Dějiny textu a doby Starého Zákona [1 ed.]
 9788090496422, 8090496423 [PDF]

  • 0 0 0
  • Gefällt Ihnen dieses papier und der download? Sie können Ihre eigene PDF-Datei in wenigen Minuten kostenlos online veröffentlichen! Anmelden
Datei wird geladen, bitte warten...
Zitiervorschau

hDr, Petr Melmuk, T k D.

Učební t e x t y

Dějiny textu a doby Starého Zákona ThDr. Petr Melmuk, Th. D.

P r a h a 2011

Učební t e x t y

D Ě J I N Y T E X T U A DOBY STARÉHO Z Á K O N A ThDr, Petr Melmuk Th. D .

V y d a l Husův i n s t i t u t teologických studií v e spolupráci s N O CČSH v P r a z e 1-Staré Město j a k o učební t e x t První vydání P r a h a 2 0 1 1 Editor. Doc. T h D r . D a v i d Tonzar, T h . D. S a z b a a obálka: P a v e l Pánek K o r e k t u r y : M g r . H a n a Velíšková Biblické m a p y použity s laskavým svolením České biblické společnosti. Dáno d o t i s k u : p r o s i n e c 2 0 1 1 V y t i s k l a tiskárna G r a f o t e c h n a P r i n t , s . r . o . 1 . vydání - náklad 5 0 0 k s Doporučená c e n a : 9 5 , - Kč

ISBN: 97S-80-904964-2-2

Obsah Předmluva

5

Seznam zkratek

6

Úvodní s l o v o a u t o r a

7

I, Dějiny starozákonního textu •. + Téma ř. 1 : Písemné památky mimobiblické v e 2. a 1. tisíciletí př. K r Téma č. 2 - V z n i k a konečná p o d o b a t e x t u S Z , otázka literárních pramenů Téma č. 3 - T e x t a j a z y k S Z - konkrétní d o k l a d y nejstarších textů a rukopisů ,,,. Téma Č. 4 - Kritická práce s t e x t e m S Z - úpravy t e x t u , o m y l y , textová k r i t i k a Téma Č. 5 - Překlady S Z d o jiných jazyků

8 . 8 20 28 36 42

[], Dějiny starozákonní doby *. * • Téma č. 1 - Politická a náboženská s i t u a c e Předního východu v e 2 . a 1, tisíciletí př.Kr. Téma 12 - G e o g r a f i e a a r c h e o l o g i e K e n a a n u Téma č. 3 ^ I z r a e l d o Šalomouna Téma č. 4 - I z r a e l a J u d a , babylonský e x i l , návrat z a Peršanů Téma c . 5 - Denní život, k u l t u r a , umění, právo, svátky

49 49 59 68 76 86

Přílohy: Hebrejská a b e c e d a K n i h y Starého zákona a j e j i c h pořadí: Biblické m a p y

92 92 93 95

Předmluva

M 4 l § 0 g U n i v e r z i t y K a r l o v y a H u s o v a i n s t i t u t u teologických studií, d u ÉWVfll Českobratrské církve evangelické T h D r . P e t r M e l m u k předkládá tdbomé i laické veřejnosti přehledné dílo k e s t u d i u t e x t u a d o b y Starého lákona. J f m l osobně v e l k o u c t i , že díky b r d r M e l m u k o v i může Církev českolloivtlliká husitská p o více než 1 5 l e t e c h o d vydání posledního díla k e s t u tfhl Starého zákona připraveného t e h d y b r . p r o f . J. Kubáčem, v y d a t učební | M J a k p r o s t u d e n t y Husitské teologické f a k u l t y U n i v e r z i t y K a r l o v y , t a k I B I O I t u d e n t y H u s o v a i n s t i t u t u teologických studií. Poděkováni zaslouží NÉboltnaká o b e c Církve československé husitské v P r a z e 1 - Staré Město, d i k y níž dílo vychází. D f i t r a P e t r a M e l m u k a c h a r a k t e r i z u j e s k r o m n o s t pečlivost, l a s k a v o s t a hlllbcká víra. Děkuji m u z a předloženou práci a vyprošují j e m u i celé j e h o O H O b f l I I církevní rodině h o j n o s t Božího požehnání. T o m u t o dílu p a k přeji, l b y l i našlo své čtenáře, a b y studentům pomáhalo při s t u d i u a zdolávání i h o u k k a s t a l o s e d o b r o u pomůckou všem. V Praze, dne 22. listopadu 2011 Doc. ThDr. David Tonzar. Th. D biskup pražský a ředitel Husova institutu

hfrMřltntik

DĚJINY T B X T t J

A D O B Y STARÉHO ZÁKONA

5

Seznam z k r a t e k : apod. = mj. = např. = pol. = pr. K r . tzv. = LXX SZ =

s

a podobně m i m o jiné například polovina před K r i s t e m t a k zvaný Septuaginta Starý zákon

Použité zkratky Gn Ex Lv Nu Dt Joz Sd Rt 1S 2S lKr 2Kr lPa 2Pa Ezd

= = = = = • = = • =

k m= m= n. m.= obd.= r, = srov. stol. -

kilometrů metrů n a d mořem období roku s r o v n e j (srovnání) století

biblických k n i h :

G e n e s i s , 1 . Mojžíšova E x o d u s , 2 . Mojžíšova L e v i t i c u s , 3 . Mojžíšova Numerí, 4 , Mojžíšova D e u t e r o n o m i u m , 5 . Mojžíšova Jozue Soudců Rút 1. Samuelova 2. S a m u e l o v a 1 . Královská 2 Královská 1. Paralipomenon 2. Paralipomenon Ezdráš

Neh = Est Jb= ŽPř = Kaz Pis = Iz Jr = EzDa A m Mi = Ab Za =

Nehemjáš Ester Job Žalmy Přísloví Kazatel Píseň písní Izajáš Jeremjáš Ezechiel Daniel Ámos Micheáš Abakuk Zacharjáš

M t = E v a n g e l i u m p o d l e Matouše L - E v a n g e l i u m p o d l e Lukáše

Použité zkratky

deuterokakononických k n i h :

Sír - Sírachovec 1 M a k * 1 . Makabejská

6

Petr Melmuk:

D Ě J I N Y T E X T U

A D O B Y S T A R É H O

Z Á K O N A

Úvodní slovo autora T f l t o H k r i p t a j s o u p o k u s e m o základní přehled látky dotýkající s e t e x t u a d o b y Starého zákona. V osmdesátých l e t e c h minulého století v y d a l p r o f e ­ s o r Miloš Bič dvoudílné přehledné dílo Z e světa Starého zákona, k d e b y l y mnohé užitečné i n f o r m a c e dotýkající s e o b o u jmenovaných částí. Bohužel JPMIU |iž o b a díly rozebrány a omezený počet výtisků j e k d i s p o z i c i zejmél l f l n n teologických fakultách. Svědčí t o ( p r e s některé i n f o r m a c e , které již MMluhují nová upřesnění) o t o m , j a k čtenářstvo k d y s i právě n a t a k o v o u ) P o h l e d n o u p u b l i k a c i čekalo. Jiný p o k u s učinil n a začátku devadesátých ttl minulého století p r o f e s o r Vladimír Kubáč, když v y d a l j a k o s k r i p t a Úvod d o hebrejského t e x t u Starého zákona. Téměř 9 0 s t r a n t e x t u o b s a h u j e V l o m t o případě j a k vývoj t e x t u Starého zákona, t a k i i n f o r m a c e o nejdůItfžltějších překladech, obecné t e z e týkající s e textové k r i t i k y i p o u k a z n a b i b l i o g r a f i i . A n i t o t o s k r i p t u m již není možno z a k o u p i t . Z o b o u zmíněných zdrojů j s e m při psaní vycházel a doplňoval nový­ m i I n f o r m a c e m i , j i n a k uspořádal látku a t a k t o u p r a v e n o u j i předkládám čtťnáfi. J s e m s i vědom, že j d e p o u z e o základní náčrt poměrně složité p r o ­ b l e m a t i k y , p r o t o uvádím z a každou n o v o u k a p i t o l o u orientační přehled l i t e r a t u r y která více vysvětluje t o , c o j e z d e v e s k r i p t e c h p o u z e naznačeno, V přehledech orientační l i t e r a t u r y k tématům již neuvádím e n c y k l o ­ pedické z d r o j e j a k o Biblický slovník A . Novotného ( d n e s již d o k o n c e príNtupný i n a internetových stránkách), Nový biblický slovník. Encyklopedií H l b l u a p o d . Součástí orientační l i t e r a t u r y n e j s o u také články v odborných Čnwopísech, kterých j e ovšem celá řada ( z českých např. Theologická r e v u e , Křesťanská r e v u e , C o m m u n i o v i a t o r u m a j . ) . V o b o u částech ( t e x t i d o b a ) j s e m rozdělil látku d o pěti okruhů, N e j p r v e j h u m nastínil úvodní i n f o r m a c i k tématu, p o t o m přehled, k d e j e v tezích * h r n u t a základní sledovaná látka a konečně j s e m s e snažil d o d a t více d o p l ­ ňujících informací včetně p o u k a z u n a výběr l i t e r a t u r y k danému tématu. J s e m s i vědom t o h o , že j d e p o u z e o základní podněty n i k o l i vyčerpáva­ jící i n f o r m a c e k tématům. Také s e domnívám, že t a k , j a k vědecké poznání pokračuje, může dojít k novým upřesněním a t a k i některé t e z e z těchto s k r i p t b u d e třeba v b u d o u c n u p o o p r a v i t či upřesnit.

