132 12 16MB
Czech Pages [546] Year 1958
XI SJEZD KOMUNISTICKÉ STRANI
ČESKOSLOVENSKA
PRHAS
OBRVNA 1958
BERKELEY
LIBRARY UNY.PTY OF
CAUFORNIA
Сч
е
uch
bro
Proletáři všech zemí, spojte se !
N
PROTOKOL
XI . ŘÁDNÉHO SJEZDU a
KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA
V Praze 18. - 21 . června 1958
VYDAL ÚSTŘEDNI VYBOR KSČ
1
IN 2229 AskGI 1958 USNESENÍ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA O SVOLÁNÍ XI. SJEZDU
KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA
VŠEM ORGANIZACIM KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA
Ústřední výbor KSČ oznamuje, že svolává na 18. června 1958 XI. sjezd Komunistické strany Československa s tímto pořadem : 1. Zpráva o činnosti ústředního výboru Komunistické strany Československa XI. sjezdu a současné hlavní úkoly. Referuje
první tajemník ÚV KSČ soudruh Antonín Novotný. 2. Zpráva o činnosti ústřední revizní komise Komunistické strany Československa. Referuje předseda revizní komise sou druh Josef Štětka.
3. Volba ústředního výboru Komunistické strany Českoslo venska .
4. Volba ústřední revizní komise Komunistické strany Česko slovenska.
Ustřední výbor KSČ schválil tato pravidla o zastoupení členů a kandidátů strany a způsobu voleb delegátů na XI. sjezd Komu nistické strany Československa : 1. jeden delegát s hlasem rozhodujícím na 1000 členů strany, 2. jeden delegát s hlasem poradním na 1000 kandidátů členství ve straně,
2362
3. delegáti na XI. sjezd Komunistické strany Československa se volí podle stanov na krajských konferencích strany,
4. komunisté, kteří jsou organizováni ve stranických organi zacích čs. armády, stranických organizacích ministerstva vnitra, volí delegáty na XI. sjezd Komunistické strany Československa
společně s ostatními stranickými organizacemi na krajských stranických konferencích . ÚSTŘEDNI VYBOR
KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA
1
Členy sekretariátu ÚV KSČ byli zvolení soudruzi: Antonín NOVOTNY,
Oldřich ČERNIK , Jiří HENDRYCH ,
Bruno KOHLER , Vratislav KRUTINA,
Vladimír KOUCKY, Antonín KRČEK , František ZUPKA .
Ostřední výbor poté zvolil komisi stranické kontroly v tomto složení:
Jan HARUS, předseda, Oldřich ROŽIČKA , Emerich HROMEK ,
Vuém HASIK , Jaroslav JERMAN ,
Pavol JURIK , Josef PALEČEK .
Náhradníky komise stranické kontroly byli zvolení soudruzi: Josef JONAS a Josef SVOBODA .
ZPRÁVA O ZASEDÁNI ÚSTŘEDNÍ REVIZNÍ KOMISE Na ustavující schůzi ústřední revizní komise KSČ, která se
sešla ihned po zakončení XI. sjezdu, byl předsedou ÚRK jedno myslně zvolen soudruh Josef ŠTĚTKA .
ZPRÁVA O ZASEDÁNÍ ÚSTŘEDNÍHO VYBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA Ihned po zakončení jednání XI. sjezdu Komunistické strany
Československa se konalo plenární zasedání nově zvoleného ústředního výboru KSČ, které zvolilo řídící orgány ÚV.
Na zasedání bylo jednomyslně zvoleno politické byro OV KSČ. Členy politického byra ÚV KSČ byli zvoleni soudruzi: Karol BACILEK , Rudolf BARAK , Pavol DAVID ,
Jaromír DOLANSKY, Zdeněk FIERLINGER , Jiří HENDRYCH ,
Václav KOPECKY, Antonín NOVOTNY, Otakar ŠIMUNEK , Villam ŠIROKY.
Kandidáty politického byra OV KSČ byli zvoleni soudruzi: Jan HLINA,
Ludmila JANKOVCOVÁ, Rudolf STRECHAJ,
Prvním tajemníkem ÚV KSČ byl jednomyslně zvolen soudruh Antonín NOVOTNY.
Jednomyslně byl rovněž zvolen sekretariát a tajemníci ústřed ního výboru KSČ.
Tajemníky ÚV KSČ byli zvoleni soudruzi : Oldřich CERNIK , Jiří HENDRYCH ,
Bruno KÖHLER , Vratislav KRUTINA ,
Vladimir KOUCKY,
PRVNÍ DEN SJEZDOVÉHO JEDNÁNÍ 18. ČERVNA 1958
1
JEDNÁNÍ DNE 18. ČERVNA 1958
Zahajovací projev soudruha Viliama Širokého. Schválení programu XI. sjezdu , volba pracovního
předsednictva, schválení jednacího řádu XI. sjezdu, volba sjezdových komisí (volební, návrhové, mandá tové ).
Zpráva o činnosti ústředního výboru KSČ XI. sjezdu a současné hlavní úkoly . Referent soudruh Antonin Novotný .
Zpráva o činnosti ústřední revizní komise Komu
nistické strany Československa. Referent soudruh Josef Štětka.
Diskuse : soudruh Emil Chlebec, Košický kraj, sou
druh Josef Odvárka, Pražský kraj, soudruh Vasil Biták , kraj Prešov.
Projevy hostů : Prof. dr. inž. Emanuel Šlechta, před seda Československé strany socialistické, dr. Josef
Plojhar, předseda Československé strany lidové, dr. Jozef Kyselý, předseda Strany slovenské obrody,
Michal Žákovič, předseda Strany slobody.
8
ZAHÁJENÍ
Před 9. hodinou vstupují členové a kandidáti politického byra
a tajemníci OV KSČ a delegace bratrských komunistických a děl nických stran na předsednickou tribunu , vítáni povstáním všech přítomných , bouřlivým potleskem a skundováním : At žije KSC! - At žije Sovětský svaz! — Ať At žije lidová Čína ! – At žije mír !
Zahajovací projev soudruha VILIAMA ŠIROKÉHO : Drahé soudružky, vážení soudruzi! Jménem ústředního výboru zahajuji XI. sjezd Komunistické
strany Československa, který se schází čtyři roky po posledním sjezdu strany , ve lhůtě určené stanovami.
Srdečně vítám všechny delegáty a hosty našeho sjezdu. (Hluč ný potlesk .) Zvláště srdečně a s radostí vítám naše. drahé hosty
ze zahraničí, delegace bratrských komunistických a dělnických stran . ( Bouřlivý , dlouhotrvající potlesk. ) Stejně srdečně vítám představitele stran Národní fronty, delegaci Československé strany socialistické (potlesk), Československé strany lidové (po
tlesk ), Strany slovenské obrody ( potlesk ) a slovenské Strany slobody (potlesk).
Při zahájení našeho sjezdu s úctou vzpomínáme všech členů strany ( delegáti povstávají), kteří v období mezi 8. a XI. sjezdem odešli z našich řad a nedožili se dnešního významného dne. Vzpo mínáme zemřelých členů ústředního výboru Komunistické strany
Československa, zvláště velkého syna naší dělnické třídy a před ního bojovníka naší strany soudruha Antonína Zápotockého.
Vzpomínáme Antonína Zmrhala, Rudolfa Martanoviče, Václava Noska, Marka Čulena, Františka Kubače a dalších zasloužilých soudruhů . Vzpomínáme též vynikajících představitelů bratr ských komunistických a dělnických stran a významných činitelů
mezinárodního dělnického hnutí, jako byli soudruzi Bierut, Diaz, Cachin a další věrní bojovníci za komunismus, kteří již nejsou 9
mezi námi. Navždy zachováme v myslích a srdcích jejich pa mátku i jména všech dalších zemřelých , kteří svůj život spojili
se životem a prací komunistické strany, s věcí socialismu a ko munismu. (Delegáti uctili památku zemřelých soudruhů chvíli ticha a opět usedaji.)
Úkolem XI. sjezdu a jeho jednání je zhodnotit dosavadní vý sledky v plnění a uskutečňování generální linie výstavby socia lismu, vytyčené na IX. sjezdu strany a dále rozpracované X. sjez dem a celostátní konferencí stranyv roce 1956, a vytyčit si další
cestu vpřed, k dosažení vysokého cíle našeho snažení – dovršit v historicky krátké době výstavbu socialismu v naší vlasti. -
Cesta, kterou jsme prošli, nebyla snadná. Byla to cesta boje, v kterém jsme museli překonávat mnohé těžkosti a nedostatky,
v kterém jsme však dosáhli nesporných úspěchů ve všech oblas tech našeho života. S hrdostí můžeme prohlásit, že výsledky dosažené v budování socialismu, v posilování mezinárodního
postavení naší republiky, v upevňování vnitřní jednoty našich národů a všeho našeho lidu syědčí o správnosti generální linie naší strany, svědčí o úspěchu velkého tvořivého úsilí našeho pra
cujícího lidu. Dosažené výsledky jsou důkazem toho, že Komu nistická strana Československa má plnou důvěru pracujících , kteří souhlasí s politikou strany a aktivně ji podporují. Při této příležitosti si znovu uvědomujeme, že tuto vítěznou cestu jsme mohli nastoupit jedině v důsledku osvobození naší
1
vlasti Sovětským svazem a na základě historických vítězství,
kterých pod vedením komunistické strany dosáhla naše dělnická třída a pracující lid v letech 1945-1948. Nesmírnou pomocí
a trvalým zdrojem poučení a síly byly pro nás zkušenosti Komu nistické strany Sovětského svazu , bratrská pomoc Sovětského svazu .
Uplynulá léta od X. do XI. sjezdu Komunistické strany Českoslo venska byla obdobím historického významu jak pro naši stranu a naši lidově demokratickou republiku, tak i pro celé mezinárodní dělnické hnutí, pro vývoj na celém světě. Takovouto historickou událostí byl především XX. sjezd slavné Komunistické strany
Sovětského svazu , který vyvodil závěry z mnohaletých zkuše ností mezinárodního dělnického hnutí a výstavby socialismu a komunismu v poválečném období a na důležitých úsecích dále
rozvinul teorii marxismu - leninismu. Jeho výsledky měly hlu boký vliv na celý náš vnitřní rozvoj i na mezinárodní vývoj. Závěry a výsledky XX . sjezdu, které naše strana správně po chopila a z kterých tvořivým leninským způsobem vyvodila zá věry pro naši práci, staly se pro nás mocným nástrojem dalšího 10
1
posílení bojové jednoty a semknutosti naší strany, dalšího upev ňování marxisticko - leninské zakalenosti jejích řad, impulsem pro důsledné uplatňování leninských principů, pro rozvíjení a prohloubení ideologické práce. Staly se zdrojem nevídaného roz
voje iniciativy a aktivity naší dělnické třídy a všeho pracujícího lidu. Správné pochopení a uplatnění závěrů XX . sjezdu Komu nistické strany Sovětského svazu umožnilo naší straně a všemu
lidu dosáhnout dalšího rychlého rozvoje průmyslové výroby , vý
razných úspěchů v socialistické přestavbě vesnice a nového vze stupu životní úrovně obyvatelstva, umožnilo nám dosáhnout
rozhodujících výsledků ve výstavbě socialismu. Ukázalo nám cestu k uskutečnění rozsáhlých opatření pro novou organizaci
řízení národního hospodářství i státu v duchu zásad demokra tického centralismu, k dalšímu prohloubení socialistické demo kracie. Jsou to opatření, která vedou k podstatnému zvýšení přímé účasti pracujících na správě státu a řízení národního hospodářství, která naší straně umožňují dalekosáhle podnítit a rozvinout tvořivou sílu a energii našeho lidu jako jediného nositele moci v našem lidově demokratickém státě, jako pečli
vého hospodáře, kterému patří všechno bohatství této země. Období od historického XX . sjezdu Komunistické strany So větského svazu bylo obdobím bouřlivého vývoje ve světě. Jaké
troufalé plány připravovali imperialisté! Chtěli rozložit řady tá bora socialismu, rozvrátit mezinárodní komunistické hnutí a v krvi udusit hnutí národů za svobodu, za úplné odstranění kolo
nialismu. A navíc ještě chtěli přesvědčit celý svět o věčné pro speritě, o věčném rozkvětu kapitalismu. Potvrdilo se však, že
imperialisté jsou špatní proroci, že jiné síly, a ne jejich zbožná přání určují běh dějin . Zatím co sám vývoj podává pádné důkazy
o neodvratitelnosti kapitalistických krizí, imperialisté sami dnes se závistí musí sledovat úchvatný rozvoj sovětské vědy a tech niky, smělý let velkolepých sovětských družic, musí sledovat,
jak Sovětský svaz nezadržitelně pevnými, mohutnými kroky do stihuje USA, jak je velká Čínská lidová republika přímo nabita mohutnou tvořivou energií a mílovými kroky dohání kapita listické státy , jak celá světová socialistická soustava sílí a do
sahuje nových a nových úspěchů. Zákeřně a se zběsilým náporem prováděné plány na rozvrácení tábora socialismu a mezinárod ního komunistického hnutí hanebně ztroskotaly . A nejenže ne dosáhly svého cíle, ale vedly k ještě pevnějšímu semknutí tábora socialismu kolem Sovětského svazu , k zocelení aa utužení jednoty revolučního dělnického hnutí na celém světě. Celý svět byl loni v listopadu svědkem velkolepé manifestace jednoty a semknu 11
tosti mezinárodního revolučního dělnického hnutí v Moskvě .
A byly to opět především závěry XX . sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, které se staly podkladem Deklarace i Mani festu míru , které se staly všeobecně uznávanou ideologickou platformou mezinárodního revolučního socialismu, společnou
zbraní komunistických a dělnických stran v boji proti plánům mezinárodního imperialismu, proti revizionismu, v boji za socia lismus a mír . Moskevské porady představitelů komunistických a dělnických stran otevřely novou etapu vývoje komunistického
hnutí, nové perspektivy boje za vítězství socialismu, za mír na celém světě .
A ve stejném duchu jako listopadové porady konala se v květ
nu t. r. v Moskvě další velmi významná porada komunistických a dělnických stran členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci. Ukázala, jaké nezměrné možnosti a perspektivy otvírají před socialistickými zeměmi nové vyšší formy vzájemné spolu
práce založené na mezinárodní socialistické dělbě práce. A potom Deklarace členských států Varšavské smlouvy opětovně manifes tovala naprostou jednotu tábora socialismu, jeho neochvějné odhodlání pokračovat v boji za mír , za zmírnění mezinárodního
napětí, jeho přesvědčení, že mírumilovné síly světa mají nejen povinnost, ale všechny možnosti zmařit zločinné plány impe
rialistů na rozpoutání atomové války. Období od XX . sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu je tedy obdobím rychlého a všestranného rozvoje sil komunismu, obdobím neustálého růstu jejich jednoty , pevnosti a akceschop nosti , obdobím nových triumfů leninismu. (Potlesk.)
Ve znamení velkých vítězství leninských idejí probíhaly i ne dávné sjezdy bratrských stran : II. zasedání VIII. sjezdu Komunis
tické strany Číny a VII. sjezd Bulharské komunistické strany. Obě tato zasedání byla svědky nesmírné životodárné síly věčně mladého učení marxismu -leninismu, manifestem věrnosti tomuto učení, věrnosti ideám proletářského internacionalismu. Žel není možno to říci o VII. sjezdu Svazu komunistů Jugoslá vie, který se konal nedávno. Svaz komunistů Jugoslávie jako je
diná strana, která nese jméno komunistická, otevřeně se po stavil proti Deklaraci představitelů komunistických a dělnických stran socialistických států a přijal program , který je v nesmiři telném protikladu s marxismem - leninismem a stojí na platformě revizionismu. Svaz komunistů Jugoslávie své ostří místo proti společnému nepříteli dělnické třídy, pracujících mas a svobody milovných národů celého světa namířil proti velké myšlence 12
semknutosti a jednoty tábora socialismu v čele se Sovětským svazem , proti politice komunistických a dělnických stran. Tento postup vedl pochopitelně k tomu, že VII. sjezd Svazu komunistů Jugoslávie probíhal v ovzduší izolovanosti od mezi národního komunistického hnutí.
Komunistické a dělnické strany vyvinuly v uplynulých letech mnoho úsilí, aby chyby a omyly, ke kterým došlo v roce 1949
a v následujících letech, byly odstraněny. Upřímně a s otevře ným srdcem podaly Svazu komunistů Jugoslávie ruku přátelství
a spolupráce. S nekonečnou trpělivostí a ohleduplností se snažily umožnit Jugoslávii, aby se vymanila ze závazků vůči imperiali
stům , do kterých se dostala v době rozkolu , pomoci Svazu komu nistů Jugoslávie, aby opět zaujal své čestné místo v mezinárod ním komunistickém hnutí, aby se zbavil nánosu nacionalismu a revizionismu a postavil se pevnou nohou na pozici marxismu
leninismu. Vedoucí jugoslávští činitelé se nepoučili ani nyní, po tak poučných událostech uplynulého období, kdy vskutku nikdo nemůže mít nejmenší pochybnosti o skutečných záměrech imperialistů, o tom , čeho jsou schopní, aby zničili a zardousili socialistické vymoženosti pracujícího lidu. Naopak pokračují v šíření svých revizionistických názorů, tak škodlivých věci so cialismu.
My se nehodláme vměšovat do vnitřních věcí Jugoslávie, i když pochopitelně otázka jejího vývoje k socialismu nám není a nemů že být lhostejná. Když však vedení Svazu komunistů Jugoslávie
dnes vyhlašuje, že ze svých revizionistických pozic neustoupí,
když zaměřuje své útoky proti společným zájmům celého mezi národního komunistického hnutí a to všechno dokonce nazývá tvůrčím rozvíjením marxismu, pak máme my a všechny komu nistické a dělnické strany světa nejen právo, ale i povinnost říci, že program Svazu komunistů Jugoslávie je programem zrady
marxismu - leninismu, že postoj Svazu komunistů Jugoslávie je hluboce škodlivý společným zájmům dělnické třídy na celém světě a přímo nahrává mezinárodnímu imperialismu. Máme po vinnost s leninskou důsledností a principiálností proti všem pro jevům revizionismu bojovat.
Všechny útoky revizionistů proti marxisticko - leninskému uče ní, proti jednotě tábora socialismu a mezinárodního komunis
tického hnutí jsou odsouzeny k neúspěchu. Mezinárodní komu nistické hnutí dále poroste, bude dále upevňovat svoje řady, posilovat svoji ideologickou a politickou jednotu v duchu ne smrtelných zásad marxismu - leninismu, zásad proletářského internacionalismu. 13
Významnou manifestací této jednoty , velkou manifestací pro letářského internacionalismu je i náš dnes zahájeny XI . sjezd
Komunistické strany Československa. (Potlesk.) Jsou na něm přítomni jako naši drazí hosté delegáti komunistických a děl
nických stran z 54 států. ( Potlesk .) Delegáti stran, které jednot ně, pevně a odhodlaně bojují za společnou velkou věc socialis mu a komunismu, za svobodu národů, za vítězství míru na celém světě. (Potlesk.)
S vřelou láskou vítáme delegaci přátel nejdražších, delegaci Komunistické strany Sovětského svazu ( shromáždění povstává, bouřlivě tleská a volá : »Ať žije Sovětský svaz !« ), vedenou členem předsednictva ústředního výboru a tajemníkem ústředního vý
boru Komunistické strany Sovětského svazu soudruhem Kiri čenkem (bouřlivý potlesk), delegaci strany, která proklestila pracujícím celého světa cestu k socialismu, která je přirozeným
a obecně uznávaným centrem mezinárodního revolučního dělnic kého hnutí a úspěšně vede sovětský lid ke komunismu. ( Bouřlivý potlesk a volání: »At žije KSSS!«)
S nadšením pozdravujeme delegaci Komunistické strany Číny (bouřlivý potlesk a volání: »At žije lidová Čína !« ) v čele s členem politického byra ústředního výboru soudruhem Tung Pi -vu (po
tlesk), delegaci druhé socialistické velmoci, která dnes mohut nými skoky postupuje vpřed, k socialismu. (Potlesk.) Upřímně vítáme a pozdravujeme delegace komunistických a dělnických stran ostatních socialistických zemí, které úspěšně
vedou lid svých zemí k vybudování socialistické společnosti. (Po tlesk a volání: »At žije tábor miru !« ) Vítáme delegace Polské sjednocené dělnické strany , Jednotné socialistické strany Německa, Bulharské komunistické strany, Madarské socialistické dělnické strany, Rumunské dělnické strany, Albánské strany práce, Korejské strany práce,
Mongolské lidově revoluční strany a Vietnamské strany pracujících . ( Bouřlivý potlesk .) Stejně vítáme delegace komunistických a dělnických stran evropských zemí, stran, které houževnatě bojují proti kapitalis
tickému vykořisťování, za chléb a práci, za jednotuvšech protivá lečných , protiimperialistických a protifašistických sil, za vytvo ření jednotné fronty proti atomovému vyzbrojování německého militarismu, za mír a přátelství mezi evropskými národy. ( Bour livý potlesk.) Vítáme delegace slavné 14
Francouzské komunistické strany (bouřlivý potlesk ), Italské komunistické strany (potlesk),
Komunistické strany Německa (potlesk ), Komunistické strany Rakouska (potlesk), Komunistické strany Finska (potlesk),
Komunistické strany Španělska (bouřlivý potlesk), Komunistické strany Velké Británie (potlesk),
Komunistické strany Švédska ( potlesk ), Komunistické Komunistické Komunistické Komunistické
strany Řecka (potlesk), strany Norska ( potlesk ), strany Belgie (potlesk), strany Dánska ( potlesk ),
Komunistické strany Holandska ( potlesk ), Komunistické strany Lucemburska (potlesk), Jednotné socialistické strany Islandu (potlesk),
a Švýcarské strany práce (potlesk ). Vítáme dále delegace bratrských stran Asie a Afriky. (Po tlesk .) Vítáme delegace komunistických a dělnických stran zemí,
které spolu se socialistickými státy tvoří velké světové pásmo míru , delegace stran, které bojují za vytvoření pevné protikolo nialistické, protiimperialistické a protiválečné fronty všech mí rumilovných států . (Potlesk .) Stejně vítáme i ostatní delegace
bratrských stran asijských a afrických států, stran bojujících
za svobodu a nezávislost, proti kolonialismu, proti imperialistic kému vměšování do vnitřních věcí. Vítáme delegace Komunistické strany Indonésie (potlesk), Komunistické strany Indie ( potlesk ), Komunistické strany Sýrie a Libanonu ( potlesk ),
Komunistické strany Cejlonu (potlesk), Alžírské komunistické strany (potlesk), Tuniské komunistické strany ( potlesk ), Marocké komunistické strany (potlesk),
Komunistické strany Izraele ( potlesk ), Komunistické strany Jordánska (potlesk), Lidové strany fránu Tudeh ( potlesk ), Komunistické strany Iráku ( potlesk ) a Komunistické strany Súdánu ( potlesk ).
Vítáme delegace bratrských stran zemí Latinské Ameriky, které stále energičtěji jdou do boje proti imperialistickému útla ku ze strany Spojených států amerických, za skutečnou svobodu a nezávislost svých zemí, za rozšíření styků se socialistickými státy, se Sovětským svazem. Pozdravujeme delegace 15
Komunistické Komunistické Komunistické Komunistické
strany strany strany strany
Argentiny ( potlesk ), Bolívie ( potlesk ), Brazílie ( potlesk ), Mexika (potlesk),
Komunistické strany Chile ( potlesk ),
Komunistické strany Kolumbie ( potlesk ), Komunistické strany Uruguaye (potlesk), Komunistické strany Venezuely (potlesk), Komunistické strany Paraguaye ( potlesk ) a Komunistické strany Ecuadoru ( potlesk ). Srdečně vítáme posléze bratrské delegace .
Dělnické pokrokové strany Kanady (potlesk) a Komunistické strany Austrálie (potlesk). (Delegáti usedají.)
Je to, soudružky a soudruzi, velká pocta pro naši Komunis tickou stranu Československa, že tolik bratrských stran z celého světa vyslalo delegace na náš sjezd. Vidíme v tom nový triumf mezinárodního revolučního dělnického hnutí, manifestaci jeho
jednoty a věrnosti moskevské Deklaraci komunistických a děl nických stran. (Potlesk.) Pro naši stranu je to zároveň velký zá vazek, že tak jako doposud zůstane vždy neochvějně věrná na
šim společným ideám marxismu - leninismu, společným ideám proletářského internacionalismu, věrná našemu společnému pra poru komunismu . (Potlesk.)
Soudružky a soudruzi ! XI. sjezd naší strany se koná pod heslem »Dovršit socialis tickou výstavbu v naší vlasti« . Tak závažný a historicky vý
znamný úkol si můžeme vytyčit díky úspěchům v naší dosavadní práci. Umožňuje nám to i mezinárodní postavení republiky, naše pevná příslušnost k stále mocnějšímu světovému táboru socia lismu v čele se Sovětským svazem , naše příslušnost k celému mezinárodnímu komunistickému hnutí. Jsme pevně přesvědčeni, že pod vedením Komunistické strany Československa naše hrdin ská dělnická třída a všechen pracující lid úspěšně splní nové velké úkoly a v historicky krátkém čase dosáhne konečného vítězství socialismu v naší vlasti. ( Potlesk .)
Z pověření ústředního výboru Komunistické strany Českoslo
venska prohlašuji XI . sjezd Komunistické strany Českosloven ska za zahájený. (Delegáti povstávají, bouřlivě tleskají a provo lávají: At žije KSČ! – Hurá !! a zpívaji Internacionálu .) -
16
SCHVÁLENÍ PROGRAMU SJEZDU , VOLBA
PRACOVNÍHO PŘEDSEDNICTVA, SCHVÁLENÍ JEDNACÍHO ŘÁDU SJEZDU A VOLBA SJEZDOVÝCH KOMISÍ
( VOLEBNÍ, NÁVRHOVÉ, MANDÁTOVÉ ) Soudružky a soudruzi, k volbám byl rozdán návrh programu
XI. sjezdu, návrh na pracovní předsednictvo XI. sjezdu, návrh jednacího řádu sjezdu a návrh na složení jednotlivých sjezdo vých komisí.
Máte před sebou navržený program XI. sjezdu. Návrh programu
XI. sjezdu Komunistické strany Československa
1. Zpráva o činnosti ústředního výboru Komunistické strany Československa XI. sjezdu a současné hlavní úkoly. 2. Zpráva o činnosti ústřední revizní komise Komunistické stra
ny Československa. 3. Volba ústředního výboru Komunistické strany Českosloven ska.
4. Volba ústřední revizní komise Komunistické strany Česko slovenska .
Jsou k programu připomínky anebo je jiný návrh ? (Nebyly.) Nejsou .
Kdo je pro schválení předloženého programu XI. sjezdu KSČ ? ( Hlasuje se.) Kdo je proti ? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování ? (Nikdo.) Nikdo .
Nyní bychom přistoupili k volbě pracovního předsednictva, nezbytného k řízení XI. sjezdu strany. Máte před sebou návrh na složení pracovního předsednictva sjezdu. 2 Protokol XI. sjezdu
17
Návrh pracovního předsednictva
XI. sjezdu Komunistické strany Československa
1. Bacílek Karol, první tajemník ústředního výboru KSS
2. Barák Rudolf, člen politického byra ústředního výboru KSČ 3. Bilák Vasiľ, člen ústředního výboru KSČ 4. Černík Oldřich, tajemník ústředního výboru KSČ
5. Černý Jaroslav, člen krajského výboru KSČ Karlovy Vary 6. David Pavol, tajemník ústředního výboru KSS
7. Dolanský Jaromír, člen politického byra ústředního výboru KSČ
8. Fierlinger Zdeněk , člen politického byra ústředního výboru KSČ
9. Gubalová Mária, členka krajského výboru KSS Nitra
10. Harus Jan, člen ústředního výboru KSČ 11. Hendrych Jiří, tajemník ústředního výboru KSČ 12. Hrabovský Jan, předseda závodní org. KSČ Dolu Barbora , Duchcov
13. Hruška Čeněk , člen ústředního výboru KSČ 14. Hlína Jan, vedoucí tajemník krajského výboru KSČ Plzeň 15. Hron Pavel, vedoucí tajemník krajského výboru KSČ Olo mouc
16. Jankovcová Ludmila, kandidátka politického byra ÚV KSČ 17. Juran Josef, člen byra krajského výboru KSČ Brno, tajemník KV
18. Kolář František, předseda celozáv. výb. KSČ Elektrárna , Opatovice
19. Kopecký Václav, člen politického byra ústředního výboru KSČ
20. Koucký Vladimír , člen ústředního výboru KSČ
21. Krček Antonín , vedoucí tajemník městského výboru KSČ Praha
22. Krosnář Josef, člen ústředního výboru KSČ 23. Krutina Vratislav, tajemník ústředního výboru KSČ 24. Köhler Bruno, tajemník ústředního výboru KSČ 25. Mihalík Alois, člen městského výboru KSS Košice
26. Mišková Jaroslava, členka krajského výboru KSČ Ústí nad Labem
27. 28. 29. 30.
Nejedlý Zdeněk , člen ústředního výboru KSČ Němec Josef, člen ústředního výboru KSČ Novotný Antonín , první tajemník ústředního výboru KSČ Reguly Michal, vedoucí tajemník okresního výboru KSS Ži lina
18
31. Svoboda Adolf, člen ústředního výboru KSČ 32. Strechaj Rudolf , člen ústředního výboru KSČ 33. Šimůnek Otakar, kandidát politického byra ústředního výbo ru KSČ
34. Široký Viliam, člen politického byra ústředního výboru KSČ 35. Štětka Josef, předseda ústřední revizní komise KSČ 36. Schubertová Jiřina, členka byra okr. výboru KSČ Sušice, kraj Plzeň
37. Vališ František , člen krajského výboru KSČ České Budějo vice
38. Vecker Miloslav, člen ústředního výboru KSČ 39. Zbránek František , člen byra krajského výboru KSČ Ostrava 40. Zupka František, člen ústředního výboru KSČ. Jsou připomínky k předloženému návrhu ? (Nebyly .) Nejsou.
Kdo souhlasí s předloženým návrhem ? (Hlasuje se.) Děkuji.
Kdo je proti ? ( Nikdo .) Nikdo .
Zdržel se někdo hlasování ? (Nikdo.) Nikdo .
Dále máme schválit jednací řád XI. sjezdu KSČ. Návrh jednacího řádu XI. sjezdu
Komunistické strany Československa SJEZDOVÉ JEDNÁNÍ:
Sjezdové jednání začíná denně v 9 hodin . ROZPRAVA :
Rozpravy se mohou zúčastnit všichni delegáti s hlasem roz hodujícím i poradním .
Hosté se mohou zúčastnit rozpravy jen podle rozhodnutí předsednictva sjezdu.
Delegáti se hlásí o slovo písemně. Přihlášky do rozpravy se odevzdávají předsednictvu sjezdu prostřednictvím vedoucího krajské delegace. Druhé vystoupení téhož delegáta v diskusi schvaluje před sednictvo sjezdu . NÁVRHY :
Návrhy a připomínky může podat každý delegát, případně skupina delegátů, písemně prostřednictvím vedení krajské delegace předsednictvu sjezdu. 19
HLASOVÁNÍ: Hlasovací právo má každý delegát s hlasem rozhodujícím ,
pravoplatně zvolený na krajské konferenci, jehož mandát byl potvrzen mandátovou komisi XI. sjezdu KSČ. Hlasování se děje zdvižením ruky s mandátem. Při hlasování rozhoduje prostá většina hlasů.
Volba ústředních orgánů strany bude provedena na zase dání sjezdu, jehož se zúčastní jen delegáti s hlasem rozho dujícím . SJEZDOVÉ KOMISE :
Zasedání komisí volených sjezdem stanoví předsednictvo sjezdu.
Jsou připomínky k předloženému návrhu ? (Nebyly .) Připomínky nejsou. Kdo souhlasí s předloženým návrhem ? (Hlasuje se .) Kdo je proti ? (Nikdo .) Zdržel se někdo hlasování? ( Nikdo .) Nikdo. Jednomyslně je schválen . Dále, soudružky a soudruzi, máte před sebou návrh na složení volební komise.
Návrh na volební komisi XI. sjezdu Komunistické strany Československa 1. Barák Rudolf, člen politického byra ústředního výboru KSČ 2. Csoka Štefan , člen krajského výboru KSS Bratislava 3. David Pavol, tajemník ústředního výboru KSS
4. Helebrant Alois, člen krajského výboru KSČ Karlovy Vary 5. Hlína Jan, vedoucí tajemník krajského výboru KSČ Plzeň
6. Hron Pavel, vedoucí tajemník krajského výboru KSČ Olo mouc
7. Hruška Čeněk, člen ústředního výboru KSČ 8. Innemann Květoslav, člen ústředního výboru KSČ 9. Kolder Drahomír , vedoucí tajemník krajského výboru KSČ Ostrava
10. Kozelka Bedřich , člen ústředního výboru KSČ 11. Krček Antonín , vedoucí tajemník městského výboru KSČ Praha
12. Krutina Vratislav , tajemník ústředního výboru KSČ 13. Lédl Jaroslav, člen ústředního výboru KSČ
14. Majling Pavol, člen byra ústředního výboru KSS 15. Marčičiak Ján, člen krajského výboru KSS Žilina 20
16. 17. 18. 19.
Pastyřík Miroslav, vedoucí oddělení ústředního výboru KSČ Pokorný Václav, člen krajského výboru KSČ Ústí nad Labem Svoboda Adolf, člen ústředního výboru KSČ Šimůnek Otakar, kandidát politického byra ústředního vý boru KSČ
1
20. Štrougal Lubomír , vedoucí tajemník krajského výboru KSČ České Budějovice
21. Vetiška Rudolf , člen ústředního výboru KSČ Jsou připomínky k předloženému návrhu ? (Nebyly.) Připomínky nejsou .
Kdo souhlasí s předloženým návrhem na složení volební ko mise ? (Hlasuje se.) Děkuji. Kdo je proti ? (Nikdo .) Nikdo .
zdržel se někdo hlasování ? (Nikdo.) Nikdo .
Sjezd má dále schválit návrh na návrhovou komisi. Návrh na návrhovou komisi XI. sjezdu
Komunistické strany Československa 1. Bacílek Karol, první tajemník ústředního výboru KSS
2. Baláž Jozef, vedoucí tajemník krajského výboru KSS Žilina 3. Bělovský Boh ., tajemník krajského výboru KSČ Ostrava 4. Dolanský Jaromír , člen politického byra ústředního výboru KSČ
5. Fierlinger Zdeněk, člen politického byra ústředního výboru KSČ
6. Hendrych Jiří, tajemník ústředního výboru KSČ 7. Jankovcová Ludmila, kandidátka politického byra ÚV KSČ 8. Jägermann Josef, tajemník krajského výboru KSČ Pardubice
9. Klima František , vedoucí oddělení ústředního výboru KSČ 10. Kopecký Václav, člen politického byra ústředního výboru KS 11. Koucký Vladimír , člen ústředního výboru KSČ
12. Köhler Bruno, tajemník ústředního výboru KSČ 13. Kyzlink František, člen byra krajského výboru KSČ Brno 14. Lenart Jozef, tajemník ústředního výboru KSS
15. Novotný Antonín , první tajemník ústředního výboru KSČ 16. Piller Jan, vedoucí oddělení ústředního výboru KSČ
17. Prchlík Václav, náčelník hlavní politické správy čs. armády 18. Slavík Václav, vedoucí oddělení ústředního výboru KSČ 21
19. Široký Viliam, člen politického byra ústředního výboru KSČ 20. Šlezar Augustin , vedoucí tajemník okresního výboru KSČ Prostějov
Jsou připomínky k předloženému návrhu ? (Nebyly .) Připomínky nejsou . Kdo souhlasí s předloženým návrhem ? (Hlasuje se.) Kdo je proti ? (Nikdo .) Nikdo .
Kdo se zdržel hlasování ? ( Nikdo .) Nikdo.
Návrh na mandátovou komisi XI. sjezdu Komunistické strany Československa
1. Černík Oldřich , tajemník ústředního výboru KSČ 2. Černoch Karel, člen krajského výboru KSČ Gottwaldov 3. Dřevo Josef, člen okresního výboru KSČ Příbram 4. Harus Jan, předseda komise stranické kontroly
5. Havelka Jan, vedoucí tajemník krajského výboru KSČ Kar lovy Vary
6. Križ Jozef, tajemník ústředního výboru KSS
7. Pavlovský Oldřich, vedoucí tajemník krajského výboru KSČ Liberec
8. Procházka Antonín , tajemník krajského výboru KSČ Ústí nad Labem
9. Salga Jiří, člen ústředního výboru KSČ
10. Šecová Anna, členka krajského výboru KSČ Hradec Králové 11. Vodička Jan, předseda Svazu protifašistických bojovníků 12. Zemánek Josef, tajemník krajského výboru KSČ Brno K předloženému návrhu na složení mandátové komise XI. sjez du jsou připomínky ? (Nebyly .) Nejsou připomínky.
Kdo souhlasí s předloženým návrhem ? (Hlasuje se.) Děkuji.
Kdo je proti ? (Nikdo.) Nikdo .
Zdržel se někdo hlasování ? (Nikdo .) Nikdo. Jednomyslně schváleno.
Prosím , aby zvolení členové pracovního předsednictva zaujali své místo . 22
Přistupujeme k druhému bodu našeho sjezdového jednání:
» Zpráva o činnosti ústředního výboru KSČ XI. sjezdu a současné hlavní úkoly «. Prosím soudruha Antonína Novotného, aby se ujal slova . ( Delegáti povstávají. Dlouhotrvající potlesk . Voláni: »At žije KSČ!«)
23
ZPRÁVA O ČINNOSTI ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA
XI. SJEZDU A SOUČASNÉ HLAVNÍ ÚKOLY Soudruh ANTONÍN NOVOTNÝ :
Soudružky a soudruzi!
Čtyři roky, které uplynuly od X. sjezdu KSČ, jsou bohaté na závažné události v životě naší země a v celém mezinárodním re
volučním hnutí. XI. sjezd se schází ve znamení úspěchů dosaže ných při budování socialismu a ve znamení velkého úkolu , který
si dáváme – dovršit socialistickou výstavbu v naší vlasti ! Náš postup vpřed je nejtěsněji spojen s úspěchy celé mezinárodní revoluční fronty. V dosažených úspěších se obráží rostoucí síla a moc , prohlubující se všestranná spolupráce zemí světového socialistického tábora vedeného Sovětským svazem . Existenci socialistického tábora a celému mohutnému hnutí národů za mír
vděčíme za to, že svět byl uchráněn od nového válečného požáru
a že jsme mohli v míru žít a budovat svou zem. XI. sjezdu předcházela široká kampaň v celé zemi, při níž jsme
hodnotili výsledky generální linie výstavby socialismu. Dnes stojíme před úkoly, jejichž splněním uzavřeme významnou etapu v životě Československa
-
etapu výstavby socialismu. Ve vše
národní diskusi k dopisu ÚV KSČ o plnění usnesení celostátní konference a dalších úkolech budování socialismu byl úkol do vršit výstavbu socialismu přijat pracujícími s živou odezvou
a souhlasem . Se souhlasem celé strany byly přijaty také teze ke zprávě o činnosti ÚV KSČ XI. sjezdu. Celá příprava našeho sjezdu se stala záležitostí nejen komunistů , ale širokých vrstev lidu, jak o tom svědčí růst politické aktivity a bohaté výsledky, které přináší socialistické soutěžení na počest sjezdu . Úkol dovršit socialistickou výstavbu vyjadřuje vůli pracují
cích učinit Československou republiku bohatší a silnější a zvět 24
šit náš podil v boji za mír a socialismus ve světě. Právě sku
tečnost, že dílo socialismu se stalo věcí živé, tvůrčí práce děl níků , rolníků a inteligence, vedených komunistickou stranou , tvoří základ našich dosavadních úspěchů a je zárukou dalšího
vítězného postupu. Pohled'me, jaké jsou u nás vytvořeny před poklady pro dovršení výstavby socialismu.
Jejich základy leží v květnu 1945, kdy se po vítězství sovět ského lidu nad hitlerovským fašismem a osvobození Českoslo venska Sovětskou armádou , v důsledku národně osvobozenec
kého boje, který řídila naše strana, vytvořily příznivé podmínky pro socialistický rozvoj naší země. Základní mocenské a sociálně ekonomické přeměny, uskuteč něné v průběhu národní a demokratické revoluce, měly stále více socialistický charakter, byly výrazem přerůstání revoluce de mokratické v revoluci socialistickou .
Po porážce únorového kontrarevolučního puče buržoazie a je jích přisluhovačů mohl IX. sjezd KSČ konstatovat, že jsme do sáhli základního strategického cíle revoluce : moc definitivně přešla do rukou dělnické třídy a sjezd vytyčil generální linii budování socialismu.
V procesu socialistické výstavby se moc dělnické třídy ne ustále upevňovala. Dnes všechny orgány státní moci – Národní
shromáždění, president republiky, vláda, národní výbory uskutečňují politiku dělnické třídy. Dělnická třída vybudovala socialistický stát, který na rozdíl od buržoazního státu nejen občanská práva a svobody vyhlašuje, ale především vytváří ma teriální i kulturní podmínky pro jejich uskutečňování. Mírový
život a vymoženosti lidu jsou chráněny proti útokům nepřátel vnějších i vnitřních . Byla vybudována lidová armáda, bezpeč
nost a justice, jejichž sílu a oddanost věci dělnické třídy poznali již mnozí nepřátelé a škůdci. Výrazem dělnické vůle chrá nit revoluční vymoženosti a mírovou práci jsou naše Lidové milice.
Dělnická třída uskutečňuje svou moc v pevném svazku s rol
níky a ostatními pracujícími. Proto je také pevná naše Národní fronta, která ztělesňuje třídní spojenectví pracujících naší re
publiky. Oprávnění její existence se plně potvrdilo a její činnost se osvědčila .
Dělnická třída zabezpečila i řešení národnostní otázky v Čes koslovensku . Na Slovensku došlo k podstatným ekonomickým
změnám , byl vybudován průmysl, zvelebuje se zemědělství a nastal velký rozmach kultury. Tím se už do velké míry vyrovnal 25
!
rozdíl mezi českými kraji a Slovenskem . Při dovršování socia
listické výstavby se budou naše bratrské národy dále sbližovat jako národy socialistické.
Zásadní opatření, která jsme v posledním období učinili ke zvyšování účasti pracujících na řízení hospodářství a správě státu, dále prohlubují moc dělnické třídy. V úsilí o dovršeni socialistické výstavby budeme tato opatření důsledně uvádět v život, rozvíjet a rozšiřovat. Nadále přitom musíme mít na zře teli, že náš stát je výrazem moci a organizovanosti pracujícího
lidu, že je silný uvědomělostí pracujících. Pro současný stav naší společnosti je příznačná naprostá pře
vaha socialistických výrobních vztahů v celém hospodářství a jejich prudký růst v posledních třech letech v zemědělství. Po kud jde o malovýrobce, přistupujeme k nim jako ke spojencům dělnické třídy, přesvědčováním je získáváme pro družstevní a jiné socialistické formy hospodaření. V naší společnosti jsme odstranili základní rozpor kapitalismu, kdy úzká vrstva vyko řisťovatelů si přivlastňovala výsledky práce lidu. Jako třídu jsme zlikvidovali kapitalisty v průmyslu, velkostatkáře a statkáře,
zbavili jsme je politické i hospodářské moci. Vůči kulakům , po slednímu zbytku kapitalistických tříd u nás, s úspěchem pro vádíme důslednou politiku omezování a zatlačování.
