Protokol IV. řádného sjezdu Komunistické strany Československa 25.-28. března 1927 [PDF]


140 35 12MB

Czech Pages [602] Year 1984

Report DMCA / Copyright

DOWNLOAD PDF FILE

Table of contents :
Front Cover
Úvod
ŘADNÉHO SJEZDU KSČ
Sjezdové dni KSČ
Složení předsednictva, sekretariátu a komisí
Volby předsednictva a komisí
Zpráva sekretariátu, referent soudruh Jilek
soudruh Haken
Hospodářská a politická situace, referent
JEDNÁNÍ DRUHÉHO DNE
Rozprava o agrární otázce
Závěrečné slovo soudruha Hakena
Zpráva komise mandátové
Projev zástupce Komunistické internacionály
Projev zástupce KS Německa
Pozdravný přípis KS Velké Británie
Zpráva volební komise a volby ústředního
Zpráva disciplinární komise
odborové rozpravě
Závěrečné slovo soudruha Zápotockého
Přijetí politické rezoluce
Rezoluce o politické a hospodářské situaci
Rezoluce o agrární otázce
Rezoluce o odborové taktice a boji za jednotu
Rezoluce o práci mezi mládeží
Rezoluce k otázce dětského hnutí
Rezoluce k Mezinárodní rudé pomoci
Ustavující schůze ústředního výboru 294 1
Dostatek zprávy ke IV sjezdu KSC
Návrh organizačního řádu KSČ a prováděcích
Organizační řád KSČ
Prohlášení říšské organizace mládeže KSC
Návrhy ke IV sjezdu KSČ
Seznam pracovního materiálu IV sjezdu KSC
Dopis sekretariátu ÚV KSČ EKI z února 1927
Seznam zkratek
Papiere empfehlen

Protokol IV. řádného sjezdu Komunistické strany Československa 25.-28. března 1927 [PDF]

  • Author / Uploaded
  • coll.
  • 0 0 0
  • Gefällt Ihnen dieses papier und der download? Sie können Ihre eigene PDF-Datei in wenigen Minuten kostenlos online veröffentlichen! Anmelden
Datei wird geladen, bitte warten...
Zitiervorschau

University of VirginiaLibrary JN2229.A5 K6 4.SUEZD 1927 ALD

Protokol ... radneho sjezdu

UX 001 017 891

. ITY

UNIVERS

A OF VIRGIVNIILLE ES

CHARLOTT

Y

LIBRAR

NAKLA ТОВО

NAKLADATELSTVÍ SVOBODA

1

1

PRAMENY K DĚJINÁM KSČ

PROTOKOL

IV. ŘÁDNÉHO SJEZDU KOMUNISTICKÉ STRANY

ČESKOSLOVENSKA 25. - 28 . března 1927

NAKLADATELSTVÍ SVOBODA / 1984

JN

2229 A5K6

4. sjezd 1927

© Ustav marxismu -leninismu ÚV KSČ, 1984

ÚVOD

Protokol IV. sjezdu KSČ je jedním z dokumentů podávajících svědectví o složité etapě bolševického vyzrávání naší strany ve dvacátých letech . V roce 1921, kdy byla KSČ založena, neměla ještě všechny kvality důsledně revoluční strany. Jako každý ži

vý společenský organismus potřebovala i ona určitý čas a urči tou sumu zkušeností, aby se revoluční zásady, k nimž se při hlásila, naučila uplatňovat ve své každodenní praxi. V roce

1927, kdy se konal IV. sjezd KSČ, měla už první etapu tohoto »učení«, jehož obsahem bylo zvládání leninismu a rozchod s těmi, kdož se nedokázali zbavit sociálně demokratického

dědictví, za sebou . Po II. sjezdu KSČ, který v boji za překo návání sociálně demokratických tradic znamenal první vážný průlom, a po první vnitrostranické krizi, jež poučila stranu o nutnosti boje proti pravicovému oportunismu, vytvořily se

možnosti pro úspěšné pokračování bolševizačního procesu. Dnes víme, že těchto možností tehdy nebylo plně využito .

Úspěšný nástup k pokračování bolševizace, který učinila naše strana za pomoci Komunistické internacionály koncem roku

1925 a v roce 1926, byl v následujících letech znovu zastaven. IV. sjezd KSČ se sešel v době, kdy Československo vyrovnalo přechodný hospodářský pokles z r. 1926 a přecházelo do obdo bí vrcholné konjunktury. Tento proces byl provázen zesílením

nejmocnějších

skupin

finančního kapitálu, které posílilo

reakční tendence v politice československé vlády. Z hlediska

postavení pracujících přinášelo období vrcholné konjunktury určité zlepšení životní úrovně, zejména v důsledku poklesu ne zaměstnanosti, a současně vedlo k zvýšení sociální diferencia

ce. Pokud jde o dělnickou třídu, určitá část kvalifikovaných dělníků se pozvedla nad průměrný dělnický standard, zatímco u vrstvy nekvalifikovaných , jejichž počet relativně rostl, so

ciální postavení se nelepšilo a mělo i klesající tendenci. Obdo bí konjunktury tak na jedné straně vytvářelo atmosféru rela tivního klidu, provázenou růstem iluzí o stabilitě a trvalé pro speritě kapitalismu, které záměrně šířila buržoazní a reformis >

tická propaganda. Naopak zostřování rozporů, které s sebou

kapitalistická stabilizace přinášela, a útoky vlády na demokra tická a sociální práva pracujících budily odpor pracujícího li

du a vedly k radikalizaci zejména těch vrstev, na které nejtíži. 5

věji dopadal ekonomický útlak. Zvlášť nebezpečnou se v této době stávala politika reformistických stran, která se posunula ještě dále doprava. Svou politiku všestranné podpory buržoaz ního režimu zakrývaly reformistické strany demagogicky ostrou, ale k ničemu nezavazující kritikou tehdejší vlády, v níž neměli zastoupení. Touto rafinovanou opoziční politikou se

snažili těžit jak z iluzí, vyvolávaných vrcholnou konjunkturou, tak i z nespokojenosti pracujících s tvrdým kursem, který na stoupila vláda » panské koalice «.

Před IV. sjezdem KSČ vyvstaly tedy složité úkoly . Situace vyžadovala , aby provedl hlubokou a reálnou analýzu nové ob

jektivní situace, aby odhalil skutečnou podstatu reformistické opoziční politiky a aby dal straně takovou linii, která by jí umožnila postavit se v čelo živelně narůstajícího odporu pra cujících mas a jejich dílčí protikapitalistické boje postupně převádět v politický boj proti celému režimu. Sjezd těmto po

třebám nedostál. Posuzujeme-li jeho program, můžeme konsta tovat, že se zabýval základními otázkami doby. Zamyslíme-li

se však nad obsahem a výsledky jeho jednání, musíme říci, že tyto základní otázky zodpověděl nedostatečně či vysloveně chybně .

Prvním bodem, který IV. sjezd KSČ projednával, byla zpráva sekretariátu o činnosti strany v době mezi III . a IV. sjezdem.

Tato zpráva, kterou koncipoval a přednesl B. Jílek, nesla se v duchu nadneseného optimismu a některé její závěry si na vzájem odporovaly. Jílek konstatoval, že KSČ »na leninské li nii« a v »leninské práci« »srůstá v kompaktní celek « , »vrůstá do mas«, »bolševizuje se«2. V protikladu k tomu však uvedl, že

»aktivita našich organizací je nepatrná«3, málo členů strany se zúčastňuje na práci v závodních buňkách« a 75 % všech členů strany »koná stranickou práci jen občasně, jsou náhod nými pracovníky komunistickými «4.

Druhým bodem sjezdového jednání byl hlavní politický refe

rát J. Hakena, který právem orientoval činnost KSČ především na budování jednotné fronty zdola. Při charakteristice objek tivní situace však došel k nesprávnému hodnocení, které ovliv

nilo i sjezdové závěry. Konstatoval, že Československo je pře průmyslněný stát, kde je velmi špatná půda pro stabilizacis, že nastala » krize stabilizace«6, jejímž politickým důsledkem bylo »otřesení důvěry reformistických dělníků ve stabiliza 1 2 8 •

Viz Protokol, str. 45. Tamtéž, str. 48 . Tamtéž, str. 53–54 . Tamtéž, str . 49 . Tamtéž, str . 62.

• Tamtéž, str . 63. 6

ci«1. Tato nesprávná hodnocení, odrážející podceňování kapi talistické stabilizace v Československu, byla, pravda, brzy po

IV. sjezdu KSČ pozměněna. Avšak ani poté, kdy strana rozpoz nala nástup vrcholu hospodářské konjunktury, nevyvodila z tohoto faktu správné závěry pro vedení třídního boje. Přede vším jasně neukázala , že hlavním článkem, na nějž musí být v dané době soustředěna pozornost celé strany a Rudých odbo

rů a který je s to uvést do revolučního pohybu celou dělnickou masu, je stávkové hnutí.

Podobný nedostatek lze vytknout i referátu o odborové otáz ce. A. Zápotocký v něm vyslovil mnoho podnětů pro zlepšení

práce komunistů v odborech a pro boj za sjednocení odboro vých organizací na třídním podkladě. Avšak ani on, třebaže

o vedení a taktice hospodářských bojů hovořil, neukázal je ja ko centrální oblast, v níž se především měla realizovat revo luční odborová činnost. Rozsáhlá debata, která se k referátu

A. Zápotockého na sjezdu rozvinula, i některé formulace sjez dových dokumentů dále svědčí o tom, že na IV. sjezdu nebyly ještě vytvořeny předpoklady pro plné prosazení revoluční od borové politiky a pro překonání silných oportunistických ten

dencí v MVS. Nehledě na prohlášení A. Haise, že na 100 % sou hlasí se stanovisky strany?, a na závěr K. Kreibicha, že » dnes ... o leninské linii v odborové politice jest v naší straně

jednotný a jasný názor « 3, je z debaty zřejmé, že i nadále exis >

tovaly ve straně a v odborech značně rozdílné názory na pod statu a způsob revoluční odborové práce.

Rovněž referát V. Bolena o situaci na venkově a práci strany mezi rolnictvem a usnesení k němu přijatá neznamenaly pod statnější přínos pro práci strany. Sjezd sice vytyčil program boje KSČ za aktuální požadavky pracujícího rolnictva, ale ne spojiltyto dílčí požadavky se zásadním řešením rolnické otáz bez náhrady ky v Československu. Základní revoluční heslo konfiskovat statkářskou a církevní půdu a dát ji do užívání

pracujícím rolníkům – bylo IV. sjezdem odsunuto do pozadí. Sjezd také kriticky nezhodnotil dosavadní činnost KSČ na ves nici a nevypořádal se s existujícími iluzemi, že požadovanou revizi pozemkové reformy a zavedení vnuceného pachtu je možno provést v rámci daného buržoazního pořádku. Také

program boje za naléhavé požadavky pracujícího rolnictva měl oportunistický obsah. Místo rozvíjení třídního boje na ves nici se měly rolnické požadavky zabezpečovat cestou dohado vání se statkáři a buržoazní mocí.

Ani volby nejvyšších stranických orgánů, provedené na IV. sjezdu, neznamenaly krok vpřed. Do popředí se dostala skupi 1 Viz Protokol, str . 65. 2 Srv . Protokol, str . 198. 3 Tamtéž, str . 240 . 7

na B. Jílka, nechvalně známá z prvních let existence KSČ , která po sjezdu postupně ovládla základní pozice ve straně. Jílkova skupina, ohánějící se revoluční frazeologií a slovním radikalis mem, nikdy nevynikala teoretickým a politickým rozhledem .

Její doktrinářská omezenost, odtržení od mas, zjednodušené přístupy k řešení složitých otázek hnutí na základě schematic kých šablon, neochota učit se od mas a neschopnost učit se

z internacionálních zkušeností hnutí způsobily, že vedení KSČ, zvolené IV. sjezdem, nedokázalo vypracovat správnou a ucele nou koncepci revolučního hnutí v Československu. Jestliže se na IV. sjezdu projevily tendence podceňovat kapitalistickou

stabilizaci v ČSR, v pozdějších letech naopak Jílkovo vedení stabilizaci přeceňovalo . Podobně tomu bylo v případě hodnoce ní důsledků stabilizace na uvědomění dělnické třídy. Zatímco

IV. sjezd KSČ vyvozoval ze silící vůle dělníků k hospodářským bojům nereálný závěr o úpadku reformistických iluzí mezi děl nictvem , později Jílkovo vedení, v důsledku přehlížení rozporů kapitalistické stabilizace, došlo až k oportunistické teorii oo pa sivitě mas. Ji omlouvalo neschopnost strany postavit se v čelo živelně narůstajícího odporu pracujících mas. Nesprávná linie strany se negativně projevila i v politické praxi. KSČ »při pře chodu od jedné etapy k druhé nebyla schopna uplatnit se v če le rostoucího a stále aktivnějšího masového hnutí« , nevedla masy , vlekla se za nimi a dostávala se do izolace. Tato neutě

šená situace vyvrcholila v roce 1928 novou vnitrostranickou krizí. Tentokrát proces diferenciace zasáhl celou stranu a také všechny revoluční organizace se k ní přimykající. Ve srovnání s krizí v roce 1923 však existovaly lepší předpoklady pro její

vyřešení. Široké členské masy už pochopily nutnost boje proti oportunismu ve vlastních řadách a v třídních bojích vyrostli noví funkcionáři znalí marxisticko-leninské teorie, schopní vy

užívat jí v každodenní praxi a způsobilí vyvést stranu z krize. Jejich hlavním mluvčím se stal Klement Gottwald. S pomocí Komunistické internacionály, jejíž stanoviska byla vyjádřena v Otevřeném listu EKI členstvu KSČ, příznačně nazvaném Od oportunistické pasivity k bolševické aktivitě, byla tato krize

vyřešena. Definitivně ji uzavřel historický V. sjezd KSČ, který se stal vítězným bolševizačním mezníkem a východiskem

k pozdějším historickým vítězstvím naší strany a českosloven ského pracujícího lidu.

1 Od oportunisticképasivity k bolševické aktivitě. Otevřený list exekutivy Kominterny členstvu KSČ a usnesení ústředního výboru . In : Za bolševickou orientaci KSČ. SNPL Praha, 1953, str. 126. 8

Čtvrtý sjezd KSČ, jehož protokol připravil Ústav marxis mu- leninismu ÚV KSC k druhému vydání v edici Prameny k dějinám KSČ, konal se ve dnech 25.-28. března 1927 v Národním domě v Praze na Smíchově. Sjezdu se účastnilo

130 delegátů s hlasem rozhodujícím , 143 delegátů s hlasem po radním a 79 hostů .

Protokol čtvrtého sjezdu KSČ vyšel česky v roce 1927 v Ko munistickém knihkupectví a nakladatelství v Praze v rozsahu 119 stran a německy rovněž v roce 1927 tiskem Runge a spol. v Liberci v rozsahu 126 stran . Referáty , diskuse a rezoluce by ly publikovány i ve stranickém tisku. Nové vydání protokolu čtvrtého sjezdu strany je připraveno

podle prvního českého vydání, je v něm však přihlédnuto i k vydání německému, k publikaci sjezdových materiálů v tis ku strany a k podkladovým sjezdovým materiálům. Do nového vydání protokolu jsme zařadili i obsáhlou přílohovou část a jmenný rejstřík .

Hlavní sjezdové materiály, tj. referáty, diskuse a rezoluce, byly publikovány nejdříve v ústředním tisku strany. Některé pasáže v nich byly tehdy konfiskovány. Pokud se podařilo tyto 7

konfiskované pasáže parlamentní

cestou imunizovat, byly

v protokolu otištěny a označeny po straně černou linkou. Pod textem pak byla poznámka, že takto označená část textu byla v Národním shromáždění dne 7. dubna 1927 interpelována po slancem V. Bolenem . V ostatních případech byla zabavená mís ta v protokolu vynechána a označena: konfiskováno. V novém vydání protokolu jsme tato konfiskovaná místa v textu protokolu doplnili podle prvního, zabaveného vydání Rudého práva, označili hranatými závorkami a poznámkou

o konfiskaci. Tomu jsme přizpůsobili i úpravu imunizovaného textu , který jsme ( místo černé linky po straně jak je to v prvním českém vydání protokolu ) rovněž označili hranatou závorkou a příslušnou poznámkou. V poznámkovém aparátě

uvádíme i rozdíly v konfiskacích mezi českým a německým vy dáním protokolu .

Mezi českým a německým vydáním protokolu jsou však i další rozdíly, na které chceme upozornit. Některé z nich jsou

formální, jiné, i když nejsou zásadního charakteru, věcné . K prvním patří odlišnosti v úpravě textu. V německém vydání protokolu je mnohem stručněji formulována celá část o za

hájení sjezdu, podstatně stručnější jsou v celém protokolu sdělení předsednictva sjezdu, někdy je jiné i pořadí některých materiálů ( např. pozdravné dopisy sjezdu ) , u zprávy volební komise není otištěna kandidátní listina ústředního výboru

a revizní komise a v referátech je více, a někdy jiných meziti tulků než v českém vydání. Tyto odlišnosti formálního charak teru v poznámkách až na výjimky neuvádíme . 9

Věcné odlišnosti, které vyznačujeme v poznámkovém apa rátě, vyskytují se ponejvíc v diskusních příspěvcích. Některé diskusní příspěvky jsou v německém vydání protokolu pod statně širší, jiné naopak stručnější a poněkud se odlišují i ob sahem a formulacemi. Pokud nebylo možno všechny odlišnosti přesně vyznačit v poznámkách, alespoň na ně upozorňujeme a uvádíme stručně, v čem spočívají. V referátech je těchto odlišností méně, až na projev zástupce KI. Pokud nejde vylože

ně o věc překladu či zcela bezvýznamnou, uvádíme v poznám kách i formulační odlišnosti. V některých případech uvádíme německou formulaci i tenkrát, kdy česká se nám zdá nejasná nebo nevhodná. Kromě toho jsou na jednotlivých místech v ce lém protokolu v jednom či druhém vydání vynechány některé věty či údaje, které rovněž vyznačujeme v poznámkách. Nejpo

drobněji uvádíme tyto odlišnosti, i dílčí, ve sjezdem přijatých

rezolucích. Pokud v archívu ÚML ÚV KSČ existují návrhy těch to rezolucí, byly srovnány s přijatými rezolucemi a rozdíly rovněž uvedeny v poznámkách. Stejně tak byly s textem prvního českého vydání protokolu

srovnány sjezdové materiály, publikované v ústředním tisku strany, tj. referáty, diskusní příspěvky a rezoluce. Některé dílčí materiály (např. dopis horníkům a železničářům ) a zprávy z komisí v tisku zveřejněny nebyly nebo jen částeč ně. Text otištěný v Rudém právu je až na nepatrné výjimky zcela shodný s českým zněním knižního vydání, stejně jako

text ve Vorwärtsu s vydáním německým. Odlišnosti jsou opět uvedeny v poznámkovém aparátu .

V přílohách, které zařazujeme do nového vydání protokolu, tvoří nejobsáhlejší část Zpráva ku IV. řádnému sjezdu o čin nosti KSČ, která vyšla v českém i německém jazyce. S ní souvi

sí další materiál: Dodatek zprávy ku IV. sjezdu KSČ ..., publi kovaný rovněž česky i německy. Další dva materiály, které v přílohách uveřejňujeme, jsou: Návrh organizačního řádu KSČ a prováděcích ustanovení a Organizační řád KSČ. První mate riál, který vyšel jako brožura, je uložen v archívu ÚML ÚV KSČ v českém znění, druhý , publikovaný rovněž jako brožura v čes

kém i německém jazyce. Návrh organizačního řádu byl v hlav ních rysech schválen IV. sjezdem a do konečné podoby upra

ven ústředním výborem KSČ. Protože rozdíly jsou takového charakteru, že je nebylo možno zapracovat do poznámek (or ganizační řád je mnohem stručnější ) , uvádíme pro srovnání oba materiály .

V přílohách publikujeme dále několik materiálů určených IV. sjezdu KSČ, které však nebyly sjezdem bud projednány, ne bo přijaty a nebyly tudíž do prvního vydání protokolu zařaze ny . Je to prohlášení říšské organizace mládeže, návrh Mezi národní dělnické pomoci, provolání Mezinárodní rudé pomoci 10

a návrhy různých organizací, projednávaných organizační ko misí. Ty z návrhů, které sjezd schválil, jsou uvedeny v prvním

vydání protokolu. V přílohách uveřejňujeme pouze neschvále né návrhy. Kromě toho jsme zde otiskli pro zajímavost i se

znam pracovního materiálu, který zřejmě účastníci sjezdu obdrželi.

Další část přílohy tvoří pět dopisů z korespondence EKI-KSČ z doby před sjezdem, které se konání sjezdu bezprostředně týkají. Jsou to materiály, z fondu Komunistické internacionály, uložené v archívu ÚML ÚV KSČ. Ve čtyřech jde spíše o organi zační záležitosti, pátý, zřejmě dopis některého orgánu EKI, je

instrukcí k projednávání odborové otázky. Konečně poslední přílohou je zpráva o čtvrtém sjezdu KSČ. Zpráva je bez bližších údajů, nemohli jsme ani zjistit, kdo je

jejím autorem . Kromě ní jsou v archívu ÚML ÚV KSČ pod stej nou signaturou i dvě další zprávy, opět bez bližšího označení. Jedna z nich, rusky psaná, obsahuje jen nejzákladnější údaje

( účast, referáty ) a dále už jen v podstatě citáty z referátů či rezolucí. Druhá, německy psaná zpráva se nevztahuje bez

prostředně či pouze ke sjezdu. Jde zřejmě o neúplný koncept

zprávy o činnosti KSČ za první čtvrtletí roku 1927. V rámci této zprávy je pak i několik stránek textu o čtvrtém sjezdu

strany obdobného charakteru jako ve zprávách předchozích. Vzhledem k tomu jsme nepovažovali za potřebné ani únosné tyto zprávy v novém vydání protokolu publikovat. Všechny materiály uveřejněné v přílohách, pokud existují

v českém a německém znění, byly rovněž porovnány a odchyl ky německého textu jsou na základě stejných zásad jako u ostatních materiálů uvedeny v poznámkovém aparátu.

Nové vydání protokolu je připraveno podle stejných zásad jako předcházející svazky této edice. Žádný z jeho materiálů nebyl měněn, zkrácen nebo vypuštěn. Bylo při něm použito

všech archívních materiálů ÚML ÚV KSČ , fondu IV. sjezdu KSČ a některých materiálů z jiných fondů. Zařazeny jsou bud v přílohách, nebo uvedeny v poznámkovém aparátu . Zůstala

zachována vnější úprava sazby. Menší úpravy byly provedeny tam, kde různým způsobem podtržený text je vysázen kur

zívou . Úpravu příloh jsme přizpůsobili protokolu . Nezkráceně jsou otištěna některá nejednotně a nevhodně krácená slova, v nichž se projevilo silné kolísání ( např. oslovení, názvy poli

tických stran, letopočty apod . ) . Do textu málo srozumitelných částí nebo tam, kde zřejmě nedopatřením vypadla, jsou vlože

na jednotlivá slova označená hranatými závorkami. V hrana tých závorkách s příslušnou poznámkou jsou i pasáže v prv ním vydání konfiskované nebo imunizované. Jména jsou sjednocena a opravena ( vážnější změny jsou uvedeny v po

známkách ). Místní názvy jsou ponechány v původním znění. 11

V poznámkách jsou určeny dnešní názvy. Citáty nebyly upra vovány. Bez poznámky jsou opraveny gramatické neshody a nesprávnosti a zjevné tiskové chyby. Pravopis je upraven po dle současné pravopisné normy. Zůstaly však zachovány do

bové gramatické a stylistické zvláštnosti, i když jich nebylo používáno důsledně . Redakce

PROTOKOL ČTVRTÉHO ŘÁDNÉHO SJEZDU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA (SEKCE III. INTERNACIONÁLY) který se konal ve dnech 25., 26., 27. a 28. března 1927 v sále Národního domu v Praze

na Smíchově

Redigoval O. E. Berger

I 9 2 7

Nákladem ústředního výboru Komunistické strany Československa. Vydalo Komunistické knihkupectví a nakladatelství v Praze I., Perštýn č. 6. Tiskla Grafia dělnická knihtiskárna v Praze

1

1

Úvodní poznámka

Pokud bylo možno v Rudém právu zabavená místa sjezdo vého jednání parlamentní cestou imunizovat, bylo to učiněno. Jinak jsou zabavené řádky vynechány. Protokol je úplný, zprávy z komisí, rezoluce a návrhy jsou zde obsaženy všecky. V čele protokolu jsou uvedeny všecky věci týkající se přípravy sjezdu; dále seznam delegátů s hla

sem rozhodujícím a poradním , komise, předsednictvo apod. Ji nak není pořad jednání porušen. Jenom rezoluce a usnesení jsou uvedeny vesměs na konci protokolu, aby tvořily jednotný celek.. K K protokolu je připojen rejstřík – jednak podle jmen řečníků k jednotlivým otázkám , jednak podle chronolo gického rozvedení sjezdového jednání v pořadí dnů a zase dání.

Sjezdovou tiskovou kancelář pro zpravodajství místní i za hraniční řídil soudruh O. E. Berger.

1 1

Oznámení 0o svolání sjezdu Uveřejněno v Rudém právu č. 302 ze dne 24. prosince 1926

ÚSTŘEDNÍ VÝBOR KSČ svolává

IV . ŘÁDNÝ SJEZD Komunistické strany Československa NA DNY 25., 26. A 27. BŘEZNA 1927 DO PRAHY, DO NÁRODNÍHO DOMU NA SMÍCHOVĚ POŘAD SJEZDU : 1. Zahájení . Volba předsednictva, volba komisí, podání zpráv ústředního sekretariátu .

2. Politická situace a úkoly KSČ v příštím období. 3. Agrární otázka a práce na venkově. 4. Odborová otázka a boj za jednotu. 5. Volba ústředního výboru a kontrolní komise.

VÝTAH Z ORGANIZAČNÍHO ŘÁDU KSČ. ODST. VI . SJEZD STRANY § 13. Sjezd strany je nejvyšší instancí strany a je ústředním výborem svoláván pravidelně jednou za rok po dohodě s EKI. Svolání sjezdu strany a jeho denní pořad oznamuje ústřední výbor 8 týdnů předem. § 14. Sjezd strany rozhoduje o programových a zásadních

politických, taktických a organizačních otázkách, má jako je diný sbor strany právo měnit program strany, volí ústřední výbor a říšskou kontrolní komisi . § 15. Sjezd strany se skládá z delegátů, volených na kraj ských konferencích .

§ 16. Ústřední výbor stanoví volební klíč ke sjezdu strany, jakož i členy, kteří se sjezdu zúčastní s hlasem poradním . Na sjezdu strany je, aby klíč volební potvrdil. 17

USNESENÍ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ KE SVOLÁNÍ SJEZDU : a) Delegáti na sjezd buďtež voleni na řádných nebo mimo řádných konferencích krajských organizací. b) Jeden delegát připadá na 1000 řádně platících členů.

c ) Program sjezdu bud na krajských konferencích i na ple nárních schůzích buněk předem prodiskutován. d ) Návrhy k jednotlivým bodům programu a sjezdu musí být

zaslány nejpozději do 20. února 1927 buňkami krajským orga

nizacím. Krajské organizace musí navrhy nejpozději do 27. února 1927 odeslat ústředí.

e ) S poradním hlasem zúčastní se sjezdu: Členové ústřední ho výboru KSČ, členové ústřední kontrolní komise, vedoucí re daktoři deníků strany, sjezdoví referenti a ústřední i krajští tajemníci, dva zástupci každé říšské frakce, členové ústředí mládeže i říšské agitační komise žen. f ) Útraty s vysláním delegátů s hlasem rozhodujícím nesou

organizace kraje. Útraty s vysláním delegátů s hlasem porad ním nesou organizace je delegující.

g) Sjezdová zpráva a statistika bude se týkat činnosti strany a organizací do 31. prosince 1926.

ZA ÚSTŘEDNÍ VÝBOR KSČ : Babický František, Baďura Karel, Bolen Václav, Čermák Josef, Dědič Jakub, Dobrovolný Filip, Dvořáková Barbora, Gottwald Klement, Haken Josef, Hallmann Alois, Hais Josef, Harus Jan, Hotárková A., Hřích J., Koštál Antonín , Chabera Václav, Jílek Bohumil, Kohn Rudolf, Koreň Ludovít, Kreibich Karel, Lepko Rudolf, Metzel Jaroslav, Neurath Alois, Rác július, Reščuk Cy

ril, Šmeral Bohumír, Stern Viktor, Tůma Eduard, Ulbricht Adolf, Zápotocký Antonín . >

SJEZDOVÉ DNI KSČ Rudé právo č. 61, 13. března 1927 >

IV . řádný sjezd Komunistické strany Československa SVOLÁN JE NA DNY 25., 26. A 27. BŘEZNA 1927 DO PRAHY Před sjezdem ku projednání přípravných prací se konalo a koná

24 KRAJSKÝCH KONFERENCÍ všech krajských organizací, jejichž svolání je ohlašováno jed notlivými krajskými časopisy . Dále se konají:

ŘÍŠSKÁ KONFERENCE ŽEN, svolaná na den 20. března 1927 do Prahy,

ŘÍŠSKÁ KONFERENCE DRUŽSTEVNÍCH PRACOVNÍKŮ, svolaná na den 9. března 1927 do Prahy a

ŘÍŠSKÁ KONFERENCE KOMUNÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ, svolaná na den 13. března 1927 do Prahy.

POŘAD SJEZDU : Ve čtvrtek dne 24. března 1927: O 9. hodině dopo lední schůze ústředního výboru KSČ jako předporada sjezdová. 0 7. hodině večerní veřejná schůze s programem :

IV . SJEZD KSČ, JEHO VÝZNAM A POSLÁNÍ V pátek dne 25. března 1927 : O půl 9. hodině do polední otevření sjezdu. Záznam delegátů, odevzdání ověře ných mandátů a legitimací. O 10. hodině dopolední slavnostní zahájení sjezdu . Volba předsednictva a komisí. Projednávání programu.

19

V sobotu dne 26. března 1927 : O 9. hodině dopole dní projednávání programu. V neděli dne 27. března 1927: O 9. hodině dopole dní zahájení a projednávání programu.

PROGRAM SJEZDU : 1. Zahájení, volba předsednictva a komisí. Podání zpráv ústředního sekretariátu . Referent soudruh Bohumil Jilek .

2. Politická situace a úkoly KSČ v příštím období. Referent soudruh Josef Haken .

3. Agrární otázka a práce na venkově. Referent soudruh Vá clav Bolen.

4. Odborová otázka a boj za jednotu . Referent soudruh Anto nín Zápotocký.

5. Volba ústředního výboru a kontrolní komise. *

UPOZORNĚNÍ PRO DELEGÁTY A ÚČASTNÍKY SJEZDU Delegáti a účastníci sjezdu musí zařídit svůj příjezd tak, aby při otevření sjezdu, tj. v pátek o půl 9. hodině dopolední, byli skutečně na místě. – V případě, že by bylo nutno, může být sjezdové jednání prodlouženo ještě na pondělí dne 28. března 1927 a delegáti nechť se podle toho zařídí. Každý delegát

musí vedle legitimace sjezdové přinést s sebou: 1. Ověřený mandát od instituce, která jej vysílá, zároveň s potvrzením buňky, které je členem . 2. Legitimaci politickou i odborové or ganizace.

Prihlášky o ubytování musí být sekretariátu KSČ, Karlín, Královská 13, předem zaslány.

Ústřední výbor KSČ

ZASEDÁNÍ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ Jednání IV. řádného sjezdu KSČ bylo zahájeno zasedáním ústředního výboru strany dne 24. března. Ústřední výbor učinil poslední přípravy k sjezdu, projednal a schválil zprávy jednot livých referentů . 20

O přípravách k sjezdu referoval soudruh Zápotocky. IV. řádný sjezd KSČ možno právem nazvat sjezdem konsolidace strany. Organizační stav vykazuje ohromný pokrok proti dřívějšku a strana je na trvalém vzestupu. Kostra nového aparátu je vybudována a rozdělení práce na resorty a komise

přineslo straně už viditelný prospěch v každém oboru . Sou druh Zápotocký poukázal pak na zbývající nedostatky, které

svými usneseními a směrnicemi musí IV. řádný sjezd KSČ na pravit.

V debatě k tomu promluvili soudruzi: Dvořáková, Bolen, Rei

man a Dědič. Po doslovu soudruha Zápotockého byly přípravy sjezdu schváleny. Pak bylo jednáno o rezoluci a tezích k jednotlivým bodům

sjezdového programu. O politické rezoluci referoval soudruh Haken. Debaty se zúčastnili soudruzi: Košťál, Metzl, Gott

wald , Harus a Zápotocký. Bylo usneseno předložit sjezdu teze, navržené polbyrem , za podklad diskuse a jednání. O agrární rezoluci referoval soudruh Bolen, o odborové re zoluci soudruh Zápotocký. Navržené rezoluce byly rovněž jako

rezoluce politická schváleny a doporučeny sjezdu jako pod klad dalšího jednání. Pak bylo jednáno o dalších rezolucích, které nesouvisejí přímo s programem sjezdu a jednotliví sou druzi byli pověřeni vypracovat příslušné návrhy. Ke konci

schválil ústřední výbor návrhy rázu formálního, týkající se řízení a ustavení sjezdu, jednacího řádu, sjezdových komisí.

POZDRAV KOMINTERNY

IV. SJEZDU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA Výkonný výbor Komunistické internacionály vřele pozdravu je IV. sjezd Komunistické strany Československa a v něm celou komunistickou stranu. Soudruzi!

Váš sjezd se schází v mimořádné složité mezinárodní situaci.

Řada takzvaných velmocí v čele Anglií vede lupičskou vál ku proti Číně. Přes všechny fráze o míru a nevměšování se, přes všechny sociálně demokratické chvalozpěvy na Ligu národů, hlavní mocnosti této » ligy « dále soustředují vojska k udušení osvobozeneckého hnutí čínského národa. Současně

dělají se stálé a rozhodnější pokusy organizovat nový reakční » svatý svaz« proti Svazu sovětských socialistických republik. Československo po linii zahraniční je vtaženo na dráhy protirevoluční vnější politiky. Po linii politiky vnitřní zatahuje

je blok buržoazních stran stále více a více na koleje sociální 21

a politické reakce. Překážeje spojení s SSSR, vrhaje zemi do propasti stálé chronické krize, buržoazní důsledky této krize

svaluje výlučně na bedra pracujících mas a krok za krokem bere jim vymoženosti dřívějšího období.

Reformistické strany ve všech nejhlavnějších a nejzásadněj ších otázkách pletou se v chvostě buržoazního bloku. Jenom

naše strana, sekce Komunistické internacionály, je masovou dělnickou stranou , kladoucí odpor stále drzejšímu úsilí sjedno cených sil buržoazie a agrárníků.

Komunistická strana Československa, překonavši už před několika lety svou krizi, jde pevně po dráze masové práce a právě v tom je záruka jejích úspěchů . Výkonný výbor Ko

munistické internacionály dává výraz pevnému přesvědčení, že československá sekce mezinárodního sdružení dělníků po

sjezdu strany rozvine ještě energičtější práci v masách, v od borových organizacích, mezi malým rolnictvem , v pracujících vrstvách národnostních menšin, provádějíc revoluční taktiku

jednotné fronty a zvedajíc třídní uvědomění mas. Výkonný výbor Komunistické internacionály je přesvědčen , že velké dějinné otázky, jež se vynořují na denní pořádek ve spojení

s čínskou revolucí a s protirevolučními útoky na SSSR, budou stranou řešeny v duchu revolučního marxismu, v duchu leni

nismu, jenž byl a bude praporem Komunistické internacionály. Výkonný výbor přeje sjezdu úspěch v jeho práci a ještě jed

nou zdraví stranu proletariátu Československa.

SEZNAM DELEGÁTŮ IV . ŘÁDNÉHO SJEZDU KSČ S HLASEM ROZHODUJÍCÍM podle pořadových čísel mandátů a krajů Mandát

číslo

Jméno delegáta

1.

Čeřovský Karel

2.

Koubek Václav

3. Sídlo Jaroslav 4. Stejskalová A.

22

Kraj I. I.

I. I. I.

5. 6.

Vetiška Rudolf Vanderer Emanuel

7.

Fiala Ladislav

I.

8. 9.

Hodinová Anežka Toužil František

10.

Matějovský Josef

I. I. I.

I.

Mandát číslo Jméno delegáta

Kraj

11 .

Vobořil Bohumil

12. 13 . 14. 15. 16 . 17. 18 . 19 . 20 .

Řehtáček František I.

I.

Šramotová Anna Tůma Eduard Šroubek Josef Halík František

I. I. I. I.

Diviš Václav

I. I.

Marešová Terezie Podlešák František

Šámal J.

I. I.

Mandát

Mandát

číslo

Jméno delegáta

21. 22.

Čumpelík Karel Vrátný J.

Kraj

číslo

Jméno delegáta

Kraj

Nase Anna

VII.

I.

65.

I.

66. Knappek Wilhelm VIII.

23.

Muna Alois

II .

67.

Scheutler Josef

VIII .

24. 25.

Vršek Eduard Kejř Jaroslav

II . II .

26. 27.

Kučera Emil Dušek Tomáš

68. 69. 70.

Vorel František Wilfert Hans Strnad Karel

II .

28.

Náhlovský J.

II.

71. 72.

Dědič Jakub 1 Gründl Jan

VIII. VIII. IX. IX. IX.

II.

29.

Kaninská Bety

30.

Pekař Antonín

31.

Kruliš Josef

II . II . III .

32.

Rummel Karel

III .

73. Vondráš Jan

X. X.

74. 75. 76.

Kindl Bohuslav Mašek František Bierer Max

77. 78.

Smitmajer Jan Šlechta František XII.

XI. XI. XI.

33.

Martinovský Karel III .

34. 35.

Vrabec Václav Březina Václav

36. 37. 38. 39.

Jirout František IV. Haufe Reimund IV. Třešňák František V. V. Zrzavý Jan

40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47.

Toman Antonín Trötscher Franz Brunsch Ernst Mai Franz ! Weber Wenzel Seidl Hermann Hadek Alfred Rohlíček Wenzel

V. VI. VI . VI. VI . VI . VI .

90.

VI .

91. Urban Cyril

48.

Fäustl Josef

VI.

49. 50. 51. 52. 53.

Teller Franz Lahr Else Höhnel Eduard Remsa Bohumil Nelhiebel Evžen

VI .

92. 93.

VI .

94.

XVI. XVI. Štourač Antonín XVI . Milota Josef XVI . XVII. Kleibel Eduard

95.

Kučera Jan

III. III .

VI . VI . VI .

VI . VI.

54.

Runge Karl

55.

Pleva Karl

56. 57.

Grünwald Leopold VII . Kratochvíl Vlad. VII .

58.

Walter Franz

59.

Wartha Walter

60. 61.

Babel Kurt Stötzel Karl

VII. VII . VII. VII .

62.

Krehan Hermann

VII .

63.

Stránský Petr

64.

Zahrádková Růž.

VII . VII .

79. Janouch Antonín XIII . XIII. 80. Tajovský Vojta XIV. 81. Hetner Leopold 82.

Dresl Karl

83. 84. 85.

Hons František Joksch Rudolf Kliment Augustin

86.

Klimeš Václav

87. 88.

Vězníková R. Kopelentová E.

XIV. XV. XV.

XV. XVI . XVI. XVI. XVI .

89.

Ševčík Martin

96. Šmudla Jan 97. Kotas Josef 98. Tvrdý Ludvík

XVII . XVII.

XVIII . XVIII.

101. 102. 103 . 104.

XVIII . XVIII. Kraus Bedřich XVIII. XVIII. Pfeffer Otto XIX. Balaštík Antonín XIX.

105. 106. 107. 108.

Suránek Josef Tkáč Vojtěch Jóža František Farkaš Jan

99. 100.

Bár J. Posládková

XIX .

XX. XX .

XX. 23

Mandát

Mandát

číslo

Jméno delegáta

Kraj

číslo

Jméno delegáta

109.

122. 123. 124.

Fabianič Jan Čider Lado Baláš Josef

116.

Ryška Augustin XX . Pezlár Ludvík XX . Schweiber Bedřich XX. Toutar Miloslav XX . XX. Fabík Antonín XXI . Sokola Rudolf XXI. Maser Juraj XXII .

117.

Kršiak Štefan

118.

Paktor Zikmund XXII .

119.

Munels Pavel

110. 111. 112. 113. 114.

115.

120. 121.

-

XXII .

XXII . Kršiak Matěj XXIII . Kubičko Michal XXIII .

126.

Tochol Frant.

127. 128.

Rác Julo Bobal Jurko

129. 130 . 131.

Bodnár Ivan Seninec Ivan

132. 133.

Gati Josef Demko Josef

XXIV. XXIV. XXIV. XXIV. XXIV.

134.

Mondok Ivan

XXIV.

S HLASEM PORADNÍM Ústřední výbor : Haken Josef Harus Jan Zápotocký Antonín Chabera Václav

16. Badura Karel

17. Hotárková Ant. 18.

19. Ulbricht Adolf

5. Jílek Bohumil

20. Metzl Jaroslav

6. Kohn Rudolf

21. Kreibich Karel

7. Šmeral Bohumír 8. Neurath Alois

22. Babický František

9. Dobrovolný Filip 11. Stern Viktor

24. Košťál Antonín 25 . 26. Gottwald Klement

12. Hais Josef

27. Reščuk Cyril

10. Lepko Rudolf

XXIII . XXIII. XXIII.

125. Sedorjak Nikol. XXIII.

SEZNAM DELEGÁTŮ IV. ŘÁDNÉHO SJEZDU KSČ

1. 2. 3. 4.

Kraj

23. Čermák Josef

13. Bolen Václav

28.

14. Dvořáková Barbora

29 .

15. Halman Alois

Ústřední kontrolní komise : 30. Houser František

32. Janek Jan

31 .

33. Zorn Eduard

XXIII. XXIII.

XXIV .

24

41. Baier Adolf 42. Kollariková Gizela

34.

35. Weihrauch Otto 36. Schwarzbach Anton

43.

37.

44. Goldhammer Josef

38. Chlouba František 39. Prokopová Julie 40. Křivánek Jan

45. Leonorovič H. 46 .

Poslanci :

47. Štětka Josef

58. Vrtaník Augustin

48. Cibulka Josef

59. Mikulíček Vítězslav

49. Hruška Čeněk

60. Peter Josef 61. Slivka Karol

50. 51. Elstner Gustav

52. Heiplick Karl

62. Čulen Marek 63. Major István

53. Škola František

64. Steiner Gabriel

54. Vobecká Marie 55. Wünsch Rudolf

65. Kopasz Josef 66. Šafranko Emanuel 67. —70.

56. Burian Edmund 57. Juran Josef Senátoři :

81. Šturc Václav

71. Houser Václav 72 .

82. Juraj Petor

73. Skalák Josef

83. Chlumecký Václav

74. Průša Josef 75. Sochor Josef

85. Herlinger Wilhelm

84. 86 .

76. Sehnalová Růžena 77. Hlávka František 78. Včelička Alois

87. Hampl Vojtěch 88. Fiala Milan 89. Dr. Herz Alexander

79. Koutný Tomáš 80 . Sekretáři :

90. Melichar Josef 91. Mareš Antonín

92. Pokorný Bohumil 93. Stádník Václav 94. Junek Josef 95. Kneschke Karl 96.

97. Appelt Rudolf 98. Völkl Josef 99. Volf Václav

I. II . III .

100. Vorlíček František

IV. V. VI . VII. VIII .

103. Bártl Karel 104. 105. 106. Smetana František

Aš IX.

101. Šajna Antonín 102. Rejlek Josef

107. Bukač Antonín

108. Slánský Rudolf 109. Filip Rudolf

X.

XI . XII . XIII . XIV. XV . XVI .

XVII . XVIII . XIX.

25

110. Verčík Julo 111. Bacílek Karel

XX . XXI . XXIV.

112. Fejer Hermann 113. Uřidil Josef, zemědělská sekce 114. Rydlo Otto, družstevní sekce 115. Nedvěd František, komunální sekce 116. Kudera Bohumil, pokladní sekce

117. Freund Ludvík, hospodářská sekce 118. Dolanský Jaromír, sekretariát poslanecké frakce 119. Berger Oldřich, ČKK 120. Reiman Paul, Vorwärts 121. Volek Julius, Rovnost

122. Olbracht Ivan, Večerník RP

123. Kopecký Václav, Dělnický deník 124. Zmrhal Antonín, frakce družstevní 125.

126. Formánek Oldřich, družstevní komise

127. Bartošek Theodor, frakce Svazu nájemníků 128. Boučková Sláva, komunální komise

129. Dr. Vacek Václav, komunální komise

130. Martiš Jaroslav, frakce organizace válečných poškozenců 131. Liška Antonín, frakce Svazu divadelních ochotníků 132. Beuer Gustav, komise pro masové organizace 133. Kozák Josef, komise pro masové organizace 134. Šíd František, tisková komise 135. Hovorka František, tisková komise 136. Procházka Vladimír, hospodářská komise 137. Kabeš Jaroslav, hospodářská komise 138. Kolský Josef, frakce Celostátního dělnického výboru 139. Jonáš Josef, malozemědělská komise 140. Havel Vladimír, malozemědělská komise 141. Brambora Karl, frakce Freidenkerbund 142. Holanová Zuzana, sekretářka žen pro Slovensko 143. Malířová Helena, ženodděl 144. Krausová Josefa, ženodděl 145. 146 .

147. Beran Ladislav, frakce MDP 148. Lišková Božena, frakce FPB 149. Hršel Emil, ústředí mládeže 150. Haken Vlasta, ústředí mládeže 151. Baran Kurt, ústředí mládeže

152. Madarász István, ústředí mládeže 153. Liška Štefan, ústředí mládeže

154. Dutý Josef, ústředí mládeže 155. Klivar Jaroslav, ústředí mládeže 156. Ptáček František, frakce MRP 26

157. Hais Arno, odborová komise

158. Synek Šebestian, odborová komise 159. Pischel Josef, okresní sekretář v Trutnově 160. Mucha Vilém, frakce FPT 1.61. Píšek František , frakce FPT

162. Hájek Rudolf, frakce MVS 163.

164. Guttmann Josef, agitprop

165. Zamek Karel, Munkás 166. Novomeský, Pravda 167. Klíma Emanuel, Pravda podkarpatská 168. Schmerda Antonín , poslanec

PŘEDSEDNICTVO IV. SJEZDU KSČ Haken Josef, Hršel, Chlouba, Kollariková , Kreibich, Major, Mondok, Slivka, Šmeral, Šturc, Toužil

SEKRETARIÁT SJEZDU : Bolen Václav, Jílek Bohumil, Stern Viktor, Zápotocky Antonín

POLITICKÁ KOMISE Referenti : Bolen, Haken, Jílek, Zápotocký

Členové: Čeřovský, Dobrovolný, Gáti, Grünwald, Hais Josef, Havel, Hršel, Choráz, Kejř, Kohn, Krehan, Kršiak Matěj, Kruliš,

Kučera, Mach, Mai, Marešová, Mašek, Nelhiebel, Reiman, Slán

ský, Stern, Safranko, Šmeral, Vanderer, Verčík, Vršek, Zamek.

ORGANIZAČNÍ KOMISE : za orgoddě 1: Beuer, Hruška, Jílek.

Členové: Appelt, Baran, Bukač, Fejér, Junek, Kaninská , Kneschke , Melichar, Smetana, Verčík, Weihrauch.

KOMISE MANDÁTOVÁ A DISCIPLINÁRNÍ Za ústřední sekretariát : Gottwald a Harus.

členové : Benko, Dušek, Kopelentová, Mašek, Naseová Anna, Pezlár, Podlešák , Rummel, Seidl, Strnad, Tvrdy. 27

VOLEBNÍ KOMISE : Za ústřední sekretariát : Jílek a Zápotocky.

Členové : Balaštík, Bierer, Dědič, Fábik, Herbst, Hons, Ja nout, Jirout, Junek , Kindl, Kleibel, Knappek, Kotas, Kučera,

Rác, Sedorjak, Schmerda, Steiner , Šlechta, Tretscher, Tůma, Urban Cyril, Vrabec, Weihrauch.

NOVĚ ZVOLENÝ ÚSTŘEDNÍ VÝBOR KSČ Bolen Václav, tajemník ( Praha ) , Čižimská Marie, dělnice ( I. kraj), Dobiáš Oldřich, typograf ( V. kraj ) , Dobrovolný Filip, re daktor ( Praha) , Doleček Antonín, dělník ( IX. kraj ) , Gottwald >

Klement, tajemník ( Praha ), Hais Josef, tajemník ( Praha) , Ha ken Josef, tajemník ( Praha ) , Harus Jan, poslanec ( Praha ) ,

Hrdličková Božena, dělnice ( I. kraj ) , Hruška Čeněk, tajemník ( Praha ) , Hünigen Edmund, dělník ( VI. kraj), Chabera Václav, dělník ( XVI. kraj ) , Jílek Bohumil, tajemník ( Praha) , Juskie

wicz Jindřich , dělník ( XVIII. kraj ) , Kejř Jaroslav, horník ( II. kraj ) , Kohn Rudolf, redaktor ( Praha ) , Kraus Bedřich, reda ktor (Moravská Ostrava ) , Kreibich Karel, redaktor ( Praha ) , Krist Ludvík , obchodní pomocník ( XXII. kraj), Kučera Jan, děl ník ( XVII. kraj ) , Mondok Ivan, redaktor ( Užhorod ) , Rác Julo, >

dělník (XXIII. kraj), Scheitler Josef, dělník ( VIII, kraj ) , Šmeral Bohumír, redaktor ( Praha ) , Staněk Vojtěch, dělník ( XIII.

kraj ) , Stern Viktor, tajemník ( Praha) , Tůma Eda, dělník ( I. kraj ) , Valešová Ida, dělnice ( VI. kraj ) , Verčík Julo, tajemník >

( Bratislava ) , Wartha Walter, dělník ( VII. kraj ) , Zápotocký An tonín, tajemník ( Praha ) . >

NOVĚ ZVOLENÁ ÚSTŘEDNÍ REVIZNÍ KOMISE KSČ Baier Adolf, tajemník ( Praha ) , Bimka Marcelín, administrá tor ( Hodonín ) , Fejér Herman, tajemník ( Užhorod ) , Chlouba František, poslanec ( Louny ), Janek Jan , redaktor (Praha) , Ji

rout Josef, válečný invalida ( IV. kraj), Jonáš Josef, tajemník ( Praha ) , Kindl Bohumil, železniční zřízenec ( X. kraj ) , Koštál Antonín, učitel ( XVIII. kraj ) , Kollariková Gizela, poslanec ( Ži 1 V německém textu protokolu není uveden . (Str. 8.) 28

lina ), Křivánek Jan , tajemník ( Mladá Boleslav ), Melichar Jo

sef, tajemník ( Praha ) , Nase Josef, úředník ( VI. kraj ) , Prokopo vá Julie, úřednice ( I. kraj ) , Široký Viliam, železniční zaměst nanec ( XX. kraj ), Uřidil Josef, tajemník ( Praha ) , Weihrauch Otto, tajemník ( Ústí nad Labem ), Zorn Eduard, úředník ( XIV. kraj) .

DEFINITIVNÍ POŘAD SJEZDU 1. Zahájení a ustavení sjezdu. 2. Zpráva ústředního sekretariátu , referent soudruh Bohu mil Jilek.

3. Politická situace a úkoly KSČ v příštím období, referent soudruh Josef Haken.

4. Agrární otázka a práce na venkově, referent soudruh Vá clav Bolen. 5. Odborová otázka

boj za jednotu, referent soudruh Anto nín Zápotocký. 6. Volba ústředního výboru a kontrolní komise.

PRŮBĚH SJEZDU Za velké účasti delegátů a hostů a za povznesené slavnostní nálady byl zahájen v pátek 25. března 1927 v Národním domě na Smíchově IV. řádný sjezd KSČ . Pozadí velikého pódia předsednické tribuny je ozdobeno bo hatě exotickou zelení, z níž na vysokém soklu vystupuje skvěle

bílé poprsí a výrazná hlava našeho nezapomenutelného a ne smrtelného Vladimíra Iljiče Lenina. Stěnu průčelní zdobí rudý prapor, zlatě prošívaný, s revolučním emblémem

a s Marxovým heslem: » Proletáři všech zemí, spojte se ! « a věnováním nižněnovgorodské mládeže leninské, jež prapor ten odevzdala naší mládeži pražské darem . K poprsí Leninovu

sklání se v holdu dva jiné rudé prapory našich smíchovských soudruhů.

Ale i ostatní sál má bohatou výzdobu rudými prapory, stuha mi a drapériemi, jež se intenzívně odrážejí od bílé štukové 1 Začátek textu je v německém protokolu poněkud jiný a stručnější, až k zahajovacímu projevu Hakena, str. 9. I v celém dalším textu jsou spojovací pasáže v německém protokolu stručnější. 29

výzdoby sálu . Přes bílou rampu galérie krásného sálu kolem dokola rozvěšeny a vztyčeny jsou rudé prapory . Na široké rudé stuze v průčelí galérie přes celou její šíři pne se na rudém

poli opět výzva Marxova k utiskovaným : » Proletáři všech zemí, spojte se ! « v jazycích : českém , slovenském, německém, madar ském , polském a ukrajinském . Nad estrádou galérie jsou vzty čeny dva velké rudé prapory ( jsou i ve všech rozích galérie) a uprostřed nich nalézá se pěticípá hvězda se srpem a kladi vem.

Na postranní rampě galérie po obou stranách sálu i na jeho východní straně převěšeny visí rudé výzvy, apely a zásady ko munistické: » Komunistická strana musí být výrazem jednotné vůle všech utiskovanýchl«, »Lenin mrtev, živ je leninismus!«, »Základní zásady leninské organizační propagace jsou: 1.

Každodenní účast všech členů strany na stranických pracích. 2. Stranická disciplína. 3. Demokratický centralismus. 4. závodní buňka 5. Frakční práce v masových

Základ strany

organizacích pracujícího lidu . « Všechny zde uvedené zásady jsou tu v jazycích shora již uvedených. V okenních přístěncích stojí zdobné exotické keře. Výzdoba sálu je velmi vkusná.

PRVNÍ DEN SJEZDOVÉHO JEDNÁNÍ První zasedání ZAHÁJENÍ SJEZDU 0 34 10. hodině dopolední zasedl na velkou tribunu v plném obsazení 12členný sbor trubačů-umělců orchestru Národního divadla, jenž za řízení soudruha Jana Urbana zahrál jeho skvělou fanfáru »Rudý nástup a hold revoluci«. Delegáti,

uchváceni mistrným uměleckým přednesem »Rudého nástupu«, byli strženi tak silou nadšení, že intonovali naši »Internacio nálu « spolu trubačským sborem mohutným sborovým zpěvem.

Sálem hřmí vítězná píseň revoluce ve všech jazycích a sjezd pak přistupuje k jednání. Jménem ústředního výboru strany zahajuje sjezd předseda ústředního výboru soudruh Haken, vítá delegáty a zdůrazňu je význam sjezdu.

ZAHAJOVACÍ ŘEČ SOUDRUHA HAKENA Soudruzi a soudružky !

IV. řádný sjezd Komunistické strany Československa schází se v době velmi význačné, která je charakterizována zvýšením

třídních protiv, zvýšeným napětím mezi frontou buržoazie a proletariátu. Stabilizačním a racionalizačním úsilím zesiluje

buržoazie ve světovém měřítku vykořisťovatelské útoky na pracující třídu. Proletariát řadí se k obraně pod vedením Ko munistické internacionály a jejích sekcí. Čím dál častější jsou jeho hospodářské boje s kapitalismem. Jedním z největších

a nejvýznačnějších v posledním období byla gigantická stávka anglických horníků.

Koloniální národové povstávají a setřásají jho imperialistic kých vykořisťovatelů. V popředí je vítězný osvobozovací boj stamiliónového čínského národa. Sovětský svaz vchází do de

setiletí svého trvání a klade základy socialistické výstavby svého státu . Celý svět je v boji. Na jedné straně kapitalisté usi

lují stabilizovat a udržet staré řády, užívajíce vždy silnějších 31

a silnějších utlačovacích prostředků. Na druhé straně revo luční proletariát a koloniální národové vystupují proti vyko řistovatelským choutkám kapitalistických imperialistů . Kapita

listé v čele s Anglii usilují o vyvrácení Sovětského svazu, důležitého to úseku revoluční fronty.

Leč i rozpory mezi jednotlivými kapitalistickými skupinami rostou. Jsme svědky ohromných příprav k válce. Zápasy revo lučního proletariátu s buržoazií neobešly se ani v tomto obdo

bí bez perzekucí, žalářování a ztrát na životech četných oběta vých a statečných revolucionářů. Bílý teror sklál celou řadu dobrých předbojovníků proletariátu. Sekce Sovětského svazu a s ní celá internacionála utrpěly nenahraditelnou ztrátu úmr tím soudruhů Dzeržinského a Krasina. ( Delegáti vstávají, vzdávají čest práci, zásluhám a památce mrtvých sou druhů. ) Oba získali si při dobytí a udržení moci proletariátu v ruské revoluci ohromných zásluh.

I jiné sekce, konečně i naše, ztratily celou řadu dobrých pra covníků . Já vám děkuji, soudruzi, za projev úcty jejich památ ce .

I v Československu obrážejí se všechny otázky, jež jsme uvedli ve světovém měřítku. Buržoazie se sjednotila s cílem

zesílit vykořisťování pracujícího lidu a násilnými prostředky zdolat jeho odpor.

Náš sjezd má analyzovat a ocenit jak situaci světovou, tak,

a to zejména, domácí. Má učinit přehled vykonané práce, má si vytyčit úkoly pro nejbližší dobu . Komunistická strana není jen stranou svých příslušníků, ale

stranou všeho proletariátu. Naše jednání, i když je obmezeno na příslušníky strany, týká se otázek celé proletářské třídy V

Československu . Vybízíme nejen všechny straníky, ale

i všechny dělníky, všechen pracující lid Československa, aby pilným sledováním našeho jednání, rozhovory o něm mezi se

bou zúčastnil se s námi řešení otázek, jež jsme učinili před mětem sjezdového jednání. Chceme, aby náš sjezd byl sjezdem celé dělnické třídy v Československu .

Ať žije proletariát Československa! Ať žije jeho předvoj, Komunistická strana Československa! Ať žije Komunistická internacionála ! ( Potlesk. ) Německy zahajuje sjezd soudruh Kreibich.

Soudruh Haken: Ústřední výbor navrhuje vám k řízení sjezdu toto předsednictvo : Soudruzi Šturc, Toužil , Haken, Šmeral, Kreibich, Mondok, Kollariko vá, Chlouba, Sliwka, Major a Hršel za mládež.

Sjezd navržené předsednictvo jednomyslně schvaluje.1 1 V německém textu protokolu není uveden v pracovním předsednictvu Haken , ale je tam na rozdíl od českého textu uveden Stern . (Str. 10.) Pracovní

sekretariát v německém protokolu uveden není. 32

revo

Soudruh Haken : Jako sekretariát sjezdu funguje politický ústředního

výboru,

soudruzi :

vyko Kapita

sekretariát

svazu,

druzi navržení do předsednictva zaujali svá místa.

а

to

Haken,

Jílek, Stern, Zápotocký a Bolen. Prosím , aby sou Soudruh Toužil: Je mi velikou ctí poděkovat jménem

Dinami revo

předsednictva za důvěru, kterou jste nám volbou projevili. Při stoupíme hned k nutným formalitám a k ustavení sjezdu. Před

obdo oběta řadu

sednictvo vám navrhuje tento jednací řád :

svazu

JEDNACÍ ŘÁD IV. SJEZDU KSČ

úmr

legáti sou

riátu

Doba jednání sjezdu :

Sjezd koná každodenně tři zasedání, a sice : ranní, odpolední a večerní.

Ranní zasedání počíná přesně o 9. hodině dopolední. pra

mát

jsme

ílem edky

tak, má

Odpolední zasedání počíná přesně o 2. hodině odpolední. Večerní zasedání počíná přesně o 7. hodině večerní. Delegáti jsou povinni dostavit se na každé zasedání dochvil ně.

Řečnická lhůta :

Lhůta pro referenty je jedna a půl hodiny, závěrečné slovo půl hodiny. Lhůta pro debatéry deset minut. K jednomu a témuž bodu možno mluvit pouze dvakrát. Lhůta pro druhé

zasáhnutí do debaty se zkracuje na pět minut. Přihlášky o slovo :

ale eno

Fídy ale

aby se

ed

em



Přihlášky o slovo dějí se písemně. Každý delegát je povinen uvést své jméno, koho zastupuje ( zda má rozhodující či porad

ní hlas a může-li být jeho jméno plně uveřejněno v protokolu ). Slovo uděluje se podle pořadí. Návrhy k jednacímu řádu : Návrhy k jednacímu řádu musí být podány písemně. Rozho

duje se o nich ihned po podání prostým hlasováním a bez de baty. Byl-li odhlasován konec debaty, aniž byl pořad zapsa ných řečníků vyčerpán, volí se ze zapsaných řečníků dva gene

rální řečníci. Lhůta řečnická pro ně je dvacet minut. Hlasování :

Hlasuje se rudými legitimacemi. Rozhoduje prostá většina hlasů. Při rovnosti hlasů je návrh zamítnut. Na žádost 30 dele

gátů, oprávněných ke hlasování, nutno hlasovat podle jmen. Projednávání návrhů ke stanoveným bodům programu: Projednávány mohou být jen návrhy v ustanovené lhůtě před sjezdem podané, ke stanovenému programu sjezdu se

vztahující nebo návrhovou komisí k projednání doporučené. Jsou snad námitky proti jednacímu řádu?

Soudruh Fiala, Žižkov: Jako zástupce žižkovského okresu žádám , aby byla připuštěna debata k návrhům . 33

Soudruh Toužil vysvětluje, že se jedná o nedorozumění a že v jednacím řádě není, že by debata k návrhům se nepřipou štěla.

Nato je jednací řád sjezdem schválen.

VOLBA KOMISÍ : Předseda soudruh Toužil : K volbě komisí uděluji slovo soudruhu Jílkovi . Soudruh Jílek :

Soudruzi a soudružky, navrhuji vám jménem sekretariátu sjezdu zvolit tyto komise: Politickou komisi, skládající se z 30 členů, která si zvolí sub komisi agrární a odborovou. Do politické komise navrženi jsou soudruzi: Tři referenti Haken, Bolena Zápotocký

Dobrovolný , Stern, Šmeral, soudruzi : Reiman, Slánský, Choráz, Kohn, Hais, Mach, Grünwald, Havel, Zamek, Vanderer, čeřovský, Marešová, Kejř, Vršek, Kruliš, Mai, Nelhiebl, a dále

Krehan, Kučera, Kršiak,

Gáti,

verčík,

Šaf

ranko, Mašek a Hršel.

Soudruh Toužil při hlasování konstatuje, že komise je jednomyslně schválena. Soudruh Jílek: Organizační

komisi

navrhujeme

vám

12člennou a to: Za orgodděl soudruhy: Hrušku, Beuera a Jílka a dále soudruhy: Melichara, Kaninskou, Kneschke , Weihraucha, Junga , Appelta , Smetanu, Bukače, Verčíka, Fejéra a Barana. Komise je schválena. Soudruh Jílek: Dále navrhujeme komisi mandátovou

a disciplinární, v níž za ústřední sekretariát byli by soudruzi: Gottwald

a

Harus

a dále

soudruzi:

Podlešák ,

Rummel, Seidl, Naseová Anna, Strnad, Mašek, Dušek, Kopelentová, Pezlár, Tvrdý a Benko. Komise je rovněž schválena.

Soudruh Jilek: Konečně navrhujeme volební komisi 24člennou , v níž za ústředí byli by soudruzi : Jílek a Zápotocký a dále soudruzi: Tů ma , Kučera, Vrabec, Jirout, Junek, Tretscher, Weihrauch, Knappek, 9

Dědič,

Kindl,

Bierer ,

šlechta ,

Janout,

Schmerda, Hons, Urban Cyril, Kleibel, Kotas, Steiner Balaštiak ,

,

B a bí k,

Herbst,

Rác

a

Sedorjak. Komise je sjezdem schválena.

Předseda soudruh Toužil: Uděluji slovo soudruhu Šmera lovi k projevům , jež má sjezd usnést. Soudruh Šmeral: Soudruzi a soudružky, navrhujeme vám, 34

abyste přijali a schválili projevy, vztahující se k důležitým po litickým událostem. Prvým z těchto projevů je

POZDRAV KOMUNISTICKÉ STRANĚ SOVĚTSKÉHO SVAZU ,

POZDRAV STRANĚ BOLŠEVIKŮ SSSR IV. sjezd Komunistické strany Československa zdraví Všesva zovou komunistickou stranu, její leninský centrální komitét a s ní všechny revoluční dělníky Sovětského svazu . Jednota,

pevnost Všesvazové komunistické strany je základem síly Ko munistické internacionály, zárukou vítězství světové sociální

revoluce. Velkou propagační působnost na masy i nekomunis tických dělníků v kapitalistických zemích vykonává jak Všesvazová komunistická strana nyní velkoryse, plánovitě, energicky, opět s pomocí heroické obětavosti mas provádí in dustrializaci socialistického typu. Tento ohromný příklad prak tického budování socialismu působí na masy západoevrop ského dělnictva stejně mocně, jako působil příklad heroismu a masové obětavostí v letech občanské války. Československý proletariát vidí při nynějších volbách do sovětů , jak pevným je spojení proletariátu SSSR s masami pracujícího rolnictva. Če

skoslovenský proletariát vidí, jak všesvazová komunistická strana vzdor všem provokacím pevně provádí politiku míru . Věrná solidaritě československého proletariátu s dělnickou třídou SSSR bude zachována ve všech zkouškách , i kdyby tato politika míru, práce, budování socialismu v Sovětském svazu

měla být rušena útočným pokusem kapitalistických nepřátel. Zejména všechny pohyby politiky konzervativní strany Anglie

pozorujeme v Československu velmi bděle. Ať žije VKS a její leninský centrální komitét! Sláva světové revoluci! ( Projev hyl přijat bouřlivým potleskem .) Soudruh Šmeral : Dále vám navrhuji tento projev

PRO ČÍNSKOU REVOLUCI IV . sjezd Komunistické strany Československa, zasedající v týdnu, kdy revoluční jižní čínská armáda vstoupila do Šang haje, posílá vřelé revoluční pozdravy čínskému proletariátu a jeho komunistické straně. Čínská národní revoluce nemůže

zvítězit jinak, než rozhodným , do konce provedeným bojem proti imperialismu. To spojuje čínskou národní revoluci s re volučním bojem mezinárodního dělnictva, které proti tvrzím téhož nepřítele, proti imperialismu bojuje z druhé fronty . Tím je čínská národní revoluce částí světové revoluce sociální. 35

Idea leninismu, úzká spojení mezi dělnickou třídou a pracu jícím rolnictvem, povede Čínu k vítězství nad cizím i domácím

kapitalismem, po cestě nekapitalistického vybudování hospo dářství povede osvobozenou zem 447 miliónů obyvatel k sjed

nocenosti, samostatnosti, svobodě, nedohledné dnes ještě výši blahobytu a všeobecné kultury. Nechť žije čínský proletariát! Nechť žije revoluční armáda Číny! Sláva vítězící čínské revo

luci! Nechť žije světový Svaz sovětských socialistických repub lik!

Projev je schválen .

Soudruh šmeral : Dále navrhujeme projev

NA OCHRANU ŽIVOTA REVOLUČNÍCH PROLETÁŘŮ PRONÁSLEDOVANÝCH V MAĎARSKU IV. sjezd Komunistické strany Československa ihned při za hájení svých prací považuje za nutné dáti výraz nejvyššímu pobouření nad tím, čeho se znovu opovažuje proti dělnickému hnutí Horthyova reakce v sousedním Maďarsku. 52 komunistic kých dělníků, zatčených ke konci ledna při příležitosti zaháje ni madarského parlamentu, nachází se tam v bezprostředním nebezpečí života. Předání obviněných soudruhů Szanto, Vagiho

a ostatních mimořádnému soudu, který podle maďarských zákonů musí se konat do 10 dnů po doručení obžalovacího spi su, který do 3 dnů buďto se musí prohlásit nepříslušným nebo vynést rozsudek smrti,> přičemž rozsudek smrti musí pak být

do 48 hodin vykonán , vytvořena je situace krajně nebezpečná. Mimořádný soud v Budapešti pod tlakem veřejného mínění celého světa byl donucen už jednou, loni, v procesu se soudru hem Rákosim, uznat svou nepříslušnost. Je pravděpodobné, že vláda tentokráte učiní vše, aby zamezila desavuování svého

aparátu. K tomu přistupuje ta okolnost, že madarská vláda ny

ní za každou cenu chce se prokázat hodnou přízně anglických konzervativců a podat důkaz, že může být spolehlivým nástro jem reakční, násilnické, protirevoluční politiky Anglie. Také

v Litevsku po provedení fašistického převratu byli zastřeleni 4 komunisté proto, že původci této vraždy počítali s tím, že jednají v intencích anglické politiky. Dnešní maďarská vláda pomocí anglických konzervativců chce docílit změny Trianon ské smlouvy, obmezující vojenské zbrojení Maďarska, a chce současně vytvořit stav, aby pod ochranou anglických konzer

vativců stále otevřeněji a směleji mohla připravovat monar chistickou restauraci v Maďarsku. Nepravdivým tvrzením , že na rozkaz z Moskvy byl v Maďarsku organizován komunistický

převrat, popravou aspoň některých ze zatčených, má být půso

36

beno na velké kapitalistické státy Evropy, zejména na Anglii, aby přes ustanovení mírových smluv vojenskému zbrojeni a monarchistické restauraci v Maďarsku nekladly překážky. Jak zvýšené zbrojení, tak habsburská restaurace v Maďarsku

mají z hlediska míru velký význam pro všechny země soused ní, také pro Československo. Proces proti soudruhům Szanto, Vagimu a druhým není »vnitřní« věcí Maďarska, nýbrž má

vážný smysl mezinárodní. Sjezd vyzývá dělníky a všechny čestné lidi Československa , aby dosavadní už četné projevy protestů byly stupňovány a aby učiněno bylo vše, aby za

chráněny byly ohrožené životy, aby znemožněn byl zločinný úmysl feudální madarské reakce, aby ještě v poslední chvíli byla zadržena ruka budapešťského kata . Sjezd projev schvalujes potleskem . Soudruh Kohn: Nyní vám navrhujeme, abyste přijali projev

k dělníkům, kteří jsou právě v boji. Je to tento projev :

HORNÍKŮM A ŽELEZNIČÁŘŮM ČESKOSLOVENSKA ! Úžasná troufalost a vyzývavost buržoazie donutila konečně vaše organizace, aby se sešly ke společným poradám a začaly organizovat vaši obranu proti kapitalistickému náporu. Je sku tečně již nejvyšší čas . V hornictví dožadovali jsme se spo lečných porad za účelem jednotného postupu celé dva ro

ky, nežli k nim nyní došlo . V době gigantického zápasu anglic kých horníků opakovali jsme svoje volání po těchto poradách během onoho tragického pololetí, jež skončilo porážkou an glických kamarádů, několikráte . Náš tehdejší hlas zůstal ještě neuslyšen. Právě v tehdejší době bylo však možno, aby horníci ráznou společnou akcí nejen zamezili těžbu stávkokazeckého

uhlí, nýbrž aby současně prosazovali své vlastní životní poža davky a donutili těžaře, abyjim vrátili zvýšením mezd, co jim

v posledních letech urvali. Železničáři pak mohli zame zením vývozu stávkokazeckého uhlí nejen projevit solidaritu

s bojujícími anglickými druhy, nýbrž zamezit současně uzáko nění požitkového systému, doléhajícího tak těžce na nejnižší

jejich kategorie. Dnes pochopí zajisté již každý horník a želez ničář, jak těžké chyby dopustili se ti, kteří tehdejší naše výzvy bud ignorovali, nebo dokonce potírali. Teprve útok buržoazní vlády na hornické pojištění přiměl

hornické organizace ke společnému postupu. Demonstrační generální stávka horníků z 24. března, provedená tak jedno

myslně ve všech revírech, a společné projevy , uspořádané hor nickými organizacemi v tento den, jsou zajisté velmi potěšitel 37

nými zjevy. Je to první výsledek společných porad, jenž doka zuje, jak nesprávně jednali ti, kteří se tak dlouho společnému bránili. úsilí poradách a

Avšak při těchto prvních při demonstrační jednodenní nesmí z ů sta t. Je nutno vést akci organizovat boj. K tomu ovšem

stá vce dále a

nestačí porady, s volávané od případu k pří

padu, nické

nýbrž k tomu je nutno, aby organizace vybudovaly ihned

lečný kartel sS vedoucím a kčním a S s akčními výbory v revírech a

a

ta c h.

Právě

tak

však ,

jako

se

dříve

hor spo

výborem

na šach některé hor

nické organizace bránily našemu požadavku společných porad, tak se brání nyní proti akčním výborům . Upozorňujeme hor níky na tuto těžkou vadu dosavadního společného postupu a vyzýváme je, aby ji co nejrychleji napravili. Voláme k hor níkům: Dožadujte se okamžitého ustavení akčního výboru kar

telovaných hornických organizací a budujte akční výbory na dolech! Pro organizaci boje je však kromě toho naprosto nut no, aby kartel hornických organizací svolal co nejrychleji ce lostátní sjezd závodních rad hornických, jenž by mobilizoval všechny šachetní funkcionáře k boji. Ti, kdož to myslí s jed notným postupem horníků vážně, musí překonat konečně strach před tím, že se jednou šachetní funkcionáři bez rozdílu organizační a národnostní příslušnosti sejdou a že k nim bude promluveno zástupci všech organizací. Horníci nemohou se ovšem při této akci obmezit pouze na obranu hornického pojiš tění, nýbrž musí ji spojit s bojem za 20 % zvýšení mezd, jež by lo již všemi hornickými organizacemi prohlášeno za společný požadavek . U železničářů je služební řád, vládou vydaný, důsled

kem dosavadního postupu těch železničářských organizací, jichž zástupci považovali ještě loni za důležitější chránit celně

kongruovou vládu Černého nežli zájmy železničářů. Nyní ovšem následkem tehdejšího postupu organizací troufá si ny

nější Švehlova vláda vůči železničářům ještě více nežli vláda Černého. Vydaný služební řád je železničář ů, neslýchanou provokaci

ta k že

nezbývalo organizacím nic jiného, nežli aby přistoupily ko nečně na náš požadavek společných porad a ustavení exekuti vy železničářů. Avšak i u těchto organizací jeví se i v tomto okamžiku přímo panický strach před místními akčními výbory železničářů, jež by byly výkonnými orgány jednotného postu pu. Organizace v tomto okamžiku, kdy mají být všechny bojov

né síly mobilizovány, zakazují přímo svým skupinám ustavo vání akčních 38

výborů.

Přitom vedou

organizace

jednání

s vládou , jež se protahuje tak donekonečna, te je vážné nebez pečí, že krásný bojovný elán, projevivší se na mohutných spo

lečných projevech železničářů, bude podlomen . Upozorňujeme železničáře na nebezpečí z těchto průtahů a vyzýváme je, aby se zasadili o nejrychlejší ukončení jednání s vládou a o svo lání celostátního sjezdu místních a okrskových důvěrníků že lezničářů, jakož i důvěrníků skupin železničářských organiza

cí, na němž bylo rozhodnuto o boji. (Přitom vyslovujeme přesvědčení, že jediným účinným bojovným prostředkem v tom to okamžiku může být všeobecná stávka na železnicích. Je však nutno, aby železničářské organizace se co nejrychleji

dohodly o společném postupu s organizacemi poštovních a ji ných státně zaměstnaneckých kategorií a aby především svůj boj spojily s bojem horníků ).1

Boj horníků a železničářů vyžaduje viak Současně, aaby si tyto organizace zajistily včas účinnou podporu veškerého dělnictva tohoto státu. Dělnictvo bez rozdílu průmys

lového odvětví má na výsledku boje horni ků a železničářů přímo životní zájem. Kovodělníci, lučebnici, textiláci, skláři

a všechny ostatní kategorie jsou vydány soustavnému útoku kapitalistů a dostávají se s nimi neustále do nových konfliktů . Od výsledku boje horníků a železničářů závisí ve značné míře výsledek jejich vlastních zápasů. Proto uposlechnou dělníci těchto kategorií zajisté rádi výzvy horníků a železničářů, aby jim svoji pomoc zabezpečili, nebot vědí, že tím vlastně pomo hou sami sobě. Záleží jen na hornických a železničářských organizacích, aby si tuto pomoc včas vyžádaly a aby vyzvaly

odborové ústředny k poradě, na níž by bylo jednáno o spo lečném postupu veškerého dělnictva tohoto státu . Dojde-li k této poradě a bude-li společný postup dělnictva umožněn, pak bude moci dělnictvo odrazit nápor buržoazie , chystaný no

vými protilidovými předlohami zákonů v parlamentě. Jednotný postup sblíží však současně dělnictvo různých svazů a odboro vých ústředen tak , že dojde konečně k vážnému jednání o svo 1

lání slučovacího odborového sjezdu a vybudování jednotné

mezinárodní odborové ústředny na podkladě protikapitalistic kém, sdružující jednotné mezinárodní průmyslové svazy . Hornici aa železničáři ! Uvědomte si, že spo lečným postupem , jenž neuvázne v počátcích, ale bu de proveden až do důsledků, umožníte mobilizaci všech

proletářských mas tohoto státu, usnadníte

1 Pasážv hranatých závorkách byla v Rudém právu konfiskována a v proto kolu otištěna po interpelaci Bolena. V německém textu protokolu však tato

pasáž není a místo ní je poznámka, že byla konfiskována. (Str. 12.) 39

utvoření jednotné bojovné fronty a sjednocení odborového hnutí v Československu. Velký cíl vyžaduje velkých činů. Hor níci a železničáři! Buďte pamětlivi své ohromné odpovědnosti! V Ko proletariát soustředěný v Československa , jenž straně vřele vítá váš boj, slibuje vám všemožnou společně s v á mi ochoten podporu a je

Revoluční

munistické

přinést pro vaši věc, jež je též jeho věcí, ja koukoliv obě t. Sjezd schvaluje projev s potleskem . Soudruh Kohn: Dále navrhuji projev

PRO BOJUJÍCÍ SKLÁŘE V POJIZEŘÍ Sjezd KSČ zdraví skláře severních Čech, kteří vedou těžký boj proti racionalizačním a zbídačovacím pokusům buržoazie. Boj sklářů Pojizeří proti důsledkům kapitalistické racionaliza

ce musí nalézt plnou podporu veškerého československého

proletariátu. Sjezd strany poukazuje před celou dělnickou ve řejností tohoto státu na hanebné a brutální metody buržoazie a státní moci, která stojí za nimi, na hanebné a brutální meto

dy, jimiž jsou tisíce sklářů zbavovány zaměstnání a vydávány napospas největší bídě. Zejména zdravíme stávku sklářů Ka menického údolí a prohlašujeme, že tento boj může být ujištěn

plnou podporou veškerého revolučního proletariátu Českoslo venska.

Sjezdem je projev tento schválen rovněž potleskem. Soudruh Šmeral: Konečně navrhuji, abyste přijali tento projev proti bílému teroru :

POZDRAV ŽALÁŘOVANÝM A MUČEDNÍKŮM BÍLÉHO TERORU IV . sjezd Komunistické strany Československa posílá vřelé revoluční pozdravy všem, kdo pro účast na boji za osvobození

dělnické třídy strádají v žalářích měšťáckých vlád a nesou muka bílého teroru.

Pro buržoazii její vlastní zákonnost není principem, nýbrž pouze věcí třídní účelnosti. Kde toho žádá třídní zájem, ne váhá buržoazie přestupovat hranice své vlastní zákonnosti a cynicky sahá k teroru. Také stupeň teroru určován je stup něm třídního zájmu, o nějž se jí jedná. Ve všech buržoazních zemích udržuje se perzekuce dělnického hnutí v nezmenšené 40

síle. Je to dokladem toho, jak nejistou půdu cítí buržoazie pod sebou. Dělnické revoluční / hnutí však se jen zoceluje pod tíhou ran, které ho chtějí zničit. Obdiv a nadšení všeho mezi

národního proletariátu vyvolává hrdinnost, s jakou násilnos tem fašismu čelí bratrská Komunistická strana Itálie. Právě připravuje fašismus celou řadu nových hromadných procesů

proti komunistům . Ve spojení s posledním » atentátem « na Mussoliniho postaveni budou před soud v Římě soudruzi Gramsci, Teraccini, Riboldi a Skocimari. V jejich osobách má být souzena celá strana . Ve Florencii souzeno bude 60 komu

nistů pro » spiknutí« proti stávajícímu státnímu řádu. Procesy stejné povahy a podobného rozsahu připravují se téměř u všech provinciálních soudů Itálie. Komunisté jsou souzeni mimořádnými senáty, jejichž přísedícími jsou důstojníci faši stické milice . Proti tomuto zuření fašistického teroru komunis

té jediní vedou rekovný boj. Sociální reformisté právě v této

situaci dobrovolně rozpouštějí amsterodamskou odborovou or 1

ganizaci a převádějí její členstvo do organizací fašistů . V Bulharsku od Cankovova převratu téměř celá generace

dělnického hnutí je držena a mučena v žalářích. V jakých po měrech tam jsou , možno posoudit z toho, že právě nyní ve 22 věznicích 1500 politických vězňů začalo hladovku. Katané od

povídají stupňováním teroru a z trestu zavírají hladovějící do vlhkých studených temných komor. Přitom velký počet poli

tických vězňů mučen je nelidským žalářem už několik let. Tra gédie , která se uskutečňuje v nepřístupných kobkách bulhar

ských věznic, nikdy nebude zapomenuta měšťácké třídě a jednou vyvolá tvrdou odplatu . Právě nyní bulharská vláda, odmítnuvší volání širokých lidových mas po amnestii, připra

vuje nový velký proces s četnými obviněními, drženými ve vaz bě od hromadného zatýkání na podzim 1926. Souzeni mají být pro »zločin«, že zakládali »tajnou« komunistickou stranu . V Rumunsku připravuje se velký proces proti soudruhu Stefanovovi, bývalému poslanci za Dobrudžu , starému pracov

niku dělnického hnutí, už před 2 lety v nepřítomnosti odsouze nému do těžkého žaláře na 10 let. Sekretář strany soudruh

Tkačenko, zatčený společně se soudruhem Stefanovem , byl zastřelen. Středověké žalářovny rumunské v Kišiněvě, Dovtaně a Žilavě jsou naplněny rumunskými a besarabskými vězni, vězňové jsou v nich neslýchaně trýzněni, hladovka je jim jedi

ným prostředkem poslední obrany proti mučitelům . Vláda chystá také velký proces proti soudruhům Rakovskému (ny nějšímu vyslanci SSSR ve Francii), Dobrovjanu a k doživot nímu žaláři už odsouzenému soudruhu Bušorovi za to, že roku 1918 organizovali spiknutí proti rumunskému králi a utvořili

organizaci s cílem zavedení proletářské diktatury. Od fašistic kého převratu Piłsudského v květnu minulého roku nepře 41

stává pronásledování revolučních dělníků v Polsku. Komu nisté jsou mimo zákon. Nyní přichází řada na menšinové ná rodnosti a opoziční hnutí rolnické. Bez ohledu na poslaneckou

imunitu byli vrženi do žaláře 4 poslanci ukrajinské rolnicko národní organizace » Hromada « a jeden poslanec nezávislé rol nické strany. Současně zatčena sta ukrajinských rolníků. Per zekuce zasahuje už i reformistické organizace odborové. Právě v poslední době byly prováděny policejní prohlídky a zatýkání ve Svazu typografů. V Uhrách jsme před procesem soudru ha Szanto a vůdce nekomunistické, levě socialistické strany

Vagiho. V Německu přes zjištěný nový průkazní materiál dále je ve vazbě držen soudruh Max Hölz a nesplněným zů

stává požadavek mas po propuštění všech politických vězňů. Ve Francii, bez ohledu na imunitu, odsouzen byl poslanec

soudruh Cachin na rok, poslanec soudruh Loriot na 2 roky, dále je obžalován soudruh Vaillant-Couturier a ještě bude

procesována velká řada soudruhů z mládeže pro propagandu mezi vojskem v době marocké výpravy. Provokační výzvou vše

ho mezinárodního proletariátu je zastřelení 4 soudruhů : Karla Poschelaye, Josefa Reifenbergera, Kasise Gedrise a Rafaela

Čornyho v Litvě . Fašistický převrat v Litvě není dílem míst ním, je dílem jednotné fronty světové buržoazie , ruka litev .

ských fašistů byla řízena z dnešního střediska světové reakce, z Anglie. Anglický vliv udržuje také krvavý režim, který nyní

dále v Litvě panuje. I Československo se snaží, aby v řadě reakčních měšťáckých zemí perzekvováním dělnického hnutí nezůstalo pozadu. V uplynulém ročním období bylo pro komunistickou činnost trestně stíháno 2300 soudruhů, z nich bylo odsouzeno 1300 do žaláře celkem na 92 roků a k peněži

tým pokutám ve výši 125 000 Kč. Jen pokud ústředí byly hláše ny, bylo v tomto období u příslušníků strany vykonáno 360 po licejních domovních prohlídek. Nesčetné konfiskace způsobily našemu tisku neméně než čtvrt miliónu Kč škody. Proces

proti 4 komunistickým poslancům, soudruhům Harusovi, Jílko vi, Kreibichovi a Šafrankovi, stíhaným pro obstrukci ve sněmovně proti agrárním clům, provokacemi a falšovanými dokumenty připravované procesy dřívější, policejní ráz předlo hy o úpravě agrární správy jsou příznaky, jak postupuje faši zování Československa. Nejvyššího stupně dospěl ovšem teror v poslední době tam, kde nejvyššího stupně dosáhl revolučni

boj. Pod ochranou evropských imperialistů zahájen byl maso vý teror v Šanghaji před příchodem kantonské armády. Bez soudů byli na ulicích popravováni dělníci a kuliové, sťaté hla vy výhrůžně byly nošeny na bambusových tyčích městy. Podle zpráv amerických měšťáckých žurnalistů bylo v posledním týd nu před předáním města kantonským v Šanghaji uvězněno 4000, popraveno a ubito 2000 lidí. 42

Posílaje pozdravy vězněným a mučeným obětem měštáckého

teroru , vyzývá sjezd dělníky Československa, aby čím větší je pronásledování, tím pevněji se semkli kolem vítězného prapo ru Komunistické internacionály. Zvyšovat třídní uvědomění, revoluční odhodlanost a tvrdou bezohlednost mas, to je cesta, která přivodí změnu dnešních mocenských poměrů a měšťácké

katany přivede před soud mučeného dnes jimi revolučního proletariátu . Projev je sjezdem schválen .

Předseda soudruh Toužil : Sjezdu došel pozdrav z.

věz

nice. Je to vězeňský moták uvězněných soudruhů. Místo po chopitelně nemohu udat. ( Cte pozdrav z malého papírku.) » Sjezdu KSČ! Zasíláme sjezdu a celé straně pozdravy věr ných příslušníků, kteří jsou dočasně v kapitalistických ža lářích. Přes překážky a mříže a přes to, že celé měsíce nemáme časopisů strany, vidíme přece jasně potřeby a úko ly KSČ a přejeme sobě i vám, aby práce sjezdové byly úspěš

né a zdárné, aby KSČ se stala pohotovou ke všem úkolům zítřka. Nechť spoluprací všech revolučních pracovníků a skutečně vzornou bojovnou proletářskou solidaritou stane se KSČ svazkem všech revolučních sil a vůdcem zápasů vyko

řisťovaných a vítězné proletářské revoluce! Čest tvůrčí re voluční práci IV . sjezdu KSČ ! Buňka politických komunistů v X ...« Předseda soudruh Toužil : Dále došel sjezdu druhý dopis nově založené buňky v Oseku nad Bečvou , který přečtu : »Vážení soudruzi. Místní buňka KSČ v Oseku nad Bečvou

u Přerova zasílá soudružskému sjezdu revoluční pozdrav. Ještě před týdnem byli jsme příslušníky sociálně demokra

tické strany, a ač nespokojeni s jejím postupem, starali jsme se o dosažení společného postupu všeho pracujícího lidu a setrvávali v jejích řadách. Přesvědčili jsme se však,

že naše snahy byly marny. Řada událostí místních nás pře svědčila, že vůdcové této strany kladou výše zájmy osobní než zájmy dělnické třídy. Proto jsme se rozhodli přestoupit

do KSČ, přijímáme její program a slibujeme vám, revoluční sněme proletářský, že po vašem boku půjdeme do boje proti

buržoazii a všem jejím pomahačům . Dnes je nás již přes 50 včerejších sociálních demokratů , abychom rozmnožili řady

bojovníků za práva vykořisťovaných. Očekáváme, že nás při jmete jako své bratry , poučíte nás, co máme dělat, abychom brzy vyrovnali se úplně vám .

Ať žije komunistická strana v Československu ! Ať žije spo lečný boj všech dělníků a rolníků proti kapitalistům! Za místní buňku komunistické strany v Oseku nad Bečvou, dříve místní organizaci sociálně demokratické strany děl nické 43

Vavrouš Bedřich, důvěrník . « Soudruh Kreibich překládá oba pozdravy. Soudruh Toužil konstatuje, že sjezd bere s radostí oba dopi sy na vědomí.

K slovu se přihlásil za MVS soudruh Hais, aby přednesl tento

POZDRAV MVS SJEZDU KSČ Ustředna odborových organizací revolučních dělníků vás zdraví a prohlašuje, že vidí v Komunistické straně Českoslo venska jedinou stranu dělnickou , která hájí zájmy dělnictva . Očekává, že všechna usnesení sjezdu budou učiněna v zájmu dělnické třídy a věří, že i nadále bude zachován mezi MVS

a Komunistickou stranou Československa poměr nejužší, nej důvěrnější a bratrské spolupráce. ( Potlesk ). Předseda soudruh To u žil: Než přeruším jednání, upozor ňuji, že další schůze bude zahájena přesně ve 2 hodiny. Při

vstupu do sálu se musí delegáti znovu zapsat a obdrží kon trolní známku. Za přestávky mají poradu delegáti pražské ho kraje.

Druhé zasedání ODPOLEDNE PRVÉHO DNE Předseda soudruh Toužil: Přistupujeme nyní k projed návání programu. Na denním pořádku je: 1. Zpráva sekreta

riátu, zpravodaj soudruh Jílek. 2. Politická situace a úkoly KSČ, referent soudruh Haken. 3. Otázka agrární, zpravo daj soudruh Bolen. 4. Otázka odborová, referent soudruh

zápotocký. Proti programu není žádných námitek a pro gram se schvaluje. Za dohody prezídia slučují se body 1. a 2.: Zpráva sekretariátu a úkoly komunistické strany a teprve po

referátech soudruhů Jílka a Hakena bude společná rozprava. Debatéři se upozorňují na jednací řád, že přihlášky o slovo dějí se písemně, že delegát je povinen uvést jméno, organizaci, kterou zastupuje, zda má hlas rozhodující či poradní a mů

že-li jeho jméno být uveřejněno v protokole.

14

ZPRÁVA SEKRETARIÁTU PODANÁ ZPRAVODAJEM SOUDRUHEM JÍLKEMI Soudruzi a soudružky! Teprve při vcházení do sálu bylo možno vám dát tištěnou zprávu sekretariátu s dodatky o orga nizační statistice. Nemohli jsme vyhovět dříve správnému po

žadavku , aby zprávu o činnosti strany a zprávu sekretariátu dostali naši soudruzi v organizacích, a hlavně delegáti, včas, aby je mohli pročíst a připravit se řádně k debatě na sjezdu

strany. Nebylo to vinou ústředí, jako spíše vinou krajských se kretariátů, hlavně však vinou buněk, odkudž jsme čekali přes stanovené termíny dosti dlouho, než odpovědi na dotazníky došly. Jistě konstatování tohoto aktu bude sloužit k tomu,

abychom napříště vždy hleděli správně konat povinnosti, abychom nezdržovali špatným provedením administrativních

prací včasné vydání zprávy a abychom neznemožňovali dů kladné prodiskutování zprávy na sjezdu strany.

Zpráva o činnosti ústředí je rozdělena na zprávu o akcích, které strana vedla v období od III. do IV. sjezdu, postup strany ve vnitrostranických záležitostech, pak následují zprávy se

kretariátu KSČ, polbyra, orgbyra, ústředního výboru KSČ, exeku tivy KI a jednotlivých oddělení ústředních, parlamentní frakce, nakladatelství a kontrolní komise. K tomu pak přičleněny jsou

zprávy 24 krajů naší strany a přiložena organizační statistika. Zpráva je dosti obšírná a jistě poskytne možnost soudruhům jak zde na sjezdu přítomným, tak i soudruhům v organizacích , aby vyzvedli světlé stránky činnosti strany, ale aby také ukázali na stránky černé, na nedostatky naší dosavadní čin

nosti. Celkem vzato, je možno s klidem konstatovat, že

blok ve vedení strany, jak jej utvořila širší exekutiva na svém V. zasedání, úplně se osvědčil, že směry, na které strana se ukázala rozdělena, srůstají a že není snad třeba obav u soudruhů, kteří až příliš ostražitě dbají čistoty leninské linie, že toto srůstání sil pod vedením bloku neděje se snad tak, jak by bylo možno se domnívat jen podle

povrchního posudku osob, nýbrž že se děje na leninské linii a že v leninské práci stranické srůstáme v kompaktní celek, Přirozeně že to je jedním z úkolů bolševizace strany, aby

všichni příslušníci strany byli leninského názoru a aby v du chu těchto leninských názorů pracovali a postupovali.2 1 Jílkův referát byl otištěn v Rudém právu 26. března 1927 a ve Vorwärts 27. a 31. března 1927.

: Na začátku této věty je v německém textu protokolu navíc : „ Natürlich ist dieses Zusammenwachsen ein weiterer Prozess ...“ . (Str. 16.) 45

Naše strana po krizi a perzekučním zásahu ze strany bur žoazie v roce 1925 byla okamžitě postavena před nemalé úko ly : Provedla

volební akci do Národního shromáždění. Výsledek této akce nejenže potěšil všechny příslušníky ko munistické strany, nýbrž výsledek voleb a hlasů, odevzdaných pro komunistickou stranu, překvapil všechny nepřátele komu

nistické strany, poněvadž jejich tvrzení ukázalo se naprosto fa lešné. Komunistická strana vyšla z voleb do Národního shro máždění jako nejsilnější strana, ( přes všechny švindly, jež ze

strany buržoazie a státního aparátu byly proti ní prováděny ).1 Ihned nato, v domnění, že vnesou do našich řad zmatek, přišli reformisté s požadavkem , aby byla utvořena koaliční vláda dělníků a rolníků .

Někteří soudruzi vyjadřovali pochybnosti o tom , je-li správ né stanovisko, které zaujala strana, když reformisté nabízeli nám utvoření vlády dělníků a rolníků. Byli totiž toho mínění,

že komunistická strana měla nabídku přijmout a domnívali se, že pak by situace byla pro nás příznivější.2 Naproti tomu však tvrdila většina soudruhů, že stanovisko strany bylo správné, že nebylo možno v tehdejší situaci a při tehdejším mínění, aby komunistická strana vystoupila s heslem utvoření vlády děl níků a malých rolníků, nýbrž že bylo nutno vyčkat. To však ne

znamená, že bychom v tom defenzívním postavení, ve kterém jsme se octli, zůstali. Ukázalo se, že nebylo správné tvrzení, že jsme v defenzívě, naopak komunistická strana ihned ve

všech obvodech přešla k ofenzívě, zkrátka všude, kde pracující lidé jsou pohromadě, zajímali se o otázku, vstoupí-li komunis té do vlády nebo ne. A rozpravy o této otázce zúčastnily se ve

liké masy pracujícího lidu. Téměř celá strana, až na malou výjimku na Mostecku, projevila souhlas s postupem vedení a otázka vlády dělníků a malých rolníků v našem smyslu byla v této kampani náležitě osvětlena.

Že se nepodařilo reformistům vnést do naší strany zmatek a způsobit jí obtíže, jak zamýšleli, možno přičíst jenom tomu faktu, že otázku vstupu komunistů do vlády diskutovali jsme

1 Část věty v hranatých závorkách byla ve stranickém tisku ( českém i německém ) konfiskována a v protokolu otištěna na základě interpelace Bolena. Slova , a státního aparátu “ nebyla však ani v protokolu. Jsou doplněna podle prvního nekonfiskovaného vydání Rudého práva, 26. března 1927. V německém textu protokolu část věty v závorkách není. Místo ní je poznámka ,

že 4 řádky byly v Rudém právu konfiskovány. ( Str. 16.) 2 V německém textu protokolu je konec věty formulován takto : „ ...dass sich sodann die Situation anders entwickelt hätte “ . ( Str. 16.) 46

v době tzv. bubníkovské krize, že tato otázka byla pro nás úpl ně prodiskutována a jasna, a proto nebyl výsledek manévru

reformistů takový, jak si představovali, naopak posloužil jen komunistické straně k vyjasnění hesla vlády dělníků a pracu jících rolníků.

Hned po této akci vyjasňovací provedla strana kampaň další

proti strhování daně ze mzdy, a to s takovým úspěchem, že nejen komunističtí, ale i sociálně

demokratičtí, národně socialističtí i indiferentní dělníci dosta li se do společného postupu, což mělo pak za následek mezi jiným i pád koaliční vlády1. Začaly se vynořovat

snahy po zřízení fašistické diktatury. Jestliže nenalezly tyto snahy plné odezvy, jak jejich hlasate lé doufali, byla -li komunistická strana v Československu s to, aby jim čelila, pak nikoliv tím, že bychom byli chodili do fa šistických schůzí a že bychom byli s fašisty sváděli bitky a že bychom terorem chtěli odvrátit dělníky od požadavků fašistic kých, nýbrž že bojujíce za denní požadavky pracujícího lidu,

rozbíjeli jsme iluze nacionální, iluze o měšťácké pokrokovosti, jak se nám to podařilo při akci proti clům, a tím znemožnili jsme rozvinutí fašistického hnutí v Československu. Komunistická strana může za období, za které podáváme zprávu, s klidem na své konto zaznamenat, že jejím úspěchem

je, není-li fašistické hnutí v Československu takové, jak ně kteří jeho proponenti loňského roku při jeho započetí si před stavovali.

Solidární postup s anglickou stávkou jak generální, tak stávkou anglických horníků, akce proti clům a kongrui, akce národně politická na Slovensku a v německých obvodech potkávají se s dobrým úspěchem, po máhají komunistické straně sílit a vytvářet společný postup s komunistickou stranou u dělníků z ostatních táborů. Zkrátka

pomáhají tyto akce k tomu, aby společným nástupem provede na byla mobilizace pracujícího lidu pod vedením Komunistické strany Československa.

Akce další proti válečnému nebezpečí, pro Čínu, akci proti daňové reformě, proti vojenským předlohám , proti odstranění posledních zbytků samosprávy, akce proti nezaměstnanosti, všechny tyto akce, i když k nim připočteme různé drobné jiné i Slova : „ mezi jiným i“ v německém textu protokolu nejsou. (Str. 16.) 47

akce menšího rázu, můžeme klidně bilancovat a zaznamenat, že všechny byly ve prospěch komunistické strany, a tím ve

prospěch pracujícího lidu. Tyto akce ujasňovaly a napomáhaly revolučnímu nástupu pracujícího lidu v ČSR. Při všech těchto akcích, které jsme jmenovali, byla používána

taktika jednotné fronty s takovým zdarem, že není možno dnes nikomu, kdo správně uvažuje všechny momenty , které přicházejí v úvahu, vystoupit

a vytknout ústředí, že by při používání taktiky jednotné fronty nesprávně postupovalo, že byse dopustilo pravých nebo ultra levých úchylek. To můžeme si přičíst k dobru. Ačkoliv nebyla taktika jednotné fronty vedena všude tak, jak je nutno, aby

byla vedena, jednotně, se stejnou vervou, se stejným napětím ve všech krajích, ačkoli nebyl tento fakt všude tak zazname nán, vyjma nejhlavnější akci proti clům a kongrui, můžeme

přesto říci, že komunistická strana yniká mezi pracující lid , že masy získávají zkušenosti, že projevují důvěru v Komunistic kou stranu Československa. Důsledek toho je vzrůst počtu čle nů, jak vidíte ze zprávy, na 138 000. Pozice strany tkví nejen ve vnitrostranickém momentu, nýbrž i nutno uvážit i její vliv mimo stranu. Strana komunistická skutečně vrůstá do mas,

bolševizuje se, její základ je v závodech, neboť až na malé výjimky, ve všech závodech, kde je přes 1000 dělníků, máme závodní buňku. Veli

ké plus pro revoluční práci je , že o organizační struktuře a úkolech bolševické strany se čím dále tím více v hlavách členstva strany vyjasňuje, že otázka ta není ničím mlhavým, že

úkoly komunistické strany nejsou vykládány příslušníky stra ny různě , nýbrž že o těchto obou věcech se názory konsolidují,

že stále více roste základna komunistické strany a počet jejích stoupenců, kteří vědí, že závodní buňka je jejím hlavním po mocníkem ?, že je nutno, aby strana měla kromě buněk uličních v městech také vesnické buňky, že je nutno mít zá kladnu v závodních buňkách?, že pak pomocí frakční činnosti vede strana komunistická masy pracujícího lidu v odborech, družstvech a ostatních organizacích mas pracujícího lidu, že

komunistická strana má povinnosti využít všech sil, které jsou ve prospěch proletářské revoluce. O těchto věcech je zhruba v širším měřítku členstvo strany ujasněno, a to nesmírně napo máhá konsolidování stranického aparátu, konsolidaci v orga 1 V němčině jen : „ •... ihr Helfer ist “ . ( Str. 17.) · Slova „ že je nutno mít základnu v závodních buňkách “ v německém textu chybějí. ( Str. 17.) 3 V němčině vloženo : „ ... nicht nur die Massen der Bevölkerung am Lande zu führen ...“ . (Str. 17.) 48

nizačním životě, napomáhá to tomu, že strana může se zdarem postupovat tak, jak jsem zpředu uvedl. Namnoze máme ještě obtíže v nesprávném výkladu nebo

v nedostatcích našeho dosavadního organizačního řádu. Ústředí má na zřeteli tyto nedostatky a z těchto důvodů před, kládá sjezdu návrh organizačního řádu

а

současně pro

váděcích ustanovení, který nemá být jen předmětem jednání sjezdového , nýbrž podle názoru ústředí má tento návrh organi začního řádu být sjezdem v zásadě schválen a doporučen k di skusi v organizacích strany po nějakou dobu , snad dvou až tří měsíců . Teprve pak má být zmocněn nový ústřední výbor , aby schválil organizační řád. Takto zpracovaný organizační řád má umožnit pak správnou výstavbu bolševické strany a pomoci komunistickým pracovníkům při odstraňování zbytků nespráv

ností , které se v našem životě organizačním vyskytly . Leninské organizační zásady rozšiřují se v širokých masách pracujícího lidu. Čím dále tím více už chápe se zásada, že je nutno,

aby všichni členové komunistické strany byli činni ve straně . Chápe se sice, ale neprovádí se to plně, jak by se provádět

mělo, poněvadž teprve 25 procent členů podle zjištění statis tického koná řádně a pravidelně svoji stranickou práci, dal ších zbývajících 75 procent koná stranickou práci jen občasně,

jsou náhodnými pracovníky komunistickými . To je do budouc na stav neudržitelný. Nutno pracovat ke změně v tomto směru,

aby všichni příslušníci komunistické strany stali se vůdci pra cující třídy, pracujícího lidu k vítězné sociální revoluci, všich ni musí být činnými, plně zaměstnanými, plně pracujícími čle ny komunistické strany . Také otázka

stranické disciplíny není tak prohloubena, jak by měla být, ale počíná se již chápat v širším měřítku, že strana, má-li být výrazem jednotné

vůle, má-li být představitelem jednoty, nemůže toho dosíci do té doby, dokud nebude vžita zásada leninská, zásada stranické disciplíny .

Třetí leninská organizační zásada je zásada demokratického centralismu. Byla už trochu u nás v dřívější době vžita a nepůsobí její uplatnění v našich řadách žádných zvláštních obtíží. Chápe se, 49

že základ výstavby komunistické strany může být jen závodní buňka .

Chápe se, že vedení pracujících mas je možné ne tím nespráv ným způsobem, jak reformisté se o to snaží stržením do strany všech těch, kteří chtějí spolu jít, nýbrž pomocí frakční činnosti

že je možno vést tyto masy pracujícího lidu at v organizaniza cích odborových , družstevních nebo jiných. Komunistická strana v Československu ukazuje pracujícímu lidu jak cíl, tak i cestu k němu. Taktikou jednotné fronty učí

poznávat pracující lid výhody společného postupu , výhody bolševizace. Naši nepřátelé dobře chápou, čím komunistická strana je, jaké nebezpečí pro ně představuje a jaké má komu nistická strana cíle, kam chce všechen pracující lid dovést.

V důsledku toho používají proti straně všech možných prostředků, všech možných nástrah, aby byla znemožněna. Perzekuce je jedním z hlavních prostředků, které proti ko munistické straně používá buržoazie a státní aparát. V uply nulém období bylo 1800 dělníků propuštěno z práce pro komu nistickou činnost, 2384 příslušníků KSČ bylo ve vyšetřování, 1196 bylo odsouzeno k trestům ve výši 91 let, 9 měsíců a 18

dnů, tedy skoro 92 roků vězení přiřkly soudy Československé republiky příslušníkům komunistické strany. Dále provedeno 368 prohlídek u soudruhů a v místnostech strany. Nejvíce ta žením buržoazního aparátu bylo zasaženo Slovensko a morav

skoslovácký kraj. Také

tisk strany je pronásledován a jeho existence ztěžována. Uvážíte-li, že bylo zkonfiskováno

za uplynulé období 12 951 řádek, že tyto konfiskace stály nás 128 269 Kč, že pokuty a tresty činily 177 128 Kč, dohromady je

to cifra skoro 300 000 Kč, kterou musily zaplatit naše noviny, naše administrace jako oběť tohoto perzekučního tažení proti naší straně. Nejstíhanějším listem je Rudé právo, které má na všech těchto konfiskacích podíl téměř třetinu a také nejvíce útrat z různých procesů .

Používá -li buržoazie takových opatření, projevuje-li snahu

ještě brutálněji postupovat proti komunistickému hnutí, je vidno, že není práce v komunistické straně, v sekreta riátech , v redakcích nijak snadná, že práce tato přináší s se

bou riziko. Na to musí být však připraveni všichni příslušníci strany u vědomí, že práce, kterou pro komunistickou stranu dělají, přináší prospěch pro pracující lid a že není možno, aby chom brutálním perzekučním zakročováním a pokutami byli zadrženi ve své činnosti a aby buržoazie dosáhla svého cíle. 50

Jisto je, že vedle těch úspěchů, jak jsem je zde vypočetl, neby lo by správné, kdybych neuvedl v doprovodu ke zprávě sekre tariátu také

nedostatky, které ještě dnes v našem organizačním životě se jeví. Ty nutno také v životě strany připomenout, nutno je vytknout, aby o nich bylo diskutováno, ale tak, aby byly odstraněny. Naše závodní buňky nejsou ještě ve všech závodech , kde jsou organizováni komunisté , zvláště malé závody jsou málo za kládáním závodních buněk dotčeny, málo členů strany zúčast ňuje se na práci v buňkách, ať je to ve vedení závodní buňky, v resortní práci nebo v organizační práci. Tento zjev je na dlouhou dobu neudržitelný. Je nutno působit k jeho odstra nění. Nutno uplatnit leninskou zásadu, aby všichni příslušníci, všichni členové komunistické strany byli skutečně komunistic

kými pracovníky. Aby v komunistické straně nebylo rozdílu mezi jednotlivými členy, nýbrž aby komunistická strana byla jedno těleso naprosto srostlé. Bude-li skutečně každý člen strany aktivním pracovníkem komunistické strany, potom také další náš nedostatek, jako je slabá účast na plenárních

schůzích, bude odstraněn . Častějším pořádáním plenárních schůzí, které se stanou pravidelným zvykem , se dosáhne, že

strana bude pracující těleso, uliční a vesnické buňky nesou charakter stálých organizací.

[ Závodních časopisů, ačkoliv jsou soudruzi přesvědčeni o tom, že jsou účinnou zbraní, je stále ještě málo a vycházejí

v nepatrném nákladu . Závodní časopis není hračkou , nýbrž vy konáním velikého kusu práce ve prospěch revolučního hnutí. Přesto máme závodních časopisů málo, v malém nákladu, když uvážíte , že za minulé období byly vydány závodní časopisy v nákladu 83 312 výtisků.

Další nedostatek je v tom, kdo píše tyto závodní časopisy. Ne všude uplatňuje se zásada, aby závodní časopis byl psán děl níky v závodě, aby ti si ho sami vyrobili, aby skutečně byl závodní časopis jejich orgánem, aby projevoval všechny nálady

situace závodu, ve kterém je vydáván. Budou-li závodní časo pisy vybudovány tak, jak být mají, žádné perzekuční opa tření nemůže život strany pak zničit nebo zastavit. ] "

Pozornost nutno věnovat též našim organizacím v místech, místním skupinám buněk, jejich vybudování a upevnění. Dalším nedostatkem, který se jeví v naší práci, je to, že naše 1 Pasáž v hranatých závorkách byla v stranickém tisku ( českém i německém )

konfiskována a v protokolu otištěna po interpelaci Bolena. V německém protokolu však tato pasáž není, místo ní je poznámka: 20 řádek konfiskováno. (Str. 18.) 51

krajské výbory nejsou vybudovány ještě všude ve všech oblas

tech, na něž jsou jednotlivé kraje rozděleny, že nejsou vybudo vány skutečně pracující okresní výbory tak, aby byly nejvydat nějším pomocníkem krajů při konání jejich práce. Velikou obtíž působilo vybudování krajských organizací, to

je řádně fungujícího krajského výboru, který by měl svého po mocníka v byru. Také budování komisí při krajských výborech

bylo v celé řadě obtížno. Jsou některé kraje, kde teprve v ne dávné době přikročili k výstavbě komisí, a důsledek toho je, že určitý obor práce je zanedbáván, že práce není vykonávána

tak, jak by měla, a tyto nedostatky projevují se pak tím , že ne ní dostatečně iniciativní činnosti . Tyto nedostatky lze odstra

nit jen nejširším zatažením všeho členstva strany ke stranické práci a vybudováním řádného bolševického aparátu nejen ve vedení kraje, nýbrž také v okresech, ve všech místech, ve všech buňkách. Buňky musejí mít resortní práci rozdělenu a provádět řádně frakční práci. Buňky musejí být zejména ta ké na venkově .

Pokud ústředí strany se týče, mohu říci , že je v ústředí stra

ny provedena zhruba dělba práce, že je docela určitá konsoli dace práce, že věnovali jsme tam pozornost organizační otáz ce, že zkoumají se tam všechny důležitější zjevy , působí se

k odstranění všech nedostatků, které se kde objeví, překonáva

jí se také sklony ke kancelářštině, zbyrokratizování. Ústředí je vedeno snahou, aby byl každý jednotlivý pracovník přímo svázán s hnutím ne papírem, poštou, nýbrž aby v hnutí byl čin

ný a aby se přesvědčoval a aby z poznatků takto nasbíraných ve své činnosti postupoval . Nedostatky, pokud se objevují v ústředí a na které bude stížnost, byly okud možno odstra něny . Týkaly se zejména otázky obsazování schůzí ve schůzo

vém oddělení. Tady ústředí strany nevykonalo všechno, co vy konat mělo. To je nedostatek, kterého jsme si také vědomi, ale k vaší kritice chci uvést dvě fakta, kterých je nutno mít při kritice na paměti: 1. Že ústředí už teď má možnost nápravy pro změnu ve vedení schůzkového oddělení, kde na místo sou družky Křenové dosazen byl jiný soudruh. Přitom chci říci, že každý z vás při posuzování tohoto bolševizačního procesu bude veden snahou ke zlepšení v ústředním aparátu, ve snaze zlep šit práci celé strany. Je nutno mít na zřeteli a počítat také s materiálem, který vedení strany má, a je nutno ne mechanic

ky, nýbrž po zkušenostech nedostatky odstraňovat a do bu doucna dělat opatření. Celkově vykazuje naše strana celou řadu jiných nedostatků.

Je to nespojování akcí, které se právě provádějí, s organizační prací . Když jsme prováděli akci proti clům, proti kongrui, sou

druzi se všichni k provedení této akce zapřáhli, nerozuměli však správně tomu, že současně je nutno tuto práci provádět 52

organizováním , překonáváním obtíží, které zde jsou, že je nut

novnikat do určitých závodů, že je nutno ustavovat tam závodní buňky, že je nutno agitační práci sepnout s prací orga

nizační. Jen tak lze vybudovat správný bolševický aparát ko munistické strany, aby většina pracujícího lidu se dostala do toho stavu, aby mohla postupovat s ostatními masami. To se

ještě všude dobře nechápe . Také úspěchy, kterých strana do cílila v organizačním směru, nebyly všude správně podchyce nyl, nebyly řádně zužitkovány. Uvedu jeden z konkrétních případů, abychom se nerozbíhali

do filozofování. Železniční sekce MVS šla společně do boje s Verbandem za požitkový systém a potom i ve volbách do ne mocenské pojišťovny šly tyto dvě organizace spolu a bylo možno, že po dohodě centrál Odborové sdružení českosloven ské mohlo říci : »Odcházíme z tohoto souručenství a neod

cházíme sami, nýbrž s celým Verbandem. « To je zjev , kerý nás

nutí k protiopatřením , aby to nebylo možno. Když docílíme úspěchu, že dvě organizace postupují společně, nutno společný postup do budoucna zajistit, ne ho nechat odvislým od nálady nebo vedoucích organizací .

Získávací akce v naší straně nemá také ještě tak určitou linii, jak by měla

mít. Jsou soudruzi, kteří se domnívají, že je stejné, získáte-li příslušníka strany na vesnici nebo v závodě. Tam, kde můžeme získat, že získat musíme. Do jisté míry mají takto usuzující soudruzi pravdu . Ale nemají plnou pravdu. Vzrůst naší strany musí jít

přes závody k vesnicím . Kde člen komunistické strany získán je do závodní buňky, je pro nás zárukou, že potom na vesnici, kde bydlí, kde se stýká s dalšími dělníky, kteří nejsou v závodě shrnuti, pro komu

nistickou stranu pracuje a získá i dalších deset a můžeme říci dalších několik desítek . Poněvadž řádně fungující závodní buňka umožnila každému tomu soudruhovi, aby se stal sku tečným vůdcem pracujícího lidu v místě svého pobytu, má stra

na naše skutečně proletářský charakter. 871/2 procenta tvoří námezdně pracující dělníci. Není tedy potřeba mít obavy o proletářský charakter komunistické strany, ale přesto je

nutno zdůraznit, že získávací akce musí být vedena určitou li nií, a to: přes závody k vesnicím.

Aktivita našich organizací „ nebyly všude správně podchyceny“ v německém textu není. (Str. 18.) ‫ر‬ viele andere Arbeiter gewinnt“ . (Str. 19.) 2 V němčině jen : ‫د‬,,...noch

1

53

je nepatrná. Naše buňky, ať závodní, uliční nebo vesnické, se

pomalu zapracovávají. Pravidelně pracuje pouze 25 procent příslušníků strany, nepravidelně 75 procent. Resortní práce není, jak by měla být, a důsledek toho ukazuje se v admini strativě. Ten dotazník, který byl rozeslán kvůli zpracování sjezdové zprávy, je výmluvným dokladem. Byl zaslán na všech

4791 buněk, které strana v této době má. Odpovědělo pouze 3219 buněk a 1572 buněk, tj . 33 procent, vůbec neodpovědělo

nebo odpovědělo v posledních dnech před sjezdem , kdy už ne bylo možno jejich údaje a zprávy včas zpracovat a zařadit. Vý mluvy u těchto nedbalců jsou různé a různě by to chtěli sou

druzi vysvětlovat, ale v tomto směru není žádná výmluva na místě. Všechny tyto kraje, které jsou uvedeny, že špatně fun gují, při této zkoušce musí si vzít tuto výzvu k srdci a snažit se, aby nynější nedostatky odstranily. Nejhorší po této stránce je kraj šumperský. Ten vyzývám přímo odtud, aby svoji

práci hleděli zlepšit a uvést do té míryl, jako jsou kraje jiné. Přestavba strany je příliš pomalá. Neprovádí se s takovým urychlením, jak je třeba. Máme soudruhy, kterým se zdá bolševizační proces po malým, kteří by chtěli mít bolševizaci strany hotovou. To však je podmíněno přebudováním strany a zrychlením přestav by .

Chybí nám ale

soustavná výchovná práce . Měli jsme celou řadu elementárních kursů, řadu škol, ale toto

školení není soustavné, a důsledek toho je, že výsledek školení členstva není takový, jak politika strany vyžaduje . Co budeme

musit v nejbližší době vykonat? Musíme v krajských a obvod ních centrech věnovat největší pozornost vybudování kádru

aktivně činných soudruhů, poněvadž strana musí politicky žít. A k tomu potřebuje kádr pracovníků, hlavně organizátorů. Ko nečně strana musí přitahovat stále nové síly, musí zaučovat nové soudruhy. Nic nám neprospěje ten soudruh, který má to lik a tolik funkcí ; mnohem lépe bude, když místo 15 funkcí ve

straně vezme si na starost, aby vychoval dalších 14 nebo aspoň 10 nových sil. Snad si myslí, že je lépe, když pracuje sám od rána do noci, že vykoná tuto práci lépe než nově zacvičený soudruh, ale je na omylu, neboť vydatnější než práce jednotli

vce je zásada kolektivní práce, lépe je, když dává se široký zá klad stranické práci, když se umožňuje, aby byli všichni nově přitažení také vycvičeni na samostatné pracovníky. i V němčině vhodnější formulace : „ Auf jenes Niveau“. ( Str. 19.) 54

Je možno, že se vyskytne z vašich řad v rozpravě námitka: » Ano, já bych rád přitáhl jiné síly, rád bych, aby mě někdo spolehlivý nahradil, ale nejde to. Potom by ta práce nebyla vy konána vůbec, anebo špatně.« Na tuto námitku odpovídám:

Každý soudruh, který by chtěl takto argumentovat, necht vez me v úvahu, je-li nynější pracovní metoda správná, či je-li správné získávání nových sil. Znamená to u takto postupu

jícího soudruha nebo soudružky, aby byl opravdovým organi zátorem, aby uměl vyhovět různým osobním sklonům , aby do

vedl využít schopnosti různých soudruhů.

Frakce komunistů v masových organizacích pracují velmi chabě. To je nutno si přiznat. Zpráva zazname nává, že pouze 49 procent organizovaných členů komunistické strany jsou příslušníky odborové organizace a že v naší straně je ještě 26 procent členů, kteří patří do odborové organizace,

pro jejichž zaměstnání odborová organizace existuje, a oni ješ tě neuznali za svou povinnost, aby se stali členy odborové or ganizace. Jak chce takový komunista, který sám neuznal spl

nění této základní povinnosti, působit v řadách druhých děl níků, jak chce působit pomocí masových organizací, když sám

odborově organizován není ? Jak si představuje možnost uspí šenít prací komunistické strany ? V tom směru máme velké

nedostatky. Odborově organizováno je 49 procent členů strany, z těch pak je v Rudých odborech 78 procent. To je oproti zprávě z II. sjezdu vzrůst o 4,9 procenta. Ale přitom dosud máme pouze 14 procent buněk, kde jsou komise pro frakční práci v odborových organizacích. A k tomu ještě tyto komise vedou si namnoze nesprávně. Nepostupují, jak by měly postu povat, a to se pak musí někde objevit jako nedostatek v naší práci. Projevuje se to v nedostatečném vlivu komunistů v re

formistických odborových organizacích, objevuje se to při po stupu v různých bojích nebo při různých příležitostech, jako při vyjednávání o výši mzdy nebo o otázkách hospodářského rázu. Také

odběr tisku strany je nedostatečný. Je 18 % příslušníků strany, kteří vůbec tisk neodbírají. Jak je možno, aby takový člen strany, který nečte časopis strany, byl správně orientován, aby žil s komunistic kou stranou a aby s ní správně postupoval? Takový stav je neudržitelný. Nutno pracovat na jeho odstranění a nutno roz šířit tisk strany nejen do té míry, že by všichni členové strany 2

1 Zřejmě má být „ úspěšnou práci“ jako je to v německém textu : „ eine erfolgreiche Arbeit " . (Str. 19.) 55

její tisk odbírali, nýbrž musíme vniknout naším tiskem i mimo naši stranu do řad indiferentního dělnictva a do řad dělnictva,

svedeného do řad sociálních reformistů. Že to není práce leh

ká, že tato práce vyžaduje napětí, je přirozené. Ale každý člen komunistické strany musí si být vědom , že bere na sebe určité povinnosti, že nepřišel do komunistické strany jen proto, aby se mohl při každé příležitosti ukazovat a reprezentovat, že je členem komunistické strany, nýbrž že se tam dal jako uvědo mělý dělník, jako uvědomělý příslušník pracující třídy a že je

v této straně proto, aby pracující třídu pomohl vymanit z kapi talistického jařma. K tomu je nutna veliká práce. A tu nutno si položit otázku : Proč mohou určití jednotlivci pracovat a proč by nemohl pracovat větší počet členů strany ? Práce na venkově

také neodpovídá potřebám komunistické strany), a zejména

otázka členských příspěvků je jednou z nejbolavějších otázek. 30 % členů strany platí pří spěvek 3 Kč. Jsou to zejména Liberec, Karlovy Vary, zčásti Ústí n. L., kde se platí příspěvek 3 Kč. Naproti tomu jsou to ve

směs kraje české a slovenské, kde se nemůžeme dostat k vyšší úrovni příspěvků při veškeré a vytrvalé práci, která se v tomto směru řídí a vykonává . Nutno na tuto otázku trochu zevrub

něji se podívat, aby nebyla mechanicky vykládána, např., že soudruzi němečtí jsou dbalejší svých povinností a že naproti tomu čeští a slovenští soudruzi své povinnosti řádně nevyko

návají. Nutno si uvědomit, že v těchto obvodech žijí zemědělští dělníci, ale to neomlouvá průmyslová místa v českých a slo

venských obvodech. Dále nutno uvážit, že v sociálně demokra tické straně německé bylo odjakživa zvykem platit vyšší pří

spěvky, dokonce i týdně, kdežto v sociálně demokratické stra ně české bylo zvykem platit příspěvky měsíčně a hodně nízké ( před válkou a za války pouze 20 haléřů ) . Tyto zvyky obou stranně byly převzaty a tato tradice v naší straně ještě žije. Je nutno tuto tradici překonat, je nutno dosíci toho, aby všichni příslušníci strany platili příspěvky 3 Kč. Nezbývá než vyhodit

to zastaralé a nesprávné a přesvědčovat o nutnosti zvýšení příspěvků strany .

Strana přirozeně se nalézá

jako celá dělnická třída

v těžké hospodářské situaci. Je to zase určitý moment, který nutno vzít v úvahu při otázce příspěvkové, ale není možno mu

hovět tak, jak někteří soudruzi porůznu myslí. Na krajské kon ferenci v Brně setkal jsem se s případem, kde jeden soudruh mluvil proti vysokým příspěvkům strany a odůvodňoval to tak , 1 V německém textu tato část věty není . ( Str. 19. ) 56

že se účastní také schůzí, při nichž musí vypít vždy dvě piva, a proto přičítal také na účet vydání pro komunistickou stranu peníze za pivo. Ale potěšitelným byl fakt, že celá konference jednomyslně odmítla jeho názory . Nejenže neuznala jeho sna

hu po snížení příspěvků, ale trvala na zavedení příspěvků tříkorunových. Dále je

otázka žen, kterou nutno také podtrhnout . Ve zprávě je uvedeno , že veliká

většina našich organizovaných žen jsou ženy zaměstnané v do

mácnosti. 73 % organizovaných žen jsou ženy z domácnosti, pouze 27 % jsou ženy zaměstnané v závodech . Jistěže v tomto směru se musí působit , aby poměr byl naprosto obrácený, aby nejméně 73 % tvořily ženy zaměstnané v závodech a 27 % ženy z domácnosti .

Otázka mládeže

je rovněž tak bolavá , poněvadž podle statistiky se ukazuje , že při necelé pětině buněk máme buňky mládeže a že čtyři pěti ny zbývají , aniž při nich buňky mládeže byly zbudovány. Jistěže jsem vytrhl jen ty největší nedostatky, které strana má. Přitom jsem veden snahou,

aby naše kritika nepůsobila ve směru rozkladném , nýbrž tvořivém . Musíme otevřeně mluvit o svých chybách, ale nikoliv tak, abychom snad odradili indiferentní od spolupráce, aby snad si myslili, že je lepší, když jsou mimo komunistickou stranu. Nut

no při každé kritice si uvědomit, z čeho naše strana vyrostla,

vzít v úvahu její tradici. Mimo rok 1920 v prosinci naše strana neprošla žádným větším bojem. Zpráva vykazuje celou řadu

nedostatků, k jejichž odstranění jsme povinni. Při své kritice musíme vyzvednout nejen co je špatné, nýbrž také čeho už by

lo dosaženo, jaká práce byla vykonána, co bylo zlepšeno, jaké nedostatky odstraněny, jak jsem již shora uvedl. Bylo by ne správné používat mechanických opatření v organizačním směru při odstraňování jednotlivých nedostatků. Přesto , že

zpráva vykazuje řadu nedostatků, bylo hodně zlepšeno proti stavu , jaký jsme měli v době předcházející, zvláště v době kri ze. Strana je do určité míry zkonsolidována,

strana pracuje k bolševizaci . Bude-li strana i v tomto směru, jak jsem doporučoval, dále pokračovat, bude skutečně nejen výrazem jednotné vůle, nýbrž skutečným motorem u stroje, setrvačníkem revolučních sil. 57

Úkolem tohoto motoru bude uvést všechny síly do pohybu , aby skutečně Komunistická strana Československa mohla dosáh

nout vytčeného cíle. Této práci volám: Čest! ( Živý souhlas a bouřlivý potlesk .) Soudruh Stern : Referát soudruha Hakena bude rozdělen.

Němečtí soudruzi vyslechnou překlad ve vedlejším sále a zde bude referát český.

Po kratší přestávce ujímá se řízení schůze soudruh Toužil : Přistupujeme k bodu druhému a sice k referátu o úkolech KSČ. Slovo má soudruh Haken.

HOSPODÁŘSKÁ A POLITICKÁ SITUACE , ÚKOLY KSČ ( Referát soudruha Hakena ) 1

Mezinárodní situace Situaci světového hospodářství nutno stále označovat jako labilní částečnou stabilizaci .

Jestliže jsme na III. sjezdu v souhlase s rozborem světového

hospodářství na schůzích EKI konstatovali, že se podařilo světové kapitalistické hospodářství dostat z poválečného roz vratu a do určité míry je stabilizovat, máme pro toto tvrzení od té doby nové důkazy :

1. Nejen že se podařilo zastavit pokles světové produkce, ale

bylo dosaženo v četných oborech jejího zvýšení, byť bychom nemohli konstatovat? vzrůst jak výrobních prostředků , tak i výroby alespoň povšechně, zejména ve výrobě uhlí, železa, ocele, bavlny i nafty. Vcelku možno konstatovat, že se světová výroba čím dále tím více přibližuje předválečným rozměrům . 2. Mezinárodní obchod , který byl válkou úplně rozvrácen,

nedosáhl sice předválečného stavu, nenabyl také klidu ustále nosti, ale jevil vzestupnou tendenci v roce 1926, avšak klesl pod úroveň roku 1925.3

3. I poměry valutární znamenají určitou stabilizaci. Zejména německá marka dostala se z naprostého rozvratu až k pevné zlaté paritě. V celé řadě zemí nastalo upevnění měny válečné

i poválečné inflace, takže ustálení měny stalo se všeobecným 1 Referát Hakena byl otištěn v Rudém právu, 26. března 1927, a ve Vor wärts , 26. března 1927.

• V českém protokolu je nevhodná vazba : „ tvrdit vzrůst“ . V Rudém právu je : „ konstatovat“ . 3 V Rudém právu končí tato věta pouze: „ ... ale jeví pevnou vzestupnou

tendenci. “ V německém textu protokolu stejně jako v Rudém právu . (Str. 20.) 58

znakem. Už tím byl i mezinárodní úvěr do jisté míry upevněn.

Ukázaly se sice ovšem i v posledním období poklesy někte rých valut ( francouzský i belgický frank, lira, polský zlotý ), které však, ačkoliv znamenaly silný otřes, přece nebyly zhrou cením měn.

Netřeba zapírat určitý stupeň stabilizace k důkazu o všeo

becné světové krizi kapitalismu. Předně je zde naprostá ne usměrněnost, neklid v produkci. Rychlé a nepravidelné střídání konjunktury s krizemi v různých oborech výroby. Nejenže se

proti předválečné době přesunula těžiska světové produkce, ale v různých zemích i různých odvětvích nastupují časté ne pravidelné krize, zejména odbytové. Dále možno konstatovat

rapidní pokles domácího konzumu ve většině států, což má za následek výrobu pro vývoz a zvýšený boj o odbytiště. Konečně

přístupuje i nemožnost dostatečného využití výrobní kapacity. Soudruh Bucharin zdůraznil na poslední schůzi exekutivy: » Centrální problém kapitalistického světa v přítomné době je

problém trhů.«l Je to konečně nutný výsledek období imperia listických válek a sociální revoluce, v němž z jedné strany je snížena konzumní schopnost širokých mas daleko více a trva leji než v době předimperialistického kapitalismu, at již válka

mi samotnými nebo racionalizací v době poválečné, prováděné za účelem rozřešení problémů trhů, v němž pak ze strany dru hé sociální revoluce odnímá moci kapitalismu stále větší části světového hospodářství ( Sovětský svaz, postupující industriali zace koloniálních a polokoloniálních zemí ) . Leč pádným důkazem světové krize je trvalá nezaměstna

nost, jež je úkazem všeobecným . Milióny dělníků jsou vyřazeny z výrobního procesu . Jen v Evropě počítá se na 7 až 8 miliónů nezaměstnaných, v Anglii kolísá mezi dvěma a jedním milió

nem.2 Trvalá nezaměstnanost je problém, jejž nelze řešit pod porami nezaměstnaných. Fakt, že při rozvoji výrobních prostředků, při stoupání produkce ( Francie, Anglie, Německo, Spojené státy ) stoupají nezaměstnanost i všeobecná bída, je známkou ohromné krize kapitalistického hospodářství. Je to ještě nápadnější, konstatujeme -li skutečnost, že v roce 1926 značně poklesly suroviny a že v bankách jeví se ohromný pře bytek peněz. Jako další pokus o stabilizaci je tvoření mezinárodních trus tů a jejich vzrůstající váha, což je známkou zostření imperia listické tendence dnešního kapitalismu. 1 Puti mirovoj revoljucii, sedmoj rozširennyi plenum ispolnitelnogo komi těta Kommunističeskogo internacionala, 22 nojabrja — 16 děkabrja 1926, stenografičeskij otčot, díl I., Moskva - Leningrad 1927, str. 55. · V Rudém právu je : ,,... v Anglii na 7 až 8 miliónů.“ V německém textu : ..... cca zwei Millionen .“ (Str. 21. ) 59

Krizi světového kapitalismu konečně charakterizují tyto ohromné zjevy :

1. Existence Sovětského svazu, státu proletářské diktatury, jenž přes všechny obtíže, nástrahy světového kapitálu, přes

úsilí kapitalistických imperialistů pokládá základy k socialis tické výstavbě .

Sovětský svaz, jenž právě vchází do desetiletí svého trvání, je státem hospodářsky i politicky čím dál pevnější a pevnější. Zemědělská výroba dosáhla zaváděním racionálního hospoda ření znamenitého vzestupu. Sovětský svaz buduje vlastní prů mysl s použitím nejmodernějších zařízení technických. Sovět

ský svaz, čítající na 145 miliónů obyvatel a zaujímající prosto ry jedné šestiny zeměkoule, je státem ohromného hospodář ského vzestupu i rostoucí politické síly .

2. Čínská revoluce, stamiliónové hnutí osvobozenské, jež je těžkou ranou světovému imperialismu, zejména anglickému, nejenže působí rozkladně na stabilitu vnitřních hospodářských

poměrů Anglie, ale je ohromným signálem všem koloniálním národům k svržení jha kapitalistických imperialistů. 3. Rozklad významného pilíře světového kapitalismu velko

britského impéria. Čím dál jasněji jeví se hospodářský rozklad Anglie, což má za následek zostření třídních protiv, veliké

hospodářské boje dělnictva, jež nabyly výrazu zejména gigan tickou stávkou horníků .

Silně stupňované zbrojení kapitalistických států svědčí o ve likých protikladech a hledání východiska válkou. Zbrojení da

leko předstihuje válečné přípravy před světovou válkou. I státy, jež tehdy byly ve zbrojení zdrženlivé, dostávají se do

ozbrojovací horečky. Anglie stále připravuje ozbrojenou inter venci proti Sovětskému svazu , do níž chce vtlačit i své vazaly, v prvé řadě Rumunsko a Polsko. V poslední době jsme svědky

zostřeného, válkou hrozícího poměru mezi Itálií a Jugoslávií, konečně i mezi Itálií a Francií. Spojené státy americké i Ja ponsko jsou hotovy ukojit své imperialistické choutky. Válečné nebezpečí není vzdálenější, není menší než v období před světovou válkou . Proletariátu celého světa nastává povin

nost boje proti zbrojení v kapitalistických státech, boje proti válce všemi prostředky. Ono nesmí dopustit, aby se opakoval rok 1914, ono nesmí pasívně přihlížet ke zbrojení a válečným štvanicím?, ono nesmí po druhé státi se obětí choutek kapita listických imperialistů. Pryč se zbrojením! Konec imperialistic kým válkám !

Přeskupení, nová konstelace hospodářských sil, vytvoření nových rozhodujících mocenských středisek projevuje se 1 Část věty od slov „ ono nesmí... “ v německém textu není. ( Str. 21.) 60

i v nové konstelaci mocenské ve světovém měřítku na poli po litickém .

Krize kapitalismu, stabilizační a racionalizační úsilí zostřují třídní protivy, čímž je dána pro proletariát objektivně revo luční situace. Existence proletářského státu, Sovětského svazu, je pro proletariát celého světa ohromným revolučním faktem . Je to cizí těleso v kapitalistickém světě. Proto také světový ka

pitalismus chce se ho nějak zbavit a usiluje o vymazání jeho existence . A zde je úkolem proletariátu celého světa obrana

i všestranná pomoc proletářskému státu. Nikoliv ze sympatiel k ruskému dělníku či mužíku, ale z potřeby proletářské revo luční fronty. Proletariát je ve svém vlastním zájmu povinen odrážet všechny útoky kapitalistů proti Sovětskému svazu. Revolučnímu proletariátu nemohou postačit platonické sym patie k sovětskému státu, nemůže mu postačit boj o formální

uznání SSSR , například z důvodů, s nimiž se v Československu setkáváme, aby československý průmysl našel odbytiště pro své výrobky, či území pro vystěhovalce ( důvody sociální de mokracie a jiných stran ) . Pro revoluční proletariát jsou tyto důvody vedlejší, jsou oportunismem , jsou důvody z hlediska ka pitalistického. Na světovém revolučním proletariátu je, aby posuzoval existenci SSSR z hlediska revolučního. Tím také se

zásadně liší náš poměr k tomuto proletářskému státu od proje vu některých sociálních demokratů, kteří na jedné straně se vyslovují pro uznání SSSR, ale na druhé straně svou podporou buržoazie, svými kontrarevolučními činy jsou největšími škůd ci proletářského státu. Povinností proletariátu celého světa je pokládat Sovětský svaz za význačnou součást, za důležitý úsek celé revoluční

proletářské fronty. Každý útok na Sovětský svaz, ať již rázu hospodářského, politického, či vojenského, je útokem na pra cující třídu celého světa .

Nové fašistické převraty v některých zemích, rozpínavost italského fašismu, všeobecný vzrůst fašistického nebezpečí ukazují, že buržoazie jeví snahu ovládnout pracující vrstvy měst a venkova bílým terorem . Fašismus je úkazem mezi

národním a povinností proletariátu je fašistickému nebezpečí čelit úplným získáním pracujících vrstev pro proletářskou frontu. Bezohledný boj proti fašismu je jednou z nejvýznam. nějších povinností mezinárodního proletariátu. Zvýšené vykořisťování proletariátu, prohlubování třídních

protiv, čím dál ostřejší útoky buržoazie vytvářejí přes odpor reformistů stále silněji a určitěji odhodlanější třídní hnutí proletariátu. Čím dál vyhraněněji šikují se proti sobě dvě

fronty : kapitalistická buržoazie a proletariát. Za této situace 1 V němčině: „ Keineswegs bloss aus Sympathie ...“ . ( str. 21.) 61

stoupají i úkoly Komunistické internacionály, vůdkyně světové revoluční proletářské fronty a roste její význam.

Československo

Hospodářská situace V rámci kapitalistických stabilizačních snah v Evropě pohy bovalo se i stabilizační úsilí v československé buržoazii. Za po

moci finanční posily západoevropské buržoazie dasaženo bylo i v Československu určitých výsledků - ovšem přechodných a labilních. Neboť právě Československo, stát přeprůmyslněný, zatížený dluhy, velikým a nákladným státním aparátem i ne nepočítáme-li zde ani s reparace snesitelným militarismem mi,, jež přijdou - je velmi špatnou půdou pro stabilizaci .

Jestliže jsme celkovou kapitalistickou stabilizaci označili za přechodnou a labilní, v Československu dosažená stabilizace má tyto vlastnosti ve zvýšené míře. Přeprůmyslněnost stá tu prokázali jsme na posledním sjezdu podrobnou statisti

kou. Buržoazie se snažila v posledním období částečným od bouráním průmyslu, jež bylo provedeno zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi, přeprůmyslnění zmírnit, ale celkový po měr zůstal téměř nezměněný. Průmysl v těchto zemích ztratil

všechna svá stará odbytiště (Uhry, Sedmihrady, Bukovina, ra kouská Halič ) a nenašel za ně náhrady ani v jiných zahra ničních odbytištích , ani v historických zemích, s jejichž prů myslem nemůže konkurovat pro vysoké železniční tarify při dovozu surovin a vývozu tovarů .

Tento zjev je konečně problémem celého státu. Českosloven sko, vzniknuvší rozbitím bývalého Rakousko-Uherska, přejalo

sice ohromnou část jeho průmyslového výrobního aparátu, avšak jen malou část jeho přirozených odbytišt nynějších ná stupnických států, které budují pod ochranou prohibičních cel svůj vlastní průmysl. Odbourávání průmyslu a jeho přenášení do ciziny je toho důkazem. Madarsko, Jugoslávie, Bulharsko i Rumunsko budují vlastní průmysl, i Polsko snaží se být po této stránce nezávislé.

Prager Tagblatt z 1. ledna 1927 uveřejnil následující pro dukční index průmyslový, sestavený dr. Uhligem. Jeho všeobec

ný index průmyslové výroby se vyvíjel takto, označíme-li průměr v roce 1913 číslem 100 : 1913 1920

1921 1922 1923

1924

1925 první čtvrtletí 62

100 58 63 51 60 81 84

druhé čtvrtletí

80 82

třetí čtvrtletí čtvrté čtvrtletí 1926 první čtvrtletí

93

83

druhé čtvrtletí Červenec srpen září

72 68 72 82

říjen

84

Z indexu vyplývá, že československé národní hospodářství vskutku prochází permanentní krizí. Uvážíme-li, že jednak by ly rozměry výroby let 1920 až 1923 v důsledcích přímých ná sledků války, deflace u nás a inflace v různých sousedních

zemích zajisté pod » normálem «, jednak že byla úroveň výroby v letech 1924 až 1925 a ke konci minulého roku i v důsledcích

» britské « konjunktury v hornictví a v železářském průmyslu nad »normálem«, docházíme k závěru, že naše normální úro

veň činí asi 75 až 80 procent předválečné výroby. To znamená ,

že trvale mohou továrny a doly v Československu pracovat po měrně jen se tříčtvrteční až čtyřpětinovou kapacitou ( přičemž nemáme zřetel na výstavbu různých průmyslových odvětví za

války a zvýšenou dělbu práce ) a že mohou nalézt natrvalo práci pouhé tři čtvrtiny a čtyři pětiny průmyslového dělnictva. Tento počet se ovšem zahájenou racionalizací ještě ztenčuje. Konečně vyplývá, že průmyslová výroba v průměru minulého roku neustále klesala z 93 procent předválečné výroby jakožto průměru 4. čtvrtletí 1925, až dosáhla v červenci 1926 nej hlubšího bodu 68 procent, aby se pak opět o něco zvýšila. Prů

myslová výroba tedy od průměru posledního čtvrtletí 1925 až do července 1926 poklesla o 26,8 procenta čili o celou čtvrtinu. O poklesu výroby v Československu, jež pracuje většinou ze zahraničních surovin , svědčí i dovoz surovin. v Kč v % 1926 méně než 1925

1925

1926

Druhé pololetí

4141 4569

3587 3610

554 959

Celkem

8710

7197

1513

První pololetí

13,3 21,0 17,3

Z tabulky vyplývá, že roku 1926 bylo co do hodnoty doveze

no o 17,3 procenta méně surovin než roku předešlého. Dále, že krize byla ve druhém pololetí spíše silnější pololetí prvého. Další důkazy zhoršující se tendence můžeme vidět v dopravě, ve vzrůstu konkursů atd. Rok 1926 je ve znamení zostřené kri ze odbytové, jež zasáhla tedy všechna hlavní odvětví výroby 63

a měla za následek její obmezení, propouštění nebo jen částeč né zaměstnávání dělnictva.

Československý průmysl je však odkázán ve značné míře na vývoz též z důvodu poklesu domácího konzumu. Konzumní schopnost obyvatelstva snížením životní úrovně klesá . V posledním období vidíme silný vzrůst agrárního kapitálu,

jenž silně uplatňuje svůj vliv na hospodářském a politickém poli. Racionálním hospodařením, přílivem kapitálu do ze mědělství, finančním zesílením agrárního průmyslu byl dán k tomu podklad .

V celkovém stavu můžeme konstatovat následující protikla dy : relativní průmyslová nadvýroba – pokles domácího kon zumu, racionalizace, kartelizace, trastizace jako protiopatření kapitalistů proti krizi, klesání cen ( evropský ocelářský trast a jiné ) .

Ohromné hromadění kapitálu v bankách

nemožnost do

sažení levného drobného úvěru .

Těžká odbytová krize v průmyslu ukazuje protiklad světo vého hospodářství a jednotlivého státu, hospodářskou nemo houcnost Československa i velkou labilnost stabilizačních vý sledků . I českoslovenští kapitalisté přikračují k racionalizaci,

jež kromě zavedení nových technických a pracovních metod přináší zvýšení pracovní výkonnosti na nejvyšší míru, čili ze sílené vykořisťování dělnictva. Koncentrace má za účel pro vést organizované odbourání průmyslu a lepší využití zbýva jícího výrobního aparátu. Obě opatření mají snížit výrobní ná

klady v neprospěch dělnictva za současného udržení vysokých cen. Tyto snahy jsou v Československu na počátku vývoje , ale můžeme zaznamenat už některé úspěchy ( např. v kamenouhel ném průmyslu ) . Racionalizační a koncentrační opatření veli

kého stylu teprve nastávají. Budou prováděna v nejužším spo

jení s mezinárodním kapitálem , především německým , který má určitý náskok. Vstup Československa do mezinárodního ocelářského kartelu a do jiných mezinárodních kartelů žele

zářských ( kolejnicový , drátěný aj. ) , spojení nejvýznačnější části československého elektrárenského průmyslu s Allgemei ne Elektrizität Gesellschaft ukazuje směrnici vývoje. Současně

s tímto procesem zvýší se ještě více vykořisťování českosloven ského dělnictva nejen domácím , ale i mezinárodním kapi tálem .

Státní moc jako výkonný orgán buržoazní kapitalistické třídy podpoří všemi silami stabilizační snahy buržoazie ( celní úlevy při dovozu strojů, zrušení daně z obratu pro závody téhož podnikatele aj . ) . Daňová a sociální politika je řízena tak , aby snížila zatížení buržoazie daněmi a sociálními opatřeními

a převalila všechna břemena na bedra pracujících mas. Nepří mé daně se zvyšují ( daň z cukru a lihu ) , přímé daně velko 64

buržoazii se snižují (daňová reforma, stabilizační bilance ) , pracujícím masám však se daně zvyšují ( domovni dan činžovní

a třídní, všeobecná daň výdělková ), obecní samospráva fi nanční je obmezována, aby buržoazie nemohla být silněji zda něna v těch obcích, kde jsou dělnické většiny. Jsou odbou

rávány podpory v nezaměstnání ( gentský systém ), ochrana nájemníků, důchody válečných poškozenců, státní podpora sta vebního ruchu, osmihodinová doba pracovní, sotva uzákoněné

nedostatečné sociální pojištění má být v nejbližší době zhorše no . Politické důsledky krize stabilizace byly: 1. Otřesení důvěry reformistických dělníků v stabilizaci; so

ciálně demokratičtí vůdcové upjali se plně na kapitalistickou stabilizaci, od počátku společně s buržoazií na ní pracovali.

Otevřeně hlásali, že stabilizace je jediným východiskem k lep šímu zabezpečení dělnictva. Můžeme konstatovat na nesčet ných příkladech, že masy reformistického dělnictva čím dál více se zbavují této iluze.

2. Vytvoření mezinárodní buržoazní fronty , jejímž výsled

kem je nynější buržoazní vláda. Krize stabilizace srazila bur žoazní strany všech národností v Československu s cílem ještě usilovněji pracovat k stabilizaci. Politická situace

Od počátku trvání státu byla všenárodní koalice (měšťácko socialistický blok

českých

stran

nositelem stabilizačních

snah. Zesílená hospodářská krize, agrární cla, zesílené stabili zační snahy byly příčinou jejího rozpadu. Tlak agitace komu nistické strany a její veliké vítězství v parlamentních volbách

v roce 1925 byly dalšími příčinami nevstoupení sociálních re formistů do koaliční vlády. Jmenování úřednické vlády bylo

pouze přechodné. Měl být získán čas a upravena cesta k nové politické konstelaci, jež by byla spolehlivou nositelkou dalších

stabilizačních plánů. Česká buržoazie, jež zatím dobyla hospo dářského i vykořisťovatelského primátu, potřebovala rozšíření své politické základny .

České socialistické strany pozbyly nosnosti jednak oslabe ním ve volbách a pak komunistickou agitací v reformistických

masách, jež znemožňovala českým socialistickým stranám na ložit na svá bedra čím dále tím větší břemena kapitalistické stabilizace .

Nebylo jiného východiska pro českou buržoazii, vyloučíme-li fašismus, pro nějž nebyla vhodná situace, než přenést se přes

nacionální rozpory a vytvořit vládu, vládní většinu s buržoaz ními stranami menšinových národností. Tak byla vytvořena mezinárodní buržoazní koalice pod vedením reakční strany

agrárního kapitálu, se silným vlivem reakční klerikální malo buržoazie. 65

Tuto vládu nutno charakterizovat jako vládu krajni kapitalis

tické reakce. Reakce hospodářské, sociální i kulturní. Ale i ona je součástí světové reakční vlny tohoto období. Jejím

úkolem je provést další etapu kapitalistické stabilizace na účet pracujících vrstev obyvatelstva ,zejména dělnictva. V prvé části jejího programu byla cla jako koncese agrárníkům a kongrua jako koncese klerikálům . V druhé části je v popředí daňová a správní reforma. Daňovou reformu můžeme charakte rizovat jako snahu přesunout daňová břemena z vrstev zámožných na široké vrstvy pracujícího lidu. Pomocí takzvané správní reformy má být odstraněna pravomoc autonomie , od bourána demokracie, aby policejní a byrokratický státní apa rát mohl být spolehlivou oporou provádění stabilizačních snah a zbraní proti dělnictvu za stále vzrůstajících třídních rozpo rů .

