Vysoké Pole - Klášťov 9788086399324 [PDF]

Zitiervorschau

ÚSTAV ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKOVÉ PÉČE BRNO, V.V.I.

PRAVĚK SUPPLEMENTUM

28

Martin Geisler - t

Jiří

Kohoutek

VYSOKÉ POLE- KLÁŠŤOV INVENTÁŘ HROMADNÝCH NÁLEZŮ ŽELEZNÝCH PŘEDMĚTŮ A

SHRNUTÍ TERÉNNÍCH VÝZKUMNÝCH SEZON 2005 - 2007 VYSOKÉ POLE- KLÁŠŤOV INVENTORY OF MASS FINDS OF METAL ITEMS AND SUMMARY OF FIELD SURVEYS IN 2005 - 2007

BRNO 2014

Vydání této publikace bylo financováno Jihomoravským krajem.

Jihomoravský kraj

Rediguje Andrea Matějíčková © Ústav archeologické památkové péče Brno, v. v. i. ISBN 978-80-86399-32-4 ISSN 1804-5731

OBSAH - CONTENT Úvod Lokalizace, přírodní podmínky, popis naleziště ........................................................................................................ Stručná historie lokality ............................................................................................................................................................. Průzkum v roce 2005 .................................................................................................................................................................... Průzkum v roce 2006 .................................................................................................................................................................. Průzkum v roce 2007 .................................................................................................................................................................... Inventář depotů Dl až Dl O ...................................................................................................................................................... Přehled nálezů ............................................................................................................................................................................... Sondy ................................................................................................................................................................................................... Závěr ................................................................................................................................................................................................... Prameny a literatura .................................................................................................................................................................... Vysoké Pole - Klášťov - Inventory of mass finds of metal item s and summary of field surveys in 2005- 2007 ................................................................................................................................................

3

5

5 5 7 7 9 13 72 77 106 108 109

ÚVODNÍ SLOVO V tomto svazku Supplement se ke čtenářům dostává katalog nálezů z deseti depotů z Klášťova, před­ stavující přibližně 20% celkového počtu železných předmětů získaných během tří výzkumných sezon (20052007) na tomto hradisku. První zprávy o lokalitě se objevují již na konci 19. století a hradisko je v literatuře nejprve označováno jako velkomoravské, později považováno za keltské. První sondy na hradisku byly provedeny V. Dohnalem na sklonku 70.let 20. století a získaný materiál umožňoval dataci do doby halštatské a středo hradištní. Na pře­ lomu 20. a 21. století neuniklo hradisko pozornosti "detektorářů" a začalo být soustavně rabováno. Díky důvě­ ře, kterou si mezi členy této komunity získal J. Kohoutek, se posléze podařilo získat podstatnou část inventáře unikátního souboru několika desítek velkomoravských železných předmětů a následně byl na této lokalitě proveden zjišťovací výzkum (ve třech sezonách) a hradisko bylo podrobně geodeticky zaměřeno. Výsledky těchto sezon přinesly překvapivé výsledky. První osídlení lokality spadá do doby halštatské a jednalo se o sídliště opevněné kamennou hradbou. Pozoruhodné je však především využití sídelní plochy hradiska v době středohradištní s počátkem v 8. století a trvající do přelomu 9. a 10. století - tedy rámcově po dobu trvání Velkomoravské říše. Prvotní interpretace J. Kohoutka vycházela z faktu, že se zde jen zřídka projevují významnější sídlištní aktivity. Proto se domníval, že se spíše jednalo o kultovní místo starých Slovanů s doklady záměrného ukládání depotů či jednotlivých železných předmětů na vrcholu hory, nebo o místo pobytu jezdecké družiny, která zde vykonávala iniciační obřady a zasvěcování nových bojovníků. Na druhou stranu lze poukázat i na jistou podobnost se slovenskou lokalitou Bojná ,,Valy", vzdálenou přibližně 60km vzdušnou čarou, která je spíše interpretována jako centrální hradiště. Předložený katalog je tedy pouze prvním krokem k dalšímu řešení problematiky. Andrea Matějíčková In this volume, the authors present a catalogue of finds from ten deposits in Klášťov which represent approximately 20% of the overall quantity of metal items found during three research seasons (2005 to 2007) on this hillfort. This location was first mentioned in written records at the end of the 19th century. Initially, it was associated with Great Moravia, later with the Celts. The first surveys of the hillfort were carried out by V. Dohnal during the late 1970's. The material collected enabled more precise dating - to the Hallstatt period and the Middle Hillfort Period. Around the turn of the century, the site was "discovered" by treasure hunters with metal detectors, marking the beginning of a period of constant looting. Thanks to the trust won by J. Kohoutek within this community, scientists managed to reclaim a substantial part of inventory of a unique set of dozens of metal items dating to Great Moravia. Subsequently, a survey was carried out over three seasons which included a planimetrie survey. The outcomes of these seasons yielded surprising results. The first settlement of the location dates back to the Hallstatt period; it was a settlement surrounded by stone fortification walls. Of particular interest is the use of the settlement area of the hillfort during the Middle Hillfort Period starting in the 8th century and lasting until the end of the 9th and beginning of the 10th century (i.e. roughly during the period of existence of Great Moravia). The initial interpretation by J. Kohoutek was based on the fact that intensive settlement was rare in this location. Therefore, he was convinced that this place had served as a cult meeting place of the Slavie peoples with the evidence of intentional deposits or individua! metal items on the top of the mountain or a place of residence of a cavalry group which used this place to perform rite-of-passage rituals. On the other hand, similarities can be identified between this location and a Slovak location known as Bojná "Valy" located only 60 kilometres away, which is usually interpreted as a central fortification. Therefore, this catalogue is only the first step of a more complex endeavour. English by Petr Bokůvka

