Fontes historiae religionum ex auctoribus Graecis et Latinis collectos: Fasc 2, Pars 3 Fontes historiae religionis Aegyptiacae, Pars 3: Auctores a Clemente romano usque ad Porphyrium continens [Reprint 2021 ed.] 9783112442449, 9783112442432 [PDF]


138 11 71MB

Latin Pages 200 [270] Year 1924

Report DMCA / Copyright

DOWNLOAD PDF FILE

Papiere empfehlen

Fontes historiae religionum ex auctoribus Graecis et Latinis collectos: Fasc 2, Pars 3 Fontes historiae religionis Aegyptiacae, Pars 3: Auctores a Clemente romano usque ad Porphyrium continens [Reprint 2021 ed.]
 9783112442449, 9783112442432 [PDF]

  • 0 0 0
  • Gefällt Ihnen dieses papier und der download? Sie können Ihre eigene PDF-Datei in wenigen Minuten kostenlos online veröffentlichen! Anmelden
Datei wird geladen, bitte warten...
Zitiervorschau

FONTES HISTORIAE RELIGIONUM EX AUCTORIBUS GRAECIS ET LATINIS COLLECTOS EDIDIT CAROLUS CLEMEN FASCICULI II PARS III

FONTES HISTORIAE RELIGIONIS AEGYPTIACAE COLLEGIT

THEODORUS HOPFNER

PARS III AUCTORES A CLEMENTE ROMANO USQUE AD PORPHYRIUM CONTINENS

BONNAE IN AEDIBUS A. MARCI ET E. WEBERI

1923

Clemens Romanus.

275

Clemens Romanns (a. 95 vel 96 p. Chr. n. scripsit) Ad Cor. (ed. Funk) I, 25: '¿öwfiev TO

jtaçàdoj-ov mjfteîov zb yivéftevov ev zoîç àvazoXvnolç rônoiç, zovzéaziv TOIÇ Tteçl 'Aqaßiav. (2) oçveov yàç èaziv, o nqoaovofiâÇerai oivi!;' zovzo fiovoyevkç vnâq%ov Çft ezt] itevzaxôaia yevofievôv Te ijôt] Ttçoç ànàXvOLV zov ànod-avelv avzo orjxbv & éavzfy ftoieï ex Xißdvov xal Ofivçvyç xal T&V XOITZGJV àqu>(läzwv, elç ov itlïjçw&évroç TOV XQÔVOV elaéçxezai xal rsXevrq. ( 3 ) oqjtofiévrjç âs z f j ç aaQv.bg axdtXrj^ TLÇ yevvSzai, dg ex Tijç ixfiàooç TOV TeTeXevTfjxoToç Çwov àvazçeg)ô/uevoç ITTSÇOIPVSÏ' sîza yevvaîoç yevôfxevoç CCÏQSI TOV arjxov êxeïvov, 10 ¡¡7iov zà àazâ TOV itçoyeyovéToç ioriv, xal zavza ßaozä^wv ôiavéec àito Ttjç 'AQaßixfjg /côpag ecog z f j ç Aiyvnzov si g tip> ksyofiévrjv 'Hkiovjtokiv. (4) xal fjfiéçag ßXeitôvziov itâvTcav eitiTCTaç eril TOV TOV rjliov ßatjxbv zl&rjatv avzà xal OVTCOÇ elç Tovnlaca àcpoçfÂtp. (5) ol ovv ieçeîç hmov.éjt-15 Torvai zàç àvayçaipàç zwv %Q6VU>V xal evQÎoxovoiv avzov Tzevzaxooioozov erovç izsTthjçwfiévov èlrjlv-d-évctL.

Pseudo- Clemens, Constit. Apost. (ed. Migne, Patr. L a t . , v o l . I ) I , 6 : o Xaoç o zwv 'lovdalcov eiôwXolazçr]oe xal (ioa%o£jtoirjGB TOV naq AlyvmLoiç 'ATVIV. ao i b . V , 7 : %eiv itXovolav z f j ç àvaaràaewç naçé%ov TÏJV àjtôôei^tv o Xéyovaiv aÇvyov vnâçxBiv xal [tôvov êv ôrjfiiovQyiq • cpoLvixa âè zovzo jtçoaayoçevovmv • ol xal IOTOQOVOI xarà Ttevzaxôoia ezrj eçxead-AI elç Aïyvnzov enl TOV Xeyôfievov 'BXlov ßcofiov q>éçovza rtXr}- 25 •9-oç xivva^tdtfiov xaaaiag ze xal ¡¡vXoßakodc/iov • xal azàv jtçoç àvazoXàç, wç avzoL rpaoi, zq> fjXltp ntçooevl-éftevov ALTO/idizbiç (pkex&rjvai xal yevéa&ai xôviv • ex de z f j ç OTCOÔIBÇ ax(î)if]xa àvaq>vi)vai xal zovzov d-eqfiav&évza (iOQœ(o&T]vai eiç àvriyevfj (poivixa xal nzrjvbv yevôfievov en? Aqaßiav 30 azellaoâ-ai, fjTteç èazl nEÇAITÉGA) TOV AiyvTtziaxov vofxov.

1 text. Lat. ibid. et in Patr. Lat. ed. Migne, vol. I. 8 yew&rai A ( = eod. Alexandrin. Vet NT., nunc Londin.), Cyrillus ; syytwärai C (= cod. Constantinopolitan.), S ( = versio Syriaca). 9 rersXevTi]xôroe A; TeXevTrjoavTos C, Cyr. 14 inintàs AS; om. C. 17 cf. Phot. Bibl. cod. 126, cf. 20, 8. 18*

276

Fontes historiae religionis Aegyptiacae.

Artapanus (ca. a. 100 p. Chr. n. vixit) De Jud. ap. Alex. Polyh. = Euseb. praep. ev. (ed. Gaisford) I X , 18, 1: ^Agzánavog dé . 4. rovrovg dé q>r¡ai xal ro ev lA&tog xal ro ev 'HXiovTtóXei íegov xataaxBváaai, rovg cEg[iiov& dvopaCofiévovg [i. e. rovg (teta tavta xaXovfiévovg 'lovdaíovg cf. supra 18, 1]. ib. 2 7 , 1 — 3 7 : 'Agrártavog dé mr¡aiv ev rf¡ Jiegl'íovdalcav, as Afigacxfi teXevtr¡oavtog xal tov viov aitov Me/nipao&evwd', bfioíwg óe xal tov (¡aoiXétog rwv AlyvnzLoiv, tr¡v dvvaotelav nagaXafieív tov vlov aitov IIaX^avw&r¡v. 2. rovtov di toíg lovdaíoig cpavXwg jigoocpégeod-ai • xal 7tgSitov [¿ev tr¡v Keaaav olxodofit¡oai tó te en' avzf) íegov xa&idgvoaa&ai, so elra tov ev 'HXiovitóXei vaov xaraaxeváoai. 3. rovtov de yevvfjaai dvyatéga Méggiv, r¡v Xevegf¡ nvi xateyyvfjoai, rwv víteg Mé(iq>iv rÓTtiov fíaoiXevovri • izoXXovg yag táte 4 dr]v B ( = Parisiensis bibl. reg. 465) J ( = Venetus, bibl. Marc. 341). 13 %sQoevofiévijv om. D ( = Parisiensis bibl. reg. 467). 1 5 xat TtQÓrepov — evoslv om. B . 16 HXtovTioXirov om. B . 17 Aoevedefi B , 'Aooevi& D. 17 ¿ f f¡e — ravra om. B , qui addit Se post naoa•ytvéo&ai.

B, ev f¡Xiovnólei xal oáei C ( = Parisiensis bibl. reg. 466), F ( = Florentinas bibl. Med. Plut. VI. 6 membr. saec. XV) G ( = Florentinas bibl. Med. Plut. VI. 9 chart. saec. XIV) vide Joseph., ant. n , 7, 6. 20 Kaiantv D J . 21 TOVTOVS] TOVTOV B, qai om. TÓ iv 'Ad-ás.

24 Totum sequ. cap. om. B .

29 KeooávJ

itoaav

C D F G J.

Artapanns.

277

xfjg Alyiitxov ßaoikeveiv ravtrjv de areigav vrtdgyovaav vjtoßaXio&ai tiros 'Iovdaiatv Jtaidiov, TOVXO de Mwvaov ¿vo/udaai • vnb de TGIV 'Ellrjviov aviov ¿vdgw&evra Movoalov jtgooayogevüfjvai. 4. yevead-ai de TOV Mdtvaov xovxov ¿vdgwH-ivra de avxov noXka rolg 5 'Ogtpiuis diddaxaXov &v&gdtjtois evxgijaxa itagadovvaf xal yag nlola xal (irj%avdtg jtgos xas Xi&o&eolas xal TCC Aiyvnxia onla xal ia ogyava %a vdgevTixa y.a.1 nolefiixa xal xrjv (piloaotpiav egevgelv en de xrjv 7toi.1v eis ^S* vo/iovs dieXelv, xal exdorip iGtv vofi.G>v ¿jtoxd^ai xov -9-tov ae xal TTJV Ißiv ev avxfj xad-ieg&aai dia xo xavxrjv xa ßldrtxovxa t,{j)a xovg ¿tv&gd>jtovg ¿cvaigelv Jtgoaayogevaai de avxijv 'Egfiov jtohv. 10. ovxw drj xovg Aidiojtag xaliteg ovxag nolefxlovg axig^ai TOV Mdtvaov, &axe xal xrjv jtegixofiTjv so T&V aidolwv jtag1 exelvov f.ia&elv, ov /xovov de xovxovg, &lla xal TOVS ieqeig ¿¿rtavxag. 11. Bello cum Aethiopibus consumpto Chenephres Judaeos operibus exercere coepit, jtQoaxd^ai yag xdv ev Jios Jtolei vaov eg ¿Ttxfjg jtl.lv&ov xaxeaxevaafiivov xa&aigeiv, exegov de ll-3-ivov xaxa-st axevdaai TO Jtlrjalov ogog laxofxiqaavxag' xd£ai de eitl xijg oixodo/iias ejtiaxdxrjv Nayegotxa. 12. xov de e'k&6vxa fxexa Maniaov eig Menq>iv nv&io9ai nag3 avxov, ei xi alio eHygrjaxov xolg ¿v&gdijtoig • xov de q>dvai yivog xG>v ßotov dice TO TTJV yfjv vjto XOVXOJV &govo&ai• xov de Xeveqrjv TQI TS Mur'voit)

y.aì

TÒ awfia

Tq> XavsMxh]

óiaxofiiaavTag

elg

TOVg

vnèq A'iyvmov xóitovg -9-àipai, v7toXa[ióvTa TÒV Mdtvoov vito TOV Xavs-9-ài3 àvaiq^osa&ai. 16. Ttoqsvofiévcov óè ainwv tìjv ìrti@ovXì}V %(j) Moni ai;) TÙIV ovvuòóviuv e^ayyslkai io riva' TÒV óè cpvlMooovia avtòv TÌ]V jièv Méqqtv -d-àipai, TÒV óè itorajuòv xal TTJV èv èxeivy nóXiv Meqór^v nqoaayoqevoai • rifiao&ai óè TTJV Méqqtv ravttjv vnò TÙIV syxwQÌojv ovx 'ÉHXTTOV RJ TTJV rIoiv. 17—19. T u m Moses ab A a r o n e f r a t r e , ut in A r a b i a m f u g e r e t , monitus « Chanethothen, qui secutus erat, i n t e r f e c i t et ad R a g u e l e m ¿tqxovra TWV 'Aqàfiajv confugit, cuius filiam uxorem duxit. 20. vrtò óè TÒV avvòv xqóvov xal TÒV X(.vs(pqr[v nqwxov ànàvTOìv àvd-QÙJtiov k'kewavTidoavra fieraXka^ai' TovTfp óè zq> Ttàd-ei jteQijteoelv oià TÒ TOVg 'Iovòalovg NQOOIA^ai so oivóóvag àfifpiévvvad-ai, sqsSv ó' èadwca fiìj àfijtèxsad-ai, tirtiog fivreg èitlmjfioi xoXó^tavTai vn? avrov. 21—26. Tum Mosem cum exercitu D e i iussu contra A e g y p t i o s prof e c t u m a r e g e in vincula coniectum, sed a D e o liberatum esse, cum r e x a Mose monitus Judaeos dimittere noluisset, jtTorj&év25 Mosem fjv éi%e qdfióov èxfialóvxa ocpiv Ttoifjoac TOÌV óè TtàvTiov, ìjtikafiófisvov TI}g ovqag àvsléad-ai xal NAKIV qdfióov itoiìjaai. 2 8 — 2 9 . tum terribilem exundationem N i l i eundem excitasse, sed, cum r e x se Judaeos dimissurum esse promisisset, undas iterum sedasse. 30. TOVTOV so óè ysvofiévov, TÒV paoiXéa Tovg ieqeig TOVg vrceq Méfupiv ntuXéaai xal (pdvai avzovg àvaiq^aeiv xal TÙ leqà xaraoxàtpeiv,

èàv

¡xì]

xal

aiiol

Teqaxovqyrjowal

TI.

Tovg

óè

óid Tivtov fiayyàvcjv xal sjtaoióùiv óqdxovxa itoirjoai xal TÒV Jtorapòv USTaxqùioai. 31. TÒV óè fiaoiXéa giqovrj[laTio&évTa ércl T ysyovÓTi rtàorj ri/.iojqi9ì] C F G . 13 ¡Xa%iorws 18 Oepavraoidoavra E. 19 rà ndfrrj E. 39 nàtnas F G . 39 è£eXawcodijvat E.

Artapanus, Favorinns, Apollonias Paradoxographrts.

279

àxqLóag xal axvlcpag. Sià TOVTO óè xal rovg Aiyvittlovg rrjv qaßdov àvau&évai eig n&v legóv, é/ioiwg óè xal t f j "Jaiöi ótà zò tijv yfjv elvai JIoiv, naiofiévrjv óè rfj (faßdit) TCC ti^ara àvelvai. 33—34 Denique regem cladibus saevissimis territum Judaeos dimisisse, qui ad Bubrum mare & profecti sunt. 35. Me^q>lrag (lèv ovv Xiyeiv '¿(ineiqov ovxa tbv Mdtvoov vijg %d>Qag TTJV äfiTtaniv zrjgijaavia óià ^i]Qäg Tijg •9-ahxoorjg nò ttifjd-og jceqaiGiaai' HkiovnoXLtag óè Myeiv hjtixataÓQafielv rov ßaailéa fiera TTOÀÀ^S óvvàfiewg [ÜF-IA] xal tolg xa^iequtfiévoig £oig óià TÒ "irjv vìtagl-iv io rovg 'lovóaiovg TGIV A'iyvjtxlwv XQRJAA(iévovg óiaxo/il&iv. 36—37. Tum Aegyptios insequentes universos mari haustos, Judaeos vero Mose duce quadraginta annos per deserta vagatos esse.

Fayorinns Arelatensis (ca. 70—120 p. Chr. n. vixit) Memorab. ap. Diogen. Laert. Vili, 8 (6) 90: 8rs dèa ovveyévero Eiòol-og ò KvLòiog èv Aiyvmtj) Xovovfpiòi t(p 'Hltovjto'kbtri, ò Aitig crìrcov •froifiàziov neQuliXfirjoaTO. i'vóotjov ovv avtóv, àXl' òhyoxQÓviov eqtaaav ol legelg eoeo&at, xa&à tprjoi ^aßwqlvog èv àjrofivij[tovevfiaoiv.

Apollonias Paradoxographus (saec. altero p. Chr. n. ante Hadrianum scripsit) ap. Phlegon., (ed. Keller) Mirab. 17: Unolkdiviog ¿20 yqàfifiatixóg tpriai nkr\alov 'A&rjvG/v vfjaóv uva elvai, tavTTjv óè rovg Adrjvalovg ßovkea&ai %ei%laai' axàmovTag ovv rovg &sfiekiovg xfov %eiyfiiv evqelv OOQÒV exaxov itrj%(bv, èv fi elvai oxékexov 'iaov rjj OOQG), èg>' ^g kmyeyQàavrjvai, xa&ò rtfv te (pvaiv avxùtv óoxovoi xaxavorjaai xaì %à òvó/iaxa d-elvai. xà (lèv ódióexa ^qjòia so •deovg ßovhxiovg nqoarffóqevov, rovg óè nXav^xag §aßöo(póqovg. 16 XovotitpiSt Menag., Ixowyi cod. Arund., Ichenophi Ambrosius in versione Diogen. Laert., Ichonnphi ed. Aldo brand., 'Jxovovpv edd. ante Menag. 17 Ambrosius: „Ungere visus est."

Artapanus, Favorinns, Apollonias Paradoxographrts.

279

àxqLóag xal axvlcpag. Sià TOVTO óè xal rovg Aiyvittlovg rrjv qaßdov àvau&évai eig n&v legóv, é/ioiwg óè xal t f j "Jaiöi ótà zò tijv yfjv elvai JIoiv, naiofiévrjv óè rfj (faßdit) TCC ti^ara àvelvai. 33—34 Denique regem cladibus saevissimis territum Judaeos dimisisse, qui ad Bubrum mare & profecti sunt. 35. Me^q>lrag (lèv ovv Xiyeiv '¿(ineiqov ovxa tbv Mdtvoov vijg %d>Qag TTJV äfiTtaniv zrjgijaavia óià ^i]Qäg Tijg •9-ahxoorjg nò ttifjd-og jceqaiGiaai' HkiovnoXLtag óè Myeiv hjtixataÓQafielv rov ßaailéa fiera TTOÀÀ^S óvvàfiewg [ÜF-IA] xal tolg xa^iequtfiévoig £oig óià TÒ "irjv vìtagl-iv io rovg 'lovóaiovg TGIV A'iyvjtxlwv XQRJAA(iévovg óiaxo/il&iv. 36—37. Tum Aegyptios insequentes universos mari haustos, Judaeos vero Mose duce quadraginta annos per deserta vagatos esse.

Fayorinns Arelatensis (ca. 70—120 p. Chr. n. vixit) Memorab. ap. Diogen. Laert. Vili, 8 (6) 90: 8rs dèa ovveyévero Eiòol-og ò KvLòiog èv Aiyvmtj) Xovovfpiòi t(p 'Hltovjto'kbtri, ò Aitig crìrcov •froifiàziov neQuliXfirjoaTO. i'vóotjov ovv avtóv, àXl' òhyoxQÓviov eqtaaav ol legelg eoeo&at, xa&à tprjoi ^aßwqlvog èv àjrofivij[tovevfiaoiv.

Apollonias Paradoxographus (saec. altero p. Chr. n. ante Hadrianum scripsit) ap. Phlegon., (ed. Keller) Mirab. 17: Unolkdiviog ¿20 yqàfifiatixóg tpriai nkr\alov 'A&rjvG/v vfjaóv uva elvai, tavTTjv óè rovg Adrjvalovg ßovkea&ai %ei%laai' axàmovTag ovv rovg &sfiekiovg xfov %eiyfiiv evqelv OOQÒV exaxov itrj%(bv, èv fi elvai oxékexov 'iaov rjj OOQG), èg>' ^g kmyeyQàavrjvai, xa&ò rtfv te (pvaiv avxùtv óoxovoi xaxavorjaai xaì %à òvó/iaxa d-elvai. xà (lèv ódióexa ^qjòia so •deovg ßovhxiovg nqoarffóqevov, rovg óè nXav^xag §aßöo(póqovg. 16 XovotitpiSt Menag., Ixowyi cod. Arund., Ichenophi Ambrosius in versione Diogen. Laert., Ichonnphi ed. Aldo brand., 'Jxovovpv edd. ante Menag. 17 Ambrosius: „Ungere visus est."

Artapanus, Favorinns, Apollonias Paradoxographrts.

279

àxqLóag xal axvlcpag. Sià TOVTO óè xal rovg Aiyvittlovg rrjv qaßdov àvau&évai eig n&v legóv, é/ioiwg óè xal t f j "Jaiöi ótà zò tijv yfjv elvai JIoiv, naiofiévrjv óè rfj (faßdit) TCC ti^ara àvelvai. 33—34 Denique regem cladibus saevissimis territum Judaeos dimisisse, qui ad Bubrum mare & profecti sunt. 35. Me^q>lrag (lèv ovv Xiyeiv '¿(ineiqov ovxa tbv Mdtvoov vijg %d>Qag TTJV äfiTtaniv zrjgijaavia óià ^i]Qäg Tijg •9-ahxoorjg nò ttifjd-og jceqaiGiaai' HkiovnoXLtag óè Myeiv hjtixataÓQafielv rov ßaailéa fiera TTOÀÀ^S óvvàfiewg [ÜF-IA] xal tolg xa^iequtfiévoig £oig óià TÒ "irjv vìtagl-iv io rovg 'lovóaiovg TGIV A'iyvjtxlwv XQRJAA(iévovg óiaxo/il&iv. 36—37. Tum Aegyptios insequentes universos mari haustos, Judaeos vero Mose duce quadraginta annos per deserta vagatos esse.

Fayorinns Arelatensis (ca. 70—120 p. Chr. n. vixit) Memorab. ap. Diogen. Laert. Vili, 8 (6) 90: 8rs dèa ovveyévero Eiòol-og ò KvLòiog èv Aiyvmtj) Xovovfpiòi t(p 'Hltovjto'kbtri, ò Aitig crìrcov •froifiàziov neQuliXfirjoaTO. i'vóotjov ovv avtóv, àXl' òhyoxQÓviov eqtaaav ol legelg eoeo&at, xa&à tprjoi ^aßwqlvog èv àjrofivij[tovevfiaoiv.

Apollonias Paradoxographus (saec. altero p. Chr. n. ante Hadrianum scripsit) ap. Phlegon., (ed. Keller) Mirab. 17: Unolkdiviog ¿20 yqàfifiatixóg tpriai nkr\alov 'A&rjvG/v vfjaóv uva elvai, tavTTjv óè rovg Adrjvalovg ßovkea&ai %ei%laai' axàmovTag ovv rovg &sfiekiovg xfov %eiyfiiv evqelv OOQÒV exaxov itrj%(bv, èv fi elvai oxékexov 'iaov rjj OOQG), èg>' ^g kmyeyQàavrjvai, xa&ò rtfv te (pvaiv avxùtv óoxovoi xaxavorjaai xaì %à òvó/iaxa d-elvai. xà (lèv ódióexa ^qjòia so •deovg ßovhxiovg nqoarffóqevov, rovg óè nXav^xag §aßöo(póqovg. 16 XovotitpiSt Menag., Ixowyi cod. Arund., Ichenophi Ambrosius in versione Diogen. Laert., Ichonnphi ed. Aldo brand., 'Jxovovpv edd. ante Menag. 17 Ambrosius: „Ungere visus est."

280

Fontes historiae religionis Aegyptiacae.

C. Plinius Caecilins Secundus (minor) (62—113 p. Chr. n. vixit) Epist. (ed. Kukula) X, 42: cum diversam partem provinciae (Bithyniae) circumirem, Nicomediae vastissimnm incendium maltas privatorum domos et dao publica opera, quamquam via interiacente, Gerusiam et Iseon & absumpsit. Phlegon (imperatoria Hadriani libertus) De mirabil. (ed. Keller) 23 : KoqvrjUov ralhxavov

fj yvvìj naidtov erexev xetpakrjv 'Avovfiidog ini 'Pibfiyg &Q%OVrog Xxhjvijffiv JrjfiooTQàzov, VTzatevóvtwv hv 'Pé/Jtfl A'ùXov Auuvviov NéQOva SiXcavov xal Mdtqxov Oveorivov 'A%%ixov

io ( = anno 65 p. Chr. n.). Epist. ap. Yopisc. (Saturnin. 8 ed. Peter, Script, hist. Aug. II pag. 225/26) : Hadrianus Augustus Serviano consuli salutem. — Aegyptum, quam mihi laudabas, Serviane carissime, totam didici levem, penta dulam et ad omnia famae momenta volitantem. illic, qui Serapem colunt, Christiani sunt et devoti sunt Serapi, qui se Christi episcopos dicunt, nemo illic archisynagogus Iudaeorum, nemo Samarites, nemo Christianorum presbyter non mathematicus, non haruspex, non aliptes. ipse so ille patriarcha, cum Aegyptum venerit, ab aliis Serapidem adorare, ab aliis cogitur Christum, genus hominum seditiosissimum, vanissimum, iniuriosissimum, ci vitas opulenta, dives, fecunda, in qua nemo vivat otiosus. alii vitrum conflant, aliis charta conficitur, alii linifiones, 85omnes certe cuiuscumque artis et videntur et habentur. podagrosi, quod agant, habent [caesi, quod agant, habent] caeci, quod faciant, ne chiragrici quidem aput eos otiosi vivunt. unus illis deus nummus est. hunc Christiani, hunc Iudaei, hunc omnes venerantur et gentes. et utinam so melius esset morata civitas, digna profecto, quae pro sui fecunditate, quae pro sui magnitudine totius Aegypti teneat principatum. huic ego cuncta concessi, vetera privilegia reddidi, nova sic addidi, ut praesenti gratias 4 Isaeum coni. Catanaeus, ed. Mediol. a. 1506; Isaon ed. Aldina a. 1508, lib. I/IX. 26 „cesi — habent" eiecit Salmas. 28 nullus cod. Bamberg. I, 140, cod. Salatin. 899, saec. X/XI om. ed. princ. Mediolanens. 1475; emend. Vossius, A. de Gutschmid, Lehrs.

280

Fontes historiae religionis Aegyptiacae.

C. Plinius Caecilins Secundus (minor) (62—113 p. Chr. n. vixit) Epist. (ed. Kukula) X, 42: cum diversam partem provinciae (Bithyniae) circumirem, Nicomediae vastissimnm incendium maltas privatorum domos et dao publica opera, quamquam via interiacente, Gerusiam et Iseon & absumpsit. Phlegon (imperatoria Hadriani libertus) De mirabil. (ed. Keller) 23 : KoqvrjUov ralhxavov

fj yvvìj naidtov erexev xetpakrjv 'Avovfiidog ini 'Pibfiyg &Q%OVrog Xxhjvijffiv JrjfiooTQàzov, VTzatevóvtwv hv 'Pé/Jtfl A'ùXov Auuvviov NéQOva SiXcavov xal Mdtqxov Oveorivov 'A%%ixov

io ( = anno 65 p. Chr. n.). Epist. ap. Yopisc. (Saturnin. 8 ed. Peter, Script, hist. Aug. II pag. 225/26) : Hadrianus Augustus Serviano consuli salutem. — Aegyptum, quam mihi laudabas, Serviane carissime, totam didici levem, penta dulam et ad omnia famae momenta volitantem. illic, qui Serapem colunt, Christiani sunt et devoti sunt Serapi, qui se Christi episcopos dicunt, nemo illic archisynagogus Iudaeorum, nemo Samarites, nemo Christianorum presbyter non mathematicus, non haruspex, non aliptes. ipse so ille patriarcha, cum Aegyptum venerit, ab aliis Serapidem adorare, ab aliis cogitur Christum, genus hominum seditiosissimum, vanissimum, iniuriosissimum, ci vitas opulenta, dives, fecunda, in qua nemo vivat otiosus. alii vitrum conflant, aliis charta conficitur, alii linifiones, 85omnes certe cuiuscumque artis et videntur et habentur. podagrosi, quod agant, habent [caesi, quod agant, habent] caeci, quod faciant, ne chiragrici quidem aput eos otiosi vivunt. unus illis deus nummus est. hunc Christiani, hunc Iudaei, hunc omnes venerantur et gentes. et utinam so melius esset morata civitas, digna profecto, quae pro sui fecunditate, quae pro sui magnitudine totius Aegypti teneat principatum. huic ego cuncta concessi, vetera privilegia reddidi, nova sic addidi, ut praesenti gratias 4 Isaeum coni. Catanaeus, ed. Mediol. a. 1506; Isaon ed. Aldina a. 1508, lib. I/IX. 26 „cesi — habent" eiecit Salmas. 28 nullus cod. Bamberg. I, 140, cod. Salatin. 899, saec. X/XI om. ed. princ. Mediolanens. 1475; emend. Vossius, A. de Gutschmid, Lehrs.

Plinias minor, Phlegon, Iuvenalis.

281

agerent. denique ut primum inde discessi, et in filium meum Verum malta dixerunt, et de Antinoo quae dixerint, comperisse te credo, nihil illis opto, nisi ut suis pullis alantur, quos quem ad modum fecundant, pudet dicere, cálices tibi allassontes versicolores transmissi, quos mihi 5 sacerdos templi obtulit, tibi et sorori meae specialiter dedicatos, quos tu velim festis diebus conviviis adhibeas; caveas tandem, ne his Africanus noster indulgenter utatur. D. Iunius Iuvenalis (ca. 47—127 p. Chr. n. vixit) Sat. (ed. Leo) VI, 487—91: nam si constituit solitoque decentius optat 10 ornari et properat iamque expectatur in hortis aut aput Isiacae potius sacraria lenae, disponit crinem laceratis ipsa capillis nuda umero Psecas infelix nudisque mamillis. ib. 526—41: si candida iusserit Io, 15 ibit ad Aegypti finem calidaque petitas a Meroe portabit aquas, ut spargat in aede Isidis, antiquo quae próxima surgit ovili, credit enim ipsius dominae se voce moneri : en animam et mentem, cum qua di nocte loquantur.2o ergo hie praecipuum summumque meretur honorem, qui grege linigero circumdatus et grege calvo plan gen tis populi currit derisor Anubis. lile petit veniam, quotiens non abstinet uxor concubitu sacris observandisque diebus, 15 magnaque debetur violato poena cadurco et movisse visa est argentea serpens; illius lacrimae meditataque murmura praestant, ut veniam culpae non abnuat, ansere magno scilicet et tenui popano corruptus, Osiris. 30 ib. 553—56: Ghaldaeis set maior erit fiducia: quidquid dixerit astrologus, credent a fonte relatum Hammonis, quoniam Delphis oracula cessant et genus humanum damn at caligo futuri. ib. 580/81 : aegra licet iaceat, capiendo nulla videtur 35 aptior hora cibo, nisi quam dederit Petosiris. 22 lanigero P 1 (cod. Montepessulan. 125, saec. IX), 0 (cod. Oxon. Bodl. Canon. XLIÌ. 30 oriais P* (scriptura prior ab librario correcta). 32 fonte codd. aliquot vetusti schol. Stat. Theb. 3, 476 (vel a fonte rei a facie P*): fronte P et codd. lectio vulgata.

Plinias minor, Phlegon, Iuvenalis.

