B°uh mluví ke svým dětem: biblické vyprávění 8090088147, 9788090088146 [PDF]

Zitiervorschau

O

z

BUH MLUVÍ KE SVÝM DĚTEM

O DEL VAKEREL KE PESKERE ČHAVE

O

X

BUH MLUVÍ KE SVÝM DĚTEM Biblické vyprávění

O DEL VAKEREL KE PESKERE ČHAVE Vakeribena pal e Biblia Vyšší odborná škola misijní a teologická V Zídkách 402, 280 02 Kolín II -4-

VYDALA ČESKÁ BIBLICKÁ SPOLEČNOST PRO MATICI ROMSKOU PRAHA

AVRIDIŇA ČESKÁ BIBLICKÁ SPOLEČNOST VAŠ E „ROMANI DAJ“

Titulní strana: Ztracený syn

Angluňi sera: Našado čhavo

Zadní strana obalu: Útěk do Egypta, Proměnění, Je­ žíš křísí syna vdovy z Naim, Po­ slední večeře

Paluňi sera: Današiben andro Egiptos, Paruviben, O Ježišis džiďarel opre la phivľakere chas, Raťutno chaben

© Kirche in Not, Postfach 1209, D 6240 Konigstein, BRD Texty: Eleonoře Beck Obrazy: Miren Some

© Translation: Vlado Oláh (prešovské nářečí slovenské romštiny), Gejza Demeter (humennské nářečí slovenské romštiny). Jazyková redakce romské části: Milena Hiibschmannová © Andre romaňi čhib prethoďa: Vlado Oláh (vakeriben khatar o Perješis), Gejza Demeter (vakeriben khatar o Homona). Čhibakeri redakcija: Milena Hiibschmannová Vydala Česká biblická společnost 1992 pro Matici romskou Avridiňa Česká biblická společnost 1992 vaš e „Romaňi daj“ ISBN 80-900881-4-7

Z knih Starého zákona Andal genďa

purane zakonostar

Ešebno

Začátek 1. Bůh stvořil svět

1. O del kerďa o sumnal

ro ešebno kerďa o Del a začátku stvořil Bůh o upraľipen the e phuv. nebe a zemi. Země E phuv esas pusto a na sas byla pustá a prázdná. Avšak Boží duch se vzná­ pre late ňič. (Esas pre late nasaviben.) Ale o Devlišel nad vodami. Tu řekl Bůh: Ať je svět­ kano voďi esas upral o palo! A bylo světlo. Bůh vi­ ňa., Phenďa o Del: Mi jel děl, že je světlo dobré. Bůh

N

P

3

oddělil světlo od tmy. Řekl světlu: Ty jsi den. A tem­ notě řekl: Ty jsi noc. To byl první den. Bůh řekl: Nahoře ať plují oblaka. Z nich ať padá na zem déšť. Dole ať se shromáždí vody, aby se vynořila pevnina. Bůh řekl oblakům: Ty jsi nebe. Pevnině řekl: Ty jsi země. A shromážděným vodám řekl: Ty jsi moře. Bůh vi­ děl, že nebe a země, pev­ nina a moře jsou dobré. To byl druhý den. Tu řekl Bůh: Ať je svět­ lo! A bylo světlo. Bůh vi­ děl, že je světlo dobré. Bůh oddělil světlo od tmy. Řekl světlu: Ty jsi den. A tem­ notě řekl: Ty jsi noc. To byl první den. Bůh řekl: Nahoře ať plují oblaka. Z nich ať padá na zem déšť. Dole ať se shromáždí vody, aby se vynořila pevnina. Bůh řekl oblakům: Ty jsi nebe. Pevnině řekl: Ty jsi země. A shromážděným vodám řekl: Ty jsi moře. Bůh vi­ děl, že nebe a země, pev4

vudud! A esas vudud. O Del dikhla, hoj o vudud hin lačho. O Del ulaďa o vudud la cmatar. Phenďa le vududeske: Tu sal ďives. A la cmatake phenďa: Tu sal rat. Oda sas ešebno ďives. O Del phendas: Upral mi urňisaľon o chmári. Lendar mi perel pre phuv o brišind. Tele pes mi sdžan o paňa, kaj te avel upře e phuv. O Del phenďa le chmarenge: Tumen san o upraľipen. La phuvake phendas: Tu sal e phuv. Le paňeske phenďas: Tu sal baro paňi. O Del dikhla, kaj o upra­ ľipen the e phuv, o baro pa­ ňi the o šukephuva hine lačhe. Oda sas dujto ďives. O Del phendas: Kaj andal e phuv mi baron jekhaver čara, rukha (kasta), veša. E phuv ačhila čaruňi, e phuv diňa avri peskero barvaľipen. O Del di­ khla, kaj savoro hino lač­ ho. Oda sas trito ďiveš. O Del phenďa: Mi jel upře pro upraľipen jagutno vudud. O kham ďives-

nina a moře jsou dobré. To byl druhý den. Bůh řekl: Ať ze země vyrostou různé druhy rostlin a stromů. Tu se za­ zelenaly a vyrašily rostli­ ny. Bůh viděl, že je to dob­ ré. To byl třetí den. Bůh řekl: Ať na nebi za­ září světla. Slunce ve dne, měsíc a hvězdy v noci. Ať ukazují čas: den a noc, tý­ den a měsíc a roční doby. Bůh viděl, že je to dobré. To byl čtvrtý den. Bůh řekl: Ať ve vodě plovou ryby. Nad zemí ať létají ptáci. Na pevnině ať žijí různé druhy zvířat, vel­ ká i malá. Tak se stalo. Bůh viděl, že je to dobré. To byl pátý den. Tu řekl Bůh: Stvořme člověka podle našeho ob­ razu, nám podobného. Jemu svěřím zemi: všech­ ny ryby, ptáky, zvířata a rostliny. Bůh stvořil člo­ věka podle svého obrazu. Stvořil jej jako muže a ženu. Požehnal jim a řekl: Ploďte a množte se. Svěřuji vám zemi. Vy jste víc než ryby, ptáci, zvířata

te, o čhon the o čercheňa raťi. Mi sikhavel pes o čiro (časos): o dives the e rat, o kurko, o čhon, andro berš mi jel jara, ňilaj, jesos the jevend. O Del dikhlá, kaj savoro hino lačho. Oda sas štarto dives. O Del phendá: Andro pani mi jel mačhe, upral e phuv mi jen o čirikle. Pre šuki phuv mi jel jekhaver džvirina, bari the cikňi. Avka pes ačhilá. O Del dikhlá, hoj Kada hino la­ čho. Oda sas pandžto ďives. Phenďas o Del: Keras manušes pre amari parsuna, pre amaro čitro (obra­ zíš). Leske dava e phuv: savore mačhen, čiriklen, la džvirina the o barvaťipen andal e phuv. O Del kerďas le manušes pal peskero čitro. Kerďas len sar muršes the džuvlá. Žehňinďa lenge the phenďas: Ufon the baron. Dav tumenge andro vasta e phuv. Tumen san buther sar o mačhe, o čirikle, e džvi­ rina the la phuvakero barvaťipen. Aven chulaja pre

5

a rostliny. Máte se o ně sta­ rat. Rostliny a zvířata vám budou sloužit jako potra­ va. Bůh viděl všechno, co udělal: Bylo to velmi dob­ ré. To byl šestý den. V šesti dnech stvořil Bůh celý svět: nebe, zemi, moře a všechno živé. Sed­ mého dne Bůh odpočíval. Proto je sedmý den pro člověka požehnaný, svátý. (Gnl)

2. Bůh dává člověku ráj Bůh vytvořil prvního člověka, Adama, z hlíny země a vdechl mu svůj ži­ voucí dech. Tak se stal člo­ věk živou bytostí. Pak zřídil Bůh v Edenu zahradu. Nechal tam vy­ růst různé stromy. Byly krásné na pohled a jejich ovoce chutné. Uprostřed zahrady rostl strom života 6

savoreste. O barval’ipen phuvakero tumenge mi jel pro chasna, sar chaben. O Del dikhl’a, hoj savoro, so kerdas, esas igen lacho. Oda sas sovto dives. Tel o sov dives kerda o Del savoro sumnal: o upral’ipen, e phuv, o ba­ re pahi the savoro dzido. Eftato dives o Del preachila te kerel, khiholas peske. Diha peske savorestar smirom. Vasoda hino eftato dives perdal o manus bachtalo, hadimen - bachfardo, svato. (Gnl)

2. O Del del manuseske o rajos O Del kerdas esebnone manuses, le Adamos, la phuvakera cikatar, phurdha andre Ieste peskero vodi. Avka achil’a o manus dzido. Pal’i kerda o Del andro Edenos sukar bar. Barile odoj jekhaver rukha. Esas igen sukar, pre lende sas bare gule phaba the aver

a strom poznání dobrého a zlého. Bůh uvedl člověka, kte­ rého stvořil, do zahrady, aby ji Adam obdělával a střežil. Řekl mu: Smíš jíst ovoce ze všech stromů v zahradě. Jenom z ovoce stromu poznání dobrého a zlého jíst nesmíš. Když z něj budeš jíst, musíš ze­ mřít. Bůh nechtěl, aby člo­ věk zůstal sám. Tak při­ vedl k Adamovi všechna zvířata a ptáky a dal jim jména. Ale nenašel mezi nimi žádné, které by se k němu hodilo. Tak poslal

phabambrola (ovoca). Maskar e bar barolas le dzivipnaskero rukh, o rukh, so sikhavel o cacipen pal lacho the nalacho. O Del ligend’a le manu­ ses, so les kerda, andre bar, kaj pre late o Adamos te kerel the kaj te arakhel la. Phenda leske: Saj chas o phabambrola pal savore rukha andre bar. Ca o phambrol’a pal o rukh, so prindzarel lacho the na­ lacho, pal leste ma troma te chai. Sar lestar chaha, mereha. O Del na kamla, kaj o manus te jel korkoro. 7

Bůh na člověka hluboký spánek. Vzal jedno z Ada­ mových žeber a udělal z něj ženu. Když ji Adam uviděl, řekl: Ta je jako já. Bude se nazývat žena, vždyť je vzata ze mne. Muž a žena byli nazí. Ale ne­ styděli se před sebou. (Gn 2)

3. Lidé ztrácejí ráj

Muž a žena žili v zahra­ dě, kterou jim Bůh svěřil. Měli dostatek jídla. Žili v míru se všemi zvířaty. Byli šťastní, protože Bůh byl jejich přítelem. Všech­ no bylo dobré. Ale potom řekl had ženě: Opravdu vám Bůh zakázal, abyste z nějakého stromu jedli ovoce? Žena odpověděla: Úplně ne. Smíme jíst ze všech stromů v zahradě. Jen z jediného stromu 8

Avka, Del and’a savora dživirina the le čiriklen a o Adamos dina lenge o nava. Ale na arakhla maškar lende nikas, so ke Ieste pasinelas. Avka pre Ieste mukla o Del baro soviben. Ha le Adamostar jekh pašvaro the kerd’a le pašvarestar džuvl’a. Sar la o Adam dikhl’a, phend’as: Oj hini sar me. Vičind’a pre late džuvl’i, hihi mandar. O murš the e džuvl’i esas nange. Ale na ladžanas anglal jekh avreste. (Gn 2) 3. O manuša našaven o rajos

O murs the e dzuvli dzivenas andre bar, so len di­ ha o Del. Esas len so te chai. Dzivenas sukares pat’ivale dzivipnaha. Esas bachtale. Vasoda o Del sas lenca laches. Savoro sas lacho. Ale jekhvar phend’a o sap la dzuvlake: Caces tumenge o Del zaphendas, kaj pal vareso rukh te na chan? E dzuvl’i phend’a: Na pal savore. Saj chas pal savore rukha andre bar, ca

uprostřed zahrady nesmí­ me jíst, jinak zemřeme. Ne, řekl had. Nezemřete. Naopak. Otevřou se vám oči. Budete vědět, co je dobré a co zlé - právě jako Bůh. Zena viděla, že ovoce stromu je chutné a že může učinit rozumné. Vzala a jedla. A dala i své­ mu muži. Tu se jim oběma otev­ řely oči. Zpozorovali, že jsou nazí. Proto si zhotovi­ li z fíkového listí zástěru. Večer uslyšeli v zahradě Boží kroky. Ukryli se.

pal o jekh amenge nasabadno te chal. Te chaha, meraha. Na, phenďa o sap. Na merena. Phundrona tumenge o jakha. Džanena, so hin lačho a so hin nalačho - avena sar Del. E džuvľi dikhelas, kaj o phaba pal o rukh hine lačhe a hoj šaj avel goďaver, te lendar chala. Iľa the chalá. Diňa the peskere romes te chal. The pal oda dujdženenge phundrile o jakha. Dikhle, kaj hine nange. Vašoda peske kerde le fikoskere prajtendar rokfq.

9

Avšak Bůh člověka zavo­ lal: Kde jsi: Adam odpo­ věděl: Slyšel jsem tvé kro­ ky. Tu jsem dostal strach. Schoval jsem se, protože jsem nahý. Bůh se zeptal: Odkud to víš? Nejedl jsi ze stromu, ze kterého jsem ti zakázal? Adam svalil vinu na ženu: Ona mi dala jíst! A žena žalovala na hada: On mne svedl. Tu řekl Bůh hadovi: Protože jsi to učinil, jsi prokletý. Budeš se plazit po břiše a budeš jíst prach. Zena bude tvým nepříte­ lem. Její děti budou ne­ přáteli tvých dětí. Rozšlápnou vám hlavu a vy je kousnete do paty. Ženě Bůh řekl: Budeš to mít těžké. Budeš své děti rodit v bolestech. Muži řekl Bůh: Přestoupil jsi mé přikázání. Poznáš, že země není žádný ráj. Dokud nezemřeš, budeš těžce pracovat, abys se svou rodinou netrpěl hlad. Pak se vrátíš zpět do země, ze které jsem tě stvořil. Adam dal své ženě jmé­ no Eva, to znamená život. 10

Rat’aha sunde andre bar le Devies, sar phirel. Garude pes. Ale o Del pro manus zvicinda: Kaj sal? O Adam odphend’a: Sundbm tut te phirel. Darandilbm. Garudbm man, bo som nango. O Del lestar phuclas: Khatar oda dzanes? Na chalal pal o rukh, so tuke na sas sabadno te chai? O Adamos sa chida pre dzuvl’i: Oj man diha te chai! E dzuvl’i chida pro sap: Ov man pre oda kerd’a upre. Ta phenda o Del le sapeske: Vasoda, hoj oda kerdal, aveha bibachtalo. Cirdeha tut pro per a chaha o prachos. E dzuvl’i tut rado na dikhela. Lakere chave na dikhena rado ti­ re chaven. Pharavena tumenge o sere a tumen len danderena andre peta. La dzuvl’ake o Del phenda: Ela tuha phares. Tire chaven ul’avreha andro bare dukha. Le murseske phendas o Del: Kerdal, so na kamlbm. Prindzareha, hoj e phuv nane hisavo rajos. Medik na mereha,

Stala se matkou všeho ži­ vého. Bůh-Pán vyhnal člo­ věka z ráje. Jeho strážce s plamenným mečem stře­ žil vchod a cestu ke stro­ mu života. (Gn 3)

4. Kain a Abel Adam a Eva měli dva syny: Kaina a Ábela. Abel se stal pastýřem, Kain rol­ níkem. Na Kainových po­ lích rostlo hodně obilí. Z toho přinášel Bohu oběť na poděkování. Abel obě­ toval jedno ze svých jeh­ ňat. Bohu se zalíbila oběť Ábelova. Kainovy oběti si nevšímal. Tu se Kain roz­ zlobil. Bůh ho napomenul: Proč se hněváš? Proč hle­ díš tak upřeně? Máš-li v úmyslu dobré, můžeš se

phares but’i kereha, kaj ti­ ra romha the tire chave te na meren bokhate. Palis dźaha pale andre phuv, so latar tut kerdbm. O Adamos dińa peskera romhake nav Eva, so dzanlbl dzivipen. Achila dake savoreske, so hin dzi­ do. O Del tradha le manu­ ses andal o rajos. Leskero straźcos jagutne chareha straźinelas o drom kijo rukh le dzivipnaskero. (Gn3)

4. Kain the Abel Le Adamos the la Eva esas duj mursa: o Kainos the o Abelis. O Abelis esas pastiris, o Kainos kerlas pro mal’i. Pre le Kainoskere mal’i barolas baro phuvakero barval’ipen. Kolestar anelas le Devleske ofe­ ră sar pal’ikeriben. O Abel oferinlas jekhe peskere bakrorendar. Le Devles­ ke pacisal’ila e ofera le Abeliskeri. Le Kainoskeri ofera ani na dikhl’a. O Ka­ in rusia, chol’asal’il’a. O Del 11

každému podívat do očí. Máš-li v úmyslu zlé, pak na tebe čeká hřích. Chce tě pohltit, ale ty ho můžeš přemoci. Avšak Kain řekl svému bratrovi: Pojď se mnou na pole. Když byli na poli, Kain svého bratra Ábela zabil. Bůh se Kaina zeptal: Kde je Ábel, tvůj bratr? Kain odpověděl: Nevím. Copak jsem strážcem své­ ho bratra? Tu mu řekl Bůh: Co jsi to učinil? Krev tvého bratra tekla do pole. Už nemůžeš být rolníkem, 12

leske phenda: Soske ru­ ses? Soske dikhes banges? Te kames te kerel laches, ta sakoneske saj dikhes andro jakha. Te na kames laches, pal’is pre tute uzarel baro binos, nasul’ipen. Kamel tut te chai, ale tu les saj prezoral’ares. Ale o Kainos phenda peskere phraleske: Av manca pre mala. Sar sas pre mala, o Kain peskere phrales murdarda. O Del phenda le Kainoske: Kaj hino o Abel, tiro phral? O Kain phenda: Na dza-

protože pole ti nedá žádné plody. Ztratil jsi domov. Bez oddechu musíš táh­ nout od místa k místu. Tu si Kain stěžoval: Můj trest je příliš těžký. Vyhá­ níš mě z půdy a ze své blíz­ kosti. Děláš ze mne uprchlíka - bez domova. Každý mě může zabít. Bůh však udělal Kainovi na čele znamení, aby ho chrá­ nil. (Gn 4, 1-15)

5. Noe a velká potopa Bůh viděl, že lidé, které stvořil jako svůj obraz, chystají a činí stále více zla. Země byla plná násil­ ností. Proto Bůh litoval, že stvořil člověka. Řekl: Vy­ hladím člověka, zvířata a všechno, co žije na zemi.

nav. O Del phenďa: So kerďal! O rat tire phralestar čulál pre mala. Imar na sal hodno te avel chulaske pro mali vašoda, kaj tut e mala ňisavo chaben na dela. Nasadal tiro kher. Vašoda musaj te džas than thanestar. O Kain peske phenďa: Miro trestos hin igen pharo. Trades man avri pal e malá the khatar tute. Keres mandar denaštes - na­ ne man kheriben. Sako man šaj murdarei. O Del kerďa le Kainoske pro če­ kat Develskero džan, kaj sako te džanel, hoj les na tromal te murdarei. (Gn 4, 1-15) 5. O Noe the o baro paňi

O Del dikhl’a, hoj o mă­ nușă, so len kerda pal peskeri parsuna, keren so jekhvar buther nalachipen. Pre phuv sas phujes. O Del bajinlas imar, kej le manuses kerdas. Phend’as: Nasavava manusen, dzvi13

Noe zůstal Bohu věrný. Proto chtěl Bůh jeho a jeho rodinu zachránit. Bůh řekl Noemovi: Udělej ze dřeva koráb, který by mohl plout po vodě. Pošlu totiž na celou zemi velikou potopu. Vše živé zahyne ve vodě. Zachráníš se je­ nom ty a ti, kteří s tebou budou v arše. Noe se svými syny začal stavět archu, jak mu Bůh řekl. V lodi vystavěli mno­ ho místností, protože s se­ bou měli vzít po páru ode

14

rina the savoro, so hin džido pre phuv. O Noe ačhila le Devleske pat’ivalo. Vašoda o Del les il’a the leskere čhaven, romna, tel peskero arakhiben. O Del phenda le Noemoske: Ker tuke kaštendar baro bero (šifa), so bi džalas pal o pahi. Bičhavava pre phuv baro pani. Savoro džido merela andro pani. Ačhoha ča tu a kola, so ena tuha andre archa. O Noe peskere muršo-

všech zvířat. Tak to řekl Bůh. Když byla archa ho­ tová, shromáždil Noe zá­ soby. Pak vešel se svými syny a jejich rodinami do archy. Ode všech zvířat vzali po páru, Bůh sám za nimi zavřel dveře. Pak začalo pršet. Voda se lila z oblak a zaplavila zemi. Stoupala stále výš a výš. Zvířata se topila a lidé také. Ptáci nenachá­ zeli žádné stromy, na kte­ ré by usedli. Tak na zemi všechno živé zahynulo. Jen Noe a ti, kdo s ním byli v arše, přežili potopu. Po čtyřiceti dnech ko­ nečně přestalo pršet. Nej­ dřív vypustil Noe havrana. Brzo se vrátil zpět. Po tý­ dnu vypustil holubici. I ta se vrátila. Teprve druhá holubice, kterou pustil o týden později, přinesla v zobáku do archy olivo­ vou větvičku. Brzo nato řekl Bůh Noemovi: Nyní můžeš vyjít ven. Ty i všich­ ni, kteří s tebou byli za­ chráněni. Tu vyšli z archy. Lidé i zvířata. Pro všechny začal nový život. Noe dě-

renca chudňa te sthovel e archa, sar leske phenďa o Del. André šifa kerďa but than vašoda, kaj peha majinde te lei sakona džvirinatar jekh para. Avka, sar phenďa o Del. Sar esas e archa kerďi, skidňa o Noe o chaben perdal peste the perdal e dživirina. Paľis gejía peskere čhavenca the lengere famiľijence andre archa. Savora džvirinatar ilá parica, o Del korkoro pal lende zaphandlá o udar. Paľi chudňa brišind te del. Bare paňa perenas upral. Zapherdárde e phuv. O paňi džalas opreder ta opreder. O čirikle na esas hodna ňisave rukha te arakhel, kaj peske pre lende te beštehas. Avka pre phuv savoro zagejla meribnaha. Ačhiľa džido ča o Noe a kola, ko sas lehá andre archa. Pal o saranda ďives preačhiľa imar brišind te del. jekhsigeder mukla avri o Noe le kale havranos. Maj visaľiľa pále. Pal jekh kůrko mukla avri hoíubi-

15

koval Bohu a přinesl mu oběť. Bůh řekl Noemovi: Uzavřu s vámi smlouvu s lidmi i se všemi zvířaty. V tomto svazku budete moci žít vy i vaše děti. Sli­ buji vám, že už nepošlu žádnou potopu, která by život na zemi zničila. (Gn 6-9)

16

ca. The oj visaľiľa pále. Ca aver holubica, so la mukľa avri jekhe kurkeha, anďa andro piskos olivovo kaštoro prajtenca. Pal oda phenďa o Del le Noemoske: Akana šaj džas avri. Tu the savore, so sas tuha ratimen. Gejle avri andal e archa o manuša the e džvirina. Perdal savorende ačhiľa nevo dživipen. O Noe paľikerďa le Devleske u anďa leske ofera. O Del phenďa le Noemoske: Zaphandava tuha dothoviben - le manušenca the savora džvirinaha. Dav tumen lav, hoj imar pre tumende na mukava ňisavo baro paňi, so bi e phuv našaďahas. (Gn 6-9)

O praotcích 6. Bůh volá Abrahama braham byl pastýř. Bůh k němu promlu­ vil: Vyjdi! Vytáhni ze své­ ho domova, od svých pří­ buzných, z domu svého otce. Jdi do země, kterou ti ukážu. Učiním z tebe velký národ. Požehnám ti a tvé jméno bude velké. Na tobě všichni lidé po­ znají, co znamená být po­ žehnaný. Všem, kteří ti přejí dobré, přeju i já dob-

A

Pal Amare Phure Dada 6. O Del vičinel pro Abraham Abrahamos esas pastiris. O Del ke Ieste prevakerďa: Av avri! Av avri andal tiro kher, andal o kher tire dadestar. Dža andre phuv, so tuke la sikhavava. Kerava tutar baro narodos. Bachťarava tut a tiro nav ela baro. Savore, so tuke mištes na ka­ men, me len koškerava. Andre tute avena bachťarde savore manuša.

O

17

ré. Všechny, kteří ti přejí zlé, prokleju. V tobě bu­ dou požehnáni všichni lidé. Abraham vyšel, jak mu Bůh přikázal. Bylo mu se­ dmdesát pět let. Vzal s se­ bou svou ženu Sáru, sy­ novce Lota, všechna svá zvířata a všechny, kdo pro něj pracovali. Abraham šel do země, kterou Bůh slíbil jemu a jeho dětem. Do dobré a úrodné země, do země Kenaan. Tam po­ stavil Abraham svému Bohu oltář. (Gn 12,1-8) 7. Boží smlouva s Abrahamem

Jedné noci mluvil Bůh s Abrahamem. Řekl: Ne­ boj se: Budu tě chránit a učiním tě bohatým. Ab­ raham odpověděl: K čemu je mi bohatství, když mi odpíráš to nejdůležitější: Nemám syna, který by byl mým dědicem a který by nesl dál mé jméno. Avšak Bůh vyvedl Abrahama před stan: Pohleď vzhůru

18

O Abrahamos gejľa avri, sar leske o Del priphenďa. Esas leske eftavardeš the pandž berš. Iľa peha peskera romňa la Sa­ ra, peskere phraleskere čhas le Lotos, savora džviriila, savoren, so ke Ieste kernas. O Abraham džalas andre phuv, so leske the leskere čhavorenge o Del diňa. Andre lačhi the uľarďi phuv, andre phuv Ke­ naan. Odoj sthoďa o Ab­ raham peskere Devleske oltaris. (Gn 12,1-8)

7. Le devleskero zaphandľipen le Abrahamoha

Jekhvar raťate vakerelas o Del le Abrahamoha. Phenďa: Ma dara. Me tut lava tel miro vast a kerava tut barvaleske. O Abraha­ mos odphenďa: Soske mange barval’ipen, te man na des koda, so jekhbuther tutar kamav: Nane man čhavo, so bi lelas pal ma o barval’ipen the ľidžalas miro nav. Ale o Del iľa le

k nebi. Pohleď na hvězdy. Tolik synů a dcer budeš mít. Abraham uvěřil Bohu a Bůh jeho víru uznal. Abraham rozbil svůj stan u dubů v Mamre. Za poledne seděl ve vchodu do stanu. Tu spatřil tři muže, kteří přicházeli. Abraham vstal a běžel jim naproti: Nepřejděte mě. Pojďte a odpočiňte si. Ab­ raham dal cizincům k jíd­ lu máslo a mléko, maso a chléb. Po jídle se jeden z hostů zeptal: Abrahame, kde je tvá žena Sára? Ab­ raham odpověděl: Je ve stanu. Ale cizinec řekl: Příští rok v tuto dobu zase přijdu. Tvá žena Sára bude mít syna. Sára stála za Abraha­ mem ve stanu. Slyšela, co cizinec říkal. Smála se a myslela si: Cizinec asi neví, jak jsem stará; také Abraham už je starý. Ale cizinec se zeptal: Copak je u Boha něco nemožné? (Gn 15,1-8; 18)

Abrahamos avri anglal o šatros: Dikh upre kijo upral’ipen. Dikh pro čercheňa. Kajcik murša the čhaja tut ena. O Abraha­ mos paťaňa le Devleske a o Del paťaňa leskera paťivake. O Abrahamos rozthoďa e šatra paš o dubi Mamrate. Anglo dilos bešelas andro šatros. Odoj dikhlá trine muršen. sar aven ke leste. O Abraha­ mos ušťila, prastaňa kija lende: Ma predžan khatar mandě. Aven te pobešel kija mandě. O Abraham len diňa te chai khil, thud, mas the maro. Pal o chaben phučlás jekhdženo: Abraham, kaj hiňi tiri romňi, e Sara? O Abraha­ mos odphenďa: Hiňi and­ re šatra. O cudzincos od­ phenďa: Pre aver berš, kajso časos, me pal’is avava. Tira romňa, la Sara, ela muršoro. E Sara terďolas pal o Abrahamos andre šatra. Sunďa, so phenďa o cu­ dzincos. Asalas, avia lake pre goďi: O cudzincos ta-

19

lam na džanel, hoj som imar phuri; the o Abrahamos imar hino phuro. Ale o cudzincos phučla: Či hin perdal o Del vareso, so jov nane hodno te kerel? (Gn 15,1-8; 18)

8. Abrahamova víra Bůh dodržel svůj slib. Sára, stará žena, se stala matkou. Abraham, starý muž, se stal otcem a dostal dědice. Sára a Abraham dali synovi jméno, které mu určil sám Bůh: Izák, tzn.: ať se Bůh laskavě usmívá. A Izák rostl. Bůh chtěl Abrahama vyzkoušet. Řekl mu: Vez­ mi syna, svého jediného, kterého miluješ, a přines mi ho jako zápalnou oběť. Ráno vzal Abraham osla a naložil na něj dříví. Pak zavolal své služebníky a syna, dři dny šli až k jed­ né hoře. Tam nechal Abra­ ham služebníky a osla. Řekl jim: Zůstaňte zde. Izák se mnou půjde na horu. Až se pomodlíme 20

8. Le Abrahamoskero paťaňiben

O Del dolikerďa peskero lav. E Sara, phuri romňi, ačhiľa daj. O Abrahamos, phuro murš, ačhiľa dad. É Sara the o Abra­ ham dine le muršoreske nav, sar phenďa o Del: Izakos, so džanľol (značinel): kaj o Del gules te asal. O Izakos barolas. O Del kamla le Abrahamos te zumavel. Phen­ ďa leske: Le tire chas jekhores, so les igen kames, an les mange pre zalabard’i jagutňi ofera. Tosara ila o Abrahama le somaris a thoďa pre leste kasta. Pa­ lis vičinďa peskere služebnikos the peskere chas. Trin dives džanas ke jekh verchos. Odoj mukla o Abraham le sluhen the

a přineseme oběť, vrátíme se. Izák nesl dříví. Abra­ ham nůž a nádobu se žha­ vým uhlím. Otče, řekl Izák, máme dříví a oheň. Avšak nemáme žádnou oběť. Bůh se o to postará, odpověděl Abraham. Na hoře postavil oltář z ka­ mení. Nahoru naložil dří­ ví. Potom svázal svého syna Izáka a položil jej na dříví. Vzal nůž. Tu uslyšel hlas: Abrahame: Nedělej chlapci nic zlého. Ukázal jsi mi, jak mě posloucháš

le somaris. Phenda lenge: Achon adaj. O Izakos dzala manca pro verchos. Sar pes pomodlinaha the anaha e oferă, visaluvaha pa­ le. O Izakos lidzalas o kasta. O Abrahamos lidzalas e churi the e piri kerade angarenca. Dado, phenda o Izak, hin amen kasta the jagori, ale nane man oferă. O Del la dela, odphend’a o Abrahamos. Pro verchos kerda o Abrahamos oltaris barendar. Upral thod’a o kasta. Pal’is sphandla

21

a jak mi důvěřuješ. Byl jsi hotov dát mi Izáka - své­ ho jediného syna. Když se Abraham roz­ hlédl, spatřil berana, který se zachytil v houští. Polo­ žil zvíře na oltář a oběto­ val jej Bohu. Pak sešel s Izákem dolů. (Gn 22)

9. Izák, Ezau a Jákob

Izák zdědil Abrahamo­ va stáda, čeledíny a děveč­ ky. Zdědil i Boží požehná­ ní. Protože jeho žena Re­ beka neměla žádné děti, prosil Izák Boha. Bůh ho vyslyšel. Rebeka se stala matkou. Porodila dva syny; dvojčata, která byla od prvního dne zcela roz­ dílná. Prorozený byl chlu­ patý na rukou i na nohou. Rodiče ho pojmenovali Ezau. Druhý syn měl kůži

22

peskere chas le Izakos u thoďa o kasta. Ha e čhuri. Akor šunďa lav: Abra­ ham, ma ker le čhavoreske namištes. Sikhaďal mange, hoj man šunes, hoj man paťas. Kamlal man te del tire chas le Izák, tire jekhdženores. Sar pes o Abrahamos rozdikhla, dikhla bakres, so pes chudňa andro kraki. Thoďa les pro oltaris the anďa le Devleske ofe­ ră. Palis sgejla le Izakoha tele. (Gn 22) 9. O Izakos, Ezau the o Jakob

Le Izakoske ačhila pal o Abrahamos džvirina, o sluhi the o služki. Ačhi­ la leske the o Devlikano bachťariben. Vašoda hoj leskera romňa, la Rebeka, na sas čhave, mangelas o Izák le Devles. O Del les šunďa avri. E Rebeka ačhila daj. Uľarďa duje muršen, so sas agorestar aver jekh avrestar. Ešebno ulardo esas zabarardo pro vasta the pro pindre.

hladkou. Říkali mu Jákob. Ezau se stal lovcem. Jákob zůstal blízko stanů a pra­ coval jako pastýř a obdě­ lával půdu. Izák měl radě­ ji Ezaua, protože rád jedl pečenou zvěřinu. Ale Re­ beka měla raději Jákoba. Jednou Jákob právě vařil čočku, když domů přišel vyčerpaný Ezau. Řekl: Ďej mi trochu toho červe­ ného. Jákob odpověděl: Napřed mi prodej právo prvorozeného. Tu řekl Ezau: Umírám hladem, k čemu je mi prorozenectví? Přísahal a prodal své prvorozenecké právo. Teprve pak mu dal Jákob chléb a čočku. Izák zestárl. Už viděl velmi špatně. Jednoho dne řekl Ezauovi: Jdi na lov. Přines mi upečenou zvěři­ nu. Pak ti předám Boží po­ žehnání. Rebeka slyšela, co Izák řekl. Chtěla, aby požehnání dostal Jákob. Proto mu řekla: Přines dvě kůzlata. Pak upekla kozlí maso. Jákobovi přivázala kolem rukou a kolem krku

O dad the e daj leske dine nav Ezau. Dujtone čhavoreste na esas e morčhi zabararďi. Phenenas leske Jakob. O Ezau esas lovcos. O Jakob ačhila pašes paš e šatra, esas pastiris, the kerlas pro malí. O Izakos kamelas feder le Ezau vašoda, hoj rado chalas peki džvirina. Ale e Rebeka fe­ der dikhelas le Jakob. Jekhevar o Jakob tavelas lěnča, sar avla khere o Ezau. Phenda leske: De man kolestar. O Jakob odphenďa: Ale anglal mange biken ešebno ulardeskero pravos. O Ezau leske odphenďa: Merav bokhatar, soske mange ela ešebnone ufardeskero pravos? Solacharďa the bikenďa leske peskero ešebnone ufardeskero pravos. Až palis diňa o Ja­ kob les maro the lěnča. O Izák phurifa, imar dičholas avri igen nalačhes. Jekh ďives phenda le Ezauoske: Dža, Tivin vareso. An džvirina. Palis tut dava Devlikano bachťariben. E Rebeka šunďa, so 23

kozlí kůže. Tak ho poslala k Izákovi. Izák slyšel kroky. Ze­ ptal se: Kdo jsi? Jákob od­ pověděl: Jsem Ezau. Při­ náším ti pečeni. Nejdříve se najez a pak mi dej po­ žehnání, jak jsi slíbil. Izák uchopil svého syna za ruce. Cítil chlupy. Nechal se oklamat. Požehnal Já­ kobovi: Ať ti dá Bůh všechno, co potřebuješ na zemi. Ať je požehnán, kdo ti žehná. Hned potom se vrátil