4

ÚVOD Účelem předkládaného textu je stručné shrnutí výsledků tří výzkumných sezon (2005 -2007), během nichž probíhal v režii Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. průzkum hradiska Klášťov

u Vysokého Pole (okr. Zlín) vedený PhDr. Jiřím Kohoutkem CSc. Výzkumy na této lokalitě přinesly zcela nová, překvapivá a závažná zjištění, týkající se především koncentrace výskytu železných předmětů velkomoravského období. Jejich nálezový fond již přesahuje více než tisíc položek, což řadí lokalitu mezi unikáty středoevropské slovanské archeologie. Předčasný konec života znemožnil autorovi výzkumu pohotovou publikaci výsledků jeho badatelské práce. Tento katalog by tedy měl seznámit odbornou veřej­ nost alespoň s inventářem deseti hromadných nálezů.

LOKALIZACE, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY, POPIS NALEZIŠTĚ Hora Klášťov leží ve východní části zlínského okresu na pomezí katastrálních území obcí Vysoké Pole a Bratřejov (Obr. 1). Představuje vrchol Klášťovského hřbetu, tvořícího severovýchodní součást Vizovické vrchoviny, geomorfologicky tedy náleží k soustavě Vnějších Západních Karpat. Z vrcholových partií nepříliš širokého Klášťovského hřbetu, probíhajícího od jihozápadu směrem k údolí říčky Senice, vystupují na mnoha místech nápadné pískovcové skalní útvary, v místním názvosloví označované větši­ nou za Čertovy kameny nebo skály a vážou se k nim četné lidové pověsti. Geologické podloží této části východní Moravy patří k magurské skupině flyšového pásma charakterizované mocnými souvrstvími pískovců, jílovců a slínů, jež se mnohonásobně a opakovaně střídají. Půdní pokryv v oblasti tvoří kambizemě vzniklé zvětráváním flyšových břidlic a pískovců (DEMEK- MACKOVČIN 2006). Na zalesněném temeni Klášťova se v poloze "Zámčisko" nachází nejvýše položené hradisko na Moravě. V současné době je v terénu dosud patrný průběh valu, vymezujícího prostor ve tvaru pravoúhlého trojúhelníka s odvěsnami orientovaným ve směru V-Z (250m) a S-J (150m). Celková plocha opevněného areálu tak dosahuje 2,1 ha. Kamenný val je nejlépe dochován na severovýchodním obvodu, kde dosahuj e na úpatí šířky kolem 10m a výšky až 3m, v ostatních úsecích nepřekračuje výška 1m. Pouze na jižní, respektive jihovýchodní straně je téměř nezřetelný a místy přechází v pouhou bermu. Nejvyšším bodem Klášťova (kóta 753,3 m) je skalní vrcholový hřbet s vystupujícím Čertovým kamenem, který je tvořený pískovcem výrazně modelovaným dutinami typu tafoni, jež vznikly přiroze­ ným procesem chemického i mechanického zvětrávání. Na jihovýchodním svahu uvnitř ohrazeného areálu jsou pozůstatky zřejmě uměle vytvořené či upravené kamenné terasy, na jejímž východním okraji se nachází prohlubeň (průměr 4 m, hloubka 3 m), která byla v dřívější literatuře považována za pravděpodobnou cisternu, avšak výzkum v roce 2006 prokázal, že tento objekt má zjevně vlastní zdroj vody a jedná se tedy o studnu (KOHOUTEK 2007). V tělese terasy se nacházejí i další výrazně zahloubené objekty, obecně považované za relikty úkrytů z druhé svě­ tové války. V rozporu s tím je však stáří některých stromů vyrostlých v prostoru zahloubenin, přesahující 130 let. Jejich skutečné datování a funkce však archeologickým výzkumem ověřovány nebyly.