Buržoazní koalice pracuje na posílení militarismu, zbavuje vojáky volebního práva, militarizuje mládež. jako vedlejší produkt této koalice vyvstala skupina liberální inteligence ( strana práce ) , dále pak strana národních socialis tů a československých sociálních demokratů ( loajální opozi ce ) , jež tvoří levé křídlo buržoazní fronty a rezervu, k níž

možno buržoazií podle potřeby sáhnout. Sem konečně nutno zařadit i sociálně demokratickou stranu německou .

Bylo by těžkou chybou, kdyby dělnictvo upínalo své naděje

k nějaké nové parlamentní konstelaci politických stran . Tako vé iluze snaží se budit vůdcové reformistických socialistic kých stran. Ani určité spory v buržoazním táboře nesmějí být

směrodatnými pro politickou orientaci dělnictva. Tyto spory jsou pouze rázu taktického, v nichž jedná se jen o způsob, jak

nejvhodněji a nejpohodlněji zajistit moc buržoazie nad prole tariátem . Uvědomělý proletariát má jediné politické měřítko měřítko třídní.

Nepodceňujeme ani fašistické hnutí v Československu, ii když zdejší fašisté nemají ani ideologické , ani organizační , ani poli tické jistoty a pevnosti . Dnešní spory v táboře fašistů mohou

být krystalizačním procesem. Aktuálního nebezpečí fašistic kého převratu v Československu není, poněvadž nynější vláda je tak silná , že má možnost plány buržoazie uskutečňovat le

gální cestou . A pak také nemá fašistické hnutí dosud odezvy v masách . Naším úkolem je, abychom získáváním dělnických mas pro proletářskou frontu, ovlivňováním rolníků i pří slušníků středních vrstev znemožnili hnutí nabýti masového charakteru .

Vidíme tedy, že hospodářské obtíže krize stabilizace, jež se

V roce 1926 ukázala, srazily buržoazii v jednotnou frontu s cílem :

1. Silnějším úsilím pracovat ke kapitalistické stabilizaci. 66

2. Násilněji zmáhat odpor pracující třídy, na jejíž účet se stabilizace provádí. *

S velikým přeskupováním hospodářských i politických sil y mezinárodním měřítku, s novou konstelací mocenských sku

pin dostává se i Československo do nových sfér vlivu. Staré poválečné mírové smlouvy , o něž se existence ČSR politicky opírá, jsou pro přítomnost pouze historickými dokumenty . Nutno konstatovat, že socialisté nedovedli dát ani v době

svého největšího vlivu ve vládě československé zahraniční po

litice směr velkorysé politické a hospodářské budoucnosti uznáním SSSR a navázáním 's ním hospodářských a politických styků . Zato upínala se československá zahraniční politika sou stavně k vlivům chátrající západoevropské buržoazie, dříve francouzské, teď spíše anglické. Celý směr zahraniční politiky, zahájený na počátku trvání

státu, se zhroutil, poněvadž se de facto zhroutily základní pi líře, na nichž byl stavěn : imperialistické poválečné smlouvy, Velká i Malá dohoda i Společnost národů.

Situace dělnické třídy v Československu Dělnická třída trpí zesílenými vykořisťovatelskými útoky buržoazie . Snahy po stabilizaci, racionalizaci znamenají sní žení existenční úrovně pracující třídy a zvýšené vyčerpávání

fyzických sil. Snížené mzdy znehodnoceny rapidním zdražením životních potřeb, zejména po zavedení agrárních cel. Maloob chodní index potravin se zvýšil od března do prosince 1926 z 832 na 912 ( označíme- li jeho stav v červenci 1914 číslem 100 ), náklady na živobytí pětičlenné dělnické rodiny se podle úředního indexu zvýšily ze 690 v dubnu na 741 v prosinci 1926. Dokonce i podle úředních údajů , jež zajisté líčí situaci přízni

vě, se tedy náklady na živobytí dělnické rodiny značně zvýšily. Snížení spotřební schopnosti širokých mas je patrno ze snížení dovozu potravin. Spotřeba textilního zboží se podle dr. Uhliga

v prvních 10 měsících 1926 snížila v poměru k téže době roku 1925 o 38 procent. Zatížení širokých mas nepřímými daněmi

a cly se rovněž zvýšilo. V roce 1927 se cena životních potřeb opět dále zvýšila. O nesnesitelnosti poměrů svědčí časté hos podářské boje dělnictva, jež však jsou roztříštěny a většinou

nevedou k zlepšení. Reformisté zásadně odmítají hospodářské boje , nechtějíce rušit postup kapitalistické stabilizace . Daňové zatížení i drahota ochuzují též drobné živnostníky, rolníky i nižší kategorie státních a jiných veřejných i soukro mých zaměstnanců, jichž požitky byly značně sníženy . 67

Při nedostatečné výživě požadují kapitalisté i stát od svých zaměstnanců zvýšenou pracovní výkonnost. V důsledku krize a racionalizačních snah stoupá nezaměst

nanost dělníků i drobné inteligence. Podle úřední statistiky

bylo v prosinci 1926 přes 71 0001 neumístěných uchazečů o práci. Skutečný stav nezaměstnaných můžeme podle tohoto odhadnout směle na třikrát tolik ( leden 1927

83 000 ) .

Postup stabilizace, čili zvýšené vykořistování pracující třídy, nezávisí jen od vůle buržoazie, ale zejména od chování se dělnické třídy. Zesílené vykořisťování je umožněno nedostat kem třídního uvědomění dělnictva, třídní solidarity ve státním i mezinárodním měřítku i nedostatečnou bojovnou odhodlano, stí.

Značná část dělnictva, vedená reformistickými odboráři a politiky, je přímo zapřažena do služeb kapitalistů a umožňu

je jim zvýšené vykořisťování dělnické třídy. Proto boj proti re formistům , boj pro jednotu odborů je důležitou součástí boje proti buržoazii. Nejjistější ochranou proti stabilizaci, raciona lizaci, je sjednocená bojovná proletářská fronta. Situace venkova Lze konstatovat ostřejší třídní rozvrstvení venkovského oby

vatelstva. Pozemkovou reformou, daňovou soustavou, ochran nými cly, agrárním průmyslem byla silně hospodářsky a fi nančně posílena třída velkostatkářů a velkých sedláků. Její fi

nanční a politický vliv počíná se silně uplatňovat. Agrární strana dělá politiku této třídy. Tím nabyl uvnitř převahy reakční směr agrární buržoazie?. Malí a střední rolníci trpí drahotou průmyslových výrobků, drahotou životních potřeb

i daněmi. Svou situaci udržují zvýšenou pracovní výkonností. Stabilizační úsilí přivodilo tedy i zvýšené vykořisťování pracu

jícího venkovského lidu a zostřilo třídní diferenciaci venkova. Je pravda, že tento proces ještě nenabyl ostrých forem, je však na postupu . Zostření třídních protiv na venkově bude mít ne sporně za následek odklon malých a středních rolníků od ka

pitalistické agrární strany, tj . diferenciaci politickou.

Situace KSČ a její úkoly Úkoly mezinárodní revoluční strany nemohou být obmezeny hranicemi státu, nýbrž je třeba, aby byly v stálé souvislosti s mezinárodními potřebami proletářské fronty. Vždyt proleta

riát jednoho státu, byť by měl i vlastní speciální poslání, zů stává součástí celé veliké světové fronty a jeho úkolem je být 1 V německém textu : „ über 70 000 “ . Čísla uvedená v další větě v němčině chybějí. ( Str. 24.) : Tato věta v německém textu není . (Str. 24.) 68

živým článkem mezinárodního proletářského řetězu a reago vat na všechny jeho záchvěvy. Stávka anglických horníků,

abych sáhl k nejnovějšímu příkladu, ukázala na důležitost me zinárodní součinnosti a solidarity všeho dělnictva. A právě ne dostatečné pochopení významu stávky anglických horníků do značné míry zavinilo porážku hrdinných anglických uhlokopů.

Mezinárodní proletariát nedocenil významu tohoto boje, po važuje ho za zápas lokálního významu.

Mezinárodního významu pro proletariát je i osvobozenecké hnutí koloniálních národů, zejména čínská revoluce. Zeměpis ně vzdálený zápas čínského národa s anglickým imperialismem

je však zcela blízký i sebeodlehlejšímu úseku proletářské fronty. Je součástí revolučního zápasu proletariátu, a proto je

třeba, aby byl v popředí zájmu dělnictva celého světa. Vždyť osvobozenský boj koloniálních národů je ohromným spojen

cem světové proletářské revoluce. ExistenceSovětského svazu je revolučním vykřičníkem . Je ohromným svědectvím rozkladu světového kapitalismu, je ohromným revolučním faktem. Je zde dále otázka zbrojení a nebezpečí války, i otázka fašis mu .

S rostoucí krizí světového kapitalismu, kapitalistického mili

tarismu, v době mezinárodních ekonomických i politických útoků buržoazie na proletariát stoupají i mezinárodní úkoly proletariátu.

KSČ, ač ve státě malém a politicky méně významném , má za úkol aktivní účast na mezinárodních otázkách . Ba možno po

odhadu evropské situace tvrdit, že alespoň pro část Evropy má KSČ v tomto okamžiku mimořádně veliký, mezinárodní význam. Vždyť je nejsilnější, nejkonsolidovanější stranou

v kapitalistické Evropě, vždyť je hrází obklopenou fašistickou i polofašistickou reakcí v sousedních státech. V rostoucích imperialistických snahách Anglie může jí lehko připadnout velmi významná mezinárodní úloha.

Proto musí si být KSČ vědoma souvislosti s mezinárodní re voluční frontou . Musí zvýšit svou pohotovost tak, aby byla s to

podepřít každý zápas mezinárodního proletariátu, aby byla s to Sovětského svazu . být ochranou významné jeho pozice Kromě mezinárodních úkolů má KSČ čím dále naléhavější úkoly domácí. Vyplývají jednak z objektivních, jednak ze sub jektivních podmínek.. Obtíže stabilizační aa racionalizační,,

chronická hospodářská krize, zesílené vykořisťovatelské útoky buržoazie přiostřují, zejména v Československu , velmi rychle

třídní protivy. V této situaci připadá Komunistické straně Če skoslovenska úkol budovat a organizovat proletářskou frontu

a být v popředí všech zápasů pracující třídy. Československá buržoazie nemá ani zdaleka tolik hospodářských možností jako buržoazie německá, a proto tím zoufalejší budou její nápory. 69

Komunistická strana je zde, aby proletariát třídně uvědomova la, do bojovné fronty stavěla a v bojích vedla. Ona není sama

sobě úkolem, ale nástrojem celé dělnické třídy v zápase proti buržoazii. KSČ je na dobré cestě být opravdu bolševickou stra nou a své úkoly splnit. To dobře cítí buržoazie a snaží se růz nými perzekucemi její akčnost ochromit. Ba dokonce, jak po

slední události prokázaly, je v buržoazii snaha rozpuštěním KSČ zbavit ji legality. Z mezinárodní i vnitřní potřeby proleta riátu vyplývá, že musíme bránit legalitu strany. Přitom neu stoupíme od boje za požadavky pracujícího lidu, neochabneme, neupadneme v kompromis. Nejlepší záštitou legality strany je, bude-li stranou jednotnou, pevnou, ukázněnou, bolševickou, masovou a zabalenou do sympatiít nejširších vrstev pracu jícího lidu .

Z vnitřních úkolů strany třeba zdůraznit :

a ) Aby KSČ byla jednotnou, pevnou, ukázněnou, masovou organizací s cílevědomým vedením .

b ) Aby postupovala v ideologické i organizační bolševizaci a potírala oportunismus ve vlastních řadách .

c ) Aby její taktika odpovídala objektivní situaci, byla vždy třídní a revoluční.

d ) Aby pomocí demokratického centralismu udržovala na prostou vnitřní ukázněnost. e) Aby byla zvyšována její akceschopnost zaktivováním bu něk a všech orgánů zobecněním pracovní povinnosti všeho členstva, mužů, žen i mládeže, a konečně vytvořením revo lučního aktivu.

f) Aby teoretickým školením docílila vyšší úrovně tisku, funkcionářů í všeho členstva.

Jen strana jednotná, ukázněná, s cílevědomým vedením,

strana živá a akceschopná, strana zanícených, pracovitých pří slušníků může být přitažlivou silou pro dělnické masy . Jen ta kováto strana může budit jejich důvěru, jen taková může bojo vat a vést.

KSČ bude i nadále a ještě ve zvýšené míře stát v čele všech bojů za požadavky pracujícího lidu. Jen těmito boji bude zi skávat důvěru a vůdčí úlohu celé proletářské třídy. Bude se snažit, aby uschopnila všechen proletariát k boji proti buržoazii. K tomu cíli bude působit: 1. K sjednocení odborového hnutí ČSR na bojovné třídní 11 nii.

2. K vybudování jednotné fronty pracujícího lidu. 3. Bude vytrvale bojovat proti reformismu jako největší pře

1 V němčině: „ von den Sympathien ... umgebene Massenpartei “. (Str. 25.) 70

kážce sjednocení proletariátu a jeho třídnímu nástupu proti buržoazii. Naše úsilí za sjednocení odborového hnutí nevy plývá ze slabosti, bezmocnosti Rudých odborů, jak tvrdí sociál ní demokraté. Ale vyplývá ze slabosti a nemohoucnosti celé

dělnické třídy při roztříštěnosti odborových organizací. Všich ni odborově organizovaní dělníci cítí nemohoucnost roz tříštěného odborového hnutí a vyjadřují touhu po jeho sjedno

cení. Prohrané hospodářské boje dělnictva přímo volají po sjednocení, neboť zaměstnavatelé jsou v útocích na dělnictvo jednotní a solidární. Nejlepší přípravou k sjednocení je posilo vání a upevňování Rudých odborů a organizovaná, cílevědomá

frakční práce v reformistických odborech. Všechno dělnictvo musí pochopit, že odborové organizace nejsou hnutím podpůr ným, nýbrž bojovným , třídním hnutím za zájmy dělníků. Nutno pracovat ve hnutí závodních výborů a ve vedlejších složkách ?. Volání po jednotné frontě pracujícího lidu stává se v Česko slovensku voláním všeobecným . Zesilované útoky sjednocené buržoazie činí budování jednotné fronty nejvýš aktuálním .

Nutno zdůraznit, že jednotná fronta není nějakou parlamentní koalicí, není souručenstvím za účelem vytvoření parlamentní

konstelace. Jednotná fronta je bojovný nástup proletářských mas. I někteří naši soudruzi nepochopili smysl jednotné fron ty. V taktice jednotné fronty ukázaly se některé úchylky a je nutno na ně poukázat, aby se nestaly pravidlem a hnutí děl nické fronty nedostalo se na falešné a také bezúčelné koleje. Takové chyby dopustili se soudruzi,2 kteří mínili zahrnout do jedné fronty i určitou měštáckou skupinu ( stranu práce ) . Pod heslem jednotné fronty bylo učiněno několik chyb při volbách do komun ( obcí ).

Boje za jednotu odborů, budování jednotné fronty nejsou myslitelny bez boje proti reformismu. Naopak: už úsilí o jed notnou frontu znamená boj proti němu. Naše úsilí musí vést k překonání reformismu v dělnických řadách. Jednotná fronta

nemá nic společného s levicovým parlamentním blokem, jak jej plánoval Rudolf Bechyně. Jednotná fronta není parlament ním útvarem, není ani volebním útvarem . Jednotná fronta je nástup proletářských mas bez rozdílu politického přesvědčení k boji proti buržoazii. Komunistická strana získá si tolik důvěry všeho proletariátu, aby měla v jednotné frontě vůdčí úlohu.

Jako spojence jednotné proletářské fronty nutno získávat rolníky i utlačované národnostní menšiny. 1 Poslední věta v Rudém právu ani v německém textu protokolu není. ( Str. 26.)

* V německém textu protokolu : „ Solche Fehler liessen sich unsere Ge nossen in Brünn und die Jugend in Kladno zuschulden kommen ... “ ( Str. 26.) 71

Ve zvláštním odstavci konstatovali jsme zvýšené vykořisto

vání pracujících rolníků a první úkazy zostřujících se třídních protiv na venkově. Tohoto stavu bude strana využívat uvědo mováním pracujících vrstev venkova a bojem za jejich poža davky k získání mas pracujícího lidu venkova jako spojence bojující proletářské fronty, bude se snažit, aby tyto masy vyba vila z vlivu těžké agrární buržoazie, aby je vyřadila z fronty

buržoazní. Že strana věnuje agrární otázce a hnutí venkova dostatečnou pozornost, svědčí skutečnost, že tyto otázky jsou předmětem zvláštního bodu našeho sjezdového jednání. Nacionální složení Československa, značná síla nacionálních menšin, přímo ukládá straně povinnost využít nacionálního

hnutí. KSČ, zejména v poslední době, tuto povinnost nepřezírá. Byla v popředí boje národnostních menšin za svobodu a proti potlačování. ( Důsledným

hlásáním

hesla

národnostního

sebeurčení,

právem národností určit svou státní příslušnost, bojem proti nacionálnímu útisku v jakékoliv formě získá strana spojence v menšinových národnostech v zápase proletariátu s buržoazií. Osvobozenecké akce Slováků i Ukrajinců, jichž strana dobře dovedla využít a vést, svědčí o významu národnostního hnutí,

o důležitosti Leninových národnostních tezí. Nyní je třeba, a o to budem dbát, aby tyto Leninovy teze byly veškerým pro letariátem správně chápány a v revolučním smyslu proleta riátem prováděny . ]? Nebylo by bolševickým, abychom nepřiznali některé vady

a nedostatky, poněvadž jedině otevřenou sebekritikou, pozná ním nedostatků a závad bude strana uschopněna plnit úkoly, jež má v zájmu celé dělnické třídy plnit.

Není sebechválou , konstatujeme-li, že strana učinila od po sledního sjezdu téměř ve všech směrech značné pokroky. Po četně vzrostla, upevnila se organizačně i vnitřní ukázněností, ukázala pohotovost i akceschopnost. Ona zakotvila pevně v závodech, získala vedení v zápasech

proletariátu, získala na sympatiích širokých mas, poněvadž neopomněla bojovat za jejich zájmy a požadavky.

Přesto je třeba, abychom ukázali na některé nedostatky či vady .

Při odstavci o jednotné frontě jsme již upozornili na některé

vady , které, kdyby se opakovaly a rozmnožily, mohly by vést na falešnou kolej. Podobně je tomu i v úsilí o jednotu odborů. Jako nedostatek můžeme uvést nízkou teoretickou školenost redaktorského a funkcionářského sboru ( kádru ) . Z tohoto ne 1 Pasáž v hranatých závorkách byla v protokolu otištěna po interpelaci Bolena. Ve Vorwärts však konfiskována nebyla a v německém textu protokolu

je otištěna bez jakékoliv poznámky. (Str. 26.) 72

dostatku vyplynula na některých místech nejistota, nerozhod

nost, ba i některé nesprávnosti. Leninistické školenosti je tře ba i k řešení drobných otázek, často místního významu. Je nut no, aby všichni redaktoři i funkcionáři dovedli se samostatně

bolševicky dívat na nejrůznější jevy, dovedli je bolševicky ce nit a hodnotit. Tím také docílí se správné linie a jednotnosti tisku a vedení všech složek strany .

Teprve v poslední době bylo možno pořádáním četných kur

sů školit funkcionáře. Pokládám za povinnost na této cestě ješ tě vydatněji pokračovat.

Konečně je třeba zdůraznit potřebu hodnocení a organi začního zužitkování jednotlivých akcí. Naše akce nesmějí zapadnout. Je třeba, aby byly hodnoceny

nejen vedoucími orgány strany, ale i všemi členy, ba dokonce i všemi dělníky. Chceme, aby naše akce byly akcemi celé děl nické třídy, a proto i jejich hodnocení náleží jí celé. Každému dělníku dáváme právo nás kritizovat. *

Dělnické třídě a všemu pracujícímu lidu v Československu nastávají těžké zápasy z příčin , jež jsme vylíčili. Proletariat československý je posilován skutečností, že v nich není osamo

cen. Je spjat s bojovnou proletářskou frontou utlačovaného a vykořisťovaného proletariátu celého světa. Bojovná fronta proletariátu roste, sílí a organizuje se. Komunistická interna cionála řídí ji a vede ve světovém měřítku. Leninova teorie probouzí stamilióny utlačovaných národů koloniálních. Leninovo učení je kompasem stamiliónů vykořis ťovaných proletářů celého světa. Prožíváme ohromnou etapu

lidských dějin. I my se snažíme, abychom v ní vystoupili aktiv ně, abychom i my splnili na svém úseku povinnost, jež nám je určena.

Ať žije revoluční proletářská fronta celého světa ! Ať žije Komunistická internacionála!

At žije československý proletariát a jeho předvoj a vůdce, Komunistická strana Československa! *

Předseda soudruh Toužil, dříve nežli udělil slovo k deba tě, žádá vedoucí mandátové a disciplinární komise, aby Co

možná nejdříve svolali schůzi. Čte znovu seznam mandátové komise .

73

DEBATA O ZPRÁVĚ SOUDRUHA JÍLKA A REFERÁTU SOUDRUHA HAKENAI Soudruh Bohuš Bár ( Štramberk, Ostravsko ): Sjezd komunis tické strany se schází, aby přehlédl svoji činnost. Při této pří ležitosti pokládám za přední úkol sjezdu, aby organizační

stavba strany byla co nejjednodušší, přehledná a srozumitelná pro pracující lid. Pojmenování orgánů strany budiž jednotné a stálé, aby lidé stálými změnami nebyli mateni. Organizační řád se musí vžít. Velikou mezerou v našem organizačním živo tě je, že nejsou jednotné organizační potřeby, jednotné jedna

telské a pokladní knihy, které musí být zavedeny. Pak je třeba, aby po způsobu jiných organizací, například tělocvičných, byla vydána knížka, organizátor pro všechny organizace. Chtěl

bych se zmínit o » Organizátoru « v Rudém právu. Podle něho se zařizují naši nepřátelé, zejména sociální demokraté na Ostravsku, a dělají zavčas protiopatření vůči nám. Proto bych

byl pro to, aby byl nahrazen oběžníkem pro všechny organiza

ce a přestal být vydáván v Rudém právu. Konečně se třeba zmínit o tisku. Není to tisk masový, ale organizační. Z těchto

důvodů podávám návrh, aby strana vydávala laciný list po způsobu jiných stran . V počátcích naší organizační činnosti se stala chyba. Málo se dbalo okresních výborů a hledělo se jen krajů. To mělo za následek, že spojení s organizacemi nebylo dosti živé a některé organizace se rozpadly. Když už se myslí

na vydání nového organizačního řádu, pak by bylo dobře, aby byly vydány nové legitimace, k nimž by byl organizační řád

připojen. Je třeba dbát o organizační práci, neboť musíme mít

organizace bojovné a jednotné, aby pomohly zvítězit. Předseda soudruh Toužil: Někteří delegáti žádají, aby večerní schůze odpadla. Předsednictvo jejich požadavku pro

dnešek vyhovuje a oznamuje , že schůze bude trvat bez pře:

stávky do 8. až 129. hodiny večerní. V sobotu a v neděli budou však schůze večer .

Delegát z Hrádku? ( Liberec) : Máme-li zaujmout stanovis ko k problémům naší strany, musíme konstatovat, že dnešní sjezd znamená počátek většiny naší práce a praktické bolševi zace. Mnozí si dělají příliš lehkým být komunisty. Jestliže uvážíme, co dnes náš centrální sekretář prohlásil, že 70 pro 1 Diskuse k referátu Jílka a Hakena byla otištěna v Rudém právu, 26. a 27. března, a ve Vorwärts, 27. a 31. března 1927. 2 Hrádek nad Nisou, okr. Liberec. V německém textu je uvedena iniciála R.

Jeho diskusnípříspěvek v německém textu protokolu je poněkud stručnější, jsou v něm některé jiné formulace , věcně je však oboje znění shodné. ( V čes

kém textu je poněkud více ojičínské organizaci a požadavek, aby se strana zabývala bytovou otázkou .) Německý text protokolu, str. 27. 74

cent členů platí 1 Kč příspěvek a 30 procent 3 Kč příspěvek, musíme zcela otevřeně říci, že je to příliš laciné nosit v kapse legitimaci komunistické strany za 1 Kč. Jak vysoký je napří klad příspěvek naší bratrské strany říšskoněmecké? I když přihlížíme k tomu, že životní úroveň německých dělníků je vyšší než československých, platí říšskoněmečtí soudruzi čtyři

krát takový příspěvek než my, když platíme 3 Kč. Je ještě tře ba organizační a ideologické výchovy naší strany a opravdové,

ne mechanické bolševizace. Až půjdeme z dnešního sjezdu, ze IV. sjezdu KSČ domů a budeme stranu bolševizovat, pak musí být československý proletariát připraven dát straně všechny prostředky, jež potřebuje, aby mohla plnit úkoly skutečně re voluční strany. Pohlédněme málo zpět a uvidíme, že bolševiza ce naší strany je dosud v plenkách. Například Jičín : Nemůže

me zavírat oči před porážkou. Budeme musit polykat ještě tak hořké pilulky, jako byla ta jičínská . Nemůžeme vycházet

z osobních základů, ale z bolševických. Jičín byl založen právě na základech osobních, a proto strana při osobní změně se

dožila ztrát a ústředí je vinno, že zakročilo příliš pozdě. Doža duje se většího zastoupení okrajů země a žádá, aby také na

německé obvody byl vzat zřetel. Žádá, aby se sjezd zabýval ta ké bytovou otázkou. 20 procent dělníků ztratilo byty, ale v je

ho obvodu nebylo postaveno ani 1 procento nových obydlí. Na konec k referátu soudruha Jílka: Komunistická strana musí

dnes po sjezdu vynucovat bolševizaci, abychom měli v desátém výročí ruské revoluce takové masové hnutí, takové sympatie a tak vychovaný funkcionářský kádr, abychom se při oslavě

desátého výročí ruské revoluce nemuseli stydět. Soudruh Koubek ( Praha III.-IV. ) : Sjezd se musí zabývat otázkou placení známek. Již na krajské konferenci se mluvilo mnoho o tom, že dělnictvo českých obvodů platí většinou 1 Kč známky. Podíváme-li se na zprávy z německých krajů, vidíme,

že se tam platí většinou známky 3 Kč. A přece tam poměry ne jsou lepší nežli v průmyslových krajích českých, ba namnoze ještě horší. Je to stary sociálně demokratický šlendrián, že se

placení příspěvků považuje za věc druhořadou. Komunistická strana má sice podle statistiky 78 procent průmyslových děl níků a jen zbytek z ostatních odborů, ale poměr placení známek je právě opačný. O mnohých chybách by se zde nemu

selo mluvit, kdyby bylo dost peněz. Doporučuje ústředí, aby krajům nařídilo kontrolu hospodářského stavu členů a výše placených příspěvků.

Soudruh Jan Janek ( Praha ) : Kdo dnes nebo v posledních dnech vzal do rukou noviny, vidí, že náš sjezd je sledován

s velikou pozorností buržoazním a sociálpatriotickým tiskem. Zvláště příznačné je psaní Práva lidu . To si přeje , aby sjezd

odstoupil od 21 podmínek a usnesl se na vstupu do buržoazní 75

vlády. ( Oho ! Smích. ) Pravý opak se ovšem stane . Náš sjezd ne bude směřovat k ministerským křeslům, ale do závodů, které

jsou skutečným naším bojištěm s buržoazií. Náš cíl, odstranění panství buržoazie, donutil nás ke změně organizační formy

a přinutil nás převzít nové pracovní metody. Otázka organi zační formy byla již probojována, nyní jde o pracovní metody .

Kdyby naše buňky byly řádně vybudovány a měly všechny ko mise, nebylo by možno, aby třetina buněk nevyplnila dotaz níky. V pražském kraji i obvody mají dělbu práce provedenu a sjezd musí nyní vydat heslo, že se musí provést vybudování komisí i v buňkách. Buňky musí být vůdci v závodech i na uli cích. Není možná, aby naši soudruzi se zmítali ve chvostu děl

nického hnutí, musí vést. Ke všemu musí však zaujmout stano visko. Avšak jen s dobrým aparátem strany můžeme splnit náš nejdůležitější úkol, vytvořit jednotnou frontu. V závodech

máme leckde mrtvé buňky. Můžeme je často oživit změnou ve dení a dobudováním. Nakonec vzpomíná opět výkladů Práva li du a prohlašuje, že pro nás není cesty zpět, ale před námi je jen vzor ruské strany, která pomocí buněk uměla zvítězit. Soudruh Pavel Munels ( XXII. kraj , Zvolen ) . Zdůrazňuje,

že v referátu soudruha Jílka bylo poukázáno na to, že naše strana má ještě organizační nedostatky, které se projevily v tom, že děláme sice správné akce, že vzhledem k tomu ros tou sympatie k naší straně, k masám, ale že neumíme tyto

úspěchy organizačně podchytit. To je vážný zjev, k němuž mu sí být upřena pozornost celé strany. Klíčem k tomu jsou buňky.

Byly rozeslány dotazníky na všecky buňky ke zpracování sjez dové zprávy , ale jen malá část buněk vyplnila svou povinnost. To dokazuje, že naše buňky nejsou ještě dosti zaktivizovány, že přestavba není ještě vžita a že se provádí částečně mechanic ky . Buňky musejí umět organizačně využít nálady mas pro

stranu. Musíme buňky zaktivizovat, naplnit je politickým obsa hem. Důležitou otázkou, hlavně u nás na Slovensku a zvláště v maďarských krajích, je nedostatek funkcionářů. Zpráva do kazuje, že 25 procent příslušníků strany jsou funkcionáři. Ne dostatek funkcionářů mohou odstranit jen školy . Uvádí, že pro madarské obvody bylo značnou chybou, že nebyly vydány

maďarské pomůcky pro školy, což se odrazilo v maďarských obvodech velmi špatně. Na celém Slovensku provádí se akce jednotné fronty dělníků a malorolníků. Akce má značný

úspěch a zdárný výsledek. Dosáhli jsme například, že v Haliči, kde byla dosud bašta klerikálů, jsme zakotvili pevně, ale mu síme i zde umět rovněž toto hnutí podchytit. ( Poněvadž řečnická lhůta uplynula, prohlašuje, že se bude hlásit znovu o slovo. )

Soudruh Reiman, redaktor Vorwärtsu : Myslí, že hlavním úkolem je, aby sjezd zkoumal náležitě politickou a hospodář 76

skou situaci také po stránce mezinárodní. Musíme mít na zře

teli především situaci v Československu. Je chybou klást otáz ku tak, že všecky vnitropolitické události, že utvoření reakčního měšťáckého vládního bloku stalo se výlučně pod tlakem ciziny. Cizina hraje jistě zde velkou úlohu, hlavně an

glický imperialismus, ale také československá buržoazie vyko nává v rámci státu důležitou úlohu. Musíme především bojovat proti vlastní buržoazii a nesvádět všecko na anglickou buržoa zii. To by byla chyba. Musíme proto vysvětlit otázku anglické orientacel, neboť kdybychom ve všem viděli jen vliv Anglie, nemohli bychom správně bojovat proti československé buržoa

zii. V československé buržoazii jsou různé tendence. Je zajíma vé, že před několika dny Deutsche Presse uveřejnila článek, v němž se vyslovila proti anexi Besarábie Rumunskem2. To

ukazuje, že československá buržoazie neprovádí jednotnou za hraniční politiku. Druhá otázka je otázka správní reformy

a naše stanovisko k demokracii. Jsme v této otázce povinni za

ujmout jasné stanovisko, poněvadž sociální demokraté, zvláště němečtí, kladou otázku tak, že boj proti správní reformě je bo jem pro demokracii. Musíme stát na stanovisku, že nebojujeme

pro demokracii, nýbrž pro řadu politických požadavků dělnic ké třídy, které si dělnictvo v měšťácké demokracii vydobylo.3 Právě proto, že tento boj je principiálním bojem a že naše sta novisko k měštácké demokracii musí být úplně jasně řečeno,

považuji za nesprávné, co mluvil soudruh Šmeral v poslední své parlamentní řeči, kde užíval výrazů » svobodná lidovláda«

apod. Myslím, že soudruh Šmeral dopustil se také druhé chy by, když pravil, že strany německé buržoazie jednají proti svým třídním zájmům, zasazují-li se o správní reformu. Myslím právě naopak, že německá buržoazie má úplně jasnou třídní politiku. Další otázkou je otázka našich akcí. Na počátku boje proti srážkám z mezd vydalo ústředí pokyn, aby naši soudruzi proti srážkám , z mezd protestovali. Takový boj není žádným

skutečným praktickým bojem za požadavky dělníků, nýbrž čistě agitační akcí. Je nutno, abychom při všech svých akcích

méně zdůrazňovali agitační stránku a spíše zdůrazňovali meto dy praktického boje za prosazení těchto požadavků. Musíme přejít od čistě agitační stránky boje ke konkrétnímu praktic kému prosazování našich požadavků. Soudruh Dědič ( Plzeň ) : Vážený sjezde ! Chci uvést několik 1 Následující část věty v německém znění protokolu chybí. (Str. 28.) a V německém textu věta pokračuje : „ und erklärt wird, dass Rumänien kein Recht habe, Bessarabien zu annektieren “ . (Str. 28. ) 3 V němčině tato věta zní: „ Wir müssen auf dem Standpunkte stehen,

dass wir nicht für die Demokratie , sondern für eine ganze Reihe von poli tischen Rechten kämpfen .“ (Str. 28.) 77

slov k zdůraznění toho, jak je třeba pracovat, aby naše strana byla skutečně stranou bolševickou, jak je nutno starat se o za ktivizování členstva. Myslím, že základem toho je naučit se

drobné agitační a organizační práci. Naše neúspěchy odvozují se z toho, že masa členská zvykla si na určitou lhostejnost, že

jí často stačí pouhé organizování. Je nám však třeba usilovné získávání nového členstva, musíme se starat o rozšíření svých

organizací, musíme pečovat, aby každý člen působil agitačně navenek a získával do našich organizací nové příslušníky. Po daří-li se nám to, pak naše strana bude skutečně stranou bol ševickou. Jsou soudruzi, kteří se domnívají, že malá buňka o několika členech v závodě nemůže nic dělat . Tito soudruzi

zapomínají na drobnou organizační práci, která je přece tak důležitá. Aby strana byla bolševickou, musí se naučit provádět řádně právě tuto drobnou práci organizační.

Soudružka Kaninská ( Kladno ): V referátu bylo mluveno, že prožíváme etapu příprav k revoluci. Soudruzi, s tím právě

je spjata důležitá práce, a to práce v družstvech. Družstva jsou masovou organizací a záleží na tom, aby v družstvech právě

pronikalo třídní vědomí, aby toto vědomí dostalo se do posled ní dědiny, kde družstva jsou. Dosud nebyl takový kontakt mezi stranou a družstevním hnutím, ale nyní musíme s potěšením konstatovat, že frakční práce v družstvech , která je plánovitá, přináší už své výsledky. Tato práce postupuje utěšeně také

v německých krajích. Jak je důležitá frakční práce, poznali jsme nejlépe na posledním plzeňském družstevním sjezdu. Mu síme tedy pracovat s ještě větší houževnatostí. Do tohoto ře tězu naší práce v družstvech je nutno přitáhnout ženy. Je naší povinností, aby ve všech místech, ve všech družstvech , byly ženské komise, aby ženy zúčastnily se aktivně družstevní práce. Musíme vyvolat na členských schůzích družstev projevy proti daňové předloze a proti ostatním útokům buržoazie. Družstva jsou dnes jedinou organizací, která je jednotná. Proto musejí odtud vycházet apely k odborovým organizacím a poli tickým stranám pro jednotnou frontu. Letos ve Stockholmu ko ná se mezinárodní konference žen, která je spojena s mezi národním družstevním sjezdem. Tyto události musíme učinit předmětem jednání všude, kde jsou naše družstva. Bojujeme 0 to , aby všude proniklo družstevní třídní uvědomění,

a příštích mezinárodních družstevních dnů musíme použít k tomu, abychom připravili družstva na úkoly po revoluci. Soudruh Leonorovič ( Bratislava ) : Naše strana vykazuje značné pokroky. Ovlivňuje asi třetinu proletariátu, má spojení s venkovem a má značný vliv na masy indiferentních. Chybou je, že těchto předností nebylo dostatečně využito . Jsou různé

otázky, hlavně na Slovensku, které vyžadují zvláštní pozorno sti . Tak např. otázka nemocenských pojišťoven je na Sloven 78

sku, kde je slabý průmyslový proleteriát, otázkou hegemonie dělnické třídy. Této otázce není však věnována náležitá pozor nost. Nejvýše si jí všímají stranické špičky a redakce. Některá

redakce si pak myslí, že je vůdcem strany, a počíná si úplně samostatně. Těsně s touto otázkou souvisí otázka odborových

organizací. Na Slovensku je třeba mít pro otázku odborovou zvláštní pochopení, neboť zde je situace jiná, odbory tu vznik ly teprve po straně. V té otázce se dělají rovněž chyby a řečník

uvádí netaktický postup Munkáse, který zavinil zničení frakce u typografů. Na fašismus mohli jsme mít rovněž větší vliv a stejně tak v boji proti hlinkovcům, kdybychom postupovali plánovitě. Dnes nastává prvé vážné vyúčtování s těmito živly, ale my musíme s nimi vyúčtovat také organizačně.1 [ Musíme si všímat otázek menšinových a věnovat pozornost také kasár

nám a obranným sborům . ]2 To jsou převážně otázky organi zační. Řečník prohlašuje, že na konferencích musí být věno vána větší pozornost otázkám pracovních metod , jednacího řádu atd. Neumíme-li otázku pracovních metod náležitě řešit, pak z toho vznikají chyby, jež mohou být nebezpečné. Sekce

československá je pevná sekce, nemůže se však spokojit jen tím, co dosáhla, ale musí svůj politický vliv i svou organizaci dále rozvíjet .

Předseda soudruh Toužil oznamuje, že došly dva návrhy. Jeden návrh zní na konec debaty. Soudruh Toužil oznamuje, že bylo celkem přihlášeno 38 soudruhů , z nichž 11 již mluvilo, a že zbývá ještě 27 řečníků. Při hlasování návrh na konec de baty většinou hlasů je zamítnut. Soudruh Toužil oznamuje druhý návrh, který se domáhá,

aby řeči nebyly navzájem překládány. Soudruh Kreibich jménem předsednictva prohlašuje, že bude překládán stručně obsah řeči, kterýžto návrh byl sjezdem schválen.

Soudruh Pezlár ( Bratislava ): Všichni řečníci poukazovali, že závodní buňky vykazují málo aktivity a že projevují ještě značné nedostatky. Tento zjev nutno považovat za zjev čistě organizační. Souvisí s celkovou hospodářskou situací. Stálá hospodářská krize a nadbytek nezaměstnaných dělníků umož ňují podnikatelům, aby se zbavovali vyspělejších pracovníků tím způsobem , že vyhazují vyspělé pracovníky z práce, takže v buňkách pak zůstávají jen ti, kteří jsou méně uvědomělí. Tím je způsobena v buňkách značná fluktuace členů. Hnutí, vedené

mladými, nedosti uvědomělými, nevyzkoušenými soudruhy, ne vykazuje pak takové úspěchy jako hnutí, které by mohlo být

1 Poslední dvě věty v německém textu protokolu chybí. (Str. 29.) • Věta v hranatých závorkách byla v protokolu konfiskována. Je doplněna podle prvního, nekonfiskovaného vydání Rudého práva, 26. března 1927. V německém textu protokolu však tato věta je. (Str. 29.) 79

vedeno ze závodů starými osvědčenými pracovníky. Je otázka, kam zapadnou ti soudruzi, kteří byli z práce vysazeni. U nás na Slovensku mnozí soudruzi nějaký čas vydrží zoufalou hos podářskou situaci, bojují s bídou, ale pak v důsledku obtíží za nikají. Naší snahou je, abychom udrželi aktivitu , abychom si vychovávali neustále nové rezervy a náš sjezd se musí zabývat tou otázkou , aby uvědomělí pracovníci, jež jsou z průmyslové výroby v důsledku své práce a nezaměstnanosti vysazováni, nebyli pro naše hnutí ztraceni .

Soudruh Toužil oznamuje, že došel návrh na konec zázna mu do řečnické listiny. Návrh byl přijat. Soudružka Prokopová ( Praha ) : Politické akce strany

přinesly úspěch, i členstvo bylo získáno. Na druhé straně však ze statistiky vidíme poměrný pokles členek. Soudruh Jílek vy kládal tento pokles zvýšením příspěvků pro ženy z 50 haléřů na 1 Kč. Tento výklad však nestačí, poněvadž vidíme také po

kles členek v závodech. Příčiny jsou v propouštění dělnic hlav ně na základě § 82, pak v tom, že byly sníženy mzdy a ženy jsou nuceny počítat s každým haléřem , a konečně v neujas

něnosti v řadách ženského členstva.1 Soudruzi nesmějí pone chat práci mezi ženami pouze ženám. Na posledním sjezdu by lo usneseno, že se má pracovat v odborech. V odborech je nut no tvořit komise pro práci mezi ženami. Jen tehdy, když ženy ovlivníme v masových organizacích , můžeme je náležitě při pravit pro práci ve straně a učinit z nich schopné funkcio

nářky. Získávací práce bez výchovné práce by zkrachovala.

Soudruh Toužil oznamuje, že byl podán návrh na řečnic kou lhůtu 5 minut. Návrh byl přijat. Soudruh Jirout ( Pardubice ) : Referáty i tištěná zpráva nám stavějí před oči nedostatek krajů. Je také z kraje, který

má nedostatky, a proto se zabývá především jeho stavem . Kraj pardubický , který zaujímá podřadné místo, je krajem, v němž jsou dobré předpoklady pro práci. Kraj byl infikován bub níkovštinou a většina vedoucích soudruhů tonula při tom v oportunismu . V krizi byli prostí členové ponecháni sami so bě. Také přestavba strany nebyla mnohým pohodlná a stavěli se proti ní. Dělníci se báli propouštění z práce a přitom ovšem

také působila výrobní krize. Dnes není sice krize menší, ale dobrý příklad jiných krajů pomáhá. Že dosud nejsme v kraji dál, to je proto, že nepronikáme na venkov. Proto je správné, že se otázkou práce na venkově zabývá sjezd. Nakonec žádá o pomoc ústředí pro kraj. Soudruh Mucha, zástupce komunistické frakce ústředí 1 V německém textu protokolu část tohoto diskusního příspěvku není. ( Str. 30.)

2 Diskusní příspěvek Muchy je v Rudém právu formulován poněkud

odlišně. V Rudém právu jsou např. jako měšťácké označeny jen organizace 80

FPT: Bylo mi uloženo, abych v rámci debaty promluvil o hnutí tělovýchovném , které si plně zaslouží pozornosti tohoto sjez du, protože je to hnutí skutečně masové. V tělovýchovných or

ganizacích Československa je soustředěno přes 144 miliónu tělocvikářů, sportovců a skautů. Jsou to organizace, vedle pro letářských vysloveně měštácké nebo reakční, jako je Sokol,

Orel, německý svaz turnerů, Svaz československých skautů, což je již všem úplně jasné, avšak také organizace , které sou

druzi namnoze za měšťácké nepovažují, ačkoliv měšťáckými jsou. Je to hlavně Asociace fotbalová a Unie lehkoatletická, kde nejen jsou mnozí naši soudruzi organizováni, ale kde do konce pracují jako funkcionáři.

Sjezd musí učinit v této věci náležité opatření. Je třeba pro hlášení, že jsou tělovýchovné organizace měšťácké a organiza

ce proletářské a že naši soudruzi mohou pracovat a se organi zovat jen v organizacích proletářských. Je to důležité již proto, že měštácké organizace sdružují na 1 milión tělocvikářů

a sportovců, kdežto v proletářských je sotva čtvrt miliónu . A přece je jasno, že v tomto miliónu je převážná většina děl níků a malorolníků, které musíme dostat do organizací prole tářských .

Organizační práce v proletářských tělocvičných organiza cích je těžká, protože měšťácké organizace mají líbivá hesla

a příznivé podmínky získávací, nádherně vybavené tělocvičny, hřiště atd. Na získané dělníky pak ovšem vykonávají systema tický vliv protitřídní. Proletářské organizace jsou Federace proletářské tělovýchovy, Svaz dělnických tělocvičných jednot,

Arbeiter-Turn-und Sportverband, Federace československých skautů , polská Sila. Podle dosavadního postupu je jasné, že jen Federace proletářské tělovýchovy je skutečně třídní a re voluční organizací. Poslední sjezd FPT, který dokončil slučova cí akci rudých tělovýchovných organizací, vytyčil tyto hlavní

úkoly : Budovat FPT jako masovou revoluční tělovýchovnou or ganizaci, pokračovat v boji za jednotnou frontu všech prole tářských tělocvikářů, sportovců a skautů , uskutečnit II. sparta kiádu v r. 1928 v Praze.

Také Svaz DTJ připravuje svoji dělnickou olympiádu. Sou druzi ! Pamatujete se, že olympiáda v r. 1921 byla jednou

z hlavních příčin rozštěpení dělnických tělocvičných organiza cí právě proto, že byla připravována jako slavnost nacionalis Sokol a Orel, v protokolu i další. V protokolu jsou navíc označeny jako

reakční. V Rudém právu chybí dále pasáž o úkolech , které vytyčil poslední sjezd FPT a výzva, aby sjezd strany vydal prohlášení, že komunisté se mohou

organizovat jen v organizacích proletářských. Ostatní odlišnosti jsou nepod statné.

V německém textu protokolu je tento diskusní příspěvek podstatně, i proti Rudému právu , zkrácen . (Str. 30.) 81

tická, nikoliv dělnická. Na to je třeba poukazovat masám děl níků i nyní a bedlivě sledovat a využívat příprav k odhalování reformistických vůdců. Jelikož FPT je jedinou třídní a revoluční organizací, musí

být komunisty podporována. Musíme si vytknout za úkol vybu dovat řádné komunistické frakce také v jednotách a v okre sích, nejen v ústředí. Tyto frakce je však třeba budovat i v ji ných dělnických tělocvičných organizacích , kde naši soudruzi dosud pracují, jak v DTJ, tak v ATUS, kde je dobrá třetina členstva komunistická.

Nakonec je třeba zaujmout stanovisko k továrním klubům à la Baťa. Takové kluby směřují k zatemňování třídního rozpo ru, a proto je nutno stát proti nim.

Příští rok bude spartakiáda FPT. Musíme ji ze všech sil pod porovat, protože nebude to jen slavnost FPT, ale celé dělnické třídy.

Soudruh Toužil oznamuje, že byl podán návrh, aby byla zjištěna účast delegátů. Aby bylo možno vyhovět tomuto návr hu, bude provedena při odchodu kontrola účasti a rozdávány

prezenční známky. Druhý návrh je, aby ze seznamu řečníků byli vyňati delegáti s hlasem poradním pro zkrácení debaty. O návrhu nelze hlasovat, poněvadž slovo delegátům s hlasem poradním bylo zaručeno řádem sjezdu. Jiní delegáti navrhují, aby zítra bylo zahájeno jednání již v 8 místo v 9 hodin, aby

bylo možno včas zdolat celou práci. Návrhu se vyhovuje a sjezd bude zítra zahájen v 8 hodin. Soudruh Herz ( Košice ) : Komunistická strana se vyvinula ze sociálně demokratické strany, a proto přešlo do ní mnoho sociálně demokratické ideologie. Krize, které strana přetrpěla, dokázaly, že masy mají ke komunistické straně důvěru. Stabi

lizace je nepevná, což konečně dokazuje i průběh čínské revo luce. Musí být věnována plná pozornost vybudování Rudé po

moci . Můžeme vystoupit proti perzekuci jen tehdy, když využi jeme času, abychom naše řady zesílili. Funkcionářský aparát musí být vybudován. Náš tisk má dosud velmi malé rozšíření.

Na Slovensku je snad ještě 100 000 Madarůl a 30 000 Slováků, kteří mohou náš tisk předplácet. Soudruh Kneschke ( Liberec ) : Upozorňuje na to, že rezo

luce o politické situaci musí být přepracována. Je v ní např., že sociální demokraté jsou částečně levým křídlem buržoazie,

ačkoliv jsou jím zcela. Pak upozorňuje ještě na některé vady,

přičemž soudruh Kreibich konstatuje, že vznikly nesprávným překladem.2 Členství ve straně se u nás platí lacino. V Němec 1 V německém textu je : ... „, 10 000 Ungarn ...". (Str. 30.)

2 Místo této věty je v německém textu protokolu : „ In der Frage der Anerkennung Sowjet -Russlands bestehen Differenzen zwischen der vor

gelegten Resolution und dem Referate des Genossen Haken . “ ( Str. 30.) 82

ku platí soudruzi 1 týdení příspěvky a platí celkem dvaapul krát víc než ti soudruzi, kteří u nás platí tříkorunové známky. Placení příspěvků nemá jen význam finanční, nýbrž i výchovný a organizační. S výší příspěvků je spojena také aktivita členů a agitační schopnost. Kdo platí 1 Kč příspěvků, nejsou komu

nisté, ale sympatizující. Máme podle toho malé bolševické jád

ro a značné množství sympatizujících. Čest být komunistou nemůže být tak laciná. Je třeba věnovat také pozornost frakční práci, zejména v družstvech . Přesto může přinést úspěchy, jak

dokazuje to, že před 14 dny český konzum na Liberecku přijal rezoluci, a to jednomyslně, pro spojení českého a německého konzumu, ačkoliv vedení českého konzumu je dosud v rukou sociálních demokratů.1 ( Důležitá otázka je také, co se má stát s proletářskými obranami. Nové vedení strany musí zaujmout

přesnou linii v této věci, aby soudruzi venku věděli, co dále dělat. ) ? Je také třeba vydat příručku pro funkcionáře strany.

Bylo by dobré, aby kraje zpracovávaly pro funkcionáře pro gramy na celý měsíc , svolávaly referenty a organizátory a s nimi řádně programy prodebatovaly. ( Potlesk. ) Soudruh Toužil oznamuje , že je návrh, aby debata k 1. bo

du byla dnes za každou cenu ukončena. Vzhledem k tomu, že byl přijat návrh na dobu sjezdového jednání, není možno dát o tomto návrhu hlasovat.

Soudruh Höhnel ( Cvikava ) vzdává se slova.

Soudružka Vobecká: Se zřetelem na veliké hospodářské a politické boje, jimž jde dělná třída tohoto státu vstříc, je nutno, aby široké masy pracujících žen byly mobilizovány a aby byly zařazeny do všeodborové rovoluční bojové fronty proletariátu . Je nutno využít energie těchto žen pro boj proti

vykořisťovatelům a utlačovatelům. Prostředek, který nám skýtá možnost vzburcovat nejširší masy pracujících žen a 'zařa dit je do bojové fronty delegátů, je soustava delegátek, která

v Rusku po Říjnové revoluci vychovala statisíce žen, jež dnes radostně spolupůsobí při výstavbě socialismu. Bude třeba vlo

žit se do závodů a všechny s námi sympatizující ženy shro máždit v kroužcích kolem buněk.3 V závodech, kde se nalézá 1 Pasáž o družstevní otázce je v německém textu obsáhlejší. ( Str. 31.)

• Pasáž v hranatých závorkách byla v protokolu konfiskována. Je doplněna podle prvního, nekonfiskovaného vydání Rudého práva, 26. března 1927. V německém textu protokolu konfiskována nebyla a je formulována takto :

„ Sehr notwendig wäre es, dass sich die neue Zentrale mit der Ordnerfrage beschäftigt. Wir haben in verschiedenen Gebieten Ordne, die wegen des Mangels an einheitlichen Richtlinien nicht wissen, wie sie vorgehen sollen.“ ( Str. 31.) 8 V německém textu protokolu je pak navíc věta : „ Dann werden wir aus

diesen Zirkeln Delegierte auf Delegiertenversammlungen wählen oder auch 83

závodní výbor v našich rukou, svoláme závodní schůze, aby 5

chom tam provedli volbu delegátek. Ale také v takových závo dech, kde ještě nemáme vlivu, kde také nemáme ani buňky, možno při zvláštních příležitostech svolat závodní schůze mi mo závod, eventuálně svolat schůzi z několika závodů a využít této schůze k volbě delegátek. Úkolem delegátek bude, aby vše, co slyšely na schůzi, referovaly v kroužku nebo v závodu. Tím

vytvořena bude páska, která spojí nás s masami pracujících žen, neboť je úkolem ženoddělů pečovat o to, aby vliv komu nistické strany na schůzích delegátek byl směrodatny. Všem

delegátkám musí ihned v prvé schůzi být přidělen určitý úkol ( např. opatřit materiál o mzdách, ochraně dělnic v závodě, o pracovní době, o práci přes čas ) , musejí nám podávat zprávy

o náladě v závodech a o oněch otázkách, které dělnice nejvíce interesují.1 Jeden z nejdůležitějších úkolů 1 soustavy delegátek spočívá

v tom , vychovat sbor aktivních funkcionářek pro práci mezi ši

rokými vrstvami, obzvláště v závodech a odborech . Touto vý chovnou prací musí být dosaženo připojení proletářských žen k organizacím dělné třídy.? To však není pouze prací ženod dělů, nýbrž všech našich buněk , všech frakcí (v odborech, jež touto otázkou se musí vážně zabývat, neboť ovlivňování širo kých vrstev pracujících žen je úkolem celé strany . Je nezbytně

nutno ihned počít s ideologickou a organizační přípravou ve schůzích delegátek. Ale nejen v závodech, také na venkově mezi zemědělskými dělnicemi, mezi malorolnicemi, domácími pracovnicemi (může a musí být započato se soustavou dele gátek. Hlavní zřetel obrácen však je na závody. Nyní přišla chvíle, kdy určitou politickou nebo hospodářskou otázkou mu

síme oživit smysl pro soustavu delegátek. Drahota, daně, meza městnanost, bytová tíseň , odbourávání sociálního pojištění,

ohrožení pojištění vdov horníků, to jsou otázky, které probudí andere aktive Arbeiterfrauen für die Delegiertenversammlungen erziehen " . ( Str. 31.)

1 V německém textu protokolu následuje tato pasáž: „ Wir sichern uns schon durch diese Zuteilung bestimmter Aufgaben eine engere und festere Verbindung mit den einzelnen Frauendelegierten und durch sie mit den

Arbeiterinnen des Betriebes. In bestimmten Zeitabschnitten, die allerdings nicht besonders gross sein dürfen , müssen die Frauendelegierten zu neuen Versammlungen einberufen werden . In diesen Versammlungen müssen wir die Delegierten zur Berichterstattung auffordern , gleichzeitig aber auch ein

kurzes Referat über aktuellsten Tagesfragen erstatten, wodurch wir die Möglichkeit haben , einen bestimmenden Einfluss zu gewinnen . ( Str. 31.) · V německém textu protokolu je navíc tato věta : „ Wir müssen die Arbeite rinnen für die Gewerkschaftsorganisationen gewinnen , wir müssen Arbei terinnen für die Genossenschaften und die eifrigsten für die Kommunistische Partei gewinnen .“ ( Str. 31.) 84

ženy a které jejich neúčast promění v živou účast. Těchto otázek musíme využít v budování soustavy delegátek. Bez sou činnosti miliónů pracujících žen není možna sociální revoluce.

Máme heslo: Každý závod je naší pevností! Má-li se to stát skutkem, nutno mobilizovat celou posádku této pevnosti, muže i ženy.

Soudruh Ševčík ( XVI. kraj, Brno ): Strana komunistická je ze 70 % stranou námezdních dělníků. Přes to v jednotlivých krajích zůstávají zbytky sociální demokracie, které nemohly se spřátelit s myšlenkou přebudování dělnického hnutí v ko

munistickou stranu. Proto je naším úkolem aktivizace a bolše vizace strany. Komunistická strana si právem říká, že je vůd čím činitelem proletariátu. Osvědčilo se to i v brněnském kraji,

kde velmi silně byla zakořeněna bubníkovština, ale kde přes to se podařilo vedení strany hnutí ovládnout. Je -li dnes socia lismus v krizi, musí komunistická strana využít této situace a sdružením a stmelením pracující třídy uschopnit ji k boji proti kapitálu. Soudruh Hršel ( za mládež ) postrádal v referátě Hakeno

vě, že jedním z nejdůležitějších praktických úkolů komunistic ké strany je prohloubení a rozšíření vlivu na pracující mládež. Úkol ten je velmidůležitým , poněvadž se jedná o získání a bolševické prohloubení těch, kteří mají splnit úkoly, jež stra na sobě dnes rýsuje. Ještě dnes, po mnoha objasněních , existují >

mnohé nejasnosti, hnutí mládeže považuje se např. za konku renční hnutí okrajových složek . Je nutno, aby při každé buňce

strany byla buňka mládeže. Soudruh Jílek se izmínil, jaké nedo statky v tomto směru ještě jsou , přesto že je nutno objektivně konstatovat, že v mnohém se poměry zlepšily, neboť bolševická

linie komunistického hnutí v Československu byla v uplynulém období správná, kdežto v předminulém ještě mládež musela probojovávat bolševickou linii. Ríšská organizace komunistické mládeže konala počátkem února říšskou konferenci, na které vytyčila tato hesla : Boj proti následkům kapitalistické racio nalizace na pracující mládež, boj proti nebezpečí nových válek

ve spojení s bojem proti vojenským předlohám a vzrůstajícímu vlivu militarismu, boj za politická práva pracující mládeže, boj za legalizaci Svazu komunistické mládeže. V květnu bude po řádán říšský sjezd pracující mládeže, který má být vyvrchole

ním akce za jednotnou frontu. Mládež očekává od IV. sjezdu, že upevní hnutí mládeže. Soudruh Náhlovský (Louny, II. kraj ) prohlašuje , že hod

notíme-li činnost našeho ústředí, shledáváme, že činnost jeho

vyznačovala se správnou linií. V otázce jednotné fronty zazna menáváme úspěchy. Vedení sociálně demokratické strany za kázalo svým příslušníkům, že nesmějí za žádných okolností vstupovat ve společné akce s komunisty. Nyní však vidíme 85

v hornickém hnutí i v železničářském hnutí společný boj děl

nictva bez rozdílu politického přesvědčení i odborové pří slušnosti a nutno říci, že sociálně demokratickým ' vůdcům

vymklo se vedení z ruky. Dělnictvo samo uznává nutnost jed notné fronty proti náporu kapitálu. I dělníci, kteří stáli dosud pod vlivem sociálních reformistů, stojí nyní v řadách jednotné fronty. Je správné, že v předloženém návrhu změny organi začního řádu hovoří se o závodních buňkách v sezónních pod

nicích, jako jsou stavby, zemědělská sezonní práce, ale také práce v cukrovarech . [Závodní časopisy mohlyby hrát důleži tou úlohu v hnutí železničářů .] Soudruh Martiš ( Praha ) vyslovuje se pro frakční práci v masových organizacích , jakými jsou nejen hnutí odborové

a družstevní, ale také statisícová armáda válečných poškozen ců, hnutí nájemníků , hasičů na venkově, divadelních ochot

níků a celá řada rolnických spolků na venkově. Práce v těchto organizacích byla dosud zanedbávána. Je však nutno vyko návat práci ve všech těchto uvedených zájmových masových 1

organizacích.

Soudruh Josef Balasz ( XXIII. kraj , madarsky ) poukazuje na to, že buržoazie v maďarských oblastech agituje tím, že češ tí soudruzi jsou prý šovinisty, i když jsou komunisty. Rád kon statuje, že tento sjezd tyto pomluvy vyvrací. Přeje si, aby čeští soudruzi přišli na 'maďarské území a podívali se, jaké svinstvo tam panuje. Okresní náčelníci pronásledují dělnické hnutí a rozdíl mezi starým Rakouskem a nynější vládou je ten, že četníci mají jinou uniformu. Konference jednotné fronty byla

okresním náčelníkem zakázána z důvodu, že prý se koná v sousedství veřejná schůze. Nejpitomější důvody se uvádějí ,

aby se dělnické hnutí perzekuovalo. Velmi důležitou a palči vou je lotázka státní příslušnosti. Lidé narození na Slovensku jsou ze Slovenska vykazováni pod záminkou, že nemají státní

příslušnost. Půda pro komunistickou stranu však je velmi pří

znivá, čemuž nasvědčuje , že i malorolníci přicházejí k našim soudruhům a ptají se, je -li pravda, že padla Šanghaj . ( Bylo by

třeba, aby stejně jako kantonská rudá armáda také českoslo venská rudá armáda dobyla čínskou Prahu . ]2 Předseda soudruh Toužil ukončuje jednání ve 20 hodin 15 minut a sděluje , že zítřejší jednání počne přesně o 8. hodině ranní.

1 Věta v hranatých závorkách byla v protokolu konfiskována. Je doplněna

podle prvniho, nekonfiskovaného vydání Rudého práva, 26. března 1927. V německém vydání protokolu konfiskována nebyla . (Str. 32.) Ve Vorwärts konfiskována byla.

2 Věta v hranatých závorkách byla v protokolu konfiskována. Je doplněna podle prvního, nekonfiskovaného vydání Rudého práva, 26. března 1927. Konfiskována byla i ve Vorwärts a v německém protokolu. (Str. 33.) 86

JEDNÁNÍ DRUHÉHO DNE Třetí zasedání Předseda soudruh Kreibich zahajuje zasedání sjezdu v 8 ho

din 10 minut. Pokračuje se v debatě o referátech soudruha Jíl ka a Hakena. První je ke slovu přihlášena soudružka Holano vá.

Soudružka Holanová poukazuje na to, že při přestavbě strany chovali se mnozí soudruzi lhostejně vůči ženskému

hnutí. Kdyby byly do buněk zařazeny ženy, bylo by to přineslo organizační i politické úspěchy. O to se však soudruzi vůbec

nestarali, a tak se stalo, že ženské hnutí bylo značně oslabeno. Soudružka Vobecká už uvedla, že ženské hnutí je otázkou celé strany. Proto nesmí být strana k ženskému hnutí lhostejná, je

třeba dobudovat i na Slovensku delegátský systém 'a to tím spíše, že tam jsou ženy ještě v řadách lidové strany. Při po

sledním Mezinárodním dnu žen se ukázalo , že na ulici vyšla spousta žen, které dříve nebyly v našich řadách. Je třeba, aby

tyto ženy byly organizačně podchyceny, aby ženskému hnutí věnovalo 'se více pozornosti .

Soudruh Milota ( Brno) mluví o činnosti v závodních buňkách a zdůrazňuje, že zprvu nebyla otázka přebudování do sti jasná. Měli jsme funkcionáře, kteří nemohli pochopit, že

přebudování strany do závodních buněk je nutné. Tak tomu bylo zejména na Brněnsku, kde dřívější vedení akci s přebudo váním brzdilo . Na jedné schůzi, kde se jednalo o přestavbu,

byl přítomen také soudruh Fridrich a soudruzi zaujali stano visko proti přestavbě. Právě když se mělo začít na přestavbě pracovat, vznikla bubníkovština, kterou jsme na Brněnsku nej více trpěli. Jsou ještě mnozí soudruzi, kteří trpí pohodlností. Je třeba, abychom dnes, když zvolíme nové vedení, projevili mu také dostatečnou podporu a abychom také spoluprací všech nás odstranili chyby , které se mohou vyskytnout. Chybí nám

výchova členů, a tu nejsou platné žádné výmluvy, nevěnuje me- li právě výchově dosti pozornosti. Je třeba, aby dělníci do stali lásku ke straně, aby pro ni obětovali více než pouhé pří >

spěvky.

Soudruh Šafranko ( Zvolen ) zdůrazňuje, že chce pou kázat na některé chyby, jež musíme odstranit, chceme-li vy plnit své úkoly jako strana bolševická. Tak ve slovenské otáz ce je chyb nejvíce . Třebaže např. teoreticky bylo několikráte 87

řečeno, že slovenská otázka je otázkou celé strany, je tomu

v praxi jinak a strana se chová ke slovenské otázce jen po vrchně. To má za následek, že naše hnutí na Slovensku trpí. Nemůžeme 'se stát skutečně vůdci mas. Ve zprávě sekretariátu není např. zmínka o akci, kterou provádíme tam proti koloni zaci české buržoazie, ač je to velmi důležité. Strana má zde zaujmout stanovisko k celku a ne ponechat tento boj jen slo venským soudruhům . Samozřejmě, že jsou -li v celkové linii

vůči slovenské otázce chyby, jsou tyto nedostatky a chyby !

předloženy i také v rezoluci. (Řečník uvádí některé příklady a zdůrazňuje, že zejména pasus rezoluce o pozemkové reformě je pochybný. V rezoluci se říká, že zbídačení slovenského lidu

vzniklo proto, že se dostatečně neprovedla pozemková refor ma, ač musíme říci, že právě pozemková reforma byla příčinou zbídačení slovenského lidu, neboť na Slovensku se provádí po zemková reforma zcela jinak. Tam jsou pozemky prostě kolo

nizovány a domácí člověk nedostane vůbec nic. Rezoluce musí být proto opravena.

Soudruh Munels ( Bratislava ) mluví o akci jednotné fron ty a o otázce jednotné fronty vůbec a konstatuje, že chyby

vznikají proto, že tato otázka není dosti vyjasněna. Poukazuje například na nesprávné provádění jednotné fronty v Ružom berku. Jednotná fronta musí se dělat tak, aby se nezapomínalo na zdůrazňování našeho vlastního samostatného stanoviska. Ji

nak nesplnili bychom náš účel, to je, abychom odhalovali zra du socialistických stran . Zdůrazňuje pokrok, který byl dosažen v aktivování buněk. Bylo to umožněno jen plánovitou prací. Stěžuje si, že snaha o vnesení do buněk ještě větší aktivity na

ráží na různé překážky a že není dosti všemi soudruhy podpo rována. Snad se vyskytnou různé ( názory např. , o významu a programu plešivecké konference a na její druhou část, halič

skou akci. Bude nutno, aby politická komise se o tom vyslovi la. Stěžuje si, že Rudé právo nezdůrazňuje dosti jasně a ne věnuje náležitou pozornost slovenským akcím jednotné fronty, Ke konci vyslovuje přesvědčení, že sjezd vykoná vše, aby chy by byly napraveny a celá strana ještě více zdokonalena. Slo venský proletariát je připraven jíti spolu s českým proleta riátem do boje .

Předseda soudruh Kreibich konstatuje, že další soudruzi,

přihlášení ke slovu, a to soudruh Pfeffer z Moravské Ostravy a soudruh Formánek z Kladna, nejsou 1přítomni, a proto ztrácejí slovo .

Soudruh z ápotocký ( Praha ) měl by k referátu soudruha Hakena několik polemických poznámek. Obmezuje se na ty,

které považuje za nejdůležitější. Do popředí diskuse při vypra cování rezoluce dostala se otázka ( anglické orientace, o níž

mluvil 'již včera také soudruh Reiman. Je tu skupina soudruhů, 88

která chce otázku anglické orientace zatlačit do pozadí. Tvrdi se, že zdůrazňováním anglického vlivu chceme snímat z české buržoazie její vinu a dělat z ní obětního beránka anglického

imperialismu. Není to tak, opak je pravdou. Naše vládní kruhy vědomě se orientují vždy podle toho, kdo stojí na špici boje

proti sovětům. Když to byla Francie, tak jsme měli u nás orientaci francouzskou a nyní přecházejí k orientaci anglické,

když Anglie stojí na špici boje proti sovětům. Kdo to nechápe, ten nevidí, v čem je právě jádro věci. (Další část referátu, kte rou se musí zabývat, je otázka boje proti úchylkám . Referát byl jednostranný. Soudruh Haken zdůraznil nutnost boje toliko proti úchylkám oportunistickým , ale negoval všechno, co se odehrává v komunistické straně Sovětského svazu a Německa, negoval boj proti ultralevým úchylkám. Postavit referát takto

je chybné a nesprávné. Konečně je tu otázka fašismu. Tato část referátu budí dojem, jako by už u nás nebylo nebezpečí

fašismu, protože je u nás fašistická vláda tak jako tak. Ve sku tečnosti není u nás vláda fašistická, nýbrž buržoazní , a to je rozdíl. Fašistické pokusy o převrat byly u nás časově likvido vány, avšak fašismu nutno věnovat pozornost, což je patrno ze vzrůstu žlutého hnutí a z'celé řady jiných úkazů.

Soudruh Šmudla ( Přerov ) : Soudruzi předřečníci zde zdůrazňovali nutnost bolševizace strany, ale pomíjeli úplně otázku tiskovou. Soudruh Jílek zde zůraznil, že 18 % soudruhů neodebírá vůbec stranický tisk. Když přebudováváme organi zace, měli bychom přebudovat také tisk. Vidíme, že máme přes

30 časopisů politických, vedle toho časopisy tělocvičné a jiné, a to všechno nemohou soudruzi odebírat a 'současně platit pří spěvky. Náš tisk by měl být účelně organizován, asi jako je tisk odborový. Jednotný časopis odborový se osvědčil, a kdyby to tak bylo zavedeno i lu tisku politického, mohl by být laci

nější. V ústředí by mělo být také více dbáno podpory chudých krajů . U nás v XVII. kraji máme jen dvě síly, což naprosto ne stačí. Dále je třeba, aby, když je hlášen na vzdálený venkov řečník z ústředí, přijel ten, kdo je hlášen. Soudruzi s tím dělají

agitaci, kdo přijede, a když pak nepřijede 'hlášený řečník, je z toho zklamání.

Soudruh Jokschi ( Mikulov ) : Politická rezoluce musí být přepracována. Jsou v ní nesprávnosti, např. se tvrdí, že impe rialismus je v rozkladu a současně se mluví o stabilizaci. Bud

je stabilizace, nebo rozklad. V rezoluci se také praví, že kapita 1 Tento diskusní příspěvek je v německém textu podstatně zkrácen . Po obsahové stránce je nejdůležitější rozdíl v tom , že v německém textu není pasáž o chybách rezoluce v hodnocení stabilizace, o boji proti fašismu a obran ných sborech a dále celá závěrečná část o Šmeralovi. Kromě toho jsou i ně které dílčí odlišnosti a formulační rozdíly. ( Str. 34.) .

89

lismus je v bezvýchodné situaci. Lenin řekl, že kapitalismus

má vždycky východisko, jestliže mu proletariát východisko neznemožní. V rezoluci se také říká, že pozemková reforma byla provedena jen v nepatrné míře. Zapomíná se při tom na to, že kolonizace byla provedena skutečně v míře velké. For mulace, dotýkající se německých sociálních demokratů, nazna čuje, že jsou o málo lepší než čeští. Ve skutečnosti nejsou o nic

lepší než ostatní. Postrádá také v rezoluci pokyny a směrnice pro daší práci. Tady se tvrdí, že přestavba strany je provedena a zároveň se ukazuje ze statistiky, že jen asi 26 % soudruhů

pracuje. To znamená, že strana je poněkud nemocna. Kontakt vedení s organizacemi je dosud malý. Musí být podporovány

kraje a zejména referenti v krajích, kde je perzekuce. V kraji jihlavském jsou tři sekretáři v žalářích. Soudruzi žádali o pod poru, ale nedostali ji. Také mikulovské organizaci nebylo vy hověno. Musí se říci, že se v Rudé pomoci má ještě mnoho udělat. Proti fašistům jsme budovali obranné sbory, ale dnes

v tom nepokračujeme. Do příštího ústředí musí být vysláni jen opravdoví bolševici, ale ne takoví, jako např. soudruh Šmeral, který, když má řeč o reformě veřejné správy, prosí buržoazii, aby měla rozum. Nesmíme prosit buržoazii, aby měla rozum, ale musíme s ní bojovat. Jen to je bolševizace. Soudruh Tkáč (Hlohovec ): Není slušné, když se obmezuje řečnická lhůta delegátů, kteří přijeli z daleka a nemohou po

vědět, co jim bylo uloženo, zatím co referenti mluví půl druhé hodiny. Na Slovensku nejsou ještě buňky vybudovány, protože tam máme málo sil. Např. v Bratislavě máme jen soudruha Verčíka, který na takový počet buněk naprosto nestačí. Sou druzi, kteří se zabývají drobnou prací, trpí perzekucí, o níž ne

mají v historických zemích ani ponětí. Např. při volbách jsme dělali agitaci a byli jsme proto vyházeni z práce. Ústředí by mělo mít více porozumění pro Slovensko a dát tam více sil. Na

Slovensku je 50 % lidu úplně nevyspělého a ten má strana, kte rá se jím může nejvíce zabývat. Dnes je to strana ludová, která

na něj působí svými kostely. Naše ústředí toho nedbá a to je chyba. Na konci prohlašuje, že musí končit, ačkoliv by měl ješ tě mnoho co říci, a stěžuje si znovu do obmezování řečnické lhůty .

Soudruh Košťál ( Moravská Ostrava ) : Nejprve několik

slov k politické rezoluci. Není jednotná, je to směs mnoha růz ných názorů a mohla by vyvolat teoretický zmatek v našich řa dách, kdyby byla přijata tak, jak je navržena. Přeceňuje se v ní

úloha buržoazie anglické, nedoceňuje se buržoazie německá a naše . Není správné, když se vyvolává dojem , jako by jen an glická buržoazie měla iniciativu. Také německá buržoazie ma

svoji vlastní iniciativu a dnes na pevnině například vede při tvoření kartelu atd . Také československá buržoazie není bez 90

významná . V rezoluci se také nevykládají vlastní cíle českoslo venské buržoazie. Mělo by se říci, že její moc je v rozkladu, a proto že hledá pomoc na všech stranách , zejména u klerikál

ní maloburžoazie. Buržoazie korumpuje dělníky ve žlutém hnutí a z toho je patrno, že se nespoléhá ve všem na státní moc, ale má svoji vlastní iniciativu. V rezoluci se praví, že je třeba udržovat víru v revoluci.1 Kdyby tu nebylo víry v revolu ci, nemohla by tu být ani komunistická strana. To je v rezoluci zbytečné a vedle toho ještě nesprávně formulováno. Podle ga lerie je patrno, že soudruzi z pražských buněk mají málo zá 1

jmu o sjezd. Když je to tak, tak by měl být sjezd střídavě v Ostravě, na Slovensku, v Brně anebo i jinde, kde by to mělo značný význam pro vývoj hnutí. Na konci několik organi začních poznámek . Především nemáme mládež všude tam, kde máme buňky strany. To znamená, že potom nemáme dostatek teoreticky vychovaných funkcionářů. Mělo by se také hodně

dbát teoretické výchovy. Že dosud strana není teoreticky dost

vyspělá, to ukazuje navržená politická rezoluce. Nedostatek výchovy celé strany je také patrný z příspěvků. Soudruzi si ne jsou vědomi, že čím větší příjem bude mít revoluční strana, tím bude dřív konec bídy . ( Potlesk .)

Soudruzi Stádník ' ( Pardubice) a Mareš ( Kladno ) ne jsou přítomni, a proto ztrácejí slovo. Soudruh János Fárkas ( Nové Zámky ) upozorňuje na ná

sledky stabilizační politiky buržoazie na Slovensku a hlavně na venkově. Musíme získat rolníky pro práci ve straně. Pozem

ková reforma je jenom poškodila. Centrála se musí znovu za bývat myšlenkou rolnického svazu. Zvýšení příspěvků na Slo

vensku není možné a utrpěli bychom tím velké ztráty. Zvláštní poměry slovenské se musí studovat. Na vesnicích se nemůže me zabývat pouze všeobecnou agitací, ale musíme dělat kon krétní práci.

Soudruh Janek ( Praha ): Když jsme sledovali debatu, vi děli jsme v ní téměř naprostou jednomyslnost, což znamená nesporný úspěch a důkaz značného zlepšení poměrů. Včera by

ly sjezdu předloženy dva dopisy. Dopis z kriminálu, který do kazuje, že se soudruzi nedají zviklat lani perzekucí, a druhý dopis z nové buňky, která k nám přešla od sociálních demo kratů. Tento dopis je důkazem, že sociálně demokratické masy

nesouhlasí ' s politikou vůdců. Nepřecházejí jen jednotlivě k nám, ale v celých skupinách. I když to není snad příliš vel ké, je to přece důkaz, že jsme udělali hezký kus práce v děl nických masách a že si vůdcové nemohou dělat, co chtějí. 1 V českém textu protokolu i v Rudém právu je chybně: rezoluci. V ně meckém textu správně: die Revolution . Stejně tak i v následující větě. (Str. 35 německého textu .) 91

Hnutí se musí podepřít především zdola řádným vybudováním buněk, abychom měli důkladný aparát pro práci v masách. Soudruh Košťál mluvil proti tomu odstavci rezoluce, kde se

praví, že je třeba udržovat víru v rezoluci. Přes to pokládám za účelné, aby tento odstavec }v rezoluci zůstal. Že je třeba ta kové víry, to nám dokazuje opět úvodník Práva lidu, v němž se zabývají naším sjezdem. Až se vrátíme domů, musíme klást především důraz na práci v buňkách.

Předseda soudruh Toužil oznamuje, že řečnická listina je vyčerpána a že závěrečné slovo budou mít soudruzi Jílek a Haken až po poradě komisí. Sjezd přechází k dalšímu bodu denního pořadu, jímž je referát soudruha Bolena O rolnické otázce.

AGRÁRNÍ OTÁZKA ( Referát soudruha V. Bolena )

Jedním z předních úkolů KSČ je to, aby se stala vůdkyní mas, tj. aby získala většinu ' proletářů v továrnách , dílnách a na polích pro třídní boj a aby současně získala jako spojen ce pro boj proti kapitalistickému řádu široké vrstvy venkov

ských poloproletářů , domkářů, malorolníků a aby neutralizo vala střední rolníky. Na rozdíl od sociální demokracie, která sice občas na svých

předválečných sjezdech o venkovském proletariátu a polopro

letariátu činila zmínku, ale nikdy vážně nepomýšlela na boj o moc a obmezovala 'se vždy jen na chabé hájení drobných požadavků dělnictva průmyslového, aniž by se starala o to,

aby se stala vůdkyní všech utlačovaných a vykořisťovaných, bolševici ruští za vedení Lenina vážně usilovali vždy o to, aby

třídně uvědomělý a v komunistické straně organizovaný prole tariát stal se vůdcem všech pracujících, a tak i vůdcem širo

kých vrstev pracujících zemědělců, a aby rolnické masy \v roz hodný okamžik vystoupily pod vedením proletariátu proti ka pitalismu a proti agrární i městské buržoazii.

Úsilí ruských soudruhů bylo korunováno úspěchem . Dík to muto jejich úsilí a dík Leninově taktice byla buržoazně demo kratická revoluce v Rusku proměněna v revoluci proletářskou opírající se o svazek dělnictva s rolnictvem. »Smyčka« děl níků s rolníky umožnila ruské komunistické straně nejen zvítězit, ale též vítězství udržet.

V dubnu roku 1925 řekl na rozšířené EKI soudruh (Bucharin plným právem :

1 Referát Bolena byl otištěn v Rudém právu , 27. března 1927 a ve Vor wärts, 27. března 1927. 92

»Je nemožno mluvit o uchvácení politické moci a o leninis mu a při tom ponechati stranou rolnickou 'otázku.«1

Zabýváme- li se dnes agrární otázkou podrobněji a dáváme-li si určitější směrnice pro práci na venkově, splácíme jen díl to ho, co jsme hnutí dávno dlužni.

Nejprve nekolik nejdůležitějších číslic, jež nám budou slou žit k osvětlení základní otázky :

Orné půdy v republice bylo v roce 1926 celkem 5 912 265 ha. V Čechách je orné půdy 47,32 % , na Moravě 51,87 % , ve Slezsku 46,17 %, na Slovensku 38,03 %, a na Podkarpatsku 17,50 %.

Zemědělců a v zemědělství činných osob je v celé republice téměř 40 %, na Slovensku 60,6 % a na Podkarpatsku 67,6% vše ho obyvatelstva.

Že je nutno velmi vážně počítat s vrstvami, které tvoří dvě pětiny obyvatelstva ČSR , je nabíledni. Tyto vrstvy jsou dosud ve svém celku spojencem buržoazie. Naším úkolem je učinit je spojencem proletariátu .

Fakt, že směrem na východ klesá výměra orné půdy a stou pá počet zemědělského obyvatelstva, nám ukazuje, že Sloven sku a Podkarpatsku nutno věnovat zvláštní pozornost. Zemědělce do 5 ha půdy bez ohledu na to, v kterém kraji

a v které oblasti výrobní žijí, můžeme vesměs zařadit mezi domkáře-malorolníky s výjimkou speciálních kultur (zahrad nických, semenářských atd. ) .

Zemědělci do 2 ha jsou poloproletáři, odkázaní na pracovní trh, protože výnos jejich trpasličího hospodářství k výživě rodi ny nestačí .

Za střední rolníky možno považovat zemědělce od 5 do 15 ha a v horských krajích až do 20 ha. To ovšem s tou výhradou,

že v horských krajinách, v některých oblastech Slovenska a Podkarpatska, jsou i mnozí držitelé 5-8 ha jen domká ři-malorolníky a že zase v řepařských a chmelařských oblas tech a tam , kde se pěstuje zelenina, jsou držitelé 15 ha už » ku

laky «, tj. velkými sedláky. Dr. Brdlík v novoročním čísle agrár ního Venkova udal počet poplatníků daně pozemkové v ČSR na 1 412 968 při vyloučení poplatníků do 1/2 ha zemědělské půdy. Od 12 do 2 ha je poplatníků 35,59 % ( 502 857 ) a od 2 do 5 ha asi

33,15 % ( 468 395 ) - tedy domkářů -malorolníků více než dvě třetiny ( 66 % ) . Poplatníků od 5 do 20 ha ( středních rolníků ) je podle dr. Brdlíka 385 846 ( 27,31 % ) . Z toho je patrno, že masu .

zemědělců u nás tvoří ze dvou třetin domkáři-malorolníci a vi

ce než z 93 % domkáři-malorolníci aa 'střední rolníci.

Stanovit nějakou přesnou mez mezi domkáři a malorolníky, středními rolníky a velkými sedláky je nemožno. Pojem vel 1 Rozširennyi plenum ispolkoma Kommunističeskogo internacionála, 21 marta str . 307 .

-6 aprelja 1925, stenografičeskij otčot, Moskva

Leningrad 1925,

93

kých , středních a malých hospodářství je velmi proměnlivý a mění se s každým stupněm vývoje zemědělství jednotlivých zemí a krajů .

Též postavení rolníků je různé nejen v jednotlivých zemích, jako celé ale i v jednotlivých krajích. Je to hotová mozaika naše zemědělství – od toho primitivního hospodářství na Pod karpatsku až k tomu nejvyspělejšímu zemědělství, spojenému s hospodářským průmyslem, ve středních Čechách a na Hané. Nejlepší je tato definice : Domkářem -malorolníkem je ten, kdo sám s příslušníky rodi

ny na vlastní nebo pachtované půdě pracuje , aby dosáhl nej nutnějšího živobytí pro sebe, svou rodinu a pro své zvířectvo a námezdní práce nepoužívá, leda na výpomoc. Středním rol níkem je ten, kdo sice zaměstnává stále nebo přechodně cizí

pracovní síly, ale sám se členy rodiny spolupracuje a svým ži votem se celkem od svého čeledína neliší.

Mezi pracující rolníky nepočítáme bohaté sedláky, kteří tr vale nechají za sebe pracovat sily cizí a kteří vykonávají na hospodářství jen tzv. dohled. Tyto vykořisťovatele cizí práce pokládáme za nepřátele jak dělníků, tak i domkářů a malorol níků, stejně jako statkáře a fabrikanty. Vedle velikosti podniku rozhoduje o hospodářském postave ní zemědělce ta 'okolnost, v jaké produkční oblasti se zeměděl ský závod nalézá, zda v oblasti řepařské, obilnářské nebo obil nářsko-bramborářské či pícninářské.

Výrobní oblastí repařskou v Čechách je česká nížina a pa

horkatina a České středohoří. Na Moravě Hornomoravský a Dolnomoravský úval, Dyjsko - svratecký úval a Chřibské po hoří, na Slovensku severní část slovenské nížiny dunajské, dále krajina Inovce a Tribeče a krajina trenčínsko -skalická.

Výrobní oblastí obilnářskou je v Čechách krajina žatec

ko -duchcovská, pohoří českých Sudet, Rakovnicko a Podbrd >

sko, Plzeňská pánev, jihočeská rybničná rovina a horní Poohří a Tepelské vrchy, na Moravě podhoří Českomoravské vysočiny, Drahanská vysočina, podhoří moravských Sudet, Moravská brána a podhoří Karpat, ve Slezku pahorkatina a rovina Opav ská, pánev Ostravsko -těšínská, pásmo středního Jeseníku a Rychlebské hory, na Slovensku jižní část slovenské nížiny 7

dunajské, slovenská nížina Potiská , krajina košicko-prešov ská a středoslovenská pahorkatina a na Podkarpatsku nížina Potiská .

Výrobní oblastí obilnářsko-bramborářskou je v Čechách pod hoří Českomoravské vysočiny a Českomoravská vysočina, na Moravě Českomoravská vysočina, na Slovensku krajina žilin

sko-prievidzská a Myjava, kraj horního a středního Hronu a krajina rimavsko-slanská .

Výrobní oblastí pícninářskou je v Čechách Šumava, české

94

Sudety a Krušné hory, na Moravě horská krajina moravských Sudet 'a karpatská vysočina, ve Slezku horská krajina Jeseníků

a horská krajina Beskyd, na Slovensku krajina Horní Teplé, krajina popradsko-hornádská, Beskydy a Tatry a krajina horní >

Ondavy a horního Laborce, na Podkarpatsku podhoří Karpat a horská krajina Karpat .

Výnos z 1 ha je v jednotlivých oblastech různý a mění se i v jednotlivých obvodech té které oblasti. Zatímco zemědělec v české nížině sklízí z 1 ha průměrně 20 q pšenice, 18 q žita

a 21 q ječmene, zemědělec naŠumavě sklízí z 1 ha o 5 g pšeni ce, 5 q žita nebo 7 q lječmene méně a zemědělec na jihu Čech 0 4,8 q pšenice, 3,7 q žita a 6 a ječmene méně. 9

Podobné

ještě horší

rozdíly nalezneme na Moravě, kde

zemědělec v horské krajině moravských Sudet sklízí z 1 ha je nom asi 6,5 q pšenice, 7,5 a žita (a 7,2 a ječmene, nebo u ze mědělce v horských obvodech Karpat, který z 1 ha sklízí asi 6,14 g žita a 7,7 a ječmene.

Tyto rozdíly nutno mít na zřeteli. Ony ukazují v prvé řadě to, že horskému zemědělci nutno věnovat speciální pozornost a péči.

Vedle těchto rozdílů, které vznikají bez vůle člověka, jsou zde ještě jiné rozdíly, kterých dociluje člověk svými zásahy

a kterých si musíme zvlášť všímat, neboť budou hrát důleži tou roli při naší agitaci mezi pracujícími zemědělci. Jsou to

především rozdíly sklizní, jakých dociluje v jedné a téže ob lasti velký sedlák , statkář a nájemce dvora proti domká fl-malorolníku i střednímu zemědělci. Průměrná sklizeň velkých sedláků a statkářů činí po 1 ha

u pšenice 25,20 q, u žita 21,10 q, u ječmene 22,60 q, u cukrovky 252 q, u brambor 100 g, zatímco u drobných a středních ze mědělců činí průměrný výnos ( v dobrých půdách ) u pšenice 18,70 q, u žita 15,90 q, u ječmene 16,40 q, u cukrovky 150 a

a u brambor 65,7 q. To znamená, že bohatý sedlák ja statkář sklízí na 1 ha více pšenice o 6,5 q , více žita o 5,2 q , více ječme ne o 6,2 g, více řepy o 102 q a více brambor o 34,3 q nežli domkář-malorolník .

V této chvíli hraje značnou roli vedle velikosti osevních ploch hlavně lepší zpracování půdy pomocí dokonalejšího hos

podářského nářadí a používání umělých hnojiv, vše to, čeho domkář-malorolník postrádá anebo si nemůže opatřit v té mí Fe , jak by bylo třeba .

Velcí sedláci a statkáři používají, vedle animálního (chlév ského) hnoje hojně hnojiv umělých, a to v té míře, že na 1 ha jejich půdy připadá asi 3,75 q umělého hnojiva. Naproti tomu u drobných zemědělců připadá toliko 0,99 umělého hnojiva na 1 ha.

Malý zemědělec potřebuje to, čeho dnes postrádá a co vel 95

kým sedlákům umožňuje a přináší až o 2000 Kč vyšší výnos z 1 ha, nežli jaký docilují domkáři-malorolníci. Ale umělá hno

jiva a dokonalé hospodářské stroje a nářadí jsou při dnešních cenách a poměrech malému zemědělci nedostupny. Statkáři ovládají trh, zejména burzy , a určují ceny nejen

Nyn s pridi vary nister

nášely

zemědělských výrobků, ale i umělých hnojiv a hospodářských

boj dr

strojů .

myslo

Agrární a buržoazní politika celní ( vysoká cla na umělá

zeměd

hnojiva a hospodářské ' stroje ) znemožňuje anebo alespoň značně ztěžuje drobnému zemědělci opatřit si umělá hnojiva a lepší, dokonalejší hospodářské stroje a nářadí.

počín poroln

Velký sedlák, statkář a nájemce dvora vyrábí hlavně pro trh. To mu umožňuje přejít od hospodářství obilnářského k hospodářství obchodnímu , až spekulativnímu, a pěstovat jen

cennější druhy plodin. Na lánech polí je možno pěstovat obilí daleko intenzívněji nežli na malých parcelách.

Ve velkém se vždy výhodněji prodává nežli v malém . Velký zemědělský podnik má menší náklad na 1 ha, neboť u majitele

ských Odti

vek, a nářem

Jedn organi nickén níkem

Agrá

nad 20 ha si vyžádá na 1 ha pouze 44–46 pracovních dnů, za tímco malý a střední zemědělec musí věnovat 1 ha až 123 dnů pracovních. ( Motorový pluh např. zorá za den ,1 asi 25 jiter,

ganiza

pluh tažený voly asi 1,5 jitra alpluh tažený kravami ještě

Za 6 lt Kč.

méně. )

Spotřeba zemědělských výrobků v rodině malých a středních zemědělců

TO Z.

rodinách

sedláků

poměru 80-37 - 16 %. Čím menší podnik , tím vlastní spotřeba zemědělských a

je

v

výrobků větší.

Malý a střední chovatel dobytka je odkázán výhradně na agenty velkořezníků, komisionářů a nájemců dvorů a musí při jmout při nouzi o píci a o peníze každou cenu jimi diktovanou. Pravidelně je to cena o 25–50 % nižší nežli cena, jaké na ústředním trhu docilují velcí sedláci a statkáři. Bohatý zemědělec má svůj zemědělský podnik spojen s hos podářským průmyslem a to mu umožňuje, aby ivýrobky ze mědělské zpracoval na drahý cukr, lih , slad, škrob atd.

Agrární buržoazie ovládla řadu cukrovarů, a proto nastal pokles ceny cukrovky přes zvýšení ceny cukru .

Cena řepy z 26—30 Kč před » porolničením cukrovarů« klesla

Agrá Tyto li nancí

( bram

melas požív Podle varsk dářů. ření

se der

liké

tj. vi

palki v Pra

loni na 15 Kč, aby » rolnické « cukrovary vydělávaly. Agrární

dojn

strana, kterou vedou, právě tak jako Jednotu československých

ská

řepařů bohatí sedláci, statkáři a mazaní advokáti, brojila ještě v roce 1922 proti kartelům a hlásala ve svém programu, že

na 1

dob

v hromadění velikých jmění v jedněch rukou a v ' odvislosti ve

likých kruhů obyvatelstva od podnikatelů, organizovaných jednotně v kartelech a jiných dobyvačných organizacích vel koprůmyslu, obchodu a kapitálu peněžního, nutno spatřovat veliké nebezpečí lidovládě. 96

dro

závo pras

nos

Nyní je pro kartely. Její » rolnické « cukrovary vytvořily s průmyslovými cukrovary kartel, zatáhly do něj i dva cukro

no ich

vary státní ( Zvoleněves a Smiřicko ), ovládané agrárním mi nistersivem zemědělství, a cukrovary » rolnické « místo aby při

nášely užitek drobným zemědělcům a místo aby umožňovaly

jen

Ech

žlá рой iva

boj drobných a středních pěstitelů řepy proti cukrovarům prů myslovým , dohodly se s těmito a snaží se dostat od pracujících zemědělců řepu co nejlevněji. „Drobní a střední pěstitelé řepy počínají chápat, jakou šalebnou hru s nimi hrají ti, kdož vedou

porolničené cukrovary a současně též Jednotu Českosloven ských řepařů .

gro ho en bili

Odtud opozice malých a středních řepařů a jejich požada vek, aby ten, kdo je funkcionářem cukrovaru, nebyl funkcio nářem organizace řepařů. Jednota československých řepařů , která měla být výbojnou

organizací drobných a středních pěstitelů řepy proti cukrovar nickému kartelu, stala se vinou agrární strany jeho pomoc



níkem a náhončím.

ele ca

Agrární strana při tom vybírá prostřednictvím řepařské or ganizace z každého 1 q dodané řepy 7 haléřů. To znamená při celkové sklizni řepy obnos cca 4 milióny Kč.



er,

Za 6 let vybrala takto agrární strana od řepařů asi 20 miliónů



Kč .

ch 37

Tyto lihovary mohou podle zvláštního povolení ministerstva fi

Agrární strana ovládá také řadu hospodářských lihovarů.

h 8

i I.

a

nancí zpracovávat jen z poloviny svoje produkty vlastní ( brambory, řepu, kukuřici atd .) a z poloviny látky cizí ( např. melasu ) , aniž by ztratily ráz lihovaru hospodářského, který požívá zvláštních výhod berních proti lihovarům průmyslovým. Podle sčítání z roku 1921 bylo v ČSR celkem 9-10 tisíc liho varských hospodářů, čili asi 1 % všech samostatných hospo dářů. Jsou to většinou bohatí jednotlivci, kteří docilují lihova řením v prvé řadě takových výsledků v chovu dobytka, o nichž se drobným zemědělcům ani nezdá. Lihovary nejenže utrží ve liké peníze za lih, ale mají zadarmo hlavní produkt lihovaření, tj . výpalky, velmi cenné to krmivo pro dobytek. Použitím vý

palků, jak doznalo nedávno Družstvo hospodářských lihovarů v Praze, přibírá masný dobytek na váze denně 1/2 kg živé váhy,

dojnice pak 'dávají denně 7 litrů mléka. Tím způsobem lihovar ská hospodářství vykrmí a odprodají za kampaň (6—8 měsíců ) na 180 000 kusů těžkého masného dobytka a získají za stejnou dobu na 160 miliónů litrů mléka. Nejenom ' rolnické cukrovary, ale i hospodářské lihovary,

drožđárny, škrobárny, sušárny, pivovary (sladovny) nekonku rují na prospěch malých a středních zemědělců podobným 7

závodům průmyslovým, nýbrž dohovořují se s nimi na úkor

pracujícího zemědělce a uzavírají smlouvy o tom, jak nejley 97

něji od drobných a středních zemědělců nakoupit suroviny a jak nejvýhodněji potom zpeněžit tyto suroviny, zpracované na výrobek , jako je cukr, lih , slad, škrob, cikorka atd.

Podobně se to má s družstevními mlékárnami. I ty přinášejí zisk a prospěch jen bohatým. Malý a střední rolnik je odkázán na odbyt mléka v místě ne bo blízkém okolí. Není-li v místě odbytu, dodává mléko za níz kou cenu do družstevních agrárních mlékáren nebo přebytku používá k vlastní výrobě másla, jehož odbytem je odkázán na

překupníka. Také za máslo dostává

stejně jako za tvaroh

až jednu polovinu toho, co musí platit konzument. Tak zva

né rolnické družstevní mlékárny jsou tu zdražování v čele a ceny másla libovolně diktují, ač producentům platí za mléko podvýrobní cenu. Celní ochranou a jinými prostředky, obmezujícími dovoz más

la z ciziny, lze i při zvýšené produkci a značném poklesu kon

zumu másla v širokých vrstvách konzumních udržovat vysoké ceny másla na trhu. Mlékárny jsou, až na malé výjimky, plně zaměstnány a pohyb 'cen másla vykazoval v roce 1926 daleko menší cenové rozpětí (5–6 Kč ) , než v roce 1925, kdy činilo rozpětí 10-12 Kč při 1 kg. Velkoobchod plně využil celní ochrany. Za měkký tvaroh ( sýr) placeno drobným výrobcům

Kč 1,40 až Kč 3,50 za 1 kg, takže je tu rozpětí poměrně daleko větší než u másla. Nejvyšší ceny másla dociluje velkoobchod

v letní sezóně, kdy překupníci platí malorolníkům a středním rolníkům za máslo a sýr nejméně.

Slibovaná organizace družstevního odbytu, s vyloučením me ziobchodu, zůstala na papíře. Mlékárny soukromé i tzv. druž stevní jsou zkartelovány a diktují ceny pro výrobce i pro kon zumenta. Místo organizace odbytu usiluje ted agrární strana o ustavení burzy mléčných výrobků, která by dnešní, pro me

ziobchod výhodné poměry stabilizovala. Je nutno poučovat pracující zemědělce, že musí, chtějí-li se uchránit značných škod, zajistit si rozhodující vliv ve správě družstevních mlékáren.

Je nemožno vypočítat všechny rozdíly a podrobnosti. My můžeme a jsme povinni dát jen klíč k řešení problému. Po drobněji musí si rozvést nadhozené otázky krajské, obvodní

i místní zemědělské komise samy. Soudruzi v jednotlivých ze mich, krajích a obvodech musí studovat problémy zde dotčené s ohledem na místní poměry a musí se naučit využít zjištěných rozdílů k tomu, aby ukázali drobným zemědělcům , že jejich postavení a postavení velkých sedláků není stejné, že násled kem toho také jejich zájmy nejsou stejné a že domkáři i malo rolníci nemohou čelit konkurenci velkých ve spolku s těmito,

nýbrž naopak jedině bojem proti velkým a bojem proti kapita listickému státu, který slouží bohatým proti proletariátu a po 98

loproletariátu a nedovoluje malému hospodářsky vyrůst a stát se skutečně svobodným občanem .

Nyní několik slov o tzv. pozemkové reformě. V přídělovém řízení ucházelo se o půdu 500 142 oprávněných uchazečů, ale dostalo se přídělu jen64 385 osobám z řad bez zemků, 93 500 jiným uchazečům, 177 885 uchazečům ze řad ze mědělců, celkem 335 770 uchazečům . Na tyto »uspokojené« uchazeče dostalo se 498 181 ha půdy, průměrně 112 ha na jednoho, mnozí z nich dostali toliko po míře, zato jiní ze řad 3

1

větších rolníků a protekčních dětí agrární strany dostali půdy několik hektarů .

Podle posledního výkazu bylo ponecháno u 1257 zbytkových

statků 108 223 ha půdy, průměrně 86 ha na jeden . 80 % těchto zbytkových statků bylo přiklepnuto protekčním uchazečům ze řad agrární buržoazie, velkým sedlákům, vedoucím úředníkům

velkostatků a nájemcům, čímž hospodářská pozice agrární buržoazie byla značně zesílena. Kolonizace v územích národnostních menšin byla dosud provedena v 59 obcích. Bylo nově vytvořeno 1025 nových sel

ských usedlostí s průměrem 12,11 ha ( přes 60 měr ) . Ze záboru

kromě půdy, na kterou mají nárok

bylo do

savadním majitelům velkostatků propuštěno 385 530 ha, tedy jen o 100 000 ha méně, než se dostalo na půl miliónu uchazečů

v 'drobném přídělu. Zákony o pozemkové reformě mají být doplněny zákonem o přikázání břemen , spojených s patro nátem kostelů , na ty , kdo při provádění pozemkové reformy dostali kousek půdy. Že dnešním zákonodárstvím a tím, co se na jeho základě až dosud stalo, pro nás otázka vyvlastnění 1

i

velkostatků není vyřešena, je samozřejmé. Pro nejbližší dobu klademe požadavek revize přídělů půdy,

a zejména přídělů zbytkových statků, tak, aby byly napraveny křivdy, spáchané na drobných zemědělcích vůbec a na malo rolnictvu národnosti slovenské, německé, madarské a ukrajin ské ( při takzvané kolonizaci ) zvláště.

s tím souvisí požadavek revize trhových cen přejímacích a předávacích , dále revize celého hospodářství SPÚ , hlavně též poskytnutých subvencí a úvěrů.

Před prováděním pozemkové reformy bylo agrárními veliči nami a také měšťáckými národohospodáři zdůrazňováno, že ce lá tato »reforma« musí být a bude nesena tím, že po jejím uskutečnění bude zlepšena existence malých a středních ze

mědělců a že se bude vyrábět zemědělských výrobků více než předtím, že bude docíleno soběstačnosti ve výrobě zemědělské v tom užším slova smyslu, tj . soběstačnosti pokud se týče chle bovin, pšenice a žita. Co po této stránce bylo vykonáno, to vy

svítá z článku odborového přenosty SPU dr. Fialy, který 10 . ledna tohoto roku napsal v Národních listech , že z tisíců drob 99

ných domkářů a bezzemků nadělala 'pozemková reforma rol níčky, pro které je ted důležitou otázkou, jak nejúčelněji při dělené půdy využít, aby se stali skutečnými pány na půdě a ne jejími otroky, bídně živořícími a od rána do noci při okoralém chlebě a bramborách se plahočícími. A to neví dr. Fiala, jeden z předních činitelů SPD, jiné rady, než aby se přešlo od hospo dářství obilnářského k hospodářství obchodnímu, k zelinářství,

k pěstování léčivých bylin, k intenzívnímu chovu vepřů ve vel kém , k intenzívní výrobě sýra a másla, k drůbežnictví atd.... ? Hospodářství obilnářské

musíme prý ponechat méně

vy

spělým státům s řidší populací. Jeden z vůdců agrární strany, ministr zemědělství dr. Srdínko, zdůraznil zase v tutéž dobu, že

je nutno zvýšit hektarovou výnosnost, a potvrdil to, co v 30. svazku Občanské knihovny zdůraznil dr. Lenfeld, že totiž je třeba, aby se v ČSR stupňovalo pěstování chlebovin , hlavně pšenice, neboť ČSR, pokud se chlebovin týče, je až na pátém místě v řadě evropských států a to za Belgií, Holandskem , Dánskem i Německem . Buržoazie, jak patrno, neví si s malými a středními zemědělci rady. Na jedné straně prohlašuje, že se k nám nesmí cizí obilí dovážet a že musíme být 'soběstační, ne

boť prý »bez zvýšení domácí výroby zůstaneme státem bez plné hospodářské samostatnosti« ( dr. Brdlik ) . Za tím účelem zave dena také vysoká zemědělská cla, a na druhé straně se hlása ,

že » hospodářství obilnářské musíme ponechat méně vyspělým státům s řidší populací«. Už v tom je důkaz, že pozemkovou reformou nejdůležitější problémy vyřešeny nebyly. Celý vtip je v tom: zintenzívnění zemědělství je závislé v první řadě na

snížení produkčních nákladů, tedy na pokroku produkční techniky ( používání strojů a dokonalejšího nářadí ), na zlev nění a usnadnění dopravy zemědělských produktů a na snížení služby kapitálové, tj. na zlevnění půdy, snížení pachtu a na opatření dostatečného a levného dlouhodobého úvěru, aby by

lo zamezeno novému zadlužení zemědělců. Také snížení daňo

vého břemena a stanovení jednotné daně progresívní hraje zde důležitou roli. To vše ale kapitalistický stát, to vše panu jící městská a agrární buržoazie drobnému a střednímu ze

mědělci ' nedá, ani dát nemůže. Ona naopak v zájmu svém vlastním musí nechat malé a střední zemědělce v područí a závislosti finančního kapitálu . Jaké vyhlídky má v budouc nosti i osmihektarový zemědělec, to nejlépe dokazují obavy

známého agronoma Špačka, který v knížce Zemědělství ame rické praví: » Práce nesmí dávat jen přítomné živobytí, nýbrž musí skýtat z přítomného výnosu i záruku zaopatření ve stáří, kdy již nebude sil ku práci. Tuto záruku osmihektarová chalu

pa nedá a v tom spočívá, podle mého soudu, zárodek smrti malých osmihektarových usedlostí, jestliže včasným zvětše ním výměry , aspoň do 20 ha, se tomu nepředejde.« 100

Při provádění pozemkové reformy vyšlo, podle doznání

dr. Viškovského, 38 % uchazečů naprázdno. Z těch 62 % ucha zečů, kteří byli » uspokojeni« přídělem , je nejméně dalších 30 procent nespokojeno nejen proto, že dostali půdy málo, ale i proto, že dostali půdu poměrně nejhorší a přitom drahou. Jestli, jak doznává vedoucí činitel SPO, není zajištěna exis tence drobných zemědělců, jimž půda byla přidělena, a nutno

teprve hledat cesty, jak je učinit opravdu » svobodnými rolníč ky«, je tím méně zajištěna ' existence oněch drobných země

dělců, kteří vyšli při pozemkové reformě naprázdno. Ačkoli prakticky je pozemková reforma a konce, přece ji SPU dosud formálně neskončil. To proto , aby mohla agrární strana u drob ných zemědělců některých obvodů budit iluze, že 'se něco bude » ještě parcelovata. Státní pozemkový úřad je pak v pilných přípravách k provedení » reformy « lesní. Agrárníci prohlašují, že » hospodářsky znamená lesní re forma významnější problém než byla reforma na ze mědělské půdě«, a kladou už dnes otázku , zda mohou zemědělci (rozuměj majitele zbytkových statků ) ucházet

se o příděl lesní půdy. Činí tak vzhledem na ustanovení § 10 zákona přídělového ( zákon ze dne 30. ledna 1920, Č. 80 Sb. z.

a n. ) , že půdu lesní lze podle prokázané místní potřeby a se

zřetelem ke zvláštním poměrům místním přidělit v první řadě obcím a jiným veřejným svazům – pokud ovšem ve smyslu § 1 citovaného zákona nepodrží nebo nepoužije zabranou půdu

lesní k účelům svým nebo všeobecně prospěšným stát. Stát je podle toho prvým uchazečem , v druhé řadě jsou obce a jiné veřejné svazy ( okresy, země ) . Odstavec 2, § 10 zákona přídělo: vého stanoví dále, že dosavadní souvislé hospodářské lesní

jednotky buďtež zpravidla zachovány, což nevylučuje, aby byly přiděleny více uchazečům jako hospodářský celek do spo lečného vlastnictví. To se dá vykládat tak, že na příděl půdy

lesní mají nárok i zemědělská družstva. Konečně stanoví od stavec 3, citovaného paragrafu, že jednotlivcům lze přidělit lesní pozemky jen výjimečně a v menší rozloze, zejména k to mu cíli, aby byl zaokrouhlen nebo jinak doplněn a zajištěn je jich lesní a jinaký majetek, a jestliže se lesní půda nehodí k hospodaření obecnímu nebo státnímu, nebo je-li ze všech či několika 'stran obklopena pozemky uchazečovými. Po zkuše

nostech , jak Státní pozemkový úřad respektoval zákonné před pisy o přídělu půdy zemědělské, jak respektováno bylo před nostní právo republiky a ustanovení § 1-8 zákona přídělo

vého ( příděl obcím a okresům ) , je nasnadě, že ustanovením § 10, ,odst. 3. zákona přídělového není dostatečně obmezen příděl lesní půdy jednotlivcům ( zbytkařům ) a není dostatečně vysloveno, že se nepřipouští tvoření zemanských statků les ních . Zde je nutno žádat přiměřenou novelizaci zákona 101

přidělového. Naše stanovisko je jasné: Lesy obcím , okresům , zemím a státu . Ale jen ty lesní plochy, které mají nějakou ce nu. Pokud dosavadní majitel vznese nárok na ponechání jemu určité výměry lesní půdy, budiž mu ponechán takový komplex, který jeho vinou byl vyplundrován , vyžaduje proto investice, a budiž přísně dbáno toho, aby vedl spořádané hospodářství ve smyslu lesních zákonů. S tímto požadavkem souvisí bezod kladná reorganizace a řádná veřejná kontrola SPÚ. Veřejnosti budiž již nyní sdělen plán lesní reformy.

Abychom neupadli do škodlivých iluzí při práci na venkově, nutno říci, že hospodářská krize nedotýká se dosud pracu

jících zemědělců v té míře jako obyvatelstva 'měst, a že zejmé na nelze prozatím mluvit u zemědělství – s výjimkou horských

krajů – o krizi odbytové a cenové jako v průmyslu. Tím ovšem -

není nikterak popřeno, že kapitalismus prokazuje se být ne schopným , aby zadržel hospodářský rozklad , a že jsme svědky jen relativní stabilizace kapitalismu. Dnešní prosperita ze mědělství je jen přechodným zjevem a není také u zemědělců všech . Nelze např. mluvit o prosperitě trpasličích hospodářství a pak o prosperitě malorolnických hospodářství v horských krajinách, neboť zde opatření učiněná vysokými cly ani v nej

menším nepomohla. Majitelé trpasličích hospodářství ( do 2 ha) a v horských krajích – zejména na Slovensku a na Pod karpatsku domkáři-malorolníci do 5 ha dostávají se už dnes do neutěšeného a tísnivého postavení. To proto , že kapitalistic ká stabilizace děje se i na účet těchto vrstev, podobně jako na účet dělníků. Tyto vrstvy trpí zejména nezaměstnanosti, dra hotou životních potřeb a daňovým systémem , hlavně zvyšo váním daní nepřímých, vedle toho, že na nich se už projevují všechny důsledky rozdílů mezi malým a velkým zemědělcem , jak jsme je dříve naznačili. Jsme přesvědčeni a všechny okol nosti tomu nasvědčují, že v dohledné době budou všichni dom

káři-malorolníci a později i střední rolnici tísněni a hospodář sky dotčeni zejména: a ) daňovým systémem, b ) vysokou cenou půdy a vysokým pachtovným ,

c ) drahotou průmyslových výrobků a stavebních hmot, d ) krizí v cukrovarnictví, která se dostaví zane dlouho jako důsledek toho, že Anglie, Itálie 'a Bulharsko budu

jí svoje cukrovary, a nedostatkem zahraničních trhů pro slad a výrobky mléčné,

e ) značnými náklady na státní dluh a na militarismus, f ) nedostatkem státních peněz na investiční práce a na účel nou podporu zemědělství,

g ) diktátem obchodního, průmyslového a finančního kapi tálu ( trastů a kartelů ), h ) přeměnou družstev v obchodní společnosti a v nástroj, 102

pomocí kterého bohatec žije a tyje z práce drobných a střed ních zemědělců.

Zatím ještě tyto věci a také rozdíly, o nichž jsme dříve mlu vili, nedoléhají plně na všechny domkáře, malorolníky a střed

ní rolníky. Kdykoliv však o něčem podobném slyší hovořit, vždycky dobře reaguji a projevují vůli bránit se vykořisťování, at ze strany kapitalistů nebo ze strany kapitalistického státu. Musíme jim už nyní tyto věci stavět před oči a ukázat nejisto tu jejich budoucnosti a vzít nezdravou iluzi, že za kapitalistic

kého řádu může být pracujícímu zemědělci na trvalo zajištěna nebo snad dokonce zlepšena jeho existence. Vcelku je životni úroveň pracujících zemědělců nízká a také jejich bydlení je

vcelku špatné. Kdyby měl malorolník i střední rolník lépe by dlet a svoji usedlost náležitě upravit, musil by se při drahotě

stavebních potřeb krvavě zadlužit. Rozkládající se kapitalis mus bude nutně ochuzovat malorolníky a bude podkopávat

i existenci středních rolníků. Naše propaganda v tomto směru musí být tím pronikavější, že v době částečné, třeba jen rela tivní stabilizace kapitalismu hrozí vždy nebezpečí, že masy

zemědělského lidu budou využity vládnoucí třídou proti děl nictvu .

Předmětem našeho bedlivého zkoumání a stálé analýzy musí být strany a organizace, které soustředují v sobě masy malých

a středních zemědělců. Je to v prvé řadě česká strana agrární čili republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, která zakotvila v masách venkovského poloproletariátu nejen v historických zemích, ale do určité míry i na Slovensku a na Podkarpatsku. Agrární strana, ač soustřeďuje ve svých Domo

vinách a ve svých hospodářských, družstevních a peněžních organizacích převážnou část domkářů -malorolníků a středních vrstev na venkově, není stranou pracujících zemědělců, nýbrž je zástupkyní a mluvčím zemědělského, finančního a průmys lového kapitálu , jak dokazují všechny její počiny, hlavně též na půdě měšťáckého parlamentu a ve vládě. Vedou ji a rozho dují v ní jen bohatí sedláci a statkáři vedle bohatých advokátů a vlivných akcionářů cukrovarů, lihovarů, bank atd . Také v jejím tisku vedou hlavní slovo lidé venkovu cizí. Strana agrární dovedla a dovede velmi obratně a prostředky

ne zrovna vybíravými získávat masy venkovského obyvatelstva a dovede hrát úlohu jedině pravé zástupkyně venkovského li du, třebaže je každé » lidovosti« na sto honů vzdálena. Umož ňuje jí to její vlivná a výnosná pozice v nesčetných veřejných

i soukromých ústavech a úřadech . Nesmíme se tajit, že zde máme co činit s'odpůrcem dobře zorganizovaným a silným a že práce naše bude těžká. Musí být tím energičtěji pro

váděna. Že musíme dobře znát program strany, se kterou máme svádět boj o masy venkovského lidu, je nabíledni. Hlav 103

ně musíme dobře znát její program popřevratový. V roce 1919 .

prohlásila agrární 'strana, že je zlomena vláda hrubé moci a násilí, že budou zničeny historické tradice i historický pojem byrokracie, že právo občanské, trestní, hmotné i formální vy

budováno bude nově s plným zřetelem k vyšším potřebám ve řejným, že berní břemena budou rozdělena na občany podle 9

majetku a hospodářské jejich síly , že válečné zisky zdaněním

vydány budou státu a velká bohatství podrobena budou vze stupné dávce ze jmění a že riziko práce dělníkovy, sloužící celku, převzato bude státem . Dále slíbila agrární strana nej větší péči o školství a říkala, že se zasadí o to, aby napříště zamezeno bylo jakékoli zneužívání a nadužívání hospodářské

síly jednotlivcovy. Zlidovění půdy musí prý být provedeno v takovém rozsahu , aby ukojen byl hlad všech drobných lidí

po půdě, a celé zásobování potravinami bude prý vybudováno na nových základech. Nezaměstnanosti bude prý čeleno rych lým uvedením průmyslu ' do výrobní pohotovosti a použitím případných opatření donucovacích proti majitelům výrobních

prostředků a soustavnými investicemi státními. Pokud se ze mědělského dělnictva týče, slibovala agrární strana, že vyna

loží vše, aby vhodnou úpravou pracovní smlouvy a pracovních podmínek vůbec, hojným poskytováním naturální mzdy, péči o dělnické bydlení, a to hlavně stavbou dělnických domků, podporou dělnického nájmu, hospodaření parcelového a drob ného chovu hospodářského zvířectva, umožňováno bylo ze

mědělskému dělníku zakládání vlastní rodiny. Bylo by zby tečno ptát se, co agrární strana z tohoto programu popřevra tového splnila. Víme, že nic ! A víme dále, že už v červnu 1922 program svůj radikálně změnila. Jakmile nastal opad re

volučnívlny, utekli bohatí sedláci od všech svých popřevrato vých slibů. V programu r. 1922 najdeme už jen jediný pozoru hodný slib, že totiž bude agrární strana potírat snahy, směřu

jící k vytvoření kartelů. » V hromadění velikého jmění v jed něch rukou a odvislostí velikých kruhů obyvatelstva od podni katelů, organizovaných jednotně v kartelech a jiných doby

vačných organizacích velkoprůmyslu, obchodu a kapitálu pe něžního nutno spatřovat veliké nebezpečí lidovládě,“ říkala agrární strana v r. 1922. Dnes už i tento slib je pohřben. Agrár ní strana stojí v čele kartelu cukrovarnického a také v čele

jiných dobyvačných organizací průmyslu, obchodu a kapitálu peněžního . Dr. Frankenberger docela otevřeně píše v knize »Národní hospodářství ze stanoviska venkovského lidu«, že agrarismus je rozhodným zastáncem dosavadního právního řádu, i když prý vykazuje mnohé stinné stránky a má různé škodlivé účinky, a vede nezřídka k nespravedlnostem a vyko řisťování 'slabších ...

Domkářům-malorolníkům je nutno na rozdílech, jaké se jeví 104

mezi tím, co hlásala agrární strana ve svém programu 1919/22 a mezi tím, co od převratu do nynějška dělá, ukázat, jaká hra se s nimi provozuje . Je nutno dobře sledovat všechna hesla

této strany a všechny její rezoluce, určené pro domovináře, a hnát účelným způsobem vůdce strany k tomu, aby vydaná

hesla a rezoluce proměnili v činy na prospěch pracujících ze mědělců. Když např. píše agrární tisk, že domkáři-malorolníci prodávají hovězí nebo vepřový dobytek za tolik a tolik Kč 1 kg živé váhy a že v městech stojí 1 kg masa několikráte tolik, je nutno říci domkářům -malorolníkům : » To, co píší vaše noviny

o rozdílech cen dobytka a masa, je sice pravda, ale ptejte se, co učinila vaše strana, aby mohly býti zemědělské výrobky co nejúčelněji uváděny do rukou spotřebitelů, aniž by zboží šlo

rukama neproduktivníma, a aby nejen drobný výrobce, ale i spotřebitel byl uchráněn škod , které jim způsobuje meziob chod? Ptejte se dále, kde je slibované řádné vybudování trhů, kontrola tržních cen, bezvadně a rychle pracující policie tržní a potravinářská a kde je slíbené náležité přizpůsobení dopravy potřebám veřejného zásobování!? « A ještě jeden příklad :

Agrární strana na svých projevech a ve svých časopisech ráda mluví o horských zemědělcích. Zemědělcům horským

a v pastvinářských oblastech, kteří se živí z větší části chovem užitkového dobytka, bylo by velmi prospěšno, kdyby se prová dëla rozumná tarifní politika, tj. snížení tarifů vůbec na do voz a převoz chovného dobytka a cizozemských krmiv zvláš tě, kdyby byla zařízena odborná a levná doprava mléka

a mléčných výrobků z odlehlých míst do center a připuštěn bezcelní dovoz strojů a přístrojů mlékárenských, které se zde vyrábí za současného zákazu vývozu krmiv . Leč agrární strana a agrárně klerikální vláda dělají opak to ho všeho.

Tím, když se seznámíme se všemi důležitými otázkami a po žadavky pracujících zemědělců, když se za určité požadavky účelným způsobem postavíme, a tak dokážeme, že agrární stra na nemá úmyslu uvésti svoje hesla a sliby ve skutek, dokáže me malým zemědělcům nejlépe náš skutečný zájem o ně, dále jim dokážeme, a to je to nejdůležitější, že v kapitalistickém státě už pro odpor samostatných statkářů nelze prosadit ani drobné,7 tím méně pak pronikavé reformy ve prospěch venkov ského pracujícího lidu. Rozumí se samo sebou, že budeme vy tyčovat nebo se stavět hlavně za takové požadavky domká

řů -malorolníků, které jsou vodou na mlýn revolučního hnutí a jichž prosazování odkrývá agrární stranu a buržoazii a půso bí k přeměně pracujících zemědělců v rezervu a spojence děl nictva. Které požadavky to budou, to v jednotlivých dobách

a situacích určí vždy zemědělské oddělení strany a kraje 105

o tom budou včas informovány. Řadu požadavků jsem zde už naznačil. Ty nám mohou být vodítkem pro celou řadu měsíců. Při veškeré agitaci mezi malozemědělci nesmíme ani na chvil ku 'zapomínat, že agrární strana a její tisk na jedné straně závodí s národní demokracií v nacionálním šovinismu a na

druhé straně že vůdcové agrární strany uzavírají na úkor vše ho pracujícího lidu koalici s německými agrárníky a že se kar

telují s německými a madarskými cukrovarníky a lihovarníky. Této skutečnosti je nutno využít k tomu, aby malorolnici dali

vale národnostní politice agrární strany a učili se mezinárodní solidaritě s vykořistovanými zemědělci i dělníky ostatních států .

Při agitaci na venkově musíme vždy pamatovat na boj proti

imperialismu a proti válce. Není náhodou, že opětovně je mi nistrem národní obrany agrárník Udržal a že právě za něho jsou podány reakční vojenské předlohy: návrh na zrušení vo lebního práva vojáků, na prodloužení služební doby vojáků atd. Pracujícím zemědělcům nutno připomínat útrapy a ne smírné škody, které přinášela válka, a ukázat, jakým zločinem

je příprava k nové válce. Hlavně pak na venkově nutno ukázat, že proti válce je nutno bojovat i tehdy, když bezprostředně ne hrozí vypuknutí, kdy je a trvá takzvaný mír. V tomto období je jedině účinným bojem proti militarismu, imperialismu a válečnému nebezpečí boj proti nacionálnímu šovinismu, boj

za třídní uvědomění pracujících mas měst i venkova, důsledný boj proti sociálpatriotismu a proti jakékoli koalici pracujících s kapitalisty a s buržoazií. Jen mezinárodně sbratřená a nad buržoazií a kapitalismem zvítězivší pracující třída, jen vláda dělníků a pracujících rolníků ve spojených socialistických

státech evropských je s to zbavit lidstvo strašlivých militari stických břemen a zabezpečit skutečný a trvaly mír. Tak jako v Českých obvodech nutno vést boj o masy venkov ského poloproletariátu se stranou agrární, mají i soudruzi v německých obvodech povinnost vést boj o tyto masy s Bund der Landwirte. Boj v německých obvodech bude o to těžší, že v severních oblastech Čech a Moravy převládá průmysl a v po hraničí lesy, takže zde není tolik půdy a bohatých sedláků ja ko v obvodech českých, a že zde rozdíly mezi velkými a ma lými zemědělci nevystupují tak ostře. Bund der Landwirte není v té míře organizací bohatých sedláků jako česká strana agrární. Politika obou těchto stran je ovšem stejná, tj. stejně

pracujícím zemědělcům nepřátelská. Němečtí soudruzi mohou a musí využít hlavně té skutečnos ti, že němečtí agrárníci vstupem do vlády dali dodatečně sou hlas ke všemu tomu, co se stalo proti domkářům -malorolni kům německé národnosti pod titulem pozemkové reformy a kolonizace, a musí účelným způsobem rozvinout na venkově 106

otázku sebeurčení ve spojení s hospodářskými požadavky pra cujících zemědělců . Strana lidová v Čechách a ludová strana na Slovensku jsou dalšími stranami, se kterými je nutno vést boj o masy pracujících zemědělců. Proti oběma těmto stranám

je nutno vést boj na podkladě hospodářském , především pod heslem vyvlastnění majetku mrtvé ruky. Také hlasování těchto stran pro vládní, hlavně vojenské předlohy je nutno vy užít. Strana ludová neodolá argumentu, že se rozhodla s čes

kou buržoazií průmyslovou i agrární, že dovoli a pomůže uči nit ze Slovenska zemi bez průmyslu , polokolonii, odvislou úpl

ně od tzv . historických zemí, pokud jde o prodej zemědělských výrobků i pokud jde o nákup průmyslových výrobků. Na Slo vensku a na Podkarpatsku nutno též vyzvednout požadavek samostatného rozpočtu tak, aby pracující zemědělci mohli

zkoumat, kolik od nich státní pokladna vybere a kolik na po třeby tamějšího zemědělství věnuje. Rovněž otázka levné do pravy do center je jak na Slovensku, tak na Podkarpatsku vel mi důležitá.

Ožehavou otázkou pro pracující zemědělce v Čechách, na Moravě, na Slovensku i Podkarpatsku je také výše pachtov

ného z propachtovaných pozemků. Dnes pracující zemědělec, když spočítá kolik pracovních dnů on a jeho rodina věnovali spachtované půdě a rozpočítá výtěžek , vidí, že za svoji práci

dostali méně, než kdyby pracovali jako zemědělští dělníci. Za to, že dal vedle své síly a práce i nářadí a potah a nesl celé ri

ziko, platí ještě pachtýř majiteli půdy značnou část své mzdy. A když po letech uplyne pacht a půda je pilnou rukou ma lého pachtýře zlepšena, přijde majitel a řekne: »Chceš-li pro dloužiti pacht, musíš platit větší pachtovné.« Je nutno, aby se soudruzi seznámili s obsahem návrhů pachtýřských zákonů,

které podal náš klub ( návrh poslanců Chlouby, Mikulíčka a Čulena pro Čechy, Moravu, Slezsko a Slovensko, poslance Gátiho pro Podkarpatsko ) ,

aby při agitaci na venkově návr

hů těch využili právě tak jako našich návrhů, podaných ve prospěch venkovského lidu při projednávání zákona o přímých daních.

Jinou ožehavou otázkou pro malé i střední zemědělce je ho nební zákon . Honitba je privilegiem bohatých, chudák smí je

nom trpět, aby mu panská zvěř ničila osení a úrodu. Kdyby se někdo z domkářů-malorolníků odvážil připravit o život pan ského zajíce, bude honěn přes soudy hůře nežli ti, kdož de fraudovali v bankách milióny.

Kdykoliv mluvíme o hospodářském postavení pracujícího ze mědělce, musíme vždy pamatovat i na život a postavení jeho ženy. Ženy domkářů -malorolníků i středních rolníků nesou tihu prácea starostí ještě více nežli muži a jejich život je ještě bezútěšnější. Vedle práce ve stáji a na poli musí ženy obstarat 107

celou domácnost a ženy poloproletářů ( do 2 ha) musí velmi často chodit i do práce na cizím za hubenou mzdu. To zname

ná těžkou, vyčerpávající a od nejčasnějších hodin ranních do pozdních hodin nočních trvající práci, která během několika let utahá nejzdravější a nejsilnější ženu tak, že ve svých 35 le

tech vypadá, jako by jí bylo již 50 let. Naproti tomu ženy boha tých sedláků a statkářů nepracují vůbec a jsou , jak se lidově říká, »jako z másla«. Také děti bohatých sedláků nemusí být a nejsou přitahovány od útlého věku k těžké práci, jako musí být přitahovány děti malých i středních zemědělců. Ženy dom kářů -malorolníků nesou velmi těžce zejména to, že pro nedo statek prostředků, dále pro krizi v průmyslu a pro nezaměst nanost, která v městech panuje a je chronickou, nemohou dát svoje děti do města na řemeslo či do škol, a že také doma ne mají jejich děti žádnou dobrou vyhlídku na trochu snesitel nější život. Ženám zemědělců, kterých je dobrá polovina všeho

zemědělského obyvatelstva, nutno ukázat, jak kapitalistický řád a systém ruinuje jejich rodiny a dělá nejen z nich samých, ale i z jejich dětí otroky. Až dosud jsme mluvili jen o těch, kteří se mají stát našimi spojenci nebo mají být neutralizováni, tj. získáni pro kompro mis oběma stranám výhodný. Zúmyslně nechali jsme na dobu pozdější otázku zemědělského dělnictva, třídy to, která je pr 7 vým přirozeným spojencem dělnictva průmyslového a která

může a musí být převedena na stranu diktatury proletariátu. Zemědělské a lesní dělnictvo, jehož je v republice cca 900 000, tvoří masu kapitalismem a agrární buržoazií nejvíce

vykořisťovanou . Zemědělské a lesní dělnictvo jde už dnes z velké části s průmyslovým proletariátem a tato část je odhod

lána k neochvějnému třídnímu boji. Průmysloví dělníci musí mít stále na paměti těžkosti boje dělníků na vesnicích a obtíže, za kterých tito roztroušení dělníci boje vedou. Prů. myslový proletariát musí vynaložit všechny síly, aby mezi zemědělským dělnictvem udržena byla stále živou víra ve ví tězství proletářské revoluce a musí agitací, propagandou

i drobnou prací organizační pomáhat organizaci zemědělského dělnictva získat všechno dosud neuvědomělé nebo žlutými or ganizacemi na zcestí svedené dělnictvo. Musíme být pamětlivi toho, že zemědělští a lesní dělníci jsou povoláni k tomu, aby

nám tvořili most k domkářům -malorolníkům a v prvé řadě k té mase poloproletářů, kteří z výnosu svého trpasličího hos podářství nemohou být živi a chodí pracovat za mzdu . Ze mědělské a lesní dělnictvo je k tomu úkolu povoláno nejen proto, že bydlí na venkově a je tedy v těsnějším spojení s pra

cujícími zemědělci než dělnictvo městské, ale i proto, poněvadž většinou je hospodářsky s rolnictvem spojeno. Za jak důležité pokládal odborové organizace zemědělského dělnictva 'sou 108

druh Lenin , je patrno z některých jeho článků, vydaných u nás pod titulem Revoluce 1917.

A nyní několik slov o našich organizačních úkolech: V prvé řadě je nutno rozšiřit a upevnit sit vesnických buněk . Tam, kde budou dobré aktivní vesnické buňky, bude prováděna

úspěšně a plánovitě práce mezi zemědělci. Druhým naším úko lem je napomáhat k rozšíření a upevnění odborových organi zací zemědělského a lesního dělnictva .

Dalším důležitým úkolem je tvořit a podporovat levá křídla a opozice ve stranách a organizacích, které sdružují masy pra cujících zemědělců, zejména ve straně agrární, dále v Bund der Landwirte , ve straně lidové a ludové a konečně tvořit

frakce ve všech hospodářských a zemědělských organizacích s pevným statutem , v organizacích peněžních ( kampeličkách, hospodářských záložnách ) a v organizacích družstevních.

Pokud se týče opozičních krajských svazů domkářů a malo rolníků a Moravsko - slezského svazu domkářů, kde máme urči

tý vliv, znovu zdůrazňujeme, že nám nejde a nemůže jít o žád né umělé budování těchto svazů, že tyto svazy nemohou také být pokládány za žádné organizace naše, že si musí zachovat

ráz organizací čistě zájmových a že budováním komunistic kých svazů nebylo by dosaženo úkolu, který na venkově máme. Existující opoziční krajské svazy mohou a musí být ovlivňo vány pouze prostřednictvím našich frakcí. Komunisté v těchto svazech organizovaní mají povinnost seskupit se ve frakce, a tak vykonávat na vedení svazu vliv. Opoziční elementy z or

ganizací nepřátelských nesmějí být převáděny do opozičních krajských svazů domkářů a malorolníků a platí zde tatáž tak tika jako v odborových organizacích . Do opozičních kraj ských svazů domkářů a malorolníků mají být získáni toliko in diferentní domkáři-malorolnici. Největší váhu musíme klást na

tvoření a podporování levých křídel a opozic ve stranách a or ganizacích, které masy zemědělců sdružují, a na budování frakcí v hospodářských , peněžních a družstevních organiza cích zemědělských .

Při celé naší agitaci na venkově je nejhlavnější to, abychom dovedli domkářům -malorolníkům ; a i středním rolníkům vy světlit a zdůvodnit, že všechny nesrovnalosti, obtíže a krize

současného hospodářského života prýští ze soukromokapitali stického výrobního řádu, který přivádí do stále obtížnějšího postavení nejen dělníky, ale i drobného a středního zeměděl ce. Domkářům -malorolníkům musíme umět vysvětlit, že pro ně

vítězství proletářské revoluce znamená přímý prospěch. Všemi prostředky musíme je vymanit z maloměšťáckého způsobu

myšlení, z tradiční úcty k soukromému vlastnictví a z vlivu venkovské buržoazie, která jim hledí nejrozmanitějším způso

bem zakrýt hlubokou propast mezi zemědělským dělníkem 109

a velkostatkářem na jedné a mezi malorolníkem a bohatým 88 dlákem na druhé straně. Stejně je nutno tyto vrstvy vymanit z vlivu sociálpatriotů a dělnické aristokracie, která se zřekla nadobro a navždy sociální revoluce a pomáhá různými kom

promisy s venkovskou buržoazi udržovat při životě dnešní ne spravedlivý rád a hledí zabránit vítězství proletariátu nad ka pitalismem a buržoazií. Střední stav selský, ve kterém hledá

a nalézá agrární buržoazie nejsilnější oporu , musíme pře svědčovat, že komunistická strana nemá na tom žádného zá

jmu, aby ho zničila nebo jeho soukromý majetek vyvlastnila. Střední rolnici nemusí mít obav před proletářskou revoluci,

nebot ta je osvobodi od poddanství vládnoucího kapitálu a od konkurence kapitalistické výroby. Zbavi je také nesnesitelných veřejných břemen a dávek a poskytne jim vědecké i technic ké pomůcky k zdokonalení výroby a k ulehčení těžké ručni práce a povznese celkovou jejich životní úroveň na miru dnes jim nedostupnou . Proletářská státní moc ponechá malému

i střednímu rolníku, který netěží z práce cizí, úplně nedotčený jejich majetek a ponechá jim na vůli, aby sami rozhodli mezi

individuálním nebo kolektivním obhospodařováním půdy. Na proti tomu pokládáme třídu velkých sedláků a statkářů za ne přítele všeho pracujícího lidu. Tato třída, ve válce kapitálově do značné míry posílená, je sice početně slabá, ale svou hos podářskou a tak i politickou mocí snaží se ovládnout venkov úplně. Je to třída tvrdých vykořistovatelů námezdní práce děl nictva, která na účet proletariátu a poloproletariátu připravu je si život plný buržoazních požitků. Z ní rekrutuje se též dorost státní i bankovní byrokracie, ona posiluje ze svých kapitálových přebytků kapitál průmyslový a stojí vždy na nej krajnějším a nejvýbojnějším jeho křídle v bojích proti všemu

pracujícímu lidu. Třída tato je otevřeným nepřítelem všech pracujících lidí měst i venkova a zásadním živlem protirevo lučním, ochotným každé chvíle a všemi prostředky bojovat

proti dělnictvu i proti opozičním zemědělcům. Úkolem komu nistické strany je oslabovat politický vliv agrární buržoazie ,

mařit její čachrování se sociálpatrioty, objasňovat venkovské mu lidu protichůdnost jeho životních zájmů a zájmů venkovské buržoazie, pracovat k vyproštění velké většiny venkovského li du z osidel a léček, které mu za každým krokem agrární buržoa zie a její tisk klade, osvobozovat ho z hospodářské, duševní i politické závislosti na statkářské třídě, která hodlá použít

všech prostředků na zlomení proletářské revoluce a proti osvobození venkovského lidu z její nadvlády ( viz koketování agrárníků s fašisty, selské jízdy, střelecké jednoty atd .) . Aby dosaženo bylo ! konečného cíle proletářského, tj. osvobození

všeho pracujícího lidu v budoucnosti co nejbližší, aby zlomen byl útlak kapitalistů a navždy odstraněno nebezpečí válek, je 110

nutno vybudovat nejpevnější souručenství a vypěstit největší dorozumění mezi proletariátem průmyslovým a zemědělským .

Každá pomoc, poskytnutá v denních zápasech poloproletářům venkova a malorolníkům , bude posilovat v jejich řadách důvěru v jednotnou proletářskou frontu a v úspěch i prospěch proletářské revoluce. Rozvrat kapitalistických řádů trvá na vzdor všem konsolidačním pokusům . Domkáři-malorolníci i střední rolníci musí za pomoci naší přijít k poznání, že dneš

ní kapitalistický řád žene je do záhuby jenom proto, aby za chovány byly výsady průmyslového, agrárního a bankovního

kapitálu a aby obchodním spekulantům byly zachráněny jejich konjunkturní zisky. Venkovský lid za naší pomoci musí poznat,

co by to znamenalo, kdyby státní moc třímali v rukou dělníci a pracující rolníci a kdyby dnešní řády kapitalistické pře měněny byly v řády socialistické. Nuže, do práce, abychom venkovský lid přiblížili ideám průmyslového proletariátu , je

hož historickým posláním je přivést veškeren pracující lid do jedné bojovné fronty k povalení kapitalismu a buržoazie

a ! k nastolení vlády dělníků a rolníků. ( Dlouhotrvající po tlesk .)

ROZPRAVA O OTÁZCE AGRÁRNÍ Soudruh Jonáš ( Praha ) : Aby naše strana jako předvoj pro letářské třídy mohla v době předrevoluční provést dokonale všechny revoluční přípravy, musí svést s buržoazií boj o vliv na venkově, boj o vesnici. Při tomto boji o vliv na venkově při kládám největší váhu a důležitost organizaci zemědělského dělnictva. Jemu v prvé řadě musíme věnovat největší pozor nost a péči. Jen přes zemědělské dělnictvo povede nás bez pečná cesta k ostatním vrstvám obyvatelstva na venkově. Ono bude také stát vždy nejblíže průmyslovému proletariátu, pro

tože všechny jeho zájmy jsou se zájmy průmyslového proleta riátu společné. Ba zemědělský dělník cítí ještě více kapitalis tický útisk než dělník průmyslový. Jeho životní úroveň je nižší, sociálně zákonná ochrana menší a také menší možnost jeho

obrany, protože pracuje více či méně u zaměstnavatele jed notlivě nebo poměrně v malých skupinách. Ale protože jeho útlak je větší, je také více přístupný myšlence třídního boje, je tím snáze možno vzbudit v něm zášť, roznítit třídní nenávist

a získat jej pro třídní boj. Právě proto však, že nepracuje po 1 Diskuse o agrární otázce byla otištěna v Rudém právu , 27. a 29. března 1927 a ve Vorwärts, 31. března 1927. 111

hromadě po stech či tisících jako dělnictvo průmyslové, je hlavně jeho organizování o mnoho obtížnější. Statistika člen



stva ukazuje, že 12 procent členstva strany, tedy asi 16 000, jsou zemědělští dělníci. Žádný druhý odbor není tak silně ve

V 7

straně zastoupen. Je to nesporné plus. Musíme se ale snažit,

7

aby zemědělských dělníků bylo ve straně organizováno ještě více a hlavně, aby každý z těchto tisíců zemědělských dělníků ovlivňoval aspoň 10 dělníků odborově neorganizovaných. Pak bude náš vliv na venkově mezi proletariátem zajištěn úplně. Pokládám za nutné zdůraznit, že je v prvé řadě třeba ze všech sil pomáhat zemědělskému dělnictvu k vybudování jeho třídní odborové organizace . Organizace ty musí být ovlivňovány dob ře vybudovaným frakčním aparátem strany. Tímto způsobem

1 1

TE

10

ovlivníme nejdůležitější část venkovského obyvatelstva, ! ze

a

mědělské dělnictvo, a postavíme tak bezpečný a silný most, po kterém bude možno s jistotou přejít k vrstvám ostatním , dom kářům ' a !malorolníkům . Soudruh Lenin, tento veliký vůdce

e

proletariátu, při přípravě sociální revoluce dal průmyslovému proletariátu přímý příkaz k budování třídních odborových or

ganizací zemědělského dělnictva slovy : »Největší a bezpod mínečnou povinností předního voje ruských proletářů je , aby

IL

pomohli svým bratřím , venkovským dělníkům .« A dále: »Právě

IT

nejzkušenější, nejvyvinutější, nejuvědomělejší zástupci proleta riátu, shromáždění na konferenci, mohou a mají zavolat na ze

a

0

mědělské dělníky , pozvat je k sobě do řad samostatně se orga

nizujících proletářů, do řad jejich odborových svazů. Právě námezdní dělníci z továren mají dát podnět využít buněk, sku pin, odboček, odborových svazů, rozptýlených po celém Rusku,

a

te

is

abychom povzbudili venkovského dělníka k samostatnému ži

a

votu, k činné účasti v boji za zlepšení svého postavení, k há

IL

jení svých třídních zájmů.« I my v době příprav sociální revo luce, v době mobilizace mas musíme mít budování třídní orga nizace zemědělského dělnictva v prvé řadě na zřeteli. Boj

organizovaný. K tomu třeba mít dobrý organizační stranický

per o DC

8

o venkov, má-li být veden s úspěchem, musí být plánovitý a

e

á

aparát. Chci proto říci ještě několik sloy k budování zeměděl

ských komisí. Jejich řádné vybudování nejen při všech kraj ských, ale také při všech okresních výborech i i při všech ves nických buňkách považuji za nejnaléhavější úkol organizační.

I

Ale i buňky venkovských závodů musí ustavit komise, menší

pak aspoň pověřit jednotlivé soudruhy prací mezi zemědělci. Jen organizovaný, plánovitě a s největší svědomitostí, houžev natostí a pílí vedený boj o vesnici bude úspěšný. Dovedeme- li vyhrát boj o vliv na vesnici, zajistíme do veliké míry nejen úspěšný revoluční boj, ale i úspěšnou sociální výstavbu. Soudruh Náhlovský ( Louny ) : Nadšený souhlas, s kterým byl přijat referát soudruha Bolena, ukázal, že delegáti pocho

!

0

é

10 $

C

112

pili, jak důležitá je otázka agrární. Jestliže jsme až dosud mnoho zanedbali, nutno tím usilovněji pracovat k nápravě. Máme velmi málo pracovníků na vesnicích a máme-li je vycho vat, je třeba, abychom zřídili kursy instruktorů pro práci na vesnici. Musíme odhalovat třídní rozvrstvení vesnice , všímat

si nejen zemědělských dělníků, zaměstnaných na velkostat cích, kde měli jsme masovou organizaci, nýbrž také všímat si dělníků, roztroušených po jednotlivých velkých sedlácích , kde snad pracují jen 3 nebo 4 osoby, tzv. čeled, služky a čele

dínové. I to je veliká armáda, která zůstává až dosud mnoho nepovšimnuta. Služky u velkých sedláků jsou velmi snadno kontrolovatelny od zaměstnavatele , musí od východu do zápa du slunka být v práci, a je proto velkou organizační otázkou,

jak vniknout mezi tuto vrstvu venkovského obyvatelstva. Bylo by to možno také časopisem vesnické chudiny, rozhodně však

je nutno vniknout mezi tuto armádu drobných, nevšímavých proletářů. Velikou pozornost musíme věnovat také otázce sel ských jízd. Víme, že je stejně důležitá jako fašismus, a obě tyto organizace se hodně doplňují. Musíme do vesnic vniknout také s otázkou pořadatelských sborů . V revoluci hraje velikou úlo 9

hu vesnická chudina. Bylo to vidět v roce 1920, že vesnický proletariát hrál jednu z nejvýznamnějších rolí. Dále je nutno na vesnici vysvětlit, v čem spočívá vláda dělníků a rolníků, že

to není snad účast na vládě kapitalistů, nýbrž že je to vláda

dělníků a rolníků proti kapitalistům měst i venkova. V navrho vané rezoluci, myslím, že byla věnována malá pozornost této otázce, neboť reformistické strany chodí s heslem, proč komu

nisté nevstoupili do dnešní vlády. Velmi důležitá je také otáz ka komunální, zejména ve spojitosti s otázkou agrární. I ko munální politika na vesnicích musí být řešena v souhlase s po litikou strany .

Soudruh Nelhieb e 12 ( VI. kraj ) : Strana nevěnovala loni agrární otázce dosti péče. Směrnice, které vysílalo agrární od dělení, nebyly dosti jasné a byly málo konkrétní. Německé vy dání časopisu Srp ( Sichel) vyšlo jen dvakráte. Pracovali jsme hodně, aby vyšlo, což se konečně také stalo, ale pouze dvakrát. 1 Následujících 10 řádek až po slova „ nevšímavých proletářů “ v německém textu chybí. ( Str. 47.)

* Tento diskusní příspěvek je v německém vydání protokolu obsáhlejší. terizována situace v Bund der Landwirte. Některé pasáže jsou zřejmě i chybně

Je v něm šířeji rozvedena kritika agrární politiky strany a podrobněji charak

přeloženy (např. v českém znění je věta, že opozice v německé agrární straně je disciplinovaná. V německém textu se v příslušné pasáži hovoří o disciplinár ním trestání této opozice). Naproti tomu v německém textu není ze závěru

českého znění nic o tom , že je třeba vydat příručku s pokyny a odpovědmi pro venkovského člověka, či vydávat referáty poslanců jako letáky nebo vydávat víc podobných článků jako článek Havla apod. (Str. 48.) 113

Venkované, kteří měli list předplacený, stali se nedůvěřivými. Ztratili jsme důvěru a musíme ji drobnou prací zase teprve získávat. Důvěra zemědělců se získává těžko, není možno si s ní zahrávat. Opozice v německé a české agrární straně musí

být spojena, aby se dohodla o práci. V Bund der Landwirte vzrůstá opozice a orgán německých

agrárníků Landpost nemůže zastřít diference, k nimž tam do chází jednak proto, že mladí konzervativní sedláci tlačí se na místa veteránů, ale také proto, že část zemědělců sympatizu

je s námi. Opozice v německé agrární straně je disciplinovaná

a je nutno mít tyto disciplinované zemědělce stále na zřeteli. Je mezi nimi také sklon odejít z Bund der Landwirte, ale nutno v něm setrvat a dále pracovat. Co nám chybí, jsou daňové ko

mise v obcích, 75 procent členů Bund der Landwirte jsou chu dí sedláci, a když na svých schůzích ženeme německé agrár níky do úzkých, svádějí všechno na křesťanské sociály . Co nám

chybí, je, že nevydáváme referáty našich poslanců jako le táky. Kde nemůžeme vniknout do agrárních vesnic, tam je nut no posílat letáky poštou na jednotlivce. Potřebujeme také

příručku s pokyny a odpověďmi na nejdůležitější věci, které zajímají venkovského člověka. S radostí konstatujeme, že stra

na přistoupila nyní k řešení agrární otázky vážně. Potřebuje me více takových článků, jako byl článek soudruha Havla ve 3. čísle Komunistické revue. Bund der Landwirte chystá do vo

leb 450 referentů . Je třeba, abychom proti němu postavili aspoň 800 referentů. Není k tomu třeba nějaké vysoké politiky, je zapotřebímluvit jen o drobných věcech venkova. Soudruh Čulen (Bratislava ) : Kapitalistická společnost se

může udržovat jen tím, že ji podporuje malá buržoazie, zejmé na

rolníci.

Bez

získání malorolníků nemůže mít revoluce

úspěch. To je poznání správné, a proto se přichází s heslem: » Do vesnic ! K rolnickým masám! « Při tom je před námi agrár ní strana, která je veliká a mocná a má k dispozici úřady stát

ní i školy. Klerikálům slouží kněžstvo. Zabýváme se prací mezi rolníkem, který je současně výrobcem a spotřebitelem , má

v sobě dvě duše, jak říkal Lenin. Nesmíme zapomínat na zku šenosti z odborů. Po převratu odborové organizace rychle rost ly, ale nebyly stálé a brzo se rozpadly , protože nebylo řád né výchovy. Malorolnické hnutí musí být budováno již na těch to zkušenostech a musí být pevnější. Práce mezi dělníky byla a je jednodušší, protože dělník vidí svého nepřítele přímo při

své práci i při výplatě mzdy ; rolník však ne. Soudruh Bolen říkal, že musí být využíváno denních zkušeností. Je to správné, musí být využíváno daní, přirážek, všeho, co rolníka tísní, i ra cionalizace výroby, kterou malorolník na svém hospodářství

nemůže provádět. Je-li však nutno ukazovat rolníkovi cestu v komplikovaných věcech, je tu otázka, kdo to má dělat, kdo 114

ho má vést. Máme sice komise pro práci mezi rolníky, avšak ty

nejsou dosti připraveny, aby mohly celou práci zdolat. Na Slo vensku jsme zakládali malorolnický svaz, který dosud nebyl povolen a zbyli z něj dva pracovníci, předseda a sekretář. Ny ní však i to bylo zrušeno. Agrární strana má možnost malorol níkovi něco dát. Dává mu ze státních subvencí. To však rolník

neví, vidí jen agrárníka, který státní subvence rozděluje. Bu dou tu proto nutné dobré síly, které musí drobným pracov níkům teprve dávat direktivy . Nemáme nikoho, kdo by práci uváděl v pohyb . Ačkoliv bude práce, jak říkal Bolen, jiná

v horském kraji a jiná v úrodných rovinách, přesto jenom zá kladní linie bude stejná. ( Předseda soudruh Toužil upozorňuje,

že vypršela řečnická lhůta a soudruh Čulen se přihlašuje po druhé.)