24

phendá o Izakos. Kamla, kaj o bachťariben te chudel o Jakob. Vašoda leske phenďa: An dujebuzňijen. Palis pekla o mas u e morčhi phandlá le Jakoboske khatar e men the khatar o musa. Avka les bičhada kijo lazakos. O Izakos sundá phiriben. Phučľa: Ko sal? Som o Ezau. Anav tuke peko mas. Ešebno cha a palis man deha bachťariben, av­ ka sar mange prandiňal. O Izakos chudňa peskere

z lovu Ezau. Přinesl otci upečené maso. Prosil ho o požehnání. Tu poznal Izák, že ho jeho syn Jákob oklamal. Avšak požehná­ ní, které mu předal, ne­ mohl už vzít zpět. Ezau se rozzlobil. Řekl: Až náš otec Izák zemře, zabijú Já­ koba. Rebeka to slyšela. Řekla Jákobovi: Uteč ke svému strýci Lábanovi do Háránu. Můžeš u něj če­ kat, dokud Ezau na svůj hněv nezapomene. Tak přišel Jákob k Lábanovi. Pracoval pro Lábana jako pasák dobytka. Staral se však také o vlastní stáda. Oženil se a měl děti. Po dvaceti letech táhl Jákob s celou svou rodi­ nou zpět do Kenaanu. Cestou přenocoval u řeky Jaboku. Všechen svůj ma­ jetek přepravil na druhý břeh a zůstal zcela sám. Tuto noc bojoval s Jáko­ bem až do ranního svítání jakýsi muž. Po boji Jáko­ bovi požehnal a řekl: Od této chvíle se nebudeš jmenovat Jákob, ale Izra­ el, to znamená Boží bo-

čhas vastendar, Šunďas zabararde vasta. Diňa pes te chochavel. Bachťarďa le Jakobos: Kaj tut o Del te del savoro, so tuke pre phuv kampela. Kaj te jel bachťardo koda, so tut o bachťariben del. Maj pal’is avia khere pal e polůvka o Ezau. Andas le dadeske peko mas. Mangelas lestar bachťari­ ben. Prindžarďa o Izák, hoj les leskero čhavo o Ja­ kobos chochaďa. Ale imar o bachťariben, so les diňa, na esas hodno te lei pale. O Ezau cholasaTila. Phend’as: Sar amaro dad, o Izakos, merla, murdarava le Jakob. E Rebeka šunďas. Phenďa le Jakoboske: Denaš kija tiro ujcus, ko Labanos, andre Harana. Šaj ke leste užares, džikana o Ezau na bisterela pre peskeri ruš. Avka avla o Jakob ko Labanos. Ačhila ko Labanos pastiriske. Starinlas pes the peskere guruvendar. Ha romňa a sas les čhave. Pal o biš berš cirdelas o Jakob peskera romňaha

25

jovník. Bojoval jsi totiž s Bohem i s člověkem a zvítězil jsi. Jákob se usmířil se svým bratrem Ezauem. Žil v zemi Kenaanské a měl dvanáct synů: Rube­ na, Simeona, Levi, Judu, Izachara, Zabulona, Jose­ fa, Benjamina, Dana, Neftalíma, Gada a Ašera. To jsou praotcové izraelské­ ho národa. (Gn 25-35)

26

the le čhavenca pale andro Kenaanos. Dromeha přesuta paš o paňi Jaboka. Savore peskero barvalipen preligenda pre aver sera the ačhiía korkoro. Odi rat pes marlas o Jakob dži tosara varese muršeha. Pal oda mariben o murš le Jakobos bachťarďa u phenďas: Akanastar tut na vičineha Jakob, ale tiro nav ela Izrael, so džanlbl le Devleskero maribnaskero! Marehas tut le Devleha the manušeha a khelďal avri. O Jakobos ačhiía lačho peskere phralena le Ezaueha. Dživlas andre phuv Kenaansko a esas les dešuduj murša: o Ruben, Simeon, Levi, Izacharos, Zabulonos, Josefos, Benjaminos, Dan, Neftalinos, Gadas the o Ašeras. Oda hin o pradada izraelskone narodoske. (Gn 25-35)

10. Josef přichází do Egypta

10. O Josef avei Andro Egiptos

Jákob miloval Josefa víc než ostatní syny. Dal mu krásný oblek. Ostatní na něj žárlili. Jednoho dne poslal Jákob Josefa za jeho bratry na pastvu. Tu ho popadli a hodili ho do prázdné cisterny. Nejprve chtěli svého bratra zabít. Ale potom ho prodali za dvacet stříbrňáků cizím kupcům. Bratři roztrhli Josefovy šaty a postříkali je krví beránka. Potom je poslali po poslovi Jákobo-

O Jakob igen kamelas le Josefos, buther sar aver čhaven. Dina Ies neve ga­ da. Okala čhave chanas pre Ieste jag, sas iršale pre Ies­ te. Jekhvar bičhada o Ja­ kob le Josefos pal peskere phrala pro ritos. Odoj Ies chudnę the thode Ies andre avrišufard’i chańig. Ešebno kamie peskere phrales te murdarei. Ale pafi les bikende vaš o biš rupune cudze bikenarenge. O phrala rozčhingerde

27

vi. Jákob poznal šaty na první pohled. Domníval se, že Josefa přepadlo ně­ jaké dravé zvíře. Jákob dlouho truchlil pro svého nejmilejšího syna. Josef přišel s kupci do Egypta. Tam ho prodali faraónovu dvořanu Potifarovi. Josef pracoval pro Potifara a všechno, co dě­ lal, se dařilo. Bůh byl totiž s ním. Potifar ustanovil Jo­ sefa správcem. Potifarova žena chtěla Josefa svést. Protože ji odmítal, očerni­ la ho u svého muže. Poti­ far nechal Josefa uvrhnout do vězení. Tenkrát byli ve vězení také faraónův pe­ kař a číšník. Oba měli v noci sen. Vyprávěli o tom Josefovi a on jim uměl říci, co jejich sen zna­ mená. Číšník měl být osvobozen a měl se vrátil ke své práci. Pekař měl být odsouzen a popraven. Všechno se stalo, jak Josef řekl. (Gn 37; 39-40)

28

le Josefoskere gada a opral čhide bakrano rat. Paľis bičhade le Jakoboske. O Jakob prindžarda o ga­ da, mek ča pre lende dikhl’a. Gondofinas, kaj le Jo­ sef prepejľa varesi džvirina. O Jakob buth rovl’arlas peskre jileskre chas. O Josef avfa le bikenarenca andro Egiptos. Odoj les bikende le faraonoskereske dvoranoske Pot’ifariske. O Josefos bufarlas perdal o Pofifaris. Savoro, so kerelas, kerelas lačhes. O Del sas paš leste. O Po­ fifaris kerda le Josefos chulaske. Le Pofifariskeri romňi kamľa le Josefoha te pašlbl. Vašoda kaj ov na kamelas, thoďa pre leste džung angle peskero rom. O Poťifaris diňa le Josefos te čhivel andre bertena. Akor sas andre bertena le faraonoskero čašňikos the pekaris. So dujedžene džanas sune. Phende peskere sune le Josefoske. Ov lenge džanľa te phenel, so lengero suno džanlbl. O čaš­ ňikos majinďa te jel muklo avri andal e bertena the

majinďa te visalbl ke peskeri buťi. O pekaris majin­ da te jel odsudzimen the murdardo. Savoro pes ačhila avka, sar o Josefos phenda. (Gn 37; 39-40)

11. Jákob a jeho synové přicházejí do Egypta

11. O Jakob the leskere čhave aven andro Egiptos

Za dva roky nato měl sen farao, král egyptský. Ptal se všech mudrců a vy­ kladačů snů ve své zemi, ale nikdo mu neuměl sen vyložit. Tu si vzpomněl číš­ ník na Josefa. Řekl faraó­ novi: Ve vězení je mladý muž, Izraelita. Mně i pe­ kaři vysvětlil naše sny. Sta­ lo se, co nám řekl. Farao nechal Josefa zavolat. Vy­ právěl mu svůj sen. Z Nilu vystupovalo sedm zdra­ vých, tučných krav. Potom vystoupilo sedm kostna­ tých, hubených - a snědly ty zdravé. A druhý sen. Na jednom stéble sedm pl­ ných, těžkých klasů. Po­ tom sedm prázdných, uschlých - a ty pohltily plné klasy. Josef faraónovi

Duje beršenca džalas suno le faraonoske, le krafiske egiptskoneske. Phučelas savore godávere manušendar, so džanenas te džanfarel avri o sune, ale ňiko leske na džanelas o suno avri te džanfarel. O čašňikos peske leperda pro Josefos. Phenda le fa­ raonoske: André bertena sas terno murš, Izraelitas. Mange the le pekariske džanfarďa avri amare su­ ne. Ačhila pes savoro, so ov phenďas. O faraonos diňa le Josefos te vičinel the vakerďa leske avri peskero suno: Andal o Nilos avenas avri efta saste, thule gurumňa. Pafis avile ef­ ta kokalune, šuke u chale kole sasten, thulen. Aver 29

vysvětlil: Bůh ti v noci ukázal, co se stane. Sedm let velké hojnosti. Potom sedm let bez deště. Zvířa­ ta zahynou žízní, obilí uschne. Dám ti radu: Dej vystavět sýpky, nakupuj přebytky dobrých roků. Ulož zásoby na hladové roky. Farao Josefovi důvě­ řoval. Jmenoval ho správ­ cem. Když po sedmi letech bohaté úrody nepřišel déšť, dobytek žíznil a úro­ da usychala, otevřel Josef sýpky. Z dálky přicházeli hladovějící, aby u Josefa nakupovali. Také Jákob a jeho sy­ nové už neměli co jíst. Tak poslal Jákob své syny do Egypta. Josef uviděl své bratry a hned je poznal. Oni ho však nepoznali. Jo­ sef je vystavil zkoušce. Chtěl vědět, zda nyní jako bratři budou stát jeden za druhým. Nařídil, aby do Benjaminova pytle vložili jeho stříbrný kalich. Když byli bratři na zpáteční ces­ tě, poslal za nimi Josef své­ ho správce. Ten je dohonil a obžaloval: Proč jste od30

suno: Pre jekh klasos sas efta pherde phare klasi. Pal’is efta čuče, šuke, the kola chale o pherde klasi. O Josef phenda: O Del tu­ ke rat'i sikhad’a, so ačhola. Efta berš ela savorestar but pre buteste. Pal’is efta berš na dela brišind. E džvirina murdalbla a o dživ šufola. Phenav tu­ ke, so majines te kerel: De te ačhavel bare sipki, cinker savoro, so ačhola pal o lačhe berša. Sthov savo­ ro andre kopa a muk pro bokhale berša. O faraonos le Josefoske pafalas. Kerd’as les chulaske. Pal o ef­ ta barvale berša avl’a šukiben. Na delas brišind, o guruva bi peneskero murdalbnas, o dživa šut’onas. Akor phundradas o Josefos o sipki. Dural avenas o bokhale te cinavel ko Josefos. The le Jakob the leskere čhaven na sas imar so te chal. Ta avka bičhada o Ja­ kob peskere čhaven andro Egiptos. O Josef dikhla pre peskere phrala a takoj len prindžard’a. On les afe

platili dobro zlem? Proč jste ukradli stříbrný kalich mého pána? Bratři se za­ přísahali: Nic jsme neu­ kradli! Avšak když pro­ hledávali pytel Benjami­ nův, našel se kalich. Tu se vrátili bratři spo­ lečně k Josefovi. Josef řekl: Můžete odejít! Zů­ stane zde jen ten, u něhož se našel kalich. Juda od­ pověděl: Náš otec miluje svého nejmladšího syna. Utrápil by se k smrti, kdy­ by se mu něco zlého při­ hodilo. Dovol, abych zde zůstal místo Benjamina. Tu už se Josef neudržel: Jsem Josef, váš bratr, řekl. Prodali jste mne, chtěli jste zlé. Avšak Bůh to ob­ rátil k dobrému. Nechal mě přijít do Egypta, abych vás všechny mohl zachrá­ nit. Rychle se vraťte k otci a přijďte s ním sem do Egypta. Zde nebudete tr­ pět žádnou nouzi. Jákob se ze srdce radoval, když sly­ šel, že Josef žije. Vytáhl se svými syny a jejich rodina­ mi do Egypta. Tam žili v zemi Gošen jako pas-

na prindžarde. O Josefos kamfa te zumavel peskere phralen. Kamfa te džanel, či akana o phrala zaačhona jekh avres. Priphenďa, kaj andre Benjaminoskero gono te thoven rupuno poharis. Sar o phrala visaIbnas pale, bičhaďa pal lende o Josefos peskere chulas. Ov les dochudňa a phenďa lenge: Soske vaš o lačho visares pale nalačheha? Soske čordan o ru­ puno poharis mire rastar? O phrala solacharnas: Amen ňič na čorďam! Ale sar predikhle le Benjaminoskero gono, arakhle o kalichos. Akor visafile savore pale ko Josef. O Josef phenďas: šaj džan, ačhola adaj ča oda, ke savo pes arakhfa o kalichos. O Ju­ das phenďas: Amaro dad igen dikhel rado peskere jekhternedere chas. Žafatar bi merlas, te bi pes leske vareso nalačho ačholas. Muk, kaj adaj te ačhuvav me vaš o Benjaminos. Akor pes o Josefos na ufikerďa: Me som o Josef, tu31

tevci. Pokud trval v zemi hlad, Josef se o své bratry staral. (Gn 41^47)

32

maro phral, phenda. Bikenďan man, kamlan mange namištes. Ale o Del savoro visarďa lačheste. Mukla man te avel andro Egiptos, kaj tumen savoren me te arakhav meribnastar. Sigo visalbn pale ko dad a aven pale adaj an­ dro Egiptos. Adaj na dikhena bokh. O Jakob jilestar lošanďila, sar šunďas, hoj o Josefos dživel. Cirdňa peskere čhavenca the lengere familijenca andro Egiptos. Odoj dživenas andre phuv Gošen sar pastira. Medik 1’ikerlas andre phuv bokh, o Jose­ fos pes peskere phralendar starinlas. (Gn 41—47)

Mojžíš vede národ pouští

O Mojžišis 1’idžal peskero narodos la pustatinaha

12. Bůh zachraňuje Mojžíše

12. O Del ratinel le Mojžišis

osef a jeho bratři ze­ mřeli. Jejich děti a vnu­ kové, Izraelité, žili v Egyp­ tě. Tam se stali velkým ná­ rodem. Přešlo mnoho času. V Egyptě vládl nový farao. Nevěděl, že Josef

Josef the leskere phrala mule. Lengere chave the lengere chavengere chave, o Chinde, dzivenas andro Egiptos. Odoj achile bare narodoske. Pregejla imar but dives.

J

O

33

pomohl v době velkého hladu. Bál se Izraelitů a ří­ kal: Jsou silní. Brzo budou silnější než my Egypťané. Avšak já tomu zabráním. Nejdříve tento farao při­ nutil Izraelity k těžké ro­ botě. Museli stavět města. K tomu ještě rozkázal, aby Izraelité všechny novoro­ zené syny utopili v Nilu. Když už nebudou dorůstat žádní synové, národ brzo vymře. Byla tam jedna matka. Chtěla svého malého syna zachránit. Nejdříve ho skrývala v domě. Po třech měsících už ho doma ne­ mohla ukrývat. Upletla ze sítí ošatku. Vymazala ji smolou, takže nepropou­ štěla vodu. Pak do ní vlo­ žila svého malého chlapce a ošatku ukryla v rákosí u břehu Nilu. Její dcera Mirjam zůstala na břehu, aby viděla, co se s ošatkou stane. K Nilu přišla faraónova dcera. Chtěla se vykoupat v řece. Uviděla ošatku a dala ji přinést na břeh. Spatřila dítě a bylo jí ho 34

Andro Egiptos rajarelas aver faraonos. Na džanlas, hoj o Josef lenge pomožinďa andre bokhalo čiro (časos). Daralas le Čhindendar the phendas: Hine zorale. Sigo ena zoraleder sar sam amen, o Egipt’ana. Ale me oda na domukava. Koda faraonos prinucinda le Čhinden te kerel phari but’i. Mušinenas te ačhavel o fori. Kij'oda prikazinda te tašľarel andro Nilos savore ćhindikane rakoloren, so mek ča ulile. Sar imar ňisave čhave na dobarona, o narodos sigo merla avri. Esas odoj jekh daj. Kamla peskere muršores te ratinel. Garuvlas les and­ ro kher. Pal o trin čhon imar les khere na sas hod­ no te garuvel. Khud’a opał­ ka. Makhľa la smolaha, kaj te na premukel pani. Thoda andre peskere ciknore muršores a la opałka garuda andre bari čar paš o Nilos. Lakeri čhaj, e Mi­ riam, ačhiľa pro hedbs, kaj te dikhel, so pes ačhola la opalkaha.

líto. Mirjam vyšla z úkrytu a ptala se: Mám najít něja­ kou ženu, která by se ti o dítě starala? Faraónova dcera řekla: Ano, udělej to. Mirjam přivedla svou matku. Královská dcera jí dala dítě do péče. Dala mu jméno Mojžíš. Když byl Mojžíš větší, žil v paláci. Byl vychován jako Egypťan. Avšak ne­ zapomněl, že patří k těm, kteří musí vykonávat těž­ kou otrockou práci. Jed­ nou viděl, jak Egypťan bije nějakého Izraelitu. To Mojžíše rozhněvalo. Zabil Egypťana. Musel však uprchnout. Přišel do země midjánské a stal se pastý­ řem v domě kněze Jitra. (Ex 1-2)

Paš o Nilos avlá le faraonoskeri čhaj. Kamľa te nandbl andro pani. Dikhľa e opalka u diňa la te anel pro brehos. Dikhla andre čhavores, ta ačhilá lake les phares. E Miriam avlá avri andal o garuďipen u phučľa: Majinav te rodei varesa romňa, so bi pes starinlas le čhavorestar? Le ťaraonoskeri čhaj phendás: Ha, ker oda. E Miriam anďas peskera da. Le kraľiskeri čhaj late diňa le čhavores, kaj pes lestar te starinel. Diňa leske nav Mojžiš. Sar sas o Mojžišis bareder, dživlas andre diz. Esas avriťikerdo sar Egip­ ťanos. Ale na bisterďa, hoj hino kolendar, so mušinen phares buťi te kerel. Jekhvar dikhla, sar o Egipťanos marel varese Chindes. Chaľa choľi o Mojžišis, murdarďa le Egipťanos. Mušinda ale te denašel. Avia andre phuv midjansko, ačhila pastiriske kijo rašaj Jitras. (Ex 1-2)

35

13. Bůh posílá Mojžíše

13. O Del bičhavel le Mojžišis

Mojžíš hnal své stádo stepí. Přišel k Sinaji, k Boží hoře. Tam spatřil trnitý keř. Hořel,a přece neshořel. Mojžíš zvědavě přistoupil blíž. Tu slyšel hlas: Mojžíši, Mojžíši. Já jsem Bůh tvých otců; Bůh Abrahamův, Izákův a Já­ kobův. Tu si Mojžíš zakryl obličej. Bál se hledět na Boha. Avšak Bůh řekl: Vi­ děl jsem, jak zle zacházejí v Egyptě s mým národem. Slyšel jsem jeho volání.

O Mojžišis tradelas le bakren pal o šuke řiti. Avlas dži kijo Sinaj, baro Devlikano hedbs. Odoj dikhla kandruno krakos. Labolas, ale na labila. O Mojžišis kamelas te džanel, s’oda hin. Avia pašeder. André šunďa hlasos. Mojžíš, me som o Del tire dadengero, o Del le Abrahamoskero, le Izakoskero the le Jakoboskero. O Mojžišis garuda peskero muj. Darlas te dikhel

36

Vím, jak trpí. Proto tě po­ sílám k faraónovi. Ty vy­ vedeš můj národ z Egypta. Mojžíš odpověděl: Kdo jsem já, abych mohl jít k faraónovi a abych mu mohl něco poručit. Avšak Bůh řekl: Já budu s tebou. Mojžíš měl ještě jednu námitku: Izraelité mi neu­ věří, když jim řeknu, Bůh vašich otců mě k vám po­ sílá. Budou žádat: Řekni nám jeho jméno! Co jim pak mám odpovědět? Ale Bůh řekl: Jsem, který jsem. To je mé jméno pro všechny věky. Mojžíš však stále nechtěl rozkaz při­ jmout. Řekl: Já neumím mluvit. Tu Bůh odpově­ děl: Jen jdi, já ti povím, co máš mluvit. Mojžíš namí­ tal: Pošli někoho jiného. Avšak Bůh vyvolil Mojží­ še. Mojžíš se vracel s rodi­ nou zpět do Egypta. Jeho bratr Áron mu šel napro­ ti. Spolu s ním svolal Moj­ žíš izraelské starší. Ozná­ mil jim, co mu uložil Bůh Abrahámův, Izákův a Já­ kobův. Izraelité slyšeli, že

pro Del. Ale o Del phendá: Dikhlbm, sar namištes keren andro Egiptos mire narodoha. Šundbm tumaro vičiňiben. Džanav, savi dukh turnen chán. Vašoda tut bičhavav ko faraonos. Tu ľidžaha miro narodos andal e Egipta. O Mojžišis phendá: Ko som me, kaj me te džav kijo faraonos, kaj me leske te parančolinav? Ale o Del phendá: Me avava tuha. O Mojžiš mek jekhvar phendá: O Čhinde mange na paťana, te lenge phenava, o Del tumare dadengero man ke turnende bičhavel. Kameňa mandar: Phen amenge leskero nav! So som lenge te phenel? Ale o Del phendás: Som, ko som. Oda hin miro nav čiré pre čirende. O Mojži­ šis aľe furt na kamelas te lei pre peste e buťi, so pre leste o Del thodá. Phendás: Me na džanav te vakerel. O Del phendá: Ča dža, me tuke phenava, so te vake­ rel. O Mojžiš na kamlá: Bičhav varekas avres. Ale

37

Bůh chce změnit jejich nouzi. Důvěřovali mu a klaněli se mu. (Ex 3)

o Del kidna avri le Mojžišis. O Mojžiš visal’ila pale la famil’ijaha andre Egipta. Leskero phral, o Arom leske džalas anglal. Dujdžene akharde le čhindengere phurederen jekhetane. O Mojžišis lenge phenda, so lenge dina o Del le Abrahamoskero, le Izakoskero, le Jakoboskero te kerel. O Čhinde šunde, hoj o Del kamel lenge feder andre lengero dživipen. Pafanas leske the perenas angle leste pro khoča. (Ex 3)

14. Propusť můj lid

14. Premuk miro nipos

Mojžíš a Áron přišli k faraónovi. Žádali: Pro­ pusť náš národ! Bůh to chce. Farao však nechtěl Izraelity propustit. Řekl: Kdo je Bůh Izraele, abych ho měl poslouchat? Ne­ znám ho a Izraelity nepro­ pustím. Budu od nich žá­ dat více práce, aby neza­ pomněli, kdo tady má moc. A hned ten den při­ kázal dozorcům: Žádejte od Izraelitů tolik práce,

O Mojžiš the o Aron avle ko faraonos. Mange nas les: Premuk amaro narodos! O Del oda kamel. O faraonos ale na kamľa le Chinden te premukel. Phendas: Ko hino o Del te Čhindengero, kaj me les te šunav? Na džanav les a te Chinden na premukava. Kamava lendar mek buther buťi, kaj te na pobisteren, kaste hin adaj zor. Mek oda d’ives phendas te

38

aby na tohle žvanění za­ pomněli. Izraelité naříkali nad těžkou robotou. Mojžíš úpěnlivě prosil Pána. A Bůh mu slíbil: Já jsem Bůh a vyvedu vás z Egyp­ ta. Přijmu vás jako svůj ná­ rod. Poznáte, že jsem váš Bůh. Uvedu vás do země , kterou jsem slíbil Abra­ hámovi, Izákovi a Jákobo­ vi. Dám vám ji jako dědic­ tví. Bůh dal faraónovi pocí­ tit svou moc. Na Egypt při­ šly těžké rány: nepohoda, neúroda, mor. Do domů vnikal hmyz. Vzduch byl tak špinavý, že všichni onemocněli. Farao ovšem pozoroval, odkud přišlo neštěstí. Dvakrát, třikrát dělal, jako by chtěl izrael­ ské robotníky propustit. Jakmile však rána pomi­ nula, vzal zase slovo zpět. (Ex 5-11)

singunenge: Mangen le Chindendar ajci bufi, kaj te pobisteren pro dilihipen. O Chindore rovenas pre peskeri phari bufi. O Mojzisis igen mangelas le Rajes. Ale o Del leske prandina: Me som o Del the l’idzava turnen avri andal o Egiptos. Lava turnen ke mande sar miro narodos. Prindzarna, hoj som tumaro Del. Eidzava turnen an­ dre phuv, so prandinom le Abrahamoske, le Izakoske the le Jakoboske. Dava la tumenge sar tumaro barval’ipen. O Del dina le faraonoske te sunel peskeri zor. Pro Egiptos avle phare d’ivesa: Pro mal’i na bijand'ile o dziva, avla kalo nasvafipen, morocakos. Andro khera avle o kirme. O luftos esas kajso dzungalo, kaj savore nasvalile. O faraonos prindzarda, khatar avel o bibacht. Duvar, trival kerlas, sar bi te kaml’ahas le Chindoren, le bufakere manusen, te premukel. Ale sar e bibacht pregejla, ila len pal o lav tele. (Ex 5-11) 39

15. První velikonoční noc

15. Esebno vilijakero rat

Pak řekl Bůh Mojžíšo­ vi: Dnes v noci vás farao propustí. Připravte se na cestu. Každá rodina ať za­ bije beránka. Jeho krví udělejte znamení na dve­ řích vašich domů. Obujte se na cestu. Vezměte do ruky hůl. Jezte ve spěchu a nenechte žádné zbytky. Tuto noc zemřou nejstarší synové Egypťanů. Kolem vašich dveří, které budou

Pafis phenda o Del le Mojzisiske: Adad’ives rafi tumen o faraonos premukela. Pripravinen tumen pro drom. Sako famel'ija mi murdarei bakres. Leskere rateha keren dzanore pre savore udara turna­ re kherendar. Uren tumen pro drom. Len andro vast kast - bagula. Chan sid’arindos, avka kaj le chabnastar hic te na achol. Adi-

40

označeny krví, anděl smr­ ti přejde. Všechno se stalo, jak Bůh řekl. Prvorození sy­ nové Egypta zemřeli. Syn chudých lidí i syn faraóna. Této noci plakali Egypťa­ né pro své syny. Tu dal fa­ rao zavolat Mojžíše a Árona a přikázal: Rychle ode­ jděte! Vezměte s sebou všechno, co vám patří. Iz­ raelité se shromáždili a vy­ táhli z Egypta. Na tuto první veliko­ noční noc izraelský národ nikdy nezapomněl. Matky a otcové nezapomněli, že Bůh uchránil jejich prvo­ rozené syny. Od té doby mu přinášejí po narození prvního syna dar. Každý rok slaví Paschu, svátek vyvedení z Egypta, a vy­ světlují svým dětem: Sil­ nou rukou nás Bůh vysvo­ bodil z egyptského otroc­ tví. (Ex 12-13)

rat merna jekhphureder čhave le Egipťanenge. Khatar tumare udara, so ena makhle rateha, o mulano andélis predžala. Savoro pes ačhifa avka, sar o Del phenďa. Le Egiptoskere ešebno ufarde čhave mule. O čhave čore manušengere the o čhave le faraonoskero. Odi rat rovnáš savore Egipťana pal peskere čhave. O faraonos diňate vičinel le Mojžišis the le Aron a parančolinďa: Sigo džan het! Len tumenca savoro, so hin tumaro. O Čhinde pes sgejle u cirdne avri andal o Egiptos. Pre kadi ešebno patraďakeri rat o izraelsko narodos ňikana na pobisterela. O daja the o dada na pobisterde, hoj o Del arakhfa lengere ešebno ufarde čhaven le meribnastar. Akorestar leske anenas daros, sar ufolas ešeb­ no čhavo. Sako berš fikeren Pascha, inepos Avrigejfipen andal e Egip­ ta u phenen peskere čhavorenge: Zorale vasteha 41

amen o Del arakhľa avri andal egiptsko rabišagos. (Ex 12-13)

16. Bůh zachraňuje svůj národ

16. O Del ratinďa peskero narodos

Farao brzo litoval, že propustil Izraelity. Zalarmoval své vojáky a velite­ le válečných vozů. S nimi pronásledoval Izraelity. Izraelité tábořili u rákoso­ vého moře. Jeden z jejich strážců spatřil oblak pra­ chu: Egypťané přicházejí. Izraelité se lekli, protože byli v pasti. Před nimi moře, za nimi nepřítel se silnými zbraněmi. Obvi­ ňovali Mojžíše: Proč jsi nás zavedl do záhuby? Tady všichni zemřeme! Avšak Mojžíš jim odpově­ děl: Nebojte se! Dnes po­ znáte, jak vás Bůh zachrá­ ní. Mojžíš vztáhl svou ruku nad moře, jak mu Bůh při­ kázal. Zavanul východní vítr. Hnal vody ke straně. Izraelský lid přešel přes moře: muži, ženy, dcery,

O faraonos sigo bajinlas, hoj premukľa le Čhinden. Akharda jekhetane peskere slugadžen, prikazinda lenge, kaj le Izraeliten te lei palal. O Čhinde thode o šatri paš o šašinakero moros. Jekh lengere vatrašendar dikhľa but prachos upre: Aven o Egipťana. O Čhinde daranďile. Angle lende mo­ ros, pal lende o dușmana biamala (ňepriaťeli) zorale zbraňenca trastralenca. Čhivnas savoro pro Mojžišis: Soške amen ľigendal andre bibacht? Adaj savore meraha! Ale o Moj­ žiš lenge phend’a: Ma da­ ran! Adaďives dikhena, sar tumen o Del arakhela. O Mojžiš hazdňa o vast upral o moros, sar leske o Del phenďa. Phurdňa tosarutňi balvaj. Tradelas

42

synové, hovězí dobytek, ovce - dlouhý zástup. Egypťané přišli ke bře­ hu. Dlouho neváhali. Hnali se dál. Avšak cesta, kterou mohl jít Izrael ve víře v Boha, stala se pro Egypťany cestou smrti: Vody se valily zpět. Koně a válečné vozy, celé faraó­ novo vojsko se utopilo. Iz­ raelité zažili, jak Bůh za­ chraňuje. Mojžíšova sestra Mirjam hrála na tamburínu. Tančila s ženami a zpívala vítěznou píseň: Chvalte

o paňi pro seri. O izraelsko nipos pregejľa perdal o moros: o murša, o džuvľija, o čhaje, o čhave, o guruva, o bakre - ďindardo šoros. O Egipťana avle kijo hedbs. But na gondolmenas. Tradenas dureder. Aľe o drom, so lehá gejľa o Izrael andro paťaviben kijo Del, ačhila perdal o Egipťana meribnaskero drom: O paňa pes dine pa­ le. O graja, o verdana, savore faraonoskere slugadža tašľile. O Čhinde di-

43

Pána, chvalte ho, neboť je silný a mocný. Koně a vozy smetl do moře. (Ex 14-15)

khle, sar o Del džanel te arakhel. Le Mojžišiskeri phen bašavlas pre tamburína. Khelelas le romňijenca, giľavlas viteziko gili: Ašaren le Rajes, ašaren les, le­ bo ov hino zoralo, igen zo­ ralo. Le grajen le verdanenca čhinďa andro moros. (Ex 14-15)

17. Bůh se stará o svůj lid

17. O Del pes starinel peskere nipostar

Od rákosového moře vedl Mojžíš izraelský lid pouští. Tri dny hledali pra­ men. Konečně jej našli. Avšak voda byla hořká. Nedala se pít. Tu začali Iz­ raelité rebelovat proti Mojžíšovi: Necháš nás na poušti zahynout žízní. Mojžíš prosil Boha: Po­ moz nám! A Bůh ukázal Mojžíšovi kus dřeva. Sot­ va vložil Mojžíš toto dřevo do vody, ztratila hořkou příchuť. Žízniví se mohli napít. Brzy potom přišli zase k Mojžíšovi: Proč jsi nás zavedl do pouště? Že jsme

Andal o šašinakero moros ľidžalas o Mojžišis le Čhindengero nipos pal o poša. Trin ďives rodenas paňi te pijel. Ajci pre ajciste arakhle paňi, ale o paňi esas kirko,na delas pes te pijel. O Čhindore pes chudne te dokerel le Mojžišiha: Mukeha amen savoren andre pustatina te merel bijo paňi. O Mojžiš mangelas le Devles: Pomožin amenge! O Del sikhaďa le Mojžišiske kotor kast. Mek ča thoda o Moj­ žišis oda kašt andro paňi, našľiľa o kirkipen. O trušalo nipos pila paňi.

44

nezůtali v Egyptě! Tam jsme měli plné hrnce masa a chleba, kolik jsme chtě­ li. Ale Bůh řekl Mojžíšovi: Dám vám chléb a maso, abyste poznali, že mi mů­ žete důvěřovat. A oprav­ du: Večer letělo kolem tá­ bora velké hejno ptáků. Ptáci se nechali chytit. Ráno ležela na zemi bílá, sladká zrna many. Každý mohl sbírat a všichni se na­ sytili. Nejen ten den, ale každodenně. Pokud izra­ elský národ táhl pouští čtyřicet let - dával jim Bůh chléb a maso. Od té doby vyprávějí rodiče dětem, jak se Bůh staral o svůj lid a jak se sta­ rá. Ať všichni vědí, že mu můžeme důvěřovat a že se můžeme spoléhat na jeho pomoc. (Ex 15,22-16,36)

Sigo pališ avle pale kijo Mojžišis: Soske amen ligenďal andre kadi pustati­ na? Soske na ačhilam andro Egiptos? Odoj amen sas pherde pira mas the maro, keci ča kamľam. Aľe o Del phenďa le Mojžišiske: Dava tumen maro the mas, kaj te prindžaren, hoj mange šaj paťan. Čačes: Raťi džanas khatal e vatra but čirikle. O čirikle pes dine te chůdek Tosara pašľolas pre phuv parne guli, zarnos la manatar. Sako šaj kidňa a savore čal’ile. Na ča koda dives, aľe sako dives. Medik ča o izrael­ sko narodos cirdelas le pošenca - saranda berš - delas len o Del maro the mas. Akorestar vakeren odaja o dada le čhavorenge, sar o Del pes starinel peskere nipostar. Kaj savore te džanen, hoj šaj leske pa­ ths, hoj šaj užaras lestar pomocą. (Ex 15,22-16,36)

45

18. Bůh si voii národ

18.0 Del peske kidňa avri le narodos

Izraelský národ táhl pouští od jednoho místa odpočinku k druhému. V třetím měsíci tábořili u hory Sinaj. Mojžíš vy­ stoupil k Bohu na horu. Bůh mu přikázal: Řekni Izraelitům: Viděli jste, že jsem mocnější než Egyp­ ťané. Nesl jsem vás jako orel svá mláďata. Budeteli poslouchat, co vám ří­ kám, a zachováte-li mou smlouvu, budete náro-

O izraelsko narodos cirdelas pal o poša pustatini than thanestar. Andro trito čhon thode o šatri paš o heďos. O Mojžišis avla upre pro heďos kijo Del. O Del leske phenďa: Phen le Čhindenge: Dikhľan, hoj som zoraleder, sar o Egipťana. Eidžavas tumen sar orlos peskere ciknoren. Sunena man, so tumenge phenav a ľikerna manca o zaphandľipen,

46

dem, který je mi bližší než ostatní národy. Mně patří celá země. Avšak vy mi bu­ dete patřit jako kněží, kte­ ří jsou hotovi sloužit mi. Vy jste vyvolený, svátý lid. Když sestoupil Mojžíš s hory a řekl lidu, co mu Bůh uložil, všichni volali: Jsme hotovi! Chceme všechno, co Bůh říká. Chceme žít tak, jak to on chce. Na Sinaji dal Bůh svému lidu zákony. Platí pro všechny lidi a pro všechny časy. Všichni, kdo zachovávají Bohu věr­ nost, poznají, že Bůh je jim věrný. Bůh řekl: Jsem Pán, tvůj Bůh. Vyvedl jsem tě z Egypta, ze země otroc­ tví.

1 Nebudeš mít vedle mne jiné bohy. Nedělej si žádné obrazy Boha. Služ jenom mně. 2 . Nezneužiješ mého jména.

avena narodos, so ela mange pašeder sar savore aver narodí. Miri hiňi sa­ vori phuv. Ale tumen ave­ na sar rašaja, so mange ka­ men te služinel. Tumen san kidne avri, san svato nipos. Sar gejľa o Mojžiš pal o hedbs tele, phenda peskere niposke, so leske o Del phenda. Savore vičinenas: Kamas savoro te kerel, so o Del vakerel. Kamas te dživel avka, sar ov kamei. Pro Sinajis diňa o Del peskere niposke kanuni (zakoni). Hine perdal savore manuša čiré pre čirende. Savore, ko ena paťivale kijo Del, prindžarena, hoj o Del ela pat’ivalo ke lende. O Del phen­ da: Som Raj, tiro Del. Ligendbm tut avri andal e Egipta, andal o rabišagos.