STRUČNÁ HISTORIE LOKALITY První zprávy o lokalitě se objevují na konci 19. století, vůbec poprvé u J. Kučery (KUČERA 1890) a u E. Pecka (PECK 1892). Zatímco J. Kučera věnoval pozornost i patrným pozůstatkům hradiska, E. Peck zaznamenal především řadu lidových pověstí, spojených s touto lokalitou, podle nichž je skalisko Čertův kámen na vrcholu spojován s existencí Čertovy stěny u Lidečka, dále se zde mají zjevovat nadpřirozené bytosti a jsou zde zakopány poklady střežené černým býkem nebo psem. Na vrcholu hory pak měl stávat zámek nebo klášter- odtud také lidový název vrcholu Zámčisko. Popis hradiska lze najít v díle I. L. Červinky Slované na Moravě a říše Velkomoravská (ČERVINKA 1928, 91). Ten původně zařadil lokalitu mezi velkomoravská útočištná hradiska (roku 1915 zde nalezl kamenné žernovy, které jsou ulo-

5

Obr. 1. Vysoké Pole- Klášťov. Výsek z mapy 1:100 000 list 25-3 Gottwaldov s vyznačením lokality.

Obr. 2. Vysoké Pole -

Klášťov 2005

- 2007. Plán lokality s vyznačením depotů 1 až 4, 7 až 1O.

6

ženy v muzeu ve Valašských Kloboukách). Teprve později se pod vlivem E. Šimka přiklonil k názoru, že by se mohlo jednat o keltské hradisko a tento nesprávný názor se později objevil v řadě různých turistických příruček. Dostal se i do podvědomí širší laické veřejnosti, přitom dosud neexistuje z Klášťova jediný nález, který by tuto domněnku podporoval. Odborný průzkum zde nebyl nikdy prováděn (s výjimkou zmíněného pokusu I. L. Červinky v roce 1915), pouze v roce 1968 otevřel V. Dohnal na hradisku zjišťovací sondu (1,5 x 2m). V hloubce 0,5 m narazil na kulturní vrstvu, z níž získal deset keramických zlomků, z nichž devět patřilo slezskoplatěnické fázi kultury lužických popelnicových polí a jeden byl středohradištní (DOHNAL 1988, 70). V roce 1981 zde provedl povrchový průzkum spojený s mikrosondážemi J. Kohoutek a získal obdobný počet keramických střepů. Opět mezi nimi převažovaly halštatské a pouze výjimečně se vyskytly i středo­ hradištní. V následujícím roce nalezl J. Nekvasil z Archeologického ústavu ČSAV v Brně ve vývratu část nádoby, rovněž datovatelné do halštatského období kultury popelnicových polí (NEKVASIL 1982, 31). Na přelomu 20. a 21. století neuniklo ani obtížně přístupné hradisko na Klášťově pozornosti nelegálních hledačů kovových artefaktů, tzv. detektorářů. Díky důvěře, kterou si J. Kohoutek dokázal získat mezi obvykle nekomunikativními členy této komunity, se v roce 2004 podařilo zachytit informace a později i získat podstatnou část inventáře unikátního souboru několika desítek velkomoravských železných předmětů nalezených o rok dříve v jámě překryté kamenným žernovem. Nález představoval dosud největší soubor železných předmětů v této oblasti jihovýchodní Moravy, který lze zařadit do období Velkomoravské říše. Dnes je tento soubor označen jako depot D 1. Díky tomuto objevu byl v následujícím roce zahájen ověřovací terénní výzkum (KOHOUTEK 2005).

