Pravidla českého pravopisu 8086002527, 9788086002521 [PDF]

Zitiervorschau

FIN PUBLISHING

PRAVIDLA CESKEHO;

PRAVOPISU

PRAVIDLA ČESKÉHO PRAVOPISU

FIN PUBLISHING

PRAVIDLA ČESKÉHO PRAVOPISU TŘETÍ VYDÁNÍ

Zpracoval: Kolektiv autorů

3. opravené vydání

© FIN PUBLISHING

Olomouc 2001

ISBN 80-86002-52-7

Obsah

5

Obsah 5 7 8 9

Obsah............................................................................................ Úvod.............................................................................................. Použité prameny........................................................................ Seznam zkratek..........................................................................

Označování hlásek písmeny................................................. 13 I. Označování hlásek v slovech domácích Psaní i, í a y, ý.................................................................... 14 Psaní bje, vje; bě, vě, pě.................................................... 23 Psaní mě, mně...................................................................... 23

II. III. IV.

Psaní skupin souhlásek..................................................... 24 Předložky a předpony s a z.......................................... 28 Délka samohlásek............................................................ 32 Psaní slov přejatých........................................................ 35

Zkratky a značky

Zkratky.......................................................................... 41 Značky................................................................................ 44 Psaní velkých písmen

I. II. III.

Vlastní jména.................................................................... 46 Jev, který pisatel hodnotí jako významný, hodný úcty ... 57 Začátek větných celků..................................................... 57

Hranice slov v psaném textu

Spřežky........................................................................ 59 Spojovací čárka - spojovník.............................................. 61 Členící Znaménka

I. Tečka................................................................................

65

Obsah

6

Čárka............................................................................... Čárka ve větě jednoduché ............................................ Čárka v souvětí............................................................... Středník........................................................................... Otazník............................................................................. Vykřičník.................. Dvojtečka......................................................................... Uvozovky......................................................................... Pomlčka............................................................................ Tři tečky........................................................................... Závorky............................ Odsuvník.........................................................................

66 66 76 81 81 82 83 83 85 85 86 86

PRAVOPISNÝ SLOVNÍK.............................................................

89

II.

III. IV. V. VI. VIL Vlil. IX. X. XI.

Úvod

7

Úvod Tato koncepčně nově zpracovaná Pravidla českého pravo­ pisu, určená školám i veřejnosti, umožňují rychlejší orientaci a vyhledávání potřebných informací a usnadňují pochopení pravopisných zákonitostí. Dosud vycházela Pravidla v tako­ vém provedení, že obsahovala několik set stránek pravopis­ ných pravidel a pravopisného slovníku z roku 1993 a v závěru několik stránek Dodatku, kde je řečeno, že je správné použí­ vání i některých podob, jež uváděla Pravidla z r. 1958. Týká se to zejména psaní slov cizího původu, a to jednak písmen s-z, jednak označení délky samohlásek. To znamená, že vedle dublet uváděných ve slovníkové části Pravidel z r. 1993 je třeba považovat za správné i dublety další. Tato situace by­ la matoucí a často docházelo k tomu, že Pravidla byla použí­ vána bez přihlédnutí k Dodatku. Předkládaná Pravidla tyto problémy odstraňují, obsah Dodatku je kompletně zapraco­ ván do pravopisných pravidel i pravopisného slovníku, takže jeho uvádění v příloze by bylo nadbytečné. Naopak uživatel jistě ocení grafické naznačení dělení slov, jakož i pravopisné a tvaroslovné poznámky přímo v pravopisném slovníku.

Poznámka ke grafickému dělení slov

U slov, která můžeme dělit dvojím způsobem a jde tedy z po­ hledu dělení o dublety, jsou varianty dělení znázorněny násle­ dovně: *le me-t-ro-po se-k ven ce

můžeme dělit me-tro-po-le / met-ro-po-le můžeme dělit se-kven-ce i sek ven-ce

Použité prameny

8

Použité prameny 1.

2. 3. 4. 5.

6. 7. 8. 9.

10. 11.

Kolektiv autorů: Pravidla českého pravopisu. (tzv. akademické vydání), Academia, Praha 1993 Kolektiv autorů: Pravidla českého pravopisu. Školní vydání. Pansofia, Praha 1996 Hartmannová, V.: Pravidla českého pravopisu. Fin Publishing, Olomouc 1997 Čechová, M. a kol.: Čeština - řeč a jazyk. ISV nakladatelství, Praha 1996 Polívková, A.: Naše místní jména a jak jich užívat. Academia, Praha 1985 Kolektiv autorů: Příruční mluvnice češtiny. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1996 Brabcová, R.: Novinky z pravopisu a tvarosloví. KAVA-PECH, 1996 Halier, J.: Jak se dělí slova. Praha 1956 Komárek, M. a kol.. Mluvnice češtiny (2), Tvarosloví. Praha 1986 Staněk, V.: Jak psát správně čárky. Fortuna, Praha 1997 Kolektiv autorů: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Academia, Praha 1994

9

Seznam zkratek

Seznam zkratek aj■ angl. ap., apod. atd. atpod., atp.

bud. cirk. citosl. č.j. č. mn. část. dok. dn. dř. franc. hist. hovor. chem. ital. j., jedn. jm. kap. kniž. lat. m. mj. mn. např. nedok. neodb. neskl. nespis. neživ. ob. odb.

a jiné anglicky a podobně, a podobný a tak dále a tomu podobný, a tak podobně budoucí čas církevní citoslovce číslo jednotné číslo množné částice dokonavé sloveso dnes, dnešní dříve francouzský historický, historicky hovorový, hovorově chemický, chemicky italsky jednotné (číslo) jméno kapitola knižní, knižně latinsky mužský rod mimo jiné množné (číslo) například nedokonavé sloveso neodborný, neodborně nesklonrié (jméno) nespisovný, nespisovné neživotný obecný, obecně odborný, odborně

OS. Ppod. podst. jm. pomn. popř. pozii. předl. přič. příd. jm. příjm. přísl. přít. rozk. řec. řidč. stř. s., str. sport. srov. st. tj■ tzv. vl. jm. zdjm. záp. zast. zkr. zn. zprav. zvi. ž. živ.

osoba, osobní pád podobný, podobně podstatné jméno pomnožné (jméno) popřípadě poznámka předložka příčestí přídavné jméno příjmení příslovce přítomný čas rozkazovací způsob řecký řidčeji střední rod strana sportovní, sportovně srovnej stupeň to je, to jest takzvaný vlastní jméno zájmeno záporný, záporně zastaralý, zastarale zkratka značka zpravidla zvláště ženský rod životný

V hranatých závorkách [ ] je uvedena výslovnost.

PRAVOPISNÁ PRAVIDLA

Označování hlásek písmeny

13

Označování hlásek písmeny Hlásky označujeme těmito písmeny: a, á, b, c, č, d, ď, e, é, ě, f, g, h, ch, i, í, j, k, I, m, n, ň, o, ó, p, r, ř, s, š, t, ť, u, ú, ů, v, y, ý, z, ž. Spojení písmen c a h v českém pravopise označujeme jako spřežku ch a pokládáme ji za jediné písmeno.

Písmena q, w, x, ó, ô, u, ä, i, 9 aj. se vyskytují ve slovech ci­ zího původu.

Označování hlásek ve slovech domácích y,ý

píšeme po h, ch, k, r (pravopisně tvrdé souhlásky) - hýbat, chytat, kydat, ryšavý; thhýk, puchýř, důchodkyně, rorýs; rohy, blechy, vlaky, hry POZNÁMKA: Toto pravidlo není závazné pro slova zvukomalebná, kdy píšeme i, někdy i y, např. kikirikí i kykyryký, achichi.

y, ý

i, í

píšeme také po d, t, n označují-li tvrdé souhlásky - dýchat, týkat se, nyní; vady, suchý, kalhoty, varhany a) y, ý (označují-li tvrdé d, t, n) - dýka, týden, nyní, b) i, í (označují-li měkké ď, ť, ň; místo ďi, ťi, ňi však píšeme di, ti, ni) - dítě, tiše, nikdo píšeme po ž, š, č, ř, j a obvykle i po c (pravopisně měkké souhlásky) - život, široký, čistírna, říkanka, jídlo, cibule.

14

Psaní i, í a y, ý

i, í nebo y, ý

píšeme po b, f, /, m, p, s, v, z (pravo­ pisně obojetné souhlásky)

Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje. Vý­ jimkou jsou slova zvukomalebná - fičet, foukat, citoslovce - uf, frnk, slova doufat, zoufat a slova od nich odvozená. Po písmenu řv základech domácích slovy, ý nepíšeme.

Psaní i, í a y, y O V kořenech slov domácích O V předponě vy-, vý0 V koncovkách podstatných a přídavných jmen O Ve složených tvarech slovesných v koncovkách příčestí minulého (shoda přísudku resp. doplňku s podmětem) y-ý píšeme v kořenech slov domácích (a v jejich tvarech) jen ve vyjmenovaných slovech a ve slovech příbuzných ne­ bo od nich odvozených (výčet slov není vyčerpávající):

by - bý

být bych, bys, by, bychom, byste, abych, abys,

aby, ..., kdybych, kdybys, kdyby, kdybychom, kdybyste, ..., bytí, živobytí, byt, bytost, dobýt, dobyvatel, nabýt, nábytek, odbýt, odbyt, neodbytný, pozbýt, ubýt, úbytek, starobylý, bývat, bývalý, obývat, obyvatel, přebývat, pře­ bytek, příbytek, zabývat se, zbývat, zbytek, bydlit, obydlí, bydliště, bydlo = příbytek nebo živobytí; obyčej - obyčejný; bystrý - by­ strost, bystřina, Bystřice, bystře; bylina - býlí, býložravec, Černo­ býl, zlatobýl; kobyla - kobylí, kobylka, Kobylisy, Kobylnice; býk býček, býčí, býkovec, Býkovice; babyka [vlastní jména]- Bydžov, Hrabyně, Přibyslav, Zbyněk, Bylany,

Zbyšek, Zbyslav, Byšice, Byzhradec aj.

15

Psaní i, í a y, ý

í&i POZOR na rozdíly v psaní těchto slov:

býlí (plevel) bydlo (příbytek) být (jsem) nabýt (získat) odbýt (ledabyle provést) dobýt (zmocnit se) přibýt (přicestovat) ubýt (zmenšit se)

ly-lý

bílí (bílé zabarvení) bidlo (tyč) bít (biji) nabít (natlouci, vsunout náboj) odbít (odtlouci) dobít (poraněnou zvěř, baterii) přibít (přitlouci hřebíkem) ubít (usmrtit)

slyšet - slyšitelný, slýchat, nedoslýchat, neslý­ chaný; mlýn - mlynář, mlýnice; blýskat se -

zablýsknout se, blýskavice, blýskavý, blyštět se; polykat - zalykat se; vzlykat - vzlyknout, vzlyk, vzlykot; ply­ nout - uplynout, plynný, plynulý, rozplynout se, rozplývat se, splynout, splývat, oplývat, vyplývat, plyn, plynový, plynárna, ply­ noměr, plynojem; plýtvat, lýko - lýčí, lýkovec, lýkožrout, lýčený (lýkový); lysý - lysina, lyska, Lysá; lýtko, lyže - lyžovat, lyžař; pelyněk, slynout, plyš, plytký, vlys - vlýsek, vlysový

[vlastní jména]- Lysolaje, Volyně aj.

Xd POZOR na rozdíly v psaní těchto slov: lýčený (lýkový, z lýka)

líčení (děj) nalíčený (obličej) vyplývat (z toho vyplývá, že ...) vyplivat (něco na zem) lyska (pták, lysina) líska (lískový keř) slynout (být proslulý) slinit (navlhčovat slinami) vlys (ozdobný pás ve stavebnictví) lis (přístroj na lisování) blýská se (bude bouře) blízká (nedaleká) mlýn, mlynář, mlýnice mlít (zakončení -ít, jako ve slově třít) lyže (sportovní náčiní) ližiny (trámce)

Slova lísej (vyrážka) a lišaj (motýl) píšeme s měkkým i.

16

Psaní i, í a y, ý

my - mý

my (zájmeno 1. os. č. mn); mýt - mycí, myč­

ka, umýt, umývat, umývadlo i umyvadlo, umý­ várna i umyvárna, pomyje, mýval, mýdlo, mydlit, mydlář, mydlina; hmyz - hmyzí, hmyzožravec; myslit i myslet - mysl, myšlenka, pomyslit i pomyslet, pomýšlet, pře­ mýšlet, vymyslit i vymyslet, vymýšlet, výmysl, úmysl, usmyslit si i usmyslet si, smyšlení, smyšlenka, smysl, smyslný, nesmyslný, průmysl, myslivec, myslivna, Nezamysl, Přemysl, Křesomysl; mýlit se - mýlka, mylný, omyl, zmýlená, neomylný; myš - myšák, myšina; hlemýžď; mýto - Mýto, mýtné; mýtit - mýtina, vy­ mýtit, vymycovat; mykat - mykaný; zamykat - odmykat, nědomykat, vymykat se, přimykat se; smýkat - smyk, smýčit, smyčec, smyčka, průsmyk; dmýchat - dmýchadlo i dmychadlo, rozdmýchat; chmýří; nachomýtnout se - ochomýtat se; mys; sumýš

| vlastní jména - Kamýk, Litomyšl, Myslov, Mysletín, Nezamyslíce, Chomýžaj

Xd POZOR na rozdíly v psaní těchto slov: my (1. os. č. mn.) mýt (čistit vodou) vymýtit (vykácet) mýlí se (mýlit se)

rozdmýchávat (rozfoukávat) mýval (medvěd)

mi (3. p. zájmena já) mít (vlastnit) vymítat (vypuzovat) milý (příteli) míli (cesty) rozmíchávat (rozkvedlávat) míval (mít, mívávat)

pýcha - pyšný, pyšnit se, zpychnout, pýchavka, pych, přepych; pytel - pytlovina, pytlák, pytlačit; pysk - ptakopysk, pyskatý; netopýr netopýří; slepýš, pyl - opylovat, opylení; kopyto - kopýtko, su­ dokopytník; klopýtat - klopýtnout; třpytit se - třpyt, třpytivý, třpytka; zpytovat - jazykozpyt, nevyzpytatelný; pykat - odpy­ kat; pýr - pýřavka; pýří, pýřit se -zapýřitse, čepýřitse; pyl

py‫־‬pý

[vlastní jména]- Pyšely, Spytihněv, Chropyně, Spytovice aj.

Přepychy,

17

Psaní i, í a y, ý

POZOR na rozdíly v psaní těchto slov:

pýcha (pyšný) pysky (rty) pyl (prášek v květu) slepýš (plaz) opylovat (oplodňovat pylem)

píchá (bodá) písky (písčiny) pisk (pískot) pil (napil se) slepíš (lepidlem) opilovat (obrušovat)

sytý - sytost, dosyta, nasytit, nenasycený, pře­ sytit; syn - synovec, zlosyn, synovský; sýr syreček, syrovátka; syrový - syrovinka; syrý syrový, vlhký; sychravý, usychat i usýchat - zasychat i zasý­ chat; sýkora - sýkořice; sysel, sýček, syčet - sykot, zasyčet, sykat; sypat - sypký, sýpka, sýpek, nasypat, násyp, osypaný,

sy - sý

osypky, zásyp (.C [vlastní jména]- Bosyně, Syneč, Sychrov, Sýrovice, Synkov, Syslov, Sýčina aj.

Xd

POZOR na rozdíly v psaní těchto slov:

syrý (syrový, vlhký) sypat (písek) sýr, 2. p. sýra (mléčný výrobek) sýrový (ze sýra) syrový (neuvařený)

sirý (osiřelý, opuštěný) sípat (při chrapotu) síra (chem. prvek) sírový (ze síry)

Ve slovech sirup, sirob, sivý (šedivý) píšeme měkké i.

vy - vý

vy (zájmeno 2. os. č. mn.); vykat, vysoký - vy­

sočina, Vysočany, výše, výška, výšina, povýšit, převyšovat, vyvýšit, vyvýšenina, zvýšit, Vyše­ hrad; vydra - vydří, vydrovka, Povydří; výr = pták; zvykat zvyk, zlozvyk, zvyknout, zvyklost, navykat, navyknout, návyk, od­ vykat, odvyknout, uvyknout, obvyklý; žvýkat - přežvykovat, přežvýkavec, žvýkačka, žvýkací;výt -zavýt; výskat - výskot, zavýsknout; povyk - povykovat; vyžle, výheň, vyza = ryba příbuzná jeseteru; cavyky, kavyl = bylina, tráva

«'[vlastní jména[- Vyškov, Výtoň, Povydří, Vyžlovkaa],

18

Psaní i, í a y, ý

ÍĚn POZOR na rozdíly v psaní těchto slov: vít (splétat věnce) vír (krouživý pohyb vody nebo vzdu­

výt (pes vyje) výr (pták)

chu) vir (mikroorganismus) výskat (jásavě křičet) vískat (probírat se někomu ve vlasech) výška (vysoký) vížka (věžička) zvykat si (přivykat) zviklat (zbavit jistoty)

zy-zý

brzy; jazyk- jazýček, jazykozpyt, jazykověda, jazykový, dvojjazyčný, jazylka; nazývat (se) vyzývat, vyzývavý, vzývat, ozývat se

íĚo POZOR na rozdíly v psaní těchto slov: brzičko (přípona -íčko jako ve slově maličko) nazívat se

brzy

nazývat se

(mít jméno, název)

tě-ní i čištění stř. Čis-ti-cí (např. prášek) Čis-tí-cí (kdo nebo co čistí) Čis-tit, rozk. čisti i čisť; přič, čiš­ těn i čištěn čis-tý, 2. st. čistší i čistější či-šet, 3. mn. čiší číš-ník, -a m čiš-tě-ní i čistění stř. čí-tan-ka, -y ž. čí-tár-na, -y ž. čí-tat, podst. jm. čítání *tel, Či-ta -e m., mn. 1. -e i -é, 7. -i *vy, či čiv z. mn. čí-žek, -žka m. . či-ž-my, -žem ž. mn. člen, -a m. živ. Člen, -u m. neživ. čle-nit, přič, členěn čle-ni-tost. -i ž -Členný ve složeninách, např. dvojčlenný, mnohočlenný *vec, čle-no -vce m. člen-ský člen-ství stř. člen-stvo stř. *věk, Člo -am.Jedn. 3., 6., -ku, 5.

-če, mn. lidé ► pozn. u bůh ► pozn. u manžel *rat, čmá podst. jm. čmárání

125 čmárnout, přič, čmárl i čmár-

nul čme-lák, -a m.; čmeláci čmelík -ani. čmou-dit, rozk. čmuď i čmoudí;

podst. jm. čmoudění čmu-dit podst. jm. čmudění čnět i čnít, I. j. čním, 3. mn. ční

i čnějí; rozk. ční, čněte; přič. čněl čou-dit, rozk. čud i čoudí; podst. jm. čoudění i čouzení čpět, 3. mn. čpí; rozk. čpi, čpěte; přič, čpěl; podst. jm. čpění črt-nout, přič, črtl i črtnul čte-cí ‘ čte-nář, -e m. čtení stř čtrná-c-ti-de-ník, -u m. čtr c d *n -ti á en í; čtrnácti­ denně čtrná-c-tý, čtrná-c-te-rý čtve-rác-tví stř. čtve‫־‬rec, -rce m. čtve-reč-ní i čtverečný čtver-hran-ný i čtyřhranný čtverný čtve-rý čtvrt, -ti i -tě ž, mn. 1., 4. -ti i -tě,

3. -tím, 6. -tich, 7. -těmi (čtvrti­ na) čtvrť, -ti i -tě z., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tich, 7. -těmi (část města) čtvrtek, -tka m. čtvrtit, přič, čtvrcen

čuvač čtvrtka ž. čtvrtďhtr, -u m. čtvrttó-nový Čtyř- ve složeninách (častější než

čtyřče, -ete stř, mn. /., 4. -ata čtyřčlen-ný čtyřčtvrteč-ní čtyřčtvrťo-vý čtyřden-ní čtyřhran-ný i čtverhranný čty-ři, 2. čtyři, 2. čtyř i čtyřech,

3. čtyřem, 4. čtyři, 6. čtyřech, 7. čtyřmi ► pozn. u dva čty-ři-a-půl i čtyři a půl čty-ři-cet, -ceti i -cítí čty-ři-ce-ti-den-ní čtyřikrát čtyřka ž. čtyřkla-ný čtyřle-tý čtyřra-men-ný čtyřroz-měrný čtyřruč‫־‬ní čtyřrych-lost-ní čtyřřád-ko-vý čtyřsetle-tý i čtyřistaletý čtyřstran-ný čtyřstý čtyřtakt, -u m. čtyřú-hel-ník, -u m. čtyřverší stř. čtyřves-li-ce ž. čuf-ty, čuft z. mn. i -tů m. mn. ču-vač, -e m.

126

ďábel

D ďá-bel, -bia m., mn. 4., 7. -bly; ďábli-ce z. da-bing. -gu i dabink, -ku m. da-da-is-ta, -y m. da-da is mus [-zm-], -ismu i dadaizmus, -izmu m. daf-nie [-ny-] z., mn. 2. -nií Dag-mar, -ry i neskl. i Dagma­ ra, -y z. dak-tyl, -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y dak-ty-lo-sko-pi-e ž. da-laj-la ma i dalajláma, -y m. dá-le ž. (dálka) dá-le. dál přísl. dade-kosáh-lý ► pozn. u činorodý da-le-ko ši-ro-ko Dal-má-cie z. Dal-ma-ti-nec [ ty ], -nce m. dabrna-ti-nec [ ty- i -ti ], -nce

m. (pes) dal-mat-ský mn. -tští dábno-pis, -u m., mn. 1., 47 ‫״‬. -y dál-ný; Dálný východ dal-to-niS'mus [-nyzm-], -ismu i daltonizmus [ ny ], -izmu

m. dá-ma, -y z., mn. 2. dam i dám, 3.

dámám atd. da ma šek, -šku m. (látka) Da-ma-šek; -šku m., damašský,

mn. -šští Da-mo-klův meč *ping dam i dumping [dam ],

-gu m.

Dán, -a m.

► pozn. u cikán daň, -ně z. da-naj-ský dar dan-cing [-ci- i -si-], -gu m. da něk, -ňkam.,· daň-čí Da ni-ca. -ci ž. Da-ni-el [-ny-], -a m. da-nost, -i ž Dán-sko stř., Dánské králov­ ství dán-ský Dan-te, -ta i -teho m. dan-tov-ský (např. poezie) daný dar, -u m. dar-wi-nis-ta [ ny ], -y m. dar-wi-nis-mus [ nyzm ], -ismu i darwinizmus [ ny-], -izmu

m. ďas, -a m., mn. 4., 7. -y dá-seň, -sně z. dát, /. j. dám, 3. mn. dají; rozk.

dej; přič, dal, dán; podst. jm. dání *tel, da -tla m., mn. 4., 7. -tly; datlí da-tiv [-ty- i -tý-], -u m. da-tiv-ní [ ty- i -tý ] da-t-le z., mn. 2. -lí da-t-lov-ník, -u m. da tum, -ta stř. *phin dau [ dofén], -a m. dav, -u m. da-vis-cu-po-vý [dej-ka ]

defektologický

127

► pozn. u anatomicko-fyziologický Da-vi-sův [dej ] po-hár, Davis cup [dej- kap] dá-vit. rozk. dav dá-vi-vý dbát, 1. j. dbám; přič, dbal;

podst. jm. dbáni dba-lý dce-ra ž.,jedn. 3., 6. -ři;

dceřin dce-ři-ný (např. buňka) dea-ler [dý-] m. de-ba-kl, -u m., mn. 4., 7. -y de-ba-tér, -a m. de-bi-li-ta ž. de-bil-ní de-bl, -u m., mn. !., 4., 7. -y (ve

sportu) de-blis-ta, -y m. de-bre-cín-ka ž. de-but [-by- i -bu-], -tu m. de-bu-tant [-by- i -bu-], -a m. de-bu-to-vat [ by- i -bu-] de-cen-tra-li-za-ce i decentralisace ž. de-cen tra-li-zač-ní i decentralisační de-ci- ve složeninách, např. deci­

gram, decilitr atd.

-ckům i -ckám, 6. -ckách, 7. -cky (ale dětský, dětství) děd. -a m.; děd Vševěd (pohád­ ková postava) POZNÁMKA

Počáteční velké písmeno píšeme u postav náboženských, mytolo­ gických a alegorických, zosobně­ ní přírodních jevů, lidských vlast­ ností apod.: Bůh, Pán Bůh, Vykupitel, Syn boží (o Kristovi); Panna, Madona Ochranitelka

(ale jen madona jako druh vý­ tvarného díla), Duch svátý (svátý Duch), svata Trojice, svaty (sv.) Josef, Matka vod, děd Vševěd, Rozum a Štěstí (postavy v po­

hádce). Velké písmeno se píše ob­ vykle též v případech, kdy se vlastního jména osobního užije ve významu přeneseném: každý den se nenarodí nějaký Mo­ zart. Jen v ojedinělých případech

převládlo pojetí obecné, proto se píšou s malým počátečním písme­ nem slova jako Švejk (mazaný, vychytralý ulejvák), jídáš (zrád­ ce), kuba (hlupák), donchuán (svůdce), lazar (nemocný, ubohý člověk).

de-ci-bel, -u m., mn. I., 4., 7.

-y (zn. dB) de-ci-gram, -u m. de-ci-li-tr, -u m. de-ci-mál-ka ž. de-ci-mál-ní de-ci-me-tr, -u m. de-cimovat děc-ko, -cka, stř. mn. 2. -cek, 3.

dě-dic, -e m.; dědička ž. dě-dic-tví stř. de-di-ka-ce [-dy-] z. de-duk-tiv-ní [ ty- i -tý-] de fac-to [dé faktó] (lat.) de-fekt, -u m. de-fekt-ní defektologický

defenestrace de-fe-ne-s-t-ra-ce ž. de-fen-zi-va [ zi- i -zí ] i de­ fenzíva i defensiva, -y z. de‫־‬fen‫־‬zor i defensor, -a m. de‫״‬fi‫־‬cit, -u m. de-fi-lé stř. neskl. de-fi-nič-ní [-ny-] de-fi-ni-ti-va [-nyty- i -nytý-],

-yž de-fi-ni-tiv-ní [-nyty- i -nytý ] de-fla-ce ž. de-flo-ra-ce ž. De-foe [dyfou], -foea [-foua] m. POZNÁMKA

Počáteční velké písmeno píšeme u jmen živých bytostí nebo bytos­ tí tak pojatých (a přídavných jmén přivlastňovacích utvořených od nich příponami -ův, -ova, -ovo, -in, -ina, -ino); jde o osoby jako jednotlivce, tj. jména rodná (křestní), příjmení, přídomky a přezdívky: Libuše (Libušin),

128 de-ge-ne‫־‬ra‫־‬ce í. de-ge‫־‬ne‫־‬ra-tiv‫־‬ní [ ty- i -tý-] de-het. deh tu m. dehumanizace [-ny-] z. dehyd-rata-ce í dehydra-tovaný de-hyd-ro-ge-na-ce z. de-ik-tic-ký [ ty ] de iu-re [déjúre] (lat.) de-is-mus [ zrn ], -ismu i deiz­ mus. -izmu m. dě-jin-ný: dějinně ději-ny, -jin ž. pomn. dě-jiště, -iště stř., mn. 2. -išť deka- ve složeninách, např. de-

kagram atd. de-ka-den-ce z. de-ka-denč-ní de-ka-dent-ní de ka dic-ký [-dy ] de-ka-gram. -u m. (zn, dag) *ka-me-ron. de -u m.; Dekame-

ron (titul díla) dě-ka-nát. -u m.: Děkanát Práv­

Havlíček Borovský. La Fontaine. van Gogh, Vilém Oranžský, Švejk, Panna orleánska, Svatý otec (papež), Červená karkulka (též jenom Karkulka), Bludný Holanďan; náčelník Or­ lí péro; ustálená označení nezná­

nické fakulty Univerzity Karlovy ► pozn. u divadlo de-kar-bo-ni-za-ce i dekarbonisace [-ny-] z. de-kar-bo-ni-zač-ní i dekarbonisační [ ny-]

mých autorů zejména středově­ kých literárních a výtvarných děl:

de-kla-ma-ce ž. de-kla-ra-ce z.,‫ ־‬Martinská de­

Anonym perský, Mnich sázav­ ský, Mistr vyšebrodský (i Vyše­ hradský mistr). de-for-ma-ce ž. de-for-mi-ta ž. de-frau-da-ce i.

klarace *rač de-kla n í de-kla-ra-tiv-ní [ ty- i -tý ] de-kla-so-vat [ so ] de kli-na ce ž. ► pozn. u edice de-ko-dér, -u m.

denacifikace

129 dekódovat de-ko-lo-ni-za-ce i dekolonisace [-ny-] z. de kolt, -u m. de kol táž, -e z. de-kom-po-zi-ce i dekomposice ž. de kom-pre-se [ se] ž. de-kom-pre-sor [-sor], -u m. de-ko-rač-ní de-ko-ra tér, -a m. de-ko-ra-tiv-ní [ ty- i -tý-] de ko rum [-ko- i -kó-], -ra stř. de‫־‬kret [-kře-], -u m.; Dekret

kutnohorský i Kutnohorský dekret ► pozn. u bula dé-le přísl. de-le-ga-ce í. dele-gát -a m. dě-le-nec. -nce m., jedn. 4. -nce, mn. 1. -nci i -nce del-fín, -a m.; dehírní dě-li-cí (např. stěna) dě-lí-cí (kdo nebo co dělí) de-li-ka-te-sa |-sa], -y z. de-li-kát-ní de-likt. -u m. de-lik-vent. -a m. de-li-mi-ta-ce i. de-li-ri-um [ lí ], -ria stř: dělitel, -e m., jedn. 4. -e, mn. 1.

i -e, 7. -i del-ta z. (ústí řeky) del-ta ve spojeních, např. delta-funkce, ?:-funkce, delta-elektron ► pozn. u gama del-toid, -u m. ­‫ס‬

de-ma-gog, -a m.; demagožka ž. de-ma-go-gic-ký de ma-go gi e z. dé-mant, -u m. de-men-ce z. de men-ti [-ty] stř. neskl. demili-ta-ri-zace i demilitarisace [za] z. de-milita-ri-zač-ní i demilitarisační [za-] de-mi-nu-ti-vum [ ty- i -tý ], -va

stř. de-mi-se [ se] z. de mi-žon [ on i -ón] i demi­ žon de-mo-bi-li-za-ce z. demogra-fický de-mo‫־‬gra‫׳‬fi-e ž. de-mo kra-ci-e [ kra ] ž. demokra-tic-ký [ty] de-mo-kra-ti-za-ce i demokratisace [-kraty-] ž. dé-mo-nic-ký [-ny-] de-mon-st-race z. de-mon-st-rač-ní de-mon-st-rant m. m *trde iv>ní aon-st

[-ty- i -tý-] *so-vat rde-mon t den, dne m., jedn. 3., 6. dni i dnu

(ale ve dne), mn. 1., 4. dni i dny, 2. dní i dnů, 3. dnům, 6. dnech, 7. dny; Den lidských práv. Štědrý den; Dny italského filmu ► pozn. u hra ► pozn. u bůh de-na-ci-fi-ka-ce ž.

130

denacizace ne de *c a-ci-za

i denacisace

i. den-d-rit m. den-d-ro-lo-gie ž. de-ni-ce t den ní; den-ně -den-ní ve složeninách, např.

dvoudenní den-no-den>ně den-tis-ta [ ty ], -y m. de-o-do-rant i dez-o-do-rant,

-u m. de-pi-la-ce ž. de-po-zi-tář i depositář, -e m. de-po-zit-ní i depositní de-po-zi-tum i depositum, -ta

stř. de-pre-se [ se] stř. de-pre-siv-ní [-si- i -sí-] i de­ presivní de-pri-mo-vat de-pri-va-ce ž. de-ra-ti-za-ce i deratisace

[-ty-] ž. dě-ra-vět, 3. mn. děravějí i děra­

ví derby stř. neskl. de-ri-va-ce ž. de-ri-vát, -u m. der-ma-to-log, -a m.; dermatoložka ž. der-ma-to-lo-gie z. dě-ro-vač. -e m. (zařízení) der-viš-ský, mn. -šští de-sa-te-ro stř. Des-car-tes [dekart], -cartesa

[-karta] i -carta [-karta] m. ► pozn. u Defoe de-sén i dezén, -u m.

de-set. deseti i desíti de-se-ti-člen-ný i desítičlenný de-se-ti-den-ní í desítidenní de se ti-ha-léř i desítihaléř i -halíř, -e m. desetiko-ru-na i desítikoruna de-se-tin-ný de-set-ník, -u m. de-set-ti-síckrát de-sign [dyzajn], -u m. de-sig-na-ce [ si-] ž. de sig nát [ si ], -u m. de-sig-nér [dyzajn-], -a m. de-sig-no-va-ný [-si ] *sit, dě rozk. děs; přič, děšen de skrip-ti-va [ ty- i -tý-], -y ž. des krip-tiv-ní [ ty- i -tý ] de-spe-rát, -a m. des-po-ci-e ž. des-po-tic-ký [ ty-] des-po-tis-mus [ tyzm ], -ismu i despotizmus [ ty-], -izmu

m. de-sta-bi-li-za-ce i destabilisace [-za-] z. de sti la-ce [-ty ] ž. de-sti-lát [ ty ], -u m. de-sti lo-vat [ ty ] de struk-tiv-ní [-ty- i -tý ] de-stru-o-vat. 3. j. deštruuje déšť i déšť, deště m. dešt-ník, -u m. deš-ťo-měr, -u m. deš-ťov-ka 1. de-tail, -u m., mn. I., 47 ‫״‬. -y de-tek-tiv [-ty- i -tý-], -a m. de tek tiv-ní [ ty- i -tý-]

131 de-ten-ze i detense í. de-ter-gent, -u m. de-ter-mi-na-ce í de-ter-mi-nis-mus [-nyzm-J, -ismu i determinizmus

[-ny-], -izmu m. dě-tin-nost, -i ž. dě-tin-ný dětinně dě-tin-ský dě-tin-štět, 3. mn. dětinštěji

i dětinští de-to-xi-ka-ce ž. dět-ský, mn. -tští (ale děcko);

Dětský dům (obchodní dům např. v Praze) dětství stř. detto deute-rium [-te- i -té-], -ria stř. děv-čátko stř. *če, děv -ete stř, mn. 1., 4. -ata de-vět. devíti; devět set POZNÁMKA

Číslovky od 5 výš mají jen dva tvary, v 1. a 4. p. základní tvar, v ostatních pádech tvar zakonče­ ný na -i: devět - devíti, deset deseti i desíti (stejně dvacetihaléř i dvacítihaléř).

diabas de-ví-za i devisa, -y z. (heslo) de-vi-zo-vý i devisový de-von, -u m. de-vót-ní dex-trin [-ri- i -rí-], -u m. dex-t-ró-za, -y z. dez-ak-ti va-ce i desaktivace [-ty-] ž. de zén i desén, -u m. dezert m. dezer-ce i deserce z. de-zer-tér i desertér, -a m. de-zer-tní i desertní de-zi-de-ra-tum i desideratum [-rá■-], -ta stř. *ri>um de-zi-de i desiderium

[-de- i -dé-], -ria stř. dez-i4u-ze i desiluze i desiluse z. dez-in-fek-ce i desinfekce z. dez-in-fekč-ní i desinfekční *fi-ko-vat dez-in i desinfikovat dez-in-te-gra-ce i desintegrace ž. *ce dez>o-do-ra i desodorace

ž, dant o *rdez o

i deodorant,

-u m. de-vě-ta-de-va-de-sát i devadesát devět de-větsil, -u m.; Devětsil (spo­

lek) ► pozn. u strana de-vi-a-ce ž de-ví-ti-den-ní de-ví-ti-na í. de-vi-za i devisa. -y ž. (v pe­

něžnictví)

de-zo-lát-ní i desolátní dez-or-ga-ni-za-ce i desorganisace [-ny-] z. dez-or-ga-ni-zo-vat i desorganisovat [ ny-] riat dez-o e *v n-to i desorientovat dez-o-xi-da-ce i desoxidace

z. di-a-bas [dy-], -u m.

132

diabetes di-a-be-tes [dy-], -tu m. di-a-be-tic-ký [dy-ty-] di-a-be-tik [dy-ty-], -a m.; diabetička z. di-a-bo-lic-ký [dy ] *dém di-a [dy-], -u m. di-a-film [dy ], -u m. di-agnos-ti-ka [dy-ty] ž. di-agnosti-ko-vat [dy-ty-] di-a gnó-za i diagnosa [dy ],

-y ž. di-a-go-ná-la [dy-], -y ž. di-a-gram [dy.-], -u m. < di-a-chro-nic-ký [dy ny ] di-a-chro-nie [dy ny ] ž. di-a-chron-ní [dy ] di-a-kri-tic-ký [dy-ty-] di-a-lekt [dy-], -u m. di-a-lek-tic-ký [dy-ty ] lek *tdi-a ik [dy-ty ], -a m.; dialektička z. di-a-lek-ti-ka [dy-ty ] z. di-a-lek-to-log [dy-],-am., dialektoložka z. dialek-to-logický [dy-] di a lek-to lo gi e [dy ] ž. di-a-lek-to-vý [dy ] di-adog [dy-], -u m. ► pozn. u dotazník di a lo gic ký [dy-] di-a-lo-gi-za-ce |dy-] z. di-a-lý-za [dy-] ž: di-a-mant [dy-], -u m. di-a-me-t-rál-ní [dy-] di-a-po-zi-tiv i diapositiv

[dy-ty- i dy-tý-], -u m. di-a-pro-jek-tor [dy-], -u m. di-ář [dy-], -e m. di-a-sto-la [dy ], -y ž.

di-a-ter-mic-ký [dy-] di-a-ter-mi-e [dy ] ž. Di-a-na [dy-] ž. di-atéza i diatesa [dy ], -y l. di-b-lík, -a m. di dak-tic-ký [dy-ty-] di dak-ti-ka [dy-ty-] z. die-cé-ze i diecése [dy-] z. di e-céz-ni i diecésní [dy-] dielek-t-rický [dy-e-] di-e-lek-t-ri-kum [dy-e ], -ka stř. die-sel-e-lek-t-ric-ký [dýzl-el ] die-se-lo-vý [dýzl ] Die-se-lův [dýzl ] mo‫־‬tor di-e-ta [dy-] z. di-e-te-tic-ký [dy-ty-] di-e-te-ti-ka [dy-ty ] ž. di-et-ní [dy ] di-fe-ren-ce [dy ] ž. di-fe-ren-ci-a-ce [dy-] z. di‫־‬fe-ren-ci‫־‬ač‫־‬ní [dy-] di-fe-ren-ci-ál [dy-], -u m., rnn.

1; 47 ‫״‬. -y di-fe-ren-ci-ál-ní [dy ] di fe ren-co vat [dy ] di-fe-renč-ní [dy-] di frak-ce [dy ] ž. di-frakč-ní [dy ] dif-te-rhe [dyfte- i dyfté] i diftérie z. di-ftong [dy-], -u m. di-fun do vat [dy-] di-fu-ze i difuse [dyfu- i dyfú-]

ž di-fuz-ní i difusní [dyfu-

i dyfú-] di-fu-zor i difusor [dy ], -u m. di-ges-toř [dy ], -e í di-gi-tá-lis [dy ], -su m.

disimilace

133 di-gi-tál-ní [dy-] di-gre-se [dy-se] ž. dik-ce [dy-] ž. dikč-ní [dy ] *braz di-ko [dy- i di-], -a m., mn. 47 ‫״‬. y; di-ko-bra-zí dik-tafon [dy-], -u m. dik-tát [dy-], -u m. dik-tátor [dy-], -a m. dik-ta tu-ra [dy-tu- i dy-tú-] ž. dí-ků-vzdá-ní stř díl, -u m., mn. 1., 4., 7. -y di-la ta-ce [dy ] ž. di-la-tá-tor [dy ], -u m. dílčí di-le-ma [dy-], -atu stř■ di-le-tant [dy-], -am. di-le-tant-ský [dy ], mn. -tští Dil-lí [dy-] stř. neskl.; dillíský díl-na, -y ž. dí-lo stř, mn. 2. děl ► pozn. u stanovisko di-lu-vi-ál-ní [dy-] dhlu-vi-um [dylú-], -via stř. di-men-ze i dimense [dy-] ž. di-men-zo-vat i dimensovat

[dy-] diár *n [dy-], -u m. din-go [dy-], -a m. di-no-sau-rus [dy-sau ], -ra m. di-o-da [dy-] z. di-o-nýs ký [dy-] (např typ) dhop-tric-ký [dý-] di-op-tri e [dy-] z., mn. 2. -rií di-o-rá-ma [dy-], -y z. i -ámatu

i -amatu stř. di>rit *o [dy-], -u m. di-plo-i-di-e [dy-dy ] ž. di-plo-id-ní [dy ]

*pok di k lo [dy ], -u m. di-plom [dy ], -u m. di-plo-ma-ci e [dy ] ž. di-plo-mant [dy ], -a m. di-plo-mat [dy ], -a m. di-plo-ma-tic-ký [dy-ty ] di-plo-ma-ti ka [dy-ty ] z. di-plo-m-ní [dy] di-plo-mo-va-ný [dy ] *vý di-plo-mo [dy ] di-pól [dy-], -u m. dí-ra ž., jedn. 7. dírou, mn. 2. děr,

3. dírám atd. di-rek-ti-va [dy-ty- i dy-tý-] z. di-rek-tiv-ní [dy-ty- i dy-tý ] di-rek-t ní [dy-] di-rek-to-ri-um [dy-to- i dy-tó ],

-ria stř, mn. 2. -rií, 7. -rii di'ri>gent [dy ], -a m. di-ri-gent-ský [dy ], mn. -tští di-ri-go-vat [dy-] dírka ž. di-sa-cha-rid [dy ], -u m. dis-ci-plí-na [dy ] ž. dis-ci-pli-nár-ní [dy-] dis-ci pli-no-va-ný [dy ] di-sent [dys-], -u m. di-ser-ta-ce i dizertace [dy ]

z. di-ser-tač-ní i dizertační

[dy-] dis-funk-ce [dy-] z. (nežádoucí

funkce) dis-funk-ční [dy ] ný dis-har-mo *k ic [dy ny ] dis-hanmo-ni-e [dy-ny-]z. di-si-dent [dysi ], -a m. di-si dent-ský [dysi-], mn. -tští di-si-miJa-ce [dysi-] z.

134

disjunkce disjunkce [dy-] ž. disjunk-tiv-ní [dy-ty- i dy-tý-] disk [dy-], -u m. dis-kař [dy-], -e m. dis-ke-ta [dy-] z. diskofil [dy-], -a m., mn. 4., 7.

-y di-skont [dy ], -u m. dis-kon-ti-nu-i-ta [dy-ty-J ž. dis-kor-dance [dy ] z. dis-ko-té-ka [dy ] ž. dis-kre-di-to-vat [dy-ty ] *pance dis-kre [dy-] ž. dis-krét-ní [dy ] dis-kri-mi-nace [dy-] ž. dis-kurz [dy-], -zu m., mn. 14 ‫״‬., 7. -zy i diskurs, -su m., nm. 1.,

47 ‫״‬. -sy dis kurz-ní i diskursní [dy ] dis-ku-se i diskuze [dy ] ž. dis-ku-sní i diskuzní [dy-] *ní dis-ku-ta-bil [dy-] ► pozn. u hebký dis-ku-tér [dy-], -a m. dis-ku to-vat [dy ] dis-ku-ze i diskuse [dy ] ž. dis-kuz-ní i diskusní [dy ] dis-kva-li-fi-kace [dy-] z. disk-žo-kej [dy ], -e m. dis-lo-ka-ce [dy ] z. di-soci-a-ce [dyso-] ž. di-so-nance [dyso ] z. disparátni [dy-] dis-pa-ri-ta [dy ] z. dis-pečer [dy-], -a m. dis-pečink [dy-], -ku m. *penz dis [dy-], -ze i dišpenze i dispens, -se i dispense ž. dis-per go-vat [dy-]

dis-per-ze i disperse [dy-] ž. dis-per-z-ní i dispersní [dy ] dis-plej [dy-] z., -e m. i ž. dis-po-nent [dy ], -a m. dis po no vat [dy ] dis-po-zice i disposice [dy-]

z. pič-ní dis *z o

i disposiční

[dy-] dis‫־‬pro‫־‬porce [dy-] z. dis-pro-porciccáhní [dy ] dis-pro-porč-ní [dy] dis-pu-tace [dy ] ž di stan ce [dy-] ž. di-stan-co-vat [dy-] di-stanč-ní [dy-] di-sti-chon [dysty-], -cha stř. di-stin-go-va-ný [dysty-] di-stink-ce [dysty ] z. di-stinkč-ní [dysty-] siv tdi *n tink í [dysty-ty-

i dysty-tý-] dis tor-ze i distorse [dy ] ž. dis-tri-bu-ce [dy-] ž. dis-tri-buč-ní [dy ] dis-tri-bu-o-vat [dy ], 3. j. di­

stribuuje dis«tri’bu‫־‬tiv‫־‬ní [dy-ty- i dy-tý ] di-sul-fid [dy-], -u m. dít, l.j. dím, 3. mn. dějí; přič, děl dít se, 3. j. děje se, 3. mn. dějí se;

rozk. děj se; přič, dělo se i dálo se; podst. jm. dění dí-tě, dítěte stř, mn. děti ž., 2. dě­ tí, 3. dětem, 6. dětech, 7. dětmi ► pozn. u sirotek thy *rdi amb [dyty-], -u m., mn. 1., 4., 7. -y dítko stř, mn. dítky z., 2. -tek,

dláha

135 3. -tkám, 6. -tkách, 7. -tkami, v přenes, významu i dítka, dí­ tek stř. di-u-ré-za [dy-u-], -y ž div, -u m. div, divže i div že přísl. di-va-dlo stř; Národní divadlo. Osvobozené divadlo, Klicperovo divadlo, Divadlo J. K. Tyla (v Plzni aj.); Divadlo Loutka; Divadlo na Zábradlí; Divadlo na Vinohradech (v Praze); Hudeb­ ní divadlo v Karlině (v Praze); divadlo hudby (divadlo kultur­ ního zařízení) POZNÁMKA

Počáteční velké písmeno píšeme u vědeckovýzkumných, vzděláva­ cích, kulturních a tělovýchovných institucí: Akademie věd České republiky, Univerzita Karlova nebo Karlova univerzita. Diva­ delní fakulta Akademie múzic­ kých umění. Gymnázium Jana Keplera v Praze 6. Základní škola v (Senohrabech), Střední odborné učiliště strojírenské Motorlet; Divadlo na Vinohra­ dech, Divadlo hudby, Hudební divadlo v Karlině; kino Blaník; Středočeská galerie, Galerie Centrum, Národní muzeum, Muzeum železnice; Národní knihovna, Archiv hl. m. Prahy, Česká filharmonie, Česká tis­ ková kancelář; Pražská bota­ nická zahrada.

► pozn. u stadion

di-van [dy- i di-], -u m. (pohov­

ka) dív-čí; dívčí válka; Dívčí kameny

(hora) di-ver-gen-ce [dy-] ž. di-ver-genč-ní [dy] di-ver-ti-men-to [dy-ty-] stř. di-ver-zant i diversant [dy-],

-a m. di-ver-ze i diverse [dy ] ž. di-verz-ní i diversní [dy-] di-vi-den-da [dy-] ž. di-vis [dyvis i dyvís], -su [-zu] m.

(spojovník) di-vi-ze i divise [dy ] ž. di-viz-na [di-], -y ž. di-viz-ní i divisní [dy-] dív-ka L di-vo-čet, 3. mn. divočeji i divo­

čí (stávat se divokým) di-vo-čit, 3. mn. divočí (dělat di­

vokým, divoce si počínat) di-voch, -a mdivoška í di-voš ský, mn. -šští di-vou-cí; div divoucí div-že i div že spojka di-xie-land [dyksile-], -u m. di-zer-ta-ce i disertace [dy-]

z. i disertační [dy-] drže i díž, -e ž. dla-bat, 1. j. dlabu i dlabám; rozk. dlab i dlabej; podst. jm. dlabání dlá-ha i dlaha ž., jedn. 7. dláhou i dlahou, mn. 2. dlah, 3. dláhám i dlahám, 6. dláhách i dlahách, 7. dláhami i dlahami di-zer-tač-ní

dláhový dlá-ho-vý i dlahový dlaž-ba. -y ž. dláž-dě-ní stř. dlaž dič ský, mn. -čští dláž-dit. přič, dlážděn dla-žeb-ní dláž-ka ž. dlít, 1. j. dlím, 3. mn. dlejí i dlí;

rozk. (ne)dli; přič, dlel dloihbat. l.j. dloubu i dloubám; rozk. dloubej dloub nout, přič, dloubl i dloubnul dlou-ho *v ln-ný dlou-hý, mn. dlouzí; 2. st. delší dlou-ze, přísl. dluh, -u m. dlu-ho-pis, -u m., mn. 1., 4., 7. -y dlu-žit, pne. dlužen dluž-ní (např. úpis) dluž-ník. -a m.; dlužnice z. dmout, 1. j. dmu; rozk. dmi,

dměte; přič, dmul, dmut; podst. jm. dmutí dmý-cha-dlo i dmychadlo stř. dmý-chat. podst. jm. dmýchání dne-šek. -ška m. dnít se, 3. j. dní se; přič, dnilo se d’o *bat, I. j. dobu i dobám; rozk. dobej do-běh-nout, přič. doběhl, do­ běhnut; podst. jm. doběhnutí do-bí-ječ, -e ni. do-bí-ječ-ka, ž.,jedn. 36 ‫״‬. -čce do-bí-jet, 3. mn. dobíjejí i dobíjí do-bí-rat. podst. jm. dobírání do-bít, 1. j. dobiji i dobiju, 3. mn. dobiji z dobijou; rozk. dobij;

136

přič, dobil, dobit; podst. jm. do­ bití do-brat, 1. j. doberu, 2. dobereš, ..., 3. mn. doberou; rozk. dober; přič, dobral, dobrán; podst. jm. dobrání do-bro-čin-nost, -i z. do-bro-čin-ný; dobročinně *bro-druh, do -a m.; dobrodružka ž, do-bro-my-slný do-bro-pis, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y dob‫־‬rý, 2. st. lepší dob-ře, 2. st. lépe, lip Dob-říš, -e z., dobříšský, mn.

-šští do-být. 1. j. dobudu i dobydu;

rozk. dobuď; přič, dobyl, dobyt; podst. jm. dobytí do-byt-če, -ete stř., mn. 14 ‫״‬. -ata dobyt-čí do-by-tek, -tka m. do-by-vač-ný bat, do *v ý podst. jm. dobývání ba-tel, do *v y -e m., mn. 1. -é, 7. -i do-ce-la přísl. *cent, do -a m.; docentka z.

(zkr. doc.) do-cent-ský mn. -tští do-cen-tu-ra [-tu- i -tú-] z. do-crlit, rozk. docil do-číst, 1. j. dočtu; rozk. dočti,

dočtěte; přič, dočetl, dočetla i dočtla, dočten; podst. jm. do­ čtení do·čis-ta přísl. (docela, úplné) do-dat. 1. j. dodám; podst. jm. dodání

137 do-dá-vat, podst. jm. dodávání do-da-va-tel, -e m., mn. 1. -é 7.

-i do-dáv-ka ž. do-dnes. do-dneš-ka přísl. POZNÁMKA

Ze spojení předložky a podstatné­ ho jména, přídavného jména, zá­ jmena, příslovce nebo přechodníku vznikají tvz. příslovečné spřežky. Píšeme je bud dohroma­ dy, nebo zvlášť, často obojím způ­ sobem: zticha, zčásti, přitom (‫״‬zároveň“), dodnes, vleže, vstoje, nakřivo/na křivo, pokaždé/po každé, zasucha/za sucha, zdaleka/z daleka, kvečeru/k večeru, zpočátku/z po­ čátku, popřípadě/po případě, vzít zasvé/za své, také poprvé/po prvé, ale jen za prvé.

do-ga, -y ž.,jedn. 3., 6. -ze dog-ma, -atu stř. dog-ma-tic-ký [-ty-] dog-matis-mus [ tyzm ], -ismu i dogmatizmus [ ty ], -izmu

m. do‫״‬há‫־‬nět, 3. mn. dohánějí i do­

hání do-hléd-nout i dohlídnout,

přič, dohlédl, dohlédnul i dohlí­ dl, dohlídnul do-hlí-žet. 3. mn. dohlížejí i do­ hlíží do-hmát-nout, přič, dohmátl dohnat 1. j. doženu; rozk. do­ žeň; přič, dohnal, dohnán do-ho-da ž■; Postupimská doho­

dojíždět da (hist. událost) Helsinské do­ hody ► pozn. u Betlémská kaple do-ho-la i do holá (např. ostří­ hat) x do-hrát, 1. j. dohraji i dohraju, 3. mn. dohrají i dohrajou; rozk. dohraj i dohřej; přič, dohrál, dohrán; podsi. jm. dohrání do-hráv-ka ž. do-hro-ma-dy přísl. do-hřát, 1. j. dohřeju, 3. mn. do­ hřejí í dohřejou; rozk. dohřej; přič, dohřál, dohřát; podst. jm. dohřátí do-hřmět i dohřmít, 3. mn. dohřmí; rozk. dohřmi, dohřměte; přič, dohřměl do-chá-zet, 3. mn. docházejí i dochází do-chvil-ný dojem-ný; dojemně dojet, 1. j. dojedu; rozk. dojeď;

přič, dojel, dojet; podst. jm. do­ jetí dojezd, -u m. dojhcí (např. přístroj) dojí-cí (kdo nebo co dojí) dojí-dat, podst. jm. dojídání dojíst, 1. j. dojím, 3. mn. dojedí; rozk. dojez; přič, dojedl, doje­ den; podst. jm. dojedení dojit, 1. j. dojím, 3. mn. dojí; podst. jm. dojení dojít, 1. j. dojdu; rozk. dojdi, do­ jděte; přič, došel, došla; podst. jm. dojití > dojíž-dět, 3. mn. dojíždějí i do­ jíždí

dojížďka dojížď-ka ž; mn. 2. -děk dojmout, 1. j. dojmu; přič, do­

jal, dojat; podst.jm. dojetí dok, -u m. kat, do *z á

1. j. dokážu, 3. mn. dokážou; rozk. dokaž do-kdy příst. dokola příst, (koleni) do-koleč-ka příst, (kolem) do-kon-ce část. do-ko-řán příst. Dok-sy, Doks m. ponm. 6. -šech i -sích, dokský i dokeský, mn. -kští i -keští dok-tor, -a m.; doktorka ž. (zkr. vědecko-akademického ti­ tulu Dr, neoficiálně dr.) POZNÁMKA

Závazné je psaní oficiálních zkra­ tek akademických nebo vědeckoakademických titulů: MUDr. (z lat. medicinae universae doctor = doktor medicíny), MVDr. (me­ dicinae veterinariae doctor = doktor veterinální medicíny), Ing. (inženýr), Mgr. (magistr), Bc. (ba­ kalář), Dr. (doktor). Z platných vě­ deckých hodností se takto zkracu­ je CSc. (z lat. candidatus scientiarum = kandidát věd) a DrSc. (doctor scientiarum = doktor věd) a tituly udělované dří­ ve, jako např. PhDr. (philosophiae doctor = doktor filozofie), PaeaDr. (paedagogiae doctor = doktor pedagogiky), JUDr. (juris utriusque doctor = doktor práv), PhMr. (z lat. pharmaciae magis­ ter = magistr farmacie), RNDr.

138

(rerum naturalium doctor - dok­ tor přírodních věd). Jiným způso­ bem se zkracuje označení členství v akademii věd: akad. (akade­ mik) a dříve udělované tituly jako ing. arch, (inženýr architekt), akad. arch, (akademický archi­ tekt), akad. malíř a akad. so­ chař. Zkratka vědecko-pedagogického titulu profesor a docent se píše s počátečním písmenem malým (prof., doc.),.Obdobně se píšou neoficiální zkratky vědec­ kých a akademických titulů, např. dr. (doktor), ing. (inženýr), čest­ ného titulu dr. h. c. (doctor honoris causa = čestný doktor) apod. dok-to-rand, -a m. dok-to-rát, -u m. dok-trí-na ž. do-kud spojka *lar, do -u ni. do-le, 2. st. doleji léat, do *h podst. jm. doléhání do-leh-nout, přič, dolehl do-le-ní i dolní i dolejší do-lé-tat i dolítat, podst. jm.

dolétání i dolítání do-le-tět, 3. mn. doletí do-lét-nout i dolítnout, přič.

dolétl, dolétnul i doliti, dolítnul do-le-va příst. do-lé-vat i dolívat, podst. jm. dolévání i dolívání do-lé-zat i dolízat podst. jm. dolézání i dolízání

139 do-lézt, 1. j. dolezu; rozk. dolez;

přič, dolezl do-lík. -u m. do-lít, 1. j. doliji, doleji i doliju, doleju, 3. mn. dolijí, doleji i dolijou, dolejou; rozk. dolij i dolej; přič, dolil, dolit; podst. jm. dolití dol-ní i dolení i dolejší do-lo-mit, -u m. do-lož-ka ž. dóm, -u m.; Svatovítský dóm (v Praze na Hradě) do-má-cí do-mácký do-mác-nost, -i ž. do-mést, 1. j. dometu; rozk. do­

meť; přič, dometl, dometen do-mes-ti-ka-ce [-ty-]. do-mi nan-ce l do-mi nan ta ž. do-mi-ni-ál-ní [-ny-] Do-mi-nik [ ny ], -a m. do-mi-ni-ká-ni [ ny ], -ů m. mn.

(mnišský řád) do-mi-ni-kán-ský [ ny ] do-mi-ni-um [ miny ], -nia stř. do-mi-no-vat do-mně-lý do-mně-ní stř. do-mněn-ka ž. do-mní-vat se do-mo-ci se i domoct se, l.j.

domohu se i domůžu se, 2. domůžeš se, ...,3. mn. domohou se i domůžou se; rozk. domoz se; přič, domohl se *mov, do -a m.; domov důchod­ ců, dětský domov; Dětský do­

donkichotství

mov pro slabozraké děti (v Praze 6); Ženské domovy (v Praze na Smíchově) ► pozn. u divadlo do-my-kat do-mys-lit i do mys-let, 3. mn.

domyslí i domýšlejí; rozk. do­ mysli, domyslete; přič. domys­ lil i domyslel, domyšlen; podst. jm. domyšlení do-mýš-let, 3. mn. domýšlejí i domýšlí; přič, domýšlel, do­ mýšlen; podst. jm. domýšlení m *ldo v iýýš do-mýt, l.j. domyji i domyjú, 3.

mn. domyjí i domyjou; rozk. domyj; přič, domyl, domyt *ná-šeč do i donašeč, -e m. net, do *š á 3. mn. donášejí i do­ náší do-ne-dáv>na i do nedávna (ještě nedávno) do-ne-ko-neč-na i do neko­ nečna (ustavičně) do-nést, 1. j. donesu; rozk. do­ nes; přič, donesl, donesen don-chu-án, -a m. (svůdce); vl. jm. Don Juan [don chuan], Do­ na Juana ► pozn. u děd don-chu-án-ství stř. don-jon [ žon], -u m. don-ki-chot, -a m. (bláhový sní­ lek); vl. jm. Don Quijot [don kichot], Dona Quijota ► pozn. u děd don-ki-cho-ti-á-da [-ty-] z. don-ki-chot-ský, mn. -tští don-ki-chot-ství stř.

doopravdy do-o-prav-dy přísl. doorat, 1. j. doořu i doorám, 2.

doořeš i dooráš ...,3. mn. doo­ řou i doorají; rozk. doorej do-o-rá-vat, podst. jm. doorávání do-o-síd-lit do-o-síd-lo-vat i doosidlovat do-pad-nout, přič, dopadl, do­

paden; podst. jm. dopadení (chycení), dopadnutí (padnutí) do-pá-t-rat se do-pé-ci zdopéct, l.j. dopeču,

3. mn. dopečou; rozk. dopeč; přič, dopekl, dopečen do-pé-kat i dopíkat, podst. jm. dopékání i dopíkání do-pí-jet, 3, mn. dopíjejí i dopíjí do-pink, -ku i doping, -gu m. do-pis, -u m., mn. 1., 4., 7. -y do-pis-ni-ce z. do-piso-va-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i do-pít, 1. j. dopiji i dopijú, 3. mn. dopijí i dopijou; rozk. dopij; přič, dopil, dopit; podst. jm. do­ pití *plá-cet, do 3. mn. doplácejí i doplácí; přič, doplácen; podst. jm. doplácení doplatit, přič: doplacen; podst. jm. doplacení do-plést, 1. j. dopletu; rozk. do­ pleť; přič, dopletl, dopleten do-plétat i doplítat, podst. jm. doplétání i doplítání do-pl-něk, -ňku m. do-pnout, 1. j. dopnu; rozk. do­ pni, dopněte; přič, dopnul i do-

140 pjal, dopnut i dopjat; podst. jm. dopnutí do-po-la přísl. do-po-lo-pi-ta přísl: do-po-lo-sy-ta přísl. do-po-mo-ci i dopomoct, 7. j. dopomohu i dopomůžu, 2. j. dopomůžeš, ...,3 mn. dopomohou i dopomůžou; rozk. dopomoz; přič, dopomohl, dopomoženo do-po sa-vad přísl. do-po-sled>ka i do posledka (do Samého konce) do-po-sud přísl. do-pra-va přísl. do-pra-va L do-prav-ní dopro-střed přísl. i předl. do-pro-vá-zet, 3. mn. doprová­

zejí i doprovází do-pro-vod-ní do-pro-vod-ný do-přát, l.j. dopřeji z dópřeju, 3.

mn. dopřejí i dopřejou; rozk. dopřej; přič, dopřál, dopřán do-pře-du přísl. do-psat, 1. j. dopíšu i dopíši; 3. mn. dopíšou i dopíší; rozk. dopiš; přič, dopsal, dopsán; podst. jm. dopsání do-ptat se, podst. jm. doptání do-pus-tit, rozk. dopusť; přič. dopuštěn; podst. jm. dopuštění do-ra-zit, rozk. doraz; přič, dora­ žen do-rá-žet, 3. mn. dorážejí i dorá­ ží; přič, dorážen do-ro-zu-mět se, 3. mn. doro­

doškrábat

141 zumějí se i dorozumí se; přič. dorozuměl se; podst. jm. doro­ zumění donský (např. sloup) dort, -u m. do-růst, 1; j. dorostu; rozk. do­ rosť; přič, dorostl do-ří-ci i doříct, 1. j. dořeknu; rozk. dořekni; přič, dořekl, dořeknut i dořečen i dořčen do-říz-nout. přič, dořízl i doříznul do-sa-vad přísl. do-sé-vat i dosívat. podst. jm. dosévání i dosívání do-schnout, přič, doschl i doschnul do-sí-ci i dosíct, 1. j. dosedu, 3. mn. dosečou; rozk. dosed; přič. dosekl, deseden (dosekat) dO’SÍ>ti, 1. j. dosáhnu, ► do­ sáhnout do *s í-ti, 1. j. doseji i doseju, 3.

mn. dosejí i dosejou; rozk. do­ sej; přič, dosel i došil, doset; podst. jm. dosetí do-slech, -u m. do-slo-va přísl. do-spat (se), 1. j. dospím (se), 3. mn. dospí (se); podst. jm. do­ spání do-spě-lý m. i příd. jm. do-spět, 1. j. dospěji i dospěju, 3. mn. dospějí i dospějou; rozk. dospěj; přič, dospěl; podst. jm. dospění, do-spí-vat, podst. jm. dospívání (k dospět) do-spod, do-spo-du přísl.

dost, dos-ti přísl. do-stat, 1. j. dostanu; rozk. do­

staň; přič, dostal; podst. jm. do­ stání do-stát, 1. j. dostojím; rozk. do­ stůj; přič, dostál do-sta-vět, 3. mn. dostavějí i do­ staví; rozk■ dostavěj i dostav; přič, dostavěl, dostavěn do-sta-vit se, 3. mn. dostaví se; rozk. dostav se; přič, dostavil se do-stav-ník, -u m. do-stih, -u m. do-stih-nout, přič, dostihl, do­ stižen; podst. jm. dostižení do-střed-ný do-stři-hat i dostříhat, podst.

jm. dostřihání i dostříhání do-střih-nout, přič, dostřihl,

dostřižen do-sud přísl. do-svěd-čit, rozk. dosvědč i do­

svědčí, dosvědčte i dosvědčete do-sy-chat i dosýchat, podst.

jm. dosychání i dosýchání do-sy-pat (dok.), 1. j. dosypu

i dosypám; rozk. dosyp i dosypej; podst. jm. dosypání do-sý-pat (nedok.), 1. j. dosýpám; rozk. dosýpej; podst. jm. dosypání dosyta přísl. do-sy-tit, přič, dosycen do-ši-ro-ka i do široka (široce) do-šít. 1. j. došiji i došiju, 3. mn. došijí i došijou; rozk. došij; přič, došil, došit do-škrá-bat i doškrabat, 1. j. doškrábu, doškrabu i doškrá-

došlápnout bám, doškrabám; rozk. doškrab, doškrábej i doškrabej do-šláp-nout. přič, došlápl i došlápnul do-taz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y do-tázat se, 1. j. dotážu se, 3. mn. dotážou se; rozk. dotaž se; podst. jm. dotázání do taz-ník. -u m. POZNÁMKA Šestý pád č. mn. užívá koncovky -ch, -ich, -ách. U neživotných jmen je základní koncovka -ech (patří sem i podstatné jméno cíl a hovorová slova jako hec, kec, truc apod.), u životných jmen např.: bratrech, občanech, sou­ sedech. Koncovka -ích se u ne­

životných uplatňuje především u jmen zakončených na -k, -g, -h, -ch: dotaznících, dialozích, březích, soustruzích, vršcích

a převažuje u jmen životných stej­ ného zakončení. U mnohých jmen se vyskytují dvě koncovky, a to bud -ech/-ích (jezech/jezích, pytlech/-ích, okresech/-ích, hotelech/-ích, kostelech/-ích, sklepech/-ích), nebo -ích/-ách

(u vlastních jmen pomnožných Jesenících/-kách. Divácích/ -kách). V mluvených projevech

spisovných se stále více užívá kone, -ách (od jmen ženských), především u jmen na -ček (balí­ ček, obláček), -ek (kousek, hříbek) a v ustálených spojeních: jde to jako na drátkách, ve snách.

142 dody, dud ž. pomn. hodnout, která pravidla o jeho na­ du-el, -u m., mn. 1., 4., 7. -y psání platí, dochází ke kolísání. du-et, -u ni. Nemusí být zřejmé, zda první slo­ du-e-to stř. vo označení patří k vlastnímu *hov-ka du ž.

dvacet jedna

147 jménu, nebo zda jde jen o jméno obecné. Jako součást vlastního jména se pak chápe - a proto i pí­ še s velkým písmenem - takové podstatné jméno, jehož obecný význam plně neodpovídá jeho uži tí v souslovném jménu. Píše se např. Důl Hlubina (průmyslový zá- vod) a Dům módy (obchodní zařízení) atd. V nejasných přípa­ dech je vhodné dát přednost psaní s velkým písmenem v slově prv­ ním. ► pozn. u Emauzský klášter Du·mas [dyma], -se [-se] m. ► pozn. u Balzac dum-ping [dam ] i damping,

-gu m. dů-mysl, -u m. dů-mysl-ný Du-naj, -em.; dunajský *o, du dua stř, mn. 1. dua, 2. duí,

3. duím atd. du-pat, 7. j. dupu i dupám; rozk.

dupej du-pli-kát, -u m. dupnout, přič, dupl i dupnul dur stř. neskL; stupnice C dur dů-raz. -u m. dur-man, -u m. Du-ryn-ko-vé, -ků m. mn. Du-ryn-sko stř; durynský;

Durynský les dů-saž-ný du-sič-nan, -u m. du-sík. -u ni. du-sit rozk. dus; přič, dušen du-si-tan, -u m.

du-sbtý dů-sle-dek -dku m. dů-stoj-ník, -a m.; důstojnice

ž. Du-šič-ky, -ček ž pomn. ► pozn. u středa duš-nost, -i ž. duš-ný důtkli-vý dů tky i důtky, -tek z. pomn.

(karabáč) dů-věr-ník, -a m.; důvěrnice ž dů-vě-ry-hod-ný dů-vod, -u m. dů-vod-ný dů-vtip, -u m. du-ži-na z. duž-ni-na ž. dva m., dvě í, dvě stř. 26 ‫״‬.

dvou, 3,' 7. dvěma POZNÁMKA Číslovky dvě, obě mají vždy tvar dvěma, oběma, číslovky tři, čty­ ři mají tvary třema, čtyřma jen

ve spojení s duálovými tvary pod­ statných jmen (tedy třema ruka­ ma. ale třemi bratry, mezi čtyř­ ma očima, ale mezi čtyřmi koly). dva-a-dva-cet i dvacet dva půl *a dva i dva a půl dva-a-půl-krát dva-a-půl-me-t-ro-vý dva-ca-te-rý dva-cet, -ceti i -cítí dva-cet dva i dvaadvacet dva-cet jed-na i jedenadva­ cet i jednadvacet

dvacetihaléř POZNÁMKA

Čísla 21, 21..., 41, 42 ... vyjádří­ me buď číslovkou dvacet jeden (jedna, jedno), dvacet dva (dvě), čtyřicet jeden (jedna, jedno) atd. nebo jedenadvacet (jednadvacet), dvaadvacet ...

atd. Tato podoba umožňuje užívat u počítaného předmětu vždy stej­ ný tvar - 2. p. čísla množného. Z téhož důvodu můžeme dnes uží­ vat i podob dvacet jedna, dva­ cet dva bez ohledu na rod pod­ statného jména, tedy: dvacet jedna chlapců, dvacet dva dí­ vek atd. Samozřejmě že existují

i nadále původní možnosti vyjá­ dření, dříve jediné: dvacet jeden chlapec, dvacet dvě ženy.

céř *ltdva i-ha e i dvacítihaléř i -halíř, -e m. dva-ce-ti-ko-ru-na i dvacítikoruna í dva-ce-ti-na ž. dva-ce-ti-stěn, -u m. dva-cít-ka z. dva-náct dva-ná-c-ti-člen-ný dva-ná-c-ti-stěn-ný dva-náct-ka z. dva-náct-ník i dvanácterník;

-u m. dve-ře i dvéře z. pomn., 2. dve­

ří, 3. dveřím, 6. dveřích, 7. dveřmi POZNÁMKA

Podstatné jméno dveře skloňuje­ me podle vzoru růže (dveřím,

148 dveřích), ale v 7. p. je tvar dveř­ mi (jako kostmi). dvě stě *krát dvě-stě dvě-stě-le-tý i dvousetletý dvířka stř. pomn., 2. -řek, 3. -ům

i -ám, 6. -ách, 7. -y i -ami dvoj- i dvou- ve složeninách *ký dvoja dvoj-če, -ete; siř., mn., 1., 4. -ata dvoj-člen-ný i dvoučlenný dvoj'dĺhný i dvoudílný dvoj-fá-zo-vý i dvoufázový dvoj-hlás'ka ž. dvoj-hla-vý i dvouhlavý dvoj-chro‫־‬man, -u m. dvoje; dvojí dvoji-ce z. dvojja-zyč-ný dvojja-zy-ko-vý dvoj jeh-lan, -u m. dvoj-kla-nost, -i z. dvoj-klaný dvoj-měs-tí stř. dvoj-míst-ný i dvoumístný *bek, dvoj-ná-so -bku m. dvoj-pó4o‫־‬vý i dvoupólový dvoj-ra-men-ný i dvouramenný dvoj-sla-bič‫־‬ný i dvouslabičný dvoj-smy-sl-ný dvoj-stran-ný i dvoustranný dvoj tříd ní i dvoutřídní dvor-ní dvor-ný (zdvořilý) dvou-set-le-tý i dvěstěletý dvou-strun-ný

džus

149 dvůr, dvora i dvoru m. ► pozn. u bůh Dvůr *v loé Krá nad Labem, Dvora Králové n. L. m.; králo­ védvorský dyf týn, -u m. dý-ha ž., jedn. 7. dýhou, mn. 2.

dýh, 3. dýhám atd. dý-cha-dlo, -del stř. pomn., 3.

-dlům, 6. -dlech, 7. -dly dý-chat, podst. jm. dýchání *cha-vič-ný dý dých-nout i dechnout, přič.

dýchl i dechl; podst. jm. dých­ nutí i dechnutí dych-tit, podst. jm. dychtění Dy-je ř, dyjský dý-ka z., jedn. 7. dýkou, mn. 2.

dýk, 3. dýkám atd. dým. -u m. dý-mat, podst. jm. dýmání dý-měj, -e m. dy-mi-án i ty-mi-án, -u m. dym-niv-ka z. dy-na-mit. -u m. dy-na-mi-zo-vat dynamo stř; Dynamo (spor­

tovní klub) ► pozn. u strana *tdy-na-mo-me r, -u m. dy-nas-tic-ký [ ty ] nas-ti dy *e [-ty-] ž, mn. 2. -tií dy‫־‬nis‫־‬tor [-ny-], -u m.

dýnko stř, mn. 2. -nek dys-funk-ce ž. (např organiz­

mu) dys-funkč-ní dys-gra-fi-e ž. dys-la li-e [ la- i -lá-] z. dyslek-tický [ ty-] dys-lek-tik [-ty ], -a m.; dyslektička z. dys-le-xi-e z. dýza, -y ž. dy-zen-te-ri-e i dysenterie

[-te- i -té-] z. džajv, -u i jive [džajv], -vu m. džbán, -u m. džber, -u m. džem, -u m. džen-tl-men / gen tle man

[džentlmen], -a m. džez i jazz [džez], -u m. džez-bend i jazzband [džez-

be-], -u m. dže-zo-vý i jazzový [džezo ] dže-zva. -y z. džín-sy i džíny m. i ž. pomn. džíp, -u m. džiu-džit-su stř neskl. džu-dis-ta [-dy ] i judista

[džudy-], -y m. džu do i ju‫־‬do [džu ] stř džun-g-le z., mn. 2. -lí džun-ka z. džus, -u m. mn. 1., 4., 7. -y

150

earl

earl [érl], -a m. e-ben, -u m. e-bo-nit [-ny-], -u m. ec-ce ho-mo [ekce homó] (lat.) e-dém, -u m. e-de-ma-tic-ký [ ty ] e-den, -u m. (raj) e-di-ce [-dy‫ ]־‬z‫ ״‬mn. 2. -ic i -icí POZNÁMKA U přejatých podst. jmen na -ice (edice, investice) může mít 2. p.

podobu s koncovkou i bez kon­ covky (edicí i edic), ale vlivem domácích slov stejného zakončení se více uplatňuje tvar bezkoncovkový. Naopak jména na -ce (kon­ stelace, deklinace, rezoluce, revoluce) mají jen podobu s kon­ covkou (rezolucí, revolucí...).

e-dikt [-dy-], -u m.; edikt nantský ► pozn. u Betlémská kaple e-di-tor [-dy-], -a m. E-du-ard i Edvard, -a m. e-fe-drin [-ri- i -rí-], -u m. e-fekt, -u m. e-fek-tiv-ní [ ty- i -tý ] e-fekt-ní e-fe-mér-ní e-ga-li-za-ce ž. e-ga-li-zač-ní e-ga-li-zo-vat e-gi-da ž. e-go-cen-t-ric-ký e-go-cen-t-ris-mus [-zrn-],

-ismu i egocentrizmus, -izmu m. e-go-is-ta, -y m. e-go-is-tic-ký [ ty ] e-go-is-mus [ zm-], -ismu i egoizmus, -izmu m. ei-dam-ský [aj- i ej ] sýr ei-de-tic-ký [ej-ty ] Eiffelova [efel- i ajfel-] vež ein-stei-nium [ajnštajny-], -nia str. Ein-stei-no-va [ajnštajno-] te-o-ri-e ek-lek-ti-cis-mus [ ty-zm ], -ismu í eklekticizmus [-ty ],

-izmu m. ek-lek-tic-ký [-ty-] ek-lek-tik [ ty ], -a ek-lip-ti-ka [ ty ] z. ek-lo-ga, -y í.jedn. 3., 6. -ze e-ko-Io-gi-e ž. e-ko-no-mic-ko-po-li-tic-ký

[-ty-] (napi. vývoj) ► pozn. u anatomicko-fyziologický e-ko-no-mi-e z. e-ko-no-mi-za-ce i ekonomisace ek-ra-zit i ekrasit, -u m. ek-to-derm, -u m. ek-to-plaz-ma i ektoplasma, -y z. e-ku-me-nic-ký [-ny-]; Ekume­

nická rada cirkví Ek-vá-dor, -u m.; Ekvádorec.

151

-rce i Ekvádoŕan, -a m.; ekvádorský e‫־‬k‫־‬vá‫־‬tor, -u m. *li>b-riS'ta, e-kvi -y m. e-kvi-li-bris-tický [ ty ] e-kvilib-ris-tika [-ty-] ž. e-k-vi-páž, -e ž. e-kvi-po-ten-ci-ál-ní ek-zém, -u m. ekzema-tic-ký [ ty ] e-la-bo-rát, -u m. e-lán, -u m. e-lastický [ ty ] e-le-fan-ti-á-za i elefantiasa

[-ty-], -y ž. e-le-gán, -ani. e-le-gant-ní e-le-gic-ký e le gi e ž. elektrický e lek-t ri fi-ka-ce z. e-lek-t-ri-za-ce íelektrisacez. tri e-lek z *č a ní i elektrisační [-za-] e-lek-t-ro-a-na-lý-za i elektroanalysa, -y z. e-lek-t-ro-da z. e-lek-t-ro-en-ce-fa-lo-graf,

-u m. e-lek-t-ro-fo-ré-za i elektroforesa, -y z. elek-t-ro-kardiograf [-dy-],

-u m. elek-t-rokar-diogra-fie

[-dy-] z. e lek t-rodyt -u m. e-lek-t-ro-ly-tic-ký [ ty-] e-lek t-ro-lý-za i elektrolysa,

-y ž

Elysejská pole e-lek-t-ro-ly-zér i elektrolyser, -u m. e-lek-t-ro-mag-ne-tic-ký [ ty ] e-lek-t-ro-nic-ký [-ny-] e-lek-t-ro-ni-ka [ ny ] z. elektronvolt -u m. (zn. eV) e lek-t-ro os-mó za i elektroosmosa [-ro-os-], -y z. elekt-rostatický [ ty-] e lek-t-ro-tech-ni ka [-ny-] z. e-le-ment, -u m. elév, -am.; elévka ž. e-le-vá-tor. -u m. E-li-áš -e m. e-li-mi-na-ce z. e-lip-sa, -y ž. e-lip-so-id, -u m. *lip-tic-ký [-ty-] e eli-ta z. e-li xír, -u m. e-li-ze i elise ž. Elysejská [ ze ] pole, Elysejský palác fv Paříži) POZNÁMKA

Počáteční velké písmeno píšeme u ulic, náměstí, sadů, zahrad, po­ zemků a jiných podobných pro­ stranství: Spálená ulice, Vodič­ kova ulice, U Tržnice, Ve Smečkách, náměstí Míru, ná­ břeží Edvarda Beneše. Severo­ jižní magistrála. Nové zámec­ ké schody; pasáž Černá růže, Posázavská stezka (určitá turis­ tická trasa), Zlatý kříž (křižovat­ ka ulic v Praze), Královská cesta (v Praze), zahrada Na Valech.

► pozn. u Emauzský klášter

email e-mail [-ajl], -u m., mn.

152 4., 7.

-y e-mai-lér [-aj-], -a m. e-man-ci-pa-ce ž. E-mauz-ský klášter (v Praze

na Slovanech) POZNÁMKA

Počáteční velké písmeno píšeme u staveb a jejich význačných čás­ tí: Křivoklát, hrad Rožmberk, zámek Hrubá Skála (podle ob­ ce), (zpravidla) Pražský hrad, Hrad; Novoměstská věž (na Karlově náměstí v Praze, na roz­ díl od obecného označení nékteté novoměstské věže).; Týnský chrám. Sázavský klášter. Bet­ lémská kaple, Obecní dům (v Praze), Lidový dům, Vladi­ slavský sál.

E-mau-zy, Emauz m. pomn. em-blém, -u m. em-ble-ma-tic-ký [ ty ] em-blé-mo-vý em-bo-li-e ž. em-bry-o, -rya slň, mn. 1., 4. -ya,

2. -yí, 3. yím, 6. -yích, 7. ■yi embry-onál-ní e-men-tál-ský sýr em-fa-tic-ký [ ty ] em-fá-ze i emfase z. em-fy-zém i emfysem. -u m. e-mi-gra-ce ž. e-mi-grant, -a m. e mi grant ský, mn. -tští e-mi-nen-ce ž■; Jeho (Vaše)

Eminence, Eminence (titul) e-mi-nen-t-ní

e-mír, -a ni. e-mi-rát, -u m. e mi se |-se] ž. e-mo-ce z. e-mo-ci-o-nál-ní e-moč-ní e-mo-tiv-ní [ty- i -tý-] em-pír [em-| i empir [ampír],

-u m. em-pi-ri-e [-pi- i -pí-] z. em pi ris mus [-zrn-], -ismu í empirizmus, -izmu m. emu m. neski. i -ua e-mul-ze i emulse z. en bloc [án blok] (franc.) en-ce-fa-li-ti-da [ ty- i -tý ] i encefalitis [ ty-], -tidy z. en-ci-án, -u m. en-cy-k-li-ka z'. en-cy-k-lo-pe-dic-ký [-dy-] en-cy-k-lo-pe-die [ dy ] í, mn.

2. -dií en-cy-k-lo-pe-dis-ta [-dy ],

-y m. en-cy-k-lo-pe-dis-tic-ký

[-dy-ty-] en-do-gen-ní en-do-krin-ní en-do-kri-no-lo-gic-ký en-do-kri-no-lo-gi-e z. en-do-plaz-ma i endoplasma, -y ž. en-do-ter-mic-ký e-ner-ge-tic-ký [ ty-] e-ner-ge-tik [ ty-], -a m. e-ner-ge-ti-ka [ ty ] l. e-ner-gic-ký e-ner-gi-e z. en fa-ce [án fas] (franc.)

esesák

153 enfant terrible [anfan teribl]

(franc.) en gros [án gro] (franc.) *jambe-ment en [anžambmá],

-mentu [-mánu],m. i neskl. stř. en-klá-va, -y ž. e-norm-ní; e‫־‬norm‫־‬né en-špí-gl, -a m., mn. 4., 7.,

-y (šprýmař); vl. jm. Enšpigl ► pozn. u děd en-to *m o-lo-gioký en-to-mo-lo-gi-e ž. en-tro-pi-e ž. en-tu-zi-as-tic-ký i entusiastický [ ty ] en-tu-zi-as-mus [ zm ], -srnu i entuziazmus, -zrnu m. en‫־‬zym, -u m. eo-cen, -u m. eo-cen-ní e-pen-te-tic-ký [ ty ] e-pi-cen-t-rum, -ra stř. e-pic-ký epidemický e-pi-de-mi-e ž., mn. 2. -mií e-pi-de-mi-o-lo-gic-ký e-pi-de-mi-o-lo-gi-e z. e-pi-di a skop [-dy-], -u m. e-pi-fý-za i epifysa, -y ž. e-pi-gon -a m. e-pi-graf, -u m. e-pi-gram, -u m. e‫־‬pi‫־‬gra‫־‬ma‫־‬tic‫־‬ký [-ty-] e-pi-lep-si-e ž. epi-leptický [ ty ] e-pi-lep-tik [ ty ], -a m.; epileptička e-pi-log. -u m. e-pi-što-la, -y z.

epi-taf, -u m. e-pi-tel, -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y epi-te-ton, -teta stř. ► pozn. u byro e-pi-zo-da i episoda z. e-pi-zo-dic-ký i episodický

[-dy-] e-pi-zod-ní i episodní e po pej, -e z. epos -su m., mn. !., 4., 7. -sy e-po-xid, -u m. éra z. erb, -u m. er-bi-um, -bia stř. er-bov-ní ergo-nomie z. m *ter áž, i -e ž.; Ermitáž (v Pet­

rohradě) e-ro-do-vat e-ro-tioký [ ty ] e ro-ti-ka [ ty-] ž. e-ro-to-ma-ni-e [ many-

i -mány-] z. e-ro-ze i erose z. ziv e-ro *n í i erosivní [ zi-

i -ZÍ-] e-roz-ní i erosní er-ra-ta [erá-], errat stř. mn. e-ru-di-ce [ dy ] ž. e rup ce ž. e-rupč-ní e-rup-tiv-ní [ ty- i -tý ] e-ry-tro-cyt, -u m. e‫־‬sej, -je m. i ž. ► pozn. u kedluben e-se-jis-ta, -y m. sic te *k ý ejis [-ty-] e-sen-ce z. e-se-sák, -am. (nespis.)

154

eskadrila es-ka-dri-la, -y z. es-ka-lá-tor, -u m. es-ka-mo-táž, -e í. es-ka-mo-tér, -a m. es-kont, -u m. es kor ta z. es-ky-mo stř. es-pe-ran-to stř. es-pe-rant-ský, mn. -tští es-ter, -u m. (chem.) es-tét. -a m. es-te-tic-ký [-ty-] es-te-tik [-ty-], -a m. es-te>tič‫־‬ka z. es-te-ti-ka [ ty ] z. es-tra‫־‬gon, -u ni. es-tro‫־‬gen, -u m. e-ta>lon, -u m. e-ta-mín. -u m. e‫־‬tan, -u m. e-ta-nol, -u ni. e-táž, -e ž. é-ter, -u m. e-te-ric-ký i éterický e‫־‬ter‫־‬nit [-ny-], -u m. e-tic-ký [-ty ]. e-ti-ka [ ty-] z. e-ti-ke-ta [ ty ] ž. E-ti-o-pie [-ty ] ž■; Etiopan. -a m.; etiopský Etna [-ny-] z. et-nic-ký [ ny ] ebno-gra-fi-e z. et-no-lo-gi-e ž. é-tos, -su m. Et-rus-ko-vé, -ků m. mn. ► pozn. u cikán et-rus-ký, mn. -ští et-ruš-ti-na í.

e-tu da [ tý ] ž. e-tyl, -u m. e-tyl-al-ko-hol, -u m. e-ty-len [ le- i -lé ] i etylén,

—u ni. e-ty-mo‫־‬lo‫־‬gi‫־‬e ž. eu-fe-mis-tic-ký [ ty ] eu-fe-mis-mus [-zm-], -ismu i eufemizmus, -izmu m. eu-fo-nic-ký [-ny-| eu-fo-ni-e [-fony- i -fóny-] z. eu-fo‫־‬ric-ký eu-fo-ri-e [-fo- i -fó-] z. eu-ge-ni-ka [ ny ] ž. eu ka-lypt i eu ka lyp-tus, -tu

ni. eu-ka-lyp-to-vý Eu-klido-va i Eukleidova věta *dov-ský eu-kli i eukleidov­ ský (např. geometrie) eu-nu-ch, -a m. eu-nuš-ský, mn. -šští eu‫־‬ro‫־‬do‫־‬lar, -u m. eu-ro-pi-um, -pia stř. *zi-e eu-ta-na i euthanasie t e-va-ku-o-vat, 3. j. evakuuje e-van-ge-lík, -a m.; evange­ lická z. e-van-ge-lis-ta, -y m. e-van-ge-li-um, -lia stř. *ní e-ven-tuta [ ny ], -y m. ger-manis-tický [-nysty-] ger-ma-ni-um [-mány-], -nia stř. ger-ma-ni-za-ce i germanisace [-ny-] ž. ger-mán-ský ges-ta-po stř. lae ges-ti-ku *c [ ty ] ž ges-to stř. ges‫־‬tor, -a m. géz i geus [géz], -a m., mn. 1.

­‫ס‬vé, 4., 7. -y Gha-na ž., Ghaňan, -a m.; ghanský ghet-to [geto] stř.

166

ghibellin ghi-bel-lin [gi-lin i gi-lín], -a m. gib-bon, -a m. gi-ga- fzn. G) ve složeninách na-

př. gigahertz atd. Gib-ral tar [dži-], -u m.; gibraltarský; Gibraltarský průliv gi-gant, -a m. gi gan tic ký [ ty ] gido-ti-na [-ty- i -tý] z. girdan-da ž. gi-ron-dis-ta [ži dy-], -y m. Gi-zeda i Gisela [-ze-], -y z. gla-ci-ál-ní gla-di-á-tor [-dy-], -a m. gladi-oda [-dy-], -y ž. i gladiol

[-dy-], -u m. glazé stř. neskl. i příd. jm. neskl. gla-zu-ra [-zu- i -zú-] z. glejt, -u m. glo bál, -u m. glo-bál-ní glo-budin [ li- i -li ], -u m. gló-bus, -usu i -bu m., mn. 1., 4.,

7. -usy i -by ► pozn. u tetanus glo-sa [-sa], -y z. glu-kó-za, -y ž. gly-ce-rin [-ri- i -rí-] i glycerín, -u m. gly-ceri-no-vý [ ri- i -rí-] i gly­ cerínový gly-cid, -u m. gly-ke-mi-e [ ke- i -ké ] ž. gnó-ma. -y z. gnó-mic-ký gnó-ze ž. gno-ze-odo-gi-e i gnoseologie z. go-bedín i go-bdén. u m.

go-bedí-no-vý i goblénový Go-bi stř. neskl. i ž; gobijský i gobiský Goe-the [géte], -tha [-ta] i -theho

[-teho] m. ► pozn. u Balzac Gogh [gok i choch], -gha [-ga i -cha] m. gól, -u m., mn. 1., 4., 7. -y golf, -u m. Golf-ský proud godi-áš, -e m. (silák); Goliáš

(biblická postava) ► pozn. u děd gon>doda, -y z. gon-dodi-ér, -a m. gong, -u m. go-ni>o«me‫־‬t‫־‬ric‫־‬ký [-ny ] *ni-o-me-t-ri-e go [-ny ] z. gor-dic-ký [ dy ] uzel go-rida, -y z., gorilí go-ti-ka [-ty-] z. Gó-to-vé, -tů m. mn. ► pozn. u cikán gót-ský. mn. gótští (např. vpád) gou-da z. (sýr) Go,-ya [gojaj, -yi [-ji] m. grá-ci-e z., mn. 2. -cií (půvab,

půvabná bytost); Grácie (staro.římská bohyně) ► pozn. u děd ézí gra-ci *n i graciesní gra-ci-óz-ní i graciosní gra-da-ce ž. gra-du-o-va-ný graf, -u m. gra-fik, -am.; grafička ž. gra-fi-ka ž. gra-fi-kon, -onu m.

167 gra‫־‬fit, -u m. gra-fo-log -a m.; grafoložka

1. gra-fo-lo-gi-e z. gra-fomani-e [-many-

i -mány-] ž. grál, -u m. grama-tic-ký [ ty ] gra-ma-ti-ka [-ty-] z. gra-mo-fon, -u m. gra-mo rá-di-o [-dy-], -dia stř. gran di-óz-ní i grandiosní

[-dy-] gra-nit [-ny-], -u m. gra-nu le z., mn. 2. -li gra-pe-fruit [grejpfrut], -u i grep, -u m. gra-tis [grátys] přísl. gra-tu-la-ce ž. gra-vi-di-ta [-dy ] ž. gra-vid-ní gray [grej], -ye m. (zn. Gy) Green-wich [grynyč], -e m. greenwichský [grynyč ] poledník gre«go-ri-án-ský (např. chorál) gré-mhum, -mia stř. gre-na-di-na [ dy- i -dý-] ž. grep, -u i grapefruit [grejp­

frut], -u m. gril, -u m., mn. 1., 4., 7. -y gri-li-ás, -e m. gri-ma-sa -y ž. griz-zly, -yho m. mn. 1. -yové gro-bi-án i krobián, -a m. gróf, -a m. grog, -u m. gro-gy přísl. Grón-sko stř; grónský

gynekologie *tes gro k a ž. groteskní Gru zi-e í, Gruzín, -a i Gruzínec, -nce m.; gruzínský guar-ner-ky [gva-} i kvarnerky, -rek ž. pomn. Gua-te-ma-la [gva-], -y ž■; Guatemalec, -Ice m.; gua­ temalský gu ber ni-ál ní [ ny ] gu ber-ni-e [-ny-] z., mn. 2. -nií gue-ril-Ja [ge ] i gerila, -y ž. Gui-ne-a [gví-], -ey i -eje ž., 3.,

6. -eji, 4. -eu, 7. -eou i -ejí; Guinejec, -jce m.; guinejský; Guinejský záliv gu-lag, -u m. gu-láš. -e m. gurmán, -a m. gu-ver-nér, -a m. Guy-a-na [gvajá-] ž.; Guyanec, -nce i Guyaňan. -a m.; guyanský gym nas ta, -y m. gym-nast-ka z. gym nas tic-ký [-ty-] gym nas-ti-ka [ ty-] z. gym-na-zi-ál-ní i gymnasiální gym-na-zij-ní i gymnasijní gym-na-zis-ta i gymnasista, -y m.; gymnazistka i gymnasistka z. gym-ná-zi-um, -zia i gymnasium, -sia stř, mn. 2.

-zií, 7. -zii; Gymnázium v Praze 4-Michli gy-ne-ko-log, -a m.; gynekoložka z. gy-ne-ko-lo-gi-e ž.

168

Haag

H Haag [há ], -u m.; haagský.

mn. -gští habiditace ž. há-bit, -u m. ha-bi-tus, -tu m. ha br, -u m. hab-ro-ví stř. hab-ro-vý (k habr) hab-ří stř. hab-ři-na ž. Habs burk, -a m.; habsbur­ ský, mn. -rští ha-ci-en-da z. had. -a m.; hadí ► pozn. u bůh há-dat. podst. jm. hádání *dě, há -ěte stř., mn. 1., 4., -data há-des, -du m. (podsvětí); Há­

des, -da m. (bůh podsvětí) ’ ► pozn. u Aristoteles hadr, -u m. ha-dži. -ho m. haf-ni-um [-ny-], -nia stř. Hai-ti [hajty] stř. neskl.; Haiťan, -am.; haitský, mn. -tští háj, -cm. z haj-duk, -a m. hájit, rozk. haj hájitelný i hajitelný haj-ní (k háj) haj-ný, -ého m. hák, -u m. hadadi stř. neskl. hadas, -u m. ha-léř i halíř, -e m.

Halde stř. neskl.; hall-ský Hal-ley-ho i Halleyova [heli ] kometa hal-ma, -y ž. hadó, halo citosl. hado-gen [-ge- i -gé-], -u m. hado-ge-nid [ ny ], -u m. hadu-ci-na-ce z. haduš-ky. -šek z. mn. haduz. -e i haluze ž. Ham burk, -u m., 6. -u; ham­ burský, mn. -rští ha-miž-ný ham-bur-ger [ gr ], -u m. hamr. -u m. Ha-ná. -é z.. Hanák, -a m.; ha­ nácký, mn. -čti ► pozn. u cikán han-di-cap [hendykep] i hendikep [-dy-], -u m. han-di-ca-po-vat [hendykep ] i hendikepovat [-dy ] ha-neb-ník, -a m.: hanebnice ž. ha-nět i hanit, 3. mn. hanějí

i haní; rozk. haněj i haň; přič. haněl i hanil, haněn han-gár, -u m. handi-vý Han-ni-bal [-ny-], -a m. han-týr-ka ž. han za, -y z. han-zov-ní hap-pe-ning [hepeny-], -gu m. hap-py end [hepy], -u m.

hedvábnický

169 ha-ra-ki-ri stř. neskl. Harc i Harz [-c], -e i -u m.; harcký i harzský, mn. -rčtí

i -rzští hard‫־‬wa‫־‬re [-ver], -ru m. hard-wa-ro-vý [ ver ] ha-rém, -u m. har-fa. -y z. ► pozn. u jiskra har-fe-ník. -am.; harfenice z. har-fe-nis-ta [-ny-], -y m.; harfenistka t. har-fis-ta, -y m.; harfistka ž. har-le-kýn. -a m. har-mo-nic-ký [-ny-] mi>e har *n o [-ny-] z. har-mo-ni-ka [ ny ] z. har-mo-ni-um [ mony-

i -móny-], -nia stř., mn. 2. -nií, 7. -ni i har-mo-ni-zo-vat [ ny-] har-mo-no-gram, -u m. Har‫־‬ra‫־‬chov, -a m.; harrachovský ha-sák. -u m. ha-seb-ní ha-sicí (např. přístroj) ha-SÍcí (kdo nebo co hasí) ha-sič, -e m. ha-sič-ský, mn. -čští ha-sit, rozk. has; přič, hašen ha-še z. i hašé stř. neskl. *šiš, ha -e m. hať, -ti i -tě ž, mn. 1., 4. -ti z -tě,

5. -tím, 6. -tich, 7. -těmi ha-ťo-vý hatit. přič, hacen i hatěn haus-bót, -u m. háv, -u m.

Ha vaj -e ž., havajský; Havaj­

ské ostrovy ha-va-na stř. neskl. (doutník) Ha-va-na z.,‫ ־‬havanský ha vá-ri e í, mn. 2. -rií ha-va-rij-ní ha věť, -ti z. Hav-líč-kův Brod, -u m.; havlíčkobrodský i havlíčkovobrodský, mn. -dští ha-vran, -am.; havraní ha-zard, -u m. ha-zar-dér, -a m. ha-zard-ní há-ze-ná, -é ž. há-zet, 3. mn. házejí i hází hbi-tý, 2. st. hbitější heb-ký, 2. st. hebčí i hebčejší POZNÁMKA

Mnohá přídavná jména mají v 2. stupni dva tvary: hebký - hebčí/hebčejší; křehký - křehčí/křehčejší; snadný - snazší/snadnější

nebo je můžeme stupňovat i opis­ né (pomocí slov více, méně/míň, silněji, nejvíce/nejvíc apod.); diskutabilní - nejdiskutabilnější/nejvíc diskutabilní; žádoucí - žádoucnější/více žá­ doucí.

He‫־‬bri‫״‬dy, -id z. pomn.; Hebridský, mn. -dští hé-do-nis-mus [ nyzm ], -ismu z hédonizmus [ ny-], -izmu

m. hed-vá-bí stř. hed-váb-nic-ký

hedvábný hed-váb-ný He-gel [hégl], -gela [-gla] m. he-ge-mon, -a m. he-gemo-nic-ký [-ny-] he-ge-mo-ni-e [ ny ] t. Hei-ne [hajné], -neho i -na m. hejsek -ska m. hejt-man, -a m. hek-tar, -u m. hek-to- ve složeninách, např.

hektolitr atd. hek>to‫׳‬li‫־‬tr, -u m. he-lé-nis-tic-ký [-nysty-] he-lé-nis-mus [-nyzm-], -ismu i helénizmus [-ny-], -izmu m. he-lén-ský he-li-kon [ on i -ón] i helikón he-li-kop-té-ra z. he4i-o-cen-t-ric-ký he4i-o-tro-pis-mus [ zrn ], -ismu i heliotropizmus,

-izmu m. he-li-o vý i héliový [hé-] (k heli­

um, hélium) he-li-um i hélium [hé-], -lia stř. helma, -y ž. i rrín. 2. helem *sin-ky, Hel Helsink i -nek z. pomn.; helsinský, mn. -nští hel-vet i helvít, -a m. hehvet-ský, mn. -tští (např. vy­

znání) hea-tit *m [ ty ], -u m. he-matodo-gi-e ž. he-mi-sfé-ra ž. he-mo-glo-bin [ bi- i -bí-J, -u m. he-mo-lý-za i hemolysa, -y ž. he-mo-rod-dy. -ů m. pomn. hen-di-kep [-dy-] i handicap

[hendykep], -u m.

170 hendikepovat [ dy ] i han­ dicapovat [hendykepovat] hen-ry m. neskl. (jednotka in-

dukčnosti, zn. H) hepda^me-tr m. he-ra-klit, -u m. he-ral-dic-ký [ dy ] he-ral-di-ka [-dy-] ž. her-bi-cid, -u m. her-cyn-ské vrás-ně-ní herectví stř. he-re-tic-ký [ ty ] he re tik [-ty-], -a m. he re ze i herese ž. her-ku-les -la m. (silák) Her-ku-les (v mytologii); herkuleský ► pozn. u děd her‫־‬ku4ov-ský her-ma-fro-dit [-dy-], -a m. her-me-lín, -u m. her-me-neu-ti-ka [ ty-] ž. her me-tic-ký [-ty-] her-ní (k hra) he-ro-ic-ký he-roin [-in i -ín], -u m. he-ro-is-mus [ zrn ], -ismu i heroizmus, -izmu m. hertz [herc], -u m., mn. 1., 4., 7.

-y (zn. Hz) *te rhe o-cy-k4ic-ký he-te-ro-gen-ní heu-ris-tic-ký [-ty-] he-xa-e-dr. [-a-e-], -u m. *me-tr, he-xa -u m. hey-d-ri-chi-á-da [haj ] ž. hez-ký, 2. st. hezčí ► pozn. u drahý hi, hí, hi-je i hy, hý, hyje citosl.

hloubit

171 hi-át -u m. hi ber-na-ce z. hi-erar-chic-ký hi-e-rar-chi-e z. hi-eroglyf. -u m. hre-ro-gly-fic-ký hi-hi, hi *hi-hi citosl. hih-ňat se Hřmá-laj, -em., himalájský hind, -a m. hind ský, nm. -dští hin-du-is-ta, -y m. hin-du-is-tic-ký [ ty ] *po-drom, hi -u m. hip-pie [hipí] m. Hi-ro-ši-ma, -y í; hirošimský hi-spa-nis-ta [ ny ], -y m. his-to lo-gi-e z. his-to-ric-ko-kul-tur-ní (k his­

torie kultury) tis-tic-ký his *lk o-ric o-ma-te>ri-a

[‫־‬ty‫]־‬ mus)

historický materialis­

his-to-ric-ko-srov-ná-va-cí

(např. metoda) his-to-ri-e ž. his-to-rik, -a m.; historička ž. his‫״‬to‫־‬ri>o«gra‫־‬fi‫״‬e i. his-to-ris-mus [ zrn-], -ismu i historizmus, -izmu m. hit, -u m. hlad-ce, 2. st. hladčeji hla-dit, přič, hlazen *ký, hlad 2. st. hladší dět, hla *v o 3. mn. hladovějí

i hladoví hla‫*׳‬c lie ho ž. hlas, -u m., mn. 1., 4., 7. -y hlá-sat, podst. jm. hlásání

hla‫׳‬sa-tel, -e m., 1. -é, 7. -i hlá-sit, rozk. hlas; přič, hlášen;

podst. jm. hlášení hla-siv *k y, -vek ž. hlas-ný (hlasitý) hlás-ný m. (ponocný) i příd. jm. hla-veň, -vně z. hlavní; hlavni město Praha hle-dět, 3. mn. hledí hle-dík, -u m. hle-dis-ko stř. mn. 2. -sek i -sk;

z hlediska hle-diš-tě, -iště, stř. mn. 2. -išť hle mýžď, -dě m.; hlemýždí hle‫״‬mýž‫״‬ďo«vi‫״‬tý hle-zen-ní kloub hlí-dač, -e m. hlhdač-ský, mn. -čští hlí-dat. podst. jm. hlídání hlí-na ž., jedn. 7. hlínou, mn. 2.

hlín, 3. hlínám atd. hli-ně-ný hli-ni-to-pís-či-tý Hlin-sko stř; hlinecký, mn.

-nečti hlíst, -a m. živ. *za, hlí -y ž, mn. 2. hlíz, 3. hlízám

atd. hlíz-ka ž. hlíz na-tý i hliznatý hloh, -u m. hlo-moz i lo-moz, -u m., mn. 1‫״‬

4., 7. -y hloub, -i ž■; z hloubi duše *cí hlou-bi (např. stroj) hlou-bhcí (kdo nebo co hloubí) *bit, hlou rozk. hlub i hloubi,

hlubte i hlouběte; podst. jm. hloubení

hloubka hloub *k a ž. hl-tan. -u m. hlu-bi na ž. hlubinný *no>vý hlu-bi hlu-bo-ko. hluboce,

172 hnít, 3. j. hnije, 3. mn. hnijí i hni-

2. st.

hloub, hlouběji bý, hlu *k o 2. st. hlubší hlu-čet, 3. mn. hlučí hlu-chav-ka ž. hlu-cho-ně-mý hlu-chý, mn. hluší, 2. st. hlušší ► pozn. u drahý hlu-ši-na ž. hmát-nout, přič, hmátl hmi-tat hmotnost, -i ž. hmot-nost-ní hmož-díř i moždíř, -e m. hmož-dit (se), podst. jm. hmož-

dění hmyz, -u m.; hmy-zí hmy-zo-žra-vec, -vce ni. hnát, 1. j. ženu; rozk. žeň; přič.

hnal, hnán; podst. jm. hnaní hned, hned-le přísl. hněď, -di, ž., mn. 1., 4. -di, 3.

- dím, 6. -dích, 7. -dmi hně-del. -e i -u ni., mn. 1., 4.

- e i -y, 7. -i i -y hně-do-u-hel-ný hně-do-zem, -ě z. hněv, -u m. hně-vi-vý hni do-pich, -a m. hni-do-piš-ský, mn. -šští hni-lič-ka z., jedn. 36 ‫״‬. -čce hníst, 1. j. hnětu; rozk. hnět;

přič, hnětl, hněten

jou; rozk. hnij; přič, hnil; podst. jm. hnití hníz-diš-tě, -iště stř, mn. 2. -išť hníz-dit, podst. jm. hnízdění hnízdo stř. mn. 2. hnízd hnout, l.j. hnu; rozk. hni, hněte; přič, hnul, hnut; podst. jm. hnu­ tí hob-by i ho-by stř. neskl. ho-boj, -e m. hod, -u m.; Hod boží nebo Boží hod ho-di-na z. (zn. h; zkr. h. i hod.) ho-din-ky, -nek ž. pomn. ho-di-ny, hodin ž. pomn. ho-dit, přič, hozen hod-no-ta z. hod-no-tit, přič, hodnocen; podst. jm. hodnocení hod-not-ný hod-no-to-vý hod-no-věr-ný ho-ji-cí (např. mast) ho-jí-cí (kdo nebo co hojí) *vý ho-ji ho-ke-jis-ta, -y m.; hokejistka

ž. ho‫־‬ky‫־‬ně z. mn. 2. -yň i -yní Ho-land sko stř.; Holanďan, - a m.; holandský, mn. -dští hold, -u m. hol-do-vat ho-leň, -ně ž. ho-len-ní (např. kost) ho-li-cí (např. mýdlo) ho-lí-cí (kdo nebo co holí) ho-lič, -e m. ho-lič-ský, mn. -čští

hořčice

173 ho-ličství stř ho-lín-ky, -nek ž mn. Hol-ly-wood [holivud], -u m.: hollywoodský, mn. -dští ho-lo-cen-ní [ ce- i -cé-] ho lo gra fi e ž. ho-lo-gram, -u m. ho-lou-bě, -čte, stř., mn. 1., 4.