281

agerent. denique ut primum inde discessi, et in filium meum Verum malta dixerunt, et de Antinoo quae dixerint, comperisse te credo, nihil illis opto, nisi ut suis pullis alantur, quos quem ad modum fecundant, pudet dicere, cálices tibi allassontes versicolores transmissi, quos mihi 5 sacerdos templi obtulit, tibi et sorori meae specialiter dedicatos, quos tu velim festis diebus conviviis adhibeas; caveas tandem, ne his Africanus noster indulgenter utatur. D. Iunius Iuvenalis (ca. 47—127 p. Chr. n. vixit) Sat. (ed. Leo) VI, 487—91: nam si constituit solitoque decentius optat 10 ornari et properat iamque expectatur in hortis aut aput Isiacae potius sacraria lenae, disponit crinem laceratis ipsa capillis nuda umero Psecas infelix nudisque mamillis. ib. 526—41: si candida iusserit Io, 15 ibit ad Aegypti finem calidaque petitas a Meroe portabit aquas, ut spargat in aede Isidis, antiquo quae próxima surgit ovili, credit enim ipsius dominae se voce moneri : en animam et mentem, cum qua di nocte loquantur.2o ergo hie praecipuum summumque meretur honorem, qui grege linigero circumdatus et grege calvo plan gen tis populi currit derisor Anubis. lile petit veniam, quotiens non abstinet uxor concubitu sacris observandisque diebus, 15 magnaque debetur violato poena cadurco et movisse visa est argentea serpens; illius lacrimae meditataque murmura praestant, ut veniam culpae non abnuat, ansere magno scilicet et tenui popano corruptus, Osiris. 30 ib. 553—56: Ghaldaeis set maior erit fiducia: quidquid dixerit astrologus, credent a fonte relatum Hammonis, quoniam Delphis oracula cessant et genus humanum damn at caligo futuri. ib. 580/81 : aegra licet iaceat, capiendo nulla videtur 35 aptior hora cibo, nisi quam dederit Petosiris. 22 lanigero P 1 (cod. Montepessulan. 125, saec. IX), 0 (cod. Oxon. Bodl. Canon. XLIÌ. 30 oriais P* (scriptura prior ab librario correcta). 32 fonte codd. aliquot vetusti schol. Stat. Theb. 3, 476 (vel a fonte rei a facie P*): fronte P et codd. lectio vulgata.

282

6

io

»

so

»

so

ss

Fontes historiae religionie Aegyptiacae.

ib. VM, 26—30: salve Gaetulice, seu tu Silanus quocuraque alio de sanguine, rams civis et egregius patriae contingis ovanti; esclamare libet, populus quod clamat Osiri invento. ib. IX, 2 2 - 2 6 : nuper enira, ut repeto, fanum Isidis et Ganymedem Pacis et advectae secreta Palatia matris et Cererem — nam quo non prostat femina tempio ? — notior Aufidio moechus scelerare solebas, quodque taces, ipsos etiam inclinare maritos. ib XII, 26—28: naufragia cognita multis et quae votiva testantur fana tabella plurima; pictores quis nescit ab Iside pasci? ib. XIII, 91—94: hie putat esse deos et peierat atque ita secum: „decernat quodcumque volet de corpore nostro Isis et irato feriat mea lumina sistro, dummodo vel caecus teneam, quos abnego, nummos. ib. XV, 1—13: quis nescit, Volusi Bithynice, qualia demens Aegyptos portenta colat? crocodilon adorat pars haec, ilia pavet saturam serpentibus ibin; effigies sacri nitet aurea cercopitheci, dimidio magicae resonant ubi Meninone chordae atque vetus Thebe centum iacet obruta portis; illic aeluros, hie piscem fluminis, illic oppida tota canem venerantur, nemo Dianam, porrum et caepe nefas violare et frangere morsu; o sanctas gentes, quibus haec nascuntur in hortis numina! lanatis animalibus abstinet omnis mensa, nefas illic fetum iugulare capellae, carnibus humanis vesci licet . . . ib. 27—29: nos miranda quidem, set nuper consule Iunco gesta super calidae referemus moenia Copti, nos volgi scelus et cunctis graviora cothurnis . . .

24 circophiteci E (fol. Bobiense), P 8 ; cercophiteci P l . 26 „quidam dimidinm legunt" schol. Bob. 27 illic aelnros Brodaeus; illicelur 1 * B U (cod. Vatican. Urbinaa 661), illi coin • » s U*; gl. serpentes; illicaeruleos P; illic caernleos E, lectio codd. vulg. (cf. Bnecheler, Corp. gloss. VI p. 163sq.). 36 iunco EP'U 1 , codd. aliquot vetusti; iunpo P l , iunio codd. lectio vulg., vino 0 et ut yid. U1. 36 copae E 1 , coptae E1, lemma, schol. E.

Iuvenalis.

283

ib. XV, 3 3 - 6 5 : inter finitimos vetus atque antiqua simultas, in mortale odium et numquam sanabile volnus ardet adbuc Ombos et Tentyra. summus utrimque inde furor volgo, quod numina vicinorum odit uterque locus, cum solos credat habendos esse deos, quos ipse colit. set tempore festo alterius populi rapienda occasio cunctis visa inimicorum primoribus ac ducibus, ne laetum hilaremque diem, ne magnae gaudia cenae sentirent positis ad tempia et compita mensis pervigilique toro, qnem nocte ac luce iacentem septiiiius interdum sol iuvenit. horrida sane Aegyptos, sed luxuria, quantum ipse notavi, barbara famoso non cedit turba Canopo, adde, quod et facilis victoria de madidis et blaesis atque mero titubantibus. inde virorum saltatus nigro tibicine, qualiacumque unguenta et flores multaeque in fronde coronae: hinc ieiunum odium, sed iurgia prima sonare incipiunt animis ardentibus; haec tuba rixae, dein clamore pari concurritur et vice teli saevit nuda manus. paucae sine vulnere malae, vis cuiquam aut nulli toto certamine nasus integer, aspiceres iam cuncta per agmina vultus dimidios, alias facies et hiantia ruptis ossa genis, plenos oculorum sanguine pugnos. ludere se credunt ipsi tamen et puerilis excercere acies, quod nulla cadavera calcent. et sane quo tot rixantis milia turbae, si vivunt omnes? ergo acrior impetus et iam saxa inclinatis per humum quaesita lacertis incipiunt torquere, domestica seditioni tela . . . ib. 72—83: postquam subsidiis aucti, pars altera promere ferrum audet et infestis pugnam instaurare sagittis. terga fugae celeri praestant instantibus Ombis, 4 ombos PS (schol. veter. lemma); ambos E 1 , U*; umbos E*, combos codd. lectio yùlg., compos 0. 4 ten tura E, tent * ra U. 6 nomina P*. 8 cunctis P 1 , E, codd. lectio vulg., cultio P s . 38 praestant instantibns Ombis 0 : p. i. omnes (gl. ìllis qui combos colanti U, praestant (erasis ceteris sed ut ultimam s litteram videas, bis syllaDam coniectes) P 1 , praestantibus omnibus instant (instans P*G = cod. Paris. 7900) P», eodd. lectio vulg.

284

5

Fontes historiae religionis Aegyptiacae.

qui vicina colunt ambrosae Tentyra palmae. labitur hie quidam nimia formidine cursum praecipitans capiturque. ast ilium in plurima sectum frusta et particulas, ut multis mortuus unus sufficeret, totum corrosis ossibus edit victrix turba, nee ardenti decoxit aeno aut veribus, longum usque adeo tardumque putavit expectare focos, contenta cadavere crudo . . .

Cornelias Tacitns (sub Hadriano mortuus est) Ann. (ed. Halm-Andresen) II, 60: Nili os dicatum io Herculi, quem indigenae ortum aput se et antiquissimum perhibent eosque, qui postea pari virtute fuerint, in cognomentum eius adscitos; mox visit Germanicus veterum Thebarum magna vestigia, et manebant structis molibus litterae Aegyptiae, priorem opulentiam complexae ; iussus« que e senioribus sacerdotum patrium sermonem interpretari referebat habitasse quondam septingenta milia aetate militari atque eo cum exercitu regem Rhamsen Libya, Aethiopia Medisque et Persis et Bactriano ac Scytha potitum quasque terras Suri Armeniique et con20 tigui Cappadoces colunt, inde fiithynum, bine Lycium ad mare imperio tenuisse. legebantur et indicta gentibus tributa, pondus argenti et auri, numerus armorum equorumque et dona templis ebur atque odores quasque copias frumenti et omnium utensilium quaeque natio 25penderet, haud minus magnifica, quam nunc vi Parthorum aut potentia Eomana iubentur. ib. 61: ceterum Germanicus aliis quoque miraculis intendit animum, quorum praecipua fuere Memnonis saxea effigies, ubi radiis solis icta est, vocalem sonum reddens so disiectasque inter et vix pervias arenas instar montium eductae pyramides certamine et opibus regum lacusque effossa humo, superfluentis Nili receptacula. ib. 85: actum est de sacris Aegyptiis Iudaicisque pellendis factumque patrum consultum, ut quattuor milia 85 libertini generis ea superstitione infecta, quis idonea aetas, in insulam Sardiniam veherentur coèrcendis illic latrociniis et, si ob gravitatemi caeli interissent, vile damnum; ceteri cederent Italia, nisi certam ante diem profanos ritus exuissent. 1 tentura P*, -ora U s (-ira U l ).

33 anno urbis 772 = 19 p. Chr. n.

284

5

Fontes historiae religionis Aegyptiacae.

qui vicina colunt ambrosae Tentyra palmae. labitur hie quidam nimia formidine cursum praecipitans capiturque. ast ilium in plurima sectum frusta et particulas, ut multis mortuus unus sufficeret, totum corrosis ossibus edit victrix turba, nee ardenti decoxit aeno aut veribus, longum usque adeo tardumque putavit expectare focos, contenta cadavere crudo . . .

Cornelias Tacitns (sub Hadriano mortuus est) Ann. (ed. Halm-Andresen) II, 60: Nili os dicatum io Herculi, quem indigenae ortum aput se et antiquissimum perhibent eosque, qui postea pari virtute fuerint, in cognomentum eius adscitos; mox visit Germanicus veterum Thebarum magna vestigia, et manebant structis molibus litterae Aegyptiae, priorem opulentiam complexae ; iussus« que e senioribus sacerdotum patrium sermonem interpretari referebat habitasse quondam septingenta milia aetate militari atque eo cum exercitu regem Rhamsen Libya, Aethiopia Medisque et Persis et Bactriano ac Scytha potitum quasque terras Suri Armeniique et con20 tigui Cappadoces colunt, inde fiithynum, bine Lycium ad mare imperio tenuisse. legebantur et indicta gentibus tributa, pondus argenti et auri, numerus armorum equorumque et dona templis ebur atque odores quasque copias frumenti et omnium utensilium quaeque natio 25penderet, haud minus magnifica, quam nunc vi Parthorum aut potentia Eomana iubentur. ib. 61: ceterum Germanicus aliis quoque miraculis intendit animum, quorum praecipua fuere Memnonis saxea effigies, ubi radiis solis icta est, vocalem sonum reddens so disiectasque inter et vix pervias arenas instar montium eductae pyramides certamine et opibus regum lacusque effossa humo, superfluentis Nili receptacula. ib. 85: actum est de sacris Aegyptiis Iudaicisque pellendis factumque patrum consultum, ut quattuor milia 85 libertini generis ea superstitione infecta, quis idonea aetas, in insulam Sardiniam veherentur coèrcendis illic latrociniis et, si ob gravitatemi caeli interissent, vile damnum; ceteri cederent Italia, nisi certam ante diem profanos ritus exuissent. 1 tentura P*, -ora U s (-ira U l ).

33 anno urbis 772 = 19 p. Chr. n.

Tacitus.

285

ib. VI, 28: Paulo Fabio L. Vitellio consulibus [i. e. anno urbis 787 = 34 p. Chr. n.] post Ion gum saeculorum ambitum avis phoenix in Aegyptum venit praebuitque materiem doctissimis indigenarum et Graecorum multa super eo miraculo disserendi. de quibus congruunt, et s plura ambigua, sed cognitu non absurda promere libet. sacrum Soli id animal et ore ac distinctu pinnarum a ceteris avibus diversum consentiunt, qui formam eius effinxere: de numero annorum varia traduntur. maxime vulgatum quingentorum spatium: sunt qui adseverentio mille quadringentos sexaginta unum interici, prioresque alites Sesoside primum, post Amaside dominantibus, dein Ptolemaeo, qui ex Macedonibus tertius regnavit, in civitatem, cui Heliopolis nomen, advolavisse, multo ceterarum volucrum comitatu novam faciem mirantium. sed anti-u quitas quidem obscura: inter Ptolemaeum ac Tiberium minus ducenti quinquaginta anni fuerunt. unde nonnulli falsum hunc phoenicem neque Arabum e terris credidere nihilque usurpavisse ex his, quae vetus memoria firmavi! confecto quippe annorum numero, ubi mors propinquet, »> suis in terris struere nidum eique vim genitalem adfundere, ex qua fetum oriri; et primam adulto curam sepeliendi patris neque id temere, sed sublato murrae pondéré temptatoque per longum iter, ubi par oneri, par meatui sit, subire patrium corpus inque Solis aram per-25 ferre atque adolere, haec incerta et fabulosis aucta; ceterum aspici aliquando in Aegypto earn volucrem non ambigitur. Hist. (ed. Halm-Andresen) I, 11: Aegyptum copiasque, quibus coërceretur, iam inde a divo Augusto équités so Êomani obtinent loco regum: ita visum expedire provinciam aditu difficilem, annonae fecundam, superstitione ac lascivia discordem et mobilem, insciam legum, ignaram magistratuum, domui retinere. ib. Ill, 74: Domitianus prima (Vitellianorum in 85 Capitolium) inruptione apud aedituum occultatus, sollertia libertini lineo amictu turbae sacricolarum inmixtus ignoratusque apud Cornelium Primum paternum clientem iuxta Velabrum delituit. ac potiente rerum patre, disiecto aeditui contubernio, modicum sacellum Iovi Con-*> 9 effinxere Pichena; effmere cod. (definiere Beroald). 12 alites Bhenanus; aliter cod. (alios très Halin). 12 Sesoside lac. Gronov., esse sosi de cod. 19 hisj iis Bitter. 20 annorum M (i. e. mille) numero Heinsius.

286

Pontes historiae religionis Aegyptiacae.

servatori aramque posuit casus saos in marmore expressam; mox imperium adeptns lovi Custodi templum ingens seque in sinu dei sacravit. ib. IV, 81/2: per eosdem menses, quibus Vespassianus Alexandriae statos aestivis flatibus dies et certa maris opperiebatur, malta miracula evenere, quis caelestis favor et quaedam in Vespasianum inclinatio numinum ostenderetur. e plebe Alexandrina quidam oculorum tabe notus genua eius advolvitur, remedium iocaecitatis exposcens gemitu, monitu Serapidis dei, quem dedita superstitionibus gens ante alios colit : pracabaturque principem, ut genas et oculorum orbes dignaretur respergere oris excremento; alius manum aeger eodem deo auctore, ut pede ac vestigio Caesaris calcaretur, 15 orabat. Vespasianus primo inridere, aspernari; atque illis instantibus modo famam vanitatis metuere, modo obsecratione ipsorum et vocibus adulantium in spem induci: postremo aestimari a medicis iubet, an talis caecitas ac debilitas ope humana superabiles forent. so medici varie disserere: buie non exesam vim luminis et redituram, si pellerentur obstantia; illi elapsos in pravum artus, si salubris vis adhibeatur, posse integrari. id fortasse cordi deis et divino ministerio principem electum; denique patrati remedii gloriam penes Caesarem, inriti as ludibrium penes miseros fore, igitur Vespasianus cuncta fortunae suae patere ratus nec quicqnam ultra incredibile laeto ipse voltu, erecta, quae adstabat, multitudine, iussa exsequitur. statim conversa ad usum manus ac caeco reluxit dies, utrumque qui interfuere nunc quoque so memorant, postquam nullum mendacio pretium. (82) Altior inde Vespasiano cupido adeundi sacram sedem, ut super rebus imperii consuleret. arceri tempio cunctos iubet atque ingressus intentusque numini respexit pone tergum e primoribus Aegyptiorum nomine Basiliden, quem procul « Alexandria plurium dierum itinere et aegro corpore detineri haud ignorabat. percunctatur sacerdotes, num ilio die Basilides templum inisset, percunctatur obvios, num in urbe visus sit; denique missis equitibus explorat, ilio temporis momento octoginta milibus passuum afuisse: io tunc divinam speciem et vim responsi ex nomine Basilidis interpretatus est. 7 caelestis Rhenanns, celis est cod. 10 „gemitu" snspectum Ernestio. 18 estimari cod. (existimari Eraesti). 28 manci manus Freudenberg. 28 at caeco Halm.

Tacitas.

287

ib. IV, 83/84: Origo dei (Serapidis) nondum nostris auctoribus celebrata: Aegyptiorum antistites sie memorant Ptolemaeo regi, qui Macedonum primus Aegypti opes flrmavit, cum Alexandriae recens conditae moenia templaque et religiones adderet, oblatum per quietem decore 6 eximio et maiore quam humana specie iuvenem, qui moneret, ut fidissimis amicorum in Pontum missis effigiem suam acciret; laetum id regno magnamque et inclutam sedem fore, quae excepisset; simul visum eundem iuvenem in caelum igne plurimo attoli. Ptolemaeus ornine et io miraculo excitus sacerdotibus Aegyptiorum, quibus mos talia intellegere, nocturnos visus aperit. atque illis Ponti et externorum parum gnaris Timotheum Atheniensem e gente Eumolpidarum, quem ut antistitem caerimoniarum Eleusine exciverat, quaenam ilia superstitio, quod numen, u interrogai Timotheus quaesitis, qui in Pontum meassent, cognoscit urbem illic Sinopen, nec procul templum vetere inter accolas fama Iovis Ditis: namque et muliebrem effigiem adsistere, quam plerique Proserpinam vocent. . sed Ptolemaeus, ut sunt ingenia regum, pronus ad formi- so dinem, ubi securitas rediit, voluptatum quam religionum adpetens, neglegere paulatim aliasque ad curas animum vertere, donee eadem species terribilior iam et instantior exitium ipsi regnoque denuntiaret, ni iussa patrarentur. tum legatos et dona Scydrothemidi regi — is tunc Sino- at pensibus imperitabat — expediri iubet praecipitque navigaturis, ut Pythicum Apollinem adeant. illis mare secundum, sors oraculi haud ambigua: irent simulacrumque patris sui reveherent, sororis relinquerent. (84) ut Sinopen venere, munera, preces, mandata regis sui so Scydrothemidi allegant. qui diversus animi modo numen pavescere, modo minis adversantis populi terreri; saepe donis promissisque legatorum flectebatur. atque interim triennio exacto Ptolemaeus non Studium, non preces omittere: dignitatem legatorum, numerum navium, auris& pondus augebat. tum minax facies Scydrothemidi offertur, ne destinata deo ultra moraretur: cunctantem varia pernicies morbique et manifesta caelestium ira graviorque in dies fatigabat. advocata contione iussa numinis, suos Ptolemaeique visus, ingruentia mala exponit: volgus« aversari regem, invidere Aegypto, sibi metuere templum15 Eleusine Io. Fr. Gronov.; eleusini cod. 24 paterentar cod. 29 patrui C. Heraeus. 31 diversus Pnteolanus; versus cod. 41 aversari Muretns; adversari cod.

288

Fon tes historiae religionis Aegyptiacae.

que circumsedere. maior hinc fama tradidit deum ipsum adpulsas litori naves sponte conscendisse : mirum inde dictu, tertio die tantum maris emensi Alexandriam adpelluntur. templum pro magnitudine urbis extructum 5 loco, cui nomen Rhacotis; fuerat illic sacellum Serapidi atque Isidi antiquitus sacratum. haec de origine et advectu dei celeberrima, nec sum ignaras esse quosdam, qui Seleucia urbe Syriae accitum regnante Ptolemaeo, quem tertia aetas tulit ; alii auctorem eundem Ptolemaeum, losedem, ex qua transient, Memphim perhibent, inclutam olim et veteris Aegypti columen. deum ipsum multi Aesculapium, quod medeatur aegris corporibus, quidam Osirin, antiquissimum illis gentibus numen, plerique Iovem ut rerum omnium potentem, plurimi Ditem patrem is insignibus, quae in ipso manifesta, aut per ambages coniectant. ib. V, 2—4: quidam regnante Iside exundantem per Aegyptum multitudinem (ludaeorum) ducibus Hierosolymo ac luda próximas in terras exoneratam; plerique Aethi2oopum prolem, quos rege Cepheo metus atque odium mutare sedes perpulerit. sunt qui tradant Assyrios convenas, indigum agrorum populum, parte Aegypti potitos, mox proprias urbes Hebraeasque terras et propiora Syriae coluisse. clara alii ludaeorum initia, Solymos, 25carminibus Homeri celebratam gentem, conditae urbi Hierosolyma nomen e suo fecisse. (3) plurimi auctores consentiunt orta per Aegyptum tabe, quae corpora foedaret, regem Bocchorim adito Hammonis oráculo remedium petentem purgare regnum et id genus hominum so ut invisum deis alias in terras avehere iussum. sic conquisitum collectumque volgus, postquam vastis locis relictum sit, ceteris per lacrimas torpentibus, Moysen unum exulum monuisse, ne quam deorum homiuumve opem exspectarent utrisque deserti, sed sibimet duce ss caelesti crederent, primo cuius auxilio praesentes miserias pepulissent. adsensere atque omnium ignari fortuitum iter incipiunt. sed nihil aeque quam inopia aquae fatigabat iamque baud procul exitio totis campis procubuerant, cum grex asinorum agrestium e pastu in rupem nemore 40 opacam concessit, secutus Moyses coniectura herbidi soli largas aquarum venas aperit. id levamen, et continuum sex dierum iter emensi séptimo pulsis cultoribus 5 Serapidi] Osiridi Savilius. transscripsit Orosius I, 10.

26/36 „plurimi — pepulissent"

Tacitus, Philo Byblius.

289

obtinuere terras, in quis urbs et templum dicata. (4) Moyses, quo sibi in posterum gentem firmaret, novos ritus contrariosque ceteris mortalibus indidit. profana illic omnia, quae apud nos sacra, rursum concessa apud illos, quae nobis incesta, effigiem animalis, quo mon- s stranie errorem sitimque depulerant, penetrali sacravere caeso ariete velut in contumeliam Hammonis; bos quoque immolatur, quoniam Aegyptii Apin colunt. sue abstinent memoria cladis, quod ipsos scabies quondam turpaverat, cui id animal obnoxium. 10 ib. V, 5: corpora condere quam cremare e more Aegyptio eademque cura et de infernis persuasio, caelestium contra: Aegyptii pleraque animalia effigiesque compositas venerantur, Iudaei mente sola unumque numen intellegunt. is Germ. 9 (ed. J. Miiller): pars Sueborum et Isidi sacrificai, unde causa et origo peregrino sacro, parum comperi, nisi quod signum ipsum in modum liburnae figuratum docet adyectam religionem. Pbilo Byblius (Taciti aequalis) ap. Euseb., praep. ev. (ed. Gaisford) I, 9, 24: 020 Zayxovviád-íov . . . (pQ0vzia%Lv.0>g rtolv s^e/xàarevas, Taaviov, eidúg, OTL TWV vcp1 F¡lí(¡> yeyovóruv irguzóg sazi Táavxog, 6 rcbv ygau/uátaiv rr¡v evgsaiv lrcLvor¡aag xai xf¡g TGIV vno(ivr¡(iátüi)v yQacpfjg xardpgag' nal arcò rovòe &OTVSQ 7tQr¡7tiSa fiakóf.ievog TOV Kóyov, ov Aiyvnuoi /.ihv exáleaav 25 8iuvà-, 'AXt^avSqelg db 'Egfirjv de "Ellrjvsg fisréipQaaav. ib. 29. &oíviycég TS nal Aiyíntxioi, NAG' SJV xal oí XoiitoX jtaqéXa^ov avd-Qù)7toi, •d-eovg évá/.uCov ¡¿eyíorovg TOVg ra jtQÒg %r¡v (}iiúTixr¡v %Q£Íav evQÓvtag f¡ xat xaxá TI eó TCoir¡aavTag TÚ 'éd-vr¡ • eveqyérag TS TovTovg xal jtoXkibv 30 ahíovg àya&Giv f¡yovfievoi g rtolv s^e/xàarevas, Taaviov, eidúg, OTL TWV vcp1 F¡lí(¡> yeyovóruv irguzóg sazi Táavxog, 6 rcbv ygau/uátaiv rr¡v evgsaiv lrcLvor¡aag xai xf¡g TGIV vno(ivr¡(iátüi)v yQacpfjg xardpgag' nal arcò rovòe &OTVSQ 7tQr¡7tiSa fiakóf.ievog TOV Kóyov, ov Aiyvnuoi /.ihv exáleaav 25 8iuvà-, 'AXt^avSqelg db 'Egfirjv de "Ellrjvsg fisréipQaaav. ib. 29. &oíviycég TS nal Aiyíntxioi, NAG' SJV xal oí XoiitoX jtaqéXa^ov avd-Qù)7toi, •d-eovg évá/.uCov ¡¿eyíorovg TOVg ra jtQÒg %r¡v (}iiúTixr¡v %Q£Íav evQÓvtag f¡ xat xaxá TI eó TCoir¡aavTag TÚ 'éd-vr¡ • eveqyérag TS TovTovg xal jtoXkibv 30 ahíovg àya&Giv f¡yovfievoi g (ióvovg éylviuonov, &az' avzoig tovg f*év &vr¡tovg, tovg óé á&avátovg &eoi>g elvai. 30. tama nata to ngooí^wv ó «StAwv. Sequitur tum haec $oivlnoyovía et &eoyovía: ib. 10, 1 : 1. áijg (jcvevfia) m %áog — Mút (i. e. iXvg vel vóazúóovg fií^etog arjipig). ib. 2: 2 .ex tf¡s Mcóz y¿veaig zwv SXcuv: a) ovn e%ovta aiad-rjatv (Zwtpaofxlv naXovfieva), b) fjuog, aeír¡vr¡, áatéges, ixatqa, c) &álaooa, yf¡, 4: d) nvev15 juaza, vdaza, v¿rpr¡, ¡}govzal. 3. én (¡Qovt&v itazáyq ta voega f^ct nal n&v to év 9aXázzr¡ nal yf¡ Üggtv nal d-f¡Xv. ib. 7 : 4 .en tov Eolnía ávé¡j.ov nal yvvaLY.bg Báav Aiinv nal ÜQtmóyovos, &vr¡tol Svógeg, oí tov íjXtov fióvov ¿teov evófit^ov BetXaá¡j.r¡v naXovvteg. ib. 9: 6. áito Aíüvos xal 20 Ilguttoyóvov nalóeg &vr¡tol &G>g, Ilvg, &XÓ!;. 6. &v ítaióeg Káooiog, Aífiavog, 'Avzikífiavog, Bga&óg. 7. Siv Mr¡¡.iQ0VjA0g [i. e. 'l^iovgáviog] nal (ib. 10) Ovaojog. ib. 1 1 : 8. 'Iiffovgavíov 'Aygevg nal 'AXievg. 9. Stv óvo áóeXipol, &v d-ázegog Xgvawg, O avzóg z(¡) 'Hífaiozíp. ib. 12: 10. ¿>v Texvlzt]g 25xai rr¡'ívos. 11. &v Aaygog nal ^ygoúqgog f¡ 'Aygózt]s. ib. 13: ovzoi de nal 'AXfjzai nal Tizaveg naXovvzai. 12. ¿>v "Afivvog nal Máyog. 13. OJV Miaojg nal Svóvn. ib. 14: &nb Miawg Táavzog, og evge tr¡v zwv ngátuv otot%eliav ygav 'Eliovv, naíovfAsvog "Fipiazog, nal drjleia, Xeyofiévt] Br¡gov&. ib. 15: 16. ¿JV 'Ertlyeiog, ov vozegov énáXovv Ovgavóv, nal &deXcpr¡ n¡. ib. 16: 17. I | 3 Emyeíov nal n¡g zf¡g áóeAtpijs avzov zbJHlog o nal Kgóvog, BaízvXog, /tayfov nal "ArXag. f¡ óé n¡ di' ¿xllwv JCOXXWV yafiezCjv tr¡kozvTtr¡aaaa éazaala^ev tij> Ovgav(¡>¡\ ib. 1 7 : «tg ¿ivógag óé jtqoeX&itiv ó Kgóvog 'Egfijj tíj) zgiopteyíozq) ovfi{3ovXi¡¡ nal (ior¡&q> ^QÚfxevog, ovzog yag r¡v aizíp yga¡ifiatevs> tov jtctzíga Ovgavóv ¿[tvvetai, tifiio4o gü>v tf¡ firjzgi. [ib. 18: Kgóvai ylvovtai Jtalóeg IJegoeqióvr nal 'AdrjvS. elza Kgóvos Orgavov tr¡g &g%¡¡g ijXaae nal tijv (iaoiXeíav óieóégazo n. t. A.] ib. 38: eXd-wv óé ó 29 da)v& A qui om. 'Aleg. xaí BDFG, C, &OJÍO& Scaliger,

et sic H. &oá>o C. 39 i ^ n a t om. AH.

29 fhíid'

Philo Byblins. Kgovog

eig

vozov

Tav&ij),

07t(üg

fxev

zov

ovv

•9-eiaaev

o

Tav&og

za

rs

xal

xal

tvTtovg oQfidg,

%axov

xal Talg

Sio

xal

xivrjoeig xal

o/Aoiiug

ev legoig

elXrjjtzai. xazacnceva^ezai,

Sri

üaiteg

fiij ßitjt Zivi ¿aiuova

xaXovoiv,

xal

ob

yag

bjjolcog

TTQOOTI&iaai

de

jtgaxzixov

TOV

ib. 4 9 :

yogwv

(0

dvouao&elg

iegoyga/.i[iaTevg, 'HgaxXeojtoXlTT]g) TOV oq>ig

(pwzog

avzov'

ei

didovg

o 'Ejtrjeig,

öb

„dirjvyaoe"' firjv

ygdtporteg oovai jtSv

xal

ayav

ib.

