Mechanismus sekt 8071847747, 9788071847748 [PDF]

Zitiervorschau

JEAN-MARIE

ABGRALL

MECHANISMUS SEKT

PŘEDMLUVA V 90. letech se na scéně znovu objevily sekty. Jejich nástup byl impozantní a děsivý. JO. března 1995 zemřelo deset lidí a více než Čtyři tisíce dalších muselo být ošetřeno poté, co byl v tokijském metru spáchán atentát jedovatým plynem zvaným sarin. Z vyšetřování rychle vyplynuto, že byl dílem chiliastické sekty ótn Sinrikjó.Její guru, SokoAsahara, vyslal své poselství z Vladivostoku na vlnách rozhlasové stanice, která mu patří. V tomto městě na samém kraji Ruska má několik tisíc vyznavačů. Ti rozšiřují řady pěti tisíc stoupenců registrovaných v Japonsku. Ve svém projevu vyzýval Soko Asahara své věrné, aby spáchali kolektivní sebevraždu. ,.S blížící se smrtí nesmíte ničeho litovat," říkal. Útok s použitím bojového plynu byl pouze předehrou „plánu spásy", který mistr hlásá. Sekta, založená koncem SO. let, hodlá v Japonsku získat nikoliv pět tisíc, ale deset tisíc přívrženců. V Rusku, kde je hojně zastoupena a kde požívala podpory nejvyšších státních a armádních míst, je považována za blízkého spojence japonské a ruské mafie. Její šéf, tvrdící, že byl osvícen během svého pobytu v Indii, uctívá Sivu. hinduistického boha ničení. Tvrdil také, že planeta bude v roce 1997 zničena holokaitstem. Zdá se však, že sekta Om Sinrikjó předběhla datum kataklyzmatu. V jejich různých centrech, zejména v klášteře KamikuiŠiki poblíž Fudžijamy, zabavili vyšetřovatelé několik tun chemických látek určených k výrobě bojového plynu, zbraně i jeden bitevní vrtulník ruské výroby. Prosinec 1995. Nedaleko vesnice Saint-Pierre-de-Chérennes objevila policie Šestnáct ohořelých těl, rozložených do symbolického kruhu připomínajícího slunce. Tento objev zvěstoval světu, že Rád Chrámu slunce, který měl zaniknout v říjnu 1994, nadále koná své smrtonosné dílo, započaté ve Švýcarsku a v Kanadě. V říjnu 1994 bylo totiž nalezeno padesát tři mrtvých lidských

7

těl Byty to oběti požáru, založeného členy Řádu Chrámu slunce v budovách, které obývali. I zde už několik let hlásali kolektivní smrt jako nevyhnutelnou cestu k nejvyššímu poznání. Duben 1993- Všude se hovoří o sektě z bory Carmel poblíž texaské lokality Waco. Davidiáni, „vojáci Páně", semknutí kotem svého gurua Davida Koreshe. zabarikádovani ve svém chrámu a po zuby ozbrojení, odolávali sedm týdnů jednotkám FBI. Bilance obléhání Waca: osmdesát šest osob. mužů, žen i dětí. zahynulo v plamenech. Mrtví tak definitivně potvrdili věštbu svého mistra, který o čtyři dny dříve tvrdil, že bůh pomsty potrestá jeho nepřátele. Ani tolik čerstvých událostí nedá však zapomenout na násilné činy spáchané ještě o dvě desítky let dříve. Vroce 1969 je svět filmu hluboce zasažen smrti herečky Sbaron Tateové. brutálně zavražděné Charlesem Mansonem. satanistickým prorokem a žákem Szandora LaVeye. autora kultovního spisu Satanské bible. Vlistopadu 1974 bere policie v Los Angeles útokem hlavní stan Armády symbionetickébo osvobození Donalda De Freeze: šest mrtvých. Vlistopadu 1978 televizní diváci celého světa s hrůzou sledují obrazy guyanských jatek: devět set třicet jeden mrtvý v důsledku kolektivní otravy, na niž více Či méně dobrovolně přistoupili věrní Svatyně lidu, semknutí kolem svého gurua. bývalého protestantského pastora Jima Jonese. který se prohlašoval za Boha. 13. května 1985 zahyne při policejním útoku proti „antitecbnologické" skupině Move jedenáct lidí. Vzniknou přitom škody ve výši deseti milionů dolarů. Vroce 1986 spáchá po smrti svého gurua sebevraždu sedm žen z japonské sekty Mici No Torno Kjókai (Církev přátel prai>-dy). Vkrajích nám bližších je 5. lednu 1990 zatčeno sedm bývalých přívrženců pastora Církve Ježíše Krista Svatých Posledních dnů J. l.undgrena pro vraždu pěti osob v rámci rituálních obětí. Srpen 1992: ve státě Idaho zavraždil Randy Weavers. bojoi*-ník za .árijskou rasu" a hlasatel konce světa, tři agenty FBI Při obléhání jeho doupěte, které trvalo jedenáct dní, zemřely další dvě osoby Všechny tyto kauzy mají několik společných bodů. Ve všech případech jsou jedinci odtržení od světa přesvědčeni, že se blíži apokalypsa. Semknou se kolem pochybných, avšak fascinujících

8

osobností, do jejíchž rukou svěří svůj život, a začnou pracovat na příchodu „vyvolených". Za tím účelem se noří do paranoie a skupinové megalomanie, které je přivedou až k popírání skutečnosti a zákonů společností Všechny sekty zajisté nekončí tak dramaticky. Rada z nich si jde nadále nenápadně, ale jistě svou cestou a přitom si nerušené připravuje terén, konzoliduje své sítě, svou moc a své bohatství. Jejich od přírody otrokářské povaze odpovídá pohrdání těmi nejzákladnějšími právy lidské bytosti Mnohokrát jsem se s tímto hnutím střetl ve snaze rozluštit zásady, na nichž je vybudováno. Tentokrát jsem se pokusil o klinickou analýzu sekt jako jevu, o spředení jakési Ariadniny nitě. určené všem, kteří jsou předmětem manipulace. Vytyčil jsem si trojí cíl: přiblížit psychodynamiku sekt. popsat několik prvků této zvláštní psychopatologle, zbavit ji nejasností, jimiž je obklopena. Tato kniha by také měla být spolehlivým průvodcem pro všechny, které kontakt se sektami v práci čí v rodině zastihne nepřipravené. Uložil jsem si co největší strohost či co nejpřísnější odbornost přístupu. Nechtěl jsem však vyřazovat syrový materiál, který představují spisy a praktiky sekt, bez nichž by nemohla být věrohodná žádná interpretace. Přál bych si, aby zde každý nalezl náznak odpovědi na otázky, které si klade, ať už přímo čí díky analogii s určitou skupinou, jíž se lato kniha zabývá. Studovat takový problém znamená především narazit na problém definice slova „sekta". Jeho nejasný význam vyplývá z faktu, že sekta není vymezena ani z právnického, sociologického, kriminologickébo, a tím mcnč psychiatrického hlediska. Abychom lépe pochopili manipulaci, jíž se sekty dopouštějí, musíme si nejdříve určit rámec, ve kterém je budeme sledovat. Síla sekt spočívá v tom, že využívají náboženské svobody a obecněji i svobody myšlení. Je-li obtížné stanovit hranice mezi fun-damentallsmem a sektářstvím, jsou-li doktríny jistých „církví" přinejmenším zvláštní, spočívá skutečný problém nikoliv na rovině záměrů, ale na rovině činu. Bytost poslušná sektě už nemůže jednat svobodně. Je cvičena ve spirále závislostí na organizaci, která jí řídí, a v návyku na ni. Pohybuji se tedy dobrovolně v oblasti kriminologle a soudní psychiatrie, i když Čas od času se vzhledem k jedinečnosti tématu uchyluji ke slotmíku, který se používá spíše v ezoterickýcb Či iniciačních kruzích než na lékařských čí sociologických fakultách. Z mého hlediska se kriminální povaha sekt vpisuje do rámce „zločinů a trestných

9

činu proti soukromým osobám' tak, jak je definuje II. kapitola francouzského Trestního zákoníku. Sekty provázejí lidstvo od samých jeho počátků a jejich historie může Částečně odpovédét i na otázky po jejich fungování. Dnes jsme nicméně svědky naprosto výjimečné obnovy mysti-cismu, kterou předpověděl jako první Malraux. Oživeni činnosti těchto skupin, které v sobě integrují mnohem lépe, než to činí tradiční náboženství, obavy současnosti a moderní technologie, bylo ve skutečnosti vyvoláno pádem velkých ideologických systémů a bouřlivým rozvojem médií „Stoupenec" je osoba, která přijme doktrínu, citové se připoutá k mistrovi a postupně se odtrhuje od reálného si>ěta. „ Uvedení do závislostí" vyžaduje specifickou sociologickou organizaci a souhru vztahů, umožňující vše, co je spojené s regresi, od transferu až k identifikaci, a co vede k rozpuštění jedince ve skupině. Sekty jsou mikrokosmy se svými vlastními zákony fungování, organizace. Jazyka, kódu. To vše vede ke vzniku původní dynamiky. Mezi sektářským mikrokosmem a sociálním mak-rokosmem tvoří mentální manipulace rozhraní živené nejnovějšími technikami přesvědčování, komunikace a marketingu. Je-li pocit sebenaplněni. či dokonce extáze vyhlašován za oficiální cíl manipulace, je následně jeho výsledkem vznik individuálních či kolektivních patologií, které vyžadují vytvořeni odpovídajících terapií. Podobně jako toxikomaníe se i sektářství dotýká všech společenských vrstev a zapouští své kořeny do nejhlubšího nitra jedince. Prevence je obtížná: nabízí sociální realitu proti utopii a nástroje těch, kteří proti sektám bojují, jsou ještě dnes málo přizpůsobené jejich kriminální povaze. Snad toto dílo poskytne několik dalších prvků k hledaným odpovědím.

!. charakteristik Církve adventistů sedmého dne, jejímž štěpením vznikli davidiáni pod vedením bulharského emigranta Victora Houteffa a posléze také sekta z Waca, je hlásání blížícího se posledního soudu, apokalypsy. Navíc je signifikantní i fakt. že si Howell začal říkat Koresh, vímc-li, že toto jméno je amerikánizovaný překlad jména Cyrus.To patřilo perskému králi, s jehož svolením opustili Židé babylonské zajetí a vrátili se do Izraele. Koresh se tedy stává -monarchou", který nadá „vyvolený národ" svých stoupenců mocí osvobodit se od jha „zkorumpované a skutečné víře nepřátelské" americké společnosti. Konečnou oběť v sobě skrýval apokalyptický a chiliastický obsah jeho projevů. Stejné je tomu s Mandaromem, kde jedinou hrází proti lemurům, zaplavujícím svět, je kosmoplanetární mesiáš, jehož biologický konec je nevyhnutelný. Vzhledem k neexistenci tradičního náslcdnictví v této skupině a s ohledem na božský charakter pána Mahašariji Srí Hamsanandy Saravastiho Aduiatha (skutečným jménem Gilberta Boudina) hrozí, že jeho smrt, která dezorientuje jeho žáky a nechá je bez otce, bude signálem k odchodu společenství do ómistického ráje.

22

Vc světic doktrinálních či historických kořenu navrhli sociologové či vykladači'1 radu klasifikaci. Jedna z nejklasičtějších odkazuje k náboženským počátkům skupin. Zmiňujeme se o ní, přestože není zcela vyhovující vzhledem k existenci skupin, které vznikají spontánně. Uvedení badatelé tedy rozeznávají tri velké typy sekt: - sekty inspirované židovsko-křesťanskou tradici se dovolávají Bible (jehovisté. mormoni. Křesťanská věda. Světová církev Boží); - sekty s orientální inspirací se opírají o více či méně věrné interpretace buddhismu, hinduismu a islámiiJjcjich praktiky* se soustřeďují na vyhledávání mystické extáze, organizované kpje_m_mistra, který je držitelem nejvyššího vědění; - sekty s gnostickou inspirací, které odvozují svůj původ od vyznání a praktik Orientu i západního světafjžijí z ezoterismu, alchymie, astrologie a nejnověji i z mýtů o mimozemšťanech, numerologie atd. Nekáží zjevenou skutečnost, ale objev dosahovaný studiem a vynakládaným úsilím. Další možná klasifikace integruje vedle náboženské analýz)' i kulturní prvky různého původu: - klasické sekty vyšlé z historického protestantismu i - odvozené z křesťanství (mormoni, Svědkové Jehovovi, Rodina lásky. Čistá pravda, Moon); - okrajové proudy či paralelní církve, které se prezentují jako katolické či pravoslavné/KKatolická protireformace. Abhé z Nantes. Kříž z Dozulé. Zjevení z Ares, Společenství z Fréchou); - proudy ezotericko-okultní (řády Chrámu); - skupiny uzdravující a modlitební (IVO; - ezoterické a iniciační moudrosti, gnózej' - tzv. školy moudrosti: rosikruciáni, Transcendcntální meditace. Univerzální bílé bratrstvo, Hnutí Grálu, scientologové. Nová Akropolis); - skupiny či praktiky vycházející z okultismu (cbannetling, magie); - nové praktik)' a noví mesiáši (Zlatý lotos, óm); - skupiny duševního či tělesného zdraví: Iso-zen. kineziologové; - ekologové (Écoovie); - novopohané: (raelité. Saint-Erme). Žádná klasifikace není definitivní či uspokojivá, neboť;sekty dokáží v průběhu svého vývoje směšovat jednotlivé typy a vzájemně se ovlivňovat. Zároveň se v závislosti na náladě guma a požadavcích růstu komplikují či očišťují rozvíjená témata. 23

20. STOLETÍ

Sekty, které jsou v dnešní době úspěšné, se objevily po 2. světové válce. Ve většině případů však souvisejí s novým sociokulturním jevem, známým ze 70. let. Svými lématy jsou sice zakořeněny ve vzdálenější minulosti, avšak jejich dynamika je jedním z důsledků zpochybněni konzumní společnosti a rozvoje jakési kontrakultury protestu^Ta se zrodila v roce 1960, bleskově se rozšířila s beat generation a opájela se chiliastickými úzkostmi, katastrofickými vizemi a nepřetržitými holokausty. Květen \1968 se stal rámcem skutečného psychodramatu, které %'cdlo k sociálnímu a duševnímu přerodu. Mnozí tehdy hledali únik či jakousi terapii v nových sektách, neprávem někdy považovaných za nová náboženská hnutí. NOVE SEKTY Zatímco politika je pevně zakotvena v realitě, náboženství nabízí odjakživa utopii jako alternativu ke každodenním problémům. (Po pravdě řečeno se už několik let souběžně s úpadkem velkých ideologií objevuje utopie také v politice.) V letech 1960-1970 došlo k oslabení .klasického" náboženského cítěni a tradiční církve vyklidily pole spontánním společenstvím, organizovaným kolem nějakého gurua či módní myšlenky. Sekty se usadily na okraji náboženské a společenské stavby. Nabízejí z definice neověřitelné filozofické či náboženské koncepce a místo programu systematickou kritiku existujících struktur.1 Fakticky vytvářejí sociální schéma, fungující skutečně psychoticky. Jsou propracovány překážky, které mají bránit pronikání nepovolaných, je přetvářena skutečnost a sekundárně utvářen individuální model chování a myšlení. Rozlišujeme několik tematik. Nejde o to, uvést jejich úplný výčet. Je však důležité poznat jejich zdroje, neboť z nich lze vyvodit způsob, jakým se stoupenec vyvíjí, a objasnit jeho případnou patologii. Prvním zdrojem jsou tradiční církvej jejichž vývoj vedl k rozkolům, odpadlictví, různým proudům, z nichž se rodily církve paralelní. Ty jsou pak většinou označovány za sekty jen díky tomu, že zaujímají méně významné místo než jejich církev mateřská. Stává se. že k sektářskému vývoji vede paranoidní chování nějakého

U

vůdce. Jedná se však o individuální patologie. (Příkladem může sloužil Abbé z Nantes.) Druhým zdrojem je náboženský proud orientalistického zaměření. V tomto okruhu nacházíme všechny více či méně věrné interpretace tradičních náboženství, jako např. hinduismu či islámu, avšak poznamenané jejich historickými proměnami: buddhis-mus. zen, univerzální víra bahá'í, súfismus atd. Problémem je zde svévolná interpretace textů a posvátných principů tak, jak ji provádějí více či méné osvícení guruové. Třetím zdrojem, spoluvytvářejícím řeku sektářských hnutí, je gnóze, ezoterismus a okultismus? Náboženství je založeno na zjevené pravdě. Gnóze na druhé straně tvrdí, že Člověk dojde spasení jen postupným poznáváním božské podstaty, které zprostředkovávají mistři, zasvěcení počátečním zjevením. Pro nové sekty je tato globální doktrína motorem jejich rozvoje a úspěchu. Představa neustále vynakládaného úsilí a práce, kterou gnostické zasvěcení předpokládá, totiž přinese odpověď na neklidné hledám stoupenců. Pouze horliví dojdou pravdy. Pochyby jsou synonymem neúspěchu a k cíli dojde jen ten, kdo zůstane členem sekty, neboť na cestě ke konečnému osvícení je nutno překonávat stále nové příčky. Některé, a ne vždy nejméně významné sekty, se rodí a rozvíjejí díky podvodu. Zde neplatí žádné filozofické či náboženské alibi, pouze duševní patologie jedince paranoického typu. Její nakažli-vost vede stoupence ke kolektivnímu Šílenství, které v průběhu let vyhasíná (raelité či stoupenci velkého kosmo-planetárního mesiáše Zlatého lotosu7)NEWAGE Ezotericko-filozoficko-náboženské pole je dnes téměř úplné pokry- -10 izv. myšlením Nového věku. všeobecně známým jako New Age, Nástup tohoto hnutí, které vzniklo ve Spojených státech, byl podpořen pádem velkých náboženských a politických systémů, jejich neschopností odpovědět na úzkostná očekávání chiliastického původu a vyléčit pocit nezdaru či bezmocnosti. „Nový věk", implicitně přítomný v ezoterických spisech začátku století", postavený na historických interpretacích či na představě kosmického cyklu*, odpovídá astrologickému chápání vývoje planety.Je považován za shodný s „érou. která začíná, když východ slunce za jarní rovnodennosti přechází ze znamení Ryb

25

do znamení Vodnáře". Tato představa pomalu, ale jisté zakořeňo-vala v .informovaných" kruzích Spojených států. Pak zachvátila celý anglosaský svět, západní Evropu, a nedávno dokonce východní Evropu, která se od pádu železné opony stala pro sekty zemí zaslíbenou. Pocit izolovanosti a neuspořádanosti, který zažívala americká mládež, se poněkud setřel ve střetu s pocitem reintegraec do velkého kosmo-planetárního celku. Díky New Age jako synonymu znovuzrození, kdy prvotní voda nabývá dvojí symboliky - plodové a božské10 - byla'Ve své roli matky živitelky rehabilitována mateřská planeta Gaia.Nový věk, jehož symbolem je Vodnář či jeho latinsky ekvivalent Aquarius", je pro říši nukleárních temnot" jedinou šancí na spásu.Spočívá na „novém paradigmatu"", tj. na odlišné normé. tvořené těmito součástmi: -Ekologie, měkké technologie, holistická věda, transpersonální psychologie, život ve společenstvích, alternativní praktiky, duchovní hledání".*) Zvětšování počtu nestálých organizací má radikálně změnit společnost tím, že ve všech oblastech"' poskytuje náhradní řešení. Souběžně s tímto směrem, pro který je typický .návrat k prvotnímu stavu" s nádechem bukolické ekologie a astrologie, hlásají jistá hnutí političtější doktríny, nebo potvrzují paroxystické záměry: Jasnovidka oznamuje příchod Antikrista v letech 1988 až 1999... Boj probíhá mezi dvěma protikladnými a vzájemně se doplňujícími silami - Bílou a Černou, Světíem a Temnotou, Kristem a Antikristem... Naše Matka Země je ve stavu zrodu nové Sluneční rasy... Porodní bolesti již začaly, plodová voda praskne, poteče krev'\ Tyto více Či méně veřejně hlásané apokalyptické vize využívají starého czotcrickcho kapitálu, který je zdrojem nového zájmu o .neviditelné vládnutí" a paranormální moc považovanou za atribut „zasvěcení"". POHÁDKAPRODOSPĚLÉ Ditě je fascinováno pohádkami. Lidožrout a vlk v nich představují právo a otce. Dobrá víla je obrazem matky. Otrávené jehly a kouzelné hůlky zbavené symboliky však dospělého nefascinují. Pohádkami pro dospělé jsou sektářské doktríny. Jsou to historky. v nichž jefvidina vydávána za skutečnost, kde sen o moci stírá sociální frustraci a kde lze dosáhnout Boha díky transcendenci, vedou-

26

cí pres nadčlověka'V Náboženství přiznává status nadčlověka pouze mystikům. Sekta na něj láká i ty nejponíženější.'' SCESTNÁ EKOLOGICKÁ VIZE Kontrakulturu období po roce 1968 charakterizuje environmenta-lismus a ckologismus. Jde o naturalistickou vizi zpochybňující celou společnost. Lze ji sblížit s ekologu jako s nejnosnějším tématem tohoto konce století a zároveň se sektářskou ideologií, vyvolá-vá-Ii samotné slovo .sekta" u Člověka odmítavý a odpuzující reflex? Kdekdo se dnes pokládá za ekologa, aniž se kvůli tomu stane členem nějaké sekty. Presto však tylo dvě tendence mají dnes společné body jak ve způsobu fungování, tak v teoretických základech. Ve spise Tři ekologie* popisuje Felix Guattari tri etapy této vědy:; environmentalismus, politickou ekologii a mravní ekologii' (čili ekosofii). Pokud jde o ekologii, její zdravý smysl ji spolu s organickými a ekonomickými tlaky chrání před žvásty, které parazitují na mravní ekologii a environmemalismu. Ten je jako primární a omezená ekologická vize založen na klasické představě, že lidské štěstí „nespočívá v hromadění statků, ale v estetických radostech a bohatosti duchovních zdrojů, které přinášejí bezprostřednější vztah k přírodě"". Nebezpečí zde číhá v tom, že z něho vyplývající představa nemateriálního bohatství vyžaduje jako podrnínku sine qua non odklon od společenského a hospodářského řadullZdc hlásaná nejasná spiritualita nenabízí „pozemské" řešení problémů. Vyloučíme-li moudrost Pascala, vede takový odklon u člověka, který chce plně dostát svému závazku, k marginalizaci uvnitř mikrostruk-tury, jež se může stát zárodkem scktárské organizace. Stačí, aby příslušný člověk získal pro své myšlenky a Činy další jedince. KATASTROFISMUS A CHILIASMUS Mezi apokalyptickými předpověďmi_0>iblická potopa, kataklyzma-ta atd.) a nukleární zimoiijo níž se hovoří v kruzích ekologů, existuje vzrušující podobnost. Autorům knihy The Cold and tbe Dark", Paulu Ehrlichovi a Carlu Saganovi, nestačí, že vysvětlují, jaké důsledky by měly řetězové termonukleární výbuchy. Doplňují své dílo celostránkovými mnohobarevnými ilustracemi, které by se špatné nevyjímaly ani v náboženské ikonografii minulého století. Neustále zdůrazňují, že planetu jednou zničí .ohnivé koule', po nichž ze Země zůstane

27

pouze sterilní poušť, připomínající Sodomu a Gomoru pokrytá skelnou hmotou. Na základě takového zjištění, podle něhož žijeme za neustále hrozící neodvratně katastrofy, lze snadno nastolit dialektiku viny: co je nezodpovědné, stává se hříchem. Vytváření pocitu viny je psychologickým základem vytváření sektlVedc totiž k manichcistickému způsobu myšlení: existují hříšníci a věřící, ničitelé životního prostředí a jeho ochránci - envi-ronmentalisté. Podle některých autorů jsou dokonce ekologické otřesy výrazem odmítání Boha a planetu zachrání výhradné příklon k františkánskému způsobu života". Tento chialiastický duch má jednu méně katastrofickou verzi. I tou se však nese očekávání toho nejhoršího: pohled na dějiny jako na věčné začátky a budovám historie podle cyklů. Teorie cyklů} velmi rozšířené na počátku 20. století, nadále prostupují učením jistých sekt. dovolávajících se např. Georgesc Barbarina: Historie je jako točící se kolo, jehož vrchní čósl stále znovu klesá dolů o spodní část sloupá nahoru. V přírodě se všechno děje v kruhu. Planěly se otáčejí kolem svých os, salelily obíhají kolem planet a všechno se točí kolem jedné hvězdy, jejíž systém se zase oláčí kolem systému většího. [...] Právě tok sekoždých 26 000 let dovršuje jedno období nulace [sic] země [či přemístění její osy] a tím znovu řočiná další stejné období nuloce. 2ivol společnosti je řízen podobnými zákony o každý vývoj reprodukuje základní charakteristiky předcházejících vývojových etap. Abychom poznali charakteristiky právě probíhajícího lidského cyklu, a dokonce i cyklů budoucích, stačí proto pozorně prostudovat charakteristiky lidského cyklu dovršeného'*.

Podobná teorie je zajímavá tím, že obsahuje několik prorockých prvků: každá skupina si bude moci vybrat ten svůj a živit s jeho pomocí vlastní obrazotvornost. Od stoupence se očekává, že se seznámí s hlavními zákony historie studiem minulých událostí. Zrádnost sekt však spočívá v tom. že si vybere .magické" číslo domnělého cyklu a že na jeho základě konstruuje paralogická vysvětlení. Stoupenec určitého sektářského uskupení tak před námi rozvíjel tuto úvahu: Stoleté válka vypukla v roce 1337. Válka je projevem ďábla, |ehož číslo je 666. 1337 + 666 = 2003. Výsledný rok bude proto počátkem nového konfliktu, který potrvá sto lei. Jedním z prvních znaků budoucicho konfliktu je otevřeni tunelu pod kanálem Lo Manche, díky němuž vnikl prvek země do ptvku voda, což představuje počátek zmatení prvků...

