Komunikace a vzájemné porozumění : hry pro dospívající [Vyd. 1. ed.] 9788024708423, 8024708426 [PDF]

Zitiervorschau

mn

výchova

A VZDĚLÁVÁNÍ

KOMUNIKACE A VZÁJEMNÉ POROZUMĚNÍ HRY PRO DOSPÍVAJÍCÍ Alena Vališová

►

U M Ě N Í DISKUTOVAT A OBHAJOVAT NÁZORY

É

JAK KONTROLOVAT SÁM SEBE

TESTY, HRY, CVIČENÍ, ÚKOLY

© G R A O A Wki

Alena Vališová

KOMUNIKACE A VZAJEMNE POROZUMĚNÍ HRY PRO DOSPÍVAJÍCÍ

GRADA Publishing

Poděkování: Za inspiraci a laskavou pomoc při úpravě textu děkuji PhDr. Jiřímu Chumovi.

Text vznikl v rámci grantového projektu Grantové agentury České republiky (č. 406/03/1475) „Relativizace autority a je jí dopady na současnou m ládež“

Doc. PhDr. Alena Vališová, CSc.

KOMUNIKACE A VZÁJEMNÉ POROZUMĚNÍ Hry pro dospívající

Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 2173. publikaci Odpovědná redaktorka PhDr. Anna Novotná Sazba a zlom Milan Vokál Počet stran 140 Vydání 1., 2005 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod © Grada Publishing, a.s., 2005 Cover Photo © profimedia.cz/CORBIS Recenzovali: Doc. PhDr. Hana Kasíková, CSc. Doc. PhDr. Josef Valenta, CSc. ISBN 80-247-0842-6

Obsah

O b sa h

Slovo ú v o d e m .................................................................................... 9 Otevřená kom unikace aneb rizika odkrytých karet

. . .

11

Jak vám to dnes s lu š í? ......................................................................... 11 Doporučené zásady chování pro naše c viče n í...................................13 Ne vždy mohu, co c h c i......................................................................... 15 Mimické p r o je v y ................................................................................... 17 Co vám způsobuje případné problémy v mezilidském kontaktu?

. 18

Učíme se jednat bez opony: meze am o ž n o s t i .......................20 Vymezení základních p o jm ů ................................................................20 Jak se do lesa volá................................................................................. 22 Jaké máme důvody ke kom unikaci?...................................................23 Týmový d a b in g ...................................................................................... 25 Hranice otevřeného c h o v á n í................................................................25 Situace s revizorem a zasněným p ánem ............................................ 27 Sebehodnocení a hodnocení d ru h ý m i................................................28

Rozvíjení zdravého sebevědomí je celoživotní proces

. . 32

Máte dost se b e vě d o m í? ...................................................................... 33 Malá exkurze (do filo z o fie )...................................................................36 Osobní s v o b o d a ...................................................................................37 Člověk a svobodné rozhodování......................................................... 38 Svoboda a o dp o vě d n o st...................................................................... 39

Dokážeme být k sobě a druhým u p ř í m n í ? ............................ 41 Příjemný z á ž ite k ...................................................................................41 Chceme si skutečně porozumět?

...................................................... 42

Komunikace a vzájemné porozumění

5

Obsah

Co se zm ěnilo?...................................................................................... 42 Jste k sobě u p řím n í? ............................................................................ 43 Profil osobnosti...................................................................................... 47 Časový d e n ík ......................................................................................... 48

Děláme něco pro dosažení svých životních c ílů ? ..................50 Skupinová k r e s b a ................................................................................50 Uzavřený k r u h ...................................................................................... 51 Učíme se i z vlastních chyb

............................................................... 52

Dokážeme na sebe brát rizika?

.........................................................53

Představa o smyslu našeho ž iv o ta ......................................................54 Kroky k uskutečnění naplněného (smysluplného) živo ta ...................56 Kdy se může v životě objevit pocit nenaplnění (smysluprázdnota)? 56 Jak si představuji svůj život za deset l e t ? ......................................... 58 Aktivní životní p o z ic e ............................................................................ 59

Spory zdaleka ne vždy znam enají n e p řá te ls tv í..................... 60 Časté nebezpečí - výměna m onologů............................................... 61 Zrcadlová m e t o d a ............................................................................... 62 Kladné a záporné v la s tn o s ti............................................................... 62 Odoláváte náročným životním situacím ?............................................ 63 Výměna názorů bez o h n ě ...................................................................66

Nesouhlasit spolu, a přesto nebýt ve s p o r u .........................67 Pravidla dialogu

.................................................................................. 67

Horká ž id le ............................................................................................ 68 Král není d o m a ......................................................................................69 Skládačka

............................................................................................ 70

Vyzkoušejte si své o d p o v ě d i............................................................... 71 Situace k z a m y š le n í............................................................................ 73 Umění kompromisu

6

............................................................................ 74

Komunikace a vzájemné porozumění

Past na h n ě v ......................................................................................... 76 Já a k r it ik a .............................................................................................78 Kritika do kapsy

...................................................................................79

Nebojme se k r it ik y ................................................................................82 Jste psychicky o d o ln í? ......................................................................... 85 Kontrolovaný dialog (rozhovor A B C )...................................................88 O jednu židli m é n ě ................................................................................89

Strach je dobrý služebník, ale špatný p á n .............................91 Co ve vás pocit strachu vyvo lá vá? ...................................................... 92 Překonávání s tra c h u ............................................................................ 93 Z očí do o č í .............................................................................................94 Vítězství nad ru kam a............................................................................ 95 Veřejné vystoupení................................................................................96 PPPPP aneb Praktický Pokus o Pětiminutovou Profesionální P ro m lu vu ................................................................................................97 Cvičení rychlé relaxace

...................................................................... 99

Řeka životní spokojenosti................................................................... 100

Pozitivní s ig n á ly ............................................................................ 102 Pochvala do o b á lk y .............................................................................103 Místo po mé pravici je volné

.............................................................104

Jak reagovat na kompliment?.............................................................105 Řekni mi, jak sedíš, a já ti řeknu, jaký j s i ......................................... 106 Jak lze působit na l i d i ? ...................................................................... 109 Smích jako nejvstřícnější signál

...................................................... 110

Film o vlastním ž iv o tě ......................................................................... 111

Jak získat k n o w - h o w ................................................................. 113 Potíže při s tu d iu ................................................................................... 113 Učíme se u č i t ...................................................................................... 115 Tajemství knih

................................................................................... 116

Komunikace a vzájemné porozumění

7

Obsah

Jak zvládám e hněv a z lo s t? ..........................................................76

Obsah

Relaxační c v ič e n í................................................................................118 Extravert nebo in tro v e rt? ...................................................................119

Celoživotní experiment: úspěšné partnerství ve škole, v prá­ ci i v r o d i n ě ................................................................................... 122 Ideál na p ra co višti? ............................................................................ 123 Pán nebo paní tv o r s tv a ? ...................................................................123 Existují ideální partneři?

...................................................................126

Princ a princezna na bílém koni

...................................................... 127

Jste typ vhodný pro m a n ž e ls tv í? ...................................................... 128 Co je podle vás v partnerském vztahu d ů le ž ité ? ............................ 131 Rodinný k r u h ...................................................................................... 132

M ísto závěru: Nebojme se samis e b e ......................................134 Doporučená a použitá lite ra tu ra ............................................... 136

8

Komunikace a vzájemné porozumění

A vrcholné, nejtěžší umění, je umění žít. R. Aldington Každý z nás reaguje určitým způsobem na podněty okolního světa. Vyjad­ řuje své pocity a myšlenky, přijímá či odmítá názory a postoje ostatních. V řadě životních situací vstupuje do vzájemných vztahů, jejichž kvalita v mnohém záleží na porozumění druhým lidem i sobě samému. Jsou však nějaké cesty k lepšímu pochopení sebe sama a poznávání druhých? Lze rozvíjet zdravé sebehodnocení a přiměřené sebevědomí? Co podmiňuje, že si nás lidé váží, že nás respektují či naopak? Na čem vlastně závisí so­ ciální úspěšnost? Je jistě důležité, jakou máme kvalifikaci, odborné zna­ losti, jak zvládáme studijní či pracovní úkoly, jaký máme vzhled nebo pova­ hu. Neméně podstatné však je, jak komunikujeme a prakticky jednáme. Předložený text Komunikace a vzájemné porozumění vychází z pub­ likace Hry s odkrytými kartami (Praha, Pansofia 1996). Obě knihy chtějí přispívat k rozvíjení otevřených vztahů mezi lidmi, ke zdokonalení komuni­ kační strategie a způsobů jednání - a to v prostředí rodinném, školním i pracovním. Nenajdete v nich, milí čtenáři, rady a návody, jak najisto uspět v kontaktu s lidmi. Na to žádný recept neexistuje. Hry, cvičení, úkoly a testy mohou však podpořit vaši snahu o získání potřebných sociálních doved­ ností. Některé z nich vybízejí k různě náročným intelektuálním činnostem, mimo jiné také ke studiu s tužkou v ruce. Naše cvičebnice pro rozvíjení dobrých mezilidských vztahů bude snad vaším pomocníkem při individuálním studiu (zapotřebí je už jen chuť pra­ covat, klidné prostředí a čas). Domníváme se, že její využití může být dale­ ko širší. Týká se rozmanitých aktivit v rámci sociální skupiny, při nichž si ověřujeme účinnost vlastního jednání ve zpětné vazbě k členům rodiny, mezi přáteli, v pracovním týmu či v rámci studijní skupiny. Komunikace a vzájemné porozumění

9

S lovo úvodem

S lo v o ú v o d e m

S lovo úvodem

Do textu zařazené komentáře by měly sloužit jako inspirace k alterna­ tivnímu využití jednotlivých úkolů, k obsahové interpretaci cvičení, ale také jako způsoby vyhodnocování testů pro „volnou chvíli". Komunikaci jako prostředek vzájemného porozumění adresujeme širo­ ké čtenářské veřejnosti - mládeži i dospělým v nejrůznějších sociálních ro­ lích i společenském postavení, studentům středních i vysokých škol, učite­ lům, pracovníkům výrobních podniků i nevýrobních institucí, úředníkům státního i privátního sektoru. Jednotlivé hry poskytnou inspiraci také účastníkům sociálně psycholo­ gického výcviku na základě interaktivních metod. A jak s naší knihou pracovat? V praxi se osvědčil postup, který naznačuje sled kapitol. V jeho rámci mohou být účinné návraty k vybraným úkolům, cvičení a testům. Pokaždé můžeme získávat něco zajímavého, vytěžit nové poznání a rozvíjet sebepoznání. Jinak, milí čtenáři, záleží vše na vás. Aktivní a poctivá účast v Komuni­ kaci a vzájemném porozumění vám může přinést krásné zážitky z lidské­ ho porozumění, radost a pohodu.

Praha, 10.1.2005

10

Komunikace a vzájemné porozumění

Autorka

Život, blahobyt a štěstí každého z nás a těch, jejichž životy s našimi souvisejí, jsou závislé na tom, jak známe pravidla hry daleko složitější a obtížnější, než jsou šachy. B. Mac Donaldové Občas se v životě dostáváme do situací, v nichž se obtížně orientujeme a jejichž řešení je pro nás nepříjemné. Až dodatečně si zpravidla uvědo­ mujeme rozpor mezi tím, jak jsme jednali a co jsme přitom prožívali. Ten­ to rozpor nám přináší pocit nejistoty, nespokojenosti se sebou samým, úz­ kost z toho, že jsme byli pasivní, příliš rychle jsme ustoupili, nehájili dostatečně svůj názor či postoj. Jindy naopak prožíváme pocit viny, že jsme svůj požadavek či myšlenku sdělovali, obhajovali a prosazovali příliš důrazně a bezohledně. Jak tedy komunikovat, abychom dosahovali osobní spokojenosti v kontaktu s druhými lidmi, rozvíjeli a upevňovali zdra­ vé sebevědomí, abychom ostatním nepodléhali, ale ani s nimi zbytečně nemanipulovali? Jak být „sami sebou“?

M

J a k v á m t o d n e s sluší?

Jak se momentálně cítíte? Jak se tváříte? Je vám dobře, jste rozzlobení, unavení, otrávení, spokojení...?

Komunikace a vzájemné porozumění

11

O te v ře n á k o m u n ik a c e an eb riz ik a o d k ry tý ch k a re t

O te v ř e n á k o m u n ik a c e a n e b r iz ik a o d k r y tý c h k a r e t_____

O te v ře n á k o m u n ik a c e an eb riz ik a o d k ry tý c h k a re t

Podívejte se na následující řadu schematických podob výrazů obličeje a pokuste se je pojmenovat. Jaké pocity podle vás vyjadřují? Své názory si můžete navzájem porovnat ve skupině a všimnout si označení v komentáři.

Své okolí můžeme mnohdy pozitivně, ale i negativně ovlivnit náladou, která se odráží v celkovém výrazu našeho obličeje. Úkol je zaměřen na to, aby­ chom si uvědomili význam neverbálních projevů v komunikaci a jednání s druhými lidmi. Jaké pocity vyjadřují obrázky? 1. = arogantní 2. = znuděný 3. = sebejistý 4. = zklamaný 5. = rozzuřený 6. = pohoršený 7. = uštvaný Shodli jste se se svými charakteristikami?

12

Komunikace a vzájemné porozumění

ků uvedených v této knize.

D o p o r u č e n é z á s a d y c h o v á n í p ro naše cvičení Sociálně psychologický výcvik, jímž budete v následujícím pracovním čase procházet, vás snad potěší řadou humorných situací. Nebojte se, ne­ stanete se terčem výsměchu ani zlého humoru, které působí jako studená sprcha. Získávání sociálních dovedností je obvykle doprovázeno situač­ ním humorem a přirozeným veselím. A za jemnou oponou humoru se vám přiblíží velmi vážné a velmi složité věci. Musíte však pracovat poctivě, dis­ ciplinovaně a zejména při některých náročnějších cvičeních dodržovat zá­ kladní zásady mezilidské komunikace a jednání. Některé z nich vám teď předkládám. Zamyslete se nad nimi a zkuste je sami stručně vysvětlit. Dokázali byste je případně doplnit o další? Tedy: ^ Upřím nost........................................................................

t Důvěrnost

^ Adresnost a konkrétnost vyjadřování

^ Soudržnost

Komunikace a vzájemné porozumění

13

O te v ře n á k o m u n ik a c e an eb riz ik a o d k ry tý c h k a re t

Pokud vás úkol zaujal, nahlédněte do publikace Medzihorský Š.: Asertivita. Praha, Elfa 1991 a pokuste se uhodnout výrazy obličeje u dalších obráz­

O te v ře n á k o m u n ik a c e aneb riz ik a o d k ry tý c h k a re t

Právo vystoupit

►

►

Sledujeme často osoby, které vykonávají činnost před zraky značného množství lidí (např. učitel, herec, politik, lékař záchranné služby, mecha­ nik). Mnohdy pracují s velmi „otevřenými kartami", nesou velkou odpověd­ nost a většinou mají krátký čas na rozhodování. Předpokladem úspěšného zvládnutí situací, do nichž se dostávají, je kromě jiného i profesionalita v oboru a sociální zkušenost. A významným zdrojem sociální zkušenosti je právě i otevřený způsob komunikace a jednání s lidmi. (

KOMENTÁŘ Co je obsahem zásad a pravidel sociálního výcviku, jichž je při práci ve sku­ pině třeba dodržovat a respektovat? Upřímnost - komunikovat tak otevřeně, jak jen to pro každého z nás je možné. Kontakt s druhými lidmi se podaří vytvořit nejrychleji tím, že nezkres­ leně vyjadřujeme, co si myslíme a co pociťujeme. Důvěrnost - co uslyšíme ve skupině, je důvěrné. O tom, co, kdo a jak ve skupině udělal, se mimo skupinu nemluví. Adresnost a konkrétnost vyjadřování - nemluvíme o „jiných“ členech skupi­ ny, ale jedině „s nimi“. Nebudeme tedy používat formulace „ ...myslím si, že Jan ...“, ale přímo: „Jendo, myslím si, že t y ...“ Hovoříme za sebe, formou „já“. Soudržnost - pokud hovoříme se členy skupiny o otázkách důležitých pro její činnost, informujeme o tomto rozhovoru celou skupinu, aby nedošlo ke ztrátě kontinuity skupinového dění a k rozdrobení komunikačního systému skupiny.

14

Komunikace a vzájemné porozumění

Podrobněji lze nastudovat například ve skriptech Gillernová,l. - Hermochová, S. -Šubrt, fí.: Sociální dovednosti. Praha, SPN 1990.

Zkuste nyní bez dlouhého promýšlení doplnit následující věty tím, co vás v okamžiku přečtení napadne jako jejich pokračování: ^ Nejčastěji musím ........................................................................... Nejraději bych chtěl(a)....................................................................

t Častěji bych měl(a) ........................................................................ t Rád(a) bych udělal(a), ale nejdříve musím................................... t Musím se hodně učit, ale raději bych .......................................... t Rád(a) chodím do kina, ale měl(a) bych ....................................... t Nebaví mě, když musím ................................................................ t Když něco musím, ta k ........................................................................ t Měl(a) bych více ................................................................................ t Když něco chci a nemohu toho dosáhnout, tak .............................. Pročtěte si nyní sami či ve skupině své výpovědi. Ostatně - proč vám asi byly předloženy právě takovéto typy nedokončených vět? O čem vypo­ vídají? Než zformulujete odpověď do následujících řádek, zvažte ji v sou­ vislosti s obsahem názvu tohoto cvičení. Odpověď:

Komunikace a vzájemné porozumění

15

O tev řen á k o m u n ik a c e an eb riz ik a o d k ry tý c h k a re t

Právo vystoupit - kdykoli lze říci ne. Tímto každému dáváme najevo, že nemůže být nucen říkat nebo dělat něco, co sám zásadně nechce.

O te v ře n á k o m u n ik a c e aneb riz ik a o d k ry tý c h k a re t

Významné pro řešení našich běžných životních situací je umět si včas, s odvahou a přiměřeně odpovědět na otázky typu: Co mohu? Co chci? Co smím? Co umím?

KOMENTÁŘ V uvedeném cvičení si uvědomíme vztah takových kategorií jako - moci, smět, umět, chtít apod. V životě se nám totiž stává, že něco chceme, ale ne­ můžeme to mít (říci, udělat), někdy to, co bychom chtěli, neumíme (říci, udě­ lat) nebo se to udělat či říci prostě bojíme.

Například: Chci jít na diskotéku, ale měl(a) bych se učit. Když se rozhodnu pro jednu z možností, nemohu uskutečnit druhou. Z toho, co „chci“, vyplývají určité požadavky na to, co v tom případě „musím“. Potom zbývá jednoduše zvážit, zda to, co „chci“, stojí za to, co „musím“. Mnozí z nás však zaměňují to, co „musejí“, s tím, co „by měli“. Vlastní možnosti, které vyjadřujeme slovy „chci“, „musím“, „měl(a) bych“ se úzce vážou k procesu rozhodování, k morálnímu jednání a jeho motivaci, k zodpovědnosti. Velmi zjednodušeně lze říci, že „chci“ představuje rozho­ dování na základě osobní preference, při „musím“ jde již o rozhodování mezi alternativami, jimiž vyjadřujeme svůj smysl pro povinnost, závaznost jednání vůči někomu. Vyjádření „měl bych“ tvoří součást manipulativní taktiky, při je­ jímž uplatnění se jedinec zříká dobrovolně vlastního rozhodování a nechává za sebe rozhodovat druhé. Pokud v kontaktu s druhými lidmi uslyšíte „měl bys“, buďte velmi opatrní. Může sice jít o zcela demokratický návrh, ale mnohdy také naopak o skrytou manipulaci, omezování vašeho svobodného rozhodování. Vy sami zodpovědně zvažte, co řeknete a jak se zachováte.

Příklad: Posuďte sami následující situaci. Odborný seminář se zahraničním lektorem k problematice ekologické výchovy byl naplánován podle předlože­ ného programu od 11 do 14 hodin. Vžijme se do procesu rozhodováníjedné účastnice, která měla na 15 hodin domluvenu schůzku v centru města a se­ minář probíhal v instituci vzdálené asi 35 minut jízdy. Zahraniční lektor ve 14.10 hodin položil zúčastněným otázku: „Rád bych předvedl ještě jedno cvi­ čení. Chcete tady ještě zůstat?" U mnoha účastníků došlo k rozporu právě mezi „chci" zde zůstat a „mohu" zde zůstat. Při řešení takové situace je možné formulovat i dotazy tak, aby se rozvíje­ la diskuse například na téma: Jak mohl lektor výzvu k účastníkům semináře vyjádřit i jinak? Pokuste se určitou konkrétní podobu situace sami zahrát.

16

Komunikace a vzájemné porozumění

► „Je mi líto, že se nám nepodařilo dodržet časový limit. Rád bych vám ještě něco předvedl. S těmi, kteří mají zájem a čas ještě zůstat, budu rád dále spolupracovat." ► „Nyní, prosím, uděláme tříminutovou pauzu a po ní můžeme ještě asi dvacet minut pokračovat s těmi zájemci, jímž jejich denní program ta­ kovou prodlevu umožňuje. Protože se nám nepodařilo přesně dodržet časový limit, mohou ostatní v klidu odejít. Děkuji." (Ve druhé variantě výzvy lektor umožňuje účastníkům opustit seminář bez pocitů viny a trapného prožitku, že ruší program.)

M im ic k é projevy Vyzkoušejte si ve dvojicích či skupině, jak byste mimicky vyjádřili pocit štěstí, neštěstí, úzkost, údiv, strach, radost, smutek, nudu, pohodu, zauje­ tí, nezájem, očekávání, napětí apod. ^ Můžete začít tak, že někteří z vás nahlas stručně vyjádří, v jakém psychickém stavu se momentálně nacházejí. ^ Jeden nebo dva členové skupiny přitom zapisují sdělení na tabuli.

t V další fázi si každý sám nebo ve dvojici vybere některé ze záznamů uvedených na tabuli a označí si je třeba čárkou, magnetkou apod. Pokusí se je přehrát? ^ Jeden pak předvádí neverbální formou psychický stav, druhý se sna­ ží uhodnout, o který z vybraných stavů jde.

t Můžete samozřejmě mezi sebou pohovořit (případně i s lektorem či učitelem) o tom, které psychické stavy se vám přehrávaly a určovaly obtížně a které snadněji. ^ Proč myslíte, že jsou neverbální projevy v mezilidské komunikaci tak významné? JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH TEOLOGICKÁ FAKULTA

knihovna

370 Ol KCeaK4áD! ua,„M1^

Komunikace a vzájemné porozumění

17

O te v ře n á k o m u n ik a c e an e b riz ik a o d k ry tý c h k a re t

Variantami výzvy může být např.:

O te v ře n á k o m u n ik a c e an eb riz ik a o d k ry tý c h k a re t

KOMENTÁŘ

2

■2

Cvičení je zaměřeno na jednu z forem neverbální komunikace. Je možné vy­ užít metody „brainstormingu“ neboli burzy nápadů, práce ve dvojicích s prvky soutěže v rámci předvádění určitých psychických stavů, a to zejména mimi­ kou. V tomto cvičení je možné vysvětlit význam neverbálních forem komuni­ kace a uvést řadu dalších cvičení (podle časových možností). V závěru lze využít i diskuse členů skupiny k případným problémům.

