Mládí ČSSR / 1970 [PDF]

Zitiervorschau

MLÁDÍ ČSSR

1970 MLADÁ FRONTA

HQ 799

C95M68 1970

1

!

1 1

1

SVAZÁCKÁ KNIHOVNA

1

1 1

1

1

1

1

1

+

1

MLÁDÍČSSR / 1970 MLADÁ FRONTA

PRAHA

Vydal ÚV Socialistického svazu mládeže v nakladatelství Mladá fronta

WB

งา ๆ Sy่

| 90

@ Mlada fronta , 1971

!

ÚVODEM

Všichni, kdož se bliže zajimají o otázky života mládeže v naší zemi jistě potvrdí,jak obtížnéje získávat právě z tétooblasti ucelené, přehledné informace.

Jakkoli se toto tvrzení může zdát vv době informační exploze paradoxnim , je pravdivé.

Snaha přispět ke změně tohotostavu nás přiměla ke konkrétnímu činu, který v této podoběpředkládáme všem , kteří se zabývají problematikou mládeže v naši republice.

Smyslem této publikace není a ani nemůže být ucelený přehled o všem, co

mládež vykonala,jakse vyvíjela, jak žila, o čem uvažovala ve dvanácti měsících roku tisicího devítistého sedmdesátého, neboť by to bylo nad síly autorů i nad možnosti rozsahu této publikace, a vlastně nad lidské sily vůbec. Spíšjsme chtěli poskytnout na základě publikovaných dokumentů a ověřených

informací přehled o otázkách vývoje vztahu mládež – společnost a naopak společnost

mládež Vv daném časovém období, s akcentem na vývoj organizací

mládeže. Tomuto úmyslu jsmepodřídili členění publikace a v jednotlivých kapi tolách jsme zařazovali událostipodle časové posloupnosti.

Abychom zdůraznili dokumentární zaměření této práce, rozhodli jsme se uve

řejnit v doslovném znění množství základních dokumentů o vznikajícím Socia listickém svazu mládeže. Dále jsme zařadili do publikace i relativně rozsáhlé kalendárium , obsahující informace o všech akcích úzce souvisejících s životem a pracíčeskoslovenské mládeže, abychom vývoj obsáhli co nejúplněji a zároveň co nejvěcněji a nejstručněji ve sledované oblasti tak, jak pokračoval v průběhu roku

1970. Toto kalendárium může sloužit též pro ty, kteří budou mít zájem získat o určité události či akci více podrobnějších informací.

Jsme si plně vědomi toho, že tato naše práce je v podstatě prvým krůčkem , směřujícím k obsáhlejší a všestrannější publikaci s danou problematikou, že zů stáváme nemalo dlužni problémům mládeže stojící mimo jakékoli organizace, 5

nicménějsme přesvědčeni, že i tato práce může být prospěšná všem , kteří ke své činnostipotřebují získat ověřené informace.

Chtěli bychom proto poděkovat všem , kdož nám ochotně vycházeli vstříc při přípravě této publikace. A vás, jimž je určena, bychom chtěli požádat o připomín

kya náměty, které by nám umožnily zdokonalit obdobnou práci, která se bude zabývat vývojem v této oblasti v roce 1971 . AUTORI

6

MLÁDÍ V ČÍSLECH

Dá se mládí vyjádřit v číslech? Jistě, že ne ... a přece ... suchou hrou bodů, součtem jedinců té aa té věkové skupiny obyvatelstva, rozdě

lením do oblastí, do příslušné věkové a místní,,škatulky .Je to ovšem kruté zjednodušení života do pouhé číselnépoložky, ale i takové údaje

vesvém souhrnu dovedou někdy až překvapivěmnoho o životě povědět. V loňském rocedosahoval počet mladých lidí v naší republice2mi liónů 831 900, sečteme-li chlapce a děvčata ve věku od 15-26 let včetně. V poměru k počtu obyvatelstva celé země tvoří tedy mladí lidé téměř pětinu.

V českých zemích najdeme 500 000 chlapců a děvčat 15–17letých, 1 215 000 ve stáří 18–24 let,a 213 000 20–25 letých . Dobře , ale

kde je najdeme... kde bydlí, žijí, pracují? Je víc mladých dívek nebo mladých mužů ? I to bylo spočteno. Velká skupina 18–24 letých se dá rozdělit jednak podle toho, kde žije; ve městě

na venkově

400 000 mladých mužů 390 000 mladých žen 218 000 mladých mužů

207 000 mladých žen, anebo dle toho, kde pracuje ; 234 000 mužů v průmyslu 200 000 mladých žen

W zemědělství podstatně méně: 31 000 mužů a pouze

18 000 mladých žen

Jinde, v různých jiných zaměstnáních (úřady, ústavy , služby) 125 000 mužů najdeme 142 000 žen.

7

Ekonomicky činných v českých krajích ve věku 18-24 let je pak celkem 1 015 000 mladých lidí.

Ekonomicky nečinných (v domácnosti, studujících, nemocných ) je 750 000 hochů a dívek ve stáří 18–24 let.

Stejnýmzpůsobem rozdělili statistikovémladé Slovensko. Napočí tali 274 000 ve věku 15-17, 506 000 18-24 letých a 113 000 25-26 letých .

Tady není už tak velký rozdíl mezi množstvím těch, cožijí na ven kově a ve městě . Tedy ve městě (ve věku od 18 - 24 let) žije : 152 000 mužů

148 000 mladých žen a na venkově

104 000 mužů a

102 000 žen.

V průmyslu pak na Slovensku pracuje 107 000 mladých mužů v zemědělství!

73 000 žen 16 000 mužů 10 000 žen

v jiných zaměstnáních (služby, obchod, úřady atd.) 42 000 mužů 62 000 žen.

Ekonomicky činných je celkem v této věkové kategorii 210 000 mla dých slovenských mužů a žen, ekonomicky nečinných (v domácnosti, studujících, nemocných) 196 000 mužů a žen. Zbývá ještě srovnat počet mladých obyvatel českých krajů s mladý. mi ze Slovenska ; v českých zemích je celkem 1 928 000 mladých lidí od 15–26 let včetně, na Slovensku 903 900.

Ovšem zcela osobní život našeho mladého pokolení se vyčíslit nedá, leda snad symbolem 1 + 1 = 2 nebo také 1-1 = dva osamělí mladí a zklamaní ... Tak tedy : ve věku 18–24 let se v českých zemích průměrně ročně žení 50 500 mužů a bílé šaty se závojem , případně

praktický kostým, obléká 65 500 žen (celkem 116 000 mladých lidí ročně zapíše svou víru ve štěstí ve dvou do občanských průkazů ).

Na Slovensku se v tom stáří provdá ročně průměrně 25 000 mladých dívek a 18 000 ženichů se rozhodne tak záhy svůj mladý život uvázat k jediné lásce. (Ročně dohromady 43 000 mladých obyvatel Slovenska změní svůj stav na ženatý a vdaná.)

Ale irozvody v tom věku jsou častější, než bychom se nadáli. Ročně se v ČSSR rozvádí 2000 mužů a 4806 žen kategorie“ 18-24 let. ( V českých zemích 1800 mužů, na Slovensku pouze 200, z českých zemí průměrně 4100 mladých žen ročně svlékne nadobro nebo dočasně 8

snubní prsteny a 500 mužů pozná, že se mýlili, když tak brzo vkročili do svatební síně) .

Období od 15 do 26 let bývá v životě člověka dobou učení, časem

školní přípravy na to kteréživotní zaměstnání, mnohdy i poslání. S výčtem začnemeu SVVŠ agymnasií, jichž ve školním roce 1969/70 vyučovalo 343 (s 3246 třídami). Navštěvovalo je 98 706 žáků (z toho 63 130 dívek ). Rozdělení podle zemí: a

české země

217 SVVŠ a gymnasií

Slovensko

počet žáků

59 203

žáků

126 39 503

V loňském školním roce jsmeměli v Československu 663 odborných a středních odborných škol s 209 074 žáky celkem ( 122 145 dívek ). Z toho v českých zemích 474 škol s 131 679 žáky, na Slovensku 189 těchto škol Ss 77 395 žáky.

Dělnickámládež tvoří početně silnou skupinu v tomto věku. V Če chách, na Moravě , ve Slezsku a Slovensku navštěvovalo v minulém školním roce 351 153 učňů 954 odborných učilišť a učňovských škol. Z toho většina v českých zemích, kde se 247 139 učňů učilo v 700 uči lištích . Na Slovensku získávalo vědomosti a zručnost 104 014 učňů

a učnic ve 254 učňovských školách. Další zvláštní skupinu tvoří vysokoškoláci, jichž bylo v loňském roce

v denním studiu v ČSSR 100 587 (plus 3424 mladých cizinců na našich universitách ). Ve školním roce 1969/70 jsme měli 37 vysokých škol se 105 fakultami.

Z celkového počtu vysokoškoláků bylo 40 561 mladých žen (plus 478 mladých cizinek ). V českých zemích bylo 24 vysokých škol

s 67 fakultami. Přednášky navštěvovalo 62 569 studentů (z toho 24 008 děvčat). Na Slovensku bylo 13 universit s 38 fakultami. Studo valo na nich 38 018 yysokoškoláků (z toho 16 553 mladých žen) .

Kromě toho je v Československu 7 vysokých škol pro bohosloví se 7 fakultami, kde bylo zapsáno 749 žáků (z toho 62 dívek) . V českých zemích 4 vysoké školy tohoto druhu se 406 žáky, na Slovensku 3 s 343 studenty.

Všechny tyto údaje se týkají denního studia. Ovšem mnoho mladých lidí si vzdělání doplňuje až při zaměstnání. Známe čísla studujících

po večerech, ale nevíme přesně, jaký podíl v jejichmnožství činímladí lidé. Můžeme předpokládat, že většinu. Víme, že SVVŠ aa střední školy pro pracující navštěvovalo 8677 lidí, střední odborné a odborné školy 73 560 lidí, podnikové technické školy 2628 žáků, podnikové instituty 1886 lidí, vysoké školy 29 513 žáků.

9

ČSSR děti

Druh škol

Třídy Fakulty

dívky celkem

Útulky Mateřské školy Základní devítileté školy

Školy pro mládež vyž. zvláštní péče Gymnasia a SVVŠ Střední odborné a odborné školy Odborná učiliště a učňovské školy Vysoké školy studující čs. st. přísl.

žáci

studující

Školy

784 8 173

10 908 1 045 343

663 954 37 7 7

cizinci

Kromě toho studující bohosloví

14 573

ženy

12 614 377 762

981 688 20 346

065 612 246 567

2 002 053

14 152 105

351 153

100 587 3 424

40 561

7

749

62

78 4 3 6

57 925 98 706 209 074

63 130

122 145 103 193

478

Studium při zaměstnání

SVVŠ a stř. školy pro pracující Střední odborné a odborné školy Podnikové technické školy

7 38 91

Podnikové instituty

54

8 677

3 024

73 560 2 628

33 727 475 47 9 189

1 886 29 513

1

Vysoké školy

10

412 3 447 175 100

ČSR

SSR

děti

Školy celkem

752 5543 7058 788 217 474 700

24

10 48 3 1 4

034 353 604 940 204

9 905 67

4

4

6 22

2 433

74 44

141 82

288

děti

žáci

studující

Třídy Fakulty

11 258 1 223 45

999 330 722 853

dívky ženy

Třídy Fakulty

4 539 29 712 1 008

601 657

3850

15 882 37 011

257 126

679 139 569 803 406

76 640 73 958 24 008

189

1 306 2 363

254

4 247

13

38

6 151

2 076 23 243

59 203

131 147 62 2

-

51 2 1 19

966 112 523 412

51

5 774

3

ženy

119 432 778 331 12 072 39 503 77 395 104 014 38 018

380 4 26 45 29

031 464 119 505 235

16 553

621

93

3

343

11

134 1 004 34 18

2 526 21 594

10 484

385

359 34

dívky

615

32

2630

žáci

studující celkem

155

Školy

516 .363 10 101

948 116 13

3 445

KOMUNISTICKÁ STRANA A MLÁDEŽ

26. 1. 1970

Zasedání předsednictva ÚV KSČ

Předsednictvo ÚV KSČ se zabývalo základními otázkami mlá dežnického a dětského hnutí v Československu , které byly zpraco

vány na základě usnesení předsednictva ÚV KSČ ze dne 17. 11. 1969. Členové předsednictva pozitivně ocenili rostoucí účast mlá deže v budovatelském úsilí. V diskusi zdůraznili, že strana má

zájem ną tom, aby se mladá generace ideově politicky sjednotila a že KSČ bude podporovat úsilí mladých lidí, aby toto sjednocení našlo svůj výrazi vorganizačním uspořádání. Členové PÚV KSČ přivítali snahy o řešení základních otázek dětského aa mládežnické

ho hnutí v Československu. Zdůraznili, že je nezbytné, aby se stra nické orgány i organizace zabývaly problematikou mládeže, roz šiřovaly svůj vliv na mladou generací, aby byly odstraněny škody,

napáchané v myšlení mladých lidí vlivem pravicově oportunistic kých, protisocialistických a protisovětských sil a aby byla mládež

získána pro aktivní účast na dalším rozvoji naší společnosti. V tomto duchu je třeba vést komunistyna všech místech . Mladí členové strany, jak se říká v komuniké z jednání PÚV KSČ, musí sehrát aktivní roli při vytváření dobrovolnéjednotné masové orga nizace, která bude respektovat zájmy a potřeby jednotlivých věko vých a sociálních skupin mládeže. 29. 1. 1970

Zasedání ÚV KSČ

Na zasedání ÚV KSČ přednesl s. Gustáv Husák zprávu o činnosti předsednicıva ÚV KSČ, nazvanou : Otázky upevnění jednoty a akceschopnosti strany v souvislostis výměnou stranických legitima cí. V této zprávě se zabýval i problematikou mládeže. Uvedl: 12

„ Jistýchúspěchů se dosáhlo i v práci s mladou generací, na niž se pravičácká a antisocialistická propaganda soustředila . Chtěla zneužít mladé generace, oklamat mladé lidi, kteří neměli vlastní

zkušenosti z třídních politických zápasů, kteří nepoznali starý buržoazní svět a lehce se dali rozohnit v zápase proti nedostatkům

a proti deformacím . Nastalo už jisté uklidnění. Rýsují se možnosti aktivní práce mezi mladými lidmi všech sociálníchvrstev. Před sednictvo ústředního výboru se několikrát zabývalo problémem mladé generace a myslím , že bychom jednou na program plenár ního zasedání ústředního výboru mělidát komplexně problemati ku mladé generace, připravenou ze všech stránek, abychom pro

mnohamiliónovou masumladých lidío jejich problémech otevřeně, poctivě pohovořili a dali v tomto směru jasnou perspektivu. Ze soudruhů stojících na správných politických pozicích se vytvořily nebo obnovily federální i národní orgány naší mládeže.

Předsednictvo strany podporuje integrační tendenci, usiluje o to, aby u nás postupně, jak dozrávají politické podmínky, vznikla jednotná velká masová dobrovolná organizace mládeže, která by se mladým pokolením zabývala a kde by se prostřednictvím komu nistů pracujících mezi mladými lidmi uplatňoval vliv strany, Směny mladých lidí, které dnes na závodech i jinde připravují organizace mládeže, to jsou první velmipozitivní momenty, svěd čící o tom, že se v této smím - li to tak říci popletené, dezinfor mované mladé generaci, rýsují už zárodky nové orientace naší socialistické mládeže.

Budeme se muset všichni více věnovat tomuto problému. Mladé lidi více zaangažovat, více s nimi hovořit a někdy i s větší trpěli

vostí Ss nimi hovořit. Je to tak, když člověk projde dvaceti, třiceti, čtyřiceti lety politického života, všelicos se mujeví jasným a někdy si nedovede dost dobře představit, že 18-20 letému člověku to tak jasné není. Jde tedy o to všude pracovat s mládeží s velikým citem a trpělivostí a v krajích , okresech, na závodech, na školách

věnovat sezískávání mladého pokolení pro socialistickou myšlenku, pro spoluúčast na výstavbě socialistické společnosti." 28. - 30 . 1. 1970 — Zasedání ÚV KSČ

Na tomto zasedání ÚV KSČ bylo mj. přijato usnesení k hlavním otázkám hospodářské politiky strany . Z něho vyjímáme: „ Komu nistům ve federálním orgánu a v národních orgánech organizací mládeže (se ukládá pozn. aut.) : vést své členy a všechny mladé

lidi pracující v národním hospodářství k uvědomělému plnění

úkolů na pracovištích, k rozvoji iniciativy a k aktivní účasti na 13

tvorbě hodnot; tím pomáhat při formování socialistického profilu mladé generace ."

4. 2. 1970 - Prof. ing. Josef Kempný, CSc. přijal zástupce mlá dežnických kolektivů Člen předsednictva a tajemník ÚV KSČ prof. inž. Josef Kempný CSS přijal delegaci, zastupující mládežnické kolektivy, které byly iniciátory výzvy Severomoravanů kesplnění a překročení úkolů pro letošní rok . Na setkání, jehož se zúčastnili předseda Rady SODM

Antonín Himl a předseda NR SPM inž. Václav Černovský, se hovořilo o úsilí, s nímž mladí lidé rozvíjejí na počest 25. výročí osvobození Československa socialistickou soutěž, zaměřenou pře devším na těžbu uhlí, výrobu surovin a materiálů pro zpracovatel ské závody, na zvýšení výroby nedostatkového zboží – i o tom, jakou pozornost věnují upevnění pracovní kázně, zvýšení kvality práce, vylepšení pracovního a životního prostředí. Soudruh Kemp ný srdečně poděkoval mladým krajanům i ostatním za iniciativų, kterou konkrétně reagují na výsledky lednového pléna ÚV KSČ. 23. 2. 1970

Zasedání byra ústředního výboru KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích

Byro ÚV KSČ se na svém zasedání za předsednictví soudruha Jo sefa Kempného zabývalo mj. problematikou mládeže. Projednalo a schválilo souboropatření k zabezpečení zdárného průběhu budová ní jednotné organizace dětía mládeže ČSR včetně úkolů na úseku sdělovacích prostředků, propagandy a agitace, které musí svou

činností sjednocovací proces podpořit. 3. 3. 1970

- Představitelé Leninského svazu mladých na byru ÚV KSČ

Delegace byra ÚV KSČ, v níž byli členové předsednictva ÚV KSČ byra L. Kovalčíka předseda byra ÚKRK KSČ V. Hájek , přijali

soudruzi J. Kempný, E. Erban, členbyra K. Beránek, tajemník

početnou delegaci vedoucích funkcionářů Leninského svazu mla

dých, vedenou předsedou ÚV LSM inž. J. Stichem. Besedy se zúčastnili též členové federální rady Organizace dětí a mládeže

soudruzi J. Varholík a J. Poledník. V úvodu besedy řekl s. Kemp ný, že v příštích dnech vzpomene LSM, který se stal věrným

pomocníkem strany, svého prvního výročí. Ocenil, že jeho členové byli prvními z mladých lidí, kteří nekompromisně odsoudili roz

bítí mládežnické organizace. Potom předseda ÚV LSM inž. J. Stich seznámil členy byra se současnou situací organizace. 14

V závěru čtyřhodinové besedy poděkovals. Kempný všem členům LSM za obětavou práci a podporu politiky strany. Velkou pozor most věnoval problematice budování Socialistického svazu mládeže

ČSSR. Zdůraznil, že sjednocení dětského a mládežnického hnutí je důležitým politickým úkolem , k jehož řešení není možno při

stupovat mechanicky a administrativně, ani jej ponechat živelné mu vývoji a prodlužovat. Protože existence jednotné mládežnické

organizace jeobjektivní potřebou jak pro mladou generaci, tak pro celou socialistickou společnost, je nutno její budování stranickými a mládežnickými orgány cílevědomě řídit a usměrňovat. V závěru

vyslovili členové delegace byraÚVKSČpřesvědčení, že funkcio náři i členové LSM sebudou aktivně podílet na vybudování Socia listického svazu mládeže, neboť jedině tak splní LSM svou úlohu v mládežnickém hnutí.

11. 3. 1970 — AKTIV KOMUNISTŮ — pionýrských pracovníků Na základě usnesení Zz ledna 1970 svolalo byro ÚV KSČ do Prahy

aktivpionýrských pracovníků, členů strany.V zasedací síni budovy ÚV KSČ se sešla víc než stovka pracovníků okresních a krajských

rad Pionýra, členůpléna ČRP včele s předsedou R.Padrtou a řada hostí - předseda FR DMO J. Varholík , předseda ÚDO O. Čmo lík a inístopředseda rady SODM J. Poledník . Ke shromážděným promluvil vedoucí oddělení státních orgánů a společenských orga

nizací byra ÚV KSČ dr. Lubomír Procházka. Ten mj. zdůraznil, že PO dosáhla od svého vzniku mnohých pozitivních výsledků, V její práci se vyskytla i řada nedostatků . Projevilo se to v narůstání formalismu v práci mnoha oddílů. V tésouvislosti vzpomněl řečník usnesení ÚV KSČ Zz února 1967, které na tuto situaci reagovalo,

ale bohužel nebylo důsledně naplněno. Proto po V. sjezdu ČSM , a zvláště pak po lednu 1968, vznikla složitá situace, která vyvrcho lila 1. národní konferencí Pionýra v červnu 1968, kdy z organizace byly vykleštěny zásady marxismu -leninismu, prosadila se teze, že

funkcionáři Pionýra nejsou odpovědni nikomu jinému než svým voličům, že Pionýr nebude přívěskem žádné organizace, popřela se vedoucí role strany, atd. V praxi se to projevilo podporou akcí, jako studentská stávka, snahou o sblížení sS mezinárodní ústřednou Falken, odmítáním vstupu vojskpěti zemí ispolupráce s komsomol

skými organizacemi v posádkách. A pokud jde očlenskou základ nu : jestliže ještě v roce 1968 měla PO na 170 000 členů, bylo jich v roce 1969 již jen 75 000.

K budoucnosti jedné dětské organizace v rámci jednotného SSM referent řekl, že sjednocení dosavadních dvou organizací 15

nebude administrativně organizačním aktem , ale procesem ideo

vého, politického,akčního a v závěru i organizačního sjednocení, které ze strany Pionýra předpokládá ideově politické a kádrové zpevnění, rozšíření členské organizace a zvýšení aktivity, zatímco Junák musí realizovatve své činnostimarxisticko-leninské principy, kriticky zanalyzovat čs. skauting, distancovat se od buržoazních

tradic i světového skautingu a zbavit se aktivních nositelů pravico vých názorů a bojovníků proti PO z roku 1968. Potřebnou úlohu může v socialistické společnosti splnit jedině organizace pionýrské ho typu, budovaná důsledně na zásadě dobrovolného členství dětí i dospělých s možností volit si kolektiv pro svou činnost. Hrázi proti formálnímu členství i činnosti a proti honbě za čísly o „ ma . sovosti“ se má stát zásada nezakládat kolektiv, pokud není zajištěn schopný vedoucí.

Aktiv pokračoval diskusí. Na závěr byl zaslán byru ÚV KSČ dopis o konsolidačním úsilí v dětském hnutí.

Tisková porada na ÚV KSČ NaÚV KSČ sekonala tisková porada, vedená vedoucím tiskového odd. ÚV KSČ Vladimírem Divišem . Na pořadu byl jediný bod

12. 3. 1970

problematika dětského aa mládežnického hnutí a otázky, související

se sjednocovacím procesem . Hovořil o nich místopředseda rady SOĎM Jindřich Poledník. V závěru tiskové porady promluvil

tajemník byra ÚV KSČ Leopold Kovalčík. Uvedlmj., že se plně staví za skutečně jednotnou organizaci, řízenou KSČ , a to bez

dekretování, které se před rokem 1968 tolik neosvědčilo. Zdůraznil, že strana najde způsob, kterak toto řízení a vliv na mladou gene raci nejvhodnějšímia živými formami uskutečnit. Fakt, že mladí lidé nejsou dneska dostatečně zastoupeni ve stranických a státních orgánech, považuji za vážný nedostatek uvedl s. Kovalčík

který se projevuje už dnes, kdy v řadě míst citelně chybí účast mládeže v politickém životě. Strana bude hledat cesty řekl jak mladé generaci pomoci, jak ji správně vést, ale

v závěru

všechno nelze řešit najednou. Nová jednotná organizace mládeže by neměla mít ve své činnosti a kompetenci jiné meze jak o tom hovořil dr. Gustáv Husák než zákony tohoto státu a jeho poli tické principy. 16. 3. 1970

Soudruh A. Indra přijal vedoucí pracovníky FR DMO ČSSR

Kandidát předsednictva a tajemník ÚV KSČ Alois Indra přijal delegaci vedoucích pracovníků Federální rady DMO ČSSR , 16

vedenou jejím předsedou J. Varholíkem . Soudruh Varholík po drobně informoval A. Indru o průběhu sjednocovacího procesu v mládežnickém hnutí. Po besedě se ujal slova s. Indra. Podtrhl

významjednotných stanov a programových zásad tvořící se orga nizace SSM. V souvislosti sS budovatelskou aktivitou mladých lidí

doporučil mj. jednat i o možnosti převzetí výstavby části nebo ce lého sídliště například v Praze, jako stavbu mládeže. Dále řekl, že ve sjednocovacím procesu je nezbytný citlivýpřístup a že je správné sjednocovat tam, kde jsou vytvořeny odpovídající ideově politické i organizační předpoklady. Dr. Gustáv Husák přijal zemědělskou mládež VI. setkání zemědělské mládeže vyvrcholilo přijetím chlapců a děvčat z vesnic, jednotných zemědělských družstev a státních

10. 4. 1970

statků prvním tajemníkem ÚV KSČ dr. Gustávem Husákem . Přijetí bylidále přítomní člen předsednictva ÚV KSČ a první tajemník ÚV KSS Jozef Lenárt, kandidát předsednictva a ta jemník ÚV KSČ Alois Indra, tajemník byra pro řízení stranické práce v českých zemích Václav Svoboda, vedoucí oddělení země dělství a výživy ÚVKSČ Jan Havelka a vedoucí oddělení spole čenských organizací ÚV KSČ MiroslavBrož.Přítomenbylrovněž předsedaFederální rady DMO ČSSR JurajVarholík. Na setkání promluvil k mladým zemědělcům s. Gustáv Husák. Ocenil činnost

Juveny v uplynulém období, zejména z hlediska, že nejméně ze všech organizací podlehla destrukčním tendencím v mládežnickém hnutí, a vydatnou měrou přispívá k vybudování Socialistického svazu mládeže . Jsem rád, řekl, že hovořím s mladými lidmi. Obraz našeho venkova zejména v českých zemích se mění, ale málo se mění jeho obyvatelé.Staří zůstávají, a mladí odcházejí

do průmyslu. Nemůžeme tuto situaci řešit administrativně. Mu síme vytvořit v zemědělství takové podmínky, které jsou atraktivní. Stejně jako v moderním průmyslovém závodě. Bude to složitý proces a čeká nás mnoho práce. Pomozte nám i vy vybudovat tuto

krásnou zemi ; přeji si, abyste náš socialistický stát považovali za svůj a jako svou zahradu jej pěstovali . 15. 4. 1970

Z projevu soudruha A. Indry na aktivu mládeže v Kroměříži

V sále kroměřížského Domu kultury se sešlo na 700 mladých lidí

na shromáždění mládeže tohoto okresu. Přítomní vyslechli projev kandidáta předsednictva a tajemníka ÚV KSČ Aloise Indry, který mj. řekl : 17

Bude to rok, co ÚV KSČ rozhodl změnit složenísvého předsed nictva a zvolil prvním tajemníkem s. Husáka. Z hlediska dějin je to sice krátká doba, ale i tak je to pro nás příležitost posoudit,

jakéjsou výsledky tohoto významného kroku. Především je každému zřejmé, že se výrazně změnilo politické ovzduší života naší společnosti. Zmizelo napětí tak příznačné pro rok 1968 a první část minulého roku, podařilo se vytvořit podmínky pro pokojnou práci. Zā druhé počítáme mezi klady jednoroční práce nového vedení

strany, že byly obnoveny a upevněny přátelské vztahy se socia listickými zeměmi a jejich komunistickými stranami, zvláště pak se

Svazem sovětských socialistických republik . Za třetí přinesla své ovoce i soustředěná starost předsednictva ústředního výboru o naše hospodářství.

Nepropadáme sebeuspokojení, žádná ,,závrať z úspěchů“ nám nehrozí, ale snad můžeme velmi věcně prohlásit,že to, čeho jsme dosáhli, je důstojným pozdravem letošnímu jubilejnímu roku – roku stýchnarozenin V. I. Lenina a 25. výročí osvobození Česko slovenska Sovětskou armádou. Za dosažené výsledky vděčíme pře

devším pochopení a podpoře československého lidu. A navzdory všem sýčkům podporuje politiku naší strany i stále větší část naší mládeže. Svědčí o tom práce všech mládežnických organizací i jejichrozhodnutí vytvořit si jednotnou organizaci – Socialistický svaz mládeže.

Výsledky dosažené v posledním roce jsou zvlášť cenné ve srovnání s tím, z čeho jsme začínali. Naše vlast byla v roce 1968 předmětem velké politické hry, režírované nepřáteli socialismu doma i ve

světě. Vítězným vyvrcholením této hry měla být likvidace socia lismu. A bylo jen samozřejmé, že se pravičáci a nepřátelé socia lismu pokusili vtáhnout do této špinavé hry zvláště mládež. Podbízeli se naší mládeži, lichotili jí, vědomějí lhali, až se hory zelenaly. Mluvili o státnické zkušenosti naší mládeže, o její moud rosti, o její politické vyspělosti a sázeli na její zcela přirozenou nezkušenost. Opěvovali vlastenectví naší mládeže a štvali ji proti

Sovětskému svazu a jako životní ideál před ní stavěli kapitalismus. Mluvili proti manipulaci s lidmi, proti kabinetní politice a sami mládeží manipulovali a byli mistry zákulisních čachrů. Skloňovali

svobodu, demokracii a humanismus ve všech pádech a nevysvětlili třídní obsah těchto pojmů. Měli pro mládež jen destruktivní kritiku, demagogii, okázalé fráze, ale žádný skutečně pozitivní program . Ano, takovým řečem

se tleskalo a moc. Radost a souhlas se projevovaly dupáním a písko 18

tem. Mnoho mladých se zapálilo ve víře, že podporují dobrou věc .

Nesouhlasíme s těmi, kdož by tuto část mládeže chtěli ztratit. Který mladý člověk by nepodporoval hesla o svobodě, demokracii,

lidskosti ? Který by netoužil po tom , aby vládla spravedlnost, aby se napravily křivdy, aby se už nikdy neopakovalo bezpráví? Jenže tehdejší agitátoři neměli zájem říci něco mládeži o tom , že svoboda

a demokracie jsou podstatou socialismu. I o tom pomlčeli, jak často bylo těchto hesel zneužito, či jak to s těm pojmy vypadá v kapitalistických státech. A říci po pravdě, že prapor boje za ná

pravuchyb pozvedl ÚV KSČ , to užse jim vůbec nehodilo do krá mu. Oni přece potřebovali mládež naladěnou protikomunisticky,

protisovětsky, potřebovali ji oklamat, aby ji pak v srpnu a po něm hrubě zneužívali .

Ano, část mládeže byla oklamána, ale československá mládež nezklamala . Zklamali ti, kdož ji měli správně vést. Je přece prokázáno, že jednotný ČSM byl vědomě rozbit shora organizovanou skupinou v jeho ústředním výboru. Zvlášť ostudnou roli v tom sehrál mládežnický tisk a zejména Mladá fronta. Mnozí

z těch, kdož s takovým humbukem pochovali ČSM, neprohlédli, oč jde. Nejeden myslel jen na záchranu vlastní a na funkci v některé

nové organizaci, ale někteří jednali vědomě, ve službách pravico vých revizionistů. Nepřátelé socialismu dosáhli svého : jednotně organizovaná mládež rozmělnila své řady v množství nových orga nizací, ztratila ze zřetele společné cíle. Jednotlivé organizace se začalysoustřeďovat na výlučně profesionální či věkové zájmy, ideo vá výchova byla zanedbána, vliv KSČ aа Národní fronty se praktic ky vytratil. Organizovanost mládeže výrazně poklesla , vliv jednotli vých organizací na neorganizovanou mládež nebyl žádný. Z mlá dežnických organizací se staly bezmocné lodičky zmítané vlnami pravičácké politiky. Mládež měla být trumfem v rukou nepřátel socialismu i

po

srpnu 1968. Před rokem však začal vliv těchto politických dobrodruhů na mládež očividně klesat . Už v letních měsících minulého roku zazní

valy z řad jednotlivých mládežnických organizací stále výrazněji hlasy, volající po vytvoření jednotné mládežnické organizace. Předsednictvo ÚV KSČ k tomu nemohlo zůstat lhostejné a v listo

padu rozhodlo podporovat toto zdravé úsilí. Nedekretujeme, nic byrokraticky nepřikazujeme. Ale upřímnost nám káže otevřeně říci, že v jednotné organizaci vidíme správnou cestu, že považujeme za svou povinnost udělat vše, aby byla životaschopná. 19

Myšlenkajednotného SSM zapustila kořeny, začíná se rozrůstat a košatět, hlásí se k ní stále větší část organizované mládeže. Na

Slovensku je organizační sjednocování před završením a v českých Organizovaná mládež se tedy rozhoduje sama, nový Svaz vzniká, tak řečeno, zdola, a ne nařízením „vrchnosti“ . V těchto dnech

zemích týden co týden přibývá okresů, které vznik SSM podporují.

dostává mládež k posouzení návrh stanov SSM , aby řekla, jak si svoji organizaci představuje. I v tom je tedy důkaz postupu vskutku demokratického. Strana nechce anebude sjednocování mládeže

uměle urychlovat. Ale stejně nezodpovědné by bylo, kdybychom sjednocovacímu procesu překáželi, kdybychom jej v rozporu s vůli

mladých lidíjakkoliv zdržovali. Nejde nám o ,, filmovačky"“ . Nesto jíme o to, aby se nám sjednocovali jen funkcionáři, kteří by pak zůstali „ generálybez vojska ". Všechna snaha k vytvoření jednotné ho SSM musí mířit k tomu, aby jeho smysl a poslání pochopilo co

nejvíc mladých lidí, aby se organizačním formám nedala přednost před obsahem a kvalitou práce. SSM se ustavuje jako jednotná, vnitřně diferencovaná, dobro volná a masová organizace mládeže. Jednotná proto, aby vyjadřo vala převažující společné zájmy mládeže, zejména její odhodlání podílet se na rozvoji socialismu, aby mládeži umožnila účinnou účast na životě společnosti .

SSM bude vnitřně diferencovaný, aby se vedle společných a skupin mládeže. V tom byla přece jedna ze slabin CSM , že rozhodujících zájmů mohly uplatňovat i zájmy jednotlivých vrstev těchto různorodostí dost nedbal, že na jejich základě neumožňoval

aktivní, tvůrčí činnost každému svému členu. Poučme se tedy ze zkušeností a vytvářejme v nové organizaci takové podmínky, aby se v ní každý člověk cítil dobře. A jak chápeme masovost a dobrovolnost SSM ? Máme zájem na tom, abynová organizace sdružovala co největší počet mladých

lidí, aby nebyla organizací přísně výběrovou či dokonce sektou. Vstup do SSM nemůžeme podmiňovat stejnými nároky jako na příklad členství ve straně, nemůžeme požadovat, aby člen SSM měl vždy úplně jasno ve všech politických a ideologických otáz

kách. Rozhodujícím měřítkem je ochota podílet se na budování socialistické společnosti, podporovat program Národní fronty. Nejde nám samozřejmě jen o počty formálně organizované mládeže, a proto tak zdůrazňujeme dobrovolnost členství. Dobře víme, co nám natropila ona formální,jakoby vynucovaná organi zovanost. Mít legitimaci, zaplatit příspěvky, odsedět si povinně 20

hodiny na schůzích, to ještě neznamená být organizovaným mla dežníkem. Nestojíme o mrtvé duše.

Jednáme s mladými lidmi čestně a nemáme proč skrývat, že nám velmi záleží na výchovném poslání SSM.

Ale jeho výchovná činnost nemá jiný smysl než mladé lidi dobře připravit k používání práv, ale i k plněnípovinností, vést je k tomu,

abyse stalisocialisticky uvědomělými občany své země. Na prvém místě bude výchova ke skutečnému vlastenectví. S tímto pojmem u nás zacházeli mnozí podvodně, zaměňovali jej

maloměšťáckým nacionalismem . V Rádobyvlasteneckými frázemi pletli mladým hlavu a rozněcovali v nich nenávist proti Sovětskému svazu. Měli plná ústa vlastenectví, ale tímtéž dechem nekriticky poklonkovalipřed Západem . O třídní podstatě buržoazní společ nosti, nebetyčných rozdílech v životní úrovni jednotlivých tříd a vrstev, o brlozích ve čtvrtích chudiny, o rasovém a třídním bez práví, o bojových stávkách , o hanebných činech imperialistických agresorů o tom všem jako by se nevědělo.

Pokoušet se o izolaci naší mládeže od světa by samozřejmě bylo hloupé. Chceme, aby naše mládež poznávala svět po všech strán kách, aby si udělala správnou představu o životě v jednotlivých zemích, aby znala kulturu různých národů a obohacovala své vě domosti o nejnovější poznatky vědy a techniky.

Být vlastencem znamená především lásku k rodné zemi, věrnost svému národu, oddanost svým rodičům, kamarádství k přátelům. Tyto city nejsou jen vrozené, musí se pěstovat a rozvíjet poznává ním historie své země, dobrou znalostí jejího dnešního života a jeho srovnáváním s tím, co máme za sebou .

Skutečné socialistické vlastenectví se projevuje v činorodé práci. Pravý vlastenec se dobře učí, aby co nejvíce znal, poctivě pracuje a snaží se dát pro rozkvět své země vždy něco nad své běžné po

vinnosti.Pravý vlastenec se svědomitě připravuje k obraněsvé republi ky. Vztah k vlasti se neměří jen osobním prospěchem, ale především osobní obětavostí, ochotou dát všechno, co mám a umím pro rozvoj své země.

Vlastenectví znamená zastávat takové názory a pracovat tak, aby naše země měla spolehlivé spojence, aby byl zajištěn její mírový a přitom socialistický rozvoj. Opravdově socialistické vlastenectví tedy kráčí ruku v ruce s proletářským internacionalismem.

Socialistický vlastenec a tedy zastánce proletářského internacio nalismu pěstuje dobré vztahy mezi národy a národnostmi vlastní země, upevňuje přátelství se socialistickými zeměmi, cítí s bojujícím vietnamským lidem , jeho sympatie jsou na straně Arabů v jejich 21

boji s izraelským agresorem . Nemůže být spokojen , dokud je lid

Řecka, Španělska a Portugalska ujařmen fašistickými režimy, pod poruje zápas svých třídních bratří v kapitalistických státech, je na straně národně osvobozeneckého boje národů Afriky, Asie i Latinské Ameriky: Ano, v tomto duchu

v duchu socialistického vlastenectví

a proletářského internacionalismu bude SSM vychovávat své členy, v tomto duchu chce působit i na neorganizované mladé lidi .

Přitažlivost a autorita SSM bude ovšem záviset nejen na obsahu, ale i na formách a metodách jeho činnosti. V minulosti jsme v tom

leccos podcenili a zanedbali. Do orgánů a organizací ČSM pro niklo napodobování forem stranického života , všechna činnost se leckde soustřeďovala jen na schůze, jejichž znakem byla nuda.

Funkcionáři prznili rodný jazyk navyklým funkcionářským žargó nem, smysl činnosti se spatřoval v přípravě usnesení, která nikdo nekontroloval a málokdo plnil. Kdyby to někdo chtěl opakovat, musely by organizace SSM zajít na úbytě formalismu.

Vynalézavost je mládeži vlastní a měla by se v činnosti její organizace plně projevit. Vážné studium i veselá zábava, vědecké

či řemeslnické kroužky, poznávání přírody, sport, hudba, zpěv i tanec, tovšechno a ještě mnoho jiného by mělo najít místo v práci SSM. Ničím nebude činnost SSM omezována, hranice jsou určeny,

jak to svého času řekl soudruh Husák, jedině socialistickými zá kony.

Záleží tedy jen a jen na mládeži, na její nápaditosti, na její chuti a schopnostech . Bylo by ovšem dobře, kdybyse mládež ve své organizaci neuza vírala, kdyby se neizolovala od ostatního světa. Naše socialistická

vlast potřebuje mnoho práce, potřebuje každý schopný mozek, i každou pilnou ruku .

Dalším vážným posláním SSM je, aby byl prostředníkem přímé

účasti mládeže na veřejném životě. Mladí lidé vychovaní ideami své jednotné organizace se musí všude dostat výrazněji ke slovu. V zastupitelských sborech od národních výborů, přes národní rady

až po Federální shromáždění, v řízení státu i hospodářství, na funkcích v Národní frontě i ve společenských organizacích. Všude, doslova na každém kroku potřebujeme mladé. Naše společnost udělala od osvobození pro mládež nesmírně

mnoho. Pokládáme za svoji povinnost vytvářet příznivé podmínky i pro činnost nově vznikajícího SSM. KSČ plně podporuje SSM. 22

V tomto smyslu jsou usnesením předsednictva ústředního výboru zavázány pracovat všechny orgány a organizace strany, každý komunista . Starost o SSM není prací navíc, ale jednou z prvořadých

a samozřejmých součástí naší politické činnosti. Totonaše počínání je předurčeno vztahem KSČ ke všem mladým lidem , starostí o jejich výchovu a odpovídající zařazení v životě socialistické společnosti. Komunisté nežijí jen přítomností, usilují o světlou budoucnost vlastního lidu a celého světa

-

nemohou tedy být

lhostejní k mládeži, nemůže jim být jedno jak mládež žije, jak

myslí a pracuje. Nechceme a nebudeme mládež komandovat, nebudeme váš život vtěsnávat do nějaké šedivé uniformity, ale chceme a budeme mládež získávat pro ideje socialismu. Jsme přesvědčeni, že naše politika při vší své střízlivosti je pro mládež dost přitažlivá, že může být spolehlivým kompasem jejího života. Rozvíjíme socialismus a naším konečným cílem je vytvoření komunistické společnosti. Může někdo naší mládeži nabídnout

působivější program? Existuje něco většího a dokonalejšího ? Štěkot nepřátel nás nevyvede z míry. Mohou nás obviňovat z bůhvíčeho, my přece jen pokládáme za prvořadý úkol dále rozví jet demokratický život naší společnosti. U nás je svobodná výměna názorů a svoboda kritiky propracující samozřejmou věcí a budeme ji neustále podporovat, prohlubovat a zdokonalovat. Rozvoj de mokracie u nás neznamená oslabení, ale posílení socialistického

státu, státu dělnické třídy a ostatních pracujících, kteří se na jeho řízení budou zúčastňovat stále intenzívněji. V našich zastupitel přímo ských orgánech dělníci, rolníci i příslušníci inteligence i prostřednictvím svých zástupců – rozhodují o záležitostech této země. U nás je lidová moc nepopiratelnou skutečností. Ti, kdož si myslí, že mírou svobody, demokracie a humanity

je svoboda pro Svitáky, Brodské a jim podobné kumpány, šíří po věsti o návratu padesátých let. Jenže padesátá léta nebyla jen

politické procesy. Padesátá léta jsou obdobím velkých úspěchů

našich pracujících v bojích o socialistický charakter republiky. Jsou to léta socialistické industrializace, tehdy jsme kladli základy

zemědělské výroby, začali jsme stavět nové továrny, ale i města, vytvořili jsme předpoklady pro dříve neznámé sociální jistoty našich pracujících. A pokud jde o deformace socialistické zákonnosti ? Každý vidi,

že strana řídí vývoj tak , aby se už nikdy nemohly opakovat. V této zemi se budou zákony dodržovat musí je dodržovat jednotlivci, bude je ctít stát i jeho instituce, musí se jimi řídit i Bezpečnost 23

a soudy. Leden 1968 byl a zůstává naším programem. To ovšem není program destrukce, ale rozvoje socialismu, to není svoboda

pro naše nepřátele, ale svoboda pro pracující lid. Druhým programem naší strany je, v duchu leninského učení,

starost o rozvoj hospodářství. V páté pětiletce chceme vytvořit podmínkypro plynulou strukturální přestavbu československé eko

nomiky. Chceme, aby věda a technika výrazněji ovlivnily náš život, aby se průmyslové výrobní procesy modernizovaly, aby zemědělství

mělo velkovýrobní technologii. Budeme rozvíjet zahraniční ob obchod, ale i výrobní specializaci a kooperaci se socialistickými

chod na zásadě vzájemné výhodnosti a zvlášť budeme podporovat zeměmi. Kombinací direktivního řízení, ekonomických podnětů

a morálních faktorů, rozumnou mzdovou politikou usilujeme o lepší organizaci práce a růst její produktivity. Z toho by měl vyplynout zvýšený národní důchod a tedy i vyšší životní úroveň celé společ nosri.

Zkušenosti nás náležitě poučily, že úspěchy i nezdary socialistické výstavby jsou přímo podmíněny prací KSČ, její ideovou jednotou i schopností jednotných akcí. Strana, má-li být uznávanou vedoucí

silou,musí ve své strategii i taktice vycházet z principů marxismu leninismu, musí tyto principy tvůrčím způsobem rozvíjet a umně

je uplatňovat v konkrétních podmínkách. Strana ovšem není žádným abstraktním pojmem – tvoří ji lidé se všemi dobrými vlastnostmi i nedostatky. Do jejich řad se vtírají i lidé nečestní, bezcharakterní kariéristé, maloměšťácké dušičky, bláto, které nemá s komunistickými ideami nic společného. Má-li strana dostát svému historickému poslání, musí své členy vycho vávat, ale musí se také neustále zbavovat lidí nehodných čestného jména komunisty. A právě o to nám jde i při letošní výměně legiti mací .

Uděláme všechno, aby naše řady opustili všichni, kdož do strany nepatří, tedy všichni pravicoví oportunisté, ale i ti, co se vždy jen

trpně vezou podle přísloví: „ Kam vítr, tam plášť “. Dobře, bude nás méně. Ale síla komunistické strany není určo vána počtem jejích příslušníků – síla strany a její přitažlivost jsou dány uvědoměním jejích členů, jejich schopnostmi zvládat náročné úkoly, jejich revoluční odhodlaností, jejich bezmeznou obětavostí a lidskou skromností .

Nepochybuji o tom, že takto očistěná strana bude dobrým poli tickým vůdcem svého lidu. Strana, složená ze skutečných komu nistů, se bude těšit vážnosti pracujících a bezpochyby bude mít i dobré jméno mezi mládeží.

24

Opakujeme při této příležitosti Leninova slova : „ Jsme stranou budoucnosti a budoucnost náleží mládeži. Jsme stranou odvážného boje se starým zahníváním a do odvážného boje vždy jde první

mládež. Vždy budeme stranou mládeže, pokrokové třídy.“ Ano, zbavíme se těch, kteří mezi komunisty nemají co pohledá vat, oddělíme koukol od pšenice. Současně však strana otvírá dveře všem mladým, kteří se cítí dost silní stát se komunisty. Všem, kteří svůj rozum a ruce chtějí dát pro uskutečnění našich velkých cílů, všem , všem , kteří mezi nás chtějí přijít s planoucím srdcem kteří chtějí uvědoměle sloužit své socialistické vlasti.

Jak vidíte, nenabízíme vám žádnou rekreační procházku kve toucím růžovým sadem, ale jen účast na velkých zápasech a tvrdou práci.

Budujte moudře a houževnatě svůj SSM, udělejte z něho orga nizaci, která by byla druhým domovem všech mladých socialistic kých vlastenců. 25. 4. 1970

- Z projevu soudruha GustávaHusáka na ustavu jící konferenci Socialistického svazu mládeže Slovenska

Ve dnech 24. a 25. dubna 1970 byl na konferenci, konané v bra

tislavském Parku kultury a oddechu ustaven Socialistický svaz mládeže Slovenska. Druhého dne jednání konference se zúčastnila delegace předsednictva ÚV KSC, vedená prvním tajemníkem ÚV KSČ dr. Gustávem Husákem. Dále v ní byli soudruzi "Jozef

Lenart,první tajemník ÚV KSS a prof. dr. Peter Colotka, předseda vlády SSR. Soudruh Gustáv Husák pronesl k delegátům konference projev, v němž mj. uvedl :

Vaší ustavující konferencí mládeže dáváte příklad mládeži v celé naší vlasti. Je to významný den, v němž jste si dělali perspektivu a plány. Stanovili jste si další úkoly. K tomuto dni se budete ještě často vracet. Významný už je fakt, že roztříštěné organizace se

dostávají v základních otázkách, které mladou generaci spojují, na jednu organizační platformu, přičemž se nevylučuje, aby se všechny zájmy mládeže v jednotlivých sociálních vrstvách mohly uplatnit. Vedení naší strany a našeho státu vřele podporuje tento

váš cíl, tento integrační sjednocovací proces. Často jsme jednali o tom a doporučovali jsme, aby se tento sjednocovací integrační proces uskutečnil nikoli proto, že se nám snáze spolupracuje s jed

nou organizací než s pěti, ale proto, že přes všechnu diferencova nost, která mezi mládeží existuje, je toho společného, co předurčuje

jednotnou organizaci mládeže, mnoho. Slovensko dává dnes pří 25

klad ve vytváření jednotné organizace mládeže. Tuto skutečnost vítáme a děkujeme všem , kdožse o to přičinili.

Skutečnost, že Socialistický svaz mládeže se vytváří právě na Slovensku, lze považovat za další významný progresivní čin, který bude mít vliv na celý náš stát. Podpoří to zdravé integrační tenden ce i v českých krajích, které napomohou tomuto procesu a které přispějí snad ještě v tomto roce k utvoření jednotné celostátní organizace.

Soudruh Husák pak hovořil o odstraňování nedostatků v životě

republiky, o pokroku, kterého bylo dosaženo od dubna 1969 a po kračoval: Tak jako my,i vy se musíte poučit ze všeho, co v minu losti bylo v organizaci dobré, a vyvarovat se toho, co bylo špatné.

V organizaci mládeže nelze uplatňovat nijaképřikazování, nijakou uniformitu. Potřebujeme dobrovolnou energii lidí, jde nám o do

brovolnou organizaci, o organizaci neformální. Jen na vás záleží, jakou náplň a jaký prostor dáte činnosti mlá

deže v centru, krajích, okresech a v základních organizacích. Váš svaz má prakticky neomezenémožnosti . Zakládáte celoslovenský svaz a při té příležitosti je důležité, abyste se nezbyrokratizovali a nepřipustili, aby se svaz stal formální organizací. Právě naopak, využijte v něm všechen mladistvý elán, tvořivou energii a rozumné nápady svých členů, využijte nápaditosti a iniciativy, rozvíjejte všechny formy činnosti.

V perspektivách bude náš stát takový, jaká bude jeho dnešní mladá generace, jak bude připravena do života. Jak bude vyspělá a odborně připravená, jaké morální zásady bude ve svém životě

uplatňovat, jaký bude mít vztah k socialistickým ideálům , jakou lásku ke své zemi, jak bude realizovat jeho perspektivní úkoly. Zatím napomáháme celkovému rozvoji i my. Po nás nastoupí však noví lidé. Na nich bude záležet, aby perspektivy strany pro měnili v konkrétní činy. Nutno je však připravit a vychovat, mu

síme jim dát možnosti, aby dané úkoly zvládli. Právě na mladé lidi a novou garnituru se chceme na všech úsecích orientovat. Při výchově těchto mladých lidí nám musí pomoci zejména mládežnic

ká organizace. Je ještě mnoho problémů, s nimiž se mladý člověk na pracovišti a dalších úsecích setkává. Budeme se zabývat řešením těchto problémů. Začali jsme se už

zabývat i na ústředním výboru strany celou škálou problémů mlá deže . Dnešní mladá generace žije v jiných podmínkách, než jsme žili my, starší. Přistupuje k řešení problémů jinými formami.

Působí na ni jiné prostředky než na nás. Musíme analýzovat problé my mládeže, pochopit ji, vytvořit prostor pro její činnost, dát jí 26

možnosti nástupu, musíme udělat všechno, aby se mládež nejlépe cítila doma, ve své vlasti . V současné době dokončování konsolidačního procesu u nás mu

síme vytvořit ještě větší prostor , aby se mladí lidé ještě ve větším počtu zaangažovali, aby co nejvíce přispívali k dalšímu rozvoji socialistické vlasti. Jsme před sjezdem komunistické strany i před

volbami donárodních výborů a dalších orgánů. Bude třeba, aby v nich byla co nejvíce zastoupena i mládež . Mládež musí nastoupit i do boje proti existujícímu konzerva

tivismu ve výrobě, kde mnozí lidé po desítky let nepokročili ve svém vývoji. Trend neustálého progresu a neustálého vývoje musí

ve své práci uplatňovat i Svaz mládeže. Tento trend si vyžaduje neustále nové lidi, novou , zdravou mladou krev . Naše společnost za posledních 10–15 let v mnohém stagnovala . Český a slovenský

lid má ekonomické, politické, vzdělanostní i kulturní podmínky, aby se Československo nadále vyvíjelo v moderní, vyspělýa kulturní socialistický stát. Zůstává nám jen jeden úkol,abytyto cíle lidé realizo vali.Pro tyto cíle musíme získat zejména dělnickou třídu a zejména mladou generaci .

I dnes narážíte na řadu nedostatků a problémů. Mnozí pochy

bovači a ti, kdož dosud vyčkávají, na vaše hnutí i na nás pohlížejí zatím Ss nedůvěrou, poctiví lidé se však k vám, budete-li rozumně jednat, přidají. Jde nám o to, aby se naše řady rozrostly. Nechceme dělat lacinou demagogii, ale v současném boji za konsolidaci vidí me perspektivu další velké budoucnosti mladé generace. Chceme, aby se našim mladým lidem nejlépe dařilo doma v Československu. Chceme problémy mladých lidí řešit spolu s na

šimi orgány. Chceme se s mládeží dělit o své zkušenosti . Nebráníme se konstruktivní kritice. Chceme, aby naše mládež byla novou nastupující, progresivní armádou, která - i když nás v pozdějších letech jako každá nastupující generace bude kritizovat bude neustále růst a vyvíjet se .

Není třeba klásť zbytečné meze uplatňování zájmů věkových a sociálních skupin mládeže. Není třeba ji klást zbytečně hranice. Každý mladý člověk musí mít svou perspektivu, musí v něco věřit.

Náš stát, zejména jeho mladou generaci, čeká skvělá perspek tiva. Naše mládež má všechny možnosti. Věřím ve zdravé síly našímladégenerace. I mezi ní jsou lidépomýlení jako v každé orga nizaci. Věřím však ve zdravéjádro mladé generace. Toto jádro se stane nosným sloupem dalšího rozvoje v našem státě. K této práci a k těmto cílům vám přeji mnoho úspěchů .

27

25. 6. 1970

Plenární zasedání ÚV KSČ

z vystoupení

s. G. Husáka

Ve dnech 25. a 26. června 1970 se v Praze konalo plenárnízasedání ÚV KSČ. Hlavním bodem programu byla zpráva předsednictva ÚV KSČ o plnění realizačnísměrnice květnového pléna a nejbliž ších hlavních úkolech strany do konce roku. Přednesl ji první

tajemník ÚV KSČ soudruh dr. Gustáv Husák. Část zprávy je věnována též problematice mládeže. Říká se v ní: Jedním z největších hříchů pravicové části bývalého vedení strany bylo ,že vystavila mládež soustředěnému působení revizionis tických a protisocialistických vlivů. Zájmy a city mladých lidí se rafinovaně manipulovalo. Značná část mládeže byla dezorientována a v mnoha případech

i zneužita proti svým vlastním objektivním zájmům . V této sou

vislosti je potřebí zvlášť přísně posuzovat odpovědnost sdělovacích prostředků, kulturně umělecké fronty i jedné části pedagogů.

Často se klade otázka, kde hledat příčiny značné politické dez orientace mládeže . Někdy se ozývají hlasy , zda naše strana doká zala vytvořit pro mladé lidi pozitivní program . Kdo, kromě komu

nistů, má pro mládež přitažlivější program , než je výstavba socia listické a budoucí komunistické společnosti!

Pravda, je taková otázka, jak jsme v minulosti dovedli mladou generaci seznámit s celkovými cili socialistické společnosti, nad chnout ji pro tyto cíle a zainteresovat ji na jejich realizaci . Musíme mladé lidi s naším programem podrobně seznamovat, ztotožnit

s ním představy a plánymladých lidí do budoucnosti, zapojit co nej širší okruh mládeže do jeho aktivní realizace. Na tom se musí spo

lečně a jednotně podílet všechny instituce, které působí na mladého člověka, počínajíc rodinou, přes školu , pracovní prostředí, mládež

nické organizace, kulturní a umělecké instituce , sdělovací prostřed ky, armády, až po všechny vrcholné stranické a státní orgány. Mládež nelze vychovávat poklonkováním a koketováním . Je ji třeba vést ke spoluodpovědnosti za její společenské dění. Od mládeže očekáváme, že při svém kritickém postoji a někdy i romantických představách bude moci své schopnosti, svou energii

a svou nespokojenost s negativními stránkami života uplatnit správným směrem .

9. 7. 1970 - Plenární zasedání ÚV KSČ - z vystoupení ss.. J. Le nárta

V Bratislavě se sešlo plenární zasedání ústředního výboru KSS. Hlavním bodem jednání byla zpráva o plnění realizační směrnice 28

strany na Slovensku a úkoly, vyplývající z červnového pléna ÚV KSČ . Zprávu k tomu přednesl člen předsednictva a první tajemník ÚV KSS soudruh Jozef Lenart. Ve svém vystoupení se zabýval i problematikou mládeže. Uvedl : Jedním z hříchů pravicové části bývalého vedení strany bylo, že

vystavila mládež soustředěnému působení revizionistických a proti socialistických vlivů. Se zájmy a city mladých lidí se rafinovaně manipulovalo. Značná část mládeže byla dezorientována a v mno hých případech i zneužita proti svým vlastním zájmům . V této souvislosti je třeba zvlášť přísně posuzovat odpovědnost sdělovacích

prostředků, kulturně umělecké fronty a části pedagogů. Ted , v dalším období, půjde o to, aby mládež své schopnosti, energii a řekněme i mládeži vlastní zápal a kritičnost uplatňovala správ ným směrem , k upevňování a dalšímu rozvoji socialismu. Problémy mladé generace budou v popředí pozornosti strany i nadále a ne dobré zkušenosti z minulosti nás poučily, že péče o mládež je konec konců péčí o budoucnost socialismu. 28. 9. 1970

Celostátní aktiv k vysokým školám

Ústřední výbor KSČ uspořádal v Praze celostátní aktiv akade mických funkcionářů vysokých škol a funkcionářů stranických orgánů, zaměřený k nástupu do nového roku na vysokých školách . Hlavní referát přednesl tajemník ÚV KSČ dr. Jan Fojtík, CSc. Značnou pozornost věnoval studentskému hnutí. Uvedl mj.:

Dlouhodobé podceňování ideologické práce, oslabení a posléze zvrácení políticko -výchovného působení řady vysokoškolských učitelů, podpora liberalistických, opozičních a anarchistických tendencí vytvořily půdu pro rozbití jednotné mládežnické orga nizace. Demagogie , zneužívání citů a nedostatku politických i ži votních zkušeností studentů vedly k nezdravému negativismu, který se projevil v narušení soustavy hodnot, které vycházejí z jednoty vlastenectví aa socialistického internacionalismu . Teorie elit, apliko vaná na vysokoškolskou mládež, ji stavěla do nadřazeného posta vení a snažila se studentům namluvit, že jsou politickou silou nejen

schopnou, ale přímo povolanou vést společnost. Nebude jednodu ché vyvést nyní studenty z různých iluzí a překonat sklon k anar chismu, za který je ještě nedávno čelní představitelé ,,obrodného" procesu tolik vychvalovali. V závěru shrnul J. Fojtík hlavní úkoly

takto: 1. Urychleně zformovat akceschopné a názorově jednotné stranické organizace a plně rozvinout jejich politickou a ideologic kou práci. 2. Po státní linii dopracovat analýzy politického vývoje škol a fakult za poslední léta a kritický rozbor plnění funkce jed 29

notlivých pracovišť škol vůči společnosti s návrhy na řešení hlav ních nedostatků. 3. Dokončit očistu vysokých škol od všech iniciá torů a organizátorů protistranických a protisocialistických akcí

a od inspirátorů a podněcovatelů nacionalistických a antisovět ských emocí. 4. Obnovit v plném rozsahu systemizovanou kádro vou práci a změnit dosavadní způsob přijímacího řízení. 5. Upevnit

pracovní a studijní kázeň jak mezi učiteli, tak mezi studenty, obno vit naprostý pořádek na fakultách a katedrách, v kolejích a men- . zách a nedopustit jeho svévolné narušování. 6. Věnovat všestran nou pomoc budování ústavů marxismu-leninismu, vypracovat plány výchovy a přípravy nových učitelů. 7. Rozvinout intenzívní politicko-výchovnou práci mezi studenty za pomoci všech orgánů a složek školy a fakulty. 8. Dokončit politickou konsolidaci v odbo

rových organizacích a vytvořit z nich pozitivní politickou sílu pro

realizaci všech úkolů školy. 9. Poskytnout veškerou politickou, ideovou, morální, organizační i materiální pomoc při upevnění a rozvoji činnosti organizací SSM na vysokých školách. Systema ticky pracovat s politicky aktivními studenty a připravovat je pro

přijetí za členy strany. 10. Organizovat a rozvinout účinnou politickou a ideologickou výchovu učitelů i studentů.

16. 10. 1970 - Z projevu předsedy byra ÚV KSČ s. Josefa Kempného na ustavující konferenci SSM vV ČSR

V pátek 16. 10. 1970 se v pražském Domě kultury pracujících v kovoprůmyslu na Smíchově sešla ustavující konference Svazu

socialistické mládeže v České socialistické republice. Zúčastnila se jí též delegace byra ÚV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích a vlády ČSR , vedená členem předsednictva ÚV KSČ a předsedou byra ÚV KSČ S. Josefem Kempným . Členy delegace byli dále člen předsednictva ÚV KSČ, předseda ÚV NF ČSSR a předseda ČNR Evžen Erban, člen ÚV KSČ a místopředseda vlády ČSR Ladislav Adamec a vedoucí oddělení byra ÚV KSČ Lubomír Procházka. K shromážděným promluvil soudruh Josef Kempný, který mj. uvedl: Po období, kdy se hnutí mládeže zmítalo v hluboké politické

krizi, dokončujete dnes proces výstavby jednotné organizace a ob novujete tím revoluční vymoženosti mládeže , k níž otevřelo cestu vítězství dělnické strany a třídy nad buržoazií v únoru 1948. Stejně jako před dvaceti léty, bylo nutno i dnes o jednotu organizací mlá

deže svést urputný a obtížný zápas s pravicově oportunistickými silami, které v roce 1968 nejen rozbily jednotu mládežnické

organizace, ale za použití nejhrubší demagogie otravovaly vědomí 30

mládeže jedem nacionalismu a antisovětismu a usilovaly o její zneužití. Znovu se potvrdila historická zkušenost, že boj o mládež,

ojejí smýšlení, o to, kterým společenským silám bude stranit, je světového třídního zápasu mezi socialismem a kapitalismem . Proto naše strana v celé své padesátileté historii věnovala řešení předmětem stálého zápasu pokrokových a reakčních sil, je součástí problémů mládeže mimořádnou pozornost. Nejlepší komunisté

považovali za svou přední povinnost aktivně pracovatv organiza cích mládeže, být tam , kde se mládež sdružuje, a pomáhat mladým nalézat správné místo v zápase o pokrok a socialismus. Proto také

pokrokové hnutí mládeže po celých uplynulých 50 let stálo po boku strany, bylo jejím předním pomocníkem a patřilo k těm silám , které se významně podílely na vítězství socialismu i na jeho úspěšném budování. Zkušenosti potvrzují, že jedině tehdy, když

se organizace mládeže úzce přimyká ke straně, dosahuje ve své práci dobrých výsledků a plní své poslání ve společnosti. Je-li toto vzájemné sepětí z jakýchkoli důvodů přerušeno, zákonitě to vede k zesílení vlivu nepřátelských sil, k přechodu organizace mládeže na politicky nesprávné, často i protisocialistické pozice. Jedním z největších zločinů revizionistických a pravicově opor

tunistických sil ve straně bylo , že připustily protisocialistickou manipulaci s mládeží a zneužily jejích kladných i slabých stránek. O zneužití mládeže se zvlášť „ zasloužily “ sdělovací prostředky,

značná část pedagogů i pracovníků umělecko kulturní fronty. Ideový a politický rozvrat mládeže a její organizace, zneužívání mladých lidí k nacionalistickým a antisovětským provokacím ,

k vystoupením proti marxistické politice strany, boj části mládeže

proti bratrské pomoci socialistických zemí v srpnu 1968, znevážení základních hodnot socialismu ve vědomí mládeže, narušení vztahů ke straně a k Sovětskému svazu , to byly tragické důsledky politiky dřívějšího vedení strany. V tzv. čs. jaru viděly nepřátelské síly zno

vu příležitost pokusit se o zvrat politického zřízení u nás, připravit Ceskoslovenska do kapitalistickéhosvětovéhº tábora. Víme samo zřejmě dobře, že imperialismu nešlo jen o Československo, ale že jsme měli být prubířským kamenem pokusů o rozložení celého postupné zavádění kapitalistických výrobních vztahů a návrat

socialistického tábora. Poučeni maďarskými událostmiz roku 1956 chtěli u nás v praxi vyzkoušet svou novou strategii a taktiku rozklá dání strany a státu zevnitř. Jejich nebezpečná hra se svobodou, demokracií a suverenitou měla nepříznivý vliv zejména na mládež,

která vzhledem ke svým malým zkušenostem , politické a třídní neza kalenosti nemohla se orientovat v politických událostech tak rychle. 31

Strana velmi energicky očistila své řady od revizionistů apravi cových oportunistů i od kariéristů, od různých souběžců a dlouho

letých pasívních členů. KSČ vstupuje do nové etapy. Povedeme v ní boj proti důsledkům působení pravice ve vědomí lidí.

Do nové etapy vstupuje i vaše obnovená jednotná organizace. Zakončili jste její organizační výstavbu, dosáhli jste prvních úspě chů. Bude záležet především na vás, aby SSM byl organizací politicky pevnou, aby jeho činnost byla pro mládež zajímavá, při tažlivá, aby působila na co nejširší okruh mladých lidía získala je pro naše myšlenky. V této oblasti nás čeká nejvíce práce. Získat pro podporu současné politiky strany, pro aktivní práci pro republi kuvětšinu mladých lidí. V současné době sdružuje vaše organizace politicky aktivní

jádro mládeže, tu část mladé generace, která ve složité situaci pochopila, kdeje její místo, která podporuje politiku strany, která ví, za co je třeba bojovat. Mnoho mladých lidí však stále ještě stojí ztranou, váhá, vyčkává a neangažuje se . I o tuto část mladé

generace, ' terá nás dosud nechápe a je pod vlivem nesprávných názorů, musíme vést boj, boj o její vědomí tak, aby se ztotožnila s našimi idejemi a začala se aktivně angažovat při výstavbě spo lečnosti .

V úsilí o získání mladé generace však SSM nesmí zůstat osa tucí, které na mládež působí, jako je rodina, škola, armáda a pra mocen. Nechceme ani v nejmenším oslabovat odpovědnost insti

coviště. Mladý člověk nejprve ve škole a v dospělém věku na pra covišti tráví větší část dne, především tam se vytváří jeho pohled na svět i jsou značně ovlivňovány jeho charakterové vlastnosti. Musíme zdůrazňovat odpovědnost zapráci s mládeží jak školských

organizací, tak ROH, národních výborů, Svazarmu a Čs. tělo výchovy, ale i tisku, rozhlasu, televize, filmu, divadla, které vý znamněpůsobí na vytváření světového názoru i charakteru mladé ho člověka. Zvláště funkcionáři národních výborů a hospodářští pracovníci by měli být citliví k potřebám mládeže, snažit se po

stupně tyto potřeby řešit, sledovat práci organizací SSM, pomáhat jimvytvářet podmínky pro činnost. Nejde jen o takové základní potřeby, jako jsou klubovny a hřiště. Jde i o to, aby v ničem nebyla organizace mládeže přehlížena, aby byla přizvávána k řešení problémů, které se týkají mládeže, aby

národní výbory, vedení závodů a odborové organizace s ní počí taly jako s rovnocenným partnerem při řešení všech otázek rozvoje závodu a místa, aby podporovaly její pracovní iniciativu. Mohu 32

celou vaši organizaci ubezpečit, že u stranických orgánů najde vždy porozumění a podporu.

Stranické orgány budou pozorně sledovat vývoj dětské a mlá dežnické organizace a pověřovat mladé komunisty aktivní prací v SSM a PO. Mladí funkcionáři mají nadšení a obětavost, ale

nemají dostatek zkušeností a potřebuji od starších a zkušenějších citlivou radu a pomoc. Strana vždy považovala mládež: za svého

spojence. Vždyť to budete právě vy, kterým starší generace komu nistů předá štafetu 50letých bojů za socialismus a komunismus. Strana má pozitivní a z hlediska všelidských hodnot, zejména pro mládež, přitažlivý program .

Chceme, aby vaše organizace byla organizací masovou, ale aby se také stala organizacíkomsomolského typu. Proto vítáme a oce ňujeme, že se váš Svaz ve svých dokumentech hlásí k tomu, být

zálohou a pomocníkem KSČ. Přijímáme tento váš závazek. V nás, komunistech , vždy najdete starší rádce a učitele, soudruhy, kteří mají stejný cíl jako vy.

Jistě využijete ivšech svých pozitivních zkušeností z práce ČSM, který nemalou měrou přispěl k úspěchům společnosti. Předpokla dem skutečného úspěchu v práci je neustrnout, být stále nespoko jen, přicházet s novými myšlenkami, které obohatí naši práci a činnost. Nejde nám ani o návrat před leden 1968, ani o období

po něm . Jde nám i v mládežnické organizaci o vytvoření její nové kvality, o činnost bez jakéhokoliv formalismu, bez samoúčelné honby za počty členů, za formálními závazky apod. Chceme aby celá organizace žila plnokrevným životem, aby v ní našli své místo mladí dělníci, zemědělci, inteligence i studenti. Nikoho z mladých lidí nepodceňujeme, nezapomínáme však, že jádrem vašeho Svazu je a bude dělnická a ostatní pracující mládež. Jedině

ona, vzhledem ke svému postavení ve výrobě a spojení s dělnickou třídou, může být politicky nejaktivnějším jádrem.

Existuje řada problémů, které mladé lidi tíží. Bytový problém , podmínky pro rozvoj všestranné kulturní a sportovní činnosti.

Jejich vyřešení je závislé především na možnostech našeho hospo dářství, na tom , jak budeme všichni společně pracovat, jak se nám

podaří využívat úspěchy vědeckotechnické revoluce, zvyšovat produktivitu práce, atd. Sami můžete posoudit, k jakým změnám došlo za krátkou dobu

od dubna 1969. Ve společnosti byl obnoven klid a občanskéjistory, byla obnovena naše státní moc, byly vyvráceny pravičácké teorie

o „řízené inflaci “ a obnoveny základní hodnoty naší ekonomiky, 33

obnovuje se autorita státního plánu, po dlouhé době roste produkti

vita práce rychleji než mzdya téměř celý přírůstek výroby je do sažen růstem produktivity. Zavádí se pořádek na vnitřním trhu, stabilizují se ceny:

Je velmi důležité, abychom dovedli mladým lidem vysvětlit, že nejvyšším projevem jejich vlastenectví je přesné a odpovědné plnění

úkolů na pracovištii ve škole, že nespokojenost s tímči oním nemů že vyústit do apatie, anarchie, nebo povýšení vlastní osoby nad

vše ostatní. Republice pomůže jen aktivní podílna rozvoji pracovní

iniciativy, nekompromisní boj proti lajdáctví, lhostejnosti a nepo řádkům.

Mnichov, vznik druhé světové války a její průběh, rok 1945, ale

i rok 1968 jsou důkazem , že zajištění samostatnosti a bezpečnosti naší země není jinak možné než ve spojenectví se Sovětským svazem.

Historická fakta dosvědčují, že bez spojenectví se Sovětským svazem by se naše národy dostaly do područí mezinárodního imperialismu. Na tom nemohou lži a polopravdy, ani žádné emoce nic změnit. Již nikdy nedopusťme, aby kdokoli mohl pod pláštíkem falešných frází o svobodě, demokracii a suverenitě zlákat naši mládež a po stavit ji proti nejvlastnějším zájmům našich národů. Nedílnou součástí našeho současného úsilí je střežit morálně

politickou jednotu společnosti i organizace mládeže. Nejde nám však o jakoukoli jednotu , např. o jednotu na základě emocí, vytvo řenou na základě nacionalismu a antisovětismu v srpnu 1968. To

byla jednota, která sloužila pravicovým silám proti straně a našim socialistickým spojencům . Nám jde o jednotu třídní, založenou na

principechmarxismu-leninismu a proletářského internacionalismu. Stále roste počet těch, kteří se chtějí angažovat za socialistický rozvoj. Jde o to nedopustit, aby naši jednotu kdokoliv a z jakých koliv pozic narušoval.

Nedílnou součástí forem boje za jednotnou organizaci mládeže byl boj za jednotu organizace dětí. Také zde dokončujete ustavení

jednotné pionýrské organizace ČSSR. To, co jsme řekli o SSM , plně platí i pro PO. Budeme chránit její jednotu vnitřní i jednotu s organizací mládeže, její socialistický charakter, dbát o to, aby její činnost byla pro děti přitažlivá, aby svými specifickými pro středky v dětech prohlubovala city vlastenectví, proletářského internacionalismu, lásky ke straně, atd. Když jsme zdůrazňovali nutnost, aby stranické,státní a společen

ské orgány pomáhaly organizacím mládeže, platí to samozřejmě i o pionýrské organizaci. Stranické orgány na všech stupních, státní orgány a společenské organizace vedeme k tomu, aby ini 34

ciativně vytvářely materiální a politické podmínky pro práci s dětmi a oceňovaly ji jako činnost velkého společenského vý. znamu .

Dovolte mi, soudružky a soudruzi, abych poděkoval vám a vaším prostřednictvím všem , kteří se na budování Socialistického svazu mládeže podíleli, abych poděkoval mladým komunistům , členům Leninského svazu mladých , kteří se ve složitém období 1969 orga

nizovaně postavili za myšlenku jednotné organizace a její socia listické principy, abych poděkoval všem ostatnímčlenům a funkcio a

nářům , kteří usilovali o vybudování jednotného Socialistického svazu mládeže . 16. 10. 1970

Dopis byra ÚV KSČ ustavující konferenci SSM v ČSR

Vážené soudružky, soudruzi delegáti! Ustavující konference Socialistického svazu mládeže v České socialistické republice dovršuje jednu z významných , ale i složi tých etap ve vývoji našeho mládežnického hnutí, před dvěma lety

hluboce narušeného působením straně a socialismu nepřátelských sil. Vybudování Socialistického svazu mládeže je politickým úspě chem dosaženým v boji za obnovení jednoty mládežnickéhohnutí, důkazem růstu síly a početnosti aktivního jádra naší mládeže. Dovolte nám proto, abychom Vám a Vašim prostřednictvím všem členům SSM upřímně blahopřáli k tomuto významnému

vítězství, kterého jste pod vedením KSČ dosáhli, abychom Vám vyjádřili srdečné poděkování za dosavadní práci a předali Vám bojové, soudružské pozdravy. Socialistický svaz mládeže dokázal v krátké době, v období ná ročného politického boje, zaujmout čestné místo v úsilí za získání mladé generace pro aktivní účast na výstavbě socialistické společ nosti, pro myšlenku jednoty dětského a mládežnického hnutí. Dosáhli jste prvních úspěchů i v dalších oblastech své činnosti,

zejména v rozvoji pracovní iniciativy, o čemž svědčí například výsledky mládežnických kolektivů na šachtách a rozvoj hnutí za odhalování rezerv ve výrobě. Oceňujeme tyto výsledky a sdílíme s Vámi radostné pocity při jejich hodnocení. Přesto jsme na samém počátku rozvoje práce SSM ; proto ne

propadejte sebeuspokojení, přicházejte s novými myšlenkami, které budou pro Vaši činnost prospěšné. Mějte stále na paměti slova, která právě před padesáti lety pronesl Vladimír Iljič Lenin k dele

gátům III. všeruského sjezdu Komunistického svazu mládeže Ruska : „ Vaším úkolem je výstavba, a splnit tento úkol můžete 35

jedině tehdy, jestliže si osvojíte veškeré moderní vědění, jestliže dokážete přeměnit komunismus z hotových , nabiflovaných formulí, receptů, směrnic aprogramů v to živé, čemu sejednotně podřizuje vaše bezprostřední práce, jestliže dokážete udělat z komunismu

vodítko pro svou praktickou práci.“ Tato slova Vladimíra Iljiče Lenina mají plnou platnost i dnes. Vychovávat vyspělé, politicky angažovaně a myšlence komunismu oddané mladé lidi, kteří, ne v daleké budoucnosti, ale již nyní se budou aktivně podílet na roz voji společnosti, to je i dnes jeden z hlavních úkolů Vaší orga nizace .

Při uskutečňování tohoto úkolu budete mít vždy plnou podporu

a pomoc stranických orgánů i všech komunistů. Chceme, aby každý komunista byl Vám dobrým příkladem , starším rádcem a učite lem.

Budoucnost naší socialistické republiky je i Vaší budoucností. Jste našimi pokračovateli, naší novou směnou,- Vám předá starší

generace komunistů štafetu svého díla. Jsme přesvědčeni, že tohoto odkazu budete hodni, že budete důstojnými pokračovateli nejlep ších revolučních tradic naší strany.

Přejeme Vám, soudruzi a soudružky, mnoho úspěchů v práci, zdravý elán аa nadšení v našem společném díle výstavby komunismu. Praha, 16. října 1970 BYRÓ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ

STRANY ČESKOSLOVENSKA pro řízení stranické práce v českých zemích

10.-11. 12. 1970 – Plenární zasedání ÚV KSČ

Na plenárním zasedání ÚV KSČ přednesl s. Gustáv Husák dne 10. 12. 1970 zprávu předsednictva ÚV KSČ, nazvanou „ Hlavní úkoly strany po výměně legitimací“. V této zprávě je věnována

pozornost mládeži v bodě pátem , kde se mj. praví: „Jedním ze zá kladních předpokladů formování strany je důsledné řízení růstu členské základny. Růstem a obnovou svých řad musí strana upev ňovat třídní, revoluční, marxisticko-leninský charakter, zabezpečit, aby se na vysoké úrovni uplatňovala vedoucí úloha strany ve všech oblastech života společnosti... V dalším růstu strany bude se proto třeba orientovat při přijímání nových členů na : dělníky a druž stevní rolníky, kteří osvědčili v posledním období své politické po stoje vůči straně a socialismu a mají předpoklady být aktivními členy strany ;

příslušníky mládeže, kteří se hlásí k idejím komu

nismu a proletářskému internacionalismu. Orientovat se při tom 36

především na mládež v závodech a Jednotných zemědělských družstvech a na členy Socialistického svazu mládeže...“ V devá

tém bodě zprávy předsednictva se pak říká : „ Považujeme za vý znamný politický úspěch , že se u nás znovu vybudovala jednotná organizace mládeže Socialistický svaz mládeže a Pionýrská organizace, které se hlásí k socialistickým ideálům a chtějí v tomto

směru působit na mladé lidi a vychovávat je. Socialistický svaz mládeže má velkou budoucnost a velké poslání. Je potřebí, aby se stranické organizace na všech stupních problémy mladé generace

a speciálně pomocí Socialistickému svazu mládeže a Pionýrské organizaci pravidelně a soustavně zabývaly, aby jim poskytovaly

pomoc v organizačních i pracovních otázkách, při výběru kádrů, při hledání nejvhodnějších forem práce mládežnických organizací. Očekáváme od naší mládeže, že svůj elán, energii a nadšení dá do služeb velké věci rozvoje socialistické společnosti, že bude všude v závodech, na polích , ve školách , ve výzkumných ústavech

aktivním spolubudovatelem naší vlasti. Mladé lidi je třeba zainteresovat na práci i odpovědnosti ve stranických orgánech, v odborech a ostatních masových organiza cích, v Národních výborech a na všech stupních našeho veřejného

a hospodářského života. Mladým lidemje třeba dát možnost pra covně se uplatnit v závodech a na jiných pracovištích , aby nám nový elán pomáhal řešit problémy, aby mladí lidé rychleji nabývali

praktických zkušeností a nacházeli prostor pro svou seberealizaci. I v tom jetřeba změnit přístup k mladým lidem a nejen slovy , ale i v praxijim projevit důvěru. Otázkou mládeže sezabývali někteří členové Ústředního výboru KSČ ve svých diskusních příspěvcích. Tak např. s. A. Indra uvedl mj.: „ Aniž bychom zlehčovali kteroukoliv společenskou organizaci, přece jen nám nejvíce záleží na úspěšném rozvoji činnosti ROH à Socialistického svazu mládeže . Z jejich místa a poslání v naší společnosti vyplývá pro všechny stranické orgány a organizace povinnost věnovat jim soustavnou péči...V nově ustaveném Socia fistickém svazu mlảdeže se nechceme a nesmíme vrátit k metodám

tzv . přímého řízení stranou . Ale Svaz mládeže se bez naší pomoci neobejde, nezbytně potřebuje radu starších zkušených soudruhů.

Mimo samozřejmou povinnost mladých členů strany pracovat aktivně v Socialistickém svazu mládeže, by i věkově starší soudruzi měli mladým všestranně pomáhat, vychovávat je v socialistickém duchu, připravovat je k uvědomělému socialistickému občan ství. “

Situaci na vysokých školách věnoval svůj diskusní příspěvek 37

s. Vladimír Hajko. V té souvislosti uvedl mj.: „ Všichni dobře víme, že úkoly, které bylo třeba v procesu konsolidace poměrů

u nás plnit, byly mimořádně složité a náročné ve všech oblastech našeho života. Nebylo tomu jinak ani na vysokých školách , ba možno říci, že byly a jsou ještě složitější a náročnější, neboť jak je známo, vysoké školy byly ideologií pravicového oportunismu velmi

silně zasaženy, na některých vysokých školách byla dokonce vý. znamná centra této marxismu cizí a pro náš vývoj tak škodlivé ideologie.“ Soudruh V. Hajko se pak zabýval situací na universitě

P. J. Šafaříka v Košicích. Zdůraznil, že bylo již mnoho vykonáno proto, aby pracovníci i studenti poznali skutečné příčiny krizového stavu, do kterého se naše společnost v letech 1968–1969 dostala .

Došlo už k výrazné pozitivní změně ve vědomí lidí, pokud jde o postoj k SSSR ,pokud jde o pochopení a podporu politiky sou

časného vedení KSČ . Významného pokroku bylo dosaženo při konsolidaci mládežnického hnutí vytvořením SSM . To má pozi

tivní vliv i na život a činnost vysokoškolské mládeže.

38

STÁT A MLÁDEŽ

ZÁKONY, ZÁKONNÁ OPATŘENÍ, NAŘÍZENÍ VLÁDY, VY . HLÁŠKY

VYHLÁŠKA ministerstva národní obrany ze dne 21. 1. 1970 o změnách y organizaci vojenských vysokých škol President ČSSR podle ustanovení § 55 odst. 4 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách rozhodl rozkazem ze dne 17. ledna 1970 zrušit dnem 31. 7. 1969 Vojenskou politickou akademii Klementa Gottwalda se sídlem v Praze a dnem 1. září 1969 zřídit vojensko politickou fakultu Vojenské akademie Antonína Zápotockého se sídlem v Bratislavě. Vyhláška upravuje členění fakulty a tituly, udělované jejím absolventům . Touto úpravou se mění stať II. pří lohy k vyhlášce MNO č. 90/1966 Sb.

Uveřejněno: Sbírka zákonů č. 2/1970, Částka 1 , ze dne 18. února 1970 .

VYHLÁŠKA ministerstva školství SSR ze dne 6. 2. 1970, kterou se mění a doplňuje vyhláška min. školství a kultury o závěrečných učňovských zkouškách Ministerstvo školství SSR v dohodě s ministerstvem práce a so ciálníchvěcí SSR, Slovenskou radou odborových svazů a ostatními

zúčastněnými orgány mění a doplňuje vyhlášku ministerstva škol ství a kultury č . 111/1956 Sb , ve znění vyhlášky č. 11/1968 Sb . Jde o obsáhlou změnu, týkající se mj . závěrečných učňovských zkoušek, požadované praxe, termínů zkoušek, zkušebních komisí,

klasifikace u těchto zkoušek, nákladů spojených se zkouškami, atd. Vyhláška nabyla účinnosti dnem vyhlášení. 39

Uveřejněno: Sbírka zákonů č . 11/1970, Částka 2, ze dne 25. úno ra 1970.

VYHLÁŠKA ministerstva školství SSR ze dne 9. 3. 1970 , kterou se měnívyhláška č. 28/1969 Sb., o přijímání na studium na vysoké školy

Ministerstvo školství SSR mění vyhlášku ministerstva školství

SSR č. 28/1969 Sb. o přijímání na studium na vysoké školy. Změny se týkají počtu přihlášek pro přijetí na vysokou školu v běžném školním roce, jež může uchazeč podat, termínu podání těchto při

hlášek, přijímacích zkoušek a vlastního přijímání. Vyhláška nabyla Uveřejněno : Sbírka zákonů č. 21 a 22/1970, Částka 6, ze dne

účinnosti dnem vyhlášení. 24. března 1970.

ZÁKON ČNR ze dne 16. 4. 1970 o zrušení ministerstva

pro mládež a tělesnou výchovu ČSR

Česká národní rada se usnesla na zákoně, jímž se ruší minister stvo pro mládež a tělesnou výchovu České socialistické republiky. Státní péči o děti a mládež a o tělesnou výchovu, sport a turistiku,

vyplývající z působnosti rušeného ministerstva , vykonává vláda CSR . Ruší se ustanovení § 1 bod 7 a § 9 zákona ČNÁ č. 2/1969 Sb. Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uveřejněno: Sbírka zákonů č. 34/1970, Částka 10, ze dne 21. dub na 1970.

ZÁKONÍK PRÁCE

Předsednictvo Federálního shromáždění vyhlašuje úplné znění zákoníku práce ze dne 18. června 1965 č. 65 Sb, ve znění zákona

ze dne 27. června 1968 č. 88 o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, a ve znění zákona ze dne 18. prosince 1969 č. 153 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce.

Uveřejněno: Sbírka zákonů č. 42/1970, Částka 12, ze dne 6. květ na 1970 .

VYHLÁŠKA ministerstva vnitra ČSSR a ministerstva zahra ničí ze dne 13. 4. 1970, jíž se provádí zákon o cestovních dokladech Ministerstvo vnitra ČSSR a ministerstvo zahraničních věcí

ČSSR v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány stanoví v této vyhlášce druhy cestovních dokladů. Vyhláška se dále zabývá 40

výjezdními doložkami, vydáváním cestovních dokladů, hraničními průvodkami, hlášením občanů v cizině, ukládáním cestovních dokladů, ztrátou platnosti cestovního dokladu, ztrátou a odevzdá

ním cestovního dokladu, povolováním úlev, atd. Vyhláška nabyla účinnosti dnem vyhlášení.

Uveřejněno : Sbírka zákonů č. 44/1970, Částka 13, ze dne 11. května 1970 .

VYHLÁŠKA ze dne 7.5. 1970, jíž se mění vyhláška č. 57/1959

Ú. V. 0o náležitostech , které se poskytují pracovní kům, získaným národními výbory pro práci v urči tých prac. odvětvích Ministerstvo práce a sociálních věcí SSR a ministerstvo staveb

nictví SSR vydalo 7. 5. 1970 vyhlášku, jíž se mění a doplňuje vyhláška ministerstev paliv, stavebnictví, hutního průmyslu a rud

ných dolů a chemického průmyslu a Ústřední správy výzkumu a těžby radioaktivních surovin č. 57/1959 Ú. V. ( Ú . 1.) o náleži tostech , které se poskytují pracovníkům , získaným národními vý bory. Vyhláška určuje na jaké náležitosti mají nárok ti, kteří na

stoupí do zaměstnání v podnicích stavební výroby v Bratislavě či na území Slovenska a určuje výši příspěvku na zapracování. Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. června 1970.