Soudruh Ryško ( XX. kraj ) uvádí, že dosud se vykonalo málo pro malorolnictvo a že na práci mezi malozemědělci se

zapomínalo. Zvláště na Slovensku jsou značné nedostatky a chyby. Na Slovensku existoval malorolnický svaz , ale ústředí se o něj málo staralo, ba došlo to tak daleko, že ústřední ze

mědělská sekce svaz likvidovala a práce mezi malozemědělci na Slovensku zůstala pak stát. To je pro naše hnutí velkým ne bezpečím, nebot agrárníci, kteří mají sta placených sekretářů a různé státní subvence, mohou držet rolnictvo ve svých rukou

a ovlivňovat je. Že byl likvidován malorolnický svaz, byla vel ká chyba. Máme možnost rolnictvo získávat, ale musí tu někdo

být, kdo by se o to staral, kdo by v tom směru pracoval. Je nutno, aby malorolnický svaz byl opět zřízen, aby mu byly dány schopné síly a aby se zemědělské otázce věnovalo více pozornosti. Je třeba soustředit síly na drobnou práci v obec ních zastupitelstvech, abychom tak mohli ukázat malorol níkům, jak se o ně staráme. Nemůžeme malorolníkům něco dát

a rolnictvo je takové, že chce vždycky vidět praktické úspěchy. Je tedy naší povinností, abychom mu ukázali alespoň

práci pro jeho zájmy. Musíme se starat o dělnická družstva, pečovat o to, abychom je učinili bližšími rolnické mase . Uvádí, že soudruh Culen vyjednával v té věci v Ostravě v tamějším konzumním družstvu, ale poněvadž vedení je sociálně demo kratické, bylo to marné. Na tomto podkladě musíme tvořit jed notnou frontu dělníků a malorolníků. Slovenské rolnictvo je

v tak špatném postavení, že nemůže platit ani příspěvky. To je

příčinou, proč často nejsou malorolnici v našich řadách. Do práce mezi malorolníky musíme zapřáhnout všechny organiza ce a naše soudruhy. Je správné, že nyní strana začíná se o rol nickou otázku více starat. Teze soudruha Bolena jsou vcelku dobré, ale musíme přikročit ihned k drobné práci a využít místních poměrů.

Soudruh Sedorjak (Užhorod ) [ 11čí těžkou hospodářskou 115

situaci malorolníků na Zakarpatské Ukrajině, uvádí zklamání a roztrpčení, které v řadách malozemědělců zavládlo. Před převratem vykořisťovala zemědělský lid buržoazie madarská, po převratu přišla buržoazie česká a začala řádit hůře než buržoazie madarská. Situace malorolníků na Podkarpatsku je nejhorší. Svindl s pozemkovou reformou a kolonizace české

buržoazie ožebračily podkarpatské malorolníky, kteří při po zemkové reformě nedostali nic. Komunistická strana teprve

teď se začíná vážně zabývat otázkou malorolnickou. Mnoho se v té věci zanedbalo . U nás v Podkarpatsku je tato otázka tím

důležitější, že lid ztratil jakoukoliv víru v nápravu, že proklíná všechno, co je spojeno s českým jménem. My Fikáme našim

malorolníkům, že to nebyl český zemědělec, ani český dělník a také ne slovenský zemědělec a pracující člověk jiné národ nosti, nýbrž že to byla česká, slovenská a madarská buržoazie,

které je ožebračily.) + Ke konci vybízí sjezd , aby učinil usnese ní pro řádné řešení zemědělské otázky a aby spojil všecky ze mědělce všech národností spolu s dělníky k vybojování socia listické republiky. Soudruh Vršek ( Slaný) vítá, že se sjezd zabývá malorol 9

nickou otázkou a že se konečně bere zřetel na to, aby práce na vesnicích byla rozšířenější. Bylo by jistě dobře, kdyby to tak bylo již na prvním sjezdu strany. Byli bychom na vesnici

dál a nebyla by také tak dopadla parcelace, kdybychom měli řádné hnutí domkářů, nebyli by jim ukradli pozemky. Do ves nic není lehko vniknout. V každé jvesnici musí být při vesnické

buňce malozemědělská komise, která by soustavně pracovala. V kraji kladenském jsme se o to starali. I když nemůžeme

mluvit o mimořádně velkých úspěších, máme je přece. Vytvoři li jsme při řepařské akci výbory, vnikli do vesnic a ta práce se nikdy neztratí. Malorolníci sami říkají, že kdybychom byli nezasáhli, byli by je okradli na cenách řepy jako loni. Je také dobře, když se dělají slavnosti domkářů, alespoň na Mělnicku

jsme měli s nimi dobré zkušenosti. Musí být zakládány krajské svazy rolníků a jejich skupiny. Je však také třeba spojit kraj ské svazy v jedno ústředí, aby se postupovalo jednotně, po

něvadž jen jednotným postupem může být agrární strana roz drcena. Teprve až vybudujeme tento aparát, můžeme přejít k rolnickému družstevnictví, zejména při prodeji výrobků. Má-li se mluvit vážně o vládě dělníků a rolníků, pak do vesnic vniknout musíme .

1 Pasáž v hranatých závorkách byla v protokolu konfiskována. Je doplněna

podle prvního, nekonfiskovaného vydání Rudého práva, 27. března 1927. V německém vydání protokolu tato pasáž konfiskována nebyla. Text je zce la shodný, jen v poslední větě je uvedena i buržoazie německá. (Str. 49.) Ve Vorwärts konfiskováno . 116

Soudruh Major ( Bratislava ): Slovensko je zemí malorol

níků a tyto vrstvy byly velmi zklamány měštáckými stranami. Vstup Hlinkovy strany do vlády, do společného šiku s agrární

stranou, které hlinkovci dosud nadávali, způsobil, že tyto vrst vy začaly se blížit naší straně. A možno říci, že komunistická

strana má veliké sympatie mezi slovenskými zemědělci. Slo vensko je dobrou půdou pro nás. Pozemková reforma byla pro váděna tak, že kolonizace byla provedena na úkor domoro dého obyvatelstva, které se marně snaží dostat se k půdě. Ta ké heslo revize přídělů zbytkových statků je na Slovensku vel mi živé, neboť na Slovensku vyrostla nová šlechta českoslo

venská, která vystřídala madarskou. Drobný zemědělský lid na Slovensku je velmi zatížen ohromnými daněmi, proti nimž se

bouří. Zklamáni jsou dokonce i ti, kteří dostali půdu, museli si však na výkup její opatřovat peníze a tím upadli do rukou lichvářů. Zemědělští dělníci, kteří dostali výpověd z velkostat

ků, jsou beztak naši. Nutno však připoutat pevně k nám malo rolníky a malé gazdy. Maďarská národní strana Szentiványho spojila

s československou buržoazií a i proti ní vzrůstá od

por, neboť obě strany vykořisťují a utlačujímaďarské i sloven ské drobné zemědělce. Frakce, o kterých mluvil 'soudruh Bo len, jsou dobré, ale je zapotřebí obnovit svaz malorolníků, kte rý byl na Slovensku rozpuštěn, a sekretariát rolníků, který byl zrušen. Nebyly-li stanovy svazu malorolníků na Slovensku schváleny, nutno vzít za podklad (stanovy, schválené v Čechách a na Moravě. Také časopis, který měl být vydáván v madar ském i slovenském jazyku, nebyl nám povolen. Sekretariát svazu malorolníků měl být ustaven v Bratislavě. Malorolnické

vrstvy stanou se pak vojáky sociální revoluce. Předseda soudruh To u žil ukončuje dopolední jednání po 12. hodině polední a prohlašuje, že odpoledne nebude se konat

plenární schůze sjezdu, nýbrž že budou se konat schůze všech komisí. Schůze komisí započnou o 2. hodině odpolední. Plenár ní schůze sjezdu bude zahájena o půl 17. hodině večerní a potr vá asi do 11. hodiny noční. Je třeba, aby delegáti se podle toho zařídili.

Večerní čtvrté zasedání druhého dne Sobotní večerní ( zasedání bylo

zahájeno

představením

Modré blů z y, která přednesla alegorické satirické reci tace : : »Řvi, Číno!« a » Pochod vládní osmičky « od soudruha Františka Němce. Vystoupení Modré blůzy odměněno bylo po tleskem celého sjezdu.

Předseda soudruh Toužil děkuje jménem delegátů Modré 117

blůze za představení a vzdává jí Práci čest! Pak je pokračo váno v debatě o referátě soudruha Bolena o'agrární otázce.

Soudruh Feustl (Chrastava) vítá, že ústředí se konečně odhodlalo vydat směrnice k zemědělské otázce. Bylo to už

dávno možné, ale tím nutnější je to nyní, kdy jsou agrární cla a daňová reforma. Domnívá se , že v referátě soudruha Bolena

je chyba, poněvadž se tam mluví o spolku zemědělských děl níků. Zemědělští dělníci jsou částí proletariátu a není nutno spolek teprve s nimi uzavírat. Patrně nejde o zemědělské děl

níky, nýbrž o rolníky . Soudruh Kreibich vysvětluje, že se jedná o špatný překlad1 Rečník uvádí dále, že v rezoluci není zdůrazněna otázka jednotné fronty dělníků a malorolníků na Slovensku a uvádí, že sjezd musí dát v té věci směrnice. Důle žitou otázkou je otázka malorolnického tisku, totiž našich ča sopisů Srp a Sichel, které mají přinášet pokyny a formuláře,

jak si mají malorolníci počínat v otázkách daňových apod. Rovněž důležité je, abychom malorolníky přiblížili ke konzum

ním družstvům . V Chrastavě se o to soudruzi pokusili s velkým úspěchem . Utvořili jakousi malou zemědělskou komunu, která vykazuje pěkné úspěchy. Sjezd musí také rozhodnout, zdali pro malorolnické organizace nekomunistické platí tentýž po stup jako pro organizace odborové. V Chrastavě je např. malo

rolnická organizace, která je v rukou sociálních demokratů, ale její členové jsou většinou komunisté. Musí se tedy rozhod nout, zda tito soudruzi, kteří jsou v této organizaci nespokoje

ni, mají tam zůstat, či mají-li utvořit malorolnickou komunis tickou organizaci. Malorolníci mají zájem na komunistické

straně a budou bojovat spolu s revolučním dělnictvem proti kapitalismu.

Soudruh Uřidil (Karlín ) : Nynější poměry v zemědělství v Československu lze charakterizovat jako zesílení vývoje ka

pitalismu v zemědělství. Už Karel Marx , v Kapitálu, zvláště ale Lenin ve Vývoji kapitalismu v zemědělství dokazují, že rozvo jem kapitalistického podnikání v zemědělství budou malí ze mědělci vytlačováni a pohlcováni zemědělským kapitálem . Strana agrární chtěla z pozemkové reformy dokazovat, že ten to předpoklad Marx -Leninův o vyvlastňování malých zeměděl ců zemědělskými kapitalisty se nesplnil a že je tudíž nespráv

ný. Poměry, jak se nyní v zemědělství po provedení pozemkové reformy vytvářejí, jsou však důkazem , že pravdu mají Lenin s Marxem a nikoli agrárníci a socialističtí maloměšťáci. Malí zemědělci po přechodném zotavení v letech válečných a po

válečných upadají nyní znovu do dluhů a jejich zadlužení do stupuje skoro předválečné výše. U nejmenších zemědělců pak 1 Tato část diskusního příspěvku od slov : „ Domnívá se, že v referátě soudruha Bolena ...“ v německém textu protokolu není. (Str. 50.) 118

převyšuje dokonce zadluženost předválečnou. Zadluženost y Čechách, na Moravě a ve Slezsku ze 2 miliard Kč předvá lečných stoupla na 10 miliard Kč v roce 1924 a stoupá dále. Vyhlídky malých zemědělců do budoucna nejsou tedy růžové. Zadluženost malých zemědělců bude mít v blízké budoucnosti za následek, že tito neudrží si půdu v důsledku nepříznivých hospodářských úrokových pachtovních podmínek a budou se jí

musit zbavovat ve prospěch zemědělských kapitalistů. A i když mnozí malozemědělci zůstanou formálně knihovními vlastníky půdy, zadluženost z toho plynoucí a jejich poplatnost kapitálu

způsobí, že budou méně nežli pachtýři své půdy. Zemědělští kapitalisté, které reprezentuje nesporně agrární strana, sledu jí cílevědomě vytlačování malých zemědělců daňovým a celým kapitalistickým systémem . Chystané scelování půdy je prvým

krokem zemědělských kapitalistů k vyvlastňování malých ze mědělců. To způsobí, že malí zemědělci budou se stále více proletarizovat. A tu je pro komunisty důležitou otázka, jak se k tomu zachovají. Mohla by vzniknout myšlenka, že proletari zování malých zemědělců nemáme bránit, protože zproletari

zovaný malorolník bude bojovat proti kapitalistickému režimu. Tento názor by byl chybný a my musíme naopak učinit všech no, abychom upozornili na nebezpečí zproletarizování malo rolníků a abychom společně s nimi mu zabránili. Myslím, že tím , a je to samozřejmé, je dán i náš kladný poměr k vlastnic

tví malých zemědělců, o jehož zrušení neusilujeme ani po do bytí moci. Malé zemědělce považujeme za spojence dělníků, za

příslušníky dělnické třídy a usilovat lo získání jejich spojenec tví je předním naším úkolem.

Vyskytá se nyní významná otázka, zda je pro nás důležito, abychom organizovali malorolníky na stavovském podkladě v širokém měřítku. Pro nejbližší dobu důležitost toho není

palčivá. Ale již nyní musíme zahájit uvědomovací 'činnost, ujasnit : malorolníkům nebezpečí, které pro ině kapitalismus chová a vyjasnit jim jejich práva. Činnost naše musí se proto brát v prvé řadě ve směru frakční práce a budování levých křídel ve stranách agrární a klerikální. Námi už nastoupená

cesta je správná, o tom svědčí, že lagrární strana se usilovně snaží zabránit našemu pronikání na vesnici. Je nesporno, že

frakční práce je velmi těžká a že mnohdy budeme musit znovu a znovu začínat už proto, že postavení agrární strany je výji mečně příznivé. Ale jen touto činností můžeme malozemědělce získat a jen tak můžeme spolu s nimi vybojovat náš boj . Soudruh ,Madaras (byro mládeže ) praví, že komunistická

strana je povolána být vůdcem pracující třídy a tedy také pracujících malorolníků. Rezoluce nepoukazuje dosti jasně na úkoly mládeže. Strana však musí zdůraznit význam mládeže, její lúkoly a dát směrnice. Musíme stavět do popředí a všímat 119

si všech zjevů, jež podporují revolucionování vesnice. Pouka

zuje na poměry zemědělských dělníků, hlavně mladých, uvádí 3

těžké mzdové poměry mladých průmyslových dělníků vůbec a zdůrazňuje, že komunistická strana musí jít za heslem, že mladým dělníkům patří za stejnou práci stejná mzda jako do spělým. Na Slovensku nejsou žádné kolektivní smlouvy. To

znamená, že musíme o ně usilovat. Druhá otázka, která je dů ležitá pro rolnickou mládež, je otázka vojenské služby. Třetí

důležitá otázka je výchova rolnické mládeže. Klerikálové rol nickou mládež ovlivňují a vychovávají. IMusíme zničit jejich vliv a dostat rolnickou mládež do našeho vlivu.

Soudruh Křivánek ( Mladá Boleslav ): Někteří 'delegáti si stěžovali na to, že strana nevěnovala dosti pozornosti venkovu. Bylo by nesprávné obviňovat z toho zejména ústředí . Byla vy

dána celá řada pokynů, avšak práce nebyla dosti systematická. Soudruh Bolen měl jistě pravdu, říkal-li, že je nutno v zájmu revoluce samostatné výrobce aspoň neutralizovat, zvláště na venkově. Narážíme však na těžkosti. Strana agrární má kliku od státního aparátu ve svých rukou a bude se pochopitelně

bránit. Použije i 'násilí. Komunisté si nebudou a nesmějí na říkat na perzekuci, ale musí se bránit. Další velikou obtíží pro práci na venkově je odvislost malých zemědělců od velkých

a vliv velkých na malé. Velký zemědělec si snaží získat malé tím, že jim udělá nějakou práci na poli a malí zemědělci naku pují často v družstvech , ovládaných velkými sedláky. Musíme malým zemědělcům ukázat, že jim agrárníci tím vším nedělají

žádné dobrodiní, nýbrž že si je snaží pouze získat, aby je mohli dvojnásob zotročit a ochuzovat. Zejména v družstvech dávají malým zemědělcům jen brak, ikdyž si předtím velcí se

dláci dobré zboží vybrali sami. To lze dokázat. Praktický pří klad jsme zjistili při nákupu chilského ledku. Drobný venkov ský lid věří, že se lze dostat cestou demokratickou k nápravě. Bohatí sedláci se snaží chudým dokázat, že současná krize je jenom přechodná. My pak musíme venkovskému lidu dokázat,

že jejich krize je jen součástí krize celkové, která je trvalá. Pokud v nich sedláci budí demokratické iluze a zacházejí s ni

mi trochu solidněji, pak musíme malým zemědělcům ukázat, že je to jen proto, že je dnes potřebují k získání politické mo

ci, aby na základě této moci odstranili všecka práva lidu a mohli si dělat co budou chtít. Zejména je to patrno při návr 1

hu reformy veřejné správy . Na základě této reformy bude

o obecním rozpočtu rozhodovat byrokrat. Kde budou vládnout agrárníci, tam jim rozpočet nechá, kde budou vládnout dom ! káři nebo snad dokonce dělníci, tam bude rozpočet škrtán a obecní hospodářství rozvracováno. Tak chtějí agrárníci vy volat odpor proti volebnímu právu a učinit volební právo úpl ně bezcenným, aby si mohli dělat, co budou chtít. 120

Soudruh Toužil: Slovo má soudruh Verčík . Není přítomen , ztrácí slovo.

Soudruh Filip ( Hodonín) : Abych mluvil všeobecně o ze

mědělské otázce, to by bylo jen nošení vody do rybníka. Z všeobecné stránky byla věc již probrána v referátu soudruha

Bolena a v projevech soudruhů lv debatě. Jde mně o praktickou

otázku agitacei. Valná část lidí, kteří by měli jít s námi, jde dosud 's agrárníky. Naší snahou musí být získat sympatie těch to mas. Agrárníci budou tomu ovšem překážet. Heslo: Venkov

jedna rodina, to byl pokus 'oddělit venkov od města čínskou zdí, aby si mohli velcí sedláci dělat na vesnici, co chtějí. Pokus se zcela nezdařil, ale dokazuje, že agrárníci tyto snahy měli. Dnes proti nám používají toho, že straší lidi bolševismem a říkají jim , že jim všecko vezmeme. Stále lidu malují čerta na 1

zed . Klerikálové zase vykládají, že jim chceme vzít pámbíčka. Vedle toho štvou proti dělníkům , že prý vysokými mzdami vy volávají jen drahotu, nic nedělají a jen stávkují. Lidový deník, Cep, Svobodu atd. rozesílají skoro zadarmo. My musíme dělat 1

protiakci. Musíme ! dokázat malorolníkům , že jsou vykořisťo váni. Není to tak těžké a lze to ukázat například u řepařů nej

lépe. Zde lze také dokázat, jak je lživá agitace proti dělníkům a jejich povídky o vysokých mzdách. Zemědělci vědí, že mzdy dělníků klesaly, že klesaly ceny řepy a přes to stoupala cena

cukru. Je nutno náležitě upozornit naše soudruhy, že ani v žer tu nesmějí opakovat agrárnické strašáky o tom , jak revoluce bude zacházet s jejich majetky. Není to pravda a jen to škodí. Dnes sedláci organizují svoje jízdy na vesnicích. Budeme-li 1

tvořit komise pro práci na venkově i v závodních buňkách

a všude budeme systematicky pracovat a provedeme dobrou frakční práci, pak si na venkově získáme velikou rolnickou

pěchotu, která selské synky strhne s jejich koní. Soudružka Kollariková (kraj XXI. ) : Soudruh Bolen uvedl, že je třeba věnovat zvláště pozornost malým zeměděl 1

cům na Slovensku . Já mohu uvést malou charakteristickou okolnost o tom, jak zacházejí velkostatkáři se svou čeledí. Je to případ z velkostatku v Trenčanské Teplé. Soudruh Martin

Moško, který se zúčastnil Mezinárodního dne žen v Trenčíně,

vypravoval mi toto: Jsem otec 4 'dětí a všech nás je 6. Do stávám na čtvrt roku 150 Kč, litr mléka denně a ostatní depu tát ve značně menší míře nežli na jiných velkostatcích. Když 1 V Rudém právu, 29. března 1927, je : „Nejde o praktickou otázku

agitace.“ V německém protokolu : „ Es geht nicht um die Frage der Agitation." ( Str. 51.)

• Poslední dvě věty v německém textu protokolu nejsou ( v následující větě

je pak v němčině zřejmě chybně uvedeno místo sedláci organizují... orga nizujeme). (Str. 51.) 121

jsme však na velkostatkáři žádali zlepšení, tak nám jednoduše

odpověděl, že kdo z nás k němu ještě jednou půjde, že ho ihned propustí. S žádným dělníkem se prý neoženil. Pracovat budou dělníci tak dlouho, jak on bude chtít. Poměry venkov ských žen jsou ještě horší . Musíme také jim věnovat pozornost.

Máme dnes na Slovensku veliké 'sympatie a rolníci otevřeně prohlašují, že je to tak, jak to komunisté říkají, a že jen komu

nisté jim mohou pomoci. Budeme budovat z vesnických žen tzv. delegátské kroužky. Přitom musí soudruzi vystihnout, co se žen nejvíce dotýká, a právě o tom v delegátských kroužcích hovořit. Tak se budeme moci sblížit s masami venkovských žen. Připoutáme je a upevníme je, aby nám byly také něco platné ve stranické práci. Je pravda, že se dnes k nám hlásí

i ženy klerikální, přestože každý farář na vsi je agitátorem lu dové strany. Tedypráce je možna. Soudruhy z Čech upozorňu je, že ze Slovenska jezdí lidé do Čech na zemědělskou práci.

I zde by měli soudruzi věnovat těmto dělníkům plnou pozor nost, budovat z žen delegátské kroužky, abychom pomocí těch to zemědělských dělníků mohli vniknout do vesnic.

Soudruh Matěj Kršiak ( XXIII. kraj, Slovensko ): Nejbližším spojencem proletariátu , v sociální revoluci je malorolnictvo, a je proto potěšitelným zjevem, že tento sjezd zabývá se otáz kou agrární. Strana, která chce provést sociální revoluci, při

rozeně hledá svého nejbližšího spojence. V rezoluci je načrt nuto, jak mezi malorolníky pracovat. Jsem však přesvědčen, že nevystačíme jen s politickými hesly, jako s nimi nevystačuje

me mezi dělnictvem, nýbrž že je nutno, abychom malorolníky organizovali též na hospodářském podkladě. Svaz malorolníků a domkářů na

lovensku byl likvidován, ale máme-li mezi ma

lorolníky zakotvit, bude třeba, aby byl opět 'oživen. Mezi malo rolníky na Slovensku sympatie máme, ale bez hospodářského podkladu bychom dlouho nevystačili, a apeluji proto na obno vení malorolnického svazu .

Soudruh Janouch ( Německý Brod ) 1: Komunistická inter nacionála a přirozeně i její sekce v Československu přikládají veliký význam venkovu, domkářům a malorolníkům . Je to

samozřejmé, uvážíme-li, jak ohromné procento zemědělského pracujícího lidu žije na venkově. Zhodnotit náměty, obsažené v referátu soudruha Bolena, je úkolem nás všech2. Českomo ravská ivysočina je jeden z nejchudších krajů v Čechách

a i tam zemědělský lid je v rukou agrárníků, vlastnících škro bárny, lihovary a družstva. Agrárníci z Českomoravské vysoči ny ovlivňují nejen malorolníky tohoto kraje, ale i celou agrár 1 Havlíčkův Brod.

· V německém textu protokolu první tři věty tohoto diskusního příspěvku nejsou. ( Str. 51.) 122

ní politiku, a je proto třeba, aby jim věnována byla pozornost i z ústředí, když kraj sám na to nestačí. Agrární vliv udržuje se ještě pomocí slibů a nadějí na provádění pozemkové refor

my, ale je potřebí vymanit drobný venkovský lid z iluzí, že by agrární strana jemu mohla zlepšit jeho neutěšenou hospodár skou situaci. Je správné, co řekl soudruh Bolen, že nejlepším způsobem izískání drobného lidu na venkově je upevňování vesnických buněk a frakční práce. Dlužno však mít na paměti, že též otázka příspěvků hraje velkou roli.

Předseda soudruh Toužil sděluje, že došly dva návrhy na konec debaty . Přihlášeno bylo |46 řečníků, odmluvilo 14 řečníků, má promluvit ještě 32 řečníků.

Hlasuje se'o návrhu na konec debaty a návrh většinou hlasů se přijímá. 32 řečníků, přihlášených o slovo, voli si 2 generální řečníky. Jsou jimi zvoleni Čulen a Rydlo. Soudruh Čulen praví, že je sám malorolník a že tedy bude mluvit pro usilovnou práci v malorolnické otázce. Nestačí pou

ze odhadovat škůdce malorolníků a všechny ty, kteří je chtějí vykořisťovat. Musíme přistoupit k praktické práci . Dosud se to dělalo nedostatečně. Bylo by velikým omylem domnívat se, že snad stačí veřejné schůze. Malorolníci chtějí mít nějaký pro spěch ihned, ne laž za sto roků. Proto je třeba takové drobné

práce, která by nám umožnila malorolnické masy zachytit, která by ukázala malorolníkům, že jim něco můžeme dát. Po stránce organizační je nutna frakční práce, kterou musíme

provádět všude a také v družstvech. Ale pro malorolníky nej důležitější praktická práce je v obcích v obecních zastupitel stvech. Řečník uvádí praktické zkušenosti a příklady, jak si

při tom jednotlivé buňky KSČ počínají. Tak například buňka v Brodském uměla zachytit malorolníky tím, že v obecním za

stupitelstvu provedla manévr proti knězi a obratným postu pem popudila široké masy malorolníků proti páterům a proti Hlinkovcům. Buňka ve Staré Turé zase se domohla, aby stav

bou trati nebyly poškozeny pozemky malorolníků. Takových příkladů je více a soudruh je vypočítává. Právě tato praktická činnost v obecních zastupitelstvech způsobila, že malorolníci byli získáni rychleji 'a pevněji než rezolucemi a jinou prací, ba že k nám také byli přiblíženi živnostníci a jiné vrstvy pracu

jícího obyvatelstva. Takových způsobů praktické práce pro malorolníky je mnoho, ale jen touto drobnou praktickou prací je možno masy malorolníků podchytit. Kdybychom , soudruzi,

neuměli takto pracovat, kdybychom slibovali malorolníkům a nic jim nedali, nic pro ně neučinili, pak by se malorolnické masy zklamaly v nás stejně jako v jiných stranách . Jen na tomto podkladě, na podkladě praktické činnosti a drobné práce možno malorolníky získat a pak skutečně musí dojít k vítězství opravdové vlády dělníků a malorolníků. 123

Soudruh Rydlo ( Praha ) : Je jistě pýchou tohoto sjezdu, že

se k debatě o agrární otázce přihlásilo 46 řečníků. Na posled ním sjezdu jsme si vytkli, že úspěch v agrární otázce záleží na tom, na kolik se nám podaří probudit zájem o ni u komunis

tů. Tato debata je důkazem, že se nám to podařilo a že jsme tedy na cestě k bolševizaci dál, než jsme byli na sjezdu pře dešlém. Všechny sekce, i sekce československá, se snažily o to, dostat se do vesnic. Někteří soudruzi říkají, že pro práci na

vesnicích nemají dostatečných směrnic, dostatečného progra mu . Lze jim prostě ukázat na usnesení II. a IV. sjezdu Komin terny, aby viděli, že máme leninské stanovisko a dobře propra cované směrnice. Může jít pouze o národní přizpůsobení těch to směrnic internacionálních. O to se musí snažit všichni pří slušníci strany. Nezapírám, že při tom máme ještě jeden nedo statek. Někteří soudruzi ze závodních buněk myslí, že nemusí

mít komise pro práci na venkově. To je nesprávné. Rolnická otázka není jen věcí rolníků, ale celého hnutí, každého sou druha. Každý komunista musí k ní mít kladný poměr. Metody

musejí být ovšem na každém místě jiné. Někteří soudruzi říka li, že venkovský člověk je egoisticky založen a my že mu ne máme co dát. Není to tak. Venkovští lidé chodí za námi, chodí na naše schůze, protože vědí, že jim co dát máme. V některých >

krajích soudruzi chtějí zakládat rolnická družstva. Žádají, aby konzum organizovaly zvláštní rolnické sekce. Je to otázka širo ká, jde tu o otázku rolnického družstevnictví vůbec. Ústředí dokázalo, že věc správně chápe, když rozdělilo sekci zeměděl skou a družstevní na sekce dvě, čímž byly dány podmínky pro

lepší práci. "Zemědělská družstva jsou dosud základem moci agrární strany. Musíme zvláště podtrhnout význam družstev

masových, především

družstev úvěrních, elektrárenských,

mlékařských atd. Nemůžeme se zde věnovat rozboru cifer. Stačí jen říci, že vesnická chudina má v Raifeisenkách a Kam peličkách na 2 miliardy vkladů, jichž se používá proti lidu. To

nás nutí k otázce, zda je to nutné. Dosud jsme se nemohli sy stematicky věnovat ovlivnění těchto družstev. Přesto však máme v nich své soudruhy, některé Raifeisenky a Kampeličky ovládáme, jinde je živá menšina a opozice. Agrárníci doznali, že velcí sedláci z Raifeisenek a Kampeliček odcházejí a uklá

dají své peníze do průmyslu a cenných papírů. Stále je zřetel nější fakt, že chudí tvoří jádro hnutí a bohatí je ovládají. S agrárníky musíme svést boj právě na hospodářském poli.

Raifeisenky a Kampeličky musejí se stát předmětem tohoto bo je . Na venkově se poměry pro nás lepší. Mnoho zemědělců se odklání doleva, i když ještě nejdou plně s námi. Potřebujeme jim podat pomocnou ruku. Musíme i za cenu neúspěchu a zkla

mání prakticky pracovat na vesnici a získávat zkušenosti. Že jsme na správné cestě, to dokazuje, jak agrární strana reaguje 124

na všechny naše pokusy. Na všecky naše schůze posílají až 2 sekretáře. V tomto boji naše prostředky jsou dosud malé, ale sílíme. Už nechodí do vesnice jen dělníci, aby mluvili pro ko

munismus, nýbrž také mnozí mladí rolníci, kteří prošli zkuše ností ruské revoluce a s námi pracují. Slibujeme si, že půjde me leninskou cestou v agrární otázce nejen v teorii, ale také v revoluční akci .

Předseda soudruh Toužil : Tím je debata ukončena a při

kročíme k závěrečným slovům referentů. První má slovo zpra vodaj o otázce agrární soudruh Bolen.

ZÁVĚREČNÉ SLOVO SOUDRUHA BOLENA Soudruh Bolen: Sám fakt, že se k tomuto bodu denního

pořádku přihlásilo o slovo 46 soudruhů, dokazuje , že rolnická otázka není pro naši stranu něčím vedlejším, nýbrž že členstvo

strany je si plně vědomo důležitosti problému a té pravdy, že bez vyřešení prvořadého úkolu , jaký byl dnes před námi rozvi nut, není vítězství možno .

Způsob, obsah a vysoká úroveň debaty prokázaly zároveň, že bolševizace strany potěšitelně pokročila, že jsme do určité

míry i schopni podle vzoru ruských soudruhů řešit otázky em piricky a že nám leninská metoda není cizí.

Vážné celodenní jednání sjezdu o životních otázkách pracu jících zemědělců je zároveň nejlepší odpovědí na útoky agrár ní strany proti nám a je nejlepším důkazem, že spolčení dělníků s pracujícími zemědělci je dnes nejživější otázkou komunistické strany. Celá řada dobrých námětů, obsažených v referátech soudruhů -debatérů, bude samozřejmě

v úvahu a zužitkována zemědělským oddělením strany a i krajskými a okresními zemědělskými komisemi.

Věřím, že se nám podaří přes všechny obtíže odstranit na vesnicích hradby nedorozumění, nepochopení i zaujetí proti

nám, podobně jako jsme to už docílili u značné části dělníků sociálně demokratických a národně socialistických v závo dech .

Uzavírám referát přáním a nadějí, že všichni příslušníci

strany budou ústředí nápomocni, aby také na tomto poli byla leninská politika prováděna co nejdůsledněji . 1 Závěrečné slovo Bolena je otištěno v Rudém právu 29. března 1927 a ve Vorwärts 31. března 1927. 125

A nyní k rezoluci io agrární otázce, kterou mají soudruzi v rukou . Komise neprovedla na rezoluci podstatných změn, to liko ji doplnila. ( Referent čte změny a navržené doplňky a do poručuje rezoluci s těmito doplňky jménem agrární subkomise ke schválení . )

Předseda soudruh Toužil: Budeme hlasovat o rezoluci

se změnami a doplňky, navrženými subkomisí. ( Hlasuje se. ) Revoluce je sjezdem jednomyslně schvále na. ( Je zařazena na konci protokolu spolu s ostatními rezo lucemi. )

ZÁVĚREČNÉ SLOVO SOUDRUHA HAKENA1 Soudruzi a soudružky ! Přenesením značné části debaty o po litické a hospodářské situaci a úkolech strany do politické ko mise, která byla složena z velmi značného počtu soudruhů, ulehčilo se debatě na plénu, takže jsme mohli rychleji rozpra vu o tomto bodu programu skončit. Pokud z debaty vyniklo,

dlužno konstatovat, že v rozpravě naší, ať už v plénu nebo v politické komisi, nebylo nejmenších zásadních rozdílů při posuzování mezinárodní či vnitřní hospodářské a politické si tuace, rovněž tak nebylo rozdílů a růzností při posuzováni úkolů strany. Na mně je, abych tu v doslovu vyzdvihl nejdůle žitější momenty debaty a tím také nejdůležitější úkoly , před nimiž strana v této situaci stojí.

Vidíme, že žijeme v období velmi důležitém. Žijeme v období velikých světodějných úkazů. Buržoazie na jedné straně v me

zinárodním světovém měřítku usiluje ivšemi mocenskými prostředky udržet, posílit, upevnit, stabilizovat kapitalistický řád. Vidíme, že prostředky a metody, jichž k stabilizaci kapita listického řádu ſužívá, dotýkají se zesílenou měrou dělnické .

třídy, takže přinášejí dělné třídě zvýšené vykořisťování. Ne

budu mluvit o způsobech vykořisťování, nám stačí, když tento fakt konstatujeme . Druhý fakt je , že čím dál silnějšími

prostředky se buržoazie snaží zlomit odpor proletariátu, který

se přirozeně snižování existenční úrovně a zvýšenému vykořis tování brání. Proto se shledáváme přímo s fašisticky teroristic kými metodami ve spoustě států za tím účelem, aby odpor pro

letariátu byl násilnými prostředky lehčeji zdolán , aby násil nými prostředky byl proletariát spíše spoután. V jiných ze mích, kde buržoazie nepřikročuje k přímému fašistickému, teroristickému způsobu přemáhání odporu dělnictva,

shle

1 Závěrečné slovo Hakena je otištěno v Rudém právu , 29. března 1927 a ve Vorwärts, 31. března 1927. 126

dáváme se s faktem , že buržoazie odbourává zbytky měštácké demokracie, zavádí policejní byrokratický režim a touto cestou snaží se proletariát spoutat a připravit o možnost odporu proti činěným útokům. Je tu snaha u buržoazie všemi prostředky

prolomit rostoucí revoluční frontu , neboť můžeme konstatovat, že přes tyto násilné prostředky buržoazie v důsledku rozšiřo vání třídních protiv roste také odpor proletariátu, že revo luční fronta proletariátu se ve světovém mezinárodním měřít ku vzmáhá .

Nejsilnější oporou proletářské fronty je Sovětský svaz, je

ruská revoluce, a tu přirozeně všechny útoky spojené mezi národní buržoazie, a zejména evropské buržoazie pod vedením Anglie směřují k tomu, aby proletářská fronta na tomto nej silnějším místě byla prolomena. Tím si vysvětlíme poslední

dobou zostřené útoky politického a hospodářského rázu na So větský svaz, vysvětlíme si snahu mezinárodní buržoazie pomo cí vojenské intervence Sovětský svaz shladit ze světa. S touto otázkou souvisí také otázka čínské revoluce. Jestli

pozorujeme hospodářské příčiny tohoto napětí buržoazie proti Sovětskému svaz, vidíme, že kapitalistickému světu vytvoře ním Sovětského svazu , zaujímajícího šestinu zeměkoule a ma

jícího 145 miliónů obyvatel, vypadl z kapitalistické sféry tento značný úsek. Území Sovětského svazu je pro kapitalistický svět, pro vykořistovatelské choutky kapitalistického světa ztraceno. A dále: Osvobozovacím bojem koloniálních národů , ohromnými úspěchy čínské revoluce ještě se teritoriální možnost vykořisťovatelských snah buržoazie více zmenší. Z hospodářských příčin je tu nucena Anglie bojovat o své vy kořisťované území, je tu tlačena do krize. Z těchto hospodář

ských důvodů vyplývá ohromné napětí a ta ostrá, vyvrcholená snaha potlačit Sovětský svaz republik , zdolat čínskou revolu ci.

Rozřešit tuto otázku je pro mezinárodní kapitalismus i pro Anglii ohromně těžkou úlohou. My jsme přesvědčeni, že mezi národní kapitalismus, zejména Anglie, nebude se vyhýbat nej krajnějším prostředkům, aby Sovětský svaz a čínskou revoluci

napadla. A tu stojí před námi, vlastně před očima, otázka vál ky. Víme, že ve frontě buržoazie není jednoty . Víme, že v sa motné frontě buržoazie jsou různé protiklady, různé nesrovna

losti, že ani jinak není možno, že by se cely buržoazní tábor, který má tolik vzájemných protikladů, mohl sjednotit. Ale je jisto, že k útoku na revoluční centrum, Sovětský svaz, buržoa zie v mezinárodním měřítku se sjednotit může a že se také sjednoti.

V této situaci připadá mezinárodnímu proletariátu a zejmé na komunistickým sekcím ohromná úloha: Za každou cenu zmařit útok mezinárodní buržoazie, za každou cenu zmařit 127

útok Anglie proti Sovětskému svazu ; za každou cenu zmařit

útok Anglie a s ní spojených mezinárodních lupičů na výsled ky čínské revoluce. Podle dnešní situace v Číně není ani hodi

nu vyloučeno, že může dojít k ohromnému konfliktu, který už nebude se vyvíjet v daleké Asii, nýbrž který se může přenést i také sem k nám do Evropy. A tu v této situaci musí mít ko

munistická sekce tolik schopnosti, tolik síly, aby nejen své členstvo dovedla zaranžovat k odporu proti těmto úsilím , nýbrž aby dovedla vysvětlit proletariátu všemu, že jeho zájem je, aby tyto úklady zmařil, aby novou válku překazil. Další po vinností je, abychom všechen proletariát dovedli získat a za ranžovat na obranu mocného revolučního centra, Sovětského

svazu, i na obranu uhájení onoho vítězného postupu, na který se dostala čínská revoluce.1

A tu stojí před námi ohromné úkoly, na něž musíme se při

pravovat. Z této situace mezinárodního rázu vyplývají také všechny úkoly, jež jsem vypočetl v referátě, pro naši stranu. Co mají za účel ? Učinit stranu schopnou, průbojnou, bolševic

kou, uzpůsobit ji k tomu, aby byla schopna sama splnit to po slání, které na ni klade tato situace, aby dovedla být vedoucí hlavou proletariátu v ohromném zápase, do něhož proletariát jde. V nejbližší době je možno, že budeme nuceni okolnostmi volat všechen proletariát zase do jednotné fronty k odražení mezinárodního útoku kapitalistů , k odražení úkladů na Sovět

ský svaz a vymoženosti čínské revoluce. Musíme umět pře svědčit proletářské řady, že otázka Sovětského svazu, otázka

Číny je otázkou proletariátu celého světa, že rozbití Sovět ského svazu, rozbití vymožeností čínské revoluce je zároveň rozbití řetězu celé světové proletářské fronty. A tu, soudruzi delegáti, je na vás, abyste ducha našeho sjez

du, myšlenky, jež jsme tu prodebatovali, úkoly, jež jsme si vy tyčili, vnesli nejen do širokých řad našich příslušníků, ale do širokých řad pracujícího lidu vůbec. Otázky, o něž se tu jedná, jsou kardinálními otázkami všeho proletariátu v této době. Konstatoval náš sjezd ohromné pokroky naší strany, ohrom ný vliv naší strany na proletářské masy. Snažme se , abychom

této síly, tohoto vlivu naší strany využili ve velmi důležité si tuaci co nejúčinněji. Tím splníme úkoly, jež jsme si tímto sjez

dem vytyčili. ( Bouřlivý potlesk. )

1 V německém textu protokolu konec věty : „ ...und auch zum Schutze des siegreichen Vordringens der russischen Revolution ...“ (Str. 54.) 128

ZÁVĚREČNÉ SLOVO SOUDRUHA JÍLKA1 Soudruzi a soudružky! Mohu s potěšením konstatovat, že v debatě k prvním dvěma bodům upoutala pozornost více otáz

ka organizační ; ačkoliv zdálo se to některým soudruhům jako nedostatek naší strany, není to přece zjevem odsouzeníhod ným. Nutno si uvědomit, že jestli i v debatě zajímaly víc sou

druhy nedostatky a otázky organizační, pak je to úměrné a od povídá to nynějšímu stavu, ve kterém se strana naše nalézá. Až budememít stav organizační tak vyspělý, že už nebudou nedostatky takového rázu, jak jsem o nich mluvil, pak přiroze

ně bude stranická pozornost v rozpravě obrácena více k otáz kám politickým. Celkově byly nedostatky mnou uvedené potvr zeny. Asi ve dvou případech šla kritika trochu dále, než bylo zdrávo nebo než měla jít. Zapomněli tito soudruzi, že prodělali

jsme v bolševizačním procesu teprve první fázi, že přicházíme do fáze druhé. Není možno mluvit o straně naší jako o straně bolševizované, bolševické a není možno brát tak přísné bolše

vické měřítko, jak se stalo v těchto dvou případech. První výtka soudruha z Chrastavy ústředí strany zněla, že pozdě zakročilo v Jičíně a že v důsledku toho stalo se tam, že při volbách kandidátka strany obdržela menší počet hlasů než

kandidátka opoziční. Soudruh, který kritiku tímto způsobem prováděl, pravděpodobně ještě nečeti zprávu ústředního sekre tariátu, kde se o vnitrostranických počinech ústředního výbo ru zabývá tato zpráva také otázkou Jičína, otázkou Goliatha.

Po přečtení této zprávy byl by seznal uvedený soudruh, že by lo zasaženo ne ze strany ústředí, ale ze strany III. kraje v Nymburce předčasně, ne pozdě, jak se soudruh domníval. Předčasně v tom směru, že nebyla provedena v Jičíně náležitě

ideová průprava pro organizační opatření, která kraj provedl. Kdyby byla předcházela ideologická průprava, kdyby byli řád ně informováni příslušníci strany kolem Goliatha se nalézající, nedošly by věci tak daleko, že by se mu podařilo strhnout část příslušníků naší strany, že by se mu podařilo při volbách do cílit úspěchů. Pravý opak je tedy pravda, než to, co v debatě bylo tvrzeno.

Také otázka členských příspěvků byla ve dvou případech di

skutována nesprávně. Byla stavěna tak, že prý si soudruzi a soudružky neváží členství strany proto, poněvadž toto člen

ství je levné. Kdyby otázka zněla tak, že si budou komunisté vážit členství v komunistické straně jen tehdy, když budou hodně vysoké příspěvky, myslím, že by to s komunismem vypa 1 Závěrečné slovo Jilka je otištěno v Rudém právu , 29. března 1927 a ve Vorwärts, 31. března 1927.

129

dalo velmi 'smutně. Jistě, že soudruzi, kteří tak argumentovali,

nebyli si vědomi dosahu slov, která sami pronášejí. Jinak by takto argumentovat nemohli, poněvadž nemůže se říci, že lev

né členství, levné příspěvky zaviňují, že si komunisté Členství v komunistické straně neváží. To je otázka ideové průpravy a ne otázka výše obnosu , který se platí jako příspěvek strany. Jistě není potřeba, abych zdůraznil, že je nutno působit všu de ve všech místech k tomu, aby příspěvky byly placeny co

největším počtem příslušníků komunistické strany ve výši 3 Kč, že je nutno všude působit v tom směru, aby příspěvky byly zvýšeny, nýbrž aby obětavost členů komunistické strany byla zvýšena, aby byla úměrná požadavkům , které jsou na ko munisty kladeny.

Úkoly, které Komunistická strana Československa v nynějším období před sebou má, jsou úkoly nemalé. Bude vyžadovat ve liké pozornosti a velikého napětí sil všech příslušníků strany, aby tyto úkoly mohly být splněny. Je nutno pracovat k odstra nění nedostatků, které jsme si vytkli. Pro odstranění těchto

nedostatků, vyskytnuvších se v naší organizační výstavbě, ne málo přispěje vyjasnění, které v otázce organizační nastane. Jistě že bude vzat také zřetel k těm námětům nebo doporučo váním, které v debatě padly, aby našim organizátorům dostalo se pokud možno co nejlepších pomůcek, aby oni ve směru or ganizace mohli správně působit. Ale máme-li skutečně v brzké

době mít stranu s bolševickou výstavbou, máme-li mít organi začně organizovanou stranu, je nezbytně nutno vybudovat apa rát instruktorů , instruktorů ústředí, instruktorů krajských výborů, instruktorů při obvodních výborech, kteří budou půso bit ve všech organizacích naší strany, spolupomáhat odstraňo

vat nedostatky, dávat správné návody, vést správně práci. Te prve instruktorský aparát, bude-li fádně fungovat, nám skýtá záruku, že bude možno docílit toho, co zde v debatě pravil

soudruh Koubek, abychom nechodili od sjezdu ke sjezdu se stížnostmi, s nedostatky, nýbrž teprve pomocí administrátor

ského aparátu bude možno udělat v tomto směru pokrok. Jisto je, že bolševická strana úspěšně roste, je chápán všude smysl, proč se tato bolševizace i v organizačním smyslu provádí, jsou také chápána hesla, která byla námi svého času ražena, že je nám milejší jedna závodní buňka dobře fungující, než deset

ministerských křesel. ( Dlouhotrvající potlesk .) Předseda soudruh Toužil: K slovu se přihlásil za kontrol ní komisi strany soudruh Uřidil, aby přednesl dodatek k tiště

né zprávě kontrolní komise. Slovo má soudruh Uřidil. Soudruh Uřidil: Ústřední kontrolní komise mně uložila, abych jejím jménem jako doplněk ke zprávě tištěné podal sjez du tuto zprávu:

ÚKK s plným uspokojením může vám oznámit, že finanční 130

hospodářství ústředí strany je toho druhu, že proti němu nelze vznést žádných námitek. Nejenže je vedeno přehledně, takže

kdykoliv jeho stav lze zjistit, ale je vedeno poctivě a řízeno úspornými hledisky, jak je u proletářské strany také nutné. UKK může před sjezdem delegátů všech příslušníků strany vy slovit se o hospodářství ústřední strany s plným uspokoje ním.1

Nemůžeme však tak učinit o hospodářství v mnohých kra jích. Při velkém počtu revizí ÚKK v uplynulém období neshle dala ÚKK sice žádných nepoctivostí, ale nedostatků v kraj ských sekretariátech a administracích je celá řada, velmi čas

to závažných. Hospodářství krajů i časopisů je vedeno často bez rozpočtu a rovněž tak výroční bilance nejsou sestavovány,

takže není nutného přehledu o hospodářství. Dlužno dále se vší ostrostí vytknout, že kraje i mnohé časopisy nedbají dosta

tečně toho, aby byly soběstačné. Spoléhání se na pomoc ústře dí je velkým nedostatkem, o jehož odstranění nutno vyvinout největší úsilí. Vedení krajů si musí uvědomit, že finanční mož

nosti ústředí, zejména příjem z poslaneckých a senátorských platů, má také své hranice . Z hlavních nedostatků sekretariátů nutno vytknout toto: Ve

dení krajů nemá mnohdy dostatečného přehledu o placení or ganizací, protože jejich kartotéky jsou nedostatečně vedeny. Tím také se stává, že organizace, která své příspěvkové povin nosti neplní, vyžaduje za rok i několika schůzí, které jsou kra

jem placeny. Stejně tak není organizacím dostatečně připo mínána povinnost placení 3 Kč známek, a to i v těch přípa

dech, kde je to členům strany hospodářsky možné.2 Z nedostatků při vedení administrací nutno uvést: Vedení krajů trpí, aby u kolportérů a předplatitelů vznikaly značné

pohledávky za časopisy a aby přes tyto pohledávky byl časopis dále dlužníkům zasílán. Tím vznikají značné, většinou du 1 Celá další část zprávy Uřídila v Rudém právu není otištěna. Ve Vorwärts je jen oznámeno, že byla přednesena. : V německém vydání protokolu následuje tento text, který v českém vydání chybí: „ Ein sehr grosser Mangel ist auch der Umstand, dass die Kreise ihre Pflicht gegenüber der Zentrale sehr schlecht erfüllen . Die auf die

Zentrale entfallende Quote wird nicht ordentlich abgeführt. So entstehen Schulden der Kreise und auch der Zentralparteikasse, die nicht durch den entsprechenden Vorrat an Marken gedeckt sind. Wirtschaftlich am besten situiert und geführt ist der Prager Kreis. Marken zahlt im voraus bloss der Gödinger Kreis. Die Schulden der Kreise für Marken bewegen sich zwischen 200 bis 28 000 Kronen . Geradezu verblüffend sind die Schulden , welche bei der Zentrale die Kreise Reichenberg 51 000 K,

Aussig 66 000 Kronen, Brünn 62 000 K und Kaschau 43 000 K haben. Die Schulden dieser Kreise können durch nichts erklärt und entschuldigt werden “ . ( Str. 55.) 131

biózní pohledávky, a následek toho je, že časopis často fl nančně trpí. Povinné rezervy vydavatelům u některých časopi

sů nejsou zavedeny. Stává se, že příspěvky na nemocenské a penzijní pojištění za zaměstnance nejsou placeny, a tak vzni ká povinnost zaplatit příspěvky najednou, což značně rozpočet zatíží.

Všeobecně nutno vytknout v prvé řadě, že některé krajské

kontrolní komise své povinnosti dostatečně neplní. Činnost krajských kontrolních komisí, mají-li splnit úkol jim daný, mu

sí být pravidelná. Krajské kontrolní komise musí také podpo rovat snahu ÚKK po zavedení jednotného a úplně přehledného vedení knih a věnovat řádnému vedení knih největší pozor nost, jak je to jejich povinností. Splnění požadavku ÚKK se usnadní zřízením místa stálého revizora .

ÚKK přes své značné úsilí všechny revize nezdolala a ote vřeně doznává, že revize II ., V., a XXIV. kraje nebyly provede ny. Svými zástupci zúčastnila se ÚKK na práci ústředního výboru a organizační komise strany.

Soudruzi, výtky zde učiněné nejsou činěny z důvodů mali cherných, nýbrž jedině proto, aby byla sledována náprava se vším úsilím . OKK vychází z toho hlediska, že nejúzkostlivější

hospodářství s dělnickými penězi je jednou z předních prole tářských ctností.

Soudruzi a soudružky ! Ústřední kontrolní komise strany vám navrhuje , aby hospodářství ústředí strany bylo schváleno jako poctivě a řádně vedené.

Při hlasování konstatuje předsedající soudruh Toužil, že ho spodářství ústředí strany bylo schváleno jednomyslně. Zprávu komise mandátové podal soudruh Harus.

ZPRÁVA MANDÁTOVÉ KOMISE Soudruh Harus: Komise zjistila, že na sjezdu je přítomno 130 delegátů s hlasem rozhodujícím, 143 delegátů s hlasem po

radním, tedy celkem 273 delegátů a 79 hostů, to je celkem 352. Delegátů s hlasem rozhodujícím mělo být podle vystavených mandátů 134. Z toho se 4 nedostavili, takže přítomno je 130

delegátů. Z nich se nevykázal politickou legitimací soudruh Kučera z Olomouce. Bylo to proto, že ji nechal doma. Telegra foval a žena mu místo politické legitimace poslala legitimaci

* Zpráva mandátové komise je v německém vydání protokolu podstatně stručnější. Jsou v ní jen údaje o účasti, organizovanosti a délce členstvi dele gátů ve straně. ( Str. 56.) Stejně tak ve Vorwärts. V Rudém právu jsou uvedeny jen první tři věty. 132

na krajskou konferenci. Z těchto delegátů je 106 organizováno odborově a 24 ne. Z těchto 24 odborově neorganizovaných je 6 žen zaměstnaných v domácnosti a 18 různého povolání, samostatně pracující živnostníci. Ze 106 odborově organizova ných je 80 v Rudých odborech a 26 v odborových organizacích

reformistických. Příspěvky platí 27 delegátů po 1 Kč, 86 po 3 Kč a 16 po 10 Kč. Příspěvky soudruha Kučery nebyly ještě zjištěny. Většinou mají zaplaceno všichni až na březen , 17 dluží příspěvek za březen, 2 za únor a březen a 1 od ledna.

Mandáty ověřilo 47 buněk závodních a 83 buněk uličních. Velký počet ověření od uličních buněk je vysvětlován tím, že mnohé závodní buňky nemají dosud razítek . Členy strany je 94 dele gátů od založení strany, 10 od roku 1922, 10 od roku 1923, 10 od roku 1925 a 4 teprve od roku 1926. Tito čtyři jsou: soudruh

Runge Karel, soudružka Věžníková, soudruzi Tufar a Pastor. Protože nejsou ještě 2 roky členy strany, navrhuje komise, aby jejich mandát nebyl uznán . S hlasem poradním je přítomno 143

delegátů. Mandáty ani legitimace nemají soudruzi Major, Schmerda a Sochor, kteří byli před sjezdem na zasedání sně movny a na intervencích a nemohli se vrátit domů, aby si vzali dokumenty . Odborově je organizováno 65 v Rudých odborech , 59 v reformistických a 19 není odborově organizováno. Soudruh Harus je uvádí jmény, ale dodatečně se zjišťuje, že dva sou druzi, Baran a Beran, měli legitimace u pokladníka a rovněž

tak soudruh Kopecký. Mandáty ověřilo 53 buněk závodních, 71 uličních, 17 mandátů je ověřeno zpětně a 2 ověřilo ústře dí. Známky platí z těchto delegátů: 89 10korunové, 46 tří korunové a 5 jednokorunové; z nich jsou 4 ženy v do mácnosti. Větší počet desetikorunových známek se vysvětluje

tím, že značnou část delegátů s hlasem poradním tvoří poslan ci, senátoři, redaktoři a sekretáři strany. Zato je třeba vy

tknout, že velmi mnohy ze soudruhů s hlasem poradním platí příspěvky odborovým organizacím mnohem nižší, než by jim náleželo podle jejich příjmu. Jsou členy strany od roku 1921 113, od roku 1922 11, od roku 1923 7, od roku 1924 2 a od roku 1925 5. Tři jsou, jak bylo již řečeno, bez legitimací, a dva, sou

družka Prokopová a soudruh Zmrhal, nemají v legitimacích datum, od kdy jsou členy. Dále bylo zjištěno, že neověřené ne bo nedostatečně ověřené mandáty mají soudruzi Šturc, Bayer, Steiner, Kopasz, Průša, Bacílek, Sochor, Vacek, Malířová. Sou druh D. má na mandátu nesprávné razítko »Místní buňka že

lezničářů«. Takové buňky organizační řád nezná, zná buďto buňky závodní, anebo uliční a vesnické. Soudruh Šmudla má

ještě vylepeny známky staré, ačkoliv na rok 1926 byly vydány známky nové. Na konci referent navrhuje, aby mandáty byly schváleny s výjimkou mandátů soudruha Rungeho, soudružky 133

Věžníkové a soudruha Pastora, kteří nejsou dostatečně dlouho členy strany.

Předseda soudruh Tou žil: Komise mandátová navrhuje, aby mandáty delegátů soudruhů Rungeho Karla, Věžníkové, Tufara a Pastora nebyly uznány, protože nejsou ještě dva roky

příslušníky strany. Návrh byl jednomyslně přijat. Soudruh Harus: Delegace ostravského kraje oznamuje za

nepřítomného soudruha Kopeckého, že odborově organizován je, a to u kovodělné sekce MVS, a legitimaci má u revize u po kladníka skupiny. Soudruh Major se vykazuje legitimacemi a je třeba konstatovat, že se jednalo o záměnu jmen soudruha Majora se soudruhem Majerem.

Předseda soudruh Toužil konstatuje, že zpráva mandáto vé komise je schválena a prohlašuje: Při ukončení schůze mu

sím soudruhům oznámit, že příští schůze bude zahájena přes ně o 9. hodině dopolední a že je bezpodmínečně nutna přes

nost. Zítra budou smět vstoupit do sálu pouze ti účastníci sjez

du, kteří se vykáží potvrzením o své účasti, jež jim bude ráno při vchodu do místnosti dáno. Delegáti se také žádají, aby přesně dbali pokynů pořadatelstva. Na konec oznamuje, že se koná ples I. župy FPT na Žofíně, kam mohou jít delegáti, kteří by se chtěli pobavit.

JEDNÁNÍ TŘETÍHO DNE Páté plenární zasedání Předseda soudruh Toužil zahajuje krátce po 9. hodině pátou plenární schůzi IV. sjezdu a oznamuje, že k dennímu pořádku jsou přihlášení Mladí průkopníci. Sálem zazní rachot bubnů a za nadšeného potlesku všech účastníků nastupuji Mla dí

průkopníci se zpěvem revolučního pochodu Mladých

průkopníků »Zaplápolejte« a s rudými prapory na tribunu

a přednášejí sborový pozdrav delegátům sjezdu, provázený po tleskem pléna sjezdu i hostů na galerii.

Mladý

průkopník

soudruh

Pepa

přednesl za Mladé

průkopníky jejich přání, požadavky a úkoly touto řeči :

Dětské hnutí mladých průkopníků v Československu nachází se teprve v prvém období vývoje. Začali jsme loni a dnes, po

třičtvrtěroční práci, můžeme zjistit, že tato nebyla marná a že hnutí Mladých průkopníků zakotvilo u nás pevně a kva pem roste přes všechny perzekuce ve školách, přes všechno štvaní měšťáků. Hnutí Mladých průkopníků má v Českosloven sku přes 60 oddílů s více než 1200 členy. Nespokojíme se těmi to prvními úspěchy a vynasnažíme se, aby naše příští zprávy byly bohatší a abychom hlásili ne desítky, ale sta oddílů. Tato

snaha je obsažena v našich úkolech a ty jsou : Jak ve škole, tak i na ulici agitovat mezi proletářskými dětmi, uvědomovat je o třídních rozdílech a povinnostech, uvádět je na cestu prole tářské revoluce, vštěpovat jim nenávist k vykořistovatelům , a tak je připravovat na příští bojovníky za osvobození pracu jícího lidu. Co žádáme od strany ? Agitaci tiskem i slovem me zi proletářskými rodiči pro hnutí Mladých průkopníků. Na

každé schůzi, ať buňky, obvodu nebo kraje, budiž připomínáno proletářským rodičům, že nestačí, jsou-li členy strany, nýbrž že musí také své dítky vychovávat v revolučním duchu a po sílat je do družin MP, kde budou soustavně vychovávány v du chu leninském. I agitací mezi indiferentními dělníky musí nám

strana pomoci rozšířit početně naše hnutí. V budování oddílů nám musí být strana nápomocna společně s mládeží přidělo váním vedoucích pracovníků i hmotnou pomocí. Všimněme si měšťáků : Vychovávají z dětí, které jen při trošce pochopení ze strany starších soudruhů mohli bychom mít my, své věrné

otroky, budoucí protirevolucionáře, stávkokaze, zkrátka příští zrádce své vlastní třídy. Toto se nadále dít nesmí a při dobré 135

vůli všech poctivých komunistů a proletářů vyrveme tyto děti ze spárů měšťácké sebranky a uvedeme je na správnou cestu , na cestu proletářské revoluce. Ať žije proletářská revoluce ! Ať žije vláda dělníků a rolníků!

Ať žije Komunistická strana Československa!« Nadšení delegátů se stupňuje, sálem hřmi dlouhotrvající po tlesk. Nato týž soudruh jménem sboru Mladých průkopníků

předává předsednictvu sjezdu rudý šátek jako symbol spo lečných úkolů a bojů Mladých průkopníků, mládeže a komu nistické strany. Předání rudého šátku provází těmito slovy:

»Předáváme vám, celému sjezdu a v osobě sjezdu celé straně rudý šátek, náš revoluční symbol. Jako tři cípy tohoto šátku tvoří jeden celek, tak také my, spolu s mládeží a stranou, tvo

říme jeden bojovný celek, a když se semkneme, když se pevně srazíme v nerozborné šiky, pak dojdeme společného cíle, vlády dělníků a rolníkůl« ( Bouřlivý potlesk . ) Předseda soudruh Toužil prohlašuje : Mám povinnost po

děkovat Mladým průkopníkům za jejich symbolický dar. Pro hlašuji, že požadavky Mladých průkopníků budeme považovat za své přední úkoly, budeme je věrně plnit. ( Nová bou

ře potlesku . ) Se signálem a zpěvem revolučního pochodu »Bud připraven «

a za ohromného nadšení a pohnutí všech sjezdových účastníků opouštějí Mladí průkopníci zasedací sál a sjezd přistupuje k jednání. Předseda soudruh Toužil : Kreferátu o odborové otázce

má slovo zpravodaj soudruh Zápotocký. ODBOROVÁ TAKTIKA A BOJ ZA JEDNOTU ( Referát soudruha Zápotockého ) Přednesený referát o hospodářské situaci a rezoluce k tomu to bodu programu předložená zabývají se podrobně rozborem hospodářských poměrů v ČSR. Konstatujeme souhlasně s rezolucemi Kominterny trvání ka

pitalistické stabilizace, která má být dalšími koncentračními a racionalizačními procesy podpírána.

Nestejnoměrnost ekonomického vývoje jednotlivých zemí přivoduje vleklé i periodické krize, které svědčí o tom, že roz

kladná epocha kapitalismu nebyla částečnou stabilizací zasta vena, ale že dále pokračuje. V Československu objevují se tyto krize v důsledku jeho přeprůmyslnění a nedostatku odbytišť ve zvláště zvýšené míře . Kapitalismus neobjevuje v sobě při 1 Referát Zápotockého je otištěn v Rudém právu, 29. března 1927 a ve Vorwärts, 29. března 1927. 136

všech stabilizačních pokusech žádné nové činorodé síly, jeho stabilizace založena je na větším vykořisťování a zbídačování pracujících vrstev. Toto vykořisťování a zbídačení musí vést nezbytně k zvyšo vání třídních protiv ak vyvolávání nových třídních bojů a zápasů.

Kapitalistická stabilizace nemůže být proto epochou klidu a míru, jak by se chtěli snad mnozí mylně domnívat, nýbrž při náší s sebou v důsledku konkurenčního boje o odbytiště nebez pečí nových imperialistických válek, ale v důsledku zvýšeného vykořisťování i těžké a úporné boje třídní, jimž se dělnická třída nemůže vyhnout.

Postavení dělnické třídy v této periodě je obzvlášť svízelné. Kapitalisté, jsouce si vědomi toho, že jejich stabilizace může

být jen na úkor pracujících prováděna, koncentrují veškeré své síly a vedou bezohledné útoky proti nim. V dělnické třídě naproti tomu ještě vědomí o nutnosti koncentrace sil dosta tečně neproniklo . Stále ještě udržuje se mnoho iluzí o tom, že

snad přece jen bylo by možno docílit dohody, vyřídit rozpory smírnou cestou a nesahat k bojům. Tyto iluze šíří vědomě

v dělnické mase a pracujících vrstvách reformističtí socialis tičtí vůdcové, podlamujíce tak v těžké situaci bojeschopnost

dělnické třídy a zrazujíce přímo její zájmy. Vést boj proti těmto iluzím, dělnickou třídu o nutnosti bo je přesvědčit a k zápasu proti kapitalismu ji sjednotit a soustředit, je hlavní úkol komunistické strany a je také

v první řaděhlavní úkol komunistické odborové taktiky. Na poslední konferenci Všesvazové komunistické strany a konferenci širší EKI prohlásil soudruh Bucharin po podrob ném rozboru světové situace :

»Jedním z nejdůležitějších bodů, kde je ted komunistům

nasadit všechny síly, je odborová práce.«1 Jsem přesvědčen , že potřeba nasadit všechny síly a věnovat se odborové práci a správnému provádění odborové bolševické taktiky je u nás citelnější než kdekoli jinde. Uvedl jsem již ve směrnicích ke svému referátu, že správná bolševická linie a správné pochopení pro leninskou práci v od borech nerodily se zároveň s komunistickou stranou, ale že musily být teprve probojovány. Pokládám za nutno, po zkušenostech z poslední doby, znovu toto zdůraznit. Na poli odborové práce jeví naše strana ještě ohromné nedostatky a slabiny. Slabiny a nedostatky stávají se tím citelnějšími, když těžiště celé revoluční strategie leží 1 Puti mirovoj revoljucii, sedmoj rozširennyi plenum ispolnitelnogo komi těta Kommunističeskogo internacionala, 22 nojabrja

-

16 dekabrja 1926,

-

stenografičeskij otčot, díl I., Moskva - Leningrad 1927, str. 29. 137

v umění získat masy . Přiblížit se k masám , ovlivnit je, pře svědčit, sjednotit, vyzbrojit a vést k boji, to je dnes hlavní úkol komunistické strany

»A odbory a dělnické kooperativy jsou právě takovými or ganizacemi, kde je masa,« jsou slova soudruha Lenina, která zůstávají stále v platnosti. Musíme si všímat proto odborových organizací, musíme v nich pracovat .

Důležitou je otázka, jaká má být komunistická práce v odbo rech .

Soudruh Bucharin na XV. konferenci Všesvazové komunis

tické strany pravil :

»Běží o to, že v celé řadě evropských stran je jistý kádr komunistů, kteří pracují v odborech a zabývají se tam oby

čejnou každodenní odborovou prací. Liší se velmi málo od sociálních demokratů dobrého zrna, pracujících v odborech. Vezmeme-li však revoluční typ komunisty, jeví se povážli vou měrou, že tito soudruzi buď při naprostém zásadním uznání potřeby pracovat v odborech věnují této práci málo praktického povšimnutí, nebo se snaží ukazovat svou revo luční podstatu a svůj komunistický ráz v odborové práci, takže přivěsí k obyčejné, pramálo se od sociálně demokra tické lišící odborové práci mechanicky nějaká revoluční hes

la dělnické a rolnické vlády, diktatury proletariátu nebo ješ tě jiného »konečného« hesla, jež z tohoto hlediska nemá s touto prací co činit. Je úplně jasno, že vrhnou-li se a mu

sí-li se vrhnout komunisté dnes na práci v odborech , musí mít komunistická strana a komunisté, pracující v odborech, své vlastní hledisko. Komunistická práce v odborech musí být skutečně komunistická. A zde vzniká celá řada velice

spletitých otázek a velice spletitých položení otázky právě v tomto směru : Co teď musí být rozhodující, čím se musí na še stylizace otázky lišit od sociálně demokratické ? Podle kterých linií a s jakými hlavními perspektivami musíme pra covat ? « 1

Také úkolem našeho sjezdu je, abychom si tuto otázku po ložili, abychom ale také na ni dali určitou a jasnou odpověd.

Přikročuji proto k vlastnímu svému referátu a rozděluji ten to, jak jsem již předběžně naznačil, na šest bodů, které pova žuji pro nás za nejdůležitější: 1. Boj za jednotu odborového hnutí.

2. Frakční práce v odborech. 3. Likvidace indiferentismu a Rudé odbory. 4. Nezaměstnaní a odbory .

1 XV. konferencija Vsesojuznoj kommunističeskoj partii(b ), 26 oktjabrja 3 nojabrja 1926, stenografičeskij otčot, Moskva -- Leningrad 1927, str. 92—93. 138

5. Závody, výbory a rady a akční výbory jednot. 6. Hospodářské boje a jejich taktika. Je snad ještě řada věcí a otázek, o kterých mělo by být mlu

veno a které by zasluhovaly, aby byly samostatně probírány, jako zkušenosti anglické stávky – anglo -ruský výbor – aj. By -

lo mi již také na jedné krajské konferenci vytýkáno, že obme zuji svůj referát příliš na speciální otázky našeho hnutí a málo se zabývám mezinárodními problémy. Já vycházím ze zásady, že mezinárodními problémy zabývala se dostatečně posledně konaná širší exekutiva Komunistické internacionály a že úko lem našeho sjezdu není znovu tyto otázky široce rozebírat,

nýbrž zkušenosti, poznatky a závěry, které byly učiněny, na naše místní poměry promítnout a je zužitkovat. Přidržím se proto svého původního rozvrhu, i když vím, že tím propadám snad výtce, že můj referát nestojí na dosti vyso ké úrovni .

Přistupuji nyní k 1. bodu:

Boj za jednotu odborového hnutí Po návratu delegace ze VII. zasedání z rozšířené EKI, kde by

la zvláště podrobně projednána otázka odborové taktiky, došlo v polbyru, ústředním výboru a na konferenci důvěrníků buněk a odborových frakcí k diskusi o otázce, zda usnesení poslední exekutivy znamenají změnu dosavadní taktiky. Byla řada sou

druhů, v ústředí byl to soudruh Hais, který hájil názor, že usnesení v Moskvě učiněná jsou radikální změnou dosavadní taktiky. Většina ústředí naší strany naproti tomu hájila názor, že v zásadách komunistické odborové taktiky nenastala ani posledními usneseními EKI žádná změna.

Názor tento byl také vložen v čelo směrnic pro práci komu nistů v odborových organizacích , usnesených ústředním výbo rem KSČ 19. ledna 1927. Pokládám za nutno zdůraznit i zde znovu toto zásadní heslo, které zní :

»» Udržet jednotu odborů – nerozbíjet odbory a tam , kde jsou roztříštěny, vést boj za jejich sjednocení. « Zdálo se, že o zásadní toto heslo není již u nás žádného spo .

ru, ale v poslední době vynořila se opět řada zjevů, které na svědčují tomu, že je potřebí tomuto základnímu komunistic kému stanovisku ještě dále probojovávat uznání.

Nestačí toto heslo jenom mechanicky čas od času opakovat,

nýbrž je potřebí, mít opravdově hluboké přesvědčení o jeho oprávněnosti a nutnosti. Tím méně je možno ale dívat se na toto heslo jako na chytrý komunistický manévr, pomocí kte rého dobýváme vlivu na dělníky, abychom je pak převedli do nových stranických odborových organizací. Jednota odborového hnutí jako heslo uznávána je dnes vše obecně. Tu zásluhu má naše strana, její propagace a agitace , že 139

bylo překonáno a rozbito staré oportunistické nazírání: Každá politická strana má anebo musí mít svoje odbory. Toto heslo bylo u nás opravdu tradicí, která byla všeobecně pěstována, vštěpována, ve které jsme i my všichni starší pracovníci v děl

nickém hnutí byli vychováváni a které jsme podléhali. V důsledku této tradice a jejího zdomácnění mezi dělnic tvem mohli u nás odboroví reformisté rozbít poměrně lehce jednotné odborové hnutí a organizace, sdružené v Odborovém sdružení československém .

Tito naši bývalí soudruzi, jakmile jsme se s nimi rozešli poli ticky a utvořili komunistickou stranu, pokládali za samozřej mé, že je potřebí nás v důsledku toho i z odborů vykázat,

a učinili tak při první příležitosti, která se jim k tomu naskyt la .

Je zapotřebí stavět si věci před oči tak, jak skutečně jsou.

Reformisté jednotu odborových organizací roztříštili, poněvadž jdouce důsledně za heslem : »Každá politická strana musí mít svoje odbory, « stavěli takto otázku : »Buďto vy, komunisté, budete v odborech mlčet, uznáte od borovou neutralitu, tj. nezměnitelnost reformistické amste rodamské odborové taktiky, nebudete v odborech uplatňovat žádné nové směrnice a necháte nás klidně hospodařit, pod porovat buržoazní státotvornou politiku , kapitalistickou sta

bilizaci a zrazovat třídní zájmy dělnické třídy apod., a pak můžete v odborech zůstat. Nebo trváte na svých bolše vických bludech, chcete, aby odborové organizace byly ná

stroji třídního boje, chcete nám uličnicky plivat do polévky, kterou my v dojemné shodě s buržoazií a v harmonii s vlád noucími kapitalistickými kruhy tohoto státu vaříme, a pak táhněte ke všem čertům se svým buňkařením a frakční

prací, neplette se nám pod nohy.« A naši soudruzi? Musíme si otevřeně přiznat, že se příliš to mu vyhazovu nebránili, ale že jej mnohdy přímo vítali. Také oni byli vychováni ve staré tradici. Autorita vedení strany a bolševizace nebyly natolik vybudovány, aby nesprávným

názorům, kterých zvláště v otázce taktiky odborové bylo u nás více než dosti , dovedli a mohli s úspěchem čelit.

I pro naše soudruhy bylo pochopitelnější a v prvém zápalu nadšení zdálo se být také i revolučnější naplivat do tváře těm, kteří zradili socialismus vstupem do měšťácké vlády v roce

1919, kteří připravili dělnické třídě v Československu krvavý prosinec 1920, a přerušit s nimi jakékoliv styky, než sedět dále s nimi za jedním odborářským stolem, stavět se proti jejich nesprávným názorům a krok za krokem, třeba z počátku větši nou dělníků nechápáni, odkrývat jejich proradnou činnost.

Kdo z nás znal tehdy »Dětské nemoci levičáctví v komunis mu «, jak o nich píše soudruh Lenin? 140

»Takovým však směšným dětským nesmyslem musí se nám jevit i vážné, zcela učené i strašlivé revoluční rozhovory německých levých na téma o tom, že komunisté nemohou a nesmějí pracovat v reakčních odborech, že je dovoleno zříkat se této práce, že je nutno vystupovat z těchto odborů a zakládat povinně zcela novoučký, zcela čistoučký, zcela

miloučkými ( také většinou skutečně zcela mladými ) komu nisty vymyšleny „ dělnický svaz“ , atd .«

Málo se znala tato slova, osvětlující jasně úskalí, na které snadno komunistický koráb v prvním nadšeném rozmachu na

ráží. ( Vždyť ještě dnes setkáme se se soudruhy, kteří projevují pochybnost, jestli by tato slova napsal soudruh Lenin také ješ tě dnes a o Československu. ) Důsledek toho byl, že jak již uvedeno, reformističtí rozbíječi

odborů narazili na zcela nepatrný odpor na straně naší a je jich útok na jednotu odborů byl korunován výsledkem. Komu nističtí nespokojenci, kteří hatili plány koaliční a státotvorné politiky pánů Hampla , Brožíka et consortes, byli z jednotných svazů vyloučeni. Zde dříve, onde později, z českých odboro

vých svazů ve větší míře než zněmeckých.

Obraz odborového hnutí v ČSR jeví se dnes takto: ( Uvedená čísla týkají se konce roku 1925, neboť úplná statistika za poz dější léta není vydána.) %

1. 2. 3. 4.

Odborové sdružení československé Československá obec dělnická Československá říšská všeodborová komise křesťansko sociální Odborové ústředí, Československy

svaz úřednických a zřízeneckých organizací : 5. Republikánské ústředí zaměstna necké

347 352 307 296

17,98

113 869

6,66

86 913

5,09

50 185

2,94

46 363

2,71

25 759 11 230

0,66

169 772

9,94

226 654

13,26

51 190

3,00

20 185

1,18

17,98

6. Sdružení slovenských odborových organizací

7. Národní sdružení odborových orga nizací

8. Vysokoškolský svaz

1,51

9. Československé odborové organiza

ce bez odborové ústředny 10. Zentralgewerkschaftskommission des deutschen Gewerkschaftsbundes

11. Reichsvereinigung

der

deutschen

Gewerkschaften 12. Verband der christlichen Gewerk schaften

141

13. Verbad der deutschen Staatsange stellten-Vereinigungen 14. Německé odborové organizace bez odborové ústředny

15. Mezinárodní všeodborový svaz

8 058

0,47

42 737 201 035

2,50 11,77

1708 598

100,00

Kromě agrárních stran nestávalo již před rozkolem jednot ných odborů v Československu větší politické strany, která by nevytvářela zároveň svoje odborové hnutí a neměla svoji odbo rovou centrálu. Každá z těchto politických stran vedla svoje odborové hnutí v úzce stranickém politickém rámci a žárlivě střežila jeho neutralitu. Neutralita odborového hnutí znamená v jejich žargonu, že odborové hnutí je součástkou politické strany, smí se v něm uplatňovat jen vliv této politické strany, která je vládnoucí,

a ostatní členové nesmějí na směr odborové organizace vyko návat vliv, musí být neutrální, tj. musí ke každé zradě a špat nosti mlčet.

Za těchto okolností vytyčovat heslo jednoty a zahajovat za uznání jeho boj, je těžkou věcí. Komunistická strana to učinila

a můžeme dnes s uspokojením konstatovat, že jsme heslu 9

Jednota odborů uznání probojovali. Vůdcové a vedení se proti němu stavěli, masy dělníků toto heslo pochopily. Volání po jednotě odborů

ozývá se dnes ze všech stran a co je zvláště pozoruhodného, když se nepodařilo udržet starou oportunistickou tradici,

»každá strana musí mít svoje odbory«, papouškují heslo » Jed nota odborů« i oportunističtí odboroví vůdci. Když přes zákazy odborových ústředen pod tlakem kapitalistické rozpínavosti množí se jednotné akce dělníků na půdě továren a dílen a vo lání po jednotném solidárním a bojovném postupu hlasitěji a hlasitěji se ozývá , dovedou i staří nepřátelé jednoty a roz bíječi obrátit.

Že obracejí jen z přinucení pod tlakem zezdola a při tom

pomýšlejí na nový podvod, je samozřejmo. Vezměte jen Ham plův manévr s vyjednáváním o sjednocení organizace kovoděl níků. Hampl vyjednává o jednotu kovodělnické organizace, obrací na sekci MVS, ale nechce při tom ani slovo slyšet

o současném jednání s ostatními organizacemi. Požadavek, aby se jednalo také s německým chomutovským svazem kovoděl níků , označuje docela za rozbití jednání . Výměna dopisů o jednání mezi sekcí MVS a Hamplovým sva zem vede se od června do října 1926. Hampl jednání končí

proto, že požadavek, aby bylo jednáno také o sloučení se sva zem chomutovských kovodělníků, považuje za nesplnitelný a provokační. 142

Aby neupřímnost těchto sjednocovacích manévrů jasně vy

nikla, nutno je si uvědomit, že již v dubnu 1926, ve snaze čelit akci jednotné fronty a skutečnému boji o jednotu odborů,

pouštějí odboroví reformisté do světa prohlášení o sjednocení německého a českého odborového hnutí. V provolání se pravi: » Ústřední rada Odborového sdružení Československého, jednajíc osmého tohoto měsíce o dotazu, jak se zachová

k heslu jednotné fronty, s nímž opět agituje komunistická strana a její odborové organizace, usnesla se přejít přes vý zvy časopisecké, v tomto směru činěné, k dennímu pořádku.

Zárukou jednotného postupu dělnické třídy v hospodár ských zápasech jsou jednotné odborové organizace, nikoliv

pouhá jednotná fronta, která je naopak přímým nebezpečím pro jednotu odborových organizací. Neboť pod její heslo skrývají se právě tříštiči jednoty organizační. Odborové sdružení československé pracuje nikoliv heslem, ale činem

pro jednotu organizační a spolehlivý a trvalý jednotný po stup, jak svědčí ujednání s německou odborovou komisí v Li berci, jímž položen základ organizačnímu spojení více než

půl miliónu odborově organizovaných členů.« Odborové sdružení dělnické, aby čelilo akci o jednotnou frontu v době zostřeného třídního boje, kdy stojíme před pro

jednáváním cel, kongrui, požitkového systému státních za městnanců a jiných útoků na dělnickou třídu, oslepuje dělnic ké masy zářivým bengálem velikého činu, sjednocení českého a německého amsterodamského odborového hnutí. Několik

měsíců později, kdy cenné základy k tomuto sjednocení orga nizací obou jmenovaných směrů byly položeny, považuje Svaz kovodělníků, který je součástí Odborového sdružení českoslo venského, za provokaci požadavek jednat o sloučení s chomu tovským Svazem kovodělníků, který je členem liberecké ams terodamské ústředny, která podle prohlášení z dubna se

s pražskou sjednotila. Aby ještě jasněji vyniklo, jak to Hampl a ostatní reformisté, papouškující dnes heslo sjednocení od borů , myslí, nutno uvést další. Hampl vyjednává v červnu až říjnu 1926 o sloučení s kovo

dělnou sekcí MVS. V jednom z dopisů, zaslaných představen stvu MVS, pěje nejlíbeznější písničku nejsmířlivějších tónin.

»Na naší straně je samozřejmé, že musí být nejupřímnější snaha, aby ve svých názorech nebyl nikdo majorizován a utlačován. Snad lépe řečeno, budiž konstatováno, že jsme

přesvědčeni, kdyby došlo ke sloučení, že při vzájemné loaja litě slučujících se částí nastal by, byť s určitými obtížemi,

harmonický poměr, tak jak je nutný v každém organi začním celku .«

Také Odborové sdružení Československé ve svém prohlášení,

jež bylo uvedeno, podobně zpívá : 143

»Odborové sdružení Československé tím, že sdružuje ve svých řadách příslušníky různých politických stran dělnic kých, dokazuje nejlépe, jak prakticky možno vytvořit a zajistit odborovou součinnost a jednotný postup zaměstnanců . «

Hampl je proti majorizování a utlačování názorů, Odborové sdružení prohlašuje, že sdružuje příslušníky různých politic kých stran, chtíc tím domněle zdůraznit, že upouští od dřívější své politické jednostrannosti, a zatím na počátku roku 1927 tentýž Hampl spolu s představenstvem Svazu kovodělníků su spenduje výbor skupiny kovodělníků v Prostějově a Olomouci,

vylučuje soudruha Mazoucha a Kučeru, protože tito funkcio náři Svazu kovodělníků opovážili se mít jiný názor na jednot nou frontu dělnictva, než má Hampl a vedení svazu. Tak vypadá ona reformistická snaha, aby ve svých názorech

nebyl nikdo majorizován a utlačován, v praxi. Heslo sjednocení odborů je dnes v ústech reformistických

vůdců dutou a prázdnou frází, vynucenou stále větším tlakem dělnických mas, které čím dále, tím více začínají si uvědomo vat význam jednotné dělnické fronty a opravdové jednoty od borového hnutí.

My musíme být připraveni na to, že reformisté budou se snažit nyní s heslem sjednocení odborů hrát další komedii, Inanévrovat a klamat dělníky jen proto, aby k sjednocení ne došlo .

Když jsme probojovali heslu jednoty v masách všeobecných sympatií, nastává nám nyní velký úkol, uvědomit dělníky a vy

světlit jim, jak má skutečná jednota vypadat a na jakých podkladech musí být vybudována, aby měla pro dělnickou

třídu nějaký význam a nepřinesla nové zklamání. Nejde o pouhou paušální mechanickou jednotu, o sloučení a dohodu, »o reprezentaci v představenstvu svazu, o otázky zastoupení, dále pak o všechny otázky osobní, redakční atd.«, jak ve svých dopisech při vyjednávání o ní psal Svaz kovoděl níků .

Nejedná se přece o dohodu na podkladě rozdělování něja

kých sinekur, jak jsou to reformisté zvyklí z vládní koalice. Jedná se o skutečné sjednocení odborů k vedení úspěšného boje za požadavky dělnické třídy.

Je nutno dělníkům co nejdůrazněji a nejnázorněji vysvětlo vat, že jako vždy, když se začne dělnická třída jednotit na podkladě nějakého společného hesla, přicházejí okamžitě šar latáni a zrádci, kteří se hesla chtějí zmocnit, zkroutit je

a zfalšovat, že bude se to dít i nyní, když heslo jednotné fronty a otázka sjednocení nabývá mezi dělnictvem vrchu. Nejde ani tak o průhledné manévry buržoazie, které se ocit ly ve Venkovu, Tribuně apod. Napíše -li agrární Venkov: 144

ve

nic

»Tak si vysvětlíme snadno, proč je stále živé volání a tou

istit

ha po jednotné frontě dělnictva

ové

strany měly by revidovat svůj poměr k tomuto volání dělnic tva. Nic mu nebrání než osoby jsoucí dnes v čele odborů,

tic

ější 927 su

uci,

v odborech . Občanské

a rajonované, oddělené a při tom více méně dnes shodnuté, mezi jednotlivými ústředími odborovými, získávání a pře

cházení dělnictva z organizace do organizace. Jednotné od borové organizace musily by znamenat odpolitizování dneš ního odborářského hnutí. Prospěly by státu, hospodářství

cio

a samotnému dělnictvu . Státu, protože by na nich mohl vy

20t

budovat zájmové odborové organizace , hospodářství, po něvadž by přivedly do něho jistotu a bezpečnost v jednáních

ech

ch

mzdových a pracovní smlouvy vůbec, vymýtily demagogic kou konkurenci a umožnily právní jistotu při stanovení ko lektivních smluv. Dělnictvu, poněvadž by značně zmenšily administrativní režii, znemožnily stranicko-politický zápas

em no

od

v odborech a přestaly být služkou pro politické extratury jednotlivých stran socialistických. „ Jednotná fronta dělnic ká“ není strašákem a nesmí jím být, naopak při vybudování

se

lii,

zájmových korporací může se stát členství v nich i povin ným a mohou být obstaravatelem celé řady úkonů, podnika ných ve veřejném zájmu v přenesené působnosti. Určité zku

le

ch

ey

šenosti jsou dány z anglických a francouzských odborových organizací. Není tolik důvodů se tomuto přání komunistické strany vyhýbat. «

Dělnictvu je možno lehce vysvětlit, že za tímto přátelstvím

ch

k sjednocovacím snahám dělnictva a starostí o jeho prospěch

DU

ni sy

Kal io

1

neskrývá se nic jiného než kapitalistický podskok. Že pod rouškou sjednocení je zde míněno policejní sešněrování děl

nických odborových organizací, zlomení jejich třídně bojovné

základny a nadělání z nich neškodných služebníků dnešního kapitalistického řádu . Že to agrární kapitalisté s nimi upřímně nemyslí a snáze falešnou hrů prokouknou, než když jim fa

lešné písničky sjednocovací začínají pět lidé, vyšlí z vlastního dělnického tábora .

My musíme proto jasně dělnické třídě vysvětlit, že nejedná se zde jen o sjednocení, ale že současně je zde druhá, nej důležitější otázka :

Jak mají sjednocené organizace vypadat ? Není pravdou, že není zde žádných principiálních rozdílů, jak by to chtěli dělnictvu namluvit reformisté. Hampl píše např. v dopise ze dne 11. října 1926 sekci MVS : »Rozbitím odborových organizací byl vytvořen dualismus, který dnes sice nemůže se odůvodnit nějakými principiál ními ideovými rozdíly, poněvadž při objektivním posuzování vývoje hospodářských a politických sil v Evropě, a zejména

pak v Rusku, dá se konstatovat veliký odklon od mínění 145

a názorů, které kdysi u Vás působily, že došlo docela k za kládání nových organizací . Ostatně, jak projevy Vašeho od

borového tisku, tak i praxe Vašich odborových organizací ukázaly, že mimo polemiky vlastně nějakých rozdílů není.« Nic by nebylo pro dělnické hnutí nebezpečnějšího, než

kdyby měli naši soudruzi v odborových organizacích přistou pit na tuto přátelskou kolegiální tezi:

»Není mezi námi podstatně žádných rozdílů, co bylo, budiž zapomenuto, odpustme si, podejme si ruce, zastavme polemiky a dohoda je hotova.«

Proklít by nás musela dělnická třída za takovéto kompromi sy a zrady, proklit tak, jako proklínala sociální demokracii za 4. srpen 1914 v Německu. Jsou dnes veliké rozdíly . Jde zásadní rozpor mezi dvěma

liniemi, oportunistickou a revoluční. Jde o životní otázku: Má se dělnická třída skapitalistickou společností smířit anebo má s ní o své vítězství bojovat ?« Hampl klame, strašlivě klame dělníky, když ladí smířlivý tón a chce tyto rozpory zakrývat.

Vejít na takovéto líbánky , které se zde revolučním odborům nabízejí, bylo by sice velmi pohodlné, ale tak jako pohodlné,

bylo by i zrádné. V dělnickém hnutí již, pohříchu, je dosti pří kladů, že mnozí pro pohodlnější cestu opustili a zradili cestu správnou. Komunisté to činit nemohou a nesmějí, přestali by být komunisty. Boj mezi dvěma tendencemi v dnešním odborovém hnutí vý.

stižně charakterizoval soudruh Tomský na plenární schůzi mo skevské odborové rady v říjnu 1926, který pravil:

»V mezinárodním dělnickém hnutí je ted jasně pozorovat boj dvou tendencí, dvou směrů. Dva nové směry vstupují na bojiště mezinárodního dělnického hnutí: směr amerického odborového hnutí a směr odborového hnutí Sovětského sva zu. Linií amerického odborového hnutí je linie ultrarefor mismu, takový reformismus, takový oportunismus, jakého

dosud v evropské praxi nebylo a jaký teprve ted počíná se k nám stěhovat z Ameriky. Druhá linie je linie našeho revolučního třídního hnuti.

Tyto dvě linie stojí teď v západní Evropě proti sobě a zápa doevropští dělníci musí volit: Jsou pro americké bojovné a pracovní metody nebo pro metody sovětské ?

V čem je jádro americké metody ? Americká metoda, toť teorie, že dělnická třída může být osvobozena za pomoci

hospodářské společné práce s třídou kapitalistickou, zvláště za pomoci uskutečnění socialismu dělnickými bankami, kte ré jsou zřízeny z prostředků odborů, z úspor dělníků.

Říkají, že dělnická třída za pomoci vlivu těchto dělnic kých bank na průmysl dospěje k socialismu. Zatím však jsou 146

odboroví vůdcové voleni za ředitele a členy dozorčích rad

těchto bank s náležitými platy, získávají akcie, hrají na bur ze atd. Prozatím až do uskutečnění socialismu nežijí, jak se zdá, špatně. V praxi se ukazuje, že nemají vliv odbory na banku, nýbrž že banka má vliv na odbory. Jsou zakládány komise k racionalizaci výroby, asi po způsobu našich konfe rencí o výrobě. Tvoří je z poloviny zástupci dělníků a admi

nistrace, vystupují společně a uvažují, jak by bylo lze zvýšit v příslušném podniku produktivnost práce v zájmu konku renční schopnosti s jinými podniky. Jaká to idyla! Zcela jako u nás, jenže poněkud obráceně. Podle naší me

tody musil by nejprve být vzat podnik kapitalistům , a pak teprve mohly by být konány výrobní konference. Oni si však

» pospíšili«. Nejprve výrobní konference a pak za pomoci bank asi za 300 let koupě závodu. Často vystupují americ ké odbory jako akvizitéři objednávek pro zaměstnavatele, Takové příklady jsou nám známy. Podle názoru britské bur žoazie je tohle dobrým odborovým hnutím. Opravdu, když nemá zaměstnavatel peněz, dostane peníze z dělnické ban

ky, odbor pomáhá zaměstnavatelům učinit závod schopným konkurence, a když chybí zakázek, pomáhá je sehnat. To je zralé odborové hnutí. Poněkud jinak pracují Rusové, kteří

říkají, že odborové hnutí je hnutím třídním, že odborové hnutí nelze oddělit čínskou zdí od hnutí politického, že poli

tika a hospodářství v jistém stadiu hnutí spolu splývají.« U nás stejně jako v mezinárodním měřítku jeví se tyto zásadní rozpory .

Dělnická třída, která prodělala zkušenosti světové války, zklamání nadějí, kladených ve svrhnutí monarchie a nastolení

vlády »demokratických republik«, které zůstaly státy kapita listickými, a jejíž třídní vědomí v důsledku toho se značně prohloubilo, má být znovu svedena na scestí.

Ani u nás nechybí v takzvaných dělnických stranách obdivo

vatelů amerických metod. ( Viz Bechyně a jini.) Roztříštěnost odborového hnutí, oportunistické heslo: Každá strana musí mít svoje odbory, a přitom současně mluvení o po litické neutralitě odborů, to jsou ony základní kameny, na kte rých je budována zrádná, ultrareformistická linie odborového hnutí.

Dělníci nesmí se nechat klamat tím, že naši odboroví refor misté prohlašují, že jsou pro třídní odborové organizace. Re formistické odbory jsou třídně bojovnými jen zdánlivě. Já budu

mít příležitost poukázat na pravou tvář jejich bojovné taktiky

ve svém referátě o hospodářských bojích. Nyní jen upozorňuji, že odborová taktika reformistů při všem mluvení o neutralitě u nás úzce je spjata s taktikou sociálpatriotických stran. Tyto strany, ocitnuvše se mimo vládu, tváří se nyní opozičně, 147

a v důsledku toho i v reformistických odborech objevují se zdánlivě bojovnější záchvaty. Nezapomínejme však, však , že že sociálpatriotické

strany věčně v opozici zůstat nechtějí, ale že chtějí do vlády – a jak vypa dá pak postup reformistických odborů v té době, kdy jsou ve vládě socialističtí ministři, o tom máme již dosti zkušeností z doby projednávání zákona o gentském systému, restrikci státních zaměstnanců , požitkového systému atd. V době, kdy socialističtí ministři sedí v koaliční vládě, ne -

smějí reformistické odbory vést žádný skutečný boj proti kapi talistickému vykořisťování a kapitalistickému režimu tohoto státu.

Dělníci jsou krmeni pohádkami o prospěchu racionalizace, podílem na zisku přejímáním části akcií podniků, v nichž pra cují, vysíláním delegátů do správních rad kapitalistických

podniků ( viz poslanec Pik a Škodovy závody v Plzni atd .) . To všechno jsou cesty a cestičky, které vedou od taktiky třídního boje – k ultrarevizionismu. Vytvořit jednotu odborového hnutí na tomto podkladě bylo by hrobem nadějí na vítězství dělnické třídy proti kapitalistic ké společnosti. Úkol komunistů v odborech je bojovat za jednotu, ale za jed notu, která by třídní ráz odborových organizací nezeslabovala, >

nýbrž posilovala, za jednotu , která by nemluvila o neutralitě a odpolitizování odborů, ale která by, soustřeďujíc a sdružujíc ve svých řadách obrovské masy dělníků, jež ve svém politic kém nazírání nejsou stejnorodí, dávala možnost svobodné pro

pagaci názorů a propagaci bojovných směrnic a metod. Za jed notu, která dávala záruku a možnost vedení třídních zápa

sů a bojů o požadavky celé dělnické třídy a umožňovala jejich uskutečnění.

Do služeb agitace, propagace a tvoření této jednoty musí se postavit celá komunistická strana, musí být do ní i pomocí vli vu komunistických členů postaveny na prvém místě revoluční Rudé odbory .

Revoluční odbory musí si ale uvědomit, že nelze tuto oprav dovou jednotu při dnešní roztříštěnosti odborového hnutí pro pagovat jen hlučným opakováním hesla sjednocení odborů, ne

cítíme-li přitom celou jeho oprávněnost a nutnost, máme-li při tom vnitřně na mysli úzkostranický cíl

»Jednotu, ale v rám

ci MVS « .

Jakmile takto postavíme otázku, může pak Hampl lehce se obracet na dělníky a snažit se u nich vyvolávat dojem, že není

mezi námi principiálních rozdílů. A u nás pohříchu je řada činitelů, kteří nejen takto myslí,

ale otevřeně to i říkají, jak svědčí leták odborové komise v Šumperku, který praví reformisticky organizovaným dělní 148

kům : Žádejte sjednocení odborů, a když je neprosadíte, vstupte do MVS .

Má-li být sjednocení odborů na třídně bojovném podkladě provedeno, nestačí k tomu síly a přání revolučních odborů. Musí být vedle toho vyvoláno mohutné hnutí za sjednocení v rámci oněch reformistických odborů, které sjednocovat chceme .

Toto mohutné opoziční hnutí uvnitř reformistických odborů nemůžeme ale vyvolat, když jim stavíme otázku tak stranicky

úzkoprse, jako ji postavil kovodělníkům Hampl : »Jste-li pro sjednocení, přistupte k nám.« Když otázku takto postaví

Hampl, je to pochopitelné a chytrácké, poněvadž Hampl si skutečného sjednocení nepřeje. Když otázku sjednocení refor mistickým dělníkům takto staví ale komunisté, kteří skutečné

sjednocení chtějí provést, není v tom nic chytráckého, ale je to, odpusťte soudruzi, nejen protizásadní,ale i hloupé. Shrnuji: Nejdůležitějším úkolem KSČ je po probojování uznání hesla sjednocení odborů postarat se nyní o to, aby nej

širším masám dělnictva v závodech bylo jasno, jak sjednocení

má vypadat, aby nepřineslo nové zklamání. Musí odhalit refor mistické podvody a probojovat uznání zásadě: » Sjednocení na třídně bojovném podkladě . «

Frakční práce v odborech Na poli frakční práce komunistů v odborových organizacích vidím tři nejdůležitější úkoly, před kterými KSČ stojí: 1. Kromě oficiálního uznávání všecky vlastní členy strany o nutnosti a účelnosti frakční práce skutečně přesvědčit. 2. Legalizovat správnost zásady o přípustnosti frakční práce i u nekomunistických členů odborů.

3. Naučit komunisty frakční práci v odborech provádět. Probojovat v naší straně uznání zásadě nutnosti frakční práce v odborech nebylo věcí lehkou. Stará zdomácnělá tra

dice : »Každá politická strana musí mít svoje odborové organi zace«, nevykořeňovala se lehce . V staré sociální demokracii se hlásalo, že rozdělení dělnického hnutí na odbory a politické

organizace není žádným principem a zásadou, nýbrž vyplývá jen z okolností, které jsou diktovány zákonnými ustanoveními. Protože odborové organizace podle zákona nesmějí se zabývat

politikou, je nutno vytvářet vedle nich politické složky. Kdy by tohoto zákonného nařízení nebylo, spojili bychom odbory

i politické organizace v jeden celek a měli bychom jenom jed ny organizační útvary, které by se zabývaly politickými i hos podářskými otázkami. Politické strany a organizace byly na mnoze také pouhými vedlejšími útvary při odborových organi

zacích, kde současně s odborovou známkou platil každý člen také i politický příspěvek a byl tím politicky organizován. 149

V sociální demokracii existovaly cechařské politické organiza ce dělnictva různých odborů. Ještě po založení komunistické strany udržoval se mnohde dlouho tento útvar: u zedníků, pe

kařů apod ., a na Slovensku u všech odborů. V mnohých odbo rových organizacích se dokonce uplatňovalo a provádělo hes lo :

»Kdo není organizován politicky, nemůže být členem odbo rů. «

A dále : »Politická strana i odbory jsou ve skutečnosti jedno a totéž.« Proti všem těmto zvráceným názorům, které ani ještě dnes úplně nebyly vykořeněny, musíme postavit jasné direkti vy :

Budujeme bolševickou nekompromisní revoluční komunistic

kou stranu . Členem této strany a jejích základních organizací buněk v továrnách, ulicích nebo na venkově může být jen ten, kdo je opravdovým přesvědčeným komunistou . Ti, kteří komu

nisty nejsou , nemohou být členy a nesmějí být přijímáni. Naproti tomu snažíme se o vybudování jednotného odboro vého hnutí. Členem jednotných odborových organizací má být každý dělník bez rozdílu politického přesvědčení, bez rozdílu

vyznání i národnosti. Členem odborové organizace musí být především každý komunista. Nechceme ale žádné komunistic

ké odborové organizace, chceme třídně bojovné a jednotné od bory .

Ukládáme komunistům , organizovaným v jednotných odbo rových organizacích, aby jako příslušníci strany, která je třídně nejvyhraněnějším a revolučně nejbojovnějším předvo jem dělnické třídy, v odborech pracovali. Ukládáme jim, aby se snažili přesvědčit všecky druhé spoludělníky v odborech

organizované, o škodlivosti reformistických a o nutnosti bojov nych metod odborových organizací.

Všichni členové komunistické strany musí být přesvědčeni, že frakční práce je jednou z nejdůležitějších součástí komunis tické činnosti, nesmějí ji považovat za nutné zlo, jež musí být trpěno, ale kterému je možno se vyhnout, aniž bychom tím stranu poškodili a na zásadách leninismu se prohřešili. S největší rozhodností je nutno vést boj proti názoru, který se velmi v našich řadách uplatňoval, že v amsterodamských organizacích není frakční práce nic platna a v Rudých odbo rech že ji nepotřebujeme, protože jsou stejně komunistickými. Námitky o bezúčelnosti frakční práce v reformistických od borech jsou jen paušálními vytáčkami těch, kteří z pohodlnosti chtějí od práce utíkat. Proti této pohodlnické taktice brojil velmi často soudruh Lenin a Bucharin ve svém referátu na

schůzi funkcionářů v Moskvě výstižně o tom řekl: »Zřízení samostatné revoluční strany je hlavní podmínkou vítězného boje mezinárodního proletariátu. Je-li však tato 150

páka izolována od okolí, v němž má působit, promění se ve staré železo. Lenin poučil ultralevičáky v knize 0 dětských nemocech. Hled, čeho je třeba, a nechceš -li to činit, odpou táš se od mas a nebudeš moci pracovat. Neboj se, bude-li třeba zahrabat se do kupy smetí, překonávej všecky obtíže a prosazuj svůj cíl.«

Odbory , jež ve svých řadách sdružují obrovské masy děl níků, masy , jež svými politickými snahami nejsou stejnorodé, jsou oním okruhem , onou základní organizací, v níž musí re

voluční strana, tj. komunistická strana, získávat masy. Proto nesmíme na bankrot odborových vůdců odpověděti heslem : » Vystupování z odborů«, nýbrž heslem : Zvýšení práce v odbo rech, dobytí odborů .

Neméně důležitý je dnes druhý úkol, a to přesvědčit dělníky a organizované členy odborových organizací vůbec, že frakční odborová práce komunistů neznamená zeslabování a rozbíjení odborů , ale jejich posilování. Nejužívanější argument, kterým reformisté i nekomunistické členy odborů zpracovávají, když chtějí svoji rozbíječskou taktiku zakrývat, je, že říkají:

»My jsme pro sjednocení odborů a nechceme o tomto sjed nocení mluvit, ale opravdu je ve skutek uvádět. Kdo je pro sjednocení, může vstoupit do našich organizací a jednota bude hotova. Komunisté, ti o sjednocení sice mluví, ale při tom dělají frakční práci v odborech a frakční práce není nic jiného , než pracování k rozbití odborů.« Tomuto falešnému manévru reformistů je nutno čelit. Komu

nisté musí před dělníky, reformisty ovlivňované, do jasného světla postavit celý podvod těchto reformistických tvrzení

o rozbíjení organizací frakční prací a o tvoření tím organizace v organizaci.

Je nutno postavit otázku : Jsou dnes rozdělené odborové or

ganizace ovládány politickými stranami, při kterých jsou vy tvořeny ? Ano – nebo ne ?

Zařizují dnes jednotlivé odborové organizace svůj postup podle politického postupu těch stran , při nichž jsou vytvoře ny ? Ano

nebo ne ?

Mluví- li někdo o sjednocení odborů a vybudování jednotné

odborové organizace a přitom mluví zároveň o politické neu tralitě odborů, ať nám řekne, jak chce tohoto sjednocení do cílit?

Je možno sdružit dělníky bez rozdílu politického přesvědče ní v jednu odborovou organizaci a zakázat jim politicky mys

lit, zakázat jim ideové i organizační spojení s politickými stra nami, jichž jsou členy, nařídit jim, že na půdě odborových or ganizací musí se odpolitizovat, stát se neutrálními, myslit a jednat jen odborově ? 151

Jakou snůškou konfúzností, jakou popletenou argumentaci přináší s sebou toto stanovisko, o tom by se dala uvádět celá řada citátů a dokladů.

Já zde uvedu jen jeden citát z řeči tajemníka Tayerleho o odborovém sjednocení v širším představenstvu Odborového sdružení :

»Proč jsme se však rozešli s Rudými odbory ? Poněvadž

jsme nechtěli podléhat příkazům určité politické strany. Ne dovedeme si představit jednotu odborového hnutí, jež má

sdružovat dělníky bez rozdílu politického přesvědčení, kdyby

mělo podléhat diktátu stranickopolitickému. Poněvadž stou penci Komunistické internacionály cenili více povel své po litické strany, nežli zájem jednoty odborového hnutí, proto

od nás odešli. I když dnes znovu volají po jednotě, neopustili dosud toho hesla, které nás rozvádělo. Podle posledních

projevů nechtějí je vůbec opustit. Proto i nejpoctivější snaha o jednotu bude z této strany ohrožena. I když v odborových

organizacích komunistických začíná svítat, právě jejich bez podmínečné podřízení se politické straně je nebezpečím. Ale doufejme, že dojde k dalšímu vyjasnění, jak už také disku

se v ruských odborových organizacích naznačuje. Tvoření frakcí a buněk je zárodkem rozkladu. Tot organizace v orga

nizaci. Politické strany mají dostatek příležitosti, aby ovliv ňovaly odborové hnutí zvenčí, aniž by je potřebovaly uvnitř

rozkládat. Ukázali jsme cestu, kterou lze jít. Netajíme si, že spojení s německými dělníky v Československu ukládá nám vyhledávat spojení s českými, kteří dosud stojí mimo nás. Ale to nebude cesta manifestačních sjezdů a hesel, nýbrž plánovitý postup, z něhož vyloučeno bude stranické štvaní,

jež nahrazeno snášenlivostí připraví půdu nejen sblížení, ale i sloučení odborových organizací na zásadách, jež po 30 let

již hájí a pro něž zápasí Odborové sdružení československé. Po nešťastném rozlomu v roce 1922 myšlenka jednoty je opět na pochodu a vítězí v tradici i ideálech Odborového sdruže ní československého, jednotné ústředny odborových organi

zací československých. «

Tayerle prohlašován je za jednoho z levějších reformistů a skutečného přítele odborového sjednocení. Kam by ale jeho argumentace o sjednocení na podkladě, který on naznačuje, odbory nutně zavedla ? Ne jinam než k sjednocení, o kterém mluví agrárníci a agrární Venkov.

K beztřídním odborovým organizacím, ke zrůdě bez páteře, bez pohlaví a pro dělnictvo také bez ceny. Na co zapomínají reformisté a na co zapomíná i Tayerle :

Že odborové organizace mají být třídně bojovnými organizace mi.

Kdyby byl Tayerle sekretářem svazu králíkářů nebo holu 152

bářů, dala by se snad jeho teze o politické neutralitě chápat a omlouvat, u sekretáře Odborového sdružení organizací, které

chtějí nebo mají být třídně bojovnými, se to omlouvat nedá. Budto Tayerle úkol a poslání třídně bojovných jednotných or ganizací nedomýšlí – a pak má před sebou ještě veliký kus vývoje, než se při veškeré své náklonnosti pro sjednocení, na

půdu skutečné práce a boje pro sjednocení dostane, anebo ten to úkol, tak jako všichni druzí reformisté, domýšlet nechce ,

a blábolí jen pomatené fráze, které mají sloužit k popletení dělníků a k dezorientování těch mas, které mají skutečně

upřímnou vůli na třídně bojovném podkladě se sjednotit. Naším úkolem je otázku bojovného sjednocení v určitých rysech před dělníky postavit. Musíme dělníkům říci :

» Žijeme v kapitalistickém státě, který není ničím jiným než nástrojem třídního ovládání a vykořisťování pracujících bur žoazií.

Proti tomuto nástroji třídního vykořisťování a ovládání jsou

dělníci povinni, chtějí-li jej odstranit a nahradit státem, který by místo nástrojem vykořisťování byl nástrojem výstavby so cialismu, nutno postavit jednotnou armádu pracujících, tj . na stroj třídního boje proti třídnímu útlaku.

Tímto třídně bojovným nástrojem mají být odborové organi zace. Není možno dnes docílit, aby všichni dělníci měli jednot

né politické přesvědčení, je ale možno docílit, aby se sdružo vali na ochranu společných zájmů proti společnému nepříteli.

Jednotné odborové organizace mají být a mohou být takovýmto společným útvarem. Není možno žádat, aby členové do nich

vstupující byli politicky vymyškováváni, stávali se politicky bezpohlavními a neutrálními .

V kapitalistickém státě, jako nástroji buržoazie pro vykořis ťování dělnické třídy, nežádá se také, aby buržoazie měla jed

notné politické přesvědčení, ale žádá se, aby hájila společný zájem , tj. právo na vykořisťování pracujících. Při šetření to hoto základního zájmu, který je buržoazii společný, mohou mít příslušníci nástroje jejího vykořisťování různé politické názory a mohou je i v rámci třídní organizace šířit a propagovat.

Dělníky v jednotlivých organizacích musí sdružovat jenom společný zájem: Boj za odstranění třídního útlaku a vykořisťování. Při šetření a respektování tohoto základního zájmu, který je všem jednotný, mohou si také dělníci uchovat rozdílné svoje názory na způsoby a taktiku společného boje a mohou je v rámci jednotné organizace, šetříce a respektujíce jejího bo jovného poslání a účelu, volně uplatňovat. Zakládáníi frakcí 1 V českém textu protokolu i v Rudém právu je chybně „ základní“ . V německém textu : „ Die Gründung von Fraktionen“. ( Str. 64.) 153

za účelem ovlivňování druhých nemůže být potom počátkem rozkladu, ale počátkem klíčení třídně bojovného ducha tam , kde na škodu a zradu dělnické třídy byla zaváděna politická bezpohlavnost a neutralita. Tímto budeme soustavně rozbíjet mlhy v odstranění vlivu

politických stran z odborů, blábolení o neutralitě apod.?, které dnes reformisté úmyslně šíří, aby zakryli svoji nechuť k vy tvoření opravdu jednotné bojovné odborové organizace. Refor misté zakrývají těmito úmyslně šířenými mlhami také veškeré

rozbiječské své zločiny a vylučování těch, kteří se pokoušeli tyto mlhy rozptýlit a správnou cestu odborového sjednocení dělníkům osvětlit. Musíme přesvědčovat dělníky o zločinnosti

takového rozbíjení odborů, jaké se zračí ve vylučování soudru hů Mazoucha, Kučery, a docílit, aby proti němu postavili se nejen členové skupin a dělníci továren, ve kterých tito vylou čení působili, ale aby všichni poctiví dělníci a členové celé or

ganizace zakřikli své reformistické rozbiječské vůdce a přinu tili je k zastavení této rozbiječské činnosti, anebo vyhnali je z jejich míst a budovali pak jednotnou frontu bojovného sjed

nocení dělnictva na půdě odborů, bez obavy před frakční prací komunistů.

Nyní naposled několik slov o tom, jak má být komunistická

frakční práce prováděna. Správné konání frakční práce není věcí

lehkou .

Zvláště

ne

na

půdě

reformistických

nebo

reakčních odborů. Proto tak mnozí se jí nejraději vyhýbají, volíce pohodlnou cestu útěku z reformistických odborů. Známý je citát soudruha Lenina, který o nutnosti konání frakční práce i způsobu jejího provádění řekl :

» Abychom ,,masám " pomohli a získávali podporu a sym patii mas, nesmíme se obávat obtíží intrik, istí, urážek a pronásledování ze strany vůdců ( kteří jsou jako oportu

nisté a sociální šovéni ve většině případů přímo nebo nepří mo ve spojení s buržoazií a s policií ) a pracovat bezpod mínečně tam, kde je masa. Musíme přinášet oběti, umět pře

konávat největší překážky, abychom propagovali a agitovali systematicky, vytrvale, tvrdošíjně a trpělivě právě v těch in stitucích, spolcích, svazech, kde jsou proletářské nebo polo proletářské masy, i když jsou tyto organizace ze všech nej reakčnější. Avšak odbory a dělnické kooperativy jsou (po slední aspoň někdy ) právě těmi organizacemi, kde jsou ma sy. «

To, co našim soudruhům při frakční práci právě nejvíce chy 1 Tato formulace je poněkud nejasná. V německém textu zní: „ Auf diese Weise werden wir systematisch die nebelhaften Vorstellungen über die Be

seitigung des Einflusses der politischen Parteien zerstreuen ...“ Slova „blábo lení o neutralitě apod.“ v německém textu chybí. ( Str. 64.) 154

bí, je ona houževnatost, trpělivost a vytrvalost, o které mluví

soudruh Lenin . Není dnes možno ovlivňovat dělníky a nekomu nistické členy odborů lesklou radikální frází, je potřebí sku tečnou a drobnou odborovou práci spojit s bojovnou odvahou a chutí.

Na XV. konferenci Všesvazové komunistické strany řekl sou

druh Tomský na adresu západoevropských komunistů: »Je nutno pamatovat, že komunisté dobudou odbory tehdy, když tam povedou drobnou práci, naučí se jí podrobně, zís

kají si důvěry mas v praktické práci. K tomu je třeba vést bratrské komunistické strany. Jestli se dnes přichází s hes lem : „ To jsou zrádci, nechceme s nimi sedět za jedním sto lem a říká se, že je to revoluční gesto, které pochopí dělníci celého světa, tu my říkáme, že je to cesta k vystupo

vání z odborových organizací, že je to neodpovědnost. Mys lím, že také konference musí to potvrdit.« 1 V usnesení VI. pléna rozšířené exekutivy, která vydala po drobné směrnice pro komunistickou práci v odborech, čteme:

»Kde však komunisté se již sloučili v odborové frakce, za bývají se tyto z devíti desetin otázkami „ vysoké politiky “ , místo aby prakticky pracovali v odborech a dobývali mas praktickou prací, a zapomínají, že sociální demokraté v od borech se drží pouze svou praktickou každodenní prací. To to soustavné opomíjení všech usnesení Kominterny, hlavního

to štábu bolševické taktiky, lze vysvětlit tím , že mnozí komu nisté považují práci v odborech za práci ne důležitou, nepří jemnou ; domnívají se, že každý komunista musí se zabývat politikou, ale drobná všední práce v odborech není přiměře

na naší komunistické hodnosti. Tyto nálady jsou v mnohých stranách, a co je ještě důležitější, boj proti těmto náladám není veden dosti energicky. Strana, která není s to trpělivou, střízlivou prozaickou

každodenní prací v odborech vychovat jádro odborových praktiků, chytré vůdce v hospodářském denním boji proleta riátu a získat u dělníků větší důvěry než reformisté, a to ne

jen správnou politikou, nýbrž i dobrou praktickou prací taková komunistická strana nikdy nedobude mas.«2

Bylo by zbytečno uvádět další řady důvodů a citátů. To, co je zde mluveno o slabinách frakční práce, možno je v plné míře na poměry u nás aplikovat. Frakční práce odborová nedá se vykonávat zvenčí, musí být konána v odborech. Kdo chce, aby

dělníci indiferentní a jiného politického přesvědčení mu věřili, · XV. konferencija Vsesojuznoj kommunističeskoj partii(b ), 26 oktjabrja– 3 nojabrja 1926 , stenografičeskij otčot, Moskva - Leningrad 1927, str. 295. 3

• Šestoj rozširennyi plenum ispolkoma Kominterna (17 fevralja— 15 marta

1926 g.), stenografičeskij otčot, Moskva 1926, str . 644. 155

aby se jeho radami řídili, aby byli jím jako komunistou ovliv

ňováni, musí být nejen dobrým revolucionářem , ale i dobrým odborovým pracovníkem a funkcionářem. Dělníci vyžadují od odborových pracovníků, aby znali nejen revoluční teorii, ale

aby dovedli také poradit v těžkých a praktických otázkách ži votních. Co je platno, když dovede komunistický agitátor výborně rozcupovat na schůzi zrádnost a škodlivost reformis

tické taktiky, když po schůzi, přijde-li k němu dělník se žádos tí, jak má podat žalobu o zvýšení renty úrazové, neví si rady

a zůstane mu odpověd dlužen. V tomto směru je nutno mnoho napravovat, aby byla splněna usnesení a dané příkazy bolše vické práce na tomto poli. Ve výkazech naší organizační statistiky, jejíž údaje týkají se dvou třetin členů strany, vykázáno je, že máme 9992 přímých členů strany organizovaných v reformistických odborech.1 Věřím, soudruzi, že valná většina těchto soudruhů nekoná

frakční práci vůbec. Na otázku, proč ten nebo onen frakčně nepracuje, dostáváme stereotypní odpověd: »U nás to nejde, >

budu-li pracovat frakčně, budu vyloučen.« V tom vězí právě alc jádro věci, pracovat, a tak, abys nebyl vyloučen. Chop se napřed skutečné odborové činnosti, hled se uplatnit jako čin

ný člen odborové organizace, získávej si v organizaci mezi čle ny sympatie tím, že konáš správně veškeré organizační povin nosti, jsi vždy, když se jedná o zájmy a prospěch organizace a dělníků, první na místě. Předcházej vždy příkladem vstříc, abys získal důvěru druhých a oni v tobě viděli nejen komunis tu, ale především vzorného člena a pracovníka v odboru. Když toto docílíš, pak můžeš být jist, že splnil jsi nejdůležitější část svého úkolu, vykonal na frakční činnosti víc, než kdybys byl

pronášel nejrevolučnější fráze. Bude-li pak proti tobě perze kučně vystupováno, musíš být jist, že nezůstane to bez odezvy a vlivu na druhé dělníky. Ti si řeknou : »Třebas byl komunista,

je přece jen dobrým členem, horlivě se zastává našich zájmů, a proto nesmíme dopustit, aby byl vyhazován z odboru.« Toto je arciť cesta, jak mluví soudruh Lenin , obtížná, vyžaduje oběti, musí překonat překážky, intriky apod. – Vyžaduje tr pělivosti a vytrvalosti a nevyvolává mnoho hlučné pozornosti, ale tím jistěji vede k cíli.

Proti tomu je arciť mnohem pohodlnější nic nedělat, zaradi má to jen jedinou vadu, a to: S komunistickou frakční prací nemá to nic společného. Nyní ještě o frakční práci v Rudých odborech. Zde již ko kálničit si a být vyhozen

1 V německém vydání protokolu je dodáno : „ Es wird notwendig sein , in den Organisationen eine Kontrolle durchzuführen , wie jedes von diesen

Mitgliedern seine Pflichten und die Beschlüsse über die Fraktionsarbeit in den Gewerkschaften durchführt“ . (Str. 65.) 156

nečně jsou ledy prolomeny a nutnost frakční práce oficiálně uznávána. V nazírání na způsob této práce panuje ale dále ce lá řada nejasností. Nejvíce se stále chybuje v nazírání na otáz ku samostatnosti Rudých odborů. Mnozí soudruzi chtějí z nich stále dělat součástku komunistické strany, jejíž orgány a insti tuce přímo orgánům a institucím komunistické strany ve všech věcech podléhají.

Musíme proto znovu důsledně zdůrazňovat: Ani Rudé odbo

ry nejsou součástkou komunistické strany. Proto také svazy a představenstva Rudých odborů nejsou pomocnými orgány komunistické strany a nejsou komunistické straně podřízeny.

Rudé odbory mají svoji úplnou samosprávu a administrativní neodvislost.

Komunisté v Rudých odborech organizovaní, tak jako komu

nisté ve všech jiných korporacích , podléhají stranické disci plíně a jsou povinni řídit se zásadními směrnicemi v otázkách odborové taktiky. Aby správné směrnice odborové taktiky byly

v odborech uplatňovány, proto jsou povinni zřizovat komunisté také v orgánech Rudých odborů komunistické frakce. Přicházejí-li ale např. soudruzi z různých míst a žádají, ať vedení strany nařídí MVS, aby v tom neb onom místě zřídil od borový sekretariát, at vedení strany nařídí, aby představenstvo

MVS povolilo půjčku na ten neb onen dělnický dům apod ., pak si naprosto pletou kompetenci uvedených odborových a poli tických korporací. Jaké směrnice odborové taktiky mají být v odborech prosa zovány, o tom rozhoduje strana a snaží se to pomocí svých frakcí v odborech prosadit. Kde má být zřízen odborový se

kretariát, na co má svaz připlácet, jak má svoji administrati vu zařídit, o tom rozhoduje svaz sám a představenstvo jako samostatný výkonný orgán odborového sjezdu.

Abychom si v tomto ohledu osvojili správné stanovisko vůči Rudým odborům, musíme se mnozí ještě velmi mnoho učit, ne

vyjímaje naše soudruhy politické sekretáře. V tomto směru je nutno výslovně na jejich adresu říci: méně poručíkování a více vlastní odborové práce. Více vzájemné součinnosti mezi těmi organizovanými komu

nisty, kteří stojí v čele vedoucích institucí, ať politických , nebo odborových , toho kterého kraje nebo obvodu . Vzájemné frakční spojení a podpora frakční práce komunistů v odborech

všemi členy strany bez porušování a odbourávání samostatnos ti odborových korporací i organizací.

Likvidace indiferentismu a Rudé odbory Na poslední rozšířené exekutivě rozvinuta byla otázka exis tence Rudých odborů, jejich udržení a vzrůstu.

Odmítnuty byly likvidátorské tendence, které tu nebo onde 157

se projevovaly. Ne likvidace Rudých odborů a prosté vlévání se jejich členů do amsterodamských , ale boj za jednotu odborů na třídně bojovném podkladě. Ne likvidace Rudých odborů, ale

likvidace všech odborových ústředen , svolání společných sjezdů a vybudování nových jednotných odborů . Tak zní směrnice usnesené exekutivou .

Druhá otázka zněla: Na čí účet má být existence Rudých od

borů, dokud sjednocení odborů nedojde zajištění? Odmítnuty byly opět nesprávné tendence, podle nichž měla

by být existence Rudých odborů zajištována rozbíjením dru hých organizací a přetahováním členů z nich. Žádné rozbíjení a vytahování členů z reformistických odborů , komunisté ne

smějí z reformistických odborů utíkat, musí tu vyvíjet frakční činnost.

Kde mají tedy Rudé odbory nový příliv členů, který je pro existenci každé organizace nutný, získávat? Likvidováním indiferentismu, získáváním členů ze řad neor ganizovaných.

Má -li být však odborový indiferentismus opravdu likvidován , nutno je počít práci tuto ve vlastních řadách .

Šestá širší exekutiva, která vydala podrobné směrnice o práci komunistů v odborech , konstatovala :

» Přes opětná usnesení sjezdu Kominterny o mimořádné důležitosti práce v odborových organizacích, přes soustavné

pokyny v tomto směru vydané všemi zasedáními rozšířeného pléna a presidia EKI jsou ještě dnes komunistické strany, v nichž většina členů nejen není činna v odborech , nýbrž není ani členem odborové organizace .«1 Soudruzi, mezi ty sekce, které ještě plně nevykonaly nesčet někrát opakovaná usnesení sjezdů o povinném organizování komunistů v odborech, náleží také naše sekce. Statistické sčítání o odborové příslušnosti členů strany podává následu jící výkaz :

Odborově organizováno je 49,2 % členů, do odborových orga nizací nenáleží 24,7 % členů, do odborových organizací přísluší, ale odborově organizováno není 26,1 % členů.

Zde je, soudruzi, první pole působnosti pro naši práci, první úsek, na němž musí být sveden rozhodný a úporný boj s odbo rovým indiferentismem . Já neváhám, soudruzi, říci, že v tomto boji bude musit být užito nejrozhodnějších prostředků a opat ření.

Buďto těchto 26,1 % členů jsou skutečnými komunisty a pak

půjdou do odborových organizací, anebo nepůjdou do odborů, ale pak nemají také co dělat v komunistické straně. 1 Šestoj rozširennyi plenum ispolkoma Kominterna (17 fevralja — 15 marta 1926 g.), stenografičeskij otčot, Moskva 1926, str . 644 . 158

Myslím , že otázce odborové příslušnosti měla být věnována

a bude musit být věnována v budoucnu mnohem větší pozor nost. Bylo by jistě záhodno, aby již při přijímání členů do ko

munistické strany byl na tuto otázku obrácen zřetel. Hlásí-li se kdo za člena komunistické strany, ale přitom není, ač je dělníkem , odborově organizován, bylo by rozhodně účelné říci mu: » Příteli, tys ještě nevyspěl tak daleko, abys mohl být pře svědčeným a disciplinovaným komunistou – vstup napřed do odborové organizace a pak se teprve hlas do komunistické strany . «

Mě jistě nebude, soudruzi, podezřívat nikdo, že bych byl proti masové komunistické straně a chtěl ji nahrazovat sek tou. Ale masová strana, jejíž příslušníci nedovedou plnit ani

nejprimitivnější písmena komunistické abecedy, nebyla by ko munistickou stranou a nemohla by splnit ty úkoly, které 'ko munistická strana konat má a konat musí.

A nyní k boji proti odborovému indiferentismu vůbec.

U nás v poslední době byly podniknuty různé získávací akce ve prospěch odborů. Proč bychom si, soudruzi, na sjezdu stra ny zakrývali, že úspěch těchto akcí byl ve velké části krajů nedostatečný, mnohde přímo hanebný. Kde vězí toho příčina ? Neohlížejte se, odboráři, po politikářích a zase naopak, jak se to při projednávání podobných věcí vždycky děje. Hledejme

bez nicotného svádění viny z jednoho na druhého příčiny tam ,

kde skutečně jsou. Je to nedostatek našeho organizačního apa rátu, nedostatek výchovy a schopnosti pro drobnou organi zační práci. Náš organizační aparát přistupuje ke všem akcím

příliš mechanicky, řekl bych papírově. Začněte mluvit o akci a soudruzi mají na mysli hned hodně papíru, provolání, pla káty, letáčky apod. Tak to bylo i při naší získávací akci. Papíru se popsalo hod ně, tiskopisů bylo vydáno dostatek a výsledky ? Nepatrné. Proč ? Protože kdyby byla otázka likvidování odborového in diferentismu jenom otázkou vydání provolání, letáčků, plánů,

byla by již dávno rozřešena a nebyla by čekala na nás. Myslíte, že jsem zásadně proti vydávání letáčků a agitačních tiskopisů. Nikdy ne. Ale vydání největšího počtu letáků, zvláš

tě když se jedná o to, přesvědčit indiferentní dělníky o nutno sti vstupu do odborové organizace, nemá naprosto žádnou ce nu, když není spojeno současně s usilovnou osobní agitací, vy

světlováním a přesvědčováním . Na to se při akci ve většině případů zapomnělo. Při revo lučních směrnicích trpíme nedostatkem pochopení pro revo luční pracovní styl. Této otázky, které tak mnoho pozornosti věnují dnes soudru zi v Rusku, i my musíme si řádně povšimnout. V knize »Lenin

a leninismus« obírá se otázkou podrobně soudruh Stalin , který, 159

mluvě o leninském pracovním stylu, zdůrazňuje dvě jeho cha rakteristické osobitosti :

» Tyto osobitosti jsou : a) ruský revoluční rozmach a b ) americká dělnost . Styl leninismu záleží ve spojení těchto dvou vlastností při práci stranické i státní. Ruský revoluční rozmach je protijed proti setrvačnosti,

rutině, konzervativnosti, ustrnutí myšlenky, otrockému po měru ke zděděným tradicím.

Ruský revoluční rozmach, tot ona živná síla, která níti myšlenku, žene kupředu, láme minulost, ukazuje perspekti vu. Bez ní není možný žádný pokrok. Má však všechny vy hlídky , aby v praxi degeneroval na pusté, „ revoluční“ šarla

tánství, nebude -li spojen s americkou dělností v práci.

Případů takové degenerace je více než dost. Komu by neby la známa choroba „ revoluční tvorby“ a „ revoluční výroby" plánů , jejímž pramenem je víra v sílu dekretu, který může

vše zařídit a všechno předělat. Nikdo však, zdá se, nevysmíval se těmto nemocným s ta kovou zlobou a bezohledností jako Lenin. „Komunistická chvástavost“, tak pokřtil Lenin tuto chorobnou víru v tvorbu a tvůrčí sílu dekretu. 66

„Komunistická

chvástavost

znamená"

pravil

Lenin

„ že člověk, který je členem komunistické strany a nebyl z ní dosud vyčištěn, si myslí, že všechny své úkoly může řešit komunistickým dekretem .“ ( Řeč na sjezdu politické osvěty .) Proti „ revoluční“ frázovitosti Lenin obyčejně kladl jako

protivu prosté a všední věci, podtrhuje tím , že „ revoluční“ spisovatelství ( dekretů a plánů) se protiví duchu i litere pravého leninismu. „ 2Méně pyšných frází," pravi Lenin, „ více prosté všední

práce ... Méně politického hromování, více pozornosti nej prostším, leč živým faktům komunistické výstavby ...“ ( „ Vel 6

ká iniciativa“ .) « Americká dělnost je naopak protijed proti »revoluční« mani lovštině a fantastické »tvořivosti« . Americká dělnost

toť ona

nezkrotná síla , která nezná a neuznává přehrad , která drtí

svou dělnou houževnatostí všechny a všeliké překážky , která nemůže nedovést do konce dílo jednou započaté , i je-li to dílo

veliké , a bez níž není myslitelna vážná konstruktivní práce . Americká dělnost má však všechny vyhlídky zdegenerování v úzké , bezzásadní »dělání « , nespojí -li se s ruským revolučním Komu není známa choroba úzkého prakticismu

elánem .

a bezzásadního »dělání «, jež přivedly nezřídka některé »bolše viky « až k tomu, že se přerodili a odešli od věci revoluce . Nikdo se tak jedovatě nevysmíval této chorobě jako Lenin. » Úzkoprsý prakticismus«, »bezhlavé hudlařenía – tak pokřtil Lenin tuto chorobu. Jako protiváhu kladl obvykle živou revo 160

luční věc a nutnost revolučních perspektiv ve všech věcech naší každodenní práce, zdůrazňuje tím, že bezzásadní dělání právě tak se příčí pravému leninismu, nakolik je mu protivná » revoluční « nabubřelost .

Spojení ruského revolučního rozmachu s americkou dělnos tí: V tom tkví podstata leninismu při práci stranické i státní.

Teprve toto spojení dává definitivní typ pracovníka-lenince, pracovní styl leninismu. ( Z knihy » Lenin a leninismus « ) .1 Myslím, soudruzi, že slova, která jsou tu řečena, měli by si

do paměti vštípit a jimi se řídit stejně političtí jako odboroví pracovníci komunističtí. Ve staré sociální demokracii a v re formistických odborech velmi se trpělo chorobou »úzkého

prakticismu a bezzásadního dělání«, která přivedla mnohé od revolučních zásad až do tábora buržoazie.

U nás je stejně velikým nebezpečím revoluční výroba plánů

a směrnic, komunistická chvástavost, kterou chtějí mnozí na hrazovat komunistickou práci. Kdyby tato jednostrannost neměla být odstraněna, povede nás to k tomu, že při nejspráv nějším vytyčování teoretických směrnic odborového hnutí bu

deme to třeba na poli praktického organizování, zvláště v od borech, proti bezzásadní, ale reformisty soustavně prováděné drobné práci - prohrávat.

Při otázce získávání členů pro odbory a likvidování indife rentismu je také ještě nutno dotknout se otázky organizování mládeže a žen.

Vzpomenuté směrnice o práci komunistů v odborech v tomto směru pravi: »Kominterna přikládala a přikládá nadále velký význam získávání žen a dělnické mládeže do odborů a aktivního bo

je. Všechny komunistické strany musí v tomto směru vyna

ložit co nejvíce energie a iniciativy. Získání dělnic a děl nické mládeže musí být podstatnou součástí komunistické činnosti mezi masami a v odborech .«2

Otázku organizování žen a mládeže nelze tudíž ani u nás po míjet. Komunistické buňky v závodech a továrnách, kde ženy a mládež pracují, nesmějí na úkoly v tomto směru vytyčené nikdy zapomínat.

v boji proti odborovému indiferentismu nutno proto vytyčit následující hesla: 1. Likvidovat odborový indiferentismus nejprve ve vlastních řadách. Každý člen komunistické strany, náležející do odbo

rové organizace, musí být skutečně odborově organizován. 1

J. V. Stalin : 0 Leninovi a leninizme. Slovenský tlačový výbor Komunis tické strany Československa, 1924, str. 139–140.

• Šestoj rozširennyi plenum ispolkomaKominterna(17 fevralja— 15 marta 1926 g.), stenografičeskij otčot, Moskva 1926, str. 644 . 161

2. Soustavná akce pro získání dělníků do odborových orga nizací musí být neperiodicky, ale stále prováděna. Akce nesmí upadat v mechanickou šablonovitost, nesmí být jenom dekreto vána, ale musí být provázena osobní agitací a drobnou prací mezi indiferentním dělnictvem .

3. Indiferentní dělníci, buďtež získáváni především do Ru

dých odborů, při zachování hesla netříštění odborových orga nizací, to znamená, že je bezúčelno zakládat nová organizační tělesa z indiferentních tam, kde jejich založení značí tříštění dosavadní jednoty. V takovýchto místech platí znovu důsledně

heslo o frakční práci a posilování opozičního hnutí pro podpo ru sjednocení mezi členy reformistických odborů. Nezaměstnanost Kapitalistická stabilizace a racionalizační pokusy zvyšují

současně, jak již bylo nesčetněkrát uvedeno, existenční mizérii a vykořisťování dělnictva.

K těmto průvodním zjevům kapitalistické stabilizace při

družuje se při vzrůstající odbytové krizi, která přechází v krizi výrobní, otázka nezaměstnanosti. Nebudu zde operovat číslicí nezaměstnaných . Statistika počtu nezaměstnaných je před

mětem sporů. Pro nás je postačitelným nepopiratelný fakt, že armáda nezaměstnaných u nás čítá se na statisíce. Statisícovou armádu nezaměstnaných, jejíž existence 'se stává

trvalou, nemůže pustit ze zřetele dělnická strana, zvláště ne strana revoluční. Reformistický názor považuje nezaměstnané za přítěž dělnické třídy, která tvoří rezervu kapitalistů, vhod ně využívanou ke snižování mezd apod., za nutné sociální zlo, kterému nejde ale v době krize zabránit. Reformisté se dívají nejraději na nezaměstnané nejvýš ze stanoviska falešného sou

citu jako na ubožáky, jejichž nejhorší bolesti možno nanejvýš flastrovat filantropickými opatřeními a podporami, rovnají cími se almužnictví , kteří ale, dokud jsou nezaměstnanými,

jsou pro odborové organizace neužitečnými, neboť neplatí pří spěvky ; jsou proto bezcenný materiál. Reformističtí odboráři přenášejí se tudíž přes vlastní otázky nezaměstnaných s velko panskou nevšímavostí. A přece nevšímavost v řadách odborářů pro nezaměstnané je nejméně na místě. Nezaměstnaní jsou skutečně přítěží pracujících, ale pře

zíráme-li je, mohou se stát ještě horším zlem, a to přímými poškozovateli, zrádci dělnických zájmů a spojenci kapitálu. Z nich mohou se rekrutovat poškozovatelé kolektivních stávkokazové v hospodářských bo jích i přímí členové žlutých a fašistických organizací a spo jenci buržoazie proti dělnické třídě. Jestliže se u nezaměstna

smluv, stlačovači mezd

ných toto nebezpečí skrývá, nelze se přes ně velkopansky nebo nevšímavě přenášet, nutno proti němu bojovat. 162

Správná odborová taktika vyžaduje odstraňovat stavovské rozdíly, které se vytvářejí mezi nezaměstnanými a zaměstna nými dělníky a které rozdělují dělnickou třídu na dva tábory . Likvidovat tyto rozpory, spojit zaměstnané a nezaměstnané dělníky v jeden celek je první povinností správné komunistic ké taktiky v otázkách nezaměstnaných . Organizování nezaměstnaných ve zvláštních organizacích se

neosvědčilo. Je nutno i nezaměstnané v odborech udržet, a po kud odborově organizováni nebyli, vtahovat je do odborů. Tento požadavek naráží často na překážky mezi samotnými

odborově organizovanými dělníky. Udržet v odborech ty děl níky, kteří byli organizováni a stali se nezaměstnanými, pro to se dovede ještě najít pochopení. Přijímat ale do odborů neza

městnané, kteří v době zaměstnání nebyli odborově organizo váni, dovolit jim návštěvu členských schůzí apod ., nad tím se

mnohdy bouří i odborářské srdce jinak dobrých soudruhů ko munistů.

Také mnozí naši soudruzi dělníci nechtějí chápat, že by mohlo něco dobrého vzejít pro odborovou organizaci z přijetí do odborů těch, kteří se o organizaci nestarali v době zaměst nání.

Snad mají tito soudruzi mnoho pravdy, vytýkají- li, že kdo se nestaral o odborovou organizaci v době, kdy byl zaměstnán,

nemůže pro organizaci nic vykonat v době nezaměstnanosti. Nejedná se ale jen o to, co se z tohoto vtahování nezaměstna ných do odborů získá, jedná se spíše o to, čemu se zabrání.

Přitahování nezaměstnaných do odborů má v prvé řadě za účel zabránit tomu, aby tito byli získávání pro žluté a fašistic ké organizace, v nichž pak teprve nezaměstnaní stávají se sku tečnými spojenci a pochopy buržoazie. Je dále možno a nutno zakládat akční výbory nezaměstna ných v místním , oblastním i celostátním měřítku, ale i při tom nebudiž puštěn ze zřetele hlavní úkol, spojit nezaměstnané a jejich akce s pracujícími dělníky v závodech a odborech a s jejich akcemi.

Za jaké požadavky je dnes nutno v zájmu zaměstnaných i nezaměstnaných dělníků bojovat ?

Nebo ještě lépe řečeno, co dnes nejvíce poškozuje jak za městnané, tak i nezaměstnané dělníky?

Je to bezesporně kapitalistická stabilizace a racionalizace! Musíme proto proti ní vést boj! To je opět nová otázka, která vytváří veliký rozdíl mezi re voluční a reformistickou odborovou taktikou.

Reformisté přežvykují učené fráze o tom, jak pomocí racio nalizace zlepšit výrobu. Vidí význam racionalizace v technic

kém pokroku, a proto jsou ochotni racionalizaci pomáhat. Jak my stavíme otázku. 163

Jaké pokroky a modernizování znamená racionalizace ? Ne ale co přinese racionalizace pro dělnickou třídu ? Racionalizace má dvě stránky technickou a sociální. Zlep

šuje výrobu a technický pokrok – zvyšuje vykořisťování děl nické práce a nezaměstnanost.

Obě stránky racionalizace na půdě kapitalistického státu znamenají zisk pro kapitalisty, škodu pro dělníky. Poslední širší exekutiva Ki vytyčila v tomto směru následu jící hesla :

1. Boj proti kapitalistické stabilizaci. 2. Boj za zvýšení úrovně dělnictva.

3. Boj proti zhoršování situace dělnictva a nezaměstnanosti. 4. Boj za socialistickou a hospodářskou organizaci. 5. Ne kapitalistická, ale socialistická racionalizace. Pro nás možno tato hesla doplnit těmito konkrétními poža davky :

1. Odstranění gentského systému a zavedení podpory neza

městnaných ve výši existenčního minima po celou dobu neza městnanosti i pro obmezeně pracující.

2. Místo propouštění dělnictva a zavádění částečné neza městnanosti, zkrácení pracovní doby bez snižování mezd a zákaz veškeré práce přes čas.

Boj za tyto požadavky nemohou vést, jak již několikráte by lo zdůrazněno, pouze nezaměstnaní. Boj za tyto požadavky musí být spojen se společným a jed notným bojem celé dělnické třídy. Heslo komunistické strany v tomto případě je :

Pracující i nezaměstnaní dělníci, spojte se V odborech k jednotnému boji proti kapitalistickému zbídačení vaší exis tence !

Závodní výbory, rady a akční výbory sjednocení Závodní výbory a rady jsou novou poválečnou složkou, která vznikla pod tlakem revolučního hnutí dělnických mas. Vznikaly v době popřevratové jako orgány revolučního boje

dělnického, v podobě dělnických důvěrnických sborů, dělnic kých rad v závodech, továrnách apod . Jejich pravomoc odpo vídala revoluční intenzívnosti a vypětí dělnických třídních sil a pozic v tom kterém závodě nebo obvodu.

Mnohé důvěrnické sbory a rady strhly na sebe značnou pra vomoc a rozhodování v závodě. Rozhodovaly o přijímání a pro pouštění dělníků, regulovaly výrobu, kontrolovaly nákup su rovin apod .

Usnesení zákona o závodních výborech a radách znamená pak již značné odbourání pravomoci a kompetence důvěrnic kých dělnických sborů. Důvěrnické sbory, které byly zřejmě bojovným nástrojem dělnické třídy, zasahujícím rušivě do pro 164

cesu vývoje kapitalistické stabilizace, vtlačeny jsou zákonem

o závodních výborech do rámce kapitalistického výrobního řádu a stávají se z bojovných orgánů a opěrných bodů dělnic ké moci pouhým přívěskem kapitalistického řádu. Komunistická strana nemůže ale proto zaujmout k těmto in

stitucím stanovisko bojkotu, nýbrž musí hledět účelně je vy užít pro podporu zápasu a bojů dělnické třídy, tak jako každou podobnou , třeba v základě i reakční instituci .

Rozdíl mezi reformistickou a revoluční taktikou je zde opět jasný a zřejmý. Reformisté říkají: Závodní výbory a rady jsou

vázány usneseními a paragrafy zákona, musí v mezích tohoto zákona pracovat a nepřekračovat meze svojí kompetence. Komunisté říkají: Úkolem závodních výborů je plně využít

ve prospěch dělnické třídy kompetenci, která jim byla záko nem propůjčena, vést boj o další rozšíření pravomoci a za úče lem tohoto boje budovat širší bojovný podklad a organizační základnu, bez ohledu na rámec kompetence zákonem jim pro půjčené .

Proti stále rostoucí koncentraci a trastizaci kapitalismu nut

no postavit koncentraci třídních sil dělnictva v koncentrova ných závodech pracujících . Je proto nutno svolávat konference a sjezdy závodních výbo rů jednotlivých obvodů, odborů a odvětví výrobních v obvod ním i celostátním měřítku.

Buržoazie se pochopitelně ve svém vlastním zájmu snaží,

aby dělníci zapomněli na ony formy organizace, které rodí re voluční epocha. Snaží se jejich revoluční ráz setřít a organi

zační snažení dělnické třídy vtěsnat do takzvaných konstituč ních forem , aby plynuly vykázaným řečištěm, nepřekračujíce hranice, které byly kapitalistickým řádem vykázány, neohro žujíce také nikterak tento řád . Dělnická třída v přechodné době mezi dvěma revolučními vlnami nemůže tyto zákonné in stituce bojkotovat, musí v nich pracovat a využít je pro přípra vu nových dělnických bojů .

Soudruh Lenin napsal o využití těchto institucí a komunis tické práci v nich : »Není těžké být revolucionářem tehdy, když již revoluce vy

pukla a se rozhořela, když se připojuje k revoluci kdekdo z pouhého nadšení, módy a dokonce někdy pro osobní kariéru. „ Osvobození" od takových žalostných revolucionářů stojí pro

letariát po jeho vítězství nejtěžší práci, muku, možno říci mučednickou . Daleko obtížnější a daleko cennější je umět být revolucionářem, dokud ještě není podmínek pro přímý,

otevřený, skutečně masový, skutečně revoluční boj, umět hájit zájmy revoluce ( propagačně, agitačně, organizačně ) v nerevo lučních institucích , ba častěji i přímo reakčních, za nerevo lučních poměrů, mezi masou , neschopnou pochopit bez od 165

kladu nezbytnost revoluční akční metody. Umět najít, nahma

tat, správně určit konkrétní cestu nebo zvláštní obrat událostí, přivádějící masy ke skutečnému, rozhodnému, poslednímu, ve likému boji

-

- v tom je hlavní úkol současného komunismu

v západní Evropě a Americe.« Tato slova bylo by třeba mít na paměti při komunistické práci v závodních výborech.

Na půdě těchto institucí klade přechodná doba revolučni práci těžké úkoly. Naši soudruzi musí se učit tyto úkoly zdo

lávat. Musí umět správně najít a nahmatat přímo konkrétní věci a události, které možno využít k revolucionování dělnic

tva v době, kdy ještě není objektivních podmínek pro přímý, otevřený, revoluční masový boj.

Komunistické frakce v závodních výborech musí umět před ně získávat druhé nekomunistické členy závodních výborů pro jednotný postup, i když to ústředny reformistických odborů těmto členům zakazují a zapovídají. Dále musí umět stejně před dělnictvem odhalovat a kaceřo vat pohodlnictví těch členů závodních výborů, kteří, kryjíce se

a vymlouvajíce na zákazy shora, úmyslně sabotují jednotný postup a jednotné akce dělnictva. Základní směrnice pro komunistickou práci v závodních výborech a radách zní: Závodní výbory a rady musí být plně komunisty využity .

Komunisté musí stát v čele boje o rozšíření jejich kompe tence a pravomoci, uvědomujíce zároveň stále dělnickou třídu, že skutečnou pravomoc nemůže dodat těmto orgánům žádná novelizace, vzešlá z usnesení měštáckého parlamentu, ale že

jedině životná vůle pracujících mas může z nich učinit sku tečné orgány kontroly výroby, které budou mít tolik moci, kolik si jí samy svými akcemi a silou dělnické fronty vybojují.

Hospodářské boje a naše taktika Otázka vedení hospodářských bojů je důležitou součástí ko munistické práce a taktiky v odborech . Při této otázce jasně opět vystupují do popředí rozdíly mezi reformistickou a revoluční taktikou vedení bojů. V době, kdy se kapitalistická stabilizace rodila, kdy se děl

nické třídy nalézaly na značně vysokém stupni rozmachu a by ly nebezpečím pro kapitalistický řád, povolala buržoazie so ciální patrioty do koaliční vlády, aby »spoluvládli«. Pro tuto spoluvládu socialistických ministrů sabotovali také odborářští reformisté rozvinutí větších bojů dělnické třídy.

Krotili dělnické požadavky, sváděli rozpory mezi kapitalisty a dělníky od třídně bojovného střetnutí na cestu dohody, vlád ního zákroku a zprostředkování. Vzpomeňme jen na zprostřed kování socialistického ministra práce Srby ve sporu o snížení mezd horníků apod . 166

Odboroví vůdcové dokazovali zde dělníkům, že daleko cen

nější je smírné vyřízení než vybojování dělnických požadavků. V boji utrpí obě strany ztráty – dělníci na mzdě, kapitalisté v na výdělku a v důsledcích toho je postižen stát. Stát, ve kterém dělníci prostřednictvím socialistických ministrů spolu

vládnou, tedy »náš stát «, jak říkají reformisté. Společný státní zájem vyžaduje tudíž nebojovat, nýbrž smírně vyrovnat. Vláda a socialističtí ministři při tom zprostředkuji! Tak bylo třídně bojovné vědomí dělníků

uspáváno a

uhýčkáváno, mzdy a porevoluční dělnické vymoženosti krok za krokem odbourávány, kapitalistická stabilizace posilována a dělnické zájmy objektivně zrazovány. Doba výhodné periody pro dělnickou třídu prošla. Účinky

kapitalistické stabilizace v politickém i hospodářském směru jeví se znatelnějšími. Buržoazie se stává den za dnem troufa lejší, útoky na existenci pracujících mas se množí a jsou čím

dále tím bezohlednější. Průmyslové krize je uměle využíváno ke zhoršování existenční úrovně pracujících ve všech polích výroby. Dělnická třída upadá do stále horší a horší situace a je čím dále tím více kapitalistickou bezohledností tlačena ke zdi. Co dělají reformisté? Využívají této těžké doby k zorganizo vání dělnických sil k zápasu a boji ?

Ne, šíří pesimistickou a poraženeckou náladu a hlásají : » Do ba je zlá, nedá se nic dělat. Výroba se obmezuje, kapitalisté nemají zisky, není proto možno klást požadavky a za ně bojo vat. Nutno svolávat ankety a radit se společně se zaměstnava teli , jak výrobě pomoci na nohy, aby se dělníkům lépe vedlo.« Socialistický tisk přináší články o prospěšnosti a nutnosti kapitalistické racionalizace, odborový tisk národních socialis tů dokonce i články o prospěchu fordismu pro americké děl níky, o amerických dělnických bankách atd.