Na pevném základě socialistických výrobních vztahů zazna menal mocný rozvoj zejména náš průmysl i ostatní úseky ná rodního hospodářství a na tomto základě podstatně vzrostla materiální a kulturní úroveň obyvatelstva. K tomu významně
přispívá naše vzájemná spolupráce se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi. Objemem průmyslové výroby patříme dnes mezi nejvyspělejší země světa . Současně důsledně
zabezpečujeme rozvoj výrobních sil i v zemědělství. Více než 71 procent zemědělské půdy v socialistickém sektoru, hustá síť STS a další pomoc , kterou zemědělství dostává od našeho státu - to jsou spolu s pracovitostí a s odbornými znalostmi našich rolníků hlavní předpoklady pro rychlý růst výroby v zemědělství. Cílem všeho našeho snažení je člověk , jeho dobro a blaho. V tom , jak dnes žije náš pracující lid , se zračí zásadní rozdíl našeho společenského řádu proti vykořisťovatelskému panství buržoazie s jeho bídou a nezaměstnaností. Také v tomto směru
prokázal unás socialismus svou naprostou převahu. Reálné mzdy à platy dělníků a zaměstnanců vzrostly o 35,5 procenta proti roku 1937. Naši pracující kromě toho užívají takových sociálních výhod, jaké dříve u nás neexistovaly, a jaké neexistují a ne mohou existovat v žádné kapitalistické zemi. 26
Neoddělitelnou součástí probíhající socialistické revoluce bylo uskutečnění revolučních přeměn v ideologii a kultuře. Uplynulých třináct let lidové demokracie v Československu
potvrdilo platnost hlavních zákonitostí socialistické revoluce, formulovaných marxisticko -leninským učením . Potvrdilo také možnost pokojného vývoje socialistické revoluce v daných pod mínkách . Tento vývoj nebyl hladký a bez obtíží, byl naplněn ne
ustálým bojem . Bylo třeba překonávat různé překážky a útoky zbytků staré, kapitalistické společnosti. Bylo třeba překonávat i naše vlastní chyby a nedostatky a také získávat zkušenosti. Rozhodující pro posuzování naší činnosti a správnosti generální linie jsou velké výsledky, kterých jsme dosáhli. Dosáhli jsme
jich proto, že v čele veškerého našeho úsilí stála komunistická strana, pevně spojená s pracujícím lidem. Naše strana směle bojovala proti všem nedostatkům a vždy měla na zřeteli potřeby lidu a republiky. Vždy byla věrna učení marxismu - leninismu
a čestně plnila své internacionální závazky. ( Potlesk .) Současný stav naší společnosti nás opravňuje k závěru :
V Československu bylo prakticky odstraněno vykořisťování člověka člověkem a v podstatě vybudovány základy socialismu. Naše příslušnost k mohutnému socialistickému táboru, pevné spojenectví se Sovětským svazem a výsledky, kterých jsme do sáhli, nám umožňují vytyčit jako další cíl – dovršení socialis tické výstavby v naší vlasti. (Potlesk.)
I. MEZINÁRODNÍ POSTAVENÍ NAŠÍ ZEMĚ A SITUACE VE SVĚTĚ
Soudruzi, dříve než přejdeme k rozboru konkrétních úkolů, jejichž splnění je nezbytné pro dovršení socialistické výstav by v Československu, je třeba se zabývat hlavními rysy sou časné situace ve světě, problémy zápasu mezi silami socialis
mu a kapitalismu, vývojem komunistického hnutí i základními otázkami mezinárodní politiky.
Náš lid se přesvědčil na nesčetných zkušenostech z vlastních dějin , že jeho úsilí a tužby nikterak nelze oddělovat od světo vého dění, že budoucnost naší země je nerozlučně spjata se zápasem pracujících celého světa za mír a pokrok , za lepší ži vot, za socialismus a komunismus.
Tak tomu bylo před čtyřiceti lety, kdy pod bezprostředním 27
vlivem Říjnové revoluce vznikla z boje našeho lidu Českoslo venská republika. Tak tomu bylo i před dvaceti lety, kdy je dinou silou , která v mnichovských dnech stála po boku česko slovenského lidu, byl Sovětský svaz, zatímco tzv . » spojenci na západě « a naše i zahraniční buržoazie zaprodali republiku na cistům . Tak tomu bylo v roce 1945, kdy Sovětský svaz zvítě
zil nad fašismem, osvobodil naši zemi, a vytvořil tak základní předpoklady, aby náš lid svobodně uspořádal společenské po měry ve své vlasti. Zvláště letos si to připomínáme, v roce 15. výročí podepsání československo - sovětské spojenecké smlou vy, která stvrdila věčné přátelství našich států a našich národů. (Potlesk.) Jestliže jsme se za posledních deset let přiblížili na dosah k dovršení cílů, o nichž snily celé dělnické generace, pak za to vděčíme nejen obětavé budovatelské práci miliónů našich
pracujících . Vděčíme za to zároveň tomu, že se náš lid ve ve likém světovém zápase sil minulosti a reakce se silami pokro
ku a šťastné budoucnosti lidstva postavil nesmlouvavě na správ nou stranu
na stranu Sovětského svazu, na stranu socialis
tických zemí, na stranu komunismu. ( Potlesk .) V nerozlučném spojení s bojem socialistických sil ve světě
chápeme i své nynější úsilí o dovršení socialistické výstavby v naší vlasti. Jsme si hluboce vědomi toho, že jedině existen
ce Sovětského svazu , vznik světové socialistické soustavy a so lidarita revolučních sil všech zemí nám umožnily vytyčit toto heslo a budeme tuto pravdu vždy vštěpovat nejširším vrstvám našeho lidu. Svého cíle dosáhneme jedině tehdy, budeme- li
v každém okamžiku mít na zřeteli nejen prospěch naší republi
1
ky, ale i prospěch všech bratrských zemí a socialismu ve světě, budeme- li v rostoucí síle celého socialistického tábora vidět vždy
i svou sílu a poskytovat si navzájem všemožnou a nezištnou pod poru. Jedině takto, v těsné internacionální součinnosti, bylo do
saženo všech historických vítězství socialismu a jedině takto jich dosáhneme i v budoucnu .
Jsme přesvědčeni, že v této soudružské součinnosti dojde náš lid svého cíle ve velmi blízké době, že dovršením socia
listické výstavby v Československu bude významně posílen náš celý socialistický tábor. Toto vítězství našeho společného re volučního zápasu bude i další posilou pracujícím kapitalistických
zemí v boji proti vykořisťování a útlaku, proti panství monopolů a imperialistickým válečným choutkám .
Celý vývoj naší země v uplynulých letech i jeho perspekti va do budoucna je nedílnou součástí obrovského revolučního 28
1
procesu ve světě, který byl před čtyřiceti lety zahájen Říjno vou revolucí a který učinil hlavním obsahem naší epochy pře chod od kapitalismu k socialismu. Každého člověka, jemuž leží na srdci budoucnost lidstva, musí
znovu a znovu naplňovat hrdostí fakta svědčící o nezadržitel ném postupu sil socialismu ve světě. Socialistický svět, který před válkou představoval necelou desetinu lidstva, zahrnuje
dnes už více než celou jeho třetinu. Podíl průmyslové výroby Sovětského svazu na světové produkci se zvýšil v posledních čtyřiceti letech téměř desetinásobně. A nemůže být nádher nějšího symbolu definitivní převahy socialismu nad kapitalis
mem než sovětské družice, které navždy pohřbily báchorky o technické a průmyslové nadřazenosti USA. Tak jako zde, tak
bude zůstávat kapitalistický svět postupně pozadu ve všech oborech lidské činnosti.
Od roku 1937 zvýšil průmysl kapitalistických zemí svou
ro
dukci stěží na dvojnásobek, avšak socialistické země za tutéž do
bu dokázaly zvýšit průmyslovou výrobu čtyřiapůlkrát! Nemů že být pochyb o tom, že Sovětský svaz předežene Spojené stá ty v objemu průmyslové výroby za 12–15 let a v zemědělství
ještě mnohem dříve, již v příštích 2–3 letech. Veliká Čína, je jíž bouřlivý rozmach vzbuzuje obdiv všech pokrokových lidí, předežene ve stejném období v objemu průmyslové výroby Anglii, která byla kolébkou moderního průmyslu .
Doba, kdy socialistické země dosáhnou vyšší společenské produktivity práce než nejvyspělejší kapitalistické státy, je již ve zcela dohledné budoucnosti. A toto zrající rozhodné vítěz ství socialismu zasadí smrtelnou ránu silám vykořisťování, útla
ku a války. Jednotný šik pracujících všech zemí odstrani kapi talismus a nastolí společenství svobodné práce, v němž všichni lidé budou bratry a celé lidstvo bude nevídanými tempy rozví jet své tvořivé síly, rozmnožovat společenské bohatství ku pro spěchu a štěstí všech .
I my chceme co nejvíce přispět k vybojování těchto vítězství. Máme k tomu všechny předpoklady. Záleží jen na nás, na naší vůli a houževnatosti, na tom , jak důsledně vezmeme za své usku
tečnění cílů , které vytyčí naší práci XI. sjezd . Vývoj ve všech částech světa nezvratně dokazuje, jak se hroutí pozice imperialismu. Ještě před druhou světovou válkou žila převážná většina lidstva pod železnou patou kolonizátorů.
Avšak po válce svrhla imperialistické jho miliarda tři sta mi liónů lidí, to je téměř celá polovina lidstva. Z bývalých kolonií se vytvořilo jen v posledních třinácti letech dvacet svrchovaných 29
států . Vzniklo obrovské » pásmo míru « asijských a afrických zemí, kde stamilióny jsou odhodlány svobodně rozvíjet svůj ne závislý život, nepřipustit vliv imperialistických států na své osudy. V přátelské a rovnoprávné spolupráci se socialistickými zeměmi mají významnou oporu své nezávislosti. Ve starých ka pitalistických zemích , které dříve ovládaly celý svět, žije dnes již jen pouhá pětina lidstva a v té je ovšem obrovská většina
pracujících, mírumilovných lidí.
Celý poválečný vývoj, který dále podstatně prohloubil vše obecnou krizi kapitalismu, ukazuje, že imperialisté nejsou s to zastavit tento obrovitý osvobozenecký zápas lidstva. Pohled'me jen na některá fakta z posledních čtyř let, jež uplynula od našeho X. sjezdu .
Dlouholetá expediční válka francouzských kolonizátorů ve Vietnamu skončila jejich hanebnou porážkou ; i v severní Africe byli nuceni vyklidit velkou část svých pozic a smířit se s nasto lením státní nezávislosti Maroka a Tuniska. Statečný boj alžír ského lidu za svobodu nemohou zlomit ani stamiliardové válečné
výdaje, které ničí francouzské hospodářství, ani krvavý teror, a tím méně fašistické rejdy pučistických generálů. I angličtí imperialisté, aby zachovali alespoň zbytky svých po
1
zic, museli dát souhlas ke zřízení suverénních států ve svých bý valých koloniích Ghaně, Súdánu, Malajsku. Svobodný Egypt je před dvěma lety donutil, aby vyklidili svá vojska z posledních zá kladen na egyptském území. Když se pak za několik měsíců po
kusili znovu vrátit k Suezskému kanálu a se svými francouzskými a izraelskými spojenci zločinně přepadli egyptský lid, dostalo se jim zdrcující odpovědi. K tomuto vítězství přispěl v rozhodující míře svým energickým postojem a výstrahou agresorům Sovět ský svaz.
Tak se tedy vedlo dvěma kdysi nejmocnějším koloniálním ze mím, když se pokoušely zachraňovat zbytky svého panství. Sotva může být lepšího dokladu o tom , že dny koloniální soustavy im
perialismu jsou sečteny. Nebylo by ovšem většího omylu, než dělat z uvedených fakt závěr, že dojde k nějakému automatickému zhroucení pozic im perialismu, že imperialismus vydá kteroukoliv ze svých pozic bez
boje. To vyplývá především ze sociálně ekonomické podstaty sou dobého monopolistického kapitalismu, jehož třídní, protilidový a kořistnický charakter se nijak nezměnil.
Ústřední výbor naší strany na svých zasedáních i ve svých dokumentech se v poslední době zevrubně zabýval otázkou , jak 30
1
1
se v nynějších podmínkách projevuje ve světě základní antago nistický rozpor mezi prací a kapitálem , jak široce dochází uplat nění relativní i absolutní zbídačování pracujících, jak se zesiluje
podřízení kapitalistického státu monopolům a jak i různé státně kapitalistické tendence v imperialistických zemích jsou nástro jem, jímž se upevňuje třídnípanství vykořisťovatelů . Jestliže jsme již dříve otevřeně kritizovali různé revizionistické teorie, likvidátorsky popírající leninské učení o imperialismu, je nutno tuto kritiku dnes znovu jasně opakovat. Celá řada tvrzení
obsažených v nedávno schváleném programu Svazu komunistů Jugoslávie není ničím jiným než pokusem o formulování jakéhosi systému oportunistických názorů na charakter soudobého kapi
talismu. Tak se pod rouškou marxistické terminologie mají do dělnického hnutí zanášet protileninské teorie o nadtřídní povaze
kapitalistického státu , o živelném vznikání socialistické společ nosti v kapitalismu a podobně. Je zřejmé, že šíření takových ná zorů může jen zanést zmatek do řad dělnické třídy, oslabit její revoluční boj, poškodit věc socialismu ve světě.
Zkušenosti posledního období ještě výrazněji potvrzují správ nost leninského stanoviska vůči současnému imperialismu, které důsledně zastává naše strana a všechny bratrské komunistické strany. Což se mohla nějak v základu změnit ekonomická pod stata kapitalistického systému, jestliže ani ve své nejbohatší zemi – ve Spojených státech nemohl zabránit vzniku více než pětimiliónové armády nezaměstnaných ? .
Což se mohla jakkoliv změnit jeho politická podstata, jestliže hlavní cestou z vlastních třídních rozporů jsou mu snahy o faši
zaci ? Že jde opravdu o takové pokusy, vidíme jasně na četných činech západoněmeckých revanšistů. Podobnými snahami byla vedena
také
italská
Křesťanskodemokratická
strana , která
v květnových volbách usilovala o nastolení svého politického mo nopolu. Viděli jsme, že se jí to nepodařilo a že ve volbách byly navíc značně oslabeny pozice krajně pravicových živlů. Italští komunisté, kteří získali 600 000 nových hlasů, upevnili své posta
vení v zemi. Avšak současně jsme svědky nebezpečného fašistic kého nástupu ve Francii, který se projevil v pučistických rejdech generálské kliky v Alžíru i v četných zjevech při řešení poslední francouzské politické krize .
Naše sympatie jsou plně na straně francouzské dělnické třídy a širokých vrstev pracujících, které vedou boj za obranu repu
bliky, za svá demokratická práva. ( Potlesk .) Znovu vyjadřujeme své sympatie se statečným zápasem alžírského lidu za národní nezávislost. Naše soudružská solidarita patří Francouzské ko 31
munistické straně, která pevně stojí v čele demokratických a pokrokových sil své země. (Potlesk. ) Nezměnilo se nikterak celé » poslání« kapitalismu ve světě. Vždyť hlavním exportním zbožím USA jsou dnes atomové a
raketové zbraně a předním cílem vytrvalého úsilí amerických militaristů je přeměna i donedávna neutrálních a mírumilovných států ve válečné základny proti socialistickým zemím . Úloha amerického imperialismu jakožto centra světové reakce, úhlavního nepřítele národů a všech pokrokových a mírumilov
ných sil , projevila se zcela názorně i v posledním období. Zúžení sféry imperialismu vede americké monopoly k ještě urputněj šímu úsilí o upevnění hegemonických pozic v kapitalistickém světě, o stloukání nejrůznějších agresívních bloků pod jejich
komandem, o přebírání úlohy hlavního nositele soudobého kolo nialismu na úkor ostatních imperialistických partnerů.
Špinavé ruce amerických monopolů vidíme všude tam, kde se strojí úklady proti svobodě a nezávislosti národů. Bylo tomu tak
v Guatemale a Jordánsku , v provokacích proti Sýrii a v sou časné době v Libanonu a Indonésii.
Američtí imperialisté však soustředují své podvratné úsilí především proti socialistickým zemím . Organizují zde vytrvale, ale se stále menším úspěchem své protistátní a špionážní agen
tury. Použili dokonce svého nástroje – spojených kontrarevo lučních sil
-
aby vztáhli ruku na lidové zřízení v Madarsku
a rozpoutali proti němu krvavý puč. Víme, jak to dopadlo : opřen o solidaritu a podporu svých spojenců, madarský lid kontrarevo luci rozbil a národy všech socialistických zemí zvýšily bdělost
vůči imperialistickým intrikám . Svou podvratnou politikou, kterou se snaží maskovat pokři kem o » komunistickém « nebezpečí, ale jejímž cílem je válka,
porobení a zotročení národů, vyvolali američtí imperialisté proti sobě jen hněv a nenávist národů, jak to znovu názorně ukázalo » přijetí« vicepresidenta USA Nixona v jihoamerických státech . Proti imperialistickým přípravám války provádějí socialistické
země v čele se Sovětským svazem důslednou mírovou politiku, prosazují zásady mírového soužití ve všech oblastech mezinárod
ního života, mobilizují nejširší lidové vrstvy do boje za mír . Vy
cházejí přitom z hlubokého přesvědčení, že mohutná síla socia listického tábora spolu s aktivitou všech mírumilovných sil světa je nyní schopna zmařit imperialistické plány na rozpoutání nové války.
Růst hospodářské síly i politické a morální autority SSSR a celého socialistického tábora a jeho aktivní mírová politika 32
stále účinněji působí nejenom na země Asie, Afriky a Jižní Ameriky, ale i na lidové masy v kapitalistických státech všech světadílů . Ve stále větší míře pociťují a poznávají nepříznivý vliv politiky válečných příprav imperialistů na své životní pod mínky a vidí i nebezpečné důsledky, které tato politika má pro jejich budoucnost . Tyto tendence prohlubují rozpory uvnitř
kapitalistického světa a ztěžují uskutečnění světovládných choutek útočného imperialistického centra – Spojených států amerických. Ve snaze zachovat si možnost agrese prosazují
útočné imperialistické kruhy USA se zesíleným důrazem budo vání nových útočných základen a přijetí technicko -vojenských
opatření. Tomu má napomáhat také urychlené vyzbrojení zápa doněmeckých militaristů zbraněmi hromadného ničení i provo kativní lety amerických letadel s jadernými zbraněmi nad západní Evropou a nad Arktidou k sovětským hranicím . Sovětská stížnost k Radě bezpečnosti proti těmto americkým letům od halila před světovou veřejností vážné nebezpečí: zcela náhodné
momenty, ba dokonce omyl mohou rozhodnout o rozpoutání vá lečné katastrofy. Tuto dobrodružnou a nebezpečnou politiku útočných kruhů USA odsuzují nejen země socialistickéhotábora, nýbrž i široké masy a řada politických , kulturních a vědeckých činitelů kapitalistického světa.
Socialistický tábor na tyto provokativní a nebezpečné akce
imperialistických kruhů odpovídá klidně a neochvějně dalšími opatřeními ke zmírnění napětí ve světě. Neomezuje se jen na výzvy a konstruktivní návrhy k dohodě o odzbrojovacích a jiných mírových opatřeních , nýbrž jednostranně přikročuje k jejich uskutečňování, a dává tak další přesvědčivé důkazy své mírové
politiky. Tato opatření nacházejí širokou podporu lidových mas a mají vliv i na realistické politické činitele v kapitalistickém
světě. Zastavení pokusů s jadernými zbraněmi, stažení čínských dobrovolníků ze severní Koreje, několikeré snížení branných sil
států Varšavské smlouvy – to jsou příkladné akce mírové po litiky Sovětského svazu a socialistických zemí. Socialistický svět si může dovolit takové kroky bez ohrožení vlastní bezpečnosti, ba ještě dále tím zvětšuje svou sílu , protože pro tuto velkorysou
a vpravdě humánní politiku získává celé národy. Všechna tato opatření může činit proto, že si je vědom pevnosti a síly socia listického zřízení, že je schopen odrazit a rozdrtit jakýkoliv útok
imperialistických útočníků. (Potlesk.) Naše republika tak jako všechny socialistické země aktivně podporuje vytrvalou mírovou iniciativu Sovětského svazu . Jeho konkrétní a reálné návrhy, plně vycházející ze současné mezi 3 Protokol XI. sjezdu
33
1
národní skutečnosti, ukazují cestu, jak řešením jednotlivých sporných otázek mírovým jednáním zmírnit napětí a dospět
i k vyřešení klíčových problémů světové situace v zájmu míru. Proto všechen náš lid spontánně přivítal prohlášení sovětské vlády o zastavení zkoušek s atomovými a vodíkovými zbraněmi v SSSR, které ukazuje účinnou a schůdnou cestu k dohodě o zákazu atomových zbraní a otázkách odzbrojení vůbec. Proto také považujeme za svůj zvláště naléhavý úkol vést po boku svých spojenců a všech mirumilovných lidí houževnatý boj proti další militarizaci západního Německa, zejména proti
vyzbrojování bonnské armády atomovými a raketovými zbra němi. Nezapomínejme, že tuto militarizaci organizují pod americ kou patronací tytéž třídní síly, které kdysi přivedly k vládě Hitlera . Jejich revanšistické vyhrůžky nás ovšem nemohou ni jak zastrašit. Jsme připraveni jim čelit, avšak zároveň prohla šujeme, že jsme ochotni stát se součástí bezatomového pásma ve
střední Evropě, zanechá - li bonnská spolková vláda dosavadního militaristického kursu a prokáže - li svou ochotu začlenit za
stejných podmínek západní Německo do tohoto pásma. Všechnu
podporu a všechnu soudružskou solidaritu budeme i nadále po skytovat Německé demokratické republice, která úspěšně bu duje socialismus a ztělesňuje základní zájmy německého pra cujícího lidu. ( Potlesk .) Porady představitelů socialistických a kapitalistických zemí
na nejvyšší úrovni, jejichž myšlenka byla se spontánním sou hlasem přijata veřejným míněním v celém světě, by mohly znamenat významný pokrok v úsilí o zmírnění mezinárodního napětí a zabezpečení mírové spolupráce mezi národy. Jsme ochotni se těchto porad zúčastnit nebo jinak účinně přispět
k jejich úspěchu. Pokusy západních velmocí ustavičně odda lovat svolání konference na nejvyšší úrovni zařazováním ne přijatelných otázek na její pořad a různé jiné zdržovací manévry
západních vládních činitelů mohou jen ještě více zdiskreditovat jejich politiku v očích světové veřejnosti. Jak jsme již pro hlásili, nepřipustíme v žádném případě, aby se imperialisté vměšovali do záležitostí, o nichž může a bude rozhodovat je
dině náš lid. ( Bouřlivý potlesk.) Tzv. otázka východoevropských zemí neexistuje .
Ke všem základním problémům současného úsilí všech socia
listických zemí o zabezpečení míru zaujala stanovisko ve své Deklaraci květnová porada členských států Varšavské smlouvy, která se konala v Moskvě. Vítáme významné výsledky této po rady a její závěry budeme důsledně provádět ve své politice. 34
Tak závažná rozhodnutí v zájmu míru, jako snížení stavu armád našich zemí o dalších 419 999 mužů - naše armáda snižuje stav o dalších 20 000 mužů – a návrh na uzavření společného paktu -
o neútočení s členskými státy NATO , nemohou zůstat bez vlivu na veřejné mínění západních zemí i na postup jejich vlád . Jsme přesvědčeni, a zkušenosti minulých let to plně potvrzují, že úspěch všech mírových návrhů závisí především na tom , jak odhodlaně a účinně se za ně postaví lidové masy všech zemí,
význační veřejní, vědečtí, kulturní činitelé, které spojuje touha po uchování míru, jak energicky budou prosazovat jejich usku tečnění proti sabotáži reakčních sil. V této souvislosti bych se chtěl zmínit o otázce, kterou stále naléhavěji klade veškerý vývoj naší doby a zejména nutnost
stále účinnějšího mírového úsilí národů. Je to otázka nejširší mezinárodní jednoty dělnické třídy v boji za mír a práva pra cujících .
K dosažení této jednoty je třeba především spolupráce ko munistů a socialistů . Návrh na rozvíjení této spolupráce je obsažen v usneseních XX . sjezdu KSSS a v dokumentech mnoha
komunistických stran, i naší strany, a byl znovu potvrzen na loňských poradách komunistických a dělnických stran. V po sledních letech došlo již k některým počátečním kontaktům , které potvrzují možnost rozvoje vzájemné součinnosti v bu doucnu. Zkušenosti právě uplynulého období také jasně ukázaly ,
jak krátkozraké byly i ty úvahy některých pravicových vůdců socialistických stran , kteří spekulovali s možností oslabení ko munistického hnutí a na tomto podkladě odmítali spolupráci.
Bude jedině ku prospěchu samým socialistickým stranám , když prohlédnou zrádnou úlohu lidí typu Guy Molleta, kteří, vedeni
zběsilým antikomunismem , dávají před zájmy dělnické třídy přednost spolkům s nejhorší monopolistickou reakcí a pracují ve službách imperialistů. Je třeba připomenout zkušenosti z historie, kdy odmítání akční jednoty, například v Německu, jež napomohlo k vítězství
Hitlerovi, vedlo nejen k perzekuci komunistů, ale vzápětí i k roz drcení sociální demokracie.
Což dnešní fašizační tendence v mnoha zemích nestavějí otáz ku akční jednoty socialistů a komunistů znovu naléhavě na
pořad dne ? Což nebezpečí atomové války – a nutnosti boje proti tomuto nebezpečí jsou si vědomy i socialistické strany nestaví před dělníky všech zemí, komunisty i socialisty, tako vou odpovědnost, jakou ještě nikdy v minulosti neměli? -
Proto se plně solidarizujeme s dopisy ústředního výboru Ko 35
munistické strany Sovětského svazu , jimiž vyzývá socialistické strany Evropy k jednání o společných akcích na obranu míru .
Považujeme však za velmi lehkovážné odpovědi některých so cialistických stran, které společný postup odmítají. Naše strana bude usilovat o intenzívnější rozvoj styků se socialistickými stranami, jejich jednotlivými představiteli i dělnickými přísluš níky. Dělnické i odborářské delegace z kapitalistického světa budou u nás v Československu vždy upřímně vítány a velmi rádi vyslechneme i všechny dobře míněné rady našich hostů. (Po tlesk .)
Současné i budoucí úspěchy pracujících v boji za mír a so cialismus zaručuje především naše mezinárodní komunistické
hnutí, pevná jednota komunistických a dělnických stran, spočí vající na věrnosti učení marxismu - leninismu, jejich bojová sou činnost, neotřesná solidarita a vzájemná podpora.
Každého komunistu naplňuje hrdostí nezadržitelný rozmach našeho hnutí v posledních desetiletích . Ve srovnání s třemi sty
tisíci leninských revolucionářů, kteří před čtyřiceti lety přivedli k vítězství první proletářskou diktaturu v Sovětském svazu, ve srovnání se čtyřmi milióny komunistů v předvečer druhé světové války sdružuje dnes naše hnutí více než 70 bratrských stran s 33 milióny revolučních bojovníků. (Potlesk.)
Světová reakce, která právem vidí v komunistech nejúhlav nějšího nepřítele každého vykořisťování a poroby, se snaží vy volávat protikomunistickou hysterii, organizuje křižácké tažení proti komunismu ve snaze zadržet postup našeho hnutí. Avšak
vliv komunistů je stále silnější. V uplynulém období dal nový mocný impuls všem komunistickým stranám XX . sjezd Konu nistické strany Sovětského svazu, která je vůdčím oddílem našeho
mezinárodního hnutí. Smělé leninské rozpracování základních otázek strategie a taktiky revolučního boje v současné době,
opírající se o zkušenosti všech bratrských stran , otevřená kri tika chyb a nedostatků minulosti, provedená na sjezdu, i kon krétní rozpracování a tvořivé uplatnění závěrů XX . sjezdu ostat ními stranami – to vše bylo neocenitelnou pomocí komunistům na celém světě.
V tomto ovzduší se široce rozvinuly styky mezi komunistic
kými stranami, vzájemná výměna bojových zkušeností a vše stranně těsná součinnost, jejímž vyvrcholením byly památné loňské porady v Moskvě. Dokumenty přijaté na těchto poradách -
- Deklarace a Manifest míru – vyjadřují společnou zkušenost celého našeho hnutí a jeho společnou vůli. O ně se pevně opírají
komunisté celého světa, s jednomyslným souhlasem byly přija 36
1
ty také celou naší stranou. Z nich důsledně vychází i rozbor dosažených výsledků a dalších našich cílů , který provádíme na našem sjezdu.
Ústřední výbor naší strany se v období, jež uplynulo od X. sjezdu, soustavně zabýval otázkami rozvoje mezinárodního ko
munistického hnutí, iniciativně rozvinul široké styky s mnoha bratrskými stranami a zejména prohloubil svou spolupráci s Komunistickou stranou Sovětského svazu. Snad v žádném ob
dobí dějin naší strany nebyly tyto otázky tak intenzívně a hlu boce celou stranou projednávány - a poučení z nich uplatňo vána ve veškeré činnosti strany
.
jako v uplynulých letech .
A ústřední výbor, podávaje dnes zprávu XI. sjezdu, může s plnou odpovědností prohlásit : Závěry, které naše strana dělala z mezinárodní situace i vy
voje světového komunistického hnutí, závěry, které strana uči nila z XX . sjezdu KSSS, byly naprosto správné. (Bouřlivý potlesk .) Naše strana potvrdila, že je pevným a spolehlivým oddílem mezi národního revolučního hnutí, že je věrna marxismu - leninismu. ( Silný potlesk .)
Domnívám se, že předchozí usnesení našeho ústředního vý
boru , která zůstávají i nadále v platnosti, mne zbavují povin nosti zabývat se podrobně rozborem všech problémů našeho me
zinárodního komunistického hnutí. Chci se soustředit na jeden z nich , který zvlášť v poslední době nabyl na naléhavosti a aktu álnosti. Je to boj proti revizionismu. Je v dobré paměti, jak mezinárodní buržoazie, snažíc se osla
bit ofenzívní nástup , s nímž po XX . sjezdu KSSS nastupovalo komunistické hnutí do nových bojů, organizovala širokou kam paň protikomunistických štvanic, teroru a pomluv. Domnívala se, že se jí podaří postavit na hlavu smysl kritiky chyb spoje ných s kultem osobnosti, vyvolat psychózu jakési » krize « ko munismu a rozvrátit řady komunistických stran.
Znovu se potvrdila platnost mnohonásobné historické zkuše nosti, že ve významných obdobích , kdy revoluční hnutí rozvíjí
svůj nástup proti kapitalistickému systému, zeslabovanému ostrými příznaky své všeobecné krize, v obdobích, kdy se impe rialisté snaží všemi prostředky zabrzdit tento nástup , poskytují
nepříteli nemalou pomoc různé oportunistické proudy v samém dělnickém hnutí, které se právě v této době aktivizují. Jsou vý
razem přežitků a vlivů buržoazního a maloburžoazního myšlení v našich vlastních řadách, výrazem kapitulace jejich nositelů před reakčním tlakem a nástrojem imperialistů k zviklání na šich řad . I v uplynulém období se úměrně s protikomunistickou 37
štvanicí buržoazie vzdouvala mezinárodní vlna protileninských , revizionistických názorů. Revizionisté, hodlajíce svést na falešnou cestu úsilí komunis tických stran o vymýcení vlivů dogmatismu a sektářství, pod nikli generální útok proti všem principům marxisticko -lenin
ského učení. Obnovují a obměňují všechny staré zkrachované argumenty bernsteinovců, austromarxistů , trockistů a jiných likvidátorů a zrádců. Je zřejmé, že kdyby podobné úsilí mělo
úspěch , znamenalo by to, že dělnická třída by byla zbavena svého vědeckého učení, své revoluční strany, že by značně byly posíleny pozice imperialistické reakce. Třídní podstata revizio
nistických snah se názorně ukázala za madarské kontrarevolu ce, kdy se revizionističtí odpadlíci spojili s horthyovskými fašis ty a americkými agenty ke krvavému útoku proti lidové moci.
Komunistické strany, které většinou již dříve rozvinuly boj proti revizionistickým tendencím , rozpoznaly v nich hlavní ne
bezpečí hrozící našemu hnutí a zasadily mu tvrdé rány. Byla odvrácena nebezpečná vlna revizionismu, byla odvrácena k vel kému zklamání světové reakce, která pod firmou »národního komunismu « dělala revizionismu horlivou reklamu. Naše strana odrazila v samém zárodku různé revizionistické
a buržoazně liberalistické tendence, které se u nás ojediněle za
čaly projevovat. V období maďarských událostí působila svou jednotou a svým pevným marxistickým stanoviskem jako vý znamný stabilizující činitel, což bylo oceněno bratrskými strana mi. Na straně nepřátel vyvolal náš postoj nepříčetnou zlobu a nenávist, a to znovu potvrzuje jeho správnost. Náš neúprosný
boj proti všem projevům revizionismu ukazují dokumenty ze zasedání ÚV KSČ v prosinci 1956, v červnu a prosinci 1957. Nikdy jsme se ovšem nedomnívali, že odražením první vlny bylo nebezpečí revizionismu likvidováno. Mnoho oportunistic
kých živlů se jen dočasně skrylo za přetvářku mlčení a obo jetnictví.
Zvláštní úlohu při aktivizaci revizionistických názorů v mezi národním měřítku hrála ta skutečnost, že po XX . sjezdu KSSS
a zejména v souvislosti s událostmi v Madarsku stupňovali pro
pagandu svých revizionistických teorií představitelé Svazu ko munistů Jugoslávie. Vedení SKJ se rovněž nezúčastnilo moskev
ských porad komunistických stran socialistických zemí a nepři pojilo se ke společné Deklaraci těchto stran . Jugoslávská dele gace se zúčastnila pouze jednání o Manifestu míru, který po depsala .
Návrh programu Svazu komunistů Jugoslávie i zaměření jeho 38
VII. sjezdu potvrdilo , že představitelé SKJ na svých revizionis
tických názorech trvají, že se v celé řadě nejzákladnějších otá zek vědomě distancují od marxisticko -leninského stanoviska komunistických stran i od stanoviska, které sami potvrdili svým
podpisem Manifestu míru . Tisk naší strany i bratrských stran zevrubně rozebral nemarxistické názory jugoslávských vedou cích na současný kapitalismus, na mezinárodní situaci a spolu
práci mezi komunistickými stranami i socialistickými zeměmi, jejich oportunistickou revizi leninského učení o státu, straně, proletářském internacionalismu . VII. sjezd Svazu komunistů Ju goslávie odmítl soudružskou kritiku, aniž se jí věcně zabýval,
a zaměřil svou palbu ne proti imperialistům , ale proti komunis tickým stranám , proti Sovětskému svazu a všem socialistickým zemím. V tomto svém postupu SKJ pokračuje i po sjezdu. Za to si vysloužili pochvalu amerických imperialistů . Není mezi námi
nejmenších pochyb o tom , že politická podpora monopolistů Ju
goslávie a jejich dolary nemohou přispívat k budování socialis mu, ale že sledují právě opačné cíle. Naše strana zastávala a zastává i nyní stanovisko , že rezoluce
Informačního byra o Jugoslávii z června 1948 byla v zásadě správná, že však došlo k chybám , pokud jde o metody jejího uplatňování, a že nebyla správná druhá rezoluce z listopadu 1949. Vycházejíc z tohoto stanoviska, projevila naše strana od roku 1954 dostatek dobré vůle ke sblížení se Svazem komunistů
Jugoslávie na základě marxismu-leninismu. Z tohoto stanoviska přirozeně nikdy neustoupíme. Avšak představitelé SKJ nepřijali nabídnutou ruku a ještě tvrdošíjněji trvají na svých revizionis
tických pozicích. Po státní linii budeme pokračovat v takových vzájemných vztazích s Jugoslávií, jaké budou prospěšné oběma zemím. Ovšem budoucí vývoj vztahů mezi našimi stranami záleží jedině na dalším postupu Svazu komunistů Jugoslávie. Naše strana bude dále důsledně pokračovat ve všestranném marxis tickém rozboru revizionistických názorů, které se nejvýrazněji
projevují v Jugoslávii, a bude otevřeně odhalovat jejich škodli vost .
Považujeme rozvinutí tohoto ideologického úsilí za svou komu nistickou , internacionální povinnost. Jde přece především o čis totu našeho učení, které je mezinárodně platným učením děl
nické třídy. Dopustit, aby bylo překrucováno aa falšováno z opor tunistických, nacionalistických a subjektivistických pozic , to by znamenalo prohřešit se proti internacionálním zájmům celého dělnického hnutí .
Naše strana vynaloží i v budoucnu všechno úsilí, aby ideová 39
jednota i bojová součinnost komunistického hnutí byla stále pevnější. V rámci našeho hnutí budeme především posilovat svazky,
které nás spojují s mohutným společenstvím socialistických zemí. V tomto společenství, v jehož čele stojí Sovětský svaz a
jež je na věky spjato nejhlubší jednotou idejí, zájmů a cílů všech jeho příslušníků, je i největší záruka bezpečnosti a mírového rozvoje naší země. Odmítáme urážlivá tvrzení revizionistů sta
vějící náš socialistický tábor jakkoli na roveň agresívním mili taristickým blokům imperialistů a učiníme vše pro jeho další
posílení. Jsme pro likvidaci všech vojenských seskupení, jež vy volala agresívní politika imperialistů. Neochabneme však ve své bdělosti – jak potvrdila poslední porada zemí Varšavské smlou -
vy - pokud imperialisté neprokáží činy skutečnou ochotu zane chat svých úkladů proti socialistickým státům a převzít kon
krétní závazky zabezpečující mírové soužití zemí s rozdílným státním a společenským zřízením
Své styky se socialistickými zeměmi budeme opírat stále dů sledněji o zásadu bratrské vzájemné pomoci, která je nejvyš ším výrazem proletářského internacionalismu. Odmítáme revi
zionistické pokusy zúžit tuto ideu do pojmu pouhé rovnopráv nosti, dívat se na naše vzájemné styky jako na úzce komerční záležitost. Při socialistické spolupráci jde přirozeně o mnohem
více. Jde o společné využití všech zdrojů a možností našich zemí k nejrychlejšímu rozvoji celé naší soustavy , k odhalení a využití všech rezerv pro takový vzestup produktivity práce, jímž spo lečně vybojujeme rozhodující vítězství socialismu nad kapita
lismem. Toho dosáhneme prohlubováním hospodářské spolupráce a stále dokonalejší mezinárodní socialistickou dělbou práce.
Příklad našich loňských i letošních hospodářských jednání se Sovětským svazem názorně ukazuje, jak veliký význam má po moc SSSR pro budování socialismu v naší zemi a jak veliký pro spěch může přinést důsledné internacionalistické chápání našich vztahů. Proto vítáme i výsledky květnových moskevských porad
komunistických stran bratrských zemí sdružených v Radě vzá jemné hospodářské pomoci. Tyto porady probíhaly v duchu na prosté jednoty a hlubokého soudružského porozumění a po tvrdily, jak významná a nezbytná je mnohostranná hospodářská spolupráce všech socialistických zemí, jak může urychlit tempo rozšířené socialistické reprodukce v celém našem táboře a za
bezpečit maximální společné využití všech sil a zdrojů, jež má socialismus k dispozici, v zájmu a k prospěchu všech. Provedený rozbor mezinárodní situace dává jasné směrnice 40
i pro provádění zahraniční politiky naší republiky. V posledním období se příznivě projevila větší iniciativa a pružnost v práci naší diplomacie. Řada zahraničně politických akcí naší vlády zvýšila aktivní podíl naší republiky na společné mírové politice socialistických zemí. Na druhé straně ani zdenejsou ještě zda leka vyčerpány všechny možnosti a není využito všech příleži tostí, které, vyplývajíce z konkrétního postavení naší země, umožňují rozvíjení akcí, jež by mohly účinněji ovlivňovat mezi národní vývoj. To platí především o německé otázce a o politice vůči zemím,
jež jsou našimi sousedy nebo jsou nám tradičními styky v minu losti blízké. Totéž platí do značné míry i pro vztahy k zemím » mírového pásma«, kde spolu s dalším rozvíjením hospodářských styků je třeba věnovat ještě větší pozornost prohloubení přátel ské spolupráce v politické a kulturní oblasti . Jsme však pře svědčeni, že pod vedením ústředního výboru strany dosáhne
v příštím období zahraničně politická činnost našeho státu ještě výraznějších úspěchů .
Soudruzi, naše stanovisko v mezinárodních otázkách , jak uka zuje náš rozbor, je jasné. Jím se budeme důsledně řídit při dal
ším rozvíjení soudružských styků s bratrskými stranami, při rozvíjení mezistátních vztahů, v mezinárodní činnosti všech or ganizací našich pracujících. Jeho pevným základem je moskev
ská Deklarace, historický dokument, který všestranně vyja 1
dřuje stanovisko a společné bojové úkoly mezinárodního revo lučního hnutí v nové etapě jeho mohutného nástupu.
Mezinárodní podmínky pro dovršení socialistické výstavby v naší vlasti jsou příznivé. Pevně zapojeni do mezinárodní revo luční fronty , v nerozborném spojenectví se Sovětským svazem a bratrskou rodinou socialistických zemí, ve spolupráci se všemi
mírovými a demokratickými silami budeme dále důsledně bojo vat za socialismus, za mír ve světě, za pokojný rozkvět naší země. (Potlesk.)
II.
ÚKOLY NA CESTĚ K DOVRŠENI SOCIALISTICKÉ VYSTAVBY
Soudruzi, soudružky! Úkol dovršit socialistickou výstavbu v naší vlasti dává jasný směr pro práci strany ve všech oblastech našeho života. Jeho základní obsah lze stručně vyjádřit pěti hlav ními úkoly : 1. V oblasti výrobních vztahů 41
jelikož kapitalistický sektor
byl již dříve, až na nepatrné zbytky, likvidován – dosáhnout nyní rozhodujícího vítězství socialistických výrobních vztahů tam, kde má dosud určitou váhu malovýrobní způsob hospoda ření. Jde tedy u nás o dosažení vítězství socialistické družstev
ní zemědělské velkovýroby na vesnici. 2. Odstranit zbytky antagonistických tříd, tj. postupně dospět k likvidaci kulactva jako třídy i zbytků soukromopodnikatel ských živlů ve městech důsledným omezováním a zatlačováním .
3. Dále rozvíjet výrobní síly na podkladě nejvyšší techniky, zejména automatizace, mechanizace a chemizace, podstatným
zvýšením společenské produktivity práce v průmyslu i rozhod ným vzestupem intenzity zemědělské výroby zajistit další ne přetržitý růst životní úrovně lidu. 4. Ruku v ruce s tímto rozvojem společensko-ekonomické zá kladny neustále všestranně prohlubovat a zdokonalovat naši so
cialistickou demokracii, zvyšovat aktivní účast pracujících na správě státu a řízení hospodářství. 5. Dále prohloubit morálně politickou jednotu lidu v duchu marxisticko - leninského učení a dovršit kulturní revoluci.
Dovršit socialistickou výstavbu znamená tedy nejen dobudo vat socialismus, ale tento cíl zahrnuje zároveň širší úkoly rozvoje
vyspělé socialistické společnosti. Dovršení socialistické výstav by nechápeme jako předem časově vymezené období, nýbrž jako celou etapu vývoje, v níž naše společnost na základě vybudo vaného socialismu bude sbírat další síly, shromažďovat a vy tvářet nové materiální a kulturní zdroje pro budoucí přechod ke komunismu.
Dobudovat socialistické výrobní vztahy a dokončit třídní přeměny v naší společnosti Pro konečné vítězství socialismu je rozhodující, abychom v ce lém našem hospodářství nastolili a upevnili socialistické výrob ní vztahy, jejichž základem je socialistické vlastnictví výrob ních prostředků. Již dnes maji u nás socialistické výrobní vztahy naprostou převahu. Pozice kapitalismu jsme zcela zlikvidovali v průmyslu , ve stavebnictví, v dopravě, v obchodu a peněžnictví. Rovněž
v zemědělství mají už socialistické výrobní vztahy rozhodující převahu. Socialistický sektor přitom má vedoucí postavení v na šem zemědělství nejen rozsahem obhospodařované půdy, ale též
celkovým objemem tržní výroby. 42
V dalším období budeme usilovat o to, abychom vítězně do
vršili proces socialistické přestavby našeho zemědělství a v příš tích dvou letech v podstatě zakončili přechod k družstevní vel
kovýrobě. Přitom budeme považovat tento úkol za splněný, i když určitá část půdy, zejména v horských a jiných málo pro dukčních oblastech, na níž zatím nejsou podmínky pro rozvoj rentabilní velkovýroby, zůstane v malovýrobním sektoru.