Uveřejněno: Sbírka zákonů č. 49/1970, Částka 15, ze dne 27 . května 1970.

VYHLÁŠKA ministerstva práce a soc. věcí ČSR a ministerstva zemědělství a výživy ČSR ze dne 23. 6. 1970, o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí

Ministerstvo práce a sociálních a ministerstvozemědělství a výživyvěcíČeskésocialistickérepubliky ČSR vydaly 23. 6. 1970vyhláš ku o poskytování náborovýchpříspěvků a jiných výhod doosídlen

cům ve vymezeném území pohraničí. Vyhláška má šest částí. Část I.: Všeobecná ustanovení, část II.: Určení stanovených míst

a získávání doosídlenců, část III.: Náborový příspěvek , část IV.; Jiné výhody, část V.: Společná ustanovení, část VI.: Přechodná a jiná ustanovení . Citace § 5, část III.: ( 1 ) V I. kategorii po hraničního území se poskytuje náborový příspěvek a) v zemědělských, lesních a stavebních organizacích a v orga nizacích pro výrobu stavebních hmot ve výši 15 000 Kčs, b) v ostatních organizacích ve výši 8000 Kčs. 41

2. V II . kategorii pohraničního území se poskytuje náborový příspěvek

a) v zemědělských, lesních aa stavebních organizacích a v organi zacích pro výrobu stavebních hmot ve výši 10 000 Kčs, b) v organizacích školské a zdravotní správy a v zařízeních so ciálního zabezpečení ve výši 5000 Kčs, c) v ostatních organizacích ve výši 3000 Kčs. 3. V III . kategorii pohraničního území lze poskytnout náborový příspěvek do výše 3000 Kčs. Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. července

Uveřejněno: Sbírka zákonů č. 62/1970, Částka 19, ze dne 26. června 1970 .

VYHLÁŠKA Federálního výboru pro průmysl ze dne 28. 7.

1970 , jíž se mění a doplňuje vyhláška č. 57/1959 Ú. V. vaným náborem , prováděným odbory pracovních sil, .

o náležitostech , poskytovaných pracovníkům získá

zdravotnictví a sociálního zabezpečenírad okresních národních výborů Federální výbor pro průmysl vydal v dohodě se zúčastněnými

ústředními orgány vyhlášku, kterou se mění a doplňuje vyhláška

č. 57/1959 Ú . 1., o náležitostech , které se poskytují pracovníkům , získávaným náborem , prováděným odbory pracovních sil, zdra votnictví a sociálního zabezpečení rad okresních národních výborů. Vyhláška stanoví jaké výhody a náborové příspěvky náleží těm,

kteří se rozhodnou pracovat pro organizace Československého uranového průmyslu , stanoví též výši příspěvku na zapracování a náhradu jízdného za cesty k návštěvě rodiny. Vyhláška nabyla účinnosti dnem vyhlášení.

Uveřejněno: Sbírka zákonů 84/1970, Částka 25, ze dne 19. srpna 1970 .

VYHLÁŠKA ministerstva školství ČSR ze dne 28. 7. 1970, o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů Ministerstvo školství ČSR vydalo obsáhlou vyhlášku o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů. Vyhláška má celkem tři části : I .: Učební obory (Základní ustanovení, Zápočet učební

doby a jiných dob do učebního poměru) , část II.: Organizace výchovy učňů (Zařízení pro výchovu učňů, Způsob teoretického vyučování, Způsoby odborného výcviku, Učební dokumenty , učebníce a učební pomůcky, Pracovní doba učňů a pracovní volno

učňů v době vedlejších prázdnin) , část III .: Přechodná a závěrečná 42

ustanovení. Příloha k vyhlášce obsahuje přehled skupin učebních oborů a učební obory a podmínky pro výchovu učňů (přehledné tabulky) . Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. září 1970.

Uveřejněno: Sbírka zákonů č. 87/1970, Částka 26, ze dne 28. srpna 1970. VYHLÁŠKA ministerstva stavebnictví ČSR ze dne 10. 8. 1970,

o náležitostech, které se poskytují pracovníkům , získávaným náborem

Ministerstvo stavebnictví ČSR vydalo vyhlášku, kterou se mění příloha č. 3 k vyhlášce č. 57/1959 Ú . 1., o náležitostech, které se poskytují pracovníkům , získávaným náborem , prováděným odbory

pracovních sil, zdravotnictví a sociálního zabezpečení okresních národních výborů. Vyhláška stanoví náležitosti a podrobné pod mínky jejich přiznání pracovníkům, kteří nastupují do pracovního poměru v organizacích stavební výroby a ve vybraných organiza cích výroby stavebních hmot. Vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Uveřejněno: Sbírka zákonů č. 89/1970, Částka 27, ze dne 7. září 1970.

VYHLÁŠKA ministerstva kultury ČSR ze dne 22. září 1970, o úpravě odměn za některé druhy umělecké činnosti,

vykonávané mimo pracovní poměr Ministerstvo kultury ČSR vydalo vyhlášku o úpravě odměn za některé druhy umělecké činnosti, vykonávané mimo pracovní po měr. Vyhláška upravuje odměňování umělců, kteří mimo pracovní poměr účinkují ve veřejných koncertních, dramatických nebo hu

debně dramatických pořadech, hostují ve státních divadlech, státních symfonických orchestrech a ve státních souborech písní

a tanců, jakož i těch, kteří při této umělecké činnosti vypomáhají, dále se týká účinkujících při estrádních a varietních pořadech, účinkujících při veřejných produkcích jako hudebníci z povolání, dále se týká těch, kteří pořizují v divadle zvukové záznamy scénické hudby, zpěvu nebo mluveného slova za účelem veřejného užití těchto záznamů.Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. října 1970.

Uveřejněno: Sbírka zákonů č. 90/1970, Částka Ž8, ze dne 22. září 1970 .

VYHLÁŠKA ministerstva práce a soc. věcí ČSRze dne 25. 11. 1970, o finan. a hmotném zabezpečení učňů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČSR vydalo v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Českou radou odborových svazů 43

vyhlášku o finančním a hmotném zabezpečení učňů v internátních učňovských školách pro mládež vyžadující zvláštní péče a v učňov

ských školách, navštěvovaných učni z Ústavů sociální péče pro tělesně vadnou mládež. Vyhláška je rozdělena do 12 paragrafů a upravuje mj. dobu učebního poměru, kategorii učebních oborů, odměňování učňů v přípravném období, odměňování učňů v obdo bí odborného rozvoje a stravování a ubytování učňů. Nabývá platnosti dnem 1. ledna 1971 .

Uveřejněno: Sbírka zákonů č. 110/1970, Částka 35, ze dne 8. prosince 1970.

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ, ČNR A SNR O MLÁDEŽI )

Federální shromáždění

12. 2. 1970 jednali na společné schůzi v budově FS v Praze před sedové a někteří poslanci

delegáti kulturních výborů obou sně

moven FS a kulturních a školskýchvýborů ČNR aa SNR o metodách a formách upevnění a koordinování vzájemné spolupráce mezi těmito výbory. Přijali doporučení předsednictvům obou sněmoven a

FS, aby trvala na původním záměru, že ve federální vládě za oblast komplexní péče o člověka a hlavně pak za úsek školské a kulturní

politiky odpovídá jeden z místopředsedů vlády. 12. 6. 1970 projednal kulturní výbor Sněmovny lidu FS za řízení svého předsedy posl. prof. dr. T. Trávníčka plán práce výboru na

druhé pololetí t. r. a předběžně i výhledový plán do konce funkční ho období. Při plnění plánu se budou poslanci opírat o základní stranické dokumenty, přičemž se výrazně zaměří na politickou práci ve svých obvodech sezvláštním zřetelem k problémům mladé generace a k vysvětlování konsolidačního úsilí strany a vlády ve všech oblastech .

Česká národnírada 25. 2. 1970 - KULTURNÍ A ŠKOLSKÝ VÝBOR ČNR vyslovil jednomyslný souhlas se závěry lednového pléna ÚV KSČ. Konstatoval, že jeho plán na prvé pololetí roku 1970 je v plném

souladu s těmito závěry. První náměstek ministra školství ČSR inž. J. Havlín pak podal zprávu o vývoji konsolidačního procesu v oblasti školství, v níž se konstatuje, že situace je dosud velmi slo

žitá a že je třeba dosáhnout zlepšení všemi prostředky. Výbor do poručil ministerstvu školství a národním výborům provést hlubo 44

kou analýzu příčin složité politické situace na školách všech stupňů, dále doporučil urychlit konsolidaci promyšlenou dislokací učitelů

pro školní rok 1970–1971 , účinnější školní inspekcí napomoci diferenciačnímu procesu a urychleně skončit prověrku vedoucích kádrů na odborech školství a ředitelů škol, a takupevnit řízení škol a zabezpečit účinnější kontrolu práce učitelů. Ministerstvu školství výbor doporučil připravit a realizovat ve spolupráci se společen

skými organizacemiprogram politické přípravy mládeže,která se v tomtoroce chystá ke vstupu na vysoké školy. Výbor se dále zabý val návrhem institucionálního uspořádání péče o mládež a tělesnou výchovu. V té souvislosti doporučil zříditsamostatný výbor ČNR pro otázky mládeže a tělesnou výchovu. Výbor se zabýval též

formami státního vlivu v oblasti kultury na všech stupních státní správy. 26. 3. 1970

KULTURNÍ A ŠKOLSKÝ VÝBOR ČNR

projednával návrh zákona o zrušení ministerstva pro mládež a tělesnou výchovu, a zprávu o současné situaci ve vydavatelské oblasti. Bylo zdůrazněno, že v žádném případě neodejme tento krok státu a jeho orgánům povinnost věnovat všestrannou pozor

nost mládeži. Návrh zákona podle jeho slov počítá s tím , že úkoly

z působnosti dosavadního ministerstva přejdou do kompetence české vlády. Po diskusi doporučili členové výboru ČNR zákon K situaci ve vydavatelské činnosti referoval náměstek ministra kultury ČSR dr. Josef Švagera.

schválit.

2. 4. 1970

SCHŮZE PŘEDSEDNICTVA ČNR se v sedmém

bodě svého pracovního programu zabývala návrhem kulturního

a školskéhovýboru ČNR na složenístálé pracovní skupiny před sednictva ČNR pro otázky mládeže. Předsednictvo návrh schválilo a jmenovalo předsedou pracovní skupiny člena předsednictva ČŇR Antonína Himla a členy skupiny inž. Petra Víška, Jaroslava

Škvařila, inž. Václava Černovského, Annu Stibůrkovou, Janu Kaňkovou, Františka Lakomého, Josefa Pulpána, Josefa Millera, Elišku Kaplanovou a Břetislava Kleina. 31. 4. 1970 ÚSTAVNĚ PRÁVNÍ VÝBOR ČNR schválil vládní návrh zákona na zrušení českého ministerstva pro mládež a tělovýchovu. Z jednání vyplynulo mj., že zvolená forma mini sterstva neumožňuje z potřebného širšího pohledu řešit otázku státní péče oo mládež a tělesnou výchovu. Praxe ukázala, že k zalo žení ministerstva došlo bez dostatečných zkušeností a ujasnění

45

dalšího vývoje. Ministerstvo nesehrálo potřebnou úlohu zejména pokud jde o integraci dětského a mládežnického hnutí. 28. 4. 1970

Na společné schůzi ŠKOLSKÉHO A KULTUR

NÍHO a ZDRAVOTNÍHO A SOCIÁLNÍHO VÝBORU ČNR se poslanci zabývali problematikou rozmisťování patnáctiletého

dorostu, který je jediným zdrojem pracovních sil. Počet mladých neustále klesá. V letošním roce opustí ZDŠ 165 000 žáků, v roce 1975 již jen 126 000. V loňském roce byla rozmístěna prakticky všechna mládež. Kvalitu rozmístění zhoršují výsledky náboru v prioritních odvětvích, kde se ani v roce 1969 nepodařilo s vý

jimkou stavebnictví a dopravy – zajistit plánované úkoly. Výbory doporučily vypracovat dlouhodobou, vědecky fundovanou studii o potřebě pracovních sil v našem hospodářství.

2: 6. 1970 – KULTURNÍ A ŠKOLSKÝ VÝBOR ČNR jednal o tezích dlouhodobého školského programu ČSR . O jeho zásadách podalobšírný výklad ministr školstvíprof. MUDr. J. Hrbek.Zároveň promluvil o aktuálním stavu ve školství i o tom, jak by socialistická školská soustava měla vyhlížet na všech stupních.

Za nejsloži

tější označil ministr Hrbek situaci na vysokých školách . Je zapotře bí, prohlásil, aby odešlo 165 vysokoškolských profesorů. Vyřešeno již bylo 155 případů . U studentů – uvedl - jsmepostupovali více benevolentně. Postihli jsme vyloučením ze studia jen vyslovené

demagogy, kteří se zabývali rozvracením profesionálně, v počtu 83. Stejný počet je nyní v šetření,přičemž se uvažuje o nižších trestech. V jednomyslně schváleném usnesení výbor přijal návrh tezi školského programu a vyslovil mu plnou podporu . 29. 6. 1970 KULTURNÍ A ŠKOLSKÝ VÝBOR ČNR se zabýval stavem příprav nového školního roku. Z dokumentů předlo žených ministerstvem školství i z doplňující zprávy řediteledruhého

odboru MŠ Josefa Ernesta vyplývá, že i Vv letech 1970–1971 zůstá vá prvořadým úkolem školy v oblasti ideově politické prohlubování marxisticko-leninské výchovy mládeže, formování pozitivních poli tických postojů žáků a zesílení výchovy k socialistickému vlaste nectví a internacionalismu. Značná pozornost bude rovněž věnová na výchově k technickému a ekonomickému myšlení, estetice,

objevování talentů a péči o ně. Školy pomohou svým vlivem, aby mezi mládeží pevně zakotvil SSM . Ministerstvo školství spolu s nej

vyššími představiteli mládežnického hnutí vyhlásí zásady, v nichž

budou stanoveny vhodné způsoby podílu mládežnické organizace 46

v životě škol, vymezena odpovědnost školy i organizace za kon krétní činnost žáků.

Práce na novém školskémprogramu dosud

pokračují.

9. 7. 1970 – 8. SCHŮZE ČNR se ve svém průběhu několikrát zabývala otázkami, týkajícími se bezprostředně mladých lidí. Generální prokurátor ČSR JUDr. Oldřich Dolejší se ve zprávě o stavu socialistické zákonnosti zabýval mj. i vývojem kriminality

a jejím mnohdy nedostatečným postihem v minulých letech. Podrobně hovořil i o příčinách vzrůstající kriminality mládeže, k nimž patří negativní působení rozrušených rodin , různých part a morálně narušených jedinců. V této souvislosti uvedl, že působení

protisocialistických sil v letech 1968 a 1969 vedlo k poklesu občan ské kázně a prohloubilo i vliv těch příčin, které již dříve působily na růst kriminality mládeže. Podíl mladistvých na kriminalitě od roku 1960 stále stoupá a dosáhl v minulém roce 10,5 procenta z počtu všech odsouzených :. - V rozpravě věnovala největší pozornost otázkám výchovy mládeže poslankyně E. Kaplanová. Kritizovala

mj. nedůsledné dodržování zákona o bojiprotialkoholismu a neplnění vládního usnesení číslo 404 zz roku 1966, jímž byla zřízena Ústřední komise pro péči o ohroženou mládež. Toto usnesení obsahovalo řadu promyšlených návrhů, jejichž uskutečnění mohlo znamenat

obrat k lepšímu, komise však v roce 1968 přestala pracovat. Ve svém vystoupení též zdůraznila, že by mladí lidé, kteří po dosažení plnoletosti odcházejí z dětských domovů a mají se osamostatnit,

potřebovali větší pomoc a podporu závodů a odborových organizací. Obrátila se i na nově ustavený Socialistický svaz mládeže, aby se zabýval problematikou kriminality mládeže a pomohl ke zlepšení dnešní situace. Bylo přijato usnesení, v němž se mj. klade důraz na přípravu opatření, která by vedla k omezení příčin trestné čin nosti, k právní úpravě postihu recidivistů a převýchově osob pro puštěných z výkonu trestu odnětí svobody. Slovenská národní rada 28. 1. 1970 VÝBOR

SNR PRO ŠKOLSTVÍ A KULTURU

se na své schůzi věnoval především řešení závažných problémů dalšího rozvoje a koncepce dětských domovů. Situace v této oblasti

se sice zlepšila, ale vznikly další problémy, především pokud jde o využití kapacit domovů. Výbor přijal usnesení, v němž žádá ministerstvo školství SSR a vládu o vypracování ucelené koncepce

dalšího rozvoje a využití dětských domovů na Slovensku . Jednalo se též o umisťování absolventů SVVŠ, kteří nepokračují ve studiu 47

na vysokých školách. Považuje za nevyhnutelné podstatně rozšířit

nomenklaturu funkcí ve státním katalogu pro absolventy SVVŠ. a

Výbor doporučil dořešit i otázky nadstavbového a kratšího specia lizovaného studia.

8. 4. 1970

VÝBOR SNR PRO ŠKOLSTVÍ A KULTURU

věnoval na svém zasedání mj. velkou pozornost zprávě minister stva práce a sociálních věcí o rozmisťování patnáctiletého dorostu. V roce 1969 se na Slovensku rozmístilo 93 000 mladých lidí, z toho 49,4 procenta děvčat. Kvalita zdrojů však neodpovídá zvý

šeným nárokům na přípravu pro povolání, protože 23,2 procenta mladých lidí skončilo školní docházku v osmém a nižších ročnících.

Plánovaná struktura rozmístění dorostu se dodržela jen částečně. Zvýšil se zejména zájem mládeže o přípravu na výběrových ško

lách. Do těchto škol přijali proti plánu o 4800 mladých lidí více, do učebního poměruvšak nastoupilo oproti plánu o 6500 chlapců a děvčat méně. Do učebního poměru nastoupilo tedycelkem40 800 mladých lidí, zatímco plán byl 47 000 chlapců a děvčat. Do prů

myslových odvětví přijali celkem o. 5449 mladých lidí méně v po rovnání se záměrem plánu a velmineuspokojivé je získávání do rostu pro hornictví, zemědělství a lesnictví. Dobré výsledky jsou jen ve stavebnictví.

V roce 1970 je třeba na Slovensku usměrnit

na přípravu pro povolání populačně nejsilnější ročník patnáctileté mládeže 101 400 chlapců a děvčat. Podniky na Slovensku mají přijmout o 10 000 učňů více než v roce 1969 .

20. 5. 1970 – VÝBOR SNR PRO ŠKOLSTVÍ A KULTURU projednával zprávy o plnění plánu a rozpočtu na úseku školství

a kultury. V roce 1969 poklesl počet žáků ZDŠ o 12 965 žáků. Nyní navštěvuje 29 713 tříd ZDŠ 778 332 žáků (na jednu třídu připadá průměrně 26,19 žáka) . V druhésměně se učí 169 620 žáků

( 21,8 procenta ) a v třetí směně 492 žáků. Směnnost poklesla ne patrně

o 1,05 procenta. Z 971 nově získaných učeben se využilo

pro snížení směnnosti v roce 1968–1969 pouze 271 učeben. V ně kterých okresech má směnnost povážlivé rozměry. Například :

Čadca 35,1 %, Žilina 31,4 %, Martin 29,5 %, Vranov 28,3 % a Trnava 27,7 % , atd. Lepší výsledky jsou v oblasti výstavby školních jídelen. Do užívá ní se předalo 80 nových objektů , čímžse přispělo ke zvýšení počtu strávníků na 326 721 , z toho 290 701 žáků.

Zvyšuje se též trend nově přijatých do škol II. cyklu ż řad 15letého dorostu. Z nich přijali 77 096 chlapců a děvčat, čímž se 48

využily zdroje na víc než 80 procent. Místo plánem předpokláda ných 38 270 žáků, kteří měli nastoupit do škol II.cyklu, nastoupilo 39 095 žáků, což je o 2490 víc než v roce 1968. Naproti tomu do učňovských škol nastoupilo o 2668 žáků méně. Na vysokých školách studuje v tomto roce 38 016 posluchačů

denního studia a 10 101 při zaměstnání (včetně 621 cizinců ). Nízký růst, o pouhých 814, způsobuje vysoký úbytek studentů. Počet ubytovaných vysokoškoláků vzrostl o 509, přičemž náklady

na jednoho ubytovaného se zvýšily z 2512 Kčs v roce 1968 na 3099 v roce 1969 . 23. 6. 1970

VÝBOR SNR PRO ŠKOLSTVÍ A KULTURU

vyslechl informaci náměstka ministra školství SSR doc. inž. Libora Vozára o konsolidačních opatřeních na školách . Dále vyslechl zprávu o přeměně střední všeobecně vzdělávací školy na čtyřleté

gymnasium . Ministerstvo školství SSR se rozhodlo učinit v učebním plánu gymnasií pro školní rok 1970–1971 částečné reformy, které

odstraní nejzávažnější nedostatky. Poněvadž je třeba respektovat prostorové a kádrové možnosti přechodu středních všeobecně vzdělávacích škol na gymnasia, rozdělilo ministerstvo školství SSR postupný přechod do tří školních roků . 3. 9. 1970

VÝBOR SNR PRO ŠKOLY A KULTURU se

věnoval za přítomnosti ministra školství SSR prof. inž. Š. Chocho la, CSc. návrhu rozvoje školství na Slovensku se zvláštním zřete

lem na úkoly v příští pětiletce. Na programujednání byla mj. též informativní zpráva o ideově politickém zaměření vysokoškolských časopisů na Slovensku v letech 1968 – 1969 .

PRESIDENT REPUBLIKY K MLÁDEŽI A O MLÁDEŽI 30. 6. 1970

Projev presidenta , armádního generála Ludvíka Svobody k maturantům , vyučencům a vysoko školákům na Pražském hradě

Mladí přátelé ! Dovolte, abych vám na závěr našeho setkání řekl několik slov. Ukončili jste školní přípravu pro nástup do praktického života nebo pro další odborné studium na vysokých školách . Výsledky vaší práce ve školách i odhodlání aktivně přistupovat k otázkám veřejného života, jak jsme se o tom při dnešním setkání přesvědčili, nás naplňují důvěrou, že generace, která dnes odpovídá 49

za řízení země, předá další vývoj socialismu do spolehlivých rukou. Přicházíte do života lépe teoreticky připraveni, než tomu bylo

u nás starších. Můžete se opírat o mohutnější hospodářskou základ nu , než tomu bylo v předválečném údobí i ро válce.

Dřívější generace se musely v tvrdém třídním boji proti kapita listickému vykořisťování bít za svá základní práva. Prošli jsme nej

ničivější válkou historie, kdy šlo 0o bytí či nebytí našich národů. Za svou záchranu a osvobození vděčíme Sovětské armádě. Ani období

po válce nebylo lehké. Náš lid statečnou prací nejen dal do chodu

zničené hospodářství, ale pod vedením Komunistické strany Česko slovenska vytvořil velké socialistické dílo. Jsme na ně právem hrdi .

V minulých dvou letech se pokusily domácí i zahraniční kon trarevoluční a protisocialistické síly oloupit náš lid o jeho socialistic ké vymoženosti. Zásluhou pracujícího lidu, vedeného zdravým

jádrem Komunistické strany Československa, za bratrské pomoci Sovětského svazu a ostatních socialistických zemí byly tyto plány Nezapomínejte na to, že naše země má v rozbouřeném světě zajištěnou existenci jen v pevném spojenectví se Sovětským

zmařeny. svazem .

Buďte si vědomi své odpovědnosti za příští osudy naší krásné Potřebujeme aktivní, tvořivou, politicky vyspělou, vysoce vzdě

země a za její další socialistický rozvoj.

lanou a dovednou mládež. Takovou mládež, která se nebojí pře kážek, která neklesá na mysli při dílčím nezdaru, která dovede prosazovat progresivní myšlenky i činy pro další rozvoj socialismu.

Jako soli potřebuje naše společnost tyto mladé štiky do rybníka: spojit elán mládí s uvážlivostí a zkušeností starších . K tomu, aby byla mládež významnou složkou naší společnosti, musí postupovat jednotně pod vedením komunistické strany. Proto

plně podporujeme proces sjednocování mládežnického hnutí při respektování různorodých zájmů. Jsem přesvědčen ,že se zapojíte do práce především na těch úse cích, kde je toho nejvíce potřeba. Uvažte například, kolik užitečné práce je možno udělat nyní, o prázdninách. Jak bychom mohli

například urychlitstavbu dálnice, bude-li na tomto úseku pracovat o 200-300 lidí více. Jistě tuto výzvu pochopíte. Není to ovšem jediná příležitost. Výstavba bytů, zemědělská výroba, doly a další úseky potřebují rovněž mladé pracovní síly. Mladí přátelé!

Opouštíte školy v době, kdy nás všude čeká mnoho práce a ná ročných úkolů. Je třeba směle zdolávat překážky, řešit problémy, 50

prosazovat, racionalizaci a lepší organizaci práce, zavádět novou

techniku. Myslím, že jsou to dobré úkoly pro start mladé generace do života .

Učte se dobře pracovat, učte se marxismu -leninismu, protože jemu patří budoucnost. Komunismus je a bude mládím světa. Buďte hrdými a smělými tvůrci šťastné socialistické a komunistické budoucnosti naší vlasti. Děkuji vám za návštěvu a přeji vám všem pevné zdraví a mnoho úspěchů v práci i v životě.

8. 8. 1970 --- Z projevu presidenta republiky armádního gene rála Ludvíka Svobody k účastníkům výstupu na Rysy

President republikysoudruh Ludvík Svoboda přijal v sídle svého letního pobytu

v loveckém zámečku na Javorině

delegaci

účastníků 14. mezinárodního výstupu mládeže na Rysy , vedenou

předsedou FR DMO ČSSR Jurajem Varholíkem . Při tépříležitosti se soudruh Svoboda obrátil k mladým těmito slovy : „ Byl jsem hlu boce dojat, když jsem se dozvěděl o vašemdalším ročníku výstupu na Rysy a nemohl jsem se s váminesetkat. Jsem opravdu velmi rád, Každoroční výstup na Rysy se stal krásnou a ušlechtilou akcí. Před 57 lety podnikl tento výstup V. I. Lenin. Vaše akce má symbolizovat odhodlání jít jeho cestou. Podněcovat zájem mladých lidí o přírodu, sport, turistiku a vést je k pevnému socialistickému uvědomění. Vychovávat je v duchu věrnosti ideám socialismu, k oddanosti své vlasti a k uvědomělému internaciona lismu, především k lásce k Sovětskému svazu.“ Pak se soudruh že jsme se sešli .

presidentzmínil i o nedávných negativních jevech, které zanechaly svou stopui v mládežnickém hnutí, připomněl, že jednotná organi

zace mládeže se začíná budovat znovu od základů, a řekl : „ Chce me , aby nová organizace mládeže šla pevně socialistickou cestou,

aby vychovávala oddané stoupence leninismu, politiky Komu nistické strany Československa, hrdé vlastence, generaci zdravých, pracovitých, houževnatých a skromných lidí .. Mohu vás ujistit, že v takovém zaměření svého úsilí najde naše mládež plnou podporu stranického a státního vedení.“

10. 9. 1970 — President přijal delegaci FR DMO ČSSR President republiky přijal představitele nověsetvořícího Socia listického svazu mládeže. Předseda FR DMO ČSSR Juraj Varho lík informoval soudruha presidenta o výstavbě SSM a Pionýrské organizace a o rozvoji iniciativy dětí a mládeže k 50. výročí založení KŠČ. President republiky v rozhovoru zdůraznil význam jednoty 51

na socialistické ideové základně a podtrhl velikou společenskou důležitost výchovné práce s dětmi a mládeží. President přijal delegaci SSM v SSR President republiky ukončil svůj čtyřdenní pracovní pobyt na

20. 9. 1970

Slovensku přijetím delegací bratislavských závodů, školských pra covníků, zemědělců, slovenských spisovatelů, protifašistických bojovníků a mládeže na Bratislavském hradě. Předseda Socia listického svazu mládeže na Slovensku Otto Moncman představil presidentu republiky devítičlennou delegaci pracující i studující

mládeže. Delegace informovala presidenta republiky o Štafetě iniciativy, o činech mladýchk 50. výročí založenístrany a o dalších akcích k tomuto jubileu. President republiky na závěr besedy požádal delegáty, aby tlumočili jeho pozdrav mládeži Slovenska.

President přijal delegaci absolventů vojenských President republiky, armádní generál Ludvík Svoboda, přijal ve Španělském sále Pražského hradu delegaci absolventů vysokých vojenských škol. V projevu k absolventům uvedl mj.: „ Důstojník naší armády je nejen vojenským odborníkem , alei politickým pra

1. 10. 1970

vysokých škoi

covníkem . Poslánídůstojníka naší armády má velký význam v sys tému komunistické výchovy naší mládeže, protože vojenskou služ bou prochází převážná část naší mladé mužské generace. S mladý. umět je přesvědčit a získat. mi lidmi se musí pracovat citlivě Musí se jim říkat pravda o problémech vývoje naší země a zejména je co nejaktivněji zapojovat do účasti na jejich řešení.“ 25. 10. 1970 -- Telegram presidenta L. Svobody SFDM Milí mladí přátelé!

Posílám pozdrav účastníkům VIII. shromáždění členských orga nizací Světové federace demokratické mládeže a přeji mnoho úspě chů v jednání. Vaše jednání je o to významnější, že se uskutečňuje v období oslav 25. výročí založení největší mezinárodní organizace mládeže světa. Blahopřeji k tomuto vašemu jubileu a vysoce oceňuji příspě vek členských organizací SFDM k vítězství pokroku a míru ve světě .

Využijte všech pozitivních zkušeností z dosavadní činnosti vaší organizace na upevnění jednoty pokrokových sil mládeže světa v boji za lepší budoucnost mladé generace. Jednota je důležitým

předpokladem úspěchu ve vašem boji za mír, proti imperialismu, 52

kolonialismu, a neokolonialismu, za pokrok a práva mládeže, za přátelství a šťastnou budoucnost mladé generace. Vynaložte všechny své síly k tomu, aby Světová federace demokratické mláde že zůstala i nadále věrna principům a ideálům, na kterých byla v prvních poválečných měsících založena. Přeji vaší federaci, delegátům VIII . shromáždění a jejich pro střednictvím pokrokové mládeži celého světa další úspěchy v na máhavé, ale přitom záslužné práci pro lepší budoucnost.

53

NÁRODNÍ FRONTA A MLÁDEŽ

NF ČSSR 2. 4. 1970 – V pražském Valdštejnském paláci se konala porada zástupců společenských organizací, které sdružují děti a mládež anebo svým politickým vlivem působí na mladou generaci. Svolalji ÚV NF ČSSR. Na

poradě promluvil předseda ÚV NF ČSSR Evžen Erban a před seda FR DMO ČSSR Juraj Varholík. Oba řečníci vyjádřili pře svědčení, že všechny členské organizace Národní fronty pomohou nejen při budování Socialistického svazu mládeže, ale že vytvoří

v nejbližší době takové předpoklady, aby byl zajištěn jednotný postup při výchově mladých lidí

že se budou ze všech sil snažit,

aby se mladí v naší společnosti opravdu uplatnili a cítili šťastni. Diskuse ukázala, že péče o mladou generacije stále ještě popelkou. Mladí nemají odpovídající zastoupení v národních výborech. Mnohé organizace se nezabývají komplexně péčí o mladou gene

raci. Například ÚR ČS ROH ponechala tuto starost jednotlivým republikovým orgánům i přesto, že je organizací, která sdružuje největší počet mladých lidí - jen v českých zemích 800 000. 1. 7. 1970

Schůze rozšířeného předsednictva ÚV NF ČSSR v praž

ském hotelu Internacional jednala též o výchově mladé generace. Předseda ÚV NF ČSSR zdůraznil, že se na výchově mladé generace vedle

mládežnické organizace musí podílet všechny státnía společenské orgány a organizace. Předsednictvo přijalo příslušné závěry a za vázalo ústřední orgány společenských organizací,aby je projednaly ą zpracovaly výhledové programy práce s mládeží. Při ÚV NÉ

ČSSR bude ustaven pracovní aktiv, který se bude zabývat proble matikou práce s mládeží a koordinovat úsilí společenských orga 54

nizací na tomto úseku. Současně PÚV NFČSSR zrušilo komisi pro otázky mládeže, která byla při ÚV NF ČSSR ustavena . 4. 11. 1970

V Praze se konala porada představitelů orgánů a orga

nizací Národní fronty ČSSR, naníž referát k nejbližšímúkolům NF přednesl předseda ÚV NÉ ČSSR E. Erban. Mj.uvedl, že jedním ż důležitých úkolů všech orgánů a organizací NFzůstává práce s mládeží, podpora Socialistického svazu mládežeaideově výchov ná práce s mladými lidmi ve všech organizacích NF. NF ČSR

16. 2. 1970 se sešla na své prvé schůzi komise ÚV NF ČSR pro práci s mládeží. Zástupci státních orgánů a společenských organizací sdružujících mládežse na společné schůzce, kterou vedl poslanec FS a tajemník ÚV NF ČSR, předseda komise ÚV NF ČSR pro mládež , R. Rejhon , zabývalo přípravou podkladových materiálů pro jednání plenárního zasedání ÚV NF ČSR k ' problematice mládeže.

25. 3. 1970 se konalo páté zasedání ÚV NF ČSR. Hlavní referát přednesl J. Korčák, předseda ÚV NFČSR aa předseda české vlády. Připomněl mj., že III . plénum ÚV NF ČSR uložilo, aby problemá tika spojená s výstavbou Socialistického svazu mládeže a pomoc při výstavbě této organizace byla zabezpečována i Národní frontou a jejími orgány a organizacemi tak, aby Socialistický svaz mládeže nebyl ve svém úsilí izolován od druhých společenskýchorganizací, ale naopak, maximálně podporován. Mělaby být vytvořena taková

atmosféra, aby členství mladých v druhých organizacích NF nebylo v rozporu s budováním jednotné dětské a mládežnické

organizace, aby naopak z řad nových požárníků, členů Svazarmu ,

Červenéhokříže a dalších se za aktivní účasti těchtoproblémem organizací Dalším

stali noví členové mládežnické organizace .

je dořešit zastoupení jednotné organizace mládeže v Národní fron tě. Jde o princip, že mládežnická organizace je členem Národní fronty jako celek a jako taková si určuje i svou reprezentaci do pří slušných orgánů Národní fronty. V tomto směru je zapotřebí v dohodě s přípravnými výbory na úrovni krajů, okresů i míst

zastoupení v orgánechNF postupně vyřešit. – V diskusi vystoupil mj. tajemník rady SODM ČSR František Pěnkava Ss informací o sta vu sjednocovacího procesu. A. Balák, nám. ministra vnitra ČSR oznámil, že v rámci soutěže NV odpracovala mládež v loňském

roce téměř 2,5 miliónu brigádnických hodin. 55

3.4. 1970 – Úřadující místopředseda ÚV NF ČSR Jan Pelnář a tajemníci ÚV NF N. Hrušková a R. Rejhon přijali představitele Svazu vysokoškolských studentů ČSR. V přátelské besedě seznámil

předseda SVS Jar. škvařil představitele Národní fronty ČSR se situací ve studentském hnutía s průběhem sjednocovacího procesu

na vysokých školách v ČSR. Byly též konzultovány otázky, týkající se dalšího zaměření časopisu českých vysokoškoláků Předvoj.

Představitelé NF slíbili plnou podporu orgánů a organizací NF

ČSR v úsilí Svazu vysokoškolských studentů ČSR o konsolidaci ve vysokoškolském hnutí v českých zemích . 25. 5. 1970 se ve Sladkovského sále v Praze konalo VI. zasedání

ÚV NF ČSR, které jednalo výhradně o účasti Národní fronty a členských organizací na socialistické výchově mladé generace .

Hlavní referát přednesl úřadující místopředseda ÚV NF ČSR Jan Pelnář. Řekl mj., že jedním z předních úkolů Národní fronty je pomáhat v činnosti mládežnickým organizacím a umožnit jim spolupodílet se na řešení základních společenských problémů. Örgány České národní fronty na všech stupních, jednotlivé členské organizace, by v tomto období měly aktivně napomáhat sjednocova címu procesu .

Společenské a zájmové organizace mají ve svých řadách na jeden a půl miliónu mladých lidí. Podle specifického poslání a charakteru činnosti sdružuje se v Národní frontě skupina organizací s velmi širokým okruhem působnosti. Je to například

Česká rada odborových svazů, Český svaz žen, SČSP ap. Ostatní organizace jsou charakterizovány užším či úzkým okruhem své

působnosti. V první skupině organizací převažuje v současnosti ideová aa politická úloha v pomocipři integracimládežnického hnutí. V druhé skupině organizací, do které patří zájmové svazy, jako

Český svaz rybářů, myslivců, včelařů apod., existuje objektivně specifická zájmově odborná oblast činnosti, kteráje zčásti v zájmové činnosti jednotné organizace dětí a mládeže téměř totožná nebo

se jí velmi blíží. V současné době si některé členské organizace

vyjasňují vzájemné vztahy. V Českém svazu požární ochrany byl vytvořen poměrně samostatný útvar Mladý požárník. Po dohodě s komisí dětské organizace SODM byl předsednictvem Českého svazu požární ochrany zrušen statut a s dětmi bude nadále praco váno formou žákovských a dorosteneckých družstev. Ideově vý chovná činnost mezi mládeží v Českém svazu požární ochrany bude rozvíjena na principu výchovné práce pionýrské organizace.

Chceme vyjádřit přesvědčení, že i další členské organizace budou vycházet z pozitivních zkušeností , uvedl dáles . Pelnář a pokračoval : 56

Kromě zmíněného Mladého požárníka vznikl v tomto období při

Svazarmu Junák -Zálesák, s tendencemi o vytvoření další samostat né organizace. Podobné tendence se projevovaly i v práci s doro

stem ČČK, kde však nedošlo k výraznějším rysům samostatnosti organizace. Zkušenosti z poslední doby, řekl, a signály z různých míst ukazují, že odstředivé síly v této oblasti nebyly překonány, ale naopak dále působí. Týká se to především organizace Českého junáka, kde někteří činovníci se netají tím , že převedou celé oddíly

do jiných členských organizací, např. do Svazarmu, Českého svazu požární ochrany a České tělovýchovné organizace. Není pochyb o tom, že tato snaha má politický charakter, který nelze podceňo

vat, ani se s ním smiřovat. Z hodnocení, které bylo v členských organizacích provedeno, vyplývá, že politickovýchovná práce a ideové působení je nejednotné, roztříštěné a jeho úroveň v jed

notlivých organizacích rozdílná. Oceňujeme SČSP, který vykonal velmi mnoho prospěšné práce mezi mladými lidmi při vysvětlování našeho přátelství a spojenectví se Sovětským svazem, některé dobré zkušenosti ze Svazu protifašistických bojovníků, např. společnou akci s Národní frontou Směr Praha. Naproti tomu nejsložitější se nám jeví úroveň práce s mladými v ROH, kde je působení na mla

dé lidi silně poznamenáno všemi důsledky politického vývoje. Členské organizace Národní fronty musí respektovat postavení a program Socialistického svazu mládeže a pionýrské organizace v komunistické výchově dětí a mládeže a svoji zájmovou činnost organizovat tak, aby jednota dětské a mládežnické organizace ne byla narušována. Pro sjednocení společného postupu všech organi

zací Národní fronty považujeme za potřebné, řekls. Pelnář, aby se akce týkající se práce mezi dětmi a mládeží koordinovaly na půdě Národní fronty ve spolupráci s orgány SSM a PO. V závěru projevu zdůraznil, že státní péče o děti a mládež musí být maximálně komplexní a musí zahrnovat celou mladou generaci. Jde v současné době o formu, jakou dát této péči . Naše další čin zakončil – je vedena osvědčenou zkušeností méně Oo mláde ži hovořit , více Ss mládeží a mezi mládeží pracovat .

nost

Soudruh František Pěnkava, tajemník SODM ČSR podtrhl několik problémů :

1. Špatná situace ve středních školách, kde mnozí učitelé a ředi telé se domnívají, že jejich politická práce bude hodnocena podle toho, kolik studentů bude v organizaci;

2. vstup některých dětských kolektivů do Svazarmu či tělový

chovné organizace, motivovaný jinými cili než sjednocením ; 3. ve středních a malých závodech mládežnické organizace ne 57

existují, nebo jen formálně, ROH by měl v těchto případech po moci ;

4. ne všichni funkcionáři chápou současnou situaci. Slovy sou hlasí, jejich činy však jdou proti. Dále s. Pěnkava hovořil o kádrové situaci, řekl, že mnoho míst

zastávají sice politicky pevní, ale mladí a nezkušení lidé, bez teore tické přípravy. Požádal přítomné zástupce členských organizací

o konkrétní pomoc: poskytnutí politicky a společensky zkušených a vytrvalýchlidí, kteří mohou vést dětské zájmové kroužky. Soudruh Lubomír Procházka, vedoucí odd. společenských orga

nizací byra ÚV KSČ mj. obrátil pozornost na několik důležitých bodů :

výchovu dělnické mládeže jako aktivního jádra jednotné organi

zace; podrobit rozboru, kdo s touto mládeží pracuje a kdo ji ovlivňuje. Vyzdvihnout a podpořit iniciativu mladých dělníků a zapojit je do veřejně prospěšné práce ; překonat roztříštěnost NF asoustředitse napomoc sjednocování;

věnovat pozornost neorganizované mládeži; výběr a výchova vedoucích, protože na jejich kvalitách záleží vý sledky výchovymládeže. Tato práce by měla býtvysoce společensky a politicky oceňována a doceňována ;

pozornost pracovní a budovatelské iniciativě mládeže a vědomí, že řešení problémů mladých souvisí s celou strukturou společ nosti.

Plenární zasedání ÚV NF ČSR přijalo závěry, v nichž se mj. praví: „ Ústřední výbor České národní fronty se zabýval problema tikou práce mezi mladými lidmi a současným stavem budování jednotné, masové, dobrovolné a vnitřně diferencované organizace SSM aa PO . Problematika mládeže je středem pozornosti jak komu

nistické strany, tak i členských organizací NF, státních orgánů a celé společnosti, neboť mládež je významnou dynamickou silou,

která má velkou úlohu v rozvoji společenské výroby a celého života celé socialistické společnosti.“ V závěru prohlášení se zdůrazňuje, že „ veškerou naši činnost musí prolínat snaha získat mladé lidi pro socialistické cíle naší společnosti, pro tvůrčí přístup k práci a životu, pro možnost plně se angažovat na správě a řízení společenských záležitostí. “

ÚV NF ČSR vzal na vědomí dva dokumenty rady SODM a FR DMO ČSSR

o politickoorganizačním zabezpečení usta

vujících konferencí a republikové konference Socialistického svazu V

mládeže v ČSR a o postavení Pionýrské organizace v ČSSR v rámci SSM .

58

18. a 19. 6. 1970

se v . Brně konalo společné zasedání ÚV NF ČSR

a jihomoravského KV NF, jehož středem byly otázky sjednocovacího procesu,

který v současné době probíhá v organizacích dětí a mládeže. Účastníci navštívili jednání rozšířených předsednictev některých OV NF. Obohaceno těmito bezprostředními zkušenostmi mohlo zasedání obou orgánů konstatovat, že prováděnáopatření odpo vídají dané situaci a záměrům ÚV KSČ aa ÚV NF ČSR. 26. 8. 1970 V Praze se konala tisková beseda, pořádaná ÚV NF ČSR o výsledcích, dosažených společným postupem orgánů a organizaci České Národní fronty jak při sjednocování dětských a mládežnických organizací,

tak při budování jednotného SSM . Zásadní informaci podal vedoucí

politického oddělení ÚV NF ČSR F.Klíma. Uvedl mj., že závěry VI. plenárního zasedání ÚV NF ČSR nezůstávají jen na papíře. V krajích i okresech, jako třeba v Lounech , Ústí nad Orlicí,

Frýdku-Místku, atd . existují již konkrétní pracovní plány, které vycházejí z vnitřních podmínek. Připravují se též dvoustranné dohody o aktivní spolupráci SSM s jednotlivými organizacemi NF.

Podle nich movitější organizace pomohou mj. mládežníkům ma teriálně, zvlášť pokud jde o využívání jejich společenských, kultur ních a sportovních zařízení. Pomoc má a bude mít i podobu kádrovou .

Předseda Českého přípravného výboru SSM A. Himl seznámil novináře se situací v dětském a mládežnickém hnutí, ocenil pomoc

NF ČSR tomuto hnutí a konstatoval, že k danému dni ( 26. 8. 1970) má SSM vv Čechách a na Moravě 5743 základních organizací, 932 pří pravných výborů a sdružuje 108 411 členů. 17. 9. 1970

V Praze se konala pracovní porada pracovníků, odpo

vědných za výchovu mladých členů, ke koncepci ideově výchovné činnosti mezi mládeží členských organizací NF ČSR, svolaná ÚV NF ČSR. Porady, která byla dalším krokem k plnění závěrů květnového pléna ÚV

NF ČSR o problematicemezi mladýmilidmi, se zúčastnili i zástup jednotlivých společenských organizací NE. S koncepcí seznámil ci byra ÚV KSČ, ČPV SSM, krajských výborů NF a pracovníci

přítomné soudruh J. Poledník,místopředseda ČPV SSM . Jan Pelnář ve svém úvodním projevu zdůraznil, že porada je začátkem soustavného trvalého procesu, základem k vytvoření systému idově výchovné činnosti mezi mládeží v celé Národní frontě.

Místopředseda Českého přípravného výboru SSM vysvětlil v hlavním referátě základní principy a cíle SSM. V diskusi sezná 59

mili zástupci jednotlivých organizací přítomné s koncepcí práce svých organizací na tomto úseku. V závěru promluvil zástupce vedoucího oddělení státních orgánů a společenských organizací

byra ÚV KSČ F. Hrazdíra. Za nejdůležitější považuje , aby se

dosáhlo jednotného ideově politického působení na každého mladé ho člověka. NF SSR 31. 3. 1970

Předsednictvo ÚV NF SSR věnovalo na svém zase

dání zvláštní pozornost informaci o současné situaci v dětském a mládežnickém hnutí a perspektivám jeho rozvoje na Slovensku.

Vycházejíc z koncepce budování jednotné dětské a mládežnické organizace uskuteční se ve dnech 17. a 18. dubna v Bratislavě celo slovenská ustavující konference Socialistického svazu mládeže

Slovenska, která přijme stanovy, vytyčí další úkoly a zvolí ústřední orgány.

K dnešnímu dni byla jednotná organizace dětí a mláde

že vytvořena už ve 34 okresech Slovenska a ve více než 90 procen tech základních organizací se uskutečnily plenární schůze, které podporují vytvoření jednotné mládežnické organizace na Slo vensku .

60

FEDERÁLNÍ RADA SDRUŽENÍ ORGANIZACÍ DĚTÍ A MLÁDEŽE

PŘEDSEDNICTVO 29. 12. 1969

Zasedání předsednictva FR DMO ČSSR

Na zasedánípředsednictva FR dětských a mládežnických organi

zací ČSSR byl projednán postupový plán na první pololetí 1970. Dále byly projednány návrhy statutu Federálni rady, zásady postavení Čs. ústředí vysokoškoláků v tomto orgánu , prozatímní zásady činnosti a postavení

Čs. ústředí dětských organizací. Všechny tyto návrhybudou předloženy ke schválení plénu Federální rady v lednu příštího roku. Předsed nictvo vzalo na vědomí informaceo jednání delegací Federální rady

s představiteli VLKSM a Dimitrovského komunistického svazu mládeže.

9. 1. 1970

Zasedání předsednictva FR DMO ČSSR

Na svém zasedání předsednictvo FR DMO ČSSR projednalo současnou problematiku studentského hnutí v naší republice. Zdůraznilo, že konsolidační a integrační proces ve studentském

hnutí na vysokých školách má své ideové i organizační zvláštnosti v české a slovenské části. Mezi určitými skupinami vysokoškoláků

přežívají. dosud různé anarchistickoradikalistické , maoistické a antisocialistické tendence. Postupně se vytváří solidní základna na řadě vysokých škol, kdy se kolem marxisticky orientovaného jádra soustřeďuje stále více studentů. Předsednictvo uložilo Ústředí

čs. vysokoškoláků společně se SODM ČSR a ZDMOS zpracovat konkrétní ideový postup v budování organizací na vysokých ško

lách tak, aby byl dodržen princip vytváření jednotné, masové, dobrovolné mládežnické organizace v ČSSR. Předsednictvo Fede 61

rální rady se podrobně zabývalo ideově výchovnou prací mezi mládeží, zvláště se zaměřením k 100. výročí narození V. I. Lenina

a 25. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. Podtrhlo, že prvořadé místo ve sjednocovacím procesu mládežnic kého a dětského hnutí má ideověvýchovná činnost, uskutečňovaná na principech marxisticko-leninského pojetí výstavby socialismu, vedoucí úlohy komunistické strany v socialistické společnosti a náprava deformací v chápání a praktickém uplatňování principů

proletářského internacionalismu. Vyslovilo souhlas s obsahovým a organizačním zaměřením plánu ideově výchovné práce SODM ČSR, ZDMOS a Svazu vojenské mládeže a způsob za bezpečení podkladovými materiály a publicistikou v masových sdělovacích prostředcích.

Předsednictvo vzalo na vědomí informaci o sjednocova cím procesu v dětském hnutí. Základem tohoto procesu je

přijetí jednotné ideové koncepce dětského a mládežnického hnutí všemisoučasně pracujícímidětskými organizacemi. Předsednictvo mj. uložilo dobudovat ústředí dětských organizací při Federální

radě, vyhodnotit dosavadní úroveň a působnost dětského tisku, zabezpečit jeho pomoc ideovému i organizačnímu zpevnění dětské

ho hnutí, respektovat vlastní postup republikových orgánů v in tegraci dětských organizací. Dále předsednictvo projednalo pří pravu plenárního zasedání Federální rady, které bude

svoláno na konec ledna t. r. Na tomto zasedání bude projednán současný stav v mládežnickém a dětském hnutí, návrh statutu Federální rady a jiné důležité otázky. 27. 1. 1970

Společné zasedání předsednictva FR DMO a ZDMOS

V Bratislavě se sešlo na společném jednání předsednictvo FR

DMO ČSSR a předsednictvo ústřední rady Sdružení dětských a mládežnických organizací Slovenska. Jednalo o formování jednotné, masové, vnitřně diferencované organizace dětí a mláde že. Předseda Federální rady soudruh Juraj Varholík informoval předsednictva o podpoře, které se při budování nové organizace dostává mládeži od předsednictva ÚV KSČ. Den před společným jednáním členové obou předsednictev, Federální rady i ústřední rady ZDMOS navštívili některé sloven

ské okresy, aby se seznámili s průběhem sjednocovacího procesu

na Slovensku. Členové předsednictev konstatovali, že současná politická situace i stav ve slovenském mládežnickém hnutí vytvářejí podmínky pro sjednocení dětí a mládeže v jednotné mládežnické organizaci. Na okresech 62

a v základních organizacích se setkali i s -některými problémy sjednocovacího procesu. Upozornili, že hlavní pozornost je třeba

věnovat ideově politickým a obsahovým otázkám činnostibudoucí organizace. Hovořili i o některých nedořešených problémech,

dotýkajících se relativní samostatnosti vysokoškoláků a organizace dětí v jednotné organizaci. Jednotná organizace mládeže je už vyhlášena v jedenadvaceti slovenských okresech. V dalších jsou vytvořeny přípravné výbory. Ve více než

polovině základních organizací se slovenská mládež pro jednotu vyslovila na svých veřejných nebo členských schůzích . Ústřední

rady Svazu pracující mládeže, Strety, Svazu středoškolské a uč

ňovské mládeže Slovenska a předsednictvo Svazu vysokoškoláků Slovenska zastávají názor, že v jejich organizacích jsou zralé pod k

mínky k vytvoření jednotné organizace.

V dohledné době bude proto vyhlášenajednotná, masová, vnitřně diferenco vaná organizace na území celého Slovenska .

Federální rada zdůraznila, že do budoucího Svazu mládeže se budou získávat široké vrstvy mladých lidí, kteří budou souhlasit s programem , důsledně vycházejícím z učení marxismu-leninismu, proletářského internacionalismu a uznávání vedoucí úlohy Komu

nistické strany Československa, a kteří se budou aktivně podílet na jeho plnění.

Federální rada ocenila iniciativní a aktivní přístup k vytváření jednotné organizace na Slovensku. Vyslovila uznání budovatelské

práci slovenské mládeže k 25. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. Výstavba základní devítileté školy v hrdinské

povstalecké obci Nemecká je důstojným pokračováním v budovatelských tradicích mládežnického hnutí vv Československu . Dík patří těm, kteří v sobotu 24. ledna 1970 nastoupili na celo národní směnu mládeže, pomohli při výrobě úzkoprofilového zboží, při plnění plánu, vykládce a nakládce železničních vagónů, dále těm, kteří vyrobili první stavební materiál pro stavbu školy v Ne

mecké, i těm , kteří na konto stavby poslali finanční prostředky, získané na celonárodní směně. Dále předsednictvo FR DMOČSSR

projednalo informativní zprávu o účasti mládeže v rozvoji budo vatelské iniciativy k 25. výročí osvobození Československa. Uložilo připravit pro zasedání pléna Federální rady, které se sejde 31. ledna t. r. návrh dalšího koordinovaného postupu mládežnických a dět ských organizací při zabezpečování výrobních úkolů, ' v boji za upevněnímorálky a socialistického vztahu mezi lidmi.

Na základě pozvání mládežnických organizaci SSSR, BLR , MLR , NDR a PLR předsednictvo schválilovysláni víc než 2200 funkcionářů orga 63

nizací děti a mládeže ČSSR do těchto zemí. Cílem zájezdu delegací bude studovat zkušenosti mládežnických a dětských organizací a vzájemná výměna zkušeností, zvláště z oblasti ideově výchovné činnosti.

5. 2. 1970 — Prohlášení předsednictva FR DMO ČSSR > ,Předsednictvo FR DMO ČSSR sleduje se zájmem veškeré mezinárodně politické dění, zaměřené k řešení problémů světové a evropské bezpečnosti . Hluboce si vážíme neúnavného úsilí NDR , prvního státu dělníků a rolníků, vzniklého na německém území,

k řešení těchto problémů, jehož dokladem jsou nedávné návrhy,

obsažené v dopise prvního tajemníka ÚV SED a předsedy státní rady NDR soudruha W. Ulbrichta západoněmeckému presidentu Heinemannovi, a myšlenky vyjádřené na tiskové konferenci sou druha Ulbrichta z 19. 1. 1970 v Berlíně.

Stavíme se za tyto návrhy a jsme přesvědčeni, že jejich realizace

je nejen v zájmu všeho německého lidu, ale i v zájmu míru a bez pečnosti v Evropě a na celém světě. Jsme toho názoru, že NSR se

musí jednou provždy, vzdát všech revanšistických plánů vůči NDR a uznat existenci socialismu na německé půdě. Musí respek tovat status quo v Evropě, zvláště mezinárodně právně uznat státní

existenci NDR, hranici mezi oběma německými státy, zříci se tzv. Hallsteinovy doktríny na výlučné zastupování Německa, zříci se pokusů o diskriminaci 'NDR .

Návrhem na uzavření smlouvy o navázání rovnoprávných vztahů mezi NDR a NSR, obsaženém v dopise soudruha Ulbrichta

presidentu Heinemannovi, návrhem , který ve všech formulacích vychází z všeobecně uznávaných principů mezinárodního práva. NDR znovu dokázala odhodlání usilovat o navázání normálních

vztahů mezi oběma německými státy v zájmu všech jejich obyvatel, v zájmu pozitivního řešení otázek evropské bezpečnosti. Dokazuje to i prohlášení soudruha Ulbrichta, ve kterém znovu potvrdil, že jeho země je připravena učinit vše, co je v jejích silách k podpoře

příprav a uskutečnění konference o evropské bezpečnosti. Vyjadřu jíce podporu k stanoviskům NDR prohlašujeme, že učiníme vše, v našich mezinárodních sekcích s mládežnickými organizacemi,

abychom podle svých možnostípřispěli k realizaci cílů zahraniční politiky naší země, SSSR a ostatních zemí socialistického tábora, politiky míru a bezpečnosti, spolupráce a dorozumění, pokroku a socialismu.“

64

23. 2. 1970 — Zasedání předsednictva FR DMO ČSSR Předsednictvo Federální rady dětských a mládežnických orga nizací ČSSR na svém zasedání projednalo plán mezinárodních

styků FR na rok 1970. Zdůraznilo, žesložitá situace v dětském a mládežnickém hnutí se plně odrazila i v mezinárodních stycích . Po centralizovaném a jednotném postupu v zahraničních stycích

v období činnosti ČSM došlo v uplynulých dvou letech téměř k úplné decentralizaci zahraničních styků, což v řadě případů vedlo k značné nekoordinovanosti a často ke ztrátě dřívějšího postavení v mezinárodní oblasti. Předsednictvo schválilo zásady

a cíle mezinárodních styků, které vycházejí z principů proletářské ho internacionalismua přispívají k realizaci cílů zahraniční politiky KSČ a vlády ČSSR. Jako hlavní cíl předsednictvo zdůraznilo obnovení a rozšíření vzájemných přátelských vztahů sorganizace mimládeže v socialistických zemích, zejména SSSR, BLÅ, MLR, NDR a PLR. Federální rada bude neustále rozvíjet styky s pokro kovými a demokratickými organizacemi mládeže a studentstva v kapitalistických a rozvojových zemích , aktivně se účastní řešení úkolů, které stojí před mezinárodním pokrokovým mládežnickým

a studentským hnutím , zejména před SFDMa MSS. Všechny mezi národní styky FR DMO , tj.vysílání a přijímání delegací, pořádání S

různých akcí s mezinárodní účastí atd. se budou nadále uskutečňo vat prostřednictvím a za spolupráce mezinárodního oddělení FR .

Předsednictvo FR schválilo vytvoření příslušných komisí k zpra

cování podrobné analýzy mládežnického a dětského hnutí v pod statě od4. sjezdu ČSM do současného období, ke zpracování pro gramových zásad Socialistického svazu mládeže. Dále vyslovilo souhlas s prozatímním kádrovým pořádkem mládežnických orga nizací ČSSR, který řeší všeobecné zásady přípravy a rozmístění kádrů a má napomoci odstranit nahodilost ve výběru lidí do apa rátů orgánů dětských a mládežnických organizací.

Předsednictvo schválilo uspořádání 6. setkání zemědělské mlá deže ve dnech 7. - 11 . dubna t. r. v Praze. Setkání má být příleži tostí k vyjádření snah a podílu zemědělské mládeže na budování a životě celé naší socialistickéspolečnosti a zároveň bude využito k ocenění a vyznamenání nejlepších mladých zemědělských pra covníků .

Zasedání předsednictva FR DMO ČSSR Předsednictvo FR DMO schválilo na svém zasedání návrh po slání a organizační výstavby tvořící se jednotné organizace mládeže

6. 3. 1970

Socialistického svazu mládeže ČSSR.Tento návrh byl přijat jako 65

základ stanov a bude v krátké době dán k diskusi orgánům a orga

nizacím mládeže a dětí. Dále předsednictvo projednalo zásady perspektivního postavení pionýrské organizace , které budou zákla dem zpracování rozhodujících dokumentů této organizace . Před sednictvo v průběhu svého zasedání vyslalo pětičlennou delegaci,

vedenou předsedou FR DMO Varholíkem , na sekretariát Česko slovenského výboru žen. Delegace předala při příležitosti MDŽ jménem mládežnických a dětských organizací ČSSR srdečná bla hopřání předsedkyni Československého výboru žen soudružce Gustě Fučíkové a jejím prostřednictvím všem ženám naší socialistic ké republiky. Vpřátelské besedě se potom hovořilo především

o výrazném podílu děvčat a žen na činnosti mládežnických a dět ských organizací a o jejich významném postavení ve výchově mladé generace. 20. 3. 1970

Zasedání předsednictva FR DMO ČSSR

Na zasedání předsednictva FR DMO byla podrobně projednána příprava konference mládeže Slovenska, která se má uskutečnit 18. dubna t. r.

a jejímžúkolem bude uzavřít první etapu sjednocovacího procesu vytvořením Socialistického svazu mládeže na Slovensku. Přípravě konference před cházelo období, ve kterém absolutní většina základních organizací na Slovensku podpořila vytvoření jednotné organizace mládeže, čímžse vytvořilyobjektivní podmínky pro ustavení SSM na Sloven

sku. V současné doběpracuje na Slovensku již 34 jednotných okres ních organizací mládeže a ve zbývajících se ustavení jednotné orga nizace v nejbližší době připravuje. Konferencemá za úkol přijmout prozatímní stanovy, programové zásady a zvolit řídící orgány SSM Předsednictvo schválilo program třetího plenár na Slovensku. ního zasedání FR DMO, které se uskuteční ve dnech 9. a 10.dubna 1970. První den bude věnován rozšířenému zasedání Federální

rady na počest 100. výročí narození V. I. Lenina. Druhý den plénum projedná stav sjednocovacího procesu v ČSR, SSR a ar mádě. Předsednictvo vysoce ocenilo iniciativní výzvu mládeži

ČSSR z ustavující konference SSM v Benešově k uspořádání celostátní pracovní směny mládeže dne 18. dubna 1970. Plně tuto

výzvu podporuje jako důstojný příspěvek k vyvrcholení oslav 100. výročí narození V. I. Lenina á 25. výročí osvobození Českosloven ska Sovětskou armádou .

Zasedání předsednictva FR DMO ČSSR K projednání přípravy ustavující konference Socialistického svazu mládeže na Slovensku, která se uskuteční ve dnech 17. a 18. dubna

27. 3. 1970

66

t. r., sešlo se v Bratislavě předsednictvo FR DMO. Po úvodních informacích byly projednány podkladové materiály konference, návrh pro zatímních stanov a programového prohlášení SSM na Slovensku. Před sednictvo dále posoudilo činnost Svazu vojenské mládeže a dospělo k závěru, že i v armádě jsou vytvořeny všechny základní podmínky k ustavení Socialistického svazu mládeže.

-

Předsednictvo ocenilo

skutečnost, že souběžně s přípravou ustavující konference SSM na Slovensku vstoupilo do jednotné mládežnické organizace přes deset

tisíc nových členů a bylo vytvořeno téměř 400 nových základních organizací. Zároveň předsednictvo zdůraznilo, že je nezbytné věnovat pozornost dalšímu získávání dělnické mládeže do SSM, Předsednictvo schválilo program zvláště na velkých závodech . pobytu oficiální delegace ÚV VLKSM , která přijede dne 31. břez

na tohoto roku na pozvání FR DMO k desetidenní návštěvě ČSSR. 27. 4. 1970

Zasedání předsednictva FR DMO ČSSR

Předsednictvo Federálni rady DMO za přítomnosti delegace SSM na Slovensku projednalo na svém zasedání průběh a závěry ustavující konference SSM na Slovensku. V této souvislosti ocenilo aktivní přístup Rady ZDMOS při budování SSM na Slovensku

a při přípravě ustavující konference SSM . Celkový průběh a závěry konference potvrdily výrazný pokrok v organizačním a ideovém sjednocování mládeže a dětí na Slovensku a staly se významným předpokladem k dalšímu úspěšnému rozvoji činnosti SSM jak na

Slovensku, tak i v podmínkách celé ČSSR. Předsednictvo vyslechlo informaci předsedy LSM ČSR inž. Jana Sticha o průběhu a závěrech aktivní účast LSM v současné etapě sjednocovacího procesu a při vytváření jednotné organizace Socialistického svazu mládeže. Schválilo návrhy zásad postavení organizací SSM na vysokých školách.

republikové konference LSM . Při této příležitosti ocenilo významnou

Návrh bude předložen k diskusi mládežnickým orgánům a organi V dalším jednání se předsednictvo zacím na vysokých školách . zabývalo výsledky akce Leninský subotnik, vyhlášené FR DMO ČSSR na 18. 4. 1970. Celé akce se zúčastnilo více než 360 000 mladých lidí a její ekonomický efekt představuje 14 miliónů 700 000

Kčs. V této souvislosti předsednictvo vysoce ocenilo práci mladých lidí ve prospěch republiky a vyslovilo poděkování všem obětavým funkcionářům , kteří se podílelina přípravě a průběhu celé akce.

V závěru jednání vyslechlo informace o rozvoji mezinárodních styků FR DMO, zvláště se socialistickými zeměmi, a schválilo zásady mezinárodních styků našich orgánů na rok 1970 a zásadu vysílání delegací FR DMO do zahraničí.

67

14. 5. 1970-

Zasedání předsednictva FR DMO ČSSR

Předsednictvo Federální rady DMO ČSSR na svém zasedání projednalo zprávu o průběhu budování Socialistického svazu mládeže v ČSR . V současné době pracuje v 76 okresech OV

SODM, v osmi okresech se uskutečnily ustavující okresní konference SSM . Je reálný předpoklad, že na základě soustavné přípravy a plánů v okresech proběhne většina ustavujících okresních konferencí SSM do konce června 1970. Zatím se však citelně opožduje proces sjednocování v dětském hnutí.

Předsednictvo FR posoudilo dosavadní systém periodického tisku vydávaného orgány mládežnického hnutí, a zabývalo se jeho per spektivami. Mj. schválilo vydávání nového časopisu pro funkcionářský aktiv. Úkolem časopisu bude zabezpečit jednotnou informovanost a pomáhat organizačně i metodicky ve všech základních otázkách mládežnického a dětského hnutí. Dále předsednictvo vyslovilo

souhlas s postupem přípravných prací v souvislosti s jednáním o převzetí výstavby Tušimice IIjako celostátní stavby mládeže. Za účasti členů vedení městského výboru SODM v Praze se předsednictvo FR obšírně zabývalo situací ve sjednocovacím pro cesu na území hlavníhoměsta. Vyslovilo plnou podporu dosavadní činnosti MV SODMv Praze a zároveň zdůraznilo jeho funkci jako

přípravného městského výboru SSM . V závěru jednání byla přijata řada zásadních opatření organizačního i kádrového charakteru k budování SSM v Praze.

Předsednictvo schválilo v průběhu zasedání stanovisko k po depsání Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a SSSR. -

14. 5. 1970

Stanovisko předsednictva FR DMO ČSSR k po depsání Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzá jemné pomoci mezi ČSSR a SSSR

„ Předsednictvo Federální rady DMO ČSSR jménem mladé generace Československa s upřímnou radostí vítá podepsání Smlou vy o přátelství a spojenectví Československa se Sovětským svazem . Tento akt nepovažujemejen za diplomatický akt, ale za projev

dalšího upevňování tradičního hlubokého přátelství mezi našimi národy i za důkaz a záruku toho, že naše země je a bude pevnou součástí socialistického společenství. Více než 25 let, která uplynula od podepsání prvé smlouvy,

jsou pro mládež Československa živým svědectvím pomoci Sovět ského svazu při budování socialismu Vv naší vlasti . Vzájemná spolu

práce ČSSRa SSSR dává možnost národům obou zemí ještě rych a

68

leji postupovat při plnění vytyčených cílů v budování socialistické a komunistické společnosti.' Spojenecká smlouva mezi ČSSR a SSSR dává naší zemi jistotu do budoucna, záruku bezpečnosti a nedotknutelnosti našich hranic.

Podepsaná smlouva rovněž umožňuje mládeži ČSSR, aby ve svém každodenním životě pokračovala v prohlubování a upevňo vání přátelství s mládeži SSSR . Těsná spolupráce FR DMO

a VLKSM vytváří předpoklady pro sbližování mladé generace Československa a Sovětského svazu . Federální rada DMO ČSSR dostává v těchto dnech množství

velmi příznivých ohlasů mládeže a mládežnických organizací na upevnění této smlouvy. Předsednictvo FR DMO ČSSR se proto obrací ke všem orgánům a organizacím , ke všem mladým lidem , aby se s obsahem i významem smlouvy seznámili, aby svou každo

denní poctivou prací, svým přístupem k plnění občanských povin ností naplňovali obsah této smlouvy. V tom předsednictvo Fede rální rady spatřuje konkrétní projev souhlasu s podepsáním smlou

vy a zároveň vyjádření internacionálního spojení mládeže ČSSR a SSSR . Předsednictvo Federální rady DMO ČSSR .“ 8. 6. 1970 — Zasedání předsednictva FR DMO ČSSR V Praze se sešlo předsednictvo Federální rady DMO ČSSR. -

Jeho členové se zájmem vyslechli informaci o výsledcích XVI . sjezdu VLKSM a o světovém setkání mládeže v Leningradě. V této

souvislosti vyslovili souhlas s jednáním a postupem našich dele gací.

V další části svého jednání se předsednictvo Federální rady sezná

milo s procesem budování jednotné organizace na území ČSR a pokládá za reálný předpoklad, že ustavení Socialistického svazu mládeže i Pionýrskéorganizace ČSR bude ve všech okresech Čech a Moravy dovršeno do konce června.

Předsednictvo Federální rady vzalo rovněž na

vědomí informaci o výsledcích hospodaření FR DMO ČSSR , SODM ČSR a ZDMOS za rok 1969 a schválilo s připomínkami

návrh rozpočtu orgánů a organizacímládeže na rok1970. Schvá lilo i plán zahraničních styků na třetí čtvrtletí 1970. Rozhodlo vyslat delegaci na Světové shromáždění mládeže v rámci oslav 25. výročí OSN vjejím sídle v New Yorku. Tématem tohoto setkání je mír, pokrok a mezinárodní spolupráce . Po obšírné diskusi schválilo předsednictvo Federální rady návrh progra

mových aorganizačních zásad PO ČSSR aa rozhodlo je předložit nejbliž šímu plénu Federální rady a po projednání v tomto orgánu je dát 69

k široké diskusi členům SSM. Uložilo , aby do 20. června byly dokončeny práce na návrhu programových tezí Socialistického svazu

mládeže a aby byly stejně jako předchozí materiál po schválení v předsednictvu Federální rady předloženy k projednání nejbliž

šímu plenárnímu zasedání a rovněž předloženy š široké diskusi členům SSM .

Předsednictvo Federální rady projednalo hodnocení politicko-hospodářské činnosti vedení podniku Mladá fronta a na závěr se zabývalo některými kádrovými záležitostmi. 17. 6. 1970-

Mimořádné zasedání předsednictva a sekretaria tu FR DMO ČSSR

V Praze zasedalo mimořádně předsednictvo Federální rady

DMO ČSSR. V obšírné diskusi posoudilo a schválilo návrh programu Socialistického svazu mládeže, jeho obsah i formu. Rozhodlo vydávat časopis Zápisník mladých, kterýse má stát metodickou pomůckou pro funkcionáře všech stupňů, plnit funkci organizátora a informátora a zobrazovat zkušenosti z práce krajských, okresních a základních Vzalo na vědomí informaci o postupu při organizací SSM .

budování SSM aa PO ČSSR v České socialistické republice, ocenilo zároveň skutečnost, že stoupá počet členů SSM a že všechny ustavující konference proběhnou do konce června. V této souvislosti, jak ukázalo jednání , je třeba věnovat větší pozornost dělnické mládeži a problematice studentů a vážně se zabývatkádrovými otázkami. Na závěr svého jednání předsednictvo FR DMO ČSSR jednalo o některých kádrových

otázkách a v souvislostis návrhem programu SSM a programových zásad PO ČSSR svolalo na 3. července plénum Federální rady. Sekretariát Federální radyDMO ČSSR, který se sešel po zasedání jejího předsednictva , posoudil návrh na svolání celostátní konference Socialistického svazu mládeže a rozhodl jej předložit nejbližšímu plénu Federální rady. Schválil dále návrh na převzetí záštity Federální

rady DMO ČSSR nad setkáním české a slovenské mládeže ve Strážnici, které se uskuteční 22. – 23. 8. 1970. Rozhodl vyslat na toto setkání delegaci Federální rady v čele s jejím předsedou Jurajem Varholíkem. V další části svého jednání vzalsekretariát

na vědomí informaci o připravovaném setkání představitelů strany. a vlády s nejlepšími absolventy škol II. cyklu a vysokých škol. Na závěr posoudil návrhy znaku SSM , vybral z nich dva, které nej

lépe vystihují obsah, cíle a poslání jednotné organizace, a rozhodl je předložit k definitivnímu schválení nejbližšímu plénu Federální rady.

70

3. 7. 1970

Zasedání předsednictva Federální rady DMO ČSSR

Na svém zasedání se předsednictvo Federální rady DMO podrobně zabývalo koncepcí politické, ideově výchovné činnosti v jednotnéorganizaci SSM ČSSR. Předsednictvo zdůraznilo, že SSM je politickou orga

nizací mládeže výrazně socialistického charakteru, která rozvíjí vedoucí úlohy KSČ, jejích úkolů a cílů. SSM se hlásí k myšlenkám svoji činnost na principech marxismu-leninismu, na plné podpoře

a praxi proletářského internacionalismu a socialistického vlaste

nectví. Svým pojetím a uspořádáním ideově výchovná činnost SSM by měla umožňovat aktivní, otevřený, politickoideový ná zorový projev mladých lidí, výměnu a konfrontaci stanovisek

a představ. Předsednictvo Federální rady dále projednalo informaci o jednání vlády o využití nadnormativních zásob a přijalo na jeho podporu výzvu k rozvoji celostátního hnutí mládeže pod názvem Reflektor mladých .

Dále se předsednictvo zabývalo přípravou pléna FR DMO, které se uskuteční 10. červencet.r.a bude projednávat programové

dokumenty SSM aa PO ČSSR. Současně vyslovilo souhlas s čin ností hospodářských zařízení organizací dětí a mládeže ČSSR v roce 1969 a schválilo hospodářský a výrobně finanční plán na rok 1970 a návrh nové struktury hospodářských zařízení SSM ČSSR . 3. 7. 1970

Výzva Předsednictva Federální rady základním kolektivům a členům SSM

>„ Mladílidé této země již mnohokrát dokázali svou prací, svými činy, že jim není lhostejné, jak se naše země hospodářsky rozvíjí a sílí. Je příslovečné pro mladé lidi, že neustále hledají nové a nové

formy aktivního uplatnění v okruhu svého působiště. Proto také v minulosti mládež dosáhla řady významných úspěchů v budova

telské činnosti, ve všech rozhodujících úsecích našeho národního hospodářství.

Obracíme se i dnes na vás, mladé chlapce a děvčata , členy Socialistického svazu mládeže i na všechny ty, kteří chtějí aktivně konkrétními činy pomáhat naší republice a vyrovnávat se s nedo statky, odstraňovat chyby a omyly minulosti. Poučenivýsledky hnutí

Všudybyla a svazáckého Reflektoru vyhlašujeme na podporu jednání federální vlády o využití nadnormativních zásob hnutí

mládeže na pomoc při jejich odhalování. Chceme aktivně pomáhat v likvidaci nadnormativních zásob, nevyužitých materiálů, zaří

zení, strojů, atd. , kterých je v našem národním hospodářství za 71

desítky miliard korun. Zapojte se proto aktivně do hnutí mládeže pod názvem Reflektor mladých, jehož úkolem je boj proti všem nešvarům a nepořádkům , a chceme začít právě u nadnormativních zásob . Začněte ve svých závodech, základních kolektivech SSM ustavovat kontrolní hlídky Reflektoru, které ve spolupráci s příslušnými hospo

dářskými orgány podniku (závodu) , závodními komisemi lidové kontroly a odborovou organizací budou pravidelně sledovat a od

halovat nevyužité zásoby a materiály, volné kapacity, stroje a za řízení. Vyšší formou mládežnického Reflektoru než v minulosti

bude, že kontrolní hlídky oznámí zjištěné zdroje celostátnímu dispečinku mládeže nadnormativních zásob Servisu Praha 1 , Gorkého nám. 24. Celostátní dispečink formou nabídek jiným podnikům na celém území ČSSR bude usilovat o jejich využití v těch podnicích, kde jsou mnohdy potřebné k zajištění plnění plánovaných úkolů. Přistupte proto urychleně k vytvoření kontrolních hlídek Reflektoru

ve vašich závodech, žádejte pomoc okresních výborů SSM , získá mladé odborníky, žádejte spolupráci a pomoc vedení podniku,

vejte do svých řad pro pomoc a rozvoj hnutí mládeže zkušené komisí lidové kontroly, organizací KSČ aa odborů.

Soudružky a soudruzi, členové Socialistického svazu mládeže, předkládáme vám jeden z prvních konkrétních námětů pro činnost nově ustavených organizací SS zejména na závodech a vesni

cích . Pozdravíme tím zároveň blížící se 50. výročí založení KSČ a Čs. komsomolu. Současně tobude i naše konkrétní odpověď na jednání posledního pléna ÚV KSČ. Předsednictvo Federální rady očekává, že všichni mladí lidé, kteří doopravdy chtějí pomoci naší zemi, aktivně přistoupí k rozvoji nového celostátního hnutí, což bude výrazem naší jednoty, našeho společného úsilí naplňovat konkrétní záměry konkrétními činy.

Předsednictvo Federální rady DMO ČSSR . “ 31. 7. 1970

Zasedání předsednictva FR DMO ČSSR

Předsednictvo řídil soudruh Juraj Varholík. V úvodu vyslechlo

předsednictvo informaci o průběhu třítýdenního pobytu předsedů

okresních výborů SSM z celé republiky ve SSSR, kde na pozvání ÚV VLKSM absolvovali teoretický seminář a praktickou výměnu

zkušeností v některých svazových republikách . Předsednictvo vy soce ocenilo tuto bratrskou pomoc Komsomolu nové jednotné or ganizaci mládeže.

Předsednictvo dále mj. projednalo zásady, obsah, cíle a formy ideově výchovné činnosti SSM, návrh zásad a politickoorganizač ních opatření k oslavám 50. výročí založení Komsomolu , dále pak 72

systém dětského a mládežnického tisku, vydávaného orgány SSM , zprávu o činnosti delegace čs . mládeže na Světovém shromáždění

mládeže v New Yorku a některé další otázky.

Zasedání předsednictva FR DMO ČSSR Předsednictvo se pod vedením soudruha Juraje Varholíka zabý

14. 8. 1970

valo některými základními otázkami rozvíjející se činnosti Socia

listického svazu mládeže. Především šlo o návrh na postavení a obsahové zaměření práce učňovské mládeže a pracujícího dorostu

v SSM, koncepce mládežnické bytové výstavby v Československu aharmonogram hlavních úkolů při budování pionýrské organizace ČSSR. Dále předsednictvo schválilo zásady činnosti Cestovní kan celáře mládeže, návrh edičního plánu nakladatelství Smena

a vyslechlo informaci o postupu představitelů Federální rady na konferenci o komunistické výchově mládeže. Diskutovalo též o otázkách , souvisících s přípravou celostátní ustavující konferen ce SSM, která se sejde v listopadu t. r. v Praze .

Předsednictvo schválilo jmenování Rudolfa Unruha do funkce ředitele Čs. pionýrského táborav Seči a rozhodlo, aby instruktorovi komsomolského oddělení centrální skupiny vojsk Sovětské armády,

kapitánu V. A. Semejčenkovi, byl udělen Čestný odznak Julia Fučíka.

5. a 6. 9. 1970

-

Zasedání předsednictva FR DMO ČSSR

Předsednictvo FR DMÒ ČSSR se tentokrát sešlo ve středisku

vodních sportů ve Ždáni. Jednalo o současných problémech rozvoje činnosti SSM a o přípravě ustavujících konferencí SSM v krajích;

v této souvislosti předsednictvo podrobně posoudilo analytické hodnocení vývoje mládežnického a dětského hnutí od roku 1945,

jako podklad pro přípravu celostátní konference SSM, která sé uskuteční ve dnech 9. - 11. listopadu t. r. Dále předsednictvo

schválilo zásady výchovy dobrovolného aktivu a aparátu SSM. Výstavba SSM postoupila do závěrečnéfáze. Orgány a organizace SSM zápasí v současném období s nedostatkem zkušených kádrů. K tomu, aby mladí funkcionáři zvládli náročné úkoly v komunistic ké výchově mládeže, je nezbytné v tomto roce proškolit absolutní většinu aktivně činných funkcionářů od centra až po základní organizace v ústředních , krajských a okresních školách. V závěru svého jednání předsednictvo projednalo návrhy na

řešení ekonomických podmínek pro činnost CKM . Předsednictvo schválilo snahu nového vedení ČKM odstranit dosavadní ekono

mické a komerční pojetí činnosti CKM a zvýraznit její ideově 73

politické působení na mladé lidi,naprincipiálním a třídním přístu pu k celé problematice mládežnické turistiky. V sobotu večer navštívilo předsednictvo mezinárodní středisko CKM v Živohošti a setkalo se na přátelském večeru s mladými zahraničními turisty..

Zasedání předsednictva FR DMO ČSSR Předsednictvo projednalo a přijalo jako další podklad pro pří pravu ustavující konference SSM ČSSR závažnýanalytický mate

21. 9. 1970

riál zabývající se vývojem dětského a mládežnického hnutí v mi nulých letech . Dále vzalo na vědomí obsahovou i kádrovou přípra

vu ustavujících krajských konferencí SSM a schválilo postup pří

prav ustavující konference SSM v ČSR , která se bude konat 16. - 17 . října 1970. Zároveň hodnotilo průběh krajských ustavu jících konferencí PO ČSSR. Dále schválilo udělit čestný odznak Julia Fučíka soudruhovi Karlu Korcovi, předsedovi MěstNV v Sušici, a diplom FR DMO Městskému národnímu výboru

v Sušici za příkladnou obětavou pomoc SSM při přípravě a prů běhu setkání mládeže na Šumavě. V závěru jednání posoudilo zásady činnosti organizací SSM na vysokých školách a opatření k zajištění činnosti organizací SSM na středních školách.

Konečně předsednictvo FR DMO vyslo

vilo souhlas se složením ústředního štábu Reflektoru mladých, který předložil jeho předseda inž. Ivan Haluška, tajemník FR DMO .

Zasedání předsednictva FR DMO ČSSR Na svém zasedání hodnotilo předsednictvo pod vedením Juraje

29. 9. 1970

Varholíka průběh ustavujících krajských konferencí SSM v ČSR . Zhodnotilo jej velmi pozitivně. Dále se předsednictvo rozhodlo svolat na sobotu 24. října t . r. plenární zasedání Federální rady k projednání základních dokumentů a podkladů k ustavující celo státní konferenci SSM , která se uskuteční ve dnech 9. - 11 . listo Pak schválilo delegaci Federální rady v čele sS jejím padu 1970 .

předsedou Jurajem Varholíkem na 8. shromáždění a oslavy 25. vý

ročí SFDM , které se uskuteční ve dnech 23. října až 5. listopadut. r. v Budapešti .

Předsednictvo vyslovilosouhlas s vytvořením ústředního štábu celostátní pionýrské hry Cesta za rudouhvězdou a pověřilo jeho řízením člena předsednictva a tajemníka FR soudruha 0. Čmolíka. Dále byly projednány náměty pro činnost SSM v závodech v roce 50. výročí KSČ a Čs. komsomolu. 74

V druhé části jednání projednalo předsednictvo za účasti před

stavitelů hlavní politickésprávy ČSĽA, vedené jejím náčelníkem gen. V. Horáčkem , současný stavčinnosti SSM v armádě. Byly schváleny zásady pro řízení práce SSM v armádě. Na základě rozhodnutí IV. plenárního zasedání Federální rady dětských a mládežnických organizací ze dne 10. července 1970

svolat do konce roku ustavující konferenci SSM ČSSR rozhodlo

předsednictvo FR DMO ČSSR svolat na dny 9. - 11 . listopadu ustavující konferenci SSM do Prahy s tímto programem :

1. Zpráva o vývoji mládežnického hnutí od v. sjezdu ČSM a hlavních úkolech a cílech SSM .

2. Postavenía cíle Pionýrské organizaceČSSR. 3. Zpráva o hospodaření FR DMO ČSSR. 4. Diskuse .

5. Schválení stanov a programového prohlášení SSM .

6. Schválení programových a organizačních zásad PO ČSSR. 7. Volba ústředního výboru SSM a ústřední revizní komise. 8. Schválení usnesení .

Delegáti na ustavující celostátní konferenci jsou voleni na kraj ských konferencích SSM .

12. 10. 1970 — Zasedání předsednictva FR DMO ČSSR V budově SÚV SSM se sešlo předsednictvo FR DMO ČSSR. V úvodu podali vedoucí delegaci FR informace z ustavujících krajských konferencí SSM na Slovensku . Předseda FR ŽMO

ČSSR Juraj Varholík vyzdvihl stupňující se aktivitu, s níž se na konferencích bylo možno setkat. Předsednictvo přivítalo a vysoce ocenilo výsledky sobotních a nedělních směn mládeže na Sloven sku.

Hlavní pozornost jednání byla upřena na přípravu celo

státní ustavujícíkonference SSM . Předsednictvo projednalo základ ní obsahové dokumenty pro její jednání, jakoži kádrové návrhy do ústředních orgánů. V další části zasedání schválilo náměty pro činnost organizací Svazu na vysokých a středních školách pro

období doI. sjezdu SSM. Vyslovilo též souhlas s uspořádáním semináře k výročí 17. listopadu (uskuteční se v Bratislavě ve dnech 26. - 30. listopadu). Na základě pověření pléna FR uvolnilo její předsednictvo z funkce tajemníka FR DMO Juraje Domse v sou vislosti s jeho zvolením za předsedu MV SSM v Bratislavě. Do funkce tajemníka FR DMO s odpovědností za úsek organizací SSM

na vesnicích a v zemědělských závodech schválilo pak Jána Brez nického.

75

Závěrečné zasedání předsednictva FR DMO Závěrečné zasedání předsednictva FR DMO ČSSR vyslovilo v úvodu souhlas s návrhem dohody o spolupráci mezi Ústřední komisí lidové kontroly a FR DMO . Smyslem tétodohody, která

2. 11. 1970

bude podepsána v nejbližších dnech, je spolupráce ÚKLK a ústřed ního štábu Reflektoru mladých s cílem prohloubit součinnost.

Dále předsednictvo projednalo zásady celostátního hnutí ZENIT, jehož cílem je rozvíjet zdravou tvůrčí iniciativu a aktivitu V mládeže v oblasti vědeckotechnického rozvoje a socialistické racio nalizace. Proto také začáteční písmena vlastností, které jsou blízké

mladým lidem , jakoje ZRUČNOST, ELÁN , NÁROČNOST, INICIATIVA a TVOŘIVOST – tvoří ve svém souhrnu název

hnutí. Republikové orgány v nejbližším období rozpracují náměty vyjádřené v zásadách,jako je například soutěž zručnosti, zlepšo vatelské, novátorské a racionalizátorské hnutí, burza nápadů, veletrh ZENITu a další . V druhé části projednalo předsednictvo za účasti předsedů krajských výborů SSM podrobně obsahovou a organizační přípra vu celostátní ustavující konference SSM , která bude probíhat od pondělí 9. do středy 11. listopadu t. r.veSjezdovém paláci v Praze. J. Varholík charakterizoval současný stav příprav na konferenci jako uspokojivý.

PLÉNUM 27. 11. 1969 – I. PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ FR DMO ČSSR V Praze se konalo I. plenární zasedání FR DMO. Referát,

předložený vedením SODM a ZDMOS, přednesl soudruh Antonín Himl. Poukázal v něm mj. na nedostatky v práci ČSM v posledních V

letech, zabýval se událostmi roku 1968 a postoji mladých lidí v nich , převážnou část referátu věnoval problematice současného

integračního procesu v mládežnickém hnutí a otázce výstavby nové jednotné organizace mládeže v Československu. Závěrečné slovo přednesl. předseda FR DMO soudruh Juraj Varholík. Plenární zasedání přijalo tyto dokumenty : Prohlášení Federální rady. Usnesení Federální rady.