V tom všem, jak již bylo uvedeno, značí se útěk od třídního boje a přechod k ultrareformismu a k stávkokazectví. Uvedu pro to jako názorný příklad vylíčení mzdových sporů v hornictví v letech 1925 a 1926 .

Koncem roku 1924 podaly koalované svazy hornické mzdové

požadavky a žádaly o zvýšení mezd. Odmítly jakýkoliv spo lečný postup s rudou sekcí horníků

a výsledek ? Koalované

svazy , aniž by byly rozvinuly nebo pokusily se rozvinout něja kou akci za zvýšení mezd mezi horníky, vyjednaly s těžaři, že

místo zvýšení mezd budou vyplaceny horníkům vánoční přídavky od 80 do 200 Kč. V ujednání přitom stálo :

» Vyplacením těchto obnosů prohlašují se požadavky koalo vaných svazů hornických z 18. září 1924 dojednáním za vyříze

né. Podnikatelé pokládají tyto obnosy za zálohy a vyhrazují si oproti těm, kteří toto ujednání neuznají nebo z důvodů tohoto 167

mzdového hnutí kolektivní smlouvu pracovní poruší, obnosy ty nevyplatit , resp. vyplacené zpět požadovat.« Praktický smysl tohoto ujednání byl podlomit a znemožnit jakýkoliv skutečný boj za zvýšení hornických mezd a donutit i svazy v koalici nezastoupené k podepsání ujednání, bez mož

nosti rozvinout o požadavky boj. Reformisté prohlašují v té době, že nic nebrání těm, kteří v účinnost boje věří, aby tento boj provedli. Jak tato blahovol nost k případnému boji vypadá v praxi, ukáži hned dále.

V důsledku vyřízení požadavku o úpravu mzdy vyplacením nepatrné almužny nastává mezi horníky vření. Největší ne spokojenost je v revíru moravskoostravském .

Proti tomuto hnutí obracejí se ostravští uhlobaroni provoka tivní vyhláškou ze dne 19. února 1925, v níž stojí : »V revíru chystá se , jak pozorujeme, hnutí sledující vše obecné zvýšení mezd, a zejména také mezd hornických. Za těchto poměrů jsme nuceni upozornit na nejvýše po vážlivé následky neodpovědné agitace, směřující k jakému koliv zvýšení mezd, a prohlašujeme předem, že bychom se zvýšení tomu opřeli všemi prostředky.« Hnutí o zvýšení mezd se ale na Ostravsku stále rozvíjí, do chází k hlasování, které bylo provedeno hornickou sekcí

MVS mezi horníky, a 97 % dělníků se vyslovuje pro akci. »Duch času« ( sociálně demokratický ) píše 17. února 1925:

»Nyní dělnictvo právem očekává, že komunisté své sliby splní a akci za zvýšení mezd provedou.« Dále přináší stanovisko revírního výboru Svazu horníků ze dne 6. března 1925 :

»Revírní výbor Svazu horníků jednal také ve svém sezení o poměrech vzniklých stoupáním cen životních potřeb, a je

likož komunisté měli podány požadavky, které dosud nejsou vyřízeny, prohlásil za veškeré členy organizované ve Svazu horníků v revíru ostravsko-karvínském, že členové Svazu nenamítají nic proti akci komunistické za zvýšení mezd,

a dojde-li pro tyto požadavky k boji, svou socialistickou a dělnickou povinnost také vykonají. Revírní výbor Svazu horníků je pro to, aby komunistická akce pro zvýšení mezd

nebyla zdržována a nikým obmezována a aby snad nepadla ta nejmenší výtka, že snad sekretariát Svazu horníků tuto

akci brzdí, prohlásil, že vedení akce ponechává komunistům. Ostatně také koalované svazy, když jednaly o svých poža davcích, jednaly bez komunistů, a proto je správným, aby ta ké komunisté své požadavky obhajovali před ředitelskou

konferencí sami . Mohou to učinit tím spíše, poněvadž mají záruku, že členové Svazu je v jejich akci nebudou poškozo vat . «

Odborový časopis hornický »Nazdar« 8. března 1925 píše: 168

»Provedli jste hlasování na závodech o tom, zda dělnictvo s vaší akcí souhlasí, a tvrdíte, že hlasovalo pro zvýšení mezd

97 % všech dělníků. My jsme vám řekli zcela otevřeně, že souhlasíme s požadavky vámi podanými a naše členstvo svoji socialistickou a dělnickou povinnost v každém případě vykoná.

Stávka v moravskoostravském revíru byla pak na pondělek

20. března 1925 prohlášena a v neděli dne 29. března 1925, tedy den před zahájením stávky, vydávají reformistické odbory na >

sledující prohlášení: »Prohlašujeme, že

odborové

organizace

zastoupené

v krajské odborové radě ČOS nemají s touto stávkou nic společného . Z těchto důvodů odmítá také konference ja

koukoliv odpovědnost za stávku a důsledky z ní vzešlé. Kdyby se však stalo, že na některých závodech byli by naši členové násilím donuceni zúčastnit se této stávky proti své

vůli, pak prohlašujeme, že si takové násilí líbit nene cháme ! «

Boj ostravských horníků pochopitelně končí porážkou a reformisté jsou spokojeni .

Bojovná cesta za prosazování hornických požadavků byla zdiskreditována, dělnická síla opět podlomena, možno jít dále reformistickými cestami. V ministerstvu veřejných prací koná se 20. května 1925 po rada 20 zástupců těžařů a 20 zástupců reformistických odboro vých organizací o uhelné krizi jejím odstranění.

Porada vyznívá naprázdno. Je krize, a proto se nedá nic dělat. Tak zní ultrareformistické teze .

V prosinci 1925 dochází k novému podání požadavků o zvý

šení mezd a vánoční výpomoc na konferenci koalovaných sva zů dne 16. prosince 1925. V přijaté rezoluci se praví: »Usnesením říšské konference z 1. září 1925 byly koalova né svazy zplnomocněny, zhoršenou úroveň horníků ve vhod ný čas vyrovnat požadavkem o zvýšení mezd . Dnešní říšská

konference zdůrazňuje toto usnesení a ukládá koalovaným svazům na podkladě předchozího vyjádření se zaměstnanců jednotlivých revírů o způsobu, rozsahu a času mzdového bo je toto rozhodnutí provést.« Kladenští soudruzi učinili před hlasováním o rezoluci návrh na vybudování jednotné fronty všech organizací a společného postupu svoláním všech hornických organizací, kde by o po dání požadavků rozhodovali přímo horníci . Návrh tento byl

však zamítnut proti 10 hlasům. Těžaři zamítají nejen požadavek zvýšení mezd, ale i požada vek vánoční výpomoci. Reformistické odborové organizace přijímají kopanec a mlčí. 169

Na výzvy sekce horníků při MVS k vytvoření bojovné fronty odpovídají: »Je krize, a proto se nedá nic dělat! « Přichází květen 1926 a hornická stávka v Anglii.

Nebudu líčit dějiny této periody. Marné jsou výzvy o solidár

ní podporu anglických horníků k reformistickým odborům a hornické koalici.

Krize v uhelném odboru pomíjí. Českoslovenští kapitalisté vyvážejí stávkokazecké uhlí. Zvyšuje se těžba, rozmnožují se pracovní dny

Dochází ke stávkové akci na Kladensku proti rozmnožování směn a vyvážení stávkokazeckého uhlí. 28. srpna a 4. září 1926 proklamována je demonstrační stáv ka. Reformistický odborový svaz láme stávku, vydává prohlá šení proti ní, schvaluje zradu a vyzývá ke stávkokazectví. Proč ?

»Je dobrá konjunktura, náš uhelný průmysl se utěšeně roz víjí, není jej možno ve vývoji podlamovat, je nutno pracovat. Čas k boji bude později, až se průmysl z krize úplně zotaví. « Dobrá uhelná konjunktura se rozvíjí dále. Těžaři vydělá vají. Provoz dolů je v plném proudu. Na šachtách není jediný vagón zásob.

V říjnu 1926 volá hornická sekce MVS znovu po podání po

žadavků, vytvoření jednotné fronty a zahájení boje o zvýšení mezd a na podporu anglických horníků.

Koalované svazy reformistické zamítají jednotný postup. At každá organizace podá požadavky zvlášť, teprve když těžaři

zamítnou, bude jednáno o společném postupu, zní jejich usne sení.

Jednání se protahuje, anglická stávka horníků je zatím 20. listopadu 1926 zlomena a 6. prosince 1926 dochází konečně ke svolání společné konference všech hornických organizací, kte rá se usnáší na podání požadavků o 20procentní zvýšení mzdy a vánoční výpomoc.

Komunističtí zástupci horníků navrhují okamžitou přípravu boje a vytvoření pro jeho vítězné skoncování potřebných opa tření. Reformisté usnášejí napřed jednání s vládou, žádost

o zprostředkování, ankety atd . S vládou se jedná, jednání je bezúčelné, těžaři odmítají i zvýšení mzdy, i vánoční výpomoc.

A reformisté ?

ozna

mují odložení boje na pozdější dobu, poněvadž už zase nastává krize a nedá se nic dělat !

Soudruzi, to je názorné vylíčení reformistické taktiky v hos podářských bojích a zápasech v době konjunktury a v době krize .

V době krize útěk od boje proto, že není naděje na vítězství, v době konjunktury vyložená zrada a stávkokazectví. Proti této taktice, vražedné pro dělnickou třídu, její poža 170

davky i konečné vítězství, musí být vyvolána v řadách dělnic tva přímo pogromová nálada a nejostřejší odpor. Dělnická třída si musí uvědomit, že třídní boje a zápasy mu sí vést i v době průmyslové konjunktury, stejně jako v době průmyslové krize .

V době dobré průmyslové konjunktury se existence dělníka sama od sebe nelepší a v době krize se pod bezohlednými vy kořisťovatelskými útoky kapitalistů zhoršuje . Máme-li tudíž klást otázku taktiky hospodářských bojů, ne

můžeme se tázat, mají-li být hospodářské boje vedeny, nýbrž jak mají být vedeny. Na tuto otázku odpověděl jsem již ve směrnicích ke svému referátu v »Komunistické revui « .

»Komunisté jsou povinni za každých okolností a v každé situaci organizovat v odborových organizacích bojovnou

frontu proti kapitalistům . V době hospodářské krize a de prese musí být však hospodářské boje zvlášť pečlivě a obe zřetně připravovány. Největším nebezpečím a největším škůd .

cem v těchto těžkých chvílích objevuje se pro dělnickou třídu takzvaná obezřelá taktika reformistická, která se snaží

likvidovat jakékoli metody třídního boje a nahradit je pou hým smlouváním, apelem na vládní kruhy, vysíláním depu tací, svoláváním anket, zbabělými kompromisy a soustavným ustupováním, aniž by učinila jediný pokus nějaké předpo

klady pro boj v případě nutnosti vytvořit anebo alespoň bo jovným krytím ústupu udržet nepodlomeného ducha dělnic ké armády pro příští zápasy.«l Musíme si být jasně vědomi toho, že v době průmyslové kri

ze berou na sebe veškeré hospodářské boje současně politický charakter. Nejsou vedeny jen proti jednotlivým kapitalistům , ale proti celému řádu. V době plné průmyslové konjunktury a rozvinutých kapita listických zisků mohou být částečné dělnické mzdové požadav ky splňovány snad jen čistě hospodářskými boji . Kapitalista

může totiž v té době ze svých zisků přidávat, aniž by jeho exis tence byla ohrožena.

V době krize dotýkají se dělnické, třeba jen mzdové poža davky ne jednoho kapitalisty, ale celého kapitalistického řádu. V době průmyslové krize ani mzdové požadavky nemohou

být splňovány, aniž by tím nebyla zároveň stabilizace kapitalis mu ohrožována.

Proto také v této době zvláště směšnou ukazuje se víra

v smírné zprostředkování buržoazní vlády a kapitalistického státu.

Tito činitelé nebudou dělat prostředníky, nýbrž spojence ka 1 Komunistická revue, roč. IV. (VI .), 1927, č. 3, str. 177. 171

pitalistické fronty, která je požadavky dělnickými ohrožena.

Dělníci nemohou tedy doufat ve smírné splnění svých poža davků, byť byly tyto požadavky sebespravedlivější, sebeskrom nější musí za ně bojovat. Boj nemůže se pak obmezovat v této situaci pouze na děl. .

níky jednoho závodu, ale musí být pro něj učiněna řádná pří. prava, musí být vybudována předem spolehlivá jednotná bo jovná fronta, která by dávala záruku, že boj bude podporován hromadnou a solidární akcí, především veškerým dělnictvem příslušného odboru, v případě potřeby i druhými odbory . Boj tento ale pochopitelně pak překračuje hranice pouhého

hospodářského boje a bere na sebe současně politický ráz. Kdo si tuto skutečnost dnes neuvědomuje, kdo chce v této době mluvit dělnictvu o odborové neutralitě, o výlučném hos podářském rázu stávek, o naději ve zprostředkování vlády

a podobně, není spojencem, ale stává se chtěj nechtěj poškozo vatelem a zrádcem zájmů dělnické třídy. Proti našemu požadavku třídně bojovného postupu operují reformisté nejčastěji výtkou, že komunisté jsou hazardéři se

zájmy dělnické třídy, ženou věci do boje za každou cenu, ve dou dělnickou třídu k vyloženým porážkám, místo aby ji ro zumnými kompromisy od škod uchránili .

Nejsme zásadně proti kompromisům , ale jsme rozhodně proti takzvaným rozumným reformistickým kompromisům . Rozdíl je, uzavíráme-li dočasný kompromis s nepřítelem, když jsme k tomu byli po vyčerpání všech obranných prostřed ků shodou okolností donuceni, nebo připravujeme-li »rozumné kompromisy « předem, abychom se vyhnuli jakékoli povinnosti za zájmy dělnické třídy vést boj . Já už ve směrnicích ke svému referátu položil schválně tuto otázku s veškerou ostrostí, jak je i u nás v našich řadách často předkládána : »Mohou sekretáři a vedoucí revolučních odborů uzavřít

a podepsat smluvy, když nebyly splněny požadavky, které byly dělnictvem kladeny, a když podepsání smlouvy zname ná ne vítězství, ale kompromis nebo i ústup ? « Neváhám na ni také dát přímou odpověď : Mohou, neboť podepsání podobných smluv neznamená vždy

prohřešení se na revolučních zásadách a i bojovná organizace může být poměry donucena podepsat kompromisní smlouvy

a přijmout nevýhodné podmínky. Jedná se o to, zda kompro misní smlouvy a nevýhodné podmínky přijímáme a podpisuje me jako nezbytnou nutnost, když jsme byli vše vykonali a splnili, co nám zájem dělnické třídy přikazoval, nebo sa háme-li ke kompromisům z pouhé oportunity a pohodlnosti ,

aniž jsme učinili nejmenší pokus a přípravy pro vítězné prosa zení svých požadavků . 172

Podstatu kompromisů vynucených a kompromisů dělnické zájmy zrazujících výborně charakterizoval soudruh Lenin, když řekl :

»Každý proletář prodělával stávku, prodělával „ kompro misy “ s nenáviděnými utlačovateli a vykořisťovateli, když se dělníci musili vrátit do práce, buď ničeho nedosáhnuvše,

nebo se dohodnuvše na částečném splnění svých požadavků. Každý proletář, díky těmto poměrům masového boje a proni kavému přiostření třídních protiv, ve kterých žije, pozoruje rozdíl mezi kompromisem vynuceným objektivními podmín

kami ( u stávkujících chudá pokladna, není podpory zvenčí, oni vyhladověli a trpěli do nemožnosti )

jak neumenšujícím

kompromisem ni

revoluční oddanost a pohotovost pro

další boj dělníků, uzavřevších takový kompromis, a naproti tomu mezi kompromisem zrádců, kteří svalují na objektivní

příčiny strach o vlastní kůži ( stávkokazi také uzavírají

,,kompromis“ ), svoji zbabělost, svoji snahu zalichotit se ka pitalistům , svoji ústupnost před zastrašováním , jindy před

přemlouváním , jindy před almužnami, jindy opět před licho cením kapitalistů, takových kompromisů zrádců zvláště mnoho poskytuje historie anglického dělnického hnutí ze strany vůdců anglických tradeunií, avšak téměř všichni děl

níci ve všech zemích pozorovali analogický zjev v té či one formě . « Uzavírám :

Dělnická třída nemůže se nikdy vzdávat vedení třídních bo jů a nahrazovat třídní boj taktikou » rozumných kompromisů

s kapitalisty«. Povinnost vést hospodářské boje a zápasy je tím větší, čím větší je kapitalistický útisk. V době průmyslových

krizí, kdy každý boj za dělnické požadavky, každé sebemenší zvýšení dělnické mzdy, znamená ohrožování a otřásání základů

kapitalistického řádu, musí být hospodářské boje a zápasy dělnictva tím pečlivěji, obezřetněji a v širokém měřítku při pravovány, bojovná solidarita dělnictva nejen jednoho místa, odboru, ale celé pracující třídy v celostátním i mezinárodním měřítku zdůrazňována a stupňována. Teprve, když jsme byli pro zdar boje všechno nutné a potřebné vykonali, když jsme se

pokusili všecky síly, po ruce jsoucí, zorganizovat a využít, když jsme byli dělnickou armádu k boji sešikovali a dokonale vyzbrojili, můžeme uvažovat, zda je možno okamžitě rozhodný boj svést, nebo ještě strategicky do výhodnější pozice, kde by naše síly ještě více se soustředily, ustoupit. Při tom vždy mu

síme mít na paměti, že dělnickou třídu ani nejtěžší porážka neoslabí a nepodlomí tak, jako vědomá, zbabělá zrada. Závěr

Přicházím nyní k závěru svého referátu. Nenavrhuji k bodu 173

tomuto obsažné teze a rezoluce, obmezuji se na stručné zopa kování základních taktických směrnic, které považuji pro ko munistickou práci v odborech v této době za nejakutnější. Rezolucí, tezí, pokynů a pravidel o práci v odborech existuje již celá spousta. Nejedná se dnes o to, nové vymýšlet.

Jedná se o to, opravdu základní východiska leninského na zírání na odborovou taktiku si osvojit a v praxi podle nich jed nat. Jedná se o to, aby si všichni naši členové uvědomili, že

nejprimitivnější provádění skutečné praktické práce v odbo rech, která vychází a řídí se při každém svém počinu základní tezí :

»Odborové organizace dělnické mají být bojovným nástro jem dělnického třídního boje proti buržoaznim metodám a kapitalistickému vykořisťování«,

je důležitější a z hlediska revolučního boje dělnické třídy uži tečnější než nejučenější papouškování učených teorií. Kladu proto největší důraz na vše, co se vztahuje k této praktické práci a činnosti.

Lenin poukázal na to, že buržoazie spatřuje v bolševictví vždy jen jednu stránku: násilí, povstání, teror, a proto také se snaží připravit se k odporu zvláště na tomto poli.

Komunismus »vyrůstá« rozhodně ze všech stránek společen ského života, jeho zárodky jsou rozhodně všude, » nákaza « ( máme-li užít přirovnání milovaného buržoazií a buržoazní po licií a pro ni » nejpohodlnějšího «) pronikla do organismu velmi

pevně a prostoupila veškerý organismus zúplna. Jestliže je se zvláštní pečlivostí »ucpán« jeden z východů » nákaza « si na

jde jiný východ, někdy nejneočekávanější. Život sivezme svo je. Nechť se buržoazie zmítá, zlobí až do zatemnění rozumu, přestřeluje, dělá hlouposti, předem se mstí bolševikům a snaží

se ubít ( v Indii, v Maďarsku, v Německu atd . ) zbytečně stovky, tisíce, statisíce zítřejších nebo včerejších bolševiků: buržoa

zie, postupujíc tak, postupuje, jako postupovaly všechny třídy, odsouzené historií k zániku. Komunisté musí vědět, že budouc nost v každém případě náleží jim, a proto můžeme ( a mu

síme ) spojit největší vášnivost ve velikém revolučním boji s nejchladnokrevnějším a nejstřízlivějším sledováním šílených přemetů buržoazie . Ruskou revoluci porazili surově v roce 1905; ruské bolševiky porazili v červenci roku 1917; němec kých komunistů ubili více než 15 000, použivše umělé provoka ce a obratných manévrů Scheidemanna a Noskeho zároveň

s buržoazií a monarchisty-generály ; ve Finsku a v Madarsku zuří bílý teror. Avšak ve všech případech a ve všech zemích se

komunismus zoceluje a roste ; jeho kořeny jsou tak hluboké, že pronásledování ho nezeslabují a nevysilují, nýbrž posilují. Chybí nám toliko jedno, abychom fli k vítězství důvěřivěji

a pevněji, aby totiž všichni komunisté všech zemí nabyli všeo 174

becného a do důsledků promyšleného vědomí nutnosti maxi mální pružnosti své taktiky. Mohutně rostoucímu komunismu,

zvláště v pokročilých zemích, chybí nyní toto poznání a umění užít tohoto poznání v praxi. Také u nás se dnes mnoho naříká na buržoazní teror a per

zekuci. Já ji nepopírám. Naše organizační zpráva podává o ní dosti přesvědčujících důkazů .

Právě proto ale, že buržoazie proti nám postupuje po této li nii hrubého násilí, je potřebí, aby naše taktika byla pružnou, 1

abychom dovedli rozvinout ohromné pole působnosti a vnitřní práce ve všech masových organizacích a složkách, v první řa

dě tedy v odborových organizacích. Je -li tato práce konána správně, promyšleně, s největší stříz livostí a chladnokrevností, není ji možno zdolat perzekucí a teroristickými opatřeními.

Špatný voják, který nechce kopat zákopy proto, že by si pošpinil svou parádní uniformu, špatný revolucionář, který se odtahuje od všední denní drobné práce v odborech , aby při tom nezatížil nějakým kompromisem své čisté revoluční svědo $

mí. Lenin pravi : » Proletářská avantgarda je ideově dobyta. To je hlavní. Bez

toho

nelze

učinit

ani první

krok

k

vítězství. Zví

tězit s pouhou avantgardou nejde. Vrhnout pouze avant gardu v rozhodný boj, pokud veškerá třída, pokud široké masy

nezaujaly pozice bud přímé podpory avantgardy, anebo ale spoň blahovolné neutrality vůči ní a úplné neschopnosti pod porovat nepřítele, bylo by nejen hloupostí, ale i zločinem . « Pravdivost tohoto hesla vycítili jsme již nesčetněkráte i u nás v poslední době. Není možno s úspěchem vrhat v boj revoluční předvoj Rudých odborů, dokud jsme široké masy děl níků, stojících mimo odbory a v reformistických svazech,

nezískali k podpoře tohoto boje. Aby masy byly pro boj zí skány, musí být vliv vůdců, kteří boje zrazují a sabotují, od straněn a zlomen. Proto je potřebí komunistické práce v odbo

rech. Práce houževnaté, soustavné a trvalé. Lenin upozorňuje na výrok Černyševského, že » politická činnost není chodník Něvského prospektu, širo

ký, čistý, po němž by bylo možno jen se pěkně promenovat

a stavět na odiv svou revolučnost, je potřebí pracovat, se stoupit k masám, nebát se, že poskvrníme tím svou revo 9

luční čistotu, „zahrabat se třebas do hromady smetí “ «, jak řekl soudruh Lenin, kopat zákopy ve vlastních hradbách re formismu, majíce vždy a všude na mysli a stále a znovu opakujíce, že pokud dělnická třída nezdolala starou moc,

dokud jednotnou bojovnou frontou nezastaví její nápory a nevyvrátí ji přímo z kořene, nedojde ke splnění socialistic kých cílů a požadavků. ( Bouřlivý potlesk. ) 175

Soudruh Toužil: Vážený sjezde ! S radostí musím konstato vat, že náš sjezd navštívili námi vřele milovaní hosté, a to zá stupce exekutivy Komunistické internacionály, zástupce sekce Německa, zástupce sekce Jugoslávie a zástupce sekce Rakou

ska. Vítám je co nejvřeleji v náš kruh a přeji jim, aby se jim u nás líbilo a také poznali snahy a práci Komunistické strany

Československa. Uděluji slovo zástupci Komunistické interna cionály .

PROJEV ZÁSTUPCE KOMUNISTICKÉ INTERNACIONÁLY1 Pozdraven bouřlivým potleskem sjezdu, ujímá se slova zá

stupce Komunistické internacionály. Když dozněla poslední slova » Internacionály « , praví zástupce KI:

Vážení soudruzi a soudružky! Mám příkaz pozdravit váš sjezd, vaši stranu, vaši práci, celý proletariát Československa

jménem Komunistické internacionály . Exekutiva KI byla srozu měna s politikou vaší strany, shledala vaši politiku správnou. A jak víte, nejen exekutiva KI byla tohoto názoru, ale i při po

sledních volbách zde v Československu vaše strana před masa mi dělnictva postavila otázku , byla-li tato politika správná či nikoli,7 a dělnické hlasy miliónem hlasů daly na tuto otázku nedvojsmyslnou odpověd !

Úspěch vaší práce2 také svědčí o tom, že vedení vaší strany vedlo správně politiku, která revoluční hnutí ve vaší zemi po sílila. V rezoluci k prvnímu bodu denního pořádku, která se tu navrhuje, se praví, že jak politický rozvoj, tak hospodářský

vývoj Československa musí být posuzován v mezinárodní sou vislosti s nejnovější mezinárodní kontrarevoluční bojovnou frontou proti Sovětskému svazu , proti revolučnímu hnutí ve všech zemích. To je správné. V této souvislosti musí být také

posuzován československý vývoj. 1 V německém textu protokolu je uveden jako zástupce EKI Hellwig. ( Str. 74.)

V Rudém právu byl projev uveřejněn 31. března 1927 a ve Vorwärts 2. dubna 1927,

Německý a český text tohoto projevu se na mnoha místech poněkud liší, i když smysl obou znění je v zásadě stejný. V poznámkách uvádíme jen

podstatnější odlišnosti nebo německé formulace v případě, kdy český text není dost jasný.

: V německém textu protokolu : „ Viele andere Erfolge Ihrer Partei .“ . ( Str. 74 ) 176

To nové, co je v mezinárodní situaci, to nejdůležitější, co se

v poslední době stalo a co v perspektivě půjde ještě dále, je

zostření protiv mezi mezinárodní revolucí a kontrarevolucí.

Zostření tohoto rozporu není nic nahodilého, přechodného, je to zákonný vývoj světových dějin v nynější době. V pozdrav ném přípisu exekutivy vašemu sjezdu, který byl již ve vašem

tisku uveřejněn, označován je kontrarevoluční tábor, který v nynější chvíli je utvořen anglickou vládou, za obdobu Met ternichovy svaté aliance. Snad proto, že je v něm tolik kněžou

rů, a proto, že je veden svatým duchem anglické konzervativ ní strany. Tato svatá aliance směřuje především proti tvrzi re volučního hnutí, proti Sovětskému svazu . Připravuje jak poli

ticky, tak částečně také technicky, diplomaticky a hospodár sky zakročení proti Sovětskému svazu?. Pokouší se v každé ka pitalistické zemi Sovětský svaz izolovat, pokouší se v každé kapitalistické zemi spojence Sovětského svazu proletariát zdolat a porazit. Prozatím má tato svatá aliance více co či -

nit

8 revolučním hnutím v Číně nežli v kapitalistických zemích Evropy. Čínská revoluce dobyla velkých vítězství. Nanking padl,

Šanghaj padl do rukou revoluční armády. To jsou veliká vítěz ství pro celé hnutí proletářské světové revoluce. Nutno přitom říci, že při osvětlení těchto událostí v kapitalistickém tisku pracuje agitprop anglické vlády velmi dobře. Ostouzení čín

ských komunistů v měšťáckém tisku, který v posledních dnech psal o vraždění a pálení, bylo rozšířeno veškerým měšťáckým tiskem a ukazuje, že agitprop anglické vlády pracuje inten zívně. Možno říci ještě více. Tento agitprop anglické vlády pra

coval uvnitř Číny již dávno. Samozřejmě netrvá revoluční hnu

tí Číny teprve od dvou let. Bylo tu již dávno. Ale opět a opět anglické vládě a jiným imperialistickým mocnostem se podaři

částečně pomocí vlastních domácích kondotiérů - obrněnou pěstí, již tam organizoval evropský imperialismus, částečně však, a to nikoli skrovnou měrou, jejich vnitřní buňkovou nebo agitačně propagační prací . Co to znamená ? Je lo je srazit

1 Slova : „ že je v něm tolik kněžourů “ v německém textu nejsou. (Str. 74.) • Tato věta v německém textu není. (Str.74.)

* Část věty od slov : „ který v posledních dnech psal..." v německém textu není, str. 74.

· V němčině je formulace : „‫ور‬... durch innere Zersetzungs- und Demora lisierungsarbeit“ , str. 74. 177

to práce misionářů a kořalky. V Číně není snad ani tak mnoho kořalky jako opia. Nesmíte zapomínat, že opium hrálo velkou roli v britských obchodních zájmech. Opium bylo příčinou pr vé války anglických imperialistů proti národně revolučnímu hnutí v Číně. V roce 1839 došlo to tak daleko, že čínská vláda měla drzost tento obchod s opiem Anglii zakázat, ba tak dale

ko se šlo, že při podloudném dopravování 20 kg1 opia bylo konfiskováno. To nesměla »svatá aliance « trpět2 a došlo ke známé opiové válce. Po třech letech musila čínská národní vláda kapitulovat a od této chvíle měla Anglie volnou ruku

v obchodě opiem a v dalším vykořisťování Číny, kteréžto vyko řisťování v následujících desetiletích vedlo tak daleko, že

možno říci, že zahraničním imperialistům patří nejen všechen průmysl, nýbrž také všechno peněžnictví a že mají úplný mo nopol solné daně, vybírání cel, v příjmech ze železnic , z vod ních cest a z jiných dopravních prostředků, jakož i dolů

a těžkých průmyslových závodů. A vše to uprostřed velikého národa, největšího národa světa, uprostřed 450 miliónů lidí. Takové vykořisťování nemůže trvat staletí , aniž by se nejširší lidové vrstvy proti tomu vzbouřily. 9

Toto vítězné vzbouření mas čínského lidu

proti zahraničnímu vykořisťování nejjasněji předvídal soudruh Lenin . Rozkladná agitačně propagační práce anglické vlády v Číně po dlouhá desetiletí byla úspěšná, ale nakonec se přece jen ukázalo, že agitproppráce ve smyslu učení Leninova byla ještě mocnější a vítěznější.

Nynější revoluční hnutí v Číně je vlastně triumfálním taže ním leninské myšlenky, myšlenky národního osvobození Číny4. Tato myšlenka národního osvobození neznamená v Číně zcela totéž, co kdysi znamenala v Československu. Nacionalismus buržoazie, vzestupující buržoazie, je něco jiného než naciona lismus5 pracující, vykořisťované, podmaněné třídy. Síla lenin ské myšlenky spočívala v tom, že měla svůj základ v osvoboze ní pracující třídy Číny, širokých vrstev rolníků a městských 1 V německém textu protokolu je : 20 000 Kilogramm , str . 74 . : V němčině : „ So etwas konnte die britische Regierung in ihrer „heiligen " Weltmission nicht dulden ...“ . (Str. 74.)

3 V německém textu tato část věty zní : „ Eine solche Ausbeutung und Unterjochung konnte nach der siegreichen proletarischen Revolution in Russland nicht mehr lange dauern ...“ . ( Str. 75.) 4 V němčině: 9„ ...der Leninischen Grundidee in der nationalen Frage“ . (Str. 75.)

6 V němčině je místo : nacionalismus termín : „die nationale Befreiungs bestrebung “ . ( Str. 75.) 178

maloměštáků, ve spolku se socialismem , s činností dělníků '. Tento svazek je to , jejž Lenin předpověděl a kterýmžto směrem usměrnil naše snahy. To je to, co revoluční hnutí čín ské učinilo hnutím vítězným .

Naše strana v Číně je ještě poměrně slabá. Před krátkou do bou zesílila, ale ve velikém prostředí je početně slabá. Tím sil nější vliv má na široké vrstvy. Všeodborový čínský svaz stojí pod vlivem naší strany a čítá již 1 200 000 členů. Kromě toho

říšský svaz železničářů a námořníků2 a naše komunistická strana mají také silný vliv, vedoucí vliv v levém křídle čín ského národního hnutí, čínské strany Kuomintang. V posled ním roce byla propagována myšlenka }, že čínští soudruzi by měli ze strany Kuomintang vystoupit. Exekutiva4 byla však zcela jiného mínění. Právě v okamžiku, kdy Kuomintang, vlád ní strana národně revolučního hnutí, kráčí od vítězství k vítěz

ství , právě v tomto okamžiku je svrchovaně důležito, aby ko munisté celý svůj vliv v řadách této strany uplatňovali, aby tu to stranu svedli na správnou kolej,

by jí dali správný pro

gram revoluce především těmito body6: 1. Znárodnění železnic a vodních cest.

2. Konfiskace velkozávodů, dolů a bank , které patří zahra ničním koncesionářům. 3. Nacionalizace půdy řadou radikálních reforem revo lučního státu .

Prvním a hlavním úkolem je ovšem vítězství nad zahra

ničním imperialismem. Kuomintang, jakož i vláda, kterou Čína následkem revoluce může očekávat, není nějakou měšťáckou stranou nebo měšťáckou vládou v tom smyslu , jak máme my

měšťácké vlády a měšťácké strany v Evropě?. Ne, · Místo této věty je v německém textu : „ Die Bedeutung der leninischen

Idee liegt eben darin , dass sie die nationale Frage auf der Klassenbasis und im Zusammenhange mit der Entwicklung der revolutionären Bewegung des Proletariats sieht. Die nationale Befreiungsidee der breiten Schichten der Bauern und städtischen Kleinbürger verwirklicht sich in China im Bündnis

mit der sozialistischen Idee der chinesischen Arbeiter “ . ( Str. 75.) · Tato část věty v německém textu není. ‫ر‬ * Místo „ byla propagována“ je v německém textu : ‫و‬,,...haben einige Ver

treter der russischen Opposition ... propagiert“ . (Str. 75.) • V německém textu je : „ Die Exekutive der Komintern sowohl wie unsere chinesische Partei selbst ...“ . (Str. 75.) .

6 Místo celé této části věty je v němčině pouze: „ Gerade jetzt..." . ( Str. 75.) 6 V německém textu místo slov „ především těmito body“ následuje věta : „ Ausser der ersten Hauptaufgabe der chinesischen Revolution, der Führung

des Kampfesgegen den ausländischen Imperialismus und ihre einheimischen Werkzeuge bis zum endgültigen Siege, hebt die KP Chinas vor allem folgende Losungen hervor :“ . (Str. 75.)

? V německém textu : „ Die Kuomintang, die die Regierungspartei der 179

je revoluční protiimperialistickou stranou, vládnoucí stranou přechodu k nekapitalistickému, k socialistic kému vývoji. Kuomintang má také pravé křídlo . Toto křídlo vynakládá vše, aby byla tato strana proměněna v měšťáckou kapitalistic

kou stranu. Samozřejmě je povinností komunistické strany po tírat tyto snahy co nejostřeji, a to strana naše také se značným

úspěchem provedla. Mezi levým a pravým křídlem Kuomintan gu je také ještě střed, k němuž patří vedoucí osobnosti jako

Čankajšek, generalisimus armády . Musím říci, že mezi zástupci této střednískupiny a našimi soudruhy došlo ke třenicím, do konce k něčemu více než třenicím. Bylo to něco více nežli

»frakční boje« v evropském smyslu. Jak si vzpomínáte, Čan kajšek šel před rokem tak daleko, že dal zatknout několik ko >

munistů . Brzy nato se však přiklonil zase k nám a řekl, že hlu boce lituje, že byl sveden k takovému krokut. Každým způso bem má takový zjev jistý význam . Ukazuje, že za tím vězí něco

důležitého, i když v poslední době ve svých veřejných proje také v oněch, ve kterých se obrátil proti komunistické vždy zase tvrdil, že chce jít ruku v ruce s exekutivou Kominterny, ale že je jen proti čínské komunistické straně. Něco takového není nic nového na světě. Musili jsme tuto zkušenost učinit dokonce v několika komunistických stranách , když soudruzi říkali: Ano, exekutiva je velmi dobrá, my jsme vech straně

také dobří vojáci Kominterny, ale ta zdejší představitelka Ko minterny, ta zdejší komunistická strana, to je něco zcela ne možného. Toto stanovisko Čankajška velmi typické2. Exeku

tiva je daleko, je tak krásná jako slunce, díváme-li se naň z daleka, ale okno, kterým tuto sluneční zář můžeme pozoro

vat, měli bychom nejraději zastřeno, abychom v temnotě mohli

lépe obstarávat vlastní záležitosti. To však také jen dokazuje, že tyto záležitosti nesnesou dobře denního světla. Samozřejmě jsou zástupci čínské revoluce osoby, které stojí v čele nyněj

šího hnutí, revolucionáři. Jsou to zástupci rolnického a malo měšťáckého socialismu v Číně3 a s nimi musí být hledáno a dosaženo dorozumění. Ale komunistická strana nemůže ni

kdy upustit od své kritiky kolísání, které tyto vrstvy pro dělávají, neboť bez této kritiky, bez ovlivňování čínskou komu Revolution ist, ist nicht eine bürgerliche Partei in dem Sinne, wie wir bürger lichen Parteien in Europa haben “ . ( Str. 75.)

1 V německém textu je formulace: „Bald daraufhater jedoch diesen Schriti bereut und sich Wieder den Kommunisten angenähert.“ ( Str. 75.)

: V německém textu je formulace : „ Diese Enstellung Tschangkeitscheks ist also typisch für eine gewisse rechte Tendenz.“ . ( Str. 75.) * V německém textu je formulace : „ Sie sind wirkliche Vertreter der na 180

nistickou stranou zcela jistě by pravé křídlo Kuomintangu po kusilo se svést hnutí do kolejí měštácko-kapitalistických.1

Čínské hnutí přineslo nám v poslední době největší vítězství na revoluční mezinárodní frontě . Toto hnutí nepřináší nám ještě socialismus. Co se tam budu je, není ještě socialismus2. Ale tato vítězství jsou v každém

případě také vítězstvími světové revoluce. Jsou způsobilá, aby V ostatních zemích probudila největší důvěru v další vítězství proletářského světového revolučního hnutí a aby víru tuto

upevnila. Tato nutnost upevnění víry v socialismus zdůrazňuje se také ve vaší politické rezoluci. Věřit v něco, co nevidíme, je něco zcela jiného než věřit ve věc, kterou můžeme vidět vlast níma očima. Vezměme například tábority . Jsem jist, že bez

prostřední nadšení a slepá víra táboritů byla větší než víra moderních revolučních dělníků. Ale moderní dělník věří v to, co sám považuje za možné a co sám vlastníma očima může vi dět.3

Mohu říci, že jsem nedávno sám vlastníma očima viděl

socialismus v Sovětském svazu . Jak vypadá tam? Věřím , že je jedním z úkolů naší strany

všem dělníkům v této zemi vysvětlit a názorně, srozumitelně vyložit, jak socialismus ve skutečnosti vypadá. Ovšem činíme- li tak na příkladě socialistické výstavby v Sovětském svazu, mu síme otevřeně říci, že to, co se děje v Rusku, je výstavba, úspěšná výstavba základů socialismu, ale není to ještě socialis mus v hotové, dokonalé formě. Ruský proletariát, jak víte, ne měl ještě plných deset let času k výstavbě socialismu. Mnoho let stál v nejtěžších bojích na všech frontách třídního boje, nežli mohl přikročit k obnově produktivních sil a nakonec k výstavbě , základů socialismu. Mohu však dosvědčit, že tato práce, která tam je prováděna na socialistické výstavbě, vede

skutečně k úspěchům a že postupuje velkolepým , rychlým tempem . Ve své krátké řeči nemohu snést obsáhlý materiál

tionalen und sozialen Befreiung der kleinbürgerlichen Volksmassen ...“. ( Str. 75.) 1 Konec věty je v německém textu formulován takto : „ ...würde ganz sicher

der rechte Flügel der Kuomintang mehr Erfolge haben , um die Bewegung in bürgerliche kapitalistische Bahnen zu leiten " . (Str. 76.) • Místo posledních dvou vět je v němčině pouze : „ Das bedeutet noch nicht den Sieg des Sozialismus “ . (Str. 76.) Formulace v německém textu : „Aber der moderne Arbeiter kann um so tatkräftiger glauben an den Sozialismus, den er für möglich hält und den man mit eigenen Augen sehen kann“ . (Str. 76.) 181

o skutečnostech této výstavby v sovětském Rusku. V tomto směru máte k dispozici jak v německé, tak v ruské literatuře obsáhlý materiál. Nepotřebuji zajisté upozorňovat teprve na to,

že materiálu tohoto má být využito v agitaci, aby dělníkům s veškerou názorností byly učiněny srozumitelnými poměry v Sovětském svazu .

zde mohu jen poukázat na některé hlavní výsledky socialis tické výstavby v Sovětském svazu. Země je chudá, odkud by

také proletářský stát vzal tak mnoho miliard ? Na poklady přírodní je ovšem bohatá, ale kapitál chybí. Německo a mnoho

jiných států obdržely zápůjčky z Ameriky, z Anglie a z Fran cie, ale Sovětský svaz neměl k dispozici žádných amerických úvěrů, a přece můžeme říci, že roční výstavba v Sovětském svazu dosáhla již výše asi takové jako roční akumulace v Německu. A přece Německo bylo mnohem vyvinutější zemí

než Sovětský svazí. Obnos, jehož Sovětský svaz mohl použít k budování nových průmyslových podniků, stoupl z 225 miliónů rublů před 4 lety 1300 miliónů rublů běžném hospodářském roce . Při tom vývoj jde tak, že Sovětský svaz v žádném směru

není přívěskem světového kapitalismu, nýbrž naopak sílí stále více a posiluje svou hospodářskou, ja kož i politickou neodvislost. Toho mohlo být dosaženo jen plánovitým vedením celého hospodářského života, především pokud jde o styky s cizinou, plánovitým vedením zahraničního obchodu. O tempu průmyslového vývoje v Sovětském svazu chci uvést jen několik srovnávacích dat. Zemědělství se vyvíjí

v posledních letech dosti rychle. Ale vývoj průmyslové výroby je u srovnání se zemědělstvím mnohem rychlejší, čtyř až pěti

násobně rychlý než vývoj výroby zemědělské. Při tom vyvíjí se těžký průmysl mnohem rychleji než lehký průmysl. Co to zna mená ? Přeložíte-li to v kapitalistickém smyslu, možno říci, že kdyby se to stalo v kapitalistické zemi, nebyl by to žádný zá zrak, ačkoliv by to byla velká výjimka od toho, co se nyní

děje.2 Musíte si však představit, že

celá velká výroba, všechen těžký průmysl patří proletariátu. Kapitalisté ztratili v Rusku úplně politickou moc. Byl to je den z prvních pilířů socialistického vývoje. Ale hospodářské překonání kapitalistů v Rusku není ještě úplné. V tomto směru

se pracuje ještě na výstavbě základů socialismu. V tom tkví, 1 Tato věta v německém textu není. Tato věta v německém textu není. 182

jak soudruh Stalin na poslední rozšířené exekutivě zdůraznil, jádro problému: úplné hospodářské překonání kapitalismu. Tento hospodářský třídní boj proti kapitalismu veden je v So větském svazu úspěšněl. O tom několik skutečností. Podíl sou kromého kapitálu na výrobě ( i v maloživnosti) obnášel v hos

podářském roce 1923/1924 okrouhle 28 procent. V tomto roce klesl na 15 procent. V obchodě možno pozorovat tentýž zjev. Podíl soukromého kapitálu na velkoobchodě klesl z 22 na 9 procent. V detailním obchodě z 41 na 24 procent. Jak vidíte, je na detailním obchodě soukromý kapitál ještě silněji zastou

pen. Ale i tu pomocí družstevního a státního obchodu vede se úspěšný boj proti soukromému kapitálu. To je třídní boj na tomto poli v Sovětském svazu2. Dáte - li se např. informovat o poslední daňové politice, kterou proletářský stát vede proti

nepmanům, shledáte, že tato daňová politika je něco zásadně úplně jiného než daňová politika, kterou např. provádí česko slovenský stát. Jsou zvláštní železniční tarify proti nepmanům.

Sahá se k různým správním opatřením, kterými soukromý ka pitál žene se do úzkých. To znamená plánovité vedení státních závodů a družstev. Tím se umožňuje dosáhnutí vítězství. Na

venkově je zase veden úspěšný třídní boj proti kulakům pomo cí družstev. Na tomto poli možno vykázat již veliké vítězství. Na kulacích byl dobyt obilní trh .

Situace dělníka se lepší Nelze sice ještě říci, že reálná mzda je již vyšší nežli před válkou, ale dělníci v Sovětském svazu mají mnoho jiných výhod. Činže, kterou platit musí dělníci v největším počtu případů, je obnos jenom nominální. Dělníci mají nemocnice, zotavovny, kluby a jiné výhody. Sociální výhody, které dělnic tvo a především ženy dosáhly, nebudu vypočítávat, jsou vám zajisté dosti známy .

Zdůrazňuji ještě jednou to, co řekl soudruh Lenin : »V této zemi je vše, co je nezbytno pro výstavbu úplné socialistické společnosti. Velkoprůmysl, velkoobchod, banky, doly, těžký

průmysl jsou tu cele v rukou proletariátu.« Proletariát posilu je své pozice stále víc a více. Cítí se všude, že proletariát je

vládnoucí třídou, je jen třeba, abyste českému dělníku vyložili, jakou změnu již navenek by to znamenalo, kdyby např. zde

v Karlových Varech členové odborových organizací měli privi * Poslední tři věty jsou v němčině formulovány takto : „ Auf diesem Ge biete arbeitet man mit grossem Erfolg. Der Aufbau des Fundamentes des

Sozialismus bedeutet eben, wie Genosse Stalin auf der letzten erweiterten

Exekutive betont hat, vor allem eine vollständige ökonomische Überwindung des Kapitalismus“ . (Str. 76.) • Věta v německém textu není. 183

legované postavení, což v Sovětském svazu všude v lázeň ských místech je, s výjimkou selských lázeňských míst, jako v Livadii, slavném carském lázeňském místě, kde zemědělci mají privilegované postavení. Nutno to vidět vlastníma očima,

s jakou sebedůvěrou dělníci tam žijí a jak opovržlivě dívají se na buržoazii. Kdyby se to přihodilo v Karlových Varech, pak by mnozí dělníci chápali, jak veliký krok k socialismu podnik nut byl v tomto směru. Jiný příklad :

Rudá armáda Také ruský proletářský stát má armádu. To není však totéž

jako armáda v kapitalistické zemi. Je to skutečně škola selské

mládeže. Rudoarmějci, kteří se vracejí z armády domů, jsou téměř všichni učiteli svého okolí. Naučili se číst a psát, jsou

také instruováni na poli všeobecného vědění, stali se politicky samostatně myslícími lidmi. Teprve, když si uvědomíte, co byl

ruský mužík před 15 lety, pochopíte, jak kolosální rozdíl je mezi dneškem a tehdejškem . Měšťáci mohou nám říkat, že

značná část této osvěty, které se dostává rudoarmějcům, je jen bolševickou osvětou. Zajisté, ale tato osvěta je také kulturní

krok svrchované ceny, a to je důležité. Soudruh Šmeral pravil v jedné řeči, jak čtu ve » Vorwärtsu « , že nutno si představit,

jak by to v Rusku vypadalo, kdyby v roce 1917–1918 byla zvítězila kontrarevoluce. Ano, kdybychom to si představili, pak ani jediný dělník nebude podceňovat význam velikého so

ciálního převratu , který se tam stal. A to bylo nutno. Socialis mus byl záchranou národností, které tam žijí ve spolku mezi

sebou, byl záchranou produktivních sil, záchranou a nadějí ce lé kultury. To znamenal socialismus v Sovětském svazu a to bude znamenat také v ostatních zemích. Snad prostý český dělník řekne, že tento začátek socialismu v Sovětském svazu je sice velmi krásný, to však že je tam, ale zde u nás že ničeho

nemámel. Mohl by říci, co říkává čeleď východolabského vel kostatkáře: Hovězí maso se zavařeninou chutná velmi dobře, ale my je nedostáváme.

Ovšem nedostaneme ničeho bez boje. Bez boje ničeho se nedosáhne. Jak můžeme toho dosáhnout?,

to je otázka v každé kapitalistické zemi. Ale boj nemá být samozřejmě jenom bojem pro boj, nýbrž bojem pro vítězství.

Leninismus je umění vítězství proletariátu, je to nauka, jak 1 Místo poslední části věty je v německém textu : „ Aber wie ist er möglich bei uns?". (Str . 77.) 2 V německém textu je vložena věta : „Wie sollen wir dafür kämpfen ?" ( Str. 77.) 184

proletariát má zvítězit, je to nauka, jak zvítězit måže socialis mus. Cestu od kapitalismu k socialismu ukazuje nám leninis mus.

V rezoluci rozšířené exekutivy bylo také konkrétně po ukázáno na Komunistickou stranu Československa. V této rezo

luci psané Bucharinem bylo uvedeno: »V nynější chvíli spo čívá úkol strany v . tom, aby, vycházejíc už z dosažených

úspěchů, stupňovala aktivitu svého členstva a pokračovala na zahájené již politické dráze.«1 To je všeobecný úkol. A mám za to, že to stále ještě platí. Jak se dostaneme dále ? O tom bylo mluveno na rozšířené exekutivě pro celou internacionálu. Ne

jsme v nynější chvíli ještě dosti silní. Kapitalistický svět v po slední době dosáhl relativní stabilizace. Ne ve všech zemích,

ne v Číně. Ale jak nejistá tato stabilizace je, jak nejistými se cítí sami kapitalisté, vidíme v každé kapitalistické zemi a vi

díme to i v Československu. Buržoazie je znepokojená. Nemá plné víry ve stabilizaci. Následek toho je, že kapitalisté v růz ných směrech podnikají nápor proti proletariátu ve formě koncentrace, hromadného propouštění, racionalizace a ve for

mě všeobecné hospodářské a politické reakce. Proti takové ka pitalistické ofenzívě nemůžeme, pokud nejsme dosti silni, od

povídat protiofenzívou. Jsme nuceni používat po nějakou dobu taktiku aktivní obrany. Ne tak, že bychom ustupovali, nýbrž musíme naše strategické pozice posilovat, bojovat, boje připra vovat? a pozice své v každém ohledu zesilovat. Co je největší

slabostí proletariátu v Československu a v celém světě ? Že proletariát je rozpolcen. Nemůžeme úkol ten pojímat tak, jak říkají někteří dělníci : Jednotu za každou cenu . Tak jednoduchá otázka není.

Nepotřebujeme staré sociálně demokratické jednoty, nýbrž jednoty třídního boje3, posílení revolučního dělnického hnutí . Chtěl bych říci něco

o příštích úkolech vaší strany. Strana má za úkol v nejbližší době v dělnickém hnutí vaší 1 Puti mirovoj revoljucii, sedmoj rozširennyj plenum ispolnitelnogo ko miteta Kommunističeskogo internacionala, 22 nojabrja — 16 dekabrja 1926 stenografičeskij otčot, díl II ., Moskva -- Leningrad 1927, str. 404. • Místo : ...bojovat, boje připravovat “ je v německém textu : ‫•• رو‬..und • durch Teilkämpfe die kommenden entscheidenden Kämpfe vorzubereiten “ . ( Str. 78.)

3 V německém textu je : „ Zum Sieg über die kapitalistische Klassen herrschaft führt nicht alte sozialdemokratische Einheit, sondern die Einheit

auf der Grundlage des Klassenkampfes...“ . (Str. 78.) 185

země dobýt vedoucího postavení v každém oborul: v odboro vém hnutí, v družstevním hnutí, v národním hnutí, v revo lučním a polorevolučním rolnickém hnutí. Pro ni není to žád

ná nemožná úloha. Na politickém poli vaše strana dobyla již tak velkých vymožeností, že skýtají oprávněnou naději, že vaše strana v blízké budoucnosti vskutku bude politickou vůdkyní

československého proletariátu, že bude hrát rozhodující roli. Tohoto cíle musíte dosáhnout také na poli odborovém. MVS je hlavním dílem revolučního hnutí, ale nikoli jeho jediným od větvím . Také mimo MVS je odborové hnutí a také v něm musí

strana dobýt vlivu na nejširší vrstvy2. [ V závodech má být pro

váděna také neviditelná komunistická práce, má- li se skuteč ně vedení nejširších mas dělnictva dobýt a upevnit. Tomuto nerozumějí ještě všichni soudruzi. Vzemi jako u vás, kde tradice legální práce jsou staré, nerozumějí všichni soudruzi

jen tak beze všeho, že v závodech musí být prováděna také neviditelná komunistická práce. Je to nevyhnutelné, nechce me -li nejlepší soudruhy vydat nebezpečí, že vyletí ze závodů. ich Máme řadu stran , které svou práci musejí konat za ile

poměrů, a také jim je možno dosáhnout velikého vlivu . Také v Československu musíme dovést veřejné hnutí spojit s tajným hnutím, provést správnou dělbu práce mezi veřejným a nevi ditelným hnutím . 13 I nynější boj je přípravou na ostřejší formy třídního boje. Všech forem bolševické práce musí být použito také v závo

dech a odborech. Na všech polích této práce je nutný boj proti našemu sociálně demokratickému odpůrci“. Politický vývoj ukázal, že politika této sociálně demokratické strany, její koa liční politika spěje k bankrotu ”. Buržoazie sama ji vytlačuje 1 V němčině je následující část věty formulována takto : .... nicht nur in den politischen Aktionen , sondern auch in der Gewerkschaftsbewegung, in der nationalen Bewegung der werktätigen Massen der Minderheitsnatio nen ...“ . ( Str. 78.)

• Poslední dvě věty jsou v německém textu formulovány takto: „ Der IAV ist der Haupteil der revolutionären Gewerkschaftsbewegung, aber nicht ihre einzige Erscheinungsform . Auch ausserhalb des IAV muss es eine revo lutionäre Gewerkschaftsbewegung geben und muss man verstehen, die brei

testen Massen für diese Bewegung zu gewinnen und zu sammeln “ . ( Str . 78.) • Pasáž v hranatých závorkách byla v Rudém právu i ve Vorwärts konfisko vána a v protokolu otištěna po interpelaci Bolena. Poslední věta však v českém znění protokolu není a je doplněna podle prvního, nekonfiskovaného vydání Rudého práva z 31. března 1927. V německém vydání protokolu tato věta je. ( Str. 78.)

· V němčině: „ ... ein verscgärfter Kampf gegen die sozialdemokratischen Führer... “ . ( Str. 78.)

6 V německém textu je tato věta formulována: „ Die politische Entwicklung hat bereits in mehreren Ländern gezeigt, dass die Koalitionspolitik der

sozialpatriotischen Parteien vollständig Bankrott erlitten hat“ . (Str. 78.) 186

z měštáckých vlád. Musíme před dělníky odhalit úlohu těchto koaličních politiků, kteří svou koaliční politikou urovnávají cestu ke zjevné měšťácké reakci na všech polích, ve všech obo rech.

Několik slov závěrem: Řekl jsem, že vaše strana má za úkol dobýt skutečně vedoucí roli v dělnickém hnutí vaší země. Ten to úkol není jen úkolem navenek.

Úkol dobytí mimostojící masy je současně úkolem další bolševizace naší vlastní strany. Revoluční strana, která chce vést proletariát k vítězství, mu sí sama být vhodnou vůdkyníl. Úkol dosáhnout vedoucí role v dělnickém hnutí má dvě stránky: Dobytí a revolucionování mas a další bolševizace vlastních řad.

Musíme mít nejprve silnou stranu, vnitřně i navenek silnou

jednotnou stranu. Musím vás zde seznámit s názory exekutivy, že vedení strany? příkladně ukázalo na tom, jak rozřešilo vni

trostranickou krizi vaší strany v posledních dvou případech, a to jak když se jednalo o krizi pravého křídla, tak také po

sledně, když se jednalo o jisté zárodky frakční činnosti na tzv. levém křídle, jak takové vnitřní krize mají být vyřešeny, aniž by byla ohrožena jednota strany. Bez žádného vnitřního zá chvěvu nebude ovšem bolševizace strany předsevzata ”. Ne můžeme mít iluzí, že pomalu přímou cestou, bez jakéhokoliv kolísání napravo nebo nalevo, dospějeme na správnou linii. Něco takového ve velkých masových stranách není možno.

Vnitřní rozvoj strany děje se často nezbytně za kolísání napra vo, za kolísání nalevo. Je dialektický. To nás nesmí znepokojo vat; jen když sjezdy strany a vedení strany dovedou čelit ta kovým nebezpečím prozíravými opatřeními. Hlavní věcí je, aby strana za takové situace nezůstávala pasivní. Cítím za svou po

vinnost poukázat na takové příklady. Několik komunistických důvěrníků odborových organizací stalo se stávkokazi. To je ne

slýchaná věc. Několikº se spojilo s fašismem . Samozřejmě, ne ní naše strana odpovědna za zkažená individua. Kdyby se ne jednalo v takových případech jen o ojedinělé případy a kdyby strana v takových případech zůstávala pasívní , pak by byla 1 V němčině: „... in jeder Hinsicht geschulte und erprobte Führerin ... " . ( Str. 78.) • V němčině: »,, ...dass Ihre Parteileitung und ihre führenden Genossen ...“ . ( Str. 78.) · V němčině: „9 ...kann nicht.., vor sich gehen ...". (Str. 78.)

· V němčině: „ Frühere Mitglieder unserer Partei...“. (Str. 79.) 5 Místo : „ ...a kdyby strana zůstávala v takových případech pasívni..." je v německém textu : ....oder wo solche individuelle Erscheinungen'auch nur teilweise durch eine Passivität unserer Organisationen ermöglicht würden ... “ . ( Str. 79.) 187

spoluodpovědna. Naše strana se musí starat o to, aby svou vý chovnou prací mezi masami takovéto 'zjevy do budoucnosti

učinila ne - li 'zcela nemožnými, tak přece aby je obmezila pa minimum?. Za provedení tohoto úkolu je strana odpovědna. Na druhé straně nelze zase doufat, že vývoj strany půjde tak , že se nebude projevovat žádná úzkoprsost nebo žádná revo luční netrpělivost?. Něco takového se ukáže. Tato netrpělivost projeví se tím, že se bude říkat: Naše strana má tolik nezralých maloměšťáckých živlů?, že musí být zakročeno přís ným mechanickýmčištěním . Raději malou stranu, než takovou

nezralou stranu. To by ovšem bylo zcela nesprávné. Čištění stranické linie a další vývoj strany nemusí se dít vylučováním členů strany. Tento vývoj je celým procesem . Vedení strany,

nejen ústřední vedení strany, nýbrž každé krajské vedení, ba každé vedení buňky musí tento proces vést, musí členstvo stra

ny získávat pro správnou linii. Jistě musí vedení strany v nej těžších případech být také přísné vůči svým členům , aby byla udržena plná revoluční disciplína. Bez takovéto kázně není

vítězství nad našimi nepřáteli myslitelno. Ale tato přísnost musí být současně spravedlivá. Členové strany musí mít možnost ve straně dát výraz svému mínění a jen touto cestou může být jednota strany zachována, stejně tak jako zájmy bolševického vývoje strany.

Mezinárodní úloha vaší strany bude v nejbližší době beze

sporu stupňována. Účast vaší strany na mezinárodních záleži tostech, která v poslední době je velmi aktivní, musí v blízké

budoucnosti být ještě aktivnější. Vy jste jednou z největších stran Komunistické internacionály . Ruku v ruce s ostatními

nejdůležitějšími sekcemi Kominterny a za vedení Kominterny5 musíte kráčet kupředu. Nezvítězíme nervózností nebo netrpěli vostí, zvítězíme chladnou hlavou , ale vřelým revolučním srd cem. Spolu s Komunistickou internacionálou vaše strana pove

de proletariát Československa k novému vítězství. ( Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk . )

Páté zasedání III. sjezdového dne tím ukončeno. 1 V německém textu jen : „ ...unmöglich zu machen “. (Str. 79.)

* Tato věta v německém textu protokolu zní: „ Anderseits wieder kann es möglich sein, dass während der weiteren Parteientwicklung hie und da ge

wisselinke Ängstlichkeit vor notwendigen konkreten Schritten der praktischen Politik oder revolutionäre Ungeduld sich zeigen würde " . (Str. 79.) 3 V německém textu začíná tato věta : „Diese Ungeduld könnte sich z. B. darin äussern , dass man immer und sofort „ losgehen “ will, oder darin , dass man meint, unsere Partei hat zu viel unreife Elemente ...". (Str. 79.) • Místo : ‫ ورد‬..a jen touto cestou ..“ je v německém textu : „ Auf dem Wege der innerparteilichen Demokratie ... " . ( Str . 79.)

5 Místo : „ ... a za vedení kominterny ..." je v němčině: „ ...und mit der Exekutive der Komintern ...

bě ) bolševizaci; aby udržovala pomocí demokratického cen

tralismu naprostou ukázněnost; aby zvýšila aktivnost buněk skutečným prováděním pracovní povinnosti, především jejich úplným zařazením do všech bojovných akcí strany ; tím a vy budováním pevného aktiva , aby stupňovala akceschopnost strany.

Velkou péči musí strana věnovat tomu, aby její dosavadní styk s masami nejen se nezmenšil, nýbrž dále se utužoval a rostl. Nutno pracovat k daleko většímu rozšíření tisku než

dosud. Je třeba věnovat zvýšenou péči organizování pracující mládeže a vedení boje za její hospodářské požadavky a poli tická práva, pracovat mezi ženami a stupňovat práci mezi pro letářskými dětmi. Při každé stávce, při každém sociálním konfliktu neb boji nechť vidí všichni dělníci, že komunisté sto Poslední věta z návrhu rezoluce je otištěna v německém textu protokolu . (Str. 108.)

1 V návrhu rezoluce je formulována další část věty takto : ‫او„ر‬...nedovedou -li přinášet dělníci jedné země pro boj dělníků druhé země, dělníci jednoho odboru pro boj dělníků jiného odboru oběti “ . V německém textu protokolu chybí slova „ dělníci jednoho odboru boj dělníků jiného odboru “ a slova „za část svého boje“ jsou formulována :

„ ... als einen Teil ihres eigenen Befreiungskampfes“ . (Str. 108.) · Poslední dvě věty v návrhu rezoluce jsou formulovány takto : „ Anglická stávka ukázala loni, čínská revoluce ukazuje nyní, že mezinárodní třídní

solidarita nesmí zůstat obmezena na slova, nýbrž musí být schopna velkých činů a velkých obětí . “ 3.V návrhu rezoluce začíná tato věta : „ S napětím všech sil je povinna

KSČ ...“ a chybí v ní část , ...i když se schovává za „levé fráze ...“ . ‫اور‬

4 V návrhu rezoluce chybí část věty do všech bojovných akcí strany...“

. především jejich úplným zařazením

V německém protokolu je místo „ pevného aktivu “ : „ eines festen aktiven Kerns “ . ( Str. 109.) o V návrhu rezoluce je pouze : „ věnovat zvýšenou péči organizování

mládeže a pracujících žen “ . 254

jí v čele boje, že jsou nejobětavějšími bojovníky a současně nej lepšími věcnými pracovníkyl. Komunisté mají být nejlepšími pracovníky a funkcionáři v odborech. Každý drobný požada vek nechť je pro ně důležitým. Právě při bojích o drobné denní požadavky masa dělníků učí se chápat nutnost třídního boje, bezvýslednost reformistických metod, nezbytnost proletářské diktatury, jako přechodného období z kapitalistické společnos

ti do socialistických řádů. Vymanit masy ze zbytků demokra tických iluzí, [ získat masy pro aktivní účast v boji proti fašis mu a bílému teroru , energicky podporovat všechny snahy, děl

nické třídy k vytvoření proletářských obran. Získat vliv také na hospodářsky ohrožované vrstvy rolnické a středostavovské. Vést nejostřejší boj proti olupování těchto vrstev daněmi, mo

nopoly a bankami. Uplatňovat v praxi správnou leninskou linii v národnostní otázce, bojovat proti každému nacionálnímu útis ku a pro právo sebeurčení všech národů až do odtržení.) 2 To hoto boje využít k rozšíření a prohloubení protikapitalistické

fronty vůbec, stát v čele boje těchto mas proti klerikalismul a policejní reakci. Musíme zvýšit naši frakční činnost ve všech

nestranických masových organizacích , vliv, kterého kdekoli na masy dosáhneme, snažit se ihned také organizačně podchy tit. To jsou nejdůležitější úkoly, které od strany žádá práce v masách6.

Akce jednotné fronty pokročila pod vedením KSČ7 Vv Česko slovensku už tak, že zdola bude nutno přistoupit k tvoření or

ganizačních forem, jež budou nositeli jejího dalšího rozvoje. Na poli odborovém musí strana bojovat se zvýšenou silou za 1 V návrhu rezoluce je věta formulována : „ Všichni dělníci nechť vidi věcnou práci komunistů za každé stávky, při každém sociálním konfliktu neb boji.'

· Text uvedený v hranatých závorkách byl konfiskován. Je doplněn z prv niho, nekonfiskovaného vydání Rudého práva 31. března 1927.

V návrhu rezoluce je formulace: „ ...Získat masy pro aktivní účast v boji proti fašismu a bílému teroru , získat vliv na hospodářsky ohrožované vrstvy rolnické a středostavovské, chránit tyto vrstvy proti daním , monopolům ,

bankám , získat hegemonii v národně osvobozovacím boji menšinových národ ností a využít tohoto boje...“ 3 3 V návrhu rezoluce : „ ... těchto mas, když budou chtít

vat proti

klerikalismu ...'

• V návrhu rezoluce: „ Věnovat pozornost všem nestranickým masovým organizacím ...“

5 V návrhu rezoluce : „ To jsou jen příkladem naznačené úkoly ..." 6 V německém protokolu následuje dále věta, která v českém textu není:

„Eine der Hauptaufgaben der Partei ist vor allemdie Brechung des Einflusses der reformistischen Führer auf die Arbeiterschaft “ . (Str. 109.)

? V návrhu rezoluce je místo : „ ...pokročila pod vedením KSČ ...“ jen: >

vyzrála “ .

>

255

odborovou jednotul. Velkou pozornost nechť strana kvěnuje závodním výborům ( nutno je vést k solidárnímu jednotnému boji všech odborů ) a také nezaměstnaným ( nutno je získat pro akce a současně zajistit jim podporu všeho proletariátu ). Sjezd volá všechny členy strany ke krajnímu napětí sil , k dalšímu prohloubení bolševizace na poli organizační výstav by, odborové taktiky, svazků s vesnicemi i na poli ideového a teoretického prohloubení členstva strany.

Povinností všech členů strany je zakládat se zvýšeným úsi lím závodní a vesnické buňky, frakce v odborech, všech okra jových složkách, družstvech, ve všech organizacích mimostra nických, kde soustředěny jsou masy pracujícího lidu. V organi zacích a stranách, kde jsou malozemědělci, vytvářet pomocí frakcí levá křídla a podporovat a usměrňovat každé levé hnutí nespokojených2.

Boj proti ofenzívě kapitálu, proti každému zhoršení situace dělnické třídy kapitalistickou racionalizací , proti politické reakci v Československu musí být veden v úzkém spojení se všemi důležitými událostmi na světové frontě sociální revolu ce. KSČ také v příštím období bude se starat, aby nejen komu nisté, ale vůbec co možno největší masy československého pro letariátu stály stále na stráži připraveny k boji proti nebez pečí války a k podporování všech hlavních ohnisek mezinárod ního dělnického hnutí. Vše, co je v silách dělnictva této země, nutno vynaložit, aby zlomeny byly úklady imperialismu proti

revolučnímu hnutí v Číně. Zejména solidaritou na život a na smrt ujišťujeme velký proletářský stát SSSR , proti němuž kapi talistický svět pod vedením Anglie stále připravuje zločinnou vojenskou intervenci.

REZOLUCE O AGRÁRNÍ OTÁZCE4

1 V návrhu rezoluce je věta formulována takto : „ Zvýšenou silou je nutno propagovat otázku odborového sjednocení.

* Vněmeckém textu protokolu je místo : „ každé levé hnutí nespokojených “ jen : „ alle oppositionellen Bewegungen “,> str. 109. V návrhu rezoluce pokračuje text větou : To všechno je předpokladem ovlivnění mas, aby mohly být vedeny do boje k povalení kapitalistického řádu, k vítězné sociální revoluci." Oba poslední odstavce jsou v návrhu rezoluce uvedeny až za odstavcem následujícím .

: V návrhu rezoluce: „ Boj proti ofenzívě kapitálu, proti důsledkům kapi talistické racionalizace ..."

Návrh rezoluce viz AÚML ÚV KSČ, f. 6, aj . 11 , česky 10 stran strojem (opis) a fotokopie. Rezoluce byla uveřejněna v Rudém právu 31. března 1927 a ve Vorwärts 9. dubna 1927.

256

I.

Pracující vrstvy venkovského lidu, ačkoliv ve velké své části

trpí kapitalistickým útlakem podobně jako dělnictvo, jsou stále ještě udržovány pod vlivem početně slabé třídy venkov ské buržoazieł, která se zmocnila značného podílu na výrob ních prostředcích , koncentruje finanční sílu venkova ve svůj

prospěch a ovládá jeho hospodářské síly prostřednictvím širo ce vybudovaných organizací hospodářských a družstevních . Komunistická strana, jako předvoj revolučního proletariátu,

musí k boji na povalení kapitalistického režimu zmobilizovat nejen většinu dělnictva, ale musí pro boj ten získat také široké masy zemědělského pracujícího lidu. Jeho soustavným ovlivňo

váním musí izolovat venkovskou buržoazii, velké sedláky a statkáře, kteří stojí na nejnepřátelštějším křídle kapitalistic kého bloku a kteří jsou nejnenávistnějším nepřítelem SSSR, prvého to státu pod vládou dělníků a rolníků. Třídně nejuvědomělejší proletariát, organizovaný v komunis tické straně, musí být vůdcem nejen dělnických mas, ale musí se stát též rádcem a vůdcem širokých vrstev těžce o existenci

zápasících zemědělců, aby je získal jako spojence pro společný boj k poražení vlády městské i venkovské buržoazie, k úpl

nému potření kapitalistického režimu a k dobytí moci ve pro spěch vlády dělníků a pracujících rolníků. II.

Zemědělští dělníci a malorolníci tvoří zdrcující většinu ven kovského lidu, který si však dosud ve své značné části dosta tečně neuvědomuje třídní rozdíly mezi ním a venkovskou

buržoazií. Ta po převratu dovedla úspěšně využít touhy jeho po rozmnožení půdy k lámání revoluční nálady zákony, o po zemkové reformě, v jejímž rámci slibovala ukojit hlad bezzem ků a domkářů po půdě bez revolučních obětí.

Dnes už venkovský lid namnozez dobře chápe, že byl haneb ně podveden venkovskou buržoazií, která se při provádění po zemkové reformy obohatila značným podílem panské půdy, tisíci zbytkových statků s bohatým inventářem, budovami i hlavní částí zemědělského průmyslu.

Na Slovensku a Podkarpatsku použila agrární strana za účinné pomoci strany ludové pozemkové reformy ke koloniza ci státotvorných živlů, a tak stává se Slovensko a Podkarpat 1 V německém textu protokolu je : „der Schichte der Agrarbourgeoasie “,

str. 110. Místo českého: „ venkovská buržoazie" je vněmeckémtextuidái termín „ agrární buržoazie" .

? Místo namnoze je v německém textu protokolu : „ ... zum grössten Teile ... " . ( Str . 110.) 257

sko skutečnou polokolonií pro kapitalisty z historických zemí,

kteří spolu s agrárním kapitálem usilují o to, aby je poagrár ničila a aby v zemích těch byl úplně odbourán průmysl tak,

aby jich obyvatelstvo bylo odkázáno s odbytem svých tržních výrobků a nákupem svých hospodářských potřeb na své kapi talistické vykořisťovatele v tzv. historických zemích.1 Ovládání trhů, chráněných vysokými cly, v kartelu s prů

myslovým i finančním kapitálem, třídní politika obchodní i ta rifní, udržování drahoty životních i hospodářských potřeb , převalování daňových břemen na vrstvy nejtíže pracující, dra

hý provozovací i hypoteční úvěr jsou hlavními prostředky, ji miž venkovská buržoazie vtahuje také drobné a namnoze i střední zemědělce do sféry kapitalistického vykořisťování.

Postupující nezaměstnanost průmyslového i zemědělského dělnictva a snižování jeho mezd postihuje malé rolníky tím, že

se snižuje kupní síla hlavního kádru jejich odběratelů, hlavně živočišných tržních výrobků, a že jsou vydáni na milost me ziobchodu a agrárních družstev, dále že se jim stále více zužu je možnost vedlejšího výdělku v průmyslových podnicích, 7

a tak stávají se úplně závislými od zemědělských velkoprodu: centů. III .

Spekulační, obchodní a průmyslové podniky agrární buržoa zie, touto ovládané banky a peněžní ústavy, četná hospodářská a výrobní družstva a celý aparát agrární strany byly sanovány

stamiliónovými subvencemi z výnosu daní, na pracujícím lidu vydřených. Zemědělská družstva hustě rozvětvená slouží jen za pomocný nástroj k politickému ovlivňování a ovládání mas pracujícího lidu venkova agrární buržoazií a tvoří hospodář

skou základnu její politické moci.2 Zemědělský průmysl, jehož značnou část ovládl agrární ka pitál , vchází do hospodářské krize, jejíž tíha bude v prvé řadě přesunována na střední rolníky jako hlavní dodavatele suro vin pro tento průmysl. Kapitalistům k udržení jejich zisků nestačí hanebné vykořis ťování práce dělnictva, a proto musí k udržení svých zisků sa hat ve stále větší míře i k přímému vykořisťování pracujících rolníků stlačováním nákupních cen, zvyšováním cen jejich ži.

votních potřeb , udržováním vysoké míry úrokové, zvyšováním nájmu z polí a luk, převalováním daňových břemen atd . Daňová reforma přinesla venkovskému lidu nové zklamání a rozptýlení iluzí o slibech agrární buržoazie. Břemeno daní 1 Odstavec v návrhu rezoluce chybí. 3 Věta v návrhu rezoluce není. 258

nepřímých doléhá na malé a v horských krajinách i na střední zemědělce stejně tíživě jako na ostatní vrstvy pracujícího li du.

Vykořisťování své práce těžkými daňovými břemeny pociťuji malí a střední zemědělci jako nespravedlivost, zvláště když vi dí, jak se miliónové obnosy na daních slevují a odpisují agrár ním i ostatním kapitalistům.

K tomu má ještě nyní přistoupit ochrana těchto kapitalistů při vypisování obecních a okresních přirážek, které mají být

nahrazeny různými dávkami, předpisovanými byrokratickým aparátem, jež zase těžce dolehnou na malé a střední rolníky. Proto také agrární buržoazie bez rozdílu stran a národností uplatňuje všechnu svoji politickou váhu na zbyrokratizování státní správy a zaškrcení samosprávy, aby mohla sama nad

hospodářstvím obcí a okresů rozhodovat a venkovský pracující lid z rozhodování toho úplně vyřadit. Ona to je také, která bez ohledu na ohromná břemena, jimiž

se zatěžují pracující vrstvy venkovského lidu udržováním roz sáhlého militaristického aparátu, usiluje o další rozšíření vo jenské služby, jíž mají být postiženi zejména živitelé rodin a malí zemědělci.

Agrární buržoazie vede spolu s klerikály reakční blok, pro paguje zavedení fašistických metod a pomáhá udržovati řád, který vede do nových imperialistických válek, bez ohledu na

venkovský pracující lid, který v budoucnu má přinést zase no vé těžké oběti . IV .

Uskutečnění všech reakčních plánů na okleštění práv pracu jícího lidu a jeho úplné hospodářské ujařmení potřebuje ven

kovská buržoazie k tomu, aby ještě více upevnila svou hospo dářskou a politickou nadvládu nad venkovem . Jde jí především o to, aby převalila největší díl daňových břemen ze svých beder na malé a střední rolníky. Při provádění pozemkové reformy na zemědělské půdě nebyl ještě dostatečně ukojen hlad po půdě bohatých sedláků a stat

kářů. Proto se snaží o to, aby při provádění lesní reformy do stala do svého majetku panské lesy a aby starousedlíkům byly jejich lesy, louky a pastviny zase vráceny.

V rámci připraveného scelování zákona má se půda ma lých zemědělců vyvlastnit ve prospěch velkých statkářů . Drobní nabyvatelé půdy musí k účelu tomu postoupit nejen 1 V návrhu rezoluce je místo : „pomáhá udržovat“ - „ udržuje“ . 2 V protokolu i v návrhu rezoluce je chybně uvedeno : „ připraveného scelování zákona“ . V německém textu protokolu : „ des sogenannten Kommas sationsgesetzes“ . (Str. 111.) 259

půdu, kterou v přídělovém řízení dostali, ale i veškerou půdu, kterou před přídělem vlastnili. Vedle toho má být jejich půda trvale zatížena rozvržením nákladů spojených s patronátem . Venkovská buržoazie prostřednictvím stran , které její zájmy zastupují, nesvolila k dalšímu prodloužení zákona o vnuceném pachtu a strany ty také sabotují projednání komunisty poda ného návrhu zákona o vnuceném pachtu ve prospěch malých zemědělců změnu naturálního pachtu na Podkarpatsku

v pacht peněžnít i návrh zákona proti lichvě a kartelům, kte rý by jim poskytl ochranu proti pozemkové lichvě, proti vy

hánění cen z nájmu pozemků, při prodeji dříví atd. V souvislosti s lesní reformou, která se má nyní provádět, usiluje agrární buržoazie o vydání nového honebního zákona,

jehož provádění bude pro malé zemědělce stejnou metlou ja ko připravovaný zákon o trestání polního a lesního pychu a jako již usnesený zákon o » ochraně kulturních rostlin « . Agrární stranou slibované zveřejnění živelného pojištění s ohledem na kapitalistické jimi ovládané pojišťovací ústavy provedeno nebylo. Z fondu k účelu tomu zřízenému uděluji se malým zemědělcům naprosto nedostatečné náhrady. Provádění » elektrizace venkova «, stejně jako regulace toku

a meliorace, dějí se výhradně s ohledem na zájmy venkovské buržoazie, ač na ně malý a střední zemědělec daněmi nejvíce

přispívá. Agrární subvenční politika poskytuje venkovskému lidu nová poučení, jak venkovská buržoazie dovede se oboha covat na účet veřejný.

Agrární buržoazie usiluje o další ovládnutí zemědělských rad , jichž pokladnami stamiliónové obnosy subvenční pro cházejí a které spolurozhodují při všech agrárních, obchodně politických a sociálních zákonech, a napříště mají samovolně rozhodovat i o náhradách škod způsobených živelními pohro mami a navrhovat »odborníky« do okresních a zemských za stupitelstev .

Venkovská buržoazie je otevřeným nepřítelem zemědělského a lesního dělnictva, které různými sliby lákala po převratě do

»jedné venkovské rodiny« . Brzy ale trochu snesitelnější posta vení, které si silou své organizace zemědělské a lesní dělnic tvo vydobylo, postupně odbourávala stejným tempem, jak zesi lovala její politická moc, při provádění pozemkové reformy

vydala dělnictvo ve psíz a nyní usiluje i o zhoršení beztak špatného a nedostatečného sociálního pojištění na úkor ze mědělských dělníků a domkářů. 1 Část věty : „ ...a změnu naturálního pachtu na Podkarpatsku v pacht peněžní ...“ v návrhu rezoluce není.

2 Slovo „kapitalistické“ v německém protokolu není. 3 V německém textu protokolu je obrat:

...hat sie die Arbeiterschaft

auf dem Lande ausgeliefert...". (Str. 111-112.) 260

O uvedení v život zákona o náležitém zaopatření přestárlých a o sociálním pojištění osob samostatně výdělečně činných strany zastupující agrární buržoazij

starat se ani nenapad

ne .

Zvláštní pozornost musí být také věnována klerikálním stra

nám všech národností. Rovněž ony ovlivňují značnou část ze mědělského lidu, hlavně malozemědělců, za stejnými účely ja ko agrární buržoazie. Tyto strany nesou stejnou odpovědnost za vše, co malozemědělský lid tíží, jako strana agrární. Pomo cí hesel náboženských a předstíráním, že chtějí pro maloze mědělce pracovat, lákají je do buržoazní fronty. Všechny tyto věci, kterými agrární a klerikální buržoazie již

nezakrytě staví se do řad kapitalistického kartelu na zotročení pracující třídy měst i venkova, přesvědčují nejpočetnější vrst vu zemědělského lidu o tom, že strany ji zastupující chrání vý hradně zájmy zemědělského, průmyslového a finančního kapi

tálu; tím se na venkově vytvářejí příznivé podmínky k přímé spolupráci s dělnictvem a pro izolování středních rolníků od vlivů venkovské bohaté buržoazie . Toto izolování je nutno pro

hlubovat i soustavným poučováním , že ruská sociální revoluce dala zemědělskému lidu daleko více než československá » de

mokracie « , že mu dala zdarma půdu velkostatků, vyvlast něných bez náhrady, snížení daní a péči o malozemědělce, kdežto československá »demokracie« dala malozemědělcům dluhy, těžké daně, bídu a existenční nejistotu. V.

Tohoto příznivého prostředí pro práci komunistické strany .na venkově je nutno organizačně co nejintenzívněji využít.

Krajské zemědělské komise musí být ihned přivedeny k pra covní pohotovosti. Při každém okresním výboru musí, pokud se tak ještě nestalo, zřízena být okresní zemědělská komise z čle nů, kteří zaručují náležitou pracovní výkonnost.1 Prvním úkolem těchto komisí musí být co největší rozšíření

sítě vesnických buněk. Přitom musí být účinně nápomocni jed nak soudruzi a soudružky ze řad zemědělského a lesního děl nictva, hlavně však také soudruzi ze závodních buněk, při nichž musí být ustanoveni resortní pracovníci pro organizova nou účast soudruhů na práci ve vesnicích, kde bydlí, a pro udržování stálého kontaktu vesnic s průmyslovým dělnictvem. Při každé vesnické buňce musí být zřízena ze 2-3 nejuvědo

mělejších soudruhů zemědělská komise, která bude ve stálém styku s komisí okresní a se zemědělskými komisemi v závod nich buňkách . 1 V návrhu rezoluce chybí slovo „ náležitou “ . 261

Okolem krajských zemědělských komisí je hlavně usměrňo vat veškerou agitačně propagační práci na venkově, vytvářet, podporovat a usměrňovat levá opoziční hnutí v druhých stra

nách, korporacích a organizacích rolnických,1 hasičských apod. pomocí frakční práce, podávat výkonnému výboru návr hy na pořádání schůzí, svolávání konferencí a organizování

jiných akcí ve prospěch prosazování požadavků malorolníků a zemědělských dělníků, vydávat okresním výborům směrnice pro práci na venkově s ohledem na oblastní poměry v rámci směrnic vydaných ústředím, usměrňovat krajinský tisk v otáz

kách zemědělských, organizovat kolportáž tisku a získávat stále rolnické dopisovatele pro denní a krajinský tisk, sbírat

a zpracovávat statistický materiál, činit iniciativní návrhy ústředí , obsazovat schůze a projevy .

Hlavním úkolem okresních zemědělských komisí je: sou stavná práce agitačně propagační a organizační, frakční práce

v rolnických organizacích a korporacích, pořádání projevů a schůzí, svolávání konferencí, vedení v patrnosti podobných akcí jiných stran a zabezpečení účasti na nich našimi pří slušníky, organizace kolportáže stranického tisku, vyhledávání schopných spolupracovníků a rolnických dopisovatelů, po

dávání iniciativních návrhů kraji, výchova schopných referen tů k této práci.

Hlavním úkolem zemědělských komisí při vesnických buňkách je přitáhnout všechny schopné členy buňky ke každo

denní propagandě mezi indiferentními rolníky a dělníky, k práci frakční v hospodářských, družstevních i jiných vesnic

kých organizacích, ke kolportáži tisku a sbírání materiálu pro tisk, organizovat účast straníků i sympatizujících na stranic

kých akcích i mimostranických schůzích, projevech atd ., vést v patrnosti činnost jiných stran a jejich předáků, udržovat stálý styk s okresem a podávat mu iniciativní návrhy. Resortní pracovníci pro práci mezi zemědělci v závodních

buňkách musí udržovat stálý styk s vesnickými buňkami a jich zemědělskými komisemi, napomáhat při jejich zakládání, za nášet na venkov stranický tisk a pomáhat organizovat jeho kolportáž, sbírat zprávy pro tisk a pomáhat při jejich úpravě,

agitovat pro účast na dělnických projevech a naopak o účast dělnictva při akcích na venkově, vést v evidenci činnost ze mědělských komisí při vesnických buňkách a podávat o ní zprávy v buňkách závodních .

Podmínkou úspěchu práce všech zemědělských komisí je důkladné studium všech otázek venkova se týkajících a jejich řešení s ohledem na místní, okresní nebo krajinské poměry.

Na základě sebraného materiálu a soustavného zpravodajství 1 V návrhu rezoluce : „dělnických“ . 262

bude možno volit metody i taktiku agitačně propagační i orga nizační práce tak, že se setká s mnohem pronikavějším úspěchem, než koná-li se neplánovitě jen při náhodných příle žitostech. VI .

Domkáři, malorolníci a dnes již také značnou měrou střední

rolníci přesvědčují se na celé politice stran , které se vydávají za jediné mluvčí a zástupce venkovského lidu, že strany ty jsou výhradnými zástupci venkovské buržoazie a že jejich zá

jmy se zájmy této na celé čáře se rozcházejí. Vidí také, že všechny těžkosti a nesrovnalosti hospodářského života prame ní z dnešního soukromokapitalistického řádu, na jehož udržení

má venkovská buržoazie stejný zájem jako všechny ostatní vrstvy kapitalistické.

Malí a střední rolníci musí být přesvědčováni na skutečnos

tech právě z této politiky buržoazních stran vyplývajících , že od stran hájících zájmy zemědělského, průmyslového a fi nančního kapitálu nemohou a nesmějí očekávat nějakého zlep šení svých hospodářských a sociálních poměrů a že jen ve spo jení s dělnictvem , s nímž tvoří velikou většinu, mohou si dobýt podstatné zlepšení existence vyvlastněním velkostatků, půdy a lesůl bez náhrady, snížením daňového zatížení malozeměděl ců, čehož možno dosíci jen vítězstvím proletariátu nad buržoa

zií a odstraněním kapitalistického režimu, o který ona svou moc opírá . Na Podkarpatsku kolonizuje agrární buržoazie ne jen za pomoci legionářů, ale i vnitřní kolonizací, tak aby obsa dila nejdůležitější úseky a pomocí agrárních kortešů aby pra

cující lid rozdělila, rozeštvala a takovládla.2 Aktuální a nejnaléhavější požadavky venkovského pracu

jícího lidu jsou v přítomné době hlavně tyto : Revize pozemkové reformy, revize přídělu a přidělových cen, podrobení půdy, propuštěné ze záboru a ponechané u zbytkových statků, zejména půdy mrtvé ruky, přídělové akci a napravení křivd spáchaných při takzvané kolonizaci na ma lorolnictvu i středním rolnictvu národnosti slovenské, němec ké, madarské a ukrajinské. Zabránění uchvácení lesů velkými sedláky a statkáři a boj proti vyvlastnění půdy malých ze

mědělců »zákonem scelovacím « . Boj proti zrušení zákona, kte rým se jmění starousedlých předalo v majetek obcí, a boj proti

převalení patronátních břemen na drobné nabyvatele půdy. Vydání zákona o nuceném propachtu půdy velkých statků 1 V návrhu rezoluce není: „půdy a lesů“. 2 Tato věta v návrhu rezoluce není. V německém textu protokolu je místo

„ agcární buržoazie “ : „die Agrarpartei“ . (Str. 113.) 263

a statků mrtvé ruky malým zemědělcům všude tam , kde mají půdy té nedostatek ?.

Zrušení všech dosavadních přímých i nepřímých daní a za

vedení jednotné vzestupné daně z důchodu. Od všeobecné da ně důchodové osvobozují se důchody nepřesahující? 12 000 Kč u svobodných a 18 000 Kč u ženatých. Daněprosté minimum

zvyšuje se o 2000 Kč na každého člena rodiny, o nějž se po platník musí starat. Z výnosu malých a středních podniků ze mědělských odečtou se od zdanitelného důchodu úroky

a splátky z dluhů, opravy hospodářského nářadí, budov ma lých a středních rolníků ), jakož i zaplacený nájem z pozemků. Svobodné rozhodování lidem volenými zástupci o úhradě ná kladů samosprávných svazků . Zřízení obecních a okresních daňových komisí lidem volených . Snížení tarifů při dovozu zemědělských výrobků, hospodár ských potřeb, zejména snížení vzestupných tarifů na Sloven

sku a Podkarpatsku ,4 umožnění levné dopravy výrobků ze mědělců do spotřebních středisek, uzavírání obchodních smluv

s výhradným zřetelem na zájmy a potřeby městského pracu jícího lidu.5 Plné zabezpečení venkovského pracujícího lidu v nemoci, při úrazu , v invaliditě a ve stáří řádně vybudovaným sociálním

pojištěním, zajištění řádného zaopatření venkovských chudých na náklad státu, zrušení čeledního řádu, ochrana práce ze

mědělských dělníků a domkářů před vykořisťováním zeměděl skými kapitalisty .

Zveřejnění pojištění proti všem škodám živelným i proti ško dám způsobeným nemocí a pádem dobytka, bezplatné očko vání dobytka proti nakažlivým nemocem na základ státu.6

Soustavné provádění elektrizace, úpravy a využitkování vod ních toků a meliorací se zřetelem na potřeby malých a střed ních zemědělců. Vyhrazení státních a jiných subvencí k pod poře kapitálově slabých zemědělců. Zajištění plné náhrady za škody způsobené zvěří. Za zvlášt naléhavé požadavky pracujících zemědělců na

Podkarpatsku a Slovensku považujeme vyřešení otázky past vin, dále zákaz nového zalesňování pozemků, dříve jako past 1 V návrhu rezoluce : „ dostatek “ .

. V českém textu protokolu chybně uvedeno : „ přesahující“. Opraveno podle německého textu . (Str. 113.) Část věty : ,,...opravy “ . až , ...rolniků “ v návrhu rezoluce není.

* Část věty: „ zejména sníženívzestupných tarifů na Slovensku a Pod karpatsku ..." v návrhu rezoluce není. 5 V německém textu protokolu : „ ... der städtischen und ländlichen arbei tenden Bevölkerung“ . ( Str. 113.) 6 Poslední část věty v návrhu rezoluce není. 264

vin používaných, otázku náhrady škod způsobených na úrodě a dobytku zvěří, opatření stavební půdy a současně zajistění levného stavebního dříví a převedení urbariálního majetku v majetku obecní.1

Sjezd KSČ staví se za tyto naléhavé požadavky venkovského pracujícího lidu a komunistická strana, jako předvoj revo

lučního proletariátu, je v každé chvíli připravena vést do boje za jejich prosazení třídně uvědomělé dělnictvo, jsouc pře svědčena o tom , že naopak venkovský lid podpoří svou vahou a silou každý spravedlivý boj dělnictva proti oběma stejně ne přátelským vykořisťovatelům, městské i agrární buržoazii. Nechťžije spolčení dělníků a pracujících rolníků ! REZOLUCE K BODU :

ODBOROVÁ TAKTIKA A BOJ ZA JEDNOTU2 1.

Hospodářské boje a naše taktika 1. Nynější období je charakterizováno stále stoupajícím ná

porem kapitalistů na životní úroveň proletářských 'mas a po kusem upevnit relativní stabilizaci. Proto také snaží se kapita listé s největší energií provádět racionalizaci průmyslu. Dů sledky racionalizačního procesu jeví se ve zvýšeném vykořisťo

vání dělnické třídy, v rostoucí nezaměstnanosti, v zavádění amerických metod práce, zvýšeném výkonu dělnictva atd. Ka pitalisté si ale uvědomují, že toto zbídačení proletariátu vzbu dí odpor a nespokojenost pracovních vrstev a povede k vel kým sociálním bojům, jak tomu nasvědčují poslední události v odboru hornickém, u železničářů, textiláků, sklářů atd . Proto

zároveň s prováděním racionalizace vedou i útok na bojovné třídní organizace dělnické třídy a v prvé řadě na odborové or ganizace. Čini tak zakládáním žlutých odborových organizací, které jsou stávkokazeckou organizací kapitalistickou , perze kvují a zastrašují revoluční živly, korumpují nejen vůdce re formistických odborů, ale i jejich funkcionáře přímo v závo dech. Třeba upozornit i na hlas československé reakce, vola jící po zestátnění odborových organizací po vzoru italského

fašismu, čímž měla by být zlomena bojeschopnost odborů. Tyto 1 Celý tento odstavec v návrhu rezoluce není.

2 Návrh rezoluce viz AÚML ÚV KSČ, f. 6, a.j. 8, česky 2 strany fotokopie. Rezoluce byla otištěna v Rudém právu 31. března 1927 a ve Vorwärts 8. dubna 1927. Jednotlivé části rezoluce jsou v návrhu seřazeny jinak než v přijaté rezoluci.

265

snahy kapitalistů nutno ihned v zárodku co nejostřeji potřít. Stejně tak nutno organizovat společný a důsledný boj všech třídních odborových organizací proti žlutému hnutí, které je připraveno vpadnout vzad každému boji proletariátu.1

2. Čím větší je kapitalistický útisk, tím citelněji jeví se po třeba vedení třídních bojů. V době průmyslových krizí, kdy ka

pitalistický útisk a vykořisťování vyvrcholuje, naráží každý se bemenší požadavek dělnické třídy o úpravu poměrů, zmenšení vykořisťování, zvýšení mzdy apod. na nejprudší odpor kapita listů , poněvadž splnění jeho otřásá základy kapitalistické sta

bilizace. V důsledku toho pozbývají tyto boje charakteru pou hých hospodářských bojů a nabývají současně politického

rázu. V této době zvláště vyniká úplné selhání taktiky kompro misů i dohodování. Dělnická třída nemůže jimi ničeho dosáh nout.

3. Proti reformistické taktice soustavného vyhýbání se boji,

ustupování a volání po zprostředkování vládních orgánů, an ketách, paritních komisí apod . zdůrazňuje komunistická strana

taktiku třídního boje. Opuštěním taktiky třídního boje a na hrazování jí taktikou, vyhýbají se každému boji?, vzdává se dělnická třída předem svým nepřátelům na milost a nemilost. 4. Vedení hospodářských bojů a zápasů je v této době nápo ru kapitalismu značně ztíženo a musí být právě proto tyto bo je a zápasy zvláště pečlivě, obezřetně a plánovitě připravo vány.

K tomu je potřebí, aby komunisté používali vždy správně taktiky jednotné fronty v odborech a získávali odborové orga

nizace pro společný postup ve všech hospodářských bojích a pro zabezpečení tohoto postupu zasazovali se o tvoření míst

ních, oblastních a celostátních odborových kartelů. Povinností komunistů také je podporovat zlepšení organizace a bojovnou schopnost revolučních odborů4.

Na rozdíl od reformistů, kteří, vyhýbajíce se všem přípravám

boje, označují tento předem za nemožný, musí komunisté vy konat vše, co je v jejich silách, aby boj mohl být úspěšně ve den Samozřejmě že za určitých okolností je nutno manévro vat, případně dočasně ustoupit, uzavírat s nepřítelem příměří. Jedná se jen o to, zda příměří uzavíráme jako nezbytnou nut 1 Celá úvodní pasáž v návrhu rezoluce není. 3 V návrhu rezoluce : ...boji se vyhýbajícího „ rozumného“ smlouvání a dohadování se s kapitalisty ... “ 3 V návrhu rezoluce pokračuje text : „ Proto musí být předem zabezpečo vána a v případě potřeby postupně rozvíjena bojovná solidarita všeho dělnictva

nejen jednotlivého závodu, místa, odboru , ale i celé pracující třídy v měřítku celostátním až mezinárodním .“ 4 Věta v návrhu rezoluce není. 266

nost, když jsme splnili vše, co nám přikazoval zájem dělnické třídy, připravujíce zároveň nový boj, anebo saháme-li ke kom

promisům z pouhé oportunity, aniž jsme učinili nejmenší po kus o přípravy pro vítězné prosazení požadavků.

Ani nejtěžší porážka neoslabí dělnickou třídu a nepodlomí její bojovné síly tak jako vědomá a zbabělá zrada.1 Kromě drobných bojů, které musí být při každé vhodné pří

ležitosti se vší rozhodností vedeny, je nutno připravovat děl nické zápasy na širším podkladě a rozvíjet bojovnou solidaritu

všeho dělnictva nejen jednoho závodu, místa, odboru, ale i ce lé pracující třídy v měřítku celostátním až mezinárodním.2 II .

Nezaměstnanost Otázka nezaměstnaných není otázkou samostatnou, ale je

úzce spjata s otázkou kapitalistické stabilizace a boje proti ní. Na odborovém poli musí být proti kapitalistické stabilizaci ve den boj pod heslem »Zvýšení existenční úrovně dělníků, proti

zhoršování jejich životních podmínek, za socialistický výrobní systém , jenž jedině může zabezpečit dělníkům práci«. Proti ra cionalizačním snahám kapitalistů je nutno vytyčit heslo socia listické racionalizace .

Boj proti kapitalistické stabilizaci a jejím následkům je nut no speciálně doplnit v otázkách nezaměstnanosti těmito poža davky :

1. Opatření práce pro nezaměstnané a místo propouštění dělnictva a zavádění částečné nezaměstnanosti žádat přesné dodržování osmihodinového pracovního dne, zkrácení pracov

ní doby bez snižování mezd a zákaz veškeré práce přes čas. zavedení státních pod 2. Odstranění gentského systému por v nezaměstnanosti ve výši existenčního minima po celou dobu nezaměstnanosti i pro obmezeně pracující.

Boj za tyto požadavky nemohou však nezaměstnaní dělníci vést sami, musí jej vést společně s nimi i dělníci zaměstnaní. Proto musí být prováděno sjednocování nezaměstnaných se za

městnanými na půdě továren i odborových organizací. Komu nisté musí propagovat a prosazovat přijímání nezaměstnaných do odborových organizací, aby bylo čeleno agitaci žlutých od borů a fašistů. Stejně musí podporovat soustředění nezaměst naných v akčních výborech nezaměstnaných pod vedením odbo rů.

1 V návrhu rezoluce odstavec začíná slovy : „ Při tom je nutno mít vždy na 2paměti ..." 2 V návrhu rezoluce tento odstavec není. CG

267

Heslo komunistické strany v tomto případě je : »Zaměstnaní i nezaměstnaní dělníci, spojte se v odborech

k jednotnému boji proti kapitalistickému zbídačení vaší exis tence ! «

III.

Boj za jednotu odborů Heslo jednoty odborového hnutí je dnes v Československu

při zvětšujícím se třídním náporu kapitalistů a dík komunistic ké agitaci a propagandě uznáváno a hlásáno skoro všeobecně. Heslem sjednocení odborů ohánějí se pod tlakem dělnických

mas i ti reformističtí vůdcové, kteří byli a jsou i dnes největ šími rozbíječi jednoty odborů. ( Viz Svaz kovodělníků a vylučo vání, resp. suspendování dlouholetých, ale jemu nepohodlných

pracovníků – Mazouch, Kučera atd. ) Reformisté nadále chtějí -

držet roztříštěnost odborů, budovat je na úzkostranickém pod

kladě, řídíce se starým oportunistickým heslem : »Každá stra na musí mít svoje odbory .«

Přitom navenek mluví o politické neutralitě odborů a otázku

sjednocení nemohou vzhledem ke své kooperaci s kapitálem stavět jinak než reformisticky , kryjíce svůj manévr heslem : »Kdo je pro sjednocení, ať přistoupí k nám.«

Veškeré pod tlakem dělnictva vyvolanél sjednocovací akce reformistů mají jediný účel - zastřít dělníkům , kteří by si

přáli opravdového sjednocení, oči a klamat je. Téhož druhu je i takzvaná sjednocovací akce pražské ( čes ké ) a liberecké ( německé) odborové ústředny amsterodamské, která žádné sjednocení ani těchto odborů neznamená. Nejdůležitějším úkolem práce komunistů v odborech je, aby

tak, jako probojovali uznání hesla »Sjednocení odborůc, pro bojovali nyní způsob sjednocení odborů, aby toto nestalo se zdrojem nového zklamání.

Komunisté musí přesvědčit veškeré dělníky, že jednota je účelna jen tenkrát, když bude provedena na podkladě, který by třídně bojovný ráz odborových organizací nezeslaboval, nýbrž posiloval.

Jednota je nutna ne na podkladě neutralizace a odpolitizo vání odborů, ale na podkladě volnosti přesvědčení širokých mas dělníků, kteří, i když ve svém politickém nazírání nejsou stejnorodí, sjednocují se a spojují ke společnému vedení boje za splnění každodenních dílčích požadavků a za dosažení ko nečného, všem vlastního cíle, tj. odstranění kapitalistického vykořisťování pracujících. Slova „ pod tlakem dělnictva vyvolané“ v návrhu rezoluce chybí. 268

K tomu je možno dospět jedině slučovacím sjezdem, na němž by byly likvidovány dosavadní odborové ústředny a vybudo vána jednotná mezinárodní odborová ústředna na podkladě

protikapitalistickém , sdružující jednotné mezinárodní prů myslové svazy. Bylo by však iluzí domnívat se, že tohoto sjed nocení dosáhne se na základě dohody špiček. Komunisté mají

proto povinnost zasazovat se ve všech odborových skupinách bez rozdílu organizační příslušnosti, aby tyto skupiny tvořily

v závodním, místním a oblastním měřítkut akční výbory, usilu jící v rámci svazů o prosazení odborového sjednocení. Činnost jejich budiž jednotně usměrňována a řízena.2 Jakými metodami sjednocené organizace povedou boj proti

vykořisťovatelům , o tom rozhodne pak svobodná vůle většiny členstva, přičemž bude ponechána různým směrům volnost propagovat své bojovné metody. Komunistické heslo pro boj za sjednocení odborů zní:

»Sjednocení na podkladě boje proti kapitalismu.«3 IV .

Frakční práce v odborech Všichni organizovaní

komunisté

jsou

povinni nutnost

frakční práce v odborech nejen uznávat, ale také skutečně ji konat.

Frakční práce musí být konána a prováděna stejně v refor mistických jako v Rudých odborech.

Frakční práce komunistů nemá za účel odbory tříštit, členy z amsterodamských do Rudých odborů převádět, jejím účelem je přesvědčovat dělníky v reformistických odborech organizo

vané o nutnosti posílení bojeschopnosti dělnické třídy, vy mýcení oportunistických, dělnictvu škodlivých tendencí a po stavení odborů na třídně bojovný podklad . Snahy o převádění členů z reformistických odborů budtež co nejrozhodněji po tírány .

V reakčních odborech ( žlutých, křesťanskosociálních ) a ve vzdorosvazech ( tj. ve svazech odtržených reformisty od mater ských organizací, ovládnutých revoluční většinou členstva ) budiž také prováděna soustavná práce ;5 tato ale nesměřuje k dobývání těchto svazů, nýbrž přímo k jejich likvidaci.

Úkolem komunistické strany a jejích orgánů je frakční práci usměrňovat a budovat ještě s větším úsilím než doposud široce 1 V návrhu rezoluce neni: „ závodním “ . • Věta v návrhu rezoluce není.

3 V návrhu rezoluce: „ Sjednocení na třídně bojovném podkladě.“ 4 Věta v návrhu rezoluce není.

5 V návrhu rezoluce : „ Soustavná frakční práce . “ 269

rozvětvenou organizační sít komunistických frakcí ve všech odborech.

Politicky indiferentní dělníci a členové jiných politických stran v odborech musí být názorně přesvědčováni, že frakční práce komunistů nesměřuje proti odborům , neznamená škodu

pro dělníky, ale jejich prospěch. Proto každý komunista konající frakční práci musí být pře devšími řádným členem odborové organizace, plnícím dochvil ně a přesně svoje povinnosti, a musí být obětavým odborovým pracovníkem . V

Likvidace odborového indiferentismu Na poli likvidování odborového indiferentismu je povinna KSČ splnit v nejbližší době veliké úkoly. Především je potřebí likvidovat odborový indiferentismus ve

vlastních řadách. Ve všech buňkách je provést okamžitě kon trolu odborové příslušnosti členů a ti, kteří do odborů náležejí a odborově organizováni nejsou, musí být co nejdůtklivěji vy zváni, aby svou povinnost splnili, a musí být o nezbytnosti této povinnosti přesvědčováni. V případě, že by výzvy ani pře

svědčování nepomáhaly, musilo by být použito i organizačních prostředků k překonání odborového indiferentismu v řadách komunistů .

Při přijímání nových členů do buněk KSČ budiž kontrolo váno, jsou-li tito členy odborové organizace ; v případě, že to mu tak není, buďtež též vyzváni, aby vstoupili? do řad odboro

vě organizovaného dělnictva. Akce pro likvidování odborového indiferentismu v mimostranických dělnických masách budiž vedena stále a soustavně . Tato akce nesmí se obmezovat na

mechanické vydávání provolání letáků apod ., nesmí být jen ša blonovitě dekretována a musí být spojena s drobnou organi zační prací a osobní agitací od dělníka k dělníku. Přitom je

nutno věnovat náležitou pozornost dělnickým ženám i dělnic ké mládeži .

Mezi ženami-dělnicemi je odborového indiferentismu zvláště

mnoho. Zde musí být dbáno toho, aby při každé buňce strany ustaven byl resortní pracovník anebo byla komise pro práci mezi ženami, jejíž pozornost musí být věnována v prvé řadě ženám , továrním dělnicím, a tyto musejí být získávány za

1 Místo „ především “ je v návrhu rezoluce : „ nejen dobrým komunistou , ale také ..." ...buďtež odkázáni, aby napřed vstoupili...“ . 3 Ustanoven byl resortní pracovník ..." v návrhu rezoluce neni.

: V návrhu rezoluce :

270

členy odborových organizací. Komunistické frakce mají se sta rat, aby v odborových organizacích byli ustanoveni pracov nícil anebo budována komise pro práci mezi ženami. Stejně tak tomu musí být i u dělnické mládeže, kde komu

nistické frakce musí působit na vedení odborů, aby vstup mládeže do odborů ulehčovaly. Indiferentní a neorganizovaní dělníci buďtež získáváni pře

devším do rudých odborových organizací, aby tak základna re volučních odborů, bojujících za odborové sjednocení na třídně bojovném podkladě, byla co nejvíce posilována.

Škodlivé bylo by zakládání nových organizací z indiferent ních tam , kde by jejich založení znamenalo tříštění a oslabeni opozičního hnutí za jednotu , které bylo vyvoláno naší frakční prací v reformistické organizaci, nebo kde by vyvolávalo ne bezpečí rozkolu jednotných odborových svazů . V takových případech platí znovu důsledné heslo o frakční práci a posilo vání opozičního hnutí mezi reformistickými členy odborů na podporu sjednocení a získávání indiferentních do těchto orga nizací4. VI .

Závodní výbory a rady Také závodní výbory a rady musí být zařazeny vlivem komu nistických frakcí do boje za požadavky pracujících a proti ka pitalismu .

Proti stále rostoucí koncentraci a trastizaci kapitalismu nut

no postavit koncentraci třídních sil dělnictva, které pracuje v závodech, připojených ke koncernům trastů a kartelů. Stra na musí propagovat a podporovat svolávání konferencí a sjez

dů závodních výborů a rad jednotlivých obvodů a výrobních odvětví v obvodním i celostátním měřítku a zřizování spo

lečných vedoucích jejich orgánů. Závodní výbory musí být po staveny plně do služeb agitace pro sjednocení odborů i jednot né fronty dělnictva.

Komunistické frakce v závodních výborech musí umět jed. nak získat nekomunistické členy závodních výborů pro jednot

ný postup, i když to ústředny reformistických odborů zakazují, jednak musí umět před dělnictvem odhalovat a volat k odpo vědnosti ty členy závodních výborů, kteří, kryjíce se a vymlou vajíce se na zákaz shora, sabotují úmyslně jednotný postup a jednotné akce dělnictva. 1

„ ustanoveni pracovníci “ v návrhu rezoluce není.

3 Místo „ škodlivé“ je v návrhu rezoluce „> bezúčelné“ .

• Poslední část věty od slov : „ nebo kde by vyvolávalo ... " v návrhu rezo luce neni.

• Poslední část věty od slov : „ a získáváni...“ v návrhu rezoluce není. 271

Tam, kde reformistická většina závodního výboru soustavně

znemožňuje, aby závodní výbor fungoval současně jako výbor jednoty, buďtež ustaveny zvláštní výbory jednoty společná s reformistickými dělníky. Tyto výbory jednoty neosvojují si

práva závodních výborů, pokud se týče zastupování práv děl níků vůči zaměstnavatelům . Tam , kde závodní výbory funguji

jako výbory jednoty, nebudtež zvláštní výbory jednoty ustavo vány1

Komunistům je stát také v čele boje o rozšíření kompetence závodních výborů. Zároveň však musí uvědomovat dělnickou

třídu, že skutečnou pravomoc nemůže dát těmto výborům žád ná novelizace vzešlá z usnesení měšťáckého parlamentu, ale

že jedině živelná vůle pracujících mas může z nich učinit sku tečné orgány kontroly výroby, které budou mít tolik moci, ko lik jí svými akcemi a silou jednotné dělnické fronty vybojují.

REZOLUCE O PRÁCI MEZI MLÁDEŽÍ? 1.

Bolševická úprava poměrů mezi stranou a mládeží, provedená III. sjezdem strany III. sjezd strany vytyčil v obsáhlé rezoluci před veškerým členstvem strany naprostou nutnost intenzívní práce strany mezi pracující mládeží ve městech i na venkově. Horší sociální postavení, politické i kulturní utlačování pracující mládeže buržoazií a jejími orgány činí z mládeže jednu z nejlepších so

ciálních vrstev, vhodnou pro šíření vlivu strany, neboť tato ge nerace vyrostla v době imperialistické války a proletářské re voluce.

Strana zařazuje pracující mládež ve městech i na venkově do celkového boje dělnické třídy tím, že ji získává prostřed nictvím komunistické mládeže pro boj za její požadavky, že ji

ovlivňuje a v hnutí komunistické mládeže jakožto živé škole komunismu vychovává z ní svoje zálohy. Strana nesmí také ni

kdy ani na pouhý okamžik pustit ze zřetele nutnost doplňovat své řady novými, v třídním boji již vyškolenými a vyzkouše 1 Odstavec v návrhu rezolucz není.

• Ņávrh rezoluce viz AÚML ÚV KSČ, f. 6, a.j. 9, česky 4 strany cyklostylu , německy 3 strany fotokopie. Rezoluce byla otištěna v Rudém právu 31. března 1927 a ve Vorwärts 29. dubna 1927. Všechny texty jsou obsahově zcela shodné, jen na několika místech jsou nepodstatné rozdíly ve formulacích , které v poznámkách neuvádíme. 3 V návrhu i v něm :ckém textu protokolu : „ duševni“ . ( Str. 116.) 272

nými silami. Rezervoárem těchto sil může být pouze v rámci celého komunistického hnutí organizačně samostatná komu nistická mládež, která jakožto nástroj a záloha strany je přímou součástí hnutí, přičemž samostatný organizační život

je nejdůležitější metodou a cestou pro úspěšnou komunistic kou výchovu.

Od III. sjezdu strany se pracovní poměr mezi stranou

a mládeží, obzvláště v ústředním a krajském měřítku, značně zlepšil. Je však ještě velká část obvodů, v nichž hnutí komunis tické mládeže neexistuje, a velmi značná část buněk strany bez buněk mládeže. Pouze málo závodních buněk ( zvláště ve

velkozávodech ) , vesnických buněk a místních skupin strany se zabývá ve svých schůzích pravidelně teoretickými a praktic kými otázkami hnutí komunistické mládeže. Tisk strany věno

val těmto otázkám sice více pozornosti, avšak stále ještě v ne dostatečné mířel. Hlavní politický úkol strany, týkající se hnutí mládeže, není ještě všemi instancemi strany chápán. II .

Současný stav hnutí komunistické mládeže

a jeho další úkoly V. říšský sjezd v dubnu 1926 a říšská konference v únoru 1927 konkretizovaly na základě obšírného rozboru politické a hos

podářské situace ve vztahu k pracující mládeži a na základě otevřené sebekritiky směrnice pro další práci hnutí komunis tické mládeže. IV. sjezd strany konstatuje, že od V. říšského sjezdu komunistická mládež pracovala za podpory strany úspěšně na vytyčených úkolech. Říšská organizace mládeže KSČ vykazuje v posledním období

organizační vzrůst ( 1000 členů ). Uspořádala s dobrým úspěchem konference pracující mládeže a provedla kampaň pro vyslání delegace mladistvých dělníků do SSSR a začala prakticky užívat taktiku jednotné fronty . XII. mezinárodní den

mládeže, zlepšení administrativy a upevnění organizačních zá kladů mohou být rovněž zaznamenány jakožto úspěchy komu nistické mládeže. Elementární kursy jako trvalé zařízení V buňkách zahajují soustavnou výchovnou práci mezi člen stvem .

V praktické práci objevily se jasně slabiny a nedostatky

hnutí komunistické mládeže a byly zjištěny také některé chy by. ( Chyby při používání taktiky jednotné fronty, nesprávné organizační pokyny, nedostatečná aktivita při vedení boje proti vojenským předlohám, nedostatečné přitažení indiferent 1 Od slov : „ avšak stále ... " v německém textu protokolu není. 273

ní mládeže k akcím a kampaním, nedostatečné šíření tisku mládeže, nepatrné organizační využití vlivu – zvláště vlivu strany, slabá práce v odborech a druhých mimostranických masových organizacích. )

IV. sjezd strany potvrzuje usnesení o další činnosti, přijatá únorovou říšskou konferencí komunistické mládeže, jež mají slabiny a nedostatky pomocí a za podpory organizací strany odstranit. Trvající dosud ještě u velmi mnoha organizací stra

ny nedostatek pozornosti k praktickým pracovním otázkám hnutí komunistické mládeže je pro budoucnost neudržitelný. III .

Další podpora hnutí komunistické mládeže stranou IV. sjezd zvláště zdůrazňuje nutnost těchto opatření, směřu jících k praktické podpoře hnutí mládeže: a) Na organizačním poli: Zakládání buněk všude tam, kde existují buňky strany, především v nejkratší době ve velko závodech. Předání mladých členů strany k práci, zvláště ve slabých buňkách a místních skupinách mládeže. Praktická

podpora práce okresních a krajských vedení mládeže okres ními a krajskými vedeními strany. Zástupci strany ve všech in

stitucích mládeže nemají pouze » zastupovat «, nýbrž mají prak ticky spolupracovat.

b ) Agitace a propaganda: Nejintenzívnější podpora při roz šiřování časopisu mládeže kolportérským aparátem strany. Spolupráce všech stranických instancí na přípravě říšského sjezdu pracující mládeže, svolávaného na druhou polovinu měsíce května, podpora kampaně 20letého jubilea stuttgart ského sjezdu a organizování XIII. Mezinárodního dne mládeže.

V období od 1. května až do XIII. Mezinárodního dne mládeže, zvláště však v týdnu před Mezinárodním dnem mládeže, musí být provedeny zvláště získávací jednotýdenní kampaně strany pro hnutí mládeže. Musí být určeni schopní soudruzi ze strany k organizování a vedení stálych elementárních kursů v buňkách mládeže, kursů pro funkcionáře II. stupně, jakož

i pro ústřední kursý ( kursy III. stupně ) , které budou uspo řádány na podzim 1927.

c ) Odborová práce a jiné obory činnosti: Podpora kampaně komunistické mládeže za stoprocentní organizování pracující

mládeže v odborech s plnými právy a při snížených příspěv cích, podpora při prosazování požadavků komunistické mládeže prostřednictvím odborů . Užší spolupráce mezi komu nistickou mládeží a stranou na poli boje proti militarismu

a vojenským předlohám. Praktická podpora při zakládání Sva. zu mladých průkopníků. Větší pozornost otázkám a požadav

kům pracující mládeže v komunistických frakcích v obecních 274

zastupitelstvech , v okresních správních komisích a v parla mentě.

REZOLUCE O POMĚRU KSČ

K TĚLOVÝCHOVNÉMU HNUTÍ V ČESKOSLOVENSKU1 Sjezd KSČ zjišťuje v tělovýchovném hnutí Československa, které svojí početností a masovostí má pro boj dělnické třídy veliký význam , tuto situaci: 1. Tělovýchovné hnutí je rozděleno zásadně ve dva tábory : hnutí proletářské a hnutí buržoazie. Tělovýchovné hnutí bur žoazie je hlavně organizováno v těchto organizacích: a ) v : » Sokole « , kde stále usilovněji dobývají pozic fašisté a kde u moci je »těžká« buržoazie, finanční, průmyslová

i agrární, pokud tato nepůsobí ve vysloveně fašistických sel ských jízdách a střeleckých organizacích . b) V »Orlu«, kteroužto organizaci ovládá nejreakčnější řím skokatolický klérus.

c ) Ve Svazu československých skautů, který uvázal se spo

lečnou smlouvou s fašistickým Svazem československých střel ců o vzájemný výcvik členstva. d ) V Československé asociaci footbalové, Svazu českoslo venských turistů, Československé unii lehkoatletické, vedle dalších drobnějších organizací.

e ) Německá buržoazie má svůj Svaz turnerů . Tělovýchovné hnutí proletářské je hlavně organizováno v těchto organizacích : Ve Federaci proletářské tělovýchovy ( FPT, dříve FDTJ ) , ve Svazu DT), ve Federaci československých skautů ( která má

6 různých samostatných organizací, z nichž nejdůležitější a nejtřídnější je Socialistické sdružení skautů a skautek ), v Ar beiter Turn-und Sportverbandu ( ATUS ) a v polské Sile.

2. Ze statistických zpráv vysvítá, že v měšťáckých organiza cích je na 1 000 000 organizovaných příslušníků, zatímco v pro letářských sotva jedna čtvrtina tohoto počtu. Ve skutečnosti převážnou většinou, zvláště aktivního členstva v buržoazních 1 Návrh rezoluce viz AÚML ÚV KSČ, f. 6, a.j. 10, česky 3 strany cyklo stylu . Rezoluce byla též otištěna v Rudém právu, 31. března 1927. Ve Vor wärts otištěna nebyla.

V rezoluci je místo českého terminu „ tělovýchovné hnutí “ v německém textu užíván termín : „die Turn-und Sportbewegung“. Na konci zprávy je v německém protokolu , návrhu i Rudém právu podepsána sportovní komise ústředí KSČ. 275

organizacích sportovních, jsou dělníci a rolníci, tedy proletáři, jež buržoazie láká do svých řad pod různými líbivými hesly,

jako je »nepolitičnost v tělocviku a sportu «, » neutralita «, »de mokracie«, »bratrství« – za různých přitažlivých okolností, ja ko jsou výborně vybavené tělocvičny a hřiště (pravidelně vy budovaná za peníze poplatnictva, ve formě vládních subvencí, pomocí vojska atd. ) , hospodářské, protekční výhody, odbor

nější výcvik apod . – na které však vykonává potom systema tický, ideologický vliv na oslabení jejich boje o vlastní zájmy hospodářské a sociální a k podpoře snah buržoazie, kapitalis mu, imperialismu ( vychovat dobrý, zdatný, silný a oddaný ma teriál válečný ) k podpoře fašismu.1 3. Zatím co v táboře buržoazních organizací, přes rozdílnost politického rozvrstvení členstva, zavládá naprostá ideologická jednotnost, zvláště proti dělnické třídě, jeví se v táboře orga

nizací proletářských nejednotnost i v nejzákladnějším nazírání na společný boj proti měšťáckým organizacím a pro vyrvání proletářských elementů z jejich řad.

4. Jaká situace je v táboře tělovýchovných organizací prole tářských ?

a ) Federace proletářské tělovýchovy je založena a vedena na podkladě revoluční třídní výchovy. Je sekcí Rudé sportovní internacionály v Moskvě. Na 50 % členstva je organizovaných komunistů, hlavní její hesla současné práce jsou : Budování FPT jako revoluční masové organizace . Pokračování v boji za

jednotnou frontu všech proletářských tělocvikářů, sportovců a skautů . Zdárné provedení II. spartakiády roku 1928 v Praze. b) Vedení Svazu DTJ se usilovně brání jakékoliv spolupráci Ş FPT, která často zve jak ústředí, tak složky Svazu k jednot

nému postupu, poněvadž úzce se přimklo k buržoazii, tak jako celá sociální demokracie, k níž se otevřeně hlásí. Svaz DTJ a buržoazní Sokol jsou nyní velmi spřízněny, navzájem si po sílají delegáty k akcím, společně cvičí, řečníci Sokola mluví slavnostní řeči na akcích DTJ, ano, jsou i případy, kdy DTJ žádaly na Sokolu společného vychovatele, aniž by vedení toto

odsoudilo. Svaz DTJ připravuje pro letošní rok nikoliv třídně dělnickou tělovýchovnou slavnost, nýbrž slavnost ve službách československé

buržoazie,

československého

nacionalismu ,

s oslavou prezidenta Masaryka, má se tedy opakovat ve zhor

šeném vydání případ z roku 1921, který byl jednou z hlavních příčin rozkolu dělnického tělocvičného hnutí v ČSR. Svaz DTJ však hledá spojení i s měšťáckým sportem, neboť i v mezi národním byru Luzernské sportovní internacionály (reformis 1 V německém textu protokolu chybí přídavná jména : „ líbivými hesly's,

„ vládních subvenci“ , „ protekční výhody“ . Dále slovo „ imperialismus “ a konec věty : „ k podpoře fašismu“. (Str. 118.) 276

tické ) žádal jeho zástupce o povolení společných akcí i s měš táckými sportovními organizacemi, což se mu zatím nepodaři lo, třebaže reformistická LSI má k buržoazii mnohem blíže nežli k proletariátu. c ) ATUS je dosud jednotnou tělovýchovnou organizaci

německého dělnictva v ČSR, třebaže často se tam jeví rozbíječ ské snahy reformistů. Je asi z 1/3 složena z komunistů.1 Vede ní je v rukou reformistů, které dovede této pozice dobře vy užívat proti snahám za sjednocení.

5. Z předešlého vyplývá, že v Československu je tedy jedinou skutečně revolučním duchem vedenou tělovýchovnou organi zací dělnickou – Federace proletářské tělovýchovy. Je to or ganizace masová , sdružující také desetitisíce dělnické a rol

nické mládeže i dětí, proto komunistické straně náleží úkol bedlivě sledovat, podporovat i využívat tohoto hnutí pro třídní boj proletariátu.2 Vzhledem k důležitosti masově rozvitému tělocvičnému, 1

sportovnímu a skautskému hnutí v ČSR, které soustřeďuje a ovlivňuje statisíce dělníků, rolníků, mládeže a dětí, usnáší se sjezd KSČ na těchto hlavních úkolech strany: 1. Vybudovat co nejrychleji ve všech dělnických tělovýchov ných organizacích komunistické frakce, a to jak v měřítku místním, tak i ve složkách vyšších. To se v prvé řadě a hlavně

týká komunistů v organizacích reformistických.3 2. Tyto frakce, vedle spojení podle organizačního řádu stra ny, nechť jsou v řádném spojení i s komunistickou frakcí ústředí FPT.

3. Přípravy k reformistické dělnické olympiádě budtež be dlivě sledovány a protitřídní postup vedení budiž využit k ob

jasňovací kampaniv řadách členstva DTJ I ATUS. 4. Slavnosti dělnické olympiády budiž též využito k spojení se s revolučními elementy tělovýchovných organizací jak Čes

koslovenska (ATUS, němečtí cyklisté ), tak i zahraničních , to je ze sekcí LSI, v jichž mnohých stále důrazněji ozývá se vo lání po jednotné frontě a mezinárodní sjednocenosti. 5. Účast komunistů v tzv. neutrálních, ve skutečnosti však měšťáckých tělovýchovných organizacích se nepřipouští, rov něž ne aktivní účast na jakýchkoliv měšťáckých akcích . 6. Rudé tělovýchovné hnutí v FPT je nutno dále ovlivňovat

1 V návrhu rezoluce pokračuje věta :

..1 /3 sociálních demokratů a 1/3

‫••• ور‬

indiferentních “ .

..pro třídní boj proletariátu “ v návrhu rezoluce chybí.

‫ اور‬..

3 V návrhu rezoluce je ještě věta : „ Sjezd také zdůrazňuje nutnost vybudo vání komunistických frakcí v organizacích hasičských , neboť je to statisícová organizace, která je v rukou buržoazie, kde však z největší části jsou organizo váni proletáři.“ 277

a také podporovat zvláště připravovanou masovou akci II. spartakiádu roku 1928 v Praze.

7. Naprosto odmítavě stavět se proti účasti komunistů v to a závodních tělovýchovných klubech1 ( viz Baťa

várních

apod. ) , založených fabrikanty z průhledných protitřídních

důvodů, poněvadž mají sloužit k zatemňování rozporů mezi ka pitalistou a dělníkem. K boji proti závodním klubům je nutno přitáhnout všechno odborově organizované dělnictvo a členy dělnických tělovýchovných organizací a spojit tento boj s agi tací pro dělnické tělovýchovné hnutí.

REZOLUCE K OTÁZCE DĚTSKÉHO HNUTÍ 1. IV. sjezd konstatuje, že nová revoluční směna – hnutí

Mladých průkopníků – doplňuje již proletářskou třídní frontu . Sjezd poznovu zdůrazňuje, že otázka dětského hnutí je otázkou budoucího revolučního jádra. Proto je naší povinností věnovat

tomuto oboru práce pozornost a pomáhat budovat hnutí Mla dých průkopníků.3 2. III. sjezd určil, že strana vede dětské hnutí prostřednic

tvím mládeže KSČ, jež má povinnost stanovit pro tuto práci mladé, dětem blíže stojící pracovníky. Tento úkol pomůžeme

mládeži plnit, starajíce se o její rozvoj vůbec i přejímajíce ně které speciální povinnosti na sebe. 3. Všeobecně je nutno věnovat zvýšenou pozornost boji za

hospodářské zájmy proletářských dětí. Racionalizační období

kapitalistického panství zhoršuje i životní úroveň proletář ských dětí. Stejně naléhavý je i boj proti rostoucímu vlivu měštácké ideologie, především ve škole , v různých měštáckých

institucích a organizacích dětských. K tomu je třeba soustředit nejen všechny síly, strany a mládeže, ale pomocí frakcí přitáh nout i odborové, tělovýchovné a jiné masové proletářské orga nizace. Je nutno speciálními instrukcemi zvýšit aktivnost ko munistických členů školních výborů, orgánů sociální péče, ro dičovských organizací, učitelů apod. Pro nejbližší období vytyčujeme pro práci v oboru dětského hnutí tyto úkoly : a ) Propaganda důležitosti a nezbytnosti rozsáhlé práce mezi proletářskými dětmi, b ) soustavné sledování práce mezi dětmi, projednávání 1 V německém textu protokolu jen : „ ...•gegen die Klubs...“ . ( Str . 119).

* Návrh rezoluce viz AÚML ÚV KSČ, f. 6 , a.j. 12, česky 2 strany cyklo stylu a fotokopie. Rezoluce byla otištěna v Rudém právu, 31. března 1927 a ve Vorwärts, 15. dubna 1927. 3 Odstavec v návrhu rezoluce chybí.

278

otázek hnutí Mladých průkopníků ve všech stranických or gánech, na konferencích, schůzích atd ., spojené s vytčením praktických prostředků a cest k podpoře budování dětského hnutí,

c ) výběr praktických pracovníků pro vedoucí orgány dět

ského hnutí v ústředním , krajském i místním měřítku, zejmé na tam , kde dosud není hnutí mládeže, d ) výchova činných sil pro dětské hnutí zařaděním otázek komunistické práce mezi dětmi i do programu škol strany

a uspořádáním krátkodobých speciálních kursů k výchově pra covníků v oddílech MP společně s mládeží, e ) hmotná podpora hnutí MP, pomoc při kolportáži dětské ho tisku atd.,

f ) semknutí nejen stranické, ale veškeré proletářské ve

řejnosti k boji proti perzekuci příslušníků hnutí MP a prona sledování dělnických dětí vůbec, vytvoření sítě komisí pro práci mezi proletářskými dětmi, jež soustřeďujíce zástupce

strany, mládeže, odborů, družstev, tělovýchovných a jiných masových proletářských organizací, speciální pracovníky, vy chovatele atd., stanou se orgány pomoci a ochrany hnutí MP

i zájmů všech proletářských dětí.1

REZOLUCE O DELEGÁTSKÉM SYSTÉMU ŽEN IV. sjezd KSČ konstatuje v souhlasu s jednáním říšské konfe rence žen, že se postavení dělnic v procesu výrobním stále zhoršuje . Je zapotřebí využít energie všech pracujících žen pro boj proti brutálnímu útoku buržoazie.

V prvé řadě musí strana pokračovat a zvýšit práci v závo dech a odborech, aby soustředila veškeré dělnice ve městě a na venkově aa zařadila je do revoluční třídní fronty.

Ve spojitosti s touto nejdůležitější úlohou poukazuje sjezd strany, že je nutno, aby celá strana přihlíželak nové metodě, kterou by vliv strany na pracující ženy byl rozšířen , a aby or ganizačně zakotvil systém schůzí delegátek -žen .

1 V návrhu rezoluce pokračuje text: „ Zahrnuje tyto úkoly, čtvrtý sjezd strany vytyčuje závazné heslo : ustavení dětského Svazu mladých průkopníků do konce roku 1927. Tato rezoluce zpracována je na základě výsledku dosa

vadní práce mezi proletářskými dětmi ČSR a na základě rezoluce organizačního byra EKI ke zprávě o komunistickém dělnickém hnuti.“

· Návrh rezoluce viz AÚML ÚV KSČ, f. 6, a.j. 13, česky 2 strany strojem a fotokopie. Rezoluce byla otištěna v Rudém právu 31. března 1927 a ve Vorwärts 15. dubna 1927. 279

Význam schůzí ženských delegátů je hlavně tento :1 1. Volbou zástupkyň z kruhu širokých zaostalých ženských mas, které se shromažďují na schůzích delegátek, naváže se pevné spojení mezi stranou a masami, které jí jsou ještě vzdálené.

2. Delegátky se vybírají v prvé řadě ze závodů, takže pra covní a životní podmínky dělnic a jejich aktivní účast na bo

jích dělnictva stojí ve středisku. Proto mají hrát závodní buňky a frakce v odborech při připravování a provádění schůzí žen ských delegátů hlavní roli.

3. Delegátky nesejdou se pouze k jediné schůzi, nýbrž voli se na delší období a scházejí se pravidelně v krátkých obdo

bích, aby mohly být zavedeny podle určitého plánu do zásad třídního boje a poučovány pro účast na aktuálních bojích a kampaních .

4. Ve lhůtách mezi jednotlivými schůzemi obdrží delegátky v pracovních skupinách návod k provádění malých praktic kých úkolů a funkcí, přiměřených jejich silám. ( Získávání děl nic pro odbory, sbírání materiálu a zpravodajství o poměrech v závodě, šíření hesel strany, kolportáž literatury, spolupráce v závodních časopisech,2 dodávání korespondence pro dělnic ký tisk, vystupování v závodních a odborových schůzích atd. ) 5. Delegátky informují své voličky pravidelně o tom , co na schůzích delegátek slyšely a čemu se tam naučily, a po dávají na schůzích delegátek zprávy o náladách, požadavcích a akcích dělnic v závodech.

6. Schůze delegátek navazují na takové otázky, které se do

týkají nejožehavějších zájmů ženských mas. (Nezaměstnanost, mzdové otázky, drahota, péče o matky a děti atd. ) Řídí se při tom přesně podle zvláštních aktuálních poměrů každé oblasti, místa a třeba i jednotlivého závodu. 7. Jeden z nejdůležitějších úkolů delegátského systému spočívá v tom, že prostřednictvím plánovitého vyškolení je tře ba získat kádr funkcionářek pro práci mezi masami žen , hlav ně v závodech a masových organizacích ( hlavně v odborových

organizacích ) . Sjezd považuje nynější okamžik , kdy jsou široké masy žen v pohybu, za velice příhodný ke svolání první schůze dele gátek .

Ukládá všem stranickým organizacím , aby se touto otázkou důkladně zabývaly a energicky přikročily k rychlému připra vování a provedení schůzí delegátek.

1 V návrhu rezoluce : „ V zemích , ve kterých panuje ještě kapitalismuo, je význam schůzí...“

· V německém textu protokolu je část věty : „ kolportáž literatury, spolu práce v závodních časopisech “ konfiskována. (Str. 120.) 3 Věta v návrhu rezoluce není. 280

REZOLUCE K ORGANIZAČNÍMU ŘÁDUI Zkušenosti nabyté v posledních letech v národním i mezi

národním měřítku vynucují si změnu organizačního řádu, přijatého II. řádným sjezdem strany v roce 1924, a to podle me zinárodních usnesení.

Sjezd strany bere na vědomí v hlavních rysech návrh no

vého organizačního řádu a prováděcích nařízení, předložený organizační komisi ústředního výboru, a pověřuje nový ústřední výbor strany vypracovat na jeho podkladě konečný text a usnést jej v dohodě s EKI.

Aby organizacním strany, byla dána možnost nejaktivnější spolupráce na novém organizačním řádu, bude jeho návrh předložen všem organizacím a buňkám k diskusi a k podání pozměňovacích návrhů. Termín pro podání návrhů určí ústřed ní výbor.

REZOLUCE K ORGANIZACI KOMUNÁLNÍ POLITIKY KSČ Základním a nejdůležitějším předpokladem úspěšné komu nální politiky KSČ je vybudování organizačního aparátu pro komunální politiku.

KSČ doposud takového aparátu postrádala a to je jednou z příčin, proč nemohla plně vyhovět úkolům jí uloženým Ko munistickou internacionálou .

Aby pro budoucnost bylo odpomoženo nedostatkům a chy bám zjištěným při provádění komunální politiky našimi pří

slušníky, ukládá sjezd KSČ, konaný ve dnech 25. –27. března 1927 v Praze, všem příslušníkům a orgánům strany (ústřední

mu výboru KSČ, krajským , okresním a obvodním výborům , dále výborům

místních

skupin

buněk,

výborům

vesnických

a uličních buněk strany ) , aby ihned přikročili k vybudování

organizačního aparátu pro komunální politiku podle následu jících směrnic :

1. V každé obci, kde je buňka KSČ ( i když nejsme zastoupení v obecním zastupitelstvu ), musí být výborem buňky jmenována komunální komise; v buňkách početně slabých bude pověřen

jeden soudruh vedením komunální politiky. Tato komunální 1 Návrh rezoluce viz AÚML ÚV KSČ, f. 6, a.j. 5, česky i německy 1 strana fotokopie. Viz též Rudé právo, 31. března 1927 a Vorwärts, 8. dubna 1927.

Návrh usnesení viz AÚML ÚV KSČ, f. 6, a.j. 5, česky 1 strana fotokopie německy 2 strany fotokopie. 281

komise je pomocným orgánem výboru buňky v otázkách komu nálních. Jejím prostřednictvím dohlíží výbor buňky na činnost komunistické frakce v obcích, kde máme v zastupitelstvu nebo V jeho komisích zastoupení. Komunální komise koná své

schůze pravidelně nejméně jednou měsíčně a o své činnosti po dává zprávy výboru buňky a prostřednictvím okresního výboru i okresní komunální komisi. Provádí usnesení výboru buňky,

pokud do oboru její činnosti náležejí2. V každé obci, kde má KSČ zastoupení v obecním zastupitelstvu nebo v jeho komisích, je výbor buňky povinen ze všech soudruhů, členů a náhradníků zastupitelstva a členů komisí při obecním zastupitelstvu , vy tvořit komunistickou frakci a jmenovat frakčního důvěrníka, jednatele, případně i jiné funkcionáře, je-li toho třeba . Komu

nistická frakce podléhá dozoru výboru buňky, který prostřed nictvím své komunální komise její činnost řídí a dává k vyko

návání komunální politiky příkazy a pokyny . (Bližší ustano vení v organizačním řádu KSC, článek XV.) 2. V těch obcích , v nichž je utvořena skupina buněk, musí

být při jejím výboru jmenována komunální komise výborem

skupiny buněk . Ta je pomocným orgánem ( pracovní komisi) výboru místní skupiny buněk v otázkách komunálních . Koná své schůze pravidelně nejméně jednou měsíčně a o své činnos ti podává zprávy výboru místní skupiny buněk a prostřednic tvím okresního ( obvodního) výboru jeho komunální komisi. Provádí usnesení výboru skupiny buněk, pokud do oboru její činnosti náležejí. V těchto obcích, má - li v nich KSČ zastoupení v obecním zastupitelstvu nebo v jeho komisích, je výbor skupi ny buněk povinen ze všech soudruhů, členů a náhradníků obec ního zastupitelstva, členů komisí při obecním zastupitelstvu, vytvořit komunistickou frakci, jmenovat frakčního důvěrníka, jednatele frakce, případně i jiné funkcionáře, je-li toho třeba. Komunistická frakce podléhá v těchto obcích dozoru přímo

výboru skupiny buněk, který prostřednictvím své komunální Místo : „ Jejím prostřednictvím dohlíží výbor buňky ...“ je v německém textu protokolu jako pokračování předchozí věty uvedeno: ,,... und beauf sichtigt die Tätigkeit der kommunistischen Fraktionen ..." >, str. 120. Stejná

formulace je v německém i českém návrhu . 2 Poslední dvě věty v českém i německém návrhu zní: „ Místní komunální komise koná své schůze pravidelně nejméně jednou měsíčně anebo v případě

potřeby a podává o své činnosti zprávy výboru buňky a okresní komunální komisi a vykonává usnesení obou těchto institucí, pokud do oboru její čin nosti spadají.“

Německý text protokolu je shodný s návrhy rezoluce až na vynechání slov : „ anebo v případě potřeby “ . (Str. 120.)

3 V českém i německém návrhu rezoluce : „ Komunistická frakce podléhá dozoru výboru buňky a místní komunální komise, řídí se při vykonávání

komunální politiky jejich příkazy a pokyny.“ 282

komise řídí její činnost a dává jí pro vykonávání komunální politiky příkazy a pokyny1.

3. Při každém okresním výboru KSC musí jím být jmenována okresní komunální komise, která je pomocným orgánem okres ního výboru pro otázky komunální. Jejím prostřednictvím do hlíží okresní výbor2 na činnost komunistické frakce v okresní správní komisi ( na Moravě v silničním výboru, na Slovensku

v okresním zastupitelstvu ) a na činnost komunistických frakcí v obcích, na činnost komunálních komisí při výborech vesnic kých buněk a při výborech místních skupin buněk . Jejím

prostřednictvím řídí okresní výbor3 veškerou práci komunální a vykonává akce nařízené krajem pro samosprávné sbory v rámci okresu. Okresní komunální komise koná své schůze pravidelně nejméně jednou měsíčně, je-li třeba, i schůze mi

mořádné. V každé schůzi okresního výboru podává zprávy o své činnosti a mimo to zasílá opis protokolu z každé své schůze příslušnému krajskému výboru pro jeho komunální ko misi.4 V případech naléhavých zasílá mu i zvláštní zprávy . Sporné otázky vznikající z komunální činnosti v obcích, o nichž má okresní výbor jako odvolací instance rozhodovat, musí být předem předkládány k dobrozdání okresní komunální komisi, která podává okresnímu výboru před jeho rozhodnu tím svůj posudek o nich a návrhy k jich řešení. 4. V každém kraji musí být krajským výborem KSČ jmeno vána krajská komunální komise, která je pomocným orgánem

( pracovní komisí ) krajského výboru KSČ pro otázky komunál ní. Jejím prostřednictvím dohlíží krajský výbor" na činnost ko munistických frakcí v zastupitelských okresech a na činnost okresních komunálních komisí a řídí

eškerou práci komunál

ní, provádí akce nařízené ústředím KSČ pro samosprávné sbo ry v rámci kraje. Krajská komunální komise koná své schůze

pravidelně 14denně a schůze mimořádné, je-li toho třeba . o své činnosti podává zprávy krajskému výboru KSČ a zasílá 1 Odstavec v českém i německém návrhu chybí. V německém textu

protokolu chybív prvnívětě odstavec: ,,...výborem skupiny buněk“.( Str. 121.)

• Místo: „Jejím prostřednictvím dohlíží okresní výbor...“ je v návrhu rezoluce (českém i německém ): „... a dohlíží... “ ( tj. komunální komise). • Místo : „ jejím prostřednictvím řídí okresní výbor ... “ je v návrhu rezoluce (českém , německém ) a v německém textu protokolu jen : „ ... a řídí...“ ( tj. komunální komise). (Str. 121.)

Tato věta v českém i německém návrhu tvoří pokračování věty předchozí a je formulována: „ ... a zasílá po jednom exempláři protokolu ze schůze

okresnímu výboru KSČ aa krajské komunální komisi... “ 6 Místo: „Jejím prostřednictvím dohlíží krajský výbor ... " je v obou návrzích rezoluce i v německém textu protokolu jen „ dohlíží “ (tj. komunální komise ). ( Str . 121.) 283

opis protokolu z každé své schůze prostřednictvím ústředí

strany ústřední komunální komisil. V případech naléhavých podává i zvláštní zprávy. Sporné otázky vznikající z komu nální činnosti v obcích a okresech , o nichž má krajský výbor jako odvolací instance rozhodovat, musí být předem předlože ny k projednání a dobrozdání krajské komunální komisi, která podává krajskému výboru před jeho rozhodnutím svůj posudek a návrhy k rozřešení sporných otázek.

5. Ústřední komunální komise je pomocným orgánem (pra

covní komisí) ústředního výboru KSČ pro otázky komunální. Jejím prostřednictvím dohlíží ústředí strany na činnost kraj

ských komunálních komisí a s její pomocí řídí veškeré práce komunální v rámci celostátním2. Ústřední komunální komise

stará se mimo to o provádění akcí, nařízených ústředím KSČ pro samosprávné sbory. Své schůze koná pravidelně 14denně, a jeví-li se toho potřeba, koná i schůze mimořádné. Podává

zprávy o svých schůzích ústřednímu výboru KSČ a uveřejňuje stručný obsah protokolů svých schůzí v časopise Komuna3. Sporné otázky vyplývající z komunální činnosti, o nichž má

ústřední výbor KSČ jako odvolací instance rozhodovat, musí být předem předkládány k projednání a dobrozdání ústřední komunální komisi, která podává ústřednímu výboru před jeho

rozhodnutím svůj posudek a návrhy k rozřešení sporných otázek.

REZOLUCE O MEZINÁRODNÍ RUDÉ POMOCI Zostřeným třídním bojem na poli politickém i hospodář ském , nástupem fašismu, rozšířením jeho bojovných metod,

krutovlády teroru a bílé hrůzy ve všech kapitalistických státech byla vyvolána v život organizace vzájemné pomoci proletariátu, Mezinárodní rudá pomoc. Mezinárodní rudá pomoc je organizací světovou a jejím úko lem je soustředit pracující vrstvy bez rozdílu politického a ná rodnostního rozvrstvení v jednu organizační složku a vést 1 V návrzích rezolucí je věta formulována: „ Zasílá po jednom exempláři protokolu ze schůze krajskému výboru KSČ a ústřední komunální komisi.' · V návrzích rezolucí chybí ve větě slova: „ Jejím prostřednictvím dohlíží ústředí strany ... a s její pomocí... “ Poslední slova chybí i v německém textu 66

protokolu . • Věta je v návrzích rezolucí a v německém textu protokolu formulována :

„ Zasílá jeden exemplář protokolu o schůzích ústředního výboru KSČ a uveřejňuje výtahy protokolu v časopise Komuna. (Str. 121.) • Rezoluce je otištěna v Rudém právu 31. března 1927 a ve Vorwärts 15. dubna 1927. Návrh rezoluce v AÚML ÚV KSČ není. 284

soustředěně boj proti bílé hrůze, teroru a brutálnímu proná sledování revolučního dělnictva.

Dalším úkolem organizace MRP je podporovat mravně

i hmotně oběti třídního boje proletariátu s kapitalistickým od půrcem a oživovat revoluční energii pracující třídy. Organizace Rudé pomoci musí být proto bezpodmínečně ko munistickou stranou všestranně podporována. IV. sjezd KSČ obnovuje usnesení III. sjezdu a ukládá za povinnost všem or ganizačním složkám KSČ, aby byly nápomocny při budování samostatné masové mimostranické organizace Mezinárodní ru

dé pomoci a aby v prvé řadě příslušníci KSČ stali se přímými členy MRP a brali všude činnou účast při budování organizací MRP. Ať žije proletářská svépomocná vzájemná solidarital At žije revoluční zápas pracujících za osvobození z kapitalistic kého jha! Ať žije podpora revoluční armády , Mezinárodní rudá pomoc!

USNESENÍ O POSTUPU KOMUNISTICKÝCH FRAKCÍ V OBECNÍCH ZASTUPITELSTVECH PŘI USTAVOVÁNÍ OBECNÍCH ZASTUPITELSTEV1 Sjezd KSČ, konaný ve dnech 25.-27. března 1927 , ukládá

všem buňkám, aby při ustavujících schůzích obecních zastupi telstev řídily se následujícími pokyny: 1. V obcích, kde při obecních volbách vyjde z voleb vítězně socialistická většina, je povinností komunistických frakcí, aby při volbě starosty hlasovaly pro kandidáta stran socialistic

kých. Volba socialistického starosty nesmí však být před mětem nějakého kompromisního jednání a rozdělení funkcí na radnici a nesmí být účelem takového jednání. Komunistická frakce odevzdá své hlasy pro kandidáta, který některou ze so

cialistických stran na úřad starosty bude kandidován. 2. Komunistické frakce v obcích s většinou socialistickou,

ale ne s většinou komunistickou, nemohou a nesmějí žádat od sociálně patriotických stran, aby volily za starostu obce kandi

dáta komunistického, a činit tak na základě toho svoji politiku v obci odvislou od dobré vůle sociálně reformistických stran.

V případech, kdyby tyto strany samy své hlasy pro zvolení ko munistického starosty nabízely, nutno brát v úvahu celkovou 1 Návrh usnesení viz AÚML ÚV KSČ, f. 6, a.j. 5, česky, 1 strana foto kopie. Usnesení je otištěno též ve Vorwärts 8. dubna 1927. V Rudém právu otištěno nebylo . 285

situaci a prospěch dělnické třídy a přijetí podobné nabídky je však odvislé od schválení krajského výboru .

3. V obcích, kde máme nadpoloviční počet mandátů z úhrn ného počtu mandátů v obecním zastupitelstvu, volíme vždy ko munistického starostu .

4. V obcích , kde z voleb vyjde většina měšťácká a není

možno prosadit zvolení starosty socialistického pouze hlasy socialistů, vznese komunistická frakce před volbou starosty nárok na prvního nebo druhého náměstka, odpovídá-li její

početní zastoupení předpisům volebního řádu, a volby starosty se nezúčastní.

5. Rozhoduje-li se v obci při volbě starosty mezi dvěma měš

táckými kandidáty, nesmí komunistická frakce nikdy a v žád ném případě do volebního boje zasahovat a angažovat se pro některého z kandidátů .

USNESENÍ O TVOŘENÍ SOCIALISTICKÝCH 1 BLOKŮ V OBECNÍCH ZASTUPITELSTVECH Sjezd KSČ, konany ve dnech 25. - 27. března 1927, ukládá všem buňkám, aby při tvoření socialistických bloků v obecních zastupitelstvech řídily se vždy následujícími pokyny: 1. Socialistický blok v obecním zastupitelstvu nesmí být ni

kdy a v žádném případě utvořen před nadcházejícími volbami obecními. Zvlášť je nepřípustné jednání, podle něhož se strany smluvní navzájem budou šetřit ve volebním boji a podporovat při akcích volebních. 2. Socialistický blok v obecním zastupitelstvu může být utvořen jen v těch obcích, kde zvolení členové obecního zastu

pitelstva na kandidátních listinách stran sociálně patriotic kých náležejí ke třídě dělnické. Je naprosto nepřípustno uza vírat socialistický blok v obcích, kde zvolení zástupci na kan didátní listiny stran sociálně patriotických nemají třídního

vědomí dělnického a patří svým společenským postavením do řad buržoazie .