Socialistické výrobní vztahy je třeba neustále prohlubovat i tam , kde jsme je už pevně nastolili. Všelidové a družstevní vlastnictví, které se v průběhu socialistické výstavby neustále
rozmnožuje, představuje nesmírné hodnoty, jež tvoří bohatství celé naší společnosti, a proto ochrana tohoto vlastnictví je
v zájmu všech pracujících. Důležitou formou třídního boje je potírání spekulace a rozkrádání společenského majetku, v němž
zpravidla mají prsty příslušníci bývalých vykořisťovatelských tříd . V ochraně socialistického majetku bude třeba dosáhnout rozhodného obratu a učinit ji záležitostí nejširších vrstev pra cujících.
Stejně rozhodně je třeba postupovat proti některým pokusům bývalých podnikatelů o obnovování soukromého podnikání a ne připouštět najímání námezdních pracovních sil. Příslušné státní orgány jsou povinny učinit rázná opatření, která natrvalo zne možní, aby se takové případy opakovaly .
Budování a upevňování socialistických výrobních vztahů vedlo k zásadním hlubokým změnám v třídní struktuře naší společ nosti.
Základním rysem současného třídního stavu v naší zemi je pevný svazek dělníků a rolníků, jehož vedoucí silou je dělnická třída .
V procesu socialistické revoluce a výstavby naše dělnická třída početně značně vzrostla . Se svými rodinami tvoří dělníci dnes přes 62 procent všeho obyvatelstva. Přitom je rozhodující, že dnes má dělnická třída zcela jiné postavení než za kapitalismu.
Z třídy politicky potlačované, vykořisťované, s omezeným pří stupem ke vzdělání a kultuře se stala třídou vládnoucí, která je strůjcem základních společenských , ekonomických i kulturních přeměn. Vychovala vedoucí jádro naší strany a státu, neustále zvyšuje svou politickou , technickou i kulturní úroveň . Na cestě ke konečnému vítězství socialismu je nutno vliv děl nické třídy ve všech oblastech našeho života dále posilovat. Její vedoucí úloha v socialistické společnosti se musí projevit v ros toucí odpovědnosti za řízení státu a národního hospodářství, při řešení všech nových problémů. Jde především o to , aby dělnická 43
třída jako rozhodující činitel zápasu za socialismus a komunis mus správně prosazovala jednotu osobních a společenských zá jmů, rozvíjela kolektivní formy života a práce a vedla v tomto
duchu také ostatní pracující. Jako nositelka nejprogresívnějšího způsobu výroby si musí neustále osvojovat novou techniku, za
loženou na převratných vědeckých objevech poslední doby, a obo hacovat své praktické zkušenosti z řízení výroby a správy státu .
Neméně závažným úkolem dělnické třídy je, aby pečovala o růst mladé generace pracujících , předávala jí své revoluční zkuše nosti, vychovala z ní svého pokračovatele, který bude s to hájit .
vybojované vymoženosti a budovat komunismus. Dělnická třída ve svém boji za socialismus osvobozuje a pře tváří nejen sama sebe, ale také ostatní pracující. Na našem ven kově se utváří a roste nová třída – třída družstevních rolníků.
Upevňuje své postavení na vesnici, kterou dříve ovládali statkáři a kulaci.
Dělnická třída a družstevní rolnictvo v socialistické společnosti
představují dvě základní neantagonistické spřátelené třídy, které si budou stále více vzájemně pomáhat.
Život na naší vesnici a třídní změny, které tu probíhají, si ne smíme zjednodušovat. Formování nové třídy je vždy dlouhý a
obtížný proces. Vstupem do družstva neni převýchova rolníků v socialistickém duchu zdaleka dokončena, ale mnohdy teprve
začíná. Teprve v družstevním kolektivu překonávají rolníci různé soukromovlastnické, malovýrobní tendence a vlivy a utváří se
jejich socialistický poměr k výrobním prostředkům . Různé pře hrady mezi rolníky,přežitky z minulosti mají hluboké a houžev naté kořeny. Proto je nutno přeměně myšlení rolníků účinně na pomáhat všestrannou politickou aa kulturní prací. Při formování rolnictva v socialistickou třídu musí sehrát vy
znamnou úlohu dělnická třída, která dává pracujícím rolníkům příklad, jak kolektivně pracovat a žít. Je povolána předávat druž stevním rolníkům své revoluční zkušenosti, pomáhat jim při
překonávání sklonů k individualismu, pěstovat v nich socialistické
uvědomění. V tomto procesu bude mít stále větší úlohu také politický a hospodářský vliv i příklad těch mnoha rolníků, kteří již dnes pevně srostli s životem velké družstevní rodiny, cestu k vlastnímu lepšímu životu vidí v posilování společného družstev ního hospodaření a vědomě pracují ku prospěchu celé společnosti. Je jedním z největších vítězství naší strany, že socialistický přerod naší vesnice hluboce ovlivnil myšlení velké části našeho rolnictva. Nedávno jsem hovořil s vesnickou ženou , která ještě
před několika lety chodila po chalupách agitovat proti JZD. Dnes 44
je přední družstevnicí a družstvo , ve kterém pracuje, bylo letos vyznamenáno Řádem práce. Řekla mi, že družstvo jí přirostlo
k srdci a že za nic na světě by práci v družstvu nevyměnila. Je to družstvo v Pražském kraji, okres Sedlčany. Takových příkladů, soudruzi, by jistě mohl uvést každý z vás celou řadu.
Dosavadní veliké úspěchy politiky omezování a zatlačování ku laků nás opravňují k závěru , že důsledné pokračování v této po litice povede v dohledné době k likvidaci kulactva jako třídy. Za
posledních šest let výměra orné půdy kulackých hospodářství klesla ze 14,1 % na 1,6 % . Politicky nejagresívnější část vesnic kých vykořisťovatelů pracuje dnes zpravidla mimo zemědělství. Zkušenosti našich družstev, která se značně konsolidovala , svědčí
o tom, že určitá část kulaků, která byla přijata do družstev, těžko zde může rozvíjet škodlivou činnost a postupně se v pra covním procesu převychovává. Je však třeba stále mít na paměti,
že u mnohých z nich může dojít k oživení jejich nepřátelských sklonů, a proto musíme zachovávat třídní bdělost vůči jejich čin nosti na vesnici.
V období, kdy budeme usilovat o dovršení socialistické výstav by, dále poroste socialistická inteligence, která má po boku děl nické třídy a družstevního rolnictva stále odpovědnější poslání,
Pracující inteligence nabývá postupně nového, lidového, so cialistického charakteru. Příliv nových příslušníků z řad dělnické
třídy a ostatních pracujících neustále mění její složení. Na naši
stranu, do služeb lidu se podařilo získatpřevážnou většinu staré inteligence, zejména přední kulturní, vědecké a technické pra covníky. Postoj veškeré naší inteligence bude tím pevnější a její
podíl na socialistické výstavbě tím větší, čím více bude spojena
se životem dělnické třídy, s materiální výrobou, čím bezprostřed něji na ni bude působit pevný politický postoj uvědomělých děl níků. Vysoce oceňujeme úsilí našich vědců a techniků, kteří svou
prací významně přispívají výstavbě naší země a pomáhají na šemu lidu .
Aktivně pracovat pro dovršení socialistické výstavby znamená, aby naše vědecká a technická inteligence dávala všechny síly pro zabezpečení prudkého rozvoje naší výroby a techniky; aby tvůrčí inteligence pomáhala rozmachu socialistické kultury určené lidu ; aby naše učitelstvo vychovávalo mladé pokolení pro komunis mus. Tím si inteligence získá úctu a lásku všech pracujících . K to mu je ovšem potřeba, aby se aktivněji účastnila veřejného života
země a stále důsledněji opírala svou činnost o marxisticko - le ninské vědecké učení.
Revoluční změny, které nastaly ve složení naší společnosti, ne 45
mohou nám zastřít, že zde kromě kulaků zůstávají ještě další zbytky vykořisťovatelských tříd . Mají dosud určitý vliv, mají své zkušenosti, styky, známosti apod. Připočteme - li k tomu podporu,
které se jim dostává z kapitalistického zahraničí, nemůžeme jejich existenci nikterak podceňovat, jak o tom svědčí četná od halení jejich nepřátelské činnosti. Pokud neprovádějí nepřátelskou činnost proti našemu zřízení, mají příslušníci těchto kruhů možnost obživy poctivou prací. Strana a celá dělnická třída budou však bdít a tvrdě potírat vše
chny jejich pokusy obohacovat se na úkor společnosti, mařit naše dílo.
Upevňování socialistických výrobních vztahů a třídních pře měn nebude probíhat živelně, nýbrž cílevědomě, organizovaně,
pod vedením komunistické strany. Povede k dalšímu posilování morálně politické jednoty lidu, která má svůj základ v revoluč
ních změnách společnosti a je jednou z hlavních hybných sil so cialistického rozvoje .
Názorně to ukázal v uplynulém období postoj pracujících v zá sadních otázkách socialistické výstavby, ve volbách do Národního
shromáždění i do národních výborů, ke všem důležitým událos tem ve světě.
Na naši společnost, na její vývoj se nedíváme jako na něco, co je prosté jakýchkoli rozporů. Strana naopak důsledně vychází
z marxistické dialektiky, z poznání, že hybnou silou každého vý voje je střetávání protikladů, překonávání rozporů. Bez toho by nebylo života, nebylo by pokroku, ani dalšího postupu lidstva k socialismu a ke komunismu. Proto strana zkoumá podstatu
rozporů v naší společnosti, citlivě rozlišuje, zda jde o rozpory antagonistické nebo neantagonistické, nutné nebo náhodné, a na tomto podkladě řeší složité problémy při uskutečňování revoluč ních přeměn. Strana v podstatě vyřešila v krátké době hlavní rozpor v naší zemi, antagonistický rozpor mezi prací a kapitálem , mezi prole tariátem a buržoazií. S dalším vítězným postupem socialistické výstavby budou antagonistické rozpory u nás stále ztrácet na
váze a významu. Budou se ovšem dostávat do popředí rozpory neantagonistické povahy, které jsou spojeny se samým rozvo
jem socialistické společnosti, jako je rozpor mezi výrobou a spo třebou, mezi základnou a nadstavbou apod. Přitom je třeba mít neustále na zřeteli, že stále trvá a působí základní rozpor ve světě, rozpor mezi socialismem a kapitalis
mem. Výrazem toho jsou pokusy imperialistů o zvrat vývoje v so cialistických zemích a příprava války. Zápas mezi socialismem 46
a kapitalismem vtiskuje ve větší či menší míře antagonistické rysy některým našim vnitřním rozporům.
Proto je v činnosti strany stále důležitější, aby uměla včas roz poznávat nově vznikající rozpory v naší společnosti a jejich pod statu , aby se soustředila na ty, které jsou hlavní a jejichž řešení je zvlášť významné pro další úspěšný vývoj. Základní metodou nám při tom vždy musí být široké rozvíjení kritiky a sebekritiky, uplatňování socialistického demokratismu.
Opravdu vědecký, leninský přístup k řešení úkolů, které sou
visí s dovršením výstavby socialismu, musí prodchnout celou teoretickou a praktickou činnost strany. Za další rozmach socialistické výroby
Soudružky a soudruzi, hlavním bitevním polem , na němž se bude rozhodovat o dovršení socialistické výstavby v naší vlasti, je národní hospodářství, náš průmysl, stavebnictví, doprava a ze mědělství.
Dosáhnout tohoto cíle znamená dále rozvíjet výrobní síly v naší zemi a na tomto základě zvyšovat hmotnou a kulturní úroveň lidu.
Při stanovení úkolů v národním hospodářství vycházíme z jeho bouřlivého vzestupu v posledních deseti letech . Československý průmysl dosáhl v této době takového tempa rozvoje, jako v žád
ném průmyslově vyspělém kapitalistickém státě. Základem ce lého národního hospodářství se stal těžký průmysl, především strojírenství, jehož výroba vzrostla 4,6krát. Průmyslová výroba rostla ročně v průměru o 11,7 procenta , zatímco v hlavních ka pitalistických zemích se tento přírůstek pohybuje kolem 4-6 procent. Jsme na třetím až čtvrtém místě ve světě v těžbě uhlí
na hlavu, ve výrobě oceli na sedmém místě. Ve výrobě obráběcích a tvářecích strojů jsme na úrovni nejvyspělejších západních zemí a ve výrobě parních a vodních turbín jsme je předstihli. V pro dukci elektrické energie na hlavu jsme již předstihli Itálii a Francii.
Na rozvoj národního hospodářství jsme za uplynulých deset
let věnovali značné prostředky, přičemž celková výše investic dosáhla 214 miliard Kčs. Z toho investice do průmyslu činily
92 miliardy Kčs, do zemědělství 24 miliardy Kčs, do bytové vý stavby, zdravotnictví, kultury a sociální péče 47 miliard Kčs. Vybudovali jsme nové tepelné a vodní elektrárny, uhelné doly
a lomy, vysoké a martinské pece, strojírenské, chemické a jiné závody, obytné domy, školy, nemocnice a jiná zařízení sloužící
obyvatelstvu . Strana přitom dbala o takový poměr mezi akumu 47
lací a spotřebou, aby byly uspokojeny potřeby obyvatelstva a zá roveň zajištěn plánovaný růst výroby.
Dovršení výstavby socialismu vyžaduje, aby byl dostatek ma teriálních statků a aby se plně uplatňovala socialistická zásada jejich rozdělování podle zásluhy. Už dnes je v naší zemi poměrně vysoká životní úroveň , nepoměrně vyšší než za dřívějších kapi
talistických poměrů, vyšší než v řadě vyspělých kapitalistických států. Již dnes se ukazují nedostižné přednosti socialismu před kapitalismem . Vytvořit šťastný, spokojený život lidí – to je základ politiky strany, tomu slouží veškerá její práce, rozvoj C
výroby a další vzestupcelého národního hospodářství. Proto žádné sebeuspokojení, žádná pohodlnost u nás nesmí najít místa , velký
a opravdový budovatelský zápal má ovládat veškeré naše myšlení a práci. Proto také plány rozvoje našeho národního hospodářství musí být rok od roku vyšší a maximálně mobilizační. Všestranné úsilí, které strana věnovala řešení základních hos
podářských problémů, přineslo již kladné výsledky. Plány prů myslové výroby se překračují nejen co do objemu, ale výrazněji se projevuje i plnění kvalitativních ukazatelů. V posledním ob dobí se zvyšuje tempo růstu produktivity práce, přičemž poměr mezi růstem produktivity a růstem mezd je značně příznivější než v předchozích letech . Dobré výsledky přináší široké hnutí za snížení vlastních nákladů, které se rozvinulo na závodech . Naše národní hospodářství se tak postupně dostává na kvalitativně
vyšší úroveň a lépe se uplatňují přednosti socialistického způsobu hospodaření. To samozřejmě dále zvyšuje nároky na veškerou naši hospodářskou činnost. Všechny nedostatky, které se v uply
nulých letech projevovaly, nejsou ještě překonány, avšak praxe již potvrdila, že cesta , kterou jsme k jejich řešení nastoupili, je správná.
Velká perspektiva revolučních přeměn naší společnosti i naší ekonomiky stojí dnes před námi zcela jasně. Budeme ji cíle vědomě uskutečňovat při úspěšném mírovém soutěžení s kapi talismem , v nejužší součinnosti se Sovětským svazem a všemi bratrskými socialistickými zeměmi.
Mezinárodní dělbou práce a hospodářskou spoluprací, která znásobuje možnosti našeho hospodářství i hospodářství celého socialistického tábora , budeme moci ještě výrazněji prokázat
přednosti socialistické výstavby v našem průmyslově vyspělém státě.
Na základě této perspektivy můžeme vytyčit již dnes politicko hospodářské směrnice XI. sjezdu strany, základní směry a cíle rozvoje našeho hospodářství do roku 1965 : 48
1. Rychlým rozvojem chceme dále zvýšit význam průmyslu v ekonomice naší země a dosáhnout do roku 1965 ve srovnání
s rokem 1957 vzrůstu průmyslové výroby o 90-95 % . (Bouřlivý potlesk .) K tomu bude nutno provést v průmyslu takové struk
turální změny, které umožní lépe využít naše přírodní bohatství, posílí socialistickou mezinárodní dělbu práce, povedou k co nej plnějšímu využití surovin a materiálů domácích i dovážených a zvláště umožní dosáhnout vysoké úrovně společenské produk
tivity práce a celkového zvýšení efektivnosti výroby. V souladu s tím budeme rozvíjet především surovinová a materiálová od větví průmyslu, zvláště paliva a metalurgii. Mimořádně důležité bude rychle rozvinout chemický průmysl, a tím zvýšit jeho úlohu
v rozvoji výrobních sil země. Zároveň bude nutné změnit struk turu a zvýšit technickou úroveň strojírenství, které bude i na dále hlavním článkem hospodářského rozvoje,
2. Dokončením socialistické přestavby vesnice, posílením eko nomiky jednotných zemědělských družstev a státních statků vybudujeme moderní, intenzívně hospodařící socialistické země dělství, vybavené výkonnou mechanizací a používající v širokém
rozsahu chemických prostředků. Na tomto podkladě chceme do sáhnout, aby do roku 1965 zemědělská výroba vzrostla zhruba o 40 % proti roku 1957.
3. Ve stejném období bude nutno zvýšit objem stavebních prací o 70-80 % . K tomu je třeba dosáhnout obratú v industrializaci
stavebnictví a podstatně rozvinout výrobu stavebních hmot. 4. V rozvoji dopravy počítáme do roku 1965 se zvýšeným obje mem přepravy proti roku 1957 o 90-95 % . Hlavní cestou ke splnění tohoto úkolu bude podstatné rozšíření elektrické a mo torové trakce.
5. Zároveň budeme zajišťovat v jednotlivých oblastech účinné využití přírodních a ekonomických podmínek. Půjde o to, aby se
na Slovensku zvýšila průmyslová výroba v roce 1965 více než dvojnásobně ve srovnání s rokem 1957 a aby zemědělská výroba dosáhla v co nejkratší době intenzity výroby v českých krajích.
6. Budeme počítat s hlubokou specializací a kooperací výroby v rámci socialistického tábora a racionálně využívat přírodních zdrojů a možností československého hospodářství též pro po třeby ostatních zemí socialistického tábora. Za základ dalšího
rozvoje hospodářské spolupráce považujeme vzestup vývozu a dovozu strojů , vývoz surovin , pro něž má naše republika výhodné
přírodní a ekonomické podmínky, a dovoz těch surovin a mate riálů, pro jejichž výrobu mají výhodnější podmínky jiné socialis tické země. V souladu s našimi ekonomickými možnostmi budeme 4 Protokol XI. sjezdu
49
pomáhat rozvoji socialistických zemí s méně vyvinutým prů myslem. I nadále chceme rozšiřovat hospodářské styky s ostatními ze měmi, zejména s hospodářsky málo vyvinutými státy, jako sou
část aktivního československého příspěvku k mírovému soužití. 7. Cestou k dalšímu výraznému růstu efektivnosti českoslo venského hospodářství je podstatné zvýšení společenské produk tivity práce, snížení vlastních nákladů, zejména materiálových, plné využívání nejnovějších poznatků vědy a výzkumu a rychlé zavádění pokrokové techniky do všech odvětví národního hospo
dářství. Do roku 1965 chceme zvýšit proti roku 1957 produkti vitu práce v průmyslu zhruba o tři čtvrtiny, ve stavebnictví krýt
předpokládaný přírůstek výroby prakticky zvýšením produkti vity práce a v zemědělství zvýšit produktivitu nejméně o dvě třetiny. Snížení vlastních nákladů má v průmyslové výrobě činit v průměru 2,5–3 % ročně a ve stavební výrobě 3 % . 8. Další všestranný růst životní úrovně obyvatelstva bude za jištěn zejména snižováním cen základních životních potřeb oby vatelstva a zvyšováním reálných důchodů. Zvláštní pozornost soustředíme na zvýšení životní úrovně rodin s více dětmi. Do roku
1965 se počítá se zvýšením osobní spotřeby obyvatelstva zhruba o 45 % ve srovnání s rokem 1957. Počítáme ss tím, že můžeme do
roku 1970 v podstatě vyřešit bytovýproblém v republice. Nadále budou vytvářeny podmínky pro další zkracování pracovní doby.
Průmysl, stavebnictví a doprava Pro rozvoj průmyslu a celého národního hospodářství, pro další rychlý vzestup výrobních sil je nanejvýš nutné dále intenzívně zabezpečovat naši surovinovou a energetickou základnu. To je základní úkol našich národohospodářských plánů.
Hlavním energetickým zdrojem a současně hlavní průmyslovou surovinou v našem státě je uhlí. Na něm je založena převážná část výroby elektrické energie , opírá se o ně metalurgie. Uhlí
představuje též důležitou chemickou surovinu, jejíž význam dále vzroste .
Těžba uhlí dosáhla v roce 1957 úrovně o 81 % vyšší než v roce 1948 a s ní vzrostla i výroba elektrické energie o 136 % . Přesto rozvoj palivové a energetické základny neodpovídá požadavkům rychlého tempa rozvoje národního hospodářství. K plnému uspokojení našich potřeb chceme a musíme dosáh
nout v roce 1965 těžby kamenného uhlí 35 až 36 miliónů tun , to je o 40 % více proti úrovni roku 1957. To bude převážně úkol 50
Ostravsko -karvinského revíru . Přitom musíme získat maximální
množství uhlí vhodného pro koksování. To bude vyžadovat do
končení prováděných rekonstrukcí, jakož i výstavbu nových dolů a zvýšenou mechanizaci a automatizaci těžby. Zdůrazňujeme ve likou závažnost těchto úkolů tím spíše, že dosavadní průběh investiční výstavby je zde velmi neuspokojivý. V těžbě hnědého uhlí předpokládáme zvýšení do roku 1965 z dnešních zhruba 49 miliónů tun asi na 77 miliónů tun . Vzhle
dem k obtížnějším těžebním podmínkám bude to úkol nemalý, avšak je plně v našich možnostech jej splnit. Budeme věnovat zvláštní pozornost maximálnímu využití dosavadních těžebních
kapacit a současně i nákladům na těžbu, na výstavbu nových lomů i na postup porubních front s ohledem na vynaložené investice. Současně budeme vytvářet předpoklady pro průmyslové využití nerubatelných zásob hnědého uhlí podzemním zplynováním jako významného energetického zdroje pro výrobu elektřiny. Soudružky a soudruzi! Chtěl bych z tribuny sjezdu pozdravit
a poděkovat našim havířům , kteří s velkým nadšením a odhodlá ním plní své závazky a dali na počest našeho sjezdu již téměř
1 900 000 tun uhlí navíc. (Bouřlivý potlesk.) Značné úkoly nás očekávají ve výrobě elektrické energie. Po
třeba elektrické energie vzhledem k rozvoji našeho průmyslu, úkolům v dopravě, v zemědělství i nárokům v domácnostech
rychle poroste. Výstavbou velkých elektráren s nízkou spotře bou uhlí, uvedením rozestavěných vodních děl do provozu i vy
budováním nových vodních děl chceme dosáhnout v roce 1965 38 miliard kilowatthodin . Vzhledem k omezenému rozsahu zásob
energetického uhlí musíme považovat za prvořadý úkol rychleji uskutečnit ve spolupráci s SSSR výstavbu první jaderné elek trárny a získat zkušenosti pro výstavbu dalších jaderných elek tráren po roce 1965. Při rozvíjení našich energetických zdrojů bude velmi význam né zvýšit do roku 1965 nejméně 2,7krát výrobu svítiplynu proti
úrovni roku 1957 a snížit podíl přímého spalování uhlí v prů myslu i domácnostech . Podstatné zvýšení dovozu ropy z SSSR nám umožní, abychom v roce 1965 dosáhli výroby asi 3 miliónů tun pohonných látek, což má základní význam pro rozvoj do
pravy i mechanizace zemědělství a stavebnictví. V dalším rozvoji našeho hospodářství dále poroste váha hut ního průmyslu . Na základě předpokládaného rozvoje těžby ka menného uhlí, výroby koksu, těžby a dovozu rud je možno zvý šit výrobu oceli do roku 1965 na 9,2—9,7 miliónu tun, výroba
koksu v téže době má dosáhnout 10,7 miliónu tun . Tento úkol 51
zabezpečíme dostavbou a rekonstrukcí některých hutních ka pacit a zejména výstavbou nového velkého kombinátu na Sloven
sku, vybaveného válcovnou širokých pásů. Dále je třeba zvětšit podíl ušlechtilých a nízkolegovaných ocelí v celkové výrobě oceli a podíl plechů ve výrobě válcovaného ma teriálu . Zaměříme se na intenzívnější využití dosavadního za
řízení, na zavádění nového způsobu výroby ocelí v kyslíkových konvertorech . To nám umožní, abychom dosáhli výraznějších úspěchů při výrobě základních materiálů. Krytí potřeby základních barevných kovů je třeba zabezpečo
vat hlavně spoluprací se socialistickými zeměmi. S veškerým dů razem je nutno řešit záměnu barevných kovů jinými materiály. Bude nutné vypracovat ucelenou koncepci pro řešení potřeby barevných kovů . V celém komplexu našich hospodářských úkolů má mimořádný
význam chemický průmysl, který se musí stát jedním z vedou cích odvětví. Dnešní úroveň chemické výroby zdaleka neuspo kojuje naše potřeby. Zatímco například v těžbě uhlí a výrobě surové oceli patříme mezi nejvyspělejší průmyslové státy, opož d'uje se náš chemický průmysl za světovým rozvojem o 5–10 let. Dosavadní směrnice strany byly ministerstvem chemického prů myslu, Státním úřadem plánovacím , ministerstvem těžkého stro
jírenství a ministerstvem stavebnictví nedostatečně plněny. Další opožd'ování chemického průmyslu by vedlo k prohloubení vzniklé disproporce a k zpomalení rozvoje ostatních odvětví. K dovršení výstavby socialismu je objektivně nutno podstatně
zvýšit chemizaci všech odvětví, což urychlí rozvoj výrobních sil a růst produktivity práce na základě nejvyšší techniky. Půjde o to, abychom pro rozvoj chemického průmyslu co nejlépe a nej
rychleji využili příznivých podmínek , které nám skýtá domácí surovinová základna, technicky vyspělé strojírenství a spolu práce s SSSR a socialistickými zeměmi. Zkušenosti Sovětského svazu, kde velmi rychle vyrůstají nové velké chemické kapacity, potvrzují, že vynaložené investice přinášejí již v několika letech mnohonásobný užitek .
Do roku 1965 se počítá s růstem chemické výroby proti roku 1957 2,5krát. Zejména bude nutno soustředit úsilí na rozvinutí výroby syntetického kaučuku a nových syntetických hmot. Vý
roba dusíkatých hnojiv se zvýší asi čtyřnásobně, především na bázi zemního a později koksárenského plynu. V roce 1965 chce
me dosáhnout čtyřnásobku výroby plastických hmot a vyrábět 90 000—95 000 tun umělých vláken, z toho asi 15 000 tun syn tetických , a současně zvýšit jejich jakost. Toto zvýšení je třeba 52
považovat za minimální. S urychlením musí naše chemie odstra nit zaostávání ve výrobě syntetických pracích prostředků, což bude znamenat velkou úsporu tuků.
Bude správné, když problémy souvisící s rychlým rozvojem chemického průmyslu projedná plénum ústředního výboru naší strany.
V souladu s potřebami rychlého technického rozvoje a růstu produktivity práce ve všech odvětvích je třeba zvýšit do roku
1965 strojírenskou výrobu, spadající pod strojírenská minister stva, zhruba o 130 % proti roku 1957. Půjde o to, zlepšovat strukturu strojírenství, zvyšovat sériovost výroby, zdokonalovat
technologii tak, aby strojírenství lépe zabezpečovalo potřeby na šeho národního hospodářství a přispívalo k rozšiřování spolupráce se zeměmi socialistického tábora , zejména se Sovětským sva zem. Dosáhnout, aby naše strojírenská výroba daleko lépe od
povídala potřebám mezinárodní socialistické spolupráce, je zá kladní, přímo životní otázkou jejího dalšího rozvoje. V tom je rovněž základ dlouhodobé stabilizace výrobních programů. Soustředíme se především na výrobu chemických zařízení, za
řízení pro energetiku a hutnictví,elektrických a motorových lo komotiv, na rozšíření výroby obráběcích a tvářecích strojů , ná řadí a odlitků, strojů pro zemědělství a stavebnictví a spotřebního zboží. Postup automatizace musíme zabezpečit podstatným vze stupem výroby elektronických zařízení, měřicích a regulačních přístrojů a počítacích strojů.
Při konstrukci strojů a zařízení je nutno zabezpečovat přede vším zvyšování jejich výkonů, jakost a hospodárnost a maxi mální využití materiálů. V nejširší možné míře budeme používat normalizovaných a typizovaných sériově vyráběných součástí a uzlů, nových materiálů , úsporných profilů, a tak dosáhneme,
aby váha našich strojů nebyla větší než u strojů vyráběných v nejvyspělejších průmyslových zemích. Je rovněž nutné, aby také hutě a chemie daleko lépe než dosud zajišťovaly potřeby strojírenství v množství, sortimentu a kva litě materiálu . Předstihnout kapitalistické státy ve strojírenství znamená předstihnout je nejen výkonem a technickou dokona
lostí produkce, ale i kratší dobou potřebnou pro zavedení strojů a zařízení do výroby, jakož i větší pohotovostí při dodávkách . Nadále budeme dbát o to, aby byl při rozvoji těžkého průmyslu v potřebném rozsahu zabezpečován i rozvoj spotřebního a po travinářského průmyslu. V těchto odvětvích se soustředíme na provádění jejich technické rekonstrukce, kterou zabezpečíme potřebnými prostředky. Při stále rostoucí vnitřní spotřebě oby 53
vatelstva a s ohledem na požadavky zahraničního obchodu budou se i v příštích letech úkoly spotřebního a potravinářského prů
myslu zvyšovat. Výrobu potravinářského průmyslu zvýšíme v roce 1965 proti roku 1957 o 40 % . Budeme klást větší nároky na výrobu nových druhů zboží, zlepšování kvality, vzhledu a trvanlivosti. Ve výrobě papíru chceme dosáhnout v roce 1965
úrovně zhruba o jednu třetinu vyšší proti roku 1957. Třeba zdůraznit nutnost většího využití bohatých zásob suro
vin, zejména magnezitu na Slovensku pro výrobu žáruvzdorných materiálů, skla a keramiky, zvýšeného použití umělých vláken a hmot v textilním , kožedělném a spotřebním průmyslu a ko nečně i podstatných úspor dřeva a jeho náhrady železobetonem a novými hmotami. Spotřebu řeziva je třeba snížit do roku 1965 asi o 30 % .
Ve stavebnictví se objem stavebních prací za posledních 10 let zvýšil o 207 % . Ústřední výbor se v roce 1955 zabýval rozvojem stavebnictví a přijal usnesení o opatřeních k jeho zprůmyslnění a dalšímu rozvoji. Musíme otevřeně říci, že se toto usnesení vinou
ministerstva stavebnictví dostatečně neplní! Je třeba podstatně zkrátit průměrnou dobu výstavby, zamezit plýtvání cementem, betonářskou ocelí a dalšími stavebními materiály, rozhodně sní
žit náklady na výstavbu. K tomu musí přispět úsporná kon strukční řešení staveb, umožňující využití nových lehkých sta vebních hmot a typizace v co největším rozsahu. Na všech těchto úkolech se musí podílet i ostatní průmyslová
odvětví a mnohdy ještě více než samo stavebnictví, protože jde o společnou otázku investorů, projektantů, strojírenského i sta vebního průmyslu. Zároveň je třeba vidět ve zprůmyslnění sta
vebnictví nejen problém technický a organizační, ale také in vestiční.
Základní úkoly stavebnictví, dané naší stranou , zůstávají v platnosti. Naléhavost jejich plnění vyplývá z rozsáhlých inves tičních úkolů a z toho , že v příštím období chceme postupně řešit bytový problém širokou výstavbou nových obytných domů.
Tento veliký úkol nemůžeme splnit, aniž dosáhneme rozhodného obratu ve stavebnictví.
V zabezpečování dalšího rozvoje národního hospodářství je nutno klást hlavní důraz nikoliv na kvantitativní, ale na kvali tativní stránku investiční výstavby. Kvalitativní stránka inves
tiční výstavby, konkrétně zvýšení její technické úrovně a eko nomické účinnosti, musí sehrát mnohem významnější úlohu než dosud. Jak velké rezervy zde jsou, ukazují i výsledky prověr 54
ky investic, která byla provedena z podnětu ústředního výboru naší strany .
S velikými úkoly investiční a bytové výstavby je spjata na léhavá potřeba zabezpečit stavebnictví dostatečným počtem stálých pracovních sil, zvláště pro výstavbu v krajích Ostrava,
Ústí, Karlovy Vary a v městě Praze. Bude správné, když na pomoc stavebnictví pracovními silami budeme orientovat síly naší mládeže .
Velkému objemu stavebních prací v příštích letech musí od povídat rostoucí výroba stavebních hmot, pro kterou máme bo haté surovinové zdroje. Do roku 1965 předpokládáme zvýšit výrobu cementu na 7 miliónů tun . Přitom je nutné směle aa velko
ryse přistoupit k vybudování zcela nové, vysoce vyspělé průmys lové základny pro prefabrikaci dokončovacích prací takéve stro
jírenství, chemickém a spotřebním průmyslu i v ostatních prů myslových odvětvích . Bez toho nelze dosáhnout zprůmyslnění stavebnictví.
Pevný krok s rozvojem našeho národního hospodářství musí
držet doprava. Opatření ústředního výboru strany uskutečněná v posledních měsících na našich železnicích dokazují, že lepší využití prostředků a sil, které v dopravě máme, přispívá ke zlepšení práce na drahách . V tom je třeba dále pokračovat, dů
sledně se zaměřit na zlepšení organizátorské a řídící práce na železnicích a na rozšíření socialistického soutěžení. Na druhé
straně bude však nutno zabezpečit rozšíření přepravní kapacity
především zvýšením technické úrovně, dodávkami velkoprosto rových vozů, mechanizací nakládky a vykládky. Chceme přede vším , aby v příštím období mnohem rychleji postupovala elek trifikace železnic. Z hlediska dalších úkolů dopravy bude důležité stanovit co
nejúčelnější dělbu mezi dopravou železniční, automobilovou ,
říční a ostatní přepravou. Zvláště naléhavé je zrychlit do roku 1965 oběh železničních vozů na 3,8 dne, zvýšit průměrnou váhu vlaku, využít elektroniky k automatizaci a mechanizaci dopravy,
přesunout dopravu na krátké vzdálenosti ze železnic na silnice, urychlit rekonstrukci silniční sítě a započít se stavbou dálnice
napříč republikou. Pracující se právem dožadují zvýšení kultury cestování a zlepšení městské a předměstské dopravy ve velkých
průmyslových místech. V souladu s rozvojem národního hospodářství musíme věnovat
zvýšenou pozornost spojům, jejich rozšíření a zvýšení jejich výkonnosti na základě nejnovější techniky, zejména vybudovat
do roku 1965 síť ultrakrátkovlných vysílačů, dobudovat v celé re 55
publice síť televize s možností uvádění dvou programů a usku tečnit výstavbu nových automatických telefonních ústředen .
Nová technika, produktivita práce a řízení průmyslu K dovršení výstavby socialismu přistupujeme v době, kdy za
počala nová technická revoluce, spjatá s ovládnutím jaderné energie k mírovým účelům, s použitím polovodičů, rozvojem elektroniky a dálkovým řízením výrobních procesů, s rozvojem výroby nových hmot. Plně využít těchto nových objevů může lidstvo jen v socialismu a komunismu, kde je odstraněno vyko řisťování člověka člověkem a kde panuje společenské vlastnictví
výrobních prostředků. Prvenství Sovětského svazu v mnoha oblastech rozvíjející se technické revoluce znovu vydává svě
dectví o převaze socialismu nad kapitalismem . Naše těsná bratr ská spolupráce se Sovětským svazem a s ostatními socialistic
kými zeměmi umožní, abychom i my plně využili velikých po kroků, které technická revoluce přináší.
Hlavní cestou technického rozvoje v našich podmínkách bylo dosud zvyšování mechanizace výrobních procesů. I když ještě v mnoha oblastech , jako například ve stavebnictví, v zeměděl ství, v těžbě uhlí a rud, jsme zdaleka nevyčerpali všechny mož nosti, je nutné se v dalším období orientovat na dosažení kva
litativně vyššího stupně techniky.
Komplexní mechanizace a zejména automatizace výrobních procesů představuje klíč k takovému zvýšení produktivity práce, jakého je třeba pro všestranný rozvoj socialistické společnosti.
V našich podmínkách nepovede ovšem k nezaměstnanosti a zbí dačování dělnické třídy jako na Západě, nýbrž bude pracujícím
sloužit k zvýšení blahobytu a zkrácení pracovní doby. Na automatizaci je třeba se orientovat především v energe
tice, chemickém a metalurgickém průmyslu . Zvláštní význam má automatizace ve zpracovatelských odvětvích — ve strojíren ství, v potravinářském průmyslu , v řadě oborů spotřebního prů
myslu — kde se uplatňují metody velkosériové a hromadné vý roby.
To vše vyžaduje orientovat pozornost hospodářských a vě deckých pracovníků, výzkumných a vývojových pracovišt a vý roby na rychlý rozvoj automatizačního zařízení, přístrojové
techniky a celého elektrotechnického průmyslu . Bude třeba dů sledněji dbát, aby podíl strojů a zařízení na celkových investi cích se pronikavě zvýšil.
Ústřední výbor strany a vláda přijaly před třemi lety teze 56
o dalším technickém rozvoji průmyslu. Jejich uvádění do života je však až dosud nedostatečné. Jednotlivé resorty sice vypra
covaly plány technického rozvoje, avšak vedoucí hospodářští pracovníci přistoupili k jejich uskutečňování s malou odpověd ností. Technický rozvoj se dosud nestal v praxi rozhodujícím či nitelem pro zvyšování výroby a produktivity práce. Nová tech nika se zavádí pomalu a nerozhodně a nadále se nedostatečně využívá dosavadní techniky. Zaostává i zavádění pokrokové
technologie, racionální organizace výroby a zvyšování kvalifikace kádrů. Řízení technického rozvoje podléhá živelnosti v důsledku nedostatečné jednotící koncepce a nedostatečného svázání plá nu technického rozvoje s ostatními částmi národohospodářského plánu .
Považujeme za účelné, aby byl zřízen vrcholný státní orgán pro technický rozvoj, který by rozpracovával potřeby národního hospodářství v oblasti techniky a pomáhal při koordinaci a kon trole činnosti jednotlivých resortů v otázkách technického roz voje. Jeho úkolem rovněž bude soustředit dosud roztříštěnou technickou dokumentaci. V nové organizaci našeho průmyslu je obsažena zásada pod pory technického rozvoje hmotnou zainteresovaností. Tuto zá
sadu je nutno urychleně konkrétně rozpracovat, aby se brzy účinně projevila v praxi. Ūsili o technický rozvoj se musí stát záležitostí všech hos podářských pracovníků od ministerstev až po závody. Konkrétní technická politika musí tvořit významnou součást práce závod ních stranických organizací. Je třeba dosáhnout toho, aby vý sledky našich vědeckých a výzkumných ústavů a vývojových
pracovišť, zlepšovací návrhy a vynálezy byly co nejrychleji rea lizovány.
Důsledné zavádění a maximální využívání nové techniky je hlavním zdrojem růstu společenské produktivity práce, jejíž
podstatné zvýšení je nezbytnou podmínkou dovršení socialis tické výstavby. Závažnost tohoto úkolu je tím větší, že s ohle
dem na dnes již vysokou zaměstnanost můžeme růstem počtu pracovníků zabezpečit jen nepatrnou část přírůstku výroby. Proto bude třeba dosáhnout přírůstku výroby především růstem
produktivity práce, lepší technikou a organizací výroby. Příz nivé podmínky pro podstatnější zvyšování produktivity práce vytváří nová organizace našeho hospodářství. V nastávajícím období musíme maximálně hospodařit s pra
coyními silami. Přitom je třeba brát v úvahu, že vzrůstající úkoly 57
v oblasti kulturní výstavby a nutnost zvyšovat úroveň služeb pro obyvatelstvo kladou další požadavky na pracovní síly. V našich plánech je položen hlavní důraz na klíčová odvětví národního hospodářství. Proto také zejména zde musí být sveden
boj o vysokou produktivitu práce. Vedle základních opatření, o nichž jsem již hovořil, je třeba v těchto odvětvích přednostní bytovou výstavbou, plánovitým zvyšováním kvalifikace a zlep šováním pracovních podmínek - zejména mechanizací těžkých a namáhavých prací – stabilizovat kádry pracovníků.
Vyšší životní úroveň pracujících musí být vždy podložena odpovídajícím růstem produktivity práce. Z toho je třeba vychá zet při provádění mzdové politiky, k tomuto cíli směřuje i dů sledné uplatňování socialistické zásady odměňování podle množ ství a jakosti vykonané práce.
To sleduje i připravovaná přestavba soustavy dělnických mezd. Předpokládá nejširší uplatnění technicky zdůvodněných no rem , které musí být v souladu s dosaženým stupněm organizace výroby a techniky . Zavedení nových mzdových tarifů na podkladě tarifních kvalifikačních katalogů zajistí zvýšení jejich podílů na dosahovaných výdělcích a umožní správně ohodnotit a určit výši mzdy podle vykonané práce.
Rozmach socialistické ekonomiky, provázený bouřlivým roz machem techniky, vede postupně k odstraňování rozdílu mezi duševní a fyzickou prací, ke zvyšování podílu kvalifikované práce na celkovém objemu společenské práce. Tím se bude také zvět
šovat podíl kvalifikovaných pracovníků ve vyšších příjmových skupinách a snižovat podil nekvalifikovaných pracovníků v niž ších příjmových skupinách . V souladu s tím zabezpečuje pře
stavba dělnických mezd výraznější odstupňování výdělků podle kvalifikace, společenského významu práce i pracovních podmí
nek . Celkový růst produktivity práce v našem hospodářství bude vytvářet předpoklady pro trvalý růst nominálních i reálných mezd všech pracujících .
Všechna tato opatření, vycházející z našich dosavadních zku šeností a prováděná za nejaktivnější účasti odborů , značně zvýší ekonomickou úlohu mzdy, zabezpečí spravedlivější odměňování
a budou podněcovat k dalšímu zvyšování kvalifikace a růstu pro duktivity práce. Další rozvoj průmyslu , stavebnictví, dopravy a ostatních odvětví národního hospodářství vyžaduje soustavné odhalování
a stále lepší využívání vnitřních rezerv našeho hospodářství. Mimořádné důležitosti nabývá proto plnění kvalitativních uka zatelů a jejich rychlý růst. Jde zejména o další vzestup pro 58
duktivity práce a o podstatné zvýšení jejího podílu na přírůstku výroby, o další snižování vlastních nákladů, zejména materiálo vých , o zabezpečení růstu výroby na základě lepšího využití výrobních ploch , strojů a zařízení a o co největší hospodárnost investiční výstavby. Naše úspěchy by mohly být daleko větší, kdyby bouřlivý růst objemu výroby byl vždy provázen nejpřís
nější hospodárností. Významným úkolem proto zůstává i nadále každodenní úsilí o neustálé zvyšování efektivnosti národního hospodářství na zá kladě všestranné mobilizace rezery a stále plnějšího využívání
předností socialistické ekonomiky. K tomuto cíli musí směřovat práce strany, hospodářských orgánů, odborů, mládeže a ostat
ních organizací; k tomuto cíli je třeba mobilizovat iniciativu a aktivitu pracujících . Jen tak lze prakticky řešit rozpor mezi výrobou a spotřebou, který se projevuje jako napětí mezi na
šimi zdroji a potřebami. Vysoké úkoly , které si ve svých usne seních a plánech klademe, vyplývají z cíle – dovršení výstav by socialismu. K jejich dosažení máme všechny předpoklady. Boj o jejich splnění stupňuje požadavky na hospodářství, na úroveň organizátorské a řídící práce a odhaluje její slabiny.