1. Na ela tut paš mandě aver devia. Ma ker ňisave parsuni le Devlestar. Sogalin ča mange. 2. Ma muk andal o muj miro nav hijaba.

47

3. Eftato dives ľikereha inepos. Oda dives ňiko mi na kerel buťi. 4. Sikhav paťiv tira dáke tire dadeske. 5. Na murdareha. 6. Na kereha džungipen džuvľaha. 7. Nepokradeš. 7. Na čoreha. 8. Nebudeš o svých bliž­ 8. Na pheneha chochado ních mluvit nepravdu. lav pre avreste. 9. Nebudeš toužit po že­ 9. Na kameha avreskera ně, která patří jinému. romňa. 10. Nebudeš toužit po ma­ 10. Na kameha avreskero jetku a statku druhých. barvaľipen. 3. Budeš světit sedmý den. Ten den nebude nikdo pracovat. 4. Budeš ctít svého otce a svou matku. 5. Nezabiješ. 6. Nesesmilníš.

Mojžíš zapsal zákony, které Bůh svému lidu dal, na dvě kamenné desky. Desky vložil do posvátné truhly. Jsou zárukou smlouvy, kterou Bůh se svým lidem uzavřel. (Ex 19-20)

O Mojžiš pisinďa o deš kanuna, so diňa o Del peskere niposke, pro duj ba­ rune deski. O deski thoďa andro mochtoro. Oda hiňi e zaruka phandľipnaskeri, so o Del peskere nipoha zaphandľa. (Ex 19—20)

19. Pravidla života

19. Sar te dživel

Slyš, Izraeli: Pán je tvůj Bůh - Pán a nikdo jiný. Proto ho máš milovat ce­ lým srdcem, celou duší a ze všech svých sil. (Dt 6,4-5) Když obléháš město,

Sun, Izraelona; Raj tiro hino tiro Del - ov Raj a hi­ ke aver. Vasoda les kame­ ha le jilestar, le vodestar. (Dt 6, 4-5)

48

Sar demeha andre and-

nesmíš porážet jeho stro­ my. Můžeš jíst z ovoce stromů, ale nesmíš je po­ kácet. (Dt 20,19)

Nebudeš využívat bez­ brannou vdovu nebo si­ rotka. Když je budeš utis­ kovat a oni ke mně budou volat, budu stát na jejich straně. (Ex 22,21n) Když zabloudí něčí do­ bytek nebo ovce, nesmíš nečinně přihlížet. Zaveď zvíře zpět tomu, komu patří. (Dt 22,1) Když pro tebe pracuje někdo chudý, nesmíš ho nechat čekat na mzdu. Dej mu jeho mzdu hned ten den. (Dt 24,14-15) Když budeš setřásat olivy nebo ořezávat hroz­ ny, nech na stromě a na révě zbytek pro chudé. (Dt 24,20-22)

Neutiskujte cizince, kteří žijí ve vaší zemi. Dej­ te jim stejná práva, jako máte sami. Milujte cizince jako sebe samé a nezapo-

ro foros, nasabadno tuke te čhinel tele o rukha. Šaj chás o phabambrola pal o rukha, aľe nasabadno o rukha tele te čhinel. (Dt 20,19) Nasabadno tuke te chasňarel avri la bizorakera phivľa aňi le širotken. Te lenge kereha bibacht, on ke ma vičinena, me terďuvava paš lende. (Ex 22, 21n) Te našľola avreskero guruv, alebo bakro, ľidža la džvirina pale ke koda, kaskeri hiňi. (Dt 22,1)

Te perdal tute čoro kerel buťi, ma muk les te užarel pre leskere love. De les o love takoj oda dives. (Dt 24,14-15) Sar izdraveha le olivenca alebo čhingereha o drakha, muk pro rukh the pre reza vareso perdal o čoredžene. (Dt 24, 20-22) Ma thoven tel o pindre le avrethemeskeren (cudzincen), so dživen andre tumari phuv. Den len paťiv u den len oda čačipen, 49

meňte, že jste žilli v Egyp­ tě jako cizinci. Říkám já, Pán, tvůj Bůh. (Lv 19, 33-34) Nemluv ale zle o hlu­ chém, který se nemůže há­ jit. Nehoď slepému do ces­ ty nic, oč by mohl klopýt­ nout. (Lv 19,14) Nechovej v srdci nená­ vist proti svému bratru. Napomeň svého bližního, jinak se proviníš. Nemsti se a na nikoho se nepo­ horšuj. Miluj svého bližní­ ho jako sám sebe. (Lv 19, 17-18)

50

savo hin the tumen. Dikhen rado le avrethemeskeren, sar tumaredženen. Ma bisteren, hoj the tu­ men dživenas andre Egip­ ta sar avrethemeskere. Kada phenav me, o Raj, tiro Del. (Lv 19, 33-34)

Ma l’iker andro jilo ruš kija tiro phral. Ma bister pre tiro pašutno. Ma visar nikaske pale nalačhipen a pre nikaste ma ruš. Kam tire pašutnes sar tut korkores. (Lv 19,17-18)

20. Mojžíšova smrt Bůh vysvobodil svůj lid z egyptského otroctví. Čtyřicet let se Izraelité na poušti učili, že mohou Bohu důvěřovat, poznali také, jak spolu mohou lidé žít. Ženy a muži, kteří s Mojžíšem vytáhli z Egyp­ ta, zemřeli na poušti. Také Mojžíš zestárl. Pozoroval, že už zemře. Tu svému ná­ rodu požehnal. Řekl: Jak jsi šťastný, Izraeli! Kdo je ti podobný, národe, za­ chráněný Pánem? Pak vy­ stoupil na horu Nebo. Tam mu Pán ukázal celou zemi Kenaan, kterou slíbil své­ mu lidu. Mojžíš zemřel na hranici této země. Bůh mu přece řekl: Dám ti, abys tu zemi spatřil, ale sám do ní nevejdeš. Izraelité oplaká­ vali Mojžíše třicet dní. (Dt 33-34)

20. Le Mojžiskero meriben O Del ľigenďa peskero nipos andal o egiptsko rabišagos. Saranda berš sikhlonas o Čhinde andro pošalipen, hoj šaj paťan le Devleske. Prindžarde, sar manuša šaj dživen jekhetane. O romňija the o murša, so gejle le Mojžišiha avri andal e Egipta, savore imar mule andro pošaľipen. The o Mojžiš phuriľa. Dikhelas, hoj imar the ov merla. Diňa peskere narodoske bachťariben. Phendá: Báro bachtalo sal, Izraelona! Ko pes šaj thovel paš tute, tu, narodona, so sal ratimen le Devlestar? Palis gejlá pro verchos. Odoj leske o Del sikhaďa savori phuv Kenaan. O Mojžiš mula pre kola phuvakeri barutňi (hrani­ ca). O Del leske anglal phenďa: Dava tuke, kaj odi phuv te dikhes, ale korkoro andre na džaha. O Čhinde rovľarenas le Mojžišis tranda ďives. (Dt 33-34)

51

Králové a proroci

O kraľa the o angledžande

21. V zaslíbené zemi

21. Andre prandiňi phuv

řed svou smrtí určil Mojžíš za svého ná­ stupce Jozua. Měl vést Iz­ raelity do země Kenaan, kde žili Abrahám, Izák a Jákob. Avšak národy, které v Kenaanu žily, ne­ chtěly Izraelity do země pustit. Pod Jozuovým ve­ dením se Izraelité drželi Božích slibů. Nenechali se zapudit. Postupně zemi ovládli. Stavěli vesnice a žili jako rolníci podobně jako Kenaanští. Izraelité se mohli od Kenaanských mnohému naučit: Jak se zasévá zrní, jak se sklízejí hrozny; jak se dělají nejlepší nástroje; jak se vaří, jak se oblékat. Jedno však nesměli dělat jako Kenaanští, j estli chtě­ li zůstat věrni smlouvě s Bohem: nesměli se kla­ nět božstvům kenaanským ani jim sloužit. Pro Izraelity bylo těžké zacho­ vat tento příkaz. Kenaan-

nglal peskero meriben kerda o Mojžíš le Jozues peskere palavutneske. Majinda te lidžal le Chinden andre phuv Ke­ naan, kaj dživlas o Abra­ ham, o Izák the o Jakob. Ale o narodi, so dživnas andro Kenaanos, na kamenas le Čhinden andre odi phuv te mukel. Tel le Jozueskero vast o Čhindore likernas pes Devlikane lavendar. Na mukle pes te marel tele. Polokes calo phuv ačhila lengeri. Thovnas gava the chudne te kerel bufa pro mali sar o Kenaanska džene. O Čhinde sikhlbnas le Kenaanskendar but: sar pes šejinel o zarnos, sar pes kidel o drakha, sar te kerel jekfeder sersami tho pramaťa, sar tó tavel, sar pes te uravel. Ča jekh na majinde te kerel sar o Kenaanonska. Na kampelas lenge te perel pro khoča

P

52

A

ští měli obětní místa po celé zemi, na horách a pod vysokými stromy a tam sloužili bohům a vyprošo­ vali si déšť a dobrou úro­ du. V té době získali Izrae­ lité novou zkušenost: Po­ kud zůstávali věrní Bohu Abrahámovu, Izákovu a Jákobovu, dával jim svou ochranu a požehnání. Když nebyli věrní, upadli do nouze a nesnází. Avšak jakmile se k němu vrátili, vyznali svou vinu a prosili o odpuštění, opět se k nim obrátil a žehnal jim. (Joz; Ri)

anglo kenaanska devla. Perdal o Čhinde esas pharo te ľikerel o phandľipen le Devleha. Le Kenaansken esas but oferna thana pal calo phuv, pro verchi the tel o bare uče rukha, the odoj sogalinenas le devlenge the mangenas lendar brišind the barvale dživa. Akor zumade o Čhin­ de, so hin čačipen: Medik ačhonas paťivale le Devleske Abrahamoskereske, le Izakoskereske the le Jakoboskereske, arakhelas the bachťarelas len. Te na esas věrna, pernas andro pharipen, andro pharo dživipen. Ale sar ke leste visalbnas, phenenas avri peskeri doš the mangenas les, kaj lenge te omukel, palis ke lende pes visarďa the bachťarelas len. (Joz; Ri)

22. Národ chce krále

22. O narodos kamei kraľis

Izraelité rozdělili zemi tak, že každý z dvanácti kmenů dostal vlastní úze-

O Čhinde ulade e phuv avka, hoj sako fajta chudňa perdal peste varesi 53

mí. Starší kmenů rozdělili půdu rodinám. Každá ro­ dina dostala tolik, aby se mohli dobře nasytit. Jednotlivé kmeny žily pro sebe. Avšak proti ne­ přátelům se bránily spo­ lečně. Bůh jim dal za­ chránce, který je vyvedl z nebezpečí. Ale potom bylo Izraeli těžké důvěřovat jen Bohu a čekat, až jim v každé nouzi pošle zachránce. Chtěli stálého vůdce, krá­ le. Samuel byl zachránce, kterého Bůh poslal. Ze­ ptal se lidu: Opravdu se chcete sklánět před člově­ kem, pracovat pro něj, platit mu daně? Avšak zá­ stupci kmenů řekli: Chce­ me být jako ostatní náro­ dy. Král ať nám říká, co je právo a křivda. Král ať je naším vojevůdcem. Bůh řekl Samuelovi: Uposlechni, co muži žáda­ jí. Neodmítli tebe, ale mne. Tak na Boží příkaz pomazal Samuel Saula na krále nad Izraelem. Bůh mu dal svého ducha. Saul by byl mohl zůstat dobrým 54

phuv. O phureder sakona fajtakero uladá e phuv le famiľijenge. Sako fameľija chudňa ajci, kaj te na aven bokhale. Jakešebnone fajti dživenas perdal peste. Ale proci o dušmana pes thovnas jekhetane. O Del len delas furt manušes, so len ľidžalas avri andal e bibacht. Aľe paľis esas le Čhindenge phares te paťal le Devleske a te užarel ča pro Del, sar lenge andro phujipen bičhavla arakhutnes. Kamenas vajdas, kraľis. O Samuelis esas arakhutno, so les bičhaďa o Del. Phučľa le nipostar: Čačes kamen te thovel o šere te­ le anglal jekhe manušeste, te kerel perdal leste, te poťinel leske o daňi? O anglune le fajtengere phende: Kamas te avel sar the aver narodi. O kraľis amenge mi phenel, so hin čačipen the so hin bičačipen. O kraľis hin amaro vajdas. O Del phenďa le Samueliske: Šun, so o murša ka­ men. Avka pre Devlikano

králem, kdyby byl sám ce­ lým srdcem důvěřoval Bohu. Ale Saul se nechtěl na nikoho spoléhat, ani na Boha. Ani žádnému člo­ věku nedůvěřoval. Stal se smutný a zmatený. Bůh už se Saulem nebyl. Proto už nemohl izraelský národ vést ani rozsuzovat. (1 Sam 8-15)

nav pomakhla o Samuel le Saulos kraľiske le Čhindengereske. O Del leske diňa pestar voďi. O Saul šaj ačhiľahas lačhe kraľis­ ke, te le jilestar paťaňahas le Devleske. Ale o Saulos na kamľa pes pre ňikaste te zmukeL Aňi pro Del. Ačhiľas zdiliňardo. Vašoda na esas hodno le Čhindengero narodos te ľidžal aňi les te rozsudzinel. (1 Sam 8-15)

23. David, pasák z Betléma

23. O David, pastiris andal e Betlema

Betlémský David se stal druhým a největším iz­ raelským králem. Důvě­ řoval Bohu a Bůh byl s ním. Proto Boží lid na Davidovo jméno nezapo­ míná. V Izraeli se vypráví o Davidovi mnoho příbě­ hů. David byl nejmladším synem Išaje. Pásl ovce, když Samuel přišel a po­ mazal ho za krále. David byl dobrý pastýř. Znal své ovečky a měl je rád a ni­ kdy neutekl před lvem

O betlémsko David ačhila duj to the mek bareder izraelsko kralis. Pata­ las le Devleske a o Del esas lehá. Vašoda o Devlikano nipos pre le Davidoskero nav na bisterel. Andro Izraelos pes vakeren pal o David but vakeribena. O David esas jekhterneder čhavo le Išajeskero. Pasinlas le bakren, sar o Samuelis avla a pomakhla les kraliske. O David sas lačho pastiris. Prin55

nebo před medvědem. David byl odvážný. Neměl strach před nepřáteli Bo­ žího a svého národa. Vy­ práví se, že jako chlapec přišel ke svým bratřím do vojenského tábora. Tam zažil, jak mocný a silný muž, obr Goliáš, se posmí­ val Izraelitům a jejich Bohu. Nikdo se neodvážil s Goliášem bojovat. Ale David mu řekl: Poznáš, jak silný je Bůh Izraele. Vložil kámen do svého praku, vymrštil ho a trefil obra Goliáše doprostřed čela. Tu dostali nepřátelé 56

džarlas peskere bakroren the dikhelas len rado. A ňigda na denašlá anglal ľevos alébo ričh. Na daralas le nalačhe manušendar. O David sas igen tromado. Vakerel pes, hoj sar esas čhavo, avla ke peske­ re phrala andro slugadžiko vatra. Odoj dikhľa, sar zoralo the učo murš, orijašis, Goliáš, asalas le Čhindendar the lengere Devlestar. Niko na tromanďilá le Goliašiha pes te marel. Ale o David leske phenďa: Prindžareha, savo zoralo hino o Del izra-

strach. Už nechtěli bojo­ vat proti Izraeli. Utekli odtud. David uměl zpívat pís­ ně a hrát na harfu. V kni­ ze Žalmů, který je zpěvní­ kem Božího lidu, je stopadesát takových písní, jaké zpíval David. Nějaký čas žil David u krále Saula. Když byl Saul smutný, hrál mu David na harfu. Tím se Saul zase rozveselil. Pro­ tože byl s Davidem Bůh, mohl David vítězit nad ne­ přáteli. Proto jej Saul usta­ novil velitelem. David ví­ tězil, národ ho vítal jáso­ tem a Saul žárlil. Chtěl Davida odklidit s cesty. Po léta se musel David se sku­ pinou přátel před Saulem ukrývat. Když zas jednou vytáh­ li Pelištejci do boje proti Izraeli, nemohlo jim Sau­ lovo vojsko odolat. V po­ hoří Gilbóa zemřeli tři Saulovi synové. Saul sám byl těžce raněn. Vrhl se na vlastní meč. (1 Sam 16-31)

elsko. Thoďa bar andre štrifka, nacirdňa, mukla u trafinďa le Goliašis maškar andro čekat. O duș­ mana daranďile. Imar na kamie pes te marel le Čhindenca. Denašle odarigO David džanelas šukar gila the bašavlas pre harfa. Andre genďi Žalmi, so hin gifengero genďi le Devlikane niposkeri, hin šel the penda gilá, so gilavlas o Davidos. Vareso časos dživlas o Davidos kijo kraîis Saulos. Sar sas le Sauloske phares pro vodí, bešavelas leske o Davidos pre harfa. Le Sauloske ačhifa lokeder pro jilo. Vašoda hoj esas le Davidoha o Del, šaj o David khelďa avri upral peskere dușma­ na. Vašoda les o Saulos kerďa phuredereske. O Davidos khelďa avri, o narodos leske pafikerelas lošaha a Saul pre Ieste chalas jag. Kamfa le Davi­ dos te murdarei. Vašoda pes mušinlas o Davidos peskere amalenca te garuvel anglo Saulos but berša.

57

Sar j ekhvar cirdne o Peliśtejska avri andro mariben marnuj Izraelos, le Sauloskere slugadźa na esas hodno pes lenge te aćhavel. Andro hedi Gilboa mule trin ćhave le Sauloske. O Saul korkoro esas igen phares doćhindo. Chida pes pre peskero charo. (1 Sam 16-31) 24. David, král v Jeruzalémě

24. O Davidos, kraľis andre Jeruzalema

Po smrti Saulově se stal David králem nad celým Izraelem. Povýšil Jeruza­ lém a učinil ho hlavním městem. Posvátnou truhlu s deskami, na kterých byly napsány zákony smlouvy, dal přinést do Jeruzaléma. Chtěl, aby se stal Jeruza­ lém Božím městem. David důvěřoval Bohu. Chtěl dodržovat smlouvu. Když udělal něco zlého, vyznal svou vinu a prosil Boha o odpuštění. Jedno­ ho dne dal David přivést Nátana. Nátan byl muž, kterého Bůh určil, aby se stal jeho mluvčím, proro-

Pal le Sauloskero meriben ačhiľa o David kraľiske pre calo Izraelis. Hazdňas upre o calo Jeruzalemos the kerďa lestar ešebno foros. O posvatno mochtoro le deskenca, so pre lende sas napisimen o kanuna, diňa te anel an­ dre Jeruzalema. Kamľa, kaj o Jeruzalema te jel Devľikano foros. O David paťalas le Devleske. Kamľa te doľikerel o phandľipen. Te kerlas vareso nalačhes, phenlas avri peskeri doš the mangelas le Devles, kaj leske te odmukel. Jekhvar diňa

58

kem. David řekl Nátanovi: Já bydlím v nádherném paláci. Ale posvátná tru­ hla stále stojí ve stanu. Chtěl bych Bohu vystavět dům. Příští den se vrátil Nátan k Davidovi a řekl: Bůh nechce, abys mu stavěl dům. Naopak, on chce po­ stavit dům tobě: živý dům. Až zemřeš, bude nad Bo­ žím lidem vládnout tvůj syn. Toto slovo platí pro­ vždy. Proto Boží lid věří, že velký zachránce, Mesi­ áš, kterého Bůh lidem slí­ bil, povstane z rodiny Da­ vidovy. (2 Sam 7)

o David te anel le Natanos. O Natan esas murš, so les o Del kidňa avri, kaj te avel leskero čhibalo, angledžando. O David phendaleNatanoske: Mebešav andre šukar diz. Ale o po­ svátno mochtoro terdbl andre šatra. Kamavas bi le Devleske te thovel kher. Aver ďives visal’ila o Natan kijo Davidos u phenďa: O Del na kamel, kaj leske te thoves kher. Ov kamel te kerel kher tuke: džido kher. Sar mereha, le Devlikane niposke rajarela tiro čhavo. Kada lav džala dureder fajti pre fajtende. Vašoda o Devlikano nipos paťal, hoj o baro arakhutno, o Mesiašis, so les bičhavla o Del le ni­ poske, avela andal le Davidoskeri fajta. (2 Sam 7)

59

25. Píseň Davidova

25. Giľutňi le Davidoskeri

Pane, ty jsi můj pastýř, proto mi nic nechybí. Vedeš mne na zelené pastviny a k odpočinku u vody. Ukazuješ mi jisté cesty. I když musím jít temnou roklí, nemám strach, vždyť jsi se mnou. (Z 23)

Devla, tu sal miro pastiris, vasoda mange nic na chibinel. Eidzas man kija carune riti the kijo achuviben pas o pahi. Sikhaves mange cacikane droma. Choc musinav te dzal kala debraha, na darav, bo tu sal pas mande. (Z 23)

26. Šalomoun staví Boží dům

26. O Šalamoun kerel le devleske kher

Král David zemřel a byl pochován v Jeruzalémě. Nad Izraelem vládl jeho syn Šalomoun. Šalomoun byl moudrý král. Věděl, co je správné, a co špatné. V Jeruzalémě si postavil palác a vystavěl Bohu chrám-dům. Tam dal vnést posvátnou truh­ lu. V den posvěcení chrá­ mu se Šalomoun modlil: Pane, můj Bože! Slíbil jsi, že nám budeš v tomto chrámu blízký. Slyš mou

O kraľis o David mula. Parunde les andre phuv je­ ruzalémsko. Pro Izraelos pro Čhinde rajarelas leskero čhavo o Šalamoun. O Šalamoun esas goďaver kraľis. Džanlas, so hin lačhes a so nalačhes. And­ re Jeruzalema peske thoďa diz a le Devleske kerdá opře khangeri - kher. Odoj diňa te anel o po­ svátno mochtoro. Oda ďives, so pošvecinlas e khan­ geri, o Šalamoun pes mo-

60

modlitbu. Vyslyš všechny, kdo k tobě v tomto domě volají. Vyslyš nás a odpusť nám naše viny. Šalomoun nemusel vál­ čit jako jeho otec David. Uzavřel s druhými národy smlouvy. Obchodoval, a posílal lodě přes moře. Přivedl do své země cizí řemeslníky a oženil se s ci­ zími ženami. Cizinci, kte­ ré Šalomoun uvedl do země, chtěli sloužit svým božstvům. Šalomoun do­ volil, aby v izraelské zemi stavěli oltáře svým bůž­ kům. Šalomoun se bohům

dlinlas: Devia, miro Dev­ ia! Phendal mange, hoj amenge avcha andre khangeri pases. Sun miro mangipen. Sun savoren, ko ke tute andre oda kher vicinel. Sun amen the odmuk amenge amare dosa. O Salamoun na musinda te kerel maribena sar leskero dad o David. Zaphandl’a avre narodenca phandl’ipena. Seftinlas the bichavlas o sifi pro moros. Anda andre peskeri phuv avrethemutne but’akeren u ila avrethemutne dzuvl’ijen romhenge. O cudzin61

cizinců klaněl a uctíval je. Tak zradil jediného Boha. Porušil smlouvu. (1 Kr 5-11)

ca, so len o Šalamoun anďa andre phuv, kamle te sogalinel peskere devlenge. O Šalamoun len mu­ kla, kaj andre izraelsko phuv te thoven oltarajoeskere devlenge. O Šala­ moun pes le cudze devlen­ ge klaňinelas the delas len paťiv. Avka zrazindas jekhe Devles. Avka čaladá o phandlipen le Devleha. (1 Kr5-ll)

27. Šalomounova Přísloví

27. Le Šalamounoskere goďaver lava

Poslušné dítě působí rodičům radosti; umíněné dítě jim dělá starosti. (10,1)

Čhavo, so šunel, kerel la dake le dadeske lokes pro jilo; čhavo, so na šunel, kerel lenge pharipen. (10,1) E ruš 1’idžal kijo dokeriben. O kamiben kerel jekhetaniben. (10,12) Ko avreske lačhes ke­ rel, the leske ela mištes. Ko del trušales te pijel, na džanela, s’oda truš. (11, 25) Ko džal čače dromeha, džanel, so hin Del; ko džal bange dromeha, le Devles na kamel. (14,12)

Nenávist vede k hád­ kám; láska působí svor­ nost. (10,12) Kdo druhým pomáhá, tomu bude pomoženo. Kdo dává pít žíznivým, sám nebude žíznit. (11,25) Kdo jde rovnou cestou, počítá s Bohem; kdo jde křivou cestou, pohrdá jím. (14,2)

62

Kdo pohrdá bližním, hřeší; šťastný, kdo se slitovává nad nuzným. (14,21) Kdo nechce slyšet volá­ ní chudého, toho neuslyší nikdo, až bude volat o po­ moc. (21, 13)

Ko na dikhel rado peskere pašutnes, hin došalo. Bachtalo hin koda, so del koles, kas nane. (14, 21) Ko na kamei te šunel čoreskero pukariben, ko­ les na šunla ňiko, sar ov korkoro pes mangela avreske. (21,13)

28. Dva králové v jednom národě

28. Duj králi andre jekh narodos

Po Šalomounově smrti chtěl být králem v Jeruza­ lémě jeho syn Rechabeám. Zkušení muži mu dali radu: Tvůj otec Šalomoun vyžadoval od sedláků vel­ ké dávky a od obchodníků vysoké daně. Když budeš vyžadovat méně, všichni Izraelité tě uznají za krále. Avšak Rechabeám ne­ poslechl radu zkušených mužů. Proto řeklo deset kmenů, které žily na seve­ ru země: Nepotřebujeme krále z Davidova domu. Zvolíme si jiného krále. Rechabeámovi zůstal věr­ ný jen kmen, který se jme­ noval po Jákobovu synu Judovi a bydlil blízko Je-

Pal e Šalamounoskero meriben kamľa te jel kraľis andre Jeruzalema leskero čhavo o Rechabeam. O phure murša, so but predžiďile, leske phende: Ti­ ro dad, o Šalamou, man­ gels le dženendar, so kernas pro mali, igen but. A le kšeftendar bare dani. Te tu mangeha čuneder, savore Izraelita tut udžanena kraľiske. Aľe o Rechabeam na šunďa, so leske phenenas o phure murša. Vašoda phende deš fajti, so dživenas andre upruňi phuv: Na kampel amenge kraľis andal Davidoskero kher. Keras kraľiske avres. Le 63

ruzaléma. Od té doby už nežil král jen v Jeruzalé­ mě, ale také v Sichemu nebo v Samaří. (1 Kr 12)

Rechabeamoske ačhilá věrno ča e fajta, so pes vičinelas pal o Jakoboskero čhavo, pal o Judas, a bešelas pašes paš o Jeruzaléma. Akorestar imar na dživlas o kralis ča andre Jeruzalé­ ma, ale tiš andre Sichema, al’ebo andre Samara. (1 Kr 12)

29. Živý Bůh

29. Džido Del

Jarobeám, první král nad severními kmeny, si řekl: Není dobré, když bu­ dou muset obyvatelé mého království chodit do chrámu do Jeruzaléma, když chtějí slavit boho­ službu nebo přinést oběť. Proto dal udělat dva zlaté obrazy býčků. Jednoho dal vystavit na severu své říše v městě Dan a druhé­ ho na jihu v městě Betel. Pak to nechal rozhlásit v celém národě: Už nemu­ síte chodit do Jeruzaléma, když chcete slavit svátek nebo přinést oběť. Boha najdete v Dan a v Betelu. Stejného Boha, který vy­ vedl vaše otce z Egypta.

O Jarobeam, ešebno kraľis pro jeparuťune (se­ verná) fajti, peske jekhvar phendas: Nane lačhes, kaj te phiren o manuša andal miro kraľovstvos andre khangeri andre Jeruzale­ ma, te kamen te oslavinel paťaňiben Devleskero, alebo te anen leske ofera. Vašoda diňa te kerel duj somnakune čitre a pre len­ de diňa te maľinel terne guruven. Jekh diňa te thovel avri pre jeparaťutno them andro foros Dan a dujto pro dilutno andro foros Betel. Palis diňa te akharel avri hiros, kaj savore nipi olestar te džanen: Imar na mušinen te

64

Všichni Izraelité Jarobeáma neposlechli, proto­ že si vzpomněli, že Bůh li­ dem zakázal, aby si dělali obrazy bohů jako Egypťa­ né. Věděli, že porušují smlouvu, když zaměňují živého Boha za mrtvý ob­ raz. (1 Kr 12; Ex 32-34)

phirel kije Jeruzalema, te kamen te oslavinel o inepos, alebo te anei ofera. Le Devles arakhena andro Dan the andro Betel. Ole Devles, so anda avri turna­ re daden andal e Egipta. Savore Čhinde le Jarobeamos na šunde, vašoda kaj lenge avl’a pre godi, kaj o Del lenge phendas, kaj te na keren peske citre le devlendar sar o Egipťana. Džanenas, hoj te ľikeren mulano citro džidone Devleske, čalaven oleha o zaphandľipen. (1 Kr 12, Ex 32-34)

30. Mocný Bůh

30. Zoralo Del

Králové Izraele často zapomínali na Boha a jeho smlouvu. Proto posílal Bůh králům a lidu muže, kteří mluvili v jeho jménu: proroky. Král Achab se klaněl bohu Baalovi. Elijáš byl Boží prorok. Šel ke králi Achabovi a řekl: Sloužím Bohu Izraele. Je to mocný Bůh. Poznáš jeho moc a s tebou i celá země, ne-

O krala izraelska buterval pobisterenas pro Del the pre leskero zaphandlipen. Vaśoda bićhada le kralenge the le niposke manuśen, so ke lende vakerenas: le angledźanden. O kralis o Achab pro khoća perlas le devleske, so pes vićinlas Baal. O Eli­ as esas Devlikano angledźando. Gej Ta ko kralis Achab a phenda: Sogali65

boť ode dneška nespadne s nebe žádná rosa a žádný déšť. Sucho bude trvat tak dlouho, dokud nepřivo­ lám vláhu. Elijáš se bál královské­ ho hněvu. Utekl přes hra­ nici do Fénicie. Tam žil u nějaké chudé ženy. Byla vdova a měla jediného syna. Syn onemocněl a zemřel. Tu si ženě Elijášovi stěžovala: Ty jsi Boží přítel. Bydlíš u mne. Proto se na mne Bůh hněvá. Vidí mé hříchy a trestá mne. Elijáš vzal mrtvé dítě a po­ ložil je na svou postel. Pak se nad chlapcem sklonil a prosil: Pane, můj Bože, vrať tomuto dítěti život. Bůh vyslyšel motlitbu své­ ho proroka. Dítě ožilo. Elijáš vzal chlapce za ruku a odvedl ho k jeho matce. (1 Kr 17)

66

nav le Izraelskone Devleske. Ov hino zoralo Del. Prindžareha leskeri zor the tu the savoro tiro them, bo adaďivestar na perla pre phuv aňi brišind aňi oš. O šukiben ľikerla adebor, kebor me kamava. O Eliáš daralas le kraľiskere rušibnastar. Denašľa andre aver phuv, andre Fenicia. Odoj dživelas ke varesi čori romňi. Esas phivľi. Esas la ča jekh čhavo. O čhavo nasvaľiľa the mula. Avia odi romňi le Eliašoske te phukavel: Tu sal le Devleskero lačho manuš. Bešes ke mandě. Vašoda o Del pre mandle rušia. Dikhel miro phujipen, vašoda man marel. O Eliáš iła le mulone čhavores, thoda les pre peskero vadbs. Palis band’iľa kijo čhavoro u chudňa te mangel le Devles: Raja, miro Devla, visar kale čhavoreske o dživipen. O Del šunďa o mangipen peskere angledžandestar. O čhavoro džiďila upře. O Eliáš ila le čhavores vas-

testar a ľigenda les ke leskeri dajori. (1 Kr 17)

31. Jediný Bůh

31. ČajekhDel

Po dvou letech poslal Bůh Elijáše opět ke králi Achabovi. Král proroka obžaloval: Kvůli tobě nemá celý Izrael co jíst! Avšak Elijáš odpověděl: Ne já, ale ty a tvá rodina jste vinni velkým suchem. Vy jste opustili našeho Boha a jdete za Baalem. Nyní svolej všechny na horu KarmeL Tam se roz­ hodne, kdo je pravý Bůh. Král Achab všechny svo­ lal. Na horu Karmel ne-

Pal o duj berš bičhada o Del le Eliáš pale ko kra­ tiš Achab. O kratiš phenďa le angledžandeske: Vaš tuke nane andro Izraelos so te chal! Ale o Eliašis phenda: na me, ale tu the tiri fametija san došale vaš kada baro šukiben. Tumen omuktan amare Devles a džan pal o Baalemos. Akana zvičin savore dženen pro verchos Karmelis. Odoj dikhena, ko hin o čačuno Del. O kratiš

67

přišli jen proroci a kněží, ale i mnozí Izraelité. Elijáš řekl: Postavte ol­ tář a položte na něj oběť. Pak se modlete k vašemu bohu. Snad pošle s nebe oheň a přijme vaši oběť. Baalovi kněží a proroci postavili oltář a položili na něj oběť. Od časného rána až do poledne se modlili. Od poledne do večera vo­ lali: Baale, vyslyš nás! Avšak volali marně. Nic se nestalo. Večer postavil Elijáš ol­ tář pro Boha Izraele. Po­ ložil na oltář oběť a polil ji vodou. Pak se modlil: Pane, ty jsi Bůh Abrahá­ mův, Izákův a Jákobův. Ukaž všem, že ty jsi Bůh Izraele a že já jsem tvůj služebník. Vyslyš mě, Pane, vyslyš mě. Tu padl oheň s nebe. Oběť shoře­ la. Všichni, kdo tu byli, se poděsili. Volali: Pán je Bůh! Pán je Bůh! Brzo po­ tom se zatáhla obloha. Na suchou zem padl déšť. (1 Kr 18)

68

o Achab savoredzenen zvicinda. Pro verchos Karmelis. Odoj dikhena, ko hin o cacuno Del. O kralis o Achab savoredzenen zvicinda. Pro verchos Karmel na avle ca o angledzande the o rasaja, ale the but Ghinde. O Elias phenda: Sthoven oltaris a pre Ieste thoven e oferă. Pal’is pes modl’inen ke tumaro del. Moze bichavla upral jag the lela turnări oferă. Le Baaloskere rasaja the angledzande sthode oltaris a pre Ieste thode e oferă. Tosarastar dzi kijo dilos pes modlinenas hjaba. Nic pes na achila. Rafi sthod’a o Elias ol­ taris perdal o Del izraelsko. Thod’a pro oltaris ofe­ ră, chida pani upral. Pal’is pes modl’inlas: Raja, tu sal amaro Del, tu sal o Del le Abrahamoskero, le Izakoskero, le Jakoboskero. Sikhav savorenge, hoj tu sal o Del izraelsko. Me som tiro sorgalis. Sun man, Raja, sun man. Akor pejl’a e jag upral. E oferă labila.