3. Socialistický blok může být pouze volným sdružením bez jakýchkoliv stanov a pevných pravidel a nesmí mít pevných

funkcionářů, jako předsedy, místopředsedy, jednatele atd. So cialistický blok musí mít minimální, komunální program pro funkční období obecního zastupitelstva, odpovídající pouze místním poměrům . Takový program musí být přesně zpracován 1 Návrh usnesení viz AÚML ÚV KSČ, f. 6, a.j. 5, česky 1 strana fotokopie, německy 2 strany fotokopie. Usnesení je otištěno též ve Vorwärts, 8. dubna 1927. V Rudém právu otištěno nebylo. 286

a jasně stylizován a každá ze smluvních stran obdrží jeden exemplář, podepsaný odpovědnými funkcionáři všech smluv ních stran .

4. Socialistický blok nesmí nijak obmezovat akční schopnost a bojeschopnost komunistické frakce a komunistické organiza

ce v obci, v níž byl utvořen . Proto také všechny otázky . netýka jící se místních komunálních záležitostí nesmějí být řešeny v rámci socialistického bloku a jeho programu. 5. Socialistický blok neznamená vzdání se boje za denní,

aktuální požadavky dělnictva v obci, kde socialistický blok byl utvořenl. Proto komunistické frakce mají za povinnost bojovat

za tyto místní, denní, aktuální požadavky dělnictva, pokud ne jsou obsaženy v minimálním programu socialistického bloku, úplně odděleně a musí vystoupit otevřeně i proti stranám so ciálně patriotickým , pakliže tyto se stavějí na odpor plnění těchto opravdových požadavků. 6. V obcích, kde byl socialistický blok utvořen, nesmí jeho

existence mít za následek odklon od celkové politické linie KSČ. Volební boj a agitace komunistické strany jsou vždy a v každém případě namířeny a vedeny proti buržoazním stra nám. Jen ve znamení tohoto boje možno tvořit socialistické bloky, ale tvoření takových bloků neznamená vzdát se volnos ti kritiky nesprávného jednání sociálně patriotických stran.

USNESENÍ O ZPŮSOBU STAVĚNÍ KANDIDÁTNÍCH LISTIN PŘI VOLBÁCH OBECNÍCH Sjezd KSČ, konaný ve dnech 25.—27. března 1927, ukládá všem buňkám, aby při stavění kandidátních listin pro volby do obcí řídily se přesně tímto usnesením :

1. V každé obci, kde je buňka KSČ, musí být postavena kan didátní listina pod hlavičkou : » Kandidátní listina Komunistic

ké strany Československa ( sekce III. Komunistické internacio nály ) «.

2. V obcích, kde není žádných buněk KSČ, nesmí být kandi dátní listina s hlavičkou KSČ postavena, i když je v obci skupi na některé okrajové složky ( MVS, FPT, atd. ) . 3. O otázce kandidátek v obcích, kde není žádných buněk

KSČ, ale jsou 'skupiny některých okrajových složek, rozhodne ústřední výbor KSČ . 1 Poslední část věty: ‫او„ر‬... V obci, kde socialistický blok byl utvořen “ v německém textu protokolu není. 3

• Návrh usneseníviz AÚMLÚV KSČ, f. 6, a.j. 5, česky 1 strana fotokopie.

Usnesení viz též Vorwärts, 8. dubna 1927. V Rudém právu otištěno nebylo. 287

4. Stavění společných kandidátních listin s jinými politic kými stranami a volebními skupinami v obcích , kde je buňka KSČ anebo skupiny okrajových složek, je naprosto nepřípust né.

5. Kandidátní listina KSČ může být sdružena pouze s kandi dátní listinou některé strany socialistické, ale nesmí být zásadně sdružena s kandidátní listinou některé strany měšťan ské.

6. Organizovaní soudruzi nesmějí se účastnit stavění kandi dátních listin různých volebních skupin zájmových ( legionářů, válečných poškozenců, nájemníků atd.) v obcích, kde je buňka strany anebo některá okrajová složka strany, a je jejich povin ností se postavit proti postavení takovéto kandidátní listiny.

Pouze v obcích, kde není buňka strany ani okrajová složka, mohou jednotliví soudruzi po dohodě s okresním výborem? KSČ pro takovouto kandidátní listinu pracovat, ale vždy dbát toho, aby mezi kandidáty byli též naši soudruzi.

7. Do kandidátní listiny komunistické strany může být pojat jako kandidát jen spolehlivý, osvědčený soudruh, který je ne přetržitě nejméně jeden rok příslušníkem strany a má zaplace

ny příspěvky včetně měsíce, kdy se konají volby. Výbor buňky anebo výbor skupiny buněk je povinen provést kontrolu legiti mací všech kandidátů. V obci, kde buňka ještě celý rok nestává, mohou být kandidováni jen nejspolehlivější soudruzi a mají -li zaplaceny příspěvky včetně měsíce, kdy se volby konají.

8. Návrh kandidátní listiny do obce vypracuje výbor buňky, předloží ho plenární schůzi k diskusi a po projednání předloží ho okresnímu výboru KSČ ke konečnému schválení. Kde není okresního výboru KSČ, schvaluje kandidátní listinu krajský výbor KSČ. Pokud okresní anebo krajský výbor kandidátní lis tinu neschválí, nesmí být publikována.

NÁVRHY PŘEDANÉ ÚSTŘEDNÍMU VÝBORU

(EVENT. VEDENÍ PŘÍSLUŠNÝCH KRAJÚ) K PROVEDENÍ NEBO K ÚVAZE2

Návrhy organizační 1 V německém textu protokolu : „ ...mit dem Kreisausschusse ... “ ( Str. 123 .

2 Návrhy viz AÚML ÚV KSČ, f. 6 , a.j. 6, česky 7 stran cyklostylu, německy 9 stran fotokopie. V tisku zveřejněny nebyly. Návrhy, které nebyly

sjezdem přijaty a nejsou tudíž v protokolu otištěny, uvádíme v přílohách . V německé předloze návrhů jsou některé návrhy uvedeny dvakrát. Jednou

pod příslušným krajem a pak znovu pod jednotlivými oddíly (např. k agrární otázce ). Nepodstatné odlišnosti formulačního charakteru neuvádíme. 288

VI. kraj Liberec. Krajská konference navrhuje : Sjezd strany obnovuje usnesení, že každý organizovaný ko

munista je povinen odebírat svůj list strany, a pověřuje ústřed ní výbor učinit opatření, aby systematickou vnitrostranickou

kampaní, která musí být provedena jednotně v říšském měřít ku , bylo docíleno bezpodmínečného plnění této stranické po vinnosti všemi členy strany . Dobu této kampaně určí ústřední

jezd strany zavazuje všechny závodní, uliční, vesnické buňky odebírat alespoň jeden výtisk teoretického orgánu strany Komunistické revue. ( Doporučeno předat novému ústřednímu

výbor.

výboru strany k provedení. )

Ústřední výbor strany má pečovat o to, aby oddělení ústřed ního sekretariátu, která neodpovídají zvýšeným potřebám stra

ny ( oddělení zemědělské, německé oddělení ČKK) , byla vybu dována a obsazena vhodnými silami. (Doporučeno předat ÚV k provedení . )

Ústředí strany nechť věnuje svou pozornost krajům, které byly přes příznivé objektivní a subjektivní podmínky dosud za nedbávány. Pro německé kraje přicházejí zde v úvahu zejména

agitační kraje na jižní Moravě, Trutnov a Svitavsko. Sekreta riáty těchto obvodů musí být podle finančních prostředků tak vybudovány, aby umožnily využití a organizační upevnění úspěchů docílených stranou. Ústředí musí pečovat zejména o to, aby v národnostně smí šených krajích, kde je nedostatek organizačních a agitačních sil pro obvody jejich národnostních menšin, byla zavedena do statečná podpora ústředí a vybudování aparátu “ odpovída jícího potřebám. ( Doporučeno předat novému ÚV k provede ní. )

Aby bylo odpomoženo nedostatku schopného dorostu za městnanců strany, nechť přikročí ústředí k organizování druhé ústřední školy, pro kterou budiž výběr žáků proveden přesně podle hlediska, aby do této školy byli vysláni bud soudruzi,

kteří přicházejí v úvahu pro zaměstnání ve straně, anebo tako ví zaměstnanci strany, jejichž všeobecné vědomosti neodpo vídají požadavkům , které jsou na ně kladeny. ( Předat novému ÚV k úvaze. ) Obvodní konference VII. kraj Ústí n. L. vě činí následující návrh ke sjezdu strany : -

v Horním Litvíno

V » Internationale « má jako v českém stranickém tisku vy cházet příloha » Organizátor «. ( Předáno k provedení výboru VII. kraje. ) XVII, kraj Přerov. Krajská konference KSČ navrhuje: Při ústředním výboru KSČ budiž zřízena komise, skládající se ze zástupce ústředního výboru po jednom zástupci kraj

ských výborů, která bý, na podkladě finančního stavu krajů i ústředí určovala zaměstnanecké síly jak v krajích, tak 289

i v ústředí. Tato komise vedla by přehled o všech placených

zaměstnancích strany, rozdělovala by je v dohodě s ústředím a krajskými výbory do všech míst, v nichž by bylo nutně třeba.

Odůvodnění: Řada organizačně slabých krajů není dosud náležitě vybavena aparátem nutným k zpracování celého kraje. Přitom zase organizačně silné kraje mohly by se trochu

uskrovnit ve prospěch krajů slabších . Nejdůležitějším úkolem je zakládání obvodních sekretariátů v místech, kde je záruka, že hnutí vskutku rozvine se tak, že nahrazeny budou náklady vynaložené zpočátku na organizační sílu . Komise, kterou navr hujeme, měla by za úkol zkoumat tyto podmínky a zajistit správné rozdělení sil. ( První část zamítnuta. Doporučeno však, aby sjezd uložil novému ústřednímu výboru, aby jeho orgbyro provedlo přezkoumání sil ve straně. ) XXIII, kraj Košice. Mimořádná konference XXIII. kraje navr huje:

Ústřední komise, která všecky zprávy krajských komisí or ganizačních dostává, nechť vydává čtvrtletně informační ma teriál, ve kterém by bylo aspoň toto uvedeno: Jak pokračuje výstavba buněk , v čem možno uvést získané zkušenosti krajů, orgkomisí anebo těmito zpozorované nedo statky .

Jak, kde, kolik závodních časopisů bylo vydáno závodními

buňkami, jaký je odběr, rozšiřování, působnost závodních časo pisů, jaký je zájem dělníků mimo komunistickou stranu 'organi

zovaných , zda píší a spolupracují do závodního časopisu i děl níci jiných stran nebo indiferentní anebo jakým způsobem se dělá a vydává závodní časopis.

Jaká je perzekuce ze strany úřadů a zaměstnavatelů proti těm , kteří spolupracují na vydávání závodního nebo nástěn ného časopisu .

Jaké zkušenosti mají výbory krajské, obvodní a výbory bu něk při budování komisí, jakou práci tyto provádějí, s jakým výsledkem a jaké mají zvláštní zkušenosti komise při práci propagační, agitační a organizační. Jakým krokem a s jakým úspěchem či nezdarem postupuje

práce po stránce jednotné fronty, uvést zkušenosti a nedostat ky při této práci se vyskytnuvší. inn krajských , obvodních, skupinových a buňkových ko misí frakčních, jakou práci mohou tyto provádět v odborech , mimostranických organizacích , jaké zkušenosti mají při budo vání frakcí.

Jaká je spolupráce strany s mládeží, jaké zkušenosti jsou Ústředí zároveň S informačním materiálem nechť vydá

na tomto poli.

oběžník k dalšímu postupu v akci jednotné fronty a sjednocení 290

odborů pro všechny buňky KSČ v jazyce českém, německém, slovenském , madarském, který budiž poslán na krajské sekre tariáty, které jej vyexpeduji všem svým místním buňkám . Podobně, jako bylo vydáno stanovisko polbyra k vládním návrhům na reformul, nechť jsou vydávána ostatní stanoviska

v tak velkém počtu , aby mohla být expedována všem vedoucím funkcionářům buněk, obvodů a krajů a mohla být použita pro interní potřebu funkcionářů. (Doporučeno předat ústředí stra ny. )

Navrhujeme, aby ústřední sekretariát byl zařízen tak, aby

všechny oběžníky, dispozice řečí, letáky, brožury i materiál pro agitprop byly krajům dodávány nejen v řeči české německé, nýbrž i v řečích národnostních menšin, hlavně slo venské, madarské a ukrajinské.

Odůvodnění: Překladem materiálu se neobyčejně zatěžuje krajský aparát jak pracovně, tak i finančně. Síly v krajských sekretariátech jsou plně zaměstnány touto prací, že nemohou se plně věnovat své vlastní práci. Jednotlivé akce strany, pod nikané v měřítku celoříšském , se dodatečným překládáním materiálu v kraji s národnostními menšinami opoždují. (Dopo ručeno ústředí k provedení. ) 2 XXIV . kraj Užhorod navrhuje ke sjezdu KSČ , aby byl na Slo vensku utvořen kraj z oněch oblastí, jež jsou z převážné větši

ny obývány ukrajinským obyvatelstvem . Hranice jeho necht určí komise jmenovaná polbyrem . Odůvodnění: Košický kraj je příliš veliký, takže krajské ve dení není s to celé toto území zpracovávat. Mimo to je severní část košického kraje podél polské hranice obývána Ukrajinci a v košickém krajském sekretariátě není soudruha, který by

v území, na němž žije více než 150 000 Ukrajinců, mohl praco vat. Proto také při posledních volbách naše strana v tomto

území utrpěla porážku, třebaže objektivní podmínky jsou pro naše hnutí velmi dobré. Ústředí již z části uznalo závažnost to hoto území a přidělilo k práci v košickém kraji soudruha po slance Sedorjaka. Jeden člověk ale pro zpracování tohoto roz

sáhlého území naprosto nestačí. Mimoto krajský aparát košic kého kraje zasílá nově založeným ukrajinským organizacím

slovenské a madarské přípisy a takovým způsobem ukrajinské obyvatelstvo – stejně jako vládnoucí buržoazie – slovakizuje a odnárodňuje. Těmto těžkostem je možno nejlépe odpomoci tím, že z území, v němž ukrajinské obyvatelstvo tvoří pře

vážnou většinu, bude utvořen samostatný kraj. ( Doporučeno 1 Zřejmě má být „na daňovou reformu“ , jak je to v návrhu i v německém >

textu protokolu . ( Str. 124.)

: V návrhu českém i německém je poslední návrh uvedený pod krajem Košice zařazen pod následujícím krajem Užhorod. 291

přezkoumání obsazení sekretariátu v Košicích, zda odpovídá potřebám hnutí, zejména pokud se týče potřeb soudruhů a or

ganizací různých národností.)

Příspěvky strany XXIV . kraj Užhorod. Navrhujeme, aby ústředí vydalo zvlášt ní známky jednokorunové, kteréž by povinně každý člen jed nou v roce musil platit. Z toho obnosu nechť se kryjí delega cel na sjezd, na konference apod. Důvody: Vzdálené kraje, obzvláště Slovensko a Podkarpat

sko?, jsou nesnesitelně zatíženy delegacemi na sjezdy apod. Naproti tomu kraj pražský a kraje Praze blízké nemají výloh téměř žádných. Poněvadž sjezdy konají se vždy v Praze, stává se dosavadní nespravedlivé břemeno ležící na vzdálených kra jích trvalým . ( Doporučeno předat ústředí strany k dobrozdání a v případě přijetí k provedení. ) I. kraj Praha buňka Nové Dvory, obvod XX. Braník, činí

následující návrh ke sjezdu strany : Na vybudování tiskárny strany nechť sjezd usnese následu jící: Každý člen strany nechť dobrovolně složí 5 Kč, a to od 1. června do 1. listopadu 1927, v čase, kdy je dělnictvo nejlépe

zaměstnáno. ( Předáno ústředí s doporučením. )

Agrární VI. kraj Liberec. Krajská konference navrhuje ke sjezdu strany :

Sjezd strany se usnáší zahájit kampaň pro vyslání rolnické delegace do sovětského Ruska. Pro vyslání delegace doporuču je se doba po ukončení jarních prací a přede žněmi.

Ústředí strany musí hledět, aby při jednotlivých akcích byl jakožto nejvyšší bod proveden jednotný nástup v říšském mě řítku v jednotný den, aby největší protestní demonstrace nepo

zbyly roztříštěností významu. ( Doporučeno předat agrární sub komisi, komisi politické, resp. ústřednímu zemědělskému ve dení sekretariátu . ) XXIII. kraj Košice. Mimořádná krajská konference XXIII. kraje v Košicích navrhuje:

Důležitost agrární otázky vyzdvihla exekutiva Ki na posled ním svém zasedání v Moskvě.

Na tomto poli hlavně na Slovensku k této práci bezpod mínečně potřebné pokyny ústředím vydány nebyly. Navrhuje me proto :

1 Zřejmě má být výlohy delegací. V německém návrhu : „ Delegations

sten“, v protokolu : „Delegationsspesen“. (Str. 125.) · V návrhu : „ Zakarpatská Ukrajina“ . 3 Viz pozn . 1. 292

Malozemědělská komise ústředí KSČ nechť vydá ihned pro všechny kraje pracovní plán, který bude doplněn podle po

měrů a situace dotyčného kraje. Pracovní plán nechť se vy dává čtvrtletně .

Kromě pracovního plánu nechť je vydána zemědělskou ko

misí ústředí KSČ brožura o podstatě agrární otázky, která by byla zaslána každému kraji poštou v počtu buněk a jeho obvo dů .

Ústředí KSČ nechť vydá bližší pokyny k bodu 3. Pokynů ze mědělské komise ústředí ( které byly vydány právě nyní pro kraje ) , nakolik zakládání skupin svazu malorolnického na Slovensku úplně ztroskotalo.1 Čtvrtletně nechť je vydávána informační brožura ústředím KSČ, v níž by byla uvedena činnost vůdců agrární, Hlinkovy,

Szentiványiho strany, které bude použito jako materiálu pro agitačně propagační práci.

K odstavci »Získávání zemědělských dělníků do sekce MVS« navrhujeme :

Ústředí nechť pracuje na tom, aby v XXIII. kraji KSČ byly aspoň 2 obvodní sekretariáty odborové MVS pro práci mezi ze mědělskými dělníky, V celém XXIII. kraji má MVS pouze jedno ho sekretáře se sídlem v Košicích. Jediný člověk, který je tu ustanoven, pro rozsáhlost kraje a pro nedostatek technických sil nemůže při práci mezi zemědělskými dělníky nic udělat, následkem čehož zemědělští dělníci v XXIII. kraji nemají žádné odborové organizace .

( Doporučeno předat agrární subkomisi, komisi politické, resp. zemědělskému oddělení ústředního sekretariátu. ) Tisk VI. kraj Liberec navrhuje :

Ústřední výbor se pověřuje vydat přesné pokyny o přijímání

inzerátů do listů strany, aby bylo zabráněno přijímání inze rátů, jejichž text je neslučitelný se zásadami strany ( viz inze rát o úmrtí velkoprůmyslníka Heidlera : » Odešel dobrý, šle chetný člověk« atd. v Rudém právu ) . (Doporučeno předat ústřednímu výboru strany k provedení. ) Organizační komise XXIII. kraje KSČ :

Krajská konference konstatuje, že hlavičky časopisů Munkás 1 Text v protokolu není zcela jasný a shoduje se s návrhem . V německém

textu protokolu tento bod zní : „ Die Zentrale soll zu dem Punkt 3 nähere Landarbeiterkommission Richtlinien herausgeben. An den Richtlinien der der Zentrale (welche eben jetzt für die Kreise herausgegeben wurden ), ist

die Gründung von Gruppen des Kleinbauernbundes in der Slowakei voll ständig gescheitert“ . (Str . 125.) V německém návrhu chybí část věty uvedená .

za závorkou .

293

a Pravda nejsou dodnes označeny: » Orgán Komunistické strany Československa, sekce III. internacionály «, přesto, že závodní buňky v Košicích přijaly v tomto směru rezoluci, která byla za slána krajským výborem ústředí KSČ. Rozhodně žádáme, aby toto na těchto časopisech bylo uvedeno. Naše požadavky jsou po této stránce tím více oprávněné, protože povinnost tato je předepsána 21 podmínkami KI. ( Předává se vedení příslušného

kraje k provedení.) Místní organizace v Kopřivnici navrhuje vydání populárního,

obsahově pracujícímu lidu vyhovujícího laciného deníku ( za 20

haléřů ),

jímž

by

bylo

čeleno

záplavě

měštáckého

a »nezávislého« tisku, a aby tisk KSČ byl učiněn skutečně ma sovým. V případě nemožnosti vydání nového listu budiž Rudá zář zdokonalena obsahově a zlevněna, aby vyhovovala potře.

bám širokých vrstev pracujícího lidu. Při zahájení vydávání la ciného lidového listu budiž provedena v celém státě rozsáhlá tisková agitace. ( Předáno ústředí k úvaze. ) ? Různé XXIII. kraj Košice navrhuje :

Ústředí ( agitprop) nechť se postará o vhodné revoluční di vadelní hry, aby organizace dělnické nebyly nuceny odehrávat

hry měšťácké, anebo dokonce kontrarevoluční. ( Doporučeno k provedení ústředi.)

Návrhy, které byly zamítnuty, jsou stručně uvedeny ve zprávě komise organizační.

USTAVUJÍCÍ SCHŮZE ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KSČ4 V sobotu 9. dubna konala se prvá, ustavující schůze ústřed

ního výboru KSČ s tímto programem : 1. Volba ústředního se kretariátu a politbyra. 2. Rozdělení práce v ústředí, volba ko

misí a odpovědných zástupců ÚV v nich . 3. Ustavení revizní komise. 4. Volba předsednictva klubu poslanců a senátorů. 5.

Volba odpovědných redaktorů Rudého práva a Rudého práva večerníku. 6. Zhodnocení sjezdu, sjezdových usnesení a pra covní plán.

Schůzi zahájil a řídil soudruh Haken. K bodům 1 až 5 re 1 Odstavec v německém návrhu chybí. • Odstavec v německém návrhu chybí.

3 Zde končí německý text protokolu . 4 Viz též Rudé právo, 10. dubna 1927. 294

feroval soudruh Jílek. V dohodě s EKI bylo usneseno, aby

nebylo voleno orgbyro, nýbrž aby, byl rozšířen ústřední sekre tariát strany na 5 členů a aby takto rozšířený sekretariát pře

vzal větší část agendy bývalého orgbyra. Kromě toho aby bylo rozšířeno politbyro na 11 členů, a jim by pak příslušelo roz hodování ve věcech politických i organizačních . Členy politbyra byli jednomyslně zvoleni soudruzi: Bolen, Harus, Haken, Dobrovolný, Hais Josef, Jílek , Kreibich , Šmeral , Stern , Zápotock ý . Členy ústředního sekretariátu byli rovněž jednomyslně zvo Stern, Bolen , Haken , Jílek, leni soudruzi: Zápotocký. Soudruh Jílek navrhl dále rozdělení práce v ústředí na od

Gottwald ,

dělení, složení komisí a obsazení jich vedoucími soudruhy z ÚV. Návrhy byly po kratší debatě rovněž jednomyslně schvá leny. Bylo usneseno zřídit ústřední instruktorské oddělení, hlavně pro otázky organizační. Šéfredaktorem Rudého práva byl opětovně zvolen soudruh Dobrovolný. Šéfredaktorem RP večerníku soudruh Olbracht. Kromě toho byli potvrze ni vedoucí redaktoři jiných listů strany.

Do předsednictva poslaneckého klubu KSČ byli jednomyslně zvolení soudruzi: Haken, Kreibich, Štět k a. Do

předsednictva

klubu

senátorů

zvoleni

soudruzi:

Toužil, Skalák a Koutný. Předsedou

ústřední

revizní

komise

zvolen

soudruh

Chlouba, jednatelem soudruh Uřidil. Otázka utvoření zvláštní disciplinární komise byla odkázána sekretariátu, aby do příští schůze ústředního výboru připravil patřičné návrhy. Bod 6. byl rozdělen na jednotlivé otázky, podle nichž byla

provedena debata. K politické části referoval

soudruh

Haken, konkretizoval a zhodnotil úkoly a výsledky usnesení

sjezdu. K otázce odborové a družstevní podal zprávu soudruh Zápotocky. Naznačil nejbližší a nejdůležitější úkoly podle směrnic sjezdem přijaté rezoluce o odborové otázce a naší tak tice při vedení hospodářských bojů. O práci mezi maloze mědělci a na venkově referoval soudruh Bolen. Poukázal na důležitost chystané »lesní reformy« a vyznačil cestu k praktic kému provádění sjezdové rezoluce.

Debaty o tomto souboru otázek se zúčastnili soudruzi: Hais, Verdik, Jilek, Kohn, Harus, Dobiáš, Kučera, Doleček, Kreibich, Hruška, Cha Bolen , Haken Rác , Kejr, Staněk, bera, Dobrovolný, Tůma, Scheitler, juskiewicz ,

Wartha, Hûnigen, Kraus a Smeral. Směrnice a návrhy k těmto otázkám byly schváleny ve smyslu navrženém sekretariátem . 295

Pak referoval Soudruh Stern ' o pracovním plánu ústřední ho agitropu KSČ a o úkolech strany při podporování hnutí mládeže.

O organizačních úkolech, jak je uložil IV. sjezd strany, refe

roval soudruh Jílek. Naznačil směrnice práce strany na poli organizačním a vyložil a zhodnotil rezoluce a návrhy organi zační povahy, které byly sjezdem přijaty. Po debatě byly také

tyto návrhy jednomyslně schváleny.

Věcný rejstřík JEDNÁNÍ PODLE SJEZDOVÝCH DNŮ První den 1. zasedání

Zahájení sjezdu uvítací řečí soudruha Hakena.

Volba sjezdového předsednictva, sekretariátu a komisí. Schválení jednacího řádu. Sjezdové pozdravy: straně bolševiků SSSR,

projev pro čínskou revoluci, projev na ochranu života revolučních

proletářů pronásledovaných v Maďarsku, projev horníkům a železničářům , projev pro bojující skláře v Pojizeří,

pozdrav žalářovaným a mučedníkům bílého teroru. 2. zasedání

Zpráva sekretariátu , podaná soudruhem Jilkem . Hospodářská a politická situace 'a úkoly KSČ, referát soudru ha Hakena .

Debata o zprávě soudruha Jílka a referátu soudruha Hakena..

Druhý den 3. zasedání

Pokračování v rozpravě o zprávě soudruha Jílka a referátu . soudruha Hakena.

Agrární otázka, referát soudruha Bolena. Rozprava o otázce agrární. 4. zasedání

Pokračování v rozpravě o otázce agrární. Závěrečné slovo soudruha Bolena.

Jednomyslné přijetí rezoluce o agrární otázce. Závěrečné slovo soudruha Hakena .

Závěrečné slovo soudruha Jilka. Zpráva kontrolní komise. Zpráva komise mandátové.

Třetí den 5. zasedání 297"

Odborová taktika a boj za jednotu , referát soudruha Zápo tockého.

Projev zástupce Komunistické internacionály. 6. zasedání

Projev zástupce KS Německa. Projev zástupce KS Jugoslávie. Projev zástupce KS Rakouska. Pozdravný přípis KS Velké Británie. Pozdrav KS Sovětské Ukrajiny. Rozprava o otázce odborové.

Zpráva volební komise a volby ústředního výboru a revizni komise .

Pokračování v rozpravě o odborové otázce. Zpráva disciplinární komise . Zpráva organizační komise.

Čtvrtý den 7. zasedání

Pokračování v rozpravě o otázce odborové. Závěrečné slovo soudruha Zápotockého. Zpráva politické komise a jednomyslné přijetí politické re zoluce.

Zpráva komise o otázce odborové a jednomyslné přijetí od borové rezoluce.

Závěrečné slovo předsedajícího soudruha Kreibicha.

Seznam referentů a řečníků

k jednotlivým otázkám a) Soudruh Jílek, referent ke zprávě sekretariátu

b) Soudruh Haken, referent o hospodářské a politické si tuaci a o úkolech KSČ Seznam fečníků v debatě o těchto otázkách

1. soudruh Bohuš Bár, Štramberk (Ostravsko ) 2. soudruh Koubek, Praha III.-IV. 3. soudruh Jan Janek, Praha

4. soudruh Pavel Munels, Zvolen 5. soudruh Pavel Reiman , Liberec 6. soudruh Dědič, Plzeň 7. soudružka Kaninská, Kladno 8. soudruh Leonorovič, Bratislava 9. soudruh Pezlár, Bratislava 298

10. soudružka Prokopová, Praha 11. soudruh Jirout, Pardubice 12. soudruh Mucha, Praha 13. soudruh Herz, Košice 14. soudruh Kneschke, Liberec 15. soudružka Vobecká, Praha

16. soudruh Ševčík, Brno 17. soudruh Hršel, Praha 18. soudruh Náhlovský, Louny 19. soudruh Martiš, Praha 20. soudruh Balasz, XXIII. kraj 21. soudružka Holanová, Bratislava 22. soudruh Milota , Brno

23. soudruh Šafranko, Zvolen 24. soudruh Munels, Bratislava 25. soudruh Zápotocký, Praha

po druhé

26. soudruh Šmudla, Přerov 27. soudruh 28. soudruh 29. soudruh 30. soudruh 31. soudruh 32. soudruh

Joksch, Mikulov Tkáč, Hlohovec Koštál, Moravská Ostrava Farkas, Nové Zámky Janek, Praha Jílek, závěrečné slovo

33. soudruh Haken, závěrečné slovo 9

c ) Soudruh Bolen , referent o otázce agrární Rečnici k této otázce

1. soudruh Jonáš, Praha 2. soudruh Náhlovsky, Louny 3. soudruh Nelhiebel, Liberec

4. soudruh Čulen , Bratislava 5. soudruh Ryško, XX . kraj 6. soudruh Sedorjak, Užhorod 7. soudruh Vršek, Slaný

8. soudruh Major, Bratislava 9. soudruh Fäustel, Chrastava

10. soudruh Uřídil, Praha 11. soudruh Madaras, byro mládeže 12. soudruh Křivánek, Mladá Boleslav 13. soudruh Filip, Hodonín 14. soudružka Kollariková, XXI. kraj 15. soudruh Matěj Kršiak, XXIII. kraj 16. soudruh Janouch, Německý Brod

17. soudruh Čulen, Bratislava 18. soudruh Rydlo, Praha 19. soudruh Bolen, závěrečné slovo d ) Soudruh Zápotocký, referát o otázce odborové 299

Seznam řečníků

1. soudruh Josef Hais, Praha

2. soudruh Halík, Praha 3. soudruh Slánský, Moravská Ostrava 4. soudruh Vondráš, Strakonice

5. soudruh Hájek, Praha 6. soudruh Verčík , XX . kraj 7. soudruh Kohn, Praha

8. soudruh Ševčík, Brno 9. soudruh 10. soudruh 11. soudruh 12. soudruh 13. soudruh 14. soudruh

Hadek, Tanvald Pfeffer, Moravská Ostrava Pezlár, Bratislava Choráz, Brno Reiman, Liberec Mai, Liberec

15. soudruh Kotas, Moravská Ostrava 16. soudruh Joksch , Mikulov 17. soudruh Steiner, XX. kraj 18. soudruh Schreiber, Bratislava

19. soudruh Čeřovský, Praha 20. soudruh Kejř, Kladno 21. soudruh Zrzavý, V. kraj 22. soudruh Mái, Liberec

23. soudruh Scheitler, Chodová 24. soudružka Naseová, Ústí n. Labem 25. soudruh Josef Hais, Praha

26. soudruh Kohn, Praha 27. soudruh Zápotocký, závěrečné slovo

300

PŘÍLOHY

}

}

.

#

1

Proletáři všech zemí, spojte se!

ZPRÁVA ku IV . řádnému sjezdu O ČINNOSTI KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA

(SEKCE III. KOMUNISTICKÉ INTERNACIONÁLY) který se koná ve dnech 25. - 26. - 27. března 1927

V NÁRODNÍM DOMĚ NA SMÍCHOVĚ

ZPRÁVA ÚSTŘEDÍ KSČ O ČINNOSTI V OBDOBÍ OD III. KU IV. SJEZDUI Období mezi III. a IV . sjezdem možno nazvat obdobím no vého upevnění a konsolidace KSČ. Bylo-li období mezi II. a III. sjezdem obdobím rušných frakčních bojů, v nichž i za cenu mnohých těžkostí a obětí

oproštovala se strana od oportunistických zbytků staré své so ciálně

demokratické

minulosti, je

toto

období

obdobím

rušného ' politického života, úspěšných akcí i organizační práce.

Bolševizace strany na všech polích stranické činnosti dále pokračuje. Zbytky oportunismu i dětské nemoci levičáctví tu neb onde se projevující, nejsou již příčinou krizí, které by

stranu v jejích akcích ochromovaly, ale zůstávají již jen bezvý znamnými nebo lokálními epizodami, které jsou v zárodcích bez hlubších otřesů strany odstraňovány a likvidovány.

1 Zpráva ke IV . sjezdu KSČ vyšla jako brožura. Česky 124 stran , tiskem fy Löschner a spol., Praha, německy 164 stran , tiskem fy Runge a spol.,

Liberec. Odlišnosti od německé zprávy jsou uvedeny v poznámkách . Bez poznámky jsme ponechali odlišnosti formálního charakteru . 303

Vedení strany, stojíc na správné cestě leninismu, ve své ve liké většině dovedlo nalézt také správný poměr ke všem událo

stem a problémům, které se v politickém životě v měřítku místním i mezinárodním objevily . 2. Akce

Volby. První velikou kampaň, kterou KSČ hned po svém III. sjezdu absolvovala, byla kampaň volební. Akce tato ukláda la aparátu strany veliké úkoly. Je bezesporno, že předčasné ukončení parlamentní periody'a vypsání nových voleb bylo

taktickýmtahem všech sdružených nepřátel komunismu. Vládní kruhy koaliční počítaly s tím, že útok oportunistic

kých živlů ve straně ( Bubník, Rouček, Warmbrunn a spol.) a vzniklé z toho frakční boje a zápasy rozvrátily organizační aparát komunistické strany do té míry, že je výhodno pospíšit si s vypsáním nových voleb.

Tyto volby měly dle mínění koalice oslabit komunistické po zice, rozšířit mandátové državy dosavadních stran všenárodní koalice a zajistit tak této koalici další život a trvání. Koaličníci , tj. agrárníci, národní demokraté, klerikálové, čeští sociální demokraté i čeští socialisté šli proto do voleb

s heslem : »Udržet a obnovit všenárodní, státotvornou koalici! « Komunisté pak šli do boje s bojovným heslem: »Pryč s koali cí, s buržoazii ! «

Volební boj skončil bezesporným úspěchem komunistické strany , který vyvolal všeobecné překvapení v řadách nepřátel. Strana získala bezmála jeden milión hlasů ( 933 711 ) , 41 po slaneckých a 20 senátorských mandátů. Mandátové državy

koalice byly otřeseny, tato nemohla být ve svém dřívějším složení obnovena a musila být hned k dosavadním pěti stra

nám přibrána strana šestá ( středostavovští živnostníci ). Proč nejdou komunisté do vlády.

Úspěch komunistů byl tak překvapující a nečekaný, že ihned po volbách začaly strany, které vedly volební zápas ve zname ní vyhlazovacího boje proti komunistům , zvát komunisty do vlády. Byli to zvláště sociální demokraté a čeští socialisté, kteří volali, že nemá-li milión komunistických hlasů a jed

načtyřicet mandátů upadnout do bezvýznamnosti, je nutno vy budovat novou koalici s komunisty, socialisty a agrárníky. Strana čelila těmto nabídkám velikou agitační, propagační a schůzovou kampaní pod heslem: »Proč nejdou komunisté do vlády ?« Kampaň splnila úplně svoje poslání, rozbila oportunistické iluze , které chtěli koaliční socialisté v dělnictvu znovu oživo

vat, a vyvolala nový zájem o komunistickou stranu a její další postup . 304

Zahájení parlamentu v prosinci 1925 dalo KSČ

novou příležitost rozvinout plánovitou agitaci a propagandu v řadách pracujících. Vstupní prohlášení komunistické strany, přednesené jednotně v poslanecké sněmovně i senátu Národ ního shromáždění, precizovalo nejen stanovisko komunistické strany k měšťáckému parlamentu a parlamentarismu, ale roz

vinulo i obšírný program dílčích požadavků, pro které se stra na zavazovala , nepouštějíc se zřetele svoje konečné revoluční požadavky, pracovat: Proti přípravám nové mezinárodní měšťácké koalice. Hned první zasedání parlamentu ukázalo jasně, že nosnost omlazené koalice je volebním

úspěchem komunistů podlomena. Dělnické masy těch socialis tických stran, které braly účast na koaliční vládě pod vlivem komunistické agitace a propagandy, vykonávaly silný tlak na své politické vůdce. Tito cítili vždy jasněji, že nechtějí-li svoji úlohu u dělnictva dohrát úplně, nemohou být nadále otevřeně povolným nástrojem buržoazní vlády, zvláště, když tato vyža

duje od svých socialistických spojenců vždy horší a horší lo kajské služby a přímé zrazování dělnických zájmů. Měšťácké strany proto činí včas přípravy k vytvoření takové situace, která by jim umožnila po vykopnutí socialistů vytvoře ní nové, spolehlivé vládní většiny. Čeští měštáci hledají proto sblížení se slovenskými a německými měšťáky, vidíce v nich příští sloupy kapitalistického vládního režimu .

Vedení KSČ sleduje tyto zjevy a záhy činí přípravy ke kříže ní těchto plánů. Již 10. ledna 1926 vychází provolání ústředí KSČ, » Proti hlinkovsko -kramářovskému podvodu s autonomií, pro naprosté sebeurčení Slovenska«. V provolání se praví ze jména :

» Česká buržoazie stojí před problémem rozšíření svého

„ demokratického “ vládnutí na národnostní menšiny. Dnešní všenárodní koaliční vláda je jenom východiskem z nouze, dočasným útvarem, který má připravit padu pro účast ně kterých opozičních skupin jiné národnosti ve vládě. V úva

hu přicházejí tu německé opoziční strany a slovenská ludo vá strana. Buržoazie obou jmenovaných národností proje vuje už zřejmě ochotu k této zradě, neboť zajištění kapita listického vykořisťování je hlinkovcům, stejně jako němec ké buržoazii, přednější a důležitější, než svoboda národní, pro kterou horují toliko slovy, aby lid zbalamutili.« Dále pak :

»Upozorňujeme pracující lid slovenský, že to, co se peče teď mezi vládní českou buržoazií a hlinkovskou stranou,

znamená dražbu na kůži slovenského pracujícího lidu. Vůd cové ludové strany připravují nejhnusnější podvod a zradu, jaká byla kdy spáchána na slovenském národě. Oni, pro kte 305

ré hlasovalo téměř půl miliónu chudých lidí na Slovensku, dělníků, rolníků a maloživnostníků proto, aby bojovali proti panskému a koloniálnímu režimu, aby bojovali proti drancování Slovenska českým a mezinárodním kapitálem

oni jdou zachraňovat tento sveřepý režim, který přivedl Slovensko na pokraj zoufalství, oni zaprodávají a zrazují ce

lý slovenský národ za osobní výhody svých vůdců a za upev nění a rozšíření reakčního vlivu klerikalismu, který byl vždy na prvním místě v hospodářském , politickém i kulturním zotročování slovenského chudého lidu. Heslo » autonomie «

bylo vůdcům ludové strany toliko prostředkem , aby naň na chytali důvěřivý slovenský lid a jeho skutečný odpor proti buržoazii a revolučnost prodali za jidášský peníz české buržoazii.

Pracující lid historických zemí upozorňujeme, že národ

nostní vyrovnání české a slovenské buržoazie znamená ne jen zhoršení otroctví slovenského proletariátu, ale též pra cujících vrstev Čech, Moravy a Slezska, jak to dokazuje jas ně již Kramářův návrh .

Pro slovenský národ, jako pro každý jiný národ, musí být žádáno právo sebeurčovací a prosazeno bojem. Nikoli hlinkovská podvodná autonomie , nýbrž naprostá samostat nost Slovenska .

Tohoto cíle lze dosíci toliko vítěznou silou spojených děl níků a rolníků. Dokud panuje buržoazie, bude vždy silnější národ utlačovat slabší, a při tom vždy bude ohrožen osudem 66

Rakouska, nebezpečím, že bude sám potlačen ... .... Komunistická strana československá jako jedna stra na sdružující utlačované vrstvy všech národností této repu bliky vytyčuje k tomuto boji tyto konkrétní požadavky a bo jovná hesla: Reorganizace samosprávy, zrušení byrokratic

kého systému a systému virilistů , volitelnost všech admini strativních i soudních orgánů. Přiznání státní příslušnosti

všem občanům , kteří od roku 1918 žijí na Slovensku. Oka mžité zastavení odprůmyslnění Slovenska. Odčinění dosud

spáchaných křivd v tomto směru a obnovení výroby. Osvobo zení dělníků, chudých malorolníků a malých řemeslníků od

daní a převalení jejich tíhy na bohaté. Vyvlastnění velko statků bez náhrady a rozdělení půdy vesnické chudině. Za stavení kolonializace.si

Z uvedeného vysvítá, jak správně vedení KSČ již v lednu roku 1926 odhadovalo situaci i jasně vidělo do karet buržoazie v do bě, kdy ještě sociálpatrioti seděli spolu s buržoazními strana mi v koaliční vládě a pomáhali jí prosazovat protilidové a protidělnické zákony. 1 Rudé právo, 10. ledna 1926. 306

O dílčí požadavky dělnické třídy . Počátkem roku, když německá odborová ústředna uveřejnila řadu dílčích požadavků, které by v dané situaci měly být nej dříve splněny, použilo ústředí KSČ této příležitosti a obrátilo

se na vedení německé sociální demokracie s nabídkou jednot ného boje a postupu za tyto požadavky. Odstranění daně z obratu.

Zvýšení daně prostého existenčního minima. Odstranění uhelné daně a snížení dopravních tarifů . Uznání sovětského Ruska a podpora obchodního styku se so větskou republikou . Odstranění všech obmezení spolkového práva a zrušení záko na o teroru .

Zastavení restrikce

státních

zaměstnanců, přezkoumání

a odvolání neoprávněných případů propuštěných . Úplný zákaz nedělní práce a zavírání obchodů o 6. hodině.1

Současně vydáno provolání 16. 1. 1926 závodním , uličním i ves nickým buňkám , v němž se pravi:

» Všechny buňky jsou povinny: I. Samy konat schůze, na kterých pojednáno bude o nyněj ších akcích strany, a to:

1. o akci za společný postup všech socialistických stran a odborových ústředen se stranou naší ( mimo parlament

i v parlamentě) , za prosazení požadavků vytyčených v dopise zaslaném ústředí německé sociální demokracie ( viz Rudé právo 15. ledna 1928 ) ;

2. o akci za jednotu odborového hnutí; 3. o akci za důslednou reformu daňovou. II. Přimět za pomoci frakci komunistických závodní výbory

k svolání celozávodních schůzí a odborové skupiny k svolání schůzí všeodborových, na kterých budou projednávány a pro diskutovány všechny nahoře uvedené akce a učiněn současně

vážný pokus, aby také co největší část nekomunistických děl níků postavila se za naše akce ( vedené v zájmu celé dělnické

třídy ) a nutila socialistické strany i odborové ústředny jejich k společnému postupu za prosazení nesporných dílčích poža davků všeho pracujícího lidu .« 2 Stejně byly ke společnému postupu vyzvány i vládně socia listické strany ( čeští sociální demokraté a čeští socialisté ). Ty to strany, jsouce v té době ještě v koaliční vládě, jakýkoli spo

lečný postup za nevyhnutelné dělnické požadavky přímo od mítly. Sociální demokracie německá poslala ale odpověd obo jakou a vyhýbavou, v níž ani přímo neodmítala, ani přímo ne

vyslovovala souhlas. Sdělovala, že je ochotna jednání o spo 1 V německém textu zprávy tato věta není, str . 7. 2 Rudé právo, 16. ledna 1926. 307

lečný postup se zúčastnit, žádala ale sdělení, jak daleko po kročilo jednání o společný postup s druhými stranami. To žádala v době, kdy již bylo známo, že vládní socialistické stra ny odmítly .

Ústředí KSČ uznalo za vhodno napsat nový dopis, v němž »kvituje ochotu sociální demokracie německé, zúčastnit se

jednání o společný postup«, ale zároveň klade přímou otázku, »aby se vedení sociální demokracie německé vyjádřilo určitě, zda chce společně postupovat bez ohledu na stanovisko vlád

ních socialistických stran a zdali chce současně tyto k spo lečnému postupu nutit.« Zde je nutno upozornit, že při této příležitosti objevily se v naší straně prvé ultralevé úchylky na Liberecku a došlo

k prvému konfliktu mezi ústředím KSČ a soudruhy libereckými ( Heller-Kreutz ) , podporovanými soudruhem Neurathem . Re dakce časopisu »Vorwärts« a krajský výbor pod vedením jme

novaných soudruhů vyslovily nesouhlas s postupem ústředí v uvedené otázce. » Vorwärts « odepřel uveřejnit oficiální zprá vu ústředí, a když ji uveřejnil, učinil tak se svojí poznámkou, ve které projevoval svůj nesouhlas.

Taktika ústředí se později ukázala naprosto správnou . Němečtí sociální demokraté svou vyhýbavou a obojakou odpo vědí chtěli získat možnost udělat se hezkými před svými děl níky a říci jim pak: »My jsme byli ochotni ke společnému po stupu, ale komunisté s námi hned po prvním dopisu , který přece nebyl nikterak odmítavy, jednání přerušili. « Tento ma

névr byl postupem ústředí KSČ německým sociálním demokra tům znemožněn a oni nakonec byli nuceni přiznat barvu

a ukázat před dělníky, že se nijak neliší od svých vládních ko legů a za dělnické požadavky skutečně bojovat nechtějí. Sta

novisko soudruhů libereckých projevilo se zde jako škodlivá revoluční netrpělivost.

Proti daňovým sráž k á m

ze mzdy. Do rámce ši

roce založené protidrahotní a protidaňové akce, kterou KSČ pak sama vede, spadají na počátku roku hlavně akce proti srážení daně ze mzdy. Po dohodě reformistických politických stran i odborů s vládními kruhy prosazují se úmluvy mezi děl níky v závodech a berními úřady, aby pravidelnými srážkami z týdenní mzdy nechali si dělníci srážet dlužné obnosy daně výdělkové za minulé období, aby tím byla připravena půda pro hladké přijetí chystaného zákona o dani z dělnické mzdy. Proti těmto úmluvám podaří se vyvolat velké protestní hnutí zvláště v německých obvodech. Proti

nespravedlivému

požitkovému

sy

stému. Současně vedena je akce proti tzv. požitkovému

systému státních zaměstnanců, který měl dle předvolebních 308

slibů vládní koalice obsahovat spravedlivou úpravu státně za

městnaneckých požitků, ve skutečnosti však obsahuje nejhorší útok na existenční úroveň státních zřízenců a úředníků nižších

kategorií a upravuje skvěle poměry nejvyšší státní byrokracie. Při této příležitosti znovu obrací se ústředí KSČ na všechny socialistické strany s otevřeným listem ze dne 13. II. 1926, v němž se pravi :

»Jen několik okamžiků dělí nás od předložení osnovy k rozhodnutí parlamentu a tu zjišťujeme, že vládní návrh má být předložen beze změn, jež by zaručovaly skutečnou sociální úpravu, ba, jak sami jste několikráte ve svém tisku

zdůraznili, je naplněn třídní nenávistnou nespravedlností vůči zaměstnancům a nižším kategoriím úřednickým.

Chceme učinit vše, co je možné, aby podány byly návrhy všemi proletářskými stranami, jimiž by spravedlivé požadav ky státních zaměstnanců byly uhájeny a prosazeny.al A znovu současně zahajuje strana velikou schůzovou kam paň mezi dělnickými masami, aby v nich zájem pro projed návání těchto otázek a mohutné protestní hnutí proti parla mentnímu švindlování a čachrování se zájmy pracujících vyvo lala.

Pád všenárodní koaliční vlády. Dělnická pro testní fronta se pod tlakem událostí skutečně rozvíjí, tlak pra cujících mas na vedení vládních socialistických stran stává se den ode dne silnějším a pod nátiskem tohoto tlaku padá defi

nitivně Švehlova všenárodní koalice dne 17. III. 1926, ustupujíc úřednické vládě Černého. Ani tentokráte nemají vládní socia listické strany odvahu rozloučit se s vládní měšťáckou koalici

a setrvávají dále ve společnosti buržoazních stran českých, tvoříce společně s nimi vládní většinu reakční úřednické vlády Černého.

Ústředí KSČ demaskuje tuto podvodnou politiku bezohledně a vydává v den jmenování vlády Černého, 23. III. 1926, provo lání: Proti reakčním plánům kapitalistů na poli hospodářském a politickém. - Proti jejich vykonavatelce : Úřednické vlá dě C

černé h 0.2

V tomto prohlášení navazuje se na prohlášení socialistic kých vládních stran, které konstatovaly jako příčinu svého od chodu z vlády následující body:

»1. Stísněná situace nezaměstnaných v důsledku průmys lové krize.

2. Zdražení životních potřeb , především chleba, masa, cuk ru a kávy. ( Otázka tzv. pevných cel. ) · Rudé právo, 13. února 1926. Rudé právo, 23. března 1926. 309

3. Daňová politika, namířená proti dělnictvu , středním sta vům a malým rolníkům .

4. Pasívní chování vlády v otázce požitků státních zaměst nanců .

5. Zvýšení kněžských požitků. 6. Trvání na 18měsíční vojenské služební povinnosti. 7. Sabotáž zákona o podpoře stavebního ruchu a 8. Sabotáž zákona o zaopatření přestárlých. «

Cituje se dále stať z provolání ČSD: »Budou-li toho žádat zájmy pracující třídy, abychom na stoupili cesty opoziční taktiky, nevyhneme se tomu ... Naše opozice nebude ani povrchní, ani lenošná, ani hřmotná, ne bude také protistátní.«l

K tomu provolání KSČ pravi: »Situace je úplně jasná. souhlasu československých social ních demokratů a československých socia listů nem ů že vláda usnést a uskutečnit ani

jedinou z oněch podlostí, namířených proti dělnictvu, a to ani tenkráte, budou-li slovenští ludáci

postupovat společně s vládou Černého. Zamyšli- li českoslo venská sociální demokracie ve výše uvedených dělnických

otázkách jít do opozice, pak musí postupovat společně s námi, po případě s celou parlamentní opozicí. Avšak výše citovaná stat z jejího provolání naznačuje, že Čeští sociální demokraté chtějí zůstat mimo koalicijen potud , pokud vláda Černého nedostane pod střechu všechny reakční záko ny. V tomto případě by československá sociální demokracie musila předpokládat, že bud českoslovenští socialisté pů

jdou s vládou Černého v dobrém i zlém, nebo že vláda už dnes mů že počítat plně s praktickou

podporou části německé opozice a sloven skych ludá ků. V tomto případě by si mohli čeští sociální demokraté, stejně jako Čes

koslovenšti socialisté, příležitostně dovo lit z a hrát si na opozičníky uvědomí, že Černého vláda má dostatečnou většinu, .

kterou se mohou dát vědomě „ násilnit“. To

by byla žalostná hra se zájmy celé Československé dělnické třídy.« 2

V závěru pak 'adresuje provolání KSČ socialistickým stranám a odborovým ústřednám výzvu na okamžité svoláníkonference a pravi :

1 Rudé právo, 23. března 1926. • Tamtéž. 310

»Nepomýšlíme vůbec na to, 1 abychom při ž á dali od československých sociál ních demokratů nebo od jiných stran boj za konečné naše cíle, kterého se českoslo venští sociální demokraté tak obávají. Ne žádáme nic více, avšak také nicméně, než tom

aby se všechny dělnické strany v sevřené

frontě postavily za ony požadavky dělnic tva, které zde otiskujeme z provolání čes koslovenských sociálních demokratů. Na

této základně bylo by možno – za předpo kladu, že to českoslovenští sociální demo kraté se svou opozicí myslí vážně vést

společný parlamentní boja - což je nejdů ležitější - organizovat jednotný odpor dělnické třídy i mimo parlament a tak u ká

zat vládě Černého a československé kapi talistické reakci, že její nestoudné úklady jsou zmařeny v tom okamžiku, jakmile se

dělným, bojovat ve společné frontě.«1 Opět možno poukázat ik tomu, jak správně ústředí KSČ odha dovalo situaci a jak naprosto správnými byly směrnice a paro

ly, které zde byly vydávány, jako předpoklad pro skutečný

obranný postup dělnické třídy proti útokům reakce. Vývoj událostí v budoucnu naprosto potvrdil správnost ko munistického stanoviska a veškerou nicotnost, bezmocnost

i proradnost reformistické taktiky. 1. máj 1926 využila dále KSČ k rozvinutí masových protest ních akcí pod hesly: Proti hospodářské krizi. Proti nezaměstnanosti a bídě. Proti nesnesitelným daním . Proti politické a kulturní reakci a fašistickému nebezpečí. Proti reakční úřednické vládě a loupežným plánům buržoa zie .

Proti militarismu 'a nebezpečí nových válek.

Za převalení všech břemen na bohaté. Za společný boj pro denní požadavky pracujících. Za sjednocení odborových organizací.

Za jednotnou frontu všech pracujících. Za vládu dělníků a rolníků . Za spojené socialistické státy Evropy . Generální listávka la | hornická i

stávka

1 Tamtéž. V německém textu je ještě : ‫ و„ر‬...Wo sich die Arbeiterschaft entschlossen zeigt, in gemeinsamer Front zu kämpfen “ . (Str. 11.) 311

v Anglii. Strana využila zde opět veškeré agitační možnosti k vyvolání širokého masového hnutí ve prospěch bojujících v Anglii. Vyslány byly deputace zástupců ústředí KSČ, Rudých odborů i hornických revírů ke všem i socialistickým stranám a odborovým ústřednám, aby na podporu anglické stávky byly

zahájeny společné akce celé dělnické třídy v ČSR . Jako program jednotného postupu bylo navrhováno : 1. vydání společného provolání, 2. uspořádání společných projevů, 3. organizování společných sbírek , 4. zamezení stávkokazectví a vývozu uhlí. Jako vždy, tak ani v tomto případě nedovedly socialisticko reformistické strany a odborové ústředny amsterodamské po

stavit zájem pracujícího lidu a třídní solidaritu nad zájem ka pitalistického státu. Sympatie anglickým soudruhům dávaly 1

najevo v teoretických rezolucích , v praxi odmítly jakoukoli společnou akci na podporu boje. Samy nevykonaly ani nejmen šího k zamezení těžby a vývozu stávkokazeckého uhlí do (An

glie, la když strana naše na Kladensku zahájila akci proti zvý šené těžbě ina dolech a proklamována ibyla stávka horníků proti sobotním směnám , nejenže se reformistické odbory k ak

ci nepřipojily, ale postavily se přímo proti akci, dělaly stávko kaze a pomáhaly uhlobaronům v zájmu zvýšení těžby a vývozu akci zlomit.

Tak zůstala KSČ se svými akcemi na podporu anglických

stávkujících horníků po celou několikaměsíční periodu tohoto boje úplně osamocena.

Proti iclům a proti kongrui. V měsíci květnu

soustředila se plánovitá protidrahotní a protidaňová akce stra ny hlavně na boj proti projektovanému zvýšení 'cel a zdražení životních potřeb. V neděli dne 23. V. 1926 vydané provolání: »Semkněte se k obraně i proti vydřidušským útokům pánů. Utvořte jednotnou frontu v továrnách a na vesnicích.«1

Mobilizuje veškeré organizace strany k organizování rozsáh

lého protestního masového hnutí, které vyúsťuje v červnu na jedné straně v ohromné masové projevy na ulicích, které jsou

zdolávány bezohlednými zákroky zalarmované policejní moci, a na druhé straně v ostré obstrukční vystoupení komunistic

kých poslanců v parlamentě, které je stejně policejní mocí zdoláváno a poslanci vydáni soudnímu stíhání.

Socialistické strany v parlamentě sice proti clům a kongrui mluví, ale od společného postupu mimo parlament la na uli cích dělnické masy srážejí a tím nejhlavnější a nejúčinnější prostředek proti zločinným útokům reakce sabotují a podla

mují, pracujíce tak 'objektivně v její prospěch. 1 Rudé právo, 23. května 1926. 312

Zemědělská cla a zákon o kongrui byly pak v polovici čer vna v parlamentě odhlasovány novou internacionální měšťác kou koalicí.

Proti fašismu. V této éře nového konsolidování kapita

listické reakce v ČSR si počíná čím dále tím troufaleji vystupo vat na veřejnost český fašismus. Hnutí je přímo podporováno českou buržoazií, národními demokraty, agrárníky a klerikály sympaticky se k němu chová část vedoucích českých socia listů ( v čele Stříbrný) a naprosto bezmocná je sociální demo

kracie, která svojí obojakou politikou vyhýbá se jakékoli přímé akci proti buržoazii a tudíž i proti fašismu. Za těchto

okolností stává se fašismus troufalým. Začíná se docela ote vřeně mluvit o fašistickém vystoupení a převratu a označuje

se jako datum jeho provedení doba sokolských slavností ve dnech 5. a 6. července 1926. Vedoucí osobou fašismu stává se náčelník generálního štábu Gajda.

ÚstředíKSČ, nepouštějíc fašistické nebezpečí ze zřetele, hle dí mu čelit co největší aktivitou a průbojností vlastních svých

akcí. Ve straně jsou však též někteří soudruzi, kteří s fašistic kým převratem počítají jako s hotovou věcí. Mezi ně patří také

soudruh Neurath, který jako vedoucí komise, která byla usta vena k vypracování plánu, » jak čelit fašistickému nebezpečí«, předkládá sekretariátu dne 17.6. 1926 podrobně vypracovaný plán: »Co má KSČ a její vedení činit po pro vedení fašistického převratu«. Sekretariát návrhy

soudruha Neuratha jednomyslně zamítá a činí následující 'usne sení :

» Sekretariát vychází z předpokladu, že v dané situaci mení nejpřednějším úkolem strany příprava akcí po fašistickém vystoupení nýbrž že je úkolem jednat o tom, co činit, aby plány fašistů byly zkříženy a možnost nějakého vystoupení

vůbec zmařena. Pokračování v zesílených akcích protidra hotních pokládá sekretariát za nejúčelnější obranu proti fa šismu .

Komunistická strana, která ukázala se svými projevy

daleko aktivnější než fašisti, musí tuto aktivitu nadále za chovat .

Tak, jako bylo využito la bude ještě využito 'cel, musí být užito !v českých obvodech vžitého odporu proti Římu a klerikalismu nyní, v době projednávání kongrui. Strana musí se zmocnit starých hesel táboritů a právě ve dny Huso va svátku musí rozšířit všude velikou protiklerikální akci,

pro kterou je možno nyní získat nejen dělnictvo, ale i střed ní vrstvy .

Krajanům budou dány v tomto směru ihned pokyny. Při pravit demonstrace la projevy na dny 4., 5. a 6. července pod heslem „ Jednotná fronta proti reakci a klerikalismu “. 313

„ Tábor je náš program“. „ Proveďte rozluku církve od stá tu“. „Nic jim nedávat a nic jim nevěřit.“ Protiváhou fašismu

musí být aktivita a pohotovost dělnických mas ve dnech sletových.«

Stanovisko toto bylo také (politbyrem i ústředím po referátu soudruha Zápotockého schváleno i ukázalo se správným . Proti celními a protikongruovými akcemi byl nacionální tábor, pod jehož protekcí se fašistické hnutí organizovalo , úplně rozlo

žen. Gajda suspendován z vedoucího místa v armádě s ohrom nou blamáží a sokolský 'slet, označený za prostředek fašistic kého převratu, mění se v poslední chvíli namísto bojovného projevu ve všenárodní veselici a parádu. Mezi stranami, které

protektorát nad fašisty 'držely, a mezi fašisty samými dochází nakonec k třenicím a rozkolům a celé slibované fašistické vy stoupení mění se 've frašku. Fašistické nebezpečí, které se tu v praxi před zraky dělnické třídy prvně zřetelněji objevilo , bylo využito stranou k prvním

náběhům pro zdůraznění nutnosti vytvoření jednotných prole tářských obranných sborů proti reakci a fašismu. Na někte

rých místech položeny i praktické základy k vytvoření těchto sborů .

Národnostně

politické

akce .

Po

odhlasování

zvýšených cel a kongrui, z nichž bylo jasno, že nová koalice vládní na podkladě reakčně buržoazním je již hotova a že jed ná se jen o to, kdy má být dosavadní úřednická vláda parla mentní koalicí česko -německo -madarsko - slovenskou zaměně na, dalo ústředí popud k zahájení zvýšené činnosti proti

podvodné nacionální politice měštáckých stran menšinových národností. Svolána dne 25.VII. 1926 konference zástupců stra ny z obvodů Slovenska do Žiliny, kde usnesena známá žilinská rezoluce, vytyčující hesla pro akce strany na Slovensku : »Chléb a práci

vyklidit Slovensko a plebiscit b národnost

ním 'sebeurčení. «

Podobná konference svolána byla pak i 19. IX . 1926 z oblastí německých, ta vydala heslo: »Do boje proti německým aktivis tům, kteří tvoří jednotnou frontu s českou buržoazií.«

Akce pod těmito hesly vyvolané nalezly velikou odezvu zvláště mezi venkovským lidem na Slovensku, který se podaři lo značně ovlivnit i vyvolat v něm odpor proti proradné politi

ce ľudové strany slovenské. V důsledku správně vedených těchto akcí dlouho se nemohla ľudová strana rozhodnout pro otevřený vstup do vlády, a když se rozhodla, vyvolává tento je jí krok značné vření i opoziční hnutí v řadách jejích dřívěj ších voličů .

V německém území nebyla tato akce našimi organizacemi dosti energicky vedena 'a úspěchy její proto také nejsou dosud tak znatelny jako na Slovensku . 314

Proti

nezaměstnanosti a

bídě

dělnictva.

Uzákonění zvýšených celních tarifů a protilidových zákonů brzy začíná jevit vliv na zdražování potravin, zhoršování obchod ni bilance, zvyšování hospodářské krize, stoupání nezaměstna

nosti a tím i zvětšování bídy pracujících vrstev. Na rozdíl od socialistických stran , které se začínají zabývat úvahami a ra

cionalizací, označujíce ji za cestu , po které možno vyřešit krizi odbytovou a tím i nezaměstnanosti a bídu dělnictva ' v ČSR ,

ujímá se opět KSČ iniciativy a zahajuje akci o vytvoření jed ků, formulovaných v provolání ústředí KSČ ze dne 22. VIII. notné fronty pracujících na podkladě následujících požadav

1926 .

»Odstranění gentského systému a zavedení mimořádné zvýšené podpory v nezaměstnanosti z prostředků státních . Urychlené započetí nouzových prací v nejširším měřítku jak státem, tak i obcemi.

Okamžité :usnesení zákona o podpoře stavebního ruchu bez zvýšení nájemného. Uznání sovětského Ruska de iure a navázání s ním pravi delných obchodních i politických 'styků.

Zavedení nejširší kontroly výroby dělnictvem a rozšíření pravomoci závodních výborů při rozhodování o propouštění dělnictva.

Zrušení agrárních cel.«1 Akce tato vyvrcholuje před zahájením parlamentu ( 14. října 1926 ) demonstračními projevy pod heslem : » Parlament se schází, ico učiní proti drahotě, ne za mě s t

nanosti a daňovému 'vydíráni? « Na projevech v mnohých místech proti vůli vedení berou júčast i dělníci druhých socialistických stran a dochází k demonstračním stávkám v jednotlivých továrnách .

Akce tato přechází pak v kampaň proti daňové .

reformě a proti zhoršení obecní 's amosprávy. Akce tyto založeny jsou v širokém měřítku a jsou podporo

vány: a ) usilovnou agitací v závodech působením na veškeré dělníky prostřednictvím závodních buněk , b) mezi nezaměst

nanými svoláváním projevů nezaměstnaných proti gentskému systému, za řádnou úpravu podpor apod., c ) v závodních výbo rech svoláváním sjezdů a konferencí závodních výborů z obvo 1

dů i celoříšských konferencí závodních výborů jednotlivých průmyslových odvětví, d ) v odborových organizacích, aktivní účastí při podávání požadavků mzdových, v hospodářských bo jích a zdůrazňováním hesla odborového sjednocení, e ) na ves

nicích, mezi malozemědělci, využíváním odlišných hospodář ských zájmů drobných zemědělců od velkosedláků poukazo 1 Rudé právo , 22. srpna 1926. 315

váním na chystaná daňová břemena a nespravedlivé platové zatížení drobných zemědělců, f) mezi příslušníky národnost ních menšin zdůrazňováním hesla 'sebeurčení.

Veškeré tyto akce soustřeďují se v jednotnou protidaňovou a protidrahotní akci, v níž podle akutnosti a potřeby posuno váno je to . neb ono heslo do popředí, tvoříc přitom jediný ře

těz bojů, zápasů a akcí proti 'zbídačení pracujících a proti úto kům reakce .

Perzekuce la protiakce. Třídně vědomý, nekompro misní a bojovný postup 'strany vyvolává pochopitelně nesmiři

telnou zášť buržoazních kruhů proti KSČ a strana je vystave na celé sérii perzekučních útoků. Není ' možno registrovat veškeré perzekuční zásahy.

Statistický výkaz o nich podá statistika o perzekuci pří slušníků strany a konfiskacích listů. Poukazujeme jen na nej vypjatější dobu perzekučního běsnění proti KSČ v době tzv. komunistické špionážní aféry a procesu proti komunistickým poslancům soudruhům Jílkovi, Kreibichovi, Harusovi a Šafrán

kovi, obžalovaným pro účast na proticelní obstrukci. Procesů těchto využil buržoazní tisk k nejštvavější kampani proti ko munistické straně a k volání po rozpuštění KSČ. Ústředí KSČ \čelilo těmto kampaním zvýšenou akční činností strany jak po stránce politické, ' tak i organizační. V době

svrchu zmíněných procesů, kdy běsnění vyvrcholuje, vydává ústředí provolání ze dne 14. I. 1927 pod heslem : » Bojujeme dále «, v závěru jehož se pravi : >> Jsme si vědomi toho, že kapitalistická společnost a její

stabilizace je zachvácena novou krizí. Velmocenští imperia

listé a militaristé dostávají opět válečné křeče a strhují do válečné horečky i svoje drobné vazaly. Revoluční nespokoje nost dělnické třídy pod terorem kapitalistů neklesá, ale ros te. Existence dělnického Ruska a existence třídně nekompro

misních komunistických stran stává se den ze dne kapitalis tům nepohodlnější. Korupční aféry měšťácké demokracie znovu a znovu se provalují. Naše demokracie nezmohla 'se dosud na zúčtování a vyšetřování špinavé aféry 'Koburko vých miliónů. Chystají se nové a nové útoky na existenci dělníků a malých 1 středních poplatníků, kapitalismus ne

může existovat, aby široké masy pracujících neožebračoval a nevydíral - a právě iv boji proti tomuto vyděračství je síla komunistické strany.

My boj tento přes veškerou perzekuci dále povedeme. Bu deme spojovat dělnickou třídu v jednotnou frontu pod hesly : Proti kapitalistickému vykořisťování pracujícího lidu měst a venkova. Proti novému válečnému štvaní.

Ruce pryč od sovětského Ruska. 316

Ať žije jednotná (fronta proletariátu a jeho konečné vítěz ství ! «1

Veliká protestní kampaň, která byla na podkladě těchto he sel rozvinuta, splnila svoje poslání. zákazy veřejných komunistických projevů vyvolaly v život protestní vření v továrách a závodech, mís toljednoho zakázaného projevu pořádány de sítky projevů jiných a komunistická strana právo na volnost projevu a legalitu znovu sobě masovými akcemi vybojovala. Rů z né akce. Vedle těchto hlavních otázek a lakcí politic

kých, vyvěrajících z hospodářských a politických poměrů u nás, nebylo jediné důležitější události, ke které by nebyla

KSČ zaujala stanovisko a nevyužila ji k agitaci a rozšíření svého vlivu. Zde sluší jmenovat: schůzovou akci dělnických delegátů vrátivších se z Ruska, Leninův týden , Mezinárodní 1

dny žen, mládeže a družstevní, výročí Pařížské komuny,

výročí ( ruské revoluce, Mezinárodní dětský den, akce proti bílému teroru v Bulharsku, Rumunsku, Madarsku ( proces sou

druha Rákosiho ), :Polsku, Itálii, Litevsku atd., akce ve pro spěch a na podporu revoluce v Číně, za uznání SSSR a proti imperialistickému, militaristickému

štvaní

proti

Sovětům ,

veškeré hospodářské boje i mzdová hnutí jednotlivých odborů, akce za sjednocení odborového hnutí i získávací akce Rudých odborů, akce venkovského lidu proti pozemkové reformě, ře

pařská akce drobných pěstitelů řepy, akce invalidů, nájem níků, dělnických sportovců apod. našly u KSČ plné podpory a byly také agitačně zužitkovány.

Veškeré akce KSČ v tomto období vedené, 'ať jejich základna

byla v událostech politických nebo hospodářských, ať navazo valy na zájmy a požadavky dělníků, malorolníků, státních zřízenců nebo potlačovaných národnostních menšin, soustře đují se v jediný cíl: vybudování jednotné bojovné fronty pracu jících tříd měst i venkova proti buržoazní nadvládě, zorganizování velké revoluční ar. mády pracujících pod vedením komunistic ké strany ' k boji za odstranění vlády kapi

talistické reakce a nastolení vlády dělníků a rolník ů .

3. Vnitrostranické záležitosti.

Stejnou pozornost, jaká byla ústředím věnována veřejným 1 Rudé právo, 14. ledna 1927. 317

akcím a zachování bolševické linie , těchto akcí, věnovalo

ústředí i otázce vnitřní bolševizace strany a zaujímalo jasné stanovisko k vyskytnuvším se otázkám i vystupovalo proti všem

úchylkám, které se tu neb onde objevily. Přitom vyhýbalo se ústředí mechanickému organizačnímu zakročování proti jed notlivcům a snažilo se vždy bez krajních organizačních opat ření prosadit bolševickou linii. Nebálo se arcit také vyvodit or ganizační důsledky proti těm, kteří, nemajíce dostatek komu nistické disciplíny, chtěli vědomě setrvávat na cestě nespráv

né a šířit rozkolnictví anebo nesprávné názory v řadách KSČ. Zde sluší zvláště zaznamenat tyto vážnější případy, k nimž by lo nutno zaujmout stanovisko:

a) Soudruzi Görlich, Håla, Handlíř, Vaněk 1

Karel, Vaněk Miloš, Friedrich a Hora obrá tili se v měsíci březnu 1926 při příležitosti zasedání širší exekutivy na Komunistickou internacionálu s obšírným

memorandem , ve kterém zdůvodňují svoje zvláštní stanovisko k vedení KSČ, činí výtky vedení a dovozují nesprávnost tak zvaného bloku, který na likvidování frakčních výsledků bub níkovštiny byl vytvořen . Tento nový frakční pokus skupiny, která nechtěla 'se smířit s usnesením EKI z roku 1925 a 's usne

sením sjezdu KSČ v září 1925 a hledala nové záminkypro svoji frakční činnost, byl odmítnut exekutivou i ústředím KSČ v re zoluci ze dne 23. III. 1926 :

»Ve věci odsouzení postupu a memoranda skupiny Hüly a spol., (označené za pravou skupinu v KSČ, souhlasíme plně s usnesenou odpovědí širší EKI. Rovněž úplně souhlasíme .

s postupem zástupců v československé komisi, dosazené širší

EKI k prozkoumání stížností, předložených pravou skupinou KSČ. Uznáváme za správné vedení rozhodného boje proti skupině Hůlově, třebaže je tato skupina co do počtu a vlivu skupinou úplně bezvýznamnou. Ve shovívavosti, umožnivší zorganizování frakce, nebude dále pokračováno. Jakákoliv frakční činnost bude zne možněna. Nevzdají-li se tito soudruzi ani nadále svého sta noviska, setrvají-li na něm a budou-li je třeba i ojediněle

uplatňovat, byla by strana proti nim nucena organizačně za kročit. Tito soudruzi svou odsouzenou činností prokázali, že je jich teorie i praxe selhala . Jako prostí příslušníci v KSČ mo hou ukázat, jsou - li dobrými vojáky v KI, v čemž jim nebude nijak bráněno.«1

Usnesení toto nalezlo plného ohlasu v řadách členů strany a jmenovaná frakce nenašla pro svůj nový pokus o vyvolání diferencí ve straně nejmenší odezvy. Její činnost byla bez ja 1 Rudé právo, 24. března 1926. 318

kýchkoli nových organizačních opatření likvidována. Na pod zim roku 1926 pokusil se sice ještě soudruh Görlich na otázce rudé opozice oživit otázku svojí frakční skupiny. Pokus tento byl odmítnut usnesením ústředí ze dne 13. X. 1926: »Komise zjišťuje, že článek soudruha Ladislava Görlicha

„ Nová opozice v SSSR a její osud “ v časopise Nové Rusko uveřejněný , je zřejmým pokusem porušit usnesení ústředí

KSČ I EKI, aby v nynější situaci o ruské otázce nebylo dis kutováno. Soudruh Görlich činí tu pokus pomocí mimostranic kého orgánu přihřát na ohníčku ,,nové ruské opozice“ dáv no vychladlou polévku frakce Görlicha a soudruhů v Česko

slovensku, jejichž nesprávné stanovisko :bylo nejen celou KSČ, ale i Komunistickou internacionálou několikrát odmít nuto.

Odsuzujíc tyto frakční pokusy izprava, ikteré řadí se do

jedné fronty s frakčními pokusy zleva, navrhuje komise, aby vzhledem k tomu, že soudruh Görlich na základě dřívějšího rozhodnutí žádné vedoucí funkce ve straně nemá, dána by

la soudruhu Görlichovi nejdůtklivější výstraha ' s upozor něním, že v případě každého dalšího porušení stranické dis

ciplíny bude proti němu bezohledně zakročeno .« 1 b)

Skupina

Neurath ,

Kreutz,

Michalec

a

spol. Frakční vystoupení opozice v ruské komunistické stra ně, kolem níž začaly se soustřeďovat různé opoziční skupiny

jednotlivých sekcí, ať byly pravé, nebo levé, nalezlo určité ode

zvy i v KSČ. Byl to člen sekretariátu soudruh Neurath, který za pomoci některých soudruhů z libereckého kraje počal na rozdíl od jednomyslných lusnesení ústředí KSČ, které nesprávné názo ry ruské opozice odmítlo, tyto odmítnuté a nesprávné názory propagovat. Také tato podvratná činnost zleva« nenalezla nijaké odezvy

v řadách členstva KSČ a byla likvidována usnesením ústředí KSČ ze dne 13. X. 1926, které obsaženo je v následující rezolu ci :

»1. Soudruh Neurath skutečně po dobu několika měsíců materiál od různých opozičních skupin v Rusku i Němec ku sobě opatřoval a jej shromažďoval. 2. Materiál opatřován byl různými postranními cestami, chován na zvláštním místě mimo sekretariát strany a sou

druh Neurath, ač byl členem sekretariátu a polbyra, žádné z těchto institucí neučinil jediného sdělení o tom, že mu po

dobný materiál dochází aa že jej shromažďuje. 3. Materiál Neurathem shromážděný byl také v Českoslo vensku frakčně použit, neboť bylo o některých věcech přes

ně prokázáno a soudruhem Neurathem také přiznáno, že ne 1 Rudé právo , 13. října 1926. 319

chal je opsat, rozmnožit a sám je některým soudruhům mimo ústředí předal. Materiálie tyto objevily se pak a byly rozši řovány při frakční práci na Liberecku, kterou řídil sekretář tamního kraje soudruh Kreutz. Soudruh Kreutz byl také jed ním z těch, kterým podle zjištění a vlastního doznání sou

druha Neuratha byl materiál prý „ pro informace “ předán. 4. K rozmnožování a rozšiřování frakčního materiálu po užil soudruh Neurath , jak bylo zjištěno, aparátu strany . 5. Soudruh Neurath rozšiřoval také, jako vedoucí člen se kretariátu a polbyra, po straně nepravdivé pověsti mezi sou

druhy, jako by Ksč hrozilo nebezpečí, že její vedení mohlo by se sblížit se soudruhy, kteří v době aféry Bubníkovy stáli poblíž Bubníka, a že je nutno bránit tomu, aby vedení

KSČ nebylo ovládnuto pravými živly. Soudruh Neurath však jako odpovědný činitel na příslušných místech, to je ani v se kretariátu, ani v polbyru, tuto obavu nebo domněnku nikdy nevyslovil. Naopak, jak je z posledních událostí vidno, sám se do názorové blízkosti pravé skupiny Gorlicha a soudruhů dostává.

Ze všeho, co uvedeno, je prokázáno, že soudruh Neurath

jako vedoucí a odpovědný činitel a funkcionář KSČ dopustil se činů, které mohly v případě, že by proti nim včas nebylo zakročeno, vyvolat vážné nedorozumění a svést mnohé sou druhy ( jak ostatně na Liberecku již se stalo ) k těžkému po rušení stranické kázně a ohrozit tak nutnou jednotu i akce schopnost strany.

V důsledku toho doporučuje komise, aby soudruh Neurath byl z členství ústředního sekretariátu i z členství polbyra

KSČ suspendován s vážnou výstrahou, aby do budoucna od jakýchkoli frakčních pletich, které by jednotu strany mohly

poškozovat, upustil a zvýšenou stranickou činností nepřízni vý dojem , který jeho poslední činy u příslušníků KSČ vyvo laly, vbrzku zahladil . «1

Předtím byl libereckým krajem suspendován také ze svého místa sekretáře kraje soudruh Kreutz a usnesením ústředí mládeže odvolán z exekutivy mládeže soudruh Michalec.

Goliath a spol. Jičín. Opoziční skupina soudruha Goliatha a spol. vznikla z nespokojenosti s vyřešením kandida tur do Národního shromáždění. Soudruzi tito, prosazujíce do Národního shromáždění místního kandidáta, založili svůj od

boj proti ústředí na krajně nesprávných nacionalistickošovinis tických základech, vytýkajíce, že ústředí protežuje kandidatu ry soudruhů německých na úkor českých. Ústředí po zevrub ném vyšetření věcí a podání zprávy disciplinární komise učini

lo následující usnesení: 1 Rudé právo , 13. října 1926. 320

»1. Soudruhu Hakenovi není možno dokázat podněcování organizací k protestům proti usnesení ústředí v otázce kan didatury soudruha Mizery. 2. Zjištěno bylo na základě dopisů soudruha Goliatha, že

soudruh Haken dával určité informace o průběhu jednání sekretariátu ve věci kandidatur soudruhu Goliathovi a že ty to informace byly pak zneužity takovým způsobem , který byl pro stranu škodlivý. 3. Komise pokládá za nutno konstatovat, že způsob infor mování o vnitřním jednání institucí strany není přípustný a nutno jej proto vytknout. 4. Ohledně soudruha Goliatha konstatuje komise, že tento zneužil důvěrné sdělení soudruhem Hakenem mu učiněné

způsobem nepřípustným a pro stranu škodlivým. 5. Při debatách a v kritice rozhodnutí ústředního výboru KSČ o otázce kandidatur užil výroků a počínal si způsobem, který není možno považovat za soudružský a správný.

6. Navrhuje proto komise udělení důtky soudruhu Goliat hovi pro nesoudružské chování.«

Na toto usnesení odpověděl Goliath složením všech funkci ve straně, došlo ke konfliktu mezi ním a výborem III. kraje

v Nymburce, který skončil vyloučením Goliatha ze strany. Nut no podotknout, že krajský výbor postupoval v této věci pří liš mechanicky, neprovedl předem dostatečný ideologický boj proti nesprávným názorům Goliatha a důsledek toho byl, že vyloučení jeho mělo za následek rozkol v organizaci v Jičíně. Goliath zaujal poté proti straně stanovisko krajně nepřátel

ské a postavil i při obecních volbách v Jičíně dne 27. II. 1927 svoji odštěpeneckou kandidátku, na kterou soustředil 710

hlasů proti 277 hlasům, které dostala oficiální kandidátka strany. Případ tento je poučný právě proto, že je to první

případ, kdy za člena, proti němuž bylo nutno disciplinárně vy. stoupit, postavila se větší část členstva jedině proto, že i když důvody, které k disciplinárnímu zákroku vedly, byly správné, zákrok proveden byl mechanicky, bez náležitého rozjasnění Nesprávné a přípravy. jednání soudruha Tausika, který podepsal žádost o amnestii k prezidentu re publiky, odmítlo ústředí v následujícím usnesení: »Polbyro KSČ jednalo ve své schůzi o případu soudruha Heřmana Tausika, který byl dne 24. listopadu 1925 propuštěn z trestnice na Borech. Bylo konstatováno, že strana i MRP činily v době, kdy soudruh Tausik odpykával trest, všechno, co bylo v jejich moci. Soudruh Tausik přiznal, že v trestnici podepsal žádost k prezidentu republiky za abolici. Tento čin musí být odsouzen jako krok , který komunistovi, zvláště funkcionáři komunistické strany, dovolen není. Z toho důvo du bylo usneseno, že soudruh Tausik suspendován je ze 321

všech funkcí v komunistické straně. Suspendování toto pla tí po dobu dvou roků.«

Vedle těchto případů byla řada menších úchylek a chyb, kterých se dopustili jednotlivci. Proti těmto chybám bylo vnitřní

cestou

okamžitě zakročováno, správná bolševická

směrnice naznačena a soudruzi na své omyly upozorňováni a náprava provedena, aniž bylo nutno sahat k organizačním

a disciplinárním opatřením . Případy tyto týkaly se hlavně otázek správné družstevní a odborové taktiky ( Nádvorník, Praha, Pergl, Moravská Ostrava, Kovanda, Brno aj. ) . Parla mentního vystupování - článků politických apod. ( soudruzi

Burián, Brno, Šafář, Praha aj. ) . Komunální taktiky ( Skálat, Praha, Rejlek, Tábor apod . ). Byla řada případů, kde původní, mírné disciplinární zakročení pro menší delikty narazilo v dů sledku nedostatečné disciplinovanosti jednotlivců na odpor

a vedlo je místo k uznání chyby k novým organizačním pře stupkům , které pak musily být přísnějšími zákroky řešeny. Ta kové případy vyskytly se v Plzni, Táboře a na jiných místech . Byla i řada jednotlivců, zaujímajících dříve čelná místa ve

straně, kteří dopustili se hrubých poklesků, a proti těm musilo být se vší rozhodností zakročeno. Tu nutno jmenovat v prvé řadě: Doležala, redaktora Rovnosti ( vyloučen pro styky s fašis ty ) , Hirschl, poslanec ( vyloučen pro nekonání povinnosti a výstřední život), Světlík , bývalý poslanec ( vyloučen pro hru bé poškozování strany ) . Vedle toho také i krajské organizace

musily vyloučit řadu členů, kteří se hrubých přestupků nebo nečestných činů dopustili. 4. Sekretariát KSČ

Pro vyřizování veškeré agendy v ústředí zvolen po třetím

sjezdu Čtyřčlenný sekretariát, a sice soudruzi: Haken, Jílek , Neuratha Zápotocký. Po suspendování soudruha Neuratha a odjezdu soudruha Hakena do Moskvy tvoří sekretariát sou druzi : Bolen , Jílek, Stern a Zápotocký.

Sekretariát projednává veškeré záležitosti, které se týkají

politické i organizační činnosti KSČ. Všechna pracovní odděle ní a komise musí svoje návrhy předkládat sekretariátu, který je povinen návrhy prozkoumat, propracovat a předkládat je

pak s příslušným dobrozdáním bud polbyru , nebo orgbyru k rozhodnutí.

Tento způsob rozdělení práce jednak zcentralizoval veške rou činnost ústředí, jednak ulehčil a zjednodušil jednání pol byra a orgbyra, umožniv, aby tyto korporace mohly se za

bývat prodiskutováním zásadních směrnic politických i organi 1 V německém textu je místo Skála : Skalák . (Str. 23.) 322

začních, na něž při dřívějším způsobu práce času nezbývalo. Sekretariát vede o svých schůzích podrobný záznam, v němž je vyznačena předně: každá projednávaná otázka a záležitost,

na druhé straně usnesení, které sekretariát ve věci doporučuje učinit. Protokoly tyto předkládají se pak polbyru nebo orgby ru, kde se učiněná rozhodnutí definitivně schvalují. Debata v těchto institucích vede se pak jen o těch bodech, kde by snad některý člen polbyra měl odlišný názor od učiněného se kretariátem usnesení. Jak rozsáhlá je agenda sekretariátu a jak nutná je provede ná dělba práce, o tom svědčí následující číslice :

Sekretariát konal v období od III. do IV. sjezdu strany ( do 28. února 1927 ) 87 schůzí, na nichž byly projednávány otázky spadající do kompetence polbyra, a učinil usnesení o 1165 růz

ných záležitostech a podáních. Přitom dlužno podotknout, že běžné záležitosti, pro které platí všeobecná usnesení a zásady, sekretariátu se nepředkládají a vyřizuje je každé oddělení přímo.

Schůzí, na nichž byly projednávány otázky spadající do kompetence orgbyra, konal sekretariát 65 a učinil usnesení o 1386 různých záležitostech.

5. Polbyro

V ustavující schůzi ústředního výboru dne 29. IX. 1925 zvo leno devítičlenné polbyro, a sice soudruzi: Gottwald , Hais, Jo

sef Haken, Harus, Jílek, Neurath, Šmeral, Zápotocký, za redak ci ústředního orgánu povolán do polbyra soudruh Dobrovolný, co kandidát soudruh Bolen. V době delší nepřítomnosti jednot

livých členů bylo polbyro doplňováno náhradníky ze řad ústředního výboru . Polbyro projednávalo na svých schůzích veškeré zásadní politické otázky, stanovilo směrnice pro po

stup strany při všech akcích politických i hospodářských . Do schůzí polbyra zváni případ od případu vedoucí jednotli vých pracovních oddělení agitpropu , odborového, družstev ního, malozemědělského, komunálního, ženoddělu atd., aby

podali zprávu o svojí činnosti, předložili a odůvodnili pracovní plány projektovaných akcí a přijali direktivy pro další postup.

O jednotlivých politických akcích předneseny speciální refe ráty a provedena diskuse osmnáctkrát, o hospodářských bo jích šestnáctkrát, o politické situaci čtrnáctkrát, o odboro vém hnutí dvanáctkrát, o postupu v parlamentě jedenáctkrát, o exekutivě KI jedenáctkrát, o redakčních záležitostech osm

krát, o národnostní otázce sedmkrát, o malozemědělské otázce šestkrát, o disciplinárních věcech šestkrát, o volebních akcích šestkrát, o mládeži šestkrát, o družstevním hnutí pětkrát, o závodních výborech pětkrát, o fašismu pětkrát, o hnutí žen 323

pětkrát, o perzekuci čtyřikrát, o sjezdu strany třikrát, o tělo výchovném hnutí třikrát, o komunální práci třikrát, o dělnické

delegaci třikrát, o otázce nezaměstnanosti třikrát, o invali dech třikrát, o nájemnících dvakrát, o bezvěrcích dvakrát atd.

Vcelku bylo konáno v uplynulém období 64 schůzí polbyra. 6. Orgbyro Za členy orgbyra zvoleni po III. sjezdu soudruzi: Jílek, Hal man , Kohn, Bolen, Neurath, Zápotocký, Gottwald. Činnost orgbyra soustředěna byla na kontrolu projektova

ných organizačních akcí a vydávaných směrnic jednotlivými pracovními odděleními ústředního sekretariátu. Určována byla kompetence jednotlivých pracovních odděle ní, přehlíženy a schvalovány jejich pracovní plány i povo láváni vedoucí jednotlivých resortů občasně do schůzí orgbyra k podání zprávy o organizační činnosti a jejich výsledcích .

Orgbyro omezilo se na určování hlavních organizačních zásad a směrnic , ponechávajíc jednak pracovním oddělením , jednak sekretariátu volit vhodné způsoby a cesty k praktic kému jejich provádění.

Vedle usměrňování organizační činnosti strany staralo se orgbyro i o hospodářsko-finanční záležitosti, i o úměrné, fi nanční síle strany, odpovídající hospodářství ústředí. Také pro

tuto činnost stanovilo orgbyro hlavní zásadní směrnice, podle kterých pak sekretariát postupoval .

V tomto případě nutno zvláště upozornit na vyřešení otázky zaměstnaneckého platového poměru soudruhů poslanců a se nátorů strany. Zásadní směrnice v této otázce vydané zní:

Veškeří poslanci i senátoři jsou povinni odvádět příjem , kte rý požívají za vykonávání poslanecké funkce, i každý jiný příjem pokladně strany.

Pokladna strany vyplácí soudruhům poslancům a senátorům odměnu jako druhým zaměstnancům ústředí, a sice dle prvé platové stupnice, stanovené pro vedoucí pracovníky resortů v ústředí.

Požitky této stupnice jsou : I. Základní plat Kč 1500 měsíčně,

přídavek na manželku 200 Kč , přídavek na dítko 100 Kč a 20 % příbytečné.

Vedle toho vypláceny jsou diety za schůze podle obvyklé dietní normy pro referenty stanovené a funkční přídavek 800 Kč pro ty soudruhy, kteří vedle svého mandátu vykonávají odpovědné funkce v ústředí. Stanovené zásady byly také ústředním výborem schváleny a bezpodmínečně dodržovány .

324

7. Ústřední výbor KSČ

Za členy ústředního výboru KSČ zvoleni byli na III. sjezdu v září 1925 soudruzi: Haken, Harus, Zápotocký, Chabera, Jílek, Kalachová, Kohn, Šmeral, Neurath, Dobrovolný, Lepko, Stern , Hais, Bolen, Dvořáková, Halman, Badura, Hotárková, Tůma, Ul.

brich,1 Metzl, Mourek, Kreibich, Babický, Čermák, Košťál, Ko reň , Gottwald , Reščuk, Rác , Dědič , Hřich.

Ústřední výbor jako nejvyšší instance strany v období mezi

sjezdovém řídil politiku KSČ a rozhodoval s konečnou platnos tí o všech akcích i podnicích strany.

1. Ustavující schůze ústředního výboru KSČ konána byla v září 1925. Na této schůzi zvolen čtyřčlenný sekretariát, de

vítičlenné polbyro, šestičlenné orgbyro i šéfredaktor a vydava tel Rudého práva. Schůze pojednala dále o přípravách voleb nich, o projevech proti perzekuci v Madarsku ( Rákosi ) a v Čes koslovensku ( proces soudruha Jílka, Housera, Neuratha) .

2. Schůze ÚV konána v říjnu 1925. Na programu byly : Refe rát soudruha Neuratha: »O politické a hospodářské situaci

v měřítku mezinárodním i v Československu a nejbližších úko. lech strany «. Referát soudruha Hakena: »O přípravách voleb ních a kandidátních listin « a referát soudruha Jílka : » O pra

covním plánu a rozdělení práce v ústředí«.

3. Schůze ÚV v listopadu 1925. Program : »Zpráva o volbách a stanovení kandidátů pro II. skrutinium«, referent soudruh Zápotocký. »Politická situace a další taktika«, referent sou

druh Haken. »Zprávy o činnosti«, referent soudruh Jílek. 4. Schůze ÚV konána v prosinci 1925 společně s poslaneckou frakcí a projednávány v ní otázky parlamentní taktiky. 5. Schůze ÚV konána v lednu 1926. Referovali soudruh Zápo

tocký: »O volebních výsledcích a jejich zhodnocení«, soudruh

Jílek: »0 přestavbě strany a práci instruktorů «, soudruh Šme ral : »O sjezdu komunistické strany SSSR, jeho usnesení a sta

novisku KSČ«, soudruh Neurath: »0 politické situaci a dalším postupu « .

6. Schůze konána v březnu 1926. Program : » O úřednické

vládě, politické situaci a úkolech strany«, referoval soudruh Haken. »O výsledcích zasedání EKI«, referoval soudruh Jílek. 7. Schůze ÚV konána byla v květnu 1926. Program : »O poli. tické situaci a úkolech strany«, referoval soudruh Jílek. »O ak cích ve prospěch anglické stávky horníků «, soudruh Zápotoc

ký a Hršel. »O stavu hnutí za uplynulé období,« soudruh Zá potocky. 8. Schůze konána v červenci 1926. Program : »O hospodářské

a politické situaci a o úkolech strany«, referoval soudruh Ha 1 Ulbricht

viz Protokol III. řádného sjezdu KSČ, Svoboda 1967,

str . 315 .

325

ken. »O ruské otázce«, referoval soudruh Jílek. »O hnuti

mládeže a úkolech strany«, referoval soudruh Zápotocký. 9. Schůze ÚV konána v září 1926 spolu se sekretáři krajů.

Program : » Podány podrobné zprávy a informace o ruské otáz ce « .1

10. Schůze ÚV konána v říjnu 1926. Program: »O politické si tuaci a přípravách parlamentních i stranických akcí«, referuje

soudruh Jílek. »O stanovisku KSČ k vládnímu prohlášení«, re feruje soudruh Haken. » vnitrostranických záležitostech «, re feruje soudruh Zápotocký. » odborových akcích«, referuje soudruh Kohn.

11. Schůze UV konána byla v prosinci 1926. Program : » Jed nání EKI o výsledcích tohoto jednání a úkolech KSČ «, referent

soudruh Jílek. »O svolání IV. sjezdu KSČ«, referent soudruh Zápotocký. »O akci závodních výborů«, referent soudruh Kohn . 12. Schůze ÚV konána v lednu 1927. Jednáno o jednotlivých bodech

»

programu

posledního

zasedání

EKI. Referovali:

agrární otázce «, soudruh Dobrovolný. »O odborové otázce «,

soudruh Hais. »O anglické stávce a čínské revoluci«, soudruh Stern. »O práci komunistů v masových organizacích «, soudruh Zápotocký.

13. Schůze ÚV a krajských sekretářů konána v únoru 1927. Referoval k bodu prvému » Akce strany« soudruh Jílek. K dru

hému bodu »Sjezd, administrativa a vnitrostranické otázky« soudruh Zápotocký.

Na těchto schůzích a konferencích ústřední výbor podrobil

vždy podané referáty obsáhlé diskusi i usnesl provolání, rezo luce a direktivy, které byly vodítkem polbyru i všem institucím strany při praktickém provádění akcí. 8. Exekutiva a bratrské sekce

V exekutivě KI měla strana v tomto období téměř nepřetrži

tě svého zástupce. Na rozšířenou exekutivu v únoru 1926 dele gováni soudruzi :

Jílek, Neurath , Zápotocký, Šmeral, Heller

a Hais. Na organizační konferenci soudruzi: Kohn, Jonáš, Ho šický a Tomášek. Na rozšířenou konferenci v listopadu 1926

vysláni soudruzi: Jílek, Haken, Zápotocký, Vondráček, Hais a Lepko.

Od jarního zasedání do podzimního zasedání fungoval jako zástupce KSČ soudruh Stern, od podzimního zasedání soudruh Haken. Na mezinárodní konferenci žen vyslána byla sou

družka Prokopová. Jako člen prezídia EKI úřadoval v Moskvě po celý rok soudruh Šmeral. Mimoto udržován byl stálý styk se sekretariátem EKI zasíláním pravidelných písemných zpráv 1 V němčině jen : „> Berichterstattung “ . (Str. 27.) 326

i stejně tak udržován byl styk i s jednotlivými odděleními se kretariátu .

Také na sjezdy bratrských sekcí vysláni byli delegáti, a to na sjezd ukrajinské komunistické strany do Charkova. Na sjezd

německé komunistické strany do Berlína a na sjezd Francouz ské komunistické strany.

9. Přehled o písemné agendě ústředí Přehled o písemné agendě ústředí podává následující výkaz došlé a odeslané korespondence za rok 1926. Dopisy došlé :

Kontrolní komise ( Uřídil) Tisk a kolportáž ( soudruh Beuer ) Německé oddělení ( Neurath Stern ) Ženodděl ( Vobecká )

21

251 292 336 476 592 470 858 905

1

1

Komunální oddělení ( soudruh Nedvěd ) Organizační oddělení ( soudruh Jílek ) Agitprop ( Gottwald

Stern )

Malozemědělské -družstevní (Rydlo) |

I

Pokladna ( Kudera ) Sekretariát ( Bolen ) ! I Odborové oddělení (Kohn ) Schůzové oddělení (Křenová ) Sekretariát ( Zápotocky )

499 1

954

}

1

2 123 2 420 10 917

Úhrnem

Dopisy odeslané :

Kontrolní komise ( Uřídil) |

444 321 467 558 734 849

!

Sekretariát ( Haken ) : Sekretariát orgodděl ( Jílek )

i

Německé oddělení ( Neurath

Stern )

I

Ženodděl ( Vobecká ) ; Pokladna (Kudera) Tisk a kolportáž (Beuer)

1

898

1

Sekretariát ( Bolen )

Komunální oddělení ( Nedvěd )

1 1 2 2

Agitprop (Gottwald ) Malozemědělské družstevní ( Rydlo) Schůzové oddělení ( Křenová ) Sekretariát (Zápotocky) Odborové oddělení ( Kohn)

Úhrnem

I 1

924 559 915 537 834

2 929 3 618 20 187

327

ZPRÁVA O ČINNOSTI ORGODDĚLU KSČ Směrnice celkové činnosti orgoddělu ústředního sekreta

riátu KSČ v období od III. sjezdu strany tvořila hlavně rezo luce o organizačním stavu a organizačních úkolech KSČ, schválená III. sjezdem strany. V této rezoluci jsou obšírným způsobem popsány nedostatky organizací strany od buňky až ke krajům, načež jsou tam vypočteny jak všeobecné úkoly or

ganizační práce, tak i podrobné úkoly buněk, úkoly obvodních ( okresních ) výborů a úkoly krajských výborů. Takto mohla re zoluce sloužit za směrnici činnosti od orgoddělu až dolů

k buňkám, obzvláště konstatuje-li se v rezoluci výslovně, že »volební úspěch postavil před naši stranu organizační úkoly na prvé místo a že v důsledku toho je hlavním naším úkolem

dneška podchytit masy, organizovat naše voliče v pevné řady revoluční proletářské armády, pokračovat v bolševizaci KSČ, tj. zpolitizování a zaktivizování stranické masy a stranických organizací, upevnění vlivu la vůdčí úlohy mezi širokými dělnic kými a rolnickými masami«.1

Rezoluce konstatuje současně, že »provedení tohoto úkolu závisí ve značné míře od existence opravdu bolševického organizačního apará tu strany a na zdokonalování organizační práce« .2

Splnění této podmínky věnovalo ústředí KSČ v období od III. sjezdu strany zvýšenou pozornost. Vybudování opravdu bolše vického organizačního aparátu a zdokonalování organizační

práce bylo jedním z hlavních úkolů ústředí KSČ. Ihned po III. sjezdu strany bylo ustaveno organizační oddělení

( orgodděl ) v ústředním sekretariátu k obstarávání a vedení

organizačních prací spojených s reorganizací strany a vybudo váním bolševické strany. Agendou tohoto oddělení pověřeni soudruzi Bolen, Hruška, Jílek, Pfeffer a stenotypistka sou družka A. Víková. Po jejím odchodu na jiné místo soudružka M. Nováková. Soudruha Pfeffera po jeho odchodu do Moravské Ostravy vystřídal soudruh Beuer. Současně byla při orgoddě

lu ÚV ustavena organizační komise. Členové pro tu to komisi byli vybráni kvůli pracovní výhodnosti a přímému

spojení ze všech důležitých oddělení v ústředním sekretariátu . Členy organizační komise jsou nyní soudruzi : Beuer, Bolen, Hruška, Gottwald, Jílek, Melichar, Metzl, Rydlo, Uřídil, Vobec ká a Zápotocký a za komunistickou mládeži soudruh ( Haken mladší. Organizační komise je takto přímo spojená : soudru

hem Hruškou s komisí pro frakční práci v organizacích maso 1 Rudé právo, 3. prosince 1925, příloha Organizátor. 2 Tamtéž . 328

vých pracujícího lidu, soudruhem Gottwaldem s komisí agit propu, soudruhem Melicharem is I. ( pražským ) krajem, sou druhem Metzlem s odborovou komisí, soudruhem Rydlem s družstevní komisí, soudruhem Uřídilem se zemědělskou ko

misí, soudružkou Vobeckou s ústředním ženoddělem , soudru hem Hakenem mladším s komunistickou mládeží, soudruhy Bolenem, Jílkem, Zápotockým se sekretariátem , soudruhy Bo

lenem, Gottwaldem , Jílkem , Zápotockým s orgbyrem ÚV KSČ, soudruhy Bolenem, Gottwaldem , Jílkem, Metzlem , Zápotoc kým s ústředním výborem KSČ. Toto spojení ukázalo během práce velké výhody. Předsedou komise byl zvolen soudruh

Jílek, zapisovatelem soudruh Bolen . Na schůzích organizační komise bral účast tři čtvrti roku instruktor KI. Schůze ko

mise konaly se nejméně jednou za čtrnáct dní. Většina schůzí organizační komise byla věnována všestrannému zkoumá ní organi

začního stavu v jednotlivých krajích, otázce dokončení přebudování strany do závodů, správnému rozdě lení organizací strany a odstraňování chyb a nedostatků. Prostřednictvím jednotlivých členů, zvláště soudruhů Hrušky,

Pfeffera, Melichara, Beuera a Metzla la instruktora (EKI do hlížela organizační komise na organizační práci v různých

obvodech a krajích. Po takovém předběžném ohledání na mís tě byli bobyčejně do schůzí organizační komise pozváni zá

stupci jednotlivých krajů , aby referovali o stavu a postupu organizační práce v kraji, zvláště pak o práci a stavu v dů ležitých obvodech nebo k závodních buňkách důležitých pod

niků. Podaným zprávám následovaly dotazy členů komise kvůli lepšímu objasnění některých důležitých momentů organi začního života. Potom se vždy provedla všeobecná debata 1

o podaných zprávách a doplňcích. Přitom vytyčeny všeobecné směrnice nejbližší organizační práce toho kterého kraje. Dosa zená subkomise zpracovala takto snesený materiál v obšírnější organizační dopis , ve kterém po konstatování organizačního stavu la výsledků organizační práce v kraji, byly vypočítány nedostatky přestavby a organizační práce. Tomu pak následo val konkrétní návod pro organizační práci kraje s komisemi

obvodů a důležitých buněk. K takovým jednáním byli zváni do schůze organizační komise zástupci krajů podle důležitosti ne bo potřeby krajů. Obyčejně byl zván : krajský sekretář, krajský důvěrník, předseda krajské organizační komise, z některých krajů byli ještě přizváni také zástupci důležitých závodních buněk nebo obvodů nebo i některých jiných krajských komisí.

Pozvány byly kraje: Praha, Brno, Plzeň, Hradec | Králové, Liberec, 1 Ústí n. L., 1 Jihlava, 9

Užhorod ,

Budějovice.

Moravská

Krajům

1

Ostrava

a

í České

Zvolen, Žilina, Košice a 329

Bratislava byly poslány organizační dopisy, vypracované na podkladě zpráv instruktora EKI a soudruha Hrušky. Mimo to provedla organizační komise rozbor zpráv předložených krajským konferencím v Přerově, Brně a Táboře a také těmto krajům byly poslány organizační dopisy. Na pod

kladě zpráv vyslaných zástupců na kraj kladenský byl vypracován vzorný organizační referát, podle kterého se Fídilo jednání obvodních konferencí kladenského kraje . Organizační

komise vypracovala směrnice pro organizační referáty na konference Slovenska v Žilin ě a německých obvodů v Praze - Michli. Vypracovala také organizač 1

ní rezoluce na těchto konferencích předložené. Z jejího pod nětu byly svolány dvě konference krajských se kretářů. Jedné zúčastnili se také poslanci a senátoři strany. Obě tyto konference zabývaly se organizačními otázkami v or ganizační komisi předem připravenými. Organizační komise zabývala se otázkou proletářské obrany. Nepouštěla se zřetele otázku závodních časopisů a několikrát jednala o ideologické průpravě členů pomocí

tisku strany a zavedením organizátorů do všech deníků strany. Diskutovala a prováděla všechny náměty orgod dělu EKI, obstarávala přípravu II. organizační

konference EKI. Spolu s I. krajem vypracovala směr nice pro práci obvodních (okresních ) výbo rů a komisí, čímž byl odstraněn citelný nedostatek , pro jevující se na mnoha místech bezradností, jak zdolat obtíže v práci mezi krajem, komisemi kraje a buňkami závodními

a vesnickými, jak odstranit nedostatky kontroly a instruování na místě. Organizační komise se zabývala po skončené proti celní akci strany hodnocením výsledků organi

ż ační práce, prováděné ve spojení s akcemi strany. Výsledek jednání, objevené nedostatky a návod, jak tyto odstranit, byly sděleny všem organizacím strany ve formě oběžníku.

Prací, kterou vykonal orgodděl ÚV spolu s organizační ko misí, byla nemálo usnadněna organizační práce, v prvé řadě jmenovaným krajům a v nich zahrnutým organizacím . Bylo tak

pomoženo k odstranění spousty chyb a nedostatků v organi zační výstavbě. Dobré poznatky byly všeobecně zužitkovány. Organizační práce většiny krajů byla usměrněna. Organizační rozdělení na závodní, uliční a vesnické buňky, organizační roz dělení v městech, zvláště krajských, a organizační výstavbu KSČ Ibylo namnoze nutno probrat se soudruhy prakticky, v konkrétních příkladech , la ukázat, jak má být organizace

strany vybudována. Dokonce bylo nutným vysvětlovat ještě, že výborem závodní buňky nemůže být závodní výbor nebo že or ganizace závodních buněk nenahrazuje odborovou organizaci. 330

Bylo nutno upozorňovat na nedostatečné a nesprávné organi

zační podchycování mas pracujícího lidu, na nedostatečnou aktivitu členstva strany. Dbáno toho, aby v každém velkém závodě byla ustavena závodní buňka se správnou dělbou práce, aby se tak zainteresovalo všechno členstvo na životě strany

a stalo se skutečně aktivním. Frakční práte na venkově byla někde vedena nesprávně a nedostatečně. Organizování pracu jících žen a mládeže a budování ženoddělů bylo nutno napo máhat. Kontrolou a pomocí krajským výborům bylo dosaženo, že nemá strana již ani jediného kraje, kde by nebylo ustaveno při krajském výboru byro a příslušné komise. Nefungují ještě všude správně. Stav jejich je však lepší než u obvodních ( Okresních ) výborů a komisí.

Orgodděl ÚV KSČ zúčastnil se na přípravě ma teriálu II. organizační konference EKI v Mos kvě. Na tuto konferenci byli ústředím vysláni soudruzi: To mášek, zástupce závodní buňky, Jonáš, zástupce městského

obvodu , Hošický, zástupce kraje, Jílek za orgodděl ÚV. Prá ce konference trvaly od 10. až do 17. února 1926. Konferen

ce se zabývala hlavně prací a organizací závodních a uličních buněk , závodních časopisů, prací a organizací užších výborů strany ( obvodních výborů, výborů místních skupin a výborů

městských obvodů) , prací la organizací komunistických frakcí v masových organizacích, zejména v odborech . Prací v plénu konference a v komisích zúčastnili se všichni delegovaní sou

druzi plně. Mimo účast na II. organizační konferenci byl org odděl ÚV ve styku S

orgoddělem EKI

podáváním

zpráv

o průběhu a výsledcích organizační práce v KSČ. Orgodděl EKI na podkladě těchto našich informací a po zkušenostech z ji ných zemí vypracoval také některé pokyny pro naši organi zační činnost. Je to hlavně rezoluce orgoddělu EKI ' stavu

a práci organizační v KSČ, zpracovaná jako výsledek jednání o zprávě podané soudruhem Jilkem v orgoddělu EKI, která bu de podkladem směrnic pro organizační práci v nejbližším ob dobí.

Vedle uvedených úkolů obstarával orgodděl všechnu agendu písemných a ústních informací, spa

dajících v jeho obor. Účastí na práci v » Organizátoru « Rudého práva, organizačními články v ostatním tisku strany, organi začními čísly »Meztiskoru « a » Inprekorru « napomáhal, třeba

nedostatečně, ideologické průpravě členů v organizačních otáz kách. Jednou z jeho posledních prací je příprava nového orga nizačního řádu strany, který by odstranil nedostatky plat ného organizačního řádu 'strany s jeho vysvětlivkami . Při vykonávané organizační práci ukázala se nezbytná po třeba instruktorského aparátu KSČ. 1 Proto

ústřední výbor KSČ na návrh organizační komise rozhodl se 331

pro vybudování aparátu instruktorů, kteří by byli nutnou osob

ní spojkou mezi ústředím a organizacemi strany. Informo váním se na místě vyšetřili by skutečný stav a práci organiza cí, působili by praktickými pokyny k odstranění nedostatků,

vedli by soustavný dozor na provádění organizačních prací a podávali by ústředí o tom všem písemné a ústní zprávy spolu

sieventuálními návrhy. Vybudování aparátu stálých organi začních instruktorů naráží dosud na obtíže dvojího druhu. Jednak na hospodářské obtíže ústředí strany, pokud se in struktorů ústředí týče, jednak na slabou koncentraci schop

ných organizačních pracovníků při krajích a obvodech. K ob sáhnutí 24 krajů strany potřebovalo by ústředí strany nejméně 24 soudruhy, věnující se výhradně systematické práci orga nizačních instruktorů. Strana nemůže však v nynější situaci

rozmnožit (počet zaměstnanců lo nové 24. Proto se nám v orga nizační výstavbě objevují dosud velké organizační nedostatky, které bez aparátu instruktorského jen stěží odstraníme. S do

savadními výpomocemi soudruhů Hrušky, Beuera ( dříve Pfef fera ) spolu s instruktorem EKI nebylo možno zdolat všechny úkoly v tom směru. Kvůli dočasné výpomoci byl úmysl použít pro práci instruktorů, když není možno všechny, aspoň některé poslance la senátory. Praxe ukázala však velké nedostatky ta

kové práce, neboť soudruzi poslanci a senátoři mohou teprve po parlamentních 'a agitačních pracích přijít v úvahu pro úkol instruktorů. To je pak jen nedostatečné a hlavně nesystematic

ké. Proto nezbude než třeba pomalu a úměrně silám ústředí, krajů a obvodů instruktorský aparát budovat.

PARLAMENTNÍ FRAKCE KSČ Úvod

Zpráva tato zahrnuje přehled činnosti parlamentní frakce

KSČ vcelku ( jak v poslanecké sněmovně, tak tv senátu ) za do bu od prosince 1925 ( 17. XII. 1925 první schůze nově zvolené poslanecké sněmovny ) do 28. února (1927. Rámec, v němž se ta to činnost pohybuje , tvoří přirozeně pro každý jednotlivý úsek tohoto období akční plán strany, jehož hesla a směrnice jsou

rozhodnými při stanovení pracovního plánu a organizaci čin nosti frakce. Přitom směřuje úsilí frakce k tomu, aby byla neu stále zachována souvislost její činnosti s akcemi strany, aby

její činnost podporovala akce strany v masách, aby bylo využí

váno parlamentní tribuny a všech nařízeníl parlamentarismu 1 V němčině : „ ... Einrichtungen ...“ . (Str. 36.) 9

332

k třídnímu revolučnímu hnutí a aby byly rozptylovány iluze neuvědomělých proletářských a poloproletářských vrstev o sa mospasitelnosti parlamentarismu. Jednotná fronta

Akci strany v masách pracující třídy o vybudování jednotné fronty a o mobilizaci proletářských a poloproletářských vrstev proti stabilizačnímu plánu buržoazie podporovala frakce tímto způsobem : opírajíc se zpravidla o výzvu vedení strany k stra

nám socialistickým nebo MVS k reformistickým ústřednám od borovým nebo o sekce a usnesení závodních výborů apod ., po dávala komunistická parlamentní frakce ve sněmovně, popří padě v senátu , návrhy a podněty obsahující právě ony poža davky, jež měly tvořit základnu nařízeného jednotného postupu dělnické třídy. Podle okolností přejímalo také návrhy a sliby druhých socialistických stran , nutíc tak jejich parlamentní !

frakce, aby aspoň v těchto požadavcích postupovaly společně s frakcí komunistickou . Ve vhodných případech obracela se

frakce dopisy na kluby sociálpatriotických stran s výzvou ke společnému postupu. Odmítnutí takovéto nabídky umožnilo ovšem odhalení pravé podstaty opozičnosti českých sociálních demokratů a českých socialistů.

Hned při zahájení nově zvolené poslanecké sněmovny spolu pracovala frakce v úzké souvislosti se závodními výbory, jež vyslaly z obvodů celé republiky deputace do sněmovny a tlumočily denní požadavky všeho dělnictva. Parlamentní frakce převzala tyto požadavky, učinila je jádrem svého vstupního prohlášení v parlamentě a vtělovala je průběhem doby při růz ných příležitostech do návrhů a jiných akcí. Tento postup umožnil nemálo odhalení manévru s nabídkou na vytvoření

tzv. dělnickorolnické vlády, který provedli sociální reformisté v dohodě s buržoazií.

Z nabídek na společný postup se socialistickými frakcemi

uvádíme ještě návrh na společný postup při volbě předsednic tva a výborů sněmovny a senátu , návrh na společný postup

v celně kongruové kampani, spojený s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě, výzvu k společnému postupu při ustavení čes ko -německé -maďarské koaliční vlády a nabídku na společný návrh novelizace zákona o závodních výborech. K faktickému,

předem smluvenému , společnému postupu nikdy nedošlo, vy jma společný postup komunistické frakce s německými sociál ními demokraty při projednávání platového zákona státně za městnaneckého, kdy obě frakce, opírajíce se o společný postup MVS a německých reformistických 1státně zaměstnaneckých

odborů, podaly společné návrhy formulované ve smyslu poža davků odborových organizací . 333

Zemědělská otázka

Zvýšená činnost KSČ mezi malozemědělci měla přirozeně odezvu i v činnosti parlamentní frakce. V centrálních kampa

ních jednotlivých období neopomněla frakce zvláště rozvést otázku zemědělskou . S obzvláštní intenzitou se tak stalo ze

jména v kampani celní a nyní při projednávání reformy daňo vé. Poněvadž KSČ dokazovala oproti agitaci agrární buržoazie, že zemědělská cla neodstraní zemědělské krize a nepomohou malým zemědělcům , nýbrž že je naopak nutno učinit docela jiná opatření, podala komunistická frakce řadu návrhů, jež vy jadřovaly právě řešení propagované KSČ. Sem patří zejména

návrh zákona o daněprostém existenčním minimu při dani po zemkové a o osvobození malorolníků od paušálové daně z obratu, návrh zákona o zajištění půdy drobným pachtýřům ,

později návrh zákona o úpravě užívání pozemků v Podkarpat

ské Rusi za podíl jich naturálního výnosu, řada interpelací o pozemkové reformě, návrhů na poskytnutí pomoci při živel ních pohromách apod.

Vliv ! na ! poloproletářské a maloměšťácké živly

Aby podepřela úsilí strany o získání vlivu na poloproletár ské a maloměštácké živly a laby působila k rozptylování demo kratických a parlamentních iluzí v těchto vrstvách , věnovala frakce při různých příležitostech pozornost otázkám dotýka jícím se zájmů těchto vrstev. Mimoto hleděla frakce, aby vhod

nými zásahy z parlamentní tribuny podporovala frakční čin nost strany v různých organizacích a institucích, v nichž tyto živly jsou soustředěny. Tato činnost dála se namnoze v dohodě s příslušným resortem ústředí strany, popř. i s frakcí v té které korporaci, jako např. v organizacích válečných poškozenců. nájemníků, domovníků apod. Tato činnost měla v tomto období

zvýšený význam proto, že volbami byla pozornost těchto vrstev obrácena k parlamentu a nadto ještě zvýšena rozpadem vše národní koalice la novými útoky na životní míru těchto vrstev. Do tohoto oboru (činnosti parlamentní frakce spadá řada návr

hů, z nichž uvádíme: návrh o úpravě právních poměrů domov níků, návrh zákona o domácích zaměstnancích , návrh zákona o předčasném zrušení pracovního poměru zaměstnanců všeho druhu a pak celou zvláštní kampaň ve prospěch válečných po škozenců, jež probíhala paralelně vedle kampaně celně kon gruové a v níž byly podány návrhy zákona o stanovení nové lhůty k přihláškám o důchody ! válečných poškozenců, rezo luční návrh o zavedení povinného zaměstnávání válečných po

škozenců, návrh zákona na úpravu jejich důchodů a naléhavá interpelace o naléhavých otázkách válečných poškozenců. 334

Otázka státně zaměstnanecká Z uvedených právě vrstev zvláštní pozornost byla věnována státním

zaměstnancům.

Hned po

ustavení nově zvolené

sněmovny podala parlamentní frakce návrh na zrušení re strikčního zákona a brzy, na to vlastní návrh na úpravu platů státně zaměstnaneckých. Když po dlouhém oddalování předlo

žila vládě vlastní návrh, který se setkal s krajním odporem všech státně zaměstnaneckých organizací a sbor důvěrníků že lezničních zaměstnanců formuloval minimální požadavky

a žádal politické strany, aby tyto požadavky společně hájily,

prohlásila KSČ, že za účelem umožnění společného postupu všech socialistických frakcí upustí od vlastních návrhů a je ochotna podat návrhy důvěrnického sboru společně s ostatními

socialistickými stranami. Čeští sociální demokraté a čeští so cialisté společný postup odmítli, hlasovali pro vládní návrh a parlamentní frakce komunistická postupovala, jak již řeče no, společně s německými sociálními demokraty. Národnostní otázka

Vydání jazykových nařízení bylo frakci vhodným podnětem,

aby z parlamentní tribuny rozvinula otázku národnostní a for mulovala své zásadní stanovisko. Na znamení protestu proti

národnostnímu útisku podepsala frakce návrh na vyslovení nedůvěry

vládě .

Utvoření

koalice českých , slovenských,

německých a madarských měšťáckých stran využila parla mentní frakce k odhalení podstaty, měšťáckého nacionalismu a zrady, jíž se měšťácké strany národnostních menšin na

právu sebeurčení dopustily. Stalo se tak zejména v celní deba tě a pak podáním dotazu o stanovisku vlády k jazykovým na řízením a o koncesích , jež v této věci učinila vláda jinonárod

ním stranám celní koalice. Návrh byl přirozeně zamítnut, avšak posloužil k odhalení německých měšťáckých stran , jež

hlasovaly proti němu, ačkoliv se týkal jazykových nařízení, proti kterým ještě před několika měsíci pořádaly ohromnou

kampaň . Mimo to použito bylo jiných příležitostí k propagaci komunistických zásad v otázce národnostní, jako nevypisování voleb v Karviné, odpírání státního občanství československého

na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, propouštění německých železničářů, porušování autonomie Podkarpatské Rusi apod.

Zvláštní kampaň je chystána pro projednávání správní refor my.

Vojsko Působení strany mezi vojskem bylo podporováno parlament 335

ní frakcí zastáváním zájmů mužstva ( např. protest proti sníže ní drahotního přídavku vojínům ) , odhalováním zlořádů ve voj sku, protestem proti týrání vojáků apod. Aféry, Gajdovy použi to bylo k propagačním řečem, jež měly poskytnout materiál

k práci mezi vojskem. V chodu je akce při projednávání zá kona o prezenční službě a odnětí volebního práva vojákům. Boj proti stabilizaci

Hlavním úkolem parlamentní frakce v tomto období byl boj proti úsilí buržoazie o stabilizaci. Hned v prvních měsících by la rozvířena v parlamentě akce proti strhávání dlužných daní ze mzdy, jež v důsledku spojení s masovým hnutím dělnictva proti srážkám nejen že měla částečný úspěch dík jednotné frontě dělnictva, kterou se podařilo v řadě okresů vybudovat a kterou parlamentní frakce podporovala vlastní akcí v parla mentě. Sem patří naléhavá interpelace o exekučním vymáhání

daní na rolnictvu a malorolnictvu, o odpisech daní velkým podnikům, později návrh zákona o nepřípustnosti daňových

srážek ze mzdy a platů a konečně návrh na zvýšení daněpros tého existenčního minima ze 6000 Kč ročně na 12 000 Kč

u svobodných a 18 000 Kč u ženatých. Kampaň proti strhávání daně ze mzdy přešla pak spolu s bo

jem za řádnou úpravu platů státních zaměstnanců v široce rozvinutou kampaň proticelní a protikongruovou , jež vyvr. cholila po zlomení řečnické obstrukce ve výborech a zamítnutí pozměňovacích návrhů, podaných parlamentní frakcí, technic kou obstrukcí v plénu sněmovny při odhlasování celního záko na a kongruy. V kampani této bylo dosaženo nejužšího spojení činnosti frakce s akcí strany v dělnických masách. Po uzákonění prvních stabilizačních návrhů, celního i státně zaměstnanec

kého, přistoupila vláda k prosazování další řady stabilizačních návrhů. Je to v prvé řadě reforma daňová, a to jak návrh záko na o reformě přímých daní, tak i zákon o stabilizaci bilanci

a návrh zákona o úpravě finančního hospodářství samospráv ných svazků, dále pak tzv. správní reforma a návrh zákona

o stavebním ruchu . Všechny tyto vládní návrhy projednávají se doposud ve výborech poslanecké sněmovny a parlamentní

frakce, zejména v rozpočtovém výboru, znemožňuje vládní většině snadné a rychlé projednání návrhů.

Paralelně s těmito centrálními akcemi, charakteristickými pro jednotlivé úseky činnosti parlamentní frakce v období, 0

němž jedná tato zpráva, sledovala frakce nepřetržitě otázku drahoty , nezaměstnanosti,, odbourávání průmyslu,

mzdové boje a různé jiné denní otázky týkající se poměrů děl nické třídy. Ve věci drahoty sluší zejména uvést obsáhlý návrh zákona proti zdražování životních potřeb, který podala parla 336

hospo dářské krizi, nezaměstnanosti a drahotě, jež byla podána v říj

mentní frakce v červnu 1926, a naléhavou interpelaci

nu téhož roku. Ostatních zmíněných otázek týkají se interpela ce o zastavení různých podniků, o porušování shodinové doby pracovní, protest proti postupu ministerstva železnic ve věci klidu práce na elektrických drahách v den 1. května, návrh

zákona o drahotní výpomoci provizionistů státních báňských podniků aj . Zahraniční

politika

a

imperialismus

Parlamentní frakce používala příležitosti projednávání ob chodních a mezistátních úmluv, projevů ministerstva zahra

ničí a podobně k odhalování podstaty zahraniční politiky čes koslovenské, její odvislosti odimperialistických velmocí, k od halování pacifistických frází a komedií se Svazem národů. Boj o uznání SSSR byl čas od času při vhodných příležitostech znovu a znovu zdůrazňován . Tak se stalo zejména brzy po za hájení druhého volebního období, když parlamentní frakce,

domáhajíc se svolání sněmovny, uváděla jako jeden z důvodů otázku uznání SSSR. Nato následovaly manifestační projevy v obou sněmovnách a dotaz o uznání SSSR u příležitosti pře rušení jednání československé vlády v této věci. Návrh na

uznání SSSR opakovala pak frakce zejména při projednávání rozpočtu na rok 1927. S touto akcí za uznání SSSR souvisely přímo zároveň projevy

proti bílému teroru; parlamentní akce proti bílému teroru provedena byla pak zejména ještě při projednávání rozpočtu a v prosinci byl učiněn zvláštní projev proti bílému teroru v Jugoslávii.

V říjnu 1926 učinila frakce projev pro stávkující anglické horníky a v únoru 1927 pro uznání kantonské vlády.

Reakce, perzekuce, fašismus Boj strany proti reakci a fašismu podporovala parlamentní frakce při každé příležitosti nejrůznějším způsobem, přičemž

hleděla zároveň k tomu, aby využila právě této příležitosti k rozptylování demokratických iluzí. V plenárních schůzích

i ve schůzích výborových, interpelacemi i dotazy vytýkala frakce porušování shromaždovacího, spolčovacího a tiskového práva a tzv. občanských svobod, interpelovala případy politic ké perzekuce, jednotlivců, odborových, tělocvičných korporací, perzekuci dělnických dětí ve školách, porušování samosprávy,

porušování imunity poslanecké, protestovala proti řádění poli cejních úřadů apod.

V době před sokolským sletem použila frakce aféry Gajdovy 337

k akci proti fašismu, což se stalo podáním dvou návrhů na projev vlády a vystoupení frakce v branném výboru. Číselná data o činnosti frakce Od zahájení druhého volebního období až do konce roku 1926 učinila frakce v poslanecké sněmovně a senátě celkem 147 podání. Z těch bylo 28 iniciativních návrhů, 38 naléhavých interpelací, 48 interpelací, 21 dotazůl a 12 návrhů na projev vlády. Z těchto 147 podání týkalo se drahoty 5, nezaměstnano sti 7, daní 6, cel 2, zemědělské otázky 17, živelních pohrom 9, národnostní otázky 8, státních zaměstnanců 4, válečných po

škozenců 5, různých sociálně politických otázek 5, vojska 12, zahraniční politiky 2, fašismu 2, perzekuce 12, policie 6 , konfis kace tisku 30, korupce 9, různých 6. Za první dva měsíce roku 1927 učiněno bylo 13 podání, z nichž připadá na iniciativní návrhy 2, naléhavé interpela

ce 1, interpelace 6, dotazy 3, návrh na projev vlády 1. Za rok 1926 vyřídil sekretariát klubu 2743 spisů a za prvé dva měsíce roku 1927 476 dopisů.2

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ KOMISE KSČ Ústřední kontrolní komise KSČ při revizích jí prováděných vedle hlavního úkolu, revize hospodaření, kladla značnou váhu na získání přehledu o organizačním vedení institucí

a podniků strany. Nutnost toho je samozřejmá, neboť zdravá

finanční základna předpokládá v prvé řadě nejen poctivost, ale i řádnou organizaci. Tato dvě hlediska a snaha zkušenostmi při revizi získanými

přispět k urychlenému odstranění závad stavících se v cestu přestavbě a bolševizaci strany byla hlavním vodítkem ÚKK při její činnosti.

Učinit těmto úkolům zadost vyžadovalo značné práce; proto také počet revizí je dosti vysoký. V uplynulém období vyko nány celkem 74 revize. Z toho bylo 7 revizí v ústředních insti tucích a podnicích, 22 v krajských sekretariátech, 27 revizí

krajských časopisů a mimopražských deníků, 18 revizí obvod ních sekretariátů, časopisů a jiných složek. Je samozřejmé, že při tak značném počtu revizí byly na čle ny kontrolní komise kladeny značné požadavky. Z členů kon

trolní komise revidovali následující počet míst : 1 V německém textu : „ 41 Anfragen “ . (Str. 42.) 2 V německém textu jsou pod touto zprávou ještě podpisy K. Kreibicha a J. Dolanského. (Str. 42.) 338

Baier 3, Götz 2, Houser 13, Chlouba 6, Janek 4, Křivánek 5, Kollariková 3, Leonorovič 1, Prokopová 3, Schwarzbach 2,

Uřídil 14, Weihrauch 1, Zorn 6, Žižlavská 1. ( V tomto počtu je uveden pouze počet míst, v nichž revizi tito členové pro váděli. )

Mnohé revize vyžadovaly i několik dní času, neboť členové ÚKK revidovali v místě vždy všechny podniky strany.

Vcelku může ÚKK s uspokojením konstatovat , že v hospo dářství institucí a podniků strany nebylo shledáno žádných

nepoctivostí a ani ne úmyslných nepořádků. Nedostatky orga nizačního řádu, při revizích shledané, byly hlášeny ústředí strany, které vždy učinilo opatření na jich odstranění. Nutno ale vytknout, že vedení některých krajů povinnosti vůči ústře

dí plní špatně. Příspěvky, ústřední pokladně náležející, jsou ně kterými kraji bud značně opožděně, anebo ne v plné míře odváděny. V tomto směru bude nutno, aby zlepšení, která se

stala u mnohých krajů, byla příkladem i těm krajům, jimž špatné plnění povinností nutno vytýkat. Snahou UKK bylo zavést u všech podniků strany jednotný způsob knihvedení a instruování těch, kdož knihy vedou. To

vedlo také k požadavku zřízení stálého místa revizora, jemuž by úkol instruktora byl připadl. Značný náklad peněžní, který úplné realizování tohoto plánu bylo by vyžadovalo, byl hlavní překážkou jeho provedení.

Příštímu vedení strany a ÚKK zbude proto úkol tento nedo statek odstranit.

ZPRÁVA O ČINNOSTI ODBOROVÉHO ODDĚLENÍ Poslední sjezd strany vytyčil odborovému oddělení význačné úkoly, neboť na sjezdu byly přijaty směrnice odpovídající le

ninistické taktice v odborech , aplikované na poměry v Česko slovensku. Šlo nyní o to, aby tyto směrnice byly uskutečněny. K tomu účelu bylo nejdříve nutno, aby byl rozšířen aparát od borového oddělení. Proto vedle soudruha Rudolfa Kohna,

jenž zůstal nadále vedoucím oddělení, byl přidělen odborové sekci od 1. ledna 1926 soudruh Jaroslav Metzl .

Povinností odborové sekce strany bylo vybudování frakčního

aparátu v odborových organizacích , a to takovým způsobem, aby frakční prací nebyli pověřeni již jako do posledního sjez du pouze frakční důvěrníci, nýbrž, aby do ní bylo vtaženo po 1 Zřejmě má být: „ organizačního charakteru “ , jako je to v německém >

textu . ( Str. 35–36 .) 339

kud možno nejvíce příslušníků strany. Odborové oddělení sta ralo se o to, aby v dohodě s ústřední odborovou komisí stra ny frakční práci v odborech usměrňovaló a kon trolovalo, aniž by ji přímo vedlo. Pro většinu odborových svazů, ať již revolučních, nebo reformistických, byly usta veny ústřední frakční výbory, jež byly pověřeny, aby vedly sa my práci nižších frakčních orgánů v dotyčných svazech. Zpo

čátku naráželo budování těchto orgánů na značné potíže, jež bylo nutno překonávat ideologickým probojováním směrnic. Odborové oddělení obeslalo proto v značné části krajů a prů myslových středisek důvěrnické konference nebo všeplenární schůze svými zástupci, kteří se snažili přesvědčit soudruhy

o bezpodmínečné nutnosti uskutečňování těchto směrnic. Trva lo dlouho, nežli bylo především možno překonat předsudky

o nutnosti vybudování frakcí v odborech revolučních. Ny ní však jsou již v sekcích MVS a též v revolučních svazech dosud samostatných ústřední frakční výbory usta veny, jichž povinností je vést frakční činnost uvnitř těchto

svazů . V některých průmyslových odvětvích konají se též společné porady vedoucích frakčních výborů dotyčné sekce MVS s frakčními výbory paralelních svazů reformistických, takže v těchto odvětvích je již vedení frakční práce ko

ordinováno a soustavné spojení revolučních odborů s revo lučními menšinami zajištěno. To však ještě neznamená, že tyto již fungující ústřední frakční výbory mají možnost vést v ob

lasti celého Československa ve svých svazech řádně vybudova né frakce. Po posledním sjezdu strany neexistovaly ještě u většiny krajských výborů odborové komise, jež by nad usta

vováním a nad činností frakce bděly. Teprve nyní lze říci, že tyto komise existují a že většina z nich řádně funguje. V mno hých krajích nedospěly však komise ještě k tomu, aby se po staraly o vybudování frakcí ve všech skupinách odborových

svazů v kraji se nacházejících. Následkem toho nemají mnohdy ústřední frakční výbory možnost, aby své direktivy veškerým jim podřízeným frakcím předaly . Dobudování frakčního apa rátu v krajích a především též ve svazech nejen reformistic kých, nýbrž též ve svazech nacionálních a klerikálních, bude dalším důležitým úkolem odborového oddělení. Přesto, že v tomto směru je nutno ještě mnoho dohánět, může odborové

oddělení říci, že stav oproti poslednímu sjezdu se značně a podstatně zlepšil. Lépe vybudovaný frakční aparát docílil též již značných vý sledků, což nám musí být pobídkou, aby aparát byl dobudován

úplně. V některých rozpoltěných reformistických svazech , v nichž jsme po jejich rozkolu, způsobeném svého času refor misty, neměli již vůbec žádné pozice, máme nyní následkem systematické frakční práce zase určitý počet velkých skupin 340

ve svém vedení a dostali jsme též příslušníky naší strany do obvodních správ a jiných vedoucích orgánů těchto svazů. Na sjezdu Sdružení horníků podařilo se vyrazit vedení z rukou vy slovených reformistů Draxla a Pisaroviče . Na žádném refor

mistickém sjezdu, jenž se v uplynulém období konal, neutrpěli jsme újmy svých pozic přesto, že reformisté se umělou volební

geometrií snažili, aby naše zastoupení zhoršili. To nám ovšem stačit nemůže,

nutno stupňovat naše úsilí o co největší ovliv

nění těchto svazů.

Největší pozornost věnovalo odborové oddělení akci pro sjednocení odborového hnutí v Československu. Řídili jsme v tomto směru tiskovou kampaň a starali se o zane sení této otázky na schůze odborových skupin, na schůze

závodní a veřejné. Pomocí frakcí v českém i německém re formistickém svazu sklářů a v sekci sklářů MVS podařilo se utvořit společné akční výbory na Teplicku, Borsku a Radnicku, které žádaly sloučení všech tří sklářských organizací. Přes všechno úsilí vůdců reformistických svazů se dosud nepodařilo tyto společné výbory likvidovat, tyto pak získávají jejich členy pro myšlenku jednotného průmyslového svazu sklářů . Pod tla kem těchto akcí byli reformisté donuceni k protiofenzívě. Kar lovarská dohoda o »sjednocení« obou reformistických ústře

den byla manévrem proti skutečnému sjednocení. Naší propa gandě podařilo se však přesvědčit masy dělnictva, v obou ústřednách organizované, o skutečné povaze tohoto manévru. V několika případech, jako u kovodělníků a kožedělníků, přišli pak reformisté s vlastními nabídkami rázu ovšem čistě pro vokačního . Odborové oddělení

usměrňovalo

V

dorozumění

s odborovou komisí postup našich frakcí v revolučních odbo rech za účelem odražení neomalených pokusů reformistů svést boj za sjednocení odborů na půdu pouhého vyjednávání o se kretariáty a pokladny. V případu Svazu stavebníků

získali ovšem pro svůj způsob »sjednocení« reformisté předse du svazu Tetenku. V tomto případě však podařilo se odboro vému oddělení vyburcováním veškerého členstva svazu a vy budováním frakcí v celé organizaci znemožnit záškodnické

plány Tetenkovy. Proti Tetenkovi postavila se nejen většina představenstva a celá kontrolní komise, nýbrž také drtivá vět

šina skupin ve všech oblastech státu. Když pak Tetenká větši nu představenstva a kontrolní komisi svazu o své újmě z orga

nizace » vyloučil«, svolala tato legální většina vedoucích institucí svazu 18. července 1926 mimořádný sjezd, jenž usnesl přestup do MVS . Krátce předtím konala se říšská konference skupin kamenodělníků, jež učinila totéž usnesení. Do MVS bylo převedeno na první ráz na 10 000 členů, kromě toho bylo z řad neorganizovaných získáno asi 2000, takže sekce sta vebníků MVS má již nyní asi tolik členů, jako měl pod vedením 341

Tetenky Svaz stavebníků, přičemž lze počítat s tím , že na jaře bude získáno několik tisíc dalších členů. Zachránění celistvo

sti revoluční organizace stavebníků přes všechny nástrahy Te tenkovy dokazuje nejlépe, jakých výsledků lze dosíci při syste matické frakční práci .

Odborové oddělení strany postavilo se plně do služeb všech akcí strany

vedených taktikou

jednotné fronty,

Bylo-li na rozšířené exekutivě Kominterny uznáno, že KSČ používala taktiky jednotné fronty správně a úspěšně, pak mů že odborové oddělení směle o sobě říci, že na provádění této taktiky má značnou účast. Akce proti srážení daní

v závodech , vedená snahou na jaře roku 1926, byla pro váděna za nejužší součinnosti ústředí strany s odborovým jeho oddělením. Výbory jednoty v závodech a místní akční výbory odborových skupin, jež byly tenkráte ustaveny a vedly k mo

hutným společným projevům pracujícího lidu v různých ob lastech státu, uskutečnily se mnohdy frakčními zásahy odbo rového oddělení. Nešlo přitom však pouze o frakční činnost

v odborových skupinách, nýbrž především též o činnost fra k cí

V

závodních

výborech. , Hnutí

závodních

výborů bylo námi právě v této době znovu zase silně ovlivňo váno. Usilím našich frakcí v závodních výborech došlo pak k

říšské

konferenci

pléna

Celostátního

dělnického výboru dne 18. dubna 1926, na níž bylo vy tyčeno známých 12 minimálních požadavků veškerého dělnic tva československého. Z těchto požadavků byly pak v dalších

akcích vždy nejpalčivější a nejaktuálnější stavěny do popředí. Když byla ustavena vláda buržoazní koalice a došlo k boji proti předlohám o agrárních clech a kongrui, vedenému naší

stranou, tu odborová sekce zase v nejužším spojení s ústředím strany, působila k tomu, aby tyto akce nabyly co nejmohutněj šího rázu . Odborové oddělení nespokojilo se v průběhu těchto akcí všeobecnými direktivami. Žádali jsme od všech krajů pravidelné týdenní zprávy o způsobu vedení akcí a vytkli jsme

ihned všechny vyskytnuvší se chyby a nedostatky. Kromě to ho trvali jsme na tom , aby nám byly



protokoly

0

schůzích

zasílány

krajských

pravidel

odbo

rových komisí, abychom mohli kontrolovat, zdali akce

jsou vedeny dle našich pokynů. Pravidelné zasílání těch to protokolů stalo se od této doby, trvalou zvyklostí. Velké pro

jevy dělnictva na Havlíčkově náměstí v Praze a především památný demonstrační projev kovodělník ů

v červnu 1926, jehož se zúčastnilo veškeré pražské dělnic

1 Věta v německém textu není.

342

tvo, byly ze značné části umožněny frakčními zásahy odboro vého oddělení v dohodě s celým ústředím strany.2 Na podzim 1926 byl do popředí akcí vytyčených dvanácti po žadavky Celostátního dělnického výboru postaven boj proti propouštění dělnictva, proti gentskému sy stému a proti nezaměstnanosti. I tento boj byl za nesen do závodů a do odborových skupin s cílem dosažení jed notného postupu veškerého dělnictva. Odborové oddělení dávalo

zase pravidelné pokyny krajským odborovým komisím, jakým způsobem má být především bojováno v závodních výborech o svolání celozávodních schůzí, o ustavování výborů

jednoty tam, kde reformistické většiny závodních výborů sel hávaly, a o budování akčních výborů odboro vých skupin. V kovoprůmyslu pak, jenž byl na podzim od bytovou krizí těžce postižen, podporovalo odborové oddělení snahu našich frakcí v závodních výborech o svolání celostát ního sjezdu závodních výborů kovoprůmy s 1 u. Tento sjezd byl svolán závodním výborem Vítkovických žele záren , kde jsme při loňských volbách dostali do rukou pozici

předsedy závodního výboru. Zástupce odborového oddělení strany zasahoval častěji osobně do činnosti naší frakce v tom. to závodním výboru. Podařilo se skutečně, že zvýšenou aktivi

tou našich soudruhů v tomto největším podniku Československa vzrostl za poslední rok počet členů organizovaných v sekci ko vodělníků trojnásobně. V celostátním měřítku byl veden boj

o obeslání sjezdu ve všech kovoprůmyslových závodech a po dařilo se konat 5. prosince 1926 celostátní sjezd, na nějž se dostavila celá třetina delegátů ze svazů reformistic kých, mezi nimi několik význačných místních a obvodních funkcionářů z reformistických svazů kovodělníků. Na sjezdu

bylo zvoleno ústředí závodních výborů kovoprůmyslu, v němž byla ustavena komunistická frakce. Tato frakce usiluje nyní o organizování konferencí jednotlivých výrobních odvětví ko voprůmyslu a o soustředění závodních výborů kovoprůmyslu dle jednotlivých koncernů. Odborové oddělení usměrňuje sna

hy komunistických frakcí v závodních výborech a odborových skupinách horníků a textiláků o svolání celostátních sjezdů závodních výborů těchto průmyslových odvětví. Mimořádnou pozornost věnovalo odborové oddělení mo hutné akci solidarity s anglickými horníky

v době jejich úporného, dlouhotrvajícího boje. Odborové od dělení usměrňovalo v této době činnost naší frakce na říšských konferencích koalovaných svazů a v závodních radách jednot livých dolů k tomu cíli, aby bylo dosaženo zamezení vývozu uhli * Poslední část věty od slov : „ ...odborového oddělení...“ v německém textu není.

343

z Československa po dobu anglické stávky. Ve všech revírech byla konána sta velkých schůzí a projevů a posléze došlo též

v onom revíru, kde náš vliv je nejsilnější, v revíru kladen ském, k pokusu o zastavení sobotních směn po dobu anglické

stávky, kterýžto pokus ovšem následkem zrady reformistů a teroru těžařů vůči organizovaným horníkům se nezdařil.

v Ústí n. Labem, kde bylo nakládáno v tamějším přístavě uhlí, určené k vývozu z Československa, učinili jsme vše, co bylo v našich silách, abychom veřejnými projevy působili na dělnictvo, aby se ke stávkokazecké práci nepropůjčilo. Též frakční práci mezi nezaměstnanými dělníky za účelem jejich soustředění v akčních výborech a jejich nejužší součinnosti s odborovými organizacemi věno

valo odborové oddělení strany největší úsilí. Skutečně se po dařilo v celé řadě míst, a především v Praze, vzpružit hnutí

nezaměstnaných a donutit i reformistické odborové ústředny, aby s akčním výborem nezaměstnaných navázaly spojení. Frakční naše činnost V Mezinárodním vše odborovém svazu zjišťovala ovšem neustále též

organizační potřeby této revoluční odborové organizace, a vy

cházejíc z těchto poznatků, organizovalo odborové oddělení V souhlase s ústředím strany získávací akci mezi

indiferenty ve prospěch přístupu k MVS. Tato akce bude v jarních měsících tohoto roku opakována a stupňována. Odbo rové oddělení je si plně vědomo toho, že organizační zesilo vání MVS za současného upevňování našeho vlivu ve svazech

reformistických a reakčních je nejlepší cestou k utvoření jed. notné fronty dělnictva Československa. Aby tohoto cíle bylo co nejrychleji dosaženo, bude odborové oddělení pokračovat ve svém úsilí o dobudování frakčního aparátu a očekává od odpo

vědných funkcionářů strany ve všech oblastech Českosloven ska, že je v tomto úsilí ze všech sil budou podporovat.

ZPRÁVA SEKRETARIÁTU ŽENODDĚLU KSČ Činnost ženoddělu jevila se v tomto období poněkud jinak než v dobách dřívějších z těch důvodů, že pracováno bylo novými metodami na podkladě přestavby strany a také v ji ných formách .

Ženodděl snažil se vystihnout všechny kampaně strany, vy: užít jich agitačně k vybudování pevného kádru ženských pra covnic v kraji a současně obracel svoji snahu hlavně do dílen, závodů a továren mezi dělnice .

Snažil se využít všech prostředků k proniknutí mezi tyto že. 344

ny a získání jich, ne-li do komunistické strany, tedy aspoň

k společnému postupu. Práce ženoddělu v tomto období šla tím to směrem :

Volby. V prvé řadě těsně po říšské konferenci žen a po

sjezdu strany, roku 1925, účastnil se nově volený ženodděl práce při volební kampani tím, že přinesl materiál pro získání žen ve volbách, připravil námět referátu pro volby a přinesl

celou řadu návrhů na plakáty a letáky, které byly ve volbách

jako agitační prostředky pro ženy vydány. Účastnil se porad o způsobu volební kampaně a dal všechny svoje agitační síly k dispozici pro volební práce. Řídil celé hnutí žen tak, že ženy

ve všech místech zúčastnily se plně na volební kampani v rámci celostranickém nejen agitačně, ale i aktivně organi začně. ( Ve volebních výborech apod. )

Po volbách. Činnost ženoddělu jevila se dvěma směry: 1. výchovným ( školami, úpravou tisku atd. ) , 2. směrem agitačním ( pořádáním schůzí, mezinárodními projevy žen, zaintereso

váním žen na všech stranických akcích ) . Výchovná činnost. Pořádány leninské školy žen v ro ce 1926 ve 14 krajích. Výsledky v řadě krajů dobré, ale žel , že získané žačky nebyly krajskými agitpropagačními komisemi

vedeny v patrnosti, a přesto , že mnohé z nich jevily znač né schopnosti organizační i agitační, zapadly nepochopením krajských institucí.

Agitační činnost. Po ukončení leninských škol pro jednán a proveden Mezinárodní den žen, jehož výsledky byly v tomto roce obzvláště dobré. Projevy byly konány nejen v místnostech, ale i před továrnami a na tržištích. Bylo konáno celkem 448 mezinárodních projevů žen oproti roku 1925, kdy konáno projevů 265, a roku 1924, kdy jich konáno 165. Návště va na mezinárodních projevech žen byla: 105 683 osob, z toho 48 071 žen a 57 612 mužů . Protidrahotní kampaň.

Byla pořádána ve všech

krajích a nejlepší výsledky objevily se v krajích: kladenském v okrese kladenském a lounském. V kraji plzeňském v okre

sích Plzeň a Klatovy. Dobré výsledky jevily se v Praze, Ústí nad Labem a v Moravském Šumperku ( tento kraj až do nedávna nejevil žádnou aktivitu po stránce ženského hnutí ) a Karlo vých Varech. V poslední době docíleno, že se ženy v oblastech

uhelných pánví postavily namnoze do čela protidrahotního hnutí a daly podnět k pořádání kampaní pro zvýšení mezd a úpravu pracovních poměrů horníků. ( Hornické ženy v Lomu u Mostu. ) Dále se v této protidrahotní kampani zúčastnily že ny i boje textilních dělníků v Praze ( stávky a výluky ) tím, že pořádáním sbírek, zařízením kuchyně snažily se zmírnit bídu stávkujících textiláků , aby mohli vydržet v boji.

Organizač n ě. Ústřední sekretariát ženoddělu vypraco 345

val postupně čtyři pracovní plány pro krajské, obvodní a míst

ní ženodděly. Účelně pracováno na přebudování starých orga nizačních forem ženského hnutí a přesto, že ještě dnes se ně

kde jeví zbytky starých útvarů, možno říci, že se práce dobře dařila.

Práce v továrnách . Pracováno na vniknutí do tová

ren mezi tovární dělnice. Navázány styky s odboráři MVS a podniknuty kroky v době získávací akce pro získání hlavně textilních dělnic tím, že při provádění získávacích akcí MVS ženy braly účast a snažily se také politicky v továrnách praco vat.

Práce v družstvech . Heslo K masám indiferentních

žen snažíme se uplatnit tím, že vyvoláváme v jejich řadách zájem o družstevní hnutí. Snažíme se uvést v život pomoci

družstevní sekce družstevní kroužky žen, a tím na půdu druž stevního hnutí vtahujeme ženy, které není možno zachytit ani v odborech, ani na politická hesla.

Otázka práce mezi ženami dle nových metod. (Delegátský systém. ) Tímto směrem se nám dosud nepodařilo ženy účelně zachytit, ale v ústeckém kraji podnikly soudružky pokusy spo lupráce tvořením jednotné fronty se ženami druhých politic

kých stran a indiferentními. Svolaly konferenci, na kterou se na pozvání dostavily : sociální demokratky české i německé, české socialistky a příslušnice tzv. Kramperova svazu. Na této konferenci přijata jednohlasně rezoluce vypracovaná našimi soudružkami v duchu komunistickém a jimi doporučena. Usne seno svolat společný projev proti drahotě, daňovému zatížení, clům, snižování mezd atd. Ke svolání tohoto projevu také sku

tečně došlo. V poslední chvíli sice příslušnice druhých politic kých stran na pokyn svých vedení oficiální účast odřekly, ale osobně se přesto projevu zúčastnily .