Současně však s postupem výstavby neustále rostou v našem lidu nové síly a vytvářejí se nové příznivé předpoklady, jak pře konávat obtíže a plnit rostoucí úkoly. Proto také strana ote vřeně odhaluje obtíže a rozhodně odstraňuje všechno, co brzdí
tento postup vpřed, co překáží plnému uplatnění rostoucí síly a iniciativy pracujících a využití neustále se rozšiřujících mož ností našeho hospodářstvi.
Významným předpokladem k splnění našich národohospodář ských úkolů je důsledné uplatnění schválených zásad ke zvýšení ekonomické účinnosti řízení.
K 1. dubnu 1958 jsme uskutečnili prvou, možno říci snadnější část zásad. Na ministerstvech byly zrušeny hlavní správy, byly
zřízeny nové podniky a sdružení. V druhé polovině letošního ro ku začneme s konkrétní přípravou pro uplatňování všech přija tých změn v plánování, zásobování, odbytu, v soustavě ekono mických podnětů a v odměňování. V současné době stojíme tedy
právě uprostřed významných změn v řízení národního hospo dářství.
K definitivnímu zhodnocení výsledků těchto opatření ústřed ního výboru a vlády bude možno přirozeně přistoupit teprve s odstupem delší doby. Zatím je možno zmínit se jen o prvních
zkušenostech . Reorganizace nebyla provázena žádným rušivým jevem v chodu našich závodů. Výrobní plány jsou překračo 59
vány, skutečné výsledky ve srovnání se stejným obdobím mi nulého roku jsou znatelně lepší. Aparát hospodářských minis terstev a ústředních úřadů, kde byla provedena reorganizace, byl zmenšeno 9500 pracovníků, tj . zhruba o třetinu. Snížení
v počtech pracovníků řídících útvarů podniků a závodů má před stavovat dalších asi 30 000 lidí.
Je třeba důsledně dbát o to, aby nové útvary, především sdru
žení, nevytvářely nový přebujelý aparát a aby byla všude pro sazována zásada největší úspornosti v administrativě. Zatím je
počet pracovníků, kteří přešli z administrativy do výroby, ne patrný.
Vytváření nových vztahů mezi ministerstvy a výrobně hospo dářskými jednotkami, mezi výrobně hospodářskými jednotkami navzájem i mezi závody , pokud jde o řízení, kooperaci, dodáv
ky apod ., je teprve v počátcích . Především ministerstva musí hledat nové způsoby práce, aby se zcela oprostila od starých, vžitých metod administrování a snah řídit pomocí oběžníků a
fermanů. Hned od počátku je nutné, aby v nově zřízených pod nicích a ve sdruženích nebyly připuštěny tyto staré metody a aby se proti nim ostře bojovalo . Některé zkušenosti ukazují, že i v nových podnicích a sdruženích se řízení od zeleného stolu pomocí stovek oběžníků stále ještě považuje za nejvyšší vrchol dokonalosti v řízení práce. Ve vedení podniků nepotřebujeme byrokraty, ale lidi iniciativní, těsně spjaté s pracujícími. To je
třeba mít na paměti při praktickém uplatňování nových metod řízení.
Novou formou pro zapojení výrobního aktivu z řad dělníků, techniků, hospodářských pracovníků, stranických a odborových funkcionářů do řízení výrobně hospodářských jednotek bude ustavení technickoekonomických rad. Jejich činnost jakožto po
radních orgánů ředitelů bude zaměřena na základní otázky roz voje podniků, posouzení investičních záměrů, rozpracování dlou hodobých normativů apod. Musíme si být všichni neustále vě domi toho, že ne několik vedoucích pracovníků, nýbrž porozu mění, účast a tvůrčí činnost celé masy pracujících rozhodne
o tom, jaký bude přínos našich podniků k dovršení výstavby socialismu. ( Bouřlivý potlesk.) Zemědělství
Soudruzi! Velký cíl, který si klademe, vyžaduje, aby byla
spolu s postupným dokončením socialistické přestavby země dělství především podstatně zvýšena zemědělská výroba. 60
Převratné změny, k nimž dochází na vesnici, plně potvrzuji, že také zde socialismus v nejbližší době dosáhne rozhodujícího vítězství. K 1. 6. 1958 hospodaří družstevní rolníci v 11 740 JZD na 3 898 000 ha zemědělské půdy a spolu se státními statky
se podílejí na 71,5 % celkové výměry zemědělské půdy. Naprostá většina JZD přesvědčivě dokazuje dobrými výrobními a hospo dářskými výsledky přednosti socialistické velkovýroby. To ne zůstává bez vlivu na dosud jednotlivě hospodařící drobné a střed
ní rolníky. Za poslední tři roky, od července 1955 do června letošního roku , vzrostl počet JZD se společným hospodařením v rostlinné a živočišné výrobě o více než 5000 a výměra druž stevní půdy se více než zdvojnásobila.
Vydatná pomoc dělnické třídy a socialistického státu význam ně podpořila výrobní úsilí družstevníků a ostatních rolníků. Zvý šila se výroba masa a technických plodin , vzrostly hektarové výnosy obilovin a vzrostly také dodávky do centrálních fondů. Dosavadní tempo růstu zemědělské výroby, která je dnes
zhruba na předválečné úrovni, však zdaleka neodpovídá mož nostem a rezervám, které v zemědělství máme, ani potřebám
naší společnosti. To způsobuje, že zemědělství stále zaostává za potřebami národního hospodářství a stává se brzdou jeho pronikavějšího rozmachu. Naše národní hospodářství značně zatěžuje nutnost dovážet velké množství zemědělských pro duktů. Tento stav nás nutí, abychom přistoupili k mnohem roz
hodnějšímu zabezpečení maximálních výnosů a užitkovosti. Vzestupem zemědělské výroby musíme plně krýt přírůstek potřeby základních potravin pro obyvatelstvo a ve větší míře krýt potřebu zemědělských surovin pro náš lehký a potravinář ský průmysl. Dále je třeba, aby se zemědělství výrazněji podílelo na vývozu svými tradičními produkty, jako je chmel, slad, cukr, osiva a sádě.
V současné době je podstatný a rychlý vzestup zemědělské
výroby jedním z nejzávažnějších úkolů strany a všeho našeho lidu. Jeho vyřešení mají v rukou naši družstevníci a rolníci, pra covníci státních statků i strojních a traktorových stanic za účinné pomoci ostatních odvětví národního hospodářství, ze
jména strojírenského a chemického průmyslu. Úkoly ve zvýšení zemědělské výroby do roku 1960 jsou velké, ale je v našich silách je splnit. Jsou stavěny na přednostech 1
socialistické zemědělské výroby, na široké aktivitě pracujících ,
na pomoci státu a dělnické třídy. Cestu k jejich splnění ukazují zejména ta JZD, která se zavazují dosáhnout úrovně zeměděl ské výroby plánované pro rok 1960 již ke konci roku 1959. Je to 61
cesta využití všech velkých rezerv a prostředků, které v země dělství jsou.
Máme reálné předpoklady vytyčit si jako cíl krýt do roku
1965 spotřebu některých hlavních rostlinných a živočišných pro duktů převážně z vlastní výroby a postupně snižovat až na ne zbytné množství dovoz zemědělských produktů. To vyžaduje do sáhnout v průměru let 1961–1965 těchto hektarových výnosů :
u pšenice 26 q, u ječmene 25 q, u řepky 16 q, u cukrovky 312 q, u víceletých pícnin 63 q, u sena z luk 46 q. Produkci
chmele musíme do roku 1965 zdvojnásobit zvýšením hektarových výnosů a výsadbou nových chmelnic. Jak u chmele, tak u cuk rovky chceme i nadále upevňovat své tradiční přední místo ve světě .
V živočišné výrobě je před naším zemědělstvím pro rok 1965 úkol vyrobit na 1 ha zemědělské půdy 175 kg masa živé váhy včetně drůbeže, mléka 730 litrů, vajec 407 kusů.
Je přirozené, že v úrodných oblastech musíme dosahovat vý nosů a užitkovosti podstatně vyšší, například v Polabí, na Hané, na Žitném ostrově musíme sklízet aspoň 40 q pšenice z hektaru , 380-400 q cukrovky a podobně. Tím má naše zemědělství zabez
pečit zvýšení dodávek pro obyvatele v roce 1965 proti roku 1957
u hovězího a vepřového masa asi o 40 % , drůbeže asi o 190 % , mléka o 58 % a vajec o 43 % . Máme možnost v krátké době dostihnout úrovně předních ka
pitalistických zemí nejen v intenzitě zemědělské výroby, ale také v produktivitě práce.
Pro rychlejší růst výroby je třeba vytvářet náležité předpo klady i jejím účelným rajónizováním , které bude v souladu s pro dukčními podmínkami jednotlivých oblastí. Na tomto úkolu se
zatím pracuje velmi liknavě. Mnohem větší pozornost je nutno také věnovat boji za snížení ztrát při sklizni a poučit se pro
letošní žně z velikých ztrát, které byly v loňském roce. Při dalším rozvoji živočišné výroby půjde především o zkva litnění chovu skotu, zejména krav, a zvýšení jeho užitkovosti.
Do roku 1965 považujeme za potřebné rozšířit stavy skotu asi o 700 000-800 000 kusů . Využijeme k tomu i horských oblastí, které je možno přeměnit vrozsáhlou základnu chovného hově
zího dobytka. Přestože jsme proti předválečným letům stavy pra sat téměř zdvojnásobili, budeme i nadále výrobu vepřového masa zvyšovat.
Pro rozvoj živočišné výroby musíme vytvořit předpoklady do statečnou výrobou kvalitních a levných krmiv. Jednu z největ
ších rezerv máme v pěstování kukuřice. Výrobou kukuřice, pře 62
devším ve voskově mléčné zralosti, můžeme ve většině krajů vý razně přispět k řešení problému krmiv, a tím k rozvoji živočišné výroby. Je zapotřebí vyrobit dostatek vlastního vhodného osiva,
zejména hybridního, a zabezpečit komplexní mechanizaci pěsto vání kukuřice. Každý socialistický zemědělský závod , a to je po vinností každého dobrého hospodáře, by měl mít zabezpečenu
z vlastních zdrojů nejen plnou provozní potřebu hodnotných krmiv, ale i krmnou rezervu minimálně ve výši 15 % roční spo třeby při splnění dodávkových úkolů.
Smělé cíle, které si v zemědělství klademe, musíme zabezpečit širokým rozvojem a využitím techniky, řízením výroby na vědec kém podkladě a stále aktivnější účastí pracujících při řešení
všech problémů v zemědělství. To bude vyžadovat dostatek od borných technických kádrů bezprostředně spojených s výrobním procesem . Do budoucna nevystačíme s tím , že zemědělští odbor
níci budou jen na STS a národních výborech , ale budeme vyža dovat, aby zemědělští inženýři a technici pracovali především pří mo v JZD .
Velkou pomocí zemědělství byly a jsou sovětské zkušenosti. Zejména nyní, kdy usilujeme o podstatné zvýšení zemědělské
výroby, má správné uplatňování zkušeností sovětských kolchoz níků a pracovníků sovchozů zvláště veliký význam . Vzestup intenzity rostlinné a živočišné výroby a produktivity zemědělské práce je podmíněn vytvořením nezbytných předpo kladů, zvláště v materiálně technické základně socialistického
zemědělství. Při zvyšování technické úrovně zemědělství má ve dle mechanizace prvořadý význam chemizace výrobních procesů. Komplexní mechanizace a význam chemizace pro další rozvoj
zemědělství nejsou dosud plně doceněny, zejména těmi minister stvy, která je mají zajišťovat včetně ministerstva zemědělství. Podceňování významu mechanizace se projevuje jak ve vývoji,
tak i ve výrobě a kvalitě zemědělských strojů . Není dosud úspěšně vyřešena mechanizace zvlášť obtížných prací, ačkoliv se na tom to úkolu pracuje již mnoho let. Proto rozvoj výrobních sil v ze mědělství relativně zaostává za velikým rozvojem socialistických
výrobních vztahů. Abychom tento stav změnili, musíme mimo jiné dodat zemědělství do roku 1965 100 000 traktorů – z to
hoto množství již v letech 1959 a 1960 21 500 traktorů - dodat do roku 1965 i další stroje a zařízení a zvýšit dodávky stroje ných hnojiv 2,5krát proti roku 1957. V zemi s moderním rozvi
nutým průmyslem , jako je naše, nesmí být problémem vyrobit stroje a chemické prostředky, které zemědělství nezbytně po třebuje . 63
Velké nároky budou kladeny na zemědělskou výstavbu , kde ještě nejsou překonány vážné nedostatky. Směr i způsob vý stavby zemědělských budov musí odpovídat všem požadavkům pokrokové technologie a tempu růstu socialistické velkovýroby.
I v zemědělské výstavbě musíme jít cestou snižování stavebních nákladů a zvyšování podílu investic na vnitřní technické a me chanizační vybavení, mnohem více využívat místních zdrojů sta vebního materiálu, rozšířit družstevní svépomocnou výstavbu. Přitom plně uplatnit zásadu –- postavit co nejvíce s nejmenšími
finančními náklady. Očekáváme, že nedávná opatření strany k podstatnému zlevnění výstavby v zemědělství budou do všech důsledků splněna. Vzhledem k omezenému půdnímu fondu v naší zemi musíme
mnohem důsledněji využívat a zúrodňovat zemědělskou půdu, zá kladní výrobní prostředek v zemědělství. Bude zapotřebí, aby naše JZD a příslušné hospodářské orgány prováděly v podstatně širším měřítku odvodňování zamokřených pozemků
budování
závlah a využily k tomu vlastních zdrojů i mezidružstevní své pomoci. V některých oblastech , zejména na jižním Slovensku a ve východoslovenské nížině, znamená úprava vodního režimu značné rozšíření fondu orné půdy a zejména podstatné zvýšení úrodnosti půdy. Rozhodněji musíme také řešit ochranu půdy, zvláště také odstraňovat škodlivé účinky odpadních zplodin z průmyslové vý roby na zemědělskou a lesní výrobu. Jednotná zemědělská družstva vytvářejí dnes na vesnici pev
nou výrobní, společenskou a kulturní základnu. A právě to jsou
ty skutečnosti, se kterými dnes počítáme a které umožňují, aby chom dokončili vybudování materiálně výrobní základny socia lismu na vesnici a podstatně zvýšili zemědělskou výrobu . Můžeme na našem sjezdu znovu zdůraznit, že i u nás se po tvrdila v celém rozsahu životnost Leninova družstevního plánu
jako jedině správné cesty k vybudování socialistického země dělství. Je pochopitelné, že proces socialistické přestavby vesnice neprobíhá bez těžkostí a chyb . Důsledným a cílevědomým prová děním politické linie strany je však překonáváme. Budete jistě, soudruzi, všichni souhlasit s tím, aby XI. sjezd naší strany vy
soko ocenil práci a uvědomělost statisíců drobných a středních rolníků, kteří budují svá JZD v souladu se svými zájmy a zájmy celé společnosti, a současně vyzdvihl obětavou práci desetitisíců členů a funkcionářů strany, kteří se neúnavně přesvědčovací a organizátorskou činností přičiňují o vítězný postup socialismu na naší vesnici. (Bouřlivý potlesk.)
V průběhu budování družstev na vesnici se rolníci názorně pře 64
svědčili o výhodách společné a organizované práce za pomoci STS. Velká materiální pomoc dělnické třídy a socialistického státu
i vlastní poznání rolníků o přednostech družstevního hospoda ření umožnily v posledních letech budovat JZD bez přechodných nižších forem. Jako základní forma se plně osvědčil III. typ JZD, který nejlépe vyhovuje, neboť v něm se dobře spojují zájmy jed notlivých rolníků se zájmy celého družstva . Při té příležitosti je třeba odmítnout nedomyšlené názory ně
kterých soudruhů na slučování družstev a vytváření nových vel kých vesnic. Při budování družstevního zemědělství jsme vždy vycházeli z toho , že velikost katastru obcí a uspořádání naší
vesnice odpovídá ve své většině intenzívnímu hospodaření na pů dě i společnému životu jejích obyvatel. Proto i v příštím období,
kdy půjde o další upevnění, hospodářský a kulturní rozvoj JZD, počítáme s tím, že velikost družstev bude v podstatě odpovídat katastru našich vesnic. Přitom je ovšem možno slučovat malá
družstva v osadách, jsou-li pro to podmínky. Máme a nadále budeme mít velká družstva, zejména na jižním Slovensku, která budou hospodařit na více než 1000 hektarech půdy. Musíme však všude stát na půdě reálné skutečnosti. U nás jsou povětšině vý stavné vesnice s kulturním prostředím , kam postupný rozvoj socialistické velkovýroby přináší novou techniku a kulturu práce i celého života. Stále více se tak stírá rozdíl mezi městem a ven kovem . To je cesta, po které dále půjdeme při budování JZD a
rozvoji naší družstevní velkovýroby. Rychlý rozvoj zemědělského družstevnictví vytváří novou příz nivou situaci na vesnici a je předpokladem trvalého růstu vý roby a produktivity práce.
Dnes už značná část družstevníků si uvědomuje, že smysl politiky strany spočívá v tom, aby družstevní zemědělská velko výroba se stala významným činitelem v národním hospodářství a stále více se podílela na zabezpečování potřeb celé naší spo lečnosti.
Pro dosažení stále lepších výrobních výsledků JZD je roz hodující stálé posilování hospodářské základny družstva . To je
možné za předpokladu dostatečného dotování družstevních fon dů, především nedělitelného. Chceme- li dát družstvům větší množství strojů a lépe je vybavit pro rychlejší zvyšování výro by, budou k tomu potřebovat více vlastních finančních prostřed ků. Dosavadní zkušenosti ukazují, že sedm procent z celkových peněžních příjmů, vkládaných do nedělitelného fondu, nepostačuje pro další rozvoj družstva. Bude správné, aby podle příkladu mno
hých JZD družstevníci dotaci pro nedělitelný fond tak zvyšovali, 5 Protokol XI. sjezdu
65
aby zabezpečili nejen obnovu základních výrobních prostředků,
ale současně i nové zdroje pro rozšíření výroby. Úroveň hospo daření JZD nemůžeme posuzovat jen podle výše odměny za pra covní jednotku, ale především podle toho, jak družstva naplňují a rozšiřují své fondy a zvyšují investice z vlastních zdrojů pře devším do půdy a základního stáda. Nesmějí zapomínat ani na dostatečné dotování sociálního a kulturního fondu . Zkušenosti
družstev potvrzují, že základem příjmů družstevníků má být peněžní odměna. Naturálie a záhumenková hospodářství mají
.
sloužit jako doplněk výživy rodiny družstevníka. To vše jsou cesty , jak upevňovat a rozmnožovat bohatství celého družstva
a na tomto základě zvyšovat životní úroveň družstevníků .
Zatímco naprostá většina družstev rok od roku zvyšuje výro bu , politicky a organizačně se upevňuje a rostou důchody jejich členů, jsou stále ještě družstva , kde výroba zaostává. Zde musí
družstevníci hledat hlavní cestu k překonání potíží a nedostatků především uvnitř družstva jak v trvalém růstu společné výroby, tak i v lepší organizaci práce. Zároveň ovšem bude nutné po skytnout těmto družstvům pomoc osvědčenými organizátory z výroby a odborníky, aby nejdéle do dvou let dosáhla rozhodné ho obratu v hospodaření.
Stát bude družstvům i dále poskytovat účinnou pomoc , bude však pomáhat především začínajícím a hospodářsky slabým družstvům .
Zabezpečit vzestup zemědělské výroby a hospodářský roz mach JZD vyžaduje daleko důsledněji uplatňovat pokrokové vý robní zkušenosti. Družstva sama musí projevovat zvýšený zájem
o získání odborníků a vysíláním svých členů a mládeže do škol si vychovávat odborníky z vlastních řad. Vysoký a v mnohých místech rozhodující podíl práce žen v zemědělské výrobě vyža duje, aby JZD a národní výbory v daleko větší míře než dosud
pověřovaly ženy odpovědnými funkcemi v družstvech a staraly se také o jejich odborné vzdělání. Zároveň musí pečovat o vý chovu mladé družstevní generace, vytvořit pro ni vhodné pra covní podmínky i kulturní prostředí. Je již řada JZD, která uka
zují mládeži perspektivy v zemědělství,pečují o zavádění tech niky a průmyslové kultury práce v rostlinné a živočišné výrobě, starají se o kulturní život vesnice, budují sociální a tělovýchovná zařízení, poskytují pomoc v bytové výstavbě a tím získávají mládež pro práci v družstvu. Vzhledem k tomu, že v družstvech pra
cují převážně starší lidé, mělo by každoročně aspoň 40 000 až 45 000 mladých lidí najít své životní uplatnění v zemědělství. Základní význam má zavedení učebního poměru pro zeměděl 66
1
1
skou mládež, aby dostala kvalifikaci podobně jako v průmyslu . Jsme přesvědčeni, že JZD se dobře postarají o svěřenou mládež a získají ji pro trvalou práci v zemědělství. Je ovšem třeba, aby příslušné zemědělské orgány s největším urychlením tento vážný úkol zabezpečily . K upevnění svazku dělníků a rolníků a k rozmachu družstev ního hnutí významně přispěly závody svou patronátní činností a
strojní a traktorové stanice. Hlavní činnost strojních a traktoro vých stanic musí směřovat ke zvýšení rostlinné a živočišné vý roby v družstvech . I když družstva budou postupně více vyba vovat svá hospodářství stroji, zůstanou strojní a traktorové sta
nice důležitým činitelem v rozvoji JZD a základnou, kdebudou soustředěny hlavní mechanizační prostředky. Činnost STS se bude rozšiřovat o další speciální úkoly, jako jsou meliorace, práce v lukařství a chmelařství, opravárenská i menší investiční čin nost a jiné odborné technické služby družstvům . Budou vycho
vávat učně, kteří po vyučení budou moci přejít jako údržbáři do JZD. STS musí ještě více prohlubovat spolupráci s JZD, rozši
řovat a přiblížit odbornou pomoc družstevní výrobě. Značným podílem k naplnění centrálních fondů zemědělskými produkty přispívají státní statky. Přes některá opatření nepo dařilo se podstatně zlepšit jejich hospodaření a vytvořit z nich vzorné socialistické zemědělské velkozávody. Situace na státních
statcích a nové úkoly, které před zemědělstvím vytyčujeme, vy žadují, aby se stranické orgány důkladně zabývaly hospodář ským upevněním a rozvojem státních statků. Na základě stabilizace půdního fondu bude možno do roku
1965 uplatnit na všech státních statcích řádné výrobní zaměření a účelnou specializaci výroby a podstatně zvýšit výrobu mléka, masa, technických plodin a krmiv . Dnešní způsob financování ná státních statcích je nutno po važovat za dočasný. Bude třeba vytvořit podmínky pro zrušení
systému dotací a pro přechod k dosažení plné rentability. Kádro vě bude třeba posílit zejména nižší výrobní jednotky na stát ních statcích .
V lesním hospodářství zůstává naléhavým úkolem zvýšit pro dukci dřeva na hektar lesní půdy a tím – spolu s postupným -
snižováním spotřeby dřeva a lepším využíváním dřevní hmoty - dosáhnout, aby byla nejpozději v roce 1970 odstraněna dosa vadní vážná disproporce mezi přírůstkem a těžbou dřeva. Na za
lesňování by se měla podílet zejména mládež a pionýři. Velké úkoly v zemědělské výrobě kladou zvýšené nároky na řídící práci zemědělských orgánů. Od ministerstva zemědělství 67 3
požadujeme, aby důsledně přešlo od množství podružných úko lů, jejichž centrální zabezpečování může být jen formální, k vy jasňování a řešení hlavních problémů našeho zemědělství. Bude třeba, aby se soustředilo na rozhodující úkoly se zvýšenou orga nizátorskou prací. Operativní řízení zemědělské výroby patří plně národním výborům , při čemž těžiště musí být v okresních a míst ních národních výborech .
Dosavadní vývoj v našem zemědělství, charakterizovaný vel kým rozmachem a upevňováním socialistických výrobních vzta
hů, vytvořil předpoklady pro další rychlý růst zemědělské vý roby. Klademe si v tomto směru velké úkoly, jejichž uskutečnění je naprosto nezbytné v zájmu správného rozvoje celého národ ního hospodářství a dalšího zvyšování životní úrovně lidu. Fak ta ze všech krajů republiky i ze všech úseků zemědělství uka
zují, jaké velké možnosti a rezervy máme. Využít všech těchto možností a rezerv a zaměřit se na podstatné zvýšení rostlinné a živočišné výroby, jak je vytyčujeme v našich plánech , je čestným úkolem všech družstevníků, pracovníků STS a státních statků, všech našich pracujících rolníků. V tomto svém úsilí
budou mít trvalou pomoc dělnické třídy, neboť podstatné zvý šení zemědělské výroby je velkým úkolem všenárodním .
Hospodářský rozvoj Slovenska a oblastí Velký program dalšího rozmachu národního hospodářství klade zvýšené nároky na správné rozmisťování výrobních sil a na hospodářský rozvoj oblasti. Naše dosavadní politika a její vý sledky vytvořily pro to potřebné podmínky.
Jde především o podstatné zvýšení průmyslové a zemědělské výroby na Slovensku , aby tak byl i nadále zabezpečen rychlejší rozvoj národního hospodářství na Slovensku a aby se v dohled né době dokončilo vyrovnání rozdílu v ekonomické úrovni Slo
venska a českých krajů . Aby bylo odstraněno zaostávání v in dustrializaci východního Slovenska, bylo zde v posledních letech
započato s výstavbou některých podniků zpracovatelského prů myslu, například závodu na kapronová vlákna v Humenném a závodu na dopravní zařízení v Medzilaborcích . Jak vyplývá z vytyčených plánů, počítá se na východním Slovensku s vy budováním ucelené průmyslové oblasti s mohutným metalur gickým průmyslem a navazujícími výrobami. Průmyslová vý roba na Slovensku má být v roce 1965 více než dvojnásobně vyšší ve srovnání s rokem 1957. V zemědělství se má zvýšit výroba tak , 68
aby v obdobných přírodních podmínkách dosáhla v co nejkratší době intenzity výroby v českých krajích . Pokud jde o průmysl, budeme přihlížet k bohatým surovino vým zdrojům na Slovensku i k tomu, aby se zde ve zvýšené
míře využívalo surovin dopravovaných z bratrských socialistic kých zemí přes Slovensko .
Rozvoj energetické základny na Slovensku bude zabezpečo ván další výstavbou nových vodních děl na Váhu a Dunaji a vý stavbou jaderné elektrárny. Na jižním Slovensku bude ještě v této pětiletce zahájena výstavba kombinátu na dusíkatá hnojiva. Skladbu zemědělské výroby na Slovensku chceme zlepšit zvý
šením podílu živočišné produkce, především chovem hovězího dobytka. Rozvoj chovu skotu je třeba považovat za klíčový pro
blém při zvyšování úrovně zemědělské výroby na Slovensku.
V souladu s růstem zemědělské produkce vzroste i váha sloven ského potravinářského průmyslu. Již celostátní konference strany zdůraznila nutnost věnovat
větší pozornost problémům jednotlivých oblastí. Budeme nyní
sledovat, aby lepším využíváním přírodních a ekonomických podmínek jednotlivých oblastí byl zabezpečován rozvoj specia
lizovaných průmyslových odvětví a podniků a dosahováno účel né kooperace mezi nimi. Musíme dbát, aby nehospodárná koope
race mezi oblastmi a stejně tak nehospodárná přeprava zboží a materiálů zbytečně nepoškozovaly naše hospodářství. Výstavbu pohraničí bude řešit každý kraj postupně, okres za okresem , při čemž bude třeba začít tam, kde jsou nej
výhodnější podmínky pro dosažení rychlého růstu zemědělské výroby a rozvoje průmyslu. To je cesta k vyřešení problémů v pohraničí, ke zvýšení jeho přínosu celému národnímu hos podářství.
Ve výstavbě jednotlivých oblastí důležité místo zaujímá úsilí o hospodárné zabezpečení dostatečných vodních zdrojů pro zá sobování obyvatelstva, průmyslu i zemědělství. Zároveň je nutno zlepšit čistotu vodních toků.
Naše dosavadní praxe potvrzuje, že budování socialismu vede spolu s rozvojem celé republiky i k všestrannému vzestupu
jednotlivých oblastí. To se ještě výrazněji projeví v příštích letech.
69
Životní úroveň
Plnění základních hospodářských úkolů nám umožnilo sou stavně zvyšovat životní úroveň lidu. Zejména vývoj po pe něžní reformě je možno označit za kvalitativní obrat, který položil základ pro neustálý růst reálných důchodů obyvatelstva . Několikerým snížením cen v letech 1953 až 1957 vzrostla
spotřeba potravin a průmyslových výrobků na dosud nebývalou výši. Také společenská spotřeba zaznamenala rychlý růst. Ná klady na služby poskytované obyvatelstvu bezplatně jsou ve srovnání s rokem 1948 téměř čtyřikrát vyšší.
Budeme nadále pokračovat ve zvyšování životní úrovně, abychom našemu lidu zabezpečili stále bohatší a šťastnější ži vot. Naše úsilí v příštích letech zaměříme především na tyto úkoly :
1. aby při dalším celkovém růstu osobní spotřeby všeho oby vatelstva rostla rychleji osobní spotřeba rodin s nižšími příjmy na hlavu , především rodin s více dětmi;
2. aby byl do roku 1970 v podstatě vyřešen bytový problém ; 3. aby byly v nejkratší době všestranně rozšířeny a zkvalit něny služby placené obyvatelstvem . Pro zvyšování osobní spotřeby obyvatel bude i nadále roz hodujícím činitelem zvyšování reálných důchodů na základě
růstu nominálních příjmů a snižování maloobchodních cen . Tak jako nominální mzdy dělníků a zaměstnanců bude možno zvyšovat jen v souladu s odpovídajícím růstem produktivity
práce, rovněž příjmy zemědělského obyvatelstva bude možno zvyšovat jen úměrně k růstu tržní produkce. Při snižování cen bude třeba se zaměřit na ceny nejběžnějších
druhů potravin a těch dalších druhů zboží široké spotřeby, které tvoří největší položky v rozpočtu dělnických rodin s nižšími pří jmy na hlavu .
Bude také nutné rozšířit ještě více možnosti dalšího výdělku
početnějších rodin tím , že vytvoříme podmínky pro vyšší zaměst nanost žen . To ovšem vyžaduje podstatně zlepšit všestrannou péči o děti zaměstnanýchmatek rozšířením sítě jeslí a mateřských škol při závodech a JZD a zlepšením práce družin pro školní mlá dež. Bude záležet na odborových organizacích a národních výbo
rech , aby spolu s vedoucími pracovníky podniků a závodů rozvi nuli iniciativu k plnému využití možností, které k tomu v místě jsou. V souladu s růstem reálných mezd pracujících porostou na 70
roky na výběr potravin , průmyslového spotřebního zboží a na veškeré služby. Průměrnou výživnou hodnotou potravin u nás spotřebovaných se vyrovnáme již dnes nejvyspělejším zemím . Musíme však podstatně zlepšit jejich skladbu, aby odpovídala ros toucí poptávce a nárokům spotřebitelů a zásadám správné vý
živy, a počítat proto se zvýšenou spotřebou živočišných produktů, zeleniny a ovoce. V této souvislosti je na místě zdůraznit, že jsme doposud málo
učinili pro rozvoj našeho ovocnářství. Bude třeba, aby národní výbory a JZD rozvinuly iniciativu ke zvýšení produkce všech
našich tradičních druhů ovoce a zabezpečily osázení vhodných míst ovocnými stromy, aniž se bude zmenšovat orná půda a louky. Zvýšenou pozornost vyžaduje skladba průmyslového spotřeb
ního zboží, zejména výrobků dlouhodobé spotřeby, které zvyšují kulturu bydlení a obohacují život pracujících . Půjde o to, aby
jak výrobní podniky, tak i obchodní organizace zajistily podstat né rozšíření sortimentu průmyslového zboží a dodávaly v po
třebném množství technicky dokonalé výrobky, dosahující svým provedením světové úrovně. Přitom je třeba odsoudit tendence výroby i obchodu orientovat se jednostranně na dražší druhy zbo ži na úkor běžných a levnějších . ( Potlesk .)
Ve státním a družstevním obchodě jsou kladeny stále vyšší požadavky na zrychlení a zkvalitnění obsluhy pracujících, na kulturu, hygienu a poctivost při prodeji zboží. To předpokládá zavádět a rozšiřovat nové formy prodeje. Zvláštní pozornost je nutno věnovat výstavbě a doplnění obchodní sítě v sídlištích a
zlepšení zásobování odlehlýchmíst. Zamezit spekulantství a ne poctivost v obchodě, zejména při prodeji masa, bude možné jen za účinné pomoci široké občanské kontroly organizované národ ními výbory a za spolupráce odborové organizace. Bude třeba vytvořit důkladný systém kontroly navazující na všechny složky výroby a prodejní organizace včetně družstevních. Vážným problémem v růstu životní úrovně obyvatelstva je
zaostávání bytové výstavby. Dosavadní tempo výstavby nestačí k odstranění nedostatku bytů z minulých leta zajištění další po třeby, která vyplývá z přirozeného přírůstku obyvatelstva a jeho nároků na vyšší bytovou kulturu . Vycházejíce z našich dosavadních zkušeností a možností, kte ré poskytuje rostoucí rozmach výrobních sil, klademe si za úkol
v podstatě vyřešit do roku 1970 bytový problém . V příští pěti letce bude třeba počítat s výstavbou asi půl miliónu bytů. Splnit tento velký úkol nebude lehké. Bude to vyžadovat vy 71
užití všech rezerv, které spočívají ve zjednodušení a zrychlení stavebních prací a v možnostech , které poskytuje státní, druž stevní, podniková a soukromá výstavba. Pokládáme za správné, aby bytová výstavba nebyla financována převážně jen ze státního
rozpočtu jako dosud, ale aby potřebné prostředky byly čerpány ve větší míře z finančních zdrojů obyvatelstva, podniků a druž stev. Organizátory využití těchto možností se musí stát přede vším národní výbory . Ty mohou nejlépe a se znalostí místních
podmínek mobilizovat pracovníky i materiálové zdroje, hledat nejúčinnější způsoby, jak zapojit obyvatelstvo do bytové výstav by, rozvíjet jeho iniciativu a organizovat svépomoc .
Trvalý růst hmotné a kulturní úrovně je doprovázen i stoupa jícími požadavky na služby placené obyvatelstvem . Neustálá kritika a stížnosti z řad pracujících ukazují, že v poskytování služeb nedošlo k podstatnějšímu zlepšení a že ani svým rozsa hem ani kvalitou nestačí uspokojit rostoucí nároky obyvatel. Nelze se nadále smiřovat s tím , že nejrůznější opravy instalací, bytových zařízení a podobně jsou prováděny nekvalitně, po dlou hém čekání a většinou velmi draho. Bude úkolem národních vý borů v rámci zvýšené pravomoci, kterou po zrušení ministerstva
místního hospodářství mají, postarat se o podstatné zkvalitnění a rozšíření všech placených služeb, zabezpečovat je pracovními silami, novým dorostem i materiálem, zejména pak zajistit dů slednou kontrolu jejich činnosti. V tomto směru bude nutné orientovat i výrobní družstva.
Soudruh Viliam ŠIROKY:
Končím , soudružky a soudruzi, dopolední jednání našeho sjez du. Uděláme polední přestávku půl druhé hodiny. Začneme přesně o půl třetí.
(Dopolední jednání skončeno ve 13 hodin 5 minut a odpoledni jednání zahájeno ve 14 hodin 31 minut.)
Soudruh Zdeněk FIERLINGER:
Soudruzi a soudružky zahajuji odpolední jednání. Během našeho zasedání se dostavil delegát Komunistické stra
ny Salvadoru. Srdečně jej vítáme na našem zasedání. (Hlučný potlesk.) 72
Prosím soudruha Novotného, aby pokračoval v přednesu zprávy. Soudruh ANTONÍN NOVOTNY: Prohlubovat a zdokonalovat naši socialistickou demokracii
Soudruzi a soudružky, náš program dovršit socialistickou vý stavbu vyžaduje, aby s rozvojem společensko - ekonomické zá
kladny byla neustále všestranně prohlubována a zdokonalována naše socialistická demokracie.
Jsme si vědomi, že bez pevného a dobře organizovaného so cialistického státu bychom nedosáhli velkých výsledků, které dnes hodnotíme, a nemohli bychom uskutečňovat další velké úkoly, které si dáváme. Na rozdíl od buržoazně demokratických
států, které chtějí nesmiřitelnost třídních rozporů falešně za krývat a neslouží ničemu jinému než upevňování a » zvěčnění« panství buržoazie, náš socialistický stát cílevědomě připravuje úplné odstranění třídních rozporů . Již tím je náš stát tisíckrát
demokratičtější než kterákoliv buržoazní demokracie.
Řídíme se marxisticko - leninským učením , a proto rozhodně 9
odmítáme revizionistické názory na stát jako na nadtřídní orga
nizaci. Takové názory zastírají rozpor mezi proletariátem a bur žoazií, vedou k přikrašlování imperialismu a zamlčují jeho agre
sivní úmysly a cíle. V tomto revizionistickém výkladu se při hodnocení situace v socialistických zemích nesprávně staví do protikladu socialistická demokracie a diktatura proletariátu, jak jsme se s tím setkali v programu SKJ. Stejně tak odmítáme revi zionistické názory, jako by odumírání státu bylo dnes hlavním, aktuálním úkolem v socialistických zemích. To je v přímém pro
tikladu s názory klasiků marxismu - leninismu o úloze státu , o so cialistické demokracii a odporuje zkušenostem mezinárodního revolučního hnutí.
Budeme si nadále vědomi Leninových slov, že » teprve v ko
munistické společnosti, až odpor kapitalistů bude nadobro zlomen, až kapitalisté zmizí, až nebude tříd (tj. až nebude rozdílu mezi
členy společnosti v jejich vztahu ke společenským výrobním prostředkům ), teprve pak „ zmizí stát a bude možno hovořit o svobodě" . Teprve pak bude možná a bude uskutečněna demo kracie opravdu úplná , opravdu bez jakýchkoliv výjimek «.
Náš rozhodný postoj proti revizionistickým názorům nikterak 73
I
neznamená, že bychom pohlíželi na stát jako na něco neměn iného . Jsme důslednými stoupenci leninské teorie o státu, o jeho
odumření, které však je v naprostém rozporu s revizionistickými smyšlenkami. V celém období budování socialismu v naší vlasti vzhledem
k příznivým podmínkám , které jsme měli především dík exis tenci Sovětského svazu a růstu socialismu ve světě, kladla strana
důraz na rozvíjení hospodářsko - organizátorské a kulturně vý chovné funkce státu . Činíme celou řadu praktických opatření, zejména v průmyslu a na úseku národních výborů, aby se zvyšo
vala účast pracujících na rozhodování o všech otázkách hospodář ského a veřejného života . Jasně o tom hovoří zvýšení pravomoci podniků a závodů, skutečnost, že národní výbory dnes přímo spravují celou třetinu národního hospodářství.
Celé období mezi X. a XI. sjezdem strany je výrazně charak terizováno tím , že se naše strana radila s pracujími ve všech základních otázkách týkajících se státních a hospodářských, vnitřních a mezinárodních problémů. Houževnatě vedla soustav nou politickou a organizátorskou práci , aby se účast pracujících
na řešení základních otázek co nejaktivněji projevila . Tento způ sob práce strany se výrazně projevuje ve velikém růstu poli tické a pracovní aktivity našeho lidu v posledních letech .
Jestliže právem zdůrazňujeme veliký význam těchto kroků, jsme si zároveň plně vědomi, že naše úsilí při prohlubování dosavadních a hledání nových forem účasti lidu na řízení a správě všech věcí v naší zemi musí být ještě účinnější. Avšak ne všude byl tento základní úkol našeho úsilí za dovršení socialistické vý stavby plně pochopen . Je povinností všech komunistů na hos
podářském úseku, v národních výborech i na jiných úsecích dů sledně prosazovat, aby všechna důležitá připravovaná opatření se projednávala s lidmi na pracovištích , v obvodech národních
výborů apod., aby byly slyšeny jejich spravedlivé a správné při pomínky. Naše komunistická strana bude dbát, aby tyto zásady pře
šly do krve našeho státního a hospodářského aparátu, zaměří k těmto otázkám více než dosud svou výchovnou práci a bude také ostře vystupovat proti těm, kteří by chtěli živé, tvůrčí za
bezpečování našich úkolů nahrazovat byrokratismem a adminis trováním .
To, že hovoříme o nutnosti dalšího prohlubování socialistic kého demokratismu, naprosto neznamená, že bychom dávali za
pravdu nepřátelské propagandě, která nás napadá za to, že prý .
jsme zničili v Československu demokracii. Dnes říkají: Přiznává 74
me, že v Československu lidé žijí lépe než před válkou , ale není tu demokracie a svoboda . Jde jim o takovou demokracii a svobo
du, kterou náš lid za éry Masaryků a Petschků, Benešů a Baťů poznal na svém těle. Nestáli by za povšimnutí různí ti » apošto
lové demokracie « z řad naší zrádcovské emigrace, kdyby s pro vokativními a urážlivými výroky o našem zřízení nevystupovali také různí kapitalističtí státníci. O demokracii si nás dovolují poučovat ti, kteří jsou sami známi jako nejzuřivější potlačovatelé
demokratických svobod všude na světě. Nezakrýváme, naopak hrdě se hlásíme k tomu, že jsme s roz bitím buržoazní státní mašinérie skoncovali i s lživou buržoazní
demokracií a svobodou . Nastolili jsme proletářskou demokracii, která se bude rozvíjet až k plné svobodě v komunistické spo lečnosti, o jejímž vítězství ve světovém měřítku jsme nezlomně přesvědčeni.
Při rozvíjení socialistické demokracie vycházíme z leninské
teze, že diktatura proletariátu je přímo ve stát organizovaný pracující lid v čele s dělnickou třídou , že je lidovou organizací
v nejvlastnějším slova smyslu . Prohlubování socialistické de mokracie nelze chápat a také nechápeme jako samovolný živelný proces, ale je to uvědomělá činnost lidí, která musí obrážet
změny v oblasti výrobních , třídních a společenských vztahů. V če le tohoto procesu musí stát komunistická strana. Ve výstavbě našeho státu se řídíme leninským principem de
mokratického centralismu. Tento princip vyjadřuje potřebu de mokratismu a centralismu v jejich nerozlučné jednotě. Pro ko munistickou stranu zásadně nemůže při uplatňování tohoto principu být otázkou , že jednou jde o uplatnění demokratismu a decentralizace a podruhé zase o uplatnění centralismu. Tím jsme se také řídili při zavedení nové organizace a řízení
našeho průmyslu. Vycházeli jsme z toho, že výrobní prostředky v průmyslu patří celé socialistické společnosti, a proto jsme zesílili jejich centrální řízení v hlavních otázkách prostřednictvím naše ho státu a jeho orgánů. I na této činnoti se podílejí široké masy,
jak o tom svědčí projednávání směrnic rozvoje našeho hospodář ství ve všenárodních diskusích .