I

tWr Meirnuk:

D Ě J Í N Y T E X T U

A D O B Y S T A R É H O

Z Á K O N A

7

I. Dějiny starozákonního textu 1. 2. 3. 4. 5.

Písemné památky mimobiblické v e 2 . a 1 . tisíciletí p r K r . V z n i k a konečná p o d o b a t e x t u S Z , otázka literárních pramenů J a z y k a t e x t S Z - konkrétní d o k l a d y nejstarších textů a rukopisů Kritická práce s t e x t e m S Z - úpravy t e x t u , o m y l y textová k r i t i k a Překlady S Z d o jiných jazyků

Téma č, 1: Písemně památky mimobiblické ve 2 . a 1. tisíciletí pt Kr. A. Úvodní informace: P r o Starý zákon (dále j e n S Z ) a j e h o t e x t j e důležité znát tev. m i m o b i b ­ lické t e x t y , které j s o u s poselstvím S Z v určitém r o z h o v o r u , poselství S Z n a ně r e a g u j e n e b o nám t y t o mimobiblické t e x t y také doplňují i n f o r m a c e , které v e S Z nemáme. Pomocně j e rozdělujeme n a d o b u 2 . tisíciletí př. K r . ( j d e 0 t e x t y starší n e z S Z poselství, a t o j a k z o b l a s t i tehdejší Mezopotámie, t a k E g y p t a ) a t e x t y z 1 . tisíciletí př. K r . ( t e x t y z d e více doplňují či upřesňují biblické i n f o r m a c e ) . Cílem není p o d a t v této Části úplný s e z n a m m i m o b i b lických textů, a l e ukázat n a nejznámější typické příklady Sledovaný výběr mimobiblických textů se v e 2, tisíciletí př, K r , dotýká v pří­ padě E g y p t a více možných propojujících historických informací ( j a k v y p a d a l K e n a a n n a začátku 2 . tisíciletí p r . K r . , j a k s e uplatňovala egyptská m o c n a t o m t o území, j a k probíhala k o r e s p o n d e n c e m e z i E g y p t e m a kenaanskými městy jaké významné stély se dotýkají p r o b l e m a t i k y K e n a a n u ) , v případě Mezopotámie j d e o t e x t y , které v y k a z u j i společně téma s některými S Z t e x t y (stvoření světa, p o t o p a , zákonodárství a p o d ) . T y t o pasáže p a k můžeme navzájem porovnávat a z k o u m a t , v čem spočívá rozdíl jednotlivých t r a d i c . Kromě samotné o b l a s t i K e n a a n u a Foiníkie j e věnována p o z o r n o s t třem významným střediskům t e h ­ dejší d o b y ( E b l a , M a r i , U g a r i t ) , k d e se d o c h o v a l o m n o h o cenné k o r e s p o n d e n ­ ce, která má určitý v z t a h k pochopení S Z textů (hospodářství, o b c h o d , a l e z e ­ jména náboženství a s tím spojená p o l e m i k a s přírodním t y p e m náboženství) V 1 . tisíciletí p r K r můžeme jíž přímo některé mimobiblické t e x t y s r o v ­ návat s e zněním S Z (máme také bližší možnost j e zařazovat d o konkrétních biblických souvislostí), v některých pasážích nám t y t o písemné d o k l a d y doplňují S Z t e x t o další i n f o r m a c e , které v něm n e j s o u z a c h y c e n y .

8

Petr Melmuk: DijitfY

T E X T U

A D O B Y S T A R É H O

Z Á K O N A

It. Cvikový přehled

tématu:

1 TISÍCILETÍ PŘ. K R . i) Biypt: - Slnuhetův příběh - klatbové t e x t y - protosínajské nápisy - nápisy A m e n h o t e p a I I . - el-amarnské d o p i s y - papyrus Ramesse II, - M e r e n p t a h o v a stéla - V e n a m o n o v a cesta b ) A r c h i v y 2 . tisíciletí př. K r . : - E b l a (již třetí tisíciletí př. K r ) - Mari - Ugarit fl) iumersko-akkadská oblast: - C h a m m u r a p i h o zákoník - Nářek n a zkázou města U r u - Babylónský J o b - Enúma Elíš - R o z h o v o r pána s o t r o k e m d) Kenaan - protopalestinské nápisy - klínopisné t a b u l k y - T a a n a k - ostrakon v Ramot G a n t > Ponlkie: - nápis n a sarkofágu krále Achírama 1, TISÍCILETÍ PŘ. K R . 10. s t . : Gezerský kalendář šešonkův nápis y. zU Méšův kámen stéla z K u r c h u stéla z T e l D a n u Černý o b e l i s k

IVIr

Mdrnvk:

D Ě J I N Y T E X T U

A D O B Y S T A R É H O

Z Á K O N A

9

8. st.:

7. s t . : 6, s t : 5r s t :

Samařská o s t r a k a ostráka z T e l l Kasíle Šíloášský nápis Šebnajáhův nápis S a r g o n o v y nápisy ostraka z Jabne-jam Ašurbanipalovy nápisy Lakišské d o p i s y Jojakínovy t a b u l k y papyry z Elefant i n v

C Podrobnější

informace

MIMOBIBLICKÉ PÍSEMNÉ T E X T Y 2 , TISÍCILETÍ PŘ. K R I S T E M a) E g y p t Sinuhetův příběh j e nejstaršim c e s t o p i s e m K e n a a n u ( P a l e s t i n y ) . T a t o povídka v z n i k l a n a začátku egyptské Střední říše, j i n a k řečeno v e 2 0 . s t o l . p r K r . S i n u h e t líčí útěk d o K e n a a n u jakožto událost nezamýšlenou; dočítá­ m e s e z d e o k m e n e c h , n e o městech. Vláda s e soustřeďuje d o r u k o u k m e ­ nových vůdců, d o t o h o z a s a h u j e aktivně i sám S i n u h e t . P r o S Z j e t a t o zpráva cenná zejména v t o m , že nám dává nahlédnout d o p o p i s u K e n a a n u v období před tradiční datací S Z praotců ( n e b o v s o u v i s ­ l o s t i s tradičními počátky této d o b y ) . Klatbové t e x t y : j d e o o s t r a k a (střepiny hliněných nádob) v průběhu 2 0 . - 1 9 . s t o l . př. K r . Jména kmenů či měst nepřátelských vůči E g y p t u j s o u zapsána n a hliněné nádoby n e b o sošky, T y j s o u p a k r o z b i t y n a posvátných místech n a důkaz t o h o , jaký j e čeká úděl. ( n a p r Jeruzalém, Aškalón, A k o , S e k e m , Chasór, B e l a ) . P r o S Z j e významné uvědomit s i l o k a l i z a c i t z v . o d ­ bojných míst n a začátku 2 . tisíciletí př. K r Nejedná s e o j e d n o území ( n a p f J u d s k o ) , a l e o různé o b l a s t i K e n a a n u . Protosínajské nápisy: j d e o zápisy z 1 5 . s t o l př. K r . , které pocházejí z e Sínajského p o l o o s t r o v a . Nápisy souvisejí s prací otroků semitského půvo­ d u v tamějších měděných d o l e c h , J d e o j a k o u s i h i e r o g l y f i c k o u a b e c e d u , souvisí t o s protopalestinským písmem. P r o S Z j e zajímavé, že o t T o c i patřili k t z v . jižní skupině semitských k m e ­ nů a j a k o blízcí příbuzní Kenaanců zřejmě časem s p l y n u l i s I z r a e l e m . Nápisy A m e n h o t e p a I I . : t y t o nápisy z 1 5 . s t o l . p r K r poskytují v h l e d d o společenských pomětrů v K e n a a n u . Kromě s e z n a m u válečné kořisti j s o u u v e d e n i vládcové, kteří p o v s t a l c e p o d p o r o v a l i , i s k u p i n y o b y v a t e l j a k o K e n a a n c i , beduíni či „apiru", („habiru"). 10