Tisk. V tomto období byla věnována veliká pozornost pře budování našeho tisku, který nevyhovoval směrnicím nám pro tisk daným. V prvé řadě přikročeno k vyřešení otázky re

dakční úpravy. Konstatováno, že není možno, aby jedna sou družka sama nesla zodpovědnost za tisk. Za list před fórem

mezinárodní internacionály zodpovídá celý říšský ženodděl,

a je tudíž nutno, aby také zástupkyně jeho spolupracovaly jeho úpravě. Volena ženoddělem tisková ko mise , která spolu s redaktorkou upravuje každé jednotlivé čís lo pro tisk. V tomto období také provedena změna hlavičky listu. Dle pokynů daných nám sekretariátem ženoddělu inter nacionály má náš list úkol informovat a uvědomovat široké masy indiferentních žen. A tu bylo možno i úpravou tento list s redaktorkou

úkolu jeho přizpůsobit. Proto změněna dosavadní hlavička »Ko munistka« na lidovější a indiferentním ženám přístupnější

název » Rozsévačka « . Touto postupnou prací podařilo se nám 346

nejen vnější i obsahovou úpravou list náš dát do rukou indife rentních žen. Obsahovou úpravou podařilo se nám hlavně u německé Kommunistin tuto úplně zdokonalit a i český náš list jeví značné pokroky po této stránce. Také se nám podařilo V poslední době vybudovat kádr dělnických dopisovatelek a upravit hlídku závodní a hlídku družstevní, takže dnes list odpovídá potřebám všech kategorií žen. Práce v rámci celkové m . Ústřední ženodděl snažil se zasáhnout do všech krajů, kde dosud nemohlo se podařit

Ženské hnutí vybudovat a v jichž výkazech o činnosti žen vždy zela nula. I v takovýchto místech se podařilo vyburcovat sou druhy a soudružky k činnosti. Ženodděl snažil se zainteresovat ženy na všech akcích strany a přimět je k aktivitě vždy, když toho zájem strany vyžadoval. Dnes jsou ženy aktivně činny ve

všech stranických i okrajových složkách a osvědčují se dobře při drobné agitační práci. Největší aktivitu žen lze pozorovat V mimostranických organizacích, hlavně V Rudé pomoci

a v Proletářské tělovýchově. V poslední době v některých kra jích jeví ženy značný zájem o družstevní hnutí. Celkově lze říci, že i přes dosud snad nesplněné naše některé úkoly jeví

se výsledek naší činnosti dosti dobrý, přihlížíme- li k obtížím, které se nám stavěly v cestu v důsledcích přebudování strany, které setkávalo se nejen z hlediska ženského hnutí, ale v cel kovém rámci s nepochopením mezi soudruhy a soudružkami.

Doufáme, že nyní, když největší obtíže jsou překonány, příštím rokem budeme moci na aktivním výsledku práce ukázat daleko větší výsledky, než jeví se nám dnes.

ZPRÁVA O ČINNOSTI DRUŽSTEVNÍ SEKCE Vše, co bylo řečeno ve zprávě ke III. sjezdu, možno dnes opakovat v plné šíři také ve zprávě ke IV. sjezdu. Pokrok, do cílený soustavnou prací během dvou let, je patrný. Rezoluce II.

sjezdu KSČ byla dosud a bude i nadále vodítkem pro další práci družstevní sekce. Vcelku možno říci, že většina pří slušníků strany má dnes vůči družstevnímu hnutí kladnější po měr a že také v řadách družstevníků vlivem komunistů proni kají novější názory.1 Nejenom, že naši soudruzi dostávají se, byť pozvolna, ze zajetí reformistických názorů na poslání

družstev, nýbrž také v řadách organizovaných spotřebitelů ne komunistů se chápe, že nové poměry vyžadují nového řešení 1 V německém textu : 9 ...unsere Ansichten“ . (Str. 52. ) 347

a hledání nových cest a prostředků. Jestliže politické, odboro vé a kulturní dělnické hnutí a jiné v poválečné situaci muselo zkoumati, zda může a zda je možno jít dále kupředu jedině

starými metodami a prostředky, muselo přiznat, že korekce je nutna, musilo a musí tak činit také hnutí družstevní. Je to zřejmo také všem socialistickým družstevníkům. Navenek pro

jevuje se to zkoumáním rochdalských principů, které až dosud byly považovány za nedotknutelné paládium. Existence ohromného družstevnictví Sovětského svazu a je ho nezadržitelný a bystrý rozvoj v podmínkách proletářské

diktatury musí i v kapitalistických zemích vést ke zkoumání rochdalských principů. Rudé družstevní hnutí je novým cílem a novým ideálem v národním i mezinárodním měřítku. Posled

ní období i období příští bude stát ve znamení této myšlenky a snahy o nalezení metod odpovídajících změněným hospo

dářským poměrům . Snaha sekce byla přesvědčit a získat v pr vé řadě soudruhy, nejdříve pro pochopení této změny a působit v celé stranické mase pozvolna pro změnu základního nazírání na družstevní hnutí. Jsme přesvědčeni, že také tento proces je

patrný a snadno kontrolovatelný. Jestliže v poslední zprávě bylo konstatováno, že je ještě mnoho i komunistických druž

stev, která neměla nejmenšího styku se stranou, možno říci ve zprávě ke IV. sjezdu, že také v tomto ohledu nastala podstatná

změna. V řadě družstev zesílili jsme své zastoupení a také v několika družstvech, v nichž jsme neměli vůbec zastoupení, zastoupení bylo docíleno. Docílení kontaktu se všemi družstvy, v nichž jsou zastoupeni komunisté jako funkcionáři či jen ja ko členové, bylo hlavní snahou sekce. Úkolu toho dosáhnout je

možno jedině pomocí řádně vybudovaných a fungujících kraj ských družstevních sekcí. Činnost těchto se zvýšila a dále se rozvíjí. Jestliže y minulé zprávě mohli jsme mluvit jedině o krajských družstevních sekcích, možno v této zprávě po dotknout, že celá řada krajských družstevních sekcí přikro čila již k budování okresních a obvodních družstevních sekcí a že síť místních frakcí a frakčních důvěrníků postupně je

zahušťována. I když nemůže být tento aparát dosud ozna čen za úplný a dokonalý, je zde vidět nová práce, která roste s pochopením pro nutnost soustavné stranické práce v druž stvech a pro význam družstevního hnutí v obranném proletár ském boji.

Období od posledního sjezdu strany vyplněno bylo dvěma důležitými událostmi, v prvé řadě sjezdem německého Svazu 1 V německém textu je první část věty formulována takto : „ In einigen Genossenschaften haben wir unseren Einfluss erhöht ..." . (Str. 53.) * V německém textu : „ ... immer mehr verbreitert und vertieft wird “ . ( Str. 53.) 348

družstev v Karlových Varech a sjezdem Ústředního svazu čes koslovenských družstev v Plzni. Na karlovarském sjezdu vy. stoupila komunistická frakce a vnesla do sjezdového jednání

nové myšlenky a proudy. Vedle zásadního stanoviska zvláštní váha položena byla na otázku sjednocení obou svazů, českého

a německého, v jednu ústřednu, vyzvednuta otázka uznání Rus ka de iure a otázka vyslání družstevní delegace do SSSR. Kar

lovarský sjezd byl počátkem. Sjezd českého Svazu družstev v Plzni, konaný na konci roku 1926, který mohl být již frakčně připraven, byl úspěchem stranickým nejen proto, že uplatnili

jsme názory komunistů na družstevní hnutí, ale především proto, že podařilo se ovlivnit také množství delegátů sociální demokracie a ostře odsoudit linii směřující k zavlečení hnutí

na pole bezpáteřné neutrality a odcizení hnutí dělnické třídě. Sjezd karlovarský a plzeňský měly značný význam také nave

nek, jmenovitě proto, že roku 1927 koná se Mezinárodní druž stevní sjezd ve Stockholmu a linie obou sjezdů českosloven

ských nezůstane bez vlivu na jednání mezinárodního kongre su. Na veškerých obvodních sjezdech a konferencích družstev

ních vystupují komunisté organizovaně, a nikoliv náhodně jako 7

dříve. Mezinárodní družstevní dny rozvíjejí se každoročně za většího stranického vlivu a mají téměř ve všech případech ma sový ráz. O uplatnění našich zásad a našeho rázu při těchto hromadných projevech muselo být v mnoha případech usilo

váno a překonán starý tradiční přežitek a snaha odstranit z těchto projevů vše, co upomíná na revoluční a dělnické hnu tí. Řada krajů svolala obvodní konference frakčních důvěr níků, rozšířené o zástupce závodních výborů, odborových sku pin a okrajových složek KSČ. Mimo to svolávány byly veřejné 7

i plenární schůze, věnované jedině otázkám družstevního hnu tí. Zároveň působeno bylo ve stranickém tisku k objasňování problému družstevního hnutí. Hlavním úkolem pro období příš tí zůstávají tyto požadavky : vybudování dokonalé frakční sítě ve všech orgánech družstevního hnutí, vybudování krajských, obvodních sekcí družstevních a vybudování komunistických

frakcí v primární síti družstev. Nutno zvláště zesílit tento apa rát v hnutí německém a na Slovensku. Otázka vybudování jed noty družstevního hnutí vůbec a zvláště pak sjednocení české ho a německého družstevního hnutí je úkolem nejnaléhavěj ším.

V uplynulém období započato bylo s ovlivňováním zeměděl ského hnutí družstevního a započato s prací na poli práce me

zi ženami ve družstvech a na poli práce výchovné. Vyslání de legace družstevní do sovětského Ruska, dále mezinárodní sjezd ve Stockholmu jistě vnese do celého družstevního hnutí

nový proud a bude zárukou nepřetržitého dalšího rozvoje družstevní práce stranické. Cesta k zesílení stranického vlivu 349

v celkovém družstevním hnutí vede drobnou aktivní prací ve družstvech a soustavným prosazováním revoluční proletářské ideologie v celku družstevního hnutí.

ZPRÁVA MALOZEMĚDĚLSKÉHO ODDĚLENÍ KSČ Vcelku postupovala zemědělská sekce KSČ na linii vytčené II ., IV. a V. kongresem Ki a v duchu zásad a směrnic Mezi

národní rolnické rady v Moskvě. Za předpodmínku úspěšné práce sekce označili jsme na posledním sjezdu strany nutnost

získání komunistů pro studium rolnické otázky a pro pochope ní nutnosti praktické práce na tomto poli. Třebaže v každém kraji jsou v tomto ohledu jiné poměry, je možno konstatovat, že každý kraj snažil se proniknout propagačně na vesnici. Jestli že některé kraje pracovaly v uplynulém období na tomto úse ku práce vzorně, jsou opět jiné, kde je stranická práce na ven kově stále ještě jen v počátcích. Snahou zemědělské sekce by

lo docílit se skromnými prostředky, které byly k dispozici, co největšího agitačního efektu. Působeno bylo k řádné činnosti krajských zemědělských sekcí. Tomuto úkolu byly také nápo mocny v uplynulém období schůze rolníka Václava Čecha, ko nané ve všech českých krajích.

Směrodatnými stranami na venkově jsou dnes pouze agrár

níci, lidovci a komunisté. Všechny tzv. opoziční skupiny a stra ny jsou úplně zkorumpovány a rozvráceny a udržují se ponej

více agrárními úplatky, ačkoliv tyto skupinky navenek se ho ledbají svou opozičností právě proti agrárníkům . Po zkušenos tech s těmito pseudoopozicemi, z nichž žádná nerozvinula se v celostátním rozsahu, nýbrž všechny mají pouze regionalistic ký ráz, roste mezi pracujícím lidem venkova důvěra v Komu nistickou stranu Československa, a to mezi venkovským lidem všech národností. Venkov je »na rozcestí «. Jestliže proletářské

živly vesnické stále více se nám přibližují, střední rolnictvo kolísá mezi námi a fašismem. Velmi mnoho záležet bude na

tom, jak dovedeme podchytit a využít politické situace. Nava zováním na každodenní požadavky pracujícího lidu venkova a odhalováním politiky agrárních kapitalistů možno vliv stra ny na vesnici stále rozšiřovat.

Práci mezi zemědělským dělnictvem vykonává sekce ze

mědělského dělnictva při MVS, která také značnou měrou při spívá k ovlivňování poloproletářských živlů na venkově. Jako

v dřívějším období, tak i v období před IV. sjezdem KSČ při hlíženo bylo nejen k soustavnému připoutávání domkářů 350

a malorolníků, nýbrž také k ovlivňování středního rolnictva . Časopis Srp vydáván byl jako týdeník. List drží svoji pozici a pozvolna se rozšiřuje . Časopis Die Sichel vydáván je jednou

měsíčně. V časopise Pravda vydávána byla nadále příloha Ko sák a v Munkási příloha Sarló. V uplynulém období vydána by la česky a německy brožura: »Co dala ruská revoluce 1917 rol

nictvu « . Na rok 1927 vydán byl nákladem 10 000 exemplářů rolnický kalendář. Vedle vlastního časopisu a brožur zásobo

ván byl denní a krajinský tisk strany, materiálem týkajícím se zemědělské otázky. Rozhodná většina listů strany vycházela zemědělské sekci vstříc a zprávy dodané jim přímo nebo

prostřednictvím ČTK otiskovala. V činnosti tiskové nápomocna byla celá řada soudruhů, kteří přispívali jak po stránce poli

tické, tak také příspěvky odbornými dle jednotlivých hospo dářských disciplin. Bylo působeno k vybudování širšího kruhu rolnických dopisovatelů. Organizační činnost v uplynulém ob dobí byla stále ještě slabá. Moravsko-slezský svaz domkářů a malorolníků v Brně byl oživen, byl však vážně poškozen perzekucí. V Čechách ustave ny byly svazy v Lounech, v Plzni. Nymburský svaz, v době stra

nické krize ovládnutý bubníkovci, byl valnou hromadou oživen

a převeden znovu dorukou spolehlivých soudruhů. Založen byl také krajský svaz domkářů a malorolníků v Praze. Všechny ty to svazy pro naprostý nedostatek vedoucích sil i prostředků

nemohly vyvinout žádoucí činnost. Na Slovensku uvězněním

soudruha Koreně byla přerušena zvláště agitační a propagač ní práce mezi rolnictvem a omezena byla pouze na vydávání přílohy Kosák a ovlivňování venkova pomocí stranického apa rátu KSČ.

Svolávány byly také krajské, okresní a obvodní konference jednotné fronty zemědělského lidu. Konány s úspěchem děl nickorolnické slavnosti a působeno bylo ke sblížení dělnic kého a zemědělského živlu .

Sekretariát zemědělské sekce vyřizoval také četnou kores pondenci ve věcech pozemkové reformy, otázek daňových, po rad atd. spolu se zemědělskou komunistickou frakcí v obou sněmovnách. Třebaže vybavení zemědělské sekce bylo nedo

statečné a prostředky, které jsme měli k dispozici, nebyly úměrné vytčeným úkolům práce, v celé straně počalo se pra covat na poli rolnické otázky. Veliké množství návrhů poda ných ve sněmovnách ve prospěch venkovského lidu ukazuje, kolik pozornosti otázce bylo věnováno. Důkazem toho, že práce sekce a strany na poli rolnické otázky, setkala se s porozuměním, je ten fakt, že vedení strany musilo přikročit k rozdělení družstevní a zemědělské sekce a vybudování samostatné zemědělské sekce, aby mohly být

splněny vytčené úkoly a mohlo být vyhověno potřebám stále 351

širších a širších mas zemědělského lidu, obracejících se s důvěrou ke straně. Poučení z celní kampaně a z vládní kampaně »za daňovou reformu« a ze soustavného poškozování venkovského obyvatelstva i v krajích hospodářsky nejlépe si tuovaných je značné. Kapitalistická strana agrární a její oběž

nicel názorně přesvědčují pracující lid, že jeho místo je jedině po boku dělnické třídy a jeho naděje jedině ve vybudování pevného svazku dělníků

rolníků.

ČINNOST ŘÍŠSKÉ AUTONOMNÍ RADY A KOMUNÁLNÍHO SEKRETARIÁTU V ROCE 1926

hou Říšské autonomní rady a jejího výkonného orgánu, sekretariátu komunálního, bylo, aby naši soudruzi ve sborech samosprávnych pracovali vždy dle těchto zásad: 1. Aby naše politika v obcích odpovídala přesně současné politické linii celé strany a Komunistické internacionály ; 2. aby všude ve všech obcích odhalovali dvojakost, neupřím nost a kompromisnost sociálních patriotů a 3. aby rozhodně a bez výhrad stavěli se za aktuální, denní požadavky třídy dělnické. Nutno však konstatovat, že tato snaha Říšské autonomní ra

dy a komunálního sekretariátu není korunována uspokojivým výsledkem a příčiny tohoto neúspěchu jsou hlavně v tom, že

nemáme řádně vybudovaný organizační aparát komunálně poli tický. Krajské komunální komise z největší části jsou pouze na

papíře a o jejich činnosti dozvídáme se velice málo. Že tento fakt odpovídá úplně skutečnému stavu, vysvítá nejlépe z toho, že zprávy krajských sekretariátů ke krajským konferencím neobsahují buď žádná data, anebo naprosto nedostatečná

o komunální politice příslušného kraje. Dalším potvrzením to hoto faktu je, že některé krajské sekretariáty a krajské výbory samy ve zvláštních zprávách, řízených na komunální sekreta riát, stěžují si na to, že naši soudruzi nejen v obcích, ale >

i v komunálních komisích velice špatně pracují. Vzdor těmto nepříznivým poměrům snažila se Říšská autonomní rada s ko munálním sekretariátem , aby zjednána byla náprava a aby i v komunální politice mohli jsme před sjezd předstoupit s po těšitelným výsledkem. 1 V německém textu : „ ...und ihre Mitläufer“ . ( Str. 57.) 352

V únoru 1926 zasedala při exekutivě Komunistické interna cionály současně organizační komise a ta si vyžádala zprávu o činnosti komunistických frakcí československých ve sborech

samosprávných. Zpráva měla být podána asi z 10 měst a z 10 venkovských obcí. Komunální sekretariát obrátil se na komu. nistické frakce v Praze, Brně, Bratislavě , Vrútkách, Kladně,

Jičíně, Šumicích u Slavkova, Kopistech u Mostu, v Praskolesích

u Hořovic, v Českém Krumlově, v Kadani, v Žitenicích, Tysse, v Nymburce, v Liberci, v Ústí n. L., v Libušíně, v Chodouni, ve Frýdlantu, v Karlových Varech, v Handlové a v Kryrech, aby

podaly zprávu o své činnosti. Všechny vyzvané komunistické frakce žádosti vyhověly až na Nymburk a Handlovou , zpráva ze Kryr došla pozdě, kdy již ostatní byly zaslány do Moskvy. Akce na řízené Říšskou autonomní radou komunálním sekretariátem

a

Dne 29. prosince 1925 zaslán byl všem krajům oběžník, v němž byli naši soudruzi v obcích vyzýváni, aby u příležitosti výročí smrti soudruha Lenina ve schůzi zastupitelstva promlu vili o významu soudruha Lenina a aby podávali návrhy na po. jmenování některého veřejného místa v obci jménem Lenino vým.

Dne 5. ledna 1926 rozeslány byly výzvy a návrhy na uznání sovětského Ruska a proti propouštění státních zaměstnanců, Dne 3. února 1926 rozeslal komunální sekretariát výzvy, aby

naši soudruzi v obcích všude pracovali k tomu, aby, dělnické tělovýchovné složky dostaly od obcí propůjčená hřiště a míst nosti, které potřebují k plnění svých úkolů.

Dne 17. března 1926 zaslány návrhy na protest proti jazyko vým nařízením. Dne 7. dubna 1926 zvláštním oběžníkem bylo urgováno po

dávání zpráv o výsledku akce o uznání sovětského Ruska. Dne 15. dubna 1926 zaslán do krajů, v nichž nachází se hor

nický průmysl, oběžník a návrh na protest obecního zastupi telstva proti zhoršení hornického pojištění. V měsíci červnu rozeslal komunální sekretariát návrhy proti

zavedení pevných agrárních cel a protest proti vydání 5 po slanců trestnímu stíhání pro obstrukci v parlamentě. V době stávky anglických horníků rozeslal komunální se kretariát návrhy pro komunistické frakce, v nichž se projevují sympatie bojujícím anglickým horníkům a navrhuje se podpo ra z obecní pokladny.

Dne 21. srpna 1926 rozeslal sekretariát oběžníky a návrhy proti gentskému systému a pro zlepšení sociálního pojišťováni dělnictva .

1 Tisá, okr. Ústí n . Labem . 353

Dne 25. srpna 1926 rozeslán oběžník s návrhy ohledně akce pro nezaměstnané. V oběžníku bylo upozorňováno na rozsah hospodářské krize a krize odbytové, obecní zastupitelstva byla vyzývána, aby žádala vládu o zařazení takových položek do

rozpočtu na rok 1927, aby nezaměstnaní mohli být vydatně podporováni, aby prováděny mohly být stavby, veřejné silnice, železnice a podnikány práce nouzové. Dne 1. listopadu 1926 rozeslán oběžník s návrhem, němž se protestuje proti vládnímu návrhu na novou úpravu finančního

hospodářství svazků územní samosprávy. Konečně rozeslán byl oběžník a návrh pro komunistické frakce, v němž se žádá podpora stavebního ruchu od vlády a od obcí.

Dne 26. října 1926 sděleno našim soudruhům v obecních za

stupitelstvech, že mohou hlasovat pro podporu sociálně demo kratické olympiády jen v těch obcích , kde současně bude usneseno, že podporu z pokladny obecní v téže výši jako olym piáda dostane též naše spartakiáda.

Dne 9. listopadu 1926 upozorněny všechny naše buňky, že vy prší funkční období místních volebních komisí, a aby včas na vrhly naše zástupce ke jmenování. Dne 28. prosince 1926 rozeslán oběžník na německé kraje

s upozorněním, že koná se dne 16. ledna 1927 mimořádný sjezd Verbandu der deutschen Selbstverwaltungskörperschaf ten jediným bodem denního pořádku : návrh zákona o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samoprávy. Soudruzi byli vyzváni, aby v předvečer sjezdu sešli se k frakční předporadě tak, aby komunističtí zástupci na sjezdu

vystoupili jednotně a zaujímali čistě komunistické stanovisko. Zpravodajství

Žel, že o výsledcích těchto akcí máme málo anebo vůbec žádných zpráv. Při každé Říšskou autonomní radou nařízené akci vyzývali jsme krajské sekretariáty, aby od soudruhů

v obcích žádaly okamžitou zprávu, jak bylo s příslušným návr hem v obecním zastupitelstvu naloženo, ve kterých obcích by ly návrhy přijaty, ve kterých zamítnuty, které strany hlasovaly proti našemu návrhu a které strany pro. Považovali jsme toto zpravodajství za velice důležitý ze dvou důvodů: za prvé proto, že bychom byli získali cenný materiál a přehled o tom, ve kte rých obvodech a ve kterých obcích jsou naši soudruzi pohoto

ví, nedělali jen často malichernou místní politiku, nýbrž také politiku zájmů celé dělnické třídy. Tím by se ukázalo, kde jsou soudruzi vyspělí a kladou hlavní důraz na zásadní politi

ku komunistickou a kde jsou soudruzi liknaví, slabí a omezují 354

se pouze na místní polikaření.1 Druhým důvodem nám bylo,

že jsme mohli mít cenný materiál statistický a politický, který mohl být agitačně na schůzích i v tisku využit a o každé akci mohla být podána úhrnná zpráva z celé republiky exekutivě Komunistické internacionály do Moskvy. Ale ačkoliv jsme na důležitost tohoto zpravodajství několikráte upozorňovali, kraj ské sekretariáty našich připomínek nedbaly a zpravodajství úplně ztroskotalo. To, co jsme dostali, nemá žádného vý.

znamu a nelze použít ani agitačně, ani statisticky. Krajské komunální konference V roce 1926 konáno bylo celkem 13 krajských a okresních komunálních konferencí, na něž delegováni byli řečníci, členo vé Říšské autonomní rady. Mimoto konán byl větší počet

schůzí s komunálním programem a všechny byly obsazeny ko munálním sekretariátem. V měsíci dubnu pořádán byl v Mostě čtyřnedělní komunál ni kurs, vyučoval soudruh Nedvěd.2

Agenda komunálního sekretariatu Ve škole strany v Michli v Lidovém domě vyučovali soudruzi Nedvěd a Vacek.3

Dopisů došlých 549, odeslaných 730. Mimo to udělovány v se kretariátu ústní porady soudruhům v komunálních záležito stech. Říšská autonomní rada konala za rok 1926 celkem 16 schůzí.

1 Věta v německém textu zprávy není.

2 V německém textu je ještě věta : „Genosse Nedvět hat auch in der Parteizentralschule über kommunal- politische Fragen referiert“, str. 60. Vně meckém textu následuje odstavec, který v českém textu není. Je označen : „ Gemeindewahlen“ a jeho text zní : „ Die politische Landesverwaltung hat früher demParteisekretariate jede Ergänzungsgemeindewahl einige Wochen vor ihrem Stattfinden mitgeteilt und das Sekretariat hat dann immer das

entsprechende Kreissekretariat davon verständigt und ihm Richtlinien ge geben , wie die Wahlen vorbereitet werden müssen. Ausserdem wurden von dem betreffenden Kreissekretariat über die Wahlen Berichte angefordert. In der politischen Landesverwaltung wurde aber eine Reorganisation durch geführt und seit dieser Zeit werden die politischen Parteien von dem Statt

finden der Gemeindewahlen nicht vorher informiert. Das Kommunalsekreta

riat hat sich an allepolitischen Landesverwaltungen in der ČSR gewandt und gefordert, dass ihmBerichte über kommende Gemeindewahlen jeweils zugestellt werden . Das Gesuch wurde aber abgewiesen “ . ( Str. 60.) 8 Věta v německém textu není. 355

Tisk

Komunální sekretariát je současně redakcí měsíčníku Komu na. V Komuně projednávány jsou aktuální otázky komunální, dále přináší zprávy z činnosti našich soudruhů v obcích, po

kud mají význam celostátní, důležité nálezy Nejvyššího správ ního soudu v otázkách komunálních, zodpovídá dotazy soudru hů a přináší zprávy organizační.

Mimo Komunu byly ještě uveřejňovány články jednající o komunálních otázkách v krajinském tisku strany, jakož i v Rudém právu.

Chybou je, že Komuna nemá takový náklad, jaký by odpo vídal počtu našich soudruhů ve sborech samosprávnych. Ačko

liv bylo usneseno poslední Říšskou komunální konferencí a ta ké sjezdem strany, že každý soudruh vyslaný stranou do ně kterého sboru . samosprávy

je povinen Komunu předplatit,

a ačkoliv její předplatné je velice nízké 9,- Kč ročně, není toto usnesení prováděno. Dle našeho spolehlivého odhadu dob >

ře devět desetin soudruhů v samosprávných sborech Komunu

neodbírá, na komunální sekretariát se v různých sporných otázkách neobrací a následkem toho je pochybená a nezásadní politika velké části soudruhů v samosprávě činných . AGITPROP ( Za období od 1. října 1925 do 28. února 1927 ) I. Agitpropaparát

Agitpropaparát ústředí KSČ skládá se ze 22členné a git propkomise, rozdělené na tyto subresorty : pro agi

taci, kampaně strany a vyřizování běžných záležitostí agit propu

4členné

byro,

dále

15členná

subkomise

kulturně

umělecká, konečně 7 subresortů, a to: pro školy a sebevzdě lání, závodní časopisy , dělnické a rolnické dopisovatelství, kolportáž tisku a literatury, tisk, politická a teoretická litera tura, mimostranické masové organizace. Toto rozdělení práce

bylo provedeno teprve koncem roku 1926. Předtím byly tvoře ny zvláštní subkomise od případu k případu. V ústředním se

kretariátu jsou zaměstnány dvě stálé konceptní síly a jedna síla pomocná. Vedoucím agitpropoddělu byl do 1. května 1926 soudruh Stern, od 1. V. 1926 soudruh Gottwald. Agitpropkomise zasedala 26krát, byro komise 3krát. Projed náno celkem 213 otázek.

356

činnost agitpropu 1. : Výstavbě : agitpropaparátu v krajích , okre

sech ( obvodech ) a buňkách věnoval ústřední agitprop po celé období zvýšenou pozornost. K první hromadné akci v tomto

směru došlo na začátku roku 1926 u příležitosti Leninova týd ne, jehož jedním z akčních hesel byla výstavba agitpropapa rátu v celé straně. Vedle oběžníků pro tuto práci byla také vy zvláštní brožura s instrukcemi : pro i agitproppráci v závodní buňce. Brožura vyšla v jazyku českém , německém

dána

1

:

a madarském. Mimo to byly tisku dodávány instruktivní člán ky pro tuto práci. Krajům dodány zvláštní dotazníky a na zá kladě těchto zaslány všem krajům individuální instrukce pro

další výstavbu aparátu. V řadě krajů zasáhnuto osobně na agit propkonferencích. V druhé polovici roku 1926 byla kampaň za výstavbu agitpropaparátu stupňována, pořádány krajské agit propkonference, na nichž ústřední agitprop byl zastoupen zvláštním delegátem. Konference tyto konaly se celkem v 21 krajích ze 24 krajů a 3 agitačních obvodech.1 Zástupci ústřed ního agitpropu podávali po konferencích i obšírné písemné

zprávy o stavu agitproppráce a agitpropaparátu v jednotli vých krajích, načež byly pro každý kraj vypracovány individu ální písemné instrukce ve všech oborech práce agitačně propa gační. Po krajských agitpropkonferencích nařízeno krajům konat podobné konference okresní ( obvodní), příp. místní, což bylo ovšem jen částečně provedeno. Úspěch kampaně za vý stavbu a aktivizaci agitpropaparátu byl dobrý; dnes ve všech krajích existují agitpropkomise, některé z nich ovšem nevyvíje

jí žádoucí činnost. Rovněž ve většině okresů ( obvodů ) došlo k vybudování agitpropkomisí, jejich aktivita však není velká. Agitpropaparát v buňkách, zejména závodních, ačkoliv podle jména ve značné části existuje, projevuje činnost naprosto ne

dostatečnou. Přesto však možno zaznamenat v otázce výstavby a aktivity agitpropaparátu u všech orgánů strany pozoruhodný

pokrok v porovnání se stavem před III. sjezdem strany. 2. Otázka hromadného leninského školení strany byla dalším a funkcionář ů

členstva

důležitým předmětem pozornosti ústředního agitpropu v uply nulém období.

a ) Ústřední školy. Během měsíců března až května 1926 uspořádány ústřední školy KSČ, a to: česká, slovenská a německá v Praze, madarská v Košicích, ukrajinská Užhorodě, resp. V Mukačevě. Českosloven sko-německá škola konala se od 15. března do 15. dubna 4

V

1

.... ze 24 krajů a 3 agitačních obvodech “ v německém textu není. 357

1926 za účasti 54 žáků, z nichž bylo 29 národnosti české, 10 slovenské a 15 německé; podle pohlaví 53 muži a 1 žena. Školu obeslaly všechny kraje mimo Užhorod. Madarska škola konala se od 7. dubna do 7. května 1926. Účastnilo

se jí 24 žáků národnosti maďarské, z toho 17 mužů a 7 žen. Školu obeslaly 3 kraje na Slovensku. V průběhu školy do šlo k zásahu policie; 22. dubna vpadla policie do místnosti a zatkla všechny žáky i s učitelem; žáci byli drženi ve vazbě až do 25. dubna, učitel do 28. dubna. Ukrajinská škola konána od 14. března do 7. dubna za účasti 16 žáků, z toho 15

mužů , 1 žena. I zde zasáhla policie do průběhu školy, takže ta to musela být 31. března přeložena do Mukačeva . Dva dni kona lo se vyučování pod širým nebem. Celkem tedy absolvovalo ústřední školy 94 žáků, z toho 85 mužů a 9 žen. Několik měsíců po skončení ústředních škol vydány krajům dotazníky o čin nosti absolventů, aby tak byl získán přehled o praktickém úspěchu škol. Máme data o 57 absolventech ústředních škol. 3 z nich jsou placenými funkcionáři strany a osvědčují se; 33

z nich jsou neplacenými funkcionáři strany a škola zlepšila do sti dobře jejich teoretické a praktické znalosti; u 5 absolventů není možno pozorovat zvláštní účinek školy, 16 absolventů se neosvědčilo v stranické práci vůbec. Vcelku však možno kon statovat, že úspěch ústředních škol byl dobrý. b) Elementární školení. První větší kampaň v tom to směru zahájena v Leninově týdnu 1926, jehož jedním z hesel bylo vybudovat elementární kursy leninismu. Pro organizaci a vedení škol vydány instrukce, část osnov referátů ve zvlášt

ním sešitě ( 1000 českých a 500 německých ), mimo to pět dru hů brožur pod názvem »Populární přednášky komunistické«. Jedna brožura vyšla i v němčině,1 ostatní jen v češtině. Po dle zpráv z krajů konáno v měsících lednu až březnu 1926 cel kem 41 elementárních škol a kursů a 12 zvláštních škol 'žen.

Školy tyto byly však nedostatečně organizovány a vedeny, mnohé z nich se omezily jen na 1—3 vyučovací schůzky. Prak tický úspěch nebyl proto veliký, zato však byly prolomeny ledy nepochopení a uvolněna tak cesta k úspěšnějším školským kampaním . Už v létě 1926 byly učiněny všechny přípravy ke kampani elementárních škol v podzimním a zimním období 1926-27. Určeny školy dvou typů: elementární školy I. stupně

při buňkách, příp. skupinách buněk a elementární školy II. stupně při okresech ( obvodech ) . Na všech krajských agitprop konferencích ( viz předešlý bod zprávy ) byla za účasti zástup

ce ústředního agitpropu projednávána také otázka elementár ních škol. Mimo tohoto osobního zasáhnutí a všeobecných in 1 V německém textu je název brožury „ ABC der kommunistischen Politik “

von Bernard (celá pasáž je v německém textu jinak formulována). (Str. 63.) 358

strukcí vedl ústřední agitprop ve věcech škol individuální ko

respondenci s jednotlivými kraji. Jako učební pomůcky pro kých, 1000 slovenských a 1000 madarských . Dosud konáno bylo

školy vydány osnovy referátů, a to: 7000 českých, 3000 němec podle hlášení krajů

ve 14 krajích a 1 agitačním obvodu

okolo 130 škol II. stupně a v 7 krajích a 1 agitačním obvodu asi 200 škol I. stupně. Školy tyto jsou částečně již skončeny, zčásti dosud trvají; mimo to jsou organizovány nové školy obou stupňů. Podle předběžných výsledků a dalších příprav možno předpokládat , že do skončení školního období (bře zen - duben ) bude ve všech krajích absolvováno aspoň 400 +

.

škol I. stupně a 150 škol II. stupně. Počítáme- li s průměrným počtem 15 žáků na jednu školu, bude počet školami zachyce ných členů a funkcionářů 'strany obnášet asi 8000. Odhad tento není nikterak přemrštěný, přesto však dosud nemožno hovořit o skutečném hromadném školení členstva strany. Jinak ovšem možno školskou kampaň 1926/27 považovat za dosti úspěšnou. Zdůraznit nutno, že organizaci a vedení škol obstarával ve většině případů agitpropaparát krajů, okresů a buněk , což znamená pokrok na cestě aktivizace tohoto aparátu . c ) Leninské sebevzdělání je další formou hro

madného školení členstva strany. Kampaň za organizaci lenin ského sebevzdělání zahájena byla v Leninově týdnu 1927. Pří

slušné instrukce uveřejněny ve všem tisku strany a dodány krajům a okresům. Organizační základnou sebevzdělání jsou leninské kroužky dvou typů: pro členy prošlé normálními ško lami stranyl a pro členy, kteří dosud nenavštěvovali žádné školy strany. Leninské kroužky nejsou náhradou za elementár ní školy , nýbrž jejich doplněním , a mají být zřízením trvalým.

Dosud žádný kraj nehlásil, zda byly leninské kroužky organi zovány. Zdá se , že tato první akce neměla valného úspěchu. 3. Ostatním oborům agitpropčinnosti neby lo ústředním agitpropem věnováno dostatečné pozornosti. a) Závodní časopisy. Otázky s tímto související byly projednávány na všeobecných agitpropkonferencích a v indivi duálních směrnicích pro jednotné kraje. Doporučeno, aby v elementárních školách se konala praktická cvičení ve vy dávání závodních časopisů, což se však stalo jen částečně. V Leninově týdnu měla být vydána zvláštní Leninova čísla závodních časopisů; přesto, že ústřední agitprop vydal k tomu

podrobné pokyny, vyšlo takovýchto časopisů jen několik. Cel. kový počet závodních časopisů v ČSR vycházejících není sice přesně znám, možno však s určitostí říci, že přes všechny ne dostatky se jak kvalita, tak kvantita závodních časopisů za po 1 Zřejmě má být elementárními školami strany, jako je to v německém textu . (Str. 64.) 359

slední období zlepšila. Pravidelná kontrola vycházejících

závodních časopisů nebyla dosud u ústředního agitpropu zave

dena, což je největší nedostatek. V poslední době činěny jsou některými vesnickými buňkami pokusy o vydávání vesnických

časopisů. Ústřední agitprop připravuje vydání obšírné brožury s praktickými návody pro vydávání závodních časopisů .

Připomenout třeba, že jakákoliv zmínka o závodních časopi sech v legálním tisku strany je v posledním čase pravidelně konfiskována . b ) Dělnické

а rolnické dopisovatelství. I v tomto oboru práce byla učiněna na všeobecných agitprop konferencích a v individuálních instrukcích krajům určitá opatření, dále ve všech akcích a kampaních strany zdůrazňo

vána nutnost budovat a využívat dělnického a rolnického do

pisovatelství, k nějaké celoříšské, speciálně dopisovatelstva týkající se akce však nedošlo. Jednotlivé časopisy , resp. kraje

konaly zvláštní konference dělnických dopisovatelů ; jaký byl úspěch , to ústřednímu agitpropu není známo. Pokud se o roz voji dělnického dopisovatelství dá soudit z tisku samého, za

znamenáváme zvláště v posledních měsících větší oživení dopi sovatelského ruchu, vcelku však nemožno tvrdit, že by stav

dělnickorolnického dopisovatelství byl uspokojivý. Podle po sledního hlášení mají naše listy okolo 1300 stálých dělnických

a rolnických dopisovatelů . c ) Usměrňování, informace a kontrola tis

ku strany je dalším oborem agitpropčinnosti, vyžadující velkého zlepšení. Tisku jsou dodávány » Instrukce a pokyny v jednotlivých případech, chybí tu však dostatečné soustav nosti. Běžnou informaci tisku obstarává ČKK. Při zvláštních

příležitostech dodává mimoto agitprop tisku články a mate. riál. Kontrola tisku provádí se jen od případu k případu. Sou stavnou kontrolu nepodařilo se dosud zřídit. Nerozřešenou zů. stává dále otázka zásobování tisku vhodným a časovým ilus tračním materiálem .

d ) Kolportáž tisku a literatury rovně ž byla

předmětem jednání zmíněných agitpropkonferencí. Ústřední agitprop mimo to vydal jednou obšírné pokyny pro výstavbu

kolportážního aparátu, dále při různých akcích strany zdů razňována nezbytnost dobré organizace kolportáže v tom smys

lu, že stálá kolportáž je součástkou denní práce strany. Úspěch však je nevalný a ve většině případů je kolportáž odvislá více od dobré vůle nahodilých jednotlivců než od vlastního apa rátu buňky . e ) Kulturně umělecká činnost ústředního agit. propu je naprosto nedostatečná. Není náležité soustavnosti ve vydávání vhodné divadelní literatury, nejsou buňkám dávány

dobré programy a materiál pro různé, pravidelně se opakující

proletářské oslavy apod. Pokusy učiněné při různých příležitos. tech, např. oslava Říjnové revoluce, Leninův týden atd., byly nedostatečné.

f) Knihovnictví. Ve věci budování organizačních kniho ven při všech orgánech strany nebylo ústředním agitpropem učiněno nic soustavného.

g) Práce v mimostranických masových or. ganizacích přešla od konce roku 1926 do kompetence zvláštní, politbyru přímo podřízené komise. Do té doby zasaho

val ústřední agitprop frakčně jen do organizací proletářských bezvěrců. V tomto směru byly během roku 1926 společně s pří slušnými frakcemi projednávány tyto záležitosti: 1. otázka

sloučení organizací proletářských bezvěrců v ČSR; 2. schůze exekutivy Vídeňské internacionály bezvěrců , konaná v Praze v listopadu a prosinci 1926. Pro tyto schůze připravovala naše frakce řadu návrhů a rezolucí ; 3. frakční příprava sjezdu »Volné myšlenky « v prosinci 1926. Mimoto byly frakcím v do tyčných organizacích dodávány ústně i písemně běžné pokyny. V červenci 1926 konala se frakční porada vedoucích soudru hů v německém a českém bezvěreckém hnutí, na níž se rokova

lo o organizaci frakční práce v příslušných svazech . Ústřední agitprop zasahoval také do tělovýchovných organizací, hlavně

pokud šlo o otázky sloučení. V jiných kulturních organizacích ( Svaz dělnických divadelních ochotníků apod .) nedošlo k pod statnějším frakčním zásahům . Zřízením zvláštní komise pro práci v masových mimostranických organizacích má být do ce lé činnosti tohoto druhu vnesena soustavnost a plánovitost. 4. Akce a kampaně strany. Veškeré úsilí ústřední t

ho agitpropu směřovalo k tomu, učinit z agitačně propagač ního aparátu v celé straně skutečně aktivní, do všech akcí

a kampaní strany účinně zasahující orgán. Pokud jde o ústřed ní agitprop, bylo toho docíleno. Na základě usnesení polit

byra, resp. sekretariátu, podával agitprop v řadě akcí ini ciativní návrhy, formuloval hesla, vydával pokyny, směr nice a materiál krajům, redakcím, okresům i buňkám. Přesto

ovšem bylo v této práci agitpropu mnoho nedostatků , zapříči něných objektivními i subjektivními okolnostmi. Jedním z hlav ních nedostatků vyskytnuvších se takměř při všech akcích bylo nedostatečné zásobování referentů , tisku, buněk atd.

konkrétním , statistickým materiálem. Utvořením a postupným zdokonalováním zvláštního hospodářsko-informačního oddě

lení při ústředí je dána možnost překonat tento vážný nedo statek. Netřeba zvláště zdůrazňovat, že přes všechny akce a kampaně strany jako červená nit táhlo se heslo Jed notné fronty proletariátu, stěžejní to taktická linie strany v dnešním období. Podáváme zde chronologický přehled akcí a kampaní, na nichž bral ústřední agitprop aktivní účast. 361

8. výročí

Řjnové revoluce ( 7. listopadu 1925)

zapadalo právě do volební kampaně, takže byla obvyklá tato akce politicky i organizačně spojena s kampaní volební.

Ústřední agitprop vydal k tomu celou řadu směrnic a pokynů jak krajům, tak redakcím . 8. listopadu konalo se přes 1000 veřejných shromáždění.

Parlamentní volby 1925 ( 15. listopadu 1925) byly

první větší akcí strany po III. sjezdu. Ústřední agitprop vypra coval a navrhoval k volební agitaci materiál všeho druhu. Pro referenty vydána série materiálu o jednotlivých stra nách a nejdůležitějších otázkách. V češtině vydáno cel kem 16 druhů takového materiálu v úhrnném nákladu 69 000

výtisků. Ve slovenštině vyšly 2 druhy nákladem 2400 exemplářů. Jinak byl slovenskými referenty používán též mate riál český. Německy vyšlo 14 druhů materiálu v celkovém nákladu 28 000 exemplářů. Madarsky vyšlo 7 druhů ná kladem 10 500 exemplářů. Dále byly vydány populární brožury, a to: česky 8 druhů , celkový náklad 189 000. Německy 6 druhů, celkový náklad 50 000. Slovensky 2 druhy , celkový náklad 18 000. (Celý náklad jedné brožury byl konfiskován. ) Madarsky 3 druhy, celkový náklad 25 000 .

( Celý náklad jedné brožury konfiskován .) Ukrajinsky 2 druhy, celkový náklad 21 000. Plakáty byly vydány následu jící: obrazový plakát pro historické země 7000, tentýž v menším formátu 10 000, obrazový plakát pro Slovensko a Zakarpatskou Ukrajinu 8000, plakátové pásy s hesly a číslem kandidátky: česky 6 druhů, celkový náklad 97 000, německy 6 druhů, náklad 52 000, slovensky 6 druhů, náklad 40 000, ma darsky 6 druhů, náklad 24 000. Letáky : volební mani

fest česky 500 000, německy 200 000, slovensky 120 000, madarsky 60 999.1 Leták pro malorolníky česky 100 000, slovensky 50 000 , německy 50 000 , madar sky 20 000 , ukrajinsky 20 000. Leták pro vojáky ( česky,

německy, slovensky, madarsky ) celkem 100 000. 5 druhů ma lých letáčků jako nálepky ( pro nájemníky, válečné poškozen

ce, vojáky, malorolníky a státní zaměstnance) vcelku česky 150 000, německy 80 000. Leták pro ženy, matky česky 90 000, německy 48 000 , slovensky 36 000. Leták pro pracující ženy venkova česky 42 000 , německy 24 000, slovensky 24 099. 5 druhů slovenských letáků proti

hlinkovcům , pro rolníky a jiné, celkem asi 400 000. Vcelku tedy bylo ústředím vydáno tištěného volebního materiálu :

1 V německém textu : 60 000. Pak následuje ještě : ukrainisch : 20 000 Exemplare. Následující věta pak v německém textu není. ( Str. 68.) 362

materiál pro referenty agitační brožury plakáty letáky úhrnem

109 000 303 000 238 000 2 114 000 2 764 000

Mimo to ovšem byly vydány cyklostylované pokyny a směr

nice pro tisk, kraje, okresy i buňky, jakož i dávány jednotlivým krajům individuální pokyny. Tisk byl zásoben články, hesly, citáty, páskami a podobným materiálem. Velký důraz byl kla

den na to, mobilizovat zejména závodní buňky k aktivní účasti na volební kampani, což se však plně ve všech krajích nepo dařilo.

Povolební kampaň vedená pod heslem »Co učiní ko munisté po volbách«,

byla zahájena hned po skončení

voleb. Ústředím vydaný manifest byl rozšířen také ve formě le táků a plakátů ve všech řečech. Konány byly plenární schůze buněk a množství veřejných projevů , těšících se velké pozor nosti pracujících vrstev. Ústřední agitprop vydal pro všechny buňky pokyny k této kampani, mimo to byly referentům do

dány zvláštní politické směrnice. Akce proti strhování daně ze mzdy byla stra nou vedena v první polovici roku 1926 jakožto první akce proti chystané daňové reformě vůbec. Ústřední agitprop vydal jak statistický, tak zásadní materiál k daňové otázce pro referenty a agitátory; mimo to byly ve všech obdobích akce vydávány

politicko-taktické pokyny. Tisk rovněž byl postaven do služeb akce a zásoben příslušným materiálem. Protidaňová akce byla silněji vedena v obvodech německých než v obvodech českých a slovenských .

Leninů v týden 1926 ( 2. výročí Leninova úmrtí v lednu 1926 ) stanoven na dobu od 21. do 28. ledna. Hlavním cílem

této akce byla masová propaganda leninismu, výstavba agit a zahájení kampaně elementárního školení. Ústřední agitprop vydal k Leninovu týdnu mimo běžných in strukcí osnovu referátu pro schůze a přednášky, proslov k slavnostním večerům a zvláštní brožuru recitací a básní pod propaparátu

názvem » Proletářský leden«. Akce Leninova týdne byly spoje ny se ivzpomínkou Liebknechta a Luxemburgové. Všeobecně

možno říci, že úspěch akce Leninova týdne 1926 byl dobrý. Mezinárodní den žen 1926 ( březen ) byl uspořádán za větší účasti celého aparátu strany, než tomu bylo obvykle. ústředním ženoddělem , Ústřední agitprop pracoval spolu

po dohodě s ním vydal zvláštní instrukce krajům. Úspěch Me zinárodního dne žen byl větší než minulé roky. 55. výročí Pařížské komuny ( březen 1926 ) vzpo 363

menuto obvyklým způsobem. Ústřední agitprop opatřil tisk články a jiným materiálem, vydal pokyny pro schůze apod. Mi moto vydána v češtině zvláštní brožura v rámci edice » popu lárních přednášek komunistických«.

zhroucení všenárodní koalice ( březen 1926 ) , přechod českých reformistů do zdánlivé opozice a utvoření »úřednické« vlády Černého bylo stranou využito k novému stupňování kampaně za jednotnou frontu. Byl vydán zvláštní leták a tisk i kraje zásobeny pokyny a směrnicemi. Jako část kampaně organizováno hlasování dělnictva v závodech . Proti bílému teroru

v zemích otevřené fašistické

a vojenské diktatury byla v první polovici roku 1926 vedena akce většinou jen v tisku, při různých příležitostech také v parlamentě a ojedinělými veřejnými projevy. Čínská revoluce byla v tomto období podporována

rovněž jen tímto způsobem. Veřejné projevy, na nichž refero vali zástupcové čínského pracujícího lidu, konány v nejdůleži tějších střediscích. Ústřední agitprop dodával v obou přípa:

dech tisku a krajům patřičné instrukce. 1. máj

1926. K přípravě manifestací 1. máje bylo více než

obvykle využito závodních buněk. Mimo všeobecných směrnic vydal agitprop dispozice pro řečníky, rezoluce, májové odzna ky, hesla a nápisy na standarty, sbírku materiálu pro umělec ké podniky , májový list a podobně. Tisku byly dodány zvláštní články, hesla, pásky a jiný materiál. Letáky, plakáty a podob

ný agitační materiál obstaraly většinou kraje samy. Agitprop vydal také směrnice pro kolportáž tisku a literatury. Vcelku bylo konáno 477 májových manifestací. Účast na těchto, jakož i celkový úspěch májové akce byl větší než v roce 1925. Generální stávka

a stávka horníků v Anglii

( květen-listopad 1926 ) . Ústřední agitprop vydal tisku pří slušné pokyny pro agitaci k podpoře stávky, konány schůze, projevy apod., uspořádány sbírky, zkrátka vyvinováno všechno

úsilí, aby boj anglického proletariátu byl náležitě podpořen. Během měsíců května, června a července konáno celkem 106 projevů s programem » Anglická stávka«. Bylo též vydáno několik druhů letáků. Pokud jde o účast ústředního agitpropu na anglické akci vůbec, nutno konstatovat, že nebyla taková,

jak toho význam této otázky vyžadoval. Rovněž zhodnocení vý sledků stávky po jejím skončení, zejména osvětlení úlohy re formistů, problému generální stávky apod., nebylo dosti pro nikavé a systematické. Všeobecně tedy musíme přiznat, že ústřední agitprop v anglické akci nevykonal všechno, co bylo nutno a možno.

Kampaň proti agrárním clů m a kongrui patří bezesporu k nejúspěšnějším akcím strany v minulém ob dobí. Byla vedena v měsíci květnu, červnu a začátkem červen 364

ce 1926. Dne 23. V. vyšlo provolání strany s výzvou k zahájeni boje, den nato vydán krajům, okresům a redakcím obšírny in strukční oběžník s plánem akce. Během 14 dní byla provedena

mobilizace aparátu strany a přistoupeno k veřejným demon stračním projevům. V období od 10. června do začátku červen většinou z naší iniciativy velké masové demonstrační projevy,

ce konaly se v celé republice a pod naším vedením

provázené na mnohých místech krátkými demonstračními stávkami všeho dělnictva. Hned po odhlasování cel a kongruy zahájena tisková akce pod heslem »Proč nebylo zmařeno uzákonění agrárních cel a drahoty přes mohutný nástup mas «.

Buňkám zaslán oběžník, v němž se hodnotí výsledky a zkuše nosti kampaně a vytyčují se směrnice pro další práci. 3. čer vence konaný Mezinárodní družstevní den, dále 4. - 6. červen

ce pořádané Husovy oslavy postaveny úplně do služeb proti celní a protikongruové kampaně. – Ve všech fázích kampaně dodával ústřední agitprop krajům i tisku směrnice, články a materiál. Největším nedostatkem bylo, že referentům a tisku nebyl dodán přehledný statistický materiál o clech, že nebyla -

vydána populární brožura o této otázce apod., čímž průbojnost

naší agitace značně trpěla. Přesto však, jak již v úvodu zdůraz něno, patří tato kampaň mezi nejúspěšnější akce strany po volbách.

Mezinárodní družstevní den 1926 ( 3. července )

byl mimo propagandy našeho stanoviska k družstevní otázce využit plně k podpoření proticelní kampaně. Ústřední agitprop vydal v tom smyslu instrukce krajům i tisku, jakož i nástin re ferátu pro referenty.

Husů v den 1926 ( 4.–6. července ) byl v českých oblas tech rovněž spojen s akcí protikongruovou a proticelní. Vedle krátkých směrnic byl ústředním agitpropem vydán nástin refe rátů pro příslušné schůze.

Akce

proti

koslovensku,

fašistickému nebezpečí v Če s které bylo zvlášť aktuálním

V

letním

období 1926, vedena jakožto část všech politických a hospodář ských akcí strany. Tato metoda protifašistického boje se plně osvědčila. Ústřední agitprop dodával tisku ve všech obdobích boje politické a taktické instrukce. Národnostně politické

akce. Akce vedena hlav

ně na Slovensku. Hlavními hesly byly : »Chléb a práci, vyklidit Slovensko a plebiscit.« Provolání rozšířeno po celém Sloven

sku ve formě letáků ( slovensky a madarsky ) . Obšírné směrni ce pro vedení akce národně politické vydány jednak jako

oběžník , jednak tiskem jako nástin referátů. Později došlo k obdobné akci v německých územích. Také zde vydáno ve for

mě letáků příslušné provolání. Těmito akcemi učinila strana důležitý krok na cestě leninského řešení národnostní otázky. 365

Mezinárodní dětský týden 1926 ( srpen ) pořádán byl za větší účasti ústředního agitpropu než obvykle.

Mezinárodnímu dnu mládeže 1926 ( září ) byla taktéž ústředním agitpropem věnována zvýšená pozornost ; krajům a tisku dodány příslušné směrnice. Vedle obvyklých he sel mezinárodního rázu bylo projevů dne mládeže využito

k vytyčení požadavku okamžitého svolání parlamentu , jakožto prvního náběhu k podzimním a zimním akcím strany. Utvoření

mezinárodn ě

buržoa z ní

vlády

( říjen 1926 ) . V předvečer zasedání parlamentu ( 13. října ) svo

lány ve všech krajích veřejné projevy pod heslem : » Parlament se schází! Co učiní proti drahotě, nezaměstnanosti a daňovému vydírání?« Některé z projevů byly spojeny s demonstračním zastavením práce v továrnách. Pro celou tuto akci vydal ústřední agitprop tisku, krajům i referentům opětovně pat řičné směrnice .

9. výročí Říjnové revoluce ( 7. listopadu 1926 ) . Akce tato byla přirozeně také těsně spojena s běžnou kampani

strany. Hlavní důraz kladen na agitačně účinné porovnání po měrů v ČSR s poměry v SSSR, aby tak pro československý pro

letariát automaticky vyplynulo ponaučení, že musí následovat » ruského příkladu«. S akcí byly spojeny, dva konkrétní akční úkoly : získání 50 000 nových členů pro MVS a získávací akce

pro komunistický tisk . K propagandistickému zpracování pro blému uvnitř strany konány v buňkách plenární schůze. Mani festační vyvrcholení akce stanoveno na 7. listopad, kdy ve všech krajích konány veřejné projevy pod heslem : »8 let vlády buržoazie v Československu 9 let vlády dělníků a rolníků v sovětském Rusku.« Ústřední agitprop vydal pro kraje, okre sy , redakce a referenty potřebný materiál. Zvláštní publikace tiskem vydány nebyly, zvýšena však kolportáž existující komu

nistické literatury. Vcelku možno zjistit, že akce 9. výročí Říj nové revoluce vydařila se uspokojivě .

Tisková akce ( v rámci 9. výročí Říjnové revoluce ) . Pro tu byly vydány krajům, okresům i listům zvláštní pokyny.

Všeobecně však se ukázalo, že tisková akce byla provedena velmi nedbale, a neměla proto valného výsledku. Kampaň proti daňové reformě zahájena byla v listopadu 1926 vede se dosud. Ústřední agitprop vydal 8.

listopadu obšírný akční plán. Aby byla pro kampaň zjednána co nejširší základna, vypracovány v akčním plánu z 8. listopa

du ( další konkretizace akčního plánu provedena ve směrni cích z 19. ledna 1927) podrobné směrnice pro zachycení závo dů, odborů, družstev, venkova i samosprávy. Kampaň rozděle

na na etapy; vyvrcholí v dnech, kdy daňová reforma bude pro jednávána v plénu parlamentu. Koncem roku 1926 vydány kra jům zvláštní pokyny k organizování odporu všude tam, kde by 366

úřady a zaměstnavatelé chtěli pokračovat ve srážení daní ze mzdy. V listopadu vyšla česká agitační brožura » Příčina bídy«, určená pro posílení akce. Koncem ledna vydán cyklostylovaný

materiál o daňové reformě pro tisk a referenty. V tisku je zvláštní brožura o daňové reformě, připravuje se další brožu ra o daních, zatěžujících malorolnictvo. Chybou je, že materiál tento vyšel, případně vyjde značně opožděně. Vcelku možno 9

konstatovat, že protidaňová kampaň se dobře rozvíjí. Akce proti perzekuci strany ( poslední » špio

nážní« proces, proces s komunistickými poslanci, hrozby roz puštění strany atd. ) byla vedena v těsné souvislosti s hlavní

kampaní, přičemž zdůrazňovány hlavně příčiny, proč se chce buržoazie komunistů zbavit. V předvečer procesu s komunis tickými poslanci ( kvůli proticelní a protikongruové obstrukci) dne 17. ledna konány ve všech krajích masové projevy pod heslem » Daňový komplot kapitalistů proti pracujícímu lidu měst i venkova a proti obecní samosprávě připravován úto kem buržoazní vlády na komunistickou stranu«. Po exodu na šich poslanců ze soudní síně a po vynesení rozsudku byla akce dále stupňována a zanesena také do závodů. Ústřední agitprop dodával krajům i tisku potřebné směrnice. Všeobecně skončila akce velmi úspěšně. -

Akce proti militarismu, ohrožování SSSR a revoluční číny, jak ož i proti nebezpečí no

vých válek zahájena už v prosinci a trvá dosud. V do hodě s ústředím mládeže vydal agitprop krajům příslušné směrnice k vedení akce. V týdnu od 15. do 22. prosince pod dojmem konfliktu Itálie-Francie a Itálie-Jugoslávie konány ve všech krajích veřejné protiválečné projevy. Příležitost fašis tického převratu v Litvě využilo rovněž k oživení protimilita

ristické akce. Vítězný postup čínské revoluce, zejména pochod na Šanghaj a stahování ozbrojených imperialistických sil da Číny, posunul v protiválečné akci do popředí čínskou otázku. V polovici února vydán byl krajům obšírný oběžník v tomto

smyslu , zhotoven materiál pro referenty a časopisy , připravuje se populární brožura o čínském problému. O imperialistickém zbrojení, úkladech vůči SSSR a válečnému nebezpečí vydán politický i statistický materiál pro referenty. Leninů v týden 1927 ( 3. výročí Leninova úmrtí ) stano ven na týden od 21. ledna do 28. ledna. Politickou parolou ak

ce bylo : »Proti ohrožování SSSR imperialistickými úklady, za okamžité uznání SSSR de iure, za jednotnou frontu proleta riátu a sjednocení odborů.« Ústřední agitprop vydal podrobné pokyny pro akci Leninova týdne. Z došlých zpráv o průběhu

akce možno konstatovat, že byla dosti úspěšná, byť i nebyly splněny všechny vytyčené úkoly, zejména organizace lenin ských kroužků a zvláštní čísla závodních časopisů. 367

Reforma veřejné správy. Akce proti tomuto nejno vějšímu plánu buržoazie se rozvíjí v těsné spojitosti s kampani protidaňovou. Strana využívá této příležitosti k znovurozvinutí národnostní otázky a konkretizovala akční národně politická

hesla pro všechny národnosti v ČSR. Pro interní potřebu re dakcí, krajů a agitátorů vydány zásadní směrnice, připravuje

se populární brožura ve všech jazycích. Pro

Mezinárodní

den žen 1927

( březen )

vyko

nány po dohodě s ústředním ženoddělem přípravy, krajům a redakcím dodány pokyny. Samozřejmě že akce Mezinárod

ního dne žen má zapadat do rámce všeobecné kampaně strany. III. Nejbližší úkoly agitpropu 1. Reorganizace ústředního agitpropaparátu v tom smyslu, aby byla více uplatněna zásada kolektivní práce a zvýšena aktivita všech členů agitpropkomise. 2. Další výstavba a aktivizace agitpropaparátu u všech or gánů strany.

3. Intenzívnější činnost ve speciálních oborech agitproppráce, jako závodní časopisy, dělnické dopisovatelství, kolportáž apod.

4. Podle nabytých zkušeností zlepšit elementární školení a funkcionářů, budovat leninské sebevzdělávací kroužky. členstva

5. Zlepšit informaci, vedení a kontrolu tisku strany. 6. Učinit opatření, aby všechny orgány strany byly při ak cích a kampaních dostatečně zásobovány věcným agitačním a propagačním materiálem.

ZPRÁVA O ČINNOSTI

ÚSTŘEDNÍ TISKOVÉ KANCELÁŘE (ČKK) Bolševizace strany, která měla především za následek zdo konalení stranického aparátu, projevila se příznivě také na Čes

koslovenské komunistické korespondenci ( ČKK) , jež se postu pem času vyvinula v ústřední tiskové oddělení strany. Při všech obtížích a nedostatcích, které nejsou dosud překonány, plní ČKK své úkoly svědomitě a řádně. Její vliv a její zasaho

vání v tisku vykazují stále znatelnější úspěchy, což se jeví ne jen v soustředěném zpravodajství domácím a zahraničním , ale také v politickém usměrňování a řízení veškerého tisku strany. Činnost ČKK řídila se snahou, aby při skrovných prostředcích technických a finančních obstarávala co nejlépe a nejpohoto 368

věji potřeby stranického tisku a zároveň, aby udržovala co nejširší styk se zpravodajskými zdroji doma i za hranicemi a s masou našich přímých dopisovatelů ze závodů a venkov

ských míst. Po této stránce bylo by si ještě mnohého přát, ne boť zde narážela ČKK nejen na obtíže vyvěrající z povahy děl nického hnutí, vystaveného perzekuci a šikanám policejních a jiných úřadů atd., ale pohříchu také na nepochopení ve vlastních řadách. Přesto se jí však zdařilo navázat potřebné styky, jejichž síť se stále rozšiřuje. Nemůžeme se rozepisovat podrobně o nedostatcích ani

o potřebách koncentrované zpravodajské služby a nemůžeme také podávat číselný přehled činnosti ČKK. Můžeme však právem konstatovat, že činnost ČKK je na stálé vzestupné linii,

že její zasahování do stranického tisku je stále účinnější, po hotovější a všestrannější. Zpravodajstvím povahy oficiální zprostředkovala ČKK stálý styk tisku s ústředím strany a všech jeho oddělení. V dorozu

mění s politbyrem nebo příslušnými odděleními dodávala tisku při všech důležitých akcích a událostech původní a přeložené

články, zprávy a pokyny a informovala o našem hnutí cizinu . Styk se zahraničím se v poslední době značně zlepšil a zříze

ním telegrafní agentury Inprekorru bude nyní ještě více zdo konalen a rozšířen.

Vnitřní složení ČKK je v podstatě stejné. K rozšíření stálého příručního novinářského archívu v řádný ústřední archív ne

mohlo být dosud přikročeno. Mezinárodní ráz strany podmiňu. je dvě oddělení ČKK, ovšem jednotně řízená a spravovaná. Denní domácí zpravodajství

Denní zpravodajská a žurnalistická činnost ČKK je obsta rávána vydáváním denních bulletinů v řeči české a německé, které se dodávají přímo redakci Rudého práva a spěšnou poš tou posílají se redakcím všech českých a německých deníků a obdeníků. Redakci Vorwärtsu v Liberci a Rovnosti v Brně

dodávají se nejdůležitější zkrácené zprávy každodenně telefo nicky. Kromě toho zasílá se denní korespondence redakci In prekorru v Berlíně, ústředí Mezinárodní rudé pomoci v Berlíně,

redakci Rote Fahne v Berlíně, profesoru Vargovi a pražské od bočce TASS. Na Slovensko posílá se denní bulletin Pravdě a Munkási .

Zpravodajství pro krajinský tisk » Krajinská korespondence« vydává se jenom v řeči české, a to jednou týdně. Obsahuje zvláště upravené články nebo zprávy, hlavně z oboru zemědělského, daňového apod. Při růz 369

.

ných akcích posílá se krajinskému tisku zvláštní materiál, kte rý mohou redakce použít podle rozsahu svého listu a podle po třeby.

Zahraniční zpravodajství Pravidelné spojení udržovala ČKK především s redakcí In prekorru. Pro nedostatek finančních prostředků nemohli jsme

udržovat přímou službu telefonní, omezujíce se většinou na rychlé zpravodajství písemné nebo telegrafické. Jen v mimo řádných případech, např. při zasedání KI, byl udržován také telefonní styk. Jinak udržovala ČKK příležitostný styk s redak

cemi vedoucích orgánů ostatních bratrských stran a s praž skou redakcí TASS , kterým také zasílala své denní bulletiny. Překladatelská činnost

Kromě čistě žurnalistické a novinářské práce obstarávala

obě oddělení ČKK také překlady různých oficiálních dokumen tů a směrnic pro ústředí. Překladatelská činnost byla často

velmi rozsáhlá a při technickém omezení ČKK zabírala velmi mnoho času na úkor činnosti žurnalistické. *

Třebaže se nemůžeme rozepisovat o naléhavých potřebách

a prostředcích k zdokonalení zpravodajské a tiskové služby vůbec, musíme zdůraznit alespoň nejdůležitější věc : totiž vy budování stálé a široké sítě našich vlastních dopisovatelů. Ta to instituce chybí nám dosud bud vůbec, nebo ještě jak náleží nefunguje. Zpravodajství místní kulhá vůbec. Soudruzi z růz

ných složek a institucí dělnického hnutí dosud nepovažují za nutné informovat z vlastní iniciativy ČKK o důležitých událos tech a činí tak teprve buď na vyzvání, nebo na přímý zákrok

našeho zpravodaje. Tím zpravodajská činnost značně trpí a opožđuje se. Je úkolem strany, vnuknout všem členům cestou tvrdé bolševické disciplíny vědomí významu soustředěného a pohotového zpravodajství a smysl pro povinnosti k němu.

NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ ODDĚLENÍ Národohospodářské oddělení KSČ bylo založeno začátkem března 1926 jmenováním národohospodářské komise ústřed ním výborem KSČ. 370

Oddělení má dvě části: 1. Národohospodářskou komisi. 2. Národohospodářský sekretariát. 1. Národohospodářská komise má 14 členů, kteří byli vy bráni se zřetelem na jejich dřívější činnost v tomto oboru. Me

zi nimi jsou také zástupci družstevního oddělení ÚV, MVS, ústředního orgánu strany a Komunistické revue, takže spolu práce s příslušnými místy strany je do jisté míry zajištěna. V čele národohospodářské komise je předseda a byro komise. Byro komise, které bylo komisí zmocněno vyřizovat samostat

ně běžné záležitosti, tvoří předseda ( soudruh Mach ) , sekretář ( soudruh Freund ) a dva další členové (soudruh Kreibich a Tábor ) .

Národohospodářský sekretariát zabývá se sbíráním a zpra cováním hospodářského materiálu z novin a časopisů. Sekre

tář národohospodářské komise je zároveň vedoucím národoho spodářského sekretariátu.

Úkolem národohospodářského oddělení je sbírání a zpraco vání hospodářského materiálu , zejména o Československu, pro použití ÚV a poslaneckého klubu strany, jakož i k informaci EKI. Dále má být při budování sekretariátu provedeno běžné informování krajů a eventuálně také funkcionářů o hospodár

ských událostech. Národohospodářské oddělení uveřejňuje vždy za 4-6 týdnů zprávy o hospodářské situaci v Inprekorru a Meztiskoru .

Hospodářská komise konala v uplynulém období 3 schůze, které se zabývaly mimo technické otázky zřízení sekretariátu také vypracováním hospodářského přehledu Československa za rok 1926, jakož i návrhem hospodářských tezí ke IV. sjezdu strany. Byro komise konalo více schůzí, v nichž byly vyřizo

vány běžné záležitosti. Hospodářský přehled za rok 1926 byl uveřejněn v Inprekorru a Meztiskoru a návrh tezí sloužil pol byru za podklad při vypracování tezí. Národohospodářský se kretariát zahájil činnost 3. ledna 1927 ustanovením sekretáře. Vedle výše uvedených prací zaměstnává se sekretariát zříze

ním novinového výstřížkového archívu pro hospodářské otáz ky a zřízením sbírky jiného materiálu, zejména časopisů, bro žur a knih . Za účelem zařízení archívu byla pro jeden měsíc

přijata soudružka ovládající archívní práci. Založení výstřiž kového archívu je již ukončeno. K zřízení kartotéky časopi

seckých článků , která je jakožto druhá součást archívu národohospodářského sekretariátu "nepostradatelná, nedošlo dosud pro nedostatek času a pomocné síly. Zřízení této karto téky je jedním z nejbližších aktuálních úkolů sekretariátu. Výstřižkového archívu bylo již použito různými soudruhy, ze jména soudruhy z odborového oddělení ÚV, jakož i soudruhy z parlamentní frakce. Zvláštní materiál si žádal agitpropodděl a družstevní oddělení ústředního výboru. 371

NAKLADATELSKÁ ČINNOST Nakladatelská činnost strany je:1 Ústředním komunistickým nakladatelstvím v Praze ( české vydavatelství ), knihkupectvím Runge v Liberci ( německé nakladatelství), Tlačovým výborem v Bratislavě ( slovenské nakladatelství ) , vydavatelstvím »Mun

kase« v Košicích ( maďarské nakladatelství ) a vydavatelem »Pravdy chudoby« ( ukrajinské nakladatelství). V roce 1926 vydány byly českým nakladatelstvím následující spisy :

Teoretické, politické a agitační : M. Beer : Všeobecné dějiny socialismu a sociálních bojů. Stran 480

|

45 , 2,50

A. Bernard : Abeceda komunistické politiky. Stran 52 F. Dobrovolný: Příčina bídy a jak z ní vyjít? Stran 48

1,

V. Friedrich : Masaryk a soudobé otázky politické. 10 , 3,

Stran 108

Junius : Pařížská komuna. Stran 56 V. I. Lenin : Dětská nemoc levičáctví v komunismu. Stran 216

20,

K. Marx : Ke kritice sociálně demokratického progra mu gothajského. Stran 40

J. L. L. L.

2, 21, 12 , 3,

Reed : Deset dnů, které otřásly světem . Stran 228 Trocký : Kam spěje Anglie . Stran 176 Trocký : Evropa, Amerika. Stran 48 B. Boudin, K. Marx, G. V. Plechanov : 0 historickém materialismu. Stran 40

2, 2,50

Poučení o sociálním pojištění. Stran 80 Kyril: Křižník Potěmkin . Stran 256 Kalendář rodinný 1927. Stran 128 Kalendář kapesní 1927. Stran 128 Májový list 1926. Stran 16 Moskva nebo Rochdale. Stran 48

16 , 8,

|

7, 2,

3,

Ženská knihovna :

Dr. F. Brupbacher: Mateřské štěstí a vyhnání plodu. Stran 20

1,50

Dr. H. Hecht: Biologické základy pohlavního života. Stran 84

1 V nini ? n textu : „ ...wird besorgt ...", str. 79. 372

5,

M. Majerová: Matka a dítě v sovětském Rusku. Stran 36

2,

Dětská knihovna :

Faun: Příhody malého rybáře. Stran 40

3, 4,50 24 , 9, 1,50

M. Strnadová : Z mého života. Stran 80

A. Caroti : Špaček a Nin. Stran 168 J. Seifert: Punťa, pes. Stran 48

Hermynia zur Mühlen: Popelka. Stran 24 Zábavné : M. Borecká : Hněv lidu. Stran 288

16 ,

F. Dlouhy: Uhlokopovy zápisky. Stran 192 J. Dolar: Žena bankéřova. Stran 312

10,50 18 , 22, 13, 27 ,

F. Gladkov: Cement. Stran (208 F. Jung: Proletáři. Stran 224 A. Mayerbergová : Propast života. Stran 508 E. F. Míšek: V boji umírající. Stran 352

20 , 5,

J. Balda : Křižník Potěmkin . Stran 48

1. Urban: Májový sborník . Stran 24 F. Richter : Zpěv horníka Pavla Losuda. Stran 28

2, 2,50

Slovenské nakladatelství vydalo :

U. Sinclair: Po potopě. Stran 182 J. Reed: 10 dní, které otřásly světem. Stran 244 Ročenka slovenskej chudoby r. 1927. Stran 160

10, 12, 8 , --

Maďarské nakladatelství :

Dr. F. Brupbacher: Mateřské štěstí a vyhnání plodu Ročenka pro rok 1927

5, 3, 3, 10 ,

III

Borochov : Golgota V. I. Lenin : Přednáška o ruské revoluci v r. 1905

Německé nakladatelství :

Von Wotan zu Libusa. Seiten 32

1,

Was muss jeder Arbeiter von der Krankenversicherung und der neuen Invaliditäts -und Altersversicherung wissen ? Seiten 56 | I Ausgebeutet und rechtlos. Seiten 32

1,50

1,

N. I. Bucharin : Das neue Programm der lösterreichi schen Sozialdemokratie . Seiten 24 Der

Wahrheit

eine

Gasse .

Was

sah

I die

1, tschechoslowa

kische Arbeiterdelegation in der Sowjet-Union? Seiten 128

4, 373

Das ABC der kommunistischen Politik. Seiten 40

2,50

Vorwärts Taschenbuch für Arbeiter 1927. Seiten 176

5,

Ukrajinské nakladatelství :1 Zprávu neposlalo.

ZPRÁVA SCHŮZOVÉHO ODDĚLENÍ ZA ROK 1926 OD 1. LEDNA DO 31. PROSINCE

únor

březen duben

18 1 3 5

kveten

7

červen

tjen listopad prosinec

6 1 2 2 6 15 18

úhrnem

84

červenec srpen

září

táborů

různých úhrnem

renci

254 223 356 118 200 98

4 5 16

3 45 39 25

15 23 16 19

26 79 48 24 61 14 7

67 80 79 132 105 148 1860

škol

konfe

27 2 2

15

16 32

1

10 10

10 13

3

285

170

154

62

317 298 411 181 261 193 126 126 167 190 152 193 2615

‫ܚܘܬܗ‬ ‫ܕܝܨܝܨܝܕܢܬ‬

leden

veřej ných

‫ܝܬܨ‬

rek

‫اپسسہ‬ ‫م‬ ‫ا‬ ‫ہ‬ ‫کسے‬ ‫ی‬

plená

៩៩៩ ទី ប \១ ១ដ

měsíc

Gannavuiw

Ústředním sekretariátem prošlo hlášení 11 819 schůzí, z nichž samotným ústředním oddělením schůzovým bylo obesláno 2615 schůzí. Schůze obeslány byly v následujícím pořadí:

Schůzovému oddělení sekretariátu byly hlášeny schůze v ná

sledujícím postupu dle jednotlivých krajú a druhú schůzí: kraj

plenár- veřej- tábory

I. II . III. IV . V.

ni



843 347 153 75 31

395 256 170 145 99 364 497

VI. VII.

11

1 V němčině není uvedeno .

374

máj

různé

úhrn

2496

8

96 85 52 33

1

1

konfe- školy rence

128 105 47 13 1

39 22 21 17 18 25 12

110 66 36 6 23 2

767 397 55

27

2

1285 539 297

174 391

7

556

130

IX .

83 45 56 55 89 15 81

X. XI. XII. XIII . XIV .

210 331 57 78

9 17

18 6

150

3

112 112 88

14

XV . XVI.

273

226

XVII. XVIII.

96 80

XIX .

28

XX . XXI. XXII. XXIII. XXIV .

54 122 10 17

131 390 188 192 186 192 215

2699

4784

.

-

11

89 26 10 10 1 14

24 13 17 16 9 15 28 27

14 31 15 30 11 26 26

74 24 29 3 7 13

STEET lavoll lulle

VIII.

4 17 95 25 18 47 23 26

36

116

.

19

108 80 35 57 52 32 20 41 126 14 12 12 16 61 14 12

20

513

485

694

695

1949

564 578 208 228

295 334 166 266 845 342 547 300 432 420 242 294 20 11 819

Svolávané schůze byly hlášeny na programy: V lednu, únoru, březnu: 1. Proč nejdou komunisté do vlády? 2. Politická a hospodářská situace.

3. Mezinárodní dny žen ( svoláno 446 MDŽ) . V dubnu, květnu a červnu : 1. Proti celním předlohám, kongrui 'atd .

2. Májové projevy ( svoláno 485 projevů ) . 3. Anglická stávka a dělnictvo ČSR . v červenci, srpnu a září:

Pokračováno v projevech proticelních, protidrahotních. Pokračováno v akci pro stávkující anglické horníky.

Provedena akce Mezinárodních dnů mládeže ( pořádáno 176 projevů ) . V říjnu , listopadu a prosinci: Pokračovánov akci pro stávkující horníky.

Pořádány akce proti nezaměstnanosti, proti drahotě a clåm . Akce proti perzekuci v cizině i ČSR. z akcí mimopolitických nutno poukázat na projevy družstev ní, svolávané v červnu a červenci.

Běžné programy veřejných schůzí byly: » Politická a hospo dářská situace « .

Pro venkov pak program : » Pozemková reforma a malí ze mědělci« .

Běžné programy plenárních schůzí v prvé polovici roku :

Přestavba strany a úkoly KSČ. V II. pololetí: Politická a hospo dářská situace a úkoly KSČ.

K přiloženým číselným dokladům nutno konstatovat, že přes značný pokrok v hlášení schůzí jednotlivými kraji není dosud 375

docílena zásada, aby všechny kraje a včas, tak, aby schůze mohly být novinami uveřejněny, tyto hlásily. Dle zařazených výkazů hlásily pravidelně každý týden kraje : I. kraj Praha XIII. kraj Německý Brod II. kraj Kladno XV . kraj Jihlava 1 XVI . kraj Brno VII. kraj Ústí n. L. IX. kraj Plzeň XVII. kraj Přerov X. kraj Strakonice XIX. kraj Hodonín XII. kraj Tábor Ostatní kraje, až na kraj V. a XXIV., které vůbec výkazy

nezasílají, zasílají výkazy nepořádně a nepravidelně, takže celá řada schůzí ještě ústřednímu schůzovému oddělení uchází, aniž by o nich mohl být veden záznam . Kraje V. a XXIV. přes všechny urgence ,a žádosti výkazy schůzí nezasílají vůbec. Zkušenosti minulého roku

Kraje soustavně žádají obeslání často důležitých schůzí na

rychlo, často během 24 hodin. Tu nelze mnohdy vyhovět. Ně kteří sekretáři, aby ušetřili papír, píší svoje sdělení současně

na zaslané výkazy a tu 'se snadno stane, že se výkaz odloží, \ ač je v něm snad přehlédnuta některá schůze apod.

Letošním rokem lze pozorovat, že kraje jsou si oproti jiným rokům hodně soběstačny .

K celkové zprávě nutno konstatovat značný vzestup schůzo vé agendy. Ústřední oddělení samo obeslalo o 854 schůze víc oproti roku 1925, přestože v roce 1925 prodělávali jsme volby a byla tudíž agenda zvýšena. Pokud se týče neobeslaných schůzí, nutno konstatovat, že

jen ve dvou případech stalo se nedopatřením ústředního od dělení , že schůze zůstaly neobeslány. V ostatních případech byla vina na straně referenta, ale ani tyto případy nebyly

časté. Celkem pokud sekretariátu je známo, tj. pokud došly stížnosti z míst, stalo se celkem skrát, že se referent na

schůzi nedostavil, aniž jsme mohli o tom organizaci uvědo mit. V ostatních případech jsme vždy včas kraji sdělili, neby lo- li možno schůzi v některém místě obeslat.

ÚSTŘEDNÍ SPORTOVNÍ KOMISE Sportovní komise od doby svého ustavení ( 18. II. 1926 ) ko

nala celkem 10 schůzí a 2 porady s říšskou frakcí u ATUS. - Sportovní komise vytyčila si tyto úkoly: 376

1. Ustavit (frakce ve sportovním la tělocvičném hnutí českém i německém . 2. Napomáhat sloučení FDT ), Rudých hvězd, turis tů a cyklistů a ke konci roku byli jsme nuceni zaujmout stano visko k olympiádě DTJ ( sociální demokracie ) , která se bude konat letos v měsíci červenci .

Práce s ustavováním frakcí v roce 1926 šla velice pomalu, byly vydány směrnice pro organizování frakcí ve sportovních organizacích , ale dosud existuje pracujících frakcí ve sportov ních organizacích málo.

Na prvém místě ve frakční práci je kraj ostravský a potom některé německé kraje. V německém sportovním hnutí máme založenou říšskou frakci. V řadě druhých krajů se taktéž pra

cuje frakčně ve sportovních organizacích, tyto nám však nepo dávají zprávy a pracují na vlastní pěst. Tento stav je proto, že při krajských výborech nejsou ustaveny krajské sportovní ko

mise, které mají kontrolovat práci soudruhů v organizacích sportovních a také tuto usměrňovat.

Hlavní práce sportovní komise, se kterou se taktéž sportovní komise zaměstnávala, bylo sloučení FDTJ a druhých sportov

ních organizací sympatizujících se Sportovní rudou interna cionálou, a to cyklistů, Rudých hvězd a turistů, v jednu velikou

tělovýchovnou organizaci FPT. Toto sloučení bylo provedeno poměrně hladce, ale příprava byla prováděna celý rok a spor tovní komise se sloučením těchto organizací zaměstnávala téměř při každé schůzi. V květnu 'u příležitosti krajských sjez

dů cyklistů byly poslány pokyny krajským sekretariátům KSČ, aby naši soudruzi, organizovaní cyklisté, pracovali na těchto sjezdech pro sloučení 's FDTJ. V tomto směru bylo také zakro čeno u volného sdružení Rudých hvězd. U turistů nebylo po třebí zakročovat, protože tito soudruzi již dávno na svém sjez du usnesli se sloučit svoji organizaci s FDTJ. Před slučovacím sjezdem FPT a druhých sportovních organi zací ( 25.–28. XII. 1926 ) bylo nutno svolat několik mimořád

ných porad, aby byla urovnána některá nedorozumění, vzniklá u cyklistů a Rudých hvězd. Tato nedorozumění byla likvido vána úplně ia sjezd slučovací demonstroval pro jednotnou frontu všech proletářských sportovců. Tímto byl ukončen slu

čovací proces se sportovními organizacemi, které nebyly členy Rudé sportovní internacionály ( cyklisté, Rudé hvězdy, turisté). Nyní zůstává dokončit sloučení těchto sportovních organizací v místech . Toto se také provádí a k tomuto slučování v mís

tech byly zaslány všem krajům podrobné pokyny z ústřední sportovní komise , aby naši soudruzi, organizovaní ve sportov

ních a tělovýchovných organizacích , postarali se , aby toto :

slučování v místech dělo se hladce, bez překážek . Jako třetí důležitá otázka, o které jednala sportovní komise, byla otázka sociálně demokratické 'olympiády DTJ v roce 1927. 377

Proč jsme se zabývali touto olympiádou? Protože sociálně de

mokratická strana dělá opravdu humbuk se svojí olympiádou. Na jedné straně ústředí DTJ prohlašuje, že tato olympiáda je dělnická, a na druhé straně přihlašuje na tuto »dělnickou« olympiádu měšťácké sportovní organizace, ale opravdu dělnic kou tělovýchovnou složku, FPT, dosud ne. Strana sociálně de mokratická chce proto z této dělnické olympiády udělat spor tovní slavnost nacionální, měštáckou , na které by byl dělnický

a proletářský ráz úplně setřen. Proto také této otázce bylo věnováno několik schůzí a bylo učiněno opatření, aby dělníci organizovaní ve straně sociálně demokratické a DTJ byli uvědoměni, jakou jim jejich strana a ústředí DTJ připravují »olympiádu«. Sportovní komise jednala i také o případech , které se na

skytly během doby. Jednalo se o zájezdu ruského fotbalového mužstva do ČSR, kde toto mužstvo mělo sehrát několik zápasů s našimi dělnickými kluby. Sportovní komise udělala přípravy

pro zápasy. Bylo najmuto hřiště A. C. Sparta na Letné. Zápasy se však nekonaly. Ruští fotbalisté nedostali vízum do ČSR a tím nemohlo dojít k navazování styků našich sportovců. Činnost sportovní komise je v začátcích. Po sjezdu strany

sportovní komise ústřední musí vybudovat pevné ispojení s krajskými sportovními komisemi tak, aby ústřední výbor měl přesný přehled o práci frakční ve sportovních organizacích v celoříšském měřítku a mohl tuto regulovat a budovat. Vedle toho bude nutno, aby sportovní komise ústřední i kraj

ské připravovaly se ještě v roce 1927 na spartakiádu FPT, kte rá se bude konat v roce 1928. Tato sportovní slavnost rudého sportovního hnutí v Československu musí být demonstrací revo lučního proletariátu, a proto komunisté, sportovci již nyní se musí připravit na tuto slavnost, aby to byla mohutná a oprav du třídnídemonstrace rudých sportovců .

FRAKČNÍ PRÁCE MEZI NÁJEMNÍKY V r. 1926 zaznamenáváme v organizacích nájemnických vel ké úspěchy jak po stránce organizační, tak i politické. Na po

čátku r. 1926 byl v Československé republice větší počet samo statných nájemnických organizací, svazů, spolků a sdružení,

jejich vzájemné spojení bylo však minimální a omezovalo se

pouze ma 'styky korespondenční a občasné schůzky osobní. Je diné pojítko byl zde časopis Obrana nájemníků , který byl do

dáván také do organizací nájemnických mimopražských. K sil nému oživení organizační činnosti došlo v měsíci květnu. Schweizerische Mieterverband pozval všechny nájemnické or 378

ganizace z celé Evropy k mezinárodnímu sjezdu do Curychu na dny 21. až 24. května 1926. Po dohodě a za přispění dru

hých nájemnických organizací vyslal pražský Svaz nájemníků

a podnájemníků v ČSR na mezinárodní kongres 'zástupce, který zastupoval na sjezdu všechny, tehdy ještě roztříštěné nájem nické organizace, vyjma Říšského svazu. Kongres curyšský končil dobrým výsledkem . Bylo usneseno založit mezinárodní nájemnický svaz v rámci celoevropském, přijaty jeho stanovy a zvolena I. exekutiva. Exekutiva Nájemnické internacionály je pětičlenná a jsou v ní zastoupeny tyto státy : Německo, Rakou

sko, Francie, Švédsko a Švýcarsko. Ze členů exekutivy je jeden komunista a sice soudruh Otto Grimlund za Švédsko. Mimoto kongres přijal rezoluci a vydal provolání k nájemníkům Evro py. Jak rezoluce, tak provolání byly otištěny w listech strany. Na sjezdu bylo zastoupeno deset států evropských s 55 dele

gáty , kteří zastupovali celkem dva a půl miliónu organizova ných nájemníků. Nejsilnější hnutí nájemnické je v Německu, kde je jeden milión organizovaných nájemníků. Hnutí je úplně

v rukou sociálně demokratických, ačkoliv velká část členstva jsou 'komunisté. V Rakousku je organizováno čtvrt miliónu nájemníků, hnutí vedou rakouští sociální demokraté. Ve Fran

cii půl miliónu organizovaných nájemníků s vedením sociálně

demokratickým . Pouze v Československu a Svédsku je vedení v rukou komunistických .

Ihned po skončení curyšského sjezdu konala se v Praze kon ference všech svazů a spolků najemnických, na které byla po

dávána zpráva z Curychu a bylo uloženo pražskému 'svazu, aby během dvou tří měsíců svolal novou konferenci všech nájem nických organizací za účelem založení jednotné, mezinárodní

organizace nájemnické v rámci celostátním. Pražský svaz na základě všech usnesení ;kongresu curyš ského navázal přátelské styky s jedinou dosud stávající

ústřednou nájemnickou v Československu, s Říšským svazem . Od 'kongresu curyšského byly všechny akce nájemníků po 1 řádány společně s pražským svazem a Říšským svazem , což mělo pro nás nepopíratelný úspěch . V Říšském svazu bylo až doposud vedení čistě maloměštácké, kompromisní a naše styky s nimi měly za následek, že Říšský svaz stával se čím dále tím více organizací bojovnou.

V mezidobí od sjezdu curyšského a pražské konference do příští konference pracovali jsme silně frakčně jak v pražském svazu, tak také v ostatních nájemnických organizacích. V měsíci září svolal liberecký Svaz nájemnických svazů,

spolků a organizací konferenci německých organizací do Čes ké Lípy, na níž bylo jednomyslně usneseno, aby v nejkratší

době založena byla jednotná organizace všech nájemnických organizací v Československu . 379

Konečně dne 28. listopadu konala se v Praze říšská konfe rence nájemnických organizací z Československa. Konference zasedala celý den a jejím výsledkem bylo:

1. Založení jednotné mezinárodní organizace nájemnické v Československu s oficiálním titulem: Ústředí svazů, spolků a sdružení nájemnických v ČSR. ( Zentrale der Mieterverbände, Vereine und Vereinigungen in ČSR . )

2. Časopis Obrana nájemníků a Allgemeine Mieterzeitung prohlášeny za oficiální časopisy ' nově založeného ústředí a usneseno, že každá složka je povinna některý z těchto časo pisů zavést pro své členstvo obligatorně a cenu časopisu za počítávat do příspěvků.

3. Zvolen ústřední výbor, do něhož vysílá každá organizace do jednoho tisíce členů jednoho zástupce. Většina výboru je komunistická. Užší výbor ústředí složen je tak, že tato ústřední organizace nájemníků je námi ovládána.

K nově založenému Ústředí svazů, spolků a sdružení nájem

nických v ČSR náleží následující nájemnické organizace: 1. Svaz nájemníků a podnájemníků se sídlem v Praze s počtem členstva asi 2. Svaz nájemníků pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně s počtem členstva 3. Svaz nájemníků pro župu olomouckou se sídlem

v Prostějově s počtem členstva asi 4. Spolek nájemníků »Ochrana« v Lounech 5. Spolek nájemníků v Českých Budějovicích 6. Allgemeiner Verband der Mieterverbände und Vereine mit dem Sitze in Reichenberg 7. Mieterschutzverband in Asch s počtem členstva ; ! Úhrnem I

2500

4000 1000

400 400 6000

800 15 100

Z těchto zde uvedených organizací nájemnických ovládáme svaz pražský, svaz brněnský, svaz pro župu olomouckou, svaz 7

liberecký a svaz v Aši. V Českých Budějovicích je vedení malo měšťácké a naši soudruzi, ačkoli je tam dosti silná komunistic ká frakce, nevyvíjejí žádné činnosti.

V Lounech došlo v poslední době k vnitřní krizi v organizaci nájemníků. Předseda spolku, bývalý komunista Havelka, po mýšlel za pomoci organizace nájemnické postavit do obecních voleb, které budou v Lounech konány koncem února anebo

počátkem března, samostatnou kandidátku nájemnickou, v níž by byl na prvním místě, a tím si zajistil mandát. Redakce časo

pisu Obrana nájemníků zakročila proti samostatné kandidátce v Lounech zvláštním článkem pod titulem »Nájemníci a obecní volby« tak, aby Havelkovy plány mohly být mařeny. V poslední době jedná se o založení nájemnických organizací

v Mladé Boleslavi, Bratislavě a Turčianském Svätém Martině. Jednání posud není skončeno . 380

Frakční práce rozvíjí se slibně. V Brně, kde je 22 skupin, jsou ve všech skupinách komunistické frakce ustaveny a mají

ústřední frakční vedení, které pracuje s výborem XVI. kraje. V Aši je frakční systém vybudován . V Praze frakční systém vy

budován ( není, rovněž také ne v Prostějově. V Liberci dle sdělení sekretariátu VI. kraje se frakčně pracuje.

FRAKČNÍ PRÁCE MEZI VÁLEČNÝMI POŠKOZENCI 1. lednem 1926 přikročeno ústředím k organizování frakční práce mezi válečnými poškozenci. Sekretariát opatřil si nej

dříve adresář organizací válečných poškozenců a jejich sku pin. Adresář rozdělen byl dle našeho krajského rozdělení a všem krajským sekretariátům dne 17. března 1926 zaslány byly adresáře skupin v dotyčném kraji a mimo to dopisy, v nichž byly kraje vyzvány, aby sekretariátu komunálnímu sdělily, ve kterých obcích, v nichž jsou skupiny Družiny

válečných poškozenců, jsou také naše organizace politické a dále aby sdělily jména soudruhů válečných poškozenců, na

něž bychom se mohli obracet a jim plně důvěřovat. Žádali jsme , aby tato práce byla co nejrychleji provedena, ale výsled

ky byly naprosto neuspokojivé. Kraj I. zaslal nám seznam poli tických organizací I. kraje bez jakýchkoli osobních adres. Kraj II. zaslal nám již hotový seznam frakčních důvěrníků ve skupi nách válečných poškozenců. Taktéž III. kraj uložený úkol vy konal správně. Od IV. kraje nedošla odpověd vůbec, rovněž tak ne od V., VI., VII., IX.1 Kraj X. zaslal několik adres soudru hů válečných poškozenců, XI. kraj zaslal pouze dvě adresy, XII. kraj vyřídil správně, XIII. taktéž, XIV. neodpověděl, XV.

neodpověděl, XVI. zaslal adresář frakčních důvěrníků, XVII. neodpověděl, XVIII., XIX., XX ., XXI., XXII., XXIII. a XXIV. neodpověděly. S takovýmto nedostatečným materiálem nebylo >

možno započít s plánovitou, systematickou prací.

Dne 20. la dne 21. března konal se v Bratislavě sjezd Družiny válečných poškozenců ze Slovenska. Soudruzi provedli pro sjezd přípravy, a (ačkoliv z Prahy dostavil se na sjezd sám ge nerální sekretář Družiny Neumeister s několika sociálně de mokratickými agitátory, zdařilo se nám přece slovenské válečné poškozence dostat pod náš vliv. IZ 8členného výboru,

sjezdem zvoleného, jsou 4 komunisté, 1 sympatizující, 2 sociál ní demokraté a 1 maďarský ludák. 1 V německém textu je místo devátého uveden osmý kraj . (Str . 89.) 381

Naprosto jiná situace je ovšem v historických zemích . V Če

chách, na Moravě a ve Slezsku mají vedení Družiny českoslo venských válečných poškozenců v rukou sociální demokraté.

V ústředním výboru Družiny, která čítá 120 000 členů a přes 900 skupin , není ani jediný komunista. Pouze soudruh Kopas je členem ústředního výboru jako zástupce Slovenska.

Druhá největší organizace válečných poškozenců v ČSR je » Bund der Kriegsverletzten « se sídlem v Liberci. Dle našich zpráv mají vedení v rukou němečtí nacionálové, hakenkreuz leři. Mimo těchto velkých organizací jsou ještě menší organiza ce, jako Svaz osleplých vojínů a organizace klerikálních vá

lečných poškozenců. Obě tyto organizace jsou početně velmi

slabé a nepadají v hnutí válečných poškozenců vůbec na váhu. Jelikož frakční práce, z důvodů vpředu uvedených , nemohla

být plánovitě prováděna vzhledem k nedostatečné organizační výstavbě, nezbylo nám nic jiného, než pracovat frakčně se

shora. První příležitostí byla mezinárodní konference vá lečných poškozenců v Ženevě a druhou manifestační sjezd Družiny válečných poškozenců v Praze. Soudruh Kopas byl de legován za Slovensko na mezinárodní konferenci válečných

poškozenců do Ženevy, která se konala ve dnech 30. září až 2. října 1926. Ve své řeči, přednesené v komisi pro světový mír ,

postavil se soudruh Kopas otevřeně proti nedostatečnému za opatření válečných poškozenců ve většině států. Otevřeně pro hlásil, že jediným účelem vstoupení Německa do Společnosti národů je obklíčit Sovětské Rusko a připravovat válku celého

kapitalistického světa proti jedinému dělnickému státu . Vy zval delegáty francouzské a německé, aby se otevřeně proti těmto úmyslům postavili, a interpeloval francouzské delegáty,

proč nezakročili proti vraždění domorodců v Maroku a Sýrii. Řeč soudruha Kopase způsobila velký rozruch a francouzští delegáti hrozili, že z konference odejdou. Když byli zástupci jednotlivých států vyzváni, aby přednesli konkrétní návrhy na zabezpečení světového míru, navrhl sou druh Kopas toto :

1. Aby byla ; vytvořena jediná mezinárodní organizace válečných poškozenců ve všech zemích a v celém světě . !

2. Aby tato organizace spolupracovala všude s proletár skými masami, jelikož jenom proletariát je jediným opravdo vým nepřítelem války.

3. Aby mládež byla vychovávána protimilitaristicky. 4. Aby byla prováděna usilovná a plánovitá protimilitaristic

ká propaganda přímo v armádě každého státu. Návrhy soudruha Kopase byly jednomyslně zamítnuty , a když soudruh Kopas chtěl je znovu přednést v plénu konference, neobdržel slovo.

382

Druhá příležitost k našemu vystoupení veřejnému byla při manifestačním sjezdu válečných poškozenců v Praze. Uspo řádali jsme narychlo frakční předporadu, která však byla špat ně organizačně připravena a účast na ní slabá. Zato druhý den na manifestačním sjezdu projevila se jasně velká nespokoje

nost válečných poškozenců jak proti vládě, tak proti vedení >

Družiny. Národně socialistický poslanec Bergman a sociálně demokratický senátor Novák nemohli pro odpor shromáždění

delší dobu mluvit. Naproti tomu řeč soudruha Štětky, delego vaného na manifestační sjezd v zastoupení strany a poslanec kého klubu, byla přijata s velkým a bouřlivým souhlasem . Na táboru lidu na Staroměstském náměstí promluvil nato sou druh Kopas taktéž za souhlasu shromáždění.

Sekretariát udržuje pravidelné písemné styky si naší cen trálou válečných poškozenců v Berlíně. Toto ústředí náleží In ternationale des Anciens Combattants, v níž jsou soustředěni obrovskou většinou revoluční živly válečných poškozenců.

V poslední době podařilo se nám vniknout do německých or ganizací válečných poškozenců v VIII. kraji, náležejících k Bundu der Kriegsverletzten v Liberci. Komunistické frakce v jednotlivých skupinách se ustavují, takže i v této organizaci počínáme frakčně pracovat.

Naší slabostí v roce 1926 bylo, že jsme neměli aparát pro frakční práci v mimostranických organizacích. Práce tato ko nala se pouze shora, ale základy nám chyběly. Nyní, kdy je již ustavena komise pro práci v periferních organizacích při ústředí strany a taktéž krajské komise pro frakční práce, je

naděje, že v roce 1927 docílíme větších úspěchů. Je jen zapo třebí, aby frakční práci věnována byla ta největší pozornost a aby prováděna byla systematicky. V prvé řadě musí být vybu

dovány základy, tj. v každé skupině, v každém spolku, v každé mimostranické organizaci musí všichni soudruzi utvořit komu nistickou frakci s pevným , rozhodným, komunistickým vede ním. Síť takovýchto frakcí ve všech mimostranických organiza cích musí být vybudována v celém státě . Všeobecné směrnice pro frakční práci v mimostranických

organizacích jsou již vypracovány. Bude přikročeno také k vy pracování speciálních směrnic, odpovídajících podstatě té neb oné krajové organizace.

I. KRAJSKÁ ORGANIZACE PRAHA I. Organizační stav

V kraji je asi 700 závodů, v nichž jsou zaměstnáni komunis 383

té. Závodní buňky jsou (ustaveny ive : 164 závodech . Závodů

s méně než 50 dělníky je 450, buňky jsou ve 28 závodech ; závodů s 50—500 dělníky je 217, buňky jsou ve 105 závodech ;

závodů s 500—1000 dělníků je 22, buňky jsou ve 20 závodech; závodů s více než 1000 dělníků je 11, buňky jsou v 11 závo dech.

Obcí je v kraji 698; uličních ( vesnických ) buněk strany

v nich je 409. Dvorů je asi 100, buněk v nich je 5. Měst i s Vel kou Prahou je 24; uličních buněk v nich je 157. Kraj je roz

dělen na 14 obvodů a na 16 venkovských okresů. Místních sku pin buněk je zatím ustaveno pouze 19. Nepřebudováno je do sud 34 místních organizací. Kromě toho ve čtyřech pražských

obvodech se právě pracuje na přebudování místních organiza cí v uliční buňky . II. Krajský výbor a pracovní komise

Krajský výbor má 24 členů . Schůze koná pravidelně čtrnácti denně, někdy také za tři týdny. ' Byro krajského výboru je 7členné a schází se pravidelně dvakrát až třikrát za týden. Pracovních komisí je ustaveno 12. Všechny fungují poměrně i

!

.

již velmi dobře. Schůze konají pravidelně týdně nebo čtrnácti denně. Ve většině z nich je práce resortována. Všechny komise mají pracovní plán a jím se také ve své činnosti řídí.

Se stranickým aparátem v obvodech, okresech a v buňkách jsou v pravidelném spojení. Kromě toho vyřizuje každá z nich i běžné záležitosti, které patří do její působnosti. Obvodních výborů ve Velké Praze je správně ustaveno 14; při každém z nich funguje byro i nejdůležitější pracovní komi se .

Ve venkovských okresech je správně ustaveno 15 okresních výborů. Při každém je taktéž ustaveno byro i nejdůležitější

pracovní komise. Pouze v okrese neveklovském , kde máme pouze dvě vesnické buňky strany, okresní výbor ustaven není.

Osm okresních výborů funguje dobře. Jejich pracovní komise pravidelně se scházejí a skutečně také pracují. Sedm dalších okresních výborů je sice také správně ustaveno, každý z nich má nejméně komisi organizační , komisi agitačně propagační

a malozemědělskou, avšak fungují slabě vzhledem k tomu, že jde o ty okresy , v nichž pozice strany jsou poměrně slabé. III . Celková situace a akce

Přestavba strany na závodní buňky je provedena téměř ve všech větších závodech, v nichž pracují nejméně tři komunisté. Zbývá ještě dokončit tento úkol v podnicích menších. Po pře konání počátečních nesnází lze o většině závodních buněk pro 384

hlásit, že již se poměrně dobře v závodech uplatňují. K dalšímu zvýšení jich aktivity činí krajský výbor s pomocí celého stra nického aparátu v kraji nutná opatření. Ta záleží zejména v tom , že do nejdůležitějších závodních buněk vysíláni jsou bud z obvodu, nebo z kraje instruktoři, kteří konají s funkcio

náři pravidelné porady a jsou jim zvláště při provádění větších a obtížnějších úkolů nápomocni. Jedním z dalších opatření, které přispívá k zvýšení aktivity, je i kampaň elementárních kursů I. stupně, jichž bylo v buňkách I. kraje uspořádáno 80. Dalším krokem k dokončení vnitřní výstavby strany je resorto vá práce v buňkách, k němuž se již nyní v jednotlivých obvo dech dostáváme .

Od III. sjezdu strany byly v kraji provedeny všechny akce, jež strana vedla. Především byla to akce proti perze kuci strany. Dále to byla kampaň volební. Její vý sledky jsou známy. Ihned po volbách byla vedena akce k zhodnocení a organi začnímu podchycení volebních úspěchů strany, za níž pak ná

sledovala kampaň schůzí ja projevů na téma: »Proč nešli komu nisté do vlády ?« Na počátku roku 1926 byla vedena akce za sjednocení odborů , při níž podařilo se buňkám ve větších závodech prosadit svolání celozávodních schůzí. V únoru 1926 uspořádána kampaň projevů proti bílé hrůze ( Rumunsko, Bul harsko, Polsko) . V téže době zahájena akce proti .

strhování daně ze mzdy. Ve všech průmyslových místech konala se řada veřejných projevů a velký počet ile gálních táborů přímo před továrnami. V jarních měsících byly agitpropkomisí připraveny a uspo řádány leninské školy v okresech a obvodech , jichž se konalo

celkem 23. Projevů k Mezinárodnímu dni žen bylo uspořádáno 64; z nich 10 byly ilegální projevy před továrnami a 6 ilegál ních projevů na tržištích. Za stávky prádelního dělnictva bylo

s pomocí krajského ženoddělu mezi stávkující vhodně a úspěš ně zasáhnuto.

Po pádu koaliční vlády a nastolení vlády úřednické uspo

řádána celá kampaň schůzí v Praze i na venkově. V dubnu při 'zahájení akce Celostátního dělnického výboru za sjednocení odborů konaly se i plenární schůze v buňkách sS tímto programem a uspořádáno větší množství projevů v pražských obvodech a na venkově.

Nato v době vypuknutí generální stávky v Anglii konány veřejné projevy v Praze i na venkově s programem : Stávka horníků v Anglii. V červnu byla celým stranickým aparátem

vedena akce proti celní a kongruové předloze. V Praze došlo

k velkým (demonstracím, které vyvrcholily v polodenní stávce dělnictva. Při těchto demonstracích došlo k velkým srážkám

s policií. Na venkově konaly se velké projevy, z nichž většina 385

byla pořádána společně se sociálními demokraty a českými so cialisty.

Nato ke konci roku vedena kampaň proti drahotě a proti připravované daňové reformě.

Výsledkem všech těchto akcí je velmi značné rozšíření vlivu KSČ na široké vrstvy pracujícího lidu a vzrůst sympatií

a důvěry ve stranu. Tyto příznivé výsledky byly také ihned or ganizačně zužitkovány. Založeno bylo 43 buněk strany v růz ných obcích na venkově a mimo to počet členů 'strany vzrostl o více než 4500 členů. Na venkově počet členů vzrostl o plných 100 % proti 'stavu v roce 1925 a v buňkách 'strany ve Velké Pra ze vzrostl počet členů o 16 %. Úhrnem v celém kraji vzrostl

počet členů strany o 33,5 %. Noví členové jsou většinou získáni z řad dělnictva. Na venkově pak pouze nepatrná část nových členů je z řad domkářů a malorolníků, mezi nimiž se nám do

sud nepodařilo úspěchy našeho politického zasahování organi začně plně zužitkovat. IV. Organizační komise Komise je třináctičlenná. Koná schůze pravidelně týdně, má

vlastní 4členné byro, které připravuje program každé schůze komise, aby její práce byla usnadněna. Komise má rádný pra

covní plán . Kromě toho přímo spolupůsobí při vypracování plánů pro obvodní a okresní orgkomise. Jejich zástupce zve 'si do svých schůzí, nechá si od nich podávat podrobné zprávy o stavu a činnosti 'stranického aparátu na obvodě nebo okrese a zpracovává pak pro každý z těchto obvodů nebo okresů po drobný pracovní plán. Vysíláním instruktorů do schůzí výborů jednotlivých obvodů a okresů i do schůzí důležitějších závod

ních buněk usiluje, aby ve směru těchto plánů bylo také praco váno. Výsledky této pracovní metody zračí se ve značném zlepšení stavu i činnosti laparátu strany v obvodech , okresech

i v buňkách . Nyní přikročuje k ustavení širokého instruktor ského sboru při krajské orgkomisi, který po řádném vyškolení

měl by 'za povinnost neustále působit k dalšímu upevňování a zaktivování celého aparátu strany v kraji i k usměrňování je ho práce a činnosti.

V. Agitprop Má 13 členů. Schůze koná pravidelně týdně a mimoto jednou

měsíčně koná společné porady s vedoucími obvodních agit propkomisí a s vedoucími agitačně propagační práce nejdůle žitějších '13 buněk velkozávodů.

Při zahájení činnosti bylo v komisi provedeno resortování

práce mezi jejími členy. Na to si komise vypracovala řádný 386

plán činnosti a ten nyní provádí. Je v přímém styku pomocí in struktorů s obvody a okresy a mimoto s nejdůležitějšími buňkami velkozávodů, jichž činnost usměrňuje. Jednou z nej větších a nejúspěšnějších akcí, provedených ve smyslu plánu,

byly elementární kursy I. stupněpřímo v buňkách strany, jichž v I. kraji bylo uspořádáno 80. Nejméně 1500 až 2000 členů stra ny těmito školami I. stupně prošlo . Nyní komise připravuje školy II. stupně, jichž uspořádáno bude zatím 6. Vedle této ak ce bylo předtím - na jaře 1926 – uspořádáno 23 leninských škol v okresech la obvodech, jimiž prošlo nejméně 400 žáků.

V Leninově týdnu byla zorganizována získávací akce pro Rudé právo. Akce tato neměla však očekávaného úspěchu. Pro redak tory závodních časopisů připravuje komise měsíční schůze a kromě toho aktivně spolupůsobí při všech akcích strany i při řešení běžných otázek. VI . Ženoddě 1

Komise je 16členná. Schází se pravidelně čtrnáctidenně. Mi moto má vlastní předsednictvo, které se schází podle potřeby. Je v přímém spojení s ženodděly okresů a obvodů . U okres ních výborů na venkově ustaveny jsou 4 ženodděly, ve Velké Praze je 14 obvodních ženoddělů a 8 ženoddělů při výbo rech místních skupin. Zpočátku činnost krajského ženoddě

lu omezovala se většinou na organizování kolportáže Roz sévačky, na přípravu projevů Mezinárodních dnů žen, na po řádání populárních přednášek, pořádání krajské školy žen apod. V poslední době však lze již zaznamenat určité rozšíření činnosti ženoddělu směrem k závodům a továrním dělnicím .

Zvláště při stávce prádelního dělnictva se velmi dobře uplat nil. Taktéž i ve stávce textilního dělnictva činně spolupůsobil. S několika většími továrnami, v nichž jsou zaměstnány ženy,

je krajský ženodděl v přímém spojení. Nyní koná předběžné přípravy k organizování systému delegátek . VII. Komise pro práci mezi mládeží

Poměr krajského výboru k hnutí mládeže KSČ je ten nejlep ší. S jejími funkcionáři konány jsou pravidelné porady o každé akci, kterou mládež podniká, a funkcionáři strany snaží se, aby těmto akcím byla vždy poskytnuta co největší praktická podpora celým stranickým aparátem . VIII . Komise pro frakční práci v odborech Komise odborová je 18členná. Komise schází se pravidelně čtrnáctidenně. Resortování práce mezi jejími členy je provede 387

no. Pracuje ve směru přijatého pracovního plánu , především k řádnému vybudování obvodních a okresních odborových ko misí a k jejich zaktivizování. Tuto práci rozdělila 'si komise tak, že nejprve zasahuje do obvodů a okresů nejprůmyslověj ších. Dále pro podklad své činnosti získává statistiku všech odborových skupin, v prvé řadě MVS, Rudých odborů, Odboro

vého sdružení československého, České obce dělnické aj., za účelem přípravy k plánovitému ustavování komunistických frakcí. Totéž opatření se činí ze stran závodních výborů

a důvěrnických sborů. Jednotliví členové komise mají přiděle ny určité okresy a obvody, do jichž odborových komisí pravi delně docházejí a jejich práci a činnost usměrňují. Frakce, is nimiž je tato komise v pravidelném a přímém spo jení, jsou řádně ustaveny v 30 skupinách amsterodamských

svazů . Přesný přehled o komunistických frakcích rudého odbo rového hnutí komise zatím ještě nemá, poněvadž teprve nyní tento přehled získává.

IX. Komise pro frakční práci v družstvech Komise družstevní je osmičlenná. Schází se čtrnáctidenně

nebo za tři týdny. Je ve spojení s komunistickými frakcemi většiny konzumních i výrobních družstev v kraji. Její činnost je slabší než komise odborové vzhledem k nedostatku zapraco vaných a ujasněných soudruhů . Mimoto je ve spojení s 12 družstevními komisemi obvodními a 3 družstevními komisemi okresními.

X. Komise pro frakční práci v tělocvičných a sportovních organizacích Viz odd . XIV.1

XI. Komise pro práci na venkově

Komise má 12 členů a schází se pravidelně čtrnáctidenně. Má vlastní byro, které připravuje program pro jednotlivé

schůze. Pracuje nyní na ustavení komisí při okresních výbo rech a na jejich zaktivizování. Do schůzí těchto komisí vysílá

své instruktory. Je ve spojení s 13 komisemi okresními. Podle pracovního plánu pracuje především pro získání vlivu na ze mědělské dělnictvo, jehož usiluje organizačně především pod chytit do jeho odborové organizace – sekce MVS. Mimoto je komise v přímém spojení s krajským svazem domkářů , jemuž pomáhá při zakládání domkářských skupin. 1 V německém textu je místo : Viz odd. XIV.: „Liegt kein Bericht vor“ . (Str. 95.) 388

XII. Komise Rudé pomoci

Krajský výbor Rudé pomoci má 11 členů. Dosavadní jeho činnost musila se více omezovat na práci agitačně propagační ve prospěch Rudé pomoci a na administrativní práce, spojené s podporováním perzekvovaných . Tím její organizační činnost

byla zdržována. Přesto je dnes v přímém spojení již se 12 obvodními komisemi Mezinárodní rudé pomoci a s jednou ko misí okresní. Členové Rudé pomoci jsou dosud rozptýleni 'po jednotlivých buňkách strany, organizacích a skupinách. Jich sdružení v samostatné místní odbory provedeno bylo pouze v jednom místě. V pracovním plánu krajského lvýboru Mezi

národní rudé pomoci je nyní hlavní zřetel obrácen k vybudo vání samostatných místních odborů a k soustředění rozptýle

ných členů v nich. Dále 'se krajský výbor snaží o to, aby se svou organizací zakotvil v řadách proletářských příslušníků jiných stran dělnických a mezi indiferentním dělnictvem, aby tak organizace Mezinárodní rudé pomoci stala se opravdu or ganizací masovou . XIII . Komunální komise

Komise je 11členná a skládá se většinou z pracovníků sa mosprávných, a to z obecní samosprávy městské i venkovské i ze samosprávy okresní. Schází se pravidelně jednou za tři týdny. Práce komise je mezi jejími členy rozdělena tak, že

např. jednomu je přidělen volební řád a stálé voličské seznamy, druhému české zřízení obecní, obecní novela, zřízení okresní, zemské, třetímu finanční politika apod. Projednává všechny důležité události komunální politiky se týkající, informuje a in

struuje o n' ich obvodní a okresní komunální komise, lv případě potřeby i jednotlivé komunistické frakce v obecních zastupi

telstvech a v okresních správních komisích prostřednictvím příslušných stranických orgánů. Jednotliví členové krajské ko munální komise jsou v případě potřeby zváni i jako rádci ko munistických pracovníků komunálních v záležitostech komu nální politiky. Výsledky této činnosti lze označit za úspěšné,

Ve většině obcí, v nichž máme zastoupení v 'obecním zastupi telstvu, utvořeny jsou řádné komunistické frakce, které se pravidelně scházejí a rokují o programu svolaných schůzí

zastupitelstva a předem se usnášejí na určitém stanovisku pod vedením a kontrolou příslušné buňky strany. Tím se stává, že

k nezásadním činům komunistických členů obecních zastupi telstev dochází již jen v ojedinělých případech.

389

Komise pro frakční práci v různých okrajových složkách - váleční poškozenci,

XIV.

nájemníci, hasiči atd.

Komise je 10členná. Koná schůze pravidelně čtrnáctidenně. Je ve spojení se sedmi komisemi ve Velké Praze 'a dvěma ko misemi na venkově. Svou činnost řídí ve směru přijatého pra

covního plánu pracuje nyní na organizačním vybudová-. ní frakcí ve skupinách Proletářských bezvěrců, divadelních ochotníků, FPT, ve skupinách Svazu nájemníků a odbočkách

Obce legionářské. Kromě toho je v přímém spojení se 40 ko munistickými frakcemi v odbočkách Družiny válečných poško zenců.

Komise pro práci mezi dětmi je 11členná. Je to jedna z nejmladších komisí. Vykazuje se však poměrně většími

výsledky své práce než některá komise, která funguje již déle. Při všech obvodních výborech ve Velké Praze jsou ustaveny ob vodní komise pro práci mezi dětmi, které taktéž vyvíjejí velmi

pěkně svou činnost. Za necelého půl roku zásluhou této komi se podařilo se ustavit 16 oddílů Mladých průkopníků, v nichž se soustřeďuje více než 500 členů. Vedle toho uspořádána byla škola Mladých průkopníků a pracovníků mezi dětmi. V jednot livých oddílech konají se pravidelná cvičení. Taktéž při růz ných stranických podnicích představili se nám Mladí průkop níci jako třetí, velmi nadějná směna strany.1 Ostatní komise. Vedle těchto komisí ustavena je při

krajském výboru komise pořadatelské služby, která je 9členná. Je v pravidelném přímém spojení se 14 komisemi pořadatelské služby v pražských obvodech a s jednou komisí pořadatelské služby při okresním výboru. Při každé z těchto komisí vybudo vány jsou oddíly pořadatelské služby, které konají pro stranu velmi platné služby při různých projevech i demonstracích .

Dále je při krajském výboru ustavena komise pro sbírání materiálu o hospodaření v sociálních pojišťovnách a pro vyko nání předběžných příprav k volbám do těchto pojišťoven. Ko mise je 12členná a jejím účelem je vybudovat spojení se všemi

komunistickými členy správních orgánů pojišťoven i s jejich 1 V německém textu následuje ještě tento odstavec: „ Im weiteren ist der

Plan der Kommission für die Arbeit unter den Kindern folgender: Veranstal tung einer Konferenz der Arbeiter unter den Kindern , weiters eines Kurses

für Leiter, u. zw . im Kreis- und Rayons- ( Bezirks-) masstabe, Registrierung von Funktionären in Kolonien, welche von unseren Organisation veranstaltet werden , Beratungen mit ihnen und ihre Instruierung zur Ausnützung der

diesjährigen Ferienkolonien als Schulen für die Jungpioniere. Weiters hat die Kommission in ihrem Plane die ständige Beobachtung der Schulen und

Materialsammlung, Veranstaltung von Elternversammlungen und Organisie rung proletarischer Elternräte. ( Str. 97.) 390

komunistickými zaměstnanci. Tohoto spojení má být využito k získání materiálu o hospodaření v těchto ústavech a k vyko nání předběžných příprav pro volby do nich.

II. KRAJSKÁ ORGANIZACE KLADNO I. Organizační stav

V kraji je 118 závodů s méně než 50 dělníky, v 10 jsou závodní buňky, 33 závodů s 50 až 300 dělníky, v 15 jsou závod ní buňky, 5 závodů s 300 až 500 dělníků, ve 3 jsou závodní buňky, 6 závodů s 500 až 1000 dělníků, v 6 jsou závodní buňky, 8 závodů s více jak 1000 dělníků, v 8 jsou závodní buňky .

Dvorů je v kraji 57, v nich pouze v 1 je ustavena závodní

buňka. Obcí je v kraji 493, v nich 196 vesnických buněk. Měst je v kraji 14, vlnich 14 skupin ibuněk . Obvodů ( okresů ) je

v kraji 13, a to: Kladno, Kralupy, Křivoklát, Libochovice, Louny, Mělník , Nové Strašecí, Postoloprty, Rakovník , Roudnice, Slaný, Unhošť a Velvary. Skupin buněk je v kraji 'ustaveno 17.1 AŽ 1

dosud vykazujeme v kraji 10 organizací, které nejsou přebudo vány.

II. Krajský výbor a pracovní komise Krajský výbor konal za rok 1926 150 schůzí. Předsednictvo

konalo 35 schůzí. Krajský výbor schází se pravidelně týdně a průměrná účast na schůzích kraje činí 12 členů. Jedná se o všech administračních, politických a agitačních otázkách. Krajský výbor má ustaveny tyto komise: organizační, odbo rovou, agitpropodděl, ženodděl, družstevní, malozemědělskou ,

komunální, mládeže, pořadatelské služby, sportovní a Mezi národní rudé pomoci. Přehled o obvodních výborech Obvodní ( okresní) výbory jsou ustaveny ve všech okresech

v kraji. 5 z nich (Kralupy, Louny, Libochovice, Postoloprty, Slaný ) konají 'schůze týdně, 2 (Mělník, Rakovník ) čtrnáctiden ně a 5 (Křivoklát, Strašecí, Roudnice, Unhošt a Velvary )

měsíčně. Komise jsou jmenovány u všech okresních výborů, ale ve značné části nejsou v činnosti. Dělba práce komisí nedostatečně

postupuje. Ponejvíce

všechny věci bývají vyřizovány v okresních výborech a do ko 1 Věta v německém textu není. 391

misí se nedostanou. Také toto odstranit je snahou krajského výboru a krajských komisí. Při zasahování ' do okresů také

v tomto smyslu se působí. Okres Velvaryl má 6 komisí, žád nou 'činnou, Křivoklát 3 činné, Louny 10, polovinu z nich čin ných. Libochovice 8 málo činných, Mělník 4, z toho jedna čin

ná, Postoloprty 9 málo činných , Rakovník 9, polovina z nich jen činná . Slaný 10, činnost vyvíjí pouze polovina z části. Okresy Roudnice, Unhošť, Velvary a Strašecí až dosud nevy víjely dostatečnou činnost, komise byly tam jen na papíře, ale

nyní provedena reorganizace a začíná se také i tam práce roz dělovat a přidělovat do komisí. III . Celková situace a akce

Stav přestavby organizační v kraji

V kraji jsou 42 závodní buňky s 1811 členy. Tyto závodní buňky jsou: v 11 dolech 966 členů, v 5 kovodělných závodech 244 členů, v 5 družstevních podnicích 101 člen , ve 4 želez ničních podnicích 190 členů, ve 4 závodech hlinodělných 97 čle nů, ve 3 stranických podnicích 73 Členové, ve 2 podnicích lu čebních 17 členů, ve 2 obcích 28 členů, v 1 kožedělném závodě 20 členů, v 1 dřevodělném závodě 20 členů, v 1 sklárně 41 čle nů, v ústavě 8 členů, v 1 velkostatku 6 členů. Vesnických a uličních buněk v kraji je 210 a mají 5538 čle

nů. V získávací akci získáno bylo do strany 600 členů, vykazu je tedy kraj 252 vesnických a závodních buněk se 7949 členy. Závodní buňky přikročily tímto rokem ( 1926 ) k vydávání závodních časopisů a během roku vydáno bylo 23 závodních

časopisů a 1 vesnický. Časopisy vydány: v 10 dolech, 3 kovo dělných závodech , 2 cukrovarech ve stávce; 1 textilním závo dě, í mlýně, 1 na železnici, 1 v ústavě, 2 byly společné pro několik závodů a 2 vydala mládež, 10 vyšlo jich po 1 čísle, 7 po dvou číslech, 5 po 3 číslech a 1 časopis vyšel 6krát do roka. Průměrný náklad byl 200 kusů , u větších závodů 300, při volbách do závodních rad a výborů 500 až 1000 exemplářů. Ča sopisy vesměs se rozhazují a neprodávají. Také vydávány časo pisy nástěnné, tyto vydává nejvíce mládež. Časopisy získaly na závodech velké popularity a vykonávají na dělnictvo bezespor ně velký vliv. Bylo také závodního časopisu při všech akcích stranou vedených použito s úspěchem . Akce strany v kraji. V prvé řadě nutno uvést, že v ro ce 1926 bylo obsazeno krajem 1285 schůzí a projevů ( v r. 1924

315, v r. 1925 700 a 420 volebních ) . Schůze dle druhů se jeví: 1 V německém textu je zřejmě správně místo Velvary uvedeno Kralupy. Viz další text , str. 98. 392

369 plenárek, 256 veřejných schůzí, 105 táborů, 66 konferencí, 40 přednášek, 92 učebních hodin (dopoledne nebo večery )

kursů, 83 schůzí žen a 274 různých, 'celkem 1285. Průměrně měsíčně obsazováno 107 schůzí. Dle programu vykazují uvedené schůze na program : »Co žádají dělníci a rolníci na

vládě a parlamentua 10 schůzí, »Milióny kněžím, daně děl níkům« 19, »Pozemková reforma, daně a venkov « 87, »Naše

požadavky vládě a parlamentu « ( říjen ) 8, » Fašismus, levý bok a stanovisko pracující třídy« 47, »Hospodářská a politická si tuace« 43. Projevů proti srážení daní z mezd a proti daním vůbec konáno 22 ( kromě řady v závodech ) , proti válečnému

nebezpečí 5, proti clům a kongrui 46, proti drahotě 36, pro testních projevů proti bílému teroru 10, schůzí se zprávou děl nické delegace ze sovětského Ruska 10, ve výročí ubití soudru hů Liebknechta a Luxemburgové 6, k devátému výročí ruské

revoluce 35, ve výročí Pařížské komuny 5. Na 1. května konáno 22 táborů lidu ( účast 60 000 ) . Mezinárodní den mládeže vyka

zuje 6 konaných projevů. Mezinárodní den žen 64, jiných schůzí žen 19, Mezinárodní družstevní den 4, projevy pro jednotnou frontu 11 ( kromě řady závodních schůzí ) , projevů pro stávku jící anglické havíře 37. Konferencí dělnických dopisovatelů by lo 6, konferencí okresních a různých 60, různých schůzí a proje

vů bylo 180. Při připočtení 369 plenárek a 92 hodin kursů obdržíme vykazovaný úhrn 1285 schůzí. IV. Organizační komise

Počet schůzí za rok 16, účast průměrně 8. Zabývala se orga

nizačními otázkami buněk, okresu i kraje, ! zjišťovala stav v buňkách a působila při dokončování přestavby. Do schůzí

zvala důvěrníky buněk a dávala instrukce pro práci v místě i závodě. Provedeny 3 organizační konference pro důvěrníky s náměty pro praktickou práci v buňkách. V. Agitprop

Konal 11 schůzí s průměrnou účastí 5 členů. Má ustaveno 8 'resortů . Na schůzích projednávány běžné agitační a propa

gační otázky. Komise pracovala dle instrukcí ústředního agit propu a snažila se uložené jí úkoly plnit. V agitaci a propa gandě používáno v kraji všech možných prostředků. VI. Ženoddě i

Konal 16 schůzí, průměrná účast 7. Projednával ve svých schůzích o organizačních otázkách ženského hnutí a zasaho val do buněk pro získávání nových žen. 393

VII . Komise pro práci mezi mládeží Komise mládeže, složená z členů krajského výboru mládeže, a proto svoji práci vykonávala v tomto sboru. Konala schůze

pravidelnějiv zimě, méně často pak v létě . Zabývala se hnutím mládeže, zejména na Kladensku, a podařilo se jí vybudovat několik nových buněk . Styky s nimi si udržuje pomocí koopta ce členů z buněk do krajského výboru mládeže.

VIII. Komise pro frakční práci v odborech Počet schůzí 10, průměrná účast 7. Projednávána otázka jed notné fronty, jednoty odborů, otázka frakcí, získávací akce do

odborů, akce v závodě a všechny ostatní běžné odborové zále žitosti . Zasahováno do obeslání konference Celostátního děl

nického výboru a konference závodních výborů kovodělných továren. Dbáno toho, aby soudruzi vnášeli tyto otázky do závo dů a tam používali na závodních schůzích k burcování mas pro budování jednotné fronty . V daňové otázce prosazeno vel

mi výhodné ujednání s berní správou v otázce strhování dani a vedena přesto účinná kampaň proti tomuto srážení. IX. Komise pro frakční práci v družstvech

Konala 4 schůze, průměrná účast 8. Jednala o běžných druž stevních záležitostech , o frakční práci v družstvu, připravova la družstevní sjezd, vyřizovala sporné otázky, vzniklé ve VDP1 a zabývala se též peněžnictvím a sloučením .

X. Komise pro frakční práci v tělocvičných a sportovních organizacích

Konala 4 schůze, průměrná účast 8. Projednávala otázky vy budování frakcí v tělovýchovných složkách a v budování po máhala, prováděla slučování složek a zasahovala pro získání

jich do Federace proletářské tělovýchovy. Udržovala styk s tělovýchovnými složkami, zejména na Kladensku. XI. Komise pro práci na venkově

Konala 10 schůzí, průměrná účast 6. Projednávány otázky

pozemkové reformy, daňové reformy, scelování půdy, zeměděl. ské krize, poměru malozemědělců k družstevnictví a jiné. Vždy na období 3, 4 měsíců vypracovala plán a zasílala pro okresní 1 Velkonákupní společnost konzumních družstev v Praze. 394

1

komise v kraji. Zasáhnutí naše na venkově bylo bezesporně značné.

XII. Komise Rudé pomoci Konala 5 schůzí, průměrná účast 6 členů. Uspořádala něko lik akcí ve prospěch Rudé pomoci, konala sbírkovou akci

v kraji, organizovala několik konferencí obvodních, vedla zís kávací akci pro Rudou pomoc. XIII. Komunální komise

Konala několik schůzí, v nichž zabývala se poměry komunál ními v buňkách a řešila spory komunální činností vzniklé. Komise pro přílišné zaneprázdnění soudruhů jinými funkce

mi v druhých organizacích nekonaly pravidelně schůze. Značná část provádění práce zůstává stále ještě sekretariátu , který usnesení komisí provádí. XIV.

pro

Komise

frakční

práci

v

V

různých

okrajových složkách – Váleční poškozenci , nájemníci, hasiči atd.

Ustavena je komise pro pořadatelské sbory, která koná pra videlné schůze a řídí výstavbu pořadatelských sborů v kraji. Jiné komise ustaveny nejsou.

III . KRAJSKÁ ORGANIZACE NYMBURK I. Organizační stav V kraji je průmyslových závodů: a) s méně než 50 dělníky 283, závodních buněk 7 ; od 50 do 300 dělníků 52, závodních bu něk 12; od 300 do 500 dělníků 10, závodních buněk 6; od 500 do 1000 dělníků 3, závodní buňky 2; s více než 1000 dělníků 3, >

závodní buňky 3.

Venkovských obcí je 646 a v nich jsou 124 buňky. Velkostat ků je 113 a v nich je 1 závodní buňka. Měst je 52 a v nich je 19 buněk.

395

II. Krajský výbor a pracovní komise

Kraj je rozdělen na 10 obvodů. Přebudováno není ještě 10 or ganizací. Krajský výbor funguje správně. Koná pravidelné schůze, pro něž program je krajským byrem vždy předem pro pracován a připraven . Z pracovních komisí je vybudována komise organizační, agitprop, ženodděl, odborová, družstevní, malozemědělská, ko munální a Rudé pomoci .

Obvodní výbory jsou vybudovány doposud v 8 místech , a to: Nymburk, Kolín , Kutná Hora, Cáslav, Pečky, Mladá Boleslav, Lomnice, Nová Paka. III. Celková situace a akce

Organizační přestavba v kraji dosud není úplně provedena a vykazuje četné slabiny. Výsledky volební byly zužitkovány

k zakládání buněk, kde jsme dostali větší počet hlasů, není možno ale říci, že byly všude pozice ve volbách získané orga nizačně podchyceny .

Veškeré akce strany byly v kraji provedeny. Zejména dobré výsledky ukázala akce proti srážení daně ze mzdy, která byla

využita k budování jednotné fronty, zejména v průmyslových textilních odborech kraje. Akce proti drahotě, proti zavedení agrárních cel a kongrui měla velký ohlas na vesnicích , čímž

strana, zejména na vrstvy malozemědělské, získala vlivu. z důležitých závodů v kraji podařilo se získat delegáty ke sjednocení konference celostátní. Správným provedením akcí strany získali jsme velkého vlivu, který se však nepodařil v uspokojivé míře organizačně podchytit, IV. Organizační komise Komise čítá 6 členů a konala schůze čtrnáctidenně. Zejména

zabývala se otázkou přestavby strany v průmyslových místech kraje a snažila ' se podchytit značný vliv strany zakládáním

vesnických buněk. Komise nepracuje ještě dost systematicky. Podařilo se jí však vybudovat obvodní organizační aparát. V. Agitprop

Agitačně propagační komise je založena, nevyvíjí však do sud takovou činnost, jaké by bylo zapotřebí. Nemá předem sta 1

1 V němčině : „ ... zu der Reichskonferenz des Reichsarbeiterausschusses “ .

!

Str. 101.) 5

396

novený pracovní plán, neschází se pravidelně ke schůzím

a neřídí agitačně propagační činnost v kraji, takže větší část práce spadá na výbor kraje. Elementárních škol I. stupně bylo v kraji 7 a II. stupně 12, celkem 19 škol. VI . Ženoddě 1

Komise pro práci mezi ženami je ustavena, funguje dobře

a zvláště v poslední době počíná svoji činnost zdárně rozvíjet. Obrací zřetel na organizování továrních dělnic, jichž je v tex

tilních obvodech kraje značný počet.

VII. Komise pro práci mezi mládeží Komise není ustavena, funguje krajský výbor mládeže,

s nímž je ústředí kraje ve stálém kontaktu na podkladě vzájemného zastoupení. Kraj podporuje mládež ve všech jejích akcích.

VIII. Komise pro frakční práci

v odborech

Komise pro frakční práci v odborech je ustavena a funguje dosti dobře. Komise je ve spojení s 13 řádně vybudovanýmiko munistickými frakcemi v odborových organizacích. Zprávy bu něk udávají počet komunistických frakcí číslicí 66; toto číslo není ale možno považovat za správné, alespoň frakce nejsou tak ustaveny, aby skutečně mohly být počítány za řádně vybu dovanou organizační sít. Docílit tohoto organizačního spojení je dalším úkolem komise.

IX. Komise pro frakční práci v družstvech Družstevní komise je v kraji vybudována a snaží se ovlivňo vat práci v družstevních organizacích i dbá o to, aby frakce komunistické všude byly budovány.1 X. Komise pro frakční práci v tělocvičných a sportovních organizacích Komise tato neexistuje. Funkci její koná výbor kraje.

XI. Komise pro práci na venkově Komise pro práci na venkově vyvinuje činnost uspokojující. 1 Tento odstavec v německém textu zprávy není. Místo něho je u této komise uvedeno: „ Liegt kein Bericht vor “ . ( Str. 102.) 397

V nymburském Svazu domkářů a malorolníků vybudovány jsou silné frakční pozice a pomocí práce v tomto Svazu vnikáme do venkovských vrstev .

XII. Komise Rudé pomoci Komise řídí práci o vybudování Rudé pomoci v kraji. Dosud ustaveny jsou 33 místní skupiny Rudé pomoci. XIII . Kom u nální komise

Komise je ustavena, její činnost je nedostatečnou. Nezasa huje do komunální politiky komunistických frakcí, zvláště na

venkově, neusměrňuje ji, a proto také činnost tato vykazuje značné slabiny a chyby.

XIV. Komise pro frakční práci v různých okrajových složkách -- Váleční poškozenci, nájemníci, hasiči atd. Komise pro práci v těchto složkách dosud ustaveny nejsou.

IV . KRAJSKÁ ORGANIZACE PARDUBICE I. Organizační stav

V obvodu politického kraje nachází se 150 závodů s méně

než 50 dělníky, 45 s 50—300 dělníky, 15 závodů s 300—500 děl níky, 10 podniků s 500-1000 dělníky. V závodech těchto máme 12 závodních buněk, jež aktivně pracují. Ostatní závodní buňky nejeví žádné aktivity a jsou či něny nové kroky a zásahy k oživení těchto buněk.

Vesnických buněk je 76, naproti tomu obcí v kraji je 560 . Měst v kraji je celkem 14. Místní skupiny jsou vybudovány ve všech městech. Nepřebudováno je 20 organizací. II. Krajský výbor a pracovní komise Krajský výbor scházel se dle potřeby čtrnáctidenně nebo týdně a projednával veškeré organizační záležitosti, usnášel

další směrnice pro postup v kraji a snažil se dle své možnosti

splnit všechny úkoly ústředím uložené. Do všech schůzí kraje dojížděl

instruktor poslanec soudruh Hruška, který nám

v práci, která je na tomto kraji těžká, byl nápomocen a snažil se spolu s ostatními soudruhy hnutí zlepšit. 398

Kraj má vybudované tyto komise: organizační, odborovou , družstevní, zemědělskou, komunální, agitprop, Rudou pomoc.

Komise tyto pracovaly dosti slabě, nemajíce dostatek schop ných soudruhů, kteří by iniciativně v komisích pracovali, a by la tudíž veškerá agenda přeložena zase jen na bedra krajského výboru a krajského sekretariátu .

Kraj má vybudováno 5 okresních výborů," které však taktéž svým povinnostem plně nedostály. Jedině okresní výbor v Ústí nad Orlicí, složený ze schopných soudruhů, byl aktivním čini

telem v hnutí a také výsledky činnosti tohoto okresního výbo ru jsou znatelné. Na vybudování a oživení ostatních okresních a obvodních výborů se pracuje a i tyto v dohledné době budou lépe pracovat než dosud. III . Celková situace a akce

Přestavba organizační v kraji není taková, abychom mohli být spokojeni. Učiněny sice v posledním roce určité úspěchy, odstraněny některé nedostatky, získána spolupráce druhých soudruhů, a máme tudíž naději, že poměry organizační a celko

vé v kraji samotném budou zlepšeny. Výsledky byly by mno hem lepší, kdyby bylo více pracovníků, agitačních sil a sou druhů, kteří by spolupomáhali zdolat všechny úkoly, které k vykonání nám byly uloženy. Krajem byla podniknuta široká akce za jednotnou frontu, podařilo se nám uspořádat řadu společných projevů s druhými socialistickými stranami. Projevy tyto měly pozitivní výsledky 1

pro naši stranu. Akce proti srážení daně ze mzdy byla vedena taktéž v širokém měřítku. Využito bylo frakcí v odborech

i závodních výborech a našla značného ohlasu v továrnách mezi dělnictvem , přestože vůdcové amsterodamských organi zací dělali všechny možné akce, aby dělnictvo na srážení daně ze mzdy přistoupilo. Akce protestu proti uzákonění agrárních

cel a kongrui byla vedena v celém kraji plánovitě, byla uspo řádána celá řada protestních projevů. Výsledky těchto akcí byly dobré.

Volební výsledky do Národního shromáždění byly zhodnoce ny a do všech míst, kde jsme získali hlasy a strana tam ještě ustavena není, snažili jsme se vniknout, abychom voliče

s námi sympatizující podchytili a zorganizovali. Práce v někte rých obcích je velice těžká pro značný teror agrárníků, kteří dělají i nátlak, aby nám nebyly propůjčovány místnosti ke konání schůzí, a nemůžeme proto v některých obcích schůzi konat vůbec. Jinak pozice naše, jakož i sympatie u širokých

vrstev lidových ke straně komunistické značně vzrostly. 1 V německém textu : „vier Bezirksleitungen “ . (Str. 103.) 399

IV. Organizační komise

Organizační komise věnuje svoji pozornost celkovému hnutí kraje, zvláště pokud se týče výstavby obvodních výborů. V tomto ohledu bylo docíleno většinou dobrých výsledků. Ne dostatky aktivity obvodních výborů byly v našem kraji značně citelné . Také dnes musíme v tomto směru mnoho napravovat .

Organizační komise věnuje dále pozornost přestavbě strany

a přičiňuje se , aby závodní buňky byly uvedeny v život a aby byly politicky zaktivovány.

V. Agitprop Krajský agitprop činil svoje usnesení v otázkách propagace , agitace a rozšíření tisku, organizování dopisovatelstva do kra

jinského časopisu, stejně tak snažil se zavést kolportáž zejmé na v závodech . Komise agitpropu konala řadu svých schůzí a byla sekretariátu kraje jeho práci nápomocna. VI . Ženoddě 1

Krajský ženodděl konal několik schůzí, ve kterých se za býval otázkou ženského hnutí, získání dělnických žen do ko munistické strany a vybudoval několik místních ženoddělů . Práce mezi ženami je velice těžká pro nedostatek aktivně

schopných soudružek. Podařilo se alespoň částečně zavést kol portáž ženského listu mezi dělnické ženy. VII. Komise pro práci mezi mládeží

Krajský výbor snažil se ze svých sil a možností být nápomo cen organizování mládeže, ale pozitivní výsledky za uplynulý rok celkově nezískány. V kraji je pouze několik sekcí mládeže, které jeví životaschopnost, kde mladí soudruzi opravdu poli ticky pracují.

VIII. Komise pro frakční práci v odborech Odborové komise nefungují dosti dobře, zejména krajská ko mise odborová svoji činnost konala velice nedostatečně vinou

soudruhů, kteří svoji povinnost nekonali a tím celkovou práci ztěžovali. Je ustaveno na 30 odborových frakcí, jimž dávány pokyny a směrnice, jak mají postupovat.

400

IX. Komise pro frakční práci v družstvech Komise družstevní je ustavena, činnost její však byla slabá a musel krajský sekretariát vykonávat tuto práci vesměs sám.

Sekretariát snažil se zasahovat do všech míst, kde jsou kon zumní spolky a družstva.

X. Komise pro frakční práci v tělocvičných a sportovních organizacích Krajská komise tělocvičná a sportovní ustavena dosud není,

a sice z příčin, že nebylo možno vhodné soudruhy do této ko

mise stanovit. Činnost po této stránce konal krajský výbor s krajským sekretariátem . XI. Komise pro práci na venkově Komise malozemědělská je při kraji založena a skládá se ze

soudruhů domkářů. Komise ve svých schůzích zabývala se otázkami venkova a činila nutná opatření a usnesení ohledně organizační práce na venkově.

XII. Komise Rudé pomoci

Krajská Rudá pomoc byla ustanovena, činnost však byla soustředěna v rukách jednotlivce, a tak komise nepracovala a ponechala věci Rudé pomoci v rukou jednotlivce. Přirozeně, že ke škodě samotné Rudé pomoci .

Místní skupiny Rudé pomoci byly vybudovány v okresních

městech a v jednotlivých obcích. Budování skupin Rudé pomo ci je teprve v začátcích . XIII . Komunální komise

Komunální komise konala dle potřeby schůze, ve kterých učinila usnesení týkající se komunálních otázek v postupu našich členů na radnicích a usměrňovala činnost komunistic

kých frakcí. Vypracovala řadu návrhů pro komunistické frak ce, kterým bylo uloženo tyto v obecních zastupitelstvech pro sazovat. Komunální činnost je dosti brzděna soudruhy na rad

nicích, kteří nepostupují tak, jak postupovat mají. XIV .

Komise

pro

frakční

práci v

různých

okrajových složkách – váleční poškozenci , nájemníci , hasiči atd .

Jiných komisí nestává a nelze také tyto nyní ustavit pro na 401

prostý nedostatek schopných soudruhů , kteří by v komisích

iniciativně pracovali a pomáhali budovat hnutí činností ve svém oboru nebo ve své komisi. Tímto nedostatkem je pak za

viněno, že veškerá práce leží na bedrech krajského sekreta riátu, čímž není pak možno věnovat se více řádné výstavbě a hnutí tak, jak je žádoucno.

V. KRAJSKÁ ORGANIZACE HRADEC KRÁLOVÉ I. Organizační stav Na V. kraji je závodů ( české obvody ) : a ) s méně než 50 dělníky 115, v nich 6 závodních buněk, b ) s 50 až 300 dělníky 87, v nich je 8 závodních buněk, c ) od 300 do 500 dělníků 27, v nich je 12 závodních buněk , d ) od 500 do 1000 dělníků 10, v nich jsou 4 závodní buňky, e ) více než

1000 dělníků 6, v nich jsou 3 závodní buňky, v německých obvodech je 9 závodních buněk. V kraji je celkem 654 obcí, v nich je 91 vesnických buněk. Na kraji je 23 dvorů a v nich 2 buňky.

Na kraji je 31 měst českých a v těchto je 29 buněk. Kraj má 14 obvodů.

Skupin buněk je 12, 17 buněk městských je dosud nepřebu dováno.

II. Kraj's k ý výbor a pracovní komise

Krajský výkonný výbor schází se pravidelně za tři týdny

v plné účasti. Předsednictvo schází se každý týden, v případě potřeby i vícekrát. Kraj má ustaveny následující krajské komi se: agitprop, organizační, odborová, Rudá pomoc, družstevní,

zemědělská, ženodděl, komunální. Předsednictvo obstarává úkol tiskové komise a P. 0.1 Komise organizační obstarává úkoly sportovní a tělocvičné. Mimoto kraj vysílá zástupce do !

krajského výboru mládeže. Všechny komise od II. pololetí 1926 konají svou činnost. Obvodní výbory ustaveny jsou ve všech obvodech a ze 60 % fungují dobře. Po ukončených elementár ních školách budou obvodní výbory i komise při obvodních výborech doplněny schopnými žáky elementárních škol.

1 Pořadatelský oddíl. 402

III . Celková situace a akce

Přestavba strany není na kraji plně provedena. Ve většině závodů nebyly dosud ustaveny závodní buňky a v těchto závo

dech teprve v poslední době s činností touto započato. Činnost dosavadních závodních buněk trpí ještě značnými nedostatky, které se soustavně odstraňují. Na kraji byla provedena řada poli tických akcí a byly to zejména schůzové kampaně: počátkem

roku byly v důležitých místech svolány veřejné projevy s progra mem: »Proč komunisté nevstoupili do vlády«, dále byly prove deny akce v továrnách i veřejné projevy, jako kampaň proti daňová ( strhování daně ze mzdy ) , dále byla svolána řada schůzí, na nichž člen dělnické delegace do sovětského Ruska podal zprávu o poměrech v sovětském Rusku, v březnu konáno

15 projevů při příležitosti Mezinárodního dne žen, na 1. května uspořádány ve všech průmyslových střediscích tábory lidu,

které oproti předchozím oslavám májovým byly daleko mohut nější. U příležitosti generální stávky a boje anglických dělníků uspořádána rovněž řada projevů. Akce proti clům a kongrui

byla náležitě na kraji využita. Ve všech městech došlo z naší iniciativy k veřejným projevům , a sice až na ojedinělé případy za oficiální spoluúčasti sociálpatriotických stran . Mezinárodní družstevní den konán v Hořicích, Týništi a Velkém Poříčí. V srpnu uspořádána slavnost sbratření dělníků s rolníky, na

podzim pak uspořádány projevy s programem: »Požadavky ko munistické strany k vládě a parlamentu«. Výsledky těchto ak

cí byly uspokojivé a vliv strany, zejména na venkově, nepo píratelně vzrostl. Volební výsledky byly zužitkovány jen v ně kterých obvodech a ustaveno nových 9 vesnických buněk. IV. Organizační komise Krajská organizační komise byla v činnosti od počátku roku.

Po volbách opatřila podrobnou statistiku o výsledcích voleb, na základě těchto výsledků doručila všem obvodům výpis míst, kde obdržela komunistická strana hlasy a kde hnutí naše ne stává, s podrobnými pokyny, jak do těchto míst vniknout. Or

ganizační komise vypracovala dále směrnice pro výstavbu obvodních výborů a v první polovině roku svolala ve všech

obvodech obvodní konference, na nichž obvodní výbory s pří slušnými komisemi byly dle těchto směrnic ustaveny a uvedeny v činnost. Organizační komise dbala zpracování statistického přehledu jednak o stavu hnutí našeho i druhých politických stran . Za tím účelem byly vydány do místních buněk dotazníky k zjištění statistických údajů o stavu a činnosti závodních a vesnických buněk. Z dotazníku bylo možno zjistit sociální složení členstva, příslušnost mužů, žen, odběr tisku, počet ko 403

naných schůzí, složení obecných zastupitelstev a adresy důvěryhodné v místech, kde hnutí nestává . Druhý dotazník byl vydán pro průmyslové závody, a sice o stavu výroby, zaměstna nosti, politického a odborového rozvrstvení dělnictva a složení závodního výboru. Na základě těchto dotazníků zpracovala pak komise přehled o celém kraji.