Současně jsme zvýšili pravomoc podniků a závodů, tj. našli jsme v daný moment správný stupeň jejich ekonomické samo
statnosti. Vycházíme z toho, že prostředky jednotlivých podni ků a závodů nejsou vlastnictvím skupiny lidí, ale celé společ nosti. Proto také musí být spravovány tak, aby to co nejvíce
prospívalo celé společnosti i kolektivu pracujících podniku nebo závodu . 75
Skutečnost, že komunistická strana prosazuje uplatňování demokratického centralismu v jeho nedílné jednotě, neznamená,
že by v praxi nedocházelo k porušování a zkreslování tohoto principu. Mnohdy se nechápe, že demokratický centralismus
dává nejširší pole pro uplatnění lidové iniciativy a aktivity. V této souvislosti je třeba říci slovo k našim národním výborům . Oceňujeme velkou práci národních výborů, kterou vykonaly
v minulosti při budování lidově demokratického státu, i jejich rostoucí úlohu při plnění budovatelských úkolů, zejména v ze mědělství. Vidíme v těchto jejich úspěších především houžev natou každodenní práci tisíců a desetitisíců funkcionářů a pra covníků a členů různých komisí národních výborů. V současné době se však v činnosti národních výborů stále nedostatečně promítá skutečnost, že stojíme před úkolem dovršit socialistic kou výstavbu v naší vlasti. Strana projednává zásadní otázky našeho státu a hospodářství s nejširšími masami pracujících , avšak národní výbory se stále málo radí s lidem , stále nedostatečně předkládají svým voličům
k posouzení a řešení různé problémy své činnosti. Mělo by se stát pravidlem, aby se voličům předkládaly k posouzení napří
klad rozpočty národních výborů, problémy výstavby obce, plány zemědělské výroby, řešení bytové otázky apod . To, že se tímto
způsobem nepracuje, vede k tomu, že se mnohé problémy neřeší a odkládají. A přece se ukazuje, že když to děláme v celostátním měřítku, že to pomáhá ke zvýšení široké aktivity pracujícího lidu. Jednotná vůle dovršit v co nejkratší době socialistickou vý stavbu nesmí být oslabována nezdravými projevy lokálního pat riotismu. Jejich nebezpečí nesporně vzrostlo rozšířením pravo moci na závodech a v místech . Boji za prosazování a respekto vání celostátních zájmů musí věnovat pozornost celá strana,
všechny státní a hospodářské orgány. Ukazuje se, že lokální ten dence nevznikají tehdy, když věci jsou veřejně projednávány
s masami občanů, ale mají nejčastěji původ v kancelářských a byrokratických machinacích . My, komunisté, ve veškeré své činnosti vycházíme z důvěry,
kterou máme v náš lid , v jeho pracovitost, tvořivou dovednost a schopnost posoudit, co nejlépe prospívá společnosti, a co ne. Jsme přesvědčeni, že když vždy otevřeně řekneme lidem pravdu, co můžeme dělat, a co nikoliv, pochopí nás a sami budou účinně vystupovat proti nezdravým místním tendencím . Nesprávně se někdy chápou otázky přenášení pravomoci. Jest
liže jsme přenesli řadu pravomocí z ministerstev na národní výbory - a bylo třeba tyto věci zvláště na některých úsecích .
76
tvrdě prosazovat - pak nesmíme dopustit, aby se jejich pře
nášení zastavilo u krajských národních výborů a aby okresy a obce měly při řešení vlastních otázek svázané ruce. Krajské
i okresní národní výbory se musí více radit s předsedy místních národních výborů. To by mělo být ve všech důležitých otázkách pravidlem . Rostoucí úkoly , které dnes mají národní výbory , vyžadují, aby
strana lépe řídila jejich práci. Proto ústřední výbor projednal a schválil opatření, aby na úrovni krajů , okresů a míst byly zá
sadní otázky, které připravuje národní výbor k řešení, projedná ny nejprve v příslušných stranických orgánech, podobně jako
je tomu ve vztahu ústředního výboru strany k nejvyšším stát ním a hospodářským orgánům.
Opatřeními na úseku nejvyšších státních a hospodářských orgánů, v řízení průmyslu i na úseku národních výborů i řadou
dalších kroků jsme významně zasáhli proti kořenům byro kratismu .
V tomto svém boji budeme vždy důslední, neboť byrokratis mus je cizí proletářskému státu. Nejsme však utopisté, abychom se domnívali, že byrokratismus zničíme přes noc nějakým de kretem nebo nařízením . Zejména budeme dbát, aby všechna naše
nová opatření byla důsledně uváděna do života, a budeme vystu povat proti těm, kteří by je chtěli utopit v byrokratickém žvanění a papírování. Bude také správné, jestliže sjezd uloží novému ústřednímu výboru , aby prověřil, jak jsou v činnosti
státních a hospodářských orgánů všech stupňů vyřizovány růz né podněty, kritické hlasy a stížnosti pracujících , a přijal k tomu na základě zjištěného stavu příslušná opatření. Na ministerstvech a centrálních úřadech byla provedena pro
věrka politické aa třídní spolehlivosti a odborné schopnosti všech jejich pracovníků. Tato prověrka nám ukázala , jak daleko jsme pokročili ve výstavbě našeho socialistického státního a hospo
dářského aparátu . Na základě výsledků můžeme říci, že náš státní a hospodářský aparát odpovídá socialistickému charakte ru našeho státu . Zjistili jsme také, že falešnými odbornickými
a systemizačními tendencemi byla oslabena pozornost ke kádro vé práci, a proto se podařilo v některých případech bývalým vy kořisťovatelským a jiným nepřátelským živlům dostat se na místa, na která rozhodně nepatří. Naše strana bude nadále usi lovat, aby státní a hospodářský aparát měl takový politický
a třídní profil, který bude zárukou důsledného provádění vůle strany a lidu .
Obracíme - li pozornost na zvyšování hospodářskoorganizátor 77
ské a kulturně výchovné funkce našeho státu , pak to součas
ně vyžaduje, abychom náležitě uplatňovali i jeho potlačovací a obrannou funkci. Pokusy o narušování našeho budovatelského
úsilí nepřátelskými živly z řad poražené buržoazie a úklady im perialistů o světový mír nutí nás k nejvyšší bdělosti . Naše veliké úsilí o dovršení socialistické výstavby musí být proti těmto po kusům všemožně chráněno.
Pro výkon těchto funkcí máme armádu , bezpečnost a justici. Jestliže kladně oceňujeme jejich činnost, neznamená to, že ná roky na ně neporostou. Naše bezpečnost pod vedením strany rychle překonala nesprávné metody, které do ní vnášeli záškodní ci, a je plně zaměřena na boj proti imperialistickým agenturám a jejich domácím pomahačům . Svými včasnými a účinnými zásahy si zasloužila velkou důvěru a uznání našich pracujících. Důležité je, že ve své mnohostranné činnosti se stále více opírá o podporu
a pomoc lidu , a tak názorně potvrzuje, že je jeho orgánem . Úsilí strany směřovalo vždy k tomu, aby naše armáda byla
dobře materiálně zabezpečena, politicky a morálně připravena chránit svou vlast. Dosáhli jsme v tomto směru značných
úspěchů. Naše armáda je nejen dobře materiálně vyzbrojena, ale její příslušníci stále lépe ovládají novou techniku. Zlepšuje se politická práce v armádě. Důležitým úkolem politické práce je plně překonat všechny nesprávné tendence, které dříve byly do armády zanášeny. V minulém období bylo vyzdvihováno heslo » armáda s lidem « , ale přitom i z nejvyšších míst v armádě byly
dělány věci, které by armádu od života lidu oddálily . Ne varmáda s lidem «, ale naše armáda je armádou lidu - to je zásada, která musí plně proniknout veškerou její činností a projevit se jak v uvědomělé přípravě k obraně vlasti, tak i v tom , že mladí lidé
budou přicházet z armády dobře připraveni pro život. ( Potlesk .) Základním požadavkem na činnost našich ozbrojených sil zů
stává, aby byly těsně přimknuty ke straně a plně žily životem svého lidu . V duchu proletářského internacionalismu musí upev
ňovat a prohlubovat přátelství a bojovou družbu se Sovětskou armádou i armádami ostatních socialistických zemí a společně s nimi stát vždy bděle na stráži socialistického budování.
V období dovršování socialistické výstavby výrazně vzrůstá význam a úloha Národní fronty a dobrovolných masových orga nizací.
Národní fronta se osvědčila při plnění všech velkých budova telských úkolů a v boji našeho lidu za mír. Je a zůstane nejširším svazkem pracujících v čele s dělnickou třídou . Činnost Národní fronty řídí a usměrňuje Komunistická strana Československa, 78
jejíž vedoucí úlohu celá Národní fronta plně uznává . V příštím období jde o to , aby všechny masové organizace a druhé poli tické strany Národní fronty ještě lépe vyjadřovaly společné zájmy všech pracujících tříd a vrstev našeho lidu a přispívaly k upevňování morálně politické jednoty lidu v boji za dovršení socialistické výstavby. Masový charakter a způsob práce našich dobrovolných organi
zací umožňuje, aby byly účinnými nástroji socialistické demo kracie , aby se také přes ně mnohostranně uplatňovala vůle a iniciativa lidu . Proto se strana při všech velkých akcích a dů ležitých opatřeních obrací k odborům , mládeži, ženám , Svazu
československo - sovětského přátelství, Československému svazu tělesné výchovy i dalším organizacím a zaměřuje jejich činnost na nejdůležitější úkoly. Také v boji za dovršeni socialistické výstavby povede strana tyto organizace a zejména bude dbát, aby v souladu se svým posláním rozvíjely politickovýchovnou a organizátorskou práci, jejíž výsledky se projeví v budovatel ském úsilí našeho lidu .
Zvlášť velké úkoly a poslání mají v příštím období odbory
a Československý svaz mládeže. Revoluční odborové hnutí sehrálo významnou úlohu ve všech bojích naší dělnické třídy. Při hodnocení práce odborů v socia listické revoluci můžeme říci, že se v jejich činnosti stále vý
razněji projevuje leninská poučka, že » hlavním a základním zájmem proletariátu po dobytí státní moci je zvětšit množství výrobků , dalekosáhle pozvednout výrobní síly společnosti«.
V souvislosti s cílem , který je před námi, mají naše odbory hlavní úkol zajistit co nejširší bezprostřední účast pracujících na správě hospodářství, na řízení aa kontrole výroby, a tak v praxi
posilovat politickou a ekonomickou moc dělníků a ostatních pra cujících . Poměr mezi odbory a hospodářskými orgány musí být i nadále poměrem vzájemné spolupráce a součinnosti, jak to vyplývá z charakteru našeho státu. Odborová organizace ani ne nahrazuje hospodářské vedení, ani není jeho přívěskem . Tato
zásada musí najít jasný výraz v nových opatřeních , která se na úseku odborů připravují, a také v příslušných zákonech . Odborové organizace mají používat bohatých forem činnosti, které odpovídají situaci na závodech a umožňují nejširším vrst
vám pracujících účast na řízení výroby a hospodářství. Jen tak je možno dosáhnout toho, že se závodní výbory nebudou uzaví rat do sebe, ale že se v jejich činnosti bude bezprostředně pro jevovat mínění a zájem celého kolektivu, jeho přímá účast na 79
řízení a správě. To je cesta k tomu, aby se odborová práce stala rozhodující formou mobilizace pracujících . Nové úkoly vyžadují, aby socialistické soutěžení bylo pozved
nuto na vyšší stupeň a zbaveno všech projevů formalismu a by rokratismu, které se přes nesporné úspěchy stále projevují. Prvořadým úkolem odborů při řízení socialistického soutěžení je dbát mnohem důsledněji na zveřejňování a srovnatelnost vý
sledků a jejich širokou popularizaci, dávat možnost praktického uplatnění zkušeností a podněcovat v něm soudružskou vzájem nou pomoc . Socialistické soutěžení bude třeba přizpůsobit nové organizaci národního hospodářství. Chtěl bych při této příležitosti vyzvednout mocný rozvoj so
cialistického soutěžení, které v posledním období dosáhlo tako vého rozmachu , jakého jsme doposud nebyli svědky. Vyslovu jeme vřelé uznání našim dělníkům , družstevníkům , inženýrům a technikům za jejich snahu lépe a rychleji plnit vytyčené úkoly pro stále bohatší rozvoj naší společnosti.
Velký význam pro prohlubování účasti pracujících na řízení hospodářství mají výrobní porady jako důležitý projev iniciativy a kontroly zdola. Na výrobních poradách se nemůže ovšem roz
hodovat o náplni, organizaci a technologii výroby, ale pracující zde mají mít plnou možnost navrhovat cesty k jejich zlepšení a zdokonalení. K organizování výrobních porad a zejména k to
mu, aby plnily svou funkci trvalé účasti pracujících na řízení výroby, je třeba plně využít existujících orgánů. Organizátorem výrobních porad se musí stát odborové organizace. Odbory mají důsledně požadovat od hospodářských pracovníků realizaci při jatých návrhů a provádět kontrolu , jaké závěry ze správné kri
tiky pracujících dělají hospodářské orgány. Vedení závodu , cechu, dílny je vždy povinno každý návrh přijatý výrobní po radou posoudit, a nemůže - li být návrh uskutečněn , odůvodnit jeho zamítnutí.
Vyzdvihujeme dále důležitou zásadu , že všechny otázky hmot né zainteresovanosti, to je otázky mezd, prémií a podnikových fondů, je nutno uskutečňovat a řešit za přímé účasti odboro vých organizací. Při řešení mzdových otázek musí Revoluční od
borové hnutí vycházet ze zájmů celé dělnické třídy, trpělivě a soustavně vysvětlovat význam pořádku ve mzdách a důležitost technického normování práce. Zakročovat všude tam , kde ne jsou uspokojovány oprávněné nároky našich pracujících, nebo naopak tam, kde převažují úzké, sobecké zájmy jednotlivců a skupin nad zájmy celku. Ke kolektivnímu zainteresování pra
cujících na závodech je třeba účinněji využívat podnikových 80
fondů pracujících . O použití prostředků z tohoto fondu, který je určen pro kulturní, sociální, zdravotní a tělovýchovné účely, pro
bytovou výstavbu a rekreaci a studijní stipendia, bude rozhodo vat odborová organizace.
Naši pracující a zejména jejich odborová organizace musí pro jevit více iniciativy při zavádění a zvládnutí nové techniky. K zlepšení práce na tomto úseku bude správné, jak se na to po
ukazovalo v diskusi k dopisu ÚV KSČ, sjednotit činnost všech pracovníků podniku a přidružit vědeckotechnické společnosti, které dosud řídila Akademie věd , k odborovému hnutí. Společná
práce dělníků a techniků v nové organizaci zlepšovatelů a vyná lezců prospěje jak rozvoji technického pokroku , tak i organizo
vání účinnější výrobně technické propagandy mezi všemi pracu jícími.
Spolu s plnou odpovědností odborů za správu nemocenského pojištění jim bude třeba svěřit i přímý vliv na rozhodování o so
ciálním zabezpečení pracujících ve stáří a invaliditě. Aby se za bránilo četným nedostatkům při poskytování těchto důchodů a byla zabezpečena kontrola zdola, bude správné, aby první in
stancí, která bude posuzovat nároky na sociální zabezpečení a doporučovat přechod do důchodu , byla odborová organizace. Vy užijí - li odborové organizace všech příznivých podmínek , bu
dou-li nalézat nové formy stále širší účasti pracujících v našem hospodářském , veřejném a kulturním životě - pak budou vskut ku školou hospodaření a správy, školou komunismu. *
Na plnění úkolů spojených s dovršením socialistické výstavby
bude se aktivně podílet veliká část dnešní mladé generace. Dnešní mládež bude také hlavním nositelem dalšího postupu naší země ke komunismu. Na toto historicky významné poslání musí být mládež všestranně připravena a k tomu zaměříme její výchovu . Československý svaz mládeže vykonal při budování našeho zří zení, zejména svým bojem za jednotu mladé generace, záslužnou práci. Naši hoši a děvčata pod vlivem Svazu významně pomohli
na důležitých stavbách socialismu, z jejich řad vyrostly tisíce traktoristů, pomohli zlepšit stav zemědělské výroby v pohraničí. Svaz vychovává mladé pokolení k proletářskému internacionalis mu, mobilizuje je do aktivního boje za mír a přátelství mezi národy.
Náročné úkoly, ke kterým nyní přistupujeme, si však žádají, aby Svaz svůj vliv na mladé lidi dále zvyšoval a prohluboval.
A tu nelze přehlížet, že se v jeho práci uplatňuje málo nových 6 Protokol XI. sjezdu
81
účinných forem a že zejména jeho ideově výchovná práce má vážné nedostatky, málo ovlivňuje a utváří celkový vztah mladých lidí k životu .
Především bude správné vycházet ze zkušeností, že nejmocnější výchovou lidí je jejich aktivní účast v práci. Svaz mládeže by proto měl tuto stránku výchovy zdůraznit, vést mladé lidi ke každo dennímu odpovědnému plnění úkolů, jež vytyčuje strana . Bude správné dát také mládeži nové konkrétní úkoly , aby po stavila naší době a své činorodé práci další slavné památníky,
jakými byla v minulosti například Trať družby na Slovensku, Nová huť Klementa Gottwalda nebo hornické sídliště v severo
českém revíru . Doporučujeme sjezdu , aby pověřil Českosloven ský svaz mládeže úkolem podílet se v největší míře na výstavbě
nové kaučukárny, elektrárny v Žatci, vodního díla Jesenice, hor nického sídliště v Jirkově a na rekonstrukci závodu hutního prů myslu v Podbrezové. Chceme dále, aby si mládež vzala za svůj
úkol provést v příštích letech vodohospodářské práce ve Výcho doslovenské nížině, a přispět tak k využití a zúrodnění další půdy. Svaz mládeže by měl v současné době vést naše mladé lidi k tomu, aby se ve velkém počtu rozhodli pro práci ve sta vebnictví, zemědělství a hornictví. Zde zejména je potřebí mla dé krve, která by se po boku dospělých chopila nové techniky,
nových pracovních metod a pomohla tyto úseky pozvednout na úroveň , jaká odpovídá úkolu dovršit socialistickou výstavbu.
Splnění těchto úkolů bude nejen významnou pomocí naší výstavbě, ale bude především znamenat morální a politické zakalení desetitisíců zdatných mladých lidí a pomůže také po zdvihnout práci Svazu na vyšší úroveň. V této souvislosti je také třeba vidět velké poslání Revolučního odborového hnutí,
které má spoluodpovědnost za výchovu mladé generace, zejména mladých dělníků na závodech .
Všem musí být také jasno, jaké mají být ideové základy výchovy mládeže. Kladný vztah většiny mladých lidí k myš lenkám socialismu upevníme tím, že jej důsledně budeme opí rat o vědecký světový názor, že postavíme výchovu mládeže
plně na základy marxismu- leninismu a povedeme ji vyhraněně v komunistickém duchu. Jen tak bude moci Svaz mládeže při pravit mladou generaci pro úkoly , jež ji čekají, jen tak jí pomůže
zbavit se některých nezdravých vlivů, posílí morální výchovu mládeže a rozvine mezi mladými lidmi sklony ke kolektivnímu životu.
Vycházíme ze zásady, že Svaz mládeže má odpovědnost za všechny mladé lidi. To znamená prohloubit práci uvnitř Svazu, 82
zejména s dělnickou mládeží, která je jeho jádrem , rozšířit pů sobnost a vliv Svazu na vesnici, účinněji pracovat mezi student skou mládeží.
Má - li Svaz vychovávat mladé lidi k odpovědnému postoji vůči společnosti, musí docílit toho , aby všichni jeho členové daleko více cítili odpovědnost ke Svazu, plnili závazky a povinnosti, kte
ré pro ně vyplývají z příslušnosti k socialistické organizaci naší mládeže. Mnoho příkladů z práce Svazu nám ukazuje, že počet nost sama o sobě není ještě zárukou úspěchů, že formální členství organizaci oslabuje . Je tomu tak především na školách , kde je vliv Svazu nedostatečný.
Členství v ČSM by mělo zavazovat všechny aktivní svazáky, aby pracovali také v těch organizacích Národní fronty, které sdružují značnou část mládeže, především v odborech , v tělový chově a ve Svazarmu. Jejich povinností je, aby zde spolu s ko munisty vykonávali vliv na ostatní mladé lidi v duchu komunis
tických idejí.
Odpovědnost Svazu mládeže za komunistickou výchovu mladé generace nutně zvyšuje nároky na stranické vedení a řízení Svazu . Ačkoliv bylo usnesení celostátní konference o zřízení ko misí pro mládež přijato se souhlasem , výsledky jejich práce jsou
neuspokojivé. Velmi slabá je péče základních organizací strany o práci Svazu a o mládež vůbec. Doporučujeme sjezdu, aby schválil zásadu, že Svaz mládeže a jeho organizace na všech
stupních budou postaveny pod přímé vedení stranických orga nizací a orgánů. (Potlesk.) Tím chceme dosáhnout, aby se Svaz ještě těsněji přimkl ke straně a naopak aby stranické organizace
daleko závazněji pociťovaly svou odpovědnost vůči ČSM J . asným závěrem , který z toho vyplývá, je povinnost všech mladých ko munistů pracovat ve Svazu . Svaz a všechny jeho orgány by si měly být vědomy, že jsou
zálohou strany, soustavně působit k tomu, aby se nejlepší sva záci stali kandidáty strany, a dávat doporučení k jejich přijetí do strany.
Tyto nové vztahy mezi stranou a organizací mládeže jistě dále
zvýší aktivitu veškeré mládeže při výstavbě socialismu a bezpro středně ovlivní ideovou výchovu mladých lidí v duchu komu nismu. Považujeme za správné, aby ústřední výbor naší strany projednal na jednom zesvých nejbližších zasedání celý souhrn otázek mládeže .
V souvislosti s problémy mládeže chceme říci několik slov k naší tělovýchově a sportu . Vidíme v ní součást výchovy, která vede ke smyslu pro kolektiv, poskytuje našemu lidu radost 83
a osvěžení, upevňuje jeho zdraví i brannou připravenost. Činnost na tomto úseku musí být daleko těsněji spjata se všemi velikými
socialistickými přeměnami naší společnosti. Aby naše tělovýcho va byla zbavena všech buržoazních přežitků a nešvarů , musí být posílen její masový charakter. Zvláště půjde o získání naší mlá -
deže pro masovou účast v tělovýchově. Přestože naše tělový chovná organizace má více než milión členů, z mládeže do 18 let je v ní jen necelá pětina. Je nepřípustné, aby četná naše spor tovní zařízení byla uzavřena našim dětem aa mládeži . Jen ze široké
masové základny mohou růst vrcholné výkony, jen ona určuje celkovou úroveň naší tělesné výchovy a sportu . To je třeba mít
na zřeteli v přípravách druhé celostátní spartakiády v roce 1960. Hlavní úkoly kulturní revoluce Strana se při provádění své politiky opírala a opírá o leninskou zásadu , že socialismus je možno budovat jedině aktivní a uvědo
mělou činností nejširších mas pracujících. Tomu odpovídá její úsilí o stálé upevňování morálně politické jednoty našeho lidu v duchu marxisticko - leninského učení.
Rozhodující vliv na myšlení a vědomí lidí má nepochybně dů sledné uskutečňování našich úkolů v oblasti třídních vztahů , v rozvoji výrobních sil, v prohlubování socialistické demokracie. Velmi významné poslání připadá přitom ideologické práci, která spolu s celou organizátorskou prací strany, společenských orga nizací a lidově demokratického státu aktivně působí k dovršení
socialistické revoluce v oblasti ideologie a kultury. Bez toho je vybudování socialistické společnosti nemyslitelné.
Proto také ústřední výbor strany již na loňském červnovém zasedání vyzvedl otázky kulturní revoluce jako neodlučné sou části dovršení výstavby socialismu.
Při upevňování socialistického uvědomění pracujících jsme v uplynulých letech dosáhli významných úspěchů. V zápase s neustále pronikající ideologií kapitalismu, s vlivy ideologického působení zbytků buržoasie a s maloburžoazními tendencemi se
podařilo straně učinit ideje socialismu majetkem velké většiny pracujících a prohloubit v našem lidu city proletářského inter nacionalismu a socialistického vlastenectví. To ovšem zdaleka
neznamená, že by u nás již vlivy buržoazní ideologie nepůsobily a že nemohou dokonce zesílit, když proti nim nepovedeme dů sledný boj .
Kulturní revoluce má u nás své zvláštnosti dané historickým vývojem a podmínkami naší země. Silně rozvinutý kapitalismus 84
měl vliv na poměrně vysokou kulturní úroveň obyvatelstva a na předním místě dělnické třídy; to nám práci usnadňuje.
Buržoazní demokracie předválečného Československa umožnila však buržoazní ideologii zapustit ve vědomí lidí, zejména střed
ních vrstev, hluboké kořeny ; to naši práci ztěžuje. Přerod od maloburžoazního demokratismu k socialistickým zásadám , který dnes u nás ve svém každodenním životě prodě
lávají dosti početné vrstvy obyvatelstva – hlayně maloburžoa zie i značná část inteligence
je nesmírně složitý. Čeká nás
-
ještě mnoho trpělivé práce, než mnohé lidi z těchto vrstev při vedeme k poznání, jak klamné jsou jejich iluze o buržoazní de mokracii, jak krátkozraké je spojovat ideu naší národní svobody s buržoazním řádem, jak hluboce nepravdivé , a proto nesprávné je nedoceňovat úlohu dělnické třídy, která pod vlivem Velkého října byla hlavní silou v boji za národní a státní samostatnost
Čechů a Slováků. Kromě těchto falešných představ a názorů máme co činit s pozůstatky individualistických, egoistických a jiných návyků, které brzdí kolektivní práci na výstavbě socia lismu.
Prvním základním úkolem kulturní revoluce, jak ho formulo val Lenin, bylo přiblížit kulturu lidu. Využili jsme tu našich
velmi příznivých podmínek. Provedli jsme důslednou demokra tizaci školství, zajistili lidu právo na vzdělání, dali škole nový,
socialistický obsah . Rozšířili jsme podstatně možnosti dalšího vzdělání pracujících a dokořán jim otevřeli přístup ke kultuře. Máme například 75 stálých divadelních scén, každý občan byl loni v průměru čtrnáctkrát v kině, za posledních deset let vzrostl počet rozhlasových koncesí o 860 000, vydáváme knihy a časo pisy v dříve nevídaných nákladech . Máme 10 500 osvětových za řízení, z toho 282 domy osvěty, 14 500 lidových knihoven s 18 milióny svazků a máme více než 16 000 souborů lidové tvoři vosti.
Zvláštní zmínky zasluhuje bouřlivý rozvoj naší televize. Máme již přes čtvrt miliónu majitelů televizních přijímačů a jen za první čtvrtletí letošního roku jich přibylo 52 604. V množství
televizorů na počet obyvatelstva patříme mezi přední země světa.
Možnosti širokého přístupu pracujících ke vzdělání a kultuře budeme rozšiřovat i nadále. Přitom je však nutno dbát, aby vzrůstala současně úroveň práce všech kulturních, uměleckých a vůbec výchovných institucí, aby se zvyšovala stranickost a ideo vost našeho umění, tisku, rozhlasu, televize a filmu. Musíme tu
zlepšit také některé technické předpoklady, zejména pro zvýšení 85
výroby papíru, lepší a pružnější práci tiskáren, a držet krok s rozvojem techniky v televizi , rozhlase a filmu.
Rozbor ukazuje, že máme dostatek prostředků, jak působit na
myšlení lidí. Přitom jich však nevyužíváme vždy ve správném směru. Ke zvýšení jejich účinnosti je třeba, aby tyto instituce pracovaly vyhraněně v komunistickém duchu.
V nynějším období vystupuje do popředí zejména druhý zá kladní úkol kulturní revoluce, totiž překonat vliv buržoazní ideo
logie a všude rozšířit působení našich komunistických idejí. Při řešení tohoto úkolu staví strana na první místo školní výchovu. Naše komunistická budoucnost vyžaduje nové pojetí školního vzdělání.
Nelze se nadále smiřovat s tím , že naše střední škola nedosta
tečně připravuje žáky pro praktická povolání, že v nich dosta tečně nevychovává lásku k fyzické práci. Hlavním úkolem a posláním naší školy se proto musí stát pří prava všestranně vzdělaných lidí, kteří ovládají základní po znatky vědy a techniky a současně jsou zp zobilí ke kvalifiko
vané fyzické práci a připraveni uvědoměle se účastnit budování komunistické společnosti. Vytvořit takovou vpravdě socialistickou školu znamená stále těsněji různými formami spojovat vyučování s výrobní praxi
žáků tak, aby získali nejen pracovní návyky, ale ve vyšších tří dách střední školy i základní kvalifikaci pro dělnická povolání.
Podstatné přiblížení školy k výrobě povede ke zkvalitnění vše obecného vzdělání a vytvoří předpoklady i pro další zlepšení je jího politickovýchovného působení v duchu socialismu. Máme - li
tyto změny úspěšně provést, musí jejich smysl pochopit přede vším pedagogové a učitelé a aktivně nám pomáhat v tomto vý znamném díle.
Považujeme za správné sledovat cíl, aby do roku 1970 bylo poskytováno převážné většině mládeže plné středoškolské vzdě
lání. V nejbližších dvou až třech letech bude základní povinné vzdělání prodlouženo na devět let, jak po tom volala naše ve řejnost. Na ně budou navazovat tři dalšítřídy dvanáctiletky, od borné školy nebo odborná učiliště při závodech . K postupnému vytváření takové soustavy škol přistoupíme co nejdříve v sou ladu s našimi potřebami i možnostmi.
Tyto změny ve střední škole nám umožní zlepšit dnešní sou stavu vysokoškolského vzdělání, přiblížit ji daleko více k výro bě než dosud. Bude správné promyslet zejména nový způsob při jímání posluchačů na vysoké školy : vybírat je přednostně z řad 86
mládeže, která má za sebou výrobní praxi a tím i bohatší životní zkušenosti. (Potlesk .) Dovršení výstavby socialismu, k němuž nastupujeme v začát
cích nové technické revoluce, vyžaduje maximálního rozvoje vě dy. Z hlediska úkolů, které vytyčujeme, to znamená přednostní a cílevědomý rozvoj přírodních věd, především matematiky, fy ziky a chemie a celého úseku věd technických , aniž bychom pod ceňovali důležitost všech ostatních vědních oborů . Při stanovení
úkolů ve vědecké práci je třeba mít stále na zřeteli dosažení ma
ximálního předstihu vědy před potřebami společnosti, aby tak věda mohla rozhodným způsobem působit na myšlení lidí, roz šiřovala a prohlubovala poznatky a ovlivňovala více než dosud výrobu na našich závodech a v zemědělství. Očekáváme od našich
vědeckých pracovníků, že s největším úsilím pomohou při řešení nejdůležitějších klíčových otázek, které nám umožní podstatně pozvednout produktivitu práce, zvýšit technickou úroveň výro by a jejího řízení. Z těchto hledisek je třeba účelněji koordinovat
činnost našich vědeckých a výzkumných pracovišť . Zásadní význam bude mít plné využití bratrské pomoci a vzá jemné spolupráce se sovětskou vědou, tou vědou, která vytvořila první umělé družice Země a jejíž zkušenosti a poznatky zmno žují naše síly. Podle našeho názoru by bylo výhodné přistoupit také k těsnější koordinaci v řešení některých důležitých kon krétních vědeckých úkolů mezi vědci všech socialistických zemí. V žádném případě nemůžeme podléhat sebeuspokojení, a proto
budeme z hlediska našich potřeb pozorněji sledovat a využívat pokroků vědy v celém světě. V boji za socialistického člověka patří významné místo naší
literární a umělecké tvorbě. Převážná část umělců je dnes spjata s politikou naší strany, pracuje k uskutečnění socialistických kulturně politických cílů.
"Potvrdilose, že aktivní společenskou úlohumohou sehrát jen taková umělecká díla, jejichž tvůrci jsou těsně spjati se životem našeho lidu , díla, která pravdivě a s uměleckou přesvědčivostí zobrazují jeho revoluční zápas i perspektivy. Strana povede umělce k tomu, aby rozvíjeli socialistické a realistické umění, které k širokým vrstvám lidu hovoří nejpřesvědčivěji. Přitom bude nutno překonat zbytky ideologické neujasněnosti, podpo rované slabostí teoretické a kritické činnosti. Žádáme, aby naše
marxistická kritika viděla svůj první úkol v boji za socialistický charakter umění. Je to nutné proto, že nezřídka se zde setkává
me s různými, straně cizími nebo přímo protimarxistickými ná 87
zory. Jsou to mnohdy nálady a tendence nahrávající revizionis mu ; proto je musíme odhalovat a energicky potírat. Naše umění, zejména literatura, utrpěla v poslední době těžké
ztráty. Proto ještě více péče musíme věnovat růstu mladých na dějných lidí, kteří budou spatřovat svůj hlavní občanský a umě lecký úkol v aktivní podpoře dalšího revolučního postupu naší
země ke komunismu. Je na zkušených umělcích a spisovatelích, aby jim soudružsky pomáhali na cestě k mistrovství a v překo nání sklonů k módní výlučnosti, nesrozumitelnosti a originalitě za každou cenu .
Chceme, aby celá kulturní fronta se ještě těsněji semkla ko lem strany, aby tvůrčí práce našich umělců se ještě pevněji opí rala o komunistické ideje, aby dále vzrostla výchovná síla našeho umění v duchu komunismu.
i
STRANA
III.
ZÁRUKA DOVRŠENI SOCIALISTICKÉ VÝSTAVBY
Soudruzi a soudružky, vytyčujeme dějinný úkol dovršit socia listickou výstavbu v naší vlasti a máme jasný program na cestě k tomuto velkému cíli. Zárukou , že náš lid dosáhne tohoto cíle v historicky krátké době, je naše Komunistická strana Česko slovenska .
Strana nastupuje ke splnění tohoto velkého úkolu pevně pře svědčena o nezměrných tvůrčích silách našich pracujících. Náš
lid si může být jist, že komunistická strana ho povede správně vpřed , že nebude ustupovat před překážkami a nebude litovat
sil v boji za socialismus a komunismus. ( Potlesk .) Oč, soudruzi a soudružky, opíráme tuto svou jistotu , co nás naplňuje revolučním elánem a dává nám důvěru v naše síly ? Je
to především skutečnost, že naše strana je neochvějně věrna revolučnímu marxisticko - leninskému učení. Je to naše jednota ,
která dnes stmeluje celou stranu od ústředního výboru po zá kladní organizace, která z nás činí akceschopný předvoj dělnické třídy a všeho lidu a která každého komunistu naplňuje hrdostí nad příslušností ke straně. Silu této naší jednoty ukázala podzimní diskuse k dopisu
ústředního výboru naší strany, které se zúčastnily milióny pra cujících. Projevili v ní plný souhlas se směrem dalšího postupu , jak jej vytyčila naše strana. V diskusi byly vzneseny statisíce 88
cenných podnětů a připomínek , které aktivně přispěly k vytvá ření naší generální linie v období dovršení socialistické vý stavby. Síla této jednoty se projevila i v samé přípravě našeho sjezdu, která se znova stala věcí všech komunistů i miliónů
dělníků, rolníků a příslušníků inteligence. Velká většina zá kladních stranických organizací zaslala ústřednímu výboru re
zoluce, v nichž vyjadřuje nejen plný souhlas s tezemi, které jsme k našemu sjezdu vypracovali, ale zároveň i vůli bez odkladně přikročit k uskutečňování jejich zásad. To se projevilo četnými závazky i konkrétními činy na pracovištích , v závodech i na vesnicích , které jsou nejkrásnějšími důkazy semknutosti lidu kolem strany.
Naše strana nashromáždila bohaté zkušenosti jak z období bojů proti buržoasii, tak při výstavbě nového života. V těchto zkušenostech je živá tvůrčí síla našeho učení, je v nich moud
rost naší dělnické třídy a lidu. Komunistická strana Českoslo venska vyrostla z dělnické třídy, vyrostla z lidu, je jeho součástí a jemu slouží.
V období mezi X. a XI. sjezdem posuzoval a řešil ústřední
výbor strany všechny základní otázky socialistické výstavby, sehrál svou úlohu rozhodujícího činitele v zemi. Každé zase dání ústředního výboru bylo významnou událostí v životě naší republiky. V jeho usneseních se spojovala kolektivní moudrost
naší strany s kolektivní moudrostí lidu, dával se správný směr boji za splnění generální linie výstavby socialismu. Proto jeho směrnice nacházely kladnou odezvu a podporu lidu , vedly jeho budovatelské úsilí k novým úspěchům.
Ústřední výbor neváhal podrobit otevřené kritice mnohé naše vlastní chyby a nedostatky, kterými jsme se již dříve zabývali, ale které zvlášť ostře vynikly ve světle XX . sjezdu KSSS, jeho smělých perspektiv boje za mír a socialismus. Ústřední výbor
KSČ pochopil výsledky XX . sjezdu KSSS v ofenzívním smyslu, směle z nich vyvodil závěry pro práci celé strany a postavil se do čela boje za jejich splnění, stejně jako do boje proti všem chybám a nedostatkům. V důsledku tohoto postoje, s nímž se
ztotožnila celá strana, získal si ústřední výbor ještě větší důvěru a autoritu y masách .
V našem jasném postoji byl základ toho, proč se u nás ne
mohly rozšířit kapitulantské a oportunistické hlasy a proč se v době zběsilého náporu mezinárodní reakce proti komunistic
kému hnutí upevnila jednota strany a lidu. Je správné si uvědomit, v čem byla hlavní síla stranické práce v uplynulém období. Byla nesporně v tom, že řešení všech hlav 89
ních politických a hospodářských problémů jsme posuzovali společně s naším lidem . Uplynulé období se zvláště vyznačuje
rostoucí aktivitou statisíců komunistů, mocným rozvojem poli tického života v celé straně, činorodým a kritickým posuzováním
základních otázek socialistické výstavby a všech problémů stra nického, státního a veřejného života .
Pod vedením ústředního výboru byla věnována velká pozor nost stálému zlepšování práce všech stranických orgánů a orga nizací, uplatňování leninských zásad a norem stranického ži vota. Dosáhli jsme pokroku v budování aktivu a můžeme říci ,
že dnes má strana široký zkušený aktiv , který při správném vedení nesmírně zvyšuje její bojeschopnost. V celé straně se
zvýšila aktivita, čemuž pomohla i včasná informovanost celé strany o všech důležitých událostech a nových problémech.
Ústřední výbor dbal, aby stranické orgány a organizace poho tověji reagovaly na palčivé otázky a soustavně rozvíjely maso vou politickou práci. Pozornost, kterou ústřední výbor věnoval
ideologickým a mezinárodním otázkám , se projevila v celé stra ně. Právě období příprav ke sjezdu se vyznačuje dalším vzestu pem ideologické práce.
Strana se politicky, ideologicky a organizačně dále upevnila. K prvnímu lednu letošního roku měla 1 422 199 členů a kandi
dátů organizovaných v 47 478 základních organizacích. Význam nou skutečností je, že se zhruba o 7 % zvýšil počet základních organizací, a tak se rozšířil okruh přímého vlivu strany na další pracoviště a místa .
Připomínáme si všechny tyto skutečnosti ne abychom upadli do sebeuspokojení, ale abychom si ještě více uvědomili svou odpovědnost, abychom kriticky pohlédli na vše, co musíme v naší práci zlepšit. Chceme- li dosáhnout svých cílů, musí být náš pří
stup k řešení všech nových úkolů prodchnut duchem stranic kosti. Stále se ještě setkáváme s nedostatkem odpovědnosti vůči straně, se zjevy, které odporují stranickým usnesením a
směrnicím , s nepřípustným prosazováním osobních cílů a zájmů. Před celou stranou stojí jako základní úkol v nastávajícím období posílení její vedoucí úlohy v celém našem životě. Revi zionisté útočí na tento základní princip marxismu - leninismu, my však ještě více pozvedneme význam a úlohu strany v životě celé naší země. To, že strana vyrostla ve vůdčí a řídící sílu naší spo lečnosti, je výsledkem její práce a jejího boje. Stalo se tak z vůle
našich pracujících. Posílení a prohloubení vedoucí úlohy strany dá našemu lidu ještě větší jistotu, že v historicky krátké době
dostihneme cílů, které si vytyčujeme. Uplatňovat vedoucí úlohu 90
strany, to také znamená na všech úsecích se důkladněji zamýš
let nad perspektivami, které se nám otevírají bojem za dovršení socialistické výstavby. Vedoucí úloha strany se musí projevit jak zvýšeným ideovým působením , tak zlepšenou organizátorskou prací, která teprve zabezpečuje úspěch díla.
Ještě ne vždy se chápe, že jde o vedoucí úlohu strany, o pro sazení jejího stanoviska, a ne o vedoucí postavení některého jednotlivce či skupiny a prosazení jejich názorů. Komunista jen
tehdy uskutečňuje vedoucí úlohu strany, když všude a ve všem jedná v souladu s jejími zásadami a usneseními .
S posilováním vedoucí úlohy strany nerozlučně souvisí nut nost dále prohlubovat leninské principy v práci strany, po silovat kolektivnost vedení, rozvíjet vnitrostranickou demokra cii, kritiku a sebekritiku . Strana vychovává své členy, aby všude
a za všech okolností dovedli obhájit a uskutečňovat její dílo, aby dovedli samostatně řešit problémy ; o to v ještě větší míře půjde
v nastávajícím období. Příští období bude klást zvýšené nároky na práci ústředního výboru, krajských a okresních výborů i všech základních organizací strany.
Ústřední výbor strany je centrem veškeré politické, hospo dářské a kulturní činnosti v zemi. Tomu musí odpovídat celá jeho další činnost i jeho složení. Jestliže v uplynulém období
spolu s důsledným zabezpečováním hlavních úkolů obrátil po zornost k zásadním otázkám našich perspektiv , pak nyní půjde
o to, aby v duchu sjezdových usnesení byly tyto perspektivní úkoly postupně dále rozpracovávány a řešeny. Se zvýšením pravomoci v krajích a okresech vzrostla úloha a odpovědnost krajských i okresních výborů strany. Tak jako je ŪV centrem politické, hospodářské a kulturní činnosti v ce lém státě, tak jsou jím v obvodu své působnosti krajské a okresní výbory. To ovšem znamená, že musí být také nejdů
slednějšími strážci celostátních zájmů, bojovníky za využití všech místních rezerv a možností v zájmu rozvoje celého ná rodního hospodářství. Na krajských i okresních výborech bude ve velké míře záviset, jak se podaří straně zmobilizovat všechny
síly, celou Národní frontu do nejaktivnějšího boje za dovršení socialistické výstavby. Proto také mají neustále rozšiřovat svůj
aktiv o osvědčené pracovníky jak z řad komunistů , tak i bez partijních . Naše krajské i okresní výbory pozvedly svou práci
na dobrou úroveň . Vyslovujeme pevné přesvědčení, že úspěšně zvládnou nové velké úkoly.
Přední fronta našeho boje za dovršení socialistické výstavby 91
je v závodech a na vesnicích . Tam se rodí iniciativa, která
dokáže překonat nedostatky a obtíže a předstihnout i ty nej smělejší plány. Na našich závodech vzniklo mohutné socialis
tické soutěžení za překročení plánů, v našich JZD vyrostlo široké hnutí za splnění plánovaných úkolů druhé pětiletky o rok dříve. V tom tkví velká zásluha obětavé práce našich základ ních organizací. Ústřední výbor povede krajské a okresní výbory k tomu, aby měly stále těsnější styk se základními organizacemi.
V poslední době byla přijata celá řada opatření, která po zvedají úlohu základních stranických organizací na závodech
i vesnicích. K nejdůležitějším z nich patří rozšíření práva kon troly stranických organizací v průmyslových závodech . Jde o to, aby toto právo kontroly bylo důsledně a správně využívá
no, aby se zlepšila výchovná a organizátorská práce stranic kých organizací v boji za důslednější plnění úkolů. Rozšíření pravomoci podniků a závodů dává ještě širší pole působnosti stranickým organizacím , umožňuje jim hlouběji pronikat do
hospodaření závodů, dbát více o potřeby lidí. Je třeba říci, že máme ještě některé organizace, které více
žijí z důvěry a autority celé strany, ale málo ji rozmnožují svou vlastní činností v okruhu své působnosti. Nyní půjde ze jména o další zlepšení stranické práce v rozhodujících prů myslových odvětvích, na která jsou kladeny zvláště velké poža davky v boji za dovršení socialistické výstavby, a o podstatné zlepšení stranické práce na vesnici.