PctrMvlmuk;

D I J I N Y

T E X T U

A D O B Y S T A R É H O

Z Á K O N A

IďAiftirrtftké dopisy - j d e o hliněné t a b u l k y popsané akkadským klí­ novým p b m e m z e 14. s t . p r . K r . Týkají s e královského a r c h i v u A m e n h o t e * I V . /. období t z v . Nové říše. A r c h i v o b s a h u j e k o r e s p o n d e n c i s panovníi y vdkých říší, a l e také s v a z a l y v o b l a s t i K e n a a n u . D o p i s y pocházejí j a k I I pohfožnfch míst (např. B y b l o s , Sidón, Aškalón), t a k z vnitrozemí (např. (lM*or, M e g i d o , G e z e r , Jeruzalém, Lakíš) V našem případě j d e o sbírku ANÍ íl\Q dopisů. Ozývá s e v n i c h n e j e n ujištění o loajalitě vůči E g y p t u , a l e Volii\í o p o m o c před „apiru". 1 ' r u S Z j e podnětné zjištění, že c h a b i r u ( c h a p i r u ? ) s e týká neusedlého k o Aivného o b y v a t e l s t v a tehdejší d o b y Částí t o h o t o širokého p r o u d u kočov­ ných o b y v a t e l b y l i i samotní Izraelité před svým usazením v z e m i . Papyrus R a m e s s e I I . - p a p y r u s s e týká zajištění potravin p r o o t r o k y MMiultfikého původu v e 1 3 . s t o l . př. K r . při stavbě města R a m s e s . J e z d e opět H f t t t o výrazu „apiru" P r o S Z jc zmíněný t e x t d o k l a d e m o přítomnosti semitských otroků při I W w í h l é stavební činnosti významného faraóna Nové říše R a m e s s e I I . , což H O U V Í H Í s hypotézami o datování E x o d u . M t r e n p t a h o v a stéla - j d e o první zmínku o I z r a e l i v egyptských p r a mtfnťťk Týká s e druhé p o l o v i n y 1 3 , století př. K r . V e výčtu poražených iwpřAtoL při j e h o tažení d o K e n a a n u j e zmíněn I z r a e l . , který j e z d e přímo nxnnčon j a k o společenství lidí ( z a s l o v e m I z r a e l totiž následuje z n a k : muž, l t * n n a tři čárky, což není bližší určeni místa, a l e e t n i k a ) . P r o S Z j e důležitá i n f o r m a c e , že v e druhé polovině 1 3 . století p r . K r . j e I K K I H doložen j a k o společenství l i d i n a území K e n a a n u . událost Exodus |t> t e d y prý n u t n o d a t o v a t dříve než d o druhé p o l o v i n y 1 3 . století př. K r (protože však n a stéle zřejmě n e j d e o l i d s pevným územím, a l e o kočující •poleřenství, nemusí jít o časovou p o s l o u p n o s t s datací e x o d u ) . Stéla t e d y dokládá e x i s t e n c i jistého k u l t u rního,příp. politického uskupení s názvem I z r a e l . T o t o společenství - n e j e d n a l o s e o organizovaný stát, a l e e t n i c k o u u k u p i n u - b y l o v n í m á n o j a k o možná h r o z b a p r o E g y p t . Uvažuje s e o střetu Hgypfanů s tímto I z r a e l e m někde n a území centrální v r c h o v i n y Zajímavé m ů ř e být i další srovnání s údaji v S Z k n i z e J o z u e , k d e s e však líčí vítězné h o j e I z r a e l e n a j i h u Qz 1 0 ) . V e n a m o m o v a c e s t a - c e s t o p i s z L p o l o v i n y 1 1 . století př. K r . s e týká chrámového úředníka z T h é b ( V e s e l ) , který měl z o b l a s t i L i b a n o n u d o p r a ­ v i t d o E g y p t a cedrové dřevo. C e s t o p i s d o k u m e n t u j e o s l a b e n i egyptské m o c i , k d y např. král z B y b l u není jíž o c h o t e n d o d a t dřevo dříve, než d o s t a ­ ne řádně z a p l a c e n o a r e p r e z e n t a n t egyptské m o c i s i musí zachraňovat z a dramatických okolností vlastní život. P r o S Z s i můžeme lépe u j a s n i t d o b u oslabení egyptské m o c i n a s k l o n k u

I

WlrMclmuk:

D Ě J I N Y T E X T U

A D O B Y S T A R É H O

Z Á K O N A

11

t z v . období Nové říše p o e x p a n z i t z v . mořských národů, k d y postupně n a ­ stává vhodná s i t u a c e p r o vytvoření státního útvaru království. b ) archívy 2 . tisíciletí př. K r i s t e m E b l a - T e l l Mardích (výzkumy začaly v 6 0 . l e t e c h 2 0 , století). Prokázalo s e v e l m i staré osídlení doložené již v e 4 . tisíciletí př. K r . Město s a m o prošlo i obdobími zničení. Významným j e státní a r c h i v , objevený v 7 0 . l e t e c h 2 0 . století; pochází z e druhé p o l o v i n y 3 . tisíciletí př. K r . B y l o n a l e z e n o více než 1 5 0 0 0 klínopisných hliněných t a b u l e k , především j d e o hospodářské, o b ­ chodní i náboženské t e x t y . Řečí j e t z v eblajština, nejstarší známá semitská řeč. J e d n a z hypotéz tvrdí, že eblajština b y l a j a z y k e m městského o b y v a t e l ­ s t v a n a rozdíl o d amorejštiny západosemitských kočovníků. P r o účely S Z s e dozvídáme, že n a aramejském území (Sýrie) s e našly v období předcházejícím tradičnímu datování praotců v e l m i zajímavé pí­ semné d o k u m e n t y v e starém j a z y k u semitského t y p u . Uvažuje s e přitom o některých paralelách s údaji S Z k n i h . M a r i -Tell-charírí n a středním E u f r a t u (blízko dnešní h r a n i c e m e z i Sý­ rií a Irákem). Město v z n i k l o v e 3 , tisíciletí př. K r . Výzkumy této l o k a l i t y z a ­ čaly v e 3 0 . l e t e c h 2 0 . století. B y l y o d k r y t y z b y t k y města včetně královského paláce. Z písemností t o b y l o více než 2 0 0 0 0 klínopisných t a b u l e k v a k k a d štině. J d e o množství obchodních a hospodářských textů včetně informací 0 rodinném živote z 1 . p o l o v i n y 2 . tisíciletí př. K r . P r o S Z obsahují t e x t y důležité i n f o r m a c e p r o h y p o t e t i c k o u d o b u praotců 1 p r o doložené obchodní c e s t y z Mezopotámie d o Sýrie. U g a r i t - Rás-es-šamra leží v e středozemní o b l a s t i , východně o d K y p r u . K o b j e v u došlo n a k o n c i 2 0 . l e t 2 0 - století. Výzkumy prokázaly v e l m i staré sídliště již z e 7 . - 6 . tisíciletí př. K r . Místo s e s t a l o v dalším dějinném vývoji důležitou křižovatkou a obchodním střediskem. V době e x p a n z e t z v . moř­ ských národů n a k o n c i 1 3 . století př. K r . město zaniká. B y l y z d e o b j e v e n y 4 a r c h i v y s více než tisíci hliněnými t a b u l k a m i včetně soukromých archivů s d o k l a d y textů v e čtyřech jazycích: sumerstině, akkadštině, churijštině a ugaritstíně- Vědci s e dále zamýšleli také n a d v e l m i s t a r o u a b e c e d o u , která bohužel neměla n a rozdíl o d foinické další návaznost (měla 2 9 znaků). P r o S Z j s o u zřejmě z ugaritských nálezů n e j d u lež i té j s i náboženské t e x t y . Z n i c h j e nejznámější E p o s o B a a l o v i . P o l e m i k a s baalovstvím n a stránkách S Z j e lépe pochopitelná, když známe t y t o t e x t y . c) Sumersko-akkadská o b l a s t C h a m m u r a p i h o zákoník - pochází z 1 8 . s t o l . př. K r . , j e zapsán klíno­ vým písmem n a d i o r i t o v o u stélu ( o b j e v e n n a zač. 20^ s t o l . francouzskými

