široké masy dělnické třídy a orgánem obsta rávajícím spojení dělnických mas se stranou. Všichni

komunisté pracující v závodech musí se chopit práce v buňce. Tam, kde je utvořena závodní buňka, musí být všichni komunisté v závodě zaměstnaní soustředěni v buňce, aby odstraněn byl nynější dualismus, že ně

kteří členové jsou organizováni v závodě, jiní pak v mís tě svého pobytu. Tam, kde organizovaní komunisté za městnáni jsou, ale závodní buňka tam doposud vytvoře na nebyla, je bezodkladnou jejich povinností tuto usta vit a uvést v činnost. Po utvoření buňky je nutno klást největší váhu na zvolení výboru buňky, aby tento byl opravdu jejím vedoucím orgánem. Proto je potřebí do výboru volit opravdu nejzkušenější a největší důvěry po žívající soudruhy, kteří nejsou přetíženi jinými funkce

mi, aby se o buňku mohli opravdu starat. Prvním úkolem výboru je přitáhnout ke spolupráci všechny schopné a aktivní síly buňky. Přidělit jim určité resorty práce a úlohy a požadovat, aby tito soudruzi o výsledcích

své práce podávali pravidelné zprávy ve schůzích vý boru . Jen tímto způsobem je možno aktivizovat členy 441

strany a vychovat nutný kádr nových, schopných funk cionářů, jehož nedostatek tak silně na všech stranách

je dnes pocitován. Jen tak může být zavedena pravi

delná pracovní povinnost v buňce a rozšířena postupně na všechny členy bez rozdílu. Svolávání schůzí ple nárních musí být věnována největší pozornost. Tyto musí být svolávány co nejčastěji, možno-li čtrnácti

denně, nejméně však jednou měsíčně. Program musí být řádně připraven, aby jednání měla rušný a věcný

průběh. Musí být přihlíženo k tomu, aby největšímu počtu členů byla dána příležitost zasáhnout do debaty a názory své projevit. Dobu, místo a způsob plenárních schůzí je nutno zvolit podle poměrů tak, aby přítomnost všech členů byla skutečně možná . Přitom , kde to po

měry jen trochu dovolují, nebudiž puštěno ze zřetele konání schůzí přímo v závodě nebo v nejbližší místnosti,

třeba pod širým nebem, a bezprostředně po ukončení nebo před započetím pracovní doby. Účast členů budiž

registrována . Od těch, kteří se nezúčastnili, budiž žá dáno udání příčiny . O činnosti buňky bud'tež vedeny pravidelné záznamy, podávány zprávy na schůzích ple nárních i výkazy výboru, okresu a kraje. Splnění těchto základních úkolů je nutným předpokladem rozvinutí

další politické a organizační aktivity buňky. Jenom buňka, jejíž vedení soustředí skutečně kolem sebe kádr

zdatných pracovníků a kde všichni členové berou účast na schůzích a organizačním životě, může s úspěchem řešit úlohy.

Nejdůležitějším úkolem buňky je: Stálé ovlivňování veškerého dělnictva v závodě, tj . využívání každé pří ležitosti, každé události i každého hnutí mezi dělníky v závodě k tomu, aby správnost zásad a cílů komunistic

ké strany stávala se jim z každého praktického případu znatelnější a patrnější a oni nabývali přesvědčení,

skutečně jedině komunistická strana je opravdovým zastáncem dělnických zájmů. Za tím účelem musí buňka a její výbor každou akci

strany řádně připravit, promyslit, a pak s veškerou energií vést. Pomocí vydávání závodního časopisu, 442

v němž je psáno a poukazováno na události vnitřního života továrny a zájmů dělníků nejvíce se dotýkajících, ovlivňovat nejširší část dělnictva . Dalším důležitým úkolem je soustředování dělnických žen pod vliv strany, a buňka musí v této práci usta novit zvláštní členy a dbát o to, aby práce mezi ženami byla opravdu plánovitě a soustavně prováděna.

Také akce mezi dělnickou mládeží a spolupráce s bun kou mládeže tam, kde tato je ustavena, nesmí buňka

pustit ze zřetele, a tam, kde buňky mládeže nestává, musí se soudruzi přičiňovat o její zřízení.

Získávání nových členů ze řad dělnictva do organi zace musí být pro buňku předmětem nejen občasně podnikaných agitačních akcí, nýbrž denním úkolem propagace a činnosti každého člena buňky. Stejně tak musí si buňka a soudruzi k tomu usta novení všímat co možno nejvíce kolportáže našich ča sopisů a rozšiřování komunistické literatury mezi děl níky v závodě.

Činnosti závodního výboru musí být věnována největší pozornost, členové jeho musí být pod stálou kontrolou

buňky a činnost jejít musí být buňkou usměrňována. Stejně tak musí se buňka starat o soustavnou frakční

činnost v jiných korporacích, které se závodem a ži votem dělníků v něm zaměstnaných souvisí, jako v druž stvech, odborových organizacích apod. Velikou pozornost musí věnovat buňka otázce odbo

rové jednoty, bojovat soustavně proti nepřátelům jed noty a získávat tak masy dělníků. Obvodní a okresní výbory Přihlížeje k nedostatkům, které v činnosti okresních

a obvodních výborů byly konstatovány, je nutno pře devším postarat se o to , aby tyto výbory staly se nejen

občasně schůzujícími institucemi, ale skutečnými pra covními a vedoucími orgány svého obvodu. Za tím úče 1 Tak i v originále . 443

lem je nutno zvolit stále fungující tříčlenné předsed

nictvo ( předsedu, místopředsedu a tajemníka, který tam, kde to poměry dovolují, může být placeným funk

cionářem strany ) . Pod vedením předsednictva ustaví okresní výbor resortní komise pro práci v organiza cích, odborech, družstvech , mezi ženami atd., vypracuje plán své činnosti, který je mu vodítkem pro systematic

ké zpracování jemu přikázaného organizačního obvodu. Okresní nebo obvodní výbor v prvé řadě udržuje stálý

styk s výborem kraje. Přijímá od tohoto pokyny pro organizační práci a provádění akcí. Podává krajskému

výboru pravidelné zprávy o stavu hnutí i postupu hnutí v obvodě nebo v okrese . Vede v přehledu všechny buňky a organizace ve svém obvodu. Pomocí organizační ko mise stará se o plánovité provádění přestavby, dává pokyny buňkám, jak činnost jejich usměrnit, radí jim i napomáhá při vypracování plánu práce a výběru funk cionářů. V závodech a obcích, kde buňky ustaveny ne

jsou, vyhledává sympatizující s komunistickou stranou dělníky za účelem získání jich pro organizační práci a utvoření buňky. Zasahuje přímo do buněk , vysílaje do jejich schůzí jednotlivé své členy, aby tam činnost usměrňovali a kontrolovali. Dbá o to, aby veškeré buň

ky obvodu podávaly pravidelné měsíční zprávy o čin nosti, vede v přehledu stav strany a napomáhá v práci všude tam, kde jeví se nedostatky a ochablost.

Obvodní a okresní výbory musí se postarat také o ustavení resortních komisí pro řízení frakční práce

mezi odbory, malozemědělci, družstvy atd. Resortní tyto komise zasahují prostřednictvím svých členů přímo do závodních buněk a hledí usměrňovat a řídit činnost i práci komunistických frakcí v jednot livých spolcích, organizacích a složkách vyjmenova ných zde odvětví.

Krajské výbory

Na krajských výborech a sekretariátech leží nejpod statnější část úkolů, jejichž přesné provedení a usku 444

tečnění je nutným předpokladem bolševizace strany. Je nutno především reorganizovat krajské vedení admi nistrativně. Z pléna krajského výboru nutno zvolit 3 až

5 členů předsednictva ( v prvé řadě důvěrníka a sekre táře kraje ) , které, stále fungujíc, usměrňuje a řídí práci výboru kraje. Dále je potřebí provést přesnou dělbu práce mezi jednotlivé členy výboru. Ustavit resortní

komise a povolat do nich schopné pracovníky ze řad soudruhů. V čele každé komise jako předseda stano ven buď člen výboru kraje. Zvláštní péče budiž věno vána ustavení komise organizační, jejíž hlavní a nej přednější úkol je starat se o další budování i zdárnou

činnost závodních buněk , jakož i o správné fungo

vání obvodních a okresních výborů. V této komisi je nutno, aby byl členem především krajský

sekre

tář vedle členů výboru i soudruhů dělníků-pracovníků v závodních buňkách. Organizační komise musí hledět soustředit kolem sebe schopné pracovníky, kterých by bylo možno použít jako organizačních instruktorů k vý stavbě buněk a zapracování funkcionářů do politické práce v závodech, obvodních i okresních výborech. Při každém krajském výboru musí být ustaveny bez podmínečně všechny resortní komise, kterých je potře bí k soustavnému provádění práce a činnosti na všech organizačních polích. A jsou to zejména komise organizační, o nichž již předem bylo mluveno. Komise odborová pro plánovité řízení frakční práce v Rudých i amsterodamských od

borech. Komise družstevní pro soustavné zasahování do družstev a usměrňování činnosti frakční v nich.