Slabinou naší práce je stále nedostatečná kontrola plnění při jatých usnesení. Máme celou řadu dobrých , a možno říci velmi dobrých usnesení, ale jejich nedůsledná kontrola vede často k to mu, že ani odpovědní pracovníci se jimi stále dost necítí vázáni.
Je to oportunismus v praxi, který se projevuje na různých stup ních řízení a proti kterému musíme rozhodně vystupovat. Dů sledné prosazování a plnění kolektivně přijatých usnesení, jed nota slov a činů musí být pro všechny zákonem . Nové úkoly vyžadují také větší pozornost ke kádrové práci, která je nedílnou součástí veškeré naší činnosti, na což se na mnoha místech zapomínalo . Výběr a správné rozmisťování kádrů, jejich ideová výchova a zvyšování odborné kvalifikace
budou v mnohém rozhodovat o dosažení našich cílů. Nebylo by možné hovořit o vedoucí úloze strany, kdyby naše organizace
náležitě neuplatňovaly svůj vliv na řešení kádrových otázek v okruhu své působnosti. Také vedoucí státní a hospodářští pra
covníci si musí být daleko více vědomi toho, že odpovídají před 92
stranou nejen za splnění uložených úkolů , ale i za správnou prá ci s kádry.
Kádrovou práci musíme oprostit od byrokratických forem , které nebyly dosud překonány, a zaměřit se na individuální práci s lidmi a jejich výchovu v duchu marxismu -leninismu. S rozšiřováním stranického vlivu , s důsledným zabezpečováním
i kontrolou plnění úkolů těsně souvisí péče o růst a zlepšování sociálního i věkového složení strany. I když zejména v předsjez dovém období jsme dosáhli dobrých výsledků, nemůžeme se jimi spokojovat. Při všech akcích a událostech se přesvědčujeme, kolik
schopných a obětavých pracovníků nám na všech úsecích vy růstá. Mnozí z nich nesporně patří do strany, avšak stranické organizace si jich málo všímají a krajské a okresní výbory je k tomu nedostatečně vedou. Odpovědným úkolem základních organizací stále zůstává péče o přijímání kandidátů a členů z řad dělníků, družstevníků a inteligence, zvláště technické a vědecké. Rozbor věkového složení strany a její závažné úkoly mezi mládeží s veškerou naléhavostí
vyzdvihují potřebu přijímat do strany daleko větší počet aktiv ních mladých lidí. Nedílnou součástí každého stranického orgánu a důležitým článkem stranického vedení je aparát strany. V uplynulém ob dobí dokázal, že má nemalý podíl na vzestupu úrovně stranické práce. Snížení stranického aparátu , k němuž jsme v uplynulé době
přistoupili, vedlo k jeho zkvalitnění, ke zlepšení metod a stylu jeho práce. Budeme klást stále větší požadavky na funkcionáře stranického aparátu, na jejich politickou zkušenost a zakalenost i potřebnou kvalifikaci. Straničtí pracovníci musí být opravdo vými důvěrníky lidu, musí být ještě těsněji spjati se základními organizacemi, s komunisty i bezpartijními. Základní metodou jejich práce je stálý styk s pracujícími.
Jednou z hlavních podmínek uplatňování vedoucí úlohy strany je rostoucí ideově politická vyspělost komunistů, jejich schop nost tvořivě používat marxisticko -leninského učení v každodenní práci.
Úsilí o důslednou zásadovost ideologické práce, o překonání revizionistických vlivů a zbytků dogmatismu, o její těsnější se
pětí s životem a praxí přineslo dobré výsledky. Zejména po celo státní konferenci byly vytvořeny předpoklady, aby vzestup ideo logické práce byl trvalý.
V masových nákladech u nás vycházejí díla klasiků marxis mu - leninismu. Bylo dokončeno vydání Marxova Kapitálu a třiceti pěti svazků Sebraných spisů V. I. Lenina. Vyšly první svazky 93
Sebraných spisů Marxe a Engelse a pokračuje se ve vydávání Sebraných spisů Klementa Gottwalda. Svou práci zahájil Institut společenských věd při ÚV KSČ. Značně postoupila práce na učebnici dějin KSČ, která se stane důležitým přínosem k dalšímu rozvoji ideologické práce a zdrojem poučení pro členy strany i bezpartijní. V ideologické práci strany si musíme být vědomi, že dovršení výstavby socialismu přináší a přinese celou řadu nových otázek
aproblémů, které bude třeba teoreticky zpracovávat. Marxismus leninismus jako věda a základ revoluční praxe musí být rozvíjen a obohacován o nové zkušenosti mezinárodního dělnického hnutí
i o naše vlastní zkušenosti, o zobecnění převratných vědeckých a technických objevů naší doby. Aniž oslabujeme pozornost k ostatním oborům teoretické čin
nosti, zdůrazňujeme, že především ekonomické vědy a naše mar xisticko -leninská filosofie budou muset rozpracovávat mnoho problémů, které bezprostředně souvisí s dovršením výstavby so cialismu. V marxisticko - leninské filosofii jde o to, studovat zá
roveň při rozpracovávání těchto problémů dialektické rysy v na šem životě i v revoluční praxi strany, a pomáhat tak stranickým kádrům k ovládnutí marxistické vědecké metody. Současně se
domníváme, že naši historikové společně s filosofy a ekonomy mohou již v nejbližších letech odstranit zaostávání, které se u nás projevuje v rozpracování otázek vědeckého komunismu, zaměří - li
se na problematiku souvisící s třídními přeměnami a upevňo váním socialistických společenských vztahů v naší společnosti. S rostoucími požadavky na ideologickou práci zvyšují se ná- .
roky na stranickou výchovu komunistů i bezpartijních , na stra nickou propagandu a politickou agitaci. Stranická výchova musí být chápána jako mnohostranný proces získávání politických , teoretických i odborných znalostí na základě studia marxismu
leninismu a vědeckých poznatků i zkušeností z denní prak tické práce strany. Nelze ji tedy zužovat jen na jednotlivé for my stranického školení, ale o zásadních ideologických a poli tických problémech je zapotřebí hovořit na členských schůzích i ve stranických skupinách. Rovněž je správné ukládat jednotli vým komunistům jako stranický úkol, aby prohlubovali své odborné znalosti a zlepšovali svou pracovní kvalifikaci. Zvyšo
vání účinnosti a výsledků propagandy a agitace vyžaduje, aby byla spojována s každodenní organizátorskou prací stranických organizací, vycházela z praxe a k praxi směřovala. To je možné
jen tehdy, bude-li propaganda a politická agitace zaměřena na hlavní politické a hospodářské úkoly strany. 94
Účinnost politické agitace se usí projevit v mobilizaci pra cujících k plnění zvýšených úkolů, v zobecňování a rozšiřování
nejlepších pracovních zkušeností, v dalším mohutném rozvoji socialistického soutěžení.
Bylo vždy tradicí v naší straně, že ve výchovné práci po boku vyspělých dělníků hrála významnou úlohu komunistická inteli
gence. Budou -li pracovníci našich vysokých škol a vědeckých ústavů spojeni jako straničtí propagandisté s pracujícími zá vodů a vesnic, přinese to oboustranný prospěch : jak ideologické výchově pracujících, tak vědecké práci, přiblížení teoretických pracovišť životu .
Zkušenosti posledních let ukazují, že zdůraznění ekonomické stránky marxismu -leninismu ve stranické výchově bylo správné a vzhledem k našim úkolům zůstává v platnosti i nadále. Sou časně je nutno zesílit výchovnou činnost týkající se otázek
komunistického světového názoru, mezinárodních vztahů a me zinárodního dělnického hnutí.
Celá činnost naší strany, její politická, ideologická a orga nizátorská práce musí být prodchnuta novými velkými úkoly , které si dáváme. Dnes, kdy nastupujeme do bojů za dovršení socialistické výstavby, ještě více vzrostl význam tvůrčího uplat ňování zkušeností KSSS v celém našem životě. Komunistická
strana Sovětského svazu je osvědčeným centrem mezinárodního revolučního dělnického hnutí, je nám příkladem , jak s leninským
elánem a věcností úspěšně pracovat k uskutečnění komunistic kých cílů . *
Soudružky a soudruzi! XI. sjezd Komunistické strany Česko slovenska vytyčí další smělé úkoly v budování socialismu v naší vlasti. Jsou to úkoly , jejichž splněním upevníme náš stát děl níků a rolníků, stát pracujících . Jsou to úkoly nového prudkého rozvoje výrobních sil v celém našem socialistickém hospodář ství, které ještě názorněji prokáže svou převahu nad kapitalis mem .
Smyslem všech našich plánů je bohatý a šťastný život pracu
jícího člověka. Pro dosažení tohoto cíle je Komunistická strana Československa připravena rozvinout všechny své tvůrčí síly, semknout v nezlomné jednotě a soudružské spolupráci všechen náš lid .
Jsme si vědomi, že socialismus roste z živé práce miliónů . 95
Každý úspěch v naší politické činnosti, v rozvoji naší výroby činí socialismus silnějším . (Potlesk.) Známe sílu našeho učení marxismu -leninismu, které je ne
přemožitelné. (Potlesk .) Známe sílu, která pramení z naší příslušnosti k mohutnému táboru socialismu, z našeho spojenectví a spolupráce se Sovět
ským svazem . ( Dlouhotrvající potlesk . Delegáti povstávají a pro volávají: »Ať žije Sovětský svaz!«)
Známe sílu , pevnost a jednotu naší strany, spolehlivého od dílu mezinárodního komunistického hnutí. ( Potlesk .) Před naší stranou a naším lidem se tyčí smělý revoluční cíl :
dovršit socialistickou výstavbu v naší vlasti ! ( Potlesk .) Máme všechny předpoklady dosáhnout ho v blízké době.
Do práce, do boje za uskutečnění naší generální linie ! Kupředu k vítězství socialismu! (Delegáti povstávají. Bouřlivý potlesk a volání: »At žije KSČ!« – »At žije Sovětský svaz ! « -
-
» Ať žije lidová Čína !« – »Ať žije tábor miru ! " – »Hurá!«) Soudruh ZDENĚK FIERLINGER: ;
Děkuji soudruhu Novotnému za předneseníjeho referátu .
Na pořadu je zpráva o činnosti ústřední revizní komise Ko munistické strany Československa. Žádám soudruha Štětku, aby tuto zprávu přednesl.
96
ZPRÁVA O ČINNOSTI
ÚSTŘEDNÍ REVIZNÍ KOMISE KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA Soudruh JOSEF ŠTĚTKA:
Soudruzi delegáti vážení hosté ! Soudruh Antonín Novotný ve zprávě o činnosti ústředního vý
boru Komunistické strany Československa podal hluboký rozbor mezinárodní i vnitřní situace a našeho stranického života. Heslo » Dovršit socialistickou výstavbu v naší vlasti « zava
zuje všechny komunisty dále zvyšovat úroveň organizátorské stranické práce a stát v čele boje za jeho splnění všude a za všech okolností.
Je nesporné, že základem všech docílených úspěchů, které umožnily vytyčení hesla, byla naše strana - Komunistická stra
na Československa – ukovaná v dlouholetých bojích, jediná .
záruka všech dalších vítězství.
Mám podat XI. sjezdu naší strany zprávu ústřední revizní komise KSČ za dobu od X. do XI. sjezdu strany.
Podle stanov strany základním úkolem revizních komisí všech stupňů je v rámci své územní působnosti kontrolovat, jak jsou
plněny usnesení a směrnice ústředního výboru strany a jeho orgánů, které se týkají hospodářsko - finanční politiky stranic kých organizací, podniků a účelových zařízení strany, správné
ho placení členských příspěvků, přísného pořádku v evidenci členů a kandidátů strany i v příslušné stranické administrativě.
V období od X. sjezdu strany přijal ústřední výbor KSČ řadu důležitých usnesení, která se bezprostředně týkala upevňování finančního a evidenčního pořádku ve straně a stranické admi nistrativy.
Jako nejdůležitější uvádíme provedení výměny členských le gitimací v roce 1955–1956 , zapojení základních organizací do
celostranického hospodářství v roce 1955, rozbor hospodaření Komunistické strany Československa za rok 1956 a jeho pro 7 Protokol XI. sjezdu
97
jednání v krajských a okresních výborech KSČ a provedení
kontroly členských legitimací a kandidátských průkazů včetně změn v ustanoveních » Pravidel vedení evidence členů a kandi
dátů KSČ« v roce 1957–1958.
Hospodaření se stranickými prostředky Soudruzi!
Nejdůležitějším politickým ukazatelem v celém stranickém Členové revizních komisí nerevidují jen účetní doklady, jak se mnohdy někteří funkcionáři domnívají, nýbrž posuzují hlavně hospodářskou činnost z hlediska potřebnosti a nutnosti dobře
zajistit účelné a hospodárné plnění politických úkolů strany. Ústřední revizní komise se podrobně zabývala rozbory roz
počtů a závěrečných účtů všech organizací, podniků a účelových zařízení strany. Závěry činila na podkladě zkušeností z revizí prováděných přímo na jednotlivých úsecích . Obdobně tak postupovaly krajské revizní komise a většina okresních revizních komisí.
Ústřední revizní komise KSČ se přesvědčila, že v období mezi
X. a XI . sjezdem naší strany se hospodaření se stranickými pro středky v orgánech strany dále upevnilo. To umožnilo provést decentralizaci pravomoci na nižší orgány strany a zapojit základní organizace do celostranického roz počtu .
V období od X. sjezdu strany, vezmeme - li rok 1954 za 100, jeví
se vývoj příjmů a výdajů ve srovnatelných položkách takto : V roce 1955 vzrostly příjmy na 105,1 % , výdaje na 106,8 % .
V roce 1956 vzrostly příjmy na 103,9 % , ale výdaje na 109,7 % .
V roce 1957 vzrostly příjmy již na 105,8 % , avšak výdaje klesly na 103,2 % . Tento přehled ukazuje, že v roce 1957 bylo docíleno podstat
ného obratu ve stranickém hospodaření. Postupným zapojová ním základních organizací na rozpočet strany došlo k zlepšení příjmů, zejména v odběru příspěvkových známek . Zvýšenou péčí o hospodárnost v práci stranického aparátu se
snížily výdajové položky. Tomu přispělo i snížení počtu stra nického aparátu . 98
Clenské příspěvky Soudruzi!
Nejdůležitějším politickým ukazatelem v celém stranickém
hospodaření v příjmové části jsou členské příspěvky. S radostí mohu konstatovat, že dochází k stálému zvyšování průměru
členských příspěvků a že příjmy z odběru příspěvkových zná mek se stále zvyšují.
Tak v roce 1955 stoupl příjem proti roku 1954 o 13,4 % , v roce 1956 o 8,7 % a v roce 1957 o 2,4 % . Toto zjištění je o to významnější, že v roce 1956 došlo ke sní .
žení příspěvkové stupnice, které předpokládalo snížení příjmů z příspěvkových známek o 16,3 %. Zvýšeného odběru členských známek v roce 1955 bylo dosa
ženo při výměně členských legitimací. K zvýšení odběru člen ských známek v roce 1957 napomohlo plnění usnesení politic kého byra ÚV KSČ v roce 1957, kdy při projednávání hospodaření strany za rok 1956 se pléna krajských výborů za účasti krajských revizních komisí těmito otázkami zabývala s cílem odstranit vytýkané nedostatky. K stejnému projednání došlo i na okresních výborech za aktivní účasti okresních revizních komisí .
Také provádění kontroly členských legitimací a kandidátských průkazů pomohlo zlepšit příspěvkovou morálku. Zkušenosti ukazují, že v základních organizacích, kde je for mám a metodám placení členských příspěvků věnována potřeb ná pozornost, je vývoj příjmů za příspěvky dobry. Tak například v závodě TOS Kuřim v , okrese Brno - venkov ,
kde celozávodní průměr loňského roku činil 18,87 Kčs, v lednu 1958 stoupl na 23,07 Kčs. Dále například na Dole Antonín činil příspěvkový průměr
v říjnu 1957 16,85 Kčs, v prosinci již 25,- Kčs. .
Na Dole Nosek v říjnu 1957 19,94 Kčs, v listopadu již 26,08 Kčs .
Podobné příklady vzestupné linie placení členských příspěvků lze uvést i z jiných českých a slovenských krajů. Při revizích však byly zjištěny i vážné nedostatky. Tak na příklad : Na plenárním zasedání krajského výboru strany v Plzni v roce
1957 poukázala krajská revizní komise na závady zjištěné při revizi platební morálky vedoucích kádrů ředitelství státních statků v Horšovském Týně. Jmenovala konkrétně špatné platiče 99
a kritizovala i práci instruktora OV KSČ pro základní organi zace státních statků.
Výsledkem bylo, že přímo kritizovaní zaplatili svůj dluh stra ně, který činil maličkost, 2530,- Kčs. C
Krajská revizní komise při své činnosti na úseku kontroly
správného placení členských příspěvků zjistila itakový případ, že v jedné základní organizaci v okrese Český Těšín vybíral člen ské příspěvky strany bezpartijní občan. ( Smích .) V Bratislavském kraji byly zjištěny nedostatky v placení členských příspěvků i v některých základních organizacích na pověřenectvech, ve filmu, v divadle a také v redakci Pravdy. Špatná platební morálka u mnohých hospodářských i kultur ních pracovníků není žel ojedinělá, celá řada dobře placených příslušníků strany různé příjmy jako honoráře za literární práce, herecké výkony a podobně - za část svého čistého příjmu nepovažuje a členské příspěvky z nich neplatí. Nelze zamlčet tu skutečnost, že se ještě objevují v naší stra
ně jednotlivci, dokonce i funkcionáři, kteří si osobují právo měnit usnesení ústředního výboru strany, pokud jde o výši člen ských příspěvků .
Ve své revizní činnosti jsme se setkali i s nesprávnými názory v některých okresních organizacích , jako by finanční zajištění politických a organizačních úkolů bylo závislé jen na dotacích od ústředního výboru KSČ. Proti takovým tendencím je nutno bojovat. Příjem za člen
ské příspěvky je a bude i nadále rozhodujícím činitelem v ma teriálním zajištění úkolů naší strany. Při výběru členských pří spěvků nejde ovšem jen o koruny. Ty jsou pouze výsledkem dobré nebo méně dobré politické práce. Dovolte, abych v této souvislosti uvedl svou osobní zkušenost.
Za prvé republiky se nevyskytl případ, že by člen strany poža doval snížení členských příspěvků – ba naopak, i nezaměstnaní
dělníci by se byli styděli dát si do členské legitimace bezplatnou
známku, ač podle usnesení ÚV KSČ měli na tuto bezplatnou známku právo. * Soudruzi!
Do rozpočtu strany byly také začleněny krajské stranické časopisy. Jednotný rozpočet strany dnes zahrnuje hospodářství celé strany, včetně Rudého práva, Pravdy a řady dalších časo
pisů, Ústavu dějin KSČ, Vysoké stranické školy a Institutu spo 100
lečenských věd a muzeí V. I. Lenina, Klementa Gottwalda a jemu přidělených muzeí a ostatních stranických účelových zařízení. V celé straně byla v minulém období provedena generální inventarizace, a tím zaveden pořádek do evidence majetku a vy
řešen majetkoprávní stav budov všech sekretariátů strany. Také v provádění investic a generálních opray bylo docíleno většího pořádku. Zapojení základních organizací do celostranického hospoda
ření bylo k 31. 12. 1957 provedeno na 91 % . Nejbližším úkolem bude, aby zapojení základních organizací bylo provedeno beze zbytku .
Soudruzi, jakou péči věnuje ústřední výbor naší strany vý chově a školení vedoucích kádrů , ukazuje výdajová položka na školení okresních funkcionářů strany , a sice vezmeme - li za zá klad výdaje v roce 1954 za 100, pak v roce 1955 stouply na
117,17 % , v roce 1956 na 201,51 % a v roce 1957 na 170,73 % . Pokles v roce 1957 byl způsoben čerpáním rozpočtu pouze na 62,8 % . To ukazuje, že okresní výbory uložené úkoly plnily .
nedostatečně. Je třeba dále poznamenat, že stále je ještě nevy
užita kapacita většiny stranických škol. Ve finančním hospodaření stranických podniků Rudé právo a Pravda dochází ke stabilizaci příjmových a výdajových položek . Oba podniky skončily aktivním výsledkem .
Ve srovnání s rokem 1956 je celkový hospodářský výsledek obou stranických podniků lepší o 13 % . Je třeba přiznat, že zatím co krajské stranické časopisy v českých zemích docilují zisku , jsou stranické časopisy na Slovensku zatím ztrátové.
Evidence Soudruzi, revizní komise sledují při své revizní činnosti i stav
v evidenci členů a kandidátů . S potěšením mohu prohlásit, že také na tomto úseku nastalo v období od posledního sjezdu značné zlepšení.
Dobře vedená stranická evidence musí pomáhat i při úspěšné výchově a rozmisťování stranických kádrů a být tak jedním
z rozhodujících činitelů při zvyšování úrovně stranické práce. Proto znalost » Pravidel vedení evidence členů a kandidátů
KSČ« je podmínkou úspěchů a správného vedení této evidence. Přestože orgány strany zajišťují provádění »Pravidel vedení evidence členů a kandidátů KSČ« , jsou ještě nedostatky, které volají přímo po lepší, důslednější a odpovědnější práci při ve dení evidence členů a kandidátů strany. 101
Uvedu dva z mnoha případů, v jakém stavu byly při revizi nalezeny. V kraji Hradec Králové na okrese Dvůr Králové karto
téka podle organizací v 92 případech nesouhlasila se stavem podle měsíčního hlášení za únor 1957.
Dále bylo zjištěno 105 případů nevyřízeného členství a 31 pří padů nevyřízených přihlášek .
Naproti tomu v Náchodě a v Nové Pace byla evidence nalezena v celkem dobrém stavu .
Podobně tomu bylo při kontrole v kraji České Budějovice. V kraji bylo při kontrole nalezeno 594 kandidátů s prošlou lhůtou, v okrese Kaplice 51 kandidát s prošlou lhůtou, v Pracha ticích 36 kandidátů s prošlou lhůtou .
Soudruzi, to ukazuje, že je třeba soustavnou kontrolou sle dovat členskou evidenci, neboť je to základ, na kterém stojí or
ganizační pořádek strany, a nikdo se nemůže v okresech v ta kovýchto případech , když není evidence v pořádku, dopočítat
členů strany a tím méně sociálního složení členských kádrů . Okresní výbory strany za pomoci krajských výborů strany musí se starat o to, aby »Pravidla vedení evidence členů a kan didátů strany « byla důsledně plněna, aby s nimi byli seznamo váni funkcionáři, členové a kandidáti strany a aby bylo úzkost livě dbáno o jejich plnění. Revizní komise jsou povinny kontrolovat důsledně dodržování
pořádku v evidenci členů a kandidátů strany, stejně jako na prostého pořádku ve stranických dokumentech . Stav stranické administrativy
Ústřední výbor KSČ vydal pokyny pro vedení jednotné admi nistrativy v orgánech strany a pro zacházení s písemným ma teriálem .
Revizní komise se staraly při svých revizích , jak byly tyto pokyny a směrnice plněny. Ve většině případů, zejména v krajských sekretariátech strany, nastalo podstatné zlepšení v ukládání písemných materiálů a za cházení s nimi.
Při revizích byly však zjištěny i nedostatky v administrativě, hlavně v archívech na některých okresních sekretariátech .
Ukoly revizních komisí Soudruzi, ve zprávě jsem se jen velmi stručně zmínil o práci revizních komisí všech stupňů. 102
V řadách členů revizních komisí má strana k dispozici mnoho poctivých a obětavých funkcionářů , kteří svou činností přispěli k zlepšení hospodaření strany, v evidenci a ve stranické admi nistrativě.
Přesto však činnost revizních komisí nebyla vždy na výši úkolů , které měla splnit.
To se týká v prvé řadě některých okresních revizních komisí. Hlavní příčina nedostatků tkví v ne vždy vhodné volbě členů revizních komisí.
I když v poslední době došlo k dalšímu zlepšení v kádrovém výběru členů okresních revizních komisí, stále se ještě mnozí funkcionáři domnívají, že dobrým členem revizní komise může být jen ten , kdo je účetním nebo odborníkem . To ovšem nestačí.
Dobrým členem revizní komise může být ten, kdo je politicky vyspělý, zná práci ve straně a dovede obětavě pracovat.
Soudruzi, máme takové členy strany ? Ano, jde jen o to, aby chom je do revizní činnosti zapojili.
Společným nedostatkem v práci revizních komisí revizní komisi nevyjímaje
ústřední
je nedostatek důslednosti při kontrole plnění usnesení ústředního výboru a ústřední revizní -
komise .
Závěrem své zprávy chci aspoň v základních rysech naznačit úkoly , před nimiž pro nejbližší dobu stojí revizní komise strany : 1. Provádět pravidelnou kontrolu hospodaření všech organizací, podniků a zařízení strany podle rozpočtu ; 2. zajišťovat, aby krajské a okresní revizní komise důsledně kon trolovaly příspěvkovou morálku členů, tj. aby členské pří spěvky byly placeny včas a ve správné výši; 3. kontrolovat stav evidence členů a sledovat, zda na členských
schůzích bylo podáváno řádné vysvětlení o obsahu a usta noveních » Pravidel vedení evidence členů a kandidátů KSČ «, aby bylo důsledně pečováno o jejich dodržování; 4. sledovat, zda jsou na plenárních schůzích a aktivech komu
nistů důsledně kontrolovány členské legitimace a kandidátské průkazy ; 5. kontrolovat zapojení základních organizací do rozpočtu strany. Soudruzi delegáti !
Poněvadž za dobu, za kterou podávám zprávu, došlo k dalšímu upevnění stranického hospodářství, navrhuji XI. sjezdu, aby ústřednímu výboru naší strany byla za řízení hospodářství a spravování stranického majetku vyslovena důvěra a aby zpráva o činnosti ústřední revizní komise KSČ byla sjezdem vzata na vědomí. ( Potlesk .) 103
Soudruh ZDENĚK FIERLINGER :
Děkuji soudruhu štětkovi. Nyní přerušíme jednání na půl hodiny. ( Jednání přerušeno v 16 hod . 17 min .) ( Jednání opět zahájeno u 16 hod . 50 min.)
Soudruh ZDENĚK FIERLINGER :
Soudružky a soudruzi, vyslechli jste zprávu ústředního výboru naší strany a zprávu
ústřední revizní komise. K oběma předneseným zprávám zaha juji diskusi.
Žádám přihlášeného delegáta do diskuse soudruha Emila Chlebce, kraj Košice, aby se ujal slova . Jako další připraví se soudruh Josef Odvárka, kraj Praha. Soudruh EMIL CHLEBEC , Košický kraj: Vážené soudružky, soudruzi!
V období socialistické výstavby a přestavby národního hospo dářství Vv Československé republice došlo socialistickou industria lizací Slovenska k historickému obratu v rozvoji materiálních
a kulturních podmínek života pracujícího lidu i na východním Slovensku – v našem Košickém kraji. Zpráva ústředního vý
boru Komunistické strany Československa, přednesená soudru hem Novotným , je důkazem skutečnosti, která je v životě na šeho kraje. Zpráva je důkazem toho, co přineslo osvobození naší vlasti slavnou Sovětskou armádou a moc dělnické třídy, vedené
Komunistickou stranou Československa. Proto se s ní plně zto tožňujeme a její závěry potvrzujeme. Při plnění generální linie a jednotlivých usnesení strany do sáhli jsme v kraji neobyčejných úspěchů. Od roku 1945 a hlavně od definitivního vítězství pracujícího lidu nad buržoazií, od února 1948 , vyrostlo v našem kraji 15 nových závodů, 10 závodů bylo od základů rozšířeno a obnoveno. Jen za poslední 4 roky pro
vedli jsme investiční výstavbu za více než 4 a půl miliardy Kčs. Podstatně byl rozšířen i socialistický sektor v zemědělství tak , že k 10. 6. 1958 máme v socialistickém sektoru 72 % země
dělské půdy. Co je nejradostnější, je skutečnost, že v kraji 104
s rozvojem JZD vzrostla i rostlinná a živočišná výroba, což se projevilo i v tržní produkci. V roce 1957 v porovnání s rokem
1948 se zvýšila tržní produkce u mléka o 315 % , u vajec o 237 % , u vepřového masa o 300 % , u hovězího a telecího masa >
o 61 % a u obilí o 74 % . Prudce roste i životní úroveň v našem kraji. Za jediný rok
se zvýšila spotřeba masa v kraji o 6 % , vajec o 24 % a po dobně je tomu na všech úsecích. Nákupy průmyslových výrobků stouply tak , že i nákup osobního autanení již žádnou zvlášt ností nejen ve městě, ale i na naší východoslovenské vesnici. Naši obyvatelé žijí v kulturně zařízených bytech , kterých jsme jen v roce 1957 a do května letošního roku postavili 1444. Mimo to bylo za toto období hlavně na vesnicích postaveno 2200
individuálních rodinných domků. Tato a další výstavba, zvyšo vání životní úrovně hmatatelně a očividně přesvědčují každého o správnosti a blahodárnosti socialistické industrializace Slo venska.
Proto v našem kraji můžeme velmi konkrétně a na každém kroku vidět mohutný růst a cítit tep našeho nového, socialistic kého života. Co je nejradostnější a s čím může naše krajská de
legace předstoupit před XI. sjezd, je skutečnost, že i nám na východě naší republiky s mohutným růstem národního hospo dářství roste nový, socialisticky smýšlející člověk , nový hospodář, jehož osobní zájmy jsou těsně spjaty se zájmy celku .
Všechny tyto a další skutečnosti potvrzujíto, co bylo řečeno ve zprávě ústředního výboru Komunistické strany Českosloven
ska, a dokumentují ohromné přednosti socialistického společen ského zřízení před zřízením kapitalistickým , potvrzují správnost politiky Komunistické strany Československa.
Při projednávání dopisu ÚV KSČ a tezí k XI. sjezdu KSČ do sáhli jsme v kraji obrovské aktivity strany a získali jsme většinu pracujících pro plnění a překračování úkolů . Pod heslem »Za do
vršení výstavby socialismu v naší vlasti« nastupují pracující Ko šického kraje stále pevněji za plnění úkolů na všech úsecích naší
činorodé práce. Pod tímto heslem a na počest XI. sjezdu KSČ bylo už koncem minulého roku v průběhu projednávání dopisu
ÚV KSČ a hlavně v předsjezdovém období rozvinuto široké zá vazkové hnutí.
Na počest XI . sjezdu KSČ přijali pracující kraje 82 377 indi viduálních , 21 100 kolektivních závazků v celkové hodnotě 180
miliónů korun. Z těchto závazků bylo do dnešního dne už
splněno více než za 85 miliónů korun . Plníce závazky k XI. sjezdu, vytěžili jen horníci železorudných dolů 13 758 tun rudy nad plán . 105
Naši strojaři dohnali zaostávání plnění plánu, zlepšili kva
litu tak , aby 50 % vývozu strojírenských výrobků bylo vyexpe dováno do 30. 6. 1958. I magnezitáři vytěžili 5644 tuny rudy mag nezitu nad plán a zlepšili kvalitu výroby a plnění dodávek . Naši družstevníci, rolníci, pracovníci STS a státních statků, plníce závazky , rychle a kvalitně uskutečnili letošního roku
jarní práce , čehož je důkazem naše bohatá úroda. Přes celkově dobré výsledky v plnění plánovaných úkolů průmyslu a země dělství máme ještě řadu nedostatků, které jsou brzdou rychlej šího postupu vpřed. Jde především o nedostatečné využívání vý robních kapacit, pomalé zavádění nové techniky, mechanizace a nových metod práce. Málo využíváme bohatých zdrojů suro
vin, nejvíce v dolech , stavebnictví a v místním hospodářství. Máme ojedinělé podniky, kde neplnění plánu je již staršího data, a to hlavně v Pozemních stavbách a Východoslovenských cihel nách.
Soudruh Novotný ve zprávě zdůraznil mimo jiné, že hlavní úkoly nás čekají v průmyslu , ve stavebnictví a v dopravě. I pro náš kraj platí kritika uvedená ve zprávě a vylíčené zásady v plné šíři .
Mezi nejdůležitější odvětví průmyslu našeho kraje patří žele zorudné doly. Horníci a technici železorudných dolů plní dobře
a již pravidelněji uložené jim úkoly. Železorudné doly i závod Rudňany byly za svou práci již několikrát vyznamenány nejvyšší
mi státními vyznamenáními. Třeba říci, že úspěchy dosahují proto, že na všech pracovištích probíhá soutěž v čele s komu nisty. Dále, že je tam dobrá pracovní morálka, a hlavně proto, že rudňanští horníci až 96 % rudy vytěží pomocí mechanizace a novými dobývacími metodami, jako je například podetážní zá val, skládky a samospád.
Na úseku železorudných dolů nás velmi trápí výstavba prů myslových závodů v Rudňanech , pro které byl ministerstvem hutí a dolů schválen úvodní projekt ještě 30. června 1956. Pro zdlouhavý postup a tzv . pochybnosti Státního výboru pro vý stavbu o surovinové základně v Rudňanech se výstavba stále
oddaluje. Poznatky našich horníků o bohaté a kvalitní surovi nové základně, která obsahuje až 46 % kovnatosti, nás oprav ňují kriticky připomenout, že vynaložené finanční prostředky na výstavbu závodů při ročním zisku více než 34 milióny korun by byly za několik málo roků nejen amortizovány, ale také při nesly velký prospěch celému národnímu hospodářství.
Žádáme proto, aby výstavba závodů byla urychleně řešena a s ní i výstavba nového závodu na výrobu rtuti, jíž jsou zde 106
bohaté zdroje. Je nutno odevzdat urychleně ze Státního výboru pro výstavbu podklady pro vypracování investičního úkolu , do končit geologický průzkum rudy, při čemž věříme, že i soudruzi
z ministerstva hutí poskytnou našemu závodu v Rudňanech urychlenou pomoc místo diskuse o účelnosti. Velké nedostatky se projevují i v plnění těžby, zpracování a vý .
vozu magnezitových výrobků, pro jejichž rychlejší růst, kvalitu výroby máme právě v Košickém kraji velmi výhodné podmínky amagnezit je proto možno považovat přímo za naše zlato. Naši magnezitáři v poslední době rozvinuli široké hnutí za vysoké překročení plánovaných úkolů a urychlenědokončují práce na výstavbě nového závodu v Lubeníku a rozšíření závoduv Ťaha novcích . Problémem v magnezitových závodech je třídění, kvalita zpracování magnezitu, jeho vypalování a veliká zmetkovitost. Proto ani kvalita zpracovaného a vypáleného magnezitu ve výrob cích nedosahuje takové úrovně, jako má vysokohodnotná suro vina magnezitu . Jednou z příčin je i stále velká poruchovost
nového strojního zařízení v Lubeníku. Byro krajského výboru strany projednalo stav v závodě a přijalo konkrétní opatření pro trvalé zvýšení úkolu v těžbě a zpracování magnezitu . Opatření jsou zaměřena hlavně na zvýšení účasti pracujících na řízení
výroby, zvyšování kvalifikace pracovníků při těžbě a u strojů a též na masový rozvoj socialistického soutěžení. Je třeba kri ticky zdůraznit, že těžbu a výrobu magnezitu musí více docenit i pracovníci výzkumného ústavu ministerstva hutí a v kratších termínech řešit takové úkoly , jako je třídění magnezitu, což by
mělo podstatný vliv i při zvyšování produktivity práce. Jejich práce a pomoc v tomto směru je pomalá a není na úrovni toho, co my v kraji chceme provést, vytěžit více a lacinějšího magnezitu. Soudruh Novotný říkal, že největší nedostatky máme ve sta vebnictví. To platí pro náš kraj více než pro jiné proto , že jsme na posledních místech. Už několik let neplníme na 100 % inves tiční výstavbu a jen v roce 1957 jsme neprostavěli více než 62 milióny Kčs. Od začátku tohoto roku do konce května mimo jiné dluhujeme už 360 bytových jednotek . Neplníme ani plán
investiční výstavby na stavbách sledovaných vládou a sborem pověřenců a též při výstavbě škol a zdravotnických zařízení. Hlavní příčinou neplnění plánu ve stavebnictví je slabá orga nizace práce na staveništích . Nevyužíváme nové formy práce,
prefabrikaci a mechanizační zařízení. Na stavbách je stále velká absence a fluktuace, nehovoříme o tom , že jsou ojedinělé případy,
kdy stavbaři pracují jen od úterý do pátku, při čemž jim jejich vedoucí pomáhají potvrzentmi o šestidenní pracovní době. Nej 107
větší nedostatek je, že zde máme slabé organizace strany, proto je slabě uplatňována i vedoucí úloha strany. Vzhledem k těmto skutečnostem provedli jsme nyní na sta
veništích , ve stavebních správách , v závodních organizacích , okresech i v byru krajského výboru strany rozbor příčin . Na aktivu, svolaném krajským výborem strany, byla přijata opa tření, na základě kterých věříme v rychlé zlepšení a zabezpečení usnesení ústředního výboru strany o stavebnictví. Rozvinuli jsme nyní širokou činnost pro odstranění malé početnosti a špatného rozmístění komunistů přímo na jednotlivých stavbách . Tak
chceme v prvé řadě cestou komunistů zabezpečit soustavné plnění investičnívýstavby.
Citlivým národohospodářským odvětvím našeho kraje je do prava . V práci Košické dráhy byly v minulosti, hlavně v Čierné nad Tisou, vážné nedostatky, které se výrazně projevily zvláště
koncem roku 1957 a staly se i brzdou plnění plánu v jiných od větvích národního hospodářství. Rozbor a usnesení ústředního
výboru Komunistické strany Československa z ledna t. r. o Čierné nad Tisou nám ukázalo ještě hlouběji, než jsme to viděli my, v čem jsou nedostatky. Toto usnesení jsme zvláště důsledně pro jednali s byrem krajského výboru strany, v okresech , na akti vech a poradách pracujících , hlavně na železniční stanici v Čierné nad Tisou i v Košicích . Jednání a závazky přijaté po projednání
se projevily v podstatném zlepšení plnění grafikonu vlakové do pravy a v oběhu vozů. Celkový grafikon vlaků se zlepšil proti roku 1957 o 13,5 % . Tento stav není přechodný, ale už delší dobu trvá .
I změny formy práce v řídících orgánech a některá kádrová opatření, která jsme provedli, posilnily důvěru našich železničářů ve vlastní síly. Zlepšení práce se zvláště odrazilo v odstranění 85 400 tun haldované nepřeložené zátěže v Čierné nad Tisou . Pře kládka v Čierné nad Tisou v tomto období má předpoklady ta
kové, že při špičkách může za 24 hodiny přeložit až 34 000 tun zboží. Tato skutečnost nás opravňuje k přesvědčení, že v Čierné nad Tisou v budoucnosti už nemůže dojít k takovým nedostat kům , jak tomu bylo v minulosti. Přes soustavné zlepšování grafikonu je nutné, aby ministerstvo
dopravy brzy dořešilo dodávky náhradních dílů a součástí pro elektrické lokomotivy, které velmi často i několik dní jsou pro nedostatek součástek a pro poruchy odstavené. Jedním z největších úkolů, kterým v tomto období žije pracu
jící lid Košického kraje, je plnění zásad vytyčených celostátní konferencí strany pro dosažení naprosté převahy socialistického 108
sektoru v zemědělství a v souvislosti s tím podstatného zvýšení zemědělské výroby. Krajský výbor strany, okresní výbory i stra
nické organizace otázku rozvoje JZD a zvyšování zemědělské výroby vidí nadále jako hlavní a trvalý politickoekonomický úkol při dovršení výstavby socialismu. Plníce tyto zásady dosáhli jsme výsledky v kolektivizaci i ve výrobě. Jen v minulém a už v tomto roce jsme rozorali 6700 hektarů málo výnosných luk a pastvin . Provedli jsme široké
ošetření krmivovin , rychle a kvalitně jarní zemědělské práce. Rok 1958 považujeme za rozhodující rok pro zabezpečení pěti letky v zemědělské výrobě. Proto práce celé krajské organizace je zaměřena na splnění těchto úkolů, k čemuž vedeme nejenom vesnické organizace a obce, ale v rámci patronátů i naše závody.
Důkazem toho jsou i závazky na úseku zemědělství, kde mimo jiné 125 JZD přijalo závazky, že splní úroveň výroby pětiletého plánu v hlavních ukazatelích za čtyři roky. V dalších družstvech , na státních statcích , strojních a traktorových stanicích je široce
rozvinutá socialistická soutěž mezi jednotlivci, pracovními sku pinami i okresy . Pro socialistickou zemědělskou výrobu v tomto roce máme předpoklady získat další malé a střední rolníky. Pro splnění to hoto významného úkolu velmi konkrétně pracujeme v okresech
Košice, Sečovce, Levoča i ve Spišské Nové Vsi. V nemenší míře je naše pozornost zaměřena na rozvoj živočišné výroby, ve které velmi zaostáváme. Chceme do konce roku 1960 dosáhnout zá
stavu hovězího dobytka na 100 ha půdy v JZD nejméně 56 kusů, z toho 27 krav . Pro dosažení tohoto stavu jsme mimo jiné zří dili šest odchoven telat, kde je soustřeďujeme, odchováváme a odevzdáváme potom do JZD. Při dalším združstevňování nezapomínáme ani na upevňování dosavadních družstev, hlavně dodržování stanov JZD, v boji
proti velkým záhumenkům , vinicím a sadům, nadměrným sta vům zvířat.
Současná naše generace prožívá velké společenské přeměny v ekonomické a ideologické oblasti. My, komunisté, již můžeme
nejenom v ekonomické, ale i v ideologické oblasti zabezpečit definitivní vítězství a osvobodit náš lid od staré, k poníženosti a k pokoře nutící, buržoazní a náboženské ideologie. Náš ústřední výbor strany se velmi důkladně a dopodrobna zabýval úkoly v oblasti ideologie. Košická krajská organizace zvlášť po lednovém zasedání ústředního výboru Komunistické strany Slovenska toto pečlivě rozpracovala a důsledně plní. 109
Zvlášt důsledně se zabýváme projevy náboženského tmářství
a ateistickou výchovou , problémy buržoazního nacionalismu a proletářského internacionalismu, maloburžoazními projevy, jež se ojediněle v kraji vyskytují.
Významným přínosem při velké společenské přeměně v ideo logické oblasti v kraji nám byly a jsou nadále závěry moskev ských porad komunistických a dělnických stran , konaných u pří ležitosti 40. výročí Velké říjnové socialistické revoluce v Moskvě.
Tyto zásady jsou nám trvalým pomocníkem v práci mezi pra cujícími v boji za mir. Tak jako se projevila jednota pracujícího lidu všech národností našeho krajeuž mnohokrát, tak jednotně
vystupuje náš lid v boji proti revizionismu a pevně stojí za sta noviskem našeho ústředního výboru Komunistické strany Čes koslovenska k programu Svazu komunistů Jugoslávie. To všechno svědčí oo velké uvědomělosti a pevnosti našich pra cujících a my, komunisté, děláme všechna opatření, abychom
pomohli správně politicky usměrnit a uskutečnit závěry, aby strana nadále posilňovala své pozice a správně uplatňovala ve doucí úlohu .