12

Petr Mdmuk:

D Ž J I N Y T L X T U

A D O B Y S T A R É H O

Z Á K O N A

rtivhintlogy v Súsách, k a m b y l k d y s i v e 1 2 . s t o l . př. K r . z Babylóna převe­ d l i ) M A knNiiÍHtický ráz. Je zde přítomna zásada o d v e t y o c h r a n a m a j e t k u , llhťhiKlni A smluvní předpisy i téma ženy a r o d i n y . V l i v těchto zákonů s p o f I v u l Aft*|mě více v p r i n c i p e c h než v j e j i c h uplatňováni Mrovnánl s e S Z u k a z u j e , že j d e často o m o d i f i k a c i společné t r a d i c e ( s r o v . 2 I n ) . K rozdílům např. patří, že o p r o t i C h a m m u r a p i h o zákoníku r o z l i S Z zřetelně zločiny p r o t i l i d e m a m a j e t k o v o u k r i m i n a l i t u . Nárok md zkázou města U r u - j d e o 1 1 zpěvů, které popisují n a začát­ k u 2 . tlaleiletí př. K r dílo zkázy k d y s e p o d náporem kočovných Amorejců z h r o u t i l a sumersko-akadská říše i sídelní město t z v . 3 , urské d y n a s t i e U r . MíWrt p o p i s u j e zničení svatyň v z e m i , p a k s e obrací přímo k pohromě, k t e ­ rá p o f t t l h l a urské o b y v a t e l e S k l a d b a končí ujištěním, že božstvo N a n n a r $ánv místo obnoví. V f S Z látce nacházíme o b d o b u v Pláči, připisovaném p r o r o k u Jeremjášov ( , k d e j d e o 5 žalozpěvů n a d zničením Jeruzaléma p o vpádu Babyloňanů V ř.!W7/6 př. K r . N a rozdíl o d Nářku n a d zkázou města U r u , r e f l e k t u j e S Z Pláč l i d s k o u v i n u a neštěstí chápe j a k o důsledek lidského hříchu, tUbylonský J o b - sumerská báseň s e 1 3 5 verši, o b j e v e n a v N i p p u r u . Hprrtvedlivý a bohatý člověk prožívá utrpení a neví proč Předstupuje s p o ­ k o r o u před božstvo a vyznává v i n u , protože j e prý člověk vždycky v i n e n , i hdyí o t o m neví. Božstvo s e dá p o h n o u t k s o u c i t u a o n o h o člověka utrpení jbnví;. Vť S Z nacházíme m e z i m u d r o s l o v n o u l i t e r a t u r o u také k n i h u J o b . Na m/díl o d sumerské s k l a d b y j e z d e jasné napětí s představou, že každý k d o prožívá utrpení j e něčím v i n e n . Důležité j e a l e p o d l e S Z Joba v utrpení v y ­ držel a nepřestat důvěřovat B o h u . Epos o Gilgamešovi - původní sumerská v e r z e j e zřejmě z e začátku 2 . tisíciletí p r K r . Babylónský t e x t n a ní navazující p a k pochází z e 7. s t o l . př. K r . Bohové s e r o z h o d l i s e s l a t n a l i d s t v o p o t o p o u . Uta-napištim j e však varován a vybídnut k e stavbě l o d i , k d e s e s e s v o u r o d i n o u a příbuznými zachrání. J e m u darována n e s m r t e l n o s t . V e S Z nacházíme v 1 . k n i z e Mojžíšově vyprávěni o potopě, kde N o e s t a ­ ví loď obdobným způsobem j a k o Uta-napištim. V e vyprávěních j s o u však i rozdíly. V sumerské m y t o l o g i i j s o u s a m a božstva zděšena tím, c o r o z ­ p o u t a l a . V e S Z podání zůstává Bůh suverénní a p o potopě s e dozvídáme o smlouvě a ochraně lidského života. Ettúma Elíš - předlohou byl sumerský e p o s E n k i a N i n m a c h . Enúma E l i s znamená „když nahoře". Nejstarší známý f r a g m e n t pochází z 1 0 . s t o l , př. K r . Stvoření j e líčeno j a k o namáhavý zápas božstev (Tiámat, M a r d u k ) . V e S Z nacházíme h n e d n a začátku v 1 . k n i z e Mojžíšově zprávu o stvoře-

ftřr Mrltrwk: D P j I N V T F - X T U A D O B Y S T A R É H O ZÁKONA

13

ní světa. Bůh z d e tvoří S l o v e m a nemá protivníka n a rozdíl o d s u m e r s k o -babylonské zprávy. R o z h o v o r pána s o t r o k e m - d o c h o v a l y s e j e n o p i s y z původní s k l a d b y o 1 1 slokách. J d e o s u m e r s k o u báseň, k d e s e p o u k a z u j e n a n e s m y s l n o s t lidského konáni. J e t o dokumentováno n a příkladu pána a o t r o k a . C o pán udělá, t o musí o t r o k vždy schválit. V e S Z literatuře můžeme najít srovnání v k n i z e K a z a t e l . T a m s e p o u k a ­ z u j e n a pomíjivost lidského konání, a l e dodává s e přitom důležitý podnět k e hledání opravdové m o u d r o s t i ( P a m a t u j n a Stvořitele svého: s r o v . . . . K a z 1 2 ) . d) Kenaan Protopalestinské nápisy - j d e o c c a desítku různých krátkých nápisů ( o s t r a k a , v y r y t o n a dýce, vápencová t a b u l k a z G e z e r u , šekemu a j . z 1 . p o l , 2 . tisíciletí př. K r ) . Zčásti j d e o obrázkové písmo. V e 2 . p o l . 2 . tisíciletí př. K r . dostává t o t o písmo již lineární p o d o b u (např. o s t r a k o n z Bét-šemeše, nápisy n a nádobách z Lakíše). P r o S Z t y t o t e x t y umožňují lépe chápat poměry v z e m i , v e které s e p a k Izraelité postupně usazují. Klínopisné t a b u l k y z T a a n a k u - j s o u t o zejména 2 t a b u l k y objevené n a z a c 2 0 . st., popsané klínopisem ( a k k a d s k y ) , a s i z p o l . 2 . tisíciletí p r . K r . Egyptský f a r a o požaduje knížecí d c e r u , až d o r o s t e . P r o S Z j e zajímavý f a k t doloženého egyptského přímého mocenského nároku o d p o l o v i n y 2 . tisíciletí n a o b l a s t K e n a a n u , O s t r a k o n v R a m a t G a n - n a Univerzitě v R a m a t G a n s e l z e dozvědět o o s t r a c e z e 1 2 . století př. K r , k d y b y l a dětskou r u k o u zapsána a b e c e d a v e s t a r o k e n n a n s k c m písmu. P r o S Z j e zajímavé srovnání s některými údaji v t e x t u S Z o postupné z n a l o s t i písma - např. S d 8 , 1 4 . e ) Foíníkie Nápis n a sarkofágu foinkkého krále Achírama patří k nejstarším nápi­ sům v e foinickém (kenaanském) písmu. Pochází z k o n c e 2 . tisíciletí př. K r . N a sarkofágu j e z o b r a z e n král, n a jedné užší straně 4 plačky s roztrženým r o u c h e m . N a o k r a j i masivního víka j e nápis, který zmiňuje, že j d e o g e b a l ského krále Achírama a ozývá s e varování před případným vykrádáním t r u h l y . S l o v a j s o u oddělena čárkami. K o n e c věty označen není. Nápis b y l o b j e v e n v e 2 0 . l e t e c h 2 0 . století a j e d n e s uložen v pařížském Louvrů. P r o S Z j e t o přímý d o k l a d souvislého íoinického t e x t u , v e l m i příbuz­ ný starohebrejštiné B y b l o s ( G e b a l ) patřil k významným foinickým přísta­ vům, S Z uvádí přístavy bližší: Týr či S i d o n .