-ata ho-lub. -a m.; holubí; holubi­ ce. ž., holubicí ho-lub-ník. -u i -a m. Holýšov, -am.: holýšovský ho-me-o-pa-ti-e [ ty ] ž. ho-mi-li e [ mí ] l. ho-mo-ge-ni-za-ce [-ny-] z. ho-mo-gen-ní; homogenně ho‫־‬mo‫־‬gen‫־‬nost, -i z. ho‫־‬mo>ny‫־‬mic‫־‬ký ho-mo-ny-mi-e ž. ho-mo-ny-mi-ta ž. ho-monym-ní; homonymně ho-mo-ny-mum. -nyma stř. ho-mosexu-ál-ní hon-ba, -y z. ho-nební Hong-kong. -u m.; hongko­ ngský, mn. -gští ho-ni-cí (např. pes) ho-ní-cí (kdo nebo co honí) ho-nit-ba, -y ž., mn. 2. -teb Ho-no-lu-lu stř. neskl.: honolulský ho-no-ris cau-sa [-nó- kauzá]

(zkr. h. c.) (lat.) ► pozn. u doktor no>sit *ho se, rozk. (ne)honos se; podst. jm. honošení *za, hon -y m. (hlupák)

i Horatius [ ráčí ], -ia m. ► pozn. u Aristoteles ho-ral. -am., mn. 1. -é, 4., 7. -y horce, horko 2. st. horčeji ho-rem-pá-dem přísl. rái'US Ho *c

ho-rent-ní ho-ri-zont. -u m. ho·ri·zon·tál·ní hor-ko stř. i přísl. hor-ko-vzduš-ný (např. topení) hor-ký, 2. st. horčejší hormon, -u m. hor-mo-nál-ní horní i ho‫־‬ře‫־‬ní i hořejší Horní Lu-ži-ce £.: Hornolužičan, -a m.; hornolužický.

mn. -čti horník, -a m. ho-ro-le-zec. -zce m.: horolezkyně z., mn. 2. -yň i -yní ho-ror, -u m. ho ro skop, -u m. *tvorný ho-ro rou ho *c í ho-rouc-nost. -i ž. horský; Horská služba (organi­ zace), horští horstvo stř. horší horšit se horten‫־‬zi«e i hortensie z.,

mn.2. -zíí (květina) Horten‫״‬zi‫־‬e i Hortensie [ zi ]

z. Ho-ry‫־‬mír, -a m. hořce, 2. st. hořčeji hořco-vý (k hořec) hořčbce ž.

hořčičný hořčič-ný hořčík, -u m. ho-řec. -řcem. ho-řej-ší i hoření i horní ho-řet 3. mn. hoří; rozk. hoř hořký, 2. st. hořčejší hos-pi-ta-ce z. hos-pi-ta-li-za-ce í hospoda z.,' hospoda Na Růž­

ku ► pozn. u Pyreneje ► pozn. u družstvo po-dář, *hos -e m. hos-po-da-řit hos-po-dářsko-po-li-tic-ký

[-ty-] (k hospodářská politika) hospo-dářsko-po-li-tic-ký

[-ty-] (např. vývoj) hos-po-dářsko-tech-nic-ký

[-ny-] (např. odbor) ► pozn. u anatomicko-fyziologický Hos-po-din, -a m. hos-pod-ský, -ého m., mn. 1. -dští; hospodská z. hos-po-dy-ně z., mn. 2. -yň

i -yní POZNÁMKA Druhý pád č. mn. má u vzoru rú­ že kone. -í, ale mnoho jmen má

tvar bez koncovky. Jsou to pod­ statná jména na -ice (lavic, ulic), -le (chvil, košil, mil, neděl), -ce (ovec, svěc i svic), -yně (hos­ podyň, plavkyň, kuchyň), ale

kromě první skupiny se u všech jmen může objevit i koncovka: chvílí, košilí, nedělí, ovcí, svící, hospodyní, kuchyní atd.

174 host, -a m., mn. 1. -é i -i, 2. -ů i -í,

3. -ům, 4. -y, 6. -ech, 7. -y ► pozn. u činitel hos-tes-ka z. hos-ti-e [-ty-] ž·, mn. 2. -tií hos-ti-nec, -nce m.; hostinec Pod Černým vrchem, hostinec U Kaštanu ► pozn. u Pyreneje ► pozn. u družstvo hos-tin-ný hos-tit. rozk. hosti i hosť; přič.

hoštěn; podst. jm. hoštění 4., 7. -y; ho­ tel Palác, hotel Národní dům, hotel U Bílého Iva ► pozn. u dotazník ► pozn. u Pyreneje ► pozn. u družstvo ho-te-li-ér, -a m. ho-to-vost, -i z.

ho-tel, -u m., mn.

ho-to-vost-ní hou-ba. -y ž; mn. 2. hub hou-by cítosl. hou-se, -ete stř, mn. !., 4. -ata hous-le, -lí ž. pomn. houst-nout, přič, houstl hou-žev, -žve z. ho-vět, 3. mn. hoví i hovějí; rozk.

hov i hověj ho-vě-zí příd. jm. i stř. hra z., mn. 2. her; XV. (Patnácté)

zimní olympijské hry POZNÁMKA

Velké počáteční písmeno ve slově vyjadřuje, že toto slovo, popř. skupina slov je vlastním jménem nebo že označený jev hodnotí pi­ satel jako významný, hodný úcty.

hrdinný

175 K tomuto patří opakující se akce politické, obchodní, kulturní aj.: Den lidských práv, Týden ital­ ského filmu, Měsíc knihy; Me­ zinárodní hudební festival Pražské jaro, Dvacátý (20.) mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, Šestnácté (16.) zimní olympijské hry, Mistrovství světa v odbíjené žen 1992 (jinak jako pojmenová­ ní obecné: filmový festival v Karlových Varech).

hrabat, 1. j. hrabu; rozk. hrab

i hrabej hra-bě, -ěte m., mn. stř. 1., 4,

-ata, 2. -bat hrá-bě, hrábí i pomn., 3. hrábím

atd. hrabě-cí hra běn ka ž. hra-bi-vý hráb-nout, přič, hrábl hráč, -e m.; hráčka ž. hrač>ka L.jedn. 36 ‫״‬. -čce hráč-ský, mn. -čští hrad, -u m.; hrad Rožmberk,

hrad Kunětická hora ; Dívčí hra­ dy; Hrad, tj. Pražský hrad ► pozn. u Emauzský klášter hrad-ba, -y, ž., mn. 2. -deb Hradčany, -čan m. pomn., 3. -nům, 6. -nech, 7. -ny; hrad­ čanský; Hradčanské náměstí (v Praze) POZNÁMKA

Podstatná jména místní zakonče­ na na -y skloňujeme jako hrady,

ale v 2. p. mají některá tvar bez koncovky: Hradčan, Lán i Lánů, Karlových Var i Varů. ► pozn. u obyvatel Hradec Krá-lo-vé. Hradce Krá­ lové m.; královéhradecký,

mn. -čti Hra-dec-ký ru-ko-pis (dílo ze

14. stol.) ► pozn. u bula hrá-dek, -dku m.; Kozí hrádek (kulturní památka) hra-diš-tě, -ištěsíč, mn. 2. -išť hra-dišt-ní hra-dišť-ský, mn. -šťští hra-dit, přič, hrazen hrách, hrachu m. hra-chor, -u m. -hran-ný ve složeninách, např.

trojhranný, šestihranný apod. hra-ný (např. film) hrát, I. j. hraji i hraju, 3. mn. hra­

jí i hrajou; rozk. hraj i hrej; přič. hrál, hrán; podst. jrn. hraní hrát-ky, -tekz. pomn. *da hraz ž. hráz-dě-ný (např. zdivo) hráz-dit, přič, hrázděn hr-ba-tět. 3. mn. hrbatěji i hrba­ tí hr-ba-tit (se), 3. mn. hrbatí (se) hr-bol, -u m., mn. 1., 4., 7. -y hr-čet, 3. mn. hrčí hr-del-ní hrdel-ný hr-di-na, -y m. hr-din-nost, -i ž. hr-din-ný; hrdinně

176

hrdlička

hrd-lič-ka t, jedn. 3., 6. -čce; hrdliččí *šek, hr-do-pý -ška m.; hrdo­ pýška ž. hr-do-pyš-ství stř. hr-dý, 2. st. hrdější hrk-nout, přič, hrkl i hrknul hrob, -u m.; hrob Neznámého

bojovníka hromadit, přič, hromaděn Hrom-ni-ce, -ic z. pomn., 3. -cím

i -cům, 6. -cích, 7. -cemi hro-mo-bi-tí stř. hro-mo-svod, -u m. hrou-da í.jedn. 7. hroudou, mn.

2. hrud, 3. hroudám atd. hro-zen. -znu ni. hro-zin-ka i rozinka í. hrozit, rozk. hroz; podst. jm.

hrození i hrožení hroz-nýš, -e m. hrst, -ti z. hru-bi-án, -a m. hru-bo-vln-ný hru-bo-zrn-ný hru-bý, 2. st. hrubší i hrubější hruď, -di ž; mn. I., 4. -di, 3.

-dím, 6. -dích, 7. -dmi hrud-ník, -u m. hru-šeň, -šně z. hrů-za, -y í; hrůza příst.

i citosl. hrůz-ný hry-zat, 1. j. hryžu i hryzám, 3.

mn. hryžou i hryzají; rozk. hryž i hryzej; přič, hryzal, líryzán hry-zec, -zce m. hry-ze-ní stř. hryz-nout, přič, hryzl

hřad, -u m. hřát, 1. j. hřeji i hřeju, 3. mn. hře­

jí i hřejou; rozk. hřej; přič, hřál, hřát; podst. jm. hřátí hřbet, -u m. hřbi-tov, -a m. hřeb-čín, -a i -u m. hřeb-či-nec. -nce m. hře-bec, -bce m. hře-be-lec, -lee m. hře-ben, -ene i -enu m. POZNÁMKA

U podstatných jmem na -en (hře­ ben, kámen, kmen, křemen, plamen, pramen, řemen) má 2. p. koncovku -e/-u, to znamená, že

se slova skloňují podle vzoru hrad i stroj - koncovky podle

těchto vzorů se objevují i v 3. a 6. p. č. j. Také u jmen na -I má 2. p. koncovku -e/-u: chmel, kotel, koukol, kužel, plevel, tmel, ru­ bl, strašpytel, uhel (k topení i na kreslení). Vlastní jméno Bezděz má rovněž koncovky -u/-e, ale na

rozdíl od předcházejících má dvo­ jí koncovky i v dalších pádech: 3. p. Bezděz/-!, 6. p. (o) Bezdězu/ -i/-e. hře-bí-ček, -čku m: hře-bík, -u m. hře-bí-nek, -nku m. hřl-bát-ko stř. hřrbě, -ěte stř, mn. I., 4. -ata; hříběcí hří-bek, -bku m. ► pozn. u dotazník hří-čka ž.,jedn. 3., 6. -čce

huť

177 hřídel. -e m. i z., mn. 1. -e, 2.

-ů i -í, 3. -ům i -ím, 6. -ích, 7. -i i -emi ► pozn. u kedluben hřímat, podst. jm. hřímání *ník, hříš -a m.; hříšnice í. hřiš-tě, -iště stř, mn. 2. hřišť 'hřištl ► pozn. u stanovisko hříva, -y z., jedn. 7. hřívou, mn. 2. hřív, 3. hřívám atd. hřiv-na, -y ž. hřiv-náč, -e m. hříže-nec, -nce m. hřížit. rozk. hřiž; podst. jm. hřížení hřmé-ní stř. hřmět i hřmít, 3. mn. hřmí; rozk. hřmi, hřměte; přič, hřměl hřmot, -u m. hřmot-ný hu, hú citosl. hu ber-tus, -su m., mn. ]., 47 ‫״‬.

-sy (kabát)

hu-ma ni ta [ ny-] ž. hu-ma-ni-tár-ní [ ny ] hu-ma-nit-ní [-ny ] hu-ma-nis-mus [ nyzm ], -ismu i humanizmus [-ny ], -izmu

m. hu-mán-ní, humánně *mán-nost, hu -i ž. hu-mo-ris-ta. -y m. humoris-tic-ký [ ty ] humr, -a m. (korýš); humři hum-ro-vý (např. majonéza) *mus, hu -su m. hu-mu-so-vítý hu-mu-so-vý Hu-no-vé, -nů m. mn. hu-rá citosl. hu-ri-kán, -u m. hu rón ský (např. řev) hů-ře, hůř přísl. Hus, -a m.; Jan Hus, mistr Jan

Hus, M. Jan Hus ► pozn. u excelence hu-sa, -y ž., mn. 2. hus i husí;

hu-bič-ka í, jedn. 36 ‫״‬. -čce hub-ka ž hud-ba, -y ž. hud-by-mílov-ný hu-deb-ně-li-te-rár-ní (např.

husí hu *s i-ta -y m. ► pozn. u činitel ► pozn. u filharmonik hu-sit-ský, mn. -tští; husitské

pořad) ► pozn. u

hus‫־‬tě. 2. st. hustěji, houšť (např.

anatomicko-fyziologický hu-deb-ně-věd-ný (k hudební

hus-tit, rozk. husti i husť; přič.

věda) hu-ge-not [ige-h -a m. Hu-go. -gam.; Viktor Hugo [igo] hůl, hole ž. hu-ma-nis-ta [-ny-], -y m. hu-ma-nis-tic‫־‬ký [-nysty-]

války ve spojení jen houšť)

huštěn Hus-to-pe *č e. -í ž. pomn.; hus­ topečský, mn. -čští hus-tý, 2. st. hustější i hustší huť, -ti i -tě z., mn. 1., 4. -ti i -tě,

3. -tím, 6. -tich, 7. -těmi

hutní hut-ní hut-nic-ký hutník, -a m. hutný hvěz-da ž·; Hvězda (letohrádek

v Praze) hvěz-dář, -e m. hvězdni-ce ž. (rostlina) hvězd-ný hvizd, -u m. hvíz-dat, podst. jm. hvízdání hvízd-nout, přič, hvízdl i hvízd­

nul hvíz-dot i hvizdot, -u m. hvozd, -u m. hy, hý, hy-je i hi, hí, hije cito-

sl. hy-a-cint, -u m. hy-baj citosl. hý-bat. 1. j. hýbu i hýbám, 3. mn.

hýbou i hýbají; rozk. hýbej hy-bern-ský; Hybernská ulice

(v Praze) hyb-ný hyb-rid, -u m. hyb-ri di za-ce [-dy-] z. hybridní hýč-kat podst. jm. hýčkání hydrant, -u m. hyd rát, -u m. hydrau-lic-ký hyd-rau-li-ka ž. hyd-rid, -u m. hyd-ro-bi-o-lo-gi-e ž. hydrodynamika ž. hydrogena-ce ž. hyd-ro-ge-ni-um [-geny- i -gé­

ny-], -nia stř. hyd-ro-lo-gi-e z.

178 hyd-roly-tic-ký [ ty-] hydro-lý-za i hydrolysa, -y ž. hyd-ro-me-te-o-ro-lo-gi-e ž. hyd-ropo-nie [-pony- i -póny-]

í hyd-ro-sta-ti-ka [-ty ] ž hyd-ro-xid, -u m. hyd-ro-xyl, -u m. hy-e-na í; hyení nis e hy *m us [-nyzm-], -ismu i hyenizmus [-ný-], -izmu m. hy-g !·ema ž. hy>gi-e-nic-ko-e-pi-de-miola, -y ž. *lic-ký hy-per-bo hy-perbo-lo-id. -u m. *ko-rektní hy-per hy-per‫־‬ten‫־‬ze i hypertense z. hy-per-tro-fi-e z. hy pno tic-ký [ ty-] hyp-no-ti-zér i hypnotiser

[-ty-], -a m. hyp-nó-za i hypnosa, -y z. hy-po-cen-t-rum stř.

chemie

179

hy-po-té-za i hypothesa, -y z. hyp-so-me-trte ž. hý-řit, rozk. (ne)hyř hysde-ric-ký hys-te-ri-e [ te- i -té ] ž. hyz-dit, rozk. hyzdi i hyzd; přič.

hy'P0'fý-za i hypofysa, -y z. hy-po‫־‬chon-dr, -a m. hy-po-chon-dric-ký hy-po-chon-drhe í hy-po-ko-ris-tic-ký [ ty ] hy-po-tak-tic-ký [-ty-] pada thy *m ous, -mu m. hy‫׳‬po-ta *xe ž. hy-po-teční hy-po-té-ka ž. hy-po-te-tic-ký [ ty-b

hyžděn i hyzděn; podst. jm. hyždění i hyzdění hýž-dě ž hýž-ďový

Ch chal-ce-don, -u m. cha-lŕfa, -y i kalif, -a m. chadífát i kalifát, -u m. chal-ko-py-rit, -u m. chadu-pář, -e m. chadup-ník, -a m., chalupnice ž. chám, -a m. cha-mede-on [ on i -ón], -a m. cha-mede-on-ský [-on- i -ón ] Cha-monix [šamony] stř. neskl.; chamonixský, mn. -xští cham-raď, -di z. chaos, -u m. cha-o-tic-ký [ ty ] chá-pat, 1. j. chápu; rozk. chápej cha-rak-ter, -u m. cha rak-te-ris-ti-ka [ ty-] z. cha-rak-te-ri-zo-vat chargé d'affaires [šaržé da-

fér] m. neskl. (franc.) ra *tcha i Z·; Charita (organiza­ ce)

► pozn. u strana ní ta4iv ri *cha [ ty- i -tý ] chardes-ton [ěárls ], -u m. charta ž■; Charta Organizace spojených národů ► pozn. u bula cha-tař, -e m. chátra z. chátrat, podst. jm. chátrání cha-trč, -e ž. chcí-pat, podst. jm. chcípání chcíp-nout, přič, chcípl i chcíp­

nul Cheb, -u m.; Chebsko stř.; chebský *micdco-me>cha>nicdcý che

[-ny-] (např. prostředek) ► pozn. u anatomicko-fyziologický che-mic-ko-tech-nodo-gic-ký

(k chemická technologie) che-mi-e z.

chemikálie m che l*k i>e ái z., mn. 2. -lií che-mi-za-ce í che-rub, -a i cherubín, -a m. Chi·ca-go [čikágo i šikágo] stř; chicagský, mn. -gští chi-chi-chi citosl. chi-cho-tat se Chide [či-] stř. neskl.; Chilan. -am.: chilský chi-li-as-mus [-zm-], -srnu i chiliazmus, -zrnu m. chi-mé-ra z. chi-mé-ric-ký chi-nin [-nyn i -nýn i -nin], -u m. chhrurg; -a m.; chiruržka i chirurgyně z., mn. 2. -yň

i -yní chi-rur-gi-e ž. chi-ton [-on i -ón] i chitón,

-u ni. chla-di-cí (např. zařízení) chladí-cí (kdo nebo co chladí) chladit, přič, chlazen; podst.

jm. chlazení chlad *n out, přič, chladl *pec, chla -pce m. chléb i chleba, chleba m. chle-bí-ček. -čku m. chleb-ník, -u m. chlév, -a m. chlrvek. -vku m. chlo-peň. -pně z. chlopen‫־‬ní chlop‫־‬ňo‫־‬vý chlor i chlór, -u m. chlo-ra-min [ mi- i -mí ] i chloramín, -u ni. chlo-reč-nan, -u m. chlo-rid. -u m.

180 chlo-rit, -u m. chlo-ri-tý chlo-ro-form, -u m. chlo-ro‫־‬fyl, -u m. chlo ro vat i chlórovat chloro-vodík, -u m. chlo‫־‬ro‫־‬vý i chlórový chmel, -e i -u m. ► pozn. u hřeben *ra chmu z. chmýr, -u m. chmý-ří stř. *pat, chňa 1. j. chňapám i chňa­

pli; rozk. chňapej přič, chňapl i chňapnul cho-dec. -dce m.; chodkyně í, mn. 2. -yň i -yní cho-dit, podst. jm. chození chod-ník, -u m. cho-chol, -u m., mn. 1., 4., 7. -y cho cho lík, -u m. cho-le-ra ž. *nout, chňap

cho‫־‬ie‫־‬rioký cho-le-rik, -a m. cho4es‫־‬te‫־‬rol, -u m. cho-máč i chumáč, -e m. cho-mout, -u m. chór, -u m. cho-rál, -u m., mn. 1., 4., 7. -y cho-ra-lis-ta. -y m. cho re o gra-fi-e ž. chó‫־‬rioký chó-ris-ta, -y m. cho-ro-bo-pis, -u m., mn. 1., 4.,

'7.-y cho-ro-mysl-ný chó-ro-vý (k chór)

chválabohu

181 Chor-vat-sko i Charvátsko stř; Chorvát, -a i Charvát, -a m.; chorvatský i charvátský, mn. -tští choť, -tě m.; choť, -ti ž., mn. 3.

-tím, 6. -tich, 7. -těmi chou-los-ti-vět, 3. mn. choulos­

tivějí i choulostiví cho-ze-ní stř. (k chodit) chrám, -u m.; Svatovítský

chrám, Týnský chrám (v Pra­ ze); chrám sv. Mikuláše, chrám Panny Marie Sněžné, Svatojakubský chrám, chrám sv. (svate'ho) Ducha ► pozn. u Betlémská kaple chrá-nit, rozk. chraň *pat, chrá 1. j. chrápu; rozk. chrápej; podst.jm. chrápání chrap-tět i chraptit chrást i chřást, -u m. chras-ta-vec, -vce m. chras-tět i chrastit, podst.jm. chrastění chres-to-ma-ti-e [ ty-] ž. chr-chel, -chlu i -chle m., mn. 1.; 4. -chly i -chle, 7. -chly i -chli chrom i chróm, -u m. chro-ma>tic-ký [ ty ] chro-ma-to-gra-fi-e ž■ chrom-ni-kl [-ny-], -u m. chro-mo-vat i chromovat chro-mo-vý i chrómový mom chro *z o [ om i -óm] i chromozóm, -u m. chro nic-ký [ ny ] chro-no-lo-gi-e z. chro‫־‬no‫״‬me‫״‬tr m. chrop-tět i chroptit

1. j. chroupu i chrou­ pám; rozk. chroupej Chru-dim, -i i -ě ž., 3., 6. -i, 7. -i;

*pat, chrou

chrudimský chrst-nout, přič, chrstl i chrst­

nul chry *z an-té-ma, -y z. chry-zo-lit, -u m. chřad-nout, přič, chřadl chřást i chrást, -u m. chřest, -u m. chří-pí stř. chřip-ka ž. chřou-pat i chřupat, 1. j.

chroupu, chrupu i chroupám, chřupám; rozk. chřoupej i chru­ pej chřtán, -u m. chtít, 1. j. chci, 3. mn. chtějí i chtí; rozk. chtěj; přič, chtěl; podst. jm. chtění chti-vý chu-dák, -ka m. ► pozn. u sirotek chu-dý 2. st. chudší chů-dy. chůd z. pomn. chu-li-gán. -a m. chu-máč i chomáč, -e m. chu-mel, -mlu m., mn. 1., 4., 7.

-mly chun-ta i junta [chu-] ž. chu-ra-vět, 3. mn. churavějí

i churaví chuť, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě,

3. -tím, 6. -tich, 7. -těmi chvá-la, -y ž., jedn. 7. chválou,

mn. 2. chval, 3. chválám atd. chvá-la-bo-hu i chvála bohu

(naštěstí)

182

chválit chvá-lit, rozk. chval chva-li-teb>ný chva-lo-řeč, -i z., mn. 3. -čem, 6.

-Čech, 7. -čmi chva-lo-zpěv, -u m. chvá-ly-hod-ný chvás-tat (se), podst.

jm.

chvástání chvá-tat, podst. jm. chvátání chvat-ný chvět (se), 1. j. chvěji (se)

i chvěju (se), 3. mn. chvějí (se) i chvějou (se); rozk. chvěj (se); přič, chvěl (se); podst. jm. chvění chví-le ž; jedn. 7.'chvílí, mn. 2. chvil, 3. chvílím atd. ► pozn. u hospodyně

!·be-ro-vé, -rům. mn.; iberský;

Iberský poloostrov ► pozn. u cikán i-bis, -a m., mn. 4., 7. -sy ibek, *š i -šku m. i-de-a z., jedn. 2. idey i ideje, 3., 6. ideji, 4. ideu, 7. ideou i idejí, mn. 1., 4‫ ״‬idey i ideje, 2. idejí, 3. ideám i idejím, 6. ideách i idejích, 7. ideami i idejemi ► pozn. u gejša !·de-ál, -u m., mn. 1., 4., 7. -y i-de-a-lis-ta, -y m. i-de-a-lis-tic-ký [ ty ] ■·de-a-lis-mus [-zrn-], -ismu i idealizmus, -izmu m.

chvil ka ž. chvoj, -e l. chvojí stř. chy-bět, 3. mn. chybějí i chybí;

přič, chyběl; podst. jm. chybění (nebýt přítomen) *bit, chy 3. mn. chybí; přič, chy­ bil; podst. jm. chybení (udělat chybu) chý-lit, rozk. (ne)chyl chýše ž. chy-tit, přič, chytil, chycen chyt-nout, přič, chytl, chytnut chyt-rák, -a m.; chytračka ž. ► pozn. u sirotek chyt-ris-ti-ka [-ty-] ž.

i-de-ál-ní i-den-tic-ký [ ty ] i-den-ti-fi-ko-vat [ ty ] i-den-ti-ta [ ty ] ž i-de-o-log. -a m.; i-de-o‫־‬lož-ka

ž i-de-o-lo-gic-ký *e i-de-o-lo-gi ž. i*de-o-vý i-di-o-ci-e [dy-] i i‫־‬di-o‫־‬ti-e [-dy-ty-] z. i-di-om [-dy-], -u m. i-di-ot [-dy-], -a m. řdi-ot-ský [-dy-], mn. -tští !·dol, -u m., mn. 1., 4., 7. -y i-dy-la, -y z.

imunita

183 i-dydic-ký i-ge-lit, -u m. i‫־‬g‫״‬IÚ stř. neskl. i-gno-rant. -a m. i-gnorant-ský, mn. -tští i-hned pfísl. i-ke-ba na ž. i-ko-na ž. i-le-ga-li-ta í. i-le-gál-ní hli-a-da, -y i Ilias, -ady z. l-lo-na ž. i-lu-mi-na-ce z. i-lu-s-tra-ce z. trač s i>lu *n í i-lu-s-tra-tiv-ní [ ty- i -tý-J i-lu-ze i iluse í. i-lu-zio-nis-ta i ilusionista

[-ny-], -y m. i-lu-ziv-ní [-zi- i -zí-] i ilusivní i-lu-zor-ní i ilusorní i-ma-ge [imidž], -ge [-dže] m. i ž■ POZNÁMKA

Pravidla uvádějí jen rod mužský a ženský (skloňujeme je podie vzoru stroj a píseň: 3. p. č. j. imagi [imidži], 2. p. č. mn. imageů/imagí [imidžú/imidží]. hma-gi na-ce z. i-ma-gi-nač-ní i-ma-gi-nár-ní i-ma-nent-ní i-ma tri-ku-la-ce z. im-be-cil, -a m., mn. 4., 7. -y im-be-cil-ní i-mi-grace ž. i-mi-g-rant m. i-mi-ta-ce z.

i-mi-tá-tor. -a m. im-pe-ra-tiv [-ty- i -tý-], -u m. im‫־‬pe‫־‬rá‫־‬tor, -a m. imper-fek-tum -ta stř. im-pe-ri-a-lis-ta, -y m. pis>tic lrim a *k iý e [-ty-] im pe-ri-a-lis mus [-zrn-], -is­ mu i imperializmus, -izmu

m. im-pé-ri-um. -ria stř. im-perti-nence [-ty-] z. im-per-ti-nent-ní [ ty-] im-po-no-vat im-port, -u m. im-po-zant-ní í imposantní im-pre-sá-rbo, -ria, m., mn. 1.

-riové, 4. -rie, 6. -riích, 7. -rii im pre se [ se] z. im-pre-si-o-nis-ta [ ny‫]־‬, -y m. ► pozn. u činitel im-pre-si-o-nis-tic-ký [-nysty-] im-pre-si-o-nis-mus [ nyzm-], -ismu i impresionizmus

[-ny-], -izmu m. im-pro-vi-za-ce i improvisace žim-pro-vi-zač-ní i improvisační im-pro-vi-zá-tor i improvisátor, -a m. im-pro-vi-zo-vat í improvisovat im-pulz. -zu i impuls, -su, -sy

m., mn. 1., 4., 7. -zy im-pul-ziv-nŕ [ zi- i -zí ] i impulsivní i impulzívni im-pulz-ní i impulsní im-puLzo-vý í impulsový i-mu-ni-ta [ ny ] ž.

imunitní i-mu-nit-ní [-ny-] i-mun-ní; imunně ► pozn. u vinen i-mun-nost, -i í. i-mu-no-lo-gi-e í. in-au-gu-ra-ce ž. in-ci-dent, -u ni. in-dex. -u m., mn. 1., 4., 7. -y in-dián [-dy-], -a m. (příslušník

antropologické skupiny) ► pozn. u cikán In-di-e [-dy ] í.; Ind. -a ni.; in­ dický, mn. -čti; Indický [-dy-] oceán di in c *e [-dý-] ž. mn. 2. -ciť in-di-fe-ren-ce [ dy ] z. in di go [-dy ] stř. in-di-ka-ce [-dy-] ž. in-di-kač-ní [ dy ] in>di-ka-tiv [-dy-ty- i -dy-tý-], -u m. in-dikátor [-dy-], -u m. in-dis-krét-ní [-dy-] in-dis-po-no-va-ný [ dy-] pie in-dis z *c o i indisposice [-dy-] in-di-um [-dy-], -dia stř. *di-vi-du-a-lis-ta in [ dy ], -y m. d-lis-tic-ký in *a i-vi-du [ dy-ty-] in-di-vi-du-adi-za-ce [ dy ] ž. in-di-vi-du-a-lis-mus [ dy-zm-], -ismu i individualizmus [-dy-], -izmu m. in-di-vi-du-um [ dy ], -dua stř. mn. 1., 4. -dua, 2. -duí, 3. -duím, 6. -duích, 7. -dui in-do-ev-rop-ský ln-do-nésie [-zi-] ž., Indonésan, -ani.; indonéský, mn. -ští

184 in-duk-ce ž. in-dukční in-duk-tiv-ní [ ty- i -tý-] in-duk-tor. -u m. in-du-s-tri-a-li-za-ce i industrialisace ž. indus-tri-a-li-zovat i industrialisovat inertní (např. plyny) in fan-te ri-e [ te- i -té ] i infantérie í. in-fan-til-ní [ty-] infarkt. -u m. in-fek-ce z. in-fekč-ní in-fi-ko-vat in-fil-tra-ce ž. *tiv in-fi-ni [-nyty- i -nytý-], -u ni. niv-ní *tin-fi i [ nyty- i -nytý ] *ce in-fla ž■ in-flu-en-ce z. in‫־‬for-ma‫־‬ce z. in-for-mač-ní in-for-ma-tiv-ní [ ty- i -tý ] in-for>má-tor, -a m. in-fra-čer-ve-ný in-fra struk tu ra [ tu- i -tú ] ž. in-fu-ze i infuse [-fu- i -fú ] ž. in-fuz-ní i infusní [ fu- i -fú-] in-got, -u m. in-gre-di-en-ce [-dy ] ž. in-ha-la-ce ž. in-ha-lá-tor, -u m. in-ha-la-to-ri-um [-to- i -tó ],

-ria stř, mn. 1. -ria, 2. -rií, 7. -rii ■·ni-ci-áda [ ny ], -y ž. c-ti-va !·ni *a i [ ny ty- i -ny-tý-],

-yz. *ní i-ni-ci-a-tiv

[-ny-ty- i -ny-tý-]

internista

185 in-jek-ce z. in jek'táž, -e ž. injek-to-vat in-ka-so stř. in-kli-no-vat in-kog ni-to [-ny-] stř. i přisl. in-koust [-k- i -g-], -u m. in-kri mi-na-ce z. in-ku-ba ce z. in-ku-bá tor, -u m. *ce in-kvi-zi i inkvisice í. in-kvi-zi-tor i inkvisitor, -a m. in-sce-na-ce t in-sek-ti-cid [ ty ], -u m. in-se-mi-na-ce ž. in-sig-nie [-signy-], -nií ž. mn. in-sol-ven-ce |-so ] l. in-spek-ce ž. in-spek-tor, -a m. in spek-to-rát, -u m. cint, in-spi *e -a m. in-spi-rá-tor, -a m. in-sta-la-tér, -a m. in-stan-ce í in-stanč-ní in-stant-ní (např. kakao) in-stinkt [-ty ], -u m. tiv ince ž. in-tri-ka z. in-tro-duk-ce z. in-tro-dukč-ní in-tro-spek-ce ž. in-tro-spek-tiv-ní [ ty- i -tý-] in-tro-vert-ní in-tro-ver-ze ž. in-tro-verz-ní in-tu-i-ce ž■ in-tu-i-tiv-ní [-ty- i -tý-] in-va-li-da, -y m. in-va-li-di-ta [-dy-] ž in-va-li-dov-na, -y ž.; Invalidov­

na (v Paříži, v Praze) in-va-ze i invase z. in vaz-ní i invasní in-ven-ce ž. in-venč-ní in-ven-ta-ri-za-ce i inventarisace ž. in-ven-ta-ri-zo-vat i inventá­ ři sova t in-ven-tární in-ven-tář, -e m.

in-ven-tu-ra [ tu- i -tú] z. in-ven-tur-ní in-vert-ní in-ver-ze i inverse z. in-verz-ní i inversní in‫״‬ves‫־‬ti‫־‬ce [-ty-] ž., mn. 2. -ic

i -icí ► pozn. u edice tič in>ves *n í [ty] in-ves-ti-tu-ra [-tytu- i -tytú-] ž. in-ze-rát, -u m. in-zer-ce z. in-zero-vat *zu-lin in i insulin [-li- i -lí-] i inzulín, -u m. in-zul-to-vat žeýr, in *n -a m.; inženýrka ž

(zkr. ing.) ► pozn. u doktor ion [jo-], iontu i iont [jo-], -u m. io-ni-za-ce i ionisace [jony ] z. io-no-sfé-ra [jo ] z. ion-to-vý [jo ] !·raci-o-náhní !·rak, -u m.; Iráčan, -a m.; irácký, mn. -čti (·rán, -u m.; Íránec, -nce m.; íránský *vant-ní i-re-le i-ri-di-um [-ridy- i -rídy-], -dia

stř. hrbto-vat *ký ■·ro-nic [ ny ] !·ro-ni-e [-ny-] ž. i-ro-ni-zo-vat i ironisovat

[-ny-] Irsko stř.; Ir, -a m.; irský is-che-mic-ký [ische-]

jak

187 *as is-chi [-ischi-], -su m. ls-land, -u m.; Islanďan, -a m., islandský, mn. -dští is-lám. -u m. Is-tan-bul, -um., istanbulský btabštbna ž. l-tá-li-e ž., Ital, -am., italský l-ve-ta ž. bvo-na ž. bza-be-la i Isabela [-za ], -y ž. bzák, -a m. l-zi-dor i Isidor [-zi-], -a m. i-zo-bar i isobar, -u m. i-zo-ba-ra i isobara, -y í.

i-zo-la-ce i isolace z. i-zo-lant i isolant, -u m. i-zo-lá-tor i isolátor, -u m. i-zo-lo-vat i isolovat i-zo-ter-ma i isoterma, -y ž i-zo-termic-ký i isotermický i-zo-top i isotop, -u m. i-zo-to-pic-ký i isotopický lz-ra-el, -e m.; Izraelec, -lee m., izraelský iz-ra-elita, -y m. (příslušník ži­

dovské církve) ► pozn. u filharmonik

J já zdjm., 2. mě i mne, 3. mně i mi,

4. mě i mne, 6. mně, 7. mnou POZNÁMKA

Zájmeno 1. osoby já V 3. p. má tvary mně/mi, z nich první lze užít v jakémkoli posta­ vení, mi jen jako príklonku (tedy výraz, kterého nemůžeme užít po předložce nebo je-li na zájmenu důraz): Půjčil bys mně/mi pení­ ze?, Mně se to nelíbí!, Přijď ke mně. Ve 4. p. je dnes už knižní tvar mne ve všech pozicích na­ hrazen tvarem mě (i po předlož­ ce). Velké písmeno se píše jako prostředek zdůraznění (on je Ně­ kdo), neobvyklého pojetí (oblast Já) nebo vztahu citového, zvi. v řeči básnické (matka Vlast, On a Ona aj.)

jablko stř, mn. 2. jablek ja-der-ný ja-dr-ný já-dro stř., mn. 2. jader, 3. jádrům

atd. ► pozn. u stanovisko já-dro-vý já-dři-nec, -nce m. ja-geblon-ský i jagellovský ja-gu-ár, -am. ja-hebník, -u m. ja-hebný jáh-la, -y ž., mn. 1. jáhly, 2. jáhel

i jáhel, 3. jáhlám atd. I, mn. 2. jacht i jachet *tink jach [ ty ], -ku i jachting [-ty-], -gu m. jak, -a m. (tibetský skot) jak přísl. i spojka *ta jach

188

Jakarta Ja-kar-ta [dža-J ž. (Djakarta); jakartský, mn. -tští jak-ko-li, jakkoliv přísl. i spoj­

ka jak-mi-le spojka ko ja *b ín, -a m. ► pozn. u filharmonik ja-ko-by, např. byl jakoby u vi­

dění (jako u vidění); ale dělal, jako by to neviděl (v 1. os.: jako bych to neviděl) *kost, ja -i ž. ja-kost-ní jak-pak přísl. jak-se-pat-ří i jak se patří

(náležitě) jak-tě-živ přísl. ja-ký zájm. ja-ký ko li, jakýkoliv zájm. ja-kýpak zájm. ja-ký-si zájm. jak-že přísl. (v otázce) jak-živ i jak živ (zpravidla v zá­

porných větách) jakž-takž i jakž takž (obstoj­

ně) ja-lo-vec, -vce m. ja-lo-vět, 3. mn. jalovějí

/jaloví já-ma ž, jedn. 7. jámou, mn. 2.

jam, 3. jámám atd. Ja-maj-ka ž; Jamajčan. -am.; jamajský Jan, -a m., 5. Jane i Jene Jan-ské Láz-ně ž. pomn.; janskolázeňský jan-tar, -u m. Ja-pon-sko stř; Japonec, -nce m.; japonský

jar-ma-reč-ní jar-mark, -rku m. ja‫״‬ro, -a stř. ► pozn. u mléko jař, -e ž. *sat, já podst. jm. jásání *ně jas žlu-tý apod. *nost, jas -i ž.; Jeho Jasnost

(hist, titul) jas-no-žlu-tý apod. já-sot, -u m. ja-so-vý (k jas) ja-teč-ní ja-teč-ný (např. dobytek) ja-ter-ník, -u m. jat-ky, -tek z. pomn. i jat-ka,

-tek stř. pomn. já-t-ra, jater stř. pomn. ► pozn. u stanovisko já-t-rov-ka ž. Já-va, -y .; Javánec, -nce m.; jávský ijavánský Ja-vor-ní-ky, -ků m. pomn., 6.

-cích i -kách ja-zý-ček, -ěku m. ja-zyk, -a m. ja-zy-ko-vě-da z. ja-zy ko vě kul-tur-ní (k jazy­

ková kultura) ► pozn. u anatomicko-fyziologický ja-zy-ko-zpyt -u m. ja-zyl ka ž. jazz [džez] i džez, -u m. jazz-band [džezbe ] i džezbend, -u m. ječ-men. -e i -a m. ječ-men‫־‬ný je-de-náct

jemnovlnný

189 je-de-na-dva-cet i jednadva­ cet i dvacet jedna *a-půl je-den i jeden a půl je-dena-půl-krát je-dena-půl-násobek, -bku

m. je-di-ně přísl. je-di-nec, -ncem. je-di nost -i ž je-di-ný jed-le ž., mn. 2. -lí jed-lo-ví stř. jed-lo-vý (k jedle) jed-no-čin-ný jed-no-den-ní jed-no-du-chý, mn. jednoduší,

2. st. jednodušší *nu-še, jed d o 2. st. jednodušeji jed-no-fá-zo-vý jed-no-hlas-ný jed-no-hla-sý jed-no-klon-ný jed-no-míst-ný jed-no-mysl-ný jed-no-o-kru-ho-vý jed-no-o-ký jed-no-o-sý jed-no-ra-men-ný jed-noran-ný jed-no-sto-pý jed-no-stran-nost, -i ž. jed-no-stran-ný; jednostran­ ně *no-strun-ný jed jed-no-syt-ný jed-nota z. , jednota bratrská jed-no-tit, přič. jednocen jed-not-li-vi-na z. jed-not-ný

jed-no-tvár *n ý jeh-la, -y ž., mn. 2. jehel jeh-lhce z. jeh-li-čí stř. *nan, jeh-lič -u m. jeh-ňát-ko stř. jeh-ně, -ěte stř, mn. 1., 4. -ňata jeh-ně-čí i jehněčí příd. jm.

i stř. jeh-ně-da í jeho zájm. přivlastňovací neskl.

k on, ono POZNÁMKA

Přivlastňovací zájmena vztažná jehož, jejichž jsou nesklonná, ale tvar pro ženský rod jejíž se sklo­

ňuje. Jeho tvar určuje jméno, ke kterému jako shodný přívlastek patří: Vrátila se znovu ke knize, s jejímž obsahem se dlouho ne­ dokázala vyrovnat a s jejímiž autory nesouhlasila. (Pomůže nám zájmeno její: nesouhlasila s jejími autory atd., které se sklo­ ňuje podle vzoru jarní. Proto také píšeme z jejích očí (té dívky), ale z jejich očí (těch mužů, žen). její zájm. přivlastňovacík ona, 2.

jejího, jejímu atd., mn. 2., 6. je­ jích, 3. jejím, 7. jejími jejich zájm. přivlastňovací neskl. k oni, ony, ona jeden, -a m.; jelení; Jelení pří­ kop (v Praze) Je‫־‬men, -u m.; Jemenec, -nce m.; jemenský jem‫־‬ně, 2. st. jemněji jem-no-vln-ný

jemnozrnný jem-no-zrn-ný jem-ný, 2. st. jemnější jen, -u m. (jednotka japonské mě­

ny) jenjen i jen jen (sotva) je-nom-že spojka jenž zájm., m., 2. jehož, (bez) ně­

hož, 3. jemuž, (k) němuž, 4. živ. jehož, jejž, neživ, jejž, 6. (o) němž, 7. jímž, (s) nímž; jež z., 2., 3., 6. a 7. jíž, níž, 4. již, (pro) niž; jež stř, 2. jehož, (bez) ně­ hož, 3. jemuž, (k) němuž; 4. jež, (na) něž, 6. (o) němž, 7. jímž, (s) nímž; mn. 1. m. živ. již, m. neživ, jež, ž jež, stř. jež, 2. jichž, (od) nichž, 3. jimž, (k) nimž, 6. (o) nichž, 7. jimiž, (s) nimiž jen-že spojka i část. jep-tiš-ka z. Je-ru-za-lém, -a m.; jeruza­ lémský je-řáb -u m. (strom, zařízení) je-řáb -a m. (pták); jeřábí je-řáb-ni-ce ž. je-řáb-ník, -a m. je-seň, -ně ž. Je-se-ník, -u i -a m.; Jeseníky,

-ků m. pomn., 6. -cích i -kách; jesenický, mn. -ětí ► pozn. u dotazník je-sen-ní je-se-ter, -a m. jes-ky-ňář, -e m. jes-ky-ně ž, mn. 2. -yň i -yní;

jeskyně Domica. Sloupské jes­ kyně jes-kyn-ní

190 jes-le, -lí ž. pomn. jes-lič-ky, -ěek z. pomn. jestli spojka i část. jest-li-že spojka jes-t-řáb, -a m.; jes-t-řá-bí ► pozn. u čáp je-šit-ný ješ-těr, -am., ještěří ješ-těr-ka z., ještěrčí ► pozn. u čáp jet, 1. j. jedu, bud. pojedu; rozk.

jed; přič, jel, jet; podst. jm. jetí je-tel, -e m., mn. 7. -i ► pozn. u Alois jev, jevu m. je-viš-tě, -iště stř, mn. 2. -išť jez, -u m., mn. 1., 4., 7. -y ► pozn. u dotazník jez-dec, -dce m.; jezdkyně z., mn. 2. -yň i -yní jez-dit. podst. jm. ježdění i jez­ dění je-ze-vec, -vce m.; jezevčí ► pozn. u čáp je-zin-ka ž. je-zu-i-ta, -y m. ► pozn. u filharmonik je-zu-it-ský, mn. -tští; jezuitský řád je-zu-le, -ete stř; jezulátko stř. (děťátko); Pražské Jezulátko (soška) je-žek, -žka m.; ježčí ► pozn. u sirotek *ži-ba-ba, je -y ž■ Je-žíš, -e m.; Ježíš Kristus je-ží-šek, -ška m. (vánoční dá-

191 rek, nadílka); Ježíšek (malý Je­ žíš; Štědrý den, Štědrý večer) ► pozn. u středa ježto spojka (protože) jho stř, mn. 2. jeh, 6. jhách *dáš, ji -e m. (zrádce; druh peči­ vá); Jidáš (biblická postava) ► pozn. u děd ji-dáš-ský, mn. -šští ji-diš [-dyš] stř. neskl. jitvnout, přič, jihl ji-ho-vý-chod, -u m. *ra jik z., mn. 2. -ker kýr-na *tji i jikematý jíl, -u m. jí-lec i jilec, -lee m. jilm, -u m. *lo-viš-té, -iště stř, mn. 2. -išť jí *mač, -e m. jí jí-mat podst. jm. jímání ji-nak přísl. i spojka jhní stř. ji-noch, -a m. ji-noš-ský, mn. -šští ntví ji *s oš stř. *no-taj, -e m. ji ji-nu-dy přísl. ji-ný Ji-ří, -ího m. ji-řič-ka ž, jedn. 3., 6. -čce ji-ři-na ž. jis-k-ra ž, mn. 2. -ker POZNÁMKA

U některých tvarů 2. p. č. mn. se objevuje pro snazší výslovnost vkladné -e: jiskra - jisker, mod­ la - model, sestra - sester; vrstva - vrstev. Tyto tvary

vznikly pro usnadnění výslovnos­

jít ti zvláště před r, I, zatímco u slov zakončených -st, -zd se udržel tvar bez vkladného -e-: cesta cest, jízda - jízd. Jen u někte­ rých jmen existují obě podoby: deska - desek i desk, freska fresk i fresek, přilba/přílba přilb/přílb i přileb/příleb Přeja­

tá slova se v češtině těmto zása­ dám přizpůsobovala. Zdomácnělá už mají také podoby s -e-: ciste­ ren, marek, palem, perel, u slov ostatních se ještě vyskytují tvary bez -e-: harfa - harf, myrta myrt, krypta - krypt, parta part, sorta - sort a také karta kart (ve významu ‫״‬list tužšího

papíru, zprav, k evidenci“: kartotéční karta). Jen ve významu ‫״‬menší tuhý obdélníkový list s ji­ stým znakem, určený k společen­ ské hře“ má 2. p. podobu karet, nebo ve frazeologizmu vidět ně­ komu do karet. jis-kr-ný jis-k-ro-vý *k-ři jis ‫׳‬vý jíst, 1. j. jím, 3. mn. jedí; rozk.

jez; přič, jedl, jeden; podst. jm. jedení jis-tě-že část. jis«tit, rozk. jisti i jisť, jistěte i jisťte; podst. jm. jištění tis-tě *jjis o přísl. jis tý, 2. st. jistější i jistší jíš-ka z. jít, 1. j. jdu, bud. půjdu; rozk. jdi,

jděte - pojd, pojďte; přič, šel, šla; podst. jm. jití

192

jitrnice tre ji n *c i ž. *trjio stř, mn. 2. -ter ji-tro-cel, -e m., mn. 7. -i ► pozn. u Alois *řit, ji«t rozk. jitři i jitř, jitřete i jitř-

te jitřní jí-va, -y ž., jedn. 7. jívou, mn. 2.

jív, 3. jívám atd. ji·ve [džajv], -vu i džajv.

-u m. jbvo-ví stř. jí.vo-vý jiz-ba, -y ž, mn. 2. -zeb jíz-da z., jedn. 7. jízdou, mn. 2.

jízd, 3. jízdám atd. -y ž.; Jízdárna Praž­ ského hradu (výstavní síň) jízd-mo příst. jízd‫׳‬né, -ého stř. liost jiz *v i jízlivost, -i t. jiz‫׳‬va, -y ž, mn. 2. -zev již příst, i částice jhžan, -a m. (obyvatel jižních ze­ mí; přívrženec Jihu ve válce proti Severu v USA) ► pozn u filharmonik již-ní; jižní pól, jižní Čechy, jižní Evropa ; Jižní Amerika jme-lí stř. *ní jmě stř. jme-ni-ny, -in ž. pomn. dár jíz *n a,

jmen-ný jmé-no stř, mn. 2. jmen, 3. jmé­

nům atd. jme-no-va-tel, -e m., jedn. 4. -e,

mn. 1. -é i -e, 7. -i jme‫־‬no‫־‬vi«tý; jmenovitě jme-nov-ka ž.

jmout, I. j. jmu; rozk. jmi, jměte;

přič, jal, jat; podst. jm. jetí Jo-bo-va zvěst jod i jód, -u m. jo-did [-dy-], -u m. jo-do-form, -u m. *do-vý jo i jódový *ga, jó -y ž., jedn. 3., 6. -ze *gín, jo -a m. jo‫־‬gurt, -u m. Jo-ko-ha-ma, -y ž■; jokohamský Jor-dán-sko stř; Jordánec, -nce m.; jordánský Jo-sef [ ze-] i Jozef, -a m. fjo *s ín e ký [-ze ] i jozefínský joule [džaul], -lu m., mn. 17 ,.4 ‫״‬.

-iy jsem, jsi, je i jest, jsme, jste, jsou; ty jsi nesl, ty jsi má nadě­

je i tys nesl, tys má naděje; ty ses učil, ty sis pamatoval ju-bi-lant, -a m. ju-bi-lej-ní *bi-le-um, ju

-lea stř, mn. 2. -lei,

7. -lei ju-dis-ta [džudy-] i džudista

[-dy-], -y m. Ju-di-ta [-dy ] ž. ju‫״‬do [džu ] i džudo stř. ju>li-án-ský ju-nác-ký ju-nák, -a m. *or ju-ni [ ny-], -a m. jun-kers, -su m., mn. 1., 4., 7. -sy

(letadlo) Ju-pi-ter, -a i -u m. (planeta); Jupiter, -a m. (bůh)

kakofonický

193 ju-ra ž. (geologický útvar) *ta, ju-ris -y m. ju-ris-tic-ký [-ty-] jur-ta z.

ju-ry [ži-] z. neskl. jus-ti-ce [ ty ] í ju-ta ž.

K k, ke předložka; ku v několika

případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku pro­ spěchu aj.; jedna ku dvěma apod.; v názvech ulic: ulice Ke Karlovu; ulice K Větrolamu ► pozn. u na ka-ba-nos, -u m., mn. 1., 4., 7. -y ka-ba-ret, -u m.; kabaret Červe­ ná sedma *ti>ér ka-ba-re [ ti- i -ty ], -a m. ka-bel, -u m., mn. 1., 4., 7. -y ka-bi-na ž. ka-bri-o-let, -u m. ká-cet, 3. mn. kácejí i kácí ka-cíř, -e m. ká-če, -ete stř., mn. 1., 4. -ata ka-če-na z.; kačení *čer, ka -am.; kačeří ka-den-ce z. ka-denč-ní ka-deř, -e z. ka-de-řá-vek, -vku m. (kapusta) ka-deř-nic-tví stř. ka-deř-ník, -a m.; kadeřnice

ž. ka-det -a ni. ká-dí [-dý], -ho.m. ka-di-del-ni-ce i kaditelnice

ž■

ka-d-lub -u m. kad-mi-o-vý kad-mi-um, -mia stř. *dr, ká -u m. ka-fideri-e [ le- i -lé-] i kafilé­ rie z. kafr, -u m. (silice) kaf-rov‫־‬ník, -u m. kaftan, -u m. ka-han, -u m. ka-chel, -chle m., mn. 7. -chli Ká-hi-ra, z., káhirský kach-lík, -u m. kach-na ž.; kachní kach-ně, -čte stř, mn. 1., 4. -ftata Kain, -a m. ka jak -u m. ka-je-tá-ni, -ů m., mn. (mnišský

řád) >pozn. u filharmonik kaje-tán-ský; Kajetánské diva­ dlo *ník, ka-jíc -a m.; kajícnice z. ka-jíc-ný kaj-ka 1, kajčí kaj-man, -am.; kajmani ka-ka-du m. neskl. i -dua ka ka o, kakata stř. ka-ov ka *n ík, -u m. ka ko-fo nic-ký [ ny ]

194

kakofonie ka-ko-fo-ni-e [-ny-] z. ka-ko-fon-ni kak-tus. -su m., mn. 4.,

7. -sy Ka-lä-bri-e z., Kaläbrijec, -jce m.; kaläbrijsky ka-la-fu-na [-fu- i -fü ] z. ka-lam-bür, -u m. ka-la-mi-ta z. kal-ci-o-vy kal-ci-um, -cia stf. ka-lei-do-skop, -u m. ka-lei-do-sko-pic-ky kal-ho-ty, -hot z. pomn. ka-li-br, -u m. ka-li-b-ro-vat ka-li-ci (napr. lis) ka-li-ci (kdo nebo co kalt) Ka-li-for-ni-e [-ny ] z., kalifornsky ka-li-for-ni-um [ ny-], -nia stf. ka-li-gra-fic-ky ka-li-gra-fi-e z. ka-li-ch. -a i -u m. ka li-ko str. ka-li-na z. ka-lis-ko-vi-na z. ka-lis-nic-ky ka-lis-nik, -a m. ka-li-um [kä-], -lia stf. kalk, -u m. kal-kul, -u m., mn. 1., 4.,

7. -y kal-ku-la-ce 1■ kal-ku-lac-ka z. kal-ku-lä-tor, -u m. ka-lon, -ng m. ka-lo-ric-ky ka-lo-ri-e z., mn. 2. -rii

ka-loun. -u m. kal-vá-ri-e ž. (utrpení apod.);

místní jm. Kalvárie kal-vín, -a m. (stoupenec Kalví­

nova učení); vl. jm. Kalvín ► pozn. u filharmonik kal-vi-nis-mus [ nyzm-], -ismu i kalvinizmus [-ny-], -izmu m. kal-vín-ský ka-ma-rád, -a m. ka-ma-rád-ský, mn. -dští ka-ma-rád-ství stf. ka-ma-še, -í z. pomn. (druh kal­

hot) Kam-bod-ža, -dže, ž.; Kam­ bodžan, -a m.; kambodž­ ský, mn. -džští kam-bri-um, -ria stf. ka-mej, -e ž. ka-mé-li-e z., mn. 2. -lií ka-me-lot, -a m. ká-men, kamene i kamenu m.;

Dívčí kameny (hora) ► pozn. u hřeben ka-mé-nek, -nku m. (žlučový) ka-me-nic-tví stf. ka-me-ník, -a m. ka-men-ný; Kamenný most (Karlův most v Praze) ► pozn. u vinen ka-me-no-ryt, -u m. ka-me-no-u-hel-ný ka-mí-nek, -nku m. ka-mín-ka, -nek stf. pomn. ka-mi-on [ on i -ón] i kamión,

-u m. ka-mi-zo-la, -y z. kam-ko-li, kamkoliv pfísl.

kapalinový

195 kam-na stř. pomn., 2. -men, 3.

kando-vá-ní stř. (proslazování

-ům, 6. -ech, 7. -y kam-pak přísl. kam-paň, -ně z. ka-mu-fláž, -e ž. Ka-mýk, -u i -a m., Kamýk

kan-dys, -su, m. ká-ně, -ně, ž. i -ěte stř.; kání ká-ně. -ěte stř., mn. 1., 4. -ňata

nad Vltavou; (vltavsko)kamýcký i (vltavo)kamýcký, mn. -čti kam-zič-ník, -u m. kam-zík, -a m.; kamzičí Ka-na-da ž.; Kanaďan, -a m.; kanadský, mn. -dští *fas, ka-na -u m., mn. 1., 4.,

7--y ka-nál, -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y ka-na-li-za-ce i kanalisace

[-za-] ž ka-na-li-zač-ní i kanalisační

[-za-] ka-nár, -am.; kanáři ka-ná-rek, -řka m.; kanárci cář, *lkan e -e ž■; Kancelář pre­

zidenta republiky . Česká tisko­ vá kancelář

ovoce)

(kání mládě) ka-nec, -nce; kanci ka-ni-bal [-ny-], -a m., mn. 4., 7.

-y kan-kán, -u m. ká-no-e í, jedn. 3., 4., 6. -oi, 7.

-oí, mn. 2, -oí atd. ka-no-is-ta, -y m. ka-no-is-tic-ký [ ty ] ka-no-is-ti-ka [-ty-] L ka-non [-on i -ón] i kanón,

-u m. (druh děla) -u m. (stanovený soubor textů, pravidel apod.) ka-ňon, -u m. ka-no-nic-ký [-ny-] (ke kánon) *za ka-no-ni ‫׳‬ce [ ny-] l. ka-no-nýr, -a m. *non, ká

ka-novnic-ký ka-nov-ník, -a m. kan-ce-ro-gen-ní kan-ti-lé-na [ ty ] z. kan-ci-o-nál, -u m., mn. 1., 47 ‫״‬. kan-ton, -u m. -y; Kancionál jistebnický i Jiskan-tonál-ní tebnický kancionál kan-tý-na ž. kancdéř, -e m. kan-týn-ský, -ého m. kan-de-la, -y ž. (zn. cd) ka-nys-tr, -u m. kan-de-lá-br, -u m. ka-o-lin [ li- i -li ] i kaolín, kan-di-dát [-dy-], -a m. -u m. kan-di dát/kan-di-dát ka věd ka-o-li-nit [ ny-], -u m. (vědecká hodnost, zkr. CSc.) ka o-li-no vý [-li- i -li-] z kaolí­ ► pozn. u doktor nový daa-tu *rkan-di [-dy-tucai *tka-pa ž. i -dy-tú-] í. ka-pa-lin-ný kan-di-do-vat [ dy ] ka-pa-li-no-vý

196

kapary ka-pa-ry. -ů m. mn. ka-pat, I. j. kapu i kapám; rozk.

Ka-rá-čí stř. neskl.; karáčský,

kapej ká-pě í.

ka-ram-bol, -u m., mn. 1‫ ״‬4‫ ״‬7‫״‬

ka-pén-ko-vý ka-pi-e í., mn. 2. -pií ka-pi-lá-ra L ka-pi-lární ka-pi-tál, -u m., mn. 1., 4.,

ka-ra-mel, -u m. ka-ra-me-la, -y ž. ka-ran-té-na ž. ka-ran-tén-ní ka-rar-ský mra-mor ka-rát, -u m. ká-rat, podst. jm. kárání ka-ra-te stř. neskl. rel, *tka a -e m., mn. 1. -é, 7. -i ka-ra-tis-ta [-ty ], -y m. ka-ra-van, -u m. ka-ra-va-na z. ka-ra-van-ní kanba-ná-tek, -tku m. karbid, -u m. kar-bol, -u m. karbon, -u m. kar-bo-nát, -u m. karbo-ni-za-ce [ ny-] ž. kar-bu-rá-tor, -u m. karci-nom, -u m. kardan, -u m. kardhak [-dy-], -ani. kardi-a-kum [-dy ], -ka stř. kar-di-nál [-dy-], -a m., mn. 47 ‫״‬.

7.-y ka-pi-ta-lis-tic-ký [-ty ] ka-pi-ta-lis-mus |-zm-|, -ismu i kapitalizmus, -izmu m. ka-pi-tán, -a m. (zkr. kpt.) ka-pi-to-la, -y z. ta, *lka-pi u -y ž. kap-le ž., kaple Betlémská i Bet­

lémská kaple (v Praze); kaple svatováclavská, kaple sv. Damiána, kaple sv. Kříže apod. ► pozn. u Betlémská kaple *nout, káp přič, kápl *po, ká -a m. i stř. ka-poun, -am., kapouní ka-pr, -a m.; kapří kap-raď, -di i -děz., mn. 1., 4. -di i -dě, 3. -dím, 6. -dích, 7. -děmi kap-ra-ďo-rost, -u m. Kap-ské Měs-to kap-s-le ž., mn. 2. -lí ka-pu-CÍ-ni, -ů m. mn. (mnišský

řád) ► pozn. u filharmonik kar, -u m. ká-ra, ž; jedn. 7. károu, mn. 2. kár, 3. kárám atd. ka-ra-bi-na ž. ka-ra-bi-ni-ér [-ni- i -ny-], -a m. ka-ra-bi-ník, -a m.

mn. -čští

-y

-

-y kardi-nál-ní [-dy-] kardi-náhský [-dy-] *o-graf kardi [-dy-], -u m. kar-di-o-log [ dy-], -a m.; kardioložka z. kardiodcMjic-ký [-dy-] kardi-o-lo-ghe [-dy-] ž. kardi-o-sti-mu-lá-tor [-dy-ty-],

-u m.

kastrol

197 ka-ré stř neskl. karfi-ol [-ol i -ól] i karfiól,

-u m. mn. 1., 4., 7. -y karfi-olový [ ol i -ól] i karfiólový ka-ri i karí stř. neskl. Ka-rib-ské mo-ře ► pozn. u rybník *ra ka-ri-é ž. ka-ri-é-ris-ta, -y ni. risus é ka-ri *m [-zrn-], -ismu i kariérizmus, -izmu m. *tu-ra ka-ri>ka [ tu- i -tú-] ž. ka-ri-ka tu-ris-ta, -y m. ri-ko ka *v at karkul-ka ž. (čepec); Červená

karkulka, Karkulka (pohádková postava) ► pozn. u Defoe Kar-lo-va u-ni-verzi-ta i Uni­

Ka-ro-li-num [-11-], -na stř. ka-ro se-ri-e [-se- i -sé-] i karo­ série ž., mn. 2. -rií ka-ro-ten [-te- i -té-], -u m. ka-rotka ž. Kar-pa-ty, Karpat ni. pomn., 3. -ům, 6. -ech, 7. -y; karpatský,

mn. -tští kartel, -u m., mn. 1., 4., 7. -y kar-ter, -u m. kar-te-zi-ánský kar-te-zi-ánství stř. kartéz-ský karto-gra-fioký karto-gra-fi-e ž. kar-to‫־‬me‫״‬t‫־‬ri *e z. karton [-on i -ón] i kartón,

-u m.

štejnský Karlův most ► pozn. u Elysejská pole karma, -y t kar-me-li-tá-ni, -ů m. mn. (mníš­

kar to-no-vý [ on- i -ón-] i kar­ tónový kar-to-téč-ní karto-té-ka t karto-té-ko-vý kartoun, -u m. kartou-za, -y ž. kartouz-ský, mn. -zští Karvi-ná, -é í., karvinský i karvínský *sá-ren-ský ka ka-sárny, -ren z. pomn: i ka­ sárna, -ren stř. pomn. sye-ma *tka i kazematy, -mat

sky řád) ► pozn. u filharmonik karmín, -u m. karneol, -u m., mn. 1., 4., 7. -y karne-val, -u m., mn. 1., 4., 7. -y ká-ro stř. Ka-ro-lí-na i Karolina l

ka-si-no [-si- i -sí-] stř. kas-ta z. Kas-ti-li-e [ tý- i -ty ] z., Kastilec, -lee m.; kastilský [ ty-] kas-tov-ní kas-t-rol m.

verzita Karlova

► pozn. u divadlo Karl o·vy Va-ry, Karlových Var i Varů m. pomn.; karlovarský ► pozn. u Hradčany Ka-rl-štejn, -a i -u m.; karl­

ž. pomn. i -matů ni. ponin.

kašel ka-šel, -šle m. kaš-mír, -u m. (látka); vl. jm. Kašmír; kašmírský kaš-par. -a m. (směšný člověk) *pá-rek. Kaš -řka m. (postava ze

hry) kát se, í. j. kaji se i kaju se; 3.

mn. kají se i kajou se; přič, kál se ka-ta-falk, -u m. ka-ta-kom-by, -komb l. pomn. Ka-ta-lá-ni-e [-ny ] í; Katalá­ nec, -nce m.; katalánsky ka-ta-log, -u m. ka-ta-lo-gi-zo-vat ly *tka-ta ic-ký [-ty-] ka-ta-lý-za i katalysa, -y ž. ka-ta-ly-zač-ní i katalysační ka-ta-ly-zá-tor i katalysátor,

-u m. ka-ta-pult, -u m. ka-tar, -u m. ka-tar-ze i katarse ž. ka-tas-tr, -u m. ka-tas-t-rál-ní ka-ta-stro-fál-ní ka-ta-stro-fic-ký ka-ted-ra í; katedra slavistiky

Filozofické fakulty Univerzity Karlovy apod. ka-ted-rá-la, -y ž. ka-tedrál-ní ka-ted-ro-vý ka-te-go-ri-ál-ní ka-te-go-ric-ký ka-te-go-ri-e t, mn.

2. -rií ka-te-chis-mus [ zm ], -ismu i katechizmus, -izmu m.

198 ka-ti-on [-tyjo-], -iontu i kationt [-tyjo-], -u m: ka-to-da ž. ka-to-dic-ký [-dy-] ka-to-do-vý ka-to-lhcis-mus [-zm-], -ismu i katolicizmus, -izmu m. ka-to-lic-ký; katolická církev ka-to-lík, -am.; katolička ž. kau-ce ž. kauč-ní kau-čuk, -u m. kau-za i causa [kauza], -y í kau-zál-ní i kausální ká-va, -y ž., jedn. 7. kávou, mn.

2. káv, 3. kávám atd. ka-va-le-ri-e [-le- i -lé-] i kava­ lérie z., mn. 2. -rií *va-le-ris-ta, ka -y m. ka-vá-ren-ský ka-ver-na, -y í ka-vi-ár, -u m. kav-ka ž■; kavčí *kaz, Kav -u m.; kavkazský,

mn. -zští ká-vov-ník, -u m. ka-vyl, -u m. kaz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y ká-zat, /. j. kážu, 3. mn. kážou;

rozk. kaž; podst. jm. kázání ka-za-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i Ka-zach-stán, -u m.; Kazach, -a m.; kazašský, mn. -šští ka-ze-ma-ty i kasematy, -mat

ž. pomn. i -matů m. pomn. ká-zeň, -zně ž. ká-zeňský ka-ze-ta i kaseta í Ka-zi ž. neskl.

kedluben

199 Kazi-mír, -a m. ka-zi-svět, -a m. ka-zit. rozk. (ne)kaz; přič, kažen ka-zi-vec, -vce m. každo-den-ní; každodenně kaž-do-den-nost. -i l. kbe-lík, -u m. Kbely, Kbel m. pomn. (u Pra­ hy); kbelský kdá-kat. 3. j. kdáče i kdáká, 3.

jí mezi rody. Především jsou to jména, která kolísají mezi muž­ ským a ženským rodem. Toto ko­ lísání se projevuje a) už v 1. p. dvěma samostatnými podobami: brambor - brambo­

mn. kdáčou i kdákají; rozk. (ne)kdákej kdo zájm., 2. a 4. koho, 6. o kom, 7. kým kdo-ko-li, kdokoliv zájm. kdo-ví-kde, kdovíkdy atd. i kdoví kde, kdoví kdy atd.

b) ale i u jmen, která mají v 1. p. č. j. jednu podobu: hřídel, kyčel, příčel, řez (ve významu ‫״‬červenohnědý povlak tvořící se na že­ lezných předmětech“, ve význa­ mu ‫״‬cizopasná houba“ je pouze rodu ženského), spoj, svízel (ve významu ‫״‬obtíž, nesnáz“; pro označení polní byliny vystupuje jen jako jméno rodu mužského). Tento typ kolísání se objevuje i u přejatých slov, např. esej,

kdo-ví-kdo, kdovíco, kdoví­ jaký atd. i kdoví kdo. kdoví co, kdoví jaký atd. kdybych, kdybys (ale kdyby

ses učil, kdyby sis pamatoval atd.), kdyby, kdybychom,

ra, kedluben - kedlubna, pá­ sek - páska, prostor - prosto­ ra, řad - řada, řádek - řádka, šál - šála; fazol - fazole;

prestiž.

kdybyste, kdyby Kdy-ně z. (v Čechách); kdyňský, mn. -ňští kec, -u m. mn. 1., 4., 7. kecy (ne­

Mezi mužským a středním ro­ dem kolísají jména většinou s dvojí podobou v 1. p.; barok -

spíš. ) ► pozn. u dotazník ► pozn. u kotel kec-ky, kecek ž. mn. ked-lu-ben, -bnu m., mn. 2. -bnů i kedlubna, -y ž., mn. 2. -ben

Mezi ženským a střední rodem kolísají jména a) s dvěma podobami v 1. p.: líc líce (ve významu ‫״‬tvář“, líc ‫״‬opak rubu“ je r. m.), náruč - ná­

POZNÁMKA

Ačkoli je pro češtinu typické, že každé podstatné jméno je jednoho rodu, přesto existuje skupina pod­ statných jmen, u kterých rod není ustálen. Říkáme o nich, že kolísa­

baroko, kvartet - kvarteto.

ručí, zášť - záští;

b) s jednou podobou: především jména přejatá: panoráma ( -y, r. ž., -atu, r. stř.). U některých jmen je sice stanoven dvojí rod, ale jméno je nesklonné, rod ženský nebo střední se projeví pouze

200

kefír v přívlastku nebo ve shodě přísud­ ku s podmětem: brandy [brendy], ukulele (havajský hudební ná­ stroj podobný malé kytaře), zoo (jako jméno středního rodu může­ me skloňovat: půjdeme do zoa, jinak může v obou rodech být nesklonné); z domácích slov do této skupiny patří slovo káně (2. p. r. ž. káně, 2. p. r. stř. káněte). U některých slov se objevují po­ doby ve všech třech rodech. Z přejatých slov sem patří např. slovo image [imidž], i když po určité době se většinou uživatelé rozhodnou pro jeden z rodů nebo každé podobě přisoudí jiný vý­ znam, a pak obě podoby žijí v ja­ zyce dál. Tak slova typu bram­ bor, fazol, kedluben jsou odborné (botanické) názvy pro rostlinu a ženské podoby bram­ bora. fazole, kedlubna označují jejich plody, z dvojice kvartet kvarteto se první podoby větši­ nou užívá pro označení hudební­ ho tělesa a druhé pro skladby, kte­ ré toto těleso hraje. ke-fír, -u m. kej-k-le, -ů m. pomn., 7. -i i kejkle, -í z. pomn., 7. -emi kej-k-líř, -e m. keks, -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y kel, klu m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. kly ke-lí-mek, -mku m. Kelto-vé, -tů m. mn. ► pozn. u cikán kelt-ský. mn. -tští

kel·vin, -u m. (zn. K) kem-pink, -ku m.; kempink

U Věže -ně i -ni z., 3., 6. -ni, 4. -řiu, 7. -ňou; Keňan, -a m.; keň-ský, mn. -ňští ke-no-zo-i-kum, -kasíř ken taur, -a m. ke pr, -u m. ke-ton. -u m. kha-ki příd. jm. neskl. ki-bic, -e m. ki-ki-ri-kí i kykyryký citosl. Kidimand-žáro stř.; kili*ňa, Ke

mandžárský ki-lo- ve složeninách, např. kilo­

gram, kilometr atd. kilogram. -u m. (zn. kg) ki-lo-hertz [-rc], -u m., mn. 1‫״‬

4., 7. -y (zn. kHz) ki-lo-me-tr, -u m. (zn. km) ki-lo-volt, -u m. (zn. kV) ki-lo-watt-ho-di-na z. (zn. kWh) kin-džál i kinžál, -u m., mn. 1‫״‬

47 ‫״‬. -y ki-ne-ma-tic-ký [-ty-] *ti-ka ki-ne-ma [ ty ] ž. ki-ne-ma-to-gra-fic-ký ki-ne-ma-to-gra-fi-e z. ki-ne-tic-ký [ ty ] ki-ne-ti>ka [ ty ] í ki-no stř; kino Svět ki-no-film, -u m. kiosk i kiosek. -sku m. ki«vi, -iho m., mn. 1. -iové, 6. -iích

i -iech (pták) ki-wi stř neskl. (rostlina; ovoce) klá-da ž■, jedn. 7. kládou, mn. 2.

klád, 3. kládám atd.

kleště

201 kla di vár, -e m. kladko-stroj, -e m. klad rub-ský kůň Klad-sko stř; kladský, mn.

-dští klak-son, -u m. kla-mat, 1. j. klamu; rozk.

(ne)klam i (ne)klamej klam-ný; klamné klan, -u m. kla-nét se, 3. mn. klanějí se

i klaní se; rozk. klaněj se i klaň se klá-ní stř (potyčka) kla-pat. 1. j. klapu i klapám; • rozk. klap i klapej klap-nout, přič, klapl i klapnul kla-ri-net, -u m. kla-ri-ne-tis-ta [-ty-], -y m. klas, -u m., mn. L, 4., 7. -y kla-si-cis-mus [ zrn ], -ismu i klacicizmus, -izmu m. kla-si-fi-ka-ce ž. kla-sik, -a m. kla-si-ka ž. klást, 1. j. kladu; rozk. klaď; přič, kladl, kladen klas-tr, -u m. klášter -a m.; Sázavský kláš­ ter, Anežský klášter (v Praze); dominikánský klášter, klášter (u) alžbětinek apod. ► pozn. u Emauzský klášter kla-t-ba. -y ž; mn. 2. -teb klá-tit rozk. klať; přič, klácen kla-tý i kletý *bi-e klaibstro-fo ž. klau-zu-le i klausule í, mn. 2. -lí

klau-zu-ra i klausura [-zu-

i -zú-] ž. klau-zur ní i klausurní kla-via-tura [ tu- i -tú-] L klec, -e ž. kleč, -e z. kle-če i vkleče příst. kle-čet, 3. mn. klečí klek-nout, přič, klekl *tis kle-ma [-máty-] z. neskl. i -su

m. Kle-ment i Kliment, -a m. Kle-men-ti-num [-tý], -na stř. *men-tý-na Kle i Klementina

[-tý-] ž. klen, -u m. klenba, -y ž·, mn. 2. -neb klen-bo-vý kle-neb-ní (ke klenba) kle-nobni-ce z. (pro úschovu

klenotů); Klenotnice (na Praž­ ském hradě, v Loretěapod.) kle *n ot-nic-ký kle-not-nic-tví stř. *not-ník, kle -a m.; klenotnice

z. kle-pat, 1. j. klepu i klepám,

rozk. klepej [ manyi -mány ] i kleptománie [-ny-] z. klér i klé-rus, -ru m. kle-ri kán, -a m., mn. 4., 7. -y kle-ri-ka-lis-mus [ zrn ], -ismu i klerikalizmus, -izmu m. klest, -i z. i klest, -u m. kles-tit, rozk. klesti i klesť; přič. kleštěn i klestěn kleš-tě, -í ž■ pomn.

to-ma klep n *e i

kletba klet-ba. -y ž., mn. 2. -teb kle-tý i klatý kle-ve-tit, podst. jm. klevetění klíc-ka ž., jedn. 3., 6. -cce klí-čit. rozk. klič čost, klí *v i -i z. klič-ka z., jedn. 3., 6. -čce klíč-ník, -a m.; klíčnice z. kli-dit (se), přič, (u)klizen kli-ent, -a m. kli-en-te-la, -y z. klih, -u m. klik, -u m. klik-va, -y z. kli-ma, -atu stř. (podnebí) kli-mak-te-ric-ký kli-mak-te-ri-um [ te- i -té ], -ria

stř. klí-mat, podst. jm. klímání kli-ma-tic-ký [ ty ] kli-ma-ti-za-ce [-ty-] i klimatisace [-tyza-] z. kli-ma-to-lo-gic-ký kli-ma-to-lo-gi-e z. kli-max, -u m. klín, -a m. (část lidske'ho těla) klín, -u m. (např. dřevěný) ► pozn. u bůh kli-nic-ký [-ny-] kli-ni-ka [-ny-] ž■; Ortopedická

klinika Fakultní nemocnice v Praze 10; První (I.) interní kli­ nika Fakultní Thomayerovy ne­ mocnice s poliklinikou ► pozn. u divadlo klí-no-vý (např. písmo) klip, -u m. klhpr, -u m. klips, -u m., mn. 1., 4., 7. -y

202 kli-šé stř. neskl. klíš-tě. -ěte stř. mn. 14 ‫״‬. -fata klíšťky, -těk ž■ pomn. klíš-ťo-vý klít, 1. j. kleji i klejů, 3. mn. klejí

i klejou; rozk. klej; přič, klel; podst. jm. klení žií klí *c (např. lis) klí-ží-cí (kdo nebo co klíží) klí-žit, rozk. kliž kliž-ka ž. klo-a-ka z. Klo-bou-ky, Klobouk i Klobou­ ků m. pomn., 3. -kům, 6. -cích i -kách, 7. -ky; kloboucký, mn. -čti klo-fat, 3. j. klofe i klofá; rozk. (ne)klofej klo-kan, -am.; klokaní *pý-tat, klo 1. j. klopýtám; podst. jm. klopýtání *nout, klo-pýt přič, klopýtl klot, -u m. kloub, -u m. klou-zat, 1. j. kloužu i klouzám, 3. mn. kloužou i klouzají, rozk. klouzej klou-zek, -zku m. *vat, klo 3. j- klove i klová; rozk. (ne)klovej klo-va-ti-na [ ti ] z. klo-zet, -u m. klub, -u m.; Klub přátel poezie; klub Za starou Prahu ► pozn. u strana klu-če-ní stř. klus, -u m. klu-sák, -a m. klu-sat, 1. j. klušu i klusám, 3.

kodex

203 mn. klušou i klusají; rozk. klu­ sej klu-zák, -u m. klu-ziš-tě, -iště stř, mn. 2. -iší kluz-ký, mn. kluzcí, 2. st. kluzčí kluz-ný (např ložisko) klys-týr, -u m.kmen, -ei-um. ► pozn. u hřeben kme-no-tvor>ný kment, -u m. kmet, -a m. kmet-ský, mn. -tští kmih, -u m. kmín, -u m. kmit, -u m. kmitnout, přič, kmitl kmi-to-čet, -čtu m. kmbtoč-to-vý kned-lík, -u m. kněz, -e m.Jedn. 5. knězi, mn. 1.

kněží, 2. -ží, 3. -žím, 4. -ze., 6. -žích, 7. -žírni ► pozn. u Alois kněž-ka ž. kněž-ský, mn. -žští kni-ha t, mn. 2. knih kni'hár-na, -y i. kni-hař, -e m. knih-ku-pec, -pce m.; knihkupkyně í, mn. ž., mn. 2. -yň i -yní knih-ku-pec-tví stř.: knihku­ pectví U Zlatého klasu kni-hov>na, -y z.; Národní knihovna kni-hov-ník, -a m.; knihovni­ ce ž. knih-tis-kař, -e m.

knír, -u m. kní-rač, -e m. kní-že. -etem. stř, mn. 1., 4. -ata,

2. -at kní-žecí kní-žec-ký kní-žec-tví stř; Knížectví lich­

tenštejnské i Lichtenštejnské knížectví ► pozn. u království knof-lík, -u m. knok-aut, -u m. knok-au-to-vat knot, -u m. kňu-čet, 3. mn. kňučí ko-a-la, -y m. li *a ko ‘Ce z. ko-axi-ál-ní ko-balt, -u m. kob-ka z. (malá klenutá míst­

nost) kob-ra ž., kobří ko-by-la, -y z., kobylí Ko-by-lí, -í i -ího stř: kobylský Ko-by-li-sy, -lis m. pomn., 3. -sům, 6. -sích, 7. -sy; kobyliský, mn. -ští *čí, ko -ího m., mn. 2. -ích koč-ka ž.,jedn. 3., 6. -čce; koči­ čí koč-ko-dan, -a m. ko-čov-ník, -a m. kód, -u m. Ko daň, -ně L; kodaňský, mn.

-iíští ko-dein [-in i -ín], -u m. ko-dér, -u ni. ko-dex, -u m., mn. 1., 4., 7. -y;

Kodex jenský i Jenský kodex

204

kodifikace ► pozn. u bula ko-di-fi-ka-ce [-dy ] z. kó-do-va-cí kó-do-vač, -e m. kó-do-vý ko-edu-ka-ce [ko-e-] z. ko-e-fi-ci-ent [ko-e ], -u m. ko-e-xis-ten-ce [ko-egzi-] z. ko-fein [-in i -ín], -u m. ko-he-ze i kohese z. ko héz ni i kohesní kóje ž■ kojot, -a m. kok, -u m. ko-ka z. ko-kain [-in i -ín], -u m. ko-ka-ko-la, -y ž.,· nápoj zn. Co­ ca-Cola ko-ke-te-ri-e [ te- i -té ] i koke­ térie ž. ko-ki-la, -y z. ko-kon, -u m. ko-kos, -u m., 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y ko kr-špa-něl, -a m., mn. 47 ‫״‬.

-y koks, -u m. kok tají i koktejl, -u m., mn. 1.,

47 ‫״‬. -y ko4a, -y z. (rostlina) ko-la-bo-rant, -a m. ko-la-gen [-ge- i -gé-], -u m. ko-la-gen-ní ko-laps, -u m., mn. 1., 4., 7. -y ko-lau-da-ce z. kohbiš-tě, -iště stř., mn. 2. -išť ko-lé-bat i kolíbat, podst. jm.

kolébání i kolíbání ko-léb-ka i kolíbka ž. ko-ledník -a m.; kolednice ž.

ko-le-ga, -y m.; kolegyně ž,

mn. 2. -yň i -yní ko-le-gi-a-li-ta ž. ko-le-gi-ál-ní ko le gi um [-lé-], -gia stř; kole­

gium ministra/ředitele kolej, -e ž■; Klementinská kolej,

kolej B. Václavka, kolej Hvězda, kolej Na Větrníku ► pozn. u Emauzský klášter ko-lejiš-tě, -iště siř, mn. 2. -išť *tiv ko-lek [-ty- i -tý-], -u m. ko lek-ti-vi-za-ce [-ty ] i kolektivisace [-ty-za-] ž. ko-lek-tor. -u m. ko-lek-to-ri-za-ce t ko-lemjdou-cí ko-lén-ko stř. (u trav) ko-len-ní ko-le‫״‬no, -a stř. mn. 2. kolen, 3.

-ům, 6. -ech, 7. -ny, o tělesných údech též 2. a 6. častěji kole­ nou POZNÁMKA

Podstat, jména kolena, ramena mají odchylné tvary jen v 2. a 6. p.: kolenou, ramenou vedle tva­ rů kolen, ramen v 2. p. ko-lib-řík, -a m. ko-lhdo-vat ko li-e ž; mn. 2. -lií ko-lik, ve spojení s počítaným

předmětem 2., 3., 6., 7. p. koli­ ka (kolik lidí, od kolika lidí, ko­ lika lidem) ko-lík, -u m. ko-li-ka z. ko-li-ka-den-ní

komitét

205 kodi-kádý kodi-ke-rý ko-lik-pak ko-li-krát ko-likset-krát ko-lín-ko stř kodí-sat, podst. jm. kolísání kodi-ze i kolise [-ze] kohko-lem přísl. kol-mi-ce ž kol-na i kůlna, -y ž, mn. 2. ko­

len i kůlen kodo-kvij-ní kodo-kvi-um, -via stř. kodo-maz, -i ž. kodón, -nam., mn. 1. -ové (osad­

ník) kódon, -ny stř. (větný úsek) kodo-na ž. kodo-ná-da ž. kodo-ni-adis-ta [ ny ], -y m. ko lo-ni a lis-tic-ký [ ny-ty ] kodo-ni-adis-mus [ ny-zm], -ismu i kolonializmus [-ny ],

-izmu m. kodo-ni-ál-ní [ ny-] kodo-ni-e [-l'ony- i -lóny-] z., mn.

2. -nií kOdo-ni-za-ce [-ny ] i kolonisace [-nyza-] ž. kodo-rit, -u m. kodos, -u m. neživ., mn. 1., 4., 7.

-y kodouch, -a m. kol-portáž, -e z. kol-por-tér, -a m. kol-por-to-vat kolt, -u m. kodum-bá-ri-um, -ria stř.

Kodum-bi-e z.; Kolumbijec, -jcem.,· kolumbijský Kodunvbus, -ba m. *ma, kó -atu stř. (bezvědomí) Ko-man-čo‫־‬vé, -čů m. mn. ko-man-do stř. ko-már, -am., komáří *bajn, kom -u m. kom-baj-nér, -a m. kom-bi-nát, -u m. kom-bi-na-to-ri-ka z. kom-bi-né stř. neskl. kom bi-né-za. -y ž. kom-bi-no-vat ko-me-di-ant [-dy ], -a m. ko-me-di-ant-ský [-dy-], mn.

-tští ko-me-di-e [-dy-] z., mn. 2. -dií ko-mendádor, -a m. ko-mendo-vat ko‫״‬mer‫־‬ci‫־‬adi‫״‬za‫־‬ce i komercialisace [-za-] ž. ko-merč-ní kom-fort, -u m. komdort-ní komický ko-mí-hat, podst. jm. komíhání ko-mik. -a m. ko-miks i comics [komiks],

-su m., mn.

4., 7. -sy

ko-mín, -a i -u m. ko-mi-ník, -a m. ko-mi-sa-ri-át, -u m. ko-mi-sař, -e m. ko-mi-sař-ství stř. ko-mi-si-o-nál-ní komisní ko-midét, -u m. i komité stř.

neskl.

komoda ko-mo da l ko morník, -a m. ko-moří, -ího m. kompak-tá-ta, -át stř. pomn. kom-pakt-ní kom pa-ra tiv [-ty- i -tý-], -u m. kom-pa-rá-tor, -u m. kom-parz i kompars, -u m.,

mn. 1., 4., 7. -zy kom-par-zis-ta i komparsista, -y m. kom-pas, -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y kom-pen-zace i kompensa­ ce ž. kom-pe-tence í. kom-pe-tenč-ní (např. spor) kom-petent-ní (oprávněný) kom-pi-la-ce t. kom-plet, -u m. kom-plex, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. kom-plex-ní kom-pli-kace 1. kom-pli-ment, -u m. kom-plot, -u m. kom po nent, -u m. kom-po-nen-ta, -y z. kom-po nis-ta [-ny-], -y m. kom-post. -u m. kom-pot, -u m. kom-po-zice i komposice L

mn. 2. -ic i -icí kom-po-zič-ní i komposiční zum *tkom-po i i kompositum, -ta stř. kom-pre-se [-se] ž kom-pre-sor [ sor], -u m. kom-pri-mát, -u m. kom-pro-mis, -u m., mn. 1‫ ״‬4‫״‬

7--y

206 kom-pro-mi-to-vat kom-pu-ter i Computer

[kompjútr], -teru m. kom-pu-te-ri-za-ce z. ko-mu-na [-mu- i -mú-] ž.; Pa­

řížská komuna. Komuna ko-mu *n ál-ní *mu>ni>ka>ce [ ny ] z. ko ko-mu-ni-kač-ní [ ny-] kiv-ní *tko-mu-ni a [-nykaty-

i -nykatý-] ko-mu-ni-ké [-ny-] stř.

neskl. ► pozn. u byro ko-mu-nis-ta [-ny-], -y m. ko-mu-nis-tic-ký [ nysty-] ko-mu-nis-mus [-zm-], -ismu i komunizmus, -izmu m. ko-mu-ta-ce ž. -yko ňa-dra l ko ňak, -u m. kon-cen-t-ra-ce ž. kon-cen-t-rát, -u m. kon-cen-t-ro-vat kon-cep-ce ž. kon-cepč-ní (např. přístup) kon-cept, -u m. konceptní (např. papír), koncern, -u m. koncert, -u m. kon-ce-se [-se] ž koncil, -u m., mn. !., 4., 7. -y;

koncil basilejský/kostnický apod. i basilejský/kostnický apod. koncil konci-po *v at kon-ciz-ní i koncisní [cii -cí-] i koncízní koncov-ka ž.

207 kon *d en-zač-ní i kondensační kon-den-zá-tor i kondensá­ tor, -u m. kon-den-zor i kondensor,

kongres Pražské povstání apod ); Velká francouzská revoluce; ale zpra­ vidla druhá světová válka; v množném čísle pak jen husitské/napoleonské války.

-u m. kon-di-ce [-dy-] ž, mn. 2. -ic

i -icí kon-dřci-o-nál [-dy-], -u m.,

mn. 1., 4., 7. -y kon-do-len-ce z. kon-dolenč-ní kon-dom, -u m. kon-dor, -a m. kon-duk-tér, -a m. konec-kon-ců (konečně, nako­

nec) ko-nek-tor, -u m. ko-ne-xe z. *fe«de>ra kon ‫־‬ce ž.; Konfedera­

ce (jižní státy ve válce Jihu pro­ ti Severu) kon-fek-ce z. kon-fekč-ní kon-fe-ren-ce ž.; helsinská/jalt-

ská konference. Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě POZNÁMKA

Velké počáteční písmeno ve slově vyjadřuje, že toto slovo, popř. skupina slov je vlastním jménem nebo že označený jev hodnotí pi­ satel jako významný, hodný úcty. K tomuto patří označení význam­ ných událostí a období: Konfe­ rence o bezpečnosti a spolu­ práci v Evropě; Květnová revoluce (též. Květen 1945,

*cr, kon-fe-ren é i -a m. kon-fe-se [ se] ž. kon-fes-ní [-si-] kon-fe-si-o-nál-ní [ si ] kon-fe-sij-ní [-sní] konfet, -u m. i konfeta, -y z. konfi-dent, -a m. konfi-dent-ský, mn. -tští konf i-gu-ra-ce z. konf ir-ma-ce ž. konf is-ka-ce z. konflikt, -u m. konfliktní konflikfo-vý konfor-ma-ce z. konfor-misfioký [-ty ] konfor *m us is [ zrn-], -ismu i konformizmus, -izmu m. konform-ní; konformně konfron-ta-ce z. konfu-ze i konfuse [-fu-

i -fů-] z. kon-glo-me-rát, -u m. Kon go stř., Konžan, -a i Kongan, -a m.; konžský i kongský, mn. -žští i -gští kon-gre-ga-ce ž. kon-gres, -u m., mn. 1., 4., 7. -y;

3. (Třetí) světový kongres sto­ matologů; XIV. (Čtrnáctý) mezi­ národní lingvistický kongres; Kongres (parlament USA); In­ dický národní kongres (politic­ ká strana)

208

kongruence ► pozn. u ministerstvo kon‫״‬gru‫־‬en‫־‬ce t kon-gru-enč-ní kon-gru-ent-ní ko-ník, -a m. ko-ni-klec, -e m. ko-ni-pas, -a m., mn. 47 ‫״‬. -y konju-ga-ce z. konjunktiv [ ty- i -tý-], -u m. konjunk-tu-ra [ tu- i -tú ] í. kon‫־‬kordát, -u m. kon-kre-ti-za-ce i konkretisace [-ty-] í. kon-krébní kon-kré-tum, -ta stř kon‫־‬ku‫־‬ren‫־‬ce í kon-ku-renč‫־‬ní kon-ku-rent, -a m. kon kurz, -zu i konkurs, -su

m., mn. 1., 47 ‫״‬. -zy, -sy kon-kurz-ní i konkursní ko-nopí stř. ko-no-piš-tě, -iště stř; konopišťský, mn. -šťští kon-sen-zus [ se ], -zu m. ► pozn. u tetanus kon-so-li-da-ce ž. kon-spekt, -u m. kon-spi-ra-ce ž. kon-spi-rač-ní kon-spi-ra-tiv’ní [ ty- i -tý-] kon-stan-ta ž. kon-stant-ní Kon-stan-týn i Konstantin

[-tý-], -a m. kon-sta-to-vat kon-ste-la-ce ž. ► pozn. u edice kon-ster-na-ce l.

kon-sti-tu-ce [-ty4z· kon-sti-tu-ci-o-nál-ní [-ty-] kon sti-tuč-ní [-ty-] kon-sti-tu-o-vat [ ty ], 3.j. kon­

stituuje kon-sti-tutiv-ní [ tytuty-

i -tytutý-] kon-strik-ce z. kon-struk-ce z. kon-strukč-ní kon-struk-tér, -a m. kon-struk-ti-vis-mus [-ty-zm-J, -ismu i konštruktivizmus

[-ty-], -izmu m. kon-struk-tiv-ní [ ty- i -tý-] kon-stru-o-vat, 3. j. konstruuje kon-šel, -a m., mn. 4., 7. -y kon-takt, -u m. kon-ta-mi-na-ce ž. kon-tej-ner, -u m. kon-text, -u m. kon-ti-nent [-ty-], -u m. kon-ti-nen-tál-ní [ ty ] *tin-gent kon [ ty ], -u m. kon-tin-gent-ní [-ty-] álí kon-ti-nu *n [-ty ] kon-ti-nu-i-ta [-ty-] ž. ttiu ikon *n í [ ty ] kon-ti-nu-um [-ty ], -nua stř. kon-tra-bas, -u m., mn. 1., 4., 7.

-y

kon-tra-dik‫־‬ce [ dy-] ž. kon tra-dikč-ní [ dy ] kon-tra-ho-vat kon tra-in-di-ka ce [ dy-] z. kon-trak-ce ž. kon-trakč-ní kon-trakt, -u m. kon-tra-punkt, -u m.

konzum

209 kon tra re-vo-lu-ce ž. kon-tra roz věd-ka ž. kon-trast, -u m. kontrastní kon-tras-to-vý kon-tra-špi-o-náž, -e z. kon-tri-bu-ce ž. kon-tribuč-ní kontrolér, -u m. neživ, (zaříze­

ní) kon-tro-lor, -a m. kontro-ver-ze ž. kon-tro-verz-ní kon tu ra [-tu- i -tú-] ž. kó-nus, -usu m., mn.

4., 7.

-usy kon-vek-ce ž. kon-vekč-ní kon-vek-tiv-ní [ ty- i -tý-] kon-vek-tor, -u m. kon-ven-ce ž. kon-venč-ní kon-ve-ni-en-ce [-ny-] ž. kon-ve-ni-enč-ní [ny-] konvent, -u m.; Národní kon­

vent, Konvent (v Paříži v 18. stol.) kon-ver-gen‫־‬ce ž. kon-ver-genč-ní kon-ver-gent-ní kon-ver-go-vat kon-ver-tor, -u m. kon-ver-za-ce i konversace

ž. kon-ver-zač-ní i konversační kon-ver-ze i konverse ž. kon-ver-zo-vat i konve rsovat kon-vex-ní

kon-vikt. -u m. kon-voj, -e m. kon-zer-va i konserva, -y ž. kon-zer-va-ti-vec i konservativec [-ty-], -vce m. kon-zer-va-ti-vis-mus [-ty-zm-], -ismu i konzervati­ vizmus [-ty-], -izmu m. kon-zer-va-tiv-ní i konservativní [ ty- i -tý-] *vá-tor kon-zer i konservá­ tor, -a m. kon-zer va-to ris-ta i konservatorista, -y m. kon-zer-va-tor-ní i konser­ va torní kon‫־‬zer‫־‬va‫־‬toř i konserva­ toř, -e ž ziirí lkon á *n i konsiliární kon-zi-li-um i konsilium [-zi-

i -zí-], -lia stř. kon-zi-s-ten-ce i konsisten­ ce ž. kon-zi-s-tenč-ní i konsistenční kon-zi-s-tent-ní i konsis­ tentní zo-ri-ál tkon *n i-s í í konsistoriální kon-zi-s-tor-ní i konsistorní kon-zi-s toř i konsistoř, -e ž. kon-zo-la i konsola. -y ž kon-zul i konsul, -a m., mn. 4‫״‬

7.-y kon-zu-lát i konsulát. -u m. kon-zul-ta-ce i konsultace z. kon-zul-tant i konsultant,

-a m. kon-zum i konsum, -a m.

210

konzumace kon-zu-ma-ce i konsumace

ž■ kon-zu-ment i konsument,

-

a m.

kon-zum-ní i konsumní; konzumně i konsumně ko-opera-ce z. ko-o-pe-rač-ní ko-ope-ra-tiv-ní [ ty- i -tý ] ko-op-ta-ce z. ko-or-di-na-ce [-dy-] ž. ko-páč, -e m. ko-pat, 1. j. kopu i kopám, 3. mn.

kopou i kopají; rozk. kopej ko-pěj-ka z. ko-pi-e z., mn. 2. -pií ko-pi-na-tý ko-pi-ník, -a m. kopist -i z. i -u m. ko-pra ž. ko-pro-duk-ce z. kop-řiv-ka z. kopt, -u m. (saze) ko-pu-la-ce z. ko-pu-le u kupole ž. mn. 2. -lí ko-pýt-ko stř. ko-pyt-na-tý ko-pyt-ník, -a m. živ. ko-pyt-ník. -u m. neživ, (rostli­

na) ko-py-to stř. ko-ráb, -u m. ko-rál, -a m. živ., mn. 1. -i i -ové,

47 ‫״‬. -y ko-rál. -u m. neživ., mn. 1., 4.

-

y i -e, 7. -y i -i

ko-rán. -u m. kor-ba, -y z., mn. 2. ... korb i ko­

reb

kor-bel, -e m., mn. 7. -i Kor-dil-le-ry [-dylje-], -lleržpomn.; kordillerský kordon [-on i -ón], -u m. Ko-re-a, -ey i -eje ž, 3., 6. -eji, 4. - eu, 7. -eou i -ejí; Korejec, -jce m.; korejský ko-re-fe-rát, -u m. ko-rek-ce z. ko-rekč-ní ko-rekt-ní ko-rek-tor, -a m. ko-rek-tu-ra [-tu- i -tú ] ž. ko-re-la, -y z. ko-re-la-ce z. ko-re-pe-ti-ce [ ty-] z. ko-re-spon-den-ce ž. ko-re-spon-denč-ní ko-ri-an-dr, -u m. ko-ri-da ž. ko-ri-dor, -u m. ko-ri-go-vat Ko-rint, -u i -a m.; korintský,

mn. -tští ko-rint-ský sloup kor-mi-del-ník, -a m. kormidelnický kor-mi-dlo stř. kor-mo-rán, -a m. ko-ro-do-vat ko-ró-na ž. ko-ro-nál-ní ko-ro-nár-ní ko-ro-p-tev, -ptve ž., koroptví ko-ro-p-tvič-ka z., jedn. 36 ‫״‬.

-čce ko-ro-vý (ke kůra) ko-ro-ze i korose z-

kostelník

211 ko-ro‫׳‬ziv *ní i korosivní [-zii -zí-] i korozívni ko-ro-zi>vzdorný i korosivzdorný ko-roz-ní i korosní korpo-ra-ce ž■ kor-porač-ní korpo-rativ-ní [ ty- i -tý ] korpu-lent-ní korpus, -su m., mn. 1., 4., 7. -sy ► pozn. u tetanus *ka Korsi [-zi-J l; Korsičan, -a m.; korsický, mn. -čti ko-rumpo-vat ko-runa ž■; svatováclavská ko­

runa (korunovační klenoty); ze­ mě Koruny české (české země i České země) ► pozn. u království ko-run-ní ko-ru-no-vý ko-rup-ce ž. ko-rupč-ní ko-rýš -e m. ko-ry-to stř. korzo i korso stř. *řen, ko -e i -u m. kořeni-tý ko-řen-ný ko-řist, -i z. ko-řist-ní ko-řist-nic-ký ko-řist-ný (hrabivý) kos, -a m., mn. 4., 7. -y; kosice ž.; kosí ► pozn. u činitel ko-si-no-vý (ke kosinus) ko-si-nus, -nu i -nusu m. (zn.

cos)

► pozn. u tetanus ko-sit, přič, kosen; podst. jm. ko­

sení Kos *m as, Kosmase i Kosmy m. kos-ma-tec, -tce m. kosma-tý kos-meti-ka [-ty-] z. kos-mic-ký kos-mo-drom, -u m. kos-mo-naut, -a m. kos-mo-nau-ti-ka [-ty-] ž kos-mo-po-li-ta, -y m. kos-mo-po-li-tic-ký [ ty ] *li-tis-mus kos>mo-po [-tyzm-], -ismu i kosmopolitizmus

[-ty-], -izmu m. kos-mo-po-lit-ní kos-mos, -my m. ► pozn. u centrum ko-so-čtve-rec, -rce/n. ko-so-dél-ník, -u i -a m. ko-so-ú-hel-ník, -u i -a m. ko-so-úh-lý kost, -i ž, mn. 1., 4. -ti, 2. -tí, 3.

-tem, 6. -těch, 7. -tmi ž.; Kostaričan, -am.; kostarický, mn. -čti kos-tel, -a m., 1., 4., 7. -y; kostel svátého Mikuláše; kostel sv. Kříže, kostel U Křižovníků, kos­ tel Všech svátých, kostel sv. Martina ve zdi, kostel Panny Marie pod řetězem ► pozn. u Betlémská kaple ► pozn. u Emauzský klášter *ri-ka Kos-ta

Kos-te-lec nad Černými le­ sy; černokostelecký, mn.

-čti kos tel-ník, a m., kostelnice z.

212

kostěný kos-tě-ný kos-ter-ní kos-ti-val, -u m., mn. 1., 4., 7. -y kost-li-vec, -vce m. kost-na-tět, 3. mn. kostnatěji

i kostnatí kost-ní kost-ni-ce ž. kos-trč, -e ž *tým. kos -u m. kos-tým-ní kos-tý-mo-vý kosý ko-šíkář i košíkář, -e m. ko-ší-ko-vá, -é ž. ko-šile, z. mn. 2. košil ► pozn. ti hospodyně koš-ťál, -u m., mn. 4., 7. -y koš-tě, -ěte stř, mn. ]., 4. -ťata koš-tér, -a m. (ochutnávač) koš-týř, -e m. (násoska na víno) kó ta ž. ko-tan-gens m. neskl. i kotan. genta. -ty ž. (zn. cotg) ko-tě, -ěte stř., mn. 4. -ťata ko-tec. -tce m. kotel, -tle i -tlu m., mn. 4. -tle

i -tly, 7. -tli i -tly POZNÁMKA Sedmý pád č. mn. má jedinou

koncovku (rozdíl je pouze pravo­ pisný) -i/-y. Mnohá jména kolísa­ jí mezi tvrdým a měkkým vzo­ rem, proto můžeme psát v 7. p. -i/-y: koukoly/koukoli (2. p. koukolu i koukole), kotly/kotli, rubly/rubli atd. (Píšeme kecy, tácy)

► pozn. u hřeben ko-tev-ní (ke kotva) kotli-na t kotník, -u m. ko-toul, -u m., mn. 1., 4., 7. -y kó-to-vat kotva, -y ž; mn. 2. -tev kotvi-ce z. (rostlina) kot-vo-vý (ke kotva) kouč, -e m. kou-del, -e z. koukol, -u i -e m., mn. 1., 4.

-y i -e, 7. -y i -i ► pozn. u hřeben ► pozn. u kotel kou-le, ž mn. 2. -lí kou-let, 3. mn. koulejí i koulí kou-pa-liš-tě, -iště stř. mn. 2. -išť kou-pat (se), 1. j. koupu (se) i koupám (se); rozk. koupej (se) kou-pě z. *pě-schop kou n ý kou-pit, rozk. kup Kou-řim, -i i -ě z., 36 ‫״‬. -i, 7. -í; kouřimský kou-řit, rozk. kuř *sat, kou 1. j. koušu i kousám, 3.

mn. koušou i kousají; rozk. kou­ sej kout, -a i -u m. kout. /. j. kuji i kuju, 3. mn. kují i kujou; rozk. kuj; přič, kul, kut; podst. jm. kutí kou-tek, -tku i -tka m. kou-zel-ník, -a m. kov, -u m. ko-vad-li-na ž. ko-va-lentní

království

213 l.j. kovu i kovám, 3. mn. kovou i kovají; rozk. kovej; pně. koval, kován kov-boj, -e m. ko-vo-lijec, -jce i kovolitec, -tce m. *vat, ko

ko-vo-o-brá-bě-cí kovoryjec -jce i kovo rytec,

-tce m. ko-za, -y z., kozí ko-zác-ký ko-zá-ček, -čkam. (tanec) zač ko *k y, -ček ž. mn. (obuv) ko-zák, -a m.; kozačka ž. kozák -am. (houba) *zel, ko -zla m., 47 ‫״‬. -y; kozlí ko-zi-na ž. koz-lík, -a m. živ. koz-lík, -u m. neživ. Ko-zo-roh, -a m. (souhvězdí zve­

rokruhu); obratník Kozoroha ko-zo-ro-žec, -žce m.; Kozoro­

žec (souhvězdí zvěrokruhu) ko-žař-ství stř. ko-že-děl-ný ko-že-luh, -a m. ko-že-luž-ský, mn. -žští ko že ši na i kožišina ž. ko‫־‬že>ši‫־‬no‫״‬vý i kožišinový ko-žeš-nic-ký i kožišnický ko-žeš-ník i kožišník, -a m.; kožešnice i kožišnice ž. ko-ži-ch, -u m. kra ž., mn. 2. ker krab, -am.,· krabí kra-hujec, -jce m. kraječ-ka ž, jedn. 36 ‫״‬. -čce

(zdrob. ke krajka)

kráječ-ka £, jedn. 36 ‫״‬. -čce

(zařízeni) krájet, 3. mn. krájejí i krájí krajin-ný; krajinně kraj-ko-ví stř. kraj-ko-vý Kra-ko-noš, -e m.; Krakono­ šův Kra-kov, -am.; krakovský kra-ko-vák, -u i -a ni. (tanec) král, -e m., mn. 7. -i; královna

ž. ► pozn. u Alois ► pozn. u činitel krá-le-vic i kralevic, -e m. Kra-lí-ce, -ic ž pomn.; kralic­ ký, mn. -čti *lic-ká Kra bible i Bible kra­ lická krá-lík. -am.; králice ž.; králi­ čí Králíky, -ík i -ů m. pomn., 3. -kům, 6. -kách, 7. ky; králic­ ký, mn. -čti; Králický Sněžník krá-lí-kár-na u králíkárna,

-y ž krá-lí-kář i králikář. -e m. Krá-lo-vé-dvor-ský ru-ko-pis i Rukopis královédvorský královský ► pozn. u bula krá-lov-ský; Královská obora

(v Praze); Královská zahrada (na Pražském hradě) krá-lov-ství stř; Království švédské i Švédské království; Spojené království Velké Britá­ nie a Severního Irska; hist. Krá­ lovství české i České království

Králův Dvůr POZNÁMKA

Počáteční velké písmeno píšeme u států a správních oblastí: Česká republika, Republika fran­ couzská, Francie, Království dánské, Dánské království; Spojené království Velké Britá­ nie a Severního Irska; Švýcar­ ská konfederace, Švýcarsko, Švýcary; Černá Hora, Rakousko-Uhersko. U historických

označení států a správních oblastí se píše velké písmeno závazně tehdy, je-li třeba odlišit, že se jich neužívá ve významu obecném, např. Ríše (fašistické Německo), popř.též kraj Práchenský, kraj Pardubický (dř. správni oblast na rozdíl od pardubický kraj krajina kolem Pardubic, Pardu­ bicko). Zpravidla sé s velkým pís­ menem píšou též historicky dolo­ žená označení správních celků (Království české, Země česká, Markrabství moravské);

v ostatních případech je možné psaní obojí: Říše velkomorav­ ská (Velkomoravská říše) i říše velkomoravská; české země i České země, tj. Cechy a Mora­

va, na rozdíl od jiných států; u menších nebo časově vzdáleněj­ ších útvarů se obvykle píše písme­ no malé: vévodství frýdlantské; první republika, druhé císař­ ství.