Komise malozemědělská za účelem plánovitého říze ní prací mezi malozemědělci a venkovským obyvatel stvem. Komise komunální za účelem zásadního usměr

ňování činnosti komunistických frakcí v obcích.

Konečně i agitprop za účelem usměrňování propa gandy , agitace a práce výchovné. Ženodděl pro soustav né a plánovité řízení práce mezi dělnickými ženami. Přitom je potřebí, aby za členy ženoddělu byli jmeno 445

váni kromě soudružek také soudruzi, kteří by se práce na tomto poli aktivně zúčastnili.

Určit zástupce, který by se ve shodě s krajským ústředím mládeže staral o vybudování komunistického hnutí mládeže .

Krajský výbor musí mít stále na zřeteli, že mu v prvé

řadě přísluší vedoucí politická úloha a odpovědnost za celou oblast kraje. On musí bdít nad tím, aby čin

nost všech komunistických organizací, složek, frakcí i institucí v kraji odpovídala zásadním programovým hlediskům komunistické strany i směrnicím konferen cemi a sjezdy usneseným. On musí organizovat, vést i řídit všechny akce hnutí a kampaně a dávat všem pod nikáním strany, ať se týkají kteréhokoliv pole činnosti, potřebnou politickou, bolševickou náplň. V ohledu organizačním je nutno dbát tohoto pláno vitého postupu :

1. Pravidelné měsíční podávání písemných zpráv a výkazů o činnosti jak obvodních ( okresních ) výborů, tak i závodních, uličních a vesnických buněk. Ve zprá

vách budiž požadováno, aby byly uvedeny výkazy o čin nosti ve všech resortech .

2. Výkazy tyto bud'tež ve výboru kraje jednotlivými resortními pracovníky zpracovány, aby byl získán pře hled o tom, jak kde práce kupředu pokračuje.

3. Kde obvodní výbory nebo buňky zprávy nepodávají, tam podle podaných zpráv objevují se slabiny v tom nebo onom oboru resortní činnosti, budiž pak ze strany

výboru kraje nebo jednotlivých resortů komisí zakro čováno .

4. K zakročování tomuto, má-li být docíleno nápravy, nestačí jenom písemné urgence a pokyny, ale nutno sahat k osobním intervencím prostřednictvím členů vý boru kraje nebo komisí .

5. Také tyto intervence nesmějí být jenom nahodilé, ale musí být prováděny podle určitého plánu. Pozná me-li, že v krajích je řada obvodů a veliké množství

buněk, kde práce organizační pokulhává, nejde to ku předu, nutno postupně vybrat místa nejdůležitější, prů 446

myslová střediska, velké závody apod ., a zde nejprve zasáhnout. Dále pak postupně podle toho, jakým množ

stvím sil a instruktorů disponujeme, můžeme oblast své ho zasahování na další a méně důležitá místa rozšiřo vat .

6. Tam, kde toho vyžaduje zvlášť nutná potřeba a důležitost místa, může výbor kraje do obvodu nebo bun ky nejen periodicky zasahovat, ale i přidělit na určitý čas některého člena výboru nebo resortního pracovníka, aby s příslušným výborem obvodu nebo buňky stále spolupracoval a poměry organizační tam uvedl do po řádku.

7. Výbor kraje nesmí také pouštět ze zřetele, že někdy poměry nebo určité období jsou zvlášt vhodné k tomu, aby síly byly soustředěny více na jeden resort práce a provedena hromadná akce na tomto poli. ( Např. mezi zemědělci v měsících zimních, akce mezi mládeží v době odvodů nebo narukování, akce mezi ženami atd. ) Akce tyto mají být vždy výkonným vý

borem kraje dobře a plánovitě připravovány, aby veš keré pohotové síly organizační při nich byly využity a přišly k platnosti.

8. Neméně důležité je, aby byly svolávány porady

určitých obvodů anebo resortních pracovníků, důvěrní ků buněk, odborových frakcí, závodních výborů atd. , kde

by o situaci, postupu práce a nutných současných úko lech byli informováni. Přitom dlužno zdůraznit, že tyto porady mohou mít jen informativní nebo pracovní účel, nejsou však rozhodujícími institucemi, které by mohly

nahrazovat pravidelné konference okresní, krajské apod. 9. Neméně důležito je také, aby krajské výbory vě novaly náležitou pozornost placení členských příspěv ků, aby byla dodržována norma sjezdy usnesená. V mno hých krajích se to neděje a soudruzi zastávají názor,

že v komunistické straně je otázka příspěvků věcí podřadnou. Ve skutečnosti má být tato otázka věcí

podřadnou, ale jen proto , že pro komunistu má být placení příspěvků věcí tak samozřejmou, která se u kaž 447

dého sama sebou vyrozumívá , a není potřebí zvlášť ji zdůrazňovat . Tam však, kde tato podružná otázka stává se stále ještě problémem , je vidno, že podobná organi zace je od skutečné bolševizace na míle vzdálená .

Velmi časté jsou stížnosti na přetížení krajských sekretářů administrační prací sekretariátu. Finanční po

měry nedovolují zvlášť v krajích slabších, aby v sekre tariátu byl zvláštní zřízenec pro vyřizování administra tivy . Je však možno při účelné dělbě práce určitou

část administrativy přenést na členy výboru kraje. Ze

jména je možno z jejich středu pověřit schopného sou druha vedením pokladny strany a spojených s tím hos

podářských záležitostí. Také celá řada jiných prací dá se přenést na členy kraje. Závěr

Aby výkonný výbor kraje veškeré na něho vložené funkce opravdu vykonal, musí si být členové do něho volení toho vědomi , že členství ve výboru není jen čest

non funkcí, nýbrž je velikou pracovní povinností, která ukládá každému, aby skutečně všechen svůj volný čas

věnoval vykonávání funkce, kterou byl pověřen. Kraj ský výbor se svými komisemi musí být duší i hybnou pákou celého organizačního a politického života v kra ji . Musí dopodrobna znát strukturu, terén i poměry,

za jakých je mu nutno pracovat. Musí si bedlivě vší mat nedostatků, slabin i dobrých stránek, které hnutí v jednotlivých obvodech a buňkách vykazuje, a podle toho řídit své pokyny, vypracovat také plány pro svou práci i postup a návrhy pro postup jednotlivých orga nizací .

448

Dopis skupiny Hůla, Friedrich , Görlich , Handlíř, Hora , K. Vaněk aa M. Vaněk

III. sjezdu KSČ Výkonnému výboru KSČ Drazí soudruzi !

Žádáme Vás, abyste seznámili plénum sjezdu s přilo

ženým dopisem . S komunistickým pozdravem V. Friedrich L. Görlich

J. Handlír J. Hora B. Hůla

K. Vaněk M. Vaněk

P. S. Pověřujeme soudruhy Görlicha a Handlíře , kteří se účastní sjezdu jako hosté, aby podali eventuální informace, bude-li je výkonný výbor potřebovat. B. Hůla

III . sjezdu KSČ Vážení soudruzi

Strana je dnes v obraně proti soustředěným útokům

vládních stran a stojí před volební agitačně propagační kampaní, kterou znesnadňuje vládní perzekuce. Za těch 1 AÚD KSČ, F 5, j. Č. 3/2, česky 2 strany strojem ( neúplný text ) , německy 4 strany fotokopie a 1 strana průvodního dopisu. ( Přeložil V. Mencl. ) 29 Protokol III . sjezdu

449

to okolností a vzhledem k tomu, že sjezd nebyl připra

ven otevřenou diskusí o nejbližších úkolech KSČ jak na poli vnitrostranickém, tak i politickotaktickém, ne

pokládáme za vhodné rozvinout na sjezdu obšírnou de batu o stavu strany . Přece však chceme jasně , byť i struč ně, sdělit sjezdu své stanovisko , stanovisko soudruhů , kteří pokládali řešení vnitrostranických poměrů uza vřením bloku mezi vůdci obou frakcí za řešení polovi čaté, z něhož stranická veřejnost si neodnesla toho poli

tického poučení, jež je podmínkou soustavné bolševické výchovy mas.

Toto naše prohlášení chce odstranit nedůvěřivou ner vózu, která se šíří ve straně opětovanými útoky a ne doloženými, nepravdivými obviněními proti nám. Vůči všem těmto pokusům postavit nás dokonce až po bok likvidátorům , zjišťujeme: Proti Bubníkovu směru jsme

vystupovali, a sice ještě před II . sjezdem KSČ ( pražská krajská konference v roce 1924, Görlichova kampaň ) . Snahy vykládat taktiku jednotné fronty a dělnické vlá dy v oportunistickém smyslu jsme potírali již v roce 1922 ( články a polemika Friedricha proti koncepci Vo tavově, že dělnická vláda znamená klidný vývoj k so

cialismu ) . I v době nejtužšího zápasu směrů uvnitř KSČ na jaře tohoto roku ve svých rozmluvách se zástupci

brněnského krajského výboru činili jsme podmínkou své spolupráce s nimi : 1. proti Bubníkovi ; 2. uznání usnesení V. kongresu ; 3. zabránit roztržce s Komunis tickou internacionálou .