'iöi6v

EOTI TO Siavydoai

dito

Tf\g

TO trag' fieoov

eazi

degoeiör} oepev

fj/.ilv 8 AiyvftTLOV Jiovvaov Tcàxqiov òvo(xa (cf. Diodor. I, 23).

so

ib. = Stephan. Byzant. Aiyvjtrog,

M. Minucius Felix (sub Hadriano yel Antonino Pio scripsit) Octav. 2 (4 ed. Schoene): cum diluculo ad mare inambulando litore (Ostiensi) pergeremus . . . Caecilius simulacro Serapidis notato, ut vulgus superstitiosum solet, manum ori admovens osculum labiis impressit. 25 ib. 20/21 : antequam commerciis orbis pateret et antequam gentes ritus suos moresque miscerent, unaquaeque natio conditorem suum aut ducem inclytum aut reginam sexu suo fortiorem aut alicuius muneris vel artis repertorem venerabatur ut civem bonae memoriae; sic et 30 defunctis praemium et futuris dabatur exemplum. (21) lege historicorum scripta vel scripta sapientium: eadem mecum recognosces. ob merita virtutis aut muneris deos habitos Euhemerus exsequitur et eorum natales, patrias, sepulcra dinumerat et per provincias monstrat, 35 Dictaei Iovis et Apollinis Delphici et Phariae Isidis et Cereris Eleusiniae. ib. 21, 3: Alexander ille Magnus Macedo insigni volumine ad matrem suam scripsit, metu suae potestatis proditum sibi de diis hominibus a sacerdote secretum:

294

Fontes historiae religionis Aegyptiacae.

2àe %QT)O61 Vesta vestra Roeren.; vestra P (cod. Paris. 1661). 2 devotatis] Menrsins; devoratis P et ed. pr. Rom. 1543; decoratis Rigalt.; devoratis Schoene. 5 Apin Halm; apen P.

296

Fontes historiae religionis Aegyptiacae.

in stabulis cum Vesta vestra vel Epona consecratis et eosdem asinos cum Iside religiose devotatis; item bourn capita et capita vervecum et immolatis et colitis, de capro etiam et horaine mixtos deos et leonum et canum vultu s deos dedicatis. (8) nonne et Apin bovem cum Aegyptiis adoratis et pascitis ? nec eorum sacra damnatis instituta serpentibus et avibus et piscibus, crocodillis, beluisque ceteris, quorum aliquem deum quis occiderit, etiam capite punitur. idem Aegyptii cum plerisque vobis non magis io Isidem quam ceparum acrimonias metuunt nec Serapidem magis quam strepitus per pudenda corporis expressos contremescunt. ib. 29 (4): Aegyptii sane hominem sibi, quem colant, eligunt; ilium unum propitiant, ilium de omnibus consuls lunt, illi victimas caedunt. at ille, qui ceteris deus, sibi certe homo est, velit nolit; nec enim conscientiam suam decipit, si fallit alien am. ib. 30 (4): Aegyptio Busiridi ritus fuit hospites immolare. 20 ib. 31 (3): Aegyptiis et Atheniensibus cum sororibus legitima sunt conubia. Arrianus (ca. 9 5 - 1 7 5 vixit) Anab. (ed. Roos) II, 16, 2: aefiovoiv Aiyvjtrioi HXkov 'HoaxXea, ov% ovTteg TVQIOI rj "Elhqveq, &Xka Xdyei CHQOdoxog [II, 43, quem videas]. 25 ib. I l l , 1, 4—5: &vsi AXi^avdgog iv Miu(pet rolg te &XXoig &eoig xal tip "Amdi xal dywva eitovqae yvfivixov us xal povoixov fjxov de aviw oi dficpl xama ze%vlTai ex rfjg 'EXXddog oi doY.ifj.txu)V, "Ioidog de Aiyvmlag. ib. I l l , 3, 1—4: ejtl tovxoig de jzo&og Xa/.tfidvei avtov EL&eiv naq 'Afificova eg Ai^vrjv TO [¿ev %I T(j) &ea> %QT)O61 Vesta vestra Roeren.; vestra P (cod. Paris. 1661). 2 devotatis] Menrsins; devoratis P et ed. pr. Rom. 1543; decoratis Rigalt.; devoratis Schoene. 5 Apin Halm; apen P.

Arrianus.

297

fievov, OTI àtçexèg tXéysto eïvai TÒ ¡lavtélov tov 'Afipcovoç •mi %Qr¡aaa&ai avtqt ñegoéa xai cHçaxkéa, tov (tèv ini %r¡v rogyóva ote ngog IloXvôéxtov ioréXXero, tov ôè ote nag' 'Avtálov fiei etg Aißvrjv xat izaga Bovaigiv elg Aïyvntov. AXe£áv04>(¡) ôè (piXottfiía ngbg Ilegoéa xat 'HgaxXéa 5 &71Ò yévovg TS o VT T tov Á/i(poív xaí TI xai avtog TT¡S yevéaemç tf¡g kavrov kg 'Afiiiuìva àvéqjege xa&áneg oí uvS-oi TÌ)V 'HgaxXéovg TÍ Xai Ilegoémg ig Àia. mai oi¡v nag1 "Àfi/iwva Tavvr¡ tf¡ yvú>¡xj] ioréXXero, wg xat tú avtov àtgexéategov eíaófievog f¡ q>r¡0(av ye iyvwxévai. fi¿XQl l*èvio ór¡ üagairovíov naga -d-áXaoaav f¡ei ¿V egr¡¡xov, ov fiévroi ôi àvvôgov TF¡g %, 8xi ovx àylxexo, àXXà jtávxa yàç, boa %aXeitá, oi äv&Q(07t0i èg xoaôvâe âça avÇovotv aixCùv xrjv xaXenóxr¡xa á>g xal x 'HqaxKel &v &itoqa 3o yevéo&ai ftv&evetv.

ib. VI, 3, 2: [Alexander per Indum flamen in Oceanum

Indicum navigaturus] èjtl âè 'HçaxXel xe xû jtqonáxoqi ojteiaag xal "Appaivi xal xolg äXXoig &eoîg, Saotg avztjj vófiog, aqpfjvai èg àvaycoyrjv xeXevei xf¡ aáXjtiyyi. ss ib. 19, 4: tòte . . . én:avr¡X3-ov èg xr¡v èv x

) vfjoov xal jtQÒg xolg ìxxQOig avxf¡g xad-ogpiad-üg dvti xoîg â-eolg^ 'AXéi-avâçog, Saoig eœaaxev, ort jtaqà xov v AfifX(avog èïtrjyyeXfiévov r¡v &0aai avxâ>. èg âè xrjv vaxeçalav xaxértXei wg èrti xr¡v äXXrjv xrjv èv x(¡> vtévxtp vfjaov • xal 40 ítQoaa%ióv xal xavxr¡ eâve xat èvxavd-a âXXaç ai •d-valag äXXoig xe â-eolg xal äXXqt xçômp • xal xavtag ôè xax' èrtiüeoiuofióv (eyaaxe) d-veiv xov "Afifiarvog. 4 inetSàv

Pflugk; ineiStj et oiéV.ovTcu A.

42 ïyaoxe

add. Boos.

Arrianus.

299

ib. VII, 8, 3: [Cum Alexander Opi in urbe quadam Indiae milites mutilos inutilesqne domum remissurus esset, seditio orta est militibus variis multisque causis iam dudum exacerbatis] ovxovv oiyf} '¿xovzsg èxaçzéçr/oav, àXXà návzag yccg ànaXXàzzsiv ozçanâç exéXevov, avzòv ôè s FIERA TOV jtatçôg ozçazsvso&ai, zòv 'Afifiuiva òr] R(j) Xóytp èjvixeçzofioûvzeç.

ib. 14, 7 : [Cum Hephaestio Ecbatanis mortuus esset] . . . Xéyovaiv, Szi ÇÂXé^avôçog) xal eig ^Afifiwvog 'sTtefupsv sçrjoofiévovg zòv à-sóv, si xal ¿>g xhveiv io OVYXOÌQÉI 'Hcpaioziiovi ' TÒV ôè ov ^vyxojçfjoai. ib. 23, 6 : í¡xov ôè (mag' 'AXéÇavôçov sg BafìvXCbva) jtaQCc "Afifiwvog oí &swçoi, ovoTivaç iozáXxet èçrjooftévovg, omog &éfttg aiztj) tifiav 'Hqxuozíiova • oí ôè àg ijçtuï £tpr¡oav tìzi âvsiv &éfiig ò "Jififiatv Xsyei. o ôè e'xaiçs TS zf¡ fiavzsítf i6 xal àno TOVÔS âg rjçœa syéçaiçs.

ib. 26, 2: [Cum Alexander Babylone morti iam proximus essetj Xéyovaiv ai s TOV Zaçâitiôog tifi isçfy 77sL&wvá re èyxoifiij&évTa nal "AzzaXov xal Ar¡fioq>G)vza xal üsvxéazav, itçog ôè KXeofxévvv TS xal ao Msvíóav xal HéXsvxov STISQUÍTUV TÒV •9-eóv, sí Xfyov xal Sfieivov AXs^àvôçq) sig TÒ ISQÒV TOV d-sov xofitad-évzi xal íxsTséaavri d-eçaizeveo&ai itçog TOV &SOV' xal yevéod-ai ajv TOC TtoXXà. ib. 2 9 : ovy. azorcov èTtifivrjad-ijvai èv zovzoig fjyrjadfj.ed'Ot xal 'Avttvóov tov vvv yeyevrjfiévov, dv xal n&vxeg wg &eòv 15 dia ajv TOC TtoXXà. ib. 2 9 : ovy. azorcov èTtifivrjad-ijvai èv zovzoig fjyrjadfj.ed'Ot xal 'Avttvóov tov vvv yeyevrjfiévov, dv xal n&vxeg wg &eòv 15 dia ajv TOC TtoXXà. ib. 2 9 : ovy. azorcov èTtifivrjad-ijvai èv zovzoig fjyrjadfj.ed'Ot xal 'Avttvóov tov vvv yeyevrjfiévov, dv xal n&vxeg wg &eòv 15 dia Bovoiqig imo 3OoLqiòog xazaozad-etg. "Oatgig AÌy viti taxi o Jióvvoog. TacpóaiQig, itóXig Aiyvrtzov, èv fj Xéyezai"OoiQig TEd-àcp&ai. xaXdoiQig Xivovg %izwv tegaTixòg •/.ai (tolga zwv 5 fiaxiftuv èv AiyvTtztp ol xaì 'Eqiiozv(.i§ielg. cf. Alex. Polyh. (TévTvqig). ib. V I (pag. 143, 21) : "AfìvSog itóXig xa& 'EXXrpnovxov xat ìxkht] xaz' Aìyvnzov àttò 'Afivòov zivbg xXrjdeìoa. ib. V I (pag. 155, 2) = Hecat. (NeiXov UQÓV), supraio pag. 4/5. ib. V I (pag. 158, 7): BvfiXog, nóXig &oivlxr]g. eazt xaì BvfìXog èv Ne ¿ho itóXig (cf. Plut., De Iside 15/16, supra 227/28). ib. V I I I (pag. 226, 21): 'Ogvgvyxog, nóXig Aìyvnzov, 15 TlflWOCC ZOV Ò(i(I)VVFLOV i%d-vv.

ib. X I (pag. 276, 40) : 'Avztvóeia, jtóXig Aìyvnzov, àn' 'Avzivóov jtaiòóg. ib. X I (pag. 287, 4) : 'Aezla • ovzwg èxXrj-ihj fj Atyvnzog &7tó zivog Ivòov 'Aszov. àXXà xaì 'Qyvyia èy.aXf.izo xaì 20 'Effauszla. ib. X I (pag. 290, 22) = Alex. Polyh. (Xrjvopóoxiov), supra pag. 89/90. ib. X I (pag. 295, 16): 3A/.i(i(ovia fj fieaóyeiog Aiftvrj. xaì avzrj de itàaa fj Ai^ùrj oiircog èxaXtlzo ànò "Ajxiioivog. 25 ib. X I I (pag. 306/07) = Alex. Polyh., supra pag. 90. ib. X I I (pag. 347/48): 'là) ijzoi leXijvt]. ìw yàg fj aeXiqvri xazà zrjv zwv 'AQyeiwv diàXexzov. ib. X I I I (pag. 364, 2): AXe^avóoeia, rjv 'Afi/irnviav xaXovaiv. 30 ib. X I V (pag. 374, 31 et pag. 375, 10): Isqaneìov. ov yÒQ èg o NelXog &veq%erat xal rig f j nqotpaaig rod xivavxia avxov jtejiov&evat xolg &XXoig nmaytolg ittql •tag &qag xov erovg. io ib. 48 (3431): &vrjetv eiti TOvg (¡w/tovg, oh xolg Ald-loiplv eaxiv f j (pqovqd, . . . xal vjteqftitg eitl TOV Bqfiov . . . eig 0iXag diifiaXov. i b . 6 5 ( 3 4 8 1 ) : / u e r c t g v Zvjqvrjg TWV AlyvitTOv fieg&v o xXrj&eig 15 &QXETCTL.

x a t ' E X e y a v r i v r j g , o&EVTteQ &v vg>' 'EXXijvwv 'Eqfifjg

ib. 108/09(359/601): o Kdvwpog ovofxd eon MeveXdov xvfteQvifiov, wg 'Exaxaiog xe (prjoiv o Xoyoitoibg xal TO xoivov xfjg (pijfirjS, oh xeXevrijoavxog rceql zov tonov xovxov Xeifierai xoiivofia. ( 1 0 9 ) xavxl ( f i ] f i i , wg "EXXrjveg XeyovotV eywye fixovoa iv avzqi Kavd)(iq> xwv legiorv ov xov 20 enel (pavXozdiov, on pvqloig erect nqoxegov J) MeviXaov kxelae jtqooaxelv TO %(OQIOV ovxwg ¿>vo/xd£txo. xal . . . eXeyev TOVVO/JM . . . Alyvitxvov xal duoyqdfifiaxov . . . fifiexeQq q>(i)vfj de SrjXovv xqvaovv edacpog . . . as ib. 113 (3611): o Mevdijoiog vo/uog xal f j noXig avzwv, 5}v ovofid^ovoi Ofioviv. ib.

122

(3631):

xwv

itxigafiidwv

xag

n'ev

xoqvcpag

OQWVxeg lx7tXr\xxo(xe&a, TOOOVTOV Sv rjyvorjtai,

xo 8' dvxlnaXov x a t vjzo yfjg ezepov Xiyoi 8i, & xCav legiwv jjxovov. so ib. 124 (3641): xCrv ia/xaziuv &no TWV oanrjQwv &ewv ¿tnoXaiofiev, wv elg eoxiv o xij> NeiXot ovvclivvfiog. i b . 1 2 5 ( 3 6 4 1 ) : AiyvmiOL . . . fiei^ovaig dyovoi xce xaxa xov NeiXov. &ax3 'eywye noxe ijxovoa xal itXXov TWV TI SOHOVVTWV eidivai iteql zavza, Sxi xal xwv vofilfiwv 35 [ x a t ] xwv 7I£QI Tag eoQTCtg x a t •d-voiag eig xov NeiXov avzolg atrfxet Tee nXeima.

Orat. XXXVII (2) In Minervam 14 (121): xat firjv

xwv

ye

Ttqog

xov

noXe/xov

avaziqudxwv

xa

jtqwxtvovxa

dv'

8 /ueTctJ napa cod. TJrbinas gr. 123, saec. XIV in. ( = U). 14 W. Spiegelberg nomen regionis „mares" barbamm (i. e. regio meridionalis) a Graecis in 'Ep/uije transformatnm esse censet. 24 pro Kavtofios dixit „bannp", qnod ex Hkau (locus editns) et „nnb" (aureus) compositum est. K(eil). 31 dens, quem significat, certo est Apis; „hapi" Nilus Aegyptiis andiebat. Wiedemann — Eeil. 35 xat seel. Reiske.

Aristides rhetor.

303

k^evqiv re xal xareaxevdaaro fj zA&r}vS • onXlzai yaq xal 1717161$ T&V IddT/VSg £l)QT][xdzWV e'lOlv. StZZCt Sk ¿XOziQOV fiaqzvQia • r&v fiev orcXizi-/.(bv Aiyvmioi uev rGtv xara zrjv 'Aoiav, ol (5c S7tdivvfioi zf^g &eov t&V hi I trjg EvQthmrjg jtqwroi jtqo^aXo^ievoi rrjv aanida • eazi yaq xal xaz1 Ai- 5 yvnzov 'Adtjv&s vofiog leqdg, fy ravza dvaxttzai. Orat. X L (5) In Hercul. 10 (331): ov /tovov di zoig i(f>' 'EXhfjvav Xeyofxivoig ¿xoXovdwv &v rig yvobq ri/v Ixelvov (pvaiv xal bti xqelzzwv fj xaza ¿Lv&qcbnovg eyivezo, ¿ell3 '¿Ofiev AiyvnzLovg tioov rivet Hyovoi &ebv 'Hqaxkiit xaiio Tvqiovg, bn nq&zov oifiovoi &ewv. Orat. X L I (4) In Bacch. 6 (291): didoaai zip Jiovvoy xal zov IlSva %OQevrrjv zeledtzazov d-t&v ovza, ¿tg Ilivdagog re ifivei (frgt. 99 B 4 ) xal ol xat' A'iyvmov iegsig xarefia&ov. Orat. X L V (8) In Sarapid. 7 (481): ra 3d ye nltUo is vt] diet X^Q'S (*4tqov fj nqofiavzig avzrj fj h AeXq>otg nqoXiyei, ai tv Jwddivj] Uqeiai, Tgoqsdiviog, ra 'Aoxhjniod xal lagamdog oveigaza. ib. 14/15 (50/511): ah yaq drj nag rig ev navrl xaiqip (¡on]&bv xaXel, Xdqani- dog Xejjai rov Xoyov ev/.ievwg —20 ndvrwg oiSiv ye 001 &Svvavov — ¿qX1jv %e f}TlS 001 (pihq noglteiv xat Sianeq ra ngtoza 'edutxag, ovza» xat ra devzega eiaaxovaag yevov. xat ndvza yaq navzaxov dia aov re xal dia ok fjfiiv yiyvezai, & fidXiaza &v fj/tiv yiyveo&ai fiovXoi/ied-a. (15) bang /uev dij xat {jvnva zrjv V avd-Qtojtov ôel * voélv, itáv& ovzog ÈÇEXÂÇEI xal xaxà TCÛV fiéçog eqyaalav E%EI, àrcb xfjg 20 xpvyf¡g àçÇàfievoç xal XEXEVZWV sig tag e^m&ev sinoQLag. (20) xal Ttenoir¡xev f¡fj.lv olov éçftoviav xòv ßiov xal ovvrjipe xaîg ôwçeaïg, aotpiag EQÜV di vyieíag 7toir¡oag, vyieiav ôè fjôiù) avv ei>JTOQÍ(£ xaxaazr¡aag, xcp ôè fiéoio xà âxça olov yófupip avXXaßwv xal ßeßaiwoäfievog, xfj vyieice xà xf¡g 85 ipvyfjg àya&à xal xr¡v zwv OVXÙÌV oviqoiv. rrwg oîv ov xovxov âvaxrjQvxxeiv XQV Ttavt¡yvqeoi xe xal náaaig f¡uéqaig xr¡óejuóva xal ao}xf¡ga návzojv àvS-çwjrwv avxáqxr¡ è-EÓv ; (21) xal firjv xal xà oka ye xod ßiov fiéxça ovvéro)v ávd-Qtíijtoig xal xafiíag S>v xov ßiiooifiov, xaxà xoBx1 &v 30 óixaííog Sítavxa NEQIEÍKR¡cpévai vofiiÇoixo xal návxa olov xvßegvQv f]fiG¡v xbv ßlov. o¿ fièv ài) x1¡g fieyálrjg nqbg Aiyvnxty nóXecog itoXlxai xal eva xovxov ávaxaXovot ¿lia, 8xi ovx aTtoXéXeutxai óvváfiei Ttegixxfj, àXXà ôià návxtiv íjxei xal xb TtSv 7teítXr¡g(axe. (22) x&v fièv yàq äXXwv sò&ecbv óif¡Qr¡vxai al ôvvàfieig xe xal xifial xal ëXXovg en* äXXa íüvd-obiTCoi xaXovoiv, o ôè UIOTCEQ xogvcpalog návxwv àç%àg xal néqaxa e%ei. fióvog ôè xal exoifiog %(j) xivog ôeofiévqi xovx* èmxeXelv. äoxe xal Svá-gcanoi neql fièv xGiv äXXwv ov xaxà xà avxà (péçovxai, àXXà xifiutoiv aXXoi « äXXovg -9-eovg, xovxov ôè fióvov návxeg ofio iti g xolg a yàg &eGiv xaì cpoßegditatog ò avtóg, tov kvaitelfj (poßov àvd-qértoig exo)V, ortwg (xrvti rtoirjoovoi /.iijte Jtsiaovtai xaxwg àkkrjkovg fitjö' V7t* àikijka/v. Ttgòg ó' ovv tov ekeov /.iSklov tètgaittai xaì tiiteg elite rtegì 7titvtoiv twv &ewv "O^itjgog (I 497) atgentobg elvai xaì Ttagait^tovg, ¡¿aliata so ovtog ßeßaiol• tooavtag otgérpetai otgocpàg èrti awtrjgitjt twv àeì óeof-ièvwv. (27) xaì tolvvv xaì -dvoiwv ftóvq) tovtiß &e(j) óiav è&éleiv àllàl-aoSai. (26) xg "loióog

ìyévovzo %QrjO[iol.

fjXlov

rtEQióóoig

Orat. 45, 1, 12 (Dind.): oi /.lèv àyvoovvreg xaì nv&ó5 fieroL Ttaqa rwv iv Jioówvr] ÌEQEI&V fieiia&r'JXAOIV, ai óè einovaai, ri jtoielv, ovx ìoaoiv ovò' avzb zovzo, Sri eiQiqxaaiv. ovxovv ix Jiòg Sv zavxrjv zrjv ¡xaqrvQÌav zi&EÌg oix &v àfiaQzàvoig. xavxà óè rama Xéyai xaì jteqì rwv iv KXÓQO) xaì 7teqì TWV iv "Afi/Àiovog xaì Ttóvrwv, 0001 7teqì 10 XQfjOTiÌQia òfioliog tivógeg xaì yvvaìxeg. ib. 1 0 7 : (pvevai.

0 'Ivóixòg

ogvig

iv AiyvnzLoig

Lncianas (ca. 1 2 0 - 1 8 0 p. Chr. ri. vixit) Dial. deor. (ed. Jacobitz) 3 (207/8) :

Zebg • „Kazanzd^Evog Ig trjv Nsfiéav — ixel óé nov ò ^'Aqyog 15 jSovxoXei — ixelvov ànóxreivov, rrjv óè óià zov ntXóyovg ig zrjv Atyvjirov àyayìov *Ioiv itoiiqaov • xaì ro XOITCOV '¿otto S-eòg TGIV ixel xaì ròv NelXov àvayèzo) xaì rovg àvéfiovg ìnmzfXTtèzbi xal ooj^ézai zovg nXéovzag."

Dial. mar. 7 (305/06): Dum Mercurius Iovis ÌUSSU20 lonem trans mare in Aegyptum ducit, Zephyrus cum Noto colloquitur de ea: Nózog • „vuv ovv eri ÌQ& (ó Zevg) zfjg !Soóg" ; — ZétpvQog • „xaì nata, xaì óià TOVZO ig AXyvnzov avzrjv erte [tipe xaì fj^Zv Tzgooéza^E firj xv^ialveiv zrjv Xazzav, eor* &v óiavr^-qzai, wg ¿Ttorexovaa ixel' xvel óè ijórj 25 — &eòg yévoiro xaì avrrj xaì zo re%&évu — Nózog* „fj óà/uaXig &eóg" ; — Zétp.' „xaì ftàXa, 5) NOTE' UQ^EI TE, tog Ò 'Egfifjg e

ovx

ai negi-

fióvov

aixolg

^taxQdrrjg nX&tavov

Ixeivoig

xeipaXfjg

ini

%Giv elvai

xaì

rfjg

TÌjv

àroniag

àòvtoig

xónTOvrai

dànrovot

ae^ivóreqog

Vitar. auctio 16 (556):

Ò ihg

tolg

naq'

xaì

rtXóxafAOV

-9-eòg

xaXXltav

déovg,

TOV

ev

noiehai

e%r]

rrjv eì&'

enivéuexai xal 25 oí ixeï (iavxr¡iov àvaxtd-éaoi ar¡(.ir¡tov xr¡$ exeívov xov xavçov (iavxixfjç. 8. ov fiexà jtoXXov ôè xal Alßveg ejtißrjaav xov Xóyov • xal yàq xb Aißvwv (A.avxr¡iov xb "A[x/.ia>vos xal xovxo Ig xov r¡éqa xal Ig xr¡v xovxéov ao(pir¡v evqr¡to, naç' offov xbvvAy.(iwva xal ovxot xqionqoawrtov Ttoiéovxai. 9. eyvwaav 30 ôè xovxéwv exaaxa xal BaßvXwvioi, ovxoi fiév, Xéyovat, itçb xwv äXXwv, ifxol ôè ôoxéei, jtoXXòv vaxeçov Ig xovxéovç è Xôyoç àjtlxexo. Imagin. 11 (469): in Aegypto avxbç (.lèv ô veùç xáXXiaxós xe xal /.téyiaxoç, Xi&oiç xoîç itoXvxeXéoiv r¡ay.r^- 35 /.tévoç xal XQvoq» xal yça^alg ôirjv9iofiévos, evôov ôè r¡v Çrjxfis xov d-eóv, f¡ iti&rjxôç eaxiv rj Ißig f¡ xçàyoç í) aïXovçoç. Pro imagin. 27 (506): eû xov g Alyvrtxlov g, oïneq xal ôeioiôaifiovéoxaxol elai itávtwv, O/MOÇ XOÎÇ &eloiç òvó/xaaiv Ig XÓQOV ÈJTIXQÛIFIÉVOVÇ • axeôbv yovv xà jtXelaxa avtoîs ɧ to ovçavov loxiv. Tox. 27 (536): o Jr¡fir¡tqtos ervxev Ig xr¡v AÏyvmov 14 iv add. Dind.

312

Fontes historiae religioni» Aegyptiacae.

àuoôrjfiwv x ö t ö &éav zov MÎ/LIVOVOÇ" ijxove yàç . . . zòv Méfivova ßoSv TCQOÇ àvazéXXovza zòv FJ'Xiov. ib. 28 (537): oixézrjg Ivçog xal zoüvofia xal zr¡v nazqtôa, isçoovloiç zial xoivcüvr¡oag ovveiofjX&é ze aizolg 6 Ig zò 'Avovßiöeiov xal ánoovXrjoavzeg zòv Ì)eòv xÇvaiáXag ôvo xal xrjQvxiov, XQva°vv xal zovzo, xal xvvoxenaçà IVQ(¡). Iuppiter tragoed. 8/9 (651/2): cEg/¿f¡s ' ,,f¡ Beválg ôè io avzr¡ xal è "Avovßig èxetvool xal nag* aizòv ¿ 'Azzig xal o Mí&(rr¡s xal ò Mr¡v oXoi éXóxQvaoi xal ßagslg xal noXvrl(irftot ¿ig áXrj&wg." IJoaeiôœv • „xal zovzo, S» 'J¡Q[¿r¡, ôlxaiovf zòv xvvoTiQÓawTtov zovzov Ttçoxa&iÇeiv (lov zòv Aiyvnziov xal zavza IJooeiôGtvoç Svzog;u cEQ[II¡S' „vai. 16 àìlà aè (iév, Su èvoalyaie, %aì.y.ovv ò Avouznog xal 7tévr¡za ènoirjOEV, ovx k%óvz(in> zóze z&v Koqivd-liav xgvaóv ' ovzog ôè oloiç ¿itzáXXotg nXovotdizeçôç èoziv. ávé%eo&ai ovv %QÍ¡ jtageatofiévov xal fii] áyavaxtelv, e¿ zig (¡Iva zr¡Xixavzr¡v XQvarjv e%ù)v jtqozezí[tr¡zal aov. 20 ib. 42 (690): JS¡.ug' „Svovatv Alyvnzioi vôazi. xal zoi zovzo (lèv Sítaai xoivòv zolg Aìyvitzloig zò VÔÎOQ, ídíV TÒ eçyov TÒ Ig "Aâwviv ino TÒV avo g sv xf¡ %ÚQr¡ xf¡ aq¡sx¿Qj] yevéa&ai xal /nvr¡/xr¡v xov 15 Tcàâ-eoç xvnxovxal TE éxáaxov exeoç xal ¿bQrjvéovoi xal xà oqyia èmxeXéovaiv xal o(piai fieyáXa rcévd-ea àvà xr¡v %dtQr¡v taxaxai. èneàv âè ànoxvxpwvxal xs xal áTtoxXavowvxai, nq&xa fûv xaxayiÇovai xSt 'Aâàviâi oxeo g èóvxt véxvi, fiera âè TIJ èxéçîj f¡uéQj¡ Çàeiv TÉ ¡.uv /.ivd-oXoyéovai xal Ig TÒV 20 f¡éqa TiéfiTtovai xal xàç xerpaXàç ^vçéovxai OXOJÇ Alyvnxioi ànodavôvxoç 1Amoç. yvvaixGiv âè ôxôaai ovx èS-éXovai ¡¡vçéeo&ai, xoiijvâe Çy/ui-qv ¿xxsXeovoiv ' ¿v fiifj fjfiéçj] ini nqr¡ai xr¡g &çrjç ïaxavxai, f¡ âè àyoçt] fiovvoiai Çeivoioi Tiaçaxéexai xal ô (tto&ôç Ig xr¡v 'A(pQoáíxr¡v -d-vaír¡ yiyvexai] 25 ib. 14 (461) : . . . itaç? Aiyvitxíoiv ivloiaiv 1%9-vaç ov aixéovxai . . . ib. 32 (478): [Deae Hierapolitanae in templo] XQVOÓg xs aXXoç jteqixéexai xal Xí&oi xágxa itoXvteXéeç . . . ex1 âè ovv%eç oí laçôwoi jioXXoì xal váxiv&ot, xal ofiàçayâoi, 30 TOE éçeiç, eneiòàv XQIOV xéçara rpvaatai ooi;u 11. Zev g' „aia/çà wg àltjd-wg navra q>i]g tà neqi TWV ÀiyvmLwv ' ofitag ô1 oïiv, io S) Mai/.te, TOC itoiXa avrwv aivlynaxà lati xai ov návv XQÍ¡ xarayskâv âftvrjTov ovra." MGtfi.' „návv yovv (ivartjçiiov, S) Zev, ôel ij/nlv, cog eiôévai &eovg [lèv tovg &eovg, xvvoxeqtáXovg ôè Tovg xvvoxEípálovg." Zevg' „ea, (pr¡¡.d, rà iteçi TG)V Aiyvitxlw"

Âpuleins (ca. 124—ca. 170 visit) «

Apologia (ed. Helm) 56: lana, segnissimi corporis excrementum, pecori detracta iam inde Orphei et Pythagorae scitis profanus vestitus est; sed enim mundissima lini seges inter optumas fruges terra exorta non modo indutui et amictui sanctissimis Aegyptiorum sacerdotibus, «o sed opertui quoque rebus sacris usurpatur. Florida 15: sunt qui Pythagoram aiant eo temporis inter captivos Cambysae regis, Aegyptum cum adveheretur, doctores habuisse Persarum magos ac praecipue Zoroastren . . . verum enim vero celebrior fama 25 optinet sponte eum petisse Aegyptias' disciplinas atque ibi a sacerdotibus caerimoniarum incredundas potentias, numerorum admirandas vices, geometriae sollertissimas formulas (didicisse); nec his artibus animi expletum mox Chaldaeos atque inde Bracmanos . . . adisse, so De deo Socrat. 149 (cap. 14 ed. Goldbacher) : gaudent Aegyptia numina ferme plangoribus. ib. 153/54 (cap. 15): eos deos appellant, qui (daemonum bonorum opera et auxilio adiuti) iuste ac prudenter curriculo vitae gubernato pro numine postea ss hominibus praediti fanis et caerimoniis vulgo advenerantur ut in Boeotia Amphiaraus, in Africa Mopsus, in Aegypto Osiris, alius alibi gentium, Aesculapius ubique. Metam. (ed. Helm) I I , 28/29*): [Larissae,- in urbe *) E = Eyssenhardt ; Elmenh(orst) ; œ = cod. Laurent. 29, 2; He(lm); Hild(ebrand) ; Luetj(ohann); Oud(endorp); Pric(aeus); Salm(asius); v = vulgata ; vd Vit = van d. Vliet.