Krá-lův Dvůr, -a i -u m.; králo­ védvorský i králodvorský

214 krám, -u m. krá-pat, 3. j. krápě i krápá;

podst. jm. krápání kras, -u m. (geologický útvar);

Moravský kras Kras-li-ce, -ic z. pomn.; kraslický, mn. -čti krás-no-oč-ko stř kra-so-pis, -u m. kra-so-vý (ke kras) krást, l.j. kradu; rozk (ne)kraď;

přič, kradl, kraden kráš’li'CÍ (např. prostředek) kráš-lí-cí (kdo nebo co krášlí) krát-ce, 2. st. kratčeji *tit, krá rozk. krať; přič, krácen krát-ko-me-t-ráž-n í krátko-vln-ný krátký, 2. st. kratší te, kra *lc ohví z., mn. 2. -chvil

i -chvílí krato-chvil-ný kraul, -u m. krá-va -y ž., jedn. 7. krávou, mn.

2. krav, 3. krávám i kravám, 6. krávách i kravách, 7. krávami i kravami ► pozn. u dráha kra-vař, -e m. kra-vín, -a i -u m. krč‫־‬ma, -y ž. kre-a-ce ž. kre-ač-ní kre-a-tin [-ty- i -tý-], -u m. kre-a-ti-vi-ta [ ty ] z. kre-a-tiv-ní [ ty- i -tý ] kre a tu-ra [ tu- i -tú ] ž. kre-denc, -e ž. kre dit [-dy-], -u ni.

215

krtek

krédo stř. (přesvědčení); Krédo

Kr-ko-no-še, -noš m. i z. pomn.;

(část mše) křepčí, -ího m., mn. 2. -ích; krejčová z. kre-kry, -rů m. mn. to rkre-ma *u im [ to- i -tó ], -ria stř, mn. 2. -rif, 7. -rii kreol, -am., mn. 4., 7. -y krep, -u m. kres-ba, -y z., mn. 2. -seb [-ze-]

3. -ům i -ím, 6. -ích, 7. -i i -emi; krkonošský, mn. -šští; Krko­ nošský národní park kr-ko-vič-ka ž., jedn. 3., 6. -čce kr-me-lec, -lee m.

kre-seb-ný kres-li-cí (např. stroj) kres-lí-cí (kdo nebo co kreslí) kres-lič, -e m. lič kres *s ký, mn. -čští kres-líř, -e m. Kré-ta ž, Kréťan, -am.; krétský, mn. -tští kre-ton, -u m. krev, krve ž kre-vel, -e i -u m., mn. 1., 4.

-e i -y, 7. -i i -y kre-zol, -u m. kri-ket, -ketu m. kri-mi-na-lis-ti-ka [ ty ] ž. kri-no-lí-na z. Kris-tbán i Kristian [-ty-],

-a m. Kris-tý-na i Kristina [-tý ] z. Kriš-na i Kršna, -y m. krbté-rbum, -ria stř, mn. 2. -rii,

7. -rii krbtbcis-mus [-ty-zm-], -ismu i kriticizmus [-ty-], -izmu m. krbtik [ ty ], -a m.; kritička z. kri-ti-zo-vat [-ty ] Kri‫־‬váň, -ně m.; kriváňský,

mn. -ňští kri-ze ž.

krm-ný kro bi-án i grobián, -a m. kro-can, -a m.; krocaní kro-kev, -kve z. kro-ko-dýl, -a m., mn. 47 ‫״‬. -y; krokodýlí kro-kus, -su m., mn. 1., 47 ‫״‬. -sy ► pozn. u tetanus *mě, kro krom předl. Kro-mě-říž, -e z.,‫ ־‬kroměřížský, mn. -žští krom-o-by-čej-ný kro-ni-ka [-ny-] ž■; Kosmova

Kronika česká. Kosmova kroni­ ka; Trojánská kronika i Kronika trojánská ► pozn. u bula píi kro *c (např konev) kro-pí-cí (kdo nebo co kropí) *ček, kros -čeku m. krot-ce, 2. st. krotčeji krot-ký, 2. st. krotčejší i krotší' kroupa, -y ž., mn. 2. krup, 3. kroupám atd. krou-ti-cí (např moment) krou-tí-cí (kdo nebo co kroutí) krou-tit, rozk. kruť; přič, krou­ cen krou-ti-vý (např pohyb) krou-žek, -žku m. krov-ky. -vek z. mn. Krš-na i Krišna, -y m. kr tek, -tka m.; krtčí

216

krtinec

kr-ti-nec, -nce m. kru-ci-fix. -u m., mn. /., 4., 7. -y kruh, -u m. kru-ha-dlo stř. kru-ho-ústý kruchta t, mn. 2. krucht i kru-

chet krů-pěj, -e ž. kru-po-bi-tí stř. *ta krů z.,‫ ׳‬krůtí kru-ti-hlav, -a m. kru-tý, 3. st. krutější kr-vá-cet. 3. mn. krvácejí i krvá­

cí kr-ve-lač-ný kr-vepro-li-tí stř. kr-vetvor-ný žíz kr-ve n *v ý i krychJe z., mn. 2. -lí krych‫־‬lo‫־‬vý me-tr kry-jí-cí (kdo nebo co kryje) kryp-ton, -u m. kry-sa, -y z■; krysí kry‫־‬sař, -e m. krystal, -u m., mn. 1., 4., 7. -y krys-ta-lic-ký krys-ta-li-zo-vat Kryš-tof, -a m. krýt, 1. j. kryji i kryju, 3. mn.

kryjí i kryjou; roz.k. kryj; přič. kryl, kryt; podst. jm. krytí kry-to-se-men-ný křeč, -e ž. kře-ček, -čkam.,· křečci křeh-ce. 2. st. křehčeji křeh-ký, 2. st. křehčí i křehčejší ► pozn. u hebký křeh-nout, přič, křehl kře‫־‬men, -e i -u m.

► pozn. u hřeben kře-me-nec, -nce m. kře-men-ný kře-mi-či-tan, -u m. kře-mík, -u m. křen, -u m. křep-ký, 2. st. křepčí i křepčejší křest, křtu m., křes-ťan-ství stř. křest-ní kři-čet, 3. mn. křičí kří-da z., jedn. 7. křídou, mn. 2.

kříd, 3. křídám atd. kři-dél-ko stř. (u letadla) kří-del-ní kříd-la-tý kříd‫־‬lo‫־‬vý křik-nout, přič, křikl i křiknul síi kří *c (např. prostředek) kří-sí-cí (kdop nebo co křísí) kří-sit, rozk. křis; přič, kříšen křís-nout, přič, křísl i křísnul křiš-ťál, -u m., mn. 47 ‫״‬. -y křiv-da ž. křiv-ka ž. Kři-vo-klát, -u m.; křivoklát­ ský, mn. -tští kři-vo-la-ký kři-vo-zo-bý kři-vý, 2. st. křivější kříž, -e m.; Červený kříž; kaple

sv. Kříže; Zlatý kříž (obchodní centrum Prahy) *žác kři k ý kři-žák, -a m. kří-ža-la, -y ž. kří-žem krá-žem kří‫׳‬že *nec, -nce m. kří-žit. rozk. křiž

kupole

217 křiž-ník, -u m. křou pat 1. j. křoupu i křou­

pám; rozk. křoupej křtít, l.j. křtím, 3. mn. křtí; rozk.

křti; přič, křtil, křtěn křti-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. 'i; Jan Křtitel křti-tel-ni-ce z. křu-pat. 1. j. křupu í křupám;

rozk. křupej kterýko-li kterýkoliv zájm. kte-rý si zájm. kte-rýž-to zájm. ku předložka v některých ustále­

ku-le ž., mn. 2. -lí ku leč ník, -u ni. ku-li, -ho m., mn. 1. -iové, 4. -ie,

6. -iech i -iích, 7. -ii ku-li-hrá-šek, -ška m.; Kuli­ li rá šek (postava z pohádky) ku-lich, -u m. ku lík, -a m. (pták) —· ku-li-nár-ní ku-li-náňský ku-li-sa. -y z. ku-lí-šek, -ška m. (pták) kůl-na i kolna, -y ž, mn. 2. ků­

len i kolen

ných případech před souhlás­ kou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod. ► pozn. u na Ku-ba. -y z., Kubánec, -nce m.; kubánský ku ba tu-ra [-tu- i -tú ] ž.

kudo-ár, -u m. ku lo vý (např. plocha) kůlo-vý (ke kůl) kult, -u m. kul-tic-ký [-ty-] kul-ti-va ce [ ty ] z. kultivátor [-ty-], -u m. (zaříze­

ku-bic-ký ku-bík, -u (kubický metr) ku-bis-mus [ zrn ], -ismu i kubizmus, -izmu m. ku-bis-ta, -y m. ku-bis-tic-ký [ ty ] *ně ku-chy i kuchyň, -ně z., mn.

kul-tu-ra [-tu- i -tú ] ž. kul-tu-ris-ti-ka [ ty-] ž. kul-tur-ně-his-to-ric-ký (k his­

2. -yň i -yní ► pozn. u hospodyně ku-kač-čí ku-kačka ž.jedn. 3., 6. -čce ► pozn. u sirotek ku-kaň, -ně ž. kuk-lík, -u m. Ku-klux-klan i Ku-klux-klan,

-u ni. kůl, kůlu m., mn.

4., 7. -y

ní)

torie kultury) ► pozn. u anatomicko-fyziologický kul-tur-ní; kulturní dům. kulturní

dům města Bílovce kůň, koně m., mn. ]., 4. koně, 2.

koňů i koní, 3. -ům i -ím, 7. -i i -ňmi ku-na ž; kuní ku-pa. -y z. ku-pé stř. neskl. ku *p í-ro-vat ku-po-di-vu i ku podivu peo *lku i kopule ž., mn. 2. -lí

218

kupon ku-pon [-on i -ón] i kupón,

-u m. ku-po-nek [ on- i -ón ] i kupó­ nek, -nku m. ku-po-no-vý [-on- i -ón-] i ku­ pónový ku-pří-kla-du i ku příkladu

(příkladově) ► pozn. u dodnes kur, -a m. (pták) kůr, kůru m. (kruchta) kú-ra ž. (léčení) ků-ra ž., jedn. 7. kůrou, mn. 2. kůr, 3. kůrám atd. ku-ra-tiv-ní [ ty- i -tý-] ku-rá-tor, -a m. ku-ra-to-ri-um [-to- i -tó-], -ria stř. kuráž, -e ž. kur-dě-je, -í ž. pomn. Kur-do-vé, -dů m. mn. ku‫״‬rent, -u m. kurfiřt, -a m. kurfiřt-ský, mn. -tští ku-ri-e [kú-] ž. ku-ri-o-zi-ta i kuriosita ž. ku'ri *ó z«ní i kuriosní kurník, -u m. ku-ro-pé-ní stř. ků-ro-vec, -vce m. kurt, -u m. kurti-zá-na [-ty-] ž. ku-rýr, -a m. kurz, -zu m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -zy i kurs, -su, -sy kur-zis-ta i kursista, -y m.; kurzistka i kursistka z. kurzi-va i kursiva [-zi- i -zí-],

-yž

kurziv-ní i kursivní [ zi- i -zí ] i kurzívní kurzor i kursor, -u m. kurzo-ric-ký i kursorický kurzov-né i kursovné, -ého

stř. kurzov-ní i kursovní *ře, ku -ete stř, mn. 1., 4. -ata; kuřecí ku‫־‬ří (např. oko) kus, -u m., mn. 1., 4., 7. -y ku-še z. ku-tá-let, 3. mn. kutálejí i kutálí ku ti ku-la [ ty ], -y ž. Kut-ná Ho-ra í; kutnohor­ ský Ku>vajt. -u m.; Kuvajťan. -a m.; kuvajtský, mn. -tští kůz-le. -ete stř, mn. 1., 4. -ata; kůzlečí *že ků ž., jedn. 7. kůží mn. 2. ků­

ží, 3. kůžím atd. -e i -u m., mn. 1., 4. -e i -y, 7. -i i -y ► pozn. u hřeben kvá-dr, -u m. kva-d-rant, -u m. kva-d-rát. -u m. kva-d-ra-tic-ký [ ty ] kva-d-ra-tu-ra [ tu- i -tú ] ž. kva-d-ri-li-on [-on i -ón] i kvad­ *žel, ku

rilion kva-d-ro-fon-ní kva-li fi ka-ce ž. kva-li-ta z. kva-li-ta-tiv-ní [ ty- i -tý-] kvan-ti-fi‫־‬ka‫־‬ce [-ty-] z. kvan-ti‫־‬fi-ká‫־‬tor [-ty-], -u m. kvan-ti-ta-tiv-ní [-ty-ty- i -ty-tý-]

kynologie

219 kvan-to-vý kvan-tum, -ta stř. kva-pík, -u m. kvart, -u m. kvartál, -u m., 1., 47 ‫״‬. -y kvar-tál-ní kvar-tet, -u m.; Smetanův kvar­

tet Z mého života. Smyčcový kvartet Es-dur. Harfový kvartet (hudební skladby) ► pozn. u kedluben ► pozn. u bula *te-to kvar stř.; smyčcové kvar­ teto, České kvarteto (komorní soubor) kvas, -u m. kva-sin-ka ž. kva-sír-na, -y ž. kva-sit, rozk. kvas; přič, kvašen; podst. jm. kvašení kvas-ni-ce, -ic ž. pomn. kvaš, -e m. kve-če-ru i k večeru (před ve­ čerem) ► pozn. u dodnes kved-lač-ka ž., jedn. 36 ‫״‬. -čce kvést i kvíst, 3. j. kvete; rode. kveť; přič, kvetl; podst. jm. kve­ tení květ, -u m. kvě-ták, -u m. kvě-ten, -tna m.; Květen 1945 ► pozn. u středa kvě-ti-náč, -e m. kvě-ti-nář, -e m. Květ-ná ne-dě-le květ-no-vý; Květnová revoluce.

Květen (1945) kvbča-la, -y ž.; kvičali

kvbčet, 3. mn. kvičí Kvbdo, -da m. kvi-kat i kvíkat, podst. jm. kvi­

kání i kvíkání kvblet i kvílit, 3. mn. kvílejí

i kvílí; rozk. (ne)kvílej i (ne)kvil; přič, kvílel i kvílil; podst. jm. kvílení kvint-a>kord, -u m. kvin-tet, -u m. kvin-te-to stř. kvi-tan-ce ž kvi-tanč-ní kví-tek, -tku m. kvi-to-vat kviz i kvíz, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y kvo-ci-ent, -u m. kvó ta ž. kvů-Ii předl. ky-a-nid [-ny-], -u m. ky-a nit [-ny-], -u m. ky-a-no-vo-dík, -u m. ky-ber ne-ti-ka [ ty-] ž. kýč, -e m. ky-čel. kyčle m. i t, mn. 1., 4.

kyčle, 2. -lů i -lí, 3. -lům i -lim, 6. -lích, 7. -lí i -lemi ► pozn. u kedluben ky-fó-za. -y ž. ký-chat podst. jm. kýchání kyj, -e m. ky-ky-ry-ký i kikirikí citosl. kýl, -u m., mn. 1., 4., 7. -y ký‫־‬la, -y ž kýl *n í ký-lo‫־‬vý ky‫״‬má‫״‬cet, 3. mn. kymácejí i ky­

mácí ky-no lo gi-e ž.

220

kypět

ky-pět, 3. mn. kypí Ky-pr, -u m.; Kypřan, -a m.; ky­ perský *řit, kyp 3. mn. kypří; (činit kyp­

rým) ky-re-ta ž. ky-re-táž, -e z. ky-ri-li-ce i cyrilice ž. ky-ry-sar, -a m. ky-rys-nic-ký ky-rys-ník, -a m. ky-sá-ní stř. ky sa ný (např. zelí) ky-sat, 3. j. kyše i kysá, 3. mn.

kyšou i kysají; rozk. kyš i kysej

La-be stř, labský *bi-li-ta la z. la-bo-rant, -a m. la-bo-ra-tor-ní la-bo-ra-toř, -e ž la-bou-ris-ta [lejbrista], -y m. ► pozn. u filharmonik la-bra-do-rit. -u m. la-buť, -tě ž. la-buž-ník, -am.; labužnice í. la-by-rint. -u m. la-ciný láč-kov-ci. -vců m. mn. lač-nět, 3. mn. lačněji i lační lad, -u m.; bez ladu a skladu *da, la lad stř. ppmn. (pláně) la-dem příst. la-di-cí (např. stupnice) la-dí-cí (kdo nebo co ladí)

ky-se-li-no-tvor-ný ky-se-li-no-vzdor-ný kys-lič-ník, -u m. kys lík, -u m. kys-nout. přič, kysl kyš-ka z. kyt, -u m. ký-ta ž; jedn. 7. kýtou, mn. 2. kýt

atd. ky-ta-ris-ta, -y m. ky-ti-ce z. ky-to-vec, -vce m. ký-vat podst. jm. kývání kýv-nout, přič, kývl kyz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y

la-dit, přič, laděn lá-gr, -u m. (nespis.) la-gu na [-gu- i -gú-] ž. lá-hev i láhev ž., jedn. 2. láhve

i lahve atd., 7. láhví i lahví, mn. 1. láhve i lahve atd. ► pozn. u dráha la-ho-dit, podst. jm. lahodění la-hůd-kář, -e m. lah-vár-na, -y z. láh-vo-vý í lahvový lach-tan, -a m.; lachtaní la-ic-ký la-ik, -a m. lak. -u m. lák, -u m. lá-kat, podst. jm. lákání lak-mus, -su m., mn. 1., 4., 7. -sy la-ko-mec, -mce m.

221 la-ko-mý; lakomě la-ko-nic-ký [-ny-] lako-tit, podst. jm. lakocení i la­

kotám la-kros, -u m. lak-tó-za, -y ž. la-kýrnictví stř. la-kýr-ník -am.. lakýrnice ž. la-lok, -u m. la-lů-ček, -čku m. Ia‫־‬ma i láma, -y m. (tibetský

kněz) la a, *m -y ž. (zvíře); lamí *mač, la -e m. la mač ský, mn. -čští La-manš-ský průliv (La Man­

che [lamanš]) ► pozn. u rybník lá-mat, 1. j. lámu, 3. mn. lámou; rozk. lam i lámej la-mi nát, -u m. lampas -u m., mn. /., 4., 7. -y lam-pi-on [ on i -ón] i lampi­ ón, -u m. lam-pi-o-nek [ on- i -ón-] i lampiónek, -u m. lam-pi-ono-vý [-on- i ón ] i lampiónový lán, -u m. laň, -něž.,· laní lanč-mít i lunchmeat [laně­ mi t], -u m. lan-gus-ta ž. laň-ka t; laňčí nin *lla o [ li- i -li ] i lanolín, -u m. la no li-no vý [ li- i -lí ] i lanoI ínový la-no-ví stř.

lastura la-no-vý lan-than [ ta ], -u m. Lá‫־‬ny, Lán i Lánů m. pomn.; lánský ► pozn. u Hradčany la-nýž, -e m. Laos, -u m.; Laosan, -a m.; lao-s-ký, mn. -ští lao-s-ký la-pák. -u m. lapálie ž., mn. 2. -lií la-pi-dá-ri-um, -na stř. la-pi-dár-ní lá-pis, -u m. La place-ova [laplasova] rov­ nice La-pon-sko stř; Laponec, -nce m.; laponský lap-sus, -psu i -psusu m., mn. 1.,

4., 7. -sy i -susy ► poz.n. u tetanus largo příst, i stř. lar-va. -y ž. lá ry fá-ry i láry fáry citosl. la-ryn-gi-ti-da [ ty- i -tý ] i la­ ryngitis [-ty-j, -tidy ž. laryngologic-ký la-ryn-go-lo-gi-e ž. la-rynx, -ngu m. las-civ-ní [-ci- i -cí-] i lascívni la-ser [lejzr], -u m. la-si-ce ž■; lasičí la-sič-ka ž., jedn. 3., 6. -čce; la­ siččí las-ko-mi-na ž. zprav, mn. las­ kominy, -in lás-ky-pl-ný las-tex, -u m. las tu ra [-tu- i -tú-] ž.

222

Lašsko Laš-sko stř Lach, -a m.; lašský, mn. lašští lát (láteřit), l.j. laji i laju, 3. mn.

lají i lajou; rozk. laj; přič, lál; podst.jm. láni lať, -tě ž. *tat, Iá podst. jm. látání la-tén, -u m. la-tent-ní la-te-rál-ní la-te-rit, -u m. lá-te-řit la tex, -u m. la-tifundi-ál-ní [-ty-dy-] la-ti-fun-di-e [-ty-dy-], -dií ž. po-

mn. Ia-ti’fun-dij *ní [ ty-dy ] La-tin-ská A-me-rika; latin­ skoamerický ► pozn. u Oceánie *ka lát ž., mn. 2. látek lať-ka ž; mn. 2. latěk lať-koví stř. Iát-ko>vý lať-ko-vý la-ťo-ví stř la-ťový lau re át, -am.. laureátka ž. law-ren-ci-um [lav-], -cia stř. lax-ní la>zar, -a m. (ubožák); Lazar

(biblická postava) ► pozn. u děd la-za-ret, -u m. la-zebnic-ký la-zeb ník, -a m. lazebnice ž. lá-zeň, -zně z. la-zu-lit, -u m. la-zur, -u m.

la-zu-ra [-zu- i -zú-] z. la-zu-rit, -u m. Lea ž., 2. Ley, 36 ‫״‬. Lei lea-sing [líži-], -gu m. Lear [-lír], -ra m. (postava ze

hry) le-beč-ní leb-ka ž. lec-co, leccos, leckdo, lec­ který zájm. Ie-ci-tin [-ty- i -tý-], -um. lecjak, leckdy apod. leč i léč, -e z. léč-ba, -y ž·, mn. 2. -ěeb lé-čeb-na, -y ž. Ié-čeb‫־‬ně-vý‫־‬chov>ný (např

pracoviště) ► pozn. u anatomicko-fyziologický lé-čit, rozk. leč i léči *či«tel, lé -e m., mn. 1. -é, 7. -i le-da-by-lý; ledabyle le-da-co, ledacos, ledakdo, ledakdos, ledajaký, ledakterý zájm. le-dajak, ledakde apod. *dař, Ie -e m. le-das-co, ledaskdo zájm. le-dasjak, ledaskde apod. le-da-že spojka *dek, le -dku m. le-den, -dna ni. led-ňá-ček, -čka m. led-nič-ka ž; jedn. 36 ‫״‬. -čce *bo-rec, le-do -rce m., ‫־‬jedn. 4.

-rec i -rce, mn. 1. -rce i -rci le-dov-co>vý *vec, le-do -vce m. led-vi-na ž.

leštící

223 led-vin-ný led-vi-no-vý lé-ga, -y ž.jedn. 3., 6. -ze le-ga-ce ž. le-gač-ní le-galiza-ce ž. le-ga-li-zač-ní le-ga-li-zo-vat le-gál-ní le-gát, -a m. le-genda ž■; Legenda o svátém

Prokopu (název veršované skladby) ► pozn. u bula le-gi-e ž, mn. 2. -gií le-gi-o-nář, -e m. le-gis-la-ti-va [-ty- i -tý-], -y ž le-gis-la-tiv-ní [-ty- i -tý-] ge le *c i-ti-ma [ ty-] ž. le-gi-tim-ní [-ty-]; legitimně *gi-ti-mo-vat le [ ty-] (se) le-go-vat, podst. jm. legování *án. le-gu -a m. le-hat (si), podst. jm. lehání lé-hat i líhat, podst. jm. léhání i líhání le-hát-ko stř. Le Havre [leávr i lávr], -ru m.; lehavreský leh-ce lehko, 2. st. lehčeji leh-ko-mysl-ný leh-ko-váž-ný leh-ko-věr-ný leh-ký. mn. lehcí, 2. st. lehčí leh-nout (si), přič, lehl (si) lej-sek, -ska m. lék, -u m. lé-ká-ren-ský lé-kár-nic-ký

lé-kár nič-ka ž., jedn. 3., 6. -čce lé-kár-ník, -am.; lékárnice ž. lé-kař, -e m. lé-kař-ský lek-ce ž lek-nín, -u m. lé-ko-pis, -u m., mn. ]., 4., 7. -y léko-ři-ce ž■ lek tor, -a m. lek-to-rát, -u m. lekt var, -u m. lem, lemu m. le-mur, -a m. len, lnu m. le-ník, -a m. len-ní (např. právo) lé-no stř. le-noch, -a m. živ. ► pozn. u sirotek le-noch, -u m. neživ. le-nost, -i ž. lé-pe, lip přísl. le-pi-cí (např. páska) le-pí-cí (kdo nebo co lepí) le-pič, -e m. le-po-re-lo stř lept, -u m. lepý les, -a m., mn. 4., 7. -y le-sík, -a i -u m. lesk, -u m. les-ník, -a‫׳‬n. le-so-park, -u m. le-so-step, -i ž-> mn. 1., 4. -i, 2.

-í, 3. -ím, 6. -ích, 7. -pmi lest, lsti ž, mn. 1., 4. lsti, 3. Istem

i lstím, 6. lstech i lstích, 7. Istmi Leš-no stř, lešenský leš-ti-cí (např. pasta)

224

leštící

leš-tí-cí (kdo nebo co leští) let, -u m. le-ták, -u m. *tar-gic-ký Ie le-tar-gi-e ž lé-tat i lítat, podst. jm. létání i lí­

tání le‫״‬tec, -tce m.; letkyně ž, mn.

2. -yň i -yní le-ten-ský (k Letná); Letenská

pláň. Letenské sady (v Praze) le-tět, 3. mn. letí le-tiš-tě, -iště stř, mn. 2. -išť ► pozn. u nádraží *tišt«ní le le-ti-tý let-kis, -su m. letmý; letmo let-ni-ce. -ic ž. pomn., 3. -cím

i -cům, 6. -cích, 7. -cemi ► pozn. u středa let-nič-ka ž.,jedn. 3., 6. -čce lé-to stř., mn. 2. let, 3. letům i lé­ tům, 6. letech i létech, 7. lety i léty ► pozn. u stanovisko le‫׳‬to *hrá-dek, -dku m. le-to-kruh, -u m. le-to-pis. -u m., mn. 1., 4., 7. -y leto-po-čet, -čtu m. ‫־‬ le-to-rost, -u m. le-toun. -a m. živ. (např. neto­ pýr) le-toun, -u m. neživ, (letadlo) le-to-vis-ko stř, mn. 2. -sk i -sek leu-ke-mic-ký leu-ke-mi-e [-ke- i -ké-j i leu­ kémie ž. leu-ko-cyt, -u m.

leu-ko-cy-tó-za i leukocytosa, -y ž. leu-ko-plast. -i ž. lev, lva m. živ., mn. 4., 7. -y; lví; lvice ž. Lev, Lvam. (souhvězdí zverokru­

hu) ► pozn. u měsíc lev, lva m. neživ., mn. 1., 4., 7. -y le-va m. neskl. (bulharská peněž­ níjednotka) lev-hart, -am.; levhartí le-vi-ta, -y m. le-vo-stran-ný le-vo-to-či-vý le-xi-ka ž. (slovní zásoba) le-xi-ko-gra-fi-e ž. le-xi-kon, -ka stř. (slovnízásoba) le-xi-kon, -kónu m. (slovník) POZNÁMKA

U podstatných jmen cizího půvo­ du zakončených na -on se původ­ ně také toto zakončení odsouvalo: lexikon, 2. p. lexika (ve významu ‫״‬slovní zásoba“), ale dnes už se často zachovává celá podoba slo­ va (s rozlišením významu): lexi­ kon, 2. p. lexikonu (ve významu ‫״‬slovník“), stadion, 2. p. stadio­ nu.

lézt, 1. j. lezu; rozk. lez; přič, le­

zl; podst. jm. lezení lež, lži ž, mn. 1., 4. lži, 3. lžím, 6.

lžích, 7. lžemi le-že i vleže příst. le-žér-ní le‫־‬žet, 3. mn. leží lhát. 1. j. lžu, 3. mn. lžou; rozk.

lichokopytník

225 (ne)lži; přič, lhal; podst. jm. lhaní -li (jestliže, zdali), napě, bude-li, přijde-li li-á-na z. Ii‫״‬as. -su m. li-a-sový lí-bán-ky. -nek z. pomn. lí-bat (se), podst. jm. líbání Iřbe-ček, -čku m. li-be la, -y ž. li-be-rál, -a ni., mn. 4., 7. -y li-be-ra-li-za-ce i liberalisace

[-za-] z. li-be-ra-lis-mus [-zm-], -ismu i liberalizmus, -izmu m. Li-bé-ri-e ž.; Liberijec, -jce m. liberijský li-bo-zvuč-ný lib-re-tis-ta [-ty-], -y m. lib-re-to stř. li-bý Li-by-e, -ye z., 3., 4., 6. -yi, 7. -yí; Libyjec. -jce m.: libyjský líc, -e m. (opak rubu) líc, -e ž. i líce stř. (tvář) ► pozn. u kedluben li-ci-ta-ce z. li-ci-tá-tor, -a m. líc-ní (např. kost) li-co měr-ník, -a m.; licoměrnice ž. licousy, -ů m. pomn. !■·čit, rozk. lič; podst. jm. líčení líč-ko, -a stř. POZNÁMKA Šestý pád č. mn. využívá podob­

ně jako u rodu mužského konco­ vek -ech/-ích/-ách. Základní je

koncovka -ech, ale hojně se dnes uplatňuje i koncovka -ách u těch jmen, která mají v 6. p. č. j. kon­ covku -u (po k, g. h, ch): v měs­ tečkách, na skaliskách, ve vousiskách, v křoviskách, na tágách, v rouchách atd. lid, -u m. li-dé m. mn., 2. lidí, 3. lidem, 4.

lidi, 6. lidech, 7. lidmi Li-di-ce, -ic ž. pomn., 3. -cím i -cům, 6. -cích, 7. -cemi; lidic­ ký, mn. -čti li-dič-ky m. mn., 2. -ček, 3. -ám,

6. -ách, 7. -ami lidoop -a m., mn. 4.,

7. -y li-do-vlá-da z. lí-dr i leader [lídr], -a m. lid-skost. -i z. lid-ský. mn. lidští, 2. st. lidštější li-du-mil. -a m., mn. 4., 7. -y li-ga, -y ž; jedn. 3., 6. -ze; Liga

pro lidská práva (organizace) ► pozn. u strana lig-nin [-ny- i -ný-], -u m. lig-nit [ ny ], -u m. líh, lihu m. lí-ha ž. lí-heň. -hně z. líh-nout se, přič, líhl se li-ho-měr, -u m. li-ho-var, -u m. li-ho-vin-ný li-ho-vi-no-vý li-ho-vý li-cho-běž-ník, -u i -a m. li-cho-ko-pyt-ník, -a m.

226

lichotník li-chot-ník, -a m.; lichotnice

ž. Lich-ten-štejn-sko stř, lich­ tenštejnský; Lichtenštejn­

ské knížectví lich-va, -y z. lich-vář, -e m. vita *řIich li-jec, -jce i litec, -tce m. li-kér, -u m. lik-na-vět, 3. mn. liknavějí i lik­

naví lik-tor, -a m. !!·kvi-dá-tor, -a m. li-kvi-da-tu-ra [-tu- i -tú-] ž. li-kvid-ní li-kvor, -u m. li-la příd. jm. neskl. li-lek, -Iku m. li-li-e z., mn. 2. lilií li.|i.o-vý li-li-pu-tán, -a m. (trpaslík) li·li·put·ka ž. li-man. -u m. lim-ba, -y ž. lim-bic-ký lim-bus, -bu m. ► pozn. u tetanus li-mit, -u m. li-mi-ta z. míi-ta-tiv Ii *n [ ty- i -tý-] li-mu-zí-na i limusina [-zí-] ž. lín, -a m. lí-nat, podst. jm. línání li-ne-ámí Li-nec -nce m.; linecký, mn.

-čti li-necký (např. pečivo) lin-gvis-ta, -y m.

lin-gvis-ti ka [-ty-] z. li-ni-e [líny- i líny-] ž., mn. 2. -nií li-ni-o-vý [líny- i líny-] Lin-né, -ého i -néa m. li-no-le-o-vý li-no-le-um, -lea stř, mn. 2. -lei,

7. -lei Iřpa, -y ž; jedn. 7. lípou i lipou,

mn. 2. lip, 3. lípám i lipám, 6. lípách i lipách, 7. lípami i lipa­ mi li-pan, -am. Li-pa-ny, -an m. pomn.; lipanský li-pá-za, -y z. li-pe mi-e [ pe- i -pé-] i lipémie

ž■ li-pi-cán, -am. li-pid, -u m. Lip-no, stř. Lipno nad Vltavou; (vltavsko)lipenský i (vltavo)lipenský; Lipenská pře­

hrada li om, -u m. *p li-pO'Vý i lípový li-ra z. (italská peněžní jednotka) lis, -u m., mn. 1., 4., 7. -y list, -u m. lís-tek, -tku m. listen, -u m. lis-te-nec, -nce m. lis-tin-ný lis-to-kaz, -a i -e m., mn. 1. -i, 4.

-y i -e, 7. -y i -i lis-to-noš, -e m. li-šaj, -e m. (motýl) li-šák, -a m. liš-če, -ete stř, mn. 1., 4. -ata li-šej, -e m. (vyrážka)

227

loket

li-šej-ník, -u m. liš-ka. ž.; liščí lít, 1. j. liji, leji i liju, leju; 3. mn.

liv-rej, -e z. liz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y lí-zat, 1. j. lížu i lízám, 3. mn. lí­

lijí, lejí i lijou, lejou; rozk. lij i lej; přič, lil, lit tai li n *e [-ny-J ž., mn. 2. -nií li-te-ra ž. li-te-rár-ně-his-to-ric-ký (k li­ terární historie) te rli *n ár ě-hu-deb>ní (např. pořad) ► pozn. u

žou i lízají; rozk. liž i lízej; podst. jm. lízání líz-nout, přič, lízl i líznul aa>ja>li *tlo ž. lob, -u m. lob-by neskl. stř. i ž. Lobko-vice, -ic z. pomn., 3. -cím i -cům, 6. -cích, 7. -cemi; lobkovický, mn. -čti

anatomicko-fyziologický li'te-rár-né'kri'tic-ký (k literár­

lo-ci-ka z. loď, -di i -dě ž., mn. 1., 4. -di i -dě,

ní kritika) li-te-rár ně-věd-ný (k literární

věda) li-te>rát, -a m. li-te ra-tu-ra [-tu- i -tú-] z. li-thi-um [lity-], -thia stř. li-tí stř. li-ti-á-za [-ty-], -y í li'thce i lítice z. Ihti-na ž. li-to-gra-fic-ký li-to-gra-fi-e z. toě-řice, Li *m -ic z. pomn., 3.

-cím i -cům, 6. -cích, 7, -cemi; litoměřický, mn. -čti Li-to-my-šl, -e z·,‫ ־‬litomyšlský li-to-sfé-ra z. lí-tost, -i ž. li-to-tes stř. neskl. i -su m. li-tr, -u m. li-tur-gic-ký li-tur-gi-e ž. Litva, -y ž.; Litevec, -vce i Litvan, -a m.; litevský lí-tý (divoký)

3. -dím, 6. -dích, 7. -děmi i -dmi lo-ďař, -e m. lo-den, -u m. lo-di-vod, -a m. lod-nic-ký lod-ník, -a m. lo-dy-ha ž. lo-džie ž., mn. 2. -džií lo-ga-rit-mic-ký lo-ga-rit-mus, -mu m. (zn. log

Hg) ► pozn. u tetanus gis-mus lo *c i [-zrn ], -ismu i logicizmus, -izmu m. lo-gic-ký lo-gi-ka z. lo gis tic-ký [ ty ] lo-gis-ti-ka [ ty-] ž. lo-go-ped [ pe- i -pé-] i logopéd, -a m. Loira [loá ] ž■; loirský lo-kaj, -e m. lo-kál, -u m., mn. 1., 4., 7. -y lo-ka-li-ta z. lo-ket, -kte i -ktu m., jedn. 3., 6.

228

loket -kti i -ktu, 6. též -ktě, mn. 1., 4. -kty, 2. -ktů (část ruky) loket, -kte i -ktu m., mn. 1., 4. lokte, 2. loktů i loket (míra) lo ko-mo-ti-va [-ty- i -tý-], -y ž. lo-ko-mo-tiv-ní [-ty- i -tý ] *kus, lo -su m., mn. 1., 4., 7. -sy ► pozn. u tetanus lom, -u m. lo-mi-ká-men, -kamene i -kamenu m. lo-mit. rozk. lom, lomme lo-moz i hlomoz, -u m. Lon-dýn, -am.; londýnský lo-ni i vloni příst. lo-pink, -ku m. lo-puch, -u m. lor-dó za i lordosa, -y ž. lo-re-ta ž. (kaple); Loreta (na Hradčanech) rán-ský; *tlo e loretánské zvon­ ky lor-ňon. -u m. los, -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y (cenný papír) los, -a m., mn. 4., 7. -y (zvíře); lo-sí Los An-ge-les [endželis i endžilis] stř. neskl.; losangeleský.

mn. -eští lo-sos, -ani., mn. 4., 7. -y; loso­ sí lo-te-ri-e [-te- i -té-] z., mn.2. -rií lo-to stř. lo-tos. -u m., mn. 4., 7. -y Lot rin sko stř; lotrinský Lo-tyš-sko stř; Lotyš, -e m.; lotyšský, mn. -šští ► pozn. u drahý

louč, -e z. lou-čit se, rozk. luč se lou-dit, rozk. (ne)luď i (ne)-lou-

di; podst. jm. loudění louh, -u m. lou-ka z., mn. 1. louky, 2. louk

i luk atd. lou-koť, -tě ž. lou-pat, 1. j. loupu i loupám;

rozk. loupej lou-pež, -e z. lou-pež-ník, -a m. lou-pit. rozk. (ne)loupi lousk-nout, přič, louskl i lousk­

nul lout-kář, -e m. Iout‫־‬ko-he-rec, -rce m. lout-nař, -e m. lout-nis-ta [ ny ], -y m. Lou-vre [lúvr], -ru m.; louvreský [lúvrs-] lou-že z. žií Iou *c (např. káď) lou-ží-cí (kdo nebo co louží) lov-čí, -ho m. lo-že stř. (lůžko) ló-že z. (v divadle apod.) lo-žis-ko stř, mn. 2. -sek i -sk ► pozn. u stanovisko lož-ní (např. prádlo) lož-ný (např. plocha) ló-žo-vý (např. sedadla) lpět 3. mn. lpí i lpějí; přič, lpět;

podst. jm. lpění lub, -u m. Lu-cem-burk, -u m.; lucem­ burský, mn. -rští Lu-cem-bur-sko stř.; Lucem­ burské velkovévodství; Lu-

lýra

229 cemburčan, -a m.; lucem­ burský lu‫׳‬ci-fer i luciper. -a m. (čert);

Lucifer (kníže pekel) ► pozn. u děd lu-čiš-tě, -iště stř, nrn. 2. -išť lu-čišt-ník, -a m. Lud-mi-la i Lidmila, -y z. *es Iu ž. neskl. i -su ni. *ký Iu-e-tic [ ty ] lu-fa. -y ž. luh, -u m. (louka) luh, -u m. (koželužský přípra­ vek) he, Lu *c a-čo-vi -ic ž. pomn.; lu­ hačovický, mn. -čti lůj, lojem. luk, -u m. lu-ka stř pomn., 2. luk, 3. lukám, 6. lukách, 7. lukami lu-kra-tiv-ní [ ty- i -tý ] lu-kul-ské ho-dy lu-mek, -mka m. lu-mík, -a m. lu-mí-rov-ci, -vců ni. mn. ► pozn. u filharmonik lu-ňák, -a m.; luňáci lu-ná-ri-um, -ria stř. lunch [lanč], -e m. lunch-meat [lančmít] i lančmít, -u m. lup, -u m. lu-pa, -y ž lu-pek, -pku m. lu-pen, -u m. lu-pén-ka ž. (choroba) *pič-ský, lu mn. -čští lu-pi-na ž■ lu-pí-nek, -nku m.

lu-pus, -su ni. ► pozn. u tetanus lusk, -u m. lusk-nout, přič, luskl i lusknul *tr, lus -u m. lus-t-ra-ce ž. lu-te-rán, -a m. ► pozn. u filharmonik iu-te-rán-ství i luterství stř. lux, -u m., mn. 1., 4., 7. -xy (vysa­

vač) lux, -u m., mn. 1., 4., 7. -xy (jed­

notka osvětlení; zn. Ix) lu xus, -su m. ► pozn. u tetanus lu-xus-ní lů-za i luza, -y ž■ luz-ný *ce Lu-ži ž■; Lužičan. -a m.; lu­ žický, mn. -čti luž-ní (např. les) lví (k lev) Ivbče, -ete stř, mn. 1., 4. -ata ly-á-za. -y z. ly-cej-ní *um, |y-ce -cea stř, mn. 2. -ceí, 7.

-cei lý-če-ný (lýkový) lý-čí stř. (lýko) ly-dit [-dy-], -u m. lý-ko-vec, -vce m. lý-ko-žrout, -a m. lym-fa. -y ž■ lym fa tic ký [-ty ] lym-fo-cyt, -u m. lynvfom, -u m. lynč. -e ni. Ly-on. -u m.; lyonský ly‫־‬ra ž. (hudební nástroj)

230

lyrickoepický ko ly-ric *e -pic-ký

(k lyrická epi­

ka) ► pozn. u

tek, 3. lýtkům i lýtkám, 6. lýt­ kách, 7. lýtky i lýtkami lži- ve složeninách, např. Ižiumění, lživlastenecký lží-ce ž, jedn. 7. lžící i lžící, mn. 2. lžic, 3. lžícím i lžícím, 6. lží­ cích i lžících, 7. lžícemi i lžíce­ mi lžič-ka ž., jedn. 3., 6. -čce lžič-ník, -u m.

anatomicko-fyziologický ly-ri-ka i. ly-ris-mus [-zrn-], -ismu i lyrizmus. -izmu m. ly-si-na ž. lys-ka ž. ly-sý; Lysá hora lýt-ko stř, mn. 14 ‫״‬. lýtka, 2. lý­ Iži-vý

M ma-ce-cha ž. ma-ceš-ka l ma-ceš-ský, mn. -šští Ma-co-cha ž. (propast) mač, -e m. (sport, zápas) má-čet, 3. mn. máčejí

i máčí ma-dam i madame [ dam] ž.

neskl. Ma-ďar-sko stř.; Maďarská re­ publika; Maďar, -a m.; ma­ ďarský Ma-dei-ra ž. (ostrov); madeir­ ský ma-dei-ra ž. (víno) ma-d-lo stř, mn. 2. -del ma-do-na ž■; Sixtinská madona

i Madona sixtinská aj. Ma-do-na ž. (Panna Maria);

Madona Ochranitelka ► pozn. u děd *drid, Ma -u m.; madridský, mn. -dští

ma-d-ri-gal, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y ma-fi-án, -am. ma-fi-e ž. mág, -a m. ma-ga-zín. -u m. Mag-da-lé-na i Magdalena ž. Mag-de-burk, -u m.; magde­ burský, mn. -rští mag-gi stř. neskl. ma-gi-e ž ma-gis-tr, -a m.; magistra ž.

(zkr. akademického titulu Mgr.) ► pozn. u doktor ta *lma-gis -rá ž. ma-gis-t-rát. -u m. mag-ma, -atu stř. m *tmag ic-ký a [ ty-] mag-nát, -a m. mag-nát-ský, mn. -tští mag-net, -u m. mag ne tic-ký [ ty-] mag-ne-tit [-ty-], -u m. mag-ne-tis-mus [-tyzm-], -ismu

maloměšťák

231 i magnetizmus [-ty-], -izmu m. mag-ne-zi-o-vý [ ne- i -né ] mag-ne-zit i magnesit [-zi-], -u m. mag ne zbum [ ne- i -né ] i magnézium i magnesium [-ézi ], -ia stř. mag-ni-ficen-ce [-ny-] ž.; Je­ ho (Vaše) Magnificence, Magnificence (titul) ► pozn. u excelence mag-no-li-e [ no- i -né-] i mag­ nólie z., mn.2. -lií ma-hagon, -u m. ma há-rá-dža, -dži m., mn. 1. -džové, 4. -dže i -dži; mahárání [-ný] z. neskl. ma-ho-ni-e [-hony- i -hóny-] i mahónie [-ny-] ž., mn.2. -lií ma-chi-na-ce ž. mách-nout, přič, máchl máj, -e m.; 1. (První) máj ma-ják, -u m. ma-já-les, -lesu m. i neskl. ž. pomn. ma-jestát, -u m.; Majestát Ru­ dolfův i Rudolfův majestát ma-jet-ník, -am.; majetnice ž. maji-tel. -e m., mn. 1. -é, 7. -i mapka ž. (brouk) máj-ka ž. (máje) major, -a m. (zkr. mjr.) ma-jor-dom. -a m. ma-jo-ri-ta ž., majorizovat má-jov-ci, -vců m. mn. ma-ka-ron [ on i -ón] i maka­ rón, -u m. ma-ka-rón-štbna ž.

Ma-ke-do-ni-e [ ny-] ž‫ ■״‬Make­ donec, -nce m.; makedonský make-up [mejkap] i mejkap,

-u m. mak-léř, -e m. ma-ko stř. i neskl. příd. jm. mak-ro-bi-otic-ký [ ty-] mak-ro-bi-o-ti-ka [-ty-] l. mak ro-kos mos, -srnu m. mak-ro-mo-le-ku-la, -y ž. ma-ku la-tu ra [ tu- i -tú-] z. ma-la-ga stř. neskl. (víno) lahit, ma *c -u m. Ma-laj-si-e [ zi-] ž.; Malajsijec, -jce m.; malajsijský ma-la-ric-ký ma-lá-ri-e ž. ma-lát-nět, 3. mn. malátněji

i malátní ma‫־‬lér, -u m. Ma-li stř. neskl.; Malijec, -jce m. maliský i malijský ma-lbček, -čku m. ma-lič-ký, mn. maličcí ► pozn. u drahý ma-lík, -u m. ma-li-ník, -u m. (malinový keř) Mahlor-ca [-lorka i -Ijorka], -cy [-ky] i -ky ž., mallorský, mn.

-rští má-lo, 2. st. méně má-lo-co, málokdo, málo­ který zájm. má-lo-kde, málokdy apod. ma-lo-měst-ský, mn. -městští ma-lo-měš-ťác-ký ma-lo-měš-ťák, -a m.; malo­ měšťácká ž.

malomyslnět ma-lo-mysl-nět, 3. mn. malo-

myslnějí i malomyslní ma lo-ob-chod, -u m. má-lo-tříd-ní mal-strom [-ém], -u m. Mal-ta ž; Malťan, -am.; malt­ ský, mn. -tští mal-vaz, -u m. ma-lý, 2. st. menší; Malý vůz

(souhvězdí); Malá Strana (městská čtvrť); Malá Asie [áz-] má-mit, rozk. mam ma-mon, -u m. ma-mo-nář, -e m. man, -a m. (vazal) *ment ma-na-ge [menydž-], -u m. ma‫־‬ňá‫־‬sek, -ska m., mn. 1. -sci i -sky (loutka) ner, ma *ž a -a m. ma-na-že-ris-mus [ zrn-], -ismu i manažerizmus, -izmu m. man-dant, -a m. man-da-rín, -a m. man-da-rin-ka [ ri- i -rí ] ž. man dát, -u m. man-del, -e m., mn. 14 ‫״‬. -e, 7. -i ► pozn. u Alois *de-lík, man -a m. man-de-lin-ka ž. man-dl, -u m., mn. 1., 4., 7. -y man-dril, -am., mn. 4., 7. -y ma-nekýn, -a m.; manekýn­ ka i manekýna ž. ma-né-vr. -u m. ma-név-ry, -ů m. pomn. (vojen­ ské cvičení) ma-néž, -e ž.

232 man-gan, -u m. man-ga-nis-tan [-ny-], -u m. man-ga-nit [ ny-], -u m. man-go stř. (plod) man-gov-ník, -u m. Man-chester [menčestr], -u m.; manchesterský ma-ni-ak [ ny ], -a m. má-ni-e [-ny ] z. ma-ni-fest [ ny ], -u m. ma-ni-kér-ka i manikýrka

[-ny-] ž. ma-ni-kú ra i manikýra [ ny ]

ž. Ma-ni-la [-ny ], -y ž.; manilský ma-nil-ské [ ny-] konopí ma-ni-ok [ ny ], -u m. ma-ni-pu-la-ce [ ny ] i. ma-ni-pu-lant [ ny-], -a m. man-ko stř, mn. 2. mank ma-no‫־‬me‫־‬tr, -u m. man-šes tr, -u m. (látka) man-šes-t-ro-vý man-ti-nel [-ty-], -u m., mn. 1‫״‬

4., 7. -y ma-nu-ál, -u m., mn. 1., 47 ‫״‬, -y ma-nu-fak-tu-ra [ tu- i -tú-] ž. ma-ný-ra ž. man-žel, -am.,jedn. 5. -i,mn. 1.

-ové i -é (ženatí muži), -é (man­ želský pár), 4. -y i -e, 7. -y i -i POZNÁMKA

Pátý pád č. j. Pro češtinu je typické, že má zvláštní tvar pro 5. pád - oslovení u podstatných jmen rodu mužské­ ho i ženského s výjimkou těch, která končí v 1. pádě č. j. -e/-ce: duše, soudce. Pátý pád má kon-

maser

233 covku -u u jmen zakončených na -k, -g, -h, -ch: synku!, geologu!, špehu!, brachu!, hochu!, ale bože!, člověče! Koncovku -i má 5. p. např. u jmen anděl, manžel,

u vlastních jmen zakončených na -es (Arbesi!, Mánesi!, Matesi!).

U jmen na -r měkčí 5. p. kmeno­ vou souhlásku, jen když předchá­ zí jiná souhláska: ministře!, bra­ tře!, ale Jaromíre! U jmen na -ec (poslanec, otec) je: poslanče!, otče!

*rau ma b m. neskl. i -bua m. ma-ra-ton [-on i -ón] i mara­ tón, -u m. (závod) ma-ra-to-nec [ on- i -ón-] i ma­ ratónec, -nce m. ma-ratonský [on- i -ón] i maratónský ma-ras-mus [-zrn-], -srnu i ma­ razmus, -zrnu m. ► pozn. u tetanus marci-pán, -u m. ma-ga-zín. -u m. mar-gi-ná-li-e. -lií í. mn. mar-gi-nál-ní Mari-án-ské Láz-ně i pomn.; mariánskolázeňský, mn.

ma-ri-no-vat ma-ri-o-ne-ta z. mar-ka-zit. -u m. marke-tink [-ty-], -ku i mar­ keting [-ty-], -gu m. Marko-ma-ni, -ů m. mn. markra-bě, -čte m., mn. 14 ‫״‬. -ata, 2. -at i markrabí, -ího m..

mn. 1. -í, 2. -ích atd. markrab-ství stř; Markrabství

moravské ► pozn. u království marky-tánka ž. markýz, -e i -a; m., mn. 4. -e i -y, 7. -i i -y mar-ký-za, -y z.

mar-no-trat-ný Mars, Marsu ni. (planeta); Mars, Marta m. (římský bůh) ► pozn. u měsíc Marseil-lai-sa [-séjéza], -y ž. Marseille [-sej], -e z. i neskl. ž■; marseilleský maršál, -a m., mn. 4., 7. -y maršá-lek, -lká m. Marťan, -a m. (obyvatel Marsu) mar-ty-ri-um [-ty- i -tý ], -ria stř. marxis-ta, -y m. ► pozn. u filharmonik marxis-tic-ký [-ty ] -ňští marxis-mus [ zrn ], -ismu ma-ri-áš, -e m. i marxizmus, -izmu m. Ma-ri-ca, -ci z., 3., 6. -e i -i, 4. -u, má-ry, már z. pomn. 7. -ou (osobní jm.) Ma-ry-na i Marina ž. Ma-ri-ca, -ce l, 36 ‫״‬. -i, 4. -i i -u, ma-sa, -y z. 7. -í i -ou (řeka) ma-sa-kr, -u m. ma-sa-k-ro-vat ma-ri-hu-a-na [ ana i -ána] z. ma-ri-ná-da z. ma-sáž, -e ž. ma-ser [mejzr], -u m. ma-rin-got-ka z.

234

masér

ma-sér, -a m. ma-siv [-si- i -sí-] i masív, -u m. ma-siv-ní [ si- i -sí ] i masívní *ka mas ž; mn. 2. masek *kér, mas -a m. mas-kot, -u i -a m., mn. 1. -y i -i mas ku-li-num [ li- i -lí-J, -na

stř. mas-ný ma-so-pust, -u m. ► pozn. u středa *chu-setts Mas-sa

[mesečúsets] neskl. stř; massachusettský, mn. -ttští mást, -i ž., mn. 3. -em i -ím, 6. -ech i -ích, 7. -stmi mást, 1. j. matu; rozk. mať; přič. mátl, maten mas-tit, rozk. masti i masť; přič. maštěn mast-ný ma-ši-ne-ri-e [-ne- i -né-] i mašinérie ž. mat, -u m. ma ta-dor, -a m. ma-té stř. neskl. ma-teč-ní i matečný ma-te-ma-tic-ko-fy-zi-kál-ní

[‫־‬ty‫( ]־‬např. analýza) ► pozn. u anatomicko-fyziologický ma-te-ma-tic-ko-sta-tis-tic-ký

[-ty-tysty-] (k matematická sta­ tistika) *te-ma-tbka ma z. ma-te-ri-ál. -u m., mn. 47 ‫״‬. -y ma-te-ri-a-lis-mus [ zrn ], -ismu i materializmus, -izmu m.

ma-te-ri-a-lis-ta. -y m. ma-te-ri-ál-ně-tech-nic-ký

[-ny-] (např. základna, zásobo­ vání) ► pozn. u anatomicko-fyziologický ma-te-ri-ál-ní ma-te-ri-á-lo-vý ma-te-ri-e [ te- i -té-] i matérie,

ž., tnn.2. -rií ma te-ři-ný (např. buňka) ma-teř-ství stř. *na ma-teř-šti ž. má-ti ž., jedn. 2. máti i mateře Ma-ti-ce ž. (spolek) ► pozn u divadlo ma-tič-ní (např. knihovna) ma-ti-né [-ty-] stř. neskl. mat-ka ž■; matčin; Matka

boží ma-to-vý (k mat) má-to-vý (k máta) mat-ra-ce ž. mat-ri-ar-chát, -u m. ma-t-ri-anchábní ma t-ri-ce ž. ma-t-ri-ka ž. ma-t-ri-kář, -e m. mat-ro-na [-ona i -óna] i matróna ž. Ma-ty-áš, -e m. Mau-ri-ci-us, -ciam.,‫ ׳‬Mauricijec, -jcem., mauricijský mau-zo-le-um í mausoleum

[-zo-] stř, mn.2. -lei, -lei má-vat, podst. jm. mávání máv-nout, přič, mávl ma-xi-ma, -y ž. ma-xi-ma-lis-ta, -y m.

mechanismus

235 *lis tma>xi-ma ic-ký [ ty‫]־‬ ma-xi-ma«lis-mus [-zrn-], -ismu i maximalizmus, -izmu m. ma-xi-mum, -xima stř Ma-yo-vé [májo-], Mayů m. mn. ► pozn. u cikán ma-yov-ka [májo-] ž. may-ský [máj-] (např. kultura) maz, -u m. máz, -u m., mn. 1., 47 ‫״‬. -y (stará

míra) ma-zat, 1. j. mažu, 3. mn. ma­

žou; rozk. maž mázd-ra ž. máz-nout, přič, mázl i máznul ma-zur, -a i -u m. (tanec) ma-zut, -u m. me-an-dr, -u m. me‫־‬ce‫־‬náš, -e m. me-ce-náš-ský. mn. -šští meč-bol. -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y me-čík, -u m. měď, -di í., mn. 1., 4. -di, 3. -dím, 6. -dích, 7. -dmi me-dai-le ž; mn. 2. -lí; Medaile Jana Amose Komenského, stříbrná medaile Palackého univerzity ► pozn. u cena me-dai-lér, -a m. me-dai-lis-ta, -y m.; medai­ listka ž. me-dai-lon [ on i -ón] i medai­ lón, -u m. me-dai-lo-nek [ on- i -ón-] i medailónek, -nku m. me-dai lon-ko-vý [-on- i -ón ] me-dai-lo-no-vý [ on- i -ón ] *dě-nec, mě -nce m.

me dail-ní [-dy-] me-di-án [-dy-], -u m. mě-di-cí (např. lázeň) me-di-cí-na [-dy-] ž. me-di-cin-bal [-dy-], -u m., mn.

17 ‫ ״‬4‫״‬. -y me-dik [ dy ], -a m.; medička

z. me-di-ka-ment [-dy ], -u m. me-di-ka-men-tóz-ní [-dy-] *ryjec, mě-di -jce i mědirytec,

-tce m. me-di-ta-ce [ dy-] ž. me-di-ta-tiv-ní [-dy-ty- i -dy-tý ] mé-di-um [-dy-], -dia stř, mn. 2.

-dií, 7. -dii me-dú>za, -y ž.; Medusa [-úz-]

i Medúza (v mytologii) med-věd, -a m.; Malý medvěd (souhvězdí); medvědí ► pozn. u měsíc med‫־‬ví‫־‬dě, -čte stř, mn. /., 4.

-data Me fis-to, -ta i Mefistofeles,

-la m. ► pozn. u Aristoteles me-ga- ve složeninách, např. megawatt me-ga-fon, -u m. me-ga-hertz [-herc], -u m. (zn. MHz) me-ga-lo-ma-ni-e [-manyi -mány-] ž. me-ga-watt [-vat], -u m. (zn. MW) měch, -u m. me-cha-nik [-ny-], -a m.; me­ chanická ž. me-cha-nis-mus [ nyzm ],

236

mechanizace -ismu i mechanizmus [-ny-], -izmu m. me-cha-ni-za-ce i mechanisace [-ny-] i. me-cha-ni-zá-tor i mechanisátor [-ny-], -a m. mě‫־‬chýř, -e m. mej-kap i make-up [mejkap], -u m. měk-ce, 2. st. měkčeji měk-čit Mek-ka, -kky z., 3., 6. Mekce; mekský i mecký, mn. mek-

ští i mečtí měk-kost, -i ž. měk ký, 2. st. měkčí měk-kýš, -e m. měk-nout, přič, měkl mě-kouč-ký, mn. -čcí me4a‫־‬fyr, -u m. me-lan-cho-li-e ž. me-lan-cho-lik, -a m. me-la-sa, -y ž. Mel-bourne [-bern], -nu m. i neskl. stř; melbournský, mn.

-nští měl-či-na z. me4i-o-ra-ce z. me-li-sa, -y ž. měl-ký, 2. st. mělčí i mělčejší Měl-ník, -a i -u m.; mělnický,

mn. -čti měl-nit me4o-di-e [-dy-] z., mn. 2. -dií me-lo-dram, -u m. me4o-dra-ma-tic-ký [ ty ] me4oun, -u m. meluzína z. (vichr); Meluzína

(pohádková postava)

► pozn. u děd *m tme oen stř. *ry, me-motic [-ty ] me-teoro-lo-gic-ký me-te-o-ro-lo-gi-e ž. me-tér, -a m. me-te-roid, -u m. M e·tod, -a i Metoděj, -e m. me-toda ž. me-todický [-dy-] me-todik [-dy-], -a m.; meto­ dička ž. me-to-do-log, -a m.; metodoložka z. me-todolo-gi-e ž. me-tol, -u m. me-to-ny«mic>ký me-to-ny-mic ž. me-tr, -u m. (zn. m) me-t-ráž, -e ž. me-t-ric-ký me-t-ri-ka ž. me-t-ro stř me-t-io-lo-gi-e z. me-t‫־‬ro«nom, -u m. me-t-ro-po-le ž, mn. 2. -lí trit-ní me *lp oo me-t-rum, -ra stř. me‫־‬tyl. -u m. me-tyl al-ko-hol, -u m. me-ty-lén. -u m. me-ty-lé-no-vý me-ty-lo-vý Me-xi-ko stř; Mexičan, -am.; mexický, mn. -čtí mez. -e z. me-za-nin [-nin i -nýn], -u m. me-zi-do-bí stř.

238 *ál-ní tme-zi-kon i-nen [ ty-] me-zi-lid ský, mn. -lidští me-zi-měst-ský. mn. -městští me-zi n *p o-li-tic-ký á-rod ě

[-ty-] (k mezinárodní politika) ► pozn. u anatomicko-fyziologický me-zi-ná-rod-ně-práv-ní

(k mezinárodní právo) me-zi-pla-ne-tár-ní me-zi-ncí stř. me-zi-tím přísl. me-zi-tímco í mezitím co

spojka (zatímco) mezi-vládní me zo lit, -u m. me-zon, -u m. Mezo-po-tá-mi-e ž.; mezo­ potámsky mhoučit, rozk. mhouřit i mhuř kie Mic *w icz [mickjevič], -cze

[-če] m. míč, -e m. míčov-na, -y t; Královská mí­

čovna, Míčovna (na Pražském hradě) mi-g-ra-ce mi-g-rač-ní mih, -u m. mrhat se, podst. jm. míhání mih-nout se, přič, mihl se mi-ho-tat se heu *lmi z., mn. 2. -lí míchač, -em. míchač-ka ž.,jedn. 3. -čce míchat, podst. jm. míchání míjet, 3. mn. míjejí i míjí; rozk.

míjej; přič, míjel míji-vý

mimořádný

239 i mikádo, -a m. (ja­ ponský císař) mi-ká-do, -a stř. (účes) mi-ki-na ž. mi-k-ro- (zn. p) ve složeninách, např. mikroampér mi-k-ro-am-pér, -u m. (zn. pA) mi-k-roa-na-lýza i mikroanalysa, -y z. mik-rob, -a i -u m. živ. i neživ., mn. 1. -i i -y, 4., 7. -y

ka mi *d o

mi-k-ro-bi-ál-ní mi-k-robi-o-lo-gie ž. mi-k-ro-bus, -su m., mn. /., 47 ‫״‬.

-sy mi‫־‬k‫־‬ro‫־‬e‫־‬lek‫־‬tro‫־‬ni«ka [-ny-] z. mi-k-ro-film, -u m. mi-k-ro-fon, -u m. mi-k-ro‘fo«nic-ký [-ny-] mi-k-ro-íon-ní mi-k-ro-fo-no-vý mi-k-ro-kok. -u m. mi-k-ro-kos-mos. -srnu m. mi«k‫־‬ro‫־‬me‫־‬tr, -u m. mi‫־‬k‫־‬ro‫־‬me‫־‬t‫־‬ric‫־‬ký mi-k-ron, -u m. (zn. p) mi-k-ro-or-ganic-ký [ ny ] mi-k-ro-or-ga-nis-mus [-nyzm-], -ismu i mikroorga­ nizmus [-ny-], -izmu m. mi-k-ro-po-čí-tač, -e ni. mi‫־‬k‫־‬ro‫־‬pro‫־‬ce‫־‬sor, -u m. mi-k-ro-skop, -u m. mi-krosko-pic-ký mi‫־‬k‫״‬ro‫־‬vln‫־‬ný Miku-láš i Mikoláš, -e m. mi-lá-ček, -ka m. ► pozn. u sirotek *lař, mí -e m.

mi-le, milo, 2. st. mileji mí-le ž; mn. 2. mil, 3. mílím atd. ► pozn. u hospodyně mi-lé-ni-um [-ny-], -nia stř. mi-le-rád mi-li- ve složeninách, např. mili-

ampér mi-liar-da ž. (zkr. mld.) mi‫״‬li‫־‬ce z·, mn. 2. -ic i -icí li-ci mi *O 'nář, -e m. mi-li-gram, -u m. (zn. mg) mi-li-me^r, -u m. (zn. mm) mi-li-on [-on i -ón] i milión,

-u m. (zkr. mil.) liý mi o *v -no [ on- i -ón-] i mili­ ónový mi-líř, -e m. li'tant mi *n í mi-li-ta-ris-ta, -y m. mi-li ta ris-tic-ký [ ty ] ta *rmi-li isnět, nad 3. mn. nadhánějí i nadhání nad-háň-ka ž. nad-hlav-ník, -u m. nad-hled, -u m. nad-ho-dit, přič, nadhozen *hod-no-ta nad z. nadhoz. -u m., mn. 4., 7. -y

nad-chá-zet, 3. mn. nadcházejí

i nadchází nadchnout, l.j. nadchnu; přič.

nadchl i nadchnul, nadšen (du­ ševně) i nadchnut (načichlý); podst. jm. nadšení i nadchnutí nadchod, -u m. na-dí-let, 3. mn. nadílejí i nadílí na-dít (naplnit něčím, nádivkou), 1. j. nadiji i nadiju, 3. mn. nadijí i nadijou; rozk. nadij; přič. nadil, nadít na-dít se i nadát se, 1. j. na­ ději se i nadám se, 3. mn. nadějí se i nadají se; rozk. naděj se; přič, nadál se; podst. jm. nadání ná-div-ka z. nadjezd, -u m. nadjíždět, 3. mn. nadjíždějí

i nadjíždí nadjížď-ka ž., mn. 2. -děk nad-led-vi-ny, -in z. mn. les nad *n í m. i z. nad-lid-ský, mn. -dští na-dlou-ho i na dlouho (na

dlouhou dobu) nad-lo-ží stř. nadmí-ru přísl. (příliš) *mout, nad 1. j. nadmu; rozk. na­

dmi, nadměte; přič, nadmul, nadmut; podst. jm. nadmutí nad‫׳‬ná *šet, 3. mn. nadnášejí i nadnáší nad-nést, 1. j. nadnesu; rozk. nadnes; přič, nadnesl, nadnesen na-dobro přísl. (úplně, zcela) nad-obyčej i nad obyčej (neobyčejně) nadobyčej-ný

nahánět

251 nádor, -u m. nado-smr-ti přísl. (navždy) nadout, 1. j. naduji i naduju; 3.

nad-řídit, rozk. nadřiď; přič.

mn. nadují i nadujou; rozk. na­ duj; přič, nadul, nadut; podst. jm. nadutí nad-pis, -u m., mn. I., 4., 7. -y pet, nad *č o -čtu m.

mn. nadřou (se); rozk. (ne)nadři (se); přič, nadřel (se), nadřen nad ří-ze-ný, -ého m. i příd. jm. nad-sadit, přič, nadsazen

nad-po-lo-vič-ní nad-poručík, -a m.; nadpo­ ručice ž. (zkr. npor.) nad-produk-ce ž■ *produk'tiv-ní nad [ ty- i -tý ] ňad-ra stř. pomn., 2. ňader, 3.

-ům, 6. -ech, 7. -y (hruď) nádra-ží stř; Masarykovo nádraží, nádraží Olomouc-město POZNÁMKA

Počáteční velké písmeno píšeme u stanic a zastávek prostředků ve­ řejné dopravy: Letiště Praha; železniční stanice: nádraží Praha-Smíchov; zastávky tramvaje, autobusu apod.: Dívčí škola, U Nemocnice; zastávky metra v Praze: Vltavská, Hlavní nádraží, Náměstí Míru.

nadřízen nadřít (se), 1. j. nadřu (se), 3.

nad-sáz-ka z. nadsko-čit nad stavba, -y z. nad-še-nec, -nce m. nad-ti-tu-lek [-ty-], -Iku m. nadto přísl. (kromě toho, na­

víc) nad-tříd-ní nadva-krát i na dvakrát nad-vláda ž. nad-vý-ro-ba, -y ž nad-vzduš-ný nadýchnout (se) i nadých­ nout (se), přič, nadýchl (se)

i nadýchl (se) nadzdvihnout i nazdvihnout, přič. na(d)zdvihl,

na(d)zdvižen nad-zemní: nadzemně nad-zvednout i nazvednout, přič.

na(d)zvedl, na(d)zvednut nad-re-a-lis *m us [ zrn ], -ismu i nadrealizmus, -izmu m. nadrob-no i na drobno (na

drobné části) ► pozn. u dodnes nádrž, -e z. nádrž-ka z. nad-řadit, přič, nadřaděn i nad­ řazen nad-řaďovat i nadřazovat

nafta ž. naf ta-len [-le- i -lé-], -u m. nafta-lín, -u m. naften [-te- i -té-], -u m. nafto·vod, -u m. Na-ga-sa-ki stř. neskL; nagasacký, mn. -čti na-háněč, -e ni. *hánět, na 3. mn. nahánějí i na­

hání

252

naházet na-há-zet, 3. mn. naházejí i na­

hází na-ha-zo-vač, -e m. na-hlad-ko i na hladko (hlad­

ce) ná-hled, -u m. na-hle-dat se dok.

(k hledat) na>hléd-nout i nahlídnout,

přič, nahlédl, nahlédnul i nahlídl, nahlídnul na-hlí-žet, 3. mn. nahlížejí i na­ hlíží na-hmát-nout, přič, nahmátl *hnít, na 3. j. nahnije, 3. mn. na­ hnijí i nahnijou; přič, nahnil; podst. jm. nahnití *hnout, na 1. j. nahnu; rozk. na­ hni; přič, nahnul, nahnut; podst. jm. nahnutí ná-hon, -u m. na-ho-nem přísl. nahose-men-ný ná-hoz, -u m., mn. I., 4., 7. -y na-hra-dit. přič, nahrazen *ník, ná-hrad -a m.; náhradni­ ce ž. na-hrát. 1. j. nahraji i nahrajú, 3.

mn. nahrají i nahrajou; rozk. na­ hraj i nahrej; přič, nahrál, na­ hrán; podst. jm. nahrání ná-hr-dehník, -u m. ná-hro-bek, -bku m. na-hru-bo i na hrubo (např. nakrájet) na-hřát, 1. j. nahřeji i nahřeju, 3. mn. nahřejí i nahřejou; rozk. na­ hřej; přič, nahřál, nahřát; podst. jm. nahřátí

na-hý-bat (se), 1. j. nahýbám

(se); podst. jm. nahýbání na-chá-zet. 3. mn. nacházejí

i nachází na-chla-dit (se), přič, nachla­

zen; podst. jm. nachlazení na-cho-mýt-nout se, přič, na-

chomýtl se na-chvat přísl. nachý-lit (se), rozk. nachyl (se) *bi Nai>ro stř. neskl.; nairobský na-i-vi-ta ž. na-iv-ka ž. nájem, nájmu m. ná-jem-ce, -ce m., jedn. 5. -ce; nájemkyně 1‫ ״‬mn. 2. -yň

i -yní nájem-né, -ho stř. nájem-ní (např. smlouva) ná jem-ník, -a m.; nájemnice

ž. nájezd, -u m. nájezd-ní (např. rampa) *nic-ký nájezd ná jezd-ník. -a m. ná jezd-ný (např. válka) ná jez-do-vý (např. rychlost) na jí-mat, podst. jm. najímání nají-ma-tel. -e m., mn. 1. -é, 7.

-i najin-dy přísl. najíst se. 1. j. najím se, 3. mn.

najedí se; rozk. najez se; přič. najedl se, najeden; podst. jm. najedení *to najis přísl. najít, 1. j. najdu; rozk. najdi, na­ jděte; přič, našel, našla; podst. jm. najití

naleziště

253 najížďka z., mn. 2. -děk najmout, l.j. najmu; přič, najal

na-krát-ko i na krátko

i najmu!, najat i najmut; podst. jm. najmutí na-ká-zat. 1. j. nakážu, 3. mn. nakážou; rozk. nakaž; podst. jm. nakázání na-kazit, rozk. nakaz; přič, na­ kažen; podst. jm. nakažení *klá-dač na i nakladač, -e m. na-klá-dat, podst. jm. nakládá­ ní *da-tel, na-kla -e m., mn. 1. -é,7‫׳‬. -i na-kla-da-tel-ství siř: nakla­ datelství Albatros ► pozn. u divadlo na-klád-ka ž. ná-kladní (např. vlak) *ný ná-klad (drahý)

*krč ná n ík, -u m. ná‫־‬kres, -u m., mn. 1., 4., 7. -y ná-kru-žek, -žku m. na-křap-nout i nakřápnout,

ná-kla-do *v ý naklánět (se), 3. mn. naklánějí

(se) i naklání (se) na-klá-pě *c í (např. ložisko) na-klást, 1. j. nakladu, rozk. na­

klad; přič, nakladl, nakladen *kit, na č lí rozk. naklič na-klížit, rozk. nakliž ná-klon. -u m. ná-klon-nost, -i ž. na-ko-lik příst. na-ko-nec příst, i část. na-ko-so i na koso (šikmo) na-kou-pit. rozk. nakup na-krá-jet, 3. mn. nakrájejí i na­

krájí na-krásně (přece jen) krát na *c e i na krátce

(krátce)

(krátce)

přič, nakřapl, nakřapnul i nakřápl, nakřápnul *kři-vo na i na křivo (křivě) ► pozn. u dodnes *kup, ná -u m. na kvap příst. ná-kyp, -u m. na-ky‫־‬se‫־‬lo i na kyselo (např. vejce, čočka) ► pozn. u dodnes *no na-lač i na lačno (na lačný žaludek) lait, na *d přič, naladěn na-lé-hat, podst. jm. naléhání *leh-ko na i na lehko (lehce) ► pozn. u dodnes na-leh-nout, přič, nalehl ná-le-pek, -pku m. ná-let, -u m. na-le-tět, 3. mn. naletí na-lét-nout i nalítnout, přič. nalétl, nalétnul i nalítl, nalítnul ná-lev. -u m. na-lé-vat i nalívat, podst. jm. nalévání i nalívání nálev-ník -ani. na-le-vo příst. ná-lez, -u m., mn. I., 4., 7. -y ná-lez-ce, -ce m., jedn. 5. -ce; nálezkyně ž., mn. 2. -yň i -yní na‫־‬le-ze‫־‬nec, -nce m. na-le-zi-nec, -nce m. na-le-ziš-tě, -iště stř, mn. 2. -išť

nalézt na-lézt (něco), 1. j. naleznu;

rozk. nalezni; přič, nalezl, nale­ zen; podst.jm. nalezení na-lézt (někam), 1. j. nalezu; rozk. nalez; přič, nalezl; podst. jm. nalezení na-le-ža-to i na ležato (leža­ tě) ná-le-že-jí-cí i náležící na-le-žet se, 3. mn. naleží se ná-le-žet, 3. mn. náležejí i náleží *lhat, na 1. j. nalžu, 3. mn. na­ lžou; rozk. nalži; podst. jm. na­ lhání na-líc i na líc (opak naruby) na-lí-čit, rozk. nalič nalípnout, přič, nalípl i nalípnul nadít, 1. j. naliji, naleji i naliju, nalejú, 3. mn. nalijí, naleji i nalijou, nalejou; rozk. nalij i nalej; přič, nalil, nalit; podst.jm. nali­ tí na-lo-mit, rozk. nalom, nalomme met, na *č á 3. mn. namáčejí i na­ máčí namá-hat (se), podst. jm. na­ máhání na-má-le přisl. na-mas-tit, rozk. namasti i namasť; přič, namaštěn na-mátkou přisl. na-měk-ko i na měkko (např. být) na-měk-lý námel, -u i -e m., mn. 1., 4.

-y i -e, 7. -y i -i ná mě síč-ník, -a m.; námě­ síčnice ž.

254 na-mést, 1. j. nametu; rozk. na­

meť; přič, nametl, nameten ná-měs-tek, -stká m.; ná­ městkyně z., mn. 2. -yň i -yní ná-měs-tí stř.; Staroměstské

náměstí, náměstí Krále Jiřího z Poděbrad; náměstí Bratří Čapků; náměstí Míru; náměstí Na Stráži ► pozn. u Elysejská pole ► pozn. u nádraží ná-mezd-ní i námezdný Na-mi-bi-e ž■; Namibijec, -jce m.; namibijský na-mí-řit, rozk. namiř na-mís-tě přisl. i předl. na-mís-to předl. namítat, podst.jm. namítání ná-mit-ka ž. na-mít-nout, přič, namítl na-mlít, 1. j. namelu; rozk. na­ mel; přič, namlel, namlet; podst. jm. namletí ná-mlu-vy, -mluv ž. pomn. na-mo-ci se i namoct se, l.j. namohu se i namůžu se, 2. j. namůžeš se, 3. mn. namohou se i namůžou se; rozk. (ne)namoz se; přič, namohl se, namo­ žen *ro na>mod i na modro (mod­ ře; např. o rybě) ► pozn. u dodnes na-mok-ro i na mokro (např. žehlit) ► pozn. u dodnes na-mou-du-ši i na mou duši (opravdu) ► pozn. u dodnes

naplivat

255 na-mou-vě-ru i na mou věru

(opravdu, skutečně) ► pozn. u dodnes ná'mra‫׳‬zek, -zku m. nan-dat podst. jm. nandání nan-dá-vat i nandavat, podst. jm. nandávání i nandavání na-ne-čis-to i na nečisto (na­ pě. napsat) na-nej-vý-še, nanejvýš přísl. na-nést, 1. j. nanesu; rozk. na­ nes; přič, nanesl, nanesen na-ne-štěs-tí i na neštěstí (nešťastnou náhodou) ► pozn. u dodnes na-nic (špatně, napě, bylo mu nanic) nis na *m us [-nyzm‫]־‬, -ismu i nanizmus [-ny-], -izmu m. na-no- (zn. n.) ve složeninách, napě, nanoampér atd. ná-nos, -u m., mn. 1., 4., 7. -y na-nosit, rozk. nanos; přič, na­ nošen na-no-vo přísl. (znovu) ná-nož-ník, -u m. na odiv (stavět) *ko na-o přísl. (zdánlivě) *tro na-os i na ostro (např. střílet) ► pozn. u dodnesv ná-pad-ník, -a m.; nápadnice ž. na-pad-nout, přič, napadl, na­ paden; podst. jm. napadení i na­ padnutí na-pa-drť i na padrť (např. rozdrtit) na-páječ, -e m.

na-páječ-ka ž.,jedn. 36 ‫״‬. -čce na-pá-jet, 3. mn. napájejí i napá­

jí *lna-pá it, rozk. napal na-palm, -u m. na pa-mět-nou na-pář-ka ž. na pé ci i napéct, l.j. napeču,

3. mn. napečou; rozk. napeč; přič, napekl, napečen na-pětí stř. ná-pěv, -u m. napev-no i na pevno (pevně) na-pí-chat, podst. jm. napíchání na-pích-nout, přič, napíchl i na­ píchnul na-pil-no přísl. píač, na *n -e m. na-pí ná-ček, -čku m. ná-pis, -u m., mn. 1., 4., 7. -y na-pít se, 1. j. napiji se i napiju se, 3. mn. napijí se i napijou se; rozk. napij se; přič, napil se, na­ pit; podst. jm. napití na-pja-tý (např. situace) na-plano přísl. (planě) *plast, ná -i ž. ná-plas-ťo-vý na-plat přísl. (např. nic naplat) ná-plav, -u m. na-plést. 1. j. napletu; rozk. na­

pleť; přič, napletl, napleten ná *p let, -u m. na-plé-tat i naplítat, podst.

jm. naplétání i naplítání na-plít, 1. j. napliji i napliju, 3.

mn. naplijí i naplijou; rozk. na­ plij; přič, naplil, naplit pat, na *v li podst. jm. naplivání

256

náplň ná-plň, -ně z. na-phno i na plno (např. otev­

řít, říci)

3. mn. napouštějí

i napouští ná-po-věď, -di í., mn. 1. -di, 3.

1. j. napnu; rozk. na­ pni, napněte; přič, napnul i na­ pjal, napnut i napjat; podst. jm. napnutí (např. lana) i napětí (např. duševní) na-po-div i na podiv (kupodi­ vu) *pnout, na

napodru-hé na-po-hled i

pět, *tna ouš

-dím, 6. -dích, 7. -dmi i -dmi ná-po-vě-da ž. (napovídání) na-po-vě-dět, 1. j. napovím, 3.

mn.■ napovědí; rozk. napověz; přič, napověděl, napověděn ná-po-věd-ní na-po-ví-dat, podst. jm. napoví­

dání na

pohled

(zdánlivě) na-po-lo přísl. na-po-lo-vic i na polovic (na­

na-po *v rch přísl. (zevně) na-po-zí-t-ří přísl. ná-prav-ně-vý-chov-ný (k ná­

pravná výchova)

př. rozdělit) ► pozn. u dodnes na-po-má-hač i napomahač, -e m. na-po-má-ha-tel i napomahatei, -e m., mn. 1. -é, 7. -i na-po-me-nout, přič, napome­ nul, napomenut na-po-mo-ci i napomoct, 1. j. napomohu i napomůžu, 2. j. na­ pomôžeš, .... 3. mn. napomohou i napomůžou; rozk. napomoz; přič, napomohl, napomoženo

na-pra-vo přísl. na-prázd-no i na prázdno

ná-po-moc-ný na-po-pr-vé ná-por, -u m. na-po-rou-čet. 3. mn. naporou-

kladově) ► pozn. u dodnes na-pří-mit, rozk napřim na-příst, 1. j. napředu; rozk. na­ před; přič, napředl, napředen na-příš-tě přísl. na-psat, 1. j. napíšu i napíši, 3. mn. napíšou i napíší; rpzk. na­ piš; přič, napsal, napsán; podst. jm. napsání *půl na přísl.

čejí i naporoučí na-po-řád přísl. na-po-sled, naposledy přísl. *posstat, 3. j. nastane; rozk. na­ staň; přič, nastal na-stát se, 1. j. nástojím se; přič, nastál se ná-sta-vec, -vce m. ná-sta-vek, -vku m. na-sta-vět, 3. mn. nastavějí i na­ staví; rozk. nastavěj i nastav; přič, nastavěl, nastavěn na-sta-vit, 3. mn. nastaví, rozk. nastav; přič, nastavil, nasta­ ven na-stej-no i na stejno (stejně) ► pozn. u dodnes

na-ski-co-vat na skrz, naskrze, naveskrz, naveskrze příst. na-sky-tat se i naskýtat se na-skyt-nout se. přič, naskytl

ná-stěn-ný ná-stin, -u m. na-stí-nit, rozk. nastiň na-sti-ňo-vat na-stlat, 1. j. nastelu; přič, na-

nařkni; přič, nařkl, nařčen i na­ řknut na-řknu-tí i nařčení stř. ná-sa-dec, -dce m. na-sa-dit, přič, nasazen sák na *n out, přič, nasákl *sát, na /. j. nasaji, i nasaju, 3. mn. nasají i nasajou; rozk. na­ saj; přič, nasál, nasát i nasán; podst. jm. nasátí i nasání na-sá-vat, podst. jm. nasávání set, na *z á 3. mn. nasázejí i nasá­ zí ná-sep, -spu m. na shle‫־‬da‫־‬nou (pozdrav) na-shro-máž-dit, rozk. nashro­ máždi i nashromažď; přič, na­ shromážděn na-sí-ci i nasíct, 1. j. naseču, 3. mn. nasečou; rozk. naseč; přič. nasekl, nasečen ná-sil-nic-ký ná-sil-ník, -a m: na-sít, 1. j. naseji i naseju, 3. mn.

se

stlal, nastlán

natírat

259 i na stokrát (mnohokrát) ► pozn. u dodnes ná-střel, -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y na-stři-hat i nastříhat, podst. jm. nastřihání i nastříhání *střih-nout, na přič, nastřihl, nastřižen na-stříkat, podst. jm. nastříkání na-střík-nout, přič, nastříkl, nastříknut na-stří-let, 3. mn. nastřílejí i nastřílí na-stu-dit, přič, nastuzen ná-stup, -u m. ná-stupce, -ce m., jedn. 5. -ce; nástupkyně ž; mn. 2. -yň i -yní ná-stu piš-tě, -iště stř, mn. 2. -išť na-sto-krát

ná-stu-pišt-ní ná-stup-ník. -a m.; nástupnice z. na-stydnout, přič, nastydl, na­

stydnut; podst. jm. nastydnutí na-sty-li-zo-vat na-su-cho i na sucho (např.

mrznout) na-su-chu i na suchu (být) ► pozn. u dodnes su na *p it (se) na-svěd-čo-vat na-sy-co-vat na-sy-pat (dok.), 1. j. nasypu

i nasýpám; rozk. nasyp i nasý­ pej; podst. jm. nasypání na-sý-pat (nedok.), 1. j. nasý­ pám; rozk. nasýpej; podst. jm. nasýpání

ná syp-ka ž. ná syp ník, -u m. na-sy-tit, přič, nasycen náš zájm. m., 7. naším; naše ž, 2., 3., 6., 7. naší, 4. naši; naše stř, 7. naším; mn. m. živ. naši, m. neživ., ž. i stř. naše; 2., 6.

našich, 3. našim, 7. našimi na-šep-tá-vač i našeptavač,

-e m. našít, 1. j. našiji i našijú, 3. mn.

našijí i našijou; rozk. našij; přič. našil, našit na-ší-vat, podst. jm. našívání na-škrá-bat i naškrabat, 1. j. naškrábu, naškrabú i naškrá­ bám, naškrabám; rozk. naškrab, naškrábej i naškrabej; podst. jm. naškrábání i naškrabání na-škráb-nout, přič, naškrábl na-štěs-tí i na štěstí (šťast­ nou náhodou) ► pozn. u dodnes na-ští-pat, 1. j. naštípu i naštípám; rozk. naštípej; podst. jm. naštípání na-štíp-nout, přič, naštípl na-štvat. /.;. naštvu; rozk. na­ štvi, naštvěte i naštvete; podst. jm. naštvání nať, -tě ž. na-táh-nout, přič, natáhl, nata­ žen Na-tá-li-e i Natalie z. na-té-ci i natéct, 3.j. nateče, 3. mn. natečou; rozk. nateč; přič. natekl na-tě-rač-ský, mn. -čští na-tí-rat, podst. jm. natírání

260

nátisk ná>tisk, -u m. na-tisk-nout, přič, natiskl, na­

na-vá-let, 3. mn. naválejí i navá­

tištěn (o knihách) i natisknut (natěsnán) ná-tlak. -u ni. *ci na-tlou i natlouct, 1. j. na­ tluču; 3. mn. natlučou; rozk. na­ tluč; přič, natloukl, natlučen *to na příst, (potom) na-to-lik příst. *tož, na natožpak příst. na-trh-nout, přič, natrhl i natrh­ nul, natržen; podst.jm. natržení rim na-t *u [ná-J, -ria stř. ná-tru-bek, -bku m. na-tr-va-lo i na trvalo (trvale) ► pozn. u dodnes na-třá-sat, podst. jm. natřásání na-třást, 1. j. natřesu; rozk. na­ třes; přič, natřásl, natřesen; podst.jm. natřesení na-třikrát i na třikrát ► pozn. u dodnes na-třís-kat, podst. jm. natřískání na-třít, 1. j. natřu, 3. mn. natřou; rozk. natři; přič, natřel, natřen na-tu-rá-li-e, -lií ž. pomn. na-tu-ra-lis-mus [-zrn-], -ismu i naturalizmus, -izmu m. na-tu-rel [-ty- i -tu-], -u m., mn. 1: 4., 7. -y natvr-do i na tvrdo (např. vejce) ► pozn. u dodnes uek, *tná s -tku m. na-vá-dět. 3. mn. navádějí i na­ vádí ná-val, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y

na-va-lit, 3. mn. navalí na-vát, 3. j. navěje, 3. mn. navějí

lí

i navějou; přič, navál, navát na-vá-zat, 1. j. navážu, 3. mn.

navážou; rozk. navaž; podst. jm. navázání ná-vaz-ný na‫״‬vá‫־‬žet, 3. mn. navážejí i na­

váží na-vá‫׳‬žit, rozk. navaž na-ve-čer příst, (kvečeru) na-ve-če-řet se, 3. mn. naveče­

ří se i navečeřejí se; rozk. nave­ čeř se na-vě-ky i na věky (navždy) ve na *n ek příst, (zevně) ná-ves, návsi ž., mn. 1. -vsi, 3. -vsím, 6. -vsích, 7. -všemi *věs, ná -u m., mn. 1., 4., 7.-y na-vést, 1. j. navedu; rozk. na­ ved; přič, navedl, naveden ná-věs-tí stř. (např. v letectví) ná-věst-ní (např. znak) ná-věš-tí stř. (oznámení) ná-vět-ří stř. na-vézt, 1. j. navezu; rozk. na­ vez; přič, navezl, navezen na-vi-ga-ce ž. na-viják, -u m. nabíječ, -e m. na-ví-ječ-ka ž; jedn. 3., 6. -čce (stroj) na-ví-jet, 3. mn. navíjejí i navíjí; rozk. navíjej; přič, navíjel, na­ víjen na-vi-nout, přič, navinut

naživu

261 na-vít, 1. j. naviji i naviju, 3. mn.

navijí i navijou; rozk. navij; přič, navil, navit vlad ná *n í, -ího m. na-vlas přísl. (docela, např. na­ vlas stejný) na>vlé>ci i navléct, l.j. navle­ ču, 3. mn. navlečou; rozk. na­ vleč; přič, navlekl, navlečen na-vlé-kat i navlíkat, podst. jm. navlékání i navlíkání na-vlék-nout i navlíknout, přič, navlékl, navléknul i navlíkl, navlíknul na-vlh-čit na-vlh-nout, přič, navlhl i na-

vlhnul na-vnadit, přič, navnaděn ná-vod, -u m. vo na *d it, 3. mn. navodí; podst.

jm. navodění i navození *nět, na>vo 3. mn. navoní i navonějí; rozk. navoň na-vo-zit, rozk. navoz; přič, na­ vožen vet, na *c ra 3. mn. navracejí i navrací; přič, navracen ná-vrat, -u m. na-vrá-tit (se), rozk. navrať (se); přič, navrácen ná-vrh, -u m. ná-vr-hář, -e m. na-vrh-nout, přič, navrhl, navr­ žen *vrch na přísl. i předl. na-vští-vit, rozk. navštiv; přič. navštíven ná-vyk, -u m. na-vyk‫־‬nout, přič, navykl

na-vy-mýš-let se, 3. mn. navy-

mýšlejí se i navymýšlí se na-vý-sost i na výsost (svr­

chovaně) ► pozn. u dodnes na-vzá-jem příst. vzdor, *na

navzdory

přísl.

i předl. na-vždy, na-vždyc-ky přísl. na za-čát-ku na-zá-la. -y ž. na-za-pře-nou i na zapřenou

(být někde) ► pozn. u dodnes na-zdař-bůh přísl. na zdvih-nout i nadzdvih­ nout, přič. na(d)zdvihl, na(d)zdvižen na-zdvi-ho-vat i nadzdviho­ vat na-ze-le«no i na zeleno (zele­

ně) ► pozn. u dodnes na zí vat se (z ospalosti) *znak na i na znak (na zádech, na záda) na-zpa-měť přísl. na-zvat, 1. j. nazvu; rozk. nazvi, nazvěte i nazvete; podst. jm. nazvání na-zved-nout i nadzvednout, přič.

na(d)zvedl, na(d)zvednut ná-zvo-slo-ví stř. ná-zvo-slov-ný na-zý-vat (se), podst. jm. nazý­

vání (jmenovat) na *ž ít i na-žnout, ► nažnout na-ži-vu i na živu (např. zůstat)

262

nažka naž-ka L na-žnout i nažít, 1. j. nažnu;

rozk. nažni, nažněte; přič, nažal i nažnul, nažat i nažnut; podst. jm. nažnutí na-žrat se, 1. j. nažeru se; rozk. nažer se; přič, nažral se, na­ žrán; podst. jm. nažrání ne-; slova s předponou ne-, kte­ rých se užívá také' kladně, ► pod příslušným slovem klad­ ným, pokud nejsou uvedena zde ne-an-der-tá-lec [-dr-], -lee m. ne-an der-tál-ský [-dr ] ne-an-ta-go-nis-tic-ký

[-nysty-] Ne-a-pol, -e ž.; neapolský ne ar-ti-ku-lo-va-ný [ ty ] ne-be-sa stř. pomn., 2. nebes, 6.

-sích, 7. -sy ne-bes-ký, mn; -ští ne-beš-ťan, -a m. ne-be-tyč-ný ne-bo-zez, -u m., mn. 1., 4.,

7. -y ne-bo-žák, -a m.; nebožačka

ž. ne-bož-ka ž. ne-bož-tík -a m. ne-být, přít, nejsem, nejsi, není

atd.; bud. nebudu; rozk. nebuď; přič, nebyl; podst. jm. nebytí *nost, ne-čin -i ž. ne-čin-ný; nečinně ne-dáv-no přísl. ne-dbal-ky, -lek z. pomn. *dbat, ne 1 j. nedbám; přič, ne­

dbal

ne-dě-le ž, mn. 2. nedělí i neděl

(nedělních dnů), neděl (týdnů); Květná neděle ► pozn. u hospodyně ► pozn. u středa ne-dlou-ho přísl. *če, ne-do-chůd -ete stř, mn. 1., 4. -ata ne-do-pi-ta, -y m. nedopitek. -tku m. ne-dopo-či-ta-tel-ný i nedopočítatelný ne-do-ro-zu-mě-ní stř. ne-do-slý-chat, podst. jm. ne­

doslýchání ne-do-stat se, 3. j. nedostane

se; přič, nedostal se 1. j. nedostojím; přič, nedostál ne-do-uk, -a m. ne-duh, -u m. ne-dut-nout, přič, neduti i nedutnul *do-stát, ne

ne-e-ko-no-m ic-ký ne-es-te-tic-ký [ ty-] fo *rne em-ný; neforemně nefrit, -u m. ne-ga-tiv [-ty- i -tý-], -u m. ne-ga-ti-vis-mus [ zrn-], -ismu i negativizmus, -izmu m. ne-ga-tiv-ní [-ty- i -tý-] neg-li-žé stř. neskl. ne‫־‬gr, -a m. ne-há-ji-tel-ný i nehajitelný ne‫־‬het, nehtu m. ne-hle-dě, nehledíc k něče­

mu, na něco ne *h o-do-vost, ne-ho-ráz-ný

-i ž.

263 ne-hos-tin-nost, -i z. ne-hos-tin-ný; nehostinně ne-chat, 1. j. nechám; rozk. nech

i nechej, nechte i nechejte nechť, nechťsi část. nech-tě, nechtíc přísl. *chuť, ne -ti i -tě z., mn. 1. -ti

i -tě, 3. -tím, 6. -tich, 7. -těmi ne-chu-ten-ství stř. *den ne>je (víc nežjeden) ne-jed-nou, nejedenkrát

(víckrát) nejen-že, nejenomže i ne­ jen že, nejenom že nej-jas-něj-ší nej-ro-zum-něj-ší nej-výš, nejvýše přísl. nej-vyš-ší nej-zaz-ší ne-ka-to-lík, -a m.; nekatolic­ ká z. ně-kdej-ší ně-kdy, někde, někudy atd. ně-ko-li-ka-člen-ný ně-ko-li-ka-den-ní ně-ko-li-ka-ra-men-ný ně-kolikastran-ný ně-ko-li-ka-strun-ný ně-ko-lik-set-krát ne-kon-form-ní; nekonformně ne-kov, -u m. ne-kri-tic-ký [-ty ] ne-kro-log, -u m. ne-kro-tic-ký [ ty-] ne-kró-za i nekrosa, -y ž. nek-tar, -u m. ne-le-gi-tim-ní [-ty-]; nelegi­ timně

neoklasicismus

ne-li ne lid ský, mn. -dští ne-lo-a-jál-ní ne‫־‬má‫־‬lo přísl., 2. st. neméně Ně-mec-ko stř.; Spolková re­ publika Německo; Němec, -mcem., německý, mn. -čti ► pozn. u království ne-měn-nost, -i z. ne-měn-ný; neměnné ne-mlu-vě, nemluvíc o tom *mluv-ňát-ko ne stř. ne-mluv-ně, -ěte stř, mn. 14 ‫״‬.

-ňata ne-moc -i z., mn. 1., 4. -i, 3. -em

i -ím, 6. -ech i -ích, 7. -emi ne‫־‬moc‫־‬nost, -i ž. ne-mo-vi-tý ně mý; němě *lý ne-na-dá ne-na-sy-ta, -y m. i ž. ne-ná-vi-dět, 3. mn. nenávidí

i nenávidějí ne-ná-vist, -i ž. ne-na-vra-ti-tel-ný ne-ná>vrat-ný ne-ob-lom-ný; neoblomně *od-vrat-ný ne ne-o-dym, -u m. ne-o-fa-šis-tic-ký [ ty-] ne-o-fa-šis-mus [ zrn-], -ismu i neofašizmus, -izmu m. ne-o-gén, -u m. ne-o-gen-ní ne-o-chvěj-ný im-pre ne-o s *o i>nis-mus [-nyzm-], -ismu i neoimpresionizmus [ ny-], -izmu m. ne-o-kla-si-cis-mus [-zrn-],

neokolonialismus -ismu i neoklasicizmus. -izmu m. ne-o-ko-lo-ni-a-lis-mus I-nyzm-], -ismu i neokolonializmus [-ny-], -izmu m. ne-olit, -u m. ne-o-li-tic-ký [ ty-] ne-o-lo-gis-mus [ zrn ], -ismu i neologizmus, -izmu m. ne-on [-on i -ón], -u m. neopome-nu-telný i neopominutelný ne-o-re-a-lis-mus [-zrn ], -ismu i neorealizmus. -izmu m. ne-or-ga-nic-ký [ ny-] oel-ný *tne -vlá>da i neovla­ datelný ne-o-vlád-nu-tel-ný Ne-pál. -u m.; Nepálec. -Ice m.; nepálský ne-pa-měť, -ti ž; od nepaměti ne-pod-daj-ný ne-po-hod-nout se. přič, ne­

pohodl se ne‫״‬po-měr, -u m. ne-po-pi-ra-tel-ný i nepopi­ ratelný ne-po-ří-ze-ná, -é ž■; odejít s ne­

pořízenou ne-po-sti-ži-tel-ný ne-po-strá-da-tel-ný i nepo­ stradatelný ne-pro-bá-da-tel-ný i neprobadatelný ne-pro-duk-tiv-ní [ ty- i -tý ] nepro-měn-nost -i z. ne-pro-měn‫־‬ný; neproměn­ ně ne-prů-£vuč-nost. -i z.

264 nepří-tel, -e m., mn. 1. nepřáte­ lé, 2. nepřátel, 7. nepřáteli, ne­ přítelkyně í, mn. 2. -yň i -yní ne-pří-tom-ný; nepřítomně Nep-tun, -a i -u ni. (planeta); Neptun [-tú-], -a m. (římský

bůh) ► pozn. u měsíc nep-tu-ni-um [ tůny ], -nia stř. ne-rad. nerada, nerado ne-ren-ta-bil-ní ne-rez -u m. Ne-ro [ ró], -ona m.; neronský ► pozn. u Cicero ne rost, -u m. ner-va-tu-ra [-tu- i -tú-] ž. ner-vó-za, -y ž. ner-vo-zi-ta z. nerv«stvo stř. ne-řád, -a m. živ. ne-řád. -u m. neživ. ne-řád-stvo stř. ne‫־‬řest, -i ž. ne-sčet-ně-krát ne·sčl·sl·ně·krát ne-sčí-sl-ný ne-sho-da ž. ne-schůd-ný Ne-slo-van, -a m. ► pozn. u cikán ne-smě-lý ne-smi-ři-tel-ný ne-smysl, -u m., mn. 1., 4., 7. -y ne-snáz, -e z. ne-sou-děl-nost, -i z. ne-spo-či-ta-tel-ný i nespočítatelný ne-spra-ved-li-vost i nespra­ vedlnost, -i ž.

nevyvratitelný

265 nést, I. j. nesu; rozk. nes; přič.

nesl, nesen biai t*lne-sta ž. ne-sta-ci-o-nár-ní ne-s-tor, -a m. (stařešina); vl. jm. Nestor ► pozn. u děd ne-stra-ník, -a ni. ne-stran-nost, -i z. ne-stranný, nestranně ne-stříd-mý; nestřídmé ne-svár, -u m. ne-svůj zájm., mn. m. živ. nesví, m. neživ, nesvé, ž. nesvé, stř. nesvá ne-šťast-ník, -a m.; nešťast­ nice z. ne-što-vi-ce ž, mn. 2. -ic ne‫־‬što‫־‬vi‫־‬ce, -ic z. pomn. (cho­

roba) ne-švar, -u m. neť i neteř ž.,jedn. 2. neteře, 3‫״‬

6. neteři, 4. neteř, 7. neteří, mn. 1. neteře 2. -í, 3. -ím atd. ne-to-pýr, -a m.; netopýří ne-tře-ba přísl. ne-třesk, -u m. net-to ne-tý-kav-ka z. ne-u-přím-ný; neupřímně ne-u-ral-gic-ký ne-u-ral-gi-e ž. ne-u-ra-ste-ni-e [-ny-] z. ne-u-ra-ste-nik [ ny ], -a m. ne-u-rit, -u m. ne-ú-ro-da ž. ne-u-ro-log, -a m.; neuroložka ž. ne-u-ro-lo-gi-e ž.

ne u ron, -u m. ne-u-ro-pa-tic-ký [ ty ] ne-u-ro-tik [ ty ], -am.; neuro­ tická z. ne-u-ro-to-xin [ ksi- i -ksí ],

-u m. rne *u ó-za i neurosa, -y z. *ur-va-lec, ne -lee m. *ú-řed-ní ne *to-če-ní ne-ú stř. ne-u-tra-li-za-ce i neutralisace z. ne-u-tron, -u m. ne-u-trum, -ra stř. ne-u^vě-ři-tebný ne-vá-ži-tel-ný i nevažitelný ne-vděk, -u m. ne-vě-dom-ky přísl. ne-vě-do-mý; nevědomě *ví-dá-no; ne nevídáno ne­ slýcháno ne-vi-do-mý; nevidomě ne-vin-ně přísl. ne-vin-nost, -i ž. ne-vin-ný; nevinen, nevinna, nevinno ne-ví-ra ž., jedn. 7. nevírou ne-vmě-šo-vá-ní stř. ne-vo-dič, -e m. ne-vy-po-či-ta-tel-ný i nevy­ počitatelný ne-vý-rob-ní vlov-ný ne *s ý ne-vy-sti-ži-tehný ne-vý-stiž-ný ne-vy-vá-ži-tel-ný i nevyvažitelný ne‫־‬vy‫־‬vi«nu‫־‬tý ne-vy-vra-ti-tel-ný

266

nevyzpytatelný ne-vy-zpy-ta-tel-ný ne-vždy, ne‫־‬vždyc‫־‬ky přísl.

(nikoli vždy) New York [ňujork], -u m.; newyorský, mn. -rští new-ton [ňútn], -u m. (zn. Ny, vl. jm. Newton [ňútn], -a m. ne-xus, -xu m. ► pozn. u tetanus ne-zá-kon-nost, -i ž. ne-zá-kon-ný; nezákonně nezaměst-na-ný m. i příd. jm. ne-za-po^pta-terný i nezapočítatelný ne-zbá-da-tel-ný i nezbadatelný ne-zci-zi-tel-ný ne zda ra -y m. i ž. *zišt-ný ne ne-zkrot-ný ne-zku-še-ný ne-zle-ti-lý ne-zlom-ný; nezlomně ne-zmar, -a m. ne·změ·ni·tel·ný ne-změn-ný ne-změr-ný ne-zna bož-ský, mn. -žští ne-způ-so-bi-lý ne-způ-sob-ný ne-zříd-ka přísl. ne-zú-čast-ně-ný ne-zú-ro-či-tehný ne-zvá-ži-tel-ný i nezvažitelný ne-zvěst-ný ne-zvlá-da-tel-ný i nezvlada­ telný ne-zvyk-lý

než, než-li spojka *žit, ne -u m. Ni-a-ga-ra [ny-] ž■; niagarský;

Niagarské vodopády ► pozn. u rybník Ni-be-lung [ný ], -a m.; nibelunský ni-čem-ník, -a m.; ničemnice

z. ni-čem-ný; ničemně Nie-tzsche [nýče], -tzsche [-če]

i -tzscheho [-če-] m. ► pozn. u Balzac lisus ni'hi *m [-ny-zm-], -ismu i nihilizmus [ ny ], -izmu m. ni-ka [ny-] ž. Ni-ka ra-gu-a [ny-], -guy 1‫ ״‬3‫״‬ 6. -gui, 4. -guu, 7. -guou; Nikaragujec, -jce m.; nikaragujský ni-kl [ny-], -u m. Ni-ko dém [ny-], -a m. Ni-kó-si-e [ny-zi-] ž■; nikosijský ni-ko-tin [ny-tyn i ny-týn], -u m. ni-ko-ti-nis-mus [ ny-zm-], -ismu i nikotinizmus [ ny ],

-izmu m. Nil [nyl], -u m.; nilský nim-rod [ni- i ny-], -a m. nir-vá-na [ny ] z. Ni‫־‬sa [ňi ], -y z., niský nís-těj, -e z. nit, -ti i -tě ž; mn. 1., 4., -ti i -tě,

3. -tím, 6. -tich, 7. -těmi ni-těn-ka z. ni-tě-ný *trát ni [ny-], -u m. ni-trid [ny-], -u m.

