Problematika tzv. hierarchizace propozice [PDF]

Zitiervorschau

86

Problematika tzv. hierarchizace propozice ROMAN MRAZEK

v

ramci pracovniho programu llfozinaroclni komise pro stuclium gramaticke stavby slovansky·cl: jazyku jsou postupne p!·ipravovany a sladovany teoreticke koncepce nove pojatych synchronnich gramatik techto jazyku. Pro češtinu byla takovato t:jrmova koncepce zpracova.na za vecleni Fr. Daneše a M. Komarka, phčemž po puvodni, extenzivnejši verzi (Včdecka synchronni mluvnice spisovne češtiny, rotaprint, Praha 1974, 96 s.) vyšla ve Slovč a slovesnosti 36, 1975, 18-46 jeji zhuštena podoba s nazvem Teoretfrke z6.klady synchronni mlwvnice spisovne češtiny (dale cit. tež jako Daneš a kol.). Pisatel techto 1-adku se (1častn il p:i'islušnych kolektivnich jednani a zčasti i pisemne fixace jejich vysleclkt'.i. Ujal se v clalši fazi ukolu bi lancovat, rozpracovat a perspektivizovat soubor otazek, ktery v obou zminenych e!aboratech figuruje v oclclile „Hierarchizace propozice" (SaS 36, 1975, 26-27, ~ 3.4.). Pfoclklacla nyni zavčry, ke kterym ve sv:jrch nekolikaletych dl-ivejšich i n ejnovejšich pozorovanich a u vahach dospel. Nebude se ph tom ovšem moci vyhnout pH!ežitostn:jrm korekcim t ez i otištenych v SaS 197 5, ač za ne nese čast spoluodpovednosti.

~

l. Pi'edevšfm sam nazev i pojeti hiernrchizace propozice se mi nyni jevi jako ponekud {1zke a nejsou krome toho prosty ani jistych disharmoniis preliminarii uvedenymi v §§ 1.1„ resp. 2. „Teoretickych zakladl'l ... ". Chapeme-li totiž totožnost propozice (podle SaS 1975, s. 19) tak, že je dana (1) totožnosti predikatu a tfm i totožnosti počtu participantu (ryzejši metalingvisticka podoba: participientii) a jejich roli, (2) totožnosti lexikalne semanticke specifikace participantl'.1, dostavame se pfedevšim nutne zčasti do diskrepance s širokym - a podle meho nazoru naprosto spravnym - pojetim tzv . deagentizace, akceptovanym celfrm autorskym kolektivem v temže projektut Hip'a~ jerlnr§ a 1-efo propozice zna mena (ih , g 26.}-,,l.:Uzm'm zpusobem ,rozestavit na scene' artic· nty propozice, tj. zvyraznit nebo naopak dekonkretizovat, odsunout do pozadi" . eto formulaci plne a striktne odpovidaji as ne Jenom Tans .ormacm, c nvacm vojice typu: J.vluj pf.itel mč pozval 1ui chatu -+ Byl j sem svym pfitelem pozvan na chatu; Sedim tady pohodlnč -+ Sedi se m·i tady pohodlnč. Zde je ono rozestaveni na scene opravdu rl'.1zne, ptičemž je splnena apriorni podminka o totožnosti lexikalne sernanticke specifikace participantl'L Naproti tomu vety jako: Byl jsem pozvan na chatit, O tom se už jedna , Človek je z toho smutny, Hledaji t č, Začalo to na podzirn maji svou podstatu nikoli v hierarchizaci , nybrž v abstrakci od (hloubkoveho) ,agentu', tj. v jeho ,odstra.neni ze sceny', čili nastava zde jista jeho anonymizace, což ovšem relevantne ovlivnuje postulat o totožnosti propozice. 1 Poznamka. l\Iely by se vubec za.sadni veci na poli d eage ntnich kon str ukci už nejak zfotelne precizovat a terminologicky fixovat, i v zčeštene podobe . Stručne rečeno je situaco t a kovato:

jednoznačne,

Vetne kon st rukce vub ec mohou byt : ( č initelske) agens vystupuje v pozici gram. poclmetu (explicitne nebo implicitne); (2) non-agentni (nečinite l ske): a) deagentni (s odsunutym činitelem) - agens je odsunu t z pozice gram. pocl.rnetu; b) b ezagentni (sine -agentni, bezčinitelske , bez činitele) - agens neexistuj e, ph dane stylizaci m yšlenky dany m jazy kovym k6dem se na nej vtibec n epomyšli.