14

PeirMelmuk:

Dfejlttť

T E X T U

A D O B Y S T A R K H G

Z Á K O N A

MIMIIHIBIJCKÉ PÍSEMNÉ T E X T Y 1 . TISÍCILETÍ PŘ. K R I S T E M : CJtwriký kalendář - n a l e z l j e j irský a r c h e o l o g M a c a l i s t e r n a začátku 2 0 . M n i Jdi* o vápencovou destičku ( 7 x 1 0 c m ) s e s e d m i řádky v kenaanském | i ( * m u . J d e zřejmě o p a l i m p s e s t ( d o k u m e n t k d y původní nápis j e vymazán M M f l h r f l / . e n jiným), v našem případě cvičný t e x t z 10. s t . př. K r . j s o u z d e pmwány zemědělské práce o d p o d z i m u kalendářního r o k u . I H i p l H , Apíse jakási dětská říkanka, zřejmě z e s k l o n k u sjednoceného i z r a tfUkóho království, jistě dobře souvisí s biblickými údaji t z v . zemědělského niku (Mrov. L v 2 3 ) . lUlonkúv nápis - j d e o reliéf faraóna Šešonka 1 . ( z a k l a d a t e l e t z v . 2 2 . d y n f l N t i L * ) z egyptského K a r n a k u z 2 , p o l o v i n y 1 0 . s t . př, K r . J e z d e z o b r a z e ­ nu vítězství n a d „Asiaty" z K e n a a n u . J e připojen podrobný s e z n a m měst., Ili1rt)ně tímto vladařem dobytých, (např. G i b e o n , M a c h a n a j i m , Bét-sean). VítAina /míněných měst s e týká izraelského království, judských měst j e l i w d v n n málo. Úduje zřejmě souvisí s biblickým podáním o vpádu egpytského faraóna AlArtkn («rov. 1 K r l G U 6 n ) , MAéův kámen - k o b j e v u došlo v e druhé polovině 19. s t o l . v Díbánu ( b i b Ilťk4m Díbónu) v Zajordání. J d e o čedičový kámen o rorněrech 1 , 1 3 m x 0 , 7 m t p o l o v i n y 9. s t . př. K r . Úlomky t o h o t o čediče j s o u d n e s uloženy v pařížnkiíW Louvrů, J a z y k t o h o t o nápisu - moábština - j e příbuzný kenaanžtink Hlnva j s o u oddělena tečkami a věty svislými čárkami. Šlo o 3 4 řádků t e x t u , Moábflký král Mésa, který s e o s v o b o d i l z vazalství vůči I z r a e l i , dobývá úze­ mí i\ Hlaví nová města. Uvádí přitom i jméno moábského božstva Kémoše. Tnké S Z s e zmiňuje o králi Mésovi ( 2 K r 3 , 4 n ) . Uvádí přitom jména i z r a Itwkých králů A c h a b a i Jórama. Právě z a Jórarna s e uskutečnilo tažení p r o t i Moábu, které ovšem n a k o n e c neskončilo ovládnutím Moábska. Stéla z T e l D a n u - o b j e v j e mladý - z r . 1 9 9 3 , nápis j e neúplný, částečně b y l zrekonstruován izraelskými a r c h e o l o g y ( J N a v e h a A . B i r a n ) , pochází /, 2 . p o l . 9 . s t o l . př. K r . Aramejský vladař C h a z a e l s e z d e chlubí vítězstvím u n d I z r a e l e m (prý z a b i l izraelského krále í j e h o judského s p o j e n c e „z d o m u Davidova"). Z h l e d i s k a S Z svědčí nápis o e x i s t e n c i královské rodové l i n i e odvozující Nvůj původ o d D a v i d a . Sdělení nápisu j e v napětí s 2 K r 9 , 1 4 - 2 7 , k d e s e líčí j a k o důvod s m r t i o b o u n a stéle zmíněných králů státní převrat, který p r o ­ vodí n a základě prorockého podnětu vojevůdce Jehú. V případě králů má zřejmé jít o izraelského Jórama a judského Achazjáše. Stéla z K u r c h u - j d e o zprávu asyrského vládce Šalmanesera ( S a l m a n a s a r a ) , nachází s e d n e s v Britském m u z e u v Londýně, p o p i s u j e asyrské

[Vír Mehtiuk: D Ě J I N Y T E X T U A D O B Y S T A R É H O

Z Á K O N A

15

tažení v r. 8 5 3 p r . K r . , k d y došlo k důležité bitvě Asyřanů s k o a l i c i menších armád, které v e d l aramejský vladař H a d a d e s e r z Damašku, S p o j e n c i t e n ­ krát n a určitou d o b u z a s t a v i l i průnik silného asyrského v o j s k a směrem na jih. I když S Z vůbec t u t o b i t v u nezmiňuje, zapadá d o dějinných s o u v i s l o s t i J a k o třetí nejdůležitější s p o j e n e c koaličního v o j s k a p r o t i Asyřanům b y l totiž u v e d e n izraelský král A c h a b , který d o t o h o t o b o j e d o d a l n e z a n e d b a t e l n o u početní sílu. A c h a b j e v e S Z zmiňován v poslední části 1 . K n i h y královské. Černý o b e l i s k - jedná s e o o b j e v k a m e n e v e t v a r u kvádru s vytesanými reliéfy a nápisy. K o b j e v u došlo v polovině 19. s t o l . n a území někdejšího asyrského města N i m r u d (Kalách). N a 1 9 0 řádcích nápisu p o p i s u j e asyrský král Šalmaneser ( S a l m a n a s a r ) vojenské úspěchy o d r. 8 5 7 d o r . 8 2 6 př. K r . P r o S Z j e důležitá zmínka o t o m , že izraelský král Jehú odvádí daň ( t r i ­ b u t ) d o Asýrie. O t o m t o králi s e můžeme dočíst právě v e 2 . K n i z e královské. Samařská o s t r a k a - při průzkumu někdejšího hlavního města i z r a e l ­ ského království Samaří došlo n a začátku 2 0 . s t o l . k důležitému nálezu stře­ pů - celkově šlo o 6 3 čitelných střepů (psáno i n k o u s t e m ) . P o počátečních nejistotách ohledně datování s e p o t v r d i l a d a t a c e d o 8. s t o l . př. K r , Šlo o 1 8 míst, z e kterých s e posílal o l e j i víno. U v e d e n o j e d a t u m (bohužel přitom chybí jméno dotyčného panovníka), místo odeslání, název r o d u , dále jmé­ n o adresáta i odesílatele a název zboží. Buď šlo o pisařský záznam zboží, přijatého d o královského s k l a d u v Samaří n e b o o dávky určené p r i v i l e g o ­ vaným obyvatelům Samaří. Příznačné přitom b y l o , že určitý člověk dostá­ v a l zásilky z více míst, a l e každý z odesílatelů posílal zásilku j e n j e d n o m u příjemci.(otázka stejných adresátů zásilek). Dvě třetiny míst n a ostrakách uvedených l z e najít v B i b l i v e S Z . Jména rodová pomáhají d o p l n i t údaje o lokalitách k m e n e Manasesovců. Zprávy m o h o u p o t v r z o v a t s l o v a p r o r o k a Ámose týkající s e výše postavené s k u p i ­ n y o b y v a t e l s t v a v tehdejším Samaří, která v l a s t n i l a v i n i c e a olivové háje. C o s e týče j m e n , l z e nalézt hebrejská jména zakončená n a - j a v , což j s o u p r o i z r a e l s k o u o b l a s t typická vyznavačská jména ( j a k o p r o j u d s k o u o b l a s t k o n c o v k a -jau). O s t r a k a z T e l l Kasíle - o s t r a k a , vyrytá d o hlíny z 2 . p o l . 8 . s t o l . p r , K r . b y l a n a l e z e n a v severní části dnešního T e l Avívu. K d y s i t a m stál při ústí řeky J a r k o n přístav, zničený r . 7 3 2 p r K r . a syrským panovníkem T i g l a t - p i l e s e r e m I I I . šlo o záznamy o zlatě a o l e j i , svědčily o o b c h o d u s E g y p t e m n e b o Foinikií. P r o potřeby S Z svědčí střepy o r o z s a h u a ekonomickém životě izraelské­ h o království v e středomořské o b l a s t i . Zmíněný asyrský panovník j e v e 2 . K n i z e královské opakovaně zmiňován.