PRŮZKUM V ROCE 2005 V roce 2005 byla na základě výše zmíněného nálezu a iniciativy J. Zichy, starosty obce Vysoké Pole, provedena menší výzkumná akce na ploše hradiska. V měsíci květnu byla lokalita znovu podrobně geodeticky zaměřena pracovníky ÚAPP Brno, v.v.i. (D. Parma, D. Vitulová) a následně bylo pod vedením J. Kohoutka vykopáno celkem šest zjišťovacích sond menšího rozsahu. V jihovýchodním sektoru plochy hradiska, jižně od tzv. cisterny, sondy A, B, C, D, sondou Y bylo zpětně ověřeno původní místo nálezu Dl z roku 2003. Současně J. Kohoutek převzal od nálezce Kurta Giebela 73ks železných předmětů, šest seker z téhož souboru si nálezce ponechal a svolil pouze ke kresebné a fotografické dokumentaci. Podle jeho sdělení byly veškeré předměty uloženy společně pod kamenným žernovem. Průběžně byl prováděn orientační průzkum pomocí detektoru kovů na celé dostupné ploše hradiska, který pak pokračoval i v průběhu dalších sezon. Z terénního výzkumu (především sonda A) a depotu 2 v JV sektoru hradiska bylo získáno celkem dalších cca 35 železných předmětů. Keramického materiálu bylo nalezeno podstatně méně. Jednalo se o fragmenty středohradištních hrnců zdobených charakteristickou vlnicí i zlomky halštatské keramiky s typickým žlábkováním na tuhovém povrchu. Objeveny byly také další části velkomoravských kamenných žernovů- v sondě B dokonce celý exemplář (KOHOUTEK 2005).

PRŮZKUM V ROCE 2006 V důsledku překvapivých výsledků v roce 2005 pokračoval v roce 2006 průzkum lokality, jehož cílem bylo dokončit záchranný archeologický výzkum pomocí několika zjišťovacích sond položených jak v prostoru okolí Čertova kamene v nejvyšším bodě hradiska, tak v jeho jihovýchodní části (v prostoru tzv. terasy). Nedílnou součástí výzkumu bylo i pokračování preventivního průzkumu pomocí detektoru kovů, při kterém bylo nalezeno 305 ks železných předmětů. Položeno bylo celkem devět sond. Sondy E, F, G vytvořily jednu souvislou linii dlouhou 17m při šířce 1 m, orientovanou S-J, paralelní s linií sond z roku 2005 situovanou ve vzdálenosti cca 1Om západně od nich. Jednotlivé sondy od sebe oddělovaly pouze kontrolní profily široké 0,4 m. Sondy H, CH, I, J byly umístěny na vrcholovém hřebeni lokality v okolí Čertova kamene. Sondou K byl proveden řez severo-

7

Obr. 3. Vysoké Pole -

Klášťov 2006.

Plán lokality s vyznačením depotů 5 a 6.