Je vidčt, že zajímavost se zvyšuje s blízkostí katastrofy a že se s její bezprostředností dostáváme ke klasickým chiliastickým doktrínám. NÁVKAT K PŘIROZENOSTI Nedávné déjiny ekologie nemohou mávnout rukou nad hnutím Fmdhorn. Je jisté, že toto společenství ze severního Skotska sehrálo základní úlohu, jak pokud jde o poznání nutnosti chránit životní prostředí, tak pokud jde o šíření programu návratu k přirozenosti. Je však obtížné popírat jeho sektárský obsah, a zejména delirický charakter". Podařilo-li se tomuto společenství vypěstovat zeleninu neobvyklých rozměrů v nehostinných podmínkách, pokládají to jeho členové za výslednici skupinové synergie. Jde o'sociální superor-ganismus, ovlivňující kosmickou a zemskou energii a rozhodným způsobem působící na růst rajčat a salátů prostřednictvím dévů.-duchú rostlin*; Nese-li technika v sobe zárodek destrukce planety, pak se zdá. že nejlogičtější reakcí je návrat k přírodnímu stavu. Přirozenost v sobě skutečné nese nenahraditelné hodnoty. Přehánění však může mít dramatické důsledky: vzpomeňme škod, způsobených pochybnými potravinovými teoriemi, jako je monovegetalismus a instinktivoterapie.Ta spočívá v tom, že člověk konzumuje v syrové podobě pouze potraviny, na něž má bezprostředně chuť'". Proto se pléduje pro instinktivní stravování založené na výhradním konzumování syrových potravin.Tato doktrína, založená na hygienismu Mosseriho. přivedla několik přívrženců Burgera do nemocnice a jejich gurua před soud. BUKOUCKÁEKOLOGIE Plným právem poukázali v rozmezí několika měsíců dva autoři na poetickou vizi ekologie. Luc Ferry na jedné straně a Michcl Onfray na druhé označili rizika toho, co druhý z jmenovaných nazval „bukolickou ekologii. V očích zastánců této teorie (.přináší neopakovatelnost přírody štěstí, pravdu, potěšení i satisfakci, zatímco civilizace plodí pouze neštěstí, bolest a zármutek". Technologie se stává zlem 0 sobě. Odřezává lidského živočicha od jeho přirozených kořenů a zakazuje mu žít v symbióze s matkou přírodou. Bukolický ekolog

29

si pěstuje vůči industrializaci a technologií skutečnou fobii.Jc to typicky vyhýbavá reakce, vyplývající z konfrontace svých přání 8 nabídkou společnosti, považovanou za agresivní. Nejsme zde v oblasti politické či ekonomické teorie, ale v hájemství psychoanalýzy.Vedle strachu ze společnosti se respekt k živlům jeví jako výraz touhy rozplynout se v lůně matky přírody. Vodě, moři, oceánu - modré planete - se připisuje ochranná moc a návrat k pramenům je ústupem k původnímu stavu. Existuje skutečně analytická projekce do environmentalistické dynamik)'. Země, oděna do hávu ženy-malky, chrámci své děti, konající dobrodiní, štědré svými dary. je napadena člověkem jako mužskou, váleČ-nickou a destruktivní entilou.Technologie zde představuje pouze instrumentální (folickč) zprostředkování mezi lidským tvorem a jeho touhou spáchat zločin proti matce přírodě. Ekologie, odřezaná od politických souvislostí a omezená na pouhý environmentalismus, produkuje neúplnou a nelogickou analýzu. Právě do tohoto stadia přichází úchylka, jejímž projevem je vznik sekt či sektářství. Pokud perspektiva planetární katastrof)' vzniká synkreticky, může vést až k scestnému řešení problému, které vyplyne buď z návrhu již existující skupiny vedené strnulou ideologií (sekty), nebo z tautologických úvah plodících předpokládaný nový ideologický přístup (sektářská skupina). Neexistence globálního (planetárního) myšlení vede k redukci ekologie na jediné privilegované téma. Na to se pak seklář soustřeďuje. Mezi přesvědčenými a těmi ostatními dochází k rozkolu. Tehdy jsme svědky toho. že obránci jediného výseku environemcntalistického zájmu (jaderná energie, lov, biologické zemědělství, ochrana delfínů atd.) podléhají stále více pocitu, že jsou pronásledováni. Na odiv vystavovaná špatná znalost či pohrdání socioekonomickou realitou ústředního problému má za bezprostřední následek negativní vztah společnosti, A zde se z opozičníka stává nepochopený jedinec. Následuje izolace skupiny s nádechem paranoie, jež marginalizaci dovršuje. Dochází k tlaku společnosti či médií, který udělá z neznámé či zaniklé civilizace referenční normu, umožňující rozšiřovat jakoukoliv nejapnost bez sebemenší možnosti kontroly. Smutnou karikaturou tohoto jevu je společnost Écoovie, která vystavila svou doktrínu napůl i environmentální ekologie a napůl z uctívání indiánského národa. Vidíme, že se kolem mistra Pierra Dorise Maltaise (alias Piela Pctjo Maltesta. Normana Williama,

30

Maolina Tiama) potuluje četa stoupenců, kteří nakonec skončí ve všeobecné nemocnici s kachexií a nedostatečnou látkovou přeměnou či v psychiatrické léčebné s poruchami halucinačnůio a blouznivého typu. Po patnáctiletém bloudění postavili poslední přívrženci sekty své indiánské příbytky ve Finsku, kde vedou život blízky krajnímu zbídačení.To vše poté. co se jádro sekty v létč 1994 samo rozpustilo. Pravé tato .čistá a tvrdá" fundamentalistická ekologie vedla k vytvoření sekty Humanistické hnutí kolem jejího guma jménem Marius RoUriguez Cobos. Humanistické hnutí jako hnutí sebeosvobození, známé svými peticemi požadujícími záchranu amazonských lesů a bojem za přírodní život prostý všech Škodlivých a znečisťujících zdrojů, představuje dokonaný model sekty, organizované kolem zaslepené a příliš přísné enviroňmentalistické doktríny, hlásající totální indoktrinaci ve jménu velkých humanistických a ekologických ideálů. ÚTOKNAZDRAVÍ Lidské tělo bylo vždy jedním z nejoblíbenějších témat různých sekt. Všechna náboženská a mystická pojednání obsahují oddíl zasvěcený zdraví. Mens aana in corpore sáno (V zdravém těle zdravý duch): tato pravda je dnes sice dokonale přijímána veškerým Obyvatelstvem, avšak existuje i zvrácené pojednání na toto téma, které vybočuje z její logiky. Vnitřní výplach těla a jeho očištění jsou prezentovány jako hlavní podmínky přístupu k božské dimenzi a boje proti znečištěnému a .hříšnému" životnímu prostředí. Jsme daleci toho, abychom zavrhovali holistické koncepce zdraví a varování seriózních praktických lékařů před dietetickými omyly Jak ale nepoukazovat na nemístnosti. které v nových časopisech věnovaných zdravotním problémům jen kvetou? Všudypřítomná je v nich magie, a to jak v Článcích, tak v reklamách vychvalujících přednosti takového a takového přístroje, takové a takové diety, takové a takové techniky. Seznam léček na naivní čtenáře je dlouhý: od ionizační čističky vzduchu (sic) přes „nemag-netické" matrace až po magnetické přístroje. Kdyby to byl útok jen na peněženku důvěřivé oběti, nestálo by riziko za řeč.Jedná se však o skutečnou manipulaci založenou na nedostatku kultury. Tyto rekvizity se zdají tím věrohodnější, že jdou ruku v ruce s módou

51

(chromoterapic, gemoterapie, krysialotcrapic atd.). Magičnost nabídky potlačuje u dychtivého uživatele, fascinovaného přírodním původem produktu, který neznečišťuje životní prostředí a nemá ani nic společného s průmyslem, jakoukoliv schopnost kritiky. Na to se nabaluje pscudovědecký výklad, který nezasvěcenému neumožňuje odlišit pravdu od nepravdy". Základem šíření pscudoproblému v podobě nutnosti bojovat proti zhoršujícímu sť zdraví moderního světa je systém obléhaný -obléhající. Jde o podobný způsob podmiňování jako u fašizu jících ideologií. Krize a nebezpečí pocházejí vždycky od toho jiného. Nejprve je tu doporučení chránit se před agresorem budováním silné skupiny. Pak je zapotřebí omezovat útoky přicházející zvenčí a nakonec zničit uskupení agresora, zodpovědného za veškeré zlo. Průvodním znakem tohoto komplexu obléhané pevnosti je fascinace nadčlověkém, jehož nastup provázejí stravovací, technické, oděvní a dýchací rituály. Je to kult člověka nového a čistého1*. Tomuto přístupu není cizí ani magie. Tělo je totiž považováno za kosmickou entitu, jejíž osobní .vibrace" jsou odrazem prvotní vibrace kosmické. .Bolest a nemoc jsou informace, jejichž zdrojem je konflikt, neexistence harmonie... Tělo je energetickým polem uvnitř jiných polí w." Dodáme-Ii k těmto riskantním tezím, že termín „holisiický" v sobě nese kromě Své řecké etymologie (bolos, celek) také možnost člení v duchu New Age (boly, svatý), stává se zdraví výrazem posvátným. Proto Koreshovi davidiáni (sekta z Waco) předpovídají. že po konečném kataklyzmatu přijde nový typ potomstva, prostý všech hříchů. PODIVNÁLÉKAŘSTVÍ Jednou z klientel, které se už několik let těší u sekt zvláštní oblibě, jsou toxikomani. Některé dokonce vybudovaly pro tento typ lidí zvláštní sektor, např. scientologové a jejich středisko Narconon, které má jedincům propadlým drogám pomáhat k detoxikaci sci-entologickou metodou purifikace (očišťování). V donucovací organizaci přitahující k sobě pozornost úřadů se přeměnily i další skupiny, které nejdříve působily dojmem, že svou pomocí toxikomanům sleduji chvályhodný cfl. Sdružení Le Patriarche, spravovanému železnou rukou Luciena Enjelmajera.tak byla odňata řada oprávnění původně udělených jeho střediskům".

52

Sdružení bylo dokonce za své donucovací metody odsouzeno v soudním procesu. Zde je výňatek z rozsudku soudu první instance města Toulouse z května 1992: Je zjevné, že metoda, kterou sdružení Le Patriarche používalo při ošetřováni svých svěřenců, může být oznočena za násilnou. Tálo metoda vyrvati atmosféru morálního nátlaku. Oprávněné lze považoval za cíl télo atmosféry konverzi ducha, a ledy jeho manipulaci způsoby a prostředky objektivně odporujícími právům člověka a respektování soukromého života.

Kineziologovč (ECK ěili Energo-Chromo-Kineze) tvoří také soubor nových šarlatánských léčebných postupů. Z hlediska ECK není člověk ničím méně ani více než anténou, zjišťující energetické proudění mezi kosmem a pozemskými i vnitrozemskými silami. Každé onemocnění či choroba je tedy výsledkem špatného vedeni energie nebo anomálie, která narušuje energetickou úroveň jedince. Zvláštní závažnost praktik ECK spočívá v tom, že se k nim často uchylují praktičtí lékaři, zubaři či rehabilitační pracovníci s dobře zavedenou klientelou, vlastnící řádné diplomy, uznaní příslušnými komorami a vykonávající svá povolání nejčastěji v rámci schválených společenských institucí. Vidíme-li nicméně, jak zubař odstraňuje plomby svým pacientům bez jakéhokoliv umrtvení pod záminkou, že plomba parazituje na energetických vibracích, můžeme se plným právem ptát na platnost jeho teorií. Lze rovněž pochybovat o logice praktického lékaře, který ze stejného důvodu nedoporučuje aplikaci kovových dlah a protéz. Ošetřovali jsme řadu obětí jednoho kolegy psychiatra, stoupence ECK, Místo léčení předepisoval lahvičky s pískem různých barev, které prý vysílají vibrace v souladu se základní vibrací pacienta. Mají se klást pod polštář. Kromě toho. že neuzdravu-jí, vyznačuji se tyto praktiky jednou konstantou: oslovují osoby s vysokými příjmy. .Základní vibrace" méně majetných jsou asi příliš zkaženy a neumožňují příslušnou péči. Za zaznamenání stojí i zajímavá přednáška z historie. Podle ní byl vlastně židovský holo-kaust blahodárný, neboť prý umožnil silné energetické proudění směrem do kosmu... ECK prodává bez ustání „živné látky" vyráběné ve vlastních laboratořích a předepisované svými stoupenci proškolenými na zvláštních seminářích. Úkolem těchto živných látek je zvýšit energetickou hladinu jedince. Setkáváme se zde s klasickými teoriemi jin a jang. které se staly požehnáním pro makrobiotický zen a jeho produkty. M

Zdá se, Že se ECK zaštiťuje vyšší ezoterickou rovinou, opsanou od templářských řádů. Hlásá teorii energetické reinkarnace, která je schopna obnovit zájem podvedených pacientů, kdyby snad znovu přišli". Po řádě měsíců úprav energetické úrovně bude moci být pacient konečné zasvěcen a poznal taje lumi-kosmo-gcncze. která mu umožni vykonat vesmírnou cestu až na hranice galaxie ve společnosti bytostí Šesté rasy... Tisk o těchto lékařských utopiích periodicky informuje. Tak v srpnu 1995 byla rakouská veřejnost udržována v napětí díky politickoprávním sporům rodiny Pilharových, Clena sekty Fiat Lux. řízené Švýcarskou lécitelkou Erikou Bertschingcrovou, které se říká Uriclla. Litěk Hctmuta Pilhara s jeho Šestiletou dcerou Olivií do zahraničí a onemocnění závažným nádorem na ledvinách mělo za následek zákrok rakouského kancléře a prezidenta. Ti se snažili donutit otce, aby podrobil dceru obvyklému léčení a aby ustoupil od magiekoezoterických praktik Urielly, které prováděl kolínský léčitel, doktor Ryke Oeerd Hamer. V Německu a v Rakousku mu byl vysloven zákaz výkonu povolání a ošetřující dětský lékař používající „konvenčních" metod, doktor Juergessen.ho prohlásil za šarlatána. 0 tohoto případu bylo vidět, jak obývátelstvo nepřestává podléhat klasickým mýtům, šířeným skupinami, zaměřenými na uzdravováni a modlitby. Jejich příslušníci vidí v závažných onemocněních, jako je např. rakovina a AIDS, zaslíbenou oblast své seberealizace, přičemž téží z pochybností, vyplývajících z relativní bezmocnosti konvenčního lékařství'*. Ve stejném duchu vyvinul ústav psychoanalytických studií Maud 1'isonové a stomatologa Galiana (nedávno odsouzených soudem první instance města Draguignan) teorii, v niž je promícháno náboženství s rádiovými vlnami, magnetismem, ufony a kosmoast-rologií. Podle Maud Pisonové. prohlášené za reinkarnaci Panny Marie, a podle jejího společníka Galiana pochází většina našich tělesných a duchovních nemocí ze špatných vlivů, které na jedince působí prostřednictvím přijímacích ;uilén, tvořených kovovými předměty zabudovanými do těla. mj. zubními plombami. Zde je svědectví bývalého pacienta: Sel jsem k němu [Galionovij minulé lé'0 s Annou, svou budoucí manželkou Tvrdil, že je reinkarnaci Ježíše Kristo. Nehnul přitom brvou, f^i prohlídce našich zubů vyjmenovol osoby, kleré se do nás převtělily. Podle něho jsme byli s mou snoubenkou sourozenci Kristový"1'. Zo těchto podmínek by 34

byl náš sňatek inceslem. Pii odchodu bylo moje přítelkyně tímto zjištěním otřesena. Sotva jsem vešel, položil mé na křeslo, prohlédl mi zuby a prohlásil, že je třeba co nejrychleji odstranil plombování, které zasahuje mezí nevědomí o astrální vlivy. Bez anestezie, oby bylo možno změřit mů| energetický vzorek Rval jsem bolestí, on pokračoval. Když jsem odcházel, podepsal jsem šek na 1500 franků.

Ve jménu lepší komunikace s kosmickými vlnami navrhuje iaké doklor Galiano svým pacientům, aby si nechali narůst vlasy a zubní vrtačkou opilovat nehty. Na seminářích, kde vystavoval nalezený Svatý grál", totiž prohlásil: „Blahoslavení vlasatí, neboť uslyší Boha stereo!" MIMOZEMŠŤANÉ Mimozemšťané jsou typickou vějičkou na stoupence, jíž dodává věhlasu řada časopisů a skupin pozorovatelů jevu ufo. Vypadalo to, že s koncem éry science-fiction 50. let dosáhla většina publika dostatečné kritičnosti na to, aby se mohla zasmát invazím Marťanů Či jiných mimozemšťanů. Finanční výnosnost takového obchodu však u pseudovědců a všemožných guruů vyvolala k životu četné vlohy. Mýtus o mimozemšťanech přímo odkazuje k božskému mýtu. Je pouze přístupnější modernímu myšlení.Jákobův žebřík nahradily na cestě do nebes, kde sídlí noví marťanští bozi. meziplanetární rakety. Tato poučná citace je převzata ze scieniologického líčení průchodu skrz .ohnivou zeď" (stupeň OT3)*: Nóčelnik Gobktické konfederoce (76 planěl kolem velkých hvězd viditelných ze Země), založené před 75 miliony let, vyřešil problém přelidněni (kolem 250 miliard obyvatel no koždé p!artelé| tím, že prováděl masově implantáty o deportoce. Dal dopravil thelany no Zemi o umístil do hlavních sopek vodíkovou bombu lincident 2). Thelanové z oblasti Pacifiku byli posláni na Havai o z oblasti Atlantiku do las Palmas. Jmenoval se Xenu a používol k lomuto úkolu renegáty. Jakmile dokonol svůj zločin, podařilo se ho loajálním Důstojníkům, kteří zůstali věrni lidu, zajmout po šesti letech bojů. Umístili ho do elektronické pasti v horách, kde se nachází dodnes. Pokud jde o .ně", ti zmizeli. Délka a brutalito celého incidentu byly lokové, že se z nich toto konfederoce nemohla nikdy vzpamatoval. Místo, kde se nacházela, se přeměnilo v poušť. Implantát je pojat lok, že .zabíjí" každého, kdo by se pokusil na něj vyzrát. Technologie, kterou jsem vyptacovol, však umožňuje vyřešil tento pro-

35

Wéfli. Věděl jsem, že někdo bude muset udělat ten krok. V roce 1967 jsem ho udělol |á. Vyšel jsem z toho velmi otřesený, ale živý. Jsem lak pravděpodobné jediný 2.Q těch 75 milionů let, kterému se to podařilo. Mám nyní VEŠKERÉ údaje, avšak vy potřebujete jen ty, které vám zde vydávám. Volné se přiblížil k implantátu bez přípravy a ochrany znamená smrt, ledaže se rozhodnete pro doslovné dodržování postupu, který jsem přesně definoval. .Volný přistup" nikom nevede, ničí spánek o nakonec přivodí smi. Budte proto opatrní a absolvujte incident 2 a 1 výhradně tak, jak jsem vám ukázal. [...] Vaše masa je mosou jednotlivých theianú, kteří se na vás přilepili jako na řídící theton a také na vaše tělo. Musíte se všech těchto thetanů zbavit, a to lak, že absolvujete nejdříve incident 2, polom incidenl 1. Je 'o zdlouhavá ptáče, vyžadujici péči, trpělivost o dobrý auditing. Auditujete bytosli. Reagují jako jakýkoliv pre-clear Thelonové se domnívali, že jsou JEDNO. To je základní omyl HQONE STESTÍ.

Mýtus cesty, známý už z antiky díky Jásónovi či Odysseovi. získal nový dech s létajícími talíři. 1 zde je symbolické pojednání v podání starých Reků zcizeno a dáno napospas málo kultivovanému publiku, fascinovanému prorockým tónem. ZANIKLÉCIVILIZACE Mýtus zaniklých civilizací a ztracené moudrosti má mnoho společných bodů s mýtem o mimozemšťanech, se kterým se často směšuje. 1 zde je zánik synonymem toho nejlepšího. Současný svět je považován za výraz zla a nevědomosti, zatímco minulé civilizace, af už skutečné Či mytické, zdobí vědecká a filozofická svatozář. Jedna sektářská skupina se snaží proniknout do tajů starých Egypťanů, jiná zase do záhad Atlantů, další do tajemství Aztéků a Toltéků. Přesto se tato témata jen zřídkakdy pěstují jako exkin■ živní: nejčastěji se nabalují na hlavní témata jako témata vedlejší, Z toho vzniká nechutná směsice, kterou lze shrnout takto: Arlantbné jsou přestrojení mimozemšťané, Předali starým Eoyptanům loje matematiky, díky nimž bylo možno postavil pyramidy. Pyramidy jsou v© skutečnosti ezoterické kalendáře podobné jako pyramidy mayské, ze kterých může zasvěcenec vyčísl minulost, přítomnost i budoucnost. Jsou ve víem všudy srovnatelné s velkými katedrálami, zejména s katedrálou v Chortres. Její podrobné studium umožni předpověděl příchod mimozemšťanů, odhalit tajemství kamene mudrců, nalézt ztracený poklad templářů a dosáhnout věcného mládí...

*

Víra v univerzální klíč, uložený v daleké minulosti lidstva, je přítomna u všech ezoterických a iniciačních skupin, jimž slouží jako .duchovní gymnastika". V sektách je pak rozvíjena v první radě a povýšena na úroveň zjevené pravdy. MINULÉŽIVOTYAANDÍLÉ Tato dvě témata mohou buď tvořit teoretický korpus jistých skupin, nebo se mohou objevovat jen jako doplňující prvky. Téma minulých životů je založeno na karmických doktrínách hinduismu a lamaismu. Šířených jak těmito tradičními církvemi, tak těmi nejpodivnějšími doktrínami. Jeho nejoblíbenějším nástrojem je stará médijní praxe, překřtěná na cbannelling. Kolem média, pokládaného za komunikační kanál, se utvoří skupina očekávající poselství z onoho světa a z minulosti. Někdy se má za to, že médium-guru udržuje s duchem, svým „andělem", privilegovaný vztah. Anděl mu dodává poselství, která mu pomáhají demonstrovat jeho moc. Anděl by mu dokonce mohl i pomáhat: rozeženc napr. nevhodnou mlhu... Tvrdí to alespoň jistý Maře Schweitzcr o Maguy Lebrunové. vedoucí osobnosti jedné z největších současných uzdravovacích skupin ve Francii: Francie byla ponořena do silné mlhy. Na silnici z Bourgomu do Grenoblů nebylo vidět ani na deset metrů. Když lc rVtaguy zbývaly ještě Iři kilomelty, mlha se najednou roztrhlo. Pod zářivým modrým nebem bez mráčků jsem zdálky uviděl kapličku, poznávací bod no cestě k ní

Pokud jde o zmíněnou Maguy, nepřisvojuje si sice umění změnit podnebí, ale ohání se uměním uzdravovat: Měli jsme v nosí skupině holčičku, klefó se narodila se zrakovou anomálií. Odborník řekl rodičům, že oslepne. Magnetismem takovou anomálii léčit nelze. Náš průvodce [jeho anděl] nám řekl: Je k> tak smutné! Pokusíme se ji operovat no duchu." AAesíc, během kterého jsme se připravovali na zákrok, jsme čekali na povolení. Ve stanovený den přivinula matka své nahé dítě no svou hrud a po celou dobu našeho působeni se z celého srdce modlila. Najednou se jí zmocnila velká únava a já jsem cítilo, ze je také účost-no velkolepého přenosu energie, nezbytné pro to, aby celá akce bylo úspěšná. Úspěch byl dokonalý. Dnes už bude mít Cecile pomalu čtrnáct let. Nosí kouřové brýle. Stále trpí několika následky, avšak chodí normálně do školy. Jednou jsem ji toké viděla, jak běží za mravencem

Jsme zde svědky návratu k síle starých témat, která fascinovala Camillc Flammariona v minulém století a která hýbou skupinami 37

praktikujícími vúdú, rozsetými v současné době po celém povrchu planety. Spousta uzdravovacích skupin pouze vyvádí na světlo bozi šamanské praktiky, známé etnologům. Guruové si tak zpravidla přisvojují status svatého. Tento status je v kolektivní nevědomosti spojován s uméním uzdravovat.Jelikož se dříve domnívali, že potvrdit legitimitu francouzských králů lze ovéřením jejich schopnosti vyléčit knici. prosazují se guruové u svých stoupenců vychvalováním vlastních mimořádných terapeutických schopností. CAKODMCIYÍAUJCIFER1SMUS Jako inspirace sekt je tento zdroj sice málo rozvinutý, avšak lidé. kteří se příslušným jevem zabývají, zaznamenávají nedávný vzestup „černé magie": skupiny satanistú se objevují všude, jak ve Spojených státech, tak v Evropě. Nebezpečí s nimi spojené vyplývá z nadpřirozených schopností, které si připisují, a to v duchu starého dobrého mýtu o Faustovi. Vzhledem k morbidnímu charakteru jejich rituálů a k systematickému používání zakázaných předmětů je odříznutí od normálního světa ještě hlubší než u jiných skupin. Jedním z důvodů jejich přitažlivosti je stavem přívrženců do sata-nisticky zabarvených rolí. Posun od pouhé hry k praktikování magie je snadný a pobízí dospívající mládež, aby si v praxi vyzkoušela účinky magických obřadů, jejichž rituály si osvojila a jimž propadla skrz jí přidělené role. Znepokojující je fakt. že saianisté praktikují přinášení obětí, a to jak zvířecích, tak lidských. I když zákon a různá tabu nedovolují spáchání zločinu, nekontrolované násilí, které páchá gum, někdy sektu přivede k vražednému šílenství. Tak tomu bylo v případě Charlese Mansona, vraha SharonTatcové. Paradoxem těchto skupin je zjevná nelogičnost jejich odkazu na nejtemnější doby středověkých sabatů. Jeden z nich, kterého se zúčastnil náš pacient.se dovolával Pojednáni o démonech jistého Delancra: _ Obrod začíná o půlnoci. Královno čarodějnic si sedá k nohám Dábto. Ten má hkwu salyro, kozí brQdku, rohy, tělo pokryté chlupy, vzadu s ocasem, prsty zahnuté jako ptoěí pařáty, véjirbvilá chodidlo joko nohy husy. Přivádějí k němu nové stoupence, li se zííkojí své viry, líbají mu levou ruku a ohanbi Pak se mu vzdává velká čest, což spočívá v líbáni jeho zadku Pole se připravují léky. prášky o mastičky, které moji být předány nové zasvě

38

ceným. Někdy čarodějové vaří v hrnci děsivou směs z ropuch, hadů, vrtili-noslí umučených, mozků novorozenců, sovího trusu, býčí žluči a očí ještěrek Následuji obscénní laňce, obludné soulože, mcesty, 10 vše až do svítání, do kohoutího zakokrháni.

Naštěstí v nynější době tato skupina během svých -čarodějnickych včten" raději konzumuje směs vína a mouky, simulující sraženou krev... POUTTCtíPROIEKCF Sekty se pravděpodobně zrodily zároveň s politikou. Iniciační obřady sloužily často jako záminka k potvrzení věrnosti Či oddanosti určité věci.V roce 1861 popisuje Ragon. ctihodný zakladatel lóžíTrí Sínosofů. v dodatku ke svému rituálu karbonářského zednářství (známějšímu pod názvem karbonářství)- různé tajné společnosti, které sehrály důležitou úlohu v probuzení povědomí italské jednoty. Vyjmenovává celou desítku takových společností, které se navzájem prostupují, spojují či soupeří o vliv. Historický model takového jednání je dán spisy Spartaka Weishaupta, který v 18. století založil Vizionáře z Bavorska. Toužil po vytvoření politické elity, schopné pronikat mezi svobodné zednáře, jejichž obřady by používala a o jejichž víru by se opírala, aby z ní učinila revoluční nástroj. Jeho úsilí sice ztroskotalo, avšak citelně ovlivnilo formování jistých revolucionářů. Politický vliv se nevyhne žádnému z rychle se rozvíjejících sektářských hnutí. Někdy je jejich tajným motorem. Dnes jsou takové projekce nejčastěji zabarvené árijstvím, elitářstvím, rasismem, či dokonce eugenikou. Často se tyto aspekt)' skrývají za zdánlivě chvályhodnými úmysly: zachránit planetu, učinit přítrž válkám, posílit rovnost všech lidí. V Japonsku uplatňovala Soka gakkai svůj vliv přes politickou stranu Komeito. Sekta byla založena po druhé světové válce jako filozofická větev neortodoxního buddhistického hnutí Ničiren Šóšú. Komeito, třetí japonská strana, je součástí vládní koalice a má tendenci vytvořit spolu se stranou Obrody jádro neokon-zervativní síly. Soka gakkai představuje v současné době se svými deseti miliony členů kolem deseti procent japonských voličů. Je obviňována z expanzionistických a autoritářských plánů, které jsou velmi vzdáleny demokratické fasádě strany. Tato obvinění prospívají jiné sektě, Rišo Koseikai. která je nepokrytým soupeřem Soky gakkai a která nevyniká demokratickými ctnostmi.Také