16

PetrMclmuk: DfejirtY

T E X T U

A D O B Y S T A R É H O

Z Á K O N A

SíloáSský nápis - souvisí s t u n e l e m nalezeným v 19. s t o l . , který v J e ­ ruzalémě ( o b l a s t někdejšího D a v i d o v a města) s p o j o v a l Gichónský p r a m e n d Slloášský rybník. T u n e l b y l vybudován n a k o n c i 8 . s t o l . při. K r . (období vliídy judského krále Chizkijáše), j e dlouhý c c a 0 , 5 k m , a má několik zákru­ tů, Nápis b y l o b j e v e n v o b l a s t i šíloášského rybníka r 1 8 8 0 . Nápis j e šesti­ řádkový písmo s e podobá kurzívě o b s a h e m j e o s l a v a práce, která v e d l a k proraženi t u n e l u . P r o S Z zvěst j e důležité s r o v n a t s i údaje z t o h o t o nápisu s e s l o v y z p r o ­ rocké k n i h y Izajáš ( I z 2 2 , 9 n ) , a l e také s t e x t e m 2 K r 2 0 , 2 0 a 2 P a 3 2 , 3 0 , k d e N Í dozvídáme o e x i s t e n c i nápisu i n u t n o s t i zásobování města Jeruzaléma v o d o u v době, k d y Asyřané pomýšleli n a j e h o d o b y t i . šebnajahův nápis - šlo o nápis n a jedné z h r o b e k n a úbočí Kidronskéh o úvalu n a p o z e m k u v e s n i c e Síloach ( d n e s S i l v a n ) u Jeruzaléma. Pochází /. d o b y přelomu 8 . a 7. st. př. K r . (ještě d o b a judského krále Chizkijáše). Nápis o b s a h u j e varováni před vykradením h r o b k y a údaje o pohřbených ((nkýsi Šebnajahú, představený paláce, a j e h o služebnice). P r o S Z j e jistě zajímavé srovnání p o l e m i c k y vyhroceného prorockého u l o v a ( I z 2 2 , 1 6 ) . Vytýká s e z d e jistému Šebnovi, královskému správci k o n c e 8. st. p r . K r . , pýcha a oddělenost o d ostatních tím, že s i n e c h a l p o s t a v i t h o nosmvu h r o b k u . S a r g o n o v y nápisy - j d e o více nápisů t o h o t o asyrského krále, v z t a h u ­ jících s e k událostem 7 st- př. K r . V t e x t u b y c h o m s e dočetli o úspěšném dobytí Samaří Asyřany, o d e p o r t a c i o b y v a t e l i znovuvybudování Samaří a usídlení t o h o t o města novými o b y v a t e l i . S Z rovněž v e 2 . K n i z e královské ( 2 K r 1 7 ) zmiňuje dobytí Samaří a s p o l u it i n f o r m a c e m i o t o m , že v Samaří b y l i u s a z e n i příslušníci různých a r a b Hkých kmenů. O s t r a k a z J a b n e - j a m - vlastně j d e o 6 o s t r a k nalezených v r 1 9 6 0 v e zří­ ceninách staré p e v n o s t i Mesad-chešavjáhú jižně o d Jabné-jám. Pocházejí y. poslední třetiny 7. s t . p r . K r . J e d n a z o s t r a k s e týká 1 4 řádkové stížnosti dělníka n a svého d o z o r c e . Dožaduje s e svých práv, když žádá, a b y m u b y l vrácen plášť při západu s l u n c e , j a k t o vyžaduje zákon D a l s i s v o u stížnost H e p s a t písařem. P r o S Z j e t o jistě d o k l a d z d o b y , k d y ovládal t u t o o b l a s t j u d s k y král reformátor Jošijáš. Naráží s e z d e přitom n a konkrétní ustanovení Zákona (l«x 2 2 , 2 5 n ) . Ašurbanipalovy n á p i s y - j d e o t z v . Rasamův válec, nalezený r. 1 8 7 8 , k d e j s o u zaznamenány anály asyrského vladaře Ašurbanipala. J e z d e napsáno 2 2 j m e n králů, kteří asyrského krále nucené doprovázeli n a j e h o výpravě d o E g y p t a r. 6 6 7 př. K r . f

1

ft-Jr

Metmuk: D Ě J I N Y T E X T U A D O B V STALÉHO ZÁKONA

17

P r o S Z j e důležité vědět, že j e z d e výslovně jmenován j u d s k y král M e n a íe, z a jehož dlouhé vlády v J u d s k u s e t y t o dramatické události odehrávaly. LakiŠské d o p i s y - n a r a z i l i n a ně archeologové v 1 . polovině 2 0 . s t o l . v sutinách někdejší judské p e v n o s t i , šlo o c e l k e m 2 1 dopisů, třetina b y l a dobře čitelná. Většina o s t r a k j s o u d o p i s y řečí j e čistá hebrejština, písmo j e kenaanské., j d e zřejmě o období osmdesátých l e t 6, s t o l př. K r . Odesílate­ l e m většiny dopisů j e Hóši-jáhú, v e l i t e l posádky m e z i Jeruzalémem a Lakíšem, adresátem Jáoš, v e l i t e l Lakíše. J s o u z d e také i n f o r m a c e o neznámém p r o r o k u , jemuž hrozí nebezpečí. P r o S Z s e nabízí myšlenka srovnáni neznámého p r o r o k a s Jerernjášem, děj nám více o d h a l u j e d o b u posledních judských králů (zmiňováni v 2 K r , 2 P a a Jr) a dobývání J u d s k a i Jeruzaléma Babyloňany. Jojakínovy t a b u l k y - hliněné t a b u l k y j s o u d n e s uloženy v Berlínském m u z e u . Jedná s e o s e z n a m y p o t r a v i n , k d e j e zapsáno, k d o má n a ně nárok. J s o u zmínění četní příjemci z m n o h a z e m i . P r o S Z j e z d e důležité jméno Jojakína, předposledního judského krále, který b y l n a babylónském dvoře p o čase omilostněn a jehož r o d p o k r a ­ čovat j a k nám t o připomíná i další návaznost biblických dějů v S Z k n i z e Ezdráš. P a p y r y z E l e f a n t i n y - j d e o h r a n i c i m e z i E g y p t e m a Núbii, Sloní o s t r o v (Eleřantine). Začátkem 2 0 , s t o l . z d e b y l y n a l e z e n y a r a m e j s k y psané p a p y r y a několik o s t r a k z k o n c e 5 . s t o l . př. K r Z papyrů s e dozvídáme o chrá­ m u této židovské k o l o n i e (mramorové s l o u p y , 5 b r a n , cedrový s t r o p , oltáře a t d . ) , k jehož zničení došlo k o n c e m 5, s t o l . př. K r . P r o S Z p r o b l e m a t i k u svědčí p a p y r y o t o m , že kromě babylónské d i a s p o ­ r y v z n i k a l a i důležitá egyptská d i a s p o r a , k d e s e p o s t u p e m času utvořilo nejdůležitější středisko n a s e v e r u - v A l e x a n d r i i . L z e ještě d o p l n i t i n f o r m a c i , že psacím materiálem v e sledovaném období m o h l být kámen ( s r o v . J b 1 9 , 2 4 aj.), a l e také psací t a b u l k y - destičky ( s r o v . I z 3 0 , 8 aj.), hliněné destičky - c i h l a ( s r o v . E z 4 , 1 ) , p a p y r u s , kůže a p e r g a m e n či hliněné střepy - t z v o s t r a k a . Psávalo s e r y d l e m či p e r e m ( s r o v . j r 17,1), A b e c e d u , která s e postupně u j a l a i v dalších končinách, vytvořili F o i ničané. B r z y n a t o p a k Izraelité začali používat t u t o f o i n i c k o u a b e c e d u v e starohebrejském t y p u písma. V době babylónského e x i l u s e p a k již více psávalo v t z v . kvadrátním (aramejskérn) t y p u písma. Hebrejština rozezná­ vá 2 2 k o n s o n a n t (souhlásek), samohlásky b y l y doplňovány později.