Dopis ústřednímu výboru KSČ. Dopis ústřednímu výboru VLKSM. (Referát A. Himla spolu se všemi přijatými dokumenty je uve řejněn v brožuře nazvané „ Dokumenty I. zasedání Federální 76

rady dětských a mládežnických organizací ČSSR “ , kterou vydalo oddělení ideově výchovné práce Federální rady v listopadu 1969 ve vydavatelství MF. Podstatnývýtahz referátu A. Himla uve řejnil deník Mladá fronta dne 29. XI . 1969 na str. 1-3 pod titulem „Švedeme zápas o myšlení mládeže“ .) PROHLÁŠENÍ FR DMO ČSSR

Federální rada dětských a mládežnických organizací ČSSR , vy

a dětských organizací ČSSR mládežnických tvořená 1. kongresemzákladě návrhů SODM ČSR a ZDMOS, pro

a rekonstruovaná na jednala na svém zasedání 27. listopadu 1969 současný stav ve vývoji

mládežnického a dětského hnutí vČSSR. Shodla se na závěrech, které by měly pomoci především k posílení ideové jednoty hnutí na princi pech marxismu -leninismu a k upevnění jeho postavení a autority . Federální rada jednoznačně podporuje politiku ÚV KSČ při konso lidaci všech oblastí života naší společnosti, jak byla vyjádřena zejména na květnovém a zářijovém plénu ÚV KSČ v tomto roce. Zároveň napomůže všemi svými silami k tomu, aby mladí lidé dali svépracovní

nadšení, elán, energii, svůj optimismus do služeb socialistickévlasti. Dětské a mládežnické hnutí prodělalo v nedávném období složité

změny. Upřímná snaha řešit nazrálé problémy a nedostatky ČSM, oprávněné požadavky vysokoškoláků a pionýrských pracovníků o větší organizační i obsahovou samostatnost,využily po lednu 1968 pravicově orientované síly uvnitř i mimo ČSM k útoku na jednotnou organizaci mládeže.

Této situace bylo zneužito ambiciózními jednotlivci pravicového

zaměření a s pomocí dalších politicky nepevných členů bývalého ÚV ČSM a jeho aparátu byla rozbita jednotná organizace mládeže v podstatě z centra. Likvidátorskou úlohu zde výrazně pomáhal sehrát časopis Student, deníky Mladá fronta a Smena a jiné sdělovací pro

středky. Rozbitím jednoty, jako jedné z významných revolučních vymožeností mladé generace, byldovršen dlouhodobý proces útoků

proti jednotnému mládežnickému hnutí, zvláště proti pojetí organizace jako prvního pomocníka a zálohy strany. Zároveň v organizacích, které se vytvářely místo ČSM, se projevovala řada nemarxistických, netřídních pohledů, stanovisek i činů. V některých případech byly hrubě narušovány principy proletářského internacionalismu a našich

bratrských vztahů k mládeži SSSR a druhých socialistických zemí. Vedle organizačního rozbití a ideové dezorientace bylo přitom ne 77

zřídka používáno v činnosti mezi mládeží ještě méně demokratických forem práce než v dřívějším období.

Federální rada se jednoznačně distancuje od těch dokumentů a činů vedení mládežnických a dětských organizací v minulém a začát kem tohoto roku, které byly často vpřímém rozporu s nejzákladnějšími normami marxistické etiky i objektivními zájmy mládeže. Nehodlá

hrát před mládežía s mládeží dvojakou hru, která byla charakteristic

ká pro některé představitele mládežnických organizací v posledním období. Otevřeně proto odsuzuje všechny nepřátelské, protisocialistické,

protikomunistické projevy a tendence y orgánech a organizacích mládeže a povedenekompromisní boj za ideové rozbití všech socialismu nepřátelských politických směrů mezi mládeží. Současně Federální

rada bude důsledně uplatňovat v činnosti mládežnických a dětských

organizací ČSSR principy proletářského internacionalismu a socia listického vlastenectví. Bude vycházet z federativního uspořádání státu a plně ve své činnosti respektovat specifiky našich národů. Záro

veň bude upevňovat bratrskou jednotu mládeže obou národů i národ ností v našem státě a dále prohlubovat spolupráci a srdečné přátelské vztahy s dětskými a mládežnickými organizacemi socialistických zemí, především s VLKSM a ostatními pokrokovými organizacemi mládeže celého světa.

Federální rada vítá a podporuje plně všechny snahy a činy v okre sech, krajích i národních sdruženích, vedoucí k vytvoření jednotného vedení mládežnických organizací na principech demokratického

centralismu a napomáhající k plnému obnovení leninských principů výstavby ideově a politicky jednotného hnutí mládeže . Tato jednota

vychází předevšímz jednoty zájmů celé mladé generace, kde spojují cím činitelem je úsilí mládeže opokrok a plné životní uplatnění,snaha o co nejúspěšnější naplňování cíle výstavby moderní vyspělé socialistic ké společnosti . Smysl ideově jednotné organizace je nutno vidět zároveň v tom , že

pomáhá najít mladým lidem skutečné životní štěstí, možnost plného uplatnění svých přirozených zájmů a potřeb, že svým programem a životem v kolektivu napomáhá harmonickému rozvoji osobnosti.

Pokrokové hnutí mládeže bylo vždy úzce svázáno s činností KSČ, dosáhlo nejednou významného výsledku jak v boji proti vykořisťova telskému systému první buržoazní republiky, tak po osvobození naší vlasti Sovětskou armádou v budovatelské aktivitě a nadšené pomoci na

nejrůznějších úsecích života společnosti. Při rozvoji činnosti mládežnických organizací se Federální rada bude hlásit k pokrokovým tradicím našeho mládežnického hnutí. 78

Nebude se vracet k nedostatkům a chybným formám činnosti, které V

byly v ČSM v období před lednem 1968, ale chce navázat na všechno to dobré, co vytvořila poctivá a obětavá práce statisíců členů ČSM a jeho PO. Vždyť prostřednictvím těchto organizací vstupovala téměř celá jedna generace do veřejného života , získávala základní politické znalosti i třídní postoje, významně se podílela na práci v průmyslu a zemědělství, stála na složitých místech výstavby naší společnosti.

I přes různé projevy formalismu, administrování, nedostatek respekto vání věkových a sociálních zvláštností mladé generace, byl ČSM vý znamnou společenskou organizací a jeho činnost byla přímo spjata s budováním socialismu v naší zemi.

Většina mladých lidí, kteří vstupovali do politického děnípo lednu 1968 s upřímnými úmysly a s čistým srdcem přispět společenskému

vývoji, byla v krátké době oklamána a pomýlena demagogickými hesly a proklamacemi. Určitá část mladých lidí byla několikrát do konce zneužita nepřátelskými antisocialistickými živly proti úsilí KSČ, vedoucímu ke konsolidaci poměrů v naší zemi.

Federální rada zdůrazňuje, že trpělivý a citlivý přístup na všech stupních při objasňování složitých otázek našeho politického vývoje členům organizací mládeže a dětí a dalším mladým lidem, jejich získávání pro aktivní činnost ve prospěch socialistické společnosti je jedním z nejzávažnějších úkolů současnosti.

Uvědomělý iniciativní přínos výstavbě socialistické společnosti, v jejímž dalším rozvoji je naše jediná budoucnost, plná podpora a pří

má pomoc při uplatňování a naplňování politických cílů KSČ, jsou principy, které se v žádném případě nemohou měnit, ani když mlá dežnické hnutí prochází různými organizačními formami. V tomto duchu se obrací Federální rada na všechny mladé lidi,

všechny orgány a organizace mládeže , aby svou aktivitou a elánem

podpořily a naplňovaly výzvu ÚV KSČ k rozvoji iniciativy na počest 25. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou. Je mnoho příle žitostí, kterými mohou společně ruku v ruce jednotlivé organizace mládeže dokázat svůj vztah k socialistické vlasti a pozdravit toto vý ročí konkrétními činy při rozvoji veřejně prospěšné práce, při zvelebo vání obcí a měst, při rozvoji kulturně společenského života. Na závo dech a v JZD má výrazné místo rozvoj pracovní iniciativy, boj za kva

litu , uplatňování technologie a pracovní disciplíny, pomoc při zvyšo vání vzdělání a kvalifikace. Mladí lidé by měli stát v předních liniích

boje při rozvoji vědeckotechnické revoluce. Toto výročí by měly orgány a organizace mládeže pozdravit společnými akcemi a setkáními

mládeže, nakterých by představitelé strany a veřejného života hovořili o bojích za osvobození naší republiky, o významných výsledcích i reál 79

ných problémech budování socialistické společnosti u nás, o perspekti

vách mladé generace socialistického státu, o vzájemných přátelských vztazích mezi ČSSR a ostatními socialistickými zeměmi, zvláště SSSR.

Významným nástupem k hlubšímu poznání a rozšíření myšlenek V. I. Lenina mezi mladými lidmi by se mělo stát období 100. výročí

jeho narození. Lenin celý svůj život zasvětil komunistickým ideálům . V jeho díle je bohaté množství myšlenek a námětů, které jsou i dnes plně aktuální, je potřeba je znát a v praxi naplňovat. Jeho odkazu a dílu bude nezbytné věnovat soustavnou pozornost v celé ideově vý chovné oblasti organizací mládeže, v dětském a mládežnickém tisku. Federální rada v úzké spolupráci s radami SODM a ZDMOS vypracuje programové zásady, ve kterých budou vyjádřeny základní

ideové směry a cíle činnosti jednotného mládežnického hnutí, postavení a úloha sociálních a věkových skupin mládeže.

V posledních měsících se v různých částech našeho státu projevuje tendence ke sjednocení mládežnického i dětského hnutí. Federální

rada podporuje současnýintegrační proces v dětském a mládežnickém hnutí na Slovensku při konsolidaci Svazu mládeže Slovenska. Chce

celou svou činností tyto zdravé tendence podporovat, napomáhat k vytváření sjednocené, masové, dobrovolné organizace mládeže. Při tom zdůrazňujeme i zde nutnost velmi citlivého a trpělivého přístupu. V této souvislosti je aktuální poradit se i o názvu budoucí organizace mládeže, který byměl vyjadřovat její ideový profil, zaměření i poslání a současnou etapu výstavby socialistické společnosti. Doporučujeme proto , abychom se společně poradili a posoudili, zda by nevystihoval ideovou tvářnost naší organizace název Socialistický svaz mládeže

ČSSR (Socialistický svaz mládeže ČSR, Socialistický svaz mládeže Slovenska, Socialistický svaz vojenské mládeže). Federální rada je přesvědčena, že sjednocení ideových a programo vých cílů dětského a mládežnického hnutí pomůže řešení základních potřeb mladé generace a zároveň významně přispěje k jednotnému

postupupři konsolidaci a perspektivách výstavby naší společnosti, vedené Komunistickou stranou Československa .

USNESENÍ FR DMO ČSSR

Federální rada dětských a mládežnických organizací ČSSR, usta

vená I. kongresem mládežnických a dětských organizací ČSSR , byla na svém dnešním zasedání rekonstruována na základě návrhů Sdru

žení organizací dětí a mládeže ČSR, Sdružení dětských a mládežnic kých organizací Slovenska a Svazu vojenské mládeže. V duchu doku mentu květnového a zářijového pléna ÚV KSČ z letošního roku a zá 80

věrů předsednictva ÚV KSČ ze 17. 11. 1969, ke kterým se Federální

rada aktivně hlásí, projednala Federální rada některé obsahové, kádrové a organizační otázky a přijímá toto usnesení :

I. K PRINCIPŮM ČINNOSTI FEDERÁLNÍ RADY Federální rada řídí dětské a mládežnické organizace na území Československé socialistické republiky především v zásadních kon cepčních a obsahových otázkách.Ve své činnosti vychází Federální rada z uznání vedoucí úlohy KSČ, Zz důsledného uplatnění principů marxismu-leninismu, proletářského internacionalismu a demokratické ho centralismu, při respektování zásad federativního uspořádání ČSSR .

Federální rada ukládá předsednictvu připravit v duchu těchto principů pro jednání Federální rady:

1. Statut Federální rady dětských a mládežnických organizací ČSSR a ve spolupráci s orgány Sdružení organizací dětí a mládeže ČSR (dále jen SODM) a Sdružení dětských a mládežnických organi zací Slovenska (dále jen ZDMOS ) zásady pro činnost jednotlivých orgánů řízení: okres ( kraj) národní článek federální.

2. Statut Čs. ústředỉ vysokoškoláků a Čs. ústředí dětských organizací jako součásti statutu Federální rady. 3. Jednotný kádrový pořádek, systém výchovy funkcionářského aktivu a jednotné hospodářské směrnice pro všechny dětské a mládež nické organizace a orgány Sdružení .

Federální rada přitom stanoví zásadu,že o kooptaci nových členů Federální rady, či jejich uvolnění, rozhoduje plénum Federálnírady na návrh svého předsednictva, po projednání v orgánech SODM a ZDMOS .

II . K NEJBLIŽŠÍM A PERSPEKTIVNÍM ÚKOLŮM FEDERÁL NÍ RADY Federální rada považuje za nezbytné důsledně zhodnotit dosavadní

vývojdětského a mládežnického hnutí v ČSSR, vlivpravicovýchproti socialistických a protisovětských sil na mladou generaci a na základě masové dobrovolné organizace dětí a mládeže ČSSR. důkladné analýzy vytvořit předpoklady pro vybudování jednotné V tomto smyslu se Federální rada usnáší :

1. Zahájit práci na analýze vývoje dětského a mládežnického hnutí

v posledních letech, především v období rozbití ČSMVa bezprostředně S po něm s cílem předložit zhodnocení Federální vládě v druhé polovině roku 1970 .

2. Ustavit komisi Federální rady ve složení : Haluška Ivan, Kovář 81

Josef, Moncman Otto, Procházka Jan, která pro nejbližší zasedání Fe

derální rady připraví návrh na posouzení těch dokumentů, přijatých v minulém období, které jsou v rozporu s politikou strany. Federální rada se distancuje od všech netřídních a protisocialistických prohlášení

astanovisek I. kongresu dětských a mládežnických organizací ČSSR, jako např. Prohlášení ke vzniku Svazu mladých a dopisu V. Biľakovi.

3. Připravit pro zasedání Federální rady : souhrn opatření účasti mládeže na oslavách 100. výročí narození

V. l. Lenina, 25. výročí osvobození ČSSR a přípravě XIV. sjezdu KSČ, koncepci ideově výchovné činnosti na rok 1970, plán mezinárodní činnosti na rok 1970 .

4. Zahájit práce na dlouhodobé koncepci dalšího vývoje dětských a mládežnických organizací ČSSR , včetně návrhu stanov budoucí jednotné organizace dětí a mládeže. III . K ORGANIZAČNÍMU USPOŘÁDÁNÍ FEDERÁLNÍ RADY 1. Pro zabezpečení své činnosti ustavuje Federální rada následující oddělení :

politicko -organizační, - ideově výchovné práce, pracovní aktivity mládeže (pracovní název) , mezinárodní, hospodářské.

Součástí Federální rady je i Čs. ústředí vysokoškoláků a Čs. ústředí dětských organizací, pro jejich činnost se vytvoří nezbytný aparát.

Předsednictvo Federální rady schvaluje pracovníky včetně vedoucích oddělení. Plénum federální rady vedoucí oddělení potvrzuje. 2. Federální rada přebírá dnešním dnem pravomoc zřizovatele

podniku Mladá frontaa vydavatele deníku MF aa ukládá předsednictvu Federální rady, aby ve spolupráci se SODM a ZDMOS zpracovalo a schválilo koncepci dětského a mládežnického tisku ČSSR. 3. Cestovní kancelář mládeže se dnem 27. 11. 1969 stává zařízením

Federální rady. Federální rada ukládá předsednictvu FR zpracovat: zprávu o činnosti CKM za období od ukončení činnosti ČSM ро dnešní den ;

předložit plénu FR ke schválení statut CKM.

4. Do příštího jednání Federální rady připraví předsednictvo po dohodě svedením Sdružení pionýrů ČSSR (Český pionýr, Pionýrská organizace Slovenska) a vedením Československého Junáka (Český Junák, Slovenský Junák) návrh Ústředí dětských organizací ČSSR tak, že 8 zástupců bude navrženo z ČSR, 8 ze SSR a 1 představitel FR. 82

IV. KE KÁDROVÝM OTÁZKÁM 1. Federální rada zvolila na svém zasedání :

a) předsednictvo Federální rady ve složení: Juraj Varholík, Antonín Himl,Rudolf Belan, Libor Batrla, Magda Beňušková, Emil Bielanský,

Otto Čmolík,Ján Husák, Marie Košková, Josef Kovář, Otto Moncman, Jan Nový, Jindřich Poledník, Jan Procházka ;

b) předsedu Federální rady Juraje Varholíka ; c) místopředsedy Federální rady : Antonína Himla, Rudolfa Belana; d) tajemníky Federální rady : Jana Bouchala, Otto Čmolíka, Ivana Halušku, Dušana Ulčáka ;

e) sekretariát Federálnírady ve složení:Juraj Varholík, Otto Čmo lík, Jan Bouchal, Ivan Haluška, Dušan Ulčák, Jan Procházka, Franti šek Pěnkava, Otto Moncman ;

f) do funkce šéfredaktora deníku Mladá fronta Libora Batrlu . 2. Federální rada ukládá předsednictvu : a) zhodnotit činnost vedení vydavatelství Mladá fronta a vedení

Cestovní kanceláře mládeže a informovat o přijatých závěrech příští zasedání Federální rady;

b ) zhodnotit činnost zástupců organizací dětí a mládeže ČSSR v orgánech Světové federace demokratické mládeže a Mezinárodního

svazu studentstva a předložit návrhy na jejich obsazení . V Praze dne 27. listopadu 1969 II. PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ FR DMO ČSSR

31. 1. 1970

V Praze se konalo II. plenární zasedání FR DMO ČSSR. Hlavní

referát přednesl předseda FR DMO ČSSR Juraj Varholík .Zabýval se y něm zevrubně výstavbou nové jednotné organizace mládeže v ČSSR

Socialistického svazu mládeže, její dětské organizace,

vysokoškolskou problematikou a mezinárodní činností Federální rady.

Plenární zasedání přijalo tyto dokumenty: Statut Federální rady dětských a mládežnických organizací ČSSR. (Statut mj. stanoví principy práce FR, její postavenía členství v ní,

poslání FR DMO ČSSR , její hlavní úkoly, stanoví orgány FR, zásady hospodaření FR, zásady činnosti revizní komise FR i způsob zániku FR. )

Prozatímní zásady postavení Československého ústředí vysokoškolá ků ve Federální radě DMO ČSSR .

(ČSÚV je relativně samostatná součást FR DMO ČSSR. Je fede rálním orgánem vysokoškolských organizací ČSSR a tvoří ho Svaz 83

vysokoškolských studentů ČSR a Zväz vysokoškolákov Slovenska .) Prozatímní zásady, činnosti a postavení Československého ústředí dětských organizací ČSSR .

( ČSÚDO řídí v rámci pravomocí, vytyčených v tomto dokumentų , dětské hnutí v ČSSR v duchuusnesenínejvyšších orgánů KSČ , a jednotnéorganizace dětí a mládeže ČSSR.) Rezoluci : Mládež jednotně za splnění a překročení úkolů roku 1970 ( uveřejněna na dalších stránkách ).

Usnesení II. plenárního zasedání FR DMO ČSSR (uveřejněno na dalších stránkách ). (Projev s. Varholíka Vv obsáhlém výtahu a všechnypřijaté dokumen ty v plném znění jsou publikovány v brožuře , Dokumenty II. za sedání Federální rady dětských a mládežnických organizací ČSSR“, vydané v lednu 1970 sekretariátem Federální rady ve vydavatelství >

MF . )

REZOLUCE II. PLENÁRNÍHO ZASEDÁNÍ FR DMO ČSSR Mládež jednotně za splnění a překročeníúkolů roku 1970

Závěry posledního plenárního zasedání ÚV KSČ vyvolaly širokou odezvu mezi mládeží naší republiky. Mladí lidé na mnoha pracovištích

jim vyjadřují plnou podporu a odpovídají na ně konkrétními činy. Mládežnické kolektivy se v posledních měsících na řadě pracovišť

staví do čela rozvíjení pracovní iniciativy. Svědčí o tom rostoucí množ, ství přijatých a plněných závazků a akcí, jako např. soutěž pracující

mládeže Sobě a republice ku prospěchu, hnutí vesnické a zemědělské mládeže, rozvíjející se pod heslem Jak budeme dnes pracovat, tak budeme zítra žít, akce mládeže ze Žiliny Milióny ve prospěch vlasti,

vyhlášení výstavby školy v Nemecké jako stavby mládeže, národní směna mládeže na Slovensku, které se zúčastnilo 200 000 mladých lidí, akce Leninského svazu mladých na pomoc bojujícímu Vietnamu, dárců krve republice a podíl na vykládce vagónů; hnutí Pionýři re

publice a milióny junáckých hodin republice. Dětské kolektivy se účastní také akce Signál 25 v rámci hnutí Směr Praha. Na této budo

vatelské a politickovýchovné aktivitě se účastní i vojenská mládež. Federální rada vysoce oceňuje a aktivně podporuje tuto iniciativu .

Považuje ji za důkaz vlasteneckého vztahu chlapců a děvčat k naší socialistické společnosti a přípravu důstojných oslav 100. výročí naro zení V. I. Lenina a 25. výročí osvobození ČSSR. Lednové plenární zasedání KSČ dalo v minulých dnech mládeži jasnou orientaci k rozvoji pracovní iniciativy. Vítáme proto výzvu 84

mládežnických kolektivů ze Severomoravského kraje k plnění jeho závěrů .

Federální rada podporuje tuto pracovní iniciativu mládeže a vyzývá k celostátnímu soutěžení pod heslem :

MLÁDEŽ JEDNOTNĚ ZA SPLNĚNÍ A PŘEKROČENÍ ÚKOLŮ ROKU 1970

Tímto soutěžením navazujeme na pozitivní zkušenosti a tradice mládežnického hnutí. Obracíme se k vám , chlapci a děvčata, soustřeďte se zejména na splnění a překročení státníhoplánu, soustavný růst pro

duktivity práce, na snižování vlastních nákladů a zvyšování kvality výroby i úrovně služeb, na upevnění pracovní disciplíny, využívání pracovní doby apod.

Spolu se zabezpečováním úkolů národohospodářského plánu na rok 1970 bude neméně důležitý i váš nekompromisní postup proti negativním jevům , které se neustále projevují. Bojujte především

proti porušování pracovní kázně, rozkrádání alhostejnému přístupu k socialistickému majetku, proti maloměšťácké spekulaci, korupci, lajdáctví a dalším nešvarům , které představují vážný celospolečenský problém . Předsednictvo Federální rady a všechnynižší orgány až po základní

kolektivy se v této souvislosti obrátí na ústřední komisi lidové kontroly a ostatní kontrolní orgány, aby s nimi dohodly společný postup .

Velmi důležité je, aby obě akce soustavně podporovaly všechny hromadné sdělovací prostředky.

Naším společným cílem je aktivní pomoc při konsolidaci hospodář ského a politického života naší společnosti a při procesu budování jed notné, masové, dobrovolné a přitom vnitřně diferencované organizace dětí a mládeže.

Chceme vést členy našich organizací a všechny mladé lidi k uvědo

mělému plnění úkolů na pracovištích. Rozvojem iniciativy a aktivní účasti natvorbě hodnot budeme pomáhat při formování socialistického

profilu mladé generace. Organizování a podněcování pracovní iniciati vy dětí a mládeže považujeme za mládežnické organizace. Voláme proto naši mládež dejte všechny své síly a schopnosti

ve prospěch a pro další rozvoj naší socialistické společnosti . Federální rada dětských a mládežnických

organizací ČSSR

85

USNESENÍ II. PLENÁRNÍHO ZASEDÁNÍ FR DMO ČSSR DNE 31. 1. 1970 I.

Plénum Federální rady dětských a mládežnických organizací

ČSSR (dále jen FR DMO) projednalo na svém dnešním zasedání Návrh na řešení základních otázek mládežnického a dětského

hnutí v ČSSR aa usnáší se :

1. Schvaluje tento dokument s připomínkami orgánu strany

a pléna FR jako ideově politické a organizační východisko pro budování jednotné masové, dobrovolné organizace dětí a mlá deže.

2. Schvaluje se, aby budoucí jednotná organizace dětí a mládeže nesla název Socialistický svaz mládeže ČSSR (dále jen SSM) . 3. Ve smyslu přijatého dokumentu bude nadále plnit FR DMO a všechny její orgány funkcipřípravného ústředního výboru SSM . 4. Ukládá předsednictvu FR DMO : a) dopracovat ve smyslu připomínek orgánu strany a pléna FR Návrh na řešení základních otázek mládežnického a dětského hnutí ČSSR a předložit jej do diskuse do základních kolektivů a orgánů

V

dětských a mládežnických organizací ; b ) do 28. února 1970 zpracovat nástin programu budoucího

SSM a návrh poslání a organizačního uspořádání SSM a předložit jej k projednání příštímu plenárnímu zasedání FR DMO; c) návrh těchto dokumentů předložit po projednání na plénu FR DMO k diskusi do orgánů a základních kolektivů .

5. Orgánům SODM ČSR, ZDMOS, okresním (v ČSR i kraj ským ) výborům FR DMO ukládá :

a) upřesnit a zpracovat plán jednotného postupu všech organi zací s cílem konsolidovat současný stav a vytvořit předpoklady pro další proces ideově politického a organizačního sjednocení dětského

a mládežnického hnutí ve smyslu schváleného dokumentu ; b) zabezpečit během února a března projednání Návrhů na ře šení mládežnického a dětského hnutí v ČSSR v základních kolekti vech a orgánech dětských a mládežnických organizací;

c) zabezpečit během dubna a května projednánínástinu progra mu SSM a návrhu poslání a organizačního uspořádání v základ ních kolektivech ; d) plnit do období vytvoření jednotné organizace dětí a mládeže funkci přípravných výborů SSM .

86

II .

Federální rada projednala předložené návrhy Statutu FR DMO ,

Zásad činnosti a postavení Československého ústředí dětských organizací ČSSR a Zásad postavení Československého ústředí vysokoškoláků ve Federální radě. K tomu se usnáší : 1. Schvaluje Statut Federální rady dětských a mládežnických organizací ČSSR .

2. Schvaluje Prozatímní zásady činnosti a postavení Českoslo 3. Schvaluje Prozatímní zásady postavení Československého

venského ústředí dětských organizací jako součásti FR DMO .

ústředí vysokoškoláků jako součásti FÅ DMO . III.

Plénum Federální rady dětských a mládežnických organizací projednalo současný stav rozvoje pracoyních iniciativ dětských a mládežnických organizací na počest 25. výročí osvobození ČSR Rudou armádou a k 100. výročí narození V. I. Lenina . Ocenila

pozitivní přístup pracovních kolektivů při řešení současných eko nomických problémů a k dalšímu prohloubení a usměrnění roz voje široké iniciativy na podporu závěrů lednového pléna ÚV KŠČ , přijalo rezoluci s celostátní výzvou k mládeži. IV .

Pro její realizaci přijalo politickoorganizační opatření.

rada projednala zprávu o činnosti předsednictva Federální DMO usnáší se : a

FR

1. Schvaluje činnost předsednictva FR DMO od prvního zase dání FR DMO .

2. Schvaluje vyslání oficiálních delegací FR DMO do SSSR, MLR, NDR , BLR, PLR k jednání s představiteli bratrských

mládežnických organizací a současně ukládá předsednictvu FR DMO :

a) b) ních 3.

zabezpečit vyslání delegací FR aa schválit jejich složení; průběžně informovat FR DMO o výsledcích jednání oficiál delegací s představiteli bratrských mládežnických organizací. Na základě projednání v orgánech SODM a ŽDMOS:

a ) uvolňuje z členství ve FR s. Josefinu Heroldovou a s. Václava Bejćka ;

b) kooptuje za členy FR s. Lamberta Ježka, s. Vladimíra Macha če, s. Jana Sticha ;

c) volí do předsednictva FR s. Jana Sticha ;

potvrzuje Československé ústředí dětských organizací v tomto 87

předseda, Jiří Bartoň, inž. Václav Marhoul, Josef Mizera, Ladislav Neliba , Rudolf Padrta, Jiří

složení : s . Otto Čmolík

Prchal, dr. Ludmila Tenorová, doc. dr. Nina Dedeková, CSc, dr. Ivan Janček, CSc, Elena Kusá, Teodor Kühtreiber, Richard

Kenický, Anna Rybnikárová, Jozef Veterný; e) potvrzuje dofunkcí vedoucích oddělení: s.Jána Breznického - vedoucího politickoorganizačního odděleníFR ,Jana Kořínka vedoucího vedoucího ideologického oddělení, Luboše Kupce hospodářského oddělení.

4. Federální rada pověřuje předsednictvo FR : a) schválit složení Československého ústředí vysokoškoláků ; b ) složení ideologické komise FR. Tyto orgány předložit příštímu plenárnímu zasedání k potvrzení. V Praze dne 31. 1. 1970

PROHLÁŠENÍ FR DMO ČSSR Při příležitosti 2. března, Mezinárodního dne protestu mládeže proti zločinům izraelských agresorů, vyhlášeného Světovou federací demokratické mládeže, Federální rada DMO ČSSR znovu vyjadřu je lidu a mládeži SAR a ostatních arabských zemí plnou solidaritu sS jejich bojem za národní nezávislost, svrchovanost, proti izraelské

2. 3. 1970

agresi a okupaci arabských území a s jejich úsilím za dosažení spravedlivého mírového řešení situace na Středním východě na základě rezoluce Rady bezpečnosti z 22. listopadu 1967. Kategoricky odsuzujeme stupňování vojenských akcí Izraele proti arabským zemím. Barbarské nálety na civilní objekty, ničení a zabíjení nevinných obětí – jako tomu bylo například při náletu na civilní továrnu Abú-Zabal ve SAR 12. února, při němž bylo zavražděno 70 lidí

v nás vyvolávají hluboké rozhořčení. Izrael

těmito akcemi porušuje nejzákladnější normy mezinárodního práva a znovu dokazuje, že nemá zájem na mírovém a spravedlivém řešení situace na Středním východě. Spolu s pokrokovými lidmi a mládeží celého světa protestujeme proti této agresívní politice vládnoucích kruhů Izraele, podporo

vaných nejreakčnějšími silami světového imperialismu. Žádáme okamžitý odchod agresorů z okupovaného území a respektování

spravedlivých požadavků a práv palestinského lidu a liduostatních arabských zemí. Plně se stavíme za zahraniční politiku naší země, SSSR a ostatních socialistických zemí, usilující o spravedlivé řešení

situace na Středním východě. Ujišťujeme mládež arabských zemí, že učiníme vše, co je v na šich silách , abychom podpořili spravedlivý boj arabského lidu. 88

Vyzýváme zároveň mládež celého světa, aby solidárními akcemi dokázala, že stojí na straně práva, pokroku a míru. Ať žije mezinárodní solidarita mládeže Ss lidem a mládeží arab

ských zemí! 9. a 10. 4. 1970

III. PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ FR DMO ČSSR

První den Hl. plenárního zasedání FR DMO ČSSR v Praze

byl dnem slavnostního zasedání pléna FR DMO ČSSR, rady SODM ČSR , Středočeského krajského výboru a městského výboru SODM, věnovaného 100. výročí narození V. I. Lenina. Hlavní projev přednesl předseda federální rady DMO ČSSR Juraj Varholík. Po jeho referátu promluvil A. Lebeděv, vedoucí oddě

lení ÚV VLKŠM, o významu V. I. Lenina pro vznik ą činnost VLKSM a o současné práci Komsomolu. Pak promluvil s. Václav

Nosek, zástupce vedoucího oddělení společenských organizací ÚV KSČ. V závěru zasedání přijali účastníci jednomyslně dopis

ústřednímu výboru KSČ a telegram ústřednímu výború VLKSM. Druhý den zasedání 10. 4. 1970 měl pracovní ráz. V úvodu jed nání vzpomněli přítomní minutou ticha tragické smrti 26 převáž němladých havířů ostravsko-karvínského dolu Paskov . Zasedání řídil J. Varholík .

Plénum projednalo návrhy základních dokumentů rodícího se SSM návrh stanov :

návrh dokumentu o postavení Pionýrské organizace ; návrh směrnic pro hospodaření a revizní činnost.

A. Himl informoval plénum o situaci ve sjednocovacím procesu

v dětském a mládežnickém hnutí v Čechách a na Moravě. Uvedl, že přes řaduproblémů lze odpovědně předpokládat, že sjednocova cí proces v ČSR dovrší ustavující konference SSMv listopadu t. r. Otto Moncman, předseda ZDMOS uvedl, že na Slovensku vznikl SSM ve všech okresech, což umožňuje svolat ustavující konferenci na 24. a 25. dubna t. r.

Pplk J. Kovář informoval přítomné o tom , že i v armádě jsou podmínky pro to , aby tam na konferenci 29. dubna t. r. vznikl

SSM , který nahradí dosavadní Svaz vojenské mládeže. Plenární zasedání potvrdilo inž. Dušana Ulčáka ve funkci

presidenta MSS a zvolilo ho za člena předsednictva FR. Koopto

valo dále RSDr. Miroslava Španiela do pléna FR a zároveň ho zvolilo do funkce tajemníka a člena sekretariátu FR DMO. V usnesení vyslovuje plénum přesvědčení, že úsilí o sjednocení mládeže zaznamená v dalším období široký rozmach, vyjádřený

především praktickou činností nově se tvořících organizací SSM 89

na počest 25. výročí osvobození Československa. Jen v posledním období vzniklo na Slovensku na 600 základních organizací SSM, do nichž vstoupilo na 20 000 nových členů. V českých zemích byly ve většině okresů založeny přípravné výbory SSM, základní orga nizace byly ustaveny v řadě velkých závodů a ve čtyřech okresech

již vzniklyokresní organizace SSM. Pro současnou dobu zdůrazňu je usnesení nutnost zesílení pozornosti k objasňování základních

principů rodící se organizace, rozvinutí ideově výchovné činnosti na principech marxismu-leninismu, neboť se ukazuje, že většina nejasností a nedostatků vyplývá především z neznalosti základních otázek a zásad, na nichž je nová organizace budována . Z toho

vyplývá, že se musí věnovat pozornost objasňování koncepce nové organizace, návrhu jejích stanov a ostatních základních dokumen

tů, nejen v celém aktivu mládežnických orgánů, ale především v základních kolektivech. Jedině toto je základ k získání chlapců a děvčat do SSM .

V závěru usnesení oceňuje výzvu ustavující konference SSM

v Benešově a FR DMO ČSSR se obrací na všechny mladé lidi v republice, aby se připojili svou prací k celostátní směněmláde že, která proběhne v sobotu 18. dubna na počest 100. výročí naro zení V. I. Lenina . 23. 4. 1970

PROVOLÁNÍ FR DMO ČSSR K MEZINÁROD

NÍMU DNI MLÁDEŽE PROTI KOLONIALISMU A ZA MÍROVÉSOUŽITÍ Veškerá pokroková mládež světa slaví 24. duben jako Meziná rodní den mládeže proti kolonialismu a za mírové soužití. Federální

rada DMO ČSSR využívá této příležitosti, aby jménem hnutí mládeže ČSSR ujistila mládež celého světa svou podporou a soli daritou se všemi pokrokovými silami bojujícími za světový mír, proti kolonialismu a imperialismu, za přátelství a spolupráci. Nikdy nám nebylo jedno, co se děje za našimi hranicemi, naše mládež stála vždy na straně těch, kteří kdekoliv na světě bojovali za pokrok, mír a svobodu, proti válkám, bídě a hladu, za šťastný

život. Uvědomujeme si to tím více, že v tomto roce oslavujeme 25. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou, výročí osvobození, které se stalo výchozím bodem pro zahájení výstavby socialismu a šťastného života všeho lidu naší země.

Ujišťujeme svou podporou mládež a lid Asie, Afriky a Latinské Ameriky v jejich boji za nezávislost jejich zemí, proti kolonialismu,

mládež arabských zemí v boji proti izraelské agresi, mládež Angoly, Mozambiku a Guineje v boji proti portugalskému kolonialismu, 90

mládež jižní Afriky proti rasismu a apartheidu, mládež asijských a latinskoamerických zemí ve boji proti diktátorským režimům v některých z nich, proti vykořisťování jejich zemí imperialistický

mi monopoly, atd. Ve svém spravedlivém boji proti agresi USA a jejich spojenců může s plnou podporou československé mládeže

počítat hrdinný vietnamský lid. Jsme solidární s mládeží Evropy, usilující o evropskou bezpečnost, za trvalý mír a mírové soužití nejen v Evropě, ale i na celém světě.

Plně se stavíme za zahraniční politiku naší vlády, politiku míru a pokroku. Ubezpečujeme naše mladé přátele na celém světě, že

učiníme vše, co je v našich silách, abychom i v budoucnu činy naplnili principy 24. dubna , Mezinárodního dne mládeže proti kolonialismu a za mírové soužití.

10. 7. 1970

IV. PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ FR DMO ČSSR

V Praze se konalo IV. plenární zasedání FR DMO ČSSR, které

řídil místopředseda rady Antonín Himl. Referáto činnosti před sednictva FR, o současné situaci v jednotné organizaci mládeže a dětí aa komentář k návrhu Programového prohlášeníSSM před

nesl předseda FR DMO ČSSR Juraj Varholík. Uvedl mj.: Červnové plenární zasedání ÚV KSČ věnovalo též velkou po zornost mládeži, mladým lidem , jejich úloze v dalším rozvoji naší socialistické společnosti ... To je pro nás velmi významné a je třeba si odpovědět, co to pro nás, pro naši další práci znamená. Přede vším to, že je potřeba vést cílevědomý, účinný zápas o myšlení

mladých lidí, objasnitjim plně záměry a politiku naší komunistic ké strany a získat další tisíce mladých lidí pro její aktivní podporu . Rozpracovali jsme ideové a politické základy organizace, která napomůže, aby se mládež stalasocialistickým , dynamickým fakto rem v rozvoji naší společnosti. Jsme přesvědčeni a vývoj minu lých měsíců u nás to plně potvrdil že socialismus je velmi blízký mládeži . Žádná jiná alternativa nemůže být pro mladé lidi přitažli vější než alternativa sociálně spravedlivé socialistické společnosti, společnosti bez vykořisťování, společnosti založené na odměňování podle vykonané práce, společnosti budující základy nejspravedlivěj

ší a nejhumánnější budoucnosti – komunismu. Velmi významně přispěly ke sjednocování mládežnického hnutí

společné akce. Právě v těchto akcích, ve společné práci pro socia listickou republiku, při velkých politických akcích k 25. výročí osvobození, při oslavách 100. výročí narození V. I. Lenina vystou pili mladí lidé jednotně. Podařilo se dosáhnout prvních pozitivních výsledků.

91

Vytvoření jednotné dětské pionýrské organizace jsme nikdy ne

chápali a nechápeme jako administrativní akt, ale jako proces ideového, politického, akčního a organizačního sjednocení. Vy cházeli jsme ze zásady, že vprůběhu tohoto procesu by mělo v Pio

nýru dojít k ideovému, politickému, kádrovému a organizačnímu upevnění, k rozšíření členské základny tak, aby se stala základem nové PO ČSSR . V Junáku šlo o důslednourealizaci principů mar xismu-leninismu a socialistické výchovy,ke kterým se vedeníJunáka přihlásilo, o provedení kritické analýzy československéhoskautingu a distancování se od buržoazních skautských organizací ve světě. V českých zemích i na Slovensku je třeba přikročit od 1. září

k rozvoji bohaté činnostidětského hnutí. Má plně vycházet z pří prav k 50. výročí vzniku KSČ a 50. výročí čs. Komsomolu a směřo

vat k dalšímu upevňování аa rozvoji pionýrského hnutí, k získávání a přípravě dalších vedoucích . Je třeba dosáhnout toho, aby práce s dětmi, vedení pionýrských oddílů a skupin bylo oceňováno jako

závažná společenská práce, mající velký význam pro komunistickou výchovu dětí .

Jde námoto ,aby PO ČSSR byla ne pasívně trpěnou organizací, ale doslovně miláčkem naší společnosti, aby jí společnost věnovala plnou podporu a pomoc. Toho dosáhneme jak dobrou prací celé dětské organizace , tak i popularizací jejích cílů, úkolů a výsledků činnosti na veřejnosti.

Musíme orientovat mládež na aktivní účast na dalším rozvoji naší země. V tomto směru hledat vhodné formy a metody práce, za pomoci státních orgánů zvážit možnost vyhlášení celostátní

stavby mládeže ČSSR . Klademe velký důraz na hnutí Reflektor mladých, který byl vyhlášen předsednictvem Federální rady a v prv ní etapě zaměřen na odhalování a realizování nadnormativních zásob .

Vypracovali jsme návrh programových zásad SSM, které jsou dnes předloženy plenárnímu zasedání Federální rady ... Základní

principy marxismu-leninismu, proletářského internacionalismu, aktivní společenské angažovanosti ve prospěch socialistické spo lečnosti jsme se snažili vyjádřit formou srozumitelnou širokým

vrstvám mládeže. Návrh programových zásad SSM jasně hovoří o našem vztahu ke KSČ, Oo uznávání její vedoucí úlohy ve společ nosti a o aktivní podpoře její politiky. Chceme vybudovat organizaci důsledně socialistického pionýr ského typu. Proto budeme čerpat z historie, navazovat na tradice,

vychovávat děti k úctě a vážnosti k tradicím PO ČSM. Zároveň chceme plně využít a tvořivě přistupovat ke zkušenostem bratr 92

ských pionýrských organizací, zvláště Pionýrské organizace V. I. Lenina. Nechceme opakovat staré chyby, nebudeme bez dostateč ného kvalifikovaného rozboru přenášet zkušenosti do našich pod mínek , ale není též možné specifické a zvláštní stavět do protikladu se všeobecným a společným . Když hovoříme o masovosti, je třeba vidět, že organizace se bude

snažit o zdravý rozvoj členské základny. Vznik nových pionýrských kolektivů je však třeba umožnit za předpokladu, že budeme mít

i schopného dospělého vedoucího. V žádném případě nepůjde o honbu za čísly. Budeme odmítat a kritizovat formalismus v člen ství.

Na demokratický centralismus a větší disciplínu si budeme musit velmi rychle přivyknout. Minulá léta, kdy demokratický centra

lismus nebyl důsledně uplatňován, vedla k určité nedisciplinova nosti a nerespektování usnesení i vyšších orgánů. Členství v orga nizaci je dobrovolné, ale kdo je členem , musí se podřídit zásadám a zákonům organizace. Musí respektovat a plnit usnesení. Nesporně nejdůležitějším a pro všechny oblasti naší práce vše obecným úkolem zůstává ideově výchovná práce. Přitom jde o to, aby bojovně útočila proti všem pozůstatkům ideového působení pravicových oportunistů a nepřátelské propagandy, vedené ze za hraničí.

Mimořádná pozornost v politickovýchovné a ideové činnosti bude věnovánafunkcionářskému aktivu našich organizací. Práce

tisíců našich funkcionářů je nejen potřebná a tedy izáslužná, ale obtížná a složitá. Jsou pověřeni vedením naší organizace na růz ných jejích stupních. Odpovědné poslání vyžaduje, aby jim byla poskytnuta všestranná pomoc a politickoodborná příprava. Tak jako při veškeré činnosti mládežnické organizace, tak i v po

litickoideové a výchovné práci záleží mnoho na vynalézavosti, iniciativě a vůli něčeho užitečného dosáhnout. Platilo to kdykoli v minulosti a je to stejně pravdivé i dnes.

Kolektivy mladých lidí mohou řídit jen nejschopnější jedinci z je jich středu , lidé, kteří mají důvěru ostatních. Do funkcí v Socialistic

kém svazumládeže musímeproto vybrat takové mladé lidi, kteří se těší přirozené autoritě kolektivů, kteří mají dostatek chuti a sebe vědomí, nezaleknou se těžkostí a dělají svou práci s radostí.

Úspěchy politické a ideově výchovné činnosti v organizacích mládeže jsou vždy závislé i na tom, jak se daří tuto práci dělat za

jímavě, přitažlivě a s využitím pestrých forem, které jsou blízké mentalitě mládeže a umožňují jí aktivníúčast a vyžití. Děláme všechno v zájmu mládeže, i když to někteří lidé nechá 93

pou a nepodporují nás ještě. Že dnes ještě někteří mladí lidé nejsou vděčni za práci a námahu, kterou vynakládáme, za to se na ně nesmíme hněvat. Výsledek se dostaví naprostá většina mládeže půjde do plnění úkolů, které vytyčuje KSČ .

V diskusi k přednesenému referátu vystoupilo 14 členů Federální rady, kteří vyslovili souhlas se zprávou předsednictva FR a plně

podpořili návrhy předložených dokumentů . V jednomyslně přijatém usnesení bylo mj. rozhodnuto o svolání celo státní konference SSM , která se uskuteční ještě koncem tohoto roku.

Na návrh Českého přípravného výboru SSM byli z pléna FR uvolněni: A. Vaněk , L. Coufal, J. Nový a K.Klíma, za členy FR byli kooptováni L. Kubový, J. Šedivý, J. Kružela a O. Kratochvíl.

Federální rada potvrdila novou reprezentaci SÚV SSM ve FR DMO. Místopředsedou FR byl zvolen O. Moncman. Za členy

předsednictva byli schváleni E. Nemec, M. Schmidt a S. Juřica, stal tajemníkem FR. Bylo potvrzeno i složení revizní komise FR ,

za členy sekretariátu FR E. Nemec a J. Doms, který se zároveň

předsedou této komise je J. Hájek. Plénum FR rozhodlo rovněž o jmenování nového ředitele Cestovní kanceláře mládeže, jímž se stal J. Janík .

24. 10. 1970 – V. ZÁVĚREČNÉ PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ FR DMO ČSSR V zasedací síni Klubu školství v Praze jednalo V. závěrečné

plénum Federální rady dětských a mládežnických organizací ČSSR. Uzavřelo tak období sjednocovacího procesu v čs. mládežnickém hnutí a organizační výstavby Socialistického svazu mládeže. Dále projednalo přípravu celostátní ustavující konference SSM i pod kladové materiály a návrhy základních dokumentů Svazu, které nci budou konfere předloženy k posouzení. Úvodní slovo přednesl Juraj Varholík, předseda FR DMO

ČSSR. Zdůraznil v něm, že za necelých 11 měsíců existence Fede rální rady se udělalo nemálo práce v našem dětském a mládežnic

kém hnutí . Dokazuje to skutečnost, že se za necelé dva týdny sejde celostátní ustavující konference SSM . J. Varholík pak seznámil

plénum s obsahem hlavního referátu, který bude na konferenci

přednesen. Pak vystoupil s. Čmolík, který přivítal skutečnost, že po hlavním referátu bude na celostátní konferenci následovat koreferát, zabývající se problematikou dětské organizace.

Plénum FR DMO ČSSR pak vzalo na vědomí zprávu o činnosti předsednictva FR DMO od IV. pléna, kterou přednesl tajemník Jan Bouchal .

94

Po krátké diskusi plénum jednomyslně schválilo jako dokumenty návrh stanov SSM, pro jednání celostátní ustavující konference návrh Programového prohlášení SSM a návrh Programových

a organizačních zásad PO. Zároveň jednomyslně schválilo obsaho vé zaměření obou hlavních projevů na konferenci. V závěru plénum schválilo rozhodnutí předsednictva FR DMO o kádrových opatřeních :

Uvolnění Magdy Beňuškové z funkce členky předsednictva FR , uvolněníJuraje Domse Zz funkce tajemníka a člena sekretariá tu FR v souvislosti s jeho zvolením za předsedu městského výboru SSM v Bratislavě, uvolnění Jána Breznického z funkce vedoucího politickoorganizačního oddělení FR a jeho schválení za tajemníka a člena sekretariátu FR. Plénum rovněž potvrdilo do funkce ve

doucího politickoorganizačního oddělení FR DMO Františka Ištvánka a dalo souhlas s kooptací Julia Chvalného za člena pléna a předsednictva FR DMO. Dále plénum vzalo na vědomí zprávu ústřední kontrolní a re vizní komise, kterou přednesl její předseda Jaroslav Hájek.

(Ustavující celostátní konference SSM je svolána na dny 9. 11. listopadu 1970 do Prahy. )

95

SDRUŽENÍ ORGANIZACÍ DĚTÍ A MLÁDEŽE ČSR

27. 2. 1970

PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ RADY SODM

Plenární zasedání rady SODM, které se konalo v pražském ho telu International, projednalo postup orgánů a organizací SODM

při budování Socialistického svazu mládeže, rozvoj iniciativy mlá deže a dětí k 25. výročí osvobození Československa a některé orga nizační a kádrové otázky. Úvodní referát o současném stavu ve

sjednocovacím procesu přednesl předseda rady SODM Antonín Himl. V dalším průběhu zasedánípožádal předseda Svazu vysoko školských studentů ČSR Jaroslav Škvařil jménem parlamentu SVS radu SODM o přijetí SVS do řad členských organizací SODM. Žádost byla plénem jednomyslně schválena. Rada SODM schválila na svém zasedání tyto dokumenty : Postup při budování jednotné masové dobrovolné organizace dětí a mládeže

SSM .

Stanovisko pléna rady k postupnému budování této organi zace . Prohlášení k organizování jarní směny mládeže aa dětí Vv ČSR. -

Návrh nových stanov SODM ČSR. Návrh nomenklatury funkcí orgánů SODM a členských orga nizací všech stupňů.

Novými členy rady SODM byli zvoleni Josef Brož, Stanislav Jurica , Josef Kohout, Jaroslav Krch, Vlastimil Řehoř, Naděžda

Studená, Jaroslav Súva a Jaroslav Škvařil, novými členy před sednictva rady SODM František Pokorný a Jaroslav Škvařil. Do funkcí předsedů krajských výborů SODM byli schváleni: Josef Brož (Západočeský kraj), Jiří Ferby (Středočeský kraj), 96

Stanislav Jurica (Severomoravský kraj), Jaroslav Krch (Severo český kraj), Josef Lenoch (Východočeský kraj), František Pokorný ( Jihomoravský kraj), Jaroslav Sůva ( Jihočeský kraj). Bylo rovněž schváleno složení komise dětských organizací rady SODM .

9. 4. 1970 - SLAVNOSTNÍ ZASEDÁNÍ RADY DMO ČSSR A RADY SODM

Toto slavnostní zasedání se konalo u příležitosti 100. výročí na

rození V. I. Lenina. ( Viz : FR DMO ČSSR, plenární zasedání.) 11. 5. 1970 - SLAVNOSTNÍ ZASEDÁNÍ RADY SODM ČSR K 25. VÝROČÍ OSVOBOZENÍ Ve Sladkovského sále Obecního domu v Praze se konalo slav

nostní zasedání rady SODM u příležitosti 25. výročí osvobození Československa. Zasedání se zúčastnili též členové plén ústředních

výborů a rad jednotlivých mládežnických a dětských organizací, dále delegace byra ÚV KSČ vedená tajemníkem byra L. Kovalčí

kem ,delegace FR DMO ČSSR, vedená předsedouFR DMO ČSSR J. Varholíkem , delegace městského výboru VLKSM v .Mos

kvě v čele s L. I. Matvėjevem , prvním tajemníkem velvyslanectví SSSR vPrazeV.Orlem , předseda SÚV SŠMO.Moncman, delega ce ÚV NF ČSR, vedená místopředsedou ÚV J. Pelnářem a další hosté. Slavnostní projev přednesl předseda rady SODM Antonín

Himl, dále k účastníkům promluvili soudruzi L. Kovalčík,L. I. Mat ru ÚV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích. vějey a J. Pelnář. V závěru zasedání byl schválen text dopisu by

12. 5. 1970

PLENÁRNÍZASEDÁNÍ RADY SODM

O SJED

NOCOVÁNÍ

V Obecním domě v Praze se konalo plenární zasedání rady

Sdružení organizací dětí a mládeže ČSR, které řídil předseda radySODM A. Himl. Zúčastnil se jej též tajemník federální rady DMO ČSSR Jan Bouchal . Referát o přípravě ustavujících kraj ských konferencía republikové konference SSM přednesl tajemník rady František Pěnkava . Uvedl mj., že proces sjednocování probíhá v krajích a okresech nestejně, ke včerejšímu dni byl SSM ustaven

v sedmi okresech Čech a Moravy, sedm dalších konferencí se bude konat do konce května, téměř ve všech zbývajících okresech jsou konference plánovány na měsíc červen. K 30. dubnu bylo v českých zemích ustaveno 1436 základních organizací SSM s více než

40 000 členy, vedle toho pracuje 1126 přípravných výborů SSM . Řečník navrhl jménem předsednictva rady, aby se ustavující kraj 97

ské konference sešly ve dnech 26.a 27. zářía ustavující republiková konference ve dnech 16, a 17. října 1970. Oba návrhy byly jedno

myslně schváleny.

O výstavbě SSM v Jihomoravském a Středočeském kraji infor movali předsedové tamních krajských výborů SODM, Fr. Po korný a J. Ferby. Po diskusi bylo jednomyslně přijato usnesení, v němž se schvalují všechny návrhy k politickému a organizačnímu zabez pečení krajských konferenci i republikové konference a bere se na vědomí opatření předsednictva rady k zabezpečení diskuse k návrhu stanov SSM . V usnesení se dále uvádí, že rada SODM

souhlasí s návrhem na vyhlášení výstavby elektrárny Tušimice II. jako stavby mládeže.

Rada přijala i kádrová opatřeni. Mj. byl vysloven souhlas Ss uvolně

ním inž. Václava Černovského z funkce místopředsedy, člena před sednictva a sekretariátu na vlastní žádost , a s uvolněním Oldřicha

Janoty z funkce člena předsednictva radyna základě změny funkce. Novými členy předsednictva se stali Josef Hájek , předseda MěstV SODM v Praze, Josef Krůžela, předseda národní rady USU a mjr. Václav Kalista .

V závěrečném slově zdůraznil A. Himl, že jsou všechny předpo klady k tomu, aby ve velmi krátké době

-

do října t . r. – byl proces

idově politického sjednocování hnutí mládeže v ČSR dovršen i sjednocením organizačním. 29. 6. 1970 — PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ RADY SODM -

PŘE

MĚNA RADY NAČESKÝPŘÍPRAVNÝ VÝBOR SSM

V Mezinárodním pionýrském táboře v Seči se konalo plenární zasedání rady SODM, které řídil její předseda Antonín Himl.

Jednání se zúčastnil předseda FR DMO, ČSSR Juraj Varholík a tajemník FR DMO ČSSR a předseda Ústředí dětských organi zací ČSSR Otto Čmolík.

Hlavní referát o průběhu sjednocovacího procesu v dětském hnutí přednesl předseda komise dětských organizací při radě SODM Zdeněk Kalous. Informoval o tom , že všude již byly usta veny okresní rady Pionýrské organizace ČSSR a že členská základ na Pionýra vzrostla od ledna t. r. o více než 50 %. Přitom každý

nový oddíl má zajištěného svého vedoucího, staršího 18 let. Pak referoval tajemník rady SODM František Pěnkava o čin . nosti předsednictva a sekretariátu rady a o stavu sjednocovacího

procesu v hnutí mládeže. Sdělil, že 30. června se koná poslední 98

ustavující okresní konference SSM v ČSR. Vzhledem k této sku tečnosti a k tomu, že i národní orgány téměř všech dosavadních organizací už zakončily svou činnost, navrhl, aby název rada SODM

ČSR byl změněn na ČESKÝ PŘÍPRAVNÝ VÝBOR SOCIALISTIC KÉHO SVAZU MLÁDEŽE. Tento návrh byljednomyslněpřijat a vstoupí v platnost 1. VII. 1970. V přijatém usneseníse vytyčuje další výstavba Pionýrské organi zace ČSSR. Rada schválíla děle složení revizní komise Českého

přípravného výboru SSM , jejímž předsedou se stal Zdeněk HELCEL. Z funkce členapředsednictva apléna rady byl uvolněn

Rudolf Padrta, z členů pléna František Kovář a Jaromír Schling. Novými členy ČPV SSM byli zvoleni fan Hron a Josef Bečka .

99

ZDRUŽENIE DETSKÝCH

A MLÁDEŽNÍCKYCH ORGANIZÁCIÍ SLOVENSKA PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ ÚSTŘEDNÍ RADY ZDMOS

21. 3. 1970

V BRATISLAVĚ SE KONALO PLENÁRNÍ ZASE DÁNÍ ÚR ZDMOS

Místopředseda ÚR ZDMOS zhodnotil ve svém referátu průběh integračního procesu mládežnického hnutí a seznámil členy Rady s politickou, obsahovou a organizační přípravou ustavující konfe rence Socialistického svazu mládeže na Slovensku, která se usku

teční 18. dubna 1970. Po diskusi schválilo plénum návrh stanov a programového prohlášení SSM na Slovensku, jakož i složení

komisí pro přípravu celoslovenské konference a určilo strukturu složení delegací, které se jí účastní .

23. 4. 1970 – ZÁVĚREČNÁ SCHŮZE PLÉNA ÚR ZDMOS V Bratislavě se sešlo na své závěrečné schůzi plénum Rady ZDMOS . Posoudilo obsahovou a kádrovou přípravu ustavující konference SSM (od listopadu roku 1969 plnilo totiž i funkci pří

pravného výboru rodící se jednotné mládežnické organizace ), pověřilo patnáctičlennou komisi předložením základních doku mentů SSM ustavující konferenci a požádalo ministerstvo vnitra o zrušení registrace pro ZDMOS.

Jednání pléna zahájil předseda ÚR ZDMOS Rudolf Belan, který rovněž přivítal hosty v čele s předsedou Federální rady DMO ČSSR Jurajem Varholíkem . Zprávu o obsahovéa kádrové přípra vě přednesl Otto Moncman , místopředseda ÚR ZDMOŠ. Zre

kapituloval v ní činnost sdružení, podrobně se zabýval sjednocují cím procesem v dětském a mládežnickém hnutí Slovenska, jeho řízením Ústřední radou ZDMOS a stručně nastínil cíle a záměry

100

SSM. Plénum vzalo se sou jednotné organizace dětí a mládeže hlasem na vědomí jeho zprávu a projevilo souhlas i Ss pověřením 15členné delegace ii se zrušením registrace ZDMOS.

101

SOCIALISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE ČSSR 1

SJEZD ?

KONFERENCE

9 .-- 11. 11. 1970

USTAVUJÍCÍ CELOSTÁTNÍ KONFERENCE SSM ČSSR

V pondělí 9. listopadu 1970 byla ve Sjezdovém paláci v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Praze zahájena ustavující celo státní konference SŠM ČSSR , která skončila 11. listopadu .

Konference se zúčastnila delegace ÚV KSČ a vlády ČSSR, vedená prvním tajemníkem ÚV KSČ Gustávem Husákem. Dele gaci tvořili: president republiky Ludvík Svoboda, další členové předsednictva ÚV KSČ předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal, předseda byra ÚV KSČ Josef Kempný, první tajemník ÚV KSS Jozef Lenart, tajemník ÚV KSČ Vasil Bilak, předseda ÚV NF ČSSR Evžen Erban , předseda vlády ČSR Josef Korčák ,

předseda vlády SSR Peter Colotka,vedoucí tajemník MěstV KSČ v Praze Antonín Kapek , dále kandidát předsednictva ÚV KSČ Alois Indra a členové sekretariátu ÚV KSČ; tajemnici Jan Fojtík a František Penc a šéfredaktor Rudého práva Miroslav Moc,

předseda ÚKRK KSČ Miloš Jakeš, předseda ÚV Čs. strany socia listické Bohumil Kučera, předseda ÚV Čs. strany lidové Antonín Pospíšil, předseda ÚV ČSTV Richard Nejezchleb, předseda ÚV Svazarmu generál Otakar Rytíř, ministr národní obrany generál Martin Dzúr. Kromě dalších hostí se konference zúčastnili zástupci

mládežnických organizací socialistických zemí: delegaci ÚV VLKSM vedl jeho první tajemník Jevgenij Michajlovič řaželni kov, delegaci ÚV Dimitrovského KSM vedl první tajemník Ivan

Panev, delegaci ÚV KISZ – první tajemník István Horváth, 102

delegaci ÚV. Svobodné německé mládeže, první tajemník Günther Jahn, delegaci polské mládeže vedl předseda ÚV ZNW Zdzislaw Kurowski . Dále byla přítomna delegace SFDM v čele s vicepresidentem Luisem Sanchezem a delegace MSS vedená vicepresidentem Fathi El Fadlem. Ustavující konference se zúčastnilo 598 delegátů s hlasem rozho dujícím a 300 delegátů s hlasem poradním.

V diskusi vystoupilo celkem 42 delegátů a hostů. Z přednesených projevů uvádíme v plném znění projev Juraje Varholíka a v pod statném výtahu projevy s. Gustáva Husáka a Otto Čmolíka.

Celostátní ustavující konference SSM ČSSR zvolila ÚV SSM ČSSR a členy dalších vedoucích orgánů. V polední přestávce dne 11. 11. 1970 se sešlo I. plenární zasedání

nově zvoleného ÚV SSM a jednomyslně zvolilo za předsedu ÚV SSM ČSSR Juraje Varholíka, za místopředsedy Antonína Himla , předsedu českého ÚV SSM a Otto Moncmana předsedu sloven ského ÚV SSM .

Na závěr přijala ustavující konference SSM ČSSR tyto doku menty :

Usnesení ustavující celostání konference SSM . Stanovy SSM. Programové prohlášení SSM . Programové a organizační zásady PO SSM .

REFERÁT PŘEDSEDY FR DMO ČSSR JURAJE VARHOLÍKA NA USTAVUJÍCÍCELOSTÁTNÍ KONFERENČI SSM V PRAZE DNE 9. LISTOPADU 1970 Dnes se scházíme na ustavující celostátní konferenci Socialistického svazu mládeže, aby chom završili I. etapu budování naší jednotné organizace. Všichni prožíváme pocity hluboké,

upřímné radosti, že ideály jednoty mládeže zapustily v naší vlasti pevné kořeny. Kritické období , kterým jsme prošli, jimi mohlo otřást, ale nemohlo je zcela vyvrátit. I naše konference je toho důkazem . Tyto dny budou mít v dějinách československého pokrokového mládežnic

kého hnutí mimořádný význam . Scházíme se po neblahém období, v němž se organizace mládeže , stejně jako celá naše společnost, zmitala v hluboké politické krizi. Scházíme se po

období destrukci, zlovolné činnosti pravicově oportunistických , revizionistických a antiso cialistických sil , které zneužily chyb v práci ČSM k jeho rozbití. Scházíme se v době, kdy se nám úspěšně daří plnit náročný proces konsolidace. Čestnou a poctivou praci jsme vytvořili podmínky pro vybudování jednotné organizace dětí a mládeže .

Na dnešní konferenci přijmeme základní dokumenty naší organizace, poradíme se o našich cílech a o tom , jak je nejlépe realizovat. Všichni, kdož jsme se rozhodli věnovat své síly budování nové jednotné organizace, si při jejím formování klademe prvořadou otázku , jaký má Socialistický svaz mládeže být , čim

má být, čemu a komu sloužit. Odpověď spolehlivě nacházíme v celém předchozím vývoji po krokového dětského a mládežnického hnutí u nás, hlavně v ČSM, ve zkušenostech bratrských

103

mládežnických organizací socialistických zemi, zejména leninského Komsomolu . Budeme- li se umět oprostit od bývalých chyb a slabin, dokážeme-li v naší činnosti využít všechno, co bylo dobré v minulosti a budeme-li umět myslet a pracovat tvořivě a iniciativně, pak se nám určitě podaří splnit své poslání ve společnosti i v životě mládeže. Československému svazu mládeže , jeho ideovým a po Hlásíme se ke svému předchůdci

litickým principům . Ve své práci budeme jeho odkaz dále rozvijet, bohatší o zkušenosti z jeho plodné , činorodé práce a poučenější z jeho chyb a omylů . Co nám Československý svaz mládeže odkázal a nač navazujeme?

Československý svaz mládeže se zrodil v roce 1949 jako jeden z výsledků urputného zápasu pokrokových sil se silami reakce. Jeho vznik byl podmíněn vítězstvím dělnické třídy. vedené komunistickou stranou , nad buržoazií v únoru 1948. Znamenal dovršení dlouhé etapy boje

pokrokových sil o jednotu hnutí i organizace mládeže. Jeho program byl od počátku vyhraněně socialistický, hlásil se k politice komunistické strany, uznával její vedoucí úlohu. CSM se snažil být zálohou KSČ, usiloval o to , aby se budování socialistické a komunistické společnosti stalo smyslem života a práce jeho členů a dalších statisíců chlapců a děvčat. Téměř dvacetiletá cesta ČSM se vyznačuje snahou o výchovu mladé generace v duchu vědeckého světového ná zoru dělnické třídy, k chápání konkrétní politiky strany a získávání mládeže pro její praktické

uskutečňování . Pionýrskou organizaci prošlo více než pět miliónů dětí a řadami ČSM tři milióny chlapců a děvčat. V nich získávali první zkušenosti v politické a veřejné práci. Cela jedna generace vstoupila do politického a veřejného života prostřednictvím Československého svazu mládeže a mnozí jeho příslušníci převzali spoluodpovědnost za řízení společnosti. Ne přeháníme, když prohlásíme , že pro mnohé z nich se stal školou socialismu. Naši předchůdci se aktivně účastnili obnovy válkou zničeného hospodářství, socialistické industrializace a kolektivizace zemědělství. Přispěli k socialistické kulturní revoluci . Vytvořili hodnoty , které přežívají věky. Byly to i stavby mládeže : Lidice Most, Litvínov, NHKG , Trat mládeže - byly to i Kaučuk Kralupy, širokorozchodná trať na východním Slovensku , Xaverov a další. Republika je poseta stovkami těchto důkazů . Mezi svazáky vyrůstali první úderníci, průkopníci socialistické výstavby a hrdinové práce . Tisíce chlapců a děvčat dosídlo

valy pohraničí a zvelebovaly je. Mladí lidé zúrodňovali půdu a obětavě pracovali na všech úsecích národního hospodářství . Byli často iniciátory socialistického soutěžení a mládežnické kolektivy brigády socialistické práce dosahovaly výsledků , kterých si i dnes vysoce ceníme.

Významných úspěchů dosáhl ČSM v hnutích Všudybyl a Zelená Marsu. Touto svou budo vatelskou prací , i další svou činností , jejíž výčet by zabral dlouhé hodiny, našli členové CSM své místo ve společnosti a prokázali opodstatněnost a smysl své organizace.

Československý svaz mládeže pomáhal svým členům poznávat zákonitosti společenského vývoje a socialistické výstavby, vedl je k lásce ke své vlasti, k hrdosti na příslušnost k táboru socialismu, k tomu , aby byli hrdi na trvalé přátelství s našimi spojenci, zvláště se Sovětským

svazem . Historie ČSM byla bohatá i na kulturně společenský život – od Soutěže tvořivosti mládeže přes sportovní hry k další pestré kulturni , sportovní a zájmové činnosti. V kolektivech ČSM prožívali mnozí mladí nejen v činorodé práci, ale i v zábavě a odpočinku nejlepší léta svého života . V posledních letech přispěl Svaz mládeže významnou měrou i k řešení řady na léhavých zájmů a potřeb mladých lidí, zejména v oblastech bytové výstavby, zvyšování kvalifikace, poznávání cizích zemí apod.

Mohl bych ve výčtu pozitivní činnosti ČSM pokračovat ještě hodně dlouho, a přesto by nebyl úplný. Po právu můžeme prohlásit, že ČSM se aktivně účastnil budování socialismu v naší vlasti a získal významné místo ve společnosti.

Hlásíme se hrdě k tradicím ČSM , hlásíme se k ČSM jako ke svému předchůdci , protože jsme hluboce přesvědčeni o správnosti jeho ideových i politických principů. Budeme dále rozvíjet všechny jeho osvědčené tradice.

I když si práce Ceskoslovenského svazu mládeže vážíme, musíme otevřeně říci, že jsme si vědomi i řady jeho vážných chyb a omylů , které vedly k projevům formalismu , k pasivitě a v některých místech a oblastech činnosti i k jeho umrtvování. Vývoj ve Svazu mládeže

neprobíhal přímočaře a bez problémů. Stejně jako by bylo neobjektivní jeho činnost glori fikovat, stejně nesprávné by bylo práci ČSM očerňovat či podrobovat negativistické kritice. Víme , jak jsme draze za chyby a nedostatky ČSM zaplatili. A nesmíme zapomínat , že za je jich opakování bychom zaplatili daň ještě větší .

104

Podívejme se proto pravdě do očí. Jak bylo možné, že se v posledních letech začalo ze života mladé generace vytrácet revoluční nadšení, tolik charakteristické pro generaci pová

lečnou ? Čím se stalo, že mladí nabývali ke své organizaci mnohdy vlažného vztahu ? Proč se u nás s takovým zdarem mohly zakořenit všelijaké západní módní vlny, proč se mnozi začali Západu tolik obdivovat a proč vůbec mohlo dojít ke zkresleným pohledům na sou dobý kapitalismus ? Proč mnozí mladí lidé nechápali a téměř neviděli nebezpečí, které hrozí naší vlasti, socialistickému světu a celému lidstvu ze strany imperialismu ? Proč mnozí mladí

lidé ztratili důvěru v základní hodnoty socialismu. Co vedlo k tomu, že se práce ČSM stávala mezi nimi mnoho členů ČSM, nepokládali mládežnickou organizaci za svou ? Jsou to otázky zásadní . A nedáme-li si na ně odpověd , podstupujeme nebezpečí opakování

malátnou , že přibývalo mladých měšťáků , pasivní rezistence, co způsobilo, že mnozí chlapci a děvčata

chyb a omylů. Jaká poučení tedy musíme vyvodit z minulosti ?

Základní ideové,politické, organizační principy, na jejichž základě ČSM stavěl svou čin nost byly správné. Budeme je v práci Socialistického svazu mládeže uplatňovat a dále rozvíjet. Musímevšak důsledně dbát o to , abychom je v praxi tvořivě naplňovali , aby se praxe nedostá vala do rozporu s našimi cili a záměry tak, jak tomu často bylo v minulosti.

Celý vývoj potvrdil, že hlavní záruka úpěchu mládežnické organizace tkví v uznáváni vedoucí úlohy strany a v aktivní podpoře její politiky, ideji a cílů. Historie nás poučila , že jakmile mládežnická organizace přestala uplatňovat tvořivým způsobem základní principy marxismu-leninismu, že jakmile nedokázala v souladu s vývojem společnosti a myšlením mladých lidí obnovovat svůj program , zdokonalovat metody a formy své činnosti, vždy

vedla taková praxe k oslabování její autority jak ve společnosti, tak i mezi mladými lidmi. V práci ČSM se to projevilo i v tom , že přibývalo těch, kteří nepocitovalipotřebu stát se jeho - a členství v organizaci se stávalo často formální. V posledních letech se nepříznivě vyvíjela i její členská základna a oslabovalo se postavení dělnické mládeže, která má být páteří

členy

každé socialistické mládežnické organizace. Dalším důležitým momentem, z něhož se odvíjel řetěz jak logických, tak i nahodilých

chyb, bylo chápání a uplatňování smyslu a podstaty jednoty mládežnické organizace. Tato otázka byla často diskutována. Je jednota a jednota. Historie nás poučila i v tom , že je jednota,

jež pomáhá pokroku , a jednota, která pokrok brzdí. Zapomnělo se v minulosti na marxistickou dialektiku, která nás učí, že jednota je boj protikladů. Nedocenilo se, že i v podmínkách mlá dežnické organizace jedno odumirá a druhé se rodí a že věci neodcházejí ze světa dobrovolně.

Že se jednota vyvíjí ve střetnutí nového se starým. Zejména v posledním období činnosti ČSM nebyla jednota chápána jako prostředek, ale stávala se často konečným cílem . Uplatňovala se

i falešná teze o přirozené jednotě mládeže. Byl to jeden z hlavních důvodů, proč se organizace, CSM dostávala do stojatých vod . Není pravda, že mládež , která se narodila a vyrostla v pod mínkách socialistické společnosti , přijímá automaticky socialistické názory a že tedy na ni

nemusíme ideově a výchovně působit. Jednou z vážných chyb ČSM bylo, že neanalyzoval skutečný stav a pohyb v myšlení mladých lidí . Nemusíme sahat příliš hluboko do paměti , aby se nám například nevybavil obraz , kdy ulicemi Prahy procházely majálesové průvody s hesly proti komunistické straně, proti

ČSM , s hesly s protistátním a protisovětským zaměřením, a my, shodně s duchem sebeuspo kojivé politiky A. Novotného, jsme pokračovali v obecných prohlášeních, že naše mládež je jednotná a socialistická. V budoucnu nesmíme zaměňovat subjektivní představy a přání za skutečnost. Musíme neustále analyzovat myšlení a jednání mladých lidí. Naše politicko-vý chovná práce byla v zajetí letitých návyků, pružně nereagovala na aktuální problémy, úkoly a požadavky doby. Pamatujeme si, jak zjednodušeně jsme chápali zásadu masovosti organizace jak nás uspokojovala její miliónová členská základna. Princip masovosti byl a je správný. Nesmíme jej však chápat jen jako množství členů . Takové chápání vedlo ke snižování nároků

na příslušníky ČSM , k růstu armády papírových členů bez hlubokého vnitřního vztahu k organizaci, ke ztrátě pocitu spoluodpovědnosti za její činnost. S tím souviselo i nesprávné chápání vztahu k ostatním společenským organizacím . Byly

i takové představy, že mládežmá být organizována jen v ČSM a PO , že jen ony odpovídají za výchovu mladé generace. U nás žije asi 6 miliónů chlapců a děvčat od 6 do 30 let . A praxe

ČSM nás plně poučila, že mládežnická organizace nemůže mít monopolní právo na sdružová

105

ni mladých lidí , neboť zájmy tak početné skupiny společnosti nemůže jen sama uspokojit. Proto je v zájmu našeho Svazu, aby mladí lidé byli členy i ostatních společenských organi zací .

Poučili jsme se, že činnost a posláni organizace mládeže ve společnosti nelze ani přeceňovat, ani podceňovat. Historie ČSM nás přesvědčuje, že i zde bylo hodně nedořešených problémů . Není možné postavení naší organizace ve společnosti přeceňovat, jak tomu bylo například při známé akci ,,Mládež vede město , závod, vesnici “ . Není možné ji ani podceňovat, jak tomu bylo v řadě otázek před lednem 1968 , zejména při zastoupení mládeže v NV , v ROH atd . Jedním z dalších odkazů ČSM je, že činnost organizace mládeže musí být všestranná.

V minulosti jsme byli svědky praxe , která jednou jednostranně zdůrazňovala kulturní a zábav nou stránku činnosti, jindy zase její budovatelský charakter. Často jsme se snažili brát na sebe věci , které nám nepříslušely, na něž jsme nestačili a pokoušeli jsmese nahradit hospodár

ské i státní orgány. Po léta se nepodařilo vyřešit postavení a úlohu jednotlivých věkových a sociálních skupin uvnitř ČSM , národnostni a jiné problémy. Příčiny musíme hledat jak v nedostatečné poznávací práci ČSM, která zaostávala za po třebami organizaci , tak i v nedostatečné úrovni řídicí činnosti . Souhrn všech těchto a dalších nedostatků a problémů oslaboval vztah členů k organizaci , vedl k formálnosti v práci a nahlo dával zevnitř organismus ČSM .

Tyto chyby a problémy,které ČSM v jeho práci provázely a oslabovaly účinnostjeho pů sobení , nebyly neznámy. Cítila je jak masa členů a funkcionářů dole, tak i mnoho členů ústředního výboru ČSM . Proto byla v diskusi před V. sjezdem ČSM řada forem a metod práce i tehdejší stav v organizaci podrobován značně rozsáhlé kritice. Cestu k řešení problémů se snažilo hledat i vedení ÚV ČSM , které předložilo V. sjezdu řadu návrhů , jež měly vytvořit podminky a předpoklady k odstranění některých chyb a nedostatků v jeho práci. Vedle poctivé snahy převážné většiny členů a funkcionářů ČSM , kteří velmi silně pocito vali nutnost řešení množství nashromážděných problémů, se však již před V. sjezdem , i na něm , projevily útoky proti základním ideovým , politickým a organizačním principům, zejmé na však proti jeho vztahu ke komunistické straně , i proti ideové a politické jednotě organizace. Někteří delegáti V. sjezdu , zejména z vysokých škol , se snažili vytvářet atmosféru, která měla přesvědčit delegáty, že naše základní ideové a politické principy jsou příčinou chyb, nedostatků i deformací organizace , proto vystupovali z pozic oponentury vůči komunistické

straně, proto doporučovali vytvořit z mládežnické organizace samostatnou a nezávislou politickou sílu ve společnosti, proto vedli proti těmto základním principům útoky a vznesli požadavek jejich změny.

V této souvislosti považujeme za nutné zdůraznit , že neztotožňujeme kritiku práce ČSM s činností pravice proti Svazu mládeže. Víme, že většina kritických připominek vyjadřovaná mladými lidmi i širokou veřejností byla vedena poctivou snahou práci ČSM v zájmu socia lismu ozdravit . Skutečnost , že tento kritický proud nebyl zhodnocen , že nebyla provedena jeho vnitřní diferenciace, že nebylo rozeznáno , kdo vede kritiku z pozic socialismu a kdo z po zic pravicového oportunismu, umožnilo po lednu 1968 vystoupit pravici jako mluvčí, často

právem nespokojených členů ČSM . Na V. sjezdu ČSM byly tyto nesprávné názory a tendence odmitnuty. Je však velkou chybou

tehdejšího vedení ČSM , žeopozice vůči Svazu mládeže a jeho politice, která se mistrně při oděla do roucha „ obhájců “ mladé generace, nebyla na sjezdu ideově odhalena a rozbita.

Naopak, do ústředního výboru ČSM i do jeho předsednictva byli zvoleni i takoví funkcionáři, kteří stáli v čele tohoto opozičního boje, z nichž se v pozdější době vytvořilo pravicové křídlo v ÚV ČSM .

Neprincipiálním a nezásadovým řešením těchto otázek na sjezdu , tím , že nebylo jasně ře čeno , co přispívá k ozdravění činnosti ČSM a co je namířeno proti jeho zájmům , proti straně a socialistické společnosti, byly vytvořeny podmínky k znevažování jeho závěrů i celé politiky

ČSM . I snaha po skutečné nápravě chyb byla zneužívána některými členy předsednictva i pléna ÚV ČSM ihned po sjezdu k narušování ideové jednoty těchto orgánů . Místo pozitivni ho řešení dané situace neustále nastolovali nesprávné názory, které byly sjezdem odmítnuty. Vracíme- li se - byť pouze stručně k období V. sjezdu ČSM - nesmíme opomenout, že jeho příprava i průběh byl ovlivněn celkovou politickou situací v naší zemi , která byla charakteri zována narůstající společenskou krizí . Vnitřní rozpory a celková politická situace, především

106

nedůsledný ideový a politický zápas s pravicovými a protisocialistickými silami do značné míry determinovaly závěry V. sjezdu ČSM . Dnes je třeba konstatovat, že sjezd nepřekročil rámec doby, ve které se konal, a že nebyly objektivně vytvořeny podmínky k tomu, aby existující problémy mládežnické organizace mohly být důsledně vyřešeny.

Proto také mládež i naprostá většina členů a funkcionářů ČSM uvítala leden 1968 jako zá konitý výsledek předlednového vývoje v naší společnosti. V závěrech lednového pléna ÚV

KSČ viděli příležitost, jak ozdravit svou organizaci a získat větší prostor pro uplatňování svých myšlenek, pro opravdovou harmonii potřeb socialistické společnosti a mládeže. K od kazu Ledna - k jeho pravému smyslu – jako snahy naší strany po odstranění nashromáždě ných problémů, chyb a nedostatků se hlásíme. V jeho duchu budeme rozvíjet činnost

Socialistického svazu mládeže dnes i zítra. Žel, ideály ledna nebyly důsledně realizovány. V důsledku toho dospělo mládežnické hnutí tam, kam většina mládeže nechtěla. Především je třeba vidět , že ideové politické a organizační tříštění mládežnického hnutí bylo součásti třídního zápasu , na nějž se pravicové sily dlouhou dobu připravovaly. Plně

využily ideové slabosti ČSM a jeho nepřipravenosti na tento zápas. To je první příčina do časného vítězství pravice v našem hnutí . Druhou příčinu vzniklé krize je třeba vidět ve faktu ,

že se Dubčekova skupina zřekla organizace mládeže a nechala mládež na pospas pravici. Tato skutečnost vedla ke katastrofě. Vzniklo, anebo existovaly pokusy o vznik, více než 60 dět ských a mládežnických organizací , mnohé z nich na principech, které byly neslučitelné s vý sledky národní a demokratické revoluce v roce 1945 , a proto byly v té době zakázány, mnohé z nich měly vyloženě kontrarevoluční charakter.

Ve vedení ČSM se našli trojští koně v osobách Jelínka, Harenčára, Rašky, Pelikána a Jíry, kteří se svými stoupenci rozkládali ČSM zevnitř, shora. Není zapotřebí podrobně vysvětlovat, proč pravice tolik počítala s důležitou rolí mládeže ve svém boji za pluralitní politický systém , proti vedoucí úloze komunistické strany. Právě

my, mladí, jsme tou vrstvou, kterou bylo možno vzhledem k našim malým životním zkuše nostem , ještě k nedostatečnému třídnímu vnímání , s pomocí demagogických hesel o absolutni svobodě a demokracii, přeceňováním našeho postaveni, podbízením se nám a vytvářením umělých generačních rozporů pomýlit a zdezorientovat a část z nás dokonce získat na platformu pravice. V té době se hrála velká hra o naši důvěru a naše vědomí . Vše , co se pravici

hodilo, bylo dobré ; demagogie, morální nátlak ba i nevybíravý teror. Poctiví členové CSM byli klamáni s pomocí „ vědeckých argumentů “ . Díky obratné režii IV . a V. pléna ÚV ČSM v roce 1968 se pravici podařilo prosadit závěry, které ve svých důsledcích vedly k rozbití naší jednotné organizace. Zachoval se nám o tom z tehdejší doby mimo jiné pozoruhodný doklad o akrobatických schopnostech Zbyňka Vokrouhlického, který na V. plénu reagoval na několik

návrhů z diskuse na svolání mimořádného sjezdu ČSM tak, že prý ,,... hovořit o mimořádném sjezdu ČSM , to je cesta k likvidaci ČSM , protože mimořádný sjezd logicky udělá tečku za tou to organizaci ...“ , aby o malou chvíli později řekl, že ,, ... copak organizace zaniká jedině tím, že se svolá její sjezd ... copak neexistuje dialektičtější způsob zániku , likvidace organizace ,

jejího postupného přerůstání v úplně novou kvalitu ..." Jak je to průhledné a podlé. Další vývoj v mládežnickém hnutí je nám všem dostatečně známý. Položme si však ještě

aspoň jednu otázku ; Oč pravici šlo ? Šlo jí o zájmy mladých lidí ? Chtěla aslepoň hájit jejich požadavky, jak o tom zeširoka dovedla mluvit? Ne. Ani jeden z halasně ohlašovaných plánů

„ nových vůdců“ mládeže nebyl uskutečněn , jediný slib nebyl splněn . Praxe ukázala, že vzni klá politická , ideová i organizační tříšť v mládežnickém hnutí je socialistické společnosti cizí ,

že je proti zájmům a potřebám nás mladých. Nové organizace nezískaly podporu a autoritu ani ve společnosti , ani mezi většinou mládeže .

Po pravdě přečeno, pravice přece jen ve své hře dosáhla jednoho výsledku : podařilo se jí část mládeže otrávit jedem nacionalismu a antisovětismu, vytvořit dobovou psychózu a svést

některé jedince i skupiny k nejnesmyslnějším i nejtragičtějším činům, vnést do jejího vědomí pesimismus a skepsi. Takové je tedy jediné dědictví , které nám zanechala. Čím chmurnější obraz skýtala destrukce všech základních jistot a hodnot, tím záslužnější

a obdivuhodnější bylo jednání těch, kdož zůstali v kritických chvílích věrní ideám socialismu. Oceňujeme postoj a rozhodnost soudruhů, kteří nezradili ideje socialismu , socialistického vlastenectví a proletářského internacionalismu, ideje jednotné organizace. Zdravým silám ve straně , společnosti i v hnutí mládeže poskytly v srpnu 1968 pomoc

107

spojenecké armády. Mnozí z nás to hned nechápali. Byli jsme oklamáni, lež se vydávala za pravdu a pravda za lež . Postupně jsme se seznamovali se skutečným vývojem situace v naší zemi po lednu 1968 , začali chápat , že vstup spojeneckých vojsk byl aktem bratrské internacio nální pomoci . Jistě mluvím za vás všechny, když vyjádřím Sovětskému svazu a ostatním

socialistickým zemím upřímný dik za jejich internacionální pomoc v srpnu 1968 za to , že plány kontrarevoluce byly zmařeny. Jistě vyjadřujeme přesvědčení nás všech , že už nikdy nedopustíme, aby naše socialistická budoucnost byla kýmkoliv ohrožena.

Ještě dlouho po srpnu 1968 však zůstal boj o charakter mládežnického hnutí nerozhodnut. Počátkem roku 1969 vzniká Leninský svaz mladých , hlásící se k myšlenkám socialismu ke

komunistické straně, k přátelství se Sovětským svazem a k jednotné organizaci, za což mu patří dik a uznání nás všech. Jak ukázal vývoj v mládežnickém hnutí , zejména v období výstavby SSM , síly jimž ideje socialismu jsou drahé, které se chtěly angažovat pro štěstí své vlasti a měly ty nejvřelejší city hlubokého přátelství k Sovětskému svazu a ostatním socialistickým zemím ,

byly ve všech 18 státem uznávaných organizacích. Tyto sily musely podstoupit nejeden těžký zápas. Jejich úsilí však nepřinášelo dostatečné výsledky, protože nepostupovaly koordinovaně a sjednoceně. Teprve změny na dubnovém plénu ve vedení strany a květnová realizační směr. nice ÚV KSČ z r . 1969 vytvořily předpoklady , aby se mládežnické hnutí konsolidovalo. Pra vicové sily, které měly ve svých rukou klíčové pozice v jednotlivých organizacích , třeba byť v urputném politickém zápase , krok za krokem ztrácely a byly donuceny uvolnit prostor těm , kterým skutečně šlo a jde o zájmy mladé generace i o zájmy socialistické společnosti. K zásadnímu obratu pak dochází při kádrové rekonstrukci orgánů dětských a mládežnic kých organizací v obou republikách a Federální rady. Závěry schválené na lednovém zasedání Federální rady v tomto roce se staly ideovým i politickým východiskem ze složité situace a určily cesty k překonání krize a ke znovuvybudování jednotné organizace. Dosavadní průběh konsolidace společnosti i mládežnického hnutí potvrdil, že socialismus je nám mladým velmi

blízký, že neměli pravdu ti , kteří o nás hovořili , že většinou stojíme na pozicích kontrarevoluce. Když jsme udělali chyby, pak v důsledku toho, že jsme byli pravicovými a antisocialistickými silami zneužiti. Žádná jiná než socialistická alternativa sociálně spravedlivé společnosti bez vykořisťování, usilující o nejhumánnější, to je komunistickou budoucnost; nemůže být pro nás

mladé přitažlivější. Šli jsme do tohoto boje pod vedením a s každodenní pomocí komunistické strany . Šli jsme do tohoto boje o charakter nové mládežnické organizace s jistotou, že chceme řešit nejvlastnější zájmy mladých . Zápas o jednotu jsme vedli politickými prostředky, ani jednu

z existujících, státem uznaných organizací, jsmenezrušili . Cílevědomě jsme vytvářeli podmínky, aby zdravé sily v jednotlivých organizacích zvítězily, a výsledkem je, že samy tyto organizace, očištěné od pravičáků a poučené vlastními chybami , přišly s cennými podněty pro založení

jednotné dětské a mládežnické organizace. Na této cestě nám byla poskytnuta i nemalá pomoc orgánů Národní fronty i jednotlivých společenských organizací. I to je dobrým příslibem pro naši budoucí spolupráci . Někteří z nás se za vybudování SSM začali angažovat dříve, jinípozději . Jsou mezi námi ti , kdož bojový prapor zdvihli hrdě a odvážně a nesli ho vpřed v nejtěžších chvílích . Jsou mezi námi i ti , kdož pochopili později, ale jdou s námi stejně upřímně. Jsem hluboce přesvědčen , že postupně získáme i ty, kteří dosud nepochopili, váhají a čekají , jak si budeme v naší nové organizaci počínat. Svedeme o jejich myšlení boj a budeme je pro naše myšlenky a ideje

získávat. Nebudeme nikomu dávat privilégia za to, že pochopil dříve než jiný, kde je jeho místo . V organizaci jsme si všichni rovni . Všichni máme stejná práva a stejné povinnosti. Všichni jsme povinni plnit náš program , stanovy, být aktivními členy naší organizace. Střežit její jednotu , ideové principy a nekompromisně vystupovat proti všem , kteří by chtěli naši práci jakkoliv brzdit. Máme dnes na základě zkušenosti z vývoje dětského a mládežnického hnutí u nás, v bra. trských socialistických zemích i v celém pokrokovém světě schválit základní cíle a ideové,

politické a organizační principy naší organizace. Budou nosnou konstrukci a mají garantovat, že stavba, jejíž základy dnes klademe, obstojí v jakýchkoliv zkouškách . Na jakých principech náš Socialistiký svaz mládeže budujeme ? Odpověď je jednoznačná. Už před 50 lety vůdce proletářské revoluce V. I. Lenin formuloval ve svém projevu na III . sjez

du Komsomolu cíle, smysl, postavení i úkoly mládežnické organizace v socialistické spo lečnosti . Ve Svazu mládeže pracujícím pod vedením komunistické strany, viděl nejlepší for

108

mu, která umožňuje mládeži zúčastnit se aktivně třídních zápasů, budování nové socialistické společnosti. V organizaci mládeže objevil takovou formu sjednocení, která odpovídá zájmům a zvláštnostem mladého věku a umožňuje mladým lidem projevit své síly v revoluci, v boji za socialismus a komunismus. je i průpravou budoucích členů komunistické strany.