39

vsak prostřednictvím svých Šesti a půl milionu členů silné ovlivňuje politický život. Jiným příkladem spiknutí politiky a sekt je Církev sjednocení, které se také říká Moonova sekta.Ta sice téméř zmizela z evropské mapy sekt, avšak její politická odnož, založená v roce 1980 pod jménem Causa, pozvedla prapor boje proti marxismu. Pád sovětského impéria zajisté poněkud ubral na lesku jejím projevům, avšak Causa nadále financuje evropské politické strany blízké krajní pravici Či ty, které k ní náležejí. Z podnětu Moonovy pravé ruky - Bo Hi Páka - je tato skupina stále zdrojem manicheistické dialektiky, z níž žije fašizující pravice; na jedné straně Bůh a liberalismus, na druhé Satan a socialismus. Zdá se, že tento postoj slaví jisté úspěchy u antidemokratické pravice, pokud tato rovnou nepodlehne vidině financování svých volebních kampaní. Jakmile byly jeho záměry odhaleny v Evropě, posílil Moon svůj vliv v Uruguay i, kde sekta vlastní třetí největší banku v zemi. druhý největší celostátní deník, několik rádiových stanic a různé zemědělské statky. Mezitím se v Evropě vydala na cestu infiltrace do politiky Nová Akropolis. Transeeildentální meditace. Humanistické hnutí. V roce 1993 se Transcendentální meditace pustila do kampaně pro volby do národního i evropského parlamentu. Za jejím lídrem (Bcnoit Frappé) bylo třicet tisíc voličů, kteří pro něj díky zákonu o financování politických stran získali zdroj příjmů na pět let. O několik let dříve sekta předložila americkému prezidentu Bushovi plán meditací, který měl vysvobodit rukojmí z libanonského zajetí. V roce 1981 si bez váhání zafiirtovala s filipínským diktátorem Marcosem a jeho chotí Iftieldou. v nichž Mahárší Mahéš Jógí viděl otce a matku nové sekty Věk osvícení. V Mozambiku šlo zjevně 0 víc. Zdá se, že prezident Joachim Chissano. kterého Mahárší Mahéš Jógí svou doktrínou fascinoval, k Transcendentální meditaci konvertoval. Po „studijní" cestě do Nizozemska jako evropského sídla sekty podepsal Chissano se sektou smlouvu, jíž prakticky bez jakékoliv náhrady dal stoupencům Jógího koncesi na milion hektarů zemědělské půdy na dobu padesáti let. Smlouva, podepsaná mozambickým ministrem financí Eneášem Comichem.dává sektě fakticky možnost užíval neobdělanou půdu. aby tam vytvořila ráj na zemi. a to prostřednictvím reverze ve výši 40% zisku realizovaného sektou*. Jižní Amerika se zdá být pro sekty zemi zaslíbenou. Zvláště aktivní je tam katolická, fundamentalistická a reakční sekta, vystu•10

pující jako sdruženi Tradice, Rodina, Vlastnictví. Byla založena v roce 1960 Brazilcem Plinicm Correou dc Oliveira a jejím programem je odpor proti brazilské pozemkové reformě, boj proti marxismu a komunismu, nastolení monarchie. Účastnila se politických represí proti aktivistům v Brazílii, Argentině a Chile. Podporovala také jihoafrický apartheid. Díky svým značným finančním prostředkům se podílela i na budování polovojenských milicí pro boj proti komunismu. Ve Francii, kde je známá pod názvem Budoucnost kultury.se proslavila svými akcemi proti filmu Martina Scorseseho Poslední pokušení Ježíše Krista a Jean-Luc Godarda Zdrávas, Marie. V Brazílii zaplňuje stadiony Svétová církev Království božího, kterou řídí železnou rukou Edir Maccdo. Brazilci jí říkají prosté Universa!. Je dcerou letniční církve a přichází po Shromážděních božích a Mezinárodní církvi rozhodného evangelia. Na politické scéně se objevovala už od 60. let a v letech 1974 až 1979 měla pod kontrolou prezidenta Ernesta Gicscla. Dnes tvoří gardu blízkou peruánskému prezidentovi Fujimorímu i guatemalskému prezidentovi, který k této církvi konvertoval před několika lety. Její strategie je prostá: spočívá v kontrole médií, zejména rozhlasu a televize. Macedo dnes vlastní 28 rozhlasových stanic a 850 chrámů. Díky půldruhému milionu svých věrných se pustil do evangelizační kampaně proti animistickým kultům. Tato kampaň není prosta fašizujících a xenofobních postojů vůči černému obyvatelstvu. Macedo nicméně umí dokonale namíchat témata, která fascinují jeho posluchače: úspěch, bohatství a uzdravení pouhým přiložením rukou. Jeho prozaičtějším záměrem je ovládnutí země, za což byl několikrát obviněn. Zatím ho to vsak nijak nepoškodilo na jeho cestě vzhůru. Vliv letniční církve a úspěch jejích poboček se však nezdají být . 111 c 111 náhody či duchovního hledám Brazilců. V roce 1984 odsoudila konference brazilských biskupů ve zprávě adresované Vatikánu ovlivňování letničních sekt americkou CIA a jejich zneužívání k duševní a politické manipulaci, kterou CIA zvláště miluje. Jsem Člověk, který si přeje pravdu. V tomto smyslu se nepodřizuji ústavě,ale Bibli."Těmito slovy se vyjádřil v březnu 1982 generál prezident Efrain Rios Monti, který se právě po banálním vojenském převratu chopil moci v Guatemala Ciudad. Jako stoupenec Církve slova, představující jednu z fundamentalistických kalifornských sekt, se prezident Monti,obklopený dvěma dalšími Členy této 41

sekt)' - Alvarem Coritrcrasem a Franciskem Bianchim - udržel u moci pouhých sedmnáct měsíců. Od jeho odchodu soupeří různé guatemalské sekty o vliv. Mají v zemi zvlášť příznivé podmínky, neboť k různým sektám se hlásí až 30 % guatemalského obyvatelstva. Stejné tak po atentátu spáchaném sektou óm Sinrikjó jedovatým plynem sarinem vyšly díky mezinárodnímu vyšetřování najevo těsné svazky mezi touto sektou a ruskou politickou mocí. Vitalij Savickij. předseda parlamentní komise zabývající se náboženskými organizacemi, v odpověď na otázku o vývoji šetření v Rusku v červenci 1995 prohlásil: -Vyšetřování bylo zmraženo na nejvyšší státní úrovni. Proces se sektou Óm Sinrikjó se konat nebude." V Moskvě pak skutečně nebyla v zájmu objasnění vztahů mezi touto sektou a státními složkami žádná opravdová žaloba podána. Zdá se, že jedním z těch. kdo jsou zodpovědní za její usazení v Rusku, je Oleg Lobov. tajemník ruské Bezpečnostní rady. Byl to přivě on, kdo pod záminkou sbírání finančních prostředků na vybudování rusko-japonské univerzity kontaktoval v roce 1991 nejvyššího představitele sekty, Sókó Asaharu. Pří své návštěvě Ruska se Asahara setkal s Ruslancm Chasbulatovcm. tehdejším předsedou ruského parlamentu, a Alexandrem Ruckým, tehdejším ruským viceprezidentem... V současné dobí se podoba sekt neustále mění, rýsuje se však jedna konstanta: vůle obrátit celou planetu na svou víru, a to buď po dobrém, prostřednictvím nově získaných stoupenců- nebo prozaičtěji budováním sítí vlivu, které pronikají jak do ekonomické. tak do politické sféry". EKONOMICKÉSITf Poslední metamorfózou historie sekt přizpůsobenou současné hospodářské krizi je ekonomická výkonnost jako silný argument pro získávání stoupenců, který navíc umožňuje zvětšovat počet odboček. Scientologové si například zvykli budovat sítě ve všech sektorech hospodářského života, aniž tím mění jeho hlavní strukturu. Marketingem je pověřena síť WISE (World Institute of Scientology Enterprises). W1SE, založená v roce 1979. vystupuje jako „manager ská organizace, jejímž cílem je působit tak. aby se administrativní technologie Rona Hubbarda rozptýlila do všech koutů a byla vy užívána ve světě byznysu".

42

W1SE je tedy otevřeně ekonomickým odvětvím sekty. Figuruje v ní na všech hierarchických stupních a zastřešuje organismus, který vydává soukromníkům i společnostem licence, aby jim tak umožnil řídit se podle Hubbardových .receptů". Jeho služby zahrnují poradenství pro management, organizování seminářů, školení a pracovních setkání.Typické dohody podepsané mezi WISE a uživateli Hubbardovy technologie Se zmiňují o placení licenčních poplatků. Ty mohou dosahovat výše až 16% honorářů, které obdrželi členové". Jiné sekty se specializovaly na výrobu a komercializaci různých produktů. Prodej kadidla tak byl mnohá léta nezanedbatelným zdrojem příjmů pro Světlo KriŠnovo. Ženšen byl zase výnosným obchodním artiklem Moonovým. Na tapetě je už několik let Evropské uskupení profesionálů marketingu GEPM, založené v roce 1988 Jeanem Godzichem. které bylo ve Francii rozpuštěno. GEPM bylo obviněno, že se uchyluje k nedovoleným metodám. Uskupení se stavělo do role přeborníka v oblasti svobodného podnikání jednotlivce, ve skutečnosti však tvořilo systém pyramidového typu, zabývající se mnohoúrovňovým prodejem. Na rozdíl od klasických sekt, kde se hospodářský systém objevuje až v druhé řadě za ideologií, propaguje GEPM prodejní síť, o níž tvrdí, že se na ní jeho členové obohatí". I když vedoucí činitelé prohlašují, že pyramidový obchod Či obchod založený na efektu .sněhové koule" za svůj nepřijímají, spotřebitelská sdružení odhalila praktiky normálnímu obchodu velmi vzdálené. Doug Wead. poradce GEPM a blízký Godzichúv spolupracovník, bývalý poradce George Bushe. je také pastorem „Prvního shromáždění božího" ve Phoenixu (Arizona), kde slouží Bohu Léo Godzich, bratr Jeana. Kvatipo vinnost obrátit se na víru a nechat se v této církvi pokřtít, „úžasné víkendy", během nichž se kázání střídají s veřejnými zpověďmi. mají zjevně mnohem blíž k sektářské indoktrinaci než k marketingovému vzdělávání. Ústředním bodem všech těchto procesů je guru.Ař jsou jejich doktríny a metody jakékoliv, sekty potřebují vůdce, kolem nichž se strukturují a kteří jim slouží za průvodce na jejich cestě k iluzornímu ideálu. Právě tito vůdcové vdechují skupinám jejich lapal a určují jejich činy.

0

i

KAPITOLA 3

DUCHOVNÍ UČITEL A MISTR - GURU QbuUUenost k tou fifctf čhnika. UHI bAmoo om\16 a klamu, iicrJ rrj;u/c tím >fc, ie nckhme vidy. Kdyby unit byla Spokbljrfm mčtitkem Ji/, byla by spolehlňým méntkcm i

pro pravdu, A in-fuiť je ncjčMiji khmná, nitím to nnHffniff J tfejné xnmnf nMuje praii/ť i Ujmu. f% poui/um pftMuíu M> ŽiJ/iivi

Veškerá sirategie manipulace spočívá ve fundamentálním podvodu v osobnosti a hodnotě guma. Původní termín guru vznikl ze sanskrtského slova, které znamená „ctihodný". V bráhmanském náboženství označuje duchovního učitele. Svým původem a svou podstatou je tato osobnost postavena nad kasty vajsjů (řemeslníků, obchodníků, rolníků) a kšatrijů (válečníků). Guru je tím, kdo učí a přivádí na cestu božího zjevení. My budeme tohoto termínu používat výhradné v jeho novém rozsahu, a to ve významu „charismatický vůdce sektářské skupiny-, aniž je však toto charisma založeno na hodnoté Či na legitimité původu, který si dotyčný osobuje. Guru je nékdy popisován jako psychopat, jehož osobnostními rysy je mýtomanie, impulzivnost, amorálnost a nenapravitelnost. Tento výklad zcela nesdílíme. Nčkteří sice takovým nosografickým kritériím odpovídají, jako např. Jim Jones, knéz a guru Svatyné lidu z Guyany, L. R. Hubbard. zakladatel scientologie, či také David Bcrg alias Mojžíš David, duše Dětí božích („Rodiny lásky")1. Jiní jsou však prosté podvodníci, individua „řízená" finančními či politickými zájmy1, která neposkytují psychiatrii téměř žádné pole působnosti. Přesto lze do první skupiny zařadit jedince doopravdy duševně choré, jimž se podařilo získat si stoupence i přes své onemocnění. Nebo právě diky němu.

45

JimJones lak se svou Svatyní V Guyaně přivedl své věrné až ke kolektivní sebevraždě, po níž zůstalo na místě 914 mrtvýeh. L. R. Hubbard byl obviněn .svou vlastní rodinou ze zjevného sadismu a ze sexuálního chování, kterým se vyznačuji velcí zvrhlíci. Pokud jde o Davida Bcrga, ten byl usvědčen ze sadismu vůči dětem a z incestu vůěi svým příbuzným. U Sun Mjung Moona, zakladatele sekty moonistú, najdeme naopak jen málo prvků zajímavých z hlediska psychiatrie. Už několik let se ví, že se při založení sekty a jejím ukotvení v Koreji těšil podpore CIA, aby z ní udělal protikomunistickou pevnost a organizoval prodej a výrobu zbraní.V této druhé skupině guruovi slouží delirický charakter hlásaných doktrín k ochraně proti sociální analýze, neboť čím scestnější je slovo, tím méně vyvolávají .ubozí blázni", které všichni litují, nedůvěru. Studium „profesionálního" kursu takového Clauda Vorilhona alias Raela nechává jen malý prostor pro mýtomanii.Jde o vědomou konstrukci pseudodelirickčho příběhu (kontakty s mimozemšťany, cesta na palubě létajícího talíře). Jeho pníce s médii nenechává nikoho na pochybách: v tomto případě nelze najít žádný prvek zajímavý pro psychiatra. Podívámc--li se na věc z hlediska jejích finančních souvislostí, najde se v případě poselství „předaného" mimozemšťany jen málo místa pro zanícení či spiritualitu.,. Letmý pohled na uplynulých padesát let ukazuje, že mysli-telští učitelé, jako jsou Srí Aurobindo. Lanza del Vasto či Taizen DeŠimaru' a individua jako Ron Hubbard, Rael či Mojžíš David mají jen málo společných bodů. Obtížněji lze pochopit postavy, jako je Srí Chinmoy' či Mahárši Mahéš JógP , které se hlásí (někdy právem) k tradičnímu rodokmeni. Tím se ovšem nevylučuje sklouznutí k sektě: varovné je v této souvislosti bujení pseudoučitelů pocházejících z aurovilleského ášrámu, který vytvořil Aurobindo. Guruy lze rozdělil do čtyř skupin: - myslitelští učitelé v ušlechtilém smyslu slova, což ovšem nevylučuje úchylky v ideologii a v chování; - podvodníci, kteří umí využít lidské důvěřivosti tím, že jí nabídnou „marketizované" produkty; - duševně choří, nejčastčji paranoici. deliríci a osoby trpící halucinacemi (interpretativní mystici či těžší hysteričtí neurotici). - A konečně se mezi výše jmenované situují osoby, které se od autentické osobní vize dostaly až k patologickému vnímání sku tečnosti či k úmyslnému využívání nabytého poznám k zištným

46

cílům. Vzorem tohoto typu gurua je Michael Iva nov, zakladatel ijnivcrzálního bílého bratrstva.'' Svědčí o tom tento Úryvek z jeho zamyšlení „Co je učitel?™: Když ptocu|e obyčejný člověk o když procuje učitel, existuje mezi nimi rozdil v potřebné energii o aparátu. Učitelem je ten, kdo se dovede živit pouze u slunečního zdroje, pouze no vicholu tohoto mechanismu a nikde jinde. To znamená, že |eho vědomí je rozšířené, obrácené k vzneseným oblostem, aby přitáhlo, obsotbovalo a okumulovalo částečky o energie přicházející z velmi vysokých sfér, které mu budou sloužit za potravu pro všechny součásti, jež ho tvoři Naproti tomu obyčejný člověk, kieiý neobrací své vědomí či myšleni k ušlechtilým, čestným o nezištným věcem, přitahuje velmi podřadný materiál, který se akumuluje v (eho podvědomí'. Nepodaří se mu tedy živit všechny součásti své bytosti prostřednictvím polrovy, kteiou zasvěcení rádi nazývají .nebeskou" či .ambrózii".

Od stejného autora pochází i další úryvek dokazující, že úlohu ani status gurua nemohou (nesmí?) stoupenci pochopit: Jen velmi málo lidí pochopí, co chceme říci. Učitel je bytost, která uplatnila čtyři ezoierická pravidla, jimiž se řídi zjevený svět: vědět, chtít, troufnout si, mlčet. Tím, že pochopil zákony zjeveného světa, že je chtěl uplatňovat, že si troufl lo v tichosti udělot, uskutečnil na tomto zjeveném světě svůj vývoj. }e tedy nahoře jako Slunce, a proto může také svou sibu ovliv novot vědomi obyčejných lidi.

Guru musí být svými stoupenci prožit jako účastník božské podstaty, která ho staví nad .jeho stáda": Učitel je bytoy, která se plné soustředila na Vesmírného ducha a tak ie stala zářivou, vřekxi. životodárnou a mocnou jako Slunce. Vládne poznáním nevýslovného, nevyřčeného, nezjeveného, zkratko zná základní principy Života a Vesmíru. Učitel je bytost, která dobře zná ony 4 vnitřní pivky a jemuž se podřizují 4 prvky vnější, umí dešifroval 4 jazyky, jimiž se vyjadřuje příroda: 7 pohybů ve vzájemném vztahu s Duchem, 7 barev ve vzájemném vztahu s Inteligencí, 7 zvuků ve vzájemném vztahu se stdcem, 7 tvarů ve vzá|emném vztahu s FyziČnem.

O učiteli se předpokládá, že prošel iniciační cestou, díky níž dosáhl nejvyššího poznám. Jeho status nadčlovéka ho staví do podřízenosti zvláštním zákonům: Učitel prodělal podle iniciočnt tradice své .druhé zrozeni". Jeho filozofie učí, že se mají rozvíjet vnitřní sily, aby člověk přestal být ve svém nitru zvířetem a aby podstoupil proces znovuzrození v podobě sestoupení jeho duchovni podstaty- Iniciace či zasvěcení je tedy zkrácením doby vývoje. 47

Učitelé nerozvíjejí pouze svůj intelekt, jok to obecné činí lidé. ale spíše svou intuici, která je no vrcholu je|ich vědomí, v kauzální rovině, v Centru. 2 jejich rozhodnutí se jejich život řídi zákonem Prozřetelnosti. Učitel je ten, kdo žije no vrcholu velehof, v kauzální rovině (■ principy). Je nod prochem (= některé myšlenky intelektu) o mlhami (= některé pocity srdce). Dosáhl nejvyšší subjektivity, která je skutečnou objektivitou, 'ealilou skutečného života.

Guru. který získal jiný ontologický status, působí na přírodu a lidi:

Učitel vyzvedl Vesmírného ducha. .Pána", no první místo, oby zorganizoval vše, co v něm zbývá. Proto je jeho budoucnost orientovánu.Učitel má možnost stát se zářivou bytostí, aby osvítil lidi, vřelou, aby zahřál lidi, a životodárnou, oby rozmrazil lidi. Učitel umi nastavil vlnovou délku svých myšlenek tok, oby začary mozky lidí vibrovat. Učitel se umí prostřednictvím svého světla sladil s Vesmírným duchem.

Právo požadovat status představeného a vůdce mu dává spojení jeho vědění a jeho moci: Učitel je pánem své obrazotvornosti. Používá ji. Právě on je představený. Ví, že právě v lom je jeho moc, o proto vkládá do své obrazotvornosti pouze božské zárodky, aby dosáhl božských činů o božských děti. Je to člověk syntézy, lidé nepřijímají pravdu, neboť chtějí pravdy přizpůsobené svým rozmarům, svým tendencím, které jsou vsak mnohočelné. Tak hromadí předměty a fynkce. Filozofové a umělci vedou analýzou k chaosu. Učitel má pouze jednu myšlenku, jednu filozofii - filozofii syntézy, která přináší všechno, sjednocuje, zapojuje, dává život. Pouze on může znát pravdu, neboť pouze zjednodušení umožňuje poznat pravdu. Učitelé mysli jen na to, jak se spojil vjedno s Vesmírným duchem, aby pomohli ostatním. Dosahují osvíceni. Jejich cit pro sebezapření, pro oběf, pro trpělivost, pro toleranci, pro laskavost, pro lásku, pro Čistotu je stovi no vrchol tohoto žebříčku citů. Jelikož však učilel všechny převyšuje svou podstatou, není vždy pochopen, dokonce oni svými stoupenci. To vysvětluje, proč může být podroben neopodstatněné kritice, jejímiž původci jsou nevědomcí se Špatnými úmysly. Učitelé jsou však jasnozřiví, umi rozlišovat mezi člověkem temnot a člověkem světla Vědí, že chce-li člověk, aby byb jeho emanace subtilnější, musí uplatňoval zákon sublimace, jež je přeměnou pevné látky v subtilní, vyžaduje velký vnitřní ilok a zvětšení plochy zbavené vzduchu a teplo. Aby tento zákon ověřili, pracují proto už celá staletí no své emanaci tím, že se osvo48

bozují (zvětšováni volné plochy} myšlením (vzduch), duchovní láskou (teplo) a zvětšováním vnitřního llaku |víra|. Iniciační ohniska, kletá vytvářejí, připravují lepší podmínky pro celé lidstvo. Učitel je depozitář ezoteikké védy Jeho morálkou je znalost zákonů přírody. Základem jeho Činů je harmonie s těmito vesmírnými zákony. jeho vědění mu umožňuje manipulaci v jeho nitru, k níž dochází podle rytmu těchto zákonů. Ty nepůsoU v rytmu daném lidským intelektem. PrcJo jsou lidé klamáni o proto se sami klamou v důsledku špatného odhadu a nevědění.

Slova zmatená, velkorysá, lichotivá... Nedávají však zapomenout, že Michael Ivanov byl několikrát odsouzen za činy velmi vzdálené ezoterickým principům. PRAVDY A LŽI

Dosáhnout důstojnosti guma především znamená vymyslet si nějakou historku překračující meze skutečnosti a banality. Novinář Rassel Milicí* se zajímal o život Rona Hubbarda". Výsledek svého pátrám zveřejnil v roce 1993: Už více než třicet let se scientologická církev usilovné snaží vytvářet obraz Rona Hubbarda, svého zakladatele, v podobě smělého objevitele a zároveň osvíceného filozofa, jehož mladá léta nepřipravilo o nic hůře než Ježíše K/ista na poslání univerzálního vykupitele. Sám hlásal, že se p vědnost na vnější svět, zejména pak na sociální či rodinnou buňku. Vstup do sekty je často formou odpovědi na požadavek autonomie ve vztahu k rodině, zejména ve chvíli dospívání. Tento krok je také někdy odpovědí na kritické situace - rozvod, ztráta zaměstnání, smutek - nebo na přerušení předešlé .normálnosti" buď osobní, Či rodinné. Přechod do sekty tak nabývá pseudoterapeutieke funkce. Tento význam .žádosti o pomoc" rozpoutává u donucovacích sekt skutečnou nevraživost vůči uznávaným psychiatrům a psychoterapeutům, kteří jsou jako jediní schopni přivést jedince ke skutečné analýze jeho činů a jeho zodpovědnosti v rodinných Či společenských konfliktech. Mezi faktory psychologické náchylnosti nalézáme struktury schizoidního typu. Nejčastěji se vSak jedná o tzv. Kretschmerovy struktury s jejich hyperemotivitou a hypercitlivostí. aniž se ovšem u těchto osobností stávají patologickými. Poznamenejme navíc, že sociální vazby a sociokulturní integrace jsou často uvolněny Či

89

bolestně prožívány. Meziosobní vztahy jsou v takovém případě ochuzené a afektivní výměny masově redukovány. Pro sekty je ideální cílová populace složená z depresivních mladých lidí nebo takových, kteří přeťali sociálně-rodinnou vazbu a u nichž pocit nepřiměřenosti ve vztahu k obvyklému okolí vede k hledání náhradního řešení. Některé raze jsou pro sektářskou nákazu příhodnější: na jedné straně období konfliktů, neúspěchy ve Škole, na univerzitě či v zaměstnám, rozvod nebo odloučení vlastní či rodičů, na druhé straně všechny elementy, které pevnost rodinné Či sociální struktury zkoušejí omezováním afektivních vazeb či vytvářením totální nebo částečné anomie: úmrtí, těžké onemocnění, finanční potíže, nezaměstnanost atd. Setkáváme se však často se stoupenci, na které žádný z těchto případů aplikovat nelze. 11 budou sektou, která v nich vidí skutečnou sociální záruku, využiti jako reklamní argument. GLOBÁLNÍVIKTIMOLOUE Globální dynamiku, spojující donucovací sektu a její vyznavače, lze pochopit pouze v případě, že se pokusíme definovat jejich průměrný profil. Techniky verbování a indoktrinace mohou být aplikovány pouze na určitou část obyvatelstva. Na většinu nepůsobí. Tyto praktiky jsou účinné v případě jedinců se zvláštní psychologickou stavbou. Podle dosaženého stupně přesvědčení a poslušnosti se tito jedinci stanou novými přívrženci sekty a jejich osobnost bude modifikována nejdříve ve svém sociálním výrazu, posléze ve své nejvnitrnější struktuře. Sektářská patologie je známa dlouho a od dob Freuda a Junga je předmětem i globální reflexe. Nicméně bylo realizováno jen málo „terénních" studií. Náš přístup ke studiu obětí sekt se opírá o výzkum jedinců. Zahrnuje asi tři sta dokumentací zpracovaných jak o prostých účastnících, tak o školitelích Či přesvědčených, napravených nebo .rozpracovaných" stoupencích. Pro sektu lze získávat pouze určité jedince. Jejich profil načrtává Galanterova vyčerpávající studie, která z velké Části potvrzuje naše pozorování. Nemohli jsme bohužel provést skutečný statistický výzkum. Není totiž vždycky možné shromáždit veškeré životopisné a psychologické prvky jedince. Hlavní smysl shromážděných je v získání příčné (celá sekta v určitém okamžiku) a podélné 90

struktury (sekta ve vývoji za přibližně desetileté období). Užitečný může být souhrn tčehto údajů: - Stoupenci pocházejí ze středních a blahobytných tříd společnosti, mnohem vzácněji z vrstev sociálně potřebnějších. - Jejich školní vzdělání je nejčastěji základní či střední. Jak ukázaly další, obecnější studie*, přestupovat na náboženskou víru odpovídá obecnější tendenci tčehto kulturních skupin. Rozdělení kulturních úrovní v sektách odpovídá obecnějšímu vztahu mezi kulturou a náboženským cítěním, s nímž se setkáváme v celkové populaci. - Přistoupení k sektě je odpovědí na sociální Či rodinné konflikty, s nimiž je budoucí stoupenec konfrontován. Sektářská skupina se stává útočištěm proti agresi a formou odpovědi na společenský požadavek autonomie, který se objevuje s momentem dospívání. Stoupenec přechází od ochrany rodinné struktury, která se hroutí v důsledku konfliktů nebo se ukazuje jako nepřizpůsobená, ke struktuře sektářské. nabízející po určité období útočiště a dávající pocit znovuzrození v novém společenství. - Pro stoupence je obtížné přijmout společenský status dospělého. Snadnější je pro něj dosáhnout statusu stoupence jako náhražky. - Zřetelně příznivými faktory jsou hyperemotivita a hypcrcitlivost jedince. - Depresivní jedinci, žijící s pocitem nepřiměřenosti, či dokonce revolty jsou často vyhledávanou kořistí. Cítí se osamoce ni, odvržení a žalostní. Podle Galaniera"1 tvoří „depresivní" populace 60 % jedinců získaných sektami. Vstup do sekty má dvojí ohlas: individuální a rodinný. Před vstupem do sekty pociťuje verbovaný neklid a nestabilitu v rodinné struktuře, jež se na první pohled jeví jako stabilní. Vstup do sekty tento stav otáčí: stoupenec v sektě získává relativní rovnováhu, zatímco naopak rodinná struktura je otřesena a částečně dezorganizována. Sociální vazby před vstupem do sekty jsou samotnými dotyčnými hodnoceny často jako špatné či neúplné. I přes zdánlivou stabilitu jsou rodinné vazby často napjaté: rozcházející se. rozvedení či odloučení partneři, revoltující děti, vdovy a vdovci. I v případě neexistence konfliktu jsou rodinné struktury Často zkoušeny nemocí, nezaměstnaností. 91

Finančními Či profesionálními problémy. Stoupence a často i jeho okolí mají pocit osobního či rodinného neúspČchu. Obecné vzato je u 25-351etých pocit samoty hluboký. Lidé starší. 50-601etí", také poznamenaní pocitem samoty, budou vyhledávaným cílem modlitebních či uzdravovacích skupin. A konečné se Často objevují lidé s minulostí toxlkomanů, toxikofilů a alkoholiků. Pro naverbované vytváří sekta ve skutečnosti stabilní systém. Nabízí jim nové orientační body ve vztahu k okolí, které se postupné drolí. Setkáváme se však také s adepty naprosto netypickými: scientologie. jedna z nejnakažlivéjších a nestrukturovanějších sekt na současném .trhu", označená americkým Nejvyšším soudem za .škodlivou, nebezpečnou a zkorumpovanou", pravidelné publikuje seznam svých členů, v jejichž radách najdeme známou lyrickou zpěvačku, slavného herce, džezového hudebníka, automobilového přeborníka a tenisovou hvčzdu. Bylo by hloupé domnívat se, že tito stoupenci požívají stejného statusu jako vulgum pecus, obecný lid. Někteří z nich jsou zcela izolováni od sektářskč reality a jsou přesvědčeni o dobré víře svých „učitelů".Jiní s sebou nesou svůj osobní příběh, který nedovoluje skutečnou analýzu minulosti (např. těžké toxikomanie).A ještě další jsou součástí skupiny manipulátorů, kteří profitují ze systému a vidí v sektě pouze lukrativní cD. Ve všech případech musí být nicméně vazby k sektě posíleny, aby byl nový adept zbaven jakékoliv možnosti návratu. Za tímto účelem využije sekta celé baterie přesvědčovacích praktik.