267 ni-trit [ny‫]־‬, -u m. ni-t-ro stř. ni-t-ro-ce-lu-ló-za [ny-], -y ž. ni-t-ro-gly-ce-rin [ny-ri- i ny-ri-] i nitroglycerín, -u m. ni-t-ro-le-beč-ní ni-t-rooč-ní ni-bro-to-lu-en [ny-en i ny-én],

-u m. ni-va, -y ž. ni-ve-la-ce [ny-] ž. ni-ve-li-za-ce i nivelisace

[ny-] L niv-ní ni-vó [ny-] stř. neskl. níz-ko, nízce, 2. st. níže, níž n íz-ko-frek-venč-n í níz-ko-tla-ký (např. kotel) nízko-zdviž-ný níz-ký. 2. st. nižší; Nízké Tatry ► pozn. u stadion Ni-zo'zem-sko stř.; Nizoze­ mec, -mce m.; nizozemský ► pozn. u království *že, ní níž (2. st. k nízko) ní-žepodepsa-ný i níže podepsaný ní'ži-na l.; slezská nížina

(geol.); Malá nížina uherská (zeměp.); Podunajská nížina ► pozn. u pánev nržin-ný niž-ší (2. st. k nízký) *be-li>um no [ be- i -bé-], -lia

stř. no-biJi-ta ž■ no-b-le-sa, -y ž. noc. -i ž., mn. 1., 4., -i, 3. -ím, 6.

-ích, 7. -emi

Normandie no-ci-o-nál-ní noc-leh, -u m. noc-le-hár-na, -y ž. noc-lež-na, -y z. No·e, Noema m.; archa Noemova no-e-tic-ký [ ty ] no-e-ti-ka [ ty ] ž no-ha ž■, mn. 2. nohou i noh, 3.

nohám, 6. nohou i nohách, 7. o tělesných údech nohama, ji­ nak nohami ► pozn. u ruka no-hej-bal, -u m. *sled, noh -a m. no mád, -a m. no-mád-ský, mn. -dští no men-kla-tu-ra [-tu- i -tú ] ž no mi-na-ce ž. no mi na lis mus [ ny-zm ], -ismu i nominalizmus [-ny-], -izmu m. no-mi-nál-ní no-mi-na-tiv [-ty- i -tý-], -u m. no-mi-na-tiv-ní [-ty- i -tý-] no-net. -u m. non-sens, -su m. non-stop přísl. i příd. jm. neskl. *ký nor-dic [-dy-] no-rem-ní; noremně No-rim-berk. -a i -u m.; norim­ berský normál, -u m., mn. 1., 4., 7. -y nor-ma-li-za-ce i normalisace z. nor-ma-li-zač-ní i normalisační nor-ma-li-zá-tor i normalisátor, -a m. Nor-man-di-e [-dy-] ž■; Nor-

normativ manďan, -a m.; normand­ ský, mn. -dští nor-ma-tiv [-ty- i -tý-], -u m. nonmo-vat, podst. jm. normo­

vání no‫־‬sič, -e m. nosit, rozk. nos; přič, nošen;

podst. jm. nošení nO’Si-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i; nositel fíádu bílého Iva ► pozn. u cena no-sít-ka, -tek stř. pomn. nos ník, -u m. nos nost, -i ž. no-so-ro-žec, -žce ni.; noso­ rožci nos-tal-gi-e 1. no-ta z. (v hudbě) nó-ta ž. (písemné oznámení) no-tabene no-tář, -e m. no-tic-ka [-ty-) z., jedn. 36 ‫״‬.

-cce no-to-rik -am.; notorička ž. nov, -u m. no-va, -y z. ‫־‬ no-vá-tor, -a m. no ve la, -ýž. no-ve-lis-ta, -y m. no-ve-lis-tic-ký [ ty-] no-ve-li-za-ce i novelisace ž. no-vi-ny, -in z. pomn; *vo-found-land-ský no pes no-vo-kain [ in i -ín], -u m. no-vo-lu-ní stř. no-vo-lun-ní příd. jm. no-vo-man-žel, -a m., jedn. 5. -i,

mn. 1. -ové i -é (ženatí muži),

268 -é (manželský pár), 4. -y i -e, 7. -y i -i no-vo-po-zi-ti-vis-mus [-tyvizm-], -ismu i novopozitivizmus [ ty ], -izmu i novopositivismus [zityvizm],

-ismu m. no-vo-ro-ze-ně, -čte stř, mn. 1‫״‬

4., -ňata no-vo-ro-ze-nec, -nce m. vvar, *tno o -u m. vá no z *k o on-ní no-vum, -va stř. no‫־‬vý; Nový rok (svátek 1. led­

na); Nový svět (Amerika); No­ vý zákon (část bible): Nový Zé­ land; Nová Guinea [gví] ► pozn. u bula noz-dry, -der ž. pomn. žíř no *s tví stř. nož-ka z., mn. 7. o tělesných údech -ama, jinak -ami nu dis-ta [ dy ], -y m. nu-dit. podst. jm. nudění nu-dis-mus [-dyzm-], -ismu i nudizmus [-dy-], -izmu m. nu gát, -u m. nuk le-oid -u m. nuk-le-on, -u m. nuk-le-o-no-vý nuk-le-o-vý nuk-le-us, -eu m. nuk-lid, -u m. nudo-vý nul-tý nu miz ma-ti ka i numisma­ tika [-ty-] ž. nun-ci-us, -cia m. nů-sek, -sku m.

obepnout

269

nůž-ky, nůžek z. pomn. ný-brž spojka Nym-burk, -a i -u m.; nymbur­ ský, mn. -rští nym-fa, -y ž. nýt, -u m.

*tnu it, přič, nucen trič hu *n í nu-tri e ž., mn. 2. -rií nu‫*׳‬n tiv tri í [ty- i -tý] nuz-ný nůž, nože m. nu-že nuž část.

O o, ó citosl. o-á-za i oasa, -y z. oba m., obě z. a stř., 2., 6. obou,

3., 7. oběma ► pozn. u dva *bal, O -u m., mn. 1., 4., 7. -y o-ba-leč, -e m. ► pozn. u činitel ► pozn. u dotazník sko-práv ob-čan *n í (k občan­ ské právo) ► pozn. u anatomicko-fyziologický ob-čan-ský; Občanská demo­

kratická strana ► pozn. u strana ob-dél-ník, -u i -a m. ob-den i ob den (každý druhý den) ob-den-ní ob-dr-žet, 3. mn. obdrží ob-duk-ce z. ob-dukč-ní o-bec. obce z. obecní (např. dům); Obecni

dům (v Praze); Obecni úřad v (Černošicích)

► pozn. u ministerstvo o-bec-ný (např. zájem) o-běd-vat. 1. j. obědvám o-be-hnat, 1. j. obeženu; rozk.

obežeň; přič, obehnal, obehnán o-běh-nout, přič, oběhl o-bě-ho-vý (např. fond) o-be-hrát, 1. j. obehraji i obehra-

ju, 3. mn. obehrají i obehrajou; rozk. obehraj i obehrej; přič. obehrál, obehrán; podst. jm. obehráni obejít, 1. j. obejdu; rozk. obe­ jdi, obejděte; přič, obešel, obe­ šla; podst. jm. obejití *bejmout, o 1. j. obejmu; přič. objal i obejmul, objat; podst. jm. obejmutí i objetí o-be-lhat, 1. j. obelžu, 3. mn. obelžou; rozk. obelži; podst. jm. obelhání *lisk, o-be -u m. o-be-lstít, přič, obelstěn o-be-mknout, přič, obemkl, obemknut o-be-my-kat i obmykat o-be-pnout, I. j. obepnu; rozk.

obesílat

obepni, obepněte; přič, obepnul i obepjal, obepnut i obepjat; podst.jm. obepnutí (např. ruka­ ma) i obepětí (např. myšlenka­ mi) o-be-sí-lat i obsílat. podsi. jm. obesílání i obsílání o-bě-sit, rozk. oběs; přič, oběšen obe-slat, 1. j. obešlu, 3. mn. obešlou; rozk. obešli, podst. jm. obeslání o-be-střít, 1. j. obestřu, 3. mn. obestřou; rozk. obestři; přič. obestřel, obestřen oběť, -ti ž., mn. 4. -ti, 3. -tem i -tím, 6. -těch i -tich, 7. -ťmi o-bě-tiš-tě. -iště stř, mn. 2. -išť o-be-zdít, 1. j. obezdím, 3. mn. obezdí; rozk. obezdi; přič, obe­ zdil, obezděn o-be-zná-mit, rozk. obeznam, obeznamme; přič, obeznámen o-bě-žhvo stř. o-běž-ník, -u m. obhájce -ce m., jend. 5. -ce; obhájkyně ž., mn. 2. -yň i -yní ob-haji-tel-ný i obhajitelný ob-há-jit, rozk. obhaj *hléd-nout ob i obhlídnout, přič, obhlédl, obhlédnul i obhlídl, obhlídnul ob-hlí-žet, 3. mn. obhlížejí i ob­ hlíží ob-chá-zet, 3. mn. obcházejí i obchází *chod, ob -u m. ob-chod-ník, -a m.; obchod­ nice z.

270 ob-chvat, -u m. o-bíjet, 3. mn. obíjejí i obíjí o-bí-lit rozk. obil i obili o-bil-nář-ství stř. o-bil-ni-na i obilovina ž. o-bí-rat, podst. jm. obírání o-bít, 1. j. obiji i obiju, 3. mn.

obijí i obijou; rozk. obij; přič. obil, obit; podst. jm. obití objed-ná-va-tel i objedna­ vatel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i ob jek-tiv [ ty- i -tý-j, -u m. ob jek-ti-vis-mus [-ty-zm-], -ismu i objektivizmus [ ty-], -izmu m. objem, -u m. objet, 1. j. objedu; rozk. objeď; přič, objel, objet; podst. jm. ob­ jetí ob-je-tí i obejmutí stř. (k obe­ jmout) objev, -u m. obje-vit (se), podst. jm. objevení objezd, -u m. ob-jez-dit, přič, obježděn i ob­ jezděn objí-mat, podst. jm. objímání ob-jíž-dět, 3. mn. objíždějí i ob­ jíždí objížď-ka ž; mn. 2. -děk ob klad, -u m. ob-klá-dač i obkladač, -e m. ob klá dač-ka 1‫ ״‬jedn. 3., 6. -ěce ob-klá-dač-ský i obkladačský (např. práce), mn. -čští ob-klá-dat, podst.jm. obkládání ob klad-ní (např. zeď) kla ob d *v ý o (např. sklo)

obrana

271

o-blýs-kat (se), podst. jm. oblýsob-klí-čit, rozk. obklič kání ob-lak. -u m., mn. 14 ‫״‬. oblaky ob-měk-čit i siř. oblaka, 2. oblaků i oblak ob mě na ž. obdast, -i í, mn. 1., 4. -ti, 3. ob‫־‬měn‫־‬ný -tem, 6. -těch, 7. -tmi ob-my-katz obemykat *lá-zek, ob -zku m. ob-ná-šet, 3. mn. obnášejí z ob­ ob-lé-ci i obléct, l.j. obleču, 3.

mn. oblečou; rozk. obleč; přič. oblekl, oblečen *lé-hat, ob podst. jm. obléhání ob«lé-ha‫־‬tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i ob-leh-nout, přič, oblehl, oble­

žen ob-lek, -u m. ob-lé-kat i oblíkat, podst. jm.

oblékání i oblíkání ob-lék-nout i oblíknout, přič.

oblékl, obléknul i oblíkl, oblíknul ob lé tat i oblítat podst. jm. oblétání z oblítání ob-le-tět, 3. mn. obletí obdét-nout z oblítnout, přič. oblétl, oblétnul z obliti, oblítnul ob-lí-be-nec, -nce m.; oblí­ benka z oblíbenkyně z., mn. 2. -yň z -yní ob-lí-bit si, rozk. oblib si ob-li-ga-ce ž. ob-lí-zat, 1. j. oblížu z oblízám, 3. mn. oblížou z oblízají; rozk. obliž z oblízej ob-líz-nout, přič, oblízl i oblíznul ob-lou-dit, rozk. obloudí i oblud; přič, oblouzen z obluzen; podst. jm. oblouzení i obluzení

náší Ob-nos, -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y ob-no-sit, rozk. obnos; přič, ob­

nošen o-bo-ha-tit, přič, obohacen o-bo-ja-ký o-bo je; obojí *ný o-boj-stran z oboustran­ ný; obojstranné z obou­ stranně o-boj-ži-vel-ník, -a m. o-bol i obolos z obolus, -lu

m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. oboly o‫־‬bor, -u m. o-bo-ra ž■; Královská obora

(Stromovka v Praze), obora Hvězda o-bou-nož příst. o-bou-ruč příst. o-bousměr-ný obout, I. j. obuji i obuju, 3. mn.

obují z obujou; rozk. obuj; přič. obul, obut; podst. jm. obutí obr, -a m.; obryně í, mn. 2. obryň z obryní ob-rá-bět, 3. mn. obrábějí i obrá­ bí ob-ra-cet, 3. mn. obracejí i obra­ cí; přič, obracen o-bra-na ž■; Obrana národa (or­ ganizace)■, Civilní obrana České republiky; Rada obrany státu

272

obránce

o-brán-ce, -ce m., jedn. 5. -ce; obránkyně 1‫ ״‬mn. 2. -yň

i -yní o-bran-ný; obranně bra o *n y-schop-ný ob-rat. -u m. o-brat, 1. j. oberu, 2. j. obereš,

3. mn. oberou; rozk. ober; přič, obral, obrán; poďst. jm. obrání ob-ra-tel, -tle m., mn. 7. -tli ob-ra-tiš-tě, -iště stř., mn. 2. -išť ob-rá-tit, rozk. obrať; přič, obrá­ cen ob-rat-ník, -u m.; obratník Raka, Kozoroha ► pozn. u měsíc *raz. ob -u m., mn. 4., 7. -y ob-ra-zit, rozk. obraz; přič, obra­ žen ob-ra-zo-vě-čís-li-co-vý (např. převodník) ► pozn. u anatomicko-fyziologický ob-rá-žet, 3. mn. obrážejí i obrá­

ží; přič, obrážen

ob-ruč, -e z. ob-růst, /. j. obrostu; rozk. ob­

rosť; přič, obrostl ob‫־‬rys, -u m., mn. 1., 4., 7. -y ob-řad-ní (např. síň) ob-řad-ný (okázalý) *sa-dit, ob přič, obsazen ob-sah, -u m. ob-sáh-nout, přič, obsáhl, obsa­

žen (v čem) i obsáhnut (zra­ kem) ob-sce-ni-ta [-ny-] ž. ob-scén-ní ob-scén-nost, -i ž. obser-va-toř [-se ], -e ž■ ob-se-se [-sese] ž. ob ses-ní [ ses-] ob-síl-ka ž. ob-sí-lat i obesílat, podst. jm.

obsílání i obesílání ob-skur-ní ob-slou-žit, rozk. obsluž ob-sta-rá-vat, podst. jm. obsta­

rávání ob-sta-rož-ní i obstarožný *stát, ob /. j. obstojím; rozk. ob?

ob-ro-dit, přič, obrozen; podst.

stůj; přič, obstál (osvědčit se)

jm. obrození ob-rok i ob rok (každý druhý rok) *bit, ob-rou rozk. obrub i obroubí ob-rouč-ka ž.,jedn. 36 ‫״‬. -čce obrousit, rozk. obrus; přič. obroušen ob·ro-zení stř.; národní obro­ zení obrtlík -u m. ob-ru-beň, -bně ž. ob-rub-ník. -u m.

ob-sta-vět. 3. mn. obstavějí i ob­

staví; rozk. obstavěj i obstav; přič, obstavěl, obstavěn ob-sta-vit, 3. mn. obstaví; rozk. obstav; přič, obstavil, obstaven ob-stou-pit, rozk. obstup *ce ob-struk z. obstrukč-ni ob-stři-hat i obstříhat, podst.

jm. obstřihání i obstříhání ob-střih nout, přič, obstřihl,

obstřižen

oceánografie

273 ob-střik, -u m. ob-sypat (dok.), 1. j. obsypu

i obsýpám; rozk. obsyp i obsý­ pej; podst.jm. obsypání ob-sý-pat (nedok.), 1. j. obsý­ pám; rozk. obsýpej; podst. jm. obsýpání ob-šít, 1. j. obžiji i obšiju, 3. mn. obžijí i obžijou; rozk. obžij; přič, obžil, obžit ob-tá-čet, 3. mn. obtáčejí i obtá­ čí ob-táh-nout, přič, obtáhl, obtažen ob-té-ci i obtéct, 3. mn. obtečou; rozk. obteč; přič, obtekl ob-té-kat, podst. jm. obtékání ob-tisk-nout, přič, obtiskl, obtižtěn i obtisknut ob tíž, -e ž■ ob-tí-žit, rozk. obtiž i obtíži o-bu-šek, -šku m. o-buv, -i z. obvaz, m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y ob-vá-zat, 1. j. obvážu, 3. mn. obvážou; rozk. obvaž; podst. jm. obvázání ob-ví-jet, 3. mn. obvíjejí i obvíjí *vod, ob -u m. ob-vod-ní; Obvodní zastupitel­ stvo městské části Praha 5 ► pozn. u ministerstvo bej, o *č y -e m. o-bý-vat podst. jm. obývání o-by-va-tel, -e m., mn. 1. -é, 2. -telů i -tel, 7. -i POZNÁMKA

Druhý pád č. mn. Původní tvar bez koncovky má

dnes už jen několik jmen obec­ ných i vlastních: přátel, obyva­ tel, tisíc, peněz (platidlo), ale penízů (jednotlivé mince), Hrad­ čan, Vinohrad.

o‫׳‬by‫־‬va‫־‬tel‫־‬ný i obývatelný *zor, ob -u m. ob-zvláš-tě, obzvlášť ob ža lo-ba. -y ž. ob-žín-ky, -nek ž. pomn. ob-živ-nout, přič, obživl o-ce-án, -u m.; Atlantský oceán,

Indický oceán. Severní ledový oceán ► pozn. u rybník O-ce-á-ni-e [-ny-j í; oceánijský POZNÁMKA

Počáteční velké písmeno píšeme u světadílů, zemí, krajin apod.: Evropa, Polynésie. Balkán, Mo­ rava, Středomoří, Polabí, Krá­ lovéhradecko, Haná, Sever (se­

verní oblasti země, severní státy USA apod.), Západ (hospodář­ sky vyspělé státy záp. Evropy a Severní Ameriky), Orient (ale se­ ver, západ - světové strany), Jižní Amerika. Střední Asie, Latinská Amerika, Bílá Rus, Černá Hora, Horní Slezsko, Ohňová země. Nový svět (Ame­ rika), Divoký západ. Blízký vý­ chod, Český ráj, ale jižní Evro­ pa (přívlastek jižní není součástí

zeměpisného vlastního jména); o-ce-á-no-gra-ft-e z.

ocel

274

-i i -e ž■; mn. /., 4. -i i -e, 3. -ím, 6. -ích, 7. -emi o-celot, -a m. o‫־‬ce4o‫־‬ryjec, -jce i ocelorytec, -tce m. o-cet, octa m. o-ci-tat se i ocitat se o-citnout se i octnout se, 1. j. ocitnu se i octnu se; přič, oci­ tl se, ocitnul se i octl se, octnul se oc-tan, -u m. o-cún, -u m. oče-sat, 1. j. očešu i očesám, 3. mn. očešou i očesají; rozk. očeš i očesej; podst. jm. očesání oči ž■ mn., 2. očí, 3. očím, 6. očích, 7. očima *cel, o

POZNÁMKA

Stará čeština měla pro označení dvou osob nebo předmětů dvojné číslo neboli duál. Dnes se jeho zbytky udržují u jmen označují­ cích části lidského těla vyskytují­ cí se v páru: oči, uši, ruce, nohy, prsa. Všechny tvary jsou zacho­ vány jen u jmen oči, uši. Pokud mají význam jiný (přenesený), skloňují se pravidelně podle vzo­ ru město: 1. p. oči, očka 2. p. očí, oček 3. p. očím, očkám/-ům 4. p. oči, očka 5. p. oči!, očka! 6. p. (o) očích, očkách 7. p. očima, očkama

uši uší uším uši uši! uších ušima

1. p. oka 2. p. ok

ucha uch

3. p. okům/-ám 4. 5. 6. 7.

p. p. p. p.

oka oka! (o) okách oky

uchům/ -ám ucha ucha! uchách uchy

Poznámka: Tvary s koncovkou -ám (okám, uchám, očkám, očičkám, ouškám) je možné po­

važovat za spisovné i tehdy, jestli­ že jich je užito v přeneseném vý­ znamu (očko - soukromý detektiv). očis-tit, rozk. očisti i očist’; přič.

očištěn i očištěn očiš-ťo-vat i očisťovat, podst.

jm. očišťování i očisťování oči-vid-ný oč-ko-vat, podst. jm. očkování ó-da ž. od-běh-nout, přič, odběhl od-bě-ra-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i od-bí-hat, podst. jm. odbíhání od-bí-jet, 3. mn. odbíjejí i odbíjí od-bí-rat i odebírat, podst. jm.

odbírání i odebírání od-bít, l.j. odbiji i odbijú; 3. mn.

odbijí i odbijou; rozk. odbij; přič, odbil, odbit; podst. jm. od­ bití od‫־‬bo‫״‬ry, -ů m. mn. od-být, 1. j. odbudu i odbydu; rozk. odbuď; přič, odbyl, odbyt; podst. jm. odbytí ‫׳‬ od-by-tiš-tě, -iště stř, mn. 2. -išť od-byt-né, -ého stř. od-bý-vat, podst. jm. odbývání od-ci-zit, přič, odcizen odčíst i odečíst, 7. j. odečtu;

275 rozk. odečti, odečtěte; přič, od­ četl i odečetl, odčetla i odečetla i odečtla, odečten; podst. jm. odečtení od-čí-tač-ka í, jedn. 36 ‫״‬. -čce od-čítat i odečítat, podst. jm. odčítání i odečítání od-da-cí (např. list) od-dále-ný od-dá-lit, rozk. oddal; přič, od­

dálen od-da-nost, -i t od-da-ný; oddaně *dat, od 1. j. oddám; podst. jm.

oddání od-dá-vat, podst. jm. oddávání od-dav-ky. -vek ž. pomn. od-dech-nout (si), přič, odde­

chl (si); podst. jm. oddechnutí od-dě-le-ní stř. od-dě-lit, přič, oddělen od-de-nek. -nku m. od-des-ti-lo-vat [ ty-] od-díl, -u m., mn. 4., 7. -y od-dis-ku-to-vat [-dy-] oddispo-no-vat [-dy-] dych od *n out (si) i oddých­ nout (si), přič, oddychl (si)

i oddýchl (si) o-de bí-rat i odbírat, podst.

jm. odebírání i odbírání o-de-brat, 1. j. odeberu, 2. j.

odebereš, ..., 3. mn. odeberou; rozk. odeber; přič, odebral, odebrán; podst. jm. odebrání o-de-čet. -čtu m. o-de-číst i odčíst. 1. j. odečtu; rozk. odečti, odečtěte; přič. odečetl i odčetl, odečetla

oděrka i odečtla i odčetla, odečten; podst. jm. odečtení o-de-čí-tat i odčítat, podst. jm. odečítání i odčítání o-de-dáv-na příst. o>de-hnat, 1. j. odeženu i odženu; rozk. odežeň i odžeň; přič. odehnal, odehnán o-de-hrát, /. j. odehraji i odehraju, 3. mn. odehrají i odehrajou; rozk. odehraj i odehrej; přič. odehrál, odehrán; podst. jm. odehrání o-de-jít, 1. j. odejdu; rozk. ode­ jdi, odejděte; přič, odešel, ode­ šla; podst. jm. odejití o-de-jmout i odnít, 1. j. ode­ jmu; přič, odňal, odňat; podst. jm. odnětí o-de-mknout, přič, odemkl, odemčen i odemknut odemlít, 1. j. odemelu; rozk. odemel; přič, odemlel, odemlet o-de-my-kat i odmykat o-de-pí-nat i odpínat, podst. jm. odepínání i odpínání o-de-pi-so-vat i odpisovat *de-pnout, o 1. j. odepnu; rozk. odepni, odepněte; přič, odepnul i odepjal, odepnut i odepjat; podst. jm. odepnutí o-de-přít, 1. j. odepřu, 3. mn. odepřou; rozk. odepři; přič. odepřel o-de-psat, 1. j. odepíšu i odepí­ ši, 3. mn. odepíšou i odepíší; rozk. odepiš; přič, odepsal, ode­ psán; podst. jm. odepsání o-děr>ka ž.

Oděsa

*sa, 0>dě

276

-y ž., oděský. mn.

oděští o-de-sídat, podst.jm. odesílání o-de-sída-tel i odesilatel.

-e m., mn. 1. -é, 7. -i o-deslat 1. j. odešlu, 3. mn. odešlou, rozk. odešli; podst. jm. odeslání *stlat, o-de 1. j. odestelu; přič. odestlal, odestlán o-de-stý-lat, podst. jm. odestýlání o-detnout i odtít, 1. j. odetnu; rozk. odetni, odetněte; přič, od­ tál i odetnul, odťat i odetnut; podst. jm. odtětí i odetnutí o-děv-nic-tví stř. o-de-všad i odevšud přísl. o-de-vzdat, I. j. odevzdám, 3. mn. odevzdají; rozk. odevzdej; přič, odevzdal, odevzdán; podst. jm. odevzdání dždy o *v e i odvždy přísl. o-dezí-rat i odzírat podst. jm. odezírání i odzírání o-de-znít i odznít, 3. j. od(e)zní, 3. mn. od(e)zní i od(e)znějí; rozk. od(e)zni; přič. od(e)zněl; podst. jm. od(e)znění odhadce, -ce m., jedn. 5. -ce od-há-nět, 3. mn. odhánějí i od­ hání od-há-zet, 3. mn. odházejí i odhází od-hlá-sit, rozk. odhlas; přič. odhlášen od-hmy-zit, podst. jm. odhmyzení

od-ho-dit, přič, odhozen *hoz, od -u m., mn. l.,4., 7. -y od-chá-zet, 3. mn. odcházejí

i odchází od-chlí-pit (se), rozk. odchlip

(se) od-chlíp-nout (se), přič, od-

chlípl (se) od-chli-po-vat (se) od-cho-va-nec, -nce m. od-chý-lit (se), rozk. odchyl (se) od-chyt, -u m. ó-dic-ký [-dy-] (k óda) odí-rat, podst. jm. odírání o-dít, 1. j. oději i oděju, 3. mn.

odějí i odějou; rozk. oděj; přič. oděl, oděn; podst. jm. odění o-dí-vat, podst.jm. odívání od-i-zo-lo-vat od-jak-ži-va přísl. odjet, 1. j. odjedu; rozk. odjeď;

přič. od(e)jel; podst.jm. odjetí odji-nud přísl. od-jis-tit, rozk. odjisti i odjisť,

odjistěte i odjisťte; přič, odjištěn od-jíž-dět, 3. mn. odjíždějí i od­ jíždí odkalová-ní stř. od-ka-pá-vač, -e m. od-káp-nout, přič, odkápl od-kaz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y od-ká-zat, I. j. odkážu, 3. mn. odkážou; rozk. odkaž; podst. jm. odkázání od-kdy přísl. od-klá-dač i odkladač, -e m. od-klá-dat, podst. jm. odkládá­ ní

odmlada

277 od-klá-nět, 3. mn. odklánějí

i odklání od-klá-pět, 3. mn. odklápějí

i odklápí od-kli-dit, přič, odklizen od>kliz, -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y od-klí-zeč, -e m. od-klí-zet, 3. mn. odklízejí i od­

klízí od-ko-lé *b at se i odkolíbat se, podst. jm. odkolébání i od-

kolíbání

od-lé-vat i odiívat. podst. jm.

odlévání i odlívání od-lé-zat i odlízat, podst. jm.

odlézání i odlízání od-lézt, I. j. odlezu; rozk. odlež;

přič, odleží od-le-žet, 3. mn. odleží od-lí-čit (se), rozk. odlič (se) od-lid-štit, přič, odlidštěn;

podst. jm. odlidštění od-líp-nout, přič, odlípl i odlíp-

nul

od-ko-pat. 1. j. odkopu i odko­

od-lít, 1. j. odliji, odleji i odliju,

pám, 3. mn. odkopou i odkopa­ jí; rozk. odkopej od-kos-tit, přič, odkostěn od-krá-jet, 3. mn. odkrájejí i odkrájí od-krýt, 1. j. odkryji i odkryju, 3. mn. odkryjí i odkryjou; rozk. odkryj; přič, odkryl, odkryt od-kryv, -u m. od-krý-vat, podst. jm. odkrývání od-kud. odkudpak přísl. od-kud-ko-li i odkudkoliv pří­ sl. od-kud-si přísl. od-kvést i odkvíst, 3. j. odkve­ te; rozk. odkveť; přič, odkvetl od-kvé-tat i odkvítat, podst. jm. odkvětání i odkvítání od-la-ďo-vač, -e m. od-la-ko-vač, -e m. od-lé-tat i odlítat, podst. jm. odlétání i odlítání *tět, od-le 3. mn. odletí od-lét-nout i odlítnout, přič. odlétl, odlétnul i odliti, odlítnul

odlejú, 3. mn. odlijí, odleji i odlijou, odlejou; rozk. odlij i od­ lej; přič, odlil, odlit; podst. jm. odlití od-li-tek, -tku m. od-liv, -u m. od-lov, -u m. od-luč-né, -ého stř. od-lu-čo-vač, -e m. od-lu-ka 1. od-ma-la i od mala (oddětství) ► pozn. u dodnes *ma>lič od ‫׳‬ka i od malička (od dětství) ► pozn. u dodnes od-mas-tit, rozk. odmasti i odmasť; přič, odmaštěn od-maš-ťo-vač, -e m. od-mě-nit, podst. jm. odměnění od-měr, -u m. od-mést, I. j. odmetu; rozk. od­ meť; přič, odmetl, odmeten od-mí-tat, podst. jm. odmítání *mít-nout, od přič, odmítl od-mla-da i od mlada (od mládí)

odmlčet se od-mLčet se, 3. mn. odmlčí se od-moc-ně-nec, -nce m., jedn.

4. -nce, mn. 1. -nci i -nce od-moc-rihna ž. od-moc-ni-tel, -e m., jedn. 4. -e,

mn. 1. -é i -e; 7. -i od-mra-zit, rozk. odmraz; přič.

odmražen od-mrš-tit, rozk. odmršti, od­

mrštěte; přič, odmrštěn od-my-kat i odemykat *lit od-mys i odmyslet, 3. mn.

odmyslí i odmyslejí; rozk. od­ mysli; přič, odmyslil i odmys­ lel, odmyšlen odmýšlet, 3. mn. odmýšlejí i odmýšlí; přič, odmýšlen od-naproti příst. od-ná-šet, 3. mn. odnášejí i od­ náší od *n a e-dáv i od nedávna (nedávno) ► pozn. u dodnes *kud od>ně příst. od-nést, 1. j. odnesu; rozk. odnes; přič, odnesl, odnesen od-ně-tí stř. od-ní-mat, podst.jm. odnímání od-nít i odejmout, ► ode­ jmout 4 odnosit, rozk. odnos; přič, od-

nošen od-nož, -e ž. od oka (podle odhadu) od-o-sob-nit, podst. jm. od­

osobnění od *p ad, -u m. od-pad-li-ce ž. od-pad-lic-ký

278 od-padlic-tví stř. od-pad-lík, -a m. od-pad-nout, přič,

odpadl; podst. jm. odpadnutí od-par, -u m. od-pá-rat, 1. j. odpářu i odpá­ rám, 3. mn. odpářou i odpárají; rozk. odpárej; podst. jm. odpá­ rání od-pich, -u m. od-pích-nout, přič, odpíchl i odpíchnul od-pí-nat i odepínat, podst. jm. odpínání i odepínání od-pí rat (k odepřít) *pis, od -u m., mn. 1., 4., 7. -y pat od s *v o i i odepisovat od-plá-cet, 3. mn. odplácejí i odplácí; přič, odplácen od-pla-tit, přič, odplacen *pliv-nout, od přič, odplivl; podst. jm. odplivnutí od-plí-žit se, rozk. odpliž se ply od *n íě stř. odply-ňování stř. od-plý-vat, podst. jm. odplývání od po-čet, -čtu m. od-po-či-nek, -nku m. od-po-či-nout si i odpočnout si, 1. j. odpočinu si i odpočnu si; rozk. odpočiň si i odpočni si; přič, odpočinul si, odpočnul si i odpočal si, odpo­ činut, odpočnut i odpočat od-po-číst, I. j. odpočtu; rozk. odpočti, odpočtěte; přič, odpo­ četl, odpočetla i odpočtla, od­ počten; podst. jm. odpočtení

odsoudit

279 od-po-čí-tat, podst. jm. odpočí­

tání od-po-či-ta-tel-ný i odpočita­ telný od-po-čí-vár-na, -y ž. od-po-čí-vat, podst. jm. odpočí­

od-pus-tit, rozk. ■ odpusť; přič.

odpuštěn; podst. jm. odpuštění od-pust-ky, -ů m. pomn. odpykat Od-ra ž.; oderský *dit, od-ra přič, odrazen; podst.

vání

jm. odrazení 1. j. oderu, 2. j. odereš, ..., 3. mn. oderou; rozk. oder; přič, odral, odrán od-raz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y od-ra-ziš-tě, -iště stř., mn. 2. -išť i odpouští od-ra-zit, rozk. odraz; přič, odra­ od-po-věď, -i ž; mn. 14 ‫״‬. -di, 3. žen -dím, 6. -dích, 7. -dmi i -dmi od-rá-žet, přič, odrážen od-po-vě-dět, 1. j. odpovím, 3. od-ro-dit se, přič, odrozen mn. odpovědí; rozk. odpověz; od-ří-ci i odříct i odřeknout, přič, odpověděl, odpověděn; 1. j. odřeknu; rozk. odřekni; podst. jm. odpovědění přič, odřekl, odřeknut; podst. od-po-věd-nost i zodpověd­ jm. odřeknutí nost, -i z. odří-kat (se), podst. jm. odříká­ od-po-věd-ný i zodpovědný ní od-po-ví-dat, podst. jm. odpoví­ od-řít. 1. j. odřu, 3. mn. odřou; dání rozk. odři; přič, odřel, odřen od-pra-dáv-na i od pradávna od-říz-nout, přič, odřízl i odříz­ (dávno) nut ► pozn. u dodnes od-sa-dit, přič, odsazen od-sát, 1. j. odsaji i odsajú, 3. pit, od *s ro rozk. odpros; přič. mn. odsají i odsajou; rozk. od­ odprošen saj; přič, odsál, odsát i odsán; od-prýs-kat, podst. jm. odprýspodst. jm. odsátí i odsání kání od-sá-vač i odsavač, -e m. od-prýsk-nout, přič, odprýskl od-stá-vat, podst. jm. odstávání od-pře-du přísl. od-se-dět, 3. mn. odsedí;' podst. pat od *h ří-sa jm. odsedění i odsezení od-při-sáh-nout, přič, odpřisáod-sho-ra přísl. hl, odpřisáhnut sit, *řod í rozk. odsiř od-púr-ce, -ce m., jedn. 5. -ce; *dit, od-SOU rozk. odsud; přič. odpůrkyně ž., mn. 2. -yň odsouzen; podst. jm. odsouzení i -yní

od-po-led *n e, -e stř, mn. 7. -y; odpoledne přísl. od‫־‬por, -u m. od-po-slech, -u m. od-pouš-tět, 3. mn. odpouštějí

*rat, od

280

odspodu od-spo-du přísl. od-sá-vat. podst. jm. odsávání od-sta-vec, -vce m. odsta-vit, přič, odstaven od-stín, -u m. od-stí-nit, rozk. odstiň stou od *p it, rozk. odstup od-stře-dit, přič, odstředěn od-střel, -u m., mn. 4., 7. -y od-střihat i odstříhat, podst.

jm. odstřihání i odstříhání odstřihá-vat i odstříhávat od-střihnout, přič, odstřihl,

odstřižen od-střík-nout, přič, odstříkl od-stři-žek, -žku m. odstup -u m. od-su-dek, -dku ni. od-sun, -u m. od-suv-ník, -u m. od-sy-pat (dok.), 1. j. odsypu

i odsypám; rozk. odsyp i odsypej; podst. jm. odsypání odsý-pat (nedok.), 1. j. odsýpám; rozk. odsýpej; podst. jm. odsypání od-škrá-bat í odškrabat. 1. j. odškrábu, odškrábu i odškrábám, odškrabám; rozk. odškrab, odškrábej i odškrabej; podst. jm. odškrábání i odškrábání od-škráb-nout, přič, odškrábl od-ště-pek, -pku m. od-ště-pe-nec. -nce m. od-ští-pat, 1. j. odštípu i odští­ pám; rozk. odštípej; podst. jm. odštípání od-štíp-nout, přič, odštípl *tah, od -u m.

od-táh-nout, přič, odtáhl, odta­

žen *tod-tam ud přísl. od té ci i odtéct, 3. mn. odte­

čou; rozk. odteč; přič, odtekl od-tí-nat, podst. jm. odtínání odtít i odetnout ► odetnout od-tlou-ci i odtlouct, /. j. od-

tluču, 3. mn. odtlučou; rozk. odtluč; přič, odtloukl, odtlučen od tok, -u m. od-trh-nout, přič, odtrhl i odtrh­ nul, odtržen o-dú-čto-vat o-du-hli-čit odu-mí-rat/W,« jm. odumírání *mřít, o-du 3. j. odumře, 3. mn.

odumřou; rozk. odumři; přič. odumřel o-dů-vod-nit, podst. jm. odůvod­ nění *děč od-vá i odvaděč, -e m. od-vá-dět, 3. mn. odvádějí i od­ vádí; přič, odváděn od-vát, 3. j. odvěje, 3. mn. odvějí i odvějou; přič, odvál, odvát od‫״‬vá-zat, 1. j. odvážu, 3. mn. odvážou; rozk. odvaž; podst. jm. odvázání od-vá-žet, 3. mn. odvážejí i od­ váží vit, od *ž á rozk. odvaž od-váž-li-vec, -vce m. od-vče-ra přísl. od-věs-na ž. od-vést, 1. j. odvedu; rozk. od­ veď; přič, odvedl, odveden od-vézt, 1. j. odvezu; rozk. od­ vez; přič, odvezl, odvezen

ohlížet se

281 od-ví-jet, 3. mn. odvíjejí i odvíjí od-vlé-ci i odvléct, 1. j. odvle­

ču, 3. mn. odvlečou; rozk. od­ vleč; přič, odvlekl, odvlečen od-vlé-kat i odvlíkat, podst. jm. odvlékání i odvlíkání od-vlék-nout i odvlíknout, přič, odvlékl, odvléknul i odvlíkl, odvlíknul od-vo-dit, přič, odvozen od-vo-la-cí (např. řízení) *voz, od -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y od-voz-ce. -cezn., jedn. 5. -ce od-vo-zit, rozk. odvoz; přič, od­ vožen *cet, od-vra 3. mn. odvracejí i odvrací; přič, odvracen od-vrá-tit, rozk. odvrať; přič, od­ vrácen od-vrh-nout. přič, odvrhl, odvr­ žen od-vy-kat (si) od-vyk-nout (si), přič, odvykl (si) od-vzdu-šit i odvzdušnit od-vzdu-šo-vat i odvzdušňo-

i odeznít, 3. j. od(e)zní, 3. mn. od(e)zní i od(e)znějí; rozk. od(e)zni; přič. od(e)zněl; podst. jm. od(e)znění od-zvá-nět, 3. mn. odzvánějí i odzvání o-fen-zi-va [ zi- i -zí-] i ofenzí­ va i ofensiva, -y ž. o-fen-ziv-ní i ofensivní [ zii -zí-] i ofenzivní

*znít od

o-fi-ci-ál-ní o-fi-na ž. of-sajd, -u m. ofset, -u m. of-tal-mo-lo gi-e ž oh i och citosl. o-han-bí stř. o-há-nět se. 3. mn. ohánějí se

i ohání se o-hař, -e m. o-hbí stř. o-heň, ohně m. o-hlas, -u m., mn. 1., 4., 7. -y o-hlá-sit, rozk. ohlas; přič, ohlá­

šen

vat od-vždy i odevždy přísl. o-dy-se-a. -ey i -eje ž; 3., 6. -eji,

o-hláš-ky, -šek z. pomn. o-hla-šo-va-tel, -e m., mn. 1. -é,

4. -eu, 7. -eou i -ejí (bludná pouť); Odyssea (starořecký epos) O-dys-se-us. -ssea m. ► pozn. u Aristoteles od-za-du přísl. od-zdo-la přísl. od-zí-rat i odezírat, podst. jm. odzírání i odezírání od-znak. -u m.

o-hla-šov-na, -y ž. o-hláv-ka ž. o-hle-dat dok. (k hledat) o-hléd-nout se i ohlídnout se, přič, ohlédl se, ohlédnul se

7.-i

i ohlídl se, ohlídnul se o-hlí-dat (např. dítě), podst. jm.

ohlídání o-hlí'žet se, 3. mn. ohlížejí se

i ohlíží se

ohluchnout o-hluch-nout, přič, ohluchl ohm [óm], -u m. (zn. (1) oh-mic-ký [óm ] ohm-me-tr [óm-m-], -u m. Oh-mův [óm-] zákon ohníček, -čku m. oh-nis-ko stř, mn. 2. -sk i -sek oh-niš-tě, -iště stř, mn. 2. -išť ► pozn. u stanovisko oh-ni-vzdor-ný oh-ňo-stroj, -e m. o-hnout 1. j. ohnu; rozk. ohni,

ohněte; přič, ohnul, ohnut; podst.jm. ohnutí o-ho-řet, 3. mn. ohoří o-hradit, přič, ohrazen o-hrát, l.j. ohraji i ohrajú, 3. mn. ohraj í i ohraj ou; rozk. ohraj i ohřej; přič, ohřál, ohřán; podst. jm. ohřáni O’hrom‫־‬ný; ohromně o-hro-zit, rozk. ohroz; přič.

ohrožen o-hry-zat, 1. j. ohryžu i ohry­

záni, 3. mn. ohryžou i ohryzají; rozk. ohryž i ohryzej; přič. ohryzal, ohryzán o-hry-zek, -zku m. O-hřát, 1. j. ohřeji i ohřeju, 3. mn. ohřejí i ohřejou; rozk. ohřej; přič, ohřál, ohřát; podst. jm. ohřátí Oh-ře í; oherský i oheřský o-hřev. -u m. o-hří-vač, -e m. o-hří-vat, podst. jm. ohřívání o-hyb, -u m. o-hý-bat, 1. j. ohýbám; podst. jm. ohýbání

282 och i oh citosl. ochab-nout, přič, ochabl ochla-dit, přič, ochlazen ochlad-nout, přič, ochladl o-cho-dit, přič, ochozen ocho-mý-tat se, podst. jm.

ochomýtání o-cho-mýt-nout se, přič, ocho-

mýtl se ochořet, 3. mn. ochořejí

i ochoří o-chot-ník, -a m.; ochotnice

ž

■

ochoz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y ochránce, -ce m., jedn. 5. -ce; ochránkyně ž., mn. 2. -yň

i -yní ochrá-nit, rozk. ochraň o-chran-ný; ochranně ochrnout, přič, ochrnul; podst.

jm. ochrnutí ochro-mit (někoho, něco) ochrom-nout, přič, ochroml ochu-dit, přič, ochuzen *vět, ochu-ra 3. mn. ochuravějí

i ochuraví o-chu-tit, přič, ochucen i ochu-

těn o-chut-ná-vač i ochutnávač,

-e m. o-chut-náv-ka ž. oj i voj, -e z. ojet, 1. j. ojedu; přič, ojel, ojet;

podst. jm. ojetí přič, oježděn i ojezděn

*dit, ojez

oj !·nit o-kál, -u m., mn. I., 4., 7. -y o-kap, -u m.

Olomouc

283 o-ka-pi z. neskl., mn. též 1. -ie, 2.

-ií atd. o-ka-rí na z. o-kenní o-jde-pat. 1. j. oklepu i oklepám,

3. mn. oklepou i oklepají; rozk. oklepej o-kles-tit, rozk. oklesti i oklest; přič, okleštčn i oklestěn o-kleš-ťovat i oklesťovat o-klu-ze i okluse z. klu»ziv o *n í i oklusivní [-zii -zí-] i okluzívní o-kluz-ní i oklusní (např. fron­ ta) o-ko stř, mn. ž■ 1., 4. oči, 2. očí, 3. očím, 6. očích, 7. očima (o tělesném ústrojí, jinak oka atd.) o-ko-lík, -u m. o-ko-lo-sto-jí-cí o-kop, -u m. o-ko-pa-ni-ny, -in z. mn. o-ko-pat, 1. j. okopu i okopám,

3. mn. okopou i okopají; rozk. okopej o-kos-ti-ce £ o-koun, -am.; okouní *kou-nět, o 3. mn. okounějí

i okouní o-kou-sat, 1. j. okoušu i okou­

sána, 3. mn. okoušou i okousají; rozk. okousej o-kov, -u m. o-ko-vy, -ů m. pomn. (pouta) o-kr, -u ni. o-krást, 1. j. okradu; rozk. (ne)okraď; přič, okradl, okra­ den

o-kres, -u m., mn. 1., 4., 7. -y;

okres Písek ► pozn. u dotazník o-kres-ní; Okresní úřad v (Písku) ► pozn. u ministerstvo o-krouž-ko-vat o-kr-sek, -sku m. o-kruh, -u m. o-kruž-ní o-kří-d-le-ný o-křik-nout, přič, okřikl i okřik­

nul o-křín, -u m. ok-tan, -u m. ok-tet, -u m. ok-te-to stř. *ku-je, -í ž. mn. o o-ku-lár, -u m. o-kul-tis-mus [ tyzm ], -ismu i okultizmus [-ty-], -izmu m. o-ku-pant, -am. o«kvě-tí, stř. *mat, o-lá 1. j. olámu; rozk. olam

i olámej; podst. jm. olámání o‫־‬le‫־‬an-dr, -u m. o-le-in [-in i -ín], -u m. o-lej‫־‬ni«ny, -in ž. mn. *o-plast, o-le -u m. o-li-gar-chic-ký o-li-gar-chi-e ž. o-li-go-cén, -u m. o-li-go-cen-ní *e o-li-go-fre>ni [ ny ] ž. o-lí-zat, /. j. olížu i olízám, 3.

mn. olížou i olízají; rozk. oliž i olízej; podst. jm. olízání o-líz-nout, přič, olízl i olíznul O-lo-mouc, -e z., olomoucký, mn. -čti

284

olověný o-lo-vě-ný ol-šoví stř. ol-šo-vý O-lymp i Olympos, -pu m.; olympský o-lym-pi-á-da ž. olympi-ád-ní o-lympij-ský; olympijské hry;

XXV. (Dvacáté páté) olympijské hry ► pozn. u hra ► pozn. u Betlémská kaple pi-o-nik *o-lym [-ny-], -a m.; olympionička i. o-ly-sa-lý o-máč-ka í, jedn. 3., 6. -čce omá-mit, rozk. omam *mam-ný; omamně o O-man, -u m. (rostlina) o-mas-tit, rozk. omasti i omast;

přič, omaštěn o-mdlé-vat i omdlívat o-mdlít i omdlet, 1. j. omdlím,

3. mn. omdlejí i omdlí; rozk. (ne)omdli; přič, omdlel; podst. jm. omdlení o-me-ga -y ž. (ve spojení: s al­ fou i omegou) o-měj, -e m. o-me-le-ta i amoleta ž. omést 1. j. ometu; rozk. omeť; přič, ometl o-me-zit. rozk. omez; přič, ome­ zen; podst. jm. omezení o-mít-kář, -e m. o-mít nout, přič, omítl O-mla-di-na ž.; Omladina (sdru­ žení) mit, o *d la přič, omlazen

o-mlád-nout, přič, omládl *tit, o-mlá rozk. omlať; přič.

omlácen o-mlít, 1. j. omelu; rozk. omel;

přič, omlél, omlet o-mni-bus [-ny-], -su m., mn. 1.,

47 ‫״‬. -sy o mno ho i o mnoho (mno­

hem) o-mrá-čit, rozk. omrač o-mr-zet, 3. mn. omrzí o-mše-lý o-mše-ný o-myl. -u m., mn. 1., 4., 7. -y o-mýt, 1. j. omyji i omyju, 3. mn.

omyjí i omyjou; rozk. omyj; přič, omyl, omyt; podst. jm. omytí o-my-va-tel-ný i omývatelný on zdjm., m., 2. živ. i neživ, ho, jej, jeho, (bez) něho, něj, 3. mu, jemu (k) němu, 4. živ. ho, jej, jeho, (na) něho, něj, neživ, ho, jej, (na) něj, 6. (o) něm, 7. jím, (s) ním; mn. 1. živ. oni, neživ. ony, 2. jich, (bez) nich atd.; ona ž; 2., 3., 6., 7. jí (ní), 4. ji, (na) ni; mn. 1. ony, 2. jich, (bez) nich atd.; ono stř., 2. ho, jej, je­ ho, (bez) něho, něj, 3. mu, je­ mu, (k) němu, 4. je, ho, jej, (na), ně, něj, 6. (o) něm, 7. jím, (s) ním; mn. 1. ona, 2. jich, (bez) nich atd. POZNÁMKA Zájmeno 3. osoby on, ona, ono Zájmena on, ono mají v 2. p. spo­ lečné tvary: jeho, ho, jej. Tvar jej

je knižnější (ve funkci 2. i 4. p.),

opláchnout

285 ve spojení s předložkou (bez něj, pro něj) naopak častý. Ve 4. p. má zájmeno on tvary jeho, ho, jej, -ň (proň, zaň), zájmeno ono tvary je, ho, jej. Tvary proň, zaň v rodě mužském a tvar je v rodě středním (v některých oblastech Čech a Moravy) jsou knižní, tvar jeho v rodě mužském zastupuje jen jména životná. Nejrozšířeněj­ ším tvarem 2. a 4. p. je tedy tvar ho.

► pozn.u já o-na-nre [ ny ] í. on-da-tra t; ondatří o‫־‬ně‫־‬mět, 3. mn. oněmějí z oně­

mí; přič, oněměl o-ne-moc-nět, 3. mn. onemoc-

nějí i onemocní; přič, onemoc­ něl o-ni-kat on-ko-lo-gic-ký on-kodo-gi-e í. on-tá-ri-o, -ria stř. on-to-ge-ne-tic-ký [ ty ] on-to-ge-ne-ze i ontogenese

mn. opásají i opášou; rozk. opá­ sej; podst.jm. opásání *sek, o-pa -sku m. o-pat-ský, mn. -tští op-ce ž. opč-ní o-pé-ci i opéct, 1. j. opeču; 3.

mn. opečou; rozk opeč; přič. opekl, opečen o-pé-kat i opíkat, podst. jm. opékání i opíkání o pe ra-tér, -a m. o pe-ra-tiv-ní [ ty- i -tý-] o-pe-rá-tor, -a m. o-pěr-ný o-pe-řit se o-pět-ný o-pě-tov-ný o-pev-ně-ní stř. *át. o-pi -u m. o-pi-ce z., opičí o-pi-čák. -a m. o-pi-dum i oppidum, -da stř. o-pí-jet (se), 3. mn. opíjejí (se)

i opíjí (se)

í. on-todo-gic-ký on‫־‬todo‫־‬gi‫־‬e o-nyx, -u m., mn. ]., 4., 7. -y o-pá-jet (se), 3. mn. opájejí (se)

i opájí (se) o-pál, -u m., mn. 1., 4., 7. -y (ne­

rost) oádit, *p rozk. opal o-padi-zo-vat opá-nek, -nku m. o-pa-t-ro-vat

opa-t-ře-ní stř. *řit o-pa-t *pápu-ka z. o-pus, -su m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -sy i neskl. stř. o-pus-tit, rozk. opusť; přič, opuš­ těn o-pydit, podst. jm. opylení (k pyl) O‫־‬ráč, -e m.; Přemysl Oráč ► pozn. u děd puch o *n out,

o-rál-ní o-ran-gu-tan, -a m.; orangu­ tan! o-ran-žá-da l. o-ran-že-ri-e [ že- i -žé-] i oranžérie z., mn. 2. -rií o-rat, 1. j. ořu i orám, 2. j. ořeš

i oráš, .... 3. mn. ořou i orají; rozk. oř i orej o-rá-tor. -a m. *ri-um o>ra-to [-to- i -tó-], -ria stř., mn. 2. -rií, 7. -rii o-ra-tor-ní o-ra-toř, -e z. o-ra-zit, rozk. oraz; přič, oražen o-rá-žet 3. mn. orážejí i oráží;

přič, orážen or-bi-tal -u m., mn. 1., 4., 7. -y or-bi-tál-ní or di-na ce [-dy-] z. or-do-nan-ce ž. or-do-nanč-ní or-do-vik, -u m. o-rel, orla m., mn. 4., 7. orly; or­ lí; orlice z. or-gán, -u m. or-ga-nic-ký [-ny-] orga ni za ce i organisace

[-ny-] ž■; Organizace spoje­ ných národů. Spojené národy. Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) POZNÁMKA

Počáteční velké písmeno píšeme u mezinárodních organizací: Or­ ganizace spojených národů (Spojené národy OSN), Rada bezpečnosti Organizace spo­ jených národů, Organizace Spojených národů pro výcho­ vu, vědu a kulturu (UNESCO), Dětský fond OSN (UNICEF), Se­ veroatlantická aliance. Evrop­ ská společenství. or-ga *n íi-zač

i organisační

[-ny-] or-ga-ni-zá tor i organisátor

[-ny-], -a m. or-ga-nis-mus [ nyzm ], -ismu i organizmus [-ny-], -izmu

m. or-ga-ni-zo-vat i organisovat

[-ny-] or-ga-no *g e-ne-ze i organogenese ž. or-gano-gen-ní or-gan-týn, -u m. or-gas-mus [-zrn-], -srnu i orgazmus, -zrnu m. < or-gi-e, orgií z. mn. or ches-tr, -u m. or-ches-trál-n! or-ches-tri-on [-on i -ón], -u m. or-chi-de-a, -ey i -eje ž, 3., 6.

-eji, 4. -eu, 7. -eou i -ejí, mn. 1.,

288

orchidej 4. -ey i -eje, 2. -ejí, 3. -eám i -ejím, 6. -eách i -ejích, 7. -eami i -ejemi or-chi-dej, -e ž. o‫״‬ri‫״‬ent, -u m. (východ); Orient (východní země) o«ri‫״‬en-ta‫־‬ce z. o-ri-en-tač-ní o-ri-en-ta-lis-tic-ký [ ty ] o-ri-en-ta-lis-ti-ka [-ty-]ž. o-ri-en-tál-ní o-ri-gi-nál, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y o-ri-gi-na-li-ta ž. O-ri-no-ko siř.; orinocký, mn.

-čti or-kán, -u m. O-ri-on [ on i -ón] i Orión.

-a i -u m. (souhvězdí) Or-lé-ans [-ean], -u m.; orleán­ sky, mn. -ští or-lí (k orel) Or-li-ce ž■; i orlický; Orlické

hory ► pozn. u pánev or-lhček, -čku m. (rostlina) orloj, -e m. orna>ment, -u m. ornát. -u m. or-ni-to-log [-ny-], -a m.; ornitoložka ž. or-ni-to-lo-gic-ký [ ny ] orni-to-lo-gi-e [ ny‫ ]־‬ž. o-ro-bi-nec. -nce m. o-ro-ge-ne-ze i orogenese ž. o-ro-gen-ní or-sej [-sej], -e m. ortel, -u m., mn. 4., 7. -y orto-don-ci-e i ortodontie

[-ty-] z·

or-todontic-ký [ ty-] or-to-dox-ní orto-ped [ pe- i -pé ] i orto­ péd, -am. or-topedic-ký [-dy-] orto-pe-di-e [ dy-] z. o-ře-šák. -u m. (strom) o‫־‬řeš«ník, -a m. (pták) *zat, o-ře 1. j. ořežu i ořezám, 3.

mn. ořežou i ořezají; rozk. ořež í ořezej říz o *n out, přič, ořízl i oříznul o-sa-dit, přič, osazen; podst. jm. osazení *ník, o-sad -ani., osadnice í. Ó-sa-ka ž■; ósacký, mn. -čti o-sa-mět, 3. mn. osamějí i osa­ mí; přič, osaměl o-sa-zen-stvo stř. o-sá-zet, 3. mn. osázejí i osází; přič, osázen; podst. jm. osáze­ ní os-ci-la-ce ž. os-ci-lá-tor, -u m. o-sel, osla m., mn. 4., 7. osly; oslí; oslice ž., osličí o-sev, -u m. osé-vat i osívat, podst. jm. osé-

vání i osívání ochnout, přič, oschl i oschnul *s o-síd-le-nec, -nce m.; osídlenkyně z., mn. 2. -yň i -yní o-si-d-lo stř. *vat o-síd-lo i osidlovat sia o *n z. o-si-nek, -nku m. o-sin-ko‫־‬ce‫־‬ment, -u m. o-si-řet, 3. mn. osiřejí i osiří *sít, o 1. j. oseji i oseju, 3. mn:

osychat

289 osejí i osejou; rozk. osej; přič. osel i ošil, oset; podst. jm. osetí o-sla-dit, přič, oslazen o-slep-nout, přič, oslepl o-sliz-lý o-shnit, podst. jm. oslnění Oslo stř.; osloský i oselský o-sly-šet, 3. mn. oslyší o-sm [osm i ošum] *smah-nout, přič, osmahl o o-sm-de-sát o-sm-de-sá-ti-ny, -in ž. pomn. os-mi-člen-ný os-mi-den-ní osmihran-ný os-mi-stý os-mi-ú-hel-ník, -u i -a m. os-mi-o-vý os-mi-um, -mia stř. *ký os-mo-tic [ ty ] os-mó-za i osmosa [-óza], -y z. osní (k osa) o-sno-va, -y z. o-sob-nost. -i z. o-sou-šet, 3. mn. osoušejí

i osouší o-so-vý (k osa) o‫״‬stat. 1. j. ostanu; rozk. ostaň; přič, ostal o-sté-ní stř. o-sten-ta-tiv-ní [ ty- i -tý ] ost-no-ko-žec, -žce m. o-sto-šest i o sto šest o‫־‬stou‫־‬zet, 3. mn. ostouzejí i ostouzí os-troh, -u m. os-tro-hran-ný os-tro-úh-lý o-s-t-rov. -a m.

o-s-t-rov-ní os-t ru-ha z. *ži«ní os-t>ru stř. tru os *ž i«ník, -u m. os-t-rý ost-ří stř. o-stři-hat i ostříhat, podst. jm.

ostřihání i ostříhání ostří-hat (ochránit), podst. jm.

ostříhání o-stři-há-vat i ostříhávat o-střih-nout, přič, ostřihl, ostři-

žen O-stři-hom, -i i -ě z. i -u m. ostřihomský o‫־‬stříž, -e m. o stři-žek, -žku m. (co bylo

ostřiženo) o‫״‬stych, -u m. o-stý-chat se, podst. jm. ostý­

chání o-svě-co-vat (k osvítit) o-svěd-če-ní stř. o-svěd-čit, rozk. osvědč i osvěd­

čí, osvědčte i osvědčete; podst. jm. osvědčení oo-svěd-čo-vat (k osvědčit) O-svě‫־‬tim, -i i -ě ž., osvětimský o-sví-ce-nost, -i z. o-sví-cen-ství stř. o«svit. -u m. sit, *to ví rozk. osviť; přič, osvícen o-svo-bo-dit, přič, osvobozen *ký o-svo-bo-ze-nec (např.

hnutí) *benci i otlouct. /. j. otluču, 3. mn. otlučou; rozk. otluč; přič. otloukl, otlučen o-toč-ka ž·, jedn. 3., 6. -čce o-tok, -u m. o-top, -u m. o-trá-vit, rozk. otrav *tr-hat, podst. jm. otrhání o *tr-nout, přič, otrnul o ot«rok, -a m.; otrokyně ž, mn. 2. -yň i -yní ot-ro-kář, -e m. ot-řá-sat, podst. jm. otřásání o-třást (se), 1. j. otřesu (se); rozk. otřes (se); přič, otřásl (se), otřesen o-tře-pat, I. j. otřepu i otřepám; rozk. otřepej i otřep o-třes. -u m., mn. 1., 4., 7. -y o-třít, 1. j. otřu, 3. mn. otřou; rozk. otři; přič, otřel; otřen o-tu-pět, 3. mn. otupějí i otupí; podst. jm. otupění *pit, O-tu 3. mn. otupí (něco); podst. jm. otupení ot-ví-ra-cí (např. doba) ot-ví-rač, -e m. ot-ví-rák, -u m. ot-ví-rat i otevírat, podst. jm. otvírání i otevírání otylý *po>vat oty (A: typ) *der out-si [autsajdr], -dra m. ou-vé, ouvej citosl. ou-ver-tu-ra [uvertúra i uvertý-

ra] ž.

ozdravit ova-ce, -í z. pomn. o-vád. -a m. o-vál, -u m., mn. 4., 7. -y o-va-ri-ál-ní o-va-ri-um [-vá-], -ria stř. o-vá-zat 1. j. ovážu, 3. mn. ová­

žou; rozk. o važ; podst. jm. ová­ zání ov-ce z., mn. 2. ovcí i ovec; OVČÍ ► pozn. u hospodyně *čín, ov -a i -u m. o‫׳‬vdo-vět, 3. mn. ovdovějí i ovdoví o-ves. ovsa m., mn. 1., 4., 7. -y o-vě-sit, rozk. ověs; přič, ověšen o-vě-šet, 3. mn. ověšejí i ověší; přič, ověšen o-ví-jet, 3. mn. ovíjejí i ovíjí *vi-nout, přič, ovinut o o-ví-vat, podst. jm. ovívání o-vlá-dač i ovladač, -e m. o-vlá-da-tel-ný i ovladatelný *nout, o-vlád přič, ovládl o-voc-nář-ství stř. o-voc-niotví stř. o-vo-cyt. -u m. (buňka) ov-sík, -u i -a m. o-všem; ovšemže část. Ox-ford, -u m.; oxfordský, mn. -dští *xid, -u m. o o-za-lit, -u m. o-zá-řit, rozk. ozař o-za-řo-vač, -e m. o-zdra-vět, 3. mn. ozdravějí i ozdraví; podst. jm. ozdravění (stát se zdravým) o-zdra-vit, 3. mn. ozdraví; podst. jm. ozdravení (učinit zdravým)

292

ozev

o-zva, -y z. mn. 2. ozev o-zvat se, 1. j. ozvu se; rozk.

o-zev, -zvu m. o-zim, -u m. o-zi-mý (např. ječmen) *šet, O'Zkou 3. mn. ozkoušejí

ozvi se, ozvěte se i ozvete se; podst. jm. ozvání o-žeh-nout, přič, ožehl, ožeh­ nut; podst. jm. ožehnutí o‫״‬že‫־‬let, 3. mn. oželí i oželejí; rozk. ožel; přič, oželel, oželen o-ží-hat, podst. jm. ožíhání (k ožehnout i k žíhat) o-ží-nat, podst. jm. ožínání o-žít i ožnout ► ožnout o‫־‬žít, 1. j. ožiji i ožiju, 3. mn. oži­ jí i ožijou; rozk. ožij; přič, ožil, ožit; podst. jm. ožití O'ži-vit, přič, oživen o-živ-nout, přič, oživl o-žnout i ožít, 1. j. ožnu; rozk. ožni, ožněte; přič, ožal i ožnul, ožat i ožnut; podst. jm. ožnutí o-žvý-kat, podst. jm. ožvýkání

i ozkouší o-zná-mit, rozk. oznam, oznam­

me; přič, oznámen o-zobí stř. o-zon [-on i -ón] i ozón, -u m. o-zo-ni-za-ce [-ny-] i. o-zo-ni-zá-tor [ ny ], -u m. o-zo-no-sfé-ra [-on- i -ón-] i ozónosféra í o-zo-no-vý [-on- i -ón ] i ozó­ nový o-zřej-mět, 3. mn. ozřejmějí

i ozřejmí; přič, ozřejměl; podst. jm. ozřejmění (stát se zřejmým) o-zřej-mit, 3. mn. ozřejmí; přič. ozřejmil; podst. jm. ozřejmění (učinit zřejmým) o zu-bí stř.

P pa-blá-na ž, jedn. 7. pablánou,

mn. 2. pablán, 3. pablánám atd. pa-ci-ent, -a m. pa-ci-fi-ko-vat pa-ci-fis-ta, -y m. pa-ci-fis-tic-ký [ ty-] pa-ci-fis-mus [ zrn ], -ismu i pacifizmus, -izmu m. pá-čit, rozk. pač pád, -u m. Pád, -u m.; pádský, mn. -dští;

Pádská nížina

pa *d ák, -u m. padesa-terý pa-de-sá-ti-ny, -in ž. pomn. pa-de-sá-ti-pro-cent-ní pad-lí stř. pad-lý pad-nout, přič, padl; podst. jm.

padnutí pa *d ok, -u m. pa-douch. -a m. pa-douš-ský, mn. -šští pa-douš-ství stř.

Panama

293 pa-hýl, -u m., mn. 4., 7. -y páchat, 1. j. páchám i pášu, 3.

mn. páchají i pášou; rozk. pá­ chej *tel, pacha -e m., mn. 1. -é 7. -i pách-nout, přič, páchl pacht, -u m. pach-tit se, podst. jm. pachtění ječ pá *k a í, jedn. 3., 6. -čce pá-jet, 3. mn. pájejí i pájí pá-ka ž., jedn. 7. pákou, mn. 2. pák atd. pakatel, -e m., mn. 7. -i pa-káž. -e ž. Pá-kistán, -u m.; Pákistánec, -nce m.; pákistánský pak-li, pakliže spojka pa-ko-byľka ž. pakt, -u m. pakůň, pakoně m. palác -e m.; palác Kinských, Valdštejnský palác ► pozn. u Emauzský klášter pa-laš, -e m. palcát, -u m. pa-leo-lit, -u m. pa-le-o-li-tic-ký [ ty ] pa-le-o-lo-gi-e ž. Pa-les ti na [ ty- i -tý ] í; Pa­ lestinec, -nce m.; palestin­ ský pa-le-ti-zace [-ty ] í paletisace [-tyza-] z. pa-lice z. pa-lič, -e m. palič-ský, mn. -čští pa-lírna. -y z. pa-li-sá-da ž. pa-li-san-dr, -u m.

pa-list, -u m. pádit, rozk. pal pa-li-vo-e-ner-ge-tic-ký [ ty ]

(např. průmysl) ► pozn. u anatomicko-fyziologický pal la di-um [ lady- i -lády-j,

-dia stř. (chem. prvek) pa-lub-ka z. (prkno) pa-mát-kář, -e m. pa-mát-ník, -um.; Památník ná­

rodního písemnictví; Národní památník na Vítkově (v Praze) *ník, pá-mel -u m. pa měť, -ti z., mn. 14 ‫״‬. -ti, 3. -tern i -tím, 6. -těch i -tích, 7. -tmi i -tmi pamě-tihod-ný pa-měbník, -am., pamětnice Z.

-Y

x

pa-mě-ťo-vý pam-flet, -u m. pam-fle-tis ta [ ty ], -y m. pam pa -y ž. pan, -a m., jedn. 3., 6. panu, 7.

panem (jen v č. jedn., ve spojení se jmény osob; např. pan učitel, pan Novák) pán, -a m., jedn. 5. pane, mn. 1. -i i -ové; Kristus Pán; Pán (Bůh) ► pozn. u činitel pa-ňáca, -i m. panama, -y ž. i neskl. stř. (tka­ nina) i příd. jm. neskl. (např. panama látka) *ma, Pa-na -y z.; Panamec, -mce m.; panamský; Panam­ ský průplav

pánbůh ► pozn. u rybník pán-bůh, pánaboha m.; Pán Bůh, Pána Boha m. pan céř i pancíř, -e m. (část zbroje) pan-cé-řo-vý (např. závit) pan-cíř, -e m. (v zemědělství ap.) pa-nel. -u m., mn. 1., 4., 7. -y pá-nev, -nve ž■; Třeboňská pá­

nev i pánev Třeboňská (zeměp.); hornoslezská uhelná pánev (geol.) POZNÁMKA

Počáteční velké písmeno píšeme u útvarů členitosti zemského po­ vrchu, tj. ostrovů, poloostrovů, horstvev, hor, rovin, nížin apod.: Filipíny, Nová Guinea, Svatá Helena, Havajské ostrovy, ost­ rov Svatého Tomáše, mys Dob­ ré naděje; šíje Korintská, Zla­ tonosné pobřeží, Vysoké Tatry, Hrubý Jeseník, Severní Alpy (ale rakouské Alpy - přívlastek rakouské není součástí zeměpis­ ného jména), Český les. Česko­ moravská vrchovina. Novo­ hradské hory (hory Novo­ hradské), Prachovské skály, Lysá hora, Dívčí kameny; ale u

útvarů vyskytujících se souběžně a nazvaných stejným způsobem: Velká Deštná (Deštná Velká i Malá), podobně: Frýdlantský Špičák, Špičák u Tanvaldu; Du­ kelský průsmyk, Ramzovské sedlo, Moravská brána, Tře­ boňská pánev, Labská louka.

Názvy, jejichž základem jsou

294 jména kotlina, nížina, pánev a tabule, jsou vlastními jmény jen v terminologii zeměpisné; proto se píše např. Malá nížina uher­ ská, ale slezská nížina, horno­ slezská uhelná pánev (termíny geologické). pan-chro-ma-tic-ký [-ty-] pa-ní ž; mn. 2. -í, 6. -ích pa-nic, -e m. pa-nic-ký (k panic) ný pa *k ic [-ny-] (k panika) pa-ni-ka [ ny ] z. pa-ni-kář [ ny ], -e m. pa-ní-má-ma, -y z. pan-kre-as, -atu m. pan-kre-a-tic ký [-ty-] pan-na ž, jedn. 2. panny, mn. 2.

panen; Panna Maria, Panna (souhvězdí zvěrokruhu); Panna orleánská ► pozn. u Defoe pa nop-ti-kum [-ty-], -ka stř. pa-no-rá-ma, -ámatu i -amatu stř. i -ámy ž. ► pozn. u kedluben ► pozn. u byro pa-no-ra-ma-tic-ký [-ty ] pa-no-rá-mo-vý pa-noš, -e m. pa-nož-ka z. pan-ský (např. stav) pán-ský (např. klobouk) pan-sla-vis-mus [ zrn-], -ismu i panslavizmus, -izmu m. pan-so-fic-ký [-so-] pan-so-fi-e [ so ] ž. pan-tá-ta, -y m.

parazit

295 pan-te-on, -u m.; Panteon (jmé­

no chrámu apod.) pan-ter, -a m. pan-to-fel, -fle m., mn. 7. -fli pan-tof-lí-ček, -čku ni. (rostli­ na) pan to graf, -u m. pan-to-mi-ma [-mi- i -mi ], -y ž. pan-to-mi-mic-ký pán-vič-ka ž·, jedn. 3., 6. -čce

(ledvinová) pa-ny-chi-da [ chi- i -chĺ ] z. pá-pě-ří stř. pa-pež, -e m. pa-pež-ský, mn. -žští pa-pi la -y ž. pa-pilár-ní pa-pír. -u m. pa-pí-ren-ský pa-pír-na, -y ž. pa-pír-nic-ký pa-pou-šek, -ška m.; papouš­ ci ► pozn. u činitel *pr-sek, pa -sku m. papu-če -í ž. mn. pa-py-ro-vý i papyrusový *rus, pa-py -ru i -rusu m., mn. 1‫״‬

4., 7. -ry i -rusy ► pozn. u tetanus pár, -u m. pá-ra í, jedn. 7. (plnou) parou, jinak párou, mn. 2. par, 3. pá­ rám i parám, 6. párách i parách, 7. párami !,parami pa-ra-bo-la. -y z. pa-ra-bo-lic-ký para-digma [-dy-], -matu stř.

para-dig-ma-tic‫־‬ký [-dy-ty-] paradon-tó-za i paradentóza i parodontóza i paradontosa i paradentosa,

-y z’. pa-ra-dox, -u m., mn. 1., 4., 7. -y pa-ra-fín, -u m. pa-ra-frá-ze ž. pa-ra-frá-zo-vat pa-ra-gon, -u m. pa-ra-graf, -u m. Pa-ra-guay [-gvaj], -guaye ž., 36 ‫״‬. -guayi; Paraguayec, -guaycem., paraguayský pa ra-le-la, -y z. pa-ralel-ní pa-ra-ly-tic-ký [-ty-] pa-ra-lý-za i para lysá, -y ž. pa-ra-ly-zo-vat i paralysovat pa-ra‫״‬me‫־‬tr, -u m. pa-ra-no-ia [-noja], -oie ž. pa-ra-no-ic-ký [-noji-] pa-ra no-ik [-noji-], -a m. pa-ra pet, -u m. pa-ra-psy-cho-lo-gi-e ž. pa-ra-sym-pa-ti-kus [-ty-], ·ku

m. pa-ra šu-tis-ta [ ty-], -y m. pa-ra šu-tis-tic-ký [ tysty-] pa ra-šu-tis-mus [ tyzm ], -ismu i parašutizmus [-ty-],

-izmu m. pá>rat, 1. j. páhi i párám, 3. mn.

párou i páraj í; rozk. párej; podst. jm. párání pa ra tak-tic-ký [-ty ] pa-ra‫־‬ty‫־‬fus, -fu i paratyf,-u m. pa-ra-ván, -u m. pa ra-zit ; părăsit [ zit], -a m.

296

parazitický pa-ra-zi-tic *k ý [ ty ] i parasitický [-zity-] *zi-tiz-mus pako a, -y z. pi-ko-lík. -a m. pi-ko-vý (k pik i piky) pik-rit, -u m.

pi ky, -ů m. mn. (karty) pi-ký-ro-vá-ní stř. pi-laf, -u m. pi las-tr, -u m. Pi-lát, -a m. pi-líř, -e m. pil-ník, -u m. phlot, -a m. pi-lo ta ž. pi-lous, -a i -e m., mn. 4. -y i -e,

7. -y i -i ► pozn. u Alois pinč, -e m. ping-pong, -u m. ping-pon-go-vý pi-ni-e [píny-] z., mn. 2. -nií pin-ze-ta i pinseta z. pi-o-nýr, -a m. pí-pa, -y 1. pí-pat, podst. jm. pípání pip-lat (se) píp-nout, přič, pípl i pípnul pí-pot, -u m. pi-ra-ňa. -ni z. pi-rát, -a m. pi-rát-ský, mn. -tští *ro-ga, pi -y ž.,jedn. 3., 6. -ze phroh, -u m. pi-ro-žek. -žku im.; pirožka,

-y ž pi-ru-e-ta ž. Pi-sa [píza], -y ž■; pisánský pi-sá-lek, -lká m. pí-sár-na i pisárna, -y ž. pí-sař, -e ni. pi-sa-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i pí-sek. -sku m. pí-sem-ný, písemně pí-seň, -sně ž.

pisk pisk, -u m. (základ ptačího pera) *vý pisk-la i písklavý písk-le, -ete stř, mn. 1., 4. -ata pisk-nout. přič, pískl i písknul pís-ko-mil, -a m., mn. 4., 7. -y pis koř, -e m. pís-kot, -u m. pís-ko-vec, -vce m. pís-ko-viš-tě, -iště stř., mn. 2.

-išť pís-mák -a m. pís me no -a i -e stř. pís-mo-li-jec, -jce m. pís-moma-líř, -e m. pi-so-ár, -u m. píst, -u m. pis-táci-e ž., mn. 2. -cií píst-ní (např. čep) *le pis-to ž; mn. 2. -lí pís-to-vý (např. motor) ppsin-gr, -u m. piš-kot, -u m. píš-ťa-la -y ž. piš-tec, -tce m. píš-těl, -e m. i ž., mn. 7. -i i -emi piš-tět, 3. mn. piští Pít, 1: j. piji i piju, 3. mn. pijí i pi-

jou; rozk. pij; přič, pil, pit; podst.jm. pití pi-ta-val, -u m. pi-tev-na, -y í pi-tev-ní pi-to-mět, 3. mn. pitomějí i pito­

mí pi>to-mý; pitomě pi-to-resk-ní pit-va, -y í pit-vat, podst. jm. pitvání pi-vot, -u m.

302 pi-vot man, -a m.; pivotmanka ž. pi-vovar, -u m. pi-vo-var-nic-tví stř. pi-vo-var-ský piž-mo stř. plac-ka L, jedn. 3., 6. -cce plácnout. přič, plácl i plácnul pláč, -e m. pla-gi-át -u m. pla-gi-á-tor, -a m. pla-govat plach-tař, -e m. pla-kat, 1. j. pláču, 3. mn. plá­

čou; rozk. plač i plakej pla-kát [-ká- i -gá-], -u m. pla-men, -e i -u m. pla-me-ňák. -a m. pla mé-nek -nku m. (rostlina) pla-men>ný; plamenně pla-me-no-met, -u m. pla mí nek, -nku m. plán, -u m. pláň, -ně z.; Letenská pláň

(v Praze na Letně) ► pozn. u Elysejská pole plá-ně, -ěte stř, mn. 1., 4. -ňata pla-ne-tá-ri-um, -riasíř, Plane­ tárium (kulturní zařízení např. v Praze) ► pozn. u divadlo *ni-me-tr pla [ ny ], -u m. pla-ni-me-t-rie [ ny-] ž. plaň-ka ž., mn. 2. -něk (tyčka v plotě) pláň-ka ž; mn. 2. -něk (planý strom) plank-ton, -u m. plánogra-fic-ký

plesnivět

303 plá-no-gra.fhe í. plan-táž, -e ž. plan-táž-ník, -a m. plast, -u m. plást, -u m. plás-tev, -štve ž. plas tik [ ty ], -u m. plas-to-vý (k plast) plás-to-vý (k plást) Pla-sy, Plas i -ů m. pomn. 3. -ům, 6. -ích i -ech, 7. -y; plaský,

plav-ky, -vek ž. pomn. pla-vo-vla-sý pla-vuň, -ně z, play-back [plejbek], -u m. plaz, -a m., mn. 47 ‫״‬. -y; plazí pla-zit se, rozk. plaz se; podst.

mn. plášti plášť, -tě m. plat, -u m. plát, -u m. pla-tan, -u m. plat-ba, -y ž., mn. 2. -teb plátce, -ce m., jedn. 5. -ce

plaz-mo-lý-za i plasmolysa,

pla-teb-ní plá-te-ník, -am.; plátenice ž. plá-těn-ky, -nek ž. mn. plat-for-ma, -y L pla-ti-na [ ty-] z. pla-tit, přič, placen pla-tó stř. neskl. i plato, -a stř. Pla-ton [ ón] ; .Platón, -a m. pla-to-nic-ký [-ny-] (např. lás­

ka) pla‫׳‬to>nis *mus [-nyzm-], -ismu i platonizmus [-ny-], -izmu

m. pla-ton-ský [-to- i -té-] (např.

rok) -a i -e m., mn. 4. -y i -e, 7. -y i -i pla-vat. 1. j. plavu; rozk. plav i plavej; podst.jm. plavání plav-čík, -a m. pla-vec, -vce m.; plavkyně z., mn. 2. -yň i -yní *týs, pla

jm. plazení plaz-ma i plasma, -y ž. plaz-ma i plasma, -matu stř. plaz-ma-tic-ký i plasmatický

[-ty-] (např. buňka)

-y z· plaz-mo-vý i plasmový (např.

pec) pláž, -e ž. ple-bej, -e i plebejec, -jce m. ple-bej>ský *cit, ple>bis -ti m. plebs, -u m. plec, -e ž■ pleč-ka í.jedn. 3., 6. -ěce (stroj) pléd, -u m. plech, -u m. ple-já-da ž.; Plejády (hvězdy) plej-boj, -e m. plejt-vák, -am. (kytovec) plé-mě stř, ► plemeno ple-me-ník, -am.; plemenice

ž. ple-men-ný mo, ple *n e -ena i -ene stř. ► pozn. u břemeno plen-ka i plínka ž. plé-num, -na stř. ples, -u m., mn. 1., 4., 7. -y ples-ni-vec, -vce m. ples-ni-vět, 3. mn. plesnivějí

i plesniví

plést plést, /. j. pletu; rozk. pleť; přič.

pletl, pleten; podst. jm. pletení pleš, -e z. plešatět 3. mn. plešatěji i ple­ šatí pleť, -ti z., mn. 3. -ím, 6. -ích, 7. -ťmi ple-te-nec, -nce m. ple-ti-chář, -e m. ple-vel, -u i -e m., mn. 4. -y i -e, 7. -y i -i · ► pozn. u hřeben sklo *ple>xi stř. plch, -a m. plí-ce í, mn. 2. plic, 3. plícím i plícím atd. ► pozn. u dráha *ník, plic -u m. plíč-ky, -ček ■ž. pomn. pli-sé i plizé stř. neskl. plí-seň, -sně ž. pli-so-vat i plizovat plí-šek, -šku m. plít, l.j. pleji í pleju, 3. mn. plejí i plejou; rozk. plej; přič, plel, plet; podst. jtn. pletí (např. o lnu) plít, 1. j. pliji i pliju, 3. mn. plijí i plijou; rozk. plij; přič, plil, plit; podst. jm. plití (plivat) pli-zé i plisé stř. neskl. pli-zo-vat i plisovat plí-žit se, rozk. pliž se pl-ni-cí (např. pero) pl-ní-cí (kdo nebo co plní) plrev k *n o ík, -a m. pl-no-stěn-ný pl-no-výz-na-mo-vý plod, -u m.

304 plo-den-ství stř. plo-dit. přič, plozen plo-do-list, -u m. plo-cho-dráž-ní plo-chý, mn. ploší, 2. st. plošší plom-ba, -y z,, mn. 2. plomb plo-ník. -u m. ploskolebý plot, -u m. plo-tén-ka ž. (chrupavčitá des­

tička mezi obratli) plo-týn-ka z. (např. u vařiče) plout, 1. j. pluji i pluju, 3. mn.

plují i plujou; rozk. pluj; přič. plul; podst. jm. plutí plou-žit (se), rozk. pluž (se) i plouží (se) plo-vák, -u m. plst i plsť, -ti ž., mn. 4. -i, 3. -em i -ím, 6. -ech i -ích, 7. -stmi *těý pls n plst-na-tý pls-ťo-vý plů-dek. -dku m. pluh, -u m. pluk, -u m. plukov-ník. -a m., plukovni­ ce ž. (zkr. plk.) plu-rál, -u m. plu-ra-liz-mus -izmu i plura­ lismus [-zm], -ismu m. plus příst. plus, -su m. i stř. neskl. plů-tek, -tku m. Pluto. -ta m. (planeta) plu-to-krat, -a m. plu-to-kra-tic-ký [ ty ] plu-ton, -u m. plu-to-nic-ký [ ny ]

305 plu-to-nit [ ny ], -u m. plu-to-ni-um [-tóny-],-nia j/ň ply-mó stř. neskl. i plymo,

-a stř. plyn, -u m. ply-na-tost, -i ž. plyn-nost, -i z. plyn-ný; plyn-ně ply-no-be-ton, -u m. ply-no-fi-ka-ce z. ply-no-jem, -u m. ply-no-měr, -u m. ply-no-vod, -u m. plyš, -e m. plyt-ký; plytce plýt-vat; podst. jm. plýtvání plž, -em., plží *ký pneu-ma-tic [-ty ] pneu-ma-ti-ka [-ty-] ž. pneu-mo-ni-e [-monyí

-móny-] ž.

pneu-mo-to-rax, -u m. pnout (se), 1. j. pnu (se); rozk.

pni (se), pněte (se); přič, pnul (se) i pjal (se), pnut i pjat; podst. jm. pnutí po-běh-lík, -a m.; poběhlice z. pobělohorský po-bíd-nout. přič, pobídl po-bí-hat, podst. jm. pobíhání po-bi-jet, 3. mn. pobíjejí i pobíjí po-bít. 1. j. pobiji i pobijú, 3. mn.

pobijí i pobijou; rozk. pobij; přič, pobil, pobit; podst. jm. po­ bití po-bí-zet, .? mn. pobízejí i pobízí po-boč-ní (např. zbraň) po-boč-ník. -a m.; pobočnice

podběl po-boč-ný (např. závod) po-bož ňůst-kář, -e m. po-byt, -u m. po-být, 1. j. pobudu i pobydu;

rozk. pobud; přič, pobyl; podst. jm. pobytí po-bý-vat. podst. jm. pobývání po-cit, -u m. po-cí-tit, rozk. pociť; přič, pocí­ těn; podst. jm. pocítění po-ci-ťo-vat po-ctít, 3. mn. poctí; rozk. pocti,

poctěte; přič, poctil, poctěn po-čet-ní (např. úkon) po čet ný (četný) po-či-nek, -nku m. po-čít, 1. j. počnu; rozk. počni,

počněte; přič, počal, počat; podst. jm. početí počítač-ka ž; jedn. 3., 6. -čce *dlo po-či>ta i počítadlo stř. po či ta tel-ný i počitatelný *tek, po-či -tku m. poč-tář, -e m. pod předložka; v názvech ulic; ulice Pod Stadiony, ulice Pod Lipami ► pozn. u na *dat, po I. j. podám; podst. jm. podání po-da-ný (např. žádost) *vač po-dá i podavač, -e m. po-dá-vat, podst. jm. podávání po-da-va-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i po-dáv-ky -vek ž. pomn. pod-běh, -u m. pod-běl, -u m.

306

podbíjet 3. mn. podbíjejí

po-de-pisovat i podpisovat po-de-plout i podplout, 1. j.

pod-bí-lek. -Iku m. (rostlina) podbí-rat í podebírat, podst.

pod(e)pluji i pod(e)pluju, 3. mn. pod(e)plují i pod(e)plujou; rozk. pod(e)pluj; přič, pod(e)plul; podst. jm. pod(e)plutí po-de-přít, 1. j. podepřu, 3. mn. podepřou; rozk. podepři; přič. podepřel *de-psat, po 1. j. podepíšu i po­ depiš!, 3. mn. podepíšou i pode­ piš!'; rozk. podepiš; přič, podepsal, podepsán; podst. jm. podepsání po-dě-sit, rozk. poděs; přič, po­ děšen po-de-stlat. /. j. podestelu; přič. podestlal, podestlán po-de-šev, -šve z. po-de-tnout i podtít, 1. j. podetnu; rozk. podetni; přič, pod­ ťal i podetnul, podťat i podetnut; podst. jm. podetnutí i podtětí

pod-bí-jet,

i podbfjí

jm. podbírání i podebírání pod-bít, /. j. podbiji i podbiju,

3. mn. podbiji i podbijou; rozk. podbij; přič, podbil, podbit podbízet, 3. mn. podbízejí i podbízí pod-bři-šek, -šku m. pod-daj-nost. -i ž. pod-dan-ský pod-da-ný příd. jm. i m. pod-dat se, 1. j. poddám se;

podst. jm. poddání pod-dá-vat se, podst. jm. pod­

dávání pod-di-men-zo-vat pod-do-dáv-ka í. pod-do-lo-vat pod-doub-ník, -u m. pod druh, -u m. (biol.) pod-důs-toj-ník, -a m. po-de-brat, /. j. podeberu, 2. j.

podebereš, 3. mn. podebe­ rou; rozk. podeber; přič, pode­ bral, podebrán *de-jmout po se, 1. j. podejmu se; přič, podjal se, podjat; podst. jm. podjetí po-de-mí lat i podmílat, podst. jm. podemílání i podmílání po-de-mlít. l.j. podemelu; rozk.. podemel; přič, podemlel, pode­ mlet podepírat i podpírat, podst. jm. podepírání i podpírání

pod-ex-po-no-vat po-de-zdít, 1. j. podezdím, 3.

mn. podezdí; rozk. podezdi; přič, podezdil, podezděn po-de-zí-rat, podst. jm. podezí­ rání po-de-zí-ra-vý po-de-zře-lý pod-hlav-ník, -u m. pod-hled, -u m. pod-hmat, -u m. podhou-bí stř. pod-hů-ří stř. chla pod *d it, přič, podchlazen;

podst. jm. podchlazení

podobojí

307 pod-chod, -u m. po-díl, -u m., mn. 1., 4., 7. -y po-dí-let (se), 3. mn. podílejí (se)

i podílí (se) pó-di-o-vý [-dy-] po-dít se, 1. j. poději se i poděju

se, 3. mn. podějí se i podějou se; rozk. poděj se; přič, poděl se pó-di-um [‫־‬dy-j, -dia stř, mn. 2. -dií, 7. -dii po-dí-va-ná, -é ž. po-di-vat se, podst. jm. podívá­ ní po-di-vín, -a m. po-divu-hod-ný pod jed-nou i pod jednou

přísl.; přijímat podjednou i pod jednou podjet, 1. j. podjedu; rozk. pod­ jeď; přič, podjel, podjet podjezd, -u m. podjíž-dět, 3. mn. podjíždějí i podjíždí; podst. jm. podjíždění pod-klad -u m. pod-kla-dek, -dku m. pod-ko-len-ní pod-ko-ní, -ího m., mn. 2. -ích pod-ko-pat. 1. j. podkopu i pod­

kopám, 3. mn. podkopou i pod­ kopají; rozk. podkopej Pod-kr‫־‬ko-no-ší stř.; podkr­ konošský, mn. -šští po-d-lec, -dlce m. pod-lé-hat, podst. jm. podléhání pod-leh-nout, přič, podlehl pod-lé-vat i podlívat, podst. jm. podlévání i podlívání pod-lézat i podlízat, podst. jm. podlézání i podlízání

pod-lé-za-vec i podlízavec,

-vce m. pod-lé-za-vý i podlízavý pod-lézt, 1. j. podlezu; rozk.

podlez; přič, podlezl; podst. jm. podlezení podďít, /. j. podliji, podleji i podliju, podlejú, 3. mn. podli­ jí, podleji i podlijou, podlejou; rozk. podlij i podlej; přič, pod­ lil, podlit *ník, pod-loud -a m.; podloudnice ž po-d-lý pod-mět, -u m. pod-mí-lat i podemílat, podst.

jm. podmílání i podemílání pod-mí-nit, rozk. podmiň pod-mi-ňo-vat pod-mí-tat, podst. jm. podmítání podmít-ka ž. Pod-mok-ly, -kel m. pomn., 3.

-klům, 6. -klech i -klích, 7. -kly; podmokelský pod-nájem, -jmu m. pod-nájem-ník, -a m.; pod­ nájemnice ž. pod-neb-ní (např. pásmo) pod-neb-ný pod-nět, -u m. pod-nik, -u m. pod-ní-tit, rozk. podniť i podnět’;

přič, podnícen pod-nos, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y pod-nož, -e ž. *bojí pod-o m. mn. (stoupenci

nábož. učení) pod-o-bojí i pod obojí přísl.;

přijímat podobojí i pod obojí

308

po dobrém po dob-rém pod-od-děde-ní stř. pod-od-díl, -u m., mn.

4., 7.

-y pod-od-rů-da í pod-o-ken-ní po-do-mác-ku i po domácku

(domácky) *dí; po n om podomně po-dotk-nout, přič, podotkl

i podotknul, podotčen i podo­ tknut; podst.jm. podotčení i po­ dotknutí pod-pá-lit, rozk. podpal *pá-sat, pod 7. j. podpásám i podpášu, 3. mn. podpásají i podpášou; rozk. podpásej; podst. jm. podpásání *pa-tek, pod -tku m. pod-pa-ží i podpaždí stř. pod-pí-rat i podepírat, podst. jm. podpírání i podepírání pod-pis, -u m., mn. 1., 4., 7.-y pod-pi-so-vat i podepisovat pet, pod *c lá 3. mn. podplácejí i podplácí; přič, podplácen *tit, pod-pla přič, podplacen pod-pla-vat, 1. j. podplavu; rozk. podplav i podplavej; podst.jm. podplavání pod plout i po de plout, 1. j. pod(e)pluji i pod(e)pluju, 3. mn. pod(e)plují i pod(e)plujou; rozk. pod(e)pluj; přič, pod(e)plul; podst. jm. pod(e)plutí pod-plu-kov-ník, -a m.; podplukovnice ž (zkr. pplk.) podpor, -u m.

podpo-ru-čík, -a m.; podporučice z. (zkr. ppor.) pod-pra-por‫־‬čík, -a m.; podpraporčice z. (zkr. pprap.) podprůměr-ný pod-raz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y pod-ra-zit, rozk. podraz; přič.

podražen po-dráž-dit, přič, podrážděn pod-rá-žet, 3. mn. podrážejí

i podráží po-dra-žit, podst. jm. podražení

(poněkud zdražit) po‫׳‬drob *nost, -i ž. pod-ru-čí stř. po-druh, -a m.; podruhyně ž.

mn. 2. -yň i -yní po-dru-hé i po druhé po-dru-ží stř. *rý-vač, pod -e m. pod-řa-di-cí (např. spojky) *dit, pod-řa přič, podřaděn i pod­

řazen pod-řa-ďo-vat i podřazovat pod-řek-nout se i podříci se i podříct se, 1. j. podřeknu

se; rozk. podřekni se; přič, pod­ řekl se; podst. jm. podřeknutí podřep, -u m. pod-ře-zat, 7. j. podřežu i pod­ řezáni, 3. mn. podřežou i podřezají; rozk. podřež i podřezej *dit, pod>ří rozk. podřiď; přič. podřízen říz pod *n out, přič, podřízl i podříznul pod-sé-vat i podsívat, podst. jm. podsévání i podsívání pod-sku-pi-na ž.

poetika

309 pod-sta-ta ž■; v podstatě pod-sta-vec. -vce m. pod-stou-pit, rozk. podstup pod-stři-hat i podstříhat,

pod-ve-čer, -a m.; podvečer

podst. jm. podstřihání i podstříhání pod-střih-nout, přič, pod-střihl, podstřižen pod-svin-če, -ete, stř, mn. 14 ‫״‬. -ata pod-sy-pat (dok ), 1. j. podsypu i podsypám; rozk. podsyp i podsypej ;pot/sr.jtn. podsypání pod-sý-pat (nedok.), l.j. podsýpám; rozk. podsýpej; podst. jm. podsypání pod-šít, 1. j. podšiji i podšiju, 3. mn. podšijí i podšijou; rozk. podšij; přič, podšil, podšit pod-té-ci i podtéct. 3. mn. podtečou; rozk. podteč; přič. podtekl pod-té-kat, podst. jm. podtékání pod-text, -u m. pod-tí-nat, podst. jm. podtínání pod-tít i podetnout, ► pode-

podved; přič, podvedl, podve­ den *vlé-ci pod i podvléct, 1. j. podvleču, 3. mn. podvlečou; rozk. podvleč; přič, podvlekl, podvlečen pod-vlé-kač-ky i podvlíkačky, -ček ž. pomn. pod-vlé-kat i podvlíkat. podst. jm. podvlékání i podvlíkání pod·vod. -u m. pod-vod-ní (např. masáž)

tnout pod-ti-tul [-ty-], -u m., mn. 14 ‫״‬.,

7. -y pod-tlak. -u m. pod-trh-nout,

přič, podtrhl i podtrhnul, podtržen; podst. jm. podtržení i podtrhnutí pod-vá-dět, 3. mn. podvádějí i podvádí pod-vá-zat. l.j. podvážu, 3. mn. podvážou; rozk. podvaž pod-va-zek. -zku m.

příst. pod-vě-do-mý; podvědomě pod-vést, 1. j. podvedu; rozk.

pod-vod-nic-ký pod-vod-ník, -a m.; podvodni­ ce ž pod-vod-ný (k podvod) pod>vo-zek, -zku m. pod-vra-cet, 3. mn. podvracejí

i podvrací; přič, podvracen pod-vrá-tit, rozk. podvrať; přič.

podvrácen pod-vrh, -u m. pod-vrh-nout, přič, podvrhl,

podvržen

přič, podvrtl i podvrtnul, podvrtnut pod-vý>žhva, -y ž. pod-vrt-nout,

pod-zem-ní; podzemně pod-zim. -u m. pod-zim-ní; podzimně pod-zol, -u m. ma *e po [-em- i -ém], -y ž. po-e-ta, -y m. po-e-ti-ka [ ty-]-z.

310

poetizmus

po-e-tiz-mus [-ty-], -izmu z poetismus [-tyzm-], -ismu

m. po-e-zi-e i poesie ž. po-grom, -u m. po-ha-nět i pohanit, 3. mn.

pohánějí i pohaní; rozk. pohá­ něj i pohaň; pně. pohaněl z po­ hanil, pohaněn po-há-nět (k honit), 3. mn. pohá­ nějí i pohání *hár, po -u m.; Pohár mistrů ev­ ropských zemí (např. v odbíje­ né), Světový pohár ve sjezdo­ vém lyžování (soutěže) ► pozn. u stadion po-há-zet, 3. mn. poházejí z po­ hází po-hla-dit, přič, pohlazen *hled, po -u m. po-hle-dět, 3. mn. pohledí po-hléd-nout, přič, pohlédl po-hlí-žet, 3. mn. pohlížejí z po­ hlíží po-hl-tit, přič, pohlcen po-hmož-dit, přič, pohmožděn *hon-ný po (např. hmoty) po-hos-tin-nost, -i ž. po-hos-tin-ný; pohostinně po-hos-tit. rozk. pohosti z po-

hosť; přič, pohoštěn; podst. jm. pohoštění *hov, po -u m. po-hra-báč, -e m. po-hra-nič-ník, -a m. po-hr-dat, podst. jm. pohrdání po-hrd-nout, přič, pohrdl i po­ hrdnul; podst. jm. pohrdnutí

-bka m.; král Ladi­ slav Pohrobek ► pozn. u děd po-hrou-žit (se), rozk. pohruž (se) i pohrouží (se); přič, po­ hroužen; podst. jm. pohroužení hit, po *z ro rozk. pohroz; podst. jm. pohrožení i pohrožení po-hru-žo-vat (se) (ponořovat) po-hřbít, 1. j. pohřbím, 3. mn. pohřbí; rozk. pohřbi; přič, po­ hřbil, pohřben *hřeb, po -hřbu m. po-hře-biš-tě, -iště stř., mn. 2. -išť

hro po *b ek,

pohře-bištní po-hů-nek, -nka m. po-hyb, -u m. po-chá-zet, 3. mn. pocházejí

i pochází po-chvá-lit, rozk. pochval po-chy-ba, -y z. po-in-ta [po-en-] z. pojď, pojď-te (rozk. k půjdu) pojeď, pojeďte (rozk. k poje­

du) pojem, pojmu m. poji-cí (např. hmota) pojí-cí (kdo nebo co pojí) pojíst, l.j. pojím, 3. mn. pojedí;

rozk. pojez; přič, po-jedl, poje­ deno *tit, pojis rozk. pojisti i pojíst', pojistěte z pojisťte; přič, pojiš­ těn pojist-né, -ého stř. pojiš-tě-nec, -nce m.; pojiš­ těnka ž. pojiš-ťo-vat

polít

311 pojiš-ťov-na, -y ž. pojit (k spojovat), 1. j. pojím pojít, l.j. pojdu; rozk. pojdi, po­

jděte; přič, pošel, pošla; podst. jm. pojití (zhynout) pojíž-dět, 3. mn. pojíždějí i po­ jíždí pojmout, 1. j. pojmu; přič, po­ jal, pojat; podst. jm. pojetí po-ka-zit, rozk. (ne)pokaz; přič. pokažen po kaž dé i po každé (vždy) ► pozn. u dodnes po-klad, -u m. po-klad-ní m. i ž. ipříd. jm. po-klad-ník, -a m.; pokladni­ ce ž. po-klek, -u m. pokles. -u m., mn. 1., 4., 7. -y po-kle-sek, -sku m. po-klič-ka. ž.,jedn. 36 ‫״‬. -čce po-kli-dit, přič, poklizen po-klí-zet. 3. mn. poklízejí i poklízí; přič, poklizen po-ko-sit, přič, pokosen po-kou-šet, 3. mn. pokoušejí i pokouší po-krad-mo, pokradmu příst. po-kraj, -e m. po-krýt, l.j. pokryji i pokryjú, 3. mn. pokryjí i pokryjou; rozk. pokryj; přič, pokryl, pokryt po-kry-tec, -tce m. po-krý-vač, -e m. po-krý-vač-ský, mn. -ěští po-křtít, 1. j. pokřtím, 3. mn. po­ křtí; rozk. pokřti; přič, pokřtil, pokřtěn po-kus, -u m., mn. 47 ‫״‬. -y

po-ku-ši-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i po-kyn, -u m. pól, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y; sever­

ní, jižní pól poda-ri-me-tr, -u m. poda-ri-za-ce i polarisace ž. po-la-ri-zá-tor i polarisátor,

-u m. Polár-ka ž. (hvězda) ► pozn. u měsíc podaro-graf, -a m. po-la-ro-gra-fi-e ž. poda-rodd, -u m. pode stř, mn. 7. poli; Moravské

pole. Kosovo pole poded-ne, -e stř., mn. 7. -y poded-ník, -u m.; poledník

greenwichský [grynyč-] podeh-čují-cí (např. okolnost) podeh-ku příst. po-le-mi-ka z. zo po-le-mi *v at *lé>vat po i polívat, podst. jm.

polévání i polívání po-lév-ka í polívka z. po-lrbek, -bku m. podí-bit. rozk. polib; podst. jm.

políbení podi-ci ž. *e podi-cis-ta, -y m. podí-ček, -čku m. podí-čit, rozk. polič podid-štit, podst. jm. polidštění podid-šťo-vat podi-kli-ni-ka [ ny ] ž. podír, -a m. podít, I. j. poliji, poleji i poliju,

polejů, 3. mn. polijí, poleji z polijou, polejou; rozk. polij i po-

312

politbyro lej; přič, polil, polit; podst. jm. polití podit-by-ro stř. podi-tic-ko-e-ko-no-mic-ký

[-ty-] (k politická ekonomie) po-li-tic-ko-e-ko-no-mic-ký

[-ty-] (např. řešení) u anatomicko-fyziologický podbtik [dy-],-am. podi-to-vá-ní-hod-ný podi-tu-ra [-tu- i -tú-] í polk-nout, přič, polkl i polknul po-lo- ve složeninách, např. po­

loautomatický, polosirotek pÓdO Stř. podo-bůh, poloboha m. *čas, podo -u m., mn. 1., 4., 7. -y Podo-čech, -a m. podo-den-ní podo-ho-pis, -u m. podo-kon-zer-va i polokonserva, -y ž. podo-kou le ž; mn. 2. -lí podo kov, -u m. podo-kruh i půlkruh, -u m. podo-měr, -u m. podo-ni-na & podo-obdouk i půloblouk,

-u m. podo-o-fi-ci-ál-ní podo-o-pi-ce ž. pódo-o-sa, -y ž. podo-o-s-trov, -a m. podo-pen-ze ž. podo-pro-voz, -u m., mn. 1., 4‫״‬

7.-y podo-ra-ný (např. brambory) podo-to-var, -u m.

podo-vo-dič, -e m. podo-žer-tem příst. Pobsko stř; Polák, -am.,· pol­ ský pobštář, -e m. pody‫׳‬a-mid, -u m. pody-cykdic-ký pody-es-ter, -u m. *tyden pody-e [de- i -lé ] i poly­ etylén, -u m. pody-fo‫׳‬nbe [-ny-] ž. fon pody *n í pody-ga-mic‫׳‬ký pody-ga-mbe z. po ly-gam-ní; polygamně *gra-fioký pody pody-gra-fi-e ž. pody kač, -e m. pody-krystadic-ký Pody‫״‬né-si-e [ zi ] z., Polynésan [ za ], -a m.; polynéský,

mn. -ští podyp, -u m. pody-pro-pyden [de- i -lé ] i polypropylén, -u m. pody-sa-cha-rid, -u m. pody sty-ren [ re- i -ré ] i po­ lystyrén, -u m. pody-syn-de-tic-ký [ ty ] pody-syn-de-ton, -na stř. pody-syn-te-tic>ký [ ty ] tech pody *n ic-ký [ ny-] pody-tech-nbka [ ny-] z. pody-tech-ni-za-ce [-ny ] ž. pody-vbnyl>chlo-rid, -u m. po-ma-hač i pomahač, -e m. po-má-hat, podst. jm. pomáhání po-madu příst, (zvolna) po-mádu příst, (poskrovnu)

pootevřít

313 po-mas-tit, rozk. pomasti i po-

masť; přič, pomaštěn po-měr, -u m. po-měrný po-mět se, 1. j. poměji se, 3.

mn. poměji se; přič, poměl se (mít se dobře) pom-tri-ty, -ů m. mn. po-mí-jejíc-nost, -i í m *jpo et, í 3. mn. pomíjejí i po­ míjí po-mi-nout, přič, pominul, po­ minut po-mí-sit, rozk. pomis; přič. pomíšen, o téstprav-čí, -ího m., mn. 2. -ích po prav-dě i po-prav-dě (ře­ čeno) po-pra-viš-tě, -iště stř, mn. 2. -išť

► pozn. uDefoe po-pel-ník, -u m. po-pe-p-řit po-pě-vek, -vku m. po-pích-nout, přič,

' '

popíchl i popíchnul po-pí-jet, 3. mn. popíjejí i popíjí pek, *lpo í -Iku m. po-pí-nat (se), podst. jm. popí­ nání po-pí-ra tel-ný i popiratelný po-pis. -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y po-pi-sek, -sku m. po-pi-so-vač, -e m. po-plach, -u m. po-plat-nic-ký *plat-ník, po -am.; poplatnice

ž. po-plést, 1. j. popletu; rozk.