■c

&

«

Komunikaci chápejme především jako vzájemné sdělování informací. S partnerem se dorozumíváme pomocí řeči (jazyka, slov, symbolů aj.), to znamená verbálně, ale i neverbálně (výrazem obličeje, pohyby těla, rukou, postojem těla, gestikulací, dotykem apod.).

0

1

K uvedené problematice doporučujeme prostudovat zajímavé publikace: Lewis, D.: Tajná řeč těla. Praha, Victoria publishing 1993; Vávra, V.: Mluví­ me beze slov. Praha, Panorama 1990; Janoušek, J. - Hoskovec, J. - Štikar, J.: Psychologický výkladový atlas. Praha, Academia 1993; Gillernová, I. a kol.: Slovník základních pojmů z psychologie. Praha, Fortuna 2000.

■e •Q 0>

c

0) O (Q

•se c

Co v á m z p ů s o b u j e p ř í p a d n é p r o b l é m y v m ezilid ském ko n taktu ?

3 0

'

s

Pravda je to, co zjednodušuje, a ne to, co vytváří chaos.

i*

A. de Saint-Exupéry

c o

Ve světě lidí se nic neodehrává ve vzduchoprázdnu. Iluze jakési ostrovní soběstačnosti či poustevnického ústraní jsou dávno překonány. Dítě se N Q) rodí do prostředí se složitou sítí sociálních vztahů a vzájemných pravidel. ■Q Z pravidel celospolečenských odvozujeme po celý život svá pravidla osobní.

í

(Q Od narození se pohybujeme mezi lidmi, kteří nás různým způsobem ovlivňují. Jednak přímo, osobně, jednak nepřímo, prostřednictvím lidských ■5. výtvorů - knížek, obrazů, hudby, architektury apod. Působí na nás jednotliv­ (0 ci, skupiny (rodina, přátelé, spolužáci, pracovní tým atd.) i celá společnost © kulturou, politikou, ideologií aj. Nic se neděje izolovaně, ale v mnohovrstevném procesu, určovaném lidmi a jejich výtvory. V těchto souřadnicích ho­ v I voříme zpravidla o společenském (sociálním) prostředí.

•§

>

š

i

V y m e z e n í z á k la d n íc h pojm ů Tato kniha vás nechce zahltit desítkami složitých definic. Bez hlubšího po­ rozumění některým základním pojmům se však neobejdete. Samostatně vyjádřete a zaznamenejte, co si představujete pod násle­ dujícími pojmy. Je to obtížný úkol, přesto se o jeho splnění pokuste. Může­ te využít odborné psychologické literatury (psychologický slovník, encyklo­ pedii psychologie apod.).

20

Komunikace a vzájemné porozumění

U č ím e se je d n a t b ez opony: m e ze a m o žn o s ti

A)

Sociální interakce je

a interpersonální styk je

B)

Socializace představuje

C)

Sociální učení je

D)

Sociální komunikaci a její formy vyjádřím

E) Sociální dovednosti znamenají pro člověka možnost

Pohovořte si ve skupině o vaší charakteristice výše uvedených pojmů a porovnejte ji s definicemi v následujícím komentáři.

KOMENTÁŘ K zobecnění konkrétních výsledků tohoto náročného cvičení využijeme slov­ níků a dostupné literatury (případně i v rámci domácí přípravy). Základní psychologické pojmy, na které je cvičení zaměřeno (otázky A až E), lze vymezit následovně:

Komunikace a vzájemné porozumění

21

U č ím e se je d n a t b ez opony: m e ze a m ožnosti

Mezi společenským prostředím a jednotlivcem probíhá sociální styk, v němž obvykle nejsilnější místo zaujímá styk mezi osobami - interpersonální. Obě strany, oba póly v něm vystupují s různou mírou aktivity (ad A). Souhrn vzájemného působení (styku) mezi jedincem a jeho sociálním prostředím nazýváme společenskou, sociální interakcí (ad A). Jde tedy o vztahy lidí při společné činnosti. Sociální interakce umožňuje proces socializace člověka (ad B), tedy vrůstání jedince do prostředí, společnosti, jež má v podstatě charakter so­ ciálního učení (ad C). V procesu socializace získáváme specificky lidské vzorce vnímání, cítění, snažení, tedy dovednosti, které nám umožňují život ve společnosti. K uskutečňování společenského styku, sociální interakce je zapotřebí ne­ jen dvou pólů (jedince a jeho sociálního prostředí), nýbrž i prostředků této in­ terakce. Aby se lidé mohli navzájem dohovořit, porozumět si, vytvořit si pod­ mínky, které by byly přijatelné pro všechny typy osobnosti nebo alespoň pro jejich převážnou většinu, musí používat dorozumívacích prostředků. Hovoří­ me o dorozumívání neboli komunikaci - verbální a neverbální (ad D). Součástí lidské výkonnosti v kterékoli profesi, v praktickém životě i jednotli­ vých rolích jsou především dovednosti, v průběhu života získávané učením a nácvikem. Sociální dovednosti (ad E) jsou učením získané předpoklady pro adekvátní sociální interakci a komunikaci. Zahrnují poznávání a posuzo­ vání lidí, porozumění sobě, „umění" jednat s lidmi, společenský takt, doved­ nosti komunikovat a kooperovat, dovednosti v řízení činností lidí, dovednosti správně se rozhodovat a vhodně se chovat apod.

>;

J a k se do lesa v o lá ... C Pokuste se na základě výše vymezených pojmů z psychologie vysvětlit mechanismus uvedeného modelu sociální interakce. Na uvedený model sociální interakce můžete aplikovat vybrané situace z vlastní zkušenosti. Jak se odrazil váš způsob jednání v jednání partnera k vám a naopak? Zkuste uvést konkrétní příklady. K rozboru můžete použít i modelové situa­ ce v cvičení Situace s revizorem a zasněným pánem.

22

Komunikace a vzájemné porozumění

moje jednání

ovlivňuje

reakcí na ně je

t

můj subjektivní dojem, pocit ^

^

subjektivní dojem, pocity druhé osoby

ovlivňuje

reakcí na ně je )' Pro mě to není.

1

c) Obdivuji toho, kdo to dokáže.

4

d) Kdyby to šlo, proč ne?

3

Váš vztah k rodičům je charakterizován: -a)'Úctou a láskou.

2

b) Raději se moc nevídáte.

4

c) Lhostejností.

3

d) Pochopením i toho, co jste jim kdysi zazlívali.

1

Komunikace a vzájemné porozumění

45

D o k á že m e b ý t k sobě a d ru h ým upřím ní?

b) V žádném případě.

D o k á ž e m e b ý t k sobě a d ru h ým upřím ní?

10. Přátelé se chlubí novým autem nebo bytem: a) Hledáte, co byste jim zkritizovali.

4

b) Obdiv nedáváte příliš najevo.

3

c) Přiznáte se, že jim závidíte.

1

ď) Chcete vědět, kde na to vzali.

2

11. Když se před někým ztrapníte, jak se chováte při dalším setkání? ř^ j^ S ty d íte se a znovu považujete za potřebné se omluvit.

2

b) Setkání se raději vyhnete.

4

c) Děláte jakoby nic.

3

d) Nenápadně zahlazujete stopy, aby si na situaci nikdo nevzpomněl.

1

12. Zamyslíte se občas nad svým jednáním? a) Každý den.

1

b) Občas.

2

'ť^-Jen když se mi něco nepovede,

3

df^ýjim ečně, nemám na to čas.

4

KOMENTÁŘ Jaké je hodnocení vašeho výsledku podle získaných bodů:

12-26 bodů: Upřímnost je vaší kladnou vlastností a dokážete být upřímní i sami k sobě. Často uvažujete o tom, jak se chováte a co říkáte, a dokážete si udělat správné závěry. Pozor však, abyste nebyli přehnaně kritičtí ve vzta­ zích k jiným lidem. Neuškodí, budete-li občas myslet více na sebe. 27-38 bodů: Sami se sebou jste sice spokojeni, ale jsou chvíle, kdybyste se měli na sebe podívat kritičtějšíma očima. O svých chybách a nedostat­ cích víte a dokážete si je přiznat, ale abyste s tím něco dělali, do toho se vám moc nechce. Je to však pohodlnost a lenost. 39-48 bodů: Upřímnost k sobě samému není vaší nejsilnější stránkou. Chováte se podle toho, v jaké jste společnosti a v jakém jste prostředí. Nutno uznat, že se snažíte především nikoho nezklamat. Někdo by vám však mohl

46

Komunikace a vzájemné porozumění

49-64 bodů: Pozor, příliš často se ocitáte ve světě iluzí a nesplnitelných přání. Povinnosti odkládáte sice v dobré, ale naivní víře, že je někdo udělá za vás. Sami sebe vidíte v mnohem lepším světle, než vás vidí vaše okolí. Musíte se rychle vrátit na zem. V opačném případě se nevyhnete nepříjem­ nostem a pokazíte si i ty možnosti, které nepochybně máte.

P ro fil osobnosti Pokuste se zařadit sami sebe podle bodového hodnocení osobnostních kvalit a vlastností. Sebehodnocení můžete porovnat s výsledkem hodno­ cení, jemuž vás podrobili spolužáci nebo kolegové. Souřadnice všech osobnostních kvalit propojte čárou.

Profil osobnosti 3

2

1 0 - 1 - 2 - 3

p řá te ls k ý ......................................................................

nepřátelský

optim istický...................................................................

pesimistický

rozhodný ......................................................................

nerozhodný

n e z á v is lý ......................................................................

závislý

odpovědný ...................................................................

neodpovědný

v ým lu vn ý......................................................................

málomluvný

aktivní.............................................................................

pasivní

sam ostatný...................................................................

nesamostatný

o te v ře n ý ......................................................................

uzavřený

odvážný..........................................................................

bojácný

sebejistý

nejistý

Komunikace a vzájemné porozumění

47

D o k á že m e b ý t k sobě a d ru hým upřím ní?

vytknout oportunismus a vypočítavost. Vyhýbáte se nepříjemným záležitos­ tem a toužíte po klidu a štěstí.

D o k á ž e m e b ý t k sobě a d ru h ým u přím ní?

KOMENTÁŘ Uvedený profil každého jednotlivce lze analyzovat i porovnávat s hodnoce­ ním skupiny. Záleží na vztahu a důvěře nejen mezi vedoucím a skupinou (či jednotlivcem), ale i mezi členy navzájem. Vlastnosti osobnosti lze doplňovat různě, za pomoci skupiny. Sestavený profil je možné ve fotokopiích nabíd­ nout všem členům skupiny.

Časový d en ík Sotva co lepšího než deník nám s odstupem času umožní dozvědět se o sobě pozoruhodné věci. Nechcete-li psát dlouhé traktáty a přitom se do­ zvědět, kam mizí váš čas, pak si na konci každé uplynulé hodiny zapište poctivě a upřímně poznámku o tom, jak jste čas strávili. Čím jste během hodiny účelně naplnili a obohatili svůj život? Věnujte tomuto sledování vždy jeden nebo dva dny ve čtrnáctidenních intervalech a pak se zkuste nad získanými údaji zamyslet. D atum :.......... Čas

Činnost

Počet hodin z celkového času

.......... pokračujte v záznamech Celkové množství hodin

48

Komunikace a vzájemné porozumění

KOMENTÁŘ Vzhledem k tomu, že plnění životních cílů vyžaduje vnitřní kázeň i dovednost pracovat s „časem", považujeme toto cvičení za podnětné. Při poctivé analý­ ze vlastních činností, časových dispozic a efektivnosti výkonu můžeme zjis­ tit, že máme velké rezervy nejen v plánování našich činností, ale i v účinném využívání času. Učme se využívat svých časových možností. Život máme přece jen jeden.

Komunikace a vzájemné porozumění

49

D o k á že m e b ý t k sobě a d ru h ým u p řím n í?

Nezapomeňte také porovnat svůj časový rozvrh s osobními a pracovní­ mi prioritami.

D ě lá m e n ěco p ro d o s a ž e n í svých ž iv o tn íc h cílů?

D ě lá m e n ě c o p ro d o s a ž e n í s v ý c h ž iv o tn íc h c ílů ?

čin, skutek je nejvyšším zákonem sociálního člověka. H. de Balzac Většina z nás se čas od času zamýšlí nad tím, kam vlastně směřuje náš ži­ vot. Sestavujeme si životní plány a klademe životní cíle pro nás důležité. Už samo hledání odpovědí na otázky smyslu života vytváří určité před­ poklady k tomu, aby se náš život vydařil, byl hodnotný, spokojený a nikoli nešťastný, nesmyslný a promarněný. Mnohdy nás až děsí, že život dostáváme jako jedinou možnost a že hodnotné naplnění této možnosti záleží v mnohém jen na nás. Umíme však zaujmout aktivní životní postoj, přistupujeme k životu odvážně a od­ povědně? Jsme schopni překonávat různé jeho těžkosti? Dokážeme mít ve svém životě odvahu jednat sami za sebe? Umíme brát svůj život do vlastních rukou nebo spoléháme více na druhé, na cizí recepty a vzory?

S kup in o vá kresba Chceme-li dosáhnout svých životních cílů, potřebujeme být aktivní, sa­ mostatní, rozhodní i schopní spolupráce s ostatními. Využijte možnosti zjistit, jak na tom jste vy. Dokážete aktivně spolupracovat? Na celou plochu tabule či na velký balicí papír ted budete ve skupině společně kreslit. Každý si vezme barevnou křídu či pastelku. Utvořte skupi­ ny s maximálně 8 až 10 členy. Sedněte si kolem papíru nebo se postavte

50

Komunikace a vzájemné porozumění

Po 15 až 20 minutách nastává čas diskuse a hodnocení: jak se kresba povedla; kdo dával impulsy k tomu, co se bude kreslit a jak; kdo byl aktivní a kdo opatrný, pasivní; zda vznikaly časové prodlevy; kolik lidí malovalo zároveň; kdo rušil; kdo váhal (a proč). U některých se projevil předpoklad vést, řídit (dominance) a u jiných spíše se podřizovat (submisivita). Může to ovlivňovat dosažení vašich životních cílů?

U za v ře n ý kruh Umíte se prosadit ve skupině lidí? Jak to děláte? Zamýšleli jste se nad tím? Dokážete odolávat situacím, kdy se vám zdá, že je nezvládnete? Zkusme si opět cvičení, v němž někdo chce opustit skupinu, jiný hodlá vstoupit pod její ochranu. Udělejme ve skupině kruh a pevně se semkněme (chyťme se všichni pod paží). Jeden ze skupiny bude uvnitř kruhu a má se dostat ven. Záleží na něm, jaké prostředky použije. Pak zkusme dostat se naopak z vnějšku do středu našeho kruhu. Po chvilce „pokusů" necháme každého člena sku­ piny, který se pokouší o proniknutí do kruhu či z kruhu, zařadit mezi ostat­ ní. Cvičení by měl zkusit každý z nás. Pocítili jste, v jak podstatně rozdílné situaci se ocitáte, když nemůžete komunikovat s druhými a dívat se jim přímo do očí? Vně kruhu je to sotva možné. Jaké byly vaše pocity, když jste se snažili do kruhu (někdy marně) vstoupit či jej opustit? Bránila vám skupina vytrvale, nebo se vám podařilo někoho „zmanipulovať? Jaké prostředky použili jednotliví členové skupi­ ny? Vzdávali jste se hned, po chvilce nebo jste se nechtěli poddat?

Komunikace a vzájemné porozumění

51

D ě lá m e něco p ro d o s a ž e n í svých živ o tn íc h cílů?

k tabuli a společně kreslete. Není přitom dovoleno mluvit, předem není urče­ no ani téma.

D ě lá m e n ěco p ro d o s a ž e n í svých živ o tn íc h cílů?

m

KOMENTÁŘ Jde o cvičení, kdy je možné sledovat, jak se kdo snaží prosadit, jakých pros­ tředků přitom využívá (přemlouvá, podleze, přeleze, nadzvedne někoho v náručí, využije slabšího jedince, citově vydírá aj.). Byla hra přerušena? Vzdávalo se více jedinců? Byl někdo agresivní?

vlastních chyb Člověk by měl vždy počítat s tím, že se ocitne v situaci, v níž nikdy nebyl. Taková situace nese s sebou rizika našeho jednání a možnost chybného postupu. Pokrok se může projevit při použití nových postupů v řešení sta­ rých, nám již známých problémů. Když se ocitnete na neznámém území, za neznámých okolností, stane se, že při hledání cesty klopýtnete, uvíznete nebo dokonce ztroskotáte. Moudrý člověk spatřuje v rizicích a chybách možnost získat cenné zkuše­ nosti a příležitost, jak se jim příště vyhnout a jak jich dál využít. V dalším cvičení se zamyslete nad situací z poslední doby, kdy jste se obtížně rozhodovali. Riskovali jste a vzápětí zjistili, že jste se dopustili chy­ by? Uveďte tři chyby plynoucí z rizikových rozhodnutí a napište, co jste se z každé zkušenosti naučili. Chyby

V čem mě poučily

1................................................................. 1....................................................... 2........................................................... 2.................................................. 3.............................................................. 3.....................................................

52

Komunikace a vzájemné porozumění

Když chceme zdůraznit, že rozhodování je velmi často procesem s nejis­ tým výsledkem, používáme někdy rčení „risk je zisk“, „odvážnému štěstí přeje", „kdo nic nedělá, ten nic nezkazí" apod. Často váháme vzít na sebe riziko, protože máme velmi živě před očima možné negativní důsledky. Současně ale nemyslíme příliš konkrétně na to, v čem by mohly spočívat. Podíváme-li se na nejhorší pravděpodobnou možnost reálně, hned se nezdá být už tak strašná. V následujícím cvičení vycházíme ze značně rizikového rozhodnutí, jež sami plánujeme, nebo z rozhodnutí, jež hodlá učinit váš partner. Krok 1: Popište situaci z vašeho života, jejíž řešení předpokládá i ur­

čitá rizika.

Krok 2: Pravděpodobná rizika uvedené situace se pokuste srozumí

tělně zaznamenat.

Krok 3: Popište nejhorší možný výsledek.

(Pozn. Buďte hodně konkrétní a otevření. Nepište obecně „To by bylo hrozné. „ To bych se zesměšnil. ale „Ilona by si pomyslela, že jsem se o to vůbec nepokusil. „Rodiče by mne tam nepustili. “ apod.)

Komunikace a vzájemné porozumění

53

D ě lá m e něco p ro d o s a ž e n í svých živ o tn íc h cílů?

D o k á ž e m e na s e b e b r á t r i z i k a ?

D ě lá m e n ěco p ro d o s a že n í svých ž iv o tn íc h cílů?

Krok 4: Formulujte výhody, když rizikové rozhodnutí povede k úspě'

chu.

Krok 5: Napište i další možné varianty řešení (i nerizikové).

Krok 6: Po zvážení všech možností nezbývá než učinit rozhodnutí:

stojí to za riziko? Zaškrtněte:

Ano

Ne

P ře d stav a o sm yslu našeho ž iv o ta Zamýšlíte se někdy nad smyslem svého života, nad tím, čeho chcete do­ sáhnout a co pro dosažení svého cíle sami děláte? Jak jste spokojeni ve svém životě - ve škole, v rodině, s přáteli, v zaměstnání? Jaký je tedy smysl vašeho života? Pokuste se písemně zformulovat žebříček vašeho životního snažení. Žebříček mých životních cílů: 1............................................................................................................................. 2 ....................................................................................................................................................................

54

Komunikace a vzájemné porozumění

4. 5.

6. 7.

Domníváte se, že jste již dokázali pro dosažení svých životních cílů něco podstatného udělat?

KOMENTÁŘ V čem vidí smysl života mladí lidé? Co pro jeho naplnění dělají teď hned, v současné době? Ve výpovědích se mohou objevit následující životní cíle: ► Mít dobré přátele. ► Šťastná rodina a zdravé děti. ► Hodně koníčků a čas na ně. ► Zajímavé povolání. ► Cestování a poznávání cizích zemí. ► Bohatství a nezávislost. ► Stále se vzdělávat a rozvíjet svou inteligenci. ► Dosáhnout úspěch v oboru. ► Být druhým užitečný apod. Ty nejdůležitější hodnotové představy budou jistě souviset: ► s úrovní poznání, s rozhledem, s intelektuálním rozvojem; ► s profesní kariérou a tím pak i ekonomickou úrovní; ► se společenským uplatněním a realizací; ► s představami o umění, kráse a estetickém ideálu; ► s láskou a rodinným životem, s představami o přátelství.

Komunikace a vzájemné porozumění

55

D ě lá m e něco p ro d o s a ž e n í svých živ o tn íc h cílů?

3.

D ě lá m e n ěco p ro d o s a že n í svých ž iv o tn íc h cílů?

K roky k u s k u te č n ě n í n ap ln ěn ého (sm ysluplného) živo ta Hledání smyslu a naplnění života je prvořadým motivem lidského chování a existence. Tento nekonečný proces objevování tajů našeho vnitřního světa může být doprovázen uspokojením. V horším případě má trýznivou podobu. Proces hledání smyslu je možné rozčlenit na jednotlivé kroky, při nichž dochází ke stále hlubšímu poznání. Důležité je respektovat postup­ nost těchto kroků. Ověřme si nyní svou schopnost logického postupu k dosažení hlub­ šího poznání naší vlastní hodnotové orientace, od níž se hledání smyslu a úsilí o naplnění života nepochybně odvíjí. Započněme navrženými pěti kroky a podle vlastní úvahy, i na základě rozpravy ve skupině, pokračujme dalšími. ^ Vidět a slyšet, co se kolem nás děje. ^ Vnímat výzvy, které k nám z okolí přicházejí. ^ Správně výzvám rozumět a hodnotit je. ^ S přihlédnutím k vlastním mezím a možnostem se rozhodovat.

t Uskutečnit svá rozhodnutí. ►

...........................................................................