92

KAPITOLA 6

DONUCOVACÍ PŘESVĚDČOVÁNÍ ZJtímco ie Clmfk úmorným RBIVpeiB «Vcfi w7 inJen ie zdolávaní činí dál ííríích a vyíiKft cild, má tendenci nechat se mtidit ptedmétem vrfsh výbovA a naionec zbaiňajc to, potí Čemu bojovní. fterr* TE/LHARD DE CHARDIN PŘES\tDCOVACÍ STRATEGIE Přesvědčování je založeno na schopnosti přesvědčovatele využít příležitosti k pohnutí. Toto pohnutí obyčejně odpovídá stavu ducha adepta, který má tendenci „nechat se získat".V případě sekt je však přesvědčování donucovací: jde o to. zbavit přesvědčovaného jakéhokoliv svobodného úsudlcu, odcizit ho pomocí vnuceného rozhodnutí. Tzv. normální přesvědčování je založeno na hypotéze účasti svobodného úsudku příjemce. Jeho provádění je podmiňováno čtyřmi kritérii: věrohodností sdělení, jeho konzistencí, koherenci a přiměřeností1. Sdělení musí být věrohodné a koherentní: musí být opřeno o doložení, logiku, důkaz. Přesvědčovatel musí být konzistentní, to znamená, že to, co říká, se nesmí každou chvíli měnit. A nakonec se musí navrhovaný produkt přizpůsobit potenciálnímu klientovi a ve chvíli, kdy je předkládán, odpovídat jeho potřebám: p n u i . i v . i t ohřívací tělesa na Sahaře či ledničky na severním pólu není přiměřené. První tři kritéria jsou z donucovacího přesvědčování vyloučena. Předkládaný produkt může být utopický, důkaz scestný, slova proměnlivá. Respektována musí být pouze přiměřenost. Oportunismus přesvědčovatele ho vede k tomu, že přizpůsobuje to, co říká, svým posluchačům a situaci, aniž se stará o pravdivost svých slov. Ucelenosti dodává přesvědčovateli přiměřenost, která z něho dělá „člověka situace.'

93

Sekta předkládá .produkt",o němž předpokládá, že odpovídá dané potřebě (tomu, co verbovanému chybí) v dané chvíli (ve chvíli náboru). -Kupní" proslov může obsahovat všechny uskoky, všechny lži. všechny iluze. Je to postup rozhodně odporující demokratické hře založené na osvícenosti svobodné volby a nese v sobe dokonce totalitami proces vnucené pseudovolby. Proslov se v případě donucovacího přesvědčování opírá o základní fakt - mystifikaci. Jde o proslov falšovaný, jehož cílem není komunikace, ale obrácení posluchače. Mystifikační strategie spočívá v postupném přechodu od skutečného k iluzornímu, aniž vyvolá odmítavý postoj. Mystifikace proslovu se opírá o několik prvků: - Fabulace: přesvědčovací proslov musí překroutit skutečnost, udělat z ní mýtus. Fabulace se odvíjí od sociální lži. Řečník se nespokojuje s překrucováním pravdy, ale vymýšlí báchorku, která má přesvědčovaného upoutat, okouzlit a ukotvit ho ve falešném životním postoji. - Simulace: řečník hraje, vytváří svůdnou osobnost. Nahrazuje pochybnost a analýzu jistotou a přesvědčením. Vymýšlí si fakta, skrze která existuje a konstruuje sdělovanou báchorku. - Zastírání: řečník maskuje své vlastní otazníky, skrývá své pochybnosti. Překrucuje a falšuje skutečnost. Stává se pohádkou, kterou vypráví. Materializuje své iluze a zapírá své obavy. - Vábení: řečník nemůže vyprávět svou báchorku, pokud není provázena přáním posluchače vyslechnout ji až po rozuzlení. Řečník proto musí opírat svůj proslov o vychytralost a zdvořilost, podle Ambrosc Bicrce „tuto nejpřijatelnější formu pokrytectví". „Zdvořilost je uskok ve službách přesvědčování, neboť vede k získání souhlasu za výhodnou cenu. Zdvořilá slova a zdvořilostní návyky vedou k emoční pasti a pečetí pocitový konsensus'." - Pohrdání: každá pravdivá komunikace je založena na postulátu přirozené identity spolubesedníků. Přesvédčovatel prostřednictvím svého proslovu nejen zkresluje skutečnost, ale falšuje také vztah. Když vyžaduje podobnost mezi sebou a posluchačem, staví se naopak do hierarchizovaného vztahu, v němž uplatňuje moc manipulace. Konečným cúem není vytvořit vztah s tím druhým, ale získat moc nad posluchačem. Jednou z hybných sil donucovacího přesvědčování je schopnost řečníka donutit k souhlasu s iracionálnem. Skutečnost je příčinou úzkosti, pocitu stísněnosti a opuštěnosti, které přivedly stou94

pcnce do sekly. Iracionálno, jež se mu nabízí, ho však uklidňuje, neboť s sebou přináší už hotová řešení. NADV1ÁDAMRV Přesvědčování je zaměřeno především na víru, nikoliv na rozum. Věřit znamená projevovat svůj souhlas s výrokem, který pokládáme za pravdivý buď zprostředkovaně, s použitím myšlení', nebo bezprostředné a bezmyšlenkovitě. Víra se staví proti myšlení a analýze. Proces indoktrinace tak nemůže být založen na logice. Každé couvnutí, každé rozumné posouzení situace může stoupence vést pouze k novému zpochybnění systému, do něhož je „nahnán". Znamená to. že přistoupení k donucovací sektě s sebou nese implicitní a bezvýhradné přijetí mýtu či báchorky, na níž je založeno skupinové myšlení. Budoucí stoupenec bude musei uvěřit příběhu, který mu vypravují, a souhlasit se všemi činy, které z toho vyplývají. Zpochybnění jediného z těchto činů je synonymem zrady. Obrácení není možné bez absolutní poslušností. IDENTIFIKACEANAPODOBOVÁNI Aby mohl stoupenec patřit ke skupině, musí kopírovat její chování z chování ostatních. Toto napodobování stírá jeho individualitu. Nahrazováním projevů nerozhodnosti vyplývajících ze svobodné vůle automatickým chováním podle vzoru obrušuje pocit nejistoty a nahrazuje ho naléhavostí poslání, které se má plnit. Jedná se o skutečné psychologické přemodelování. typické pro komportc-mentální techniky, které postupně vytvářejí novou osobnost, lépe přizpůsobenou sektářské dynamice. Napodobování vybičovává u adeptů, kteří musí co nejrychleji a nejdokonaleji usilovat o své naplnění, touhu soutěžit. Jakmile se jedinec stane vzorným stoupencem, je připraven k totální identifikaci s gurucm.To je vrcholný bod víry a definitivní cQ donucovací-ho přesvědčování. SEBEPRES\tDCOVÁNl A OMEZOVÁNÍ ROZPORŮ Každý jedinec má přirozený sklon udržovat si vnitřní rovnováhu a odmítat vměšování vnějších prvků, které by mohly narušit jednotu jeho bytosti. Tyto prvky jsou buď zavrhovány, nebo naopak

95

dochází k jejich asimilaci cestou lehké modifikace vlastní rovnováhy. V případě necekaného odporu adepta, vyvolaného příliš velkým nesouladem mezi jeho předcházejícím stavem a stavem budoucím, naznačeným sektou, je nezbytné nechat ho, aby se sám přesvědčil o odúvodnénosti nabízeného produktu, a umožnit mu. aby znovu nabyl rovnováhy dříve, než bude veden nový, ještě soustředěnější útok. Tato nová ofenzíva bude založena na uvolnění obranných mechanismů, stimulovaných během předešlého útoku. Jedinec se tak přesvědčí, že jsou jeho názory respektovány, a netuší, že tento ústup je pouze strategickou předehrou k nové ofenzívě. NÁSTROJEPROPAGANDY V roce 1985 navrhl vědecký multidisciplinární kongres konaný ve státě Wisconsin na téma .Sekty a donucovací skupiny" tuto definici: Donucovací sekta je totalitami hnutí, které existuje v podobě sdružení, náboženské, kulturní či jiné skupiny, a které vyžaduje od svých Členů naprostou oddanost a dcvótní přívrženectví skupině, větší než oddanost a přívrženectví jakékoliv jiné osobě.Toto hnutí používá manipulačních, přesvědčovacích a kontrolních technik, jejichž smyslem je plnit cíle lídra skupiny a které způsobují u stoupenců naprostou závislost na skupině na úkor jejich rodinného a sociálního prostředí. Konstatujeme, že ústředním bodem této definice je totalitami charakter donucovací sekty. Když studoval Caři Friedrich totalita-rismus. rozlišoval jeho konstitutivní prvky. Některé z nich nacházíme v analogické podobě ve fungování donucovacích sekt. TOTAUTARISMUS PODLE FRIEDRICHA DONUCOVACÍ SEKTA Globalizující ideologie Globalizující ideologie Vláda jediného diktátora Vláda jediného gurua Ideologii šíří jediná strana Ideologii šíří sekta Existence monopolu na komunikaci Potlačení informací zvenčí Monopol na zbraně Monopol na strategie Státní monopol ekonomické volby Využívání individuální práce ve prospěch skupiny Represe za různé názory Represe za opozici vůči

sektě Zatracování vnějšího světa

Boj proti ideologiím 96

Hlavní funkce donucovacích sekt vedou k popíráni jedince ve prospěch struktury a k potlačování každé odchylky.Tím si utvrzují svůj totalitami charakter. Sekta používá klasické nástroje propagandy*: - využívání stereotypů, které těží z obecné tendence jedinců generalizovat a promítat se do skupinového imaginárna, - nahrazování jazyka a používání slov zvlášť určených k maskování pravdy či k dosažení lepšího účinku. - kontroly informací a výběru fakt a idejí ve prospěch těch. které jsou výhodné pro zastávanou ideologii. - systematické lži a falzifikace pravdy, - nekonečného opakování falziíikovaných informací s cQcm dosáhnout souhlasu či modifikovat představy, - neustálého utvrzování totalitámího myšlení jako jediné správného a zavrhování odlišných způsobů myšlení, - označení typického nepřítele, který je ze strany skupiny předmětem potupy a který hraje úlohu obětního beránka. - naprosté poslušnosti autoritě a jejího neustálého připomínání jako zdroje pravdy. PROCESASIMILACE Termín .integrace" už zobecněl, a tak dáváme přednost buď „asimilaci", nebo termínu s bilogickou konotací .fagocytóza". Integrovat někoho totiž znamená pohlížet na něho jako na plnoprávného člena skupiny při zachování známek jeho identity. Integrace do sekty je ale provázena ztrátou těchto prvků identity. Jde o asimilaci ve fyziologickém smyslu, tj. o použití prvků asimilovaného organismu ve prospěch organismu asimilujícího. Právě v tomto smyslu ho srovnáváme s fagocytózou, jinými slovy se schopností jednoduchého organismu, napr. bakterie.asimilovat jiný organismus prostě kontaktem a destrukcí jeho hranic. Jakmile je fagocytóza uskutečněna, zbavuje se organismus odpadků na konci trávení. Podobně se donucovací sekta zbaví nepoužitelných lidských .odpadků" poté. co projdou jejím ničivým systémem. Zbývá nám pochopit, na jakých individuálních, kolektivních a prostorově-časových faktorech závisí asimilace prováděná donucovací sektou. Rychlost asimilace je závislá na použitých technikách, na síle jejich aplikace a na odporu jedince. Všechny tyto fak9-

tory interferují s odporem vnějšího prostředí, a především společenského a rodinného okolí jedince. V tomto smyslu je asimilace, proces získávání jedince sektou, výsledkem aplikace lechnik donucovacího přesvědčování. Pro J. G. Clarka a M. D. Langona prodělal proces donucovacího přesvědčování tři po sobe jdoucí stupně: přesvědčování, konverzi a indoktrinaci\ Rodriguez Carballeira'' navrhuje jiné pořadí, umožňující stanovit paralelu mezi McGuirovou analýzou přesvědčování a jeho vlastními pracemi o donucovacím přesvědčování. McGuire popisuje pět etap procesu přesvědčování: pozornost, pochopení, přijetí, podržení, akce. Nejde o etapy přísně chronologicky oddělené. Naopak, jednotlivé jevy se zde vzájemně překrývají. Proplétají se, mizí a znovu se formují podle toho, jak pokračuje proces asimilace, a v závislosti na tom, jaký klade jedinec odpor. Donucovací sekta umí během určité fáze vyčkávat a upřednostňovat jinou, někdy dokonce s tím, že znovu zahájí proces v jedné z předcházejících etap, která nebyla patřičně zdolána. Hlavní rozdíl mezi klasickým přesvědčováním a přesvědčováním donucovacím spočívá v nezbytnosti, aby sekta jedince rychle zlomila, aby mu vzala jakoukoliv chuť kritizovat a analyzovat. VÁBENÍ Tato fáze je pouhým pokračováním vábení, provozovaného při verbování. Jde o to, aby byly u budoucího stoupence uspokojeny aspirace, které mu byly předtím vnuknuty. Verbff bude muset podpořit návrhy, učiněné upoutám pozornosti verbovaného, a rozvinout témata sekty, aniž přitom odkryje hlubinnou ideologii. Donucovací sekta postaví před budoucího stoupence možnost zvyšování jeho moudrosti, síly a bohatství. Zhodnocuje tuto vidinu jeho přesvědčováním, že struktura, do níž má vstoupit, je vyhrazena elitám, které se obětují ve jménu ušlechtilých cílů. Scientologie oslovuje jedince a umožňuje mu stál se lepším diky rozvoji jeho vědomi o schopnosti řešil životní problémy. Liší stí od ostatních náboženských filozofii tím, že poskytuje prostředky k rozvoji individuálních schopností a k řešeni obtíží a siluocí, jimž je jedinec spolu se svým okolím vystaven. Jelikož jste duchovní bytost, naprosto odlišná od vašeho duševno či teta, pomůže vám scientologie lepe řídit či kontroloval vose duševno, stejně jako vám pomůže inteligentně vykonávat konltolní moc nad různými aspekty vošeho živolo'. 98

Vábeni se opírá o dva komplementární emocionální procesy. Na jedné straní je to aktivace pozitivního emocionálního fenoménu prostřednictvím sympatie, kterou vyvolává přesvědčovatel. jako privilegovaného afektivního systému umožňujícího proces identifikace. Na druhé straně posíleni negativního emocionálního fenoménu zvýrazňuje konflikty, které stavějí proti sobe verbovaného a jeho obvyklé okolí. Love-bombing (bombardování láskou) provozované přcsvědčovatelem ve sméru příjemce je provázeno .bombardováním nenávistí" dvojice přesvědčovatel-příjcmci: vůči třetímu - společnosti, rodině atd. Tento manichejský přístup ke vztahu verbovaného na jedné straně ke společnosti, představované ve špatném světle, a na druhé straně k sektě, představované jako jediná alternativa, postuluje povinnou volbu. Je jisté, že požadavek úplného a definitivního zapletení se neformuluje v teto chvíli, avšak hypotéza .nezbytné zkoušky" je podsouvána s takovou silou, že nechává málo místa svobodnému úsudku verbovaného. Na obranu před budoucím vývojem působícím děs. dehumanizovaným světem, lhostejnou společností, nabízí donucovací sekta vřelou organizaci a bratrskou strukturu. Druhá etapa asimilace bude spočívat v ustálení pozornosti verbovaného a ve stírání argumentů, jimiž by mohl oponoval iluzornímu charakteru navrhovaného řešení. UCHVÁCENÍ Právě v tomto stadiu se rozvíjí známé .bombardování láskou", o kterém se zmiňují všichni autoři a které vřele doporučují všechny sekty. Jakmile je oběť zpracována, je nutno ji zafixovat v moci sekty, aby bylo možno začít proces konverze. Fáze uchvacování spočívá výlučně v tom, že se jedinec zahrne afektivními vazbami, které ho uklidňují a dávají mu pocit příslušnosti ke skupině. Je potřeba, aby byl verbovaný přesvědčen, že napříště bude moci počítat s podporou osob, prohlašujících, Že k němu chovají sympatie. Sekta se tak prezentuje jako larva, jako přívětivější a chápavější náhradní rodina než rodina přirozená. V tomto stadiu se proces asimilace neopírá o racionalitu, ale o emocionální dynamiku. Během obřadů, v jejichž rámci je nový stoupenec přijímán a přede všemi zahrnován Iichotkami.se předává pocit sounáležitosti se skupinou. V novém příznivci vzniká 99

iluze, že na něho čekali. Této strategii odpovídá i rituál zasvěcování, kde panuje klima vzájemné pomoci. Nově příchozí musí získat pocit, že je součástí kolektivní energie. Bude potom lépe disponován k zahájení intelektuálního hledání, aby dal pevnější základy své nové identitč. Tato fáze je v procesu asimilace základní.Ve stejné dobé, kdy se vytváří pocit sounáležitosti, je podněcována lehká frustrace, taková, jakou cítí zasvěcený při pomyšlení. Že ještě nedosáhl úplnosti vědění deklarovaného ostatními. Citové prázdno se zdvojnásobuje zjištěním intelektuální nedostatečnosti. V tomto stadiu jde o neschopnost pochopit veškeré taje systému a o nespokojenost s tím, že není možné ovládnout všechny prvky, umožňující starším členům sekty stavět na odiv svou rovnováhu a rozkvět. Od této chvíle je terén připraven: donucovací sekta se pustí do citových a intelektuálních manipulací, které mají vést ke konverzi. Scienlologové jsou přesvědčeni, že nezbytnou zásodou je výměna. Pokud někdo pouze přijímá o nikdy nedává, nebude šfostný a zlrotí veškerou osobni důstojnost. P'oto veškeré charitativní projekty zastřešované scien-lology podněcují laké ty, kteří dobročinnosti užívají, aby ve jménu zachování vlasmi důstojnosti nějakým způsobem také přispěli a kupříkladu pomáhali sobě podobným'.

KONVERZE Jedná se o kulminační bod sektářské asimilace.Až doposud budoucí konvertita vyčerpal možnosti své obrany tím, že redukoval nesoulad, existující mezi normami jeho vnitřního života a novinkami, které mu navrhují. Jeho konverze předpokládá, že souhlasí s kompromisem mezi svou minulostí a budoucností. Proto musí poskytnout důkaz své naprosté oddanosti. Nejpřesvědčivěji jej poskytne svou schopností stát se sám verbířem ve prospěch sekty. Konverze je v případě stoupence jakousi sázkou. Jde o to vyměnit bolestnou minulost za lákavou budoucnost, kdy bude adept tělem i duší závislý na struktuře. Přijetí této sázky je zpečetěním definitivního - „bezvýhradného" - závazku vůči guruovi. Úspěšný nábor stoupence bude nejen důkazem jeho přesvědčení, ale také nástrojem posilování vazby a prvkem nátlaku. Scienlologové usiluji o co nejširší dostupnost technologie, neboř si přejí, aby i jiní mohli užívat dobrodiní, kterého se jim samým od technoto-

100

gie dostalo. Církev si přeje, aby stále více lidi znalo a. uplatňovalo práce Rona Hubbarda*

A lak všechny sekty využívají statistik náboru jako důkazů o věrnosti a oddanosti svých Členů. Za přestupek se považuje: - opomenutí vedoucí ke ztrátě reputace Či k finanční ztrátě. - nedostatečné aktivity a příjmy a vše, co vede k poklesu v sekci, jednotce, oddělení, organizaci, sektoru Či divizi. - napomáhání nedostatečnosti či poklesu příjmů či aktivit v sekci, jednotce, oddělení, organizaci, sektoru Či divizi1". Konverze dává stoupenci novou identitu. Ta se potvrzuje před očima skupiny během příslušných obřadů - křtu, předáváni diplomů nebo přenášení pravomocí ze strany učitele či hierarchického nadřízeného. Konverze je provázena stvrzením pravidel sekty v podobě přísah, závazků či smluv. Někdy se opírá o .důkazy", které nový adept podal (halucinace, deliria nabývající významu nadpřirozených zjeveni"). Každý psychotický prožitek bude sektou přečten jako znak. že stoupenec pokročil na .cestě k pravdě". INDOKTRINACE Jde o fázi, kdy se konverze konsoliduje. Jejím cílem je odstranit zbytky kritického myšlení, které by ještě mohly v jedinci zůstávat. Indoktrinace směřuje ke stále silnější integraci jedince do struktury sekty.Jde o zahrnutí nového adepta množstvím povinností, které potlačují jeho osobní prostor. Z verbovaného se adept stává verbírem, z poslušného se stává zodpovědným činitelem. Skutečný status však má ke statusu proklamovanému pouze vzdálený vztah. Cím víc se uvnitř sekty zvyšuje zodpovědnost, tím víc se posilují vazby závislosti. Závislým začíná být stoupenec v mnoha směrech: závisí nejen hierarchicky na svých představených, ale také morálně na níže postavených, ekonomicky a sociálně pak na struktuře. AKCE Napříště nastal pro stoupence čas, aby legalizoval svou příslušnost k sektě i v očích vnějšího světa. Je totálně vplcten do sociální sítě sekty a podílníkem akcí. které donucovací sekta vede. Prostřednictvím akce se podílí na rozpínání skupiny, čímž zároveň 101

zvětšuje zi[MÍii své autonomie a nahrazuje svou dřívější morálku sektářskými pravidly. TECHNIKY DONUCOVACÍHO PŘESAÍPCOVÁNÍ Donucovací přesvědčování útočí na jedince ze čtyř úhlů. Používá techniky komponemcntální, emocionální, kognitivní a jeho účinnost vrcholí v technikách indukujících disociativní stavy. KomponcmcniJlni techniky

Spočívají v modifikaci vztahů jedince k jeho prostředí a jsou zaměřeny na kontrolu styku stoupence s předešlým systémem vztahů. Omezují informace přicházející ze společnosti, z rodiny či ze soci* oprofesního předsektářského prostředí. Dochází k přetvoření všech životních dat jedince a ve všech oblastech jeho života se stanovují nová pravidla - pro přijímání potravy, spánek, sexualitu, pracovní proces, volné chvíle atd. Nejzřetelnější oddělení od minulosti je rázu zeměpisného: stoupenec musí vyměnit své bydliště za klášter, .iM-.uii či jiné místo určené sektou, ať už ve své zemi nebo v cizině. Techniky emocionilniho typu Tyto techniky zavádějí mezi jedince a sektu empatii vytvořením stálého emocionálního klimatu, které má tendenci potlačovat veškerá citová pouta a veškeré emoce spojené s minulostí. Způsobují postupné pohlcování adepta organizací se zvýšenou emocionální dynamikou a posilují identifikaci s gurucm. Vytváření tohoto pocitu splynutí je základem skupinové dynamiky a přesněji řečeno dynamiky menších skupin, v nichž vztah sekta-společnost nabývá manichejského, konfliktního charakteru. Boj proti předpokládanému agresorovi klade důraz na sounáležitost se skupinou a uvnitř nového sociálního tělesa urychluje splynutí. Pochyby, které by adept mohl vyslovit, by byly pokládány za projevy kolaborace s nepřítelem, což by mělo za následek rozvoj silného pocitu viny. Techniky kujcmiivnihu typu

Jedinou hrází proti sekiářské ideologii je intelekt. Jelikož snížit intelektuální schopnosti jedince je obtížné, spočívá strategie sekty 102

v zahlcování jeho informačních kanálů zkreslenými údaji. Zároveň se bude sekta snažit hanobit každý kritický postoj. Používám lži a klamu směruje k vytvoření parazitního intelektuálního prostoru, tvořeného posunutými normami a orientačními body. Úsudek postupné ztrácí na objektivitě a osvojuje si sektář-skou subjektivitu. Nástroji tohoto vnitřního přestavení adepta je kontrola pozornosti a jazyka, přetvorem symbolů a morálky.

Techniky indukující disocijtivni stavy K těmto technikám, zaměřeným na zlomení intelektuální a emocionální rovnováhy jedince a jeho posouvání k psychiatrickým prožitkům deliriového či halucinačního typu. se vrátíme podrobněji. Takové psychotické a předpsychotické zkušenosti jsou představovány jako stavy, které má adept vyhledávat, neboť jsou synonymem duchovního pokroku. SYMBOLICKÁTROJKA DOMJCOVACÍHO PŘESVtDCOVÁN! Donucovací přesvědčování se opírá o tři symbolické prvky, které adepta podněcují k nekritickému splynutí. V románu Bratři Karamazovi Dostojevskij píše: „Existují tri síty. a pouze tri. které jsou schopny dobýt a navždy si podrobit ducha těchto rebelů... Je to zázrak, tajemství a autorita." Tajemný charakter sekty a guma nového stoupence přitahuje; je fascinován neobvyklostí praktik skupiny. Plán dosažení zvláštních vědomostí Či moci vytváří iluzi existenciálního hledání. Guruova autorita povznáší vztah na nejvyšší úroveň a poskytuje ideální vzor. se kterým je možno se identifikovat. Zároveň zabraňuje jakémukoliv náznaku kritik)1 a odchylování. Zázrak, či spise vytvořená iluze, je pro adepta vějičkou. Svědčí o moci sekty, stírá jakýkoliv odpor, posiluje autoritu gurua a podtrhuje jeho tajemnou podstatu. Autorita, jíž je guru nadán, mu dovoluje vytvářet zázraky a mystéria, jak se mu zlíbí.Tajemství, které ho obklopuje, maskuje jeho nedostatky. Sektářské prostředí, magické myšlení a uplatňování přizpůsobených technik - to všechno jsou prvky programování (z psychologického hlediska podmiňování), které učiní z verbovaného jedince Člena na plný úvazek.

103

KAPITOLA 7

PODMIŇOVÁNÍ

ODVÝCHOVYKVYMÝVÁNÍMOZKU V klinické psychologii podmiňování pokrývá .všechny asociativní operace, jejichž prostřednictvím se u človčka vyvolá nový způsob chování 1". Podmiňování je technika učení prostřednictvím asociace. Je základem vojenského výcviku i všech výchovných procesů zaměřených na nahrazení fantazie a individuální spontánnosti disciplinovaným automatickým chováním. Inspiruje se jím také propaganda, která se snaží ovlivnit názory a modely chování v určitém sméru.' Cílem je modifikovat chování jedince a přivést ho k postojům definovaným jinými. Podmiňování může využívat jemných nebo donucovacích metod. Výchova je vzorem jemného podmiňování, přinejmenším v západních demokraciích, Donucovací metody se nazývají .vymývání mozku" (bratnwasbing), kontrola myšlení (mind control), manipulace myšlení, donucovací přesvědčování, indoktrinace, reforma myšlení, násilná konverze, přestavba myšlení atď

Techniky podmiňování jsou sice známé, avšak jejich účinnost má naštěstí do dokonalosti daleko. Hlavní výzkumy o podmiňování byly provádény ve Spojených státech od roku 1940 jako reakce na veřejná doznání, k nimž docházelo během politických procesů v SSSR v rámci velké čistky roku 1936. Od Kameněva až po Zinovjcva byli lidé svčdky obratu přesvědčených revolucionářů, kteří doznávali, že zradili vlast i stranu,Tyto sebekritiky bylv *VH*-,!' 105

překvapivé, že veřejné mínční začalo pochybovat o jejich upřímnosti. Podobným překvapením byl v roce 1949 madarský proces s kardinálem Minszentym vzhledem k jeho postavem preláta. Bylo zapotřebí čekat řadu let. než se „kajícníci" přiznali, že byli mučeni. V letech 1950-1953 bylo během korejské války zajato 7000 Američanů. Když se tváře téchto raněných mužů, vyzývajících k ukončení bojů, objevily v televizi, dojaly diváky a nasadily brouka do hlavy vojenským instancím, které se začaly zajímat o brainwasbing a mind controL Pod kontrolou CIA se vědci z Cornellovy univerzit)' dali do programu M-K ULTRA*, jehož cDem bylo zjistit realitu těchto manipulací s myšlením a také přispět k pokroku „ofenzivních a defenzivních zpravodajských technik".Tohoto programu se mělo účastnit 185 vědců z 80 institucí, zejména však ze slavné Mac Gillovy univerzity v Montrealu. Právě na Mac Gillově univerzitě prováděl doktor Cameron, vedoucí jednotky psychiatrické péče v Allen Memoriál Institute, své první pokusy s podmiňováním a přepodmiňováním. Pokusy trvaly od roku 1953 do roku 1963 a skončily konstatováním neúspěchu. Tyto pokusy, právem odsuzované humanitárními organizacemi, především Amnesty International, byly prováděny na korejských válečných zajatcích a mentálně nemocných lidech. Výsledky nepotvrdily realitu vymývání mozků. Nikoliv proto, že nebyly použity ty nejsložitější postupy v podmínkách naprostého pohrdání lidskou bytostí. Protokoly byly schematicky rozděleny na dvě etapy. První fáze spočívala ve .vymývání" mozku od předešlých informací pomocí série opakovaných elektrošoků, kterých bylo za několik týdnů až několik stovek. Druhá měla naplnit mysl informacemi, donekonečna opakovanými na magnetofonových nahrávkách. Ty šířily poselství na principu stále se opakujícího vysílání. Další protokoly spočívaly v podávání omamných látek, které měly blokovat smyslové vnímání subjektu a bránit jeho mozkové činnosti. Jedna z těchto drog. PCP čili monohydrochlorid piperidinu, byla používána toxikomany po celá 70, léta pro její schopnost .povznášet". Protokol mohl být doplněn elektrošoky nebo také šoky inzulínovými a amfetaminovými. Pokus vedl ke ztrátám paměti, k prostorově-časové dezorganizaci a nakonec i ke ztrátě identity. Po deprogramování byl subjekt podroben přepodmiňování (psychic driving), během něhož bylo možno implantovat určitou informaci jejím nekonečným opakováním v souladu s teorií .dynamického implantátu". .Pokusný králík" měl poslouchat nahraná sdělení Šestnáct hodin 106

denně po dobu dvaceti až iřiceti dnů. Dynamické implantování se uskutečňovalo ve dvou fázích: - v tzv. autopsychické fázi, kdy subjekt poslouchal svůj vlastní hlas nahraný a vysílaný stále dokola, - v tzv. heteropsychické fázi, kdy bylo externí sdělení opakováno .pře vychovateli". Ani .dynamické implantování", ani psychotic driving, ani .pře-podmiňování" však nikdy nezaplnily mentální prázdno, vynořené deprogramováním, a nékolik desítek zajatců po elektrošocích zemřelo. To ovšem doktorovi Camcronovi nezabránilo v povýšení své metody na teorii: Opakováním sděleni lze v hiobých rysech dosáhnout toho, že se predeterminuje Irvolá tendence jednal v daném smetu. Jinými slovy, pokud dokážeme, aby sdělení pacienia prostoupilo, dosáhneme jeho neodvratné fixace na toto sdělení. Ostatní složky souboru tendencí, od nichž bylo odvozeno, dosahují až jeho vědomí. [...] Jakmile je dynamický implantát zaveden, zejména je-li posílen opakováním, má sklon aktivovat čím dál víc prvků souboru tendencí, které |sou s ním spojeny. Tyto prvky dospěji až do pacientova vědomi... To ulehčí proces reorganizace.1

Pokud nemohlo být během podmiňování dosaženo stálosti .implantovaného" sdělení, byty definovány některé principy manipulace myšlení: Dynamické vlastnosti implantátu [nový způsob myšlení a chováni žádaný experimentátory] jsou závislé na kvantitě a no opakováni manipulace, na intenzitě reakce, na obraně, na odolnosti vůči stresu, zejména pokud jde o ztrátu smyslového vnímání6.