(ne)popleť; přič, popletl, pople­ ten *ni-ce po>plic ž. po-po-jet, 1. j. popojedu; rozk. popojeď; přič, popojel, popoje­ to; podst. jm. popojetí po-po-jíž-dět, 3. mn. popojíždě­ jí i popojíždí

popra-vištní po-pro-sit, rozk. popros; přič.

poprošen po-pruh, -u m. po-pr-vé i po prvé ► pozn. u dodnes po-pří-pa-dě i po případě

(případně) ► pozn. u dodnes po-přít, 1. j. popřu, 3. mn. po­ přou; rozk. popři; přič, popřel po-psat, 1. j. popíšu i popíši, 3. mn. popíšou i popíší; rozk. po­ piš; přič, popsal, popsán; podst. jm. popsání po-ptá-vat se, podst. jm. poptá­ vání po-pud, -u m. po-pud-li *v ý po-pu-la-ri-ta ž. po-pu-la-ri-za-ce i popularisace [-za-] ž.

posila

315 po-pu-la-ri-zá-tor i popularisátor [-zá-] m. po-pu-lár-ně-vě dec-ký (např.

literatura) ► pozn. u anatomicko-fyziologický po-půl-noč-ní pit, *tpo us rozk. popusť; přič.

popuštěn pór, -u m. po-rad-ce, -ce m., jedn. 5. -ce; poradkyně z., mn. 2. -yň

i -yní po-ra-zit, rozk. poraz; přič, pora­

žen 3. mn. porážejí i porá­ ží; přič, porážen porceďán, -u m. ráet, po *ž

po-réz-ní porfyr, -u m. porfy‫׳‬ric‫־‬ký porno-gra-fi-e ž. pó-ro-be-ton, -u m. po-rod, -u m. po-rotce, -ce m., jedn. 5. -ce; porotkyně ž.., mn. 2. -yň i -yní po-rou-čet, 3. mn. poroučejí

i poroučí; rozk. poroučej podst. jm. porov­ návání po-ro-zu-mě-ní stř. po-ro-zu-mět, /, j. porozumím, 3. mn. porozumějí i porozumí; přič, porozuměl, porozuměno portál, -u m., mn. 4., 7. -y rov po n *v at, á

port-land-ský cement Porto-ri-ko stř; Portoričan, -a m.\ portorický, mn. -čti portrét, -u m.

portré-tis-ta [-ty-], -y m. Portu-gal-sko stř; Portugalec, -lee m.; portugalský portýr, -a m. po-ru-čík, -a m.; poručice l.

(zkr. por.) po-ruč-ník, -a m.; poručnice

ž. Po-rú-ří stř; porúrský porůz-nu přísl. Po rý-ní stř; porýnský po-řad, -u m. po-řa-dač, -e m. po-řá-dat, podst. jm. pořádání po-řa-da-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i po-řá-dek, -dku m. po-řád-ku-mi-lov-ný po-ří-dit, rozk. pořiď; přič, poří­

zen; podst. jm. pořízení řel *tpo n i-di ý po-říd-ku přísl. po-říz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y po-ři-zo-vat po-sa-dit, přič, posazen Po sá za ví stř; posázavský po-sá-zet, 3. mn. posázejí i po­

sází; přič, posázen -u m. 3. mn. posedí; podst. jm. posedění i posezení po-sho-vět, 3. mn. poshoví i poshovějí; rozk. poshov i poshověj po *s ed, se po *d ět,

po-scho-ďo-vý po-sí-ci i posíct, l.j. poseču, 3.

mn. posečou; rozk. poseč; přič. posekl, posečen *sida, po -y z.

316

posílit po-sMit, rozk. posil po-síl-ka ž■ po-síl-kář, -e m. po-sil-nit po-si-lo-vat po-skrov-nu přísl. po-skyt-nout, přič, poskytl po-sla-nec, -nce m.; poslan­ kyně ž, mn. 2. -yň i -yní po-slat, 1. j. pošlu, 3. mn. poš­

lou; rozk. pošli; podst. jm. po­ slání po-sle-pu i po slepu (bez dí­ váni) po-slé-ze, posléz přísl. po-slí-ček, -čka m. po-sloup-nost, -i ž. po-slu-chač, -e m. po-směch. -u m. po-smě-šek, -šku m. po-smě-vá-ček, -čka m. po-sou-dit, rozk. posud; přič. posouzen; podst. jm. posouze­ ní po-spí-šit (si), rozk. pospěš (si) po-sta-ru i po stáru (starým způsobem) ► pozn. u dodnes posta-vit, rozk. postav; přič. postaven post-gra-du-ál-ní po-stih, -u m. po-stihnout, přič, postihl, po­

stižen pos-tida [-ty-], -y ž.; Postila (ná­

zev díla, např. Husova Postila) post-in-du-s-tri-ál-ní [post i ] pos-tit se, podst. jm. postění post-mo-der-nis-mus

[-nyzm-], -ismu i postmodernizmus [-ny-], -izmu m. po-strá-da-tel-ný i postradatelný po-stra-něk, -ňku m. postranní po-střeh, -u m. po-střeh-nout, přič, postřehl, postřehnut po-stří-b-řit po-stří-b-řo-vat po-stři hat i postříhat, podst.

jm. postřihání i postříhání po-střik, -u m. po-stří-kat, podst. jm. postříká­

ní po-střík-nout, přič, postříkl po-stří-let. 3. mn. postřílejí i po­

střílí post-skrip-tum. -ta stř. post-syn-chron, -u m. po-stu-lát, -u m. Po-stu-pim, -i i -ě ž■; postupim-

ská konference, Postupimská dohoda ► pozn. u Betlémská kaple ► pozn. u konference po-su-dek, -dku m. po-sun, -u ni. po-su-nek, -nku i posuněk, -ňku m. po sun-ko vý i posuňkový po suv -u m. po-svě-tit, rozk. posvěť; přič. posvěcen po-svhtit, rozk. posviť; přič, po­ svíceno po-syp, -u m. po-sy-pat (dok.), 1. j. posypu

použít

317 i posýpám; rozk. posyp i posý­ pej; podst.jm. posypání po-sý-pat (nedok.), 1. j. posý­ pám; rozk. posýpej; podst. jm. posýpání po-šept-mo i pošeptmu příst. po-šklí bat se, podst. jm. pošklíbání po-ško-dit, přič, poškozen po-škrá-bat i poškrabat. 1. j. poškrábu, poškrabu i poškrá­ bám, poškrabám; rozk. poškrab, poškrábej i poškrabej; podst. jm. poškrábání i poškrabání po-ště-vá-ček, -čku m. po-ští-pat, 1. j. poštípu i poštípám; rozk. poštípej; podst. jm. poštípání po-ští-vat, podst.jm. poštívání pošt-mis-tr, -am. po-štvat, 1. j. poštvu; rozk. po­ štvi, poštvěte i poštvete; podst. jm. poštvání po-tácet se, 3. mn. potácejí se i potácí se po-tah, -u m. po-táh-nout, přič, potáhl, pota­ žen po-tápěč, -e m. po-tá pěč-ský, mn. -čští, 3. mn. potápějí i potápí po taš -e ž. po-té přísl. (potom) po-těh, -u m. po-tem-ně-lý po-tem-nět, 3. mn. potemnějí

i potemní; přič, potemněl po-ten-ci-ál, -u m. po-ten-ci-o-me-tr, -u m.

po-těr, -u m. po-tit se, podst. jm. pocení po-tíž, -e z. potkan, -a m.; potkaní po-tlou-ci i potlouct, 1. j. po­

tluču, 3. mn. potlučou; rozk. po­ tluč; přič, potloukl, potlučen po-tmě příst. po-tmě-chuť, -ti l (rostlina) po-tmě-ši-lý po-tře-ba, potřebí příst. po-tře-tí i po třetí pot>roň, -ně m. v-ří *tpo ě stř. po-vět-ši-ně přísl. (většinou) po-vi-d-la, -del stř. pomn. po-vi-jan, -u m.

po-vi-nen, povinna, povinno, povinni ► pozn. u vinen po-vin-nost, -i ž. po-vin-ný; povinně ► pozn. u vinen po-vlé-ci i povléct, 7. j. povle­

ču, 3. mn. povlečou; rozk. po­ vleč; přič, povlekl, povlečen po-vlé-kat i povlíkat, podst. jm. povlékání i povlíkání po-vlék-nout i povlíknout, přič, povlékl, povléknul i povlíkl i povlíknul Po-vl-ta-ví stř.; povltavský po-vo-deň, -dně z. po·voz, -u m., mn. 1., 47 ‫״‬. -y po-vrch, -u m. po-vrch-ní (např. zájem) po-vr-cho-vý (např. voda) povr-chu přísl. (nahoře) po-vsta-lec, -lee m. po-vstat, 7. j. povstanu; rozk. povstaň; přič, povstal *nout po-všim si, přič, povšiml si po-vyk, -u m. po-vy-růst, l.j. povyrostu; rozk. povyrosť, povyrosťte; přič, po­ vyrostl po-výš. povýše přísl. po-vý-še-nec, -nce m. po-vý-šit, rozk. povyš; přič, po­ výšen; podst. jm. povýšení po-výt«ce přísl. (hlavně) po-vzbU'dit. přič, povzbuzen; podst. jm. povzbuzení *vzdech, po -u m. po vzdech-nout i povzdych-

319 nout, přič, povzdechl i po­

vzdychl po-vzná-šet, 3. mn. povznášejí

i povznáší *se po-vzne n ý i povznesený po-vznést, 1. j. povznesu; rozk.

povznes; přič, povznesl, po­ vznesen po-vždy, povždycky přísl. pó-za; -y z. po-zbýt, 1. j. pozbudu i pozbydu; rozk. pozbud; přič, pozbyl, pozbyt poz-dě, 2. st. později poz-děj-ší pozd-ní, 2. st. pozdnější po-zdrav, -u m. po-zdržet, 3. mn. pozdrží po-zdvih, -u m. po-zdvih-nout, přič, pozdvihl,

pozdvižen; podst. jm. pozdviže­ ní po-zem-ní; pozemně po-zem-šťan, -a m. po-zér, -a m. po-zi-ce í posice t, mn. 2. -ic

i -icí po-zi-tiv i positiv [ ty- i -tý ],

-u m. po-zi-ti-vis-mus [ty-zm], -ismu i pozitivizmus [-ty-], -izmu i positivismus

[-zityvizm-], -ismu m. po-zi-ti-vis-ta i positivista

[-ty-], -y m. *z-ron tpo i i positron, -u m. po-zí-břek, -třka m. po-zí-bří stř.; pozítří přísl. *zla-tit, po přič, pozlacen

práceschopný po zlém po-zne-ná-h-la přísl. po-zne-ná-h-lu, ponenáhlu

přísl. po-zoun, -u m. po-zou-nér, -a m. po-zou-nis-ta [-ny-], -y m. po-zřít, 1. j. pozřím, 3. j. pozři;

rozk. pozři; přič, pozřel (po­ hlédnout) po-zřít, 1. j. pozřu, 3. mn. po­ zřou; rozk. pozři; přič, pozřel, pozřen (polknout) po-ztrá-cet, 3. mn. poztrácejí i poztrácí po-zů-sta-lost, -i ž. po-zú-sta-lý m. i příd. jm. po-zů-sta-tek, -tku m. poz-vat, 1. j. pozvu; rozk. pozvi, pozvěte i pozvete; podst. jm. pozvání po-zvol-na i pozvolně přísl. po-žá-dat, podst. jm. požádání po-ža-da-vek, -vku m. po-žár-ník, -am.; požárnice ž. po-žá-řiš-tě, -iště stř., mn. 2. -išť po-žít i požnout, ► požnout po-žibkář, -e m. po-ží-vač-ný i poživačný po-ži-va-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i po-žnout Z požít, J. j. požnu; rozk. požni, požněte; přič, požal i požnul, požat i požnut; podst. jm. požnutí (pokosit) prá-ce ž; jedn. 7. prací, mn. 2. prací, 3. pracím, 6. pracích, 7. pracemi ► póz‫״‬, u dráha prá-ce-schop-ný

320

pracoviště pra-co-viš-tě, -iště stř., mn. 2.

-išť pra-cov-ně-práv-ní (k pracovní

právo) ► pozn. u anatomicko-fyziologický pra-cov-ně-vý-chov-ný (k pra­

covní výchova)

► pozn. u hřeben pra-me-ník, -u m. pra-men-ní (např. jímka) pra-men-ný (např. materiál) pra-nos ti-ka [ ty-] ž. pra-nýř, -e m. pra-o-by-va-tel, -e m., mn. 1. -é,

2. -telů i -tel, 7. -i

pra-cují-cí m. i ž. i příd. jm. prač-ka £, jedn. 36 ‫״‬. -čce pra-člo-věk, -a m. pra-děd. -a m. prag-ma-tic-ký [-ty-] prag-ma-ti-ka [ ty ] L prag-ma-tis-mus [-tyzm-], -ismu i pragmatizmus

pra-por, -u m. pra-por-čík, -a m.; praporčice ž. (zkr. prap.) pra-po-reč-ník -a m.; praporečnice z. pra-po-rek, -rku m. pras-kat (pukat): podst. jm.

[-ty-], -izmu m. práh, prahu m. Pra-ha ž, pražský, mn. -žští prah-nout, přič, prahl pra-ho-ry. prahôr ž. pomn. prach, -u m. prách-ni-vět, 3. mn. práchnivějí i práchniví

prás-kat (např. bičem); podst.

pra-cho-těs-ný prak-ti-cis-mus [ ty-zm ], -ismu i prakticizmus [ ty ],

-izmu m. prak-tič-nost [ ty ], -i í. prak-tik [ ty ], -a m. prak-ti-kant [-ty-],-um. prak-ti-kum [-ty ], -ka stř. pra-les -a m., mn. 1., 4., 7, -y;

Boubínský prales, prales Jizera (chráněné oblasti) prám; -u m, pra-men, -e i -u m.; Křížový pra­ men. pramen Knížete Václava (názvy léčivých pramenů)

praskání

jm. práskání prask-nout, přič, praskl i prask­

nul (puknout) prásk-nout, přič, práskl i prásk­

nul (např. bičem) -ů m. mn. ► pozn. u cikán *šti-na pra-slo>van ž. prá-šil, -a m. (chlubil); baron Prášil prá-šit, rozk. praš pra-ši-vý (např. pes) prá-ši-vý (prášící) praš-ník, -u m. praš-ný; Prašný most. Prašná brána (v Praze) praš-tět, 3. mn. praští praš-tit, 3. mn. praští; rozk. praš­ ti i prašť prát, 1. j. peru, 2. j. pereš,.... 3. mn. perou; rozk. per; přič, pral, prán; podst. jm. praní *va-né, Pra-slo

preventivní

321 pra-vák, -a m. prav-dě-po-dob-nost, -i 1 prav‫״‬dě-po-dob-ný, 2. st. prav­

děpodobnější, 3. st. nejpravdě­ podobnější ► pozn. u činorodý pra-věk, -u m. pra-vi-ce ž. pra-vi-čák, -a m. pra-vič-ka ž., jedn. 3., 6. -ěce práv-nik, ■am.; právnička z. pra-vomoc, -i i -e z., mn. 1., 4. -i i -e, 3. -em i -ím, 6. -ech i -ích, 7. -emi pra-vo-pis, -u m. prá-vo-plat-ný i pravoplatný pra-vo-slav-ný pra-vo-úh-lý pra-vověrný prázd-ni-ny, -in z. pomn. prazdroj -em.; Prazdroj (znač­

ka piva) pra‫׳‬ze-o *dym

[-dym i -dým],

-u m. pra-ža-né, -ů m. mn. (husité

pražského křídla) ► pozn. u filharmonik pra-žec, -žce m. pra-žír-na, -y ž. praž-ský, mn. -žští; Pražský hrad (Hrad); Pražské povstání (významná událost) ► pozn. u Betlémská kaple ► pozn. u Emauzský klášter pre-am-bu-le z. *ce-dens pre stř. neskl. i pre­ cedent, -u m. pre-ciz-ní i precisní prec-lík, -u m.

prec lí-kář i preclikář, -e m. pre di-ka-ce [-dy] z. pre di kát [ dy ], -u m. pre-di-ka-tiv-ní [dy-ty]

i [-dy-tý-] pre-dispo-zi-ce i predispo­ sice [-dy-] ž pre-fab-ri-kát, -u m. pre-fekt. -a m. pre-fekt-ství stř. pre-fek-tu-ra [ tu- i -tú-] z. pre-fix, -u m., mn. 1., 4., 7. -y pre-gnant-ní pre‫־‬his‫־‬to«ri‫־‬e ž. prejt, -u m. prejz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y pre-lát, -a m. pre-lát-ský, mn. -tští dm pre-lu *u i [-!údy-], -dia stř. mi pré *e z., mn. 2. -mií pre-mi-ér, -a m. pre-mi-sa [-sa], -y ž. pre-pa-rát, -u m. pré-ri-e z., mn. 2. -rií pré-rij-ní pré-ri-o-vý pre-ro-man-tis-mus [ tyzm-], -ismu i preromantizmus

[-ty-], -izmu m. pres-by-tář, -e m. pres-by te-ri-um [ te- i -té-],

-ria stř. pre-stiž [-ty-], -e m. i ž. ► pozn. u kedluben pre-sump-ce [ su ] ž. pré-te-ri-tum, -ta stř. ve pre *c en ž. pre-venč-ní pre-ven-tiv-ní [-ty- i -tý-]

322

prezence

pre-zen-ce i presence [-ze-]

ž. pré-zens i présens, -ntu m. zo-vat *tpre en i presentovat

[-ze-] pré-zent-ní i présentní pre-zer-va-tiv i preservativ

[-ty- i -tý-], -u m. pre-zi-dent i president,

-a m. pre-zi-dent-ský i presidentský, mn. -tští pre-zi-di-ál-ní i presidiální

í-dy-J pre-zi-di-um i presidium

[-zídy- i -židy-], -dia stř. pri-ma-ba-le-rí-na ž. pri-ma-do-na ž. pri-ma-ri-át, -u m. pri-má-ri-us, -ria m. pri-mář, -e m. primas -a m., mn. 4., 7. -y m *tpri vías stř. pri-máš, -e m. pri-máš-ský, mn. -šští pri-mát, -am. (živočich) pri-mát. -u m. (prvenství) pri-má-tor, -a m. pri-mi-tiv [-ty- i -tý-], -a m. pri-mi-ti-vis-mus [ty-zm], -ismu i primitivizmus [-ty-], -izmu m. pri-mi-tiv-ní [-ty- i -tý-] pri-mu-le z., mn. 2. -lí princ, -e m.; princezna ž. prin-cip, -u m. prin-ci-pál, -a m., mn. 4., 7. -y prin-ci-pi-ál-ní pri-o-ri-ta ž.

pri-vát. -u m. pri-va-ti-za-ce i privatisace

[-ty-]ž. pri-vi-le-gi-um [-le- i -lé ], -gia

stř, mn. 2. -gií, 7. -gii pri-vi-le-go-va-ný priz-ma i prisma, -matu stř. priz-ma-tic-ký i prismatický

[-ty-] pr-ken-ný; prkenně pro-band, -a m. pro-běh-nout, přič, proběhl pro-bí-jet, 3. mn. probíjejí i pro­

bíjí 1. j. probiji i probiju, 3. mn. probijí i probijou; rozk. . probij; přič, probil, probit *tic-ký pro-ble-ma [ ty-] pro>ble>ma>ti-ka [-ty-] l pro-bošt, -a m. pro-bošt-ský, mn. -štští pro-bošt-ství stř. pro-bou-zet, 3. mn. probouzejí i probouzí pro-brat, 1. j. proberu, 2, j. pro­ bereš, ..., 3. mn. proberou; rozk. prober, přič, probral, pro­ brán bit, pro *d u přič, probuzen; podst. jm. probuzení *ce«dit, pro přič, procezen proce>du-ra [-du- i -dú-] ž *bít, pro

pro-ce-du-rál-ní -pro-cent-ní ve složeninách na-

př. osmiprocentní. 8procentni, 8%ní, 8% ► pozn. u procento coen *tpro stř; 8 % (osm pro­ cent)

profesura

323 POZNÁMKA

Mezi číslicí a značkou je mezera, např. 10 km = deset kilomet­ rů, 5 % = pět procent, úhel 60°= šedesát stupňů, mezera však není, jestliže se jimi vyjadřuje přídavné jméno, např. 50km rychlost = padesátikilometrová rychlost, 6V baterie = šestivoltpvá baterie, 3% roztok = tříprocentní roztok. Bez mezery se píšou tyto výrazy také v případech, kdy značka je vyjádřena slovně: 50kilometrová rychlost, 3procentní roztok.

Podobně se píše 20x = 20krát (bez mezery), 20násobný (nikoli 20tinásobný) = dvacetinásobný. proces, -u m., mn. 1., 4., 7. -y pro-ces-ní pro-cesor [-sor-], -u m. pro-ce-su-ál-ní pro-ci-tat i procítat pro-cí-tit, rozk. prociť; přič, pro­

cítěn

přič, procitl 1. j. proclím, 3. mn. pro­ clí; rozk. procli; přič, proclil, proclen proclí-vat, podst. jm. proclívání pro-čís-nout, přič, pročísl *číst, pro 1. j. pročtu; rozk. pro­ čti, pročtěte; přič, pročetl, pro­ četla i pročtla, pročten; podst. jm: pročtení pro-čis-tit, rozk. pročisti i pročisť; přič, pročištěn i pročištěn pro-čiš-ťo-vat i pročišťovat *cit pro n out, *clít, pro

prodej, -e m. pro-dej-ní (např. doba) pro-dejný (např. člověk) prodě-kan, -a m. pro-dě-lek, -Iku m. pro-dě-ra-vět, 3. mn. proděra­

vějí i proděraví; přič, proděra­ věl, proděravěn pro-dě ra-vit (něco), 3. mn. pro­ děraví; přič, proděravil, prodě­ raven prodchnout, 1. j. prodchnu; přič, prodchl i prodchnul, pro­ dchnul; podst. jm. prodchnutí pro-dlít, 1. j. prodlím, 3. mn. prodlejí i prodlí; rozk. prodli; přič, prodlel; podst. jm. prodle­ ní pro-dlou-žit, rozk. prodluž i pro­ dlouží pro-dlu-žit (k dluh) *drat, pro I. j. proderu, 2. j. pro­ dereš, .... 3. mn. proderou, rozk. proder; přič, prodral, pro­ drán prodřít, 1. j. prodřu, 3. mn. pro­ dřou; rozk■ prodři; přič, prodřel, prodřen produ-cent, -a m. pro-dukt, -u m. pro duk-ti-vi-ta [-ty-] ž, pro-fe-sio-nál, -a m., mn. 4., 7.

-y

pro-fe-si-o-na-lis-mus [-zrn ], -ismu i profesionalizmus,

-i zrnu m. profe-si-o-nál-ní profe-sor. -a m. (zkr. prof.) pro-fe-su-ra [ su- i -sú-] ž

324

profil pro-fil, -u m., mn. 1., 4., 7. -y,

T-profil i profil T pro-fi-la-ce ž. pro‫־‬fit, -u m. pro-gnos-ti-ka [ ty-] z. pro-gnóza i prognosa [-óza] z. pro-gram. -u m.; Košický (vlád­

ní) program (hist.) pro-gra-ma-tic-ký [ ty ] *tor, pro-gra-má -a m. pro-gram ní; programně pro-gre-se [-se ] ž. pro-gre-si-vi-ta z. pro-gre-siv-ní [-si- i -sí ] i pro­ gresivní *há pro ‫׳‬nět, 3. mn. prohánějí

i prohání *há-zet, pro

3. mn. proházejí

i prohází pro-hi-bi-ce z. pro-hlá-sit, rozk. prohlas; přič.

prohlášen pro hléd-nout i prohlídnout,

přič, prohlédl, prohlédnul i pro­ hlídl, prohlídnul *hlí-žet, pro 3. mn. prohlížejí i prohlíží pro-hlou-bit, rozk. prohlub i prohloubí, prohlubte i prohlouběte; podst. jm. prohloube­ ní hit, pro *p lou rozk. (ne)prohlup pro-hníst, 1. j. prohnětu; rozk. prohněť; přič, prohnět!, prohně­ ten pro-hnít, 3. j. prohnije, 3. mn. prohnijí i prohnijou; rozk. pro­ hnij; přič, prohnil *ho-dit, pro přič, prohozen

1. j. prohrabu; rozk. prohrab i prohrabej pro-hráb-nout, přič, prohrábl prohrát, 1. j. prohraji i prohraju, 3. mn. prohrají i prohrajou; rozk. prohraj i prohřej; přič. prohrál, prohrán; podst. jm. prohrání prohý-bat, 1. j. prohýbám; podst. jm. prohýbání cet, pro *z há 3. mn. procházejí i prochází pro-chlad-nout, přič, prochla­ dl; podst. jm. prochladnutí pro-cho-dit, přič, prochozen projekt, -u m. projek-tant, -a m. projek-til [-ty-], -u m., mn. ]., 47 ‫״‬. -y pro jek-tiv-ní [-ty- i -tý-] projek-tor, -u m. projev, -u m. projíst, 1. j. projím, 3. mn. pro­ jedí; rozk. projez; přič, projedl, projeden projít, 1. j. projdu; rozk. projdi, projděte; přič, prošel, prošla; podst. jm. projití projíž-dět, 3. mn. projíždějí i projíždí projížď-ka z., mn. 2. -děk projmout, 1. j. projmu; přič. projmul, projmut; podst. jm. projmutí pro-kain, -u m. pro-ká-zat, 1. j. prokážu, 3. mn. prokážou; rozk. prokaž; podst. jm. prokázání pro-kla-ma-tiv-ní [ty- i -tý-] pro-hratý pro-klestit, rozk. proklesti i proklest'; přič, prokleštěn i proklestěn pro-kleš-ťo-vat i proklesťovat pro-klít, 1. j. prokleji i prokleju,

3. mn. proklejí i proklejou; rozk. proklej; přič, proklel, pro­ klet; podst. jm. prokletí pro-kon-zul i prokonsul, - a m., mn. 4., 7. -y pro *k ris ‫׳‬ta; prokristapána i pro krista pána citosl. pro-ku-rá-tor, -a m. (hist.) pro-ku-ris-ta, -y m. prode-ta-ri-át, -u m. prode-ta-ri-za-ce i proletarisace z. prode-tář, -e m. prodé-tat i prolítat, podst. jm.

prolétání i prolítání prode-tět, 3. mn. proletí prodét-nout i prolítnout, přič, prolétl, prolétnul i prolítl, prolítnul prodé-vat i prolívat, podst.jm. prolévání i prolívání pro-lé-zat i prolízat, podst.jm. prolézání i prolízání prodézt, 1. j. prolezu; rozk. pro­ lez; přič, prolezl; podst. jm. prolezení prode‫׳‬žet, 3. mn. proleží prodít, 1. j. proliji, proleji i proliju, proleju, 3. mn. prolijí, prolejí i prolijou, prolejou; rozk. pro­

lij i prolej; přič, prolil, prolit; podst. jm. prolití prodog, -u m. pro-má-čet, 3. mn. promáčejí i promáčí pro-máčk-nout, přič, promáč­ kl, promáčknut pro-mě-na í pro-mendi-vý pro-měn-ná, -é ž. pro-měn-nost, -i z. pro‫״‬měn-ný, proměnně pro-mě-ňo-vat (se) pro-míjet, 3. mn. promíjejí

i promíjí pro-mide stř. neskl. pro-mi-nent, -a m. pro-mí-sit, rozk. promis; přič.

promíšen, o těstě promísen pro-mis-kud-ta z. pro-mí-tač, -e m. pro-mí-tač-ka ž., jedn. 36 ‫״‬.

-čce (zařízení) pro-mít-nout, přič, promítl *mlít, pro /. j. promelu; rozk.

promel; přič. promlel, promlet *m tpro oro [-mo- i -mó-J, -a m. promptní pro-my-ka z. pro-mysdit i promyslet, 3.

mn. promyslí i promýšlejí; rozk. promysli; přič, promyslil i pro­ myslel, promyšlen pro-mýšdet, 3. mn. promýšlejí i promýšlí; přič, promýšlen pro>mýt, 1. j. promyji i promyju, 3. mn. promyji i promyjou; rozk. promyj; přič, promyl, promyt

promýtit

326

propeč; přič, propekl, prope­ čen pro-pé-kat i propíkat, podst. pro nájem, -jmu m. jm. propékání i propíkání pro-ná jem-ce, -ce m., jedn. 5. - ce; pronájemkyně 1‫ ״‬mn. 2. pro-pích-nout, přič, propíchl i propíchnul - yň i -yní pro-píjet, 3. mn. propíjejí i pro­ pro-naj-mout, l. j. pronajmu; přič, pronajal i pronajmul, pro­ píjí pro-pít, 1. j. propiji i propiju, 3. najat i pronajmut; podst. jm. mn. propijí i propijou; rozk. pronajmutí sle pro-ná *d o-va-tel, -e m., mn. propij; přič, propil, propit; podst. jm: propití 1. -é, 7. -i *cet, pro-plá 3. mn. proplácejí pro-ná-šet, 3. mn. pronášejí i proplácí; přič, proplácen; i pronáší promést, 1. j. pronesu; rozk. podst. jm. proplácení pro-plách-nout, přič, proplá­ prones; přič, pronesl, pronesen pro *n out, ik přič, pronikl chl, propláchnut pro-no-men [-nó-], -mina stř. *pla pro ‫׳‬tit, přič, proplacen; pro-no-mi-nál-ní podst. jm. proplacení pro-pad-liš-tě, -iště stř, mn. 2. pro‫׳‬plést, 1. j. propletu; rozk. -išť propleť; přič, propletl, prople­ pro-pad-nout, přič, propadl; ten podst. jm. propadnutí pro-plé-tat i proplítat, podst. pan-dis-ta pro *g a [ dy-], -ý m. jm. proplétám i proplítání pro-pa-gan-dis-tic-ký [-dysty-J *číst, pro-po 1. j. propočtu; rozk. pro-pa-gá-tor, -a m. propočti, propočtěte; přič, pro­ pro-pá-lit, rozk. propal početl, propočetla i propočtla, *pan, pro -u m. propočten pro>pan-bu-tan, -u m. pí'tat, pro *č o podst. jm. propo­ pro-pa-nol, -u m. čítání pro-pa-sí-ro-vat pro-po-dru-hé i pro podruhé pro-past, -i £, mn. 1., 4. -i, 3. pro-po-pr-vé i pro poprvé -em, 6. -ech, 7. -stmi; Hranická pro-por‫־‬c i-o-ná !·ní propast, propast Macocha pro-porč-ní ► pozn. u pánev pro-po-tit, přič, propocen pro-pouš-tět, 3. mn. propouštějí *pást, pro 1. j. propasu; rozk. i propouští propas; přič, propásl, propasen *po-zi-ce pro i proposice 1, pié pro *c i propéct, 1. j. pro­ mn. 2. -ic i -icí peču, 3. mn. propečou; rozk. pro-mý-tit, rozk. promyť; přič.

promýcen

327

prostřihat

pro-příš-tě příst. pro *s chnout, přič, proschl pro-půj-čit, rozk. propůjč i proschnul pro-pust. -i ž., mn. 14 ‫״‬. -i, 3. pro-si-nec, -nce m. -em i -ím, 6. -ech i -ích, 7. -stmi pro-sit, rozk. pros; přič, prošen; pro-pus-tit, rozk. propusť; přič. podst. jm. prošení propuštěn; podst. jm. propuště­ pro-sít, 1. j. proseji i proseju, 3.

ní pro-pyl-al-ko-hol, -u m. pro-py-len [-en i -én], -u m. pro-ra-zit, rozk. proraz; přič.

proražen pro-rá-žeč, -e m. pro-rá-žet, 3. mn. prorážejí

i proráží; přič, prorážen pro-rek-tor, -a m. pro-rok, -a m.; Prorok (Moha­

med) ► pozn. u děd roy pro k *n ě ž, mn. 2. -yň i -yní pro-růst, 3. j. proroste; přič, pro­ rostl ' pro-řek-nout (se) i proříci (se) i proříct (se), 1. j. prořeknu (se); rozk. prořekhi (se); přič. prořekl (se), prořečen i přeřek­ nut; podst. jm. prořeknutí pro-říd-lý i prořidlý *nout pro-říd i prořidnout přič, prořídl i prořidl pro-sák-nout, přič, prosákl, prosáknut pros-ba, -y ž., mn. 2. -seb [-ze-] pro-seb-ník, -a m.; prosebnice ž. pro sek-tor [-se ], -a m. pro-sek-tu-ra [-se-tu- i -se-tú-] ž. pro-sé-vat i prosívat, podst. jm. prosévání i prosívání

mn. prosejí i prosejou; rozk. prosej; přič, prosel i prosil, pro­ set pro-slí-dit, rozk. prosliď; přič. proslíděn pro-slov, -u m. pro-smý-čit, rozk. prosmyč pro-smýk-nout se i pro­ smýknout se, přič, prosmý­ kl se i prosmýkl se pro‫׳‬spěch, -u m. pro-spě-chář, -e m. pro-spekt, -u m. pro-spe-ri-ta ž. pro-spět, 1. j. prospěji i prospěju, 3. mn. prospějí i prospějou; rozk. prospěj; přič, prospěl; podst. jm. prospění pro-spí-vat (k prospět), podst. jm. prospívání pro‫׳‬sta-vět, 3. mn. prostavějí i prostaví; rozk. prostavěj i pro­ stáv; přič, prostavěl, prosta­ věn prosti-tu-ce [-ty-] z. pro-stor, -u m. ► pozn. u kedluben pro-stran-ný pro-střed-ník, -a m.; pro­ střednice z. pro-stři-hat i prostříhat,

podst. jm. prostřihání i prostří­ hání

328

prostřihnout střih pro *n out,

přič, prostřihl,

prostři žen pro-střít, 1. j. prostřu, 3. mn.

prostřou; rozk. prostři; přič. prostřel, prostřen pro-s-tý, 2. st. prostší i prostější pro-styd-nout, přič prostydl, prostydnut; podst. jm. prostydnutí pro-sví-tit, rozk. prosviť; přič. prosvícen prošvihnout, přič, prosvitl pro-sy-chat i prosýchat, podst. jm. prosychání i prosý­ chání prosy-pat (dok.), 1. j. prosypu i prosypám; rozk. prosyp i pro­ sy pej; podst. jm. prosypání pro-sý-pat (nedok.), l.j. prosýpám; rozk. prosýpej; podst. jm. prosypání pro-sy-tit, přič, prosycen proše-t-řit pro-šít, 1. j. prošiji i prošiju, 3.

mn. prošijí i prošijou; rozk. pro­ šij; přič, prošil, prošit proštíp-nout, přič, proštípl prota-gonis-ta [-ny-], -y m. prota-go-nis-mus [-nyzm-], -ismu i protagonizmus [-ny-], -izmu m. *nout, protáh přič, protáhl, pro­ tažen protak-ti-ni-um [ tynyi -týny-], -nia stř. proté-ci i protéct, 3. mn. pro­ tečou; rozk. proteč; přič, prote­ kl pro-te-in [-in i -ín], -u m.

pro-tek-ci-o-nis-mus [ nyzm ], -ismu i protekcionizmus

[-ny-], -izmu m. pro-tek-tor, -a m. (vlivná osoba) pro-tek-tor, -u m. pro-tek-to-rát, -u m. pro-tes-tant, -a m. pro‫*׳‬m tan>tis tes us [ tyzm ], -ismu i protestantizmus

[-ty-], -izmu m. pro-tes-tanbský, mn. -tští pro-tesbsong, -u m. pro-te-tic-ký [-ty ] pro-té-za, -y ž. pro-těž, -e z. pro-te-žo-vat (vlivně podporo­

vat) pro-ti-fa-šis-tic-ký [-sty-] pro-ti-fe-u-dál-ní pro-ti-hráč, -e m. pro-ti-im-pe-ri-a-lis-tic-ký

[-sty-] pro-ti-klad, -u m. pro-ti-no-žec, -žce m. pro-ti-o-fen-zi-va i protiofensiva [-zi- i -zí-], -y ž. pro-ti-pól, -u m., mn. 1., 4., 7. -y pro-ti-ra-ko-vin-ný pro-ti-re-for-ma-ce ž. pro-ti-směr, -u m. pro-tít i protnout ► pro­ tnout pro-ti-ú-čet, -účtu m. prothú-stav-ní pro-ti-ú-tok, -u m. pro-ti-vá-ha z., jedn. 7. protivá­

hou pro-ti-vítr, -větru m. pro-ti-zá-kon-nost, -i ž.

prozodický

329 pro-ti-zá-kon-ný; protizá­ konně pro‫׳‬tlak, -u m. pro-tnout i protít, 1. j. protnu;

rozk. protni; přič, proťal i pro­ tnul, proťat i protnut; podst. jm. protnutí i protětí pro-to-kol, -u m., mn. 1., 4., 7. -y pro-to-ko-lár-ní pro-ton, -u m. pro-to-plast, -u m. pro-to-plaz-ma i protoplasma, -y í pro-to-typ, -u m. pro-trh-nout, přič, protrhl i pro­

trhnul, protržen; podst. jm. pro­ tržení proud, -um.; Golfskýproud prou-dit, rozk. proudí i pruď; podst. jm. proudění proud>ni‫׳‬ce í. prou-tek, -tku m. prou-žek, -žku m. pro-vá-dět, 3. mn. provádějí i provádí *vaz, pro -u m., mn. 1., 4., 7. -y pro-va-zec, -zce m. pro-vá-zet, 3. mn. provázejí i provází pro-va-ziš-tě, -iště stř, mn. 2. -išť pro-va-žek, -žku m. pro-vá-žet, 3. mn. provážejí i prováží pro-vá-žit, rozk. provaž pro-ve-ni-en-ce [-ny-] ž. pro-ve-ni-enč-ní [ ny ] *vést, pro 1. j. provedu; rozk. proved; přič, provedl, proveden

pro-vě-t-rat pro-vézt, 1. j. provezu; rozk.

provez; přič, provezl, provezen pro-vi-ant -u m. pro-vin-ci-ál-ní pro-vin-ci-e ž, mn. 2. -cií pro-vinč-ní pro-vi-ta-min [ mi- i -mí-], -u m. pro-vi-ze i provise ž. pro-viz-ní i provisní pro-vi-zo-ri-um i provisorium

[-zo- i -zó-], -ria stř., mn. 2. -rií, 7. -rií pro-vi-zor-ní i provisorní *vlé-ci pro i provléci, 1. j. pro­ vleču, 3. mn. provlečou; rozk. provleč; přič, provlekl, provle­ čen pro-vlé-kat i provlíkat, podst. jm. provlékání i převlíkání pro-vlék-nout i provlíknout, přič, provlékl, provléknul i provlíkl, provlíknul kér, *tpro-vo a -a m. pro-vo-ka-tiv-ní [-ty- i -tý-] pro-voz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y pro-vo-zu-schop-ný *vzdu-šit pro i provzdušnit pro-vzdu-šo-vat i provzdušňovat pró-za i prosa, -y ž. pro-za-ický i prosaický pro-za-ik i prosaik, -a m.; prozaická i prosaička ž. pro-za-tím-ně příst: pro-za-tím-ní; Prozatímní diva­

dlo (v Praze) pro-zo-dic-ký i prosodický

[-dy-]

330

prozódie pro-zó-di-e i prosodie [ dy ]

1■ pro-zpí-vat (k zpívat), podst. jm.

prozpívání *zra pro d it, přič, prozrazen pro-zře-tel-nost, -i í; Prozře­

telnost (Bůh) pro-žít, 1. j. prožiji i prožiju, 3.

mn. prožijí./ prožijou; rozk. pro­ žij; přič, prožil, prožit *žrat, pro 3. j. prožere; rozk. (ne)prožer; přič, prožral, pro­ žrán pro-žvý-kat, podst. jm. prožvýkání prs, -u m., mít. 1., 4., 7. -y POZNÁMKA

Podstatné jméno prs (r. m.) může mít také podobu prso (r. stř.). pr-sa stř. pomn., 2., 6. prsou, 7.

prsy (část těla) POZNÁMKA

V množném čísle pak má podobu prsa (přední část hrudníku, hruď), nebo prsy (poprsí, ňadra) a různě se skloňuje: l.,4. prsa prsy prsou 2. prsů prsám 3. prsům (na) prsou 6. prsech prsama 7. prsy Obvykle se oba typy skloňování mísí a užívají se tvary pro 2. a 6. p. prsou, 3. p. prsům, 7. p. prsy. ► pozn u oči prsk-nout, přič, prskl i prsknul prst, -u m.

prsť, -ti z., mn. 1., 4. -ti, 3. -tím,

6. -tich, 7. -ťmi prs-ten, -u m. prs-te-nec, -nce m. prs-te-ník, -u m. prst-ní (k prst) prs-to-klad, -u m. prs-to-vý (k prst) prs-ťo-vý (k prsť) pršet, 3. mn. prší prů-běh. -u m. prud-ce. 2. st. prudčeji pru‫׳‬de-ri *e [ de- i -dé ] i pru­ dérie z. prud-ký, 2. st. prudší prů»duch, -u m. prů-hled, -u m. prú-hyb, -u m. prů-chod, -u m. průjem, -jmu m. průjezd, -u m. prů-kaz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y prů-kaz-ní prú-kaz-ný (přesvědčivý) prů-klep, -u m. prů-kop-ník, -a m.; průkopni­ ce ž. prů-liv, -u m. prů-lom, -u m. prů-měr, -u m. prů-mět, -u m. prů-mět-na, -y ž. prů-mysl, -u m. prů-mys-lo-vý; Střední

průmyslová škola stavební v (Praze 1) prů-nik, -u m. prů-pis, -u m.; mn. 1., 4., 7 -y prů-plach, -u m.

331 prů-plav, -u m.; Suezský prů­

plav i průplav Suezský ► pozn. u rybník prů-po-věď, -di 1‫ ״‬mn. 14 ‫״‬. -di, 3. -dím, 6. -dích, 7. -dmi i -dmi *pra-va, prů -y ž. prů-ra-mek. -mku m. prů-rva, -y ž. prů‫׳‬řez, -u m., mn. 1., 4., 7. -y prů-sak, -u m. prů-sek -u m. Prus-ko stř.; Prus, -a m.; pruský, mn. -ští prů-smyk, -u m.; Dukelský prů­ smyk, Všerubský průsmyk i průsmyk Dukelský, průsmyk Všerubský ► pozn. u pánev prů-střel, -u m., mn. 47 ‫״‬. -y prut, -u m. prů-tah, -u m. prů-tok, -u m. prů-trž, -e ž. prú-van, -u m. prů-vod, -u m. prů-vod-ce, -ce m., jedn. 5. -ce; průvodkyně L; mn. 2. -yň i -yní prů-vod-čí m. i ž. prů-voz, -u m. prú-zkum. -u m. prů-zkum-ník, -a m.; prů­ zkumnice i. prů-zkum-ný; průzkumně prů-zor, -u m. prv-ní; První máj, 1. máj (Svátek

práce)

-e m.,jedn. 4. -e, mn. 1. -é i -e, 7. -i

*ni>tel, prvo-či

přečíst pr-vo-ho-ry, -hor z. pomn. pr-vok, -a m. pr-vo-vý-ro-ba, -y ž. prý-mek, -mku m. prys-ky-ři-ce í. prys-kyřník, -u m. pry-šec, -šce m. prýš-tit prýt, -u m. (stonek) pryž, -e z. přá-del-na, -y ž. přa-de-no, -a stř. přást-ky, -stek ž. pomn. přát, 7. j. přeji i přeju, 3. mn. pře­

jí i přejou; rode, přej; přič, přál, přán; podst. jm. přání pře-běh-lík, -am., přeběhlice L pře-běh-nout, přič, přeběhl pře-bí-jet, 3. mn. přebíjejí i pře­ bíjí pře-bít, 7. j. přebiji i přebiju, 3. mn. přebijí i přebijou; rode pře­ bij; přič, přebil, přebit; podst. jm. přebití pře-bor, -u m. pře-bor-ník, -a m.; přeborni­ ce í pře-brat, 7. j. přeberu; 2. j. pře­ bereš, ..., 3. mn. přeberou; rozk. přeber; přič, přebral, přebrán pře-brou-sit, rozk. přebrus; přič, přebroušen pře-by-tek, -tku m. pře-cit-li-vě-lý pře-čin, -u m. pře-číst, l.j. přečtu; rozk. přečti,

přečtěte; přič, přečetl, přečetla i přečtla, přečten

332

před

před předložka; v názvech ulic:

ulice Před Cibulkami, ulice Před Tratí ► pozn. u na před-běh-nout, přič, předběhl před-bě-lo-hor-ský před-čiš-ťo-vá-ní i předčisťování stř. před-čit rozk. předči, předčete před-čí-tač, -e m. před-čí-tat, podst. jm. předčítání *či-ta-tel, před -e m., mn. 1. -é,

7. -i 1. j. předehraji i předehraj u, 3. mn. předehrají í předehrajou; rozk. předehraj i předehřej; přič, předehrál, předehrán; podst. jm. předehrá­ ni pře-de-hřev, -u m. pře de jet i předjet, rozk. před(e)jeď; podst. jm. před(e)jetí pře-dejít, 1. j. předejdu; rozk. předejdi, předejděte; přič, pře­ dešel, předešla; podst. jm. pře­ dejití pře-děl, -u m., mn. 1., 4., 7. -y pře-de-psat, 1. j. předepíšu, předepíši i předpíšu, předpíši; rozk. předepiš, předpiš; přič. předepsal, předepsán pře-de-slat, 1. j. předešlu, 3. mn. předešlou; rozk. předešli; podst. jm. předeslání pře-de-včí-rem i předvčírem přísl. před-há-nět. 3. mn. předhánějí i předhání přede-hrát,

*to rpřed-his ic-ký před-ho-dit přič, předhozen předho-ří i předhůří stř. před-chá-zet. 3. mn. předchá­

zejí i předchází před-chůd *c e, -ce m., jedn. 5. -ce; předchůdkyně z., mn. 2.

-yň i -yní pře-di-men-zo-vat [-dy-] předjet i předejet, rozk.

před(e)jed; před(e)jetí

podst.

jm.

předjíž-dět, 3. mn. předjíždějí

i předjíždí předjížď-ka z., mn. 2. -děk před-klí-čit, rozk. předklič před klon, -u m. před-klon-ný před-krm, -u m. před-kus, -u m. před-měst-ský, mn. -stští před-mět, -u m. před-ná-šeč i přednašeč,

-e m. před-ná še-jí-cí m. i ž. i příd.

jm. před-ná-šet. 3. mn. přednášejí

i přednáší před-ne-dáv-nem i před ne­ dávném (nedávno) *nést, před 1. j. přednesu; rozk.

přednes; přič, přednesl, předne­ sen před-ní; Přední Indie [-dy-]; předoindický před-nost, -i ž. před-o-braz, -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y před-o-ken-ní

přefiltrovat

333 před-o-pe-rač-ní před-pě-tí stř. před-pí-rat, podst. jm. předpírá-

ní před-pis, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y před-pja-tý (např. beton) před-plá-cet, 3. mn. předplácejí

i předplácí; přič, předplácen *tpřed-pla it, přič, předplacen před-pla-ti-tel, -e m., mn. I. -é,

7. -i před-plat-né, -ého, stř. pílat před *n před-po-klad, -u m. předpo-led-nem i před po­ lednem *po-věď, před -di ž, mn. 14 ‫״‬.

-di, 3. -dím, 6. -dích, 7. -dmi i -dmi před-po-vě-dět, 1. j. předpo­ vím, 3. mn. předpovědí; rozk. předpověz; přič, předpověděl; předpověděn před-po-ví-dat, podst. jm. před­ povídání před-pra-dáv-nem i před pradávnem před-pre *m i ‘é-ra z. před-pro-dej, -e m. pře-dra-žit, podst. jm. předraže­

ní pře-dřít (se), 1. j. předřu (se), 3.

mn. předřou (se); rozk. předři (se); přič, předřel (se), předřen před-scé-na l. předse-da, -y m.; předsed­ kyně mn. 2. -yň i -yní před-se-vzít si, přič, předse­ vzal si

před síň, -ně ž. před-sjez-do-vý před-skliz-ňo-vý před-sta-va, -y í. předsta-ve-ný,

-ého m. před-sta-vi-tel, -e m., mn. 1. -é,

7.-i před-sta-vi-vost, -i ž. před stih, -u m. před-stih-nout, přič, předstihl,

předstižen před-stí-rat, podst. jm. předstí­

rání před-su-dek, -dku m. před-tu-cha ž. *vý před-ú-no-ro před-ur-čit před-vá-děč, -e ni. vá před *d ět, 3. mn. předvádějí

i předvádí předvče-rej-ší před včí-rem i předevčírem

přísl. před-ve *č e-rem i před veče­ rem (v předvečemí době) *ký před-vě před ·vést, 1. j. předvedu; rozk.

předved; přič, předvedl, před­ veden *pas, před-zá -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y před-ze-si-lo-vač, -e m. před-zpěv, -u m. před-zpě-vák, -a m.; předzpěvačka ž■ před-zvěst, -i ž. pře-ex-po-no-vat pře-fil-t-ro-vat

334

přehánět *há-nět, pře

3. mn. přehánějí

i přehání *há-zet, pře

3. mn. přeházejí

i přehází pře-hled, -u m. pře-hléd nout i přehlídnout,

přič, přehlédl, přehlédnul i přehlídl, přehlídnul přehlížet, 3. mn. přehlížejí i přehlíží pře-hmat, -u m. pře-hmát-nout, přič, přehmátl *hnat, pře 1. j. přeženu; rozk. přežeň; přič, přehnal, přehnán přehodit, přič, přehozen *hoz, pře -u m., mn. 1., 4., 7. -y pře-hra-da t; lerlická přehra­ da. Žermanická přehrada apod. pře-hra-dit, přič, přehrazen pře-hrát, 1. j. přehraji i přehraju, 3. mn. přehrají i přehrajou; rozk. přehraj i přehřej; přič. přehrál, přehrán; podst.jm. pře­ hrání pře-hršďe, ž., mn. 2. -lí pře-hřát, 1. j. přehřeji i přehřeju, 3. mn. přehřejí i přehřejou; rozk. přehřej; přič, přehřál, pře­ hřát; podst. jm. přehřátí *bat, pře-hý 1. j. přehýbám; podst. jm. přehýbání pře-chá-zet, 3. mn. přecházejí i přechází *chod, pře -u m. pře-chod-ník, -u m. pře-cho-vá-vač, -e m. pře-cho-vá-vat, podst. jm. pře­ chovávání

cho pře *v a-tel á i přecho­ váváte), -e m., mn. 1. -é, 7. -i pře-chý-lit, rozk. přechyl přejem-ně-lý přejet, 1. j. přejedu; rozk. pře­

jeď; přič, přejel, přejet; podst. jm. přejetí přejezd, -u m. přejíst se, 1. j. přejím se, 3. mn. přejedí se; rozk. (ne)přejez se; přič, přejedl se, přejeden; podst. jm. přejedení přejít, 1. j. přejdu; rozk. přejdi, přejděte; přič, přešel, přešla; podst. jm. přejití *dět, přejíž 3. mn. přejíždějí i přejíždí přejmout, 1. j. přejmu; přič. přejal, přejat; podst.jm. přejetí kit, pře *z a rozk. překaz; přič. překažen pře-ká-žet, 3. mn. překážejí i překáží pře-káž-kář, -e m. pře klad, -u m. pře-kla da-tel -e m., mn. 1. -é, 7. -i pře kla diš-tě, -iště stř, mn. 2. -išť pře-kla-dišt-ní pře-klá-pět, 3. mn. překlápějí

i překlápí pře-ko‫־‬tit, přič, překocen pře-krou-tit, rozk. překruť; přič.

překroucen

přič, překřikl i překřiknul pře-křhžit, rozk. překřiž pře-ky-pět, 3. mn. překypí *nout, pře-křik

přepis

335 /. j. přelámu; rozk. přelam i přelámej; podst. jm. přelámání přelé-tat i přelítat, podst. jm. přelétání i přelítání pře-lét>nout i přelítnout, přič, přelétl, přelétnul i přelítl, přelítnul pře-lé-vat i přelívat, podst. jm. přelévání i přelívání pře-lé-zat i přelízat, podst. jm. přelézání i přelízání přelézt 1. j. přelezu; rozk. pře­ lez; přič, přelezl; podst. jm. pře­ lezení leet, pře *ž 3. mn. přeleží pře-lít, l.j. přeliji, přeleji i přeliju, přeleju, 3. mn. přelijí, přeleji i přelijou, přelejou; rozk. přelij i přelej; přič, přelil, přelit; podst. jm. přelití přediv, -u m. pře-lstít, přič, přelstěn mat, pře *h á podst. jm. přemá­ hání

lá at, pře *m

pře *m ěn-ný pře-mís-tit, rozk. přemísti i pře-

misť; přič, přemístěn pře-mís-ti-tel-ný pře-mís-ťo-vat i přemisťovat pře-mí-tat, podst. jm. přemítá­

ní

1. j. přemelu; rozk. pře­ tne!; přič, přemlel, přemlet pře-mo-ci i přemoct, 1. j. přemohu i přemůžu, 2. j. přemůžeš, .... 3. mn. přemohou i přemůžou; rozk. přemoz; přič. přemohl, přemožen *mlít, pře

rozk. přemosti i přemosť; přič, přemostěn

*tit, pře-mos

pře-mos-ťo-vat pře-mo-ži-tel, -e m., mn. 1. -é, 7.

-i pře-mrš-tě-ný Pře‫־‬mysl, -a m. Pře^mysdov^ci, -vců m. mn. pře-mýš-let, 3. mn. přemýšlejí

i přemýšlí; podst. jm. přemýšle­ ní pře *n á'h-lit se pře-ná-šeč i přenašeč, -e m. pře-ná-šet, 3. mn. přenášejí

i přenáší přemést, 1. j. přenesu; rozk.

přenes; přič, přenesl, přenesen pře *n os, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y pře-nos-ce, -ce m., jedn. 5. -ce pře-no-sit, rozk. přenos; přič.

přenošen přem-rat, l.j. přeořu i pře-orám,

2. j. přeořeš i přeoráš,..., 3. mn. přeořou i přeorají; rozk. přeorej pře-pad, -u m. pře-pad-nout, přič, přepadl, přepaden; podst. jm. přepadení i přepadnutí pře-pá-sat, 1. j. přepásám i pře­ pášu, 3. mn. přepásají i přepá­ šou; rozk. přepásej; podst. jm. přepásání pře-pě-tí stř. (opak podpětí) pře-pě-ťo-vý pře-pí-nač, -e m. pře-pí-nat, podst. jm. přepínání pře-pí-rat, podst. jm. přepírání pře-pis -u m., mn. 1., 4., 7. -y

přeplácet předplácet, 3. mn. přeplácejí

i přeplácí; přič, přeplácen pře-pla-tit, přič, přeplacen pře-pnout, 1. j. přepnu; rozk. přepni, přepněte; přič, přepnul i přepjal, přepnut i přepjat; podst. jm. přepnutí (např. vaři­ če) i přepětí (např. v el. síti) pře-počíst, 1. j. přepočtu; rozk. přepočti, přepočtěte; přič, pře­ početl, přepočetla i přepočtla, přepočten pře-prat, 1. j. přeperu, 2. j. pře­ pereš, ...,3. mn. přeperou; rozk. přeper; přič, přepral, přeprán; podst. jm. přeprání pře-pra-va, -y í přepravce -ce m., jedn. 5. -ce pře-přáh-nout, přič, přepřáhl, přepřažen pře-psat, I. j. přepíšu i přepíši, 3. mn. přepíšou i přepíší; rozk. přepiš; přič, přepsal, přepsán; podst. jm. přepsání pře-pú-lit, rozk. přepul pře-pych, -u m. pře·rod, -u m. pře-řa-dit, přič, přeřaděn i pře­ řazen pře-řa-db-vač, -e m. pře-řa-do-vat i přeřazovat pře-řek-nout se i přeříci se i přeříct se, 1. j. přeřeknu se; rozk. přeřekni se; přič, přeřekl se; podst. jm. přeřeknutí *nout, pře-říz přič, přeřízl i pře­ říznul přes předl.; ve spojení přese

336 [-ze] všechno, přes to přese všecko *dit, pře-sa přič, přesazen pře-sah, -u m. pře-sáh-nout, přič, přesáhl, přesažen přesčas, -u m., mn. 1., 4., 7. -y přesčas i přes čas (nad sta­ novený čas) přesé-vat i přesívat, podst. jm. přesévání i přesívání přeschnout, přič, přeschl i přeschnul, přeschnut pře síd-le-nec, -nce m. pře-síd lo-vat i přesidlovat pře-si-la, -y z. *nout, pře-skříp přič, přeskřípl i přeskřípnul pře-sla-dit, přič, přeslazen pře-slech-nout (se), přič, pře­ slechl (se) přes-len, -u m. přes-lič ka ž,jedn. 3., 6. -čce pře slýchat (se), podst. jm. přeslýchání přes-mí-ru i přes míru (přes­ příliš) ► pozn. u dodnes pře smyč-ka z., jedn. 36 ‫״‬. -čce pře-smyk, -u m. pře-smý-kat, podst. jm. přesmýkání pře-smyk-nout i přesmýknout, přič, přesmykl i přesmýkl pře-sní-dáv-ka ~. pře-stat, 1. j. přestanu; rozk.

přestaň; přič, přestal; podst. jm. přestání

převézt

337 pře-stát, 1. j. přestojím; rozk.

přestůj; přič, přestál; podst. jm. přestání pře-sta-vět, 3. mn. přestavějí i přestaví; rozk. přestavěj i pře­ stav; přič, přestavěl, přestavěn pře-sta-vit, 3. mn. přestaví; rozk. přestav; přič, přestavil, přestaven pře-stři-hat i přestříhat podst. jm. přestřihání i přestříhání pře-stři-há-vat i přestříhá­ vat pře-střih-nout, přič, přestřihl,

přestřižen pře>stup>ní (např. stanice) pře stup-ný (např. rok) pře-sty-li-zo-vat pře-svěd-čit, rozk. přesvědč

i přesvědčí, přesvědčte i přesvědčete; přič, přesvědčen pře-sy-co-vat pře-sy-chat i

přesýchat,

podst. jm. přesychání i přesýchání pře-syp, -u m. pře-sý-pa-cí (např. hodiny} pře-sy-pat (dok.), 1. j. přesypu i přesypám; rozk. přesyp i přesypey podst. jm. přesypání pře-sý-pat (nedok.), 1. j. přesýpám; rozk. přesýpej; podst. jm. přesýpání pře-sy-tit, přič, přesycen pře-še-t-řit pře-šít, I. j. přežiji i přežije, 3.

mn. přežijí i přežijou; rozk. pře­ žij; přič, přežil, přežit

pře šláp-nout, přič, přežlápl

í přežlápnul pře-štíp-nout, přič, přežtípl pře-táh-nout, přič, přetáhl, pře­

tažen i přetéct, 3. mn. pře­ tečou; rozk. přeteč; přič, přetekl pře-tisk-nout, přič, přetiskl, přetižtěn pře-tí-žit, rozk. přetiž i přetíží pře-tnout i přetít, 1. j. přetnu; rozk. přetni; přič, přeťal i pře­ tnul, přeťat i přetnut; podst. jm. přetnutí i přetětí pře-trh-nout, přič, přetrhl i pře­ trhnul, přetržen; podst. jm. pře­ tržení pře‫־‬třít, 1. j. přetřu, 3. mn. pře­ třou; rozk. přetři; přič, přetřel, přetřen pře-tvá-řet, 3. tnn. přetvářejí i přetváří pře-vá-děč, -e m. pře-vá-dět. 3. mn. převádějí i pře vádí pře-vá-let, 3. mn. převálejí i pře­ válí; přič, převálen pře-va-lit, přič, převalen pře-vaz, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y pře-vá-zat. 1. j. převážu, 3. mn. převážou; rozk. převaž; podst. jm. převázání pře‫־‬vá‫׳‬žet, 3. mn. převážejí i převáží pře-vá-žit, rozk. převaž pře-vést, 1. j. převedu; rozk. převeď; přič, převedl, převeden pře-vézt, 1. j. převezu; rozk. pře­ vez; přič, převezl, převezen téi pře *c

převíjet pře-víjet, 3. mn. převíjejí i pře­

338

vleču, 3. mn. převlečou; rozk■ převleč; přič, převlekl, převle­ čen pře-vlé-kárna, -y f pře-vlé-kat i převlíkat, podst. jm. převlékání i převlíkání pře-vlék-nout i převlíknout, přič, převlékl, převléknul i převlíkl, převlíknul pře-vod, -u m. pře-vod-ní (např. příkaz) pře-vod-ný (např. křížení) pře-vor, -a m. pře-voz, -u m., mn. 4., 7. -y pře-voz-ník i přívozník, -a m. pře-vrat, -u m. pře-vrá-tit, rozk. převrať; přič. převrácen převrhnout, přič, převrhl, pře­ vržen pře-vý-šit, rozk. převyš; přič. převýšen *vzít, pře 1. j. převezmu; rozk. převezmi; přič, převzal, převzat přez-ka z.

přezrají i přezrajou; rozk. přezraj; přič, přezrál; podst. jm. přezrání pře-zův-ky i přezuvky, -vek z. mn. pře-žít 1. j. přežiji i přežiju, 3. mn. přežijí i přežijou; rozk. pře­ žij; přič, přežil, přežit pře-žvý-ka-vec, -vce m. při předložka; v názvech ulic; uli­ ce Při Hranici, ulice Při Trati ► pozn. u na . , pří-běh, -u m. při-běh-nout, přič, přiběhl při-bí-jet, 3. mn. přibíjejí i přibíjí při-bít, I. j. přibiji i přibiju, 3. mn. přibijí i přibijou; rozk. při­ bij; přič, přibil, přibit; podst. jm. přibití při-blí-žit (se), rozk. přibliž (se) pří-boj, -e m. pří-bor, -u m. pří bor-ník, -u m. při-brat, 1. j. přiberu, 2. j. přibe­ reš, ..., 3. mn. přiberou; rozk. přiber; přič, přibral, přibrán při-brou-sit, rozk. přibrus; přič. přibroušen při-brz-dit. rozk. přibrzdi i přibrzď; přič, přibrzděn Při-by-slav, -i i -ě z., přiby-

pře-zkou-mat pře-zkou-šet, 3. mn. přezkouše­

slavský při-být, 1. j. přibudu i přibydu;

víjí pře-vi-nout, přič, převinul, pře­

vinut pře-vis -u m., mn. 1., 4., 7. -y pře-vlé-ci i převléct, 1. j. pře­

jí i přezkouší přez-men, -u m. pře-zout, 1. j. přezuji i přezuju,

3. mn. přezuji i přezujou; rozk. přezuj; přič, přezul, přezut pře-zrát, 3. j. přezraje, 3. mn.

rozk. přibuď; přič, přibyl; podst. jm. přibytí pří by tek, -tku m. pří-čel. -čle ž. i m., mn. 7. -člemi '‫־‬čli ► pozn. u kedluben

příklonný

339 příčin‫׳‬nost, -i z. příčin-ný přičíst, 1. j. přičtu; rozk. přičti,

přičtěte; přič, přičetl, přičetla i přičtla, přičten příčit se, rozk. (ne)přič se *ka příč ž.,jedn. 36 ‫״‬. -čce příď, -dě ž. při-dat, 1. j. přidám; podst. jm. přidání pří-da-tek, -tku m. při-dá-vač í přidavač,

-e m. pří-da-vek, -vku m. pří-dech, -u m. pří-děl, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y při-dě-le-nec, -nce m.; přidělenkyně ž., mn. 2. -yň i -yní pří-do-mek, -mku m. při-hlá-sit, rozk. přihlas; přič.

přihlášen při-hléd-nout i přihlídnout,

přič, přihlédl, přihlédnul i přihlídl, přihlídnul při-hlí-žet, 3. mn. přihlížejí i při­ hlíží přbhnat, 1. j. přiženu; rozk. při­ žeň; přič, přihnán při-hrát. 1. j. přihraji i přihraju, 3. mn. přihrají i přihrajou; rozk. přihraj i přihřej; přič, přihrál, přihrán; podst. jm. přihrání při-hřát, 1. j. přihřeji i přihřeju, 3. mn. přihřejí i přihřejou; rozk. přihřej; přič, přihřál, přihřát; podst. jm. přihřátí *zet, přichá 3. mn. přicházejí i přichází příchod, -u ni.

se, přič, přichomýtl se přícho-zí m. i ž. i příd. jm. příchuť, -ti i -tě z., mn. 14 ‫״‬. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tich, 7. -těmi při-chy-tit, přič, přichytil, při­ chycen příchytka ž. při-chyt-nout, přič, přichytí, přichytnut příjem, -jmu m. příjemce, -ce m., jedn. 5. -ce; příjemkyně ž; mn. 2. -yň i -yní

mout přicho *n ýt

příjem-ný; příjemně přijet, 1. j. přijedu; rozk. přijeď,

přijeďte; přič, přijel; podst. jm. přijetí příjezd, -u m. příjice ž. příjič-ný při jí-mač, -e m. přijít, 1. j. přijdu; rozk. přijď,

přijďte; přič, přišel, přišla; podst. jm. přijití při jíž-dět, 3. mn. přijíždějí i při­ jíždí přijmout, 1. j. přijmu; přič, při­ jal, přijat; podst. jm. přijetí pří-kaz, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y při-ká-zat, 1. j. přikážu, 3. mn. přikážou; rozk. přikaž; podst. jm. přikázání pří-kazce, -ce ni., jedn. 5. -ce při-klá-nět (se), 3. mn. přiklá­ nějí (se) i přiklání (se) pří-klep, -u m. při-kií-žit, rozk. přikliž pří-klon-ný

príklop příklop, -u m. příkon, -u m. příkop. -u m.; ulice Na Příkopě

i Příkopy (v Praze) ► pozn. u na příkra-sa, -y z. příkrm, -u m. příkrov, -u m. přík-rý; příkře přikrýt, 1. j. přikryji i přikryju,

3. mn. přikryjí i přikryjou; rozk. přikryj; přič, přikryl, přikryt příkýv-nout, přič, přikývl přílba i přilba, -y ž; mn. 2. -1b i -leb ► pozn. u jiskra přílbice i přilbice í přílet, -u m. při-lé-tat i přilítat, podst. jm. přilétání i přilítání *tět, příle 3. mn. přiletí; přič. přiletěl přilétnout i přilítnout, přič. přilétl, přilétnul i při-lítl, přilít­ nul při-lé-vat i přilívat, podst. jm. přilévání i přilívání přílé-zat i přilízat. podst. jm. přilézání i přilízání přílé-zt, 1. j. přilezu; rozk. při­ lez; přič, přilezl pří-le-žítost, -i z. přilít, 1. j. přilijj, přileji i přiliju, přileju, 3. mn. přilijí, přileji i přilijou, přilejou; rozk. přilij i přilej; přič, přilil, přilit přílož-ník. -u m. přimáčk nout, přič, přimáčkl příměr, -u m.

340 příměs, -i z., mn. 1., 4. -i, 3. -ím,

6. -ích, 7. -smi přímě-sek, -sku m. příměstský, mn. -stští přimět, 1. j. přiměji i přiměju,

3. mn. přimějí i přimějou; rozk. přiměj; přič, přiměl; podst. jm. přimění (koho k čemu) při-mhou-řit, rozk. přimhuř z přimhouří přimísit, rozk. přimis; přič, při­ míšen, o těstě přimíšen přimknout, přič, přimkl, při­ mknut pří-mluv>ce, -ce m.,jedn. 5. -ce; přímluvkyně z., mn. 2. -yň i -yní přímluv-čí m. i ž. přímo-o-sý přímra-zek, -zku m. přímra-zit, rozk. přimraz; přič.

přimražen přímrz-nout, přič, přimrzl

z přimrznul přímý; přímě přímys-lit i přimyslet, 3. mn.

přimyslí i přimyslejí; rozk. přimysli; přič, přimyslil i přimyslel, přimyšlen přimýšlet, 3. mn. přimýšlejí z přimýšlí; přič, přimyšlen *le-žet, příná 3. mn. přináležejí z přináleží příná-šet, 3. mn. přinášejí i při­ náší přinést, /. j. přinesu; rozk. při­ nes; přič, přinesl, přinesen přínos, -u m., mn. l.,4., 7. -y případ, -u m.

přisát se

341 při-pad *n out, přič, připadl přípá-lit, rozk. připal přípá-sat (se), 1. j. připásám

(se) i při pášu (se), 3. mn. připásají (se) i připášou (se); rozk. připásej (se); podst. jm. připásání přípé-ci i připéct, 1. j. připeču, 3. mn. připečou; rozk. připeč; přič, připekl, připečen při-pé-kat i připíkat, podst. jm. připékání i připíkání při-pích-nout, přič, připíchl i připíchnul při-píjet, 3. mn. připíjejí i připí­ jí při-pí-ná-ček, -čku m. pří-pis. -u m., mn. 1., 47 ‫״‬. -y přípisek. -sku m. připít, /. j. připiji i připiju, 3. mn. připijí i připijou; rozk. při­ pij; přič, připil; podst. jm. připi­ tí přípitek, -tku m. při-plá-cet, 3. mn. připlácejí i připlácí; přič, připlácen pří-pla-tek, -tku m. při-pla-tit, přič, připlacen připlést. l.j. připletu; rozk. při­ pleť; přič, připletl, připleten při-plé-tat i připlítat, podst. jm. připlétání i připlítání připnout, 1. j. připnu; rozk. při­ pni, připněte; přič, připnul i při­ pjal, připnut i připjat; podst. jm. připnutí při-po-číst, 1. j. připočtu; rozk. připočti; přič, připočetl, připo­ četla i připočtla, připočten

připo-číta-teíný i připočí­ tatelný přípoj, -e m. při-po-me-nout, přič, připome­

nul i připomněl, připomenut; podst. jm. připomenutí přípouš-tět, 3. mn. připouštějí i připouští přípo-věď, -di ž., mn. 14 ‫״‬. -di, 3. -dím, 6. -dích, 7. -dmi i -dmi pří-pra-vek, -vku m. přípřež, -e ž. při-psat, 1. j. připíšu i připíši, 3. mn. připíšou i připíší; rozk. při­ piš; přič, připsal, připsán; podst. jm. připsání při-pus-tit, rozk. připusť; přič. připuštěn příraz, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y příra-zit, rozk. přiraz; přič, při­ ražen při-rá-žet, 3. mn. přirážejí i při­ ráží; přič, přirážen příro-do-písec, -sce m. příruč-ka ž, jedn. 36 ‫״‬. -čce příruč-ní přírůst, 1. j. přirostu; rozk. při­

rosť; přič, přirostl ‫׳‬ přírůs tek, -stku m. přířa-dit, přič, přiřáděn i přiřa­

zen přířa-ďo vat i přiřazovat při-řknout, 1. j. přiřknu; rozk.

přiřkni; přič, přiřkl, přiřčen i přiřknut; podst. jm. přiřčení i přiřknutí přísa-dit, přič, přisazen přisát se, 1. j. přisaji se i přisaju se, 3. mn. přisají se i přisajou

přísedící se; rozk. přisaj se; přič, přisál se, přisát i přisán; podst. jm. přisátí i přisání pří-se-dí-cí m. i ž. při-schnout, přič, přischl i přischnul pří-skok, -u m. při-skříp-nout, přič, přiskřípl i přiskřípnul pří-slib, -u m. při-slí-bit, rozk. přislib hač, při-slu *v o -e m. pří-slu-šet, 3. mn. příslušejí i přísluší přhsluš^ník, -a m.; příslušni­ ce ž. při-spět, 1. j. přispěji i přispěju, 3. mn. přispějí i přispějou; rozk. přispěj; přič, přispěl při-spě-va-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i pří-spě-vek, -vku m. při-spí-šit si, rozk. přispíš si při-sprvat, podsi. jm. přispívání příst, l.j. předu; rozk. přeď; přič. předl, předen přivstat i přistát, 1. j. přistanu; přič, přistal i přistál; podst. jm. přistání pří-stav, -u m. pří-sta-vek, -vku m. při-sta-vět, 3. mn. přistavějí í přistaví; rozk. přistavěj i při­ stav; přič, přistavěl, přistavěn pří-sta-viš-tě, -iště stř, mn. 2. -išť při-sta-vit, 3. mn. přistaví; rozk. přistav; přič, přistavil, přista­ ven

342 pří-stě-nek, -nku m. pří-stěn-ný stih při *n out, přič, přistihl, při­

stižen pří-stroj, -e m. pří-stře-šek, -šku m. při-stři-hat i přistříhat, podst.

jm. přistřihání í přistříhání při-střih-nout, přič, přistřihl,

přistřižen pří-stup, -u m. pří-su-dek, -dku m. pří-sun, -u m. pří-suv, -u m. při-svěd-čit, rozk.

přisvědč i přisvědčí, přisvědčte i přisvědčete přísvit, -u m. při-sy-chat i přisýchat, podst. jm. přisychání i přisýchání při-sy-pat (dok.), 1. j. přisypu i přisypám; rozk. přisyp i přisypej; podst. jm. při sypání při-sý-pat (nedok.), 1. j. přisýpám; rozk. přisýpej; podst. jm. přisýpání při-šít, 1. j. přišiji i přišiju, 3. mn. přišijí i přišijou; rozk. přišij; přič, přišil, přišit pří-škva-rek, -rku m. při-šláp-nout, přič, přišlápl i přišlápnul pří-šti-pek, -pku m. *nout, při-štíp přič, přištípl přít se, 1. j. přu se, 3. mn. přou se; rozk. (ne)při se; přič, přel se při-tá-čet, 3. mn. přitáčejí i přitáčí

příznak

343 při-táh-nout, přič, přitáhl, přita­

žen při-tá-pět 3. mn. přitápějí i při­

tápí při-té-ci i přitéct, 3. mn. přite­

čou; přič, přitekl pří-tel, -e m., mn. 1. přátelé, 2. přátel,..., 7. přáteli; přítelky­ ně z., mn. 2. -yň i -yní ► pozn. u činitel ► pozn. u obyvatel pří-těž -e ž■ při-tisk-nout, přič, přitiskl, přitištčn (o tiskovinách) i přitisk­ nut (např. ke zdi) při-tí-žit, rozk. přitiž i přitíži při-tlou-ci i přitlouct, 1. j. při­ tluču, 3. mn. přitlučou; rozk. přitluč; přič, přitloukl, přitlučen pří-tok, -u m. pří-tom-ný; přítomně pří-trž, -e ž. ue, pří n *c š i -ic í. pomn. při-vá-děč i přivaděč, -e m. při-vá-dět, 3. mn. přivádějí i při­

vádí pří-val, -u m., mn. 1., 4., 7. -y při-va-lit, přič, přivalen při-van-d-ro-va-lec m. pří·var, -u m. při-vát, 3.j. přivěje, 3. mn. přivě­

jí i přivějou; rozk. přivěj; přič. přivál, přivát přhvá-zat, 1. j. přivážu, 3. mn. přivážou; rozk. přivaž; podst. jm. přivázání *va-žek, pří -žku m. při-vá-žet, 3. mn. přivážejí i při­ váží

při-vá-žit, rozk. přivaž pří-věs, -u m., mn. 1., 4., 7. -y pří-vě-sek, -sku m. při-vě-sit, rozk. přivěs; přič, při­

věšen při-vést. 1. j. přivedu; rozk. při­

ved; přič, přivedl, přiveden při-vézt, 1. j. přivezu; rozk. při­

vez; přič, přivezl, přivezen při-ví-jet, 3. mn. přivíjejí i přiví­

jí při-vinout, přič, přivinul; podst.

jm. přivinutí pří-vlas-tek, -tku m. při-vléci i přivléct, 1. j. při­

vleču; rozk. přivleč; přič, při­ vlekl, přivlečen při-vlé-kat i přiví íkat, podst. jm. přivlékání i přivlíkání při-vlék-nout i přivlíknout, přič, přivlékl, přivléknul i přivlíkl, přivlíknul pří-vod, -u m. při-vo-lá-vač i přivolavač, -e m. pří-voz, -u m. mn. 1., 4., 7. -y pří-voz-ník i převozník, -a m. pří-vrat, -u m. přívrže-nec, -nce m.; přívrženkyně í, mn. 2. -yň i -yní přhvřít, 1. j. přivřu, 3. mn. při­ vřou; rozk. přivři; přič, přivřel, přivřen při-vy-kat při-vyk-nout, přič, přivykl pří-ze-mek, -mku m. pří-zem-ní; přízemně pří-zeň, -zně ž. pří-znak, -u m.

příznivec pří-zni-vec, -vce m.; přízniv­ kyně í., mn. 2. -yň i -yní přízrak, -u m. při-zvat, 1. j. přizvu; rozk. při­

zvi, přizvěte i přizvete; podst. jm. přizvání přízvisko, stř, mn. 2. -sk i -sek přízvuk, -u m. příživ *n ic ‫׳‬ký pří-živ-ník, -a m.; příživnice z. psát, 1. j. píšu i píši, 3. mn. píšou

i píší; rozk. piš; přič, psal, psán; podst. jm. psaní pseu-do-go-tic-ký [-ty-] pseu-do-kla-si-cis-tic-ký [ ty-] pseu-do-nym, -u m. neživ. psí (k pes); být vepsí i ve psí psík, -a m. psi-nec, -nce m. psis-ko stř, mn. 2. -sk i -sek psot-ník, -u m. pso-vod, -am. pstruh, -a m.; pstruží psy-chía-tr, -am. psy-chi-a-tri-e ž. psy-chi-ka ž. psy-cho-a-na-ly-tic-ký [ ty ] *lý-za psy-cho-a-na i psychoanalysa, -y ž. psy-cho far-ma ka, mak stř. mn. psy-cho-fy-zic-ký i psychofysický psy-cho-fy-zío-lo-gi-e i psychofysiologie ž. psy-cho-log, -a m.; psycho• ložka ž. psy-cho-lo-gíe ž. psy-cho-pat. -a m.

344 psy-chopa-tic-ký [ ty ] psy-cho-pa-ti-e [-ty ] ž. psy-cho-pa-to-lo-gic-ký psy-cho-pa-to-lo-gi-e 1. psy-cho-te-ra-pi-e ž. psy-chó-za i psychosa, -y z. pštros, -a m., mn. 47 ‫״‬. -y; pštrosí ptá-če, -ete stř, mn. 14 ‫״‬. -ata ptá-ček, -čka m. ptáč-ník, -a m. pták, -am.; ptačí pta-ko-ješ-těr. -a m. pta ko pysk, -a m. ptát se, přič, ptal se; podst. jm.

ptaní pty-a-lin [-li- i -lí-], -u m. pu-b-li-cis-ta, -y m. pu-b li-cis-ti-ka [ ty ] ž. pub likum, -ka stř. puč, -e m. pu-čis-ta, -y m. čic>ký *tpu is [ ty ] pu-ding [-dy-], -gu i pudink

[-dy-], -ku m. pu-dl, -a m., mn. 4., 7. -y pů do rys, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y pů-do-rys-na, -y ž. zec, *lpů-do na -lee m. pů do-znal-ství i půdoznalectví stř pudr, -u m. puch, -u m. Pú-chov, -am.; púchovský pUch-řet, 3. mn. puchří i puchře-

jí pu chýř, -e m. pu-chýř-ník. -a m. půj-čit, rozk. půjč, půjčte

původce

345 půjč-ka í, jedn. 3., 6. -čce půj-čova-tel, -e m., mn. 1. -é, 7.

-i půj-čov-na, -y l. pů-jdu. rozk. pojď, pojďte puk, -u m. puknout, přič, pukl půl, -e ž. půl příst, (zpola) půl-arch, -u m. půl-den, půldne m., jedn. 3., 6.

-dni í -dnu, mn. 4. -dny, 2. -dnů, 3. -dnům, 6. -dnech, 7. -dny půl-den-ní půl-dne, -e stř, mn. 7. -y půl-dru-hé-ho i půl druhého puďec, -lee m. pú-lit rozk. pul půl-kruh i polokruh, -u m. půl-li-tr, -u m. půl-mě-síc, -e m. půl-noc, -i ž., mn. 14 ‫״‬. -i, 3. -ím,

6. -ích, 7. -emi půl-o-blouk i po-lo-o-blouk, -u m. pu-lo-vr, -u m. půl-pá-ta i půl pátá pul-pit, -u m. půl-rok, -u m. půl-stoďe-tí stř. pult, -u m. půl-tón, -u m. pulz 1 puls, -u m. pul-za-ce i pulsace ž. pul-zar i pulsar, -u m. pul-zo-vat i pulsovat *vý pulz-ně-kó-do i pulsně-kódový (např. modulace)

► pozn. u. anatomicko-fyzikální pump-ky, -pek ž. pomn. punc, -u i -e m. punč, -e m. punk-va, -y ž. (ponorná řeka);

vl. jm. Punkva pun-ské vál-ky pun-tič-kář, -e m. pun-tík, -u m. pu pek, -pku m. pu-pen, -u m. pa, *lpu i -y ž. pu-pí-nek, -nku m. pu-rin [-ri- i -rí-], -u m. pu-ris-ta, -y m. pu-ris-tic-ký [-ty ] pu-ri tán, -a m. pu-ris mus [ zm-], -ismu i pu­ rizmus, -izmu m. purk-mis-tr, -a m. pur-kra-bě, -ěte m.,jedn. 4. -čte,

mn. stř. 1., 4. -ata, 2. -at atd. i purkrabí, -ího m., mn. 1. -í, 2. -ích atd. pur-pur, -u m. pů-so-biš-tě, -iště stř, mn. 2. -išf pů-sob-nost. -i ž. půst, půstu m. pus-tin-ný pus-tit, rozk. pusť; přič, puštěn pus-to-ryl, -u m., mn. 1., 4.,

7-\ pus-tý, 2. st. pustší i pustější puš-kvo-rec, -rce m. pů-vab, -u m. pů-vod, -u m. vod pů *c e, -ce m., jedn. 5. -ce;

346

pygmej původkyně ž., mn. 2. -yft

i -yní pyg-mej, -jem. (trpaslík) Pyg-mej, -je m. (příslušník afric­

kého kmene) ► pozn. u cikán ‫! ־‬ pych, -u m. (krádež) pyj, -e m. py-kat (nést za něco trest) pyk-nic-ký [-ny-] typ pyk-nik j-ny-], -a m. (o člověku) pyl, -u m. py-lon, -nu m. pýr, -u m. py-ra-mi-da ž. py-ra-mi-dál-ní py-ré stř. neskl. Py-re-ne-je, -jí ž. pomn.; pyre­ nejský; Pyrenejský poloost­

rov POZNÁMKA

Stojí-li na začátku souslovného pojmenování obecné jméno dru­ hové, které se v názvech podob­ ných jevů často opakuje, píše se s písmenem malým, velké počáteč­ ní písmeno má rozlišující bližší určení: poloostrov Kola, mys Dobré naděje, okres Pardubi­ ce, alej Svobody, most Legií, stanice Národní třída, zámek Hrubý Rohozec, letohrádek Belvedér, hotel Slovan; totéž

ovšem platí o jménech, v kterých

je obvyklejší opačný pořádek slov, např. moře Středozemní (častěji Středozemní moře), po­ loostrov Pyrenejský (Pyrenej­ ský poloostrov), podobně: záliv Mexický, průplav Suezský, uli­ ce Vodičkova, most Palackého. py-rit, -u m. py-ro-e-lek-t-ric-ký py-ro-lý-za i pyrolysa, -y z. py-ro-ma-ni-e [-many- i -mány-]

l py-ro-me-tr, -u m. py-ro-tech-nic-ký [-ny ] py-ro-tech-nik [ ny ], -a m. Pyr-rho-vo ví-téz-ství pý-řav-ka ž. pý-ří stř. pý-řit se, rozk. (ne)pýři se

i (ne)pyř se pysk, -u m. pys-koun, -a m. pyš-nět. 3. mn. pyšněji i pyšní pyš-nit se, 3. mn. pyšní se py-tel, -tle m., mn. 7. -tli ► pozn. u Alois ► pozn. u dotazník py-tha-go-rej-ský troj-ú-hel-ník Pytha-go-ro-va vě-ta pyt-lák, -am.; pyt-lač-ka ž. pyt-lo-vi-na ž. py-ža-mo, -a stř. i pyžama stř.

neskl.

radiolokace

347

Q [kva-ny-],

quebecký i québecký, mn.

Que-bec [kvibek] i Québec

quod-li-bet [kvo-] i kvodlibet,

*ni-um qua-dri-en

-čti

-nia stř.

-u m.

[kebek], -cu [-ku] i -ku m.;

R raat, *b -u m. Ra-bí stř. (hrad, obec); rabský ra-bín, -a m. Ra-by-ně ž.; rabyňský, mn.

-ňští ra-cek. -cka m., mn. 1. -cci i -ckové; racci ra-ci-o-na-lis-mus [-zrn-], -ismu í racionalizmus, -izmu m. ra-ci-o-na-lis-ta, -y m. ra-ci-o-na-li-za-ce i racionalisace [-za-] ž. ra-ci-o-na-li-zá-tor i racionalisátor [-zá-] ž. ra-čí (k rak) rád. rá-da, rá-do; nerad ra-da ž; Rada obrany státu;

Rada města Přerova; Obecni rada v (Horní Bříze) ► pozn. u ministerstvo ra-da r, -u m. Rad-bu-za. -y ž.; radbuzský. mn. -zíti rád-ce -ce m., jedn. 5. -ce; rádkyně z., mn. 2. -yň i -yní ra-dě-ji. radši přísl.

Rad-hošť, -těm.; radhošťský,

mn. -šťští ra-di-a-ce [-dy-] z. ra-di-ál-ní [-dy-] ra-di-án [-dy-], -u m. (zn. rad) ra-di ant [-dy-], -u m. ra-di-á-tor [-dy-], -u m. ra-di-kál [-dy-], -a m. živ., mn. 4.,

7-y ra-di-ka-lis-mus [-dy-zm ], -ismu i radikalizmus [-dy-],

-izmu m. ra-di-ka-li-zo-vat [-dy ] ra-di-kál-ní [ dy-] rá-dio [-dy-], -dia stř. oa-ak-ti-vi *tra-di [ dy-ty-] z. ra-di-o-a-ma-tér [ dy-], -a m. ra-di-o-e-lek-t-ro-ni-ka

[-dy-ny-] ž. ra-di-o-fo-ni-e [-dy-ny-] ž ra-di-o-fon-ní [-dy-] ra-di-o-gra-fi-e [-dy ] ž. ra-di-o-log [ dy-],-am., radioložka z. *e ra-di-o-lo>gi [-dy ] ž. ra-di-o-lo-ka-ce [-dy ] ž

348

radiolokátor ra-di-o-lo-ká-tor [-dy-], -u m. ra-di-o-me-t-ric-ký [-dy-] ra-di-o-na-vi-ga-ce [-dy ] ž. ra-di-o-nuk-lid [-dy-], -u m. ra-di-o-tech-ni-ka [-dy ny ] ž. ra-di-o-te-le-gra-fi-e [-dy ] ž. ra-dio-te-le-ko-mu-ni-ka-ce

[-dy-ny-] ž. ra-di-ote-le-skop [-dy-],

-u m.. *leko-pic-ký ra-di-o-te s [-dy-] rá-di-ov-ka [-dy-] ž. ra-di-o-vý [rády-] (k radium) rá-di-o-vý [-dy-] (k rádio) ra-dis-ta [-dy-], -y m. ra-dit, podst. jm. řádění ra-di-um [rády-] i rádium

[-dy-], -dia stř. rá-di-us [-dy-], -dia m. ► pozn. u tetanus radix [-dy-], -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬.

-y ra-d-li-ce z. rad-ní m. i ž. i příd. jm. *ni>ce rad i; Staroměstská rad­

nice (v-Praze) rá-do-by- ve složeninách, např.

rádobyvtipný, rádobyumění apod. ra-don, -u m. ra-do-ván-ky, -nek z, pomn. rad-ši, raději přísl. Ra-dúz, -e i -a m. rá-dža. -i m. rá-fek, -fku m. ra-fie z., mn. 2. -fií (rostlina) ra-fije ž; mn. 2. -jí (u hodin) ra-fi-na-ce z. fia ra n *d á z.

ra-fi-ne-ri-e [ ne- i -né-] i rafi­ nérie z., mn.2. -rií ra-fi-no-vat rag-bis-ta, -y m. rag-by stř. neskl. rag-by-o-vý rag-lán, -u m. ra-gú stř. neskl. ra-gú-o-vý i ragútový (k ragú) ráh-no stř. ráh-no-ví stř. ráh-no-vý tic ra-chi *k ý [-ty ] ra-chi-ti-da [-ty- i -tý ] i rachitis [-ty-], -tidy ž. ra-chi-tik [ ty ], -a m. rai-son ďětre [rezon détr]

(franc.) ráj, -e m.; Český ráj raj-če. -ete stř., mn. 1., 4. -ata raj-ka ž., rajčí ra-jon [-on i -ón] i rajón, -u m. ra-jo-ni-za-ce i rajonisace

[-ny-] ž. ra-jon-ní [ on- i -ón ] rajo-no-vat [-on- i -ón ] i rajó­ novat ra-jo-no-vý [ on- i -ón ] i rajó­ nový rak, -a m.; račí; Rak (souhvězdí

zverokruhu) ra ke-to plán, -u m. rá-kos, -u m., mn. 1., 4., 7. -y rá-kos-ník, -a m. Ra-kous-ko stř.; Rakušan, -am.; rakouský, mn. -ští Ra-kous-ko-Uhersko stř.; ra-

kousko-uherská monarchie ► pozn. u království

349 ra-ko *v in-ný ra-ko-vi-no-vý ral-lye [rely] i rely nťskl. ž. i stř. rá-mě stř., ► rameno rá-mec. -mce m. ramen-ní (např kloub) ► pozn. u vinen -ra-menný ve složeninách,

např. pětiramenný apod. ra-meno stř, jedn. 2. -ena

i -ene ► pozn. u koleno ► pozn. u břemeno ram-pa, -y ž. ram-pouch, -u m. rá-mus, -u m., mn. ]., 4., 7. -y rá-mu-sit, rozk. rámus; podst. jm. rámusení ráma z., jedn. 7. ranou i ránou, mn. 2. ran, 3. ranám i ránám, 6. ranách i ránách, 7. ranami i rá­ nami ► pozn. u dráha ranč, -e m. ran-čer. -a m. Ran-gún, -u m.; rangúnský ran-ní (k ráno) ► pozn. u vinen ran-ný (ran se týkající) ► pozn. u vinen rá‫״‬no, -a stř; ráno přísl. ramý (časný, např. rané ovoce); raně

► pozn. u vinen ra-pidmí ra-pír, -u m. ra-port, -u m. rap-sód -am.

reaktivita rap-so-di-e [-sody- i -sódy-] i rapsódie [-dy-] ž. ra-ri-ta 1. ra-roh, -a m. ra-sis-ta, -y m. ra-sis-tic-ký [-ty-] ra-sis-mus [-zrn-], -ismu i ra­ sizmus, -izmu m. ras-tr, -u m. ra še-li na ž. ra-še-limík, -u m. *li>niš>tě, ra-še -iště stř, mn. 2.

-išť ra-še-limištmí ra-še-linmý Ra-ti-bo-ři-ce, -ic ž. pomn., 3. -ím i -ům, 6. -ích, 7. -emi; ratibořický, mn. -čti ra-ti-fi-ka-ce [-ty ] ž. rat-lík, -a m. ra‫־‬to‫־‬lest, -i z., mn. 14 ‫״‬. -i, 3.

-em, 6. -ech, 7. -stmi ráz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y; ráz na

ráz ra-zi-CÍ (např. stroj) ra-zí-cí (kdo nebo co razí) *e ra-zi ž, mn. 2. -zií ra-zit, rozk. raz; přič, ražen ra-zít-ko stř. ráž, -e i ráže ž. *ni-či raž stř. neskL, mn. ražniči

stř. neskL i ražniče m. rdít se, 3. mn. rdí se i rdějí se;

rozk. (ne)rdi se; přič, rděl se rozk. rdus i rdousí; přič, rdoušen re-ak-ci-o-nář, -e m. re-ak-ti-va-ce [ ty-] ž. re-ak-ti-vi-ta [-ty-] ž. *sit, rdou

350

reaktor re-ak-tor, -u m. re-á-li-e, -lií ž. mn. re-a-lis-ta, -y m. re-a-lis-mus [-zm-], -ismu i re­ alizmus, -izmu m. re-adi-za-ce i realisace [ za-]

t re-adi-zo-vat i realisovat [-ZO-]

re-bar-bo-ra ž. re-bel -a m., mn. 4., 7. -y re-bedant, -a m. re-bedant-ský. mn. -tští re-bedi-e í., mn. 2. -lií *bus, ré -su m., mn. 1., 4., 7. -sy re-cen-ze i recense í. *cen-zent re i recensent,

-a m. re-cen-zent-ský i recensentský, mn. -tští re-cenz-ní i recensní re-cepč-ní m. i ž. i příd. jm. re-ce-pis, -u m., mn. 1., 4., 7. -y re-cept, -u m. re-cep-tář, -e m. re-cep-tiv-ní [-ty- i -tý-] re-cep-tor, -u m. re-cep-tu-ra [-tu- i -tú-] ž. re-ce si vi-ta ž. re-ce-siv-ní [-si- i -sí-] i recesívní re-ci-di-va [-dy- i -dý-] z. re-ci-di-vis-ta [ dy-] -y m. re-ci-di-vi-ta [ dy-] ž. re-ci-pro-ci-ta ž. recir-kuda-ce z. re-ci-ta-ce z. re-ci-tál. -u m., mn. 1., 4., 7. -y re-ci-tan-do [-či ]

re-ci-ta-tiv [-či-tý- i -ci-ty-],

-u m. re-ci-tá-tor, -a m. lre *c ayk e z. re-dak-tor, -a m. re-di-go-vat [-dy-] re-di-so-vé [-dy-] pero re-dis-tri-bu-ce [-dy-] z. re-duk-tiv-ní [-ty- i -tý ] re-dun-dan-ce ž. de re *c u-pli-ka z. de e re *c i [re-edy-] ž, mn. 2. -ic

i -icí re‫־‬e»mi’gra‫־‬ce ž re-fek-tář, -e m. re-fe-ren-dum, -da stř. *felik *e ž., mn. 2. -vií re«ly i ral-lye [rely] neskl. ž.

i stř. re-mi-li-ta-ri-za-ce i remilitarisace [-za-] ž. re-mi-nis-cen-ce [ ny-] ž. re-mi-nis-cenč-ní [ny-] re-míz, -u m., mn. 1., 4., 7.

-y (háj) re-mí-za i remisa, -y ž (neroz­

hodný výsledek) re-mor-kér, -u m.

352

rendez-vous ren-dez-vous [randevú] stř. ne­

skl. (franc.) re-ne-gát, -a m. re-ne-gát-ský, mn. -tští re-ne-gát-ství stř. re-ne-san-ce i renezance z. re-ne-sanč-ní i renezanční re-no-mé stř. neskl. ren-ta-bi-li-ta z. ren-ta-bil-ní rent-gen, -u m. (přístroj); vl. jm.

Roentgen [rentgen], -a m. rent-gen, -u m. (jednotka rent­

genového záření) rent-gen-ka z. rent-ge-no-lo-gi-e ž. rent-ge-no-vý; rentgenové

i Roentgenovy [rent-] paprsky ren-ti-ér [-ti- i -ty-], -a m. re-or-ga-ni-za-ce i reorganisace [-ny-] z. re-or-ga-ni-zač-ní i reorganisační [-ny-] re-or-ga-ni-zo-vat i reorganisovat [-ny-] re-o-stat, -u m. re-pa-ra-tu-ra [-tu- i -tú-] z. re-pa-t-ri-a-ce z. re-pa-t-ri-ant, -a m. re-pa-t-ri-o-vat, 3. j. repatriuje re-pe-lent, -u m. re-per-to-ár, -u m. re-pe-tent, -a m. re-pe-tent-ský, mn. -tští re-pe-ti-ce [-ty-] z., mn. 2. -ic

i -icí re-pe-ti-to-ri-um [ tyto- i -tytó],

-ria stř. re-por-táž, -e L

re-por-tér, -a m. re-pre-sá-li-e [-sá-], -lií z. mn. re-pre-se [ se] z. re-pre-siv-ní [-si- i -sí-] i re­ presivní re-pre-zen-tant i represe­ ntant, -a m. re-pre-zen-ta-tiv-ní i repre­ sentativní [ty- i -tý-] re-prí-za i reprisa, -y z. re-prí-zo-vý i reprisový re-pro-duk-tiv-ní [-ty- i -tý-] re-pro-duk-tor, -u m. re-pro-gra-fic-ký re-pro-gra-fi-e ž. re-pub-li-kán, -am. re-sek-ce [-se-] ž. re-se-ko-vat [ se-] ré-ser-vé i reservě [rezervě]

stř. neskl. re-so-nan-ce i rezonance z. re-so-ná-tor i rezonátor, -u m. re-sor-bo-vat [-so-] re-sorp ce [ so ] ž. re-sorpč-ní [ so ] re-sort i rezort, -u m. re-sort-ní i rezortní re«spekt, -u m. re-spek-ti-ve [-ty- i -tý-] příst. re-spi-ra-ce ž. re‫־‬spi‫׳‬rá-tor, -u m. re-spi-ri-um [-pí-], -ria stř. *dent, re-spon -a m. re-stau-ra-ce £; restaurace

U Pinkasů, restaurace Na Růž­ ku, Jihočeská restaurace (např. v Praze) ► pozn. u Pyreneje ► pozn. u družstvo

353 re-stau-rant, -u m. re-stau-ra-tér, -a m. re-stau-rá-tor, -a m. re-sti-tu-ce [ ty ] z. re-sti-tu-o-vat [-ty-], 3. j. resti­

tuuje re-strik-ce í. re-strikč-ní *ní restrik'tiv [ ty- i -tý-] re-su-mé i résumé [řezy-] stř.

neskl. re-su-mo-vat [-zy ] re-sus-ci-ta-ce í. re-šer-še ž. re-tenč-ní tár-ní re *lk iu [ty] re-ti-ku-lum [-ty-], -la stř. ré-tor, -a m. re-trans-la-ce t re-tro-grád-ní re-tro-spek-ti-va [ ty- i -tý ],

-yž re-tro-spek-tiv-ní [ ty- i -tý-] *tuš, re -e z. re-tu-šér, -a m. ré-va, -y ž., jedn. 7. révou, mn. 2.

rév, 3. révám atd. re-va-lo-ri-za-ce £ re-vanš, -e z. re-van-šis-ta, -y m. re-vanšistic-ký [ ty-] re-vanmus [ zrn ], -ismu i revanšizmus, -izmu m. re-veň, -ně ž. re-verz, -zu i revers, -su m.,

mn. 1., 4., 7. -y re-ver-za-ce i reversace z. re-ver-zi-bil-ní i reversibilní re-vi-do-vat

rezidentství re-vír, -u m. re-vír-ník, -a m. re-vi-ze i revise ž. re-vi-zi-o-nis-ta i revisionista

[-ny-], -y m. re-vi-zi-o-nis-mus [nyzm-], -ismu i revizionizmus [ ny-], -izmu i revisionismus

[-zionyzm-], -ismu m. re-vi zi-o-nis-tic-ký i revisionistický [ nysty ] *zor re>vi i revisor, -a m. rev ma-tic-ký [-ty-] rev-ma-tik [ ty-], -am. rev-ma-tis‫־‬mus [ tyzm-], -ismu i revmatizmus [ ty-], -izmu

m. rev ma-to-lo-gi-e z'. ré’VO‫׳‬kaz, -a i -e m., mn. 4.

-y i -e, 7. -y i -i *lui-o-nář, re-vo c -e m. re-vohver, -u m. *ví réa>ja ic-ký [-ty-] i royalistický [roaja-ty-] ro-a-ja-lis-mus [-zrn-] i royalismus [roajalizm-], -ismu i roajalizmus i royalizmus [roaja-], -izmu m. ró-ba, -y ž■ ro-bin-zon i robinson [-zon], -a (člověk žijící o samotě); vl. jm. Robinson [-zon] ro-bin‫־‬zo-ná-da i robinsonáda [-zo-] z.

rotmistr

355 ro-bot, -u i -a m., tm. 1. -y i -i *bo-ti-ka ro [-ty-] z. ro-bo-ti-za-ce [ ty ] i robotisace [-tyza-] z. ro-bot-ník, -a m. rock [rok], -u m. rock-and-roll [rokenrol] i ro­ kenrol, -u m. roc-ko-vý [roko-] ro-dák, -a m.; rodačka z. ro-de-o, -ea stř., mn. 2. -eí, 6.

ro-ma-ne-to stř. ro-ma-nis-tic-ký [-nysty-] ro-ma-nis-ti-ka [ nysty ] ž. ro-ma-no-pi-sec, -see m.; romanopiskyně ž, mn. 2. -yň

-eích, 7. -ei ro-dič, -e m., mn. 1. -e i -ové

Romů m. mn. pozn. u cikán rom-šti-na ž. ron, -u m. ron-del, -u m., mn. 4., 7. -y ron-do stř. (hudební forma aj.) *dó ron stř. neskl. (básnický útvar) ro>po-vod, -u m. ro-pu-cha 1; ropuší ro-rýs, -a i -e m., mn. 4. -y i -e, 7. -y i -i; rorýsí ► pozn. u Alois ro-sa, -y ž. *ka ro-sič z., jedn. 3., 6. -čce (rostlina) ros-nič-ka z., jedn. 36 ‫״‬. -čce ro-sol, -u m. ro-so-mák, -a m. rost-bíf, -u m.

ro-din-ný; rodinně ro-diš-tě, -iště stř., mn. 2. -išť ro-dit, přič, rozen ro-do-den-dron, -u m. ro-do-nit [-ny-], -u m. Roent-ge-no-vy [rent-] i rent­ genové paprsky goa *lro stř. roh, -u m. roh-lík, -u m. ro-hov-ník, -a m. ro-hož, -e ž. roj, -e m. rok, -u (ale do roka) m., mn.

obyč. léta, let, ale též roky, ro­ ků; Nový rok (svátek 1. ledna); Rok české hudby (akce) ► pozn. u hra ► pozn. u středa *rol ro-ken i rock-and-roll [ro­ kenrol], -u m. ro-lá-da i ruláda z. rode z., mn. 2. -lí rol-ník, -a m.; rolnice z. ro-ma-dúr, -u m. ro-mán, -u m.

i -yní ro-man-tik [ ty-], -a m.; ro­ mantička z. ro-man-tis-mus [-tyzm-], -ismu i romantizmus [ ty-], -izmu

m. mé, Ro *v o

►

rost-lin-ný rost-li-no-pis, -u m. rošt, -u m. roš‫״‬tí stř. ro-tač-ka ž.Jedn. 36 ‫״‬. -čce ro-ta-print, -u m. rot-mis-tr, -am. (zkr. rtm.)

356

rotný

rot-ný, -ého m.; rotná, -é ž. (zkr.

rtn.) ro-tor, -u m. Rotterdam [rotr-], -u m., rot­ terdamský roub, -u m. rou-bík, -u m. rou-cho. -a stř. ► pozn. u líčko roup, -a m., mn. 1. -i Rous-seau [ruso], -sseaua

[-soa] m. rous-ňák, -a m. rovi-na-tý ro-vin-ný rov·nik, -u m. rov-no-běž-ka L rov-no-běž-ník, -u i -a m. rov-no-běž-no-stěn,

-u m. rov-no-cen-nost, -i £ rov‫־‬no>cen‫״‬ný; rovnocenně rov-no-den-ní rov-noden-nost, -i ž. rov-no-ra-men-ný rov-no-stěn-ný rov-no-stran-ný rov-no-vá-ha z., jedn. 7. rovno­

váhou ro-ya-lis-ta [roaja-] i roajalista, -y m. yý ro *k a-lis-tic [roaja-ty-] i roajalistický [-ty-] ro‫־‬ya‫־‬lis‫־‬mus [roajalizm-] i roajalismus [zm], -ismu i royalizmus [roaja ] i roajalizmus, -izmu m. ro-zá-ri-um, -ria stř. rozběh -u m.

rozběh-nout (se), přič, rozběhl

(se) roz-bí-jet, 3. mn. rozbíjejí i roz­

bíjí roz-bí-rat i rozebírat, podst.

jm. rozbírání i rozebírání roz-bít, 1. j. rozbiji i rozbijú, 3.

mn. rozbijí i rozbijou; rozk. roz­ bij; přič, rozbil, rozbit *let roz-bo (se), 3. mn. rozbolí (se) i rozbolejí (se) roz-bou-řit, rozk. rozbouří i roz­ buř roz-brázdit. přič, rozbrázděn roz-břesk-nout se, přič, roz­ břesklo se bet *jroz u (se), 3. mn. rozbují (se) i rozbujejí (se) (bujně se rozrůst) roz-ces-tí stř. *liě-lý roz-cit v roz-cu-chat *čit roz«cvi (se) roz-če-pý-řit, rozk. rozčepýří

i rozčepyř roz-če-řit roz-če-sat, 1. j. rozčešu i rozče­

sáni, 3. mn. rozčešou i rozčesají; rozk. rozčeš i rozčesej; podst. jm. rozčesání roz-či-le-ný i rozčílený roz-či-lit (se) i rozčílit (se) roz-čís-nout, přič, rozčísl roz-čle-nit, přič, rozčleněn roz-čtvr-tit, přič, rozčtvrcen roz-dat, l.j. rozdám, 3. mn. roz­ dají; podst. jm. rozdání rozdě-lo-vač, -e m. rozdě-lov-ník, -u m.