Kd y se m ů ž e v ž i v o t ě o b j e v i t p o c i t n e n a p ln ě n í (sm ysluprázdnota)? Svou podstatou je člověk bytost společenská, aktivní a konstruktivní. Po­ kud se dlouhodobě neocitne ve výjimečné situaci, například v dlouhodobé

56

Komunikace a vzájemné porozumění

Život je vždycky tak trochu akrobatickou chůzí po visutém laně s ne­ ustále přítomným rizikem pádu. Pád může znamenat zhroucení dosavad­ ního žebříčku hodnot. Pak vyvstávají bolestné otázky po smyslu života, vy­ tratí se radost, která dosud tolik pomáhala povznášet se nad běžné útrapy.

Neuspokojení (frustrace) se někdy vznáší jako přízrak nad člověkem moderní společnosti. Pomoc není jednoduchá, ani rychlá. Pokud podrob­ ně nepojmenujeme a neprozkoumáme příčiny frustrace, je každá rada drahá. Pojďme nyní společně zjišťovat, kdy se pocit neuspokojení dostaví nej­ častěji: ^ Máme dojem, že nás nikdo nepotřebuje, že jsme k ničemu.

t Domníváme se, že jsme „páté kolo u vozu" (např. proto, že jsme staří, nemocní, příliš osamělí, neschopní, nemohoucí). ^ Opouštějí nás přátelé - jeden po druhém - a my tu zůstáváme sami samojediní. ^ Odejde nám někdo, koho jsme měli „nade všechno rádi".

t O nikoho nám nejde a nikoho na světě již nemáme rádi. ^ Blahobyt se nám stal cílem a poznali jsme, že i tehdy, když všechno máme, je „srdce prázdné". Ztratili jsme z různých důvodů zájem o cokoliv. K Od života již nic nečekáme. ^ Svůj život vnímáme jako provizorium. ^ Někdo nám zproblematizuje to, co jsme měli rádi, v co jsme doufali a čemu jsme věřili. ^ Dlouho se již neobjevilo nic, co by posílilo naši naději.

Komunikace a vzájemné porozumění

57

D ě lá m e něco p ro d o s a že n í svých živ o tn íc h cílů?

nucené izolaci, má sklon k tomu, aby hledání smyslu a naplnění života do­ provázel činy, jimiž obohacuje a rozvíjí svou lidskost.

D ě lá m e n ěco p ro d o s a ž e n í svých živ o tn íc h cílů?

K Topíme se v nudě a nezájmu o cokoliv. ^ Necháme se pasivně unášet proudem a „zahodíme kormidlo". ^ Zcela propadneme sladkému nicnedělání a vyhýbáme se práci. ^ Zcela nás vyčerpala spousta drobných starostí. ^ Zdá se nám, že je pro nás nedostatek přitažlivých cílů. ^ Nemusíme nic dělat, ba ani se starat sami o sebe a druzí udělají za nás vše potřebné.

t Myslíme si, že jsme stoprocentně zabezpečeni. Zamyslete se každý sám nad uvedenými příklady frustrace. Uvědomili jste si během svého života některé z nich? Jak jste se bránili? Pomohl vám někdo z blízkých?

KOMENTÁŘ Bohužel se u části mládeže setkáváme s jevy, které pramení z postupné ztráty smyslu života a vedou k útěkům do světa náboženských sekt, k alko­ holu, drogám, v krajních případech i k sebevraždám. Diagnóza je jedno­ značná - tito lidé trpí pocitem nenaplnění a neuspokojení, je v nich pří­ tomno existencionální vakuum. Tabulka s příčinami neuspokojení v životě je čerpána z práce Křivohlavý, J.: Mít pro co žít. Praha, Návrat domů 1994,

s. 76; Dudák, V. a kol. : Seminář ze společenskovědních předmětů. Praha, SPN a.s. 1998; Pelikán, J.: Výchova pro život. Praha, ISV2004. V rozpravě ve skupině je možné podrobněji mluvit i o problémech alkoho­ lismu, drogové závislosti a nebezpečích různých náboženských sekt.

J a k si p ř e d s t a v u j i svůj ž i v o t za d e s e t let? Vraťme se teď k písemnému záznamu našich životních cílů (krátkodobých i perspektivnějších) a zkusme napsat úvahu o tom, jak si představujeme náš vlastní život za deset let. Pamatujme i na to, co je třeba udělat, aby se splnily naše představy o plnohodnotném životě. Životní spokojenost nezá­ 58

Komunikace a vzájemné porozumění

Ať má člověk své představy o životním cíli jakékoli, snad každý je chce uskutečnit. Když se mu pak postaví něco do cesty a jeho plány se ocitají v troskách, dolehnou na něho pocity marnosti a zbytečnosti. Proto je dobré se učit odolnosti, umění překonávat překážky, nepodléhat náladám, snažit se být emocionálně vyrovnaný, aktivní a rozhodný. O své představě budoucího života můžete hovořit ve skupině. Spolu s rodiči, spolužáky, přáteli, kolegy se můžete zamyslet nad jejich životními cestami.

KOMENTÁŘ Úvahu na dané téma mohou studenti napsat přímo ve výukové jednotce (na semináři, v kurzu, ve vyučovací hodině) či ji mohou zpracovat samostatně jako domácí úlohu. Po přečtení úvah některých členů je ve skupině možno diskutovat na téma životní cíle a jejich realizace, hodnotová orientace a sou­ časnost, aktivní životní pozice mladých lidí, možnosti překonávání životních krizí apod.

^

A k t iv n í ž iv o tn í pozice

Když se teď ohlédneme za svým počínáním v průběhu cvičení, můžeme už hodnotit své snahy o naplnění toho, po čem toužíme. Jsme aktivní při dosahování životních cílů? Nebo nám ještě chybí vůle, vytrvalost, cílevědomost, sebekázeň, houževnatost? Vlastní hodnocení zaznamenáme.

Komunikace a vzájemné porozumění

59

D ě lá m e něco p ro d o s a že n í svých živ o tn íc h cílů?

leží vždy jen na bohatství, ale právě na mnohostrannosti potřeb a jejich uspokojování.

S p o ry z d a le k a ne vžd y z n a m e n a jí n e p řá te ls tv í

S p o ry z d a le k a ne v ž d y z n a m e n a jí n e p ř á t e ls t v í_______________________

Rozhodnost je ostrý nůž, který řeže čistě a rovně a rozděluje tuk od masa. Nerozhodnost je tupý nůž, který rve a trhá a ponechává po sobě nečistý řez. Říkej ano nebo ne - málokdy snad. G. H. Lorimer Leonardo da Vinci soudil, že nepřítelův posudek bývá prý někdy upřímněj­ ší a konstruktivnější než posudek přítele. Ano, jsou-li karty rozdány natolik jednoznačně, že se ve sporu ocitnou dva lidé, kteří k sobě chovají neskrý­ vané antipatie, pak je možno - nejlépe s časovým odstupem, chladnou hlavou a snahou po objektivním hodnocení - vytěžit z takového střetnutí poučení. Může to velmi prospět vyřešení záležitosti, která onen „velký třesk“ způsobila. Co však činit v případě, kdy přímo, tvrdě a neúprosně k nám hovoří pří­ tel, spolupracovník, životní partner? Jistě jste se již vícekrát setkali se situ­ ací, kdy se neodvratně blížila dusivá atmosféra sporu. Jakási přirozená rovnováha byla porušena, pohár, který se postupně plnil kapkami nespo­ kojenosti, přetekl. V mimoslovní komunikaci vašeho protějšku jste začínali pozorovat varovné signály: změnil se postoj těla a způsob sezení, objevo­ valy se předzvěsti vzrušeného nesouhlasu v podobě nervózního podupá­ vání, proplétání rukou, celkového chvění. Do hry mohly vstoupit i určité mimické projevy (sevřené rty, tiky, výraz očí aj.). V takové situaci nesmírně záleží na tom, jak umíme vnímat, naslouchat a sdělovat své pocity a ná­ zory (týká se to nás i partnera).

60

Komunikace a vzájemné porozumění

Důležitou komunikační dovedností je umění naslouchat druhému. Před­ stavujeme si ji jako plné a pozorné vnímání partnerovy výpovědi - nejen z hlediska obsahu, ale i formy, kterou nám je informace sdělována. Zvládneme-li umění naslouchat, ušetříme si četné kolize a konflikty vyplý­ vající z nadměrného používání nebezpečného způsobu ústního vyjadřo­ vání - pouhé výměny monologů. Dobrá, řeknete nyní, vyslechnu tedy svého partnera bez přerušování, trpělivě ponechám prostor pro krátké pauzy i delší odmlky. Když se rytmus výpovědi zklidňuje a je zřetelné, že do cíle vbíhají poslední věty, co potom uděláte? „Skončil(a) jsi?“ pronesete klidně. A bez nervozity a spěchu se pokusíte o rekapitulaci řečeného, o „obsahovou inventuru1'. Použijete k tomu tzv. zrcadlové metody, která splní hned dvě věci.

t Vlastními slovy zopakujte partnerovo sdělení, ale prokládejte je na klíčových místech poznámkami, které partnerovu spoluúčast motivu­ jí („jak uvádíš", „podle tvého názoru" apod.). Rozhodně se vyvarujte jakékoli ironie. Rekapitulace by měla probíhat s nezbytnou úctou k partnerovi, s velmi neutrální dikcí. Motivující poznámky pomohou udržet pozornost našeho protějšku, a dokonce jej mohou přimět k tomu, aby se nad některými vlastními soudy znovu zamyslel. Ne­ spěchejte a dejte najevo, že jste vnímali nejen obsah, ale i způsob, jímž partner věci sděloval. Průběžnými otázkami se ujišťujte, zda jste opravdu všem sděleným soudům správně a jednoznačně porozuměli. ^ Druhá věc, kterou zrcadlová metoda nabídne, je čas, který získáte k promyšlení svých představ o sporné věci. „To je tedy vše, co jsi mi chtěl(a) sdělit?" „Nezapomněl(a) jsem na něco?" - zeptáme se před ukončením rekapitulace. V této situaci máme dvě možnosti: Umožňuje-li to čas a okolnosti, od­ ložme další rozhovor na příští den. Nadarmo se přece neříká, že ráno je moudřejší večera. Není-li času nazbyt a hrozilo by, že nebudeme mít mož­ nost později situaci řešit, jděme do toho. Prvotní obří rozměry konfliktu Komunikace a vzájemné porozumění

61

S p o ry z d a le k a ne vžd y z n a m e n a jí n e p řá te ls tv í

Časté n eb ezp eč í - vým ěna m o n olog ů

S p o ry z d a le k a ne vžd y z n a m e n a jí n e p řá te ls tv í

jsou již poněkud zmapovány, klíčová místa vystoupila při rekapitulaci do popředí. Čeká nás však stále obtížná práce, která už s největší pravděpo­ dobností vezme opět na sebe podobu dialogu. Dialogu, který bude prospěš­ ný sporné věci i nám. Dialogu, z něhož nepochybně vyjdeme obohaceni.

Zrcadlová m etoda Teď si vyzkoušejte další cvičení. Věnujte se „sporu" o rozdělení úkolů ve škole či na pracovišti, povinností v rodině apod. Použijte výše popsané zr­ cadlové metody a vystřídejte se přitom v rolích kritizované i kritizující strany.

Kladné a záporné vla stn o s ti Mohli byste také utvořit skupinu a každý za sebe před ní sdělit, jaké máte podle vašeho názoru kladné a jaké záporné vlastnosti. Pokuste se překo­ nat ostych před ostatními a skutečně se nad svými kvalitami zamyslete. Kromě mnoha dobrých vlastností najdete určitě i to, co byste rádi na sobě změnili. Možná právě to je příčinou vašich obtíží v kontaktu s ostatními. Pokud vám to bude vyhovovat, zaznamenejte si nejdříve své vlastnosti do dvou řad a teprve potom o nich promluvte před ostatními. Vyjadřují se spolužáci či kolegové k vašemu sdělení o sobě? Jsou překvapeni? Nesou­ hlasí či naopak souhlasí? Můžete se jich (pokud chcete) zeptat nebo požá­ dat o doplnění. ^ Čeho si na sobě vážím (pozitivní kvality mé osobnosti —uveďte nej­ méně tři).

62

Komunikace a vzájemné porozumění

KOMENTÁR Cvičení je zaměřeno především na překonání obav a nepříjemných pocitů, když se mám na sebe podívat do „zrcadla" a sdělit, v čem se cítím být dobrý a kde mám rezervy. Učme se postupně bez zbytečné úzkosti odhalovat své meze a možnosti. Zjistíme přitom, na co stačíme a na co ne.

O doláváte náročným živo tn ím situ acím ? Současný životní styl klade značné nároky na psychiku člověka a na jeho schopnosti odpovídajícím způsobem se vyrovnávat s konflikty, se streso­ vými situacemi, frustrujícím stavem zklamání, touhy nebo přání. Mnozí lidé tomuto tlaku podléhají a hroutí se, jiní mají tendence k úniku, někteří se uchylují k agresi a pouze ti nejsilnější odolávají. Jak jste na tom vy?

Při volbě: a = 1 bod, b = 2 body, c = 3 body

1. Subjektivně pociťuji, že se zajištěním elementárních životních po­ třeb (jídlo, pití, ošacení apod.) pro sebe a svoji rodinu: a) Mám více problémů, než je únosné. r b) Mám potíže, ale při troše skromnosti se to dá zvládnout. c) Nemám starosti. 2. Ve složitých a rozporuplných vztazích mezi lidmi: a) Orientuji se velice těžko, a proto bývám často nejistý(á). Komunikace a vzájemné porozumění

63

S p o ry z d a le k a ne vžd y z n a m e n a jí n e p řá te ls tv í

* Co bych na sobě rád změnil(a) - opět uveďte více vlastností.

S p o ry z d a le k a ne vžd y z n a m e n a jí n e p řá te ls tv í

b) Vyznám se, neboť dovedu odhadnout, co je správné a co není, ale přesto se mnohých lidí bojím. c) Umím se orientovat s jistotou, neboť si věřím.

3. Myslím, že jsem schopen(na) uspokojovat svoji potřebu činnosti, neboť: a) Vždy se dá něco vymyslet, aby se člověk nenudil. b ) Zaměstnání a starosti o rodinu mi zaberou veškerý čas. c) Kromě zajímavé práce mám i mnoho dalších zájmů a koníčků.

4. V sexuálním životě: a) Mám občas problémy, neboť nemám stálého partnera (partnerku). b) Mám problémy, protože nemám na partnera (partnerku) dostatek času. c) Nemám problémy.

5. Myslím si, že většina mých známých: a) Nerozumí mi, neboť nemám chuť chovat se tak, jak by oni chtěli. b) Potřebuje mě stejně jako já je, protože je těžké být sám. c) Respektuje mě, neboť si je příliš nepřipouštím k tělu.

6. Při každé činnosti, do které se pustím: a) Chci pokud možno včas poznat, zda na to mám, a pokud ne, radě­ ji toho nechám. b) Snažím se v mezích možností odvést co největší výkon. r

0 Chci být nejlepší.

7. Mnoho potřeb lze v životě potlačit, ale asi bych nedokázal(a) žít bez: a) Naprosté volnosti, neboť život je můj a nikdo mi do něj mluvit ne­ bude.

64

Komunikace a vzájemné porozumění

c) Možnosti seberealizace a společenského uznání.

8. Dost často přemýšlím, proč: a) Snad ještě nikdo mi nikdy neřekl, že jsem fajn a že něco umím. b) Pokud některým lidem chybějí argumenty, nepřiznají svůj omyl, ale ohánějí se svým postavením. c) Někteří lidé nechtějí respektovat autority, přestože na to většinou doplatí. Na samotných výsledcích testu (najdete je v komentáři) nezáleží tolik jako na tom, jak vás otázky motivovaly k zamyšlení nad vámi samými, pře­ devším nad vašimi způsoby jednání v náročných životních situacích. Ostat­ ně - kladli jste si někdy obdobné otázky v problémových situacích svého života?

KOMENTÁŘ Vyhodnoťte test, ale ani tentokrát nepřeceňujte výsledky. Šlo v něm hlavně o inspiraci.

Vyhodnocení 8-12 bodů: Vaše odolnost vůči náročným životním situacím má specifický rozměr. Selhává totiž v okamžicích, které jsou pro mnoho lidí naprosto běžné. Pro vaše reakce jsou charakteristické pouze dva extrémy - únik a agrese. Při troše zjednodušení lze říci, že v kontaktu se silnějším volíte únik, se slabším agresi. V životě však nebývá nic jenom černé nebo jenom bílé, a proto ani vaše subjektivní zhodnocení určité situace nemusí být vždy správné. Pokus­ te se vidět věci v širších souvislostech včetně snahy pochopit druhé. Uvidíte, že i oni mohou mít část pravdy a že v naprosté většině situací se lze dohod­ nout. Při tomto poznání určitě rozšíříte rejstřík způsobů vyrovnávání se s ná­ ročnými životními situacemi. 13-18 bodů: Máte silně a hluboce zvnitřnělé vzorce chování i prožívání v nejrůznějších životních situacích. Jen těžko vás něco vyvede z míry, a po­ kud ano, máte kolem sebe přátele, o které se v případě potřeby můžete opřít. Vaše ovládací schopnosti souvisejí se sociální vyzrálostí a uměním komunikovat. Charakteristickou technikou vyrovnávání se s náročnými situ-

Komunikace a vzájemné porozumění

65

S p o ry zd a le k a ne vžd y z n a m e n a jí n e p řá te ls tv í

b) Pocitu jistoty , že mě někdo potřebuje a že mohu pro něho něco udělat.

S p o ry z d a le k a ne vžd y z n a m e n a jí n e p řá te ls tv í

acemi je pro vás humor. Dokážete jím povzbudit nejen sebe, ale často i své okolí. Patříte mezi lidi, kteří se nedají odradit neúspěchem, a pokoušíte se vždy znovu a znovu o dosažení cíle. To však neznamená, že vám není ně­ kdy smutno, že neprožíváte napětí, nedostatek něčeho, ani že se nedostá­ váte do situací, které vás zaskočí. Téměř nikdy však nejednáte v afektu, a to je základní podmínka vyřešení i těch nejsložitějších problémů.

19-24 bodů: Vzhledem k vašemu silnému sebevědomí a vysokému se­ behodnocení je pro vás naprostá většina životních situací zvládnutelná. Při řešení konfliktů se téměř nezabýváte situací svého protivníka, jednáte auto­ ritativně a s nadhledem. Zřejmě máte své jisté, a proto většinou býváte první na tahu. Žádný strom však neroste do nebe. Pokuste se někdy zamyslet nad názory druhých a alespoň zapochybovat o své neomylnosti. Určitě to trochu vyčistí vzduch kolem vás a nic vám to neubere na společenském postavení ani uznání. Pokud dáte okolí možnost, aby vás poznalo i jako člověka, mů­ žete se vyvarovat toho, že byste mohl zůstat někdy úplně sám. Zatím vám okolnosti nahrávají, a proto jste vůči náročným životním situacím skutečně odolný.

V ý m ě n a n á z o r ů bez o h n ě Tak a teď se staňte mužem a ženou činu! Uvědomili jste si své dobré a špatné vlastnosti a víte už dost o tom, jak se pohybovat v nebezpečných vodách sporů. Když se vám zdá, že by při výměně názorů nemusel vypuknout okamži­ tý oheň na střeše, dopřejte si velkou lahůdku: nesouhlaste! Nesouhlasit (samozřejmě v oprávněných případech) - a učinit tak noblesně - to je vý­ sadou těch, kteří už skutečně ovládli základní pravidla toho příkladného typu komunikace: dialogu.

66

Komunikace a vzájemné porozumění

Mít ve všem pravdu je znakem hlouposti. M. de Montaigne Dialog, v němž jsou obě strany pozornými posluchači, se vede proto, aby bylo nalezeno řešení problému. Opravdový dialog zúčastněné strany obo­ hacuje a rozvíjí. Má být plný porozumění, tolerance, všechna tvrzení by měla být opřena o důkazy. Je dobré držet se tématu a nezapomínat na nic, co jsme se naučili při řešení dramatických konfliktů a sporů. Právě ve chvílích afektu a rozzlobení, kdy jsme emocionálně vtaženi do rozpravy, když probíráme kontroverzní názory, bývá nejtěžší dodržovat základní pravidla dialogu.

P ra vid la d ialogu Pokuste se nyní zaznamenat, která pravidla dialogu považujete za vý­ znamná. Je to úkol velmi těžký, přesto se snažte vymyslet alespoň pět. Vy­ užijte zároveň možnosti seřadit je podle důležitosti a významu. Svoji před­ stavu poté porovnejte s pravidly dialogu v komentáři. 1. 2. 3. 4. 5.

Komunikace a vzájemné porozumění

67

N e s o u h la s it spolu, a p řes to n e b ý t ve sporu

N e s o u h la s it s p o lu , a p ře s to n e b ý t ve s p o ru ______________

N e s o u h la s it spolu, a p ře s to n e b ý t ve sporu

KOMENTÁŘ 1. Pojímejte oponenta nikoli jako nepřítele, ale jako partnera při hledání pravdy. 2. Snažte se druhému porozumět. 3. Tvrzení bez věcných důkazů nevydávejte za argument. 4. Neutíkejte od tématu. 5. Nesnažte se mít za každou cenu poslední slovo. 6. Nesnižujte osobní důstojnost druhé strany. 7. Nezapomínejte, že dialog vyžaduje kázeň. 8. Nezaměňujte dialog s monologem. 9. Sledujte neverbální projevy partnera. 10. Nešetřte verbálními a neverbálními vstřícnými signály.

Horká židle Utvořte kruh, v němž uprostřed stojí židle. Postupně na ni usedne každý člen skupiny a ostatní mu říkají, co si o něm myslí, jak na ně dotyčný působí. Spolužák, kolega, sedící uprostřed kruhu, se učí (přibližně dvě minuty) naslouchat představě ostatních o sobě bez afektu, zlosti, bez pocitu úz­ kosti. Přijímá sdělení, konfrontuje je s vlastní představou. Má zvládnout a vydržet přímý oční kontakt, klidně vyslechnout hodnocení a nezasahovat do něj. Ostatní se zase učí vyjádřit bez obav, slušně a taktně, co si myslí o druhém, jak jej hodnotí. Jakmile všichni okusí, jak chutná pobyt na „horké židli", nastává chvíle pro diskusi o vlastních pocitech. Jak jste prožívali všechna ta rozličná sdě­ lení o sobě? Kdo se cítil v kruhu hodně nepříjemně? Jak se kdo projevoval neverbálně, případně verbálně? Postřehli jste u někoho výjimečně nejisto­ tu či suverenitu? Zakrýval někdo nejistotu a úzkost příliš sebevědomým chováním?