18

P?tr Meltnuk: D t j I N Y T E X T U A D O B Y STARÉHO ZAKÚMA

/, U T l í R A T U R Y :

ČtftfkA l i t e r a t u r a a k n i h y přeložené d o češtiny: Rardtke, H.: Příběhy ze starověké Palestiny, Vyšehrad 1988 Nártú, M.: Sinuhet&v útěk z Egypta - Egypt a Syropatestina v době Abraha­ movi, Praha 1999 Hit M.: Palestina. Od pravěku ke křesťanství IIL, Praha 1950 Bit M.; Při řekách babylónských, Vyšehrad 1990 Bič, M.: Vzemisfing a pyramid, Praha 1993 Hflkr,}.: Starověká náboženství, Praha 1978 /ifpjVřf, A,: Královská taženi ve Starém Orientu, Vyšehrad 1987 Jordán, M.: Světové mýty, Volvo Globator, Praha 1997 KtvngelovďBrandtová, E.: Starověký Babylón, Vyšehrad 1983 Kramer, S. N . : Historie začíná v Sumeru, Praha 1965 Moscati, S . : Staré semitské civilizace, Praha 1969 Prowcký, /.: Prameny moudrosti. Mudroslovná literatura staré Mezopotámie, Praha 1995 SMiltk, O.: Ugaritské náboženské texty, Vyšehrad 2003 Váchala, B.: Moudrost starého Egypta, Praha 1992 Vilimková M . ; Starověký Egypt Praha 1977 Ztímarovský, V: Gilgameš, Albatros, Praha 1983 Mýty staré Mezopotámie, Odeon 1977 T

ťlieojAzyčné z d r o j e : fteiferlin, W.: Religionsgeschichtliches Textbuch zum Alten Testament,Berlin 1975 Navch, /.: Die Entstehung des Aiphabel$ Palphot, Jerusalem 1996 Smelik. K. A. D , ; Histoňsche Dokumente aus dem alten Israel, Gottingen 1987 Porten, B.: Archives from Elephantine. The Life oj an Ancienit jewish Military Colony, 1968 f

ťťirMťfmuk:

D Ě J I N Y T E X T U A DOBV S T A R W O Z Á K O X A

19

Téma č. 2 - Vznik a konečná podoba otázka literárních pramenů

textu ŠZ,

A. Úvodní informace J a k d l o u h o t r v a l o , než s e vytvořil pevný s o u b o r starozákonních k n i h ? A k d y vlastně v z n i k a l y nejstarší S Z t e x t y ? Právě těmito otázkami s e zabý­ vá druhé t é m a Značnou r o l i sehrála jistě ústní t r a d i c e . Nejdříve s i t e d y lidé S Z předávali některé látky p o u z e ústně, M n o h d y s e vyprávěčské látky v z t a h o v a l y k určitým osobám n e b o posvátným místům. Postupně dochá­ z e l o k e spojování d o příběhových cyklů, řad příkazů a p o d . a látka b y l a zachycována i písemně. Sbírky různých textů s e p a k doplňovaly nově v y ­ kládaly a a k t u a l i z o v a l y . I když m n o h o S Z k n i h o b s a h u j e v e l m i s t a r o u t r a ­ d o v a n o u látku, žádná z n i c h n e v z n i k l a v dnešní podobě před 5 s t o l . př, K r . ( d o b a perské nadvlády). J e užitečné rozdělit d o b u , která vyústila v jakýsi t e x t u s r e c e p t u s S Z , d o pěti sledovaných úseků. V n i c h l z e lépe porozumět složitému p r o c e s u sepsání t e x t u S Z . D o d n e s přitom trvá d i s k u s e týkající s e určení přesné d a t a c e sepisování prvních krátkých textů, které nacházíme v e S Z . Zejména skandinávští b a ­ datelé (např. E . N i e l s e n ) zdůrazňovali význam ústní t r a d i c e a dostávali s e t a k d o napětí s m e t o d a m i literárně-kritické práce t z v . W e l h a u s e n o v y školy ( t a k l a d l a důraz n a zkoumání písemného zpracováni). N a jedné straně s e l z e domýšlet, že pomocí ústní t r a d i c e b y l y předávány poměrně d l o u h o u d o b u rozmanité látky, a t o i většího r o z s a h u {např. pověsti, vyprávění, k u l ­ tické či právní t e x t y ) . N a druhé straně j e třeba zvažovat, že s e poměrně často S Z t e x t odvolává n a písemné záznamy, které měly e x i s t o v a t (např. E x 17,14; N u 5 , 2 3 a p o d . ) a že v e starém O r i e n t u j e doložena písemná k u l t u r a ještě před tradičním příchodem I z r a e l e d o K e n a a n u . P r o zkoumání vývoje t e x t u S Z j e užitečné seznámit s e blíže i s m e t o d o u dějin f o r m y ( H . G u n k e l ) , která s i všímá skutečnosti, že S Z t e x t y zaujímaly jisté místo v životě v e S Z společenství. Leckteré t e x t y b y l y zřejmě vytvořeny p r o konkrétní pří­ ležitost v rámci života izraelské společnosti a t e p r v e p o s t u p e m času b y l y s h r n u t y d o S Z k n i h , které máme d n e s před s e b o u . V naší souvislostí j e dobré vědět o „historickokritické metodě" která zkoumá v z n i k a vývoj ( n e j e n ) S Z textů. V e své původní podobě s e dělila n a čtyři postupné k r o k y : t e x t o v o u k r i t i k u , literární k r i t i k u , dějiny f o r m y a dějiny r e d a k c e . D n e s s e t a t o m e t o d a více o r i e n t u j e n a h i s t o r i i a jazykovědu a dochází t a k k jejímu dělení n a synchronní (zkoumá v k o n t e x t u t e x t v j e h o současné podobě) a diachronní (má n a zřeteli dějinný vývoj a tradování textu), j

20

Petr Mehmk:

D Ě J I N Y T E X T I T

A D O B Y S T A R É H O

Z Á K O N A

N p u d A l n f o b l a s t i j e přitom zkoumání t z v . literárních pramenů. J d e v l a s t ­ n i n Jukýnl teologický výklad dějin, který má b u d o v a t i d e n t i t u . Pomocně s e M | I N i t a A v německé jazykové o b l a s t i uvažuje z h r u b a o čtyřech literárních J M i r w r w c h ( J - j a h v i s t a , E = e l o h i s t a , D t • deuteronomistický p r a m e n , P = ftký k o d e x y s nedořešenou otázkou, z d a v případě „ E " j d e o s a m o s t a t ­ ný lllprárnl p r a m e n .