8

západním valem a sonda L byla položena v místech pravděpodobného vstupu na jižní straně hradiska. Vedle těchto zjišťovacích sondáží byl proveden také částečný průzkum tzv. cisterny (sonda M). Prvotní výsledky doložily záměrné úpravy a vymazání jejích stěn jílem. Ve výplni se pak nacházely zlomky žernovu a stopy železných předmětů, které se ovšem v agresivním prostředí nedochovaly. Stálá hladina svědčí o vlastním zdroji vody a je tedy pravděpodobné, že se jedná o prameniště nebo studnu. Při průzkumu pomocí detektoru byly odkryty čtyři další hromadné nálezy železných předmětů, z nich ale pouze D3 se nacházel na severním svahu pod Čertovým kamenem uvnitř opevněné plochy, ostatní pak mimo ni. D4 na severním svahu pod valem (Obr. 2) a DS a D6 v místech sedla mezi hlavním a vedlejším vrcholem Klášťova (Obr. 3). Průzkum vnitřní plochy byl značně limitován hustotou porostu, zřetelně se však vytvářely dvě prostorové koncentrace solitérních železných předmětů. Jednou z nich byl vrcholový hřeben s Čertovým kamenem, druhou pak svah nad terasou se studnou. Předměty získané z těchto dvou míst nebyly jednotlivě geodeticky zaměřovány, ale v inventáři jsou označovány zkratkou CKa TS.

PRŮZKUM V ROCE 2007 Výzkum se soustředil především na vrcholovou partii hradiska v okolí Čertova kamene, kde byla sonda I o další dvě navazující části (I/II, lilii), a na prostor uměle zbudované terasy v blízkosti vodního zdroje. Zde bylo položeno dalších šest zjišťovacích sond (N, O, P, R, S, T). Výzkum vlastní studny byl označen jako sonda M. Zdroj vody zde byl však natolik vydatný, že se ji nedařilo odčerpávat a výzkum zůstal nedokončen. Při souběžném průzkumu detektorem kovů byly nalezeny další čtyři depoty železných předmětů, všechny uvnitř ohrazené plochy. D7 na jižním svahu pod vrcholovým hřebenem. D8 v jihovýchodní části západně od sondy M, D9 severně od ní na východním svahu a DlO v severovýchodním sektoru lokality východně od Čertova kamene (Obr. 2). Kromě těchto depotů bylo nalezeno i 264 ojedinělých předmětů koncentrovaných jako v minulé sezoně v prostoru vrcholového hřebene (CK) a terasy u studny (TS). Navíc byly inventární zkratkou PH odlišeny nálezy obecně z vnitřního areálu hradiska. Nálezy mimo něj, především z prostoru sedla, odkud pocházejí i depoty DS a D6, označuje zkratka MH. Po roce 2007 nadále probíhala preventivní prospekce pomocí detektorů kovů organizovaná pracovníky ÚAPP Brno, v.v.i., vedenými I. Čižmářem a Muzea jihovýchodní Moravy vedenými T. Chmelou. Výsledky budou vyhodnoceny na jiném místě. Zachránit se podařilo rovněž inventář jednoho hromadného nálezu železných předmětů objeveného mimo legální průzkum. Jeho publikaci připravila N. Profantová pro Pravěk NŘ 22 (2014). rozšířena

Všechny zde publikované nálezy s výjimkou seker na obr. 18 jsou uloženy v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Autorkami kreseb nálezů jsou A. Krechlerová aR. Uríková, terénní dokumentace P. Halbsgut, tabulky sestavovala M. Holemá.

9

Depot3

De pot 4

o

50 cm

Depot 5

Obr. 4. Vysoké Pole -

Depot 6

Klášťov 2006. Půdorysy depotů

10

3 až 6.

Depot7

Depot 10

o

1m

Depot 9

50 cm

Obr. 5. Vysoké Pole -

Klášťov 2007. Půdorysy depotů

ll

7 až 10.

& .

.

.

.

01/3

o

Obr. 6. Vysoké Pole -

10 cm

Klášťov 2005.

12

Depot D 1.

01/4

INVENTÁŘDEPOTŮ 1 AŽ 10

Depot 1 (2005) Vyzvednut nejméně ve dvou etapách. Patrně v roce 2003 jej pomocí detektoru objevil K. Giebel. Podstatnou část nálezů dodatečně předal J. Kohoutkovi, minimálně 6 seker si ponechal (obr. 18) .. Další železné předměty z téhož místa vyzvedl v roce 2005 J. Kohoutek a označil místo nálezu jako sondu "Y". Depot byl údajně překryt žernovem. Kresebná dokumentace místa nálezu nebyla pořízena.