316

Fontes historiae religioni» Aegyptiacae.

¡¡¡¿Xrioze, r¡ nwg âÇioiç &eòg elvai vlaxvûiv ; TÍ ôh ficwï.0fievoç xai ô noixiXog ovioç ravçog ô Meiupltr¡g nçoaxweltai Ôè ï&iôaç xai xai XQV rtQOcprjtas ¿Xs1 > aioyvvofxai rtid-rptovç einelv xai vçàyovg xai alla rtoXXip yeloiôreça s ovx old' oTtoiç eij AiyvTïiov naqafivod-Érta èç %ov ovqavóv, S if.ielç, ai -&SOÍ, noig àvé%taiïe. ôçGivieç ïorjç t¡ xai fwilov vjuCiv nçoaxvvov/xeva ; f¡ avt Si Zev, nCig g>éçeiç, eneiòàv XQIOV xéçara rpvaatai ooi;u 11. Zev g' „aia/çà wg àltjd-wg navra q>i]g tà neqi TWV ÀiyvmLwv ' ofitag ô1 oïiv, io S) Mai/.te, TOC itoiXa avrwv aivlynaxà lati xai ov návv XQÍ¡ xarayskâv âftvrjTov ovra." MGtfi.' „návv yovv (ivartjçiiov, S) Zev, ôel ij/nlv, cog eiôévai &eovg [lèv tovg &eovg, xvvoxeqtáXovg ôè Tovg xvvoxEípálovg." Zevg' „ea, (pr¡¡.d, rà iteçi TG)V Aiyvitxlw"

Âpuleins (ca. 124—ca. 170 visit) «

Apologia (ed. Helm) 56: lana, segnissimi corporis excrementum, pecori detracta iam inde Orphei et Pythagorae scitis profanus vestitus est; sed enim mundissima lini seges inter optumas fruges terra exorta non modo indutui et amictui sanctissimis Aegyptiorum sacerdotibus, «o sed opertui quoque rebus sacris usurpatur. Florida 15: sunt qui Pythagoram aiant eo temporis inter captivos Cambysae regis, Aegyptum cum adveheretur, doctores habuisse Persarum magos ac praecipue Zoroastren . . . verum enim vero celebrior fama 25 optinet sponte eum petisse Aegyptias' disciplinas atque ibi a sacerdotibus caerimoniarum incredundas potentias, numerorum admirandas vices, geometriae sollertissimas formulas (didicisse); nec his artibus animi expletum mox Chaldaeos atque inde Bracmanos . . . adisse, so De deo Socrat. 149 (cap. 14 ed. Goldbacher) : gaudent Aegyptia numina ferme plangoribus. ib. 153/54 (cap. 15): eos deos appellant, qui (daemonum bonorum opera et auxilio adiuti) iuste ac prudenter curriculo vitae gubernato pro numine postea ss hominibus praediti fanis et caerimoniis vulgo advenerantur ut in Boeotia Amphiaraus, in Africa Mopsus, in Aegypto Osiris, alius alibi gentium, Aesculapius ubique. Metam. (ed. Helm) I I , 28/29*): [Larissae,- in urbe *) E = Eyssenhardt ; Elmenh(orst) ; œ = cod. Laurent. 29, 2; He(lm); Hild(ebrand) ; Luetj(ohann); Oud(endorp); Pric(aeus); Salm(asius); v = vulgata ; vd Vit = van d. Vliet.

Apuleius.

317

Thessaliae, iuvenis quidam nobilis subita morte correptus erat, dum funus per forum incedit, mortui avunculus iuvenem a propria uxore in adulteri gratiam et ob praedam hereditariam veneno exstinctum esse deos hominesque testabatur. cum vidua scelus abnegaret] 6 senex: „Veritatis arbitrium in divinam providentiam reponamus. Zatchlas adest Aegyptius propheta Primarius, qui mecum iam dudum grandi praemio pepigit reducere paulisper ab inferis spiritum corpusque istud postliminio mortis animare", et cum dicto iuvenem quem- io piam linteis amiculis iniectum pedesque palmeis baxeis inductum et adusque deraso capite producit in medium, huius diu manus deosculatus et ipsa genua contingens, „miserere", ait, „sacerdos, miserere per caelestia sidera, per inferna numina, per naturalia elementa, per nocturna 15 silentia et adyta Coptica et per incrementa Nilotica et arcana Memfitica et sistra Fariaca. da brevem solis usuram et in aeternum conditis oculis modicam lucem infunde. non obnitimur nec terrae rem suam denegamus, sed ad ultionis solacium exiguum vitae spatium depre-ao camur." propheta sic propitiatus herbulam quampiam ob os corporis et aliam pectori eius imponit. tunc orientem obversus incrementa solis augusti tacitus imprecatus venerabilis scaenae facie studia praesentium ad miraculum tantum certatim adrexit. 29. . . . iam 25 tumore pectus extolli, iam salubris vena pulsari, iam spiritu corpus impleri: et adsurgit cadaver et profatur adulescens: „Quid, oro, me post Lethaea pocula iam Stygiis paludibus innatantem ad momentariae vitae reducitis officia? desine iam, precor, desine ac me in 30 meam quietem permitte." haec audita vox de corpore, sed aliquanto propheta commotior:, „quin refers", ait, „populo singula tuaeque mortis illuminas arcana? an non putas devotionibus meis posse Diras invocari, posse tibi membra lassa torqueri?" suscipit ille de lectulo et 3 5 imo cum gemitu populum sic adorat : „malis novae nuptae peremptus artibus et addictus noxio poculo torum tepentem adultero mancipavi" . . . ib. XI, 1—6: Circa primam ferme noctis vigiliam 7 Zachas y ; Calchas Gruter; Tachos Salm.; Zachthalias vel Zalaohthes Rohde coll. Plin. nat. hist. XXXVII, 169, Alex. Trallian. I, 16 (I, 567 Puschm.). 12 adnsque qiov, ev&a àité&ave, xaXovaiv oi Nixofitjoeig Aifivaoav. ib. 647 (24, 6): noisixai nXrjv voti Aìyvitziov Neilov Ttoraftolg zolg aXKoig XLd-ov levxov za àyaljxaza, TQi Nello) Sé, Szs Sia Tijg Aìd-iójtwv xazióvn èg &àXaaaav, fiélavog so Md-ov zà àyaXfiaza èQyaQea&ai vofil^ovaiv. ib. 666 (32, 1) : zov d-eàzqov (zov èv MsyaXojtólei zrjg 'Aqxaóiag) ov JZÓQQOÌ XeÌTtszai roti @OVXSVZTJQÌOV &E[ISXIA . . . TtXiqoiov Sè o'ixrjfia, iòiwzov xar' èfis xzrtna àvÓQÓg, 'AXe^àvÓQty tip og Sxorti&ç äxQov . . . §e', x'â" [65°, 20° 15'], bärtig âxça . . . i»'L" à" [65°30', 19°45'], /lioyévovç axçov . . . is'yo", yo" [65°40', 19°40'], Zazvçûv oçoç . . . |«'yo", i»' [65° 30', 18° 30'], MovoôâxrvXov oqog ... Çe'L", 5 ir¡'L" [65°30', 18°30'], ravçov OQOÇ . . . Çe'yo", ir¡' [65°40', 18°], ôswv IWTIÎQUV lifiïjv . . . §e'L", iÇ L" [65° 30', 17° 30'], EvayyéXwv Xirfv . . . £e'Luò" [65° 45', 17% 7/roXefiaiç 6rjQû)v . . . fg', is'y" [66°, 16° 25'], Bcofiog "Éçwzoç, âxçov . . . Çç'L", iç' [66°30', 16°], Saßaoxixov orífice . . .io te' [67°, 15o], Méyaç alyiaXbç... iò' à" [66°, 14° 15'], KoXoßwv ôçoç, äxQov . . . %r¡>, if yo" [68°, 12° 40'], laßctx jtàXiç . . . |j?', iß' L" [68°, 12° 30'] . . . ib. IV, 7, 11: vrjaoi òé sìoi rcaçà zr¡v vito Äiyvnzov Aí&L07tíav aide • èv TÔI 'Agaßixij) xóXitio • 'Aozágrr¡ vr¡oog, is Bw/ibç 'A&rjvâç vfjaoç, Pvìplzig vfjaoç, rofiaöswv vf¡otúv ôvo, MVQUVOÇ vf¡aos, Kazá&qai vf¡aoi al nal XeXwviziôeg ôvo Tov âçi&fiôv, OQIOITIÔEÇ vfjooi ôvo, Máyiov vfjaoç, Jaq>vivrt vfjaoç, Axav&ívr¡ vf¡aog, Maxaqía vfjaoç, "Oçvewv vfjaoç, Báx%ov xai 'AvTißcr*%ov, ITavbç vijooç, JIOÔWQOV vfjaoç, 20 "laiôoç vijooç . . . o'ia'L" [70°, 11°30']. Nicomachus Gerasaeus (ca. 150 floruit) Theologumena arithmetica, frgt. ap. Phot., cod. 187 (pag. 144 a 32 Bekk.): f¡ itevzàç . . . xal Néfxeaig xaì BovßaazLa xaì ôixtjoiç xal Acpqoôlvr^ xai ya/.ir¡Xía xaì âvôgoyvvía xaì Kv&éçeia xaì Çwvaia xai xvxXiov%oç xaì âfiiâeog 25 xaì Zavòg jtvçyoç xaì diövpala xaì âÇojv èôqaia. äftßqozov re avTÌjV viprjXoXoyovai xaì TlaXXàòa . . . xaì Movowv MeXnofiévrjV . . . ini xovxoiç fièv oiv ae¡ivvvei xaì zr¡v Ttevráda . . . f¡ òè eßöofxag . . . itáXiv xaì avir¡ ¡.leaóztjg fiovâôoç xaì ôexdéôoç %v%r¡ xaì xaiçôç, 'Aârjv& xaì "Aqiqçio xaì . . . AXaXxofiéveia, . . . 'AfiaX&eíag yévoç, aíyíg, "Ooiçiç, Sveiçoç, (p(t)vr¡, avòìj xaì Movowv f¡ KXuú, ei ßovXei âè xaì xçlaig xaì 'Aòqàoxeia .'. . ovzat /.lèv f¡ nàvaemog avtoïç kniàç [laxçozéçqi nóvw (iéyaç xaì itoXvg d-eòg àvv/xvelzai. Appianus (ca. a. 160 scripsit) Mithridat. (ed. Mendelssohn) 27 : ^ oafißvxrj ò3 inai- 35 &eîoa TOV zelxovç, f] %ò zfjg "Ioiôoç Uqóv èaziv [cum

Claudius Ptolemaeus, Nicomachas, Appianus.

341

|e', xa's" [65°, 21° 10'], Jiooxôçiov Xi(ir¡v xa' [65° 21 o ], dr¡¡ir¡z(>og Sxorti&ç äxQov . . . §e', x'â" [65°, 20° 15'], bärtig âxça . . . i»'L" à" [65°30', 19°45'], /lioyévovç axçov . . . is'yo", yo" [65°40', 19°40'], Zazvçûv oçoç . . . |«'yo", i»' [65° 30', 18° 30'], MovoôâxrvXov oqog ... Çe'L", 5 ir¡'L" [65°30', 18°30'], ravçov OQOÇ . . . Çe'yo", ir¡' [65°40', 18°], ôswv IWTIÎQUV lifiïjv . . . §e'L", iÇ L" [65° 30', 17° 30'], EvayyéXwv Xirfv . . . £e'Luò" [65° 45', 17% 7/roXefiaiç 6rjQû)v . . . fg', is'y" [66°, 16° 25'], Bcofiog "Éçwzoç, âxçov . . . Çç'L", iç' [66°30', 16°], Saßaoxixov orífice . . .io te' [67°, 15o], Méyaç alyiaXbç... iò' à" [66°, 14° 15'], KoXoßwv ôçoç, äxQov . . . %r¡>, if yo" [68°, 12° 40'], laßctx jtàXiç . . . |j?', iß' L" [68°, 12° 30'] . . . ib. IV, 7, 11: vrjaoi òé sìoi rcaçà zr¡v vito Äiyvnzov Aí&L07tíav aide • èv TÔI 'Agaßixij) xóXitio • 'Aozágrr¡ vr¡oog, is Bw/ibç 'A&rjvâç vfjaoç, Pvìplzig vfjaoç, rofiaöswv vf¡otúv ôvo, MVQUVOÇ vf¡aos, Kazá&qai vf¡aoi al nal XeXwviziôeg ôvo Tov âçi&fiôv, OQIOITIÔEÇ vfjooi ôvo, Máyiov vfjaoç, Jaq>vivrt vfjaoç, Axav&ívr¡ vf¡aog, Maxaqía vfjaoç, "Oçvewv vfjaoç, Báx%ov xai 'AvTißcr*%ov, ITavbç vijooç, JIOÔWQOV vfjaoç, 20 "laiôoç vijooç . . . o'ia'L" [70°, 11°30']. Nicomachus Gerasaeus (ca. 150 floruit) Theologumena arithmetica, frgt. ap. Phot., cod. 187 (pag. 144 a 32 Bekk.): f¡ itevzàç . . . xal Néfxeaig xaì BovßaazLa xaì ôixtjoiç xal Acpqoôlvr^ xai ya/.ir¡Xía xaì âvôgoyvvía xaì Kv&éçeia xaì Çwvaia xai xvxXiov%oç xaì âfiiâeog 25 xaì Zavòg jtvçyoç xaì diövpala xaì âÇojv èôqaia. äftßqozov re avTÌjV viprjXoXoyovai xaì TlaXXàòa . . . xaì Movowv MeXnofiévrjV . . . ini xovxoiç fièv oiv ae¡ivvvei xaì zr¡v Ttevráda . . . f¡ òè eßöofxag . . . itáXiv xaì avir¡ ¡.leaóztjg fiovâôoç xaì ôexdéôoç %v%r¡ xaì xaiçôç, 'Aârjv& xaì "Aqiqçio xaì . . . AXaXxofiéveia, . . . 'AfiaX&eíag yévoç, aíyíg, "Ooiçiç, Sveiçoç, (p(t)vr¡, avòìj xaì Movowv f¡ KXuú, ei ßovXei âè xaì xçlaig xaì 'Aòqàoxeia .'. . ovzat /.lèv f¡ nàvaemog avtoïç kniàç [laxçozéçqi nóvw (iéyaç xaì itoXvg d-eòg àvv/xvelzai. Appianus (ca. a. 160 scripsit) Mithridat. (ed. Mendelssohn) 27 : ^ oafißvxrj ò3 inai- 35 &eîoa TOV zelxovç, f] %ò zfjg "Ioiôoç Uqóv èaziv [cum

Claudius Ptolemaeus, Nicomachas, Appianus.

341

|e', xa's" [65°, 21° 10'], Jiooxôçiov Xi(ir¡v xa' [65° 21 o ], dr¡¡ir¡z(>og Sxorti&ç äxQov . . . §e', x'â" [65°, 20° 15'], bärtig âxça . . . i»'L" à" [65°30', 19°45'], /lioyévovç axçov . . . is'yo", yo" [65°40', 19°40'], Zazvçûv oçoç . . . |«'yo", i»' [65° 30', 18° 30'], MovoôâxrvXov oqog ... Çe'L", 5 ir¡'L" [65°30', 18°30'], ravçov OQOÇ . . . Çe'yo", ir¡' [65°40', 18°], ôswv IWTIÎQUV lifiïjv . . . §e'L", iÇ L" [65° 30', 17° 30'], EvayyéXwv Xirfv . . . £e'Luò" [65° 45', 17% 7/roXefiaiç 6rjQû)v . . . fg', is'y" [66°, 16° 25'], Bcofiog "Éçwzoç, âxçov . . . Çç'L", iç' [66°30', 16°], Saßaoxixov orífice . . .io te' [67°, 15o], Méyaç alyiaXbç... iò' à" [66°, 14° 15'], KoXoßwv ôçoç, äxQov . . . %r¡>, if yo" [68°, 12° 40'], laßctx jtàXiç . . . |j?', iß' L" [68°, 12° 30'] . . . ib. IV, 7, 11: vrjaoi òé sìoi rcaçà zr¡v vito Äiyvnzov Aí&L07tíav aide • èv TÔI 'Agaßixij) xóXitio • 'Aozágrr¡ vr¡oog, is Bw/ibç 'A&rjvâç vfjaoç, Pvìplzig vfjaoç, rofiaöswv vf¡otúv ôvo, MVQUVOÇ vf¡aos, Kazá&qai vf¡aoi al nal XeXwviziôeg ôvo Tov âçi&fiôv, OQIOITIÔEÇ vfjooi ôvo, Máyiov vfjaoç, Jaq>vivrt vfjaoç, Axav&ívr¡ vf¡aog, Maxaqía vfjaoç, "Oçvewv vfjaoç, Báx%ov xai 'AvTißcr*%ov, ITavbç vijooç, JIOÔWQOV vfjaoç, 20 "laiôoç vijooç . . . o'ia'L" [70°, 11°30']. Nicomachus Gerasaeus (ca. 150 floruit) Theologumena arithmetica, frgt. ap. Phot., cod. 187 (pag. 144 a 32 Bekk.): f¡ itevzàç . . . xal Néfxeaig xaì BovßaazLa xaì ôixtjoiç xal Acpqoôlvr^ xai ya/.ir¡Xía xaì âvôgoyvvía xaì Kv&éçeia xaì Çwvaia xai xvxXiov%oç xaì âfiiâeog 25 xaì Zavòg jtvçyoç xaì diövpala xaì âÇojv èôqaia. äftßqozov re avTÌjV viprjXoXoyovai xaì TlaXXàòa . . . xaì Movowv MeXnofiévrjV . . . ini xovxoiç fièv oiv ae¡ivvvei xaì zr¡v Ttevráda . . . f¡ òè eßöofxag . . . itáXiv xaì avir¡ ¡.leaóztjg fiovâôoç xaì ôexdéôoç %v%r¡ xaì xaiçôç, 'Aârjv& xaì "Aqiqçio xaì . . . AXaXxofiéveia, . . . 'AfiaX&eíag yévoç, aíyíg, "Ooiçiç, Sveiçoç, (p(t)vr¡, avòìj xaì Movowv f¡ KXuú, ei ßovXei âè xaì xçlaig xaì 'Aòqàoxeia .'. . ovzat /.lèv f¡ nàvaemog avtoïç kniàç [laxçozéçqi nóvw (iéyaç xaì itoXvg d-eòg àvv/xvelzai. Appianus (ca. a. 160 scripsit) Mithridat. (ed. Mendelssohn) 27 : ^ oafißvxrj ò3 inai- 35 &eîoa TOV zelxovç, f] %ò zfjg "Ioiôoç Uqóv èaziv [cum

342

Fontes historiae religionis Aegyptiacae.

Mithradates Rhodum urbem oppugnaret], ìyófìei fiàXiaxa fìsXrj xe noXXà òfiov xaì xgiovg ucci àxóvxia àrpitloa. axgaxiGixai re oxàcpeoi noXXolg avxfj ¡.letcc xXifiàxwv naoé•9-eov ¿ig àva^aó/nevoi òi avxfjg ini xà xeiyrj. ol óè 5 'Póóioi xaì xàòe evoxa&wg vné^ievov, ecog xó re firjxàvrjfxa ino (¡(XQOVQ eveòiòov xaì (pàofia xrjg Iaiòog eóo^E nvg àcpiévai noXv xax' avxov. xaì è MiS-gtódxrjg ànoyvovg xaì xr\oòe t f j s neÌQCtg àve^evyvvsv ex xrjg 'Pódov. Bell. civ. IV, 47: OvoXovaiog àyogavofiutv ngoeygàq>rj io [anno 41 a. Chr. n. per Octavianum, M. Antonimo, Lepidum] xaì (piXov ògyiaaxrjv xrjg "laióog eyiov fjxrjae xrjv oxokrjv xaì rag ò-9-óvag evédv xàg noórfgeig xaì xrjv xov xvvòg xecpaXrjv ené&exo xaì òifjX&ev ovxaig ègytà^wv avzqi ax^iaxi èg ìlofin^iov.

Polyaenus (a. 162 scripsit) 15

Strategem. (ed. W. Melber) VII, 3 : Wa^ixiqiixog Te[.lèv¿hj xòv Aìyvnxov fìaoiXsa y.axéXvaev. ò [lèv ibeog "Afi^iav XQWfiévq) Tefiév&ei negì xrjg fiaoilelag àveiXe qivXà^aa&ai xovg àXt%xgvóvag. *Fafi[irjTi%og àè nìygrjxa xòv Kàga avvóvxa e%isoav xaxanéXxag ò^vfieXeig, néxgovg xaì nvg. ' Kaufivorjg oaa aéSovav Aìyvnxioi £q>a, xvvag, ngóftaxa, aìXovgovg, tfieig, ngò xrjg 35 èavxov oxgaxiag exa^sv. Aìyvnxioi de {làXXovzeg enavaavxo (pófìqi xov -nXrfeal xi xwv tegwv Crj io [anno 41 a. Chr. n. per Octavianum, M. Antonimo, Lepidum] xaì (piXov ògyiaaxrjv xrjg "laióog eyiov fjxrjae xrjv oxokrjv xaì rag ò-9-óvag evédv xàg noórfgeig xaì xrjv xov xvvòg xecpaXrjv ené&exo xaì òifjX&ev ovxaig ègytà^wv avzqi ax^iaxi èg ìlofin^iov.

Polyaenus (a. 162 scripsit) 15

Strategem. (ed. W. Melber) VII, 3 : Wa^ixiqiixog Te[.lèv¿hj xòv Aìyvnxov fìaoiXsa y.axéXvaev. ò [lèv ibeog "Afi^iav XQWfiévq) Tefiév&ei negì xrjg fiaoilelag àveiXe qivXà^aa&ai xovg àXt%xgvóvag. *Fafi[irjTi%og àè nìygrjxa xòv Kàga avvóvxa e%isoav xaxanéXxag ò^vfieXeig, néxgovg xaì nvg. ' Kaufivorjg oaa aéSovav Aìyvnxioi £q>a, xvvag, ngóftaxa, aìXovgovg, tfieig, ngò xrjg 35 èavxov oxgaxiag exa^sv. Aìyvnxioi de {làXXovzeg enavaavxo (pófìqi xov -nXrfeal xi xwv tegwv Crjoag TtETtLozevzai x&ta TOV 8[.IOIOV deokoyrjoag zi/xfjç xaï ôwçeSg fjÇiùizai; ib. 27, 1 vide Apion., supra II, pag. 171. « ib. 38, 1 : AiyvTtzioiv eiolv àxQifteîç %Q6VWV àvayqacpaï xaï TWV xaz' avzov g yça/i/tâxciiv êçfitjvev g eozi TizoXefxaïog, ov% o fiaoïXevg^ ieçevg âè Mévôrjzog. ovzoç zàg TWV §aailéojv jtçâ^eig exzi&é^ievog xaz3 "AfiaoLV Aiyvitzov fiaaiXéa yeyovévai lovâaloig (prjol TÏJV AiyvttTov itoçeiav eîgw SÎTCSQ fjd-eXov %oiqia Mœvaécog fjyovfiévov Xéysi âè ov'zcog ' „o âè "Afioiaiç sysvsTO xaz1 "Iva%ov jîaaiXéa". Melito Sardianus (scripsit 169—176 vel 177—180) Apol. (ed. de Otto) 5 : adoraverunt Aegyptii Ioseph Hebraeum, qui vocatus est Serapis, quia eos ornavit frumento annis famis. 25 Athenagoras Atheniensis (scripsit inter 177 et 180) Suppl. (ed. Goodspeed) 1 (1/2) : oî Alyvitxioi xaï alXovçovg xal XQOXOÔSÎXOVg xaï b3 fjfiœv yevàfievog. xal yaQ 10 itakiv exztoev tb/idtvvfiov Avzwoov xal 7tQ0ç f-téxqi vvv. èiv iaziv xaï Avzivooç, ôovlog "Aôqiavov Kaiaaçoç, ol xal äycbv ayezai 'Avztvôeioç, o èg>3 fjfiœv yevàfievog. xal yaQ 10 itakiv exztoev tb/idtvvfiov Avzwoov xal 7tQ0ç f-téxqi vvv. èiv iaziv xaï Avzivooç, ôovlog "Aôqiavov Kaiaaçoç, ol xal äycbv ayezai 'Avztvôeioç, o èg>3 fjfiœv yevàfievog. xal yaQ 10 itakiv exztoev tb/idtvvfiov Avzwoov xal 7tQ0Qaaiog dè eXd-ènv ex EVTTQOV, ¡xavxig xrjv 40 12 8n — fìaoiléms ? Hopfner; cf. Plut., De Iside. 15/16 (pag. 357 Xyl.); v itaç1 Alyvjtxioig sioàyovzeg èv zalç jteql zov tyoov òirjyriaeaiv. ib. III, 21 (459) : è KéXaoq ôfioioï zà evôov xat ^vmivxt tftg smtXrjoiag zoù &sov tolg Aiyvitziwv alXovqoig fj itid-rjy.oiç fj xQOxodeikoiç fj tçâyoïg fj xvoiv. 5 ib. IV, 98 (576): to 'Açâjiiov Çwov, S x x ° f - v A. 33 B i o v Del(arue). 39 o l ö v T« Bouhereau ap. Del(arue); oXovrai edd., o t o v r a i codd. recent., oüovrai A. 39 cf. Fr. Zimmermann, Die aegypt. fiel., Paderborn 1912, pag. 85—87. a

v

v

3

Pollux, Geminus Tyrius, Artemo Milesins, Artemidorua.

355

Julius Pollux (sub Commodo scripsit) Onom. (ed. Bethe) II, 50: xodovrrat d3 ècpQvwv xetpaXai fisv ta Ttgòg t f j QIVI (léqiq, ovQcà de tà Jtqòg tolg •/.gotacpoig. [rtagaqivkaxteov Sé, ori xal avvajtotlxtovtai aitai al tQÌ%eg &aneq xal ai èv plstpagoig • b-9-ev fióvcov ititzyflvtai |i'QOV^ISVOI rag &XXag tQl%ag ol twv AiyvittLwv 5 te^iig.] ib. I Y , 19 : 'HQÓSOTOS

fiévtoi yQa^iatiV (II; 28) àvtl yga/x^atitog. ib. 54: yeiogyiov $0[ia . . . AìyvniLwv (xavéqwg . . . Alyvntioig yaq o Mavéquìg yecogyiag evQstijg, Movaùv io ib. 77 : Ttaqh Aìyvmloio, noXvcpd-oyyos avXóg, 'Ooiqiòog evQtjfia, èx xaXdfxiqg ib. 86/87 : COTI óé ti xal 7tof.i7tiy.ov tfjg adXitiyyog liti TtofiTtalg xal tegovgyixov Irti d-vaiaig Aìyvittioig te xal 15 'Agysioig xal Tvqgrjvolg xal 'Pwfiaioig. Geminus Tyrius et Artemo Milesius (ante Artemidorum scripserunt) apud. Artemidor., Onirocrit. II, 44 : repivòg ò Tvqiog èv tgial fiifiXioig xal 'Agtéf-iiov o Mihqoiog èv fhpXiotg eìxooidvo noXXovg òvelgovg àveyqdìpavto xal [tdXiota avvzayàg xal d-eqaiteiag tàg àjtò Saqdnidog dodeiaag. ao Artemidorus (sub Commodo scripsit) Onirocrit. (ed. Hercher) I, 8: 0tjQÌa . . . xal ndvta tct xivùìTieta Xeyopeva àg eìàuiXa SeCbv Alyvjttiwv ftaìòeg fióvot tifiwai xal oejìovoiv, ov /lévtoi jtdvtsg tà avtd. ib. 22: gvgao&ai . . . óoxecv trjv xeq>aXrjv oXrjv Alyvmiuìv d-sGtv tegevoi xal ytXtatojtoìg xal tolg ed-og scovai as ì-vqeio&ai àya&óv, TZSOI óè tolg àXXoig trtovrjQÓv. 4 fióvov cod. Parisin. 2670, saec. X V ( = A). 9 (lavingós cod. Schottian.: Salmanticens. Hispan. I, 2, 3, saec. X V ( = S); pavepós cod. Parisin. 2647, saec. X I I I ( = B). 10 (tavepós cod. Falcoburg. Parisin. 2646, saec. X V ( = F), S, B. 15 U^ov^yiats A. 22 xivrb-

nexa] L ( = Laurentianus plut. 87, 8) i^nsrd. ( = Venetus Marcianus 268), Shp/ Éeiskius.

24 &h\v nl^v LV

25 id-os] è£ ì&ovs V. 23*

Pollux, Geminus Tyrius, Artemo Milesins, Artemidorua.