(1) agentni

Nejcle ovšem pouze o agens, n:j,brž o jakehokoli pusobitele predikovaneho obsahu (pusobitel eficiens, eficient p1'iznaku - kategorie semanticka), jak jej mame i ve vetach jako Sestra je nemocna, Jsme na palube, Jl16.rn hlad a j. 1

čili

„

_.\,

D eage n t ni k o n s t ruk c e p a k lze p os n zovat t r ojiho hleclis ka, t o ti ž: (1) k ons tr . p a rti c ipi a lni (s t r p ny rn p hčestirn) , n a pi-. Byl p otrestan; (2) k on s t r. r eft ex fv ni (se zvrat n )' m slovesn y rn t Yarem), n a pi-. lileda se konjerencifr ; ( l_ons tr . s aktivni fo rmo u Vf (s č i n n )' m sloves ny rn tvare m) , nap i-. Čekaji na tebe ; 4 ) k ons t r . nornina.Ini (s in fi tl'i\ivem neb o redikativ nim e:d veroie ii1);'I)ap I-. B ylo špatne videt,

e nutn o pomoci , L ze od~

/

B. (1) agens 4-mod•fi-lrnYinly ) je k onk retizoya n ( kvanfifi1racne~1tifikačne ) , je t ccly určen:)c, n a pi'. Byl jsem pozvan p fite l em na chatu, S edi se m i tach p ohodl ne ; (2) agen s (by t m oclifikovan )' ) n eni k onkre t izovan , · - c y ne ur čenS,--~1rr-:--Bl~e m pozvan

nct chatu , Sedi se tad~ y mf_w~e . -~ C . (1) k onstr . povrchove voj čle nne , iap i-. R eda se l~onfe r e nc i er, T vrd i se , že . . „ T a lcnilu;t se (mi ) čte hezky, B yl spi· dli p otrestci11; Človi!l• j e z tolw snm tny, J ak si usteleš, tale si elineš (ty t o phkla cly s ~~-si vesnou form ou 7 f se ovše m u ž bliži j eclno čle nn ' · (2) k on s tr. povrch ov~-~lno č l en ',napi-. H odne s - . · ki UJe, B ylo o tom 11ž rozhodnuto , P racova lo se na'l'r!pe •n e.

-

Koneč ne

cleagen t ni kons t rukce r e fl e xi v n i se clč l i n a: ( 1) proste clejov e ( čili nerel ač ni , ne cli spo z i č ni), n a p i'. Jde se inoc pomal-ii ; {2) vzta h ove clejove ( č ili re l ač ni , cli sp oz i č ni) , n a pi'. J ele se (mim ) docela p ekn e.

2 . Krome t oho vyzkum y n ejno Yčj š i d oby uk;i.zaly , že by d o oclclilu 3.4. pat-i'ila i ce l a fad a j evi'.1 jinfc h, kcly se tfž nebo ,-e lm i bli:1, kf clonotativni obsah stylizuj e d vema i vice z p l'~ so l>y (srov. Vyb:wil jsem si B enatky II Vybw;ily se m i B enatky, T oho človeka dolife zname II 1'en človek j e m i.m dobre z na111,1/ ). P foclesilam však už zde, že sem zdalelrn nespacla všeclmo to , co Ju. D. Apresjan (viz p ozn. č . 11) fadi k tz v. lexikalni kon verzi - jsem totiž p fos Y e cl čen , že do kompet ence gram ati čn a (resp. sy ntak t i čna ) naležeji pfoclevš im st rukt ury se st ejnymi lexemy , t.fo bas rozmanite ztvarnenfmi slovneclruhove . 3. Naš oclclfl 3.4. by me! byt t ucllž n azvan a pojat asi t akto: Hi e rare hiz aee prop o z i ce a pi'ibu z no s t (afini ta) pr o p oz i c. Afinni jsou t akove propozice, ktere m aji clenota.tivni vyznmn značne blizky nikoli vša k zcela totožnf; sp o l ečna je jim _9_y šem poclstata clenot atove sku te č nos ti Problematika totožnof- Vyba.v il se nm Kyj ev; Vtiskl, vryl si do pam eti ten obraz - Ten obraz se mu vtiskl , vryl do pameti ; Z h nusil, zprotivi'.l, znelibil jsem si takove sceny - T akove sceny se mi zhnusily, zpi·otivily, znelibily ; P lete si nektere poj my - Nektere poj my se m u p letou; Osvežil j sem si detaily - Osvlžily se mi detaily ; Zlcazil si ti-m naladit - Zkaz·ila se mit tim nalada.