Savore, so odoj esas, darand’ile. Vicinenas: Raja, amaro sal Del! Raja, ama­ ro sal Del! Sigo pal’is zacirdha pes o upral’ipen chmarenca. Pre avrisut’ardi phuv pejl’a o brisind. (1 Kr 18)

32. Bůh k sobě volá Elijáše

32. O Del vičinel le Eliáš ke peste

Elijáš pozoroval, že ho chce Bůh vzít k sobě. Sel do krajiny u Jordánu. Chtěl být sám. Avšak jeho žák Elíša ho nechtěl ne­ chat samotného. Šel s Elijášem. Elíša viděl, jak s nebe sestoupil oheň, prudká bouře. Uchopil Elijáše a vznesl jej vzhůru jako ve voze. Když se Elíša vrátil sám přes Jordán, potkal pade­ sát mládenců-proroků. Ptali se: Kde zůstal Elijáš? Chceme ho hledat! Nena­ jdete ho, odpověděl Elíša. Po tři dny Elijáše hledali, ale nenašli ho. Vrátili se zpět a říkali: Bůh k sobě odnesl svého proroka v ohnivém voze. Od té

O Eliáš imar dikhelas, hoj les o Del kamei te lei ke peste. Gejľa kijo Jordanos. Kamľa te jel korkoro, ale leskero sikhutno, o Eliš, les na kamľa te mu­ ke! korkores. Gejľa le Elišaha. O Eliš dikhľa, sar upral avľa jag the bari búr­ ka. Chudňa le Eliáš, hazdňa les upre sar pro verdan. Sar o Eliš visaľiľa kor­ koro khatar o Jordán, rakhľas pes penda terne manušenca. Phučenas lestar: Kaj ačhiľa o Eliáš? Na arakhena les, phenďa o Eliš. Trin ďives le Eliašis rodenas, the avka les na arakhle. Visaľile u phende: O Del ke peste iľa peskere angledžandes andro 69

doby věří národ izraelský, že na konci časů pošle Bůh svého proroka znovu na zem. (2 Kr 2)

jagutno verdan. Akorestar paťal o narodos izrael­ sko, hoj sar avla o agor savoreske, o Del bičhavla peskere angledžandes pa­ le pre phuv. (2 Kr 2)

33. Hladoví budou nasyceni

33. O bokhale ena čale

K proroku Elíšovi při­ šel jeden muž a přinesl dvacet ječných chlebů a pytel zrní. Elíša řekl své­ mu služebníkovi: Rozděl to, aby se všichni najedli. Služebník odpověděl: Jak z toho mám nasytit sto mužů? Avšak Elíša řekl ještě jednou: Dej mužům najíst. Uvidíš, že ještě zbu­ de. A tak služebník rozdě­ loval. Když se všichni na­ jedli, ještě zbylo. Tak, jak to Pán Elíšovými ústy řekl. (2 Kr 4,42n)

Kijo angledžando Elišos avla jekh murš the anďa leske biš gabunoskere mare the gono zarnos. O Elis phenda peskere sorgaliske: Ulav avka, kaj savore te en čale. O sorgalis phenda: Sar olestar te čaľarav šele muršen! Ale o Eliš phenda mek jekhvar: De le muršen te chal. Dikhena, hoj mek ačhola buteha. Avka o sorgalis chudňa te ulavkerel. Sar savore čalíle, mek ačhila buteha. Avka sar o Del le Elišoskere vuštenca phen­ da. (2 Kr 4, 42n)

70

34. Boží znamení pro národ.

34. O Del diňa le narodoske te džanel

V době, kdy byl král Achas v Jeruzalémě, vy­ hlásili mu dva králové vál­ ku. Obklíčili Jeruzalém svými vojáky. Tu se chvělo srdce krále a chvělo se i srdce lidu, jako se chvějí stromy v lese, když při­ chází bouře. Král Achas šel k vodní­ mu vedení, aby je vyzkou­ šel. Tam přišel i prorok Izajáš. Přinesl králi posel­ ství od Boha: Zůstaň klid­ ný, neboj se. Ti dva proti tobě plánují zlé. Drž se Boha a on tě podrží. Izajáš řekl: Bůh ti dá znamení, aby sis byl jistý jeho po­ mocí. Jakékoli znamení, které si vyžádáš. Avšak Achas tuto nabídku odmí­ tl: Nebudu Boha prosit o znamení. Tu řekl Izajáš: Bůh však přece dá zname­ ní: Hle, panna dostane dítě. Porodí syna a dá mu jméno Immanuel. To zna­ mená: Bůh je s námi. (Iz 7)

Sar esas kraľis o Achas andre Jeruzalema, duj kraľa pre leste phundrade mariben. Obgejle o Jeruzalemos peskere slugadženca. Daralas o jilo le kraľiskero. Daralas o jilo le niposkero, avka sar izdran o rukha andro veš, kaňa avel e burka. O kraľis o Achas gejľas kijo paňi. Odoj avľa the o angledžando o Izajaš. Anda le kraľiske Devíeskere lava: Ačh spokojne, ma dara. Kola dujdžene pre tute keren nalačhipen. Ľiker tut le Devlestar a ov tut ľilerela. O Izajaš phenďa: O Del tut dela te dža­ nel, kaj lestar šaj užares pomoca. Aľe o Achas phenda: Na mangava le Devies, kaj man te del te džanal. Avka phenda o Izajaš: O Del tut the av­ ka dela te džanel. Dikh, la sciznona ela čhavo. Uľarela čhas u dela leske nav Im­ manuel, so džanlbl: O Del hin amenca. (Iz 7) 71

35. Prorok Ámos žaluje Pán praví: Pro trojí pro­ vinění, kterého se Juda dopustil, pro čtvero to ne­ vezmu zpět: Pohrdli mým slovem a mé příkazy neza­ chovávají. Nechají se vést svými bůžky - stejně jako jejich otcové. Proto pošlu na Judu oheň. Jeruzalém­ ské paláce shoří. Pán praví: Pro tři zloči­ ny, které Izrael spáchal, pro čtyři to nevezmu zpět: Prodávali nevinného za peníze. Šlapali po malých, připravili slabé o jejich právo. Proto vás budu tlačit k zemi jako povoz plný snopů. Ani nejrychlejší neuteče, selže síla nej sil­ nějšího; i ten nejodvážněj­ ší ztratí odvahu. (Am 2)

72

35. O angledžando o Amosis phukavel O Raj phenel: Perdal trin doša, so e Juda kerda, perdal star bičhavava pre Juda jag. O jeruzalemska diza zlabona. On na šunen mire lava, džan avre devlenca, avka sar varekana džanas lengere pradada. O Del pale phenel: Per­ dal trin doša, so Izraelis kerda, perdal star perela pre lende miri ruš. Bikenenas le bidošales perdal o love, kikidenas tele le ciknen, bizorakeren, na denas len lengero čačipen. Vašoda tumen ispidava ke phuv, sar o verdan pherdo snopenca. Ani oda, so hino jekhsigeder, na denašela mandar. Leskeri zor les omukela. The koda jekhtromadeder darandbla u našavla peskero bidaripen. (Am 2)

36. Jeremiáš varuje před Božím trestem

36. O Jeremiašis daravel anglo devlikano trestos

Národ, který žil ve svaz­ ku s Bohem, nebyl velký. Jeho vojsko se nemohlo měřit s armádami moc­ ných národů. Nemohlo obstát před Asyřany, kteří zemi obsadili a mnohé vy­ hnali z vlasti do cizích zemí. Věřící lidé poznali v tomto osudu Boží trest, jak jim Bůh hrozil skrze proroky. V Jeruzalémě varoval Jeremiáš: Už třiadvacet let jsem Božím prorokem. Předal jsem vám všechna jeho slova. Ale vy jste ne­ slyšeli. Říkal jsem: Obrať­ te se od svých převráce­ ných cest. Přestaňte činit zlé. Pak zůstanete v zemi, kterou dal Bůh vašim ot­ cům i vám navždy. Ale vy jste mě neposlouchali. Proto praví Pán: Nechám přijít národy ze severu. Nebúkadnesara, krále ba­ bylonského, učiním svým nástrojem. Dopustím, aby vpadl na vás a na vaše sou-

O narodos, so dživlas jekhetane le Devleha, na esas baro. Leskere slugadža pes našťi thovenas paš o slugadža zorale narodendar. Na obačhile aňi anglo Asirani, so e phuv zaile a buterdženen tradne avri andal lengero them. O nipi, so paťanas, prindžarde, hoj len o Del marel vaš lengere bini, vaš lengere doša, avka sar sas phendo le angledžandendar. Andro Jeruzalema daravlas o Jeremiašis: Imar bišutrin berš som Devlika­ no angledžando. Diňom tumenge savore leskere lava. Ale tumen na šunďan. Phenás tumenge: Visaren tumen pal turnare nalačhe droma. Preačhon te kerel nalačhes. Paľis ačhona andre phuv, so diňa o Del turnare dadenge. Aľe tumen man na šunďan. Vašoda phenel o Del: Mukava te avel le naroden 73

sedy. Zpustoší vaši zemi. Budete sloužit babylon­ skému králi. A stalo se: Nebúkadnesar obsadil se svým voj­ skem Jeruzalém. Brzo ne­ byl k dostání žádný chléb. Přibývalo nouze. Potom Babyloňané prolomili zdi. Vtrhli do města, spálili chrám, královský palác a velké domy. Rozbořili jeruzalémské hradby. Po­ svátné nářadí chrámu se­ brali Babyloňané jako ko­ řist. Všichni vážení obyva­ telé, také řemeslníci, museli táhnout do Baby­ lonu do zajetí. Doma ve vlasti směli zůstat jen chu­ dí lidé, sedláci a vinaři. (Jer 25; 52)

74

pal e jeparatutni sera. Domukava, kaj o Nebukadnesaris, kral’is babilonsko, te perei pre tumende the pre turnare susedi. Nasavela tumari phuv. Tumen sorgalinena le babilonsko kral’iske. Avka pes achil’a: O Nebukadnesaris zabest’a peskere slugadzenca o Jeruzalemos. Sigo achil’a phares marestar, chabnastar. Pejl’a bari bida, baro cori­ pen. Pal’i o Babilonska de­ made andro foros, zlabarde e khangeri, e kralbvsko diz the o bare khera. Arade o jeruzalemska muri. O posvatna pramat’a andal e khangeri ile o Babilon­ ska peske sar korisca. Savore bare manusa, so odoj besenas, the o but’akere, musinde te dzal andre ba­ bilonsko zaiTipen. Khere andre peskeri phuv saj achile ca o core nipi, o chulaja the o drakhara. (Jar 25; 52)

37. Bůh chce svému národu odpustit

37.0 Del kamel peskere narodoske te odmukel

Bůh mluvil ke svému národu skrze proroka Ezechiela: Protože jste porušili věrnost, protože jste neposlouchali mé slo­ vo a přestupovali jste má přikázání: proto jste ztra­ tili svou zemi a musíte žít v zajetí. Avšak Babyloňa­ né říkají: To je přece Boží národ. Proč ztratili svou zemi? Vysmívají se vám i mně. Však oni poznají, že jsem Pán. Shromáždím vás a zavedu vás zpět do vaší země. Učiním z vás nové lidi; lidi, kteří mi slouží. Vezmu z vašich pr­ sou srdce kamenné a dám vám lidské srdce. Dám vám svého ducha, abyste dbali na má přikázání a pl­ nili je. Budete žít v zemi, kterou jsem dal vašim pra­ otcům. Budete můj národ a já budu váš Bůh. (Ez 36, 20-28)

O Del vakerelas ke peskero narodos le Ezechijeliskere mujeha: Vasoda, hoj phagl’an o lav, vasoda, hoj man na sunenas: Vaso­ da nasad’an tumari phuv a musinen te dzivel nalaches tel avreskero vast. Ale o Babilonska phenen: Oda hin Devlikano naro­ dos. Soske nasade peskeri phuv? Asan tumendar the mandar. On Prindzarna, hoj som Del. Zvicinava tu­ men, the 1’idzava tumen pale andre tumari phuv. Kerava tumendar neve manusen, nipen, so mange sorgalinena. Lava tumen­ dar o jile barune, dava tu­ men manusane jile. Dava tumen mire vodestar, kaj te dol’ikeren mire priphenibena. Dzivena andre phuv, so dinom turnare pradadenge. Avena miro narodos the me avava tu­ rnare Del. (Ez 36, 20-28)

75

38. Návrat z Babylónu

38. Visal’ile pale andal e Babilona

Judští zajatci museli zů­ stat v Babylóně asi čtyřicet let. Potom se zmocnil Babylonie perský král Kýros. Dal rozhlásit v celé své říši: Pán Bůh nebes mi dal moc nad všemi království­ mi na zemi. Uložil mi, abych znovu postavil jeho dům v Jeruzalémě. Každý, kdo patří k Božímu lidu, ať se vrátí do Jeruzaléma. Tam ať znovu zbudují chrám.

O judska zaile mušinde te el andre Babilona saranda berš. Paľis zailá e Babilonia o persko kraľis o Kiros. Dińa te akharel avri pal cało phuv: O Del pal o upraľipen man diňa bari zor pre savore kráľovstvá pre phuv. Phendá mange, kaj paľis te thovav leskero kher andre Jeruzalema. Sako, ko hino Devlikano nipos, mi visaľol pale andre Jeruzalema.

76

A tak začali všichni, kteří se nechali pohnout Božím duchem, budovat. Jejich sousedé jim dávali zlato a stříbro, dobytek a jiné dary. Král Kýros dal přinést posvátné nářadí, které král Nebúkadnesar uloupil z chrámu a odnesl do Babylonie. (Ezd 1)

Odoj pale mi ačhaven khangeri. Avka paťis sas premukle savore, so džanas Devlikane vodéha. Lengere sušedi len denas somnakaj the rup, guruven the aver darunki. O kral’is o Kiros diňa te anel o posvátná pramaťa, so o kral’is o Nebukadnesaris čorda andal e khangeri the 1’igenďa len pale andre Babilonia. (Ezd 1)

39. Píseň navrátilců

39. Giľi kolengeri, so visaľile pale

Když Pán skončil naše zajetí, zavedl nás zpět do Jeruzaléma, byli jsme jako ve snu. Naše ústa byla plná smíchu, jen jsme jásali.

Sar o Del kerda agor amare zail’ipnaske, l'igenda amen pale andre Jeruzalema, samas sar andro suno. Pre amare vušta khelelas asaben, radisaluvahas, lošal’uhavas. Akor phende aver narodi: O Del len dina bari bacht! ha, dińa amen bari bacht, samas bachtale. (Ž 126)

Tehdy řekly ostatní národy: Pán jim učinil veliké věci! Ano, učinil nám veliké věci, byli jsme šťastní. (Ž126)

77

Cekání na Mesiáše

Užarel pes pro Mesiašis

40. Židovský národ

40. O Čhinde sar narodos

odiny, které se vrátily z babylonského zaje­ tí, pocházely z území kme­ ne Juda, z Jeruzaléma a jeho okolí. Byly jádrem židovského národa. Chtě­ ly žít jako jejich otcové. Avšak nic už nebylo jako dříve. Babyloňané usadili v Jeruzalémě a okolí cizin­ ce. Ti žili podle svých zvy­ ků a sloužili svým bohům. Zeď, která chránila Je­ ruzalém, byla zbořena. Chrám, který postavil Ša­ lomoun, byl v troskách. Židé znovu postavili své domy a zeď kolem Jeruza­ léma. Za dva roky po ná­ vratu položili základní ká­ men druhého chrámu. Židé žili znovu ve své zemi. Avšak jejich země patřila k velkým říším ci­ zích králů. Ti posílali do Jeruzaléma své vojáky, berní úředníky a místodržící. Byly doby, kdy se ci-

fameľiji, so visaľile pale andal babilon­ sko zaiľipen, esas andal e phuv la judskona fajtatar, andal e Jeruzalema the khatar late. On esas jekhfeder le Čhindeskere narodostar. Kamle te dživel sar lengere dada. Aľe imar na esas ňič avka sar varekana. O Babilonska thode andre Jeruzalema te bešel le avrethemutnen. On dživenas pal peskero the sorgaľinenas peskere devlenge. O muros, so arakhelas e Jeruzalema, esas rozčhido. E khangeri, so thoďa o Šalamoun, esas araďi. O Čhinde pale peske kerde khera the muros khatal e Jeruzalema. Duj berš pal oda, sar visaľile pale, tho­ de ešebno bar avra khangerake. O Čhinde dživenas pa­ le andre peskeri phuv.

R

78

O

zinci pokoušeli odvrátit Židy od víry Abrahámovy. Doby, kdy cizí král chtěl nutit všechny, kdo patřili k jeho říši, aby věřili pod­ le jeho způsobu a sloužili jeho bohům. V těchto staletích shro­ máždili kněží v Jeruzalé­ mě posvátnou tradici. V této době se zbožní lidé drželi zákona a nařízení. Učili se znát Boha a nově rozumět jeho úmluvě. Doufali v krále, osvobodi­ tele, kterého Bůh svému národu slíbil. Byli proná­ sledováni a mučeni. Avšak i ve smrti vyznávali živého Boha, který své může za­ chránit i smrtí. (Ezdr, Neh, Mak)

Kajča lengeri phuv na esas lengeri, ale cudzone kraléngeri. On bičhavnas an­ dre Jeruzalema peskere slugadžen, uradňiken, so kidenas avri o love, the ba­ re šeralen. O avrethemutne kamen as te visarel le Čhinden le paťavibnastar, so len diňa o Abraham. O cudzo kral’is kaml’a, kaj savore, so esas tel leste, te paťan avka, sar ov, the kaj te sorgalinen leskere devlenge. Oda berš pes zgejle o rašaja andre Jeruzalema, kaj te povakeren pal savoro, so predžiďile. Akor o manuša, so paťanas, l’ikernas pes le kanunestar the kerenas koda, kija soste pes phandle. Sikhlbnas te prindžarel le Devles a the te achalbl oleske, so len diňa. Igen užarnas le kral’is, so len lela avri an­ děl e bida, bo ajse kral’is o Del peskere narodoske priphendá. Averdžene len na denas smirom. marnas len, katinenas. Ale the merindos phenenas, hoj pa­ ťan džidone Devles, so 79

arakhel peskeredženen mek akor, kana lenge del te merel. (Ezdr, Neh, Mak)

41. Jób žádá od Boha odpověď

41. O Job kamei le Devlestar, kaj leske te odphenel

Jób byl zbožný muž. Důvěřoval Bohu. Jób byl velmi bohatý. Měl sedm synů, tři dcery, mnoho ovcí, velbloudů, volů a oslic. Pro Jóba nebylo těžké držet se Boha, který mu to všechno dal. Avšak Bůh vystavil Jóba zkoušce. Lupiči pře­ padli jeho stáda. Zabili pastýře a ukradli zvířata. Jób se nenechal zmást. Důvěřoval Bohu. Brzo ho stihlo druhé neštěstí. Když jeho synové a dcery sedě­ li společně u stolu, přihna­ la se na dům vichřice. Jo­ bovi synové a dcery zahy­ nuli v troskách. Když se Jób o tom neštěstí dově­ děl, řekl: Přišel jsem na zem nahý. A budu zase nahý, až zemřu. Pán dává i bere. Chválím ho.

O Job sas devlikano manuś. Patalas Ie Devleske. O Job sas igen barvalo. Esas Ies efta rnursa the trin ćhaja, but bakre, velbludi, guruva the chara (soma­ ră). Perdal o Job na sas phares pes te l’ikerel le De­ vlestar, so les savoro dina. Ale o Del thoda pro Job baro pharipen. Kamelas te dźanel, savejileskero hino. O ćorachane pejle pre leskeri dzvirina. Murdarde le pastiren u ćorde lestar sa­ vori dzvirina. Ale o Job pat’alas le Devleske. Sigo pre Ieste pejl’a aver bibacht. Sar leskere chave beśenas jekhetane paś o skamind, avl’a bari bur­ ka. Le Joboskere chave the ćhaje aćhile murdarde tel o arado kher. Sar o Job pal kadi bibacht sund’a,

80

Jóba však postihlo ještě phenda: Avl’om pre phuv horší utrpení. Stihlo jej nango. A pal’is avava nanmalomocenství. Jeho tělo go, sar merava. O Del del, bylo pokryto vředy. Boha­ o Del lei. Ašarav les. Pal’is le Jobos marda tý Jób seděl v popelu. Škrábal se střepinou. Při­ mek bareder bibacht. Pre šla k němu jeho žena a řek­ morčhi pes leske čhida avla: To máš z té své důvěry ri mulane phukna. O barv Boha. Proklej Boha valo Job bešelas andro a umři. Avšak Jób jí odpo­ prachos. Chandblas pes věděl: Mluvíš, jako bys ne­ čerepinaha. Avia ke leste znala Boha. Když přijímá­ leskeri romhi u phenda: me dobré, které nám posí­ Kadi bibacht pre tute lá, nemusíme přijmout pejl’a vašoda, hoj pat’ahas le Devleske. Košker le z jeho ruky i zlé? Jób měl tři přátele. Devies. Ale o Job lake Když slyšeli o jeho neštěs­ phenda: Vakeres, sar le tí, přišli k němu. Chtěli ho Devies te na džanlalas. Te potěšit. Když však viděli las lačho, so amenge bijeho neštěstí, začali pla­ čhavel, mušinas te lei leskat. Sedli si kolem něho. kere vastestar the o naSedm dní a sedm nocí ne- lačho. Le Job esas trin kamařekli ani slovo, protože vi­ děli, že jeho bolest je veli­ rata. Sar šunde, savi bi­ ká. Ale potom začal Jób bacht pre leste pejl’a, avle mluvit a účtovat s Bohem. ke leste. Kamle te lošarel Stěžoval si na své utrpení leskero jilo. Ale sar dikhle a stěžoval si na Boha, kte­ leskeri bibacht, chudne te rý mu - nevinnému - po­ rovel. Bešle peske khatar leste. Efta dives efta rafa slal tolik neštěstí. Jobovi přátelé se pole­ na phende ahi lav, bo dikali. Chtěli hájit Boha a ří­ khenas, hoj leskeri dukh kali: Jak si můžeš stěžovat hini bari. Ale pal’is pes na Boha? Každý ví, že je chudha o Job te phukavel 81

spravedlivý. Odměňuje dobré a trestá zlo. Nepo­ slal by ti tohle utrpení, kdyby sis nezasloužil trest. Ale Jób si byl svou věcí ji­ stý. Žádal od Boha, aby mu vysvětlil, čím si on, zbožný muž, zasloužil ta­ kové utrpení. Přátelé pronášeli dlou­ hé řeči, aby Jóba přesvěd­ čili, že není v právu, pro­ tože Bůh nemůže být ne­ spravedlivý. Ale Jób se nevzdával. Chtěl rozumět, proč Bůh odměňuje věr­ nost zlem. Bůh k Jobovi promluvil z vichřice. Ze­ ptal se: Kdo jsi, že mě vo­ láš k účtování? Proč mlu­ víš o věcech, kterým ne­ můžeš rozumět? Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Oddělil jsi ji od moře? Určil jsi čas dnu a noci? Dáváš hvězdám vyjít na nebi? Krmíš zvířa­ ta? Jób slyšel otázky. Ne­ mohl odpovědět. A uznal, že Bůh je nepochopitelně velký. Tak velký, že mu člověk může důvěřovat, i když jeho plánům nero­ zumí.

82

pro Del. Skardžinlas pes pre peskeri bida, skar­ džinlas pes pro Del, hoj pre leste mukla kajsi bibacht, hjaba kaj ov bidošalo, ňikaske nalačhes na kerda. Le Joboskere kamarata daranďile. Kamle te zaačhol le Devles, phenenas: Sar tu šaj phukaves pro Del! Sako džanel, hoj o Del hino lačho. Vaš o lačho del lačho, vaš o nalačho del nalačho. Na bičhadáhas tuke ada dukhiben, te tu tuke les na zasorgaľindálas. O Job kamelas le Devlestar te džanel, kaj leske te phenel avri, soske ov, devlikano manuš, peske zasorgaľindá kajso dukhiben. O kamarata vakerenas but, kaj le Joboske te sikhavel, hoj les nane čačo, hoj o Del našťi jel nalačho. Ale o Job pes na delas. Kamľa te džanel, soske les o Del diňa vaš leskero paťaviben nalačho. O Del kijo Job prevakerdá andal e burka. Phučlá lestar: Ko sal, kaj man vičines? Sos-

Jób Pánu odpověděl: Nyní vím, že znáš všechno. Můžeš vykonat všechno, co naplánuješ. Z nerozu­ mu jsem od tebe žádal zú­ čtování. Tvé plány jsou podivuhodné. Nemohu je pochopit. Dosud jsem tě znal jen ze slyšení. Ale nyní tě mé oko vidělo. Pro­ to vše odvolávám a plně ti důvěřuji. (Jób)

ke vakeres pal o but’a so lenge na achates? Kaj salas, kana me keravas e phuv? Uladal tu e phuv le bare panendar? Kerdal tu dives the rat? Des le cerchenenge avri te dzal pro upral’ipen? Des tu te chai la dzvirinake? O Job sunda savoro. Na esas hodno hie te phenel pale. Akor pat’aha, hoj o Del hino savoro, hoj hino Baro. Ajso Baro, hoj saj leske manus pat’al, choc na acha­ te! savoreske, so ov kamel. O Job le Devleske odphenda: Akana dzanav, hoj 83

džanes savoro. Saj keres savoro avka, sar tu kames. Bije goďi chavas pre tute choľi. Koda, so tu kames te kerel, hino baro. Na som hodno oleske te achaľol. Dži akana tut džanavas ča olestar, so šunďom. Ale akana tut miri jakh dikhľa. Vašoda lav pále savoro, so phendbm u paťav tuke. (Job)

42. Jonáš se učí znát Boha

42. O Jonašis sikhlbl te prindžarel le Devles

Bůh mluvil k svému proroku Jonášovi: Vydej se na cestu do Ninive, do hlavního města asyrské říše, a řekni všem, kdo tam bydlí, že nad nimi vynesu rozsudek. Ale Jonáš ne­ chtěl jít do Ninive. Utekl na loď, která měla jet da­ leko. Chtěl pryč odtud, daleko od Boha. Ale Pán poslal na moře bouři. Loď se kymácela sem a tam. Všichni dostali strach. Každý se modlil ke

O Del vakerel peskere angledžandeske le Jonašiske: Muk tut pro drom andre Ninive, andro šerutno asirsko foros, u phen savorenge, ko odoj bešel, kaj ela lenca nalačhes. Ale o Jonáš na kamla te džal andre Ninive. Denašla pro bero igen dur. Kamla te džal dur odarig, dur le Devlestar. Ale o Del bičhaďa pro moros burka. O bero visalolas avri. Savore daranďi-

84

svému bohu. Avšak Jonáš spal v podpalubí. Jak mů­ žeš spát! Vstaň! Pros svého boha, snad nás za­ chrání. Námořníci si řekli: Hodíme los, abychom se dověděli, kdo naše ne­ štěstí zavinil. Los padl na Jonáše. A Jonáš řekl: Hoďte mě do moře a bu­ dete zachráněni. Ta bouře na vás přišla kvůli mně. Námořníci veslovali ze všech sil. Pozorovali však, že proti bouři nic nezmohou. Tu se modlili: Pane, nepočítej nám ke zlému, co teď děláme. Potom se chopili Jonáše a hodili ho do moře. Moře se hned uklidnilo. Bůh však poslal velkou rybu. Ta spolkla Jonáše. Tri dny a tři noci byl Jonáš v břiše ryby. Tam se mod­ lil k Pánu, svému Bohu. Ryba připlula ke břehu a Jonáše vyplivla. Bůh mu znovu poručil: Jdi do Ni­ nive, do toho velkého města. Zvěstuj tam všechno, co ti řeknu. Jonáš šel do Ninive. Volal: Ještě

le. Sako pes modlinlas ke peskero Del. Ale o Jonáš sovlas tele andro bero. Sar sal hodno te sovel? Ušťi! Mang tire Devles, šaj amen lei andal e bida avri. O šifara peske phende: Čhivaha losos, kaj te džanas, ko amenge kadi bibacht anďa. O losos pejľa pro Jonašis. O Jonašis phenďa: Chiven man and­ ro moros u savore avena andal e bibacht avri. Kadi burka avlá perdal mandě. O šifara marnes le veslenca, so ča birinenas, aľe dikhle, hoj e burka hiňi zoraleder sar on. Chudne te mangel le Devles: Devla, so akana keraha? Paľis chudne le Jonašis u čhide les andro moros. O moros takoj ačhiľa smirom. O Del bičhaďa bare mačhes. O mačho liginďa le Jonašis. Trin ďives the trin raťa esas o Jonašis an­ dre le mačheskero per. Odoj pes modľinelas kijo Del, ke peskero Del. O mačho aviľa kijo brehos u čhungarďa le Jonašis avri. O Del leske phenďa 85

čtyřicet dní a Ninive bude zničeno. Lidé z Ninive slyšeli Jo­ náše. Uvěřili Bohu. Začali velký půst a oblékali si ka­ jící šat. Všichni - velcí i malí, bohatí i chudí, celý národ. Bůh viděl obrácení obyvatel Ninive. Vzal svoji hrozbu zpět. Ale Jo­ náš nebyl spokojen a hně­ val se. Modlil se: Ach, Pane, nechtěl jsem jít do Ninive. Věděl jsem, že lidi miluješ a že jim odpouštíš. Raději bych umřel, než tohle zažít! Jonáš opustil město směrem k východu. Sedl si a čekal. Bůh dal vyrůst ri­ cinovému keři, který dá­ val Jonášovi stín. Jonáš z něj měl radost. Ale v noci hlodal červ v koře­ nech, takže keř zničil. Slunce pálilo. Jonáš^ ne­ mohl horko vydržet. Řekl: Kéž bych zemřel. Bůh však se Jonáše zeptal: Tobě je líto ricinového keře, který vyrostl za jednu noc a v jedné noci byl zničen. A mně by ne­ mělo být líto velkého 86

pale: Dza andre Niniva, andre oda baro foros. Phen lenge savoro, so tuke phenava. O Jonasis gejl’a andre Niniva. Vicinlas: Tel o saranda d’ives eia e Niniva nasad’i. O nipi andre Niniva sunde le Jonasis. Pat’ane le Devleske. Chudne pes ba­ res te pojscinel. Urde kale gada. Savore bare the cikne, o barvale the o core, calo narodos. O Del dikhla, hoj o manusa, so dzivnas andre Niniva, avle pro lacho drom. Ila pale peskero lav. Ale o Jonasis ruselas. Modl’inlas pes: Ach, Devla, na kamlbm te dzal an­ dre Niniva. Dzanavas, hoj le hipos dikhes rado u hoj lenge odmukeha. Volindbmas te merel, sar kada te dikhel! O Jonasis omukla o fo­ ros u mukl’a pes kije tosarutni rig. Besla peske the uzarlas. O Del dina, kaj pro drom barila avri ricinovo bur, u o Jonasis losaha besla andre leskeri uchal’in. Ale rafi chal’a o kirmo o korehis, ta o bur sas

města Ninive, kde je tolik dětí a tolik dobytka? (Jon)

nasado. O kham labarias. O Jonasis na esas hodno te I’ikerel avri o kerad’ipen. Phenda: Volindbmas te merel! O Del le Jonasistar phucl’a: Tuke phares pal o ricinovo krakos, so barila tel jekh rat the tel jekh rat esas nasado. A mange te na ul’ahas phares pal o baro foros e Niniva, kaj hin ajci chave the kajcig guruva?(Jon)

87

43. Boží vláda

43. Devlikano rajapiren

Prorok Daniel popisu­ je, co mu Bůh ukázal: Byly postaveny stolce. Věkovi­ tý usedl. Jeho oblek byl bílý jako sníh, jeho vlasy bílé jako čistá vlna, jeho trůn z plamenů ohně, kola hořící oheň. Vycházel z něj ohnivý proud. Tisíce tisíců mu sloužily. Deseti­ tisíce desetitisíců stály před ním. A hle, na nebeských ob­ lacích přicházel někdo jako Syn člověka. Přiblížil se k Věkovitému, přivedli ho k němu. Věkovitý mu dal moc, slávu a králov­ ství. Všechny národy, lidé všech jazyků a ras mu slou­ žili. Jeho vláda je věčná, ni­ kdy nepomine. Jeho krá­ lovství je nezničitelné. (Dan 7,9-14)

O angledžando o Dani­ el vakerel pal oda, so leske o Del sikhaďa: Esas sthode skaminda. Jekhphureder zabešľa. Leskere gada sas parne sar jiv, les­ kere bala sas parne sar žuži briďi, leskero trunos sas sar jagutno. Demelas lestar jagutno prameňis. Ezera var ezeradžene leske sorgalinenas. Deš ezera var deš ezeradžene terdbnas angle leste. A dikh, upral pro upraľipen avelas vareko, sar čhavo manušeskero. Avľa kijo Phuro, ande les ke les­ te. O Phuro les diňa e zor, e slava the o kralbvstvos. Savore narodí, o nipi savore čhibendar the farbendar leske sorgalinenas. Leskero rajipen hino biačhavutno the ňikana pes na predžala. Leskero kralbvstvos na del pes te našavel. (Dan 7, 9-14)

88

44. Píseň o Božím služebníku

44. Gili pal o Devlikano sorgalis

Prorok zpívá píseň o služebníku, který ve všem plní Boží vůli. Skrze něj - poslušného - přijde na zem Boží spravedlnost a jeho spasení: Hle, to je můj služeb­ ník, podpírám ho. To je můj vyvolený, mám v něm zalíbení. Dal jsem mu své­ ho ducha, on zvěstuje ná­ rodům pravdu. Nekřičí, nehlučí, jeho hlas není na ulici slyšet. Nalomenou třtinu nedolomí, doutnají­ cí knot neuhasí. Ve věr­ nosti přináší právo. Ne­ unaví se, nezlomí se, do­ kud na zemi neprosadí mé právo. Nejvzdálenější ost­ rovy čekají na jeho poky­ ny. (Iz 42,1-4)

O angledžando giľavel gil’i pal o sorgalis, so kerel savoro, so o Del kamei. Perdal kajsedženeste - so šunla, avla pre phuv le Devleskero čačipen the arakhiben. Dikhen, oda hin miro sorgalis, les ľikerava. Oda hin miro avrikidno, andre leste man zadikhľom. Di­ nom les mire voďestar, ov phenla savore narodenge čačipen. Na vičinla, na kerla vika, ale leskero hlasos šundbla. Priphaglo konaris na phagela, zalabardo knotos na murdarla. Na preačhela, na phadbla, dokľa pre phuv na anela mi­ ro čačipen. Jekhdureder ostrova užaren pre leskere lava. (Iz 42,1-4)

89

45. Nový Boží svět

45. Něvo Devlikano suinnal

Tak praví Pán: Udělám všechno nové: nové nebe a novou zemi. Co bylo dří­ ve, to bude zapomenuto. Budete se radovat a jásat nad tím, co stvořím. Už ne­ bude nikdo plakat ani na­ říkat. Nenarodí se žádné dítě, které by žilo jen ně­ kolik dní. Žádný člověk nezemře uprostřed života. Budou staří jako stromy. Nikdo jim nevezme, co zís­ kají svou prací. Ještě než mě budou prosit, dám jim odpověď. Ještě budou mluvit a já už je vyslyším. Vlk a beránek se budou pást spolu. Lev bude žrát slámu jako dobytek. Ni­ kdo nebude konat zlé, ni­ kdo nebude působit zká­ zu. (Iz 65,17-25)

Avka phenel o Del: Kerava savoro nevo: nevo upral’ipen the nevi phuv. So esas angloda, ela bisterdo. Savore rad’isalbna pre oda, so kerava. Imar nigda niko na rovela, ahi o vasta na phagerla. Na ulbl’a nisavo chavoro, so bi dzivlas ća paru dives. Ni­ savo manuś na merla andre peskere dzivipnaskero rnaskar. Ena phure sar rukha. Niko lenge na lela oda, so dochudena peskera bufaha. Mek ća chudena te mangel, imar len dava. Mek vakerena a me len imar sunava avri. O ruv the o bakroro jekhetane pes paśinena. O levos cha­ ła phus sar guruv. Niko na kerla namistes, niko na kerla nisavi bibacht. (Iz 65,17-25)

90

Z knih Nového zákona Andal

o genďa

Neve

Bůh drží slovo: Ježíš je Mesiáš 46. Synem Nejvyššího ůh poslal anděla Gab­

zakonostar

O Del 1’ikerel lav: O Ježišis hino Mesiašis 46. OČhale Jekhbaredereskero Del bičhaďa le andé-

jako svého posla O lis, le Gabrielis, sar Briela do Nazareta k panně jmé- peskere bičhades andro 91

nem Maria. Byla zasnou­ bena s Josefem, mužem z rodiny krále Davida. Gabriel přišel k Marii a řekl: Raduj se, Maria! Bůh je s tebou. Vyvolil tě. Maria se lekla a uvažova­ la, co by měla tato slova znamenat. Avšak Gabriel řekl: Neboj se, Maria, neboťjsi našla milost u Boha. Bůh tě má rád. Dostaneš dítě, porodíš syna. Dáš mu jméno Ježíš. Bude velký a bude se nazývat Syn Nejvyššího. Maria se zeptala: Jak se to může stát, vždyť ne­ mám muže. Gabriel odpo­ věděl: Sestoupí na tebe Duch svátý, síla Nejvyššího. Pro Boha není nic ne­ možného. Tu řekla Maria: Jsem služebnice Páně. Ať se mi stane, co Bůh chce. (Lk 1,27-38)