Naše kritické stanovisko k levici vyplývalo z věcného

rozboru názorů levého směru u nás a praxe levého ve dení v Německu. Vyslovili-li jsme před II. sjezdem stra ny pochyby, že levice sotva bude řídit stranu úspěšně,

tu vývoj strany od II. sjezdu nám jich celkem nevyvrá til. Levé vedení dopustilo se řady vážných chyb, jež způsobily pokles organizačního života strany a ztížily rozšíření našeho vlivu na široké masy vykořisťovaných, ačkoliv byly pro to podmínky příznivé. Vedení strany

provádělo nesprávnou politiku vnitrostranickou, přidr žujíc se metody mechanického byrokratického prosazo 450

vání autority, jež podvazovala volnost projevu a zdravou výměnu názorů tam, kde leninistická výchova mas vy

žaduje poučení, přesvědčování, argumentů. Nedovedlo připoutat k spolupráci značnou část soudruhů, nerozli šujíc mezi živly vskutku oportunistickými a těmi , kdož sice se kriticky chovali k činnosti levice, avšak plně stáli na půdě leninismu, zásad a taktiky Komunistické internacionály. Postup strany trpěl šablonovitostí právě v době, kdy se projevovalo nové kolísání středních a

poloproletářských vrstev, zračící se v opětovných kri zích stran a ve vzrůstu opozičních nálad mas. Národ nostní otázce v ČSR nebyla věnována o nic větší po zornost než za starého vedení. Práci ve hnutí závod

ních výborů, ačkoliv má veliký význam, bylo věnováno málo pozornosti. Taktika jednotné fronty se nepropra covává, a pokud se jí vůbec použilo, stalo se tak opo

třebovanou šablonou, neodpovídající nynějším pomě rům .

Mluvíme -li o chybách minulosti, nečiníme tak, aby chom rozdírali staré rány, nýbrž proto, poněvadž „ způ sob, jak se chová strana ke svým chybám , je jedním z nejvážnějších a nejvěrnějších kritérií serióznosti strany a toho , jak v praxi plní své povinnosti k pra cujícím masám a ke své třídě“ (Lenin ) 1. Avšak levice trvá na tom, že její politika se ukázala naprosto správ nou, nepřiznávajíc, že jak v oceňování mezinárodní

situace, tak i revolučního tempa v ČSR vycházela z před pokladů nesprávných a že stejně nesprávně jako levé vedení R. Fischerové a Maslova v Německu chápala úkoly bolševizace KSČ .

K bloku Šmeral-Neurath měli jsme své stanovisko kri tické, poněvadž: 1. byl po našem soudu uzavřen me

chanicky, názorové rozpory, tak ostře v Moskvě vyhro cené, nebyly utvořením bloku likvidovány před stranic

kou veřejností, jež tím byla nutně zmatena ; 2. blok byl uzavřen jen pro jediný bod stranické činnosti ( boj pro 1 Viz V. I. Lenin, „ Dětská nemoc ,levičáctví v komunismu“. Spisy , sv. 31 , Praha 1955, str. 51. 451

ti pravým ), zatímco o ostatní politickostranické činnos ti byla zůstavena úplná nejasnost; 3. ani mezi vůdci

bloku nebylo názorové jednoty a jasnosti. Řešení krize ve straně představovali jsme si : 1. za hájením otevřené a věcné diskuse o všech sporných

otázkách na podkladěl usnesení rozšířené exekutivy ; 2. na základě rozpracování konkrétního akčního pro gramu strany ; 3. na základě svolání sjezdu strany a volby výkonného výboru s úkolem konsolidovat stranu k úspěšné bolševické politice. Obrat, který udělala Šmeralova skupina na posled ním zasedání rozšířené exekutivy, jsme považovali za nebolševický . Nevyplynula nám a celé straně jasná a nedvojsmyslná odpověd', jestli tito soudruzi skutečně

z plného přesvědčení hájili životní zájmy našeho hnutí, když obrátili ostré útoky proti levým chybám v pravý opak.

Diference mezi blokem a těmi, kteří přijali jeho utvo ření kriticky, budou historicky překonány volbou nové ho výkonného výboru na III. sjezdu KSČ a blok sám bu de tímto aktem likvidován. Není mezi námi nikdo , kdo by neuznával ústředí, vedení strany vzešlé ze stranické ho sjezdu jako vedoucí orgán, kterému se podřizujeme, právě tak jako jsme se podřídili vedení, které bylo proti naší vůli zvoleno na II . sjezdu strany.

Jsme si plně vědomi toho, že je potřeba soustředit nyní hlavní pozornost na další úkoly, na další činnost

strany. Objektivní předpoklady pro úspěšné plnění těch to úkolů KSČ nejsou nepříznivé. Nová situace v meziná rodní politice , kolísání buržoazie a středních vrstev,

které hledají novou politickou orientaci, stoupající váha SSSR v době, kdy do vědomí obyvatelstva začínají pro nikat hospodářské následky dřívější mezinárodní orien

tace ČSR – to vše vytváří předpoklady nové, zvýšené bojeschopnosti KSČ a pro zvýšení jejího vlivu v širokých masách pracujících. Jsme přesvědčeni, že zlikviduje-li tento sjezd a nový výkonný výbor dřívější frakční nála 1 Zde končí český text 452

( pozn. překl. ) .

dy a praxe, že strana skutečně půjde kupředu v plnění hlavního úkolu dnešních dnů, kterým je úporná práce

za získání většiny dělnické třídy k revolučnímu boji proti kapitalistickému režimu. V tomto smyslu přejeme delegátům III. sjezdu KSČ plný úspěch. S komunistickým pozdravem B. Friedrich, L. Görlich, J. Handlíř, J. Hora, B. Hůla, Karel Vaněk , Miloš Vaněk .

Dopis sekretariátu ÚV KSČ EKI Zz 30. VII. 1925 Sekretariát

Praha 30. července

Komunistické strany Československa ( sekce III . internacionály )

Praha - Karlín , Královská tř. č. 13 Telefon č . 7354

Exekutivě Komunistické internacionály Moskva

Drazí soudruzi,

o současné situaci ve straně je třeba krátce sdělit následující : Stojíme bezprostředně před volbami, které

budou zcela určitě vypsány nejpozději koncem září a konat se budou koncem října.

Diskutovali jsme o sjezdu strany, volbách a naší tak tice. Po dohodě s řadou soudruhů sdělujeme následující: Domníváme se, že se musí konat ihned, bez prodlení, vážná porada s příslušníky středu za účasti Maxe a že se má přitom jednat o dále uvedených formulacích.

Komunistická strana Československa musí být schopna 1 AÚD KSČ, F 20, j. Č. 110, složka 3, německy 2 strany foto kopie ( strojem ). ( Přeložil V. Mencl. ) 453

vést volební boj s největším nadšením. Proto musí umět soustředit všechnu sílu na tento cíl. To by vyžadovalo , aby se sjezd , který je určen na 26. září, zabýval pře devším otázkou voleb. Byl by tedy pouze mimořádným sjezdem strany a řádný sjezd by se konal teprve po volbách do Národního shromáždění. Sjezd strany ( sjezd

před volbami ) musí proběhnout v plné shodě. Přirozeně že by zde byla podána zpráva o jednáních rozšířené exekutivy , postarali bychom se o to, aby základní prin cipiální rozpory nebyly stírány, ale i o to, aby zde nedošlo k nežádoucím výstupům . To by umožnilo straně připravit a vést volební boj rozhodně, bez brzdícího vlivu vnitřních bojů nebo skupin.

Příslušníci středu se musí zavázat, že okamžitě zane

chají své rezervovanosti, Šmeral, Zápotocký, Muna, Kreibich musí uveřejnit v denním tisku jimi podepsané články . Musí odsoudit krátce, ale rozhodně nový výpad pravých ( Hůlův článek ) a zaujmout v ostatním rozhodné stanovisko pro vedení strany atd. Musíme ihned a dů

kladně potřít spekulace koaličního tisku na novou krizi ve straně a na to , že strana povede volební kampaň nerozhodně .

Domníváme se, že takové dohody lze dosáhnout, pro

tože příslušníci středu, nebo alespoň velká většina z nich, mají zájem na úspěšném výsledku voleb a pro tože my , tj . leví, můžeme snadno udělat nějaké kon cese v otázce rozdělení mandátů. Nemusíme zeširoka

dokládat , že střed nemůže a z objektivních důvodů nemá možnost naše návrhy odmítnout . Je úplně jisté, že ta kovou dohodu rád přijme . Tak zajistíme nejenom dobrou

organizaci a dobré vedení volebního boje, ale současně izolujeme malou skupinu pravých a zcela ji znemožníme.

Jsou ovšem soudruzi, kteří se domnívají, že bez ohledu na volby je nutno připravit sjezd tak, aby zde došlo k velké politické výměně názorů, že sjezd má volby fakticky projednávat jen jako druhotnou záležitost. To nepovažujeme za správné, protože tak sice můžeme

dosáhnout na sjezdu skvělého principiálního vítězství,

ale zato můžeme být těžce poraženi ve volbách. Stručně : 454

Sjezd, který je před námi, nesmí být podle našeho

názoru sjezdem vnitrostranických bojů, ale sjezdem, který vytvoří předpoklady pro jednotně vedený úspěšný volební boj . Sjezd, který má řešit ostatní otázky, by se mohl konat až po volbách.