58/05-Dl/l Obr. 6 Motyka- s přímým ostřím, lichoběžníkovým tělem, nízkými trojúhelníkovými laloky při kruhovém násadním otvoru a krátkým obdélným týlem. R.: d. 200, max. š. 77, 0 n. o. 39 mm. 58/05-Dl/2 Obr. 6 Motyka - s přímým ostřím, lichoběžníkovým tělem, nízkými trojúhelníkovými laloky při kruhovém násadním otvoru a krátkým obdélným týlem. R.: d. 180, max. š. 80, 0 n. o. 38 mm. 58/05-Dl/3 Obr. 6 Ostruha - s mírně parabolicky rozevřenými rameny polokruhového průřezu ukončenými vykrajováním zdobenou obdélnou ploténkou s jedním nýtkem v příčném žlábku. Válcovitý bodec kuželovitě ukončený. Část jednoho z ramen odlomena. R.: š. rozevření ramen cca 100, v. oblouku ramen 105, d. bodce 28 mm. 58/05-Dl/4 Obr. 6 Ostruha- odlomená část ramene s obdélnou vykrajováním zdobenou ploténkou s jedním nýtkem v příč­ ném žlábku. Součást ostruhy inv. č. 58/05-Dl/03. R.: d. 58 mm. 58/05-Dl/5 Obr. 6 Udidlo - dva díly udítka vzájemně pohyblivě spojené očkem. Ve vnějším ukončení kompletně dochovaného dílce provlečen kroužek, vnitřním otvorem pootočeným o 90 stupňů protažena rovná válcovitá postranice zafixovaná vidlicí úchytu zakončeného obdélným rámečkem pro řemení uzdy. Druhý díl rozlomený v místech vnitřního otvoru. 58/05-Dl/6 Obr. 7 Třmen - s parabolicky rozevřenými rameny a obdélným rámečkem k provlečení řemení na vrcholu. Široké pětiúhelné rozpětí

postranní plošky zdobené prolamováním, stupadlo mírně konvexní. R.: š. stupadla 110, max. ramen 125 mm, v. oblouku ramen ll O, celková v. 150 mm.

58/05-Dl/7 Obr. 7 Třmen - s parabolicky rozevřenými rameny a obdélným rámečkem k provlečení řemení na vrcholu. Široké pětiúhelné postranní plošky zdobené prolamováním, stupadlo mírně konvexní. R.: š. stupadla 110, max. rozpětí ramen l25mm, v. oblouku ramen llO, celková v. lSSmm. 58/05-Dl/8 Obr. 7 Ostruha - s rameny tvaru U polokruhového průřezu a poškozenou ploténkou původně se třemi nýtky v příčném žlábku. Válcovitý bodec kuželovitě ukončený. Jedno rameno odlomeno. R.: š. rozevření ramen cca 80, v. oblouku ramen 100, d. bodce 18mm.

13

01/8

01/10

Obr. 7. Vysoké Pole -

Klášťov 2005.

14

Depot D 1.

01/11

\ !,

( l'l, (I~

.-I

~.:>.',_) ~J

)(·,, - · 01/15 ~

01/12

o

10 cm

·o:_'"·:-:~ :t:..:J ť·

_~. i. ·~ C\

'-·

01/13

Obr. 8. Vysoké Pole -

Klášťov 2005.

15

Depot D 1.

01/16

o

-·

'v/ 01/14

01/17

o

(

10 cm

c

'

01/19

-'

01/20

Obr. 9. Vysoké Pole -

Klášťov 2005.

16

Depot D1.

58/05-D1/9 Obr. 7 Ostruha - s parabolicky rozevřenými rameny polokruhového průřezu, obě ukončení ramen odlomena. Hráněný bodec směrem ke kuželovitému hrotu rozšířený, zdobený příčným rýhováním. R.: d. bodce 32mm. 58/05-D1/10 Obr. 7 - deformované obloukovité ucho z drátu kruhového průřezu oboustranně pravoúhle zahnutého a roztepaného do čtvercové hlavice. Poškozená závěsná smyčka ataše z plochého pásku. R.: rozpětí 180mm.