Rozumí se samo sebou, že tyto techniky byly lékaři odsouzeny jako lakové. Donucovací sekty, které také používají donucovacích technik, se dnes paradoxně k této temné stránce dějin lékařství vracejí a živí jimi svou kampaň proti psychiatrii...* Při pečlivém studiu Cameronových pokusů se vnucuje několik závěrů: - Mentální podmiňování se nemůže budovat na předem definovaném postupu, stejném pro všechny. - Každý jedinec má vlastní osobnost, která je rizikovým faktorem, schopným narušit i ten nejpromyšlenější model podmiňování. - Každý postup, i ten nejbrutálnčjší a nejnelidštější, naráží na své meze, jimiž může být úmrtí subjektu. - Ať je podmiňování jakkoliv úspěšné, není nikdy stálé a ukončení nátlaku je provázeno jeho postupným a spontánním rušením. 107

- Toto .přirozené" rušení podmiňováni probíhá více či méně rychle a zanechává více či méně závažné psychické důsledky v závislosti na předešlém stavu subjektu. ODCIZENI Prvním symptomem odcizení jedince je ztráta jeho vlastní řeči. Ta .vychází z jevů, jejichž substrátem je lidská úzkost, a tvoří základ procesu vývoje osobnosti nebo rozvoje narcisUckc funkce jedince"'. Odcizení je tedy chápáno jako .produkt ukončení komunikace se sebou samým, díky němuž už řeč nemůže čerpat z nevědomí"'. V sektách zachvacuje podminování veškeré oblasti činnosti. Uplatňuje se podle tří navzájem se doplňujících modelů: - Kulturní podmiňování: nahrazuje systém obvyklých orientačních bodů subjektu novou mřížkou způsobů chovám, jejímž prostřednictvím uspokojuje požadavky skupiny.To ho vede ke ztrátě předešlé identity. - Citové podmiňování: sekta odtrhuje subjekt od jeho minulosti a připoutá ho ke guruovi. - Fyzické podmiňování s cílem přetvořil osobnost. Techniky podmiňování uplatňované donucovací sektou vedou k odcizení jedince a ke ztrátě individuality ve prospěch více či méné úplného rozpustem ve skupinové struktuře donucovací sekty. Postupný rozchod se svou minulostí vede jedince k rozchodu se sebou samým. Odcizeni je provázeno ztrátou všech obvyklých referenčních systémů jedince. Ty jsou nahrazeny sektářským fantazmatem, rozšířením osobních fantazmatů gumových. Mentální podmiňování má za cfl odcizit adepta ve smyslu, který definoval Hegel. Z jeho hlediska stejné jako z hlediska Marxova je odcizení stav jedince, který přestává patřit sám sobě, se kterým je nakládáno jako s věcí Či jako se zvířetem a který se stává otrokem na něm uplatňovaných vnějších podmínek.Tento stav se projevuje ztrátou základních práv jedince, především pak práva na svobodné vyjadřování, které je odrazem pouze jeho vůle. ZÁVISLOSTNAAUTORITĚ Podřízenost stoupence sektě či přesněji guruovi prostřednictvím nástroje, kterým je sekta, prokázal přesvědčivým způsobem svými pokusy o poslušnosti vůči autoritě Stanley Milgram.V roce 1974

108

verbujc Milgram. profesor na univerzilé v Yalc. prostřednictvím tisku studenty, kteří si chtějí vydělat nějaké peníze, a žádá je, aby se zúčastnili série pokusů"'. Tak začíná smělá lest, kterou její autor popisuje takto: Dvě osoby píichózeji do psychologické laboratoře, organizující šetření ohledně paměti a učení. Jedna z nich bude .učitelem", druhá .žákem'. Experimentátor jim vysvětluje, že se jedná o studium účinků trestu no proces učení. Odvodí žáka do nějaké místnosti, usazuje ho do křesla vybaveného řemeny, kterými lze žákovi spoutat ruce, aby se nemohly vůbec hýbat, a připevňuje mu na zápěstí elektrodu. Polom mu řekne, že se bude učit seznamu slovních dvojic. Všechny chyby, kterých se dopustí, budou trestány elektrickými výboji rostoucí intenzity. Skutečným subjektem pokusu je .učitel". Poté, co se zúčoslní usazení žáka do křesla, je přiveden do hlavního sálu laboratoře, kde zaujme místo před velkým stimulátorem šoků. Ten zahrnuje horizontální řadu třiceti páček o napětí od 15 do 450 voltů (odstup mezi nimi je 15 voltů) o opatřených nápisy od varováni .lehký šok" po upozornění .pozor, nebezpečný šok"

Oficiálním cílem pokusu je otestovat schopnosti učení .žáka", který musí číst a memorovat dvojice slov. Každý neúspěch je trestán elektrickým sokem s rostoucí intenzitou.Tyto soky dává .učitel", který odříkává seznam slov. Pokus je prováděn pod kontrolou Milgrama, ztělesňujícího vědeckou a morální autoritu, a referenta. Během pokusů se omyly znásobují a učitel stojí před alternativou: přerušit pokus, nebo v něm pokračovat, zvyšovat intenzitu elektrického proudu a vystavovat tak svého partnera stále většímu riziku. Samo sebou se rozumí, že obětí byl herec simulující bolest a že „elektrické mučení" bylo jen hrané... Studenti o těchto fintách nevěděli a výsledky jsou znepokojivé: podle podmínek, v jakých pokus probíhal, dalo 47,5 % až 65 % studentů elektrický šok dosahující až 450 voltů. Dávali tedy šoky smrtelné. V jistých podmínkách se Četní jedinci ukazují být schopni překročit zákazy a dopustit se závažných, či dokonce kriminálních Činů. Tuto pasivní poslušnost lze vysvětlit symbolickou mocí. kterou je vybaven ten, kdo pokus kontroluje. Student získává nad domnělou obětí moc. která je odpovědí na implicitní povolení jednat, jež bylo uděleno tím, kdo pokus kontroluje. Jde ■ převod .vědecké autority", jejímž držitelem je Milgram, pokaž-Jé vyvracející argumenty, které by mohly od studenta vzejít, litické otazníky ustupují protokolu a fakt rozhodování je impli109

cimé přisuzován vědecké autoritě, která kontroluje pokus a .odpouští" .zločinci". Naše subjekty |sou zcela zaslepeny podrobnostmi experimentální metody. Čtou dvojice slov s tím, že si dávají záležet no jejich výslovnosti, a uvádějí v chod páčky s příkladnou píli. Touha ukázat se na výši svého úkolu je provázena citelným snižováním jejich starostí etického řádu. Svou starost o řízení akce a dodržování morálky přenášejí na experimentátora, kterému pomáhají. [...] Poslušný subjekt se vůbec necítí jako lidská bytost, která |e plně zodpovědná ZQ své chováni, ale jako nástroj v rukou cizí autority".

Milgram tak ukázal na jev, který nazval „kontra-aniropomorfismcm". jinými slovy .náchylností k předávání neosobní kvality silám, které jsou svým původem a stálostí převážné lidskými. Nékterým lidem se zdá. že systémy vybudované společností mají vlastní existenci, jejíž pole působnosti lidské možnosti přesahuje". Ve skutečnosti dokazuje, že při jistých příležitostech se meze svobodného úsudku človéka rozplývají ve prospěch pasivní poslušnosti symbolickým myšlenkám Či představám. Tato myšlenková iluze se posléze materializuje a nabývá podoby jedinců, situací či struktur, sloužících takové supramoické dynamice jako média a relé. Milgram také podtrhuje fakt, že provedení činů hodných odsouzení z hlediska obecné etiky je provázeno předběžnou deva-lorizací občti. Cožpak genocidě Židů nepředcházela systematická kampaň proti židovství? A podobně pokud se sekty pouštějí do ilegální činnosti, předchází jí kampaň systematického zatracování nesektářského prostředí. AGEříTICKÁZMÉNA Integrace do pyramidální organizace sekty a podrobení hierarchickému systému vyžadují od subjektu změnu stavu. Funguje-li v dané skupině každý jedinec nezávisle, bude se muset skupina řídit takovými pravidly fungování, která budou upravovat způsob kompromisu. Výsledkem bude vytvoření systému, co nejvíce respektujícího individuality na úkor skupinové jednoty. Taková skupina bude fungovat na základě nejmenšího jmenovatele, společného pro všechny jedince. V podmínkách, umožňujících projev individuality, však nemůže přežít žádná sektářská skupina. Donucovací systém je tedy zaměřen na redukování každé touhy po nezávislosti.Toto „sjednocování" skupiny se uskuteční pouze pro110

střednictvím změny stavu jedinců, kterou Milgram nazývá „agentíckou změnou". Integrace do hierarchie může být provedena pouze na základě vnitřní modifikace každé individuality. Individualizované kontroly akce musí být jako záblesky autonomie postupně zapomenuty ve prospěch hierarchizovaných směrnic, které vydává koordinátor. Postupné strukturování donucovací skupiny nutné prochází přestavbou příslušných oblastí autonomie a závislosti. Subjekt funguje podle dvou souběžných modelů: podle jednoho autonomního a nezávislého - v jehož rámci se aktivuje sám s cílem uspokojit své vlastní touhy - a podle systémového způsobu, který ho integruje do struktury, kde musí jeho činnost zajišťovat trvalost společenství. Zvyšování nátlaku ze strany sekty* má za následek postupnou změnu jedince, který přechází ze stavu naprosté samostatnosti do naprosto agentického stavu. Odolnost vůči podmiňování a integraci do donucovaciho systému se rodí z konfrontace těchto dvou oblastí vlivu. Subjekt ztrácí postupně svobodu úsudku a jednání a stává se závislým na systému. Už sám sebe nevnímá jako organizátora toho, co činí, a jako Člověka, který za své činy zodpovídá. Podle Milgrama .se jedinec dostává do agentického stavu, jakmile přistoupí na totální kontrolu ze strany osoby, která má vyšší status. V tomto případě se už necítí být zodpovědným za své Činy. Vidí v sobě prostý nástroj, jehož smyslem je vykonávat vůli bližního"11. Tentýž autor vyslovuje navíc hypotézu, že přechod ze stavu naprosté samostatnosti k agentickému stavu se komplikuje biologickou změnou na úrovni nervových transmitorů a mozkových mediátorů. Přirozená Či umetá modifikace (psychotropní látky, drogy) nadto podle něho vede ke snížení odolnosti vůči agresi a obecněji vůči stresu. Je pravděpodobné, že proměnlivost odolnosti vůči podmiňování a indoktrinaci je spojena s větší či menší mírou koncentrace těchto nervových transmitorů. To vysvětluje, proč se k užívání psychotropních látek uchylovali sovětští psychiatři. Ti měli v oblibě haloperidol a obecněji ncuroleptické látky, jimiž měli být tzv. refuznici. tj. občané odmítající projevy sovětského systému, znovu přivedeni na pravou cestu. Preneseme-li Milgramovy pokusy do prostředí sekt, dobře nám osvětlí schopnost guma kontrolovat své stoupence.Jako Člověk, kterému sekta přiřkla nadpřirozené znalosti a pravomoci. 111

vyvolává SVOU pritumnuMi. spisy o projevy silii) pocit sprawioMi podnikané činnosti, což otvírá dveře všem možným přestoupením míry. Milgram dodává, že dosažení agentického stavu naráží na své meze v oblasti uplatňování dokonce i uctívané autority. Agentický jedinec přizná svému představenému autoritu pouze v té míře, v jaké ho pokládá za kompetentního. U vojáka např. vede agentický stav k totálnímu přijímání vojenských rozkazů, avšak netýká se soukromého života... Přinejmenším teoreticky. V sekte se agentický stav týká všech oblastí a legitimita, kterou adept přiznává hierarchii, se uplatňuje bez omezení ve všech sektorech její existence. DŮSLEDKYAGENETICKÉZMÉNY S agentickým stavem je spojen jev zvaný syntonace čili slaďování, který pobízí jedince, aby bezvýhradné přijímal vše, co vyplývá z autority při současném minimalizování Či odmítání vnějších prvků. Milgram také dokládá existenci potenciální ideologické formy, kterou nazývá „situační definice". Agentický subjekt se .reguluje" v předem definované situaci, jejíž význam je dán vztahem k autoritě a prvky interpretace a úsudku, které z ní vyplývají. Všechny činy nabývají vlastního významu, vycházejícího přímo z rámce, ve kterém byly vykonány, z rámce, který je sám implicitně definován normami vzešlými ze souhlasu s hierarchickým systémem. Ze stoupencova hlediska nemůže být interpretován žádný čin, který není integrován do hierarchického a etického korpusu odvozeného od přijetí gumový autority a od moci sekty- Obecně odsuzovaný čin může být z hlediska sektár-ského prožitku interpretovaný jako důkaz víry či zanícenost boje proti vnějšímu zlu. Etická a ideologická abdikace je kognitivním základem poslušnosti. Jeli svět takovým, jakým ho definuje nejvyšší autorita, mém se význam činů a všechny Činy, které jsou v souladu * respektováním autority, se stávají legitimními. Důsledkem agentického stavu je ztráta smyslu pro zodpovědnost. Subjekt se už nečití zodpovědný za své činy, neboř je spojen s řídící autoritou, na níž závisí. Etika a kritický duch nemizí, ale mém se ve styku s novými orientačními body. Naprosto naopak mizí pojem zodpovědnosti ve prospěch hrdosti z dobrého plnění povinnosti.

112

Příznakem agentického stavu je nahrazení dřívějšího ideálu vlastního Já ideálem sektářským. Tento proces je provázen rozptylováním dřívějších zábran, spojených s kulturou, která předcházela vstupu do sekty.Agentický stav tak hierarchii umožňuje dosáhnout od subjektu projevu poslušnosti. Aby se nicméně skutečnč dosáhlo poslušnosti, je třeba zajistit adekvátnost mezi daným rozkazem a .úrovní" agentickěho sůvu. Cím je úroveň agcmického stavu vyšší, tím dál budou odsouvány meze morálních přestupků. SOa donucovacích sekt spořívá v odsouvání těchto mezí ai na nejzazší možnou míru. UDRŽOVÁNIAGENTICKĚHOSTAVU Jakmile je agentického stavu dosaženo, bude se donucovací struktura snažit, aby v něm subjekt udržela. Konfrontace osobní etiky a tlaku poslušnosti v něm vytváří permanentní konflikt ve chvíli, kdy roste počet porušených tabu co do poctu i co do stupně porušení. Kritické myšlení subjektu ho rychle přivede k odmítání zjevně odsouzeníhodných činů... tam, kde mu není jeho role neustále ulehčována. Hlavním bodem v tomto smyslu je fakt. Že se po stoupenci nikdy nežádá žádné osobní rozhodnutí. Destabilizujícím prvkem agentického stavu je pouze opakovaný tlak na vlastní rozhodnutí. Je totiž nezbytné, aby se poslušnost vepsala do časového kontinua. Uvnitř sekty je navíc zpochybnění poslušnosti trestáno ztrátou získaného statusu. Agentický stav je tedy navíc posilován dřívějšími výsadami a obavou z možného trestu.To se obecněji nazývá metodou cukru a biče. Odmítnout poslušnost znamená odmítnout identifikaci s guruem, rozbít potenciální citovou vazbu mezi gurucm a stoupencem: Musíme se nejdříve osvobodil od vlastni osobnosti, pěstovat trvanlivé hodnoty a svou schopnost beát na sebe riziko a odpovědnost. Nezbytná je zdravá dobrodruinost povahy. Zbabělci nebudou nikdy svobodní. Bez poslušnosti je svoboda k ničemu, neboť ta nejrozumnější ze všech svobod je svoboda zvolit si vlastni formu poslušnosti vůči všeobecnému zákonu, který představuje náš instruktor a učitel, vůči zákonu našeho vplynuli do harmonie, kterou vytváří onen Spravedlivý, Dobrý, Krásný [...] Kámen na začátku stezky říká: .Patřím ti a poslouchám." Ten, kdo není poslusen léto lisícileté směrnice, bude stále jen zvláštností filozofických témat. [...] Nikdy nepřestane být klaunem, čtověkem v převleku, kletý mu bude navždy příliš velký. [,„]

113

Tok se svoboda a poslušnost stávají disciplínou. Disciplina spočívá v lom, že se přijímáme takoví, jací jsme, a přitom se snažíme zdokonaloval, potlačujeme každý rozmar, který časem vyčerpává duši. Všichni jsme nezbytní, ale na našem přirozeném místě. To je svobodo, to je poslušnost, to je disciplíno, ta je stezka."

Odmítnutí poslušnosti či jakákoliv odchylka vedou někdy VŮdce k tomu, že vyhlašují stoupence za postiženého šílenstvím. Zde používají sekty totalitní praxe známé ve všech diktaturách. Objeví-ti se pochybnosti o duševním zdraví pokřtěné osoby, kletá spáchala čin vedoucí k možnému vyloučeni, musí fakla posoudit soudní výbor. Vyhodnofle důkazy o rozsah duševní nedostatečností dané osoby, pok rozhodněte, jeli třeba učinil sdělení, či nikoliv, nebo ji vyloučit. I když mohou existovat zvláštní důvody k ohledům a k trpělivosti, představení musí chránil čistotu o duševní zdraví sboru (1T£: 14)'\

NAPODOBOVÁNÍ Napodobováni je faktorem sociálního učení. V .normální" společnosti je tento jev omezován velkými možnostmi volby a rozmanitostí nabízených vzorů. V donucovací sekte žádná možnost volby neexistuje a nabízený vzor je pouze jediný. Napodobování jiného či guma má charakter nevyhnutelnosti, který splývá s procesem indoktrinace. Bandura" popsal dvě fáze v procesu napodobování: fázi pozorování a fázi výkonu. V rámci napodobování působí zároveň čtyři podprocesy; pozornost, která určuje smyslovou registraci napodobovaného chování, retence. která vede k mnemonickému zobrazení napodobovaných prvků, motorická reprodukce, která slouží jako repctitor a integrátor napodobovaného chování. a nakonec motivace, která ovlivňuje všechny tri předešlé podprocesy. Je nabíledni, že všechny čtyři podprocesy probíhají v sektě silněji. Proces udělování pozornosti je zveličován selekcí informací čí jejich absencí. Intenzita života v sektě působí jako .rány obuškem", které zahlcují vjemový a smyslový systém stoupence. Proces retence a motorické reprodukce je neustále stimulován rituálními tlaky (opakováním ..svatých" slov, učení se textům, násobením modliteb), které vedou k automatismu chování a myšlení. Pokud jde o motivaci, je podporována a posilována povinností dospět k výsledku. • 114

Bandura navíc zdůrazňuje rozhodující důležitost symbolu v procesech osvojování. Vezmeme-Ii si za příklad dopravní značení, je symbol nositelem informace určující chování. To je výsledkem učení spojeného s intelektem (učení se kódu) a s napodobováním (učeni se chování). Sekta je výsadním místem pro tento typ symbolu. Symbol je spouštěcím faktorem chování, které předchází analýze a maří ji. V tomto smyslu jsou výmluvné scény, kdy se věřící klanějí .zbožnému'' obrazu: opakováním se obratné zastírá jak to. co označuje obraz, tak to, co označuje gesto. Napodobování je neustále ulehčováno citovým poutem mezi stoupencem a kopírovaným prostředím, zejména pak guruem. Podmiňování je tím účinnější, že přístup k imitování je voluntaristický a má tendenci vytvářet mezi subjektcm-stoupcnccm a vzo-remgurucm dokonalou podobnost. Proces napodobování kulminuje v tzv. nákaze. Podle Wheelera'6 naráží tento jev. jehož sektářským vzorem je kolektivní trans, na tři druhy překážek: - na překážky související se skupinou příslušnosti. - na překážky, vyplývající z represivní autority, - na překážky, které vznikají z nad-Já jedince. Upřednostňuje-li sekta dynamiku skupiny, ničí dva první typy zákazů a sankcionuje ty, které vyplývají z jedince. KONFRMlSMUS Chování stoupence závisí na jeho přijetí či odmítnutí norem, které si skupina stanovila. Vstup do sekty je provázen změnou pravidel spojených se světem, ve kterém se obvykle adept pohyboval. Dochází k jejich rekonstrukci a pravidla se stávají o to rigidnějšími a více omezujícími, že jejich respektování je podmínkou přežití sek-tářské menšiny tváří v tvář většině společnosti. Zatímco ve společnosti na sebe lidé vzájemně působí, aby dospěli ke konstrukci obecně přijímaného normativního systému, v sektě norma vyplývá výhradně z gurua a neumožňuje žádnou úpravu. Zde je normativní závislost o to silnější, že je provázena totální závislostí informační. Upravit normu znamená dát subjektu schopnost volby. Aby mohlo k volbě dojít, je nezbytné vytvořit si úsudek na základě různých a někdy protikladných údajů. Monolitický a výlučný charakter informací v seklč znemožňuje osvícenou volbu a posiluje vnucenou normu. Neuposlechnutí normy má za následek potrestám subjektu. 115

Přísnosi sektářské normy vede k vytváření uniformity chováni a psychologie, která jde ruku v ruce s potlačováním obvyklého sociálního srovnávání. Proto spočívá obecná problematika podmiňování na pravidle konformismu. jež se uplatňuje na všechny stoupence. Zatímco společnost toleruje sebevyjádření menšin (více či méně, podle skutečného stupně demokracie), sekta nemůže přistoupit na rozvoj zvláštní ideologie či zvláštního cítění ve svém nitru. Definuje-li se totiž sama jako kontrakultura. nemůže dovolit rozvoj myšlení odlišného od myšlení gurua, které by mohlo rozpoltit její jednotu. Jedinec je klasicky vystaven dvěma typům závislosti: na jedné straně je to závislost informační, která ho vede k vyhledávání informací zvenčí, k rozvoji svého vlastního úsudku, k vypracování syntézy a k vyvození závěrů; na druhé straně závislost normativní, která ho podněcuje k přijetí pravidel skupiny, aniž se ptá po jejich platnosti, neboť povinnou podmínkou zařazení je norma. Stupeň, v jakém subjekt odpovídá sociální skupině, závisí na rovnováze, která se mezi těmito dvěma závislostmi vytvoří. V případě sefcty existuje vůle úplné odstranit informační závislost, která je kritickým faktorem z hlediska soudržnosti skupiny. Naopak, normativní závislost je hnána až do krajnosti a zabraňuje tak vzniku jakékoliv duševní či praktické iniciativě. Podle festingera'' vykonává sektárská skupina „tlak směrem k uniformitě". ETAPYPODMINOVÁNI V indoktrinaci existuje gradace, která odpovídá těmto etapám:

- přistoupení na zjednodušující a přijatelnou filozofii; - racionalizace prostřednictvím pseudovědeckého či pseudohistorického vysvětlování; - integrace „podivných" myšlenek vlastních sektě do původního společného základu; - uplatňování nezvyklých, tedy nekritizovaielných fyzických či psychických technik; - používání slovníku nerespektujícího zdravý rozum a tvorba novoreči; - citová izolace, dcrcalizace a skotomizace subjektu (ircálno je popíráno), které vedou k izolaci z důvodu chyby v úsudku; - osvojování rituálů odsouzeníhodných z hlediska zdravého rozu116

mu a postižitelných z hlediska zákona a morálky, které tím zabraňují subjektu podělit se o své pochybnosti; - ztráta identity v důsledku splynutí se sektou a identifikace s gu-ruem či s ideálem sekt)'. Každá z téchto metod musí být studována jako specifický nástroj používající techniku vepsanou do generálního plánu desta-bilizace jedince a přepodmiňování podle nových norem. IDEOLOGIE IAKO ŠABLONA PODMIŇOVÁNÍ

Jediným smyslem podmiňování je ztráta dřívějších referentů a jejich nahrazeni novou mřížkou hodnot a ideologií vyhlášenou guruem. Studium textů Srí Mátádží". provedené rodiči anglických stoupenců Sahaja jógy. ukazuje dost dobře, jak gumové vytvářejí vědomě Čí empiricky soubor podmiňujících typů chování. Sekta se systematicky neuchyluje k brutálním technikám, ale vytváří síť permanentně falzifikovaných informací, směřujících k jedinému cíli: přesvědčit stoupence, že o svých činech rozhoduje svobodně vzhledem k příkladnosti chování guma. Při analýze projevů Mátádží zdůrazňovali rodiče příslušníků sekty Sahaja jóga prvky dialektického podmiňování. Cestou zevšeobecnění navrhli uplatnit metodologii stejnou jako při identifikaci projevů sektářských skupin11*. 1. Vůdce skupiny se dovolává božského charakteru a přisuzu je si nadlidské pravomoci či přinejmenším zvláštní úkol. kterým ho pověřil Bůh. Jsem Kristus sedící před vámi. Jsem Duch svary, jsem ódišakti. jsem prvni. která přišla v této podobě na Zemi, aby zde plnilo svoji útohu.

2. Skupina ukazuje verbovaným svou vřelost a bratrství. Informace, které nově příchozí dostává, mu neumožňují udělat si skutečnou představu o skupině a o rizicích, jimž se vysta vuje: Musile |im především ukázal příjemnou o přívětivou tvář Nevylekejte je. Ukazujte jím výhradně příjemné aspekty. Zpočátku jsou vystrašeni, nervózní, příliš egocentričtí. Budte s nimi roztomilí. Přitahujte je postupně. Pokud jste viděli způsob, jakým vedu svůj Gutudom, dělejte to také tak. 3. Nově příchozím slibují zejména výhody a obecně spásu. Kundoliní je energie, kletá spi. Sohoja jóga je jediná škola, schopná vzbudit kundoliní bez námahy a úsilí, aby dosáhla stavu bytí v krátkém čase.

117

Tradiční škofy, které praktikuji techniky askeze a očíslováni, by k tomu potřebovaly několik lei.

4. Stoupenci jsou přiváděni do permanentního stavu sugestibility prostřednictvím různého strádání: ztrátou soukromí, nedo statkem spánku, dietami atd. Musile praktikovat meditaci denně od 4. do 6 hodiny ranní, je to životně důležité. Nejdůležitější je meditace kolektivní. [...] Nesmíte moc jist. Dosyta musíte jist jen někdy. Nesmíte na jídlo myslet. Nesmíte vzpominot ani kdy, ani jak jste spali.

5. Poddajnosti stoupenců vůči autoritě se dosahuje sugesci, využívající disociativních technik (stavy transu, meditace, opakují cí se zpěvy, respirační a vizualizační techniky). Tyto technik)' jsou zaměřeny na vytvoření slepé oddanosti vůdci a skupině. Mohou vést k euforizujícím a příjemným pocitům a (ak zpečeťovat sku tečnou závislost.

Vešel jsem do jiné dimenze, pokoj se změnil, i když zůstal stejným. Zaplavilo mě velké licho. Sumy v mém duchu zmizely. Všechno bylo reálnější, inlenzívnéjSí... Po několika měsících kritického pozorováni |sem dospěl k závěru, že jsem ovládl kundaliní*0.