355

Julius Pollux (sub Commodo scripsit) Onom. (ed. Bethe) II, 50: xodovrrat d3 ècpQvwv xetpaXai fisv ta Ttgòg t f j QIVI (léqiq, ovQcà de tà Jtqòg tolg •/.gotacpoig. [rtagaqivkaxteov Sé, ori xal avvajtotlxtovtai aitai al tQÌ%eg &aneq xal ai èv plstpagoig • b-9-ev fióvcov ititzyflvtai |i'QOV^ISVOI rag &XXag tQl%ag ol twv AiyvittLwv 5 te^iig.] ib. I Y , 19 : 'HQÓSOTOS

fiévtoi yQa^iatiV (II; 28) àvtl yga/x^atitog. ib. 54: yeiogyiov $0[ia . . . AìyvniLwv (xavéqwg . . . Alyvntioig yaq o Mavéquìg yecogyiag evQstijg, Movaùv io ib. 77 : Ttaqh Aìyvmloio, noXvcpd-oyyos avXóg, 'Ooiqiòog evQtjfia, èx xaXdfxiqg ib. 86/87 : COTI óé ti xal 7tof.i7tiy.ov tfjg adXitiyyog liti TtofiTtalg xal tegovgyixov Irti d-vaiaig Aìyvittioig te xal 15 'Agysioig xal Tvqgrjvolg xal 'Pwfiaioig. Geminus Tyrius et Artemo Milesius (ante Artemidorum scripserunt) apud. Artemidor., Onirocrit. II, 44 : repivòg ò Tvqiog èv tgial fiifiXioig xal 'Agtéf-iiov o Mihqoiog èv fhpXiotg eìxooidvo noXXovg òvelgovg àveyqdìpavto xal [tdXiota avvzayàg xal d-eqaiteiag tàg àjtò Saqdnidog dodeiaag. ao Artemidorus (sub Commodo scripsit) Onirocrit. (ed. Hercher) I, 8: 0tjQÌa . . . xal ndvta tct xivùìTieta Xeyopeva àg eìàuiXa SeCbv Alyvjttiwv ftaìòeg fióvot tifiwai xal oejìovoiv, ov /lévtoi jtdvtsg tà avtd. ib. 22: gvgao&ai . . . óoxecv trjv xeq>aXrjv oXrjv Alyvmiuìv d-sGtv tegevoi xal ytXtatojtoìg xal tolg ed-og scovai as ì-vqeio&ai àya&óv, TZSOI óè tolg àXXoig trtovrjQÓv. 4 fióvov cod. Parisin. 2670, saec. X V ( = A). 9 (lavingós cod. Schottian.: Salmanticens. Hispan. I, 2, 3, saec. X V ( = S); pavepós cod. Parisin. 2647, saec. X I I I ( = B). 10 (tavepós cod. Falcoburg. Parisin. 2646, saec. X V ( = F), S, B. 15 U^ov^yiats A. 22 xivrb-

nexa] L ( = Laurentianus plut. 87, 8) i^nsrd. ( = Venetus Marcianus 268), Shp/ Éeiskius.

24 &h\v nl^v LV

25 id-os] è£ ì&ovs V. 23*

Pollux, Geminus Tyrius, Artemo Milesins, Artemidorua.

355

Julius Pollux (sub Commodo scripsit) Onom. (ed. Bethe) II, 50: xodovrrat d3 ècpQvwv xetpaXai fisv ta Ttgòg t f j QIVI (léqiq, ovQcà de tà Jtqòg tolg •/.gotacpoig. [rtagaqivkaxteov Sé, ori xal avvajtotlxtovtai aitai al tQÌ%eg &aneq xal ai èv plstpagoig • b-9-ev fióvcov ititzyflvtai |i'QOV^ISVOI rag &XXag tQl%ag ol twv AiyvittLwv 5 te^iig.] ib. I Y , 19 : 'HQÓSOTOS

fiévtoi yQa^iatiV (II; 28) àvtl yga/x^atitog. ib. 54: yeiogyiov $0[ia . . . AìyvniLwv (xavéqwg . . . Alyvntioig yaq o Mavéquìg yecogyiag evQstijg, Movaùv io ib. 77 : Ttaqh Aìyvmloio, noXvcpd-oyyos avXóg, 'Ooiqiòog evQtjfia, èx xaXdfxiqg ib. 86/87 : COTI óé ti xal 7tof.i7tiy.ov tfjg adXitiyyog liti TtofiTtalg xal tegovgyixov Irti d-vaiaig Aìyvittioig te xal 15 'Agysioig xal Tvqgrjvolg xal 'Pwfiaioig. Geminus Tyrius et Artemo Milesius (ante Artemidorum scripserunt) apud. Artemidor., Onirocrit. II, 44 : repivòg ò Tvqiog èv tgial fiifiXioig xal 'Agtéf-iiov o Mihqoiog èv fhpXiotg eìxooidvo noXXovg òvelgovg àveyqdìpavto xal [tdXiota avvzayàg xal d-eqaiteiag tàg àjtò Saqdnidog dodeiaag. ao Artemidorus (sub Commodo scripsit) Onirocrit. (ed. Hercher) I, 8: 0tjQÌa . . . xal ndvta tct xivùìTieta Xeyopeva àg eìàuiXa SeCbv Alyvjttiwv ftaìòeg fióvot tifiwai xal oejìovoiv, ov /lévtoi jtdvtsg tà avtd. ib. 22: gvgao&ai . . . óoxecv trjv xeq>aXrjv oXrjv Alyvmiuìv d-sGtv tegevoi xal ytXtatojtoìg xal tolg ed-og scovai as ì-vqeio&ai àya&óv, TZSOI óè tolg àXXoig trtovrjQÓv. 4 fióvov cod. Parisin. 2670, saec. X V ( = A). 9 (lavingós cod. Schottian.: Salmanticens. Hispan. I, 2, 3, saec. X V ( = S); pavepós cod. Parisin. 2647, saec. X I I I ( = B). 10 (tavepós cod. Falcoburg. Parisin. 2646, saec. X V ( = F), S, B. 15 U^ov^yiats A. 22 xivrb-

nexa] L ( = Laurentianus plut. 87, 8) i^nsrd. ( = Venetus Marcianus 268), Shp/ Éeiskius.

24 &h\v nl^v LV

25 id-os] è£ ì&ovs V. 23*

356

Fontes historiae religionis Aegyptiacae.

ib. I, 51 : a7CÉQ(iata xaì cpvzà ol nalòeg, jtvqoì /.lèv vloi, xgi&aì àè dvyaxégeg. ib. 68: x&v òaitqioìv nàvxa [io%\h]Qà TiXrjv nLaov eaxi yctq itud-ovg aiqy.avzLY.0v . . . ègsyfiòg óè xaì xva/iog saxàaewg eìai arjf.icivzixoi, og /uèv àia rò óeóixàod-ai og óè àia zò rcvevuazog eivai 7toirpiY.òg àxónov ' ov (lóvov àè àia rovxo àXX' ozi xaì jtótrqg zeXezijg xaì Ttavxòg ieqov àiteXrjXaxai. ib. II, 12: Ttld^rptog livòqa navovgyov xaì yórjxa arj10 [laivei. xvvoxé(paXog za avrà zip iTtubJxw ov\yialvei, itqoaxi•S-iqai àè xolg àrroTeXéauaai xaì vóaov, &g ètti zò TtXelazov zìjv legar ytaXovf.iévrjV • àvàxeizai yàg r fi 2eli]VJ], 7] ym-r], OTiÉQfia-ca Se ¡cai YVLà oi TialSee. 3 TÒL TzàvTa èarì ilo/Oroà nXrjV nioov Sià rò ovovia L, nì.TjV niooov ndvta fioy&riyà Sià rò ovo/ia V. 5 SeSìjyd'ai V. 6 oiì /nóvov Se 'invio L, où ftópov àrónov V. II Tq> ànoreXéofiari V.

xeQxoni&rixovs V.

16

13 post ol Ttalaioì inser. §è xaì X-óyovg xiù

ògtòfievos post (ioàv.ajv add. V.

17

xaì Seanó-

trjv xaì àoypvra Y, sed fortasse et ipsum xaì àpxovra interpolatori

21 2a/3a£ios Eigaltius, oefiaofuos LV. 25 òià roig sìprifj.èvovs \)eoì>s V èaifiovas V, Sià roìis eÌQftrièvovs •d'eoiie tj daifiovas rj àvSoag Y. 26 Iaculiam signavit Herch. 26 Seivà nooayooevei x.ai Seo/id V. 29 tydyav èndyei V. 33 npooiovoai] àvaioovaai L. 34 post TiepmL K add. xaì neQtargefófievai. debetur.

357

Artemidorus. yvvr¡

ev zip

xôlïcw

èàv

de cpoßfjzai

cp&eçeî

xal

ôçvîvai rag

eg

ar¡ip

òs

Nixavôçoç

OQ(tif.iEva

ovve

xivòvvovg

ov

itioi

oxoXÓTtevòqa

òuóae zovç

xal

xal

zò %eitiG>voç

yçaïav

elvat

òià

xal

Jr¡fxr¡zr¡Q

xal

Kóqí¡

xal

"Avovßig

xal

i4Q7toxçàzrjç

¿/eîfioç,

ovç

ajç



ini

(d-eoi

Jalpioveg êvioi

xal

re

eialv

àya&ol.

xivòvvov

&iv xal

xal

za

ayál/uaza

g xal

âneiXàç

rtaçà

eialv

qézttig

/uvazrfçia

yccQ ei xòg

xal

ô (pvaixog Ó

xazà

ol

naqoXxr¡v òr]loi

xal

zwv ôià 15

Xóyog



tig

'xal

alla

«Po/Sog %&óvioi

zolç

itâv

25

zaqayaq

aatzf¡Qes

áq>iyft¿vwv.

ig elvat i£ai-

arjfiavzixá.

zi neqié%ei,

ZOVTO

àè

AQTZ0/.qÚTr¡g

ar¡¡.ia¿vovoiv,

eozl

xal xaì 20

C

xal

yàç

'loig

Xav&ávtiv

zà (ivozr¡Qia

• àel

név&ovg

xal y&ovLa

. . . ol

Jteqiazáaeig

zOiv

Ileqaecpóvn]

xal

Avovßig xal

odi'Çovaiv avzûv

cExázr¡

yewçyolç

xal

xal Eáqanig

zovzovç

avz&v

lazoçiav

xal

kéyovaiv

zoïç

-freol

avzwv zrjv

iteql

rIoiç

nqoaòoxiav

vevo(iio¡j.évoi Òè zà

OXOQ-

àv&qdtnovg.

lïkovzwv xal

vieîç

¡.lóvoig

xal

àkXà

xal %ei[ia>va

"laxyog



"Aqeoç,

i b . 3 9 : Sàçanig avzoí

ovze io

d ì xal

ze -rto'kvv xal

eiaiv)

'xal

nXelozov

neigtoftévoig

%a/xai-

or¡/.iaívei,

cpaláyyia

ezrj

izókei

ayyekov.

y&óvioi

xal

zi

5

xal

iv

novr¡qa

ar]f.iaívovoiv

za

ib. 3 4 :

'JEQIVVVSÇ

návzeg

o xakovpevoç

àya&óv

novrjçovç

ocpei

iqyaaíav.

ovôè

xazr¡QÍd-fir¡ae,

2 0 : xoQÚ>vr¡ %(jóvov

nçazzo/uévcov

novr¡QÓl

ircáyei.

e%r¡,

zqj

zr¡v

ovx âozixûv

%ioqovvza

zvyóvzag

zavzà

e%eiv

xal

iòóvzog"

yaazçl

aal zov g iy-d-govç

noiovai

ôtipàç

rigrnqzai, zov

iv

VÖQOI

(pvoaXoi

alla

oaa

ib. I I ,

xal

iàv

vàazog

ar^aivovaiv

xal

xal

öi

avzij)

lyd-qov

xal

vyçœv f¡

naçelai

en"

zov

e/^ßgvov.

vóaov

ex zivuv

öiazQißovtwv. kéwv



v'òazog

òs xal

aôixiaç

vnò

voojaei'

ôiaocoaei

x al zijv

ar¡(i.aivovaiv

y.QV7Zxr¡ xal

rei nokv

f¡ àviâzai,

ov

ar¡(.iaivovGL

eyßvaa

tug ini

(loiyfivd-iqaerai

xal

8 ye ¡.iv&i- 30

ôeixvvaiv.

ib. 44 = Artemo Miles., supra pag. 355, Demetr. Phal., supra pag. 58[59, Gemin. Tyr., supra pag. 355. ib. I I I ,

11:

XQoxóòeiXog

jteiqazr¡v



fpovéa



ovôèv

2 roc post VTZÒ add. Herch. 3 àviuno L Y . 4 Taira] rà /lèv avrà L V . 5 post vyoùjv L Y add. T¡ ìv vSari ròv xívSvvov. 7 itaoelai] Tiapfrevíai L . 8 àorvxwv V . post nòXei L add. rà noXká. 9 Siyàg Keisk , Siyài xaì Síipas L , Svyas xaì Síyae V . 9 %afiaikioiv]Ximv V . 10 àkka/ àìXà noXXà V . 10 Nix. xarj](>í&fi7¡oe 7iovi¡QÚ] x(vir¡oít}'uT¡up. NíxavSpoe Y . 14 post naçoXxrjV Y add. rcov 7t(>ay/iiártDv. 19 f¡ add. Herch. 25 post fivortfoia Y add. xaì ñas ó 7[to\ aÌTùìv Xóyos xaì rmv roiroie ovvvàfov te xaì uviißibiuüv '&SWV. 27 post Ttaçà ngooSoxíav V add. xaì nao à rag èljziò'as. 27 Aval add. Herch. 28 post àfiyfiévcov V add. xaì eo%arov èk&óvrcov xívSvvov rois Se í¡8t¡ iv rots roiovrois òvras aíríxa fiáXa oœ'Çovuiv. 34 itr¡Qarr¡v Y .

358

Foutes historiae religionis Aegyptiacae.

á/iovevot]/.isvov itv&QiúTtov ar¡¡xalvsL. ditojg ô' &v ôia&f] Tov iòóvta ò xçoxôôeilog, OV'TCO óia&r¡osi xai è ino TOV xqoxoôslXov artuaivófisvog. aïlovçog fioixòv ar\fialvsi • xléitxr¡g yág SOTIV OQVÎ&WV, ai ôs oçvi&eg yvvai^lv sixá6 Çovrai, xa&ìùg xal sv Tip jtçcônp ßißliq) íjts¡xvr¡a&r¡v. ib. III, 12: ixvev/iùiv xai '¿HTig itavovçyovg arj/ualvovaiv àvd-çdmovç xal ôoliovg ovôé itots TO IG òqGiaiv evvoovvrag dia TÒ &yçiov nal ôvan&àosvrov. Kai ô fiiv ixvev/xwv avôçag atjfiaívei, r¡ ôs un g yvvaïxag. io ib. 5 0 : anilla yswçyoïg [tsv àcpoçiaç lari or¡jiavnxr¡ dia TÒ (il]ôsv sôdiôifiov e%siv, jtoifiéoi ôs áya&r¡, ou (pvoei av(.ißsßrjxsv amr¡v Xvxwv slvai den Hund, den Stein noi, öjav TTOOOXViriHTlV und den Wolf ange«¿TOI Taüra, ä Tfi betet und ein jeder alO\h':ü£l OWS^BTatj hat zu dem Gebilde frvv xai Ttepioxegdv, seiner eigenen PhantaAlyvTiTWi kvv(i xai sie gebetet. xvvoxeysikov, xqoxöSeiXov xai ßoüv, dg. B ib. 1 0 : vi (.toi Xoircbv xataXiyecv ib jtXrj&og wv aißovtai i^cowv Alyvitxioi eQrtetwv T« xai xtrjv&v xai xhrjQiwv xai Tteteiviov xai svvöqwv vv^tGjv, ext de xai itoöoviTtxQa xai fjxovg aioxvvrjg;

Acta S. Apollonii, Theophilns.

361

Acta S. Apollonii (sub Commodo martyrium passus est) § 17 (ed. Klette); text. Versio Armeuia: cod. Paris. Gr. 1219: Xexdvrjv Aiyvnrtoi tr]v naoh noX)j>Zs xaXovftevrjv noSovinrav fiBtä, ireocov tioXXüjv v. 17: Die Aegypter fivoeQwv tcoouxvvovolv. beten in ihrer Verirrung die Zwiebel [§ 20] § 21a: cci an. — v. 21: Zweitens ndXtv Öf.i'jtooi' eis ov- aber verleugnen sie pavoiig afiaoldvovaiv Gott, weil sie die äv&pojnoi, örav ttooij- Wahrheit verkennen. xvvmaiv ainoi ravra, Die Aegypter haben ä Trj tpvoei ovv£%e?at, die Zwiebel und den rd xgdfifivov xai rb Laach Gott genannt oy.öooöov^ Toiv lIr;).ov- und die Früchte, von olwv 3e6sy änva navra denen wir uns nähren eis xoiXiav yjaüEl xai und die in unsreu eis 6%eibv exßaXXsTat. Magen eingehen und auf den Düngerhaufen geworfen werden, die haben sie angebetet. [ § 21] § 2 1 b : ai Aber sie haben anch loizov eis oi'oaiav den Fisch, die Taube, ö.ua.0i:cLV0v(}lv äi\)'oei>den Hund, den Stein noi, öjav TTOOOXViriHTlV und den Wolf ange«¿TOI Taüra, ä Tfi betet und ein jeder alO\h':ü£l OWS^BTatj hat zu dem Gebilde frvv xai Ttepioxegdv, seiner eigenen PhantaAlyvTiTWi kvv(i xai sie gebetet. xvvoxeysikov, xqoxöSeiXov xai ßoüv, dg. B ib. 1 0 : vi (.toi Xoircbv xataXiyecv ib jtXrj&og wv aißovtai i^cowv Alyvitxioi eQrtetwv T« xai xtrjv&v xai xhrjQiwv xai Tteteiviov xai svvöqwv vv^tGjv, ext de xai itoöoviTtxQa xai fjxovg aioxvvrjg;

362

Fontes historiae religionis Aegyptiacae. ib. II, 33: oi jtaQy Alyvitrloig nqo(pr¡rai. ib. III, 8: aiyw rà 'Avnvóov re¡iévr¡.

Oalenus (130—201 vixit) De compos, medic, per genera (ed. Kühn, vol. 13) V, 773/74: T¡ "laiç *Ejtiyóvov Xeyofiévi] itaqá rivwv. itolv& XQTJOTÓV èari qtágfiaxov, F¡v 7tçoaayoçevovaiv "laiv, vito návrwv ínr¡vr¡fiévr¡v. èyàt de 7taQa&f¡oo(iai vvv, oaa TCEQÍ avrtjç eyqaxpev ô "Hqag OVTOJÇ ïyjovxa xara Aégiv. nf¡ vnó uviav [lèv Eitiyóvov Xeyofiévr¡, vitó rivwv âè "laig, itoiovaa nçog jtctv rçavfia xaì itqòg ra Iv XEQ>alf¡ fiera òatwv òiaxoitwv. io vyiàÇei âè %o)QÌ g âvaax evfjg, reo tel xaì itqog vvy fiata, axóloitag, &v&Q(d7tóór¡x.Tàrovç, is itaXaiàg vjtoyoQáq, xóXitovg, (pifiara, naqwrlôaç, ta èv fiaaroïg xaì (775) /.laoxâlaiç ártoarr¡fiara, f¡ iva (lì] yévrjrai f¡ yevó/ieva d-sQartev&fj. eiç vnóqqvaiv à' ovziov fj/uâiv en XOiqâôag •nouiÇetai avv toig xirGiai ráxiara exitvovaa, 'íatr¡at xaì qevfia è de eijtelv %eiqovg — , 01 xovg AiyvTtxLovg oatjfieqai yeXüvxeg ov Ttavea&e, noloi Tiveg xal

Tteqi xa äXoya cultu Graeco.

sequuntur quaedam de bestiarum

ib. II, 41, 4 : AlyvTixLutv &eoi, ola a'iXovqoi xai yaXal. 10 ib. I V , 48, 1 — 3 : tov Alyvnxiov Idqamv, tov &%eiqonoirjTov keyöfievov, oi fiev laxoqovaiv xaqixi]Oiov ^nb Sivamioiv JlroXefiaiq) Tip 0iXaöeX(pw xG>v Aiyvjtxiov netiqtdfjvat ßaoiXel, og Xi/iq> xqvyfiiiivovg avxovg ¿tc' Aiyvnxov ^exaTte/npa/ievovg oizov [o rhoXe/.iatog] &vex.xrjOaxo, 15 elvat de t0 j;davov xovxo ayaXfia nXovxmvog ' 0 de deija/uevog tov ¿vdqiavxa xad-idqvoev erci xfjg äxqag, fjv vvv 'PaxGixiv xaXovoiv, evd-a xai zo leqov xexifirjxai tov laqdTtidog, yeixviq de toig xonoig xo yojqiov. BXioziy^v de xrjv 7taXXaxida xeXevxt]Oaaav ev Kavtbßip juexayaytov 0 ÜToXe- 20 fialog e-3-axpev vno tov TtqodedrjXüif^evov arpiov' &XX01 di cpaoi üovxixbv elvai ßqixag tov SaqaTtiv, fiexf/ydai de eig 'AXejjdvdqeiav fiexa xififjg 7tavt]yvQiy.flg. vide Isidor., supra p a g . 3 6 5 .

ib. 48, 4—6 = Athenodorus, supra pag. 89.

ib. 49, 1 — 3 : xaivov de aXXov ev Aiymcxq), öXiyov delv 25 x « t itaq1 "JSXXrjai, oeßaofiicog xed-eiaxev S-eov 0 ßaatXevg ö 'PiDpaltov tov eqtbfievov wqaiöxaxov atpödqa yev6f.tevov • 'Avxivoov [ov] avieqwoev ovxcog wg ravvfiiidrjv 0 Zevg' ov yaq xwXvexai qadiwg i7ti9vf.Ua (pößov ovx e%ovaa• xai vvxxag legetg Tag 'Jvxivöov 7tqooy.vvovoiv avdqwTtoi vvv, figso alaxqag rjrtiaxaxo 0 avvayqvTtvrjOag eqaaxtfg. xL (101 S-eov Y.axaXey£iq xov Ttoqvelq xexifirj^evov; xL de xai wg vlov Sqrjveio&ai nqooexa^ag; xL de xai xo xaXXog avxov dirjyfj; . . . ijdt] de xdcpog eoxi xov eqwfievov, veißg eoTiv 'Avxivoov xai 7toXtg . . . 35

ib. 50, 3 = Orac. Sibyll. V, 484 sq. et 487 sq.

ib. 52, 6 : Kaixßvatjg fj Jaqelog fj äXXog fiaivöfievog xov AiyvTtTiov ¿tTtexxeivev ^Atciv. ib. 5 4 , 2 / 3 : üxoXenaiog 0 xixaqxog Jiovvaog exaXelxo• . . . eßovXexo de xai 'AXi^avdqog "Afifimvog viog elvai 40

14 P man. pr,; iQv%ofiivoi oett. 15 Sy(Iburg), ficrane/i^dfievoe P. 19 Di(ndorf); ßkiartxtv P. 27 mpcuoTa-tov Euseb., praep. ev. II,

6, 8. 9 ; cbQaiov ttöv P.

28 bv om. Euseb.

28 ovro« Euseb.

29 smdv/iiaj fj&ovTj Euseb. (cod. Venet. Marcian. 343 = H).

368

Fontes historiae religionis Aegyptiacae.

ÔOY.SÏV nal xeçaocpÔQog àvanXàxxto&ai nqòg rwv àyaliarono v. ib. V, 65, 2 : ißidag nal ì%vev[iovag áyáXfiaxa d-ewv v7teihr¡(paaiv Alyvitrioi. 5 ib. X , 96, 4 — 9 7 , 1: xçiaxaiôéxaxov 'AXéi-avôçov rov Maxeôôva àvéyçaipav -d-sóv. fiera rr¡v 'AXeÇàvÔQOv reXevrrjv Oeáy.Qixog 6 Xloç Ì7tioxw7txa>v ràg ôôÇag ràç ycevàg rwv ¿v3-çd)Ttiov, ag eï%ov Jtsçl -d-ewv, rtgbg xovg itoXLxag „avôçeg, EiTiEV, •d'aççslre ¿¡xgig &v oq&ie rovg •d-eovg itçàreçov rwv io àvd-Qalvovaiv. QaXrjg ôè @oïvii; &v rò yévog xal roïg Alyvnriwv ss 7tQO(pr¡Taig avfißeßXrjY.ivai eÏQijiai, xad-árteg ital ó Ilvd-ayôçag avroïg ye rovroig, ôt ovg xat 7teçieréfivero, 'iva ór¡ xaì e ig ra äövra xareX-9-ìov xr¡v (ivarixr]v Ttaç1 Aìyvitrtw v ád-oi iXoao(plav 7taç>idi xijp cHXiojtoXlxrj, Evdo^og de o Kvldiog Kovovq>iöi xip xat avTÖ> Aiyvniifß. ib. 15, 68, 3: o üXdxwv ev zq> Oaldgig xov Alyvitxiov 5 ßaaiXea xat xov 0o)v& fmiv aofdixegov dsixvvoiv, ovriva c EQ(ir\v olöev ovra (Plato, Phaedr. pag. 274 E supra I pag. 44). ib. 15, 69, 4—6: Jrjfxöxgitog (prjai Jtov „eyoj de xwv xetr3 efiavxbv &vS-Q(H)itu)V yijv nXeLatrjv erte7tXavr]adurjv, 10 ioxope'wv xä /ifjxioxa, xat ¿¿gag xe xal yeag ttXeloxag eldov xal XoyLoiv ¿v^qiLtiwv TtXeiaratv eTtrjxovoa xal ygafi/xiaiv owiheai ftera ¿utodei^eaig oideig xth /xe TcaQrjXXa^ev, ovd1 ol Alyvnxiwv xaXtdjxevoi 'Aqnedovditxai, ovv xolg d' enl rtäoav en? exe' oyöibxovra ejtl Üeivrjg eyevrjdtjveitijX&e 15 yaQ BaßvXwvd xe xal JleqaLda xal A'iyvTtxov xolg xe Mayoig xal xolg tegevai /ua-fhjxeviav. ib. 15, 71, 3: (piXoooqila xoivvv noXvuxpeXig %i it&Xai /xev ijxfxa^e jtaqa ßaqßdqoig xaxa xa e&vr] diaXdfityaoa, voxegov de xal elg "EXXrjvag xaxfjX&ev. Ttqoioxiqaav de avtrjg so Alyvjtxliav oi Ttqotpfjxai. ib. 16, 74, 2: Aiyvitxioi itqGixoi doxqoXoylav elg äv•d'Qcbftovg e^-qyeynav, opoitog de xal XaXäaiot. Alyvnxioi Xvyyovg xe av xaletv nqGnoi xaxidei^av xal xov iviavxbv elg doiidexa fiijvag dielXov xal ev leQOlg /uloyeo&ai yvvai^lv 25 ixdtXvoav fitjä1 elg lega elaievai ¿crto yvvaiv.bg äXoihovg Ivo/xod-dxrjoav yeaifiexglag xe av evqexal (oi aixoi) yeyovaaiv. ib. 16, 75, 2: iaxQimjv ~Amv Alyvitxiov avr6%d-ova jtQiv eig A'iyvTtxov &(pixio9-ai %i]v 3Id>, ¡xeta di xavxa lAoxXt]7tibv xijv xexvrjv ctvl-rjoai Xiyovaiv. 3« ib. 16, 76, 9: enl xe * Sefiigd/ieiog ßaoiXdatg AlyvTtxlwv xa ßvooiva ifidxta evQfja-9-ai toxogovoiv. ib. 21, 106, 1 = Aristeas, Aristipp., Istrus, Nymphodor.: JIaiv äk xijv xal 'Id> q>aoiv dta xo livai amt]v diit Ttdorjg xijg yrjg nXavcnfievyv. sb ib. 21, 108, 3: eG) xrp> Alyvjtxlav ZtßvXXav. ib. 21, 134, 1: oi itaq' Alyvnxloig äv&QtoTtol jtoxe, 1 StoyxiSc Sy.; ocbyxqSi cod. Laur. Y, 3 ( = L).

3 XovaifiSt,

Menage ad Diog. Laert. VIII, 90. 14 A^neSovAnrai L. lo bySoixovra L, Euseb., praep. ev. X, 4,19; Theodore!, cur. I, 51; fortasse

legendum nevce (n = nime, 71 = dySorjxovra) Stählin.