68

Komunikace a vzájemné porozumění

Pro toto cvičení a dvě následující je nutné zdůraznit, že je nezbytný citlivý přístup vedoucího ke všem, kteří se her zúčastní. Náročnější varianty her se mohou dotýkat hluboce niterného prožívání každého z účastníků. Výpovědi můžeme hodnotit anonymně, je možné se k nim jednotlivě vra­ cet. Každý má možnost zeptat se, co mu je v hodnocení nejasné - například který povahový rys či vlastnost, na základě čeho ostatní o dotyčném právě takovým způsobem usuzují. Tato neanonymní varianta je vhodná tehdy, když si chceme osvojit dovednost nebát se veřejně si sdělovat hodnocení (pozitivní i negativní povahy). Může se nám stát, že při hodnocení nedopadneme nejlépe. Jak se za­ chovat? Rozčilíme se, urazíme se? Budeme pátrat, kdo si to dovolil o nás napsat? Ne, moudrý člověk a ten, kdo na sobě chce v pozitivním slova smys­ lu pracovat, se nad hodnocením zamyslí. Může postupovat následovně: „Děkuji vám, že jste vyslovili svá hodnoce­ ní, i když pro mne nejsou lichotivá. V mnohém však můžete mít pravdu. Přál bych si, abychom i nadále spolu dobře vycházeli, a proto vás prosím, máte-li ještě něco, v čem bych se měl změnit, sdělte mi to. Beru to od vás jako po­ moc. Děkuji..."

Král n e n í dom a Někoho ze skupiny zvolíme do role „krále“ a ten si vybere svého „dvořa­ na". Král má za úkol pronést dvouminutovou řeč ke svým poddaným. Ti pak napíšou kritiku tohoto proslovu. Dvořan od poddaných vybere lístečky a přečte je nahlas. Král má ještě možnost zeptat se, není-li mu něco v hod­ nocení zcela jasné. Členové skupiny se ve funkcích krále i dvořana po­ stupně prostřídají a učí se při tom, jak naslouchat a sdělovat kritiku, jak ji přijímat - nerozčilují se, neomlouvají se, hned se neobhajují, neurážejí se, ale spíše přemýšlejí. Naslouchají názorům druhých a zvažují, zda na jed­ notlivých výpovědích není přeci jen kousek pravdy. V závěru zhodnotíme proslovy jednotlivých králů z hlediska obsahu i formy. Jak reagovali ostatní, jaká byla jejich kritika? Jak reagovali kritizo­ vaní? Jaké byly verbální a neverbální projevy kritizovaných?

Komunikace a vzájemné porozumění

69

N e s o u h la s it spolu, a p ře s to n e b ý t ve sporu

KOMENTÁŘ

N e s o u h la s it spolu, a p ře s to n e b ý t ve sporu

KOMENTÁŘ Ještě jednu poznámku ke hrám, které se týkají sdělování negativních pocitů a hodnocení. Zejména u úzkostného a nejistého typu lidí může dojít k hlubo­ ce zraňujícímu prožívání. Je dobré si nedostatky uvědomit, ne však za cenu sebepodceňování, sebetrýznění, depresí, abnormálně úzkostného prožívá­ ní. Naučme se postupně vnímat kritiku a naslouchat jí, respektovat ji, neod­ suzovat, chápat ji jako podklad změn našeho jednání.

S kládačka Následujícího cvičení se mohou zúčastnit nejen studenti, ale i dospělí (uči­ telé, vedoucí, rodiče apod.). Každý člen skupiny dostane papír a čitelně se podepíše. Posílá pak svůj papír dokola ve směru hodinových ručiček všem členům skupiny. Každý napíše charakteristiku, uvede vlastnosti, které se mu na dotyčném líbí nebo nelíbí. Může postupovat různě, třeba i způso­ bem rozmluvy s hodnoceným („Jiří, jsi docela kamarádský, ale někdy se mi zdá, že se rád trochu vytahuješ.") Každé vyjádření se zakryje složením pa­ píru (do podoby skládačky, harmoniky). „Skládačku" postupně předáváme dalšímu členovi. Známe-li se dost dobře, můžeme postihnout mnoho skutečných osob­ nostních vlastností jednotlivých členů skupiny. Pokud se známe méně, má naše charakteristika spíše podobu první zpětné vazby (jak na druhého pů­ sobíme na první pohled).

KOMENTÁŘ Cvičení je zajímavé pro různé věkové skupiny. Je nutno dodržovat pořadí záznamů osobnostních vlastností jednotlivců. I když se u někoho sejde více lístků s charakteristikami, není nutné se nechat znervóznit, naopak v klidu sdělit, co dotyčnému (podepsanému na lístku) sdělit chceme. Další variantou hry je „panák". Každý ze skupiny na podepsaném „paná­ kovi" výtvarně zachycuje vlastnosti, které jsou pro dotyčného příznačné (např. rybářský prut jako symbol klidu a vyrovnanosti, srdce jako symbol upřímnosti, dobroty a lásky). Každý vyjádří typickou vlastnost výtvarně po svém. Jednotliví členové skupiny mohou mít svoji vlastní barvu pastelky.

70

Komunikace a vzájemné porozumění

Seznamte se s následujícími modelovými situacemi a jejich řešením. Vy­ berte a označte řešení situace, které je podle vás v uvedené situaci nej­ vhodnější. Porovnejte svůj výsledek s hodnocením v komentáři.

Modelové situace 1. Přítel(kyně) vám vrátil(a) svetr, který si půjčil(a) minulý týden. Všimnete si, že je svetr špinavý a na přední straně má dírku, která tam dříve nebyla. Řeknete: a) Díky, že mi vracíš svetr. b) Cos to udělal(a) s mým svetrem. Nemysli si, že ti ještě někdy něco půjčím! c) Nelíbí se mi, že dostávám svetr zpátky špinavý a děravý. Dohodně­ me se, kdy mi ho vrátíš vypraný a zašitý. 2. Sestra slíbila, že se vrátí s rodinným autem v šest hodin večer, tak­

že vy a vaši kamarádi budete moci jet na koncert. Sestra však při­ jede až v sedm hodin a omlouvá se, že se opozdila. a) Mrzí mě, že jsi nezatelefonovala. Mohl(a) jsem se domluvit s kamará­ dy, aby jel někdo jiný. b) Kdyby ses snažila, nepřijela bys pozdě! Kvůli tobě nejsme nikde včas! c) To nevadí. Nepřijdeme na koncert zase tak úplně pozdě. 3. Představte si, že byste v testu, jímž se měří vaše sebejistota (sebe­

vědomí), dosáhli podprůměrného hodnocení. Jak byste na výsle­ dek pravděpodobně reagovali? a) Výsledek je pro mne zajímavý, musím se pokusit něco se svojí sebe­ jistotou dělat. b) Test je stejně nepravdivý, je to jenom podfuk.

Komunikace a vzájemné porozumění

71

N e s o u h la s it spolu, a p ře s to n e b ý t ve sporu

V y z k o u š e j t e si své o d p o v ě d i

s»

i l f c ^ r» * * # * !.» « * * # «^r»nt#v«

sai « n ^ ^ « H h r » r & ^ lh ii/# * / «

I, C : b

3 s» O a. «

os

;> +*

c) Zřejmě nejsem příliš sebejistý(á), ale už jsem prostě takový(á) a asi se nezměním.

4. Jste na večírku s přáteli. Cítíte se dobře. Najednou vám jeden z nich řekne, že se o vás včera v klubu, kde byli skoro všichni, ho­ vořilo. Co máte chuť v tu chvíli říci?

•a o

a) To je možné, ale mne to vůbec nezajímá.

o *»»

b) Docela by mne zajímalo, co se tam o mně povídalo. Můžeš mi to říci?

© >z

c) To by mě tedy zajímalo, co se tam povídalo! Jistě mě zas někdo po­ mlouval!

c tň

a

{5 o a ©

5. Sedíte v metru naproti pánovi, který čte noviny. Na zadní straně novin uvidíte titulek článku, který neobyčejně vzbudí váš zájem. Co si pomyslíte či jak pravděpodobně zareagujete? a) Pane, prosím vás, půjčil byste mi na chvilku tuto část novin? Rád(a) bych se podíval(a) na jeden článek.

© •2 4:

b) Musím si zapamatovat jméno novin a na nádraží si je koupím.

3

o © © 2

c) Štve mne, že si ten článek nemohu přečíst.

6. Byli jste s přáteli na divadelním představení, které se vám vůbec nelíbilo. Ostatní jsou však spokojeni a nadšeně si sdělují své poci­ ty z představení. Jeden ze skupiny se na vás obrátí a zeptá se, jak jste spokojen. Co odpovíte? a) Docela to ušlo, viděl(a) jsem horší. b) Nemám stejný názor jako vy. Nebyl(a) jsem spokojena především s ... c) Bylo to děsné, už jsem rád(a), že to skončilo!

KOMENTÁR Pravděpodobně nejoptimálnější varianty odpovědí jsou: 1c, 2a, 3a, 4b, 5a, 6b. Pohovořte si vzájemně o dalších variantách řešení situací (ty znamenají spíše pasivitu, kdy ustupujeme, a nebo agresivitu, kdy jsme zbytečně aro­ gantní a vznětliví).

72

Komunikace a vzájemné porozumění

Předkládáme vám několik modelových situací, se kterými jste se mohli už i vy v životě setkat. Napište, jak si myslíte, že byste se v nich zachovali. Můžete si je později ve skupině přehrát (pomocí inscenační metody) a va­ rianty řešení společně prodiskutovat. Opět můžete využít informací v ko­ mentáři. 1. Rodiče vás požádají, abyste s nimi jel(a) na chatu a pomohl(a) jim na zahradě. Máte však již na víkend program. Jak zareagujete?

2. Vrátil(a) jste se ze školního večírku ve tři hodiny ráno, měl(a) jste však být doma před půlnocí. Popište, prosím, jak by asi probíhalo u vás doma řešení takové situace.

3. Jste jedním z jedenácti studentů ve skupině, která debatuje o lidské se­ xualitě. Prezentované názory čtyř studentů jsou proti vašemu morální­ mu přesvědčení. Jaké jsou alternativní způsoby vaší reakce a který způsob by vám byl nejbližší?

4. Čekáte s přítelem na lístky do kina. Skupina čtyř lidí se postaví rovnou před vás. Popište vaši reakci na vzniklou situaci.

Komunikace a vzájemné porozumění

73

N e s o u h la s it spolu, a p řes to n e b ý t ve sporu

Situace k zam yšlení

N e s o u h la s it spolu, a p ře s to n e b ý t ve sporu

KOMENTÁŘ Toto a předchozí cvičení je zaměřeno na analýzu různých životních situací a modelů našeho chování (přiměřeně sebeprozrazující, pasivní, hostilní tj. nepřátelské). Každý má nárok na vlastní reakci, nicméně společně se může­ me pokusit dohodnout na optimální variantě řešení modelové situace. Doporučujeme ke studiu například tyto publikace: Pelcová, N.: Vzorce lidství. Praha, ISV2004; Vališová, A. : Asertivita v prostředí rodiny a školy. Praha, ISV2002; Valenta, J.: Dramatická výchova a sociálně psychologic­ ký výcvik. Praha, ISV2004; Kasíková, H.: Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha, Portál 1997.

kom prom isu Mnoho lidí vrtí odmítavě hlavou už při zaslechnutí slova „kompromis". Žád­ né kompromisy! volají. Bude to takhle a basta fidli! Moji drazí! Copak jste nikdy neslyšeli, že kupříkladu politika je „umění možného"? Není špatných kompromisů, prohlašuji kacířsky. Jsou jen špat­ ně připravení účastníci jednání, kteří si nechají cosi nevýhodného vnutit. Nu a pak jsou ještě ti horší - takoví, kteří neumějí naslouchat a odmítnou pak přijmout názor, který by je dozajista obohatil. Kompromis totiž vůbec nemusí znamenat prohru, ale i možnou výhru - prostřednictvím vzájemné, pro obě strany přijatelné dohody. Mimochodem - jak umíte přijímat kom­ promisy? Pojďme si na toto téma vyzkoušet malé cvičení ve skupině. Zvolme v té či oné míře problémové téma, které bude pro všechny významné (škodlivost kouření, umělé přerušení těhotenství, měkké drogy, nevěra, známkování či jiné). Vyberme „zastánce" názoru a současně „odpůrce". V obou rolích se postupně vystřídejme. Cvičení, které může probíhat i velmi dramaticky, odhalí mnoho překvapivých poznatků o tom, jak člověk obvykle nerad upouští od některé své pevně zafixované, i když třeba mylné představy.

74

Komunikace a vzájemné porozumění

KOMENTÁŘ Pracujeme ve dvojicích, každý se vystřídá v roli „zastánce" názoru i „odpůr­ ce". Můžeme také pracovat s výukovou metodou „středověké disputace", kdy se členové skupiny rozdělí do dvou skupin - jedna skupina je přívržen­ cem názoru, druhá odpůrcem. Jde o metodu rozvíjející řadu komunikativ­ ních i volních vlastností (dovednost argumentovat, naslouchat a neskákat druhé straně do hovoru, přesvědčivě sdělovat informace, ovládat negativní emoce apod.).

Komunikace a vzájemné porozumění

75

N e s o u h la s it spolu, a p ře s to n e b ý t ve sporu

Ale pozor - nepřežeňte to, prosím, se vzájemným dohadováním. Kom­ promis také umožňuje použít moudrou zásadu - v nejlepším přestat.

J a k zv lá d á m e h n ě v a zlost?

J a k z v lá d á m e h n ě v a z lo s t?

Hněv je krátké šílenství. M. T. dcero Cicero má pravdu! Máte doma cholerika neboli vzteklouna? Je to člověk, který by vás někdy přizabil a za chvíli zase samou láskou snědl. Někdy otrá­ ví atmosféru ve škole nebo na pracovišti na dlouhou dobu. Kdyby ten člověk počítal do dvaceti!

P a s t na h n ě v Vzpomenete si na nějakou situaci, kdy jste se hodně rozzlobili nebo „na­ štvali"? Jak jste takovou situaci zvládli? V klidu, s nadhledem, velkoryse nebo jste hodně zvýšili hlas, urazili jste se, nasupeně mlčeli nebo jste do­ konce něco rozbili, odešli s prásknutím dveří...? Samostatně formulujte doporučení, jak optimálně zvládnout hněv. Před­ stavte si, že návod sdělujete kamarádovi, jemuž chcete pomoci ve složité ži­ votní situaci.

Snaž se:

76

►

........

►

........

►

.........

Komunikace a vzájemné porozumění

....................................................................

►

....................................................................

►

....................................................................

►

....................................................................

►

....................................................................

►

....................................................................

„K d ykoliv se tě zm ocní hněv, nem luv a nic nedělej dříve, než si v duchu přeříkáš všech čtyřiadvacet písm en," m ínil C aesar. Z kusm e se řídit touto zásadou vždy, když se nám zpění krev.

KOMENTÁŘ Co svému kamarádovi doporučíte? Kromě jiného možná, aby se snažil: ► Partnerovi přesně formulovat příčinu rozzlobení („Štve mě, když...“). ► Přesně označit chování, které je příčinou, důvodem emocí („Přeji si, abys nedělal..."). ► Počítat i s partnerovou odpovědí typu „Je mi to jedno."; „Vidím to jinak."; „Nechci." ► Pochopit, že vítězem není ten, kdo nejvíce křičí, nýbrž ten, kdo si dove­ de nejlépe zachovat chladnou hlavu. ► Pracovat s časem (vyžádejte si čas na rozmyšlenou - „Počkej minutku, musím si vše rozmyslet, než odpovím."). ► Zopakovat hlavní myšlenku partnerova vyjádření a zeptat se, zda prá­ vě ona je hlavní věcí, co má na mysli (uklidní vás to a umožní vám po­ chopit, o co skutečně druhému jde). ► Dát najevo, že jsi dobře slyšel(a) a rozuměl(a). ► S druhým si vše shrnout a potvrdit v závěru, na čem jste se dohodli („Domluvili jsme se tedy tak, že...“). Možná se vám z vlastní životní zkušenosti vybavila řada dalších doporučení. Obohaťte o ně nejen svého kamaráda, ale i ostatní ve skupině.

Komunikace a vzájemné porozumění

77

J a k zv lá d á m e hněv a zlost?

►

J a k zv lá d á m e h n ěv a zlost?

^

Já a k r it ik a

Hněv často vyvolá i kritika - když si nás někdo dovolí hodnotit negativně, něco nám vytýkat. Kritizovat lze totiž kdykoliv, kdekoliv a cokoliv. Útočnou kritikou lze také „se ctí“ vyjít ze situací, které neumíme či nechceme řešit. Pokuste si každý upřímně odpovědět na následující otázky.

t Co pro vás znamená slovo kritika a s čím kritiku spojujete?

^ Co cítíte, když jste kritizován(a)? Jak se chováte?

^ Co vám dělá největší obtíže, když máte „něco" vytknout druhému?

^ Za co jste nejčastěji kritizován(a) v rodině (rodiči, partnerem, souro­ zencem, případně dětmi)?

KOMENTÁŘ Mnozí lidé s obtížemi přijímají kritiku, ne vždy ji dokážou vhodně sdělovat druhým a přiměřeně na ni reagovat. Kritika často bývá zdrojem konfliktů, 78

Komunikace a vzájemné porozumění

kapsy Nyní si společně uvědomme některá doporučení, která zbavují zbytečné­ ho respektu před kritikou. Kritiku má samozřejmě málokdo rád, zejména kritiku zaměřenou na svou osobu.

1. Učme se: a) Jak vhodně sdělovat kritiku druhým lidem. b) Jak přijímat kritiku od druhých. c) Jak umět na kritiku vhodně reagovat.

2. Jaké typy kritiky se vůbec vyskytují? a) Kritika oprávněná (obsahově i formou vhodně sdělovaná). b) Kritika oprávněná, ale nevhodně podaná (na ni obvykle reaguje­ me: „To, co říkáš, je možná pravda, ale vadí mi tón, kterým mi to sděluješ.**) c) Kritika záměrně nepravdivá (cílem je naše ponížení).

3. Jak obecně reagovat na kritiku? a) Pozorně poslouchat obsah sdělení a všechny informace. b) Reagovat vždy konkrétně a s ohledem na danou situaci.

4. Kromě asertivní reakce na kritiku se ovšem můžeme setkat s re­ akcí: a)

Pasivní - urážení, popírání pravdivosti kritiky, doprovázené pocitem ponížení, úzkostí, sebepodceňování atd. Komunikace a vzájemné porozumění

79

J a k zvlád ám e hněv a zlost?

rozčarování, hněvu, nejistoty a úzkosti. Kritika může působit jako manipulá­ tor, ale téměř vždy prospívá našemu osobnostnímu rozvoji. Jen je nutné na­ učit se vhodně kritizovat. Naučme se tedy spolu nesouhlasit, a přitom nebýt v nesmiřitelném sporu.

J a k zv lá d á m e h něv a zlost?

b)

Hostilní - agresivní s ironickým nebo sarkastickým komentářem, který maskuje nepřátelství nebo pocit bezmocnosti.

5. Co vše je nutné si uvědomit, abychom vhodně kritiku přijali a rea­ govali na ni? a) Jde skutečně o kritiku naší osoby? b) Co je motivem kritiky? c) Nepospíchejme s obranou našeho napadeného „já“. d) Odložme výbušnou odpověď a pokusme se zjistit „pozadí" kritiky. e) Položme si otázku - není nám tato kritika dobře známá od více lidí? f) Asertivně zvažme, kdy tuto kritiku vůbec můžeme a chceme přijmout. g) Záleží nám na vztahu k osobě, která nás kritizuje? h) Chceme kritiku konstruktivně využít?

6. Jaké jsou zásady asertivního přijímání kritiky. a) Klidně a pozorně posloucháme kritiku partnera, akceptujeme jen obsah. b) Rozlišujeme pravdu o naší chybě a partnerovo hodnocení (pravdu akceptujeme, nepravdivé hodnocení ignorujeme). c) Během naslouchání jsme klidní. d) Nenecháme se vyprovokovat k hádce, chceme od partnera objas­ nění jeho stanoviska.

7. Jaké zásady asertivní kritiky lze doporučit? a) Umět převzít odpovědnost za rozhodnutí kritizovat. b) Kritizovat konkrétně, specifikovat, co nám vadí. c) Kritizovat vhodným a taktním způsobem. d) Mluvit stručně a k danému problému.

80

Komunikace a vzájemné porozumění

a) Partnerovi sdělíme svůj názor („Nemyslím, že je to pravda..."). b) Upřímně vyjádříme své pocity („Překvapilo mne, že si to o mně mys­ líš..."). c) Žádáme zpřesňující informace („Nerozumím ti, můžeš mi vše blíže vysvětlit...?"). d) Můžeme navrhnout řešení, když nám na tom záleží („Takhle jsem o sobě ještě nepřemýšlel, pokusím se s tím něco udělat..."). Jak si poradit s útočnou kritikou? Je nezbytné uvědomit si a rozlišit, kdy nás chce kritik jen vyvést z míry a kdy poukazuje na reálné chyby. Uvědomíme-li si, že nás chce partner svojí kritikou ponížit nebo urazit, dáme mu svůj pocit slušně, avšak důrazně a co nejpřesněji najevo. Na závěr kritické informace můžeme partnerovi sdělit:

t Naše pocity („Cítím se...“; „Mrzí mne...“). Pohnutky („Nejraději bych udělal..."). Konečné rozhodnutí („Nemíním s tím nic dělat...").

KOMENTÁŘ Podrobněji se seznámíme se zásadami asertivního stylu komunikace a jed­ nání v publikacích Beleš, L.: Trénink asertivity. Praha, Institut výchovy a vzdě­

lávání 1990; Capponi, V.-Novák, T.: Jak se prosadit. Praha, Svoboda 1992; Medzihorský, Š.: Asertivita. Praha, Elfa 1991; Vališová, A.: Asertivita v rodi­ ně a ve škole. Praha, H+ H 1994; Bernstein, A. J. - Rozen, S. C.: Dinosauři mozky. Praha, Victoria Publishing 1993; Bratská, M.: Zisky a straty v závažových situáciach alebo příprava na život. Bratislava, Práca 2001.

Komunikace a vzájemné porozumění

81

J a k zv lá d á m e h n ěv a zlost?

8. A co nepravdivá kritika?

J a k zv lá d á m e h n ěv a zlost?

N e b o j m e se k r i t i k y V předcházejících cvičeních jsme si uvědomili, co pro nás kritika může zna­ menat, jak ji prožíváme a s jakými variantami kritiky se vůbec můžeme set­ kat. Seznámíme se ještě s některými metodami zvládání kritiky - sami si tyto metody můžete vyzkoušet v modelových situacích či v reálném životě. Známé jsou především následující metody: ^ „Otevřené dveře" „Negativní aserce" (souhlas s oprávněnou kritikou) „Negativní dotazování" Technika „otevřených dveří" a „souhlasu s oprávněnou kritikou" vedou především k „umlčení" kritika. Taktika „dotazování na negativa" vede k možnosti otevřeného rozhovoru.