6. Vůdce Je dostatečně šikovný aby vytvářel narušené stavy vědomí, kdy je možno vystavit subjekt autoritativní sugesci.

Jakmile se mě dotkl, cítil jsem vibrace, které vyzařovaly z jeho léta a celého mě naplňovaly pocitem míru a štěstí'

7.Vůdce žádá totální oddanost své osobě; tem, kteří se budou ptát či odepřou poslušnost, předpovídá nepříjemnosti.

Musíte se mi zcelo oddot, nikoliv Sahojo józe. ole mně. Sohoja jóga je pouze jedním z mých aspektů Musíte se oddot cele, neptat se a nemto-čit se. Totální Dar musí spatřit světlo světa v meditaci. Není to pro vaše dobro, ale musíte to udělat. [...] Ti, kteří nepřinášejí užitek, budou postupné zavrženi. Budou odvrženi tok daleko, že se nebudou moci nikdy vrátit Budou mít několik Šancí, několik příležitostí, avšak budouli nezajímaví, budou nakonec totálně a definitivně zavrženi.

8. Skupina se stává novou rodinou stoupence. Nabádá ho, aby přerušil všechny styky se svou původní rodinou a svými přáteli. Mezi mnohými překážkami \e tu i rodina, známí, všechno loto směšné odvádění pozornosti, jehož nemáte zapotřebí. Jsou to komínky na vaši cestě. Jděte kupředu. Af máte udělat cokoli, udělejte to. S nimi všok nemáte nic společného. Na své cestě nemáte ani příbuzného, ani bratra, ani přítele, jste absolutně sami Odpoutejte se od svého někdejšího života. Je temný, a temnota, to je peklo, temnota může být strašná, tají se v ní nebezpečí.

118

9. Skupina a vůdce vztyčují bariery mezi stoupencem a jeho manželkou / manželem, dětmi, domovem. Všichni tihle lidé si myslí, že tohle je moje manželka, tomto moje snoubenko, to čí ono a všelijaké nesmysly. Ptoč jste zde. z jakého důvodu? [...] Nemůžete-li se nod lo povznést, nemohu vám nijak pomoci. [...] Zpočátku všichni tikali moje ženo je jako tohle, moje žena je jako tamto, můj bran je jako tohle, mé děti jsou jako tomto. [...] Zpočátku |de všechno dobfe, ale jak rostete, musíte to všechno opustil.

lOJisté skupiny organizují sňatky mezi cleny prostřednictvím zvláštních rituálů a tyto ceremoniály se stávají z hlediska skupiny jedině platnými. Máme nyní velký plán svateb. Nesmíte si somi organizoval svůj sňatek, to je nebezpečné. Sňatky, kleté organizujeme my, jsou hotmoničlější než fy. které si uspořádáte sami

11. Na dčti je často pohlíženo jako na děti celé skupiny, a niko liv jako na děti svých rodičů. Vůdce je může začít učit už od nejú tlejšího věku. Každý může zplodit díle. Dokonce i pes může mil mládě. Na tom není nic velikého. VoŠim jediným úkolem je povinnost, kletou máte vůči všem dětem Sahaja jógy, o nikoliv výhtadně vůči svým vlastním. Musíte nejdříve odejít od své rodiny, odevzdal své dítě, odevzdal všechno, až do konce. [...] Své vztahy a identifikace musíme úplně opustit. (...) Nyní se narodily děti. Jelikož jsou však jejich matky a otcové příliš aktivní foverocrívej vychovávají v nich novou nemoc, kterou je přílišná aktivita dítěte. Tylo děli musi býl proto okamžitě odebrány svým rodičům, zejména maice, oby nebyly vystaveny jejímu vfivu. Musí být poslány do jiných ášramú, aby se mohly harmonicky rozvíjet mimo vliv svých lodičů. Tak se bude díle vyvíjel na svůj vlasl-ní účel, nikoliv na náš.

12. Zeny mají podřízenou roli. Jsfé-li muž o jsle-li dominující muž, jde všechno dobře. Jsle-li však zena o chcete-li dominovat, bude mít Sahaja jóga problémy, jak vás vyléčil, protože |ste ztratila svou hodnotu ženy Když už nejste oni ženo, co chcete, abychom učinili s těmito osobomi třelího pohlaví, které nejsou ani mužem, oni ženou? 2eny musí býl poslušnější, domáčtější

13- Rozum, objektivita, individualismus jsou zavrhovány a nahrazovány intuitivním cítěním skupiny Ocel světí prostředky: Přestaňte užíval rozumu, přestaňte argumentovat, přestaňte hledat příčiny. Analýza je jednou z chorob Západu. Kvůli védě je váš duch stále zmatený. Lidé příliš rozvíjeli svů| mozek převážně na Západě. Pokud chcete býl jedinečným individuem, nebudete moci být dobrým členem Sahaja jógy. 119

Přestaňte být mdividuy. Pokud [stoupenci Sahojo jógy] někoho zabiji, je to Dharma, nic není špatně, (sou absolutné čislí... Pokud jisté lidi zklamou, v absolutním smyslu je to dokonalé . Aby mohli realizovat konečný cíl, musi realizoval skromnější úkoly

14. Od stoupenců se očekává, že budou finančně podporoval činnos! gurua a sekty. Výše vašeho bankovního konta nic neznamená. Vaše bohatství je reprezentováno přítomností Srí Máládží na léto zemi. Existuji však mezinárodní programy, které mají býl financovány rodinami, programy Sahojo jógy, cesry Srí Máládží, ceremoniály, dary. Užívejte své peníze výhradně ke slávě Boží a k rozvoji Sahaja jógy

15. Skupina netoleruje ani nerespektuje velká náboženství. Jí podobné kulty jsou prudce odsuzovány: 2idé žádali, aby byl Kristus ukřižován Víte, v |okém stavu je fen národ dnes. Pan papež má na hlavě 'o. čemu fikáte klobouk, osli copku no hlavě s diamanty kolem, joko nějoká rocková hvězda.

16. Skupina musí veřejnosti ukazovat dobrý obnlz o sobě. Musí se představovat jako nové náboženství, charitativní organizace, škola myšlení, jejíž navštěvování je naprosto volné. Je naprosto falešné myslet si, že jsou mlodi lidé nobádáni, aby se nevř doli se svou rodinou. Sohaja jógo nikoho neverbuje, nikoho nehypnolizuje. Sohaja jógo není sektou. V Anglii bude brzy otevřena klinika Sahaja jógy. Od roku 1970 systematicky poukazujeme na falešné guruy. iolešná náboženství, lundamentalismus a neváháme nazývat věci pravými jmény.

Takové dialektické podmiňování nicméně nestačí k tomu, aby přinutilo jedince k poslušnosti. Funguje jako šablona pro fyzické a psychologické techniky. Je zároveň jedním z jejich prvků i konečným cílem.

120

KAPITOLU

PSYCHICKÉ TECHNIKY PODMIŇOVÁNÍ

TECHNIKY INDIVIDUÁLNÍHO PODMIŇOVÁNÍ Jisté sekty se sice uchylují k metodám užívaným v totalitárních státech ke zlomení a reindoktrinaci odpůrců režimu (zbavování spánku a potravy, stále rozsvícené světlo, povinná práce a četba, každodenní veřejná doznání atd.), a někdy také k uskokům (Jlirty fisbing. drog)'). Většina sekt, které se v dnešní době rozpínají v Evropě, však používá jemnějších technik manipulace. Tvrdě" se jedná pouze s nespokojenci ěi rebely, kteří jsou v sektě silně zakořeněni: Společnost, kletá velmi usiluje o kontrolu co největšího počtu lidi, nahrazuje ducha náboženstvím. Nyní už toho víme o psychiatrii více než samotní psychiatři. Můžeme prováděl vymývání mozku rychleji než Rusové |zo 20 vteřin nabízíme totální ztrátu paměti proti tíem letům nezbytným k lomu, abychom vrátili loojalitu někomu, kdo je lehce zmaten).'

DYNAMICKY PŘISTUP K PODMINOVÁNÍ Osobnost si lze představit jako kouli, jejíž centrální jádro je nejtajnější součástí jedince, tou, kterou neustále kontroluje, tou, která ho činí nepřístupným pro jiné.Toto hermetické jádro je posvátnou zónou lidské bytosti. Porušit ho znamená vyvolat okamžité odmítnutí a uzavření se subjektu do sebe samého. (Izolování této oblasti prostřednictvím bariér, které informace zvenčí nemohou překonat, odpovídá schizofrenický proces.) Kolem tohoto jádra se rozkládá oblast, jež propouští informace a je přístupná jiným.Tudy je možno několikrát proniknout v závislosti na obdržených informacích a úpravách vynucených společenským stykem či ústupky danými přáním sblížit se s jiným.Tcmito úpravami a ústupky se rozšiřuje -oblast sdílení".

121

Cím víc je jedinec introvert ní. tím víc se oblast sdílení redukuje a tím víc se rozšiřuje jádro .osobního posvátna". Naopak, extrovertní chování zužuje rozměr hermetického jádra a zároveň rozšiřuje vnější sféru. V specifickém případě závislých adeptů dochází k expanzi pole posvátna, které zaplaví přístupnou oblast. Každá kritika sektářského synkretismu vede k odmítnutí a k uzavření se kolem posvátného jádra. Jev podmiňování a sektářské závislosti se projevuje dobytím osobního posvátna, které má tendenci splývat s polem výrazu sekty. Konečným cílem je potlačení relačního pole. které lze postoupit na úkor posvátného jádra, krok za krokem zcizovaného sektou. Sektářské pole tak splyne s osobním polem adepta, které si zcela přisvojí a izoluje od vnějšího světa přehradou pravidel a doktrínou. K tomuto jevu postupného zaplavování dochází ve třech oblastech: v oblasti výlučného plnění, limiiaiivního přesvědčení a protetického scénáře. Sídlo osobnosti obklíčené sektářským imaginárnem se stává nedotknutelným.Je totiž zcela obsazeno materiálem nedostupným pro nesektářské informace, a nezničitelným, neboť je vybudováno podle vzoru vzájemné závislosti mezi plněním, přesvědčením a scénáři. Jeli centrální jádro osobnosti zcela obsazeno sektářským přesvědčením, nezbývá žádný volný prostor, který by umožňoval zapojování logiky. IZOLACEZDŮVODŮSCESTNOSTI Rozvádění scestných doktrín (např. tvrzení, že thetan prochází zdí. pracovní smlouva na miliardu let. schopnost vidět za sebe bez otočení, komunikace s mimozemšťany, boj proti lemurúm atd.). které při jejich vysvětlování vyvolávají smích, vstupuje u donucovacích sekt do hry až v pokročilém stadiu .iniciačního" aktu. Jakmile doktrína vyvolá u spolubesedníka smích, vyhne se stoupenec donucovací sekty jejímu výkladu na veřejnosti. Z toho pak vyplývá čím dál tím větší odstup od skutečnosti a pocit pronásledovanosti. který ještě zvýrazní uzavřenost a paranoidně nedůvěřivé chování subjektů. Stoupenci se tak cítí jako příslušníci církve, kterou nevěřící pronásledují. SKOTOMEACE Pojem skotomizace je odvozen z jazyka oftalmologů (skotom je .tmavá skvrna v zorném poli"). Označuje mentální proces, který 122

způsobuje, že jedince, konfrontovaný se zřejmým protimluvem mezi rétorikou a činy. má tendenci tento rozdů skotomizovat (nevidět). Smyslem tohoto procesu popírání je vyhnout se konfliktu s okolím Či ztrátě energie z opakovaného vysvěUování či pokusů přesvědčit. Citová izolace a přerušení styků s rodinou jdou ruku v ruce a jsou předmětem skutečných teorií, Vezmemc-li si ?a příklad seiemologii. můžeme konstatoval, že velká Část „dianetiky" činí v první řadě zodpovědnými za prožité nepříjemnosti stoupencovy rodiče. Ron Hubbard tak dělá z rodičů, pokud jde o thetan/ skutečné zločince. Prezentuje je jako jediné zodpovědné za veškerou nespokojenost jejich dětí. Samotná teorie thetanu vymezuje rodičům zanedbatelné místo, neboť je redukuje na nástroje materializace thetanu. Navíc vystupují jako paraziti, neboť vytrhují thetan z jeho prvotního stavu tím.že ho „socializují". Rodičům, zejména matce, je připisována i většina bolestných zkušeností, které stoupenci prožili: důraz je kladen na nenormální chování matky před porodem, což je považováno za původ veškerého zla, které subjekt postihlo. Rodiče jsou prohlášeni za „supresivní" (tj. nebezpečné pro donucovací sektu) a musí být z kontextu vyloučeni. Každý protest z jejich strany se rovná pronásledování. Citové prázdno, které z toho vyplývá, vede k tomu, že subjekt uzavírá přednostní a výlučný vztah se scientologickou církví.To umožňuje vytvoření náhradní pseudorodiny. Subjekt však může postupovat, pokud se mu podaří vtáhnout do systému scicntologie členy své rodiny: je to v souladu s teorií celoplanetárního šíření. PŘEKRUCOVÁNÍ SLOVA JAZYKA Dialektická technika, k níž se sekty uchylují, je založena na rozšířeném užívání ne-smyslu jak v rovině rétoriky (architektura a symbolika), tak v rovině slova (označované a označující). Sekty používají esoterického jazyka, jehož posláním je pokřivit smysl slov vyvoláváním ne-smyslu a posílit „uzavřený" charakter sekty zaváděním způsobu komunikace, přístupného pouze jejím členům. Tento jazyk chrám sektu před šířením .tajemství" navenek a slouží jako poznávací znak mezi stoupenci. OSVOJOVANÍNOVÉHOSLOVA Pod záminkou, že se slovům dávají jejich správné významy, vyrábějí donucovací sekty neologismy nebo dávají nový význam běžným

123

slovům. U scientologů „ovládal" znamená .manipulovat".Tenio termín se vsak používá pro jedince i pro pravdu. „Knoflík" znamená „slovo či výraz, jež uvádějí subjekl do rozpaků", pravděpodobně na základě analogie s tlačítky u zvonků, jejichž stisknutí způsobuje obvyklť překvapení. Používání čím dál širšího slovníku, jemuž rozumí pouze zasvěcení, postupně zbavuje subjekt zdravého rozumu a způsobí, že začne myslet jinak. Slovo je médiem kultury a z hlediska chápání i vzájemné komunikace je nutná dokonalá identita označující-označované. Postupné pozměňování vztahu označující-označované umožňuje kulturu rekonstruovat. Tato modifikace zdravého rozumu je doplňována tvořením slov jako „dianetika". Další slova jsou tzv. upřesňována prostřednictvím nástinu teorie a postupně nahrazována. Z hlediska scientologic odkazuje .pochopení" k výrazu Afinita (spřízněnost). Realita a Komunikace.Tak se dostáváme k (anglické) zkratce ARC, která vede k pojmu přerušení ARC - k pádu mentálního náboje čili sestupu na tónové škále.To, co je v rámci zdravého rozumu těžké pochopit.se pro Hubbarda stává .pádem na tónové škále", zjistitelným na elektrometru. Celý problém pochopení tedy podléhá auditingu pomocí elektrometru. Ve stejném duchu označuje slovo .realita": a) to. co je reálnť a pevné, b) stupeň souhlasu mezi dvěma osobami. „Věc není reálná proto, že si to o ní jedinec myslí. Věc je reálná, protože dvě osoby souhlasí, protože většina souhlasí, že to bude říkat." Od této chvíle se thctan.ARC. mentální náboj stávají reálnými, protože jsou v souladu s představou skupiny. Vytváření slovníku je někdy provázeno symboly, jež věci ještě komplikují a způsobují, že je jazyk přístupný pouze zasvěceným. Tyto symboly mohou být interpretovány různými způsoby a to v závislosti na stadiu postupu po vnitřním žebříčku donucovací sekty. Raeliánský symbol tvořený Davidovou hvězdou propletenou se svastikou je interpetován jako výraz náboženského synkretismu, který sotva skryje implicitní árijství. POTVRZENÍPOSLUŠNOSTI Každá etapa postupu uvnitř donucovací sekty, každé udělování stupňů a titulů je provázeno svědectvím bezvýhradné oddanosti sektě, k němuž dochází prostřednictvím slavnostních slibů a písc124

mných závazků. Pokud tylo doklady v materiálech subjektu chybí, je to bez výjimky důvod, aby dotyčný v hierarchii sekty nepostupoval. U scientologů se vydávají tzv. listy úspěchu, v nichž adept potvrzuje své přesvědčeni.To ho zbavuje jakékoliv schopnosti kritizovat a v dynamice sekty ho to posouvá značně dopředu. Stále opakovaný slib loajality se na různých úrovních používá ve všech skupinových hnutích, počínaje sportovními týmy (hesla, zpěvy) přes elitní sbory či teroristické skupiny a jiné diverzní struktury (přísahy spiklcncú). Kdo však nedodržuje rituál v sektě, může z ní být vyloučen. Slib je vždy slavností: Zovozup se přijímat a podle svých schopností co nejlépe vykonávat úkoly, kleté mi budou svěřeny. To vše bez ohledu na jejich povahu a na lo, kam mé při plnéní mého poslaní zavedou*.

HYGIENICKÁPRAVIDLA Představují nepřímou formu vpádu do hájemství těla. K ovládnutí dochází prostřednictvím postupného znemožňování, aby si jedinec sám spravoval svůj tělesný prostor a svůj obraz. Nezávisle na scestných, či dokonce zločinných pravidlech, která vydávají jisté sekty (zákaz prezervativů, krevních transfuzí), zasahují další sekty do volby stravování, lékařské péče a prevence. Nemoc je často považována za výraz Špatných činů či myšlenek, pro donucovací sektu škodlivých. Nemocný se musí napravovat cestou veřejné zpovědi. Přizvat lékaře je tedy odsouzeníhodné gesto, srovnávané s pokusem zakrývat chybu a snahou vyhnout se pokání. Tím spíš. že nemoc spolu s celkovým oslabením, jež způsobuje půst, velmi podporuje proces podrobování. Makrobiotický zen řeší otázky hygieny a zdraví takto: No léčeni jakýchkoliv nemoci slací deset dní. Nemoci jsou roznášeny krvi. Protékají našimi žilami. Každý den však odstraňujeme desetinu své krve. Za deset dnů. budeme-li se přimetené stfovovat, se veškerá ktev vymění a nemoc zmizí. [.,,] Nemluvňato se mohou postit bez újmy no zdtavi několik dní. Ztrácejí no váze, avšak ztracené rychle nabudou. [. ] Pfiušnice. spála, zápal plic. záškrt, plané neštovice mizí po několika dnech, nepodá* váme-li jídlo.

Pro Svědky Jehovovy .nesmí být přijímána cizí krev Itransfu-zí| za účelem rekonstrukce životních funkcí těla, ani u lidské bytosti, ani u domácího či jiného zvířete, které křesťan chová".

125

A konečně Rodina lásky se s problémem vypořádává po svém: „Pokud nějaké dítě onemocní, oddělte ho od ostatních a modlete se za jeho uzdravení v souladu se slovem Božím." Tato doporučení představují podstatný faktor podmanění v tzv. uzdravovacích skupinách, kde organizaci stmeluje paramcdicínská technika, vlastní každému gumoví. SEXUALITA Donucovací sekej1 vydávají často pravidla sexuálního chování. Ta jsou rozmanitá, od sexuální zdrženlivosti k nespoutanému souložení, od posvátné prostituce ke kontrolované volbě partnerů. Rodina lásky, dříve známá jako Děti boží. hlásá volnou sexualitu už od raného dětství, nezávisle na případných rodinných vazbách. Doporučované jsou všechny praktiky, včetně incestu. Mojžíš David, zakladatel, vykonával na svých stoupencích skutečné právo první noci (dokonce i na dětech) a hlásal získávání následníků prostřednictvím prostituce. Scientologie nabízí v etapách svého vývoje objev druhé dynamiky čili 2D. tj. prozaičtěji řečeno objev sexuality ve všech jejích podobách: Lze říci, že v životě existuje osm podnětů, klerým tikáme .dynamiky". Prvním z nich je podnět přežil jako jedinec. Druhým je podnět přežít prostřednictvím sexu. Tíetim přežít prostřednictvím skupiny. Čtvrtým prostřednic* (vím lidstvo. Pátým |ako živý organismus. Sešlým joko současí fyzického světa. Sedmým v duchovním svělě a sk/ze něj. Osmým prostřednictvím Nejvyšší bytostí'.

Cestou druhé dynamiky a pod záminkou ovládnutí libidi-nálních energií rozbíjí sexuální promiskuita poslední ochranné přehrady tělesné integrity. Odmítnutí sexuálního vztahu se stává „známkou špatné kontroly 2D. Odmítnutí nedůstojné či perverzní sexuální praktiky je supresivním chováním, pokud se vpisuje do rámce uplatňování 2D*\ Statuty řady sekt sice oficiálně doporučují monogamní sňatek uzavíraný před služebníkem pseudokultu, tomu však protiřečí praktiky šířené bývalými stoupenci. Moonisté se prohlašují za stoupence sňatku, avšak za zvláštních podmínek, jak je určí Sun Mjung Moon. Organizují obřady, během nichž je s požehnáním učitele sezdáváno zároveň několik tisíc stoupenců. 126

Obřady, nabývající charakteru orgií, jsou běžné v radě sekl, avšak právo první noci zůstává výsadou četných guruů. Raci opěvuje přednosti smyslového zasvěcení. Kosmoplanetární mesiáš si hledá své vyvolené. Mojžíš David spí se svou vnučkou. Ron Hubbard se oddával perverzním praktikám. Ve všech případech vystupuje sexualita jako prostředek podrobení poté, co se stala nezanedbatelným nástrojem verbování. Marie-Blanchc Arnaudová. bývalá stoupenkyné Analytické akce a organizace (AAO), sekty, založené na zásadách Wilhelma Rcicha, a pendlující mezi hledáním proletářsky pospolitého ideálu a dosažením stavu nietzschovského nadclovéka prostřednictvím ideálního orgasmu, popisovala v rozhovoru, zveřejněném roku 1981 v časopise Marie-Ctoire. každodenní život ve skupině takto: Sto padesát osob uplolňuje Reichovy zásady, 'j více rodin, vice párů, více osobního života. Déti jsou vychovávány společné. Neexistuje žádné vlastnictví. 2ije se v plné soběstačnosti... Všichni mají oholené hlavy pod záminkou úspory šamponu, všichni nosí montérky. Je zakázáno mít osobní věci, žádné soukromí Dokonce ani na toaletách, kde se odstraňují dveře. Je tíebo, aby se všechno vykonávalo no očích všech. Existuje .koberec". Selbsidorslellung, představení sebe samo. [...] Vstáváte, sundáváte si montérky. Pokud se vám lo nedaří, pomohou vám. Bua* s hudbou, nebo slovy. Je nutné jit stále dál a dál, křičel, zvracel, gestikulovat, tancovat, až podněte. Když pozbudete vědomí, vesele vám hraji, aby vás přivedli k sobě, a pak vám tleskají. [...] Kompenzaci je sex. Dvě základní zásady praví, že pokud nesouložíte tříkrál čí čtyřikrát denně o nejdete každý večer no koberec, jste považováni zo individualisly. Pokud k> neděláte, učiní z vás nelítostné viníka o zcela vás zapudí. Jste-li v sexu naprosto infantilní, souložite-li kdekoliv, kdykoliv a s kýmkoliv, blahopřejí vám. Páry jsou rozdělovány. Chcete-li se setkat s mužem, se kterým jste byla minulý večer, řeknou vám, že se to nesmi. Je lo milováni bez lásky, sex pro sex, co možná nejživočišnější. Homosexualita je velmi závažnou nemocí, ktefou je opravdu nutno vyléčil. [...] Muži trpí více než ženy; žena se múze miloval několikrát denně, pro muže je obtížnější držel krok. Je to vládej permanentní síry a pokoření, pokud se to nedaří.

ODNĚTÍ JMÉNA — Donucovací sekty často vedou své adepty k tomu. aby se vzdali svého rodného příjmení. Příjmení je znakem příslušnosti k rodině anebo k sociální skupině. Křestní jméno je naproti tomu nosí-, tělem fantazmat a přání rodičovského páru či rodiny. Je doda127

tečným identifikátorem, fungujícím na základě analogie buď podle vlastního významu křestního jména (např. Bohdan), nebo prostřednictvím identifikační vazby, již ustavuje s jedním z rodičů, s kmotrem, s přítelem či obecněji se vzorem, který zvolili, otec a matka. Toto potvrzení vztahu k rodičům je obsaženo v kořeni jmen: tak _bin" znamená „syn". Příslušnost ke skupině se potvrzuje křty, jež jsou jejím veřejným vyhlášením. Křest v zásadě nepotlačuje předešlé rodinné vazby, ale vytváří dodatečné. Jisté sekty hlásají odložení příjmení a přijetí rituálního jména. Tím zahlazují stopy pro případ, že by adepta hledali jeho blízcí. Děti boží si neustále mění jména, která si vypůjčují z Bible. Stává se, že mají současné několik jmen a že při změně místa či přechodu hranice znovu použijí starého jména, jež jim umožňuje shledat se se svými spolucestujícími. Soudní identifikace se tím stává ještě obtížnější. Druhá, hlubší funkce souvisí s přerušením symbolické vazby k rodině. Nejde jen o prostou hru. ale o potvrzení, že rodinná buňka odumřela, a o přiznání sekty jako nové kmenové skupiny. Ve své knize Totem a tabu Freud napsal: Jedním z nejpodivnějších, ale také nejinstruktivnějších zvyků tabu. který se u primitivních společenství vztahuje ke smutku, spočívá v zákazu vyslovit slovo smn." ? ZAVRŽENÍHODNÍRITUÁLY Fakt, že se členové sekty tak či onak účastní zavrženíhodného jednáni, je sjednocuje v dynamice ochrany před vnějším světem. Stmeluje skupinu tím. že Činí ze všech subjektů komplice činů jednoho z nich. Praktikování veřejné zpovědi a vytváření skutečných vyšetřovacích spisů doložených celým souborem důkazů činí z jedince naprostého otroka celku. Každý útěk by měl za následek zveřejnění spisu. Jako případ citujme akce scientologů zvané Černá propaganda, černá propaganda je politika, zaměřená na očerňování odpůrců s využitím všech společenských pák schopných škodit zapřísáhlému nepříteli. Hrozí-li dlouhodobé nebezpečí, musíte ho okamžitě vyhodnotit a zahájit kampaň Černé propagandy' s cílem zničit reputaci odpovědné osoby a diskreditovat ji takovým způsobem, že bude vypuzena ze společnosti." 128

Osoba, kletá je označeno jako lovná zvěř (Fair Gamel, může býl zbavena svého nxj|etku Či raněna [akýmkoliv způsobem, klerýmkoliv scienloio-gem, aniž by lo scienlologie |akýmkoliv způsobem postihovalo. „Lovnou zvěr je možno klamal, iteslné šilhal nebo jí lhal či ji zničil.*

Systém Minule Man zase označuje kódovaný informatický server poskytující informace Výboru operujícího thetanu (OT Committcc), určené stoupencům. Tak se mohou formovat „spontánní" manifestace Či šířit informace, které nelze předávat legálními kanály: Jsle-li napadeni, zandte to lak, oby se problém zpolitizoval. Vyvolejte u veřejnosti a u vlády dojem, že narazily na hráz šípů, na elektronické bombardování, o že budouli pokračoval, hrozí jim jejich vlastní rozpad... Oblehněte tyto různé skupiny, kontrolujte je, scienlologie je jediná hra na zemi, v níž vyhrává každý Není nic neblahého v zaváděni pořádku do věcí.10

Mezi terči scientologických útoků zaujímají výsadní místo psychiatři. Představují totiž pro sekty permanentní hrozbu, neboť se jim daří identifikovat machinace duševního podminování, a protože jsou schopni jim Čelit diagnostickými a terapeutickými kroky, jak to vysvětluje úryvek z řády scientologických publikací: Existují osoby, které utlačují. Casio se dostanou až na vysoká místa a pak se všechno rozpadá. Jsou lo převážné psychopati. Osoby jako Cingischán, Hitler, psychiatři, psychopatičlí zločinci louží po moci, jen oby mohli ničil. Jsou zde jako pomníky zbabělců a opatrných lidí, kteří je nezastavili, ještě když byli zranitelnými rodovými násilníky

Některé rituály jsou nejdříve prezentovány v přijatelné podobě, potom postupně integrovány do každodenního chování. Tam nabývají odlišného významu. Tak je tomu i s „akropolitánským" pozdravem. Mezinárodní setkání z roku 1975 v Buenos Aires oficiálně definovalo aktopolitánský pozdrav a doporučilo, aby zdvižená paže zaujímala 45° vůči horní Části vertikální osy této

Je dáno první .historické" vysvětlení:

Pozdrav byl praktikován od založení hnutí o jeho původ byl všeobeně připisován historickým motivům odvozeným z Rimské říše. Slovo ave (lotinsky .posválný"), jímž je fyzický pozdrav doprovázen, luto představu jen posiluje...