Žádáme , abyste nám spěšně sdělili váš názor na tyto otázky. Josef Haken v. r.1

Dopis sekretariátu ÚV KSČ 2

EKI z l . X. 1925 Praha 1. října Sekretariát

Komunistické strany Československa ( sekce III . internacionály ) Praha – Karlín, Královská tř. č. 13 Telefon č . 7354

Exekutivě Komunistické internacionály Moskva

Drazí soudruzi , krátce po sjezdu sdělujeme jenom stručně. Podrobnou zprávu zasíláme příští poštou. Především je nutno kon statovat, že zástupce EKI přijel bohužel velmi pozdě. Jeden soudruh přijel v sobotu 26. září dopoledne v 11 hodin a ve dvě hodiny odpoledne začínal sjezd. Oba další soudruzi přijeli až druhý den. Proto jsme nemohli se zástupci Kominterny připravit a prodisku tovat ani jedinou záležitost. To bylo nepříjemné již

pro rezoluci o odborové otázce. Bylo to ale též fatální vzhledem k přípravě volby ústředních orgánů. 1 Další tři podpisy jsou nečitelné

( pozn . překl.).

2 AÚD KSČ, F20, j. č. 110, složka 3, německy 2 strany fotokopie ( strojem ) . ( Přeložil V. Mencl . )

455

Přes tyto obtíže mohou být výsledky sjezdu označeny v každém ohledu jako zcela úspěšné. Nálada byla vý tečná. Počítali jsme s tím, že pravé křídlo, které loví v kalných vodách mezi středem a bubníkovci, bude mít na sjezdu jakousi pozici. Ve skutečnosti se ukázalo, že za touto skupinou ( Hůla, Friedrich, Görlich, Handlíř, Karel a Miloš Vaněk, Hora ) nikdo nestojí. Jediný po

kus vystoupit s agitační řečí proti stranickému vedení odmítl celý sjezd s rozhořčením.

Přes všechny potíže, o kterých bude informovat sou druh Kornblum, lze zcela jednoznačně tvrdit, že levico

vé stranické vedení je zcela jednotné, že zde není ani nejmenší nebezpečí vážných diferencí a že toto levicové vedení mělo za sebou 95 % stranického sjezdu. Jak

jasně vyplývá ze závěrečných projevů, které byly na sjezdu předneseny, stranické vedení jednoznačně ujisti lo , že všichni soudruzi, kteří chtějí vážně pracovat, budou k tomu mít možnost.

Musíme poznamenat, že soudruh Šmeral v průběhu sjezdu, tak jak uvedl jednání, znovu zcela jasně po tvrdil , že se nedá ničím odvrátit od usnesení rozšířené exekutivy o situaci bloku atd .

Nový ústřední výbor, jak jsme o tom přesvědčeni, je výborně složen. Neuděláme-li mimořádné chyby, pak si můžeme vydobýt nejlepší možné pozice v českém dělnickém hnutí. Jsme přesvědčeni, že stranický sjezd

bude působit dobře navenek, a zejména na české děl nictvo.2

S komunistickým pozdravem Sekretariát

Komunistické strany Československa ( sekce III . internacionály )

Praha-Karlín, Královská tř. č . 13 Josef Haken v.r. 1

Neurath v.r.

Boh. Jílek v.r.

Spiše smysl než doslovný text málo čitelného materiálu

( pozn. překl . ) .

2 Text tohoto dopisu, zejména odstavce 2, 3, 4, především pak 4 týkající se Šmerala, je velmi málo čitelný a překlad spočívá na 456

P. S. Upozorňujeme vás na to, že v nejbližší době odsud odjede studentská delegace do Ruska, kterou vede Hora ( jeden z členů Hůlovy frakce ) .

Zpráva soudruha Piecka o III. sjezdu Komunistické

strany Československa od 26 . 1

do 28. září 1925 v Praze 1. Všeobecně

Jestliže na II . sjezdu, který se konal na počátku

března 19232, byly vybojovány nejostřejší frakční boje, pak tento sjezd byl ve znamení likvidace takovýchto

bojů. Vážnější protichůdné názory se na něm již více neutkaly . Je ovšem pravda, že v diskusi ke Šmeralovu referátu , který se zabýval průběhem likvidace vnitro stranické krize, prohlásila řada delegátů vůči soudruhu

Šmeralovi, že bude muset teprve ve skutečnosti proká zat, zda jeho prohlášení jsou podložena plnou vnitřní rozhodností sledovat linii KI a KSČ.

Ovšem vážnější potíž pro KSČ představuje řešení od borové otázky. Zde existuje mezi vedoucími soudruhy silná názorová rozdílnost a částečně i vyhraněné opor tunistické úchylky. Delegáti, z největší části dělníci ze závodů , byli si dobře vědomi nebezpečí, které pro

taktiku strany plyne z těchto názorových rozdílů. V dis kusi k odborové otázce ostře vystoupil velký počet rekonstrukci celkového smyslu. Bude třeba ověřit v Moskvě ( pozn. překl. ) . 1 AÚD KSČ, F 5, j . Č. 7/1, německy 12 stran fotokopie. ( Přeložil V. Mencl . )

2 Omyl autora zprávy. II. sjezd KSČ se konal ve dnech 31. října až 4. listopadu 1924

( pozn . překl. ). 457

delegátů proti vývodům vedoucích představitelů Rudých odborů.1

Sjezd se skládal v převážné míře z delegátů ze zá vodů. Bylo přítomno 229 delegátů, z toho 107 s roz hodujícím, 122 s poradním hlasem. Jednání českého sjezdu trpí zejména tím, že se musí jednat ve dvou jazycích. Velká část diskusních vystoupení se nepře kládá, a zůstává proto pro ty delegáty, kteří rozumí buď jen německé, nebo jen české řeči, nesrozumitelná.

Ale navzdory těmto těžkostem ukázala se plná vnitřní semknutost sjezdu a silná vůle překonat s využitím veškeré energie dosavadní těžkosti. Tato vůle byla též

nemálo posílena i tím, že se na sjezdu připojila ke KSČ Nezávislá socialistická strana, která čítá přibližně

3000-4000 dělníků. Toto sloučení je bezpochyby dů sledkem vůle revolučního dělnictva k jednotě. Mezi vůd ci této strany je celá řada velmi nejasných živlů, jejichž

splynutí s KSČ vyvolá ještě nějaké potíže. Tyto potíže odhalilo již jednání o vstup do KSČ. Soudruh Bartošek, který přednesl sdělení o vstupu do KSČ, je mezi jiným vůdcem hnutí volnomyšlenkářů . Hlavní činitel Vrben

ský byl třikrát členem koaliční vlády. Vyslovoval se vždy, jak vysvítá z přiložené zprávy, celkem upřímně o charakteru Druhé a Dvaapůlté internacionály.

Nyní podám zprávu o nejdůležitějších otázkách, které se na sjezdu řešily .

11. Průběh sjezdu

a) Mezinárodní prohlášení proti bílému teroru 1

Hned při zahájení sjezdu podal soudruh Šmeral pře hled o řádění bílého teroru v kapitalistických zemích, po němž bylo přijato k této otázce prohlášení sjezdu. Toto prohlášení bylo příštího dne doplněno novým pro testem proti novým justičním zločinům, k nimž právě dochází v Madarsku .

1 v originále dopsáno perem „ ( soudruha Haise ) " překl . ) . 458

(pozn .

b) Hospodářská a politická situace

v Československu a další úkoly KSC O tomto bodu jednacího pořádku mluvil soudruh

Haken dosti podrobně ( referát je obsažen v přiložené novinové zprávě ) . Poté následoval referát soudruha

Šmerala o překonání stranické krize. O obou referátech byla pak velmi živá diskuse. Přitom padly výtky na adresu parlamentní frakce a českého ústředního tisko ‫ور‬ vého orgánu ,,Rudé právo “, že zcela selhaly při různých důležitých politických příležitostech. Oba orgány tyto

výtky ve svých prohlášeních odmítly. Zdá se mi však, že tyto výtky byly přesto zcela oprávněné. V diskusi

se dále objevily úvahy, o nichž jsem se již zmínil, že rozdílná pojetí ve straně nejsou ještě zcela pře konána a že bude třeba vážné stranické práce k tomu,

aby byla nastolena plná vnitřní jednota. I když se při znávalo Šmeralově skupině a levým, kteří společně vytvořili blok, že vykonali velmi dobrou práci k pře konání stranické krize, mluvilo se o tom, že blok musí

být nahrazen plnou vnitřní shodou. Jeden soudruh to

vyjádřil slovy: „ Blok neznamená leninismus plus šme ralismus, ale leninismus a zničení šmeralismu." Jed notné stanovisko zaujal sjezd proti bubníkovcům , kteří

byli ze strany vyloučeni, kteří se ale pokoušejí vnést do strany zmatek zvenčí. Sjezd zaujal též rozhodné stanovisko proti pravé skupině ve straně, v jejímž čele stojí soudruzi Holan, Vaněk, Friedrich, Görlich, Han drik a Hora,1 kteří se obrátili na předsednictvo sjezdu

přípisem. Protože za těmito soudruhy nestojí větší počet stranického členstva, přešel sjezd od jejich přípisu k dalšímu sjezdovému jednání. Na sjezdu samotném se pokusila pouze soudružka z Brna, manželka sesaze ného sekretáře, o frakční výpad, v kterém protestovala proti tomu, že strana složila kauci za vysvobození z vě 1 jde o skupinu Friedrich, Görlich, Handlíř, Hora, Hůla, K. a M. Vaňkové. Ve zprávě jsou některá jména zkomolena ( pozn. překl. ) .