357 roz-díl, -u m., mn. I., 4., 7. -y roz-dí-let, 3. mn. rozdílejí i roz­

dílí roz-dí-rat, podst.jm. rozdírání roz-dmý-chat, podst. jm. roz-

dmýchání roz-dmýchá-vat i rozdmý­ chávat roz-do-vá-dět (se), 3. mn. roz­

dovádějí (se) i rozdovádí (se) roz-dráž-dit, přič, rozdrážděn roz-draž-ďo-vat roz-dr-tit, přič, rozdrcen ro-zebírat i rozbírat, podst.

jm. rozebírání i rozbírání ro-ze-brat, 1. j. rozeberu, 2. j.

rozebereš, ..., 3. mn. rozebe­ rou; rozk. rozeber; přič, roze­ bral, rozebrán ze ro *č íst, ]. j. rozečtu, 3. mn. rozečtou; rozk. rozečti, rozečtě­ te; přič, rozečetl, rozečetla i ro­ zečti a, rozečten; podst. jm. ro­ zečtení ro-ze-dma, -y ž. ro-ze-dnít se, 3. j. rozední se; přič, rozednilo se ro-ze-drat. 1. j. rozederu, 2. j. rozdereš, ..., 3. mn. rozederou; rozk. rozeder; přič, rozedral, rozedrán ro‫״‬ze‫״‬dřít, 1. j. rozedřu, 3. mn. rozedřou; rozk. rozedři; přič. rozedřel, rozedřen ro-ze-hnat, I. j. rozeženu i rozženu; rozk. rozežeň i rozžeň; přič, rozehnal, rozehnán ro-ze-hrát. 1. j. rozehraji i rozehraju, 3. mn. rozehrají i roze-

rozesílat hrajou; rozk. rozehraj i roze­ hřej; přič, rozehrál, rozehrán; podst. jm. rozehrání ro-ze-hráv-ka í ro-ze-hřát, I. j. rozehřeji i rozehřeju, 3. mn. rozehřejí i rozehřejou; rozk. rozehřej; přič, ro­ zehřál, rozehřát; podst. jm. rozehřátí ro-ze-hří-vat, podst. jm. rozehřívání ro-ze-chvět, 1. j. rozechvěji i rozechvěju, 3. mn. rozechvějí i rozechvějou; rozk. rozechvěj; přič, rozechvěl, rozechvěn; podst.jm. rozechvění ro-ze-jít se, 1. j. rozejdu se; rozk. rozejdi se, rozejděte se; přič, rozešel se, rozešla se; podst. jm. rozejití *mlít, ro-ze 1. j. rozemelu; rozk. rozemel; přič, rozemlel, roze­ mlet; podst. jm. rozemletí zenout, ro *p 1. j. rozepnu; rozk. rozepni, rozepněte; přič, roze­ pnul i rozpjal, rozepjal, roze­ pnut i rozpjat, rozepjat; podst. jm. rozepnutí (např. kabátu) i rozpětí (např. křídel) ro-ze-psat, 1. j. rozepíšu i roze­ píši, 3. mn. rozepíšou i rozepíší; rozk. rozepiš; přič, rozepsal, ro­ zepsán ro-ze-rvat, I. j. rozervu; rozk. rozervi, rozervěte i rozervete; přič, rozerván ro-ze-schnout se, přič, rozeschl se i rozeschnul se rozesí-lat, podst. jm. rozesílání

358

rozeslat ro-ze-slat. 1. j. rozešlu, 3. mn.

rozešlou; rozk. rozešli, rozešle­ te; podst. jm. rozeslání ro-ze-smát, /. j. rozesměji i rozesměju, 3. mn. rozesmějí i rozesmějou; rozk. rozesměj; přič. rozesmál, rozesmát *smut ro-ze ‫׳‬nit (se) i rozsmutnit (se) ro-ze-sta-vět, 3. mn. rozestavějí i rozestaví; rozk. rozestavěj i ro­ zestav; přič, rozestavěl, roze­ staven (např. dům) ro-ze-sta-vit, 3. mn. rozestaví; rozk. rozestav; přič, rozestavil, rozestaven (např. vojsko) ro-ze-stlat, 1. j. rozestelu; přič. rozesílal, rozesílán ro-ze-stou-pit se i rozstouPit se, rozk. rozestupte se i rozstupte se ro-ze-střít, 1. j. rozestřu, 3. mn. rozestřou; rozk. rozestři; přič. rozestřel, rozestřen ro-ze-stup i rozstup, -u m. ro-ze-stý-lat, podst. jm. rozestý­ lání shat ro-ze *c y se i rozesýchat se, podst. jm. rozesychání i rozesýchání ro-ze-štvat, 1. j. rozeštvu; rozk. rozeštvi, rozeštvěte i rozeštvete; podst. jm. rozeštvání ro-ze-tnout i roztít, 1. j. rozetnu; rozk. rozetni, rozetněte; přič, rozťal i rozetnul, rozťat i rozetnut; podst. jm. rozetnutí i roztětí ro-ze-třít, 1. j. rozetřu, 3. mn. ro­

zetřou; rozk. rozetři; přič, roze­ třel, rozetřen ro-ze-ví-rat i rozvírat, podst. jm. rozevírání i rozvírání ro-ze-vlát, 3. j. rozevlaje, 3. mn. rozevlají i rozevlajou; rozk. ro­ zevlaj; přič, rozevlál, rozevlát ro-ze-vřít, 1. j. rozevřu, 3. mn. rozevřou; rozk. rozevři, roze­ vřete; přič, rozevřel, rozevřen *zfít ro-ze (se), přič, rozezlen ro-ze-znat, podst. jm. rozeznání ro-ze-zná-vat, podst. jm. roze­ znávání ro *z nít e (se), 3.j. rozezní (se), 3. mn. rozezní (se) i rozeznějí (se); rozk. rozezni (se); přič, ro­ zezněl (se); podst. jm. rozezně­ ní ro-ze-zpí-vat (se), podst. jm. rozespívání ro-ze-zvu-čet i rozzvučet, 3. mn. rozezvučí i rozzvučí roz-fou-kat roz-há-nět, 3. mn. rozhánějí

i rozhání roz-há-zet, 3. mn. rozházejí

i rozhází roz-hlas, -u m.; Český rozhlas

(organizace) roz-hlá-sit, rozk. rozhlas; přič.

rozhlášen roz-hled, -u m. roz-hléd-nout se í rozhlíd­ nout se, přič, rozhlédl se,

rozhlédnul se i rozhlídl se, roz­ hlídnul se roz-hlí-žet se, 3. mn. rozhlížejí se i rozhlíží se

rozkřesat

359 roz-hod-čí m. i í. i příd. jm. rozhod-nout (se), přič, rozhodl

(se), rozhodnut roz-hod-ný roz-hoř-čit (se), přič, rozhořčen roz-ho-řet se, 3. mn. rozhoří se roz-ho-ří-vat se, podst. jm. roz­

hořívání se, rozk. rozhosti se i rozhosť se; podst. jm. rozhoštění roz-hra-ní stř. roz-hry-zat, 1. j. rozhryžu i rozhryzám, 3. mn. rozhryžou i rozhryzají; rozk. rozhryž i rozhryzej; přič, rozhryzal, rozhryzán roz-hryz-nout, přič, rozhryzl roz-hře-šit, podst. jm. rozhřeše­ ní roz-hý-bat, 1. j. rozhýbu i rozhý­ bám, 3. mn. rozhýbou i rozhý­ bají; rozk. rozhýbej; podst. jm. rozhýbání roz-chá-zet se, 3. mn. rozchá­ zejí se i rozchází se roz-chlí-pit (se), rozk. rozchlip (se) roz-chli-po-vat (se) roz-chod, -u m. roz-chod-ník, -u m. ro-zin-ka i hrozinka ž. roz-jet, 1. j. rozjedu; rozk. roz­ jeď; přič, rozjel, rozjet; podst. jm. rozjetí roz-jezd, -u m. roz-jez-dit, přič, rozježděn i roz­ jezděn roz-jit-řit. rozk. rozjitři i rozjitř, rozjitřete i rozjitřte hitos *troz

jíž roz *d ět,

3. mn. rozjíždějí

i rozjíždí roz-jížd-ka ž, mn. 2. -děk roz-ka-tit se, přič, rozkacen roz-kaz, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y roz-ká-zat, 7. j. rozkážu, 3. mn.

rozkážou; rozk. rozkaž; podst. jm. rozkázání roz-klad, -u m. roz-klá-da-tel-ný i rozkladatelný roz-kla-di-tý roz-klí-žit, rozk. rozkliž roz-kmit, -u m. roz-kol, -u m., mn. 1., 4., 7. -y roz-ko-lé-bat i rozkolíbat,

podst. jm. rozkolébání i rozkolíbání roz-kohnic-tví stř. roz-kol-ník, -a m. roz-koš, -e ž. roz-kou-sat, 1. j. rozkoušu i roz­ kousáni, 3. mn. rozkoušou / rozkousají; rozk. rozkousej roz-krá-dač i rozkradač, -e m. roz-krá-dač-ský i rozkradačský, mn. -čští roz-krá-jet, 3. mn. rozkrájejí i rozkrájí *krást, roz I. j. rozkradu; rozk. (ne)rozkraď; přič, rozkradl, rozkraden roz-kro-čit (se) roz‫׳‬krok, -u m. roz-křáp-nout (se), přič, rozkřápl (se) i rozkřápnul (se) *kře-sat, roz 1. j. rozkřešu i rozkřesám, 3. mn. rozkřešou

360

rozkřičet

i rozkřesají; rozk. rozkřeš z rozkřesej roz-kři-čet, 3. mn. rozkřičí roz-křik-nout (se), přič, rozkři­ kl (se) i rozkřiknul (se), roz­ křiknut roz-ku-tá-let. 3. mn. rozkutálejí i rozkutálí roz-kvasit, rozk. rozkvas; přič. rozkvašen roz-kvést i rozkvíst. 1. j. roz­ kvetu; rozk. rozkveť; přič, roz­ kvetl roz-květ. -u m. roz-kvé-tat i rozkvitať podst. jm. rozkvétání z rozkvitám' roz-ky-pět, 3. mn. rozkypí rozpol přič, rozpolcen i roz­ poltěn roz-po-me-nout se, přič, roz­

362

rozpor pomenul se i rozpomněl se; podst. jm. rozpomenutí roz‫׳‬por, -u m. roz-pouš-tět, 3. mn. rozpouštějí i rozpouští roz-po-ví-dat se poz roz *n at, podst. jm. rozpo­

znání roz-prá *š it, rozk. rozpraš roz-pra-šo-vač, -e m. roz-pra-va, -y ž. roz-prá-vět, 3. mn. rozprávějí

i rozpráví roz-prch-nout se, přič, rozpr­

chl se i rozprchnul se roz-pro *d ej, -e m. roz-pro-stí-rat, podst. jm. roz­

prostírání roz-pro-střít, 1. j. rozprostřu, 3.

mn. rozprostřou; rozk. rozpro­ stři; přič, rozprostřel, rozprost­ řen *prou-dit, roz rozk. rozproudí i rozpruď; podst. jm. rozproudě­ ní roz-prýsk-nout, přič, rozprýskl roz-přáh-nout (se), přič, roz­ přáhl (se), rozpřažen roz-příst, 1. j. rozpředu; rozk. rozpřeď; přič, rozpředl, rozpředen roz-ptyl, -um,, mn. 1., 4., 7. -y roz-ptý-lit, rozk. rozptyl roz-pu-čet se, 3. mn. rozpučí se roz-půpčit, rozk. rozpůjč roz-puk, -u m. *nout, roz-puk přič. rozpukl *pů roz ‫׳‬lit, rozk. rozpul roz-pus-ti-lý

roz-pus‫־‬tit, rozk. rozpusť; přič.

rozpuštěn -u m., mn. 1., 4‫״‬ 7. -y roz-ra-zit, rozk. rozraz; přič, roz­ ražen *rá-žet, roz 3. mn. rozrážejí i roz­ ráží; přič, rozrážen roz-ruch, -u m. roz-růst se, 1. j. rozrostu se; rozk. rozrosť se; přič, rozrostl se *rý roz ‫׳‬pat, 1. j. rozrýpám i rozrýpu; rozk. rozrýpej roz-rýp-nout, přič, rozrýpl i rozrýpnul roz-rýt, 1. j. rozryji i rozryju, 3. mn. rozryjí i rozryjou; rozk. rozryj; přič, rozryl, rozryt *dit, roz-řa přič, rozřaděn i rozřa­ zen roz-řa‫׳‬d’o-vat i rozřazovat roz-ře-dit, přič, rozředěn roz-ře-šit (např. úlohu); podst. jm. rozřešení roz-ře-zat, 1. j. rozřežu i rozře­ záni, 3. mn. rozřežou i rozřezají; rozk. rozřež i rozřezej roz-řid-lý i rozřídlý roz-řid-nout i rozřídnout, přič, rozřidl i rozřídl roz-říz-nout, přič, rozřízl i roz­ říznul sa roz *d it, přič, rozsazen roz-sah, -u tn. roz-sá-pat, 1. j. rozsápu i rozsá­ pám; rozk. rozsápej; podst. jm. rozsápání roz-sá-zet, 3. mn. rozsázejí i rozsází

*ra-zil, roz

rozšlapat

363 *se roz d at se *na roz-sed-li z. roz-sed-nout (se), přič, rozsedl

rozstřižen roz-střík-nout, přič, rozstříkl,

rozstříknut

(se) roz-se-kat roz-sek-nout, přič, rozsekl

roz-stři-ko-vač, -e m. roz-stří-let, 3. mn. rozstřílejí

i rozstřílí

i rozseknul roz-se-me-nit (se) rozjev, -u m. roz-sé-vat i rozsívat, podst.

jm. rozsévání i rozsívání 1. j. rozseji i rozsejú, 3. mn. rozsejí i rozsejou; rozk. rozsej; přič, rozsel i rozšil, roz­ set roz-siv-ky, -vek z. mn. (řasy)

*sít, roz

roz-sko-čit se roz-skří-pat, 1. j. rozkřípu■ i roz-

skřípám; rozk. rozskřípej; podst. jm. rozskřípání roz-sl-zet (se), 3. mn. rozslzí (se) i rozslzejí (se) roz-smut‫׳‬nit (se) i rozesmutnit (se) roz-so‫־‬cha ž. roz-sou-dit, rozk. rozsuď; přič. rozsouzen roz-sto-nat se, 1. j. rozstůňu se, 3. mn. rozstůňou se; rozk. (ne)rozstonej se *stou-pit roz se i rozestoupit se, rozk. rozstupte se i roze­ stupte se roz *s tr-kat roz-strou-hat roz-střel, -u m. roz-stři-hat i

roz-střih‫׳‬nout, přič, rozstřih!,

rozstříhat,

podst. jm. rozstřihání i rozstří­ hání

roz-stup i rozestup, -u m. roz-su-dek, -dku m. roz-svě-co-vat roz-sví-tit, rozk. rozsviť; přič.

rozsvícen roz-sy-chat se i rozsýchat se, podst. jm. rozsychání i roz-

sýchání roz-sy-pat (dok.), 1. j. rozsypu

i rozsýpám; rozk. rozsyp i roz­ sýpej; podst. jm. rozsypání roz-sý-pat (nedok.), 1. j. rozsý­ pám; rozk. rozsýpej; podst. jm. rozsýpání roz-sý-pa-vý roz-šaf-ný roz-šif-ro-vat *řit, roz-ší rozk. rozšiř škrá roz *b at i rozškrabat, 1.

j. rozškrábu, rozškrabu i roz­ škrábám, rozškrabám; rozk. rozškrab, rozškrábej i rozškra­ bej; podst. jm. rozškrábání i rozškrabání roz-škráb-nout, přič, rozškrábl roz-škrt-nout, přič, rozškrtl i rozškrtnul roz-šku-bat, 1. j. rozškubu i rozškubám; rozk. rozškubej roz-šla-pat, 1. j. rozšlapu i roz­ šlapám; rozk. rozšlap i rozšla­ pej

rozšlápnout rozšlápnout přič, rozšlápl

i rozšlápnul roz-šplích-nout, přič.

rozšplíchl i rozšplíchnul roz-ště‫־‬kat (se) roz-štěp, -u m. roz-ště-pit roz-ští-pat, 1. j. rozštípu i rozští­

364 *sit, roz>trou

rozk. roztrus; přič.

roztroušen roz-trp-čit roz-tru-šo-vat roz-tr-ži-tý roz-trž-ka ž. roz-třá-sat, podst. jm. roztřásání roz-třást, 1. j. roztřesu; rozk.

páni; rozk. rozštípej; podst. jm. rozštípání roz-štíp-nout, přič, rozštípl roz-tá-čet, 3. mn. roztáčejí i roz­ táčí *táh-nout, roz přič, roztáhl, roz­ tažen roz-tá-pět 3. mn. roztápějí i roz­ tápí *tát, roz 3. j. roztaje, 3. mn. rozta­ jí i roztajou; rozk. roztaj; přič. roztál; podst. jm. roztáni

roz-třiš-ťo-vat ro-zu-mět, 1. j. rozumím, 3. mn.

roz-tá-tý roz-té-ci se i roztéct se, 3.

rozumějí i rozumí; přič, rozu­ měl

mn. roztečou se; rozk. rozteč se; přič, roztekl se *teč, roz -e z. roz-tesk-nit (se) roz-tít i rozetnout, ► roze-

ro‫׳‬zum-ný; rozumně ro-zu-té-ci se i rozutéct se,

tnout roz-tlou-ci i roztlouct, 1. j.

roztluču, 3. mn. roztlučou, rozk. roztluč; přič, roztloukl, roztlu­ čen roz-toč, -e m. roz-tok, -u m. Roz-to-ky. Roztok m. pomn., 3. -kům, 6. -kách, 7. -ky; roztoc­ ký, mn. -čti roz-to-mi-lý roz-trh-nout, přič, roztrhl, roz­

tržen; podst. jm. roztržení

roztřes; přič, roztřásl, roztřesen roz-tře-pit roz-tří-dit, rozk. roztřiď; přič.

roztříděn roz-třís-kat, podst, jm. roztřís-

kání roz-třísk-nout, přič, roztřískl

i roztřísknul roz-tříš-tit rozk. roztříšti i roz-

třišť, roztříštěte i roztřišťte

3. mn. rozutečou se; rozk. rozu­ tečte se; přič, rozutekl se roz-vá-děč, -e m. roz-vá-dět, 3. mn. rozvádějí i rozvádí; přič, rozváděn va roz *d it, přič, rozvaděn *let, roz-vá 3. mn. rozválejí i roz­ válí; přič, rozválen *va-lit, roz přič, rozvalen roz-vářet, 3. mn. rozvářejí i roz­ váří; přič, rozvářen roz-va-řit, přič, rozvařen roz-vát, 3. j. rozvěje, 3. mn. roz­ vějí i rozvějou; rozk. rozvěj; přič, rozvál, rozvát roz-vá-zat, 1. j. rozvážu, 3. mn.

rub

365 rozvážou; rozk. rozvaž; podst. jm. rozvázání roz‫״‬vá‫־‬žet, 3. mn. rozvážejí i rozváží; přič, rozvážen roz-vá-žit, rozk. rozvaž; přič. xozN&i&n roz-váž-ka ž. roz-věd-cík. -a m. roz-vě-sit, rozk. rozvěs; přič. rozvěšen rozkvést, 1. j. rozvedu; rozk. roz­ veď; přič, rozvedl, rozveden roz-vět-vit (se) *vézt, roz 1. j. rozvezu; rozk. roz­ vez; přič, rozvezl, rozvezen roz-vid-le *n ý roz-ví-jet, 3. mn. rozvíjejí i roz­

víjí roz-vik-lat roz-vi-nout, přič, rozvinul, roz­

vinut roz-ví-rat i rozevírat, podst.

jm. rozvírání i rozevírání roz-ví-řit, rozk. rozviř roz-vi-řo-vat roz>vít, 3. j. rozvije, 3. mn. rozvi­

jí i rozvijou; rozk. rozvij; přič. rozvil, rozvit roz-vlé-ci i rozvléct, 1. j. rozvleču, 3. mn. rozvleěou; rozk. rozvleč roz-vlé-kat i rozvlíkat, podst. jm. rozvlékání i rozvlíkání roz-vlék-nout i rozvlíknout. přič, rozvlékl, rozvléknul i rozvlíkl, rozvlíknul roz-vod, -u m. roz-voj, -e ni. roz-voz, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬.

roz-vra-ceč, -e m. roz-vra-cet, 3. mn. rozvracejí

i rozvrací; přič, rozvracen roz-vrá-tit, rozk. rozvrať; přič.

rozvrácen roz-vrh, -u m. roz-vrh-nout, přič, rozvrhl, roz­

vržen roz-vrst-vit roz-vzlykat se roz-vztek-le-ný roz-zá-řit (se), rozk. rozzař (se) roz-za-řo-vat (se) roz-ze-le-nat se roz-zí-vat (se) roz-zlo-bit (se), přič, rozzloben roz-ztrá-cet. 3. mn. rozztrácejí

i rozztrácí roz-zu’řit, přič, rozzuřen roz zvu čet i rozezvučet, 3.

mn. rozzvučí i rozezvučí roz-žadost-nit roz-žeh-lit roz žeh nat se *nout, roz-žeh přič,

rozžehl i rozžal, rozžehnut i rozžat; podst. jm. rozžehnutí i rozžetí roz-žha-vit, přič, rozžhaven žíat, roz *h podst. jm. rozžíhání roz-ží-nat, podst. jm. rozžínání roz-žvý-kat, podst. jm. rozžvý­ kání ro-žec, -žce m. ro-žeň, -žně m. Ro-žm-berk, -a i -u m. (obec, hrad, rybník); rožmberský, mn. -rští rtuť, -ti ž. -y rub, -u m.

rubáš *báš, ru -e m. ru-bat, 1. j. rubám i rubu; rozk.

rubej ru-bi-di-um [-bídy-],-dia síň ru-bín, -u m. rudli, -e i -u m., mn. I., 4. -e i -y,

7. -i i -y ► pozn. u hřeben ► pozn. u kotel ru‫׳‬bri‘ka í ruč-ník, -u m. rud-ní (např. žíla) rud-ný (např. důl) dně-dý ru *h o apod. Ru-do-ho-ří síň, rudohorský ru-doch, -a m. ru-dol-fín-ský (např. sbírky) rud-na, -y z., mn. 2. ruin rud-no-vat ru-ka z., mn. 1., 4. ruce, 2. rukou,

3. rukám, 6. rukou i rukách, 7. rukama POZNÁMKA

Podstatná jména ruka, noha mají staré duálové tvary jen v někte­ rých pádech: l .p. ruce 2 . p. rukou 6. p. na rukou/-ách 7. p. rukama

1. p. nohy 2. p. nohou/noh 6. p. na nohou/-ách 7. p. nohama Pokud užijeme jména noha v ji­ ném významu, může mít 2. p. jen podobu noh a 7. p. nohami (stůl se třemi nohami).

366 ruáv, *k -u m. ru-káv-ník, -u m. ru-ko-děl-ný ru-ko-jeť i rukověť, -ti ž; mn.

1., 4. -ti, 3. -tím, 6. -tich, 7. -ťmi ru-ko-jmí, -ího m. i -í síň ru-ko-pis, -u m., mn. 1., 4., 7. -y; Rukopis zelenohorský i Zele­ nohorský rukopis. Rukopis hra­ decký i Hradecký rukopis (lite­ rární památky) ► pozn. u bula *ko-pis ru n ý ruda, -y ž. rudá-da i roláda ž. rudík, -u m. rum-ba, -y l. Rum-burk, -a i -u m.; rumburský, mn. -rští ru-měl-ka ž. ru-mě-nec, -nce m. ru-mě-nost, -i ž. ru-mě-ný rum-pál, -u m., mn. 1., 4., 7. -y Ru-mun-sko síň; Rumun, -am.; rumunský ru‫׳‬na ž. ru‫״‬pi-e z., mn. 2. -pií rup-tu-ra [-tu- i -tú-] z. ru-sal-ka ž. (víla); Rusalka (ope­

ra) *sa, tru is -y m. sic tru *k is ý [ ty ] sis>ti ru *k a [ ty-] ž. Rus>ko síň, Rus, -am.; ruský,

mn. -ští *fru>so il, -a m., mn. 4., 7. -y ru-so-vlás-ka z.

Rýn

367 růst, -u m. růst, I. j. roštu; rozk. rosť, rosťte;

přič, rostl rus'tbkáhní [-ty ] rusý ru-the-ni-um [ tóny-], -nia

stř. ru-ti-na [ ty-] ž. ru-ti-nér [-ty-], -a m. ru-tin-ní [-ty-]; rutinně ru-ti-no-va-ný [-ty-] rúz-nice í. růz-no-běž-ník, -u i -a m. růz-no-stran-ný Ru-zy-ně z., ruzyňský, mn.

-ňští růž, -e ž. (na rty) rů-že-nec, -nce m. rú-že-nín, -u m. rů-ži-ce í rů-žo-lí-cí rů-žo-vě fi-a-lo-vý apod. rů-žo-vět, 3. mn. růžovějí i růžo­

ví rů-žo-vo-še-dý apod. rváč, -e m. rvač-ka z., jedn. 36 ‫״‬. -čce rváč-ský, mn. -čští rvát, 1. j. rvu; rozk. rvi, rvěte

i rvete; přič, rval, rván; podst. jm. rvaní ry>ba, -y í: rybí; Rýby (sou­ hvězdí zverokruhu) ► pozn. u sirotek bík, *řry a -a m. ry-bi-na ž. ry-bíz, -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y ryb-ník, -a m.; Horusický rybník‫׳‬,

rybník Svět

POZNÁMKA

Počáteční velké písmeno píšeme u vodstve v, tj. moří, jezer, řek apod.: Atlantik, Atlantský oce­ án, Severní ledový oceán, Ja­ derské moře (i moře Jader­ ské), průliv Dardanelský, Suezský průplav, Golfský proud, Rožmberský rybník, Slapské jezero; řeka Svatého Vavřince, Niagarské vodopády, vodopády Viktoriiny. ryb-ní-kář i rybnikár, -e m. rýč, -e m. ry-čet, 3. mn. ryčí rý-ha z., jedn. 7. rýhou, mn. 2.

rýh, 3. rýhám atd. rych-lík, -u m. rych-lír-na, -y ž. rych-lo-běž-ný rych-lo-brus-lař, -e m. čír-na, *trych-lo is -y ž. rych-lo-drá-ha z., jedn. 7. rych­

lodráhou, mn. 2. rýchlodráh atd. rych-lo-lis, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y rych-lo-měr, -u m. rych-lo-o-prav‫־‬na, -y í rych-lo-tav-ba, -y ž. rych-ta z., mn. 2. rycht rych-tář, -e m. ryjec, -jce i rytec, -tce m. ry-jec-tví i rytectví stř. ryk, -u m. rým, -u m. *ma, rý -y ž. rýmo-vat (se) Rýn, -a m.; rýnský

368

ryngle ryn-g-le ž, mn. 2. -lí rynk i rynek, -nku m. rý-pa-dlo i rypadlo stř. ry-pák. -u m. rý-pal. -am., mn. 4., 7. -y rý-pat, 1. j. rýpám i rýpu; rozk.

ry-tec -tce i ryjec, -jce m. ry-tec-tví i ryjectví stř. ry-ti-na ž. ry-tíř, -e m. ryt-mi-ka ž. ryt-mi-za-ce ž ryt-mus, -mu m., mn. 1., 4., 7.

rýpej; podst.jm. rýpání rýp«nout, přič, rýpl i rýpnul ry-pouš, -e m. ryps, -u m. rypso-vý rys, -a m., mn. 4., 7. -y (dravec); rysí rys ka z. rý-so vač, -e m. rý-so-va-dlo i ryso vadlo stř. rý-sov-na, -y z. ry-ša-vý rýt 1. j. ryji i ryju, 3. mn. ryjí

-my ryzák, -a m. ryz-co-vý (k ryzec) ry-zec, -zce m. ry-zí ryz-link, -u ni. rý-žák -u m. rýž ka ž. (k rýha) žo rý *v iš-tě, -iště stř., mn. 2.

-išť rzi-vý rzát, přič, ržál; podst. jm. ržá-

i ryjou; rozk. ryj; přič, ryl, ryt

ní

Ř řad, -u m. (řada) ► pozn. u kedluben řád, -u m.; fíád bílého Iva; fíád T.

ře-bří-ček, -čku m. (rostlina) Řec-ko stř; Řek, -am.; řecký,

G. Masaryka ► pozn. u cena řá-dek, -dku m. i řádka, -y ž■ ► pozn. u kedluben řa-di-cí (např. páka) řa-dí-ď (kdo nebo co řadí) řa-dit, přič, řáděn i řazen; podst. jm. řádění i řazení řa-pík, -u m. řa-sit, rozk. řas; přič, řasen řeb-čík. -u m.

řec-ko-ka-to-lic-ký; řeckokato­

xnn. -čti

lická církev řec-ko-řím-ský (např. zápas) řeč, -i z., mn. 3. -em, 6. -ech, 7.

-čmi ře-čiš-tě, -iště stř, mn. 2. -išť řeč-ník, -am., řečnice z. ře-dit, přič, ředěn ře-di-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i řed-kev, -kve z. řed k-vič ka z., jedn. 36 ‫״‬. -čce

řvát

369 ře-ho-le i, mn. 2. -lí ře-hol-ník -a m.; řeholnice z. řeh-tač-ka ž., jedn. 3., 6. -čce řeh-tat ře‫־‬men, -e i -u m. ► pozn. u hřeben ře-me-sl-nic-tvo stř. ře-me-sl-ník, -am., řemeslni­ ce z. ře«me‫־‬sl‫־‬ný ře-pa, -y £ ře-pí-ček, -čku m. ře-pík. -u m. ře-řa-vět, 3. mn. řeřavějí i řeřaví ře-ři-cha ž. řiš ře n *c e i z. ře-těz. -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y ře-tě-zec. -zce m. ře-tě-zit, podst. jm. řetězení ře-tí-zek, -zku m. řez, -u m., mn. 1., 4., 7. -y ► pozn. u kedluben ře-zač. -cm. (stroj) ře-zač-ka z., jedn. 36 ‫״‬. -čce ře-zák. -u m. ře-zat, 1. j. řežu i řezám, 3. mn.

řežou i řezají; rozk. řež i řezej řez *b a, -y z. řez-bář, -e m. ře-zi-vo stř. *ník, řez -a m.; řeznice ž. Řez-no stř. (Regensburg); řezenský řež, -e ž. řež-ba. -y ž. řhci i říct, 1. j. řeknu rozk. řekni;

přič, řekl, řečen 3. mn. řičí

*čet, ři

říč-ní říč-ný (uřícený) říd-ce i řídko, 2. st. řidčeji ří-di-cí (např. páka, systém) řídící (kdo nebo co řídí) *ský, ři«dič mn. -čští ří-dit, rozk. řiď; přič, řízen da, ří *k ít -tek stř. pomn. říd-ký, 2. st. řidší říd-nout i řidnout, přič, řídl

i řidl říh-nout. přič, říhl ří-jet. 3. mn. říjí i říjejí; podst. jm.

říjení říj-ný (k říje) Řím, -a m.; římský řím-sa, -y z. řím-sko-ka-to-lic-ký; římsko­

katolická církev ► pozn. u anatomicko-fyziologický Říp, -u m.: řipský ří-še ž.; říše římská i fííše římská

i římská říše i fíímská říše; říše velkomoravská i velkomorav­ ská říše i fííše velkomoravská i Velkomoravská říše ► pozn. u království říš-ský, mn. říšští řiť, -ti i -tě í, mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tich, 7. -těmi řhtit se, rozk. (ne)řiť se; podst. jm. řícení ří-za, -y žz ří-zek, -zku m. říz-nout, přič, řízl i říznul řvát, 1. j. řvu; rozk. řvi, řvěte i řvete; podst. jm. řvaní

s, se

370

S S, se předložka se 7. p.; s 2. a 4.

P■ POZNÁMKA Zájmeno se

můžeme v 7. p. užít s předložkou i bez předložky: vezměte si s sebou svačinu, ale házel se­ bou celou noc! Jestliže na jed­ nom zvratném slovese závisí jiné zvratné sloveso, druhé se se ob­ vykle vypouští: bál se koupat v řece; může-li se sloveso pojit se zájmenem se i si, předpokládá se, že vynecháváme se: bál se přiznat (někomu), že udělal chybu; bál se přiznat si (sobě), že udělal chybu. sa-bo-táž, -e z. sa-bo-táž-ník, -a m. sa‫׳‬bo‫׳‬tér, -a m. sad, -u m.; sady Vrchlického; Le­

tenské sady sad-ba, -y z. sa-dis-mus [-dyzm-], -ismu i sadizmus [-dy-], -izmu m. sa-dis-ta [-dy-], -y m. *dis-tic-ký sa [-dysty-] sa-dit, přič, sazen sád-ka ž. sád-ro-vec, -vce m. sa-fa-ri stř. neskl. sa-fi-án, -u m. sa-fír, -u m. sá-ga, -y ž., jedn. 3., 6. -ze

*go sá stř. sáh, -u m. Sa-ha-ra ž; saharský sá‫׳‬hib, -a m. sáh-nout, přič, sáhl; podst. jm.

sáhnutí sá-ho-dlou-hý sa-cha-rid, -u m. sa-cha-rin [ ri- i -rí-] i sacha­ rín, -u m. sa-cha-ró-za i sacharosa

[-óza], -y ž. Saint-Tro>pez [sentrope] stř. neskl.; sainttropezský [sen-

tropes-], mn. -zští sajd-kár, -u m. sák-nout, přič, sákl sa-k-rál-ní sa‫׳‬k‫*׳‬e ti ris i zákristie [-ty ] z. sál, -u m., mn. 1., 4., 7. -y; Vladi­

slavský sál (na Pražském hra­ dě) *dr, sa-la-man -a m. sa-laš, -e z. sa-laš-nic-tví stř. sa-lát, -u m. sá-lat, podst. jm. sálání sal-do stř, mn.2. sald sadi-cin [-ci- i -cí-], -u m. *li> 4., 7. -y sa-mo-spoušť, -té ž. sa-mo-sprá-va, -y ž. sa-mo-Stříl, -u m., mn. 1., 4., 7.

-y sa-mo-uc-ký [-o-u-] sa-mo-ú-čel-ný sa-mo-u-če-ní [-o-u ] stř. sa-mo-uk [-o-u-], -a m. sa-mo-var, -u m.

sa-mo-vlád-ce, -ce m., jedn. 5. -ce; samovládkyně ž, mn. 2.

-yň i -yní sa-mo-vzníce *n í stř. sa-mo-zřej-mý; samozřejmě sa-mum, -u m. (vítr) sa-mu-raj, -e m. sa‫׳‬mý m., samá ž, samé stř.

zájm. saň, saně ž. San Francisco [-ko], -ca [-ka] i -ka stř.; sanfranciský, mn.

-ští San Ma-ri-no [ rí-] stř; sanmarinský sa-na-to-ri-um [-to- i -tó-], -ria

stř, mn. 2. -rií, 7. -rii san-dá-ly, -ů m. mn., 47 ‫״‬. -y sa-ně i sáně, saní ž. pomn. san-gvi-nik [ ny ], -a m. sa-ni-ce ž sa«ni-ta [ ny ] ž. sa-nit‫׳‬ňí [ ny-] sankce ž. sankci-o-no-vat sankč-ní *ky, sáň sáněk ž. pomn. san-tal, -u ni. (rostlina) *pat sá se, 1. j. sápu se i sápám

se; rozk. sápej se; podst. jm. sá­ pání pát, sa *n o -u m. sa-po-ni-fi-kace [-ny-] ž. Sa-ra-cé-ni, -ú m. mn. ► pozn. u cikán *ranče, sa -čete stř. i -če ž. sandel, -e ž. Sar-di-ni-e [-dyny-] ž.; sardin­ ský [-dýn-]

372

sardinka sar-din-ka [-dy-] z. sá-rí stř. neskl. sar-kas-tic-ký [-ty-] sar-kas-mus [-zm-], -srnu i sarkazmus, -zmu m. sar-ko-fág, -u m. sát, 1. j. saji i saju,3. mn; sají i sa-

jou; rozk. saj; přič, sál, sát i sán; podst. jm. sátí i sání sa-tan, -a m. sa-ta-náš, -e m. sa-te-lit, -u m. (družice apod.) sa-tén, -u m. sa-ti-ra [-ty-] ž. sa-ti-ric-ký [ ty ] sa-tis-fak-ce [ ty-] ž. Sa-turn, -a i -u m. (planeta) sa-tur-ná-li-e, -lií í mn. sa-tyr, -a m. (faun) Sa-úd-ská A-rá-bi-e z., saúdskoarabský sau-na ž. sa-vec, -vcem.; savčí Sa-voj-sko stř.; Savojan, -am. i Savojec, -jce m.; savojský sa-vý sa-xo-fon, -u m. sa-xo-fo-nis-ta [ ny ], -y m. sa-zár-na, -y z. Sá zavský klášter ► pozn. u Emauzský klášter saz-ba, -y ž. sa-zeb-ník, -u m. ■ sa-zeč, -em. (typograf) sá-zeč, -em. (stroj) sa-zeč-ka ž., jedn. 3., 6. -čce

(sazenice; stroj) sa-zeč-ský (k sazeč), mn. -čští

sá-zet, 3. mn. sázejí i sází; přič.

sázen saz-ka z. (hra) sáz-kař, -e m. (kdo uzavírá sáz­

ky) sba-lit sběh, -u m. (např. lidu); jiné' je

zběh, -am. (dezerte'r) sběh-lý (dolů nebo dohromady);

jiné' je zběhlý (zkušený; který dezertoval) sběh-nout, přič, sběhl (dolů); jiné je zběhnout (dezertovat) sběh-nout se, přič, sběhl se (dohromady); jiné je zběhnout se (přihodit se) sběr, -u m. sbě-rač, -e m. (kdo i co něco sbí­ rá) sbě-rač-ka í, jedn. 3., 6. -čce (naběračka) sbě-ra-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i sběr-na, -y ž. sběř, -e z. sbí-hat, podst. jm. sbíhání (do­ lů); jiné je zbíhat (dezertovat) sbí-hat se, podst. jm. sbíhání (dohromady); jiné je zbíhat se (o události) sbí-ha-vý sbí-ječ-ka ž.,jedn. 3., 6. -čce sbí-jet, 3. mn. sbíjejí i sbíjí

(stloukat) sbí-rat, podst. jm. sbírání sbír-ka ž■; Sbírka zákonů ČR sbít, /. j. sbiji i sbiju, 3. mn. sbijí

i sbijou; rozk. sbij; přič, sbil, sbit (přitlouci k sobě); jiné je zbít (nabít někomu)

373 sblí-žit (se), rozk. sbliž (se) sbli-žo-vat (se) sbo-hem (pozdrav); dát sbohem sbor, -u m. sbo-rem přísl. sbor-mis-tr, -a m. sbor ník -u m. sbo-rov-na, -y z. sbrat-řit (se) sbrou-sit, rozk. sbrus; přič.

sbroušen (trochu z povrchu); ► i zbrousit sce-dit, přič, scezen sce-lit sce-ná-ris-ta, -y m. sce-ná‫׳‬riS'tic *ký [ ty ] scé-nář, -e m. sce-ne-ric-ký sce-ne-ri-e [-ne- i -né-] ž scé-nic-ký [ ny ] scé-no-gra-fi-e ž. sces-tí stř. scest-ný sces-to-va-lý; ► i zcestovalý sce-zo-vat scvr-kat se scvrk-nout se, přič, scvrkl se

i scvrknul se sče-sat, 1. j. sčešu i sčesám, 3.

mn. sčešou i sčesají; rozk. sčeš i sčesej

sebrat sči-ta tel-ný i sčítatelný sdě-lit, podst. jm. sdělení sdí-let, 3. mn. sdílejí i sdílí sdí-rat, podst. jm. sdírání (z po­

vrchu); jiné je zdírat (rozdírat, drásat) sdo-sta-tek přísl. sdrá-to *v at sdrh-nout, přič, sdrhl i sdrhnul

(z povrchu); jiné je zdrhnout (zadrhnout, upravit do záhybů nebo spojit zdrhovadlem; nespis. utéci) sdr-ho-vat; jiné je zdrhovat sdru-že-ní stř; Sdruženi rodičů a přátel děti ► pozn. u strana sdru-žit (se) se zájmeno zvratné a částice u zvratných sloves, 2. sebe, 3. sobě i si, 4. sebe i se, 6. sobě, 7. sebou (např. vzít s sebou, rozu­ mí se samo sebou apod.) se-an-ce ž se-be- ve složeninách; ve spoje­ ní s 2. stupněm příd. jm. a pří­ sl., např. sebevětší, sebelepší, sebevíce, sebelépe se-be-kri-ti-ka [ ty-] z. se-be-úc-ta z.

se-be-vě-do-mý; sebevědo­ mě sčet-lý se-be-vrah, -a m.: sebevrasčís-nout žedkyně, z., mn. 2. -yň i -yní, sčí-tač-ka ž; jedn. 36 ‫״‬. -čce i sebevražednice z. (zařízení) se-brat, 1. j. seberu, 2. j. sebe­ sčí-ta-nec, -nce m., jedn. 4. -nce,

mn. 1. -i i -e sčí-tá-ní i sečítání stř. *tat sčí i sečítat

reš, ...,3. mn. seberou; rozk. se­ ber; přič, sebral, sebrán; podst. jm. sebrání

secvičit se-cvi-čit seč, -e ž seč jsem (pokud dovedu) *číst, se I. j. sečtu; rozk. sečti, se­

čtěte; přič, sečetl, sečetla i sečtlá, sečten čáí tse *n i sčítání stř. se-čí-tat i sčítat seč-kaz., jedn. 3., 6. -čce se-da-ti-vum [-ty- i -tý-], -va stř. se-dě i vsedě příst. se-dění i sezení stř. se-dět, 3. mn. sedí dient se *m [-dy-], -u m. sed-lák, -a m. sed-lář, -e m. sed-lo stř.; Ramzovské sedlo, sedlo Váhy (název horského sedla) ► pozn. u pánev se-dm [sedm i sedům] se-dm-de-sát se-dm-de-sá-ti-ny, -in ž. pomn. sedmička í,jedn. 3., 6. -čce *mi-člene i sensitometrie ž. sen-zo-mo-to-ric-ký i sensomotorický sen-zor i sensor, -u m. sen-zo-ric-ký i sensorický sen-zu-a-lis-tic-ký i sensualistický [-ty-] se-pa-ra-ce ž. se-pa-rát, -u m. se-pa-ra-tis-tic-ký [ tysty ] se-pa-ra-tis-mus [ tyzm ], -ismu i separatizmus [ ty-],

-izmu m. se-pa-rát-ní se-pě-tí stř. *e sé-pi ž, mn. 2. -pií sé-pi-o-vý

376

sepnout 1. j. sepnu; rozk. se­ pni, sepněte; přič, sepnul i spjal, sepjal, sepnut i spjat, se­ pjat; podst. jm. sepnutí (např. vlasů sponou) i sepětí (např. duševní) se-prat, 1. j. seperu, 2. j. sepereš,.... 3. mn. seperou; rozk. seper; přič, sepral, šeptán; podst. jm. šeptání (např. tkaninu) se-psat. 1. j. sepíšu i sepíši, 3. mn. sepíšou i sepíší; rozk. sepiš; přič, sepsal, sepsán; podst. jm. sepsání *tet, sep -u m. sep-tic-ký [-ty-] sep-tik [-ty-], -u m. sep-ti-ma [-ty ], -y i. se-ri-ál, -u m. mn. 4., 7. -y sé-ri-e ž., mn. 2. -rií *pnout, se

se-ri-óz-ní i seriosní sé-ro-lo-gi-e ž. sé-ro-vý (např nemoc) ser-pen tin [-ty- i -tý-], -u m. ser-pen ti-na [ ty- i -tý ], ž. sé-rum, -ra stř. se-rvat, 1. j. servu; rozk. servi,

servěte i servete; podst. jm. se­ rvání ser-vil-ní ser-vis, -su m., mn. 4., 7. -y ser-vo-mo-tor, -u m. ser-žant, -a m. se-řa-dit (se), přič, seřaděn i se­

řazen se-řa-ďo-vat i seřazovat se-ře-zat i sřezat. I. j. s(e)řežu

i s(e)řezám, 3. mn. s(e)řežou i s(e)řezají; rozk. s(e)řež

i s(e)řezej (svrchu uřezat); jiné je zřezat (hovor, zbít) říit, se *d rozk. seřiď; přič, seří­ zen se-ři *d i-tel-ný se-říz-nout i sříznout, přič.

s(e)řízl i s(e)říznul se-ři-zo-vat *sa-dit, se přič, sesazen se-sa-zo-vat se-sbí-rat, podst. jm. sesbírání se-se-dat se-sednout, přič, sesedl se-se-kat (osekat) sek se *n out, přič, sesekl i se­

seknul se-sho-ra i shora přísl. se-schlý se-schnout, přič seschl i se­

schnul i sesíct, 1. j. seseču, 3. mn. sesečou; rozk. seseč; přič. sesekl, sesečen se-ská-kat, podst. jm. seskákání *ci se>sí

se-sko-čit se-sku-pit (se) se-sku-po-vat (se) se-smek-nout. přič, sesmekl se-smýk-nout i sesmyknout,

přič, sesmýkl i sesmykl se-smy-ko-vat se-sout (se), 1. j. sesuji (se) i se-

suju se, 3. mn. sesují (se) i sesujou (se); rozk. sesuj (se); přič. sesul(se), sesut sit, se *v ta rozk. sestav; přič, se­ staven se-ste-ho-vat se-stou-pit, rozk. sestup se-stro-jit

377 se-střih, -u m. se-stři-hat i sestříhat, podst.

jm. sestřihání i sestříhání se-střih-nout, přič, sestřihl, se­

střižen se-stu-po-vat se-sty-li-zo-vat; ► i zestylizovat se-suv, -u m. se-sy-chat i sesýchat, podst.

jm. sesychání i sesýchání se-sy-pat (dok.), 1. j. sesypu

i sesýpám; rozk. sesyp i sesý­ pej; podst. jm. sesypání se-sý-pat (nedok.), 1. j. sesý­ pám; rozk. sesýpej; podst. jm. sesýpání se-šít. 1. j. sešiji i sešiju, 3. mn. sešijí i sešijou; rozk. sešij; přič. sešil, sešit *ší-vač-ka se ž-.jedn. 36 ‫״‬. -čce se-ší-vat, podst. jm. sešívání *škle-bit; se ► i zešklebit se-škrá bat i seškrabat, 1. j. seškrábu, seškrabu i seškrábáni, seškrabám; rozk. seškrab, se­ škrábej i seškrabej; podst. jm. seškrábání i seškrabání (škra­ báním odstranit z povrchu); ji­ né je zeškrábat i zeškrabat (po­ škrábat) se-škráb nout, přič, seškrábl se-škr-tat se-šlapat 1. j. sešlapu i sešla-

pám; rozk. sešlap i sešlapej se-šláp-nout, přič, sešlápl i se­

šlápnul se-šně-ro-vat se-špend-lit

severní se-špl-hat se-šrou-bo-vat se-ští-pat, 1. j. seštípu i seští-

pám; rozk. seštípej; podst. jm. seštípání (štípáním odstranit); jiné je zeštípat (velmi poští­ pať) se-švag-řit (se) set-ba, -y ž. set-bol, -u m., mn. 1., 4., 7. -y se-ti-na í. se-tin-ný (např. dělení kruhu) se-t-kat se, podst. jm. setkání *tse mě-lý se-tmět se i setmít se, 3. mn.

šetrněji se; přič, setmělo se set-ník, -a m. set-ni-na ž. se-tnout i štít, 1. j. setnu; rozk.

setni; přič, sťal i setnu 1, stát i setnut; podst. jm. stětí i setnutí se-to-vý (např. číslo) se-ťo-vý (např. obilí) se«tr, -a m. se-tr-vač-ník, -u m. se-třá-sat i střásat se-třást i střást, 1. j. s(e)třesu; rozk. s(e)třes; přič. s(e)třásl, s(e)třesen setře-pat i střepat, 1. j. s(e)třepu i s(e)třepám; rozk. s(e)třep; i s(e)třepej se-třít, I. j. setřu, 3. mn. setřou; rozk. setři; přič, setřel, setřen (utřít z povrchu) Se-ver-ka ž. (hvězda) ► pozn. u měsíc severní; severní pól; severní polární kruh; severní Morava;

378

Severní Amerika, Severní ledo­ vý oceán ► pozn. u rybník se-ve-ro- ve složeninách jako se­ verovýchodní, severozápadní, severojižní; severočeský, seve­ romoravský; Severočech, -a m. se-ve-řan, -ani. (obyvatelsever­ ských krajů) *vřít, se l.j. sevřu, 3. mn. sevřou; rozk. sevři; přič, sevřel, sevřen sex, -u m. sex-ta ž. sex-tant, -u m. sex«tet, -u m. sex-te-to stř. se xu a-li-ta ž. se-zam, -u m. se-ze-ní i sedění stř. se-znam, -u m. se-zná-mit (se), rozk. seznam (se), seznamme (se); přič, se­ známen; podst. jm. seznáme­ ní se-zo-bat, 1. j. sezobu i sezobám; rozk. sezobej se-zo-na [-zo- i -zó-] i sezóna z. se-zon ní [-zo- i -zó-] i sezónní ž. ' se-zpí-vat se. podst. jm. sezpívání se-zvá-nět, 3. mn. sezvánějí i sezvání *zvat, se 1. j. sezvu; rozk. sezvi, sezvěte i sezvete; podst. jm. se­ zvání se-žeh-lit

se-žeh nout i sžehnout, přič.

s(e)žehl, s(e)žehnut se-ží-hat, podst. jm. sežíhání se-žrat, 1. j. sežeru, 2. j. sežereš,

...,3. mn. sežerou; rozk. sežer; přič, sežral, sežrán se-žvý-kat, podst. jm. sežvýkání sfá-rat, podst. jm. sfárání sfé-ra z. sfé-ric-ký sfin-ga i sfinx, -gy l, jedn. 3‫״‬

6. -ze sfouk-nout, přič, sfoukl i sfouk­

nul sgra-fi-to stř. *nět, shá 3. mn. shánějí i shání *ka sháň z. shá-zet (k shodit), 3. mn. sházejí

i shází sha-zo-vat sher-ry [šery] i šery stř. neskl. shla-dit (ze světa, vyhladit),

přič, shlazen shledat (se) (najít, setkat se) shléd-nout i shlídnout, přič.

shlédl, shlédnul i shlídl, shlídnul (pohledět shora dolů); jiné je zhlédnout i zhlídnout (spat­ řit) shlí-žet, 3. mn. shlížejí i shlíží (shora dolů); jiné je zhlížet se (např. v zrcadle) shluk, -u m. shluk-nout se, přič, shlukl se shni-lý shnít, 3.j. shnije, 3. mn. shnijí

i shnijou; rozk. shnij; přič. shnil; podst. jm. shnití sho-da ž.

sídliště

379 sho-dit, přič, shozen (hodit do­

lů) shod-nout se, přič, shodl se shon, -u m. sho-ra i seshora přísl. sho-řet, 3. mn. shoří sho-ví-va-vý show [šou] neskl. ž. i stř. shra-bat, 1. j. shrabu; rozk.

shrab i shrabej shráb-nout, přič, shrábl shrbit (se), přič, shrben shrnout, přič. shrnul mě shro d *n íáž stř. shro-maž-diš-tě i shromáž­ diště, -iště stř., mn. 2. -išť shro-máž-dit (se), rozk. shro­

máždi (se) i shromažď (se) shú-ry přísl. shýb, -u m. shý-bat (se), 1. j. shýbám (se);

podst.jm. shýbání shýb-nout (se), přič, shýbl (se) schá-zet (se), 3. mn. scházejí (se) i schází (se) sché-ma [sché-], -atu stř. ► pozn. u byro sche-ma‫׳‬tic‫׳‬ký [sche-ty-] sche-ma-tis-mus [sche-tyzm ], -ismu i schematizmus [sche-ty-], -izmu m. sche-ma-ti-zo-vat i schematisovat [sche-tyzo-] schiz-ma i schisma [schi-], -atu stř. *tic-ký schiz-ma i schismatický [schi-ty-] schi-zo-frenic-ký [schi-ny-] schi‫־‬zo‫־‬fre‫־‬ni‫־‬e [schi-ny ] ž.

schi-zo-fre-nik [schi-ny-], -a m.; schizofrenička z. fren schi-zo *n í [schi-] schlíplý schnout, přič, schnul schod, -u m.; Nové zámecké

schody (v Praze) schodek -dku m. (v účetnictví) scho-diš-tě, -iště stř., mn. 2. -išť scho-las-tik [-ty-], -a m. scho-las-ti-ka [ ty-] ž. schou-lit (se), rozk. schoulí (se)

i schul (se) schowat (se) scho-vá-va-ná, -é ž. schrou-pat, 1. j.

schroupu i schroupám; rozk. schroupej schrup nout (si), přič, schrupl (si) i schrupnul (si) schú'dek, -dku m. schůd-ný schum-lat; ► i zchumlat schů-ze ž■ schvá-lit, rozk. schval schvál-ný schvá-tit, rozk. (ne)schvať; přič. schvácen; ► i zchvátit schý-lit (se), rozk. schyl (se) schy-tat; ► i zchytat Si-biř, -e ž■; sibiřský Si-by-la, -y ž. sici i síct, 1. j. seču, 3. mn. se­

čou; rozk. seč; přič, sekl, se­ čen chli Si *e ž■; Sicilan, -a m.; si­ cilský síd-liš-tě, -iště stř. mn. 2. -išť;

Sídliště A. Staška, Sídliště Mí­ ru. sídliště Spořilov

sídlištní POZNÁMKA

Počáteční velké písmeno píšeme u obcí, městských čtvrtí a oblastí, sídlišť (jména místní): Smíchov, Malá Strana, Nové Město (praž­ ské), Bílá Hora. Slovo sídliště se píše s velkým písmenem, je-li součástí oficiálního názvu: Síd­ liště Míru, Sídliště Antala Staška, ale (sídliště) Severní Te­ rasa, (sídliště) Jihlava-Jih, (síd­ liště) Jihozápadní Město

► pozn. u stanovisko *síd ní lišt síd-lit si-e-na ž. si-es-ta 1. si-fon [-on i -ón] i sifón, -u m. sig-nál. -u m., mn. 1., 4., 7. -y sig-na-li-za-ce i signalisace

[-za-] ž. sig-na-tář. -e m. sig-na-tu-ra [ tu- i -tú ] ž. sig-num. -na stř. sil, -u m. (kožešina) sí-la, -y z., jedn. 7. sílou i silou,

mn. 2. sil, 3. sílám i silám, 6. sí­ lách i silách, 7. sílami i silami ► pozn. u dráha si-láž, -e z. silá-žovat, podst. jm. silážování si-len ka ž. *li-ce si z. ShlhCit, -u m. si-li-crum, -cia stř. si-li-kát, -u m. si-li-kon, -u m.

380 si-li-kó-za i silikosa, -y z. sí-lit, mzk. sil sil-ni-ce z. sil-no-prou-dý si‫״‬lo stř. si-lo-čá-ra ž., jedn. 7. siločárou,

mn. 2. siločár, 3. siločárám atd. si-lo-měr, -u m. si-lon, -u m. si-lo-vý (k síla i k silo) si-lu-e-ta z. si-lur, -u m. Sihva i Sylva, -y ž sihves-tr, -a m. (zábava); vl.jm. Silvestr sil-ves-t-rov-ský sim pii-fi ka-ce ž. si-mu-lant, -a m. si-mu-lo-vat si-mul-tán-ní; simultánně si-mul-tán-nost. -i z. síň, -ně ž·; Smetanova síň i síň

Smetanova ► pozn. u Emauzský klášter Si-naj, -em.; sinajský si-na-lý si-nat nedok. (stávat se sinalým) si-na-vý sin-gu-lár, -u m. sin-gu-lár-ní ne si *c i z. (rostlina) síňnout skan-zen i skansen, -u m. skapat, 3. j. skape i skapá; rozk.

skle-nář, -e m. skle-ník, -u m. sklen-ka i sklínka ž. skle-nout sklep, -a m. ► pozn. u dotazník skle-pat, 1. j. sklepu i sklepám;

skapej (po kapkách stéci); jiné je zkapat (zemřít) ska-rab. -a i skarabeus, -bea m. skar-to-vat skát, podst. jm. skaní skaut, -a m. skau-ting, -gu m. skautský, mn. -tští skeč, -e m. ske-le-ton. -u m. skep-se ž. skep ti-cis mus [ ty-zm ], -ismu ŕ skepticizmus [ ty-],

-izmu m. skep-tik [ ty-], -a m. ski-bob. -u m. ski-ca -i ž., mn. 1., 4. -i

nul sklát, přič, sklál, sklán (skolit) sklá-tit. rozk. sklať; přič, sklá­

cen

rozk. sklepej (klepáním střást, upravit) sklep-nout, přič, sklepl i sklep­ nul skle-ro-tic-ký [-ty-] skle-ró-za i sklerosa, -y l. skles-nout, přič, sklesl sklrdit, přič, sklizen sklí-pek. -pku m. skli-vec, -vce m. skli-zeň, -zně ž. sklí-zet. 3. mn. sklízejí i sklízí; přič, sklízen sklí-žit, rozk. skliž

383 sklo stř. sklo-be-ton, -u m. sklon, -u m. skloněný skloňová-ní stř. sklo-no-vý (např. měřítko) sklou-bit, rozk. skloubí sklouz-nout, přič, sklouzl skluz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y sklu-zav-ka ž. sko-ba, -y ž. sko-kan, -a m. sko-ka-ní sko-kan ský (např. můstek) sko-lit skom-ple-to-vat; ► i zkom­ pletovat *nat sko skon-co-vat skon-čit skon-tak-to-vat; ► i zkon­ taktovat skon-to stř. sko-pat, 1. j. skopu i skopám, 3.

mn. skopou.í skopají; rozk. skopej (shora nebo dohromady); jiné' je zkopat (kopáním upra­ vit; pokopat někoho) sko-pec, -pce m.; Skopec (sou­ hvězdí zvěrokruhu) ► pozn. u měsíc skó-re stř. neskl. jedn. 7. též -m sko‫״‬ři‫־‬ce z. sko-sit, rozk. skos; přič, skosen

(kosou posekat); jiné je zkosit (učinit kosým) Skot, -u m. Skot-sko stř.; Skot, -a m.; skotský, mn. -tští

skrýt skou-pit, rozk. skup skou-pý skous-nout, přič, skousl skout, 1. j. skuji i skuju, 3. mn.

skují i skujou; rozk. skuj; přič. skul, skut (dohromady); jiné je zkout (ukout) skráň, -ně ž. skrá-pět, 3. mn. skrápějí i skrápí (trochu, např. slzami); ► i zkrápět skráp-nout, přič, skráplo (sprchnout) skrb-lík, -a m.; skrblice t skrček, -čka m. skrč-ka ž., jedn. 3., 6. -čce skreč. -e ž i m. skres-lit (v technickém kreslení spojit v jedné kresbě); jiné je zkreslit (podat zkomoleně) skres-lovat; jiné je zkreslovat skrip-ta, skript stř. pomn. skrojek, -jku m. skrojit skrom-ný; skromně skro-pit (trochu, např. slzami); ► í zkropit skrou-tit, rozk. skruť; přič.

skroucen (splést dohromady); jiné je zkroutit (překroutit, vykroutit) skruco-vat (splétat dohroma­ dy); jiné je zkracovat (překru­ covat) *máž, skru -e ž■ skru-pu-le, -lí ž. pomn. skruž, -e ž. skrýš, -e i skrýše ž■ skrýt, 1. j. skryji i skryjú, 3. mn.

384

skrývačka skryjí i skryjou; rozk. skryj; přič, skryl, skryt skrý-vač-ka í, jedn. 3., 6. -čce skrý-vat, podst. jm. skrývání skrýv-ka z. skrz, skrze přísl. i předl. skrz-naskrz i skrz naskrz (např. promoknout) skře-ho-tat skřek, -u m. skřet, -a m. skříň, -ně z. skříň-ka i skřínka z. skřípat 1. j. skřípu i skřípám;

rozk. skřípej; podst. jm. skřípá­ ní skři-pec, -pce m. skříp-nout, přič, skřípl i skříp­ nul skří-pot, -u m. skří-tek, -tka m. ► pozn. u činitel skři-van, -nam.; skřivaní skři-vá-nek. -nka m.; skřivánčí skřou-pat. 1. j. skřoupu i skřou-

pám, rozk. skřoupej sku-čet. 3. mn. skučí skuh-rat sku-lit (se) skulp-tu-ra [ tu- i -tú ] z. skunk, -a m. sku-pen-ství stř. sku-po-vat skus, -u m. sku-tá-let (se), 3. mn. skutálejí

(se) i skutálí (se) sku-tek, -tku m. skú-tr, -u m.

skvě-lý skvít se. 1. j. skvějí se i skvím

se, 3. mn. skvějí se i skví se; rozk. skvěj se i skvi se; přič. skvěl se skvost, -u m. skvr-na z. ský-tat, podst. jm. skýtání Sky-to-vé, -tů m. mn. skyt-ský, mn. -tští ský va, -y z. sla-bi-kář, -e m. sla bi na z. sláb-nout přič, slábl sla-boch, -a m. sla-bo-my-sl-ný sla-bo-stěn-ný sla-boš-ský, mn. -šští sla-boš-ství stř. sla-bý, 2. st. slabší slad, -u m. slad-ce. sladko. 2. st. sladčeji slá-dek. -dka m. sla-dit, přič, slazen (oslazovat) sla-dit (k ladit), přič, sladěn; ► i zladit slad-ko-ky-se-lý

► pozn. u anatomicko-fyziologický slad-ký, 2. st. sladší slád-nout, přič, sládl sla-dov-ník, -a m. sla-lom. -u m. sla-měn-ka í. slam-ník, -u m. sla-ne-ček, -čka m., mn. 1. -čci

i -čky slang [sle-], -gu m. sla-py. -ů m. mn.; Slapy, Slap

385 i Slapů m. pomn., 3. -ům, 6. -ech, 7. -y; slapský slast, -i ž; mn. 1., 4. -i, 3. -em, 6. -ech, 7. -stmi sla-ti-na ž. sla-tin-ný sla-ti-no-vý sláva, -y ž-,jedn. 7. slávou Sla-vi-a [-lá-], -iez. (tělovýchov­

ná jednota) sla-vík, -a m.; slavičí Sla‫׳‬vín, -a m. sla-vis-ta, -y m. (badatel ve sla-

vistice) ► pozn. u filharmonik slá-vis-ta, -y m. (přívrženec, hráč Slavie) sla-vis-tic-ký [-ty-] (k slavistika) sla-vis-ti-ka [ ty ] ž. sla-vo-brána ž., jedn. 7. slavobránou, mn. 2. slavobrán, 3. slavobránám atd. sled, -u m. sled', -dě m., mn. 1. -di i -dě sleh-nout (se), přič, slehl (se) sle-chy, -ů m. mn. sle-pit sle-pýš, -e m. slé-tat (se) i slítat (se), podst.

jm. slétání i slítání sle-tět (se), 3. mn. sletí (se) slétnout (se) i slítnout (se),

přič, slétl (se), slétnul (se), i slí­ tl (se), slítnul (se) sle-to-vat (se) sle-to-vat (letováním spojit) slé-vač i slevač, -e m. slé-vač-ský i slevačský, mn. -čští

slít slé-vat i slívat, podst. jm. slé­

vání i slívání sle-vit slez, -u m. (žaludek u přežvýkav-

ců) sléz, -u m. (rostlina) slé-zat (se) i slízat (se), podst.

jm. slézání i slízání (dolů nebo dohromady); jiné je zlézat (např. horu) sle-zi-na ž. sle-zin-ný sle-zi-no-vý Slez-sko stř.; Slezan, -a m.; slezský, mn. -zští slézt (se), 1. j. slezu (se); rozk■

slez (se); přič, slezl (se); podst. jm. slezení (dolů nebo dohro­ mady); jiné je zlézt (např. ho­ ru) sle-žet (se), 3. mn. sleží (se) slí-bat (líbáním setřít); jiné je zlíbat (někoho) slí-bit, rozk. slib slí-dit, rozk. sliď; podst. jm. slí­ dění sli-mák, -am.; slimáčí slin, -u m. sli-niv-ka ž. slin-ný (např. žláza) sli-no-vá-ní stř. (sintrování) slí-no-vá-ní stř. (k slin) sli-nu-tý (např. korund) sli-so-vat (lisováním stlačit); ji­ né je zlisovat (lisováním zfor­ movat) slít, 1. j. sliji, sleji i sliju, sleju, 3. mn. slijí, slejí i slijou, slejou; rozk. slij i slej; přič, slil, slit;

386

slitek podst.jm. slití (dohromady); ji­ né je zlít (polít) sli-tek, -tku m. slí-va, -y ž; mn. 2. slív i sliv sli-voň, -ně ž. sliz, -u m. slí-zat, 1. j. slížu i slízám, 3. mn. slížou i slízají; rozk. sliž i slízej sliZ'ký, mn. slizcí, 2. st. slizčí *nice sliz í slíz-nout. přič, slízl i slíznul slogan, -u m. sloh, -u m. sloj, -e ž slon, -am.; slo‫־‬nice ž.; sloní sl oso·vat sloučit, rozk. sluč sloup, -u m. slou-pat, 1. j. sloupu i sloupám;

rozk. sloupej sloup-nout, přič, sloupl SloU-pO-VÍ stř. slou-po-vý slou-ží-cí m. i z. slou-žit, rozk. služ tslova *k ia is [-ty ] z. Slo-van, -a m. ► pozn. u cikán *ský; slo-van Slovanský sjezd

(v Praze 1848) Slo-van-stvo stř. (Slované) ► pozn. u cikán Slo-ven-sko stř.; Slovák, -a m.; slovenský; Slovenská republika; Slovenské rudohoří; Slovenský ráj Slo-vin-sko stř.; Slovinec, -nce m.; slovinský

slo-vinčti-na ž. slov‫־‬ně‫־‬dru‫־‬ho‫־‬vý

(k slovní

druh) slov-ník, -u m. slov-ní-kář( slovnikár, -em. slo-vo-sled, -u m. slu-ha, -y m. sluch, -u m. sluj, -e ž. slu-ka ž.; slučí slunce stř.; Slunce (hvězdář­

sky) slů-ně, -ěte stř, mn. 14 ‫״‬. -ňata slu-neč-ní; sluneční soustava sloneč-ný (např. den) sluoný (např. místo) slu-no-vrat, -u m. slu-šet, 3. mn. sluší i slušejí slu-žeb-ní (např. cesta) slu-žeb-ný (např. povaha) slýchat, podst. jm. slýchání sly-nout (být proslulý) slyčet, 3. mn. slyší; podst. jm.

slyšení sl-za, -y z., mn. 2. slz shzet, 3. mn. slzí i slzejí slzní slz-ný (např. plyn) smáčet, 3. mn. smáčejí i smáčí

(slzami, do tekutiny apod.); jiné je zmáčet (důkladněpromáčet) *kat smač (dohromady, trochu); ► i zmačkat smáčk-nout, přič, smáčkl; ► i zmáčknout smalt, -u m. sma-ragd, -u m. smát se, 1. j. směji se i směju se, 3. mn. smějí se i smějou se;

smrtící

387 rozk. směj se; přič, smál se; podst.jm. smání *zat, sma 1. j. smažu, 3. mn. smažou; rozk. smaž (mazáním setřít); jiné je zmazat (umazat) smáz-nout, přič, smázl i smáznul sma-ži-cí (např. pánev) sma-žlcí (kdo nebo co smaží) smeč, -e m. i ž. smek-nout, přič, smekl smě-lost, -i ž smě-lý; směle smě-na z. (např. peněz); jiné je

změna z. (proměna, zaměnění) smě-nárna, -y z. smě‫־‬neč‫־‬ný i směneční smě-nit (např. peníze); jiné je

smilstvo stř. smír, -u m. smi-rek, -rku m. smířit (se), rozk. smiř (se) smířlivý smísit, rozk. smis; přič, smíšen,

o těstě smísen smíšek, -ška, m. smít-ko stř. smlčet, 3. mn. smlěí smlou-va, -y z., mn. 2. smluv smlsat (něco); jiné je zmlsat

(někoho) smls *n out, přič, smlsl i smlsnul smo-čit (slzami, do tekutiny

apod.); jiné je zmočit (důklad­ ně promočit) smog, -u m. změnit (proměnit) smo-kink. -ku i smoking, -gu směn-nost, -i ž m. směn-ný smo-la i smůla, -y ž. směr, -u m. smo-lař, -e m. směrník, -u m. smon-to-vat; ► i zmontovat směrný smo-tat (svinout); jiné je zmotal směs, -i ž, mn. 14 ‫״‬. -i, 3. -ím, 6. (poplést, zmást) -ích, 7. -smi smrá-kat se, podst.jm. smráká­ směs-ka z. ní smést, 1. j. smetu; rozk. smeť; smrdět, 3. mn. smrdí přič, smetl, smeten smrs-kat se (srážet se); jiné je směst-nat zmrskat (zbičovat) smět, 3. mn. smějí i smí; rozk. smrsk-nout se, přič, smrskl se směj; přič, směl i smrsknul se sme-tan-ka z. (rostlina) smršť, -tě ž. sme-tat (např. smetí); jiné je smrš-tit se, přič, smrštěn zmetat (o dobytku) smrt, -i ž, mn. 14 ‫״‬. -ti, 3. -tím, sme-tiš-tě, -iště stř, mn. 2. -išť 6. -tich, 7. -tmi sme-tišt-ní smrtelný smích, -u m. *cí smrti (např. nástroj) smíchat, podst.jm. smíchání smrtící (kdo nebo co usmrcuje) smi-lo-vat se

388

smrtka smrt-ka í; Smrtka (pohádková

bytost) ► pozn. u děd smrž, -e m. smuch-lat (dohromady); jiné je zmuchlat (pomuchlat) smů-la i smola, -y ž. smu-tek, -tku m. smyč-co-vý smy-čec, -čce m. *čit, smý rozk. smyč smyč-ka ž, jedn. 3., 6. -čce smyk, -u m. smý-kat. podst. jm. smýkání smýk-nout i smyknout, přič.

smýkl i smykl smysl, -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y smýš-let, 3. mn. smýšlejí i smýšlí; podst. jm. smýšlení smýt, 1. j. smyji i smyju, 3. mn. smyjí i smyjou; rozk. smyj; přič, smyl, smyt snad-no, snadně, 2. st. snáz i snáze i snadněji snad-ný, 2. st. snadnější i snaz­ ší ► pozn. u hebký *šet, sná 3. mn. snášejí i snáší sňa-tek, -tku m. sná-ze i snáz i snad-ně-ji příst. snaz-ší i snadnější (2. stupeň k snadný) sně *d ý sně-ho-bí-lý Sně-hurka, ž. (pohádková po­

stava) ► pozn. u děd sněm, -u m.

snesitel-ný snést, /. j. snesu; rozk. snes;

přič, snesl, snesen sněť, -ti ž; mn. /., 4. -ti, 3. -tím,

6. -tich, 7. -ťmi sně-tí stř. (k sejmout) sně-ti-vý । sně-žen-ka z. Sněž-ka ž. snídat, podst. jm. snídání sníh, sněhu m. sní-lek. -lkám. snímat, podst. jm. snímání sníst, 1. j. sním, 3. mn. snědí;

rozk. sněz; přič, snědl, sněden snít, 1. j. sním, 3. mn. sní; přič.

snil; podst. jm. snění snít-ka ž. (větévka) sni-vý sní-žit. rozk. sniž snob, -a m. sno-bis-mus [-zm-], -ismu i snobizmus, -izmu m. snob-ský snop, -u m. sno-sit, rozk. snos; přič, snošen snož-mo snůš-ka ž. sný-to-vat sob, -a m.; sobí ► pozn. u čáp so-bec, -bce m. So-bě-slav, -i i -ě ž, 3., 6. -i, 7. -í; soběslavský *stač>ný so-bě so-bol. -a m., mn. 4., 7. -y; so­ bolí so-bo-ta ž■; Bílá sobota ► pozn. u středa

soudný

389 cidis so a *m us [ zm ], -ismu i socializmus, -izmu m. so-ci-adis-ta, -y m. iis a *tso-ci iC ’ký [-ty-]; Socia­

anatomicko-fyziologický so-ci-odo-gi-e z. so-dík. -u m. so-do-ma. -y ž■ (nemravný ži­ vot); Sodoma (biblické město) so-dov-ka ž. So fi-a i Sofie, -ie ž. sofijský so‫־‬chař, -e m. só-ja, -je i -ji ž; 3., 6. -ji, 4. -ju, 7.

sol-vent-ní so-ma-to-lo-gi-e ž. som-bre-ro stř. so-ná-ta ž. so-na-ti-na [ ty- i -tý-] z. son-dáž. -e z. so-net, -u m. song, -u m. sop ka z. so-pouch, -u m. so-p-rán, -u m. so-p-ra-nist-ka [ ny-] z. sorp-ce ž. sor-ta z. sorti ment [-ty-], -u m. sou-cit, -u m. sou-cí-tit, rozk. souciť; podst.

-jou ► pozn. u gejša *ka soj ž.; sojčí sok. -a m.; sokyně ž., mn. 2. -yň i -yní so-kol, -a m., mn. 4., 7. -y; so­

sou-čas-ník, -a m.; současni­ ce z. sou-čas-nost, -i ž. sou-čas-ný sou-část, -i ž; mn. /., 4. -i, 3.

listická revoluce so-ci-álně-de-mo-kra-tic-ký

[-ty-] ► pozn. u

kolí So-kol. -a m. (tělovýchovná jed­

nota) ► pozn. u filharmonik So-kra-tes, -ta m.; sokratov­ ský sodá-ri-um, -ria stř., mn. 2. -rií,

7. -rii so-li-cí (např. prostředky) SO-IÍ-CÍ (kdo nebo co solí) so-li-da-ri-ta ž. só-lis-ta, -y m. sol-mi-za-ce i solmisace ž. sodo stř. Soduň, -ně ž■; soluňský, mn.

-ňští

jm. soucítění

-em, 6. -ech, 7. -stmi sou *č et, -ětu m. *čin, sou -u m. sou-či-ni-tel, -e m., mn. 1. -é i -e,

7. -i (koeficient) *čin sou n ost, -i z. sou-čin-ný soud, -u m.; Nejvyšší soud ČR ► pozn. u ministerstvo soud-ce, -ce m., jedn. 5. -ce; soud-ky-ně ž., mn. 2. -yň

i -yní ► pozn. u manžel sou-dit. rozk. suď; přič, souzen soud-ní (např. budova) soud-ný (např. člověk)

390

soudruh *druh, sou

-a‫״׳‬.; soudružka

ž. sou-druž-ský, mn. -žští sou-drž-ný sou-hlas, -u m. sou hrn ný; souhrnně *dí sou-hvěz stř; souhvězdí

Panny apod. sou-cho-ti-ny, -in z. pomn. sou-ken-ný sou-kme-no-vec, -vce m. sou-ko·!■' stř. krom sou *n ík, -a m.; sou­ kromnice ž sou-kro-mo-vlast-nic-ký

(k soukromé vlastnictví) ► pozn. u anatomicko-fyziologický soukro-mý; soukromě sou-nož; sounožmo přísl. sou-os-tro-ví stř. *pÍS, SOU -u m., mn. 1., 4., 7. -y *cí sou-řa-di (např. spojky) sou-sed-ský, mn. -dští sou-sta-va, -y ž. sou-strast, -i z. sou-stro-jí stř. sou-struh. -u m. ► pozn. u dotazník sou-stru-ho-vat sou-stru-žit sou-stře-dit (se) souš, -e ž. SOU-Še ž. (strom) *ka sou-těs z. sou-těž, -e ž. sou-tě-žící m. i ž. i příd. jm. sou-tok. -u m. sou-vě-tí stř.

sou-vi-set,

3. mn. souvisejí

i souvisí sou *v rat, -u m. (obrat) sou-vrať, -tě z. (okraj pole) sou-vrst-ví stř. sou-vztaž-ný sou-žit (se), rozk. (ne)suž (se)

i (ne)souži (se) so-va, -y z., soví spáč, -e m. spad, -u m. (např. popílku) spád, -u m. spád-ni-ce ž. spad-nout, přič, spadl, spade­

no; podst. jm. spadnutí spá-chat, 1. j. spáchám i spášu,

3. mn. spáchají i spášou; rozk. spáchej; podst. jm. spáchání spájet (k pájet i k spojovat), 3. mn. spájejí i spájí špáda, -y z. spá:le *niš>tě, -iště stř., mn. 2. -išť spá-le-n išt-ní spa-li-ny, -in ž. pomn. spá-lit, rozk. spal spal-nič-ky, -ček ž. pomn. spa-lov-na, -y ž. spá-nek, -nku m. spá-nem-bo-hem přísl.

i citosl. spár, -u m. spá-ra ž., jedn. 7. spárou, mn. 2.

spár, 3. spárám atd. Sparta z. (sportovníklub) ► pozn. u strana Sparta z., Spartan, -a m.; spartský, mn. -tští sparta-ki-á-da z.

splaz

391 spar-ťan, -am. (přívrženec, hráč

sperma, -matu stř.

Sparty) ► pozn. u filharmonik spar-ťan-ský (k sparťan) spar-tán-ský (např. výchova) spa-řit (k pára) spá-ŕit (k pár), rozk. spař spá-sa, -y ž.

sper-mre ž., mn. 2. -mií spět, 1. j. spěji i spěju, 3. mn.

spá-sat spa-sit. rozk. spas; přič, spasen *si>tel, spa -e m., mn. 1. -é, 7. -i;

Spasitel (Kristus) ► pozn. u děd spas-mus, -smu i spazmus [-zm-], -zrnu m. spást, 1. j. spásu; rozk. spas; přič, spásl; spasen spát, 1. j. spím, 3. mn. spí; rozk. spi, spěte; přič, spal; podst. jm. spaní spat-ra (mluvit) *řit, spat rozk. spatři i spatř, spat­ řete í spatřte *ci spé i spéct, 1. j. speču, 3. mn. spečou; rozk. speč; přič. spekl, spečen (pečením spojit); jiné' je zpéci i zpéct (pečením spotřebovat) *lis-ta, spe-ci-a -y m. spe-ci-a-li-zo-vat spe-ci-fic-ký spěch, -u m. spé'kat i spíkat, podst. jm.

spékání i spíkání spek-trum, -ra stř. spe-ku-la-ce ž. spe-ku-lant-ský, mn. -tští spe-ku-la-tiv-ní [-ty- i -tý ] spe-le-o-lo-gi-e ž.

spějí i spějou; rozk. spěj; přič. spěl; podst. jm. spění (postupo­ vat) spích-nout, přič, spíchl i spích­ nul spik‫׳‬le *nec, -nce m.; spiklenka ž. spMcr, -a m. spí-lat, podst. jm. spí láni spi-lo-vat (pilováním odstranit) spí-nač, -em. (přístroj) spí-nat, podst. jm. spínání spi-net, -u m. spi-rá-la, -y ž. Spi-ri-tu-ál, -u m., mn. 1., 47 ‫״‬. -y spis, -u m., mn. 1., 4., 7. -y spís-kat, podst. jm. spískání spi-so-va-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i sprše, spíš část. spí-že i spíž, -e z. spi-žír-na, -y ž. splá-cet, 3. mn. splácejí i splácí; přič, splácen splách-nout, přič, spláchl, spláchnut splask-nout, přič, splaskl i splasknul splaš-ky. -šků m. pomn. spla-tit, přič, splacen splav, -u m. splá-vek, -vku m. splav-nit (učinit splavným) splav>ňo‫׳‬vat splaz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y

392

splést

splést, 1. j. spletu; rozk. spleť;

spo-le‫׳‬čen-ství stř.; Společen­ přič, spletl, spleten ství nezávislých států spleť, -ti ž; mn. 14 ‫״‬. -ti, 3. -tím, ► pozn. u organizace 6. -tich, 7. -ťmi spo-leč-ník, -a m.; společni­ splé-tat i splítat, podst. jm. ce ž. splétání i splítání spo-leč-nost, -i z.; Společnost splín, -u m. Národního muzea; společnost Split, -u m.; splitský, mn. -tští s ručením omezeným (zkr. s. spl-ňovat s r. o. i s. r. o.) splý‫־‬vat, podst. jm. splývání ► pozn. u strana spo-či-nout, 1. j. spočinu; rozk. spo-leh-nout (se), přič, spolehl spočiň; přič, spočinul (se) *číst, spo 1. j. spočtu; rozk. spo­ spolk>nout, přič, spolkl i spo­ čti, spočtěte; přič, spočetl, spo­ lknul četla i spočtla, spočten spol-ko-vý; Spolková republika spo-čí-tat, podst. jm. spočítání Německo spo-či-ta-tebný i spočítatelspolu-bo-jov-ník, -a m.; spo­

ný spo-čí-vat, podst. jm. spočívání spo-dek, -dku m. spo-di-vem i s podivem spod-ky, -dků m. pomn. spo-do-ba, -y z. (asimilace) do spo *b it (přizpůsobit); jiné je

zpodobit (umělecky zobrazit) spobler, -u m. spoj, -em. i ž ► pozn. u kedluben spo-je-nec, -nce m.; spojenkyně, mn. 2. -yň i -yní, i spo­ jenka ž. spo-je-ný; Spojené národy (Or­

ganizace spojených národů); Spojené státy americké ► pozn. u organizace * ký mic le-čen-sko-e-ko-no spo

(např. formace) ► pozn. u anatomicko-fyziologický

lubojovnice z. spo-lu-hráč, -e m. spo-lu-jez-dec. -dce m.; spolujezdkyně ž., mn. 2. -yň

i -yní oěd spo-lu v *n d-po ý i spoluzodpovědný spo-lu-prá-ce ž., jedn. 7. spolu­

prací spo‫־‬lu‫־‬pra‫״‬cov‫״‬ník, -a m.; spolupracovnice ž. spo-lu-pů-so-bit spo-lu-ú-čast-ník, -a m.; spo­ luúčastnice ž. spo‫־‬lu-ú‫־‬čin-ko‫־‬vat viík, spo-lu *n -a m.; spoluvinice ž. spo-lu-vin-ný; spoluvinen, spo-

luvinna, spoluvinno spo-lu-zod‘pO‘Věd *ný i spoluodpovědný spo-lu-žák, -am.; spolužačka

srážet

393 i spolužákyně ž; mn. 2. -yň i -yní spo-ly-kat spon, -u m. spon-tán-ní; spontánně ► pozn. u vinen *tán-nost, spon -i ž. spon-zor, -a ni. spor, -u m. spo-ra z. spo ra-dic-ký [ dy ] spo-rák, -u m. spo-ro-žiro stř. spor-to-vec, -vce/n., sportov­ kyně z., mn. 2. -yň i -yní spo-rý (hojný, vydatný) spo-řá‫־‬dat, podst. jm. spořá­

dání spo-ři-tel-na, -y z.; Česká spoři­

telna spo-tře-ba, -y ž. spo-tře-bi-tel, -e m., mn. 1. -é,

7.-\ spoušť, -tě z. spouš-tět, 3. mn. spouštějí

i spouští spou-tat sprás-kat, podst. jm. spráskání; ► izpráskat sprásk-nout, přič, spráskl

i sprásknul spraš. -e i sprá-šit, rozk. spraš *tek, spra -tka m. správa, -y z. (řízení; oprava);

jiné je zpráva ž. (sdělení) správ-ce. -ce m.; jedn. 5. -ce; správkyně ž; mn.' 2. -yň

i -yní

spra-ved-li-vost i spravedl­ nost, -i z. spra-vit (opravit); jiné je zpravit

(informovat) správ-kár-na. -y z. správ-ní (např. právo) správ-ný (náležitý) spra-vo-vat (opravovat; řídit);

jiné je zpravovat (informo­ vat) sprej, -e m. sprch-nout, přič, sprchlo sprint, -u m. sprin-ter, -a ni. spro-pit-né. -ého stř. spros-tý, 2. st. sprostší i spros­ tější spro-vo>dit, přič, sprovozen (např. ze světa) spřá-dat, podst. jm. spřádání spřáh-nout, přič, spřáhl, spřažen i spřežen spřá-te-lit se spřež, -e ž. spřež-ka,ž spříst, 1. j. spředu; rozk. spřed;

přič, spředl, spředen spříz-ně-ný spurt, -u m. spus-tit, rozk. spusť; přič, spuš­

těn sput-nik, -a i -u m. sraz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y (set­

kání) sráz, -u m., mn. i., 4., 7. -y (str­

mý svah) sra-zit, rozk. sraz; přič, sražen srá-žet (se), 3. mn. srážejí (se)

i sráží (se); přič, srážen

394

Srbsko Srb *s ko stř; Srb, -a m.; srb­ ský srd-ce stř. srdeč-ní (např. sval) sr-deč-ný (např. pozdrav) srna ž.: srní srnec, -nce m.; srnčí sroco-vat se srost-lý; jiné je zrostlý

(o obilí) sro-tit se, rozk. sroť se; přič.

srocen; podst. jm. srocení srou *b it, rozk. srub sro-zu-mě-ná, -é ž■; dát na sro­

zuměnou sro-zu-mět (se), 1. j. srozumím

(se), 3. mn. srozumějí (se) i sro­ zumí (se); přič, srozuměl (se), srozuměn srp, -u m. srst, -i ž. sršeň, -šně m. i l; sršní sršet, 3. mn. srší srub, -u m. srůst, -u m. srůst, 3. j. sroste; rozk. srosť; přič, srostl (dohromady); jiné je zrůst (o obilí) srý‫־‬pat, 1. j. srýpám i srýpu; rozk. srýpej (z povrchu); jiné je zrýpat (zkypřit půdu) srýp-nout, přič, srýpl i srýpnul sřa>sit, rozk. sřas; přič, sřasen; ► i zřasit sře-tě-zit, podst. jm. sřetězení; ► i zřetězit sře-zat i seřezat, 1. j. s(e)řežu i s(e)řezám, 3. mn. s(e)řežou i s(e)řezají; rozk. s(e)řež

i s(e)řezej (svrchu uřezat); jiné je zřezat (hovor, zbít) sříz-nout i seříznout, přič. s(e)řízl i s(e)říznul s se-bou; vzít něco s sebou apod. sta-bi-li-ta ž. sta-bi-li-za-ce i stabilisace L sta-bi-Ii-zá-tor i stabilisátor, -u m. sta-ci-o-nární stá-čet, 3. mn. stáčejí i stáčí stačit sta-di-on [-dyjon i -dyjón] i sta­ dión [-dy-], -u m.; Stadion E.

Rosického , Zimní stadion Štva­ nice POZNÁMKA

V souslovných vlastních jménech se píše velké počáteční ·písmeno v zásadě v prvním slově: Tichý oceán, Národní divadlo, Pohár mistrů evropských zemí. Je-li

součástí sousloví vlastní jméno, píše se rovněž s písmenem vel­ kým: Malá Lhota, Benešov u Prahy, Roudnice nad Labem. Vysoké Tatry, Bílá Rus, Univer­ zita Karlova, Moudrost starých Čechů (název knihy).

► pozn. u lexikon sta-di-um [-dy-], -dia stř. ► pozn. u byro stádný stádo stř., mn. 2. stád stag-na-ce ž. stah, -u m.

395 sta-hat (dolů nebo dohromady);

jinéje ztahat (unavit) stá-hnout, přič, stáhl, stažen (dolů nebo dohromady) *vat sta-ho sta-lag-mit, -u m. sta-lag-nát, -u m. sta-lak-tit [-ty-], -u m. stá-lo-ba-rev-ný stá-lý, 2. st. stálejší stan-dard. -u m. stan-dardhza-ce i standardisace [-dy-] ž■ stan-dard-ní stan-dar-ta í stan-darto-vý sta-nhce ž.; stanice metra

Hradčanská ► pozn. u nádraží sta-nhol [-ny-], -u m. stan-ný (např. právo) sta-nout, l.j. stanu; přič, stanul; podst. jm. stanutí *vis-ko sta-no stř, mn. 2. -sk i -sek POZNÁMKA Druhý pád č. mn. a) vzoru město nemá koncovku, ale vkládá -e-: křídel, ráhen, že­ ber, den (dno), jeh (jho), nebo má dvě podoby: ložisek i ložísk, středisek i středisk, stanovi­ sek i stanovísk. b) U podst. jmen dílo, jádro, lé­ to, péro/pero, záda se krátí kme­ nová samohláska: děl, jader ... atd. Tvaru let se užívá ve význa­

mu ‫״‬několik roků“ i ‫״‬několik roč­ ních období“. V ostatních pádech

starý se užívá tvarů s dlouhou samo­ hláskou ve významu ‫״‬ročního ob­ dobí“, ve významu ‫״‬rok“ se ob­ vykle samohláska krátí: po ně­ kolika letech.

c) Podst. jména na -iště se sklo­ ňují podle vzoru moře, ale v 2. p. mají tvar bez koncovky: bydlišť, cičišť, hřišť, ohnišť, sídlišť aj. sta‫׳‬no *viš-tě,

-iště síň, mn. 2.

-išť sta-no-vy, -ov z. pomn. stárnout, přič, stárl i stárnul;

podst. jm. stárnutí sta-ro-bi-nec, -nce m. sta-ro-by-lý *rO'čech, sta -a m. (příslušník

polit, strany) ► pozn. u filharmonik *měst-ská Sta-ro

*ce rad-ni

(v Praze) ► pozn. u Betlémská kaple ► pozn. u Emauzský klášter sta-ro-mód-ní sta-ro-slo-věn šti-na ž. sta-ro-svět-ský, mn. -tští ro'Sed-lík, sta *U -a m.; sta­ rousedlice ž. sta-ro-věk, -u m. sta-ro-zá-kon-ní sta‫׳‬ro>žit *nic-tví stř. sta‫׳‬ro-žit *ník, -a m. starši-na, -y m. start, -u m. startér, -a m. (osoba) startér, -u m. (zařízení) starto-vat sta-rý. 2. st. starší; Staré Město

stařec

396

(pražská čtvrť), Staré Město pražské; Starý zákon (část bib­ le) ► pozn. u sídliště ► pozn. u bula sta-řec, -rce m.; stařena z. sta-ře-ši-na, -y m. Stát, -u m. stát, 1. j. stojím; rozk. stůj; přič. stál; podst. jm. stání stát se, 1. j. stanu se; rozk. staň se; přič, stal se stať, -ti i -tě ž, mn. 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tich, 7. -těmi sta-tek, -tku m. sta-ti-ce z. sta-ti-ka [ ty-] z. sta-tis-ta [ ty ], -y m.; statist­ ka ž. sta-tis-ti-ka [-tysty ] ž. sta-tiv [-ty- i -tý-], -u m. státník, -a m.

sta-vit (se) (zastavit se), rozk.

stá-to-práv-ní sta-tor, -u m. stá-tov-ka ž. sta-tus, -su m. sta-tut, -u m. sta-tu-tár-ní stav, -u m. stav-ba, -y ž. stav-by-ve-dou-cí m. i ž. sta-veb-ní sta-věč, -e m. sta-vě-dlo stř. (na železnici) sta-ve-ní stř. (budova) sta-ve-niš-tě, -iště stř, mn. 2. -išť sta-vět, 3. mn. stavějí i staví;

(dolů nebo dohromady); jiné je ztékat (kniž., např. hradby) sté-la, -y ž sté-nat, podst. jm. sténání ste-no-gra-fi-e ž ste-no-gram, -u m. ste-no-ty-pis-ta, -y m.; steno­ typistka z. step, -i ž, mn. 1., 4. -i, 3. -ím, 6. -ích, 7. -pmi (rovinatá oblast) Step, -u m. (tanec) ste-pat, 1. j. stepu i stepám; rozk. stepej (stlouci naplocho nebo v celek); jiné je ztepat (kniž. zbít, zkritizovat) stě-rač i stírač, -e m. ste-re-o-fo-nic-ký [ ny-]

rozk. stavěj i stav; přič, stavěl, stavěn; podst. jm. stavění

stav (se); přič, stavil (se), sta­ ven; podst. jm. stavení sta-vit, přič, staven (tavením spojit); jiné' je ztavit (rozta­ vit) stáv-ko-kaz, -a i -e m., mn. 1. -i i -ové, 4. -y i -e, 7. -y i -i stáž, -e z. stéb-lo stř. sté-ci (se) i stéct (se), 3. mn. stečou (se); rozk. steč (se); přič. stekl (se) (dolů nebo dohroma­ dy); jiné je ztéci (kniž., např. hradby) steh, -u m. ste-hen-ní (např. kost) steh-lík, -a m. stej-no-hran-ný stej-no-jmen-ný stej-no-směr-ný sté-kat (se), podst. jm. stékání

sto

397

ste-re-o-fo-ni-e [ ny-] z. ste-re-o-fon-ní ste-re-ome-t-ri-e ž ste-re-o-typ, -u m. ste-re-o-ty-pic-ký ste-reotyp-ní ste-ri-la-ce ž. ste-ri-li-ta z. ste-rilizace i sterilisace ž. ste-ril-ní ste-ri-lo-vat stěrka z. ste-sat, 1. j. stešu i stesám, 3.

mn. stešou i stesají; rozk. steš i stesej (tesáním upravit); jiné' je ztesat (tesáním zhotovit) stesk, -u m. stěs-nat stě-tí stř. (k štít, setnout) ste vard, -a m.; stevardka ž. stez-ka z. stě-žej, -e z. stě-žeň, -žně m. stě-ží přísl. i část. žo stě *v at si (naříkat); jiné' je

ztěžovat (činit obtížným) stig-ma [-ty-], -matu stř. stig-ma tic-ký [-ty ty ] stí-hač, -e m. stí-hač-ka ž., jedn. 3., 6. -čce

(stíhací letoun) stí-hat, podst. jm. stíhání stih-nout. přič, stihl, stižen sti-mul [-ty-], -u m., mn. 1., 4., 7. -y sti-mu-lo vat [ ty ] stín, -u m. stí-nat, podst. jm. stínání stí-ni-cí (např. součinitel)

strní-cí (kdo nebo co stíní) stí-nit, rozk. stiň stin-ný sti-pen-dis ta [-ty-dy-], -y m. sti-pen-di-um [-ty-dy-], -dia

stř., mn. 2. -dií, 7. -dii stí‫־‬rač i stěrač, -e m. stí-rat. podst. jm. stírání stisk, -u m. stisk-nout, přič, stiskl,

stisknut štít i se-tnout, ► setnout stíž‫׳‬nost, -i ž. stla-čit stlát, 1. j. stelu; rozk. stel; přič.

stlal, stlán; podst. jm. stlaní stlou-ci i stlouct, 1. j. stluču,

3. mn. stlučou; rozk. stluč; přič. stloukl, stlučen (dohromady); jiné je ztlouci i ztlouct (někomu nabít) stme-lit stmí-vat se, podst. jm. stmívání s to; jsem s to udělat to sto, sta; ve spojení s počítaným

předmětem: ze sta lidí, ke stu li­ dí, ale i ze sto lidí, ke sto lidem i ke stu lidem atd; dvě stě, tři sta POZNÁMKA

Spojení s číslovkou sto se mohou skloňovat trojím způsobem: a) 1. p. sto korun tři sta korun

2. p. sta korun tří set korun

3. p. stu korun třem stům korun

4. p. sto korun třista korun

Stockholm

398

6. p. (o) stu

novaných číslovkových výrazů:

korun

ke sto pěti korunám, o sto pat­ nácti korunách. V množném čís­ le ji už můžeme skloňovat: k dvě stě dvaceti korunám, o tři sta dvaceti korunách/k dvěma stům dvaceti korunám, o třech stech padesáti korunách.

(o) třech stech korun 7. p. stem korun třemi sty korun b) 1. p. sto korun tři sta korun 2. p. sta korun tří set korun 3. p. stu korunám třem stům korunám 4. p. sto korun tři sta korun 6. p. (o) stu (o)třech korunách stech korunách třemi sty 7. p.korunami tři sta korun (tři sta 2. p. (sto korun) korun) 3. p. sto korunám tři sta korunám tři sta 4. p. sto korun korun (o) tři sta 6. p. (o) sto korunách korunách 7. p. sto korunami tři sta korunami

c) 1. p. sto korun

Srovnáním těchto tří možností zji­ stíme, že v případě a) se skloňuje číslovka, v b) se skloňuje číslovka i jméno, v typu c) pouze jméno. Číslovka sto v čísle jednotném zůstává většinou v základním tva­ ru, jestliže je složkou tzv. kombi­

Stock-holm [stok-], -u m.; stockholmský sto-čit Stoh, -u m. stoic‫־‬ký *ik, sto -a m. stojan, -u m. stoje i vstoje i vestoje přísl. sto-ka ž sto-le-tí stř., mn. 1. století nebo

staletí atd. sto-le-tý (sto let starý) sto-ma-to-lo-gic-ký sto-nat. 1. j. stůňu, 3. mn. stů-

ňou; rozk. (ne)stonej sto-nek, -nku m. sto-nož-ka l. stop citosl.; stop, -u m. sto-pař, -e m. stopky, -pek z. pomn. sto-pro-cent-ní stor-no stř. tiiía sto s c *n ž. stou-pat stoup-nout, přič, stoupl stra-di-vár-ky [-dy-], -rek ž. po­

mn. stra-ka í; stračí stra-ka-poud, -a m. stran předl. stráň, -ně z.

strojař

399 stra-na ž.; Strana zelených. Ob­

čanská demokratická strana POZNÁMKA

Počáteční velké písmeno píšeme u společenských organizací a vyš­ ších složek jejich organizační struktury: Občanská demokra­ tická strana. Strana zelených, Sdružení měst a obcí, Závodní výbor Odborového svazu pra­ covníků školství, Český červe­ ný kříž, Česká lékařská komo­ ra, Obec spisovatelů, Herecká asociace, Jednota českoslo­ venských matematiků a fyziků, klub Za starou Prahu; Česká obec sokolská (Sokol), Slavia Praha.

stra *n ic ‫׳‬ký stra-nic-tví stř. stra-ník, -a m. *ka strán z., jedn. 7. stránkou; -stranný ve složeninách, na­

pě. všestranný, rovnostranný apod. strast, -i ž; mn. 14 ‫״‬. -i, 3. -em, 6. -ech, 7. -tmi stras-ti-pl-ný strast-ný straš-py-tel, -tla i -tle m., mn. 4.

-y i -e, 7. -y i -i ► pozn. u hřeben stra-tég, -a m. stra-te-gic-ký stra-te-gi-e ž. stra-ti-fi-ka-ce [ ty-] ž. stra-to-sfé-ra z. stra-to-sfé-ric-ký

stra-va, -y ž. strá-vit, rozk. strav (pokrm i čas) stráv-ník, -a m.; strávnice z. stra-vo-vat (se), podst. jm. stra­

vování Stráž, -e ž■; Hradní stráž stráž-ce, -ce m., jedn. 5. -ce; strážkyne ž, mn. 2. -yň i -yní Stráž-ní (napě, věž) stráž-ník, -a m. stráž-ný m. i příd. jm. strčit stre-čink, -ku m. strep-to-kok, -u m. stres, -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y strhat (dolů); jiné' je ztrhat (se)

(přílišnou námahou nebo kriti­ kou) strh-nout (se); přič, strhl (se) i strhnul (se), stržen (dolů apod.); jiné je ztrhnout (se) (přílišnou námahou) stri-ga, -y ž.,jedn. 3., 6. -ze strikt-ní strip-týz, -u m. strmět, 3, mn. strmí strmý; strmě strnad, -a m. str-nis-ko, -a stř., mn. 2. -sk

i -sek strniš-tě, -iště stř., mn. 2. -išť strništ-ní strnout, přič, stmul; podst. jm.

strnutí str-nu-lý stro-fa, -y ž. stro-fic-ký stro-hý, 2. st. strožejší strojař, -e m.

strojírenství

400

stro-jhren-ství stř. střa-da-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i -pce m. stro-jO'pis, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4střa-pec, ‫״‬. střást i setřást, I. j. s(e)třesu; -y _ stroj-vůd-ce, -ce m., jedn. 5. -ce rozk. s(e)třes; přič. s(e)třásl, strom, -u m. s(e)třesen stro-mo-ví stř. střed, -u m. středa ž.; Popeleční středa Stro-mov-ka í (v Praze) stro-mo-vý POZNÁMKA stron-ci-um, -cjasíŕ. Velké počáteční písmeno ve slově strontnatý (k stroncium) vyjadřuje, že toto slovo, popř. strop, -u m. skupina slov je vlastním jménem strou-ha i struha z., mn. 2. nebo že označený jev hodnotí pi­

struh strou-žek, -žku m. strpět, 3. mn. strpí; podst. jm.

strpění struč-ný stru-ha dlo stř. strůj‫׳‬ce, -ce m., jedn. 5. -ce; strůjkyně z., mn. 2. -yň i -yní struk-tu-ra [ tu- i -tú ] z. struk-tu-ra-lis-mus [ zrn ], -ismu i Štrukturalizmus,

-izmu m. struk-tu-ra-lis-tic-ký [ ty-] stru-ma, -y z. stru-ník, -u m. strun-ný -strun-ný ve složeninách, např.

čtyřstrunný strup, -u m. strus-ka z. struž-ka z. strýc, -e m., jedn. 5. -ci i -če strž, -e ž. stržit střá-dal, -a m., mn. 4., 7. -y ► pozn. u činitel *dat, střá podst. jm. střádání

satel jako významný, hodný úcty. K tomuto patří významné památ­ né dny, svátky: Den vítězství; Nový rok, Štědrý den, Květná neděle, Hromnice, Dušičky, Hod boží vánoční nebo Boží hod vánoční; Vánoce, Veliko­ noce, Svatodušní svátky (ale advent, masopust, letnice). stře-dis-ko stř., mn. 2. -sk i -sek ► pozn. u stanovisko *ní; střed Střední průmyslová

škola stavební v (Praze); Střed­ ní Amerika; Střední Asie; Střední východ ► pozn. u divadlo stře-do-a-sij-ský [ zi-] stře-do-čes-ký Stře-do-ev-ro-pan, -a m. stře-do-ev-rop-ský (např. čas) stře-do-ho-ří stř; České stře-

dohoří ► pozn. u pánev stře-do-hor-ský středo-škol-ský stře-do-věk, -u m.

stý, stá, sté

401 stře-do-vln-ný stře-dozem-ní stře-do-zem-ský střeh, -u m. stře-chýl, -u m., mn. 4., 7. -y střelec, -lee m.; Střelec (sou­

hvězdí zvěrokruhu) střel-hbi-tý střel-mis-tr, -a m. střem-hlav příst. střen-ka ž střep, -u m. stře-pat i setřepat.

1. j. s(e)třepu i s(e)třepám; rozk. s(e)třep i s(e)třepej střet-nout se, přič, střetl se stře-vřce, -ů m., mn. stře-víč-ník, -u m. střev-lík, -am.; střevličí stří-b-ro stř. stří-ci se, rozk. střež se; přič. střehl se, střežen stříd-mý; střídmě střih, -u m. stři-hač i střihač, -e m.; stři­ hačka i stříhačka ž. (žena) stři-hač-ka i stříhačka ž;

jedn. 3., 6. -čce (stroj) stři-hač-ky i stříhačky, -ček ž.

pomn. (nůžky) stři-hač-ský i stříhačský, mn.

-čští stři-hat i stříhat, podst. jm.

střihání i stříhání střih-nout, přič..střihl, střižen střik, -u m. stří-kač-ka ž., jedn. 3., 6. -čce stří-kat. podst. jm. stříkání střík-nout, přič, stříkl

stří-let, 3. mn. střílejí i střílí stříz-lík, -am.; střízličí stříz-li-vět, 3. mn. střízlivějí

i střízliví stříž, -e ž střižna -y ž. střiž-ní (např. zboží) střiž-ný (např. příkrov) stú-ček i štůček, -čku m. stůč-ka i štůčka ž; jedn. 36 ‫״‬.

-čce stud, -u m. *dent, stu -a m. stu-dent-ský, mn. -tští stu-di-e [-dy-] ž, mn. 2. -dií díij stu *n [ dy ] stu-di-o [-dy-], -dia stř; Studio

Kontakt (pořad) stu-di>um [-dy-], -dia siř., mn. 2.

-dií, 7. -dii stud-na. -dny i studně, -dně ž. stud-nič-ní stůl, stolům., mn. 1., 4., 7. stoly studit (se) *ka stu-pač ž.jedn. 3., 6. -čce stu-peň, -pně m. stu-pí-nek, -nku m. stup-ňo-vý stuž-ka ž. stvol, -u m., mn. 1., 4., 7. -y stvo-řit *tel, Stvo-ři -e m.; Stvořitel (Bůh) ► pozn. u děd stvr-dit, přič, stvrzen (potvrdit);

jiné je ztvrdit (učinit tvrdým) stvr-zo-vat (potvrzovat); jiné je

ztvrzovat (činit tvrdým) stý, stá, sté; stý prvý (první),

stý desátý atd.

styčný POZNÁMKA

Řadové číslovky pro hodnoty 101-199 mohou mít podobu řadové číslovky ve všech částech: stý první, stý osmde­ sátý devátý, nebo číslovka sto zůstane v základní podobě: sto první, sto padesátý. Mohou se psát také jako jedno slovo (stodvacátý, stopadesátý), pokud je budeme skloňovat, pak jen dru­ hou část: při stopadesátém vý­ ročí. Pokud budeme skloňovat všechny části, píšeme zvlášť: při stém padesátém výročí. (Všim­ něme si: je sto padesáté výročí, ne stopadesátileté}) styč-ný sty-dět se, 3. mn. stydí se styd-ký styd-li-vý styd-nout, přič, stydl; podst. jm.

stydnutí styk, -u m. stý-kat se, podst. jm. stýkání styl, -u m., mn. ]., 4., 7. -y sty-lis-ta, -y m. sty-lis-ti-ka [-ty-] z. sty-li-za-ce i stylisace z. sty-li-zo-vat i stylisovat sty-lo-vý stýs-kat si, podst. jm.

stýskání sub-ark-tic-ký [sub-arkty ] sub-do-dáv-ka z. subdo-minanta z. subjekt, -u m. sub-jek-ti-vis-mus [ ty-zm ],

402 -ismu i subjektivizmus [-ty-], -izmu m. sub-ko-mi-se ž. sub-li-ma-ce ž sub-li-mát, -u m. sub-mi-se z. sub-or-di-na-ce [-dy ] ž. sub-skri-bo-vat sub-skrip-ce z. sub-stan-ce í sub-stan-ti-vi-za-ce [-ty-] i substantivisace [ty-za-] l sub stan-ti-vum [-ty- i -tý ], -va

stř. sub-sti-tu-ce [ ty ] z. sub-sti-tu-o-vat [ ty-], 3. j. sub­

stituuje sub-strát, -u m. sub-sump-ce ž. sub-tan-gen-ta ž sub-til-ní [ ty ] sub-tro-py, -ů m. pomn. sub-ven-ce ž. sub-ven-co-vat SÚčto-vat (spočítat položky); ji­

né je zúčtovat (provést účtová­ ní; vypořádat se) sud, -u m. Sú-dán, -u m.; Súdánec, -nce m.; súdánský sud-ba, -y ž. Su-de-ty, Sudet ž. pomn. i m. po­ mn., 3. -ám i -ům, 6. -ách i -ech, 7. -ami i -y; sudetský, mn. -tští su-dič, -e m. su-dič-ka z. su dič-ský. mn. -čští sud-li-ce ž.

svářet

403 su-do-ko-pyt-ník, -a m. Su-ez, -u m.; suezský, mn.

-zští; Suezský průplav ► pozn. u rybník su-fix, -u m., mn. 1., 4., 7. -y su-ges-ce ž. su-ges-tiv-ní [-ty- i -tý-] su-char, -u m. su-cho-mil-ný su-cho-pár-ný suchopýr, -u m. su-chý, 2. st. sušší su-i-ta [sví-] i svita z. suk-ce-se z. suk-ce-siv-ní [ si- i -sí ] su-kudent, -u m. sůl, soli z., mn. 1., 4. -i, 3. -ím, 6.