A následuje nové „ezoterické" vysvětlení: Zvednete-li pravou paži s posvátným úmyslem nad svůj zrakový hořizonl, dojde k pozitivní akumulaci, která vám umožní dodat fyzickému vehr

129

kulu důslojnosli lim, že verrikolizujele jeho energie, že jej nutíte přijímat a vysílat životni impuls, nezbytný pro zrozeni nového člověka - člena Nové Akropol ís.

Skutečné vysvětlení je však skryté v dalším textu, i když je léžké se k němu „oficiálně" hlásit. Elitistické a árijské doktríny sekty nechávají nicméně málokoho na pochybách o historické tradici, která je jejich vzorem. Od historické nepométi až do konce všech časů každá historická organizace, která se snaží na tomto svéíé působit, používala, používá a bude používot různé variace pozdravu se zdviženou pravou rukou. Jeho současnou antitezí je zdravit se zofatou levou pěstí podle vzoru marxistů, kteří lok vyjodřují egoismus zoviené ruky a stálé nebezpečí pfynoucí z |ejtch pěsti, vyzývající nebesa a popírající Boba. Každé uskupení lidí věřících v Boha a v ideály světa, kde duch převládá nad hmotou, vždy převyšuje jakékoliv jiné, které ryto zásady popírá. Víro v Boho a v duši je hranici, oddělující Člověka od pseudočlovéka

SOUTĚŽENI Stoupenci donucovací sekty permanentně soutěží.V rámci závodu v dostižení konečné pravdy se snaží postupovat stále vpřed a nenechat se předehnat sobě rovnými .Tento závod je skutečnou soutěží, jejímž skrytým cOcm je to. čemu scientologie říká rozsévání, tj. zuřivý nábor. Náborové statistiky, které si vedou téměř všechny donucovací sekty cestou měsíčních či čtvrtletních zpráv, nabývají hodnoty rituálu v té míře. v jaké odrážejí interní dynamiku společenství. Totéž se týká zpráv o činnosti, kde je pečlivě zaznamenáno přidělování známek, bodů, stupňů či titulů. NÁPODOBA

Provádí se podle pyramidového vzoru, na jehož vrcholu trůní guru či nejvyšší zasvěcený nebo také .osvícený", tj. ten, kdo svým nejvyšším věděním spojuje prvotní systém. Tento systém spočívá na třech myšlenkách: - vyvolávání pocitu viny toho. kdo je vespod pyramidy, daleko od učitele a od pravdy, tedy nečistého; - slibu obdržet pravomoci Či absolutní věděni dodržováním pravidel; - elitismu a roztržce s vnějším světem: pravda je faktem elity, je

130

vyhrazena bytostem schopným oddávat se mentálnímu a fyzickému umrtvování. Četní guruové o sobe říkají, že u nich došlo k reinkarnaci: Krista u Georgese Rouxe a Galiana. Panny Marie u Yvonny Trubertové a Maud Pisonové. syna Božího u Raela, Buddhy u Bhagavána. Svou schopnost reinkarnace vyzařují guruové na všechny stoupence v závislosti na jejich zásluhách. Jeden se stane reinkarnovým prorokem, druhý antickým panovníkem. Rebelujícímu subjektu bude přiřčcna špatná reinkarnace inkvizitora či zločince. Karmické doktríny, učení o předešlých životech a o cban-nelingu zde nacházejí svou zemi zaslíbenou. Omezením je pouze úroveň důvěřivosti stoupence. IDENTIFIKACES UČITELEM ASPOLEČNÁPODSTATA Identifikovat se s učitelem znamená postupovat k pravdé.Ve stadiu zasvěcování dostihuje stoupenec učitele a stává se také „nejvyšší pravdou", vyjadřující prvotní silu. Než stoupenci dospějí do tohoto stadia, jsou v očích sekty součástí stejného parapsychického organismu, stejné energie či stejné nadlidské podstaty. Doktrína vytváří mezi adepty .pouto krve" tím. že z nich dčlá Členy jedné .energetické" rodiny díky údělem statusu .bratří skrz myšlení". ANALÝZA Ústně předávané Či v podobě rituálů nebo technických sešitů kodifikované metody směšují několik klasických technik, odváděných od jejich terapeutické funkce. Analýza znamená především odklon od didaktické a terapeutické techniky.V donucovacích sektách je obvyklá technika zatížena iniciační konotací .zabít starého člověka, aby se zrodil člověk nový". Práce není zaměřena na identifikaci zdrojů konfliktu či na jejich nedostatečné odstraňování, ale na získávání informací prostřednictvím zpovědí učiteli, činěných v soukromí nebo na veřejnosti. Získaný materiál umožňuje lépe pochopit subjekt, aby mohl být lépe manipulován a aby mohly být účinněji vydírány osoby, které se odchylují od pravidel nebo se jejich dodržování vzpouzejí. Jinou funkcí pscudoanalýzy je podporová transferu stoupence na guma, na sektu či na jiné stoupence.Transfer na gurua souvisí s vytvořením náhradního otce. Guru-otec je nadán vševědoucnosti

I

li. všemocnosti, Či dokonce všudypřítomnosií. To mu dává právo vládnout nad životem a smrtí stoupence. Transfer na sektárskou strukturu se opírá o náhražku matky, kterou sekta reprezentuje: existuje jev regrese a archaické rekompozice na základe nového zrození, jímž je vstup do sekly. A nakonec pozitivní transfer na .pokročilejší- adepty je provázen negativním transferem na vnější svčt. Na rozdíl od terapeutické analýzy, která se snaží zvládnout transfer a vlastně prvek vztahové rovnováhy mezi psychoanalytikem a jeho pacientem působením kontra transferu, umocňuje sekta perverzní mink; transferu a žene identifikace až do karíkaturní polohy. Tím způsobuje jevy závislosti a strachu z roztržky. Transfer, který je ve vztahu analytik-analyzovaný interpretován a diagnostikován jako imaginární, je v sektách prožíván jako reálný. Guru není jen náhražkou otce: on se stává otcem a veškerá dynamika skupiny k této realizaci přispívá, aniž je umožněna či povolena analýza. Rétorika gurua a sekty nesměřuje k dcmytizaci cestou oddělení reality od imaginárna, ale naopak k jejich sloučení do sektářské iluze. HYPNÓZA, SOFROLOGIE AHYPNOPEDIE Tyto techniky uplatňují na subjekt klasickou sérii indukcí a tělesného uvědomování. Hypnóza může být interpretována jako schopnost subjektu modifikovat informace předávané jinému subjektu. Hypnotizovaný nevnímá reálné informace, ale informace transformované hypnotickým procesem. Na podstatu problému upozornilo setkání, které uspořádalo 16. listopadu 1992 Státní středisko vědeckého výzkumu (CNRS) v pařížské nemocnici Salpetričre: subjekt totiž má .několikanásobnou osobnost". Zdá se tedy, že tentýž jedinec má několik osobností, které jsou do sebe poskládány jako matrjošky. Jak řekla Isabcllc Stengersová, vše se odehrává tak, jako by hypnotizér mohl „přepínat" z jedné osobnosti na druhou a tak vyvolat k životu takový či onaký skrytý či neznámý prvek. Podle Martina Orná. jednoho z otců experimentální hypnózy, se hypnóza nespokojuje s přepínáním" z jedné osobnosti na druhou, ale buduje „pravdu" jako výsledek přání terapeuta a jeho pacienta. Okamžitě vidíme nebezpečí, které může tato technika představovat, dostane-li se do rukou sektářských manipulátorů.Ti mohou subjektu vsugerovat příběh, který se v něm zafixuje v podobě do očí bijící pravdy na úkor reality.

132

Hypnóza je dnes přípustná, i když byla dříve popírána vzhledem k tajemnu které je s ni spojováno a které jí zajistilo úspěch (spolu s teoriemi živočišného magnetismu Mcsmera. z nichž vzešla). Navzdory nové přízni, jíž se těší. neumožnila žádná teorie vymezit pole jejího uplatňování. Výzkumy prováděné jak v Evropě, tak ve Spojených státech, vedly k jedinému závěru: existují osoby, které lze hypnotizovat, a osoby, které hypnotizovat nelze. Navíc dnes víme. že hypnotizovatelnost nemá nic společného ani s patologií, ani s dobrou duševní rovnováhou: hypnóza vyjevuje více Či méně skryté .osobností", na nichž není nic magického Či nadpřirozeného a které odpovídají vědomým či nevědomým přáním. Jsou to masky, které si určitá osoba více Či méně trvale nasazuje s větším či menším přesvědčením. Jejich význam by velmi dobře rozkryla klasická studie osobnosti. Zdá se, že nejnovější techniky výzkumu mozku, které využívají kvantifikované clektroencefalografie. tomografie s emisí pozitronů (PET) či fotonů (SPÉCT) i měření průtoku krve v mozku, ozřejmují modifikaci mozkové činnosti v procesu hypnotické indukce a během hypnotického stavu. Vyslovují se ve prospěch hyperaktivity levé hemisřéry. k níž dochází během hypnotické indukce.Tato hyperaktivita patrně zároveň umožňuje levou hypoaktivitu a pravou hyperaktivitu během hypnotického stavu". Podle Brenmana a Gilla může být hypnóza připodobněna k regresivnímu procesu, vyvolanému omezením tvorby představ a smyslově-motorické aktivity, čí tvorbou archaického vztahu (závislosti) k hypnotizérovi1'. Frcud se zase domníval, že lze hypnotický sen připodobnit k ochromení vědomí, ochrnutí vůle. Hypnóza je kromě svých terapeutických aplikací vrcholně zajímavá pro .kouzelník)'" v sektách i mimo ně. Je schopna vyvolat u subjektů překvapivé účinky, kterých může hypnotizér využít". Podněcuje zejména katalepsii (modifikujeme-li pozici těla hypnotizovaného subjektu, tento subjekt novou pozici zachová), přenesení do minulosti (používané sektami při novém, „ezoterickém" čtení), dojem časového zkreslení (minuta, která jako by trvala několik hodin či několik měsíců a tak vytvářela iluzi cest do mezihvězdného prostoru Či jinam), .reflex" automatického psaní (tj. takového, pň němž si subjekt neuvědomuje, co píše), smyslové deformace (pocit chladu, horka, rozkoše z kousání mýdla), pozitivní a negativní halucinace využitím sugestibiltty pacienta, modifikace vzpomínek,a nakonec i velmi kontroverzní post hypnotické chování, které není z pole působnosti hypnózy vyloučeno. 133

l

To všechno je důvod, proč svět sekt nalezl v hypnóze ideální nástroj svého působení. V podobě ezotericko-mystické omáčky se tato metoda stává velmi ceněným chodem manipulátorů všeho druhu. Sořrologie je zvláštní formou hypnózy, kterou v roce 1961 vytvořil doktor Cayccdo. Z etymologie slova vyplývá, že jí její objevitel vztahuje ke stavu vědomí, který popsal Platon. Caycedo prohlašuje, že si jisté techniky sofrologic vypůjčil z buddhismu. jógy a fenomenologie. Leon Chertok však v sofrologii vidí pouze zvláštní variantu hypnózy, která se od ní liší právě jen svým názvem." Hypnokatarze je metoda, podporující oživení potlačených konfliktů a návrat do minulosti, její účinnost je spojena s prolnutím kognitivního procesu (uvědomování si konfliktů a agresivních situací) a procesu afektivního.Tuto praxi, vyhledávanou v 19. století Breuerem jako prostředek přístupu k poUačenému traumatickému prvku, kritizoval Frcud, neboť vyvolává jevy trvalého návratu. Proto byla z. terapeutického hlediska téměř opuštěna, než se jí znovu zmocnily sekty. Způsob, jakým jsou čteny objevené nevědomé prvky, vede u subjektu k vyvolávání pocitu viny. k dramatizování prožitků, k jejich následné reinterpretaci ve prospěch sekty a na úkor citových vztahů, jež mohou být zdrojem odolnosti proti indoktrinaci. Všechny technik)' vzešlé z hypnózy mají stejné účinky, závislé na vnímavosti subjektu. Davis a Husband" tento vztah přesně analyzovali tím, že udělali paralelu mezi stupni dosaženými v hypnotickém transu a předloženými klinickými příznaky. VNÍMAVOST

odmítající hypnoidní

lehký trans

střední trans

STUPEN

0 1 2 3 4 5 6 7 10 11 13 15

PftlZNAKY A SYMPTOMY

relaxace mrkání zavírání očí kompletní fyzická relaxace oční katalepsie katalepsie údů strnulá katalepsie anestézie (ruka v rukavici) částečná amnézie post hypnotická anestézie 134

změny osobnosti prosté posthypnotické sugcscc cenestctické iluze, amnézie možnost otevřít oči v transu komplexní posthypnotické sugesce kompletní somnabulismus posthypnotické vizuální halucinace posthypnotické auditivní halucinace systematizované posthypnotické halucinace 29 negativní auditivní halucinace 30 negativní vizuální halucinace Podíl subjektů, které podle Vogta mohou dosáhnout úrovně hlubokého transu, činí asi 3 % až 15 % obyvatelstva. Podle svědectví bývalých stoupenců buduje scientologie svou moc na 3 % až 5 % subjektů, souhlasících s tím, že se podrobí „auditingu". Korelace obou procentních vyjádření ukazuje, že stoupenci, kteří vytrvají, jsou přístupní hypnóze, aniž u těchto pacientů dříve nezbytně docházelo k psychickým poruchám. Nicméně vstup do procesu, kdy se subjekt podřizuje hypnotizérovi, rozhodujícím způsobem usnadňuje fakt, že pacient vykazuje poruchy, které pro to vytvářejí příznivé podmínky, napr. mají sklon k hysterii či halucinaci z psychózy.V takovém případe hypnotizér potvrdí symptom, který okolí pacienta obvykle zavrhuje, a druhotně racionalizuje poruchy, čímž vytváří prvek pseudopochopení a „komplicity" mezi sebou a hypnotizovaným.To pak ulehčuje uvedení hypnotizovaného do úplné závislosti. Při studiu vývoje stoupenců různých sekt uplatňujících hypnózu jsme zaznamenali, že osoby skupiny 0 skončily s návštěvou seancí po dvou až třech pokusech, že skupiny 1 až 11 ve svých pokusech sice vytrvaly, ale pod tíhou pochybností a nutkání kritizovat byly vystaveny celé sérii sektářských praktik, jež je měh/ donutit k souhlasu. Osoby stupně 13 až 27 představují průměr vytrvalých stoupenců, avšak stupně vedoucí k funkcím a hodnostem jsou přibližně výsadou skupin 13 až 20. Tvárnějšími jedinci jsou zneužívané osoby či nekritičtí duševně choří (stupně 26 až 30). Tyto výsledky ukazují, že v procesu sektářské indoktrinace je rozhodujícím prvkem hypnóza a že osoby, které nelze snadno hypnotizovat, se k indoktrinaci staví častěji odmítavě. 17 18 20 21 23 25 26 27 28

135

Schulzův autogenní „trénink" se od předešlých hypnotických technik liší jen málo. Podobně jako ony techniky podporuje nastolení „magického" klimatu mezi pacientem a praktickým lékařem. Vychází z Vogtových prací o autohypnózc a vede k somatogenní dekonexi. charakterizující hypnotický stav. Opírá se o techniku vyžadující, aby pacient pociťoval na svých údech a pak i po celém těle tlak či horko. Tyto pocity jsou pak zveličovány, kvalifikovány jako přesahující normál a využívány jako vektory ideologie. Mezi relaxátorem a pacientem se ustavuje zvláštní atmosféra. Důležitý je pohled, zaříkávači ráz slovních indukcí, rituální charakter seancí. Způsob, jakým spolu mluví pacienl a jeho tetapeul, se blíží magickým formulím. Tento proces magické komunikace může byl připodobněn konání šamanů, kleré popsal tévi-Sťauss.'*

Jazyk autogenního tréninku tak umožňuje integrovat osobní mýtus do kolektivního mýtu běžného myšlení, symbolizovaného slovem lékaře uvnitř imaginárního vztahu. Autohypnóza je vřele doporučována jako plnohodnotná technika, a to zejména Bhagavánem a Novou Akropolí. Pozice: Sed na židli, záda a hlava vzpřímeny [sic], avšak nenapínat. Předloktí o ruce na stehnech, prsty se navzájem nedotýkají. Nebo na zemi v pozici .padmasóny* či .lotosového kvéru' západního provedeni, s nenásilné pokrčenýma nohama a zápěstími volné položenými na kolenou. Odevzdal se a cítit, že země přitahuje naše tělo, nikoliv nás. Psychologicky no okamžik na své tělo zapomenout. Prožíval pocit míru, jako by se nás už ntc netykalo. V tomto bodě dospět soustředěním pohledu k vnímání sebe sama. 1. Soustředěni na světelný bod Oči se soustředí no světelný bod či na vonnou tyčinku. Světelný bod musí být umístěn lehce nad obzorem očí. 2. Soustředěni na bod či kruh Vytvořit kruhový obvod s dobře vyznačeným bodem uprostřed. Vzdálenost, no jakou musí být prováděno cvičeni, se rovná přibližně desetinásobku poloměru kruhu. Jako příklad se zde uvádí kruh o průměru l cm. Vzdálenost, no jakou je třeba se koncentrovat, je tedy 10 cm. To vede subjekt k dlouhodobému konvergentnímu šilhání, které je zdrojem zrakových poruch a pocitů závrati. 3 Soustředěni no jednoduché předměty Kruhově rozesazeni stoupenci se musí soustředit na jednoduché předměty umístěné ve středu kruhu (tužka, figuríno, kniha). Zrratí-li koncentraci, musí sklonil hlavu.

136

4. imaginace Musí st představil rvory o barvy VyslovMi instruktor název předmětu, musí si stoupenci vytvořil |asný a fixní obioz. Pak přicházejí na řadu zvuky, chutě, pachy, hmat - všechny smysly. V lomto stadiu je stoupenec schopen se zcela ptomiinoui do imoginárna. a lo diky modifikaci vztahů k realitě, obvykle udržovaných vnímáním všech pěti smyslů. Dospěl do stodia sugesti* bilify slučitelné s účinnou psychologickou manipulací." ÚČINKY HYPNÓZY

V neuropsychologii se připouští, že vědomí prochází iremí významnými stavy: bdčním, spánkem a přechodnou, tzv. hypnagogickou fází. Pravé hypnagogická fazc představuje přechod od stavu bdění ke spánku, a naopak. Je charakterizována „stavem disociace" vědomí a postupným mizením bdělosti. Je provázena .depotencializací", rozpouštěním kritického vědomí, nezbytného ke .kontrole" komunikace s okolím"1. Subjekt zjišťuje, že je zaplaven imaginárnem v podobě mentálních obrazů, které těžko kontroluje, provázených pocitem mírné derealizacc a dojmem, že pluje v polospánku.Tato modifikace stavu vědomí umožňuje hypnotickou manipulaci. Anglosasové vidí v hypnagogické fázi přístupovou bránu ke změněným stavům vědomí (allered states of consclousness čili ASC) s modifikovaným kognitivním stavem hypnotizovaného a vznikem zvlášť hojných mentálních obrazů. Modifikace zrakového vnímání jde ruku v ruce s deformací Času, modifikací emočního vyjádření a pozornosti,deformací tělesného schématu a konečně i se zvyšováním sugestibility. Tyto ASC mohou být vyvolány hypnózou, ale také tak různorodými procedurami, jako je meditace, introspekce, auiohypnóza, lying (viz str. l67),deprivace či citová anebo vjemová saturace, drogy, kolektivní jevy, zkratka a dobře veškerý arzenál využívaný donucovacími sektami. Po nich může následovat návrat buď k normálu, nebo vznik patologie. Studie, které na univerzitě v Uppsale provádějí Barmark a Gautnitz, ukazují naprostou podobnost mezi stavy, jichž bylo dosaženoTranscendentální meditací, a ASC". Cím více je hypnotický či jemu podobný jev zdůrazňován, tím více se zvětšuje vzdálenost mezi ASC a realitou, a tím pravděpodobnější je vznik fantazmat.Tím větší je ovšem také závislost 137

subjektu na hypnotizérovi. Hypnotizér, vstupující do pole ASC, je nadán dodatečnou silou, kterou získal svým nadreálným statusem. Obvyklá komunikace mezi subjektem a vnčjsím světem je modifikována postupným sklouzáváním strukturovaného způsobu komunikace v reále k archaickému derealizovanému způsobu komunikace, která v sobe slučuje prvky převzaté z imaginárna. Karl Abrahamw zdůrazňoval, že prvky sugesce předpokládají oslabení kritiky a příslušné posílení víry. Toho také donucovací skupiny hojné využívají. Většina sekl používá meditace jako média pro identifikaci s učitelem, včetně náležité poslušnosti. Pod pláštíkem nevinných řečí rozvíjí takové techniky podmiňování, v nichž každý banální prvek zapadá do ostatních. V tomto smyslu můžeme studovat rady, které svým stoupencům hojně uděluje Srí Chinmoy, a které čerpá z jemu zasvěcené hagiografie: Srí Chinmoy prožil nejprve rodu mystických zkušeností. Nyní dosohuje výjimečného sfovu osvícenosii [potvrzeni nodlidského charakteru gurua]. Jednou za dva týdny řídí meditační seance v OSN v New Yorku pro diplomaty Spojených národů. Napsal velké množství knih o meditaci o spiritualitě a vystoupil s přednáškami v největších univerzitách světa [jako všichni guruové a všechny sekty]. Je autorem stovek duchovních písni a kotem 140000 malířských děí [tj. kolem 10 denně no člověka, jemuž bylo v roce 1981 padesát a který kreslí od svých deseti lei). [...] fvAedílujeteHř nad fotografií duchovního vůdce [potvrzení nadřazenosti gurua), pokuste se identifikovat s vědomím tohoto mistra. Chcete-fi se identifikovat s jeho vědomím, začněte nejdříve koncentrací nad fotografií jako takovou o pak obrolte pozornost no nějaký předmět umístěný mírně nad obočím. Právě tom je sídlo skutečného vnitřního duchovního bohatství učitele [identifikace o neustálé potvrzováni statusu]. Pfóvě lam je sídlo třetího oka, oka vize [získáni nadnormálních schopností]. Jakmile se dokážete identifikovat s vnitřní realitou, dosáhnete nejlepších možných výsledků. Pokud si navíc přejete dosáhnout čistoty, představte si, že dýcháte spotu s učitelem po dobu asi pěti minut před zahájením meditace [sounáležitost společné podstaty s mistrem, jehož čistotu a nodřazenost potvrzujeme]. Nechejte do sebe vstoupil pocit, že vám fotografie poskytne vjechno, co hledáte [uctívání přechodového objektu). Chcete-li mír, pokuste se na fotografii díval s pocitem, že obsahuje nekonečný Mír Chcete-li Světlo, Blaženost či jakoukoliv jinou božskou vlastnost, nechejte se prostoupit pocitem, že ji fotografie obsahuje, což je absolutní pravda [učitel ztělesňuje základní ctnosti, ale podobně jako Bůh je schopen zejména předával své dary prostřednictvím modlitby a zbožných obrázků)

138

[...] Medilujele-li nod moo fotografií, nemyslete no nic. Pokuste se pouze uspíšit své vnější i vnjtíní bytí v mém transcendentálníni vědomi s co největším vdechem [ztfóta identity, naprosté splynutí s učitelem]. Pokud přijde nějaká myšlenka, af už dobrá či Spatná, odhodte ji prostě do mé fotografie pokaždé, když se zjeví, pokládejte ji za útok a dovolte mi přijmout jí za vás [potvrzení vševědoucnosti o všemocnosti guaia].

Tuto metodiku sklouzávání informací od hlásám .přijatelných" schopností (Čistota, moudrost) k uplatňování božských vlastnosti guma používají téměř všechny sektářské texty. Všechny techniky meditace o učiteli, jeho obraz či myšlení směrují k posílení přání identifikovat se s ním. Zamlčují však fakt, že tato identifikace je nemožná, neboť by se rovnala přiznání božského charakteru stoupencům a tím takě potvrzeni jejich autonomie. ŘÍZENÉSNĚNÍAMENTÁLNÍOBRAZY Tyto techniky navzájem velmi blízké a často sojené s podmiňováním, blížícím se smyslové izolaci, jsou používány k takovému přetvorem fantazmatické výbavy subjektu, které umožňuje subdelirio-vou či deliriovou rekonstrukci pod kontrolou sekty. Důraz je kladen na minulé životy, život plodu, reinkarnaci či také na .živočišné převtělení". ftízené snřní spočívá v použití témat vsugerova-ných či indukovaných béhem snové zkušenosti ve stavu polobdě-rú. Tato technika je normálné doplňována interpretací údajů, prováděnou terapeutem. V donucovacích sektách nejenže není imaginární výbava „vycházející na povrch" interpretována symbolicky, ale je naopak umocňována ve svém prožitku a předkládána jako současná, minulá či budoucí reálná zkušenost. Tento fantaz-matický vystup se stává projevem onoho světa, nadpřirozena či božské podstaty. Typicky realistický ráz těchto prožitků umožňuje sektě nabízet ty nejabsurdnéjsí interpretace a zastírat je pečetí mystické zkušenosti.Tak jsme viděli, jak bylo stoupenci sugerováno, že pocit popáleniny v důsledku úženu a kožního podráždění, vyvolaný pseudomedicínským ošetřováním v sektě, je příznakem jeho minulého života v těle Jany z Arku! Tyto zkušenosti, působící na subjekt Často děsivě, musí terapeut okamžité kontrolovat a zbavit dramatičnosti. Donucovací sekly naopak podporují rozvoj úzkosti subjektu a používají ji k manipulaci. U scientologů nesmí auditor nikdy zasahovat a situace z psychologického hlediska pro stoupence nejdramatičtější ho

139

podle Rona Hubbarda nesmi zastrašit, ale musí ho zanechat ve stavu, kdy je .schopen si pohvízdávat". Techniky vyvolávání mentálních obrazů zase upřednostňují snový prožitek z předešlého dne, kdy obraz působí svým explozivním vynořováním. Tyto techniky byly používány pod různými názvy: - Janetův postup nahrazování obrazů, - fantazmatická metoda Pierceho Clarka, - Schultzův vyšší cyklus autogenního tréninku, - Jungova aktivní imaginace, - Virelova integrační snová terapie. Všechny se hlásí k uvedení do stavu blízkého stavům smyslové izolace, podporujícím spontánní vynoření mentálních obrazů se zkušeností decentrace, kterou budeme definovat později. TRANSAKCNI ANALÝZA

Tato praxe založená na Bernových teoriích je rovněž sektami masivně využívána. Sekty se k ní však uchylují zejména v jejím behavioristickém aspektu přepodmiňování a převýchovy chování. Transakční analýzy nastoluje postulát, že se osobnost zakládá na různých „stavech Já", které však mohou být ve vědomí přítomny současné. Tyto různé stavy Já odpovídají prožitým zkušenostem, jež mohou být spojovány s Já-rodič. Já-díté či Já-dospělý. Tyto tři stavy si vypůjčují ze tří různých zdrojů informace, nezbytné ke svému vypracování. Základem tvorby Já-díté" je archeopsyché vyjadřující veškerou citovost jedince od jeho dětství. Já-rodiČ si půjčuje informace přicházející z vnějšího světa, zejména z rodinné buňky, od exteropsyché. A konečně Já-dospcrý je integrátorem dat a zároveň i jejich realizátorem, neboť jako jediné podstupuje zkoušku skutečností v konfrontaci s okolím a se vztahovým kontextem. Vynoření jednoho z těchto informačních zdrojů na úrovni vědomí generuje zvláštní prožitek, který si říká o to, aby byl sektami zkarikován. Terapeutická transakční analýza studuje vztahy mezi různými stavy Já a ověřuje jejich koherenci. Sekta si vsak těchto rovnovah vůbec nevšímá a zvyšováním informací přicházejících od archeopsyché či exteropsyché, jejich označováním kladným či záporným znaménkem podle toho, co se jí hodí. upřednostňuje roztržku. To a to ťantazma bude posíleno a zhodnoceno, zatímco takový a tako140

vý zákaz bude ve stejné chvíli negován s cílem modifikoval adeptovo Jádospělý. Jisté sektářské skupiny umí používat těchto analytických dynamik, ať už empiricky či tím. že z nich budují teorie, jak to činí skupina AAO Otto Múhla či scicntologic. PRVOTNÍKŘIK Od primární terapie, kterou vymyslel Arthur Janov", se dnes téměř zcela ustoupilo, zejména v důsledku neexistence skutečného teoretického základu a také kvůli „útěku- svého zakladatele. Podle Janova jsme všichni už od narození nositeli nákladních potřeb: chceme být v teple, živeni, laskáni. Svou osobnost strukturujeme právě na základě těchto potřeb. Buď jsou tyto potřeby uspokojovány a osobnost se rozvíjí, nebo jsou zanedbávány a pak se objevují frustrace. Pronásledovaní těchto potřeb přispívá ke vzniku neurózy. Vzdálenost mezi skutečnými potřebami dítěte a jeho okolím otvírá „hlavní primární scénu". .Primární scéna" představuje u subjektu roztržku mezi realitou, kterou si přeje, a ireálnem. jemuž je vystaven. Roztržka ho uvrhává do neurózy. Primární terapie spočívá v tom, že je subjekt donucen, aby znovu prožil jednu /. traumatizujících scén. které ho odvedly od jeho skutečného Já a vnořily ho do neurózy. Nové prožití jedné ze scén je to, čemu Janov říká „dělat primář*1. Tento znovuprožitek je u subjektu provázen masivní emocionální úlevou, která se nejčastěji projevuje křiky či zvuky, cvoku jícími tuto situaci. Křiky, které mohou jít od prostého sténání přes celý rejstřík nářků až po řev, daly této terapii název, V pozoruhodném článku, zveřejněném v Science et vie'\ zdůrazňoval Michel Rouzé udivující podobnost mezi technikami, kterých používá scientologie, a prvotním křikem. TECHNIKYVZEŠLEZ ANTIPSYCH1ATRIE Techniky založené na teoriích antipsychiatrií Lainga, Coopera či Rosena nebo také na teoriích vzešlých z psychodramatu Mořena se projevují katarzními skupinovými seancemi (v aristotelovském smyslu), okořeněnými řízenými deliriovými interpretacemi. Sledovaným cílem je vytvoření pospolitého deliriového prožitku začleněného v podobě iniciačního experimentu do historie sekty Tyto techniky jsou zvláště účinné, neboť povinný prožitek zabraňuje neúspěchu experimentu, který by měl za následek iniciační