459

zení soudruhů Jílka a Housera . Celý sjezd odmítl její útok bouří rozhořčení. Ostatní brněnští delegáti odmítli

tento útok ještě zvláštním prohlášením a též zástupce KI vystoupil proti zneužívání starých ultralevých chyb, kterých se oba soudruzi dopustili. Dále padla v diskusi

výčitka na adresu ústředního výboru a vedení Rudých odborů, že zcela selhaly v některých stávkách. Připo jenou rezoluci o hospodářské a politické situaci a o tak

tice a dalších úkolech strany přijal sjezd s poznámkou, že souhlasí s jejich základními myšlenkami. Jinak ulo

žil nově zvolenému ústřednímu výboru, aby přezkoumal a do textu včlenil předložené pozměňovací návrhy. Ta kovéto řešení bylo nezbytné, protože němečtí soudruzi navrhovali ostřeji zdůraznit v usneseních taktickou linii přijatou V. kongresem , s kterou sjezd plně souhlasil.

To by bylo ovšem vyžadovalo úplně přepracovat celý návrh rezoluce, což nebyla komise schopna zajistit.

Sjezd mimoto zaujal stanovisko ve zvláštním prohlá šení i k otevřenému listu, který komunistická interna

cionála zaslala Komunistické straně Německa, přičemž pověřil ústřední výbor, aby KSN zaslal pozdravný přípis, v němž by byla vyslovena důvěra, že tato strana bude pracovat ve smyslu otevřeného dopisu.

c) Odborová otázka V průběhu třetího dne sjezdového jednání přednesl s. Kohn referát o odborové otázce . Po referátu následo

valo dlouhé prohlášení s. Haise k odborové otázce, v němž tento vyjádřil řadu velmi závažných, odchylných názorů, na které sjezd reagoval mimořádně silným ne souhlasem .

Odborová otázka se v československé straně řeší

neobyčejně obtížně nejen proto, že uvnitř vedení Ru dých odborů existují silné názorové rozdíly, ale pře devším proto, že vedení Rudých odborů – i když tak nečiní otevřeně přesto stojí proti taktice , kterou usnesla strana a Kominterna. 460

Z celkového počtu asi 3 miliónů dělníků a dělnic, kteří by mohli být v Československu odborově orga

nizováni, je pouze 900 000 členy odborových organiza cí. V amsterodamských odborech je jich 350 000 (úřed ní údaje mluví však o 620 000, což je zřejmě silně přehnáno ). U národních socialistů ( žlutých ) 300 000 ( úředně 420 000 , což je též přehnáno ). V Mezinárod ním všeodborovém svazu ( MVS ) , který je členem Rudé odborové internacionály, je jich 162 000. ( K tomu je ovšem třeba přičíst 16 000 členů libereckých organi zací a 11 000 železničářů, 7000 horníků a 900 textil ních dělníků. ) Pak jsou zde ještě samostatné svazy, 22 000 stavebních dělníků, 11 000 dřevodělníků a

2500 dopravních dělníků, které jsou členy ROI , takže celkově mají odbory spojené s Rudou odborovou in ternacionálou 242 400 členů.

Mezinárodní všeodborový svaz je unií, v níž musí jednotlivé odbory odevzdávat veškeré příspěvky do ústřední pokladny a kde ústřední představenstvo Me zinárodního všeodborového svazu dosazuje sekretáře

do všech svazů, které jsou tak jen sekcemi MVS bez vlastní samostatnosti. Proti takovémuto statutu vznesly samostatné svazy stavebních a dřevařských dělníků

rozhodný protest, a to je také důvod, proč se nepřipo jily k Mezinárodnímu všeodborovému svazu. Požadují takovou organizační formu, jaká je běžná v Německu v odborových organizacích ADGB. Vůdcové MVS se však až dosud zdráhali tomuto požadavku vyhovět. Stranický sjezd ve své odborové rezoluci prohlásil, že trvá na sjednocení samostatných svazů s MVS i na

přeměně organizační struktury MVS podle usnesení ROI . Je pochopitelné, že takové rozhodnutí může strana prosadit v odborových organizacích jen prostřednic tvím intenzívní frakční práce. Totéž se týká i pro pagandy za odborovou jednotu. Druhou spornou otázkou byl problém, zda mají být členové nebo skupiny reformistických ( amsterodam

ských ) odborových svazů včleňováni do MVS , k čemuž existuje silná tendence u vůdců MVS. Jejich argumen 461

tace zní zhruba takto : Jestliže převedeme všechny od boráře, kteří jsou pod vlivem komunismu, z reformis

tických svazů do MVS , pak se tento stane nejsilnější odborovou organizací v Československu a pak bude možné reformistické odbory vůbec odstranit. Soudruzi ovšem zcela pomíjejí, jak silné pozice mají právě uvnitř amsterodamských organizací k revolucionizování masy odborářů, jestliže tyto pozice využijí. Vycházejí jen ze svých nacionálních zájmů, jimž je také poplatná jejich argumentace. Sjezd rozhodl, že převádění takovýchto skupin do

MVS nelze připouštět a že jen ve výjimečných pří padech, hrozí-li nebezpečí, že skupiny z reformistic

kých odborů vystoupí a nepřipojí se k žádné ústřední organizaci, je možné začlenit je do MVS , jestliže to

schválí politbyro KSČ. Proti této výjimce vystoupila silná opozice německy mluvících soudruhů z Liberce, kteří zpočátku navrhovali škrtnout i tuto možnost, ale pak svůj návrh stáhli zpět a apelovali na ústřední výbor, aby takové výjimky nepřipouštěl. Obávali se, že by se tak otevřela vůdcům MVS možnost uskutečnit

své staré plány.

I když se vůdcové MVS stejně tak jako představitelé nezávislých svazů zdánlivě podrobují sjezdovým usne sením, jsou s přijatou taktikou strany nespokojeni. Te

tenka a Teska, oba vůdcové samostatných svazů, dře vodělníků a stavebních dělníků, udržují nejužší spojení

s bubníkovci, kteří byli vyloučeni ze strany a jejichž boj proti MVS ani v nejmenší míře neprýští z lepšího komunistického přesvědčení, než jaké je vlastní vůd cům MVS . Je důsledkem ryzího tradeunionismu a jejich

boj prospívá ve skutečnosti buržoazii, která se pokouší rozpoltit revoluční odborovou frontu v Československu . Také vůdcové MVS se cítí nezávislí na straně a staví

se velmi skepticky k taktice strany , která usiluje o zno vuobnovení odborové jednoty.

A tak stojíme při prosazování naší odborové taktiky tváří v tvář vážným těžkostem, jestliže se nám ne podaří rozvinout silnou frakční práci jak v MVS , tak 462

i v samostatných svazech a reformistických odborech. Tato frakční práce však zatím takřka vůbec chybí. Při ústředním výboru sice existuje odborová komise, ve které jsou též vůdcové MVS , ale zde existují mezi vůdci MVS a zástupci ústředního výboru tytéž názorové rozdíly, což velmi ztěžuje užitečnou práci. Přiložená zpráva odborové komise je poněkud růžově přibarve

na. Rezoluce o odborové otázce , kterou též přikládám, byla schválena s několika změnami, které komisi na

vrhli liberečtí soudruzi. Jejich návrhy na změnu při kládám též .

Kominterna poslala na sjezd dva zástupce, kteří pravděpodobně pracují především v Profinterně. Ti se snažili, jsouce si vědomi důležitosti odborové otázky v Československu, ujasnit právě tento problém. Avšak celkové vyjasnění mohlo být pouze připraveno, ale ni koliv definitivně prosazeno .

d) Volba ústředního výboru Volební komise předložila sjezdu návrh na 31 členů ústředního výboru. V návrhu byli většinou dělníci ze závodů, kteří rozhodně zastávají linii Komunistické in ternacionály. Soudruh Munar1 nebyl znovu zvolen. Na

jeho místo nastoupil soudruh Kreibich. Sjezd odmítl dva pozměňovací návrhy, a pak byl ústřední výbor zvolen jednohlasně, právě tak jako kontrolní komise. Jména členů ústředního výboru obsahuje přiložená no

vinová zpráva . Sjezd přijal jednomyslnou volbu ústřed ního výboru s velkým nadšením.

e) Ostatní usnesení sjezdu Organizační komise předložila nový statut agitačně propagační práce strany, který byl v zásadě přijat, 1 Jde zřejmě o Munu

- ( pozn. překl . ) .