V rámci techniky „otevřených dveří“ akceptujeme manipulativní kriti­ ku tak, že klidně přiznáme svému kritikovi, že v tom, co říká, může být něco pravdy. Dovoluje nám to zůstat konečným soudcem sebe a toho, co dělá­ me. Můžeme přijímat kritiku klidně, bez úzkosti a neposkytovat zároveň kritikovi žádnou podporu. Obsah pojmu „dveře" lze vysvětlit či přirovnat k situaci, kdy se proti nám řítí nepřítel a my mu „otevřeme dveře" kdesi vedle nás. Dveře měl protivník v plánu vyrazit, ale teprve dodatečně si uvědomí naši vychytralost, protože nenarazil na odpor, dveře jsme mu totiž sami otevřeli. Následující příklady odpovědí na principu této techniky dělají mnohdy divý. Vyzkoušejte si je případně ve vašem školním, rodinném či pracovním prostředí. Konstatujete například: „Můžeš mít pravdu..."; „Máš pravdu..."; „Může vám to tak připadat..."; „Snad..."; „Někdo to tak může vidět..."; „Snad se mýlím..." Kritizovaný se učí souhlasit s kritikou, učí se selektivně abstrahovat od toho, co nepatří do konstruktivní kritiky. Nenechá se strh­ nout k sebeobrannému zdůvodňování ani k agresi vůči kritikovi.

82

Komunikace a vzájemné porozumění

Efektivní technikou zvládání kritiky je technika „negativního dotazování“, která vede k aktivní podpoře kritiky s cílem použít získané informa­ ce (jsou-li konstruktivní), neboje vyčerpat (jsou-li manipulativní). Požaduje další kritiku, ať již sebe nebo svých činů. Uveďme si ukázku využití metody „negativního dotazování11dvěma stu­ dentkami střední školy. S: „Ty dnes nevypadáš dobře.11 A: „Jak to myslíš?11 S: „No, všimla jsem si, že nevypadáš nejlíp.11 A: „Myslíš to, jak vypadám tělesně nebo jak jsem oblečená?11 S: „Víš, to triko nevypadá hezky.11 A: „Co na tom triku nevypadá hezky?11 S: „Nějak ti nesedí.11 A: „Myslíš, že je moc volné?11 S: „Možná.11 A: „A co ta barva? Ta se ti líbí?11 S: „Ne, ta barva se mi vůbec nelíbí.11 A: „Je na něm ještě něco kromě té barvy?11 S: „Ne, to je všechno.11 A: „Ještě je na mně něco, co ti nesedí?11 S: „Jo, hodně toho namluvíš a vymýšlíš si.“ A: „To mi, prosím tě, vysvětli.11

Komunikace a vzájemné porozumění

83

J a k zv lá d á m e h n ěv a zlost?

„Negativní aserce“ nás zase učí souhlasit s oprávněnou kritikou, přijí­ mat naše chyby a omyly tím, že jednoznačně přijímáme kritiku našich sku­ tečných negativních kvalit. V situaci, kdy jsme oprávněně kritizováni, mů­ žeme odpovědět: „Dobře, zkazil jsem to, ale proto ještě nemusím být špatným člověkem.11; „Je to moje chyba. Příště se jí pokusím vyvarovat.11

J a k zv lá d á m e h n ěv a zlost?

S: „Prostě se něčeho chytíš a mluvíš..." A: „Myslíš, že nevím, kdy přestat?" S: „Jo, to je ono. Producíruješ se před klukama." A: „A v čem si myslíš, že se producíruju? Můžeš mi to upřesnit?" S: „Prostě se vytahuješ a jsi vlezlá." A: „To zní, jako bys chtěla říci, že jsem netaktní." S: „To je ono, jsi netaktní." A: „Dělám ještě něco kromě netaktnosti?" S: „No víš, je toho hodně." A: „Můžeš mi o tom říci něco více?" S: „Myslím, že ne.“ A: „Víš co, až se sejdeme příště, možná se ti bude chtít mi o tom říci něco víc, jo?" S: „Dobře." Dívky udělaly v danou chvíli celkem dobrý závěr, ale je nezbytné, aby se k rozhovoru vrátily. Šlo o ukázku toho, že na kritiku nemáme reagovat popí­ ráním, obranou nebo vlastní kritikou. Místo toho přerušujeme manipulativní „kruh" hádek tím, že aktivně žádáme další kritiku sebe a svých činů - klid­ ným, nevzrušeným a neprovokujícím způsobem. KOMENTÁŘ Na principu „hraní rolí" je možné vyzkoušet si v rámci cvičení reakce na růz­ né typy kritiky, její varianty a ověřit si techniky zvládání.

84

Komunikace a vzájemné porozumění

Leckdy se ocitneme v situacích, v nichž snadno ztrácíme nervy nebo (a to je ještě horší!) jsme ochotni se předem vzdát. Zkuste se zamyslet nad tím, k jaké reakci jste náchylní vy. Odpovězte upřímně na následující otázky.

TEST 1. Jak přistupujete k vlastním neúspěchům? a)

Snažím se je omluvit.

2

Po čase se s nimi vyrovnám, c)

3

1

Trvale mě trápí.

2. Ztrácíte často „nervy“? a)

1

Spíše ano. Podle názorů druhých ani ne.

3 2

c) Záleží na obtížnosti situace.

3. Jaké máte perspektivy ve svém odborném zaměření (budoucí profesi)? . a) Vcelku dobré. b)

3

Malé.

1

( 'b) Záleží na šéfech.

2

v_>

4. Býváte často rozmrzelí? a) Ano, ale mohou za to jiní.

1

b) Proč si kazit náladu.

2

c) Těžko říci.

3

Komunikace a vzájemné porozumění

85

J a k zv lá d á m e h n ě v a zlost?

Js te p s y c h ic k y odolní?

J a k zv lá d á m e h n ě v a zlost?

5. Stačili byste na náročnější úkoly? ( ^ V současnosti asi ne. b)

Na některé jistě.

~-sp Když budu opravdu chtít, ano.

1 2 3

6. Máte v životě konkrétní cíl? Ano, jako většina lidí.

3

b) No, ale stejně ho nedosáhnu.

2

c) Nemá to smysl.

1

7. Chápe vás vaše okolí? a) Většinou ne.

1

Zřídkakdy.

2

Q ^C elkem ano.

3

8. Míváte radost z cizích neúspěchů? (a) Občas mi něco takového udělá dobře. b) Jen nemám-li někoho rád(a). Je to ošklivá vlastnost.

1 2 3

9. Trpíte předsudky vůči některým lidem?

10.

86

a) Asi ne.

3

b) Jako každý jiný.

1

c) Určité typy si to zaslouží.

2

Chodíte často do společnosti?

-^.Velice rád(a).

3

I^J e n mezi přátele.

2

c) Nejlépe se cítím o samotě.

1

Komunikace a vzájemné porozumění

^ Z p ů s o b í, že přemýšlím o příčinách.

2

Mě vážně popudí.

1

c) Mě nemůže rozházet.

3

12. Jak se díváte na hypochondry? Je třeba je pochopit.

1

b) Každý si občas vymýšlí choroby.

2

c) Vyhýbám se jim.

3

V komentáři najdete opět pro vlastní inspiraci vyhodnocení výsledků testu. Souhlasíte s hodnocením vaší psychické odolnosti?

KOMENTÁŘ Výsledky testu ukazují míru vaší psychické odolnosti pouze rámcově. Tento­ krát by vás měly přimět k tomu, abyste si znovu připomenuli situace, na je­ jichž řešení se test ptá a zamysleli se sami nad sebou.

Hodnocení Méně než 16 bodů: Vy k odolným lidem zrovna nepatříte. Snadno vás i menší problémy vyvedou z rovnováhy. Měli byste způsob svého chování zvážit a změnit jej. Vyberte si mezi přáteli někoho, koho obdivujete a komu byste se chtěli podobat. Potřebujete posílit sebevědomí. Pak budete mít spoustu věcí mnohem snazších. 17-26 bodů: Je výborné, že i ve chvílích, kdy se vám nedaří a pociťujete obavy, se dokážete tvářit statečně. Později však v soukromí už odvahu ztrá­ cíte. Občas máte chuť odreagovat se na lidech, kteří za nic nemohou. Udělá­ te lépe, když se vyhnete povinnostem, které jsou nad vaše síly. Začínejte vždy něčím menším a méně náročným. Získáte tak zkušenosti a sebejistotu. Máte předpoklady dosáhnout v životě mnohem víc, než na kolik si nyní trou­ fáte. 27-36 bodů: Problémům čelíte s otevřeným hledím. Hned tak vás něco na kolena nedostane. Dá se o vás říci, že riskantní situace vyhledáváte, aby­ ste si vyzkoušeli své síly. Pozor však, aby vám nedošly v okamžiku, kdy to budete nejméně očekávat. Psychická odolnost má své hranice a ty si musí­ me pečlivě střežit.

Komunikace a vzájemné porozumění

87

J a k zv lá d á m e h n ěv a z lo s t?

11. Kritika vaší osoby:

J a k zv lá d á m e h n ě v a zlost?

K o n t r o l o v a n ý d i a l o g ( r o z h o v o r AB C ) Zaměřme se teď na rozvíjení dovednosti naslouchat a respektovat názor svého protějšku, neboť právě ve chvílích vzrušení a hněvu nám to obvykle dělá velké potíže. Následující cvičení není zdaleka tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Účastníci komunikace jsou tři. Dva (osoba A a B) hovoří na určité téma (mohou se i přít), třetí (osoba C) jejich dialog sleduje. Roz­ mlouvající dvojice vyslovuje další, nový argument či názor, zpravidla až když je zrekapitulován, zopakován základní smysl řečeného. Třetí, tedy C, má sledovat správnost průběhu rozhovoru osoby A a osoby B, upozorňuje komunikující dvojici na chyby. Po přibližně pěti minutách si členové trojice mohou své role vyměnit (C je jedním z hovořících a A nebo B se stane po­ zorovatelem). Téma rozhovoru si skupina zvolí sama.

Příklad Osoba A (Jiří):

„Heleno, z dějepisu mi víc vyhovuje opakovači test než ústní zkoušení. Test se mi zdá objektivnější, snáze hodnotitelný a nemám při něm trému. Proč jsi ve třídě prosazovala ústní formu zkoušení?"

Osoba B (Helena):

„Jestli ti dobře rozumím, je ti test bližší, protože je objek­ tivnější, lépe se hodnotí a netrémuje tě. Já si naopak myslím, že k dějepisu se lépe hodí forma ústního zkou­ šení. Cítím tam mnohem větší možnost objasnit někte­ ré souvislosti a kromě toho nemám ráda školní testy."

Osoba A (Jiří):

„Říkáš, že nemáš ráda testy a že se ti dějepis jako učební předmět zdá být spíš vhodný pro variantu ústního zkoušení..."

88

Komunikace a vzájemné porozumění

Pozoruje projevy (verbální i neverbální) u A a B, může případně jemně zasáhnout, poopravit formulace, při­ pomenout nezbytnost parafrází - stručného opaková­ ní základních myšlenek jednotlivých promluv dialogu, sleduje, zda si osoby A a B neskáčou do řeči, zda se zbytečně nezvyšuje emotivní napětí.

Po ukončení tohoto náročného cvičení si připomeneme pocity, které rozhovory provázely. Zvyšovalo se při dialogu vaše napětí? Kdy? Ve které fázi? Když jste měli naslouchat nebo hovořit? Dařilo se vám hovořit struč­ ně a jasně? KOMENTÁŘ Cvičení má kromě jiného ukázat, jak je obtížné v některých situacích na­ slouchat, nechat druhého vyjádřit pocit či myšlenku, ale i vyjádřit pod­ statu argumentace partnera vůči nám. V běžném rozhovoru samozřejmě nepoužíváme vždycky „parafrázování“, ale v každém případě musíme aktivně vnímat to, co druhý říká. Hovoříme v krátkých a významově jednoznačných větách, vyplácí se nepoužívat často spojku „ale" (je příliš konfrontační). Zkoušejte si tuto techniku i v běžném životě. Naučíte se naslouchat druhé­ mu, vhodně jednat s ohledem na to, co vám řekl, ovládat i případné emocio­ nální vzplanutí.

Určitý počet židlí - je jich vždycky o jednu méně, než je účastníků hry - se­ stavíme do kruhu, sedacími plochami buď vně, nebo dovnitř. Všichni se po­ hybují uvnitř nebo zase po vnější straně kruhu a na tlesknutí vedoucího židle rychle obsazují. Ten, kdo zbyl, zahajuje další kolo hry opět tlesknutím. Na závěr hry si klademe otázky. Jakým způsobem jste získali židli? Proč jsme byli někdy úspěšní a jindy zase neúspěšní? Nebyl někdo až příliš agre­ sivní? Rozčílil se někdo? Zvládli jste hněv, když na vás židle nezbyla?

Komunikace a vzájemné porozumění

89

J a k zv lá d á m e h n ě v a zlost?

Osoba C (Vláďa):

J a k zv lá d á m e h n ě v a zlost?

§&

KOMENTÁŘ Při tomto cvičení dbejme na bezpečnost, aby nedošlo ke zranění. U starších dětí lze použít i variantu „Místa si vymění". Instrukce je stejná, jen židle se nemění na tlesknutí. Ten, který je uprostřed, řekne: „Místa si vy­ mění všichni ti, kteří..." (...mají černé boty, jsou spíše životními optimisty, rádi studují matematiku atd.). Dotyčný uvnitř kruhu se ptá tak, aby mohl zís­ kávat židli také - nemůže dávat pokyn, že si všichni, kteří mají černé boty, vymění místa a sám by měl boty bílé. Jsou ve skupině i takoví, kteří ze strachu, že židli ztratí, raději vůbec ne­ vstávají? Jak jsou otázky formulovány? Používal někdo nějakých triků?

90

Komunikace a vzájemné porozumění

Strach z nebezpečí je tisíckrát horší než nebezpečí samo. D. Defoe Dva temní průvodci života jsou strach a úzkost. První bývá zpravidla spo­ jen s reakcí na „hrozivé objekty" vnějšího světa, úzkost je duševní emoční stav, spjatý s předtuchou neurčité hrozby (ostatně, někdy ji definují jako strach ze strachu, chronický strach). Strach i úzkost tedy vyvolávají určitý psychický stav, který je doprovázen nepříjemnými pocity tělesnými (svalové napětí, pocení, třesení rukou a no­ hou, zrychlený dech, bušení srdce, žaludeční neuróza), mnohdy dochází i ke změnám funkce centrálního nervového a vegetativního systému. Zdravý člověk si úzkost a strach uvědomí zvláště v neznámých pod­ mínkách, při nadměrné zátěži, v situacích, kdy si je vědom omezenosti svých možností a sil. Určitý stupeň obav, strachu a úzkosti může být i ku prospěchu - pomáhá udržovat pozornost, je pohnutkou k vyšší aktivitě, rozšiřuje životní zkušenosti a obzor.

Slavný mistr napětí Alfred Hitchcock vyprávěl, že je vlastně bázlivý a že dělá všechno možné, aby se vyhnul potížím a komplikacím. Pracovní stůl, kde měl vše na svém místě, mu poskytoval vnitřní klid a mír. Bývá charak­ terizován jako člověk, který ustavičně žil ve strachu, že ztratí duševní rov­ nováhu. V touze dosáhnout rovnováhy reaguje ovšem člověk na strach a sla­ bost také agresivitou, a to přímou (napadáním, slovním útočením, obvi­ ňováním) nebo zprostředkovanou v podobě činu, který může mít povahu

Komunikace a vzájemné porozuměni

91

S tra c h je d o b rý s lu že b n ík , ale š p a tn ý pán

S tr a c h je d o b rý s lu ž e b n ík , a le š p a tn ý pán_____________

S tra c h je d o b rý slu žeb n ík , ale š p a tn ý pán

značně iracionální. Bezvýchodný bývá i pasivní přístup s výmluvami a snahou o únik. Nejlepší způsob, jak reakce tohoto typu umenšovat a jak pocitům stra­ chu a úzkosti čelit, je trpělivě pátrat po příčinách jejich vzniku.

Co ve vá s p o c i t s t r a c h u v y v o l á v á ? Pasivní i agresivní reakce souvisejí s přirozenými obrannými mechanismy. Jak naučit strach a úzkost postupně překonávat? Při hledání odpovědi na tuto otázku začneme od určitého utřídění (hierarchizace) nejpravděpodob­ nějších příčin. Zkusme se zamyslet nad tím, která z uvedených životních situací je pro nás nejpříjemnější a která nám způsobuje největší pocit stra­ chu. Označme alespoň pět takových situací (můžete seřadit i zbývající možnosti):

t Když nejsem připraven(a) do školy na výuku... ^ Mám-li hovořit s neznámými lidmi...

t Když mám hovořit před velkou skupinou lidí... ^ Když mám před sebou důležité jednání... ^ Když mě někdo hodnotí... ^ Když mám někoho hodnotit já... ^ Mám-li řešit konfliktní situaci... Když mám někoho požádat o pomoc... ^ Když se mi nedaří naplnit své cíle a předsevzetí...

t Když mám řídit činnost druhých a vést je...

92

►

.........................................................

►

.........................................................

Komunikace a vzájemné porozumění

P ře k o n á v á n í strachu Zkuste nyní sami pracovat s kontrolním seznamem činností k překonávání strachu. Zaškrtněte, čím byste chtěli strachu a úzkosti předcházet. Jak myslíte, že je možné strach překonávat?

Chci: ^ Cvičit se v plánování svých činností... ^ Učit se plnit to, co si naplánuji...

t Učit se nestydět se za strach, neboť nejde o slabost... ^ Učit se sdělovat pocit strachu i druhému... K Učit se strachu nikdy plně nepodlehnout... ^ Snažit se co nejvíc využít strachu jako stimulace, ne jako brzdy svých aktivit... ^ Učit se ovlivňovat svůj hlas a způsob řeči...

t Učit se zvládat přímý oční kontakt... ►

.....................................................................

►

.....................................................................

►

.....................................................................

V následujících cvičeních si některá předsevzetí vyzkoušejte.

Komunikace a vzájemné porozumění

93

S tra c h je d o b rý s lu že b n ík , ale š p a tn ý p án

Na volné řádky sami doplníme případné další situace, které v nás vyvo­ lávají strach, úzkost či nepříjemné obavy. Zamyslíme se především nad prvními pěti označenými situacemi. Pokusíme se rozebrat jejich příčiny a důsledky a najít postupně přijatelné řešení. Porovnejte s následujícím cvičením.

S tra c h je d o b r ý slu žeb n ík , ale š p a tn ý pán

Z o č í do o č í Rozdělíte se do dvojic (nejlépe dívka a chlapec) a postavíte se proti sobě do přibližně půlmetrové vzdálenosti. Nejprve se dívejte vzájemně půl mi­ nuty až minutu do očí a dále vždy ve stejných intervalech na nos, ústa, po­ tom na krk, pravé ucho partnera, rameno, břicho, levou nohu partnera a opět postupně zpět k očím. Každé partii těla věnujeme vždycky alespoň půlminutový pohled. V tabulce s pomocí procentuálního vyjádření si poznamenáme, jak da­ lece nám byl upřený pohled na tu či onu část těla nepříjemný (z hlediska pozorovaného i z hlediska pozorujícího). Procentuální škála má rozsah od 0 (vůbec nebylo nepříjemné) do 100 procent (maximální hodnota nepříjemného pocitu):

V roli pozorovaného

V roli pozorovatele

(%)

(%)

Oči

70

60

Ústa

40

50

Nos

atd.

Část těla

Čelo Ucho Brada Krk Pravé rameno Prsa Břicho Levá noha

94

Komunikace a vzájemné porozumění

KOMENTÁŘ Cvičení má umožnit prožití příjemných (někdy ovšem i nepříjemných) pocitů vyplývajících z přímého kontaktu z očí do očí. Právě s ním má řada mladých lidí v komunikaci problémy, vyhýbají se mu, jindy se zase pohledem nechají druhým znervózňovat nebo naopak očima vyjadřují (často i neuvědoměle) ironii a sarkasmus. Tento přirozený kontakt by vám měl pomáhat získat zdravé sebevědomí a vyrovnanost.

V í t ě z s t v í n ad r u k a m a Víme, že neverbální složka komunikace je přinejmenším tak důležitá jako ta, která je naplněna slovy. Jak se naučit zvládat neverbální komunikaci, aby se strach pro nás (pokud ho někdy máme) stal dobrým služebníkem, a ne ovládajícím pánem? Vyzkoušíme si sami nebo ve skupině polohy jednotlivých částí těla (konfigurace) - rukou, nohou, hlavy a krku. Zkusíme si předvést konfigura­ ci otevřenou, přátelskou, ale i uzavřenou, nepřátelskou, dále i takovou, která vyjadřuje lhostejnost. Při nepříjemných situacích stojíme či sedíme obvykle co nejvíce schou­ leni do sebe. Zkusme postavit se před skupinou úplně uvolněně, s rukama spuštěnýma podél těla, s přímým očním kontaktem na členy skupiny. Dělá vám to potíže? Máte nepříjemný pocit? Nevíte, co s rukama, zda je dát do kapsy, za záda či je spojit před tělem? Máte chuť opřít se o židli, popocházet v prostoru?

Komunikace a vzájemné porozumění

95

S tra c h je d o b rý s lu že b n ík , ale šp a tn ý p án

V závěru cvičení prodiskutujte výsledky pocitů s partnerem z dvojice a posléze je porovnejte v rámci celé skupiny.

S tra c h je d o b rý slu žeb n ík , ale š p a tn ý pán

C o s n e p o s lu š n ý m a ru k a m a ? Pozorujeme-li lidi v našem okolí, pak zjistíme, že všichni se vyznačují cha­ rakteristickou „hrou rukou". Většina lidí ji přizpůsobuje potřebám své pro­ fese (učitelé, politici, herci, obchodníci aj.). Ale pokuste se zapomenout na své ruce! Čím více budete myslet na je­ jich zvládnutí, tím více se budou vaší kontrole vymykat. Nebojte se tedy přiměřeně gestikulovat během hovoru, klidně si dejte na chvilku ruku do kapsy, přičísněte rukou pramen vlasů a podobně. Herci ani politici přece nikdy nestojí jako slamění panáci s připaženýma rukama. Všimněte si, kolik lidí využívá při gestikulaci cigarety, dýmky, úředního spisu, dámy kabelky. Nedělají tím nic jiného, než že zaměstnávají a maskují své neklidné ruce. Proto buďme naprosto klidní - nikdo se nám nechystá smát, většinou má sám podobné problémy. KOMENTÁŘ Mnozí lidé mají problémy sdělit svou promluvu, určitý obsah - mimo jiné pro­ to, že nezvládají základní formy neverbální komunikace. Celkovým posto­ jem, konfigurací částí těla a ostatními neverbálními projevy můžeme dávat najevo naši otevřenost, upřímnost, úzkost, nejistotu, strach či sebejistotu. Nedostatečně zvládnutá neverbální komunikace může kontakt s druhými lid­ mi značně narušovat. K praktickým cvičením neverbálních forem komunika­ ce využijte odborné literatury doporučené v závěru knihy.