27 ol airol

Euseb., praep. ev. X, 6, 1—14. 31 ßaatUcot L, Euseb. I, 0 ; ßaaiXiSoe Euseb. B. 31 IAOOVQIWV Euseb., 1. L Hopfner, Fontes Ustoriae religionig Aegyptiacae. 24

370

Fontes historiae religiouis Aegyptiacae.

yivóftevoi ôè &v&Q(0Jtív7) óo%r¡ -9-soi, 'ËQfifjç te é 0r]ßaiog xal 'Aox\r¡nióg à Mefiq>¿TR¡g. ib. I, 23, 153, 2 / 3 : ev f¡hxíq yevó/xevog ò Miovafjç áqid-(ir¡%iY.r¡v Te xaí yeiofieTQÍav Qvd/¿ixr¡v Te xal ¿Qfj.oviY.rp> TOIg ôiartqénovaiv 5 eri ze ¡xe%QM.r¡v Sfia xal (iovaimjv jtaçà Alyvjtzíwv eôiôàaxszo xal nqoaézi zr¡v âià ovfißöloiv (piXoaotpíav, r¡v Toîg teçoyhvrpixoîg yq^ifiaaiv ertiôeixvvvrai, zr¡v ôè âXkrjv èyxvxfoov naiôeiav "Éllrjveg kôLôaamv ev Aiyvrtzip . . . jTQOoefi.áv-d'ave ôè TÙ 'AOOVQIOJV ygá/x/xaTa xal rr¡v T&V io ovQCtvíojv Í7tiarr¡(xr¡v 7taqá re Xakáaíaiv itaqá te Aiyvntlwv. ib. V, 4, 20, 3—21, 2: oí Jtaq' AlyvjtTtoig Jtaióevóftevoi TtQüxov fièv Ttávzoiv TTJV AiyvjtTÍoiv yQa¡.i(xáTOÍV pé-d'oôov bíf.iavd-ávovai, TT¡V ejtLOTol.oyqaq>ixr¡v xaXovfiévrjv, ôevteçov ôè ieçanxi]v, f¡ %çG)V%ai oí ieçoyçafifiazeîç, vazázrjv is ôè xal zslsvzaíav TÍ¡V ieQoylv(pinr¡v, Í¡Q fiév ÍOTÍ ôià TGIV itçÔTùtv oroi%eíü)V xvQtoi.oyixr¡, f¡ ôè ov/ißokixrj. rfjç ôè avfißohxfjg f¡ ¡.lèv xvçioloyeïTai xavà /.dfirjaiv, f¡ ô' &07teç iQOitixwg ygacpezai, r¡ ôè CCVTÏKQVÇ àkïrjyoQeîzai xará nvaç aiviy/xovg. (4) fjfoov yovv yçàxpai ßovXo/xevoi xvxXov Jtoiovai, so aehr¡vrp> ôè oxr¡(ia /.irjvoeiôhç xarà TO xvçioloyovpevov eîôog, (5) TQOTtixwg ôè xar" oixeiÓTr¡Ta fiezáyovzeg xal ¡xtzaTI&évTeç, TÙ ô1 e^aXkÓTTOVTeg, TÙ ôè itoïXayfi>g (ieTaa%r¡(A.aTÍXovreg laq&ZTOvaiv. (21, 1) tovg yovv twv ßaoilewv enaívovg •d'eoloyovfiévoig (iv&oig TtaçaôiôôvTeg àvayçâtpovai ôià ai TWV àvaylvcptov. (2) TOV ôè xazà TOVg aiviy/xovg TQÎTOV eïôovg ôelyfia ear CD TÔÔE- TÙ ¡xèv yàç TÍO V alXoiv &OZQÙ)V ôià T7JV TtoQBÍav TTjv ko^rjv otpeüiv aúftaaiv ànelxaÇov, TÒV ôè fjÌ.LOV Tip TOV xavd-áqov, e7teiór¡ xvxXoTegrjg ex TT\g ßoelag ov&ov oxfjLia ítXaaáfievog ávTi7tQÓoamog xvlivôei. (3) (paal so ôè xal è^àfirjvov fièv vito yfjg, -9-áTeqov ôè TOV erovg T[¿i¡[ia TO Çqjov TOVTO V7tèç yfjg oiaixâoSaL, oiteQfialveiv Te elg zr¡v ocpalçav xal yevvSv xal •drjXvv xávd-aqov /JT¡ yívea&ai. ib. 5, 28, 4 : èi-evreliÇei zr¡v TOV •d-eíov oe[IVÓTR¡Ta f¡ Iv BTOÍfiíp Tf¡g oipewg avvr¡&eia xal thv voijcriv ovaíav ôi' ss ííÁijg oefidÇea&ai ázi/uá^eiv èozlv avzr¡v ôi' aiadr¡oeo>g' ó io xal TGÍV AiyvjtTÍíov leçéaiv ol oorpáizazoi TO TT¡g 'Adr¡v&g «dog v7iai&Q0v ácpwQiaav, ¿ig 'Eßqaloi TÒV vewv avev üyakfxazog elaáfievoi. ib. 5, 31, 5 : AiyvjtTioi itço z&v ieçwv Tag acpíyyag 40 iÔQvovxai, àg aîviy/uazwôovg TOV neqì d-eov Xóyov xal àaa(povg ovzog, zé%a ôè xal ozi fpileîv Te ôel xal (poßeio&ai TÒ -9-elov, àyajtâv (lèv ùç Ttçoorjvèg xal ei>(.levèg Toïg ôoloig, 5 fi£Tf>ix7]V Philo, de vit. Mos. I, 23, iarçiitijV L. 9 'Àaavçicav Philo; Aìyvnricov L.- - 39 nçô Sy. ; ngòs L.

Clemens Alexandrinus.

371

dediivai de wg &Jtagaixiqxwg dixaiov xolg ¿voaioig. fhjglov yag ojxov xal &vd-qdmov FJ ocpiy xwv jtxLXwv eixa^ovxwv. (3) eialv dJ 01 xovg /uev xgoitixovg ngog xwv xvvCtv firjvvead-ai ßovXovxai, oi drj diarpvXdaaovaiv xal TtvXwgovai xijv enl vöxov xal Sgxxov it&godov TOV fjXlov, 40 xov d' ior]f.iegivbv viprjXbv ovxa xal diay.exavjj.evov 0 tega§ dtjXol, xad-dneg f j iß ig xov Xo%6v agi&(iov yag eitivoiag xal (.lixgov fiaXiaxa xwv ^cbwv f j Ißig ¿g%Vv nageayftad-ai xolg Aiyvjtxloig doxel, wg xwv xvxXwv 0 Xo£og. 24*

Fontes historias religionis Aegyptiacae.

372 ib. V, Tv,

slg

zovg

íav

ÔS TOV (bòòv

zr¡g

fiaçzvçiov

./¿aliara

fisv

ipvxr¡v

Àiyvnziwv.

wg

S7ti(psQÓ(Jisvog

cpoivixa

TÍ¡V

¡xsTsvawfiáxwaiv

nçwzog

fjlíov xat

(36,

«o < x a T a ) o x s v r ¡ g

26

nsql rtévze

TTTSÇCC siti

TÍ}g

oaaa aìoav

ôe

árrrjv^íoS-ai

f¡ leçon

àgid-fiòv Tov

âs

TWV

àvazolwv.

za

nsql

q>wTiO(iwv

$

fiszà

xal

ällo

TIVÙ

¡xáliaza

xal

zbv

xat

itsçl

zr¡v

oixeíav

iteç>ié%ei

Tovzov

nsql

s'xov

ô' filav

naç'

óoyjxázwv

áveilr¡qsévai

TÒ ÒSVTSQOV. fiezà

nal

TIV&,

nsçl

yàç

v/ivovg

nal

xal



ßißlovg [lèv

so üozQutv

TWV nqoa-

jjçÇavro,

oq>STEQioa(¿évovg

sv TI TWV TF¡g ¡¿ovaixfjg

TÒ ¡lèv

OTçstpô-

ozrjvai

¿tg

ßaqßäqwv

avvteivóVTWV

xaì

itQÓeiaiv.

•ta

f¡/uwv allwv

ib. 4, 35, 3—37, 3:

zéooaça

'é%et

o ôè

TWV

TOVTO s/.ig d-Eqaitevovoi, ra de oibuara ra aq>hega eg dotjav &d-avaoiag ragixevovaiv . . . (25) rig d' ovx &v •d-grprjoeie xal dxoviov xal ogüv rov 'Avnoviov . . . rrjv &vß-g ttgooxvvovvra xal xovg re Jtaldag 35 airrjg "Hkiov xal ZeXrjvrjV ovo/ud£ovza xal ro xeXevraiov xal eavrov "Oaigiv xal Aiovvaov ejtixexlrjxöra . . .; (27) f.ii]r' oiv Pwjxaiov elval nva avrov vo/xi^ho), &kld nva Aiyvitnov, ftijr1 Idvrcbviov dvofia'Cexo), &Xld nva Zagartiiova.

ib. LI, 5: Kleoitdrga

[post pugnam Actiacam anno

40 3 1 a. Chr. n.] eg rrp> Äiyvnxov i]7teL%9rj . . . ercel de iv reo &aq>aXel eyivero, . . . itoXvv jtXoviov ex rwv oaiaiv xal 5 «ai ins. Beimaras, plnra excidisse pntat Dind. 8 'Ewezdv n Rob. Stephan, ex coni., kwidvn L, cf. Preller-Jordan, Köm. Myth. 2, 386, 2. 16 ainoxs Bob. Stephan, ed. princeps, aiioie L.

Cassiua Dio.

375

&elu)V xzrjfiàzwv, firjôevbg /nrjôh zwv nâvv àfiâzwv ieçwv (peiôofiévr], tj&çéiÇev. ib. LI, 16 (Xiph. 79, 9—12): iwv AiyvnzLfav zûv ze 'AXet-avôçécov Ttâvziov tcpeiaccro [Octavianus anno 30 a. Chr. n.] . . . itQocpaaiv ïtço(iaX6fievoç tov &ebv zov Zâça- 5 7tiv . . . zÇ> âs "Aittôt èvri>xeîv oix rjd-ékrjae Xéyuiv •9-eovç, &kV ovyï (3ovç nqoaxvvelv ei&lod-at. ib. LIII, 2: toc ¡ib ieçà za AlyvTtzia oix eoeôéÇazo [Octavianus anno 28 a. Chr. n.] eïaoj tov jtcofirjçiov, twv oh vaibv nçôvotav E7toirjOato. ' 10 ib. 23 (Xiph. 85, 13—19): o ôe râXXoç Zoçvvhoç [praefectus Aegypti primus anno 26 a. Chr. n.] xaï %a 'éqya, boa èitejtotrjxet, elg zàç itvçafiiôaç èoéyçaipev. ib. LIV, 6 (Xiph. 92, 4 - 6 ) : zà leçà zà Aiyvnzia èiteoiôvTa av&iç lg zo âarv àvéozeilev [Agrippa anno a. 15 Chr. n. 21 praefectus urbi] àneutbiv /tirjôéva (irjôk èv zfy itQoaozei(j) avzà èvzoç oyôoov •fjfiiozaôlov noie.lv. ib. LYIII, 27 (Xiph. 155, 7—10): o cPd>[A.rjv nqoaiq%&i] ze avzijj èv aizfj èxeivr] z f j fj^éça, èv f j zeXevzrjoetv efieXXe, xaï àva^Xtj&eïg wg xaï fiez' oXiyov xoXao&tjoéfievos eowâ-rj. 25 ib. LXIII, 21 (ap. Xiph.): ÎTtJtoÔQo^ias èit^yyetle [Néçœv IjtaveX&ojv ex zrjs 'EXXàôog anno 68 p. Chr. n.] xaï zovg azetpâvovç zovzovg ze xat zovg aXXovg jtâvzaç, oaovç Sç/xaoi vtxrjoag eiXijcpet, lg zov ÎTtnôÔQOfiov èoriveyxe xaï zip dfieXioxq) zip Atyv7zzl(p Jteqtéd-rjxe • xaï fjoav oxztù so xaï bxzaxôotoi xaï %LXtot. ib. LXVI, 8 (ap. Xiph.): zov Oieojtaatavov lg zrjv 3 AXe%âvÔQetav soeXd-âvTog 0 NeîXog itaXaiozfj rcXéov jtagà zo xad-eozrjxbç èv ¡iiq fjfiéçtjc èneX&ytaev, otceq ovTtéitoze nXi\v airai; yeyovévat èXéyezo. xaï Oiearcaoïavbg ôs ainog 35 zvzi%eiqa TtQoaeX&ôvzag ol oxfteioç oveiçdcrcov zov fikv zrjv %eï(>a ftazrjoaç, zov âè zolv oV avvvdwv io xavaev. ib. L X X I , 8 (ap. Xiph.): [Cum imperator M. Aurelius anno p. Chr. n. 174 cum Quadis bellum gereret, exercitus eius ab hostibus circumventus est.] TWV oh '.Ptufiaitnv & navrl xaxov xal I x TOV xa^idxov xal ix T&V TQavfidrwv \BTOV TS fjXiov xal TOV öixpovg yevofiävwv xal /¿rjTB /uayieo-d-ai öia TavTa /uijre xwQfjoai nj\ dvvafiivcjv, ¿XX1 ev TB TJ} Td%si xal TO lg TOTtois eoTrjxÖTwv xal xaTaxaioft&iov vi so Kqóvci) dvovaiv &v&Q(O7T0v, 0 xolg rcXeiaxoig ¿oefèg slvai vofii^sxai. aìlovqov èv 'Alegavóqeiy Tip "Hqm d-vovai xaì 9éxi8i aiXtprjv. o naq fjfilv ovx &v jtouqaué rtg . . . (222) . . . TtaqattXriaia dè xovxoig eaxiv evqslv xaì xà èv 15 TtmvQirai Fabricius, Tivrvgrtat codd., tintarite vers. Lat. in cod. Parisin. lat. 14.700, saec. X I V in. 16 &vm xdzm ab Apeltio delet. om. vers. Lat.; n^oavrixófisvoi iivio xdrco Diels. 21 incidere; èxTtinreiv codd. 25 vofilmerai] add. vers. Lat.: „in quibusdam sacris putantnr sanota". 30 lac. indie. Mutschm. 32 i. e. "Homi [Woi = 'Ayad-oSai/iovì) Hopfner; foco codd.; yro vers. Lat.; °£2otp Fabr., quod recep. Mutschm. 33 aiXyijv codd., vers. Lat.: „silfen".

Tertullianus, Sextus Empiricns.

383

goricus, ut volunt quidam, diviDum Albinus existimat, Mercurii forsitan Aegyptii. ib. 33: Mercurius Aegyptius . . . dicens animam digressam a corpore non refundi in animam universi, sed manere determinatam, „uti rationem", inquit, „patri & reddat eorum, quae in corpore gesserit". Ad uxor. I, 6: viduas Africanae Cereri adsistere scimus durissima quidem oblivione a matrimonio allectas. nam manentibus in vita viris non modo decedunt, sed et alias eis utique ridentibus loco suo insinuant, adempio io omni contactu usque ad osculum filiorum et tamen durante usu perseverant in tali viduitatis disciplina, quae pietatis etiam sanctae solatia excludit. Sextus Empiricns (saec. altero exeunte floruit) Pyrrh. hypot. (ed. Mutschmann) 1,14 (83): ol Tevxvqlxai xwv Aiyvjtxioiv ov (¡Xàitxovxai 7tqòg \avu> xénui] xwv is KQOxodeilojv. ib. I l l , 24 (205): Aiyvjtxioi tàg àòsltpctg Syovxai nqog ydfiov. ib. 24 ( 2 1 9 — 2 2 7 ) : ol (lèv èva aXr]V ^4>ov (payslv àvleqov elvai vofilì^ovaiv, ol óè ¿bfiOitXàzrjV, 01 Se Ttóòa, ol óè allo zi. (224) x.qó/x[à.vov de ovx àv zig TCQoaevéyxaiTO zwv xa&ie(>ov[iévwv zip nazà IlrjXovaiov Kctoiij) Ail, &07ISQ oidi isQevg zrjg xazà Aifivrjv 'AcpQOÒlziqq io móqòov yevactizo &v. ib. Ili, 24 (226): Alyvjtzioi de za 'évzeqa H-eXóvzeg zaqixevovaiv aòzovg *ai avv èavzoìg vjzèq yftg e%ovoiv. Adv. mathem. (ed. Bekker) IX, 18: Vide Prodicum, supra I, pag. 42/43. ib. 32 : &e0q>0Q0vaiv Aìyvnzioi zb vówq. 15 Adv. astrolog. 31: zGtv eitza •fjyeZo&ai zòv ijXiov xaì zì]v aeX^vrjv oiovzai, èXàzzova ós zovzcov óvva/uiv è'xeiv itQÒg zàg zwv àjtozeXeOfiàzav èx(iàoeig zovg Xoutovg nèvze. itaq' ftv aizlav ol Aìyvrtzioi (ìaoiXei [lèv mi óeì-iij> ¿(p&aX/xq) &jteix&C,ovoi zòv rjXiov, (.ìaaiXeiije de xaì àgiozegip òcp&aXfiq) ao ztjv aeXrjvr]v, ¿afiòoqiÓQOig óè zovg itévze àozégag, zij> óè XoiTtijt Xafy zovg ixXXovg ànXavelg. L. Ampelius (altero p. Chr. n. saeculo scripsit) Lib. memor. (ed. Woelfflin) 2, 1: Aries beneficio Liberi, quod, is cum exercitum in Indiam per Libyam duceret per loca sicca et arenosa, cum aquae inopia esset as et exercitus eius siti adfligeretur, aries eis- aquam demonstravit, et ob id a Libero Iovis Ammon est appellatus, eique fanum magnificum fecit ad eum locum, ubi aquam invenit, quod abest ab Aegypto et Alexandria milia passuum novem. ob eam rem a love petiit ut inter sosidera reciperetur . . . ib. 2,10 : quo tempore Typhon speluncas incolens in monte Tauro Aegyptum profectus est ad bellum, Pan se in caprae figuram convertii, igitur dii immortales, postquam Typhonem digna poena affecerunt, Pana astrorum 35 memoria decoraverunt. 24 cum aquae Salmasius, qua aquae C ( = Monacenais bibl. reg. 10383). 31 Typhon Muncker, piton C. 34 Typhonem M., pytonem C.

384

Fontes historiae religionis Aegyptiacae.

rfj xazà zrjv Slaizav zwv àvSqéjtwv &Qj]tniei Tdx, xal o xvQiiirtaxog ndvxwv loyog xal xoQv Si Mein(eke), el Se F.

386

Pontes historiae religionis Aegyptiacae.

ib. 13, 2: Cambyses, Alius * equae Cyri; . . . quia Apin sacrum bovem interfici iusserat, ira deorum ex equo praeceps super gladium suum ruit extinctusque est. ib. 16, 2/3: Alexander, Philippi et Olympiadis Alius 5. . . Africam peragravit usque ad Iovem Ammonem. ib. 30, 1/2: Cambyses . . . revertens ab Aethiopia rebus * perfractis cum in Aegyptum Memphin venisset incolasque eius loci laetantes advertisset, (2) ratus illos adversis suis insultare Apin in femine vulneravit eodemio que ictu occidit... regredi in patriam maturans oblitus est gladium, quo Apin interfecerat, vaginae reddere: quod cum conaretur efficere, femen suum vulneravit et earn partem, qua Apin vulneraverat. ex eodem vulnere in paucis diebus obiit. Numenius pbilosophus (exeunte saeculo I I vixit) ap. Origen, Contra Cels. V, 38 (608): Novfirjviog

o

15 IIv&ayoQSiog rteql xfjg xov Zagciitidog xov h 'JXe^avoqevaiv xaxaaxevrjg Aeyei, ojg Spa itavxwv x&v vitb tpvaewg dioixovfiivwv [iExi%ei ova Lag ^qiwv xal rpvxwv, '¿va dolffl fiexa xwv xeXex&v xal xwv xaXovowv daifiovag (xayyavuwv ov% vTto ayalfiat07t0tibv ¡.IOVWV xaxaoxevd£eo&ai &eog, ¿lla 20 xal vrto (idywv xal (pa()(iax Tdx, xal o xvQiiirtaxog ndvxwv loyog xal xoQv Si Mein(eke), el Se F.

Numenius, Hermes Trismegistus.

387

"Ecprjg yóq, 5) TQiOfiéyioze. — ('Egfi.) Ovztog (iovlojxaL oe voelv xaì Ttegì zwv ZQiàxovza dexavwv (le^ivrjfiévov exetvoiv, iV ei'yvojozóg 001 xaì ò neqì zovzcov lóyog yévrjzai. — (TÒT) Méfivrjfiai, SÌ JtàzsQ. — ('EQ/X.) "E(paf.iév jtov, SI zéxvov, ftegiexzixòv zwv ctTcàvzoiv elvai ow/xa • ivvórjaov ovv & xaì avzòg ihamq xvxloeiòèg o%rj[ia • xaì yàq ovviog '¿%ei zò TISv. — (.Tea) Totovzov ff/ij/ua vow ov'zwg, wg léyeig, SI nàzeq. — CEQIÀ.) Tnò de zov xi>xkov zov aéfiazog zovzov zezàx&ai zovg zqiaxovza e§ óexavovg, ftéoovg zov navzòg xvxkov (xaì) zov tqiòiaxov, óiOQÌ^ovzag àf.iq>ozégovg zovg io xvxlovg xaì warteg ixelvov /.lèv xovtpi^ovzag zov tyóiaxóv [xadoQÌ^ovzag], avfitpsQOfiévovg (de) zolg nMvrjOi xaì iaoovvapeìv zfj zov navzòg (poQijc nata zò évallà'§ zolg (&") snrd • xaì %ò f.tò> negiexzixòv ené%uv awfxa — eo%azov yàg &v TJV Iv rfj (poqq, avrò xa&' avrò ov, zip zà%u —. irti-15 07tevdeiv óè zovg kitzà àXXovg xvxXovg dia zò §qaóvzéqav [pag. 191] xivrjoiv xiveìo&at TOV navzòg xvxXov. &aneQ oiv àvóyxr] avzovg xiveìo&ai xaì (zov) zov navróg. vor\ooifiev oiv xaì ^TÒig] zù>v knzà xaì (zov) navzòg zov xvxXov, iuSXXov Se zà èv xóofAtp Snavra tbojteqeì (fvi.ay.ag20 avzovg jiegUazuadai xaì ovvé%ovzag zà it&vza xaì zrjQovvzag zrjv zwv Ttàvzojv evza^iav. — (Taz) Ovzoig yàq vow, S) Ttàzeg, wv Xéyeig. — Egfi.) "Ezi óè vórjoov, ozi xaì àna&eìg eioiv, wv ol ixXXoi ¿ozegeg nào%ovaiv oìize yàg èrtexófievoi zov ÓQÓfxov ozrjQÌtovoiv, ovze xwXvójj.evoi àva-25 jtoói^ovaiv, àXX' ovóè ¡uijv vjtò zov g óogvcpogeiv (tÌ7tìov) avéfiaivev eig ¿¡targa. [ p a g . 3 8 7 ] àXV tfv avzip òuxòo%og ò Tàr, viòg ófiov xal TtagaXrpiTtag TWV fJ.a&r[uccTwv TOVTOV, OVX slg fiaxgàv àè i4ax.lr]7tiòs o 'Ifiov^hjg, Ilavòg xal 'Hcpaimo(iovXr]g, 5 xal &XX01 re oaoi r f j g ovgaviov -d-eiogtag Ttiaxìjv àxgifìeiav e/xeXXov fiovlofxévrjg T f j g nave io v (iaoiXiòog tarogfjaai itqovoiag. 'Egfifjg ¡xìv ovv àiteXoyeito Tip negiéyflvri, wg ovók Tip naiàl rcagédioxev óXoTeXfj -9-eiogiav àia TÒ eri Tfjg io fjXixlag veoeiòég' èfiol óe Tfjg àvaroXfjg yevofiévrjg Toig jiavta (ìXénovoiv ò(pd-aX(.iolg TÒ Tfjg àvaxoXffi •d-ewqrioavTi àetóij xal eizimoTtovvxi (igaòéwg ¿lèv àXX3 ovv rjXè-ev % àxqtffig diàyvatoig nXiqoLov T&V 3Oaigióog xqvtplwv CEg^ifjvy àno-d-éad-ai TCC legò TWV xoo[iixwv oroixeiwv ovfifìoXa. 15 [ènixaTev^àfievog ós mai zovg Xóyovg tovaàe tire io v sig ovgavòv ànf\X-d-ev\. àXX3 ov xa&fjxov ¿TELI] TÌJV ìnayyeXiav, & TSXVOV, TavTrpi fie xaraXslìpai, eìitelv o)vfjg avTOv TcgofjXd'ev, &r\Xvg oìaa, et elementa, f\ de &voig nóvip ovveX&ovoa -9vyaTéga ÌTtolrjoev, rjv Evgeoiv txéXeae. tum Deus ipv%àg èyeveaiovgytjae nvev/xa oaov àgxeTÒv àitò TOV idlov Xa(iìov xal voegip TOVTO ftvgl fil^ag àyvóatoig Tiolv ss eTégaig vXaig xegàaag (pag. 389, 9). et iussit xpv%àg

2

elnà/p add. Mein., xeketlaas add. H. 5 'Hopae FP Patr. 20 xpioas lmxQai& Mein-, %ooeias Inixoaxm FP Patr. 22 àvepevvrjTai Patr. 23 JzsSid F, neSià P, naiStas Patr., naiSia Cant. 26 iSfievt&Tcu Patr., re /¿evirerai FP, r c u v i à & T a i Mein., teXafia>vit,ei H, nnm ¿raiviaae RAIS ? W. 34 VOEQIS Mein. coli. Euseb., praep. ev. XV, 11,16,

vocimi FP Patr.

Hermes Trismegistus.

391

àìdiovg ov'ffag zóv ze xvXivóqov Treqiozqofteiv zà^ei rivi xal oixovoplq xadrjxovor] xal zòv Ttazéqa zéqneiv (pag. 3 9 0 , 13), ftrjóevòg aXXov óè zóitov &iyslv 7tkt)v zov óiazaysvzog avzalg (19). t u m D e u s za Xomà zwv azoixsiov avyysvfj fii^ag, ilàioQ xal yfjv, xal zivag òjxoioig xqvjtzovg tTttmwv Xóyovg 5 za àvd-QWJtoeiòi] zcuv £q>cjv óiénXaas (pag. 3 9 1 , 2). xpi>xaig óè convocatis dedit zò zov /¿iypatog Xeiipavov et dixit: „èxàazrj zfj éavzfjg tpvaei TiXaaaéxw zi TtaQajthqatov1,1 (12). e t ipvxaì èfiógcpovv zò zwv òqvéwv, zò zezqartóóajv, zò ix&vwv, zò zwv SQjtezwv yévog ( p a g . 3 9 2 , 8 ) ; s e d h i s 10 yevvrj[iaGi s u i s e l a t a e Ttaqà za óiazezayixéva litoiovv •xal fièri zwv ìàluiv zfir]/j.azaiv xal zafueiwv nqorjqxovto «SP* èvòg ovxézi fj&eXov zótìov fiéveiv, del óè sxivovvzo xal zò \ezi\ èrti (ii&g fiovfjg elvai it&vazov fjyovvzo (17). sed Deus, ut superbientes castigaret, zòv 'Eqfifjv zò t w v 15 àv&gcitTtiov tpvXov jtoielv iussit et ìpv%àg Ivowpaziodinvai. ib. (pag. 394, 25—395, 3): nqóae%s, zéxvov Sqe, XQVTtzfjg yàq e7taxoveig •dswqiag, Jjg ò (lèv 7tqo7tdzwq Kafifjqtig szvxsv ertaxovoag itaqh 'Eq/xov zov navzwv eqyu>v v7toixvr]fiazoyQaqiov, (iyòi óè) rtaqà zov itavzwv Ttqoyeve- 2* ozéqov Ka/xr^pecug, otióz' ljuè xal zip zeXeiqt gelavi èzifirjae, vvv óè avzòg av itaq èfiov • tfwxalg òóvqofiévaig xal Xvtcovftévaig Deus haec pronuntiavit (pag. 397, 6—399, 9): ¿¡Eqwg vfiwv, xpvxai, òeamóaei xal ¿ivdyxrj, oióe yàq fist' è/xè nàvzoiv óeanózai ze xal za^laqxoi. ipvxal óé, oaai 25 zip/ àyrjQazóv /tiov oxrjjtzovxiav &eqa7tevez6, iaze, wg ewg (lev àva/xdqzrjzol èaze, za zov ovqavov oixìjaeze xuqia. et ó' aqa zig v/xwv zivog èyylaei (léfixpig, •dvrjzolg xal avrai 7TQoafiefioiQaafiévov x^Q0V oitXdyxvoig xazaóixao&eloai evoix^aezs. x&v (lèv fi v/nùv ftézqia za aìziàftaza, zòv so èTtixrjQOv zwv aaqxwv ouvòsafiov ¿¿azaliitovoai nàXw àazévaxzoi zòv éavzùiv ovqavòv àoTiàoeo&e. el ó' aqa zivcov fiei^óviov ¿/j.aqzrjfj.arù)v eoeo&e ftoitjzixai, oè fiezà zéXovg xadrjxovzog zaiv TtXaa^àzav àjtekd-ovoat, oòqavòv ¡xèv oixéri oixrjoeze, ovó' ai oàfiaza àv&qéitaìv, Kùa ó' àkoya 35 fiezaTtkavwfievai XoiTtòv òiazeXéaeze." zade eiitdiv, Si zéxvov £2qe, jtaaaig aizaZg exaqioazo 71 vevfiaza xal nàXiv icpdìvtiaev ¿AÌ.V ovàè eixfj xal àg ezvxev èvo[io&ézr]oa zàg T l fiezajìokàg vfi&v, à\X* wg k ì zò x£Q0V óianqa^eze &aXWov' °vziog Ini zò fiéXziov ( p a g . 3 9 8 ) , eX zi ¡3ovXevoeo&e 40

19 xafiìjfie p, xafitftp?]s P Patr., xàfirjtfis Mein., Kafirjfis est ap. Damasc., pag. 386. 20 ìyè> Sì add. Cant. 34 ànek&oHacu W, TTpoeX&ovoai F, 7tQoaeXdovacu P Patr. 39 fierafioXàe yel Stavofiàs Mein., 8taf}oXàs FP Patr., SiaftovXàs Canter, natafiolàe H.

392

Fontes historias religioni« Aegyptiacae.

rf¡g êavrwv yevéaetoç ¿zi-iov . . . f¡ roívvv ôiacpoçà tfjg jtaXiyyeveotaç v/xïv sarai. f¡ riov awfxàiwv, âç e&ç ka%árr¡g. nal ¥¡ór¡ rò oçyavov enivelro. [pag. 401, 26—402, 3] ravra 36 âè wç eyévero nal evow¡xarLa&r¡oav al \pv%al [pag. 402J nal iítalvov vnèq rwv yevofxévwv 'ÜQfi^s ervxev, itáXiv o fiôvaqyoç avynXrjrov rwv &ewv enoir¡ae avvéÔQtov nal oí •d'eoi Ttaçfjaav nal itáXiv avroç eàg -9-vip:oZg xal axémqv l%aqlaavxo' „ovroi35 za xqvTtzd, cprjolv 'EQfifjg, zwv l/ufflv litiyvwoovrai yga/x/j.àzwv Ttavza xaì SiaxQivotioi xal riva [lèv avzol xaraa^ibaiv, S de xal itqòg evegyeoiav -thrjz&v £j] d1, orav TI Ttdaxf], laTqixrj oü/xa. xavxa navxa TtOL^oavreg, 5) T&XVOV, "OOLQlg TB XCtyd), TOV XOOFLOV Jtlrjqioxaxov IdÖVTtg &Ttj]Toi}fied-a loirtov vito TG>V TOV ovqavov xaxoixovvxaiv, io&Xi' ovx rjv ¿tvekd-eiv, Jtqlv BTtLxaXiaaod-ai TOV fiövaqxov, iva örj xal Tfjg &£iuqia$ Tavxrjg Ttlfjqeg TO jttqii%ov yeviqxai avxoL TB Bvitaqdöexxov EvxvyjqooifiEV xrjv ¿vdßaoiv. [lacunaj XUIQEL yaq vfivoig o &sog.u ,,'ä xexovoa, EITCEV rS2qog, X&^IOL xdqioai TTJV TOV v/xvov BTtlyvwoiv, ¿ig firj A/tadijg vitdqxw'u 25xal shtsv ~Iaig' „üqoaexB, jtal.u [Hymnus desideratur.] ib. 45 (pag. 408, 5—8): . . . 6 /¿ev ßaoilsvg TWV (ih ÜXXLÜV &BWV BOXLV BOXCtTOg, TtQÜlTOg de &V&Q(i>7t(XLV • nal ¡xiyqig orov BJtl yfjg iaji, Tfjg ¡xiv ¿krj&ovg •d-ei6ir]Tog ¿7trjD.ax.Tai, B'XBL 6E kgaigerov TI ita£ ävd-Qo)Tioig, o Sftoiöv so eori Ttp &eq> . . .

ib. (pag. 411, 3—413, 11): Kol BIJTBV 72gog„Jia Tlva ovv aittav, 5) TBKOVOO, oi e^oi Tijg IBQIORDTRJG fjfiiüv XCBGAG äv&QtaTioi Talg diavolaig oix ovrwg eioi OVVSTOI atg oi FJFXTTEQOL;LI xal EITVEV T / f f i g * „'H yi\ ftiaov TOV navxog 85 vmLa xBixai xal xeitai Storcsq äv&qwjtog ovqavov (¡Xinovaa, fiSfiBQiOfidvr ös xa& ooa fiägr] o av&owjtog [lell^erai' ifißlenEL OB ovqavG) xa&drtSQ naxql löiip, breutg Talg ixslvov fiBraßokalg xal avtr^ Ta '¿öia alrjv, ißnqbg [iov, (itqog ÖE TIP 13/17 in ovxoi rb tfiov — larpixii aü/ia aliqnid turbatum. W. 22

lacunam statuit W .