92

Nazaretos ke jekh romňi, so mek na džanelas muršes. Lakero nav sas Maria. E Maria sas mangaďi le Josefostar andal e Davi­ dovo královsko fameťija. O Gabrielis avl’a ke Maria u phendá: Lošav tut, Ma­ rio! O Del hino tuha, avri kidňa tut. E Maria daraňa u gondol’inelas, so kala la­ va džanlbn. Ale o Gabrie­ lis phenda: Ma dara, Ma­ rio, bo tu arakhlál milosca ko Del. O Del tut kameL Děla tut čhavores, ulblá tuke muršoro. Jela baro u vičinena les: o Čha le Jekhbaredereskero. E Maria phendá: Sar koda šaj jel, sem me na džanav muršes? O Gabri­ elis phendá: Avia pre tu o Svato Voďi, e zor le Jekhbaredereskeri. Perdal o Del nane ňič, so bi našťi kerelas. E Maria phendá: Solgaťinav le Devleske, mi ačhel pes oda, so o Del kamel. (Lk 1,27-38)

47. Jmenuje se Immanuel - Bůh je s námi

47. Vičinel pes Immanuel - O Del amenca

Josef byl spravedlivý a zbožný muž. Viděl, že jeho zasnoubená Maria očekává dítě. Protože ji měl rád a nechtěl jí ukřiv­ dit, uvažoval, jak by se od ní oddělil bez rozruchu. Avšak v noci spatřil Boží­ ho posla, anděla. Ten mu řekl: Josefe, synu Davidův, neboj se. Vezmi Marii k sobě. Dítě, které očeká­ vá, je z Božího ducha. Bude mít syna a dáš mu jméno Ježíš. On smíří ná­ rod s Bohem. Tak se na­ plnilo, co řekl prorok Izajáš: Hle, panna počne a po­ rodí syna; bude se jmenovat Immanuel. To znamená - Bůh je s námi. (Mt 1)

O Josef sa cacalo the devleskero manus. Dikhla, hoj leskeri pirahi hihi khabhi, uzareles chavores. Vasoda hoj la kamelas u na kamelas lake dos te keren, gondol’inelas, sar bi pes laha rozdzalas bijo halasisagos. Ale rat’i dikhla le Devleskere bichades, le andelis. Ov leske phenda: Josef, kaj sal o cha le Davidoskero, ma dara. Le tuke la Maria ke tute. O chavoro, saves uzarel, hino andal le Devleskero Vod’i. Ela la mursoro u tu leske deha nav Jezisis. Ov anla le nipos ko Del. Avka avia pro cacipen oda, so phen­ da o angledzando Izajasis: Dikh: odi, so na prindzard’a murses, jela khabhi u ulbla lake mursoro. Ela leske pro nav Immanuel oda hin: o Del hino amen­ ca. (Mt 1)

93

48. Narodí se v Betlémě V tom čase vládl v Římě císař Augustus. Ten poru­ čil: Všichni lidé, kteří žijí v mé říši, budou sepsáni. Každý v tom místě, odkud jeho rodina pochází. Pro­ to šel Josef s Marií z Nazareta do Betléma, do­ movského města Davido­ vy rodiny. Tam Maria porodila svého syna, prvo­ rozeného. Zavinula ho do plenek a položila do jeslí. V hospodě totiž nebylo místo. Blízko Betléma byli pastýři u svých stád. K nim přišel Boží posel. Jeho světlo je ozářilo. Pastýři se velmi báli. Ale anděl řekl: Nebojte se. Zvěstuji vám a celému národu velkou radost. Dnes se v Davido­ vě městě narodil Spasitel, Pán. Poznáte ho: Dítě, ovi­ nuté plenkami, leží v jes­ lích. Náhle bylo na poli množství andělů. Chválili Boha a volali: V nebi se Bohu zpívají chvalozpěvy

94

48.Ulbla andro Betlemos

Akor l’ikerelas o raj ari pen andro Rimos o cisaris o Augustus. Ov rozkazinda: Savore manuša, so dživen andre miri phuv, jena ginde. Sako ela gindo andr’oda than, khatar hini leskeri famel’ija. Vašoda gejla o Josef la Mariaha andal o Nazaretos andro Betlemos, bo oda sas kherutno foros la Davidoskera famel’ijakero. Odoj e Maria ločhil’a. Ulila lake muršoro. Peršoulardo. Zapat’ard’a les andro pherne u thoda les andro jasli. Andre karčma na sas than. Pašes paš o Betlemos sas o pastira paš peskere guruva the bakre. Avla ke lende le Devleskero bičhado. O pastira igen daranas. ATe o andelis phend’a: Ma daran! Anav tumenge the calone niposke bari loš. Adad’ive andre le Davidoskero foros ulila o Spasitel’is. O Del. Prindžarena les: hino zapafar-

a na zemi mají lidé pokoj, protože je Bůh miluje. Pak byli pastýři zase sami. Řekli si: Pojďte, půjdeme do Betléma a uvidíme, co se tam stalo. Spěchali a na­ šli Marii, Josefa a dítě, kte­ ré leželo v jeslích. Viděli a vyprávěli, co jim Bůh řekl o tom dítěti. Všichni, kdo to slyšeli, žasli. Maria však uchovávala všechno, co se událo, ve svém srdci a přemýšlela o tom. Pastýři se vrátili zpět ke svým stádům. Zpívali chvalozpěvy a děkovali Bohu za všechno, co slyše-

do andro pherne u pašľol andro jasli. Jekhvar sas pre maľa but andéla. Ašarenas le Devles u vičinenas: Andro ňebos pes le Devleske giľaven ašarutne giľa u pre phuv hin le nipos smirom, vašoda hoj len o Del ka­ mei. Paľis sas o pastira pá­ le korkore. Phende peske: Avas, džaha andro Betlemos u dikhaha, so pes odoj ačhiľa. Siďarenas u dikhle la Maria, le Josefos the le čhavores, so pašľol andro jasli. Dikhle u vakerenas, so lenge phenďa o Del pal

95

li a viděli. Když bylo dítě­ ti osm dní, dostalo jméno, které určil anděl: Ježíš tzn. Bůh zachraňuje. (Lk 2,1-21)

koda čhavoro. Savore, ko kada šunenas, pes čudal’inenas. E Maria l’ikerelas savoro, so pes ačhila, andre peskero jilo u gondolinelas pal oda. O pastira visal’ile pale ke peskere guruva the bakre. Gilavenas ašarutne gila u palikernas le Devleske vaš savoro, so šun­ de u dikhle. Sar sas le čhavoreske ochto dives, chudna oda nav, savo phenda o andelis: Ježiš. Oda hin oDelarakhel. (Lk2,1-21)

49. Král židovský

49. Čhinďiko kraľis

V době, kdy se Ježíš na­ rodil, vládl v Jeruzalémě jako král Herodes. Ten­ krát přišli do Jeruzaléma moudří muži z východu. Ptali se: Kde je ten nově narozený židovský král? Pozorovali jsme, jak vy­ cházela jeho hvězda. Nyní jsme přišli, abychom mu vzdali hold. Když to uslyšel král He­ rodes, polekal se. S ním se polekali všichni, kdo žili v Jeruzalémě. Herodes

Akor, kana o Ježišis uli­ la, l’ikerelas o rajapiren sar kralis andro Jeruzalemos o Herodes. Akor avle an­ dro Jeruzalemos goďaver murša pal e tosaruňi sera. Phučenas: Kaj hino koda neveulárdo čhinďiko krafis? Dikhahas, sar leske avelas avri leskeri čercheň. Akana avas, kaj les­ ke te sikhavas paťiv. Sar oda šunďa o kralis, o Herodes, daradňa. Lehá daradne savore, so džive-

96

svolal kněze a učitele, kte­ ří se vyznali ve svátých pís­ mech. Ptal se: Kde se má narodit Mesiáš, zachrán­ ce? Odpověděli mu: Na­ rodí se v Betlémě. Tak pra­ ví prorok Micheáš: Ty Bet­ léme v zemi Judově jsi významné město, protože v tobě se narodí ten, který povede izraelský národ. Herodes poslal moudré muže do Betléma: Jděte a hledejte to dítě! Až je na­ jdete, dejte mi zprávu, abych se mu i já mohl jít poklonit. Když se mudrci chystali na cestu, ukázala se před nimi hvězda, kte­ rou viděli na východě. Zů­ stala stát nad domem, kde byl Ježíš. Tu se z celého srdce zaradovali. Šli do domu a našli Marii a dítě, hluboko se před ním po­ klonili a vzdali mu hold. Pak přinesli své dary: zla­ to, kadidlo a myrhu. V noci jim Bůh přikázal, aby se nevraceli k Hero­ dovi. Proto se domů vra­ celi jinou cestou. (Mt 2, 1-12)

nas andro Jeruzalemos. O Herodes vičinďa savore rašajen the le sikhade manušen, savé džanenas o svata gende. Phučla: Kaj ulila o Mesiašis? O Arakhutno? Ulila andro Betlemos. Kavka phenel o angledžando Micheaš: Tu Betlemona andre le Judaskeri phuv, sal igen ašardo foros, vašoda and­ re tu ulbla oda, savo Hdžala izraelsko narodos. O Herodes bičhada godavere muršen andro Betlemos. Džan u roden kole čhavores. Sar les arakhena, phenen mange, kaj the me te avav hodno te džan u te peren angle leste pro khoča. Sar pes o godaver murša kidenas pro drom, sikhaďa pes anglal lende čercheň, so la dikhle pre tosaruňi sera. Ačhila te terdbn opral o kher, kaj sas o Ježišis. Cele jilestar pes lošade. Gejle andro kher u arakhle la Maria le čhavoreha, pejle anglal leste pro khoča. Dine les paťiv. PaTik ande peskere darunki: somnakaj, ka-

97

ďidlos the mirha. Raťi len o Del diňa drom, kaj pes te na visaren ko Herodes. Vašoda visaľile khere avre dromeha. (Mt 2,1-21)

50. Je pronásledován

50. Džan pal Ieste

Raťi andro suno phenV noci ve snu poručil Bůh Josefovi: Vstaň! Vez­ ďa o Del le Josefoske: mi dítě a jeho matku. Jdě­ Ušťi! Le le čhavores the te do Egypta a zůstaňte leskera da. Džan andro tam, dokud ti neleknu. Egiptos u ačhon odoj, miHerodes chce dítě hledat dik tuke na phenava. a připravit o život. Hned O Herodes kamei le čhav noci Josef vstal a utekl voreskero dživipen te nas Marií a s dítětem Ježíšem šaven. Takoj raťi o Josef do Egypta. Herodes však ušťiľa u denašla la Mariapoznal, že se mudrci do Je­ ha the le čhavoreha le Jeruzaléma nevracejí. Roz­ žišiha andro Egiptos. hněval se a poručil: V Bet­ O Herodes prindžarda, lémě a v okolí města mají hoj o goďaver murša na vibýt zabiti všichni chlapci salbn andro Jeruzalemos. do dvou let. Když Herodes Choľasaľiľa u parančolinzemřel, řekl Boží anděl ve da: Andro Betlemos the snu Josefovi: Vstaň! Vez­ pašal o foros mušinen te mi dítě a jeho matku. jen murdarde savore murVraťte se zpět do izraelské šora teleder duj berš. Sar země. Josef vstal. S Marií - o Herodes mula, phenďa a dítětem Ježíšem se vrátil le Devleskero andélis le do izraelské země. Usadi­ Josefoske: Ušťi! Le le čha­ li se v Nazarete. (Mt 2, vores the leskera da. VisaIbn pále andre izraelsko 13-23) 98

phuv. O Josef ušťiľa. La Mariaha the le čhavoreha le Ježišiha visaľiľa andro izraelsko phuv. Bešenas andro Nazaretos. (Mt 2,13-23)

51. Patří Bohu

51. Hino le Devleskero

Každý rok o velikonoč­ ních svátcích putovali Je­ žíšovi rodiče do Jeruzale­ ma. Když bylo Ježíšovi dvanáct let, vzali ho s se­ bou. Po svátcích se vydali na zpáteční cestu. Ale Je­ žíš zůstal v Jeruzalémě. Jeho rodiče si toho ne-

Sako berš pre patraďi džanas o Josef la Mariaha andro Jeruzalemos. Sar sas le Ježišiske dešudej berš, ile les peha. Pal e pat­ raďi džanas pále khere. Aľe o Ježišis ačhiľa andro Jeruzalemos. O dad aňi e daj oda na džanenas.

99

všimli. Večer ho hledali u příbuzných a přátel. Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma. Hledali syna v celém městě. Tepr­ ve třetího dne ho našli v chrámě. Ježíš seděl u uči­ telů svátých písem. Na­ slouchal jim a kladl otáz­ ky. Všichni žasli nad způ­ sobem, jak se ptal a odpovídal. Když ho rodiče viděli, užasli. Matka mu řekla: Dítě, proč jsi nám to udě­ lal? Tvůj otec a já jsme tě hledali plni strachu. Ježíš jim odpověděl: Proč jste mne hledali? Copak jste nevěděli, že patřím do domu mého Otce? Pak šel s nimi Ježíš zpět do Nazareta a poslouchal je. (Lk 2, 41-52)

100

Raťi les rodenas ke fameľija. Sar les na arakhle, visaľile pále andro Jeruzalemos. Rodenas le chas pal celo foros. Arakhle les až trito ďives andre jekh bari khangeri. O Ježišis bešelas paš o sikhade, so sikhľon andal o svata 1’ila. Šunelas len u phučkerlas lendar. Savore pes čudalmenas, sar phučkerlas u sar lenge odphenkerlas. Sar les leskeri daj dad dikhle, čudalmenas pes. E daj leske phendá: Mro čhavoro, soske kada amenge kerďal? Tiro dad the me tut rodahas u darahas pal tute. Soske man ro­ denas? Turnen na džanenas olestar, hoj me majinav te jen andre le Devleskero kher? Andre mre Dadeskero kher? Paľik lenca gejľa o Ježišis khere u imar len šunelas. (Lk 2, 41-52)

52. Vyznání Křtitele

52. O Boladuno vakerel

Jan, syn kněze Zachariáše a jeho ženy Alžběty, žil na poušti. Když ho Bůh povolal jako svého posla, šel do krajiny u řeky Jor­ dánu a řekl lidem: Obrať­ te se! Změňte svůj život! Dejte se pokřtít v Jordánu, aby Bůh vaše hříchy od­ pustil. Bylo to tak, jak je napsáno v knize proroka Izajáše: Hlas volá na poušti: Při­ pravte pro Pána cestu, vy­ stavte Bohu přímou silni­ ci. Každé údolí ať je vyvý­ šeno, každý vrch a pahorek snížen. Co je křivé, ať se napřímí, hrbo­ laté cesty ať jsou rovné. A každé stvoření ať proži­ je spásu, kterou dává Bůh. (Iz 40,3-5) Za Janem k Jordánu přišlo mnoho lidí. Dali se pokřtít a ptali se: Co máme dělat? Jan pravil: Kdo má dva oděvy, ať dá jeden tomu, kdo nemá žádný. Kdo má co jíst, ať se podělí s hladovým. Celní­ kům řekl: Neberte víc, než

O Jaňus, o čhavo le rašeskero le Zachariašiskero, the leskera romňakero la Eržakero, dživelas pro pošalipen. Sar les o Del vičinďa sar peskere bičhades, avľa andro them paš e len Jordanos, u phenďa le niposke: Visalbn! Visaren tumaro dživipen! Den pes te bolen andro Jorda­ nos, kaj o Del tumenge te odmukel tumarebini. Oda sas avka, sar hin irimen an­ dre genďi le angledžandeskeri le Izajašiskeri: O hlasos vičinel pro pošaľipen: Keren le Rajeske o drom, sako char mi jel avri hazdňi, sako verchos abo verchocis tele thodo, so hin bango mi proscisaIbl, o charele droma mi jen rovna. A savoro kerďipen mi predživel e spasa, so del o Del. (Iz 40, 3-5) Pal o Jaňus avľa ko Jor­ danos but nipos. Dine pes te bolen u phučenas: So majinas te keren? O Jaňus phenďa: Kas hin duj renti, mi del jekh oleske, so les

101

kolik je ustanoveno. A vo­ jákům: Nikoho nevydírejte, neutiskujte, buďte spo­ kojeni se svým žoldem.Mnozí si mysleli, že Jan je Mesiáš, Zachrán­ ce. Ale Jan jim řekl: Já vás křtím vodou. Po mně při­ jde ten, který je mocnější než já. Já nejsem hoden, abych mu rozvázal sandá­ ly. On vás bude křtít Du­ chem svátým a ohněm. (Lk 3,1-18)

53. Svědectví Otce Když bylo Ježíšovi asi třicet let, přišel za Janem k Jordánu. Nechal se po­ křtít jako ostatní. Pak se modlil. Tu se nebe otevře­ lo, Duch svátý sestoupil na Ježíše jako holubice. Z nebe zazněl hlas: Ty jsi

102

nane aňi jekh. Kas hin so te chán, mi ulavel pes olenca, so hine bokhale. Le celňikenge phenďa: Ma kiden buter, sar majinen. A le slugadženge: Nikastar ňič ma kamen, ňikas ma kikiden tele, aven spo­ kojná tumare žoldoha. Daresave peske gondolinenas, hoj o Jaňus hino o' Mesiašis. Ale o Jaňuš lenge phenďa: Me tumen bolav paňeha. Pal mandě avela oda, savo hin zoraleder sar me. Me leske na som valušno aňi te phundraven o sandali. Ov tu­ men bolela le Svato Voďeha the la jagaha. (Lk 3, 1-18)

53. Le Dadeskero šveďectvos

Sar sas le Ježišiske tranda berš, avla pal o Jaňus ko Jordan. Diňa pes te bolen sar o aver nipi. Pali pes modlinelas. Jekhvar o ňebos phutersaľiľa u pro Ježišis avla o Svato Voďi avka sar holubos. Andal o upralipen šundblas

milovaný Syn. V tobě jsem našel zalíbení. (Lk 3, 21-23)

o hlasos: Tu sal miro čha, so les kamav. André tute man zakamlbm. (Lk 3, 21-23)

103

Ježíš učí: zmeňte svůj život

O Ježišis sikhavel: Visaren tumaro dživipen

54. Ježišovo poselství

54. Le Ježišiskero bičhavipen

ežíš přišel do Galileje. Hlásal evangelium a ří­ kal: Čas se naplnil. Nyní začína Boží království. Obraťte se a věřte dobré zprávě, kterou přináším. (Mk 1,14-15) Když přišel Ježíš do svého domovského města Nazareta, šel v sobotu do motlitebny. Tam předčítal místo z knihy proroka Izajáše: Duch Páně na mne spočívá, neboť mě vyvolil. Poslal mne, abych chudým zvěstoval radostné posel­ ství; abych zajatým řekl jste volní; slepým - ať vi­ díte; utlačeným - jste vy­ svobozeni; abych vyhlásil léto Boží milosti. Ježíš vysvětloval všem, kteří byli v motlitebně: Slovo, které jste právě sly­ šeli, se dnes naplnilo. Nej­ dřív byli všichni nadšeni.

Ježišis avla andre Ga­ lileja. Delas anglal o evangelijum u vakerelas: Imar sa kišno. Akana hin le Devleskero kralbvstvos. Visalbn u pafan lačhe hiroske, savo anav. (Mk 1,14-15) Sar avla o Ježišis andre peskero kherutno gav an­ dre Nazaretos, gejl’a sombatone andre khangeri. Odoj genlas pre jekh than andal e gendi le angledžandestar le Izajašistar: O Vod'i le Rajeskero pre ma hino, vašoda bo man avri kidna. Bičhada man, kaj le čorenge te anav lošado bičhavipen. Kaj olenge, so hine andrephandle, te phenav - san phundrade, korenge - šaj dikhen. Olenge, so hine avrestar marde tel o pindre - hoj imar na jena, kaj avri te

J

104

O

Ale pak rozvažovali: Co­ pak to není syn Josefův? Ježíš jim řekl: Amen, pra­ vím vám, žádný prorok není uznán ve své vlasti. Když to lidé v modli­ tebně slyšeli, rozčilili se. Vyskočili a hnali Ježíše ven z města a chtěli ho sho­ dit dolů s kopce. Ale ne­ mohli mu nic udělat. (Lk 4,16-30)

55. Rybáři se rozhodují pro Ježíše

Ježíš přišel na břeh je­ zera Galilejského. Tam uviděl Šimona, který se jmenoval též Petr, a jeho bratra Ondřeje. Oba prá­ vě vhodili sítě; byli totiž rybáři. Ježíš jim řekl: Pojď­ te se mnou. Udělám z vás

akharav ňilaj le Devleskera miloscake. Savoredženenge, so sas andre khangeri, ďivesarlas o Ježišis o čačipen: O lav, so akana sundán, adaďives avlá avri pro ča­ čipen. Peršo sas savorelošade. Ale palik gondolmenas: S’oda phenel? Nane jov le Josefoskero čha? O Ježišis lenge phenďa: Amen, phenav tumenge, ňisavo angledžando nane udžanlo andre peskeri phuv. Sar kada o nipi andre khangeri šunde, cholasalile. Chuťle u tradenas le Je­ žišis andal o foros avri u kamie les te čhiven tele pal o hedbs. Ale našťi leske ňič kerde. (Lk 4,16-30)

55. O mačhara džan le Ježišiha O Ježišis avlá ko Gali­ lejsko baro paňi. Odoj dikhía le Šimon, kaj pes vičinlas tiž Petr the leskere phrales le Ondřej. So dujdžene chudkerenas machen, sas mačhara. 105

rybáře, kteří chytají lidi. Oba hned odložili sítě a šli za Ježíšem. Brzy nato spatřil Ježíš Jakuba, syna Zebedeova, a jeho bratra Jana. Byli se svým otcem ve člunu a při­ pravovali si sítě. Ježíš je za­ volal. Ihned opustili člun a svého otce a šli za ním. (Mt 4,18-22)

106

O Ježišis lenge phenďa: Aven manca, kerá tumendar mačharen, savé chudkeren le nipos. So dujdžene takoj gejle le Ježišiha. Pal oda dikhla o Ježišis le Jakubos, le Zebedoskere chas the leskere phrales le Jaňus. Sas peskere dadaha andro bero u kamenas te chudkeren mačhen. O Ježišis len vičinda. Ta­ koj omukle o bero the pes­ kere dadeš u gejle pal o Je­ žišis. (Mt 4,18—22)

56. Chromý chodí

56. O langalo phirel

Ježíš zase přišel do Ka­ farnaum. Brzo vědělo celé město, že je zase doma. Lidé se sbíhali, tlačili se v domě i přede dveřmi. Je­ žíš všem říkal, že je Bůh miluje. Tu přišli čtyři muži, nes­ li chromého. Chtěli svého přítele odnést k Ježíši, ale zástup je nepustil. Ne­ mohli projít. Ti čtyři tedy vystoupili na plochou stře­ chu. Prorazili otvor stro-

O Ježišis pale avl’a and­ re Kafarnaumos. Sig džanelas celo foros, hoj hino khere. O nipi pes sprastarkerenas, ispidkerenas pes andro kher the anglo udara. O Ježišis savorenge vakerelas, hoj len o Del ka­ mei. Jekhvar avle štar murša, so anenas jekhe langes. Kamenas les te lidžan ko Ježišis, ale o nipi len na mukle. Našťi pregejle. Ko­

107

pem právě tam, kde byl Je­ žíš. Pak spustili chromého na jeho nosítkách. Ježíš vi­ děl, že mu tito muži důvě­ řují. Řekl chromému: Tvá vina se odpouští. Někteří zákonici slyše­ li, co Ježíš říkal. Mysleli si: Jak může takhle mluvit? To je rouhání! Žádný člo­ věk přece nemůže od­ pouštět hříchy. To může jenom Bůh. Ježíš věděl, co si myslí. Řekl jim: O čem přemýšlíte? Co je snad­ nější říci: Tvé hříchy jsou ti odpuštěny - nebo: Chro­ mý, vstaň, vezmi svá nosít­ ka a jdi? Ať tedy poznáte, že mám od Otce plnou moc na zemi odpouštět hříchy. A řekl chromému: Vstaň! Vezmi svá nosítka a jdi domů! Muž hned vstal, vzal svá nosítka a šel. Všichni to mohli vidět. Chválili Boha a říkali si: Něco takového jsme ještě nezažili. (Mk 2,1-12)

108

la štar akor gejle pro dachos. Kerde chev andre povala, akurat pre oda than, so sas o Ježišis. Palik mukle kole langes ke Ies­ te. O Ježišis dikhla, haj ka­ la murša leske paťan. Phenďa le langeske: Tiri doš pes odmukel. Daresave šunde, so o Ježišis phenďa. Gondolinenas peske: Sar kavka šaj ov vakerel? Oda binos! Ňisavo manuš našťi odmu­ kel o binos. Oda šaj kerel ča o Del. O Ježišis džanelas, so peske gondolinen. Phenďa lenge: Pal soste tumen gondolmen? So hin lokeder te phenen: Tiro binos tuke odmuklo - abo: Ušťi u dža, imar na sal lang? Šaj prindžaren, hoj man hin le Dadestar ajsi zor, hoj adaj pre phuv šaj odmukav le niposke o bi­ ni. U phenďa le langeske: Ušťi! Skide tut u dža khere! O murš takoj ušťila, skidňa pes u gejla het. Savore kada dikhle. Ašarenas le Devles u vakerenas: Kajso amen mek na dikhlam. (Mk 2,1-12)

57. Ježíš volá hříšníka

57. O Del vičinel le nasules

Celníci neměli dobrou pověst. Často vymáhali více daní, než bylo přede­ psáno. Pracovali na rozkaz římské posádky. Proto s nimi nechtěli mít farize­ ové nic společného. Jednoho dne šel Ježíš kolem jezera a uviděl na celnici sedět celníka Leviho. Ježíš mu řekl: Pojď za mnou. Levi vstal a šel s Je­ žíšem. Když byl Ježíš u jíd­ la v domě Leviho, jedli s ním a jeho učedníky mnozí celníci a hříšníci. Farizeové a zákonici to vi­ děli a řekli učedníkům: Jak jen může jíst s hříšníky? Ježíš otázku uslyšel a od­ pověděl: Lékaře nepotře­ bují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem, abych volal spravedlivé, ale hříšníky. (Mk 2,13-17)

Pal o čelnika na džalas lačho hiros. Kamenas te kiden avri buther dani, sar kampelas. Kerenas bufi perdal o rimska slugadža. Vašoda o farizeja phenenas: Amen le celnikenca nič na chal. Jekhvar džalas o Ježišis pašal o pani u dikhla pre celnica te bešen le celnikos le Levis. O Ježišis leske phenda: Av pal ma. O Levis ušfifa u gejfa pal o Ježišis. Sar sas o Ježišis paš o chaben andre le Leviskero kher, chanas leha the leskere sikhutne, buth čelnike the nasuldžene. O farizeja koda dikhle u phučenas le sikhutnendar: Sar o Ježišis hino hodno te chan le nasuldženenca? O Ježišis kada šunda u phenda: Le doktoris na kampel le sastenge, al’e le nasvalenge. Na avlbm, kaj te vičinav le čačalen, al’e le nasuldženen. (Mk 2, 13-17)

109

58. Ježíš volí dvanáct apoštolů

58. O Ježišis avri kidel dešudeuje apoštolen

Ježíš vystoupil na horu. Zavolal učedníky, které si vyvolil, a oni k němu přišli - dvanáct mužů. Měli být stále s ním, aby viděli, jak působí a aby slyšeli, co říká. Těch dvanáct totiž chtěl vyslat jako své apoš­ toly, aby dál nesli radost­ nou zprávu a aby v jeho moci uzdravovali nemoc­ né. Jejich jména jsou: Ši­ mon, kterému dal jméno Petr, Jakub a jeho bratr Jan, potom Ondřej, Filip, Bartoloměj, Matouš, To­ máš, Jakub, syn Alfeův, Tadeáš, Šimon a Jidáš Iš­ kariotský, který potom Je­ žíše zradil. (Mk 3,13-19)

O Ježišis gejlá pro baro hedbs. Vičindá le sikhutnen, saven peske avri kidňa, u on ke leste avle - dešuduj murša. Majinde te jen furt lehá, kaj te dikhen, so kerel u kaj te šunen, so vakerel. Kale dešudujen kamlá te bičhaven sar peskere apoštolen, kaj dureder te lidžan e lošad’i spra­ va u kaj leskera zoraha te sasťaren le nasvalen. Lengere nava hine: Šimon, kaj leske diňa nav Petr, Jakub u leskero phral Jaňus, paľik Ondrej, Filip, Bartolo­ mej, Matouš, Tomáš, Ja­ kub - o čha le Alfeuskero, Tadeaš, Šimon u Jidašis Iš­ kariotsko, kaj palik le Je­ žišis zrazinďa. (Mk 3, 13-19)

110

59. Ježíš volí národ Ježíš šel Galileou. Učil v motlitebnách a zvěstoval Boží evangelium. Uzdra­ voval všechny, kteří byli nemocní a trpěli. Po celé zemi se o něm mluvilo. Odevšad za ním lidé při­ cházeli. Když Ježíš viděl tolik lidí, vystoupil na horu. Posadil se a jeho učedníci přišli k němu. Je­ žíš začal učit:

59. O Jezisis avri kidel Ie narodos O Jezisis dzalas pal e Galileja. Sikhavkerlas andro khangera le Devleskero evangelijum. Sast’arlas savoren, so sas nasvale u chanas dukh. Pal cel’i phuv pes pal Ieste vakerelas. O nipi pal Ieste phirenas andal savore thana. Sar o Jezisis dikhl’a ajci nipos, gejla pre baro hedbs. Besl’a peske u leskere si111

Všichni, kdo vědí, že jsou před Bohem chudí, se mohou radovat; jim patří nebeské království. Všichni zarmoucení se mohou radovat; Bůh je potěší. Všichni, kdo neužívají násilí, se mohou radovat; Bůh jim dá do vlastnictví zemi. Všichni, kdo touží, aby se děla Boží vůle, se mo­ hou radovat; Bůh jejich touhu naplní. Všichni milosrdní se mohou radovat; Bůh se nad nimi slituje. Všichni, kdo mají čisté srdce, se mohou radovat; budou vidět Boha. Všichni, kdo působí po­ koj, se mohou radovat; Bůh je přijímá za své děti. Všichni, kdo jsou pro­ následováni, protože se drží Boží vůle, se mohou radovat; jim patří nebeské království. (Mt 4,23-25; 5, 1-10)

112

khutne avle ke leste. O Ježišis chudňa te vakeren: Savore, ko džanen, hoj hine anglo Del čore, šaj lošalbn, lengero hino o kralovstvos upraluno. Savore pharejileskere šaj lošalbn, o Del len děla loš. Savore, so na kamen avrestar ňič zoraha, šaj lošalbn, o Del tumenge děla tumare malí. Savore, ko kamel, kaj te avel le Devleskeri dzeka, šaj lošalbn, o Del tumenge kada sa kerela. Savore, ko den savorenge smirom, šaj lošalbn, ena le Devleskere čhave. Savore, kas koškeren, abo len mařen vašoda, hoj paťan le Devles, lengero hino o kralbvstvos upralu­ no. (Mt 4, 23-25; 5,1-10)

60. Ježíšova životní pravidla

60. Podľa soske o Ježišis ľikerel

Znáte zákon, který říká: Nezabiješ. Kdo jiné­ ho usmrtí, má přijít před soud. Nyní však vám říkám: Každý, kdo se na svého bratra hněvá, přijde před soud. (Mt 5, 21) Když jsi na cestě, abys Bohu přinesl nějaký dar, a napadne tě, že tvůj bratr proti tobě něco má, nech svůj dar ležet před oltá­ řem. Vrať se a smiř se se svým bratrem. Pak přijď a přines svůj dar. (Mt 5,23)

Džanen o zakonos, savo phenel: Na murdareha. Ko avres murdarela, majinel te jen sudzimen. Akana tumenge phenav: Sako, ko rušel pre peskero phral, jela sudzi­ men. (Mt 5, 21) Te džas le Devleske varesavo darunkos te anel u jekhvar tuke avel pre godx, hoj tiro phral pre tute rušel, muk o darunkos anglo oltaris. Visalův u ker avka, kaj te aves tire phraleha pále lačho. Ča avka an tiro darunkos le De­ vleske. (Mt 5, 23) Džanen o zakonos, savo phenel: Te dživel rom romňaha, mi jel e romňi žuži avre muršestar, o rom mi jel žužo avra džuvľatar. Ale akana tumenge phenav: Kaste ča andro jilo hin aver, imar phagla paťiv. (Mt 5, 27-28) Tumen sikhlbnas: Kam le tiredženes, ale ma kam le natiredženes. Akana tu­ menge phenav: Kamen

Znáte zákon, který říká: Manželé si mají vzá­ jemně zachovat věrnost. Nyní vám však říkám: Kdo jen v srdci baží po jiné ženě nebo po jiném muži, už porušil věrnost. (Mt 5, 27-28)

Učili jste se: Miluj své­ ho bližního a měj v nená­ visti nepřítele. Ale nyní vám říkám: Milujte své ne-

113

přátele a čiňte dobře těm, kdo jsou proti vám. Když to činíte, jste dětmi svého nebeského Otce. On dává slunci svítit nad dobrými i nad zlými. Déšť dává spravedlivým i nespraved­ livým. (Mt 5, 43-45)

Máte své nepřátele mi­ lovat, pomáhat jim a půj­ čit jim, co jim chybí, i když nemůžete počítat s tím, že vám to vrátí. Bůh vás od­ mění: buďte jeho děti. On je dobrý i k nevděčným a k hříšníkům. Buďte mi­ losrdní jako on. (Lk 6, 35-36) Nesuďte jeden druhé­ ho a pak vás ani Bůh ne­ bude soudit. Neodsuzujte nikoho a pak ani vás Bůh neodsoudí. Odpouštějte viny jeden druhému a Bůh vám odpustí vaší vinu. Dávejte a Bůh dá vám. (Lk 6, 37-38)

114

the le natumaredzenen, ölen, so dzan pre turnende u keren lenge misto. Te kavka kerena, avena chave tumare Dadeskere, so hino andro upral’ipen. Ov domukel, hoj o kham svicinel pro lache the pro nalache. O brisind del le cacalenge the le nacacalenge. (Mt 5, 43^15) Oien, so dzan pre tu­ rnende, majinen te kamen, te sigitinen lenge u te pozicinen lenge, so lenge kampel, choc nasfi ginen oleha, hoj tumenge vareso visarena pale. O Del tu­ rnen dela pale, avena leskere chave. Ov hino lacho ke savorende, the ko nasuldzene. Aven lachejileskere the turnen. (Lk 6, 35-36) Ma sudzinen jekhe avres u pal’ik turnen ahi o Del na sudzinela. Ma odsudzinkeren nikas u pal’ik tu­ rnen ani o Del na odsudzinela. Odmuken e dos jekh avreske u o Del tumenge odmukela tumari dos. Davkeren u o Del dela tu­ rnen. (Lk 6, 37-38)

61. Modlitba Ježíšových učedníků

61. Le Ježišiskere sikhutnengeri modlitba

Ježíš řekl svým učední­ kům: Tak se modlete: Otče náš, jenž jsi na ne­ besích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé, buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme na­ šim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás zlého. (Mt 6, 9-13)

O Jezisis phenda peskere sikhutnenge: Kavka pes modl’inen: Dado amaro, kaj sal pro upral’ipen, mi posvecinel pes o nav tiro. Mi avei o rajariben tiro, mi jel tiro vodi sar upre, avka pre kadi phuv. O maro amaro de amenge adad’ives. U odmuk amenge amari dos, avka sar the amen odmukas amare dosalenge. U ma l’idza amen andro pokusehis, ale ker avka, kaj amendar te naslbl o nalacho. (Mt 6, 9-13)

62. Ježíš dává mrtvému život

62. O Ježišis del le mules dživipen

Ježíš přišel se svými učedníky do města Naim. Šlo s ním mnoho lidí. U bran města proti nim šel pohřební průvod. Ke hro­ bu nesli mladého muže jediného syna matky. Byla vdova a nyní zůstala úplně