I

N . Celkový přehled tématu I , NHJ9TARŠÍDOBA - PŘEDKRÁLOVSKÁ ftfpjmě jisté z l o m k y (kratší liturgické t e x t y , k n i m postupně přidávány I r t k 4 pasáže o v y s v o b o z e n i z E g y p t a a o době praotců. | f l k l n d y Htnrých t r a d i c : rt) písně: Debořina píseň S d 5 ; píseň při přechodu Rákosového moře E x 1 5 , 2 1 ; píseň při kopání studní N u 2 1 , 1 7 b ) pověsti o svatyních: zdůvodnění s v a t o s t i př. G n 2 8 , 1 0 n ( s e n v Bét-elu) ť) zákonná ustanovení: zákon o d p l a t y ( D t 19,21), pův. D e s a t e r o ; E x 2 0 , 1 2 - 1 6 ; šekemské dvanáctero: D t 2 7 , 1 5 n a p o d . d ) historické příběhy: např. nejstarší dochované vyznání víry ( D t 26,5-9) 3 . P O H A K R Á L O V S K Á - D O BABYLÓNSKÉHO E X I L U ( l ) O H A T Z V 1. CHRÁMU) n w v o j písemnictví patrnější zřejmě až o d d o b Šalomouna (či o století ptwději?); z a D a v i d a začátek t r a d i c e spojené s e žalmovou sbírkou, Šalo­ m o u n - přísloví a písně; h l u t o r l e : Davidův v z e s t u p , d a v i d o v c i , l e t o p i s y a t d . , u d v o r a písaři, pěvci, mudrci n(Aíi í p r o r o c i - o d 8 . s t o l . , t z v . prorocké sbírky (Ámos, Ozeáš) k n i h a Zákona ( 2 K r 2 2 ) ; Izajáš, Micheáš, Báruk s e p i s u j e Jeremjášovo p r o ­ roctví X D O B A E X I L U A NÁVRATU v e x i l u s n a h a soustředit d o c h o v , písemné t r a d i c e v celé šíři s úmyslem z a ­ c h y t i t raději více, než a b y s e něco opomnělo; vznikají t a k různé paralelní oddíly - př, Ž 14 - Ž 5 3 ; Z 4 0 , 1 4 - 1 8 - Ž 7 0 ; 2 S 2 2 - Ž18; I z 2 , 2 - 4 - M i 4 , 1 - 3 (později i daiši 2 K r 1 8 - 2 0 - 2 P a 2 9 - 3 1 - I z 3 6 - 3 9 ) a j - písaři soustavně s e zabývající p o návratu sepisováním t r a d i c e dostávají označení sořerím 4 D O B A P O S T U P N É F I X A C E 3 ZÁKLADNÍCH ČÁSTÍ S Z K Á N O N U 5. S T . PŘ. K R . A Ž 1 . S T . P O K R . ( D O B A T Z V . 2 . C H R Á M U ) - 5* st* Velké shromáždění - členy poslední p r o r o c i a první učitelé ústní 4

v

ÍViř Mflmuk:

DĚJIIVY T E X T U

A D O B Y S T A R É H O

Z Á K O N A

21

t r a d i c e - tanaité; - soferím: číst i sčítat (určení prostředku Tóry L v 1 1 , 4 2 z h l e d i s k a písmen; L v 10,16 z h l e d i s k a s l o v ) , v z n i k s a n h e d r i n u , k n i h y inspirované D u c h e m - d o období 4 6 4 - 2 4 A r t a x e r x e s 1 . - 5 . s t o l . př, K r . fixace Tóry; v e 3 . s t o l . př. K r . s e ustálila 2 . část (Přední a Zadní p r o r o c i ) , 1 . s t . př. K r . shrnutí Spisů, a l e t e p r v e k o n c e m 1 . s t o l . p o K r . definitivní rozhodnutí; p o z n a t k y o kánonu k n i h S Z : s r o v . M t 2 3 , 3 5 ( o d první d o poslední vraždy - t e d y Ábel: G n 4 a Zacahriáš: 2 P a 2 4 ) ; L 24,44; aj. 5, D O B A - P O S T U P N Á PRÁCE N A P E V N É P O D O B Ě HEBREJSKÉHO T E X T U S VOKALIZACÍ 2 . - 1 4 . S T O L , (TEXTUSRECEPTUS) - první d o b a - místo s o u s t a v y samohlásek m a t r e s - l e c t i o n i s , šlo o : hé- ( a ) ; j o d - ( i e ) ; w a w - ( o u ) ; otázky t r a n s k r i p c e - o d 5 . s t o l . nedůsledné p o k u s y o vytvoření pevných samohláskových z n a ­ ků, - 7. s t o l . tvoří s e kompletní systém: 3 školy - babylónská, palestinská, t i b e riadská babylónský systém - 2 e t a p y : z l o m k y z e 7. s t . ( E ) , z l o m k y z 8 . - 9 . s t . - s o u ­ visí s hnutím karaitů ( K ) , jemenská t r a d i c e ( 1 2 - 1 3 . st.) - supralineární b a b y l o n . z n a k y s v l i v e m tiberiadské v o k a l i z a c e - palestinský systém - nepočetné z l o m k y ( 7 . - 9 . s t . ) , samařské r u k o p i s y ( 1 2 - 1 4 , st.) - tiberiadský systém - v období 7 8 0 - 9 3 0 vrcholí t a t o práce, p r o s a z u j e s e j a k o nejlepši, v l i v kerajců ( o d 8 . s t , doloženi j a k o anánovci) - odmítnutí ústní t r a d i c e T a l m u d u - v e 1 2 . s t o l . s e p r o s a z u j e tiberiadský směr v celém židovstvu - důležití A s e r o v c i 5 - 6 generací ( S . - l O s t ) a N e f t a l i o v c i (10,-14 st.) - Moše b e n M a i m o n ( M a i m o n i d e s + 1 2 0 4 ) podepřel t e n t o vývoj s v o u autoritou, - 1 4 stol. textus receptus C . Podrobnější informace Před rozvinutím z n a l o s t i písma - tedy v době nejstarší (předkrálovské) hrála výlučnou r o l i t z v . ústní t r a d i c e (písně, jednoduché f o r m y záko­ nů, rodinné vzpomínky aj,), M e z i první zapisované pasáže patří již zmí­ něné p í s n ě - j d e zejména o t y , které s e nějak v z t a h o v a l y k e každodennímu životu (např. O kopání studní - N u 2 1 , 1 7 n ) , dále p a k písně náboženské - l z e zmínit j e d n u v e l m i krátkou oslavující H o s p o d i n o v o vítězství (píseň M i r j a m - E x 1 5 , 2 1 ) , s v o u r o l i hrály jistě i pohřební písně ( s r . A m 5 , 1 6 ) . Jedníni

22

i PttT Mtrlmuk: D l j i N Y

TFJCTU A D O B Y S T A R É H O

ZÁKONA!

/ ni>|Nl4ir&(ťh psaných textů j e oslavná Debořina píseň, k d e a u t o r k a c h a r a k M>rl/u|c jednotlivé k m e n y v rámci společného b o j e p r o t i Kenaancúm ( S d tyl .11). Ke krátkým výrokům patřily t y p y přísloví ( K a z 9 , 4 ) , a l e také třeba hádanky, Často v e spojení s e svatebním veselím (např. S d 1 4 , 1 2 - 1 8 ) . Z a nejfltnrll zapsané vyznání víry s e považuje S Z oddíl Dt 2 6 , 5 - 9 . Z e zákonných ilftUlvovťní je jistě v e l m i staré zněni zákona o d p l a t y ( D t 19,21), uvažuje se u |nkvNÍ původní podobě pozdějšího D e s a t e r a ( E x 2 0 , 1 2 - 1 6 ) . V době královské začíná pozvolný rozvoj písemnictví. T r a d i c e přiilMU|i* některé části S Z D a v i d o v i (Žalmy) a Šalomounovi (Přísloví, Píseň . i l f l f l l , K a z a t e l ) . Zřejmě šlo však v této době j e n o jakési skromné počátky. i Úlohou písařů, pěvců i mudrců r o s t l a postupně r o l e sepisováni, a to rfvMAté t e h d y , když šlo o plnohodnotný státní útvar ( t o však není dolože­ n i h i s t o r i c k y v 1 0 . s t o l . př. K r , ale až o století později). S Z se zmiňuje m j . n |« kýchni záznamech písařů, které s e a l e bohužel n e d o c h o v a l y - jde např. i i n d k a / y n a K n i h y letopisů králů izraelských ( s r . l K r 1 4 , 1 9 ) a letopisů kráIft jlliltfkých ( l K r 1 4 , 2 9 ) . V této královské době v z n i k l a i nejstarší právní k n i h a S Z , t z v . K n i h a s m l o u v y ( E x 2 0 , 2 2 - 2 3 , 3 3 ) , o b s a h u j e právní i kultická ll»|