Ani několik desetiletí nesetřelo nic z naléhavé opodstatněnosti těchto zásad . Budeme je důsledně ve své organizaci uplatňovat. Budeme dbát, aby nás naše organizace připravovala pro budoucnost, pomáhala nám stát se skutečnými socialisty a komunisty, učila nás poznávat objektivní zákonitost vývoje společnosti . Proto od prvních dnů naší činnosti zdůrazňujeme,

že hlavním ideovým principem našeho Svazu je vědecký světový názor dělnické třídy. Taková je i bude ideová základna naší organizace. Politická základna pro naši činnost i programové cíle komunistické strany. Jsme hluboce přesvědčeni , že pouze marxisticko-leninská teorie

podává skutečně vědecký výklad problémůmládeže a všech otázek, které nás, mladé, zajimaji a zneklidňuji, a ukazuje naše místo v boji za socialismus a komunismus. Naše zájmy jsou totožné se zájmy dělnické třídy. Mohou se uskutečnit jen společným bojem , společnou anga žovanou prací pro novou společnost. Je to i ideová základna, která nás sjednocuje v dobrovolný svazek stejně smýšlejících lidí. Naše organizace bude organizací ideově výchovnou . Ve své činnosti budeme rozvíjet prin cipy socialistického vlastenectví a proletářského internacionalismu . Socialistické vlastenectví nemá nic společného s maloměšťáckým nacionalismem a šovinismem . Hlásíme se k rodné vlasti , ke svému národu, ke všemu velikému , co vytvořil , jsme hrdi na pokrokové tradice našeho vývoje, na dílo našich otců a matek . Chceme je čestně a důstojně následovat v boji a činorodé práci za upevnění socialismu. Toto je jediný správný smysl slova vlastenec. Pro další vývoj socialismu má nesmírný význam morálně politická jednota obou našich národů – Čechů a Slováků - a dalších národností žijících v naší vlasti. Vposledním období

byly vytvořeny předpoklady pro spravedlivé řešení národnostní otázky v ČSSR . Náš federa tivní stát chceme upevňovat tím , že budeme upevňovat jednotu české a slovenské mládeže a mládeže ostatních národností v duchu socialistického vlastenectví . Socialistické vlastenectví je neodlučně spojeno s proletářským internacionalismem . Je to plně v souladu s našimi zájmy,

se zájmy revoluce, mírové tvořivé práce. Máme spolehlivé přátele a bratry v Sovětském svazu a v dalších socialistických zemích. V těchto dnech, když jsme oslavili 53. výročí VŘSR, si znovu uvědomujeme nesmírnou úlohu a zásluhy Sovětského svazu v boji za socialismus, za naši svobodu a světový mír. Sovětský svaz je skutečně v pravém slova smyslu garantem bez pečnosti naší mladé nezávislosti v dnešním třídně rozděleném světě. Proto upevňovat toto spo

jenectví a bratrské svazky s lidem a s mládeží Sovětského svazu a dalších socialistických zemí je naším předním úkolem . Náš Socialistický svaz mládeže se plně hlásí k uplatňování vedoucí úlohy strany v mládež

nickém hnutí. Té strany , jejíž padesátiletá historie dává dostatek přesvědčivých důkazů, že vždy hájila a prosazovala nejbytostnější zájmy mládeže . Nikdo jiný takovou pozornost

našim potřebám nevěnoval. Tímto vztahem strany k mládeži je dán ivztah komunistů k naší organizaci. Dlouholeté zkušenosti z vývoje mládežnického hnutí u nás i z ostatnich socialistic kých zemí dávají dostatek důkazů o tom, že respektování a praktické uplatňováni vedoucí

úlohy strany je základním předpokladem k tomu, aby organizace mládeže plnila své poslání být pro mladou generaci školou socialismu , být jejím představitelem , být místem, kde chlapci a děvčata mohou rozvíjet své zájmy a záliby .

Nikdo jiný nemůže přijít k nám, mladým, s přitažlivějším programem než komunistická strana. Proto se k jejímu programu plně hlásíme , neboť v něm jsou vyjádřeny zájmy a tužby

mladé generace. Proto budeme pokládat ii za svou čest a povinnost připravovat a navrhovat nejlepší z nás za členy KSČ.

Velkou a citlivou pozornost nám věnuje vedení KSČ, krajské a okresní výbory naší strany. Máme jejich plnou podporu , ale současně jsme neustále vedením naší komunistické strany nabádáni, abychom přistupovali střízlivě, citlivě a principiálně k řešení každého problému našeho Svazu. Dovolte mi proto, soudružky a soudruzi , abych jménem vás všech , jménem

celé naší organizace, zejména všech pokrokových mladých lidí ČSSR , poděkoval za tuto sta rostlivost a skutečně soudružskou pomoc . Ubezpečujeme naši stranu, že uděláme všechno,

abychom vybudovali organizaci silnou , kterou budou mít mladí lidé rádi a která bude praco vat ku prospěchu naší socialistické společnosti .

109

Zkušenosti nás také poučily, že je nezbytné, aby naše ideová jednota, jednota vůle a pre svědčení byla upevněna i organizačně, neboť právě organizační jednota mění ideovou sílu v materiálni. Organizační jednota si vyžaduje důsledné uplatněni principu demokratického

centralismu. Tento princip zajišťuje, že organizace bude svazkem nejen jednotně smýšlejících, ale i jednotně činných lidí . Každá revoluční organizace, nemá-li se utopit ve sporech, nemá-li se tříštit ve své činnosti, ale představovat akceschopnou , disciplinovanou a organizovanou sílu, musí být dobudována na jeho principech. Tak je tomu is naší organizaci . Demokratický

centralismus je především nutno chápat politicky, nikoliv administrativně. Jeho důsledná realizace znamená, že se nižší články podřizují článkům vyšším , ale vyšší články nesou plnou

odpovědnost za svou činnost před hnutim. Orgány mládeže se nesmějí stavět nad členstvo a mimo něj, ale musí mu soustavně skládat své účty. Pojetí činnosti naši organizace je v souladu

s principy federace našeho státu. Soudruh Gottwald ve svém listě ustavující konferenci CSM v roce 1949 napsal : ,, Českou a slovenskou mládež chceme vychovávat v uvědomělé socialistic ké budovatele : je samozřejmé, že toto dílo můžeme vykonat snáze a úspěšněji s pomocí jednot

né organizace mládeže. A řekl bych dokonce, že jedině s jednotnou organizací, neboť jednota našich národů , stejně jako jednota všech pracujících vrstev lidu, patří k základním předpo kladům zdaru našeho úsilí.“ Tato slova plně platí i pro dnešek . Za základní rysy naší organizace pokládáme jednotu , vnitřní diferencovanost, masovost

a dobrovolnost. Budování jednotné organizace není subjektivním přáním nějaké skupiny lidí, ale je to objektivní nutnost, která vychází z podstaty socialistické společnosti, z potřeb a zájmů nás mladých. Jednotu dětského a mládežnického hnutí chápeme jako boj za ideové, politické a organizační sjednocení většiny mladých lidí v duchu politiky naší komunistické strany na bázi Národní fronty. Jednotu chápeme jako proces každodenního sjednocování mladých lidí. Tuto jednotu nelze získat přijetím usnesení či deklarativním prohlášením . Ona může vznik nout, upevňovat a rozvíjet se jen v konkrétní práci, v boji za uplatňování programových a politických cílů naší organizace . Ale naše jednota musí poskytnout dostatek místa a příleži tosti pro realizaci diferencovaných zájmů a potřeb jednotlivých věkových i sociálních skupin mládeže.

Chceme, aby naše organizace byla masovou. Nebudeme do ní přijímat jen ,,hotové “, vyspělé mladé lidi . Uvítáme každého, kdo souhlasí s naším programovým prohlášením a stanovami, přijme je za své a bude se jimi důsledně řídit. Masový charakter SSM se musí projevovat

především v celém pojetí činnosti, v našem vlivu na členy i na ostatní mládež. Činnost všech organizací našeho Svazu musí být pro mladé lidi přitažlivá . Každý základní kolektiv a orgán SSM se musí snažit nejrůznějšími formami aktivně působit i na ty chlapce a děvčata, kteří nejsou našimi členy, a snažit se, aby se spolu s námi ze všech sil a schopnosti aktivně zúčastnili práce na rozvoji socialistické společnosti . I když stavime v pojetí masovosti na první místo náš vliv, neznamená to , že bychom ma sovou členskou základnu podceňovali. Nebudeme na nové členy pasivně čekat . Je naší po vinností mladým lidem soustavně vysvětlovat naše cile , poslání a získávat je do SSM. Vstup

do organizace by měl být významným projevem skutečnosti, že mladý člověk souhlasí s naším programem , s našimi idejemi a že je chce realizovat. Můžeme přece lépe a účinněji působit na ty, kteří jsou našimi členy, než na ty, kteří stojí mimo naše řady. Nejlepší agitaci k získání mladých lidi za členy našeho Svazuje kvalitní činorodá a všestranná práce základních kolekti vů a konkrétní výsledky ve všech oblastech jejich činnosti.

S masovostí je úzce spjat dobrovolný charakter členství v našem Svazu. Mladý člověk se dobrovolně rozhoduje nejen ke vstupu, ale i k práci v organizaci. Dobrovolně se přihlašuje k plnění povinností, které z členství vyplývají. Dobrovolnost však v žádném případě nezname

ná, že budeme nějakým velkým beztvarým sdružením bez kázně a disciplíny. Naopak, zna mená dosáhnout vysokého stupně uvědomělosti, což především znamená důsledně plnit

povinnosti vyplývající z členství SSM. Je nezbytné, aby ti , kdož do našich řad vstupují, znali svá práva a své povinnosti, které jsou obsaženy ve Stanovách a v Programovém prohlášení SSM .

V této souvislosti chci upozornit, že jsme velmi zneklidněni jistými známkami formálního, dokonce administrativního získávání mladých lidí do našich řad. Tyto projevy se objevily zejména na některých středních školách. Staly se dokonce i případy, že učitelé ve svých třídách zdůvodňovali potřebu vstupu žáků do SSM ohrožením své vlastní existence. Chci otevřeně

110

říci, že jsme povděčni každému, kdo námpomůže v rozvoji činnosti našeho Svazu --

ale sou

časně stejně otevřeně prohlašujeme, že nikdo nedostane odpustky za svou verbální horlivost, nutící mladé lidi vstupovat do SSM . Taková praxe může vycházet z různých příčin - ale vede k jedinému důsledku – k poškození našeho Svazu , k diskreditaci našich snah a poctivého

úmyslu v očích mládeže a veřejnosti. S těmito projevy musíme svádět neúprosný a nekompro misní boj.

Budeme-li zásady masovosti a dobrovolnosti charakteru SSM správně chápat a uplatňovat, jedině tak budeme naši organizaci od počátku budovat na pevných základech . Jaká má být tedy činnost SSM ? Jak ji máme chápat ? Lidé, kteří si život zjednodušují, obvykle očekávají , že dostanou shora přesný návod pro

to, co mají a co nemají dělat. I když si uvědomujeme, že naše konference má velikou odpověd nost za to, jak budou stanoveny hlavní směry činnosti našeho Svazu , nemůžeme dát univerzál

ní recept pro práci všech typů organizací, protože každý závod , ves nebo škola má své kon krétní specifické podmínky. Hlavní a podstatné však je, abychom především chápali, jaký je smysl naší činnosti; z čeho má vycházet, abychom znali objektivní zákonitosti vývoje společ nosti, mládežnického hnutí a na jejich základě dovedli odhadnout své síly a hranice svých možnosti .

Na naší konferenci posoudime a schválíme základní dokumenty, ve kterých jsou obsaženy principy potřebné pro rozvoj naší činnosti. Jak je budeme realizovat na závodech , vesnicích , učilištích , školách a na ostatních pracovištích , to záleží na každém z nás. Velikou odpověd ností budoucího ÚV SSM bude , aby dokázal vytvořit příznivou atmosféru, potřebný prostor a základní podmínky pro rozvoj iniciativy všech našich členů , základních organizací a orgánů všechstupňů. Iniciativa, dobré nápady a myšlení bude ohraničeno jediným ideovými a po litickými principy našeho socialistického společenského zřízení . A socialismus vytváří nejopti

málnější podmínky pro uplatnění iniciativy a myšlení ve prospěch harmonického vývoje člověka .

V našem Svazu jde tedy o to, aby nám všem pomohl stát se spolutvůrci revolučních přeměn na cestě k rozvinuté socialistické a komunistické společnosti. Jde o to, abychom se stali lidmi s komunistickými vlastnostmi .

Ale vychovat nového člověka není lehké. Tisícileté působení třídních společností v nás za- ! nechalo hluboké stopy. Odkud se ještě berou v našem vědomí různé přežitky, egoismus, so bectví , maloměšťáctví , nacionalismus a šovinismus , odkud se bere nenávist člověka k člověku ,

lhostejnost a lidská závist ? Odkud se bere ještě i dnes u některých našich mladých lidí víra v pověry a náboženské tmářství ?

Není to produkt socialismu. Je to dědictví minulosti, které sahá do doby , kdy bohatství zotročilo lidi a kdy člověk začal vládnout nad člověkem . I dnes musíme vidět, že ve světě existují síly , které se nechtějí vzdát své nadvlády. Pro zachování a upevnění své moci udržuji lidi všemi dostupnými – mnohdy i naoko humánními prostředky, v zajeti falešných představ, iluzí a zvrácených pohledů na vztahy mezi lidmi ve jménu toho, aby nepoznali zákonitosti vývoje společnosti , které vedou k osvobození člověka , jeho štěstí k socialismu . Možná že se tato slova zdají někomu archaická. Ale i dnes je jen jeden svět - a přece

jsou dva světy. Lidé , kteří ještě v jedné jeho části vládnou nad člověkem , se nevzdali naděje, že jejich panství se rozšíří i na tu část země, kterou začali ztrácet před více než půl stoletim a která dnes již představuje velikou silu celé socialistické společenství národů. Žel , tito lidé

mají, jak ukázala zcela nedávná historie, své spojence i v našem státě. Uplynulá léta vydala za celé učebnice. Naučila nás mnohému lépe rozumět, poznat pravdu , i když byla někdy krutá . Díváme se dnes na svět i na svůj život realističtěji. Snažíme se poznat, jak myslíme, jak jedná mea jaké nás provázejí rozpory. V celém tomto procesu nelze zapomenout na jednu z důleži tých myšlenek Karla Marxe , že společenské vědomí zaostává za společenským bytím . Chce

me-li tedy, aby nevznikal rozdíl mezi skutečnýmipotřebamiživota na jedné straně a myšlením i naším jednáním na straně druhé, je nutné, abychom obojí dobře znali, jejich vývoj sou stavně analyzovali a na základě hlubokých znalostí volili vždy správné cesty , po kterých půjde me. Abychom v naší společnosti zaujali své místo a dobře se připravili na budoucnost. Jaké je tedy dnes naše myšlení ?

Po pravdě je třeba říci , že mezi mládeží existují tři základní proudy.

První představují ti, kteří se účastnili různych kontrarevolučních akcí, postavili se a stojí proti zájmům našeho pracujícího lidu, proti Komunistické straně Československa, proti naše mu nejbližšímu spojenci a osvoboditeli

Sovětskému svazu . Tato skupina není u nás početná.

Byla politicky poražena anemá již svou organizační a materiální základnu. Má ale přesto své stoupence především mezi některými vysokoškoláky. Jeji přívrženci se rekrutují i z řad mladé inteligence. Politická porážka ale ještě neznamená, že jsme nad nimi zvítězili plně ideově, že jsme je zbavili jejich nadějí a vlivu na mládež. Očekává nás s ní těžký, složitý a nekompro misní zápas.

Druhý proud představují ti, kteří nezradili socialistické ideály a proletářský internaciona lismus a zůstali jim věrni i v nejtěžších dobách . Dnes se tento proud rozšiřuje. Postupně získává podporu a svým vlivem je určující silou v našem mládežnickém hnutí . Představují jej především mladí komunisté a členové Socialistického svazu mládeže . Tento proud stojí plně na pozicích socialismu , angažuje se za současnou politiku komunistické strany. Jsou v něm lidé nadšení,

obětaví, smělí a odvážní. Je to velká devíza našeho Svazu. Chceme-li plnit naše poslání, je nezbytné, abychom tento proud ideově v co nejkratší době vyzbrojili základy vědeckého světo véhonázoru a znalostí politiky naší komunistické strany. Třetí proud představuji ti chlapci a děvčata, kteří byli pomýleni a dezorientováni. Po suzujeme-li naši situaci reálně a objektivně, vidíme, že tento proud je nejpočetnější. Mnozí z nich ještě čekají, váhají a vidí někdy své východisko v pasivní rezistenci. Přesvědčit je o naší pravdě, ukázat jim pravou podstatu snah a záměrů protisocialistických sil a nebezpečí, které z něho vyplývalo pro naše národy, získat je pro angažovanou účast při budování našeho spo lečného díla , považujeme za jeden ze svých nejzávažnějších úkolů.

Nechceme si přikrašlovat politickou situaci mezi mládeží. Vidíme ji v plné její rozpornosti a složitosti. V myšlenkách mladých lidí se kříží a často prolínají dvě linie. Naše – socialistická a vyloženě protikomunistická. Naši protivnici za vydatné pomoci Západu, usilují získat svůj vliv především na třetí proud , na ty mladé lidi , kteří dosud stojí stranou, váhají a kolísají. Šířením polopravd, výmysly a obratnou demagogií chtějí udržovat svůj vliv nad nimi, vyvo lávat nedůvěru vůči politice současného vedení strany i činnosti našeho Svazu. Je v našem zájmu , v zájmu všech poctivých mladých lidí , abychom tento zápas vybojovali v náš společný prospěch . Předpokladem našeho konečného vítězství je soustavný a citlivý přístup ke všem mladým lidem . Jen pozitivní a trpělivá práce může přinést dobré výsledky. Jsme přesvědčeni, že i ti , kteří se ještě dodnes nedokázali vzpamatovat anebo zorientovat pochopí a najdou své místo v našem Svazu , v socialistické společnosti . Přesvědčí se o tom, že nejušlechtilejším posláním mladého člověka je pracovat pro rozvoj své socialistické vlasti , a tedy i pro svou budoucnost . Socialistický svaz mládeže má vytvořit nám mladým takové možnosti, abychom v socialistické společnosti mohli uplatnit svůj talent , schopnosti , nadání a všechen svůj um. Protože žádná vrstva společnosti neprožívá tak impulsivně jako my , mladí , všechny společen

ské procesy, rozpory a třídní zápasy současného rozděleného světa, musíse naše ideově výchov ná činnost prolinat veškerým děním a praci Socialistického svazu mládeže. Má být obsahově všestranná. Všestranností nerozumím pouze sumu vědomostí, a v žádném případě již ne pouze znalost citátů a politických hesel . Jde nám o víc . Jde nám o to, abychom se dokázali orientovat ve složitých společenských jevech současného světa a uměli k nim z marxistických pozic při stupovat .

Obecně uznávanou tezi, že marxismus-leninismus je nejpokrokovějším a vědeckým názo rem současné epochy, není možno pouze proklamovat . Jeho síla spočívá v pravdivosti a tuto

pravdivost musíme umět dokázat při střetnutích s konkrétními projevy buržoazní ideologie s antikomunismem , revizionismem a oportunismem . Lenin ve své teoretické a praktické práci se nikdy neomezoval jen na paušální odmítání straně a dělnickému hnutí nepřátelských ná

zorů . Pokládal za svou povinnost dokázat jejich nepravdivost. Dokazoval na základě konfron tace těchto názorů a výsledků praxe a vědeckého poznání , že jde o lež, mýty a iluze. Nebuďme pragmatiky , stavme argument proti argumentu , myšlenku proti myšlence. Budme

v tomto boji nesmiřitelní. Na základě srovnání buržoazni ideologie se skutečností dokažme mladým lidem na faktech rozpornost kapitalistické společnosti. To proto, že mnoho mladých lidí má iluze, obdivuje západní svět , je oslněno leskem neónů a množstvím supermoderních automobilů , vřískotem hudby a dlouhými vlasy hippies. Ale to přece není skutečný život. Chléb má všude dvě kůrky.

112

A v kapitalismu to platí dvojnásobně. Mládež nežije tak , jako přední zpěváci, herci a hvězdy filmového plátna . Nežije tak , jako bankéři , jejich manželky , průmysloví magnáti, jejich mana

žeři,obchodníci, vysocí úředníci a smetánka horních deseti či dvaceti tisíc. Život v kapitalismu není procházka po Broadwayi. Obdivovaná Amerika má dvě tváře – tvář Wallstreetu a tvář Harlemu.

Ukazováním rozpornosti kapitalistického světa budeme mladým lidem pomáhat chápat přednosti socialismu, učit je vážit si života v naší společnosti i jejich výsledků tím, že budeme ukazovat rozpornosti kapitalistického světa. Nekomplexní pohled na naši společnost a přehna

ná kritičnost, ztotožňování chyb socialismu se samotnou jeho podstatou , vede k podceňování všeho, co jsme poctivou prací všichni společně vytvořili.To byla také jedna z příčin, která ve dla k ideové rozkolisanosti značné části mládeže a v nejednom případě i k útokům na socia listický společenský řád .

Aby se tato neblahá minulost neopakovala, musíme mít takový systém ideově výchovné prá ce, který nám umožní nacházet ze všech problémů reálná východiska. My , mladí , nechceme

být jen objektem výchovného působení, ale zároveň jejím velmi aktivnim subjektem . Musíme brát v této souvislosti v úvahu i ohled na stupeň poznání , vzdělávání i na věk, respektovat

i rozdílné podmínky, ve kterých my, mladí , žijeme. Pro nejbližší období jsme stanovili obsah ideově výchovné práce. Pokládáme za nejdůležitější

vysvětlovat tři okruhy problémů. Především jde o vysvětlování politiky KSČ, jejího programu a poslání ve společnosti . Druhým okruhem , kterému musíme věnovat mimořádnou pozornost,

jsou otázky proletářského internacionalismu a socialistického vlastenectví. Třetím okruhem otázek je vysvětlovat ideové, politické a organizační principy naší organizace, její poslání a postavení ve společnosti. Poučeni minulostí cítime nutnost stavět svou výchovu na revolučních tradicích dělnické

třídy a pokrokového mládežnického hnutí. Správně pochopit revoluční kontinuitu vývoje znamená do hloubky poznat ideje, za které komunistická strana a dělnická třída 50 let bojo valy. 50. výročí založení KSČ a čs. Komsomolu je pro nás velkou příležitostí k tomu, abychom udělali první úspěšný krok k rozvoji politickovýchovné práce. Chceme-li z rukou našich otců převzít štafetu revoluce, musíme zůstat věrni jejich odkazu a všemu, za co bojovali. Úspěch našich snah je závislý na tom , do jaké míry se nám podaří poznat slavnou bojovou cestu našich otců a ideály , za které bojovali. Videově výchovné práci musíme volit Ss velikým citem nejrůznější přitažlivé formy činnosti. Existují sice osvědčené formy, jako jsou semináře, besedy , university mládeže, nejrůznější kvizy

a soutěže, ale jejich přitažlivost, stejně jako přitažlivost nově vzniklých leninských klubů je v rozhodující míře závislá na lidech , kteří je vedou, na jejich znalostech a nápadech, na pe dagogickém taktu a schopnosti myslet mladě a hovořit jazykem mládeže.

Stejné zásady, o kterých jsem hovořil, platí i pro náš mládežnický tisk. Víme, že Vladimir Iljič Lenin přisuzoval tisku roli kolektivního propagátora, agitátora a organizátora. Vycházeje ze specifiky mládeže, z její mentality a psychologie, musí náš tisk napomáhat při všestranné výchově mladých lidí . V tomto smyslu i oceňujeme práci , kterou v současné době vykonávají Mladá fronta a Smena . Jsme přesvědčeni, že společně s mladými novináři našeho dětského a mládežnického tisku nikdy nepřipustíme, aby se někteří z nich , tak jako v roce 1968 , propůj

čili socialisticky nepřátelským záměrům, aby se stali přímými organizátory protisocialistických akcí, útoků proti straně , Sovětskému svazu a jednotné mládežnické organizaci. Z těchto hledi sek je naší povinností pečovat o výchovu a růst nových mladých novinářů . Plně ve výchovné práci i vdalší činnosti SSM počítáme i s pomocí ostatních sdělovacích pro

středků , především Čs. televize, rozhlasu a státního filmu. S vedením rozhlasu a televize jsme uskutečnili již plodná jednání . Nacházíme plné pochopení pro naši snahu jednotně a společně působit na myšlení mladých lidí . Daleko větší péči musíme věnovat nakladatelské činnosti. Ideový profil naší ediční činnosti neodpovídal potřebám socialistické výchovy mládeže . Názorně se to projevilo v posledních třech letech . Politické škody způsobené na myšlení mladých lidí nevhodnými knihami , psaním novin a časopisů , nelze vyčíslit . Také ediční činnost musí vycházet z programu SSM a plně

sloužit potřebám a cílům naší organizace. Je nejen v zájmu společnosti , ale především v nejvlastnějším zájmu mladých lidí usilovat o to, aby v ekonomické oblasti naše vlast dosahovala takových výsledků , které umožňují před

113

nosti socialistické ekonomiky. Na nich především závisí , jak budou uspokojovány naše zájmy a potřeby. Stále platí zásada : Jak budeme dnes pracovat, tak budeme zítra žít. Práce pro společnost však nepřináší jen materiální hodnoty. Je též důležitou součástí socia

listické výchovy člověka, zejména nás mladých. Vždyť pracovníproces přispívá k získání tako vých charakterových vlastnosti , jako je kolektivnost , odpovědnost, přesnost při plnění úkolů atd. Jen aktivní prací pro společnost se z nás mohou stát skuteční budovatelé naší socialistické vlasti.

V této oblasti máme na co navazovat. ČSM napsal do historie budovatelského úsilí našeho lidu nejednu světlou stránku .

Naši mladí lidé mnohdy říkají: Paválečným generacím se pracovalo lépe. Měly před sebou konkrétní úkol obnovy národního hospodářství zničeného válkou a budování nové společnosti. Soudružky a soudruzi , což my dnes nemáme před sebou takové konkrétní úkoly ? Při výstav bě bytů v investiční výstavbě, v průmyslu i v zemědělství , při budování metra , dálnice, v práci

v dolech i v ostatních oblastech národního hospodářství , všude jsou třeba schopní , inicia tivní a pracovití lidé. My , dnešní mladá generace, máme před sebou úkoly stejně náročné,

takové, které si žádají stejného hrdinství, jako vyžadovaly úkoly, které řešila generace našich otců . Poctivá a tvořivá práce je základní podmínkou úspěšného dokončení ekonomické konso lidace naší společnosti a k nástupu k mohutnému socialistickému hospodářskému rozmachu . Významnou úlohu v budování naší socialistické společnosti sehrála socialistická soutěž , novátorské a vynálezecké hnutí . Je pravda, že v posledních letech byla poznamenána formál ností. Po lednu 1968 však byly morálni faktory

aktivita a iniciativa lidí - , které významně

přispěly k budování socialismu, vědomě odsunovány do pozadí . V tom byl jeden ze záměrů pravice. Pošlapat a pošpinit vše, čím lidé dobrovolně z vlastní iniciativy přispívali k rozvoji naši socialistické společnosti .

Podceňování morálních faktorů se projevilo i v činnosti mládežnických organizací, ba dokon ce v roce 1968 se jejich podil na budování společnosti zcela vytratil. To mělo negativní důsled ky nejen pro účast mládeže v pracovní iniciativě a v její účasti na výstavbě země, ale způsobilo nesmírné škody i na charakterech mladých lidí . Jedním z nejvýznamnějších znaků konsolidace naší společnosti po květnovém plénu v roce

1969 je nový rozmach pracovní iniciativy. To se plně projevilo i při budování našeho Svazu. Na počest 25. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou došlo k růstu pracovní iniciativy

mládeže. Pracovní aktivita se stala důležitou součástí sjednocovacího procesu. Leninské su botniky, pracovní směny mládeže , soutěže mladých horníků , chlapců a děvčat ve strojíren

ství, ve spotřebním průmyslu i v ostatnich odvětvích národního hospodářství jsou toho dokla dem. Díky všem , kteří pochopili, co naše vlast v současné době potřebuje. Přispěli svým aktiv ním podílem k řešení náročných úkolů současné doby. Prokázali přesvědčivě, jak chápou skutečné nefalšované vlastenectvi.

Rozvoj kolektivů mládeže a jejich účast v hnutí za získání titulu BSP považujeme i dnes , stejně jako získání všech mladých lidí do socialistické soutěže, za důležitý úkol všech organizací SSM v průmyslu i v zemědělství. Při jeho plnění chceme úzce spolupracovat s ROH is hospo dářským vedením závodů .

V oblasti rozvoje ekonomiky je mnoho problémů , které je nutno energicky řešit . Do popředí vystupuje v současné době především rozvoj vědy a techniky. Není frází , když řekneme, že na zavádění jejich poznatků do praxe je závislý celý další rozvoj našeho národního hospodářství. ( vědeckém a technickém pokroku se často hovoří . Je však skutečností , že mnoho mladých lidí nemá dostatečnou představu a nechápe, jak mohou konkrétně přispět k jeho rozvoji.

Bude velkou zásluhou našeho Svazu, když spolu s hospodářským vedením a s odbory mladým lidem vysvětlí , jaké úkoly v rozvoji nové technicky, v zavádění komplexní mechanizace a ra cionalizace máme. A když jim ukážeme cesty , jak tyto úkoly realizovat v praxi. V této činnosti chceme přispět rozvíjení hnuti Reflektor mladých a v akci Zenit. Chceme, aby se rozvoje vědy a techniky účastnilo co nejvíce mladých lidí ze závodů . Velké

pole působnosti se otevírá především mladé technické inteligenci. Náš Svaz musí mladým technikům a inženýrům v jejich práci pomáhat. Bude správné využít zkušeností z práce rad mladých odborníků v závodech i dalších osvědčených forem činnosti z této oblasti. Vedle pozitiv je v našem národním hospodářství, v závodech , v úřadech i v zemědělství mnoho negativních stránek. Mezi ně např. patří nedostatečná pracovní disciplina , nevyužívání

114

pracovní doby, nesprávný vztah k socialistickému vlastnictví, na některých pracovištích jsou záměrně šířena maloměšťácká hesla ,, Z cizího krev neteče“ , „ Kdo nekrade, okrádá svou -ro dinu“ atd. Tyto negativní tendence brzdí náš postup vpřed a všem nám ujídají ze společného talíře. Boj proti nim, boj za vysokou pracovní kázeň se musí stát záležitosti všech našich orga nizací , členů a funkcionářů .

- Naše organizace se přičiní o to, aby ti , kteří pracují čestně a poctivě, byli náležitě oceněni. být údernou, silou v rozvoji pracovní iniciativy, budeme nejlépe plnit, když půjdeme příkladem ostatní

Jejich práci musíme vyzvedávat a propagovat. Leninské pojetí Svazu mládeže mládeži .

Zde více než kde jinde platí, že slova přesvědčují, ale příklady táhnou . Náš nový ÚV musí posoudit a promyslet, jak nejlépe mladé pracovníky oceňovat, vytvořit komplex vyznamenání a dalších morálních stimulů, vytvářet atmosféru , že členství v SSM nejlépe dokazujeme aktivní prací pro naši společnost. Hlásíme se k tradicím staveb mládeže a chceme v nich pokračovat. Proto jsme také převzali patronát nad výstavbou našeho současného největšího energetického díla elektrárny Tuši mice II . Doporučujeme, aby na stavbě pracovali nejen naši chlapci a děvčata , ale i mladí lidé ze Sovětského svazu , Polska, Maďarska, Bulharska a NDR . Chceme, aby se tato stavba, která

bude velmi náročná, stala nejen dalším památníkem práce mladé generace, ale i příležitostí k upevvňování bratrských vztahů mezi mládeži socialistických zemí. Pozitivně oceňujeme, že také v krajích a v okresech se znovu rodi hnutí Staveb mládeže jako výraz pochopení mladých lidí pro potřeby naší společnosti.

Úkol, aktivně se podílet na rozvoji naší společnosti, plně platí i pro mládež v zeměděl. ství . Zemědělská výroba prošla v uplynulých 25 letech velkými přeměnami. Z roztříštěné malo výroby se přeměnila v moderní socialistickou velkovýrobu. Technika, která rozhoduje o dalším

rozvoji zemědělské výroby, je převážně v rukou mladých pracovníků. V družstvech a státních statcích pracují stovky a tisíce mladých zemědělských odborníků. Je naší povinností, stejně jako v průmyslových závodech , i zde organizovat podíl mladých lidí na dalším rozvoji socia lismu na vesnici, sjednocovat úsilí mládeže v zemědělství pro jeho další rozvoj. Jde o to , aby i v zemědělské výrobě hrála technika stále větší úlohu , aby pomáhala odstra ňovat dřinu, aby se zemědělství podmínkami práce přibližovalo průmyslu . Počítáme s tím, že při plnění tohoto úkolu sehrají velkou úlohu zejména rady mladých zemědělských odborníků, které se v minulosti osvědčily , a s jejichž aktivní činností počítáme i nadále.

Hovoříme-li o zemědělství, nemůžeme přejít jeden významný úkol, který se nás, mladých, i naší organizace bezprostředně dotýká. Jde o letitý problém : získání mladých lidí pro práci v zemědělství . Nechcemena naší kon'erenci přijímat závazky, kolik jich získáme. Chceme však

otevřeně říci, že se k podílu na plnění tohoto úkolu hlásíme a že je jak povinností Pionýrské organizace , tak SSM , vést své členy k poznání, že práce v zemědělství je stejně čestná a potřeb

ná jako v jiných odvětvích národního hospodářství a že poskytuje mladým lidem hodně mož. ností pro uplatnění jejich zájmů.

I studující a učňovská mládež má možnost a současně povinnost se rozvoje naší společnosti aktivně účastnit. I ona v minulostii v současné době pro rozvoj socialismu nemálo prospěšného vykonala. Nejlépe o tom svědčí příklady z letní aktivity studentů a učňů.

I v průběhu roku však má tato část mládeže velké možnosti - účastnit se na zvelebování měst, obcí a škol, budovat materiální základnu pro činnost SSM , organizovat sběr odpadových

surovin apod. V každém místě se najde dostatek příležitostí k tomu, abychom prokázali, že nám osud naší společnosti leží na srdci, že se cítíme její součástí a chceme jejímu socialistickému rozvoji aktivně pomáhat.

Jde nám o to, aby budovatelská práce a iniciativa byla charakteristická pro činnost celé naší organizace. Právě nyní máme velkou možnost. Na počest 50. výročí vzniku KSČačs.Kom somolu rozvinout na všech úsecích širokou pracovní aktivitu a iniciativu mládeže jako náš dar komunistické straně , socialistické společnosti i sami sobě jako projev našeho upřímného socia listického vlastenectví .

S pojmem mládí je nerozlučně spjata i zábava a pohyb v přírodě, romantické chvíle prožité v družném kolektivu, sportovní zápolení na hříštích i v tělocvičnách. Chceme být organizací

mladých, a proto i volný čas chlapců a děvčat se musí stát pevnou součástí života našeho Svazu.

115

Vlivem technického pokroku se uvolňují zdroje i nejrůznější možnosti pro účelné využití volného času – nebo také pro bezduché lelkování. Otevřeně prohlašujeme, že využijeme v naši

organizaci všech příležitostí k vytváření takových podmínek a možností, abychom pocitovali potřebu prožít svůj volný čas k svému užitku a k užitku kolektivu, ku prospěchu socialistické

společnosti. Oblast volného času může být důležitým prostředkem komunistické výchovy mladé generace , a z tohoto hlediska poskytuje široké možnosti pro bohatou , všestrannou a přitažlivou činnost našeho Svazu. Náš volný čas po práci a studiu ve škole není však naplněn jen zábavou a rekreaci. Mnozí jižpoznali a denně se přesvědčují , že bez dalšího studia, vzdělání a zvyšování odborné i poli

tické kvalifikace nemohou v životě obstát. Není nám také lhostejné, co se kolem nás děje. Chceme ovlivňovat tok života dnes i v zájmu příštích dnů . Proto se mnozí z nás angažuji v růz

ných společenských funkcích , ve státní správě i v zájmových organizacích. Těch, kteří se často

zříkajísvého já v zájmu celku, si vždy budeme v naši organizacivážit , pro jejich práci vytvářet podmínky a výsledky jejich práce i je samotné vysoce oceňovat. Šíře zájmů a zálib mládeže je však nepřeberná. My, mladí , máme rádi sport a turistiku, rádi cvičíme a chodíme do přírody. To vše rozviji i naše fyzické síly , naši vytrvalost, houževnatost a obohacuje i naše poznání. Proto budeme podporovat a organizovat soutěže v nejrůznějších sportech , turistické srazy , táboření , orientační závody apod. I oblast společenské zábavy, stejně jako umění a kultury , nám nabízí nejrozmanitější formy

aktivního odpočinku a sebevzdělávání. Budeme podporovat pořádání zábavných večerů s vkusnou úrovní tanečních zábav, činnost zájmových klubů mládeže , amatérských a profesio nálních sdružení , hudebních i pěveckých , tanečních, divadelních a jiných těles. Uvítáme každé dílo , které pravdivě zobrazuje naši skutečnost , pomáhá nám lépe chápat současný svět a přispěje k rozvoji našich duchovních a mravních hodnot . Z toho pro nás vyplývá velká odpovědnost v práci s mladou tvůrčí inteligencí, s mladými

iiterárními tvůrci, skladateli, zpěváky a výtvarníky. Chceme je ubezpečit, že jejich upřímné socialistické snažení najde v našem Svazu plnou podporu a pochopení. Dáváme jim plně k dispozici naše vydavatelství, noviny a časopisy . Budeme organizovat umělecké soutěže, pro fesionální i amatérské. Očekáváme, že i mladí tvůrci najdou cestu i upřímný vztah k SSM a našemu společnému dílu .

Na co zaměřit především v oblasti volného času pozornost ? Podle našeho názoru, jsou to tři oblasti ; obsahově metodická , kádrová a materiální . Jinými slovy , orgány našeho Svazu

by se měly soustředit na vytvoření předpokladů pro tuto činnost , na všestrannou pomoc na metodické rady a na některé větší akce. Vše ostatni ponechme iniciativě našich členů, mladých lidí a našich základních organizací . Nemusíme ,,vařit z vody“ . V minulosti vznikla řada osvědčených forem využívání volného

času . Všechny tyto zkušenosti chceme znovu využít a rozvíjet je a seznámit s nimi náš široký funkcionářský aktiv.

Ale zároveň chceme dosáhnout kvalitativně vyšší úrovně. Tím máme na mysli především systematickou přípravu kádrů, přirozených vedoucích skupin mládeže, kteří budou mít nejen autoritu, ale také odpovídající politické a odborné znalosti. Není správný názor, že dobrý vedoucí například klubu mládeže dělá méně užitečnou práci než například vedoucí kroužku politické výchovy. Vždyť ve volném čase nejde jen o uspokojo: ání osobních zájmů mladých

lidí. Jde o víc , jde o náš všestranný harmonický rozvoj. Vždyť i dobrou písničkou, knihou , na hříštích i u táboráků je možno silně působit na naše myšlení i jednání. Podaří-li se nám ta kovou činnost rozvinout, zvýší se i přitažlivost a politický vliv našeho Svazu .

Měli bychom proto co nejdříve realizovat systém přípravy vedoucích pro nejrůznější kluby, kroužky, soubory apod. Mohou to být krátkodobé kursy. Chceme nejprve vyškolit základní kádr v ústředí a tito soudruzi pak mohou působit v krajích a v okresech. Měli bychom do sáhnout, aby v těchto kursech získávali mladi možnosti praktických znalostí od stavby tábo ráků až po základy hraní na kytaru .

Další oblasti, o kterou bychom se měli starat, je vytvoření materiálních předpokladů pro tuto činnost. K těmto otázkám se vyjádřím později . V široké paletě forem zájmové činnosti nejsme však pouhými konzumenty , ale v mnohém

i tvůrci . A přitom nemusíme napodobovat jen módní vzory a ani to, co se nám často snaží vnutit tzv. teoretikové západní evropské kultury. Naše národy Čechů a Slováků vytvořily

116

v celé historii velmi cenná umělecká díla a skutečný výkvět naši kultury šel vždy s honwisty: Kultura slovenského a českého národa je nejtěsněji spjata se životem a prací lidu , s jeho zápa sem za národní svobodu a sociální spravedlnost. Hlásíme se k tomuto odkazu , k dědictví svých

otců. Chceme rozvíjet jejich bohatství, navazovat na tradice a vytvářet hodnoty nové. Necht každé dílo je pevně spjato s národní kulturou , tradicemi i obyčeji Čechů a Slováků, s naší so cialistickou přítomností a komunistickou budoucností.

Významnou pozornost v činnosticelého našeho Svazu musíme věnovat Pionýrské organiza ci . Nesmíme ani na okamžik zapomínat na slova Klementa Gottwalda , že jaké bude pionýrské

hnutí, takový bude v budoucnosti i náš Svaz. Proto jsme od počátku sjednocovacího procesu věnovali a budeme i nadále v celém našem Svazu věnovat Pionýrské organizaci velkou péči . Chtěl bych zároveň vysoce vyzdvihnout a ocenit úsilí těch pracovníků Pionýrské organizace, kteří ve velmi složité situaci v dětském hnutí , v jeho ideové i organizační roztříštěnosti správně pochopili svou úlohu a dokázali účinně řešit velmi složité problémy. Bez nich , bez jejich aktivní pomoci a podpory bychom velmi těžko mohli v budování naší Pionýrské organizace tak výraz ně postoupit.

Pionýrskou organizaci budujeme jako relativně samostatnou , ale nedělitelnou součást SSM. Je to vyjádření objektivně existujících zákonitostí , potvrzených naším historickým vývojem . Pionýrské hnutí spolu s hnutím mládeže postupuje jednotně v řešení všech základních otázek celé mladé generace. Pionýrská organizace se nemůže obejít bez široké podpory a pomoci mlá dežnické organizace. Zájem Svazu je vlivňovat dětské hnutí tak, aby pomáhalo pěstovat klad ný vztah pionýrů k organizaci mládeže a vytvářet všechny podmínky k tomu, aby většina z nich se stala budoucími členy SSM .

Pionýrská organizace má s hnutím mládeže totožné programové cíle . Vychází v podstatě

ze stejných principů, avšak vzhledem k výrazné specifice dětského věku má i své formy a meto dy práce, vlastní symboliku , strukturu a nevyhnutelné institucionální vyjádření. Vyjádření specifiky pionýrského hnutí jsme zakotvili ve všech základních dokumentech, předkládaných naší konferenci. Jsme rádi , že většina pionýrských pracovníků i většina členů orgánů SSM správně pochopila , že toto vyjádření vztahu jednoty a specifiky je bytostným záj mem celého dětského a mládežnického hnutí .

Základním úkolem v Pionýrské organizaci v nadcházejícím období je dosáhnout jejího ideového a politického upevnění . Přitom výběr a příprava kádrů pro vedení dětských kolektivů

a další nezbytné zabezpečování materiálních podmínek pro činnost organizace jsou základní mi otázkami , bez nichž není možné další úspěšný rozvoj činnosti Pionýrské organizace za jistit. Jejich řešením se musí zabývat všechny naše orgány a organizace, zároveň je ale nutné získat ke spolupráci další společenské organizace a instituce. Musíme usilovati o to , aby práce našich pionýrských vedoucích byla dostatečně společensky oceňována .

Smyslem naší společné práce je, abychom vytvořili organizaci , kterou budou mít děti rády, jež bude svou všestrannou a přitažlivou činností vychovávat opravdové budovatele a obránce socialismu, která se stane opravdu miláčkem naší společnosti.

Od svého vzniku uplatňoval Československý svaz mládeže ve svých vnějších vztazích princip proletářského a socialistického internacionalismu . Hluboké bratrské a přátelské vztahy k so větské mládeži a k mládeži socialistických zemí zůstaly u mnohých z nás mladých zachovány

i poté, když pravicové a antisocialistické sily usilovaly o to, aby naše nejčistší a nejupřímnější city pošpinily a pošlapaly. Vývoj nám ukázal , kdo jsou v dnešním třídně rozděleném světě našimi skutečnými přáteli a kdo jsou našimi nepřáteli. Chceme být pevnou součástí mezinárodního dětského a mládežnického pokrokového hnutí obohacovat naši činnost těmi nejlepšími zkušenostmi bratrských organizací socialistických

zemích. Dovolte , abych z této tribuny poděkoval leninskému Komsomolu, dimitrovskému Komsomolu, FDJ, KISZ i mládežnickým organizacím v Polsku, ale i dalším bratrským mlá dežnickým organizacím za to , že nám poskytly všestrannou politickou a morální podporu v době pro nás tak těžké a složité . Chci oznámit konferenci , že bratrské mládežnické organizace plně vyjadřují podporu našim záměrům a že jsme jednotni i v pohledu na všechny základní otázky současného dětského a mládežnického hnuti ve světě.

Velké zkušenosti nám odevzdává a velkou pomoc poskytuje především leninský Komsomol . V tomto roce navštívilo Sovětský svaz více než 10 tisíc našich mladých lidí . Pro rozvoj bratrské

spolupráce nám již otvírá nové perspektivy Smlouva mezi ČSSR a SSSR o vzájemné pomoci

117

a spolupráci , ktera byla podepsána u příležitosti 25. výročí osvobuzení naší vlasti Sovětskou armádou .

Na území našeho státu se nachází několik tisíc komsomolců . sovětských vojáků. Mezi komsomolskými organizacemi Střední skupiny sovětských vojsk a našimi organizacemi vznikly neformální, skutečně bratrské a přátelské vztahy. To svědčí o tom , že naši členové si uvědomuji význam bratrské internacionální pomoci , kterou nám poskytl Sovětský svaz i ostatní socialistic ké země v době , kdy u nás byly ohroženy samotné základy socialismu . Současně si uvědomuje me , jak významnou úlohu sehrává Sovětský svaz a jeho hrdinná armáda ve společné obraně

světové socialistické soustavy a světového miru. Uděláme i nadále všechno pro to , aby se pří slušníci Sovětské armády cítili u nás jako mezi třídními bratry. Za předcházející období jsme lépe než kdykoliv předtím poznali nutnost neustále upevňo vat naše styky na principech proletářského internacionalismu a široké spolupráce s celým

mezinárodním pokrokovým hnutim , prohlubovat a upevňovat jednotu a přátelství s bratrský mi organizacemi v socialistických zemích . Svůj vklad do mezinárodního mládežnického hnutí vidíme v nezištném odevzdávání našich zkušeností z uplynulého vývoje , aktivní účasti v proti imperialistickém boji mládeže celého světa proti válce , proti neokolonialismu, za upevněni internacionálních vztahů mezi pokrokovou mládeží celého světa. Ubezpečujeme přátele v zahraničí , že celou naši zahraniční politiku budeme rozvíjet na principech proletářského internacionalismu. Budeme všemi silami upevňovat jednotu meziná rodních demokratických organizací mládeže a studentstva SFDM a MSS. Právě v těchto dnech si pokrokové mládežnické hnutí světa připomnělo 25 let boje SFDM za ideály, které jsou blizké většině mládeže ve světě - mir , pokrok, demokracii a sociální spravedlnost. Jsme hrdi na to , že československé mládežnické hnutí bylo, je a bude součástí tohoto velkého

zápasu. Oslavy 25. výročí vzniku SFDM jsme i u nás využili k tomu, abychom naše členy i ostatni mladé lidi seznámili s principy a cili této demokratické organizace mládeže světa . Celá kampaň k těmto oslavám nás opravňuje ubezpečit představitele SFDM , že u nás budou mít plnou podporu ve všech svých ušlechtilých snahách .

Jako hostitelská organizace MSS pocituje SSM velkou odpovědnost před pokrokovým stu dentským hnutím ve světě za vytvoření dobrých podmínek pro jeho činnost. Jsme potěšeni, že byl přijat náš návrh , aby. X. kongres MSS se uskutečnil u nás v Československu. To umožni delegátům kongresu seznámit se se skutečnou situací v naší zemi , poznat život mládeže a pře devším studentů , jakož i seznámit se blíže s činností SSM na vysokých školách . Chceme, aby se jubilejní kongres MSS stal úspěšným nástupem k upevňování jednoty pokrokového student ského hnutí ve světě . Uděláme všechno pro jeho zdárný průběh . Budeme i nadále podporovat činnost pokrokových a demokratických organizací mládeže v kapitalitických a rozvojových zemích . K upevnění přátelství s pokrokovou mládeží světa

využijeme všech dosud osvědčených forem spolupráce, jako jsou výměna studijních delegací, konzultace, dvou- i vicestranná střetnutí , výměnné praxe a mezinárodní brigády, stavby mláde že , pionýrské mezinárodní tábory míru , výměny studentů v rámci oborových mezinárodních organizací, účast na odborných a jazykových kursech apod. Významným činitelem a důležitým prostředkem k upevnění přátelství mezi pokrokovou mládeží z celého světa je cestovní ruch mládeže. I nadále budeme otvírat našim členům a ostat

ním mladým lidem dveře do světa. Chceme, aby poznávali život bratrské mládežnické orga

nizace, aby poznávali rozpornost kapitalistického světa a současně aby pobytu v zahraničí využili k poznávání kulturního bohatství a přírodních krás ostatních států . Vytvořili jsme dnes předpoklady, aby CKM plnila právě tyto úkoly . Byly stanoveny nejen cile, ale i formy spojeni

CKM s naší organizaci a jejími orgány. Věříme, že další vývoj potvrdi správnost nastoupené cesty .

Svět je třídně rozdělen . Imperialismus dnes a denně v Indočíně, na Středním a Blízkém východě ukazuje svou skutečnou tvář. Z dnešní konference posíláme své nejupřímnější pozdra

vy mladým přátelům ve Vietnamu a zemích Indočíny, kteří statečně bojuji za svou národní svobodu, proti imperialistické agresi USA . Jsme pevně přesvědčeni, že spravedlivá věc viet

namského lidu a národů Indočíny zvítězí . Vyjadřujeme plnou solidaritu a uznání těm mladým Severoameričanům , kteří se stavěji aktivně a nebojácně na odpor agresívní politice Nixonovy vlády. Připojujeme se k mládeži světa, která podporuje spravedlivý boj arabských národů prot

118

izraelské agresi' a zcela podporui me požadavek , aby okupovaná území byla navrácena zpět arabs'kým národům .

Vítáme iniciativu XVI. sjezdu leninského Komsomolu, který dal podnět k rozvoji hnutí pod názvem „ Mládež obžalovává imperialismus“ . Využijeme této akce k tomu, abychom seznámili široké masy naší mládeže se skutečnou tváří soudobého imperialismu.

Podporujeme v souladu s politikou naší vlády úsilí o evropskou bezpečnost. Chceme toto úsilí podpořit i v budoucím roce setkảním mládeže na Šumavě.

Celou naší mezinárodní činností budeme plně podporovat důsledně internacionální a mi rovou zahraniční politiku naší československé vlády a Komunistické strany . Českoslo venska .

Základem úspěšné realizace našeho programu je upevňování naší organizace zdola až po ústřední výbor a vytváření organizačních , kádrových a materiálních podmínek pro její čin

nost. O výsledcích práce SSM rozhoduje praktická, každodenní činnost základních organizací. Tam se především realizuje náš program a ideje se proměňují v materiální sílu. Tam se též

rozhoduje o tom , jaké postaveni, autoritu bude náš Svaz mít ve společnosti a mezi mladými lidmi . Základní organizace jako nejnižší funkční článek tvoří základ činnosti a organizační výstavby SSM . Vyjadřuje i různorodost sociálního a věkového složení Svazu. Proto budeme naši organizaci ustavovat všude tam, kde se mládež sdružuje - v závodech , v družstvech , ve školách i na vesnicích , v armádě apod . Rozhodujícím článkem řízení jsou okresní výbory SSM , jejichž hlavním posláním je nejen denně základní organizace řídit, ale také jim poskytovat účinnou pomoc. Naše okresní výbory

musí pracovat v duchu zásady, že kdo chce řídit, musi znát. Nesmíme podlehnout zjednodušo ÚV počínaje a OV konče – si musíme být vědomi , že naše hlavní působiště je v základních organizacích , mezi členy SSM a dalšími mladými lidmi. Na tomto bezprostředním a neustálém kontaktu závisí úspěch cile

vání v řídící práci , a všichni, kteří jsme zvoleni do funkci

vědomé , rozmanité činnosti celého Svazu .

Krajským výborům SSM pak přísluší odpovědnost za řídici, metodickou , organizátorskou a kontrolní činnost v kraji, především ve vztahu k okresním výborům, Zvláště bych chtěl zdůraznit jejich odpovědnost za systematický výběr, přípravu a výchovu kádrů, pro orgány a aparát okresních a krajských výborů SSM .

Významné místo v celé struktuře SSM mají český a slovenský ústřední výbor. Jsme si vědo mi , že bude neustále nutno hledat nejoptimálnější vztah mezi celostátními a republikovými

ústředními orgány. Zásadně však jde o to, aby český a slovenský, ÚV měly aktivní podíl na realizaci Programového prohlášení a Stanov SSM , na realizaci usnesení z naší celostátní usta vující konference, aby spolu s ústředním výborem SSM řešily základní koncepční otázky a pomáhaly mu v důsledném uplatňování řídíci , kontrolní a metodické činnosti ve vztahu k nižším článkům řízení. V duchu zásad , že náš Svaz mládeže je jednotnou organizací česko slovenské mládeže, pak vystupuje do popředí řídící funkce a odpovědnost ústředního výboru

SSM za práci celé organizace. Ve vztazích mezi ústředními orgány SSM v republikách a ÚV SSM nesmíme připustit vyvolávání kompetenčních sporů a dublování jejich činnosti. Zdůraz ňuji znovu , že vedle koncepční práce je místo pracovníků a funkcionářů centra především v krajích , okresech a v základních organizacich . Na první místo v organizační výstavbě stavíme principy demokratického centralismu. Tato zásada však nijak neznamená nějaké sešněrování iniciativy nižších článků a základních organizací do šablony. Na každém stupni výstavby našeho Svazu musí být dostatek prostoru pro iniciativu, pro uplatňování vlastních přístupů . Práva přinášejí i povinnosti, proto každý orgán nese plnou odpovědnost za úroveň práce v okruhu své působnosti. V našem Svazu se sdružují mladí dělníci , zemědělci, inteligence, studenti, vojáci , jeho sou

částí je i PO. To vyžaduje, abychom v praxi důsledně realizovali zásadu diferencovaného při stupu kk jednotlivým věkovým a sociálním skupinám . Proto ve Stanovách navrhujeme, aby při všech orgánech SSM pracovaly rady sociálních a věkových skupin , aby bylo institucionálně vyjádřeno relativně samostatné postavení vojáků, vysokoškoláků a Pionýrské organizace. Těmto orgánům dáme práva a povinnosti, která ke své práci potřebují. V žádném případě

však nedopustíme, aby těchto zásad bylo kdykoliv zneužíváno k narušování ideové i politické jednoty naší organizace . Jejich činnost je vyjádřením specifických úkolů a postavení jednotli vých skupin mládeže, musí však být vždy a všude vedena k tomu, aby jednotu organizace

119

upevňovala. Jsme hluboce přesvědčeni , že dobrá práce rad je v zájmu prohlubování jednoty SSM , že bude pomáhat k tomu, aby naše organizace byla pružná a akceschopná. Uvědomujeme si , že o zdaru našeho snaženi , o tom , jak se nám podaří splnit všechny naše cíle a předsevzetí, budou rozhodovat členové a funkcionáři našeho Svazu . Přitom jsme ve velmi složité situaci . V posledních dvou až třech letech došlo prakticky dvakrát k obměně většiny pracovníků a členů našich orgánů . Byla narušena kontinuita v pří pravě i růstu kádrů . Do našich organizací přišla řada mladých nadšených, často velmimálo zkušených funkcionářů s vlastnostmi , které zaručují, že když jim dáme náležitou politickou , ideovou i odbornou přípravu, budou úspěšně vést naše organizace . Pravda, významnou pomocí pro nás bylo pozvání více než 2000 našich funkcionářů na stu dijní pobyt do pěti socialistických zemí a seminární školení předsedů OV SSM , pořádané

ÚV VLKSM v červenci 1970 v Moskvě. V září 1970 zahájily desítky funkcionářů studium na Vysoké škole VLKSM v Moskvě, v Ústřední škole FDJ v NDR a Ústřední škole KISZ v Ma

darsku. Téměř 100 posluchačů nastoupilo do kursů na Vysoké škole politické při ÚV KSČ a v oblastní stranické škole v Praze. Uvědomujeme si však , že hlavní práce v soustavné péči o výběr, přípravu a rozmístění kádrů nás teprve čeká . Musí se stát neoddělitelnou součástí

každodenní práce všech našich orgánů i organizací. Je třeba vytvořit pevný systém výchovy funkcionářského aktivu a do funkcí vybírat ty mladé lidi , kteří mají u mládeže přirozenou

autoritu , bojují za jednotnou organizaci, prosazují její principy a cíle a plně se angažují za politiku KSČ .

Nezbytným předpokladem k rozvíjení mnohostranné činnosti je materiální základna SSM. Uvědomujeme si , že jde především o vytvoření dobrých podmínek pro činnost základních organizací . Jakým způsobem je zabezpečit ? Především budeme využívat prostředků z vlastních příjmů , zejména z brigád , z kulturních akcí , z vlastní podnikatelské a vydavatelské činnosti, z členských známek apod. Tyto příjmy nám zřejmě nebudou stačit . Poměrně veliké prostředky pro rozvoj kulturního a společenského života jsou ve Fondech kulturních a sociálních potřeb na závodech a podni cích, v kulturních fondech JZD, značné prostředky pro tyto účely mají i národní výbory. Přistoupili jsme už k jednání s příslušnými centrálními orgány , aby našim organizacím vše stranně, a tedy i v tomto směru , pomáhaly . Ale žádné usnesení není nic platné, pokud není

uvedeno do života tam, kde se o něm rozhoduje, tj. na místech, v závodech, v podnicích a na vesnicích . Nemůžeme ale čekat se založenýma rukama v klíně jen na pomoc zmíněných institucí, ale snažit se potřebná zařízení za jejich podpory budovat vlastními silami. Když

budeme pomáhat svému závodu, své obci všude, kde naší pomoci potřebuje , určitě se potom setkáme s pochopením a dobré bude odměněno dobrým . V současné době se často volá po výstavbě nových klubů , kluboven , hříšť apod. Na jedné straně vidíme potřebu tato zařízení vytvářet, na druhé straně ale nemůžeme nevidět skuteč nost , že naše socialistická společnost už na tyto účely věnovala veliké prostředky. A mnohá zařízení, která jsou postavena, neslouží svému účelu , anebo jsou pro něj jen částečně využívána. I na tomto poli je naší povinností uplatnit svou iniciativu a snažit se ze všech sil, aby zmíněná zařízení plně sloužila mládeži . Samozřejmě, naší povinností je budovat i taková zařízení , na něž síly , možnosti a pro

středky nižších článků nestačí, která musí být obsahově i hospodářsky řízena republikovými orgány nebo ústředním výborem SSM. Připravujeme návrh perspektivního řešení těchto otá zek , jenž předložíme v dohledné době k posouzení vládě. V celé této naší činnost: musime v souladu s posláním organizace dbát, aby všechna hospo dářská zařízení SSM sloužila výhradně potřebám organizace a mladých lidí a aby jim včetně CKM poskytovala únosné a prospěšné služby . Uvědomujeme si, že jen socialistický společenský řád umožňuje řešit problémy děti a mlá deže komplexně. Víme, že náš stát i společenské organizace pro život a práci mládeže již ne

málo vykonaly. Přesto ale existuje mnoho problémů, které nejsou vyřešeny. Jde např. i o insti tucionální vyjádření péče státu o mládež. Proto budeme podporovat jeho vhodné řešení. Budeme dbát o to, aby na půdě Národní fronty, ale i v dvojstranných stycích docházelo k prohlubování spolupráce mezi naším Svazem a Revolučním odborovým hnutím , Svazem

československo -sovětského přátelství, Československým svazem tělesné výchovy, Svazarmem , Čs. svazem žen a dalšími společenskými organizacemi.

120

Naší snahou je, aby mladí lidé v těchto organizacích pracovali. V této souvislosti se však ukazuje potřeba posoudit dosavadní dělbu práce mezi společenskými organizacemi, a i zde

přizpůsobit pravi potřebám života. Čeká nás v této oblasti veliká práce. Chceme- li jí úspěšně splnit, musíme se v našem Svazu připravovat systematicky a aktivně i pro účast na řízení celospolečenských záležitostí. Už dříve jsem řekl , že jen velmi malý počet mladých lidí zastává místa poslanců a členů komisi národních výborů. Srovnáme-li tuto skutečnost se stavem v so cialistických zemích , musíme konstatovat, že jsme za nimi poměrně silně zaostali. Je to ke

škodě jak naší společnosti, tak i nám, mladým lidem. Proto věnujme mimořádnou pozornost této záležitosti a snažme se , aby k podstatné nápravě došlo už v nastávajících volbách . Dnešní konferencí završujeme první etapu výstavby Socialistického svazu mládeže . Jsou vytvořeny základní podmínky k tomu, aby se náš Svaz mohl všestranně rozvíjet, aby se mohl vydat na svou dalekou budoucí cestu , na jejímž konci je štěstí, spravedlivost, život v komu nistické společnosti .

Teď už nebude tolik organizačního ruchu. Už od pozítří začne denní , drobná, někdy nená padná práce. Ona si vyžaduje trpělivost, cílevědomost a vytrvalost. Ale i próza má svou romantiku . Z drobných věcí , mnohdy zdánlivě maličkostí, vzniká často román , který může ještě po letech člověku mnoho povědět . Chceme všichni společně takovou knihu napsat. Knihu , která nás povede ke štěstí. I Karel Marx, když nastupoval svou životní dráhu, se zamyslel nad tím , který člověk je vlastně štastný. A odpověděl: „ Nejšťastnější je ten , kdo přináší štěstí jiným ten , který obštastňuje milió ny. “

Práce každého z nás je spojená s životem naší společnosti, s osudy a životy těch, kteří se v ní narodili, rostou a rozhodují o svém štěstí , o tom , jak rychle se bude rozvíjet pokrok . My dnes mluvíme jejich jménem , jménem chlapců a děvčat, kteří nám dali svou důvěru ,

jménem mladé generace, která už dnes o naší přítomnosti a budoucnosti spolurozhoduje a jednou bude řídit náš stát. A víme velmi dobře , co máme dělat pro to , abychom svůj kredit neztratili, co je prospěšné, a co brzdí pokrok . Nepřipusťme už nikdy, aby se naše slova roz cházela s činy. Nebojme se uč od sta soudruhů , protože oni viděli a smysl svého života v boji. V boji za štěstí člověka . Pokloňme se před těmi , kteří měli tu sílu a nelitovali

mnohdy položit pro tyto cíle i to, co jim bylo nejdražší svůj život. Jsme poučeni historií padesáti let bojů , které nebyly lehké. Historií naší Komunistické strany , československého Komsomolu , Svazu mladých , národních svazů po roce 1945 i dvaceti

letým úsilím ČSM. Poučeni jsme i vlastními chybami a omyly. Jsme poučeni zkušenostmi z mládežnických organizací bratrských zemí. Toto bohatství leží mnohdy ještě nedotčeno a nepovšimnuto. Vykročme do budoucnosti a rozvíjejme všechny pokrokové tradice v naší organizaci . Splňme odkaz těch , kteří padli v boji proti kapitálu , v boji za osvobození lidstva od fašismu, splňme odkaz těch , kteří nesli na svých ramenou socialistickou revoluci, i těch , kteří ji zasvětili celý svůj život a rozhodli , že žijeme a pracujeme v socialistické společnosti . Ve jménu všeho , co je nám drahé , ve jménu naší minulosti , přítomnosti i budoucnosti

před celým mládežnickým hnutím světa, před našimi mladými přáteli ze socialistických zemí , před Všesvazovým leninským komunistickým svazem mládeže, před naší Komunistickou stra

nou Československa, před celou naší společnosti a zejména před všemi našimi chlapci a děvčaty upřímně a závazně prohlašujeme, že vybudujeme z našeho Svazu organizaci, kterou budou mít mladi lidé rádi a která bude prospěšná naší socialistické společnosti. Bereme na sebe velkou odpovědnost za práci naší organizace před komunistickou stranou ,

před společností před milióny dětí, před chlapci a děvčaty naší socialistické vlasti. Dbejme, abychom celou činností přispívali k pokroku, abychom skutky naplnili tužby a naděje všech , kteří nám věří .

Ať žije Socialistický svaz mládeže !

Ať žije jednota mládeže socialistických zemí a ať se rozvíjí přátelství a spolupráce pokroko vé mládeže celého světa !

Ať žije Komunistická strana Československa !

121

9. 11. 1970 - Z PROJEVU PRVNÍHO TAJEMNÍKA ÚV KSČ GUSTÁVA HUSÁKA NA USTAVUJÍCÍ KONFE RENCI SSM ČSSR V PRAZE Dovolte mi , abych nejprve jménem ÚV KSČ, jménem Národni fronty, presidenta a vlády pozdravil ustavující celostátní konferenci SSM , vás, delegáty ze všech krajů a koutů našeho

státu, a současně mladou generaci, která pracuje a vyrůstá v celé naší společnosti. Dnešni konference , která dovršuje ustavení jednotné organizace, je výrazem značného stupně politické konsolidace v Československu. Dobře si pamatujete, jaká byla situace na úseku

organizací mládeže před rokem, puldruhým rokem, jaká byla celková situace v našem státě a společnosti. Myslím , že je velmi pozitivním jevem, že v poměrně krátké době poctivé, pro gresivní úsili tisiců mladých lidí ze závodů , vesnic a měst dnes vyúsťuje ve vytvoření jednotné celostátní organizace. Možno říci, že jsme se i v této oblasti dostali do normální situace, nebo alespoň do podstatně jiné situace , než jakou všichni velmi dobře pamatujeme. Celá naše práce za poslední jeden až půldruhý rok ukazuje, jak překonat zmatky, bouřky , neklid a nejasnosti v naší společnosti , jak se vrátit znovu na jasnou , jednoznačnou socialistickou

cestu , a mám - li použít trochu nadnesených slov, jak se z mlžin a bouří, kterými jsme prošli, dostat do normálního slunečného dne výstavby a rozvoje naši společnosti . Mladi lidé v období posledního jednoho až jednoho a půl roku podstatně přispívali svým podílem k uklidnění situace u nás, k tomu , co všeobecně nazýváme konsolidaci, ke zlepšováni poměrů ve výrobě i jinde. Přestože nejsme ještě se vším spokojeni - a jistě ani vy je třeba ocenit značný stupeň střízlivosti, reálnosti mladých lidi , to, jak se poučili z omylů a chyb mi nulých let.

Chtěl bych ocenit politickou i ostatní práci tisíců mladých lidi , funkcionářů mládežnických organizaci i statisíců mladých lidí v oblasti výroby a na jiných úsecích , kterou v minulém ob dobí přispívali k východiskům z krizové situace. Chtěl bych při této příležitosti poděkovat za organizované úsili , za pomoc našemu národnímu hospodářství, za brigády, které organizoval SSM , nebo jeho jednotlivé složky a posledních dnech , i za úsilí mladých lidi , kteří po boku

svých starších soudruhů v dolech, v závodech, na polích usiluji o to, abychom se rychleji dostali z krizi , z problémů, jež se u nás nakupily. I zde na této konferenci vystupovali soudruzi s kritickými pohledy do minulosti , s pohledy na mnohé nedostatky a někdy i rizika, která ještě jsou . Je zde však jedna nesporná výhoda:

že jsme v posledních letech všichni , včetně mladé generace, prožili, zkusili a viděli, co je dobré a co špatné, co pomáhá našemu státu a jeho pracujicimu lidu, a tím i naši mladé generaci, a co škodi , co vede do slepé uličky , do vášní nebo i do katastrofy. Tato prožitá zkušenost je neobyčej ně cenná . Pořekadlo říká , že pevné jsou ty stromy, které obstojí v bouřce. V normálních do

bách těžko lze prověřit pevnost, tvrdost a odvahu člověka. Přes všechny problémy začíná naše nová jednotná organizace mládeže s dobrým , zocele ným kádrem lidi , poučena cizimi i vlastními chybami. Vyvodí- li z těchto poučení principiální závěry, může v celostátním měřítku i v každém závodě, vesnici a škole dobře pracovat. Docházelo k chybám ve společnosti, a jak bylo řečeno v hlavním referátu , ii v organizaci mla deže. Vy to sami nejlépe víte. Organizace, zasažená formalismem s částečně vynuceným člen stvím , má tomu odpovídající životnost. Přijde první vítr a taková organizace se rozsype. Při zrodu vaší nové organizace nejde proto o jakýkoliv nahodilý spolek , ale jde o bojovou organi zaci mladých lidi , která ví , co chce, ví , jakými cestami chce jít , která se chce angažovat, nechce výhody nebo jen výhody, ale chce být spolutvůrcem dneška, chce pomoci připravit mladou

generaci na to, že bude hlavní rozhodující silou , nositelem budoucnosti. To jsou momenty, kterým nás naučily zkušenosti posledního roku a které je třeba hned od počátku rozpracovávat Chtěl bych zdůraznit, že naše strana i státní orgány plně podporují vznik a rozvoj jednotné organizace mládeže, plně podporují i cíle, vytyčené v dnešním hlavním referátě. Na tuto pod poru můžete spoléhat a počítat s porozuměním našich vedoucích stranických a státních orgá nů. Nejde nám o laciná gesta. Všuchni jsme zažili , jak se i k mladým lidem přistupovalo s pod. bízením a poklonkováním , jak se tím získávala popularita a jak tím byla v podstatě mladá ge

a neuhnout od nich .

nerace , a nejen mládež , i celá naše společnost přivedena do neštěstí.

122

Mluvim -li o podpoře mladé generace i její jednotné organizace , mám na mysli vědeckou , historickou zákonitost, o nevyhnutelnosti obměny generaci , nezbytnost odpovědného poměru

společnosti a jejího vedení k mladé, nastupující generaci. Tak, jak mladou generaci teoreticky i prakticky připravíme k samostatné práci, tak se také budou v budoucnosti řešit otázky spo lečnosti.

Poměr k mládeži je poměrem k budoucnosti. Starat se o tyto otázky , odpovědně o nich roz - to považujeme za prvořadý úkol stranického i státního vedení.

hodovat

Mladá generace nevstupuje do vzduchoprázdna. Postupně vstupuje na nejrůznějších úse cích , ve výrobě, ve školách , na konkrétních odpovědných místech do života a logicky navazuje na předchozí vývoj, naše demokratické , na udní i státní tradice, na revoluční tradice dělnické. ho hnutí a naší strany. Proto porozumět tomuto vývoji a etapě, do které jsme dospěli, do které nastupují dnes 15letí, 20letí , 25leti mladí lidé , je neobyčejně důležité pro další rozvoj společ nosti. Podle toho , jak mladé lidi připravíme , budeme i sklizet úrodu . Mladou generaci je třeba připravit tak , aby nesla dále štafetu všeho čistého, ušlechtilého, revolučního a demokra tického z naší minulosti, aby dále nesla štafetu boje za uskutečňování humanitních socialistic kých cílů , štafetu zápasu za lepší život našich lidí . Komunistická strana i vedoucí orgány našeho státu mají životní zájem na všestranném rozvoji společenské a politické aktivity mládeže, a nikoli na jeji pasivitě a úniku . Vime, že

čím větší možnosti mladým lidem dáme k všestranné výrobní , politické i společenské aktivitě, k větší angažovanosti, tím větší bude její přínos k dnešku i budoucnosti. O základní orientaci svazu hovořil již hlavní referát. K těmto otázkám je třeba se neustále vracet. Už přede mnou připomněl soudruh z Brna , kolik zmatku vnesli v minulých letech nejrůznější tzv. přátelé lidu do hlav starších i mladších lidí , jak byla v rozporu se svým vlast ním obsahem zneužita ušlechtilá hesla o svobodě , demokracii a humanismu, která jsou drahá každému normálnímu člověku. Byly setřeny nebo stirány hranice třídně rozděleného světa . Bylo popliváno a pošpiněno vše,

co u nás doma za desetiletí vzniklo jako bojový odkaz zápasu dělnické třídy a progresivních lidí . Přenášela se k nám a napodobovala cizí móda , hezké bylo jen to , co mělo západní značku , ať už to byl odpad kultury či demoralizace z okraje tamější civilizace. Znovu a znovu se mu síme vracet ke všem základním otázkám našich národů , státu , socialistické společnosti a naší příslušnosti k socialistickému táboru , nalévat mladým lidem čisté víno a odstraňovat jed ,

kterým různí oportunisté, pravičáci i hochštapleři, využívajíce situace, otravovali vědomí poměrně málo zkušených mladých lidí . Mluvili o svobodě - ovšem abstraktní. Podíváme - li se však třeba jen na posledních padesát let našich národních dějin, kdo vedl boj za svobodu pra cujícího člověka, našich národů , za svobodu dělníků, rolníků a inteligence ? Víme, že tento zápas byl třídním zápasem . Měl své velmi konkrétní formy a etapy a abstraktní hesla , svoboda

pro kohokoliv, v jakékoliv podobě, jsou jen frázemi, které lidi svádějí na scesti. Podobně je tomu s hesly o demokracii aj. Různí oportunisté měli plná ústa řečí o demokracii, ale v praxi šlo o to , že neodpovědná skupina manipulovala prostřednictvím různých pák , orgánů a ma

sových sdělovacích prostředků lidmi. Z tohoto velkého podvodu je třeba vyvodit závěry i pro naší konkrétní propagandu a další činnost. Velký revoluční zápas , který je v posledních padesáti letech spojen především s úsilím naší strany, dělnické třídy a ostatních progresivních vrstev, má dnes své konkrétní formy v rozvoji

naší společnosti, v rozvoji socialistické demokracie, naší ekonomiky, ve zvyšování životní a kulturní úrovně. Do této etapy vstupuje mladá generace, v ní hledá své místo a uplatnění. Byl u nás zaběhnutý módní výraz ,, seberealizace " . Je třeba mu dát správný obsah . Přirozeně v každém člověku je přirozená touha po sebeuplatnění , po realizaci svých vloh, svého talentu . Podle toho , v jaké oblasti společnost člověku tuto možnost dává, jak ho k ní vede a připravuje pro ni, má touha po seberealizaci pozitivní nebo negativní výsledky. K mladé generaci ovšem musíme přistupovat s vědomím , že i mladý člověk chce stát na vlastních nohou , chce odpověd ně pracovat a za svou práci odpovídat, není jím třeba stále manipulovat jako v dětské školce .

Při posuzování všech společenských jevů je nutno stále vycházet z existence třídně rozdělené Z

ho světa , očima zápasu společenských tříd měřit a volit přístup i k řešení konkrétních problémů mladé generace . Buržoazní svět nám byl přes svou hlubokou protikladnost různými lidmi servi rován jako rajská zahrada, jako by v něm nebyly nebetyčné rozdíly a zápasy mezi privilego vanými vrstvami a milióny vykořisťovaných , jako by tam nebyl nacionální a rasový útlak,

123

jako by nevznikaly v ruznych částech sveta imperialistické války za ujařmění národů . Jako by

z tohoto světa též vůči Československu a jiným socialistickým zemím nebyla vedena neustálá ideologická diverze, nešly odtud neustálé pokusy o rozklad myšlení našich lidí a zvrat poměrů. Toto hledisko nemůžeme nikdy ztrácet se zřetele tak, jak k tomu došlo u značné části naší inte

ligence v roce 1968. V čem se projevuje toto úsilí v posledním období ? V neustálých proroctvích, že věci v politice i ekonomice nezvládneme. Naši vlastní sebekeritiku , s níž předstupujeme před

lidi, když otevřeně hovoříme o svých nedostatcích , pokoušejí se propagandisté na Západě zneužívat a vyvolávat u nás nejistotu, zmatky, paniku. V posledních dnech jsme se v některých veřejných vystoupeních obrátili na inteligenci.

Nešlo o nějakou nahodilou akci . Dělnická třída má v rolnictvu a inteligenci své přirozené spo jence , s nimiž společně buduje socialistickou společnost. Je jen logické, že pro uskutečňování komunistické, dělnické politiky se snažíme získávat též maximální spolupráci různých vrstev inteligence . Z našich kroků se začalo na různých stranách vyvozovat, jako bychom šli na ně jaký pakt s pravicovýmioportunisty, s lidmi , kteří u nás v roce 1968 a 1969 totálně zkrachovali. Jako by tato hrstka lidí reprezentovala ohromnou masu naší inteligence a jako bychom div nešli prosit dezertéry na Západě , aby se vrátili , že se bez nich nedá nic dělat .

Je samozřejmé, že usilujeme o získání co největší podpory dělnické třídy, rolnictva i inteli gence, ale na principiálních pozicích socialismu , marxisticko-leninské politiky a nikdy ne na pravičáckých , revizionistických, antisocialistických a antisovětských pozicích. Naši nepřátelé

se snaží zneužívat pro svou propagandu každé naší akce, fantazírují o bojích ve vedení s kon zervativci a s kdekým , jako bychom nic jiného nedělali, jen sváděli stále zápasy. Tím se po koušejí dezorganizovat a dezorientovat naše lidi .

Uvádím to jako příklad , kolik je třeba ostražitosti vůči nepřátelským silám doma i v zahrani čí . Tyto nové a nové projevy působení nepřátelských třídních sil jsou dalším důkazem , že

problémy dneška musime posuzovat očima dělnické třídy, pracujícího lidu. Nemá-li mladá generacetápat a má li jasně vidět svou cestu, je třeba si nevyhnutelně osvojit tento politický, třídní přístup k problémům naší společnosti i světa. V průběhu uplynulého padesátiletého zápasu , národně osvobozeneckého boje, poválečného období atd . , v každé této etapě měla mladá generace své významné místo a úlohu . Tam , kde bylo třeba skládat tvrdé zkoušky, přinášet oběti za velký, čistý a vznešený ideál , tam mladí lidé projevili nejvíce pochopení a sehrávali vynikající roli . Všechny naše úspěchy v antifašistickém boji i při budování socia lismu jsou spojeny s velkým podílem mladé generace. Naše mládež má zde své vlastní pozitivni tradice, na které může navazovat .

Rozhodující pro ideově politickou orientaci mladé generace je, aby nám bylo vždy jasné, že nová organizace mládeže musí stát pevně na půdě socialismu, na půdě socialistického zřízení. To je politický kompas , který jí vždy ukáže, zda jde či nejde správně. V minulém roce jsme si dali za úkol vyvést náš stát, naši společnost z krizí . Dosáhli jsme

v tom značných úspěchů. Cítíme je, mluví se o nich , nechci se k nim vracet. Dostáváme se do fáze, kdy začínáme plánovat další rozvoj naší společnosti . Je se čím pochlubit . Je dost toho, na co náš pracující lid i naše mládež mohou být hrdi jako občané státu , jako přislušníci naší

socialistické společnosti. Nejde však o chválu. všichni velmi dobře víme, že také nedostatků je v naší společnosti ještě dost , a řekl bych více, než je zdrávo. Máme starší i nové nedostatky, které je třeba odstraňovat, odstranit z cesty , neboť jinak bychom přešlapovali na místě nebo šli kupředu jen velmi pomalu .

Říkám to proto , že se často hledá prostor pro uplatnění mladých lidí . Mnohé naše nedostat ky jsou už skoro tradiční. To proto, že když je vidime, zanadáváme si , a když pak na ně nara zíme znovu , jsou už jaksi legalizovány . O to je to horší. Uvedu příklad z poslední doby :

sestavujeme plán rozvoje našeho hospodářství. Úkoly plánu jdou na podniky. Za dlouhá léta je tu tradice , že si podniky vytvářejí rezervy , spekulují , změkčují úkoly, vymýšlejí si všeli jaké podmínky a úkoly plánu tak oslabují , místo aby hledaly , kde a jak je možné zlepšit tech

niku, zvýšit výrobu, kde jsou skryté rezervy atd . Tento starý nešvar se neustále opakuje. Co to je ? Je to revoluční přístup k otázkám rozvoje společnosti ? Nebo oportunismus, opatrnictví

a zápecnictví? Proč bych odhaloval rezervy podniku ? Bez toho mi bude lépe, budu mít méně problémů a bolesti . Usmlouvat někoho nahoře , to lze , jenže to znamená smlouvat na úkor 14 a půl miliónu obyvatel tohoto státu . A tak chytračí jeden , chytračí tisíce , bijí se přitom do prsou, jací jsou komunisté.

124

Uvádím tyto věci proto, že musíme do naší společnosti vnést nesmiřitelnost k nepořádkům a nešvarům . Především mladí lidé by se měli velmi ostře a kriticky stavět ke všem nedostatkům

a nepořádkům kolem sebe. Vždyť nám zkracují národní důchod , národní bohatství i možnosti zvyšování životní a kulturní úrovně obyvatelstva. Chodíme kolem řady nedostatků , které se

jen přecházeji, a ať je řeší tam nahoře Štrougal, Husák nebo nevím kdo. My můžeme něco vyřešit, ale co neřeší milióny , nemůže vyřešit jeden , dva nebo deset lidí . Potřebujeme, aby se

nová, nastupující generace svým kritickým přístupem zaměřovala na všechny negativní jevy v naší společnosti. Je sice pravda, že je pohodlnější nedělat si nepřátele, nepálit si ruce, místo kritiky všelijak věci zamuchlovávat, jak se to často dělá. Je to pohodlnější, ale ke škodě spo lečnosti. Mladí lidé by na všech úsecích měli dát svůj čistý bojový přístup k dispozici společ nosti a vnést nový vítr do zatuchlých koutů , které u nás ještě jsou . Důležité je, vypořádat se s různými pozůstatky a vlivy buržoazni maloměšťácké ideologie, která nás deformuje a kazí . Soudruh Varholík zde citoval slova Marxe, kdy může být člověk nejšťastnější, maloměšťáckým , buržoazním typem štěstí člověka je nahrabat si co nejvíce pro

sebe, i když vedle někdo umírá hladem a bidou. Staletími vypěstovaný egoismus a egocentris musse všemináslednými negativními vlastnostmi přirozeně působí ve společnosti velmi dlou ho. Nestačí deklarovat například ústavou, že je u nás už socialismus, neboť ve vědomí lidí buržoazní předsudky působí dlouhodobě . Je jich ještě v naší společnosti málo ?

A proto boj za přípravu nové generace je velmi ostrým bojem proti buržoazním , malo měštáckým předsudkům a morálce. Domnívám se , že právě mladým lidem je nejblíže hledání a zápas za vysoké myšlenky, za velké ideály a nikoliv přízemní snaha cosi pro sebe nahrabat a našmelit. Jestliže se proti demoralizačním tendencim nebojuje, dostávají se tyto vlastnosti a prvky do řad pracujících , do řad mládeže. Zápas o socialistickou morálku , o socialistickou výchovu je složitý a jeho větší část je před námi . Rok 1968 prověřil , jak jsme za dvacet let generaci mladých lidí vychovali a co se do

jejího vědomí ještě dostalo. Hodně mají na svědomí prostředky ideové výchovy až po tisk , literaturu a film . Jaké vzory , jaké cíle a jaké hrdiny naše literatura v posledních letech stavěla

mladé generaci na oči především ? Nevolám po vymyšlených románových typech ani po lakování narůžovo apod. Jde mi ale o to , co ze života vyzvedávat. Nebudu daleko od pravdy,

že za poslední léta se ze života vybírala hlavně špina, perverzita, negativní jevy. Že milióny našich lidí a mládeže v podstatě neviděly ve filmech , v kultuře a ve všem ostatním nic čistého, pěkného a kulturního. Mně osobně je lhostejné, jestli má někdo zálibu párat se v sexuálních perverzitách, ale nemůže mi být lhostejné, zda se takováto věc za státní prostředky masově

propaguje a odvádí mladé, čisté a čestné lidi od normální společenské angažovanosti na periferii všelijakých západních hippies apod . V tomto směru jsme v minulosti mnohé věci zameškali a mnoho budeme muset napravovat.

Pod heslem umělecké a spisovatelské svobody jsme vydávali obrovské státní a veřejné prostřed ky

když to trochu nadsadim – na protispolečenskou, protisocialistickou výchovu a propa

gandu, na demoralizační a v mnoha případech přímo na zvrácené a kriminální tendence. V tomto směru přirozeně dál pokračovat nemůžeme . I na této konferenci si můžeme poho

vořit, jak a co chceme dělat. Kdyby však masové prostředky, které denně ovlivňují vědomí mladých i starších lidí, působily v jiném duchu a tónu, tak jako v uplynulých letech, nedo sáhneme pozitivního výsledku . V poslední době jsem viděl některé nové sovětské filmy. Velmi mne na nich zaujalo , jak se

sovětští umělci snaží národní revoluční tradice spojovat s ušlechtilými všelidskými myšlenkami, aby se člověk na filmových příbězích orientoval , co je pro společnost a nakonec i pro něho nej potřebnější, co je čestné a čisté. Jestliže k národním a revolučním tradicím i k vlastuím úspě chům byl u nás v minulých letech nevšímavý vztah , tak se nemůžeme divit, že mladi , ale nejen mladí lidé , v roce 1968 všelijak zbloudili. Těchto negativních věcí si je třeba povšimnout právě v době, kdy se delegáti ustavující konference mládeže , zastupující statisíce mladých , radi o své příští práci , o svých dalších ce stách, zkoumají a hledají metody své příští činnosti. V celé naší společnosti , zvláště v ideologic ké a politickovýchovné oblasti musíme být velmi nároční, protože škody způsobené na duši

člověka, na jeho vědomí a orientaci jsou ty nejcitelnější, jaké společnost může utrpět . Mladí lidé jsou obyčejně ve všem kritičtější a náročnější. Tuto přirozenou vlastnost, kritičnost a zdravou nespokojenost, je třeba dát do služeb výstavby naší socialistické společnosti . Nepo

125

třebujeme, aby někdo stále chválil a ukazova! jen úspěchy, jichž jsme dosáhli. Nechceme dělat žádné nové- kulty. Chceme, aby lidé přistupovali k problémům se střízlivým a kritickým rozu..

mem , aby se o ně i pohádali, když myslí, že mají pravdu , ale aby přitom s čistou duší naší spo lečnosti pomáhali. Taková zdravá nespokojenost, kritický přístup k problémům pomůže do značné míry vytvořit i atmosféru vysoké náročnosti , které musíme dosáhnout v politickém , ekonomickém , kulturním a celém našem životě. Velmi mnoho a často hovoříme o vědeckotechnické revoluci . Rozvoj ve vědecké , technické

a technologické oblasti za poslední léta je nesmírný a bude se ještě stupňovat. Dnešní mladá generace prožije rok 2000. Musíme proto myslet na to , jak lidi na nesmírné úkoly budoucnosti politicky i odborně připravovat , jaký typ člověka máme vychovávat. Myslím, že jde o typ bojovníka za všechno pokrokové v každé oblasti, v oblasti společenského vývoje, v oblasti vědy a techniky, ekonomie , lidských vztahů atd . Mládež má být nositelem průbojných a progresív nich tendenci na každém úseku . Jinak by mohla jen těžko zvládnout úkoly budoucích let .