-ích, 7. -emi sul-fát, -u m. suhfid, -u m. sul-fit, -u m. sul-tán, -a m. su-mec, -mce m.; sumčí sum-mit [samit], -u m. su-mýš, -e m. sup, -a m.: supí su-per-fos-fát, -u m. su-pe-ri-or-ní su-per-la-tiv [ ty- i -tý-], -u m. su-per-no-va, -y ž. su-per-po-zi-ce i superposi­ ce í su-per-re-ak-ce [-per-re-] z. su-per-vi-zor, -a i supervisor

m. su-pět, 3. mn. supí *ka su-pli ž. su-pra-vo-dič, -e m. su-ro-vin-ný

su-ro-vi-no-vý adis-tic sur-re *k ý [syre-ty-] *re sur ‫׳‬adis-mus [syre-zm-], -ismu i surrealizmus

[-syre-], -izmu m. sus-pen-do‫־‬vat sus pen-ze i suspense z su-šák, -u m. su-ši-cí (např. stroj) SU-ŠÍ-CÍ (kdo nebo co suší) suť, -ti i -tě í, mn. 4. -ti i -tě,

3. -tím, 6. -tich, 7. -ťmi i -těmi su-te-rén, -u m. su-te-rén-ní su-ti-na í. su-ve-nýr, -u m. su-ve-rén, -a m. su-ve-re-nhta [ ny-] ž. su-ve-rén-ní; suverénně vén-nost, *rsu e -i z. su-žo-vat, podst. jm. sužování

(utlačovat, trápit); jiné' je zužo­ vat (činit úzkým) svá-dět, 3. mn. svádějí i svádí svah, -u m. sval, -u m., mn. 4., 7. -y svádět, 3. mn. sválejí i sválí; přič, sválen (např. kameny ze svahu); jiné je zválet (poválet) svadit, přič, svalen (shora dolů) svar, -u tn. (spojení kovových součástí) svár, -u m. (spor) *řeč, svá -e m. svá-řeč-ka ž., jedn. 3., 6. -ěce (zařízení) řeč svá *s ký, mn. -čští svá-řet, 3. mn. svářejí i sváří; podst. jm. sváření

404

svářit se

svá-řit se, rozk. (ne)svař se (há­

dat se) svát, 3. j. svěje, 3. mn. svějí i svějou; rozk. svěj; přič, svál, svát (svanout); jiné je zvát (ně­ koho) svat-ba, -y ž, mn. 2. -teb [-de-] svateb-čan, -a m. svátek, -tku m. sva-to-duš-ní svatojan-ský i svatojánský svatojiřský sva-to-ku-pec-tví stř. svatost, -i z.; Jeho Svatost (ti­

tul papeže) svátost, -i ž■; sedmero svátosti *vác-lav-ský; svato Píseň sva­

továclavská‫׳‬, Svatováclavský chorál; země koruny svatovácy lavské sva-to-vít-ský; Svatovítský dóm nebo Svatovítský chrám (v Praze) svátý; kostel sv. Anny apod. Svatá země (Palestina); Svatý Vít (chrám sv. Víta v Praze); Svatý Kopeček; Svatý hrob; Svatý otec (papež); Všech svá­ tých (svátek) ► pozn. u Defoe ► pozn. u děd svaty-ně z., mn. 2. -yň i -yní svaz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y; Svaz ochránců přírody *zat, svá 1. j. svážu, 3. mn. svá­ žou; rozk. svaž; podst. jm. svá­ zání sva-zek, -zku m. svá-žet, 3. mn. svážejí i sváží

sváž-ný (např. pahrbek) sva-žo-vat se svě-ce-ní stř. *čit, svěd rozk. svědč i svědčí,

svědčte i svědčete svě-dek, -dka m.; svědkyně

ž, mn. 2. -yň i -yní ► pozn. u činitel svědit i svědět, podst. jm. svědění své-po-moc, -i z. svě-ra-cí (např. kazajka) svě-rač, -e m. svě-rák, -u m. své-ráz, -u m. svě-sit, rozk. svěs; přič, svěšen svést, 1. j. svedu; rozk. sved; přič, svedl, sveden; podst. jm. svedení (dolů, dohromady, ke zlému apod.); jiné je zvěst (zka­ zit) svě-šo-vat svět, -a m.; Nový svět (Amerika) ► pozn. u Oceánie svě-ták, -a m.; světácká ž. světec, -tcem.; světice z. svě-tel-ný světit, přič, svěcen svět-le čer-ve-ný i světlečervený, světle modrý i světlemodrý apod. svět-lhce ž. svět-lík, -u m. *ný, světto-čer-ve světlomodrý apod. světlo-met, -u m. svět-lotisk, -u m. svět-lo-vla-sý svět-luš-ka ž.

svorný

405 svět-ni-ce ž. svě-to-běž-ník, -a ni.; světo­ běžnice z. svě-to-ob-čan, -a m. svě-to-vlád-ný svě-tový; Světová zdravotnická

organizace; Světový pohár ve sjezdovém lyžování ► pozn. u organizace ► pozn. u hra svě-to-zná-mý; světoznámě sve-tr, -u m. svět ský, mn. -tští své-vo-le ž. svézt. 1. j. svezu; rozk. svez;

přič, svezl, svezen svě-žest, -i z. sví-ce ž; mn. 2. svící i svic

i svěc ► pozn. u hospodyně sví-cen, -cnu m. svíč-ka ž., jedn. 3., 6. -čce svid-řík, -u m. svíjet (se), 3. mn. svíjejí (se) i svíjí (se) svi-ně ž; mn. 2. sviň i sviní; svi­ ní svin-ka ž. (korýš) sviň-ka z. (k svině) svi-nout (se), přič, svinut svin-ský (nečistý apod.) sviň-ský (k svině) sví-rat, podst. jm. svírání svis, -u m. svist, -u m. (zvuk) svišť, -tě m.; sviští sviš-ťo-vý (např. kožich) svi-ta i suita [svi-] z. sví-tat, podst. jm. svítání

Svi-ta-vy, -av z. pomn., 3. -ám, 6. -ách, 7. -ami; svitavský svitek, -tku m. (něco svinutého) svítek, -tku m. (jídlo) svhti-plyn, -u m. sví-tit, rozk. sviť; přič, svíceno svitnout, přič, svitl svízel. -e ž. i m., mn. 7. -emi i -i ► pozn. u kedluben SVhzel, -e m., mn. 7. -i (rostlina) sviž-ník. -a m. svlač-co-vi-tý svla-čec, -čce m. svla-žit. ► i zvlažit svlé-ci i svléct i svlíct, 1. j.

svleču, 3. mn. svlečou; rozk. svleč; přič, svlekl, svlečen svlé-kat i svlíkat, podst. jm. svlékání i svlíkání svlék-nout i svlíknout, přič. svlékl, svléknul i svlíkl, svlík­ nul svo-bod-ník. -a m.; svobodnice ž. svod, -u m. svo-di-dlo stř. svolat (vyzvat k sejití, pozvat k jednání); jiné je zvolat (vy­ křiknout, zavolat) svo-la-va-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i svo-lit, podst. jm. svolení (sou­ hlasit); jiné je zvolit (vyvolit, vybrat) svol-ný svor, -u m. svor-ka z. svor-ník, -u m. svorný

406

svoz svoz, -u m. svo-zit, rozk. svoz; přič, svožen svrab, -u m. svrask-nout, přič, svraskl svraš-tě-lý svraš-tět (se), 3. mn. svraštějí

(se) i svraští (se) svraš-tit (se), rozk. svrašti (se) i svrašť (se); podst.jm. svraštění *vat svraš-ťo (se) svrbět, 3. mn. svrbí svrhmout, přič, svrhl, svržen (dolů); jiné je zvrhnout (pře­ vrhnout) svrch-ní svrch-ník, -u m. svrcho-va-ný svrchu přísl. svršek, -šku m. Svršky, -šků m. pomn. (svrchní

oděv) svůd-ce, -ce m., jedn. 5. -ce; svůdkyně ž, mn. 2. -yň i -yní svůj zájm., m., 2. svého, 3. své­

mu, 4. živ. svého, neživ, svůj, 6. svém, 7. svým; svá i svoje ž, 2. své i svojí, 3. své i svojí, 4. svou i svoji, 6. své i svojí, 7. svou i svojí; své i svoje stř., 2. svého, 3. svému, 4. své i svo­ je, 6. svém, 7. svým; mn. m. živ. 1. svoji i sví, 4. svoje i své, m. neživ. 14 ‫״‬. své i svoje, ž. 4. své i svoje, stř. 4. svá i svoje, 2. svých, 3. svým, 6. svých, 7. svými POZNÁMKA

Zvratného zájmena svůj užíváme místo zájmen můj, tvůj, náš, váš,

jejich, přivlastňujeme-li podmě­ tu: já mám své pero, ty máš své pero, on má své pero atd. Ale: V rozkaze Dávej si své věci na své místo! nejde o tvé místo,

ale o místo, kam patří věci. swing, -u m. sýc, -e m. sy-čác-ký sy-čák, -a m. sý‫־‬ček, -čka m. sy-čet, 3. mn. syčí sýč-ko-vat Syd-ney [-dny] stř. neskl.; sydneyský sych-ra-vý sy-kat, podst. jm. sykání sy-kav-ka ž syk-nout, přič, sykl i syknul sý-ko-ra ž., sýkoří sy-kot, -u m. sy-la-bic-ký sy-la-bus, -bu m. Syl-va i Silva, -y ž. *ó'za sym-bi i symbiosa, -y ž sym-bol, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y sym-bo-lis-mus [-zrn ], -ismu i symbolizmus, -izmu m. sym-bo-lis-ta. -y m. sym‫־‬bo‫־‬lis‫־‬tic‫־‬ký [ ty ] sym-bo-li-zo-vat i symbolisovat [-zo-] sy-me-t-rá-la. -y ž sy-me-t-ric-ký sy-me-tri-e ž. sym-fo-nic-ký [ ny ] sym-fo-ni-e [-ty-], ž, mn. 2. -nií;

Patetická symfonie (P. I. Čaj­ kovského) apod.

407

► pozn. u bula sym-fo-ni-e-ta [-ny-] z.; Symfo-

nietta (L. Janáčka) sym-fo-nik [-ny-], -a m. sym-patic-ký [ ty ] sym-pa-ti-e [-ty-] z., mn. 2. -tií sympa-ti-kus [-ty-], -ku m.

(část nervového systému) tio-vat sym-pa *z i sympatisovat [-ty-] sym-pO'Zhum i symposium, -zia stř., mn. 2. -zií, 7. -zii sym-ptom, -u m. sym-ptoma-tic-ký [ ty ] syn, -a m., jedn. 5. -u; Syn boží (o Kristovi) ► pozn. u činitel sy-na-go-ga [-go- i -gó-], -y z. jedn. 3., 6. -ze; Staronová sy­ nagoga (v Praze) ► pozn. u Emauzský klášter sy-na-go-gábní syn di-kát [-dy ], -u m. syn-drom, -u m. syn-chro-nic-ký [ ny-] syn-chro-ni-e [-ny ] z. syn-chro-ni-zá-tor [ ny ] i synchronisátor [ nyzá ] m. syn-chron-ní; synchronně syn-ko-pa, -y z. syn-kre-tis mus [-tyzm ], -ismu i synkretizmus [ ty ], -izmu

m. sy-no-da [-no- i -nó-] ž. sy-no-ny-mi-e ž. sy-nonymum, -nyma stř. sy-nop-se i synopsis. -pse ž. sy-nop-tic-ký [-ty ] sy-no-vec, -vce m.

systemizace sy-nov-ský syn-tag-ma. -matu stř. syn-tag-ma-tic-ký [-ty ] syn-tak-tic-ký [-ty ] syn-tax, -e z. syn-ta-xe ž. (ve výpočetní tech­

nice) syn-te-tic-ký [ ty-] *té syn ‘za i synthesa, -y 1. sy-pat, 1. j. sypu i sypám; rozk.

syp i sypej; podst. jm. sypání sy-pát-ko stř. *pek, sy -pku m. sýp-ka ž. syp ko-vi-na z. syp-ko-vý (k sýpek) sýp-ko-vý (k sýpka) syp‫־‬ký, 2. st. sypčejší sýr, -a i -u m. Sy ra-ku-sy [-úz-], -us ž. pomn.; syrakuský mn. -ští sý rár na, -y z. sý-rař, -e m. sy-re-ček, -čku m. Sý-ri-e ž.; Syřan, -a m.; syr­ ský *ka sy-ro-vát ž *vi-tý sý-ro (k sýr) *vý sy-ro (nevařený) sý-ro-vý (k sýr) sy-rý (syrový, vlhký) sý-ře-ní stř. (srážení syřidlem) sy-ři-dlo stř. sy‫־‬sel, -sla m., mn. 4., 7. -y; syslí sy-stém, -u m. sy-ste-ma-tic-ký [-ty ] sy ste-mi-za-ce i systemisace ž

408

systemizační

sžeh-nout i sežehnout, přič.

sy-ste-mi-zač-ní i systemisační sy-sté-mo-vý sa, *lsy to -y ž. *tič, sy -e m. sy-tit, přič, sycen sytý sy-žet, -u m.

s(e)žehl, s(e)žehnut sží-rat, podst. jm. sžírání sžít se, 1. j. sžiji se i sžiju se, 3.

mn. sžiji se i sžijou se; rozk. sžij se; přič, sžil se, sžit (s ně­ kým) sží-vat se, podst. jm. sžívání

š šab-lo-na ž. šaf-rán, -u m. šáh i šach, -a m. (perský panov­

ník) šach, -u m. i šachy, -ů m. pomn.,

3. -ům, 6. -ách (hra) ša *c his-ta, -y m. šach-mat, -u m. ša-chov-ni-ce l. šach-ta ž, mn. 2. šachet; Ma­

riánská šachta apod. ša-kal, -a m., mn. 4., 7. -y; ša­ kalí Šál, -u m., mn. 1., 4., 7. -y ► pozn. u kedluben šá-la, -y ž. ša-la-moun i Šalomoun, -a m.

(moudrý člověk); Šalamoun (biblická postava) ► pozn. u děd šal-ba, -y í *lek, šá -Iku m. šal-věj, -e i ša-man, -am. ša-mot, -u m. šam-paň-ské stř. i příd. jm.

šam-pi-on [ on i -ón] i šampi­ ón, -a m. (přeborník) šam-pi-o-nát, -u m. šam-pon, -u m. šan-ce í ša-non, -u m. šan-son [-son], -u m. šan-so-ni-ér [-soni- i -sony-],

-a m. *tšan án, -u m. ša-pi-tó stř. neskl. i šapitó,

-a stř. ša-rá *d a ž. šar-ka ž. šarlat, -u m. šarla-tán, -a m. šarm, -u m. šarmantní šarvát-ka ž. šarže z. ša-šek, -ška m. šaš‫׳‬lik, -u m. šat, -u m. šá-tek, -tku m. ša-tit, přič, šacen ša-tov-ka ž.

šílenství

409 šatstvo stř. ša-ty, -ů m. pomn. šavle ž; mn. 2. -lí šeď. -i ž., mn. 14 ‫״‬. -di, 3. -dím,

6.

-dích, 7. -ďmi

še-de-sát še-de-sá ti-na í. *de-sá-ti-ná-sob-ný še še-desá-tin-ný šedesáti-ny -in z. pomn. še-de-sát-krát še-de-sát-ník, -am.; šedesát­ nice ž. še-di-vět, 3. mn. šedivějí i šediví šed-nout, přič, šedl še-do-bí-lý. šedozelený atp. še-do-zem, -ě z. Šéf, -a m. šéf-re-dak-tor, -a m. *sér šéf»re-ži i šéfrežizér,

-a m. šej-díř, -e m. šejk, -a m. šej-kr, -u m. šelf, -u m. šen‫־‬kýř, -e m. šep-tem; šeptmo přísl. še-re-da, -y m. i ž. še-rif, -a m. šerm, -u m. šermíř, -e m. še-ro-slepost, -i ž. še-ro-svit. -u m. šerpa, -y z. Šerpo-vé, -pů m. mn. ► pozn. u cikán še ry i sherry [še-] stř. neskl. šest šes-te-reč-ný

šes-ti-den-ní šes-ti-díl-ný šes-ti-hran, -u m. šes-ti-hran-ný *ti-stěn, šes -u m. šes-ti-stěn-ný šes-ti-stran-ný šes-ti-strun-ný šes-ti-stý šes-ti-ú-hehník, -u i -a m. šest-náct šest-nác-ti-na ž. še-šu-le z., mn. 2. -lí še-třit, rozk. šetři i šetř, šetřete

i šetřte šev, švu m. cký šev *s ov še-ve-lit ši-bal, -a m., mn. 4., 7. -y ši-be-ni-ce 1 šib-řin-ky, -nek ž. pomn. šič, -em.; šička ž. ši-dél-ko stř. (vážka) ši-dit, přič, šizen ši-ditko stř. šhd-lo stř. *fon ši [-on i -ón] i šifón, -u m. šifra ž. šíje ž.; ši/e Korintská i Korintská

šíje ► pozn. u Pyreneje Šijí-cí (kdo nebo co šije) Šik, -u m. ši-ka-na ž. ši-ka-no-vat šik-mo přísl. šik«mý, 2. st. šikmější *nec, ší-le -nce m. ší-len-ství stř.

410

šílet ší-let i šílit, 3. mn. šílejí i šílí;

rozk. šílej i šil; přič, šílel i šílil šil-hat, podst. jm. šilhání ši-link, -ku i schilling [ši-] (něm.), shilling [ši-] (angL), -gum. šim-panz, -e m., mn. 7. -i; šim­ panzí

►

pozn. u Alois šin-del, -e m., mn. 7. -i ► pozn. u Alois ší-pek, -pku m. kío šíp *v stř. ši-rák, -u m. ši-roce, široko, 2. st. šíře i šíř i šířeji ši-ro-ko daleko ši-rokopásmo-vý ši-ro-ko-ra-men-ný *ro-ko-úh-lý ši ši-ro-ký. 2. st. širší ší-ře i šíř, -e z. (šířka) ší-ře i šíř i šířeji přísl. Ší-řit, rozk. šiř ši-ři-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i šířka z. ši-šák. -u m. ši-šin-ka z. šiš-ka ž. šiš-ti-ce z. šít, 1. j. šiji i šiju, 3. mn. šijí i ši-

jou; rozk. šij; přič, šil, šit; podst. jm. šití Ši-va, -y m. (bůh) škád-lit šká-la, -y ž. šká-ra z. ška-re-dit se ška-re-dý

ška-ro-hlíd, -a m. škeb-le ž., mn. 2. -lí škleb, -u m. ško-da ž■; škoda přísl. ško-dli-vi-na z. škod-li-vý škod-ný ško-do-li-bý škoda, -y z.; mateřská škola, zá­

kladní škola, střední škola, vy­ soká škola atd.; Základní škola Senohraby apod., Střední prů­ myslová škola stavební Praha 1, Dušní 17; Vysoká škola che­ mickotechnologická v Pardu­ bicích ► pozn. u divadlo ško-lác-ký ško-lák -am., školačka z. ško-ie-ní stř. ško-li-cí (např. středisko) ško-lí-cí (kdo školí) ško-li-tel, -e m., mn. 1. -5, 7. -i škol ka z. škol-né, -ho stř. škol-ní (např. budova) škol-ský (např. zákon) škol-ství stř. škor-pi-on [-on i -ón] i škorpi­ ón, -a m. škrá-ba-nec, -nce m. škrá-ba-ni-ce i škrabanice z. škrá-ba-ni-na i škrabanina ž. škrá-bat i škrabat, 1. j. škrá­

bu, škrabu i škrábám, škrabám; rozk. škrab, škrábej i škrabej; podst. jm. škrábání i škrabání škrab-ka z. škráb-nout, přič, škrábl

Špicberky

411 škra loup, -u m. škr-kavka ž. škrob, -u m. škro-bi-cí (např. stroj) Škro-bi-cí (kdo nebo co škrobí) škrt, -u m. škr‫׳‬ti *cí (např. ventil) škr-tí-cí (kdo nebo co škrtí) škrtit, přič, škrcen škrt-nout, přič, škrtl i škrtnul šku-bá-nek. -nku m. šku-bat. I. j. škubu i škubám;

rozk. škubej škůd *c e, -ce m., jedn. 5. -ce; škůdkyně ž., mn. 2. -yň i -yní škvár, -u m. škvá-ra ž. škva-rek -rku m. škvá-ro-be-ton, -u m. škva-řit škví-ra ž. škvor, -a m. šky-tav-ka ž. šlá-gr -u ni. šla-houn. -u m. šla-pat, 1. j. šlapu i šlapám; rozk.

šlap i šlapej šláp-nout. přič, šlápl i šlápnul šle, šlí z. mn. šleh, -u m. šle-hač, -cm. (zařízení) šlehačka ž., jedn. 3., 6. -čce šleh nout přič, šlehl šlech-ta ž. šlech-tic, -e m.; šlechtična ž. šlech-tit. přič šlechtěn šlech-ti-tel, -e m., mn. 1. -é,

7.-i šlen-dri-án, -u m.

šlé pěj, -e z. šlich-ta z. šme-li-nář, -e m. šmol-ka z. šmou-ha z., mn. 2. šmouh šnek. -am. živ.; šnečí šnek, -u m. neživ. šňu-pat, 1. j. šňupu i šňupám;

rozk. šňupej šňů-ra z., mn. 2. šňůr šo-dó stř. neski. šo-fér, -a m. šo-haj i šuhaj, -e m. šok, -u m. šort-ky, -tek z. pomn. šou let. -u m. šou-pat. 1. j. šoupu i šoupám;

rozk. šoupej šoup-nout, přič, šoupl i šoupnul šo-vi-nis-mus [-nyzm-], -ismu i šovinizmus [-ny-], -izmu m. nais *tšo-vi [ ny ], -y m. vý šo *k i-nis-tic [ nysty-] špa-ček. -čka, m.; špaččí špa-ge-ty, -get ž. mn. špach-tle z., mn. 2. -li špa lír, -u m. Špa-něl-sko stř.; Španěl, -a m.; španělský; Španělský sál (na

Pražském hradě) špeh, -a m. ► pozn. u manžel špej-char i špýchar, -u m. špej-le ž.. mn. 2. -lí špend-lík, -u m. šperk, -u m. špet-ka z. Špic, -e m. (plemeno psa) Špic-ber-ky, -ků i -rk m. i ž. po-

412

Špičák mn., 6. -kách; špicberský. mn. -ští špi-čák, -u m. špi-ča-tět, 3. mn. špičatěji i špi­ čatí (stávat se špičatým) čit, *tšpi a 3. mn. špičatí (činit špičatým) špič-ka z., jedn. 3., 6. -čce

šrou-bo-vák, -u m. štáb, -u m. šta-fe-ta z. štaf-le. -lí ž. pomn. šťá‫־‬rat (se), podst. jm. šťárání šťast-ný šťá-va, -y z., jedn. 7. šťávou, mn.

špi-ko-vat špí-na ž. Špin-dle-rův Mlýn, -a m., špindlerovomlýnský špi-on [-on i -ón] i špión, -a m. náž, *o špi -e z. špi-on-ský [-on- i -ón-] špitnout, přič, špitl i špitnul šplá-chat (se), podst. jm. šplá-

šťa-vel, -e m., mn. 7. -i šťav-na-tý šťáv-ní štěd-ro-ve-čer-ní štěd-rý; Štědrý den. Štědrý ve­

chání šplh, -u m. šplí-chat, podst. jm. šplíchání šplou-chat (se), podst. jm.

šplouchání špo-na z. šponov-ky, -vek ž. ponm. šprot, ■tm. (v zoologii) špro-ty m. i ž. mn. (pokrm) šprým, -u m. šprý‫־‬mař, -e m. špu-lit špý-char i špejchar, -u m. šra-fa. -y ž. šra-fo-vat. podst. jm. šrafování šrám, -u m. šra-mo-tit. podst. jm. šramoce­

ní šrap-nel, -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y šrot, -u m. šroub, -u m. šrou-bár-na, -y z.

2. šťáv, 3. šťávám atd.

čer ► pozn. u středa *kat, ště podst. jm. štěkání štěk-nout. přič, štěkl i štěknul Ště-ně, -ěte stř, mn. 1., 4. -ňata ště-ni-ce z. štěp, -u m. (steh) Štěp, -u m. (strom) ště-pi-na z, šte-po-vat (ozdobněprošívat) ště-po-vat (šlechtit stromy) štěr-bi-na ž. štěrk, -u m. štěr-ko-pí-sek, -sku m. šter-link, -ku i sterling, -gu m. Štern berk, -u i -a m.; štern­ berský, mn. -rští štěs-tě-na, ž. (štěstí); Štěstěna

(bohyně) štěs-tí stř. ště-tec, -tce m. ště-ti-na ž. štíh-lý šti-ka í, štičí ští-pač-ky. -ček z. pomn. ští-pa-nec, -nce m.

Švýcarsko

413 ští-pat 1. j. štípu i štípám; rozk.

štípej; podst. jm. štípání šti-pec. -pce m. štip-la-vý štíp-nout, přič, štípl štír, -a m.; Štír (souhvězdí zvero­

kruhu) ► pozn. u měsíc ští-ři t se, rozk. štiř se i štíři se Štít, -u m. ští-tek, -tku m. ští-tit se rozk. štiť se; podst. jm. štítění ští-ti-vý štít-ná žlá-za ští-to-vý (např. výztuž) stkát, 1. j. štkám; podst. jm.

štkaní štok, -u m. (chmelový keř) *la, Što -y ž■ (chodba) Štóda, -y z. (církevně) *ba, štol -y m. štou-dev, -dve ž. šťouch-nout, přič, šťouchl

i šťouchnul šťo-vík, -u m. štras, -u m. Štrba, -y í; Štrbské Pleso stř.

(město); štrbskopleský; Štrb­ ské pleso (jezero) *ček štů i štůček, -čku m. štůč-ka i štůčka i, jedn. 36 ‫״‬. -čce štuk, -u m. štu-ka-tér, -a m. štu-ka-tu-ra [ tu- i -tú-] z. štu-lec, -lee m. Štú-rov-ci, -ů m., mn. (Štúrovi stoupenci)

štváč, -e m. štváč-ský, mn. -čští štvát, 1. j. štvu; rozk. štvi, štvěte

i štvete; podst. jm. štvaní Štýrsko stř.; Štýřan, -a m.; štýrský, mn. -rští šu-haj i šohaj, -e m. šum, -u m. Šu-ma-va. -y z., šumavský šu-mě-jí-cí i šumící (např. les) *mět, šu 3. mn. šumějí i šumí mí i Šu *c (např. prášek) šu-mrvý šum-ný; šumně Šum-perk, -a i -u m.; šumperský, mn. -rští šun-ka ž. šustit i šustět šváb, -a m., mn. 4., 7. -y (hmyz) šva-bach. -u m. švagr -am‫ ■״‬švag-ro-vá, -éž. švarný švec, ševče m. i Švéd, -am., švédský, mn. -dští ► pozn. u činitel *sko Švéd stř; Švédské králov­

ství Švejk, -a m. (člověk s chováním

Švejka); Švejk (románová po­ stava) ► pozn. u děd švej-ko-vi-na i švejkovština ž. švih, -u m. švi-hác-ký švih-nout. přič, švihl i švihnul švo‫־‬vý (k šev) Švý-carsko stř; Švýcar, -am.; švýcarský, mn. -rští

414

tabák

ta-bák, -u m. ta-be-lá-tor, -u m. tablo -a stř. i tablo stř. neskl. tá-bor, -a i -u m. Tá-bor, -a m.; táborský, mn.

-rští tá-bo-rák, -u m. ba, *trtá io -y m. (stoupenec tá­

ta-jem-ství stř. ta-jen-ka ž. taj-fun, -u m. taj-ga. -y ž., jedn. 3., 6. -t& taj-nůst-kář, -e m. ta-ju-pl-ný tak přísl. i část.; jen taktak i jen

tak tak

borského hnutí) ► pozn. u filharmonik tá-bo-rit-ský, mn. -tští tá-bor-ník, -a m.; tábornice ž. bo>ři, *tá -rů m., mn. (stoupenci táborského hnutí) ► pozn. u filharmonik ta-bu stř. neskl. ta-bu-le z., mn. 2. -li

taé *k i taky přísl. i část. ta-ko-vý zájrn. tak-řka přísl. takt, -u m. tak-též přísl. tak-tik [-ty-], -a m. tak-ti-ka [-ty-] í tak-ti-zo-vat i taktisovat

ta-bu-o-vý ta-bu-ret, -u m. tác, -u m., mn. 1., 4., 7. tácy ► pozn. u kotel táč-ky, -ček ž. pomn. taft, -u m. tá-go stř. ► pozn. u líčko tah, -u m. ta-hat. podst. jm. tahání Ta-hi-ti [-ty] stř. neskl.; Tahiťan, -am.; tahitský, mn. -tští táh-lý táh-nout. přič, táhl, tažen ta-cho-me-tr, -u m. ta-jem-ník, -a m.; tajemnice

taktní tak zva ný i tak zvaný (zkr.

ž. ta-jem-ný; tajemně

[-tyzo-]

tzv.) tak-že spojka ta-lár, -u m. ta-lent, -u m. ta-li-án, -u m. (uzenina) ta-líř, -e m. ta-lis-man, -u m. ta ■Ion [^n i -ón] i talón,

-u m. tam-bor. -a m. tam-bu-rí-na ž. ta-měj-ší tam-hle přísl. tam-hle-tudy přísl. tam-ní; tamně tam-od-tud přísl.

taxovat

415 tam-pon [-on i -ón] i tampón,

-u m. tam-po-ná-da ž. tam-po-nek [-on- i -ón-] i tampónek, -nku m. tam-po-no-vý [-on- i -ón-] tam-tam, -u m. tam-ten m., tamta ž, tamto stř. zdjm.; mn. m. živ. tamti, m. neživ, tamty, ž. tamty, stř. tamta tam-též í tamže příst. tam-tu-dy příst. tan-čír-na, -y ž. tan-dem, -u m. ta-neč-ní ž. mn.

i příd. jm. tan-go stř. tá-ní stř. tan-ker, -u m. tan-kista. -y m. tan-kis-tic-ký [-ty ] tan-ko-drom, -u m. tan-tal, -u m. (chem. prvek) Tan-za-ni-e [ ny-] ž; Tanzanec. -nce i Tanzaňan. -a m.; tanzanský tá-pat, 1. j. tápu i tápám; rozk. tá­

pej ťa-pat, 1. j. ťapu i ťapám; rozk.

ťapej ta-pe-ta z. ta pír, -a m. ta-pi-se-ri-e [ se- i -sé ] i tapi­ série ž; mn. 2. -rií ťáp-nout, přič, ťápl i ťápnul tá«ra ž ta-ran-te-la. -y ž. ta-ran-tu-le ž., mn. 2. -lí

ta-ra-sit. rozk. taras; přič, tara­

sen ta-rif, -u m. tarif-ní taroky, -ů m. pomn. tartan, -u m. ta-ři-ce ž. ta-sem-ni-ce ž. tasit, rozk. tas; přič, tasen taš-kář, -e m. tát, 3. j. taje, 3. mn. tají i tajou;

rozk. taj; přič, tál; podst. jm. tá­ ní tá-ta, -y m. ta-tar, -a m. (človek, s nímžje ob­ tížné se domluvit) ► pozn. u děd ta-tr-man, -a m. Tat-ry, Tater ž■ pomn.; Vysoké Tatry. Nízké Tatry; tatranský; Tatranský národní park ► pozn. u stadion ► pozn. u pánev tav-ba, -y ž. ta-veb-ní ta-vi-cí (např. pec) ta-ví-cí (kdo nebo co se taví) ta-vič, -e m. ta-vič-ský, mn. -čští ta-xa, -y ž. ta-xa-ce ž. ta-xa-me-tr. -u m. ta-xa-tiv-ní [ ty- i -tý-] ta-xe ž. ta-xi stř. neskl. ta-xík, -u m. ta-xi-kář i taxíkář, -e m. ta-xo-no-mi-e ž ta-xo-vat

416

tázat se tá-zat se, I.j. tážu se, 3. mn. tá­

žou se; rozk. taž se ta-za-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i ta-žeb-ní ta-žír-na, -y z. taž-ný teatrální té-ci i téct, 3. mn. tečou; rozk.

teč; přič, tekl teč, -e m. i ž■ tečka ž., jedn. 3., 6. -čce teč na ž. te-dy spojka i část. teflon, -u m. teh-dejší teh-dy příst. té-ho-ten-ství stř. tech-nic-ko-e-ko-no-m ic-ký

[-ny-] (např. úsek) ► pozn. u anatomicko-fyziologický tech-nic-ko-hos-po-dář-ský

[-ny-] (např. pracoviště) ► pozn. u anatomicko-fyziologický tech-nic-ko-or-ga-ni-zač-ní

[-ny-ny-] (např. opatření) ► pozn.u anatomicko-fyziologický tech-nik [-ny-], -a m.; technič­ ka [-ny-] z. tech-ni-ka [ ny ] ž. tech-ni-za-ce [ ny ] i technisace [-nyza-] z. tech-no-log, -a m.; technoložka z. tech-no-lo-gi-e ž., mn. 2. -gií tek-to-ni-ka [ ny ] z. te-ku-ti-na ž.

Tel A-viv, Tel Avivu m.; telavivský te-le, -ete stř., mn. 1., 4. -ata te-le-cí příd.jm. i stř. te-le-fon, -u m. te-le-fo-nek [-fb- i -fó-] i telefónek, -nku m. te-le-fo-nic-ký [ ny-] te-le-fo-nis-ta [ ny-], -y m. telefonizovat ]-ny-] i telefonisovat [ nyzo-] telefonní te-le-fo‫־‬no-vat te-le-graf. -u m. telegrafický te-le-gra-fis-ta, -y m. te-le-graf-ní te-le-gram, -u m. te-le-ko-mu-ni-ka-ce [ ny-] í te le me cha-ni ka [ ny-] ž. te-le-ob-jek-tiv [-ty- i -tý-],

­‫ ס‬m. te-le-o-lo-gi-e ?. te le pa-ti-e [ ty-] z. te-le-skop, -u m. te-le-tex. -u m. (typ dálnopisné

služby) te-le-text, -u ni. (textové zprávy

na obrazovce) te-le-ti-na ž. ' te-let-ník, -u m. te-le-vi-ze i televise ž■; Česká

televize (organizace) te-le-vi-zor i televisor, -u m. te-lex, -u m. tě lís ko stř. tel-lur. -u m. těl-ní tě-lo-cvič-na, -y ž.

417 tě-lo-cvik. -u m. tě-lo-cvi-kář, -e m. tělovýchova. -y í. té-ma. -matu stř. ► pozn. u byro te-'ma-tic-ký [-ty ] temati-ka [ ty-] ž. te-ma-tiza-ce [-ty-] i tematisace [-tyza-] z. té-mě stř. ► temeno míen te *n te-me-no stř.,jedn. 2. -ena i -ene té-měř přísl. tem-ně čer-ve-ný i temněčervený, temně modrý z temněmodrý apod. tem-nět, 3. mn. temněji i temní

(stávat se temným) tem-nit, 3. mn. temní (činit tem­

ným) tem‫־‬no‫־‬čer‫־‬ve‫־‬ný. temnomodrý apod. tem-ný, 2. st. temnější; temně tem-pe-ra-ment, u m. tem-pe-ra-ment-ní tem-pe-ra-tu-ra [ tu- i -tú ] z. tem-pl. -u zzi., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y tem‫־‬plář, -e m. tem-po stř. tem-po-rál-ní Temže z; temžský. mn. -žští ten zájm., m., 2. toho, 3. tomu, 6. tom, 7. tím; ta z:, 2., 3., 6. té, 4. tu, 7. tou; to stř., 2. toho, 3. to­ mu atd., mn. m. živ. ti, m. neživ. ty. ž. ty, stř. ta, 2., 6. těch, 3.

těm, 7. těmi te-na-ta -nat stř. pomn. ten-ce 2. st. tenčeji

tento ten-čit (se) ten-den-ce ž. ten-dr, -u m. ten hle m., tahle l, tohle stř. zájm.; mn. m. živ. tihle, m. ne­ živ. tyhle, z. tyhle, stř. tahle *nis te [-ny-], -u m. te-nis ky [-ny-], -sek z. mn. te-nis-ta [-ny-], -y m. ten-ko-stěn-ný ten-krát přísl. ten-ký. 2. st. tenčí Ten‫־‬nes‫־‬see [-sí] stř. neskl.; tennesseeský tenor, -u m. (vysoký mužský

hlas) te-no-ris-ta, -y m. ten to m., tato z., toto stř., zá­ jm.; mn. m. živ. tito, m. neživ. tyto, ž. tyto, stř. tato POZNÁMKA

Ukazovací zájmena Zájmena tento, tato, toto užívá­ me vždy se jménem! Nikoli tedy: Připiš je určen majitelům do­ mů. Tito se vyzývají, aby ... Sa­ mostatně může stát jen ve výčtu: Celkový počet ztrát je tento: ...; nebo v rodě středním, např.: Toto je vše, co můžu poskyt­ nout. K ukazovacím zájmenům patří i zájmeno týž/tentýž, táž/tatáž, totéž. Skloňování má řadu dvojtvarů: ve 4. p. rodu muž­ ského užijeme tvaru téhož pro ukázání na živý objekt (téhož muže jsem viděl včera), tvarů týž/tentýž pro podstatná jména neživotná, v ženském rodě

418

tentokrát touž/tutéž, v 6. a 7. p. rodu muž­

ského a středního máme opět dva tvary na výběr o témž(e)/tomtéž. týmž/tímtéž, v ženském rodě jsou dva tvary pouze v 7. p. touž/toutéž. Tvary množného čísla jsou obtížné pouze v 1. p. mužského (tíž/titíž (muži), tytéž (stromy) a středního rodu: táž/tatáž (města). ten-to-krát přísl. ten-týž i týž zájm. m., 2. téhož,

3. témuž, 4. živ. téhož, neživ. tentýž i týž, 6. témž(e) i tomtéž, 7. týmž i tímtéž; táž i tatáž z., 2., 3., 6. téže, 4. touž i tutéž, 7. touž i toutéž; totéž stř., 2. té­ hož, 3. témuž, 4. totéž, 6. témž(e) i tomtéž, 7. týmž i tím­ též; mn. m. živ. I. tíž i titíž, 4. tytéž, m. neživ. !., 4. tytéž,· ž. 1. tytéž, stř. 1. táž i tatáž, 2., 6. týchž, 3. týmž, 7. týmiž Te-o-dor i Theodor [te ], -am. te-o-lo-gic-ký te-o-lo-gi-e z. te-o-re-tic-ký [-ty ] te-o-re-tik [-ty-], -a m.; teore­ tička [-ty-] ž. te-o-re-ti-zo-vat i teoretisovat [-ty-] te-o-ri-e ž, mn. 2. -rií tep, -u m. te-pat, /. j. tepu i tepám; rozk.

tepej te>pel-ný te-pen-ný (k tepna) tep-lá-ky. -ů m. pomn. tep-lá ren-ství stř.

tep lárna, -y z. tepli-ce, -icž. mn. (termální vo­

dy) tep-lo, -a stř; teplo přísl. ke tep-lo-fi *c a ž. teplo-měr, -u m. tep-lo-met, -u m. tep-lo-mil-ný tep-lota ž. tep-lo-vzduš-ný te-prv, teprve část. te-ra- ve složeninách, např. tera­

hertz te-ra-peut, -a m. te-ra-peu-tic-ký [-ty-] te-ra-pi-e ž. trte *k ic a is ý [ ty ] te-rá-ri-um, -ria stř., mn. 2. -rií,

7. -rií te-ra-sa, -y ž. te-ra-so-vi-tý terci-ární (např. sféra) *e terci z. terci-ér, -u m. ter-ci-érní (k terciér) ter-cí-na ž■ te-rén. -u m. terénní te-re-zi-án-ský (např. reforma) *ér, te«ri -a m. te-ri-to-ri-ál-ní te-ri-to-ri-um [-to- i -té-], -ria

stř. mn. 2. -rií, 7. -rií termáhní termioký termi-ka ž. termín, -u m. termi-nál, -u m., mn. 1., 47 ‫״‬. -y termi ná-la, -y ž.

textil

419 termi-nál-ní termi-no-lo-gi-e ž. termí-no-vat termit, -am, (všekaz) termit, -u m. (chemická látka) termo-dy-na-mi-ka ž. ter-mo-e-lek-t-ric-ký termo-nuk-le-ární termo-plast, -u m. termo-plas-tic-ký [ ty ] termo-re-gu-lá‫־‬tor. -u m. termos-ka í. termo-stat, -u m. ter-mo-sta-tic-ký [-ty ] termy L mn. (termální vody

aj.) te-ror. -u m. te-ro-ris-mus [-zm-], -ismu i terorizmus, -izmu m. te-ro-ris-ta, -y m. te-ro-ris-tic‫־‬ký [ ty ] terpen [-pe- i -pé-], -u m. terpen«týn, -u m. Terst, -u m.; terstský. mn. -st-

ští te-sák. -u m. te-sa-řík, -a m. te-sat, 1. j. tešu i tesám, 3. mn.

tešou i tesají; rozk. teš i tesej te-sil, -u m. tesk-li-vý tes-la -y m. (jednotka magnetic­

ké' indukce, zn. T) těs-ně-ní stř. těs-ni-cí (např. kroužek) těs-nrcí (kdo nebo co těsní) těs-no-pis. -u m. test, -u m. tes-ta-ment, -u m.

*ttěs o stř. tes-to-vat těs-to-vi-ny, -in L mn. tě-šit (se) tetan i tetanus, -nu m. POZNÁMKA

U podstatných jmen cizího půvo­ du zakončených na -us se kon­ covka 2. p. připojuje k základu slova: tetanus - tetanu, nebo k celé podobě: virus - virusu, po­ kud už se nezačalo slovo užívat bez koncového -us: vir - viru, tetan - tetanu. Pro význam ‫״‬shodné mínění, stejný názor, souhlas“ užíváme podstatného jména konsenzus. Koncové -us se odsouvá, takže skloňujeme: 2., 3., 6. p. č. j. konsenzu, 7. p. konsenzem. Slovo génius má 2. p. génia, 1. p. č. mn. géniové, 4. p. génie, 7. génii. Naopak slovo cirkus koncové -us už neodsouvá, podobně i luxus, turnus (cirku­ su, luxusu, turnusu aj.) te-te-lit se tě-ti-va, -y ž. te-to-vat te-t-ra-cyk-lin [ li- i -lí ] i tet­ racyklín, -u m. te-t-ra-go-nál-ní te-t-řev, -am.; tetřeví *t-ří>vek, te -vka m., tetřívčí Te-xas, -u m.; Texasan, -a m.; texaský, mn. -ští te-xas-ky. -sek ž. pomn. text, -u m. tex-til [-ty-], -u m.

420

textilie li tex-ti *e

[-ty- i -tý-] i., mn. 2.

-lií tex-til-ní [ ty-] tee *z i these i. te-zo-vi-tý i thesovitý te-zo-vý i thesový též přísl. řčást. těž-ba, -y í těž-ce, těžko, 2. st. tíže i tíž tě-žeb-ní (např. plán) žě, *ttě iš -iště stř, mn. 2. -išť tě-žišt-ní *žiš-ťo«vý tě (např. souprava) tě-žít-ko stř. těžk-nout. přič, těžkl těžko-my-sl-ný těž-ko-o-dě-nec, -nce m. těž-ko-pád-ný těž-ko-to-náž-ní těž-ký, 2. st. těžší těž-ní Thaj-sko stř.; Thajské králov­ ství; Thajec, -jce mthajský Tha-le-to-va vě-ta Thé-by. Théb ž. pomn.; thébský Ther-mo-py-ly, -pyl L pomn.; thermopylský Tchaj-wan, -u m.; tchajwan­ ský tchán, -a m. tchoř, -e m.; tchoří tchy-ně z., mn. 2. tchyní ti-a-min [ty-mi- i ty-mí-j, -u m. tiára [ty-] ž Ti-be-ra [ty ] ž. i Tiber [ty-], -u m.; tiberský Ti‫־‬bet [ty ], -u m.; tibetský,

mn. -tští

Tig-ris [ty-], -ridu i -risu m.; tigridský i tigriský, mn. -dští

i -ští tí«ha ž. tíh-nout, přič, tíhl tí-ho-vý ti-cho, -a stř; ticho přísl. Ti-cho-mo-rí stř; tichomor­ ský ti-chO'šlá'pek, -pka m. ti-chý, mn. tiší, 2. st. tišší tik [tyk], -u m. (nervová porucha) trkat, podst. jm. tikání (o hodi­

nách) tí-kat, podst. jm. tíkání (o ptá­

cích) ti-ket [ty-], -u m. ti-kot, -u m. (hodin) tí-kot, -u m. (ptáků) tik-tak i tik tak citosL; ► i tyktak tink-tu-ra [ty-tu- i ty-tú-] z. tip [typ], -u m. (doporučení, od­

had výsledku) tí-pat, podst. jm. típání ti-pec, -pce i típek, -pku m.

(slepičí nemoc) típ-nout, přič, típl i típnul tí-pot, -u m. ti-po-vat [ty-] (k tip, odhadovat

výsledek) ti>rá-da [ty ] ž Ti-ra-na [ty ] ž.; tiranský třráž [ty-], -e ž. tis [tis], -u m., mn. 1., 4., 7. -y tí-seň, -sně z. ti-SÍC, -e m., mn. 2. tisíc (pět tisíc)

i tisíců (z těch tisíců), 3. k tisíci lidí i k tisíci lidem

421 POZNÁMKA

Číslovka tisíc se většinou skloňu­ je, počítaný předmět se skloňuje v 3. a 6. p.: 1. p. tisíc korun; 2. p. tisíce korun; 3. p. k tisíci korun/k tisíci korunám; 4. p. tisíc korun; 6. p. o tisíci korun/o tisí­ ci korunách; 7. p. s tisícem ko­ run. V čísle množném se mohou

vyskytnout podoby neskloňované, ale nejsou příliš obvyklé: k dva tisíce korunám/k dvěma tisí­ cům korun. 2. p. může mít i tvar tisíců, kterého se užívá k vyjádře­ ní neurčitého počtu: škody šly do tisíců. U číslovek složených z ti­

síců, set, desítek a jednotek pravi­ delně skloňujeme všechny členy (každý člen píšeme zvlášť): bez tří tisíc čtyř set dvaceti pěti (pětadvaceti) korun. Je možno

také skloňovat jen desítky a jed­ notky: bez tři tisíce čtyři sta dvaceti pěti korun. Nejčastěji zůstávají nesklonné výrazy ozna­ čující počet set. Dohromady píše­ me složené číslovky pouze na poštovních poukázkách. ► pozn. u obyvatel ti-sí-ce-rý ti-sí-cí; tisící devítistý osmdesátý

devátý ti-srci-člen-ný ti-sí-ci-le-tí stř. ti-sí-ci-na í. ti-sí-ci-ná-sob-ný ti-síc-krát ti-sí-cov-ka z.

tkát tisk, -u m. tis-kár-na, -y ž. tis-kař, -e m. tis-kát-ko stř. tisk-nout, přič, tiskl, tištěn

(o knize) i tisknut (tlačen) tis-ko-pis, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y tis-ko-vi-na ž. tis-ko-vý tís-ni-vý tís-ňo-vý ti-še, 2. st. tišeji ti-šit tít i tnout, ► tnout ti-tan [ty-], -u m. (chem. prvek) Ti-tan [ty-], -u m. (měsíc planety

Saturn) ti-tán [ty-], -am. (velikán) ti-těr-ný ti-tul [ty-], -u m., mn. 4., 7. -y ti-tu-lár-ní [ty-] ti-tul-ní [ty] ti-tu-lo-vý [ty ] ti-zi-a-no-vý [tyciá-] (např.■ od­

stín) tí-že z. tí-že i tíž příst. tí-žit, rozk. tiž i tíži tj. (to je, to jest) ► pozn. u aj.

tkad-lec. tkalce m.; tkadlena

ž. tkal-cov-na, -y z. tkal-cov-ský tkáň, -ně z. tka-ni-ce z. tka-ni-na z. tkát, 1. j. tkám; přič, tkal, tkán;

podst. jm. tkaní

422

tklivý tkli-vý tknout se, přič, tknul se (záp.

netkl se i netknul se) tkvět Z tkvít, 1. j. tkvím, 3. mn.

tkví i tkvějí; přič, tkvěl tla-čít-ko stř. tla‫־‬ko‫־‬měr, -u m. tla-ko-vzduš-ný tla-pat, 1. j. tlapu i tlapám; rozk.

tlap i tlapej tláp-nout, přič, tlápl i tlápnul tlesk-nout, přič, tleskl i tlesknul tlít, 3.j. tlí, 3. mn. tlí i tlejí; rozk.

tli i tlej; přič, tlel; podst.jm. tle­ ní *ci tlou i tlouct, 1. j. tluču, 3. mn. tlučou; rozk. tluč; přič. tloukl, tlučen tloustnout, přič, tloustl tloušť, -tě m. (ryba) tloušť-ka ž. tloušť-ko-měr. -u m. tloušťko-vý tlu-mi-cí (např. zařízení) tlu-mí-cí (kdo nebo co tlumí) tlu-mič, -e m. tlu miv-ka ž. tlu-močník. -a m.; tlumočni­ ce z. tlu-mok. -u m. tlus-to-ko-žec, -žce m. tlusto-stěn-ný tlus-tý, 2. st. tlustší i tlustější tma, -y ž■; tma přísl. tmáňství stř. tma-vě červený i tmavěčervený. tmavě modrý i tmavěmodrý apod. tmav-nout, přič, tmavl

tma-vočer-ve-ný, tmavo­ modrý apod. ► pozn. u činorodý tma«vo‫־‬vla‫־‬sý tma-vý, 2. st. tmavší tmel, -e i -u m., mn. 1., 4. -e i -y,

7. -i i -y ► pozn. u hřeben tmět se i tmít se, 3. mn. tmějí se; přič, tmělo se tnout i tít, 1. j. tnu; rozk. tni, tněte; přič, ťal i tnul, ťat i tnut; podst. jm. tnutí i tětí to-ale-ta z. toast [toust], -u m. to-bo-gan, -u m. toč, -e m. toč-na ž.; severní točna *ga, tó -y ž.,jedn. 36 ‫״‬. -ze tok, -u m. To-ki-o, -ia stř; tokijský to-lar. -u m. to le ran-ce ž. to-le-ranč-ní; toleranční patent ► pozn. u Betlémská kaple to-le-rant-ní (např. postoj) to-le-ro-vat tolik, ve spojení s počítaným

předmětem 2., 3., 6., 7. p. tolika (tolik lidí, od tolika lidí, tolika lidem atd.) to-li-ká-tý to-li-ke-rý to-li-krát Tols-toj, -stého m. to-lu-en [-en i -én], -u m. to-ma-havk, -u m. to ma to-vý i tomátový *la, tom-bo -y ž.

tragický

423 tón, -u m. to-náž. -e z. to-nic-ký [-ny-] (k tonus, toni­

kum) *ný tó k ic [-ny-] (hudební) to-nik [-ny-], -u m. (nápoj) tó-ni-ka [ ny ] ž. to-ni-kum [-ny‫]־‬, -ka stř. tó-ni-na 1 to-ni-za-ce [ ny ] ž. to‫־‬no *me-tr, -u m. (k tonus) tó-no-vat tó-no-vý to-nus, -nu i -nusu m. ton-zu-ra i tonsura [-zu-

i -ZÚ-] ž. to-pas i topaz, -u m., mn. 1., 4.,

7.-y to-pič, -e m. to-pič-ský, mn. -čští to-po-gra-fic-ký to-po-gra-fi-e z. to-pol -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y to-por, -u m. to-porný to-púrko siř. torba -y z., mn. 2. torb i toreb to-re-a-dor, -a m. torna ž., mn. 2. -ren torpé-do stř. torpé-do-bo-rec. -rce m., jedn.

4. -rec i -rce, mn. 1. -rce i -rci torpé-do-vat i torpe-do-vat torr, -u m. (jednotka tlaku, zn. torr) tortu-ra [-tu- i -tú-] ž. to-ry-o-vé, -yů m. mn. ► pozn. u filharmonik tor·ze i torse ž.

torzo i torso stř. to-ta-lita z. to-tem, -u m. to-tiž část, i spojka to tož nost, -i ž. tou-ha ž., mn. 2. tuh tou-lec, -lee m. Tou-louse [tulúz], -su m. i stř. neskl.; toulouský, mn. -ští touš, -e m. tou-žeb-ný tou-žit, rozk. tuž i touží to‫־‬var, -u m. to‫־‬va‫־‬ryš, -e m. *ryš-ský, to-va mn. -šští to-va ryš stvo stř. to-xic-ký to-xi-ko-lo-gi-e z. to xi ko-man, -a m. to-xi-ko-ma-ni-e [ many-

i -mány-] ž. to-xi-kó-za i toxikosa, -y ž. *xin to [-ksi- i -ksí-], -u m. to-xo-plaz-mó-za ! toxoplasmosa, -y ž. tra-b-le m. tra-di-ce [-dy-] í, mn. 2. -ic i -icí *di-ci-o-na-lis-tic-ký tra

[-dy-ty-] tra-di-ci-o-na-lis-mus

[-dy-zm-], -ismu i tradicionalizmus [-dy-], -izmu m. tra-dič-ní [-dy-] tra-fi-ka ž. tra-fi-kant, -a m. tra-géd, -am.: tragédka ž. tra‫־‬gé‫״‬di‫־‬e [-dy-] ž., mn. 2. -dií tragic-ký

424

tragika tra-gi-ka 1. tra-gi-ko-me-di-e [-dy ] z., mn.

2. -dií tra-gikomic-ký trajekt, -u m. trajder, -u m. tra-kař, -e m. trak-ce z. trakční trakt, -u m. trak-tát -u m. trak-tor, -u m. trak-to-ris-ta, -y m. trám, -u m. trámo-ví stř. trá-mo-vý tramp i tremp, -a m. tram ping -gu i trempink, -ku

m. tram‫־‬vaj, -e z. trans, -u m. trans ak-ce t. transakč-ní trans at lan tic ký [ ty ] trans-fer, -u m. trans-for-ma-ce z. trans-for-má-tor, -u m. trans-fu-ze [-fu- i -fú-] i trans­ fúze i transfuse [ fúze] ž. trans-fuz-ní [-fu- i -fú-] i transfúzni i transfusní

[-fúz-] ž. trans-kon-ti-nen-tál-ní [ ty ] tran-skri-bo-vat tran-skrip-ce ž. trans-la-ce z. trans-pa-rent. -u m. trans-plan-ta-ce z. trans-po-no-vat

trans-port, -u m. transportovat tran-zis-tor i transistor, -u m. tran-zit i transit, -u m. tran-zi-tiv-ní i transitivní [-ty-

i -tý-] tran zitní i transitní tra-péz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y tra-pič, -é m. tra-pič-ský, mn. -čští trá-pit (se), rozk. (ne)trap (se) tra-sa, -y z. trast i trust [tra-], -u m. trať, -ti i -tě ž, mn. I., 4. -ti i -tě,

3. -tím, 6. -tich, 7. -těmi tra-ti-vod, -u m. tra-to-liš-tě, -iště stř., mn. 2. -išť tra-ťo-vý trau-ma, -matu stř. trau-ma-tic-ký [ ty ] trau-ma-ti-za-ce [ ty-] i traumatisace [-tyza-] ž. trau-ma-to-lo-gi-e ž. trá-va, -y ž., jedn. 7. trávou, mn.

2. trav, 3. trávám i travám, 6. trávách i travách, 7. trávami i travami tra-ver-tin [-ty- i -tý-], -u m. tra-ver-za, -y ž. tra-ves-ti-e [-ty-] z. trá‫׳‬vi *cí (např. šťávy) trá-VÍ-CÍ (kdo nebo co tráví) tra-vič, -e m. tra-vič-ský, mn. -čští tra-vrna ž. tra-vin‫־‬ný trá-vit, rozk. trav trav-na-tý tráv-ní i travní (např. semeno)

Triton

425 tráv-ni-ce ž. tráv-nič-ka ž.,jedn. 3., 6. -čce trávnik, -u m. trá-vo-pol-ní trá-vo-vý trčet, 3. mn. trčí trdlo stř. tre-fit tré ma -y ž. tré-mista, -y m. tre‫־‬mor, -u m. tremp i tramp, -am. trem-pink, -ku i tramping, -gu

m. tre-na-žér, -u m. trend, -u m. tre-nér, -a m. tré-nink [-ny-], -ku m. tré-no-vat tre-nýrky, -rek ž. pomn. trep-ka ž. tres-ka L; tresčí trest, -u m. trest’. -ti z., mn. 1., 4. -ti, 3. -tím,

6. -tích, 7. -tmi i -těmi tres-ta-nec, -nce m., trestankyné z., mn. 2. -yň i -yní tres-tat, podst. jm. trestání trest ně právní (k trestní prá­

vo) trestní (např. zákon) trest-ný (např. čin) tres‫״‬ťo-vý (k trest') tres-tu-hod-ný tre-ta i tretka í. tre-try, -ter z. mn. tre-zor i tresor, -u m. trh, -u m. trh-li-na ž.

trh-nout, přič, trhl i trhnul, tr­

žen; podst. jm. tržení i trhnutí trho vec, -vce m., trhovkyné

Ž., mn. 2. -yň i -yní tr-ho-vý tri á-da z. triangl. -u m., mn. ]., 4., 7. -y tri-an-gu-la-ce z. trhat-lon, -u m. tri-bu-na [-bu- i -bú-] ž. tri-bu-nál, -u m., mn. 1., 4., 7. -y tri bu nát -u m. trhceps, -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y trič-ko stř. Trľdent, -u m., tridentský,

mn. -tští; tridentský koncil tri-ga. -y ž.,jedn. 3., 6. -ze tri-go-no-me-t-ri-e z. trik, -u m. tri-ko stř. tri-ko-lo-ra [-lo- i -ló-] i trikoló­ ra z‫׳‬. tri kot -u m. tri-ko-týn, -u m. tri-li-on [ on i -ón] i trilión,

-u m. tri-lo-bit, -a m. tri-lo-gi-e z. tri-ni-t-ro-to-lu-en m. tri-o stř. tri-o-da ž. tri-o-la. -y z. Tri po lis, -u m., tripoliský.

mn. -liští tri-ptych, -u m. tristní Tri-ton. -a i -u m. (měsíc planety

Neptun) ► pozn. u měsíc

426

triton tri-tón, -u m. (v hudbě) tri-umf, -u m. tri-um-fál-ní tri-um-fo-vat tri-um-vi-rát. -u m. tri-vi-ál-ní tri-vi-um [-rí-], -via stř. tr-má-cet se, 3. mn. trmácejí se

i trmácí se trnož, -e m. i ž. troc-kis-ta, -y m. troc-kis-tic-ký [ ty ] tro-fej, -e L tro-chej, -e m. Tro-ja, -e z., 3., 6. -i, 4. -u, 7. -ou; trojský troj- i tří- ve složeninách troj-ba-rev-ný i tříba řevný troj‫״‬ci-fer-ný troj-cí-pý i třícípý troj-ča-ta, -at stř. mn. troj-čís-lí stř. troj«člen, -u m. troj-člen-ný i tříčlenný troj-díl-ný i třídílný troj-do-bý i třídobý tro-je, trojí troj-fá-zo-vý i třífázový troj-hla-vý i tříhlavý troj-hran, -u m. troj-hran ný i tříhranný troj-hvěz-dí stř. tro-ji-ce ž■; svátá Trojice troj-ja-zyč-ný troj-kla-ný (např. nerv) troj-klon-ný troj-kol-ka i tříkolka ž. troj-lís-tek i třílístek, -stku m. troj-lis-tý i třílistý

troj-míst-ný i třímístný troj-ná-sob-ný, 3násobný ► pozn. u procento troj-nož-ka i třínožka z. troj-ný troj-o-sý troj-roz-měr-ný troj-řad. -u m. troj‫־‬řa‫־‬dý i třířadý i troj­ směnný i třísměnný troj-spře-ží i tříspřeží stř. troj-stěn-ný troj-stěž-ník, -u m. troj-stran-ný i třístranný troj-sytný troj-ú-hel-ník, -u i -a m. troj-zu-bec, -bce m. troj-zvuk, -u m. tro-lej, -e m. i ž. tro-lej-bus, -su m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬.

-sy trom-bon [-on i -ón] i trom­ bón, -u m. trom-bo-nis-ta [-ny-], -y m. trom-bó-za i trombosa, -y ž. tro-pic-ký tro-pi-ko stř. tro-pis-mus [-zm-|, -ismu i tropizmus, -izmu m. tro-py [-ro- i -ró-J, -ů m. pomn.

(tropické' pásmo) tro-seč-ník, -am., trosečnice ž. x tros-ka z., Trosky (hrad) troš-ka z. troš-ku přísl. trou-ba. -y z., mn. 2. trub *bel, trou -e m. i ž■, mn. 7.

-i i -emi

třepat

427 trou-bit. rozk. trub troud, -u m. trouch-ni-vět, 3. mn. trouchni­

vějí i trouchniví trou-sit, rozk. trus; přič, troušen pík, *ltr as -a m. trp-ce, 2. st. trpčeji trpě-livý trpět, 3. mn. trpí trpi-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i trp-ký, 2. st. trpčí i trpčejší trp-ný trs, -u m., mn. 1., 4., 7. -y tru-bač, -e m. trubač-ský mn. -čští tru-ba-dúr, -a m. tru-bec, -bce m.; trubčí *ka tru-bič i., jedn. 36 ‫״‬. -čce trub-ka í trub-ní (např. tvarovka) truc, -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. trucy ► pozn. u dotazník trud-no-my-sl-ný tru-do-vi-tý truh-la, -y ž. truh-lárna. -y t truh-lář, -e m. truch-lit trumf, -u m. trumfovat trum-pe-ta ž. trum-pe-tis-ta [-ty-], -y m. trůn, -u m. trů-nit trůn-ní trup, -u m. trus, -u m. trus-ka-vec, -vce m. trust [tra-] i trast, -u m.

trval-ka z. trva-lý trvanli-vý trych‫־‬týř, -e m. trylek. -Iku m. tryl-ko-vat tryp-sin [-si- i -sí-], -u m. trysk, -u m. trys-ka z. trysk-nout. přič, tryskl i trysk-

nul trý-zel. -e m. trý-zeň, -zně ž. tryz-na z. trýz-ni-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i trž-ba -y ž. tr-žiš’tě, -iště stř., mn. 2. -išt tr-žišt-ní *ní trž (k trh) trž-ni-ce z. *ný trž (např. rána) *seň, třá -sně ž. třas-ka-vi-na z třas-ka-vý třas-la-vý třás-ni-tý třás-ňo-vý třa-so řit-ka í třást (se), 1. j. třesu (se); rozk.

třes (se); přič, třásl (se), třesen tře-ba, třebas přísl. i část,

i spojka tře-ba-že spojka Tře-bíč, -e í; třebíčský, mn.

-čští třen, -ně m. tře-no-vý zub *pat, tře /. j. třepu i třepám; rozk.

třep i třepej

428

třepení tře-pe-ní třepetat i třepotat (se) třes, -u m. třesk, -u m. třesk-nout. přič, třeskl i třesk-

nul třeskutý tře-šeň, -šněž. (strom) třeš-ně z. (plod; strom) třeš-tit, rozk. třešti i třešť, třeště­

te i třešťte tře-ti-ho-ry, -hor z. pomn. tře-zal-ka ž. tři, 2. tří i třech, 3. třem, 4. tři, 6.

třech, 7. třemi; tři procenta, 3 % ► pozn. u dva ► pozn. u procento Tří krá lů. na Tři krále (svátek) tři-a-půl i tři a půl tři-apůlkrát tří-bit, rozk. třib; podst. jm. tříbe­

ní třicaterý *cát-ník, tři -a m.; třicátnice ž. tři-cet, třiceti i třicíti třice-ti-den-ní třice-ti-le-tý i třicítiletý třice-tistup-ňo-vý i třicítistupňový, 30stupňový ► pozn. u procento třice-ti‘*v sý ti íco tří-čtvr-teč-ní třičtvr-tě‫־‬ho‫־‬di‫־‬no‫־‬vý i třičtvrtihodinový tří-čtvrt-ní tří-da ž; jedn. 7. třídou, mn. 2.

tříd atd.; třída Krále Jiřího, tří­ da Pod Lipami. Nádražní třída, Husova třída

► pozn. u Elysejská pole třídenní tří-dicí (např. stroj) tří-dí-cí (kdo nebo co třídí) tří-dič, -e m. (stroj) třhdič‫־‬ka ž., jedn. 3., 6. -čce

(stroj) tří-dír-na, -y ž. tří-dit. rozk. třiď; přič, tříděn tří-krá-lo-vý ► pozn. u středa tři-krát, 3krát tří-le-tý, 3/eíý tří-mat, podst. jm. třímání tříměsíční tři-náct tři-nác-te-rý tří-no-hý třípatrový tří-procent-ní, 3procentní, 3% ► pozn. u procento tří-řád-ko-vý tří-sel-ný (např. kýla) tří-set-le-tý i třistaletý třís-ka i tříšťka ž., mn. 2. třísek

i tří štěk třís *k at, podst. jm. třískání třísk-nout, přič, třískl i třísknul třís-lo stř. třís-nit tři sta le tý i třísetletý tří-svaz-ko-vý tříšť, -tě ž. tříš-tit, rozk. tříšti i tříšť, tříštěte

i třišťte třít, l. j. třu, 3. mn. třou; rozk. tři;

přič, třel, třen tří-ti-sící tří-tý-den-ní

tvrdnout

429 třmen, -u m. třmínek, -nku m. třpyt, -u m. třpyt-ka z. třti-na ž. tu-ber-ku-ló-za i tuberkulosa. -y ž tu-bus. -su m., mn. 1., 4., 7. -sy ► pozn. u tetanus tu-cet. -ctu m. tuc-to‫׳‬vý tuč-ňák. -a m.; tučňáčí tuč-nět, 3. mn. tučněji i tuční tu-díž spojka tuhle přísl. tuh-nout, přič, tuhl tu-hý, 2. st. tužší ťu-hýk, -a m. túje z. ťuknout. přič, ťukl i ťuknul tu-lác-ký tudák. -a m.; tulačka ž. tu-leň. -ně m.; tulení tum-ba. -y ž. tu-mor, -u m. tůň. -ně i tůně z. tu-ňák, -am., tuňáci tu-nel. -u m., mn. 1., 4., 7. -y tun-d-ra z. tu-ni-ka [-ny-] ž. tu-pit. 3. mn. tupí (činit něco tu­

pým; hanit) tu-po-úh-lý tur, -a m.; tuří tú-ra ž. turban, -u m. turbína z. turbíno-vý turbo-aíterná-tor. -u m.

turbodynamo stř. tur-bo-ge-ne-rá-tor, -u m. tur-bokom-presor [-sor],

-u m. *lturbo v ontu ý turbu-len-ce z. turbu-lent-ní tu-reč-ti-na ž. tu-ris-mus [-zm-], -ismu i tu­ rizmus, -izmu m. tU'ris-ta, -y m. *riS ‘tic tu *ký [ ty ] turnaj, -e m. turné stř. neskl. turniket [ ny ], -u m. turnus, -su m., mn. 4., 7. -sy tU'řín, -u m. tuš, -e m. (fanfára) tuš, -e z. (barva) tu-šit. podst. jm. tušení tu-ze přísl. *ba, tuž -y z. žií tu *c (např. prostředek) tu«žící (kdo nebo co tuží) tu-žit (se) tuž-ka ž. tva-ro-slo-ví stř. tva-rů-žek, -žku m. tvá-ře-ní stř. (kovů apod.) tvá-řit se, rozk. tvař se tvářnost, -i ž. tvíd, -u m. tvor, -a m. tvorba, -y ž. tvr-di-cí (např. látka) tvrdící (kdo nebo co tvrdí) tvrdit, přič, tvrzen; podst. jm.

tvrzení tvrd-nout, přič, tvrdl i tvrdnul

430

tvrdošíjný tvr-do-šíj-ný tvr-dý, 2. st. tvrdší tvrz, -e ž. tvůj zájm., m., 2. tvého, 3. tvému,

4. živ. tvého, neživ, tvůj, 6. tvém, 7. tvým; tvá i tvoje ž, 2. tvé i tvojí, 3. tvé i tvojí, 4. tvou i tvoji, 6. tvé i tvojí, 7. tvou i tvojí; tvé i tvoje stř., 2. tvého, 3. tvému, 4. tvé i tvoje, 6. tvém, 7. tvým; mn. m. živ. 1. tvoji i tví, 4. tvoje i tvé, m. ne­ živ. 14 ‫״‬. tvé i tvoje; ž. 1., 4. tvé i tvoje; stř. 14 ‫״‬. tvá i tvoje, 2. tvých, 3. tvým, 6. tvých, 7. tvými; v dopisech bý­ vá Tvůj, Tvá atd. ► pozn. u excelence tvůr-ce, -ce m., jedn. 5. -ce; tvůrkyně z., mn. 2. -yň i -yní ty zájm., 2. tebe (tebe se to netý­ ká, od tebe) i tě (nebojím se tě, to se tě netýká), 3. tobě i ti, 4. tebe i tě, 6. tobě, 7. tebou; v do­ pisech bývá Ty. Tebe, Tobě, Ti atd. ► pozn. u excelence tyč, -e ž. ty-čit (se) tý-den -dne m., jedn. 3., 6. -dni i -dnu, mn. 1., 4. -dny, 2. -dnů atd. tý de ník, -u m. tý-den-ní týd-ně přísl. ty-fo-vý ty-fus. -fu i tyf, -u m.

tyg-lík, -u m. ty‫־‬gr, -a m.; tyg-ři-ce ž.; tyg-ří tykat (říkat někomu ‫״‬ty“) tý-kat se, 3. j. týká se (ale též co

se týče apod.) ty-kev, -kve ž. tyk-tak i tyk tak citosl.; ► i tiktak tyl, -u m. (tkanina) týl, -u m. týl-ní ty-lo-vý (k tyl) tý-lo-vý (k týl) tým, -u m. ty-mi-án i dymián, -u m. tym-pá-ny, -ů m. pomn. typ, -u m. (druh, model apod.) týpí i tepee [týpí] stř. neskl. ty-pický ty-pi-za-ce i typisace [-za-] ž. ty-po-gra-fi-e ž. ty-po-lo-gi-e ž■ ty-po-vat (£ typ) ty-ra-ni-e [-ny-] ž. ty-ra-ni-zo-vat i tyranisovat

[-ny-] tý-rat, podst. jm. týrání tyrkys, -u m., mn. 1., 47 ‫״‬. -y týt, l.j. tyji i tyju, 3. mn. tyjí i ty-

jou; rozk. tyj; přič, tyl; podst. jm. tytí týž i ten-týž, ► tentýž i týž tzn. (to znamená) ► pozn. u aj. tzv. (takzvaný) ► pozn. u aj.

účinek

431

U U předložka s 2. p.; v názvech

ulic: ulice U Hrušky, ulice U Letohrádku královny Anny, ulice U Sparty; v názvech do­ mú, restaurací apod.: U Med­ vídků, U Tří pštrosů U předložka s 6. p. jen před v a v několika ustálených spoje­ ních, jako být u vytržení/u vidéní/u vyjeveni ► pozn. u na u-bě-hat (se), podst. jm. uběhání u-běh-nout, přič, uběhl ú-běž-ni-ce ž. ú-béž-ník, -u m. ú-béž-ný u-bí-jet, 3. mn. ubíjejí i ubíjí u-bi-ka-ce ž. u-bŕrat (se), podst. jm. ubírání *bít, u I. j. ubiji i ubiju, 3. mn.

ubijí i ubijou; rozk. ubij; přič. ubil, ubit; podst. jm. ubití u-blí-žit, rozk. (ne)ubliž u-bo-hý, 2. st. ubožejší u-brá-nit, rozk. ubraň u-brat, 1. j. uberu, 2. j. ubereš, 3. mn. uberou; rozk. uber; přič, ubral, ubrán bit, u *s rou rozk. ubrus; přič. ubroušen *brus, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y u u-být 3. j. ubude i ubyde; rozk. ubud; přič, ubyl; podst. jm. ubytí ú-by-tek, -tku m.

u-bý-vat. podst. jm. ubývání u-cí-tit, rozk. uciť; přič, ucítěn u-cpat. /. j. ucpu; rozk. ucpi,

ucpěte i ucpete; podst. jm. ucpání u-cpá-vat, podst. jm. ucpávání u-ctít, 3. mn. uctí; rozk. ucti, uctěte; přič, uctil, uctěn u-ctí-vat, podst. jm. uctívání ú-cty-hod-ný Ú-čast -i ž■, mn. 1., 4. -i, 3. -em,

6. -ech, 7. -tmi ú-čas-ten-ství stř. ú-čast·nioký Ú-čast-ný; účasten něčeho čed u *n ík, -am , učednice ž. ú-čel, -u m., mn. I., 4., 7. -y u-čeň, učně m.; učnice i učenka ž. u-če-nec, -nce m.; učenkyně

Z, mn. 2. -yň i -yní u-če-ní stř.; České vysoké učeni

technické u-če-nost, -i Z ú-čes, -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y uče-sat, 1. j. učešu i učesám, 3.

mn. učešou i učesají; rozk. učeš i učesej; podst. jm. učesání ú-čet, účtu m. ú-čet-ní m. i Z i přid. jm. ú-čet-nic-ký U-Či-CÍ (např. stroj) U-ČÍ-CÍ (kdo nebo co učí) u-či-liš-tě, -iště, stř, mn. 2. -išť ú-či-nek, -nku m.

432

účinkovat ú-čin-ko-vat kí«cí *jÚ-Čin u m. i ž. i příd. jm. ú-čin-nost, -i ž. ú-čin-ný: účinně u«či-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i uč-ňov-ský ú-čtá-ren-ský ú-čtár-na. -y ž. úd, -u m. u-dá-lost, -i ž. u-dat, /. j. udám; podst. jm. udá­

ní u-dát se, 3. j. udá se; přič, událo

se u-da-ten-ství stř. u-da-vač i udávač, -e m. u-da-vač-ský i udávačský.

mn. -čští u-da-vač-ství i udávačství

stř. u-dá-vat. podst. jm. udávání u-dá-vit ( se), rozk. (ne)udav (se) ú-děl, -u m. ú-dělný ú-der. -u m. ú-děs, -u m. u-dí-let, 3. mn. udílejí i udílí u-dír-na. -y z. u-dit, přič. uzen di>ve u *n ý ú-div-ný ú-do-lí stř. *mác-nit u-do (se) ú-drž-ba. -y z. u-dr-žet (se) u-dr-ži-tel-ný u-dřít (se), l. j. udřu (se), 3. mn.

udřou (se); rozk. (ne)udři (se); přič, udřel (se), udřen

u-du-sit, rozk. udus; přič, udušen u-dý-chat se u-hád-nout, přič, uhádl u-há-jit, rozk, uhaj u-há-nět, 3. mn. uhánějí i uhání u-ha-sí-nat, podst. jm. uhasíná­

ní u-ha-sit, rozk. uhas; přič, uhašen u-has-nout, přič, uhasí u-há-šet, 3. mn. uhášejí i uháší u-hel, uhle z uhlu m., mn. 1., 4.

-e i -y, 7. -i i -y (k topení, na kreslení) ú-hel. úhlu m., mn. 1., 4., 7. -y (v měřictví) ► pozn. u hřeben u-hel-na-tět, 3. mn. uhelnatěji i uhelnatí u-hel-ní-ček, -čka m. (sýkora) ú-hel-ník, -u m. (k úhel) u-hel-ný (k uhel, uhlí); uhelná pánev; Uhelný trh (náměstí) ú-hel-ný (k úhel) u‫־‬her, uhru m. (vyrážka) U-her-ské Hra-diš-tě stř; uherskohradišťský, mn. -šťští u-hla-dit, přič, uhlazen uh-lák. -u m. uh-li-či-tan, -u m. uh-lí-dat, podst. jm. uhlídání uh-lík. -u m. uh-lo-hyd-rát. -u m. úh-lo-měr, -u m. úh-lo-nos-ný (např. sloj) úh lo příč-ka z., jedn. 36 ‫״‬. -čce uh-lo-vo-dík, -u m. uh-lo-vý (k uhel) úh-lo-vý (k úhel)

ujmout

433 u>hnat, 1. j. uženu; rozk. užeň;

přič, uhnal, uhnán u-hníst, l.j. uhnětu; rozk. uhněť; přič, uhnětl, uhněten u«hnít, 3. j. uhnije, 3. mn. uhnijí i uhnijou; rozk. uhnij; přič. uhnil; podst. jm. uhnití u-hní-vat, podst. jm. uhnívání u-hníz-dit se, přič, uhnízděn u‫׳‬hnout, 1. j. uhnu; rozk. uhni; přič, uhnul; podst. jm. uhnutí *ho-dit, přič, uhozen u hout, u *n od přič, uhodl ú-hoř, -e m.; úhoří ► pozn. u sirotek u-ho-řet, 3. mn. uhoří *tit, u-hos rozk. uhosti i uhosť; přič, uhoštěn; podst. jm. uhoštění Ú-hoz, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y u-hra-bat, 1. j. uhrabu; rozk. uhrab i uhrabej u-hra-dit, přič, uhrazen u-hran-či-vý ú-hr‫־‬nem přísl. ú‫־‬hrn‫׳‬nost. -i ž. ú-hm-ný; úhrnně Uh-ry. Uher ž. pomn., 3. -ám, 6.

-ách, 7. -ami (hist.) u-hry-zat. 1. j. uhryžu i uhry-

zám, 3ěmn. uhryžou i uhryžají; rozk. uhryž i uhry zej; přič. uhryzal, uhryzán u-hryz-nout. přič, uhryzl u-hřát se. l.j. uhřeji se i uhřeju se, 3. mn. uhřejí se i uhřejou se; rozk. (ne)uhřej se; přič, uhřál se; uhřát; podst. jm. uhřátí Uh-ři, Uhrů m. mn.

Uh-ří-ně-ves, -vsi i -vse ž.; uh­ říněveský, mn. -ští u-hý-bat (se), 1. j. uhýbám (se);

podst. jm. uhýbání ú-hybný u-chá-zet (se), 3. mn. ucházejí

(se) í uchází (se) se, podst. jm. uchichtávání u-cho stř., mn. ž. 1; 45 ‫״‬. uši, 2. uší, 3. uším, 6. uších, 7. ušima (o tělesném ústrojí, jinak ucha, uch atd.) ú-chop, -u m. u-chrá-nit. rozk. uchraň cit, *tu hvá rozk. uchvať; přič. uchvácen *tel, u-chva-ti -e m., mn. 1. -é, 7. -i u-chý-lit se. rozk. uchyl se ú-chyl-ka ž. u-chy-tit, přič, uchycen ú-chyt-ka ž. u-chyt-nout. přič, uchytí ujet, 1. j. ujedu; rozk. ujed; přič. ujel; podst. jm. ujetí újezd, -u m. ujez-dit, přič, uježděn i ujezděn ují-dat, podst. jm. ujídání ují-mat, podst. jm. ujímání ujíst, 1. j. ujím, 3. mn. ujedí; rozk. ujez; přič, ujedl, ujeden ujis-tit, rozk. ujisti i ujisť, ujistě­ te i ujisťte; přič, ujištěn ujít, 1. j. ujdu; rozk. ujdi, ujděte; přič, ušel, ušla; podst. jm. ujití u jíž-dět, 3. mn. ujíždějí i ujíždí ujmout, 1. j. ujmu; přič, ujmul, cá>vat *tu hich

ujmout se

434

ujmut; podst. jm. ujmutí (při pletenia šití) ujmout se, /. j. ujmu se; přič. ujal se i ujmul se, ujat; podst. jm. ujmutí u-ká jet, 3. mn. ukájejí i ukájí *kap, -u m. u u-káp-nout, přič, ukápl ú-kaz, -u m., mn. 4., 7. -y u-ká-zat, 1. j. ukážu, 3. mn. uká­ žou; rozk. ukaž; podst. jm. uká­ zání u-ka-za-tel, -e m., mn. 1. -e i -é, 7. -i ► pozn. u činitel *ka u-káz ž. u-ka-zo-vá-ček, -čku m. ú-klad. -u m. u-kiá-dač i ukladač, -e m. (stroj) u-klá-dat, podst. jm. ukládání ú-klad-ný u-klá-nět se, 3. mn. uklánějí se

i uklání se u-kli-dit, přič, uklizen u-klí-zet, 3. mn. uklízejí i uklízí;

přič, uklízen Úlon, -u m. *k ú-klo-na ž. ú-klon-mo přísl. úklonný *kol, -u m., mn. ú

4‫״‬

7. -y u-ko-lé-bat i ukolíbat, podst.

jm. ukolébání i ukolíbání ú-kon, -u m. ú-kon-nost, -i ž. úkon-ný Ú-kor, -u m.; na úkor (čeho)

ú-kos, -u m. ú ko-sem přísl. u-kous-nout, přič, ukousl u-kout, 1. j. ukuji i ukuju, 3. mn.

ukují i ukujou; rozk. ukuj; přič. ukul, ukut ú-krad-kem přísl. u-krad-nout, l.j. ukradnu; rozk. ukradni; přič, ukradl, ukraden; podst. jm. ukradení Ukraji-na t; Ukrajinec, -nce m.; ukrajinský u-krást, 1. j. ukradnu; rozk. ukradni; přič, ukradl, ukraden; podst. jm. ukradení u-krá-tit, rozk. ukrať; přič, ukrá­ cen *krok, Ú -u m. ú-krop. -u m. u-krou-tit, rozk. ukruť; přič. ukroucen u-kru-ten-ství stř. u-krut-ník, -am., ukrutnice ž. u-krýt, 1. j. ukryji i ukryju, 3. mn. ukryjí i ukryjou; rozk. ukryj; přič, ukryl, ukryt ú-kryt, -u m. u-krý-vat, podst. jm. ukrývání u-kři-čet (se), 3. mn. ukřičí (se) u-kři-žo-vat u-ku-le-le ž. i neskl. stř. u-kva-pit (se) Úl, -u m., mn. 1., 4., 7. -y u-lé-hat, podst. jm. uléhání u-leh-čit, podst. jm. ulehčení u-leh-nout, přič, ulehl Ú4ek, -u m. u-lek-nout se, přič, ulekl se ú-let, -u m.

umírňovat

435 u-lé-tat i ulítat, podst. jm. ulé-

tání i ulítání u-le-tět, 3. mn. uletí u4étsit, u rozk. utrus; přič.

utroušen u-tr-pení stř. (útrapy, muka) U-tr-pět, 3. mn. utrpí; podst. jm.

utrpění (např. úrazu) ú-tržek -žku m. u-tří-dit, rozk. utřiď; přič, utříděn u-tři-ďo-vat U-třít, 1. j. utřu, 3. mn. utřou;

rozk. utři; přič, utřel, utřen u-tiich-nout, přič, utuchl u-tvá-řet, 3. mn. utvářejí z utváří; přič, utvářen (vytvářet, dávat tvar)

u-tvo-řit, přič, utvořen *tvr u d it, přič, utvrzen; podst.

jm. utvrzení u-tý-rat, podst. jm. utýrání u-vá-děč i uvaděč, -e m. u-vá‫־‬dět, 3. mn. uvádějí i uvádí *nout, u-vad přič, uvadl Ú-val, -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y; Hor-

nomoravský úval 3. mn. uválejí i uválí; přič, uválen u-va-lit, přič, uvalen u-vá-zat, 1. j. uvážu, 3. mn. uvá­ žou; rozk. uvaž; podst. jm. uvá­ zání ú-va-zek, -zku m. u-váz-nout, přič, uvázl u-vá-žit, rozk. uvaž *vá4et, u

*doě u-vě m ‘lý; uvědoměle u-vě-do‫־‬mě-ní stř. u-vě-do-mit (si), rozk. uvědom

(si), uvědomme (si) i uvědoměme (si); přič, uvědoměn i uvě­ domen ú-věr, -u m. u«vést, 1. j. uvedu; rozk. uveď; přič, uvedl, uveden uvít, /. j. uviji i uviju, 3. mn,

uvijí z uvijou; rozk. uvij; přič. uvil, uvit u-ví-tat, podst. jm. uvítání u-vlá-čet, 3. mn. uvláčejí z uvláčí; rozk. uvláčej *vnitř příst, i předl. U

442

úvodí ú-vo-dí stř. ú-vod-ník, -u m. ú-voz, -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y u-vo-zov-ka ž. ú-vrať, -tě z. ú-vra-tí stř. u-vrh-nout, přič. uvrhl,

uvržen u-vyk-nout (si), přič, uvykl (si) u-zá-ko-nit u-za-mknout, přič, uzamkl,

uzamčen i uzamknut u-za-my-kat u-za-rdít se, 3. mn. uzardí se

i uzardějí se; přič, uzarděl se u-zá-vě-ra z. u-za-ví-rat, podst. jm. uzavírání u-zá-vor-ko-vá-ní stř. *za-vřít, u 1. j. uzavřu, 3. mn.

uzavřou; rozk. uzavři;přič, uza­ vřel, uzavřen úz-ce, 2. st. úže i úžeji uz-da z. u-zdra-vit, přič, uzdraven u-zdvih‫׳‬nout, přič, uzdvihl,

uz-lin-ný uz-lo-vá-ní stř. uz-na-lý uz-nat, podst. jm. uznání *způ-so-bit u u-zrát, 3. j. uzraje, 3. mn. uzrají

i uzrajou; rozk. uzraj; přič. uzrál; podst. jm. uzrání ibzřít, 1. j. uzřím, 3. mn. uzří; rozk. uzři; přič, uzřel u-zu-ál-ní i usuální u-zur-pá-tor i usurpátor, -a m. Ú-zus, úzu i usus, usu m. u-zved-nout, přič, uzvedl, uzvednut už příst, i část.; už už i užuž u-žas-lý u-žas-nout, přič, užasl žas ú *n ý ú-že i úžeji příst. u-ží-nat, podst. jm. užínání u-ží-rat (se), podst. jm. užírání u-žít, 1. j. užiji i užiju, 3. mn. uži­

jí i užijou; rozk. užij; přič, užil, užit uzdvižen u-zel, uzlu m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y Ú-žit, 1. j. úžím; rozk. už; podst. jm. úžení (zužovat) u-zem-ně-ní stř. ú‫־‬zem‫־‬ně-tech-nic«ký [ ny-] *ži-tek, -tku m. u u-žit-ko-vý (např. podklad) úem-ní; *z územně *nit, u-zem přič, uzemněn u-ze-náč. -e m., mn. 1. -i i -e u-ze-nář, -e m. úzko příst. úz-ko-ko-lej-ný úz-kost, -i ž. úz-kost-ný úz-ký. 2. st. užší

uit-ný *ž u-ží-vat, podst. jm. užívání žel, *tu i-va -e m., mn. 1. -é, 7. -i u-žov-ka ž■; užovčí u-žrat, 1. j. užeru, 2. j. užereš,

..., 3. mn. užerou; rozk. užer; přič, užral, užrán už-ší, 2. st. k úzký | u-žvý-kat

válet

443

V v, ve předložka; v názvech ulic:

ulice V Nových Bohnicích, V Tůních, ulice Ve Lhotce, Ve Stráni ► pozn. u na vá-bit, rozk. vab i vábi na váb *k ič ž.jedn. 3., 6. -čce vá-ček, -čku m. vačka ž, jedn. 3., 6. -čce vač-natec, -tce m. vad, -u m. (nerost) va-da ž, (chyba) vá-da č. (hádka) vá-de-mé-kum, -ka stř. vaf-le ž; mn. 2. -11 va-ga-bund. -a m. va-ga-bund-ský. mn. -dští va-gant, -a m. va gant-ský, mn. -tští va gí na [ gí ] ž. vág-ní va-gon [ on i -ón] i vagón,

-u m. Váh, -u m.; vážský, mn. -žští vá-ha ž., jedn. 7. váhou i vahou,

mn. 2. vah, 3. váhám i váhám, 6. váhách i vahách, 7. váhami i vahami vá-hat. podst. jm. váhání vá-hy, vah ž■ pomn.; Váhy (sou­ hvězdí zverokruhu) vach-ta ž. vak, -u m. va-kan-ce ž. vak-cí-na ž.

vak-ci-na-ce ž va-ku-o-la, -y ž. va-ku-o-lár-ní va-kuo-me-tr, -u m. va-ku-o-vý va-ku-um, -kua stř. val, -u m., mn. 1., 4., 7. -y (hrad­

ba) vál, -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y va-lach -a m. (pastýř; kůň) *sko Va-laš stř.; Valach, -a m.; valašský, mn. -šští ► pozn. u cikán ka *va-laš ž. (hůl) val-cíř, -e m. vál-cov-na, -y ž. val čík, -u m. vál-čiš-tě, -iště stř, mn. 2. -išť Vald-štejn-ský pa-lác (v Pra­

ze) ► pozn. u Emauzský klášter vá-leč. -e m. (bičikovec) vá-le-ček, -čku m. (zařízení) vá-leč-ka ž., jedn. 3., 6. -čce (rostlina) vá-le-čník, -am., válečnice ž. vá lek -Iku m. va-lem přísl. (rychle) va-len *c e z. vá-len-ky, -nek z. mn. Va4en-týn i Valentin [-tý-],

-am. Va-lé-ri-e i Valerie ž. vá-let, 3. mn. válejí i válí; přič.

válen

valin vadin [-li- i -li-], -u m. va-lit, 3. mn. váli; přič. valen vadi-vý váľka z.; třicetiletá válka, první

světová válka, studená válka ► pozn. u konference vaľník, -u m. vado-ri-za-ce i valorisace ž. vadoun, -u m. vadu-ta z. Vam-berk, -a i -u ni.; vamberský, mn. -rští vam‫־‬pýr, -a m. va-nad, -u m. va-na-di-um [-nady- i -nády-],

-dia siř. van-dal, -a m., mn. 4., 7. -y (niči­

tel); Vandal (příslušník kmene) van-dadis-mus [-zm-], -ismu i vandalizmus, -izmu m. va-nidin [-nyli- i -nylí-J i vanilín, -u m. va-nil-ka [-ny ] ž. Vá-no‫־‬ce, Vánoc ž. pomn., 3.

-ům, 6. -ích, 7. -emi i -i ► pozn. u středa vá-noč-ka ž.Jedn. 3., 6. -čce vá-pe-na-tět, 3. mn. vápenatěji i vápenatí *pe-nec. vá -nce m. vá-pen-ný; vápenně vá>pe‫־‬no-pís‫־‬ko-vý váp-ník, -u m. váp no stř. va-ran. -a m. var-ha-nář, -e m. var-há‫־‬nek, -nku m. var-ha-ník, -a m., varhanice z. var-han-ní

444 var ha ny, varhan ž. pomn. va-ri citosl. va-ri-a-bidi-ta ž. va-ri-a-ce z. rič va a *n í va-rľant, -u m. va-ri-an-ta, -y ž. va-ri-ant-ní va-ri-e-ta z. va-ri-e-té stř. neskl. va-ri-o-vat. 3. j. variuje va-rix, -u m., mn. 4., 7. -y varde, -ete stř., mn. 1., 4. -ata varný Var-ša-va. -y z., varšavský *řák. va -u m. va-řeč-ka í.jedn. 3., 6. -čce va-ří-cí vo-da (vroucí) vas-kudár-ní váš zdjm. m., 7. vaším; vaše z., 2., 3., 6., 7. vaší, 4. vaši; vaše stř., 7. vaším; mn. m. živ. vaši, m. neživ., ž■ i stř. vaše; 2., 6.

vašich, 3. vašim, 7. vašimi; v dopisech bývá Váš. Vaše atd.; Vaše Magnificence/Excelence apod. ► pozn. u excelence vá-šeň, -šně ž. vát, 3. j. věje, 3. mn. vějí i vějou; přič, vál, vát; podst. jm. vání vadedín, -u m. Va ti kán [ ty ], -u m.; vatikán­ ský; Vatikánský městský stát va-t-ra ž. vav-řín, -u m. vaz, -u m., mn. /., 4., 7. -y vá-za. -y z. va-zač, -e m. (zařízení)

vědomí

445 vá-zač-ka ž., jedn. 3., 6. -čce

(stroj, stuha) va-začský, mn. -čští va-zák, -u m. vazal -am., mn. 4., 7. -y vá-zat, 1. j. vážu, 3. mn. vážou; rozk. važ; podst. jm. vázání va-zeb-ní (např. energie) *zeb-ný va (např. orbital) va-ze-lí-na ž. vaz-kost. -i z. vazký (opak sypký) vaz-ní (např. trám) váz-nout, přič, vázl žií vá *c (např. stroj) vá-ží-cí (kdo nebo co váží) vá-žit. rozk. val vá-ži-tel-ný i važitelný váž-ka ž. (hmyz) váž-ní (k váha) váž-ný (např. povaha, hudba) *nout, vběh přič, vběhl vbí-hat, podst. jm. vbíhání vbíjet, 3. mn. vbíjejí i vbíjí vbít, 1. j. vbiji i vbiju, 3. mn. vbi­ jí i vbijou; přič, vbil, vbit vbrz-ku příst. vcel-ku příst, (celkem) vcí-tit se, rozk. vciť se; přič, vcí­ těn včas příst. vče-la, -y z., vče-lí vče-la ř, -e m. vče-lín, -a i -u m. vče-ra příst. vče-rej-šek, -ška m. včet-ně příst, i předl. v dá-li

vdát (se), 1. j. vdám (se); přič.

vdala (se), vdána vdav-ky. -vek ž. pomn. vdechnout, přič,

vdechl,

vdechnut vděk, -u m. vdo lek -Iku m. vdo-va, -y ž. vdov-ský vdých-nout

i vdychnout, přič, vdýchl i vdychl

vdy-cho-vat věc, -i ž., mn. 1., 4. -i, 3. -em, 6.

-ech, 7. -mi več (v co); več doufáš ve-čer, -a m.; večer příst. ve-čer-ník, -u m. ve-če-řet, 3. mn. večeří i večeře-

jí; rozk. večeř ve-čí rek, -rku m. věč‫־‬ný vě-da z. vě-dec, -dce m.; vědkyně ž,

mn. 2. -yň i -yní *ko-fan-tas-tic-ký vě-dec

[-ty-] (např. román) ki-zač rvě-dec *n o-po-pu4a í

(k popularizace vědy) do-tech-nic-ký vě *k ec

[ ny ]

(např. rozvoj) vě-dec-ko-výz-kum-ný (např.

program) ► pozn. u anatomicko-fyziologický vě-dět, I. j. vím, 3. mn. vědí;

rozk. v&7:, přič, věděl; podst. jm. vědění ved-le příst, i předl. vě-do-mí stř.

446

vědomost vě-do-most, -i í vě-domý; vědomě díou ve *c m. i l. i příd. jm. vě-dou-cí (znalý) ve-d-ro, -a stř; vedro příst. vě-d-ro stř. ve-dví i ve dví vé-dy. véd z. mn. (indické literár­

ve-let, 3. mn. velí; rozk. vel vede-trž-ní ve-le-zra-da z. veli-ce přísl. vedicí (např. můstek) vedící (kdo velí) vedičen-stvo stř; Jeho (Vaše)

vě-chet, -chtu m. vej-ce. -e stř., mn. 2. vajec vej-co-vod, -u m. vějič-ka z., jedn. 36 ‫״‬. -čce vějíř, -e m. vejít, 1. j. vejdu; rozk. vejdi, ve­

královské Veličenstvo. Veličen­ stvo (titul) ► pozn. u excelence vedi-kán, -a m. velikáš-ský, mn. -šští Vedi-ko-noce. -noc ž. pomn., 3. -ům, 6. -ích, 7. -emi i -i ► pozn. u středa ve li-ko-noč-ní (např. svátky); Velikonoční pondělí ve-li-ký; Petr Veliký vedín, -u m. vedhtel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i Vel-ká Bri-tá-ni-e [ ny ] ž■; Spojené království Velké Britá­ nie a Severního Irska; Brit, -a m.; britský, mn. -tští vel-ko-bur-žo-az-ní i velko-

jděte; přič, vešel, vešla; podst. jm. vejití

buržoasní vel-ko-důl. velkodolu m., mn. 1.,

ní památky) ve-ge-ta-ce ž. ve-ge-ta-ri-án, -a m. ve-ge-ta-ri-án-ský ve-ge-tár-ní ve-ge-tář-ský ve-ge-ta-tiv-ní [-ty- i -tý ] ve-he-men-ce z. vě-hlas, -u m. ve-hnat. 1. j. vženu; rozk. vleft;

přič, vehnal, vehnán

ve-ka z. vek«tor, -u m. vel bloud, -am.; velbloudí *bit vede vedeb-ný vede-dído stř. vede‫־‬ho‫־‬ry, velehor ž. pomn. Ve‫־‬le‫־‬hrad, -u m.; velehrad­ ský, mn. -dští *těr, vedeješ -a m. Vedeslavín, -a m.; veleslavínský

4., 7. -y velkokapa-cit-ní vel-ko-ka-pi-tál, -u m. vel-ko-kní-žec-tví stř. vel-kode-pý vel-ko-měs-to stř. vel-ko-měst-ský, mn, -stští velkomy-slný vel-ko-ob-chod, -u m. vel-ko-od-bě-ra-tel, -e m., mn.

1. -é, 7. -i vel-ko-pro-dej-na, -y z.

Veronika

447 veľko-ry-sý vel-ko-sta-tek, -tku m. vel-ko-vý-krm-na, -y í veľko-vý-ro-ba, -y í veľko‫־‬zm‫־‬ný veľký; Velký vůz (souhvězdí);

Velká Morava, Velké Antily [-ty-]; Velká pardubická steeplechase [stýplěejs] ► pozn. u pánev ► pozn. u království ► pozn. u hra veľmi příst. veľmis>tr, -a m. vebmist-ry-ně z., mn. 2. -yň i -yní veľmoc, -i í, mn. I., 4. -i, 3. -em i -ím, 6. -ech i -ích, 7. -emi vel-mo-cen-ský ve-lo-ci-ped [-pe- i -pé-], -u m. ve-lo-drom. -u m. veľry-ba. -y 1; velrybí velš-tľna i welština [velší

vejlš-] ž

vel-te-ro-vá váha Veľtru-sy, -trus m. pomn., 3. -ům, 6. -ích i -ech, 7. -y; veltruský, mn. -ští vel-vy-sla-nec, -nce m.; velvyslankyně z., mn. 2. -yň i -yní vel-vy-sla-nec-tví stř.; Velvy­

slanectví Francouzské republi­ ky v (Praze) ► pozn. u ministerstvo ve-me-ník, -u m. *no, ve-me -a i -e stř. ven příst. věn-co-vý věn-či-tý

vě-nec, -nce m. Ve-ne-zu-e-la, -y í; Venezuelec, -Ice i Venezuelan, -am., venezuelský ven-ku příst. věn-ný (k věno) vě-no stř. vě-no-vat, podst. jm. věnování ven-til [-ty-], -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬.

-y ven-ti-la-ce [ ty-] i. venuše z. (krásná žena); Venu­

še (bohyně; planeta); Věstonická venuše (soška) ► pozn. u děd ve-pro-střed i vprostřed pří­ sl. i předl. ve-pře-du i vpředu příst. ; vep-řín. -a i -u m. ve-psat 1. j. vepíšu, vpíšu i ve­ píši, vpíši, 3. mn. vepíšou, vepí­ ší i vpíšou, vpíší; mzk. vepiš i vpiš; přič, vepsal, vepsán ve-psí i ve psí (být) ver-bál-ní verbum, -pa stř. verdikt [-dy-], -u m. Vergi-li-us [-gí-], -liam. ve-ri-fi-ko-vat vermut, -u m. vernľsáž [-nys-], -e z. Verne [vern], -na m.; vernovský iverneovský ► pozn. u Balzac vernov-ka i verneovka ž. věrný vě‫־‬ro-hod‫־‬ný vě‫־‬ro4om‫־‬ný; věrolomně Ve-ro-ni-ka [-ny-] z.

448

věrouka vě-ro-u-ka ž. vě-ro-zvěst, -a m. Ver-sailles [-saj] ž. neskl. i ž.

pomn., 2. -llí, 3. -llím, 6. -llích, 7. -llemi; versailleský [versajský]; versailleský mír ver-so-lo-gi-e ž. versus [-zus] předl, s 1. p. (sport, proti) verš, -e m. věr-tel, -e m., mn. 7. -i ver-ti-kál [-ty-], -u m. ver-ti-ká-la [ ty ], -y l. vě-ru část. ver-va, -y z. verv-ní 'ver-zá-la i versála. -y z. veX-zál-ní i versální ven^a-til-ní i versatilní [ ty-] ver-zerverse ž ve-řej. -e í^křídlo dveří) ve-řeje -í í^pomn. (zárubeň;

dveřní závěs) vě-ří-cí m. i ž. i příd. jm. *řit vě vě-ři-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i ves, vsi z., mn. 1., 4. vsi, 3. vsím,

6. vsích, 7. všemi vě-sit. rozk. věs; přič, věšen ve-skr-ze. veskrz přísl. ve-směs přísl. *mír, ves -u m. ves-na ž. (jaro); Vesna (bohyně) *spod, ve vespodu přísl.

i předl. ve-spo-lek přísl. ve-spohný vést, 1. j. vedu; rozk. veď; přič.

vedl, veden

Vest-fál-sko stř., vestfálský;

vestfálský mír [-ty-], -u m., mn. 14 ‫״‬., 7.-y věst-ník, -u m. ve-sto-je i vstoje i stoje přísl. Ve-suv [-ZU-], -u m.; vesuvský veš, vši ž., mn. 1., 4. vši, 2. vší, 3. vším, 6. vších, 7. vešmi vě-šet. 3. mn. věšejí i věší; rozk. věšej věšt-ba, -y z., mn. 2. -teb tiul ves *b

věš-teb-ný věš-tec, -tce m.; věštkyně z·,

mn. 2. -yň i -yní věš-tě-ní stř. věš-tír-na, -y ž. věš-tit i věstit, 3. mn. věští

i věstí; přič, věštěn ve-ta přísl. vě-ta z. ve te rán, -a m. ve-te-ri-nář, -e m. *teš, ve -e ž. ve-teš-nic-tví stř. ve-teš-ník, -am , vetešnice z. vě-tev. -tve z. vet-chý, 2. st. vetšejší ve-tkat, podst. jm. vetkání ve-tknout, přič, vetkl i vetknul,

vetknut ve-to stř. vě-to-sled, -u m. ve-to>vat vě-t-rák, -u m. vět-rat vě-tr-ník, -u m. vě‫־‬t‫־‬ro4am, -u m., mn. 1., 4., 7.

-y

vida

449 vě-t-roň -ně m. vě-t-ro-plach, -a m.; větroplaška ž. ► pozn. u sirotek vě-t-rov-ka z. ve‫־‬tře«lec, -Ice m.; vetřelkyně

ž; mn. 2. -yň i -yní vě-t-řík, -u m. ve-třít, 1. j. vetřu, 3. mn. vetřou;

rozk. vetři; přič, vetřel, vetřen vě-t-řit vět-ší vět-ši-nou přísl. vět-vit se, podst. jm. větvení vět-vo-ví stř. ve-ver-ka t; veverčí i veveří ve·vnitř přísl. (uvnitř) vé-vo-da, -y m.; vévodkyně ž.,

mn. 2. -yň i -yní vé-vod-ský, mn. -dští ve-zdejší ve-zdít, 1. j. vezdím, 3. mn. vez-

dí; rozk. vezdi; přič, vezdil, vezděn vě-zeň, -zně m.; vězenkyně z., mn. 2. -yň i -yní vě-zet, 3. mn. vězí; rozk. věz vezír, -a m. věz-ni-ce ž. věz-nit věz-ni-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i vézt, 1. j. vezu; rozk. vez; přič.

vezl, vezen věž, -e z.; např. týnská, svatovít­

ská věž, Mostecká věž, Staro­ městská mostecká věž, Novo­ městská věž (v Praze); Černá věž (v Klatovech) ► pozn. u Emauzský klášter

věž *n í žýo vě *tv i vě-žo-vý vhá-nět, 3. mn. vhánějí i vhání vhled, -u m. vhod, -u m. vhod přísl.; být, přijít vhod

apod. vho-dit. přič, vhozen vhoz, -u m., mn. 4., 7. -y vhrnout (se), pne. vrhnul (se) vchá-zet, 3. mn. vcházejí i vchá­

zí vchod, -u m. vchrst-nout,

přič,

vchrstl

i vchrstnul vi-a-dukt, -u m. vi b ra-ce ž. vi-b-ro-vat vi-ce- (viceadmirál, viceprezi­

dent. vicekancléř atd.') vi-ce, víc přísl. vícečlen-ný ví-ce-fá-zo-vý ví-ce-krát, víckrát ví-ce^mé^ně i více

(v podstatě, zhruba) ví-ce-ná-sob-ný ví-ce-ra-men-ný ví-ce-slov-ný ví-ce-směn-ný ví-ce-stran-ný ví-ce-stup-ňo-vý ví-ce-ú-če-lo-vý ví-ce-znač-ný víč-ko stř. vid, -u ni. viď, viď-te citosl. vi-da citosl.

méně

450

vídat ví-dat (k vidět), podst. jm. vídání Ví-deň, -dně z.; vídeňský, mn.