O Ježišis avla peskere sikhutnenca andro ťoros Nairn. Džalas lehá but nipi. Paš e brana andro ťoros džalas anglal lende parušagos. Ke char ľidžanas terne manušes - jekhore čhas la datar. O rom lake 115

sama. Sousedé a přátelé ji provázeli ke hrobu. Ježíš viděl ženu a bylo mu jí líto. Řekl jí: Neplač! Pak šel k márám a uchopil je. Nosiči zůstali stát a Je­ žíš mladíkovi řekl: Pravím ti, vstaň! Mrtvý se zvedl a začal mluvit. A tak j ej Je­ žíš vrátil matce. Všechny, kdo u toho byli, zachvátil strach. Chválili Boha a říkali: Pů­ sobí mezi námi velký pro­ rok. Sám Bůh pomáhá svému lidu. Po celé zemi se vyprávělo, co Ježíš učinil pro člověka. (Lk 7,11-17)

mula u akana ačhiľa korkori. O pašutne u e fame1’ija laha džanas kije char. O Ježišis dikhla la romňa u sas la leske pharo. Phenďa lake: Ma rov! Pa­ lik gejlá ko mulane dručki u chudňa len andro vast. Ola, so ľidžanas o mulane dručki, ačhile te terdbn u o Ježišis le muleske phenďa: Phenav tuke, ušťi! O mulo ušťiľa u chudňa te vakeren. U avka les o Je­ žišis visarďa la dáke. Pre savoredžene, so paš oda sas, pejľa bari dar. Ašarenas le Devles u vakerenas: Hin maškar amende baro angledžando. O Del korkoro šigitinel peskere niposke. Pal calo phuv pes vakerelas, so o Ježišis kerdá perdal o manuš. (Lk 7,11-17)

63. Proč se bojíte?

63. Soske daran tumen?

Jednou večer řekl Ježíš svým učedníkům: Pojeď­ me přes jezero na druhý břeh. Vstoupili do člunu a odrazili od břehu. Tu se náhle strhla nad jezerem

Jekhvar raťi phenďa o Ježišis peskere sikhutnenge: Avas perdal o paňi pre aver sera. Gejle andro bero u mukle pes te džan. Jekhvar pes kerďa bari

116

veliká bouře. Vlny se zve­ daly do výše, člun se plnil vodou. Ježíš však spal vza­ du v člunu. Učedníci ho probudili a křičeli: Tobě je jedno, že zahyneme? Tu Ježíš vstal. Pohrozil větru a řekl jezeru: Ticho! Uklidni se! A vítr ustal a bylo velké ticho. Učed­ níkům Ježíš řekl: Proč se bojíte? Proč nemáte víru? A učedníci se báli. Ptali se jeden druhého: Copak on je víc než člověk? Vždyť ho poslouchá vítr i moře! (Mt 4,35^41)

burka. O paňi hazdelas o bero opre u začhivkerlas les. O Ježišis sovelas palal andro bero. O sikhutne les uštade u vičinenas pre leste: Tuke hin jekh, hoj adaj meraha? O Ježišis ušťila. Daraďa la balvaja u phenďa le paňeske: Av cicho, de smirom! E barval preačhila u sas baro čitiben. Le sikhutnenge o Ježišis phenda: Soske daran? Soške na paťan? O sikhutne daranas. Phučenas jekh avrestar: S’oda ov hino buther sar manuš? Sem les šunel e barval the o morjos. (Mt 4, 35-41)

117

64. Hladoví jsou nasyceni

64. O bokhale hine čale

Ježíš chtěl být se svými učedníky sám. Avšak lidé běželi za nimi. Ježíš s lid­ mi mluvil o životě, který dává Bůh. Uzdravoval všechny, kdo potřebovali jeho pomoc. Večer k němu přišlo dvanáct apoštolů a řekli: Pošli lidi do vesni­ ce, ať se tam ubytují a do­ stanou něco k jídlu. Tady je to skoro jak na poušti. Ale Ježíš odpověděl: Vy jim dejte najíst! Řekli:

O Ježišis kamľa te jen peskere sikhutnenca korkoro. Caže o nipos denašelas pal leste. O Ježišis le nipoha vakerelas pal o dživipen, savo del o Del. Sasťarlas savoren, kaske kampelas leskero šigitšagos. Raťi ke leste avle dešuduj apoštola u phende: Bičhav le nipos andro gav, mi den len khera the dareso te chán. Adaj imar hin avka sar andro pošaľipen. Ale

118

Máme jen pět chlebů a dvě ryby. Nejdřív bychom mu­ seli jít něco k jídlu nakou­ pit. Bylo tam kolem pěti ti­ síc mužů a ještě ženy a děti. Avšak Ježíš přikázal: Řekněte jim, ať si sednou po skupinách; vždycky pa­ desát lidí. Učedníci uděla­ li, co jim Ježíš přikázal. Je­ žíš vzal pět chlebů a dvě ryby. Pohlédl k nebi, po­ žehnal chleby a ryby. Pak je lámal a dával učední­ kům, aby je rozdávali. Všichni jedli a nasytili se. A ještě něco zbylo: dva­ náct košů plných drobeč­ ků. (Lk 9,10-17)

o Jeźiśis phenda! Tumen len den te chan! Phende: Hin amen ca pandź marę the duj maćhe. Muśinahas bi vareso te dźan te cinen u palik śaj len das. Sas odoj khatar o pandź ezera manuśa u mek romńa the ćhave. Caźe o Jeźiśis prikazinda: Phenen lenge, kaj peske te beśen po penda dźene. O sikhutne kerde, so lenge o Jeźiśis prikazinda. O Jeźiśis ila o pandź marę the o duj maćhe. Palik len phagerlas u davkerlas le sikhutnenge, kaj len te ulavkeren. Savore chanas u ćalile. U mek aćhila deśuduj kośara pherde odrobini. (Lk 9,10-17)

65. Chléb života

65. Le dživipnaskero maro

Lidé, kteří jedli ty chle­ by, si mezi sebou říkali: Ji­ stě je to prorok, kterého poslal Bůh na svět. Ježíš věděl, že ho chtějí nutit, aby se stal králem. Proto se stáhl zpět.

O nipi, save chanas ko­ la maře, peske maškar peste vakerenas: Naišňe oda hino angledžando, sa­ ves bičhaďa o Del pro sumnal. O Ježišis džanelas, hoj kamena, kaj te jel

119

Jiný den ho hledali v Kafarnaum. Našli ho a ptali se: Kdy jsi sem při­ šel? Ale Ježíš jim odpově­ děl: Vím, že mě hledáte jen proto, že jste jedli chléb a nasytili jste se. Neusiluj­ te však jenom o chléb, kte­ rý podléhá zkáze. Usilujte o jiný chléb, který dává věčný život. Tu se ho ptali: Co od nás Bůh chce? Ježíš řekl: Bůh chce jen jedno, abyste vě­ řili tomu, kterého poslal. Já jsem chléb, který dává život. Kdo se podle mne řídí, nebude hladovět. Kdo ve mne věří, nebude nikdy žíznit. (Jan 6)

120

lengero kral’is, vasoda pes scirdha pale. Aver d’ives les rodenas andro Kafarnaum. Arakhle les u phucenas lestar: Kana adaj avlal? Ale o Jezisis lenge phenda: Dzanav, hoj man roden ca va­ soda, hoj chanas o maro u cal’ilan. Ma kamen ca o maro, so pefol andro bov. Kamen the oda maro, so del biachavindo dzivipen. Phucenas lestar: So amendar o Del kamel? O Jezisis phenda: O Del kamel ca jekh, kaj te pafan oleske, saves ov bichada. Me som maro, savo del dzivipen. Ko pes fikerela pal miro, na dzanela, s’oda bokh. Ko mange pafal, soha les na sufaria; soha na dzanela, s’oda trus. (Jan 6)

66. Vyznání učedníků

66. O sikhutne pes sphende

Ježíš se modlil na osa­ mělém místě. Jeho učední­ ci byli s ním. Tu se jich ze­ ptal: Co si o mně myslí lidé? Odpověděli: Někteří myslí, že jsi Jan Křtitel. Jiní říkají: Vrátil se Elijáš nebo jiný prorok. Ježíš se zeptal: A vy? Za koho mne považujete vy? Tu odpověděl Petr: My věří­ me, že jsi Mesiáš, Za­ chránce, kterého Bůh slí­ bil. Ježíš učedníkům zaká­ zal, aby o tom mluvili s ji­ nými. Řekl: Syn člověka musí mnoho trpět. Starší lidu, nejvyšší kněží a ti, kdo se vyznají ve svátých písmech, ho odmítají. Chtějí ho usmrtit. Ale tře­ tího dne vstane z mrtvých. To řekl Ježíš sám o sobě. (Lk 9,18-22)

O Ježišis pes modľinelas pre pusto than. Leskere sikhutne sas lehá. Phučla lendar: So pal mandě gondolmel o nipos? Phende: Varesave gondoľinen, hoj sal o Jaňus, so bolel. Aver vakeren: Visaľiľa o Eliáš abo aver angledžando. O Ježišis phučla: U tumen? Kaske man ľikeren tumen? Odphenďa leske o Petros: Amen paťas, hoj tu sal o Mesiáš, Arakhutno, saves amenge diňa o Del. O Ježišis zakazinda le sikhutnenge, kaj pal oda te vakeren avrenca. Phenďa: Le manušeskero čha mušinel bari dukh te chal. O phureder, o jekhbareder r ašaj a, the ola, so acha1’on svata 1’ila, les na ka­ men. Kamen les te murdaren. Ale trito ďives ušťela andal o mule. Kada phendá o Ježišis korkoro pal peste. (Lk 9,18-22)

121

67. Svědectví Otce

67. Le Dadeskero šveděctvos

Ježíš s sebou vzal na horu Petra, Jakuba a Jana. Tam se chtěl modlit. Když se modlil, jeho tvář se pro­ měnila a jeho šaty běle zá­ řily. Najednou tu byli dva muži, Mojžíš a Elijáš, mlu­ vili s Ježíšem. Jas nebes je ozářil. Oba s ním mluvili o tom, co se mu mělo pod­ le Božího plánu stát v Je­ ruzalémě. Petr a oba druzí apoš­ tolově usnuli. Probudili se a spatřili Ježíše v zářivém lesku. Uviděli také oba muže, kteří byli u něj. Když ti dva chtěli odejít, řekl Petr: Pane, jsme tu rádi. Dovol, abychom tu zřídili tři stánky: pro tebe, pro Mojžíše a pro Elijáše. Petr nevěděl, co říká. Když ještě mluvil, snesl se na horu těžký, temný ob­ lak. Učedníky přepadl strach. Z oblaku se ozval hlas: To je můj Syn, můj vyvolený. Poslouchejte ho. Když hlas ztichl, neviděli nikoho jiného než Ježíše.

O Ježišis ila pro hedbs le Petros, le Jakubos the le Jaňus. Odoj pes kamla te modľinen. Sar pes modľinelas, leskero muj ačhila aver u leskere renti parnes zalabile. Jekhvar adaj sas duj murša, Mojžiš u Eliáš, vakerenas le Ježišiha. O vudud pal o upraľipen len ďivesarďa. So dujdžene lehá vakerenas pal dujdžene oda, so pes leske pal le Devleskeri bagja majinel te ačhon andro Jeruzalemos. O Petros the so duj apoštoli zasute. Ušťile u dikhle le Ježišis andro baro vudud. Dikhle tiš so duje muršen, so sas paš leste. Sar kala dujdžene kamle te džan het, phend’a o Petros: Raja, amenge hin adaj mištes. Muk amen, kaj kadaj te thovas trin šatri: perdal tute, perdal o Mojžišis the perdal o Eliašis. O Petros na džanelas, so vakerel. Sar mek vakerelas, bešl’a pro hedbs

122

V té době učedníci niko­ mu neřekli, co na hoře za­ žili. (Lk 9, 28-36)

káli, phari chmara. O sikhute daranďile. Andal e chmara šundblas hlasos: Kada hin miro čha, miro avri kidno. Šunen les. Sar o hlasos čitisaľiľa, na dikhle ňikas avres, ča le Ježišis. Akor o sikhutne na phende ňikaske, so pro heďos zadžiďile. (Lk 9, 28-36)

123

Ježíš učí o živote s Bohém a lidmi

O Ježišis sikhavel pal o dživipen le Devleha the le nipoha

68. Komu dá Bůh věčný život?

68. Kaske dela o Del biačhavindo dživipen?

eden člověk, který se vyznal v nařízeních Mojžíšových, chtěl Ježíše vyzkoušet. Zeptal se ho: Co mám dělat, abych zí­ skal věčný život? Ježíš se zeptal: Co o tom říká Pís­ mo svaté? Učitel odpově­ děl: Miluj Boha celým srd­ cem, vší vůlí a všemi sila­ mi. A miluj svého bližního jako sebe samého. To je správné, řekl Ježíš. Když se toho budeš držet, získáš věčný život. Ale zákoník nebyl spokojen. Zeptal se: A kdo je můj bližní? Tu Ježíš vyprávěl: Jeden muž šel z Jeruzaléma do Jericha. Cestou ho pře­ padli lupiči. Všechno mu sebrali, bili ho a polomrt­ vého ho nechali ležet. Je­ den kněz šel stejnou ces-

ekh manuš, savo džanelas le Mojžišiskere lava, avri chudkerlas le Ježišistar, so ov džanel. Phučla lestar: So majinav te keren, kaj te dochudav bia­ čhavindo dživipen? O Je­ žišis phučla: So pal oda vakeren o svata lila? O sikhado odphendá: Kam le Devles cele jileha, cela vodáha u savora zoraha. U kam peskere pašutnes, sar tut korkores. Kada hin mištes, phenďa o Ježišis. Ale o manuš na sas spokojno. Phučla: U ko hino miro pašutno? O Ježišis chudňa te vakeren: Jekh murš džalas andal o Jeruzalemos andro Jerichos. Le dromeha pejle pre leste o čorbaša. Savoro lestar ile, marnas

J

124

J

tou. Viděl poraněného a šel dále. Také jeden levi­ ta šel kolem, viděl ho, ne­ zůstal stát. Konečně přišel muž - ze Samaří - cizinec. Uviděl zraněného a jala ho lítost. Šel k němu, vy­ čistil mu rány a obvázal ho. Pak ho posadil na svého mezka a přivedl jej do hos­ tince. Tam se o něj staral. Než ráno pokračoval v cestě, dal hostinskému peníze a řekl mu: Starej se o zraněného. Když na něj vynaložíš víc, doplatím ti to, až zas pojedu kolem na­ zpět. Ježíš se zeptal učitele: Co si myslíš: Kdo z těch tří jednal v tomto případě jako bližní? Učitel odpo­ věděl: Ten, který byl milo­ srdný. Ježíš mu řekl: Jdi a dělej to jako on. (Lk 10, 25—37)

les u jepaš mules les mukle te pašľon. Jakh rašaj džalas ole dromeha. Dik­ hľa kole manušes odoj te pašľoň, aľe džalas dureder. Džalas odarig the jekh levitas, dikhľa les, ale na terďiľa. Až pal’ik odarig dža­ las jekh murš - andal e Sa­ mara - avrethemutno. Dikhľa le mardones u avia leske pre leste pharo. Gejľa ke leste, avri žužarďa leske o rani u zaphandla len. Pal’ik les thoda pre peskero graj u anda les andre karčma. Odoj pes pal leste starinelas. Midik tosara gejľa het, diňa le karčmaris love u phenda leske: Starin tut pal kada manuš, te tut mola buther, ta tuke dopoťiná, sar džava adarig pale. O Ježišis phučľa le sikhľardestar: Sar tu gondoľines: Ko kale trinendar kerlas sar pašutno? O sikhlardo phenda: Oda, savo sas lačhejileskero. O Ježišis leske phenda: Dža u ker avka sar the ov. (Lk 10, 25-37)

125

69. Koho přijme Bůh do svého království?

69. Kas lela o Del andre peskero kralbvstvos?

Jednou Ježíš řekl: Až zase přijde Syn člověka, svolá všechny národy. Bude lidi soudit a rozdělo­ vat - jako pastýř odděluje ovce od koz. Jedny shro­ máždí na pravé straně, druhé na levé straně. Těm na pravici řekne: Pojďte ke mně! Vám žeh­ ná Otec. Vy budete žít v jeho království; od za­ čátku bylo připraveno pro vás. Neboť jsem byl hlado­ vý a dali jste mi najíst. Když jsem měl žízeň, dali jste mi napít. A když jsem neměl žádnou vlast a žád­ ný domov, přijali jste mne. Když jsem byl nemocný, navštívili jste mne. Když jsem byl ve vězení, přišli jste ke mně. Potom všich­ ni, kdo stojí na pravé stra­ ně, se zeptají: Pane, kdy jsme to dělali? Odpovím jim: Ano, pravím vám: Co jste udělali pro jednoho z mých nej menších bratří, to jste udělali pro mne. Těm, kteří stojí na levi-

Jekhvar o Ježišis phenďa: Sar pále avla le manušeskero Čha, zvičinla savore narodí. Sudzinla le nipos u ulavela - sar o pastiris ulavel le bakren le buznendar. Jekhen thovel pre čači sera, avren pre bangi sera. Olenge pre čači sera phenla: Aven ke ma! Tumen bachťarel o Dad. Tumen dživena andro kralovstvos, agorestar sas perdal tumende. Somas bokhalo u tumen man diňan te chán. Te man šuťarelas, diňan man te pijen. Kana man na sas ňisavi phuv aňi kher, ilan man ke tumende. Te somas nango, denas man renti. Te somas nasvalo, avenas ke mandě. Te somas andre bertena, avenas pal mandle. Paťik savore, so terdbn pre čači sera, phučena: Raja, kana amen koda sa kerahas? Phenela lenge: Ha, phenav tumenge: So kerďan ča perdal jekh mire jekh-

126

ci, řekne: Co jste neuděla­ li pro mé nejmenší bratry, to jste neudělali ani pro mne. (Mt 25, 31-45)

ciknereder phraloro, oda kerďan perdal mandě. Olenge, so terdbn pre bangi sera, phenla: So na kerďan perdal mire jekhciknereder phralora, na kerďan aňi perdal mandě. (Mt 25, 31-45)

70. O omylu bohatého sedláka

70. Sar pes zmilindá o barvalo

Ježíš varoval všechny, kdo u něho byli. Dejte si pozor a chraňte se, abyste nebyli lakomí. Vždyť ani bohatý si nemůže sám ži-

O Ježišis vakerlas andro jilo sakoneske, ko sas paš leste: arakhen tumen olestar, kaj te na aven izdrane. Bo aňi o barvalo

127

vot zajistit. A vyprávěl jim příběh: Na poli jednoho boháče rostla hojnost obi­ lí. Rozvažoval: Co si s tím počnu? Nevím, kde bych takové množství zrní skla­ dovat Konečně dostal ná­ pad. Řekl si: Zbořím své stodoly a postavím větší. Tam uložím obilí a ostatní zásoby. Pak budu zajištěn a řeknu si: Teď mám po starosti. Tato zásoba stačí na mnoho let. Už nemu­ sím pracovat. Mohu jíst a pít a radovat se ze živo­ ta. Avšak Bůh tomuto muži řekl: Ty jsi hlupák! Ještě tuto noc zemřeš. K čemu ti jsou všechny tvé zásoby? Ježíš řekl: Tak se vede člověku, který shro­ mažďuje bohatství pro sebe, ale před Bohem není bohatý. (Lk 12,15-21)

peske korkoro o dživipen našťi ufikerel. U vakerlas lenge jekh ačhiben: Jekhe barvaleske barolas pre mala buth žužodživ. Gondolinelas peske: So me ajci žužodživeha kerava? Na džanav, kaj ajci žužo­ dživ te thovel. Palik peske phenďa: Rozmara o plévňi u thová len bareder. Odoj thová savoro žužo­ dživ. Sa oda, so man hin, man jela pro buth berš. Na kampela mange buther buťi te kerel. Ca mange chava the pijava, šukares mange dživava. Ale o Del leske phenďa: Tu sal dilino! Mek adirat mereha. Soske tuke hin, koda sa, so tiro? O Ježišis phenďa: Avka hin le manušeha, savo skidel o barvalipen perdal peste. Anglo Del nane barvalo. (Lk 12,15-21)

71. O ztracené ovci

71. Pal e našaďi bakri

K Ježíšovi přicházelo mnoho celníků a hříšníků. Farizeové a zákonici se

Ko Ježišis avenas buth celňika the nasuldžene. O farizeja vašoda cholasa-

128

proto zlobili a říkali: Stý­ ká se s hříšníky! Dokonce s nimi jí. Tu jim Ježíš vyprávěl příběh. Řekl: Představte si, že jeden člověk měl sto ovcí. Když se jen jedna z ovcí zatoulá, nenechá těch devětadevadesát na pastvě a nehledá tu ztra­ cenou tak dlouho, dokud ji nenajde? Kdyžji najde, ra­ duje se z toho. Nese ji zpět na ramenou. Když přijde domů, řekne přátelům a sousedům: Radujte se se mnou! Moje ovce se ztra­ tila - a já jsem ji zase na­ lezl! Ježíš řekl: Tak je to u Boha v nebi. Raduje se nad každým hříšníkem, který svůj život změní. (Lk 15,1-7)

l’onas u vakerenas: Hino le nasuldženenca! U mek lenca chal. Vašoda lenge o Ježišis vakerelas jekh ačhiben. Phenďa: Jekhe manušes sas šel bakre. Te leske jekh našľola, na mukela okále eňavardeš the eňen pes te pasinen u na rodela la ajci, midik la na arakhela? Sar la arakhela, ela les olestar bari loš. Anela pa­ le pro phike. Sar avla khere, phenla la famelijake the le pašutnenge: Lošal’on manca! Miri bakri našľiľa u me la arakhľom pa­ le! O Ježišis phenďa: Avka hin ko Del andro upraľipen. Lošalbl sakone nasuldženeske, savo kerel peskero dživipen feder. (Lk 15,1-7)

72. O dobrém pastýři

72. Pal o lačho pastiris

Ježíš řekl: Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř je ho­ tov za své ovce i zemřít. Pastýř, který pracuje jen za mzdu, uteče, když vidí přicházet vlka. Tak může vlk ovci urvat a stádo ro-

O Ježišis phenďa: Me som lačho pastiris. Lačho pastiris džal vaš peskere bakre the te meren. O pas­ tiris, savo kerel buťi ča vaš o love, denašela, te dikhela le ruveš. Avka šaj o ruv 129

žehnat. Takový pastýř ute­ če, protože mu jde jen o jeho mzdu, a ne o ovce. Já jsem dobrý pastýř. Znám své ovce, ony znají mne. Jsem hotov za své ovce i zemřít. Židé, kteří tu řeč slyše­ li, o tom mezi sebou roz­ mlouvali. Jedni říkali: Mluví z něj zlý duch. Neví, co říká. Druzí mínili: Tak­ hle nemluví nikdo, kdo je posedlý. Jak může zlý duch uzdravovat nemocné? (Jan 10,11-14.19-21)

130

chudel la bakra u okalen šaj roztradel. Ajso pastiris denašela vašoda, hoj džal ča pal o love u na pal o bak­ re. Me som lačho pastiris. Džanav mire bakren u on džanen man. Me kamav vaš mire bakre the te meren. O Čhinde, so kadi du­ ma šunde maškar peste vakerenas. Jekh phenenas: Vakerel andal leste o nalačho vodi. Na džanel, so vakerel. Aver phenenas: Avka na vakerel ňiko,

ko hino bižužo. Te uľahas bižužo našťi sasťardáhas nasvaien. (Jan 10, 11-14.19-21)

73 O otci a jeho dvou synech

73. Pal o dad the pal leskere duj čhave

Ježíš vyprávěl: Jeden muž měl dva syny. Mladší řekl: Otče, dej mi můj po­ díl z dědictví. Otec tedy svůj majetek rozdělil. Mladší vzal všechno, co dostal, a šel do ciziny. Chtěl užívat života a vy­ dával své peníze a nepočí­ tal je. Když všechno utra­ til, začal velký hlad. Mla­ dý muž na tom byl velmi špatně. Šel k sedlákovi a prosil ho o práci. Ten ho poslal na pole jako pasáka vepřů. Měl hlad a byl by rád jedl z potravy, kterou dostávala prasata. Ale ni­ kdo mu ji nedával. Tu za­ čal přemýšlet a rozvažo­ val: Můj otec má mnoho nádeníků. Mají dostatek jídla. Než tady hladovět, raději se vrátím a půjdu ke svému otci. Řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti

O Ježišis vakerelas: Jekhe muršes sas duj čha­ ve. O terneder phenďa: Dado, de man miri častka andal o barvalipen. O Dad uladá o barval’ipen. O ter­ neder ila savoro, so chudňa, u gejlá andro aver thema. Kamlá peske te dživen loko dživipen u avri davkerelas peskere love u na ginelas len. Sar savoro zmarňinďa, pejlá andro baro čoripen. Gejla !§e jekh gadžo u mangelas les, kaj les te del buťi. O chulaj les bičhadá pre mala, kaj leske te pasinel le ba­ len. O čhavo sas baro bokhalo, chalahas choča koda, so chudenas o bale. Ale ňiko les ňič na delas. Chudňa te gondol’inen: Mire dades hin buth ajsedžene, so pre leste keren. Hin len so te chán. Feder

131

Bohu i proti tobě. Dovol, abych pro tebe mohl pra­ covat jako nádeník. Otec ho viděl už z dál­ ky přicházet. Měl se sy­ nem soucit, běžel mu vstříc a objal ho. Syn však řekl: Otče, zhřešil jsem proti Bohu a proti tobě. Proto už si nezasluhuji být tvým synem. Avšak otec mu řekl: Budeme oslavo­ vat a radovat se. Můj syn byl mrtvý, nyní znovu žije. Byl ztracený, nyní se vrátil domů. Když se vracel z pole starší syn, slyšel hudbu a radostný ruch. Zeptal se čeledína: Co to má zna­ menat? On mu řekl: Tvůj bratr se vrátil domů. Otec slaví radostný svátek, že má zase svého syna. Tu se strarší syn rozhněval. Ne­ šel domů. Otec vyšel ven a chtěl mu všechno vy­ světlit. Avšak syn mu vyčí­ tal: Po všechny roky pra­ cuji pro tebe. Přesto jsi mi nikdy nedal ani kůzle, abych si mohl pozvat přá­ tele na slavnostní oběd. Otec odpověděl: Jsi můj

132

ela, te visaluvá u džava ke miro dad. Phená leske: Dado, kerďom baro nasuľipen proci le Devleske the proci tuke. Dovolm mange, kaj perdal tute te kerav buťi. Leskero dad les dikhlá imar dural te aven. Avia leske pro čhavoro pharo, denašelas anglal leste u obchudňa les. Ale o čha leske phenďa: Kerďom but nasuľipen proci le Devles­ ke the proci tuke. Vašoda imar našťi avav tiro čha. Ale o dad leske phenďa: Oslavinaha u lošaluvaha. Miro čha sas mulo, ale akana, pále dživel. Našľiľa u akana visalila pále khere. Sar avelas o phureder čha pal e mala, šunďa o bašaviben the bari loš. Phučľa le sľuhastar: S’oda hin? Ov leske phenďa: Tiro phral visaľiľa khere. O dad oslavinel hoj les hin pále leskero čhavo. O phureder čhavo choľasaľiľa. Na gejľa khere. O dad pal leste ge­ jľa avri u kamlá leske sa te phenen. Caže o čha leske

syn. Jsi stále se mnou. Všechno, co mám,patří i tobě. Avšak dnes se mů­ žeme radovat a oslavovat. Neboť tvůj bratr byl mrt­ vý, nyní znovu žije. Byl ztracený, nyní se vrátil domů. (Lk 15,11-32)

74. O žebrákovi a boháči Byl jednou bohatý muž. Nosil drahocenné šaty a měl všechno, co si přál. Přede dveřmi jeho domu seděl chudák jménem La­ zar. Lazar na tom byl bíd­ ně. Na celém těle měl vře­ dy. Byl tak hladový, že rád jedl odpadky, které pada­ ly se stolu boháčova. Při­ bíhali psi a lízali jeho rány. Když Lazar zemřel, při-

chudňa te čhivkeren pro jakha: Savore berša, so sam adaj, kerav buťi perdal tute. Ale tu man šoha na diňal mek aňi cikne bakrores, kaj mange te vičinás darekas pro dilos. O dadleske phendá: Tu sal miro čha. Sal furt manca. Sa, so hino miro, hino the tiro. Ale adaďives lošalůvaha the oslavinaha. Vašoda, bo tiro phral sas mu­ lo, ale akana pale dživel. Sas našado u akana pale visaľiľa khere. (Lk 15, 11-32)

74. Pal o žobrakos the pal o barvalo

Sas jekhvar barvalo murš. Hordinlas kuč renti u sas les sa, so leske kampelas. Anglo udar leskere kherestar bešelas jekh žobrakos, leskero nav sas Lazar. O Lazar sas baro čorikano. Pal calo celos leste sas buklomati. Sas ajso bokhalo, hoj chalas oda, so odčhivelas o barvalo pal peskero skamind. O ri133

šel anděl a odnesl jej k Ab­ rahámovi do nebe. Také boháč zemřel a byl po­ hřben. Ve světě mrtvých trpěl mnoha mukami. Když vzhlédl, viděl Abra­ háma. Viděl Lazara skry­ tého v Abrahámově lůně. Tu zvolal: Otče Abrahá­ me, měj se mnou slitování. Pošli přece Lazara, ať na­ močí svůj prst ve vodě a zchladí můj jazyk; trpím v ohni takovými mukami. Ale Abrahám mu odpo­ věděl: Vzpomeň si! Po celý život jsi měl všechno, co sis přál. Pro Lazara to bylo právě obráceně. Pro­ to nyní došel útěchy. Mezi námi a vámi leží hluboká propast. Nikdo nemůže odtud k vám ani od vás k nám. Tu boháč naříkal: Otče, prosím tě, pošli Lazara do mého otcovského domu. Ať varuje mých pět bratří, aby také nepřišli na toto místo muk. Abrahám od­ větil: Mají nařízení Mojží­ še a proroků. Těmi ať se řídí. Boháčprosil ještě jed­ nou: Jistě, mají příkazy 134

kone pes sprestanas u čarkernas leskere rani. Sar o Lazar mula, avl’a o and'elis u l’igenda les ko Abrahamos andro upraTipen. The o barvalo mula u sas parumen. Andro sumnal, so sas le mulen, igen cerpinelas. Sar hazdha o jakha, dikhia le Ab­ rahamos! Dikhl’a the le Lazaris, sar bešelas le Abrahamoske pro khoča. O barvalo zvičinda: Dado Abrahamona, sajin man jekhnajoro. Bičhav le La­ zaris, mi cindarel peskero angušt andro pani u mi šilarel miri čhib, bo chav ba­ ri dukh andre jag. Ale o Abrahamos leske phenda: Leper tuke! Calo dživipen tut sas sa, so kamehas. Perdal o Lazaris sas sa visardo. Vašoda leske akana mištes. Maškar amende u tumende hini chor char. Niko našt'i džal amendar ke tumende, ani tumendar ke amende. O barvalo chudna te jagatinen: Dado, mangav tut, bičhav le Lazaris and­ re mre dadeskero kher. Mi

Mojžíše a proroků - avšak kdyby přišel jeden z mrt­ vých, určitě by změnili ži­ vot. Nato řekl Abrahám: Jestli neposlouchají Moj­ žíše a proroky, nepřesvěd­ čí je, ani když někdo vsta­ ne z mrtvých. (Lk 16,19-31)

phenel mire pandže phralenge, kaj te dživen feder, sar dživás, kaj the on te na aven pre kada than, so pes oďa avka cerpinel. O Ab­ raham leske phenda: Sem džanen, so phenda o Mojžišis the o angledžande. Mi dživen pal lengere lava. O barvalo pes mangelas mek jekhvar: Te avlahas jekh le mulendar, paťanďilehas leske feser. Kerdelas feder peskero dživipen. Pre oda leske phenda o Abraham: Te na šunen le Mojžišis the le angledžanen, na šunenas bi aňi oles, ko bo ušťelas andal o mu­ le. (Lk 16,19-31)

75. O samospravedlivém a o celníkovi

75. Pal oda, so pes ašarelas the pal o celňikos

Jednou potkal Ježíš ně­ kolik farizeů. Domnívali se, že plní všechna Boží přikázání a že proto mo­ hou pohrdat ostatními lid­ mi. Proto jim Ježíš vyprá­ věl příběh: Do chrámu šli dva muži, aby se modlili. Jeden

Jekhvar dikhla o Ježišis vaj keci farizejen. Gondofinenas peske, hoj parvaren savore le Devleskere prikazaňa u vašoda šaj phiren barikane. O Ježišis lenge vakerelas jekh ačhiben: Andre khangeri avle 135

byl farizej, druhý byl cel­ ník. Farizej šel dopředu a modlil se: Bože, děkuji ti, že jsem lepší než druzí. Nekradu, nikoho nepod­ vádím, zachovávám věr­ nost své ženě a nejsem ani jako tenhle celník. Postím se dvakrát týdně a dávám chrámu desátky ze svého výdělku. Celník zůstal stát vza­ du. Sehnul hlavu, bil se v prsa a prosil: Bože, jsem hříšník. Měj se mnou sli­ tování. Ježíš řekl: Ano, pravím vám: Tomu celní­ kovi bylo odpuštěno. Tomu druhému ne. (Lk 18, 9-14)

duj murša, kaj pes te modl’inen. Jekh sas farizejis, aver celňikos. O farizejis gejla anglal u modlinelas pes: Devla, pafikerav tuke, hoj som feder sar aver. Na čorav, na chochavav, som věrno mira romňake u na som ajso sar kada cel­ ňikos. Poscinav man duvar andro kůrko u davkerav andre khangeri dešto část­ ka mire lovendar. O celňikos ačhila te terdbn palal. Sthoda o šero, marlas pes andro kofin u mangelas le Devles: Devla, som nasuldženo, posajin man. O Ježišis phenďa: Ha, phenav tumenge: Ole celňikoske sas odmuklo. Kole avreske na. (Lk 18, 9-14)

76. Slepý věří

76. O koro paťal

Ježíš přišel blízko k městu Jerichu. Tam se­ děl na kraji cesty slepý žebrák. Když zpozoroval, že kolem jde víc lidí než jindy, zeptal se: Co se děje? Někdo mu řekl, že do města přichází Ježíš

O Ježišis avla pašes paš o foros paš o Jerichos. Odoj bešelas pre sera pro drom koro žobrakos. Sar sundá, hoj pašal leste džal buther nipos, phučfa: So pes kerel? Vareko leske phenďa, hoj andro foros

136

z Nazareta. Tu začal slepý volat: Ježíši, synu Davi­ dův! Smiluj se nade mnou! Lidé, kteří šli před Ježí­ šem, se na něj obořili: Mlč! Buď zticha! Ale on volal ještě hlasitěji: Synu Davi­ dův, smiluj se nade mnou! Ježíš zůstal stát a dal slepce přivést. Když před ním stál, zeptal se Ježíš: Co chceš? Co pro tebe mám udělat? Slepý odpověděl: Pane, rád bych viděl! Ježíš řekl: Můžeš vidět. Tvá víra tě uzdravila. Od té chvíle slepý viděl. Sel s Ježíšem a chválil Boha. Také všich-

avel o Ježišis andal o Nazaretos. O koro chudňa te vičinen: Ježišina, le Davidoskero čhavoreja! Posajin man! O nipi, savé džanas anglal o Ježišis, pre tes­ te rušenas: Čit, ma vaker! Av cicho! Ale ov vičinelas mak zoraleder: Le Davidoskero čhavoreja, posajin man! O Ježišis ačhila te terďon u phenďa, kaj ke leste kole kores te anen. Sar anglal leste terdblas, phučla o Ježišis: So kames, so perdal tute šaj kerav? O koro leske odphenďa: 137

ni ostatní, kteří u toho byli, chválili Boha. (Lk 19, 1-10)

Raja, rado bi dikhás! O Ježišis phenďa: Saj dikhes. Oda, hoj paťahas, tut sasťard’a. Akana imar o koro dikhelas. Džalas le Ježišiha u ašarelas le Devles. The kola savore, so sas paš oda, ašarenas le Devles. (Lk 18, 35^13)

77. Zacheus mění svůj život

77. O Zacheus visarel peskero dživipen

Ježíš procházel městem Jericho. Tam žil Zacheus, nejvyšší nad celníky. Byl velmi bohatý. Byl by rád viděl Ježíše, ale pro množ-

O Ježišis džalas le foroha le Jerichoha. Odoj dživelas o Zacheus, jekhbareder pro celňika. Sas igen barvalo. Kamelas te di-

138

ství lidí nemohl. Zacheus byl velmi malý. Proto bě­ žel napřed, na místo, kudy musel Ježíš procházet. Tam se vyšplhal na fíkový strom. Když přišel Ježíš k tomu místu, zůstal stát, pohlédl nahoru a řekl: Zachee, pojď dolů! Dnes chci zůstat ve tvém domě. Zacheus rychle slezl se stromu. Radoval se, že Je­ žíš chce být jeho hostem. Avšak druzí, kteří to vidě­ li, se bouřili: Zastavil se u hříšníka! Zacheus řekl Ježíši: Pane, polovinu své­ ho majetku rozdám chu­ dým. Těm, které jsem pod­ vedl, splatím čtyřnásobně. A Ježíš mu řekl: Dnes jsi poznal ty i tvá rodina, že Bůh zachraňuje. Vždyť já jsem přišel, abych hledal a zachraňoval ztracené. (Lk 19,1-10)

khen le Jezisis, ale vasoda, hoj sas odoj buth nipi, ta na sas hodno les te dikhen. O Zacheus sas igen ciknoro. Vasoda denaselas anglal, pre oda than, khatar o Jezisis musinda te predzan. Odoj gejl’a opre pre jekh baro kast. Sar avia ke oda than, o Jezisis achil’a te terdbn, dikhla opre u phend’a: Zacheu, av tele! Adadives kamav te achon andre tiro kher. O Zacheus takoj avl’a pal o kast tele. Losalblas, hoj o Jezisis kamel te aven ke leste. Ale averdzene, so kada dikhle, chol’asalbnas: Terd’il’a pas o nasuldzeno! O Zacheus phend’a le Jezisiske: Raja, jepas mire barval’ipnastar rozdava le corenge. Olenge, so len chochadbm, pofinava starvar ajci. U o Jezisis leske phend’a: Adadives prindzard’al tu the tiri famal’ija, hoj o Del arakhelkereL Sem me avlbm, kaj te rodav u te arakhav le nasaden. (Lk 19, 1-10)

139

Zemřel pohřben vstal z mrtvých 78. Ježíš přichází na velikonoce do Jeruzaléma

Mula - parunde les - ušťila andal o mule 78. O Ježišis avel pře patraďi andro Jeruzalemos

ěkolik dní před veli­ aj keci d’ives angle konocemi řekl Ježíš patraďi phendá o Je­ dvanácti apoštolům: Nyní žišis le dešuduje apoštopůjdeme vzhůru do Jeru­ lenge: Akana džaha andro zaléma: Tam budu vydán Jeruzalemos. Odoj avá avnejvyšším kněžím a záko­ ridino le jekhbaredere raníkům. Odsoudí mě k smr­ šajenge. Sudzinena mange ti a předají mě Římanům. meriben u děna man and­ Budou se mi posmívat, bu- ro vasta le Rimanenge.