Přirozeně, v každé společnosti jsou konzervativní síly. Člověk začíná průbojně, potom si někde ,,vysedí místo “ , začne pracovat šablonovitě, mechanicky. Zůstat stát znamená však jít zpět. Je známa věta : ,,kdo zaostává , toho bijí.“ A my si nemůžeme dovolit zaostávat, jít vpřed ,,slepičím “ krokem. Výsledky práce našich lidí jsou dobrou vizitkou našeho státu . Avšak tempo se do budouc na nemůže zpomalovat. Bude k tomu třeba příprava i pracovitost. SSM musi proto vychovávat mladé dělníky , družstevníky, techniky v průbojné progresivni lidi , v bojovníky za vše nové , proti konzervativním tendencím . S takovými lidmi budeme mít jistotu , že tento stát, společ nost , naše národy , udrží krok v pochodu vyspělých národů.

Na každém úseku potřebujeme čestné, schopné a odvážné lidi, kteří dovedou odvážně vzít za problémy a řešit je a neschovávají se kdesi za pecí . Je v tom málo romantiky ? Ze ,, Tří mušketýrů “ se nedá žít věčně. Je to zajímavé čtení , stejně jako kovbojky a nevím co všechno, ale naše doba má svou novou romantiku – romantiku zápasu o nové a nové vědecké a technic

ké výboje, o novou vyšší organizaci výroby, která přináší materiální blahobyt, lepší život, lepší podmínky pro kulturní rozvoj lidi , prostě pro všechno to , co má socialismus ve svém programu. Organizovat tuto romantiku , získat pro ni mladé lidi od těch nejmenších až po dospělé . Vnést ji do praxe to je velký úkol , který čeká i vás i nás všechny. V posledním období jsme měli mnoho úkolů . Museli jsme řešit jeden po druhém, a ještě jich mnoho na vyřešení čeká. Myslím však , že nastala doba , abychom i vůči mladé generaci , mladým chlapcům a děvčatům , udělali další krok, aby se v celé naší společnosti dostal problém mladé generace do středu pozornosti. Je třeba současně dotvářet koncepci přístupu k mladé,

nastupující generaci, komplexní řešení jejich problémů, nic takového zatím bohužel nemáme. S vedenim SSM, které na této konferenci zvolíte, budeme se snažit postupně takovou koncepci vypracovat, dostat se ke komplexnímu řešení , soustředit stranické, státní a společenské sily a prostředky, koncentrovat pozornost na otázky politické, ideové i mravní výchovy mladé generace, její konkrétní účasti na budování a řízení naší společnosti. Dnes víme jen , že zde cosi v naši péči o mladou generaci chybí, že jedna ruka neví, co dělá druhá, že jeden úsek neví, jaký dopad budou mít jeho záměry na druhý úsek, že se přenáší odpovědnost z jednoho na druhého apod . Dobrá organizace mládeže – a věřím , že SSM takovou bude může shromáždit náměty a myšlenky statisíců mladých lidí . U stranického a státního vedení najdete otevřené dveře, abychom v péči o mladou generaci pokročili dále . Stranické orgány od shora až dolů v tomto směru již začínají, a je to také patrno. Je ale třeba, aby ještě mnohem efektivněji pomáhaly vznikajícím organizacím SSM , radily jim , vytvářely pro ně podmínky a ulehčovaly jim první kroky , které bývají obyčejně nejtěžší. I naše strana se bude celou problematikou mladé genera ce zabývat, dopracovávat ji a domýšlet. Myslím, že ani ostatní velké společenské organizace zdaleka ještě nevyčerpaly možnosti péče o mladou generaci. V ROH je organizován asi milión mladých dělníků , techniků a ostatnich

pracovníků. Jak se s nimi pracuje, jak se jim pomáhá ? Sem tam se někde uzavře dohoda nebo vypracuje rezoluce , ale o koncentrované pozornosti se hovořit nedá .

Mnoho problémů je také na úseku školství. Škola vychovává milióny mladých lidí. Nemáme jistotu, že je vychovává dobře, ani politicky, ani odborně. Jedna věc jsou velkohubé fráze, a vědecká koncepce a stranická školská politika je něco trochu jiného. I na tuto oblast se bude

126

me muset polívat, aby práce s mladými lidmi šla ve škole , ve společnosti, na pracovištích jedním směrem . Máme dosi velké tělovýchovné organizace a domnívám se, že nemůžeme být příliš spokojeni s tím , jak pracují. Je samozřejmě třeba věnovat pozornost i přípravě špičkových sportovců,

reprezentaci státu i klubů apod. Rozhodující v tělesné výchově má však být vytváření podmí nek pro zdravou fyzickou výchovu mladé generace. A v tomto směru jsem si již méně jist, že se sem orientuje hlavní pozornost a vynakládají nesmírné prostředky, které náš stát různým způ. sobem na oblast sportu a tělesné výchovy věnuje. Hovořili jsme s našimi soudruhy z vedení Čs. lidové armády o tom, aby ve vojscích, kam odchází velká část mladých chlapců na dva roky a tráví tam kus svého života, odpovídala vše obecná i politická výchova a příprava potřebám společnosti . Něco se v tomto směru již udělalo ,

něco se plánuje; je třeba přemýšlet, co můžeme pro mladé chlapce ve výchově i v přípravě pro život za dva roky vojenské služby udělat , přirozeně vedle přípravy k obraně státu a vlasti, pro

kterou jsou tam povoláváni. Jak jim můžemeživotnaplnit, získat je a jak pomoci i společnosti v těchto specifických podmínkách . Totéž platí o Svazarmu, kde budemerovněž hledat nové formy práce. Stejně tak činnost ostatních státních , společenských a hospodářských orgánů je třeba dát do souladu s velkými potřebami výchovy mladé generace. Vyjádřil bych to takto : kdo domyslí otázku vztahu a přístupu k výchově a přípravě mladé generace, musí dojít k závěru , že není dobrým ředitelem továrny , kdo nevěnuje zvláštní po zornost přípravě mladé garnitury dělníků a techniků , není dobrým vedoucím na žádném

úseku, kde nevěnuje zvláštní pozornost organizaci mládeže a mladým lidem vůbec. Tento přístup musíme prosadit do všech stranických , společenských, státních a ekonomických orgánů , aby při koncentrované pozornosti vyrůstala zdravá, ideově pevná , odborně dobře připravená

garnitura, která bude schopna daleko lépe a účelněji dělat věci, než jsme schopni my dnes, neboť i nároky budou za pět , deset, dvacet let mnohem vyšší. Budeme hledat i formy institucio nálního vyjádření péče o mladou generaci. Budeme vytvářet reálné podmínky pro její růst podle potřeb společnosti . Na vaši první celostátní konferenci přišli jak vidíte - téměř všichni vedoucí soudruzi ,

celé předsednictvo ústředního výboru, tajemnici ÚV, vedení federální, české i slovenské vlády, všichni odpovědní soudruzi . Přišli jsme předně pro to , abychom vyjádřili svůj vztah k mladé generaci , ocenili úlohu , kterou má a která ji čeká , a za druhé , abychom vyslechli i stanoviska mládeže, její názory a mohli se tak lépe orientovat ve své práci s mládeží .

Výstavbu své organizace dnes dovršite a potom už zůstane jen „ maličkost“ , konkrétní práce. A ta bývá vždycky kamenem úrazu. Na mnoha místech vidíme, že hlavní těžkostí je nedostatek zkušeností. Chlapci a děvčata by rádi něco dobrého udělali, ale nevědí jak na to , nevědí jak začít. Jsou to nedostatky začátku, nad nimi netřeba plakat. Dobrý základ tu je. Ve

vaší organizaci je několik set tisíc mladých lidí a není pochyb, že jak půjdou týdny a měsíce, budou vaše sily narůstat. Pro začátek je důležité nacházet dobré formy a metody práce, vychá zet z toho , co jsme se naučili dobrého i špatného. Oč vaší organizaci půjde ? O získání většiny mladých lidí pro socialismus. Získat je však můžeme pouze tím, že s nimi budeme hovořit, přesvědčovat je, nebo popletené názory vysvětlovat . Budeme prostě dělat to, čemu se v naši stranické hantýrce říká masově politická práce. Dnes je v SSM 300 000 lidi. Bude - li každý z nich pracovat se třemi dalšími – to není tak mnoho -- bude to už práce téměř s jedním mi liónem lidí . Je s nimi ovšem třeba pracovat , neuzavírat se do sebe. V sobotu jsem chvíli poslouchal televizi . Mladí lidé z jednoho českého města říkali : ,,My bychom dělali , ale ostatní nás nechápou, nerozumějí nám , nechtějí s námi jít.“ Nedávno jsem

byl se soudruhy v jednom velkém závodě v severních Čechách, kde pracuje 75 procent mla dých lidí . Mladý funkcionář , který tam mládež organizuje , si nám stěžoval , že je mladí lidé neuznávají . Soudruzi, kde hledat chybu ? Chyba je v naší špatné práci , v ničem jiném . Nedo kážeme najít správnou řeč, kterou bychom s mládeží hovořili , nedovedeme na ni účinně pů sobit , zaujmout ji a v diskusi vyvrátit nesprávné argumenty , které jim brání vstoupit do SSM . Když by se uzavřela skupinka, říkala : My jsme ti nejlepší, revoluční, a na ty ostatní kašleme, to by byla od samého začátku zhoubná myšlenka. Nemůžeme se izolovat od statisíců mladých dělníků , rolníků , studentů a techniků , potřebujeme je získat a jsme přesvědčeni, že je pro naši pravdu získáme . Neboť čestnější a humánnější pravda než socialistická pravda není.

Jak jsem vyrozuměl z referátu , nejde dnes o nějaké masové nábory. Přesto však musí jít

127

o masové politickou práci, v takovou práci s mladými lidmi, aby si řekli: Chci být v SSM, jsou tam prima chlapci a děvčata, je to dobrá organizace atd . Vím , že je těžké takto pracovat. Nemohu vám ani dát hotové recepty. Nějakou desítku let už v mládeži nepracuji, zkušenosti mám jen se dvěma mládežníky ve vlastní rodině, takže radit zde nemohu. Vy však pracujete v organizaci, denně se s mladými lidmi stýkáte, a budete-li si vzájemně vyměňovat všechny

dobré zkušenosti, musí to klapat. Mladí lidé půjdou za touto organizací, budou jí věřit, podpo rovat ji a vstupovat do ní skutečně dobrovolně a rádi. Politicko - ideová výchova mladých lidí v SSM má pro nás ještě i jinou důležitou stránku . Chceme a budeme šťastni, když uvědoměli mladí lidé z řad SSM budou vstupovat do naší

strany, posilovat její řady, přinášet do ní mladou krev. Chceme mladým lidem v tomto směru hodně vyjít vstříc, otevřít dá-li se tak říci - dveře jejich přílivu. Na některých místech panuje ještě malověrnost a snad i trochu zastrašenost. To je třeba pře konat . Poměrně má členů SSM je na vysokých školách . Vím , jaké těžkosti zde byly. Jeden soudruh tu o tom hovořil a znám to i odjinud . Ovšem vysokoškoláci, pokud dosud nepochopili,

velmi rychle pochopí, že v Československu vývoj nyní v příštích letech nepůjde žádným jiným směrem než socialistickým , že všechny spekulace a vyčkávání jsou marné a beznadějné. Týden

po týdnu jim potvrdí, že upevněná moc dělnické třídy a rolnictva, upevněná socialistická moc v ČSSR je tak pevná, že jí už nic neotřese. Proto nadějné, perspektivní a progresívní je to, co dnes v mladé generaci představuje , zastupuje a hlásá Socialistický svaz mládeže. To také bude

mít podporu, úspěch ajedině tomu patří budoucnost. S touto pevnou vírou a jistotou mají organizace SSM vystupovat mezi mladými lidmi. Ne mají se proč krčit a komukoliv omlouvat , ale rozvíjet práci s mladým elánem a odvahou,

s jistotou, že SSM není jakýkoli svaz , ale jediná organizace mládeže u nás pro dnes i pro bu doucnost . Jsem přesvědčen , že se výsledky její činnosti projeví velmi brzy , Vážené soudružky a soudruzi ještě jednou chci za celou delegaci říci , že stranické, státní i ostatní naše orgány poskytnou práci SSM plnou podporu jak v centrálním měřítku, tak iv kra jích, v okresech , v závodech, ve školách i na jiných místech . Můžete se tedy po dnešní konfe renci s plnou důvěrou a odvahou pustit do další práce. V této ne lehké a ne krátkodobé práci

ve prospěch naší socialistické vlasti přeji vám mnoho zdaru. Ať žije československá mládež a její jednotná organizace !

Z REFERÁTU TAJEMNÍKA FR DMO ČSSR OTTO ČMOLÍKA (9. 11. 1970 ) Jak řekl v úvodu svého vystoupení tajemník FR DMO Otto Emolík, celostátní konference ustavuje Socialistický svaz mládeže (dále SSM ) a jeho Pionýrskou organizaci (dále PO ) . Je

logickým završenim procesu vytváření dětské a mládežnické organizace na marxisticko-lenin ských principech. Výstavba PO probíhala souběžně s budováním SSM. I tim je vyjádřen vzájemný vztah dětské a mládežnické organizace, jednota jejich cílů a základních úkolů. První výsledek budování PO - zdůraznil řečník - je zásluhou především těch, kdo usilovali o zachování a upevnění pionýrského hnutí. Zároveň se tato etapa vyznačovala di

ferenciací na základě kritického hodnocení posledních let a postojů k principům nové PO. Z hnutí odešli ti, kteří neobstáli . V. I. Lenin pokládal PO za nejlepší cestu výchovy mladých komunardů . K takovému pojetí dětské organizace se hlásíme. Proto ji budujeme jako socia

listickou společenskou organizaci, proto v ní uplatňujeme ideovou výchovu v duchu vědeckého světonázoru, výchovu k socialistickému vlastenectví , k proletářskému internacionalismu , k tvo řivé práci, k společenské angažovanosti a k vytváření ušlechtilých osobních vlastností. Jde nám o to

podtrhl soudruh Čmolik - celou svou činností napomáhat tomu, aby z pionýrů vy

růstali budovatelé a obránci socialistické společnosti. Proto se vznikající PO hlásí k spoluodpo vědnosti za komunistickou výchovu nejmladší generace. Tento podíl vymezují její Programové

zásady. Pokládáme za správné učit se z pokrokových tradic předválečného dětského a mládež nického hnutí u nás, z činnosti PO ČSM a ČSMi z činnosti bratrských pionýrských organizací socialistických zemí .

128

PO vznikla jako nedílná součást ČSM a její zrod zdůraznil soudruh Čmolík probíhal v období ostrého třídního zápasu . Od svého vzniku jednoznačně vycházela ze socialistické ideologie a během své existence dosáhla nemalých výsledků. Pomohla vychovat statisíce děti pro podporu ideji socialismu, vytvořila řadu společensky prospěšných a pro děti přitažlivých akcí a her. Vychovala tisíce pracovníků a funkcionářů ČSM . Cesta mnoha z nich vedla do KSČ a nemálo jejích někdejších členů zastává dnes významná řídící politická a hospodářská místa. Řada těchto výsledků byla necitlivě a často záměrně v letech 1968 až 1969 negována. Je naší povinností řekl referující - znovu se k nim veřejně přihlásit a převzít všechny dobré zkušenosti a vytvořit tak účinnější systém výchovného působení. Pozitivně oceňujeme zavedení odborných odznaků ve druhé polovině 50. let ii soubor požadavků ,,Co má znát a umět pionýr“ , na nějž navázaly Plameny a Cesty. Přestože PO ČSM dosáhla nemála kladných výsledků, musíme se rovněž poučit z chyb , kterých se dopouštěla . Například je důležitým poučením , že PO nebyla kádrově ani materiálně dostatečně připravena na překotný růst členské základny. Dále, že se neustále oslaboval ideově politický vliv na pionýry , že se přes dílčí pokusy nepoda

řilo v organizaci vytvořit ucelený systém výchovy. Že v důsledku celkové situace ve společnosti

iv ČSM se neodstranil formalismus a nezískalse pro systematickou práci dostatek dobrovol ných vedoucích, že se neodstranila přímá závislost na škole a plně se nedocenila specifika PO. Zásadní význam pro řešení těchto problémů měl dokument přijatý plénem ÚV KSČ v úno ru 1967. Byl to projekt – jak řekl referující – který předpokládal během tří až čtyř let reali

zovat nově navrhované pojetí PO. Avšak pravicové sily v organizaci i mimo ni se začaly již v této době intenzivně prosazovat.

Leden 1968 zastihl PO ČSM v období hluboké přestavby podle závěrů V. sjezdu ČSM . U některých členů ÚR PO ČSM začaly převládat pravicově radikalistické snahy o okamžité řešení nahromaděných problémů. Zároveň je na PO veden útok antisocialistických sil zvenči . Články a pořady o PO často kladly otázky, zda organizace vůbec dokáže pracovat s dětmi, zda má morální právo na existenci . Domy pionýrů a mládeže se přeměnily na Domy dětí a mládeže. Rovněž většina pionýrských časopisů se rozhodla být na PO nezávislá, pře

stala ji podporovat a sloužit. První národní konference Pionýra v červnu 1968 probíhala za dalších útoků antisocialistických sil . Přípravu konference ovlivnila řada funkcionářů, kteří připravovali základní dokumenty, zejména O. Kryštofek, dr. Jesenská, dr. Haškovec. Ti s pomocníky zanášeli do organizace netřídní hodnocení, útočili na její aparát , bojovali za

vytvoření samostatné národní organizace. Pod heslem nápravy vytvářeli novou organizaci , která by přerušila kontinuitu PO ČSM a úplně by potlačila její ideové a politické principy. Přes útoky zvenčí , bez ohledů na nesprávný postup vedení však

jak uvedl soudruh ( molík -

žilo mnoho odddílů a skupin plným životem. Zdravé síly v organizaci nepřestaly bojovat za její správnou orientaci . Například od jara 1968 se vedl boj za rudý šátek jako symbol organiza ce. Třebaže převážná většina oddílů a skupin jeho zachování jako symbolu podpořila, byl rudý

šátek proti principům PO ze symboliky Českého pionýra vyřazen, na rozdíl od Slovenska, kde byl v POS uhájen . Přes urážky, díky statečnému chování, za něž je třeba srdečně poděkovat, podařilo se uhájit téměř stotisícové pionýrské hnutí v ČSR a více než třistatisícového hnuti na Slovensku .

Závažným negativním jevem bylo obnovení Junáka. Zejména v českých zemích se mu do stalo silné podpory pravicových antisocialistických sil . Vývoj v Junáku potvrdil jeho rozpor nost : silně v něm přežívaly vlivy idealistického světonázoru, vlivy církve, tradice čs. buržoaz ního skautingu , sepětí s mezinárodním reakčním skautským ústředim atd . , a to přes všechny snahy o jeho socialistickou orientaci vycházející z tradic našeho proletářského skautingu. I přes kritický pohled na Junáka a jeho obnovu - zdůraznil řečnik - byl zvolen diferencovaný

přístup k hodnocení práce jeho činovníků . Rozhodujícím kritériem se stal obsah práce a vý chovy, který v Junáku prosazovali , a to jak podporovali úsili o vytvoření nové jednotné orga nizace děti a mládeže a jak se angažuji za politiku současného vedení KSČ . Ti , kteří se roz hodli pracovat v PO a přitom respektovat jeji Programové a organizační zásady, mají v orga nizaci prostor pro činnost. Hledejme proto při jejich dalším hodnocení to , co nás spojuje. ti

Rozdílný vývoj PO byl od prvních měsíců roku 1968 v českých zemích a na Slovensku. Na Slovensku hnutí navazovalo totiž na dobré zkušeností předchozího vývoje při zachování ideové

kontinuity PO ČSM . Ale i tam – řekl soudruh Čmolík – pronikly , především po srpnu 1968, různé chybné teorie a praktiky. Nejzávažnější chybou bylo podcenění ideově politické práce.

! 29

V souvislosti se sjednocovacím procesem se však PO na Slovensku cílevědomě rozvíjela, čemuž napomohla i rekonstrukce jejích orgánů. Došlo k vytyčení vyhraněně politických a ideových úkolů a cílů , k vyvíjení maximálního úsilí v rozvoji zájmové a veřejně prospěšné práce. V sou časnosti se PO na Slovensku za pomoci orgánů SSM ideově a kádrově upevňuje. Z toho , co bylo řečeno podtrhl reſerující – jasně vyplývá , že vývoj dětského hnutí u nás

bude třeba dále analyzovat, zkušenosti a jevy zobecňovat, abychom se při budování naší orga nizace vyvarovali chyb a omylů . Nejen to . Máme se čemu učit od našich přátel, neboť je ne málo zkušeností , které získali .

Základní otázkou v dalším rozvoji PO je, na jakých principech naši organizaci budujeme, jaký bude mít charakter. Tyto otázky jsme načrtli už v návrhu Programových a organizačních zásad . I tak ale nebude na škodu

řekl soudruh Cmolík

když se u základních principů

výstavby a rozvoje PO zastavíme. Základním principem pro praxi naší PO je uplatnění vědeckého světonázoru marxismu leninismu, aktivní podpora politiky KSČ , jednoznačně kladný vztah k revolučním tradicím. Proto výchozím principem PO je zejména zásada ideovosti a společensko-politického zaměření

veškeré činnosti. Ideovost nelze po minulých zkušenostech chápat zjednodušeně, je třeba si uvědomit, že musí prolínat veškerou činností PO, každou její akcí , aby nebyla vyjádřena jen v symbolice.

Jiným důležitým principem naší organizace pokračoval řečník - je zásada jednoty a vnitřní diferenciace , která je dána objektivní nutnosti ideové jednoty celé naší společnosti a jejích složek. Jejím výrazem je existence SSM a jeho nedílné součástí PO. Za narušení princi

pu jednoty jsme draze zaplatili. Jeji zdůrazňování nikterak neznamená podcenění specifiky dětského hnutí. Ta je vyjádřena v symbolice, v zákonech pionýrů , v obsahu a metodách práce i ve struktuře organizace. A protože chceme působit na široký okruh děti , je dalším principem naší PO masovost, masovost jak zdůrazňoval referující která v žádném případě neznamená honbu za čísly,

neboť nám jde o vliv a působení na co největší počet dětí. Zásadním předpokladem početního růstu PO je zajištění kvalitních a politicky vyspělých vedoucích pro nové oddily. Chtěli bychom , aby v osobnosti vedouciho viděli pionýři reprezentanta mládežnické orga nizace, jejímiž členy se mají posléze stát . S tím souvisí problém postavení a členství vedoucích a dospělých v PO . Jejich členství - řekl soudruh Čmolík chápáme jako výraz přihlášení se k ideám jednotného dětského a mládežnického hnuti. Přitom se však nebudeme uzavírat před těmi ( ale nebudeme na ně snižovat nároky) , kteří nebudou členy PO a prací v oddíle je pověří

příslušná rada PO . Základní zásady členství dospělých v organizaci vydá ÚR PO a ÚV SSM .

Za důležitý rys PO pokládáme dobrovolnost členství . Z členství v organizaci podtrhl - není možné mít existenční výhody, naopak je zapotřebí uvědoměle přijímat členské povinnosti . Dobrovolnost je významný výchovný princip a je jedním z pilířů specifiky PO jako výchovného činitele . PO budujeme rovněž na zásadě příslušnosti k pokrokovému mezinárodnímu dětskému hnuti představovanému. SFDM a CIMEA , neboť se považujeme za pevnou součást tohoto hnuti řečník

a s ním chceme rozvíjet spolupráci a získávat od něho zkušenosti. Z těchto cílů a principů jsme vycházeli v první etapě budováni PO . V etapě , která se vyzna čovala hodnocením a analýzou minulosti, kritikou antisocialistických tendenci a úsilím 0o obno vu revolučnich ideových principů, prosazení správných ideových a politických zásad nové PO . V celé této etapě nám poskytlo širokou podporu nové vedení naší komunistické strany, další orgány strany a NF na všech stupních , a chtěl bych za tuto pomoc srdečně poděkovat.

Celá etapa měla své zvláštnosti v ČSR i na Slovensku. Zatímco na Slovensku bylo díky cel kově příznivější politické situaci zajišťováno upevnění a další rozvoj PO , šlo v českých zemích, vzhledem k pluralismu , v podstatě o vybudování pevných a jednotných orgánů nové PO.

Výsledkem úsilí pracovníku PO, pomoci orgánů SSM a orgánů KSČ je skutečnost, že se po dařilo zajistit zdravý růst dětského hnuti, a to od listopadu 1969 o více než 90 000 členů. Aktivním činitelem byli především pionýři. Činnost oddílů se stala mnohostrannější a činoro dější . Posilena byla především ideově výchovná práce a veřejně prospěšná činnost. Svědči o tom řada akcí ke 100. výročí narození V. I. Lenina a k 25. výročí osvobození naší vlasti, odpracování několika miliónů hodin na pomoc republice , účast dětí na Svobodových směnách

130

apod . Impulsem k dalšímu rozvoji činnosti se stala hra „ Cesta za rudou hvězdou“. Zejména na Slovensku vznikly v tomto období nové formy činnosti. Úspěšně proběhly mezinárodní tábory míru a různé výměnné akce . Příkladem internacionální solidarity se stala akce dětí na pomoc bojujícímu Vietnamu, vzniklá v Praze. Významným mezníkem v upevnění a rozvoji PO pokračoval soudruh Čmolík – byly

její konference a konference SSM . Na nich zazněl Ss velkou naléhavostí požadavek intenzívněj šího řešení problémů pionýrského hnutí, vytváření podmínek pro jeho rozvoj. Problematika PO se tak dostala do centra pozornosti SSM i celé společnosti .

V další části svého vystoupení se soudruh Čmolik zabýval rozvojem PO. Mj. zdůraznil, že půjde o plné uplatnění Programových a organizačních zásad PO v životě organizace, že půjde o to , aby PO byla doslova obklopena péči veřejnosti. V této souvislosti podtrhl otázky, na něž se bude zapotřebí v příštím období soustředit. Působení organizace mezi dětmi je hlavním bitevním polem , na němž se rozhodne o úspěchu či neúspěchu našich koncepčních východisek řekl soudruh Emolík. Mezi podstatné součásti působení PO počítáme především její ideové působení a veřejně prospěšné zaměření, do nichž

ústí činnosti různorodého charakteru , zejména turistická, tělovýchovná, umělecká, technická, přírodovědecká apod . Jejich výsledkem je ztotožňování pionýrů s idejemi jejich hnutí a jejich aktivní podíl na výstavbě socialismu v naší zemi .

Vzhledem k tomu, že v příštím roce budeme oslavovat 50 let trvání KSČ a čs. Komsomolu bude motem ideové výchovné činnosti v PO toto významné výročí, konkrétně půjde o celostátní

hru „ Cesta za rudou hvězdou “ . Jejím prostřednictvím se pionýři – jak uvedl soudruh Čmolík seznámí s revoluční úlohou tří generací naší země – komunistů , svazáků a pionýrů , s ide jemi a cili, za něž bojovali a bojují .

S postupující vědeckotechnickou revoluci chceme v PO široce rozvinout technickou a příro dovědnou činnost. Zde však budeme potřebovat pomoc zejména od odborných učitelů , mladých dělníků , mistrů i celých závodů. PO musí rovněž reagovat na nepřímé důsledky vědeckotechnického pokroku, a to přede vším ve sféře aktivního odpočinku , oddechu a rekreace rozvojem bohaté zájmové činnosti.

Za významné složky socialistické výchovy – zdůraznil řečník - pokládáme kulturní tvořivosti dětí a zdaleka ne v poslední řadě i tělovýchovnou , sportovní , turistickou a brannou činnost. V jejich rozvijení nechceme nahrazovat stávající organizace . Jde nám o spolupráci s nimi při formování charakterových vlastností dětí . Bohatý obsah a přitažlivé formy činnosti rozhodují o tom, jak se nám podaří rozvinout pionýrskou práci. Proto – řekl soudruh Čmolik je budeme dále propracovávat, vycházejíce přitom ze závazně ústředně stanovených požadavků, jak je bude obsahovat v současnosti zpra covávaný nový výchovný systém činnosti PO, z požadavků ústředně stanovených jako náměty pro činnost na určité období a z podnětů , jež vyplynou z denního života skupiny nebo od dílu .

Základním předpokladem úspěšného uskutečnění výše naznačených cílů a záměrů PO je řekl referující že tyto otázky nebyly úspěšně řešeny mj. proto , že nebyl propracován systém výběru a přípravy pionýrských pra covníků a že se společensky nedoceňovala práce s dětmi . Souběžně s výstavbou nové PO jsme

řešení jejích kádrových potřeb. Minulost ukázala

započali za pomoci a podpory orgánů KSČ a Národní fronty zabývat se i tímto úkolem . Jednak vycházíme z toho, že do budoucnosti musí vyrůstat vedoucí pionýrů a pracovníci uvnitř PO a SSM , a jednak z toho , že při řešení tohoto úkolu se neobejdeme - hlavně v nej bližším obdobi , bez účinné pomoci celé společnosti. V této souvislosti - řekl s . Emolik - Oce

ňujeme přístup velení ČSLA a HPS k pomoci ve výběru vedoucích . Podobnou pomoc očeká váme ze strany ROH , konkrétně jeho organizací v průmyslových a zemědělských závodech .

I když nadále se chceme a budeme opírat o práci dobrovolných vedoucích, je nutné, aby především na území ČSR , byla posílena kategorie profesionálních skupinových vedoucích, a to tak , aby se stali důležitou kategorií pracovníků mimoškolní výchovy . Velký důraz budeme

rovněž klást na výchovu ostatního funkcionářského aktivu, na výběr, přípravu aparátu . Proto pracujeme na opatření k vybudování systému přípravy a výběru dobrovolných vedoucích a pracovníků na obnovení systému vzdělávání profesionálních pracovníků PO . Důležitým předpokladem pro práci je vytvoření pozitivní atmosféry ve společnosti vůči PO. Přitom nejde o zužování pomoci na materiální podporu organizace , i když ji nelze podceňo

131

vat , avšak

pokračoval soudruh Čmolik

těžiště spatřujeme v aktivní politické a morální

podpoře. Půjde i o to, využít všech možností školy a neopakovat přitom nic ze starých nedo statků . V minulých měsících jsme řešili ii postavení Domu pionýrů a mládeže tak , aby se vrátily svému původnímu a jedině správnému určení . Pro celou oblast, o níž jsem se zmínil řekl soudruh Čmolík bude zapotřebí dořešit

mnohé otázky, zejména propracovat postavení PO ve společnosti , ujasnit její vztahy k jednotli vým společenským institucim a součástem výchovně vzdělávacího systému naši mladé gene

race. Za rozhodující však pokládáme na toto ujasnění nečekat a začít už dnes vytvářet kolem organizace příznivé ovzduši , informovat společnosti o výsledcích, problémech i záměrech a zis kávat z veřejnosti přátele a pomocníky organizace. Jedním ze základních předpokladů dalšího rozvoje PO je soustavné rozvíjení sebepoznávací

činnosti. Doslova denně si musíme klást otázky : Jaký je současný stav pionýrské práce ? Jaké jsou názory pionýrů , vedoucích i funkcionářů na důležité otázky vývoje organizace i společ

nosti, jak na ně reaguji , jak je promítají do své praktické činnosti? Tuto poznávací činnost podtrhl řečník pokládáme za nezbytné rozvíjet okamžitě a v každém článku řízení. Jeji význam pro zdravý rozvoj PO totiž poroste v souvislosti zejména s vědeckotechnickou revoluci . Na některých otázkách a jejich řešení byla v minulých měsících zahájena práce . Konkrétně jde o zpracování výchovného systému PO o dokument o postavení PO ve společnosti , o zásady činnosti Jisker, statuty rad , zásady členstvi starších 15 let , o koncepci práce Domů pionýrů a mládeže atd . Bude nutno řešit i další rozvoj materiálně technické základny PO , problémy

související se sjednocením ideově výchovných a materiálních podmínek letní činnosti. Zároveň chceme zdůraznit

řekl soudruh Čmolík - že na každém stupni řízení je nutno

řešit problémy a vytvářet předpoklady pro úspěšnou činnost . Ještě přežívá to, že někteří pra covnici čekají na detailní pokyny shora doslova ke všemu. Domníváme se však , že Programové á organizační zásady PO , hra Cesta za rudou hvězdou . Plameny, Cesty i odborné odznaky dávají dostatečně široký základ pro rozvoj bohaté činnosti oddílů a skupin .

V závěru svého referátu soudruh Čmolík vyjádřil přesvědčení, že všichni pracovníci PO dají pod vedením KSČ za pomoci SSM a celé společnosti všechny své síly pro to, aby život PO byl pestrý a naplněn hlubokým ideovým obsahem , aby děti v oddílech prožily mnoho uži tečných i radostných chvil . Stručně: aby jak oni , tak členové SSM i celá společnost nejen plně pochopili , ale především naplnili slova Klementa Gottwalda, že jaké bude pionýrské hnuti, takový bude příště i náš svaz mládeže .

ČLENOVÉ ÚV SSM ZVOLENÍ NA CELOSTÁTNÍ USTAVUJÍCÍ KONFERENCI SSM V PRAZE 9. - 11 . LISTOPADU 1970 ,

VEDOUCÍ FUNKCIONÁŘI A ČLENOVÉ ORGÁNŮ ÚV SSM, ZVOLENÍ NA I. PLENÁRNÍM ZASEDÁNÍ ÚV

SSM DNE

11. 11. 1970

předseda ÚV SSM : Juraj Varholík místopředseda ÚV SSM : Antonín Himl (předseda českého ÚV SSM), místopředseda ÚV SSM: Otto Moncman (předseda slovenského ÚV SSM )

předsednictvo ÚV SSM : Juraj Varholík, Antonín Himl, Otto Moncman, ( 17 členů )

Otto Čmolík, Jan Procházka, Jan Bouchal , Libor Batrla , František Drgoňa, Ján Husák , Július

Chvalný, Stanislav Juřica, Ludmila

Korytárová, Ján Motovský, Emil Nemec , Milan Píša, Jindřich Poledník, Dušan Ulčák 132

tajemnici: Otto Čmolík (člen předsednictva ÚV SSM, předseda ÚR (6 členů) PO SSM) Jan Procházka (člen předsednictva ÚV SSM, předseda Čs. ústředí vysokoškoláků)

Jan Bouchal (člen předsednictva ÚV SSM)

Ivan Haluška (člen sekretariátu ÚV SSM ) Ján Breznický (člen sekretariátu ÚV SSM ) Miroslav Španiel (člen sekretariátu ÚV SSM) ČLENOVÉ ÚV SSM - ( 113 ) Alexander Andrássy

Josef Hrivňak

Stanislav Augustin Jiří Baláš

Jiří Hron

Karel Balek

Ilona Hýsková Julius Chvalný Ján Ištvančin

Libor Batrla

Josef Bečka

Ján Husák

Josef Bialobok

František Ištvánek

Emil Bielarský

Jozef Janík

Petr Blažek

Darina Jankolová

František Bodiš Lubomíra Bódová

Bohumil Jeníček

Jan Bouchal Petr Breyer

Ján Breznický Otto Čmolík

Terezie Jelemenská Stanislav Jurica Lubica Križanová Peter Klenovič

Ervin Daniš

Ludmila Korytárová Marie Košková

Ondrej Dienstbier

Vladimír Kouba

Eva Dlouhá Miloslav Dočkal

Juraj Doms František Drgoňa Miluša Džupinová

Josef Fárka Klára Germanová Ivan Haluška

Antonín Himl Drahomíra Hladíková

Anton Hollý

Eva Kováčová Alois Kovář Vladimír Kovaříček Antonín Král

Zdeněk Krejza Jaroslav Krch Josef Krůžela Vladimír Křemeček

Ladislav Kubový Jiří Kučera Eva Kuková

Eva Holubová

Pavel Kuna

Václav Holý

Václav Kurečka

133

Ladislav Kužma Vítězslav Kverka Anton Lacko Drahomíra Machalová

Agnesa Semanová

Mária Majanová

Vladimír Sýkora

Karel Mamula Eliška Milsimrová Otto Moncman Daniela Morháčová

Jiří Šimeček Miroslav Španiel

Ján Moťovský

Zdeňka Štěrbová

Miroslav Muller

Emil Nemec

Katarina Štofaníková Milan Štúrik Ondrej Tatarka Jaroslav Toman

Jiří Nový

Dušan Ulčák

Jana Najbrtová Vladimír Nemčok

Milan Schmidt

Oldřich Sloňovský Milada Steidlová

Jaroslav Sůva František Štěpán

František Pěnkava

Antonín Unger Vladimír Vávra

Milan Píša

Juraj Varholík

Stanislav Pohořal

Ivan Večerek Naděžda Veselá

Lenka Pennigerová

František Pokorný Jindřich Poledník

František Ponikelský Jan Procházka Jan Průcha Rudolf Říman Bohumila Řimnáčová

Jan Votrubec Jan Zavadil Václav Zelenka Pavel Zmrhal

Michal Zozulák Milada Zubíková

Anna Saktorová

SEKRETARIÁT ÚV SSM : ( 13 členů )

Juraj Varholík, Antonín Himl, Otto Moncman , Jan Bouchal, Ján

Breznický, Otto Šmolík, Jan Procházka, Ivan Haluška, Miroslav Španiel, František Pěnkava, Milan Schmidt, Jozef Janík, Stanislav Pohořal. ÚSTŘEDNÍ RADA PO SSM : ( 49 Členů )

předseda: Otto Čmolík (člen předsednictva ÚV SSM , tajemník ÚV SSM) členové :

Zdeněk Balvín, Karel Bílek, Antonín Bobula, Marie Brenčičová, Zdeněk Cecava, Jiří Dejmek, Josef Dobšinský, Vratislav Florian, 134

Jozef Hudcovič, Branislav Hudec, Jiří Chodníček, Jarmila Cholínská, Miroslav Jarolík, Zdeněk Kalous, Viola Kaveschanová, Eliška Knoto vá, Jan Kohout, Ludmila Korytárová, Marie Košková, Ján Kováčik, Drahomíra Kulíková , Ladislav Lauko, Václav Marhoul, Josef Mizera, Boleslav Moravec , Miloslav Moudrý, Bořivoj Nejezchleb, Rudolf Plajner, Michal Polák, Jarmila Popílková, Františech Randúch, Marianna Reislová, Břetislav Rybníček, Anna Rybnikárová, Júlia

Síryová, Josef Soušek , Ludmila Staňková , Heřma Stodolovská, Vla dimír Štafa, Vlastimil Toman , Rudolf Unruh , František Valábek,

Eva Ventová, Jozef Veterný, Ernest Vokál, Františka Vorlová, Miloš Vysoký, Anna Zemanová.

ÚSTŘEDNÍ REVIZNÍ KOMISE SSM : ( 27 členů )

předseda: Jaroslav Hájek, členové :

Miloslav Bártík , Pavel Cingr, Miloš Čermák, Miroslav Duchek, Petr Gurecký, Vladimír Handl, Mária Hrabovská, Ivo Churý, Michal

Kovalčík , Stanislav Krym , Marta Kuttichová, Milan Mareš ,Miro slav Malík, Ján Martínka, Karel Matuška, Juraj Mészáros, Božena Mičegová, Jaroslava Müllerová, Ján Regula , Imrich Rubický, Anna

Sermeková, Jana Suchá, Zdeňka Šedivá, Dušan Štric, Blanka Thauto vá, Stanislav Trykar.

USNESENÍ USTAVUJÍCÍ CELOSTÁTNÍ KONFERENCE SO CIALISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE Dětské a mládežnické hnutí v naší vlasti prošlo v poslednich letech složitým vývojem . Cile vědomé působení pravicově oportunistických sil , chyby, omyly a dlouho neřešené některé

problémy uvnitř Československého svazu mládeže a jeho Pionýrské organizace, nepřiprave nost funkcionářského aktivu na zvládnutí situace, to vše způsobilo destrukci jednotné organi zace dětí a mládeže. Teprve díky důsledné politice nového vedení KSČ jsme mohli postupně realizovat i naše přání, budovat jednotnou organizaci mládeže jehož nedílnou součástí je Pionýrská organizace.

Socialistický svaz mládeže ,

Celostátní ustavující konferenci jsme dovršili první etapu výstavby naší organizace. Její charakter je určen Programovým prohlášením SSM a Stanovami SSM . Socialistický svaz mládeže jsme ustavili v období, ve kterém se připravujeme důstojně oslavit 50. výročí založení KSČ a československého Komsomolu . Tato výročí nejlépe uvítáme rozvojem všestranné činnosti našeho Svazu , konkrétní prací pro vlast. Ustavující celostátní konference SSM oceňuje iniciativu všech mládežnických kolektivů z průmyslu, zemědělství i dalších úseků , které na počest výročí strany uzavřely a plní závazky. Vyslovuje přesvědčení, že příští rok bude ve znamení dalších pracovních úspěchů a rozvoje všestranné činnosti SSM.

Celostátní konference Socialistického svazu mládeže vytyčuje na období do 1. sjezdu SSM tyto hlavní úkoly :

135

' . Postupně upevňovat ideovou , politickou a organizační jednotu našeho Svazu . Soustavně získávat do řad SSM další chlapce a děvčata , kteří mají upřímný zájem podílet se na rea lizaci našeho programu .

2. Cílevědomě rozvijet ideově výchovnou, propagandistickou a agitační práci mezi mladou

generaci v duchuvědeckého světového názoru dělnické třídy a politiky KSČ. 3. Získávat mladé lidi k aktivní práci pro společnost a rozvíjet osvědčené budovatelské tradice mládežnického hnutí.

4. Rozvíjet činnost každé základní organizace SSM tak, aby uspokojovala zájmy a potřeby mladé generace. Spolupodílet se na zlepšování sociálních, pracovních a kulturních podmi nek mládeže , jejího plného životního i společenského uplatnění . Napomáhat harmonickému rozvoji osobnosti mladých lidí , jejich fyzické zdatnosti a branné připravenosti.

5. Mezinárodní činnost uskutečňovat důsledně na principech proletářského internacionalismu, rozvíjet bratrské styky s dětskými i mládežnickými organizacemi socialistických zemí , především s VLKSM . Prohlubovat spolupráci s pokrokovými organizacemi mládeže celého světa.

6. Věnovat cílevědomou pozornost naší pionýrské organizaci , pomáhat rozvíjet iniciativu a aktivitu pionýrských kolektivů . I.

IDEOVĚ VÝCHOVNÁ A MASOVĚ POLITICKÁ ČINNOST V SSM Soustavné posilování socialistického charakteru našeho Svazu, zvyšování jeho ideového

a politického vlivu si vyžadujerozvíjet širokou, výchovnou a uvědomovací činnostmezi mla dými lidmi k pochopení smyslu a podstaty politiky KSČ, předností socialistického zřízení a složitosti dnešního třídně rozděleného světa . Kritériem účinnosti ideově výchovné práce nebudou počty přednášek, besed, či schůzí , ale tvořivá práce, plnění denních pracovních úko lů , socialistická morálka, společenské chování členů SSM i ostatních chlapců a děvčat.

V tomto období považujeme za nejdůležitější: Napomáhat mládeži správně chápat boj a výsledky padesátiletého úsilí KSČ, objektivní nut nost její vedoucí úlohy v budování socialistické společnosti . Pomoci členům SSM i ostatním mladým lidem pochopit a vážit si výsledků dosažených staršími generacemi při revolučních socialistických přeměnách v naší vlasti a vyvolávat touhu být aktivními spolutvůrci socia listického dneška a komunistické budoucnosti .

Veškerou ideově výchovnou prací napomáhat mladým lidem , aby se stali skutečnými vlas

- socialisty, s hlubokým internacionálním cítěním . Na základě faktů ukazovat, že našimi nejlepšími přáteli jsou socialistické země v čele se Sovětským svazem, že máme své třídní bratry i v kapitalistických zemích a že největším nebezpečím pro lidstvo je sou dobý imperialismus. V tomto směru také rozvíjet vojensko-vlasteneckou výchovu dětí aa mlá tenci -

deže.

Neustále se učit z historie pokrokového dětského a mládežnického hnutí , ukazovat, jaký je revoluční odkaz těchto tradic pro činnost SSM . Současně ukazovat, jaké je jeho místo a poslání v socialistické společnosti a v životě mladých lidí . Dbát , aby byla u členů SSM

hluboká znalost dokumentů našeho Svazu , zejména Programového prohlášení SSM a Sta nov SSM . K naplnění těchto cílů využívat všech forem , metod a možností jak Socialistické

ho svazu mládeže, tak celé naší společnosti. Důležité poslání v ideově výchovné práci Socialistického svazu mládeže má naše Cestovní kancelář, která musí svou činností důsledně vycházet z pozic socialismu, napomáhat mla dým lidem chápat současný třídně rozdělený svět , prohlubovat internacionální přátelské vztahy s pokrokovou mládeží celého světa , zejména s mládeží bratrských socialistických zemí .

Zvyšovat ideovou a politickou angažovanost mládežnických novin a časopisů i nakladatel. ské činnosti Mladé fronty a Smeny. Mládežnický charakter, politická vyhraněnost, proſe sionální a umělecká náročnost jsou měřítky, podle nichž budeme tuto činnost posuzovat.

136

Usilovat o těsnou spolupráci s Československou televizí, rozhlasem a státním filmem tak, aby v součinnosti s úsilím strany a SSM dávaly mladým lidem odpovědi na jejich každo denní otázky a pomáhaly jim nacházet místo v socialistické společnosti .

K prohloubení politické aktivity a socialistického uvědomění mládeže uskutečnit v příštím roce tyto celosvazové akce :

1. XV. mezinárodní výstup mládeže na Rysy. Jeho základní myšlenkou bude vyjádření vztahů naší mládeže a mládeže socialistických zemí k leninským principům proletářského inter nacionalismu .

2. Setkání mládeže na Šumavě. Jeho posláním bude ukázat naší mládeži nebezpečí západo německého revanšismu pro mír a bezpečnost v Evropě.

3. Setkání československé mládeže na moravsko-slovenském pomezí . Toto setkání vyjádři vůli naší mládeže žít a pracovat v socialistickém Československu, upevní československou vzá jemnost a jednotu SSM . 4. Celostátní sraz pionýrů . Bude vyvrcholením celostátní hry „ Cesta za rudou hvězdou “ .

Zájmová činnost v Socialistickém svazu mládeže Volný čas chceme využívat nejen k odpočinku , rekreaci a zábavě , ale především k harmo nickému socialistickému rozvoji osobnosti mladého člověka . Tomuto cíli přizpůsobíme metody

a formy naší práce, jejichž pestrost, nápaditost a život spolu s vysokou ideovou obsahovosti bude odpovídat mnohostranným zájmům každého člena SSM a většiny mladých lidi . Proto považujeme za nutné:

Neustále přibližovat mládeži kulturní hodnoty vytvořené předcházejícími generacemi na šich národů a současně rozvíjet zájmovou kulturně společenskou, uměleckou a zábavnou činnost.

Rozvíjet všestrannou tělovýchovnou a brannou činnost a k jejímu vyvrcholení pravidelně organizovat sportovní , turistické , branné soutěže a turnaje.

Napomáhat vytvářet u chlapců a děvčat správný vztah a lásku k přírodě, k jejímu pozná vání a ochraně , rozvíjet turistickou a tábornickou činnost.

Uvědomujeme si, že nejsme jedinou organizací , která rozvíjí a organizuje zájmovou činnost. Obracíme se ke státním institucím, ČSTV , Svazarmu, kulturním a osvětovým organizacím v krajích a okresech , k závodnim klubům s výzvou k úzké spolupráci .

II .

ÚČAST MLÁDEŽE NA ROZVOJI SOCIALISTICKÉ SPOLEČ NOSTI Socialistický svaz mládeže musí rozvíjet svou činnost tak , aby mladí lidé nezůstávali stát stranou od života a práce socialistické společnosti . To znamená plnit leninské poslání , být iniciátorem dělné a tvořivé práce , být údernou skupinou , strhávat svým příkladem co nejvíce mladých lidí k aktivní práci pro vlast. 1.

Dnes, kdy se na našich závodech i ostatních pracovištích řeší závažné úkoly další výstavby socialismu, je důležité , aby činnost našich závodních organizací byla bytostně spjata s tímto děním.

K tomu celostátní koníerence SSM považuje za nezbytné : Ve spolupráci s ROH a hospodářským vedením závodů vytvářet konkrétní podmínky pro účast mládeže na plnění všech závažných úkolů , které v současné době řeší pracovní kolektivy na závodech a ostatních pracovištích .

Rozvíjet socialistické soutěžení, hnutí mládežnických brigád a kolektivů . Využívat otevřenosti a kritičnosti mládeže při odhalování nedostatků a rezerv v našem národním hospodářství i ostatních oblastech společenského života. Reflektor mladých za

137

měřit k odhalování nadnormativních zásob, pracovních rezerv , na boj proti lhostejnosti, nehospodárnosti a ostatním nešvarům . Věnovat péči mladým nadaným dělníkům , technikům a inženýrům , využít jejich doved

nosti a zájmů pro další rozvoj zlepšovatelského a novátorského hnutí prostřednictvím rad mladých odborníků.

Učinit vše pro splnění náročných úkolů , které jsou spojeny s převzetím výstavby elek trárny Tušimice II za celostátní stavbu mládeže , a rozvíjet hnutí staveb mládeže na všech stupních .

Smysl veškeré práce s dělnickou a ostatní pracující mládeží spatřovat v tom, aby mladí dělníci, technici a inženýři měli socialistický vztah k práci a životu, politicky se angažo vali a bvli hrdi na svou práci a příslušnost k dělnické třídě. Věnovat mimořádnou péči učňovskému dorostu. Pomáhat chlapcům a děvčatům k přípravě na jejich povolání, ke vstupu do života . Ve spolupráci s ROH a hospodářským vedením věnovat pozornost otázkám pracovních a sociálních podmínek života a práce mládeže, zařazování mladých dělníků a techniků, jejich spravedlivému ohodnocování a budoucím perspektivám . 2.

Významné poslání mají sehrávat organizace SSM na vesnicích a v zemědělských závodech a jejich činnost orientovat na :

Rozvíjení iniciativy mládeže při řešení nejaktuálnějších úkolů v zemědělství, při zabez pečování výživy národa. Péči o zemědělskou, pracující, učňovskou mládež i mladé zemědělské odborníky. Pomáhat

jim při uplatňování jejich kvalifikace a dalším prohlubování znalostí a vědomosti. Jejich schopností využívat při řešení úkolů , spojených s technickým rozvojem zemědělství. Rozvíjení pestré a bohaté soutěživosti, zakládání a upevňování mládežnických kolektivů . Prosazovat společenské ocenění práce mladých lidí v zemědělství a popularizovat jejich činnost .

Pomoc při vytváření příznivých životních a společenských podmínek pro život a práci mla dých lidí na vesnici. Rozvíjet bytovou výstavbu pro mladá manželství. V rámci veřejně prospěšné práce a akce „ Z “ pomáhat při výstavbě společenských , kulturních a tělovýchov ných zařízení.

Organizování pestré a všestranné zájmové činnosti , jako jsou setkání mládeže, festivaly,

dožinky, společenská zábava, sport, turistika a další akce podporující společenský život na venkově. Současně s tím rozvíjet činnost různých zájmových sdružení a klubů . Tuto činnost rozvíjet ve spolupráci s národními výbory, vedením zemědělských závodů a spole čenskými organizacemi .

Neustálou péči o činnost pionýrských skupin a oddílů . Poskytovat pomoc při pořádání různých soutěží , tematických akcí , které by napomáhaly zvyšování zájmu dětí o práci v zemědělství.

3.

Historie ČSM potvrdila, že je nezbytné dosáhnout toho, aby činnost organizací Socialistické ho svazu mládeže na středních školách a učilištích byla neformálni, pomáhala nejmladším

členům vytvářet správný vztah k naší organizaci a současně otevírala prostor pro její první výraznou politickou angažovanost. Proto považujeme za důležité :

Ve spolupráci s vedením učilišť a středních škol vytvářet podmínky k prohlubování zájmů o svůj obor i mimo něj . K tomu organizovat různé odborné i zájmové soutěže, olympiády znalosti apod . Dbát, aby členové SSM šli příkladem v učení , společenské angažovanosti a chování.

V průběhu studia přispívat aktivně k vytváření správného vztahu k fyzické práci a k vytvo

řeným hodnotám . Ve spolupráci s organizacemi SSM na závodech a vesnicích rozvíjet ve řejně prospěšnou práci, podílet se na zlepšování studijních a pracovních podmínek. Spo lečně s nimi pořádat návštěvy a exkurze budoucích pracovišť absolventů, věnovat pozor nost přípravě a průběhu letní studentské aktivity .

Aby v práci SSM na středních školách a učilištích měla výrazné místo bohatá kulturni

společensko-zábavná sportovní , tělovýchovná, turistická a další zájmová činnost. Za pomo 138

ci patronátních závodů, NV i společenských organizací vytvářet kádrové i materiální pod mínky pro tuto činnost . 4.

Posláním SSM na vysokých školách je spolupodílet se na přípravě socialistické inteligence vysokoškoláků . a vytvářet podmínky pro výraznou politickou angažovanost členů SSM Pro nejbližší období v práci SSM na vysokých školách je nutné :

Společně s vedením vysokých škol vytvářet optimální podmínky k prohlubování studia a praxe . Organizovat vědeckou studentskou činnost, vědecké semináře, praxe , stáže, ex kurze a tematické zájezdy doma i do zahraničí.

Podílet se na řízení vysokých škol prostřednictvím aktivní účasti v příslušných komisích, vědeckých radách a kolegiích všech stupňů na jednotlivých školách i na ministerstvech školství . Zabývat se kvalifikovaně sociální prol matikou vysokoškolské mládeže. Zvláštní pozornost věnovat přípravě letní aktivity vysokoškoláků , tuto orientovat na nej důležitější úseky národního hospodářství a společně s mládežnickými organizacemi socia

listických zemí prohlubovat jejiinternacionální charakter. Upevňovat spojení s mládeží ze závodů a vesnic, účastnit se na řešení některých odbor

ných úkolů budoucích pracovišť a udržovat s nimi pracovní, kulturní, sportovní i spole čenské kontakty.

Výrazně se podílet na rozvoji vysokoškolského sportu v těsné spolupráci s tělovýchovnými jednotami.

Obnovit bohatý společenský život na kolejích prostřednictvím kolejních rad. 5.

Nedílnou součástí našeho Svazu jsou organizace SSM v armádě. Jejich úkolem je aktivně se podílet na upevňování bojeschopnosti armády, obraně vlasti a ve specifických podmínkách ozbrojených sil realizovat program SSM . Pro splnění toho je nezbytné: Upevňovat akceschopnost organizací SSM , zvyšovat jejich podíl na plnění plánů bojové a politické přípravy vojsk . Ve spolupráci s veliteli rozvíjet rozmanité formy soutěží , orga nizovat hnutí vzorných jednotek i jednotlivců .

Prohlubovat ideově politickou činnost z hlediska potřeb a poslání armády. Vytvářet prak tické podmínky pro naplňování zásad a myšlenek proletářského internacionalismu a přá telství s bratrskými armádami Varšavské smlouvy , především pak s útvary Sovětské armá dy u nás. Přispívat k rozvíjení bohaté kulturní a sportovní činnosti v úzkém sepětí s organizacemi

SSM na závodech, vesnicích a školách. Pomáhat svými odbornými silami a technickými možnostmi především pionýrské organizaci. 6.

Jedním z nejdůležitějších úkolů Socialistického svazu mládeže je zvyšovat podíl svých členů i ostatních mladých lidí na řízení a správě státu , při řešení všech závažných otázek týka jících se života a práce mládeže . Proto budeme upevňovat spolupráci s vládními orgány, ná rodnimi výbory všech stupňů , dalšími státními institucemi a společenskými organizacemi sdru ženými v Národní frontě.

To vyžaduje :

Ve spolupráci s NV, ROH, ČSTV , Svazarmem a dalšími společenskými organizacemi na všech stupnich vytvářet podmínky pro aktivní účast mládeže na řízení státu i práci těchto společenských organizaci . Proto budeme vybírat nejlepší své členy do orgánů i komisi těchto organizací a institucí , pověřovat je konkrétními úkoly a podílet se na hodnocení jejich práce.

Spolupracovat s hospodářskými a odborovými orgány při řešení pracovních a sociálních problémů mladých lidi. Pomoci především mladým lidem řešit bytové problémy.

Aby orgány SSM na všech stupních , za pomoci KSČ , konkrétně projednaly se všemi stát nimi orgány a společenskými organizacemi jednotný postup při ovlivňování celé mladé

generace a vytváření podmínek, především kádrových a materiálních, pro všestrannou čin nost mládeže . V tomto směru přicházet s iniciativními návrhy do orgánů Národní fronty. Iniciativně se podílet na zpracování jednotné koncepce péče státu o mládež a podpořit její vhodné institucionální vyjádření.

139

III .

PIONÝRSKÁ ORGANIZACE Úsilí orgánů SSM, PO , pionýrských pracovníků, učitelů a široké veřejnosti zaměřit na to, aby pionýrská organizace důsledně plnila své poslání ve vztahu k dětem a společnosti ve smyslu základních dokumentů o PO, respektující specifiku dětí . K tomu je zejména zapotřebí :

V praxi organizace zvýraznit marxisticko-leninské principy, výchovu k socialistickému vlas tenectví, prohlubovat a rozvíjet konkrétními akcemi proletářský internacionalismus, tvoři vou práci ve prospěch společnosti, vést členy ke společenské angažovanosti , k vytvoření

ušlechtilých osobních vlastností příštích budovatelů a obránců socialistické společnosti. Vytvářet podmínky pro postupný zdravý růst organizace tak, aby odpovídala společenské potřebě a zájmům dětí . Získávat pozitivní vztah veřejnosti a rodičů , kladně ovlivňovat veřejné mínění . Společné úsilí na získání dalších vedoucích , profesionálních pracovníků, členů rad a komisí. Postupně ustavovat Kluby přátel PO. Obnovit tradiční soutěže a pře hlídky z oblasti zájmové činnosti. K rozvoji a propagaci organizace plně využívat pionýr ských časopisů a dalšich sdělovacích prostředků .

Usilovat o vznik pionýrských oddílů všude tam , kde jsou pro to vytvořeny podmínky. Po zornost zejména zaměřit na rozvoj činnosti pionýrských oddílů a skupin při školách , insti tucích a dalších místech .

Dosáhnout toho, aby orgány a organizace SSM s plnou odpovědností přistupovaly k vytvá ření všech podmínek pro činnost Pionýrské organizace a konkrétní pomoc zaměřily ze

jména na získávání vedoucích, vytváření potřebných materiálních podmínek, hlavně klu boven .

Docenit společenský a politický význam činnosti pionýrských pracovníků a prosazovat vytvoření dobrých podmínek pro jejich práci ve vedení závodů, škol, v národních vý . borech apod. IV .

MEZINÁRODNÍ ČINNOST SOCIALISTICKÉHO SVAZU MLÁ . DEŽE Neoddělitelnou součástí činnosti SSM jsou mezinárodní styky. Chceme prohlubovat bratrské vztahy československých chlapců a děvčat se sovětskou mládeží a její organizací VLKSM , s mládeží dalších socialistických zemí, učit se z jejich bohatých zkušeností a tvůrčím způ sobem je uplatňovat. Aktivně se zúčastníme práce v mezinárodních demokratických organizacích mládeže Světové federaci demokratické mládeže a Mezinárodním svazu studentstva. Budeme udržovat

přátelské vztahy s pokrokovými a demokratickými organizacemi dětí a mládeže kapitalistic kých a rozvojových zemí . V nejbližším období považujeme za nutné : Uskutečnit výměny studijních delegací s bratrskými organizacemi socialistických zemí za účelem výměny zkušenosti, a to jak na úrovni ústředních orgánů , tak i na ostatních stup ních řízení .

K výchově mladých lidi v duchu proletářského internacionalismu a socialistického vlaste konzultací , setkání , výměnných praxi nectví využít všechny osvědčené formy spolupráce a mezinárodních brigád, staveb mládeže, účasti dětí na mezinárodních táborech míru , vý . měny studentů v rámci oborových mezinárodních organizací , účasti na jazykových kursech apod .

Aktivně se podílet na přípravě X. kongresu Mezinárodního svazu studentstva , který se uskuteční v Československu .

140

Prostřednictvím sdělovacích prostředků , zejména mládežnického tisku , seznamovat mladé

lidi s prací a zkušenostmi bratrských mládežnických organizací socialistických zemí a dal. ších pokrokových organizací mládeže. V.

POLITICKO -ORGANIZÁTORSKÁ PRÁCE A MATERIÁLNÍ PODMÍNKY PRO ČINNOST SSM Považujeme za nutné věnovat prvořadou pozornost dobudování a organizačnímu pevnění SSM jako politicky vyhraněné jednotné masové a vnitřně diferencované organizace. K tomu budeme :

Upevňovat u všech členů SSM vnitřní vztah ke své organizaci a dbát na to, aby člen znal své místo v činnosti SSM a byl pověřen konkrétním úkolem . Pravidelně hodnotit práci kaž dého člena . Pečovat o další růst členské základny a do našeho Svazu ziskávat zejména dělnickou a ostatní mládež .

Ustavovat další základní organizace SSM všude tam , kde jsou pro práci předpoklady, hlavně na závodech a vesnicích . Dbát na pravidelný vnitřní život organizace. V okresních výborech zaměřovat hlavní pozornost na řízení a pomoc základním organiza cím . Vycházet ze znalostí konkrétních podmínek každé základní organizace a uplatňovat jejich diferencované řízení.

V krajských výborech zabezpečovat plnou řídící, metodickou a kontrolní činnost ve vztahu k okresním výborům .

V Českém a Slovenském ústředním výboru SSM rozpracovat základní cíle aa politiku SSM ,

k její realizaci plně využívat všech řídících funkci. V ústředním výboru SSM zabezpečovat realizaci Programového prohlášení SSM , Stanov SSM a usnesení celostátní konference . Zpracovat základní koncepční otázky a důsledně uplatňovat řídící , kontrolni a metodickou činnost k nižším článkům řízení. Vymezit posta

veni rad jednotlivých sociálních skupin. V činnosti SSM vytvořit prostor pro realizaci specifických potřeb jednotlivých národnostních skupin mládeže . Na všech stupních řízení věnovat mimořádnou pozornost výchově funkcionářského aktivu , zejména politické přípravě členů orgánů , uvolněných pracovníků , lektorů a organizátorů

zájmové činnosti. Zlepšovat poznávací činnost a vybudovat účinný informační a kontrolni systém.

Nezbytnou podmínkou rozvoje mnohostranné činnosti SSM je neustálé zlepšování materiál ních předpokladů v souladu s dosaženým stupněm rozvoje a potřebami naší společnosti. Především je nutné vypracovat dlouhodobou koncepci rozvoje materiálně technické základny SSM .

Pro nejbližší období je nezbytné: Neustále zvyšovat vlastní příjmy z činnosti SSM , zejména z členských známek , z brigád, z kulturních akci apod . Dbát na hospodárné vynakládání finančních prostředků tak , aby za pomoci dobrovolné práce mladých lidí a úsili orgánů SSM byly přeměněny co nej

efektivněji k vytváření podmínek ke vzdělání, výchově, zábavě i oddechu mladých lidí. Vyhledávat, opravovat a vybavovat za pomoci státních orgánů prostory pro klubovny, vy

užívat existujících sportovních a kulturních zařízení státu i společenských organizaci. Rozšiřovat materiální vybavení základních organizaci a pionýrských skupin pro činnost ve volném čase formou budování jednoduchých sportovních a turistických zařízení. Aktivni prací v orgánech národních výborů dosáhnout, aby z jejich zdrojů byla hrazena část výda jů na provoz těchto zařízení . Na úrovni okresů dobudovat za aktivní účasti mládeže turistické , sportovní a rekreační

základny mládeže. Dořešit jejich kompletizaci a propracovat ucelený systém využívání pro vlastní činnost děti a mládeže .

Činnost hospodářských zařízení SSM orientovat zásadně pro potřeby organizace. Nepři pustit vznik takových zařízení , jejichž činnost by byla v rozporu s tímto posláním .

141

V dohodě s orgány státu vyřešit ekonomické podmínky pro činnost Cestovní kanceláře SSM

tak, aby byly poskytovány konkrétní výhody pro členy SSM , skupiny mládeže bez vlastní ho příjmu a pro politickovýchovné a studijní zájezdy.

Vstupujeme do jubilejního roku, ve kterém oslavime 50 let od vzniku KSČ a českosloven ského Komsomolu . Celá historie Komunistické strany Ceskoslovenska je spjata s bojem o no společnost sociálně spravedlivou a humánní , vou socialistickou a komunistickou společnost ve které mladá generace může plně uplatnit své představy a cíle. Rozviňme proto ve všech

organizacích Socialistického svazu mládeže hnutí ,, Štafeta iniciativ a činů k 50. výročí zalo žení KSČ “ pod heslem ,,Sobě i socialistické společnosti ku prospěchu “. Ustavující konference Socialistického svazu mládeže Praha , listopad 1970

STANOVY SOCIALISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE Socialistický svaz mládeže je jednotnou , dobrovolnou společensko-politickou organizací děti a mládeže Československé socialistické republiky. Pracuje v duchu vědeckého světového názoru marxismu- leninismu, uznává vedoucí úlohu Komunistické strany Československa a aktivně ji podporuje . Součástí SSM je Pionýrská organizace.

Plní úlohu představitele mladé generace ČSSR . V jeho řadách se sdružují na základě vlastni ho rozhodnutí a svého přesvědčení chlapci a děvčata, kteří chtějí aktivně budovat i bránit svoji socialistickou vlast. Členství v Socialistickém svazu mládeže zavazuje každého, kdo je jeho členem, aktivně pracovat podle Stanov SSM k naplňování jeho Programového prohlášení.

HLAVA PRVNÍ Cíle a úkoly Socialistického svazu mládeže CI . 1

Socialistický svaz mládeže důsledně navazuje na tradice pokrokového a revolučního hnuti dětí a mládeže Československa. Uplatňuje ve veškeré své činnosti leninské principy práce orga

nizace dětí a mládeže :

a) Socialistický svaz mládeže uznává vedoucí úlohu Komunistické strany Československa a v zájmu mládeže ji aktivně podporuje. Seznamuje mladé lidi s cíli a politikou KSČ, získává je pro aktivní účast na její realizaci a vytváří předpoklady, aby se mohli stát členy KSČ. Předkládá iniciativně návrhy orgánům KSČ na řešení problematiky mládeže a dětí. b) Uspokojování zájmů a potřeb mladé generace chápe Socialistický svaz mládeže v jed notě s konkrétní prací pro společnost. Získává chlapce a děvčata k příkladnému plnění pracov ních a studijních úkolů , rozvíji iniciativní hnutí při výstavbě a obraně socialistické společ nosti. Výchovu prací považuje za důležitý prostředek formování morálních a politických vlastností všech mladých lidi .

c ) Základem ideově politického zaměření a veškeré činnosti Socialistického svazu mládeže je vědecký světový názor dělnické třídy marxismus- leninismus. Soustředuje veškeré své úsilí k tomu, aby si ho osvojili všichni členové SSM . d ) Socialistický svaz mládeže neustále doplňuje svoje řady o pokrokově smýšlející chlapce a děvčata a pečuje o jejich ideový růst. e) Rozvíjí současně široce zajímavou a přitažlivou činnost tak , aby každý z jeho členů našel v práci SSM své uplatnění . Tvořivý , iniciativní přístup a disciplinovanost musí být zá kladní vlastností členů , organizaci a orgánů SSM .

f) Socialistický svaz mládeže vychovává mládež v duchu proletářského internacionalismu a socialistického vlastenectví, upevňuje československou vzájemnost a rozvíjí bratrské vztahy

mládeže národů a národnosti ČSSR. Ve své činnosti navazuje na pokrokové revoluční tradice

142

své vlasti, dělnické třídy a KSČ. Vede mladé lidi k boji za upevnění světového míru . Prohlubu je bratrské vztahy československých chlapců a děvčat se sovětskou mládeží a její organizaci

VLKSM, posiluje přátelství a spolupráci s mládeži socialistických zemí a pokrokovou mládeži celého světa. Aktivně se podili na činnosti pokrokových mezinárodních organizací dětí a mlá deže, zejména SFDM a MSS. Čl. 2 je

Socialistický svaz mládeže je součástí Národní fronty a aktivně spolupracuje se všemi spole čenskými organizacemi , které se v ní sdružují , zejména s Revolučním odborovým hnutím, jednotnou tělovýchovnou organizací , Svazem pro spolupráci s armádou , Svazem Českosloven sko-sovětského přátelství , Československého svazu žen a dalšími . Aktivně se podílí na řízení a správě státu , spolupracuje se stáními orgány , zejména s ná rodnimi výbory. Navrhuje své nejlepší členy a funkcionáře do zastupitelských orgánů i dalších

veřejných a společenských funkcí, sleduje jejich činnost a rozviji iniciativu k řešení problémů mladé generace .

Spolu se státními a společenskými orgány a organizacemi vytváří podmínky pro všestranný rozvoj mládeže . K tomu využívá vlastní zařízení a po dohodě užívá i těch , která jsou ve správě jiných splečenských organizací a státních orgánů. ČI, 3 Socialistický svaz mládeže každodenně pečuje o svoji Pionýrskou organizaci . Pomáhá jí vy

tvářet všechny předpoklady pro její dobrou práci. Získává své členy i další občany, kteří mají politické, morální i odborné předpoklady a dobrý vztah k dětem pro aktivní činnost přisocia listické výchově děti . का

HLAVA DRUHÁ

Členství v Socialistickém svazu mládeže Čl . 4

Vznik členství Členem Socialistického svazu mládeže může být každý československý občan starší patnácti let, který souhlasí s Programovým prohlášením a Stanovumi SSM , chce v organizaci aktivně

pracovat , a tak se podílet na rozvoji naší socialistické společnosti. Členy SSM se mohou stát

i cizí státní příslušníci. Jejich přijetí schvaluje ÚV SSM, který tuto právomoc může přenést na nižší orgány.

Vstup do organizace je dobrovolný, o přijetí za člena rozhoduje členská schůze základní organizace na základě podané přihlášky. Dokladem o členství platný jednotný členský průkaz Socialistického svazu mládeže ČSSR .

Znění členského slibu SSM je vyjádřeno v členském průkazu. Člen potvrzuje slib svým podpi sem při převzetí průkazu . Členský slib zní : „ Stávám se členem Socialistického svazu mládeže, abych svou prací a svým životem přispěl k budování a obraně socialistické vlasti. “

Ústřední výbor může udělit čestné členství SSM jako výraz ocenění mimořádných zásluh za práci mezi mládeží ČSSR i v pokrokovém mládežnickém hnutí celého světa. ČI. 5

Ukončení členství Členství v Socialistickém svazu mládeže může být ukončeno : vystoupením

na základě vlast

ního rozhodnuti , které člen sdělí své základní organizaci; vyškrtnutím při dlouhodobé ne účasti na činnosti základní organizace a při neplnění povinnosti člena SSM : vyloučením - pro vědomé poškozování cti a zájmů SSM , porušování Stanov nebo pro porušování socialistické zákonnosti.

O vyškrtnutí a vyloučení člena SSM rozhoduje členská schůze ZO SSM, případně vyšší orgán Socialistického svazu mládeže . Rozhodnutí ZO SSM o vyškrtnutí a vyloučení musí být potvrzeno příslušným OV SSM .

143

ČI. 6

Povinnosti a práva člena SSM Povinnosti člena – plnit úkoly vyplývající z Programového prohlášení a Stanov SSM ; být nesmiřitelný vůči všem projevům narušování jednoty organizace

- seznamovat se s politikou a cili KSČ a podílet se na jejím uskutečňování , osvojit si mar xismus -leninismus

zúčastňovat se aktivně socialistické výstavby a být příkladem v práci i studiu - upevňovat internacionální vztahy s pokrokovou mládeží celého světa, zejména ze socialistic

kých zemí , a přátelství mezi národy ī aktivně se zúčastnit práce základní organizace a odpovědně vykonávat svěřené funkce platit stanovený členský příspěvek , pečovat o majetek organizace a podílet se na rozšiřo vání finančních a materiálních prostředků SSM pečovat o členský průkaz , chránit ho a hlásit změny v členství své základní organizaci . Práva člena

- pracovat v základní organizaci na svém pracovišti či škole. Pokud nemá možnost plnit veške ré základní povinnosti člena v těchto organizacích, může požádat o přijetí za člena v orga nizaci v místě bydliště . V souladu se svými zájmy a možnostmi může požádat další základní organizaci SSM , aby mu bylo umožněno účastnit se její činnosti

účastnit se jednání a spolurozhodovat o činnosti organizací, jejichž je členem, vyjadřovat

1111

se ke všem otázkám života mládeže a její organizace – obracet se s návrhy , náměty, stížnostmi , kritikou , žádostí o pomoc v řešení svého spole

čenského uplatnění nebo osobního života na kterýkoliv orgán SSM až po ústřední výbor. Každý orgán , na který se člen obrátí , je povinen se jeho náměty a připomínkami zabývat a odpovědět na ně do 2 měsíců

volit a být volen do orgánů SSM , navrhovat kandidáty do orgánů účastnit se jednání všech orgánů , které se zabývají jeho činností užívat zařízení jednotné organizace a využívat tak výhod, které organizace poskytuje - využívat mládežnického tisku k tlumočení svých názorů - vystoupit z organizace.

ČI . 7

Odměny a tresty v Socialistickém svazu mládeže Členům SSM , kolektivům , základním organizacím a orgánům SSM , pionýrům a pionýrským

kolektivům , kteří úspěšně pracují a dosahují mimořádných výsledků v činnosti organizace a mimo ni , udělují orgány SSM odměny a vyznamenání.

SSM uděluje odměny a vyznamenání i občanům, kteří nejsou jeho členy a jsou příkladem mládeži, nebo účinně práci SSM a jeho Pionýrské organizaci napomáhají. Vyznamenání může být uděleno i cizím státním příslušníkům .

V případech zvláště hodných zřetele doporučují orgány SSM nejlepší jednotlivce a kolektivy k udělení státních vyznamenání.

Socialistický svaz mládeže vyznamenává a odměňuje :

zapsáním do Knihy cti ÚV SSM , udělením čestného členství SSM , propůjčením Čestného

odznaku Julia Fučíka, diplomy, medailemi, plaketami a odznaky, pochvalami a jinými od měnami.

Český a Slovenský ústřední výbor mohou zřídit v souladu s tradicí dětského a mládežnického hnutí a na základě potřeb další vyznamenání. Členové SSM mají právo užívat a nosit také vyznamenání, která získali za svoji práci v Československém svazu mládeže.

Za porušování Stanov SSM mohou orgány a základní organizace udělit tresty . Povinností orgánů a kolektivů je především výchovně působit na členy a vést je k nápravě rhyb. Trest má mít proto především výchovný charakter a účinek . Potrestat lze : -- napomenutim - důtkou

144

odvoláním z funkce

- vyloučením .

Vyloučení ze SSM je nutné chápat jen jako krajní řešení po vyčerpání všech výchovných možnosti .

Vyloučený člen může opět požádat o přijetí. Pokud byl vyloučen vyšším orgánem, může být znovu přijat jen se souhlasem tohoto orgánu .

Člen, který byl potrestán, má právo se do měsíce odvolat k vyššímu orgánu , postupně až k ÚV SSM .

Člen orgánu SSM může být potrestán jen se souhlasem toho orgánu, jehož je členem , při padně orgánu vyššího .

HLAVA TŘETÍ

Organizační výstavba Socialistického svazu mládeže ČI . 8

Zásady výstavby a činnosti organizací a orgánů SSM a) Socialistický svaz mládeže jako organizace děti a mládeže má organizační samostatnost ;

vedoucim principem jeho výstavby je demokratický centralismus za plného respektování fererativního uspořádání státu . Tento princip znamená : - všechny orgány SSM jsou voleny zdola nahoru , jsou odpovědny těm, které je zvolily , a pra vidělně jim skládají účty ze své činnosti; usnesení vyšších orgánů je závazné pro nižší orgány , organizace a všechny členy ; – nižší orgány a organizace mají právo obracet se k vyšším orgánům s náměty, připomínkami a kritikou , vyšší orgány jsou povinny správnou iniciativu nižších orgánů zabezpečovat,

rozvíjet ji a informovat nižší orgány o jejich řešení. b) Organizace a orgány SSM se při svém jednání a činnosti řídí zásadou kolektivního roz O

hodování :

rozhodování orgánů a organizací je podmíněno účasti nadpoloviční většiny volených členů orgánu ; usnesení je platné jen tehdy, když pro jeho přijetí hlasuje nadpoloviční většina přítomných. Do orgánů musí být zvolen lichý počet členů ; menšina se podřizuje většině, po schválení usnesení je povinností všech aktivně se podilet na jeho realizaci ; - na zasedání orgánů a organizací musí být zabezpečena svobodná výměna názorů , nikdo nemůže být za svůj názor pronásledován ;

- volby orgánů se provádějí veřejným nebo tajným hlasováním ; o způsobu hlasování rozho duje orgán . Během volebního období mohou být orgány SSM doplněny kooptaci do výše 1/3 řádně zvolených členů .

c) Organizační uspořádání a výstavba organizací a orgánů se uskutečňuje na základě územ ně výrobního principu . ČI. 9

Základní organizace Základní organizace SSM jsou nejdůležitějším článkem , nebot tam se rozhoduje o konkrétních 0

výsledcích i aktivitě mládeže. Tvoři se na závodech , stavbách a dalších pracovištích , vesni cích , městech , učilištích , školách a v ozbrojených silách . Podmínkou ustavení základní orga nizace je minimální počet 5 členů SSM . Ve velkých ZO SSM se rozhodnutím členské schůze

vytvářejí pracovní skupiny. Ustavení organizace potrvzuje příslušný okresní výbor SSM. Základní organizace zaniká, klesne - li počet pod 5 členů po vyrovnání všech finančních a právních nároků . Zánik organizace potvrzuje příslušný okresní výbor SSM . Může být zrušena i rozhodnutím vyššího orgánu , je-li činnost základní organizace v rozporu se Stanovami a posláním SSM . Proti tomu je možno se odvolat do jednoho měsíce až k ústřednímu výboru SSM .

145

Nejvyšším orgánem základní organizace je členská schůze, která se schází nejméně jeden krát za 2 měsíce . Členská schůze určuje zaměření činnosti základní organizace, rozhoduje o hospodaření s finančnimi prostředky i majetkem základní organizace a volí výbor. V období mezi členskou schůzí řídí činnost výbor základní organizace, který je zpravidla volen na období jednoho roku .

Práva a povinnosti základní organizace Rozvijet činnost vyplývající z poslání SSM, přijímat nové členy, vyškrtnout nebo vyloučit svého člena, který neplní základní povinnosti vyplývajíci ze Stanov. Volit vlastní orgány a zúčastňovat se prostřednictvím volených delegátů voleb vyšších orgánů . Být právnickými

osobamimajícími samostatnou hmotnou a majetkovou odpovědnost. Obracet se se svýmipřipo mínkami, náměty a kritikou k vyšším orgánům a požadovat od nich odpověď do dvou měsíců . Povinností všech základních organizací je plnit úkoly vyplývající z Programového pro hlášení a Stanov SSM , aktivně se podílet na výstavbě socialistické společnosti a rozvíjet širokou činnost za účasti všech svých členů .

ČI . 10

Podnikové, celozávodní, celoškolské a celoučilištní výbory So cialistického svazu mládeže V závodech , učilištích a školách a dalších pracovištích , kde je více základních organizací SSM , se tvoří se souhlasem OV SSM celozávodní , celoškolské a celoučilištní výbory SSM.

Ve velkých podnicích a institucích celostátního významu může Český a Slovenský ústřední výbor SSM přiznat celozávodní, celoškolské a celoučilištní organizaci některá práva okresního výboru SSM .

Ve velkých podnicích mohou být zřizovány podnikové výbory SSM, jejichž zřízení, posta na návrh KV SSM - ÚV SSM . Nejvyšším orgánem těchto organizaci jsou všeplenární schůze nebo konference delegátů všech základních organizací , které se scházejí zpravidla jedenkrát za rok .

vení i úlohu určuje

Mimořádná všeplenární schůze nebo konference může být svolána na žádost jedné třetiny členů základních organizací, případně z rozhodnutí vyššího orgánu SSM .

Způsobsvolávání konferenceurčuje podnikový, celozávodní, celoškolský a celoučilištní výbor nebo orgán , který o svolání rozhodl. Všeplenární schůze nebo konference schvaluje zprávu o činnosti podnikového, celozávodního , celoškolského a celoučilištního výboru a re

vizní komise. Projednává otázky života a práce mládeže v místě svého působení a přijímá hlavní úkoly pro příští období vyplývající z usnesení vyšších orgánů SSM a z pominek i po třeb organizace.

Všeplenární schůze a konference volí podnikové, celozávodní, celoškolské a celoučilištní výbory a revizní komise . Způsob volby určují okresní výbory SSM. Celozávodní, celoškolské a celoučilištní výbory volí předsedu a další funkcionáře.

Podnikový, celozávodní, celoškolský a celoučilištní výbor je řídícím a výkonným orgánem mezi všeplenární schůzí nebo konferenci. Řidí a odpovídá za činnost základních organizací, za rozpracování usnesení vyšších orgánů SSM a pomáhá OV SSM sjednocovat zájmy členů základních organizací. Schází se zpravidla jednou za čtrnáct dní . ČI. 11

Městské (místní) výbory Socialistického svazu mládeže Ve městech a velkých obcích , kde je více základních organizací Socialistického svazu mlá deže, tvoří se se souhlasem okresního výboru městské (místní) výbory SSM . Jejich úkolem je pomáhat okresnímu výboru řídit a sjednocovat zájmy členů a úsilí základních organizaci SSM na úze měst neb mí

a

o obce.

Městské (místní) výbory zastupuji organizace mládeže v městě nebo obci ve styku s orgány státní správy a jinými organizacemi a kulturně společenskými institucemi. Prostřednictvím zástupců mládeže se zúčastňují práce v orgánech státní moci a správy a vytvářejí podmínky

pro všestrannou výchovu mládeže a využití volného času ,

146

Za bezpečují společný postup při organizování politických akcí, veřejně prospěšné brigádnic ké práce a budovatelských akcí , při rozvíjení kulturního, tělovýchovného a společenského ži rota mládeže v místě svého působení.

Městský (místní) výbor je volen na všeplenární schůzi nebo konferenci delegátů všech základních organizací v místě jeho působení , zpravidla na období jednoho roku. Městský ( místní ) výbor volí předsedu a další funkcionáře podle potřeby. Odpovídá za čin nost základních organizací, za rozpracování usnesení vyšších orgánů SSM podle pokynů okres ního výboru SSM na základě místních podmínek.

Městský (místní) výbor je řízen příslušným okresním výborem SSM. ČI. 12

Orgány Socialistického svazu mládeže v okresech Okresní organizaci tvoří základní organizace SSM v okrese (s výjimkou organizací SSM v armádě) a okresní organizace PO.

Nejvyšším orgánem okresní organizace je okresní konference a v období mezi konferen cemi okresní výbor SSM. Řádnou okresníkonferenci svolávají okresní výbory nejméně jeden krát za dva roky na základě rozhodnutí ÚV SSM . Mimořádná okresní konference může být svolána na žádost jedné třetiny členů okresní organizace, z rozhodnutí vyššího orgánu Socialistického svazu mládeže nebo z iniciativy OV SSM s podmínkou souhlasu vyššího orgánu SSM . Způsob svolání konference určuje okresní výbor nebo orgán , který o svolání konference rozhodl .

Okresní konference projednává a schvaluje zprávu o činnosti okresního výboru a revizní

komise, projednává další otázky týkající se života a práce mládeže v okrese a stanoví hlavní úkoly okresní organizace pro další období vyplývající z usnesení vyšších orgánů SSM a pod minek okresu .

Konference voli okresní výbor, okresní revizní komisi a delegáty na krajskou konferenci. Potvrzuje složení okresní rady Pionýrské organizace . Okresní výbor volí předsednictvo, předsedu , místopředsedu a tajemníky.

Okresní výbor je řídícím orgánem mezi konferencemi. Řidi a odpovídá za činnostokresní organizace, za rozpracování usnesení vyšších orgánů SSM , sjednocuje zájmy členů základních kolektivů a formuluje politické cíle okresní organizace. Schází se zpravidla jednou za dva měsíce.

Předsednictvo OV SSM je výkonným a řídícím orgánem . V době mezi zasedáními okresního

výboru řídí práci,organizuje a kontroluje plnění usnesení. Řidí a kontroluje práci uvolněných pracovníků. O své činnosti podává zprávy OV SSM . Postavení okresní organizace SSM maji obvodní organizace SSM v Praze a Bratislavě. ČI . 13

Orgány Socialistického svazu mládeže v krajích Krajskou organizaci tvoří všechny okresní organizace SSM v kraji .

Nejvyšším orgánem krajské organizace je krajská konference a v období mezi konferencemi krajský výbor SSM . Řádnou krajskou konferenci svolává krajský výbor SSM nejméně jednou za dva roky na základě rozhodnutí ústředního výboru Socialistického svazu mládeže .

Mimořádná krajská konference může být svolána na žádost jedné třetiny členů krajské orga nizace, z rozhodnutí vyššího orgánu SSM , nebo z iniciativy KV SSM s podmínkou souhlasu vyššího orgánu. Způsob svolání konference určuje krajský výbor nebo orgán, který o svolání rozhodl. Krajská konference projednává a schvaluje zprávu o činnosti krajského výboru a revizní

komise; projednává další otázky života a práce mládeže v kraji a stanoví hlavní úkoly krajské organizace pro další období vyplývající z usnesení sjezdů , celostátních konferencí, vyšších orgánů SSM iz podmínek a potřeb kraje. Konference voli krajský výbor, krajskou revizní komisi a delegáty na republikové a celostátní sjezdy . Potvrzuje složení krajské rady Pionýrské organizace .

147

Krajský výbor volí předsednictvo KV SSM, předsedu, místopředsedu a tajemníky KV SSM.

Krajský výbor SSM je řídícím orgánem mezi konferencemi. Řídí okresní výbory a jim na roveň postavené orgány. V souladu s usneseními vyšších orgánů SSM řeší otázky mládežnic

kého hnutí v kraji a okresech ,kontroluje plnění usnesení a rozmistuje kádry . Schází se zpravidla jednou za dva měsíce.

Předsednictvo KV SSM je výkonným a řídicím orgánem . V době mezi zasedáními krajského

výboru řídí práci,organizuje a kontroluje plněníusnesení. Řidí a kontroluje práci uvolněných pracovníků. O své činnosti podává zprávy KV SSM . Postavení krajské organizace mají městské organizace v Praze a Bratislavě. ČI. 14

Nejvyšší orgány Socialistického svazu mládeže v ČSR

a SSR Krajské organizace v ČSR tvoří územní organizaci Socialistického svazu mládeže v České socialistické republice . Krajské organizace v SSR tvoří územní organizaci Socialistického svazu mládeže ve Slovenské socialistické republice . Nejvyšším orgánem Socialistického svazu mládeže v České a Slovenské socialistické republice je republikový sjezd. Sjezd svolává Český

ý ústřední výbor SSM, nejméně jednou za čtyři roky z rozhodnutí ústředního výboru enskckého a Slovlisti svazu mládeže .

Socia

Mimořádný republikový sjezd může být svolán na žádost jedné třetiny členů krajských orga nizací z rozhodnutí Českého nebo Slovenského ústředního výboru SSM s podmínkou souhlasu ÚV SSM a z rozhodnutí ÚV SSM .

Sjezd projednává a schvaluje zprávu o činnosti republikového ÚV SSM, republikové Ústřed ní revizní komise a určuje programové cíle republikové organizace v souladu s Programovým prohlášením a Stanovami SSM , vycházeje z podmínek republiky.

Sjezdy volí Český a Slovenský ÚV SSM , Českou a Slovenskou revizní komisi. Potvrzují složení České a Slovenské ústřední rady Pionýrské organizace. Způsob volby a ustavení orgánů určuje ÚV SSM. Český a Slovenský ústřední výbor SSM voli své předsednictvo, sekretariát , předsedu , místopředsedu , tajemníky .

Český a Slovenský ústřední výbor SSM jsou řídícími orgány mezi republikovými sjezdy. Řidi a

krajské výbory SSM, Českou a Slovenskou ústřední radu Pionýrské organizace. Zabezpečuji usnesení UV SSM republikových sjezdů. Scházejí se nejméně jednou za tři měsíce. Předsednictvo ČÚV SSM a SÚV SSM jsou výkonnými a řídícími orgány pro řízení práce mezi plenárními zasedáními svých ústředních výborů. O své činnosti podávají zprávy plenár ním zasedáním .