12. l. Deje f yz io l og i cke lze bi:\žnym zp i'lsobem (si - se ):

často

r ovn ež stylizovat, „hierar chizovat" d vojim sou-

Odfel si koleno - Odfelo se mu koleno; Natrhl si vazivo si nohu - Z lomila, vyvi·tla se nw noha ; R ozcitchal s·i vlasy -

Natrhlo se mu vctzivo; Z lomil, vyvrtl' Vlasy se mu rozcuchaly.

12.2. Odtud se pak d '.:lstavame k d ej tun posti huj fci m jine i n tegra ln i bytosti , ale i jevy od n i vz d ri. lene j š i (op et si - se) :

časti

n ejake

io Srov. R . ::\Ir aze k, .J11odeli če8sk ich konstrukcij s vozvratnoj glagol'noj formoj, sb . I ssledovani ja po sovr. r usskomu jazyku, :Moskva 1970, 16611. ; tyž, S lovanske lconstrulcce typu rus . rnno n e spitsj a, s b . " Ii scell a nea ling uis t ica, Os trava 197 1, 11 9n . 11 V clalšich vyk ladech vycha z im pl-ecl e všim z v lastnich vyzku m i'.1, k r am e toh o v šak poclstatn~1m zpi1Sobem pi·ihližim k poslednim pracim J'u . D . Apresjana a P. A.dam ce ; sr ov. J'u . D . Apres j a n, Leks·ičeskaja semantika, }foskva 1074; tyž, Leksičes/C'ije konvei·siV'IJ v russkom jazylce , L in g uis t ica Silesiana, t. l , Katowica 1975 , 7 ln. ; P. Aclam c c, Očei·k fimkcional 'no -tra.nsformacionnogo sintaksisa sovremennogo russkogo jazyka 1, skript a , Prah a 1973, 9911 .

Jiačkaš si kabat - 1liačkt't se ti kabat; Zarnazal sis boty - Zamazaly se ti boty; Zlepšil (zhoršil) -si tim zdravotni stav - Zlepšil (zhoršil) se mu tim zdravotni stav; Uvoln-il si tak misto pro dalši postup - Uvolnilo se mu tak mfsto pro dalši postup; Otevfel si dalši perspektivy - Otevfely se mu dalši perspektivy; Vytvofil si pfiznivou situaci - Vytvofila se mu pfiznh•c( sitm1ce.