Vědro

58/05-Dl/11 Obr. 8 Vědro - obloukovité ucho z hráněného drátu,

oboustranně hákovitě ukončené.

R.:

58/05-D1/12 Obr. 8 Majzlík- dřík kruhového průřezu na jednom konci přecházející v klínovité přímé tepaný do kruhové plošky. R.: d. 218,0 14mm.

rozpětí

ostří,

250 mm.

na druhém roz-

58/05-Dl/13 Obr. 8 Motyka- s vějířovitým ostřím, lichoběžníkovým tělem, nízkými trojúhelníkovými laloky při kruhovém násadním otvoru a krátkým obdélníkovým týlem. R.: d. 180, max. š. 62,0 n. o. 35mm. 58/05-Dl/14 Obr. 9 Motyka- s přímým 140, max. š. 70 mm.

ostřím

a lichoběžníkovým

tělem.

Týlní

část

s otvorem pro násadu odlomena. R.: d.

58/05-D1/15 Obr. 8 Majzlík - dřík kruhového až hráněného průřezu, na jednom konci roztepaný do nepravidelné plošky. Pracovní část s ostřím odlomena. R.: d. 130, 0 10mm. 58/05-Dl/16 Obr. 8 Majzlík - dřík kruhového až hráněného průřezu, na jednom konci na druhém roztepaný do kruhové plošky. R.: d. 210, 0 10 mm.

přecházející

v klínovité

příčné ostří,

58/05-Dl/17 Obr. 9 Radlice- pětiúhelníková s trojúhelnou čepelí a tulejí z přehnutých laloků. R.: d. 150, max. š. 65 mm. 58/05-D1/18 Obr. 10 Radlice- s asymetrickou trojúhelnou čepelí a tulejí z přehnutých laloků. R.: d. 95, max. š. 75 mm. 58/05-Dl/19 Obr. 9 Radlice - listovitá s vyvinutými raménky trojúhelné š. 83mm.

čepele

a tulejí z přehnutých

laloků.

R.: d. 130, max.

58/05-D1/20 Obr. 9 Radlice- pěti úhelníková s listovitou čepelí a tulejí z přehnutých laloků. R.: d. 155. max. š. 80 mm.

17

)

01/22 01/21

·.· ~

i;

o

01/28

10 cm

01/18

01/23

Obr. 10. Vysoké Pole -

Klášťov 2005.

18

Depot D1.

o

-·

-·

l -·

~

01/26

~·. :

01/27

~·

' l. ·

·' 1

·,,

01/25

01/24

..

~.

01/31

~

~

, ,'

o

10 cm I'

' i\' ( ' (d '·

)•

,, ,'-.· I

'·

01/30

-

-

--

. ·'

1

. ~.

01/29

01/32

Obr. ll. Vysoké Pole - Klášťov 2005. Depot D 1.

19

:

,~' \.

:~1.

.I;

1., 1 ',

1

,".

I,

I,

01/34

01/33

01/37

o

01/48

Obr. 12 Vysoké Pole- Klášťov 2005. Depot Dl.

20

10 cm

58/05-Dl/21 Obr. 10 Radlice- s asymetrickou trojúhelnou čepelí a tulejí z přehnutých laloků. R. : d. 188, max. š. 90 mm. 58/05-Dl/22 Obr. 10 Radlice - s listovitou čepelí a tulejí z pravoúhle zahnutých š. 80mm.

laloků.

Jeden lalok odlomen. R.: d. 180, max.