V druhé polovině roku byly svolány opět ve všech obvodech obvodní konference, na které delegováni členové krajské or ganizační komise. Referent byl opatřen podrobným dotaz níkem ke konferenci a byl povinen vyplnit jej v následujících bodech :

Zjištěním přesných adres byra obvodu a předsedů všech ko misí, zjištěním podrobné činnosti předsednictva obvodního

výboru a všech komisí, dále vyšetřením poměrů v jednotlivých závodech a obcích, kde možno organizačně zakotvit, vyšetře ním frakční práce, jak v okrajových složkách, tak organizacích

jiných politických stran. Mimoto vyšetřením kolportáže. Orga nizační krajská komise podrobila v tom zprávu každého refe renta

z jednotlivé konference podrobnému prozkoumání

a v samostatné rezoluci v tom kterém obvodu vytkla nedostat ky a nastínila úkoly pro příští práci .

V. Agitprop Krajská komise agitačně propagační zahájila svoji činnost

uspořádáním obvodních elementárních škol, kterých konáno 13, takže v každém obvodu škola uspořádána. Výsledek těchto škol je dobrý a strana získává teoretickým prohloubením žáků těchto škol řadu nových činovníků.

VI. Ženoddě 1 Uspořádal elementární školu, konal během roku 2 konferen ce, uspořádal 13 veřejných projevů žen, vybudoval ženodděly v jednotlivých obvodech, jakož i v jednotlivých místech. VII. Komise pro práci mezi mládeží Hnutí mládeže na V. kraji octlo se téměř v organizačních rozvalinách a nová výstavba buněk mládeže postupuje. Příči nou byla nedostatečná aktivita krajského výboru a lehkovážné zadlužení jednotlivých buněk jdoucí do 1000 Kč, pro kteréžto

dluhy nemohlo v jednotlivých místech být přistoupeno k ja kékoliv práci. Nedostatky tyto se odstraňují a za podpory, ale také současné kontroly krajského výboru i místních buněk strany lze očekávat, že hnutí mládeže bude poznovu vybudo váno. 404

VIII . Komise pro frakční práci v odborech Krajská odborová komise v druhé polovině roku zahájila plánovitou činnost a výsledky její práce teprve nyní se objevu jí. Navázán pravidelný styk s obvodními komisemi odborovými a v poslední době přikročeno k budování frakcí v jednotlivých

odborových skupinách. Komise překonává dosavadní předsud ky a názory jednotlivců odborářů a nemůže se vykázat číselně o vybudovanych frakcích.

IX. Komise pro frakční

práci v družstvech

Družstevní komise krajská koná pravidelnou svoji činnost a může se vykázat řadou úspěchů : tak podařilo se jí provést sloučení konzumního družstva v České Skalici se Dvorem Králové. Postavila přesný plán příštího slučování družstev na

V. kraji, k jehož provedení soustavně pracuje. Dbá, aby hnutí, zejména konzumní, zakotvilo také na venkově, stalo se doda vatelem zemědělských produktů od drobných rolníků. V hnutí družstevním vybudovány jsou frakce a v případech, kde se tak nestalo, pracuje se tímto směrem usilovně. X. Komise pro frakční práci v tělocvičných a sportovních organizacích Jako komise tělocvičná a sportovní pracuje komise organi zační. Její práce je usnadněna tím, že vedení 9 okresů FPT je

vesměs z příslušníků strany, které v 35 jednotách působí pro vytvoření komunistických frakcí. Sportovní hnutí na V. kraji sdružuje přes 1200 členů, na 600 dorostenců a 1000 žactva, po liticky organizováno je 40 % , odborově 50 % . XI . Komise pro práci na venkově

Zemědělská komise vydala směrnice pro práci na venkově, vybudovala obvodní komise zemědělské a vchází do plánovité

činnosti. Na kraji je v činnosti krajský Svaz domkářů a malo rolníků, jenž čítá 22 místních skupin. Komise pracuje na opa

tření přehledu o rozpoložení politických pozic republikánské strany a lidové strany na V. kraji, působí k vytváření levých

křídel v organizacích malorolnických jiných politických stran, jakož i k budování frakcí v hospodářských spolcích, druž stvech a akciových společnostech .

XII. Komise Rudé pomoci Krajská komise Rudé pomoci je ustavena a koná pravidelné 405

schůze. V posledním období vybudovává místní organizační aparát a překonává dosavadní nedostatky v tomto směru. Ko mise je ve spojení hlavně s obvodními a místními ženodděly, které v obvodech i místech pro Rudou pomoc pracují. XIII . Komunální komise

Komise komunální uspořádala konferenci komunálních pra covníků, vydala směrnice pro činnost komunistů v samo

správě, řídila akce

přikázané ústřední komunální komisí

v obecních zastupitelstvech , jejichž výsledek byl na V. kraji uspokojivý. XIV.

pro

Komise

frakční

okrajových složkách -

práci

V

různých

váleční poškozenci,

nájemníci, hasiči atd . V poslední době vytvořen obvodní výbor Svazu proletář ských bezvěrců , který zahajuje teprve v poslední době svoji

činnost. Dosud je vybudováno na kraji jenom několik skupin Svazu, lze se však nadít, že práce výboru bude korunována dobrými úspěchy.

V místních Družinách získáni jednotlivci, s nimiž udržován styk. Dbáno, aby na pořádaný sjezd vysláni byli delegáti ko munisté neb se stranou sympatizující. Na V. kraji organizováno je hnutí nájemníků, jedině v Hrad ci Králové ovládáno je však stranou sociálně demokratickou.

Ve sborech hasičských nebylo dosud frakčně pracováno.

VI . KRAJSKÁ ORGANIZACE LIBEREC I. Organizační stav

V kraji je asi : a ) 500 závodů s méně než 50 dělníky, v nich 53 závodní buňky,

b ) 256 závodů s 50–300 dělníky, v nich 83 závodních buněk, C) 17 závodů se 300—500 dělníky, v nich 15 závodních bu něk,

d ) 17 závodů s 500-1000 dělníků, v nich 15 závodních bu něk, e ) 7 závodů

více než 1000 dělníků, v nich 7 závodních bu

něk .

Ve 445 obcích na kraji je 183 vesnických buněk. Na 12 stat cích jsou 2 buňky. Ve 35 městech je 40 pouličních buněk. 406

Kraj zabírá 16 politických okresů ( okresní politické správy )

a je rozdělen v 16 okresů agitačních.1 Místních skupin závod ních buněk je v kraji 67.

Celá přestavba strany na podkladě závodních buněk je ještě v proudu , v buňkách jsou však nyní rozdělovány jednotlivé

pracovní resorty. V malých závodech je nutno ještě ustavit buňky.

II. Krajský výbor a pracovní komise Schůze krajského výboru jsou dvakráte za měsíc, předsed nictvo výboru má však týdně 2-3 schůze. Kraj má 14 komisí, a to: 1. organizační, 2. agitprop , 3. odborovou, 4. družstevní, 5.

zemědělskou, 6. okrajové složky ( tělocvičné a sportovní spol ky , bezvěrci, nájemníci, zpěvácké spolky, hasiči atd. ) , 7. komu

nální, 8. komise pro práci na českém území kraje, 9. Rudá po moc, 10. ženodděl, 11. mládež, 12. mladí pionýři, 13. komise pro kolportáž německé literatury, 14. pořadatelská služba. Komise zahájily práci po krajské konferenci, 26. září 1926, a vyvíjejí namnoze živou činnost.

Okresní výbory jsou ustaveny v 8 agitačních okresech, jejich složení je dobré, vytvořily si již – až na okres turnovský i komise.

III . Celková situace a akce

a ) Stav organizační přestavby

Přestavba byla provedena v některých okresech, jako např. v chrastavském , velmi dobře, v jiných , např. ve varnsdorfském

nebo v okresu Semily - Železný Brod , je teprve v začátcích. Po někud zanedbána byla zejména práce mezi zemědělským oby vatelstvem, čemuž chce kraj pomoci zvýšenou činností agitační komise pro venkov a zřízením malozemědělského sekretariátu. V mnohých drobných závodech nebyly až dosud ustaveny

závodní buňky, neboť důvěrnický aparát je v takových závo dech stále ještě slabý a neunesl by novou organizaci. Je třeba

dříve vychovat v elementárních kursech nové pracovníky a potom teprve bude možno odstranit tento nedostatek. Také

v městech je nedostatek činovníků, takže velkorysé rozdělení organizace v pouliční buňky bylo provedeno jen částečně. b ) Výsledky akcí Akce proti daním. Akce strany proti srážkám daní ze 1 V německém textu zprávy je uvedeno 8 okresů agitačních . ( Str. 108.) 407

mzdy byla vnesena za pomoci Rudých odborů do všech závo dů a míst našeho kraje a dosáhli jsme protestními projevy a deputacemi k berním úřadům , že nebylo přikročeno ke str

hování daně ze mzdy již v lednu 1926, nýbrž teprve v dubnu, a to jen proto, že akce protidaňová nebyla v ostatních krajích dobře vedena .

1. máj . Letošní 1. květen vyzněl ve svých projevech mohut něji nežli všechny dosavadní májové oslavy od utvořeníKSČ. Akce proti clům a kongrui . Byla uspořádána řada veřejných projevů, na kterých mobilizovány masy dělníků do boje proti celnímu a kongruovému lupičství. V některých mís tech došlo ke srážkám s policií a četníky . V Liberci bylo za

tčeno v dalším průběhu akce 6 účastníků proticelní demon strace a odsouzeni byli k žaláři od 10 dnů do tří týdnů. De

monstrace přispěly kromě toho i k utužení bojovné solidarity mezi českými a německými dělníky. Krajský dělnický den. Dělnický den, který byl uspořádán 23. června, sdružil v Liberci 12 000 dělníků, mla dých i dospělých.

Družstevní den, 4. července, svolal do Liberce z nej bližšího okolí rovněž na 12 000 dělníků, stoupenců všech druž >

stevních organizací na kraji .

Akce před zahájením parlamentu. Dne 13. října konány byly v Liberci, Frýdlantě, Novém Městě pod Smrkem ,

Varnsdorfu , Cvikově, Tanvaldu a České Lípě velké projevy proti připravovaným vojenským předlohám, daňové reformě, zákonu o stavebním ruchu, jakož i proti nezaměstnanosti

a gentskému systému. Tyto demonstrační projevy byly pro vázeny demonstračními stávkami ve všech závodech kraje, které trvaly někde jednu, jinde až tři hodiny. Právě nyní je v našem kraji vedena akce proti berní reformě a proti reformě

samosprávy, to jest zejména proti rdoušení pravomoci samo správných sborů . Tato akce je teprve v počátcích. Volební výsledky. Volebních výsledků do Národního shromáždění bylo využito jen v libereckém kraji, kde bylo agi

tační akcí získáno do strany a pro tisk 100 nových členů. V závěru demonstrací ze dne 13. října u příležitosti zahájení

parlamentního jednání byla v celém kraji provedena agitační kampaň, která přivedla straně asi 600 nových členů. Tento pří růstek ovšem strana opět ztratila odchodem členů, kteří pro

hospodářskou krizi nebo nezaměstnanost příspěvky straně ne platí .

Bojem strany proti clům a kongrui a rozsáh lou agitací pro výstup z církve odpoutali jsme na kraji asi 6000 lidí z církve, čímž vzrostl náš vliv na české dělníky

a proletářské bezvěrce. Bojem proti daňové reformě je stup ňována pozice strany na venkově. Celkem neutrpěla strana na 408

svých pozicích ať již v samosprávnych sborech, či v odborech , družstvech a ostatních okrajových složkách žádných ztrát.

IV. Organizační komise Krajská organizační komise jednala o reorganizaci jednotli vých obvodů a vytvořila při okresních výborech dělbu práce v komise, jejichž předsedové jsou členy okresních výborů. Spo Jení krajských komisí s okresními je však dosud nedostatečné .

V průběhu protidaňové akce řídila organizační komise zís kávací akci, která přivedla straně asi 700 nových členů a Ko munistické revue 80 nových předplatitelů . Zreorganizovala ta

ké městskou organizaci libereckou , vytvořila z dřívějších míst ních organizací samostatné pouliční buňky, rozdělila obvod ve čtvrti a vytvořila tak předpoklad další zdárné práce. V lednu 1927 byla provedena ve všech vesnických a závod ních buňkách v celém kraji přesná politická a administrativní kontrola vykonané stranické práce v roce 1926. Této kontroly se zúčastnili z rozkazu krajské organizační komise Členové ko

mise krajské a okresní kontroly a účastníci elementárních škol II. stupně.

Mnohé práce, které vlastně spadají do oboru organizační ko mise, tak přípravy jednotlivých akcí strany, byly vykonány pro nedostatek času krajským byrem přímo.

V. Agitprop Zasedá jednou týdně. Pracuje čile. V kraji bylo péčí této ko

mise uspořádáno 12 elementárních kursů II . stupně. Nyní jsou v běhu kursy I. stupně. VI . Ženoddě

dobře . Zorganizoval řadu diskusních večerů Pracuje dobře. a schůzí žen. Pracuje na vybudování ženoddělu. Ve větších buňkách byly již ustaveny komise pro práci mezi ženami. Při pravuje řečnický kurs pro ženy.

VII. Komise pro práci mezi mládeží Krajský výbor strany vysílá do kraje mládeže dva soudru

hy.1 Poměr mezi mládeží a stranou je dobrý. 1 V německém textu zprávy následuje věta: „ Dieselben nehmen an jeder Sitzung des KVA , der KJ und der Bürositzungen der KJ teil.“ Na začátku > další věty je místo „ poměr “ „die Verbindung “ . (Str. 110.) 409

VIII. Komise pro frakční práci v odborech

Krajská komise konala od ustavení v říjnu 1926 devět

schůzí. Tak jako jiné krajské komise vůbec, je i ona ve stálém spojení s okresními komisemi, které jsou zase ve styku s míst

ními skupinami prostřednictvím jejich komisí. V kraji jsou ty

to odborové frakce v Rudých odborech, v textilní sekci MVS,1 Vamsterodamských , Vv Mezinárodním svazu kovodělníků ( v Chomutově ) , ve Svazu sklářských dělníků ( v Tanvaldě ) ,

krajská frakce ve Svazu železničních zřízenců ( v Ústí), krajská frakce ve Svazu obchodních a dopravních dělníků ( v Ústí ) , obvodní frakce ve Svazu potravních dělníků ( v Praze ) .

Na výstavbě frakcí v místních odborových skupinách, pokud ještě nebyly utvořeny, je systematicky pokračováno. IX. Komise pro frakční práci v družstvech Krajská komise pro práci na poli družstevním pracuje dobře a je ve spojení se všemi frakcemi v družstvech, pokud tato na kraji existují.

X. Komise pro frakční práci v tělocvičných a sportovních organizacích

Frakční práci v těchto organizacích řídí komise okrajových složek. Krajské vedení tělocvičných jednot je v rukou komu nistů , stejně jako pět výborů dělnických cyklistů na kraji. S místními organizacemi nemá však komise okrajových složek spojení.

XI. Komise pro práci na venkově Krajská komise je teprve na počátku práce, takže musí pro zatím vybudovávat v jednotlivých místech místní komise pro práci na venkově .

XII . Komise Rudé pomoci Krajská komise pracuje s okresními komisemi Rudé pomoci na vybudování samostatné organizace v kraji. Až dosud nejsou všichni členové strany současně také členy Rudé pomoci a mi

mo rámec strany bylo získáno členů jen poskrovně. Zato však je sbíráno při každé příležitosti na Rudou pomoc v závodech i jednotlivých místech. Přímé spojení krajské komise s komise

mi místními existuje právě v organizaci sbírkových akcí. 1 V německém textu je vloženo : ... „ Gebietsfraktion bei dem Prager Holzarbeiterverband... “ . ( Str . 111.) 410

XIII. Komunální komise

Organizuje okresní komunální konference, na kterých pak podává pokyny o praktické činnosti v samosprávných sborech . Tak učinila již např. v otázce boje proti nezaměstnanosti. Sle duje postup frakcí v obecních zastupitelstvech a podporuje je jich činnost směrnicemi. Nyní organizuje boj proti daňové a samosprávní reformě. XIV.

Komise

pro

frakční

práci

V

různých

okrajových složkách – Váleční poškozenci , nájemníci, hasiči atd.

Tuto práci řídí komise okrajových složek . Krajské vedení a většina místních výborů proletářských bezvěrců je v rukou komunistů.

Ve Svazu proletářských bezvěrcůí byla ustavena komunis tická frakce, která však nerozvinula až dosud valnou činnost.

Vedení Svazu nájemníků v Liberci je v rukou komunistů. Stejně tak i místní výbory. Práci vede komise okrajových slo žek.

V organizacích hasičů nebylo dosud frakční činnosti, neboť v německých obvodech jsou organizace hasičů v rukou němec kých nacionálů, kterým je hasičství věcí vedlejší.

VII. KRAJSKÁ ORGANIZACE ÚSTÍ NAD LABEM I. Organizační stav V kraji je :

a ) 203 závody2 s méně než 50 dělníky , v nich 6 závodních buněk ,

b ) 345 závodů s 50—300 dělníky, v nich 36 závodních buněk, c ) 47 závodů s 300 až 500 dělníky, v nich 19 závodních bu něk,

d ) 28 závodů s 500—1000 dělníků, v nich 17 závodních bu něk,

1 Podle německého textu by mělo být: Ve svazu válečných poškozenců. (Str. 111.) V německém textu je často místo čtrnácté komise pro frakční činnost v okrajových složkách uvedeno několik samostatných komisí (proletářských bezvěrců , válečných poškozenců atd.). Tyto odlišnosti v poznámkách ne uvádíme.

: V německém textu je 233. (Str. 112 ) 411

e ) 13 závodů s více než 1000 dělníků, v nich 12 závodních buněk .

V 698 obcích kraje je 180 vesnických buněk. Na statcích (asi 50 ) jsou 4 buňky. Ve 29 městech je 26 uličních buněk. Obvodů má kraj 11 a místních skupin buněk 53. Šestnáct místních sku

pin nebylo dosud přebudováno, mimoto jsou ještě některé místní skupiny, ve kterých ještě nebyla přestavba dokončena. II . Krajský výbor a pracovní komise Krajský výbor je složen podle organizačního řádu. Zasedá jednou za 14 dní. Všechny běžné záležitosti vyřizuje předsed nictvo kraje, které se schází aspoň jednou za týden. Předsed nictvo přiděluje práci komisím kraje a podává pak zprávy

krajskému výboru. Kromě toho je jednáno každý den o otáz kách redakčních i sekretářských .

V každé schůzi jedná krajský výbor o všeobecné politické a hospodářské situaci a vyzvedá závěry nutné v krajském mě

řítku. Spojení s okresními výbory je udržováno nejen oběžníky, nýbrž přímým zastoupením kraje na všech schůzích okresních výborů.1 Administrativní aparát krajské organizace je občas revidován krajským sekretariátem .

Činnost krajského výboru je v důsledku bedlivého sledování poměrů i péče o dobrý chod organizačního aparátu dobrá. Kraj má tyto komise : 1. agitprop, 2. organizační, 3. odboro vou, 4. ženodděl, 5. mládež, 6. komunální, 7. družstevní, 8. okrajové složky, 9. proletářská obrana, 10. Rudá pomoc, 11. malozemědělci .

Komise zahájily činnost po krajské konferenci v říjnu 1926.

Pracují dobře. Schůze komisí jsou dle potřeby, pravidelně však čtrnáctidenně nebo měsíčně. Okresní výbory jsou v Podmo klech , Teplicích, Mostu, Chomutově, Kadani, Podbořanech a

Ústí. Ústecký okresní výbor vyřizuje zároveň agendu místní sku piny. V Litoměřicích, Lovosicích, Žatci a Vejprtech nebyla děl ba práce ještě provedena.

V Podmoklech, Chomutově a Ústí pracují okresní výbory dobře, kdežto v Mostu, Kadani a Podbořanech jen nepravidel ně .

III . Celková situace a akce

Stav organizační přestavby. Kraj má 90 závod ních buněk, 127 místních buněk, 53 místních skupin a 4 buňky na statcích .

1 V německém textu následuje věta : „Dadurch wird die Tätigkeit der

Bezirksleitungen überwacht“ . (Str. 112.) 412

Uvedených 53 místních skupin je přebudováno na podkladě pouličních buněk . Tam , kde jsou v místní skupině závodní buňky, jsou výbory složeny většinou z dělníků ze závodů. Šestnáct místních buněk nebylo až dosud vůbec přebudováno, ostatní jsou malé organizace v místech, kde není možno usta vit samostatné pouliční buňky.

Složení členstva: 60 % dělníků ze závodů, 5 % dělnic, 25 % žen v domácnosti a 10 % příslušníků samostatných povolání a intelektuálů. Do závodních buněk je sdruženo až dosud 40 % členstva .

Agendu místních skupin v okresních městech vyřizuje okres ní výbor . Akce strany. Akce proti srážkám daní ze mzdy uspo

řádány 3 demonstrace, 73 veřejných a 42 závodních schůzí. Proti jazykovému nařízení 15 veřejných schůzí a předloženy protesty 78 obecních zastupitelstev. Schůzí o sovětském Rusku, na kterých referovali členové dělnických delegací, uspořádáno 58. Májových projevů 12. Celková účast 34 000.

Proti zhoršení zákonu o bratrských pokladnách bylo protes továno na májových projevech a na 4 veřejných schůzích . Demonstračních projevů solidarity s bojem anglických hor níků bylo uspořádáno 5, kromě toho 22 veřejných schůzí a 3 porady důvěrníků. Při akci proti clům a kongrui zorganizováno 5 projevů, kte rých se zúčastnily i jiné strany, a 13 demonstrací, 70 veřej ných, 13 závodních a veliký počet vnitrostranických schůzí.

S touto akcí byla pak spojena i akce proti vydání opozičních poslanců .

Akce proti drahotě, nezaměstnanosti a nebezpečí války, ja

kož i daňové reformě je ještě v proudu a je vedena ve smyslu směrnic ústředí.

Akce o uznání sovětského Ruska byla účinně podporována komunistickými frakcemi obecních a správních sborů.

Hnutí závodních výborů se v Ústí, Podmoklech , Teplicích , Mostu a Chomutově nedaří. Toliko v chomutovských Mannes mannových závodech došlo po krátkou dobu v jednotlivých otázkách k společnému postupu s ostatními členy závodního .

výboru .

Při volbách do nemocenské pokladny na železnicích docílili

jsme aktivním zásahem našich buněk pronikavých úspěchů. Akce pro obeslání říšského sjezdu závodních výborů kovo dělných továren byla špatně vedena. Stejně tak se nepodařilo

politicky a organizačně využít úspěch sjezdového jednání. Výsledky těchto akcí byly všeobecně dobré. Volebních úspěchů z voleb do Národního shromáždění bylo využito k or ganizování schůzí na téma : »Proč nejdou komunisté do vlády ?« 413

Politicky je úspěch voleb ještě dnes využíván při každé příleži tosti. Organizačně se podařilo založit 38 nových organizací. Aktivita závodních buněk není ovšem stále ještě dostatečná.1 V Leninově týdnu obsadil krajský sekretariát 21 schůzí. Ve

větších organizacích bylo uspořádáno kromě toho 16 Lenino vých kroužků, ovšem jen přechodných. Akce získávací, v tomto týdnu provedená, měla dobré výsledky. Pozice strany. Všeobecně byly pozice strany upevněny. Vliv strany v závodech rovněž vzrostl. Jeví se to i ve vzrůstu strany a rozšířeném odběru krajského tisku.

1

IV. Organizační komise2

Organizační komise byla založena, jako všechny ostatní, na krajské konferenci v říjnu 1926. Pracuje dobře. Okresní komise zahájily činnost teprve v poslední době. Toliko v okresech lito

1

1

měřickém, žateckém a lovosickém byly již ustaveny dříve. Kromě toho pracují organizační komise v 53 místních skupi nách a v 90 závodních a 121 vesnické buňce byli zvoleni ve

1

doucí organizační práce .

Aby byla zavedena v celokrajském měřítku jednotná admini

1

strativa a aby bylo usnadněno zpravodajství mezi jednotlivými stranickými instancemi, byl vybudován zvláštní administrativ ní aparát. Zavedeny byly zvláštní katastrální lístky pro každého člena zvlášť a zároveň vydány formuláře k založení

1

okresních katastrů. Abychom mohli hnutí přesně sledovat, za vedli jsme čtvrtletní zprávy, které jsou nejprve zpracovávány

1

v okresech a potom v kraji, čímž získáváme výhodný statistic

ký materiál. Také hlášení schůzí bylo zorganizováno, abychom získali nezbytné doklady o agitaci a propagaci.

1

Kromě snahy o zdokonalení tohoto aparátu pečuje organi zační komise v souvislosti s politickými akcemi o důsledné

1

přebudování strany. Organizační komise usiluje o to, aby nej později do konce t. r. byla v celokrajském měřítku provedena

přestavba strany, a zejména o to, aby všichni soudruzi, kteří dosud nejsou v závodních buňkách, byli do nich zařazeni. Podařilo se nám již vniknout do největších a rozhodujících

1

1

1

1 V německém textu následuje ještě tento odstavec : „Auf Grund der von den Organisationen bezogenen Marken zählte die Partei im Dezember 1925

6730 Mitglieder . Im Dezember 1926 7080. Die Mitgliederzahl ist somit um 350 gestiegen. Diese Steigerung drückt allerdings nicht die tatsächliche

Erhöhung unseres Einflusses aus, weil die Kreisleitung mit grösstem Nach druck die Zahlung des 3-K-Beitrages fordert, der insbesondere bei einem Teile tschechischer Genossen auf Wiederstand stösst. (Str. 114.) 2 Celá následující kapitola o organizační komisi v německém textu není. ( Str. 114.)

1

} 1

414

1

závodů v kraji, tak zejména poměrně dobře fungují závodní buňky v chemických závodech a u Schichta v Ústí. Zakládání

závodních buněk ve všech závodech, ve kterých pracují komu nisté, je prováděno důsledně a houževnatě. Kromě ryze tech nických organizačních opatření vede organizační komise zároveň kampaň ideologického ovlivňování veškerého členstva a to v elementárních školách i ve všech schůzích a konferen

cích. Veškerému členstvu je objasňována ideologická podstata, účel a cíl naší strany a jejího organizačního zřízení.

V. Agitprop Krajská agitačně propagační komise zasedá každých 14 dní,

zaujímá stanovisko ke všem politickým událostem, formuluje platformu pro postup strany a tisku v krajském měřítku, orga nizuje agitprop konference, porady děldop. a školy. Vypraco vává také směrnice pro postup strany na kraji při stranických akcích .

Při komisi krajské je zřízena podkomise kulturní, která pe čuje a ovlivňuje podniky okrajových složek atd . Elementární kursy II. stupně byly provedeny v Podmoklech, Podbořanech

německy, v Mostě a Duchcově česky. Škola v Kadani byla po 2 hodinách zrušena pro nedostatečnou účast. V běhu jsou ško

ly německé v Žatci a Horním Litvínově. Elementárních kursů I. stupně bylo uspořádáno v okresu chomutovském pět.2 VI. Ženoddě 1

Krajská komise zorganizovala loni 24 projevy k Mezinárod nímu dni žen s účastí asi 4000 osob; z toho přes 2700 žen. Bylo prodáno 1760 výtisků časopisu Kommunistin . O kolportáži Roz sévačky nedostal krajský sekretariát zpráv. Diskusní večery

žen byly konány v Ústí, Teplicích, Mostě, Kadani, Podbořanech a Chomutově. Škola žen v Lomu, účast 40 až 50, v Podmoklech 18. Okresní komise pro práci mezi ženami jsou v 7 okresech . V kampani proti clům a drahotě vůbec byly uspořádány 3 veřejné schůze žen. V mosteckém okresu bylo mimo to ko náno ještě 10 schůzí na různý program.

1 V německém textu je na počátku této kapitoly ještě věta , že agitační komise pracuje dobře. Stejně tak u následující kapitoly :Ženodděl. (Str. 114.) · V německém textu zprávy následují ještě dvě věty : „Für diesen und nächsten Monat werden solche Kurse vorbereitet im Bezirke Aussig elf und in den Bezirken Bodenbach , Teplitz, Brüx, Kaaden, Podersam, Saaz und Weipert. Die Zahl der Schulen in diesen Bezirken wird auf den demnächst

stattfinden Agitpropkonferenzen festgelegt“. (Str. 114.) 415

VII . Komise pro práci mezi mlade ží

Poměr strany a mládeže je dobrý. Organizace mládeže udělala v posledním roce potěšitelný pokrok. Má 1100 členů. VIII. Komise pro frakční práci v odborech

Krajská komise pro práci v odborech pracuje dobře. Okresní komise, až na chomutovskou, dosud neprovádějí systematické činnosti .

V kraji je málo odborových frakcí, takže komise kraje má spojení jen s frakcí v obvodních výborech MVS a s frakcemi v reformistických odborech jen v měřítku celokrajském ( po kud tyto ovšem existují ) . Celkem je na kraji 9 takových frakcí, 5 v Rudých, 4 v reformistických odborech . V místních skupi nách odborových byly vybudovány frakce v sekci lučebníků, horníků, sklářů, zemědělců, železničních zaměstnanců, kovo dělníků, stavebních dělníků, dřevodělníků při MVS. Počet těchto frakcí není kraji znám, neboť nebyl o nich sebrán mate riál .

V reformistických odborech jsou místní frakce ve Svazu že lezničních zřízenců, v Mezinárodním svazu dopravních zřízen

ců, ve Sdružení horníků, ve skupinách Typografické besedy a v německém i českém Svazu kovodělníků . V Unii horníků ne

máme frakcí a nebudeme je mít po tak dlouho, dokud nebude, zejména v mosteckém revíru, vybudováno i německé hnutí strany. Němečtí horníci v ústeckém, teplickém a chomutov ském obvodu jsou z valné části členy MVS. IX. Komise pro frakční práci v družstvech Krajská komise pracuje dobře. Okresní komise jsou v Pod

moklech, Teplicích, Mostě a Chomutově. Počet místních komisí není kraji znám, neboť spojení s nimi je vybudováno okres ními výbory .

Vliv strany v družstevních organizacích na kraji roste. X. Komise pro frakční práci v tělocvičných a sportovních organizacích Krajská komise pracuje dobře . Její spojení s místními komi semi se děje okresními komisemi, které jsou ve všech okresech kraje.

XI. Komise pro práci na venkově I ta pracuje dobře , poněvadž však na kraji neexistují žádné 416

organizace zemědělců ani frakce, je její činnost omezena jen na práci agitačně propagační. Okresní komise pro práci na venkově jsou v Podmoklech, Kadani a Podbořanech . XII. Komise Rudé pomoci

Komise Rudé pomoci byla utvořena a pracuje. Okresní výbo ry Rudé pomoci byly zřízeny v Podmoklech, Teplicích, Mostě, Chomutově, Kadani a Podbořanech . Jinak je organizace Rudé

pomoci v našem kraji již úplně osamostatněna, třebaže je stra nou vedena.

Krajská komise má spojení s 41 skupinou Rudé pomoci. XIII. Komunální komise

Komunální komise pracuje v každém směru dobře. Byly ko nány 2 krajské a 11 okresních konferencí komunálních pra covníků. Krajská komise schůzuje jednou měsíčně. Všechny ak ce strany byly podporovány účinným zásahem komunální ko

mise v obecních zastupitelstvech a okresních samosprávách . Řada obecních zastupitelstev byla pronásledována státním ná vladním pro projednávání rezoluce o událostech ve Svalavě. Mnohé obce přijaly protest proti zhoršení zákona o bratrských pokladnách. Povolily také finanční podporu pro anglické hor níky. Přesné údaje nemohl kraj až dosud přes mnohé urgence zjistit.1

frakční práci XIV. Komise pro práci v různých okrajových složkách - váleční poškozenci, nájemníci, hasiči atd. Komise pro práci mezi bezvěrci je ustavena jako podkomise

při komisi okrajových složek. Ustavena je frakce pro práci ve Svazu německém i českém. Vliv strany mezi bezvěrci stoupá. S komisemi v místních skupinách udržuje krajská komise spo jení okresními komisemi. Počet místních komisí není tudíž kraji znám.2

v jiných organizacích či korporacich kraj nepracuje.

1 V německém textu je ještě věta : „ Ausserdem erhält die Bezirksleitung in Aussig Subventionen durch die Bezirksverwaltung in Aussig und Karbitz . “ (Str. 116.) · V německém textu je ještě věta : Unser Einfluss in den tschechischen

Mieterorganisationen ist uns nicht bekannt, in den deutschen haben wir bisher überhaupt keinen . (Str. 116.) 417

VIII. KRAJSKÁ ORGANIZACE KARLOVY VARY I. Organizační stav Počet závodů v kraji nebyl pro nedostatek statistických do kladů zjištěn. V kraji je 349 000 obyvatel, z toho 87 200, to je

23 % , námezdních dělníků. Závodů s 500—1000 dělníky je 16, s více než 1000 dělníky sedm . Buňky jsou ustaveny ve 35 závodech . ( Počet závodů s méně než 500 nezjištěn. ) 1 V závodech s méně než 50 dělníky jsou 2 závodní buňky.

V závodech is 50—300 dělníky je 16 závodních buněk . V závo dech s 300—500 dělníky je 7 závodních buněk. V závodech s 500—1000 dělníky je 5 závodních buněk. V závodech s více než 1000 dělníky je 5 závodních buněk. V 35 závodech, ve kterých jsou ustaveny buňky, je zaměst náno 17 500 dělníků .

V kraji 316 obcí ( města nepočítajíc ) a v nich jsou 63 buňky. Počet dvorů nezjištěn. Měst je 33 s 20 buňkami .

Kraj má 9 politických okresů s 12 soudními okresy. Krajská

organizace je rozdělena v 8 okresních organizací. Celkem je v kraji 21 místních skupin buněk. Čtyři organizace nebyly ještě přebudovány. II. Krajský výbor a pracovní komise

Krajský výbor zasedá jednou za týden. Má 12 členů. Byro krajského výboru koná schůze nejméně jednou týdně. Krajský výbor má ustaveny tyto komise : organizační, agit prop, ženodděl, komunální, odborovou, komisi okrajových slo žek, zemědělskou, družstevní, kontrolní komisi, proletářskou obranu, Rudou pomoc .

Komise byly ustaveny teprve 1. ledna 1927 a nemohly dosud vyvinout velkou činnost. Většina komisí konala však již schůze

a zahájila práci. Podle dosavadních zkušeností jsou komise nutné a jejich práce bude plodná. Okresní výbory jsou založeny v 6 okresních organizacích

( z osmi ) . V okresu karlovarském je okresním výborem krajský výbor. Okresní výbory ustavily pracovní komise a pracují dob ře. S krajským sekretariátem udržují čilé spojení. Krajský výbor vysílá do všech důležitých schůzí okresních výborů své

zástupce. Okresní výbory vysílají referenty do schůzí buněk a místních skupin. Ve všech akcích strany se okresní výbory

dobře osvědčily. Ve dvou okresních organizacích byly zřízeny 1 Odstavec v německém textu není. 418

sekretariáty, jejichž agendu vyřizují členové okresního výboru, dělníci ze závodů. Zřízení těchto sekretariátů ( bez placených sekretářů ) přispělo k rozvoji hnutí. III . Celková situace a akce

Organizační přestavba strany je v kraji skoro ukončena.

V posledním čtvrtletí 1926 byla přestavba prováděna s největší energií. Členové krajského výboru v jednotlivých ( okresech osobně na ní spolupracovali, ji vedli a nad ní bděli. Nyní již je jen několik drobných závodů, v nichž ještě nebyly vybudovány

buňky . V uvedených 35 závodech, v nichž byly ustaveny buňky, jsou již všichni komunisté, v závodech pracující, zařazeni do buněk. Ke konci r. 1926 bylo v závodních buňkách sdruženo

47 % veškerého členstva. ( Celkem bude v závodních buňkách zorganizováno –- po úplné přestavbě — 55 % .)

Výsledky akcí. Po návratu dělnické delegace ze sovětského Ruska bylo v kraji uspořádáno 30 veřej ných projevů, na nichž referoval soudruh Dörfler. Sociální demokraté 2 projevy rozbili, což zájem o tuto akci v řadách dělníků jen zvýšilo, ba na některých místech pozice sociálně

demokratické strany otřáslo. V Leninově týdnu byly uspořádány 3 velké okresní projevy. Daňová akce neměla v kraji žádoucího průběhu. Ačko liv kraj zorganizoval celou řadu veřejných projevů i závodních schůzí, došlo toliko ve třech závodechi k organizovanému od poru proti strhování daní. Reformistické odbory a sociálně de

mokratická strana se přimlouvaly všude za strhování. Buňky byly tehdy ještě jen na papíře a k podpoře akce nijak nepři spěly .

Mezinárodní den žen přinesl straně úspěch . Uspo řádáno 7 projevů a 6 veřejných schůzí žen. Účast byla

značná. Podařilo se získat mnohé indiferentní ženy do hnutí. 1. května bylo 9 projevů, spojených s průvody, ve všech okresních městech. Účast větší než v dřívějších letech. 0 letnicích byl uspořádán letnicový den mládeže,

kterého se účastnila i strana. Účast 2000 lidí.2 Nejdůležitější v kraji provedenou akcí strany byla akce proti clům a kongrui.. Byla připravena na schůzích závodních i schůzích buněk a stupňována tak, že nakonec bylo

uspořádáno v jediném týdnu 8 velkých projevů s demon stračními průvody. V sedmi místech3 byly projevy uspořádány 1 V německém textu je : ve 4 závodech . (Str. 117.) 2 V německém textu je ještě věta : „ Die Aktion litt sehr unter derungünsti

genWitterung , weshalb die Beteiligung eine schwächere war als im Jahre 1925. “ (Str. 117.) 8 V německém textu jsou vyjmenována. (Str. 118.) 419

společně s dělníky sociálně demokratické strany a reformistic kého odborového kartelu přes zákaz vedení. Demonstrace byly provázeny půldenními i celodenními protestními stávka mi. Akce se zúčastnilo na 35 000 dělníků. Nikdy před tím ne měla strana možnost mluvit v kraji k tak velikým masám. Vliv

strany v západních Čechách od té doby vzrůstá. 29. srpna uspořádala Komunistická strana Německa vogt

landské župy v Rudohoří společně se svazem rudých frontov ních

bojovníků

mezinárodní

hraničářský

slet,

kterého se zúčastnilo z karlovarského kraje 2000 dělníků a dělnic.

Mezinárodní

den

mládeže

byl

uspořádán

na

4 místech. Projevů se zúčastnilo asi 1500 soudruhů. Mládež je v kraji slabá .

K 7. listopadu bylo uspořádáno v okresech 7 revo lučních oslav, jichž úspěch byl dobrý. V okresu jáchymovském byl uspořádán 10. října se sociál ními demokraty společně projev proti za mýšlené úpravě důchod ů státních důlních provizio

nistů, kterého se zúčastnilo asi 1000 dělníkůl, ačkoliv je okres málo zalidněn.

Akce za obesláním říšského sjezdu závodních

výborů z kovoprůmyslu byla provedena ve všech ko voprůmyslových továrnách. Na sjezd vysláni jako delegáti 2 sociální demokraté a 2 komunisté. Zároveň byla prováděna kampaň i pro jednotnou frontu.

Akce proti daňové reformě byla zahájena v pro sinci 1926 a je v ní systematicky pokračováno s úspěchem. Volby do Národního shromáždění svědčí

o tom, že se hnutí strany stalo na Karlovarsku hnutím širo kých mas. Ihned po volbách byla provedena akce z a získání nových členů a odběratelů komunistic kého tisku, která trvala až do r. 1927. Počet členů vzrostl o ce

lých 100 % . V roce 1925 bylo v kraji 1200 platících členů, ke konci 1926 již 2500. Počet organizací vzrostl v téže době o 36 místních a vesnických buněk. Pronikali jsme do nových oblastí kraje, organizační činnost byla stupňována , vytvořeny skutečně

pracující okresní výbory, závodní a místní buňky byly upev něny a politická aktivita všech stranických organizací zvýšena . Noví členové byli získáni většinou ze řad průmyslových děl

níků, část tvoří i ženy ( dělnice a ženy v domácnosti ) a část i domkáři a malorolníci. Na venkově ustaveno 7 nových ves

nických buněk a vybudována jedna okresní organizace. Se vzrůstem počtu členstva vzrostl ovšem i vliv strany, což se jeví 1 V německém textu je : 1500 dělníků . ( Str. 118. ) 420

ve všech akcích i ve frakční činnosti v reformistických odbo rech .

IV. Organizační komise

Byla ustavena v lednu 1927. Má 8 členů. Organizační práci vykonávalo však dosud hlavně předsednictvo krajského výbo ru, jehož členové pracují také jako instruktoři. V. Agitprop

Komise agitprop byla ustavena rovněž v lednu 1927, má 11

členů a pracuje dobře. Až dosud uspořádány byly elementární školy II. stupně v 5 okresech a nyní jsou pořádány školy I. stupně v buňkách. Rovněž jsou organizovány výchovné kroužky. Komise pečovala i o provedení Leninova týdne. VI . Z enodd ě 1

Komise pro práci mezi pracujícími ženami byla ustavena již v červnu 1926. Je sedmičlenná. Má velmi malé spojení s dělni cemi v závodech. Jednala o provedení Mezinárodního dne žen a agitační práci mezi indiferentními. VII. Komise pro práci mezi mládeží Poměr strany a mládeže je dobrý. Strana podporuje mládež finančně i morálně. V nižších organizačních útvarech nevlád ne však všude správné pochopení požadavků mládeže. Krajský výbor strany podporuje všechny akce mládeže. VIII. Komise pro frakční práci v odborech Odborová komise byla ustavena ke konci prosince 1926.

Schůze koná jednou za 14 dní. Má 15 členů, kteří jsou dělníky v různých průmyslových odvětvích . Pracuje dobře. Komise udržuje spojení s 45 frakcemi v místních skupinách a obvod ních správách odborových organizací. V Rudých odborech je 12 frakcí, v reformistických 33, a to v Unii horníků, v tanvald ském Svazu sklářů, ve Svazu keramiků, v chomutovském Mezi

národním svazu kovodělníků, v Unii textilních dělníků atd. V jiných organizacích frakcí nemáme.

IX. Komise pro frakční práci v družstvech Komise družstevní byla ustavena v lednu t. r. Má 6 členů. 421

Kraj vedl frakční práci již v r. 1926, kdy frakčně dobře připra vil volby do konzumních družstev a v 35 místních ( filiálních) výborech ustavil frakce. Ve dvou dozorčích radách ( v Chodově

a Kraslicích) máme vždy jednoho soudruha.1 X. Komise pro frakční práci v tělocvičných a sportovních organizacích

Tělovýchovná komise není ustavena. Její práci vykonává ko mise pro frakční činnost v okrajových složkách. Spojení dosud není. V kraji je ustaveno 21 frakcí ve sportovních a tělo cvičných organizacích.

XI. Komise pro práci na venkově Komise pro venkov má 6 členů, nevyvíjela dosud žádnou čin nost. Její práci vykonával krajský sekretariát. Spojení s malo zemědělskými organizacemi není žádné. Spojení se stranic kými organizacemi na venkově udržuje sekretariát. XII. Komise Rudé pomoci

Komise Rudé pomoci byla ustavena již v březnu minulého roku. Má 7 členů. Založila ve všech okresech kraje organizace

Rudé pomoci . Rudá pomoc má v kraji dnes 40 organizací a 700 členů. Komise pracuje i jinak dobře . XIII . Komunální komise

Ustavena byla v lednu minulého roku a má 10 členů. Udržu je spojení se 43 obecními frakcemi, kterým dává pracovní směrnice . Jiné výsledky její činnosti se prozatím nejeví. XIV . Komise pro frakční práci vV různých okrajových složkách – Váleční poškozenci , nájemníci , hasiči atd .

Mezi válečnými poškozenci nebyla zahájena dosud plánovitá činnost. V kraji je 10 místních frakcí ve skupinách poškozen ců. Vliv jejich je malý.

V organizacích bezvěreckých máme slabé pozice . V místních skupinách je 5 komunistických frakcí. Nájemnické organizace v kraji nejsou, kromě měšťácké or

ganizace v Karlových Varech, se kterou komise spojení nemá. 1 V německém textu je ještě věta : „ Die Kominision steht mit 35 Fraktionen in den Filialausschüssen in Verbindung“ . ( Str. 119.) 422

V jiných organizacích komise pro frakční práci v okrajových složkách nepracuje .

VIII.a) ÚSTŘEDÍ AŠI I. Organizační stav

V obvodu je závodů: s méně než 50 dělníky 76, buňky ustave ny v 6; od 50 do 300 dělníků 47, buňky ustaveny v 11 ; od 300

do 500 dělníků 472, buňky ustaveny v 4; od 500 do 1000 děl níků 2, buňky ustaveny ve 2.

Obcí je 613, vesnických buněk v nich 25. Velkostatků je 7, buňka není ustavena v žádném. Měst je 5 a v nich uličních bu něk 21. Obvodů je 5 a místní skupiny buněk 4. Přebudována není ještě 1 organizace.

II. Krajský výbor a pracovní komise Obvod má svoji vlastní správu a obvodní výbor v důsledku toho koná veškeré funkce krajského výboru. Funguje správně ženodděl a má ustaveny komise : organizační agitprop odborovou družstevní sportovní · pro práci na venko vě komunální a pro práci mezi invalidy. -

-

Obvodní výbory jsou 3, a sice v Rossbachu, Wildsteinu4 a Chebu. Všechny pracují aktivně podle předem stanoveného pracovního plánu. III . Celková situace a akce

Přestavba organizační není ještě úplná a nutno stále do jed notlivých obvodů zasahovat. V přestavbě stojí obvod Wildstein na posledním místě .

Veškeré politické akce, které byly ústředím projektovány, byly provedeny. Dobré byly výsledky také hospodářských akcí, zvláště stávky zedníků a textilníků.

Akcemi strana získala na vlivu a ustaveno bylo 14 nových buněk. Přírůstek členů rekrutuje se z řad keramiků, textilníků i malozemědělců .

1 V německém textu : „ Gebietssekretariat Asch “ . (Str. 120.) ? V německém textu je zřejmě správně: 4. (Str. 120.) 3 V německém textu je : 21. ( Str. 120.)

• Česky : Vildštejn, dnes Skalná, okres Cheb . 423

IV. Organizační komise

Organizační komise řídí plánovitě organizační výstavbu, za sahuje do obvodů i buněk a usměrňuje jejich činnost. V. Agitprop

Agitprop řídí veškerou agitační, propagační i výchovnou čin

nost v kraji a funguje dobře. Připravuje vydání plakátů , letáků a jiného tiskového materiálu , má ustavenu redakční komisi

pro obstarávání zpravodajství do listů, řídí vydávání závod ních časopisů, zařídil několik elementárních škol i centrální knihovnu, v níž je 1400 svazků knih .

VI. Ženoddě 1 Ženodděl funguje dobře a snaží se zasahovat hlavně do to váren a zaktivovat hnutí žen. Překážkou jeho práce je nedo statek agitačně schopných sil, pro něž byl uspořádán výchovný kursi.

VII. Komise pro práci mezi mládeží

Komise pro práci mezi mládeží ustavena není. Krajský výbor veškeré akce mládeže plně podporuje.

VIII . Komise pro frakční práci v odborech Komise odborová pracuje velmi dobře. Má přímé spojení s komunistickými frakcemi v organizacích textilníků, kerami ků, dřevodělníků, dopravních dělníků, stavebníků a zeměděl ců . V Rudých odborech ustaveny jsou 4 komunistické frakce a v amsterodamských také 4. IX. Komise pro frakční práci v družstvech

Komise družstevní pracuje doposud slabě. Spojení má s ko munistickými frakcemi ve třech družstvech. X. Komise pro frakční práci v tělocvičnych

a sportovních organizacích Komise sportovní funguje dobře, má spojení s 8 komunistic kými frakcemi a usměrňuje jejich činnost a vliv strany ve sportovních organizacích je značný. 1 V německém textu : „ ...deshalb wurde ein Bildungskurs für die Frauen veranstaltet.“ ( Str. 121.) 424

XI. Komise pro práci na venkově

Komise pro práci mezi malozemědělci je ustavena, její čin nost nevykazuje dosud žádných výsledků. Frakce v maloze mědělských organizacích nejsou vybudovány . XII . Komise Rudé pomoci

Komise Rudé pomoci nefunguje . XIII . Komunální komise

Komunální komise funguje. Má spojení s komunistickými

frakcemi v obecních zastupitelstvech a usměrňuje jejich čin nost.

XIV.

Komise

pro

frakční

práci

vV

různých

okrajových složkách - Váleční poškozenci, nájemníci, hasiči atd .

Komise pro práci mezi válečnými poškozenci funguje. Vliv náš v těchto organizacích je značný. Stejně tak komise pro

práci v organizacích nájemnických. Jiné komise neexistují.

IX . KRAJSKÁ ORGANIZACE PLZEŇ I. Organizační stav

Závodů je v kraji přibližně : a) s méně než 50 dělníky 360, v nich 14 závodních buněk, b ) s 50 až 300 dělníky 50, v nich 11 závodních buněk, c ) od 300 do 500 dělníků 21, v nich 3 závodní buňky, d ) od 500 do 1000 děl níků 6, v nich 4 závodní buňky, e ) nad 1000 dělníků 5, v nich 5 závodních buněk. Obcí je v kraji 993, buněk v nich 94. Měst a městysů v kraji je 50, buněk v nich 24. Dvorů ( před parcelací ) je 220, buněk v nich – . Obvodů je v kraji 17. Nepřebudovaných organizací na závodní buňky v místech, kde jsou více než 3 komunisté v jednom závodě zaměstnaní, 2

27 .

II. Krajský výbor a pracovní komise Krajský výbor funguje správně. Schůze byra konají se 425

každou středu, dle potřeby ještě častěji, schůze pléna kraj ského výboru jednou měsíčně, dle potřeby mimořádně. Jsou ustaveny krajské komise : organizační, agitprop, odbo rová, ženodděl, družstevní, komunální, malozemědělská, pořa

datelská služba, Rudá pomoc, mládež a dětská. Dobře fungují: agitprop, organizační, komunální, družstevní, Rudá pomoc, dost dobře všechny ostatní.

Obvodní výbory byly ustaveny v těchto místech: Dobřany, Domažlice, Klatovy, Kdyně, Kralovice, Mýto, Nýřany, Olešná, Přeštice, Radnice, Rokycany, Stod , Tachov, Chrást, Senec, Plzeň I a II. Z nich asi polovina pracuje dobře. III . Celková situace a akce

V lednu 1926 uspořádána Leninova tryzna v Plzni s dobrým úspěchem, kromě toho v několika větších městech . U příleži tosti Mezinárodního dne žen pořádána celá řada veřejných schůzí s dobrým výsledkem . Akce proti srážkám daní ze mzdy byly vedeny ve větších závodech možno zaznamenat úspěch

hlavně v Rokycanech, Klatovech, Tachově a Horní Bříze, čímž získány byly sympatie pracujících vrstev. V měsíci červnu

a červenci uspořádány schůze proti fašistickému nebezpečí, kde podařilo se získat pro společný postup v některých mís tech (Plasy , Mýto , Klatovy ) i sociálně demokratické, českoso cialistické dělnictvo a legionáře. Následovaly akce proticelní a protikongruové. K družstevnímu sjezdu v Plzni vykonány určité přípravy a průběh jeho ukázal úspěšnost frakční práce. Stav organizační přestavby v kraji je však dosud nedosta

statečný, a ačkoliv nařízeny byly schůze příslušníků strany ze závodů, nemohlo všude dojít k založení závodních buněk pro nepochopení a neúčast členstva, která byla ponejvíce nemíst nými obavami zdůvodňována.

Volební výsledky ( volby do Národního shromáždění zužit

kovány byly tím, že ve všech místech, kde dostali jsme více než 10 hlasů, snažili jsme se zakládat nové buňky, což se ve značné míře podařilo. Před volbami v listopadu r. 1925 měli

jsme organizace v 58 obcích, nyní máme buňky ve 121 obci. Nejvíce vyrostlo nám buněk vesnických z dělnictva, které do chází do vzdálených často měst za prací. Přírůstek členstva od

poslední krajské konference jeví seo 885 členů, z nichž je 95 % dělníků , ostatní domkáři .

IV. Organizační komise Ustavena byla v prosinci 1926. Hlavním jejím úkolem bylo po listopadových volbách vniknout do míst, kde KSČ dostala

větší počet hlasů. Sestaven nejdříve seznam obcí, kde bylo více 426

než 10 hlasů, a svolány veřejné i důvěrné schůze za účelem za ložení nových buněk. Současně se zakládáním buněk přikroče

no k budování obvodních ( okresních) výborů. Značné mnohdy finanční obtíže překážely často uskutečňování narýsovaného

plánu. Přesto podařilo se vniknout do celé řady míst1. Nutno však konstatovat, že přestavba strany do závodů narážela na velké nepochopení členstva a dosud je kolem 27 míst, kde v jednom a témže závodě pracují více než 3 příslušníci strany,

kde však není dosud závodní buňka ustavena. Nejpřednějším naším příštím úkolem musí být dokončit s největším urychle ním přestavbu a zaktivování obvodních výborů, kde dělba práce dosud velmi vázne .

V. Agitprop

Agitačně propagační komise je ustavena a funguje dobře. Koná pravidelné schůze týdně. Je ve spojení se všemi agitpro py v obvodech a konala jednu konferenci, která však byla sla bě navštívena. Největší část péče věnována uvědomění pří

slušníků strany o zásadách leninismu. Konány elementární

kursy I. stupně ve 14 místech s 94 přednáškami. Kromě toho dva kursy II. stupně s 12 přednáškami. VI . Ženoddě 1

Krajský ženodděl je ustaven a konal schůze na začátku roku čtrnáctidenně, později týdně. Je dosud ustaveno 10 obvodních, 3 okresní a 16 místních ženoddělů, s nimiž je krajská komise ve spojení. Konána v lednu 1926 Leninská škola žen s dobrým výsledkem . Končila Mezinárodním dnem žen, při kteréžto pří ležitosti konáno 9 schůzí ve větších místech v kraji . Konán dětský den a několik dětských besídek. Krajský ženodděl uspo řádal v Plzni, Klatovech a Rokycanech protidrahotní tábory žen s velmi dobrým výsledkem . Ke konci roku zahájen byl re

ferentský kurs pro členky krajského ženoddělu, který je dosud neukončen .

VII . Komise pro práci mezi mládeží Krajský výbor snažil se spolupomáhat při zakládání buněk mládeže , v nichž je 190 hochů a 31 děvčat. 1 V němčině pokračuje text : „ Bei der letzten Kreiskonferenz im März 1926 wurden 85 Organisationen aufgewiesen . Ende 1926 ist die Zahl der Zellen auf 114 Orts, 37 Betriebs- und 17 Strassenzellen gestiegen . Im Jahre 1926 hatten wir Zellen in 85 Gemeinden , heute haben wir solche in 121.“ (Str. 123.) 427

VIII. Komise pro frakční práci v odborech Obvodní komise pro frakční práci v odborech jsou ustaveny v 10 obvodech , jejich činnost však je dosud nedostatečná. Frakcí v odborech je 35, z toho v Rudých 11, ostatní v amstero

damských, pravidelné spojení s frakcemi je však jen v 9 přípa dech.

IX. Komise pro frakční práci v družstvech Krajská komise pro frakční práci v družstvech je ustavena

a koná pravidelné schůze týdně. Ve všech místech, kde jsou členové družstev, jsou ustaveny frakce, se kterými je krajská komise v přímém spojení. Před každou akcí Západočeského

konzumního družstva ( valné hromady, veřejné schůze aj. ) , ko 7

nají se frakční porady.

X. Komise pro frakční práci v tělocvičných a sportovních organizacích Krajská komise tělocvičná a sportovní je ustavena, funguje

však nedostatečně. Rovněž spojení s komisemi v obvodech ne ní dostatečně vybudováno. XI. Komise pro práci na venkově

Krajská komise malorolnická je ustavena a také obvodní ko mise stávají v 11 místech. V únoru 1926 uspořádány veřejné schůze s programem malozemědělským, na kterých referoval soudruh Čech . Před rokem založený Svaz domkářů a malorol níků čítá nyní 12 skupin. V prosinci 1926 uspořádáno 14 veřej

ných schůzí, na kterých rovněž referoval soudruh Čech, které měly dobrý úspěch a došlo ve třech místech k založení 1 sku piny Svazu a dvou buněk strany. Ve dvou místech ustaveny společné výbory venkovské chudiny, kde zastoupeny jsou: so ciální demokraté, čeští a váleční poškozenci .

socialisté,

domovináři,

komunisté

XII . Komise Rudé pomoci

Krajský výbor Rudé pomoci schází se týdně, kromě toho ko nají se dle potřeby schůze pracovní. Skupin Rudé pomoci je 30 a 15 kolektivních. Výbor Rudé pomoci je se všemi ve spojení. Byly konány 2 krajské konference Rudé pomoci. Celkem fun guje Rudá pomoc dobře .

428

XIII . Komunální komise

Krajská komunální komise je ustavena a koná své schůze týdně. Je ve spojení se všemi komisemi obvodními. V kraji

máme 167 členů v obecních zastupitelstvech , z toho 48 v měst ských radách a výborech a 7 starostů . Komunální frakce jsou ve 34 obecních zastupitelstvech . XIV .

Komise

pro

frakční

práci

v

různých

okrajových složkách – Váleční poškozenci, nájemníci, hasiči atd. Krajská komise válečnych poškozenců je ustavena, nemohla

však význačnější frakční činnost vyvíjet pro nepatrný počet našich příslušníků ve skupinách válečných poškozenců. Dle výkazu buněk je v celém kraji 53 válečných poškozen ců-komunistů.1 Dětské hnuti

Krajská komise pro dětskou práci je ustavena a konala 3 schůze. Jsou dosud založeny skupiny Mladých pionýrů v 5 místech . Fungují velmi dobře.

X. KRAJSKÁ ORGANIZACE STRAKONICE I. Organizační stav

V kraji je závodů : a ) s méně než 50 dělníky 28, v nich 2 závodní buňky ; b ) s 50 až 300 dělníky 6, v nich 2 závodní buňky; c ) s 300 až 500 dělníky 3, v nich 2 závodní buňky; d ) závodní buňka ; e ) s více s 500 až 1000 dělníků –, v nich než 1000 dělníků 2, v nich 2 závodní buňky .

Obcí je 586, v nich 32 buňky. Dvorů je 39, v nich 1 závodní

buňka. Měst je 26,2 v nich 12 závodních buněk. Kraj je rozdělen na 11 obvodů a 4 místní skupiny. Nepřebu dovaných organizací není.

1 V němčině pokračuje text: „ Die Kommissionen für die Arbeit in den Freidenker- und Mieterorganisationen und Feuerwehren ist in unserem Kreise bisher noch nicht konstituiert worden .“ ( Str. 125.) · V německém textu je 28 měst. ( Str. 125.) 429

II. Krajský výbor a pracovní komise Krajský výkonný výbor je 17členný a funguje celkem dobře. Schází se pravidelně jednou za měsíc. V době, kdy nezasedá krajský výkonný výbor, schází se byro kraje, které je zároveň organizační komisí , vyřizuje běžnou agendu, zkoumá a upravu je návrhy jednotlivých pracovních komisí a předkládá je pak

se svým dobrozdáním ke schválení krajskému výkonnému výboru. Při krajském výkonném výboru je zřízeno 10 pracov ních komisí: byro a organizační komise, agitprop, odborová, družstevní, ženodděl, komunální, zemědělská, pro práci s mládeží , sportovní, představenstvo Rudé pomoci.1 III . Celková situace a akce

V uplynulém roce věnovali jsme pozornost především bolše vizaci krajského vedení a zaktivování závodních buněk v sídle kraje, abychom mohli názorně na praktických příkladech sou druhy z jiných míst přesvědčit o významu a účelnosti přestav by strany. V tomto období považujeme za nejdůležitější úkol

zdokonalení organizačního aparátu v kraji, bolševizaci obvod ních výborů a buněk, abychom tohoto nového aparátu mohli použít nejen k provádění dalších akcí, ale i k jejich řádnému zužitkování pro rozvoj komunistického hnutí, upevnění a roz šíření organizační sítě buněk, získání nových členů a rozšíření komunistického tisku .

Lenin ů v týden. Buňkám dány instrukce dle návrhů agitpropu .

Akce

proti

strhávání

daně

ze

mzdy.

Akcí

touto zabýval se krajský výkonný výbor a odborová komise2, která se scházela za jejího průběhu permanentně týdně. Ze jména dbáno toho, aby bylo všude našimi vedoucími soudruhy dodržováno zásadní stanovisko ÚV, nedat dobrovolného sou hlasu ke strhování .

Mezinárodní den že n . Akce byla poprvé provedena ve větším měřítku. Oproti předloňským dvěma a loňským 4 pro jevům bylo roku 1926 pořádáno celkem 13 projevů, a sice : 2 tábory a 11 veřejných schůzí. Kromě toho byl jeden projev,

a sice ve Staších na Šumavě, úředně zakázán. Akce protidaňová a proti Černého vládě.

Akci řídila krajská odborová komise, agitprop a sekretariát3. 1 V němčině je ještě : „ ...und die Kommission für die Fraktionsarbeit ‫وو‬

in den überparteilichen Massenorganisationen .“ (Str. 125.) · V německém textu je uvedeno : organizační komise . ( Str. 126.)

3 V německém textu : „ ...Org-, Agitprop- und Gewerkschaftskommis sion ...“ (Str. 126.) 430

Pořádáno celkem 12 projevů, z nichž 2 nehlášené před továr nami, na nichž mluvil poslanec strany.

Kampaň pro jednotnou frontu, zahájená provo láním Celostátního dělnického výboru, probíhala v kraji našem 3 hlavními etapami. První etapa. O smyslu akce a významu taktiky jednotné fronty informováni nejdříve obvodní důvěr níci a důvěrníci závodních buněk na zvláštní společné konfe

renci spolu se členy krajského výkonného výboru. Pak po řádány obvodní konference důvěrníků buněk ve třech průmys lových obvodech, načež informováno členstvo na plenárkách závodních buněk a všeplenárních schůzích. Druhá etapa za

hájena akcí v továrnách rozhozením letáků a agitací pro obe slání říšské konference závodních výborů, za kterýmžto úče lem pořádány též závodní schůze. Třetí etapou kampaně byly závodní schůze , pořádané po návratu delegátů z říšské konfe rence závodních výborů, na nichž tito mluvili vesměs s nadše ním pro jednotnou frontu za bouřlivého souhlasu účastníků,

kritizujíce ostře postup a odmítavé stanovisko reformistických vůdců. Delegáti byli vysíláni na schůze i mimo kraj . Pak či

něny pokusy o ustavení akčních výborů jednotné fronty a svo lání oblastní konference závodních výborů, což se však v této době ještě nezdařilo. Kampaň proti

drahotě,

agrárním

clů m

a

kongrui byla pokračováním kampaně pro jednotnou frontu a postupováno stejně. Pořádáno celkem 11 proticelních a protikongruových projevů, z nichž 7 táborů a 2 demonstrač

ní hodinové stávky spojené s průvody. Z uvedených 11 projevů byly 4 společné, pořádané se sociálně demokratickou , česko slovenskou socialistickou, a 7 samostatných, pořádaných komu nistickou stranou .

Během této akce zvolen v největším závodě jihozápadních Čech, Strakonických fezárnách , akční výbor jednotné fronty,

který se skládá ze zodpovědných funkcionářů odborových or ganizací MVS, sociálních demokratů i československých socia listůl.

Akce proti Tetenkovi ve skupinách svazu staveb

ních dělníků patřila by snad již mezi drobnější akce, avšak speciálně v našem kraji nutno ji zařadit mezi akce velmi vý znamné. V kraji bylo celkem 16 skupin s počtem 870 členů.

Komunistické frakce ustaveny ve 13 skupinách. Politicky orga nizovaných sociálních demokratů bylo ve skupinách 56, poli ticky indiferentních 540 členů, politicky organizovaných ko munistů 274 čili 31,4 % všeho členstva. Rezoluce proti postupu 1 V německém textu následuje věta : „ Dieser Aktionsausschuss hat vor der Parlamentseröffnung am 13. Oktober eine öffentliche Demonstrations kundgebung veranstaltet. “ (Str. 126.) 431

Tetenky odhlasována v 7 skupinách , a sice v 6 jednohlasně a v 1 většinou hlasů. Pro svolání mimořádného sjezdu vyslovi lo se při podpisové akci, provedené v 9 skupinách , 539 členů čili 61,9 % všeho členstva.

IV . Organizační komise

Organizační komise věnovala hlavní pozornost přestavbě or ganizace a provedení řádné dělby práce a zavedení pracovní

povinnosti. Úsilí organizační komise třeba pomalu, přece jen postupně se daří. Jsou budovány pracovní rezorty nejen u obvodních výborů, ale i u buněk a účelná práce krok za krokem prováděna .

V. Agitprop

Krajský agitprop je ve spojení s 21 místní komisí agitpropu.

Projednával a usměrňoval ve svých schůzích následující akce : Leninův týden, daňovou akci, akci pro jednotnou frontu, Mezi

národní den žen, 1. máj , připravoval program krajské manifes tace, pořádané v červnu pod názvem » Letnice pracujících«, dával pokyny a řídil akce při obecních volbách, které se kona

ly ve třech městech v kraji, zabýval se v několika schůzích podzimní a zimní kampaní a otázkou elementárních škol.

Vzhledem k nedostatku učitelů byla v uplynulém roce po řádána jedna elementární škola v sídle kraje, kterou navštěvo valo průměrně 15 žáků, z nichž asi 5 bude možno vyslat co učitele pro elementární školy I. stupně na venkov. Kromě to

ho konal se v březnu a dubnu r. 1926 leninský kurs žen a v době přítomné pořádají se 4 elementární školy I. stupně. VI . Ženodděl

Krajská komise pro práci mezi ženami je ve spojení se třemi místními ženodděly. Zabývala se otázkou pořádání leninské

školy pro ženy, jež se konala v březnu a dubnu 1926 za průměrné účasti 16 žákyň. Dále zabýval se ženodděl přípravou Mezinárodního dne žen, zúčastnil se příprav k 1. máji a jiných akcí, pořádaných stranou. VII. Komise pro práci mezi mládeží

Poněvadž v kraji hnutí mládeže téměř neexistovalo, byla ustavena při krajském výkonném výboru komise pro práci me zi mládeží, jež si vzala za úkol působit k tomu, aby v sídle kra je byly vybudovány buňky, z nichž pak mohli být vybráni schopní soudruzi pro krajský výbor mládeže. Za tím účelem 432

věnována mimořádná pozornost přípravám XII. mezinárodního

dne mládeže, který se konal r. 1926 poprvé v měřítku velké manifestace. Akce se zdařila a tím řada mladších hochů na

hnutí zainteresovánal.

VIII. Komise pro frakční práci v odborech Odborová komise je ve spojení se třemi místními komisemi a 7 frakcemi. Zabývala se ve svých schůzích akcí proti strho

vání daně ze mzdy, kampaní pro jednotnou frontu a obesláním říšské konference závodních výborů, řídila akce mezi staveb ními dělníky v Tetenkově Svazu, zabývala se otázkou sbírek a podpory stávkujících anglických horníků, řídila kampaň

proti nezaměstnanosti a gentskému systému a činila pokus o svolání konference závodních výborů v kraji a ustavení ob lastního výboru , což se však zatím ještě nepodařilo. V rudých odborových organizacích je ustaveno 12 komunistických frakcí, v amsterodamských odborech 5 frakcí a v jiných odborech frakce nejsou .

IX. Komise pro frakční práci v družstvech Krajská družstevní komise konala 8 schůzí, je ve spojení se 6 místními družstevními komisemi a 8 frakcemi v konzum

ních spolcích. Komise organizovala obeslání říšského sjezdu

Svazu družstev. Po sjezdu působeno k provedení sloučení kon

zumních družstev v jihozápadních Čechách v jeden celek s cen trálou ve Strakonicích. Dvě družstva, a sice Strakonice a Voly ně, sloučena již byla. S programem o družstevnictví pořádáno

v kraji 9 schůzí, z nichž bylo 5 konferencí, 1 plenární schůze, 2 veřejné a 1 tábor lidu u příležitosti Mezinárodního družstev ního dne.

X. Komise pro frakční práci v tělocvičnych a sportovních organizacích

Komise pro frakční práci ve sportovních a tělovýchovných

složkách je ustavena, ale dostatečnou činnost nevyvíjela. XI. Komise pro práci na venkově

Komise tato nefungovala. Byla sice ustavena, konala však 1 V němčině: » ... eine ganze Reihe jugendlicher Arbeiter für die Bewe gung zu gewinnen.“ ( Str. 127.)

• Doplněno podle německého textu . V Českém textu je zřejmě chybná zkratka : kom . (Str. 127.) 433

pouze jednu schůzi a činnost nijakou nerozvinula, ač kraj je převážně zemědělský. XII. Komise Rudé pomoci

Komise Rudé pomoci byla též ustavena, skutečnou činnost ještě nezahájila. XIII. Komunální komise

Činnost komunální komise byla velmi chabá. Komise konala během roku jedinou schůzi. Veškeré instrukce venkovským frakcím v obecních zastupitelstvech , kterých je 17, dávalo

přímo byro a sekretariát. XIV. Komise pro frakční práci v různých okrajových složkách – Váleční poškozenci, nájemníci , hasiči atd.

O činnosti ostatních pracovních komisí je stručná zpráva v předcházející statistické tabulce. Krajské komise: pro práci

mezi bezvěrci, válečnými poškozenci,nájemníky a hasiči atd. ustaveny nebyly a frakční práci v těchto organizacích bude napříště řídit komise pro frakční práci v okrajových složkách, pro jejíž zřízení činí se přípravy.

XI. KRAJSKÁ ORGANIZACE ČESKÉ BUDĚJOVICE Krajské ústředí tohoto kraje ocitlo se naprosto v dezolátním

stavu v důsledku lokálních sporů. Ústředí krajel v důsledku těchto sporů nemá dostatečný přehled o stavu hnutí, nevedlo

žádnou plánovitou práci a přestavba strany povětšině nepro vedena. Ani krajský výbor nepřekonal ještě pracovní způsob starého spolkaření, nevybudoval potřebné pracovní komise a resorty a celá činnost krajského výboru pak záležela ve

schůzích, v nichž se projednávaly většinou místní lokální 'spo ry v nekonečných debatách . Ústřední sekretariát a organizační komise zabývala se poměry v kraji a po vyšetření celého sta vu zaslala krajské konferenci otevřený list s následujícími návrhy :

1 V němčině: 99„,...der Kreisausschuss“ . V předchozí větě : „ Die Leitung dieses Kreises“. (Str. 128.) 434

Zatímco strana téměř ve všech krajích v posledním období zaznamenává vzrůst, v kraji Vašem jeví se pokles členstva

o více než 100 členů. Víme sice, že během půldruhého roku byl stav českobudějovického kraje kritický už proto, že se tam vystřídalo několik sekretářů a že tam byly osobní spory mezi některými soudruhy, ale to neodůvodňuje úpadek organizační činnosti v buňkách a nedostatek aktivity krajského výboru. Nyní, po novém obsazení sekretariátu, je možno a také nutno učinit nápravu, zejména pokud se organizační výstavby XI. kraje týče. Je chybou, že na poradě, kterou jsme konali se čle

ny krajského výboru dne 9. února t. r., nemohli jste podat pře hled o aktivitě buněk, obvodů a kraje a o organizačním stavu kraje. Tento nedostatek je nutno v prvé řadě odstranit. V roce

1925 udávali jste počet členů na 2059, místních buněk bylo tehdy 57, závodních 19. V roce 1926 do konce září měla strana v XI. kraji 1885 členů, 17 závodních buněk a 70 buněk míst ních. Není dobrým zjevem , že je o 2 závodní buňky méně a že ubylo přes 100 členů. V tom směru musí se stát náprava. Podle zprávy z r. 1925 byly v kraji ustaveny 4 okresní výbory, ale nyní

na společné poradě mluvili soudruzi jen o dvou, z nichž jeden pracuje velmi slabě. Aby byly splněny stranické úkoly, musí být v kraji ustaveno 9 okresních výborů a musí být učiněno vše, aby dobře pracovaly. Je velkým nedostatkem krajského výboru, že nemá dostatek soudruhů, kteří by mohli vést jed

notlivé komise, za pomoci kterých by se mohl zlepšovat orga nizační aparát strany. Jestliže nejsou komise v kraji , pak tím méně existují v okresech ; bez komisí nelze pracovat

s úspěchem . Práce agitpropu je slabá , buňky nevychovávají no

vé funkcionáře, v odborových organizacích se frakčně nepra cuje, v závodních výborech se pracuje málo , rovněž ženodděl nevyvíjí náležitou činnost , není přehled o práci soudruhů v obecních zastupitelstvech a až na skrovné výjimky není vy budována organizace Rudé pomoci . To všechno jsou velmi

vážné nedostatky Vašeho kraje . Pro dobu nejbližší je nutno vyřešit tyto úkoly :

1. Na krajské konferenci provést volbu nového krajského výboru, jehož složení by zaručovalo, že se osobní spory nebu dou opakovat a že krajský výbor bude schopen řádné práce. Do krajského výboru musí být vybráni schopní soudruzi z to

váren a závodních buněk. Není-li v Českých Budějovicích do statek schopných soudruhů, je nutno najít takové soudruhy mimo Budějovice.

2. Hned v ustavující schůzi krajského výboru musí být usta veny pracovní komise krajské, a to zejména: komise organi

zační, agitprop, zemědělská, družstevní, ženodděl a pak i druhé komise. Organizační komise musí být ustavena ze schopných soudruhů a jejím prvním úkolem za pomoci sekretariátu bude 435

zjistit skutečný organizační stav kraje, tj . provést statistiku všech závodů v kraji, kolik komunistů v nich pracuje atd. 3. Po provedené registraci všech buněk budte co možno nej dříve postupně svolány plenární schůze, provedeno resorto vání práce a zřízeno, aby výbory buněk pravidelně se scházely a svolávaly pravidelně schůze členstva. 4. Ve všech okresech musí krajský výbor svolat okresní kon ference a ustavit okresní výbory s komisemi jako u krajského výboru. 5. Krajský výbor musí vést pracovní komise k tomu, aby každá vypracovala plán své práce pro nejbližší období. 6. Tam, kde se jeví pokles členů, je nutno vyšetřit příčinu toho a postarat se o nápravu. Kde dostali jsme při posledních

volbách větší počet hlasů, musí být pracováno k založení buňky .

7. Ve všech továrnách, kde existují závodní výbory, nutno vyšetřit, kolik komunistů je v těchto výborech, a ustavit z nich komunistickou frakci. Až to bude provedeno, nutno ikročit k provádění získávací akce mezi indiferentními dělníky pro MVS . To budiž prvním úkolem odborové komise , vedle toho , že provede registraci všech odborových skupin v celém kraji ,

zjistí, kolik v těchto skupinách je komunistů , a založí pomocí těchto soudruhů ve všech odborových skupinách komunistické

frakce podle směrnic již dříve vydaných . 8. Protože kraj je převážně zemědělský, nesmí být ani chvíli zapomínáno na práci mezi zemědělskými dělníky, domkáři a malorolníky. Krajský výbor musí věnovat speciální péči též

zemědělským komisím a všemožně se starat, aby práce na ven kově byla co nejúspěšnější.

9. Hnutí mládeže, pokud v kraji vůbec existovalo , upadlo za sekretáře Michala úplně. Nový krajský výbor musí při všech akcích pamatovat na otázku mládeže. Otázka vybudování or

ganizace mládeže musíbýt přenesena do všech buněk strany. To jsou zhruba nejpřednější úkoly nového krajského výboru.

Nutno na konec konstatovat, že XI. kraj není, pokud se počtu členstva týče, na místě posledním . Tím více musí se kraj sna žit, aby nebyl na místě posledním, pokud se organizační vý

stavby týče . Ctižádostí soudruhů v tomto období musí být, aby všechny nedostatky odstranili a postavili organizaci v XI. kraji na opravdu bolševickou platformu.

436

XII. KRAJSKÁ ORGANIZACE TÁBOR I. Organizační stav V obvodu kraje je závodů: a ) s méně než 50 dělníky 84,

buňky jsou v 11; b ) od 50 do 300 dělníků 5, buňky jsou v 5; C ) od 300 do 500 dělníků 1, buňky jsou v 1; d ) od 500 do 1000

dělníků 1, buňky jsou v 1; e ) s více než 1000 dělníků –, buňky jsou v

Obcí je v kraji 525, buňky vesnické jsou v 66. Dvorů je v kraji 49, buňka ustavena 1. Měst je 11, uličních buněk 11. Nepřebu dováno je 8 organizací. II. Krajský výbor a pracovní komise

Krajský výbor funguje a schází se ke schůzím pravidelně. Ustaveny jsou krajské komise: organizační, agitprop, pro práci

v odborech, družstvech, pro práci na venkově, pro práci mezi mládeží , ženodděl a komise Rudé pomoci. Obvodní výbory jsou 4: v Sedlčanech, Voticích, Pelhřimově, Kamenici.

Jejich činnost je doposud nedostatečnou . III . Celková situace a akce

Přestavba organizační byla provedena dosud neúplně. Jen ve větších městech a závodech vybudovány jsou závodní buňky. Kraj snažil se provádět veškeré akce, které byly ústředím projektovány. Zdařilou byla hned po volbách provedená schůzová akce pod heslem : »Proč nešli komunisté do vlády.« Kampaní protidaňovou vnikli jsme hlavně na venkov a v našem kraji mohli jsme vniknout i tam, kde jsme pro krát kost doby nemohli svolat schůze volební. Tím rozvířil se styk města s venkovem.1 Hned nato zahájena kampaň proticelní a protikongruová , ve kteréžto akci se nám podařilo na několika projevech postupo

vat společně s dělnictvem druhých socialistických stran i proti vůli jejich vedení. Od té doby uplatňuje se více heslo jednotné fronty a jsou svolány společné projevy v Táboře, Pelhřimově, Pacově, Sedlčanech a ve Voticích.

Májové projevy roku 1926 konaly se ve všech okresních měs

tech a ve dvou místech mimo, takže konalo se 13 projevů za velké účasti .

Župní cvičení JPT v Táboře vyznělo letos jako mohutná ma 1 V německém textu : „ erweitert“ . ( Str. 130.) 437

nifestace proletářských mas a propagandy pro naprosté slou čení všech sportovních složek. Mezinárodní den žen konal se letos ve větším měřítku, než bylo předtím, a hnutí žen v kraji bylo tím posíleno. Mezinárodní den mládeže konal se letos taktéž ve větším

rozsahu a demonstrační průvody v Táboře a Pelhřimově byly svědkem, že naše mládež, třebaže pomalu , přec jenom počíná si více všímat veřejného života.

Mezinárodní družstevní den konal se společně s druhými so cialistickými stranami a vyzněl jako demonstrace proti zdražo vání potravin a pro družstevní otázku. Ihned po odhlasování celně kongruového zákona bylo vydáno společné provolání,

v němž poukázáno na činnost a hlasování živnostenských zá stupců, a vydán leták pro vstup do konzumů. Provedenými akcemi získala strana značného vlivu i bylo založeno nových 24 buñek ve venkovských místech.

IV. Organizační komise 1 Krajská organizační komise byla ustavena ihned, jakmile byl ustaven krajský výbor. Zasedá týdně, je-li třeba, i častěji. Zkou má organizační stav kraje, pečuje o přestavbu na podkladě

závodů, vypracovává pracovní plány, pořádá schůze a organi začně zpracovává výsledky kampaní, voleb atd. Zpracované věci přiděluje pak jednotlivým komisím k vyřízení. Neustále pečuje o zdokonalení a výstavbu stranického aparátu po strán ce organizačně strategické. Pokud se týká přestavby strany, bude tato provedena do důsledků i v okresních městech, kde

dosud vzhledem k četným drobným závodům provedena být nemohla.

Výsledky práce organizační komise se jeví v rozšíření a roz větvení buněk , a to zejména vesnických. Za dobu své existence usnadnila organizační komise podstatně práci krajského výbo ru, rozdělujíc práci na jednotlivé resorty .

V. Agitprop Práce agitpropu v posledním období se značně zesílila. Uspořádána byla krajská škola strany, která trvala 13 neděl,

i uspořádány elementární kursy I. stupně v 16 místech. Agit 1 Tento bod je v německém textu podstatně kratší a je formulován takto : „ Die Organisationskommission hielt 20 Sitzungen ab, in denen sie in erster Reihe die Fragen des Umbaues besprach . Sie arbeitete auch einen Plan zum Aufbau und zur Erweiterung des organisatorischen Netzes aus und war

bestrebt, einen Apparat von gut funktionierenden Bezirksleitungen zu schaffen .“ ( Str. 130.) 438

prop bral čilou účast na agitační přípravě akcí stranou po řádanych i na organizování odběru tisku . VI. Ženo d d = 1

Ženodděl krajský, jemuž svěřena je organizační práce mezi ženami, snažil se vniknout do řad továrních dělnic, kterých je v kraji několik set. Práce tato pohříchu jde velmi pozvolna

kupředu. Dosud organizováno je v kraji pouze 76 žen, z nichž jen malá část je továrních dělnic. Leninského kursu žen, který byl uspořádán, zúčastnilo se 20-50 žen , některé návštěvnice byly ze řad indiferentních.

Získáno několik agitačně schopných sil. VII. Komise pro práci mezi mládeží Mezi hnutím mládeže i vedením kraje v Táboře byl značně

napjatý poměr, který nijak neprospíval nutné spolupráci. V poslední době poměry se upravily a hnutí mládeže za pod pory organizací strany počíná se rozvíjet. VIII. Komise pro frakční práci v odborech Odborová komise funguje správně. Snaží se usměrnit hnuti odborové pomocí budování frakcí, jichž doposud zbudováno

celkem 29. Z nich je 23 v Rudých a 6 v amsterodamských odbo rech .

IX. Komise pro frakční práci v družstvech Družstevní komise je ustavena a funguje. V konzumním spolku v Táboře, který má 7 prodejen, je řádně vybudovaná frakce a vedení spolku je v našich rukou. Také při prodejnách jsou frakce vybudovány.

X. Komise pro frakční práci v tělocvičných a sportovních organizacích Komise je ustavena, koná pravidelně schůze, ovlivňuje tělo

výchovné organizace a tělocvičné slavnosti, tento rok pořáda né, měly veskrz dělnický a třídní proletářský ráz.

XI. Komise pro práci na venkově Komise je ustavena, schází se ke schůzím, činnost její ale doposud dostatečně se nerozvinula. 439

X11. Komise Rudé pomoci Komise snaží se vybudovat Rudou pomoc a fidila za tím úče

lem řadu akcí propagačních v buňkách i masách dělnictva. Bu dování místních skupin a odborů Rudé pomoci je nyní v kraji v proudu. XIII . Komunální komise

Tato komise pracovala nedostatečně. Chybí jí stále dosta tečný styk komunálními frakcemi v obcích. Komise omezo vala povětšině svoji činnost urovnáváním sporů z komunální činnosti v buňkách vzniklých .

XIV . Komise pro frakční práci v různých okrajových složkách - váleční poškozenci ,

nájemníci, hasiči atd. Komise pro práci v těchto organizacích dosud ustaveny ne

byly, částečně pracováno bylo v organizaci bezvěrců . Činí se přípravy pro organizováni frakcí v nájemnických a hasičských spolcích i v organizaci válečných invalidů.

XIII. KRAJSKÁ ORGANIZACE NĚMECKÝ BROD 1. Organizační stav

Průmyslových závodů je přibližně okolo 300, jsou to většinou škro závody spojené se zemědělskou výrobou - lihovary -

bárny

mlýny

pivovary apod. vedle několika závodů textil

ních.

Závodní buňky ustaveny jsou v 13 závodech. Obcí je v kraji 287, v nichž vesnických buněk 26. Měst je 8, >

nichž uličních

buněk 12. Ve dvou městech stávají dosud místní organizace a přebudování nebylo provedeno. II. Krajský výbor a pracovní komise Byro krajského výboru je 5členné a konalo celkem 15 schůzí. Krajský výbor konal celkem 19 schůzí. V těch

to jednal o aktuálních otázkách, předložených pracovních plánech a akcích dle vypracování byrem a komisemi. Mimo vlastní schůze konány byly porady s pracovníky na kraji 440

i v důležitých místech . V lednu přijat byl pracovní plán, jehož stěžejními body byly : přestavba místních organizací v měs tech , výstavba stranického aparátu za účelem zaktivování hnutí a zvýšení akceschopnosti strany. Plán byl terminován do konce měsíce března. Pak vypracován byl další plán pro měsíce letní, jehož základním bodem bylo: vtažení co ne

širších mas pracujícího lidu městského i venkovského do boje v jednotné frontě. Akce v letním období prováděné řízeny byly tímto směrem a přinesly značný úspěch.

V měsíci říjnu přijat pracovní plán pro podzimní a zimní období 1926 až 1927. Základní jeho body : zasáhnutí osobně de

legováním členů KV do důležitých míst za účelem oživení hnu tí, přesného provádění směrnic ústředí KV a vybudování kraj ského instruktorského aparátu, teoretické školení členstva

v elementárních školách I. stupně.

Krajské komise : organizační, agitačně propagační, pro frakční práci v odborech, závodních výborech a sociál ně pojišťovacích institucích , družstevní, ženodděl, mládeže, sportovní, Mezinárodní rudé pomoci, zemědělská konaly své povinnosti a scházely se ke schůzím dosti pravidelně.2 Obvodní výbory jsou ustaveny v Humpolci, Kohouto vě, Přibyslavi a Světlé. Pracují poměrně dobře, ačkoliv není u nich provedena dosud přesně dělba práce. Jsou ustaveny je

nom některé komise ( případně jmenováni vedoucí resortů ) . III . Celková situace a akce

Rok 1926 prošel ve znamení boje za jednotnou frontu. V měsíci lednu konány byly projevy na téma: »Co očekává

pracující lid od parlamentua, jako pokračování v prosinci ko naných projevů : » Proč nevstoupí komunisté do vlády«. Pokra čováním akce byly schůze, na kterých promluvili členové dele gace, vrátivší se z Ruska: »O současném stavu sovětského Rus

ka «. Mezinárodní den žen měl velmi dobrý úspěch. Před konferencí svolanou Celostátním dělnickým výborem konali jsme řadu schůzí, které byly pečlivě připraveny jednak zasáhnutím v závodech , jednak frakčními poradami. Do boje za požadavky vyslovené CDV strhli jsme sociální demokraty a české socialisty ( Brod Německý, Chotěboř ) a mimo těchto

i lidovecké dělníky ( Humpolec a Přibyslav ). Pořádali jsme de vět koncentrovaných projevů, které měly velmi dobrý průběh . Proticelní a protikongruo v ý boj veden byl na celém kraji soustavně a přinesl nám řadu srážek se švehlovci, 1 MRP není v německém textu uvedeno.

· V německém textu je ještě: , ...und arbeiten gut“ . ( Str. 132.) • Světlá nad Sázavou .

441

kteří se obávali rozkolu v řadách domovinářů, kterým jsme mluvili pravdu o politice této strany. Získali jsme v tomto

směru zejména na vesnicích, kde řada drobných lidíl se při hlásila do organizací. Slavnostních dnů 41. okresu FDTJ bylo námi použito k propagaci jednotné fronty měst a venkova všeobecně a k propagaci pro myšlenku jednotné fronty tělocvikářů a sportovců zvláště. 4. července v Brodě a 18. července v Borové byly konány zdařilé družstevní dny. Mezinárodní den mládeže měl slabý prů běh. V říjnu konány projevy před zahájením par lamentního zasedání , Z nichž nejzdařilejší byly

v Brodě společně s českými socialisty a legionáři konány a v Humpolci se sociálními demokraty. V listopadu konány projevy a schůze o výročí ruské revoluce a zkuše nostech této.

Přestavba strany není dokončena. Rada buněk je stále ještě příliš místními organizacemi, není účelně provede

na dělba práce, chybějí nám schopní a leninisticky školení funkcionáři na místech i v obvodech. Elementárkami, kona nými v podzimních období, jsme získali řadu soudruhů, ale stále ještě nedostačujeme. V tomto směru je nutná soustavná práce, abychom byli na výši doby. IV. Organizační komise

Zabývala se zejména přestavbou stranického aparátu , ožive ním tohoto a přípravami pro založení nových organizačních těles. Organizační komise vypracovala plán přestavby, práce jednotlivých obvodů i důležitých míst. Obvodním výborům a stávajícím organizačním útvarům byla přidělena místa ke

zpracování, udržování styků a získávání důvěrníků, zejména v těch místech, kde jsme mohli volebními výsledky zjistit naše stoupence. Organizační komise dohlédala nad přesným pro váděním pracovního plánu. Instruktorský kurs krajský, konaný v Německém Brodě, měl velmi dobrý úspěch. Při obvodech organizační komise fungují velice slabě a pře vážnou část jim patřící práce vykonávají obvodní výbory.

V. Agitprop

Agitačně propagační komise zabývala se ve svých schůzích otázkami situačními, připravovala každou kampaň ideově v do rozumění s ostatními komisemi a starala se o vybudování teo

reticky vyškoleného kádru funkcionářů. V otázce školení bylo 1 V německém textu : „... eine Reihe von Kleinbauern ... “ ( Str. 133.) 442

podniknuto v roce 1926 velice mnoho . Počátkem roku konány kursy v Brodě, Humpolci, Kohoutově a krajská škola žen

v Brodě. Žel, že tyto školy neměly úspěch, který byl očekáván . Naproti tomu elementární školení, provedené v podzimním a zimním období, provedené dle předem vypracovaného plánu ,

mělo nepopíratelný úspěch. Konáno bylo celkem 10 elemen tárek prvého stupně, které navštěvovalo 191 žáků. Z těchto

škol bylo 8 večerních a 2 nedělní. Mimoto byl konán v Brodě kurs pro funkcionáře, kterého se zúčastnilo s velmi dobrým výsledkem 19 žáků. V obvodech jsou agitpropkomise ustaveny,

nedávají ale příliš mnoho o sobě vědět a musí být k práci po bízeny. Koncem roku byly agitpropy ustaveny v 9 buňkách a v 10 byl jmenován vedoucí agitpropu. Závodní časopisy byly vydávány v roce 1926 jenom nástěnné, a sice jeden pravidelně

každých 14 dnů, dva vycházely nepravidelně, jeden příležitost ně.

VI. Ženoddě i

Ženodděl konal pravidelně schůze, ač nutno přiznat, že z větší části pracoval jenom v Brodě. Konáno bylo celkem 20 schůzí. Aktivně se zúčastnily soudružky všech akcí strany, ze

jména pak přípravy schůzí. Zenodděly při obvodech vyvíjejí jenom velmi nepatrnou činnost. VII. Komise pro práci mezi mládeží

Předním úkolem komise bylo hnutí vybudovat. Ve XIII. kraji nebylo v roce 1925 ani jediného místa, kde by hnutí mládeže žilo. Během roku 1926 byly uvedeny v činnost buňky mládeže

v Německém Brodě, Přibyslavi, Sobíňově a Světlé. Ve třech mís tech jsou ustaveny přípravné výbory k založení buňky mlá deže.

VIII. Komise pro frakční práci v odborech Tato komise musela pokračovat v práci na zvýšení aktivity odborového hnutí, které bylo v dezolátním stavu. Bylo zejména nutno celou řadu skupin oživit a uschopnit pracovat, bylo nutno postavit v čelo hnutí řádné, potřebám hnutí odpovídající vedení. To se podařilo na konferenci srpnové, kde byl zvolen

nový důvěrníka obvodní správa. Od této doby je hnutí v pev ných rukou. Odborové komise při obvodech pracují rovněž vel mi nepravidelně. V tomto směru bude nutno vykonat ještě ve lice mnoho . Frakční práce není dosud dobře pochopena

a v důsledcích toho namnoze chabě prováděna. Máme správně fungující frakce : v obvodní správě MVS v Brodě, ve 3 skupi 443

nách reformistických odborů v Brodě a v jednotlivých skupi nách MVS na kraji. Práce těchto frakcí není dostatečná a ne můžeme s ní být spokojeni.

IX. Komise pro frakční práci v družstvech Komise družstevní fungovala teprve od měsíce listopadu, ale za krátkou dobu svého trvání provedla řadu opatření, která frakční práci v družstevním hnutí oživila. Máme frakce takřka

ve všech družstevních podnicích ( vyjma podniků strany agrár

ní). Konají svoji povinnost a soustavně pracují na vtažení družstevního hnutí do třídního boje proletariátu. Naše pozice v družstvech dělnických jsou velmi dobré. Obvodní komise družstevní se ustavují. Mimo toho bylo koncem roku ustaveno

5 výborů žen-družstevnic a v budování dalších se pokračuje. X. Komise pro frakční práci v tělocvičnych a sportovních organizacích

Komise byla ustavena v poslední době a o výsledku její práce bude možno podat zprávu až v příštím období. Obvodní sportovní komise je ustavena v Humpolci.

XI. Komise pro práci na venkově Tato komise pracovala s největšími překážkami. Kraj je ze značné části zemědělský, ale nemá dostatek referentů, kteří by venkovským otázkám rozuměli. Několikráte slibované a vždy zase oddálené turné schůzí rolníka Čecha ( usnesení ústřední zemkomise, případně sekretariátu zemského ) nepřineslo žád ného prospěchu. XII. Komise Rudé pomoci

Komise, která zastávala současně funkci krajského předsta venstva ( protože nebylo počátkem roku organizací MŘP ) , do cílila během roku velmi pěkných výsledků: V kraji jsou kon cem roku ustaveny skupiny v sedmi místech a v řadě míst bu de v nejbližší době přikročeno k ustavení dalších . Krajskou ko misí byly dodány texty projevů proti perzekuci domácí i za

hraniční na projevy a řada rezolucí byla přijata i na schůzích společně konaných s jinými stranami. XIII . Komunální komise

Komise nebyla v roce 1926 ustavena. Její funkci vykonávalo byro. Frakce v místech, kde pracovaly dle daných pokynů, do cílily značných úspěchů. 444

XIV.

Komise

pro

frakční

práci

okrajových složkách - váleční ci, nájemníci, hasiči atd.1

v

různých poškozen

Tato komise rovněž nebyla ustavena. Její funkce byla vyko návána soudruhy z agitpropu a agitačně výchovného oddělení

41. okresu a docíleno, zejména v Německém Brodě, značných výsledků. Nejsou také dosud ustaveny komise pro frakční práci v okrajových složkách .

XIV. KRAJSKÁ ORGANIZACE MORAVSKÝ ŠUMPERK2 1. Organizační stav Kraj zabírá 11 soudních okresů a je rozdělen na 3 obvodní sekretariáty .

V kraji je : a ) 107 závodů s méně než 50 dělníky, buňky jsou v 17 závodech ; 97 závodů s 50—300 dělníky, buňky jsou ve 27 závodech ; 9 závodů s 300—500 dělníky, buňky jsou v B závo dech; 11 závodů s 500-1000 dělníky, buňky jsou v 8 závodech . Ve 224 závodech bylo koncem roku 1926 58 závodních buněk. V 11 soudních okresech je 429 obcí, v 72 jsou buňky nebo důvěrníci. Ve 22 městech kraje má strana 18 místních skupin . Založeno bylo 10 závodních a 8 místních nových buněk. Za stavením výroby v několika závodech jsme ztratili ! 4 buňky

0 114 členech . Zřízení okresu würbentálskéhož nás přimělo k ustavení okresního sekretariátu, a to od 1. ledna 1927. Máme

naději, že tento okres bude v kraji nejsilnějším . II. Krajský výbor a pracovní komise Krajský výbor zasedá každý týden . Kromě své práce musí

vyřizovat i záležitosti komisí, které nebylo lze pro nedostatek schopných sil ustavit. Založeny byly jen komise odborová, družstevní, agitprop a sportovní.

1 V němčině je pod tímto bodem, který je označen jako „ Andere Kommis sionen “ tento text: „Andere Kommissionen wurden beim Kreise nicht konstituiert. Die Arbeit zur Erfassung der proletarischen Kinder wird mit

Erfolg durch die Genossen der Agitpropkommission geleistet. “ ( Str. 135.) • Šumperk. • Vrbno, okres Bruntál. 445

III . Celková situace a akce

Největší úspěch přinesla akce proti daním . Ačkoliv reformis tičtí sekretáři se srážkou ze mzdy souhlasili, postavili se děl

7

níci bez rozdílu přesvědčení proti jejich souhlasu a u vedení

KSČ energicky protestovali. Ke konci září pokusil se berní úřad o zabavování mezd. Veškeré dělnictvo okresu šumperského

zastavilo, až na nepatrné výjimky, práci a v mohutných de monstracích si vynutilo zastavení těchto exekucí. Došlo potom sice k dohodě s berním úřadem , ale dělníci přece jen dosáhli, že polovina z toho, kolik měli platit podle výpočtu reformistic kých sekretářů, jim byla škrtnuta . Ve slezském obvodu kraje

měla protidaňová akce stejný průběh. Ani tam se berní úřad V důsledcích pobouřené nálady

dělnictva neodvážil

(

daně

strhovat.

IV. Organizační komise

Není ustavena. Práci její vykonává výbor kraje.1 V. Agitprop Agitprop zorganizoval v kraji 14 německých a 2 České ele mentární školy I. stupně, které byly skoro vesměs navštěvo

1 >

vány průměrně 30 žáky. Během vyučování počet žáků nikde valně neklesl, což svědčí o všeobecně pociťované potřebě děl

nictva po sebevzdělání. Školy měly takový úspěch, že kraj se rozhodl uspořádat ihned školy II. stupně.

Kolportáž komunistické literatury a letáků byla prováděna v celém kraji a zejména v řadách indiferentního a jinostranic kého dělnictva .

Zvláštním úkolem agitpropu bylo získávání a školení dělnic 1

kých dopisovatelů . I tady jsme dosáhli značných úspěchů. Sko ro ve všech větších závodech a místech máme dnes dopisova tele, kteří jsou stálými spolupracovníky komunistického tisku. Zvláště na dopisování ze závodů jsme kladli velký důraz, če 1

muž děkujeme také za veliký odběr Arbeiterzeitungu v závo dech .

Stejnou péči věnoval agitprop také vydávání závodních ča sopisů. Dělnictvo mělo o ně veliký zájem , protože se věnovaly výlučně poměrům v závodech. Obtížné je poněkud technické 1

· zhotovování těchto časopisů, ale i tady doufáme, že obtíže v dohledné době překonáme. Aby i finančně slabé buňky

1 V německém textu : „ Liegt noch kein Bericht vor.“ ( Str. 136.) 446

1

mohly Časopis vydávat, obstaral krajský sekretariát rozmnožo vací přístroje . VI. Ženoddě 1

Organizace ženoddělů je nedostatečná . Ačkoliv zdější textil. ní průmysl zaměstnává výlučně dělnice, nepodařilo se až do

sud organizačně je podchytit, protože jsou tak lhostejné k ja kékoliv organizaci, že nejsou ani členy odborových organizací.

Krajský ženodděl se 'několikráte marně pokoušel o oživení

hnutí žen na podkladě závodů. Ke konci roku 1926 se sice ob jevil zájem o organizaci, ale nelze předvídat, bude-li udržen .

VII. Komise pro práci mezi mládeží Již po tři léta trpí hnutí mládeže ostrou perzekucí. Sotvaže je

někde založena buňka mládeže, již jsou soudruzi vláčeni před krajský soud. Ačkoliv jsou vynášeny v poslední době rozsudky většinou osvobozující, přece jen jsou soudruzi finančně velmi poškozováni a celé hnutí tím trpí. Ale všechna perzekuce je marná, hnutí mládeže nikdy úplně nepotlačí. Kraj mládeže má 3 závodní a 9 místních buněk o 149 členech a 160 odběratelích komunistického tisku mládeže .

VIII. Komise pro frakční práci v odborech Hned úvodem podotýkáme, že po daňové akci na podzim 1926 dělníci utíkali z reformistických odborů v celých masách .

Všechny naše pokusy , zabrzdit tento útěk frakční prací, zůsta ly marné. Podařilo se sice přivést asi 1000 členů do MVS, ale to

je číslo v poměru 'k neorganizovaným velmi malé. Podle odha du je ještě asi 40 % dělnictva v kraji odborově indiferentní. V obvodech slezských kamenodělníků se nám podařilo syste matickou frakční prací zkřížit plány Tetenkovy a kamenoděl níky spontánně převést do MVS. Komise má stálé spojení s těmito odborovými frakcemi: sklářů, kovodělníků, kamenodělníků, textiláků, Železničářů,

z nich jsou 2 frakce v Rudých, 3 v amsterodamských , 1 v německých nacionálně socialistických odborech.1 IX. Komise pro frakční práci v družstvech Konzumní a úsporné družstvo severomoravské a severoslez

· Německý text pokračuje: „ Die Aktion zur Stärkung der RG leidet unter der schlechten Administrative derselben. Werden die organisatorischen

Mängel nicht beseitigt, so wird jede Werbarbeit umsonst sein .“ (Str. 137.) 447

ské má přes 60 prodejen a asi 10000 členů. Ústřední vedení v Moravském Šumperku je plně ovlivňováno sociálními demo kraty. Soudruzi v jednotlivých místech odmítají funkce v druž stvech, nechtějíce nést odpovědnost za zlořády tam vládnoucí. V poměru k jiným obchodníkům jsou prodejní ceny zboží v těchto podnicích vyšší, neboť nevýhodným sloučením s ji nými konzumními spolky pohlcuje režie skoro 25 % . Jaký div, že za těchto okolností obrat upadá a celá řada prodejen je uzavírána.

pro frakční práci V Komise X. ných a sportovních organizacích

tělocvič

V těchto organizacích je prováděna dobrá frakční práce . Ačkoliv je v našich rukou jen malá část, 40 'jednot, přece jen máme vedení 1. kraje. Sociální demokraté ovšem usilují, aby

strhli vedení na sebe, ale až dosud se jim nepodařilo přesvěd čit o nutnosti sociálně demokratické vedení v tělocvičných spolcích ani své straníky. XI. Komise pro práci na venkově V malozemědělských organizacích nebyla až dosud vedena žádná frakční činnost. Ačkoliv většinu rolníků v našem kraji

tvoří drobní a pohorští sedláci, jsou plně ovládání svazem » Bund der Landwirte « . V poslední době však přece jen i tito

rolníci již navštěvují naše schůze a přicházejí s dotazy. Proje ví-li však takový rolník nespokojenost s » Bund der Landwirte «,

bývá ze svazu vyloučen a zbaven je i různých výhod, které mu z této organizace plynou ( laciné hnojivo, levnější poplatky za

chov, vyšší pojistné atd .). KSČ bude s to, aby mezi tyto živly zasáhla, jen tehdy, bude-li jim moci poskytnout v případě vy loučení z »Bund der Landwirtea stejných výhod. Dokud jim 2

těchto záruk prostřednictvím našich malozemědělských orga nizací nedáme, dotud budou pod diktátem Bundu.

XII . Komise Rudé pomoci Práce této komise jest teprve v začátcích. XIII . Komunální komise

Činnost komunální komise je slabá .

448

XIV. Komise pro frakční práci v různých okrajových složkách - váleční poškozenci,

nájemníci, hasiči atd

Jiné komise, kromě uvedených, ustaveny dosud nejsou.

XV. KRAJSKÁ ORGANIZACE JIHLAVA I. Organizační stav

Statistiku o počtu závodů nemá kraj vypracovánu. Závodní buňky ustaveny jsou v 21 závodech. V závodech s méně než 50 dělníky je 6 buněk , v závodech od 50 do 300 dělníků je 10 bu něk, v závodech od 300 do 500 dělníků jsou 3 buňky, v závo dech od 500 do 1000 dělníků je 1 buňka, v závodech s více než 1000 dělníků je 1 buňka.

Obcí je v kraji 769, v nich je 110 uličních a vesnických bu něk.

II. Krajský výbor a pracovní komise Krajský výbor konal pravidelně svoji práci, těžko ale zdo

lával veškerou agendu vzhledem k tomu, že při špatném fun gování pracovních komisí musel vedle všeobecného řízení kra je obstarávat také skorem všechny práce resortních komisí. Byla sice ustavena řada komisí jako: organizační, agitprop, ženodděl, družstevní, malozemědělská, Rudé pomoci aj., větši na z nich však fungovala velmi špatně a nedbale. Také obvodní výbory nevykonávají ještě dostatečně všecky práce, které by vykonávat měly. III. Celková situace a akce

Kraj se v poslední době značně zotavil a nastoupená cesta bolševizace přinesla oživení do organizací, pohříchu na sklon ku roku byl tento slibný vývoj poškozen ostrou perzekucí a za tčením sekretáře kraje soudruha Paufošímy. Povolební kam

paň, jež se vyjadřovala hlavně pokusnou akcí vládně socialis tických stran, zanést mezi masy proletariátu zmatek heslem vlády dělníků a rolníků, byla využita stranou k široké propa gandě názorů komunistů na měštácký stát, poměru k jednotli vým stranám, tzv. rolnickým. Akce tato nám umožnila vnikání mezi masy dělnického a rolnického lidu a získala nám nové sympatie . 449

Protidaňová akce potvrdila znovu, že KSC ovlivňuje široké masy pracujícího lidu. Tu poprvé nabývá otázka jednotné fronty konkrétních forem, počíná být praktickou základnou

dělnických akcí ze závodů. Přes nedostatky, které se během akce objevily v kraji, možno říci, že akce u poměru našich sil

nám vynesla určitý úspěch a utužila styk a jednotný postup venkova s městem.

Ihned za akcí protidaňovou následuje drzý útok českosloven ské buržoazie bez rozdílu národního příslušenství ve formě požadavků uzákonění pevných agrárních cel a požadavku uzákonění kongruy. Do té doby spadá nejrušnější politický ži vot od voleb v tomto období. Vystupují výrazně otázky jednot né fronty do popředí a je prakticky uskutečňována ve spo

lečných projevech všeho dělnictva (Zbraslav, Velká Bíteš, Ji hlava, Jaroměřice, Třebíč a Jemnice ), mnohdy z iniciativy Čes kých socialistů a českých sociálních demokratů. Tato akce

nám umožnila mluvit k zástupům dělníků a rolníků stojících pod vlivem ostatních socialistických stran. Přesto, že nedosá hli jsme v této akci oněch organizačních výsledků, jichž bylo by si přát, znamená přece jen tato akce další krok k pevněj

šímu zakotvení v masách a úspěch propagandy jednotné fron ty.

Rozhodně, že májové projevy byly tohoto roku skutečnou přehlídkou našich řad a ukázaly vzestup strany a šíři vlivu. Okresní cvičení našich tělocvikářů a sportovců bylo výrazem

propagandy jednotné fronty tělocvičných a sportovních děl nických organizací.

Mezinárodní den žen, uspořádaný ženoddělem za pomoci krajského výboru, byl dobrou agitací žen mezi proletářskými ženami.

Oblastní sjezd závodních výborů, který se konal přímo v cel ně kongruové akci, stál úplně pod vlivem této a svojí účasti

potvrdil úspěšnou činnost a propagandu jednotné fronty, byl ale také základnou organizačního podchycení této otázky. Mezinárodní den mládeže, třebaže nemá svoji tradici v tom to kraji a není sdostatek pochopení pro politické hnutí mlá

deže, vyzněl jako manifestace pro požadavky dělnického doros tu. Z toho je vidno, že mládež počíná nabývat vlivu mezi pro letářskou mládeží a že chápe dějinný úkol v boji dělnictva .

IV . Organizační komise Organizační komise fungovala. Scházela se pravidelně, pro

jednávala otázku přestavby, rozšíření organizační sítě, instruo vání obvodních výborů apod. Práce její trpěla tím, že nebyla dostatečně plánovitou . 450

V. Agitprop Agitprop komise nemá dostatek přesných záznamů a mate

riálu statistického o své práci. Fungovala poměrně dobře. Ved la čilou agitaci i propagandu, starala se o výchovu členskou , elementární kursy pořádány byly v 23 místech. VI . Ženoddě 1

Ženodděl snažil se intenzivní činností vybudovat řádné hnu tí žen, pohříchu trpi ohromným nedostatkem řádných pracov nic.

VII. Komise pro práci mezi mládeži

Krajská komise ustavena není. Kraj pracuje ve vzájemné shodě s krajem mládeže pomocí systému vzájemného zastou peni. VIII. Komise pro frakční práci v odborech

Komise nefungovala. Funkce její převzal krajský výbor. IX. Komise pro frakční práci v družstvech Činnost družstevní komise nebyla systematická a plánovitá.

V kraji je 20 družstev, ve všech má naše strana zastoupení ve vedení. Je potřebí frakční práci usměrnit. X. Komise pro frakční práci v tělocvičných a sportovních organizacích Komise není ustavena. Funkci převzal krajský výbor.

XI. Komise pro práci na venkově Také činnost této komise vykonával krajský výbor.

XII. Komise Rudé pomoci

Komise funguje dost dobře. Místní komise dosud ustaveny jsou ve 13 místech . XIII . Komunální komise

Komise komunální není dlouho ustavena. Snaží se činnost komunálních frakcí v obecních komunách co možno nejvíce 451

usměrnit. Práce tato jen pomalu jde kupředu a naráží na značné překážky a nepochopení.

XIV. Komise pro frakční práci Vv různych okrajových složkách - váleční poškozenci, nájemníci, hasiči at d . Komise pro práci v těchto masových organizacích ustaveny nejsou.

XVI. KRAJSKÁ ORGANIZACE BRNO I. Organizační stav

Větších závodů je v kraji 50.1 Ve 48 jsou ustaveny závodní buňky. a) Počet závodů s méně než 50 dělníky není zjištěn, závodní buňky jsou v 6 závodech; b ) s 50 až 300 dělníky 68,

závodní buňky jsou v 16 závodech; c ) s 300 až 500 dělníky 17, závodní buňky jsou v 9 závodech; d ) s 1500 až 1000 dělníků 14,

závodní buňky jsou v 11 závodech; e) přes 1000 dělníků 4, závodní buňky jsou ve 4 závodech. Závodní buňky jsou ustave ny ve větších strojírnách , textilních závodech , koželužnách ,

zbrojovce, plynárně a elektrárně a na 2 dolech. Obcí je v kraji 790 ( 181 osad ) , buněk v nich 227. Dvorů je 208 ( 56 velkostatků )

počtem stálých zaměstnanců asi 3800

osob ( bez dozorčích orgánů a úřednictva ) . Počet sezónních dělníků průměrně 6000. Následkem parcelace poklesl značně počet dělnictva i členstva. Závodní buňky na dvorech byly v kraji ustaveny 2, rozešly se však při parcelačním řízení. Měst je s Velkým Brnem 19. V každém okresním městě je uliční buňka, ve velkém Brně celkem 37, ve venkovských měs tech celkem 24.

Obvodů je ve Velkém Brně 11, okolí Velkého Brna tvoří je

den obvod a pak je 18 venkovských okresů, z nichž jednotlivé větší okresy jsou rozděleny celkem na 13 obvodů. Místních skupin buněk 3. Organizace přebudovány jsou,

větší počet jich nepracuje však ještě na podkladě dělby práce. II. Krajský výbor a pracovní komise Krajský výbor funguje dobře. Krajské komise ustaveny jsou tyto: organizační, agitprop, tisková a finanční, odborová, druž

1 V německém testu : 160. ( Str. 140.) 452

stevní, komunální, ženodděl, sportovní a mládež, zemědělská, komise pro frakční práci, PS, PO, MRP a něm. prop.1 Veškeré krajské komise, až na menší výjimky změn, pracuji pravidelně, schůzují jednou týdně. Ve všech obvodech Velkého Brna ustaveny jsou pracovní ko mise, uspokojivě funguje 7 obvodů na podkladě práce komisi, 4 pracuji ještě podle starého způsobu.

Z okresních výborů pracuje uspokojivě 5 výborů , 7 okresů pracuje podle starého zvyku, 2 okresy pracuji nedostatečně, 4 okresy se vlastně teprve buduji. ( Svitavy, Moravská Třebová, Nové Město, Hustopeč. ) III . Celková situace a akce

Stav organizační přestavby v kraji dosud neuspokojuje . Buňky nejsou dostatek aktivní, přestavba do závodů naráži neustále na značné obtíže. Z 30 závodních buněk funguje pou

ze 5 uspokojivě, 6 vyvíjí činnost z polovice, 6 z 1/3, 5 z 14, 8 buněk vyvíjí činnost nepatrnou neb skoro žádnou. To je průměrný přehled o činnosti závodních buněk .

Po volbách uspořádány v kraji projevy s programem : » Proč nevstoupí komunisté do vlády«.

Získávací akce povolební a tzv. rudé vánoce zaznamenaly si ce určité úspěchy v založení místních a vesnických buněk,

v oživení některých nefungujících, ale přírůstek členstva byl velmi malý a taktéž nových odběratelů tísku nezískáno mnoho.

V prvních měsících 1926 vstupuje strana do protidaňového boje, který byl velmi obtížný vzhledem na postup reformistů v otázce strhování daně ze mzdy dělníkům . V tomto období náhle se vynořuje československý fašism

a v Brně dochází ke dvěma srážkám s fašisty, kteří měli úmysl demonstrativně vystoupit na ulici, což se jim však nezdařilo . Výročí smrti soudruha Lenina, Liebknechta a Luxemburgové

vzpomenuto v lednu 1926 důstojnými projevy a tryznami. V mnohých obcích podán návrh na pojmenování ulic neb náměstí jménem soudruha Lenina. V březnu ve výročí březnových událostí revolučních , založe

ní Komunistické internacionály a úmrtí Karla Marxe uspo řádány rudé večery a tryzna 14. března 1926 v Brně. Po III. sjezdu KSČ byla zdůrazněna v kraji otázka sjednocení odborů a jednotné fronty .

V únoru t. r. promluvil na veřejném projevu v Brně soudruh 1 V německém textu je místo zkratek : PS a PO jen : PAF a poslední komise,

tj. něm . prop . je v němčině označena jako : „ Kommission für die deutsche Bevölkerung “ . (Str. 140.) 453

Jaglom z Ruska o hospodářských poměrech a odborovém hnuti v SSSR .

Na obvodních a okresních konferencích a schůzích buněk projednávala se otázka sjednocení odborového hnutí. V dubnu a v červnu konaly se dvě konference závodních

výborů a rad brněnské oblasti. Pak ocitá se strana ve velkém boji proti 'agrárním clům a kongrui v demonstrativním zasta vení práce ve všech závodech ve Velkém Brně dne 17. června 1926 v dohodě se socialistickými stranami, a to v době, kdy

ústřední vedení těchto stran vydala prohlášení proti spo lečným projevům s komunisty .

Protestního projevu na náměstí Svobody v Brně se zúčastni lo na 30 000 osob. Při projednávání zákona požitkového sy stému pro státní zaměstnance konal se projev státních zaměst nanců v Brně.

Generální stávka a stávka horníků v Anglii vyvolala velkou odezvu v dělnictvu a kraj uspořádal projevy k těmto událo stem, na nichž projeveny sympatie s bojujícím dělnictvem a uspořádány sbírky. Mezinárodní projevy byly uspořádány krajem , Me

zinárodní rudou pomocí proti bílé hrůze, při procesu soudruha Rákosiho v Uhrách, při zvěrstvech v Bulharsku, Itálii a Polsku, prováděné fašistickými vládami. Mezinárodní den žen v měsíci březnu 1926 byl organizován v kraji ve 23 projevech, v Brně konal se Mezinárodní den žen na Zelném trhu 8. března.

Mezinárodní družstevní den konal se 27. června 1926.

V září 1925 byl uspořádán XI. a v září 1926 XII. Mezinárodní den mládeže .

Pařížská komuna v kraji vzpomenuta přednáškami. 1. květen 19 2 6. V kraji konalo se na 1. května 26 tábo

rů a 3 veřejné schůze, na nichž vytyčeny byly požadavky děl nické třídy vzhledem na neustále se zhoršující postavení pra cujících vrstev v Československu. IV. Organizační komise

Organizační komise zahájila plánovitou práci 18. března 1926 a konala do konce roku 9 schůzí. Nejprve se starala o vy

budování obvodních a okresních organizačních komisí, zjištění členstva v buňkách a jejich administrativní výstavbu. Důležité opatření z podnětu krajské komise bylo provedeno v úpravě venkovských okresů , které pro rozsáhlost nebyly or ganizačně pohotové. Proto bylo zřízeno 13 obvodů a tak usnad něna celková organizační a agitační práce.

Komise vypracovala také přesný plán získávací akce . Organizační krajská komise nemá sice dosud pravidelného 454

styku s vedoucími orgkomisí v buňkách, obvodech a okresech, ale buduje instruktorský aparát pro organizační práci, pověřu

jíc členy krajského výboru instruktorskou funkcí v jednotli vých obvodech Velkého Brna i celého kraje vůbec . Organizační komise zasáhla také účinně do německých obvodů kraje , které předtím nebyly organizačně zpracovány. Pro celý kraj bylo vytyčeno heslo: »Kde buňka strany, tam burka mládeže ! «

Aby mohla být práce buněk a obvodů lépe kontrolována, by lo usneseno, že schůze výborů musí být správně protokolovány

a opisy protokolů posílány sekretariátu kraje, což se částečně provádí. Dosti obtížné jsou akce dotazníkové, kde musí kraj

2krát i 3krát ostře urgovat, než dostane z buněk správně vypl něné dotazníky. Aktivizace buněk a členstva se vyvíjí tedy jen velmi pozvolna, což nepřekvapuje , nebot organizační zaosta lost byla v dřívějších organizačních formách příliš velká.

V. Agitprop Krajská komise pracovala po celý rok uspokojivě, jak zpráva kraje ke krajské konferenci na str. 29-30 vykazuje. Je třeba doplnit, že na podzim zahájena byla krajská leninská škola, která však vykazovala slabou návštěvu, tj. ze 34 zapsaných

žáků navštěvovalo školu průměrně 9 žáků. Veškerá opatření o zvýšení návštěvy potkala se is nezdarem. Nelze dobře říci

z jakých příčin. Na oslavu 9. výročí Sovětů uspořádány oslavné projevy, slavnostní plenárky a rudé večery. Získávací akce pro tisk byla dobře plánována i s určitým úspěchem prováděna. Pokles Rovnosti zastaven .

VI . Z enodděl

Krajský ženodděl funguje , schůzuje pravidelně každý týden a udržuje spojení s obvodními ženodděly a 4 okresními, jinak

spojení s ostatními okresy nevyhovuje. Zpráva ke krajské kon ferenci vykazuje 24 ustavených ženoddělů . VII. Komise pro práci mezi mládeži

Poměr mládeže ke straně byl čas od času porušován jednot

livými osobitými zjevy a nadmírou kritiky, aniž by mládež ve svém celku na této kritice brala účast, neboť sama zápasí se

značnými nedostatky a její organizační stav byl celkem rovněž neuspokojivý. Po krajské konferenci má mládež spoluúčast na práci ve všech krajských komisích. Kraj snažil se hnutí mládeže ze všech sil podporovat i všecky akce mládeže, zejmé na Mezinárodní den mládeže . 455

VIII. Komise pro frakční práci v odborech Odborová komise funguje dosti pravidelně, z počátku nará žela na velké nesnáze, ne-li přímo na sabotáž. Ustavené frakce

nevyvíjely žádnou činnost, ať už nedostatkem přímého spojení, nebo zaneprázdněním frakčních funkcionářů jinými funkcemi. Teprve po krajské konferenci zahájena reorganizace jak odbo rové, tak i frakční činnosti.

IX. Komise pro frakční práci v družstvech Krajská družstevní komise po velkých obtížích se v roce 1926 dostala do proudu a vykazuje usilovnou snahu za účelem

vybudování družstevních frakcí, což je jedno z nejobtížnějších úsilí v kraji vzhledem na rozpoložení poměrů v tomto úseku. Ve 3. čtvrtletí 1926 usměrňovala krajská družstevní komise

pracovní plán pro práci v družstvech i prodejnách, byl pořízen seznam prodejen s frakčními důvěrníky, seznam družstev i ze mědělských a hlavně byly překonávány poměry v družstevním hnutí vzhledem na méně přátelské stanovisko nejzodpověd nějších družstevních činitelů ( Vzájemnost, včela ) ke straně.

Místní komise družstevní až na malé výjimky nepracuje. Těžiš tě spočívá hlavně v krajské komisi.

X. Komise pro frakční práci v tělocvičnych a sportovních organizacích

Teprve po krajské konferenci ustavila se fádně sportovní komise, která funguje. Do té doby nebyl frakční poměr v tělo

cvičných a sportovních složkách náležitě uplatňován, neboť soudruzi v těchto složkách neměli frakční spojení s krajem. Pouze v otázce voleb okresního výboru navázáno bylo frakční spojení . Místní komise v obvodech a okresech rovněž dosud

špatně fungují, nemají spojení s krajskou komisí. XI. Komise pro práci na venkově

Krajská komise malozemědělská pracovala nedostatečně a teprve v poslední době na základě neustálého přeorganizo vání dociluje se plánovitější její práce. Spojení s obvody neb

okresy rovněž postrádá. Pracuje se pouze ve 2 neb 3 okresech, kde zejména na Židlochovicku provedena byla jednotná akce venkovského pracujícího lidu s dělnictvem průmyslovým, při čemž došlo následkem provokace agrárníky sjednaných výtrž níků k větší srážce, z čehož povstal i proces proti jednotlivým soudruhům. V otázkách parcelačních i protestních docíleno na vícero místech společného postupu. 456

XII. Komise Rudé pomoci

Krajská komise MRP v roce 1926 uspokojivě pracovala. XIII . Komunální komise

Krajská komunální komise funguje, spojení s obvody a okre sy je však nedostatečné, náprava zjednává se hlavně na komu nálních konferencích, které již odkryly mnoho nedostatků

v oboru komunální politiky, zvláště ve venkovských obcích. XIV.

Komise

pro

frakční

práci

v

různých

okrajových složkách - váleční poškozenci, nájemníci, hasiči atd.

Krajská komise pro frakční práci v masových organizacích je ustavena po krajské konferenci a zabírá frakční činnost pro bezvěrce, válečné poškozence, nájemníky atd. S místními ko misemi v okresech je spojení dosud nevyhovující, všecko je teprve ve stavu počátečního budování se všemi danými těžkostmi. O hasičích rovněž nemůžeme dosud více říci než

tolik, že v mnohých sborech naši soudruzi bez frakčního spoje

ní jaksi frakčně působí, je potřeba tyto nedostatky organi začně usměrňovat.

XVII . KRAJSKÁ ORGANIZACE PŘEROV I. Organizační stav V kraji máme nyní 101 místní a 20 závodních buněk. Z toho

je 95 buněk s počtem členů do 25, 20 buněk s počtem do 50, 4 buňky s počtem do 100 členů, 1 buňka s počtem do 125 členů a 1 buňka s počtem přes 500 členů.1 V kraji je 7 závodů s počtem dělníků do 1000. Závodní buňky jsou v 6 závodech. Do 500 dělníků je 5 závodů, závodní buňky jsou ve 4 závodech. Do 200 dělníků je 26 závodů ( z toho 23 cukrovary ) , závodní buňky jsou ve 2 závodech. V 7 závodech do 50 dělníků máme buňky. Celkový počet závodů do 50 děl níků není dosud zjištěn .

Obcí je v kraji 574 v 15 soudních okresech. Buňky jsou ve 102 obcích. Měst je v kraji 15 a buňky jsou ve 13.

Obvodních výborů je v kraji 7. Obvodní výbory pracují 1 Poslední dvě věty v německém textu nejsou . 457

v nich nyní po provedené reorganizaci dosti dobře. Je nutno ještě vybudovat místní skupiny v Přerově, Prostějově a Olo mouci jako největších městech. II. Krajský výbor a pracovní komise

Krajský výbor koná pravidelné schůze každý čtvrtek . Zúčast

ní se všichni soudruzi. Jsou vybudovány komise: organizační, odborová, agitprop, ženodděl, družstevní, frakční práce, ze

mědělská, komunální, Rudá pomoc. Komise byly v nedávné do bě přebudovány a pracují nyní dosti dobře . Obvodní výbory jsou voleny dle nového způsobu na obvod

ních konferencích a zároveň zvoleny komise, a to: organizační, odborová , agitprop, ženodděl, družstevní a Rudá pomoc. Také tyto komise nyní pracuji. III . Celková situace a akce

Celkové hnutí v kraji je na vzestupu, o čemž svědčí založení

mnoha buněk.1 Závodní buňky však nepracují tak, jak je to nutné. Zvláště vydávání závodních časopisů a organizační práce v závodech je neuspokojivá. Obvodní výbory a jejich ko mise starají se nyní o nápravu .

V kraji byly provedeny tyto akce : Schůzová akce s programem : »Proč nejdou komunisté do vlády ? « Voličům bylo vysvětleno stanovisko strany k nabídce vládních socialis tů. Mělo to dobrý výsledek, neboť u mnohých nebylo o této otázce jasno. Stanovisko strany bylo schváleno. Pak konala se řada schůzí, na nichž vysvětlován význam hnutí mládeže

a žen. Tím byla připravena půda pro založení buněk mládeže a získána řada žen pro hnutí. Májových projevů konáno v kraji 15. Účast byla velmi značná. Řada schůzí konána s progra mem: »Boj proti fašismu«, neboť právě v Prostějově vzniklo to to hnutí, vedené dr. Svozilem. Nyní mají zde fašisté jenom zko mírající skupinky. V několika skupinách i ve vedení máme své

buňky, od nichž dostáváme pravidelné informace . Velmi dobře provedla strana akci »Proti clům a kongrui « . Přesto, že všechen krajinský í ústřední tisk sociálně demokra tický i národně socialistický psal proti společným projevům s komunisty, konaly se tyto projevy ve všech větších místech v našem kraji. Celkem konalo se 23 projevů . Pak konaly se obvodní konference, na nichž jednáno o zakládání buněk . Vy

pracován plán postupu a úspěch byl dobry. Založeno nových 36 buněk. To je zužitkování voleb do Národního shromáždění 1 V německém textu je ještě věta : „ Der Umbau ist durchgeführt worden.“ (Str. 144. ) 458

i akce proti clům a kongrui. Pozice strany tím značně vzrostly, hlavně v řadách drobných zemědělců a zemědělských dělníků.

IV. Organizační komise Organizační komise funguje. Věnuje se hlavně organizační výstavbě a správnému rozdělení práce na resorty. Přebudování na závodní buňky bylo mechanicky provedeno

poměrně lehce, těžší je naučit funkcionáře i členy novým pra covním metodám , aby nejen jméno, ale skutečně celá organi zační náplň byla přeměněna. Tomuto hlavnímu cíli bolševizace

věnuje komise největší pozornost, usměrňuje organizační práci obvodů i resortních komisí.

V. Agitprop

Krajský agitprop organizoval v minulém roce 1925 školy

strany v 5 místech. Letošním rokem 1926–1927 konány školy strany v 7 městech . Návštěva nebyla však tak četná, jak bylo si přát. Přece však navštěvovalo školu 153 žákůl, z nichž mnozí budou činni ve výborech buněk. Dále dával agitprop pokyny buňkám pro akce strany. Vedoucí agitpropu jsou zvoleni ve 26

buňkách. Byly vypracovány podrobné pokyny pro jednotlivé komise a dodány jako pracovní plán pro nejbližší období. Dne

20. listopadu 1926 konala se krajská konference agitpropu, na níž vytýčeny další úkoly po stránce výchovné. VI. Ženoddě i

Krajský ženodděl zahájil svoji práci před påldruhým rokem organizováním obvodních ženoddělů, aby měl v obvodech apa rát, který by prováděl akce usnesené v kraji. Dnes máme or ganizovány ženodděly při všech obvodních výborech a buduje me je v buňkách. Pořádáme ve větších místech veřejné schůze

žen . Mezinárodní den žen byl organizován ženodděly , také agi tace za rozšíření tisku je jimi prováděna. Krajský ženodděl do dal obvodním ženoddělům plán2 k organizování dětských sku

pin, dětských divadel, akademií. Zahájili jsme agitaci mezi dělnicemi v továrnách pořádáním továrních schůzí, na nichž snažíme se získat indiferentní ženy. V družstevnictví organizu jeme skupiny družstevních pracovnic.

VII. Komise pro práci mezi mládeží Krajský výbor podporuje hnutí mládeže finančně i morál 1 V německém textu je : 133. (Str. 145). · V německém textu : „ Material" . ( Str. 145). 459

ně. Hnutí mládeže bylo budováno při převedení kraje z Pro stějova do Přerova. Dnes máme v kraji 4 závodní, 6 uličních,

20 vesnických buněk s 382 hochy a 80 děvčaty. Celkem 462 čle nů. Z toho je 398 Čechů, 62 Němců, 1 Polák. Krajský výbor mládeže pořádal 65 schůzí plenárních, 17 závodních a 17 ve

řejných . Další buňky budou založeny v nejbližší době. Krajský

výbor KSČ zaměstnává sekretáře mládeže jako pomocnou sílu v krajském sekretariátě. Tento vede hnutí mládeže v kraji .

VIII. Komise pro frakční práci v odborech Krajská odborová komise projednává všechny záležitosti spadající do jejího oboru a podává návrhy krajskému výboru.

U každého obvodního výboru byly ustaveny odborové komise, jimž jsou podávány zprávy . Je tedy jedna krajská odborová ko mise, 7 obvodních. Frakcí je v Rudých odborech 16, amstero damských 5, jiných 2, celkem 23.

IX. Komise pro frakční práci v družstvech Krajská družstevní rada byla ustavena na krajské konferen ci v roce 1925. Od té doby projednává všechny otázky týkající se družstevního hnutí v kraji. Hlavně je to opatření volební pro volby delegátů »Budoucnosti« jako největšího konzumního podniku v kraji, jehož sociální demokraté užívají jako hospo

dářské zbraně proti nám.1 Krajský výbor musí vést proti šlen driánu v

tomto konzumu ještě dlouhý zápas. Při každém

obvodním výboru je ustavena obvodní družstevní rada, jež do stává pokyny od krajské družstevní rady.

X. Komise pro frakční práci v tělocvičných a sportovních organizacích

Činnost mezi tělocvičnými a sportovními organizacemi pro vádí komise pro frakční práci, jež je ustavena při krajském výboru a při všech obvodních výborech. XI. Komise pro práci na venkově

Zernědělská komise byla teprve nedávno ustavena a budují · V německém textu jsou ještě dvě věty: „ Wir führten mit der Verwaltung der „ Budoucnost“ lange Kämpfe um die Vertretung im Verwaltungs- und Aufsichtsrat und nun hat dieser Konflikt seinen Höhepunkt erreicht, so dass die Wahlen sehr stürmisch sein werden. Die Verwaltung der Budoucnost stellte selbst die Inserate in der Stráž lidu ein , und zwar deshalb , weil wir die Mankos der sozialdemokratischen Verkäufer kritisierten .“ ( Str . 146.) 400

se i komise v obvodech . Domkáři a malorolníci jsou v našich buňkách. Pro budování zemědělských skupin není pochopení. Pozemková reforma, při níž se skupiny uplatňovaly, byla pro vedena, domkáři příděl neobdrželi a nyní je nutno vytyčit další plán práce. Nejlépe by se v našem kraji dalo pracovat mezi malými řepaři.

XII. Komise Rudé pomoci

Krajská komise Rudé pomoci pracuje již po celého půldru hého roku. Členů Rudé pomoci je 258, a to 247 mužů a 11 žen . Mezi nimi jsou 2 sociální demokratky a 1 indiferentní. Obvod ních výborů Rudé pomoci je 7. Místních výborů 11, důvěrníků 9

Rudé pomoci 70.1 XIII . Komunální komise

Krajská komunální komise je ustavena teprve po krajské konferenci dne 19. listopadu 1926. Dříve veškerou činnost za ni vykonával krajský výbor. Byla uspořádána krajská komu

nální konference, na níž dány členům v obecním zastupitelstvu pokyny, jak mají v jednotlivých případech postupovat. Návrhy

ústředí, týkající se různých důležitých otázek , byly krajským výborem dodávány všem buňkám v místech, kde jsou naši zá stupci v obecním zastupitelstvu. Všechny dotazy a pokyny ke komunální činnosti vyřizoval krajský sekretariát. Komise pro frakční práci V rů z ných XIV. okrajových složkách – Váleční poškozenci , nájemníci , hasiči atd.

Komise pro hnutí válečných poškozenců ustavena není, rov něž není komise pro práci ve spolcích hasičských. Skupina nájemníků je pouze v Prostějově, Olomouci a Kroměříži. Komi se pro hnutí nájemníků není ustavena, ač skupiny nájemníků jsou námi plně ovládány.

1 Zde končí v německém textu zpráva kraje Přerov. (Str. 146.) 461

XVIII. KRAJSKÁ ORGANIZACE

MORAVSKÁ OSTRAVA I. Organizační stav Závodů v kraji: s méně než 50 dělníky 130, v nich 9 závod >

ních buněk; s 50 až 300 dělníky 150, v nich 16 závodních bu něk; s 300 až 500 dělníky 45, v nich 19 závodních buněk; s 500 až 1000 dělníky 35, v nich 18 závodních buněk; s více než 1000 dělníky 39, v nich 33 závodních buněk.

Počet závodních buněk v jednotlivých odvětvích : kovo průmysl 23, doly 36, lučební 13, potravní 5, dřevoprůmysl 4, elektrárenský 2, textilní 2, kamenolomy 2, Železnice 2, druž

stva, dělnické podniky 2, kloboučnický 1, tabákový 1, celkem 95 závodních buněk.

V kraji je celkem 537 obcí, v nichž v 188 obcích jsou buňky KSČ ; nejsou buňky dosud v 349 obcích . Celkem závodních, po uličních a vesnických buněk je 293.2 Dvorů je asi 40, v nichž však neméme dosud ani jedné buňky.

Měst v kraji je 33, v nichž v 30 jsou naše organizace. Místních skupin čítá kraj 38.

Obvodů je v kraji celkem 20; z toho ostravský velkoměstský obvod je rozdělen na 7 městských obvodů. Přestavba provedena je ve všech buňkách , v 25 organizacích je však dosud velmi neúplná.

II. Krajský výbor a pracovní komise

Krajský výbor je svoláván a schází se pravidelně jednou měsíčně, jeho byro pravidelně týdně, dle potřeby i častěji. Při krajském výboru ustaveny jsou pracovní komise, a sice : odbo rová, organizační , agitpropagační, družstevní, komunální, Ru

dé pomoci, komise pro masové organizace, malozemědělská, pořadatelská, krajský ženodděl. Z těchto komisí nejlépe pracu

jí komise organizační, odborová, ženodděl, malozemědělská. Méně dobře pracují: agitačně propagační, družstevní, komunál ní, pro masové organizace, Rudá pomoc. Žádné činnosti nevy

víjí komise pořadatelská. Byro kraje koná mnohdy při projed návání důležitých otázek společnou schůzi s tou komisí, do je jíž kompetence patří projednávaná záležitost. Pracovní komise

konají pak společné schůze čas od času s vedoucími pří slušných komisí městských ostravských obvodů . Obvodní výbory a jejich činnost: 1 Ostrava . : Věta v německém textu není.

462

Obvodním výborům věnoval kraj největší pozornost a snažil se , aby vybudoval z nich stranické orgány, které by úplně

samostatně na základě směrnic krajem vydaných vedly organi zace do jejich oblasti spadající. V celé řadě obvodů se to po dařilo. Obvodní výbory scházejí se pravidelně měsíčně, jejich

byra, která jsou obyčejně pětičlenná, konají schůze týdně. Tak je tomu v 17 obvodech venkovských a v pěti městských . Vy stavba obvodních pracovních komisí je provedena jen částeč ně. Ve více než polovině obvodů pracují komise organizační ,

odborová, agitačně propagační, na jejichž upevnění jsme se

soustředili. Ostatní komise, až na výjimky (komunální, ženod děly ), existují většinou jen na papíře a funkci vykonávají jen vedoucí komisí, kteří jsou členy obvodních výborů. Celkově ale

bylo dosaženo značného zlepšení, neboť před rokem většina obvodních výborů nevyvíjela žádné samostatné řídící činnosti, což dnes je již úplně odstraněno. V celé řadě obvodů jsou po

věření instruktoři, kteří vedou organizační práci v závodních buňkách. Obvody naučily se hlavně po organizační stránce samostatně pracovat, částečně i po stránce agitační činí prvé náběhy k soběstačnosti. III . Celková situace a akce

Všechny důležité akce naší strany na Ostravsku byly pro vázeny dobrými úspěchy, jevícími se ve vzrůstu vlivu na široké vrstvy pracujícího lidu. Za tyto úspěchy je možno děkovat

v prvé řadě důslednému používání taktiky jednotné fronty. Nej více projádřilot se to v nejdůležitější akci : v akci proti agrárním clům a kongrui. V ní podařilo se straně stát se vůdkyní nejen pod naším vlivem již stojících mas, ale i mas vedených dosud druhými, hlavně sociálně demokratickou a národně socialistickou stranou. Stejně tomu bylo i v boji

proti propuštění horníků, v boji na pomoc anglickým bojujícím horníkům, proti srážení daní ze mzdy, proti drahotě a žlutému hnutí, proti fašismu, kdy v celé řadě závodů konaly se spo

lečné závodní schůze, v závodních výborech a v radách při jímány společné rezoluce, docíleno společných konferencí čle nů závodních výborů a rad v jednotlivých obvodech, založeny i některé společné akční výbory, které však po delší neb kratší době opět se rozpadly. V akci na pomoc stávkují cím horník ům v Anglii narazili jsme na značné nepo chopení velikých indiferentních mas, čímž naše akce nemohla mít žádaných výsledků. V akci za drahotní výpomoc

a za zvýšení mezd stáli jsme opět v čele hornického, 'kovoděl ního, lučebního i ostatního proletariátu. Na více než 30 šach 1 V německém textu : „ ... ..zeigte sich dies...“ ( Str. 148.) 463

tách konány přímo na závodech schůze všeho osazenstva, z na šeho popudu aranžované. V kovoprůmyslu dal závodní výbor vítkovických železáren iniciativu k svolání celostátního sjezdu závodních výborů kovodělných továren ? našeho kraje. Přes ty to agitační úspěchy dovedli jsme jen částečně docílit i úspě chů organizačních .

Nejen

že

se

nám nepodařilo organi

začně napevno a trvale podchytit budování jednotné fronty ve formě akčních výborů, ale i organizační zesílení našeho hnutí

( našich závodních buněk ) zdaleka neodpovídá možnostem da ným agitačními úspěchy. Právě v tom, že naše zá

vodní buňky nedovedou dosud spojovat orga nizační a politické úkoly, že nedovedou oka mžiků akcí využít dostatečně k upevnění organizačnímu a úspěchů po akcích k zesi lení organizačnímu, vidíme jeden z největ ších nedostatků našeho hnutí.

Volby přinesly nám poměrně veliký úspěch. Úspěchů vo

lebních bylo využito i organizačně : vnikli jsme do no vých 54 obcí a ustavili tam svoje organizace. I v závodech vzrostl náš vliv : Bylo ustaveno nových 34 závodních buněk. Po kud jde o vzrůst členstva, jeví se rovněž dobré výsledky. Bylo

získáno více než 1000 nových členů. Tento úspěch neodpovídá však ještě našemu velikému vlivu, který mezi masami pracu jícího lidu máme .

IV. Organizační komise Je jedna z nejlépe pracujících krajských komisí. Schází se

pravidelně každých 14 dnů . Dle potřeby jsou do jejích schůzí přibíráni vedoucí organizačních komisí městských ostravských obvodů. Projednávají se v ní všechny organizační otázky ty

administrativní, které jsou svázány s organizační činností. Při pravuje po stránce organizační všechny krajské akce, věnuje značnou část své činnosti výstavbě obvodů, jejichž stav je po drobně prodebatován. Stejně tak obírá se podrobně stavem

závodních buněk, zvláště těch, které jsou ve velkopodnicích, pro něž určila i zvláštní krajské instruktory. Dává popud

k svolávání sborů instruktorů krajských společně s instruktory ostravských obvodů a mnohdy i s referenty strany , kde pro bírají se organizační otázky a jsou dávány pokyny pro organi

zační práci. Organizační komise v obvodech jsou vybudovány a dosti dobře pracují. V buňkách však dosud organizační komi i Odtud pokračuje v německém textu věta takto : 9 ...an der sich auch einige sozialdemokratische und nationalsozialistische Mitglieder von Be

triebsausschüssen einiger Metallindustrien unseres Kreises beteiligten .“ ( Str. 148.) 464

se nefungují. Jsou však ve většině buněk zvoleni vedoucí orga nizační práce, kterými jsou obyčejně důvěrníci buněk . V. Agitrop

Krajská agitačně propagační komise schází se pravidelně jednou měsíčně, je však svými členy dosud nepravidelně na vštěvována. Největší překážkou její práce je nedostatek dob rých agitprop pracovníků, kteří by se tomuto oboru práce

mohli věnovat. V obvodech a buňkách je ze stejných příčin agitačně propagační aparát dosud slabý. Jen asi ve třech obvo

dech pracují agitačně propagační komise pěkně. Ale na druhé straně téměř ve všech buňkách jsou ve výborech zvoleni ve doucí tohoto resortu, kteří začínají se zapracovávat do bolše

vických metod agitačně propagační činnosti. Závodní časopisy byly vydány celkem ve 40 závo dech. Pravidelně vychází jich dosud málo. Nejvíce jich vyšlo před volbami do závodních rad hornických . Jeden závodní ča

sopis vydávaný na určitém dole vyšel celkem 21krát, což je nejvyšší počet dosažený v našem kraji. Na počátku roku 1926 byla vedena krajská bolševická škola pro funkcionáře . Kromě toho v zimním období 1925–26 bylo pořádáno 12 obvodních škol pro funkcionáře, z nichž většina dosáhla plně svého účelu a vychovala nám pro obvodní práci dobré funkcionáře. V roce 1926 na podzim bylo začato s leninskými elementárnímu kursy, jichž konáno dosud 26 a projektováno je ještě 15. VI . Ženodděl

Krajský ženodděl schází se ke schůzím každých 14 dnů. Žen ské hnutí je nejsilnější v hornickém revíru, kde uliční buňky

v koloniích mají největší počet ženských příslušníků strany. V továrnách, hlavně textilních, kde pracují ženy a kde pozice celé strany jsou slabé, nemáme rovněž ani ženy organizačně podchyceny. Na venkově je dosud většina pracujících a dělnic kých žen pod vlivem klerikalismu. VII. Komise pro práci mezi mládeži

Poměr strany k mládeži se v poslední době značně zlepšil. Zvláště mezi krajským výborem strany a mládeže je nejužší spolupráce. Hůře je tomu v buňkách, kde dosud část funkcio nářů nechápe veliký význam mládeže a její hnutí v dostatečné míře nepodporuje .

465

VIII. Komise pro frakční práci v odborech Krajská odborová komise je rovněž jednou z nejlepších. Jsou v ní zastoupeni všichni vedoucí činitelé v odborovém hnu

tí. Projednává všechny odborové otázky a zaujímá stanovisko k nim .

Frakce jsou vybudovány v obvodní správě MVS a jejích komisích. V každé z těchto frakcí je zvoleno byro (3–5člen né ), které se schází před každou schůzí obvodní správy nebo

její sekční komise. Odborová komise je většinou přímo ve spo jení s frakcemi ve skupinách, resp. s vedoucími odborové práce v buňkách závodních, neboť v obvodech odborové komi se pracují velmi špatně a mnohde nejsou ještě vybudovány. Ve skupinách MVS jsou vybudovány četné frakce, zvláště v hor

nictví, kde z 50 skupin jsou ve 40 poměrně dobře fungující frakce. Méně dobře fungují frakce v kovodělných skupinách MVS a ostatních odborech. Všeobecně máme tu zkušenost, že tam, kde je dobře fungující závodní buňka, funguje i frakce ve

skupině MVS a provádí pokyny stranou vydávané. Odborová komise zasílá pravidelně před každou akcí vedoucím odborové práce v závodních buňkách podrobné pokyny a směrnice. Kraj

ský sekretariát svolává při všech důležitějších otázkách konfe rence výborů závodních buněk spolu s frakcemi v odborových organizacích a v závodních výborech, resp. radách pro jednot

livé průmyslové obvody, kde probírají se všechny odborové otázky spolu i s organizačními otázkami závodních buněk

a politickými pokyny. Vedle toho vydal krajský výbor v po slední době pokyn, aby pravidelně měsíčně svolávala závodní buňka společnou schůzi výboru buňky s frakcí ve skupině MVS a závodního výboru ( radě ) , kde by byly probírány všechny od borové otázky. V řadě buněk se již tyto společné schůze konají. V reformistických odborech je výstavba frakcí dosud nepatrná , neboť není tam téměř žádných komunistů

a stává se, že pokud se tam vyskytnou s námi sympatizující dělníci, jsou proti směrnicím strany přetahováni do MVS . Jen asi v 10 reformistických skupinách jsou naše frakce, jejichž činnost však není dosud plánovitá. Hornický odbor utrpěl velikou restrikcí, která poškodila

i organizačně odborové rudé organizace. Restrikce a perzeku ce závodní způsobily určitou demoralizaci v řadách indiferent ních mas horníků, které využili měšťáci k budování žlutých odborů národního sdružení. Toto hnutí, které bylo vedeno ra dikálním ( fašistickým ) křídlem národní demokracie, docílilo

značných rozměrů, korumpujíc nezaměstnané neb restrikcí ohrožené horníky. Kampaň velikých veřejných schůzí a kon centrovaná agitace proti žlutému hnutí, vyhlášení boje proti

němu jako nejdůležitějšího úkolu strany – tento energický po 466

stup, prováděný za přímé spolupráce s ústředím strany, zastavil rozvoj žlutého hnutí a upevnil opětně Rudé odbory. IX. Komise pro frakční práci v družstvech Krajská komise družstevní je ustavena a schází se pravidel

ně. V obvodech a buňkách jsou vybudovány družstevní komise jen v průmyslových oblastech. Frakční práce se koná, ale do

sud ne systematicky. Vliv náš v družstvech stoupá, hlavně díky propagandě našich organizací pro zesílení družstevního hnutí. X. Komise pro frakční práci v tělocvičných a sportovních organizacich

Komise ustavena není. Práce její vykonává se v masových organizacích .

XI . Komise pro práci na venkově Krajská malorolnická komise je ustavena, schází se pravi

delně jednou za 3 týdny a pracuje dobře. Vydává pokyny pro práci na venkově a řídí tuto. Je ve spojení s malozeměděl

skými komisemi ve venkovských obvodech, které pracují po měrně dobře. V průmyslových místech malorolnické komise obvodní dosud nefungují dostatečně. Krajská malorolnická ko mise svolala tři sjezdy domkářů a malorolníků, které byly dob

ře navštíveny, a to i příslušníky druhých malorolnických orga nizací ( agrárních, klerikálních, sociálních demokratů ) . Byly založeny obvodní výbory jednoty domkářů a malorolníků, kte ré pracují. Je založeno i několik takových výborů v jednotli vých dědinách na Valašsku. Hnutí na venkově přineslo nám v jednotlivých zemědělských obvodech značné úspěchy. Akce

na venkově jsou vyhrocovány hlavně proti klerikálům a agrár níkům a na jich úkor také získáváme. Byly založeny četné no vé vesnické buňky, staré byly oživeny a upevněny. Jsou vy

dávány osnovy referátů pro agitaci mezi zemědělci, které čás tečně pomáhají odstraňovat agitační znalosti ( sic ! ) mezi dom káři a malorolníky.

XII. Komise Rudé pomoci

K jejímu organizování přikročeno teprve v poslední době. Byla ustavena krajská komise Rudé pomoci, která organizuje Rudou pomoc v jednotlivých obvodech . Za posledního půl roku založeno na 30 skupin Rudé pomoci, rozvířena agitace pro

sbírky Rudé pomoci, které také měly poměrně značný úspěch. Pracuje se na rozvětvení organizací Rudé pomoci. 467

XIII. Komunální komise

Krajská komunální komise je ustavena, ale schází se dosud nepravidelně. Máme četné zástupce v jednotlivých obecních za stupitelstvech, kteří ale dopouštějí se dosud značných chyb í zásadních ve své činnosti. Nepodařilo se nám dosud organi zovat ve větším měřítku výchovu těchto funkcionářů přesto, že konaly se kursy v obvodech pro komunální funkcionáře, je

jichž návštěva byla však slabá .Jinak vydává komunální komise pokyny pro naše frakce v obecních zastupitelstvech, zasílá jim návrhy rezolucí, které nutno v obecních zastupitelstvech pro sazovat atd. V obvodech komunální komise ustaveny jsou, část z nich dosud není uvedena v činnost.

XIV.