Veřejné vysto u pení Pro některé lidi bývá už jen představa, že by měli vystoupit na veřejnosti, příčinou mučivé úzkosti. I když se v úzkém kruhu přátel nebo ve skupině docela dobře vyjadřují, jsou-li nuceni předstoupit před větší množství ne­ známých lidí, zapomenou dokonce i to, jak se jmenují. Není to zas tak vel­ ké neštěstí. Koneckonců i takový slavný řečník, jakým byl Démosthenes, prý původně dokonce koktal!

96

Komunikace a vzájemné porozumění

S předem připraveným projevem problémy zpravidla nebudou. Pokud si své vystoupení nepřipravíte sjovo od slova písemně, pak většinou zjistí­ te, jak podstatně se ústní projev liší od projevu písemného. Samozřejmě - jisté obtíže může přinést improvizované vystoupení. V takovém případě:

t Předem si poznamenáme hlavní myšlenky našeho sdělení. t Řekneme v úvodu, o čem bude řeč (vhodné je nadlehčit počátek pro­ jevu humorem). ^ Prokládáme své vystoupení otázkami.(k motivaci, lepšímu porozu­ mění, aktivizaci, ke znovunavázání kontaktu). ^ Při mluvení se můžeme pohybovat, abychom působili uvolněně a při­ rozeně.

t V závěru vystoupení hlavní myšlenky zopakujeme a ověříme, zda nám posluchači porozuměli, zda pochopili sdělované informace.

PPPPP aneb P r a k tic k ý Pokus o P ě tim in u to vo u P ro fes io n áln í P rom luvu Každý si zvolíme téma pětiminutového vystoupení. Může jít o krátkou odbornou přednášku, o aktuální informaci, o charakteristiku vynálezu, do­ datečný komentář sportovního utkání. Výběrově předneseme vystoupení na tato témata před skupinou. Dbejme přitom na dodržování stanoveného času.

Komunikace a vzájemné porozumění

97

S tra c h je d o b rý s lu že b n ík , ale š p a tn ý pán

Při veřejném vystoupení platí velmi jednoduchá a zcela spolehlivá zá­ sada - nejdříve „myslet“ a potom „mluvit". Máte-li co říci, myšlenky se samy oblečou do kabátu slov.

S tra c h je d o b rý slu žeb n ík , ale š p a tn ý pán

Jak byste se měli připravit v průběhu výuky, jak případně doma? Zhodřte co nejobjektivněji každé vystoupení a využijte případně i komentáře.

:> v š e c h n o m ů ž e te s le d o v a t? ^ Z hlediska obsahu (verbální komunikace):

^ Z hlediska neverbálního - forma vystoupení a neslovní projevy před­ nášejícího:

KOMENTÁŘ Pro přehlednost a hlubší porozumění nabízíme základní definice neverbál­ ních forem komunikace.

► Posturologie - sdělování fyzickými postoji, tedy konfigurací jednotli­ vých částí těla, celkového postoje, polohy rukou, nohou, krku, hlavy apod.

► Gestika - sdělování kulturně normalizovanými výrazy, pohyby a posto­ ji (tedy gesty).

► Proxemika - znamená fyzické oddálení nebo přiblížení.

98

Komunikace a vzájemné porozumění

a hlavy.

► Haptika - komunikace tělesným, resp. hmatovým kontaktem (podání ruky, poplácání, poklepání na rameno, pohlazení).

► Řeč mimiky - výrazy obličeje, které tvoříme různými konfiguracemi obličejových svalů a změnami v nich.

► Řeč očí - sdělování pohledy (celkový objem pohledu, úhel po otevření víček, sdělování tvarem obočí, četností pohledů, frekvencí mrkacích pohybů apod.). Z hlediska verbální komunikace je možné sledovat především způsob for­ mulování vět, jejich srozumitelnost, plynulost a rychlost řeči, tón a zabarvení hlasu, rozsah nebo také délku projevu, přestávky v řeči, případně i způsob kladení otázek a jejich zodpovídání. Při cvičení verbální i neverbální komunikace můžete využít celé řady odbor­ né literatury. Poslouží vám i videozáznam vystoupení jednotlivých členů skupiny a jeho následný rozbor.

C v ič e n í rychlé relaxace Následující cvičení může trvat dvě minuty, ale také až třicet minut. Izolujte se od rušivých vlivů a zaujměte pohodlnou pozici (vleže či vse­ dě). Zavřete oči. Zhluboka se nadechněte a napněte všechny svaly. Zadrž­ te chvíli dech. Pomalu, dlouze nosem vydechněte a povolte všechny svaly. Opakujte třikrát. Dále dýchejte pomalu, hluboce a volně. Nechte volně pro­ bíhat hlavou myšlenky, odpočívejte, buďte klidní. Cvičení zakončete po vámi zvolené době hlubokým nádechem. Ote­ vřete oči, rozhýbejte se a protáhněte si tělo. V případě chuti a možností se opláchněte studenou vodou. A jak si budete stříkat ledovou vodu do obli­ čeje - úplně se uvolněte. Nechte vodu protékat mezi prsty a poslouchejte, jak její pramínky narážejí na umývadlo.

Komunikace a vzájemné porozumění

99

S tra c h je d o b rý s lu že b n ík , ale š p a tn ý pán

► Kinesika - komunikace různými pohyby rukou, nohou (způsob chůze)

S tra c h je d o b rý slu žeb n ík , ale š p a tn ý pán

Nechte plynout hlavou pomalu se vzdalující vzpomínku na to, co se před chvílí odehrávalo, a nepřipouštějte si ještě nic z toho, co vás za chvíli čeká. Teď cítíte každým pórem tep života. Pocit života je váš. Přestaňte mít strach z radosti i strach ze strachu.

^

Řeka ž iv o tn í sp o ko je n o s ti

Ze zkušenosti znáte situace, kdy na vás padne úzkost z veřejného vystu­ pování, kdy máte strach hovořit před více lidmi, sdělovat před nimi své ná­ zory a vnitřní pocity. I tyto druhy strachu je možné překonávat cvičením. Rozhodně byste se takovým situacím, při nichž je potřeba komunikovat, neměli vyhýbat. Uvolněte prostor (od židlí a stolů), postavte se všichni doprostřed míst­ nosti a zkuste si představit „řeku životní spokojenosti"? Jak? Na jedné straně místnosti symbolicky stanovte bod A, který bude představovat sto procent životní spokojenosti (souhrnně, tzn. v osobním, rodinném, pracov­ ním i školním prostředí). Na druhé straně místnosti bude bod B, který na­ opak představuje nejnižší hodnotu jako znak velké životní nespokojenosti. Mezi oběma body si pro lepší orientaci vymezte i střed. Nyní určete pro sebe konkrétní bod v této „řece životní spokojenosti". Dbejte na to, aby skutečně odpovídal (třeba v rozmezí dvou posledních měsíců) stupni vaší spokojenosti. Než své místo zaujmete, důkladně roz­ hodnutí zvažte. Pokud jste již všichni nalezli své místo v „řece životní spokojenosti", můžeme se pokusit nahlas zdůvodňovat své zařazení. Proč jsem se zařa­ d ila ) právě na určité místo, na jistý stupeň? Co mne k tomu vedlo? Kdy­ bych odlišil(a) osobní a pracovní život, změnilo by se mé zařazení? Místo, bod na naší „řece životní spokojenosti", které jste si sami vybrali, není samozřejmě zařazením definitivním. Za určitý čas se možná i velmi výrazně promění vaše aktuální rozhodování i vaše celková životní spoko­

100

Komunikace a vzájemné porozumění

§ !r

kom entář

Cvičení se zaměřuje na rozvíjení jasné komunikace i na dovednost hovořit o vlastních radostech a starostech bez ostychu a úzkostí před ostatními. Ze strany lektora (učitele) se předpokládá citlivý přístup, bez jakéhokoli zlehčo­ vání stanovisek členů skupiny, kteří se před druhými „otevírají*1. Je možno zaměřit se obecně na životní spokojenost, ale také lze kupříkladu využít cvi­ čení ke zjišťování spokojenosti se školou a studiem. I tentokrát záleží na citli­ vém přístupu, důvěře a jistotě, že otevřených sdělení jednotlivců nebude ne­ vhodně použito či zneužito. Cvičení vyžaduje dostatek časového prostoru, aby každý člen skupiny měl příležitost vyjádřit se.

Komunikace a vzájemné porozumění

101

S tra c h je d o b rý s lu že b n ík , a le š p a tn ý p án

jenost. Ta v sobě zahrnuje v obecné rovině nejširší okruh našich vztahů, ke kamarádům, rodičům, partnerovi či partnerce, ke škole, k práci i svému profesnímu zařazení.

P o z itiv n í signály

P o z it iv n í s ig n á ly

Můžete zářit ozdobami, ale líbit se budete pouze osobností. J. J. Rousseau Člověk je bytost konstruktivní a kreativní (tvořivá). V každém z nás je v té či oné míře odpor proti monotónnosti a rutině. Při většině činností přemýšlí­ me, jak je vykonat lépe a rychleji. Jen díky této podivuhodné lidské schop­ nosti tvořit se dostalo světu převratných objevů a vynálezů. Člověk kon­ struktivní a tvořivý potřebuje ovšem pocítit také radost a slyšet slova uznání. Když jsme hovořili o potřebě zvládat v sobě hněv, který jako vir moru dokáže dřímat celá dlouhá období, aby najednou zákeřně udeřil, zapo­ mněli jsme se zároveň zmínit o párovém protikladu - o radosti, která pro svoji křehkost patří k pocitům nejvíce ohroženým. A přitom mnohdy stačí rozpomenout se na pozitivní signály (touha udělat někomu radost, být po­ chválen, líbit se, radovat se a smát aj.), jež jsou v nás ukryty od času dět­ ství. Ptáte se po tajemství těchto signálů? Odpovím otázkou: umíte sdělo­

vat a přijímat pozitivní signály? Uvědomme si, kolikrát býváme chváleni doma, ve škole, od blízkého přítele či přítelkyně a jak zřídkakdy umíme nabídnout pochvalu někomu z okruhu svých příbuzných nebo přátel. Vzpomněli byste si, kdy jste byli naposled pochváleni a kdy jste někoho pochválili vy? Kdo by neměl rád pochvalu či kompliment! Nevynechejme žádnou příležitost dělat druhým radost, všimněme si, co je nám v jejich chování pří­ jemné, čím jsou nám blízcí, co jim sluší, co se jim povedlo. A mějme odva­ hu jim to dát zřetelně najevo jako pozitivní zpětnou vazbu - prostě, jedno­ duše a upřímně je pochvalme. Všímejme si jeden druhého, žijme nikoli vedle sebe, ale spolu. Raději dvakrát vyslovme někomu uznání, raději to 102

Komunikace a vzájemné porozumění

P o c h v a l a do o b á l k y Rozdejte si malé obálky a úhledně je podepište svým jménem. Budete mít za úkol napsat stručně, jaké kladné vlastnosti má každý z přítomných čle­ nů skupiny. V tomto cvičení zaznamenáváme jen hezká, příjemná a pozi­ tivní sdělení („Vypadáš p ě k n ě ...„J s i sympatický..."; „Jsi kamarádský..."; „Je s tebou docela legrace..."; „Umíš druhému pomoci..."; „Jsi spolehlivý a zodpovědný..." aj.). Každý se tedy dočká obálky, do níž ostatní složili lístky s pozitivními charakteristikami své osobnosti. Všechna sdělení pečlivě pročtěte. Sepište vlastnosti, které se často ob­ jevují, a vlastnosti, které se ve výpovědích spolužáků či kolegů objevují jen sporadicky.

Často uváděné vlastnosti

Ojediněle uváděné vlastnosti

Která vlastnost se neobjevuje, ačkoli vy ji u sebe považujete za chvály­ hodnou?

Komunikace a vzájemné porozumění

103

P o z itiv n í sig nály

trochu přežeňme, než abychom pomlčeli o jeho dobrém činu a brali jej jako samozřejmost.

P o z itiv n í sig nály

m

^

KOMENTÁŘ Často se setkáváme s tím, že lidé o sobě neradi hovoří, nechtějí se vyjadřovat o svých vlastnostech (pozitivních i negativních). Sebehodnocení mnohdy zu­ žují na své zápory. Když by se měli zmínit o svých pozitivních vlastnostech, měli by pocit, že se vychloubají, přeceňují apod. Je třeba se na sebe umět podívat vcelku, se všemi klady i zápory. A musíme se také sami o sobě umět vyjadřovat. Dokážeme pak přesněji odhadnout své reálné možnosti a meze.

M í s t o po m é p r a v i c i je v o l n é

Všichni si sedněme společně do kruhu. Jedno místo zůstane volné a ten, kdo sedí vlevo od prázdného místa, začíná. „Místo napravo ode mne je volné, přál bych si, aby tam seděl..., protože...“ (příklad: protože je mi sympatický, ...dokáže mi pomoci s úkolem, ...působí na mne odpovědně, ...). Opět se uvádějí kladné vlastnosti. Ten, kdo je za pozitivní kvalitu své osobnosti vybrán, se přesune na „volnou židli" a poděkuje za kladné hodnocení. Tím se opět uvolnila na jiném místě kruhu židle, která je volná - a tím může hra opět pokračovat již známou formulkou „Místo po mé pra­ vici je volné...". Hra vyžaduje svižné tempo. Možná některé z vás překvapí, jakých kva­ lit si u vás ostatní cení. Nezapomeňte jim za to poděkovat.

KOMENTÁŘ V tomto cvičení se učíme způsobům, jak vyjadřovat pozitivní kvality spolužá­ kům či kolegům. Cvičíme se také v dovednosti rozhodovat se. Skupina se vzájemně poznává. Při sdělení pochvaly si třeba chválený teprve uvědomí vlastnosti, o kterých ani nevěděl. Hry by se měli zúčastnit všichni - i lektor (učitel, vedoucí), který může její průběh do jisté míry regulovat (zapojovat do ní i ty, kteří dosud stáli stranou).

104

Komunikace a vzájemné porozumění

J a k r e a g o v a t na k o m p l i m e n t ?

Pojem „komplimenť bývá označením pro určitý projev zdvořilosti nebo úcty ke druhému v podobě pochvaly, poklony, lichotky. Pokuste se formu­ lovat doporučení: ^ Jak projevit, vyslovit kompliment.

^ Jak reagovat, odpovědět na kompliment.

KOMENTÁŘ K otázce sdělení komplimentu: ► Snažme se udržovat přímý, avšak přirozený kontakt očima. ► Pokusme se pochvalu vyjádřit skutečně upřímně. ► Formulujme pochvalu přesně a srozumitelně.

K reakci na kompliment lze doporučit následující: ► Reagujme stručným „děkuji11, neuvažujme o pravdivosti či „pozadí** komplimentu. ► Pokud sami chceme, přidejme i informaci o pocitech, které v nás kom­ pliment vyvolal (vyhněme se přehnaným díkům a sdělme například: „Děkuji, udělal jsi mi radost...“). ► Opět udržujme přiměřený kontakt očima. ► Pokud pocítíme náznak manipulace, vyžádejme si i dodatkové informa­ ce („Děkuji. Můžeš mi sdělit, co se ti zdá na tom vystoupení perfektní?**). ► Reagujme v klidu a pohodě, nedávejme najevo zbytečné rozrušení (klopení zraku, zčervenání, nervózní pohyby rukou aj.).

Komunikace a vzájemné porozumění

105

P o z itiv n í sig n ály

^

P o zitiv n í signály

ty\ Řekn i mi, j a k sedíš, a já t i ř e k n u , j a k ý jsi Tělo a duše jsou dvě rozdílné a zároveň neodmyslitelně spojené části cel­ ku našeho „já“. Odpověď na otázku „kdo jsem“ se může zdát velmi jedno­ duchá. Stačí říci, s kým se přátelím, co čtu nebo se podívat do očí? Přece „oko do duše okno". Pro každého z nás je kromě jiného typický i postoj těla, typ chůze, způsob sezení, celková koordinace pohybů. Je vaše chůze har­ monická a graciézní? Co o vás prozrazuje krok? Je příliš lehký nebo houpavý? Zkuste jít tak, aby váš krok byl lehký, ale přitom plně pod kontrolou. Podí­ vejte se na sebe, jak vypadáte, když vstáváte nebo když si sedáte. Budíte dojem, že vám dělá maximální potíže zvednout tělo ze židle a pak je nechat bezvládně „žuchnout"? Vstáváte naopak ze židle jakoby nic? Všimněte si, jak při tom používáte svaly. Dokonce i samy nohy o nás mohou v určitém ohledu hovořit. Zkuste každou z deseti poloh nohou na obrázku doplnit širší osobnostní charakte­ ristikou. Porovnejte ji posléze s výpověďmi ve skupině a s popisem v ko­ mentáři.

Vlastní charakteristika obrázků 1-10 1........................................................................... 2 .......................................................................... 3 ..................................................................... 4 ..................................................................... 5 .....................................................................

6 ................................................................. 7 ..................................................................... 8 ................................................................. 9........................................................................ 10........................................................................... 106

Komunikace a vzájemné porozumění

P o z itiv n í sig nály

Jaký postoj či způsob sezení vyhovuje vám?

Komunikace a vzájemné porozumění

107

P o z itiv n í s ig n á ly

KOMENTÁŘ Toto cvičení se týká spíš dívek a žen než mužů. Jaká je charakteristika osobnosti podle obrázků? 1. Máte tendenci být vyrovnaná, praktická a především přímá. Mnozí uzná­ vají vaši upřímnost, přátelství a věrnost. Avšak v navazování kontaktu vám někdy může dělat problémy váš poněkud chladnější zjev. 2. Býváte ráda středem pozornosti, chcete na sebe poutat pozornost. Víte, co chcete, a většinou toho dovedete dosáhnout. K dosažení cíle vám po­ máhá vaše inteligence a síla charakteru. Odmítáte se podřizovat, ve vztazích jste spíše dominantní, i když jste srdečná a důvěřivá. 3. Nerada se vzdáváte svých plánů a názorů, jste rozhodná, energická, ně­ kdy však působíte na některé lidi až provokativně. Chtělo by to více tole­ rance. 4. Můžete působit jako ctižádostivá, ambiciózní, máte před sebou stále ně­ jaké cíle. Jste však i trochu netrpělivá, což vám může dělat problémy v podnikání. Stanete se nervózní a příliš temperamentní. 5. Okolí se jevíte jako dost komplikovaná, ale vaše osobnost je přitažlivá a ve společnosti vyhledávaná. Takhle provokativně si mnohdy sedávají ženy rezervované, spíše sebou nejisté, dokonce stydlivé. 6. Ať křížíte pravou nohu přes levou nebo naopak, jste žena jistá sama se­ bou, umíte žít a také to tak činíte. Pokud ovšem nohy stále překřižujete, houpete jimi s rukama kolem kolenou - máte tendenci k exhibicionismu nebo k nejistotě. 7. K vašim povahovým rysům patří upřímnost, srdečnost, čestnost, smysl pro pořádek. Vypadáte možná trochu chladně, ale pod fasádou se skrý­ vá zlaté srdce. 8. Máte sklon k rezervovanosti, občas jste v defenzívě, protože vaše přecit­ livělost nesnáší nejmenší výčitky. Komplikujete si možná vlastní rezervo­ vaností i vztahy k druhým lidem, což ve vás vyvolává pocit izolace. 9. Můžete působit jako velmi citlivá, nesmělá, stydlivá. Utíkáte před pohle­ dy druhých, kontakty vás znejisťují, vyhledáváte spíše samotu. 10. Jste ráda středem pozornosti. Můžete mít sklony i k žárlivosti, dominantnosti. Nejsou vám příjemné jakékoli změny, zvláště když se dotýkají va­ šeho pohodlně zařízeného soukromého života.

108

Komunikace a vzájemné porozumění

V knize „Jak získávat přátele a působit na lidi" doporučuje Dále Carnegie devět pravidel, jak změnit lidi, aniž se jich dotkneme. Pojďme pravidla pečlivě sledovat a u každého z nich si zaznamenejme svůj vlastní názor, popřípadě jeho zdůvodnění (souhlas, nesouhlas, proč?). 1. Začněte s chválou a upřímným uznáním ................................................. 2. Na chyby upozorněte nepřímo................................................................... 3. Než začnete kritizovat druhého, promluvte o svých ch ybá ch .................

4. Přikazujte otázkou, nikdy přím o................................................................ 5. Šetřete důstojnost d ru hé h o ....................................................................... 6. Pochvalte každé sebemenší zlepšení. Buďte poctivě uznalí a nešetřete chválou........................................................................................................ 7. Idealizujte lid i.............................................................................................. 8. Povzbuzujte! Přesvědčte, že napravit chybu je snadné, že to, co od dru­ hého požadujete, může snadno vykonat.................................................. 9. Hleďte, aby druhý byl šťasten, může-li učinit, cosi p ře je te ......................

Nyní se ještě jednou vraťme k obsahu uvedených pravidel. Komentář doplňuje model jednání (založený na „manipulaci11 prostřednictvím po­ chvaly a pozitivní zpětné vazby) stručnými informacemi o asertivním stylu komunikace. Životní situace vyžadují různé varianty reakcí. Někdy může­ me být laskavější, vstřícnější, leccos přejdeme, odpustíme - a vůbec to neporuší naši sebejistotu a sebeúctu, nesníží autoritu.

Komunikace a vzájemné porozumění

109

P o z itiv n í sig nály

J a k lz e p ů s o b i t na lid i?

P o z itiv n í signály

Jsou však i situace, které vyžadují odvahu a razantní, i když samozřejě slušné vystupování. Umět zvolit přiměřený způsob jednání je snad n nejtěžším úkolem. A není na něj bohužel žádný obecně platný recept.