58/05-Dl/23 Obr. 10 Sekera - týlní část, do násadního otvoru při vařeno odlomené a deformované ostří. R.: d. 70, š. 35 mm. 58/05-Dl/24 Obr. ll Řetěz - tordovaná tyčinka na obou koncích ukončená očkem s provlečeným kroužkem. Na jednom z kroužků zavěšen řetěz složený ze čtyř oválných, osmičkovitě přetočených článků. R.: d. 255 mm. 58/05-D1/25 Obr. ll Srp - s obloukovou čepelí a trnem pro men. R.: max. d. 200, max. š. 20 mm. 58/05-Dl/26 Obr. ll Dláto- s vějířovitým

ostřím

rukojeť

svírajícím se

a tulejí z nedovřených

hřbetem čepele

přehnutých laloků.

úhel145". Hrot čepele odlo-

R.: d. 102, max. š. 30mm.

58/05-Dl/27 Obr. ll Klíč hákovitý- hráněný dřík na jednom konci zahnutý do pravého úhlu, na druhém Očkem provlečen kroužek o průměru 40 mm. R.: d. 150m, 0 drátu 5 mm. 58/05-D1/28 Obr. 10 Vědro- ataše z kličkovitě

stočeného

stočený

do

očka.

plochého pásku s vodorovně vyhnutými konci. R.: š. 105, v. 75mm.

58/05-D 1/29 Obr. ll Kování - trojúhelníkové s hřebíčkem v jednom z vrcholů. R.: 68 x 40 mm. 58/05-D1/30 Obr. ll Plech - amorfní zlomek. R.: 66 x 25 mm. 58/05-Dl/31 Obr. ll Vrták - dřík čtvercového průřezu na jednom konci lžícovitě straně odlomeno. R.: d. 205, max. š. 25 mm.

rozšířený

58/05-D1/32 Obr. ll Sekerovitá hřivna - s listovitou čepelí a vyraženým oválným točeném oproti čepeli o 90". R.: d. 270, max. š. 20 mm.

očkem

v zúženém korýtkovitém

58/05-Dl/33 Obr. 12 Sekerovitá hřivna - s listovitou čepelí a vyraženým oválným točeném oproti čepeli o 90". R.: d. 265, max. š. 35 mm.

očkem

v zúženém korýtkovitém krčku pře­

58/05-Dl/34 Obr. 12 Sekerovitá hřivna - s listovitou čepelí a vyraženým obdélným přetočeném oproti čepeli o 90". R.: d. 277, max. š. 35 mm.

21

a vyklenutý,

očkem

ukončení

na

opačné

krčku pře ­

v zúženém korýtkovitém

krčku

I'

~

I'

).~

I \

Íl '

·~· '.

,,

I

,.

f~

:::r

'

v

1

'

"I •

/,,

..

:·I

\í ~

1

t

' .1

.,~·

l

'

'o

(• y

'

~

,.

I ;....,1

l,r\

l

t. C·

....... :.

' ·.\

~ "'

-~ ·-~: ~-

\)

""

)

'

í ·.?,, ~

" :) .· 'i':,.l

L.'·'

01/35 01/36

o

•

~I I J' )I

10 cm

01/39

Obr. 13. Vysoké Pole -

Klášťov 2005.

22

Depot D1.

\.

.,

'i.,)

'

·~

.

J

,I

I

~ .

,...

i

.

'·'

,,

e /~

'

4

.,

., ·I ~ )

i

~

.

~

()

Q

~ ()

E

~·--8 •

• •

~

o

Qo

q~ Q ~

"'o~

$o ~q •

• •

751 ,89

•

ot,

•''] 4 ;""

751 ,82

F

t>

ttmm

c~]'@t~oc~A '"~

~ •

B.. . .. .- .· . .. _ . : . . : . . '. '

.

.

.

' .

. : .· : .. : · : : : ·. .

.

.

.

.

.

.

.

"'

: : . :D

..

.

101 - lesni humus

ITID 102 - šedohnědá , jilovitopisčitá vrstva s priměsi drobných kamenů (VM)

mil

103 - hnědá jilovitopisčitá vrstva (H)

o

500 - hnědošedá vrstva

2m

~ 0101 - styková plocha

Obr. 52. Vysoké Pole -

Klášťov 2006.

87

Sonda I.

.

Sonda 1/11

A

:;;pc;;;:

i

--~~

\

E

8~~~~?----------~~ (}Qo

1(j