36 fie^rj

ueXtj xal H., töoa äaa tiilrj Mein.

W,

xal

öoa

fiikr]

40 tbv add. H.

FP

P a t r . , &fj oixovvrag eòxogvqiovg xaì xakXÌTQi%ag, rovg óè àitiqXiwxixovg jtqòg (idynqv TtQOxeÌQOvg elvai xaì ro^ixovg (airla yaq rovrwv F] ós^ià j(SÌQ kart)' rovg ó1 èv rtp Xiftì àofpaXeig elvai ¿bg erti rò itkelarov &Qi(jreQOfiàxovg xaì oaov &XX01 r$ óeì-iip ftéqei Ivt-Qyovoiv avrovg rfy evwvvfiùj io TCQOOTi&e/uévovg • rovg à* vjtò rì]v àqxtov itQwrevovrag rovg jtóóag xaì HXXovg evxvrjfiovg' rovg óè [jtag. 412] fiera rovrovg xaì fitxqip nÓQgw rò vvv ]ÌxaXixov xXlfia (xaroixofivrag) xaì rò 'EXXaòtxóv, nàvrag óè rovrovg xaXXifirjQOvg elvai xaì eimvyoréQOvg, &are rfj roti xàXXovg rwv IB fiSQwv rovrwv vjteg^oXfj xaì rovg èvrav&a àvd-Qwìtovg xarafiaLveiv nqòg rrjv rwv ¿QQÌVÌOV òfiiXlav. nàvxa óè ravra rà fiégrj itqòg rà àXXa àqyà ovra à(>yorÌQOvg ijveyxe xaì rovg ère' avrwv àv-d-QÓmovg. èneiór] óè èv rip fiéoa rrjg yrjg xelrai fj rwv nqoyóvwv ijfiióv leQOJxàxrj x^Qa, rò ao óè fiéaov rov àv&qomLvov oiòfiarog fióvrjg rrjg xaqóiag èarì orpióg, rrjg óè xpvxfjg ÒQfiiprjQióv lari xaqóla, Jtagà ravrrjv rrjv airiav, réxvov, (01) èvrav&a av-d-Qomoi rà fièv aXXa exovaiv ovx fyrov, 8aa xaì nàvreg, è^aÌQerov óè rwv nàvrorv voeqoi eioi xaì adig &v èrti xaqóiag yevófievoia& xaì rqacpévreg. &XXwg re ò fièv vórog, ¿t noi, óexnxòg tòv rwv ex rov neQiéxovrog ovviora/iévwv vev [lacuna] (airixa yovv xaì óià rrjv ovxwg airwv yevofiévrjv èxel xaraxofiióijv èxeld-ev qelv Xéyovoiv xaì ròv ¿¡fiéregov 7to(rafiòv) kvofiévrjg èxel rrjg Ttaxviqg). onov ó' &v ifiitém) veq>élij,ao ròv èrtixeifievov f^x^voev àéqa xaì xqójtov riva xaitvov xarexófiiae, xanvog óè fi ¿xXvg od fióvov èfifidrwv èarìv èfirtóóiov, àXXà xaì vov. ò óè &7trjXidjTi]S, 2» fieyaXóóo^e '¡2qe, rfj avvexel rov rjXlov àvaroXfj d-OQvfiovfievog [pag. 413] xaì èxè-eQfiaivófievog ofioiwg óè xaì ò àvtixeifievog tornio 35 Xìxp fieréxwv rwv avrwv xarà óva/iàg oióefilav eiXixQivij èTtioraoiv noiovvrai rwv naq' avroig yevvwfiévwv àv&Qu>Ttwv. è óè (¡oqéag rfj avft(pv(p xpvxQÌq àjt07t^aaei fiera rwv awfiànov xaì ròv vovv rwv vit1 avròv ÒV&QWTÌOJV. rò 1 Tifòs Sì 1(3 Ai/ìì T. ed. add. H. 2 TÒV fièv 8e£tòv Ì7tò TTjV oipàv add. H. 14 «arowofiVTas add. W. 15 eòirvyorépove W., ndvree Se oìncot xaXktftrj^oi elot xaì eimovovàrepoi FP Patr., evnvyóre^oi coni.

Barth.

27 lacunam signavit Mein. 29 7toxanòv Ivofibnjs Mein., Patr., JtoXvofiévijì (om. noraftòv) FP.

noxa/tòv noXvofiéviji

396

Pontes historiae religionis Aegyptiacae.

Ss fiiaov tornuv elXixqiveg ov xal &zdqa%ov xal avzo 7tqoi%et xal rolg ev avzij) itaat. nfj yaq awe^ei d/neqifivitjt yevvqe xal xoafiei xal naidevei xal fiovov rolg zoiovzoig eqi^ei xal viv.• xeq>aXrj, d-dtqa^, %elqeg xal TtoSeg~ exaozov Se TOVTWV xara TOV xaiqov Tfjg anoqag fj Tijg yevvrjoewg xazd TI ^adivrjxe TOV SeoitoQovzog avzov dozeqog xaxw&ivzog olov ¿(pd-aXfj.bg f j xal a/utpat ol 6(p9-aXjxol ft fj 26 /.ua dxorj f j xal al Svo f j ol odovTsg ejta-3-ov TI fj xal fj XaXia i(iTiodioihq. (8) qaxog, f j 0 Ttvevfxwv enad-tv fj xb fjTiaq fj 0 OTtXrjv fj rj xaqdia TI TWV tteql TO, evTeqa. (9) xal STTL %uqG)V so opoitog xal iitl itodtov. ft yaq ol SdxTvXoi fj ol Svvxeg ij %i TWV TOIOVTWv fioqiwv oixeiwg iitad-ev. (10) iyw ovv rtq&Tog dvevqov Tavxrjv TrjV sTtiatijfirjv xal Jtqoaiza^a avzijv xaXeia&ai vmqqixiv zfjg (pvoswg. dvdyxt] yaq zavzijv avyxqoTSIV Tfj (pvoei, od-sv xal za ^orj^tj^iaza Tavztj nqooyivetai

ss [De his cf. II, III, 1—59].

ib. III, 60 (pag. 396): e£e-

zdQEW ovv del zijv fjfieqav xal zrjv &qav Tijg xaTaxXioewg xal ovvoqav TOV xdo/iov, nutg diaxeizai • %wqlg yaq xfjg xooftixrjg avfijtad'siag zolg &v&qd}jtoig ovdev ETtiyivezat.

Eadem iisdem fere verbis iterum XXXII (pag. 430 sqq):

40 'EqfioS TOV TqiOfieyioTov Ileql xazaxXioeog voaovvzwv Ttsqiyvworixa- ex zrjg MadtjfiaTixijg: HTIOTRJFTRIg. nqog '!A(.ifxu)va Aiyimiov.

Asclepius: vide Pseudo-Apuleium.

Pseudo-Platarchus.

397

Pseudo-Plutarchus (saec. II ex. scripsit) Pro nobilit. (ed. Bernardakis) 3 : cf. Herodot. II, 172. ib. 19: Proinde quid Lycophron conatur ostendere, si repetamus aut Iovem aut Herculem aut eius liberos et posteros aut Theseum aut Bacchum aut Apollinem, Perseum, Iasonem, Cyrum et ex heroibus niaiorem 5 numerum, quorum se nobilitate deinceps multum iactavere, horura originem foedam fuisse et spuriam, etiam si excutiamus altius de Rhea, quae prodiderint Aegyptii veteres. xavxa, • . , itoLa oiv l&oxdipei %Q(hixEvog TO. ältj-di] ¿TtayyeXXeig"; cO 6s tITCEV „Ilokvaxidyg /.liv eortv f] T^g oxitpewg a'iqeaig, 5) ßaoLXtaaa * eial yaq wgoaxdrtoi, arj^eioXvTai, öveiQOitoXoi, syyaozQi/xvd-ot, ¿QveofidvTEig, yeved-XioXdyoi, ol xaXovfiEvoi (idyoi. . ." xal Tavra EUICÜV EvißXsips ÖQI/XV zfj 'OXvprtiddi. Eine fjTa, jtiniqyag iöd>v fie;u '0 de '¿(pt]• „Nal, xvqia, vjtEiivrja&rjV yäq %QiqafXOv dofrivvog ¡.IOI vjto TWV iöicov •9-eäiv, ort del fie ßaaiXLöi oxexpaod-ai, xal iSov, TOVTO äkrj&sg lybero• &OTE Xombv Xeye fioi o ßovXei." Kai Xaßaiv TTJV /eIga ÜVTOV evdov TOV XÖXTCOV avrov egijibyayev jtivaxiöiov, oitsq 6 Xöyog EQfirjvevoai oi> övvatat, %Qvoi

;u cO de eine' „Tip Troiüzov nvyj.ov Sexavoiis %%ovra tovg As', hrii Se rov Sevrepov £qiSta iß?y etil Se roß fieaov ijliov xal oeXtjvrjp . . . elja yXtooooxöfiov dvoi^as (ddooiaas Leid.) kXeipdwivov xal ainoi' uty.oov exxevcboas roiis knra A) dorepas xai rov wpooxönov ¿| bxito Xi&orexvcov [sf laoikxvoov A] fietdXXiov ownedqxe (e&tjxe Leid.) tbv irjXittovTOV otpavov iv öltycp xixXip ntQitpanioas, Trpo&Gis (jioood'eie Leid.) tbv ¥ß.iov XQvatiXXov Xid'ov, rijv Se aeXT)vr]v äSd/iavros Xi&ov, rov (äepa A) alftarirovt TOP 'Eofir^v o/iapAySov Xi&ov, tbv zlia atdegiiov Xidov, lijv 'AtppoSiirpt DITTLFJ eipov Xid'ovi tbv Koövov OfLlOV Xidov, tbv XvyStvov Xidov. Kai eins' ^As^ov fioi, ßaoiXtooa, Ivutviöv, /ifjva xal xt)V ijfieQav xal ir\v &Qav (vtSxra A) i f j s oeavrijs yeveosto s." Trie Se elQijxviae NexTaveßme yr)v ovpiofiòv nifinmv eira áláooBtai tìs xeçaôv "Aufttova• eIra ele âXyi/iov €HçaxXéa} eira (ele) &v¡>oopópov ¿Jtówoov, eira avveXd'àtv áv&f>wnoei8}¡s d'eòi è/i

v' , . . IlooeïTiôv 001 ròv roO Spdxovroe ovçiofiôv' fit] wriçjis tò xf¡ros' /làXkov Se ngoor¡t>T¡g aìrtji xal àSetXoç ïa&t . . V I I . Inseqneiiti igitur die locus destinata» mago isqne providit ex arte yellus arietis molissinmm simal cam cornibus et sceptrum et amictnm candidum efûcitque ex sci en ti a reliquum corpus veiuti draconem vespere adventantem ad feminam. Quo illa viso cunctos egredi iussit deditque sese mox lectulo et operto capite solo ocnlo ad snperventam opinati dei curiose intendebat. At ille sceptro deposito consoenaoque lecto nuptias agit. Exinde manu superiecta utero a i t : „Gaudeto, 0 mulier, te gravidam ex me filiumque parituram, qui universo orbis dominio potiatur." Beceptoque sceptro exivit . . . in hune igitur Olympias magicis artibus ducebatnr. — V I I I . Sed Nectanebus sibi sacrum accipitrem p a r a t eumque secretius monet ire ad Philippum, quem per noctem assis tena 26*

404

Fontes historiae religioni» Aegyptiacae.

cO de ev, ¿ig ix •d-sov sazi xaì ovx è§ aXXov nvog TO 15 z f j g ovXXtfipscog oov. — i b . 1 0 : "Evita $lXmitog àvsiàiQsi zrjv 'OXv(j.itidàa wg rtXavrj&eZoav xaì ovx vitò d-eov sxovaav xazà yaozgóg. 'JS de àjtayyéXXsi zip Nexzaveßq). ò dè ¡usza/uop(f(o&tìg tig dgàxovza s^iJtQoo&sv iXiTCitov 7tXr]Q0ógov òlfpQOV ióòivs• nagsazìog óè ò Nexzavsßwg xaì xazafiszgi]oag r o v g oiqavlovg ÓQÓfxovg ini T(p Toxstip xaì io èif/vxayiiiyei avzìjv TOV (¿rj ansCoai ovyxkoviqaag TÒ xoofiixà OTOT%EIA TFJ fiayiy.fi T^7-VTÌ xgi*>{*svog ifidvd-ave zà SVSOTWTO T f j cpvau xaì kéysi airi] • „tvvai, ènio%es aavnqv, sàv yàg vvv ànoxviqajjg, vnóóovkov xaì aiyjiakiozov Té§eig'u nàkiv ovv Tijg yvvaixòg vnò TWV is àdivùiv òyXovfiévrjq xaì firjxézi óvvaf.iévqg xataaytlv Tovg ex TWV ÒJÒÌVWV nóvovg, ò Nexzaveßiog : „Kagtigrjoov, SIPRJ, òklyov, yvvai• èàv yàg vvv àjtoxviqOTjg, yàkkog sarai xaì àngóxonog ò yevvdifievog." Tivù óè nagrjyogiav xaì y,grjOTOvg kóyovg Nexraveßdug nagslxsv xaì zriv 'Okvfinióòa 20 sólóaaxev r a g %elqag Toig tpvoixoig Ttógoig enéxetv avzòg òi T f j iòlq fiaysìq XQ^ftsvog xatelys zfjg yvvaixòg TÒV TOXSTÒV. ndkiv oìv xaravorjoag TOVg odgaviovg ógó/xovg Ttbv xoafitxwv OTOLYEIAJV ènéyvw TÒV avfinavra xóafiov /usoovgavovvza xaì kafXTttjóóva TIVÙ l | ovgavov sdeàoaro 35 óig TOV fjklov fisoovgavovvzog xaì 'écprj ngòg %rp> 'Okv/tniàda' „Jiöov vvv ngòg TÒV TOXSTÒV i7tXaxévta x a ì kéyovia• „Texvov 'ÀkéÇavdçe, È/UFJÇ ojtoç&g ítégwxae." Mattìov ôè rrjv evéqyeiav TOV "¿ififtiùvoç 'AkéÇavôçog [èrtioxevâÇei airov rb réftevog xaì. TÒ góavov avrov jteqieyqvouìoe x a ì rf¡ airov in iyQacpf¡ àq)iéçiooe• „IlazQÌ -freCí) "A¡.un vi ì4kéì;avò(>og.u] 'Rì-iov deas x a ì %QÌ]OHÒV Xaßelv naç' avrov, nov xrioei rcoXiv x a r à TÒ ovovia avrov, orttag áei¡.ivr¡fxóvevrog (.iévr¡ r¡ nói.ig, Kai elòev avTÒv ròv "A(.i(.uova yr¡qaióv, yovooyaíztjv, y.çiov xéqara e%ovra xarà rojv xqozácpiov, og Xéyei avriji • [t£ ßaoiXev, ooì 4>olßog ò firjloyiigiog àyoçsvco "J so e'íye •d-ékeig aíwoiv áyr¡qároioi veáteiv, mlÇe TCÓ'liv 7teQÍ(pr¡fiov vniç nqioriqlòa vfjoov, }¡g daífiuv itQOX.ádr¡rai niovrtoveiog áváooiov, \7tevrai.ócpoig VLOQv(palaiv ázéq/iova xóo/.iov kkíoawv]. TOÜTOV eig oéfiovrai oí •9,VQIOQOI ¿jg áya-9-ovg daí/iovag eiaióvrag eig rag oixíag' ov yáq sioiv ioftóXa ozecpavoüoi ós xal ra xrrjvrj, ávánavaiv avrolg naqsxóusvoi • o&ev xal [¿¿XQL 2 TaycóoiQiv A, Taafiov elg tas olxías rás . . . A. 19 ypafifi. quid sibi yelit, non video; scripserim rgvfiáraiv, foraminibus. Müller. 23 addit A: dllá xal rá Soxovvra elvat lofióXa áneXavvovoiv • xal &voia reíetiai abim TOJ Tjpoji [aóroTs iv ro} f¡()(óa>? Müller]. 24 addit A: SiA ro awsoyf¡aat &%d'o 'Alel;avSpeVoi, Tv¡}¿ [ivftr] cod.) xe ra fiei XTr¡vr¡ oreypavoi¡od'ai¡ Svoiá^eo&at [3í] role áya&oZg Sal/uooi TOÍS nQoovuévois T&V olxi&v xal Siaocáoeie (StaSóaeie? Müller) T&V Ád'rjpiüv noteiodai. — Lat.: Sepulchro autem draconis illius [de quo - vide in cod. A et Lat. antecedentia] iam perfecto, cum trabes quaedam qua adgressum eius columnis im-

Paeiido-Oallisthenes t o v dsvQO zovzo TO vófiifiov cpv'hàzzovoiv itéfiTtTjj xal eìxàSi zrjv éoQzrjv zskovvzsg.

409 oi

'Ake^avógelg,

i b . I , 3 3 : EVQS Sè ^Xé^avògog èv rolq viprjloig (¡ovvolg vaòv iòqvfxévov xal fjliov azvXovg -/.ara rò rjqipov. lì^rjzsi Sè xal io Zaqanelov •nata zòv avrà) So-9-évza xgrjo/xov vnò 5 TOV "Af.I(X(x>vog eìnóvzog avrà) Sia TOV %QT]G[J.OV ovzwg • [oraculum supra pag. 407 exscripsimusj. ¿£Ì}Tei oìv 'j4kéS,avÒQog zòv d-eòv TOV nàvza Se%ójuevov xal Srj ènolrtaev ànévavri TOV fjgqjov jUatfiòv fiéyav, og vvv xaXeVrai ftw/iòg 'JXE^ÓVÒQOV, nulvzeXfj • èv ÒJ &volav è&éonioe' Kal nqoa- io ev^àfxevog elnev "OdTig nor' ovv zvyyàveig nqovoov^ievog zavzrjg zfjg yrjg xal TOV àzÉQ(.iova xóa^iov èniSéqxrj, naqaSe^ai rrjv -ihiaiav xal (¡orjibóg /.tot yevov elg zovg noXé/iovg.

i5

tavTa einìùv èné&rjxe rà iegela erti TOV (¡IO/ÌOC. Aìyviòiwg de léyusTog àezòg xaTanxag rjqnaae za ait'kàyyya Kal

TOV itvfiazog xal Sia TOV aégog è g>vywv ßaaikevg rjÇei %bitákiv elg AÏyvnxov ov yrjçàoxav, àkkà veàÇwv, xal xovg ¿X&çovg ijfiGiv néçoag vnoxâÇei," invitez o oiv 'AksÇavâçog, xLvog êtça iaxlv é àvôçtàg ovxoç. ol ôè nqo(pr\xai eïnov aixij)' „Ovxóg èotw é àvôçiàg xov io%ázov xijg Alyvnxov ßaotkiiog NexxaveßG), og èk&óvxwv XGJV IltQOGtv xr¡v Aïyvmov so noQ&i¡oai, elôe ôià xf¡g nayixf¡g ôvvà/newg xovg &eovg xCbv AlyvnxUav xà axQaxóneda x&v ivavxLiw nqooór¡yovvxag xal oi ¿ßeXioxoi. oí Sè üftov ïieyov ' BaoiXícae xoofioxpáropoe 2eooy%i¿oea>s xclrat f¡ èmyQatpij aiírri leçattttole yçd/i/uaatv Alyvmov nBaatkeiig Ssaóyxtoois t

6 otíor¡s. IJNR¡vrtov Si raí Ake^ávSoqf xatà n&aav itóXiv ol noo(fí]rat rove iSíovs Seoiis xo(iX,ovres (xal) àvriyôçKvov airòv véov Eeo6y%tooivxoofiox(>dro(>a... 21 &ç6vcn> C.

Psendo-Callisthenes.

411

ztjv Atyvttzov •bit' avtGjv rtoQ&ovfi£vr]v. Kai yvovg zrjv fieXXovaav sosad-ai vrt' ccviwv jtgodoolav e tif.ii. Ovx ixptvaazo vfiag O toD %QrjO/.toi) Xoyog . . ." 10 ib. I, 35: . . . [epistulae Alexandri ad Tyrios initium] Baoiksvg AXe^avdqog viog "Aftfiwvog xal 0ikijtnov TOV (¡aoikecog italg xal avrog 6h ftaoilevg fieyiazog . . . ib. II, 14: Amnion Alexandre in somniis apparuit. ib. 26: [Cum Alexander in Aegyptum cum exercitu 15 irrupisset, Aegyptii una cum Persis victi sunt] '£g oh siSooav ol Aiyvitxioi, fii) eyovzeg, ri Sv dia7tQa^oivzo, egxovtai sv zip tov 'AjtdXXwvog ¡xavttlio xal jtvv&dvovTat, %t &v yevoizo nsgl rfjg avzutv aiozrjQiag xal nwg TOV XIVdvvov ixqivyoisv. Kai edod-rj avzolg xgrjofiog zoioade • 20 „'Akata ibvrjxoig ¿azazel f] (pgevi]. yeqaqol vnsixso&s

ysqaqCj). 'Ann? Ig Sofiov ifiov • fxt^firjv zCbv nakai iyovtoxv itoirpaod-e• 'AXs^dvdgip vnsLxsiv leperfievaj." [His dei verbis commoti Alexandrum tamquam filium et successorem regis Nectanebi in urbem receperunt.] 25 ib. 27: c£g ds zolg jiaoileioig eiofjet 'AX^avdqog, TO TOV Nexravefiw bfioiwfia jtgb TGJV \bvQwv tazaio. Kai ioi;oi%einivov aticpavov eyov iv zfj ($«ft£ TFI de bigg aqtaiQoeidig zi ngodsixvvov, sv aircq) dh fj avfxitaau, zfjg oixovfiivrjg jtEQuyeygaTtzo xziaig • iv ¿e zip orij&ei zi]g ao eixovog fjv yeyQafifxeva' M"Og &v zotg ¿¡.wig Ifpiqusi do/ioig ([xal $1) Tods TO oiicpog •ibrlaofiai zfj avzov xetpalfj, TOVZOV nalda efibv jtdvteg elvai voelze • zi]v ¿e ¿trtaoav avzog voazriaet yalav zovde zovvofta do&j) TCOXEI tfide." "Aft a 6s zfjv ttvhjv Ale^avSgog sioidv (xal) TO sficpego- 95 ftsvov aziq>og diatld-rjoiv fj sixiov ngo zfjg xecpairjg avzov . . . xdzto xazeyofihrj zfj katq %stgl TO oyaigosidsg sxslvo TixhrjOiv fj sixiov sv rfj %siql avrov, &OTS d-avfidaai TO ysyovog itdvzag zovg Ivivyyavovzag . . . 'Al^avdgog de . .. i7tl TO azfj&og djiofiXiipag xal zolg yqafifiaaiv ivxvywv, 40 Tavza Nsv aizoydqwg fjftfiXvve, zrjv de eixova oig TO zrjg ¿QXtfS avzip ftavzevaafiivi]v ezlfirjaev Tteqiygvowaag avztjv 4 i%pr]fi&Tioa fjfilv i iv red ¿Svztp roC Sivtonsiov &eoC A. IB ttuZ^ om. BC.

412

Fontes histgrlae religionis Aegyptiacae.

ovx i}&eXe yàg AXé^avòqog Nexraveßü jtalg Xoyl&a&ai, àXXà &ikijt7Cov fièv, ex &ewv òé . . . ib. III, 18 : „BaaiXevg AXei-avögog ßaoiXloor] KavóavXrj (sic) xfi sv Meqój) xai xolg VTC' avxrjv xvqàvvoig y,aÌQEiv. — i ITagayerófievog eig xrjv Aìyvnxov fjxovoa naget, xwv èxel isqsüiv fisgl TWV zacpiüv vfiwv xat x&v oixxjxrjQÌbtv órjXovvrcnv, Sxt XQÓVOV TIVÙ ixvQisvaare Aìyvnxov xai ^'AU/.IOJV (¿ed-' vfiGtv loTQatevae • ¡.TEXCT óè oXiyov XQÓVOV itàXw XQrjfiaxiaawog "Ajjfiojvog àveXvaaxe eig xyv iölav nóhv. io 4io enefiifja TCqog fytäg tóv re vaòv xai xò §óavov %ov "Afifuuvog. 'Ayàyexe eni %a oqia, 'iva •9-vatof.iev avxfy • et de ftrj ßovXeoibe eqxea&ai ovv avrq) av^fii^avxeg, iv xó%ei ev /.léqog ovfißovXevoa/xevoi rcéfixpaxe fj/ilv, ev&a èfnpaivrjxat. "Eqqwo&e." 'Avxéyqaxpev avxtp Kavòaxiq • „Baoihooa Kavóóxrj 15 Meqórjg xai oi vri" avxrjv xvqawoi ßaailel 'AXe^àvóqtp Xaiqeiv. — Tore fisv exqrjoev "A/x/nov axqaxeveiv eig Aìyvnxov, vvv óè (uiqxe avxbv xiveìa&ai (xr^e &XXov riva inißalveiv eig avrrjv, zovg óè naqaytvojxévovg nqòg rj^iSg 20 àf.ivvao-9-ai xexqfio&ai ég noXefiiovg . . . 'Oq&CJQ óè noir\oeig "AfAfiùiva -d-eòv nqoxifiwv. Ko/ui'Qovoi óè xat oi naq' èftov axaXévxeg nqioßeig xqvoäg nXlv&ovg èXoaq>vq^xovg q' x. x. X. IIÉfxxpov ovg ßovXei xovg naqaXrrpofiévovg xavxa ei&éwg xai yqóxpov rjfiiv xà neql oov, óxt nàoijg rf\g olxov(iévT]g "Eqqwoo." 36 xexvqievxag.

ib. 21: [Alexander Meroen ad Candacem reginam profectus ibi fannia celeberrimum visitavitj. Eioéqxexai

ovv 'AXé^avóqog evóov xat ògq òfiixXrjv xai xiva xa&etófxevov ini xtqóvov, ov noxe elöe nqooxvvovfievov ev ßqoxolg mEàqaniv . . . ib. 33: Jta&rjXT) 'AXeì-àvóqov. — BaoiXevg 'AXégavdgog viòg "A/À/iiovog xai 'OkvfXTticcòog 'Poòiwv xàyftaai xai &gxovai> ßovXfj, dijfitp xalgeiv . . . BovXofxai ¿è xat üegöixxav xaxaXiTtwv ßaoiXia ovv [Iv? Müller] x f j xxi^ofiévr] 'AXe^avH5 dgeltjc ** äoxe fiéveiv fiaxagiiog fieXXo^téviqv xwv nàvxarv òtanoQovzi fxeyého Zegamòi xai àv&géntav (sviovoiov ?) xaxaoxfjvai em^ieXerìjV xifg nóXewg' xXrj&rjoexai óè iegevg AXe^àvòqov x. x. X. . . . òidwot óè [sc. ßaotXsvg 'AXéj-avdpog] iTtitovg äyeo&ai ex xfjg 'Aolag

, xàXavxa y, ànò « óè rovTiov xaxaoxeva^éxw iegov xai àva&éxw àvòqiàvxag "A/.i/uwvog, 'HgaxXéovg, 'Afhqvàg, 'OXvimiàóog, &iXÌ7t7tov àvad-étwaav óè xai oi xfjg ßaaiXelag emfieXrjxai eixóvag 'OXxlov fteqifiexQOV ev àyyv'ìQag (sic) xat ¿vógiàvrag XQvaéag èv deXyolg" àva&éxm óè xai IJegóixxag eixóvag xaXxag

Achilles Statius, Aelianus.

413

'AXe^dvägov, "Afifiiavog, 'HgaxXeovg, 'OXvfiJtuidog, QiXinitov. Toviwv de ndvzorv (ovzoi dl nävzeg ? Müller) eazwaav &eoi, kitoLei al bXvfijtlai fjgaxXijg (ortoiog o ^OXvfinLoig CH. ?) Ttgwvog yev ägrjg (yevccQ%i]S ? Müller) Ale^avögov zov ßaoiXiu) g. 5

Achilles Statins (ca. 200 p. Chr. n. vixit) Isagoge ad Arat. Phaen. (ed. Maas, p. 43) 17: i a ovö^aza zßtv jtXavifzwv öiacpogwg exXij&tjoav xal rtegl TOV Xgovov ¿mazov diarpiovia Ttoklrj ysyovs 7toXXolg. AiyvTtzioig yag xal "ELhqai TOV Kgovov o ¿azrjg Xiyezai xalzoi ¿fiavgozazog 8>v 4>aivcov xaza To tvcpiqßov Ttag3 w "EXXtjOi, itaga äs Aiyvmloig Nenioeutg äozrfg. devzegog o zov Jiog xa-9-' "EXXrtvag Twv xaXovfiivtjv 7tctg' avzolg loiuiv. eitel de nuXiv ¿vaßaiveiv ijggazo xal ¡xangozegag jtoielv zag fjixegag, zrjvixavza Xevxeifioviioavzeg eazerpavrjcpögrjoav.

Aelianus (ca. 175—ca. 235 vixit) De nat. animal. (ed. Hercher) I, 38 : Xiyovaiv

AlyvjtTiOL xal TOVg ocpeig ndvzag '¿ßecuv itzsga dedtevai. 25 ib. II, 3 5 : * ) AiyvTtzioi xXvOfiaza xal xd&agoiv yaazgog ovx ex zivog ejtivoiag ¿vd-gwTtivrjg Xeyovai fia&eiv, diddaxaXov de ixpioi TOV idfiazog zoüöe zrjv Ißiv göovaiv . . . aeXijvrjg öe avfyoiv xal fieiwoiv ozi olöe F] ißig, xal TOVZO ijxovaa, xal ozi zrjv zgocprjv eavzfi vtpaigei xal Ttgooziihqai 30 xaza rtjv zrjg S-eov xal Xrjj-iv xal jtgöo&eoiv. ib. 3 8 : itga trjg oeXrjvijg fj Ißig eoziv. zooovzwv yovv rjueg&v za ¿ja exyXvq>ei, ooiov fj iteog avgei ze xal Xtfyei. zfjg de Alyvrtzov oiirtoze ärtoöijfiei• zo de a'iziov voztwzdtr] Xtogcöv anaaGiv ALyvitzog lazi xal fj aeX^vrj dk voziwzäztj as « Phile» 16 (De ibide) y. 378 aqq.