13. Rozsah a hranice takovychto phpad{t hude nutno prozkoumat. Stojne tak zaslouži zevrubneho niaterialoveho doložcni dosti rozsma II oHa rrpe;1cran.'IHCT cooo{r paBpa60T1;y o;i.rrnro pa:i;reJia noro rrpoc1na (Harre'raTannoro n ;1\yp1iaJie SloYo a slunsnost 3G, '1975, CT]l. t8-4G). Ee 011>1CJI 3a1rnro'!aCTCJ1 n cJieJJ,ym111e~i: no;i;necTn lITm·n 1merOil\1Ii\ICH TcopeTH'!ec1urM nar.rrn,\aM Ha µ;annyro ClIHTa1;cn'1ec1;y10 o6JiaCTI> u HaMCTffrT, IIC]JCIICJ;TJIBl>I ;\aJihIIeiinnrx pa31>1Cirnmr{r, C y1;a3aHJIC:I! TeX i\iOMCHTOB, IiOTOjlMC HaCTOHTeJII>HO HYiI\,lilJOTCH em.e n ;i:cTaJII>HOM o6cJieµ:onaHHH nyrn)l Bh!oopi;u na TCJ,CTOB. 11 pe;i;.:romemrne B OTMC'!CllHOi\l «11 poer;TC» IIOIIHTIIC 1Iepapxn;3arr1m Ilj)OII031II\III! IljlC,\CTan.•rneTCH aBTO]lY CTaTl>Il (BXOj\lfBTIICMy B '!HCJIO ero COCTallHTeJrei"r) Terrep1> nec1;0JI1>I;O .Y3hll~I. ne OXBaTI>IBaroru;nM ncex COOT!leTCTBeHnl>IX HmICHJiii: IIOMHMO COOTHOllleHIIH IWHCTpy1;11nii IIO )J,1IaTe3aM CIO,\a OTIIOCHTCH ew;e MHornc p;pyrno CiI)nran ;i:normoii (Tpomrnii) napa:1.:reJI1>HOi"I CTJIJIII3arrmr ;i;enOTaTHBHOl'O COJJ,epmamrn. 11oaTOMY JIOrII'!HCC 6bmo Ob! 03arnanuTh mtCTOJ1lll,lIH pa3;\C.TI B llll;IO «HepapXH3al\JIH IljlOII03Hl\IIH II aqiqrnmrnM rrporro;lI{l\llll)) ( § 3). illeTO[\OJIOrII'!CCim np1mrrnmram,Ho BeCl>i\Ia Ball\HO mren COBepllleIIHO TO'IHOe, o;wo:m;prnoe 011pc11e.T1emre rrporro3Ill\IIII H ee Tom;recTna. AnTOp Ha npoT.mKeHlIII nceii CTaTLH (cor:rncno «11 poei;Ty») noJI1>3yeTCH He Tep~nmai\m anmuenaa, naccuenaa, I\0HcTpyr;rr11u II T. II„ a TCjlMilHa~ll! ll?enmuenaa, - aea2enmllBIWR (ll 6eaa2eH1nu1maa,) I\OHeTpyr;rrnII, paeeMaTJHIBaJ1 ux rrpupoJJ,y n o6m.uc ac11c1>T1>r n oco6oM a1;cHypce (3a § t). On pe1rnMenp;yeT orrepnponan, f!OHJ1TIIeM CIIHTal,CH'ICCl,Oii ,1ep11nal\llll ( § 4) II YIIOTjlCOJIHTI> TepMHn aifi(f;uv,uenm (T. e. rrpon3norruTeJI1>) npe;i:nrrnpyeMoro rrpn3Jrarrn, 6oJicc TO'ln1>1i1 u 6oJiee mnporrnii, Hememr Tepi\nm azenc. 110.'rn p;eareHTIIBIIl>IX hOHCT]JYW\Jlii II p;earennrnawm 3IHFIIITCJil>HOii '!aCTLIO cnoeii OTIIOCIITCH 1' 6oJree lllII]lOirni'i cepe ;i:e1w1rnpen13arrmr ar,TaHTOB rrpep;1marn ( § 6). C!Jym>:l\IIH p;e1;om;penrn11pyrorn;nx CJIOB človek H to, xapainepu1>1x )].JIH 'lemc1rnro H3I>IIW, 3aTparHBaeTCJ1 crrerrnaJihHO. BCT]lC'IaIOTCJ1 II CJiy'!all IIOJIHOI'O ycTpanermH aETaHTa «errpana» (ep. 011, CllOllln e ,;pec.ie u 'lumaem), Han: JI cJiy'!aH «;:rerra1wenTn3al\IIH» n cTpyrnypax yme µ,eareHTIIBHhIX (ep. Je už zaseto «yme aaeerrno) . .JJ:eareHTHBH1>re KOHCTPYJ\IIIIH c arnnnnoii opMoii nmrTHoro rJiaroJia (§ 7, uarrp., Ezo ne nou.nemb) 11 c naccHBHl>IM rrpn'IaCTHeM ( § 8, Harrp., C amu.1iu neaocmamna.1iu. yJ1ce 61>uio noHOll'leH,0) 3aCJIYllm'.BaIOT BHHlllaHJIH rrpemµ;e ncero B OTHOI!lemm ;:\OIIOJIHllT8Jil>HOll )J;OKy111enTarr111r rrpHMepaMH, 'lTOOl>I Bl>IHCHHTI> p;HeTpn6yu;mo OT;:J;CJil>Hh!X rpaMMaTJl'!eemIX epegCTB JI HX CTHJIHCTH'!CCI\YIO rrpupoµ;y. EOJI!>lllC Bcero MCCTa B eTaT1>e OTBO)J.IITCH ).leareHTIIBRl>IM