Komise

pro

frakční

práci

v

různých

okrajových složkách – Váleční poškozenci , nájemníci , hasiči atd .

Komise pro práci v masových organizacích má na starosti řízení frakční práce v tělovýchovných a sportovních organiza cích, v bezvěreckých organizacích, mezi válečnými poškozenci, mezi hasiči, nájemníky a v podobných organizacích . Schází se

měsíčně, ale její činnost je dosud nepravidelná. Nejlépe koná

se frakční činnost v jednotách FPT, ve Svazu proletářských bezvěrců a mezi válečnými poškozenci. Ve FPT máme frakci

jak iw okresním výboru, tak i v četných (asi v 30 z 50 ) jedno tách. Stejně je tomu i v bezvěrecké organizaci. Okresní konfe

rence těchto organizací byly námi |frakčně připraveny. Stejně

koná se frakční práce mezi válečnými poškozenci, kde máme dobré předpoklady pro práci, ale tato není dosud vedena orga nizovaně a systematicky. Mezi hasiči dosud frakční práce, až

na malé výjimky, konána nebyla. Bude nutno tento nedostatek odstranit.

XIX. KRAJSKÁ ORGANIZACE HODONÍN 1. Organizační stav

Počet závodů v kraji : od 50 dělníků 24, v nich 2 závodní buňky, lod 50 do 300 dělníků 40, v nich 12 závodních buněk, od 300 do 500 dělníků 2, v nich 1 závodní buňka, od 500 do 1000 dělníků 3, v nich 2 závodní buňky, více než 1000 dělníků 1.

Počet obcí 300, v nich celkem 147 buněk . Počet dvorů 32, v nich celkem 1 buňka. Počet měst 17, v nich celkem 16 buněk. Počet obvodů v kraji 10. Místních skupin je 129. Nepřebudo >

váno dosud 20 organizací. Počet řádně platících členů 2100, 468

Tento počet členů má za rok 1926 příspěvky řádně zapraveny. Nezapravené příspěvky jsou dosud u počtu lasi 500 členů vinou

liknavosti vlastní nebo pokladníků. Také nezaměstnanost zde má svůj vliv .

II. Krajský výbor a pracovní komise

Schůze krajského výkonného výboru každý týden. Krajské komise ustaveny a fungují tyto: organizační ( vedoucí soudruh

Filip) , odborová ( vedoucí soudruh Rubáš) , zemědělská (ve doucí soudruh Mikulíček ) , komunální a družstevní ( vedoucí soudruh Bimka ) , Rudá pomoc ( vedoucí soudruh Prokůpek) , agitprop ( vedoucí soudruh Balaštím ) , ženodděl ( vedoucí sou družka J. Baštová ), PO ( vedoucí soudruh Dahoška ) .

Obvodních výborů správně ustavených je 5 ( Napajedla, Břec laval, Uherské Hradiště, Kyjov a Zlín2). Fungují, některé ko

mise však nevyvíjejí dosud náležité činnosti. III . Celková situace a akce

Stav přestavby: dosud neukončena. Závodních buněk 18 . 3 zastavením výroby zanikly . Omezováním výroby se činnost stávajících buněk oslabuje a ztěžuje. Zbývají k přestavbě 52

závody, z nichž 30 se nachází ve 20 organizacích. Z počtu 313 se nachází v oblasti organizací 15. Ve značné části těchto dvo

rů pozemkovou reformou zdecimovaní zaměstnanci vstoupili, zlákáni sliby, do agrární odborové jednoty. Nyní nastává obrat. Organizační práce zde však naráží na značné obtíže. Jednotlivé akce strany v kraji pořádané, pro

váděny byly podle pokynů lústředí ' s výsledky vždy úspěšnými. Byly to akce: proti způsobu provádění pozemkové reformy, pro

splnění požadavků státních zaměstnanců, pro uznání sovět ského Ruska, pro jednotu odborů, pro podporu generální stáv ky v Anglii, proti úřednické vládě, proti drahotě a agrárním clům, proti postupu reakce atd.

Celkem konáno v roce 1926 195 veřejných schůzí, táborů 34, konferencí 29. Domkářských schůzí 21, schůzí žen 4, o sovět ském Rusku speciálně 4. Volby. V r . 1926 konány obecní volby ve 3 místech , při

nichž komunistická kandidátka obdržela dohromady 2305 hla sů a 23 mandátů z celkového počtu 7880 hlasů a 63 mandátů.

Volební výsledky do Národního shromáždění využitkovány 1 Břeclav. * Gottwaldov .

• V německém textu : „Von den 31 Gutshöfen “ . (Str. 152.) 469

hlavně zakládáním vesnických buněk , jichž bylo založeno 30.1 IV. Organizační komise

Krajská komise je pětičlenná. Schůze měsíčně. Okresní ko mise ustaveny v 5 okresech . Fungují řádně 3. Organizační in struktoři ( okresní) 4. Pracovní plán krajské organizační komi se stanoven vždy na dobu 3 měsíců. Pokračuje se v přestavbě

strany, která vzhledem k častému omezování výroby a k sezón nosti práce postupuje pomalu. V. Agitprop

Krajská komise ustavena a pracuje dobře. Schůze každy týden a podle potřeby. Elementární kursy konány v 7 místech s počtem 100 posluchačů, 5 okresních agitprop, místních dosud není, jsou vedoucí resortů ve 20 organizacích . VI. Ženodd ě 1

Krajský ženodděl ustaven , schůze každý týden, funguje dob

ře. Konány okresní konference žen . Ustaveny 3 okresní ženod děly. Veřejné schůze žen konány 4. Připravuje se nyní plánovi tá a široce založená akce pro získání straně aktivních pracov nic, dále pro stup žen do KSČ a pro odběr Rozsévačky. Počet organizovaných žen okolo 400. Práce jde úspěšně kupředu. VII. Komise pro práci mezi mládež í Hnutí mládeže je podporováno, ovšem potud, pokud

je

možné s ohledem na finanční stav krajské pokladny. Krajský výbor zařídil a nejnutnějšími potřebami opatřil mládeži míst

nost pro sekretariát a poskytnuty jí některé finanční podpo ry. Povinností mládeže v prvé řadě je postavit se na vlastní no hy a být sobě hospodářsky 'soběstačnou. Počet mládeže 400 ve 30 buňkách. Hnutí roste. Ve všech institucích strany má mládež zastoupení a při volbách je na ni vždy pamatováno. Veškeré buňky strany mají rozkaz hnutí mládeže podporovat. V Mezinárodní den mládeže konáno 7 společných projevů.

VIII. Komise pro frakční práci v odborech Schůze krajské odborové komise čtrnáctidenně. Ustavování 1 V německém textu je ještě věta : „ Die Position der Partei wurde bedeu tend, insbesondere unter den Kleinbäuerlichen und Häusferschichten auf dem Lande, gestärkt. “ ( Str. 152.) 470

odborových frakcí pomalé. Dosud existuje 8 odborových frakcí, a to 5 v odborech amsterodamských a 3 v odborech rudých. XI. Komise pro frakční práci v družstvech Krajská komise je, pracuje dobře a je ve spojení se 17 míst ními komisemi .

X. Komise pro frakční práci v tělocvičných a sportovních organizacích

Komise pro frakční práci v tělovýchovných a sportovních or ganizacích dosud ustavena není. XI. Komise pro práci na venkově

Krajská komise existuje. Je ve spojení s krajským výborem skupin Svazu moravsko- slezských domkářů. Frakční aparát

zde dosud patřičně nevybudován. Komise okresní ustaveny a je s nimi ve spojení. Za proticelní kampaně vydány letáky k venkovu ( 20 000 exemplářů ). XII . Komise Rudé pomoci

Krajská komise existuje a funguje dobře. Je ve spojení s 55 místními komisemi. XIII . Komunální komise

Konáno několik konferencí komunálních a veřejných schůzí.

Informace ve věcech komunálních podávají se výborům buněk i klubům obecních starších . Komunální komise usměrňuje čin nost našich frakcí v obecních zastupitelstvech a dbá, aby tyto postupovaly vždy správně. XIV. Komise pro frakční práci v různých okrajových složkách - váleční poškozenci, .

nájemníci, hasiči atd.

Komise pro frakční práci mezi masovými organizacemi bez

věrců, válečných poškozenců, nájemníků, hasičů atd. se usta vují.

471

XX. KRAJSKÁ ORGANIZACE BRATISLAVA I. Organizační stav

V kraji je závodů : a) s méně než 50 dělníky 64, v nich 19 buněk; b ) s 50 až 300 dělníků 20, v nich 14 buněk; c ) s 300

až 4500 dělníků 9, v nich 4 buňky; d ) 500 až 1000 dělníků 8, V

nich 7 buněk ; e ) s víc

než 1000 dělníků 3 , v nich 1 buňka.

Obcí je 957, v nich jsou 263 buňky. Dvorů je 779, v nich je

11 buněk. Měst je 22, v nich jsou 53 buňky, celkem 327 buněk. II. Krajský výbor a pracovní komise Krajský výbor je 24členný, z čehož 12 členů jsou zástupci jednotlivých obvodů. Krajské byro čítá 7 členů, krajský sekre

tariát je 4členný. Širší krajský výbor zasedá pravidelně jed nou za 6 týdnů, byro a sekretariát v případě potřeby. V kraji

jsou ustaveny komise: organizační, agitprop, odborová, komu nální, malorolnická, družstevní, Rudá pomoc a krajský ženod děl. Kraj má 25 politických okresů , které jsou rozděleny na 13

obvodů a 4 pracovní obvody. Z obvodních výborů je dosud vy budovaných 7 a ostatní nacházejí se v přestavbě. III. Celková situace a akce Přestavba je formálně provedena; staré organizační formy jako místní organizace apod. v kraji neexistují. Celková situa

ce přestavby se zřetelem na uvedené těžkosti je uspokojující. Ale naše buňky musí ještě mnoho vykonat na poli bolševické

práce, zvláště pokud se týká pracovní povinnosti každého jed notlivého člena.

Akce strany. V kraji byly provedeny v době, za kterou

se tato zpráva podává, v prvé řadě přestavba strany, akce protidrahotní, hnutí za jednotnou frontu, akce proti .clům a kongrui, proti bílému teroru, tisková kampaň, volební kam paň, jakož i běžné akce : Mezinárodní den žen, den mládeže, 1.

máj atd. Kromě těchto akcí konal se v říjnu 1926 v Bratislavě krajský Rudý den. Všecky tyto akce, zvláště akce protidrahot ní, proti clům a kongrui, byly zdařilé a vůdcovství KSČ v kraji úplné. Po čas těchto kampaní podařilo se na několikerýci místech strhnout i organizace sociálně demokratické a vytvo řeny byly výbory jednotné fronty v Bratislavě, Komárně, No vých Zámcích, Nitre , Hlohovci a Topolčanech. Tyto výbory byly

většinou na pokyn vedení sociálně demokratické strany rozbi ty.

1 V německé zprávě: unbestreitbar. (Str. 154.) 472

Volby. Volby do Národního shromáždění, konané v listo padu 1925, byly použity k obrovskému hnutí mas a strana na více jak 400 veřejných projevech seznamovala masy's progra mem komunistické strany. ' Volební výsledky do Národního

shromáždění byly částečně využity k organizačnímu upevnění strany založením nových 70 (buněk. To samozřejmě není dosta tečné, ale za danych okolností tento příliv , asi 1500 nových členů, je uspokojující. IV. Organizační komise Krajská organizační komise je ustavena od srpna 1926. Před

tím byly vyřizovány organizační otázky samotným sekreta 1

riátem kraje. Komise isestává z 9 členů , z toho 2 ženy. Mládež je zastoupena ' 1 ' soudruhem. Komise se schází pravidelně

každý týden. Projednává všecky organizační otázky a před kládá svoje návrhy krajskému byru. Vyhotovuje krajský pra covní plán. K projednávání organizačního stavu jednotlivých obvodů zve vždy 1–2 zástupce příslušného obvodu, při kte réžto příležitosti zjišťují se organizační nedostatky a určí se pracovní plán pro ten který obvod . Pro sídlo kraje ( Bratisla vu ) vytvořen byl sbor organizátorů, čítající 21 členů, ve kte rém jsou zastoupeny všecky důležité buňky z města. Konferen

ce organizátorů zasedá pravidelně týdně a zabývá se přípra vou akcí pro město a řeší organizační otázky. Krajská organi

zační komise stará se o správné vybudování jednotlivých obvodních výborů a komisí, taktéž dozírá na činnost ostatních krajských komisí, pokud se jedná o organizační otázky (plány apod. ) .

V. Agitprop

Agitačně propagační komise kraje je ustavena. Je v ní pro vedena dělba práce. Jsou ustaveny subkomise: výchovná, kol portáž, frakce, dělnických dopisovatelů, statistika. Subkomise

tyto samostatnou činnost málo vyvíjejí. Agitačně propagační oddělení aktivně pracuje od září 1926 a zúčastňuje se příprav všech agitačně propagačních prací kraje. V říjnu roku 1926 za

hájeny byly obvodní školy v sídlech obvodů, celkem 17, na

nichž bralo účast 256 žáků. Agitačně propagační komise však vedoucími agitpropresortů dosud nemá styk se všemi v buňkách,> které jsou v kraji ve 127 buňkách. Při jednotlivých obvodních výborech agitpropkomise jsou ustaveny, funguje

však v celku jen 7 obvodních agitpropkomisí.

473

VI . Ženoddě 1

V kraji je ustavena krajská komise pro práci mezi ženami. Dle toho je 7 obvodních ženoddělů , ze kterých je řádných 7, a sice: v Uhrovci, Hlohovci, Stupavě, Handlové. Méně činné jsou v Dunajské Stredě, Nových Zámcích , Nitře a Komárně.

Místních ženoddělů je v kraji 15. Práce krajského ženoddělu je nedostatečná hlavně proto, že celá práce leží na plecích dvou, tří soudružek.

VII. Komise pro práci mezi mládeží

Krajská komise pro hnutí mládeže dosud ustavena není. Práci mezi mládeží vede krajský výbor mládeže, který vykazu je 600 členů, z toho 500 řádně platících. Počet buněk organiza ce mládeže je 72. Organizační komise kraje v nejbližší době při stoupí k ustavení krajské komise pro práci mezi mládeží. Nej větší chybou hnutí mládeže je, že téměř všecky tyto buňky jsou venkovské a jen 4 buňky jsou buňkami závodními pozoru hodné, že ani jedna není v Bratislavě.

VIII. Komise pro frakční práci v odborech Při krajském vedení ustavená odborová komise pracuje uspokojivě. Je rozdělena na dvě subkomise : na frakční a komi si pro závodní výbory. Krajská odborová komise nemá dosud

dostatečného styku s obvodními odborovými komisemi hlavně proto, že tyto poslední jsou jen u několika obvodních výborů vybudovány, ve většině dosud vybudovány nejsou. Frakce v ru

dých, tak i v amsterodamských odborových organizacích se právě budují. Dosud jsou vybudovány frakce v Bratislavě, Ko

márně, Trnavě, Nových Zámcích, Hlohovci. V ostatních obvo dech frakční práce je teprve v začátcích. IX. Komise pro frakční práci v družstvech

Dělnické družstevní hnutí v kraji je poměrně slabé. Družstev ní komise při kraji ' ustavená nemá dostatečného spojení s družstevním hnutím v kraji. V samotné Bratislavě největší družstevní podnik ( 2600 členů ) , konzum » Napred « , je pod vede

ním komunistickým . Mezi rolnická družstva, vznikla koloniza cí, dosud strana nevnikla. X. Komise pro frakčnl práci v tělocvičných a sportovních organizacich

Při kraji je vybudována frakční komise pro práci v tělo cvičných a sportovních organizacích. 474

XI. Komise pro práci na venkově Malorolnická komise v kraji je ustavena . Její práce je malá přes to, že malorolnická otázka je nejen v kraji XX., ale na ce

lém Slovensku otázkou jednou z nejdůležitějších. Do října 1926 existoval sekretariát malorolníků, který zasáhl do 75 sloven

ských , 20 madarských a 7 německých obcí XX. kraje. Okres ních konferencí konal 27. Ustavil několik skupin Svazu malo rolníků pro Slovensko, vyřizoval záležitosti spojené s pozem

kovou reformou, daněmi, vydal instrukce pro zakládání skupin německé řeči a provedl akci pro regulaci řeky

v slovenské

Moravy a akci mezi kopaničáry. Ustavil také několik výborů

Rolnické jednoty. Následkem toho, že stanovy malorolnického svazu nebyly vládou schváleny, ustavené skupiny malorolníků, až na několik, se rozpadly. Hlavní prací malorolnické komise

je frakční zasahování do rozličných rolnických organizací stra ny agrární, ludové. Komise pracuje na nových stanovách , čímž by bylo umožněno, aby agitačně probuzené rolnictvo, nespoko jené s vlastními stranami, jakož i s vládním systémem, bylo organizačně podchyceno.

XII. Komise Rudé pomoci Krajská komise Rudé pomoci pracuje uspokojivě a má se 76 resorty Rudé pomoci při buňkách pravidelný styk. V obvodních výborech jsou vybudovány komise Rudé pomoci. Jich práce je však nedostatečná.

XIII. Komunální komise Krajská komunální komise pracuje nedostatečně. Její práce

vyčerpává se prací v samé Bratislavě, podle toho udává směr pro župní zastupitelstva župy nitranské a bratislavské, ale ko

munální hnutí na venku je nesoustavné, nemá kontaktu s kraj

ským vedením a mnohdy ani s obvody KSČ. Krajská komunální komise je ve styku se 132 frakcemi. XIV.

Komise

pro

frakční

práci

V

různych

okrajových složkách – Váleční poškozenci, nájemníci, hasiči atd .

Bezvěrecké hnutí ve XX. kraji je poměrně slabé.

Naše frakce mají v tomto hnutí rozhodující vliv. Váleční poškozenci. Ústředí válečnych poškozenců pro Slovensko nachází se v Bratislavě, komunistická frakce dos ti vlivná. Válečných poškozenců v kraji je asi 12 000, z těch je organizováno ve XX . kraji 5500 . 475

Nájemníci. Organizace nájemníků v kraji ustaveny ne byly .

Hasiči. Komise pro práci mezi hasiči není ustavena. Něko

lik buněk však provádí frakční práci mezi hasiči.

XXI . KRAJSKÁ ORGANIZACE ŽILINA 1. Organizační

stav

V kraji je: a ) závodů s méně než 50 dělníky 36, buňky jsou ve 13; b) závodů s 50 až 300 dělníky 21, buňky jsou v 11 ; c )

závodů s 300 až 500 dělníky 10, buňky jsou v 8 ; d ) závodů s 500 až 1000 dělníků 2, buňky jsou v 1; e ) závodů s více než 1000 dělníků 4, buňky jsou ve 4.

Kromě těchto závodů je výroba zastavena v 11 podnicích, zaměstnávajících až 500 dělníků. Obcí je v kraji 681, místních buněk 67. Velkostatků je ? , v nich buněk –.1 Měst je 21, v nich 6 buněk uličních. Obvodů má kraj 16, místních skupin 6. Nepřebudována je dosud 1 or 7

ganizace , a to v Kremnici.

II . Krajský výbor a pracovní komise

Krajský výbor zasedá pravidelně každý měsíc. Vykazuje ne dostatek v kolektivní práci. Je sborem usnášejícím , méně pra covním .

Komise jsou ustaveny: organizační, odborová, agitprop, ze mědělská, komunální, Rudá pomoc , pro mládež, družstevní, ženodděl .

Některé komise scházejí se pravidelně, jiné je nutno vždy k práci pobízet. Nejlépe pracuje komise organizační a agit prop.

Obvodní výbory jsou ustaveny: v Trenčíně, Ladcích, Velké Bytči, Vrútkách, Kremnici, Ružomberku, Liptovském Svätém

Mikuláši,2 Porúbce. Dohromady 8 obvodních výborů. Správně fungují : Trenčín, Ružomberok; částečně: Vrútky, Liptovský Svätý Mikuláš, Ladce, Kremnice; vůbec nepracují: Velká Byt ča , Porúbka . III . Celková situace a akce

Celková situace je příznivá. Rozklad ludové strany umožňuje kraji získat nové pozice . » die Zahl der Gutshöfe hat der Kreis 1 V němčině je formulace : „Über keine Übersicht, Gutszellen gibt es keine.“ (Str. 157.) 3 Liptovský Mikuláš.

476

Přestavba strany je rovněž dokončena. Závody, kde buňky

založeny nejsou, jsou ty závody, které dosud vůbec nebyly pod naším vlivem. Pokud se týče převedení členstva do závodů, ne ní v okresu kremnickém skoro nic vykonáno.

S úspěchem byly provedeny akce strany: protidaňová, proti drahotě a nezaměstnanosti. V proudu je akce proti kolonizaci Slovenska.

Akcemi získali jsme na popularitě, ale efektního dojmu na venek nebylo využito k náležitému upevnění a rozšíření orga nizační sítě. Po volbách do Národního shromáždění bylo zalo ženo několik nových buněk.

Pozice strany vzrostly mezi rolníky a vesnickým obyvatel stvem . Oproti tomu zaznamenává strana v městech určité

ztráty.

IV. Organizační komise Organizační komise schází se a snaží se vybudovat řádný sbor instruktorů kraje. Kontroluje činnost organizací, upravu je otázky organizací po stránce administrativní i organizační. Snaží se vybudovat síť organizátorů .

V. Agitprop

Agitpropkomise je ustavena a svoje povinnosti vykonává

ne- li plně, tedy alespoň částečně. Založeny byly 4 elementární školy II. stupně, z nich 2 skončily. Další 2 jsou v činnosti. Akce

strany vede s dostatečným úspěchem. VI . Ženoddě i

Krajská komise pro práci mezi ženami je ustavena, schází se, její činnost však plně nevyhovuje. Nemá dostatečné spojení se závody a též velmi malý počet žen je organizován. Největší chybou je malý počet uličních buněk, které by je soustředova ly .

VII . Komise pro práci mezi mládeží Hnutí mládeže v kraji je velmi slabé. Kraj se snaží, aby hnu

tí mládeže se zlepšilo, podporuje hnutí mládeže, pokud stačí síly a prostředky kraje, a vyhoví každé žádosti organizaci

mládeže, ale výsledky jsou dosti slabé. Všecka námaha o vybu dování pevného hnutí komunistické mládeže dosud nesetkala se s úspěchem .

477

VIII. Komise pro frakční práci v odborech Odborová komise zasedá pravidelně. Kraj je ve spojení se 16 frakcemi. Z těchto jsou 3 frakce v MVS , 13 frakcí v odborech

amsterodamských . V druhých odborech nejsou frakce žádné. IX. Komise pro frakční práci v družstvech V kraji je ustavena komise družstevní. Při největším podni ku » Budoucnost« je vybudována komunistická frakce. Místní komise jsou 3.

X. Komise pro frakční práci v tělocvičných a sportovních organizacích Tělocvičná a sportovní komise dosud neexistuje.

XI. Komise pro práci na venkově Zemědělská komise je ustavena a je ve spojení s 3 místními komisemi zemědělskými.

XII . Komise Rudé pomoci Je ustavena řádná komise Rudé pomoci. Schází se, ale ome

zuje svoji činnost na usnášení, kdežto provádění usnesení pře nechává většinou tajemníkovi. V tomto ohledu byla již učiněna náprava a byla zvolena nová komise, sestávající z dělníků. Místních komisí je 32, s kterými rovněž udržuje styky. XIII . Komunální komise

Komunální komise schází se pravidelně. S našimi frakcemi

v obecním zastupitelstvu není v žádném spojení. XIV . Komise pro frakční práci V různých okrajových složkách - Váleční poškozenci , nájemníci , hasiči atd .

Ostatní komise , jako bezvěrecká, válečných poškozenců , nájemníků, hasičů, dosud ustaveny nejsou.

478

XXII . KRAJSKÁ ORGANIZACE ZVOLEN I. Organizační stav V kraji je závodů s méně než 50 dělníky 98, v nich buňky v 8 závodech ; s 50 až 300 dělníky 35 závodů, v nich buňky v 7 závodech; s 300 až 500 dělníky 7 závodů, v nich buňky

v 5 závodech ; s 500 až 1000 dělníků 4 závody, buňky v těchto nemáme a s více než 1000 dělníků 1 závod, 1 buňka.

Obcí je v kraji 879, v nich je 65 vesnických buněk , uličních buněk je 19. Místních skupin je v kraji vybudováno 7 a obvodů 8.

Veškeré organizace jsou již přebudovány. II. Krajský výbor a pracovní komise Krajský výbor funguje pravidelně, zasedá týdně a zaměst

nává se všemi otázkami, spadajícími v jeho kompetenci, při děluje práci jednotlivým komisím a projednává jejich zprávy. Krajský výbor má ustavenu komisi organizační a agitprop, ženodděl, odborovou, družstevní, komunální a pro frakční

práci v masových organizacích. Řádně fungují komise organi zační, agitprop, ženodděl a komise odborová. Práce ostatních komisí je doposud slabá a nepravidelná . Obvodní výbory jsou sice ustaveny, ale také jejich činnost je dosud nedostatečná. Správně fungují toliko dva, a to zvolenský a lučenecky.

V obvodech zbudovány jsou komise organizační, agitpropu a ženoddělu .

III . Celková situace a akce

Přestavba strany na buňky byla provedena. Dělba práce, za vádění pracovní povinnosti pro členy a zaktivování činnosti veškerých buněk pokračuje kupředu slabě a naráží na značné obtíže a neporozumění.

Veškeré akce, které byly stranou projektovány, byly krajem prováděny. Největší odezvy našly akce proti clům a kongrui,

zaostřené proti agrární a ludové straně. Také správné využití

národnostní otázky po usnesení žilinské rezoluce bylo sympa ticky přijímáno. Výsledky voleb do Národního shromáždění

byly zužitkovány a založena řada nových buněk na vesnicích. IV . Organizační komise Organizační komise je ustavena. Pracovala na přebudování

strany a výstavbě obvodů. Stará se o vypracování plánů pro akce strany a organizační zužitkování těchto akcí. 479

V. Agitprop

Krajský agitprop funguje dobře. Řídí veškeré akce po strán ce agitační a propagační, stará se o zvýšení akční schopnosti buněk a uspořádal řadu výchovných akcí i elementárních škol. VI . Ženodděl

Krajský ženodděl funguje. Podporuje akce strany, projekto

val a uspořádal sám řadu výsledných akcí mezi ženami. VII. Komise pro práci mezi mládeží Zvláštní komise pro práci mezi mládeží není ustavena. Kraj

ský výbor ale snaží se všemožně práci mezi proletářskou mládeží napomáhat. Uplatňuje heslo, že při každé buňce má být také ustavena buňka mládeže, a podporuje všecky akce mládeží podnikané.

VIII. Komise pro frakční práci v odborech Práce této komise není plně uspokojující. Není vybudována ještě dostatečná síť komunistických odborových frakcí, se kte rými by byla komise skutečně ve spojení a pomocí nich hnutí odborové ovlivňovala . Podle záznamu udržováno je spojení s 21 frakcemi v Rudých odborech a 2 frakcemi v amsterodam ských odborech .

IX. Komise pro frakční práci v družstvech Družstevní komise při kraji byla zbudována, nemůže se však vykázat doposud žádnou výslednou činností. Komunistické frakce v družstvech vybudovány nejsou.

X. Komise pro frakční práci v tělocvičných a sportovních organizacích Komise je vybudována, pracuje, ale její svaz omezuje se do sud jen na styk s frakcí v obvodním vedení tělocvičných orga nizací.

XI. Komise pro práci na venkově Komise byla utvořena, ale nefunguje. Nedostává se schop ných sil k vedení práce.

480

XII. Komise Rudé pomoci Komise Rudé pomoci funguje. Její činnost je v začátcích. Ustaveno dosud 28 místních odborů Rudé pomoci. XIII . Komunální komise

Komunální komise je ustavena a usměrňuje činnost našich frakcí v komunách. Vede stálý boj s nesprávnými názory, kte ré se při provádění komunálních úkolů v řadách našich sou druhů vyskytují. XIV.

Komise

pro

frakční

práci

V

rů z ných

okrajových složkách - váleční poškozenci, -

nájemníci, hasiči atd.

Ustavena byla komise pro frakční práci mezi válečnými po škozenci, práce jejich je slabá, výsledky žádné, ostatní komise ustaveny nejsou.

XXIII. KRAJSKÁ ORGANIZACE KOŠICE I. Organizační stav V kraji je průmyslových závodů s méně než 50 dělníky 37, v těch je ustaveno 27 buněk; od 50 do 300 dělníků 17 závodů, v těch je ustaveno 11 buněk ; od 300 do 500 dělníků 3 závody, v těch jsou ustaveny 3 buňky ; od 500 do 1000 dělníků 1 závod , v něm je ustavena 1 buňka. Obcí venkovských je vcelku 1119 a vesnické buňky jsou v 61

obcích . Statistiku velkostatků kraj nemá, buněk na velkostat cích je ustaveno 30. Měst je 29 a uličních buněk 22. Kraj roz dělen je na 14 obvodů. Přebudování je úplně provedeno.

II. Krajský výbor a pracovní komise Krajský výbor funguje správně. Koná pravidelně schůze, kte ré jsou sekretariátem připravovány. Rozděluje práci pracovním komisím, projednává zprávy a návrhy jejich a usměrňuje celou činnost v kraji.

Pracovní komise vybudované při kraji jsou: organizační, agitprop, ženodděl, odborová, družstevní, sportovní, maloze 1 V německém textu je 81 obcí. ( Str. 160.) 481

mědělská, Rudé pomoci i komunálni. Obvodní výbory vybudo vány jsou ve všech obvodech, činnost jejich není ještě dosta tečná a 3 vůbec nefungují. III . Celková situace a akce

Celková situace v kraji tam , kde je alespoň trochu průmyslu, je dobrá. Do obvodů čistě zemědělských těžko je vnikat

a zvláště těžko je tam organizačně zakotvit a organizační hnu tí udržet.

Nařízené akce strany byly v kraji úspěšně provedeny. Nejlépe působila akce protidaňová a otázka sebeurčení ( žilinská rezo

luce ). Výsledky voleb do Národního shromáždění i sympatie druhými akcemi získané nebyly dostatečně organizačně vy užitkovány. Na organizační zpracování venkova nedostává se sil a také špatná komunikace činí budování organizační sítě po venkově obtížnou a nákladnou.

IV. Organizační komise

Organizační komise pracuje čile. Snaží se zasahovat do všech obvodů i buněk a usměrňovat jejich práci. Vydává přes

né instrukce i pokyny a zasahuje také přímo pomocí instrukto rů, jejichž kádr je ale doposud nedostatečný.

V. Agitprop

Agitačně propagační komise je ustavena, pravidelně se schází, připravuje agitační materiál, směrnice referátů pro

buňky, programy pro schůze, divadla, kulturní večery apod. Nedostatečný je ale dosud organizační styk krajského agitpro

pu s buňkami a agitačně propagační komise v závodních a ves nických buňkách nejsou vybudovány. VI. Ženoddě 1

Komise pro práci mezi ženami nefungovala celý rok a teprve ke konci roku byla znovu obnovena. O činnosti její v důsledku toho nelze podat zprávu . VII. Komise pro práci mezi mládeží

Komise pro práci mezi mládeží vybudována není. Krajský výbor mládeže a výbor kraje mají mezi sebou naprosto nedo

statečný styk a teprve v poslední době činí se kroky ke zlepše ní poměrů .

482

VIII. Komise pro frakční práci v odborech Odborová komise funguje špatně. Vedoucí komise se ne osvědčil a musil být svého místa zbaven. Pokud jsou ustaveny frakce v odborech, nemají dosud s krajskou odborovou komisí

žádného styku a v důsledku toho není práce na poli odboro vého hnutí stranou dostatečně usměrňována .

IX. Komise pro frakční práci v družstvech

Komise družstevní funguje dobře . Má řádně vybudované spo jení s organizacemi pomocí komunistických frakcí.

X. Komise pro frakční práci v tělocvičných a sportovních organizacích

Komise byla ustavena, ale nefunguje. Práce její musel pře vzít výbor kraje. XI . Komise pro práci na venkově

Komise pro práci na venkově je ustavena, funguje dosud ne dostatečně. Schází jí správný pracovní plán, směrnice i dosta tek schopných sil.

XII. Komise Rudé pomoci Komise Rudé pomoci funguje dobře. Kraj je postižen zvláště

bezohlednou perzekucí. Počet pronásledovaných a vězněných obnáší stále celé desítky. Na Rudou pomoc kladeny jsou v dů sledku toho zvláště těžké povinnosti. Místních výborů Rudé po moci je dosud vybudováno 37. XIII . Komunální komise

Komise byla ustavena a v počátku své činnosti fungovala velmi dobře. Zasahovala do jednotlivých míst, dávala pokyny pro postup komunistických frakcí v obecních zastupitelstvech

apod. V poslední době však její činnost ochabuje. XIV.

Komise

pro

frakční

práci

v

různých

okrajových složkách - váleční poškozenci, nájemníci, hasiči atd. .

Komise pro práci v těchto organizacich dosud při kraji vy budovány nejsou. Práci obstarává výbor kraje.

483

XXIV . KRAJSKÁ ORGANIZACE UŽHOROD I. Organizační stav

V kraji je celkem 40 závodů. V 10 jsou buňky. a) Méně než 50 dělníků je v 10 závodech , ve 2 jsou buňky; b ) 50—300 děl níků je v 26 závodech, v 6 jsou buňky; c ) 300—500 dělníků je ve 2 závodech, v 1 je buňka; d ) 500—1000 dělníků je ve 2 závodech, v 1 je buňka; přes 1000 dělníků –, buňky

Obcí je 484, z nich jsou buňky ve 291. Velkostatků: 6, z nich jsou buňky ve 3. Měst je : 2, z nich jsou buňky v 17. Okresů : 14. Místních organizací: 189 od 31. II. 1926. Organizací není pře stavěno: 74.

II. Krajský výbor a pracovní komise Výbor kraje skládá se z 18 členů. Výbor zvolil byro se 6 čle ny , k tomu zástupce mlád že a kontrolní komise. Byro je v tr

valé permanenci. Všeobecně má byro dvakrát týdně zasedání, často však vícekrát. Krajský výbor koná schůzi . jednou za 3 měsíce, což je odůvodněno tím, že takové zasedání zatěžuje

náš kraj asi 1000 Kč, což častěji nemůžeme věnovat. Které komise jsou v kraji založeny ? a) agitprop, b) organi

zační oddělení, c) zemědělské oddělení, d) komunální odděle ní, e ) odborové oddělení, f ) ženské oddělení, g) mládež, h)

Rudá pomoc, 1 ) družstevní, j ) pořadatelské oddělení. Komise musí zasedat nejméně jednou měsíčně. Sestavují svůj pracovní plán a předkládají jej krajskému byru. Po schvá lení pečuje krajský sekretariát o to, aby se práce v kraji skutečně prováděla , a sice s pomocí okresních výborů. Se slo žením komisí měli jsme obtíže, a sice : nemáme v Užhorodě dos

ti vhodných sil, které by mohly obstarat všechny komise. Proto jsme jednotlivé komise ustavili v té formě, že členové komise jsou z Mukačeva, Chustu atd. a vedoucí komise ( člen byra ) jezdí na zasedání komisí do města, v němž bydlí členové.

Které okresní výbory jsou správně ustaveny? Okresy : 1. Užho rod, 2. Mukačevo, 3. Svaljava, 4. Beregszasz, 5. Sevlus, 6. Irša va , 7. Chust, 8. Volove, 9. Aknasryatina , politické okresy: Ve

decky, Berezna ", Berečinº a Tyačevo5 jsou pod vedením užho rodského, svalavského a aknaslatinského ( Teresva ) okresního vedení. 1 Berehovo .

• Solotnina Kopalňa. • Berezovo .

• Perečin . 5 Tačovo . 484

Mukačevo, Svaljava, Užhorod, fungují dobře. Beregszasz, Irša va, Chust a Selvuš prostředně, Aknaslatina špatně a Volové má zcela nový okresní výbor, který jsme ještě nemohli kontro lovat. V Aknaslatině nemáme placeného sekretáře. V ostat ních okresích máme placené sekretáře. III . Celková situace a akce

V mukačevském, užhorodském a svalavském okresu je pře

stavba provedena takřka úplně, naproti tomu v ostatních okre sech jen částečně. Nyní se provádí nová registrace členů. Všecky ústředím nařízené akce byly provedeny.

Úspěchy jejich byly velmi dobré. Zvláště se podařila akce proti agrárním clům a kongrui. Zvláště kampaň proti kongrui byla zdařilá. Náš kraj zaslal každé organizaci dotazník , stran

informace o životních poměrech duchovních jednotlivých náboženství. To pak byl velmi pěkný materiál, který jsme dlou

hou dobu uveřejňovali v karpatské Pravdě a v Munkási a kro mě toho použili jsme jej při schůzích. Vítězství naší strany při parlamentních volbách využili jsme především organizačně, a sice abychom staré organizace upev nili a založili nové. Od voleb do 31. XII. 1926 podařilo se nám založit nové organizace v 68 osadách. Naše strana udržela si i nadále vedoucí pozici mezi všemi

stranami v našem kraji, avšak musíme zde poznamenat, že správná národnostní politika naší strany ( ukrajinská orien tace ) byla by k nám bývala masy ještě více připoutala.

IV. Organizační komise 1

Je ustavena. Řídí přestavbu strany. Usměrňuje práci okres ních výborů. Uplatňuje nové organizační směrnice, dělbu práce , pracovní povinnost atd .

V. Agitprop

Agitačně propagační komise je založena. Funguje velmi dob ře. Pečuje o to, aby buňky byly zásobeny propagačním mate riálem. Zasílá proto buňkám čas od času oběžníky o aktuálních politických a hospodářských záležitostech, dispozice řečí, pe

čuje dále o rozšíření stranického tisku a literatury, zasílá di vadelní kusy pro větší organizace, řídí ústřední knihovnu kra je .

V měsíci lednu, únoru a březnu 1926 konaly se elementární 1 V německém textu je u této komise : „ Über diese Kommission liegt kein Bericht vor.“ ( Str. 163.) 485

kursy v každé buňce. Materiál obstarala agitačně propagační komise kraje. Kurs trval 16 hodin. Kromě toho byla stranická

škola v Užhorodě a Mukačevě. Náš kraj byl dále ústředím po věřen řídit čtyřtýdenní stranickou školu ( ukrajinskou ). VI. Ženoddě i Ženské oddělení je ustaveno, ale funguje slabě. V době ženského týdne řídí schůze, představení atd. v kraji a ve vět ších místech .

VII. Komise pro práci mezi

mládeží

V kraji máme 50 buněk mládeže. Jejich spojení s krajem je

zcela těsné. V hnutí mládeže máme denně pokroky. Máme vlastní list mládeže (ukrajinský ).

VIII. Komise pro frakční práci v odborech Odborovou komisi máme teprve od poslední řádné krajské konference ( 21. listopadu 1926 ) . Až do té doby řídila tuto práci frakční komise .

Odborové frakce, se kterými má komise spojení, jsou: u knihtiskařů ( amsterodamská ), u obchodních zaměstnanců

( MVS ) , u stavebníků ( MVS ) , u tabákových dělníků (amstero damská ) , u krejčích ( amsterodamská ), u kovodělníků ( amste rodamská ) . Rudé odborové organizace : 2, amsterodamské odborové or ganizace: 4.1

IX. Komise pro frakční práci v družstvech Komise družstevně organizační. ( Byla založena teprve 13. II. 1927. )

X. Komise pro frakční práci v tělocvičných a sportovních organizacích

Komise pro tělocvik a sport není ustavena. XI. Komise pro práci na venkově Malorolnická komise je ustavena a funguje dobře. Komise má spojení se všemi organizacemi. i V německém textu tato věta není. 486

XII. Komise Rudé pomoci Komise Rudé pomoci ještě funguje slabě. Má spojení s 23 místními komisemi Rudé pomoci. XIII . Komunální komise

Byla založena. Její činnost je slabá. XIV.

Komise

pro

fra kční

práci

v různých

okrajových složkách - válečni poškozenci , nájemníci , hasiči a td.1 Není ustavena.

1 V německém textu tato komise není uvedena. 487

Dodatek zprávy ke IV. sjezdu KSČ v Praze 19271 Organizační statistika Úvod

Statistická data, která uvedena jsou v následujících tabul kách, podávají přehled o organizačním stavu KSČ. Statistika není úplná, ale právě její neúplnost svědčí nejlépe o tom , jak mnoho práce a výchovy je ještě potřebí, abychom mohli pro

hlásit, že také na poli organizační výstavby, administrativního vedení, dělby práce a pracovní povinnosti členů splnili jsme veškeré úkoly, které bolševizace strany v tomto směru nám ukládá .

Přesto, že můžeme konstatovat mnohé pokroky proti minu lému roku, není absolutně možno nazvat dosažené výsledky dostatečnými a uspokojivými. Uvedené v této zprávě výkazy, číslice a data jasně nasvědču

jí, že organizační výstavbě a organizační administrativě musí být věnována mnohem větší pozornost, než tomu bylo dopo sud .

KSČ má dnes ustaveno 4791 závodních, uličních a vesnických buněk. Z těchto ale bralo činnou účast na přípravě sjezdových prací, na vypracování zpráv a příslušných statistik toliko buněk a 1572 buňky vůbec neprovedly soupisy

3219

a nezaslaly zprávu o svém stavu a činnosti. To je fakt, který není možno zakrývat a který mluví sám za sebe. Tento fakt svědčí o tom, že v 1572 buňkách máme špatné

vedení a neschopné funkcionáře a nevšímavé členy. Svědčí o tom, že je zde potřebí usilovnou prací zasáhnout, aby tato

netečnost byla odstraněna, neschopní funkcionáři novými na hrazeni a organizační činnost vzpružena. Bez správně vybudo

vaného aparátu schopných organizačních i administrativních pracovníků nikdy nebude moci strana dostatečně využít agi tační úspěchy, organizačně podchytit a zužitkovat

účinky

svých politických akcí a vzrůstající vliv mezi dělnickými ma sami.

1 Dodatek zprávy ke IV . sjezdu KSČ vyšel jako brožura v českém i ně meckém jazyce. Viz AÚML ÚV KSČ, f. 6, a.j. 1, česky 21 stran, německy 22 stran .Český i německý text brožury je shodný, až na drobné formulační odlišnosti. Německý text je po stylistické stránce pečlivější. V německé brožuře na rozdíl od české jsou jednotlivé kapitoly očíslovány a je uveden

obsah. Rovněž úprava některých tabulek se liší od české a jsou u nich vždy uváděna i jména krajů . 488

Poslední rok přinesl nám bezesporné organizační zesílení a vzestup členstva. Dosažené organizační úspěchy ale neodpo vídají nikterak úspěchům politickým při celé řadě akcí a neodpovídají také dosaženým číselným výsledkům volebním. Dostali jsme se z organizačního chaosu, kterým jsme pro

cházeli na sklonku 1924 a začátkem roku 1925. Tehdejší obdo bí bylo obdobím jednak frakčních bojů, v nichž krystalizovala

a vytvářela se správná linie bolševické politiky strany – za druhé obdobím počátků organizační přestavby , která zname

nala oprošťování se od starých spolkařských forem sociální demokracie a přenášení základny organizace do továren a do lůl. Probojování správných směrnic na obou těchto polích ne bylo provedeno bez hlubokých stranických a organizačních2 otřesů. O tom nejlépe svědčí ten fakt, že v mezidobí od II. ke III. sjezdu strany klesl počet členů, který byl ke II. sjezdu vy kázán číslicí 138 000, až na 72 000 členů. Ke III. sjezdu zvýšil

se již opět na 93 000 členů a dnes na IV. sjezdu možno konsta tovat, že bylo opět dosaženo číslice 138 000 členů, které na II. sjezdu byly vykázány. V době před III. sjezdem nebyl nový organizační řád ještě natolik dobudován, aby mohla být sestavena řádná organi zační zpráva na základě výkazů jednotlivých buněk a organi zací. Dnes také tato možnost byla dosažena a můžeme opět konstatovat, že i v tomto směru dosáhli jsme úrovně II. sjez

du. Také na tomto sjezdu podané podrobné statistické zprá vy opíraly se o výkazy dvou třetin buněk a 93 000 členů. Také

statistické výkazy ke IV. sjezdu přibližně o údaje dvou třetin buněk a členů se opírají.

To jsou sice potěšitelné úspěchy, ale není to ještě zdaleka vše, co má a musí být splněno. Četné nedostatky a mezery , které tato statistická zpráva vykazuje, musí být činností příští

doby odstraněny. Teprve až naše sjezdová zpráva bude se moci opírat o výkazy všech buněk a všech členů, budeme moci říci,

že bolševizace strany také po stránce organizační a admini strativní je zajištěna. Stav členů KSČ

V následující tabulce přinášíme porovnání stavu členů dle

jednotlivých krajů. Údaje byly zpracovány dle došlých výkazů jednotlivých buněk . Uvedeno je vždy, kolik buněk kraj čítá celkem, kolik buněk odvedlo dotazníky a zaslalo výkazy. Dále uváděn je stav členů, jaký byl 31. 12. 1925 a jaký je

31. 12. 1926. Údaje týkají se opět jen těch organizací, které výkazy skutečně zaslaly. V německém textu : Werkstätten . ( Str. 4.) · V němčině: „ ... des Partei- und organisatorisches Apparates... “ ( Str. 4.) 489

490

.XIX . XX . XXI XXII . XXIII . XXIV .

XVIII .

.XVII

. XVI

I. II . . III IV . V. . VI . VII . VIII Aš . IX X. . XI . XII XIII . . XIV . XV

Kraj

17 31 23 3 49 48 10 123 62 98 38 99 99 74 40 5 85 131 1572

57,3 94,9

53,9

85,0

111

36

130

16,9

56,5 67,2

25 69 199 96 182 82 253 70 100 90 170

219 3

175 301

491 7

105

131 297 134 281 181 327 110

63,6 95,2 52,0

77,4

45,3

64,8

71,6

67,3

52,6

50,0

80,4

94,3 43,7

65,3

57,4 69,5

92,7 69,6

242 121 58 114 260 172

41

96 51 148

buněk 116 19 53 43 50 138 128

zodpovědělo Dotazník

80,0

%

462

buněk

50 38 48

153 53 87

118 67

578 261 174 101 164 398 300

buněk

Počet %

32,8

43,5

36,4 4,8 48,0

22,6

54,7

35,2

28,4

32,7

83,1 47,4

19,6

50,0

5,7 56,3

42,7 5,1 46,1 15,0

34,7

20,0 7,3 30,4 42,6 30,5

24,4 759 2

223 1450 033 4

1 23 6 942 4 1035

570 3 1881 163 4

11 45

350

17,2 726 4 27,1

9,7 439 2 88,6 735 2

45,6 197 7 30,7 1353

65,1 578 17,9 1713 705 5 8,1 4 264 31,0 34,6 604 5 22,3 1988

18,1 1119

17,8 842 41,1 1193 106,6 11 52

18,6 26,3 106,9 075 3 73,3 828 36,4 962 2

716 845 538

691 92 897 72

790 299 7

16,5 1495

03,4 145 7 32,1 461 3

25,5 069 15 915 11

936

1274

1 80 4 495

219 565 6 779 5

6 08 9 605 2 1251

Dotazník nezodpovědělo

1925 12. 31.

Zvýšení počtu členů Stav proti členů 1926 31. 1925 12.

Jak z tabulky vysvítá, nezaslalo výkazy celkem 32,8 % buněk, tj. celá jedna třetina. Údaje týkají se dle toho též pouze 2/3 členů, tj . 92 691 ze skutečného stavu 138 000 členů.

Nejlepší pořádek podle zodpovědných dotazníků vykazují kraje : Kladno, Karlovy Vary, Strakonice a Zvolen, ze kterých zaslalo zprávy a výkazy více než 90 % buněk .

Nejhorší stav vykazuje kraj Moravský Šumperk , kde více jak 80 % buněk výkazy nezaslalo.

Celkový přírůstek členů vykazován je v buňkách , které výka

zy zaslaly, průměrem 27,1 % , což je také asi poměrný přírůstek celkového počtu .

Doba členské příslušnosti a placení příspěvků Tabulka podává přehled v prvé řadě o tom , jak dlouho jed notliví členové v organizaci stávají a za druhé, jaké platí člen ské příspěvky :

Největší počet starých členů vykazuje kraj Kladno. Zde po čet organizovaných od počátku založení KSČ činí více jak 50%,

kdežto celostranický průměr nedosahuje číslice 30 %. Uvedené číslice nasvědčují tomu, jak poměrně značná je stále ještě fluktuace členů . To znamená, že jednotliví soudruzi stávají se členy organizace, ale po nějakém čase z pohodlnosti apod. přestávají plnit členské povinnosti, třebaže se za komu nisty stále považují a po čase opět do organizace jako noví členové vstupují. Takováto fluktuace, samozřejmě, je i po stránce organizační, i po stránce politické bolševizaci strany krajně škodlivou; bude potřeba, aby proti tomuto nezdravému zjevu zahájen byl co nejostřejší boj.

Stejně poučným je druhý díl uvedené zde tabulky, který po dává přehled o placení příspěvků. Také v tomto směru je nut

no velmi mnoho napravovat. Veliká část soudruhů komunistů nemůže se stále smířit s tím, že je nutno, aby komunističtí čle nové vedle práce v organizaci také platili příspěvky, a pova žuje placení příspěvků za něco málo revolučního a bolševic

kého . KSČ má ze všech sekcí Ki nejnižší členské příspěvky. Přesto ještě veliká část členů vyhýbá se placení řádných tříko

runových příspěvků a platí příspěvky nižší, které podle usne sení sjezdu určeny

jsou

pouze

pro

ženy,

které nejsou

výdělečně činné, a pro nezaměstnané. Vcelku platí tříkoruno vé příspěvky pouze 30 % členů a téměř 70 % členů platí pří spěvky nižší. Při správném plnění organizačních povinnosti měl by být poměr naprosto obrácený.

Podle podaného výkazu o placení příspěvků stojí německé obvody na lepší úrovni než obvody české. Tříkorunové příspěv ky platí : v libereckém kraji 69,1 % , v Aši 76,4 %, v Karlových Varech 53,6 % a v Ústí 53,5 % . ( Zde je již správný poměr snižo 491

492

945

XVI . XVII . . XVIII

XXIV .

XXIII .

XXII .

XIX . . XX . XXI

1102

254 407 480 233 338

XI . XII . . XIII . XIV . XV

906 386 832 291 312 428 820

288 15

364

1967 454 153 2 279 370 826 1958 268 23

800

629

493 630 3 681 1527 1105 1549 801 26

334 27

329 298 115 470 485 2 939 1102 655 582 102 230 376 399

199 122 106 202 1173 361

216

985 392 582 2 358 204 598 332

526

043 5 376 8 1140

156

309 221

124 703

252

247

X.

728 122 618 319 216 258

1992

1437

1 76 3 1511 359

VII .

237 6 927 704 214 520 1492 1349 478 143

811 3 1 76 3 799 347 556 1574

5 s pře

příslušnosti členské Doba 3-5

roků 1-3

VIII . Aš . IX

378 5 966 818 408 698 1332

1

I. . II . III .IV V. . VI

Kraj

3936 1598 140 6 747 1526 1673 509 4 403 64

227 1

1 45 0 1042 344 1262 1 498

726

999

155 2

197

1233

561 11 942 5 807 2 1023 1868 362 2 383 309 9 1840 631 802 114 113 146 109 230 449 1480 333 1636 388 1046 593 899 1059 215 972 27

5397

469 888

651

393 1 1 82

316

27 4 32 2 11 13 14 3 2

3 3

115

Kč 3 --č aK , ,110

členů platí Příspěvky

‫هد یب‬ ‫ہی ۔ ا یب یب‬ ‫ہیاہیاس‬ ‫ه ہی ره رم‬

ván členy z českých obvodů tohoto kraje.) Naproti tomu platí

ve vysoce průmyslových obvodech českých třikorunové při spěvky: v kladenském kraji 16,7 %, v Nymburce 18,8 %, v Praze

22,7 % atd. Tento stav, na jehož neudržitelnost a nepřípustnost je na každém sjezdu poukazováno, musí být v budoucnu roz hodně odstraněn a změněn.

Sociální rozvrstvení členů KSČ v procentech: Podle uvedených čísel v tabulce ( viz str. 9 ) bylo:

zemědělských dělníků horníků

kovodělníků textilníků sklářů

12,1 7,0 9,4 7,5

% % % %

2,4 %

stavebníků dřevodělníků železničních zřízenců

9,8 % 5,0 %

potravodělníků

2,1 %

oděvníků malorolníků maloživnostníků úředníků

1,8 % 3,6 %

4,6 %

v domácnosti zaměstnaných

2,5 % 1,4 % 13,6 %

akademického vzdělání různých oborů

16,7 %

0,5 %

Podle uvedené statistiky je v KSČ organizováno 78,4 % námezdně pracujících dělníků proti 21,6 % členů jiných povo lání. Z těchto 21,6 % je opět 13,6 % hospodyń ( to jsou manželky dělníků ) , oproti výkazu ke II. sjezdu jeví se zde úbytek

o 1,1 %, dále 3,6 % malorolníků, oproti minulému výkazu pří růstek o 0,2 %, konečně 1,9 % intelektuálů, oproti minulému výkazu přírůstek o 1 %. Naprosto dělnický ráz strany zůstává, jak vidno, vcelku nezměněn .

Příslušnost k odborové organizaci

Tabulky o odborové příslušnosti členů KSČ podávají v prvé řadě číselný a procentuální přehled o počtu odborově organi zovaných členů, v druhé řadě neorganizovaných a ve třetí řa dě do odborové organizace nepříslušejících ( ženy v domácnos ti, malorolníci apod. ) . 493

Sociální rozvrstvení členů KSC Počet

Kraj

Země

členů dělských Horníků Kovoúhrnem dělníků

1. II. III. IV .

V. VI . VII . VIII . Aš IX . X.

XI. XII . XIII.

XIV. XV.

XVI. XVII.

XVIII. XIX. XX .

XXI. XXII. XXIII. XXIV.

15 069 7 145 3 461 1 495 2 759 7 790 7 299 3075 828 2 962 1 119 842 1 193 1 152 578 1 713 5 705 2 464 5 604 1 988 7 197 1 353 2 439 2735 4 726

92 691

494

776 708 365 118 97 129 227 58

172 1 176

7

139 124 84 143 84 27 170 355 184 125 203 3725 112 755 568 1 888 11 171

níků

2 054 945

326 71 291 192 671 2 430 251 193 325

347 34 26 1 116 521

263 2

3 18

65 304 17 1 656 18 185 51 261 178

Textil-

dělníků

68 205 580 468 359 20 449 38 19 30 41 31 75 874 305

926

121

56 322 29 323 104 43

6 487

8 707

8

52 8 82 209 165 84 997 69 318 11 52 91 23 7

Sklářů

108 43 25 C

14 911 264 249 164 1

16 3

159 2 36 65 22 43 10 95 6

Staveb- Dřevo níků

dělníků

1 887

635 249 160 54 142 352 102 94 33 185 43 54 73 44 29 162 252 216 297 122 236 124 180 361 437

556 490 210 275 702 352 322 221 261 372 309 218 151 130 107 398 255

292 408 610 74 181 78

C

1

4

6 927

2 240

292 9 151

4 636

aj.

dělníků

níků

Malo

Malo-

živnost

Úřed-

rolníků

níků

níků

1 136 453 240

BGW 仍 B1 % Db853 & %

155 134 203 266 30 18 84 55 130 100 50 18 70 158 381 89 135 111 188 35 18 25 4 242

473 176 54 18 60 198 78 16 -

59 19 15 20 15

148 115 83 150 18 105 38 21 144 15 2 041

384 76 79 86 61 81 88 41 21 43 6

21 30 7 110 84 227 10 23

110 237 164 57 62 147 48 44 1 52 65 13 36 47 9

27 27 53 69

83 54 32 77 118 258 71 184 81 1 274

1 698

3 324

44

424 132 92 45 93 262 164 88 22 55 50 22 68 29 14

397 68 26

211

3 8 13

48

8

163 56 84 53 174

134 21 85 30 61 7

21 58 70 43 2 330

Růz

mického

ných

nosti

zaměst- vzdělání odborů

Colo Basirc

zřízenců

V domác- Akade-

6

19 16 1 294

aaných 2 502 1 259 449 176 269 674 2 189 378 72 230 93 114 78 119 48 226 826 448 1 025 283 543 65 80 282 157

12 581

117 18 16

vūnuiului

Železář ských Potravo- Oděv

4

6 21 123 18

3568 978 667 291 604 863 1 190 649 87 541

218 61 297 5 2 25 7 6 1

11 4 4

19 1 425

161 31 319 901 163 442 466 750 356 295 753 340

15 437

495

496 575 45

264 4 604 5 1988 197 7 1353 439 2 735 2 726 4

691 92

XVIII . .XIX . XX . XXI XXII . . XXIII . XXIV

361 957 202 3 1322 3249 807 114 3 726 936 1057 626

578 1713

7505

510

390

558

1504

596

1769

526 3

11 52

299 7 375 0 828

VII . . VIII AŠ

5043

594

7 90

. VI

1 19 1 842 1193

259 7

V.

X. . XI . XII . XIII . XIV . XV XVI . XVII .

41 95

. IV

737 1 203 4 1537 420 1431

262 9

745 1 461 3

.II . III

vaných

organizo

Odborově

. IX

069 15

1.

Kraj

členů Počet úhrnem

2 384 1257 1 91 0 848 668 1362 934 647 102 964 311 266 268 380 138 402 971 462 799 580 3241 400 1053 1150 584 2 180 24

vaných

neorganizo

Odborově

936 22

250 186 331 262 79 354 1532 680 1556 601 842 227 450 528 1516

494

648 4 1 85 6 815 227 660 3 1 85 839 2 659 130

nepřísluší

Do odborů

procentech :V je

49,2

odborů do

32,1 26,1

24,7

42,1

45,0 29,6 43,2

29,2

14,2

18,7

54,7

26,9

13,6 20,6

27,7 22,7

16,7 22,3 22,1

15,7

23,5 23,9 23,9 17,8 39,9 21,4

23,6

30,8

nepřísluší

27,6 27,8 30,2 11,7 16,8 18,4 19,3

22,5

33,0 23,9 23,5 17,0

44,3 62,5 55,9 56,1 53,7 58,0 40,6 43,3 53,6 38,4 38,6 13,2

12,3 32,5 27,8

31,6

21,1

72,0

49,8

11,8

48,3

57,5 50,8 49,9 46,3

24,2

17,5

64,7

21,8 17,6 32,1 56,7

neorganizo vaných

odborově

47,4 58,8 44,4 28,1 51,9

vaných

organizo

odborově

Slabiny naší odborové práce jasně a nezakrytě z uvedené ta bulky vystupují. Uvážíme-li, že z počtu členů, kteří jsou ve sta tistice vykázáni a měli by být organizováni, je skutečně odbo rově organizováno jen 65,3 % členů, kdežto celé 34,7 % dělníků,

členů komunistické strany, kteří do odborových organizací přísluší, odborově organizováni nejsou, vidíme na první po hled, jaký je nejdůležitější a nejpřednější úkol strany na poli odborové taktiky. »Likvidovat

odborový indife

rentismus ve vlastních řadách «. Toto heslo musí

se stát skutečným pracovním heslem příštího období. Nepřízni vý stav, který se tu v poměru odborově organizovaných členů

jeví, nemůže být žádnými omluvami zastírán a zeslabován, mu sí být důslednou a houževnatou prací a všemi po ruce jsoucími organizačními prostředky odstraněn.

Poměr odborově organizovaných členů KSČ v rudých , amste rodamských a různých odborových svazech je následující:

V Rudých odborech je organizováno 78,2 % , v amsterodam ských českých 12,28 % a v amsterodamských německých 7,8 %

a v českosocialistických 1,2 %, v různých 0,6 % . Poměr mezi or .

ganizovanými příslušníky v Rudých odborech a v amsterodam

ských i ostatních je 78,2 % proti 21,8 % . Podle stavu v roce 1924 byl tento poměr 73,3 % v Rudých odborech a 26,8 % v ostatních . Zvýšil se tudíž poměr v Rudých odborech organizovaných 0 4,9 % na úkor druhých odborových organizací. Komise pro práci v odborech a frakce odborové

Následující tabulka podává přehled o tom, v kolika buňkách ustaveny jsou komise pro práci v odborech a v kolika skupi nách odborových vytvořenyjsou komunistické frakce. V celkovém počtu 3219 buněk, které podaly výkazy o svoji

činnosti, vytvořeny jsou komise pro práci v odborech ve 465 buňkách, tj. ve 14,4 % . Komunistických frakcí v odborových skupinách je ustaveno 1027.

Odběr časopisů strany

Tabulka podává přehled o odběru časopisů strany, číselnè

i procentuálně. Výkaz týká se pouze jedné třetinyl buněk a členů, kteří zahrnuti jsou v zodpověděných dotaznících a zprávách .

1 V německém textu je : dvou třetin . ( Str. 13.) 497

Poměr organizovaných členů KSČ v revolučnich a reformistických odborech Odborově organizováno v Odborově

Kraj

organizo vaných

amstero-

Rudých

úhrnem

VII.

XIV. XV .

XVIII.

XIX. XX . XXI. XXII. XXIII. XXIV .

498

1 291 355

1 008 3 576 2 654 791

1 523 194 214 47 127 272

268 1

596

491

1 504 558 390 594 510 361

626

1 025 489 353 505 459 226 812 2 394 1 005 2 952 650 2 942 591 841 697 441

87 44 12 12 718 291 249 135 159 131 90 360 165

45 575

35 653

5 568

957 3 202 1 322 3 249 807 3 114 726 936

1 057

256 68

34

21 2 1

284 1 169 528 977 103 206

122 18 37 18 42 1

1 3

243

jiných

174 69

565

256

30

26

76

20

1 1 1 1 1

5

3 533

milli

XVI. XVII.

5 176 3 927

| 1 B5BQ,

VIII. Aš IX. X. XI. XII. XIII.

7 137 4 203 1 537 420 1 431 5 043 3 526 1 769

Českoslo

奶 SABL8812132712885871 20

I. II . III . IV . V. VI .

amstero-

damských damskych venských českých německých socialis tických odborech

Rudých

amstero

amstero

damských českých

damských německých

českoslo venských

jiných

socialis

Lických

0,3

3,4 0,3

2,4 1,7

11,2

0,1 0,3

1,9 3,1

0,9

70,5

0,0

19,9

71,0 75,3 44,7 82,4 67,0 87,4 90,5 85,0 90,0 62,6 84,7 74,8 76,0

5,0 7,6 0,1

23,5 15,0 55,2 17,3 14,0

0,6 0,5 2,1

72,5 93,4 84,0 84,5

21,3

90,9 80,6 94,3 81,4 89,9

65,9 70,4

78,2

4,6

14,0

17,5 12,4 8,7 14,7

0,3 1,5 0,2 0,8

8,6 3,4 13,0 22,4 22,0

33,7 1,4

0,6

7,6 16,8

1,3 0,1

0,2 2,4

5,1 17,9 9,6 34,1 26,4 122,01

2,0 1,2

0,2 1,6

0,2 0,5

7,8

111111118311111118

Procentuálně organizováno v

3,2 1,2

· Správně má být 12,2. V německém textu jsou všechna čísla uvedena bez

desetinných čárek a z toho pak zřejmě došlo k chybě v českém textu . 3 * Správně má být 0,6. Viz předchozí poznámku. 499

Uhrnný počet buněk

I. II . III .

IV . V. VI . VII.

VIII.

XI. XII.

XIII. XIV .

XV . XVI. XVII.

XVIII. XIX. XX .

XXI. XXII.

XXIII. XXIV .

500

199 96 182 82 253 70 100 90 170 3219

Frakce v odborech

Odborová komise má

buněk v %

27 27 17

má buněk 124 95 27

2

11

20 60 48 27 1

61 72 99 67 13 35 17 3 7

14,0 3,4 17,5 25,1 27,9 24,3 2,7 30,0 6,0 7,8 12,5

12

29,2

11 10 61 21 99 15 64

8,0 8,6 25,1

39 3

0362281869142

Aš IX. X.

462 242 121 58 114 260 172 111 36 130 50 38 48 41 25 69

Odborová komise má buněk

! 88N

Kraj

-

53

465

22

6,2

11,1

29,1 7,3

14,4 14,3

21 9

15,5

51 1027

14,4

1,1

Časopis strany Odebírá různě

denně

čini %

I. II . III . IV. V. VI . VII .

7071 2 383 1 390 710 1 043 2 057

VIII.

503 81 383 291 109 376 349 57 207 1 682 233 1 190 112 788 282 231 379 225

46,9 33,4 40,2 47,5 37,8 26,4 35,2 16,1 9,8 12,9 26,0 12,9 31,5 30,3 9,8 12,7 29,5 9,5 21,2 5,6 11,0 20,8 9,5 13,9 4,8 26,7

Kraj



IX. X. XI . XII . XIII. XIV . XV .

XVI. XVII.

XVIII. XIX. XX .

XXI . XXII .

XXIII. XXIV .

2 573

24 705

6 166 4 075 1 741 647 1 331 4 415 4 120 1 840 705 1 990 434

556 627 533 468 1 232 2 499 1 800 3 408 1 448 4 477 736 634 1 589 3 603

51 074

čini % 40,9 57,0 50,3

43,3 48,3 56,7

56,5 59,7

85,1 67,1 38,8 66,0 52,6 46,3 81,0 71,3 43,8 73,5 60,8 72,8 62,2 54,4

26,0 58,1 76,2 55,1

Neodebírá vůbec čini % 1 832 687 330 138 385 1 318 606 732 42 589 394 177 190 270 53 274 1 524 431 1 006 428 1932 335 1 574 767 898 16 912

12,2

9,6 9,5 9,2 13,9 16,9 8,3 24,2 5,1 20,0

35,2 21,1 15,9 23,4 9,2 16,0 26,7 17,0 18,0 21,6 26,8 24,8

64,5 28,0 19,0 18,2

501

Podle uvedené statistiky odebírá pravidelně časopis strany denně pouze 26,7 % členů, 55,1 % členů odebírá časopis různě a 18,2 % členů neodebírá vůbec žádného časopisu. Proti výkazu

2 roku 1924 snížil se počet členů odebírajících časopis strany denně o 2,2 %, stoupl počet odebírajících časopis různě o 15,6 %

a počet členů, kteří neodebírají žádný časopis, klesl z 31,3 % na 18,2 % , tj. snížil se tedy o 13,1 % . Výkaz o odběru časopisu žen a vydávaných časopisech závod ních

v tabulce uveden je číselný a procentuální počet organizo

a počet vydávaných exemplářů. Casopis žen Kraj

odebírá 2 392

67,5

656

44,6

III. IV . V.

352 166 409 1 051 2 422 480

VII.

VIII. Aš IX . X. XI. XII.

XIII. XIV.

XV . XVI. XVII.

XVIII. XIX. XX .

XXI. XXII. XXIII. XXIV .

77 196 83

72 84 113 21 119 844 259 686 107 270 99 72 65 5

11 208

61,5 64,8

77,3 65,5

94,4 99,1 66,3 65,9 57,9 70,6

53,3 60,4 18,1 38,6 72,2 52,5 57,0 46,4 46,3 100,0 34,3 9,3 0,9 63,4

Závodní časopis

vychází 10 24 11 1 4 4 4 8

6

1 1 2 2

r . 1926

v úhrnu

vyšlo

počet výtisků

úhrnem 87 42 30

纪81Kwu12215386 %。WH2189

I.

II.

VI.

502

v %

ANO WwNaNOWNnmal ANA con

vaných žen, které odebírají pravidelně časopis žen. V druhém oddělení tabulky uveden je počet buněk, které vy dávají závodní časopisy, kolik čísel bylo v r. 1926 vydáno

17 44

19

59

2 6 2

3

25 6 130 13 14 72

4 965 16 800 6 570 2000 3 421 1 791

2 170 14 000 120 700 850 100 9 220 120

7 885 300 6 820 689 417 3010

-

117

33

819 545

806

83 312

Závodní časopisy vydává doposud 117 závodních buněk . Bylo vydáno v roce 1926 celkem 806 čísel v úhrnném nákladu 83 312 výtisků.

Poměr organizovaných mužů a žen ! Následující tabulka podává přehled o poměru organizova ných mužů a žen, číselně i v % , a zároveň je uvedeno procen tuální porovnání, jaký byl poměr organizovaných žen podle statistiky ke II. řádnému sjezdu. Mužů 31. 12.

Kraj

1926 1. II.

11 527

III. IV .

2 889

V.

VI. VII. VIII.

Aš IX.

X. XI.

XII. XIII.

XIV . XV . XVI. XVII.

XVIII. XIX .

XX . XXI.

XXII. XXIII. XXIV .

5 674 1 239 2 230 6 187 4734 2591 712

2 665 975 740 1 039 965 462 1 445

4 537

Procent 31. 12. 31. 12. 1926 1924

76,5 79,4 83,5 82,9 80,1 79,4 63,5 84,8 86,0 90,0

71,9 68,8 76,4 78,7 75,7 74,7

69,7 89,8

88,8 87,1 83,8

83,3 86,4 74,0 77,6 82,7

79,9

80,3

87,1

84,4 79,5

1971 4 400 1 668

80,0

6 615 1 254 2 229 2042 4 216

91,9 92,7 91,4 74,7 89,2

75 006

80,9

78,5

83,8

81,2

75,4 78,4 80,9 83,2 92,4

73,0 88,2

76,65

Žen 31. 12. 1926 3 542 1 471

572 256 529 1 603 2 565 484 116 297

144 102 154 45 116 268 1 168 493

1 206 320 582 99 210 693 510 17 685

Procent 31. 12. 31. 12. 1924 1926

23,5 20,6 16,5 17,1 19,9 20,6 36,5 15,2 14,0 10,0 12,9 12,2 12,9

16,2 20,1

15,6 20,5 20,0

21,5 16,2

28,1 31,2

23,6 21,2 24,3 25,3

30,3 10,2 16,7

13,6 26,1 22,4

17,3 19,7 18,8 24,6

21,6

8,1

19,1 16,7 7,6

7,3

27,0

8,6 25,3 10,8 19,1

11,8

23,3

1 V německém textu je dodatek : „ ...und die Dauer der Mitgliedschaft.“ (Str. 15.) 503

al como -viwaniwlement low lol

Z uvedených údajů vysvítá, že počet organizovaných žen oproti organizovaným mužům se proti výkazům k II. řádnému sjezdu o 4 % snížil. Značný podíl na tomto snížení má zajisté zrušení 50haléřových členských příspěvků a nahrazení jich jednokorunovými. Na prvním místě v poměru organizovaných žen , stojí nyní kraj Ústí n. L., který vykazuje 36,5 % organizo vaných žen, minule vykazoval 30,2 % . V kladenském kraji, kte rý stál minule na prvém místě a vykazoval 31,2 %, snížilse ny

ní tento počet na 20,6 % . Na posledním místě stojí kraj Žilina, vykazujepouze 7,3 % organizovaných žen . Organizování práce žen Úhrnem

Kraj

I.

II . III.

IV. V.

VI. VII .

VIII. Aš

IX. X. XI . XII. XIII . XIV. XV . XVI.

XVII. XVIII. XIX. XX .

XXI. XXII .

XXIII. XXIV .

504

3 542 1 471 572 256 529

1 603 2 565 484 116 297 144 102 154 187 116 268 1 163 493 1 204 320 582 99 210 693 510 17 685

V buňkách je organizováno žen 7 závodě V pro- Pracuje V pro- Ve vý . V závod nim pracuje centech v domá- centech boru cnosti buňky výboru 780 259 189 96 253 833 380 88 32 67 51 19 96 37 59 43 496 32 231 51 99 19 130 312 170

4 822

22,0 18,0 33,1 37,5 47,8 52,0 14,2 18,2 27,7

2 762 1 212 383 160 276 770 2 185 396 84

62,5 52,2 48,0

22,6

230

77,4

35,4

64,6 81,0 37,7

42,5

93 83 58 150 57 225 672

6,5

461

19,2

973 269 483 80 80 381 340

93,5 80,8 84,1 83,0 80,8 38,0 55,0 66,7 72,7

19,0 62,3 19,8 50,9 16,0

15,9 17,0 19,2 62,0 45,0 33,3 27,3

12 863

78,0

82,0 66,9

85,8 81,8 72,3

80,2

211 129 23 7 40 107 147 63 4

30 5 19 10 16 9

49,1 84,0

21

57,5

77

16 83 8 46 5

58 24 1 158

126

Z úhrnného počtu organizovaných žen , ve výkazech uvede ných, je zaměstnáno v závodech co námezdní dělnice 27,3 % žen, v domácnostech 72,7 % žen.

Funkcionářkami v buňkách je 1158 žen, členy závodních výborů je 126 žen . Buňky mládeže a vojenská výchova členů

První dva sloupce této tabulky podávají výkaz o tom, v koli ka závodech a v místech vedle buňky strany utvořena je také buňka mládeže, kolik je v těchto buňkách organizováno členů. V následujících sloupcích vedena jsou číselná data o počtu členů, kteří prodělali vojenský výcvik, byli vojáky, poddůstoj níky, důstojníky.

byly ustaveny

IEEE

niků

6 486

985 377

17 51 44 25

1 073 736 209 44 271 916 913 574

10 10 4 2 7 3 4 13 24

166 107 87 17 121 45 51 184 504

321 1 416

40 19

936 390 739 153 415 949

2 347

63 26 9

IV. V.

3

VII. VIII.

Z organizovaných mužů bylo poddůstoj vojínů

I. II . III.

VI.

měly členů

2 972 1 854 906 1 458

3 730 2 555 1 654

296 129 229 643 438 268

důstojníků 34 3 8 2 4

‫ܚ‬ ‫ܛܬܛ‬ ‫ܝܣܣ‬ ‫ܘܕܢ‬

Buňky mládeže Kraj

10 7 3

Aš IX. X. XI. XII. XIII. XIV .

XV . XVI.

XVII. XVIII.

XIX. XX. XXI. XXII. XXIII. XXIV .

568 434 604 653 238 919

2 921 1 414

46 7

32 63 547

10 013

1 097 3729 490 1 122 2 245 43 192

48 193 75 63 80 120 76 158 537 225 475 239 788 98 274 305 7 320

4 2

2 4

16 12

12 5 5 3

4 7

150

Jelikož výkazy o činnosti podalo celkem 3219 buněk strany, vedle nichž je utvořeno 547 buněk mládeže, znamená to, že

buňky mládeže utvořeny jsou vedle necelé pětiny buněk stra 505

ny. Vykázaný počet členů mládeže dosahuje průměrně jednu devítinu členů strany v buňkách vykázaných. Podle druhé části tabulky bylo z 1000 členů v buňkách stra

ny organizovaných průměrně vojínů 576, poddůstojníků 97 a důstojníci 2. Vojenskou službu neprodělalo z 1000 průměrně 325 Členů.

Aktivizace členů KSC Ploilo členské

Úhrnem

Kraj

Aktivně

Procent

povinnosti nepravidelno

Procent

20,8 27,0 28,8 27,4 39,6

11 938

79,2 73,0 71,2

32,5

5 256 5 486

67,5 75,1

2071 589

67,0 71,1 72,2

pracovalo 1.

15 069

II.

7 145

III .

IV .

3 461 1 495

V.

2 759

VI.

7 790

VII . VIII. Aš IX . X.

7 299

3 131 1 908 996 410 1 093 2 534 1 813 1 004 239 822 304 202 213

5 237 2 465 1 085 1 666

XI. XII. XIII.

1 152

287

XIV .

578

207 484 1 656 587 1 584 765

24,9 33,0 28,9 27,8 27,2 23,0 18,0 24,9 35,8 28,3 29,1 23,8 28,2 38,5

1 519

21,1

5 678

2 439 2 735 4 726

483 524 408 704

35,7 21,5 14,9

14,9

1 2 4

92 691

23 877

25,8

68

870 915 327 022 814

XV . XVI. XVII. XVIII. XIX. XX . XXI. XXII. XXIII. XXIV .

3 075 828

2 962 1 119 842 1 193

1 713 5 705 2 464

5 604 1 988

7 197 1 353

2 140 815 640

980 865 371 1 229 4 049

1 877 4 020 1 223

72,6 60,4

72,8 77,0 82,0

75,1 64,2 71,7 70,9 76,2 71,8 61,5

78,9 64,3 78,5 85,1 85,1 74,2

Do výkazu aktivních pracovníků strany pojati jsou členové vykonávající pravidelně svěřené jim stranou funkce a úkoly v buňkách , frakcích, komisích apod. O těchto 25,8 % členů možno mluvit jako o určitém kádru

funkcionářů, který postupně při prováděné bolševizaci a dělbě práce ve straně je vytvářen . Naproti tomu ostatních 74,2 % členů nejsou stále ještě dosta

tečně aktivním živlem v organizaci a zúčastňují se činné práce pouze občasně a nepravidelně. 506

Organizace agitpropagační činnosti

Tabulka podává výkaz, v kolika buňkách v tom kterém kraji je pověřen funkcionář vedením agitačně propagační práce,

u kolika je vybudována zvláštní komise pro tuto práci, v koli

ka je ustanoven dělnický dopisovatel, v kolika rolnický, dále kolportáž, zřízena knihovna a o kolika svazcích. V buňce je

Vedoucí Agitprop dopisovatel Kolpor- Knihov Má na tér svazků agitpropu kɔnisz d laický rolnický

XIII. XIV .

11 12 26 13 47 45 8 35 13 13 12 8 3

XV . XVI. XVII .

40 26

VII. VIII. Aš

IX . X.

XI. XII .

XVIII. XIX. XX .

XXI. XXII. XXIII. XXIV . Celkem

17

25 10 79 6 28 33 24 737

69 24 13 9

21 41 55 31 7 25 4 4 7 12 3 10 57 7 83 11 72 24 15 84 84

713

132 98 47 24 58 135 74 65 20

91731911

56

%% 打 以 8 的 小 6388748388n9 % 855

145

883348

I. II. III. IV . V. VI .

10

10 1

160 143 88 37 86 148 142 70 25

69

85 41

3 11 7

128

35

32 32 67 67

4 32 39 39

26 21 18 27 18 26 127 50 116 37 113 31 45 69 69

1 315

215

1 739

20

13

14 14 20

] ‫سپر‬ ‫اس‬

Kraj

3

3 3 7

58 27 20 9

29

72 36 26 6

25 12 7 9

6 8 9

36 9

6 923 950 1 992 971 4 048 8 718 3 679 802 1 650

1 214 1 233

224 628 809 440 696 2 656 1 039

23 14 58 14

2 297

37 37

1 274 1 274

564

49 248

2 129 3 240 1 207

507

.XXII . XXIII XXIV .

. XXI

. XX

XVII . . XVIII . XIX

.XV XVI .

I. . II . III . IV V. VI . VII . VIII . Aš . IX X. XI . . XII XIII . XIV .

Kraj

670 23

254 922 476

555 1455 519

651 386 586

257

133 140 278 100 156

104 856

744 8 451 443 535 926 223 7 284 566

320 27

559 179 399 6 1 06 969 435 2 447 509 189 343 681 111

299

1 12 1 776 3 297 857 159 975 266 219

565

147 5 2 74 1 1047 329 5 1230 746 242 564 758 2 1337 497 124 488 110 66 104 198 125 206 1149 490 1064 347 322 169 94 137 65 161 16

pomoci sstvech aport

rClonstui oúsnych masových organizacích

224 32 30 47 45 002 12

50

41 128 1009 352 830

122

238 3 784 557 182 345 869 2037 350 93 489 49 158 141

1886

403

135

45 67 3 153 89 120 34 26

111 122 113 2 62 211 64 24 4 68 6 2 22

rolníků

162 89 34 85 370 204 203 48 53 29 16 37 53 29 18 146 37 73 43 282 39 62 15 19 382 2

236

పి || 3 | Baa|| NI | సం |

508 294

15 76

364

163

758

26

568

145 243 188 3 394 6

638

121

458

220 1 72 3 211 305 58 155 74 33 86 75 63 49 225 130

118

616 524 284

invalidů bezvěrců tělovýchova družRude nájemníků hasičů malo-

členů Ze KSČ oorganizováno rganizacích vje

050 2

148 36

3 15 20 47 144 10 59 4

50

1 14 20

101

12

196

286 70 77 47 101 378 305

jiných

384 2

wwwssg 仍 % 以 打 B18 %。

1800

91

6

12 4 11

9

7

4

2 8

13 2 2

‫هاا‬ ‫س اه‬

. XXII .XXIII XXIV .

. XXI

. XX

. XIX

6 14 37 34 33 99 18 127 71 32 61 113 1196

3

128 76 27 22 20 41 143 46 3 21 17

‫سرب ما‬

.XVII . XVIII

.XV . XVI

.XIII .XIV

263 102 103 34 65 113 173 70 12 47 32 11 24 15 30 81 103 68 312 48 243 105 60 81 185

‫ههياه‬

. XII

65 27 58 75 113 69 27 27 7 8 9 12 4 32 97 20 430 25 242 36 32 32 93

260

váno

‫سب‬

. II VI Aš . IX X. . XI

.VII

. VI

V.

IV .

. II .III

I.

pIráce

činnost politickou Pro odsouzenoroků vyšetřopropuštěno

NOONMINN

Kraj

10

10

8

das

pokuty

629 100

18

6

12 13 3 15 19 6

260

820

060 3

255 5 352 4 1 95 1225 400 1180

KC

1 60 1 620 210 360 70 1950 1320 1258 470 075 6 295 075 35 619 27 470 225 9 105 9

19 25 18 6 19 5 19 23 5 18 10 1 14 10 4 17 1

činily Tresty měsíců

1

Golwani l l walangonl

KSC členu Perzekuce

‫سب یہ‬ ‫س‬ ‫هو‬ ‫ب‬ ‫هدرب‬ ‫ما‬

Bwn8

509

368

23

odsouzeno policejní

13

3 5 24 22 6 13 17 9 17 52 13 22 24

4

11 2.7 14 7 5 20 15 4 7 6

6

tech

problídky pvroccn

SPravda )( lovensko

VRudé aečerník právo

dělník Jihočeský BPravda )( rno Arbeiterzeitung Glos Robotniczy UPravda )( žhorod

denně 2x

1x týdně týdně 1x týdně 1x týdně 1x týdně 1x 1x týdně

týdně 1x

1x týdně 1x týdně

1x týdně týdně 1x

3x týdně týdně 3x týdně 3x týdně 3x týdně 2x

denně 1x

denně 1x

denně 1x

denně 1x

denně 1x

deník Dělnický Svornost

Weckruf

denně 1x

Cisel

155

3 14 12 7 5

6 3

24

26

měsíčně 2x měsíčně 2x Komunistická revue měsíčně 2x Kommunistische měsíčně 2x revue Komuna 1x měsíčně Kommune měsíčně 1x

Rozsevačka Kommunistin

Jiskra

Odboj

Průboj Pochoded Vpřed Rudý východ

Slovácko lidu Stráž

PPravda )( lzeň

Svoboda

Vorwärts Internationale Munkás

Rovnost

Vychází

11 10

23

14

12 1

6 16

54 38 81

Článků

2

290 24

109

158 105

14

214 186 2 117

355

a

Rádek

12,—80 600 ,

12155 10 ,

8500 ,

50 000 ,

432,86 922 8 ,

4054,07

,3200 –

302,53 10

1431,10 RAdministrace sRedakce společně ovnosti nezaslala zprávu

8,~ 696

2520,30

824,63 17 8 14, 11 8416,35

.

5200 , 506,37 25 482,73

724,05 74 2

204,04 54 218,80 35 27 230 131 5 284

Žalob Redaktor Utraty procesů

odsouzen podáno

azprávu Redakce nezaslala dministrace zprávu nezaslala administrace Redakce

3

2

2

1

nezaslala zprávu Redakce

4

341,42 19 1498 ,500 197 66,14 550 2993 ,249 10

5 6

Ps ochodněí Společn sPochodni Společně

21 965,50 12 32400 40 ,35 1010 36,75 49 5 500 ,13

17

41949 62,50 18

625 18 ,91 2010 19

Konfiskace stály

In Inloo lol -

Jméno časopisu

w I want

Il

au

S81184461431 III

1BH142

111

Iwowe.vn

511

Slehy

Kohoutek

Reflektor

Proletář Proletářka Kronika

mohla .statistika úplná být ,aby výkazy

404 869

azprávu Redakce nezaslala dministrace administrace Redakce nezaslala zprávu nezaslala zprávu Redakce nezaslala zprávu Redakce nezaslala zprávu Redakce nezaslala zprávu Redakce 269,11 128 951 12 436 50

žedocílilo sluší Vytknout zde nani upomínání ,veškeré toho apse správné podaly strany listy všechny eřes by odrobné

128,03 177

Perzekuce, jak z tabulky vysvítá, řádila v tomto roce zvýše nou silou. Nejvíce postiženy jsou perzekucí kraje slovenské.

Propouštěním z práce pro politickou činnost nejvíce trpěli soudruzi na Moravsko - Ostravsku. Perzekuce tisku

Následující tabulka podává přehled Operzekuci tisku . Během roku byla zkonfiskována 404 čísla různých časopisů .

Z toho více jak celá třetina konfiskací týká se ústředního or gánu strany » Rudého práva«. Doslov

Uvedené statistické výkazy a zprávy, jak již v úvodu bylo

poukázáno, nejsou úplné, poněvadž celá jedna třetina buněk a členů strany stranické povinnosti nesplnila a zprávy i výka

zy ke sjezdu nezaslala. To je zřejmý nedostatek a slabina naší organizační činnosti i našeho organizačního aparátu. V mno hých případech byly zaslány zprávy a výkazy neúplné a důsle dek toho byl, že některé oddíly, které původně měly být do této

zprávy pojaty, musily být úplně vynechány, poněvadž by nepo dávaly naprosto žádného přehledu pro svoji neúplnost a nedo

statečnost. Některé z těchto oddílů byly zvláště důležité a cen né, jako např. oddíl o práci v závodních výborech, o pozicích komunistické strany v těchto a výsledky voleb do závodních výborů. V tomto směru nemáme doposud žádného přehledného

statistického materiálu a pokus opatřit jej u příležitosti sesta vování sjezdové zprávy opět selhal pro neporozumění našich členů a funkcionářů .

Je potřebí k závěru této zprávy připomenout našim soudru hům funkcionářům, že řádné podávání zpráv a statistických údajů je nezbytnou součástkou bolševické organizační práce

a že jen správná statistika o vykonané činnosti i dosažených výsledcích může nám správně odhalit slabiny ' a nedostatky a být vodítkem pro další organizační bolševizaci do budouc nosti. Je proto nutno, aby podávání zpráv a výkazů bylo příště více pozornosti i dochvilnosti věnováno, neboť řada výkazů do cházela teprve v době , kdy již byly zprávy zpracovány a výkazy

pozdě došlé nemohly být více do nich pojaty přesto, že s uzavřením statistiky bylo do poslední možné chvíle vyčká váno ,

A. Z.

512

Návrh organizačního řádu KSČ 1

a prováděcích ustanovení

Pro delegáty IV. sjezdu KSČ a k diskusi v buňkách. I.

Jméno strany

1. Komunistická strana Československa je sekcí Komunistic ké internacionály a jmenuje se : Komunistická strana Českoslo venska sekce Komunistické internacionály . -

II .

1

!

Členství strany

1. Členem strany může být, kdo uznává program a stanovy Komunistické internacionály a Komunistické strany Českoslo venska, kdo je členem základní nejnižší organizace strany a v ní aktivně pracuje, podrobuje se všem usnesením Komin terny a strany a platí pravidelně členské příspěvky.

2. Členství v komunistické straně zavazuje k aktivní účasti na stranické práci : k účasti na shromážděních a kampaních stranou pořádaných, k vykonávání funkcí, které jsou vedením

strany členům strany uloženy, k provádění komunistické agi tace a propagandy v závodech a v obvodu, kde bydlí, k účasti na stranické práci v odborových organizacích , družstvech a ostatních mimostranických masových organizacích atd . Každý člen komunistické strany je také povinen předplácet

komunistický tisk. Vedení závodních anebo uličních buněk při kazuje každému členu strany podle jeho schopností určitou stranickou práci . Ten, komu byla práce uložena, je za její pro

vedení zodpověden , neboť každý člen strany musí být opravdu činným pracovníkem strany.

3. Přijímání nových členů provádí se buňkami strany. Nové přijetí podléhá potvrzení vedení místní skupiny, popřípadě ve

dení městského obvodu. ( Poznámka: V případě částečné ilega lity anebo ilegality je při přijímání nového člena nutné dopo ručení jednoho člena strany .)

1 Návrh organizačního řádu vyšel jako brožura . Viz AÚML ÚV KSČ, f. 6 , a.j. 2, česky 24stran . Byl schválen IV. sjezdem KSČ a po diskusi v základních organizacích upraven. Protože úpravy jsou takového rázu, že je nebylo možno zapracovat do poznámek , uvádíme upravený organizační řád jako další přílohu k protokolu . 513

4. Přestupují- li celistvé skupiny z jiných politických organi

zací anebo celé strany ke KSC, jsou přijímány do strany roz hodnutím ústředního výboru.

( Přestupují-li vedoucí osoby jiných stran, vyžaduje jejich přijetí mimo potvrzení vedení místní skupiny anebo městského obvodu také potvrzení krajského vedení a ústředního výboru .) 5. Změní- li člen závodní buňky pracovní místo , je povinen se u vedení své dosavadní závodní buňky odhlásit a oznámit své

nové pracovní místo a přihlásit se u vedení místní skupiny anebo městského obvodu, v jehož obvodu je nové pracovní místo, aby byl převeden do příslušné závodní buňky. Přestěhuje -li se člen buňky, je povinen oznámit to vedení své buňky a mimoto vedení městského obvodu nebo místní skupiny v obvodu, v němž je jeho nový byt. Při přestěhování zůstane člen strany dále v buňce svého závodu. Změní-li své bydliště člen uliční buňky, který nepracuje v závodě, musí se odhlásit u vedení jeho dosavadní uliční buňky a přihlásit se u vedení místní skupiny anebo městského obvodu, v němž bu de nyní bydlet, aby byl převeden do nové buňky.

Při přestěhování se je člen povinen při oznamování nového bydliště u vedení své buňky se odhlásit a u vedení městského obvodu nebo místní skupiny nového bydliště přihlásit. Při pře stěhování člena strany do jiné země musí být vyžádáno dovo lení ústředního výboru strany. III .

Výstavba strany

6. KSČ je vybudována na základě demokratického centralis mu jako všecky sekce Komunistické internacionály. Jeho zása dy jsou : a ) Volba nižších i vyšších stranických orgánů na plenárních

schůzích členů, popř. konferencích a stranických sjezdech. b ) Periodické skládání účtů z činnosti orgánů strany před jejich voliči.

c ) Závazné uznávání usnesení vyšších stranických orgánů nižšími, přísná stranická disciplína a rychlé a přesné pro

vádění usnesení EKI a vedoucích stranických orgánů. Každá organizace, která provádí svou činnost na určitém obvodu, bu de považována za nadřízenou nad těmi stranickými organiza cemi, které omezují svoji činnost jen na část tohoto obvodu . O stranických otázkách diskutuje členstvo jen do rozhodnutí o nich příslušnými orgány strany. Po schválení usnesení kon gresem Kominterny, sjezdem strany nebo vedoucím stranickým orgánem musí být usnesení bezpodmínečně provedeno i tehdy, když část členů strany nebo místních organizací není s tako vým usnesením srozuměna. 514

6. Na základě těchto zásad demokratického centralismu maji

členové strany právo volit si všecky instance a orgány strany bud přímo na plenárních schůzích , anebo prostřednictvím de legátů na konferencích a kongresech.

Výběr a sestavení vedoucích stranických orgánů jsou . pone chány plně volnému rozhodnutí členstva. Když jsou tyto orgány zvoleny, pak se musí všichni členové strany a organizací pod robit jejich vedení tak dlouho, dokud tyto orgány by nebyly nahrazeny jinými. Při tom mají vyšší orgány právo vydávat rozkazy nižším a přidělovat jim stranickou práci. Diskuse mohou být prováděny : 1. v zasedání a shromáždění strany , 2. v stranickém tisku . Diskuse ve schůzích buněk, na

konferencích atd . je volná a neomezená. Každý člen strany je

oprávněn svobodně projevit svoje názory, hájit je, je však po vinen podrobit se rozhodnutí většiny. Jestliže jednou bylo roz hodnuto, pak není člen oprávněn domáhat se vrácení usnesení a novým zahajováním diskuse ztěžovat stranickou práci, mást členy. Učiněné usnesení může být změněno jen na základě odvolání vyšších instancí.

V tisku strany může být jen o těch otázkách diskutováno,

o nichž diskuse byla povolena. Ústřední výbor má právo usta novit, o kterých otázkách a kdy se smí diskutovat. 7. Za ilegálních poměrů je přípustno, aby nižší orgány stra

ny byly vyššími dosazovány, 1 kooptace jejich vedení, je-li po tvrzena vyššími stranickými orgány. Tato opatření mají být předložena organizacím k dodatečnému schválení tak brzo, jak je možno. V

8. Stranické organizace jsou v místních otázkách samostatné rámci existujících usnesení Komunistické internacionály

a strany. Nejvyšší instance každé stranické organizace je valné

shromáždění členů, popř. konference delegátů nebo sjezd stra ny .

9. Valná shromáždění členů, konference, popř. sjezd strany

volí příslušné vedení, které v mezidobí je považováno za ve doucí orgán a provádí běžné práce , příslušných organizaci strany, jakož i revizní komise .

10. Nejvyššími instancemi strany jsou : sjezd strany, a když nezasedá, ústřední výbor. 11. Strana je rozdělena v krajské organizace, jichž nejvyšší instancí je krajská konference, a když nezasedá, krajské vede ní.

12. Krajské organizace jsou souhrnem krajských organizací

okresních, jichž nejvyššími instancemi jsou konference okres ní, popř. okresní vedení. 13. Okresní organizace tvoří organizace městské, místní sku

piny a vesnické buňky, jichž nejvyššími instancemi jsou: pro 515

městskou organizaci plenární schůze členů , popř. konference a městské vedení, pro místní skupiny schůze místní skupiny, popř. vedení místních skupin, nickou buňku plenární schůze buňky, popř. vedení

městská plenární pro ves vesnické

buňky .

14. Městská organizace

je

souhrnem všech

závodních

a uličních buněk města nebo velkoměsta a je rozdělena

v městské obvody, jichž nejvyššími instancemi jsou: plenární schůze městských obvodů a vedení městských obvodů. Kde se

stává nutným ve velkoměstech další rozdělení městských obvodů na základě zeměpisného rozložení počtu buněk anebo množství členů, budou vytvořeny skupiny buněk, které jsou pomocným orgánem městského obvodu k vedení a kontrole bu něk. Nejvyššími instancemi skupin buněk jsou plenární schůze členů a vedení skupiny buněk.

15. Místní skupinu tvoří všechny buňky ( závodní a uliční) obce anebo malého města, v němž dělení na městské obvody

není žádoucí. Nejvyššími instancemi bụněk jsou plenární schůze členů, popř. vedení buňky. 16. Tato výstavba strany ve smyslu demokratického centra

lismu vylučuje naprosto každé dělení na základě principu národního federalismu.

Pro vedení všeobecné agitace a propagandy v řeči národ ních menšin budou zřízeny u příslušných instancí strany resor ty pro práci mezi národnostními menšinami. Činnost těchto re sortů podléhá vedení příslušných instancí strany. 16. Je tedy naprosto nepřípustno tvořit ve straně za jakýchko

liv okolností zvláštní organizace, podle národní příslušnosti. Všechny organizace strany, buňky, místní skupiny, městské, okresní a krajské organizace, jakož i organizace říšská jsou naprosto jednotny, to znamená, že může být v jednom závodě jen jedna buňka, v jednom místě jen jedna místní skupina a v jednom městě jen jedna městská organizace, v jednom okrese jen jedna okresní organizace atd. Nemohou být tedy

zřízeny v jednom závodě 2 buňky, např. jedna česká a jedna německá. Ve schůzích členů a v jakýchkoliv sezeních musí být

přihlíženo k národnostní příslušnosti členů. Jsou-li členové příslušníky různých národností, budiž jednání vedeno pokud

možno v jejich mateřských řečech. Požadavkům příslušníků národních menšin budiž tak vycházeno vstříc, jak je jen

možno. Naproti tomu musí se členové strany náležející národ nostním menšinám snažit o to, aby jednání nepřetěžovali zby

tečnými požadavky a aby zasedání nebyla do nekonečna prota hována zbytečnými překlady.

17. Pro vyřizování běžných úkolů strany budou vytvořena u vedení strany oddělení jako stálé pracovní korporace (orga

nizační, odborové, agitačně propagační, družstevní, ženské, ze 1

516

mědělské, komunálně politické atd . ). Oddělení jsou podřízena

příslušnému stranickému vedení a pracují podle jeho pokynů. Jejich členové budou určeni k vedení strany, vedoucí oddělení

budiž zpravidla člen vedení strany. Mimoto jsou určeni pro práci v masových organizacích vedoucí resortů . V malých or ganizacích , v nichž tvoření oddělení u vedení strany nepři chází v úvahu, musí být jmenován člen strany k vyřizování příslušné stranické práce. IV .

Závodní buňka

18. Závodní buňka je základem organizace strany, je

politickou organizací strany v závodě. Závodní buňka strany musí být ustavena v každém průmyslovém nebo zemědělském podniku, dílně, kanceláři, krámě, obecní nebo státní instituci, pracují-li tam aspoň tři komunisté. 18. 1. Do závodní buňky patří:

a ) Všichni v závodě zaměstnaní členové strany. b) Všichni ze závodu propuštění, a tedy nezaměstnaní soudru zi, dokud nenajdou práci v jiném podniku, do jehož závodní buňky musí pak vstoupit. ( Tací nezaměstnaní soudruzi, kteří se těžko mohou záčastnit schůzí závodní buňky v podniku, v němž byli naposled zaměstnáni, a to proto, že bydlí daleko

od dřívějšího pracovního místa , mohou být svojí dosavadní buňkou přikázáni do závodní buňky poblíž jejich bydliště.) Je však třeba svolení té organizace, které je tato závodní buňka podřízena. Kdyby ani to nebylo možno, pak musí být tito sou

druzi přikázáni k práci do pouličních nebo vesnických buněk ve svém bydlišti.

c ) Kromě toho mohou být do závodních buněk přiděleni: ně kteří soudruzi, kteří bydlí v jejich okolí, aniž pracovali sami v některém závodě nebo jsou zaměstnáni v takovém malozávo dě, v němž není možno zřídit závodní buňku, nebo konečně soudruzi, ojediněle roztroušení v okolních velkozávodech. Tito soudruzi především jen proto, aby mohli za pomoci buněk, do nichž byli přiděleni, okamžitě zahájit práci na vybudování

buňky v jejich vlastním závodě. Počet přidělených soudruhů smí však tvořit jen nepatrný zlomek celkového počtu členů, neboť v závodě zaměstnaní členové musí tvořit naprostou vět šinu. Proto může v závodě nezaměstnané členy do závodní

buňky přidělovat jen závodní buňce nadřízená instance strany. Do buňky přidělení soudruzi budtež používáni k provádění ze jména takových prací, jichž vykonávání by ohrozilo v závodě zaměstnané členy terorem podnikatele.

2. Pro stavební, zemědělské a sezónní dělníky platí všeobec 517

ně táž ustanovení jako pro stále zaměstnané, kromě toho však ještě tyto směrnice:

a) Na stavbách , v zemědělských a sezónních závodech , které zaměstnávají dělníky po delší dobu a v nichž jsou zaměstnáni aspoň tři komunisté, buďtež vytvořeny pravidelné závodní buňky. Je-li třeba, mohou být vytvořeny závodní buňky sdruže

ním několika stejnorodých závodů a v nich zaměstnaní komu nisté sdruženi vždy jen v jedinou buňku. b ) Komunističtí stavební, zemědělští a sezónní dělníci, kteří

často mění pracovní místa, buďtež zvlášť registrováni v orga nizaci svého bydliště a buďtež jim dány zvláštní instrukce pro

stranickou práci v pracovních místech . Kromě toho budtež při děleni v okolí svého bydliště do některé závodní buňky stej ného výrobního odvětví, nebo není-li to možno, do uliční, případně vesnické buňky . Zejména musí být organizací svého bydliště registrováni ti sezónní dělníci, kteří pracují daleko od

svého bydliště (např. pošumavští dělníci v severních Čechách, tak, aby mohli být v zimních měsících, kdy dlí doma, přiděleni

ke stranické práci a k placení příspěvků do některé závodní nebo, není-li to možno, uliční či vesnické buňky.

c ) Je nepřípustno sdružovat komunistické stavební, zeměděl ské a sezónní dělníky teritoriálně (oblastně), v rámci místních skupin do zvláštních buněk podle povolání, nebot by tím byly buňky zaměňovány s odborovými frakcemi. 3. Ve velkozávodech o několika podnicích nebo jinak rozčle něných buďtež buňky, jsou - li dosti silné, rozděleny v buňky podle oddělení, sálů nebo dílen. Totéž platí i o velkých důl

ních společnostech, kde budtež ustavovány buňky podle jed >

notlivých dolů a jam. Tyto buňky jednotlivých dolů nejsou samostatnými buňkami, nýbrž jsou podřízeny mateřské buňce ( souhrnné ) . Kde není možno nebo účelno utvořit buňky v jed

notlivých odděleních pro zvláštní poměry nebo obtíže , buďtež v těchto odděleních závodu ustanoveni aspoň dílenští důvěr nici.

4. Toto podružné rozdělení závodních buněk v dílenské buňky budiž všeobecně provedeno i v takových závodech, kde se pracuje na směny. Jen tedy, pracuje-li se na směny trvale,

třeba jen na dobu několika měsíců, mohou být, nestačí-li směnoví důvěrníci, utvořeny buňky I., II., a III. směny, které ovšem zase podléhají celé závodní buňce.

5. Dělníci pracující po domácku buďtež zpravidla přidělo váni do závodních buněk těch závodů, pro které pracují. Ne ní-li to možno, tedy do buněk jiných závodů stejného průmys lového odvětví.

19. Úkolem závodní buňky je bezprostředně plnit poslání strany jako předvoje, vůdce a organizátora dělnické třídy v nejužším spojení s dělnickými, v závodě soustředěnými 518

masami a za nejtěsnější spolupráce veškerého členstva buňky a vést dělníky k boji o nastolení diktatury proletariátu. Ve všech akcích a bojích jde buňka v čele v závodě zaměstnaného

dělnictva, ukazujíc mu cíl, cestu a prostředky boje a organizu jíc i vedouc každý boj v závodě samém , spojujíc jej se všeobec nými boji vykořisťovaných mas vůbec. Navazuje přitom na společné denní požadavky dělníků v závodech a organizuje a vede boj o jejich uskutečnění, osvětlujíc dělníkům v průběhu a na zkušenostech boje politiku a bojovnou metodu strany, od halujíc zároveň chování a jednání sociálně demokratických a jiných nekomunistických vůdců a uvědomujíc dělníky zejmé

na o nutnosti boje o politickou moc. Organizuje revoluci, orga nizujíc, vedouc a využívajíc denní boje dělníků k revoluciono vání dělnictva a k přípravě konečného boje.

19. Ke splnění tohoto úkolu je třeba :

a ) Přísná organizace závodní buňky, železná kázeň a činna spolupráce všech členů, dochvilné a svědomité provádění všech organizačních prací.

b) Neochvějná komunistická agitace a propagace mezi ne komunistickým dělnictvem v závodě, systematickým , indivi duálním ovlivňováním , rozšiřováním letáků, závodních časopis sů , tisku strany a komunistické literatury vůbec, plánovitě při praveným vystupováním členů buňky na závodních a odboro vých schůzích , rychlým a cílevědomým zaujímáním stanoviska

ke všem důležitým událostem v závodě, neochvějnou politic kou uvědomovací a získávací prací.

c ) Houževnatý a vytrvalý boj o dobytí rozhodného vlivu ve všech k závodu patřících dělnických institucích a organizacích ( závodní výbory, odbory, družstva atd . ), organizování a pro vádění systematické komunistické frakční práce ve všech těchto organizacích .

d ) Aktivní zasahování závodní buňky ve všech hospodářských konfliktech dělníků, energické hájení jejich požadavků, propa

gování a organizování proletářské jednotné fronty, v boji o denní požadavky a k boji proti buržoazii vůbec. e ) Houževnaté potírání vlivu nekomunistických stran na děl níky odhalováním chování jejich zástupců při každé dělnic tvo zajímající konkrétní události i všeobecné politiky těchto

stran , přičemž nutno vyvolit takové metody, jimiž je možno nekomunistické dělníky získat, a nikoliv ještě více odradit. f ) Vybudování a udržování těsného spojení mezi dělníky v závodě a nezaměstnanými, zejména k tomu, aby bylo zne možněno zneužívat nezaměstnanych proti zaměstnaným .

g ) Vybudování těsného spojení mezi v závodech zaměstna ným dělnictvem a masami vykořistovanými na venkově a sy stematické propagování bojovného svazku dělníků a pracu jících rolníků . 519

h ) Plánovité politické ovlivňování dělnické mládeže a pracu jících žen a jejich získávání a zařazování do bojů veškerého dělnictva vůbec. Podpora mládeže při zakládání a výstavbě bu něk mládeže v duchu hesla: »Tam, kde je buňka strany, budiž

vytvořena i buňka mládeže! Podporování a pomáhání již usta veným buňkám mládeže . «

i ) Kromě těchto úkolů v závodě jsou členové závodních bu

něk povinni aktivně ve straně spolupracovat i v obvodu svého bydliště. Zejména tehdy, provádí-li organizace strany v mís tech jejich bydliště zvláštní kampaně

akce. Proto musí být

všichni členovézávodních buněk registrováni i v organizacích svého bydliště, čili musí se tam k této práci sami hlásit, proka zujíce členství ve straně legitimací strany. V organizacích by dliště mohou vykonávat i funkci a mají i právo hlasovací v otázkách místních, jako ve volbách kandidátů do obecního

zastupitelstva, při rozhodování o postupu komunistické frakce v tomtéž atd. Nemají ale hlasovacího práva v těch zásadních

otázkách , v nichž jim přísluší právo a povinnost rozhodovat o nich v závodní buňce .

Povinnost stranické práce v oblasti bydliště platí zejména pro ty členy závodních buněk, kteří bydlí v místech, v nichž dosud nebyla ustavena organizace strany. Tito soudruzi musí vést v místě bydliště čilou politickou uvědomovací a získávací

práci a vůbec se přičiňovat o to, aby tam byla organizace stra ny co nejdříve založena. Výbory závodních buněk musí bdít nad tím, aby členové

buňky plnili svých povinností kromě stranické práce v buňce i v obvodu svého bydliště.

20. Nejvyšší instancí závodní buňky je ple nární schůze členů, která musí být svolána pravidelně, nej méně však jednou za čtrnáct dní. 20. Největší pozornost budiž věnována pravidelnému konání plenárních schůzí, poněvadž činnost celé buňky i jednotlivých

členů v podstatě na něm závisí. Svolávání členské schůze musí se, co se týče místa a doby, dít tak, aby všichni členové se jí mohli zúčastnit . 21. Závodní buňka si volí na členských ( plenárních ) schůzích podle velikosti vedení nejméně o třech členech. Ve dení řídí veškerou činnost buňky, provádí mezi členy dělbu

práce na resorty (agitprop, odbory, závodní výbor, ženy, mládež atd . ) a rozděluje tuto práci mezi resortníky.

21. a ) Počet členů vedení závodní buňky řídí se podle veli kosti podniku a velikosti závodní buňky. V buňkách přes 10 členů budiž aspoň tříčlenné vedení a zpravidla nejvýše však 15členné. V buňkách do 10 členů stačí volba důvěrníka buňky a jeho místodůvěrníka, není-li podnik příliš veliky. Jinak budiž

vedení zvoleno 3členné, i když buňka nemá ani 10 členů. 520

Hned v první schůzi nechť si vedení rozdělí podle počtu svých členů funkce tak, aby jednotliví soudruzi byli pověřeni těmito obory : důvěrník, místodůvěrník, vedoucí agitpropu, od borové i práce v závodním výboru, mezi ženami a mládeží. Kromě toho je členem výboru závodní buňky strany i důvěrník buňky mládeže. Podle velikosti závodu a počtu členů buňky bu

diž jednotlivým soudruhům , kteří však nemusí být členy výbo ru, uložena frakční práce v družstvech , v Rudé pomoci, v Děl nické pomoci, v dělnickém tělovýchovném hnutí a jiných mi mostranických masových organizacích . b ) Důvěrník řídí veškerou práci buňky. Připravuje

schůze vedení a stará se o řádnou dělbu práce, jakož i o to, aby byla práce jednotlivých pracovních resortů prováděna ve vzájemném spojení. Musí okamžitě reagovat na všechny udá losti v závodě, aby okamžitě svolal vedení buňky ( a je-li to ne možno, samostatně jednal a vydal nutné pokyny ) a předložil ji příslušné návrhy.

Je odpověden za dobrou přípravu schůzí buňky i za pro vádění přijatých usnesení. Stará se o přípravu vystupování buňky a jejích členů na závodnich schůzích, podává pravidelné zprávy o buňce nadřízenému vedení stranické organizace a udržuje stálé spojení s buňkou mládeže. c ) Místod ů věrník buňky vede registraci o členech

buňky i sympatizujících, o odborové a stranické příslušnosti dělníků v závodě, přičemž je podporován ve velkozávodech důvěrníky dílenskými , kontroluje návštěvu schůzí, spojení buňky s instancí, frakcí atd . li finanční záležitosti buňky. Je od pověden za to, aby se členské seznamy nedostaly do rukou od půrců. Vede veškerou organizační a administrativní činnost buňky .

d ) Vedoucí odborové práce je ve spojení s odbo rovou komisí nejbližší buňce nadřízené stranické organiza ce, kontroluje odborovou příslušnost členů strany, organizu

je společně s vedoucím agitpropu získávací práci pro vstup v závodě zaměstnaných dělníků do odborů, dává členům buňky

pokyny o provádění odborové práce, organizuje i vede frakční práci v závodním výboru a v odborových organizacích a při

pravuje ' společně si vedoucím agitpropu volby do závodního výboru. V závodech, ve kterých zastoupeno několik odboro vých organizací, budiž určen pro každou organizaci jeden sou druh zvlášť, který je podřízen vedoucímu odborové práce vůbec. Tito soudruzi mají pak kromě jiného i ten úkol, před schůzemi odborových organizací informovat členy závodní buňky, sdružit je a s nimi se poradit, jak na schůzích těchto jednotně postupovat. e ) Vedoucí agitpropu je odpověden za veškerou

agitační a propagační práci buňky, jakož i za řádné provedení 521

kampaní a akcí, kolportáž literatury, získávací akce, vydávání

závodního časopisu, organizování dělnického dopisovatelství, elementárních škol, kroužků atd. Ve větších buňkách vyhledá si k organizování a řízení těchto prací několik řádných spolu pracovníků, s nimiž pak tvoří agitprop komisi buňky. Členy této komise musí být zejména redaktor závodního časopisu, dělnický dopisovatel, kolportér a vedoucí vzdělávací práce.

Plánovité a úspěšné provádění agitprop práce a práce závodní buňky vůbec je možno jen při účinné spolupráci veškerého členstva buňky. Zejména je nutno zapřáhnout všech ny členy buňky k rozšiřování letáčků, závodního časopisu a tis ku strany vůbec, k agitaci a k agitační práci a ke všem jiným

stranickým povinnostem , jichž plněním musí působit na veške ré dělnictvo v závodě zaměstnané. Jednotliví agitačně propa

gační pracovníci, jako redaktoři závodních časopisů, dělničtí dopisovatelé a kolportéři, musí si najít v první řadě ve vel

kých závodech spolupracovníky v jednotlivých odděleních , kteří by jim byli při práci, příp. při sbírání materiálu nápo mocni .

f) Pokladník buňky vyřizuje veškeré finanční zále

žitosti buňky. Obstarává příspěvkové známky, stará o pravidelné

se

placení příspěvků, které musí

se bezpodmínečně dit v závodní buňce, orga nizuje sbírky na Rudou pomoc, na volební fond atd. g ) V závodech, kde pracují i dělnice, musí být jeden sou druh nebo soudružka pověřena jako vedoucí práce mezi ženami.

h ) Jeden

soudruh , budiž

pověřen vyřizováním

písemných prací buňky. ( Protokoly sezení a plenár ních schůzí, seznamy provedených prací, dopisy atd. ) i ) Vedoucí buněk v oddělení ( v sále, dílně ) mohou být, je-li

celá závodní buňka dost početná, rovněž členy jejího vedení. Jsou odpovědni za provedení práce závodní buňky v oddělení

a podléhají vedení buňky, příp. jejímu důvěrníku nebo jeho zástupci . Nejsou-li důvěrníci buněk v oddělení přímými členy

vedení buňky, budtež konány pravidelně v určitých lhůtách společné schůze vedení buňky a vedoucích buněk v oddělení.

Vedení buňky má právo přidělit každému členu buňky určitý pracovní úkol. Při tom necht ale uváží schopnosti jednotlivých členů a vůbec se stará, aby byla provedena dělba práce tak, aby se na práci buňky zúčastnili všichni členové. Při volbě nej

vhodnějších metod pro provedení úkolů buňky necht dbá ve dení buňky toho, že závodní buňka musí být v případě nutnosti úplně ukryta a že její práce a vystupování vůbec musí být

vždy zorganizovány tak, aby její členové nebyli zbytečně vy

stavováni perzekuci. Činnost buňky a jejích členů musí však být tím intenzívnější, čím méně buňka vystupuje na veřejnost. 522

V.

Uliční buňka

22. Všichni členové strany, bydlící v oblasti ulice, části třídy,

bloku domů, kteří nepracují v závodě ( jako ženy v domácnosti, intelektuálové, řemeslníci atd . ), ' nebo ač jsou zaměstnáni v závodech , ale nemohou být přiděleni do některé závodní buňky ( např . komunisté, pracující ojediněle v závodech, kteří nemohou být přiděleni do závodní buňky pro velikou vzdále nost závodu ), jsou organizováni v uličních buňkách.

22. a ) Oblast uliční buňky nechť zpravidla není větší než jedna ulice, část třídy, skupina domů apod.

b ) Nezaměstnaní soudruzi, členové strany, pracující v malo závodech, v nichž nejsou ustaveny buňky, stavební a jiní sezón ní dělníci, kteří často mění pracovní místo, zkrátka soudruzi, kteří pracují v závodech, kde nelze buňku ustavit, mohou být

přičleněni do uliční buňky jen ve výjimečných případech , totiž jen tehdy, není-li je možno z teritoriálních nebo jiných důvo dů včlenit do závodní buňky.

23. Uliční buňka provádí všechny stranické práce ve svém okruhu působnosti. Musí být hlásnicí a vůdcem všech vykořis tovaných v obvodu její činnosti a účinně musí zasahovat do je jich hnutí a bojů a je získávat pro revoluční třídní, boj . 23. Uliční buňce je uloženo plnit zejména tyto úkoly :

a ) Organizační stranická práce v rámci bydliště: vybírání příspěvků, přijímání nových členů atd. b ) Politická stranická činnost v rámci bydliště : provádění akcí a kampaní strany (zejména v období voleb, práce v samo správných sborech atd. ) . c ) Agitace a propaganda v obvodu buněk: agitace mezi

bezpartijními tak, aby byli získáni k účasti na našich akcích a demonstracích, příprava a konání veřejných schůzí, indivi duální a kolektivní ovlivňování indiferentních , získávací akce

od domu k domu, rozdávání letáků na frekventovaných mís tech a ulicích, před hostinci a kiny atd ., kolportáž literatury a tisku, teoretické, politické a organizační školení členstva ve

školách, kroužcích, zpracovávání závodů v oblasti uliční buňky, v nichž nejsou dosud ustaveny závodní buňky atd . d ) Podávání zpráv o stranické příslušnosti obyvatelů do tyčné oblasti, jejich politické činnosti, zvláštních případů a událostí v táboře našich protivníků atd. 24. Uliční buňka si musí jako závodní zvolit vedení

a pravidelně aspoň jednou za měsíc musí konat plenární schůzi všech členů. Vedení uliční buňky, aspoň tříčlenné, je vo leno na plenární schůzi a řídí veškerou činnost buňky. Jako 523

v závodní, musí být i v uliční buňce provedena dělba práce v resorty a pro každý resort stanoven jeden soudruh jako ve

doucí. ( Agitprop, frakční práce v družstvech , sportovních, nájemnických, bezvěreckých a organizacích válečných poško zenců atd., práce v samosprávných sborech, mezi ženami, mládeží aj. )

24. Prováděcí nařízení uvedená pod bodem 21 platí v pod statě i pro organizování a vedení stranické práce v uličních buňkách.

VI . Vesnická buňka

25. Na vesnicích, kde není možno zřídit ani závodní, ani uliční buňky, jsou sdružováni členové strany ve vesnickou pr ganizaci ( vesnickou buňku ).

25. Nejvyšší instancí vesnické buňky je plenární schůze, kte rá musí být svolávána pravidelně, nejméně však jednou 1

měsíčně. Plenární schůze si volí vedení, nejméně tříčlenné,

o jehož činnosti platí všeobecné ustanovení pod bodem 21. Nejdůležitějším úkolem vesnické buňky je politické ovlivňo vání venkovského obyvatelstva, zemědělských dělníků, drob

ných rolníků, domkářů atd . a získávání jich pro společný boj po boku průmyslového dělnictva. Proto musí vesnická buňka

ve své politické činnosti navazovat vždy na životní a pracovní

poměry venkovského obyvatelstva, ujímat se jeho zájmů 1

a energicky je hájit, objasňovat mu politiku komunistické stra

ny, aby ji pochopilo, ukazovat /mu ina nutnost toho, aby se i ono zúčastnilo tohoto boje, odhalovat politiku : agrárních stran a neochvějně působit pro těsný svazek dělníků a pracu jících rolníků. K tomu je zejména třeba, aby buňka vedla čilou agitačně propagační práci mezi venkovským obyvatelstvem , a to rozšiřováním letáků, vydáváním vesnických časopisů, kol portáží tisku strany, populární propagační literatury, systema !

tickou frakční prací v hospodářských organizacích rolnictva atd .

Práce vesnických buněk se musí zúčastnit i soudruzi, kteří

jsou členy závodních buněk, mimo dosah svého bydliště, ale

v obci usedlí, přičemž je jejich povinností pečovat zejména o vybudování těsného spojení mezi závodem a vesnicí. VII.

Místní skupina 26. Místní skupina je sdružením všech buněk na velkostatcích 524

( i uličních ) v obci nebo malém městě, ve kterém není možno, příp. nutno, rozdělit organizaci v městské obvody. 26. Místní skupina je tedy utvořena v každé obci nebo ma lém městě, kde jsou aspoň 2 závodní, uliční nebo buňky na vel kostatcích.

27. V čele místní skupiny je vedení místní skupiny. Má aspoň 5 členů la volí se na plenární schůzi místní skupiny. Vedení ta kové místní skupiny , která sdružuje i závodní buňky a buňky na velkostatcích , tedy nejen uliční, musí být složeno většinou ze členů buněk závodních nebo buněk na velkostatcích . Vede

ní místní skupiny řídí všechnu stranickou práci místní skupiny

a zřizuje pracovní resorty pro jednotlivé pracovní obory ( or ganizační, odborová práce, agitprop, družstevní, práce mezi

ženami, mládeží, , v ' mimostranických masových organizacích atd . )

V každém oboru pracovním ustanovuje v menších místních skupinách 'resortníky, ve větších skupinách resortní komise. 27. a ) Prováděcí nařízení o povinnostech a úkolech důvěr

níka a ostatních činovníků závodní, uliční a vesnické buňky platí v podstatě i pro místní skupinu .

b ) Vedení místní skupiny vede všechnu stranickou práci, udílí buňkám směrnice a provádí v místním měřítku všechny

akce strany. Ve všech podnicích ( továrnách, dílnách, obcho dech atd . ) buduje závodní buňky, kde takové ještě nestávají.

Za tím účelem může posílat do těch podniků, kde buňky usta veny ještě nejsou, třeba i jednotlivé soudruhy, aby se tam ujali stranické práce . Není-li to možno, pověří touto prací nejbližší

buňky. Vedení místní skupiny buduje frakce všech komunistů v odborech, družstvech, sportovních a jiných dělnických a ma lorolnických organizacích i obecních zastupitelstvech a vede jejich práci. c ) Vedení místní skupiny je povinno udržovat zejména se

závodními buňkami nejtěsnější spojení. Proto je nutně třeba, aby vysílalo do všech plenárních schůzí své zástupce.

d ) Členové vedení místní skupiny musí vykonávat v nej důležitějších buňkách účinnou stranickou práci. e ) Je-li dotyčné město zároveň sídlem okresního, příp. kraj ského vedení, přebírá toto současně funkci vedení místní sku piny .

28. Nejvyšší instancí místní skupiny je plenární schůze, která se koná zpravidla jednou měsíčně. 28. Co do místa a času buďtež svolávány plenární schůze místní skupiny tak, aby se jich mohli zúčastnit všichni členo

vé. Aby bylo vybudováno mezi jednotlivými buňkami, sdruže nými v místní skupině, těsné spojení a vyměňovány jejich zku šenosti, buďtež častěji, pokud možno čtrnáctidenně, svolávány konference delegátů buněk, do nichž vysílá každá buňka 525

závodní, buňka na velkostatku a uliční buňka jednoho dele gáta. Tato konference rokuje o akcích a kampaních, uložených nadřízeným orgánem strany, aniž však měla právo činit jiných samostatných usnesení ( provádět volbu delegátů aj.). Za zvláštních okolností ( za akcí, bojů atd .) buďtež vždy svolávány

mimořádné plenární schůze místní skupiny. VIII .

Městská organizace

29. Všechny závodní a uliční buňky ve středním nebo velkém městě, sdružené v městské obvodní organizace, tvoří městskou organizaci.

29. Městské organizace musí být zřízeny ve všech středních a velkých městech, ve kterých je tolik závodních a uličních buněk , že k jejich přímému vedení a kontrole i k vybudování

těsného spojení s nimi je třeba vytvořit městské obvodní orga nizace. Ve středních městech, v nichž je jen málo závodních

a 'uličních buněk , takže není možno nebo nutno sdružit je v městské obvody, budtež prozatímně tvořeny jen místní sku piny,

30. Nejvyšší instancí městské organizace jsou plenární schůze všech členů, avšak v těch městských organizacích, kte

ré mají tolik členů, že je prakticky nemožno svolat plenární schůzi všech členů, nahrazuje plenární schůzi 'městská konfe rence. Na tuto konferenci vysílají závodní i uliční buňky na

každých 30 členů jednoho delegáta . 30. Městská plenární schůze ( městská konference ) volí městské vedení a delegáty na okresní i krajskou konferenci.

Přijímá zprávy městského vedení a zaujímá stanovisko ke všem důležitým stranickým otázkám. Je -li dotyčné město záro

veň sídlem okresního nebo krajského vedení, přebírá toto funkci městského vedení.

31. Městské vedení je aspoň 10členné a většinou ze členů závodních buněk. Pro jednotlivé pracovní obory buduje resort

ní komise, v jejichž čele jsou resortníci, kteří musí být členy městského vedení. Městské vedení si volí kromě toho k vyřizo

vání běžných prací nejvýš tříčlenné byro. 31. Městské vedení řídí a kontroluje veškerou stranickou práci

celého města, udílí směrnice městským obvodům a buňkám , or ganizuje a vede všechny stranické akce a kampaně v městě,

vede a kontroluje komunistickou práci v odborech a druž stvech, mimostranických organizacích masových , městských

zastupitelstvech atd . Městské vedení zasedá pokud možno aspoň jednou za 14 dní. Byro městského vedení není samostatným vůdčím orgánem 526

městské organizace, ' nýbrž výlučně jen pomocným orgánem k vyřizování běžných prací. Nemůže 'samo činit žádných usne sení, nýbrž provádí jen usnesení městského vedení, jehož schůze pravidelně připravuje. Byro a jednotlivá resortní oddělení městského vedení (orga nizační, 'agitprop, odborová, družstevní, ženodděl atd. ) mohou

konat v určitých obdobích resortní pracovní konference s re sortníky v městských obvodech nebo buňkách .

Městské vedení je povinno udržovat spojení s vedením bu něk a městských obvodů. Vysílá proto do schůzí obvodních ve

dení a nejdůležitějších buněk pravidelně své zástupce a svo lává v určitých lhůtách porady obvodních a buňkových důvěr níků i ostatních hlavních činovníků. Všechny tyto porady ne

mají lusnášecí funkce. Učiněná usnesení mohou vejít v platnost jen tehdy, když jsou potvrzena městským vedením.

32. Městská organizace je rozdělena podle administrativního ( komunálně politického) rozdělení města v městské obvody, a to tak, že všechny závodní a uliční buňky, ležící v obvodu jedné takové administrativní jednotky, jsou sdružovány v městskou obvodní organizaci. 32. Městské obvody musí ve svých hranicích bezpodmínečně

souhlasit s administrativním ( komunálně politickým ) rozděle ním města. Nejsou-li městské čtvrti dosti veliké, lze jich slou čit několik k utvoření městského obvodu. Není-li město admi nistrativně rozděleno, pak budiž dbáno rozdělení, které si oby

vatelstvo podle svých potřeb samo utvořilo nebo které vzniklo přirozeným rozhraničením města ( řekou apod. ) . Zároveň budiž dbáno i toho, že rozdělení města v příliš malé a četné městské obvody mohlo by ztížit vůdčí činnost městského ( příp. okres

ního nebo krajského ) vedení, poněvadž by nemohlo práci městských obvodů 'a buněk dobře sledovat a řídit. 33. Nejvyšší instancí městského obvodu je plenární schůze všech členů závodních a uličních buněk městského obvodu .

33. Ustanovení o úkolech městských plenárních schůzí, příp. městských konferencí, budiž použita podle smyslu i pro schůze městských obvodů. 34. Schůze městského obvodu volí většinou vedení měst

ského obvodu, ze členů závodních buněk složené. 34. Vedení městského obvodu vede a sleduje veškerou činnost

stranických organizací v rámci svého obvodu, vydává všem závodním a uličním buňkám pokyny a směrnice, organizuje a vede všechny stranické akce a kampaně, jakož i frakční čin

nost v odborech, družstvech a jiných mimostranických maso vých organizacích . V jednotlivých pracovních odborech strany

vytváří pracovní resorty a přiděluje je jednotlivým členům. Se závodními a uličními buňkami v rámci obvodu udržuje obvodní vedení těsné spojení a vysílá do všech schůzí vedení i plenár 527

ních schůzí buněk své zástupce. K vyřizování některých re sortních otázek svolává v určitých obdobích resortní konferen ce činovníků buněk .

Jsou-li ve velkoměstě za podmínek, stanovených v bodu III., 14., ustaveny skupiny buněk co rozdělení nižšího stupně obvodních organizací, pak jsou jen pomocnými orgány obvod

ního vedení za účelem lepšího vedení a kontroly buněk. Vedení skupiny buněk, zvolené na všeplenárce skupiny, má v prvé řadě dbát o provedení usnesení sjezdových a o systema tickou práci vedení buněk a buněk samotných. Při tom musí

být pod vedením obvodu ve stálém úzkém styku s buňkami závodními a uličními . IX.

Okresní organizace

35. Všechny vesnické buňky, místní skupiny a městské orga nizace jednoho nebo několika soudních okresů tvoří okresní organizaci .

35. O hranicích okresní organizace rozhoduje krajská konfe rence. Nemusejí souhlasit s hranicemi soudních okresů . Je možno 'je volit z hlediska geografického, 'hospodářského nebo dopravně technického

ovšem jen v rámci kraje. Je tedy

možno připojit k okresní organizaci i obce jiných 'sousedních soudních okresů, pokud patří k témuž kraji.

36. Nejvyšší instancí okresní organizace je okresní konferen ce .

36. Delegáti na okresní konference jsou voleni v buňkách. Každá závodní nebo buňka na velkostatku volí na každých 30 členů jednoho delegáta. Zlomky vyšší než 10, jsou počítány za čísla celá. Všechny uliční buňky, místní skupiny nebo skupiny městského obvodu volí, bez ohledu na počet členů, dohromady

jednoho delegáta. Každá vesnická buňka má rovněž právo jen na jednoho delegáta. Okresní konference samostatně volí

7—9členné okresní vedení. Krajské vedení má právo volbu zrušit, nebyla-li zachována zásadní ustanovení.

Okresní konference volí kromě toho v dohodě is krajským

vedením okresního sekretáře, který musí být zpravidla členem strany aspoň dva roky. Okresní sekretář musí být 'voleným čle nem okresního výboru.

Okresní konference se koná pravidelně, nejméně však jed nou za 3 měsíce. Usnesení činí prostou většinou hlasů, musí je však předkládat krajskému vedení, které o nich rozhodne nej déle ve 14 dnech. Krajské vedení je povinno vysílat na všechny okresní konference své zástupce .

37. Okresní vedení vede a kontroluje činnost všech stranic 528

kých organizací v okrese a je zodpovědno za plánovité prová dění akcí a kampaní i všech jiných usnesení strany a okresní

konference. K provádění běžných prací zvolí ze svého středu 3–5členné byro .

37. Většina okresního vedení musí být složena ze členů závod

ních buněk, kteří nechť bydlí v sídle okresního vedení. Čle nové vedení musí být členy strany aspoň 2 roky.

Okresní vedení koná schůze pravidelně aspoň jednou za 14 dní. Pro jednotlivé pracovní obory musí být zřízeny pracovní resorty, jimž v čele jsou jednotliví členové vedení jako resort níci. Pro hlavní resorty ( organizace, agitprop, odbory, mimo

stranické m' asové organizace, venkov, ženodděl, mládež ' atd. ) musí být utvořeny resortní pracovní komise, vedené resort níky.

Okresní vedení má právo 'svolávat pro vyřízení zvláštních úkolů konference funkcionářů (např. agitprop, děldop, kolpor térství aj . )

Při provádění své vůdčí činnosti musí se okresní vedení sna žit o vybudování a udržování těsného spojení se všemi jemu podřízenými stranickými organizacemi, zejména však se závod

ními buňkami. Proto musí okresní vedení vysílat do všech seze ní a členských schůzí stranických organizací na okrese a ze jména do schůzí závodních buněk své zástupce, jakož i refe

renty 'a organizační instruktory. Mezi buňkami a místními 'or ganizacemi na jedné a okresním vedením na druhé istraně 1

i naopak musí být vybudována dobře pracující kurýrní služba,

jejíž zorganizování musí být prováděno hlavně z hlediska ile gální práce. Kurýrní službu nutno v určitých lhůtách dobře vy zkoušet.

V okresním městě, tj. v sídle okresního vedení, 'není třeba zvláštního vedení místní skupiny nebo městské organizace, ne boť funkci těchto orgánů zastává okresní vedení. 38. 'Strana 'může vřadit mezi místní skupiny a okresní orga nizace pomocnou i organizaci pracovního !

obvodu. Vedení pracovního obvodu tvoří spojovací orgán mezi skupinami a okresním vedením . Pečuje , o to, aby byla

prováděna v jeho pracovním obvodu všechna stranická usnese ní. Hlavním jeho úkolem je přidržovat všechny místní skupiny k systematickému zpracovávání buněk. Zejména však se pra covní obvod stará o to , aby byly sdruženy četné, 'po venkově roztroušené drobné místní skupiny. X.

Krajská organizace

39. Nejvyšší instancí kraje je krajská konference. Svolává 529

ji krajské vedení pravidelně aspoň dvakrát do roka. Mimořádné konference jsou svolávány z usnesení ústředního výboru nebo tehdy, navrhuje -li svolání aspoň polovina organizací strany v kraji 'a souhlasí-li s návrhem ústřední výbor.

39. Pro obesílání krajských konferencí platí tento volební klíč : a) Každá závodní buňka vysílá na 50 členů jednoho dele gáta, přičemž se počítá zlomek větší než 10 za celé volební číslo. Všechny uliční buňky jedné místní skupiny nebo měst ského obvodu volí dohromady, bez ohledu na počet svých čle

nů, jednoho delegáta. Každá vesnická buňka vysílá jednoho de legáta .

b ) Poradní hlas na krajské konferenci mají: Členové krajského vedení, krajské revizní komise, 2 zástupci krajského vedení mládeže a všichni v kraji zvolení komunis

tičtí poslanci a senátoři. 40. Krajská konference jedná o všech politických, organi

začních a hospodářských otázkách kraje a činí o nich usnese ní, která všakvstupují v platnost teprve po schválení ústřední ho výboru.

Krajská konference bere na vědomí zprávy krajského vedení a volí nové vedení i revizní komisi kraje. Úkolem této komise je revidovat veškerou administrativní a finanční činnost kraj ské organizace a jejích podniků .

40. Zástupce ústředního výboru na krajské konferenci má právo veta proti jejímu usnesení. V takovém případě nesmí být usnesení konference prováděno, dokud o něm ústřední výbor nerozhodne . Rozhodnutí musí sdělit ústředí kraji ve 14 dnech .

Krajské vedení má 12–18 členů, kteří musí být členy strany aspoň 2 léta a proti nimž nebylo v posledním roce užito disci plinárních trestů . V případě, že by toto ustanovení nebylo za chováno, má ústřední výbor právo zakročit. Jinak rozhoduje krajská konference o volbě krajského vedení samostatně. Krajská revizní komise má 3–9 členů. Členové její jsou povin ni revidovat finanční hospodářství kraje a jeho podniků každý měsíc. O vykonané revizi podávají zprávu krajskému vedení a ústřední revizní komisi. O volbě revizní komise platí táž ustanovení, jako o volbě krajského vedení. Členové krajské re vizní komise mají právo zúčastňovat se schůzí krajského vede ní s hlasem poradním . Kromě členů krajského vedení, volených na krajské konfe renci, patří ke krajskému vedení ještě jeden zástupce kraj ského vedení mládeže s hlasem rozhodujícím, vedoucí redak

tor krajského listu s hlasem poradním , není-li zvolený čle nem krajského vedení. 41. Krajské vedení je vůdčím orgánem krajské organizace v mezidobí 2 krajských konferencí. Organizuje a kontroluje 530

veškerou stranickou práci v oblasti kraje a odpovídá za přesné provádění usnesení ' a pokynů stranických instancí, sjezdů a krajských konferencí atd. organizacemi kraje. Aby byla

umožněna plánovitá dělba práce, zřizuje krajské vedení pra covní resorty ( resortní komise ), jejichž odpovědným vedením ! pověřuje členy krajského vedení. Členové resortních komisí nemusejí být členy krajského vedení. Krajské vedení má právo zvát do svých schůzí jednotlivé členy resortních komisí jako

experty, nejsou-li 'členy vedení přímo. Tací členové mají pak ve vedení kraje hlas poradní. 41. Krajské vedení si musí při provádění své vůdčí činnosti uvědomovat, že krajská organizace imusí být vůdcem dělníků a vykořisťovaných mas vůbec v poměrně veliké oblasti kraje a že zdar akcí strany závisí ve velké míře od jednotlivých krajů. Krajské vedení se proto nesmí spokojit pouhým me chanickým předáním pokynů ústředí, nýbrž musí je zpra covat na podkladě poměrů v kraji. Nesmí se spoléhat jen na iniciativu ústředí , nýbrž musí samo nutnou iniciativu vyvíjet. Musí zasahovat do každého hnutí vykořisťovaných mas v ob lasti kraje a usilovat o to, aby spojilo tato hnutí s bojem 'a ak

cemi strany. Přitom musí udržovat těsné spojení s ústředím strany la vyžádat si od něho rozhodnutí ve všech obtížných otázkách . Největší pozornost musí krajské ' vedení věnovat otázce účelné, , systematické dělby práce. Ohromnou spoustu 1

stranických úkolů, které jsou mu uloženy, může krajské vede ní zdolat jen tehdy, podaří- li se mu přitahovat ke spolupráci stále větší okruh spolupracovníků. Proto má vytvoření pracov ních resortních komisí krajského vedení veliký význam . Tako vá resortní oddělení ( resortní komise ) musí být zřízena ze

jména pro tyto pracovní odbory : organizace, odbory, družstva, agitprop, venkov, mimostranické masové organizace, ženy, mlá dež atd .

Mezi krajským vedením, příp. byrem a resortními komisemi,

musí být vybudováno nejtěsnější spojení, aby veškerá práce byla prováděna podle naprosto jednotných směrnic . Vedoucí resortů jsou povinni podávat krajskému vedení o každé schůzi

a veškeré běžné činnosti resortní komise podrobné zprávy. Krajské vedení má zase naopak povinnost udílet resortním ko misím pokyny a ukládat jim pracovní úkoly atd. Resortní komi se krajského vedení jsou také povinny řídit a 'sledovat práci

resortních komisí okresních, městských organizací i místních skupin. Udílejí jim proto příkazy a pokyny, které byly ovšem dříve schváleny krajským vedením, a to prostřednictvím pří slušných vedení strany. S okresními organizacemi udržuje krajské vedení pevné spojení. Na každou okresní konferenci vysílá krajské vedení povinně jednoho ze svých členů a kromě toho deleguje jednou za měsíc své zástupce do schůzí okres 531

ního vedení. Krajské vedení pečuje i o to, aby okresní vedení byla 's ním v čilém spojení.

42. K vyřizování běžné agendy volí si krajské vedení v doho dě s ústředím odpovědného krajského sekretáře, který musí

být členem strany nejméně tři roky. Ve výjimečných případech však může být zvolen za sekretáře kraje, souhlasí-li ústředí, i mladší člen strany .

Krajský sekretář musí být voleným členem krajského vedení.

Mimo krajského sekretáře volí krajské vedení i 3–5členné byro .

42. Byro krajského vedení je složeno zpravidla z krajského důvěrníka, krajského sekretáře, vedoucího redaktora kraj

ského listu, jednoho člena krajského vedení, který přináleží závodní buňce nejdůležitějšího závodu sídla kraje, a zástupce

mládeže v krajském vedení. Schází se několikráte za týden a vyřizuje běžné záležitosti krajského vedení. Byro je pomoc ným orgánem krajského vedení a může činit jen taková usne sení, jichž je třeba k provedení usnesení a pokynů, daných krajským vedením. Samostatně může byro rozhodovat o důle žitých otázkách jen tehdy, je-li naprosto nemožno rychle svo lat krajské vedení. V takovém případě musí však byro předlo žit svá usnesení krajskému vedení k dodatečnému schválení. Byro je tedy 1v každém ' směru krajskému vedení podřízeno i odpovědno. XI .

Říšská konference

43. Říšská konference schází se zpravidla dvakrát ročně. Způsob zastoupení a sejití se říšské konference určí ústřední

výbor. Zástupci krajů budou volení krajským vedením . Ústřed ní výbor může jednotlivé pracovníky strany určit k jednání říš ské konference s poradním hlasem . Svolání a denní pořad říšské konference musí být oznámen krajským vedením zpravidla 14 dní předeni.

44. Usnesení říšské konference stávají 'se platnými po potvr zení ústředním výborem . 45. Říšská konference může volit delegáty na světový kon

gres Kominterny v tom případě, když se sejde bezprostředně před ním . XII .

Sjezd strany 46. Sjezd strany je nejvyšší instancí strany a je svoláván 532

v dohodě s exekutivou Kominterny

ústředním výborem

strany zpravidla jednou za rok. Mimořádné sjezdy jsou svo lávány bud z vlastní iniciativy exekutivou Kominterny , nebo

žádá-li 'svolání sjezdu tolik organizací, kolik jich představova lo na posledním sjezdu strany třetinu veškerého členstva ve straně. Mimořádný sjezd strany může však být svolán jedině se souhlasem EKI. O svolání sjezdu a jeho denním pořádku je členstvo strany uvědomováno ústředním výborem nejpozději 8 týdnů před jeho konáním .

Delegační klíč sjezdu určuje ústřední výbor nebo říšská konference , konaná před sjezdem .

46. Zároveň s uveřejněným svoláním sjezdu strany uveřejňuje

ústřední výbor jeho denní pořádek a vyzve organizace, aby po daly návrhy. Návrhy ke sjezdu podávají buňky a organizace

ústřednímu výboru prostřednictvím krajského vedení. Návrhy musí být zaslány krajskému vedení alespoň 4 týdny a lústřední mu výboru alespoň 3 týdny před sjezdem, aby mohly být dele

gátům doručeny ještě včas před ljeho konáním . Ústřední sekre tariát je povinen předložit každému řádnému sjezdu zprávu o činnosti ústředního výboru. Tato zpráva budiž dodána dele gátům alespoň týden před sjezdem strany.

47. Sjezd strany přijímá zprávy ústředního výboru a ústřední revizní komise, rozhoduje o programových otázkách, činí usnesení o všech otázkách politických, taktických a organi začních a volí ústřední výbor a ústřední revizní komisi. 48. Sjezd strany je složen z delegátů, kteří musí být voleni na krajských konferencích . V mimořádných případech mohou

být delegáti voleni za souhlasu EKI krajskými vedeními. 48. Podle usnesení II. řádného sjezdu strany připadá na každých 1000 řádně platících členů strany jeden delegát. Dele 1

gáti na sjezd jsou voleni na krajských konferencích, které mu sí být svolány před sjezdem strany . Zároveň se svoláním sjez du, tedy nejméně 8 týdnů před sjezdem, musí ústřední výbor oznámit krajským organizacím, kolik delegátů jim připadá na podkladě v posledním půlletí zaplacených příspěvků.

S poradním hlasem účastní se sjezdu strany: 1. Členové ústředního výboru KSČ 2. Členové ústřední revizní komise 3. Šéfredaktoři denních listů strany

( Není-li vydáván pro některou v KSČ zastoupenou národnost žádný komunistický denní list, účastní se sjezdu redaktor listu,

který je hlavním stranickým orgánem pro soudruhy oné ná rodnosti.)

4. Sjezdoví referenti a ústřední i krajští sekretáři.

5. Ústředí mládeže nejvýše 7 delegáty. 533

Delegační výlohy řádných delegátůl platí kraje, delegátů s hlasem poradnim organizace, které je delegují. XIII .

Ústřední výbor

49. Ústřední výbor je nejvyšším orgánem strany v době, kdy sjezd strany nezasedá. Zastupuje stranu vůči jiným stranickým institucím, tvoří různé stranické orgány, řídí veškerou politic

kou la organizační práci, jmenuje redakce ústředních orgánů, které pracují pod jeho vedením a kontrolou, organizuje a vede

podniky mající význam pro celou stranu, roztřiduje pracovní síly a spravuje ústřední pokladnu.

Ústřední výbor vede práci frakcí ve sborech ústřední pova hy :

Členové ústředního výboru musí být členy strany aspoň tři léta.

49. Ústřední výbor má 32 členy. Kromě těchto členů, zvolených na sjezdu, vysílá 'do ÚV strany i lústředí komunistické mládeže 2 plnoprávné zástupce.

S poradním hlasem se zúčastní schůzí ústředního výboru předseda ústřední revizní komise nebo jeho zástupce. Kromě toho mohou být z usnesení ÚV nebo polbyra do schůzí UV při zváni vedoucí jednotlivých resortů nebo jiní soudruzi, pověře

ní určitými úkoly jako experti, 's hlasem poradním . Ústřední výbor se usnáší prostou většinou hlasů. Při rovnosti návrh pa

dá. Schůze ÚV jsou konány zpravidla jednou za měsíc, je-li třeba, častěji. Mimořádná schůze ÚV musí být 'svolána, dožadu je- li se toho třetina členů ÚV. Ústřední výbor volí také před sednictvo parlamentní frakce .

50. Ústřední výbor volí ze svého středu politické byro pro řízení politické práce, organizační byro pro práci organizační

a sekretariát ( složený ze sekretářů ) pro stálou běžnou práci. Kromě toho 'stanoví ÚV 'vedoucí různých oddělení, v jichž čele budtež pokud možno postaveni členové UV.

50. Polbyro má 9 členů, kteří musí bydlit v sídle ústředí, aby bylo s nimi stále spojení. Polbyro je vůdčím orgánem strany

v době, kdy nezasedá ústřední výbor, a odpovídá za svoji čin nost jen ústřednímu výboru strany. Schůze polbyra jsou pravi delně jednou za týden, mimořádné schůze dle potřeby. Kromě 9 členů volených ústředním výborem je v polbyru

vyhrazenojedno místo s rozhodujícím hlasem zástupciústředí mládeže. Polbyro má také právo přizvat do svých schůzí jed notlivé stranické pracovníky s poradním hlasem . 1 V návrhu organizačního řádu je chybně uvedeno „ sjezdů “ místo „ dele gátů “ . (Str. 19.) 534

Orgbyro má 7 členů, kteří nechť bydlí v sídle ústředí. Řídí

organizační a administrativní záležitosti strany a upravuje rozdělení (stranických sil v ústředí a v krajích. Schůze koná dle potřeby, nejméně však jednou za týden , a jsou svolávány předsedou orgbyra. Kromě členů volených ústředním výbo rem je v orgbyru vyhrazeno jedno místo s rozhodujícím hla 1

sem zástupci ústředí mládeže. Orgbyro má právo přizvat do

svých schůzí jednotlivé stranické pracovníky s hlasem porad ním. Rozhodnutí ve věcech jednotlivých resortů může orgbyro učinit jen v dohodě s příslušnými ústředními sekretáři. Proti rozhodnutí orgbyra lze se odvolat k polbyru, příp. ústřednímu výboru .

Ústřední sekretariát je čtyřčlenný a má za úkol provádět usnesení ústředního výboru, polbyra a orgbyra a připravovat materiál pro schůze všech těchto tří institucí. XIV.

Ústřední revizní komise

51. Sjezd strany volí ústřední revizní komisi, která kontrolu je pokladnu, knihy a obchody celé strany.

51. a) Ústřední revizní komise ( ÚRK ) má 18 členů, soudruhů znalých účetnictví la administrativy i úplně obeznámených s organizačnímii administrativními poměry ve straně. Pro vol bu členů ÚRK, kteří jsou voleni bez ohledu na to, kde bydlí, platí táž ustanovení jako pro volbu členů ÚV.

ÚRK kontroluje veškeré finanční záležitosti všech stranic podniků a podává o výsledcích těchto revizí zprávy ústřednímu výboru. Také každý jednotlivý člen ÚRK je

kých institucí

oprávněn provádět revizi, je-li k tomu vyzván ústředním výbo rem nebo předsedou ÚRK .

Ústřednívýbor může kdykoliv vyzvat ústřední revizní komisi nebo její členy, aby provedli revizi, může však tímto úkolem účetnictvím a ! administrativou obeznámené pověřit i jiné, soudruhy.

ÚRK může v dohodě s UV dosadit stálé revizory, kteří však nemusí nutně být členy ÚRK . Pro všechny organizace a podniky strany začíná správní rok 1. lednem a končí 31. prosincem .

b) Všechny krajské revizní komise jsou povinny podávat URK pravidelné zprávy o provedených revizích a upozornit ji na kontrolou zjištěné nedostatky stranických podniků, neby ly-li přes jejich výzvu příslušnými krajskými orgány odstra něny. cc ) Výlohy

spojené s prováděním revizí, příp. účastí na

schůzích, konferencích atd ., pokud jsou na ně členové ÚRK .

535

nebo ÚV delegování nebo byla-li delegace vůbec provedena

z příkazu ÚV , hradí pokladna strany. Výlohy mimořádných re vizí platí revidovaná stranická instituce. XV.

O kázni ve straně

52. Nejpřísnější kázeň stranická je nejvyšší povinností všech členů a organizací strany. Usnesení KI, sjezdu strany, ústřed ního výboru a všech vyšších instancímusí být prováděna rych le a přesně. Zároveň je rokování o všech otázkách, které vyvo lávají rozpory, úplně volné, pokud nebylo o nich učiněno usnesení.

53. Porušení kázně ive straně má za následek trestní opatření ze strany příslušných stranických orgánů. Vůči organizacím lze použít těchto trestních opatření: 1. Udělení důtky . 2. Sesazení vedení a dosazení nového, které vykonává funk

ci až do svolání příslušné členské schůze nebo konference. 3. Rozpuštění organizace a přeregistrování členů.

Vůči jednotlivým členům lze použít těchto trestních opatře ní :

1. Udělení stranické důtky.

2. Udělení důtky v tisku . 3. Zbavení funkcí.

4. Dočasné vyloučení . 5. Úplné vyloučení ze