% KOMENTÁŘ V knize J a k z ís k á v a t p řá te le a p ů s o b it n a lid i( D. Carnegie) porovnejme na­ příklad asertivní styl jednání a taktický přístup k řešení životních situací. Asertivní styl jednání předpokládá otevřenou a jasnou komunikaci, budová­ ní trvalejšího autentického projevování člověka, dovednost rozhodovat se, řešit problémy, zvládat kritiku i umět odmítnout. Na rozdíl od tohoto přístupu k životu taktické prvky jednání zvažují, co se v té či oné situaci hodí, co neho­ dí, čím a jak dosáhnu úspěchu aj. Snaží se zabraňovat konfliktům, hádkám, rozporům v počátcích, využívají při tom jednoznačně pozitivních forem jed­ nání. Taktický přístup vyžaduje velkou kontrolu nad sebou samým. Nicméně obojí přístup (taktický i asertivní), může pomáhat úspěšnému dosaho­ vání cílů. Sami musíme posoudit, co, kdy a jak je pro nás v dané konkrétní situaci vhodné a přijatelné.

Sm ích ja k o n e jv s tříc n ě jš í signál V následující hře se budeme snažit podstatně umenšit strnulost a koženost vztahů mezi lidmi ve skupině. Nazveme ji Opice, slon, kačka, proto­ že se bude odehrávat ve světě zvířat. Postavte se všichni do kruhu, uvolněte se a poddejte se rytmu hry. Vyvolavač - muž nebo žena uprostřed kruhu (nejdříve to bude nejspíše ve­ doucí nebo učitel) se zatočí po způsobu rulety, ukáže na jednu osobu a řekne druh zvířete: opice, slon nebo kačka. Vyvolaná osoba předvede, jak se má dané zvíře projevovat - opice jí banán, znázorní slonův chobot či otevírající se kachní zobák. Sousedi zleva i zprava opici pošimrají, slonovi naznačí uši, vedle kachny se hbitě zakroutí v bocích. Vyvolávač postupuje svižným tempem a sleduje, kdo udělal chybu. Ten se pak stává vyvolavačem. K chybě dojde snadno, a proto se vystřídá v roli vyvolavače skoro každý.

110

Komunikace a vzájemné porozumění

vlastn ím životě Když zvládneme techniku pozitivních signálů, můžeme být všude vítáni jako roztomilí lidé. Nevyhnuli jsme se však přitom někdy odpovědnosti za svůj vlastní smysluplně prožitý život? Přesvědčení o naší vlastní dokona­ losti by mohlo prasknout jako mýdlová bublina. Jeden z přístupů k chápání pocitu naplnění celého života vychází z uvědomování si významu drobných, malých činů, jež našly svůj smysl. Dívá se na ně jako na políčka klasického filmového pásu a vede naši obra­ zotvornost k představě celého filmu života. Přitom se ptá: Byl to jen ná­ hodný a chaotický sled obrázků nebo přece jen více? Je až s podivem, že pocit naplnění života určitého člověka obvykle chápeme, až když je ukončen. Najednou si uvědomujeme, „kdo to byl“ a „o co mu vlastně celý život šlo“. Zamyslete se nad svým až dosud uplynulým „kouskem" života. Máte pocit, že byste v něm udělali něco jinak a lépe? Změnili byste jeho něja­ kou etapu, pokud by existovala možnost ji ovlivnit? S kterou etapou života jste byli spokojeni a se kterou naopak vůbec ne? Pokuste se své úvahy za­ znamenat.

t Povedlo se m i....................................................

t Nejsem spokojen především s

Komunikace a vzájemné porozumění

111

P o z itiv n í sig nály

Cvičení ukáže, jestli se umíme podívat na svět z nadhledu, nejsme str­ nulí a dokážeme se zasmát. Humor a smích je totiž nejvstřícnějším pozi­ tivním signálem vzájemného porozumění.

P o z itiv n í signály

^ Co bych udělal ve svém životě jinak

K rozhodujícímu kroku našeho života dospíváme zpravidla tehdy, když převezmeme svůj díl odpovědnosti i za někoho jiného, za člověka, s nímž spolupracujeme, za svého životního partnera a za našeho potomka. Part­ nerství je ta nejnáročnější zkouška vysílání pozitivních signálů. Komuni­ kace při ní probíhá na základě dvou zprvu samostatně uzavřených spoje­ ních, jež se postupně proměňují ve společný systém.

KOMENTÁŘ K tomu, abychom byli v životě úspěšní, je nutné umět se zamýšlet i nad vlastní minulostí, umět se z ní poučit do budoucnosti a nalézat cesty k větší spokojenosti. O pocitech prožívání úspěchu či neúspěchu je možné si ve skupině poho­ vořit. Ve kterých činnostech jsme spíše úspěšní a ve kterých méně? Souvisí úspěch či neúspěch s životním optimismem? Pokud převládá ve skupině pesimistický pohled na život, jaké to má pravděpodobné příčiny?

112

Komunikace a vzájemné porozumění

Moudrost je cesta, kterou lidská duše jde za svou dokonalostí. A to je možné dvěma způsoby: věděním a činností Avicenna Ani nejdokonalejší stroj neuvedeme do chodu bez návodu. Počítač bez softwaru je bezmocná krabice. Co se dnes nejvíce cení, to jsou informa­ ce, recepty, metody, jak vykonávat rozmanité složité činnosti nebo třeba jak studovat. Mohou nám připadat jako pověstný šém, který rabín Lów vkládal Golemovi do čela. Neosvojíme-li si tajemství šému, kterému se dnes říká know-how, zůstaneme přede dveřmi. Cvičíte se v otevřeném jednání, tedy nahlédněte i do této komnaty...

P o t í ž e při s t u d i u Sdělovací prostředky všeho druhu chrlí na vás den za dnem informace 0 desítkách úspěšných lidí. Něčí oslnivá kariéra může být ovšem založená na lehce nabytém bohatství. Věřte však, že za úsměvem většiny vědců, sportovců, umělců, ale i podnikatelů jsou skryty hodiny úsilí a dřiny, někdy 1zoufalství z nejistoty nastoupené cesty a hrozících pádů. Život - a právě často i ten velmi úspěšný (a možná zvláště takový!) - je plný překážek, při­ náší nepřátele a vyžaduje kázeň, trpělivost a obrovské množství energie. Pokusme se nyní najít příčiny našich potíží při studiu (v prostředí školy, rodiny, internátů, studentských domů).

Komunikace a vzájemné porozumění

113

J a k z ís k a t k n o w -h o w

J a k z ís k a t k n o w -h o w

J a k z ís k a t k n o w -h o w

t Zamyslete se nad tím, co vám dělá při studiu největší potíže.

^ Kvůli čemu se na vás rodiče při učení nejvíce zlobili či zlobí?

^ Pomáhají vám či pomáhali rodiče při učení? Jak?

t Jak vy sami byste si představovali pomoc při studiu, pokud ji potřebujete, od druhých lidí (rodičů, sourozenců, učitelů, spolu­ žáků)?

KOMENTÁŘ Ve skupině můžeme příčiny studijních problémů prodiskutovat. Uvědomíme si, že kromě jiného je nezbytné při „učení se“ rozumět tomu, čemu se učím. I učit se je potřeba učit! Samozřejmě si hned v úvodu vysvětlíme pojem know-how. Know-how (nou hau, angl.) znamená všeobecně použitelné znalosti, metody a údaje o tom, jak co nejlépe, nejrychleji a nejhospodárněji uskutečnit určitou výro­ bu. K know-how patří výrobní tajemství, receptura, technická dokumentace a zkrátka informace nutné k technologickému procesu.

114

Komunikace a vzájemné porozumění

Rozhodujícím předpokladem efektivního učení je vhodná metoda. Jaký­ mi cestami bychom tedy mohli postupovat k úspěchu a konec konců i k uspokojení a radosti ze studia? ^ Snažíme se pochopit, čemu se učíme. ^ Hledíme, abychom z výkladu ve škole i z učebního textu dovedli vy­ brat nejdůležitější informace. ^ Systematicky poznatky uspořádáme a přehledně zapíšeme. ^ Srovnáváme nově nabyté vědomosti s tím, co již známe a s vlastními zkušenostmi. ^ Když nám něco není jasné, rozhodně požádáme o vysvětlení (klást otázky odborníkovi není projevem neschopnosti, ale zájmu a svědo­ mitosti). ^ Neomezujeme se na studium učebnice. Alespoň polovinu času vě­ nujeme samostatnému vyjádření nastudovaného obsahu, nakresle­ ní schématu nebo jiné variantě učební aktivity. ^ Důležité či obtížné učivo opakujeme vícekrát, ale v kratších časo­ vých úsecích, někdy s rozložením do různých dnů.

t Ke studiu využíváme zdánlivě prázdných, ztrátových časů. I čekání na dopravní prostředek je vhodné k opakování slovíček, vzorců, schémat apod.

t Neodkládáme přípravu na poslední den nebo těsně před další vy­ učovací hodinou, ale probereme si učivo hned po výkladu („za čer­ stvé paměti").

t Individuální studium kombinujeme se společnou činností, vzájemně se zkoušíme, vysvětlujeme jeden druhému, konverzujeme v cizím ja­ zyce apod.

t Dodržujeme pravidelný režim dne, dostatečný spánek a správnou ži­ votosprávu. Komunikace a vzájemné porozumění

115

J a k z ís k a t k n o w -h o w

U č í m e se u č i t

J a k z ís k a t k n o w -h o w

^ Učíme se plánovat své činnosti a snažíme se plán dodržet.

t Zavedeme si určitý stálý a srozumitelný systém zkratek. ►

Respektujete při svém studiu některá z uvedených doporučení? Uveď­ te která. KOMENTÁŘ Studenti mohou předejít pocitům obav a strachu ze školní výuky tím, že se dobře připraví. Alespoň částečně jim pomohou doporučení, jak se učit. Důle­ žitá je přitom odpovědnost za výsledky vlastní učební činnosti. Tak závažné téma bychom měli společně ve skupině prodiskutovat.

T a je m s tv í knih Skutečná vzdělanost není rozhodně dána jen sumou znalostí, uplatňova­ ných při každé vhodné i nevhodné příležitosti a někdy doslova sužujících ostatní. Moderní vzdělanost je strukturována podobně jako počítačově menu: spočívá v dovednosti rámcové orientace v širokém spektru oborů v umění vědět „kdy“, „kde“ a „jak“ získat detailní informaci. Způsob práce s informacemi je ovšem třeba ovládnout od základu. Tomu slouží i následující cvičení zaměřené na rozvíjení dovednosti nacházet hlavní myšlenky z textu. ^ Vyzkoušejte svoji dovednost nalézt základní myšlenky a hlavní po­ jmy v ucelené části odborné publikace. Každý pracujte na samostat­ ně vybraném textu a potom výsledek ve skupině prohovořte. ^ V jiné variantě cvičení využijte například vhodné písničky (třeba fol­ kové nebo rockové balady). Zkuste po poslechu zformulovat vlastní­ mi slovy hlavní myšlenku textu (současně si uvědomte, že písnička má ovšem i hudební obsah, „myšlenku"). 116

Komunikace a vzájemné porozumění

Základní předpoklady pro práci s informacemi je třeba získávat již od útlého mládí a to jako východisko celoživotního vzdělávání. Co k těmto předpokla­ dům patří? ► Vědomí potřeby informace. Již děti předškolního věku mají silnou pot­ řebu poznávat své okolí, prostředí, v němž žijí, snaží se aktivně získá­ vat co nejvíce informací. Dospělí by jim v tomto poznávání měli vydatně pomáhat, nikoli však přímou odpovědí na dotaz, ale zaměřenou orien­ tací na přiměřený informační pramen. V předškolním a mladším škol­ ním věku by si měly děti začít budovat vlastní domácí knihovnu. ► Výběr informačních pramenů. Děti by měly na úrovni odpovídající jejich věku vědět, kde mohou nové informace získávat, měly by postupně poznávat rozsáhlý sortiment informačních pramenů, k nimž patří časo­ pisy, knihy, sdělovací prostředky, muzea, kulturní instituce, počítačové učební programy apod. ► Strategie vyhledávání informací. Kam se obrátíme, abychom získali po­ třebné informace, a jak to uděláme? Odpověď na otázku „jak“ vyžaduje kromě jiného dovednost zběžného a globálního čtení, umění vyhledává­ ní faktů na celé stránce, pohotově vyčíst smysl příslušného textu, rychle shrnout obsah přečteného, postřehnout odkazy na další literaturu, orien­ tovat se v rejstříku, vyznat se v bibliografických značkách apod. ► Hodnocení informací. Tato činnost je velmi důležitá, avšak i obtížná. Učíme při ní akceptovat hodnotu informačního zdroje a určovat hodno­ tu získané informace, oddělovat podstatné od nepodstatného, postup­ ně si osvojovat dovednost zařazovat nové informace do souboru již známých poznatků. ► Organizace a úprava poznámek. Předpokladem výběru i pochopení in­ formace je i dovednost samostatného a funkčního vedení poznámek. Text, který bude použit k výběru hlavních myšlenek a základních pojmů, je možné zvolit libovolně. Každý by měl mít k dispozici jeho fotokopii pro sa ­ mostatnou práci. V závěru problémy společně prodiskutujeme.

Komunikace a vzájemné porozumění

117

J a k z ís k a t k n o w -h o w

§§Sr KOMENTÁŘ

J a k z ís k a t k n o w -h o w

R elaxačn í cv ič e n í Po náročném nebo vyčerpávajícím studiu či výuce ve škole, kdy můžete prožívat stresovou situaci, zařadíme jako „přechod" mezi dalšími našimi aktivitami relaxační svalová a dechová cvičení na celkové uvolnění.

Pá n

nebo paní tvorstva?

Na téma „pán tvorstva" se toho už mnoho namluvilo a ještě namluví! Pokud jde o výjimečnost lidského jedince, pak výzkumy z poslední doby přiná­ šejí zpřesnění - například u mužů převládají silnější dispozice k abstrakt-

Komunikace a vzájemné porozumění

123

C e lo ž iv o tn í ex p e rim e n t: úspěšné p a rtn e rs tv í ve ško le, v p rá c i i v rodině

přístupů, které je třeba sladit v jakousi jednotu v rozdílnosti v zájmu dosa­ žení společného cíle. Partnerství je také předpokladem veškerého praktic­ kého jednání, třeba i podnikání.

C e lo ž iv o tn í e x p e rim e n t: úspěšné p a rtn e r s tv í ve škole, v p rá c i i v rodině

ním geometrickým operacím s trojrozměrnými objekty, zatímco ženy vyni­ kají v postřehu, paměti a vyjadřovacích schopnostech. Vyzkoušejme si údajně rozdílné dispozice v naší skupině. 1. Které dva obrázky nabízené vpravo jsou shodné s předlohou? (Procen­ to správných odpovědí - ženy 41 %, muži 64 %). Jde o cvičení trojroz­ měrného vnímání (technické schopnosti).

1

2

3

4

2. Po dobu jedné minuty soustředěně pozorujte předměty na obrázku A. Pak obrázek zakryjte a na obrázku B přeškrtněte tužkou symboly, které nebyly v původní nabídce. Za každý správně označený předmět si při­ pište 1 bod, za omyl si 1 bod odečtěte. (Průměr získaných bodů - ženy 15, muži 12). Jde o cvičení postřehu a paměti.

124

Komunikace a vzájemné porozumění

(Ženy průměrně čtyři synonyma na slovo, muži dvě synonyma). Zjišťu­ jete rozdílné vyjadřovací schopnosti. |KOMENTÁŘ Převzato a upraveno z časopisu Time, January20, 1992, s. 39. Cvičení lze využít pro rozvíjení postřehu, paměti a pozornosti. U prvního cvičení je správná odpověď 1 a 3. Co vy na to?

Komunikace a vzájemné porozumění

125

C e lo ž iv o tn í ex p e rim e n t: úspěšné p a rtn e rs tv í ve škole, v p rá c i i v ro d in ě

divoký -

C e lo ž iv o tn í experim ent: úspěšné p a rtn e rs tv í ve škole, v p ráci i v rodině

E x istují id e áln í partneři? Co rozhoduje o tom, že se k sobě hodíme? Sotva to bude to, že „On“ je čer­ novlasý a „Ona“ blondýna. Partnerství mezi mužem a ženou, láska, manželství jsou složité vztahy, v nichž vystupují do popředí vlastnosti vhodné nebo naopak nevhodné. Jaké vlastnosti dnešní mladé lidi přitahují, jaké partnerské typy mají u nich naději na úspěch? Z výzkumů vysokoškol­ ské i středoškolské mládeže nejčastěji vyplývá následující seřazení poža­ davků na vlastnosti partnera.

Jaký by měl být „On“

Jaký by neměl být „On“

inteligentní, chytrý

hrubý, surový, vulgární

vyrovnaný, duševně zralý

zbabělý, slabošský

ohleduplný, chápající

nevěrný

věrný, spolehlivý

prolhaný, klamající

se smyslem pro rodinu

nevšímavý, nepozorný

zdravý

žárlivý, nedůvěřivý

cílevědomý, průbojný

náchylný k požívání alkoholu

pracovitý

nespolečenský, nekulturní

urostlé postavy

líný

černovlasý, tmavovlasý

nesmí kouřit

fyzicky krásný

nepořádný

Jaká by měla být „Ona“

Jaká by neměla být „Ona“

inteligentní

nevěrná

věrná, spolehlivá

nesnášenlivá, svárlivá

veselá

hysterická

ohleduplná, chápající

nesmí lhát, klamat

se smyslem pro rodinu

panovačná

126

Komunikace a vzájemné porozumění

žárlivá

zdravá

nepořádná

blondýnka

lhostejná

štíhlá, plnoštíhlá

lenivá

pracovitá

nesmí kouřit

něžná

nesmí pít

Trefili se do černého? Co doplníte vy?

P r i n c a p r i n c e z n a na b í l é m k o n i V následujícím cvičení nejdříve promyslete, potom napište deset nezbyt­ ných vlastností vašeho partnera či budoucí partnerky. Jednotlivé soubory vlastností, které každý z vás uvedl na předních místech, předložte postup­ ně ke společné debatě. Je partner pro manželství, kterého jste společně „zkonstruovali", reálný a životaschopný? Pokud se domníváte, že ano, napište do následujících řádek tři nejdůle­ žitější vlastnosti budoucího životního partnera.

1......................................................... 2.................................................... 3....................................................... Čas a následující život vaši volbu spolehlivě prověří.

Komunikace a vzájemné porozumění

127

C e lo ž iv o tn í e x p e rim e n t: úspěšné p a rtn e rs tv í ve ško le, v p rá c i i v ro d in ě

fyzicky krásná

C e lo ž iv o tn í e x p e rim e n t: úspěšné p a rtn e r s tv í ve ško le, v p rá c i i v rodině

J s t e t y p v h o d n ý p ro m a n ž e l s t v í ? Každá společnost má určitá pravidla pro vznik, zdárnou existenci i zánik manželského svazku. Žádná však nenabízí návod, jak proplout nesčíslný­ mi úskalími a vydržet. Zde si musí poradit každý sám. Následující test vám v tomto ohledu poskytne informaci o vašem vlastním smyslu pro realitu.

Zvolte vždy jednu ze tří následujících možností a přiřaďte jí určitý počet bodů. a = 1 bod, b = 2 body, c = 3 body

1. Typ partnerského vztahu: a) Svobodný(á). ■«* b) Manželství do 7 let. c) Trvání manželství nad 7 let. 2. Manželství (jako institucionalizovaný partnerský vztah) považuji za: a) Soužití dvou lidí, neboť není dobře člověku samotnému. b) Příležitost pro společný život, spolupráci a toleranci.c) Klec, v níž si dvě pokusné osoby snaží nelézt na nervy. 3. Můj životní partner musí být: a) Typ, který si poradí s domácností a dovede šířit pohodu. b) Člověk, s nímž lze konstruktivně rozmlouvat s cílem řešit věci. c) Člověk tolerantní s nadhledem a životními zkušenostmi.

4. Nelze žít s člověkem, který: a)

128

Neumí se o mne postarat. Komunikace a vzájemné porozumění

c) Snaží se změnit mé chování a zvyky. *

5. V manželství považuji za nejpodstatnější: a) Partner(ka) uznává mé představy a touhy. * b) Partner mne chápe jako samostatnou osobnost a umí oddělit klíčo­ vé věci od banálních. c) Partner se dokáže bez iluzí vyrovnat s mými nedostatky.

6. Za jednu z nejzákladnějších životních potřeb považuji: a) Domácí pohodu. •* b) Jistotu, že můj partner bude realista v pohledu na život. c) Potřebu svého uplatnění spjatou s partnerovým pochopením pro mne.

7. Pro dobrý manželský vztah je nutné: a) Vědět, co chci. * b) Umět partnera pochopit. ' c) Orientovat se vždy ve všech svých pocitech.

8. Opravdový pocit lásky většinou prožívají lidé, kteří: a) Přivedli na svět děti a vychovávají je. b) Nežijí v zajetí ideálů. c) Jsou si vědomi dobrovolnosti svého vztahu (mohou a nemusejí spolu Žít). r V komentáři můžete porovnat vaše výsledky s hodnocením a interpre­ tací testu.

Komunikace a vzájemné porozumění

129

C e lo ž iv o tn í ex p e rim e n t: úspěšné p a rtn e rs tv í ve ško le, v p rá c i i v ro d in ě

b) Nic mu není vhod a zakládá si na maličkostech.

C e lo ž iv o tn í e x p e rim e n t: úspěšné p a rtn e r s tv í ve ško le, v p rá c i i v rodině

Za zamyšlení stojí i úvahy na toto téma z publikace Eseje za zrcadlem od J. Chuma. Ve skupině můžete své názory na složitý vztah mezi mužem a ženou prodiskutovat. KOMENTÁŘ „Bouřlivými proměnami prochází také klasická monogamní rodina. Přibý­ vá žen, které i při plnění náročných povinností v rodině dokáží pamatovat na svůj odborný růst. Přibližně stejná výchozí intelektuální úroveň s manželem na počátku vztahu a srovnatelné procento úspěšnosti v pracovních i sociál­ ních vztazích se začíná v průběhu manželství radikálně měnit. Přibývá pří­ padů, kdy manžel není schopen udržet krok s úrovní znalostí, společenskou prestiží i schopností řídit větší skupiny lidí, čehož mezitím jeho žena dosáhla i při plnění mateřských povinností. Klasické monogamní manželství pak lec­ kdy zůstává jen elementární hospodářskou jednotkou s povinností zabezpe­ čit nezletilé děti. Ty pak, přibližně ve věku 14-15 let začínají vědomě plnit funkci .tichého společníka zavedené firmy' a zaujímat víceméně zdrženlivý postoj vůči kvalitě partnerského vztahu svých rodičů. Mnohému lze předejít, mnohé lze tolerovat, ale k zamyšlení zůstává také poměrně častý názor, že na ploše jednoho života, vymezeného dvěma zápi­ sy v matrice, prožije člověk vlastně několik - někdy zcela protichůdných ži­ votů. Nahlížen z úhlu manželského poradenství není to vůbec důvod k ra­ dosti. Nahlížen očima sociologa je to důvod pochopitelný - kolik jen je v tomto století dáno člověku příležitostí prožít zcela protichůdné společen­ ské systémy! Nedivme se, že tyto obvykle nepříliš laskavé změny zpravidla pořádně zatřesou tak křehkou rostlinou klasického monogamního vztahu." (J. C h u m : E s e je z a zrc a d le m . P ra h a , rukopis 2 0 0 4 , s. 2 9 )

Opět můžete sečíst dosažené body a porovnat je s výsledky „testu" pro volnou chvíli. Pokud se zpětně zamyslíte nad otázkami, zjistíte, že se k nim velmi těžko volí jedna odpověď. Proto, prosím, považujte výsledek pouze za orientační. Spíše znovu nad každou otázkou zvažte, jaký může mít význam

pro představy o vašem manželství a budoucím partnerovi. Vyhodnocení 8-12 bodů: Jste člověk, pro kterého je uzavření manželství a setrvání v něm životní nutností. Umíte si sice uvařit čaj a v případě potřeby se podílet i na stvoření dětí, ale uznejte, že život žádá mnohem víc. Iluze manželského štěstí vám rozhodně není cizí, dobře víte, co lze po partnerovi požadovat, ale trochu zmatku máte v tom, co dávat. Chápat druhého i s jeho chybami, respektovat jeho zájmy a potřeby je zřejmě nad vaše síly. Nezoufejte však, jestliže ještě nežijete s někým, kdo se o vás stará. Určitě takového člověka brzy najdete, neboť čajovou dietu nelze dlouho vydržet. Víte, že to nemusí vyjít hned napoprvé, a to je vaší předností.