Vedoucí silou při plnění všech úkolů, které před námi stojí,
je naše strana. Stranické orgány a organizace pevně a bezpečně vedou náš pracující lid k výstavbě socialismu v naší vlasti. Ne dostatkem v kraji je, že nemáme na každém úseku, na každém
pracovišti, hlavně na vesnicích , dostatečný počet komunistů. Proto jsou i nedostatky v uplatňování vedoucí úlohy strany a v právu kontroly . Zvláštní pozornost nyní věnujeme sociálnímu složení krajské
organizace, kde jsme provedli konkrétní opatření. Vycházejíce z nedostatků třídního složení krajské organizace, provedli jsme rozbor jednotlivých okresních stranických organizací a prová díme rozbor i ostatních stranických organizací, hlavně ve sta vebnictví. Na základě toho bylo pro splnění úkolů a pro zlepšení
krajské organizace již od začátku tohoto roku přijato 1784 no vých kandidátů, z toho 939 dělníků, 205 družstevníků, 640 ostat
ních. Vzhledem k přijatému dalšímu opatření v byru krajského výboru strany jsme přesvědčeni, že při plnění usnesení ústřed ního výboru strany získáme tohoto roku již zásadní obrat ve třídním složení naší krajské organizace.
My, delegáti Košického kraje, ubezpečujeme sjezd, že nebu deme šetřit sil ani času, abychom závěry a usnesení XI. sjezdu Komunistické strany Československa při dovršení socialistické výstavby v našem kraji do důsledků uskutečnili. (Potlesk.) 110
Soudruh ZDENĚK FIERLINGER : Slovo má soudruh Odvárka, připraví se soudruh Vasiľ Bi rák, kraj Prešov .
Soudruh JOSEF ODVÁRKA, Pražský kraj: Soudružky a soudruzi,
ve svém diskusním příspěvku chci říci něco o rozvoji uhelné těžby dolů kladenského sdružení a o práci všech pracujících ,
kteří pod vedením stranických orgánů a organizací překonali dlouhotrvající krizi v těžbě uhlí a v posledních dvou letech do sáhli rovnoměrného plnění plánovaných úkolů. Přítomní dele
gáti Pražského kraje vědí, že ještě před 5 lety se vyskytovaly názory, že životnost kladenského revíru je krátká, doly dobír
kové a že pro své specifické poměry je plnění plánované těžby na dolech kladenského revíru nemožné. Tento názor vycházel
z podkladů, které jsme zdědili po uhlobaronech, a byl namnoze podporován živly nemajícími kladný poměr k našemu zřízení. Skutečnost však ukázala nesprávnost těchto názorů. Přestože
rok od roku těžba uhlí stoupala y průměru za rok o 7 % , vzrostly i zásoby rubatelného uhlí na 194 milióny tun . Bylo zřejmé, že překonat tento stav znamená soustředit k tomu celé úsilí strany,
hospodářských pracovníků a masových organizací. To se poda řilo. Nepříznivou situací na dolech se po X. sjezdu naší strany soustavně zabýval krajský výbor strany s okresními výbory . Byla provedena řada kádrových změn ve vedení podniků a re
vírů. Do vedení stranických organizací byli postaveni zkušení
straničtí pracovníci k zabezpečení větší politické a organizační schopnosti stranických organizací na dole . Byla vytyčena opa tření k zajištění stabilizace a zpevnění kádrů jak v hospodář ském vedení, tak i ve stranických organizacích. Tím byly vy
tvořeny základní podmínky ke zlepšení situace v celém revíru. Byla nastoupena cesta k získání všech techniků
-
vést je
k tomu, aby své denní hospodářské úkoly spojovali s úkoly po
litickými. Aby se zlepšila spolupráce mezi techniky a horníky a aby se horníkům přiblížila technika, která v jejich rukou vy
tvoří jasnou perspektivu stálého rozvoje těžby uhlí, konalo se mnoho konferencí a aktivů s technickou inteligencí. I když je v práci našich stranických organizací ještě řada ne
dostatků , přece se podařilo to hlavní : zpevnit kolektiv horníků, techniků a funkcionářů, zlepšit práci odborových organizací a postavit je do čela socialistického soutěžení; zapojit do soutěže 111
Svaz mládeže a upevnit odpovědnost za splnění státního plánu.
Provedená opatření se projevila v tom, že revír již pátý rok plán plní a v posledních dvou letech plní své úkoly rovnoměrně. V roce 1957 bylo vytěženo nad státní plán za pomoci horníků z ostatních revírů v kladenském sdružení 91 648 tun uhlí a ná
klady byly sníženy o 12 400 000 Kčs. V letošním roce stoupla těžba proti loňskému roku za první čtyři měsíce v kladenském
revíruo 17 % a bylo vytěženo o 146 417 tun uhlí více. Nad státní plán je za 5 měsíců letošního roku vytěženo v kladenském revíru 91 568 tun uhlí a náklady sníženy o 4 510 000 Kčs. Na dolech celého sdružení je vytěženo nad státní plán 126 887 tun uhlí od začátku roku a na nákladech uspořeno 4 486 000 Kčs. Tyto výsledky působí pracujícím na dolech oprávněně radost
a vedou je zároveň k přesvědčení, že úkoly je možno dále zvy šovat. O této možnosti nás nejlépe přesvědčila diskuse k tezím ústředního výboru KSČ, k nimž se vyjadřují nejen členové strany , ale všichni pracující na dolech . V souvislosti s diskusí k tezím ústředního výboru strany uzavřeli pracující dolů kla denského sdružení na počest XI. sjezdu strany závazky, které jen v kladenském revíru znamenají, vytěžit 158 580 tun uhlí
nad státní plán, na vlastních nákladech ušetřit 11 655 000 Kčs a ve zvýšených tržbách získat 34 138 000 Kčs. (Potlesk.) Na všech
dolech sdružení to pak znamená vytěžit nad státní plán podle závazků 213 580 tun uhlí, docílit úspor na vlastních nákladech 15 505 000 Kčs a zvýšit tržby o 38 388 000 Kčs. Při splnění těchto
závazků dodržet pak relaci produktivity práce k průměrným vý dělkům 1 : 3.
Ani to není ještě poslední slovo našich horníků. Zabezpečíme, abychom ještě v letošním roce dosáhli úrovně plánu v těžbě roku příštího. Bude však třeba více než dosud starat se na dolech o stabilizaci pracovních sil, aby každý důl měl co nejdříve stálé
kvalifikované síly. Možností je k tomu celá řada. Půjde o to, vytvořit pro přechodné pracovníky na dolech trvalé a příznivé podmínky. Je ještě řada hospodářských činitelů, kteří dosud nenašli ten nejlepší a nejodpovědnější poměr k přechodným pracovníkům . Málo jim v práci pomáhají, zejména při zapra cování. Půjde o to, zlepšit dále péči o přechodné pracovníky po
všech stránkách , a je třeba otevřeně říci, že na výsledcích našich dolů mají právě oni veliký podíl. Překážkou ve stabilizaci pracovních sil na dolech je pomalé tempo bytové výstavby. K dnešnímu dni máme na dolech 1300
žádostí o byty. Ročně do užívání přejde ve sdružení 380 bytů. Tuto zcela nepříznivou situaci je nutno řešit jak sektorově, tak 112
i při sestavování krajských plánů. Je nutno v tomto směru
nechat více vyniknout společenský význam hornické práce. Jsme přesvědčeni, že na všech dolech kladenského sdružení jsou rezervy. Pracující a technici za přímé účasti strany a ROH se právě zabývají situací na perspektivním plánu s úkolem do
savadní výhledy zvýšit, a to nejen v těžbě uhlí, ale především v produktivitě práce. O těchto úkolech bylo živě diskutováno na stranickoekonomických konferencích , které se z iniciativy strany konaly na všech dolech sdružení. Na stranickoekono mických konferencích bylo poukazováno zejména na malou
účinnost zlepšovacích návrhů, které, i když jsou schváleny, ne dosahují masového rozšíření. O tom nás přesvědčují dosud fakta, že ze 72 zlepšovacích návrhů za první čtvrtletí letošního roku bylo zavedeno pouze 39 zlepšovacích návrhů na více místech .
Účinněji využívat iniciativy pracujících bude jedním z prvních úkolů komunistů na dolech po XI. sjezdu naší strany. Dále
v diskusi k dopisu ústředního výboru strany bylo oprávněně kritizováno, že mechanizace je využita pouze na 65 % . I k ře
šení tohoto nedostatku se pracující na konferencích vyjádřili a předložili řadu podnětných návrhů. Otázky v technickém rozvoji chtějí stranické organizace a hospodářské vedení řešit zejména těmito úkoly :
1. změnit porubní systém tak , aby se snížil stav neproduk tivních směn v dopravě a v údržbě;
2. zmechanizovat nakládání na všech pracovištích s nejvyšší ekonomii ;
3. zajišťování důlních prostor provádět při snížení spotřeby dřeva .
Koncentrace částečně mechanizovaných pracovišt, která nám umožní snížení neproduktivních směn, dosáhneme rozvojem krátkých a středních frontálních porubů . V mechanizaci naklá dání nevystačíme s dosavadní mechanizací. Počítáme s novým ty pem klepetového nakladače a vlastní konstrukcí nahrnovačů a
případně i s talířovým nakladačem . Ihned únosná výstroj a kloubové stropnice vyřeší nám řízení tlaku na pilíř a zálom
těžkých pískovců. Teprve souběžně se zaváděním této výstroje počítáme s rozvojem kombajnů, o které je dnes mezi horníky živý zájem. Zaměřením technického rozvoje v uvedeném směru zvýší se procento strojně rozpojeného uhlí v rubání z 9 % na 13 %
v roce 1960, umožní se plánované zvýšení produktivity práce o 10 % a uspoří se ročně 16 500 plnometrů kvalitního dřeva. 8 Protokol XI. sjezdu
113
Ruku v ruce s plánem technického rozvoje budeme zajišťovat v hospodárné investiční výstavbě důležité kapacity ve všech našich revírech . Na investiční výstavbu bude v průběhu 10 let Vynaloženo za 517 200 000 korun investičních prostředků. Tyto důležité stavby prošly důkladnou prověrkou investiční výstavby
a musí vést každého pracovníka na dolech k tomu, rozpočtované hodnoty nepřekračovat, ale dobrou organizací práce při prová dění výstavby docílit pak dalších úspor. V průběhu denní práce nám rostou noví a noví vynikající pracovníci. Tak je tomu
například v národním podniku Zápotocký, Gottwald a Nejedlý v kladenském revíru , kde soudruzi Babáček , Šmíd, Galuška s Libákem stojí v prvních řadách těch havířů, kteří socialistické závazky uzavřené k XI. sjezdu strany vzorně plní a své denní výkony v těžbě uhlí vysoko překračují při výkonu 8, 10 až 12 tun na hlavu a směnu. Stejně úspěšně si vedou rubačské kolektivy revíru plzeňského, trutnovského a rosického, vedené předákem
Klepáčkem , Jaškem , Jiránkem, Škodou, Verostou a Pikalem , kteří své denní úkoly v těžbě uhlí vysoko překračují výkonem 10 až
12 tun na hlavu a směnu. Tyto kolektivy se staly držiteli putovní vlajky ministerstva paliv a ústředního výboru Svazu zaměst nanců v hornictví a putovní hornické pochodně sdružení. Výsledkem politické práce strany je stále stoupající zájem o celostátní socialistickou soutěž mezi doly sdružení,svědčí o tom
růst počtu soutěžícicn kolektivů porovnáním IV . čtvrtletí s I. čtvrtletím letošního roku . Ve IV. čtvrtletí loňského roku bylo přihlášeno do soutěže jen 25 kolektivů . Dnes však soutěží již 85 kolektivů. Protože v socialistické soutěži je zapojena pře
vážná většina obětavých horníků a techniků, mohlo sdružení
získat v minulém roce dvakrát prapor sovětských horníků, jehož držitelem byl jedenkrát Důl Nejedlý v Libušíně a jedenkrát Důl Gottwald ve Švermově. Dále pak prapor německých horníků, jehož držiteli byly Východočeské uhelné doly a Důl Rako . Za
výsledky prvního čtvrtletí letošního roku stal se držitelem pra poru ministerstva paliv a ústředního výboru Svazu zaměstnanců
v hornictví Důl Nejedlý v kladenském revíru a držitelem praporu německých horníků v letošním roce se stal Důl Rako. Cíl naší práce na dolech a cíl všech pracujících je přinést pro vybudování socialismu v naší zemi co nejvíce. V naší každo denní práci ještě více než dosud musí vyniknout účast pracu jících na řízení a správě podniku, zejména nyní v nových pod mínkách organizace řízení. Pod vedením strany ruku v ruce s odborovou a mládežnickou organizací dáme všechny své síly do boje za překročení uza 114
vřených závazků, abychom tak v maximální míře přispěli k do budování socialismu v naší vlasti.
Ať žije naše rodná komunistická strana ! (Potlesk .) Soudruh ZDENĚK FIERLINGER :
Děkuji soudruhu odvárkovi, slovo má soudruh Bilá k . Prosím dr. inž. Emanuela Šlechtu, předsedu Československé strany socialistické, aby se připravil k přednesení pozdravného projevu .
Soudruh VASIL BICAK, Prešovský kraj:
Soudružky a soudruzi, ve zprávě o činnosti ústředního výboru Komunistické strany Československa přednesené soudruhem
Novotným se odrážejí historická vítězství našeho lidu, kterých dosáhl pod vedením své marxismu - leninismu věrné strany. Byla to moudrá politika naší strany, byla to pracovitost našeho lidu, naše příslušnost k táboru socialismu, vedenému Sovětskýmsva zem, co nám umožnilo, že jsme mohli dosáhnout těchto úspěchů, a jsou to ti činitelé, kteří nám dávají jistotu, že náš sjezd může směle schválit vytyčený úkol dovršení výstavby socialismu v naší vlasti.
Předsjezdová diskuse potvrdila správnost a reálnost tohoto
velkého úkolu a naši pracující výsledky diskuse XI. sjezdu očekávají s mimořádnou pozorností. Nezapomněli, že celostátní konference naší strany přijala usnesení na postupné odstraňo vání kapitalistického dědictví, ekonomické zaostalosti Prešov
ského kraje, a každý, kdo není raněn politickou slepotou, vidí, co všechno se v našem kraji změnilo . Pravda, jsou lidé, kteří nechtějí vidět, co se udělalo , a usta
vičně srovnávají náš kraj s nejvyspělejšími kraji. Takovéto srovnávání pochopitelně dělají hlavně ti, kteří nechtějí vidět,
co se v kraji udělalo. Náš kraj je třeba posuzovat z toho, čeho se dosáhlo v lidově demokratické republice za několik roků, jaké je u nás tempo růstu průmyslu, a nesrovnávat to s těmi kraji, kde už dávno byl vysoko vyvinutý průmysl. Skutečnost je taková, že za posledních 10 roků bylo vybudo váno 42 větších a menších závodů , že jsme proinvestovali více než před tím za sto roků aa celková zaměstnanost vzrostla o 411 % . Tempo růstu průmyslu, zaměstnanosti, životní a kulturní úrovně
není možno porovnávat se žádným obdobím minulých režimů. Dnes se zdá být neuvěřitelné např. to, že ještě nedávno jsme měli celé okresy, ze kterých na vysokých školách nestudoval
ani jeden člověk, že na jednoho lékaře připadalo 14 000—15 000 115
obyvatel, že v jedné místnosti bydlelo 10–15 lidí, že se chodilo
desítky km pěšky, protože nebylo žádné dopravní spojení apod . Jen ten, kdo poznal Prešovský kraj, jak u nás žili lidé za
předmnichovské republiky, za tak zvaného Slovenského státu a těsně po osvobození, a má možnost vidět náš kraj dnes, kdy není téměř vesnice, ze které by někdo nestudoval na vysokých
školách , že na jednoho lékaře už nepřipadá 14 000—15 000 oby vatel, ale 1054, že bytová kultura na některé naší vesnici se rovná
bytové kultuře vilových čtvrtí, protože jsme postavili 22 000 bytů a individuálních domů, jen ten, kdo to poznal v minulosti
a porovnal s dneškem , může posoudit, jaký mohutný přerod se stal v životě Prešovského kraje i každého jednotlivce. Je třeba sjezdu říci, že usnesení celostátní konference se v na
šem kraji plní. Došlo k výstavbě závodů v Humenném , Svidníku , Medzilaborcích , Stropkově a Bardejově, tj . v oblastech , kde žijí převážně ukrajinští pracující. Tak se v praxi uskutečňuje mar xisticko - leninská národnostní politika. Těžkosti se ještě proje vují jedině v dostavbě železniční tratě Orlov - Plaveč - Podolinec .
Soudruh Novotný zdůraznil, že » hlavním bitevním polem, na kterém se bude rozhodovat o dovršení socialistické výstavby v naší vlasti, je národní hospodářství, náš průmysl, stavebnictví,
doprava a zemědělství«. Zvláště je právě podtržena důležitost rozvoje a upevňování socialistických výrobních vztahů na ves nici. Tím, že náš kraj je převážně zemědělský, tato úloha se pro nás ještě znásobuje. U nás v kraji máme o to složitější situaci,
že musíme zabezpečovat zvyšování zemědělské výroby, jak na to správně orientuje sjezd. Avšak proto, že ještě nemáme převahu v socialistickém sektoru , jako je tomu celostátně, musíme velkou pozornost současně věnovat zakládání JZD, protože jsme si vědomi, že právě cestou JZD zvýšíme zemědělskou výrobu, za
bezpečíme větší příjmy malým a středním rolníkům , a tak do sáhneme dalšího zvýšení životní a kulturní úrovně na naší vý chodoslovenské vesnici. Na tento úkol se soustředuje téměř celá činnost naší krajské organizace strany.
Náš kraj dal soudruhu Novotnému při jeho návštěvě v Brati slavě závazek , že na XI. sjezdu KSČ náš kraj nebude jako
poslední ve združstevňování vesnice. Od té doby jsme získali 8022 malých a středních rolníků s 57 217 hektarů půdy do so cialistického sektoru . Avšak ani jiné kraje nezůstaly na místě, naopak pracovaly ještě směleji než my, a tak , i když nám je velmi těžko, musíme se sjezdu přiznat, že jsme závazek ne splnili a náš kraj v budování JZD je i nadále na posledním místě v republice. 116
Příčina, že jsme zaostali za jinými kraji ve združstevňování, není v tom, že by u nás byla těžká situace. Plnění závazků na počest XI. sjezdu nejlépe dokumentuje lásku našich pracujících k republice a naší straně. Naši rolníci za toto pololetí dávají 2 milióny litrů mléka nad plán. Příčina je v nás, funkcionářích ,
počínajíc krajským výborem strany a krajským národním vý borem až po základní organizace strany a místní národní výbory. Nebylo dost jistoty, zdali při velkém tempu zakládání JZD zvlád neme úkoly , zda se nám podaří poskytnout takovou politickou ,
odbornou i materiální pomoc nově založeným JZD, jakou si v současném období vyžadují. Kdybychom byli souhlasili, že si rolníci budou sklízet individuálně úrodu a začnou společně hos podařit až po žních , byli bychom závazek splnili. Této metody jsme nepoužili, neboť jsme se obávali, že nám to naruší celkové výrobní úkoly v kraji. Máme mnoho funkcionářů, kteří ještě stále nevěří ve vlastní síly a schopnosti pomoci řešit úkoly v celé šíři na zemědělském
úseku . Neříkám to proto, že bychom ztráceli trpělivost anebo
jistotu v konečný úspěch . Nechci tím zdůvodnit ani naše za ostávání. Říkám to proto, že příčiny nejsou v našich rolnících , ale že je to v nás, kteří to máme zabezpečovat. Někteří soudruzi u nás dokonce rozvinuli teorii, že mimo jiné zaostáváme v kraji proto , že je u nás početně nejslabší dělnická třída v celé repu
blice a v důsledku toho musíme prý být i v kolektivizaci na po sledním místě. Tuto teorii krajský výbor strany rozbil, neboť náš kraj není izolován od ostatních krajů, od vlivu dělnické třídy vůbec a stačí srovnat některé okresy ve vlastním kraji a
hned uvidíme, že okres s nízkým procentem dělnické třídy, jako například Velké Kapušany, má již 80 % půdy v socialistickém sektoru a Prešov s největším procentem dělnické třídy má jen 28 procent .
Ve zprávě ÚV KSČ je znovu zdůrazněno, že zárukou všech vítězství je naše strana. Nedostatečně jsme plnili usnesení X.
sjezdu a celostátní konference na úseku regulace a růstu naší strany, aby se všude posílil vliv strany. Za prvých pět a půl mě síce tohoto roku jsme sice přijali 1950 kandidátů , čili více než za celý minulý rok, ale úkoly, které stojí před námi, vyžadují silnější krajskou organizaci, než je nyní. Při přijímání zaměřili jsme se hlavně na dělníky , rolníky, družstevníky a mladé lidi. Avšak 5,4 % členů a kandidátů v kraji, kde je silná převaha malovýrobců, je velmi nedostačující a krajský výbor strany vy tváří takové podmínky, aby v budoucnosti naše krajská orga nizace měla 8–10 % z celkového počtu obyvatelstva, a hlavně 117
na nejdůležitějších úsecích . Jsme si při tom plně vědomi i toho , že síla naší strany nespočívá jen v její početnosti, ale hlavně v její ideové jednotě a vyspělosti, a tomuto úkolu věnujeme velkou pozornost .
Úkoly, které vytyčuje náš sjezd, jsou ještě větší a složitější. Jejich splnění znamená pro náš kraj úplný převrat. Vybudováním hutního kombinátu na východním Slovensku, o němž se zmínil soudruh Novotný ve zprávě, se úplně změní situace na celém Slovensku a pochopitelně tím i na východním Slovensku. Podí vejme se jenom , co bude pro východní Slovensko znamenat gran diózní úprava východoslovenské nížiny, o které se také zmínil
soudruhNovotný v referátě. Tam , kde kdysi přinášely vody Uhu a Laborce lidem neštěstí, a tam , kde ještě dnes se zaplavují
široké lány úrodných polí a znehodnocují se tisíce hektarů, kde lidé po staletí nevěřili, že se to dá odstranit , získáme v nejbliž ších 10-15 letech téměř 100 000 hektarů úrodné půdy, na kte
rých budeme pěstovat nejvýnosnější plodiny, čímž se zvýší příjmy našich družstevníků nejméně o 250 miliónů Kčs ročně. Proto stojí před námi velký úkol na úseku masové politické výchovy prostřednictvím všech členů strany objasnit všem pra cujícím smysl a cíle usnesení sjezdu, a tak je zapojit do prak tického plnění usnesení sjezdu. Úroveň naší politickovýchovné práce se ještě stále nerovná úrovni našich úkolů . Zmínil jsem se, jaké ohromné změny nastaly v životě každého
jednotlivce v našem kraji. Vysoká hmotná i kulturní úroveň má v našem kraji i své negativní stránky, protože mnozí upadli do sebeuspokojení, necítí potřebu dalšího sebevzdělání, jsou pře svědčeni, že na všechno stačí s dosavadními zkušenostmi a vě domostmi, a hlavně začínají potom i podceňovat vliv buržoazních
ideologií a přežitků. U některých našich soudruhů to vypadá tak, jako by jim stačil už takový stupeň socialismu, jaký máme dosud. Jsou prostě spokojeni. Neuvědomují si, že to, čeho jsme dosáhli, není ko
nečné a že k splnění úkolů dovršení výstavby socialismu bude třeba řešit ještě mnoho a mnoho složitých problémů.
Značně nám polevila stranická disciplina u mnohých funkcio nářů, a to v tom , že mnozí považují dosavadní funkční zařazení za definitivní a někteří dokonce odmítají jít na ty úseky práce, kde jich je v současné době nejvíc potřebí. Možná, že je to jen
náš problém , ale zdá se mi, jako by státní a stranická disciplina polevila i na jiných úsecích a i v jiných krajích. Může to být
zaviněno i tím, že i ústřední výbor KSČ i ÚV KSS posílají méně 118
než v minulosti soudruhy dolů do krajů a okresů na určité obdo bí s konkrétním stranickým úkolem . Zásada přesvědčovat lidi je naprosto správná. Avšak trpělivost, kterou je třeba vložit do
přesvědčování širokých mas pracujících, není možno uplatňovat vůči odpovědným funkcionářům , ať již jde o stranický, státní anebo hospodářský aparát. Neumím si představit, že by ústřední výbor měl přesvědčovat
krajské tajemníky anebo jiné funkcionáře, aby plnili usnesení. To je samozřejmá věc, a přece někteří soudruzi i ve stranickém aparátě, ale hlavně na ministerstvech, pověřenectvech a jiných hospodářských orgánech neradi jdou dolů, neradi jdou tam , kam
jsou posíláni, a čekají, až budou přesvědčováni, že je třeba plnit usnesení strany .
Naše krajská delegace je toho názoru , že by bylo velmi pro
spěšné daleko více používat osvědčené metody naší strany z mi nulosti, že se komunisté posílali dolů s konkrétním stranickým úkolem , a kdo to nepochopí jako občan , je třeba mu jasně říci – nyní se s tebou, soudruhu, jedná jako s komunistou . Je velmi škodlivé pro výchovu každého funkcionáře, zejména mladších lidí, kdy soudruh , který odmítl nastoupit práci , která se od něho žádá, zůstane na starém místě bez jakýchkoliv zá
věrů. Je přece dost nepochopitelné, že soudruzi, kteří knižně sice ovládají marxistické poučky, sami dovedou pohotově ci tovat Marxe, Engelse a Lenina, znají usnesení naší strany, do vedou přesvědčovat o významu práce v dolech , v zemědělství
atd., ale sami se nepohnou ze svého bydliště, i když se jim na bídne výhodné místo. Zpravidla mají tisíce výmluv dětmi počí naje a babičkou konče.
My např. potřebujeme inženýry, ředitele, hospodářské orga
nizátory, techniky, lékaře a lidi na různé jiné funkce, ale mnozí, kteří jsou posíláni do našeho kraje, chovají se, jako by byli od souzeni do vyhnanství, odmítají přijít a zpravidla se jim nic ne 9
stane. A ti, kteří přišli do našeho kraje, vidí, že i v Prešovském kraji se dá dobře pracovat.
Při reorganizaci ministerstev a pověřenectev došlo ke snížení počtu pracovníků, velmi schopných lidí. Mnohé bychom rádi při jali a žádali jsme odborníky ; pokud víme, byli někteří i určeni do našeho kraje, avšak ještě nikdo nepřišel. U mnohých našich
soudruhů to vypadá tak, že socialismus budují jenom tam, kde bydlí, nebo jen ve velkých městech. To je velký nedostatek naší masové politické práce. Naše vy soké školy dávají málo hrdosti a vlasteneckého nadšení lidem , 119
kteří vycházejí ze škol. Není v nich vypěstován pocit odpověd nosti k potřebám společnosti, je v nich více individualismu než
pocitu odpovědnosti vůči společnosti. Hodně zde zasahují rodiče, kteří shánějí známosti, aby intervenovali za své děti, aby ne
musely vytáhnout paty z města . Rodiče i ti, kteří intervenují, by si měli uvědomit, že právě v cizím prostředí, ne mezi rodinou , se člověk , který vychází ze škol, zoceluje, stává se z něho dobrý
organizátor, protože mezi cizími je daleko více upřímnosti a kri tiky než mezi známými a rodinou .
Výchovu hodně ovlivňují naši teoretičtí a vědečtí pracovníci, spisovatelé, film, rozhlas, náš tisk a všechny nástroje politicko výchovné práce. Naše lidi upřímně mrzí, že mnozí spisovatelé ne dovedli zachytit do svých děl velké přeměny v naší společnosti, velké budovatelské úsilí, že neměl kdo napsat např. filmové libre to o těch hrdinech, kteří skutečně šli na ty úseky, kde je největší potřeba, kam je strana poslala. (Potlesk.)
Kolik je takových případů v našem kraji ! Přece tisíce lidí se vystěhovaly na Ostravsko, do pohraničí, tisíce českých tech niků, inženýrů a jiných odborníků přišly pomoci na Slovensko
budovat nové závody, pomoci budovat nový život. To dát na fil mové plátno nebo do literární tvorby znamenalo by zobrazit život skutečných hrdinů a pomohlo by vypěstovat v mladých lidech vlastenecký cit, aby podle skutečného příkladu viděli, že fronta práce má své velké a slavné hrdiny, které taktéž je třeba za
chytit v uměleckých dílech. Takto by mladí lidé šli s nadšením podle příkladů na nejtěžší úseky z přesvědčení, že jejich práce je hrdinská a nutná pro výstavbu vlasti. Přitom je třeba říci, že někteří naši teoretici, spisovatelé a jiní pracují na takových dílech, která vůbec nepomáhají řešit naše
problémy, zpravidla svůj osobní problém nastolují jako spole čenský, to, čím žijí oni, chtějí řešit, a ne to, co řeší lid. Pro blémem přece je, že ne vždy a všude všichni si uvědomujeme, k jakým změnám došlo v našem postavení, v postavení dělníků
a rolníků této společnosti. Zbytky buržoazních tříd si velmi dobře uvědomují změny ve svém postavení, že se změnilo v je
jich neprospěch, a snaží se všech přežitků minulosti, které jsou ještě v masách, využít ve svůj prospěch . Využívají svých zku šeností, vzdělanosti, známostí, aby zveličovali každou naši chy bičku a zastírali velké vymoženosti. Naproti tomu mnozí dělníci,
rolníci i příslušníci pracující inteligence si neuvědomují vždy, že došlo k ohromným změnám společnosti v jejich prospěch ,
a ti, kteří by měli teoreticky objasňovat a prakticky ukázat, 120
zpravidla to obcházejí a ještě často se přiklánějí ke kritice té menšiny, která se cítí být poškozena. A byli by dokonce ochotni
připustit rozvinutí diskuse o správnosti nebo nesprávnosti po litiky strany. Nepopírame, že 131 velkostatkářů , kteří bezpracně
žili v našem kraji a vykořisťovali malé a střední rolníky, nejsou a nebudou spokojeni s naším režimem. Oni a jejich příbuzenstvo křičí a kde mohou , tam pomlouvají naši republiku. Ale o ty nám přece nejde. Musíme vidět těch 75 000 rolnických usedlostí, je jichž majitelé jsou spokojeni a kteří se v praxi přesvědčují
o správnosti politiky naší strany. Revizionismus se některých zjevů snaží využít k oklamání pracujících. Vyzdvihuje jed
noho nespokojeného a zastírá milióny spokojených. Kapitalis tické dědictví chce často přisuzovat naší současnosti a mnohé
vymoženosti pracujících i v kapitalistických státech nechce při soudit organizovanosti dělnické třídy a existenci tábora socialis mu, vedeného Sovětským svazem, ale milosrdenství a dobrotě kapitalistů. Revizionisté by rádi zaváděli lid k pustému teore tizování a snaze odvést jej od skutečného života. Je naším štěstím , že náš ústřední výbor i celá naše strana i dělnická třída
nedopustily »hledání nějaké zvláštní cesty k blahobytu «, která je nalezena, ale že směle kráčejí po cestě, kterou prozkoumala Komunistická strana Sovětského svazu . Díky této skutečnosti mohli jsme vybudovat pevné základy socialismu a vytyčit smělé úkoly dobudování socialismu v naší vlasti. (Potlesk .) Je naším štěstím , že se naše strana nikdy nevzdávala ani ne zřekla své odpovědnosti za blaho a štěstí lidu . Naše strana nikdy
nevystupovala jako nějaký pozorovatel nebo soudce, jestli to masy dělají dobře nebo špatně. Naše strana vždycky pevně stála
v čele pracujícího lidu , mobilizovala , organizovala, radila, vedla a vede ho vždy k vytyčenému cíli. Tak tomu bylo za předmni
chovské republiky, přesvědčil se o tom lid, když bylo třeba bo jovat za záchranu i buržoazní republiky . Tak tomu bylo v období fašistické okupace i po osvobození, kdy bylo třeba provádět ob
novu válkou zničené země, a tak je tomu i nyní. Kdo jiný má právo být vůdcem a organizátorem , když ne naše strana, zvláště v té době, kdy má být dobudováno to, za co bojovaly celé ge nerace .
Že naše strana má vedoucí úlohu ve státě, to je zákonité. Náš lid dobře chápe, že marxismus - leninismus nejsou jen poučky, ale praktická činnost. Proto je přímo směšné nejen u lidí zna
lých teorie, ale i u prostých lidí, že se nacházejí nějací » teore tici«, kteří dokonce se nazývají socialistickými teoretiky a naši stranu obviňují, že je věrná Moskvě, že upadla do prakticismu, 121
že si osvojuje právo vůdce a podobně. Vyvstává otázka, komu máme vlastně být věrni, zda snad Washingtonu ? Náš lid je hrdý
na své přátelství se Sovětským svazem a je vděčný za takový prakticismus, který provádí naše strana, protože to je marxis mus v praxi, protože to nám pomáhá k vysoké životní a kulturní úrovni. ( Potlesk .) Náš pracující lid si pravdu ověřuje v praxi při plnění usnesení strany a vlády, při plnění generálních linií, které vytyčují sjezdy
naší strany. Dějiny a zkušenosti lidu potvrdily, že jedině naše strana, KSČ, vždy a všude obětavě hájila zájmy pracujících, a proto je uznávána za jejich vůdce. To není dáno dekretem , ale vůlí lidu. Kde by byla naše republika bez tak zvaného prakti
cismu ? Pravděpodobně bychom museli zradit mezinárodní re voluční hnutí. Museli bychom vychvalovat imperialisty a čekat na milodary a sliby buržoasie, ze kterých se žít nedá. Imperia listé dobře vědí, že tam, kde dělnická třída má svého vůdce, stranu, která se důsledně řídí marxismem - leninismem , střetá
vají se s největšími překážkami v boji za dosažení svých špina vých cílů. Proto se tak snaží o oslabení vlivu strany na masy
a vynakládají všechno úsilí k tomu, aby strana přestala být or ganizátorem a vůdcem . Proč nás chtějí tedy jugoslávští sou druzi přesvědčit, že oni to dělají dobře, když se klanějí imperia
listům a snaží se potvrdit buržoazní propagandu , že dělníci prý bez kapitalistů nemohou žít a my že to děláme špatně, když jsme z člověka udělali hrdého budovatele, který ví, co je proletářský internacionalismus a v čem je naše síla. My budeme i po tomto sjezdu ještě více objasňovat širokým masám pracujících , že není možno oslabovat vedoucí úlohu stra
ny a její vliv na všechny stránky života, že není možno oslabovat její organizátorskou činnost, protože by to bylo ke škodě pra cujícího lidu. Budeme ještě více upevňovat vedoucí úlohu strany, rozvíjet její vliv, abychom tak co nejúspěšněji splnili sjezdem vytyčené úkoly. My delegáti XI. sjezdu Komunistické strany
Československa můžeme být skutečně šťastni, že se účastníme tohoto historického sjezdu, že můžeme s plným vědomím schválit velký cíl dovršení výstavby socialismu v naší vlasti. (Po tlesk. )
Soudruh ZDENĚK FIERLINGER :
Děkuji soudruhu Bilá kovi.
Prosím nyní dr. inž. Emanuela šlechtu, aby se ujal slova . 122
Prof. dr. inž. EMANUEL ŠLECHTA, předseda Čs. strany socia listické:
Vážený sjezde, vážený soudruhu presidente, vážené soudružky a soudruzi !
Přináším srdečné pozdravy Československé strany socialistické vašemu sjezdu, který je významnou událostí v dalším vývoji života naší národní společnosti. Před několika měsíci jsme osla
vili 10. výročí vítězných únorových dnů roku 1948. Deset let je v životě národů velmi krátká doba. Avšak těchto deset let stalo se nejvýznamnější kapitolou našich novodobých dějin, protože v nich byla rozvinuta výstavba socialismu, jež se již blíží k svému
dovršení. Pod vedením Komunistické strany Československa splnily se tužby generací bojovníků dělnické třídy za práva lidu i tužby pokrokových, demokratických a vlasteneckých sil za nový rozkvět národa, který za hitlerovské okupace a války prošel nej těžší dobou temna . Za uplynulých deset let byl podán přesvěd čivý důkaz o tom , že výstavba socialismu vede k netušenému roz voji materiálních a kulturních hodnot národa. Vždyť naše repub lika zmohutněla, vzrostla její obranyschopnost, zvýšila se její vážnost v mezinárodním světě. O tom přesvědčivě mluví čísla o rozvoji jednotlivých hospodářských odvětví, o tom svědčí čísla o osobní a zejména o společenské spotřebě, která ukazují, jak se
náš stát pečlivě stará o zdraví, vzdělání a kulturu a o zabezpe čení těch , kteří již pracovat nemohou . Tyto výsledky jsou dílem
práce našeho lidu a jeho morálně politické jednoty. Na tomto historickém díle obrody naší společnosti spolupracuje s dělnic tvem a rolnictvem inteligence, pracovníci vědy a techniky i bý valé střední vrstvy, které se utvrdily v přesvědčení, že socialis mus splňuje národní, pokrokové a vlastenecké ideály našeho lidu .
Nejpádnějším důkazem o mohutném vzrůstu naší republiky je ten fakt , že v roce, kdy vzpomeneme 20. výročí Mnichova , je naše republika navrhována Sovětským svazem za účastníka konfe
rence na nejvyšší úrovni. V září tomu bude 20 let, kdy za zavře nými dveřmi rozhodovali o nás bez nás. Čtvrtili naši zem a vydá vali ji bezbrannou na pospas hitlerovskému fašismu. Podlehli jsme proto, že svazek dělníků, rolníků a inteligence, který tvoří podstatu naší národní společnosti, nebyl veden revoluční stra nou, nebyl veden sjednocující myšlenkou , kterou je výstavba
nového společenského řádu . Podlehli jsme proto, že nebylo jed noty Čechů a Slováků, protože starý společenský řád nebyl schopen vyřešit otázku bratrského soužití obou našich národů
k obecnému prospěchu lidu. A podlehli jsme proto, že se vlád 123
noucí kruhy vzdaly přátelské a pomocné ruky , kterou nám po
dával Sovětský svaz . Tak jsme se octli sami uprostřed nepřátel, kteří ve svém úsilí zastavit a zničit pokrokové síly lidstva byli odhodláni zničit a vyhladit i náš národ . Zlá doba Mnichova, která každým rokem se od nás více vzdaluje, nás proto stále nabádá:
v pevném svazku dělníků, rolníků a inteligence, jak jej vyjadřuje Národní fronta v čele s Komunistickou stranou Československa, budovat socialismus, který vytváří jednotu lidu a bratrství našich
národů a který je zárukou rozvoje a síly naší republiky. ( Potlesk .) Historie mnichovských dnů nás vyzývá, abychom upevňovali přátelství se Sovětským svazem, který je záštitou naší národní svobody a státní samostatnosti. Od dob Kyjevské Rusi a Velko moravské říše datují se tradice družby našich národů, které
utvrzovala příbuznost jazyka a dávná společná kultura . A dnes přistupují k tomu společné životní zájmy, výstavba socialismu a obrana míru.
Přátelství a spojenectví se Sovětským svazem znásobilo sílu
našich národů stálou materiální a morální podporou, navázáním dlouhodobých vztahů v hospodářství i kulturnívýměně a zabez pečením našeho budování mírovou politikou . Toto přátelství nás
pevně spojilo s ostatními lidově demokratickými a socialistickými státy ve velikém táboru míru , ke kterému se připojují i ostatní socialistické, pokrokové a demokratické síly světa , aby prosa zovaly mírové soužití národů.
Oslavy 40. výročí Velké říjnové socialistické revoluce přesvěd
čivě ukázaly, že budování socialismu, které u více než jedné třetiny lidstva stalo se skutečností, je nejúčinnější podporou míru . V tom je veliké historické poslání socialismu a z toho pra mení i jeho veliká morální síla. Je proto samozřejmé, že k socia
listickým zemím s plnou důvěrou vzhlížejí země, které se teprve probouzejí k samostatnému národnímu a státnímu životu a vy maňují z pout kolonialismu. Socialismus buduje mír a pevnou jednotu lidstva. Proto musí zvítězit nad kapitalismem , který
přináší lidstvu rozklad a úpadek, rozbroje a války, útlak a bídu . Československá strana socialistická přihlásila se v únoru 1948 ke spolupráci v Národní frontě v čele s Komunistickou stranou Československa v plném přesvědčení, že výstavba socialismu
uskutečňuje dávné tužby našeho pokrokového lidu. Byli jsme si vědomi, že rychlá a úspěšná výstavba socialismu se uskuteční,
když všechen lid v jednotě a vzájemné důvěře bude svorně spo lupracovat na tomto historickém díle. Každý den přináší nám nový důkaz o tom, že tato cesta je správná. Po našem rozhodnutí odešli od nás mnozí, kteří nyní bloudí světem . Podněcují západní 124
vládnoucí kruhy, aby o nás jednaly na konferenci na nejvyšší úrovni. Přejeme si , aby zástupci naší republiky byli přítomni na
této konferenci především proto, aby znovu ujistili západní vlád noucí kruhy o tom , že náš lid , maje v živé paměti Mnichov, pevně se jednou provždy rozhodl, že půjde cestou socialismu a věrného
přátelství se Sovětským svazem a nikdy jinak. Je jistě přáním našeho lidu, aby zástupci naší republiky před nesli návrhy na zajištění mírového rozvoje v Evropě, jenž by odpovídal životním zájmům všeho evropského lidu . Deset let spolupráce na výstavbě socialismu pod vedením Komunistické
strany Československa je členům naší strany pravou náplní jejich vlastenectví, kterou projevili obětavou prací v hospodářství, v kultuře i ve veřejném životě. Dokladem toho jsou četní vyzna menaní členové strany, ale i 85 % všech našich členů zemědělců, kteří jsou členy jednotných zemědělských družstev . Před naším lidem stojí nyní úkol dobudování socialistických vztahů a dovršení kulturní revoluce. Přihlašujeme se ke spolu práci na tomto historickém díle, které dále rozvine socialistickou výchovu člověka, aby zbaven všech předsudků vytvářel a stále prohlubovat myšlenkovou jednotu našeho lidu v duchu socia lismu, aby dále pracoval k rozkvětu a slávě naší krásné vlasti.
Tomuto společnému úkolu Národní fronty zasvětíme všechny své síly.
Ať žije Národní fronta, pevná jednota našeho lidu. (Hlučný potlesk .)
Ať žije vedoucí síla našeho lidu, Komunistická strana Česko slovenska. (Bouřlivý potlesk .) Soudruh ZDENĚK FIERLINGER :
Děkuji předsedovi Československé strany socialistické dr. inž. • Šlechtovi za přednesený projev.
Prosím předsedu Československé strany lidové dr. Josefa Plochar a , aby se ujal slova, a připraví se dr. Jozef Kyselý,
předseda Strany slovenské obrody. Dr. JOSEF PLOJHAR, předseda Čs. strany lidové : Vážení soudruzi, vážené soudružky, drazí přátelé! Dovolte mi, abych jménem Československé strany lidové po zdravil co nejsrdečněji váš sjezd. Je pro mne velikou ctí, že mohu ve vašem středu vzdát čest slavné Komunistické straně
Československa, která je vedoucí a řídící silou naší Národní 125
fronty a stala se z vůle pracujícího lidu jeho uznávanou vůdkyní. V těchto historických chvílích upírají se k Praze zraky celého
národa. Sjezd naší komunistické strany je záležitostí všeho čes kého a slovenského lidu . Dokladem toho jsou desetitisíce zá vazků kolektivů i jednotlivců, závodů i jednotných zemědělských družstev na počest sjezdu.
Hrdá hlášení o splnění závazků, všechno to velké pracovní úsilí v předsjezdovém období je projevem velikého zájmu všeho našeho lidu o politické otázky, o hospodářské a kulturní pro blémy, které sjezd bude řešit. Hlavní úkol je již vytyčen. Ukládá dovršit v nejkratší době socialistickou výstavbu v naší vlasti. To je veliký, vpravdě historický úkol, a proto sleduje náš lid s tak neobyčejnou pozorností a živou účastí jednání sjezdu. Činí tak v pevném přesvědčení, že sjezdová usnesení budou výrazem
jednotné vůle našich národů, že vytyčí směr uskutečnění oněch vznešených cílů , za něž bojovaly celé generace průkopníků so cialismu v naší zemi.
Slavný XI. sjezd Komunistické strany Československa koná se v době, kdy náš lid v žulové nerozborné jednotě, pevně semknutý kolem komunistické strany, nastupuje k dovršení vý stavby socialismu v naší krásné vlasti.