Sekretariáty Českého a Slovenského ÚV SSM jsou operativními a výkonnými orgány k říze ní běžné práce , především k organizování plnění usnesení.

Český a Slovenský ústřední výbor jsou řízeny ÚV SSM, který pravidelně informují o své činnosti a skládají mu účty ze své práce .

ČI . 15

Nejvyšší orgány Socialistického svazu mládeže Socialistický svaz mládeže je tvořen územními republikovými organizacemi v ČSR a SSR , organizacemi Socialistického svazu mládeže v ozbrojených silách .

Nejvyšším orgánem Socialistického svazu mládeže je celostátní sjezd , který svolává Ústřední výbor SSM nejméně jedenkrát za čtyři roky.

Mimořádný celostátní sjezd může být svolán na žádost Českého a Slovenského ústředního výboru nebo z iniciativy Ústředního výboru SSM .

Způsob svolání sjezdu stanoví Ústřední výbor SSM. Celostátní sjezd projednává a schvaluje zprávu Ústředního výboru SSM a Ústřední revizní komise. Projednává a řeší nejzávažnější otázky mládeže, schvaluje Programové prohlášení a Stanovy SSM.

Voli Ústřední výbor a Ústřední revizní komisi, potvrzuje složení Ústřední rady Pionýrské organizace, způsob volby a ustavení orgánu určuje sjezd .

148

V období mezi sjezdy je Ústřední výbor SSM nejvyšším řídícím orgánem Socialistického svazu mládeže . Vycházeje z Programového prohlášení a Stanov , určuje hlavní koncepční

a obsahové zaměření činnosti SSM , je představitelem československé mládeže. Řidi nižší orgány SSM. Schází se nejméně jedenkrát za 3 měsíce k projednávání zásadních otázek života a práce Socialistického svazu mládeže.

Kprojednání závažných obsahových otázek může ÚV SSM rozhodnout o svolání celostátní konference SSM .

Ústřední výbor SSM volí - předsednictvo, k řízení práce mezi plenárními zasedáními ÚV SSM sekretariát jako operativní řídící orgán , který zabezpečuje řízení běžné práce, hlavně kon trolu a plnění usnesení

předsedu, místopředsedy a tajemníky a potvrzuje předsedu Ústřední revizní komise. ČI. 16

Diferencovaný přístup v činnosti SSM Vycházeje z potřeby řešit problémy jednotlivých sociálních a věkových skupin mládeže, uplat ňuje k nim SSM diferencovaný přístup ve své praktické činnosti i v institucionální výstavbě.

Přitom zachovává jednotné ideově politické principy, jednotný program a Stanovy SSM , jednotné členství i včlenění všech základních organizaci SSM (s výjimkou organizací SSM v armádě ) do územní struktury SSM . 1. Diferencovaný přístup k problematice jednotlivých sociálních skupin mládeže je vyjádřen v organizačním uspořádání na všech stupních řízení vytvářením příslušných rad. Rady jsou metodickými , odbornými a ve vymezených oblastech řídícími orgány. Pracují pod přímým řízením příslušných gánů SSM a s výjimkou rad PO jsou schva rány na plenárním zasedání

těchto orgánů. Postaveni rad, jejich funkci a úlohu určuje statut , který je schvalován ÚV SSM. 2. Výrazem diferencovaného přístupu k vysokoškolské mládeži je relativní samostatnost organizaci SSM na vysokých školách . Relativní samostatnost organizací SSM na vysokých školách, která je uplatněna ve výstavbě vlastních orgánů , jejichž postaveni , práva a povinnosti

jsou vymezené ve statutu schvalovaném plénem ÚV SSM . Pro činnost organizací SSM na vy sokých školách se vytvářejí tyto orgány :

a ) Vysokoškolský orgán SSM na úrovni kraje , jehož členové jsou voleni fakultními organiza cemi SSM a potvrzováni příslušným KV SSM .

b) České a Slovenské vysokoškolské ústředí SSM, jehož členové jsou voleni fakultními organizacemi SSM a potvrzováni Českým a Slovenským ÚV SSM . c ) Československé ústředí vysokoškoláků , které je voleno na celostátní vysokoškolské kon ferenci a potvrzováno plénem ÚV SSM .

Tyto orgány pracuji pod vedením jednotných orgánů SSM a ve své činnosti vycházejí z Pro gramového prohlášení a Stanov SSM. Podílejí se na rozpracování základních dokumentů SSM a odpovídaji za jejich realizaci v podmínkách práce SSM na vysokých školách . 3. Práce Socialistického svazu mládeže v ozbrojených silách se řídí zvláštním ustanovením , které schvaluje Ústřední výbor Socialistického svazu mládeže.

4. K řešení dalších oblastí práce SSM vytvářejí se při jednotlivých orgánech pomocné a od borné aktivy komise , které podle rozhodnutí příslušného orgánu SSM a pod jeho vedením pomáhají rozvíjet širokou činnost.

Čl. 17

Symbolika Socialistického svazu mládeže Symboliku Socialistického svazu mládeže tvoří : prapor a znak Socialistického svazu mládeže. Provedení a způsob používání symboliky určuje Ústřední výbor SSM .

149

HLAVA ČTVRTÁ ČI. 18

Pionýrská organizace SSM

.

UD

Pionýrská organizace SSM je dětskou socialistickou organizací a je nedílnou součástí Socia listického svazu mládeže. Jejími základními rysy jsou jednotnost , masovost a dobrovolnost . Pionýrská organizace SSM vychovává děti k socialistickému vlastenectví , k proletářskému internacionalismu, tvořivé práci a k vytváření ušlechtilých osobních vlastností. Úči a vede své členy k oddanosti ke komunistické straně, k socialistické vlasti, k pracujícímu lidu, vede je k aktivnímu podílu na práci ve své organizaci , na budování socialismu a osvojování si jeho hodnot. Citlivě eaguje na potřeby svých členů , poznává je a spolu s nimi je realizuje. Je specifickou , relativně samostatnou a vnitřně diferencovanou součástí Socialistického svazu mládeže . Vztah Pionýrské organizace k Socialistickému svazu mládeže je dán objektivní potřebou jednotného postupu v zájmu mladé generace a jejího postavení v socialistické spo

DV

R

Ko ko

lečnosti. Je určen potřebou pionýrského hnutí získat podporu a pomoc ve výchovné práci mezi dětmi a dále i zájmem mládežnické organizace ovlivňovat dětské hnutí .

TOZ

Pionýrská organizace SSM pracuje na základě Programového prohlášení a Stanov Socia listického svazu mládeže. Její specifika je vyjádřena v Programových a organizačních zásadách

hla

Pionýrské organizace SSM , které obsahují cíle, úkoly a prostředky činnosti, řeší otázky člen ství v PO SSM . Tento dokument vychází ze Stanov a Programového prohlášení SSM.

kop

Pionýrská organizace si zachovává vlastní symboliku vycházející z revolučních tradic pokro kového dětského a mládežnického hnutí , volí vlastní řídicí orgány a navrhuje své členy do orgánů SSM na všech stupních řízení. Orgány PO jsou voleny na konferencích pionýrských

pracovníků a potvrzovány příslušnými konferencemia sjezdy SSM.

НІ za

HLAVA PÁTÁ

Ć. Za

Hospodaření a revizní činnost v Socialistickém svazu mládeže Čl. 19

SS . del

Majetek Socialistického svazu mládeže Majetek SSM je ve společném socialistickém vlastnictví celé organizace . Tvoří jej hmotné a finanční prostředky získané z členských příspěvků , z výnosů plynoucích z vlastní činnosti SSM , z odvodů zisků hospodářských zařízení SSM a z darů a jiných příjmů . Ve vlastnictví SSM jsou také hmotné a finanční prostředky hospodářských zařízení SSM . Všechny orgány a členové SSM jsou povinni se společným majetkem nakládat hospodárně, využívat ho ke stanovenému účelu a starat se o jeho včasnou a řádnou ochranu .

PI M

ČI. 20

Hospodaření Socialistického svazu mládeže

M

Hospodaření SSM se řídí podle jednotného rozpočtu, který na obdobíkalendářního roku schva

ve na

luje předsednictvo a potvrzuje plénum Ústředního výboru SSM .

Právnickými osobami, které mohou vlastním jménem nabývat práva a zavazovat se, jsou : Ústřední výbor SSM , Český a Slovenský ÚV SSM , základní organizace SSM a pionýrské

PC

skupiny.

Ústřední výbor SSM, ČÚV SSM a SÚV SSM mohou přiznat právní subjektivitu organi

Je di

začním složkám a orgánům SSM a svěřit jim do správy část společného majetku. Ústřední výbor SSM , Český a Slovenský ústřední výbor SSM mohou k zajišťování úkolů SSM zřizovat hospodářská zařízení ve smyslu platných předpisů a svěřovat jim hmotné a fi nanční prostředky do správy . Hospodářská zařízení SSM jsou vždy socialistickými organizacemi s právní subjektivitou,

a to ode dne, ke kterému jsou zapsány v podnikovém rejstříku .

150

tr

Hospodaření základních organizaci, pionýrských skupin a všech orgánů SSM se řídí podle jednotných směrnic pro hospodaření SSM , které vydává Ústřední výbor SSM .

Tyto směrnice stanoví způsob uplatnění relativní samostatnosti Pionýrské organizace SSM , organizací SSM na vysokých školách a v ozbrojených silách i orgánů SSM , jakož i způsob uplatnění diferencovaného přístupu k dalším sociálním skupinám v oblasti hospodaření.

Tyto směrnice současně vymezují předměty činnosti hospodářských zařízení SSM . Hospodaření organizací pionýrských skupin , orgánů a hospodářských zařízení SSM musí být v souladu s příslušnými právními předpisy . ČI. 21

Revizoři a revizní komise SSM Ke kontrole hospodaření SSM jsou v základních organizacích, pionýrských skupinách a na konferencích a sjezdech voleni revizoři a revizní komise SSM .

Revizoři a revizní komise prověřují hospodaření příslušného orgánu SSM , péči o získání a způsob využívání finančních prostředků, hospodaření s majetkem SSM a celkové plnění rozpočtu .

Předseda revizní komise se zúčastňuje zasedání příslušných orgánů SSM s právem poradního hlasu .

Systém činnosti revizorů a revizních komisí se řídí směrnicemi pro práci revizorů a revizních

komisí , které vydává Ústřední výbor SSM .

HLAVA ŠESTÁ Závěrečná ustanovení Čl. 22

Zánik organizace SSM zanikne, usnese-li se na tom celostátní sjezd SSM nejméně dvoutřetinovou většinou všech delegátů.

Způsob zániku a způsob naložení s majetkem, práva a závazky SSM určí sjezd SSM .

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ SOCIALISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE I.

My mladí jsme součástí socialistické společnosti a nežádáme pro sebe privilegované posta vení. Díváme se kolem sebe kriticky , nebudeme lhostejní k nedostatkům , ale ctíme práci : našich otců , kteří pro socialismus tolik vykonali. Jde nám o zmnožení tohoto dědictví , o další kulturní a materiální rozkvět naší vlasti . Chceme prokázat , že cítíme odpovědnost za své počínání, protože v nás je budoucnost této země .

Naše snažení přinese žádoucí výsledky, jen když budeme ideově a organizačně jednotni. Jen jednota umožní soustředit úsilí k dosažení těch cílů, o které svádí dlouhý a trvalý zápas dělnická třída a její předvoj komunistická strana . Došli jsme k tomuto poznání studiem historie , která prokazuje prospěšnost shody pokrokového hnutí mládeže s hnutím dělnické

třídy a její komunistické strany. Zkušenost dokazuje i to, že teprve spojenectví pokrokových sil Československa se Sovětským svazem vytvořilo podmínky pro budování sociální a třídně spravedlivější společnosti . Cítíme povinnost ctít a rozvíjet odkaz těch chlapců a děvčat , kteří se zúčastnili bojů za naše národní osvobození a pak pod vedením starší generace přiložili ruku k dílu na budování nové republiky.

151

V souladu s potřebami socialistické společnosti si naši předchůdci v roce 1949 založili jednotnou mládežnickou organizaci

Československý svaz mládeže. Republika je poseta

stovkami důkazů obětavosti a činorodé práce členů Československého svazu mládeže od přehrad a továren až k zavlažovacím systémům. Celá jedna generace vstoupila do politického, hospodářského a společenského života, vychována Československým svazem mládeže. Díváme se na tuto etapu s výrazem úcty a obdivu , ale nepřehlížime ani její chyby a omyly,

Není náhodou, že ČSM pracoval dobře jen tehdy, když dokázal sjednocovat potřeby společ nosti i mládeže a pracovat skutečně mladě . Chyby a omyly měly své kořeny v organizační samoúčelnosti, ve strnulosti metod práce, v nerespektování zákonů společenského vývoje.

Pochopili jsme správně, že KSČ vytvořila v lednu 1968 předpoklady k řešení nahromadě ných problémů společnosti i mládeže. Víme však , kam společnost a v ní i naše hnutí dospěly ,

jak těžkou politickou i morální zkouškou prošly. Byli jsme svědky snah zvrátit socialistický řád, otočit kolo dějin zpět. Pravicové a protisocialistické sily chtěly mládež zneužít, lákaly ji na vějičku laciných hesel a rozbily i naši jednotnou organizaci. Šlo skutečně o boj kdo s koho, který byl s pomocí Sovětského svazu a dalších spojeneckých zemí rozhodnut ve prospěch socialismu. Minulé dva roky vydaly za obsáhlé učebnice. Po získaných zkušenostech se rozhodně

distancujeme od protisocialistického vývoje v kritickém období po lednu 1968. Pochopili jsme, oč jde a kde je naše místo . Naše třídní uvědomění vzrostlo , chápeme dnes lépe složivost jevů a vývoje současného třídně rozděleného světa . Jsme hluboce přesvědčeni , že budoucnost

patří socialismu a komunismu a že jedině komunisté mohou stát v čele úsili za vybudování skutečně pokrokového, demokratického a humánního společenského řádu. Imperialismus je hlavním nebezpečím míru a pokroku , ať se hali do jakéhokoliv hávu .

Chceme stejně jako naši předchůdci zápasit o nový svět . Přesvědčivost socialistických ideji se umocňuje silou a rozkvětem zemí socialistického společenství. Využijme tedy svého umu, schopností a zdravé kritičnosti pro rozvoj vlasti a vítězství socialismu. Dospěli jsme k jednoznačnému rozhodnutí vytvořit svou jednotnou organizaci. Nazvali

jsme ji Socialistický svaz mládeže, protože se hlásíme k socialismu . Vycházíme přitom z po znání, že komunistická strana je jedinou silou schopnou přivést náš lid k socialismu a komu nismu , že učení marxismu -leninismu je jedině správnou teoretickou výzbrojí k naplnění na šich ideálů . Obnovili jsme svou jednotnou organizaci a věříme, že bude opravdu naše . Dobro volně přijímáme závazek respektovat zásady výstavby socialistické společnosti. V tom ne

spatřujeme omezení, ale záruku plného uplatnění našich nejlepších schopností a snah. II .

Náš vztah ke Komunistické straně Československa je předurčen poznáním, že ona jediná má pro mládež tak přitažlivý program , jakým je společnost moderně organizovaná, bohatá,

vysoce kulturní, společnost, v níž se i jedinec může harmonicky rozvíjet. Proto vychází náš program z programu komunistické strany , proto chceme naše hnutí spojit s revolučním hnu tím dělnické třídy .

Máme rádi svou socialistickou vlast. Prokážeme to prací, protože jinak se vlastenectví na hrazuje prázdnými frázemi. Je nejvyšší čas najít k práci čestný vztah , protože jde o naši vlast,

jde i o nás samotné . Nebudeme mít nic, oč se sami nepřičinime. Nečeká nás procházka růžovým sadem , ale těžká a dlouhá práce. My mladí se však obtíží

nebojíme, chceme být hrdiny této velké doby, svádíme boj za uskutečnění socialistických ideji .

Denně je zač a proti čemu bojovat. Pokládáme za potřebné zvyšovat svoje vědomosti i zruč nost, osvojovat si nové poznatky vědy i techniky. Naší snahou bude přispívat k efektivnosti výroby a chlubit se vzornou kvalitou výrobků. Jen tak můžeme být platnými vojáky vědec kotechnické revoluce, na jejímž prahu stojíme . Jsme přesvědčeni, že KSČ a celá socialis tická společnost nám umožní naše vědomosti náležitě uplatnit mladí mají v socialismu nebývalé šance.

Budeme vzájemně soutěžit a rozvíjet zdravou ctižádost jednotlivců i kolektivů . Hmotná zainteresovanost je i v naší společnosti významným činitelem , ale my její působivost znásobíme mladistvým elánem a obětavostí v práci pro společnost.

152

Serveme se s lhostejnosti, netečnosti, sobectvím , s pracovní nekázní a zápecnictvím . Je to v našem nejvlastnějším zájmu , protože tyto jevy umrtvují pohyb vpřed, jsou brzdou úspěš ného rozvoje socialistické společnosti .

Socialistický svaz mládeže se chce ve svém úsilí opírat o pomoc a spolupráci všech čest ných mladých lidí. Chceme v našich řadách sdružit mladé dělníky, zemědělce, pracující a studující mládež, mladou inteligenci i mladé příslušníky ozbrojených sil. Jsme různého věku, máme rozdílné zájmy, povolání, ale spojuje nás to hlavní – úsilí o rozmach sosialistické společnosti. Toto úsilí může náležitě vyjádřit a uplatnit jen jednotná organizace mládeže. A je jen přirozené, že dělnická mládež bude mít v Socialistickém svazu mládeže postavení

odpovídající úloze dělnické třídy ve vývoji společnosti. Budeme se ve své organizaci vzájemně posilovat a soupeřit v rozvíjení iniciativy, tvůrčího rozletu , ve vytváření podmínek pro samostatné myšlení a nápaditost . Naše organizace bude mladým lidem pomáhat odpovídat na otázky, kde a jak a zač budu dělat, jaké budu mít společenské postavení, kde budu bydlet a jak budu žít. Bude prosazovat jejich oprávněné

zájmy a potřeby. A je logické, že čím více pro společnost vykonáme, tim reálnější jsou možnosti uspokojení našich zájmů .

Nejde samozřejmě jen o práci, ale i o moudré využití volného času k všestrannému har monickému rozvoji člověka , k reprodukci pracovní síly a k uspokojení jeho zájmů a zálib . Nebudeme si navzájem určovat, jak kdo má s volným časem naložit. Nevzdáme se však

jediné příležitosti k ovlivňování mladých lidí, aby sami pocitovali potřebu prožívat volný čas k uspokojení svých zájmů , k rozvíjení své osobnosti, svého vztahu ke kolektivu. Nebojíme se smíchu, vtipu a zábavy, jsou znakem mládi. V zásadě pokládáme za svůj úkol pomáhat

vytvářet socialistický styl života, tedy harmonickou souhru nadání, vzdělání, politické a spole čenské činnosti.

Strana a společnost nebudou hodnotit úroveň naší ideové práce podle počtu odškrtávaných akcí či témat , ale podle toho, jak slova stvrdíme morálkou, charakterem , znalostmi a skutky. Naše pracovní aktivita půjde ruku v ruce s rozvojem našeho politického a kulturního myšlení a vyjadřování. Naše myšlení a diskuse musejí burcovat , musejí být plné přesvědčivých faktů

a argumentů. Slibujeme si tu značnou pomoc mj. od masových sdělovacích prostředků a zvláště od mládežnického tisku, který se stane jednou z nejsilnějších zbraní naší ideové výchovy. Chceme být čestní, přímí, obětaví , pracovití , nezištní, a přitom veselí , jak to sluší mladým. Chceme, aby z našeho jednání a práce bylo patrné, že jsme členy Socialistického svazu mlá deže. Pak nás budou brát komunisté a celá společnost vážně. Budeme se zdokonalovat i v přípravě na obranu vlasti a socialismu . Je to náročný úkol

zvláště v podmínkách současného rozvoje vojenství a musíme se na jeho plnění začít připra vovat už před nástupem vojenské služby. Být dobrými vlastenci znamená být socialistickými internacionalisty, protože víme, kdo jsou naši skuteční spojenci a přátelé. Jen v bratrské spolupráci se Sovětským svazem a zeměmi socialistického tábora lze uskutečňovat ideje marxismu- leninismu. V sovětském Komsomolu a v mládežnických organizacích zemí socialistického společenství vidíme své třídní bratry

a druhy v boji o socialistickou budoucnost. Budeme spolupracovat s pokrokovým dětským a mládežnickým hnutím na celém světě a podporovat jeho snažení zejména svou aktivní spoluúčastí ve Světové federaci demokratické mládeže a v Mezinárodním vazu studentstva . Jsme si vědomi, že naše organizace nemůže sama obsáhnout celou šíři úkolů , zájmů a po třeb mladé generace ; je to zaiežitostí i dalších členských organizací Národní fronty, zejména

ROH , ČSTV , Svazarmu a jiných. Chceme, aby v nich chlapci a děvčata aktivně pracovali a aby Socialistický svaz mládeže jako politický představitel mladé generace měl i vůči těmto organizacím právo se ke všem otázkám dětí a mládeže vyjadřovat. Socialistický stát právem očekává od mladé generace, že bude spolehlivým pomocníkem v rozvoji společnosti. Proto logické, že bude pro mladé pokolení vytvářet všestranné ma teriální, kulturní a sociální podmínky. Je naším bytostným zájmem , abychom se aktivně spolupodíleli na řízení státu , na činnosti zákonodárných orgánů a národních výborů všech stupňů; pomůže to k řešení základních problémů mladé generace a v neposlední řadě to bude mít význam pro její budoucí poslání nést odpovědnost za řízení společnosti,

153

III .

Výchova a příprava člověka pro život začíná už v nejútlejším věku . Rodiče mají zájein vy chovat své děti v dobré občany republiky, snaží se jim podle schopností umožnit i náležité vzdělání , a patří jim za to úcta a dík celé společnosti . Výchova v rodině je doplňována vlivem

odborně vedené školy. Ale dítě potřebuje i svůj vlastní, dobře vedený kolektiv, svou organizaci, kde začíná svůj život tvořit a odpovídat za něj , kde uspokojuje své přirozené touhy. Děti

potřebují spíše než kdo jiný pomocnou ruku, potřebuji ukázat přístupnými formami smysl života a cestu k jeho naplnění.

Po dvacet letse účastnila Pionýrská organizace ČSM výchovy nejmladší generace. Šla cestou vyšlapanou už před válkou Spartakovými skauty práce, mladými průkopníky, zku šenostmi sovětské pionýrské organizace . Naše Pionýrská organizace nepracovala dvacet let nadarmo. Mnozí z nás v ní vyrůstali a dnes se rádi vracíme ve vzpomínkách na chvíle strá- , vené v jejím kolektivu . Nebylo vinou dětí, že organizace měla slabiny a že se nevyvíjela vždy

podle jejich představ a potřeb . Ani ona nebyla ušetřena v roce 1968 rozvratu . Rozpad dětské jednoty je jednou z nejsmutnějších kapitol osudového roku .

Z poučení minulosti vyrostlo i naše rozhodnutí znovu vytvořit Pionýrskou organizaci. Bude součástí Socialistického svazu mládeže s vlastní relativní samostatnosti a pravomocí . Socia listický svaz mládeže nehodlá být ve vztahu k ní ničím jiným než starším druhem ochotným

k radě i k praktické pomoci . Uvědomujeme si , že jaká bude Pionýrská organizace, takový bude v budoucnu Socialistický svaz mládeže. Jde o to , aby děti uspokojily v přirozeném kolektivu své touhy měřit sily , soutěžit , závodit , aby tu našly příležitost k první užitečné práci, aby se nenudily . Aby našly prostředí, v němž by ukázaly své tělesné a duševní schopnosti, kde by se něco dozvěděly , něco dokázaly, zbavo valy se sobectví, domýšlivosti, pánovitosti, zhýčkanosti , kde by získaly odvahu a ohleduplnost, pracovitost a obratnost, vytrvalost a zdravou ctižádost . Aby děti nacházely vztah k přírodě ,

k užitečné práci pro sebe a zvykaly si , byť nepatrným dílem a spíše milou snaživostí pomáhat své republice . Aby měly rády svou vlast, socialismus, komunistickou stranu , měly upřímný vztah k dětem celého světa a současně se učily rozpoznávat úskalí jeho třídních rozporů . Děti nechtějí být na cestě k rozvoji svých zájmů, nadání, talentu a schopností ku prospěchu vlastnímu i ku prospěchu své organizace a celé společnosti vláčeny, chtěji jít po ní , třebaže s pomocí dospělých , vlastním krokem, a bude jen dobře, když v míře co největší budou účastny na samém řízení a správě své organizace. Budeme to ve vztahu k Pionýrské organizaci respek tovat. Bez velkého přemýšlení však víme , kde děti potřebuji pomoc okamžitou a nejvýš účinnou

- ochotné a zkušené vedoucí svých kolektivů. S plným vědomím odpovědnosti prohlašujeme, že každý, kdo chce pracovat s dětmi a pro děti a vychovávat je pro ideje socialismu, bude v Pionýrské organizaci vřele uvítán . IV .

Jsme generace, která touží po plném životě, která zapustila pevně své kořeny v zemi, jež ji zrodila , a chce zdravě a zpříma růst . Nepochybujeme, že se nám to podaří, máme pevné zázemí -- důvěru a podporu komunistic ké strany nesmíme promarnit čas ; bude neúprosně měřit naše úsilí . Víme, kolik máme sil

a že by bylo dobře je spojit, abychom se prosadili a zvítězili . Českou aa slovenskou mládež chce me vychovávat v uvědomělé socialistické budovatele , čehož lze dosáhnout jedině s jednotnou

organizací. Jednota mládeže stejně jako jednota našich národů a národností a jednota pracu jících patří k základním předpokladům úspěchů socialistické společnosti .

Možná že nebudeme vždy hned úspěšní . Ale nedáme se tím odradit. Vědomi si odpovědnosti a nezdarů budeme ve své organizaci soustředovat nejlepší mladé lidi , lidi poctivé, citlivé a tvořivé, vzdělané, pracovité a zásadové , s hlubokým vnitřním vztahem k organizaci , lidi,

kteří v ní budou hledat naplnění svých ideálů a cílů , a ne osobní prospěch. Jsme hluboce pře svědčeni , že jedině společenství takových lidí je zárukou, aby naše organizace neustále zdoko nalující svou jednotu i strukturu čestně obstála. Socialistický svaz mládeže může tuto úlohu plnit pouze za předpokladu, že budeme dokona

le znát všechno, co mládež pálí, s čím je nespokojena, k čemu je lhostejná a po čem touží, že

154

viechno, co ke svému životu potřebuje, dokážeme důkladně zvážit a vystihnout, že budeme vášnivým zaujetím hájit ty zájmy a potřeby mladé generace, které jsou pro její život a další vývoj nezbytné a rozhodující . Naše činnost bude taková , jak k ní přispěje každý z nás. Takové jsou naše cíle , předsevzetí a poslání, chceme jim podřídit všechny své snahy, získat důvěru mládeže, prokázat, že se naše slova nerozcházejí s činy. Chceme, aby nám mládež z vnitřního přesvědčení a ze své svobodné vůle dala a nikdy neodepřela právo mluvit a roz hodovat jejím jménem a být jejím politickým představitelem . Zveme do svých řad všechny chlapce a děvčata , kteří jsou ochotni přiložit ruku k dílu , kterým není lhostejná socialistická a komunistická budoucnost zajišťující lidem mír, práci , svobodu, rovnoprávnost a štěstí .

PROGRAMOVÉ A ORGANIZAČNÍ ZÁSADY PIONÝRSKÉ ORGANIZACE SSM Programové a organizační zásady Pionýrské organizace jsou základním dokumentem jednot ného dětského socialistického hnutí v ČSSR . Určují jeho poslání a postavení v socialistické společnosti, hlavní principy, symboliku , vnitřní uspořádání zásady členství a naznačují směry jeho vývoje. Vzhledem k dynamice vývoje společnosti i hnutí samotného je pojetí Pionýrské organizace otevřeno pro další podněty.

I.

Programové zásady Pionýrské organizace SSM Pionýrská organizace SSM je dětská socialistická společenská organizace , nedílná, relativně samostatná součást Socialistického svazu mládeže . Je to organizace dobrovolná, masová , jed mar notná a vnitřně diſerencovaná . Řídí se vědeckým světovým názorem dělnické třídy

xismem -leninismem . Celou svou činností podporuje vedoucí sílu naší společnosti

Komu

nistickou stranu Československa a vede své členy k aktivnímu uskutečňování její politiky. Navazuje na revoluční tradice dětských organizací v Československu, na pokrokové tradice

poválečného dětského hnutí u nás, zvláště PO ČSM , na tradice a zkušenosti bratrských orga nizací v socialistických zemích , zejména na PO V. I. Lenina i na tradice pokrokových organi

zací celého světa. Tyto tradice poznává, váží si jich a v našich společenských podmínkách je rozvíjí. Cílevědomě vede své členy v duchu vědeckého světového názoru , napomáhá jim

k osvojení jeho základů , vychovává je k socialistickému vlastenectví a k proletářskému inter nacionalismu. Vede děti k tvořivé práci, k sebevzdělávání a k společenské angažovanosti. Vychovává u nich ušlechtilé osobní vlastnosti, zejména čestnost, pracovitost a statečnost , rozvíjí aktivitu , iniciativu a samostatnou tvořivou činnost. Respektuje přitom věkové zvlášt nosti dětí , jejich potřeby a schopnosti.

Pionýrská organizace SSM vede své členy prostřednictvím práce v organizaci k vytváření činorodého kolektivu a k podílu na budování socialismu. Citlivě reaguje na jejich zájmy i potře by, a spolu s nimi je uskutečňuje . Rozvíjí soustavně tělesnou a brannou výchovu, sportovní

a turistickou činnost pionýrů , organizuje vycházky a výlety do přírody, hry, exkurze, soutěže, slavnosti a zajišťuje i dlouhodobější pobyt dětí v přírodě. Působí i na ostatní děti a získává je do svých řad .

K uskutečnění svých cílů vytváří Pionýrská organizace SSM optimální podmínky pro vše stranně rozvinutou diferencovanou činnost pionýrských kolektivů . Vychází z toho , že jen jednotný postup organizace děti a mládeže zvýrazní postavení mladé generace v socialistické společnosti. Vede své členy k pochopení účinnosti a cílů SSM a k bu doucímu členství v něm .

Orgány i členové PO SSM se řídí zásadami demokratického centralismu , Stanovami SSM, Programovými zásadami SSM a dalšími základnimi dokumenty SSM .

155

Tradice Pionýrské organizace Pionýrská organizace československých děcí založená 24. dubna 1949 vychází z revolučních tradic svých předchůdců , poznává je, váži si jich a v nových podminkách je rozvíjí. Navazuje

především na tradice předválečného dětského komunistického hnutí, na tradice Spartakových skautů práce a Rudých průkopníků . Navazuje i na pokrokové rysy dalších dětských organizací ,

které ve své době podporovaly společenský pokrok a bojovaly proti fašismu, navazuje na všechny dobré tradice Pionýrské organizace ČSM , na předválečné i poválečné mezinárodní dětské pokrokové hnutí, zejména na PO V. I. Lenina . Navazuje na všechno pozitivní, co může sloužit socialistické výchově děti , a vychází i z vývoje dětského hnutí v posledních dvou letech.

Naproti tomu PO SSM odmítá negativní stránky předchozího vývoje. Vyplynuly jednak z opožděné anebo nedostatečné reakce na nově vznikající společenské podminky, jednak z popření některých ideových principů, k němuž došlo v letech 1968 --69. Pionýrská organizace SSM se hlásí k tradicím revolučního komunistického hnutí a odmítá buržoazni ideologii v jakékoliv podobě .

Perspektivy Pionýrské organizace SSM z hlediska dalšího roz voje naší socialistické společnosti Pionýrská organizace vznikla a zůstane i nadále nedílnou , aktivní součástí naší socialistické společnosti, která v současném období prochází výraznými kvalitativnimi změnami. Pionýrská organizace připravuje mladou generaci na život v socialistické společnosti, svým pojetím a činností je obrácena především do budoucnosti.

Nutně proto vychází z předpokládaného vývoje naší společnosti v počínajícím desetiletí, ze současné tvářnosti i z potřeb komunistické výchovy její mladé generace. Bude reagovat zejména na tyto vývojové tendence :

- na další rozvoj socialismu v ČSSR ; -- na prohlubující se spolupráci socialistických zemí a na problémy, jež vyplývají z dnešního

rozděleni světa , z nesmiřitelného boje kapitalismu se socialismem ; - na vliv vědecko -technické revoluce ;

- na vývoj českého a slovenského národa a příslušníků jiných národností ve společném státě při respektování národních specifik ; na potřeby řešit optimální postavení člověka v současných společenských souvislostech . Především z těchto společenských souvislostí čerpá Pionýrská organizace SSM cílevědomě podněty pro svou činnost, vede své členy k pochopení těchto souvislostí a podle své specifiky

přispívá k dalšímu rozvoji pozitivních tendencí naší společnosti .

Funkce, principy a symboly Pionýrské organizace SSM Pionýrská organizace SSM je dětská socialistická společenská organizace . Sdružuje děti od šesti do 15 let. Členy Pionýrské organizace mohou být i občané starší 15 let, kteří sou

hlasí s Programovými zásadami SSM, Stanovami SSM is Programovými a organizačními zásadami PO SSM a aktivně uskutečňují socialistickou výchovu. Otázky členství občanů starších 15 let stanoví ÚR PO a ÚV SSM .

Pionýrská organizace vede své členy k přímé účasti na budování socialismu. Poznává individuální potřeby a zájmy dětí s sladuje je s celospolečenskými potřebami a zájmy. Vytváří podmínky pro postupnou realizaci potřeb a zájmů dětí v organizaci samé i ve společnosti. Tím se významně účastní socialistické výchovy dětí, stává se nezastupitelným výchovným

činitelem a důležitým článkem ve výchovně vzdělávacím systému společnosti. Sjednocuje tak své základní funkce : být hnutím dětí a současně organizaci , která je vychovává .

Sjednocuje principy ideově politické a pedagogické, jež určuji její základní zaměření , postavení i vnitřní uspořádání. Jsou to především :

Ideovost a společensko-politické zaměření veškeré činnosti. Pionýrská organizace SSM plně přijímá a uplatňuje hodnoty a perspektivy socialismu a komunismu a cíle socialistické výchovy. Vede své členy k aktivní účasti na dalším tvořivém rozvíjení socialistické společnosti. Pracuje pod vedením KSČ a vede své členy k aktivní podpoře její politiky, správnému chápání úlo

hy a práce našeho SSM . Zvláštní důraz klade na výchovu k vědeckému světovému názoru

156

k socialistickému vlastenectví a proletářskému internacionalismu . Napomáhá k rozvíjení bratr ských vztahů a upevňování jednoty českého a slovenského národa a příslušníků jiných národ nosti . Vychází z vedoucí úlohy Sovětského svazu v současném vývoji světové socialistické soustavy a v třídně rozděleném světě .

Jednotnost a vnitřní diferenciace. PO SSM je z hlediska svých základních ideových a vý

chovných cílů organizací jednotnou. Vzhledem k velkému věkovému rozpětí členů a vzhledem k dynamice, proměnlivosti a různorodosti potřeb a zájmů členů je však organizací vnitřně diferencovanou. Umožňuje vytvářet různé typy kolektivů podle věku , činnosti , místa působení i pohlaví . Dobrovolnost vstupu a členství v organizaci jsou jedním z prvních projevů společenské aktivity dětí. Jsou výrazem uvědomělého přijímání členských povinností . Přísně se zachovává plná dobrovolnost vystoupení z organizace . Masovost vyjadřuje záměr působit na široký okruh dětí , a to jak prostřednictvím postupného zdravého rozvíjení členské základny , tak působením na nečleny organizace. Základním před

pokladem početního růstu organizace je zajištění kvalitních politicky vyspělých vedoucích oddílů a skupin a vytvoření všech podmínek pro všestrannou činnost dětí v ní odstupňovanou podle věku.

Demokratický centralismus seplně realizuje v orgánech pionýrských pracovníků ave vztahu PO K SSM . Jeho uplatnění mezi dětmi je dáno jednak zásadou jediného odpovědného vedou cího, jednak zásadou aktivní účasti dětí na práci organizace , kterou si samy pod vedením vedoucích spravuji.

Činnost organizace musi pomáhat upevnění československé federace , jednoty Čechů a Slo váků a ostatních národností žijících na území ČSSR . Příslušnost k mezinárodnímu dětskému pokrokovému hnutí . Naše Pionýrská organizace je součástí mezinárodního pokrokového dětského hnutí. Rozvíjí soustavně bratrskou spolupráci

svých členů především s PO V. I. Lenina, s dětskými organizacemi jiných socialistických zemí a s dalšími pokrokovými organizacemi dětí a mládeže. PO jako součást SSM se účastni činnosti SFDM a je členem CIMEA .

Uplatnění principů socialistické pedagogiky v podmínkách dětského hnutí tkví především v přiměřenosti a posloupnosti požadavků vzhledem k věku dětí , k jejich schopnostem a vědo mostem , k prostředí, v němž vyrůstají. Cíl je vytvořit tvůrčí kolektiv , přihlížet je třeba k indi viduálním zvláštnostem každého dítěte. Cílevědomost výchovy vyžaduje vynalézavost, zají mavost, přitažlivost, romantiku - a při tom všem nesmírnou trpělivost vedoucich.

Z tradic, perspektiv a ideově politických a pedagogických principů vycházejí symboly PO SSM . Pionýrské symboly tvoří : pionýrské prapory, pionýrský šátek , znak , pozdrav a heslo. Pionýrské prapory. Pionýrské oddíly, skupiny, okresní , krajské a obě republikové organizace mají pionýrské prapory. Nejvyšším symbolem je rudý prapor PO . Prapory maji rudou barvu , vyjadřují sepětí organizace s ideami mezinárodního komunistického a revolučního hnuti . Pionýrský šátek. Je součástí rudého praporu dělnické třídy, jeho tři cipy vyjadřují sepětí

generací, budujících socialismus a komunismus. Šátek se jednotně váže. Znak. Skládá se ze státní vlajky , rozevřené knihy a plamenů. Vyjadřuje lásku k socialistické vlasti, touhu po vědomostech a sepětí tří generaci budujících socialismus a komunismus. Připo míná pionýrům jejich základní povinnosti.

Pozdrav. Symbolizuje skutečnost, že pionýr klade zájmy pracujících všech pěti světadílů nad své vlastní zájmy. Heslo. Výzva : „ K budování a obraně vlasti bud připraven .“ Odezva : „ Vždy připraven .“

Hlavní cíle Pionýrské organizace SSM Vyplývají ze soustavy obecných cílů komunistické výchovy mladé generace naší země a jsou konkretizovány podle specifických možností organizace, působící především ve volném čase dětí .

Vyjadřuji jednoznačně kladný aktivní vztah k revolučním tradicim a k základním politickým skutečnostem vývoje naší společnosti, k dělnické třídě a ke KSČ , ke společné vlasti Čechů a Slováků , k Sovětskému svazu , k mezinárodnímu dělnickému a k mezinárodnímu dětskému

157

pokrokovému hnutí. Vyjadřuji pozitivní vztah členů k vlastnímu pionýrskému kolektivu, k jednotlivým složkám i k organizaci jako celku a k vrstevníkům , ať již jsou nebo nejsou nikoliv ovšem v poslední řadě - k individuálním vlastnostem jednotlivých členů . Smysl své činnosti vidí PO SSM ve významném podílu při výchově nového člověka, člověka s nejlepšími vlastnostmi příštího budovatele socialistické a komunistické společnosti. členy organizace, a konečně

Obsah , formy a systém vnitřní práce Pionýrská organizace SSM organizuje svou činnost především ve volném čase dětí. Aby děti pro svou činnost získala, voli pro ní různorodý obsah, atraktivní formy. Obojí se může podle věku dětí vyhraňovat až k vytvoření zájmových oddílů . Společným rysem činnosti kaž dého pionýrského kolektivu však musí být ideová a veřejně prospěšná stránka jeho působení . Základním hlediskem jeho hodnocení je míra , jíž přispívá k vytváření mravních socialistických hodnot.

Obsah činnosti PO je mnohostranný. Přispívá k rozvoji všech stránek života . Projevuje se především v činnosti veřejně prospěšné, pracovni , politickovýchovné a zájmové: v turistice,

v tělovýchově, při kulturní a přírodovědecké činnosti. Zvláštní důraz se klade na pohybovou aktivitu , která by vyrovnala sedavý způsob zaměstnání ve škole . Různorodý obsah činnosti PO se uskutečňuje prostřednictvím přitažlivých prostředků , forem a metod . Jde zejména o výlety , vycházky, soutěže , hry , tábory , kulturní a sportovní přehlídky a jiné .

Některé z těchto forem se stanoví jako závazné centrální úkoly

zkoušky, obsahové systé

my, odznaky apod .

Jednotlivé články organizace však mají široký prostor pro vlastní tradiční způsoby práce, určené místními podmínkami.

Podmínky pro činnost Pionýrské organizace SSM K realizaci svého poslání potřebuje PO vnější i vnitřní podmínky. Zčásti si je vytváří sama ( za aktivní účasti Socialistického svazu mládeže) , zčásti je pro ni musi vytvářet společnost.

Ve vývoji našeho poválečného pionýrského hnutí nebyly tyto otázky plně doceněny. Pionýrská organizace vytváří sama podmínky pro svou činnost zejména tím , že: promýšlí soustavy dlouhodobé výchovy dospělých pracovníků a pionýrského aktivu ; získává finanční prostředky pro činnost základních kolektivů (členské příspěvky, výtěžky veřejně prospěšné práce aj . ) ; - hledá hmotné prostředky pro svou činnost; staví klubovny, zřizuje hříště, staví tábory aj. Hlavní váha při vytváření podmínek pro činnost PO leží však na SSM a celé společnosti a na všech jejich institucích . Jejich povinností je, aby

vytvořily vhodnou politickou atmosféru příznivou pro rozvoj PO ; kádrově zajistily práci PO aktivní pomocí politicky i odborně vyspělých občanů, nebo práci PO podpořily jiným způsobem (např. Kluby přátel) ; pomohly PO přímou i nepřímou materiální pomocí ( propůjčení kluboven , finanční do tace NV, závodů apod. ) .

Pionýrská organizace a SSM usilují, aby naše společnost a její instituce pochopily význam poslání a činnost dětské organizace jako důležité součásti své komplexní politiky vůči ml dé generaci. Propracování této otázky pokládají za náročný a naléhavý úkol pro nejbližší obdobi. II.

Organizační zásady Pionýrské organizace SSM Organizační zásady PO SSM vycházejí z dokumentů Federální rady dětských a mládežnic

ých organizací ČSSR „ Základní otázky budování jednotné dětské a mládežnické organizace

158

SSM “ a „ Postavení Pionýrské organizace ČSSR v rámci Socialistického svazu mládeže“ i z Programových zásad Pionýrské organizace, konkrétně je naplňují a vytvářejí nezbytné podmínky pro vlastní činnost pionýrských kolektivů.

Členství v Pionýrské organizaci SSM Podmínky členstvi

Členem Pionýrské organizace SSM se může stát každý chlapec nebo děvče od 6 do 15 let. Členy PO mohou být i občané starší , kteří aktivně pracují v Pionýrské organizaci, souhlasi a uplatňují v práci s pionýry Programové zásady SSM , Stanovy SSM a Programová a organi zační zásady PO SSM. Ostatní otázky jejich členství stanoví ÚR PO a' ÚV SSM . Vstup do PO je dobrovolný. Zájemce o členství mladší 15 let může vstoupit do Pionýrské organizace SSM se souhlasem

rodičů, pouze prostřednictvím oddílu, jestliže s tím většina členů souhlasí. Před přijetím se zájemce seznámí s cili, zákony a symbolikou Pionýrské organizace SSM. Přijetí je indivi

duální, o každém žadateli rozhoduje oddílové shromáždění . Pionýrský slib, který platí po celou dobu členství v Pionýrské organizaci SSM, skládá chlapec nebo děvče po přijetí za člena PO.

Slib zní: „ Slibuji před svými druhy, že budu pracovat, učit se a žít podle pionýrských zá konů, abych byl dobrým občanem své milované vlasti, Československé socialistické republiky a svým jednáním chránit čest Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže.“ Členství může být ukončeno : – kdykoliv vystoupením z rozhodnutí člena vyškrtnutím nebo vyloučením z rozhodnutí organizace. Pionýrskou organizaci SSM tvoří Jiskry

Jiskrou se může stát dítě od 6 do 9 let. Jiskry mají svůj slib, kroj, znak a označení, s jejichž významem se při vstupu seznamují. Zásady činnosti jisker stanoví ÚR PO SSM. Mladší pionýři Mladším pionýrem se může stát chlapec nebo děvče od 8 do 12 let. Zákony mladších pionýrů : Československou socialistickou republiku. 1. Pionýr má rád svou vlast ? . Pionýr má úctu k svým rodičům a dospělým . 3. Pionýr je druhem pionýrů ostatních zemí a přítelem dětí celého světa. 4. Pionýr je dobrým kamarádem. 5. Pionýr je odvážný , čestný a pravdomluvný.

6. Pionýr je vytrvalý v učení i práci. 7. Pionýr pečuje o své zdraví.

8. Pionýr má v úctě lidskou práci a chrání přírodu. Starší pionýři Starším pionýrem se může stát chlapec nebo děvče od 11 do 15 let. Zákony starších pionýrů :

1. Pionýr miluje svou vlast – ČSSR, váží si Komunistické strany Československa a dokazuje to svými činy . 2. Pionýr je přítelem pionýrů Sovětského svazu, ostatních socialistických zemí a dětí pracují cich z celého světa .

3. Pionýr je svědomitý v plnění školních a ostatních povinností a připravuje se na své budouci povolání . 4. Pionýr je pracovitý a užitečný druhým, nebojí se obtíží a váží si práce jiných. 5. Pionýr chrání zájmy kolektivu , čest své organizace a rudého šátku.

6. Pionýr je pravdomluvný, spravedlivý, ukázněný a plní své sliby. 7. Pionýr má úctu k rodičům , k dospělým , pomáhá mladším dětem a je jim dobrým druhem . 8. Pionýr poznává výsledky vědy a techniky, chrání přírodu a výtvory lidstva . 9. Pionýr upevňuje své zdraví a svou tělesnou zdatnost. 10. Pionýr se připravuje ke vstupu do Socialistického svazu mládeže . Práva a povinnosti členů PO do 15 let,

159

Práva :

vybrat si oddíl ; – nosit pionýrský kroj, příslušná označení a vyznamenání ;

- účastnit se činnosti organizace a využívat výhod poskytovaných organizaci ; rozhodovat o přijímání nových členů ; vystoupit z organizace. Povinnosti :

· plnit slib a zákony ; registrovat se v oddílu ;

účastnit se činnosti svého oddílu, družiny a skupiny ; - šetřit majetek organizace a platit členské příspěvky. Instruktoři

Instruktorem se může stát každý občan ČSSR ve věku od 15 do 18 let, který byl pove touto funkcí vedením skupiny.

Instruktoři jsou pověřování specifickými úkoly a připravují se na funkce vedoucích. Pro výkon funkce instruktora se předpokládá splnění zkoušky instruktora. Instruktoři jsou zpravidla členy SSM a mají stejná práva a povinnosti jako pionýrští pra

covníci s výjimkou vést samostatně oddíly. Registruji se u skupiny. Ostatní úkoly stanovi ÚR PO.

Pionýrští pracovníci

Pionýrským pracovníkem se může stát každý občan ČSSR starší 18 let, který má politické, odborné a osobní předpoklady splnit kvalifikační zkoušku a byl pověřen vedením skupiny a příslušnou radou prací v PO SSM . Pionýrští pracovníci jsou :

oddíloví a skupinoví vedoucí, kteří byli na návrh vedení skupiny pověřeni vést oddíl nebo skupinu ; členové a spolupracovníci rad PO a kolektivů vedoucích .

Pionýrští pracovníci se registrují u příslušné skupiny nebo rady PO. Členové SSM pracující v PO dostávají do členských průkazů SSM registrační vložku PO.

Práva a povinnosti pionýrských pracovníků Práva :

podílet se na rozhodováníorganizace, výběru a volbě vyšších orgánů a být do nich volen ; zúčastnit se činnosti organizace ;

nosit kroj, včetně označení a vyznamenání ; podílet se na výhodách poskytovaných členům organizace ; odvolat se k vyššímu orgánu ;

být přítomen na jednáních orgánů , které se dotýká jeho osoby, návrhů a stížnosti;

žádat orgány POa SSM o pomoc při řešení pracovních , sociálních a jiných osobních zá ležitosti ;

vystoupit z organizace nebo ukončit členstvi. Povinnosti :

-- aktivně pracovat s pionýry v duchu programových dokumentů a usnesení SSM a jeho PO ;

- v činnosti dětí dbát o jejich bezpečnost a neustále pečovat o jejich duševní a tělesný roz voj ; vykonávat aktivně a svědomitě práci, do které byl zvolen nebo kterou byl pověřen ;

zvyšovat si politickou a odbornou kvalifikaci, plnit pionýrské kvalifikační stupně ; vychovávat své nástupce ;

poznávat , realizovat a obhajovat práva a oprávněné zájmy dětí ; šetřit společenský majetek organizace . Odměny a tresty Pionýrská organizace SSM užívá při výchovné činnosti svých členů odměn a trestů . Nejvyšší odměnou PO je vyfotografování před Rudým praporem Pionýrské organizace SSM . Nejvyšším trestem je vyloučení člena z PO . Závazná stupnice vyznamenání, odměn a trestů je uvedena ve výkladu organizačních zásad PO ,

160

Kroje, označení a vyznamenání členů Pionýrské organizace Kroje, označení a vyznamenání stanoví předpisy Ústřední rady PO SSM a ÚV SSM . Právní ochrana Pionýrská organizace SSM poskytuje právní ochranu všem věkovým členským kategoriím i všem dětem a dopělým osobám , které nejsou členy PO, ale na pozvání se účastní činnosti organizované složkami PO.

Výstavba Pionýrské organizace SSM 1. Pionýrská skupina Základní politickovýchovnou , organizační a hospodářskou jednotkou PO je pionýrská sku pina. Je řídící a výkonnou složkou a zprostředkuje spojení mezi vyššími orgány PO a oddily.

Zabezpečuje plnění základních funkci PO. Skupina má právní subjektivitu. Reprezentuje a jedná jménem organizace na veřejnosti. Organizace pionýrské skupiny - skupinu ustavuje příslušná Okresní rada PO SSM při školách , při Domech pionýrů a mlá deže, při zařízeních státních a společenských institucí a organizací i v místě bydliště . Skupina se skládá nejméně ze 3 oddílů , zakládá je, registruje a řidi; v čele skupiny je vedoucí skupiny, který odpovídá okresní radě za její činnost a za plněni

všech funkci. Orgány skupiny jsou: shromáždění skupiny, skupinová rada, kolektiv vedoucích a instruktorů skupiny a vedení skupiny ; - skupina vytváří pionýrský aktiv, který se podílí na zabezpečování činnosti , řízení a re prezentaci skupiny ; - nejvyšším symbolem pionýrské skupiny je rudý prapor ;

- skupina má právo na vlastní pojmenování; rozhoduje u dětí o vyloučení člena z PO ; – vede stanovenou organizační a hospodářskou evidenci a dokumentaci;

- skupina je samostatnou právnickou osobou, která hospodaří podle směrnic SSM . Funkce a činnost pionýrské skupiny pěstuje u svých členů hrdost na příslušnost k pionýrské skupině a k celé Pionýrské orga

nizaci SSM tím , že řídí své oddíly, zabezpečuje ideově politickou, organizační a hospodářskou činnost, schvaluje plán činnosti pionýrské skupiny, zejména pořádá společné soutěže , hry a akce skupiny, organizuje letní tábory , zimní soustředění a zájezdy ;

zabezpečuje spolu s dalšími orgány PO a SSM kvalitní přípravu vedoucích instruktorů a pionýrského aktivu ;

zabezpečuje propagaci , vytváří tradici skupiny a vede kroniku ; navrhuje a uděluje odměny a tresty . Řízení pionýrské skupiny

Kolektiv vedoucích tvoří vedoucí oddílů , jejich zástupci, instruktoři, vedoucí skupiny i hospo dář a další pracovníci skupiny .

Kolektiv vedoucích volí vedení skupiny v počtu 3-7 členů . Členy vedení jsou vedoucí skupiny a hospodář. Skupinu řídí s vedením skupiny a skupinovou radou vedoucí skupiny , který je do funkce schvalován okresní radou PO SSM a OV SSM .

Skupinová rada je nejvyšší orgán členů do 15 let a podílí se na řízení skupiny. 2. Pionýrský oddíl

Oddíl je základní výchovnou jednotkou. Vytváří prostor pro aktivní a samostatnou činnost dětí .

Umožňuje členům realizovat práva a povinnosti , vychovává je prostředky specifickými pro

dětskou organizaci, prosazuje jejich společné a individuální oprávněné zájmy. V rámci skupiny pracují různé typy oddílů , které se liší podle věku , zájmu, pohlaví členů : a ) podle věku

oddíly jisker, mladších pionýrů a starších pionýrů , b ) podle zaměření činnosti - oddíly s všestrannou činností :

– zájmové oddíly ,

161

c ) podle pohlaví smíšené ;

- chlapecké nebo dívčí tam , kde to činnost vyžaduje .

Oddil se přihlašuje k registraci u skupiny podle územního principu. Může mít na základě souhlasu vedení skupiny vlastní pojmenování a označení . Mimořádně může Okresní rada PO SSM přiznat oddílu práva pionýrské skupiny. Organizace pionýrského oddílu Oddíl má nejméně 12 členů . V čele oddílu musí být vedoucí starší 18 let. U větších oddílů jsou zástupci vedoucího oddílu ; oddil se člení na družiny ;

oddíl přijímá zájemce do PO a rozhoduje o vyškrtnutí člena z oddílu ;

oddíl vede evidenci členů , kroniku oddílu, vybírá členské příspěvky a hospodaří podle pokynů vedení skupiny. Funkce a činnost pionýrského oddílu Oddíl uskutečňuje výchovnou činnost, která plně vychází z cílů a principů PO ; oddil pracuje na základě plánu, na jehož tvorbě a realizaci se děti aktivně podílejí;

oddíl pořádá soutěže , hry a akce i pro jiné pionýrské kolektivy a nečleny organizace ; rozvíjí samostatnou práci oddílového aktivu a družin ; propaguje svou činnosti a získává další děti pro vstup do PO ; vytváří tradice oddílu ; navrhuje a uděluje odměny a tresty .

Řízení pionýrského oddílu - za činnost oddílu a výsledky výchovného působení odpovídá oddílový vedoucí skupinové mu vedoucímu a vedení skupiny. Oddílového vedouciho jmenuje a odvolává vedení skupiny a okresní rada PO SSM . Zástupce vedoucího jmenuje a odvolává vedení skupiny . Vedoucí oddílu spolupracuje s organiz .cí SSM , s rodiči , učiteli aj.; na řízení oddílu se podili oddílová rada , kterou voli členové oddílu . 3. Pionýrská družina

Družina je základní pracovní jednotkou . Ve zvláštních případech může mít na základě roz hodnutí vedení skupiny některá práva oddílu . Organizace družiny

družina má zpravidla 6 - 12 členů ; – v čele je vedoucí družiny , zvolený družinou a potvrzený oddílovou radou a vedoucím oddílu ; družiny mohou pracovat bez přímého dohledu dospělých vedoucích . Funkce a činnost družiny družina uskutečňuje samostatnou činnost podle pokynů vedoucího oddílu ; družina pracuje podle plánu, který vychází z plánu oddilu a je jeho součástí . Vyšší články Pionýrské organizace SSM . Pionýrské skupiny na území okresu (obvodu ) tvoří okresní (obvodní) pionýrskou organizaci, která je součástí okresní organizace SSM . Nejméně jednou za dva roky se schází konference

pionýrských pracovníků, která voli okresní (obvodní) radu PO SSM v počtu 15 – 31 členů. Ta ze svého středu voli 5 - 9členné předsednictvo a předsedu . Okresní radu potvrzují příslušné orgány SSM .

Okresní organizace na území kraje tvoří krajskou pionýrskou organizaci , která je součástí krajské organizace SSM . Obvodní pionýrské organizace na území hlavního města Prahy, hlavního města Slovenska Bratislavy, tvoří městskou PO , která je součásti městské organizace SSM . Nejméně jednou za dva roky se schází konference pionýrských pracovníků , která voli krajskou (městskou) radu PO v počtu 25 -41 členů . Ta ze svého středu volí 7 - 11členné předsednictvo a předsedu. Krajskou ( městskou) radu PO potvrzují příslušné orgány SSM . Krajské organizace PO a městská organizace PO v Praze tvoří republikovou pionýrskou organizaci, která je součástí republikové organizace SSM . Krajské organizace PO a městská organizace PO v Bratislavě tvoří rovněž republikovou pionýrskou organizaci , která je součástí republikové organizace SSM . Nejméně jednou za čtyři roky se schází konference pionýrských

pracovníků příslušné republiky, která volí v ČSR Českou ústřední radu Pionýrské organizace SSM , v SSR Slovenskou ústřední radu Pionýrské organizace SSM . Příslušná rada má 35–51

162

členů . Ze svého středu voli 9 -- 15členné předsednictvo a předsedu. Republikové pionýrské rady jsou potvrzovány příslušnými republikovými orgány SSM . Republikové pionýrské organizace vytvářejí jednotnou Pionýrskou organizaci, která je sou části Socialistického svazu mládeže. Jednou za čtyři roky se schází konference pionýrských

pracovníků, která volí Ústřední radu Pionýrské organizace SSM v počtu 41 -61 členů. Ta ze svého středu volí 11 – 15členné předsednictvo, předsedu a místopředsedy. Ústřední radu Pio nýrské organizace SSM potvrzují příslušné orgány SSM . Konference pionýrských pracovníků jsou svolávány orgány PO a SSM na jednotlivých stupních .

Kooptace členů rad je možná do jedné třetiny stanoveného počtu .

Řízení Pionýrské organizace SSM Pionýrská organizace SSM má na všech stupních řízení vlastní orgány, které jsou součástí SSM . Jsou vytvářeny na principu demokratického centralismu, voli je konference pionýrských

pracovníků a potvrzuji je příslušné orgány SSM. Řidi činnost pionýrské organizace v rozsahu pravomocí a úkolů vymezených orgány SSM na základě poznatků o jejím stavu a potřebách, podílejí se na přípravě všech základních opatření souvisejících s rozvojem dětského a mládež nického hnutí . Orgány a členové PO SSM se řídí ve svém jednání a činnosti zásadami demo kratického centralismu, stanovami, programem a základními dokumenty SSM , které aktivně

uplatňují ve svých podmínkách. Za účelem kvalitního, odborného a metodického řízení různých typů oddílů a druhů činnosti zřizují rady na všech stupních řízení odborné komise. Jejich postavení a pravomoci určují zvláštní pokyny Ústřední rady PO SSM .

Hospodaření Pionýrské organizace SSM Hospodaření a rozpočet PO je nedílnou součástí hospodaření a rozpočtu SSM na všech stupních řízení a řídí se jednotnými směrnicemi pro hospodaření SSM . Pionýrská organizace SSM má právo na : samostatný rozpočet na vlastní činnost, jehož objemy schvalují orgány SSM ; samostatné uložení finančních prostředků ;

samostatnou evidenci vykazování výsledků plnění rozpočtu ;

vlastní hospodářská zařízení ( jejich zřízení je podmíněno schválením ÚV SSM nebo republikových UV SSM ) .

Orgány PO na všech stupních řízení navrhují požadavky na rozpočet pionýrské organizace, jehož objem schvalují orgány SSM . V rámci schváleného celoročního rozpočtu PO samostatně

disponuji s přidělenými finančními prostředky i s vlastními příjmy získanými z činnosti organizace apod . Orgány PO zřizují vlastní účty, sleduji hospodaření nižších složek a vedou je

ke správnému hospodaření s finančními prostředky a rozšiřování materiální základny. Právní subjektivitu maji pionýrské skupiny. Orgány PO mají právo užívat vlastní razítka a tiskopisy. Za své hospodaření odpovídají orgánům SSM . Revizní činnost Revizi

činno

vůči hospodaření s prostředky, se kterými disponují orgány PO, zajišťují

revizoři a revizní komise SSM podle směrnic pro práci revizních komisí a revizorů SSM . Ke kontrole svého hospodaření ustavuji orgány PO revizní skupiny, které jsou součástí

revizních komisi SSM . Vedoucí , resp . předseda revizní skupiny, je zpravidla mistopředseda revizní komise SSM .

III.

Postavení Pionýrské organizace v SSM a její vztah k socia listickému státu a společenským organizacím Pionýrská organizace jako dětská socialistická společenská organizace a výchovný činite je nedílnou součástí SSM a politického i výchovně vzdělávacího systému naši socialistické společnosti. Vymezuje proto cílevědomě své vnější vztahy k jejich jednotlivým součástem .

163

Cílem přitom je spolu s nimi uplatňovat jednotný vliv na děti a uskutečňovat účelnou dělbu a koordinaci činnosti na základě vzájemné nezastupitelnosti, spolupráce a podpory ve prospěch socialistické výchovy dětí a tím přispět k vymezeni vlastní specifiky. Postavení pionýrské organizace v Socialistickém svazu mládeže

Postavení PO v SSM vyplývá ze vztahu Pionýrské organizace k Socialistickému svazu mlá deže jež je výrazem respektování objektivní potřeby jednotného postupu organizace dětí a mládeže v zájmu celé mladé generace a jejího postavení v socialistické společnosti. Je určen potřebou pionýrského hnutí získat širokou podporu a pomoc ve výchovné práci mezi dětmi, dále pak i zájmem mládežnické organizace vychovávat si nové členy v Pionýrské organizaci. Pionýrská organizace má v rámci Socialistického svazu mládeže relativní samostatnost, odpovídající jejín charakteru a zvláštnostem činnosti . Tato relativní samostatnost je vyjádře na v dokumentu ,, Postavení PO v ČSSR v rámci SSM “ . Vztah k socialistickému státu a jeho institucim

Socialistický stát sjednocuje, vyjadřuje a realizuje základní společenské potřeby a zájmy jednotlivých tříd a skupin naší společnosti. Proto také aktivně podporuje činnost Pionýrské organizace SSM jako první organizace svých nejmladších příslušníků . Státní orgány a instituce (národní výbory, školy, mimoškolní zařízení aj. ) napomáhají vy

tváření potřebných politických, výchovných, prostorových a materiálních podmínek činnosti organizace. Státní orgány a instituce však nepřebírají za sebe úkoly organizace a naopak. To se projevuje zejména ve vztahu ke škole. ZDŠ a PO SSM mají společný cíl, spolupracují a podporují se při realizaci výchovných úkolů. Vzhledem ke své specifice však do své činnosti navzájem direktivně nezasahují. ZDŠ podporuje činnosti PO zejména tím, že pomáhá při objasňování pochopení posláni PO mezi dětmi, učiteli a rodiči ;

podporuje oceňování a hodnocení práce vedouciho jako významného politickovýchovné ho činitele ;

pomáhá při získávání vedoucích z řad učitelů, vychovatelů a rodičů, poskytuje jim ve spolupráci s orgány PO pedagogickou a odbornou radu a pomoc ; bezplatně propůjčuje pro činnost pionýrských kolektivů prostory a vybavení školy. PO SSM podporuje výchovné úsilí školy podle svých specifických možností tím , že podporuje kladný vztah dětí ke vzdělávání se , pomáhá škole tím , že prostřednictvím rozmanité přitažlivé činnosti rozvíjí a ověřuje vědomosti a zkušenosti dětí získané při vy učování a vede je k osvojení základních hodnot socialistické společnosti ;

podněcuje a rozvíjí společensky užitečnou aktivitu dětí ; - poznává zájmy a talenty dětí a přispívá k jejich uplatnění ; přispívá k účelnému využívání volného času dětí .

Škola a PO uskutečňují po vzájemné dohodě společné akce (soutěže, přehlídky, oslavy apod . ) .

Výrazem péče státu je rovněž činnost a další budování Domů pionýrů a mládeže.DPM jako státní výchovné a vzdělávací zařízení a součást jednotného socialistického výchovného systému plní vůči PO významné úkoly, jež tvoří jejich základní funkci . PO se podílí na jejich řízení . Činnost DPM vychází z Programových a organizačních zásad PO SSM a dalších základních dokumentů SSM a jeho PO. DPM uskutečňují:

přímou činnost s dětmi – zájmovou činnost pravidelnou, příležitostnou a letní soutěže, masové akce apod .;

metodickou činnost především na podporu PO (školením funkcionářů , vydáváním meto dických materiálů, zobecňováním zkušeností apod .) ;

- DPM podporují PO materiálním vybavením a bezplatně jí zapůjčují prostory a zařízení pro činnost.

Pionýrská organizace využívá pro svou činnost také dalších zařízení národních výborů a společenských organizaci ( kluboven , dilen , hříšť apod . ) . Pionýrská organizace spolupracuje s hromadnými sdělovacími prostředky a jejich prostřed

nictvím informuje veřejnost o své činnosti, plánech a potřebách. Své členy i ostatní děti informuje y časopisech a vysíláních pro děti .

164

Vztah k rodině a společenským organizacím Pionýrská organizace usiluje o navázání kontaktů s rodiči svých členů a prostřednictvím nich s dalšími pracujícími různých oborů lidské činnosti a získává je pro aktivní podporu své

činnosti. Informuje rodiče svých členů i rodiče dalších dětí v okruhu své působnosti o svých výsledcích , potřebách a získává mezi nimi vedoucí a funkcionáře. Souběžně s tím vytváří pod mínky k tomu aby rodiče souhlasili se vstupem svých dětí do Pionýrské organizace SSM. Za aktivní pomoci rodičů a dalších dospělých organizuje PO zájmovou činnost, masové akce, letní tábory apod . Pionýrská organizace spolupracuje se společenskými organizacemi dospělých, jež zčásti působí také mezi dětmi . Tím obohacují mimoškolní výchovu dětí a současně vychovávají

svůj dorost. Pionýrská organizace koordinuje s nimi své výchovné působení a pořádá společné akce.

165

SOCIALISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE

- ÚSTŘEDNÍ VÝBOR SSM .

Ústřední výbor SSM

11. 11. 1970 -- PRVNÍ PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ ÚV SSM SE KONALO V ZÁVĚREČNÝ DEN CELOSTÁTNÍ

USTAVUJÍCÍ KONFERENCE SSM ČSSR ; BLIŽ ŠÍ INFORMACE VIZ KAPITOLA : SSM SJEZDY, KONFERENCE ČSSR

Druhé plenární zasedání ÚV SSM se konalo v hotelu JUNIOR CKM v Mariánských Lázních. Předseda ÚV SSM Juraj Varholík ocenil zásluhy prvého tajemnika sovětského velvyslanectví v Praze Vladimíra Orla o rozvoj přátel ských vztahů sovětského komsomolu a SSM a předal mu čestný odznak Julia Fučíka . Poté přednesl projev, v němžhovořil zejména o úkolech, které čekají SSM do doby, než se sejde I. sjezd SSM. V průběhu druhé etapy stojí před SSM tři hlavní úkoly, řekl sou druh Varholík. Především jde o to, abychom ideově a politicky

3. a a 4. 12. 1970

upevnili jednotu sil SSM . V této souvislosti poznamenal, že nemá me nejmenší právo k sebeuspokojování a vytváření iluzí. I v myš

lenkovém proudu, jenž stojí na pozicích socialismu, existují roz pory. Jsme jednotnivV základní otázce

v otázce socialismu a jeho

budování, ale nevidět různost názorů a postupů na řešení mnohých problémů znamená zakrývat oči před skutečností. Mezi našimi členy existují různé názory na otázky masovosti našeho svazu.

Jsou dokonce rozličné názory na rozsah a obsah práce SSM, na

způsob jak získat ty chlapce a děvčata, kteří jsou dnes pasívní; na jedné straně existují liberální a na druhé straně radikální i ultra 166

radikální tendence . Chceme-li plnit naše poslání, musíme přede vším ideově a politicky upevnit naše řady. SSM nebudeme budo

vat rok čidva, ale na tento dlouhodobý proces se musíme svědomitě a cílevědomě připravovat. Druhá úloha, která nás v této etapě oče

kává, pokračoval JurajVarholík , je zápas o myšlení mladých lidí, kteří jsou pasivní a ještě nám nedůvěřují. Tito lidé jsou našimi po tencionálními spojenci. Naší povinnosti je vrátit jim důvěru v zá kladní hodnoty socialismu. Jejich tragédií je, že mají velký ideový zmatek ve svém myšlení, a že se dívají na současný svět i jeho roz pornosti zkresleně a zjednodušeně. Ideje socialismu nepotřebují žádné přikrašlování, i soudobý kapitalistický svět není třeba očer

ňovat – je dostatečně rozporný a přináší přes dosažené ekonomické výsledky předních západních států bídu a utrpení. Mládež má ráda pravdu . Budeme-li tedy objektivně a pravdivě srovnávat socialistické ideály a skutečnosti se skutečnostmi kapitalistického světa, jsem přesvědčen o tom, že tato část mládeže nebude pouze

našimi potencionálnímispojenci, ale stane se aktivními spolubo jovníky za úspěšné socialistické budování naší vlast. První i druhou úlohu budeme moci úspěšně plnit jen za předpokladu, že nebude

me podceňovat nebezpečí sil, stojících na protisocialistických po zicích a snažících se zvrátit náš vývoj. Odhalovat je, ideově a poli ticky je porážet, soustavně je izolovat to je naše třetí úloha. Hlavní strategické a politické závěry shrnul Juraj Varholík v troj jediné heslo : ideově a politicky upevňovat vlastní řady, svádět zápas o myš lení našich potencionálních spojenců a ideově i politicky rozbíjet a izolovat nepřátele socialismu.

Nazávěr prvního dne jednání přijalo druhé plénum ÚV SSM několik důležitých dokumentů. Schválilo zásady práce a postavení orgánů SSM, jež se vztahují na rady závodních , vesnických a stře doškolských organizací. Byl přijat návrh postupu při realizaci zá věrů ustavující celostátní konference SSM s výhledem činnosti do I. sjezdu SSM. Dále bylo schváleno politickoorganizační a tech

nické opatření k výměně členských průkazů SSM , plán práce pléna ÚV SSM a jeho předsednictva a návrh statutu rad PO SSM s plat ností do I. sjezdu SSM .

Druhý den jednání pléna byl věnován problematice vysokoškoláků a vyso

kých škol. Úvodní slovo přednesl tajemník ÚV SSM inž . Jan Pro cházka, který charakterizoval příčiny dnešní složité situace na vy sokých školách ukázal nezbytná východiska. Ve svém projevu zdůraznil mj. nutnost jednotného postupu při realizaci usnesení

ustavující celostátní konference SSM na vysokých školách . V této souvislosti konstatoval, že na některých fakultách ještě pořád pře 167

žívají na jedné straně myšlenkové proudy spojené s působením pravicově oportunistických sil v minulém období – na druhé stra ně se projevují tendence, které hraničí až s maloměšťáckým radika

lismem . Jediným východiskem podle slov řečníka je zásadový, ale citlivý postup ve všech složitých otázkách současného studentského hnutí v celé ČSSR .

V diskusi vystoupil mj.Jaroslav Škvařil, předseda Českého vyso koškolského ústředí. Podrobně charakterizoval situaci na jednotli

vých vysokých školách na území ČSR a vyslovil přesvědčení, že přes složitost situace je SSM schopen úspěšně realizovat usnesení

ustavující celostátní konference SSM na vysokých školách. President Mezinárodního svazu studentstva inž . Dušan Ulčák

informoval přítomné o přípravách X. jubilejního kongresu MSS,

jež se uskuteční začátkem února 1971 v Bratislavě. Odpovědí pléna na jeho slova bylo jednomyslné přijetí výzvy k podpoře přípravy a průběhu X. jubilejního Mezinárodního kongresu MSS.

V závěru jednání schválilo druhé plénum ÚV SSM námětypro činnost organizaci SSM na vysokýchškolách ve školním roce 1970/ 1971 , dále statut vysokoškolských orgánů SSM. Potvrdilo rovněž složení Československého ústředí vysokoškoláků a ve funkci před

sedy ČSÚV potvrdilo tajemníka ÚV SSM inž. Jana Procházku. Usnesení, které bylo přijato ukládá konkrétní úkoly všem orgánům a organizacím SSM na vysokých školách při realizaci závěru

ustavující celostátní konference SSM , z nichž nejdůležitější je úkol

organizačně a kádrově dobudovat organizace a vysokoškolské orgány SSM, rozvíjet aktivní a soustavnou ideovou a politicko výchovnou práci .

- Zasedání předsednictva ÚV SSM V dopoledních hodinách blahopřálo předsednictvo spolu s dele

25. 11. 1970

gací pionýrů presidentovi ČSSR L. Svobodovi k jeho 75. naroze ninám .Soudruh Varholík přečetl a odevzdal presidentovi zdravici ÚV SSM aa oznámil mu rozhodnutí předsednictva ÚV SSM o udě lení prvního čestného členství v SSM . Odpoledne se předsednictvo zabývalo zaměřením plenárního zasedání ÚV SSM, které je svoláno na 3. a 4. prosince tr. a schvá

lilo zásady postupu SSM a jeho pionýrské organizace při realizaci závěrů celostátní ustavující konference. 22. 12. 1970

Zasedání předsednictva ÚV SSM

věnovalo hlavní pozornost přípravě plenárního zasedání, které

se koná 3. a 4. prosince v Mariánských Lázních . Projednalo ma 168

teriály, které budou předloženy plenárnímu zasedání a dále pro jednalo návrh na vyhlášení výstavby elektrárny Tušimice II . jako

první celostátní stavby SSM . Na stavbě bude již v roce 1971 více než 800 mladých brigádníků a početné skupiny mladých lidí ze socialistických zemí . V souladu s usnesením celostátní konference SSM jednalo

předsednictvo též o koncepci celostátního hnutí ZENIT, které má vytvářet podmínky k aktivní činnosti mladých lidí na vědecko >

technickém rozvoji a komplexní socialistické racionalizaci. Znač

nou pozornost věnovalo předsednictvo návrhu dohody o spolupráci mezi SSM, ČSTV a Svazarmem. 18. 12. 1970

Zasedání předsednictva ÚV SSM

řídil předseda ÚV Juraj Varholík. Předsednictvo projednalo návrh zásad členství v SSM a systém vedení členské evidence. V další části zasedání se zabývalo náměty činnosti SSM v učňov ských zařízeních v období do I. sjezdu, hodnocením letní činnosti pionýrů v roce 1970 a některými otázkami koncepce této činnosti, plánem zahraničních styků SSM na rok 1971 a schválilo text pro hlášení k X. výročí založení FNO jižního Vietnamu (prohlášení bylo uveřejněno v MF dne 19. 12. 1970 ).

169

SOCIALISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE V ČSR

LU INI U LDV UM UT SH

ČESKÝ PŘÍPRAVNÝ VÝBOR SSM

10. 9. 1970 — PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ ČPV SSM V Klubu školství v Praze se sešlo plenární zasedání českého

přípravného výboru SSM . Řídil je člen předsednictva Vladimír Šulc. Zprávu předsednictva, hodnotící uplynulý vývoj v budování nové jednotné organizace mládeže a přípravu závěrečné fáze

sjednocovacího procesu, přednesl předseda ČPV SSM Antonín Himl. Ve zprávě se mj. konstatuje, že předchozí rozhodnutí o uskutečněni ustavujících okresních konferencích SSM v červnu bylo správné, jak to tyto konference potvrdily. Za výrazný úspěch označuje zpráva též diskusi k navrhovaným stanovám SSM.

Plénum schválilo návrh jednacího řádu ustavující republikové konference SSM v ČSR a program této konference, dále Stanoviska ČPV k návrhu stanov SSM a usnesení .

Členem ČPV, jeho předsednictva, sekretariátu a zároveň ta

jemníkem ČPV byl zvolen soudruh Jan Kohout. Člen předsed nictva Vladimír Šulc byl zvolen za člena sekretariátu . Plenární zasedání dále schválilo návrh, aby pro budoucíčeský

ústřední výbor SSM byla jako nejvyšší vyznamenání zřízena Kniha cti a aby jako prvý kolektiv byl do této knihy zapsán Leninský svaz mladých za své zásluhy na zformování zdravých sil v hnutí mládeže a za svůj přínos k vybudování SSM.

30. 9. 1970 -- ZÁVĚREČNÉ PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ ČPV SSM V Praze se na svém posledním zasedání před ustavující republi

kovou konferencí sešel za řízení místopředsedy ČPV Jindřicha 170

1

Poledníka ČPV SSM . Plénum se zabývalo přípravou ustavující

republikové konference, která se bude konat 16. a 17. října v Praze pod heslem : V jednotě, ve věrnosti marxismu-leninismu je naše síla . Předseda ČPV SSM A. Himl zhodnotil ve svém projevu velmi pozitivně průběh ustavujících krajských konferencí SSM v českých zemích. V další části svého vystoupení seznámil plénum s pojetím a obsahem zprávy,která je připravována pro ustavující republiko vou konferenci. Pak podal tajemník ČPV SSM František Pěnkava zprávu o organizačních přípravách a kádrovém zabezpečení re publikové konference a člen předsednictva ČPV SSM Vladimír Šulc seznámil plénum s doplňky a úpravami připravovaného usne sení .

Po diskusi vyslovilo plenární zasedání s navrhovanými doku

menty souhlas a přijalo prohlášení, v němž se ČPV SSM připojuje k výzvě ústředního výboru Národní fronty ČSSR aa Čs. mírového výboru, vyslovuje svůj rozhodný protest proti agresi USA v zemích Indočíny, požaduje skončení války a odchod agresorů a vyjadřuje

svou plnou solidaritu s hrdinným bojem lidu aa mládeže Vietnamu, Laosu a Kambodže .

SJEZDY, KONFERENCE

16.-17. 9. 1970 — Ustavující konference SSM v ČSR se sešla v pražském Domě kultury pracujících v Kovoprůmyslu

na Smíchově. Zúčastnila se jí mj. delegace byra ÚV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích a vlády ČSR vedená členem předsednictva ÚV KÁČ a předsedou byra ÚV KSČ Josefem Kempným. Dále byla přítomna delegace FR DMO ČSSR ,vedená Jurajem Varholíkem , delegace slovenského ÚV SSM vedená Ottou Moncmanem , delegace ÚV NF ČSR vedená úřadujícím místopředsedou J. Pelnářem , delegace ČROS vedená tajemníkem

rady J. Křížem a delegace ČTO vedená předsedou M. Hlaváč kem. Konference se dále zúčastnil první tajemník velvyslanectví SSSR v Praze V. Orel a delegace VLKSM centrální skupiny vojsk vedená kapitánem V. Vicharevem .

Zprávu o činnosti aa dalších úkolech SSM ČSR přednesl předseda Českého přípravného výboru SSM Antonín Himl. Tajemník CPV SSM Jan Kohout analyzoval ve svém projevu poslední období dět ského hnutí, zhodnotil výsledky sjednocování Pionýra a Junáka

a hovořil o nejbližší budoucnosti Pionýrské organizace. K závaž 171

nýmotázkám péčestrany o mladou generaci promluvil člen před

sednictva ÚV KSČ a předseda byra ÚV KSČ J. Kempný. V disku si, v níž celkem vystoupilo 28 delegátů promluvil též předseda FR DMO ČSSR Juraj Varholík, který se ve svém příspěvku věno val zejména otázce, co dobrého a poučného převzít pro SSM z ČSM .

Delegáti posoudili navržené závěry ustavující republikové konfe rence SSM v ČSR a schválili zprávu o současném stavu a dalších úkolech SSM v ČSR, kterou přednesl Antonín Himl, a zprávu současném stavu a nejbližších úkolech Pionýrské organizace

ČSR, již přednesl Jan Kohout. Schválena byla též zpráva revizní komise a Usnesení ustavující republikové konference. Byl zvolen český ústřední výbor Socialistického svazu mládeže, česká ústřední revizní komise SSM aa česká rada Pionýrské organizace SSM.

Ustavující konference se zúčastnilo ze 441 delegátů, řádně zvole ných na krajských konferencích 417 delegátů ( 94,5 %) . Z toho

bylo 27,3 % děvčat, průměrný věk delegátů

27 let. Delegáti

konference zvolili 77členný ČÚV SSM, 37člennou českou ústřední radu PO SSM a 2člennou českou revizní komisi. Na prvním ple nárním zasedání, kterése konalo 17. 9. 1970 bylo zvoleno 15členné

předsednictvo ČÚV SSM a vedoucí činitelé ČÚV SSM . ČLENOVÉ ČESKÉHO ÚV SSM, VEDOUCÍ FUNKCIONÁŘI A ČLENOVÉ ORGÁNŮ ČÚV SSM

(zvolení na ustavující konferenci a prvním plenárním zasedání českého ÚV SSM 16. – 17. října 1970 v Praze) .

Český ústřední výbor SSM : ( 77 členů ) Halířová Jiřina

Axman František Babáková Marie

Harazin Petr

Bečvář Josef

Havránek Eduard

Besserová Hana

Himl Antonín

Brož Josef Doležalová Jaroslava

Hobrlantová Alena

Dörfler Jan

Holeček Ladislav

Formánek Rudolf Gembala Bruno ! Geruth Otto

HorynaJiří

Hájek Josef inž. Hála Zbyněk 172

Hlaváč Antonín

Hýský Jan

JandusJiří inž . Janíček Karel Jansa Václav

Kalista Václav Kaštánková Milada Knobloch Alois

Pašková Věra Pěnkava František Petrželová Marta Pluskalová Marie

Kohout Jan Konečný Jiří

Poledník Jindřich Příkaský Vít PhDr.

Jílková Růžena

Kovářová Marie

Roškováňová Anna

Krajhanzlová Dagmar

Rozhoň Vladimír

Kříž Miroslav

Ru

Kučera Josef

Sedláček Jiří

Kučera Miloslav Kučera Zdeněk Laštovka Václav

inž . Semrád Ladislav

Lenoch Josef

Škvařil Jaroslav

Lipert František

Šulc Vladimír Tománek Jaromír

ová Marie

Svatoš Zdeněk

Svoboda Petr

Macháček Bohumil Macháček Dušan inž . Marhoul Václav

inž . Uxa Vilém

Mejzr Karel

Vaněk Václav Vašíček Petr

inž . Merta František Mohorita Vasil

Vaněčková Jaroslava

Veselý František

Mokrý Eduard

Vítek Antonín

Motlová Věra

Vokurková Miluše Záruba Rudolf Zourek Miroslav Židek Karel

inž . Musil Jan Nováček Ivan

Novotný Josef Panáček Václav

předsednictvo ČÚV SSM ČSR : ( 15 členů ) Himl Antonín

Horyna Jiří

Poledník Jindřich

Kalista Václav Semrád Ladislav

Kohout Jan

Hobreantová Alena

Škvařil Jaroslav Tománek Jaromír Veselý František

Geruth Otto

Vokurková Miluše

Pěnkava František Šulc Vladimír

Hájek Josef

předseda ČÚV SSM: Antonín Himl místopředseda : tajemnici :

Jindřich Poledník František Pěnkava

Jan Kohout Vladimír Šulc

173

sekretariát ČÚV SSM :

A. Himl, J. Poledník , F. Pěnkava, J. Kohout, V. Šulc, L. Holeček, T. Škvařil předseda české ústřední revizní komise SSM : inž . Stanislav Trykar

ČESKÁ RADA PIONÝRSKÉ ORGANIZACE SSM

předseda ČR PO SSM : Jan Kohout rada PO SSM : ( 37 členů) Baláš Jiří

Rampasová Hana Rejzek František

inž . Cabejšek Ladislav Červín František

Rosypal František

inž. arch. Zbyněk Hála Havlíčková Jiřina

Ryska Jan Sedláček Jiří

inž . Indruch Lotar Kohout Jan Košek Josef inž. Křivý Karel

Skalický Vlastimil

Macková Vlasta

Sulek Zdar

Majerová Milu

Svatoš Zdeněk

Majrichová Květoslava Pavlík Jindřich

Svoboda Jaroslav Šumavský Čestmír Švigler Ivo

Pavlů Petr Petrželová Marta

Zahradník Milan

Altstern Leo

Rozsypalová Anna

Slánská Eva

Staňková Jiřina Steiniger Bohumil

Němeček František

Trdlikátová Hana

MUDr . Pfeifer Jan , CSc Prchal Jiří 27.-29. 11. 1970 -

Zavadil Jan

PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ ČÚV SSM

V karlovarském juniorhotelu CKM Alice se konalo plenární zasedání ČÚV SSM . V seminární části zasedání vyslechli účastníci

zasedání přednášky L. Procházky, vedoucího oddělení byra ÚV KSČ (o současné politice strany a vzájemných vztazích KSČ a SSM) , S. Rázla, místopředsedy vlády ČSR (o základních smě rech vývoje pětiletého plánu ), V. Ambruse, místopředsedy ČNR předsedy ÚV (o federativním uspořádání státu) , J. Varholíka ch SSM (o výsledcí

realizaci ) . 174

celostátní ustavující konference SSM a jejich

V pracovní části zasedání objasnil předseda českého ÚV SSM A. Himl základní myšlenky a směry plánu práce českého ÚV k 50. výročí založení KSČ. Pracovní iniciativy a činy mládeže k 50. výročí strany budou rozvíjeny v duchu hesla : ,,Straně na

počest, sobě kecti a naší vlastiku prospěchu.“ Tajemník ČÚV SSM F. Pěnkava referoval o zásadách činnosti, plánech práce a složení rad ČÚV SSM a podal zprávu o práci předsednictva ČÚV SSM. Po diskusi bylo přijato usnesení, které především schvalujeplán

činnosti ČÚV SSM k 50. výročí založeníKSČ, plán činnosti ČÚV SSM v oblasti Pionýrské organizace SSM a zásady práce členů ČÚV. Dále bylo schváleno složení jednotlivých rad ČÚV: Před sedou rady závodních organizací SSM se stal tajemník ČÚV SSM F. Pěnkava,předsedou rady zemědělských a vesnických organizací SSM

tajemník ČÚV Y. Šulc,předsedou radystředoškolských organizací SSM, místopředseda ČÚV Jindřich Poledník. Plénum též potvrdilo složení Českého vysokoškolského ústředí SSM a jeho předsedu, člena předsednictva ČÚV SSM 7. Škvařila.

175

SOCIALISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE V SSR

24. - 25 . 4. 1970 — Ustavující konference SSM na Slovensku

se konala v Bratislavském parku kultury a oddechu. Jednání se zúčastnila delegace ÚV KSS vedená členem předsednictva a ta

jemníkem ÚV KSS dr. L. Abrahámem , dále delegace FR DMO ČSSR vedená J. Varholíkem , delegace rady SODM ČSR, vedená místopředsedou J. Poledníkem a delegace NF, společenských orga nizací a ústředních orgánů a institucí SSR . Mezi hosty byl též první tajemník velvyslanectví SSSR v Praze V. Orel, tajemník generálního konzulátu SSSR v Bratislavě V. Kulikov a delegace

centrální skupiny sovětských vojsk dočasně umístěných v ČSSR vedená kpt . V. Dudčenkem .

Hlavní referát přednesl Otto Moncman, jenž jednak hodnotil průběh sjednocovacího procesu v dětském a mládežnickém hnutí na Slovensku a jednak nastínil jeho další cíle. V diskusi vystoupil mj. předseda FR DMO ČSSR J. Varholík . Druhý den jednání přivítali mezi sebou delegáti konference

prvního tajemníka ÚV KSČ dr. G. Husáka, člena předsednictva ÚV KSČ a prvního tajemníka ÚV KSS J. Lenarta a dr. P. Co lotku, předsedu vlády SSR. Soudruh Colotka ocenil ustavující konferenci SSM v SSR a odevzdal pracovnímu předsednictvu roz hodnotí vlády SSR o schválenístanov SSM ve SSR . Poté promlu vil k přítomným dr. Gustáv Husák.

Delegáti konference jednomyslně schválili Stanovy socialistické ho svazu mládeže na Slovensku, zvolili ústřední orgány SSM

v SSR , schválili usnesení ustavující konference, programové pro hlášení SSM v SSR, dopisy adresované ÚV KSČ, ÚV KSS, FR 176

DMO ČSSR a mládežnickým organizacím některých socialistic kých zemí .