-líští vi-dě-ná. -é í; na viděnou vi-dě-ní stř. vi-de-o stř. vi-deoka-ze-ta ž. vi-de-o-re-kor-dér, -u m. vi-dět. 1. j. vidím, 3. mn. vidí;

rozk. viz; přič, viděl, viděn vi-di-na í vi-dde, -lí ž. pomn. vi-ddi-ce ž. vi-ddič-ka ž.,jedn. 36 ‫״‬. -čce vi-do-mý (vidoucí); vidomě vi-do-vat Vietnam, -u m.; Vietnamec, -mce m.; vietnamský viet-nam«šti‫־‬na z. *e vi-gidi [-gí-J ž; mn. 2. -lií vig-vam, -u m. Vi-hordat, -u m.; vihorlatský

mn. -tští vích, -u m. vi-chr, -u m. vi-chr-ný vi-chři-ce ž. vi-jó, vijé citosl. vi-kář, -e m. ví-kend, -u m. vi-kev, -kve z. vi-king, -a m. Vi-kin-go-vé, -gů m. mn. (Nor­

man!) ► pozn. u cikán vi-kin-ský (např. člun) vikdat vi-komt, -a m. vik-to-ri-e z., mn. 2. -rií (rostlina)

vi-kýř. -e m. vida, -y z. (dům); vila Na Vyhlíd­

ce apod. vida, -y ž■, mn. 2. vil (pohádková

bytost) vidin, -u m. (dřevina) vil-ný Vim-perk, -a i -u m.; vimperský, mn. -rští vi-na ž. vi-nár-na, -y ž■; Mázlova vinár­

na, vinárna Dubrovnik, vinárna U Tří bílých beránků, vinárna U Fausta ► pozn. u Pyreneje ► pozn. u družstvo vin-cent-ka z. (minerální voda) *nek, ví -nku m. vi-nen, vin-na, vin-no; vinni POZNÁMKA Psaní zdvojených souhlásek vinen, vinna, vinno, vinni; povi­ nen, povinna, povinni; vinný

(přídavné jméno k podstatným jménům vino i vina; ranní (zprá­ vy), ale raní mě z tebe mrtvice; kamenný (most), ale kamení (podstatné jméno, 3. os. slovesa); rané (baroko, zelenina, brambo­ ry); ramenní, imunní, spontánní apod. vi-ně-ta z. vi-ni-ce ž. (vinohrad) vi-nič-ní *nič-ný vi (např. právo) vi-ník, -ani., vinice z. vin-kuda-ce í vin‫־‬ný (vinen)

451 ► pozn. u vinen vin-ný (k víno) ví-no stř, mn. 2. vín ‫ ־‬vi-no-bra-ní stř. *hrad. vi-no -u m.; Vinohrady

m. pomn. (název městské' čtvr­ ti) ► pozn. u obyvatel ► pozn. u sídliště vi-no-ro-dý i vínorodý vbnou předl. *nout, vi přič, vinul, vinut vi-nyl, -u m. vi-o-la, -y ž. vi-o lis-ta. -y m. vi-ol ka ž. vi-o-lon cel-lis ta [-čelista], -y m. vi-o-lon-ceblo [-čelo] stř. vir, -ru i virus, -rusu m., mn. !., 4., 7. viry i virusy ► pozn. u tetanus vír, -u m. (na vodě) vbra ž.,jedn. 7. vírou, mn. 2. věr, 3. vírám atd. Vir-gi-ni-e [-džíny- i -giny-] í; virginský vi-ro-lo-gi-e ž. vi-ro-vý (např. onemocnění) *za, vbró -y ž. vbróz-ní vir-tu-ábní virtuos [-os i -ós], -sa [-za] m.,

mn. 4., 7. -sy i virtuosita [ zi-] z. vir-žin-ko stř. i viržinka ž. vbřit, rozk. viř vis, -u m., mn. 1., 4., 7. -y zbta *o virtu

Vizovice vbset, 3. mn. visí; rozk. vis viska l. i whisky [visky] neskl. vís-ka ž. vís-kat (ve vlasech) viskó-za / viskosa, -y ž. vis-ko-zi-ta i viskosita ž. Vis-la, -y ž■; viselský vi-su-tý (visící); jiné je vysutý

(vysunutý) vbšeň, -Sně ž. (strom) viš-ně z. (plod) viš-ňov-ka ž. vít, 1. j. viji i viju, 3. mn. vijí i vi-

jou; rozk. vij; přič, vil, vit (na­ př. věnec) vbta-lbta z. vbtábní vi ta min [ mi- i -mí ] i vita­ mín, -u m. vbtat, podst. jm. vítání vbtěz. -e m., mn. 7. -i; vítězka

z. ví-tě-zo-slav-ný Ví-těz-slav, -a m. vbtěz-ství stř. ví-tr, větru m. vit-ráž, -e z. vit-rbna z. *rbum, vbvá -ria stř, mn. 2. -rií,

7. -rii vi-vat citosl. vi-vi-sek-ce z. viz (k vidět) vbzáž, -e ž. vbze ž. Vi zi-gó-ti, -ů m. mn. ► pozn. u cikán vbzbta i visita z. Vbzo-vbce, -ic z. pomn., 3. -ím

452

vizuální i -ům, 6. -ích, 7. -emi; vizovic­ ký, mn. -čti *ál-ní vi-zu i visuální ví-zum i visum, -za stř. víž-ka í (k věž) vjedno přísl. (v jeden celek) vjem, -u m. vjet, 1. j. vjedu; rozk. vjed; přič. vjel; podst. jm. vjetí vjezd, -u m. vjíž-dět, 3. mn. vjíždějí i vjíždí vklad, -u m. vklá-dat. podst. jm. vkládání vkla-da-tel, -e m., mn. 1. -é, 7.-i vklad-ní vkladný vkla-dový vkle-če i kleče přísl. vkles-lý vklí-nit, rozk. vkliň vklouz-nout, přič, vklouzl vkrást se, 1. j. vkradu se; rozk.

vkraď se; přič, vkradl se vkus, -u m. vlá-čet, 3. mn. vláčejí i vláčí;

rozk. vláčej vlá'čit, rozk. vláč vláč-ný vlá-da ž; Úřad vlády České re­

publiky ► pozn. u ministerstvo vla-dař, -e m.; vladařka ž. vlád-ce. -ce m., jedn. 5. -ce; vládkyně í, mn. 2. -yň i -yní vla-di-slav-ský (např. sloh); Vladislavský sál (na Pražske'm hradě) vlád-ní

vlád-nout. přič, vládl; podst. jm.

vládnutí vlá-dy *c hti-vý vla-dy-ka. -y m. vlá-ha ž., jedn. 7. vláhou klá-va, vlaj *s o -y ž., jedn. 7.

vlajkoslávou vlá-kat, podst. jm. vlákání *ný vlá-ken vlák ni-na ž. vlákni-no-vý vlak-ve-dou-cí, -ho m. Vlámsko stř; Vlám, -a m.; vlámský vlas, -u m., mn. 1., 4., 7. -y vla-sec. -sce m. vlá-seč-ni-ce ž. vlás-nič-ka ž.,jedn. 36 ‫״‬. -čce vlast, -i ž; mn. 14 ‫״‬. -i, 3. -ern, 6.

-ech, 7. -stmi vlas-ti-vě-da ž. vlas-ti-zra-da ž. vlas-ti-zrád-ce, -ce m., jedn. 5.

-ce vlast-ník, -am.; vlastnice ž. Vla šim -i i -ě ž■; vlašimský vlaš-ský (např. ořech), mn.

vlašští; Vlašský dvůr (v Kutne' Hoře) vlaš‫־‬to‫־‬vič‫־‬ník, -u m. vlaš-tov-ka ž.; vlaštovčí vlát, 3. j. vlaje, 3. mn. vlají i vlajou; rozk. vlaj; přič, vlál; podst. jm. vláni vhčák, -a m. vlé-ci i vléct, 1. j. vleču, 3. mn. vlečou; rozk. vleč; přič, vlekl, vlečen vleč-ka ž., jedn. 3., 6. -čce

453 vlek, -u m. vlék nout přič, vlékl vlé-tat i vlítat, podst. jm. vlétá-

ní i vlítání vlét-nout i vlítnout, přič, vlétl,

vlétnul i vlítl, vlítnul vlé-vat i vlívat, podst. jm. vlé­

vání i vlívání vle-vo příst. vlé-zat i vlízat. podst. jm. vlé-

zání i vlízání vlézt, I. j. vlezu; rozk. vlez; přič.

vlezl; podst. jm. vlezení vlemrs it, přič, vymrštěn vy-mrz-lý vy-mřít, 1. j. vymřu, 3. mn. vy­

mřou; rozk. vymři; přič, vy­ mřel vy-mstít se. 3. mn. vymstí se; rozk. vymsti se; přič, vymstil se, vymstěn vý-myk, -u m. vý-my-sl. -u m., mn. 1., 47 ‫״‬. -y vy-mys‫־‬lit i vymyslet, 3. mn. vymyslí i vymýšlejí; rozk. vy. mysli; přič, vymyslil i vymys­ lel, vymyšlen vy‫־‬mýš‫־‬let, 3. mn. vymýšlejí i vymýšlí; přič, vymýšlen vy-mýt. l.j. vymyji i vymyju, 3. mn. vymyjí i vymyjou; rozk. vymyj; přič, vymyl, vymyt vy-mý-tit. rozk. vymyt; přič, vy­ mýcen vy-mý-vat, podst. jm. vymývání vy-mrz-nout, přič, vymrzl i vymrznul vy-na-hra-dit, přič, vynahrazen vy‫־‬na‫־‬chá-zet (se), 3. mn. vynacházejí (se) i vynachází (se) vy-na-jít. 1. j. vynajdu; rozk. vy­ najdi, vynajděte; přič, vynašel, vynašla; podst. jm. vynajití *klá-dat, vy-na podst. jm. vyna­ kládání vy‫־‬ná‫־‬lez, -u m., mn. 1., 47 ‫״‬. -y vy-na-lé-zat. podst. jm. vynalé­ zání vy-ná-lez-ce, -ce m., jedn. 5. -ce; vynálezkyně ž, mn. 2. -yň i -yní

vypéci vyná-lezec-ký i vynálezcovský vy-na‫־‬lézt. 1. j. vynaleznu; rozk.

vynalezni; přič, ■vynalezl, vyna­ lezen vy-ná-šet, 3. mn. vynášejí i vy­ náší vý-ňa-tek, -tku m. vy-ne-chat, rozk. vynech i vyne­ chej vy-nést. 1. j. vynesu; rozk. vy­ nes; přič, vynesl, vynesen *nik-nout, vy přič, vynikl vý-nos, -u m., mn. 4., 7. -y vy-no‫־‬sit. rozk. vynos; přič, vy­ nošen vy-nu-tit. přič. vynucen vy-ob-ra-zit, rozk. vyobraz; přič. vyobrazen vy-o-rat, 1. j. vyořu i vyorám, 2. j. vyořeš i vyoráš, ..., 3. mn. vyořou i vyorají; rozk. vyorej vy-pá-čit, rozk. vypáč vý-pad, -u m. vy-pad-nout, přič, vypadl; podst. jm. vypadnutí *pá-lit. vy rozk. vypal vý-par -u m. vy-pá-rat, 1. j. vypářu i vypárám, 3. mn. vypářou i vypárají; rozk. vy párej; podst. jm. vypárání vy-pást. 1. j. vypasu; rozk. vy­ pas; přič, vypásl, vypasen vy-pát-rat, podst. jm. vypátrá­ ní vy-pé-ci i vypéct, 1. j: vypeču, 3. mn. vypečou; rozk. vypeč; přič, vypekl, vypečen

vypékat vy-pékat i vypíkat. podst. jm.

vypékání i vypíkání vý-pěs-tek, -stku m. vy-pě-tí stř. vy-pí-chat, podst. jm. vypíchání vy-pích-nout, přič, vypíchl i vy­ píchnul vy-pi-cho-vat vy-pí-jet, 3. mn. vypíjejí i vypíjí vy-pí-nat, podst. jm. vypínání vy-pí-rat, podst. jm. vypírání výpis -u m., mn. 1., 4., 7. -y vý-pi-sek, -sku m. vy-pís-kat, podst. jm. vypískání vy-písk-nout, přič, vypískl i vy­

písknul vy-písko-vat (vysypatpískem) vy-pi-so-vat vy-pít, 1. j. vypiji z vypijú, 3. mn.

vypijí i vypijou; rozk. vypij; přič, vypil, vypit; podst. jm. vy­ pití vy-plá-cet, 3. mn. vyplácejí i vy­ plácí; přič, vyplácen *plách-nout, vy přič, vypláchl, vypláchnut vy-pla-tit, přič, vyplacen vý-plat-ní (např. listina) vy-pla-zit, rozk. vyplaz; přič, vy­ plazen *nout, vy-pláz přič, vyplázl, vy­ plazen i vypláznut vy-plést /. j. vypletu; rozk. vy­ pleť; přič, vypletl, vypleten vy-plé-tat i vyplítat, podst. jm. vyplétání i vyplítání vy-plísnit vy-plít, 1. j. vypleji i vyplejú, 3.

mn. vypleji i vyplejou; rozk. vy-

466 plej; přič, vyplel, vyplet (zbavit plevele) vy-plít, 1. j. vypliji i vypliju, 3. mn. vyplijí i vyplijou; rozk. vy­ plij; přič, vyplil; podst. jm. vy­ plití (vypliv-nout) vy-pliv-nout, přič, vyplivl vy-plí-žit se, rozk. vypliž se vý-plň, -něž vý-pl-něk, -ňku m. vy-plout. 1. j. vypluji i vypluju, 3. mn. vyplují z vyplujou; rozk. vypluj; přič, vyplul; podst. jm. vyplutí vy-plýt-vat, podst. jm. vyplýtvání vy-plý-vat, podst. jm. vyplývání *pnout, vy 1. j. vypnu; rozk. vy­ pni, vypněte; přič, vypnul z vy­ pjal, vypnut z vypjat; podst. jm. vypnutí (např. proudu) z vypětí (např. sil) vý-po-čet, -čtu m. vý-po-čet-ní (např. středisko) vy-po-číst, 1. j. vypočtu; rozk. vypočti, vypočtěte; přič, vypo­ četl, vypočetla i vypočtla, vy­ počten vy-po-čí-tat, podst. jm. vypočí­ tání vy-po-či-ta-tel-ný i vypočíta­ telný vy-pomá-hat, podst. jm. vypo­

máhání vý-po-moc, -i ž, mn. 14 ‫״‬. -i 3.

-em i -ím, 6. -ech i -ích, 7. -emi vy-po-mo-ci i vypomoct, 1. j.

vypomohu z vypomůžu, 2. j. vy pomůžeš, 3. mn. vypo­

výrobek

467 mohou i vypomůžou; rozk. vypomoz; přič, vypomohl, vypomoženo vy-po-řá-dat se, podst. jm. vy­ pořádání vy-po-tit, přič, vypocen vy-pou-lit, rozk. vypoulí i vypul *pouš>tět, vy 3. mn. vypouštějí i vypouští vý-po-věď. -di ž., mn. 1., 4. -di, 3. -dím, 6. -dích, 7. -dmi i -dmi vy-po-vě-dět, 1. j. vypovím, 3. mn. vypovědí; rozk. vypověz; přič, vypověděl, vypověděn i vypovězen; podst. jm. vypo­ vědění i vypovězení vy-po-ví-dat, podst. jm. vypoví­ dání vy-prah-nout, přič, vyprahl vy-prás-kat, podst. jm. vyprás­ kání *šit, vy>prá rozk. vypraš vy-prat, 1. j. vyperu, 2. j. vype­ reš, ..., 3. mn. vyperou; rozk. vyper; přič, vypral, vyprán; podst. jm. vyprání vy-prá-věč i vypravěč, -e m. vy-prá-věč-ský i vypravěč­ ský, mn. -čští vy-prá-vět, 3. mn. vyprávějí i vypráví vy-pra-vit, 3. mn. vypraví vý-prav-ní (např. budova) vý-prav-ný (např. divadelní hra) vy-prázd-nit, přič, vyprázdněn vy‫־‬pro‫־‬sit, rozk. vypros; přič. vyprošen *tit, vy-pros rozk. vyprosti i vy­ prosí; přič, vyproštěn

vy-pro-vá-zet, 3. mn. vyprová­

zejí i vyprovází; přič, vyprová­ zen vy-pro-vo-dit, přič, vyprovozen vy-prsk-nout, přič, vyprskl i vyprsknul vy-pr-šet, 3. mn. vyprší vy-prýš-tit vy-přáh-nout, přič, vypřáhl, vy-

přažen vy-psat, 1. j. vypíšu i vypíši, 3.

mn. vypíšou i vypíší; rozk. vy­ piš; přič, vypsal, vypsán; podst. jm. vypsání vy-ptat se, podst. jm. vyptání vy-ptá-vat se, podst. jm. vyptá­ vání vy-pu-dit, přič, vypuzen vy-půj-čit, rozk. vypůjč vý-půjč-ka ž; jedn. 36 ‫״‬. -čce vy-půj-čo-va-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i vy-puk-lý (např. úhel) vý-pust. -i z. vy‫־‬pus‫־‬tit, rozk. vypusť; přič. vypuštěn výr, -a m. (pták) vy-rá-bět, 3. mn. vyrábějí i vyrá­ bí vý‫״‬raz, -u m., mn. 17 ,.4 ‫״‬. -y vy-ra-zit, rozk. vyraz; přič, vyra­ žen vý-ra-zi-vo stř. vy-rá-žet, 3. mn. vyrážejí i vyrá­ ží; přič, vyrážen vy-ráž-ka z. (onemocnění kůže) vý-raž-ka z. (mouka) vý-rob-ce, -ce m., jedn. 5. -ce vý-ro-bek, -bku m.

výrobně-technický [ ny ] (např. program) vý-ro-čí stř. vý-ron, -u m. vý-rostek, -stká m. (chlapec) vy-rovnat, podst. jm. vyrovnání vy-ro-zu-mě-ní stř. vy-ro-zu-mět, 1. j. vyrozumím, 3. mn. vyrozumějí i vyrozumí; rozk. vyrozuměj, vyrozumějte; přič, vyrozuměl, vyrozuměn vy-ro-zu-mí-vat, podst. jm. vy­ rozumívání vy-ru-bat. 1. j. vyrubám i výru­ bu; rozk. vyrubej vy-růst, 1. j. vyrostu; rozk. vy­ rosť; přič, vyrostl vy-růs-tat, podst. jm. vyrůstání vy-rvat, 1. j. vyrvu; rozk. vyrvi, vyrvěte i vyrvete; přič, vyrval, vyrván vy-rý-pat, 1. j. vyrýpu i vyrýpám; rozk. vyrýpej vy-rýp-nout, přič, vyrýpl i vyrýpnul vy-rýt, 1. j. vyryji i vyryjú, 3. mn. vyryjí i vyryjou; rozk. vyryj; přič, vyryl, vyryt vy-rý-vat, podst. jm. vyrývání vyrýžovat (např. zlato) vy-řa-dit, přič, vyřáděn i vyřa­ zen vy-řá-dit se, podst. jm. vyřádění vy-řa-ďo-vat i vyřazovat vy-řče-ní stř. vý-řez, -u m., mn. 1., 4., 7. -y vy-ře-zat, 1. j. vyřežu i vyřezám, 3. mn. vyřežou i vyřezají; rozk. vyřež i vyřezej *ně-tech-nic-ký vý-rob

468 vy-ře-zá-vat, podst. jm. vyřezá­

vání vý-ří (k výr) vy-ří-dit rozk. vyřiď; přič, vyří­

zen vy-říz-nout, přič, vyřízl vy-řknout, 1. j. vyřknu; rozk. vy­

řkni; přič, vyřkl, vyřčen i vy­ řknut; podst. jm. vyřčení i vy­ řknutí vy-řvat se, 1. j. vyřvu se; rozk. vyřvi se, vyřvěte se i vyřvete se; podst. jm. vyrvání vý-sa-dek, -dku m. vy-sadit, přič, vysazen vy·sát, 1. j. vysaji i vysajú, 3. mn. vysají i vysajou; rozk. vy­ saj; přič, vysál, vysát i vysán; podst. jm. vysátí i vysání vy-sa-vač, -e m. (přístroj) vy-sá-vat, podst. jm. vysávání vy-sá-zet, 3. mn. vysázejí i vysá­ zí; přič, vysázen vy-sa-zo-vat vysbírat, podst. jm. vysbírání vý-seč, -e ž. vy-se-dá-vat, podst. jm. vysedá­

vání vy-se-dět, 3. mn. vysedí; přič.

vyseděn i vysezen vý-sev, -u m. vy-sé-vat i vyšívat, podst. jm.

vysévání i vyšívání vý-se-vek, -vku m. vy-schlý vy-schnout, přič, vyschl i vy­

schnul vy-sí-ci i vysíct, 1. j. vyseču, 3.

vyspět

469 mn. vysečou; rozk. vyseč; přič. vysekl, vysečen vy-síd-lo-vat i vysidlovat vy-sí-lač. -e m. vy-sí-lač-ka z-.jedn. 36 ‫״‬. -čce vy-sí-lit, rozk. vysil; podst. jm. vysílení vy-sí-řit, rozk. vysiř vy-sít, 1. j. vyseji i vyseju, 3. mn. vysejí i vysejou; rozk. vysej; přič, vysel i vysil, vyset; podst. jm. vysetí vy-ská-kat, podst. jm. vyskákání *kat. výs podst. jm. výskání (já­ sat) výsk-nout, přič, výskl i výsknul vý-skok, -u m. vý-skot, -u m. vý-skyt, -u m. vy-sky-tat se i vyskýtat se. podst. jm. vyškytání i vyskýtání vy-skyt-nout se, přič, vyskytl se *nec, vy-sla -nce m.; vyslankyně z., mn. 2. -yň i -yní vy‫־‬slat, l.j. vyšlu, 3. mn. vyšlou; rozk. vyšli; podst. jm. vyslání vý-sle-dek, -dku m. vy-slech-nout, přič, vyslechl, vyslechnut vy-slí-dit, rozk. vysliď; přič, vy­ slíděn vy-slou-žit si, rozk. vysluž si vý-slov-nost, -i ž. vý-slu-ní stř.

vy‫־‬slý‫־‬chat, podst. jm. vyslý­

vý-slun-ný vý-služ-ba, -y ž. vý-služ-ka ž.

mn. vyspí se; rozk. vyspi se, vy­ spěte se; podst. jm. vyspání vy-spět. 1. j. vyspěji i vyspěju,

chání vy-sly-šet, 3. mn. vyslyší *nout, vy-smah přič, vysmahl vy-smát se, 1. j. vysměji se

i vysměju se, 3. mn. vysmějí se i vysmějou se; rozk. vysměj se; přič, vysmál se; podst. jm. vy­ smání *smek-nout, vy přič, vysmekl vy·smí■vat se, podst. jm. vy­ smívání vy-smí-va-vý i vysměvavý vy-smý-čit, rozk. vysmyč vy·snít, přič, vysnil, vysněn Vy so ké Mý-to stř., vysokomýtský, mn. -tští vy‫׳‬so‫־‬ko. 2. st. výše i výš vy-so-ko-kmen. -e i -u m. vy-so-ko-na-pě-ťo-vý vy-so-ko-stěn-ný vy-so-ko-zdviž-ný vy-so‫־‬ký, 2. st. vyšší; Vysoká

škola zemědělská; Vysoké Mý­ to vý-sost. -i ž■; Jeho (Vaše) krá­ lovská Výsost, Výsost (titul) ► pozn. u excelence vý-sost-ný vy-sou-dit, rozk. vysuď; přič.

vysouzen vy‫־‬sou‫־‬šet, 3. mn. vysoušejí

i vysouší vy-sou-vat, podst. jm. vysouvání vý-spa, -y ž., mn. 2. -sep vy-spat se, 1. j. vyspím se, 3.

vys pívat 3. mn. vyspějí i vyspějou; rozk. vyspěj; přič, vyspěl vy-spívat, podst. jm. vyspívání (k vyspět) vy-stát, /. j. vystojím; rozk. vy­ stůj; přič, vystál vý-sta-va, -y ž■ vy-sta-vět 3. mn. vystavějí i vy­ staví; rozk. vystavěj i vystav; přič, vystavěl, vystavěn vý-staviš‫־‬tě, -iště stř., mn. 2. -išť vy-sta-vit, 3. mn. vystaví; rozk. vystav; přič, vystavil, vystaven vý-stav-ní vý-stav-ný vy-stě-ho‫־‬va‫־‬lec, -lee m. vy-stihnout, přič, vystihl, vy­

stižen vy-stlat, 1. j. vystelu; rozk. vy­

stel; přič, vystlal, vystlán vy-stou-pit, rozk. vystup *stra-ha vý ž. vy-str-čit vý-stroj, -e z. vý-střed-ní vý-středník, -a m.; výstřednice ž. vý-střed-ník, -u m. (zařízení) vý-střed-ný vý-Střel, -u m., mn. 4., 7. -y vý-stře-lek, -Iku m. vy-stří-dat, podst. jm. vystřídá­

ní vý-střih. -u m. vy-stři-hat i vystříhat, podst.

jm. vystřihání i vystříhání vy-stří-hat se, podst. jm. vystří­

hání

470 vy-střih-nout, přič, vystřihl, vy­

střižen vy-stří-kat, podst. jm. vystříkání vy-střík-nout, přič, vystříkl, vy­

stříknut vy-stří-let, 3. mn. vystřílejí i vy­

střílí vy-stříz-li-vět, 3. mn. vystřízli­

vějí i vystřízliví vý-stři-žek, -žku m. vý-stu-pek, -pku m. vý-stup‫־‬ní (např. kontrola) vý-stup-ný vy-stý-lat, podst. jm. vystýlání vy-su-nout vy-su-tý (vysunutý); jiné je visu­

tý (visící) vý-suv‫־‬ný vy-svěd-če-ní stř. vy-svě>tit, přič, vysvěcen vy-svět-liv-ka ž. vy-sví-tat, podst. jm. vysvítání vy-sví-tit, rozk. vysviť; přič, vy­

svícen vy-svit *n out, přič, vysvitl vy-svlé-ci i vysvléct, I. j. vy­

svleču, 3. mn. vysvlečou; přič. vysvlekl, vysvlečen vy-svlé-kat i vysvlíkat, podst. jm. vysvlékání i vysvlíkání vysvléknout i vysvlíknout přič, vysvlékl, vysvléknul i vysvlíkl, vysvlíknul svo vy *b o-dit, přič, vysvobozen vy-sy-chat i vysýchat, podst. jm. vysychání i vysýchání vy-sy-pat (dok.), 1. j. vysypu i vysypám; rozk. vysyp i vysý­ pej; podst. jm. vysypání

vytesat

471 vy-sý-pat (nedok.), 1. j. vysý­

pám; rozk. vysýpej; podst. jm. vysýpání vý-še i výš příst. vý-še z. (výška) Vy-še-brod-ský mistr i Mistr vyšebrodský

► pozn. u Defoe Vy-še-hrad, -u m.; vyšehrad­ ský, mn. -dští vy-šet-řit, rozk. vyšetři i vyšetř, vyšetřete i vyšetřte vy-šet-řo-va-tel, -e m., mn. 1. -é, 7.-i vý-še-u-ve-de-ný i výše uve­ dený vý-ši-na ž. vý-šin-ný vy-šít, I. j. vyšiji i vyšiju, 3. mn.

vyšijí i vyšijou; rozk. vyšij; přič, vyšil, vyšit vy-ší-vač-ka ž.,jedn. 36 ‫״‬. -čce vy-ší-vač-ský, mn. -čští vy-ší-vat podst. jm. vyšívání vy-šklí-bat se, podst. jm. vyšklíbání výš-ko-měr, -u m. Vyš-kov -am.,· vyškovský vy-škrá-bat i vyškrabat, 1. j. vyškrábu, vyškrabu i vyškra­ bám, vyškrábám; rozk. vyškrab, vyškrábej i vyškrabej; podst. jm. vyškrábání i vyškrabání vý-škra-bek, -bku m. vy-škráb-nout, přič, vyškrábl vy-škrt-nout, přič, vyškrtl i vy­ škrtnul vy-šku-bat, /. j. vyškubu i vyškubám; rozk. vyškubej

vy-šla-pat, 1. j. vyšlapu i vyšla­

pám; rozk. vyšlap i vyšlapej vy-šláp-nout. přič, vyšlápl i vy­

šlápnul vý-šleh, -u m. vy-šplí-chat, podst. jm. vyšplí-

chání vy-šplích-nout, přič, vyšplíchl

i vyšplíchnul vyš-ší (2. st. k vysoký); Výšš/

Brod

přič, vyštěkl i vyštěknul vy-ští-pat, 1. j. vyštípu i vyští­ pám; rozk. vyštípej; podst. jm. vyštípání vy-štíp-nout, přič, vyštípl vy-štvat. 1. j. vyštvú; rozk. vy­ štvi, vyštvěte i vyštvete; podst. jm. vyštvání vy-štěk-nout,

vy-švi-hat vy-švih-nout, přič, vyšvihl

i vyšvihnul výt, 3.j. vyje, 3. mn. vyjí i vyjou;

rozk. vyj; přič, vyl; podst. jm. vytí (o psech, vlcích) vy-tá-čet, 3. mn. vytáčejí i vytáčí vy-táčka ž.,jedn. 36 ‫״‬. -čce vy-táh-nout, přič, vytáhl, vyta­ žen vy-tá-pét, 3. mn. vytápějí i vytá­ pí vy-té-ci i vytéct, 3. mn. vyte­ čou; rozk. vyteč; přič, vytekl vý-teč-ník, -a m.; výtečnice ž. vy-té-kat, podst. jm. vytékání vy-te-sat, /. j. vytešu i vytesám, 3. mn. vytešou i vytesají; rozk. vyteš i vytesej

472

výtěžek vý-tě-žek, -žku m. vý-těž-nost, -i z. vy-tí-nat. podst. jm. pytínání vy‫״‬ti«po‫־‬vat [-ty-] (odhadnout) vy-tí-rat, podst. jm. vytírání *tisk-nout, vy přič, vytiskl, vy­

tištěn (o knize) i vytisknut (od­ někud); podst. jm. vytištění (knihy) i vytisknutí (odněkud) vy-tít i vytnout, viz vytnout *žit, vy>tí rozk. vytiž i vytíží vý-tka ž. vy-tknout. přič, vytkl i vytknul, vytčen i vytknut *ci vy-tlou i vytlouct, /. j. vy­ tluču, 3. mn. vytlučou; rozk. vy­ tluč; přič, vytloukl, vytlučen tlou vy *k at, podst. jm. vytlouká­ ní *tnout vy i vytít, 1. j. vytnu; rozk. vytni; přič, vyťal i vytnul, vyťat i vytnut; podst. jm. vytnu­ tí i vytětí vy-trá-cet (se), 3. mn. vytrácejí (se) i vytrácí (se); přič, vytrá­ cen vy-tra-tit (se), přič, vytracen vy-tr-há-vat. podst. jm. vytrhá­ vání vy‫־‬trh‫־‬nout, přič, vytrhl i vytrh­ nul, vytržen vy-trou-sit, rozk. vytrus; přič. vytroušen vy-tr-pět, 3. mn. vytrpí; podst. jm. vytrpění vý-trus, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y vy-trysk-nout, přič, vytryskl i vytrysknul vý trž ník, -a m.; výtržnice z.

vy-třá-sat, podst. jm. vytřásání vy-třá-st, 1. j. vytřesu; rozk. vy­

třes; přič, vytřásl, vytřesen vy-třeš-tit, rozk. vytřešti i vytře-

šť, vytřeštěte i vytřešťte vy-tří-bit, rozk. vytřib vy-tří-dit, rozk. vytřiď; přič, vy­

tříděn vy-třís-kat. podst. jm. vytřískání vy-třít, 1. j. vytřu, 3. mn. vytřou;

rozk. vytři; přič, vytřel, vytřen vý-tvanník, -a m.; výtvarnice

ž. vy-tvá-řet, 3. mn. vytvářejí i vy­

tváří vý-tvor, -u m. vy-tvr-dit, přič, vytvrzen; podst.

jm. vytvrzení vy-tvr-zo-vat. podst. jm. vytvr­

zování vy-ty-čit, rozk. vytyč; přič, vyty­

čen vy-tý-kat, podst. jm. vytýkání vy-ty-po-vat (vybrat, určit) vy-u-éo-vá-ní stř. vý-u-ka ž. vy-uměl-ko-va-ný vy-ús-tit, rozk. vyusť i vyústi vy-u-žít. 1. j. využiji i využiju; 3.

mn. využijí i využijou; rozk. vy­ užij; přič, využil, využit vy-vá-dět, 3. mn. vyvádějí i vy­ vádí vy-vá-let, 3. mn. vyválejí i vyvá­ lí; přič, vyválen vy·va-lit. 3. mn. vyvalí; přič, vy­ valen vy-vá-řet, 3. mn. vyvářejí i vyvá­ ří; přič, vyvářen

473 vy-va-řit. 3. mn. vyvaří; přič, vy­

vařen vy-vá-zat. 1. j. vyvážu, 3. mn.

vyvážou; rozk. vyvaž; podst. jm. vyvázání vy-váz-nout, přič, vyvázl vý-va-žek, -žku m. vy-vá-žet. 3. mn. vyvážejí i vy­ váží vy-vá-žit, 3. mn. vyváží; rozk. vyvaž vy-vá-ži-tel-ný i vyvažitelný vy-vě-rat vy-vě-sit. rozk. vyvěs; přič, vy­

věšen vý-věs-ka ž. vý-věs-ní (např. tabule) vý-věs-ný (např. arch) vy-vést, I. j. vyvedu; rozk. vy­

ved; přič, vyvedl, vyveden vy-vě-t-ra-lý vy-vě-t-rat vý-vě-va, -y ž. vy-vézt, 1. j. vyvezu; rozk. vy­

vez; přič, vyvezl, vyvezen vyví-jet (se), 3. mn. vyvíjejí (se)

i vyvíjí (se) vy-vik-lat vy-vi-nout (se), přič, vyvinul

(se), vyvinut vy-vlé-ci i vyvléct, 1. j. vyvle­

ču, 3. mn. vyvlečou; rozk. vy­ vleč; pne. vyvlekl, vyvlečen *vlék-nout vy i vyvlíknout, přič, vyvlékl, vyvléknul i vyvlí­ kl, vyvlíknul vý-vod, -u m. vy-vo-dit, přič, vyvozen vý-voj, -em.

vyzdít vyvo-lat, podst. jm. vyvolání vy‫׳‬vo>lá-vač i vyvolavač,

-e m. vy-vo-lá-vat, podst. jm. vyvolá­

vání vý-voz, -u m. vý-voz-ce, -ce m., jedn. 5. -ce vy-vo-zo-vat (k vyvodit) vy-vra-cet, 3. mn. vyvracejí i vy­

vrací; přič, vyvracen vý-vrat, -u m. vy-vrá-tit, rozk. vyvrať; přič, vy­

vrácen vy‫׳‬vr-hel, -em., mn. 7. -i ► pozn. u Alois vy-vrh-nout, přič, vyvrhl, vyvr­

žen; podst. jm. vyvržení (vyho­ dit); ve významu zvrátit pokrm přič, vyvrhnul, vyvrhnut; podst. jm. vyvrhnutí vy-vr-tat, podst. jm. vyvrtání vy-vrt-nout (si), přič, vyvrtl (si) i vyvrtnul (si), vyvrtnut (např. nohu) vy-vr-že-nec, -nce m. vy·vřít, 3. mn. vyvřou; rozk. vyvři; přič, vyvřel, vyvřen vy-vstat, 1. j. vyvstanu; rozk vy­ vstaň; přič vyvstal vy-vý-šit (se), rozk. vyvyš (se); přič, vyvýšen vy-vzpo-me-nout (si), přič, vyvzpomenul (si) i vyvzpomněl (si), vyvzpomenut; podst. jm. vyvzpomenutí vy·za. -y vyzí *řit, vy«zá rozk vyzař vý-zbroj. -e ž. vy-zdít, 1. j. vyzdím, 3. mn. vy-

474

výzdoba zdí; rozk. vy zdi; přič, vy zdil, vyzděn vý-zdo-ba. -y z. vy-zdvih-nout, přič, vyzdvihl, vyzdvižen vy-zís-kat, podst. jm. vyzískání *mat, vy-zkou podst. jm. vy­ zkoumání vy-zkou-šet, 3. mn. vyzkoušejí i vyzkouší vý-zkum, -u m. vý-zkum-ník, -a m.; výzkum­ nice ž vý-zkum-ný; výzkumně výnec, -nce m.; vzdělankyně z., mn. 2. -yň i -yní vzdě-lá-vat, podst. jm. vzdělá­ vání vzdor, -u m. vzdout, 3.j. vzduje, 3. mn. vzdu­ jí i vzdujou; rozk. vzduj; přič. vzdut *loď, vzdu-cho -di i -dě ž, mn. I., 4. -di i -dě, 3. -dím, 6. -dích, 7. -děrní i ďmi vzdu-chotech-ni-ka f-ny-] i vzduš-ní (pata hráze) vzduš-ný (např. prostor) vzdych-nout, přič, vzdychl vzedmout, 1. j. vzedmu; rozk. vzedmi, vzedměte; přič, vze­ dmul, vzedmut vzejít, 1. j. vzejdu; rozk. vzejdi, vzejděte; přič, vzešel, vzešla; podst. jm. vzejití vze-pnout se, 1. j. vzepnu se; rozk. vzepni se; přič, vzepnul se i vzepjal se, vzépnut i vzepjat; podst. jm. vzepnutí i vzepětí vze-přít, 1. j. vzepřu, 3. mn. vze­ přou; rozk. vzepři; přič, vze­ přel, vzepřen vze-stup, -u m. vzhled, -u m.

vzmáhat se vzhlédat i vzhlídat, podst. jm.

vzhlédání i vzhlídání vzhledem k čemu vzhléd-nout i vzhlídnout,

přič, vzhlédl, vzhlédnul i vzhlídl, vzhlídnul vzhlí-žet, 3. mn. vzhlížejí i vzhlíží *ru vzhů příst. vzcházet, 3. mn. vzcházejí i vzchází vzcho-pit (se) vzít, /. j. vezmu; rozk. vezmi, vezměte; přič, vzal, vzat; podst. jm. vzetí vzkaz, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y vzká-zat, 1. j. vzkážu, 3. mn. vzkážou; rozk. vzkaž; podst. jm. vzkázání vzklí-čit. rozk. vzklič vzkřik-nout, přič, vzkřikl i vzkřiknul vzkří-sit, rozk. vzkřis; přič, vzk­ říšen; podst. jm. vzkříšení vzkvést i vzkvíst, 1. j. vzkvetu; rozk. vzkveť; přič, vzkvetl vzkvé tat í vzkvítat, podst. jm. vzkvétání i vzkvítání vzky pět, 3. mn. vzkypí vzlé-tat i vzlítat, podst. jm. vzlétání i vzlítání vzle-tět, 3. mn. vzletí vzlétnout i vzlítnout, přič. vzlétl, vzlétnul i vzlítl, vzlítnul vzletný; vzletně vzlí-nat, podst. jm. vzlínání vzlyk, -u m. vzmá-hat se, podst. jm. vzmá­

hání

476

vzmoci se vzmoci se i vzmoct se, 1. j.

vzmohu se i vzmůžu se, 2. j. vzmůžeš se, ...,3. mn. vzmohou se i vzmůžou se; rozk. vzmoz se; přič, vzmohl se vzmu-žit se i zmužit se vzná-šet (se), 3. mn. vznášejí (se) i vznáší (se) vzně-co-vat vznést, 1. j. vznesu; rozk. vznes;

přič, vznesl, vznesen vznět, -u m. vznět-li-vý vzně-to-vý (např. motor) vznnkat, podst. jm. vznikání *nout, vznik přič, vznikl vzní-tit, rozk. vzniť i vzněť; přič.

vznícen vzpa-ma-to-vat se *žit vzpa vzpaž-mo přísl. vzpě-ra z. vzpě-rač, -e m. vzpě-rač‫׳‬ský, mn. -čští vzpěr-ný vzpí-nat (se), podst. jm. vzpínání vzpí-rat (se), podst. jm. vzpírání vzpla-nout, přič, vzplanul vzplát, 3. j. vzplá; přič, vzplál vzpla-vo-vá-ní stř. vzpo-me-nout, přič, vzpomenul

i vzpomněl; podst. jm. vzpome­ nutí i vzpomnění *ka vzpo-mín í.

vzpor, -u m. vzpou-ra ž. vzpou-zet se, 3. mn. vzpouzejí

se i vzpouzí se vzpru-ha z. (mravní) vzpru-žit (se) vzpřhčit (se), rozk. vzpřič (se) vzpřim, -u m. vzpří-mit, rozk. vzpřim vzpurný vzrůst, -u m. vzrůst, 1. j. vzrostou; rozk.

vzrosť; přič, vzrostl (vyrostl do výše) *tat, vzrůs podst. jm. vzrůstání vzru-šit (se), podst. jm. vzrušení vztah, -u m. vztáh-nout, přič, vztáhl, vzta­ žen vzta-ho-vač-ný vztaž-ný vztek, -u m. vztek-li-na ž. vztek-lý vztlak, -u m. vzty-čit vztyk, -u m. vzý-vat, podst. jm. vzývání vždy, vždy-c-ky přísl. vždyť spojka i část. vždy-ze-le-ný vžít se, 1. j. vžiji se i vžiju se, 3.

mn. vžijí se i vžijou se; rozk. vžij se; přič, vžil se, vžit

yzop

Ml

w wattse-kun-da ž. we-ber [vébr], -beru [-bru] m.

Wa-les [vels i vejls], -u m.; Walesan, -a m.; waleský i velšský, mn. waleští i velšští wa-leš-ti-na [velš- i vejlš-] i velština ž. Washing-ton [voši- i vaši-], -u m., washingtonský waltz [vale], -u m. Waterloo [vatrló] stř. neskl.; waterlooský watt, -u m. (zn. IV) watt-ho-di-na z.

(jednotka magnetického toku, zn. Wb) wehrmacht [ver- i vér-], -u m. wes-tern, -u m. whis-ky [vis-] L neskl. i viska ž. wind-sur-fing [-ser-], -gu m. wol-fram, -u m. wor-ces-ter-ská [vorčestri vustr ] o-máč-ka

xan-ti-pa [-ty-], -y z. (zlá žena); vl. jm. Xantipa Xe-ni-e [-ny-] ž. xe-no-fo-bi-e ž. xe-non, -u m. xe-ro-filní xe-ro fyt -u m. xe‫״‬ro‫־‬gra‫־‬fi‫־‬e z. xe-ro-ko-pi-e z.

xe-ro mor-fó-za. -y z. xe-ro-term-ní xe‫״‬rox, -u m. xy-len [-le- i -lé-], -u m. xy-lit, -u m. xy.|o‫־‬fon, -u m. fois zá-brad-lí stř. zá-bra-na ž. za-brá-nit, rozk. zabraň za-bra-ňo-vat za-brat, 1. j. zaberu, 2. j. zabe­

reš, ..., 3. mn. zaberou; rozk. zaber; přič, zabral, zabrán *brep za ‫׳‬tat i zabrebtat zabrousit, rozk. zabrus; přič. zabroušen *brus, zá -u m., mn. 1‫ ״‬4‫״‬ 7· -y za-bře-dat i zabřídat, 1. j. za­ bředám i zabřídám; podst. jm. zabředání i zabřídání za břed nout, I. j. zabřednu; rozk. zabředni; přič, zabředl; podst. jm. zabřednutí Zá-břeh, -u i -am.; zábřežský, mn. -žští zá-břesk, -u m. zábst, 3. j. zebe; přič, záblo za-byd-lit (se) i zabydlet (se), 3. mn. zabydlí (se) i zabydlejí (se); rozk. zabydli (se), zabyd­ lete (se); přič, zabydlil (se) i za­ bydlel (se); podst. jm. zabydle­ ní za-bý-vat se, podst. jm. zabývá­ ní za-crlit, rozk. zacil

zahnat

479 zaclá-nět, 3. mn. zaclánějí i za­

clání zacpat, 1. j. zacpu; rozk. zacpi,

zacpěte i zacpete; podst. jm. za­ cpání zácvik, -u m. zača-dit, přič, začaděn i začazen začas příst. začá-teč-ník, -a m.; začáteč­ nice í začá-tek, -tku m.; ze začátku začerstva i za čerstva (hned) začí-nat, podst. jm. začínání začis-tit, rozk. začisti i začíst; přič, začištěn i začistěn začiš-ťo-vat i začisťovat začít, 1. j. začnu; rozk. začni, začněte; přič, začal, začat; podst. jm. začetí začou-dit, rozk. začud i začoudi; přič, začouděn i začouzen záď, -di i -dě ž; mn. 1., 4. -di i -dě, 3. -dím, 6. -dích, 7. -děmi zá-da stř. pomn., 2. zad, 3. -ům, 6. -ech, 7. -y _____ ► pozn. u stanovisko *dar, Za -u i -dru m.; zadarský za-dar-mo příst. za-da-va-tel. -e m., mn. 1. -é, 7. -i za-dá-vit, rozk. zadav za-dem příst. *dí-rat, za podst. jm. zadírání zad-ní, 2. st. zadnější i zazší; Zadní Indie za-dob-ře (být s někým) *dost za (učinit)

za-dos-ti-uči-ně-ní i zadost­ iučinění stř. *dout, za 1. j. zaduji i zaduju, 3.

mn. zadují i zadujou; rozk. za­ duj; přič, zadul; podst. jm. za­ dutí dout, za *n rh přič, zadrhl i za­ drhnul za-dru-hé i za druhé za-dr-žet, 3. mn. zadrží za-dřít, 1. j. zadřu, 3. mn. za­ dřou; rozk. zadři; přič, zadřel, zadřen duat za *m se, podst. jm. zadu­ mání za-dý-chat (se), podst. jm. zadý­ chání za-dých-nout (se), přič, zadýchl (se) zá-hada ž. za-há-jit, rozk. zahaj za-hálči-vý za-há-leč, -e m. za-há-leč-ský. mn. -čští za-há-leč-ství stř. za-há-let, 3. mn. zahálejí i zahálí za-há-nět, 3. mn. zahánějí i za­

hání za-há-zet, 3. mn. zaházejí i za-

hází za-hla-dit, přič, zahlazen hět za *d le se, 3. mn. zahledí se za-hléd-nout i zahlídnout,

přič, zahlédl, zahlédnul i zahlídl, zahlídnul zahmy-zit, podst. jm. zahmyzení za-hnat, I. j. zaženu; rozk. za­ žeň; přič, zahnal, zahnán

480

zahnít za-hnít, 3. j. zahnije; 3. mn. za­

hnijí i zahnijou; rozk. zahnij; přič, zahnil; podst.jm. zahnití zahnívat. podst.jm. zahnívání za-hníz-dit (se), přič. zahnízděn za-hnout, 1. j. zahnu; rozk. za­ hni; přič, zahnul, zahnula, za­ hnut; podst. jm. zahnutí za-ho-dit, přič, zahozen hat, za *b ra 1. j. zahrabu; rozk. zahrab i zahrabej za-hráb-nout. přič, zahrábl zahra-da ž■; zahrada Na Va­ lech, Na Baště, Seminářská za­ hrada (v Praze); Zoologická zahrada (např. v Praze-Troji), Pražská botanická zahrada apod. (instituce); Zahrada Čech (výstava) ► pozn. u Elysejská pole za-hra-dit, přič, zahrazen za-hrád-ka ž. za-hra-nič-ně-po-li-tic-ký

[-ty-] (k zahraniční politika) ► pozn. u anatomicko-fyziologický za-hrát. /. j. zahraji i zahrajú;

rozk. zahraj i zahrej; přič, za­ hrál, zahrán; podst. jm. zahrá­ ní *tit, za-hro přič, zahrocen zahrozit rozk. zahroz; podst. jm. zahrození i zahrožení za-hřát. I. j. zahřeji i zahřeju, 3. mn. zahřejí i zahřejou; rozk. za­ hřej; přič, zahřál, zahřát; podst. jm. zahřátí za-hří-vat, podst.jm. zahřátí za-hřmět i zahřmít. 3. mn. za­

hřmí; rozk. zahřmi, zahřměte; přič, zahřměl; podst. jm. za­ hřmění hek. zá m *n ue -nku m. zá-humenní za-hus-tit, rozk. zahusti i zahusť;

přič, zahuštěn za-huš-ťo-vat za-hvíz dat, podst. jm. zahvíz­

dání za-hvízd-nout, přič, zahvízdl

i zahvízdnul; podst. jm. za­ hvízdnutí zá-hyb, -u m. za-hý-bat dok. (k hýbat), 1. j. za­ hýbu i zahýbám; podst. jm. za­ hýbání za-hýžet, 3. mn. zaleží (uležet se) leet, zá *ž 3. mn. záležejí i záleží za-lhat. 1. j. zalžu, 3. mn. za­ lžou; rozk. zalži; podst. jm. za­ lhání za-lí-bit se, rozk. zalib se; podst. jm. zalíbení za-lí-cit, rozk. zalic líit, za *č rozk. zalič za‫׳‬lid-ně-nost, -i ž. za-lít, 1. j. zaliji, zaleji i zaliju, zalejú, 3. mn. zalijí, zaleji i zalijou, zalejou; rozk. zalij i zalej; přič, zalil, zalit; podst. jm. zali­ tí zá-liv, -u m. zá-liv-ka ž. za-lknout se. přič, zalkl se i za­ lknul se za-lo-mit, rozk. zalom, zalomme zá-lož-ka ž. zá-lusk. -u m. za-má-čet, 3. mn. zamáčejí i zamáčí

za-máz-nout, přič, zamázl i za-

zamažou; rozk. zamaž

máznul Zam-be-zi neskl. stř. i ž■; zambezský, mn. -zští zá-meč-ník. -a m., zámečni­ ce z. zá-mek, -mku m.; zámek Kono­

piště ► pozn. u Emauzský klášter zá-mě-na ž. za-mě-nit zá-měn-nost. -i ž. zá-měn-ný; záměnné za-mě-ňo-vat zá-měr, -u m. za-mě-řo-vač, -e m. za-mést, 1. j. zametu; rozk. za­

meť; přič, zametl, zameten za‫־‬měst-na‫־‬nec. -nce m.; za­ městnankyně ž.. mn. 2. -yň

i -yní zaměstná-ní stř. *va-tel. za-měst-na -e m., mn. 1.

-é, 7. -i zá-me-zí stř. za-me-zit, rozk. zamez; přič, za­

mezen za-mhou-řit, rozk. zamhuř i za­

mhouří za-mí-chat, podst. jm. zamíchá­

ní za-mi-lo-vat se zá-min-ka ž.

484

zamířit za-mí-řit, rozk. zamiř mit, za *s í rozk. zamis; přič, za-

za-ne-prázd-nit, přič, zane­

míšen, o těstě zamísen zá-miš. -e ni. zamítat, podst. jm. zamítání za-mít-nout. přič, zamítl za-mknout, přič, zamkl, za­ mčen i zamknut mala za *d i za mlada (v mlá­ dí) za-ml-čet, 3. mn. zamlčí

za-ne-prazd *ň o-vat za-nést, 1. j. zanesu; rozk. za­

za-ml-žit za-mnout, přič, zamnul zá-moř-ský zá mo tek -tku m. zamra-zit, rozk. zamraz; přič.

za-ný-to-vat za-o-pat-řit, rozk. zaopatři i zao-

zamrazen za-mr-zet, 3. mn. zamrzí za-mrz-nout, přič, zamrzl i za­

mrznul za-my-kat zá-mysl. -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y za-mys-lit se i zamyslet se.

3. mn. zamyslí se i zamýšlejí se; rozk. zamysli se; přič, zamyslil se i zamyslel se, zamyšlen za-mýš-let, 3. mn. zamýšlejí i zamýšlí; přič, zamýšlen za-mžít (se), 3. mn. zamží (se); rozk. zamži (se); přič, zamžil (se), zamžen za na ly-zo-vat i zanalysovat [-ZO-] za-ná-šet, 3. mn. zanášejí i za­

náší za-ned-bat, podst. jm. zanedbá­

ní nlou-ho za *d e

přísl.

prázdněn

nes; přič, zanesl, zanesen za-ne-vřít. 1. j. zanevřu, 3. mn.

zanevřou; rozk. zanevři, zane­ vřete; přič, zanevřel za-nic i za nic (vůbec) za-nik-nout, přič, zanikl za-ní-tit (se), rozk. zaniť (se) i zá­ nět' (se); přič, zanícen

patř, zaopatřete i zaopatřte za-o-rat. 1. j. zaořu i zaorám, 2.

j. zaořeš i zaoráš,..., 3. mn. zaořou i zaorají; rozk. zaorej za-o-ráv-ka ž. za-o-stat, 1. j. zaostanu; rozk. (ne)zaostaň zaostávat podst. jm. zaostá­ vání za-osd-řit zá-pad, -u m. (světová strana) . západní; západní Čechy apod. zá-pa-do-čes-ký; Západočeský

kraj i kraj Západočeský (orga­ nizační celek) za-pá-chat. podst. jm. zapáchá­ ní zá-pal. -u m., mn. 1., 47 ‫״‬. -y za-pá-lit, rozk. zapal za-pa-lo-vač, -e m. za-pa-řit (se) zá-pas, -u m., mn. 1., 4., 7. -y zá-pa-siš-tě. -iště stř, mn. 2. -išť zá-pas-ník. -a m.; zápasnice ž■

485 zapéci i zapéct. 1. j. zapeču,

3. mn. zapečou; rozk. zapeč; přič, zapekl, zapečen zá-pec-ník. -a ni. za-pé-kat i zapíkat, podst. jm. zapékání i zapíkání za-pět, 1. j. zapěji i zapěju, 3. mn. zapějí i zapějou; rozk. za­ pěj; přič, zapěl; podst. jm. zapě­ ní (zazpívat) za-píchat, podst. jm. zapíchání za-pích-nout, přič, zapíchl i za­ píchnul za-pi-cho-vat zapíjet, 3. mn. zapíjejí

i zapíjí za-pí-nač. -e m. za-pínat, podst. jm. zapínání za-pí-rat, podst. jm. zapírání *pis. zá -u m., mn. 1., 4., 7. -y za-pískat. podst. jm. zapískání za-písk-nout, přič, zapískl i za-

písknul zá-pis-né, -ého stř. za pi so va tel, -e m., mn. 1. -é,

7. -i za-pít. 1. j. zapiji i zapiju, 3. mn.

zapijí i zapijou; rozk. zapij; přič, zapil, zapit; podst. jm. za­ pití za-pla-kat, 1. j. zapláču, 3. mn. zapláčou; rozk. zaplač i zapla­ kej za-pla-tit, přič, zaplacen za-plé-st, 1. j. zapletu; rozk. za­ pleť; přič, zapletl, zapleten za plé tat i zaplítat. podst. jm. zaplétání i zaplítání zaplivat

zaprat za-plom-bo-vat za-ply-no-vat za-pnout, I. j. zapnu; rozk. za­

pni, zapněte; přič, zapnul i za­ pjal, zapnut i zapjat; podst. jm. zapnutí za-po-číst. 1. j. započtu; rozk. započti, započtěte; přič, zapo­ četl, započetla i započtla, zapo­ čten; podst. jm. započtení za-po-čít, l.j. započnu; rozk. za­ počni, započněte; přič, započal, započat; podst. jm. započetí za-po-čí-tat, podst. jm. započítá­ ní za-po-či-ta-tel-ný i započítatelný za po-led-ne za-po-me-nout, přič. zapome­

nul i zapomněl, zapomenut i zapomněn; podst. jm. zapomenutí i zapomnění zapomí-nat podst. jm. zapo­ mínání zao-mnětli-vý *p zá-por, -u m. za-po-tře-bí přísl. za-po-vě-dět, 1. j. zapovím;

rozk. zapověz; přič, zapověděl, zapověděn i zapovězen za-po-ví-dat, podst. Jm. zapoví­ dání za-po-ví-dat se, podst. jm. za­ povídání za-pra-dáv-na i za pradávna (velmi dávno) za-prá-šit, rozk. zapraš za-prat, 1. j. zaperu, 2. j. zape; reš,.... 3. mn. zaperou; rozk. za-

486

zápražka per; přič, zapral, zapřán; podst. jm. zapřáni zá-praž-ka ž. zá-prs-tí stř. za-pr-vé i za prvé *přah, zá -u m. za-přáh-nout, přič, zapřáhl, zapřažen zá-přež, -e z. za-pří-sahat za-přisáhlý za-při-sáh-nout, přič, zapřísáhl za-příst, 1. j. zapředu; rozk. za­

za-rdou-sit, rozk. zardus i za­

rdousí; přič, zardoušen za-re-za-vět, 3. mn. zarezavějí

i zarezaví za-re-zi-vět, 3. mn. zarezivějí

i zareziví za-rmou-tit, rozk. zarmuť; přič.

zarmoucen zá-rmu-tek, -tku m. za-ro-sit, přič, zarosen zá-ru-beň, -bně z. za-růst, 7. j. zarostu; rozk. zá­

rost'; přič, zarostl

před; přič, zapředl, zapředen *přít, za 7. j. zapřu, 3. mn. za­ přou; rozk. zapři; přič, zapřel, zapřen za-psat. 1. j. zapíšu i zapíši, 3. mn. zapíšou i zapíší; rozk. za­ piš; přič, zapsal, zapsán; podst. jm. zapsání za-pu-dit, přič, zapuzen za-púj-čit, rozk. zapůjč zá-půjč-ka ž.,jedn. 36 ‫״‬. -čce za-pus-tit, rozk. zapusť; přič, za­ puštěn

za-růs-tat, podst. jm. zarůstání za-rů-žo-vě-lý za-rýt, 1. j. zaryji i zaryju, 3. mn.

zá-pust-ka z. za-pu-zovat za-pý-řit se, rozk. (ne)zapýři se

za-řeh-tat za-řek-nout se i zaříci se i zaříct se, 1. j. zařeknu se;

i (ne)zapyř se za-ra-zit. rozk. zaraz; přič, zara­

žen za-rá-žet, 3. mn. zarážejí i zará­

ží; přič, zarážen za-rážka z. za-rděn-ky, -nek ž. pomn. za-rdít se, 3. mn. zardí se i za-

rdějí se; rozk. (ne)zardi se; přič. zarděl se

zaryjí i zaryjou; rozk. zaryj; přič, zaryl, zaryt za-ržát, přič, zaržál; podst. jm. zaržání za-řa-dit, přič, zařaděn i zařa­ zen *dit za-řá (si), podst. jm. zařádě­ ní za-řa-ďo-vat i zařazovat zá-ře i zář, -e ž.

rozk. zařekni se; přič, zařekl se; podst. jm. zařeknutí zá-ře-ní stř.; gama-záření i záře­ ní gama; y-záření i záření -y ► požn u gama zá-řez, -u m., mn. I., 47 ‫״‬. -y za-ře-zat, podst. jm. zařezání *zá-vat, za-ře podst. jm. zařezá­ vání zá-ři-cí (např. zařízení)

zásobovat

487 zá-ří-cí (kdo nebo co září) za-ří-dit, rozk. zařiď; přič, zaří­

zen za-ří-kat (se), podst. jm. zaříkání za-ří-ká-vač, -e m. za-ří-ká-vat (se), podst. jm. zaří­

kávání zá-řit, rozk. zař; podst. jm. záření zá-řiv-ka ž. za-říz-nout, přič, zařízl i zaříz­

nul *řza i-zo-vat zářný za-řvat, 1. j. zařvu; rozk. zařvi,

zařvěte i zařvete; podst. jm. za­ řvání za-sa-dit, přič, zasazen zá-sah, -u m. za-sáh-nout, přič, zasáhl, zasa­ žen za-se i zas přísl. i část. *dat, za-se podst. jm. zasedání za-sed-nout, přič, zasedl, za­ sednut; podst. jm. zasednutí zá-sek. -u m. zasek-nout, přič, zasekl i za­ seknul, zaseknut; podst. jm. za­ seknutí *sep; zá -spi z. za-sé-vat i zašívat, podst. jm. zasévání i zašívání za-schlý zaschnout přič. zaschl i za­

schnul za-sí-lat, podst. jm. zasílání sel *tza í-la i zasilatel, -e m.,

mn. 1. -é, 7. -i za-sí-la-tel-ství i zasilatel­ ství stř.

za-sí-pat, 1. j. zasípáni i zasípu;

rozk. zasípej; podst. jm. zasípá­ ní *shpět za i zasípět, 3. mn. zasí­ pí i zasípí za-sít, 1. j. zaseji i zaseju, 3. mn. zasejí i zasejou; rozk. zasej; přič, zasel z zašil, zaset; podst. jm. zasetí *skiít, za rozk. zaskli; přič, za­ sklil, zasklen za-skří-pat, 1. j. zaskřípu i za­ skřípáni; rozk. zaskřípej; podst. jm. zaskřípání za-skvít se, 1. j. zaskvějí se z zaskvím se, 3. mn. zaskvějí se z zaskví se; rozk. zaskvěj se i zaskví se; přič, zaskvěl se *slat, za 1. j. zašlu, 3. mn. zašlou; rozk. zašli; podst. jm. zaslání slech za *n out, přič, zaslechl za-slí-bit (se), rozk. zaslib (se); přič, zaslíben za-sli-bo-vat za-sl-zet, 3. mn. zaslzí z zaslzejí zasmát se, l.j. zasměji se i za-

směju se, 3. mn. zasmějí se i zasmějou se; rozk. zasměj se zá-smaž-ka ž. za-smu-ši-lý za-sně-ný zá-sněž-ka ž. za-snou-bit (se), rozk. zasnub

(se) zá-snu-by. -nub z. pomn. zá-so-bit, podst. jm. zásobení zá-sobi-tel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i zá-so-bo-vat, podst. jm. zásobo­

vání

488

zásobovatel zá-so-bo-va-tel, -e m., mn. 1. -é,

7.-i

1. j. zaspím, 3. mn. za­ spí; rozk. zaspi, zaspěte; podst. jm. zaspání zá-spí stř. za-stán-ce, -ce m., jedn. 5. -ce; zastánkyně ž; mn. 2. -yň i -yní za-sta-ra i za stara (dříve) za-stat (se), 1. j. zastanu (se); rozk. zastaň (se); přič, zastal (se); podst. jm. zastání za-stá-vat (se), podst. jm. zastá­ vání za-sta-vě-nost. -i í. za-sta-vět, 3. mn. zastavějí i za­ staví; rozk. zastavěj i zastav; přič, zastavěl, zastavěn za-sta-vit. 3. mn. zastaví; rozk. zastav; přič, zastavil, zastaven za-stáv-ka ž. za-sté-nat, podst. jm. zasténání zá-stě-nek, -nku m. za-stih-nout, přič, zastihl, zasti­ žen za-stí-nit, rozk. zastiň za-stí-rat, podst. jm. zastírání *stlat. za 1. j. zastelú; přič, za­ sílal, zastlán zá-strč-ka ž; jedn. 36 ‫״‬. -čce zá-střel -u m., mn. 47 ‫״‬. -y za-stři-hat i zastříhat, podst. jm. zastrihám' i zastříhání za-střih-nout, přič, zastřihl, za­ střižen za-stří-kat, podst. jm. zastříká­ ní za-střík-nout, přič, zastříkl *spat, za

za-stří-let, 3. mn. zastřílejí i zá­

střih' za-střít, 1. j. zastřu, 3. mn. za­

střou; rozk. zastři; přič, zastřel, zastřen za-stu-de-na i za studená (za nízké teploty) ► pozn. u dodnes za-stu-dit, přič, zastuzen zá-stup-ce, -ce m., jedn. 5. -ce; zástupkyně ž., mn. 2. -yň i -yní za-stu-pi-tel-ský: zastupitelský úřad za-stu-pi-tel-stvo stř; Zastupi­ telstvo města Zlína , Obecni za­ stupitelstvo v (Mnichovicich) ► pozn. u ministerstvo za-stý-lat, podst. jm. zastýlání za-su-cha i za sucha (v su­ chém stavu) ► pozn. u dodnes *su-pět. za 3. mn. zasupí *ka zá-suv ž. za-své i za své (vzít) ► pozn. u dodnes za-svě-tit, rozk. zasvěť; přič, za­ svěcen za-sviš-tět, 3. mn. zasviští za-sví-tit, rozk. zasviť; podst. jm. zasvícení za-svit-nout, přič, zasvitl za-sy-čet, 3. mn. zasyčí za-sy-chat i zasýchat, podst. jm. zasychání i zasýchání za-syk-nout, přič, zasykl i za­ syknul za-sy-pat (dok.), 1. j. zasypu

zato

489 i zasýpám; rozk. zasyp i zasý­ pej; podst.jm. zasypání za-sýpat (nedok.), 1. j. zasý­ pám; rozk. zasýpej; podst. jm. zasýpání za-sy-tit, přič, zasycen zá-še-vek. -vku m. za-šít, I. j. zašiji i zašiju, 5. mn. zašijí i zašijou; rozk. zašij; přič. zašil, zašit; podst. jm. zašití *ník. zá-škod -a m.; záškodnice í za-škrá-bat i zaškrabat. 1. j. zaškrábu, zaškrabu i zaškrábám, zaškrabám; rozk. zaškrab, zaškrábej i zaškrabej; podst.jm. zaškrábání i zaškrabání za-škr-tit, přič, zaškrcen za-šla-pat, 1. j. zašlapu i zašla­ pám; rozk. zašlap i zašlapej za šláp nout, přič, zašlápl i za­ šlápnul za-špen *d -lit špi za *č a ‫׳‬tit, přič, zašpičatěn zášť, -tě í -ti ž. i záští stř. ► pozn. u kedluben za-ští-pat, 1. j. zaštípu i zaští­

pám; rozk. zaštípej; podst. jm. zaštípání za-štíp-nout. přič, zaštípl šit. *tza tí rozk. zaštiť; přič, zaští­ těn zašumět 3. mn. zašumějí i za­ šumí; přič, zašuměl *čet, za-tá 3. mn. zatáčejí i zatáčí za-táč-ka ž.jedn. 36 ‫״‬. -čce za-táh-nout, přič, zatáhl, zata­ žen za-tá-pět, 3. mn. zatápějí i zatápí

zá-ta-ras, -u m., mn. 17 ‫ ״‬4‫״‬. -y za-ta-ra-sit. rozk. zataras; přič.

zatarasen za té ci i zatéct, 3. mn. zate­

čou; rozk. zateč; přič, zatekl zatékat, podst. jm. zatékání za-tem-ně-ní stř. za‫־‬tem-nět (se), 3. mn. zatem-

nějí (se) i zatemní (se); přič, za­ temnělo (se) za-tep-la i za tepla (za vyšší teploty) ► pozn. u dodnes *těž, zá -e ž. za-těž-ká-va-cí (např. zkouška) za-těž-ko i za těžko (nesnad­ no, obtížně) ► pozn. u dodnes za-tím příst. za-tím-co i zatím co spojka za-tím-ní; zatímně za-tí-nat, podst. jm. zatínání zatírat podst. jm. zatírání zá-ti-ší stř. za-tít i zatnout. ► zatnout za-tí-žit, rozk. zatiž i zatíží za-tknout, přič, zatkl i zatknul,

zatčen (zbaven svobody) i zatlouct. /. j. za­ tluču, 3. mn. zatlučou; rozk. za­ tluč; přič, zatloukl, zatlučen

*ci za-tlou

za-tmě-lý za-tmět se i zatmít se, 3. mn.

zatmějí se; přič, zatmělo se za-tnout i zatít, í. j. zatnu;

rozk. zatni; přič, zaťal i zatnul, zaťat i zatnut; podst. jm. zatnutí i zatětí zato (ale, avšak)

490

zátočina zá-to-či-na ž. zá-top, -u m. zá-to pa -y z. zatra-tit, přič, zatracen za-trh-nout, přič, zatrhl i zatrh­

nul, zatržen za-trpk-nout, přič, zatrpkl i za-

trpknul za-třást, 1. j. zatřesu; rozk. za­

třes; přič, zatřásl, zatřesen za-tře-pat, 1. j. zatřepu i zatře­

pám; rozk. zatřep i zatřepej za-tře-tí i za třetí ► pozn. u dodnes za-tří-dit. rozk. zatřiď; přič, za­

tříděn za-třít 1. j. zatřu, 3. mn. zatřou;

rozk. zatři; přič, zatřel, zatřen za-třpy-tit se tvr za *d it (se), přič, zatvrzen za-tvrd-nout, přič, zatvrdl i za­

tvrdnul za-ty-kač, -e m. za-tý-kat, podst. jm. zatýkání zá-ty-lek, -Iku m. za-ú-činko-vat za-u-jí-mat, podst. jm. zaujímá­

ní za-u-jmout, I. j. zaujmu; přič.

zaujal, zaujat; podst. jm. zauje­ tí za-ú-pět, 3. mn. zaúpí i zaúpějí; rozk. zaúpěj zau-to-ma-ti-zo-vat [-ty-] i zautomatisovat [-tyzo-] za-uz-li-na ž. za-vá-dět. 3. mn. zavádějí i za­ vádí; podst. jm. zavádění za-va-dit, podst. jm. zavadění

zá-val. -u m., mn. 1., 4., 7. -y zaválet 3. mn. zaválejí i zavá­

lí; přič, zaválen 3. mn. zavalí; přič, za­ valen za-vá-nět, 3. mn. zavánějí i za­ vání za-vá-řet, 3. mn. zavářejí i zavá­ ří za-vát, 3. j. zavěje, 3. mn. zavějí i zavějou; rozk. zavěj; přič, za­ vál, zavát za-vá-zat, 1. j. zavážu, 3. mn. za­ vážou; rozk. zavaž; podst. jm. zavázání zá-va zek. -zku m. za-vá-žet, 3. mn. zavážejí i zavá­ ží za‫׳‬váž-ka í. za-včas příst. za-vdat, podst. jm. zavdání zá-vda-vek, -vku m. za-vděk (brát, vzít)

*va-lit, za

zá-věr-ný zá-vě-ro-vý zá-věs. -u m., mn. 1., 4., 7. -y za-vě-sit, rozk. zavěs; přič, zavě­

šen za-vést, 1. j. zavedu; rozk. za­

veď; přič, zavedl, zaveden za-vě-šo-vat *věť, zá -ti ž., mn. 1., 4. -ti, 3.

-tím, 6. -tich, 7. -tmi i -tmi za ·vézt, 1. j. zavezu; rozk. za­

vez; přič, zavezl, zavezen zá-vi-dě^ní-hod-ný ► pozn. u činorodý zá-vi-dět, 3. mn. závidí i závidě-

jí; rozk. (ne)záviď

zažrat se

491

za-ví-jet, 3. mn. zavíjejí i zavíjí za-vřít, l.j. zavřu, 3. mn. zavřou; zavi-lý rozk. zavři, zavřete; přič, za­ zá-vin, -u m. vřel, zavřen za-vi-náč, -e, m., mn. 1. -i i -e za-výs-kat, podst. jm. zavýskání za-vi no vač ka í, jedn. 36 ‫״‬. zavýsk-nout, přič, zavýskl, za-

výsknul

-čce

za *v ívých>vstá-ní stř. zmrz-nout, přič, zmrzl i zmrz­

nul zmu-čit, podst. jm. zmučení zmuch-lat (pomuchlat); jiné je

smuchlat (dohromady) zmu-ži-lý zmu-žit se i vzmužit se zmuž-nět, 3. mn. zmužnějí

i zmužní; přič, zmužněl *dit zmý n el zmý-le-ná, -é z. zmý-lit (se), rozk. (ne)zmyl se;

podst. jm. zmýlení znač-ka ž.,jedn. 3., 6. -čce znač-kář i značkař, -e m. znak, -u m. zna-lec, -lee m.; znalkyně ž.,

mn. 2. -yň i -yní *lzna ý znamén-ko stř. (např.

záporné) zná-mý; známě zná-rod-ně-lý zná-rod-ně-ní stř. zná-rod-ně-ný zná‫־‬rod‫־‬nět. 3. mn. znárodnějí

zneklidnět i znárodní; přič, znárodněl (na­ být národního rázu, zlidovět) zná-rod-nit, 3. mn. znárodní; přič, znárodnil (např. průmysl) zná *s il-nit zná-so-bit znát, 1. j. znám, 3. mn. znají;

rozk. znej; přič, znal zna-ve-ný zná-zor-nit zne-cit‫׳‬li *vět,

3. mn. znecitlivějí i znecitliví; přič, znecitlivěl; podst. jm. znecitlivění (stát se necitlivým) ciit, lzne *v it 3. mn. znecitliví; přič, znecitlivil; podst. jm. zne­ citlivení (něco) *ctít, zne 3. mn. znectí; rozk. znecti, znectěte; přič, ?nectil, znectěn *tit, zne-čis rozk. (ne)znečisti i (ne)znečisť; přič, znečištěn i znečištěn zne-čiš-tě-ní i znečistění stř. zne-čiš-ťo-vat i znečisťovat zne-da-le-ka i z nedaleká (z malé vzdálenosti) zne-hod-no-tit, přič, znehodno­ cen *hyb-nět, zne 3. mn. znehybnějí i znehybní; přič, znehybněl (stát se nehybným) zne-hyb-nit, 3. mn. znehybní; přič, znehybnil (něco) *tit, zne-chu přič, znechucen klid zne *n ět. 3. mn. zneklidnějí i zneklidní; přič, zneklidněl (stát se neklidným)

506

zneklidnit 3. mn. zneklidní; přič, zneklidnil (někoho)

*nit, zne-klid

zně-ko-li-ka-ná-so-bit zně-lec. -Ice m. zne-lí-bit se, rozk. znelib se zněhka ž. zne-mož-nit zne-mož-ňo-vat zne-na-dá-ní přísl. zne-náh-la přísl. zne-po-ko-jit *te-lit zne-přá zne-pří-jem-nit zne-pří-stup-nět, 3. mn. zne-

přístupnějí i znepřístupní; přič. znepřístupněl (stát se nepří­ stupným) znepří-stup-nit, 3. mn. znepří­ stupní; příc. znepřístupnil (ně­ co) zner-vóz-nět i znervosnět, 3. mn. znervóznějí i znervózní; přič, znervózněl (stát se ner­ vózním) *nit znenvóz i znervosnit, 3. mn. znervózní; přič, znervóznil (někoho) zne-snad-nit zne-svá-řit (se), rozk. znesvař

(se) zne-svě-tit, přič.

znesvěcen zne-škod-nit zne-tvo-řit zne-u-ctít, 3. mn. zneuctí; rozk.

zneucti, zneuctěte; přič, zne­ uctil, zneuctěn *u-tra-li-zo-vat zne i zneutralisovat [-ZO-]

zne-u-žít, /. j. zneužiji i zneuži­

jú, 3. mn. zneužijí i zneužijou; rozk. zneužij; přič, zneužil, zneužit vit, zne *ž á rozk. znevaž *vlíd-nět, zne 3. mn. znevlídnějí i znevlídní; přič, znevlídněl zněž-nět, 3. mn. zněžnějí i zněžní; přič, zněžněl zni-cot-nět, 3. mn. znicotnějí i znicotní; přič, znicotněl (stát se nicotným) *cot-nit, zni 3. mn. znicotní; přič. znicotnil (něco) znít, 3. j. zní, 3. mn. znějí i zní; rozk. zni, zněte; přič, zněl; podst. jm. znění zni-ve-li-zo-vat i znivelisovat [-ny-] znoj, -e m. znor-ma-li-zo-vat i znormalisovat znor-mo-vat zno-va i znovu přísl. zno-vu-zro-ze-ní stř. znu-dit, přič, znuděn zob, -u m. zo-bák, -u m. zo-bat. 1. j. zobu i zobám; rozk.

zobej zo *b ec, -bce m. zo-bec-nět, 3. mn. zobecnějí

i zobecní; přič, zobecněl (stát se obecným) zo-bec-nit, 3. mn. zobecní; přič. zobecnil (něco) *vat zobjek-ti-vi>zo i zobjektivisovat [-ty-] zob-jek-tiv-nit [ ty-]

zpéci

507 zo-bra-cet, 3. mn. zobracejí

i zobrací zo-bra-zit, rozk. zobraz; přič.

zobrazen zo-ce-lit zoc-to-va-tět, 3. mn. zoctovatějí

i zoctovatí zo-di-ak [-dy-], -u m. zo-di-a-kál-ní [-dy-] zod-po-vě-dět, 1. j. zodpovím,

3. mn. zodpovědí; rozk. zodpo­ věz; přič, zodpověděn i zodpo­ vězen zod-po-věd-nost i odpověd­ nost, -i ž■ zod-po-věd-ný i odpovědný zod-po-ví-dat, podst. jm. zodpo­ vídání zo-ha-vit zo-hý-bat 1. j. zohýbám; podst.

jm. zohýbání zo-hyz-dit. rozk. zohyzdi i zo-

hyzd; přič, zohyžděn i zohyz­ děn zo-hyž-ďo-vat i zohyzďovat zó-na z. zoo, zoa stř. i neskl. í. i stř. ► pozn. u kedluben zo-o-ce-nó-za i zoocenosa, -yž zoo-geo-gra-fi-e ž. zo-o-lo-gi-e z. zo-o-nó-za i zoonosa, -y i zo-o-spo-ra z. zoo-tech-nik [-ny-], -a m.; zo­ otechnička ž. zo-o-tech-ni-ka [-ny ] z. zo-pa-tr-nět. 3. mn. zopatmějí

i zopatrní

zo-rat. 1. j. zořu i zorám, 2. j. zo­

řeš i zoráš,..., 3. mn. zořou i zorají; rozk. zorej zor-ga-ni>zo-vat i zorganisovat [-ny-] zo-ri-en-to-vat (se) zor-ni-ce ž. zorný zos-no-vat zo-sob-nit, podst. jm. zosobnění zostra přísl. zos-t-řit zo-stu-dit, přič, zostuzen i zo-

studěn zo-škli-vět, 3. mn. zošklivějí

i zoškliví; přič, zošklivěl (stát se ošklivým) zo-škli-vit, 3. mn. zoškliví; přič. zošklivil (něco) zo-ta-vov-na, -y í zo-tro-čit zo-tví-rat, podst. jm. zotvírání zou-bek. -bku m. zout. 1. j. zuji i zuju, 3. mn. zují

i zujou; rozk. zuj; přič, zul, zut zo-xi-do-vat zpa-ci-fi-ko-vat zpa-mě-ti přísl. *štět, zpan 3. mn.

zpanštějí i zpanští; přič, zpanštěl zpá-teč-nic-tví stř. zpá-teč-ník. -a m.; zpátečnice í zpát-ky přísl. zpé-ci i zpéct, 1. j. zpeěu, 3. mn. zpečou; rozk. zpeč; přič. zpekl, zpečen (pečením spotře­ bovat); jiné je spéci i spéct (pe­ čením spojit)

508

zpečetit *tit zpe-če zpě-čo-vat se zpe-ně-žit zpé-nit zpest-řit zpět přísl. zpětný zpěv, -u m. zpěvák -a/n., zpěvačka ž. zpěv-ník, -u m. zpev-nit zpěv-ný (např. ptactvo) zpě-vo-her-ní zpě-vo-hra z. zpí-jet (se), 3. mn. zpíjejí (se)

i zpíjí (se) zpít (se), 1. j. zpiji (se) i zpiju

(se), 3. mn. zpijí (se) i zpijou (se); rozk. zpij (se); přič, zpil (se), zpit zpi-to-mět, 3. mn. zpitomějí i zpitomí; přič, zpitoměl (stát se pitomým) *tvo řzpi it zpí-vat, podst. jm. zpívání zpla-nět. 3. mn. zplanějí i zplaní

(stát se planým) zple-nit (zpustošit) zples-ni-vět, 3. mn. zplesnivějí

i zplesniví zple-ša-tět, 3. mn. zplešatějí

i zplešatí zplihlý *nout, zplih přič, zplihl *na zpl přísl. zpl-no-le-tit zpl-no-moc-ně-nec. -nce m. zpl-no-moc-nit zplo-di-na ž.

zplo-dit, přísl. zplozen zploš-tě-lý zploš-tě-ní stř. zploš-tět, 3. mn. zploštějí

i zploští; přič, zploštěl (stát se zploštělým) zploš-tit, 3. mn. zploští; přič. zploštil (něco) zplošťovat zpls-tit, přič, zplstěn zpo-čát-ku i z počátku (ze za­

čátku, zprvu) ► pozn. u dodnes zpod předl. zpo-do-bit (umělecky zobrazit); jiné je spodobit (přizpůsobit) zpo-dob-nit zpodstatně-lý zpo-e-ti-zo-vat i zpoetisovat

[-ty-] zpo-hlav-ko-vat zpo-ho-dl-nět. 3. mn. zpohodl-

nějí i zpohodlní zpo-kor-nět, 3. mn. zpokomějí

i zpokorní zpo-la přísl. zpo-la-ri-zo-vat zpo-líč-ko-vat zpo-lo-vic. zpolovice přísl. zpo-ma-lit zpo-ne-náh-la přísl. zpo‫־‬pe‫־‬la-vět, 3. mn. zpopela-

vějí i zpopelaví zpo-pel-nit, 3. mn. zpopelní;

přič, zpopelnil (někoho) zpo-pu-la-ri-zo-vat i zpopularisovat zpo-pu-lár-nět, 3. mn. zpopu-

lárnějí

i

zpopulární;

přič.

509 zpopulárněl (stát se populár­ ním) zpo-pu-lár-nit 3. mn. zpopulární; přič, zpopulárnil (něco) *rá-žet, zpo 3. mn. zporážejí i zporáží zpo-tit (se), přič, zpocen zpo-tvo-řit zpo-věď, -di ž; mn. 1., 4. -di, 3.

-dím, 6. -dích, 7. -dmi i -dmi zpo-věd-ni-ce ž. zpo-věd-ník, -a m. zpo-ví-dat. podst. jm. zpovídá­

ní zpo-vrch-nět. 3. mn. zpovrch-

nějí i zpovrchní zpo-vzdá-li přísl. zpoza předl. zpoz-di-lý zpoz-dit (se), přič, zpožděn *nět, zpo-zor 3. mn. zpozomějí

i zpozorní; přič, zpozorněl zpož-dě-ní stř. *ďo-vat zpož zpraco-va-tel, -e m., mn. 1. -é,

7. -i zprah-lý nět, zprách *v i

3. mn. zpráchnivějí i zpráchniví zprás-kat, podst. jm. zpráskání; ► i spráskat zpra-va přísl. zprá-va, -y ž. (sdělení); jiné je správa ž■ (řízení; oprava) zpra-vi-dla přísl. zpra-vit (informovat); jiné je spravit (opravit) zpra-vodaj, -c m. zpra-vo-daj-ství stř.

zprvu zpra-vo-vat (informovat); jiné

je spravovat (opravovat; řídit) zpra *ž it zpro-fa-no-vat zprohý-bat, /. j. zprohýbám;

rozk. zprohýbej; podst. jm. zprohýbání zpro-ne-vě-řit zpro-pa *d e-ný zpros-tit, rozk. zprosti i zprosť;

přič, zproštěn zpro-střed-ka přísl. zpro-střed-ko-vat zproš-ťo-vat zpro-ti-vit (se) zprud-ka přísl. zpru-ha ž■ (pružina) hět, zprů *n led 3. mn. zprůhled-

nějí i zprůhlední; přič, zprů­ hledněl (stát se průhledným) zprů-hled-nit, 3. mn. zprůhled­ ní; přič, zprůhlednil (něco) zprů-my-shnit (něco) zprů-my-slo-vět, 3. mn. zprůmyslovějí i zprůmysloví zprů-svit-nět, 3. mn. zprůsvitnějí i zprůsvitní; přič, zprůsvitněl (stát se průsvitným) svit zprů *n it, 3. mn. zprůsvitní; přič, zprůsvitnil (něco) zpruž-nět, 3. mn. zpružnějí i zpružní; přič, zpružněl (stát se pružným) *nit, zpruž 3. mn. zpružní; přič. zpružnil (něco) zpr-vo-po-čát-ku i z prvopo­ čátku (od samého začátku) ► pozn. u dodnes zpr-vu přísl.

510

zpředu zpře *d u i zepředu přísl. zpře-há-zet, 3. mn. zpřeházejí

i zpřehází zpře *h led-nit zpře-hý-bat, 1. j. zpřehýbám;

podst. jm. zpřehýbání zpře-lá-mat, 1. j. zpřelámu, 3.

mn. zpřelámou; rozk. zpřelam i zpřelámej; podst. jm. zpřelámání zpře-rá-žet, 3. mn. zpřerážejí i zpřeráží zpřes-nit zpře-tí-nat, podst. jm. zpřetíná-

ní zpře-tr-hat zpře-vra-cet, 3. mn. zpřevracejí

i zpřevrací; přič, zpřevracen 3. mn. zpřevrátí; přič, zpřevrácen zpří-čit (se), rozk. zpřič(se) vit, *tzpře rá

zpřídav-ně-lý zpří-jem-nit, přič, zpříjemněn zpříkra přísl. zpří-ma přísl. zpří-mit, rozk. zpřim (učinit pří­

mým) 3. mn. zpřísnějí i zpřísní; přič, zpřísněl (stát se přísnějším) *nit, zpřís 3. mn. zpřísní; přič. zpřísnil (něco) zpřís-nět,

zpřís-ňo-vat zpřís-tup-nit zpří-tom-ně-lý zpří-tom-nit zpuch-lý zpuch-nout. přič, zpuchl

i zpuchnul

zpuch-řet, 3. mn. zpuchří i zpu-

chřejí způ-li přísl. (napolo) zpup-ný způ-sob. -u m. způ-so-bi-lý způ-so-bit zpust-lík, -a m. zpustlý zpust-nout, přič, zpustl zpus-to-šit zpych-nout, přič, zpychl zpyš-nět. 3. mn. zpyšnějí i zpyš-

ní zpy-to-vat zra-ci-o-na-li-zo-vat i zracionalisovat zra-čit se *da zra ž. zrád-ce, -ce m., jedn. 5. -ce; zrádkyné z‫ ״‬mn. 2. -yň i -yní zra-di-ka-li-zo-vat i zradikalisovat [-dy-] zra-dit, přič, zrazen zrád-ný zrak, -u m. zrá-na i z rána (ráno) zra-nit zrát. 1. j. zraji i zraju, 3. mn. zra­

jí i zrajou; rozk. zraj i zrej; přič. zrál; podst. jm. zrání zrazovat zre-a-lis-tič-tit [ styě-] zre-a-li-zo-vat i zrealisovat zre-di-go-vat [-dy ] *vat zre-du-ko zre‫־‬ge‫־‬ne>ro«vat zre-gu-lo-vat zre-ka-pi-tu-lo-vat

511

zříci se

zre-kon-stru-o-vat, 3. j. zre­

konstruuje zre-kre-o-vat, 3. j. zrekreuje zre-la-ti-vi-zo-vat i zrelativisovat [-ty-] oa-ni-zo-vat zre *g r i zreorganisovat [-ny-] zre-stauro-vat zre-vi-do-vat zre-vo-lu-ci-o-ni-zo-vat i zrevolucionisovat [ ny-] ci-o zre-vo-lu *n o-vat zre-za-tět, 3. mn. zrezatějí i zre-

zatí zre-zavět,

3. mn. zrezavějí

i zrezaví *zi«vět, zre

3. mn. zrezivějí i zre­

ziví zri«ny, *n zrnin ž. mn. zr-ni-tost, -i í zr-ni-tost-ní zrni-tý -zrn-ný ve složeninách, např.

hrubozrnný, jemnozmný zr-no-kaz, -a i -e m., mn. 4. -y i -e, 7. -y i -i zro-dit (se), přič. zrozen *tět, zro-ho-va 3. mn. zrohovatějí i zrohovatí zro-sit, rozk. zros zro-solo-va-tět. 3. mn. zrosolovatějí i zrosolovatí zrost-lý (o obilí); jiné' je srostlý zrov-na příst, i část. zrov-no-práv-nit zroz-pa-či-tět, 3. mn. zrozpači-

tějí i zrozpačití zrů-da ž zrud-nout, přič, zrudl

zrůd-ný zru-i-no-vat zru-mě-nět, 3. mn. zruměnějí

i zrumění (stát se ruménným) zrůst, 3. j. zroste; přič, zrostl

(o obilí); jiné' je srůst (dohro­ mady) zru-šit zrů-žo-vět, 3. mn. zrůžovějí

i zrůžoví zrý-ho‫־‬vat zrych-le-ní stř. zrý-mo-vat zrý-pat, 1. j. zrýpám i zrýpu;

rozk. zrýpej (zkypřit půdu); jiné je srýpat (z povrchu) zrýt, 1. j. zryji i zryju, 3. mn. zry­ jí i zryjou; rozk. zryj; přič, zryl, zryt zřa-sit, rozk. zřas; přič, zřasen; ► i sřasit zře-dit, přič, zředěn zře-ďo-vat zřej-mý; zřejmě zřek-nout se i zříci se i zříct se, /. j. zřeknu se; rozk. zřekni

se; přič, zřekl se; podst. jm. zřeknutí zře-řa-vět, 3. mn. zřeřavějí i zřeřaví zře-tel. -e m., mn. 1. -e, 7. -i zře-tě-zit, podst. jm. zřetězení; ► i sřetězit zře-zat, 1. j. zřežu; rozk. ztež (hovor, zbít); jiné je sřezat i se­ řezat (svrchu uřezat) zří-ce-ni-na z. zří-ci se i zříct se i zřeknout se, 1. j. zřeknu se; rozk. zřekni

zřídelnictví se; přič, zřekl se; podst. jm. zřeknutí zří-del-nic-tví stř. zří-dit, rozk. zřiď; přič, zřízen zříd-ka přísl. zříd-ka-co. zřídkakdo i zříd­ ka co. zřídka kdo zříd-ka-kde. zřídkakdy atd. i zřídka kde, zřídka kdy

atd. zřhd-lo stř. zříd-nout i zřidnout, přič, zří­

dl i zřidl zří-kat se, podst. jm. zříkání zřít, 1. j. zřím, 3. mn. zří; rozk.

- zři; přič. zřel; podst. jm. zření zří-tit se, rozk. zřiť se; přič, zří-

' cen zří-ze-nec, -nce m.; zřízenka z zřízenkyně ž, mn. 2. -yň

z -yní zři-zo-vat zsi-na-lý i zesinalý zsi-nat z zesinat (dok.) zšed-nout z zešednout, přič.

zšedl z zešedl zta-hat (unavit); jiné je stahat

(dolů nebo dohromady) ztajit ztát, 3. j. ztaje, 3. mn. ztají z zta-

jou; rozk. ztaj; přič, ztál (roz­ tát); sníh ztál zta-vit, přič, ztaven (roztavit); ji­ néje stavit (tavením spojit) *ci, zté 1. j. zteču, 3. mn. ztečou; rozk. zteč; přič, ztekl, ztečen (kniž, např. hradby); jiné je stéci (se) z stéct (se) (dolů nebo dohromady)

512 zteč, -e ž. ztékat, podst. jm. ztékání (kniž.,

např. hradby); jiné je stékat (se) (dolů nebo dohromady) ztě-les-nit ztem-na přísl. ztem-ně-lý ztem-ně-ní stř. ztem-nět, 3.

mn. ztemnějí i ztemní; přič, ztemněl (stát se temným) ztem-nit, 3. mn. ztemní; přič. ztemnil (něco) ztem-ňo-vat zten čit (se) zte-pat, 1. j. ztepu z ztepám;

rozk. ztepej (kniž. zbít, zkritizo­ vat); jiné je stepat (stlouci naplocho nebo v celek) zte-pi-lý ztep-lat zte-ro-ri-zo-vat i zterorisovat zte-ře-lý zte-sat, 1. j. ztešu i ztesám, 3.

mn. ztešou z ztesají; rozk. zteš i ztesej (tesáním zhotovit); jiné je stesat (tesáním upravit) ztěžk-nout, přič, ztěžkl ztěž-ko-pád-nět, 3. mn. ztěžkopádnějí i ztěžkopádní ztě-žo-vat (činí obtížným); jiné je stěžovat si (naříkat) zti-cha přísl. ► pozn. u dodnes ztich-nout, přič, ztichl ztí-šit ztí-žit, rozk. ztiž z ztíží (učinit ob­

tížným)

zu líbat

513 ztlou-ci i ztlouct, 1. j. ztluču,

3. mn. ztlučou; rozk. ztluč; přič. ztloukl, ztlučen (někomu na­ bít): jiné je stlouci i stlouct (do­ hromady) ztloustnout, přič, ztloustl ztlu-mit ztma-vět, 3. mn. ztmavějí i zt­

maví (stát se tmavým) ztma-vit. 3. mn. ztmaví (učinit tmavým) *nět, zto>por 3. mn. ztopornějí i ztopomí zto-po-ňt zto-tož-nit ztrá-cet, 3. mn. ztrácejí i ztrácí;

přič, ztrácen *pý ztrá n e ztrá-ta ž. ztra-tit, přič, ztracen ztrat né, -ého, stř. ztrá-to-vý *mo-vat ztré ztrestat ztr-hat (se) (přílišnou námahou

nebo kritikou); jiné je strhat (dolů) ztrh-nout (se), přič, ztrhl (se) i ztrhnul (se), ztržen (přílišnou námahou); jiné je strhnout (se) (dolů apod.) ztro-pit ztros-ko-tat ztrouch-ni-vět, 3. mn. trouchni­

vějí i trouchniví ztrp-čit ztrýz-nit ztřeš-tě-ný ztřískat, podst. jm. ztřískání

ztuč-nět, 3. mn. ztučnějí i ztuční ztu-ha přísl. ztuh-nout, přič, ztuhl *li>na ztuch l. *lý ztuch ztuch-nout, přič, ztuchl ztu-pět, 3. mn. ztupějí i ztupí;

přič, ztupěl (stát se tupým) ztu-pit, 3. mn. ztupí; přič, ztupil

(něco) ztu-ži-dlo stř. ztu-žit ztu-žo-va-dlo stř. ztvár-nit ztvr-dit, přič, ztvrzen (učinit tvr­

dým); jinéje stvrdit (potvrdit) ztvrd-nout, přič, ztvrdl i ztvrd­

nul Ztvr-ZO-vat (činit tvrdým); jiné

je stvrzovat (potvrzovat) ztýrat zub, -u m. zu-bit se zu-bo-dás-ňo-vý zu-bo-vi-na ž. zubr, -a m.; zubří ► pozn. u činitel zú-čast-nit se zúč-to-vat (provést účtování;

vypořádat se); jiné je súčtovat (spočítat položky) zu-hel-na-tět, 3. mn. zuhelnatějí i zuhelnatí (stát se uhelnatým) zu-hel-na-tit, 3. mn. zuhelnatí (něco) zu-lá-mat, 1. j. zulámu, 3. mn. zulámou; rozk. zulam i zulámej; podst. jm. zulámání zu-lí-bat, podst. jm. zulíbání

514

zúmyslný zú-myvat zvěř, -e ž. zve-řej-nit zvě-ři-na ž. zvě-ři-nec, -nce m. zve-se-la přísl. zvěst, 1. j. zvědu; rozk. zved;

přič, zvedl, zvěděn; podst. jm. zvedení (zkazit); jiné je svést (dolů, dohromady, ke zlému apod.) zvěst, -i í, mn. 14 ‫״‬. -i, 3. -em, 6. -ech, 7. -tmi

zvučet

515

3. mn. zvodnatějí i zvodnatí zvolat (vykřiknout, zavolat); ji­ né je svolat (vyzvat k sejití, po­ zvat k jednání) zvo-lit, podst.jm. zvolení (vyvo­ lit, vybrat); jiné je svolit (sou­ hlasit)

zvěstovat zvě-t-ralý zvé‫־‬trat zvě-třit zvět-še-ni-na í zvet-šet, 3. mn. zvetšejí i zvětší zvětšit zví-dat, podst. jm. zvídání zvi-di-tel-nit zvik-lat Zví-kov, -a m.; zvíkovský zví-ře, -ete stř, mn. 1., 4. -ata zví-řet-ník, -u m. zví-řit rozk. zviř zvi-řo-vat *tě>zit zví zvláč-nět. 3. mn. zvláčnějí

nět, *tzvod a

i zvláční; přič, zvláčněl (stát se vláčným) zvláč-nit, 3. mn. zvláční; přič. zvláčnil (něco) zvlád-nout, přič, zvládl zvlášť, zvláště přísl. i část. zvláštnost, -i l zvla-žit; ► i svlažit zvlaž-nět, 3. mn. zvlažnějí i zvlažní

zvra-cet, 3. mn. zvracejí i zvra­

zvlh *č it zvlh-čo-vač, -e m. zvlh-nout, přič, zvlhl i zvlhnul zvlíd-nět, 3. mn. zvlídnějí

i zvlídní zvl-nit (se) zvnějš-ka, zvnějšku i z vnějška. z vnějšku

(zvenčí) ► pozn. u dodnes zvnitřku i z vnitřku (zevnitř) ► pozn. u dodnes

zvol-nit zvon, -u m. zvo-nař, -e m. zvo-nek, -nku m. zvo-ni-cí (např. zařízení) zvo-ní-cí (kdo nebo co zvoní) zvo-ník. -a m. zvos-ko-va-tět, 3. mn. zvosko-

vatějí i z voskovatí

cí; podst. jm. zvracení zvrás-nit zvrat, -u m. zvrá-tit, rozk. zvrať; přič, zvrá­

cen zvratný zvr-hat zvrhdík, -a m. zvrh‫־‬lý zvrh-nout, přič, zvrhl, zvržen

(převrhnout); jiné je svrhnout (dolů) zvrouc-nět, 3. mn. zvroucnějí i zvroucní; přič, zvroucněl (stát se vroucím, vroucným) zvrouc-nit, 3. mn. zvroucní; přič, zvroucnil (něco) zvrstvit zvrtnout, přič, zvrtl i zvrtnul,

zvrtnut zvu-čet, 3. mn. zvučí

516

zvuk

zvyk lost, -i ž. zvyk-nout, přič, zvykl zvy-ko-slo-ví stř. zvý-raz-nit zvy-so-ka i z vysoka (z výšky;

zvuk, -u m. zvu-ko-mal-ba, -y ž. zvu-ko-ma-leb-ný zvu-ko-měr, -u m. zvuko-mě-řic-tví stř. zvu-ko-sled -u m. zvu-kotěs-ný zvu-ko-vod. -u m. zvů-le z. zvul-ga-ri-zo-vat i zvulgarisovat zvul-ka-ni-zovat i zvulkanisovat [-ny-] zvý-hod-nit zvyk, -u m. zvy-kat

povýšeně) ► pozn. u dodnes zvý-šit, rozk. zvyš; přič, zvýšen zvy-šo-vat zygota 1 zže-let se, 3. mn. zželí se i zže-

lejí se; rozk. zžel se; přič, zželelo se zžen-šti-lost, -i ž. zži-vot-nit

ž žá-ba, -y í; jedn. žábou, mn. 2.

žab, 3. žábám i žabám, 6. žá­ bách i žabách, 7. žábami i žaba­ mi (ve významu ‫״‬dívka" mn. 3. žábám, 6. žábách, 7. žábami); žabí_____ _______

► pozn. u čáp ža-bák, -a m. žaber-ní ža-bi-nec. -nce m. žáb-ro-vý žáb-ry. žáber ž. mn., 3. žábrám

atd. ža-datel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i ► pozn. u činitel žá-dost. -i ž■, mn. 4. -ti, 3.

-tem, 6. -těch, 7. -tmi žá-ha z., jedn. 7. žáhou

žák, -am.; žákyně i, mn. 2. -yň i -yní; žačka, -y ž. ža-kár, -u m. ža-kéř, -e m. ža-ket, -u m. ža-lář, -e m. ža-lář-ník, -a mžalářnice ž. žalm, -u m.; Kniha žalmů (část

bible) ► pozn. u bula ža-lob-ce, -ce m., jedn. 5. -ce; žalobkyně ž., mn. 2. -yft i -yní ža-lost, -i ž. žahtář. -e m.; Žaltář (část bible) ► pozn. u bula *lud, ža -u m. ža-lu-dek, -dku m. ža-lu-zi-e z., mn. 2. -zií

517 lu-zi ža *v o ý Žam-berk, -a i -u m.; žamberský. mn. -rští žam-pi-on [-on- i -ón-| i žampi­ on, -u m. (houba) *nr, žá -u m.

žár, -u m. žar-di-ni-é-ra [-dyny- i -dýni-] z. žargon, -u m. žá-ro-be-ton, -u m. žá-ro-viště, -iště stř, mn.

2. -išť

žid Že lez-ná Ru-da z.,· železnorudský, mn. -dští nář, žeJez *č i -e m. že-le-zo-be-ton, -u m. že-le-zo-nik-lo-vý [-ny-] žel-va, -y ž; mn. 2. želv; želví žel-vo-vi-na z. žem-le ž., mn. 2. -lí žem-lov-ka ž. žeň, žně z. že-na ž. Že-ne-va ž■; ženevský; Ženev­

ské jezero žá-ro-vzdor-ný žá-ru-vzdor-ný ► pozn. u rybník žat-va, -y z. že-nich, -a m. žblun-kat i žbluňkat že-nij-ní [-ny-] ždí-mač -e m. (zařízení) že-nis-ta [-ny-], -y m. ždí-mač-ka ž., jedn. 36 ‫״‬. -čce b *na, že it -y ž-, mn. 2. -teb (zařízení) žen-šen, -u m. žeb-rák, -a m.; žebračka z. žerd’, -di í -dě ž., mn. 1., 4. -di žeb-ro-ví stř. i -dě, 3. -dím, 6. -dích, 7. -děrní žeb-ro-vý žer-nov. -u m. žeb-řík, -u m. žert, -u m. žeb-ři-ňák, -u m. žent-va, -y ž. žeh, -u m. žervé stř. neskl. žeh-li-cí (např. prkno) ženzej, -e m. žehlící (kdo nebo co žehlí) žes‫־‬tě, žesťů m. pornn. že-ton, -u m. žeh-lič-ka z., jedn. 3., 6. -čce žeh-lrren-ský žhář, -e m. žeh-lírna, -y ž. žha-vi-cí (např. svíčka) žeh-lit ví žha *c (kdo nebo co žhaví) žha-vit žejd-lík -u m. žha-vý že-la-ti-na [ ty- i -tý-] ž. žhnou-cí (sálající) že-la-ti-na-ce [-ty-] ž. žhnout, přič, žhnul i žehl; podst. že-lé stř. neskl. jm. žhnutí i žehnutí (pálit) že-let, 3. mn. želí i želejí; rozk. žhou-cí (např. cit) žel; přič, želel žid, -a m.; židovka ž.; Židé le-zár že *n a, -y z. (v etnickém smyslu) že-le-zi-tý

518

žíla ► pozn. u cikán ží-la, -y ž., jedn. 7. žílou i žilou, mn. 2. žil, 3. žílám i žilám, 6. žílách i žilách, 7. žílami i žilami žil-ník. -u m. žil-ný (např. splav) *ce žin-či ž. žír, -u m. ži-ra-fa, -y l; žirafí ži‫־‬ro stř. žít, 1. j. žiji i žiju, 3. mn. žijí i žijou; rozk. žij, přič, žil, žit; podst. jm. žití žít i žnout, ► žnout žhvec, -vce m. ži-vel. -vlu m., mn. 1., 4., 7. -vly ži-veľní (např. pohroma) vel ži *n ý (např. radost) viy, ži *n -vin ž. mn. vel, *tži i -e m., mn. 1. -é, 7. -i živ-nost, -i l živ-nos-ten-ský; Živnostenská banka živ-nost-ník, -a m. živ-ný vo ži *č ich, -a m. ži-vo-čiš-stvo stř. ži-vot, -a m. ži-vo-ta-schop-nost, -i ž. ži-vot-nost, -i ž. ži-vo-to-dár-ný ži-vo-to-pis, -u m., mn. ]., 4.,

7.-y ži-vo-to-sprá-va, -y ž. ži-vou-cí (žijící) ži-vů-tek, -tku m. il-vý, živ, živa, živo ží-zeň, -zně ž. ží-ža-la -y ž.

Žiž-ka, -y m. žlab, -u m. žlá-bek, -bku m. žlá-za, -y z., jedn. 7. žlázou, mn.

2. žláz, 3. žlázám atd. žlou-tek, -tku m. žlout-nout, přič, žloutl žluč, -i i -e ž, mn. 1., 4. -i i -e, 3.

-ím, 6. -ích, 7. -emi žluč-ník, -u m. žluk-nout, přič, žlukl žlu-na l; žluní žluť, -ti ž., mn. 1., 4. -ti, 3. -tím,

6. -tich, 7. -těmi žlu-ťá‫׳‬Sek, -ska m. žlu-to-hně-dý, žlutozelený

apod. ► pozn. u anatom icko-fyziologický žlu-va, -y l.; žluví žně, žní z. pomn. žnec, žence m.; žnečka ž. žnout i žít, 1. j. žnu; rozk. žni,

žněte; přič, žal i žnul, žat i žnut; podst. jm. žnutí Žo-fi-e, -ie z. žok, -u m. žo-kej, -e m. žold, -u m. žold-néř, -e m. žo-lík, -a m. žong-lér, -a m. žor-žet, -u m. žo-vi-ál-ní žra-lok, -a m.; žraločí žrát, 1. j. žeru, 2. j. žereš, ..., 3.

mn. žerou; rozk. žer; přič, žral; podst. jm. žraní žuch-nout, přič, žuchl i žuchnul

žvýkačka

519 žu-pa, -y í žu-pan, -a m. (představitel župy) župan, -u m. (domácí plášť) žurnál, -u m., mn. 4., 7. -y žur-na-lis-ta. -y m.

žur-na-lis-ti-ka [-ty-] z. žvást i žvast, -u m. žvástat i žvastat, podst. jm. žvástání

i žvastání žvý-kač-ka í,jedn. 36 ‫״‬. -čce

520

Poznámky

521

Poznámky

522

Poznámky

523 ---------------—

Poznámky

524

Poznámky

525

Poznámky

526

Poznámky

X

PRAVIDLA ČESKÉHO PRAVOPISU Vydává:

FIN PUBLISHING Kosmonautů 6, 772 31 Olomouc 3. opravené vydání, 2001 Zpracoval: Kolektiv autorů

Administrace: Knižní velkoobchod

FIN PUBLISHING P. O. Box 128, 796 40 Prostějov 1 tel./fax: 0508/254 05 e-mail: [email protected]

Cena 90 Kč

ISBN 80-86002-52-7

JAZYKOVÉ SLOVNÍKY FIN PUBLISHING Anglicko-český a česko-anglický slovník Anglicko-český a česko-anglický studijní slovník Anglicko-český a česko-anglický praktický slovník Anglicko-český studijní slovník Česko-anglický studijní slovník Německo-český a česko-německý slovník Německo-český a česko-německý studijní slovník Německo-český a česko-německý praktický slovník Německo-český studijní slovník Česko-německý studijní slovník

Francouzsko-český a česko-francouzský slovník Francouzsko-český a česko-francouzský studijní slovník Francouzsko-český a česko-francouzský praktický slovník Francouzsko-český studijní slovník Česko-francouzský studijní slovník Španělsko-český a česko-španělský slovník Španělsko-český a česko-španělský studijní slovník Španělsko-český a česko-španělský praktický slovník Španělsko-český studijní slovník Česko-španělský studijní slovník

Publikace nakladatelství FIN PUBLISHING je možno objednat na adrese:

Knižní velkoobchod FIN PUBLISHING P. O. Box 128, 796 40 Prostějov 1 tel./fax: 0508/254 05

PRAVIDLA ČESKÉHO O

PRAVOPISU

■ Tato pravidla pravopisu jsou platnou verzí schválenou MŠMT ČR. ■ Koncepčně nové vydání bez Dodatku, který je již zapracován do pravopisných pravidel i pravopisného slovníku.

■ Zásady jsou vysvětlovány jednoduchou, výstižnou, srozumitelnou a přehlednou formou. ■ Součástí je kompletní pravopisný slovník s graficky naznačeným dělením slov a poznámkami k pravopisu a tvarosloví u klíčových hesel.

9788086002521