130

Komunikace a vzájemné porozumění

19-24 bodů: Patříte mezi lidi, kteří jsou k sobě značně důslední a nároč­ ní. To by samo o sobě nebylo na překážku, pokud to do puntíku nepožaduje­ te i po svém partnerovi. V žádném případě si nepleťte manželství s ústavem pro převýchovu. Uvědomíte-li si to, jste pro svého partnera jako výhra v lote­ rii. Dáváte mu jistotu a je na vás spolehnutí. Už za to vás musí mít rád(a). Moc dobře víte, že ideál typu Romea a Julie je iluze. Síla jejich lásky vychá­ zela především ze skutečnosti, že spolu nemuseli žít. Vzhledem k tomu, že máte schopnost nacházet v lidech převážně to dobré, jste ideální typ pro manželství. A na závěr opět k úvaze: Také jste to slyšeli na vlastní uši? Romeo a Julie se prý tolik milovali, protože spolu nemuseli žít... Souhlasíte s tím nebo jste připraveni ten „očistec" na zemi „risknout"? To už je na vás!

Co je p o d l e vás v p a r t n e r s k é m v z t a h u d ůležité? V předcházejících testech a cvičeních se ukázalo, že ne všechny hodnoty mají v partnerském vztahu stejné postavení.

Co je podle vašeho názoru důležité pro dobrý vztah s partnerem či partnerkou? Napište pořadová čísla k jednotlivým položkám podle význa­ mu, který jim přikládáte: ...... sexuální přitažlivost a shoda ...... společná politická a světonázorová orientace ...... stejné sociální zařazení

Komunikace a vzájemné porozumění

131

C e lo ž iv o tn í e x p e rim e n t: úspěšné p a rtn e rs tv í ve ško le, v p rá c i i v ro d in ě

13-18 bodů: Vzhledem k tomu, že vám nečiní zvláštní potíže se přizpů­ sobit, respektujete i skutečnost, že většina lidí v určitém věku uzavře man­ želství. Jste natolik silná osobnost, že nemůžete být výjimkou. Váš racionál­ ní pohled na svět vám dává určitou šanci na přežití bez zásadnějších konfliktů a manželských scének. Važte si své komunikační a sociální zdat­ nosti, která vám pomáhá úspěšně řešit mnohé nečekané situace. Máte od­ had na lidi, což je důležité zejména při výběru partnera. Velice dobře umíte rozlišit zásadní od nepodstatného, a proto vás nemůže vyvést z míry spále­ ný oběd, návštěva tchyně či partnerovo občasné vyhození si z kopýtka. To všechno přece patří k životu.

C e lo ž iv o tn í e x p e rim e n t: úspěšné p a rtn e r s tv í ve škole, v p rá c i i v rodině

...... přibližně shodná inteligence a vzdělání .......stejné charakterové vlastnosti .......trpělivost a tolerance ...... samostatnost obou partnerů ...... schopnost domluvit se i při rozdílných názorech ...... totožné zájmy ve volném čase .......společní přátelé .......dobrý vztah k rodině partnera ...... přátelé, se kterými mohu hovořit o životních i partnerských problémech Když jste nyní uvedené hodnoty seřadili podle jejich významnosti, po­ žádejte také vašeho partnera či partnerku (případně i rodiče) o vyjádření. Které hodnoty vás odlišují? V čem spočívají podle vašeho názoru příčiny rozdílů? Pohovořte si o názorových odlišnostech. KOMENTÁŘ Zajímavou formou, jak si uvědomit hodnoty důležité pro partnerský vztah, může být rovněž srovnání výpovědí mladých lidí a jejich rodičů. Pokud bude­ te cvičení realizovat, zamyslete se nad rozdíly uváděných hodnot. Vzájemně své názory porovnejte ve skupinové rozpravě.

Sotva vás asi napadlo, jaká vědecko-výzkumná dobrodružství lze prožít třeba doma u večeře? Zkuste si navzájem s rodiči a sourozenci říci, co hezkého jste prožili, co se vám v nedávné době povedlo, co naopak ne, čeho se bojíte. Udělejte si k tomu něco dobrého „na zub“ a o svých pocitech si pohovořte.

132

Komunikace a vzájemné porozumění

Naslouchali jste druhým pozorně? Nezaměřili jste se při výpovědích jen na sebe? Vyzkoušejte si, jak vám naslouchání druhému a reprodukce (opakování) slyšeného půjde. Nepodceňujte naslouchání druhým v rodině. Ve zdánlivě všedním a každodenním soužití se nabízí veliká příležitost k otevřenému chování, k poznávání a prožívání radostných i smutných rizik hry s odkrytými karta­ mi právě v rodině. Nezapomínejte na pevnost rodinného kruhu, ale mějte na paměti, že i on je prostupný dovnitř i ven, že i on udrží v závěsu i v tahu břemena jen do určitého objemu a hmotnosti. Nehrajte proto, prosím, ni­ kdy s falešnými kartami v rukávě.

KOMENTÁŘ Cvičení je založeno na principu „Výpovědi o druhém“. Má rozvíjet nejen do­ vednost komunikovat před ostatními, umění sdělovat vnitřní pocit bez bázně a studu, má ale cvičit i dovednost naslouchat a sdělované reprodu­ kovat. V každé této etapě komunikace (sdělování, vnímání, naslouchání, reprodukování) může dojít k významnému zkreslení či nepřesnostem.

Komunikace a vzájemné porozumění

133

C e lo ž iv o tn í e x p e rim e n t: úspěšné p a rtn e rs tv í ve ško le, v p rá c i i v rodině

Dokázali byste to, co vám sděloval otec, matka, sourozenec sdělit ostat­ ním? Můžete postupovat převzetím role: „Jsem mamka. Dnes se mi po­ vedlo... Obávám se, že... Nezvládla jsem... Těším se na..."

M ís to závěru : N e b o jm e se sa m i sebe

M ís to z á v ě ru : N e b o jm e se s a m i se b e

Jsem pověrčivá. Trochu, proč to nepřiznat. Nešlapu na kanály a píšu-li kni­ hu, vyhnu se tomu, aby měla třináct kapitol. Taková malá, každodenní pověrčivost prý však není na škodu. Pomáhá rozvíjet představivost, a tu by­ chom si neměli nechat vzít. Představivost je jedním z velkých dědictví dětství: umožňuje pohled neunavenýma očima a má sklon uvádět věci do nečekaných souvislostí. To samozřejmě mnohé lidi děsí, ale jiné naopak přitahuje příležitost rozvinout a uplatnit vlastní myšlení. Je mi s vámi dobře na téhle duchovní frekvenci, na níž jsme si vzájem­ ně odvysílali knihu o otevřeném jednání. Vím, že jsem vám nabídla zatím jenom začátek - tedy něco jako prvních tisíc slovíček cizího jazyka, na něž měl námořník čas za přeplavby, ale po přistání v dosud neznámém přísta­ vu bude jimi muset vyjádřit daleko složitější pojmy nebo k takovým pojmům s pomocí onoho tisíce slov cestu otevřít. V obojím případě ho čeká spousta chyb. Zřejmě bychom stěží našli lidi, kteří nikdy nechybovali. Nebojme se tedy vlastních myšlenek a pocitů - nebojme se sami sebe. Neschopnost kriticky myslet a slepá víra v autority jsou velikým zlem. Učme se vzájemně naslouchat - naslouchání jako významná dovednost v komunikaci často pokulhává ve škole, doma, v zaměstnání... Škola (spolu s rodinou) klade základ struktury osobnosti, a proto by v ní měla být věnována výraznější pozornost výuce logiky a rozvoji logického myšlení. Bez něho je obtížné ovládnout umění diskutovat, obhajovat ná­ zory a kontrolovat sám sebe. Teprve učím-li se těmto třem dovednos­ tem, mám možnost nalézt postupně cesty k zásadám otevřeného jednání. Bez logického myšlení nestane se počítač naším služebníkem, zato my se ocitneme v čísi složité strukturované organizaci v postavení ozubeného

134

Komunikace a vzájemné porozumění

Dovednost kontrolovat sám sebe bývá obvykle podceňována. Hodně je dosud ukryto v rodině, ve vztahu dětí k rodičům - sílící nezávislost uvnitř této základní společenské jednotky by neměla být oběma stranám překáž­ kou snahy vzájemně si naslouchat a učit se toleranci. Když si dříve děti vedly deník dobrých skutků (komu jsi v průběhu dne pomohl, na koho jsi vzpomněl?), měly neustále před očima aktivní bilanco­ vání svého vztahu k okolnímu světu. Kdybychom s deníkem začali třeba až na střední škole - kdy je náš duchovní svět tolik zaujat pro spravedlnost a zároveň tolik křehký uprostřed neurvalého světa - získali bychom s od­ stupem týdnů a měsíců velmi přesné svědectví o proměnách naší osob­ nosti. Zkuste si právě deníkem vytvořit druhý díl knihy, jíž jsme teď ab­ solvovali. Nikdo nemůže složitá hnutí v nás vidět přesněji než my sami a deník je z tohoto pohledu (za předpokladu, že jsme upřímní) nejpřísněj­ ším a nejpravdomluvnějším přítelem. Podle odborníků se naše civilizace pohybuje teprve na začátku technic­ ké revoluce, jejíž konec předpokládají přibližně za čtyřicet let a jejímž cílem bude vytlačení člověka z výroby. To by mohlo přinést řadě lidí velkou úz­ kost z pocitu nenaplnění v životě. Stojíme v otevřených dveřích jedenadva­ cátého století. Ještě je naděje, že nebudeme-li se bát sami sebe, bude to století humanitní kultury. Mám ráda moudré texty Antoine de Saint-Exupéryho a přes všechnu hořkost, kterou někdy kolem sebe vidím, věřím v jeho myšlenku z Citadely: „Člověk v sobě nosí větší bytost, než je sám.“ Děkuji za pozornost, kterou jste věnovali této knize, a přeji vám, aby se bytost, jíž v sobě nosíte, nestala přítěží, vlekoucí vás do hlubin, ale aby ve vás zamávala křídly.

Komunikace a vzájemné porozumění

135

M ís to závěru: N e b o jm e se sam i sebe

kolečka nebo šroubku, bez jediné šance pochopit systém. Logické myšlení je předpokladem duchovního růstu.

D o p o ru č e n á a p o u ž itá lite ra tu ra

D o p o ru č e n á a p o u ž itá lit e r a t u r a

ABC člověka. Praha, Orbis 1977. Bakalář, E.: I dospělísi mohou hrát. Praha 1976. Bakalář, E.: Psychohry. Praha, Mladá fronta 1990. Bedrnová, E. - Nový, I.: Moc, vliv, autorita. Praha, MANAGEMENT PRESS 2001. Beleš, L.: Trénink asertivity. Praha, Institut výchovy a vzdělávání 1990. Bendi, S.: Kázeň ve škole. Metody a strategie. Praha, ISV 2001. Bendi, S.: Prevence a řešení šikany ve škole. Praha, ISV 2004. Berne, E.: Jaksi lidé hrají. Praha, Svoboda 1970. Capponi, V. - Novák, T.: Jak se prosadit. Asertivně do života. Praha, Svo­ boda 1992. Carnegie, D.: Jak získávat přátele a působit na lidi. Bratislava, Bradlo 1991. Čáp, J.: Metodická příručka pro výuku psychologie. Strojopis, 1993. Darwin, Ch.: Výraz emocí u člověka a zvířat. Praha, ČSAV 1964. Dobrovská, D.: Pedagogická a psychologická příprava učitelů odborných předmětů. Praha, ISV 2004. Dudák, V. - Adamová, L. - Koutná, A. - Miedzgová, J. - Vališová, A. - Ven­ tura, V.: Seminář ze společenskovědních předmětů pro 2. stupeň zá­ kladní školy. Praha, SPN 1998. Gillernová, I. - Hermochová, S. - Šubrt, R.: Sociální dovednosti učitele. Praha, SPN 1990. Gillernová, I. - Malotínová, M.: Psychologie. Praha, SPN 1994. Gillernová, I. - Buriánek, J.: Základy společenských věd. Psychologie. So­ ciologie. Praha, Fortuna 1995. Gillernová, I. a kol.: Slovník základních pojmů z psychologie. Praha, Fortu­ na 2000. Hartl, P.: Psychologický slovník. Praha, Budka 1993. Hermochová, S.: Sociálně psychologický výcvik l.-IV. Praha, SPN 1982-1992. Chromý, Z.: Abeceda moudrosti. Praha, Proxima 1993.

136

Komunikace a vzájemné porozumění

Komunikace a vzájemné porozumění

137

D o p o ru č en á a p o u ž itá lite ra tu ra

Chum, J.: Eseje za zrcadlem. Praha, rukopis, 1995. Janoušek, J. - Hoskovec, J. - Štikar, J.: Psychologický výkladový atlas. Praha, Academia 1993. Jedlička, J. - Koťa, J.: Aktuální problémy výchovy: analýza a prevence so­ ciálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha, Karolinum 1998. Kasíková, H.: Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha, Portál 1997. Kassay, F.: Aj učiťsa třeba učit’. Bratislava, Směna 1990. Kolář, M.: Skrytý svět šikanování ve školách. Praha, Portál 1997. Kremličková, M.: Praktická cvičení z pedagogiky a pedagogická praxe. Praha, SPN 1990. Křivohlavý, J.: Povídej, naslouchám. Praha, Návrat 1993. Křivohlavý, J.: Mít pro co žít. Praha, Návrat domů 1994. Lauster, P.: Sebevědomí. Praha, Knižní klub 1993. Levi, V.: Umění jednat s lidmi. Praha, Mladá fronta 1985. Lewis, D.: Tajná řeč těla. Praha, Victoria publishing 1993. Lysebeth, A.: Jóga. Praha, Olympia 1984. Matějček, Z.: Dítě a rodina v psychologickém poradenství. Praha, SPN 1992. Medzihorský, Š.: Asertivita. Praha, Elfa 1991. Mercedes Indri de Carli: Nechce se mi učit. Praha, Portál 1995. Nesvadba, P.: Slovník základních pojmů z filosofie. Praha, Fortuna 1999. Ondráček, P.: Františku, přestaň konečně zlobit, nebo.... Informace a pod­ něty pro pedagogickou práci s žáky, kteří se chovají při výuce rušivě. Praha, ISV 2004. Pelcová, N.: Vzorce lidství. Praha, ISV 2004. Pelikán, J.: Výchova jako teoretický problém. Ostrava, Amosium 1994. Pelikán, J.: Pomáhat být. Otevřené otázky teorie provázející výchovy. Pra­ ha, Karolinum 2002. Pelikán, J.: Výchova pro život. Praha, ISV 2004. Rainwaterová, J.: Vezměte život do vlastních rukou. Praha, Grada 1993. Říčan, P.: Cesta životem. Praha, Panorama 1990. Říčan, P.: Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha, Portál 1995. Tureckiová, M.: Řízení a rozvoj lidí ve firmách. Praha, Grada Publishing, a.s. 2004. Vávra, V.: Mluvíme beze slov. Praha, Panorama 1990. Valenta, J.: Kapitoly z teorie výchovné dramatiky (hraní rolí ve výchově a vyučování). Praha, ISV 1995.

D o p o ru č e n á a p o u ž itá lite ra tu ra

Valenta, J.: Dramatická výchova a sociálně psychologický výcvik (srovná­ ní systémů). Praha, ISV 2004. Vališová, A.: Hry s odkrytými kartami aneb otevřená komunikace. Cvičeb­ nice pro rozvíjení dobrých mezilidských vztahů. Praha, Pansofia 1996. Vališová, A. a kol.: Autorita jako pedagogický problém. Praha, Karolinum 1998. Vališová, A. a kol.: Autorita ve výchově. Vzestup, pád nebo pomalý návrat. Praha, Karolinum 1999. Vališová, A.: Asertivita vprostředírodiny a školy. Praha, ISV 2002. Vališová, A. - Šubrt, R.: Jak získávat a neztrácet autoritu aneb proč má maminka vždycky pravdu. Praha, ISV 2004. Zlatý fond her. Praha, Mladá fronta 1990.

138

Komunikace a vzájemné porozumění

JISTY SE0CPOZNANI relakaCní techniky

ASERTIVNÍ KOMIJMIKACI JAK Sl NEZKAZIT NÁLADU

Sám sobě psychologem

Hry na dětské tábory

3., d o p ln ě n é v y d á n í

Edita Doležalová 304 stran ISBN 80-247-0702-0

Tomáš Novák, Věra Capponi 220 stran ISBN 80-247-0606-7

€ CJ IATW

v v

PAMET

MiPs050209a 1

*•

1355

Bulimie Jak bojovat

COJSOU PORUCHY PÉilJMli POTRAVY JAK SE VVPoAADAT SE ZVRACENÍM A NUCENÍM SE PAlJÍSJ JAK Sl VYlCPSlT PŘEDSTAVU OSVÉM TÉLE NEBEZPEČNÍ DIETY

Paměť

Bulimie

J a k p o u ž ív á m e , z trá c ím e a m ů ž e m e z le p š it

J a k b o jo v a t s p ře jíd á n ím 2., d o p ln ě n é v y d á n í

David Samuel 108 stran ISBN 80-247-0186-3

František David Krch, 172 stran ISBN 80-247-0527-3

Publikace z nakladatelství Grada Publishing můžete zakoupit u svého knihkupce nebo objednat v Zákaznickém servisu nakladatelství: ČR - GRADA Publishing a.s., U Průhonu 22,170 00 Praha 7, tel.: +420 220 386 511, fax: +420 220 386 400 e-mail: [email protected], www.grada.cz SR - Grada Slovakia s.r.o., Moskovská 29, 811 08 Bratislava, tel.: 02/556 45 189, fax: 02/556 45 289 e-mail: [email protected], www.grada.sk

Nabídka z nakladatelsví Grada

« C.nADA

Sám

přesvědčit a vyjednat

V.

V V V V

Z

ASfimVNl phAva líSTV. MÍMNKOVt PftOOAAMY, VÝCVIK

Asertivně do života 2., doplněné vydání Tomáš Novák, Věra Capponi 176 stran ISBN 80-247-0989-9

iK JEDNAT TAKTICKY A SUGESTIVNĚ jak pfttsvÉDčrr oponenta JAK ZVLÁDNOUT KONHJKT LK SE PROTI TAKTICKÝM TRIKŮM HRANIT

Umění přesvědčit a vyjednat Stanislav Termann 164 stran ISBN 80-247-0304-1

• CJIAIW

• OnATW

Jak přežit

.

. vztek / zlost —.

Jak se zbavit

napětí, stresu

a úzkosti

E psycholog! j iK ZAHODIT KAŽDODENNÍ NAPĚTÍ A ZAČÍT ŽIT JAK ZÍSKAT ODOLNOST VŮČI STRESU RELAXACE AS1RTIVW KOMUNIKACE

Jak přežít vztek, zlost a agresi Jaro Křivohlavý 156 stran ISBN 80-247-0818-3

1

Jak se zbavit napětí, stresu a úzkosti Ján Prásko 204 stran ISBN 80-247-0185-5

Publikace z nakladatelství Grada Publishing můžete zakoupit u svého knihkupce nebo objednat v Zákaznickém servisu nakladatelství: ČR - GRADA Publishing a.s., U Průhonu 22,170 00 Praha 7, tel.: +420 220 386 511, fax: +420 220 386 400 e-mail: [email protected], www.grada.cz SR - Grada Slovakia s.r.o., Moskovská 29,811 08 Bratislava, tel.: 02/556 45 189, fax: 02/556 45 289 e-mail: [email protected], www.grada.sk

MiPs050209a 2

D o p o ru č e n á a p o u ž itá lite ra tu ra

Um ění

V;

o podmiňuje, že si nás lidé váží, že nás respek hodnocení a přiměřené sebevědomí? Jsou né pění sebe sama a poznávání druhých? Na úspěšnost? Kniha, kterou držíte v ruce, chce přispé hů mezi lidmi. Nenajdete v ní, jak najisto uspět ve vzájemném Koniaiau. i\ia xo žádný recept neexistuje. Hry, cvičení, úkoly a testy mohou ale podpořit snahu o získání potřebných sociálních dovedností. Využití této knihy může však být daleko širší. Pomůže vám rozvíjet rozmanité aktivity v rámci sociální skupiny, při nichž si ověříte účinnost vlastního chování ve zpětné vazbě ke členům rodiny, mezi přáteli, v pracovním týmu. Jednotlivé hry jsou také inspirací účastníkům sociálně psychologického výcviku na základě interaktivních metod. Tato cvi­ čebnice mezilidských vztahů bude vaším dobrým pomocníkem.

C

Testy

osobnosti

Empatie

Grafologie

Vcítění v každodenním životě Jiřina Prekop 132 stran ISBN 80-247-0672-5

Dana Češková-Lukášková, Vlaďka FischerováKatzerová 204 stran ISBN 80-247-0851-5

Testy osobnosti Tomáš Novák 112 stran ISBN 80-247-0145-6

t C j R A D A ______________________ GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 e-mail: [email protected] www.grada.cz

Umění jednat s litími

Umění

jednat

s lidmi

Cesta k

ISBN

Cesta k úspěchu Jaroslav Štěpaník 152 stran ISBN 80-247-0530-3

80-247-0842-6

788024

7 0 8 4 2