141

nezralost Či nepřípustnou rebelii tváří v tvář společnému líčení experimentu. TECHNIKYVZEŠLÉZ BEHARI0RISMU Upřednostňují zejména flooding a rebirtbing, doporučované pro posílení zákazů nastolených sektou a pro zdůraznéní konfliktů s vnějším světem. Existence blokád je vždycky reinierprctována ve smyslu posílení roztržky s realitou. Flooding (vnoření) spočívá ve .vnořování" subjektu do okolí nasyceného signifikanty.Termín je používán v terapii pro vyvolávání stresové reakce, kterou musí subjekt kontrolovat, aby ovládl své fobie či úzkosti. Subjekt, trpící fobií ze žluté barvy, se např. zavře do místnosti natřené nažluto. zařízené žlutým nábytkem, obleče se do žlutého a bude se nutit ke konzumaci citronů. Agresivní charakter vnoření je zmírňován přítomností terapeuta a analýzou zkušenosti a posteriori. Donucovací sekty tak obezřelé nebudou. Zkoušku poženou až do krajnosti, tj. až k emocionálnímu zlomení subjektu.V tomto případě budou používané sig-nifikanty voleny v závislosti na jejich symbolické hodnotě a budou sloužit k narušení vnímání. Rebirtbing spočívá v přivedení subjektu k novému prožitku zrození. Nejde o techniku ve vlastním slova smyslu, ale o zvláštní zbarvení, jehož se dostává různým technikám. Tento jev regrese může být upřednostňován a používán všemi již zmiňovanými technikami: hypnózou, sofrologií, řízeným sněním atd. Nebezpečím podobné regresivní dynamiky, není-li zvládnuta, je vstup do psychotického prožitku. Tuto psychotickou zkušenost velmi často vyhledává právě sekta, která ji představuje jako výraz plodové vzpomínky Či jako projev nitroděložního života. ELEKTROMETER Technika elektrometru je málo rozšířena, a pokud víme, ze známých donucovacích sekt ji používá pouze scientologie v podobě „EmctnT.Jiné sekty odvozené od scientologie ho nazývají „elekiropsychomctr". Elektrometr byl do dianctiky zaveden v roce 1951 Volneyen G. Matthísonem krátce předtím, než Matthison opustil Rona Hubbarda, aby si vytvořil své vlastní hnutí .Concept Therapy". E-mctr se skládá z ciferníku s jedinou ručičkou, z ciferníků z teku-

142

týeh krystalů a z poienciometrů.Vše je napojeno na dva dráty, které jsou také spojeny krokodýlky s válcovitými elektrodami podobajícími se konzervám. Uvnitř je elektronický obvod typu Wheatstonův most. Všechno má tvar plastikového termopřístroje ve stylu 50, let. Fungování aparátu může být shrnuto takto: mikroproud (miliampér, mikrovolt) obíhá mezi dvéma elektrodami. Průchod proudu se zobrazuje na cifernících.Subjekt drží elektrodu v každé ruce. Jeho odpor, jehož stupeň se zobrazuje na ciferníku, je závislý na různých fyziologických Či fyzických parametrech: na povrchu téla v kontaktu s elektrodami, na stupni vlhkosti rukou, na tělesné váze, na stisku rukou na elektrodách. Jelikož se odpor v závislosti na těchto parametrech mění, mění se během seance i zobrazované hodnoty, oscilující kolem průměrné hodnot)', jež odpovídá počátečnímu kalibrování. Jakmile byly objeveny elektrofyziologické signály, uvažovaly policejní a zpravodajské služby o tom, jak je využít: využily signálů jako odrazu relativní rovnováhy člověka, která se poruSí, stane-li se subjekt předmětem agrese. Na základě tohoto principu byly prováděny práce, které měly vyjasnit vztah mezi modifikací elektro-encefalografického signálu na jedné straně a lží či úmyslným skrýváním na druhé straně. Jelikož je však rozmisťování elektrod na temeni hlavy dlouhé a složité, postupné se od clektro-enccfalografického signálu upustilo ve prospěch signálu psychogalvanického. PSYCHOGALVANIČKYREFLEX Je známo, že lidskou fyziologii modifikuje agrese, stres. Během agrese se zrychluje srdeční činnost, dýchám* nabývá na síle a zjišťuje se nárůst poměru pla%matického kortisolu, adrenalinu a noradrc-nalinu. Zaměríme-li se na odolnost lidského těla mezi jeho dvěma body, zjistíme, že tato odolnost během stresu padá. Pod vlivem hormonálních sekrecí spojených s agresí stoupá stupeň vlhkosti kůže v důsledku hojného pocení po

uvolnění kortisolu a adrenalinu. Globální odolnost lidského těla navíc zmenší periferní rozšíření cév a zrychlení srdečního rytmu. Toto kolísání velikosti ohmu se projevuje zvýšením intenzity proudu, měřeného ve dvou bodech těla. Přiložíme-li na kůži subjektu dvě elektrody (zpravidla po jedné na každé zápěstí), projeví se stres elektrickým výbojem, na jehož základě byl galvanický reflex popsán. 143

Zájem o psychogalvanický reflex a jeho policejní využití upadl postupně v zapomnění pro zjevnou nespolehlivost (vnější faktory, učenlivost subjektu, proměnlivost odpovědi"). Dnes už je psychogalvanický reflex pouze málo význaniným prvkem. Proto na základě přístrojů, používaných k více ěi méně spolehlivé registraci tohoto reflexu, vytvořil Ron Hubbard elektrometr, amatérsky sestrojený instrument, dosahující přibližně stejných výsledků jako složitější přístroje používané americkou policií v letech 1950 až 1970. BIO-FEEDBACK Bio-fecdback Čili biologická zpětná vazba umožňuje zaznamenat určitý fyziologický jev, zesílí ho, změní ho ve vizuální či akustický signál, který může subjekt vnímat.Ten si tak uvědomuje změny své bezděčné fyziologické funkce a učí se ji postupně kontrolovat. V první etapě ho učí ovládat fyziologické jevy drive neuvědomělé, které se staly díky zesílení zřejmými. Ve druhé etapě je tendence nahradit přístroje uvědomělou kontrolou. Už pouhý -nenormální" signál má díky feedbacku za následek regulaci příslušného fyziologického jevu. Bio-feedback počítá se všemi fyziologickými funkcemi: s rozšířením cév, teplotou kůže, srdečním rytmem, funkcí ledvin, mozkovými vlnami, krevním tlakem, svalovým tonusem, žaludečními křečemi, svěrači. Bio-feedback, používaný jako psychoterapie při řadě psychosomatických symptomů, usnadňuje stavy relaxace a vznik mozkových vln alfa - klasických projevů pokročilé relaxa-ce.Tato technika, na níž jsme osobně pracovali několik let. má vsak stále velmi omezené využití. V současné době se jí používá zejména při rehabilitaci svěračů. Zkouška elektrometru ukazuje nápadnou podobnost s přístroji používanými v rámci psychogalvanického reflexu, které se téměř překrývají s přístroji používanými scicntology. Viděli jsme však, že tato technika není příliš spolehlivá a že je dnes téměř zastaralá. Složitější přístroje používané pro bio-fecdback využívají záznamových zařízení vysoké přesnosti a tím se liší od elektrometru, fakt, že jsou přístroje kontrolované auditorem, navíc ruší reflexní charakter bio-feedbacku, který je tím už nezajímavý. Elektrometr se zcela překrývá s detektorem lži a jako on je založen na principu psychogalvanického reflexu. Scicntologie to vehementně popírá a obviňuje psychiatry ze spolupráce s policií

144

a tajnými službami s cílem duševně mučil jedince. Presto však sám Ron Hubbard tvrdil: I když je hlavní důraz loholo textu kladen na používání elektrometru, lj. nástroje speciálně studovaného pfo využití v dtanetice, jsou informace, které obsahuj, přímo použitelné na jakýkoliv delektof lži lak, jak ho používají psychologické laboraloíe o policie. Měření mySlení pomoci méřiciho přístroje není nové [sic). Nový je obsah a způsob měření.

Tento přístroj, který by mohl být použit jako pomoc při osvojování relaxace, je v rámci vyznačeném Hubbardem zcela nepoužitelný. Navíc jeho použití pod kontrolou scientologa posiluje donu-covací charakter auditingové techniky. EXPERIMENTÁLNÍ ZÁKLADNATĚCHTO TECHNIK:BEHAY10R1SMUS Už Skinner experimentálně prokázal, že chování živočichů či lidí bylo řízeno nahodilostmi, jimž se říká „posilování". Subjekt, umístěný do daného

prostředí, bude vysílat informace, které toto prostředí ovlivňují a navozují jeho odpověď. Jsou-li informace s prostředím koherentní, budou odpovědi posilovat počáteční chování (pozitivní posílení). Pokud jsou s prostředím v protikladu, budou odpovědi zaměřené na jejich redukci (averze) a na jejich potlačení (extinkec). Od této chvíle se bude subjekt snažit vyhýbat odpovědím prostředí (negativní posílení). Beha-viorismus, který vysvětluje lidské chování vlivem informací přicházejících z prostředí, umožnil zdokonalit psychoterapeutické postupy podmiňování či terapie chováni (např. v případě alkoholismu). Umožňuje také zdokonalit programy podmiňování či jeho rušení v armádě a elitních sborech (námořní pěchota, komanda). Lze si dobře představit, co s tím může udělat sekta, i když je třeba uznat, že elektrické šoky nikdy nenapravily tzv. .špatné chování", a to ani navzdory fikcím, inspirovaným tábory .politické převýchovy" či rozvíjeným ve filmu jako Mechanický pomeranč. Ve scientologii obsahuje otázka položená auditorem poselství potenciální represe. .Prc-clcar" musí postupovat po _mostéJ*" k úplné svobodě a jeho odpovědi musí být v souladu s tím, co sci-cntologie požaduje ve svém světovém projektu. Každá odpověď, která se projeví pádem „na tónové ŠkáleíV*. je pokládána systémem za neblahou. Adept musí své odpovědi slaďovat s přáními sekty. Osvojuje si tedy velmi omezující chování, které mu umožní vyhý145

bal se střetům. Jeho svoboda a svobodná vůle jsou zatlačeny do pozadí. Elektrometr tak funguje jako terapie represivního podmiňování, velmi vzdálená ohlašovanému hledání svobody, které melo subjekt přilákat. Scientologie, napadená kvůli technické hodnotě elektrometru, se nakonec odvolala: Elektrometr Hubbotd, určený pro rodu pastorů, je nástrojem, jehož se někdy používá v technologii dianetického duSevniho uzdravováni a v náboženské íilozofii aplikované na scientologii. Sám o sobe elektrometr neplní nic. Jeho cílem ani účinkem není diagnostikováni či léčeni nějaké nemoci, ani její předcházení, zlepšeni zdraví, ani žádné tělesné funkce.'*

Pařížský odvolací soud ve svém rozsudku ze dne 29. února 1980 usoudil, že scientologie .používá v podmínkách neodpovídajících vědeckému užití přístroj, jemuž se říká elektrometr, využívající jevu již dlouho známého v psychofyziologii pod názvem clcktrodermální reakce neboli psychogalvanický reflex. [...] Tento přístroj dodává scientologii védecké prestiže, jež jí umožňuje dělat dojem na nové stoupence. Jeho použití však není z psychoterapeutického hlediska provázeno kontrolami a záznamy, nezbytnými pro mimořádné citlivou interpretaci těchto jevů". Předcházející řádky byly napsány v roce 1980. V této nepříliš vzdálené době se psychogalvanický reflex těšil jisté důvěře fyziologů. Dnes se zdá, že už je hájen pouze v důvěřivých Či Špatně informovaných kruzích. MANTRY A GLOSOLÁLIE

Používání manter je v sektách jednou z nejrozšířenějších technik. Jeho karikaturní podoba, jeho banalizace velice často maskují skutečná nebezpečí. Slovo „mantra" má původ v sanskrtu a znamená „posvátná formule". V sektách je navíc .nástrojem myšlení". Ve védské tradici nabývá mantra až božských rozměrů: je slovem Božím, ale je také zjeveným Bohem a schopností Boha tvořit. Princip je jednoduchý: jde o opakování jednoho zvuku, jedné slabiky či jedné věty v měnícím se rytmu. Toto opakování umožňuje snížit bdělost, což může vést až k hypnotickému snu, či dokonce transu. Nejznámější mantrou je všeobecné známé óm, svým původem sahá až do třetího tisíciletí před Kristem, a dnes se k němu vrátili všichni, kdo se hlásí k buddhismu či hinduismu.Tento zvuk 146

může být používán sám o sobe nebo včleněn do složitější formulace, do invokace či modlitby. Dostaneme napr.:„()m bum voj-range mama raksa pbat svaba," což znamená: „Vharanjo. ochraňuj mé." Zvuk óm či um existuje také v křesťanských liturgiích sloužených latinsky: „Pater Noster, sanctiflcetur nomen tuum, advettiat regnum tuum..." Důležitý není význam pronášené věty,ale rituální vyslovování mantry. jejíž účinnost vyplývá z rytmického, buď hlasitého, tichého. Či dokonce jen myšleného opakování zvuku, jak to doporučuje Transcendentální meditace. Podobného účinku se dosáhne neustálou recitací modliteb, růženců či různých litanií. déje-li se tak automaticky a dlouho. Glosolálie hrají stejnou roli, ale jsou navíc zaměřeny na vsugerováni představy, že guru má nadpřirozený dar jazyků. V Bibli Skutky apoštolů vyprávějí, že v den Letnic rozuměli svatému Petrovi, hovořícímu aramejsky. nejen jeho rodáci, ale také všichni cizinci, kteří jeho kázání poslouchali. Glosolálie jsou považovány za zjevný znak probíhající konverze, projevu božské podstaty. (Skutky, 2,4: Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.") V sektách jsou glosolálie chápány jako řeč onoho světa, kosmu či mimozemšťanů. Jejich posly jsou guruové a jeho knězi. V požadovaném skandování je prvek hypnózy, pokud jev nevede ke kolektivnímu transu, dnes rozšířenému v letničních církvích a v řade křesťanských skupin, které se účastní charismatické obnovy uvnitř církve římskokatolické, anglikánské a luteránské. Zpěvy nejsou tak primitivní ve svém výrazu, o to víc jsou však naplněny smyslem a symboly. Fungují proto jako vektor toho. čemu se* v praxi francouzských svobodných zednářů ňká „égrégore-, a jejích opakování představuje nové a nové potvrzování závazků skupiny. Příteli, přichází čas dalších zpěvů. Musíš jít, opustit svůj dům a všeho zanechat pro jediné jméno: Akropolis, Akropolis! Vydej se na cestu, kterou jsme šli také, stínový vojáku, ty dítě noci, všichni tví přátelé poznají to jméno: Akropolis, Akropolis.' 147

Na cestě pravdy objevíš věčnost a pochopíš, proč je Akropolí A kropolis. Někdy nabývá poselství pragmatičtějšího významu a zavání shromážděním norimberského typu: Ulice patří tomu, kdo se na ni vydá, ulice patří praporům našich smělých sborů. Kolem nás nenávist. Kolem nás dogmata, která bouráme na pochodu temným bahnem, vlají prapory. Kolik padlých jednoho jasného rána, našich hrdých přátel, kráčejících vstříc osudu/ Padneme cestou, padneme v boji. padneme na pochodu temným bahnem. Vlaji prapory, neboť musíme žít a bojovat v utrpení. Přijde čas, kdy vnutíme Francii sílu našich zbraní. sílu našich paží a našich srdcí, na pochodu temným bahnem. Vlaji prapory, a přijde den, kdy budeme třímat naši pochodeň. Všichni mladí Francie se připojí k našim praporům. Přebudujeme Francii, vybudujeme království zítřka na pochodu temným bahnem. Vlají naše prapory". Modlitba má zase nezanedbatelnou hypnotickou funkci. Sekty si to dobře uvědomují a snaží se ji povýšit nikoliv jako dialektické médium myšlení a morálky, ale jako praxi rytmického opakování: Pozorné naslouchání lomu, co vyslovujeme, pomáhá udržet nezbytnou duševní pozornost a izoluje nás od materiálních Šumů zvenčí. Celé tělo se s pomocí modlitební pózy připravuje na to. že bude poslušným nástrojem, a fyzické rty v tomto smyslu moduluji slova, u nichž zdůrazňuji a prodlužují

148

např. |ts(é samohlásky, kte»é jsou okultními hyboleli projekce modlitby k sublilním dimenzím.2'

TECHNIKYSKUPINOVÉHOPODMIŇOVÁNÍ Jde hlavně o praktiky, založené na principech dynamiky skupin. Donucovací sekty používají současné několika lechnik. Kolektivního transu se lak dosahuje prostřednictvím smyslové stimulace zvukem a skupinové dynamiky. Každá z technik individuálního podmiňování může být použita i ve skupině, čímž se zároveň jejich účinek zvýší počtem účastníků a charismatem otce-gurua. Skupinové techniky lze jen s obtížemi použít jako takové: přísnost, která je základem těchto terapií, nelze do sekty přenášet. Jednoduše lze aplikovat pouze praktiky T-skupiny Široce jich také využila AAO v područí Otto Múhla. Praktiky T-skupiny spočívají v tom. že nechají jedince, kteří se jich účastní, aby se vyslovili svobodně, bez jakékoliv kontroly. Pro sekty je důležité, aby vytvořily efekt soutěživosti, který je velmi dalek od obvyklého cOe terapeutických či vzdělávacích skupin. Rituály svým aspektem „vtclování osobností" hrají částečně roli psychodramatů. kontrolovaných sektou. Cílem je snadněji vyvolat primitivní pudy jedinců a využít je ke stmelení skupiny prostřednictvím silně empatických praktik. RITUÁLY

Rituály připisují každému jedinci v organizaci skupiny přesnou roli a tím přispívají k posílení pocitu příslušnosti a procesu identifikace. Nabytí symbolické či statutární funkce je v očích všech výrazem změny stavu subjektu. Propůjčené hodnosti jsou odměnami, vytvářejícími duch soutěživosti a dublujícími výkonné schéma symbolické struktury. Rituální obřady mají podporovat soudržnost. Hrají neustále na dvojí rejstřík symbolů a elementárních citů. Jsou to permanentní psychodramata. kdy každý účastník pokaždé dostává jiný obraz, jenž ho valorizuje v očích jiného člověka i jeho vlastních. Jako ve všech psychodramatech, i v těchto využívají regresivní dynamiky subjektu a stavějí ho do závislosti ve vztahu ke skupině a guruovi. ale zejména také ve vztahu k mýtu. na kterém sekta staví. Rituál dává skupině pocit účasti na něčem nadliském. božském, kosmickém. Obřady jako křest, vyznání víry. veřejná zpověď či sňatek nemají jiný cíl než potvrdit poslušnost. Mají také behavioristickou 149

funkci v tom, že u adepta posilují jisté typy chování. Krtem se micky vyslovuje zákaz zrady a útěku. Veřejné zpovědi (Přátelé člověka, skupiny vyšlé z protestantismu) rozněcují pocit viny a stavějí stoupence do pozice člověka čekajícího na odpustem a připraveného k vykoupení. Sňatky uvnitř sekty (Moon) zdůrazňují, že pár je postaven pod její ochranu a stvrzují proniknuti sekty do manželského života. Veškera skupinová psychologie navíc spočívá na kolektivní patologii, kterou se budeme zabývat později a která je motorem skupinového podmiňování. Velmi často se rituál odehrává podle vzoru responzoria, jehož hypnotická funkce je zřejmá. U sekl to vypadá takto: Pomocník vyzývá všechny zúčastněné osoby, aby vstaly, pak zatleská a alegoricky se zeptá: POMOCNÍK: Dveře jsou zovřeny (gesto, vyzývající přítomné, oby se

posadili]. SlOužICI: Můj duch je nepokojný. VSÍCHNI Můj duch je nepokojný. S: Mé srdce je neklidné. V; Mé srdce je neklidné. S: Mé léto je nopnuié. V: Mé lélo je nopnuié. S: Uvolňují své tělo, své srdce o svého ducha. V: Uvolňuji své lélo, své srdce a svého ducha. S: Uvolni své lélo a upokoj svého ducha. Představ si pnjz/očnou a zářivou kouli, která se k tobě snáší o nakonec se usazuje v tvém srdci. V této chvíli poznáš, že se koule zočíná ménil ve tvé hrudi v rozpínavý pocit... POMOCNÍK: Poté, co se nám dostalo léto siry. soustřeďme ducha na plnéní toho, co potřebujeme. S: Mír, Sílu a Radost. V: Mír, Sílu a Rodost i tobě.

Lze konstatovat, že většina rituálů se inspiruje navzájem a že nejnovější galimatyáíc kopírují staré rituály tajných společností. To je i případ předešlého rituálu Hnutí, jehož opakovači charakter široce staví na rituálech zednářských, a přitom svou přibližnou symboliku čerpá ze společného czoterického fondu: SlOuŽÍCÍ: Odkud přichózíS? ÚCASINÍK: Z velkého horského pásmo Orientu S: Co jsi tom dělal?

150

Ú: Hledol jsem nejvěišího z bósniků. ole tekli mi. že |e mtiev a jeho mftvola roztrháno. S: A řekni, opovážtivče, kdo spáchal lakový zloón? 0: Četný býk, opilé ženy, btait či zrádce S: Co chceš nyní? Ú: Hledám největšího z básníků. S: Kdo li tekl, že je íde? Ú: Sltážce velkého hotského pásmo Orientu řekl: .Mísit se nachází ve velkém horském pásmu Orientu." S: Kdo umítá, než zemte, nezemře nikdy. Nyní, když jsi zemřel a sestoupil až k ptahu stínů, ož uslyšíš zvuk vah, řekneš: „Ptávě se váží mé útroby," a je to lak, neboť vážením tvých ůltob se váží lve činy*

Rituál stmeluje skupinu a hierarchizuje vztahy zaváděním odlišného způsobu myšlení, přetrvávajícího mimo obřad. Adept, zmaten hlásáním „nekonvenční" pravdy, začíná dekódoval, což je podmínka sine qua non jeho podmiňování. PODVřDOMÉVNÍMÁNÍ Podvědomé (podprahové. subliminálnf) vnímání je Často uváděno v souvislosti se studiem předpokládaných metod podmiňování. Tato technika byla předmětem pozornosti před prezidentskými volbami v roce 1988. kdy byl televizní kanál A2 obviněn z toho. že její princip používá ve své znělce. Skutečně se totiž ukázalo, že v logu kanálu se na méně než půl vteřiny v pozadí objevoval portrét Francoise Mitterranda. To stačilo, aby nastalo vzbouření a aby odpůrci poukazovali na „znásilňování vědomí". Pro neuropsychology (a publicisty, které tato předpokládaná technika zajímala především) existují tri úrovně stimulováni, modifikující reakce jedince vůči stimulu: - práh fyziologického vnímání, - práh vědomého vnímám, - absolutní práh vědomého vnímání. Práh fyziologického vnímám zakresluje meze, pň jejichž překročení je stimul příliš slabý na to, aby měl za následek smyslovou odpověď. Práh uvědomělého vnímání odpovídá stimulu dostatečnému na to. aby měl za následek smyslovou odpověď a aby subjektu umožnil uvědomělou analýzu tohoto vnímání. 151

Absolutní práh uvědomělého vnímání odpovídá nejnižší úrovni. Stimulování vyvolává smyslovou odpověď, vyžaduje však zvýšenou pozornost, aby došlo k vnímání stimulu a jeho významu. Příkladem může být ptačí zpěv maskovaný hlukem města, který však může být vnímán.poslouchali člověk pozorně. Neuvědomělé (podprahové) vnímání odpovídá vnímám Stimulu, jehož úroveň je situována mezi fyziologickým prahem a absolutním prahem uvědomělého vnímání. V této zóně si subjekt stimul neuvědomuje, ale očekává se. že bude na tento stimul reagovat. Existenci jevu potvrzuje řada provedených laboratorních studií i studií v terénu. Jeho použití z hlediska duševního podmiňování zůstává ještě v oblasti hypotéz. Zdá se, že jisté pokusy potvrzují změny nákupního chování u subjektů, které byly vystaveny zvukovým a vizuálním stimulům velkokapacitních prodejen Či kin. Výsledky však nejsou dostatečně průkazné na to, aby byly považovány za důkazy skutečné účinnosti. Pokusy navíc ukázaly, že změna chování (pokud existuje) nastává pouze v rámci krátkého časového intervalu po vyslání podvědomého sdělení a téměř okamžitě mizí. Existuje momentální změna reakcí, a nikoliv trvalé podmiňování. Fyziologický a absolutní práh vnímání je u každého jedince jiný, a proto technika naráží na obtížně překonatelné technické problémy Jednodušší a účinnější je používání nadprahových, tedy vědomých sdělení, jejichž symbolický obsah postupně oddaluje subjekt od jeho zvyklostí a přivádí ho k přestoupení tabu. Z hlediska donucovacích sekt jsou katarzní techniky jasně účinnější. Jejich zavedení však vyžaduje takové materiální a psychologické podmínky, kterým je těžko vyhovět.

152

KAPITOLA 9

FYZICKÉ TECHNIKY PODMIŇOVÁNÍ Aby dosáhl)' kontroly nad jedincem, uchylují se donucovací sekty k metodám fyzického nátlaku, kterých se zpravidla používá k jiným cílům. IZOIACE Podmínkou úspěšné indoktrinace je maximální omezení komunikace s vnějším světem. Stoupenec dostává jen povšechné a pečlivé vytříděné informace. Navíc jako élovék s přemírou aktivit, které mu zaplňují každou volnou chvilku, není pánem svého času. Souběžně se musí podřizovat finančnímu poruč nic tví. 1 Povinnost konzumovat takový a takový výrobek, Číst takové a takové dílo, uctívat takový a takový předmět vede jedince k postupnému nahrazování svých vlastních potřeb plněním příkazů sekty.Tato finanční závislost je předehrou ke změně v sociální komunikaci, jež je brzy redukována na minimum, či dokonce zcela potlačena. Stoupenec si ve skutečnosti uvědomí nezvratný charakter svého postaveni až ve chvíli, kdy je roztržka dovršena. Sekta především usiluje o přerušení vazeb na rodiče, které jsou nebezpečné z dvojího důvodu: na jedné straně jsou rodiče zpravidla jediní, které změna osobnosti probíhající u jejich dítěte alarmuje. Na druhé straně by zachování rodinné struktury bránilo procesu asimilace.Tato dynamika odmítání se jen zřídkakdy projevuje explicitními příkazy. Spise se používá dialektického Či ideologického maskování, jehož smyslem je předvádět rodinu jako potenciální nebezpečí. Scientologic se s tímto problémem vypořádává takto: — Zdá se. že nilroděložni život je velmi vzdálen fáji, v jehož barvách byl často z povinnosti líčen spise poeticky než vědecky. Skutečnost dokazuje, že Iři muži i s koněm by se lépe cÍTili V telefonní kabině než ještě nenarozené dítě v lúné matky Děloha je vlhká, nepohodlná a bez ochrany Máma kýchá o dítě zttáci vědomí. Máma se nadšené vthá no stůl a dítě má p