463

přičemž všechny předložené změny byly předány ústřednímu výboru, aby je eventuálně vzal v úvahu. Pak byly přijaty rezoluce k otázce státních zaměst nanců, k dětskému hnutí, o práci v družstevních orga

nizacích a v pěveckém hnutí. Soudruh Munar1 před ložil delší zprávu o stavu hnutí Rudé pomoci, z které vyplynulo , že vytváření této organizace je stále ještě v pozadí zájmu. V rezoluci, kterou přijal sjezd strany, se členové vyzývají, aby do této organizace vstoupili, aby budovali závodní buňky Rudé pomoci v továrnách

a aby i jinak co nejusilovněji pomáhali jejímu rozvoji. Soudruh Pieck , který byl na sjezdu přítomen i z po

věření výkonného výboru Rudé pomoci, podtrhl nut nost takovéhoto postupu zejména ve svém pozdravu sjezdu.

f) Zahraniční delegace na sjezdu Kominterna vyslala na sjezd dva soudruhy, z nichž jeden vícekrát zasáhl do diskuse . Za Francouzskou ko

munistickou stranu byl přítomen soudruh Cachin , za Komunistickou stranu Itálie soudruh Gennari. Oba vy stoupili s pozdravným projevem, který byl provázen velkým potleskem. Za Komunistickou stranu Německa byl vyslán soudruh Pieck, který ve svém pozdravném

projevu mluvil o hospodářské a politické situaci v Ně mecku, o úkolech v Komunistické straně Německa i o jejích chybách , které vyvolaly otevřený dopis Ko

munistické internacionály. Sjezd se v obšírném pro jevu připojil k otevřenému dopisu.

Dodatek

Zejména bych chtěl upozornit na tištěnou zprávu ústředního sekretariátu, kterou též přikládám a která obsahuje celou historii stranické krize. 1 Muna

464

· ( pozn . překl . ) .

edány úvahu

Velmi důležitá je též organizační zpráva. Z ní vy

aměst

plývá, že strana měla v prvním pololetí roku 1925 průměrně 93 220 platících členů. Ve významné míře

orga.

trany,

byla též uskutečněna přestavba na závodní organiza ce. Z celkového počtu 7000 podniků jsou v 1301 zá vodní buňce oproti 458 buňkám v prosinci 1924. Největší část závodních buněk je soustředěna v praž

pupili,

ském kraji, 181 ; pak následuje kraj Liberec se 170,

před které

= ještě

rnách

Košice a Moravská Ostrava se 120 závodními buňkami.

ozvoji.

Doporučuji též prohlédnout přiložené zprávy agitačně

z po

propagačního oddělení, odborové sekce, agitačního vý boru žen, komunálního sekretariátu, družstevní sekce, malorolnické komise, centrály mládeže, Rudé pomoci i přehled o hnutí nájemníků.

nut

dravu

michi I ko

7, za

Vy ázen ecka

Závěrečné poznámky Z celého sjezdu pro mě vyplynul dojem, že delegáti jsou prodchnuti pevnou vůlí vystoupit s velkou roz hodností proti jakémukoliv frakčnímu narušování prá ce a usměrnit všechny síly k tomu, aby si strana za

jistila v závodech i odborových organizacích vedení

ném

proletariátu.

Ně

Nadcházející volby, které sice ještě nejsou vypsány, ale které se pravděpodobně budou konat ještě v pro sinci tohoto roku, dají straně první příležitost získat si důkaz o síle svého postavení. Soudruzi věří, že se jim podaří zvýšit počet mandátů z 23 na více než 40. Také složení parlamentního klubu bude více než dosud odpovídat stranické linii. Rostoucí význam KSČ dráždí

cka KO

oro

Vu rá

ovšem její protivníky, a proces proti vedoucím před

stavitelům ústředního výboru, který se bude konat v příštích týdnech, bude dalším výrazem jejich nená visti .

W. Pieck

Berlín 1. října 1925

30 Protokol III . sjezdu

465

Organizační usnesení

III. sjezdu KSČ Organizační otázky byly projednávány v komisi, ačkoliv se předpokládalo, že budou projednány v plé nu . Za základ jednání sloužily následující návrhy:

1. Rezoluce o organizačním stavu a úkolech KSČ. 2. Směrnice pro frakční práci v odborech. 3. Návrh agitačně propagačního oddělení o struktu ře agitačně propagační práce. 4. Změny organizačního řádu.

Diskuse byly vedeny pouze o změnách v organizač ním řádu strany. Materiál, který se toho týká , není však v organizačním oddělení EKI k dispozici. O ostatních otázkách nebyla žádná meritorní deba ta, ale návrhy byly přijaty za základ a – to bylo

též protvrzeno plénem -- předány ke konečné redakci novému ústřednímu výboru.

Zatím jsme konečnou redakci těchto směrnic ne dostali . Máme je tak , jak byly předloženy organizační

komisi. Musíme se proto omezit ve své kritice pouze na návrhy směrnic.

1. Pokud jde o směrnice k frakční práci v odborech, je třeba konstatovat, že směrnice jsou příliš úzké, pro tože stejné směrnice mají platit pro práci ve všech masových organizacích, a nejen v odborech. Pokud jde o obsah , je nutno říci, že návrh odpovídá směrni cím Komunistické internacionály , ale že byl z těchto směrnic opsán bez jejich pochopení. Jinak by totiž

bylo nevysvětlitelné , že v rezoluci k odborové otázce, která pojednává o politickotaktických otázkách, je vě

ta, která zní následovně: Vedení buněk jsou povinna pracovat v úzkém kontaktu se závodními výbory ... To je důkazem toho , že navzdory správným směrni 1 AÚD KSČ , F 5 , j . Č . 7/2 , německy 3 strany fotokopie. ( Přeložil V. Mencl . )

466

cím pro frakční práci nebyl správně pochopen vztah mezi komunistickou frakcí v závodním výboru a ve

dením buňky, resp. buňkou. Chyba směrnic je v první řadě v tom, že nekonkretizují denní úkoly odborových frakcí. Směrnice měly důrazně ostře vyzvednout od

borovou jednotu. Směrnice ponechávají též otevřenou otázku postupu ve volbách do závodních výborů. To obojí jsou otázky, které byly v našem dopise KSČ vy zdviženy a na něž není ve směrnicích brán zřetel .

Pokud jde o strukturu agitpropu , je zde tendence

vytvořit z agitpropu oddělení, které má, tak říkajíc, vyřizovat vše. Podle tohoto projektu organizuje agit prop i akce strany. Vůbec agitačně propagační práce je zde nesprávně líčena jako akce strany. O úkolech agitačně propagačního oddělení se zde říká, že oddě lení je navrhující, usnášející se a řídící orgán. ( ! ) V některých případech si agitprop přisvojuje i úkoly

frakcí. Je zcela jasné, že tímto způsobem se zatlačuje do pozadí role vedení strany, zatímco agitprop vystu

puje do popředí. Nutnost plánovité práce byla zcela opomenuta. Není zde ani zmínky o tom, že agitprop musí spolupůsobit zejména nyní v době reorganizace a při vytváření závodních buněk.

Rezoluce o organizační situaci a úkolech KSČ při pravili v poslední chvíli soudruzi Sergejev, Fried a Hruška , ačkoliv to byl úkol soudruha Jílka, který ho však zanedbal. Tato rezoluce přirozeně není dokonalá ,

protože nebyl čas připravit ji důkladně. Jestliže ji dnes prohlížíme, pozorujeme, že se mnohé věci opakují, avšak v zásadě je rezoluce podle mého názoru správná.

Podle sdělení soudruha Sergejeva v ústředním výboru podal ale soudruh Zápotocký nový návrh, který se opírá o přijatý návrh. Tento návrh již sem přišel, a tak jsem se s ním mohl seznámit. Na základě toho musím se plně připojit k mínění soudruha Sergejeva ,

že Zápotockého návrh zhoršuje původní návrh . Zápo tocký vynechal důležité momenty , např. otázku ideolo gického propracování organizačních otázek, živý styk

s nižšími organizacemi. Namísto organizačních otázek 467

staví Zápotocký podle starého zvyku administrativní otázky. Je to důkaz, jak úzce posuzuje organizační otázky. Ačkoliv soudruh Zápotocký soudruhu Sergeje vovi vysvětlil, že se jedná pouze o zčeštění návrhu organizačních tezí, jsem toho mínění, že se jedná

o rozmělnění organizačních tezí. Není ještě známo, byly-li teze Zápotockého přijaty, ale podle situace ve straně je možné předpokládat , že jsou přijaty. E. Fried