V průběhu druhého dne zasedání konference se sešel ke svému prvému zasedání nově zvolený SÚV SSM. Prvého dne jednání konference se zúčastnilo 304 delegátů a 150 hostí, druhého dne se zúčastnilo 290 delegátů, tj. 87,1 % zvolených delegátů .

ČLENOVÉ SLOVENSKÉHO ÚV SSM, VEDOUCÍ FUNKCIO

NÁŘI A ČLENOVÉ ORGÁNŮSÚVSSM (zvolenína ustavující konferenci SSM v SSR a I. plenárním zasedání SÚV SSM 25. 4. 1970)

Členové Slovenského ústředního výboru SSM :

Michal ADAM , Jozef ADAMÍK, Alexander ANDRÁSSY, Gejza BALOGH , Pavol BELÁN , mjr. Jozef BIALOBOK , Ľubomíra BO ĎOVÁ , inž. Michal BORGUĽA , Ľudovít BOROŠ, Ján BOZOGÁŇ , Jozef BÖJTÖS, Jana BRENDZÓVÁ, Viera BREZOVÁ, inž. Pavol DELINGA, Juraj DOMS, František DRGOŇA, František DVOR SKY, Miluša DŽUPINOVÁ, Olga FÁBRYOVÁ, Lubomír GUTH , Jozef HUČÍK ,Ján HUSÁK , Jozef GHAMUTY,Ján IŠTVANČIN , Jozef JÁGERSKÝ, Dušan JANIGA, Ladislav JÄNÁK , Bernadetta

KIRÁLYOVÁ , Peter KĻESKEŇ , Miroslav KOCIAN , Mária KOČIŠOVÁ, Ivan KOLÁTOR , Vladimir KONEČNÝ, Ľudmila KORYTÁROVÁ, Miroslav KUBEČKA, Václav KUČERA , Jozef

KURKA, Ján KYZEK, Bohumil LAPKA, Michal LAPÍŠŤAK, kpt. Vladimir LASICA, Ladislav LAUKO , Klára LAZOVSKÁ,

Štefan LUKÁČ, Emil MAGERČIAK, Mária MAJANOVÁ, inž. MichalMAMCZÁK, inž. Jozef MATHES,Igor MARCIN, Otto MONCMAN, Viera MUCHOVÁ, Milan MÝTNIK , inž. Alexander MILLY, Emil NEMEC, Emília OLAJCOVÁ, František PAPIČ, Milan PASTIRÍK , Bohumil Vincent PEKO, Pavel PETIJA , Helena PETRUSOVÁ, Michal POLLÁK , Ivan PRÍSLUBSKÝ, Pavol

RADZO , Ludovít REMENÍK , Mikuláš REPČIAK , Rudolf RÚRIK , JUDr Ján SABOL, Agnesa SEMANOVÁ, Milan SCHMIDT, Bohumil SLOVÁK , Valéria SOLČANSKÁ, Ignác STANČÍK , Imrich SZABÓ, Juraj ŠEREŠ , Anna ŠEDIVÁ, Vojtech ŠIMONIČ, Jozef ŠIMULČÍK, Juraj ŠTRBÍK , JUDr Božena UHRINOVÁ, Ján ULBRICHT, Gustáv VARGA, Juraj VARHOLÍK , Vladimír VÁVRA, Marián VOJTKO, Michal ZOZUĽÁK. 177

Členové předsednictva SÚV SSM : inž. Michal ADAM

Jozef ADAMÍK inž . Alexander ANDRÁSSY

Olga FÁBRYOVÁ Ján IŠTVANČIN

Ladislav JANÁK Vladimír LASICA Ladislav LAUKO Otto MONCMAN Emil NEMEC

Emília OLAJCOVÁ Milan PASTIRÍK

Ignác STANČÍK Jozef ŠIMULČÍK Vladimír VÁVRA Michal ZOZUĽÁK

předseda SÚV SSM : Otto MONCMAN místopředsedové SÚV SSM : Emil NEMEC (hospodaření, odd. ze měděl. mládeže )

Ladislav LAUKO (Pionýři) tajemníci SUV SSM : Juraj DOMS (ideol . odd. )

Vladimír VÁVRA(vysokoškoláci) inž. Alexander MILLÝ ( odd. prac. mládeže) Milan SCHMIDT (odd. středoškol. a učňov. mládeže) Členové sekretariátu SÚV SSM : Gejza BALOGH Juraj DOMS Václav KUČERA Ladislav LAUKO

inž . Alexander MILLY Otto MONCMAN Emil NEMEC Milan SCHMIDT

Vladimír VÁVRA Členové Slovenské ústřední revizní komise SSM :

Viera BIELIKOVÁ, Vladimír ČIERNÝ, Miloš ČUNGA, Jozef DANIHEL, Pavol FAZEKAŠ (tajemník ), Terézia FORROVÁ, Vasil GULA, Dušan HISÍRA, Ján LIŠIAK, Viera LIŠKOVÁ,

Viliam LONGAUER, Mikuláš MAGYAR, Alžběta MATEJOVÁ, 178

Stefan PAVLÍK , Terézia PAULECOVÁ , Ján REGULA (předse da) , Juraj RENDÁK , Alžběta SERVOVĂ, Olga SVITŘOVÁ, Jozefína SZITVÁŠIOVÁ, Mikuláš ZAJÍČEK . SÚR PO SSM předseda

fajemniceSÚRPOSSM :: Ludmila KORYTÁROVÁ Členové předsednictva SÚR PO SSM : Štefan BÊNDE, doc. dr. Nina DEDEKOVÁ, CSc, inž. Martin DZIAK, Branislav HUDEC, Jozef HUDCOVIČ, Vladimír KONEČ

NÝ, Ján MALOVEC, Milan MÝTNIK , Milada ŠUŠKOVÁ, Miro slav ŠVORČÍK. Poznámka : Juraj DOMS

uvolněn zz funkce tajemníka a členasekretariátu SÚV SSM dne 20.6.1970 v souvislosti spřechodem na jinou funkci.

Olga FÁBRYOVÁ – uvolněna z funkce členky SŰV SSM a členky předsednictva SÚV SSM ze studijních důvodů . 6. 5. 1970

Slavnostní plenární zasedání k 25. výročí osvobo zení

V Bratislavě se konalo slavnostní plenární zasedání SÚV SSM Městského výboru SSM hl. města Bratislavy a OV SSM Bratislava

venkov u příležitosti 25. výročí osvobození Československa. Zúčastnilo se jej i sto pětadvacetiletých z celého Slovenska. Slav nostní projev přednesl předseda SÚV SSM Otto Moncman. 20. 6. 1970-

Plenární zasedání

V Bratislavě se konalo plenární zasedání SÚV SSM . Jeho před seda O. Moncman uvedl ve svém projevu mj., že SSM v SSR má

již 150 000 členů a 340 000 pionýrů. Mimořádnou pozornost, zdůraznil, je třeba v současné době věnovat výběru a přípravě funkcionářů , realizaci základních dokumentů, programového vyhlášení a usnesení celoslovenské konference a diskusi o návrhu

stanov SSM ČSSR. Nelze projevit zatím spokojenost se znalostí těchto základních dokumentů .

Na programu plenárního zasedání bylo projednání statutů jed

notlivých rad sociálních skupin

rady pracující mládeže, rady

zemědělské mládeže a vesnické mládeže, rady středoškolské a uč ňovské mládeže a statutu ideologické komise. Protože k nim bylo

vzneseno mnoho připomínek, pověřilo plénum předsednictvo vy 179

pracováním konečného znění statutů . Plénum dále schválilo sio žení těchto rad a ideologické komise i 46členného slovenského

Ústředí vysokoškoláků. Schválilo dále statut tohoto Ústředí a statut Ústřední rady pionýrské organizace, v nichž je vyjádřena relativní samostatnost vysokoškolákůa pionýrů v jednotnéorganizaci. Plénum uložilo předsednictvu vypracovat do listopadu analýzu vývoje mládežnického hnutí na Slovensku od V. sjezdu ČSM. Plenární zasedání také odvolalo své dosavadní představitele ve Federální radě a zvolilo nové. Uvolnilo soudruha Juraje Domse

z funkce tajemníka a člena sekretariátu SÚV SSM v souvislosti ş, jeho odchodem do funkce tajemníka Federální rady DMO ČSSR. 15. 9. 1970

Plenární zasedání

V Bratislavě zasedalo plénum SÚV SSM . Zúčastnil se jej též člen předsednictva a tajemník ÚV KSS dr. Ladislav Abraham , předseda FR DMO ČSSR Juraj Varholík , vedoucí tajemník ÚV NF SSR Fedor Gula a další hosté.

Místopředseda SÚV SSM Emil Nemec informoval o dosavadní práci předsednictva a sekretariátu a plénum schválilo časový plán a program zasedání předsednictva SUV SSM . Referát o realizaci závěrů celoslovenské konference SSM a o rozvoji činnosti v období

50. výročí založení KSČ přednesl předseda SÚV SSM Otto Moncman.

Uvedl mj., že za necelých pět měsíců, které uběhly od ustavující konference SSM v SSR má Svaz na Slovensku 2300 základních

organizací s 90 000 členů. Pionýrská organizace má 350 000 členů, pracujících ve více než 1230 pionýrských skupinách. Novou etapu v rozvoji jednotné, masové, politické organizace dětí a mládeže řekl uskutečňujeme v období 50. výročí oslav založení KSČ.

k tomuto výročí předložený plénu je nazván ŠTAFETOU Program INICIATIVY A ČÍNŮ MLADÝCH K 50. VÝROČÍ KSČ . Sou druh Moncman pak vysvětlil záměry acíle tohoto programu, hlavně v ideologické práci mezi mládeží . „ Klademe si za cíl v období od

dnešního pléna do konce června 1971 vysvětlit a dátmladým lidem odpověď na ty základní otázky, které byly v roce 1968 a 1969 tak

zhanobeny a demagogicky vysvětlovány.“ Program nezapomíná ani na konkrétní účast mládeže na rozvoji země. Hnutím KAŽDÝ SOCIALISTICKY přispěje mládež rozvíjením mládežnických ko socialisticképráce.Mládež lektivů ajejich soutěžením o titul brigáda se bude orientovat i na hnutí ZENIT a REFLEKTOR MLADÝCH .

V podzimním a jarním období vysadí slovenská mládež 200 000 180

ovocných a okrasných stromků. Vyvrcholením celého období se stane první celoslovenský sraz členů SSM a jeho pionýrské organi zace ve dnech 19. - 30 . června 1971 .

V diskusi členové pléna SÚY SSM vyjadřovali souhlas s progra memk 50.výročí vzniku KSČ. Dr. L. Abraham ocenil dosavadní práci SSM á ujistil mladé podporou strany. O nejdůležitějších problémech a úkolech SSM v souvislosti s přípravou celostátní ustavující konference SSM hovořil soudruh J. Varholík. V závěru svého zasedání schválilo plénum program SSM na

Slovensku k 50. výročí vzniku KSČ a Československého komso

molu – Štafetu iniciativy a činů mladých k 50. výročí KSČ. 15. 12. 1970

- Plenární zasedání

Poprvé po celostátní ustavující konferenci SSM se v Bratislavě

sešel na svém plenárním zasedání SÚV SSM. Zabýval seotázkou realizace závěrů ustavující konference a prací SSM mezi středo

školskou mládeží. Plenárního zasedání se zúčastnil mj. vedoucí

oddělení ÚV KSS s. D. Futej a předseda ÚV SSM s. J. Varholík. Zprávu přednesl předseda SŰV SSM s. Otto Moncman. Hovořil mj. o dalším postupu organizace v příštích měsících a v té souvislosti zdůraznil, že X. kongres MSS, který se bude konat v Bratislavě se musí stát záležitostí všech členů SSM a celé společnosti. Tajemník

SÚV SSM s . V. Vávra hovořil pak o práciSSM mezi středoškoláky.

V diskusi vystoupil též předseda ÚV SSM s. Varholík, který mj. vyslovil myšlenku, zda by nebylo vhodné pro pomoc v práci Svazu na středních školách uvolnit svazácké funkcionáře ze závodu. Plénum SÚV SSM uvolnilo z předsednictva soudruhy L. Lauku a J. Šimulčíka. Do svého předsednictva zvolilo předsedu MěstV SSM v Bratislavě soudruha J. Domse. Dále plénum schválilo sta

novisko k práci na středních školách a dopis ÚV KSČ.

181

1

PŘEHLED ZANIKLÝCH ORGANIZACÍ

A ORGÁNŮ MLÁDEŽE V ROCE 1970

V průběhu roku 1970 zanikla celá řada mládežnických organizací či orgánů, které vznikly v roce 1968. Jde zejména o tyto organizace a orgány :

FEDERÁLNÍ RADA DĚTSKÝCH A MLÁDEŽNÍCKYCH OR GANIZACÍ ČSSR (FR DMO ČSSR) 24. 10. 1970 se konalo V. plenární zasedání, které uzavřelo činnost Federální rady, závěrečné zasedání jejího předsednictva se pak konalo 2. 11. 1970 .

SDRUŽENÍ ORGANIZACÍ DĚTÍ A MLÁDEŽE ČSR ( SODM ČSR )

29. 6. 1970 se konalo v Mezinárodním pionýrském táboře v Seči ple

nární zasedánírady SODM ČSR. Její členové navrhli, aby název rada SODM ČSR byl změněn na Český přípravný výbor SSM. Tento název byl schválen s platností od 1. července 1970.

ZDRUŽENIE DETSKÝCH A MLÁDEŽNICKÝCH ORGANIZÁ CIÍ SLOVENSKA (ZDMOS)

23. 4. 1970 se konalo závěrečné plénum Ústřední rady ZDMOS, které se rozhodlo požádat o zrušení registrace organizace, a vykonalo pří pravy k ustavující konferenci SSM na Slovensku.

ČESKÁ TÁBORNICKÁ UNIE (ČTU ) 16. - 17 . 5. 1970 se konalo závěrečné zasedání Nejvyšší rady České tábornické unie ve Veselíkově u Votic . Konstatovalo, že o tábornictví

je trvalý zájem a vyjádřilo naději, že táborníci budou pokračovat v jednotné organizaci. 182

JUNÁK 1.9. 1970 zasedalo závěrečné plénum Ústřednírady Junáka. Rozhodlo ukončit jeho činnost k 15. září 1970. Vydalo prohlášení, v němž vyzvalo, aby sejunáci a junáčtí funkcionáři v rámci PO ČSSR dále podíleli na výchově mládeže. 5. 10. 1970 vydalo patnáct předních junáckých funkcionářů prohlášení, v němž se znovu přihlašují k zá

sadám nové organizace a odsuzují ty bývalé junáky, jež různými způ soby narušují sjednocování.

JUVENA 29. 6. 1970 se v pražském hotelu Internacionál sešlo 7. a závěrečné zasedání Národní rady Juveny, aby prakticky ukončilo činnost všech orgánů. Vyjádřilo naději, že většina kolektivů vesnické a zemědělské

mládeže bude pokračovat v práci v SSM. Sdružení jezdeckých klubů mládeže Juveny ukončilo činnost 13. 6. 1970. 125 jezdeckých klubů

v Čechách a na Moravě bude rozvíjet činnost v SSM. LENINSKÝ SVAZ MLADÝCH ( LSM )

11. 9. 1970 se na posledním zasedắní v pražském Klubu školství sešel Ústřední výbor Leninského svazu mladých. Rozhodl o ukončení činnosti ke 30. září 1970 .

LENINSKÝ SVAZ MLADÝCH NA SLOVENSKU (LSM NA SLOVENSKU ) 23.4. 1970 probíhalo poslední plenární zasedání ÚVLSM na Slovensku . PIONÝR

28. 8. probíhalo závěrečné zasedání pléna České rady Pionýra. Roz hodlo ukončit činnost organizace k 15. 9. 1970. STRETA

20. 1. 1970 se konalo závěrečné zasedání pléna Ústřední rady Svazu vesnické, zemědělské a městské mládeže Slovenska ( STRETA) , které ukončilo činnost organizace .

SVAZ JUNÁKŮ -ZÁLESÁKŮ Jeho činnost byla ukončena 24. ledna 1970 na Sněmu Junáků-zálesáků v Domě kultury pracujících ve strojírenství na Smíchově. Většina jeho členů přešla do sekce branné a technické výchovy Svazarmu . SVAZ KLUBŮ MLÁDEŽE

9. 6. 1970 ukončilo činnost plénum Českomoravské rady Svazu klubů 183

mládeže. Vyjádřilo přesvědčení, že kluby budou rozvíjet svoji aktivitu v rámci SSM.

SVAZ PRACUJÍCÍ MLÁDEŽE ČSR ( SPM ČSR ) 29. 6. 1970 se v havířovském hotelu Merkur konalo IX. plenární zasedání Národní rady SPM ČSR, na němž se Národní rada rozhodla ukončit k danému dni činnost všech orgánů Svazu pracující mládeže a doporučila vstup členů do jednotné organizace.

SVAZVOJENSKÉ MLÁDEŽE 29. 4. 1970 se konala celostátní ustavující konference SSM ČSLA, kde bylo zároveň rozhodnuto, že stará organizace přechází do SSM. SVAZ VYSOKOŠKOLSKÉHO STUDENTSTVA (SVS). 6. června 1970 se konalo druhé zasedání parlamentu SVS ČSR, které

zhodnotilo činnost a přihlásilo se k členství SSM . Parlament SVS ČSR se jednomyslným souhlasem svých členů prohlásil 6. 6. 1970 za České ústředí vysokoškoláků SSM. UNIE STŘEDOŠKOLÁKŮ A UČŇŮ (USU) 19.6. 1970 se sešlo III . plenární zasedání Národní rady Unie středo školáků a učňů, rozhodlo se ukončit činnost a vydalo výzvu ,aby se

učňové a středoškoláci přihlásili k jednotné organizaci. (Národní parla ment USU ukončil svou činnost na pátém zasedání 1. - 2 . dubna a pře dal pravomoc Národní radě USU.)

ZVÄZ STREDOŠKOLSKEJ A UČŇOVSKEJ MLÁDEŽE SLO . VENSKA

24. 1. 1970 se konalo závěrečné plénum Ústrednej rady Zväzu stredo školskej a učňovskej mládeže Slovenska. ZVÄZ VYSOKOŠKOLÁKOV SLOVENSKA (ZVS )

22. 4. 1970 skončil svou činnost Zväz vysokoškolákov Slovenska, o čemž rozhodlo jednání jeho parlamentu v Bratislavě. V usnesení schválil

parlament přípravný výbor SSM Slovenska na slovenských universi tách .

ČINNOST OSTATNÍCH ORGANIZACÍ MLÁDEŽE NA SLO VENSKU BYLA UKONČENA DNEM 25. 4. 1970.

184

ZAHRANIČNÍ STYKY ČS. MLÁDEŽE

Těžko by se dalo přesně spočítat, kolik mladých lidí, kdy ado které ho místa mimo naše území se v roce 1970 rozjelo. Rovněž do Česko slovenska se za minulý rok přijelo podívat mnoho delegací, skupin, zástupců cizích mládežnických organizací i jednotlivých mladých

cizinců ze všech koutů světa . Navzájem se mladí lidé poznávali na mezinárodních budovatelských táborech u nás a v zahraničí, v pio nýrských táborech , při turistice,výměnné studentské praxi v závodech, při různých mezinárodních seminářích, sjezdech, festivalech. Naše informace o těchto kontaktech se opírá o základní fakta , publikovaná v československých hromadných sdělovacích prostřed cích .

ČESKOSLOVENSKÁ MLÁDEŽ A MLÁDEŽ SOCIALISTIC KÝCH ZEMÍ

Na počátku ledna při své návštěvě Berlína měla delegace Federální rady dětských a mládežnických organizací ČSSR konzultace s předsta Sovětského viteli mládežnických organizací socialistických zemí svazu, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska. Zástupci spřátelených

mládežnických svazů vyjádřili plnou podporu našim záměrům s budo vánímjednotné mládežnické organizace. Pozvali k návštěvě 2500 mlá S

dežnických funkcionářů základních organizací, okresních a krajských článků. Bylorovněž ujednáno, že se postupněvymění oficiální delegace

mezi Federální radou a partnerskými organizacemi ze socialistických zemí. Další náměty pro spolupráci na rok 1970 se rovněž projednávaly během konzultací.

185

Na oslavy 25. výročí osvobození naší vlasti přijely k nám delegace

sovětského Komsomolu , Všepolského výboru mládežnických organiza cí, Komunistického svazu mládeže Rumunska, Dimitrovského komu nistického svazu mládeže, Svobodné německé mládeže (FDJ) a Ko munistického svazu mládeže Maďarska. Mimo oficiálních oslav zúčast

nily se besed s funkcionáři a členstvem nově se rodící jednotné organi

zace. Kromě toho se např. v Brně zúčastnily oslav skupiny polských mládežníků z Poznaňského vojvodství a FDJ z Cottbusu v NDR . Poslední týden v květnu uspořádal OV SSM Vv Kutné Hoře meziná rodní setkání mládeže, jehož se kromě české a slovenské mládeže účastnily zástupci mladých lidí z NDR, Polska a Maďarska. 40 dele

gátů navštíviloprůmyslové a zemědělské závody, školy a učiliště. Při příležitosti pražské ustavující konference SSM se sešly 27. září delegace městských výborů Prahy, Moskvy, Berlína, Budapešti, Sofie a Varšavy. Pracovní porada zástupců mládežnických organizací byla dalším krokem k navázání tradičních styků hlavních měst socialistic

kých zemí. Dohodli se o konkrétní spolupráci, zejména pokud jde o turistiku a kulturní styky .

STYKY ČS. MLÁDEŽE S MLÁDEŽÍ JEDNOTLIVÝCH ZEMÍ Bulharsko

Celkem čtyři studijní zájezdy do Bulharské lidové republiky se usku 27. II . 17. III . – pobývala v Sofii, bulharských okresech a základ tečnily na jaře roku 1970 .

ních organizacích 86členná skupina funkcionářů dětských a mládeže nických organizací z celé země. 13. III.

31. III .

získávala bulharské zkušenosti další, tentokrát

91členná skupina . 27. III . – 14. IV. funkcionářů . 10. IV. odjela

uvítali bulharští svazáci 79 českých a slovenských poslední 83členná delegace našich mládežníků do

BLR . Francie

Kromě mládežnických funkcionářů, kteří byli pozváni do Francie (v únoru na mezinárodní seminář ke 100. výročí narození V. I. Lenina na téma Aktuálnost leninismu v boji mládeže a studentstva proti im perialismu, za demokracii a socialismus, v prosinci na V. sjezd hnutí

komunistické mládeže Francie) , přišly zprávy o česko-francouz ských mladých stycích zejména o prázdninách . Na příklad v pionýrském 186

táboře Košariská u Hrabušicužívalo prázdnin 19 mladých Francouzů, synů železničářů. V té době byly děti československých železničářů

v táborech u Seiny. Prešovské děti se podívaly v srpnu do města La Courneuve (nedaleko Paříže) a naopak malí Francouzi z tohoto města byli v pionýrském táboře Oděvníchzávodů kpt. Nálepky ve Slánských horách. Maďarsko

Dvě studijní delegace mládežnických funkcionářů pobývaly v Ma darské lidové republice na zkušenou. Osmasedmdesátičlenná skupina se seznamovala s činností KISZ (Komunistického svazu mládeže) od 9.- 17. června, právě tak jako jiná 66členná delegace z mládežnických

a dětských organizací ČSSR . V létě si Maďarsko a Československo vyměnily na dovolenou a prázdniny 140 chlapců a děvčat. Naši mladí rekreanti z Východo českého kraje ve třech dvoutýdenních bězích navštívili Budapešť. Stejný počet členů maďarského Komunistického svazu mládeže jsme přivítali v oblastní škole na Rezku u Nového Města nad Metují. Různé zprávy o úspěšném navázání družby přicházejí z jednotlivých

krajů .Například celozávodní výbor SSM OP Prostějov navázaldružbu s mládežnickou organizací oděvního závodu ZA + KO v Zalaegersze gu. Dne 24. října odjela do Budapešti delegace CZV SSM n. p . Ada movské strojírny. NDR

Naše styky s mládeží NDR začaly záhy po Novém roce, kdy do Berlína přicestovala delegace Federální rady dětských a mládežnických organizací, vedená předsedou Jurajem Varholíkem. Představitele FDJ vedl při vzájemných rozhovorech první tajemník FDJ Günter Jahn. Závěrem jednání byla 7. ledna podepsána dohoda o dalším roz

voji spolupráce V ſednu také přibyla do Prahy delegace vedení Ústředního domu pionýrů G. Titova z Berlína v rámci dlouholeté spolupráce mezi oběma mimoškolními zařízeními. Od 12. - 14. března pobývala u nás

delegace Pionýrské organizace Ernsta Thälmanna. 30. března odjela na týdenní studijní cestu do NDR skupina 281 pracovníků z našich

dětských a mládežnických organizací, aby se poučila z obsahu, metod

a práce organizace FDJ. Koncem června vítali mladí v Českých Budě jovicích 30člennou skupinu chlapců a děvčat z kraje Suhl z NDR. V srpnu zasedlo do lavic politické školy SSM v Ostravě-Bělském

lese 13 mladých lidí z celé země, kteří se tu po tři týdny jazykově a politicky připravovali na svůj odjezd do NDR. 1. září nastoupili na 187

jedenáct měsíců do Vysoké mládežnické školy W. Piecka. Bylo to poprvé v dějinách našeho mládežnického hnutí, kdy naši funkcionáři odjeli studovat do této školy .

Koncemměsíce srpnadlela pakv Praze skupina německých chlapců z této Vysoké školy FDJ. členů SSM z Vítkovických Parta dělníků, techniků aa funkcionářů

a dívek

železáren navštívila koncem října na pět dnů válcovnu v Brandenbur gu v NDR .

NSR ; Záp. Berlín

Počátkem roku se v západním Berlíně na charlottenburské radnici sešli funkcionáři našich mládežnických organizací s mladými členy

sociálně demokratické strany SPD, která je sem pozvala. Charlotten

burská organizace Mladýchsocialistů napsala po schůzce krátké pro hlášení, které odeslala spolkovému předsedovi Mladých socialistů a kancléřiWilly Brandtovi. Praví se v něm mj.: „ Mladí socialisté Charlottenburgu vyzývají spolkovou vládu a kancléře Willy Brandta,

aby proměnili v činy slova o ochotě jednat s Československem o spor ných otázkách, pronesená ve vládním prohlášení z 28. 10. 1969. Vyzý vají k rozpravě ve Spolkovém sněmu o tzv. mnichovské dohodě s cílem

prohlásit ji za neplatnou od samého počátku. Mladí socialisté jsou toho mínění, že tento krok příznivě ovlivní další jednání s ostatními východ ními státy ...“ Na sklonku července se přijela do ČSSR podívat čtyřčlenná delegace Německé socialistické dělnické mládeže (SDAJ). Další skupina čtyř

mladých západoněmeckých dělníků přijela v druhé polovině srpna. Polsko

První loňskou událostí našich styků s mladým Polskem bylo setkání představitelů polských mládežnických organizací a zástupců Federální

rady dětských a mládežnických organizací ČSSR, k němuž došlo 3. - 5. ledna 1970 v Katovicích . Ve společném komuniké se praví, že obě strany jsou připraveny pokračovat v tradičních přátelských stycích a v konkrétní spolupráci. Koncem února se vypravila do Varšavy na 4. sjezd Svazu vesnické

mládeže Polské lidové republiky delegace Federální rady dětských a mládežnických organizací, vedená Antonínem Himlem. S vedením mládežnických organizací PLR dohodli naši představitelé společné akce .

Celkem šest skupin funkcionářů našich dětských a mládežnických organizací navštívilo Polsko v květnu, červnu a srpnu.

V průběhu celého roku se v novinách objevovaly zprávy, nadepsané 188

Družba s polskými harcery. Přijela polská delegace. Mladé polské hosty zvaly krajské, okresní i místní organizace, které na oplátku vysíla ly své delegace do Polska.

O spolupráci MV ZMS Varšavy s pražskou mládežnickou organiza cí se hovořilo včervenci ve Varšavě, kam přijela delegace pražského MPV SSM na IV . mezinárodní setkání mládeže šesti hlavních měst :

Varšavy, Budapešti, Bělehradu , Berlína, Moskvy a Prahy. Stejně úspěšně probíhala též výměna skupin našich pionýrů s polskými harcery. Sovětský svaz

Na pozvání ÚV VLKSM pobývala v Sovětském svazu od 5. - 12 .

února delegace Federální rady dětských a mládežnických organizací ČSSR. Dne 11. února se v Moskvě na závěrečné besedě v budově ÚV VLKSM setkala naše delegace s vedoucími sovětskými mládež nickými funkcionáři. Delegaci Federální rady přijal rovněž tajemník

ÚV KSSS K. F. Katušev. V závěrečném komuniké (uveřejněno v MF 14. 2. 1970) , které 11. 2. 1970 za československou stranu podepsal J. Varholík, předseda Federální rady, DMO ČSSR a za sovětskou stranu J. Ťaželnikov, první tajemník ÚV VLKSM, se mj. naznačuje plán spolupráce na rok 1970 - výměna delegací, společné akce, setkání v táborech přátelství mládeže obou zemí, rozšíření styků mezi mlá dežnickými kolektivy měst, krajů, podniků a vysokých škol . 23. března přibyl do Moskvy první Vlak družby v roce 1970

přijelo

jím 300 mladých československých dělníků, studentů, horníků a vojáků, aktivních členů našich mládežnických a dětských organizací. Další 250členná skupina našich mládežníků odjela 31. března na pozvá ní leninského Komsomolu k desetidenní návštěvě Ukrajiny.

V době od 31. března do 9. dubna dlela v ČSSR na pozvání Federální

rady DMO ČSSR delegace sovětského Komsomolu (ÚV VLKSM) , vedená jeho tajemnicí Tamarou Alexejevnou Kucenkovou. Závěrečné komuniké uveřejnila Mladá fronta dne 10. dubna 1970. Od 4. dubna jsme měli u nás přátelskou návštěvu sovětských odborníků pro práci s mládeží v čele s šéfredaktorkou mládežnického časopisu Aurora Ninou Sergejevnou Kosarevovou . Dne 15. dubna přijel na pražské hlavní nádraží Vlak družby, který

přivezl 300 komsomolců. Mezi účastníky byl též 120členný pěvecký soubor university ve Vilnjusu , který během pobytu u nás vystupoval. Na týdenní návštěvu do Běloruské SSR odjelo 22. dubna 200 mla

dých aktivních pracovníků Pionýra, pionýrské organizace Slovenska a české ho Junáka.

Na pozvání ÚV VLKSM dlela v Sovětském svazu 27. dubna 5. května delegace Leninského svazu mladých .

189

Dne 7. května přiletěla do Prahy na pětidenní návštěvu na pozvání městského výboru Sdružení organizací dětí aa mládeže delegace městského

výboru Komsomolu Moskvy, vedená prvním tajemníkem LeonidemMatvě Výstavu grafiky, kreseb a uměleckých výrobků československých dětí uspořádal v druhé polovině května pionýrský palác v baumanském obvodě v Mos

jevem . kvě,

na počest 25. výročí osvobození ČSSR.

Na pozvání ÚV VLKSM se delegace Federální rady dětských a mládež nických organizaci ČSSR, vedená Jurajem Varholíkem , účastnila na sklonku května a začátku června XVI. sjezdu leninského Komsomolu

v Moskvě. Dne 27. května na sjezdu pronesl J. Varholík projev, jehož plné znění uveřejnila Mladá fronta 28. 5. 1970. Z Košic do Užhorodu odjela 18. června delegace Východosloven

ských pionýrů, která reprezentovala čs. pionýry na Sletu mladých internacionalistů .

Na počátku července k nám přijela pětadvacetičlenná delegace komsomolců z leningradského metalurgického závodu. Během měsíce července, od 5. - 28., se 120 mladých Čechoslo váků, nově zvolených předsedů okresních výborů SSM, zúčastnilo čtrnáctidenního teoretického semináře na Vysoké komsomolské škole při ÚV VLKSM v Moskvě. Československá delegace, vedená Milanem Pastiríkem , členem před sednictva SÚV SSM přijela do Leninova rodiště Uljanovsku , kde 5. srpna začal 5. slet účastníků všesvazového komsomolského pochodu po místech revoluční a bojové slávy sovětského lidu . K exponátům

zdejšího Leninova muzea přibyla busta J. Fučíka, kterou delegace da rem přivezla s sebou .

Podle zprávy ČTK z 12. srpna dosáhl počet studentů , kteří 0o prázdninách v rámci bezdevizové výměnné praxe navštívili výrobní závody Sovětského svazu , čísla 2750. Stejný počet sovětských studentů se střídá na výměnné praxi u nás .

V srpnu byla na Slovensku na prvním výměnném pionýrském táboře třicetičlenná skupina pionýrů z Kyjeva . Mimořádně velký počet studentů odjel koncem srpna na sovětské

vysoké školy. Zpravodaj APN z Moskvy uvádí, že v posluchárnách škol v Moskvě, Volgogradě, Oděse, Kyjevě a Leningradě zasedlo celkem 360 československých studentů.

O prázdninách pracovali v naší zemi sovětští vysokoškolštístudenti jako brigádnici. Největší počet se vystřídal na stavbě kolejí Vysokého učení technického v Brně pod vrchem Palackého. Ve všech třech turnusech zde přiložilo ruce k dílu nejdříve 55, pak 75 a nakonec 100 vysokoškoláků z nejrůznějších sovětských universitních měst . 190

Moskevští vysokoškoláci pomáhali mj. též na brigádě v Praze,

v Žilině, v areálu Vysoké školy dopravní, atd. Tři týdny v září pobývala v Bratislavě skupina vysokoškoláků z Moskevské státní university .

V říjnu a listopadu k nám přijelo na 600 komsomolců dvěma zvlášt ními Vlaky družby, zatím co v téže době prostřednictvím CKM a so

větského Sputniku odcestovaly do Sovětského svazu tři Vlaky družby s naší mládeží .

První týden v listopadu navštívila delegace Severočeského krajského výboru SSM , vedená předsedou J. Krchem, Vladimírskou oblast Sovětského svazu .

Na celostátní ustavující konferenci SSM v Praze (9.

11. XI . )

přijela delegace ústředního výboru leninského Komsomolu, vedená prvním tajemníkem Jevgenijem M. Ťaželnikovem . Členem delegace byl i dvojnásobný hrdina SSSR , letec kosmonaut generálmajor A. G. Nikolajev. Posledního dne pobytu přijal delegaci Komsomolu president republiky Ludvík Svoboda. Delegace odevzdala presidentovi republiky nejvyšší vyznamenání Komsomolu Čestný odznak vojenské chrab rosti za jeho zásluhy ve společném boji proti fašismu a o upevňování čs.-sov ého přátelst . . Do knihy cti UV SSM byli zapsáni soudruzi Ťaželnětsk ikov a Nikolajeví v 26. listopadu přiletěli na Ruzyňské letiště zástupci komsomolských organizací z Moskvy na několikadenní studijní návštěvu . Vietnam

Vietnamské dívky a chlapce jsme v naší zemi během roku 1970 uvítali hlavně v některých závodech, kde se zaučovali na našich stro jích, aby pak na nich mohli pracovat ve své zemi . Například v čelako vickém TOSu končila dvouletou výuku skupina 40 mladých občanů

VDR. Se snahou naučit se a s pocitem odpovědnosti, tak typickým pro mladé Vietnamce, se setkali rovněž například v píseckém Jitexu

a v závodě Chemlon v Humenném. Koncem listopadu se sešlo 360 vietnamských chlapců a děvčat k zahájení činnosti studijního a výcvi kového střediska, které pro ně připravily Vítkovické železárny Kle menta Gottwalda . Skupina jihovietnamských pionýrů a partyzánů u nás dlela v červenci a srpnu šest neděl na pozvání OV SSM Prahy 1 . Sešit pro Lan a Mai tak byla nazvána akce solidarity, jejímž iniciátorem je devítiletka na pražských Petřinách severu , spolu

s družební školou v Žilině. Děti sebraly starý papír a peníze za sběr věnovaly na sešity a školní potřeby, které nakoupily pro vietnamské

děti. Začaly nosit i své oblíbené hračky. Akce se rozšířila v Praze na 191

pěti desítkách škol, i středoškoláci věnovali výtěžek svých brigád vietnamským školáčkům .

Pokud jde o návštěvy mládeže z ostatních zemí, alespoň několik zpráv, které o nich během roku uveřejnila Mladá fronta : v květnu přiletěla do Bratislavy delegace Svazu mladých komu nistů Kuby (Union de jovenes comunistas) ... předsta ... V jihočeském kraji přivítali v červenci hosta ze SAR vitele UV Socialistického svazu mládeže SAR Ahmeda Hašize Ha tatu ...

... skupina 12 mladých Angličanů a západních Němců byla Vv srpnu ... V srpnu prožila čtrnáctidenní prázdniny v mezinárodních tábo rech na Živohošti a u Kamencového jezera delegace alžírské mládeže, jež přicestovala v rámci družby mezi Prahou a Alžírem ... ...v říjnu se přijela seznámit s výstavbou naší nové mládežnické organizace dvoučlenná delegace Federace demokratické mládeže hostem OV SSM v Liberci ...

Iráku ...

...pět dní v listopadu pobývala v Československu delegace mládež nických organizací Chile... v prosinci přibyla na Slovensko delegace Ligy demokratické mlá deže Finska

SNDL ...

MEZINÁRODNÍ AKCE MLÁDEŽE s československou účastí v roce 1970

Mezinárodní seminář o studentské samosprávě (Moskva, 5. 3.)

Mezinárodní brigáda mládeže buduje památník v Uljanovsku (Sovětský svaz

Uljanovsk, březen

duben)

Pod vlajkou vítězství (motoštafeta sedmi socialistických států , na

našem území koncem dubna a začátkem května )

Mezinárodní seminář mládeže (ke 100. výročí Leninova narození

a 25. výročí osvobození Československa, Nové Město nad Metují, 4. - 9 . 5. )

Výstava technické tvořivosti mládeže (osm socialistických států , v Moskvě , konec května) Cesta přátelství (dokončení stavby nové železnice z Karsí do Sa markandu v SSSR , červen )

Mezinárodní plavba družby (pionýři z ČSSR, SSSR , Maďarska , Polska a NDR spolu s bulharskými dětmi na historické lodi Ra decki , Bulharsko , červenec ) 192

• Mezinárodní výstup mládeže na Rysy (Vysoké Tatry, 6. - 9. 8. , účast 3400 mladých lidí z ČSSR a socialistických států) Jednání o postavení vesnické mládeže (konzultativní schůzka ta a

jemníků ústředních výborů mládežnických organizací sedmi socia listických zemí v Budapešti, 10. – 14. 9.)

Veletrh mládežnické turistiky (V. mezinárodní setkání organizá torů studentské a mládežnické turistiky v Praze 20. – 26. 9.)

MEZINÁRODNÍ SETKÁNÍ A SHROMÁŽDĚNÍ MLÁDEŽE sS čes koslovenskou účastí v roce 1970

• Světové setkání mládeže v Moskvě a Leningradě (představitelé mládežnických organizací z více než 100 zemísvěta na téma Leni nismus a boj mládeže za mír, demokracii, národní nezávislost a sociální pokrok , 31. 5. – 4. 6. )

Světové setkání mládeže (významná akce v rámci oslav 25. výročí

založení OSN pod heslem Mír, pokrok a mezinárodní spolupráce, New York, 9. - 18. 7.) IV. mezinárodní setkání mládeže hlavních měst šesti socialistických států (Polsko, 24. 7. - 2 . 8.) Konference mládeže o evropské bezpečnosti (Helsinky, 27. - 30.8 .) V. mezinárodníkolokvium evropských starostů a komunálních politiků o mládeži (Drážďany, 8. - 11 . 9. ) Světová konference pracující mládeže ( Varna, 28. 9. - 1 . 10., zorganizovala Světová odborová federace.) Mezinárodní studentský seminář o demokratizaci školství (Brati slava, u příležitosti oslav 17. listopadu, 26. - 30. 11. ) • Setkání evropské mládeže (Mnichov, zástupci organizací mládeže ze 26 zemí Evropy, 4.- 6. 12. ) Mezinárodní studentský seminář ( vedoucí funkcionářimládežnic

kých vysokoškolských svazů socialistických zemí, Minsk, Bělo ruská SSR, 7. - 12 . 12. )

Mezinárodní studentská vědecká konference (studenti vysokých škol ekonomických z ČSSR, Polska, Maďarska, Bulharska, Bratislava od 9. 12.)

SFDM A ČS. MLÁDEŽ

Zasedání výkonného výboru SFDM v polských Katovicích, 16 .21. 5. )

VIII. kongres SFDM v Budapešti (26. 10. - 4. 11. ) 193

MSS A ČS. MLÁDEŽ Jmenování nového presidenta MSS inž. Dušana Ulčáka, 20. 2 . Schůzka předsedů a zahraničních tajemníků fakultních organizací

Svazu vysokoškolského studentstva ČSR s představiteli MSS ( 25. 3. )

Mezinárodní lyžařský studentský tábor (Slovensko, Chopok, v březnu .)

Cesta delegace MSS za našimi vysokoškoláky (delegace MSS navštívila vysokoškolská střediska v Praze, Ostravě, Košicích,

Bratislavě a konferovala s představiteli vysokoškolského hnutí, 12.- 18. 5. )

• Návštěva delegace MSS na Slovensku (na fakultách několika vyso kých škol, 25. - 27 . 10. ) MEZINÁRODNÍ BUDOVATELSKÉ TÁBORY Mnoho mladých lidí se navzájem poznalo během prázdnin na tra

dičních Mezinárodních budovatelských táborech (jež se u nás pořádají od r. 1962 ). Federální rada DMO ČSSR jich v roce 1970 organizovala 30 (10 z nich na Slovensku ). Vystřídalo se v nich na 400 mladých ci zinců kromě našich chlapců a děvčat. Vypomáhali tam , kde bylo nejvíc třeba například na stavbě SOS vesničky v Doubí u Karlo vých Varů, v Ústavu sociální péče o mládež v Leontíně a Lochkovi.

cích. Kromě toho pozvala Cestovní kancelář mládeže v roce 1970 mladé cizince do 18 MBT. Společně v nich pracovalo 296 zahraničních

účastníků a 76 mladých Čechů a Slováků . MEZINÁRODNÍ TÁBORY MÍRU Mezinárodní tábory míru hostily stovky dětí od nás i ze zahraničí. Ve dvou prázdninových bězích se v táborech Seč u Chrudimi, Brezová pod Bradlom, Sitno a Dětský ráj v TatranskéLesné vystřídalo 760 dětí,

z toho celkem 445 českých a slovenských. Pokud jdeo malé cizí hosty, přijeli pionýři ze Sovětského svazu a socialistických zemí, ale i děti z Anglie, Francie, NSR, Dánska, Finska a SAR . CESTOVNÍ KANCELÁŘ MLÁDEŽE

V roce 1970 slavila CKM své patnácté narozeniny. Ze skrovných

počátků se postupem let a rozšiřováním styků stala největší cestovní 194

kanceláří mládeže na světě. Za 15 let vypravila naše mladé lidi do 33 států tří kontinentů. Udržovala styky s 328 specializovanými cestov

ními kancelářemi. Ředitel CKM Jozef Janík byl v roce 1970 zvolen Mezinárodního byra pro turistiku a výměnu za presidenta BITEJ

mládeže při SFDM v Budapešti. Do naší vlasti přijelo v roce 1970 prostřednictvím CKM na 40 000

mladýchlidí ze zahraničí, značné množství z nich ze socialistických zemí. CKM měla v loňském roce celkem šest Juniorhotelů a čtyři sezónní rekreační střediska. Během léta ubytovávala své mladé hosty i ve studentských kolejích. V srpnu přivítala CKM svého milióntého turistu – byl jím Sergej Gaňkin ,pětadvacetiletý Moskvan z laboratoří Výzkumného ústavu černé metalurgie. Prostřednictvím Cestovní kanceláře mládeže cestovalo v roce 1970 do zahraničí na 47 000 mladých lidí z naší země. Ve více jak 90 pro centech šlo o cesty do socialistických států.

195

KALENDÁRIUM událostí v mládežnickém hnutí ČSSR v roce 1970

leden

3. - 5 . 1 .

Družba s polskou mládeží. V Katovicích se setkali zástupci

Federální rady dětských a mládežnických organizací (FR DMO ) ČSSR s představiteli vedení mládežnických organizací Polska. Ve společném prohlášení vyjadřují svou připravenost k dalšímu rozvíjení přátelských styků mezi mládeží obou států. 4. - 6. 1. – Vyhlašuje se nová stavba mládeže na Slovensku. Na dvoudenním zasedání prohlásilo předsednictvo Ústřední rady ZDMOS za

novou stavbu mládeže na Slovensku výstavbu devítitřídní ZDŠ s kompletním vybavením v obci Nemecká, okres Banská Bystrica . Výstava Kubánská mládež do čela. Předseda FR DMO ČSSR

6. 1 .

zahájil spolu s velvyslancem Kubánské republiky v Leninově museu v Praze výstavu fotografií s názvem Kubánská mládež do čela .

7. 1. - Rozvoj spolupráce s mládeží NDR. V Berlíně se setkala delegace 8.

FR DMO ČSSR se zástupci mládežnické organizace NDR FDJ. Setkání ukázalo plnou jednotu názorů i cílů . 1. Vychází první letošní a současně první pravidelné číslo týdeníku českých vysokoškoláků Předvoj.

8.1.. - Porady našich mládežnických organizací s představiteli mládežnických organizacipěti socialistických zemí. V Berlíně se představitelé FR DMO setkali s vedoucími mládežnických organizací SSSR , Bulharska,

Maďarska, NDR a Polska. Při těchto setkáních vyjádřila vedeni partnerských organizací plnou podporu budování jednotné mlá

dežnické organizace v ČSSR . Všech pět zástupců pozvalo k návště vě svých zemí 2500 mládežnických funkcionářů z ČSSR .

9. 1. - Zasedánípředsednictva FR DMO ČSSR. Předsednictvo projednalo -

196

suučasnou problematiku studentského hnutí a uložilo Ústředí

čs. vysokoškoláků, aby společně se SODM ČSR a ZDMOS zpra covalo konkrétní ideový postup vbudování organizací na vysokých školách tak, aby byl dodržen princip vytváření jednotné masové, dobrovolné mládežnické organizace . 10.1 . – V Bratislavě se sešlo plénum ÚV Leninského zväzu mladých ; zaujalo stanovisko k současnému integračnímu procesu v mládež nickém a dětském hnutí. Považuje za svou morální povinnost i právo stát v jeho čele na Slovensku , pod vedením KSS. 12. 1. – Představitelé mládeže u místopředsedy vlády. Místopředseda vlády pověřený řízením ministerstva pro mládež a tělesnou výchovu, přijal představitele FR DMO ČSSR a rady SODM ČSR. Funkcio náři se vyslovili pro nutnost státní péče o děti, mládež a tělesnou výchovu .

13. 1. - Na schůzi předsednictva Rady SODM ČSR se projednávalo mj. politické hodnocení činnosti CKM .

13. 1. – Otevřené dveře do světa. Dohodu s tímto názvem podepsala Cestovní kancelář mládeže a Svaz pracující mládeže. Podobně

jako v roce 1969 umožnila tato dohoda i v r. 1970 zahraniční cesty 3000 mladým turistům . 13. 1 .

Předsednictvo ÚVKSS nasvé schůzi prodiskutovalo problema

tiku řešení základních otázek dětského a mládežnického hnutí,

především vytváření jednotné masové organizace citlivě a uvážlivě probíhajícím integračním procesem .

15. 1. – Zasedání Čs. ústředí vysokoškoláků. Přijalo opatření k vymezení postoje vysokoškolských organizací v rámci jednotné organizace mládeže aa stanovilo postup při zabezpečování integračního procesu ve vysokoškolském hnutí. Zabývalo se současnou situací v MSS a přípravou jeho X. kongresu .

15. 1,. - Zasedání Národní rady Juveny se zabývalo mimo jiné přípravou některých celonárodních akcí, které Juvena pro své členy uchysta la . Šlo o soutěže v ledním hokeji, ve stolním tenise, o zimní festival vesnických klubů, o soutěže kytaristů a soutěže ve vlastní umělecké

tvorbě, soutěže v lyžování, finále ochotnických divadelních souborů a jiné. 16. 1 .

Celoslovenský aktiv mládeže v Dubové, okres Banská Bystrica,

jednal o výstavbě ZDŠ v obci Nemecká jako o Stavbě mládeže. Schůze vedení Národní rady Svazu pracující mládeže se zabývala přípravou materiálů pro příští plénum Národní rady, která má projednat návrh postupu SPM při budování jednotné organizace, návrhem na rekonstrukci komisí Národní rady a hodnocením práce členů tohoto nejvyššího orgánu SPM. V dopise okresním

16. 1.

197

radám SPM je kladen důraz na aktivní přístup okresních rad při vytváření jednotnéorganizace. 20. 1 .

Schůze byra ÚV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích

se vyjádřila k návrhu na řešení zásadních otázek mládežnického hnutí v ČSSR. Východiskem ze současné složité situace je vytvoření jed notné, dobrovolné, vnitřně zájmově diferencované masové organiza ce dětí a mládeže, socialistického charakteru. Byro se zabývalo i současným stavem a úkoly Pionýra . 20. 1. – Předsednictvo ÚV KSS projednalo zprávu o současných problé mech a úkolech ve výchově k socialistickému vlastenectví a internaciona lismu na školách I. a II. cyklu.

20. 1. – Poslední zasedání STRETY. Členové pléna ÚV a ústřední revizní a kontrolní komise slovenského Svazu vesnické, zemědělské a městské mládeže projednali dosavadní činnost organizace a její

hnutí dětí a mládeže. Plénum dospělo podíl na sjednocovacím Streta své poslání při tvorbě jednotné organizace,

plní k závěru , že a proto jako samostatná organizace končí svou činnost. 23. - 24. 1. – Na Jahodníku u Trnavy se sešlo plénum rady Pionýrské organizace Slovenska. Za nového předsedu zvolilo Ladislava Lauka

a do funkce tajemníka L. Korytárovou. Plénum se vyslovilo pro vytvoření jednotné organizace Svazu mládeže Slovenska. 23. 1. – V Prešově se konal aktiv mladých slovenských komunistů ze závodů, škol a obcí, věnovaný problematice současného integračního pro cesu v mládežnickém hnutí. Na své první krajské konferenci se sešli delegáti Leninského svazu 24. 1 . mladých v Ostravě a Českých Budějovicích. Česká rada Pionýra projednala na svém zasedání hodnocení vývoje Pionýra od ledna 1968 a současnou situaci v organizaci.

24. 1 .

Přihlásila se znovu jednoznačně k politice KSČ a zdůraznila, že marxisticko-leninský světový názor, proletářský internacionalismus a aktivní účast členů Pionýra na budování socialistické společnosti

jsou základní zásady, z nichž Pionýr ve své činnosti vychází. Rada 11 členů České rady Pionýra, kooptovala do ČRP 9 zkušených pionýrských pracovníků, zrušila program Pionýra, schválila nové

vyloučila 0. Kryštofka z pléna a z řad členstva, přijala rezignaci programové prohlášení a provedla úpravu stanov. 24. 1 .

Na 200 000 pionýrů a mladých lidí se zúčastnilo mimořádné

sobotnísměny na nejrůznějších pracovištích a brigádách na celém Slovensku . Podnět k této akci dalo ZDMOS .

25. 1. – Předsednictvo ústřední rady ZDMOS na svém zasedání schválilo

stanovisko k probíhajícímu procesu integrace a jejímu dalšímu postupu. Konstatovalo, že slovenská mládež přijala myšlenku 198

sjednocení pozitivně. V 21 okresech byla už jednotná organizace vytvořena. Téměř ve všech ostatních okresech jsou její přípravné výbory.

26. 1. - Predsednictvo ÚV KSČ se obsáhle zabývalo základními otázkami mládežnického a dětského hnutí v ČSSR (viz kapitola „ Komunistická strana a mládež“ ).

27. 1. - Společné zasedání předsednictva FR DMO ČSSR a předsednictva ústřední rady ZDMOS jednalo o formování jednotné organizace. Ústřední rady slovenských organizací ZPM , Strety, ZSUMS a ZVS zastávají názor, že v jejich organizacích jsou zralé podmínky ke sjednocení. Na základě pozvání mládežnických organizací SSSR, BLR, MLR, NDR a PLR předsednictvo schválilo vyslání více než 2200 funkcionářů organizací dětí a mládeže ČSSR do těchto zemí. 28. 1 . Předsednictvo

Zväzu vysokoškolakov Slovenska projednalo základní

otázky relativní samostatnosti vysokoškoláků v konstituující se jednotné mládežnické organizaci. 29. 1. – V Praze se sešlo 7. plenární zasedání ústředního výboru Leninského

svazu mladých. Projednalo postup LSM v procesu integrace dětského a mládežnického hnutí.

29. 1. – V Prešově se sešlo plenární zasedání Rady ukrajinské mládeže. Konstatovalo, že se v období jednoroční činnosti Rady dosáhlo značných úspěchů v aktivitě ukrajinské mládeže. -

30. 1. - Prohlášení představitelů mládežnických kolektivů Severomoravského kraje . Přípravý výbor severomoravské krajské organizace SODM svolal do Ostravy aktiv představitelů kolektivů patnácti podniků, závodů a vesnic v kraji . Mladí lidé vydali prohlášení, v němž se

obracejí k mládeži v celé republice s výzvou k širokému hnutí vlasteneckých činů s heslem Jak budeme dnes pracovat, tak budeme zítra žít.

30. - 31 . 1. – V pražském smíchovském Domě kultury pracujících ve strojírenství se sešli ástupci 22 fakultních organizací SVS na -

ustavujícím parlamentu Svazu vysokoškolských studentů ČSR. Program SVS tu dostal své absolutorium . V tajných volbách zvolil parlament 15členné předsednictvo. V jeho čele je Jaroslav Škvařil.

31. 1. – V Bratislavě zasedalo plénum Üstřední rady madarské mládeže. Projednalo návrh statutu a plánu práce Rady národností, která se

má ustavit v rámci jednotné organizace mládeže. 31. 1. – V Praze se sešlo 2. plenární zasedání FR DMO ČSSR. Jednalo o vytvoření jednotné organizace mládeže. Plénum schválilo návrh

názvu příští organizace Socialistický svaz mládeže Československa. Členové pléna se rovněž dohodli o prozatímních zásadách činnosti 199

a postavení Čs. ústředí dětských organizací a Čs. ústředí vysoko školáků jako součástech FR DMO ČSSR . Plénum schválilo rezo

luci na podporu plenárního zasedání ÚV KSČ a vyzvalo mladé lidi k soutěžení pod heslem Mládež jednotně za splnění a překročení úkolů roku 1970. únor

1.2 . – Plenární schůze Ústřední rady Junáka vyjádřila plnou podporu

závěrům lednového pléna ÚV KSČ i zasedání FŘ DMÔ ČSSR a vyzvala své členy, aby se připojili k výzvě severomoravských

mládežnických kolektivů a k dalšímveřejně prospěšným akcím . Člen předsednictva a tajemník ÚV KSČ prof. inž. Josef Kempný, CSc., přijal delegaci zastupující mládežnické kolektivy, jež byly iniciátory

4. 2 .

výzvy Severomoravanů ke splnění a překročení ekonomických úkolů

na letošní rok . Poděkoval jim za iniciativu, s níž reagovali na vý S

sledky lednového pléna ÚV KSČ. 4. 2 .

Velvyslanec SSSR v ČSSR S. V. Červoněnko přijal delegaci FR

DMO .

5.- 12. 2. – Na pozvání ÚV VLKSM navštívila delegace FR DMO ČSSR Sovětský svaz. 5. 2. – V Bratislavě rokovalo předsednictvo Rady Pionýrské organizace

Slovenska . Na programu byla mj. otázka společného postupu s Ju nákem při integraci dětského hnutí na Slovensku . 5. - 6 . 2 . V pražském Slovanském domě se shromáždilo VI: plenární

zasedání Národní rady Juveny, které posoudilo činnost organizace od jejího vzniku po dnešek. Konstatovala, že díky silnému stranickému jádru převažuje pozitivní nad negativním. Plénum schválilo akční program na letošní rok . 6. 2.

- V Bratislavě podepsalo společnou dohodu předsednictvo Rady POS

a náčelnictvo slovenského Junáka. Vytváří předpoklady pro postupné formování jednotné dětské organizace pionýrského typu na Slo vensku .

6.2. – FR DMO ČSSR vyhlásila na počest stéhovýročí narození V. I. Lenina celostátní umělecké soutěže v oboru literární a písňové tvorby.

Zasedalo předsednictvo Rady SODM ČSR. Stanovilo další postup v rozvoji iniciativy mládeže k 25. výročí osvobození republiky.

10. 2 .

13. - 14. 2 .

V Praze se sešlo 8. plénum Národní rady SPM . Vedení

Národní rady projednalo mj. koncepci nové soutěže Zenit. Plé num podpořilo zrod jednotné organizace. Předsednictvo SVS se sešlo na svém prvním zasedání. Po věřilo předsedu podáním přihlášky do SODŇ ČSR.

13. - 14.2 . 14. - 15 . 2 .

200

V Praze se konalo setkání mladých zemědělských odborníků

z českých a moravských zemí aa Slovenska. Vyjádřili podporu plánu

sjednocení mládeže. Na tiskové konferenci v Praze hovořili čelní funkcionáři Pionýra 16. 2. O

ČSR oproblémech acílech sjednocování dětských hnutí. Na sekretariátě ÚV Národní fronty se sešla první schůze komise

16. 2 .

ÚV NF ČSR pro prácisS mládeži. 18.2 .

První zasedání ČSÚDO . Na svém prvním zasedání se sešlo v Praze Československé ústředí dětských organizací FR DMO ČSSR . Do funkce předsedy byl zvolen Otto Čmolík. 18.2. - V Praze probíhala porada předsedů krajských výborů SODM ČSR. Účastníci se shodli, že je nutné urychlit proces ideově politického

sjednocování, 19. 2. – Aktiv mládeže z průmyslových závodů se sešel v Praze na výzvu

předsednictva Rady SODMČSR a Národní rady SPM. V závě rečné rezoluci aktiv plně podporuje konsolidační úsilí a současnou politiku strany. Účastníci aktivu doporučili Radě SODM, aby v březnu vyhlásila o volné sobotě celonárodní směnu mládeže a obnovila tradici Staveb mládeže. 19. 2 . Aktiv mládeže z průmyslových závodů

Slovenska sešel se v Košicích

a stal se mezníkem v návratu k budovatelským tradicím mládeže na Slovensku .

Došlo k vyhlášení Socialistického svazu mládeže Slovenska ve dvou východoslovenských okresech v Humenném a v Prešově.

19. 2 .

-

19. - 25. 2. – Dó Varšavy odletěla delegace FR DMO ČSSR, která se -

později, ve dnech 23. – 25. února zúčastnila 4. sjezdu Svazu vesnické mládeže PLR.

20. 2. – Na zasedání sekretariátu Mezinárodního svazu studentstva

přišla delegace FR DMO a Čs. ústředívysokoškoláků. Informovali sekretariát, že do funkce presidenta MSS jmenovalo Čs. ústředí vysoko a

školáků inž. Dušana Ulčáka. 20. 2 .

První okresní konference Socialistického svazu mládeže v ČSR : Po

výročních okresních konferencích jednotlivých organizací vyhlá sili mladí lidé v Prostějově první organizaci SSM . Je první v Čechách a na Moravě . 21 , 2 .

Za vysoké účasti delegátů se konala v Náchodě první usta

vující konference SSM -- první v Čechách a druhá v historických zemích. 23. 2.- Předsednictvo FR DMO ČSSR projednalo plán mezinárodních styků na rok 1970 . . - Na schůzi byra ÚV KSČ byl projednán soubor opatření k za 23.2. bezpečení zdárného průběhu budování jednotné organizace mlá deže .

201

25.2. - V posluchárně strojní fakulty ČVUT v Praze se sešel aktiv akademických hodnostářů vysokých škol Čech a Moravy, který svolalo ministerstvo školství k problematice školské politiky a konsolidace práce na vysokých školách.

V Bratislavě bylvyhlášen Socialistický svaz mládeže Slovenska. Je to 26. 2. - Pionýry z Prahy, Bratislavy, Brna a Plzně přijal na ÚV KSČ prof. inž. J. Kempný, CSc. Schůzky se zúčastnil i předseda FR DMO a představitelé hlavního štábu lidových milici.

25. 2 .

již 31. okresní jednotná organizace na Slovensku .

27.2.

Byla uveřejněna zpráva o uzavření smlouvy mezi Ústředním

domem dětí a mládeže J. Fučíka vPraze a odborovými zájmovými svazy.

Cílem je obohacování mimoškolní činnosti. Jde např. o Čs. rybář ský svaz, který sdružuje asi 20 000 dětí do 15 let à 3200 starších, Čs. myslivecký svaz a jiné. Plenární zasedání Rady SODM v pražském hotelu Internacio nal projednalo postup orgánů a organizací SODM při budování

27. 2 .

Socialistického svazu mládeže, rozvoj pracovní iniciativy k 25. vý . ročí a řadu organizačních a kádrových otázek. Ve svém provolání vyzývá Rada SODM ke směně mládeže a děti s heslem Jaro republiky

o prvním jarním dnu, 21. března (viz kapitola SODM ČSR – plenární zasedání).

27.2 . – Sešel se v Bratislavě aktiv předsedů okresních výborů mládežnických

organizací, který svolala ÚR ZDMOS. Jednal o průběhu sjednoco vacíhoprocesu a o přípravě pléna ÚR ZDMOŚ.

27.2. – Delegace naší mládeže do BLR. První zájezd asi stovky mládež nických funkcionářů odjel na 14 dní do Bulharska. Tím se přistou pilo k realizaci plánu školení funkcionářů v zahraničí. 28. 2 . Mladí příslušníci Lidových milici celého Slovenska se sešli v brati slavském hotelu Děvín na slavnosti, kterou svolalo předsednictvo ZDMOS. 105 přítomných milicionářů dostalo odznak Petra Ji lemnického vyznamenání mládežnické organizace.

28. 2. – Konalo se plenární zasedání České rady Pionýra, které svým jedná ním vytvořilo další předpoklady k budováníjednotné organizace. CRP se ztotožňuje se závěry předsednictva Rady SODM ze dne 29. 1. 1970 a zavazuje krajské a okresnírady Pionýra realizací úko

lů s tím spojených. Plenum ČRP zdůraznilo význam symbolického rudého šátku organizace a stanovilo, že v tom nelze provádět žádné úpravy. Plénum přijalo výzvu k pionýrům, aby se zúčastnili jarní směny mládeže 21. března. březen

2. 3. – FR DMO vydala prohlášení solidarity s lidem aa mládeži SAR a ostat 202

ních arabských zemí u příležitosti Mezinárodního dne protestu mládeže proti zločinům izraelských agresorů, vyhlášeného SFDM na 2. března .

2. 3. – Sekretariát MSS v Praze uspořádal tiskovou konferenci, kde informoval novináře o postoji MSS k událostem na Středním východě v souvislosti s Týdnem solidarity s bojem arabského lidu proti izraelské agresi, který začal 2. března .

3. 3., - Delegace byra ÚV KSČ přijala početnou skupinu funkcionářů ÚV a KV Leninského svazu mladých. Funkcionáři KSČ seznámili funkcionáře LSM s úkoly strany v tomto roce a vyslovili přesvěd čení, že LSM se bude aktivně podílet na vybudování Socialistického svazu mládeže .

4. 3. - Ministr národní obrany genplk. inž. Martin Dzúr přijal delegaci FR DMO. Výsledkemjednání byla dohoda o některých konkrétních

opatřeních k prohloubení tradiční spolupráce mezi armádou a dětskými a mládežnickými organizacemi. 5. 3 .

Do Ostravy se sjeli zástupci mladých valcířů z jedenácti hutních

podnikůvČeskoslovensku. Během třídenního setkání, organizova ného SPM z Nové huti Klementa Gottwalda, si vyměnili zkuše

nosti z práce mládežnických organizací a z rozvíjení pracovní iniciativy. 6. 3. – Předsednictvo FR DMO schválilo na svém zasedání mj. návrh poslání a organizační výstavby tvořící se jednotné organizace mlá deže

SSM .

6. 3.

Na zasedání vedení Národní rady SPM v Praze se hodnotila soutěž Sobě i republice ku prospěchu . Splněné závazky představují k 25.

únoru hodnotu 30 885 900 Kčs . 6. 3 . V Litoměřicích se sešel celonárodní aktiv zemědělské a vesnické

mládeže. Jednal o dalším rozvoji pracovní iniciativy mládeže v ze mědělství. Do tohoto dne se zapojilo do soutěže Jak budeme dnes pracovat, tak budeme zítra žít766 kolektivů. Hodnota uzavřených závazků představuje bezmála 2 milióny korun. 7. 3. – Ve velkém sále Slovanského domu se sešlo slavnostní shromáždě

ni pražské organizace LSM , na počest jednoroční existence LSM . Pražská organizace má na svém kontě od 17. ledna 17 000 brigád nických hodin .

9. 3. – Delegaci Ústřední rady_ZDMOS přijal předseda slovenské vlády profesor dr. Peter Colotka. Představitelé mládežnických organizací k 25. výročí osvobození a současném stavu sjednocovacího procesu

ho informovali o rozvoji pracovní iniciativy slovenské mládeže na Slovensku .

9. 3. – Sešel se městský výbor Federace dětských a mládežnických organizací 203

v Praze a projednal hodnocení činnosti pražské mládeže od roku

1965 do 1970. Dosavadní orgán ukončil v souladu s usnesením rady SODM činnost a veškeré kompetence předal novému přípravnému výboru .

10.3. – Konala se schůze předsednictva rady SODM . Projednala návrh základních směrnic pro hospodaření SSM, dále návrh na účast Sdružení a členských organizací SODM v celostátním hnutí Směr

Praha, a zkušenosti krajského výboru SODM Středočeského kraje ve sjednocovacím procesu. Podrobně se také zabývala zabezpeče ním jarní směny 21. března .

10. 3. - V ústeckém Domě kultury se konalo plénum severočeského KV SODM . Projednalo postup při vytváření jednotné organizace , rozhodlo vyhlásit na 18. dubna krajskou pracovní směnu mládeže a uvažovalo o vyhlášení nové krajské stavby mládeže, případně národní

stavby mládeže – výstavby velkoelektrárny Tušimice II. Zástupci ministerstva školství a Národní fronty informovali novináře o hnutí Národ dětem . V této akci, vyhlášené loni na počest jubilejního roku, se už na Slovensku vybudovalo 9 škol Ss 29 učeb

10. 3 .

nami, rozestavěno je 208 učeben .

Zasedalo v Brně předsednicto ústředního výboru LSM . Rada Národního výboru hlavního města Prahy uvolnila milión korun pro dětské a mládežnické organizace. K iniciativě se připojily i obvodní národní výbory. Tak dostaly organizace peníze k nákupu turistické ho a tábornického vybavenía sportovních potřeb. 11. 3 . Společenská péče o děti vychovávané mimo vlastní rodinu

10. - 11 . 3 . 11. 3 .

a činnost Národního sdružení dětských domovů vv ČSSR bylo téma tiskové 11. 3 . Na základě usnesení z ledna letošního roku svolalo byro ÚV konference, na níž hovořili pracovníci ministerstva školství.

KSČ do Prahy aktiv pionýrských pracovníků– členů strany . Vedoucí funkcionáři České rady Pionýra a Junáka jednali o otázkách prohloubení konkrétní spolupráce obou dětských organizaci,

12. 3 .

především o nutnosti společných akcí pionýrských a junáckých oddílů . 12. 3 . Přijela na pozvání FR DMO ČSSR na třídenní návštěvu dele gace Pionýrské organizace Ernsta Thälmanna z NDR.

12. 3. - Zástupce CKM a SVS podepsali dohodu o spolupráci svých institucí pro letošní rok pod názvem Azurový program . 12. 3. – Na ÚV KSČ se konala tisková porada o problematice dětského a mládežnického hnutí. 13. 3. – Další stočlenná skupina mládežnických funkcionářů odjela do BLR, kde se seznámí s prací Dimitrovského komunistického svazu mlá deže .

204

14. 3. – Na dvě stě chlapců a děvčat se sešlo v Českých Budějovicích na mládežnickém aktivu, uspořádaném krajským výborem SODM . Hlavním námětem aktivu byl průběh sjednocování mládeže v Jiho českém kraji.

Kandidát předsednictva a tajemník ÚV KSČ Alois Indra přijal delegaci vedoucích pracovníků FR DMO. Mládežničtí funkcionáři

16. 3 .

jej informovali mj. o tom , že je připraven návrh stanov budoucí organizace SSM, který bude dán k diskusi mládežnickým orgánům

a organizacím . V pražském Kulturním a informačním středisku NDR bylo

16. 3 .

přátelské setkání představitelů našich mládežnických organizací se

zástupci FDJ 2 NDR . Projednávala se příprava cesty větší skupiny mládeže z ČSSR do NDR . 17. - 19 . 3 .

Konala se třídenní konference, věnovaná problémům

zájmových aktivit dětí a mládeže. Pořádal ji Ústřední důmdětí a mlá deže Julia Fučíka v Praze.

Ministr školství ČSR prof. MUDr. Jaromír Hrbek , DrSc. přijal představitele Leninského svazu mladých a vyslovil uznání jejich

17. 3 .

průkopnické práci.

17. 3. – Předseda federální vlády dr. Lubomír Štrougal přijal zástupce FRDMO. V besedě o sjednocovacím procesu ocenil předseda vlády rozhodnutí FR DMO oživit budovatelskétradice mládeže. Za reálný považoval návrh, aby se výstavba elektrárny Tušimice II stala stavbou mládeže. 19. 3. – Konala se ustavující okresní konference SSM třetí v ČSR v benešovském domě kultury. Benešovská mládež schválila dopis

ÚVKSČ, obsáhlé usnesenía velmi hodnotný celookresní závazek ke 25. výročí osvobození. Konference přijalavýzvu k mládeži ce lého Československa, aby na počest výročí 100. narození V. I. Le nina uspořádala celostátní pracovní směnu mládeže 18. dubna t. r. 20. 3 . Zasedalo předsednictvo FR DMO ČSSR a podrobněprojednalo kromě dalšího přípravu konference mládeže Slovenska s cílem vytvoření ZSMS. Zasedalo plénum ústřední rady Sdružení dětských a mládež 21. 3.

nických organizací Slovenska (ZDMOS) v Bratislavě. Zhodnotilo průběh integračního procesu a přípravu ustavující konference SSM v SSR . Schválilo návrh stanov a programového prohlášení SSM .

O prvním jarním dnu volné sobotě poslechli mladí lidé výzvy rady SODM a ve velkém množství nastoupili na národní směnú mládeže pod názvemJaro republiky.

21. 3 .

23. 3 .

Sešli se představitelé Českého svazu protifašistických bojovníků s ta

jemníkem SODM .

205

23. 3. – Byl uveřejněn interview s tajemníkem ČROS dr. Janem Křížem , v němž řekl, že předsednictvo ČROS se rozhodlo svolat na červen aktiv vybraných mladých odborářů ze závodů. 23. 3 . Přijela do SSSR třistačlenná mládežnická delegace z ČSSR. 24. 3 .

V Trnavě se na celoslovenském aktivu zemědělské aa vesnické mládeže

sešlo na tři stafunkcionářů Svazu mládeže z rozhodujících země

dělských závodů á vesnic. Jednali o podpoře závěrů lednového

pléna strany a o rozvoji pracovní iniciativy k 25. výročí osvobo zení. 24. 3. -

Předsednictvo rady SODM projednalo na svém zasedánív Praze

návrh politického a organizačního zabezpečení jednotného postupu

v přípravě ustavujících okresních konferencí SSM , dále hodnotilo podnik Mladá fronta a schválilo systém periodického tisku pro děti a mládež.

25. 3. – Předsedové a zahraniční tajemníci fakultních organizací

SVS ČSR se setkali s představiteli Mezinárodního svazu studentstva, kteří je informovali o historii a současné činnosti MSS .

25. 3. – Jedním z bodů programu pléna ÚV NF ČSR byla podpora Národní fronty při vzniku a upevnění jednotné organizace mlá deže . 26. 3 . Kulturní a školský výbor ČNR projednával návrh zákona o zrušení ministerstva pro mládež a tělesnou výchovu. Návrh zákona po čítá s tím, že úkoly z působnosti dosavadního ministerstva přejdou do kompetence české vlády. Po diskusi doporučili členové výboru zákon schválit.

27.3. – V Bratislavě zasedalo předsednictvo FR DMO. Projednalo pod kladové materiály ustavujícíkonference SSM v SSR . Dále předsed nictvo posoudilo činnost Svazu vojenské mládeže a dospělo k zá věru, že i v armádě jsou všechny podmínky k ustavení SSM . 29. 3. Skončil úspěšně pokus dvacetičlenného mládežnického kolektivu

předáka Jana Skriniara nadole ČSM o překonání čs.rekordu v ražení 0

důlních chodeb . Za 31 pracovních dnů postoupili chlapci ve vel kém profilu K- 10 oo 479 metrů. Se škrabákovým nakladačem vy

razili průměrně za den 15,45 metru, tj. skoro trojnásobek výkonu 31. 3. – Na ruzyňské letiště přicestovala delegace ÚV VLKSM na de běžného na šachtě .

setidenní návštěvu u nás .

31. 3. – Z Prahy do SSSR odjela další velká skupina našich funkcionářů mládežnických organizací. 31. 3. – Zrušení českého ministerstva pro mládež a tělovýchovu doporučili

poslanci ústavně právního výboru České národní rady.

206

duben

V živohošťském hotelu Sport bylo zahájeno pátézasedání organizací USU zhodnotili činnost organizace od roku 1968 do S

1. - 2 . 4.

Národního parlamentu Unie středoškoláků a učňů. Zástupci okresních současnosti. Přijali rezignaci 7 členů předsednictva, v čele s dosa

vadním předsedou Vaňkem . V usnesení parlamentu se praví, že na základě výsledků jednání FR DMO a souhlasných stanovisek

okresních a krajských rad USU rozhodlNárodní parlament ukon čit tímto zasedáním svou činnost. Předal pravomoc dvacetičtyř členné Národní radě USU . V otevřeném dopise členům Unie vyzývá parlament k tomu, aby se učňové a středoškoláci aktivně podíleli na vzniku SSM. 1.4. – Delegace CKM se vrátila z osmidenního pobytu v SSSR , kde největším partnerem CKM projednala s kanceláří Sputnik smlouvu o vzájemné spolupráci v roce 1971. Po 25 trasách se rozjede do SSSR 6600 našich mladých turistů.

2.4. – V pražském Valdštejnském paláci se sešli zástupci společenských organizací, které sdružují děti a mládež nebo svým politickým vlivem a činností na mládež působí. Na poradě, kterou svolal UV Národní

fronty ČSSR, se hovořilo o spolupráci příští jednotné organizace mládeže s organizacemi NF a o jejich pomoci při budování jednotné organizace. Sešli se funkcionáři mládežnických organizací z pražských obvodů, aby seseznámili s problematikousjednocovacího procesu .

2. 4.

2.4. - Ministr školství prof. MUDr. J. Hrbek, DrSc., přijal delegaci FR DMO ČSSR a SODM ČSR, která jej informovala o stavu bu dování SSM. Ministr jim vyjádřil plnou podporu.

6. 4. – V Praze se sešlo 350 funkcionářů dětských a mládežnických

organizací z deseti okresů Středočeského kraje na pracovní poradě 6. 4. Česká rada odborových svazů uvítala iniciativu FR DMO usku o jednotné mládežnické organizaci.

tečnit celostátní směnu mládeže 18. dubna. V dálnopise, zaslaném všem okresním , krajským a městským radám, žádá česká rada, aby podpořily tuto významnou akci.

6.4. – Tajemník byra ÚV KSČ Oldřich Švestka spolu s vedoucím od boru školství a vědy byra ÚV KSČ A. Vaňkem přijal předsedu Svazu vysokoškolského studentstva J. Škvařila. 6.4. – Tajemník ÚV KSČ Alois Indra přijal delegaci ÚV VLKSM. Zasedalo předsednictvo rady SODM a hodnotilo mj. výsledky březnové směny mládeže Jaro republiky. Zúčastnilo se jí 50 000 mladých lidí, kteří odpracovali téměř 170 000 hodin v hodnotě víc

7. 4.

než 6 miliónů Kčs .

207

.

7.4. – V Banské Bystrici skončilo dvoudenní zasedání pléna Pionýrské

organizace Slovenska. Na programu bylo schválení návrhů na letní 7.4. – Delegace Komsomolu se sešla s představiteli FR DMO a po činnost pionýrů v letošním roce.

depsala závěrečné komuniké ze své návštěvy.

8.- 9 ..4. - Ve velkém sále pražského Dopravního podniku se usku tečnilo VI. celostátní setkání zemědělské mládeže. Sjelo se na něj na

400 chlapců a děvčat z celé republiky. Chlapcea děvčata z vesnic přijal též první tajemník ÚV KSČ dr. Gustáv Husák. Konalo se slavnostní zasedání FR DMO, rady SODM

9. - 10 . 4.

ČSR , středočeského krajského výboru a městského výboru SODM v Praze, věnované 100. výročí narození V. I. Lenina. Druhého dne jednali o návrzích základních dokumentů rodícího se SSM. 11. 4. V Brně se uskutečnila krajská konference LSM ,které se zúčastni

lo 124 delegátů zastupujících půldruhé tisícovky členů LSM v Jiho moravském kraji.

13.4. – V Brně se sešlo předsednictvo Jihomoravského krajského výboru SODM. Jeho členové konstatovali, že sjednocování s úspěchem pokračuje. Kromě okresní organizace SSM na Prostějovskuvznikly ve většině okresů OV SODM .

14. 4. – Zasedánípředsednictva městského výboru Národní fronty v Praze posoudilo mj. činnost mládeže v hlavním městě. Při městském vý . boru Národní fronty zřídili komisi pro práci Ss mládeží Ss konkrétní mi úkoly. Sál kroměřížského Domu kultury se zaplnil 700 mladýmilidmi,

15. 4.

kteří se sešli na pozvání okresních výborů KSČ, SODM a ONV. Hlavní projev měl tajemník ÚV KSČ A. Indra. Mluvil o nové organizaci mládeže i o úloze strany mezi mladými lidmi a odpovídal na dotazy mládeže .

15. 4. – 300 sovětských komsomolců přibylo zvláštním Vlakem družby do Prahy. Třináctidenní zájezd byl vypraven u příležitosti 100. výročí narození V. I. Lenina. 16. 4.

V Praze se sešla ustavuj"cí konference městského výboru SODM .

Zabývala se hodnocením minulého vývoje a přijala opatření k postupnému zrodu jednotné organizace. Městský výbor SODM

bude plnit úkol přípravného výboru SSM. 16. 4. – Na 7. plenární schůzi České národní rady byl projednán v řa dě jiných zákonů i zákon o zrušení ministerstva pro mládež a tělesnou

výchovú ČSR. Zákon, který poslanci jednohlasně přijali, stanoví zároveň, že státní péči o děti, mládež a tělesnou výchovu bude vykonávat vláda ČSR .

18.- 19. 4. – V pražském hotelu Internacional se konala dvoudenní 208

konference Leninského svazu mladých. Drahomír Kolder vyjádřil LŠM uznání. Členové konference potvrdili stanovy LSM . -

18. 4.

Celostátní směna mládeže, vyhlášená Federální radou DMO

na počest stého výročí narození V. I. Lenina se plně vydařila. Podle prvních neúplných zpráv nastoupilo 330 000 mladých lidí na nejrůznějších pracovištích v celé republice. Podle předběžných výpočtů vytvořili svou prací hodnotu přes dvanáct miliónů korun. V Ústí nad Labem se konalo dvoudenní zasedání rady

21. - 22 . 4.

SODM ČSR . Prvého dne se její členové zúčastnili v osmi okresech besed v základních kolektivech, druhého dne byli přítomni na zasedání předsednictva KV SODM Severočeského kraje. 22. 4. Svaz vysokoškoláků Slovenska skončil svou činnost. Rozhodlo o tom jednání parlamentu SVS v Bratislavě. Zástupci vysokých škol ve

svém usnesení schválili přípravný výbor ZSMS na slovenských universitách .

Pohraniční Bruntálsko je prvním okresem v Severomoravském kraji, kde začal pracovat SSM . V sále Společenského domu o tom rozhodlo 187 delegátů ze základních kolektivů dětských a mládeže

22. 4.

nických organizací . 22. - 24. 4.

Za účasti studentů z pražské, brněnské, olomoucké, ko

šické a bratislavské university probíhala v aule University Komen konference. ského v Bratislavě celostátní studentská vědecká 22. 4 .

Sešlo se druhé plenární zasedání Jihomoravského KV SODM

v Brně. Kromě slavnostní vzpomínky na V. I. Lenina jednalo o postupu budování jednotné organizace. Během května a června se uskuteční téměř ve všech jihomoravských okresních organizacích ustavující konference SSM . 23. 4. – V Bratislavě se sešlo poslední plenární zasedání ÚV LSM Slo

venska. Rezoluci vyzvalo všechny členy, aby v plné míře podporo vali politiku KSČ a angažovali se při výstavbě a činnosti SSM . 23. 4. – V Bratislavě došlo k závěrečnému plénu Ústřední rady ZDMOS. Posoudilo stav příprav na ustavující konferenci SSM. Pověřilo

patnáctičlennou komisi předložením základních dokumentů SSM a rozhodlo se požádat ministerstvo vnitra SSR o zrušení registrace Federální rada DMO vydala provolání k Mezinárodnímu dni 24. 4. pro ZDMOS.

mládeže proti kolonialismu a za mírové soužití (24. dubna ). CKM uzavřela dohodu se dvěma polskými cestovními kancelá řemi – mládežnickým Juventurem a studentským Almaturem , a dále

24. 4.

s bulharskou mládežnickou kanceláří Orbita .

24. – 25 . 4. – V bratislavském Parku kultury a oddechu se konala ustavující konference Socialistického svazu mládeže na Slovensku. Konfe 209

rence zvolila 85členný ústřední výbor a patnáctičlennou ústřední

revizní komisi. Předsedou SÚV SSM se stal Otto Moncman (viz kap. „ SSM v SSR “ ) . Předsednictvo Federální rady DMO projednalo na svém zase 27. 4. dání průběh a závěry ustavující konference SSM na Slovensku .

Dále se zabývalo výsledky akce Leninský subotnik z 18. 4., jejíž ekonomický efekt představuje 14 miliónů 700 tisíc Kčs. 28. 4. – Na společné schůzise poslanci školského a kulturního a zdra

votního a sociálního výboru ČNR zabývali otázkami rozmisťování patnáctiletého dorostu .

Do Prahy dorazilaštafeta z Jihočeského kraje , která na motor kách přivezla poselství Federální radě DMO. Zástupci mládeže

28. 4.

informovali předsedu Federální rady o plnění závazkůk 25. výročí osvobození .

29. 4. - V Mladé frontě bylo uveřejněno prohlášení předsednictva SVS s názvem Jednotně i na vysokých školách, v němž se praví, že

předsednictvo SVS ČSR se na svém zasedání 24. dubna 1970 rozhodlo stát se zároveň přípravným výborem SSM na vysokých školách. 28. - 29. 4 .

Česká rada Pionýra pořádala dvoudenní oslavy, věnované 21. výročí založení pionýrské organizace a letošním slavným jubilejím . Na zasedání se také vyhodnotila akce Jarní pionýrská pohotovost. Do 19. května na ni odpovědělo 1650 kolektivů a 1600 z nich od

pracovalo na brigádách 104 000 hodin a sebralo přes 250 000 q odpadových surovin. 29. 4. — V Praze se sešla celoarmádní ustavující konference SSM . 29. 4 . Tajemník Federální rady DMƠ inž . Ivan Haluška přijal

devitičlennou brigádu, která pomáhala budovat v Uljanovsku Memoriální komplex. V socialistické soutěži s ostatními brigádami ze světa obsadila první místo průměrným měsíčním výkonem 240 procent. květen

Do oblastní školy mládeže v lázních Rezku u Nové Města nad Metují se sjeli účastníci týdeního mezinárodního semináře mládeže

4. 5 .

k 100. výročí narození V. I. Lenina a k 25. výročí osvobození ČSSR. 5. 5 .

Na zasedání předsednictva rady SODM se mj. projednal návrh

na setkání mládeže Šumavy, které se uskutečníve dnech 25. – 28. června v Sušici. Zasedání hodnotilo také týdeník Mladý svět.

Na slavnostním setkání předali zástupci Federální rady DMO ceny vítězům umělecké soutěže ke 100. výročí narození V. I. Lenina.

6. 5 .

První cenu v oblasti literární tvorby získal Ján Štiavnický z. Košic za povídku Fotografie. 210

6. 5.– Slavnostní zasedání pléna ÚV SSM Slovenska, městského výboru SZMS a OV SZMS Bratislava-venkov, se sešlo v Bratislavě k 25 . výročí osvobození .

6.5. – Na pozvání Federální rady DMO přicestovaly do ČSSR oficiální delegace bratrských mládežnických svazů ze šesti socialistických

zemí. Zúčastňujíse oslav 25. výročí osvobození ČSSR.

7.5 . - Představitelé mládežnických organizací z SSSR , Bulharska, -

Polska, NDR, Maďarska a Rumunska se sešli na besedě s našimi

předními mládežnickými funkcionáři. U příležitosti 25. výročí

osvobození vzpomněli obětí společného boje protifašismu a vymě nili si názory na další spolupráci v oblasti rozvoje mládežnického hnutí.

7.5. – Na stokilometrový Pochod osvobození se vydala výprava studentů střední zemědělské školy v Českých Budějovicích. 8.5. – V bratislavském hotelu Carlton přijalo předsednictvo SÚV SSM sto svazáků ze všech slovenských okresů, kteří se zasloužili o vybu

dování jednotné organizace a těch, jež se na svých pracovištích stali iniciátory většípracovní aktivity. 8. 5. – Mládežnická brigáda předáka Kupce, Dřímala a Jachníka na dole Dukla v Havířově-Suché dosáhla na sklonku týdne výkonu 165,38 tuny uhlí na horníka za směnu. Největší dosavadní výkon činil 124 tuny na horníka za směnu . Předsednictvo ústřední rady Junáka zaslalo presidentu re 8. 5 . publiky, prvnímu tajemníku ÚV KSČ, předsedovi vlády a před

sedovi Národnífronty ČSSR dopis, že příslušnícijunácké organizace splnili o půl roku dříve svůj závazek v akci Milión hodin republice. Od

pracovali k 6. květnu 1 019 483 hodin brigád. Tento závazek uzavřeli loni na výzvu zářijového pléna ÚV KSČ na počest 25. výročí osvobození .

8. -9. 5. – Na celoslovenské pionýrské setkání k oslavám 25. výročí osvo bození se do Bratislavy sjelo přes dvě stě slovenských pionýrů. Ve Sladkovského sảle Obecního domu se konalo u příležitosti 25. výročí osvobozeníslavnostní zasedání rady SODM .

11. 5 .

Na pracovní poradě se sešel ministrškolství ČSR profesor MUDr. Jaromír Hrbek, DrSc. se členy předsednictva Svazu vysokoškolských studentů

11.5 .

.

12. 5 .

V Obecním doměv Praze se sešlo plenární zasedání rady SODM

ČSR (viz kap. SODM ČSR) . Ź Prahy odcestovala čtyřčlenná delegace Mezinárodního svazu studentstva, která navštívila řadu našich vysokoškolských stře

12.- 18. 5 . disek .

13. 5. – V pražském Domě kultury pracujících v kovoprůmyslu se sešli na celostátní poradě předsedové krajských a okresních výborů dětských 211

a mládežnických organizací. Na poradě bylo mj. oznámeno, že v Če chách a na Moravě přibylo v poslední době 35 000 členů pionýrské organizace, takže je celkem 111 800 pionýrů. , 14. 5. – Předsednictvo Federální rady DÑO ČSSR projednalo zprávu

o průběhu budování SSM. Vyslovilo mj. též souhlas s postupem příprav ných prací k převzetí elektrárny Tušimice IIjako celostátní stavby mládeže.

(Viz kap .FR DMO ČSSR — zasedání a prohlášenípředsednictva .) Setkání tří generací, které chtějí přispět k tomu, aby mládež byla opět jednotná, tak by se dal nazvat aktiv v Gottwaldově.