Komunistická strana Československa vedla k této široké a ne ochvějné jednotě naše národy už od svého vzniku. Činila tak v letech obětavých bojů za obranu zájmů pracujících proti bur
žoazii předmnichovské republiky, v období nástupu fašismu i v těžkých dobách nacistické okupace. Hájila vždy nesmlouvavě a houževnatě věc pracujících měst a venkova. Odhalovala kořistnictví fabrikantů a velkostatkářů ,
burcovala armádu nezaměstnaných k jednotnému boji za chléb a práci. Ukazovala vždy včas na hrozící nebezpečí a dovedla mu pohotově čelit.
Žádná perzekuce nemohla ji odradit od důsledného plnění pro gramových zásad. Vždy stála věrně na straně pracujícího lidu. A krev, kterou prolila v nesmiřitelném odporu proti nacistickým okupantům , je výmluvným svědectvím pevného, vlasteneckého postoje a činorodé lásky k vlasti.
Historickézkušenosti potvrdily, že naše komunistická strana je jedinou silou, která je schopna organizovat a vést pracující, řídit jejich úsilí, stát za všech situací odpovědně v jejich čele a vést je netoliko slovem , ale především příkladem . Důvěra a láska, kterou si komunistická strana u našich národů získala, rozhodla i o jejím vedoucím postavení ve státě i v Národní frontě.
Věrna svým revolučním tradicím , přistoupila komunistická 126
strana s největší odpovědností a prozíravou moudrostí k budo
vání našeho nového života po osvobození vlasti hrdinnou Sovět skou armádou . A do základu tohoto nového života položila zá kladní kámen zocelené jednoty všeho našeho lidu , Národní fronty ,
sdružující ve svých řadách dělníky, rolníky a pracující inteli genci, všechny nadšené budovatele socialistické budoucnosti.
Následující léta ukázala, že je to komunistická strana, v níž má náš lid věrnou strážkyni svých práv a demokratických svobod , bdělou ochránkyni všech vymožeností našeho lidově demokratic kého zřízení.
Přesvědčivým důkazem toho byly události v únoru 1948, kdy
komunistická strana včas odhalila plány reakčních živlů , které pak náš lid svým jednotným a rázným vystoupením smetl. Došlo k všeobecnému ozdravění politických a hospodářských poměrů, cesta k socialismu byla uvolněna. Obrozená Národní
fronta, jejíž věrnou a platnou složkou je a vždy bude i Česko slov
ská strana lidová, začala důsledně uskutečňovat politiku
své vedoucí síly - politiku Komunistické strany Československa. Všichnidobře víme, že tato politika je v naprosté shodě se zájmy našeho lidu, že je to politika odpovídající jeho přáním a tužbám , jeho tvůrčímu rozletu . Že je to politika, která nám
umožňuje bojovat na všech úsecích s nedostatky a dosahovat nových , stále skvělejších pracovních úspěchů. Výsostný zájem našeho lidu, kterým je další rozvoj výrobních
sil, zajištění stálého vzestupu životní úrovně pracujících a vše stranné zdokonalování naší socialistické demokracie, je také hlavním předmětem jednání XI. sjezdu. Budou dány zásady pro úplné vítězství socialismu na naší vesnici, pro dovršení kulturní
revoluce a pro další prohloubení morálně politické jednoty lidu . Vytyčené úkoly jsou reálné. Jsou dosažitelné, neboť se opírá me o jednotný tábor socialismu a míru v čele s velikým a vítěz ným Sovětským svazem . ( Potlesk .) Sovětský lid jako první na světě vybudoval socialismus a vy
kročil na cestu ke komunismu. Zkušenosti sovětského lidu jsou pro nás cennou pomocí při tvůrčím řešení všech základních
úkolů naší socialistické výstavby, která vstupuje do závěrečného stadia . Jsme pevně přesvědčeni, že v bratrské spolupráci s lidem
Sovětského svazu a ostatních spřátelených zemí splníme s úspě chem budovatelské úkoly a platně podpoříme posvátnou věc míru , dorozumění a spolupráce mezi národy.
Komunistické straně Československa vděčíme za to , že obe zřetně a vítězně vede náš lid . Patří jí náš dík i za to, že v histo rické epoše lidstva dala našim národům a naší drahé vlasti velké 127
syny – Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého, Antonína -
Novotného. (Potlesk.)
Ujišťuji vás, drazí přátelé, že příslušníci Československé stra ny lidové budou s nadšením a láskou plnit všechny úkoly, které budou dány historickým XI. sjezdem Komunistické strany Čes koslovenska .
Ať žije nerozborná, žulová jednota pracujícího lidu měst a venkova, vedeného
Komunistickou
stranou
Československa !
(Bouřlivý potlesk .) Ať žije Sovětský svaz, nepřemožitelná velmoc míru a zářivý
příklad budování socialismu a komunismu! ( Bouřlivý potlesk .) Čest a sláva XI. sjezdu Komunistické strany Československa ! (Bouřlivý potlesk .) Soudruh ZDENĚK FIERLINGER :
Děkuji předsedovi Československé strany lidové dr. Josefu Plojharovi za přednesený projev.
A nyní prosím předsedu Strany slovenské obrody dr. Jozefa Kyselého, aby se ujal slova.
Připraví se předseda Strany slobody Michal Žákovič. Dr. JOZEF KYSELY, předseda Strany slovenské obrody : Slavný sjezde, vážení přátelé. Pokládám si za velikou čest, že mohu ve jménu jedné ze slo žek Národní fronty , ve jménu Strany slovenské obrody pozdra vit slavný XI. sjezd Komunistické strany Československa. Po
zdravit sjezd té strany, která v čele dělnické třídy přivedla náš lid k jeho úplnému národnímu a sociálnímu osvobození, té stra ny, která naši vlast, Republiku československou, bezpečně vede k socialismu.
Sjezdy Komunistické strany Československa vždy znamenaly důležitou událost v životě našeho lidu. Za kapitalismu mobili zovaly, stmelovaly a vyzbrojovaly vykořisťované masy k boji s buržoazií, odhalovaly nebezpečí fašismu a burcovaly proti němu všechny vlastenecké síly v republice. Po osvobození naší vlasti Sovětskou armádou a po Vítězném únoru roku 1948, když se komunistická strana po zásluze a z vůle lidu stala vedoucí silou v našem lidově demokratickém státě, staly se její sjezdy
milníky na cestě naší republiky k socialismu. Vyjádřily vždy
nejúplnější a nejpřesnější tužby a cíle našeho lidu i způsob, jak jich dosáhnout. Tento XI. sjezd Komunistické strany Českoslo 128
venska stane se památným tím, že určí směrnice, jak v nejbližší budoucnosti s konečným úspěchem korunovat, vítězně dovršit
naše společné velké dílo výstavby socialismu. Proto k jednání vašeho sjezdu upírá své zraky všechen československý lid. Ne jen komunisté, ale i bezpartijní a příslušníci stran Národní fronty i příslušníci Strany slovenské obrody. Přitom si všichni jasně uvědomujeme, že dovršit výstavbu socialismu a zabezpečit mírovou politické politické Skvělé
budoucnost naší republiky je možné jen za naprosté jednoty českého a slovenského národa, za naprosté jednoty všeho československého lidu. hospodářské a kulturní úspěchy Slovenska, dosažené
v procesu socialistické industrializace, jsou důkazem , jakých nesmírných úspěchů možno dosáhnout v nezlomné důvěře v Ko munistickou stranu Československa a v pevné jednotě Národní
fronty všeho pracujícího lidu. To, co se na Slovensku v krátkém čase vybudovalo, nebylo by bývalo možno vytvořit bez bratrské hospodářské a technické
pomoci českého lidu. Význam takového mocného pilíře, jako je jednota Čechů a Slováků, si uvědomují i naši nepřátelé, a proto se ho snaží všemožným způsobem oslabit. Zvenku i zevnitř, organizačně i ideologicky, proto patří náš vděk Komunistické
straně Československa a jejímu bojovému oddílu Komunistické straně Slovenska, že včas odhalily každé nebezpečí nacionalismu
a že v procesu výstavby společného díla socialismu se pozitivním způsobem utvořila nerozborná jednota Čechů a Slováků, odpo
vídající jak historickým tradicím , tak i současným nejvlastněj ším zájmům všeho československého lidu. Budeme proto tuto
jednotu , která musí být každému československému vlastenci drahá a svatá, společně střežit a společně dále upevňovat, a bu deme proto na Slovensku společně s komunistickou stranou
otevřeně a nekompromisně bojovat proti všem přežitkům a for mám l'udáckého fašismu, separatismu a nacionálního šovinismu. (Potlesk.) Uvědomujeme si dále, že socialistická a mírová budoucnost
naší vlasti je zabezpečena jen v nerušené jednotě tábora so cialismu a míru, v jehož čele stojí náš osvoboditel, náš ochránce, náš nejupřímnější přítel a spojenec, Sovětský svaz. Kam vede každé narušení této jednoty a jak je toho schopen světový imperialismus využít, to nám jasně ukázaly před necelými dvě ma roky tragické události v Maďarsku . I v přítomném čase
jsme svědky nebezpečných pokusů ideově a morálně rozrušit jednotu socialistických zemí, a to cestou oslabení, uvolnění svazku se Sovětským svazem . 9 Protokol XI. sjezdu
129
Jsem dalek toho, abych se zde pouštěl na teoretické pole marxistické ideologie a zabýval se tím složitým jevem, který se stručně nazývá revizionismus. Jako nekomunista , jako před stavitel Strany slovenské obrody, nemohu nevyslovit za celou
tuto složku Národní fronty vřelý souhlas s pevným , jasným a otevřeným postojem , který Komunistická strana Českosloven ska zaujala k známým jihoslovanským revizionistickým ná zorům .
Vždyť např. takový dokument světodějného významu, jako byl Manifest míru , promluvil nejen ke komunistům , ale vyjádřil hluboké tužby a přání všech čestných pracujících lidí na zemi, stal se nadějí celého mírumilovného lidstva. Jestliže někdo nej
dříve s tímto Manifestem souhlasil a pak ho opouští a podkopává na nejcitlivějším místě, ve vztazích k Sovětskému svazu , to už přestává být jen otázkou teoretické diskuse, tady již nebezpečí pociťujeme všichni a všichni, sjednoceni kolem KSČ, prohlašu jeme : Nenecháme nikdy, nikým a ničím oslabit naše krví posvě cené a společnou prací zocelené spojenectví se Sovětským svazem !
Drazí přátelé, soudružky a soudruzi ! Váš slavný sjezd otevírá československému lidu skvělé perspektivy. Jsme přesvědčeni, že se stane začátkem historické etapy, v níž dovršíme vítězně
výstavbu socialismu v naší vlasti. Všechen lid naší republiky jde za vámi a s vámi. Také my, nekomunisté, příslušníci Strany slovenské obrody. Všichni jsme hrdi na to, že velký Sovětský svaz a jeho slavná komunistická strana, jakož i celý světový socialistický tábor vidí v Komunistické straně Československa
přední bojový oddíl na frontě boje za socialismus, za světový mír .
Straně slovenské obrody , jejímž jménem ještě jednou zdra
vím vaše jednání, stane se ctí, ale i závazkem : ze všech sil pra covat v Národní frontě pod vedením KSČ pro další rozkvět naší milované vlasti – Republiky československé. (Hlučný potlesk.) Soudruh ZDENĚK FIERLINGER :
Děkuji předsedovi Strany slovenské obrody dr. Kyselému. Nyní prosím předsedu Strany slobody Michala Žákoviče, aby se ujal slova . 1
MICHAL ŽAKOVIČ , předseda Strany slobody :
Vážený sjezde, vážení soudruzi a soudružky ! Naše delegace, jíž se dostalo té velké cti, že se může zúčastnit 130
tak významného jednání, jakým je XI. sjezd Komunistické
strany Československa, tlumočí jménem všech příslušníků Stra ny slobody sjezdu a všem jeho delegátům vřelé, srdečné a upřímné pozdravy. Praha je v těchto dnech opět místem, kde nejvyšší orgán ve doucí politické a morální síly naší lidově demokratické republiky
sjezd KSČ – rýsuje obrysy největší, nejkrásnější a nejslav nější stavby v historii našeho lidu - socialismu.. Komunistická strana Československa, zakalena v boji za lepší život pracujících , dovedla náš lid k vítězství v národně demo kratické revoluci v roce 1945. Pod jejím vedením zmařili pra cující pokus reakce a zahraničního kapitálu, kontrarevoluční puč v únoru 1948. Dnes nás KSČ, vedoucí síla Národní fronty ,
politického to výrazu svazku dělníků, rolníků a pracující inteli gence, vede k nejbližšímu a velmi konkrétnímu cíli - k do
vršení výstavby socialismu. Pro jeho uskutečnění máme vše chny předpoklady, neboť dokončení
socialistické výstavby
vyplývá z objektivních zákonitostí našeho dosavadního vývoje. V nedávné minulosti jsme byli svědky velkých vítězství Ko munistické strany Československa. Pod jejím vedením v histo ricky poměrně krátkém období, za krátkých 13 let, jsme dokázali
nejen odstranit škody způsobené okupací a válkou , ale i po vznést průmyslovou výrobu v porovnání s předválečnou výrobou více než trojnásobně. Přitom na Slovensku, které bylo za kapi talistické republiky jen agrárním přívěskem průmyslových čes kých krajů a rezervoárem levných pracovních sil, se průmyslová výroba téměř zešestinásobila . Vyrostly nám moderní strojíren ské závody, jako např. Závody J. V. Stalina v Martině, rozvinulo se hutnictví, v němž přibyl tak obrovský závod , jako je hliníkár
na v Žiaru nad Hronom , rozšiřuje se i ostatní průmyslová vý roba. Přes 200 závodů bylo od základů vybudováno nebo pod statně rozšířeno a zmodernizováno . Mohutný rozmach můžeme zaznamenat zejména v kdysi nejzaostalejších oblastech východ
ního Slovenska. Zkroceny a spoutány mnohými přehradami a hydroelektrárnami jsou vody dravého Váhu. Plán industrializace a hospodářského povzneseni Slovenska, který v roce 1937 načrtl v Banské Bystrici dnešní předseda vlády soudruh Viliam Široký, stává se skutkem . Ba co víc, daleko jsme předčili i ty nejodváž nější sny. Slovensko, které bylo ve světě jen málo známo, bude
mít v krátké době jeden z největších výsledků současné světové vědy a techniky - atomovou elektrárnu. Na novou cestu vykročili i naši pracující rolníci. Někdejší země grófů a statkářů stala se jejich majetkem a stále více jich 131
na ní hospodaří společnými silami, za pomoci nejmodernějších strojů, které pro ně vyrábějí dělníci v moderních továrnách .
Dnes se na více než dvou třetinách půdy v republice hospodaří formami družstevní velkovýroby a stále další rolníci se rozho dují pro společné hospodaření v jednotných zemědělských družstvech .
Cenné jsou i naše úspěchy na úseku zvyšování životní úrovně
lidu. Národní důchod se v porovnání s předmnichovskou repu blikou zvýšil dvojnásobně. Reálné mzdy dělníků vzrostly o 80 % . O mrtoho vyšší než dříve jsou i příjmy našich družstevníků a rolníků. Naše vláda Národní fronty vydává každoročně miliardo
vé sumy na nemocenské a důchodové zabezpečení občanů, na školství, zdravotnictví a kulturu . To jsou nejjasnější důkazy, že
náš lid pod prozíravým vedením Komunistické strany Česko slovenska dovede nejlépe rozvíjet své hospodářství. Velké přeměny zasáhly i do kulturního a společenského života našeho lidu . Významnými činiteli v jeho bohatém politickém
a kulturním životě se staly tisk , rozhlas, televize a kulturní a osvětová zařízení, která vzrostla v míře nikdy nebývalé. A tak toto období můžeme nazvat obdobím skutečně dějin ným . I když cesta, po níž jsme šli, nebyla vždy lehká, dosažené výsledky svědčí o správnosti reálné linie budování socialismu u nás v Československu. Ústřední heslo sjezdu »Dovršit výstay bu socialismu v naší vlasti« znamená vytyčení závažného a his toricky významného cíle, který vyjadřuje objektivní zákonitost
dalšího vývoje celé naší společnosti. Toto ústřední heslo se stalo vlastním drtivé většině našich pracujících . Důkazem toho je
obrovská účast širokých mas při projednávání dopisu ÚV KSČ, které bylo příležitostí k podrobnému zkoumání a nebývale váž
nému zamyšlení našich pracujících nad celou řadou závažných problémů v ekonomické a ideologické oblasti. Při projednávání celé řady úkolů , které stojí před námi v nastávajícím rozhodném období, se znovu ukázala a dokázala jednota našeho lidu , pevná
Národní fronta, v níž lid pod osvědčeným vedením KSČ dokázal dosáhnout takových skvělých výsledků. V této jednotné frontě
odhodlaně a jednoznačně kráčejí a svědomitě pracují všichni příslušníci Strany slobody ve vědomí, že aktivní příspěvek k budování socialismu je příspěvkem věci míru, je příspěvkem k jednotě a bratrství národů naší vlasti, k posílení tábora so
cialismu, který jde od vítězství k vítězství, v čele s bratrským Sovětským svazem . Toho tábora, jehož mohutné síly, jednoty, se bojí ti, kteří stále hledáním různých překážek nechtějí při 132
stoupit k jednáním o mírovém spolužití a mírovém soutěžení, protože vítězství v něm znamená jejich neodvratný konec. V těchto dnech jsou upřeny zraky všeho našeho lidu k Praze, místu zasedání tohoto významného sjezdu. Praha v těchto dnech je velitelským můstkem , z něhož se do všech koutů naší roz kvétající vlasti, do všech továren, měst a vesnic rozletí jako
poslové blízké a krásné budoucnosti významná sjezdová usne sení. Ona budou vyjadřovat vůli všeho našeho lidu, nás všech
i nás příslušníků Strany slobody, a odhodlání vejít do nové epochy naší bohaté historie v co nejkratší době.
Takto vidíme význam jednání tohoto sjezdu a učiníme vše pro další úspěchy socialistického společenského řádu, který si náš lid vybral za svůj cíl a který je a zůstane i naším cílem. Zdar a úspěchy vašemu jednání, vážení soudruzi a soudružky!
Ať žije Komunistická strana Československa ! (Hlučný po tlesk.) Ať žije mír ! (Hlučný potlesk.) Soudruh ZDENĚK FIERLINGER :
Děkuji předsedovi Strany slobody Michalu Žákovičovi za přednesený projev.
Avšak dovolte, soudružky a soudruzi, abych ještě jednou všem zde přítomným předsedům druhých politických stran, předsedovi Československé strany socialistické, Československé strany lidové, Strany slovenské obrody, Strany slobody, jménem nás všech ještě jednou vyslovil náš vřelý dík za tak manifes tačně zde projevenou oddanost naší straně a velké myšlence socialistické, abych jim poděkoval za projevenou ochotu k další věrné spolupráci na dobudování socialismu v naší vlasti. ( Potlesk .) My si těchto projevů vysoce vážíme a slibujeme jim i z naší strany plné pochopení pro jejich odpovědnou a zásluž nou práci.
Soudružky a soudruzi, končím první den jednání našeho sjezdu. Pokračování sjezdového jednání je zítra ráno v 9 hodin. Delegáti se dostaví v 8.30 hodin .
Dále upozorňuji, že se dnes sejde ve 20 hodin volební a man dátová komise v určených místnostech .
( První den jednání ukončen v 18 hod . 47 min.)
133
1 1 1
DRUHÝ DEN SJEZDOVÉHO JEDNÁNÍ 19. ČERVNA 1958
JEDNÁNÍ DNE 19. ČERVNA 1958
Pozdravný telegram KS USA. Diskuse: soudruh Antonín Krček, Praha -město, sou
družka Marta Venzarová, Pardubický kraj, soudruh
Karel Tondr, Českobudějovický kraj, soudruh Rudolf Sazama, Plzeňský kraj, soudruh Vilém Krejčí, Ostrav ský kraj.
Pozdrav pionýrské delegace. Projev soudruha A. I. Kiričenka, vedouciho delegace KSSS.
Diskuse: soudruh Adolf Svoboda, Praha -město, sou druh František Penc, Ostecký kraj, soudruh Alois Indra, Gottwaldovský kraj, soudruh Vilém Mikeška,
Olomoucký kraj, soudružka Marie Moravcová Karlo varský kraj, soudruh Pavel Tonhauser , Banskobystric ký kraj, soudruh Miroslav Mrština, Královéhradecký kraj, soudruh Václav Prchlik , HPS MNO , soudružka Jolana Herzková , Bratislavský kraj.
Projevy hostů : soudruh Tung Pi- vu , člen politického
byra OV KS Činy, soudruh Ignacy Loga - Sowiński, člen politického byra OV Polské sjednocené dělnické stra ny , soudruh Hermann Matern, člen politického byra OV SED, soudruh Rajko Damjanov, člen politického byra OV KS Bulharska.
Diskuse : soudruh Josef Korčák , Brněnský kraj, sou druh Petr Vávra , Liberecký kraj, soudruh Stanislav viček , Jihlavský kraj.
Projevy hostů : pozdravný telegram KS Japonska, soudruh François Billoux, člen politického byra OV Francouzské komunistické strany, soudruh Jenő Fock ,
člen politického byra OV Maďarské socialistické děl nické strany, soudruh Alexandru Draghici, člen poli tického byra OV Rumunské dělnické strany , soudruh 136
Hysni Kapo, člen politického byra OV Albánské strany práce, soudruh Velio Spano, člen politického byra OV Italské komunistické strany, soudruh Kim Can Man ,
místopředseda
Korejské strany práce,
soudruh
Nguyên chi Than , člen politického byra OV Vietnam
ské strany pracujících , soudruh C. Dügersüren, člen politického byra Mongolské lidové revoluční strany. (Před 9. hodinou vstupuje předsednictvo na tribunu vítáno povstáním a bouřlivým potleskem všech delegátů a volánim: »At žije KSC! Hurá !« )
137
Soudruh JAROMÍR DOLANSKY : Soudružky a soudruzi,
zahajuji druhý den jednání našeho sjezdu. Našemu sjezdu došel telegram ústředního výboru Komunis tické strany Spojených států amerických v tomto znění: » Vřelé pozdravy a díky za Vaše pozvání na sjezd. Litujeme, že pro neobdržení pasů nemůžeme vyslati delegaci. Zasíláme
soudružské pozdravy Vašemu sjezdu.« Podepsán Eugen Dennis, generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Spo jených států . (Potlesk .)
Pokračujeme nyní v diskusi ke zprávám předneseným sou druhem Novotným a soudruhem Štětkou. Do diskuse se přihlásil soudruh Antonín Krček, městský výbor, Praha . Připraví se soudružka Marta Venzarová, kraj Pardubice.
Soudruh ANTONÍN KRČEK , Praha -město : Soudružky a soudruzi,
zpráva předložená XI. sjezdu oceňuje veliké úspěchy, které na cestě k socialismu dosáhl náš lid pod vedením Komunistické strany Československa. Tyto úspěchy jsou provázeny stále pev nější jednotou naší strany, růstem uvědomění a politické akti vity mas . Poučení XX . sjezdu Komunistické strany Sovětského
svazu a závěry , které učinila celostátní konference naší strany, se staly nástupem k dalšímu rozmachu ideologické práce strany a cílevědomému postupu v prohloubení a upevnění revolučních
přeměn naší společnosti. Pod vedením strany bylo dosaženo úspěchů i v zahraničně politické oblasti. V duchu leninské mí rové zahraniční politiky přispělo Československo k posílení a prohloubení přátelství a bratrské spolupráce mezi zeměmi tá bora socialismu i myšlenky mírového soužití. Ideologická a orga nizační jednota naší strany a správnost jejího vedení byla do
kumentována velmi výrazně nekompromisním postojem vůči každému pokusu revidovat marxismus - leninismus, ať se tyto pokusy objevily u nás anebo v mezinárodním měřítku. Příkladem toho bylo i správné zásadní stanovisko ústředního
výboru strany k programu Svazu komunistů Jugoslávie, které má plný souhlas celé strany. Tato skutečnost má pro pražskou organizaci zvlášť důležitý význam proto , že řada stranických organizací i jednotlivců v Praze nepochopili po XX. sjezdu KSSS správně jeho závěry, nepovažovali vyvozená opatření pro práci 138
naší strany za dostatečná a správná a žádali v podstatě revizi programu strany .
Projednávání tezí sjezdové zprávy ve stranických orgánech
a organizacích v městské organizaci strany v Praze bylo však již vyjádřením plného souhlasu s politikou strany a oceněním správného vedení ústředním výborem . Správné hodnocení uply nulého období a narýsování dalších úkolů dovršení socialistické výstavby v naší vlasti, jak je předložil XI. sjezdu ústřední výbor
strany ve své zprávě, se setká nesporně s plným souhlasem i všech ostatních pracujících .
Důležitou přípravou sjezdu byla již diskuse k dopisu ústřed ního výboru strany a po ní následující opatření k nové organizaci
řízení průmyslu a stavebnictví i zvýšení účinnosti řízení hospo dářství spravovaného národními výbory. Již sama skutečnost, že nová struktura řízení byla pod vedením strany široce projed nána a uplatnily se v ní zkušenosti shora i zdola, že podnětné připomínky pracujících byly brány v úvahu , nesmírně přispěla
k vědomí zvýšené odpovědnosti pracujících za dobrý chod pod niků, závodů či provozů.
Výsledky diskuse k dopisu ústředního výboru jsou obsaženy
i ve výsledcích plnění plánu v průmyslu letošního roku. Ku příkladu průmyslové závody na územíměsta Prahy, mezi nimiž mají hlavní podíl strojírenské závody, uzavírají od počátku roku závazky a rozvíjejí socialistickou soutěž na počest XI. sjezdu
strany, zajišťují tak plynulé plnění a překračování plánu vý roby, při zvýšení výroby v prvních pěti měsících o 11,6 % proti stejnému období minulého roku.
Plněním socialistických závazků bylo vyrobeno do konce dubna navíc za 115,5 miliónu Kčs zboží a uspořeno na 38 miliónů Kčs na vlastních nákladech . Tyto výsledky však neznamenají, že
máme všechno v pořádku. Zůstávají nesplněny některé jmeno vité úkoly ve strojírenství, neplní plán stavební výroba a značné nedostatky jsou v místním hospodářství, ve službách pro oby vatelstvo a nejvážnější je stav v městské dopravě. Jsme si vědomi, že s těmito nedostatky se musíme vyrovnat, chceme-li ještě úspěšněji jít kupředu k zajištění usnesení
XI. sjezdu. Počítáme s tím , žejednotlivé hlavní problémy budeme postupně řešit vahou celého městského výboru strany. Masový rozvoj socialistické soutěže, i když se dostává na vyšší stupeň , bude nutno ještě více zaměřovat na plnění všech kvalitativních
ukazatelů , na plnění jmenovitých úkolů i na přesné časové plnění všech výrobních operací. Socialistickou soutěž bude třeba plně rozvinout především tam , kde nejvíce zaostává, a to je v Praze 139
z hlediska plnění plánu ve stavebnictví, kde je právě mimo jiné nedostatky také soutěž nejslabší. Jsme si vědomi, že v Praze nemůžeme vystačit s dosavadním
stavem i tempem bytové výstavby. Vítáme proto stanovisko obsažené ve zprávě sjezdu k řešení bytové situace, které počítá s tím , že v Praze bude v dohledné době v podstatě vyřešen by
tový problém. Jsme si vědomi, že před celou městskou organizací strany stojí povinnost úkol důsledně zabezpečit, což nebude jednoduché.
Vedle průmyslových závodů a vyspělé dělnické třídy, která výrazně sjezd pozdravila mohutným socialistickým soutěžením , je v Praze i početná pracující inteligence. Na základě úkolů XI. sjezdu bude potřebné v našem hlavním městě podstatně zesílit stranickou práci mezi inteligencí, zejména tam , kde není bez prostředně spjata s materiální výrobou.
Diskuse k dopisu ÚV strany i k tezím zprávy XI. sjezdu po tvrdila, že naprostá většina inteligence politiku strany chápe a aktivně ji podporuje. Kromě množství rezolucí a závazků nás o tom přesvědčují výsledky práce inteligence v oblasti školství,
vědy a umění. Tato práce dokazuje, jak těsně je dovršení vý stavby socialismu spjato s prací inteligence, jak vysoké nároky je možno i nutno na její práci klást.
Nebylo by správné si však zakrývat, že v určitých skupinách inteligence dosud dožívají buržoazně humanistické, kosmopolitní
a různé idealistické tendence. Je známo, jaké problémy byly mezi inteligencí po XX. sjezdu KSSS. Proto musíme stále usilovat,
o upevnění politického vědomí a myšlení pracující inteligence a vést ji k tomu, aby ještě aktivněji vystupovala po boku dělnické třídy.
V posledních letech se mezi inteligencí výrazněji upevňuje socialistické uvědomění. Zejména se to projevilo po maďarských
událostech, kdy mnohé z kolísajících skupin pochopily nebezpečí svého jednání a vyvozovaly z něho pro sebe poučení. V tom po
mohla i zlepšená práce stranických organizací na školách , ve vědě a umění,
Upevňování politického a ideologického uvědomění naší inte ligence však vyžaduje, abychom i nadále trpělivě a náročně ze zásadních pozic marxismu - leninismu i v této oblasti uplat ňovali vliv strany a upevňovali vedoucí úlohu stranických orga nizací. Především půjde o to, aby v životě základních stranic
kých organizací stoupl podíl aktivní práce přední vědecké, pedagogické a umělecké inteligence. Dosud naši přední umělci, odborně vysoce kvalifikovaní vědci, stojí často stranou aktivní 140
stranickopolitické práce. Jejich mnohdy netečný vztah ke stra nické práci oslabuje vedoucí úlohu základních organizací na pracovišti, ztěžuje prosazování a uvádění do života důležitých stranických a vládních usnesení, což nepomáhá jejich vlastní práci a růstu .
Také je nutno usilovat, aby se daleko aktivněji projevovala
bezpartijní přední inteligence, a to jak na svých pracovištích, takv orgánech společenských organizací, při účasti na správě státu a zvláště i v práci národních výborů. Velmi aktuální otázkou je výchova mladé inteligence. Dosáhli jsme v tomto směru v posledních letech velikých úspěchů. Ne můžeme si však zakrývat i celou řadu neuspokojivých jevů. A nejde tu snad jen o některé projevy mladé umělecké generace, jejíž dilo je poznamenáno mnohdy vlivy formalismu, abstrakti
vismu, apolitičnosti apod. Jde tu o růst i mladé technické, vě decké a pedagogické inteligence, kde musíme zabezpečit, aby si co nejrychleji osvojila hluboké znalosti vědy a techniky, aby
mohla jako inteligence již přímo vychovaná v našem socialis tickém společenském zřízení co nejúčinněji zasáhnout na všech úsecích výstavby socialismu.
Mnohé zde závisí na práci ministerstva školství, akademie věd i dalších příslušných orgánů. Vidíme tu však zvláštní odpověd nost i komunistů , stojících v čele uměleckých svazů , vědeckých ústavů, vysokých škol, ale i základních stranických organizací na olách. Na jejich cílevědomé práci závisí, jak úspěšně a
rychlebude moci naše společnost svěřovat stále závažnější úkoly příslušníkům mladé inteligence.
Dovršení kulturní revoluce tvoří souhrn složitých úkolů . Ty mohou být splněny jen za podmínek , že učení marxismu-leni nismu pronikne vítězně do všech oblastí hospodářského, poli tického i kulturního života tak , aby se stalo návodem k jednání a pevnou ideovou základnou .
Jsme si vědomi toho, že dovršení výstavby socialismu musí být provázeno velikým rozmachem ideologické činnosti a plnou akti vitou všech členů strany. Proto městský výbor věnuje soustavnou pozornost rozhodnému zvýšení péče o rozvoj ideologického života
uvnitř strany i zvyšování ideologického vlivu na ostatní pracu jící. Přistoupili jsme proto v Praze k rozpracování a přípravě výchovy svého aktivu v systému večerních škol a seminářů na úrovni městského výboru . Podobně je tomu v obvodních výborech pro jejich aktiv.
Řídit a organizovat tuto práci je nutné, neboť vycházíme ze zásady, že každý stranický orgán musí být centrem ideologic 141
kého , politického a hospodářského života v oblasti své působ nosti. Tato zásada znamená neustále usilovat o důsledné a zá
sadní řešení i řízení státních a hospodářských orgánů na své úrovni, které tyto orgány ještě více přimknou ke straně. Sou časně je třeba soustavně organizovat výchovu aktivu a všech členů strany
Práce s širokým stranickým aktivem v celostátní diskusi vy tvořila podmínky, že byly všechny zásadní otázky posuzovány ve stranických orgánech a organizacích . Podobným způsobem je nutno pracovat i do budoucna. Stranické organizace a orgány musí tak pronikavěji ovlivňovat celou oblast své působnosti.
Bylo dosaženo značného pokroku například v práci celozávod ních výborů a obvodních výborů strany , ale žádoucího stupně
dosud nedosáhla práce základních organizací, zejména v men ších a středních závodech . Je tomu tak proto, že význam těchto organizací není mnohdy doceňován a práce vyšších stranických
orgánů se soustřeďuje na veliké závody, kde jsou kromě toho i pracovníci uvolnění pro stranickou práci. Jak jinak si vysvětlit, že všeobecně zanedbávané jsou početně
malé organizace na stavbách , v dopravě, v místním průmyslu apod. Nemáme v úmyslu odvrátit pozornost od velikých závodů,
ale určitě musíme zvýšit pomoc a náročnost na všechny stranické organizace. Další vážnou a důležitou otázkou , zejména v Praze, je regu
lace členstva strany. Nutno přiznat, že regulací členstva strany se mnohdy zabývaly stranické organizace a orgány povrchně, bez
spojitosti s politickou prací v masách. Tento stav spolu s po zůstatky různých sektářských tendencí působil řadu let velmi nepříznivě na vývoj členské základny, zejména z hlediska vě kového a sociálního složení. Je skutečností, že nám v mnohých
organizacích chybějí mladí lidé a není tu znát každodenní příliv: těch , kteří již ve Svazu mládeže nebo v jiné politické práci vy zráli pro přijetí do strany .
Jednou z hlavních příčin, proč bylo přešlapováno na místě, je
i to, že regulace členstva strany byla mnohdy odtržena od denní politické práce stranických organizací v masách . Zejména udá losti, při nichž jsou aktivizovány masy pracujících, vytvářejí zcela objektivní situaci, porážející tyto nesprávné tendence. Proto také loňského i letošního roku bylo docíleno některých lepších výsledků.
Soudružky a soudruzi, pražská městská organizace strany při stupuje k jednání XI. sjezdu strany s plným vědomím odpovědnosti práce komunistů v hlavním městě. Stojíme neochvějně za 142
naším ústředním výborem a chceme být jeho oporou v boji za do vršení socialistické výstavby v naší vlasti. (Potlesk.) Soudruh JAROMÍR DOLANSKY :
Děkuji soudruhu Krčkovi. Slovo má soudružka Venza rová, připraví se soudruh Karel Tondr, kraj České Budějo vice.
Soudružka MARTA VENZAROVÁ, Pardubický kraj: Soudružky a soudruzi, zajistit zvyšování zemědělské výroby vyžaduje v současné době soustředit hlavní pozornost na rychlé
upevňování vnitřního života jednotných zemědělských družstev. Jsem členkou Jednotného zemědělského družstva Luže na okrese
Vysoké Mýto. Pracuji v rostlinné výrobě. Naše družstvo od svého
založení patří mezi přední družstva v okrese. Je tomu tak proto, že družstevníci jsou pracovití, nikdo je nemusí do práce pobízet a v čele družstva jsou lidé, kteří mají zájem , aby šlo dopředu a dosahovalo nejlepších výsledků. V družstvu byla vždycky snaha dbát na dodržování družstevních stanov.
To však neznamená, že u nás šlo všechno samo. Máme také své těžkosti a potíže. Vždy však musí být snaha překážky odstra
ňovat a těžkosti řešit. V plnění usnesení X. sjezdu strany do sáhli jsme některých dobrých výsledků. Dobrým hospodařením a přesvědčováním získali jsme za poslední tři roky většinu zbý vajících jednotlivě hospodařících rolníků do družstva. Dosahu jeme v průměru výnosu 30 q obilovin po hektaru . Vyrábíme na
1 hektar 116 kg vepřového masa, 691 1 mléka, 191 vajec, hrubý příjem z jednoho hektaru půdy činí 5620 Kčs při nákladech 1656 Kčs na hektar. Daří se nám zvyšovat stavy dobytka a plnit některá agrotechnická a zootechnická opatření pro další zvyšo vání rostlinné i živočišné výroby. Po projednání s družstevníky
jsme se zavázali splnit ukazatele plánované výroby pro rok 1960
o rok dříve. Pro příští rok máme úkoly v zemědělské výrobě opět vyšší. Jsou to úkoly nemalé, ale splníme je, i když převyšují celo státní průměr . Přestože dosahujeme značně vysoké intenzity výroby , jsou i u nás ještě skryté rezervy. Jednou z nejdůležitějších otázek,
kterou nyní jednotná zemědělská družstva musí řešit, je za jištění dostatečného množství krmiv z vlastní produkce nejlep ším využitím půdy. V minulých letech jsme přes 50 % půdy osívali obilovinami. Domnívali jsme se, že obilí spolu s brambo 143
rami a krmnou řepou mimo sena a jetele nám postačí krýt po třeby živočišné výroby, dotování fondů a odměňování družstev níků. Je pravda, že postačilo. Málo nám však zbývalo na rozvoj
družstva, zejména živočišné výroby, aby byla v souladu s potře bami našeho národního hospodářství. Proto jsme již v minulém roce a zejména v letošním roce jinak plánovali výrobu na polích
i ve stájích . Snižujeme o 5 % osev obilovin , směsek na zrno, krmné řepy a méně výnosných krmných plodin. Zvyšujeme osev technických plodin , hlavně cukrovky, pěstujeme výnosnější krmné plodiny, zejména kukuřici na siláž jako hlavní plodinu
a dále využíváme plochy po méně výnosných směskách , po skliz ni řepky a raných brambor a sejeme kukuřici na zelené krmení.
Dostatek krmiv, který zabezpečujeme dobrým obděláváním a využitím půdy, nám umožnil, že zvyšujeme stavy skotu, především stavy krav, a zvyšujeme stav prasnic . Máme u nás vcelku dobré podmínky pro chov prasat. Přesto jsme nedosaho vali takových výsledků , jak by bylo potřebné, a to především v chovu prasnic . Nevhodné ustájení a nedostatek pozornosti k odchovu selat zavinil nízkou porodnost prasnic a vysoké hynutí selat. Proto jsme byli nuceni selata ve větším množství naku
povat. Tak jsme např. v roce 1956 museli nakoupit o 130 selat více, než jsme počítali v celoročním výrobním plánu. To nezůstalo bez vlivu na výši pracovní jednotky , která poklesla o 2 Kčs. Po vybudování nové porodny zvýšila se porodnost prasnic, takže dosahujeme 18 narozených selat od prasnice. Hynutí selat jsme snížili a dosahujeme 17 odchovaných selat na jednu prasnici za
rok . Na tom má velký podíl ošetřovatel soudruh Kudláček, který přišel do družstva jako nezemědělec z průmyslu. Svědomitě se stará o svěřené prasnice i selata . Nejenže jim věnuje všechnu péči bez ohledu na čas, ale také si dovede u představenstva vy
nutit zájem a podporu v tom , co potřebuje pro dosažení dobrých výsledků. Získal dobrou zkušenost v odchovu selat a v přípravě prasnic k novému připouštění tím, že odebírá selata při dosažení váhy 15 kg, a pak je do předánído výkrmny přikrmuje . Tím dává prasnici možnost lepší přípravy k novému připouštění, a tak i dvojího vrhu do roka.
Čeká nás ještě mnoho práce, abychom měli skutečnou země dělskou velkovýrobu . Máme jednotná zemědělská družstva, ale v mnohých výroba běží po staru . Chybí nám zejména soustředění živočišné výroby, dostatečné skladové prostory a lepší mecha nizace. Víme, že to nemůže být všechno najednou . Právě proto
by se mělo v jednotných zemědělských družstvech lépe využívat těch strojů , které máme. I v našem družstvu především druž 144
stevnice právem kritizují, že jim jejich práce není dostatečně usnadňována. To není jistě problém jen našeho družstva. Když
hovořím i s jinými družstevnicemi, stěžují si, že není dostatek
pochopení pro jejich práci. A víme, že ženy tvoří většinu pra covních sil v našich jednotných zemědělských družstvech a zpra vidla vykonávají ruční práce. U nás máme dostatek pracovních sil , přesto se snažíme co nejvíce využívat mechanizačních pro
středků strojní a traktorové stanice. Není tomu tak ale všude. Jako členka okresního výboru strany zajímám se i o život v jiných družstvech . Znám v našem okrese družstva, kde je ne
dostatek pracovních sil, a přesto se snaží co nejvíce práce vyko návat sama. To se projevilo v průběhu jarních prací v nedosta tečném využívání mechanizačních prostředků. Funkcionáři ně kterých družstev si neustále naříkají na nedostatek mechanizač
ních prostředků, místo aby kontrolovali a organizovali jejich správné využití. Např. ve Stradouni, kde byly dobré podmínky, nevyužili prosekávače na řepu. Místo využití strojů STS na kulti vační práce plečkovali cukrovku koňskými potahy, brambory sázeli vlastními silami, a přitom nemají dostatek pracovníků na ostatní práce. Odmítli pojízdné plošiny, které například v Jed notném zemědělském družstvu Radim přispěly k tomu, že cuk rovka na 26 ha byla vyjednocena během 9 dnů. V takových druž
stvech se mylně domnívají, že si tím zvýší své příjmy, dosáhnou většího počtu pracovních jednotek a naturálií. Přitom zapomínají, že daleko více ztratí na výnosech , protože nedodržují agrotech nické lhůty.
Odstraňování nedostatků, odhalování rezerv a jejich využití
není možné bez soustavné politické, agitační a přesvědčovací práce mezi lidmi. Vždyť člověk je hlavní činitel, který rozhoduje o splnění všech usnesení a dosažení vytyčených cílů. Na tomto
úseku práce je velké pole působnosti všech členů strany bydlí cích na vesnicích a zvláště pak těch , kteří jsou členy jednotného zemědělského družstva. Zkušenosti ukazují, že tam , kde je slabá stranická organizace nebo kde pro osobní spory stranickou práci zanedbávají, tam i hospodářské výsledky jsou slabé. Vesnické
organizace strany musí nejenom zvyšování zemědělské výroby projednávat, ale svou činností a především politickou výchovou členů jednotných zemědělských družstev účinně napomáhat. Někdy se nám zdá, že naše politická práce nepřináší výsledky, že prostě je zbytečné schůzovat, nebo jak říkáme, s lidmi se dohadovat. Podíváme- li se však na lidi kolem sebe a posoudíme- li jejich myšlení a práci, teprve potom vidíme, že právě ta drobná denní práce mezi lidmi není zbytečná, že nám přináší velké 10 Protokol XI. sjezdu
145
a kladné výsledky v myšlení i jednání pracujících . Vidíme, jakou sílu naše strana má ve svém spojení s pracujícími, jak
nové a krásné lidi dovede vychovávat. Uvědomuji si to, když se tak někdy zamyslím nad družstevníky z našeho jednotného ze
mědělského družstva. Je radost posoudit, jaký přelom v jejich myšlení nastal. Takový družstevník , který ještě před třemi roky
se mě snažil přesvědčit, že dříve za buržoazní republiky to bylo daleko lepší než nyní, a bylo z jeho slov cítit nedůvěru v politiku strany, dnes říká : »Já vím , že strana to s námi myslí dobře. Sou hlasím s tím, co provádí a uskutečňuje, vážím si toho, že strana má ke mně takovou důvěru, že bych byl přijat za kandidáta stra
ny .