25. října 19251

1 Jde buď o 25. - ( pozn. překl. ).

nebo 28. říjen. Datum je špatně čitelné

JMENNÝ REJSTŘÍK1 119 Abd -el-Krim Aksamit Karel -226

Červen

173

Červenka Karel Červinka

Babický František Bacílek Karol Badura Karel Baier Adolf

210, 315 151

316

Čipčič, dělník

79

Čipčič, žurnalista 91

Čulen Marek

79 223

140, 149 ,

Bartošek Theodor

87 , 90,

Dawes Charles Gates 252 Dědic 315

164, 394, 458 Bauer

235 401 Beneš Eduard

Čičerin Georgij Vasiljevič 143

210, 315

Baldwin Stanley

393

· 227

Baxa

- 97, 98 , 225,

Dobrovolný Filip

224 , 315 ,

328

256 , 258 387, 388 333 , 402, 404

Beran Ladislav

Berger Otto E. Bernstein Eduard

Bethlen István

129

118

Bolen Václav 315

51 , 205 , 208 ,

-

Bordiga Amadeo

194

Borkaňok Vasil Botwin 78 172 Bradáč

Brodecký

Doležal

328

328 229

Dönis Jan Dvořáková Barbora

315

123

Bezděk 210 , 216 , 229 Bierer Max 141 , 203, 204

Blum Léon

Dolanský Jaromír

- 229

104

22—30 , 36, 41,

Bubník Josef

Ebert

332

Engels Bedřich 196 Faltýn Fischerová Ruth

405

-

115 , 196 , 451

Fried Evžen 12, 468 Friedrich Václav

16 , 299, 467,

167, 196 , 207, 449 , 450, 453 , 456 , 459 Frunze Michail Vasiljevič – 73 143 , 225 Gáti József

125 , 126, 133, 134 , 148 , 150— 152 , 168 , 171 , 172 , 243 , 324,

194 , 464 Gennari Egidio 217, 229 Glaser Jindřich Goldhammer Géza 315 , 316

404, 450

Goliath Otto

Bucharin Nikolaj Ivanovič 130, 218 Burian Edmund

-

Cachin Marcel Cankov Alexandr

229

111 , 116 , 464 78 , 83, 84 ,

122, 378 Czibulka K.

404

378 Čech Čermák Josef 154 , 209, 315 Čermáková 143

-

- 316

Gottwald Klement – 77, 84, 108 , 120, 136, 139, 141 , 158, 229, 315 Görlich

Ladislav

167, 449 ,

450 , 453, 456, 459 Götz Josef 229 , 316 229 Göze Armin Grimmichová Míla 403

360, 402,

Grünwald Leopold

232, 233,

235

1 Jména stranických funkcionářů jsou upravena podle materiálu kabinetu ÚD KSČ. Jména , která se nepodařilo ověřit , zůstala v původním znění .

469

Guttmann Josef

173, 327, 328 ,

333

Chlouba František

Hais Arno

337

Hais Josef

12 , 34 , 131 , 132 ,

154 , 163 , 188 , 197—200 , 203 , 204, 206 , 220 , 222 , 233 , 235 , 315, 338 , 457, 460 Haken Josef

12 , 17, 68 , 73 ,

75–77, 84 , 85 , 108 , 116 , 136 , 144 , 145 , 147 , 150 , 315 , 455 ,

456 , 459 Halman Alois

Jakob Ignaz 229 148 , 316 Janek Jan

Janew

83

-

Jares 114 Jenčík Jan - 227 Jihotič 79 12 , 51 , 68, 81 , Jílek Bohumil

143 , 205, 207, 208, 211 , 212, 219, 221 , 315, 331 , 456, 460 ,

141 , 315 177 , 193 Handlíř Jaroslav 167 , 449, 453 , 456 , 459 Harus Jan 315 , 337 Hečko Ján 229

Kaderka 257 Kalachová Božena

Heller Otto

Kalinin

Hampl Antonín

141

Henderson Arthur Herink

119

148

-

Herriot Édouard Herz

89

Hindenburg Paul Hora Josef 457, 459 Hortlík

80

211

Holanová

Horn Josef

467

Jonáš Josef

141 , 147

Junek Josef

229

Michail

167 , 449 , 453 , 456 ,

315 Ivanovič

361, 362 Kameněv Lev Borisovič

130 ,

333

Kaufmann

- 77

316

227

Chramosta

182

114 , 251 Kautsky Karel 210 Kejř Jaroslav Knlewski Władysław 78 13, 68 , 84 , 163 , 175, 176 , 188 , 190—193, 222,

Kohn Rudolf 328 227

235 , 315 , 338 , 460

Horthy Miklós – 79 , 120–122

Kollariková Gizela

Hotárková Antonie 315 Houser František 316 , 328 Houser Václav 51 , 81 , 172 ,

Kolský Josef 338 Komenský Jan Ámos

207, 208 , 211 , 219 , 221 , 328 , 331 , 370, 460 Hölz Max

114

Hruška Čeněk

51 , 237–241 ,

299, 338 , 467 Hřich J.

· 315 Hůla Břetislav

16 , 128 , 133 ,

167 , 196 , 207, 221 , 230, 328 ,

315, 316

175 Koreň Ludovít 315 , 361 Kornblum 456 Košacká 204 , 210 Košťál Antonín 152, 229, 324 Kovanda Václav 388 Koubek V. Král - 228 Králik Rudolf 229 Kramář Karel 99 Kraus Karl 210

315

-

333, 449 , 453 , 454 , 456 , 457 ,

Krčková Věra 219 , 221 Kreibich Karel

459

Hunter George Hübner

90

· 78

Hünigen Edmund

77

470

315

125, 143, 218,

315, 378 , 454, 463 Krofta Kamil

Chabera Václav

207, 208 , 211 ,

Kršiak Matěj

143 219

Křivánek Jan Kříž – 201 , 209 Kudera

Nádvorník

-

206

Nagy Július

73

Kvís Josef

79 , 374

Mussolini Benito

316

220 Nedvěd František

229

327, 373,

398 , 400, 402 78 Łańcucky Stanisław 405 Lassalle Ferdinand 168 , 316 Leonorovics H.

Lenin Vladimír Iljič

73 , 105 ,

-

17 , 75–77 , Alois 108 , 111 , 116 , 218 , 243 , 247, 315, 451, 456 Novák -- 93 Neurath

129 , 150 , 155 , 156 , 174 , 206 , 207, 218 , 219 , 329 , 330 , 333 , 356, 361 , 363 , 405 , 412 , 414 ,

416 , 451 Lepko Rudolf

Nowakovič Kosta Olbracht Ivan Pačdo

79

229 , 315 Liebknecht Karel 73 , 333 Lorenz Karel 400

Papírník

Loucheur Louis

Pawlov K.

Painlevé Paul

118

-

152

Paufošima Jan

88

ozovskij Solomon 188 , 189

Abramovič

Luxemburgová Rosa

73

Pengal

79

Petráš Karel Piadič Moša

MacDonald James Ramsey Majerová Marie - 333

229

83

Pergi 205 Petr Josef 156

205

Macák

78

175 , 208

229

78

89

Pieck Wilhelm

16 , 111 , 457 ,

464 , 465 Malá 333 Malířová Helena

Marmaggi

Pjatakov Georgij Leonidovič

150 , 218 37 , 174 , 257, 331 ,

218

Pjatnickij Josif Aronovič.

130

334

Marx Karel

73 , 157, 333

Masaryk Tomáš Garrigue

81 ,

177 Pohl Pollak 378 Prášek Karel

257

89 , 258

Prokopová Julie

Maslow Adolf Max

141 , 221 , 242 ,

115, 196, 451 316 Průša

453

Medřický Antonín Melichar Josef Metzel Jaroslav ·

- 229

202 , 229 227 , 228

315 Michalec - Fischer Karel

Rábek Ondřej Rácz Július

229

315

167 ,

Radimov J. B.

402 , 404 , 408

230-232, 234—237, 328 , 402 ,

Rákosi Mátyás

12 , 79 , 120 až

403 Mika Václav

Mokráň Štefan

123 , 242 316

Reiman Pavel 229

77 , 136, 157 ,

Rejlek Josef Reščuk Cyril

402 , 403 25

Mourek Josef ( Maxmilián )

201 , 315 Rosenberg 142 22-25, 27, Rouček Jaroslav

315 Muna Alois

29, 30, 133 , 134 , 203 Rutkowski Henryk 78

Mondok Ivan

160 , 238

22 , 68 , 125 , 126 , 131 , 132 , 142 , 148 , 155 , 212 ,

219 , 454 , 463 , 464

229 Rybka František 328 , 363 , 366 Rydlo Otto

471

Sapronov Timofej Vladimirovič

185, 206, 243, 274, 275, 340,

218 Seidler Ernö Sekanina Ivan

462

324, 328

29, 30, 33, 178, 183,

Tetenka

378

185 , 206 , 243 , 274, 275, 340,

Sergejev Fjodor Andrejevič

462

467, 468

Trlík

Scholem Werner 142 Schuster 92 316 Schwarzbach Anton

206

Trockij Lev Davidovič 333 Tůma Eduard

-

218,

315

Skalák Josef – 172 Slivka Karol 210 Smetana 208 -

315

Ulbricht Adolf

Uřídil Josef

Smirnov Ivan Fjodorovič

363

Soermus 386, 388 Stalin Josif Vissarionovič

25, 127, 130, 131 , 174, 330, 333

Stambolijski Alexandr

316

Vági István 79 , 123 Valčák 149, 201 , 229 Vaněk Karel 167, 333, 449, 453 , 456 , 459