N

140

V

dou mě mrskat a usmrtí mne. Avšak po třech dnech vstanu z mrtvých. (Mk 10, 32-34)

Když přišli blízko k městu, poslal Ježíš dva učedníky: Jděte do vesni­ ce. Tam uvidíte mladého osla, na kterém dosud ni­ kdo nejel. Odvažte ho a přiveďte ho ke mně. Kdyby se vás někdo ptal: Co tu děláte? Řekněte: Pán osla potřebuje, brzo jej zas vrátí. Dva šli do ves­ nice. Našli všechno, jak Je­ žíš řekl. Přivedli zvíře k Je­ žíši. Ježíš jel na oslu do Je­ ruzaléma. Lidé, kteří spo­ lu s ním byli na cestě, pro­ stírali své šaty jako nád­ herný koberec před ním. Lámali větvičky keřů a kladli je na cestu. Zástu­ py, které šly s Ježíšem, hla­ sitě volaly: Hosana! Buď pochválen. Přichází ve jménu Božím. Ať je po­ chváleno království naše­ ho otce Davida. Nyní se stává skutečností. Hosana na výsosti! (Mk 11,1-10)

Asana mandar, marena man le ranenca u murdarena man. Ale pal o trin di­ ves ust’ava andal o mule. (Mk 10, 32-34) Sar avle pases pas o foros, bichad'a o Jezisis duje sikhutnen: Dzan andro gav. Odoj dikhena terne somaricis (chares), kaj pre leste mek niko na phirelas. Odphanden les u anen les ke ma. Te bi vareko tumendar phucelas: So adaj keren? phenen: Amare Rajeske kampel somaris, sig les tumenge visarela. Dujdzene gejle andro gav. Arakhle sa avka, sar o Je­ zisis phend’a. Ande le cha­ res ko Jezisis. O Jezisis dzalas pro char andro Jeruzalemos. O nipi, save leha dzanas pal o drom, thovkerenas pro drom peskere renti u avka kerenas anglal les­ te sukar kobercos. Phagerenas pal o burora o konarica u thovkerenas len pro drom. O nipi, save dzanas le Jezisiha, vicinenas: Hosana! Av asardo! Avel le Devleskere naveha. Mi jel

141

ašardo o kralbvstvos ama­ re dadeskero le Davidoskero. Akana pes ačhol čačipen. Hosana! (Mk 11, 1-10)

79. Učedník Jidáš zradí svého Pána

Dva dny před veliko­ nocemi se sešli nejvyšší kněží a zákonici. Hledali příležitost, jak by lstivě Je­ žíše zajali a usmrtili. Řek­ li si mezi sebou: Nesmí se to stát ve sváteční den, ji­ nak by mohli lidé udělat povstání! Jeden ze dvanácti apoš­ tolů, Jidáš Iškariotský, šel ke kněžím a řekl: Jsem ochoten vám Ježíše vydat. To slyšeli rádi a slíbili mu odměnu - třicet stříbrných peněz. Od té chvíle hledal Jidáš vhodnou příležitost, aby Ježíše vydal. (Mk 14, 1-2.10-11)

142

79. O sikhutno o Jidáš thovel phujipnaske peskere rajes Duj ďives angle patraďi pes sgejle o jakhbareder rašaja the o zakoňiki. Vakerenas peske, sar bi le Ježišis chudenas u murdarenas. Phende peske maškar peste: Našťi koda keras andro inepi, bo o nipos saj kerdahas zbura. Jakh le dešuduje apoštolendar, o Jidáš Iškariot­ sko, gejla ko rašaja u phenďa: Kamav tumenge le Ježišis avri te den. Kada šunde rado u phende le Jidašiske, hoj les děna tranda rupune. Akana imar o Jidašis ča godarkerlas, sar le Ježišis avri te del. (Mk 14,1-2.10-11)

80. Večeře

80. Raťutno chaben

V den, kdy židé zabíje­ jí velikonočního beránka, řekl Ježíš Petrovi a Janovi: Jděte do města. Tam po­ tkáte muže, který nese džbán vody. Jděte za ním, až vejde do domu. Mým jménem se zeptejte pána toho domu: Kde je místo, kde mohu se svými učed­ níky slavit večeři? On vám ukáže místnost. Oba tedy šli a nalezli všechno tak, jak Ježíš řekl. Připravili tedy velikonoční večeři. Večer se posadil Ježíš se svými apoštoly za stůl. Řekl: Velmi jsem toužil, abych před svým utrpe­ ním s vámi mohl jíst tuto velikonoční večeři. Říkám vám: Už ji s vámi nebudu jíst, dokud nenastane Boží království. A vzal chléb, vzdal díky, lámal, dával učedníkům a řekl: Vezmě­ te a jezte z toho všichni: Toto je mé tělo, které se za vás vydává. Podobně vzal po jídle kalich, znovu vzdal díky, podal jej svým učedníkům a řekl: Vezmě-

Odadives, kana o Chinde murdarkeren pre patradi le bakroren, phenda o Jezisis le Petroske the le Januske: Dzan andro foros! Odoj dikhena jekhe murses, kaj anei andre kuci pani. Dzan pal Ieste, midik dzala andro kher. Mi­ re naveha phucen le chulastar andal kada kher: Kaj hino o than, kaj o Je­ zisis saj chal peskere sikhutnenca o rat’utno cha­ ben? Ov tumenge sikhavela oda than. So dujdzene gejle u arakhle sa avka, sar lenge o Jezisis phenda. Kerde odoj o rat’utno cha­ ben avka, sar pes kerel pre patradi. Rafi peske besl’a o Jezi­ sis peskere sikhutnenca pal o skamind. Phenda: Igen kamavas tumenca kada patradakero chaben te chal mek angle koda, sar chava miri bari dukh. Phenav tumenge: Imar tu­ menca na chava, midik na avela le Devleskero rajariben. Ha o maro, pal’ikerda,

143

te a pijte z něho všichni: To je kalich nové a věčné smlouvy, má krev, která se vylévá za vás a za všechny na odpuštění hříchů. To čiňte na mou památku. (Lk 22, 7-20)

phagerlas u davkerlas le sikhutnenge u phenďa: Len u chán kalestar savore. Oda hino miro celos, savo pes vaš tumenge avri del. Avka, sar o maro, ila pal o chaben e kučori, palikerda, podiňa la peskere sikhutnenge u phenďa: Len u pijen andal latě savore. Adi kučori, oda ne­ bo the biačhavindo dovakeriben, miro rat, savo čul’al vaš tumenge the vaš savore, kaj pes lenge te odmuken o bini. Ada keren. kaj man te leperen. (Lk 22, 7-20)

81. Poznávací znamení Ježíšova učedníka

81. Pal soste šaj prindžaren le Ježišiskere sikhutnes

Po večeři ukázal Ježíš učedníkům, jak je miluje a jak se mají vzájemně mi­ lovat. Ježíš vstal a ovázal kolem sebe lněný ručník. Pak naplnil umyvadlo vo­ dou a začal svým učední­ kům mýt nohy. Šimon Petr nechtěl tuto službu při­ jmout. Protestoval: Pane,

Pal o ratutno chaben sikhada o Jeźiśis le sikhut­ nenge, sar len kamei u sar pes majinen te kamen maśkar peste. O Jeźiśis uśfila, phandia peske pal o pasos o khoskerdo. Pa­ lik ila pherdo ćaro pani u chudną peskere sikhut­ nenge te moren o pindre.

144

ty mi chceš mýt nohy? Je­ žíš mu odpověděl: Teprve později pochopíš, co ti dnes dělám. Petr se ohra­ dil: Nikdy mi nesmíš mýt nohy. Avšak Ježíš řekl: Jestliže ti tuto službu ne­ prokážu, nepatříš ke mně. Tu řekl Petr: Pane, pak mi umyj nejen nohy, ale i ruce a hlavu. Později, když už Ježíš zase seděl u stolu, řekl: Rozumíte, co jsem vám udělal? Říkáte mi „Učite­ li, Pane“ - a máte pravdu. Jsem váš Pán a Učitel.

O Šimon Petros na kamla te domuken. Phenďa: Tu, Raj, mange kames te mo­ ren o pindre? O Ježišis leske phenďa: Až pal’ik achaToha oleske, so tukę adad'ives kerav. O Petros phenďa: Šoha tukę na sabadno mange te moren o pindre. Aíe o Ježišis phenďa: Te tuke o pindre na morava, na patrines ki­ ja mandě. Akor o Petros phenďa: Raja, akor mange mor na ča o pindre, ale the o vasta the o šero. Pal’ik, sar o Ježišis pale

145

Jako jsem vám umyl nohy, tak i vy si máte vzájemně sloužit a mýt jeden druhé­ mu nohy. Dal jsem vám příklad! Milujte se navzá­ jem. Máte se milovat tak, jak jsem vás já miloval. To ať je vaše poznávací zna­ mení: Když se budete na­ vzájem milovat, každý po­ zná, že jste moji učedníci. Největší lásku má ten, kdo za své přátele zemře. Vy jste moji přátelé. Čiňte, co vám přikazuji. Ježíš řekl: Už s vámi ne­ budu dlouho. Ale nebojte se. Věřte v Boha a věřte ve mne. Jdu k Otci. U něho vám připravím místo. Pak se zase vrátím a vezmu vás k sobě. Navždycky budete se mnou. Budu prosit Otce, aby vám poslal moc­ ného pomocníka, Ducha svatého. On je duch prav­ dy. On vám připomene všechno, co jsem vám ří­ kal. (Jan 13—15)

146

bešelas pal o skamind, phenda: Achaľon, so tumenge kerďom? Vakeren mange „Sikhľardeja, Ra­ ja“ - u hin tumen čačipen. Me som tumaro Raj the Sikhľardo. Avka, sar me tumenge mordbm o pindre, avka the tumen jekh avreske solgaľinen u jekh avreske morén o pindre. Sikhaďom tumenge sar! Kamen tumen jekh avres. Avka tumen kameň, sar me tumen kamavas. Pal kada tumen o nipos mi prindžarel. Te jekh avres kameňa, sako prindžarela, hoj san mire sikhutne. Jekhbareder kamiben džanel oda, so vaš peskere thovel the o dživipen. Tu­ men san savore mire, keren, so tumenge prikazinav. O Ježišis phenda: Imar tumenca buth na avava. Aľe ma daran tumen. Paťan le Devleske u paťan mange. Džav ko Dad. Paš leste tumenge ľikerá than. Paľik visaľuvava pale u la­ va tumen ke mande. Man­ gá le Dades, kaj tumenge

te bičhavel varekas zora­ łeś, so tumenge šigitinla, oda ela o Svato Voďi. Ov hino Voďi le čačipnaskero. Ov tumenge leperela savoro, so tumenge me vakeravas. (Jan 13-15)

82. Ježíš se modlí na Olivové hoře

82. O Ježišis pes modľinel pre Oľivovo hed’os

Po jídle šel Ježíš do za­ hrady na Olivové hoře. Učedníci šli s ním. Když tam prišli, řekl jim Ježíš: Modlete se, abyste zůsta­ li v pokušení silní. Pak šel do zahrady, sám. Tam padl na kolena a modlil se: Otče, jestli chceš, můžeš mě utrpení a smrti ušetřit. Avšak ať se stane tvá vůle, ne má. Ve smrtelné úzkosti se Ježíš modlil tak usilovně, že jeho pot kapal na zem jako krev. Konečně vstal a šel zpět ke svým učední­ kům. Spali, protože je zmohl strach a starost. Je­ žíš jim řekl: Jak můžete spát? Bděte a modlete se,

Pal o chaben gejľa o Je­ žišis andre bar pre Oľivo­ vo heďos. O sikhutne džanas lehá. Sar odoj avle, phenďa lenge o Ježišis: Modľinen pes, kaj te ačhon zorale, te turnen o beng kamela te cirdel. Paľik ge­ jľa andre bar o Ježišis korkoro. Odoj pejlá pro khoča u modľinelas pes: Dado, te kames, ta šaj mange ka­ di dukh the o meriben odmukes. Aľe mi ačhel pes pal tiri voďi, na pal miri. Andre meribnaskeri dar pes o Ježišis modľine­ las avka zorales, hoj lestar čuľalas ratvalo khamľipen pre phuv. Paľik ušťiľa u gejľa pále ke peskere si147

abyste obstáli v přicháze­ jící zkoušce. Když ještě Ježíš mluvil se svými učedníky, přišli do zahrady muži. Vedl je Jidáš Iškariotský. Šel k Je­ žíši a chtěl ho pozdravit polibkem. Ježíš se zeptal: Jidáši, chceš mě zradit po­ libkem? Když učedníci pochopili, že muži chtějí Ježíše zajmout a odvést s sebou, ptali se: Pane, máme tě hájit? Jeden z nich vytáhl meč a uťal služebníku nejvyššího kněze pravé ucho. Ale Je-

148

khutne. André bari dar za­ suté. O Ježišis lenge phenďa: Sar tumen šaj soven? Ušťen u modlmen pes, kaj te obačhon andťoda, so amen užarel. Mek sar o Ježišis vakerelas peskere sikhutnenca, avle andre bar varesave murša. Eidžalas len o Jidašis Iškariotsko. Gejla ko Ježišis u kamla les te čumiden. O Ježišis lestar phučla: Jidašina, tu man kames te zradzinen oleha, hoj man čumideha? Sar o sikhutne achalile, hoj

žíš jim bránil: Přestaňte! Dotkl se ucha zraněného a uzdravil jej. Pak řekl po­ chopům: Vzali jste meče a hole, abyste mě zajali. Což jsem nebyl každý den u vás v chrámě? Proč jste se tam neodvážili podnik­ nout něco proti mně? Ale to je vaše hodina, nyní má moc temnota. (Lk 22, 39-53)

o mursa kamen le Jezisis te len u te l’idzan penca, phucenas: Raja, majinas tut te braninen? Jekh cirdna avri e sabla u odchinda jekhe murseske, so solgalinelas le jekhbaredereskere rasaske, o caco kan. Ale o Je­ zisis lenge andr’oda braninelas: Preachen! Thoda okaleske pro kan o vast u sast’ard’a les. Pal’ik phenda kole mursenge: Ilan o săbii the o rovl’a, kaj man te len. Ci me na somas sako dives ke turnende and­ re khangeri? Soske odoj na kerdan vareso proci mange? Ale kadi hin tu­ rnări ora. Ale turnări ora hin kadi, kana o sisitsagos l’ikerel zor. (Lk 22, 39-53)

83. Petr zapírá svého Pána

83. O Petros pes na prindzarel ke peskero raj

Pochopové Ježíše pev­ ně uchopili a vedli ho do domu nejvyššího kněze. Petr chvíli čekal, pak šel za nimi. Na dvoře hořel oheň a Petr si sedl k těm, kdo se u ohně ohřívali. Jedna dě-

O mursa chudne zorales le Jezisis u lidzanas les andro kher ko jekhbareder rasaj. O Petros jekhnaj uzarelas u pal’ik gejl’a pal lende. Pre dvora labolas e jag u o Petros peske be149

véčka se na Petra podíva­ la a poznala ho: Ty jsi pře­ ce jeden z těch, kdo patří k Ježíši? Petr však zapřel: Neznám ho. Brzo nato ho poznal jiný: Ty patříš k Je­ žíšovým učedníkům! Petr zase zapřel: Ne, určitě ne! O hodinu později řekl další: Byl jsi s ním, vždyť také pocházíš z Galileje. Petr se zapřísahal: Nevím, o kom mluvíš. V tom oka­ mžiku zakokrhal kohout. Tu si Petr vzpomněl, že mu jednou Ježíš řekl: Než ko­ hout zakokrhá, třikrát mě zapřeš. Petr vstal a vyšel ven. Plakal hořce. (Lk 22, 54-62)

sla pas ola, so imar pes pas e jag tat’arenas. Jekh romnori dikhl’a pro Petros u prinzard'a les: Tu sal jekh olendar, so phiren le Jezisiha. Ale o Petros phenda: Na dzanav les. Takoj pal oda les prindzarda aver: Tu sal le Jezisiskero sikhutno! O Petros pes pale na prindzarda: Na, na som! Pal jekh ora paTik phen­ da aver: Salas leha, sem the tu sal andal e Galileja. O Petros solachard'a: Na dzanav, pal käste tu vakeres. Jekhvar zagilad’a o basno. O Petros peske leperda, hoj leske o Jezisis phenda: Midik o basno trival gil’avela, tut tut ke ma trival na dzaneha. O Pet­ ros usfil’a u gejla avri. Igen rovelas. (Lk 22, 54-62)

84. Ježíš před nejvyšší radou

84. O Ježišis anglal jekhbareder Křis

Ráno se shromáždili starší lidu, nejvyšší kněží a zákonici. Dali předvést Ježíše a požadovali: Jestli jsi Spasitel, kterého Bůh

Tosara pes sgejle o phureder nipos, jakhbareder rašaja u o zakoňika. Dine te anen le Ježišis u phende leske: Phen amenge: Tu sal

150

slíbil národu, tak nám to řekni. Ježíš odpověděl: I když to řeknu, nebudete věřit! A když se vás ze­ ptám, neodpovíte mi. Avšak od této chvíle bude sedět Syn člověka na pra­ vici Boží. Zeptali se ho: Tedy jsi Boží Syn? Ježíš odvětil: Vy to říkáte jsem. Tu všichni zvolali: Nepotřebujeme proti němu žádné svědky. Všichni jsme slyšeli, co řekl. (Lk 22, 66-71)

o Arakhutno, so les o Del bičhaďa le narodoske? O Ježišis phenďa: Choč bi tumenge phenás, the avka na paťana. U te tumedar vareso phučava, na odphenena mange. Aľe akanastar bešela le manušeskero Čha pre čači sera le Devleskeri. Phučle lestar: Tu akor sal le Devleskero Čha? O Ježišis phenďa: Tumen oda phenen - ha, som. Chudne savore te vičinen: Na kampel amenge ňisave švedken. Savore šunďam, so phenďa. (Lk 22, 66-71)

85. Projednávání před Pilátem

85. Anglo Pilatos

Vůdcové národa při­ vedli Ježíše k římskému místodržícímu Pontiu Pi­ látovi. Žalovali na něj: Po­ buřuje národ! Domnívá se, že je Spasitel, král! Pi­ lát se Ježíše zeptal: Jsi král? Ježíš mu odpověděl: Mé království není z toho­ to světa. Jinak by za mne moji služebníci bojovali. Jsem král a přišel jsem na

O serale ande le Jezisis ko rimsko zajardo upral o Ghinde, ko Pontius Pila­ tos. Phukade pre Ieste: Kerel vika maskar o nipos! Pat’al, hoj hino Arakhut­ no, kral’is! O Pilatos le Jezisistar phucl’a: Sal kral’is? O Jezisis leske phenda: Miro kralbvstvos nane pal kada sumnal. Te ul’ahas pal kada sumnal, ta pes o ni-

151

svět, abych svědčil o prav­ dě. Každý, komu jde o pravdu, slyší, co říkám. Tu se Pilát zeptal: Co je pravda? Těm, kteří Ježíše obža­ lovali, řekl Pilát: Nevidím žádný důvod, abych ho označil jako viníka. Každý rok o velikonocích dávám jednomu z vašich uvězně­ ných svobodu. Mám o těchto velikonocích osvobodit židovského krále? A oni křičeli: Ježí­ še ne! Dej svobodu Bara152

pos vaš mange marďahas. Som kral’is u avlbm pro sumnal, kaj te vakerav pal o čačipen. Sako, ko kamel o čačipen te džanel, šunel, so me vakerav. O Pilatos phučla: S’oda čačipen? Olenge, so le Ježišis ande, phenďa o Pilát: Na dikhav ňič, vaš soske les keren došaleske. Sako berš pre patradi mukav jekhe tumare manušes, so sas andrephandlo. Kamen, kaj pre kádi patraďi te mukav le Chindengere kraíis?

bašovi! Barabáš byl vzbouřenec. Pilát tedy propustil Barabáše a Ježí­ še dal bičovat. Vojáci upletli z trní pro posměch korunu a přitiskli mu ji na hlavu. Na ramena mu ho­ dili červený plášť a posmí­ vali se mu: Buď pozdra­ ven, židovský králi! A bili jej do obličeje. Pilát vyvedl Ježíše ven k žalobcům a řekl: Hleďte na toho člověka! Ale oni křičeli: Ať visí na kříži! Pi­ lát řekl: Tak ho vezměte a ukřižujte ho! Já nevidím žádný důvod, abych ho odsoudil. Oni však namí­ tali: Máme zákon, že musí zemřít. Sám o sobě řekl, že je Syn Boží. Naléhali na Piláta tak dlouho, až do­ stal strach a odsoudil Ježí­ še ke smrti na kříži. (Jan 18, 28-19,16)

Aľe on vičinenas: Na, le Ježišis na! Muk le Barabašis! O Barabašis sas oda, ko kerelas vika maškar o nipos. O Pilatos akor mukľa le Barabašis u le Ježišis diňa te maren le čupňenca. O slugadža khude le kandrendar koruna u thode la le Ježišiske pro šero pro asaben. Pro phike leske čhide lolo gerekos u asa­ nas lestar: Av paľikerdo, Čhinďiko kraľina! Čhungarkerenas pre leste u marenas les pal o muj. O Pilatos ľigenďa le Je­ žišis avri u phenďa: Dikhen pre kada manuš! Aľe o nipi vičinenas: Mi umbľol pro kerestos! O Pila­ tos phenďa: Ta les len u thoven les pro kerestos!Čaže on phende: Hin amen kajso zakonos, hoj mušinel te merel. Korkoro pal peste phenďa, hoj hino le Devleskero Čha. Vičinenas pro Pilatos, midik na daradňa u na odsudzinďa le Ježišis ko meriben pro kerestos. (Jan 18, 28-19,16)

153

86. Ježíš umírá na kříži

86. O Ježišis merel pro kerestos

Ježíš nesl svůj kříž ven z města až na pahorek, který se jmenuje Golgota. Tam ho přibili na kříž. Spolu s ním byli poprave­ ni dva zločinci. Jejich kří­ že byly nalevo a napravo od kříže Ježíšova. Pilát dal nahoru na Ježíšův kříž při­ bít nápis: To je Ježíš Naza­ retský, král židovský. Nejvyšší kněží se na to zlobili a řekli Pilátovi: Změň ná­ pis: Domnívá se, že je ži-

O Ježišis 1’idžalas peskero kerestos avri andal o foros pro hedbcis, kaj pes vičinelas Golgota. Odoj les primarde pro ke­ restos. Jekhetane lehá sas murdarde duj nasuležene. Lengere kersta sas pre bangi the pre čači sera le Ježišiskere kerestostar. O Pilatos diňa opře pre Ježišiskero kerestos te pri­ mären lekhuno: Kada hino o ježišis Nazaretsko,

154

dovský král. Ale Pilát od­ mítl: Co jsem napsal, zů­ stane napsané. U Ježíšova kříže stály čtyři ženy: jeho matka, sestra jeho matky, žena Kleofášova a Marie Mag­ dalena. U matky stál učed­ ník, kterého Ježíš miloval. Když je Ježíš viděl, řekl své matce: Od nynějška je to tvůj syn. A učedníkovi řekl: Ód nynějška je to tvá matka. Od té chvíle přijal učedník Marii k sobě a sta­ ral se o ni. Ježíš věděl, že už všech­ no dokončil. Řekl: Doko­ náno jest! Pak sklonil hla­ vu a zemřel. (Jan 19, 17-30)

kral’is chind’iko. O jekhbareder rasaja pre oda cholasal’ile u phende le Pilatoske: Thov aver lekhuno! Ov pafal, hoj hino chind’iko kral’is. Ale o Pilat phend’a: So irindbm, achela irimen. Pas o Jezisiskero kerestos terdbnas star romha. Leskeri daj, leskera dakeri phen, e romhi le Kleofasiskeri u e Maria Mag­ dalena. Pas leskeri daj terdblas o sikhutno, saves o Jezisis kamelas. Sar les o Jezisis dikhl’a, phenda peskera dake: Akana hino ov tiro cha! Le sikhutneske phenda: Akana oj hini tiri daj. Akana ila o si­ khutno la Maria ke peste u 1'ikerelas la. O Jezisis dzanelas, hoj imar savoro ligend’a kijo agor. Phenda: Agor hin savoreske! PaTik mukla o sero tele u mul’a. (Jan 19, 17-30)

155

87. Ježíš je pohřben

87. O Ježišis hino parumen

Josef z Arimatie byl vlivný a bohatý muž. Pat­ řil k židovské radě, ale če­ kal také, že začne Boží království. Večer šel k Pi­ látovi a prosil ho: Dovol, abych sňal s kříže Ježíšovo těloapochovalje. Pilát dal Josefovi dovolení, aby Je­ žíšovo tělo pochoval. Josef koupil plátno, sňal Ježíšo­ vo tělo s kříže, zavinul je do plátna a položil je do hrobu, který byl vytesán ve skále. Pak přivalil velký kámen před vchod do hro­ bu. Dvě ženy, Marie Magdalská a Marie, matka Jo­ sefova, ho pozorovaly a vi­ děly, kam Ježíšovo tělo položil. (Mk 15,42^7)

O Josef andal e Arimatia sas barvalo manuš. Sas andre čhinďiko křis, ale užarelas tiš pre le Devleskero rajariben. Raťi gejla ko Pilatos u mangelas les: Muk man, kaj te lav le Ježišiskero celos tele pal o kerestos u te parunav les. O Pilatos mukla le Josefos, kaj le Ježišis te parunel. O Josef cinďa pochtan, il’a le Ježišiskero celos pal o kerestos, zapaťarďa les andro pochtan u thoda les andre char, so sas avri kidňi andro baro bar. Pafik pricirdňa bari brifa u tho­ da la sar udar anglo hrobos. Duj romňija, e Maria Magdalsko u e Maria, le Josefoskeri daj, pal leste dikhenas u dikhle, kaj tho­ da le Ježišiskero celos. (Mk 15, 42-47)

156

88. Poselství andělů

88. Le andelengero bičhavipen

Když skončila sobota, nakoupily Marie Magdalská, Marie, matka Jakubo­ va, a Salome vonné masti. Chtěly jít ke hrobu nepo­ mazat Ježíšovo tělo. Čas­ ně zrána, sotva vyšlo slun­ ce, přišly na místo. Cestou se ptaly jedna druhé: Kdo nám odvalí kámen od vchodu ke hrobu? Když přišly ke hrobu, viděly, že je kámen odva­ len. Ženy vešly dovnitř a viděly na pravé straně se­ dět muže v bílém oděvu. Velice se ulekly. Anděl jim

Pal o sombat cinde e Maria Magdalsko, e Ma­ ria, le Jakuboskeri daj the e Salome sungade makhibena. Kamie te džan ko hrobos u te pomakhen le Ježišiskero celos. Sig tosara, mek ča avri avľa o khamoro, gejle kije char. Pal o drom phučenas jekh avratar: Ko amenge odcirdela e briľa, so hihi pre char sar udar? Sar avle kije char, dikhen, hoj e brila imar vareko odcirdňa. Gejle andre char u dikhle pre čači se-

157

však řekl: Nebojte se! Hle­ dáte Ježíše Nazaretského, který zemřel na kříži? Není zde. Vstal z mrtvých. Vraťte se a řekněte jeho učedníkům, zvláště Petro­ vi, že vás předchází do Ga­ lileje. Tam ho uvidíte, jak vám to řekl. Tu se ženy ob­ rátily a plny strachu a údě­ su prchaly od hrobu. Ni­ komu o tom nevyprávěly, protože se bály. (Mk 16, 1-8)

ra te bešen jekhe muršes andro parne renti. Igen daradne. Ale o and’elis lenge phenda: Ma daran! Rođen le Ježišis Nazaretskones, savo mula pro kerestos? Nane adaj. Ušt’il’a andal o mule. Visalbn u phenen leskere sikhutnenge, u naišhe le Petroske, hoj gejl’a anglal andre Galileja. Odoj les dikhena, avka sar ov tumenge phenda. O romhija visal’ile u bara darate denašenas andal e char avri. Nikaske pal kada na vakerenas vašoda, hoj igen daranas. (Mk 16,1-8)

89. Dva učedníci potkávají zmrtvýchvstalého

89. Duj sikhutne dikhle oles, kaj ušt’ila andal o mule

Téhož dne byli na cestě dva učedníci. Šli z Jeruza­ léma do Emaus. Cestou mluvili o všem, co právě v Jeruzalémě prožili. Tu přišel Ježíš a šel s nimi. Ale oni ho nepoznali. Zeptal se: O čem to spolu mluví­ te? Oba zůstali smutně stát. Jeden z nich, byl to

Odad’ives dzanas dromeha duj sikhutne. Dza­ nas andal o Jruzalemos andro Emausos. Pal o drom vakerenas pal savoreste, so predzid’ile and­ ro Jeruzalemos. Jekhvar avîa o Jezisis u dzalas len­ ea. Ale on Ies na prindzarde. Phucl’a lendar: Pal sos-

158

Kleofáš, se zeptal: Ty opravdu nevíš, co se stalo v Jeruzalémě? Cizinec od­ větil: Copak myslíš? Oba učedníci podávali zprávu: Mluvili jsme o Je­ žíši z Nazareta. Byl to pro­ rok. Mluvil a působil moc­ ně před Bohem i před lid­ mi. Byl odsouzen k smrti a popraven. A my jsme doufali, že je Spasitel. A nyní už je to třetí den, co se to všechno stalo. Dnes časně ráno šlo k hro­ bu několik žen z okruhu Ježíšových učedníků. Jeho

te tumen vakerenas? So dujdžene ačhile te terďon. jekh lendar, oda sas o Kleofašis, phučfa: Tu čačes na džanes, so pes ačhifa andro Jeruzalemos? O avrethemutno phenďa: Ta so ajso? So duj sikhutne ile te vakeren: Vakerahas pal o Ježišis andal o Nazaretos. Oda sas angledžando. Sikhavelas baro vodi anglal o Del the anglal o nipos. Sas odsudzimen ko meriben u murdardo. Amen paťahas, hoj hino Ara-

159

tělo nenašly. Domnívají se, že viděly anděla, a od tohoto Božího posla se do­ věděly, že Ježíš žije. Potom šlo ke hrobu několik učed­ níků. Našli všechno tak, jak ženy vyprávěly. Ale jeho samého neviděli. Tu řekl cizinec oběma učedníkům: Nerozumíte, co se stalo? Nemůžete vě­ řit slovům proroků? Mesi­ áš musel to všechno vytr­ pět, proto mu dal Bůh dů­ stojnost, moc a život. A vykládal jim, co je v Pís­ mu svatem napsáno o Me­ siáši. Konečně přišli všich­ ni tři pocestní do vesnice Emaus. Ježíš se odvrátil, jako by chtěl jít dál. Tu na něj oba učedníci naléhali: Zůstaň s námi. Brzo bude večer. Den se nachyluje. Ježíš s nimi vešel do domu a zůstal s nimi. Po­ zději, když s nimi seděl u stolu, vzal chléb. Vyslo­ vil chválu, rozlomil chléb a podal jim ho. Tu se jim oběma otevřely oči a po­ znali Pána. Pak už ho ne­ viděli. Říkali si spolu: Co­ pak naše srdce nehořelo,

160

khutno. Akana imar trito ďives, so pes kada ačhiľa. Adaďives džanas vaj keci lačhe romňija kq hrobos imar sig tosara. Čaže leskero celos na arakhle. Paťan, hoj dikhle le andélis, le Devleskere bičhades, u lestar pes dodžanle, hoj o Ježišis dživel. Paľik gejle ko hrobos vaj keci leskere sikhutne. Arakhle sa avka, sar o romňija vakerenas. Ale les na dikhle. Akor o avrethemutno phenda so duje sikhutnenge: Na achaľon, so pes ač­ hiľa? Soške na paťan le angledžandeskere lavenge? O Mesiáš mušinda ka­ da sa avri te cerpinen, vašoda les diňa o Del paťiv, zor the dživipen. U vakerelas lenge, so hin andro svata 1’ila irimen pal o Mesiašis. Avka doavle savore trindžene andro gav Emausi. O Ježišis visaľiľa, sar te kamlahas te džan dureder. Ale so duj sik­ hutne les mangenas: Ačh amenca. Imar jela rat. O ďives imar džal tele. O Ježišis lenca gejla an-

když nám vysvětloval, co Boží slovo znamená? Ještě téže noci se oba učedníci vydali na cestu zpět do Jeruzaléma. Tam bylo shromážděno jede­ náct apoštolů s mnoha učedníky. Řekli těm dvě­ ma. Je to pravda! Pán vstal z mrtvých! Setkal se s Pet­ rem. A tu oba vyprávěli, co prožili na cestě do Emaus a jak Ježíše pozna­ li, když jim lámal chléb. (Lk 24,13-35)

dro kher u aćhila lenea. Palik, sar imar lenea beśełas pal o skamind, ila o ma­ ro. Aśarda les, rozphagla u podińa les lenge. Jekhvar phundrile lengere jakha u on prindźarde peskere Raj es. Palik imar pes na dikhle. Sar oda, hoj amare jile na labonas, sar amenge vakerelas, so hine le Devleskere lava? Mek odi rat pes so duj sikhutne mukle pro drom pale andro Jeruzalemos. Odoj sas deśujekh aposto­ la the buth sikhutne. Phende kole dujenge: Oda hin ćaćipen! O Raj uśfila andal o mule. Rakhla pes le Petroha! Akana so dujdźene chudnę te vakeren, so zadźidile pal o drom andro Emausi u sar le Jeźiśis prindźarde, kana lenge phagerelas maro. (Lk 24,13-35)

161

90. Setkání v Jeruzalémě

90. Zgejľipen andro Jeruzalemos

Učedníci se shromáždi­ li v Jeruzalémě. Báli se, proto dveře zavřeli. A na­ jednou byl Ježíš mezi nimi a řekl: Pokoj s vámi. Pak ukázal své rány na rukou. Když učedníci poznali svého Pána, zaradovali se. Ale Ježíš řekl znovu: Po­ koj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás. Řekl jim: Přijměte Ducha svatého. Všem,kterým viny odpustíte, jsou od­ puštěny i Bohem. Všem, kterým je neodpustíte, ne­ budou odpuštěny. (Jan 20, 19-23)

O sikhutne pes zgejle andro Jeruzalemos. Daranas, vašoda zarinde o udar. Jekhvar sas o Ježišis maškar lende u phenďa: Bikivel tumenca. Paľis sikhaďa peskere rani, kaj les sas pro vasta. Sar o sikhutne prindžarde peskere Rajes, lošanďile. Ale o Ježišis pale phenďa: Bikivel tumenca. Sar man bičhaďa o Dad, avka me bičhav turnen. Phenďa lenge: Len andre turnende Svato Voďi. Savorenge, kaske turnen odmukena e doš, odmukela the o Del. Savorenge, kaske la na od­ mukena, na odmukela aňi o Del. (Jan 20,19-23)

91. Pán posílá své posly ke všem národům

91. O raj bičhavel peskere bičhaden pal savore narodi

Jedenáct apoštolů šlo do Galileje na horu, kam je Pán pozval. Tam spatři­ li Ježíše. Padli před ním k zemi. Někteří však o Je-

Dešujekh apoštola gejle andre Galileja pro heďos, kaj len o Raj vičindá. Odoj dikhle le Ježišis. Pejle anglal leste pre phuv.