14. 5 .

Hlavní vystoupení měl RSDr. Miloš Jakeš, předseda ÚKRK ÚV KSČ . 15. 5 . - V

lidickém kulturním domě se konala ustavující konference SSM Kladenska. Byla to osmá okresní konference v ČSR a čtvrtá ve Středočeském kraji. 16. - 17.5 . Ve Veselíkově u Votic proběhlo závěrečné zasedání Nej

vyšší rady České tábornické unie. Jejía členové projednali a schválili

činnost vedení za uplynulé období a konstatovali, že mezi mladými lidmi je trvalý zájem o tábornictví a této formě zájmové činnosti se v nové jednotné organizaci bude i nadále muset věnovat pozor nost . Tímto zasedáním skončila Nejvyšší rada svou činnost.

18. 5. - Na Čs . ústředí vysokoškoláků se představitelé našich studentů sešli se zástupci MSS, kteří jako oficiální delegace navštívili od 12. do 18. 5. vysoké školy v Praze, Ostravě, Košicích a Bratislavě.

Zasedalo předsednictvo Rady SODM ČSR. Projednalo zejména návrh zásad dalšího postupu při budování jednotné dětské organi zace pionýrského typu . Obsahové zásady činnosti organizací SSM na vysokých ško 19. 5 . 19. 5 .

lách posoudilo zasedání Čs. ústředí vysokoškoláků v Bratislavě. 19. 5 .

Do Bratislavy přiletěla na návštěvu slovenské mládežnické

organizace delegace Svazu mladých komunistů Kuby (Union de jovenes comunistas).

20.5.- Slavnostním položením základního kamene začala Vv horehronské povsta lecké obci Nemecká výstavba základní devítileté školy jako stavba mládeže.

20. 5. – Do Moskvy odletěl předseda Federální rady DMO ČSSR Juraj Varholík , který se v čele naší delegace zúčastní XVI . sjezdu VLKSM , jež zahájilo jednání 26. 5 . 20. 5. – Na tiskové konferenci informoval rektor University Karlovy

prof. MUDr. Bedřich Švestka a pracovníci ministerstva školství o problematice vysokoškolských kolejí. Ministerstvo školství ve spolupráci s SVS připravuje vzorový kolejní řád. Ustavující konference SSM proběhla v Třebíči. 20. 5. Na plenárním zasedání KV SODM v Ústí nad Labem hovořili 20. 5 .

212

členové o současném stavu budování SSM – k návrhu stanov se

zatím v kraji uskutečnilo 230 besed . V současné době z 589 základ ních mládežnických kolektivů v Severočeském kraji téměř polovina vstoupila do SSM. 20. 5 .

Na tři sta učňů kovoprůmyslu se sešlo v Praze u příležitosti slavné

ho jubilea republiky a 100. výročí vzniku odborů v českých zemích . 21.5. – V pražské Hajnovce se sešel aktiv předsedů krajských a okresních komisí dětských organizací při SODM a SSM , aby zhodnotil současný stav dětského hnutí a vyvodil závěry k zabezpečení zakládání jed notné organizace .

Schválením závěrečných dokumentů skončilo v Katovicích šestidenní zasedání výkonného výboru SFDM , jehož se zúčastnilo 45 or

21.5 .

ganizací mládeže ze 41 zemí . V diskusi vystoupil také vedoucí čs.

delegace inž. Ivan Haluška, tajemník Federální rady. Informoval o vývoji mládežnického hnutí v ČSSR a poslání SSM .

21.5 . – Koordinační výbor ČSM ČSR na svém zasedání projednal podíl organizací a orgánů ČSM na budování jednotné organizace mláde že. Koordinační výbor považuje svou činnost za bezpředmětnou a tímto dnem končí svou práci vzhledem k tomu, že většina organizací ČSM se již k nové organizaci přihlásila. 22. 5. – V sále okresního domu dětí a mládeže v Hodoníně se konala

ustavující konference SSM a ustavující konference okresní pionýrské první v ČSR . Na ostrůvku ve Štěchovicích na Vltavě se sešlo 200 22. - 24. 5 . organizace

-

účastníků I. vodáckého srazu pionýrů z Prahy a Plzně. 23. 5. -- V závodním klubu Válcoven trub aa železáren v Chomutově se konala

ustavující konference SSM. · Mezinárodní setkání mládeže pořádal OV SSM v Kutné Hoře. Zúčastnily se jej delegace z NDR , Polska, Maďarska, SSSR , celkem 50 delegátů , kutnohorští mládežníci a chlapci a děvčata ze

25. - 31.5.

slovenského okresu Trebišov.

25. 5. – Zasedání předsednictva Jihomoravského KV SODM v Brně se

zabývalo postupem sjednocování mládeže. V Jihomoravském kraji bylo k tomu dni ustaveno 538 základních organizací a 347

přípravných výborů. V okrese Prostějov, Třebíč a Hodonín byla ustavena okresníjednotná organizace. 25. 5. - Ve Sladkovského sále Obecního domu se konalo VI . zasedání

ústředního výboru Národní fronty ČSR, které jednalo o účasti NF a členských organizací na socialistickévýchově mladé generace. 26. 5 .

Podtatranské městečko hostilo V. ročník „ Literárního Kežmar

ku “. Je to celoslovenská soutěž mladých autorů i adeptů repro dukčního umění.

213

V Třebíči zahájil VI . ročník soutěže mladých autorů moderní poezie Nezvalova Třebíč. 27.5 . – Na XVI. sjezdu Komsomolu v Moskvě promluvil Juraj Varholík, předseda Federální rady DMO. 28. 5. – Ve Stodůlkách se konala slučovací konference dětských orga nizací v okrese Praha-západ první v pražském kraji. 26. 5 .

Studenti právnické fakulty přivítali na besedě k současné politické situaci člena předsednictva ÚV KSČ doc. Antonína Kap ka, společně s rektorem Karlovy University prof. Bedřichem Švest

28. 5 .

kou,členem byra ÚV KSČ a s členempředsednictva MěstV KSČ prof. Trávníčkem. 28. 5 .

Členové SSM ve slovenském okrese Nitra se brigádnicky zúčastní

výstavby významného závodu Nitranských textilných strojáren , kterou OV SSM vyhlásil za okresní stavbu mládeže . Prvních 80 bri

gádníků nastoupí 15. června. Nový závod v Dolních Krškanech poskytne po dokončení 2000 pracovních příležitostí zejména pro mladé lidi. 28. 5 . V českokrumlovském

hotelu Vyšehrad se sešli účastníci usta

vující okresníkonference SSM, první v Jihočeském kraji. V Praze se shromáždili příslušníci ilegálního Národního hnutí pracující mládeže ( NHPM ) - bylo tomu právě na den 30 let, co

28. 5 .

gestapo zatklo většinu jeho funkcionářů . 29. - 31. 5 .

Na II. setkánímládeže ,,zpod Polany“ se v obci Poniky sešlo

na 400 mladých lidí z Horehroní

okresů Banská Bystrica a Zvo

len. Na programu setkání byly sportovní a kulturní podniky. 30. - 31.5 . Sobota a neděle tradičně patřily ve všech městech

oslavám nadcházejícího Mezinárodního dne dětí ( 1. června ). V Praze se konal dvoudenní sjezd Klubu mladých čtenářů (380 000 členů) . V krajských městech připravily zajímavé programy Domy dětí a mládeže. červen

2.6. – Předsednictvo rady SODM ČSR vyslechlo na svém zasedání zprá o dosavadním průběhu sjednocovacího procesu dětských a mládežnických organizací v Severomoravském kraji. Působí zde 573 základních kolektivů SSM a předpokládá se, že výstavba jed notné organizace bude dovršena před prázdninami. Na českých vysokých školách bylo vytvořeno 53 fakultních organizací SVS, na 25 fakultách jsou přípravné výbory SSM a osm fakultních orga

vu

nizací SSM již bylo založeno.

Z informace o průběhu diskuse ke

stanovám SSM vyplývá, že v ČSR působí téměř 3200základních kolektivů SSM Ss bezmála 65 000 členy. 214

tak se jmenovala výstava , otevřená 2.6. – 25 let výstavby škol v ČSR v pražském Obecním domě. Proti necelým 32 000 učebnám v roce 1945 disponují ZDŠ letos asi 48 000 třídami. První brigádu SSM založili mladí z provozu železných konstruk 2. 6. V

cí v ČKD – závodě Elektrotechnika Vv Praze. Má navázat na dobré

tradice brigád socialistické práce. 2. 6 .

Kulturní a školský výbor ČNR projednal a schválil teze

školského programu rozvoje českého školství. 2.6. – CKM zahájila oslavy 15. výročí vzniku organizované zahraniční turistiky našich chlapců a dívek. V Litoměřicích prvním okrese Severočeského kraje

3. 6.

vznikla

na slučovací konferenci jednotná pionýrská organizace. Vstoupilo do ní přes 1000 pionýrů a stejný počet junáků a skautek. - Z předneseného hodnocenína dvoudenním zasedání pléna jihomoravského KV SODM vyplývá, že bylo ustaveno již 737 základ ních organizací SSM , z toho 53 v místech , kde předtím mládežnic ké organizace vůbec nebyly.

4. - 5 . 6.

5.6. - v Kutné Hoře se na ustavující konferenci pionýrské organizace sjedno tilo asi 1600 pionýrů s 620 junáky a skautkami. čestný odznak J. Fučíka dostalo na slavnostní schůzi na dole Paskov 15 mladých horníků.

5. 6. – Nejvyšší mládežnické vyznamenání

Po katastrofě na dole první neohroženě nastoupili do nebezpečného 6. - V kulturním domě pražského Dopravního podniku se konala úseku .

5.

ustavující konference jednotné organizace okresu Praha- západ , Za čtyři měsíce své existence od ustavujícího parlamentu má SVS dvakrát víc organizací a pětkrát víc členů to se konstato valo na druhém zasedání parlamentu SVS v Praze. Parlament vytvořil

6. 6.

České ústředí vysokoškoláků a přijal jeho statut. Stanovil také bu doucí vztahy vysokoškolských studentů k jednotné organizaci . Inž. J. Procházka, předseda ČSÚV oznámil,že MSS přijal pozvá ní, aby se X. kongres MSS konal v ČSSR. 6.6. - V litoměřickém hotelu Na hradě se sešlo 156 delegátů , zastupu jících 1200 členů, aby ustavili okresní organizaci SSM první na

severuČech. Ve stejnémdnu ustavili okresní organizaci v Karviné. 8. 6. – Bývalifunkcionáři ČSM se sešli na besedě s členy předsednictva Federální rady DMO . 8. 6.

Členové předsednictva Federální rady DMO ČSSR vyslechli na

svém zasedání informaci o výsledcích XVI. sjezdu VLKSM a o světo vém setkání mládeže v Leningradě a vyslovili souhlas s jednáním našich delegací.

9.6. – Plénum Českomoravské rady Svazu klubů mládeže ukončilo činnost své 215

organizace. V prohlášení, adresovaném všem členům SKM, se

praví, že ukončení činnosti neznamená zánik klubů a kolektivů je naopak nastoupením další etapy ve vytváření optimálních podmínek pro práci a zábavu mládeže ve sjednocené mládežnické organizaci . 9. 6 .

Na poradě krajských a okresních činovniků Českého Junáka, svolané

do Prahy jeho ústřední radou, byla zhodnocena akce Milión hodin republice. Junáci a skautky splnili totiž svůj pracovní závazek půl roku před termínem . Ve svém prohlášení ze 6. června (uveřejně

ném v MF 10. 6.) Ústřední rada českého Junáka vyslovila souhlas a podporu usnesení předsednictva rady SODM z 12. května 1970 a Čs. ústředí dětských organizací, vyjádřené v dokumentu Zásady

dalšího postupu při budováníjednotné PO ČSSR. 10. 6 .

Ustavující konference jednotné dětské organizace se konaly v okrese

Praha -východ a v Praze 10 .

10.6 . – Na aktivu mládežnických funkcionářů ve Východoslovenských železárnách v Košicích předal mladým hutníkům předseda SÚV SSM Otto Moncman putovní prapor ÚV KSS. Byloto ocenění nej lepší mládežnické organizace Slovenska. Mladí lidé ve VSŽ se mohou chlubit význačnými pracovními výkony, jakých bylo zatím v po dobné výrobě dosaženo pouze v Japonsku . 10. 6.

Na přátelskou besedu k vedoucímu tajemníkovi MěstV KSČ

v Praze Antoninu Kapkovi přišli zástupci pražského Pionýra. Středisko vodních sportů ve Ždáni na Slapském jezeře slavnostně 10. 6.

otevřel předseda Federální rady Juraj Varholík. Moderní loděnice a další zařízení budou sloužit zejména pro školení a výcvik orga nizátorů a instruktorů vodní turistiky a sportů nově se rodící orga nizace SSM .

12.6. - Ve třetím největším průmyslovém obvodě Prahy v Praze 10 se konala první pražská ustavující konference SSM . Další obvodní konference se v témže dni konaly ve Vsetíně, Kroměříži, v Novém

Jičíně. V Olomouci došlo k ustavení obvodní jednotné dětské orga nizace . 13. 6. – Jednotná PO ČSSR byla založena v Jindřichově Hradci. Dalším okresem Jihomoravského kraje, kde je od toho dne SSM , se stalo Jihlavsko.

13. 6. – Mírový pochod 200 chlapců a děvčat z Prahy do Lidic k uctění pa mátky vyvraždění zdejších obyvatel německými okupanty ( 10. 6. 1942) uspořádal městský přípravný výbor SSM a městský výbor LSM .

13.6 . – U siemens-martinské pece číslo 2 ve Švermových železár. nách v Podbrezové se sešli zástupci slovenských pionýrů, aby byli 216

svědky Pionýrské tavby. Tavilo se tu železo, které slovenští pionýři

při sběru shromáždili z nepotřebných odpadků. Vyteklo 50 tun oceli, z níž se vyrobí betonářská ocel a použije se na stavbě mládeže 13. 6 .

nové ZDŠ v obci Nemecká . V klubu A-2 v Havířově se konalo setkání hornické mládeže

z ostravsko -karvínského revíru. Mladí horníci zhodnotili činnost

revírní koordinační rady SPM, ukončili její činnost a schválili návrh na ustaveníkomise hornické mládeže při Severomoravském kraj ském výboru SSM. 13. 6. – Aktiv Sdružení jezdeckých klubů mládeže Juveny se na své schůzce

v Praze rozhodl ukončit činnost klubů jako zájmového sdružení. 125 jezdec kých kolektivů v Čechách a na Moravě bude rozvíjet další činnost v SSM . 15. 6. – Na pozvání Federální rady DMO přijela na Slovensko tří členná delegace Svazu vesnické mládeže z Polska. 15. 6 .

Severomoravský krajský výbor KSČ uspořádal v závodním

klubu Dolu Hlubina v Ostravě seminář komunistů Pionýra a Junáka. 16. 6 .

funkcionářů

Na zasedánípředsednictva rady SODM ČSR se hodnotil stav

budování jednotné organizace. K 15. červnu bylo v Čechách a na Moravě ustaveno 4596 základních organizací SSM, z čehož 558 v místech, kde dosud žádná mládežnická organizace nepraco vala.

16. 6. – Jednotná PO ČSSR se ustavila na okresní konferenci v Chrudi mi, Plzni, Ostravě a Frýdku-Místku.

Nové sjednocené pionýrské organizace byly rovněž ustaveny v Praze 10 ,v Českých Budějovicích a v Hradci Králové. 17.6. – Mimořádné předsednictvo Federální rady DMO ČSSR projednalo

17. 6.

mnoho důležitých otázek, zejména po obšírné diskusi schválilo

program SSM , jeho obsah i formu. Rozhodlo vydávat časopis Zápisník mladých jako pomůcku novým funkcionářům . 17.6. – Zezájmu o problémy naší mládeže přišel pobesedovat s před staviteli Federální rady DMO ČSSR velvyslanec Sovětského svazu u nás Stěpan Vasilievič Červoněnko se členy velvyslanectví. 17.6. - Z Košic do Užhorodu odjela delegace východoslovenských pionýrů,

která čs. pionýry reprezentovala na Sletu mladých internacionalistů, 18.6. – Nové okresní organizace SSM byly ustaveny ve Svitavách , Domažlicích, Pionýrská organizace pak v Jičíně, v Praze-Vysoča nech, v Náchodě, Trutnově a Havlíčkově Brodě . 18. 6. Přes 6000 vysokoškoláků na Slovensku se dosud přihlásilo na

pomoc národnímu hospodářství o letních prázdninách. SÚV SSM vyhlásil při té příležitosti soutěž o nejlepší fakultní organizaci SSM . 217

18. 6 . 5

- V Praze bylo založeno Městské ústředí vysokoškoláků SSM na

ustavujícím plénu, kde se sešli zástupci 22 fakultních organizací, z toho čtrnácti FO SSM nebo přípravných výborů FO SSM.

19.6. - Zasedalo předsednictvo SÚV SSM v Trnavě. Hodnotilo společně s předsednictvem OV SSM trnavského okresu činnost organizace. 19. 6.

V Jihočeském kraji se konaly ustavující konference SSM v Pelhři

mově, Prachaticích a Českých Budějovicích. Na ustavující konfe

renci v Jablonci nad Nisou se mladírozhodli převzít patronát nad výstavbou vodovoduz přehrady Souš do města. Při založení okresní

organizace SSM v Opavě se konstatovalo, že v opavském okrese pracuje už 78 základních organizací SSM , které sdružují 1239 členů. Téměř polovinu členstva tvoří vesnická mládež. Jednot nou dětskou organizaci ustavili toho dne ve čtyřech okresech jižní Moravy : v Gottwaldově, Brně-městě,veVyškově aa Znojmě. Rovněž v Karlových Varech jdou už pionýři a junáci v téže řadě. 19. 6. – V pražském Obecním domě se sešlo III. plenární zasedání Ná rodní rady Unie středoškoláků a učňů, které se rozhodlo ukončit činnost

USU ČSR. Plénum Národní rady vydalo prohlášení, v němž vy

zvalo všechny středoškoláky a učně, aby se přihlásili k jednotné mládežnické organizaci.

19.6. – V odborném učilišti Vítkovických železáren v Ostravě-Hra bůvce začala národní přehlídka Soutěže technické tvořivosti mládeže. Soustředila na 300 exponátů z krajských kol STTM. 20. 6 . Toho dne se zrodila jednotná organizace v dalších okresech: v Děčíně, Ostravě-městě, v Gottwaldově, Hradci Králové, Trutno

vě, Kolíně, Frýdku-Místku, v Břeclavi, Písku, Sokolově, Chebu 20.6. – Plenárni zasedání SÚV SSM se konalo v Bratislavě. Socialistický a Chrudimi. PÓ ČSSR se ustavila v Ústí nad Orlicí a v Praze 6. svaz mládeže Slovenska má už 150 000 členů a 340 000 pionýrů. Během zasedání byl projednán statut jednotlivých rad sociálních

skupin (rady pracující mládeže, zemědělské a vesnické mládeže, středoškolské a učňovské mládeže) a statut ideologické komise. Plénum schválilo složení rad, Ústředí vysokoškoláků a Ústřední rady pionýrské organizace . 20. 6 .

V letošním pátém ročníku soutěže Miss ČSSR, jejíž finále probí

halo v Karlových Varech, zvítězila Miroslava Jančíková, dvaceti letá zubní laborantka z Brna . Osmnáctiletá studentka trutnovské

zdravotní školy Dana Skálová se stala Miss ČSR a osmnáctiletá Alžběta Dvoriaková, absolventka zemědělské školy v Sabinově, Miss SSR . 22. 6 .

Okresní ustavující konference SSM proběhla v Ústí nad Labem

a v Nymburce. Do nové organizace se v Berouně dosud přihlásilo 218

1700 mladých lidí z okresu .

Pionýrská organizace ČSSR se

ustavila v dalších dvou pražských obvodech

Praze 2 a 3 .

22. 6. – V pražském hotelu International se sešlo 7. a závěrečné zasedání Národní rady Juveny, aby prakticky ukončilo činnost všech orgánů. Většina kolektivů vesnické a zemědělské mládeže bude pokračovat ve své práci v jednotné organizaci.

23.6 . – V Příbrami založili na ustavující konferenci SSM . Podobně jako v Benešově, zde nikdy vlastně jednotná organizace nezanikla ČSM pracoval i po všeobecném rozpadu organizace . Mezi další okresy, kde se mládež znovu sjednotila, patří od tohoto dne : Praha 2 a 3, Plzeň a Olomouc. Dětská sjednocená organizace byla založena v Semilech a Praze 1 .

24.6. – V pracovním předsednictvu obvodní ustavující konference SSM Prahy 9 zasedl předseda Federální rady DMO Juraj Varholík. Další ustavující konference se konalyv Praze 8 , České Lípě, Lou nech a Chomutově. Jednotná dětská organizace se zrodila v okrese Tábor, v Praze 5, v Blansku, Třebíči a v Uherském Hra dišti .

25. - 27.6 .

Ve stanovém městečku na Bílém kameni v Doksech

bylo zahájeno setkání mladých zemědělců Severočeského kraje.

25. 6. – V tắborské restauraci Na střelnici se sešlo na ustavující konfe renci SSM 200 delegátů, zastupujících 1700 členů. Liberecká usta vující konference hostovala v závodním klubu Plastimatu. Šestá pražská ustavující konference se shromáždila v Praze 7. 26. - 28. 6. – V sirkařském městě Sušici se konalo IV . setkání mládeže

Šumavy pod heslem S mládeží Šumavy proti revanšismu, za evrop

skou bezpečnost,za upevnění socialismuvV ČSSR. Přijeli sem i mla dí - lidé ze Sovětského svazu, NDR a Bulharska. – V autokempinku

Annín u Sušice začalo také krajské setkání pionýrů ze Západních Čech. 26. 6. – V havířovském hotelu Merkur se konalo IX. plénum národní

rady Svazu pracující mládeže ČSR, na němž se národní rada SPM rozhodla ukončit k danému dni činnost všech orgánů SPM a do poručila všem členům vstoupit do SSM . 26. 6 . Na setkání čestných členů LSM a ostatních soudruhů, kteří pomá

hali LSM v těžkých dobách, bylo ve Slovanském domě v Praze vyznamenáno ÚV LSM Diplomem za zásluhy o rozvoj LSM a legitimací čestných členů LSM 82 soudruhů. Mezi nimi jsou : L. Štrougal, V. Bílak, S. Pennigerová, D. Kolder, V. Hájek, in memoriam E. Famíra a J. Jodas. 26. 6 .

Ustavující konference SSM proběhly v obvodech Praha 6,

Praha 5, v Uherském Hradišti, Vyškově, Přerově, Blansku a Se milech .

219

27. 6 .

Ustavující konference SSM se konaly v okresech Jičín, Rych

nov , Most a Teplice. 26. - 28 . 6.

V Beskydech pod Radhoštěm, se konalo tradiční setkání

mládeže , jedna z prvních manifestaci,nově se rodícíorganizace. 29. 6. – V Seči se konalo plenární zasedání rady SODM ČSR, řízené plenární za předsedou Rady A. Himlem. (Viz SODM ČSR sedání.)

29.6. - V Praze se sešly na společném zasedání: Čs. ústředí vysoko školáků , Slovenské ústředí vysokoškoláků a České ústředí vysoko školáků SSM. Projednávaly problém sjednocovacího procesu a vy daly prohlášení, vyzývající, aby se vysokoškoláci angažovali v SSM . 29. 6 .

V nuselské radnici probíhala ustavující konference SSM

Prahy 4. 30. 6.

Na Pražském hradě se uskutečnilo setkání presidenta republiky

L. Svobody a představitelů strany a státu s nejlepšími absolventy, studenty i učni a učiteli škol II . cyklu i vysokých škol .

30.6. – Na Žofíně se konala poslední okresní ustavující konference SSM V

ČSR

byla na ní založena obvodní organizace Prahy 1 .

červenec

1.7. – V rekreačním středisku na Červeném Kameni se sešlo před sednictvo SÚV SSM . Schválilo analýzu i koncepci deníku Smena i novou redakční radu, zrušilo časopis Prúd a schválilo vycházení časopisu Pionier.

2.7 . – V Praze zasedalo předsednictvo Českého přípravného výboru SSM ;

mimojiné rozhodlo, aby se ustavující konference PO ČSSR v českých zemích konaly ve dnech 19. nebo 20. září 1970. 2. 7. – Přípravný výbor SSM v Praze vyzval všechny ZO SSM a od

díly PO ČSSR na územíhlavního města Prahy, aby věnovaly po zornost sběru šrotu vzhledem k vážné situaci v zabezpečení surovin pro hutní výrobu.

3.7. - V Praze jednalo předsednictvo Federální rady DMO. Vydalo výzvu k rozvoji celostátního hnutí mládeže „ REFLEKTOR

MLADÝCH “ a zabývalo se mj. přípravou pléna FR DMO, které se uskuteční 10. 7. t . r. a projedná programové dokumenty SSM a PO ČSSR . Ve výzvě Federální rady k mladým lidem , aby se na pod poru jednání federální vlády aktivně zapojili do hnutí mládeže

pod názvem Reflektor mladých, se konkretizují jeho úkoly. 5. 7. - V Ostravě se sešel aktiv funkcionářů SSM ze Severomoravské.

ho kraje. Slíbil podporovat výzvu Federální rady DMO na utváře

ní a činnost kontrolních hlídek Reflektoru mladých. 5. 7. – Na pozvání ÚV Komsomolu odletělo z Prahy do Moskvy 220

přes 120 předsedů okresních výborů SSM z celé ČSSR na 14denní z

seminář; uskuteční se na vysoké škole ÚV VLKSM . 6. 7 . Do Berlína přijela na studijní návštěvu delegace Federální rady DMO, vedená tajemníkem Rady Janem Bouchalem . 6. - 11 . 7. – V okolí Vimperka se konalo setkánívojenské mládeže pod heslem : Hranice socialismu jsou nedotknutelné. 8. 7 . V Domě kultury pracujících v kovoprůmyslu v Praze byla zahájena dvoudenní celostátní porada ideologických tajemníků okresních výborů SSM ; byla to prvá porada toho druhu, po dvouleté přestávce. Federální rada DMO ČSR zaslala řeckému velvyslanectví 9. 7 . v Praze telegram , v němž protestuje proti rozsudkům vyneseným nad členy ÚV KS Řecka . 9. 7 .

V Bratislavě se sešlo plénum ÚV KSS . Soudruh Jozef Lenart

věnoval jednupasáž své zprávy problematice mládeže. 9. 7 .

V New Yorku, sídle OSN bylo zahájeno světové shromáždění

mládeže pod heslem Mír, pokrok a mezinárodní spolupráce. Čs. delegaci na shromáždění vedl místopředseda FR DÑO ČSSR

a předseda SÚV SSM Otto Moncman . V Praze se konalo IV . plenární zasedání Federální rady DMO ČSSR . (Viz kap. FR DMO ČSSR – plenární zasedání.)

10. 7 .

14. 7. – Sekretariát SÚV SSM vydal výzvu ke všem mladým země dělcům, aby pomohli sklidit obilí . 14. 7. – Miss Československo

Miroslava Jančíková - byla na přá

telském posezení u předsedy Federální rady DMO ČSSR J. Var holíka . 15. 7 . V Banské Bystrici zasedal štáb VI. setkání horehronské mlá

deže , které se uskuteční v obci Jasenie ve dnech 27. - 30. srpna

jako součást oslav 26. výročí SNP. 15. 7. – Na zasedání komise pro mezinárodní mír na Světovém shro

máždění mládeže v New Yorku promluvil Jaroslav Škvařil, před seda Čs . ústředí vysokoškoláků SSM .

16. 7. – Krajský přípravný výbor SSM Středočeského kraje vydal výzvu k mládeži, v níž vyhlašuje na počest 50. výročí založení KSČ a 50.výročí vzniku čs. Komsomolu soutěž pod názvem MLÁDEŽ

STRANĚ. Soutěž o titul Organizace 50. výročí založení KSČ je vyhlá nizace PO ČSSR . Termín soutěže: od ustavující krajské konference

šena pro okresní organizace SSM , základní organizace SSM a orga SSM (září 1970 ) do 30. září 1971.

17.7. – V Bratislavě zasedalo předsednictvo SÚV SSM . Schválilo vyhodnocení celoslovenské soutěže v rámci akce Odkaz května 1945 a podrobně se věnovalo návrhu dokumentu ke spolupráci ministerstva školství SSR a PO Slovenska .

221

17. 7 .

Předsednictvo přípravného krajského výboru SSM v Ostravě

vydalo výzvu k soutěži, která má povzbudit zájem mládeže Severo moravského kraje o pomoc při žnich.

20.7. – Zasedalo předsednictvo Federální rady DMO ČSSR . (Viz kap. FR DMO ČSSR .) 20.7. – Na pozvání mládežnické organizace ZMS odjela na 14denní pobyt do mezinárodního mládežnického tábora v Mierkach delegace městského přípravného výboru SSM v Praze.

21. 7. – Předsednictvo Českého přípravného výboru SSM , řízené A. Himlem , projednalo informaci o průběhu diskuse ke stanovám SSM (diskuse

proběhla v 87 % z 6384 ZO SSM ) k 20. 7. 1970 – jak bylo kon statováno, měl SSM na území ČSR 103 670 členů, z toho 19 508 nově přijatých. Předsednictvo dále projednalo plán své činnosti, schváli lo návrh programu a jednacího řádu ustavující republikové konfe rence SSM, návrh na setkání české a slovenské mládeže ve Strážnici

29. a 30. srpna t. r.,rozhodlo se vyhlásit socialistickou soutěž při výstavbě kolejí ČVUT v Brně a po diskusi ustavilo republikový štáb Reflektoru v čele Ss A. Himlem .

21.7. - Na přátelské besedě s ministrem předsedou Federálního vý boru pro průmysl inž . J. Zahradníkem se setkali funkcionáři FR

DMO ČSSR – J. Varholík a inž. Ivan Haluška. Smyslem setkání bylo projednat budoucí vzájemnou spolupráci a problémy mládeže v továrnách .

23. 7. – Předseda FR DMO ČSSR J. Varholík, tajemník FR DMO 23.

inž . Ivan Haluška a předseda MPV SSM v Praze J.Hájek navštívili organizaci SSM v n. p . Avia Praha. 7. O akci Studentská pracovní iniciativa se dozvěděli novináři na

tiskové konferenci od pracovníků Českého ústředí vysokoškoláků SSM. V mezinárodních prázdninových brigádách vysokoškoláků se vystřídá na 3000 mladých lidí od nás i ze zahraničí, kteří pomo hou stavět koleje a vysoké školy.

23. 7. – Zňovou soutěž vyhlásil krajský přípravný výbor SSM v Brně společněs dalšími složkami. Mir je, když si děti hrají, takový byl název prvního ročníku

23. 7 .

výtvarné a literární soutěže, který byl uzavřen v čs. pionýrském táboře v Seči u Chrudimi.

Za účasti čs. delegace se zahájilo ve srubové kolonii rekreační ho tábora Mierky Socialistického svazu mládeže ve Varšavě IV . mezinárodní setkání mládeže hlavních měst šesti socialistických států.

23. 7 .

26. 7 . Mezinárodní tábor míru začal v čs . pionýrském táboře v Seči u Chrudimi . 28. 7 . Z Moskvy do Prahy se vrátili předsedové okresních výborů SSM ,

222

kteří na pozvání ústředního výboru VLKSM pobývali tři týdny Sověts kém svazu .

v

28.7. – Zasedání Čs. ústředí vysokoškoláků se zabývalo stavem letních brigád. Konstatovalo se , že v ČSSR pracuje kolem 8000 studentů vysokých škol na různých místech .

29. 7. - Soutěž pro studenty, pracující na výstavbě brněnských kolejí pod Palackýmvrchem, vyhlásil Jan Procházka, předsedaČs. ústře dí vysokoškoláků.

O REFLEKTORU MLADÝCH pořádala Federální rada

30. 7 .

DMO tiskovou konferenci. 30. 7 .

Představitelé strany, vlády a předseda Federální rady DMO

ČSSR navštívili Chomutovsko, kde se sešli na pracovní besedě s generálními řediteli oborových podniků, jež se budou podílet na výstavbě elektrárny Tušimice II. V Mošovcích v martinském okrese začal 4. festival vesnických 30. 7. klubů mládeže. Zasedalo předsednictvo Federální rady DMO. (Viz kap. FR DMO 31. 7 .

ČSSR .) Čtvrtý den svého pobytu na Slovensku zavítal mimořádný V

31. 7 .

a zplnomocněný velvyslanec SSSR v ČSSR S. V. Červoněnko na

SÚV SSM . srpen

3.8. -- Delegaci pražského městského přípravného výboru SSM přijal před seda MV ZMŠ Varšavy Mikolaj Charylo .

Pracovníci Federální rady DMO ČSSR se sešli se zástupci

3. 8 .

OV SSM ze tří hlavních chmelařských oblastí Středočeského

kraje. Zhodnotili stav přípravných prací před příjezdem chmelařů a otázky spojené Ss jejich pobytem v 80 obcích Žatecka, Litoměřic, Rakovnic ka a Lounska. 4. 8 . Předsednictvo

SÚV SSM projednalo na svém zasedání návrh na vytvoření krajských výborů SSM , dále hodnocení vydavatelství Smena za poslední dva roky, schválilo statuty hospodářských zařízení -

ÚV SSM Slovenska Esa, Iposu, Satelitu a Metropolu a pro jednalo další důležité otázky.

5. - 7 .8. – Delegace Federální rady DMO, vedená jejím předsedou J. Varholíkem, se zúčastnila prvního zasedání předsednictva kraj ského přípravného výboru SŚM v Košicích. 6. 8. navštívila okres Michalovce. 5. 8.

Na 5. všesvazový slet účastníků komsomolského pochodu po místech revoluční a bojové slávy sovětského lidu přijela také čs. delegace,

vedená Milanem Pastiríkem, členem předsednictva SÚV SSM . 223

6.- 8. 8. – Za účasti představitelů strany, zástupců ÚV SČSP a SÚV SSM, zahájil tajemník SÚV SSM Slovenska M. Schmidt 14. ročník Mezinárodního výstupu na Rysy. Odpoledne 8. 8. přijal de legaci účastníků výstupu v loveckém zámečku na Javorině presi dent republiky soudruh Ludvík Svoboda. 7. 8. – Zasedání předsednictva Českého přípravného výboru SSM bylo ve znamení příprav na ustavující republikovou konferenci, která se má konat v říjnu. Tábor míru Jeden z mezinárodních pionýrských táborů 10. 8 .

navštívil člen předsednictva ÚV KSČ,

v Seči u Chrudimi

předseda ÚV NF ČSSR a ČNR Evžen Erban. Milióntého zákazníka CKM přivítal na hlavním pražském ná draží ředitel CKM spolu s představiteli Federální rady DMO ČSSR. Byl jím 25letý komsomolec Sergej Gaňkin, pracující v mos kevském výzkumném ústavu automatizace hutnictví.

11.8.

12. 8 .

Předseda Federální rady DMO ČSSR J. Varholík a dr. Ri

chardNejezchleb, předseda ÚV ČSTV se spolu dohodli o dalším prohloubení spolupráce, vzájemné informovanosti a společném řešení všech otázek, souvisejících s činností mládeže v oblasti tělesné výchovy a sportu . 14. 8 .

Na dole ČSM ve Stonavě v OKR proběhl slavnostní aktiv

na počest miliónté vytěžené tuny.

Zasedání předsednictva Federální rady DMO ČSSR (viz kap. 19. 8. - V Severočeském kraji byla příjezdem prvních česáčů zahájena

14. 8 .

FR DÑO ČSSR) . chmelová kampaň.

13 mládežnických osádek dolu Dukla v Havířově uzavřelo zá vazky, v nichž slibují do konce dubna příštího roku narubat celkem

19. 8 .

25 000 tun uhlí nad plán

na počest 50. výročí založení KSČ.

Nové vedoucífunkcionáře CKM uvedl do funkce předseda Fede rální rady DMO J. Varholík. Novým podnikovým ředitelem se

19. 8 .

stal Jozef Janík , dlouholetýsvazácký funkcionář na Slovensku. Objevila

19. 8 .

se

ní

ráva o nové stavbě mládeže – rekonstrukci

cihelny v Sedlci (OV SSM Kutná Hora) . 20. 8. – Prohlášení o vzájemné spolupráci mezi školou, SSM a Pionýrskou organizací podepsal ministr školství SSR prof. inž . dr. Štefan Cho chol a předseda UV SSM Slovenska Otto Moncman . 20. 8 . Na poradě vedoucích představitelů mládežnické a odborové organizace se jednalo o zásadách vzájemné příští spolupráce.

Za řízení vedoucího ideologického oddělení FR DMO J. Ko řínka proběhla celostátní porada šéfredaktorů dětského a mládežnického

20. 8 .

tisku.

224

Výstavba nové válcovny a zušlechťovny fólií, která začala v Břidličné v okrese Bruntál, byla vyhlášena za okresní stavbu mládeže.

23. 8.

Na kyjevské nádraží v Moskvě přibylo 130 čs. studentů, kteří se v nastávajícím školním roce mají vzdělávat na sovětských vysokých školách .Spolus dvaceti, jež jsou již na místě a dalšími

23. 8 .

120, kteří ještě přibudou, se rozjedou podle svého určení do vyso kých škol Moskvy, Volgogradu, Leningradu a Kyjeva. 24. 8.

Zasedalo , předsednictvo ČPV SSM . Především se zabývalo

politickou a organizační přípravou Roku ideově výchovné práce SSM

v období 1970–1971, dále přípravou republikové ustavující konfe rence a dalšími otázkami. 24. – 26. 8 . V Praze se konala

třídenní konference o komunistické vý chově mládeže na školách 1. a 2. cyklu , které se zúčastnilo více než 600 pracovníků školské správy.

25. 8. – Poprvé zasedala revizní komise Federální rady DMO ČSSR. Zvolila devítičlenné předsednictvo, v jehož čele stanul Jaroslav Hájek .

Dvoudenní celoslovenský aktiv stranických a školských pra covníků v Bratislavě probíhal pod heslem Pod vedením KSČ za dů slednou komunistickou výchovu mládeže. 25. 8. – V Plzni byl zahájen Týden mládeže Škoda. Setkání mladých

25. - 26.8.

zaměstnanců závodu ZVIL n . p. Škoda svolala závodní organizace SSM . Předsednictvo SÚV SSM projednalo na svém zasedání řadu organizačních a kádrových opatření,probíralo hodnocení týdeníku

25. 8 .

mládeže maďarské národnosti Új Ifjúság, současný stav výstavby ZDŠ v obci Nemecká

stavby mládeže aj.

Na evropskou konferenci mládeže o bezpečnosti do Helsinek (počá tek 27. 8.) odletěla československá delegace ústředních mládežnic kých funkcionářů . Vedoucím delegace byl inž. Jan Stich.

26. 8 .

26. 8 .

Na tiskové konferenci, pořádané ÚV NF ČSR, se hovořilo

o praktické spolupráci SSM s organizacemi Národní fronty. Bylo oznáme no, že SSŃ má v Čechách a na Moravě 5743 základních organizací, 932 přípravných výborů a sdružuje 108 411 členů. 27.8. – V Praze se sešla celostátní porada předsedů krajských přípravných výborů SSM .

V Helsinkách se konala III. konference mládeže o evropské bezpečnosti. Mezi 120 delegacemi z 18 zemí Evropy byla i čs. dele gace, vedená inž. Janem Stichem.

27. - 31.8 .

28. – 30. 8 .

V Brusově se konal třídenní IV . národnífestival vesnických

organizací. 28. 8 .

Konalo se závěrečné zasedání pléna České rady Pionýra. Rozhodlo 225

ukončit činnost organizace k 15. 9. Účastníci pléna se přihlásili

k rozhodnutí budovat jednotnou dětskou organizaci PO ČSSR. K prohloubení přátelských vztahů české a slovenské mládeže a k uctění památky 26. výročí Slovenského národního, povstání se konalo ve Strážnici setkání české a slovenské mládeže. Sjelo

29. - 30.8 .

se na 4000 mladých lidí – 45 delegací z celé republiky. Významný projev na setkání pronesl kandidát předsednictva a tajemník ÚV KSČs. Alois Indra. 29. 8 .

- Na 2000 mladých Slovenek a Slováků se sešlo na horolezec

kém střetnutí

VI. setkání horehronské mládeže v obci Jasenie v Lom

nické dolině. 29. – 30. 8 . Partyzánská

obec Morávka v Beskydechse stala místem

setkání mladých lidí zz několika severomoravských okresů . Na počest SNP položili věnce k památníku partyzánů. . - Zasedání Čs. ústředí vysokoškoláků projednalo náměty 29. - 30.8.

pro činnost organizací SSM na vysokých školách ve školním roce 1970–1971. 30.8 . Ve finále

soutěže o Zlatou podkovu Zemědělských novin v Hum

polci bylo více než 70 procentpříslušníků jezdeckých klubů SSM . Zá stupce Českého přípravného výboru SSM předal cenu mládežnické organizace nejlepšímu jezdci klubů SSM Trostovi z klubu SSM Libouchec za umístnění v soutěži mladých talentů. 31. 8. V předvečer zahájení školního roku 1970–1971 vystoupil y Čs. te

levizi aa Čs. rozhlasu ministr školství ČSR prof. MUDr. J. Hrbek. 31. 8. – Na Rakovnicku pracovalo v polovině chmelové kampaně většinou mladých. Nejlepším kolektivem byla 18 737 česáčů

skupina z ekonomické školy v Berouně (průměr 19,5 věrteleza den ), nejlepším jednotlivcem J. Čáp z gymnasia Poděbrady (24,5 věrtele za den) . září

1.9. – Závěrečné plenární zasedání Ústřední rady Junáka se sešlo v Praze a rozhodlo Oo ukončení činnosti organizace k 15. září 1970. V závěru

zasedání přijala ÚRJ prohlášení, y němž vyzývá všechny junácké činovníky, aby se v rámci PO ČSSR dále podíleli na výchově mládeže. (Prohlášení bylo uveřejněno v MF 12. 9. 1970.) 1.9. – Na začátku nového školního roku překročilo v ČSR práh škol 151 217 prvňáčků, o 17 050 více než loni. Vyučovat se začalo v 18 nových ZDŠ sS 267 učebnami .

1.9. –VPraze se konala schůze předsednictva Českého přípravného výboru SSM . Hodnotila průběh okresních ustavujících konferenci SSM a diskusi ke stanovám .

226

4.9. - Za mladými česáči chmele na Lounsku aа Žatecku se přijel podívat

ministr práce a sociálních věcí ČSR dr. Emilián Hamerník. V letošním roce nastoupilo na sklizeň zeleného zlata na 50 000 če sáčů, převážněmladých (vedle 20 000 místních obyvatel). 4. - 5 . 9 .

Ve střediskú vodních sportů SSM ve Ždáni jednalo

předsednictvo Federální rady DMO o současných problémech rozvoje činnosti SSM .

5.9. – Na 700 chlapců a děvčat Východoslovenských železáren na stoupilo na mimořádnou směnu. Tato už třetí pracovní sobota je darem mladých hutníků k 26. výročí SNP.

5.9. - Na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích patřil sobotní den mládeži. Zástupci základních organizací SSM z celého okolní ho kraje se tu sešli na aktivu pod heslem Konkrétními činy podpoříme politiku KSČ na vesnici. V Domě dětí na Pražském hradě se tohoto dne uskutečnila 8. 9. dvě zasedání štábu hry Cesta za rudou hvězdou a aktivu funkcio

nářů pionýrských orgánů. V Líšni u Benešova se na třídenním pracovním semináři shro máždili studenti vysokých škol komunisté. 9.9. – O významu dělnické mládeže v SSM a zaměření práce SSM na závodech se hovořilo na besedě v pražském závodě ČKD Elektro

9. 9.

technika.

10. 9. - Den horníků oslavil mládežnický kolektiv předáků Motyky a Špernogy na Dole 1. máj v Karviné podnikovým redkordem v ražení důlních chodeb. Mladí horníci vyrazili 652 m chodby za 26 prac .

dnů a tím překonali dosavadní rekord dolu.

10. - 17.9. – Tajemníci ústředních výborů mládežnických organizací sedmi socialistických zemí ČSSR, SSSR, NDR, Polska, BLR Rumunska a Maďarska jednali v Budapešti o postavenívesnickémláde

že. Za ČSSR se zúčastnil tajemník FR DMO Juraj Doms. - President republiky soudruh Ludvík Svoboda přijal vedoucí představitele tvořícího se Socialistického svazu mládeže. Předseda Federální rady DMO Juraj Varholík jej informoval o výstavbě

10. 9 .

SSM a PO a rozvoji iniciativy mládeže k 50. výročí KSČ. 10.9. – V pražském klubu školství se sešel k plenárnímu zasedání Český přípravný výbor SSM . Zasedání schválilo návrh jednacího řádu

nadcházející republikové ustavující konference SSM . V Žatci se shromáždil na závěrečném zasedání krajský chmelový štáb. Pochválil mladé česáče, kteří se zasloužili o úspěch sklizně. Letos se dosáhlo druhé největší sklizně v posledních 40 letech .

10. 9.

Mezi oceněnýmipomocníky byla i chmelová Mladá fronta. 10. 9 .

V Banské Bystrici se sešli předsedové OV SSM z celého Slo 227

venska, kde vyslechli informaci o vyhlášení soutěže Štafeta iniciativy a činů mladých k 50. výročí založení KSČ. 11. 9. – Své poslední zasedání konal v pražském Klubu školství Ústřední výbor LSM . Rozhodl o ukončení činnosti organizace ke 30. září 1970. 12. - 13.9.

Tři setkání slovenské mládeže se uskutečnila za sobotu

a neděli : v pionýrském táboře Borovici v okrese Žiar nad Hronom se už posedmé setkali mladí slovenští železničáři; v bývalých lázních Slaná voda se konal druhý ročník turistického setkání mlá

deže Oravy; v rekreačním středisku Povážských strojíren se setkali mladí „ ložiskáři“ – chlapci a děvčata, pracující v podnicích a výzkumných ústavech ZVL. 12.- 13. 9. – V rámci mistrovství oráčů ve Slavkově u Brna zápolilo

v samostatné soutěži také sedm nejlepších mladých oráčů. Nejlepší práci prokázal Bohumil Chladil zučiliště vJevíčku. 12. 9. – V ostravském Domě energetiky se sešla první krajská ustavující konference PO ČSSR. 14. 9 .

Nejen pro dosavadních 540 000 členů PO ČSSR, ale i pro

ostatní chlapce a děvčata byla připravena hra Cesta za rudou hvěz dou, jejíž prvnísoutěžní pokyn dostaly toho dne všechny pionýrské

oddily. Hra obrací pozornost dětí zejména k historii Čs. komsomolu. Deset nejlepších hornických mládežnických kolektivů ostravsko -kar

14. 9 .

vinského revíru dostalo na slavnostním zasedání mladých havířů

ve společenském středisku Merkur v Havířově čestné uznání za vynikající práci.

15.9. – Štafeta iniciativy a činů mladých k 50. výročí KSČ, tak je nazván program činnosti SSM na Slovensku, který v závěru svého zasedání v Bratislavě schválil SÚV SSM .

16. 9. – Fanfárami a pochodem vlajkonošů byla v bratislavském Domě dětí zahájena celostátní pionýrská hra Cesta za rudou hvězdou. 16. – 18 . 9. · Ve velké aule Vysoké školy zemědělské v Praze-Such dole se konala pracovní konference o otázkách dalšího rozvoje technic kých a zemědělských škol. 17. 9 .

Dům čs. dětí na Pražském hradě přešel tímto dnem do užívání

SSM a PO ČSSR na základě smlouvy jejich zástupců s Kanceláří presidentarepubliky. 17.9. – Ideově výchovná činnost mezi mládeží členských organizací Ná.

rodní fronty byla námětem pracovní porady, k níž přispěli radou zástupci ČÚV SSM, ÚV KSČ, krajských výborů NFi jednotlivých společenských organizací. 17.9. - Čestným uznáním Národní fronty za dobrou spolupráci s jejími Mladé fronty Libor Batrla . orgány byl mj. vyznamenán šéfredaktor

228

18. 9 .

O dobré nápady a podněty nebyla nouzena setkání zástupců

mládežnických kolektivů ČSR sS představiteli ČPV SSM . Přípravný výbor je informoval o kampani Štraně na počest, sobě ke cti a naší vlasti ku prospěchu. 18. 9 .

Krajské konference PO ČSSR pokračovaly v Praze-městě ;

v pražské Hajnovce byla ustavena PÒ Středočeského kraje. 18. 9 . DelegaceFederální rady DMO navštívila redakci Rudého práva a předala pozdravné dopisy FR DMO a deníku Mladá fronta u příležitosti 50. výročí vzniku Rudého práva.

18. 99. – Místopředsedavlády ČSSR soudruh Matěj Lúčan přijal delegaci Federální rady DMO .

V karvinském závodě 1 Dolu 1. máj skončil úspěšně pokus mladých horníků o rekordní rychloražbu. Mládežnický kolektiv předáků

18. 9 .

Motykya Špernogyvyrazilv průměru 23,3 metrů za den, zatím co ostatní osádky postupují v průměru o 6,4 metrů za den. 18. – Humburkách 20.9. – Mistrovským soutěžím jezdců SSM přihlíželo po tři dny v 5500 diváků. Soutěže přátel jezdeckého sportu

pořádal Český přípravný výbor SSM. 19.9.

Devítičlennou delegaci slovenské pracující a -studující mládeže

představil presidentu republiky soudruhu Ludvíku Svobodovi v zá věru jeho návštěvy Slovenska předseda SÚV SSM O. Moncman . 20. - 25. 9. – Na Z120 zástupců více než 53 specializovaných cestov ních kanceláří z 26 zemí světa se sjelo na V. mezinárodní setkání orga nizátorů studentské a mládežnické turistiky, které v Praze uspořádala CKM. Předsednictvo Federální rady DMO přijalo další podklady pro 21.9. přípravu ustavující konference SSM . 22. 9 .

Také pravidelná schůze ČPV SSM byla ve znamení příprav Při malé slavnosti po vyfárání rannísměny do Dole ČSM -jih

na ustavující konferenci SSM v ČSR. 22. 9 .

ve Stonavě ohlásili horníci vedení závodu, že mládežnický kolektiv

Jana Škriniara splnil plánovaný úkol na letošní rok. 23. 9 .

Ve svém projevu k nadcházejícímu školnímu roku na vysokých

školách řekl ministr školství prof. dr. Jaromír Hrbek, DrSc, že zejména „zabezpečíme klidnou atmosféru pro vnitřní život vysokých škol, vytvoříme optimální podmínky pro jejich práci, ale zvýšíme také odpovědnost a náročnost na jejich učitele, zaměstnance a studen ty .

25. 9. – První krajská ustavující konference SSM z českých zemí byla

zahájena v Praze. Kromě 300 delegátů se jí zúčastnili zástupci KSČ, pražský primátor a další hosté.Předsedou městského výboru SSM byl zvolen Josef Hájek. 229

26. 9.

Ustavující krajské konference SSM probíhaly tohoto dne ve všech

ostatních krajích . 9. Na pomoc při sklizni brambor se vydalo jeden a půl tisíce praž

27.

ských studentů .

27.9.' – Členové nově zvoleného pražského městského výboru SSM přijali de

legace městských výborů mládežnických organizací Moskvy, Berlína, Budapešti, Sofie a Varšavy . 27.9. – Do Varny odletěla tříčlenná delegace čs. odborů, aby se tu od 28. září do 1. října zúčastnila Světové konference pracující mládeže, organizované SOF.

28. 9. – Celostátní aktiv akademických funkcionářů vysokých škol a funkcio nářů stranických organizací , zaměřený k nástupu do nového školní

ho roku na universitách , pořádal ÚV KSČ v Praze. Hlavní projev ÚV KSČ dr. Jan Fojtík, CSc.

pronesl tajemník Předsednictvo Federální rady DMO hodnotilo průběh ustavují

29. 9 .

cích krajských konferencí SSM ; rozhodlo o svolání celostátní usta vující konference SSM do Prahy na 10. – 11. listopadu. 30.9. – Plénum českého přípravného výboru SSM kladně hodnotilo průběh krajských ustavujících konferencí a věnovalo se přípravám na konferenci republikovou . říjen

1. 10. – Nový školní rok zahájily vysoké školy v republice

na mnoha

místech slavnostním shromážděním posluchačů. Ve Slovanském domě se toho dne sešlo na 1000 komunistů z pražských vysokých škol, aby se poradili o svých úkolech v tomto školním roce.

Mladistrojaři z učilišť strojírenských závodů v Brně, Chodo vě, Pardubicích, Komárově, Uherském Brodě, Hradci Králové a Děčíně se sjeli do Košic do odborného učiliště Východosloven

2. 10.

ských strojíren, kde se konal 1. ročník Dukelského závodu branné

zdatnosti mladých strojařů . 4. 10 .

Slavnostní položení základního kamene ke druhé vesničce SOS se

konalo ve Chvalčově na kroměřížském okrese . 5. 10 .

Patnáct předních funkcionářů Junáka, (V. Koseová, V. Macková,

dr. R. Plajner, inž. V. Marhoul, A. Floriánová, D. Kulíková, dr. V. Břicháček, inž . Z. Hála, inž. B. Charvát, dr. L. Tenorová, dr. J. Pfeifer, D. Bednářová, inž. V. Jager, Z. Domnosilová,

J. Bayer, doc. Vurm ), kteří vstoupili do PO ČSSR, vydalo pro hlášení, v němž se znovu přihlašují k zásadám nové organizace a odsuzují ty bývalé Junáky, kteří různými způsoby narušují sjed nocování dětí, případně zatajují a ničí junácký majetek. 6. 10. – 0 podmínkách rozvoje mládežnického hnutí na Slovensku jednal 230

předseda SÚV SSM O. Moncman s předsedou vlády SSR prof. dr. Peterem Colotkou . 6. 10. Předsednictvo SÚV -

SSM schvalovalo na svém zasedání mj.

soutěž k 50. výročízaložení KSČ a Čs. Komsomolu s názvem SIGNÁL 50.

Na zasedání Ústředního štábu celostátní pionýrské hry Cesta za rudou hvězdou se konstatovalo, že od vyhlášení této hry se do ní zapojilo tisíce pionýrských kolektivů v českých zemích i na Slo

8. 10.

vensku .

Ve slovenských krajích se konaly ustavující krajské kon v Trnavě, v Bratislavě, Banské Bystrici a v Košicích . Mimořádnou směnu mládeže na pomoc sklizni okopanin 10. - 11 . 10. připravil OV SSM v Kutné Hoře. Odpovědělo asi 20 organizací. 10. - 11 . 10 .

ference SSM

Předsednictvo Federální rady DMO ČSSR zasedalo v Bratislavě a zabývalo se především hodnocením krajských ustavujících kon

12. 10.

ferencí na Slovensku. Do funkce tajemníka FR DMO byl schválen Ján Breznický. 13. 10 .

Ke konci září měl Socialistický svazmládeže v ČSR 7060 základ

ních organizací se 113 000 členy. Česká PO sdružuje 130 000 chlapců a děvčat. Bylo to oznámeno na tiskové besedě ČPV SSM. 13. 10. – V Bratislavě byla podepsána dohoda o spolupráci mezi SSM

na Slovensku a Slovenskou vědeckotechnickou společnosti. 14. 10. – Naposledy se sešlo předsednictvo Ceského přípravného výboru SSM před ustavující konferencí. 15. 10. Jak získat mládež do zemědělství o tom jednal aktiv v závod ním klubu ROH závodů Vítězného února v Hradci Králové. 15. 10. Stovka dětí v pionýrských stejnokrojích zaplnila sál Domu

čs. dětí na Pražském hradě. Poprvé besedovali o své nové Pionýrské organizaci s vedoucími ČPV SSM . 16. – 17. 10. – Ve smíchovském Doměkultury pracujících v kovoprů

myslu se konala republiková ustavující konference SSM v ČSR. Spolu se 441 delegáty se jí zúčastnila stranická delegace v čele s Josefem Kempným , členem předsednictva ÚV KSČ a předsedou byra ÚV KSČ. Delegáti schválili 77členný český ústřední výbor SSM, jehož 17. 10. – Pracovní sobotu na počest republikové ustavující konference na předsedou se stal s . Antonín Himl .

stoupilo mnoho děvčat a chlapců v krajích Čech a Moravy.

20.10. – Tři stovky mladých sovětských stavbařů -komsomolců přijely Vla kem družby na návštěvu k naší mládeži .

Vedoucí představitelé českého ÚV SSM zavítali mezi vojáky Zá padního vojenského okruhu a besedovali s nimi o práci a plánech

20. 10.

SSM .

231

22. 10. – V pražském Slovanském domě se sešli tajemníci KV SSM,

odpovídající za úsek zemědělských a vesnických organizací. 22. - 23 . 10.

Během dvoudenního jednání na Federální radě DMO

se ústřední kontrolní hlídka zabývala výstavbou nového objektu válcovny silného plechu KVARTA 3,5 m ve VŽKG. Hlídku tvoří svazáci z pat nácti dodavatelských závodů. 23. 10. – Pražský primátor dr. Z. Zuzka přijal delegaci představitelů mládež

nické organizace, projednal s nimipodmínky pro činnost SSM v Praze a zároveň je požádal o pomoc při svozu dřeva z polomů pro pražské

důchodce, při organizaci Měsíce čistoty atd. 24. 10. – V pražském klubu školství probíhalo závěrečné V. plenární za

sedání pléna Federální rady dětských a mládežnických organizaciČSSR. 25. 10.

Do Budapešti odletěla patnáctičlenná delegace Federální

rady DMO ČSSR . Zúčastní se VIII. shromáždění členských organizací SFDM ( od 26. 10-4. 11. ) .

25. – 27. 10. – Delegace Mezinárodního svazu studentstva, vedená jeho generálním tajemníkem , uskutečnila návštěvu na několika slovenských vysokých školách. Seznamovala se se současným stavem čs. studentské

ho hnutí, s přípravami na mezinárodní seminář ke Dni studentstva 28. 10. – Čtyřčlenná mládežnická výprava SAKURA, jíž tvořili Zdeněk Thoma (ved. výpravy), Miloš Váňa, Jaroslav Borecký a MUDr. a na nadcházející X. kongres MSS.

František Ševčík, se vrátila do Prahy po 48 900 kilometrů dlouhé cestěpěšky, autostopem, lodí, vlakem i letadlem na ósacké EXPO

70. Cestu urazili za 263dnů, přípravy zabraly prakticky jeden rok .

28. 10. – Mládežnický kolektiv Jaroslava Randy z Dolu Čs. armády v Karviné ohlásil, že překonal revírní rekord v ražení důlních chodeb

a tak dodržel slib, danýdelegátům ustavující konference SSM ČSR. Skončil třídenní celostátní seminář hospodářů SSM a krajských výborů Svazu.

28. 10 .

okresních

29. 10. - Nazasedání 8. shromáždění organizací SFDM v Budapešti pro mluvil místopředseda Federální rady DMO ČSSR A. Himl. Celoslovenský aktiv pracující mládeže se sešel v Dubnici, ve Strojařských a metalurgických závodech . Mládež si připomněla

30. 10 .

25. výročí Dne znárodnění. listopad 1. 11 .

V Ústí nad Labem skončil třetí ročník klavírní soutěže Virtuosi

per musica pianoforte, kde se představilo 120 dětí do 16 let z celé republiky. Prvenství si odnesla dvanáctiletá mostecká klavíristka Hana Pěgřímková .

2. 11. – Závěrečné zasedání předsednictva Federální rady DMO ČSSR vy 232

slovilo souhlas s návrhem dohody o spolupráci s ústředníkomisí lido

vé kontroly (spolupráce ÚKLK a štábuReflektoru). Projednalo dálezásady celostátního hnutí Zenit a přípravu celostátní ustavující konference SSM .

3. 11. – Ve Sladkovského sále pražského Obecního domu se uskutečni lo slavnostnísetkáníučňů z hornických učilišt z českých zemí Ss ministrem . průmyslu ČSR inž. Josefem Šimonem . 55 učňů bylo vyznamenáno odznakem Vzorný učeň a 10 výchovných pracovníků čestným od znakem Vzorný pracovník. 4. 11 .

V závěrunávštěvy Českého ústředního výboru SSM uu ministra kultury

dr. M. Brůžka došly obě strany k tomu, že je potřeba podepsat do hodu o spolupráci. 6. 11 .

Předsednictvo Českého ÚV SSM , které se sešlo na první schůzi po

ustavující konferenci, projednalo plán práce na nejbližší období a návrh dohod o spolupráci mezi ČÚV SSM a ÚV ČTO a další otázky.

7. -8. 11. – V Líšni u Benešova po dva dny jednalo ustavující plénum Českého vysokoškolského ústředí SSM . 7. 11 . · Podle předběžných zpráv se desetitisíce mladých lidí zúčast nilo sobotní pracovní směny na počest celostátní ustavující konference SSM a 53. výročí VŘSR .

9. - 11.11 . – Ve Sjezdovém paláci PKOJF byla dovršena výstavba jednotné organizace mládeže

konala se celostátní ustavující kon

ference SSM (viz podrobnou informaci v kapitole SSM ČSSR ). 12. 11. - Roční plán těžby splnil mládežnický kolektiv předáka Bohumila

Papaly na Dole ČSM -jih ve Stonavěna Karvinsku.Od začátku roku mladí havíři narubali 198 000 tun uhlí při průměrném výkonu 21 tun na každého pracovníka za směnu.

12. -13.11 . – Dva dny, které následovaly po ustavující konferenci SSM, se scházejíaktivy funkcionářů organizace SSM v Praze , Bratisla vě, Plzni, Brně, Banské Bystrici, Ústí nad Labem, Čes. Budějovi cích, Ostravě a Hradci Králové. Funkcionáři se seznamovali s vý sledky konference.

- Zasedal Český výbor pro vysoké školy, jehož členy jsou rektoři vysokých škol a další vedoucí vysokoškolští pracovníci. Průběhem

13. 11 .

zasedání bylo mj. oznámeno, že v současné době studuje na našich

vysokých školách 104 000 posluchačů při denním studiu a 30 000 při zaměstnání.

Delegaci Komsomolu, která se zúčastnila celostátní ustavující konference SSM ,přijal president republiky Ludvík Svoboda. Sovětští mládežníci mu odevzdali Čestný odznak vojenské chrabrosti jako

14. 11 .

ocenění jeho zásluh ve společném boji proti fašismu a za upevňování 233

čs.-sovětského přátelství. Při besedě u s. Varholíka, předsedy ÚV SSM, byli vedoucí delegace s . Ťaželnikov a kosmonaut Nikolajev zapsáni do Knihy cti ÚV ŠSM . 14. 11. - Jménem výboru solidarity a Národní fronty poděkovala

ředitelce devítiletky na Petřinách -sever Marie Hrušková, tajemnice ÚV NF ČSR. Za peníze, které získaly děti z této školy za sběr sta rého papíru, opatřily sešity a školní potřeby pro vietnamské školáky.

16. 11. -- Tajemníci ÚV SSM přijali delegaci funkcionářů a členů SSM v armádě, kteří přišli z Mostu do Prahy pěšky a přinesli s sebou zápis o závazcích vojáků přijatých na počest ustavující konference SSM . 16. 11 .

Podruhé zasedal celostátní štáb pionýrské hry Cesta za rudou hvězdou, který se radil o třetím pokynu hry. Podle neúplných infor mací se celostátní hry zúčastní 280 000 dětí .

16. 11.

Československé ústředí vysokoškoláků SSM se sešlo na svém prv

ním zasedání po ustavující konferenci SSM. Projednalo závěry konference pro mládež na vysokých školách a přijalo prohlášení k 17. listopadu

Mezinárodnímu dnu studentstva .

17.11. – ÚV SSM ČSSR vyhlásil umělecké soutěže na počest 50. výročí

založení KSČ a 50. výročí založení čs.Komsomolu. Spolupořadatelem soutěží jsou redakce Mladé fronty, Smeny a Mladého světa, kam se mají také příspěvky odevzdat do 15. března 1971 . Předsedové okresních štábů Reflektoru a vedoucí některých hlídek 17. 11 .

se sešli v Praze, aby se poradili o své práci . V závodech působí v této době 800 hlídek Reflektoru, které předaly celostátnímu dispečinku seznam nevyužitých zásob za 50 miliónů korun.

17. 11. – Výročí 17. listopadu oslavili vysokoškoláci na všech universi tách slavnostními schůzemi.

17. 11. – Ministr školství na Slovensku prof. inž. Š. Chochol, CSc, přijal zástupce slovenského studentského hnuti. 18. 11. -- Náměstek ministra zahraničního obchodu J. Hustoles přijal de předsedu J. Varholíka a předsedu pražské orga legaci ÚV SSM

nizace. J.Hájka . V oboru pracuje 8000 mladých do 30 let, z toho tisíc členů SSM .

18. 11. – Zajímavá diskuse o problémech studentského života na pražských vysokých školách byla na plénuměstské vysokoškolské rady SSM.

19. 11. – Ve společenském domě VŽKG v Ostravě-Vítkovicích se sešli vítězové letní žňové soutěže, vyhlášené KV SSM. Svazáci Severo

moravského kraje vypomohli 74 641 brigádnickými hodinami. 19. - 20 . 11. -- Více než 300 studentů z celého Slovenska se sešlo

v Holiči na IV . celostátním setkání středoškolské mládeže. Uctili památku inž . Mirka Nešpora, hrdiny SNP, který tu prožil své dětství . 234

20. 11. – Pruni folkloristický festival SSM začal ve starobylém prostředí

zámku v Mikulově. Sjelo se tam šest folkloristických mládežnic kých souborů z Čech a Moravy. 20. 11. - Ministr průmyslu ČSR inž . Josef Šimon přijal zástupce někte rých pražských učilišt. Slíbil svou pomoc jednotné mládežnické orga nizaci. 20. 11. – Na svém druhém zasedání projednala česká Ústřední rada PO SSM několik potřebných usnesení

mj . schválila dopis okresním

a krajským radám PO SSM k realizaci závěrů ustavující konference, podpořila vydání jednotného statutu pionýrských rad, schválila plán práce a akcí a vytvořila komise a pracovní aktivy. >

21. 11. – V Banské Bystrici probíhal za účasti více než 100 zástupců ze slovenských vesnických organizací SSM aktiv vesnické aa zemědělské mládeže. 21 .-- 22 . 11 .

V Bratislavě se sešlo plénum městského výboru SSM . Orga nizace má dnes 20 000 členů a 13 000 pionýrů.

22. 11. – Pro jihočeské pionýry otevřel Krajský dům pionýrů a mládeže nové rekreační středisko v Tereziněúdolí u Nových Hradů. 24. 11 . Další spolupráce SSM s ministerstvem školství byla dohodnuta při návštěvě předních vysokoškolských funkcionářů SSM u mini

stra školství ČSR prof. MUDr. Jaromíra Hrbka, DrSc. 24. 11. – Významnou dohodu o spolupráci a vzájemné pomoci podepsali

zástupci Českého ústředního výboru SSMľa České tělovýchovné organizace. Zástupci 15 000 pražských učňů a učnic se sešli na celopraž

24. 11.

ském aktivu pracující a učňovské mládeže v sále Kulturního domu Do pravního podniku. 24. - 25 . 11 . Celou třetinu pracovníků v textilním , oděvním a kožedělném průmyslu tvoří mládež do 26 let

tuto skutečnost zdůrazňovali

řečníci na aktivu mladých odborářů ČSR v tomto odvětví, který se konal ve Slovanském domě.

25. 11. – Víc než 10 miliónů Kčs představuje hodnota práce 6500 brigádníků slovenských vysokoškoláků, v době letních prázdnin

oznámili to představitelé slovenského ústředí vysokoškoláků SSM při své návštěvě ministrovi školství SSR prof. inž. Š. Chocholovi.

25. 11. – Již druhý týden těží 180 studentů Karlovy university v polesí Mníšek průměrně denně půl m3 dřeva na osobu

bezplatně, do brovolně a ze svého volného času . Většinu dříví dovezou členové

SSM nemajetným pražským důchodcům na přilepšenou. 25. 11. – V Bratislavě zasedal štáb soutěže Signál 50, kterou vyhlásil

SÚV SSM spolu s bratislavským rozhlasem 1. listopadu. Nejlepších výsledků dosáhl zatím Středoslovenský kraj, kde mládež dosud vy 235

sadila 82 000 lesních a 1737 ovocných stromků a získala 2370 dárců krve . 26. 11 .

Dohoda o spolupráci mezi Ústředním výborem Slovenskéhosvazu 26. 11. – Předsednictvo českého ÚV SSM projednalo návrh činnosti protifašistických bojovníků a SÚV SSM byla podepsána v Bratislavě.

k oslavě 50. výročízaložení KSČ a Komsomolu, plán a složenírad ÚV SSM. Byla schválena dohoda o spolupráci mezi českým ÚV SSM a Svazem spotřebních družstev. Závěrem hodnotilo před sednictvo Mladý svět. Předsednictvo blahopřálo presidentovis.Lud víku Svobodovi k jeho 75. narozeninám.

26. 11. – O nejbližších i dalších plánech akcí jednal na svém zasedání pražský MV SSM . 26. - 27. 11.

Přes 50 posluchačů devíti čs. lékařských fakult se

zúčastnilo celostátní konference studentských vědeckých sil v Košicích.

Příští lékaři přednesli na 40 odborných prací. Na zasedání Českého ÚV SSM v Karlových Varech proběhla část seminární s přednáškami předních veřejných pra

27. - 29 . 11 .

covníků, v dalším jednání schválilo plénum mj. plán českého SSM na oslavu dvou významných jubilejí roku 1971, plán čin

nosti Pionýrské organizace jakož i složení jednotlivých rad ČÚV SSM .

27. 11. - Nejlepší práce z pražských a bratislavských fakult chemie

a farmaceutiky byly zhodnoceny v celostátním kole soutěže o nejlepší diplomovou práci,která vyvrcholila v místnostech pražské Vysoké ško ly chemicko-technologické. Mezinárodní studentský seminář o demokratizaci školství

27. - 29 . 11 .

se konal v Bratislavě. Zúčastnili se jej zástupci SSM, MSS, přední vysokoškolští funkcionáři a 41 delegátů. prosinec 1. 12 .

- První schůzka Čs.přípravného výboru pro X. kongres MSS se ko

nala v budově ÚV SSM . 1. 12 .

V Praze se shromáždil aktiv mladých lidí, členů SSM , kteří

pracují v dopravě a silničním hospodářství.Svolal je odborový svaz, Účastníci aktivu přijali mj. prohlášení , v němž vyzývají k vytváření brigád socialistické práce. 2. 12. – Dohodu o spolupráci při vytváření podmínek pro rozvoj kultur mládežnických kolektivů

ně-společenského života a využívání volného času mládeže podepsali předsedové Českého svazu spotřebních družstev a ČÚV SSM. 2. 12. – Předsednictvo ÚV SSM jednalo o přípravě plenárního zasedání,

dále probíralo návrh na vyhlášení výstavby elektrárny Tušimice II . jako první celostátní stavby mládeže SSM . Schvalovalo koncepci 236

celostátního hnutí Zenit, zásady spolupráce mezi SSM, ČSTV a Svazarmem a další úkoly. 3. – 4. 12 . Lázních 3. 12 . Na

Druhé plenární zasedání ÚV SSM se sešlo v Mariánských

viz kapitolu SSM ČSSR . V. sjezd Hnutí komunistické mládeže Francie odjela delegace ÚV SSM, vedená A. Himlem. 3. - 4. 12 . V Českém Krumlově probíhal festival dětského přednesu, jihočeské poezie O pětilistou růži, jehož se zúčastnily děti ze 4. až 9. tříd devítiletek v kraji. Vítězkou se stala třináctiletá Z na Dvořáková z Frymburku .

4. 12. - Na pražské Vysokéškole politické ÚV KSČ bylo slavnostně vyřazeno 65 absolventů .

4. 12. – V Prešově zahájili položením základního kamene stavbu nové moderní panelárny. Byla vyhlášena za stavbu mládežepod heslem Mládež staví panelárnu panelárna zajistí byty pro mladé. Stavbu bude stavět 200 chlapců a děvčat z okresů Svidník, Vranov a Stará Lubovňa .

5. 12. – Zástupci mladých zaměstnanců 17 slovenských textilních a oděvních závodů se sešli na první konferenci mládeže integračního seskupení Slovakotexu. Druhý ročník Festivalu malých forem skončil v Popradu. 5. - 6. 12. – V hotelu Krakonoš u Mariánských Lázní se sešli předsedové KV a OV SSM z celé republiky. Poradili se o další práci 5. 12 .

nové organizace. Za účasti československé delegace byl zahájen v Minsku šestidenní seminář funkcionářů mládežnických svazů socialistických zemi. Na programu byly otázky ideové výchovy studentů. 12 . Týdenní odborný seminář mladých zemědělců začal v Českém Šternberku. Pořádal jej ČÚV SSM .

7. 12 . 7.

zaměřit čin 8. 12. – Ústřední štáb Reflektoru vyhlásil druhý úkol hnutí nost hlídek na pomoc palivové a energetické situaci v průmyslo vých závodech. V současné době pracuje přes 700 hlídek RM. 8. 12 . Na tiskové besedě v Karolinu se vzpomnělo 50. výročí vzniku, jež letos slaví přírodovědecká fakulta University Karlovy. V le

tošním roce zde studuje 1260 posluchačů. 9. 12. – V Bratislavě byla zahájena mezinárodní vědecká konference stu dentů vysokých škol ekonomickýchz Polska, Maďarska, Bulharska a Če skoslovenska .

- V Domě československých dětí na Pražském hradě se sešla na druhém zasedání ústřední rada Pionýrské organizace SSM . Zabývala se návrhem postupné realizace závěrů celostátní konference SSM

10. 12 .

a plánem práce a pracovních skupin při ústřední radě PO SSM . 237

Pak plénum jednalo o chystané výměně průkazů a registraci pio nýrských oddílů.

Ústřední štáb hry Cesta za rudou hvězdou nasvém zasedání kon

10. 12 .

statoval, že v Severomoravském kraji se přihlásilo do hry 994 kolektivů (z toho 550 pionýrských oddílů) , a další tisíce dětí na

Slovensku. Štáb se mj. zabýval náplní 4. a 5. pokynu hry a návr hem na vyhlášení 24. dubna jako Dne čs. pionýrů. 10. 12 . Plénum Středočeského KV SSM se sešlo v pražském hotelu Jalta. 11. – 12 . 12 .

Jihočeský KV SSM jednal o činnosti organizace v prvé

polovině příštího roku. Osou činnosti má být Jihočeská expedice po stopách dělnického a mládežnického hnutí. 11. 12. — Celoslovenská porada mladých techniků, předsedů rad mladých odborníků SSM a zástupců závodních poboček SVTS se konala v Púchově v Domě kultury ROH.

14. 12. – Nástupem středoškoláků do života sjednocené organizace by se dalo nazvat I. plenární zasedání Rady středoškolských organizací ČÚV SSM . 14. 12 .

členů SSM, Na 250 mladých pracovníků zahraničního obchodu se shromáždilo na aktivu, kde si pohovořili o základních úkolech svého oboru i mládežnické organizace.

15. 12. - Do tohoto dne

posledního termínu – došlo Českému

vysokoškolskému ústředí 50 prací z devíti oborů technických a pří rodních věd , přihlášených do studentské vědecké soutěže. 15. 12 . - V Dubí u Teplic byl zahájen třídenní seminář mladých země dělských odborníků ze severu Čech.

Na svém plenárním zasedání se sešel SÚV SSM . Zabýval se především realizací závěrů konference, postupem organizace v příš tích měsících , prací organizace mezi středoškolskou mládeží.

15. 12 .

V Hodoníně se sešla beseda tří generací.

16. 12 .

17. 12. – Jednání plenární schůze pražského MV NF bylo věnováno stavu mládežnického hnutí v hlavním městě a úkolům společenských organizací při výchově mladégenerace.

Předsednictvo ÚV NF ČSSR vydalo prohlášeník nastávajícímu k podpoře kongresu . -

17. 12 .

X. kongresu MSS. Všechny členské organizace NF se vyzývají

Výsledky soutěže tvůrčí iniciativy mládeže v soutěži, již organizo valy mládežnické organizace čtyř největších hutních podniků Se veromoravského kraje , byly ohlášeny v podnikové chatě n . p . Válcovny plechu Frýdek- Místek . Do soutěže se přihlásilo 144 mla dých zaměstnanců sedmi hutních kombinátů zz Čech a Slovenska se svými 232 zlepšovacími návrhy. Realizací návrhů by národní hospodářství získalo 12 miliónů Kčs.

17. 12.

238

Dvoudenní porada všech tajemníků OV a KV SSM , odpo vědných za práci na středních školách, byla uspořádána v Mariánských

17. - 18 . 12 .

Lázních.

17. - 18. 12. - Výzvy k promyšlené spolupráci s mladými lidmi se ozývaly na dvoudenní celostátní poradě o ideově výchovné a kulturní práci, kterou svolala do Prahy Ústřední rada ROH.

Na svém prvnímzasedání se sešli členové Rady zemědělských a vesnických organizaci ČÚV SSM a projednali plán práce na I. polo

18. 12 .

letí příštího roku . Delegace učňů z Ostravsko-karvinského revíru hlásila vytěžení miliónté tuny uhlí v tomto roce.

18. 12 .

18. 12 .

Ve Slovenských závodech pracuje víc než 300 hlídek Reflek

toru mladých, konstatovalo se na poradě slovenského štábu Reflektoru .

18. 12. – Předsednictvo Ústředního výboru SSM jednalo na svém zasedání oněkterých závěrech celostátníustavujícíkonference SSM (viz kapi tolu SSM ČSSR ).

18. 12.- Rada závodních organizací ČÚV SSM jednala na svém prvním zasedání o příští práci .

19. 12. – Slovenská Ústřední rada PO SSM projednala na svém zasedání závěry celostátní konference SSM pro slovenské pionýry a probí

rala některé kádrové změny . Do funkce předsedkyně SUR PO bylazvolena L. Korytárová. Odešel L. Lauko, který se stal ředite lem Domu pionýrů a mládeže K. Gottwalda. 21. 12 . Ve Slovanském domě se sešel český štáb REFLEKTORU, aby se poradil o další činnosti. Do prosince 1970 činil objem zásob

materiálu a nevyužitých strojů v ČSR, které hlídky Reflektoru mladých předaly celostátnímu dispečinku NZ SERVIS, 42 miliónů korun .

21. 12. – Šest vojáků slánské posádky doběhlo za členů SSM pět hodin ze Šlaného do Prahy. Předsedovi ÚV SSM s. J. Varholí kovi předali závazek mladých vojáků slánské posádky k 50. výročí zalo žení KSČ a čs . Komsomolu .

22. 12. - Československý přípravný výbor X. kongresu MSS se sešel, aby projednal stav přípray. 22. 12 .

Předsednictvo ČÚV SSM jednalo na svém zasedání o koncepci

hnutí ZENIT, o budování organizací SSM na středních školách Východočeského kraje, o ideově politických otázkách organizace

na vysokých školách a jiných závažných problémech . Dohodu o spolupráci podepsali zástupci Čs. vědecko-technické

23. 12 .

společnosti a SSM .

29. 12. - V zájmu rozšíření sportu a tělesné výchovy mládeže podepsal 239

jménem své organizace předseda ÚV SSM J. Varholík významnou

dohodu o spolupráci s předsedou ÚV ČSTV Richardem Nejez chlebem.

29. 12. – V pražském Kolovratském paláci byla podepsána dohoda

o spolupráci mezi ministerstvem kultury ČSR a českým ústředním výborem SSM .

Celonárodní aktiv mladých odborářů pracujících v potravinářském průmyslu se sešel v Domě kultury na Smíchově.

29. 12 .

240

PŘEHLED ZKRATEK SSM A PO SSM A JEJICH ORGÁNŮ

SSM ČSSR (Socialistický svaz mládeže ČSSR) ÚV SSM (Ústřední výbor SSM ) PÚV SSM ( Předsednictvo ÚV SSM)

ÚRK SSM (Ústřední revizní komise SSM) SSM na vysokých školách ČSÚV Československé ústředí vysokoškoláků ) V SSMvČSR(Socialistickýsvaz mládeže vČSR)

ČÚV SSM (Český ÚV SŚM ), PČÚV SSM (Předsednictvo ČÚV SSM) ČRK SSM (Česká revizní komise SSM ) ČVÚ SSM České vysokoškolské ústředí)

SSM v SSR (Socialistický svaz mládeže v SSR) SÚY SSM (Slovenský ÚV SSM ) PSÚV SSM (Předsednictvo SÚV SSM) SRK SSM ( Slovenská revizní komise SSM)

SVÚ SSM (Slovenské vysokoškolské ústředí) PO SSM ČSSR (Pionýrská organizace SSM ČSSR ) ÚR PO SSM (Ústřední rada PO SSM ) PÚR PO SSM (Předsednictvo ÚR POʻSSM ) PO SSM v ČSR

ČÚR PO SSM ( Česká ústřední rada PO SSM ) PČÚR PO SSM (Předsednictvo ČÚR PO SSM) PO SSM v SSR

SÚR PO SSM ( Slovenská ústřední rada PO SSM) PSÚR PO SSM (Předsednictvo SÚR PO SSM) KV SSM (Krajský výbor SSM) KRK SSM (Krajská revizní komise SSM) 241

KR PO SSM (Krajská rada PO SSM) OV SSM (Okresní výbor SSM) ORK SSM (Okresní revizní komise SSM ) OR PO SSM (Okresní rada PO SSM)

ZO SSM (Základní organizace SSM) PS ( Pionýrská skupina)

242

OBSAH

ÚVOD .

5

MLÁDÍ V ČÍSLECH

7

KOMUNISTICKÁ STRANA A MLÁDEŽ . Zasedání PÚV KSČ 26. 1. 1970 .

12 12 13 14 14 14 15

Lednové zasedání ÚV KSČ ze zprávy s. Husáka

‫ܝ‬

Lednové zasedání ÚV KSČ Zz usnesení . Přijetí zástupců mládežnických kolektivů u s. Kempného Zasedání byra ÚV KSČ 23. 2. 1970 .

Přijetí představitelů LSM na byru ÚV KSČ Aktiv komunistů - pionýrských pracovníků -

Tisková porada o dětském a mládežnickém hnutí na

ÚY

KSČ 12. 3. 1970

16

Přijetí vedoucích pracovníků FRDMO ČSSR u 's. Indry 16. 3. 1970

.

16

Přijetí delegace zemědělské mládeže u s. Husáka 10. 4. 1970

•

Z projevu A. Indry na aktivu mládeže v Kroměříži Z projevu G. Husáka na ustavující konferenci SSM na Slovensku

Z vystoupení G. Husáka na červnovém plénu ÚV KSČ Z vystoupení J. Lenarta na červencovém plénu ÚV KSS Celostátní aktiv k vysokým školám Z projevu J. Kempného na ustavující konferenci SSM v ČSSR

25 28 28 29

30

Dopisbyra ÚV KSČ ustavujícíkonferenci SSM V ČSR . Prosincové plénum ÚV KSČ

17 17

o mládeži

35 36

243

STÁT A MLÁDEŽ

Zákony, zákonná opatření,nařízení vlády, vyhlášky Federálníshromáždění, ČNR , SNR o mládeži. .

.

President republiky k mládeži a o mládeži

39 44 49

NÁRODNÍ FRONTA A MLÁDEŽ NF ČSSR NF ČSR .

54

55 60

NF SSR .

FEDERÁLNÍ RADA ORGANIZACÍ DĚTÍ A MLÁDEŽE ČSSR

Zasedání a prohlášení předsednictva FR DMO ČSSR I. plenární zasedání FR DMO ČSSR Prohlášení FR DMO ČSSR

61 76

77

Usnesení FR DMO ČSSR II . plenární zasedání FR DMO ČSSR

Rezoluce II. plenárního zasedání FR DMO ČSSR .

80 83 84

Usnesení II . plenárního zasedání FR DMO ČSSR .

86

Prohlášení FÅ DMO ČSSR u příležitosti Mezinárodního dne protestu mládeže proti zločinům izraelských agresorů III. plenární zasedání FR DMO ČSSR Provolání FR DMO ČSSR k Mezinárodnímu dni mládeže proti kolonialismu a zamírové soužití IV. plenární zasedání FR DMO ČSSR

88

V. závěrečné zasedání FR DMO ČSSR

94

.

89 90

91

SDRUŽENÍ ORGANIZACÍ DĚTÍ A MLÁDEŽE ČSR Plenární zasedání .

96

Slavnostní plenární zasedání v dubnu Slavnostní plenární zasedání k 25. výročí osvobození Plenární zasedání o sjednocování

97 97 97

Plenární zasedání - přeměna rady SODM na Český přípravný výbor SSM .

98

ZDRUŽENIE DETSKÝCH A MLÁDEŽNÍCKYCH ORGANIZÁCIÍ SLOVENSKA Plenární zasedání – březnové

Závěrečné plenární zasedání dubnové 244

100 100

SOCIALISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE ČSSR Ustavující celostátní konference SSM ČSSR

102

Referát J. Varholíka

103

Z projevu Gustáva Husáka . Z referátu 0. Čmolíka Seznam členů ÚV SSM a čelných funkcionářů ÚV SSM Usnesení ustavující celostátní konference SSM Stanovy Socialistického svazu mládeže

122 128 132

.

Programové prohlášení SSM

135 142 151

a organizační zásady Pionýrské organizace Programové SSM

155

I. plenární zasedání ÚV SSM ČSSR II . plenární zasedání ÚV SSM ČSSR

166

· 166

Zasedání předsednictva ÚV SSM ČSSR 25. 11. 1970 Zasedání předsednictva ÚV SSM ČSSR 2. 12. 1970 Zasedání předsednictva ÚV SSM ČSSR 18. 12. 1970

168 168 169

O

SOCIALISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE V ČSR . Plenární zasedání ČPV SSM 10. 9. 1970

170 170

Závěrečné plenární zasedání ČPV SSM 30. 9. 1970 Ustavující konference SSM v ČSR .

. 171 172

Seznam členů ČÚV SSM a čelných funkcionářů. Plenární zasedání ČÚV SSM - listopadové

174

SOCIALISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE V SSR . 176

Ustavující konference SSM na Slovensku . Seznam členů SÚV SSM a čelných funkcionářů

177

Slavnostní plenární zasedání SÚV SSM k 25. výročí 179

osvobození..

Plenární zasedání SÚV SSM Plenární zasedání SÚV SSM Plenární zasedání SÚV SSM

červnové zářijové prosincové . .

.

179 180 181

PŘEHLED ZANIKLÝCH ORGANIZACÍ A ORGÁNŮ MLÁDEŽE V ROCE 1970

182

ZAHRANIČNÍ STYKY ČS.MLÁDEŽE Čs. mládež a mládež socialistických zemí

. Styky čs. mládeže s mládeží jednotlivých zemí

Bulharsko Francie .

Maďarsko

185 186 .

.

186 186 187

245

NDR

.

187

NSR

188

Polsko

188

SSSR .

189

Vietnam

191

Různé .

192

Mezinárodní akce mládeže s čs. účastí SFDM a čs . mládež

192

MSS a čs. mládež

194

193

Mezinárodní budovatelské tábory v ČSSR

194

Mezinárodní tábory míru v ČSSR .

194 194

Cestovní koncelář mládeže .

KALENDÁRIUM leden únor

březen duben . květen červen . červenec . srpen září . .

říjen

196

200 202 207 210 214 220 223 226 230

listopad

232

prosinec

236

PŘEHLED ZKRATEK SSM A PO SSM A JEJICH ORGÁNŮ

241

OBSAH

243

MLÁDÍ ČSSR 1970 Zpracovalo Dokumentační a studijní středisko MF

Obálku navrhl a graficky upravil Jiří Kreuziger Vydala Mladá fronta jako svou 3120. publikaci Edice Svazácká knihovna, svazek 21

Odpovědný redaktor Jan Haladá Technický redaktor Břetislav Klíma

Vytiskl Mír, novinářské závody, n . p ., závod 6, Legerova 22, Praha 2 Náklad 6.250 výtisků 19,51 AA , 19,96 VA. Vydání 1 .

248 stran 23-097-71

203 /21/8.5 02/49 Praha 1971

Cena brož . výt . Kčs 16 ,

|

1

1

f

1

1

1

REFERENCE BOOK THIS BOOK

DOES NOT CIRCULATE

Hoover Institution Library

3 6105 071 051 457

Har90 (95M 197

-

BROZ. V TISKU KOSTE,