83

167, 333, 449,

Vaněk Miloš

Stein 195 , 378 Stern Viktor

235 , 236, 273,

453 , 456 , 459

Varga Jenő

406

315, 328 , 338

Stinnes Hugo 90 Stránský Jaroslav Stříbrný Jiří 214

Verčík Július Viton 257

Vodička Jan Votava Karel

Šíd František

328

Šíma Josef 226 Šmeral Bohumír 12, 22-24, 70, 77, 82, 84 , 108, 116, 120, 124, 126 , 127, 143 , 144 , 148, 155 , 163, 165 , 168, 169 , 171 , 173, 175 , 194, 195, 200, 202, 207—210 , 218, 221 , 230, 234 až 237, 242 , 247 , 315 , 325 , 451 , 452, 454 , 456—459 Šmeral Theodor

Luisa

Vrbenský Bohuslav

(Landová -Štychová)

Šváb

- 378 Švehla Antonín 101 , 363 Šverma Jan 155, 328

221–223, 245, 396 , 400, 458 Vukovič

27

Warmbrunn 23 , 25 Weihrauch Otto 316 Weiss Geza 229 Wolf 229 Wünsch Rudolf 169

472

328

Zápotocký Antonín 13 , 17, 22 až 24, 50, 67, 125, 126, 131 až 133 , 143, 148, 155, 315, 454, 467, 468 Zetkinová Klára

333

Zinověv Grigorij Jevsejevič 79 , 126-128,

Taub 172 Tausik Heřman Tencar 316

37 , 104 ,

149, 163, 164, 166, 200, 219,

333

208

378

Teska Josef

140 450

Zamek František

Šrámek Jan

Štychová

-

324 , 328

227

130–132 , 188,

246, 333 23, 26 29, 30, 178, 183,

Zorn Eduard

Žižlovská

· 316

316

OBSAH

ÚVOD

PROTOKOL III. ŘADNÉHO SJEZDU KSČ Ke konsolidaci strany

Zpráva organizační Program III. řádného sjezdu Jednací řád PRVNÍ DEN

Zahájení sjezdu – řeč s. Hakena Projev věnovaný mučedníkům - S. Haken

Volba předsednictva Proti perzekuci a bílé hrůze – řeč s. Šmerala Pozdravný přípis bulharské strany Denní pořádek a jednací řád Hospodářská a politická situace v Českosloven řeč sku, taktika a další úkoly strany S. Hakena DRUHÝ DEN

Pozdrav od komunistické strany Anglie

7

15

17 39 68 68

71 73 75 77 77

82 84

85

109

111

Projev zástupce Komunistické strany Německa 111 Projev zástupce komunistické strany Francie 116 Proti připravované popravě soudruha Rákosiho 120 s. Šmeral

Krize strany a její rozřešení plénem exekutivy Kominterny - s. Šmeral

Řeč zástupce Komunistické internacionály

124 136

Pozdrav ze žaláře a z komunistické výpravy 139

Projev delegáta sjezdu nezávislých socialistů S. Bartošek Zahájení rozpravy

140 141

141

Zástupce VI . ( libereckého ) kraje Sdělení presidia

143 143 147

Gáti ( Podkarpatská Rus ) Jonáš ( Praha )

148 149

Janek ( III . kraj )

Valčák ( Moravská Ostrava ) Malířová ( Praha ) Bacílek ( Žilina )

150 151 152

Druhý delegát z Moravské Ostravy Delegát XI . kraje ( České Budějovice )

154 155

Šverma ( Praha )

156

Petr ( Moravská Ostrava ) Sdělení presidia Delegát T. Gottwald ( Slovensko ) Sdělení presidia

157 157 158

160

TŘETÍ DEN

161

Vrbenský

164 165

Smeral

Frakční projev sedmi soudruhů ( za politickou komisi )

Michalec 167 168 168

Pokračování debaty Leonorovics ( Žilina )

169 169

Sdělení předsednictva Wünsch ( Ústí nad Labem )

Sdělení presidia Prohlášení poslanecké frakce Pokračování debaty Červen ( Vrútky ) Guttmann (agitprop Olbracht ( Praha )

171

171 173 173 173

175 175

Sdělení předsednictva Otázky odborové — řeč s. Kohna Řeč s. Haise

Zástupce Komunistické strany Itálie nari

Sdělení předsednictva

176 188

s . Gen 194 195

Pokračování debaty

195

Stein

Zástupce KI o odborové otázce Sdělení presidia Pokračování debaty

195 196

200 201

Delegát Podkarpatské Rusi

201 201

Kříž ( Kladno ) Medřický ( Brno )

Bierer ( Český Krumlov ) Košacká ( Moravská Ostrava )

Bolen ( Praha ) Bouřlivé odsouzení frakčního projevu Krčková

Sdělení presidia

202 203 204 205 207 207 208

Volby – S. Čermák ( za volební komisi )

209

Pokračování debaty

211

-

Holanová

211

Zástupce Komunistické internacionály

211

Mezinárodní rudá pomoc Pokračování debaty

212

s. Muna

216

Bezděk

216

Glaser Jindřich

217

Kršiak

219

Brněnská delegace odsuzuje útok Krčkové

221

Pokračování rozpravy

221 221 223

Prokopová Čulen

Dobrovolný Zpráva mandátové komise - S. Aksamit Odvolání vyloučených

224

Složení sjezdu

226 226 228

Sdělení presidia Zpráva z politické komise

230

Memorandum soudruha Hüly a spol. List KSN Politická rezoluce Odborová otázka Státní zaměstnanci

230

230 230 231 231 234

Rudá pomoc, mládež, družstva , pěvci, protokol

234

Zpráva o jednání organizační komise S. Hruška

237

Organizační rezoluce O frakční práci Práce agitpropu

237

Přeřadění okresů do žup

238 239 239 239

Změna organizačního řádu 242 Sdělení presidia nezá skupině o Prohlášení delegace I. kraje vislých socialistů

Závěr sjezdu – s. Neurath S. Šmeral

242 243 247

REZOLUCE A NÁVRHY

přijaté III. řádným sjezdem KSČ

249

Rezoluce k hospodářské a politické situaci 251 Směrnice frakční práce v odborech Rezoluce III. sjezdu KSČ o taktice komunistů v odborovém hnutí

Rezoluce o práci mezi pracující mládeží Rezoluce pro vybudování a organizaci Mezi národní rudé pomoci

265 269 277

III. sjezd KSČ o družstevní otázce

283 286

Rezoluce k otázkám státně zaměstnaneckým

288

Návrhy agitačně propagačního oddělení ke sjezdu strany

289

298 Rezoluce o dělnických pěvcích Rezoluce o organizačním stavu a úkolech KSČ 299

Ústřední výbor Komunistické strany Česko slovenska Kontrolní komise KSČ

PŘÍLOHY Zpráva ústřední kontrolní komise KSČ

315 316

317 319

326 Zpráva oddělení agitačně propagačního 337 Zpráva o činnosti odborové sekce strany Zpráva byra ústředního agitačního výboru mlá 341 deže KSČ ke III . řádnému sjezdu KSČ

Zpráva o činnosti agitační komise žen KSČ Zpráva malozemědělské komise Zpráva o činnosti družstevní sekce

357 360 364

Zpráva komunálního sekretariátu a říšské auto nomní rady

366

Zpráva Mezinárodní rudé pomoci Českosloven ska ke sjezdu KSČ v září 1925 Zpráva o činnosti československého oddělení Mezinárodní dělnické pomoci za rok 1924 Zpráva o činnosti Federace dělnických tělo cvičných jednot Československa Hnutí nájemníků Zpráva o činnosti tiskové kanceláře strany ( ČKK ) Pokladní účet

Rechnungsabschluss

Pokladní zpráva - Kassabericht Návrhy

374 385

390 393 402 408 413

416

Projev ústředního agitačního komité mládeže KSČ ke III . řádnému sjezdu strany

422

Rezoluce o výstavbě komunistického dětského hnutí

428

Rezoluce o organizačním stavu a organizačních úkolech KSČ ...

434

Dopis skupiny Hůla, Friedrich , Görlich , Hand líř, Hora , K. Vaněk a M. Vaněk III. sjezdu KSČ

449

Dopis sekretariátu ÚV KSČ EKI Z 30. VII. 1925 453 Dopis sekretariátu ÚV KSČ EKI Z 1. X. 1925

Zpráva soudruha Piecka o III. sjezdu Komunis tické strany Československa ... Organizační usnesení III . sjezdu KSČ JMENNÝ REJSTŘÍK

455

457 466

469

PROTOKOL

III . ŘÁDNÉHO SJEZDU

KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA 26. - 28 . září 1925 Obálku a vazbu navrhl Oldřich Pošmurný. Vydání II ., v nakladatelství Svoboda I.

Vydal ÚD KSČ v nakladatelství Svoboda, 2598. publikace .

Odpovědná redaktorka Blažena Kalvínská. Vytiskla tiskárna Rudé právo, vydavatelství ústředního výboru KSČ, Praha.

Náklad 1300. Tematická skupina 00/10. AA 24,89, VA 25,46. D-04* 70296. Cena brož. výt. 15,20 Kčs, váz. výt. 19,50 Kčs. 66/ 203-21-8.6

25

118

67

Kčs 19,50

UNIVERSITY OF MICHIGAN

3 9015 02723 1086