162

žíši pochybovali. Přistou­ pil k nim a řekl: Otec mi dal plnou moc nad nebem i nad zemí. V této moci po­ sílám i já vás. Jděte ke všem národům. Ze všech lidí udělejte mé učedníky. Křtěte je ve jménu Otce, Syna a Ducha svátého. Učte a řekněte jim všech­ no, aby mohli žít tak, jak jsem vám to ukázal. Mů­ žete si být jisti: nenechám vás samotné. Zůstanu s vámi po všechny dny až do konce světa. (Mt 28, 16-20)

Varesave na paťanas, hoj oda hino o Ježišis. Gejľa ke lende u phenda: O Dad man diňa zor pro upraľipen the pre kadi phuv. Akana dav me kadi zor tumenge. Bičhavav tumen kijo savore narodí. Džan u keren savore nipostar mire sikhutnen. Bolen len andre o nav le Dadeskero, le Čhaskero the le Sväto Vodéskero. Sikhaven len u phenen lenge savoro, kaj te jen hodno te dživen avka, sar me tumenge sikhadbm. Šaj mange paťan, na mukava tumen korkoren. Sako ďives dži agor sumnal ačhava tumenca. (Mt 28,16-20)

163

Ježíš zůstává s námi

O Ježišis hino amenca

92. Rozloučení s učedníky

92. Ačhen devleha, mre sikhutne

Po velikonocích uply­ nulo čtyřicet dní. V té době se setkal Pán se svý­ mi učedníky. Řekl jim: Zů­ staňte v Jeruzalémě a če­ kejte na Pomocníka, kte­ rého vám Otec pošle. Jan křtil u Jordánu vodou. Vy budete pokřtěni Svatým Duchem. Pak budete mými svědky. Zde v Jeru­ zalémě a ve všech zemích až na hranice země. Když to všechno učed­ níkům řekl, vstoupil do nebe. Přišel mrak a zakryl ho. Jako přičarováni hle­ děli učedníci k nebi. Ale pak se u nich objevili dva muži v bílých oděvech. Řekli: Co tu stojíte a hle­ díte k nebi? Ježíš, který od vás odešel do nebe, zase přijde. A vy ho poznáte. (Ski, 1-11)

Imar sas saranda d’ives pal e patrad’i. Akor pes rakhl’a o Raj peskere sikhutnenca. Phenda lenge: Ačhon andro Jeruzalemos u užaren oles, so tumenge šigitinela, bičhavela les o Dad. O Jahus bolelas an­ dro Jordanos le paneha. Tumen avena bolde le Svato Vod’eha. Palik ave­ na mire švedki. Adaj and­ ro Jeruzalemos u the andre savore thema dži agor kala phuvake. Sar kada sa le sikhutnenge phenda, gejla andro upral’ipen. Avl’a e chmara u priučharda les. O sikhut­ ne dikhenas porade jakhenca andro upral’ipen. Al’e pal’ik pes paš lende arakhle duj murša andro parne renti. Phende: So kadaj terdbn u dikhen andro upral’ipen? O Ježišis, kaj tumendar gejla andro upral’ipen, visalbla pale.

164

U turnen les prindžarena. (Sk 1,1-11)

93. Nový Boží lid: Cirkev Ježíše Krista

93. Le Devleskero nevo nipos: Ježiš Kristuskeri cerkva

V den letnic byli v jed­ nom domě shromážděni všichni Ježíšovi učedníci, muži i ženy. Čekali na Po­ mocníka, kterého jim Ježíš slíbil. Tu náhle přišel z nebe mocný hukot, jako velká bouře. Celý dům tím byl naplněn. Ukázaly se ohnivé jazyky a rozdělily se nade všemi. Duch svaty naplnil všechny. Chválili Boha a chválili Ježíše Kris­ ta, Jeho Syna. Na svátek přišlo do Je­ ruzaléma mnoho lidí z da­ lekých zemí. Před domem, ve kterém byli učedníci, se tísnili lidé. Všichni se ulek­ li, neboť každý z nich sly­ šel učedníky mluvit svou řečí. Bezradně si mezi se­ bou říkali: Co to má zna­ menat? Tu začal mluvit Petr. Volal: Poslouchejte mne! Chci vám to vysvět­ lit. Nyní a zde se stává sku-

Andre jekh kher ňila sas savore le Ježišiskere sikhutne, o murša, the o džuvľija. Užarenas pre oda, so lenge šigitinela, avka sar lenge phenďa o Ježišis. Jekhvar avla pal o upralipen bari hrimota, sar kana te ulahas burka. Calo kher sas oleha pherdo. Sikhade pes jagune čhiba u rozulade pes opral savore. O Svato Voďi gejla andre savorende. Ašarenas le Devles, ašarenas le Ježišis Kristos, Leskere Čhas. Andro inepos avle andro Jeruzalemos buth nipi anděl o durutne thema. Anglo kher, kaj andre leste sas o sikhutne, pes kikidenas o nipi. Savore darane, bo sako lendar šunďa le sikhutnen te vakeren peskera čhibaha. Vakerenas maškar peste: S’oda 165

tečností, co na Boží rozkaz zvěstoval prorok JoeL Na konci času dá Bůh všem li­ dem svého ducha. Vzpo­ meňte na Ježíše z Nazareta. Přišel na Boží příkaz a konal Boží skutky. Sami jste to zažili. Bůh svého Syna dal - a vy jste ho ob­ žalovali a prostřednictvím Římanů jste ho dali od­ soudit. Zemřel na kříži, ale Bůh ho probudil ze smrti. My všichni jsme toho svědky. Bůh ho vyvý­ šil. On je Mesiáš. Petrova slova zasáhla mnoho lidí u srdce. Ptali 166

hin? Akor lenge phenda o Petros. Vicinelas: Sunen man! Kamav tumenge te phenen, s’oda hin. Akana u kadaj pes achol oda, so pre Devleskero rozkazis phenda o angledzando o Joel. Pro agor dela o Del savore niposke peskero Vodi. Leperen le Jezisis andal o Nazaretos. Avia, bo leske o Del prikazinda, u kerelas, so o Del kamelas. Korkore oda zadzid’ilan. O Del peskere Chas dina - u tumen les dihan le Rimanenge te odsudzinen. Mula pro kerestos,

se: Co máme dělat, bratři? Petr odpověděl: Změňte svůj život. Dejte se pokřtít ve jménu Ježíše Krista - na odpuštění hříchů. Pak také dostanete Ducha svá­ tého. Mnozí Petra poslou­ chali a nechali se pokřtít. Toho dne se k Ježíšovým učedníkům přidaly tři tisí­ ce lidí. (Sk 2)

aľe o Del les iľa andal o meriben. Amen savore samas paš oda. O Del les avri hazdňa. Ov hino Mesiašis. Le Petroskere lava peske ile buth nipi andro jilo. Phučenas: So sam te keren, phrala? O Petros lenge phenda: Keren tumaro dživipen feder. Den pes te bolen andre le Ježiš Kristoskero nav, kaj tumenge te odmukel tumare bini. Pafik the tumen chudena o Svato Vod’i. Buth le Pet­ ros šunde u dine pes te bo­ len. Odad’ives pes ke le Ježišiskere sikhutne pridine trin ezera nipi. (Sk 2)

94. Žít s Ježíšem umřít pro něj

94. Te džviven le Ježišiha - te meren perdal leste

Od té doby působili apoštolově v Jeruzalémě. Uzdravovali nemocné a svědčili o životě a smrti Ježíšově. Stále víc lidí při­ cházelo k víře. Nejvyšší kněží a učitelé Izraele chtěli, aby lidé na Ježíše zapomněli. Proto apoštoly věznili, vyslýchali a zaka-

Akana sas o apoštola andro Jeruzalemos. Sasťarnas le nasvalen u vakerenas pal le Ježišiskero dživipen the meriben. Buth ta buth nipos chudenas te paťal lengere lava. O jekhbareder rašaja the o sikhade andal o Izraelis kamenas, kaj o nipos pro 167

zo váli jim mluvit a učit ve jménu Ježíšově. Avšak apoštolově se o zákaz ne­ starali. Jeden z prvních jáhnů, Štěpán, byl ukame­ nován. Avšak než klesl pod přívalem kamení, zvolal: Vidím, že nebe je otevřené. Vidím Syna člo­ věka, stojí po Boží pravici. Pane Ježíši, přijmi mne k sobě! V Jeruzalémě Ježíšovu obec pronásledovali. Všichni, kdo svou víru vy­ znávali, byli z města vy­ hnáni. Avšak všude, kam přišli, zvěstovali, co Bůh pro člověka učinil skrze Ježíše Krista. Na všech místech zakládali nové obce. (Sk 2-8)

Ježišis te bisterel. Vašoda le apoštolen andrephandkernas u zaphenenas lenge te vakeren u te sikhaven le Ježišiskere naveha. Čaže o apoštola peske kalestar ňič na kerenas. Peršo, so les murdarde čhivindos pre leste bara, sas o Šťepan. Čaže ov, midik pejla tel o bara, zvičinďa: Dikhav, hoj o upraľipen hino phuterdo. Dikhav le manušeskere Čhas, terďol paš le Devleskero čačo vast. Raja, Ježišina, le man ke tute! (Sk 2-8)

95. Pavel, apoštol národů

95. O Pavel - le narodoskero apoštolos

Pavel byl zbožný Žid. Vyznal se ve svátých pís­ mech a byl přesvědčen,že Ježíš nemůže být Spasitel, nýbrž že národ jen zavádí. Proto šel Pavel od jedno­ ho města k druhému, aby

O Pavel sas devleskero Čhindo. Džanelas pes andro svata ľila u paťalas oleske, hoj o Ježišis našťi jel Arakhutno, aľe hoj le nipos ča diliňarel. Vašoda phirelas foros forostar, kaj

168

ty, kteří vyznávali Ježíše, od jejich víry odvrátil nebo aby je potrestal. Když jel do Damašku, aby tam vyslídil křesťany a za­ jaté je přivedl do Jeruzalé­ ma, zažil něco, co jeho ži­ vot zcela změnilo. Ozářilo jej světlo z nebe. Padl k zemi a uslyšel hlas: Proč mě pronásleduješ? Pavel nevěděl, co se stalo. Zeptal se: Kdo jsi, Pane? A uslyšel odpověď: Jsem Ježíš, kterého proná­ sleduješ. Avšak nyní vstaň! Jdi do města. Tam se dovíš, co máš dělat. Pa­ vel šel do Damašku. Tam se setkal s Ananiášem, Je­ žíšovým učedníkem. Ananiáš nechtěl věřit, že se Pa­ vel setkal s Pánem a že se z něj stal učedník. Avšak Pán mu řekl: Vyvolil jsem Pavla. Ať se stará, aby mé jméno poznaly všechny národy. Pak přijal Ananiáš Pavla do své církevní obce. Od té chvíle už nebyl Pavel pronásledovatel, nýbrž hlasatel Krista. V Damašku a ostatních

te visarel pále olen, so pes džanen ke le Ježišiskeri vera, abo kaj len te maravel. Sar džalas andro Damaškos, kaj odoj te arakhel le kresťanen u te anel len pále andro Jeruzalemos, zadžiďila vareso, so visarďa leskero dživipen. Ďivesarda les vudud pal o upraľipen. Pejľa ke phuv u sun­ dá hlasos: Soške pre mandě avka džas? O Pavel na džanelas, so pes ačhiľa. Phučľa: Ko sal, Raja? Šunďa, sar leske vareko phenda: Som o Ježišis, so tu pre leste avka džas. Ale akana ušťi! Dža andro foros. Oďa tut dodžaneha so te keren. O Pa­ vel gejla andro Damaškos. Odoj pes rakhla le Ananiašiha, le Ježišiskere sikhutneha. O Ananiaš na kamelas te paťan, hoj o Pa­ vel dikhľa le Devles u hoj the jov ačhiľa leskere sikhutneske. Čaže o Raj les­ ke avka phenďa: Avrikidňom le Pavlos. Mi starinel pes pal oda, kaj miro nav te prindžaren savore naro­ dí. Paľik iľa o Ananiašis le

169

městech hlásal Ježíše Kris­ ta jako Spasitele. Stal se pocestným kazatelem, mluvil v židovských mod­ litebnách. Zakládal křes­ ťanské obce. Hlásal, že Židé a Rekové, lidé ze všech národů země patří k novému Božímu lidu. Pavel byl pronásledo­ ván a zaháněn od jednoho města k druhému. Psal do­ pisy obcím, které založil. V nich je napomíná a po­ siluje. Říká, co pro člově­ ka znamená víra v Ježíše Krista a co znamená žít jako křesťan. Nakonec byl Pavel zajat a jako zajatec poslán do Říma. Tam byl odsouzen a popraven. Zemřel pro Ježíše Krista. (Sk 9-28)

170

Pavlos andre peskero cir­ kevne gav. Akana imar na sas o Pa­ vel oda, so džal proci Ježišis, aľe sas leskero akharano - kazaťeľis - akharano le Kristuskero. Andro Damaškos the andre aver fo­ ri akharelas, hoj o Ježiš Kristus hin amaro Arakhutno. Phirelas droma u akharelas le Ježišiskero čačipen, vakerelas the an­ dro čhinďika bužňi. Zathovkerlas kresťanská gava. Vakerelas le Čhindenge the le Grekenge, hoj o nipos andal savore naro­ dí hin le Devleskero nevo nipos. Pro Pavel džanas u tradkernas les jekhe forostar andre aver. Irinelas ľila cirkevnone gavenge, so len zathoďa. Andro ľila vakerel le neve kresťanenge pre goďi the del len zor. Vakerel, so perdal manušeste hin te paťal le Ježišis Kristuske, so hin te dživen sar kresťanos. Paľik le Pa­ vel chudne u bičhade les andre Rima. Odoj sas odsudzimen u murdardo.

Mula perdal o Ježišis Kris­ tus. (Sk 9-28)

96. Pavel píše církevním obcím

96. O Pavel irinel andro cirkevná gava

Ježíš zemřel, vstal z mrtvých a sedí po pravi­ ci Otce. Zastává se nás. Co nás může odloučit od Kris­ tovy lásky? Útlak nebo smrt? To vše překonáme, protože on nás miluje. Jsem si jistý: žádná moc světa nás od něj nemůže oddělit. (Řím 8, 38-39) Věříte v Ježíše Krista, a tím jste jeho synové a dcery. Jste pokřtění a patříte ke společenství Ježíše Krista. V tomto spo­ lečenství se nikdo neptá, zda je někdo Žid nebo Řek, otrok nebo svobod­ ný, muž nebo žena; všich­ ni jsou jedno v Kristu. (Gal 3, 26-28) Radujte se v každé době. Nepřestávejte se modlit. Za všechno děkuj­ te. To očekává Bůh od těch, kdo se hlásí k Ježíši Kristu. Buďte otevření k tomu, co vám říká Duch.

o Ježišis mula, ušťila andal o mule u akana bešel pal čačo vast le Dadeske. Zaačhol vaš amenge. So amen šaj odcirdel le Kristuskere kamibnastar? Te sam marde tele? Abo o meriben? Kada sa predžaha, vašoda ov amen ka­ mei. Oda me džanav, ňisavi zor andro sumnal amen lestar na odčhinela. (Rim 8, 38-39) Pat’an le Ježiš Kristuske u vašoda san leskere čhave the čhaja. San bolde ilinen kije le Ježiš Kristuskero nipos. Adaj ňiko na phučel, či hino vareko Čhindo abo Grekos, rabos abo voľno manuš, murš či džuvľi, anglo Kristus hine savorejekh. (Gal3,26-28) Lošalbn, rad'isalbn. Ma preačhon pes te modl’inen. Vaš savoro pal’ikeren. Oda užarel o Del olendar, ko džal le Ježiš Kristuha. 171

Všechno zkuste a přidr­ žujte se dobrého. Vzdaluj­ te se od zlého. (1 Tes 5, 16-22) Láska Kristova nás nutí. Poznali jsme: Jeden zemřel za všechny, aby živí nežili už pro sebe, ale pro toho, který pro ně zemřel a vstal z mrtvých. (1 Koř 5, 14-15) Milí bratři! Žijte v ra­ dosti, napravujte se, nehá­ dejte se a žijte v pokoji! Pak bude Bůh pokoje 172

Phundraven turnare jile oleske, so tumenge phenel o Vodi. Likeren avri savoro u likeren pes lachestar. Dzan het olestar, so hino nalacho. (1 Tes 5,16-22) O kamiben le Kristuskero amen jekhetanareL Prindzardam: Jekh mula vas savore, kaj o dzide te na dziven ca perdal peste, aîe perdal oda, savo mula perdal lende u ust’ila andal o muie. (2 Kor 5, 14-15) Mire phrala! Dziven

a lásky s vámi. Milost na­ šeho Pána Ježíše Krista, láska Boží a přítomnost Ducha svátého ať je s vámi se všemi. (2 Kor 13,11-13)

andre los, ma halasimen tumen, dziven andro bikivel! Pal’ik dela o Del, kaj smirom the kamiben ela tumenca. E milosca ama­ re Rajeskeri le Jezisis Kristuskeri, o kamiben le Devleskero u o Svato Vodi mi jel tumenca savorenca. (2 Kor 13,11-13)

97. Nežijeme jako lidé bez naděje

97. Ma dživas sar manuša, so na džanen soske

Bůh dává život. Všech­ no živé má život skrze něj. Ale: Náš život trvá sedm­ desát, v dobrém případě osmdesát let. To vseje vět­ šinou trápení a žal. Přele­ tí jako pták. (Ž 90,10)

O Del del o dživipen. Savoro džido hin džido ča lestar. Amaro dživipen l’ikerel eftavardeš abo ochtovardeš berš. Tel amaro dživipen chas dukh the ža­ la. O dživipen urei het sar čiriklo. (Ž 90,10) Savore mušinas te meren. Phučas: Hino o meriben zoraleder sar o Del? Ale ola, so paťan, ta dža­ nen, hoj le Devleskero dži­ vipen hino zoraleder sar o meriben. Jekh phenel andre modlidba: Na mukeha man ňikhaj, me tuke paťav, na mukeha man te kirňon andro hrobos. Si-

Všichni lidé musí ze­ mřít. Ptají se: Je smrt sil­ nější než Bůh? Avšak vě­ řící jsou si jisti, že Boží ži­ vot je silnější než smrt. Jeden říká v modlitbě, v co mnozí doufají: Nepone­ cháš mě v podsvětí; toho, kdo ti důvěřuje, nenecháš navždy v hrobě. Ukazuješ mi cestu k životu. U Tebe

173

najdu radost v plnosti. Tvá pravice je mi dobrá pro všechny věky. (Z 16, 10-11) Apoštol Pavel píše: Bratři, netruchlete pro mrtvé jako druzí, kteří žijí bez naděje. Neboť - když Ježíš zemřel a vstal z mrt­ vých - a tomu pevně věří­ me - pak Bůh skrze Ježíše a spolu s ním k sobě přive­ de i mrtvé. (1 Tes 4,13-14) Izraelští protoci mluví o „dni Páně“. Mají na mysli den,kdy zaniknou všechny pozemské moc­ nosti, protože přijde Bůh, aby shromáždil svůj lid a zřídil svou vládu. „Den Páně“ je poslední den na­ šeho pomíjivého světa. V něm Bůh promění stvo­ ření s jeho řádem bezprá­ ví, hříchu a utrpení. V onen den se nebesa roztaví v ohni a živly se žá­ rem rozpustí. Podle Boží­ ho zaslíbení pak očekává­ me nové nebe a novou zemi, ve které bydlí spra­ vedlnost. (2 Petr 3,12-13)

174

khaves mange o drom andro dživipen. Ke tute arakhava ča loš. Tiri čači sera mange čire pre čirende ela lačhi. (Ž 16,10-11) O apoštolis o Pavel irinel: Phralale, ma roven pal o mule sar aver, so na pafan le Ježišis. O Del u o Je­ žišis anena ke peste le mulen vašoda, hoj o Ježišis perdal amende mula the ušfila andal o mule. (lTes4,13-14) O izraelska angledžande vekeren pal le „Rajeskero dives“. Oda hin kada d’ives, kana čhindbna phuvakere rajaripena, bo avela o Del, kaj peskero nipos te vičinen jekhetane u kaj te thovel peskero rajaripen. Le „Rajaskero d’ives“ jela agorutno d’ives amare sumnaleske. Akor o Del kerela, hoj imar na jela dukh ahi binos. Oda dives o upral’ipen bilola andre jag u savoro pes rozmukela. Pal’ik šaj užaras, hoj avela nevo upral’ipen the nevi phuv, avka, sar o Del amenge prandiha. (2 Petr 3,12-13)

Ježíšovi učedníci jsou netrpěliví. Ptají se ho: Řekni nám, kdy začne Boží království? Ježíš jim odpovídá: Nikdo nezná den a hodinu, ani andělé v nebi. Ani Syn ne, jenom Otec. (Mt 24, 36; Mk 13, 32) Můžete dělat jedno: Buďte bdělí, protože neví­ te, který den váš Pán při­ jde. (Mt 24, 42) Až přijde Pán stvoření a dokoná je, bude soud nad živými i nad mrtvými. Na tomto soudu lidé po­ znají, že je jenom jeden Pán a jen jedna láska. Po­ znají, že je jen jedno ne­ štěstí: být vyloučen ze spo­ lečenství. A jen jedno štěs­ tí: štěstí života v jeho společenství. Tak píše apoštol Pavel: Bůh nás neurčil pro soud svého hněvu, ale k tomu, abychom skrze Ježíše Krista, našeho Pána, do­ sáhli spásy. Zemřel pro nás, abychom žili ve spoje­ ní s ním. (1 Tes 5, 9-10)

Le Ježišiskere sikhutne na kamen te užarel. Phučen lestar: Phen amenge, kana imar jela le Devleskero kralbvstvos? O Ježišis lenge phenel: Niko na džanel oda ďives aňi odi ora, aňi o anděla andro upraľipen na. Aňi o Cha na, ča o Dad. (Mt 24, 36; Mk 13, 32) Šaj keren jekh: Užaren nasovindos, bo na džanen, savo ďives tumaro Raj avela. (Mt 24, 42) Sar avela o Raj, so sa kerďa, sudzinela le džidonen the le mulen. Pre kada sudos o nipos prindžarela, hoj hin ča jekh Del the ča jekh kamiben. Prindžarela, hoj hin ča jekh bibacht: te jen avričhido andal le Devleskero nipos. Avka irinel o apoštolis o Pavel: O Del amen na kerďa, kaj pre amende te del peskeri choľi avri, ale kaj amen ov, amaro Raj, te anel avri andal o nasulipen. (1 Tes 5, 9-10)

175

Otci, který truchlil pro své mrtvé dítě, Ježíš řekl: Neboj se - jenom věř! (Mt 5, 36)

Le dadeske, kaj rovelas pal peskero mulo čhavoro, o Ježišis phenďa: Ma dara, ča paťa! (Mt 5, 36)

98. Nový Boží svět

98. Le Devleskero nevo sumnal

Věštec Jan se dívá na nový Boží svět. Píše: Viděl jsem nové nebe a novou zemi. První nebe, stará země ani moře už nejsou. Viděl jsem nový Jeruza­ lém sestupovat od Boha z nebe. A slyšel jsem hlas: Hle, od nynějška bydlí Bůh s lidmi. Budou jeho lid a on už navždy zůstane s nimi. Setře všechny slzy s jejich očí. Už nebude smrt ani smutek, ani nářek a nouze. Pominulo vše, co dosud bylo. A ten, který sedí na trůně, řekl: Hle, či­ ním všechno nové. Ano! Přijď, Pane Ježíši! (Zj 21,1-5)

O angledžando, o Jaňus, dikhel pre le Devles­ kero nevo sumnal. Irinel: Dikhľom nevo upraľipen the nevi phuv. O purano upraľipen, e puraňi phuv aňi o morjos imar nane. Dikhľom o nevo Jeruzalemos, sar avelas tele le Devlestar andal o upraľipen. Šundbm hlasos: Dikh, akana imar bešel o Del le nipoha. Avena leskero nipos u ov imar lenca ačhola biačhavindos. Khosela lenge o apsa andal o jakha. Imar na jela meriben aňi dukh, aňi roviben aňi bida. Avka gejľa sa, so džiakana sas. U oda, so bešel pro trunos, phenďa: Dikh, kerav sa nevo. Ha! Av, Raja Ježišina! (Zj 21,1-5)

176

Obsah

Andrethodo

Z knih Starého zákona Začátek 1. Bůh stvořil svět .... 3 2. Bůh dává člověku ráj......................... 6 3. Lidé ztrácejí ráj......................... 8 4. Kain a Ábel........... 11 5. Noe a velká potopa . 13

Andal gend purane zakonostar Ešebno 1. O Del kerďa o sumnal 3 2. O Del Del le manušeske o rajos . . 6 3. O manuša našaven o rajos ................. 8 4. Kain the Ábel......... 11 5. O Noe the o baro paňi 13

O praotcích

Pal amare phure dada

6. Bůh volá Abrahama............ 17 7. Boží smlouva s Abrahamem........... 18 8. Abrahamova víra....................... 20 9. Izák, Ezau a Jákob................. 22 10. Josef přichází do Egypta.......... 27 11. Jákob a jeho synové přicházejí do Egypta . 29

6. O Del vičinel pro Abraham............... 17 7. Le Devleskero zaphanlipen le Abrahamoha...... 18 8. Le Abrahamoskero paťaňiben............ 20 9. O Izakos, Ezau the o Jakob................. 22 10. O Josef avel andro Egiptos............... 27 11. O Jakob the leskere čhave aven andro Egiptos . 29

177

Mojžíš vede národ pouští 12. Bůh zachraňuje Mojžíše........ 33 13. Bůh posílá Mojžíše ............. 36 14. Propusť můj lid! ... 38 15. První velikonoční noc 40 16. Bůh zachraňuje svůj národ ............... 42 17. Bůh se stará o svůj lid....................... 44 18. Bůh si volí národ.................. 46 19. Pravidla života .... 48 20. Mojžíšova smrt .................. 51 Králové a proroci 21. V zaslíbené zemi ... 22. Národ chce krále .................. 53 23. David, pasák z Betléma.......... 55 24. David, král v Jeruzalémě....... 58 25. Píseň Davidova ... 26. Šalomoun staví Boží dům............ 60 27. Šalomounova Přísloví............... 62 28. Dva králové v jednom národě ... 29. Živý Bůh................. 30. Mocný Bůh........... 31. Jediný Bůh ........... 32. Bůh k sobě volá Elijáše ............... 69 33. Hladoví budou nasyceni............. 70

178

O Mojžišis 1’idžal peskero narodos la pustianaha 12. O Del ratinel le Mojžišis................ 33 13. O Del bičhavel le Mojžišis................ 36 14. Premuk miro nipos! . 38 15. Ešebno vilijakero rat 40 16. O Del ratinda peskero narodos ... 42 17. O Del pes starinel peskere nipostar ... 44 18. O Del peske kidňa avri narodos ..... 46 19. Sar te dživel........... 48 20. Le Mojžišiskero meriben ............. 51

O krala the o angledžande 52 21. Andre prandiňi phuv 52 22. O narodos kamel kraíis.................. 53 23. O David, pastiris andal e Betlema ... 55 24. O Davidos, kral’is andre Jeruzaléma ....... 58 60 25. Giíutňi le Davidoskeri 60 26. O Šalamoun kerel le Devleske Kher . . 60 27. Le Šalamounoskere goďaver lava ..... 62 28. Duj kraíi andre 63 jekh narodos ..... 63 64 29. Džido Del.............. 64 65 30. Zoralo Del ........... 65 67 31. Čas jekh Del ......... 67 32. O Del ke peste vičinel le Eliašis ... 69 33. O bokhale ena čale..................... 70

34. 35. 36. 37. 38. 39.

Boží znamení pro národ.......... 71 Prorok Amos žaluje ............... 72 Jeremiáš varuje před Božím trestem ................... 73 Bůh chce svému národu odpustit ... 75 Návrat z Babylóna ....... 76 Píseň navrátilců ....... 77

Čekání na Mesiáše 40. 41. 42. 43. 44. 45.

Židovský národ .............. 78 Job žádá od Boha odpověď................... Jonáš se učí znát Boha................ Boží vláda.............. Píseň o Božím služebníku. . Nový Boží svět ................

80

84 88 89 89

34. O Del diňa le narodoske te džanel . 35. O angledžando o Amosis phukavel . 36. O Jeremiašis daravel anglo devlikano trestos ............... 73 37. O Del kamei peskere narodoske te odmukel 38. Visaľile pále andal e Babilona ... 39. Giľi kolengeri, so visaľile pále....... 77

71

72

75

76

Užarel pes pro Mesiašis 40. O Čhinde sar narodos ............ 78 41. O Job kamei le Devlestar, kaj leske te odphenel ................ 80 42. O Jonáš stikhľol te prinžarel le Devles . 84 43. Devlikano rajaripen . 88 44. Giľi pal o Devlikano sorgalis ............. 89 45. Nevo Devlikano sumnal............... 89

179

Z knih Nového zákona

Andal genďa neve zakonostar

Bůh drží slovo: Ježíš je Mesiáš 46. Synem Nej vyššího..... 91 47. Jmenuje se Immanuel Bůh je s námi...... 93 48. Narodí se v Betlémě 94 49. Král židovský.... 96 50. Je pronásledován . . 98 51. Patří Bohu ........... 99 52. Vyznání Křtitele . . . 101 53. Svědectví Otce................ 102

O Del 1’ikerel lav: O Ježišis hino Mesiašis 46. O čha le jekhbaredereskero . . 91 47. Vičinel pes Immanuel o Del amenca........... 93 48. Uľola andro Betlemos 94 49. Čhinďiko kraľis ... 96 50. Džan pal leste .... 98 51. Hino le Devleskero . 99 52. O boladuno Vakerel 101 53. Le Dadeskero šveďectvos ...........102

Ježíš učí: Změňte svůj život 54. Ježíšovo poselství................ 104 55. Rybáři se rozhodují pro Ježíše..............105 56. Chromý chodí .... 107 57. Ježíš volá hříšníka ............. 109 58. Ježíš volí dvanáct apoštolů ... 110 59. Ježíš volí národ ...................111 60. Ježíšova životní pravidla ... 113 61. Modlitba Ježíšových učedníků............. 115 62. Ježíš dává mrtvému život ..................... 115 63. Proč se bojíte? .... 116

O Ježišis sikhavel: Visaren tumaro dživipen 54. Le Jezisiskero bichavipen ...........104 55. O machara dzan le Jezisiha............. 105 56. O langalo phirel . . . 107 57. O Del vicinel le nasules ............. 109 58. O Jezisis avri kidel desuduje apostolen . . 110 59. O Jezisis avri kidel narodos ............. Ill 60. Podl’a soske o Jezisis 1’ikerel .... 113 61. Le Jezisiskere sikhutnengeri modl'itba .......... 115 62. O Jezisis Del le mules dzivipen .... 115 63. Soske daran tumen? 116

180

64. Hladoví jsou nasyceni 65. Chléb života ............... 66. Vyznání učedníků .......... 67. Svědectví Otce ..................

118

119 121

122

64. O bokhale hine čale . 118 65. Le dživipnaskero maro.................. 119 66. O sikhutne pes sphende................ 121 67. Le Dadeskero šveďectvos ...........122 O Ježišis sikhavel pal o dživipen le Devleha the le nipoha

Ježíš učí o životě s Bohem a lidmi

138

68. Kaske dela o Del biačhavindo dživipen? 124 69. Kas lela o Del andre peskero kralovstvos? 126 70. Sar pes zmilinďa o barvalo ....................127 71. Pal e našad’i bakri . . 128 72. Pal o lačho pastiris . 129 73. Pal o dad the pal leskere duj čhave . . 131 74. Pal o žobrakos the pal o barvalo . . . 133 75. Pal oda, so pes ašarelas the pal o celhikos . . . 135 76. O koro pat’al ............ 136 77. O Zacheus visarel peskero dživipen . . . 138

Zemřel - Pohřben Vstal z mrtvých 78. Ježíš přichází na velikonoce do Jeruzaléma .... 140 79. Učedník Jidáš zradí svého 142 Pána .................. 80. Večeře.................... 143

Mula - parunde les ušťiľa andal o mule 78. O Ježišis avel pre patraďi andro Jeruzalemos....... 140 79. O sikhutno o Jidaš thovel phujipnaske peskere rajes.....142 80. Rat’utno chaben . . . 143

68. Komu dá Bůh věčný život? ..... 69. Koho přijme Bůh do svého království? 70. O omylu bohatého sedláka . . 71. O ztracené ovci . . . 72. O dobrém pastýři . . 73. O otci a jeho dvou synech ............... 74. O žebrákovi a boháči ............ 75. O samospravedlivém a o celníkovi....... 76. Slepý věří ............... 77. Zacheus mění svůj život ..........

124 126 127 128 129 131

133

135 136

181

81. Poznávací znamení Ježíšova učedníka .......... 144 82. Ježíš se modlí na Olivové hoře . . . 147 83. Petr zapírá svého Pána....... 149 84. Ježíš před nejvyšší radou.... 150 85. Projednávání před Pilátem ............. ,151 86. Ježíš umírá na kříži............... 154 87. Ježíš je pohřben . . . 156 88. Poselství andělů ...................157 89. Dva učedníci potkávají zmrtvýchvstalého . . 158 90. Setkání v Jeruzalémě ........ 162 91. Pán posílá své posly ke všem národům................ 162

81. Pal soste šaj prindžaren le Ježišiskere sikhutnes 144 82. O Ježišis pes modľinel pre Oľivovo heďos . . 147 83. O Petros pes na prindžarel ke peskero raj. 149 84. O Ježišis anglal jekhbareder Kris . . . 150 85. Anglo Pilatos ............... 151 86. O Ježišis merel pro kerestos....... 154 87. O Ježišis parumen . . 156 88. Le anďelengero bičhavipen .......... 157 89. Duj sikhutne dikhle oles, kaj ušťiľa andal o mule............... 158 90. Zgejľipen andro Jeruzalemos ........ 162 91. O raj bičhavel peskere bičhaden pal savore narodí ... 162

Ježíš zůstává s námi 92. Rozloučení s učedníky............. 164 93. Nový Boží lid: Církev Ježíše Krista............. 165 94. Zít s Ježíšem umřít pro něj......................... 167 95. Pavel, apoštol národů............... 168 96. Pavel píše církevním obcím . . . 171

O Ježišis hino amenca 92. Ačhen Devleha, mre sikhutne ....... 164 93. Le Devleskero nevo nipos: Ježiš Kristuskeri cerkva............... 165 94. Le džviven le Ježišiha te meren perdal leste.................. 167 95. O Pavel-le narodoskero apoštolos................ 168 96. O Pavel irinel andro cirkevná gada.... 171

182

Nežijeme jako lidé bez naděje ................. 173 98. Nový Boží svět ................ 176 97.

97. Ma dživas sar manuša, sóma džanen soske . 173 98. Le Devleskero nevo sumnal ............... 176

183

B