Achilles Statius, Aelianus.

413

'AXe^dvägov, "Afifiiavog, 'HgaxXeovg, 'OXvfiJtuidog, QiXinitov. Toviwv de ndvzorv (ovzoi dl nävzeg ? Müller) eazwaav &eoi, kitoLei al bXvfijtlai fjgaxXijg (ortoiog o ^OXvfinLoig CH. ?) Ttgwvog yev ägrjg (yevccQ%i]S ? Müller) Ale^avögov zov ßaoiXiu) g. 5

Achilles Statins (ca. 200 p. Chr. n. vixit) Isagoge ad Arat. Phaen. (ed. Maas, p. 43) 17: i a ovö^aza zßtv jtXavifzwv öiacpogwg exXij&tjoav xal rtegl TOV Xgovov ¿mazov diarpiovia Ttoklrj ysyovs 7toXXolg. AiyvTtzioig yag xal "ELhqai TOV Kgovov o ¿azrjg Xiyezai xalzoi ¿fiavgozazog 8>v 4>aivcov xaza To tvcpiqßov Ttag3 w "EXXtjOi, itaga äs Aiyvmloig Nenioeutg äozrfg. devzegog o zov Jiog xa-9-' "EXXrtvag Twv xaXovfiivtjv 7tctg' avzolg loiuiv. eitel de nuXiv ¿vaßaiveiv ijggazo xal ¡xangozegag jtoielv zag fjixegag, zrjvixavza Xevxeifioviioavzeg eazerpavrjcpögrjoav.

Aelianus (ca. 175—ca. 235 vixit) De nat. animal. (ed. Hercher) I, 38 : Xiyovaiv

AlyvjtTiOL xal TOVg ocpeig ndvzag '¿ßecuv itzsga dedtevai. 25 ib. II, 3 5 : * ) AiyvTtzioi xXvOfiaza xal xd&agoiv yaazgog ovx ex zivog ejtivoiag ¿vd-gwTtivrjg Xeyovai fia&eiv, diddaxaXov de ixpioi TOV idfiazog zoüöe zrjv Ißiv göovaiv . . . aeXijvrjg öe avfyoiv xal fieiwoiv ozi olöe F] ißig, xal TOVZO ijxovaa, xal ozi zrjv zgocprjv eavzfi vtpaigei xal Ttgooziihqai 30 xaza rtjv zrjg S-eov xal Xrjj-iv xal jtgöo&eoiv. ib. 3 8 : itga trjg oeXrjvijg fj Ißig eoziv. zooovzwv yovv rjueg&v za ¿ja exyXvq>ei, ooiov fj iteog avgei ze xal Xtfyei. zfjg de Alyvrtzov oiirtoze ärtoöijfiei• zo de a'iziov voztwzdtr] Xtogcöv anaaGiv ALyvitzog lazi xal fj aeX^vrj dk voziwzäztj as « Phile» 16 (De ibide) y. 378 aqq.

Achilles Statius, Aelianus.

413

'AXe^dvägov, "Afifiiavog, 'HgaxXeovg, 'OXvfiJtuidog, QiXinitov. Toviwv de ndvzorv (ovzoi dl nävzeg ? Müller) eazwaav &eoi, kitoLei al bXvfijtlai fjgaxXijg (ortoiog o ^OXvfinLoig CH. ?) Ttgwvog yev ägrjg (yevccQ%i]S ? Müller) Ale^avögov zov ßaoiXiu) g. 5

Achilles Statins (ca. 200 p. Chr. n. vixit) Isagoge ad Arat. Phaen. (ed. Maas, p. 43) 17: i a ovö^aza zßtv jtXavifzwv öiacpogwg exXij&tjoav xal rtegl TOV Xgovov ¿mazov diarpiovia Ttoklrj ysyovs 7toXXolg. AiyvTtzioig yag xal "ELhqai TOV Kgovov o ¿azrjg Xiyezai xalzoi ¿fiavgozazog 8>v 4>aivcov xaza To tvcpiqßov Ttag3 w "EXXtjOi, itaga äs Aiyvmloig Nenioeutg äozrfg. devzegog o zov Jiog xa-9-' "EXXrtvag Twv xaXovfiivtjv 7tctg' avzolg loiuiv. eitel de nuXiv ¿vaßaiveiv ijggazo xal ¡xangozegag jtoielv zag fjixegag, zrjvixavza Xevxeifioviioavzeg eazerpavrjcpögrjoav.

Aelianus (ca. 175—ca. 235 vixit) De nat. animal. (ed. Hercher) I, 38 : Xiyovaiv

AlyvjtTiOL xal TOVg ocpeig ndvzag '¿ßecuv itzsga dedtevai. 25 ib. II, 3 5 : * ) AiyvTtzioi xXvOfiaza xal xd&agoiv yaazgog ovx ex zivog ejtivoiag ¿vd-gwTtivrjg Xeyovai fia&eiv, diddaxaXov de ixpioi TOV idfiazog zoüöe zrjv Ißiv göovaiv . . . aeXijvrjg öe avfyoiv xal fieiwoiv ozi olöe F] ißig, xal TOVZO ijxovaa, xal ozi zrjv zgocprjv eavzfi vtpaigei xal Ttgooziihqai 30 xaza rtjv zrjg S-eov xal Xrjj-iv xal jtgöo&eoiv. ib. 3 8 : itga trjg oeXrjvijg fj Ißig eoziv. zooovzwv yovv rjueg&v za ¿ja exyXvq>ei, ooiov fj iteog avgei ze xal Xtfyei. zfjg de Alyvrtzov oiirtoze ärtoöijfiei• zo de a'iziov voztwzdtr] Xtogcöv anaaGiv ALyvitzog lazi xal fj aeX^vrj dk voziwzäztj as « Phile» 16 (De ibide) y. 378 aqq.

414

F o n t e s bistoriae religionis Aegyptiacae.

zwv nlavajfjévcúv äazqwv TtSTtlazevzaf èxovaa [tèv ovx 6v ájtoár¡/ir¡aeiev f¡ Ißig' ei âé zig ém&éfievog avzfj xazà zò xaçzeçbv i^ayáyoi . . . èavzrjv ànoxzelvei Xi/nq> •. . . xal TOVTÙJV al ¡uéXaivai zovg itzeqiozovg ocpeig Aqaßiag eg 5 Aïyvnzov naçeX&eiv oix eitaqéitovoi, zfjç yfjg zf¡g q>lXr¡g 7tQ07toXs(i.ovaai' ai âè ëzegai zovg Aiïïionlag xazà zf¡v zov NeíXov InixXvoiv àcpixvovpévovg àitavzGiaat âiacp&ei.çovoiv ... i b . I I , 4 2 : . . . xaçôlav ovx &v (páyoi nove legai;, io zeXeazixbv ârptov ÔQWV xal /.tvouxbv exelvog TOMO, vexgòv âè äv&QWTtov iówv léga§, ¿»g Xóyog, návzwg knißäXXei yfjg z(¡¡ ázáq¡q> . . . ovâè oúfiazog äipezai . . . i b . 4 8 : "Eari fpvXov iegáxtov xal -¿alenai xeyxgyìg xal jiozov âelzai oèâè ev. ògeizrjg âè yévog äXXo avzwv • xal i5 èxàzeçôg lazi âeivâg (piXódr¡Xvg xal ejtezai xarà zovç âvoégiozag, ovâè ànoXtiitezai . . . ?¡gog âè àgxopévov ol èv Aiyvjtzti) ZÙ)V &7távzoiv âvo Ttgoaigovvzai xal àrcoazéXXovai xazaaxeifjofiévovç vr¡oovg zivag lgr¡novg, airttg oiv zr¡g Aißvrjg itgóxeivzai. eïza vnoazçécpovaiv ohoi xal f¡yovvzai 20 zrjs nztjoewg zolg äXXoig. ol âè ijxovzeg èogzrjv vnèg zf¡g Í7tiór¡filag zoîg iv zfj Atßvrj itagé%ovoi • aivovzai yag ovâè %v . . . i b . 4 6 * ) : . . . y vita äggeva ov (pam ylveo&aí itoxe, âXXa xhqXelag ànàaag • ont g èiriozàjueva zà ÇÇa xal èçt]25 filav zéxvuiv âeâiôza ¿g ijziyovrjv zoiavza âgcf' ávzÍ7tgo>goi zq> vózip nézovzai• e i âè /¿r¡ tir¡ vôzoç, zCj) ttígoj xtyr¡vaaL xal zo rtveiífia ¿agéov jthqçoï amò g x a 2 xvovai zgiGtv ézwv. Xéyovoi âè veozziàv fir] vnonXéxeiv yvna . . . yvrtaç ôè ¡ir¡ (fra zlxzetv Ttéitva^iai, veozzovg âè wâlvuv. xal âg ànb so yevtâg xarânzeçoL eiai, xal zovio jjxovoa. i b . 5 6 : /ufòg }¡7taQ xal fiáXa èxTtXrpzixwg xal 7taçaâôgafg zfjg uèv oehrjvrjg av^avo¡.iívrjg Xoßov iavzfy ziva èrtizíxzft éorfriéçai ¡ U ¿ % Q I ÁI%ojÁr¡vov ¿iza ad rtáXiv vnoXtjyei fteiov^iévov Tov firjvòg zbv iaov Xóyov, eaz' &v èg awfxa s» xazoXioxh) àveiâeov. ¿xovw âè èv zf¡ drßatät %aXá£t]g jteaovarjs enl zfjg yfjç ÓQüo&ai fivç, OJV zò /uèv nr¡Xóg èaziv êzi, zo âè octg!- ¥¡ór¡. i b . I I I , 2 3 : zçétpuv zovg itazéQag Ttelagyoì yeytjçaxózag xal è&éXovoi xal èfieXézrjaav. * ) = P b i l e s 3 (ITepï yvxde) t . 121 sqq. 12 oiSèJ tl Si codd. 2 0 ixóvies codd. 2 5 eie lmyovr¡v xéxvmv eodd. 2 6 7r,pooxex>¡vn.ot cortd. 3 4 rbv toov ióyov Reiske, Xoßbv bnatfavítflv codd., i n a t f a v . del. Hercher. 3 4 o&fia Hercher.

Aelianus.

415

ib. I V , 4 4 : puQivQiov Tf¡g TGIV ¡¿(¡HOV tpvoewg, SRI oí Ttávv TI ôvofi(za%t(çiozà iativ, àXXà ei na&óvta á7to¡xvr¡èv %f¡ Alyvìtzo) oï te adf¡vai TF¡g eieçyeoiag IGTIV áya&á, aïXovgoi xat oi i^vevuoveg xal oi xgoxôôsiXoi xal TÒ zwv leqáxwv eri (pvXov. áXloxerai ôè xokaxtlq zfj xazà yaatêqa s xal èvzevd-ev f¡fi€QOJÍbévta Xoinòv Ttgaózaza (.lívei. xal ovx âv noze Ini&oizo TOZÇ eveçyézaig Toîg êavrûv, zov &V/.tov TOV ovfxfpvovç re xal ovyyevovg Sita!; nagaXv&évTa. ib. Y , 3 9 * ) : Aiyvmlovg vrzkg TOV Xéovzog -¿ourtá^eiv aaiv. evrev&ev xal TÒ ovçfiaïÇeïv Aìyvnzioi Xéyovzai [xa&tïv . . . ao ib. 5 2 : 'Ava tr¡v xiíigav zrjv Aìyvrtzlav áanídeg (pojXsvovoi TOV NeiXov nXr¡oíov etti zfjg oy¡,&r¡g èxazéçaç. xal TÒV (lèv üXXov XQÓVOV (fiXo^wgovoi xal áyanCboi **, ¿>g tag olxLag rag oepezígag oí àv&QuiTtoi • ¡iéXXovzog ôè TOV jToza/uov xazà TTJV &çav zr¡v déqeiov àvatzXelv, itqo rgiá-t5 xovTcí Ttov f¡fxeQü>v ai 7tqoeiqr¡fi¿vai àoitiôeg fiezoixiÇovzai eg TÚ ámozsQit) TOV NeiXov %o)qía . . . xal (¿évroi xal XÍT aqj&v avzwv exyova eitáyovrat . . . xal ai %eXwvai ôè xal oí xagxívoi xal oi xçoxôôeilot TÙ (¡>à xara %r¡v ôçav zr¡v aizrjv (iezaxo/iiÇovoiv êg r à 8ßaza Tip 7ioza¡.i(p xal àvéqtixzà • so xal hzev&EV f¡ór¡ Xoy'iÇovzai ol ivzvyyávovztg zolg zwv èitaçâivoei 7tço£iQV/.i£vo)v (¡JOlg, è NùXog àveX&ìmv lg TZÓOOV orploi Ttjv yf¡v. ib. V I , 7 : 'Ev zf¡ Aìyvnzip TCEQÍ TTJV Mfivqv zrjv xaXovfiévrjv Moiçiôog, STIOV EQOXOÓSÍXWV nóXig, xoqwvr¡g záqiog 35 óeíxvvTai xal TÍ¡V alzíav ¿xe(vr¡v AiyvnxioL (pact • zq> ßaolXel Tip zwv Aiyvmlmv (Mágrjg ôè ovzog èxaXelto) r¡v ' xoçdtvrjg návv fjfieçov xal zwv ijiiozoXCbv, &g eßovXeTÒ oi xofiiodijvai noi, &âzzov Ixó^itev avzr¡ xal ?¡v *) = Philes 60 (57) v. 1250 sqq. **) cf. Apnstolinin, Cent. VIII, 44 = Paroemiographi Graeci ed. E. y. Leutsch II, pag. 443. 3 àya&d Hercher; àya&à àyçwjjara Çtôcov codd. 8 te] Codd. tèmi. 23 Tàs ÍTioSpofiág Buppl. Tult Hercher. 32 ènaçàetioei Beiske; tira ào8vôoet codd. 35 MvçiSoe codd. 37 Màççrjs codd.

416

Fonte» historiae religioni» Aegyptiacae.

àyysXwv wxioxr] . . . àv&* wv àrto&avovoav [irjoev avtr¡v xal orr¡kr¡ xal Táq>(¡).*) i b . V I , 1 0 : . . . erti twv IhoXe/jaúúv xvvoxecpáXovg xal ygá/nfiaxa eòiòaaxov 5 avXelv xal ipaXTtxr¡v) . . .

è Mágr¡g

ÌtI-

ol Aìyvituoi (xal ÒQxeìod-ai

xoìig •/.al

i b . 3 3 : Aiyvnxíov g èycu •nvv&ávoi¿ai /xayeítjc % ivi èrcixwgl

jzov¡j.£voi íjxioza jtoçeiav TB zrjv ávoizázo) ïaoi xal avzovg F¡ &ela g I| vitzíag veovza. SV&EV TOI xal Ttgòg TÒV ovgavòv is OQ& nal jcQog TÒV Ttávt" ¿tpog&vra "Hktov ¡uáka èXsvê-égwg xal ázgérczwg ó avzóg. ocpetúv ôè xat òaxéziov {hr¡gíu)v ioTiv eyfîiatoq. ovx &v yovv avxov óiaXá&oi oiïte o (pig orne axogjtíog ovTS ¡ui]v 7tovr]Q5g vXr¡g aXXo TI CXTOXOV. àxgoôgviov (lèv ovv xat OTTBQFIÚTWV ixytvaxog, oagxG/v ôè •¿o rjôezai ßogä xal nivei aína ital TÚ veózzia txxgécpei TOîg avTolg xal ég Xayveíav sazi ÒQifxvzazog. TÒ ôè ait où zrjç y.vr¡¡xr¡g èazovv ei xQvoiaj 7tagaTsd-£¿r¡, sXxei zè avrò xal ïvyyi &7TOQQR¡zu> zivl ngòg èavzò ay ti xal erteo-9-ai &¿Xyei... Xéyovoi ôè Aiyvjtzioi xal ¿g 7isvza/.óoia szr¡ ßiov jcgor¡xeiv a TOV iégaxa xal OVTCW fie msíd-ovaiv & ó' ovv áxovw, Xéyw ... ib. 15: '0 xávd-aqog &&r¡kv Qi¡)óv sazi, OJZEÍQEI ôè ¿g TTJV acpalgav, f¡v xvXísi' OXTÍÚ ôè xal eíxoai {¡fisgCjv TOVTO ôgaaag xal &áXxftag avzr¡v, elza fisvzoi zf¡ irci zavzaiç TtQoáyei TÒV VSOTTÓV. Alyvnzícjv ôè oi ¡lá^ifioi ini ZGÌV so ôaxzvXiwv sixov êyyeyXvfi/iévov xávd-aQov aivizzo/thov TOV vouo-9-ézov ôslv âççevag eîvai Ttávzatg návzj] TOV g fiaxoIuévovg V7TSQ zfjg %woaç, Insl xal xáv&aqog -dyXeiag (pvaewg ov i¿eze¿Xr¡%ev. [cf. Apostolium, Cent. IX, 26, 1.1. pag. 469]. ib. 16: CH vg xal TWV iôliov Téxvav vrtò Xeifiaçyiag 35 àrpEiôiug '¿xei xal ¡lévTOi xal àv&QÙTtov ow/jazi èvzv%ovoa ovx àiiéxeiai, àXX' èo&iei. zavzr\ xal èfiiarjaav Aiyvrtzioi TO Ç(pov âg fxvaaçov xal NDUßOQOV . . . AÌyvnzioi yovv TOV g neXaçyovg TiQoaxvvovaiv, irtel TOV g nazéçag yr¡goxofiovaiv xal äyovai ôià Tifirjg. oi avzoi ôè A'iyvnzioi xal 40 xrjvaXii)7texag xal %-rcoitag zifiwaiv, enei oï pèv (piXózenvoi avzœv, oï ôè rtçôg TOV g yeiva/usvovg evoeßelg. 8 äyovoi] fóyovoi codd.

13 ïfinaiiv ? Hercher.

9

FAAIV

i(j9s>S Hercher; tpaaív

24 éniaxóoia codd.

ÔÇÛÎOI

codd.

31 närra/t] navras codd.

419

Aelianus. ib. X , leçovg

19:

Tob g

voniÇovoiv,

ol

avtlvrjv ôè

zovç

ig



ôè

vôazog TififjS

aèrovg

ôiafiévetv

ola

ayofiev

&av[uxoTovg,

TÉXVWV

ye xal



ye (ir¡léçeg

'AnoXXwvonoXvzai

ôè

xçoxoÔeiXovg

xal

èÇaçTrjoavTeg

/uereùçovg

àv&qànwv

TOVTO

xal

Tooavraiç

ini

Tfjg

TE xal Çibov

ßiol

àçid-fielv,

xovra OÒTWV

ol

elol

TWV oï

ye

TOV

tijv

(avrai

ahiav,

pvijfir]

TOV g XÚTW

TOV TOV

zoîç

&v

ôè

XQOVOV

TOV yvna,

WV

yevoaivro

tovôe

zavxaig oï

¡xiaelv

Xéyovreç ôè

ßaoiliwg

ov ravzr¡v

àya&ov

xçoxôôeilov, TÒ

fiaoTiyovoi

TE

oiovel

noXXáxig

neçaeG>v

efyqxovra,

5

NeiXov

TOV g

èxeivovç

xvvtw^iérovg

Aoyeía

ÍTt¡

xal

TSVTVQITGIV

fjfjéçaig

çà%ewg

ói¿C&a9ai, xal

iv

yéveaiv

TOV

% omo

TWV ôeiXalwv

xaTaxÓTCTOvaiv

ix&vwv.

tr¡v

TCQoeiçr]f.iévoi

&eov g

Tovg

Tsxovaai

TCbv

ì-aivovoi

TO Çipov

xal

g Aiyvnziwv

f¡fielg

ôrptov

TOVTO

zi¡.ir¡

vyxovrai,

ol

i^açnatofiévwv

ola

xal

àyevozovç.

Toiavra

avtolg

neçtiaoïv,

fiévToi

ôè

nçooriitévai

(lèv

xai.ovfiév»]v

àvanXelv

xal

. . . jjór¡

áXXr¡Xü)v

xal

iiça

xal

te

Ivr¡víxai

TT¡V

ôè

ze

Tov g xçoxoôeiXov

'O/ißwai,

g

tpàyçov

á¡.iOT¿Qwv

TTQO&éovoi

(piXovoi

ib. 2 1 :



âviévai

ayyeXoi

avzovg

ôovtat

q>vkov

evzev-9-ev oï

Tovg

oixovvzeg

fzaiûzaç' TO yévog

IxéXXovzog

à S

ôè

éxàrsçov

eïXrjrpev vsov

t%3vg

avtwv

35

xal elza n&v

yeyevrj/uévovç. ôè

xoopovoi

Hçag ôè

ftèv zr¡v

leçôv Tfjg

5 e&ri%ev codd. 16 /tolga. Hemsterb.; fioipcu codd. •tàe Cobet; nollaie *ai rate codd. 36 Wapfini%ov UTJVÎTOV mal. Hercher.

oçviv "Ioiôoç

eivai xeoiç kvexôçevoav yvitwv jtxiqvyaç . . . ib. X , 2 3 : 'Ev xf¡ KOTCZGì xf¡ Aìyvitxiq rr¡v *Iaiv aißovaiv Alyvnxioi xaïç xe âllaiç ieçovçylaiç xal ¡lévxoi 6 xal Tjj naçà xwv Ttevd-ovawv rj xovç âvâçaç xovç ocpexégovg r¡ TOVÇ nalâaç rj TOVÇ àôehpovç kaxçelqt TB xal d-eçaitelq. ovTWV âè OXOQTCLWV ivxav&a (¿eyé&ei fièv fieylaxwv, itkr¡yf} âè ó^vxáxwv, Ttelçqc ye ¡ur¡v acpakeçuytâxwv (naiaavreç yàç àvaiçovai jtaQa%Qf¡f.ia) xat f.n]%avàç fivçiaç iç xr¡v Ig avx&v io £lg 1 TtQÒg TTJV àvatoXrp> xì]v TOV fjXiov TÒ iteqtTTÒ. Tf\g èavrov TQOtpfjg Ixd-Xißei, (paaìv AiyùitTioi . . . tfór] óè avxóv Tiveg xal Tip Tvqi&vi 7tQ00(piXrj yeyovévai (paaìv. Xéyovoi óè xal èxeivrp aìxlav Tip ovtp nQoaàjixeiv nqòg zoìg nqoeiqr^évoig' jt&v TÒ yóvifiov TSTÌFIRJTAI, èvavrUog óè aqa nqòg rama 15 néwvxe TÒ t,ipov TOVTO. óióvfxa yovv Svov Texovoav ov qqolujg fiéfivrjTal Tig Xóyog. ib. 29 : "Ióiov óè èv AiyvjtTloig Xóyoig ißecog xal èxelvo TtQoaaxrixoa • è'rav vjtoxqvtjjrjTai TTJV òéqijv xal rì]v xeq>aXtjv Toig vnò Tip OTégvtp nxeqolg, TÒ Tijg xaqóiag oxfj/.ia àn- ao e/j.à!-aTO . . . filyvvvTai óè Toìg arófiaoi xal jtaiàojtotovói TÒV TQÓJÌOV TovTov. Xéyovoi óè Aìyvrtxioi (xal èfié ye oi qaóiwg eyovai jtei&ófievov) Xéyovoi ó3 ovv TOVg Talg Taqi%elaig xGiv £(pwv ècpeax&xag xal óeivovg Ttjvóe TTJV oocpiav òfioXoyeìv TÒ x f j g ißeaig evxeqov ei; elvai nrjxeuiv 85 xai évevijxovra. ótaßalveiv óè xcrrà itrßvv avxtjv rrgoaaxijxoa ßaöi^ovaav. aeXijvtjg óè èxXiitovorjg xaxafxvei, eor1 &v f j &eòg avfhg àvaXàfnfjrj. xal Tip cEqnf, óé q>aai Tip jtaxql Tibv Xóycvv q>iXelxai, ènei 'éoixe TÒ elóog XFI vvaf snelvo ôè zeçaievovzai, q>siôsaâ-ai fièv avztjv zwv áya-9-wv, zovg ôè äaeßovvzag 5 anoxzivvvvai . . . dì ôè sjtiXéyovoiv, ozi f¡ rIoig zolg za ¡.léyiaza jiXr¡(i^isXr¡aaaiv STiméfutsi avvt¡v. Xéyovai ôè aizr¡v Alyvnxioi (xóvr¡v àanlôwv á&ávazov elvai snnatôsxa yévrj ôia(poçôtrjzaç zovôs TOV Çyov nazaXéyovzsg. ev zs nal zolg isçolg, étg ol avroí waai, nafr' ix.áazr¡v ywvíav &aXá(¿ag 10 zivàg y.aì orpuhôeiç vTCOOQOfiàg è^omoôofiovvzsg slza fiévzot &SQ(iovd*iç èoqjxiÇov, azéaç (lóaxsiov ioçàv jTaçazi&évzsg sn Ôiaazrjfiâzwv. i b . X , 4 5 : . . . T a oxvXÚMa zvcplà zh.zs.xai nal ov% ¿gip zrjç fj.r¡zQ(¡iag (odîvog TtQOsXSóvza. nal zçiaxaiôsxa îbiftiSQûv zGtv jtQfbztov nazsíkr¡jtzai z(j) rtá&ei zipôs, Sawv nal f¡ asXr¡vr¡ ov tpalvsi VVMWQ, slza fiévzot Ç(j)tov è^vtoTtéazazog ylvszai ò xviov. zifiGtot ôè aizòv Aiyvitztot nal vofióv uva snáXsaav I f aizov nal zrjç ys zt/urjg ôtnXfjv slvat zrjv aizlav fièv Xéyovoav, ozi aça zijg w'Ioiôog Qr¡zovar¡g 7tavza%óae zòv "Ooiçiv nvvsg Tcqor¡yov¡xevoi zà fisv srteiQwvzo avvaviyveveiv aizfi zòv jtalôa, zà ôè âvaazéXXstv zà drjçia. f¡ ôè széça, Su aça fjôq ¡uèv âvazéXXst zò aazQOv ò nvwv, ov 'Sçlwvog f¡ q>r¡(it] ysvéad-ai Xéyst, avvaviaxsi ôs avt ZQÓTTOV zivà nal o NslXog . . . as dig ovv ayovva zóòs zò yávi/iov ilôcoç nal itaqanaXovvxa zifi&oiv Aìyvnziot. i b . 4 6 : 'OÇvQvyxog ovzcog i%dvg nénXrjzat nal sotnsv sn. zov 7tçoad>7tov Xaßslv zò ovo fia nal zoö oxrjfiazog zov naz5 avzó. zçévtwvu xal eoixev, wç &v elnoiç, ávzl neqi&itzwv zò fyofia. êxd-eovvzai ôè aça -rcaç' avzolç noXXol xal ávztjtQÓoomoi ys ôiaizai àvsi/uévai avzolç eiai. xal ai ¡uèv TZQÔÇ zrjv ew DVQÎÔEÇ, al ôè nçoç zr¡v èajtéqav áveqiyfiévai 30 •/.EyaQiOf.iev(x)zéQav avzolç rr¡v ôLaizav ititofpaivovaiv. eozi ôè avzolç xal yvfiváaia vyielaç %àçiv xal ithqolov -/taXalozçai, ô ôè àvzÎTtaXoç nôo%oç zwv evzçayiwv. xal nçôç zovzov yvfivaoáfuvog, rjv amòv xa&éXj) (dçç ôè ßqaöiwg in' àqyiaç avrò xal à&rjçlaç) è/.içoçstzai zs xai virooTçécpei 35 Ig zò avXiov zò ïôiov. ôiànvoov ôé lazi zò Çfyov ia%vçG)ç xal kvzev9-ev xal 'Hcpaiartp ávíjipav avrò Alyvmioi. zò de el-w&ev itvç ôvawnelzai xal qievyei itXrj^ei zov êvôodév (paotv. éíteiór] ôè äyav JIVQÛidiç èozi, olxov 'JSXlov (paolv elvai. xal ozav ye f¡ èavzov O^eçfiôzazoç xal &eçeiôzazoç 40 è fjXioç, Xéovzi avzbv neXá'Qeiv (paolv. jtçoaéti ye i¿r¡v xal 14 excidit àvimovot r e i simile qnid. Hercher. 29 corruptum yidet. Hercher. 8 5 ádr¡oia¿\ fortasae ándelas Hercher.

428

fontes hiatoriae religioni» Aegyptiacae.

oí rr¡v pf.yáhqv oixovvreg 'BXiov nóXiv iv toîç roti âeov ftçoftvlaioiç rovaôe rqéipovoi rovg léovrag &eioréqaç nvòg /uoiçaç, tbg AiyvitrioL qtaoi, fJieTeihrjx&iag. xaì yáq TOI xaì ovaq oloïttç ovv ò •d-eóg èonv ïlewg kitiarivreg nqoaíf-eojtlbÇovol riva xaì rovg ènloqxov òfióoavrag ovx èg ävaßukag, òlla fjôi] ôixctiovoi, TOV &eov tr¡v èqyìjv rr¡v ôixaiav avrolg xcxTCtTtvéovTog . . . ei ôè ôel xaì IRJÇ TCJV AiyvmLoiv ooqtlaç ig tpvoiv exTqejvóvTbìv xaì ra roiama iaqav rítíea&ai (òsi . dí), là (ÀEV nqóo&ia roti Çwov itvqi ànoxqlvovoiv, vôarl 10 yc fiijv rà xaxômv. xaì rrjv acpíyya ¡lévrot %r¡v áiiv avróv. xaì TÒ ovovia TOV %qov, ev&a tqé ßaoiktl xaiv Aìyvjtxiiov èx xov 25 vófiov TCQoor¡Q%r¡xo, àvaoxéXXov x&v áóixrjfiáxatv. frgt. 3 5 ^Hercher)-ap. Suid. v. äoaxo: xòv èv Mévôt] xçàyov IJavbç teçbv xaxéd-vaé xe '&x°G à néçorjg xal axeváoag jioixíXwg xavxrjv è dvoxr¡vog 8ça xr¡v öalxa äaaxo. Aiyvjtxlwv xe Xtiov Ttäfinolvv áTtoonáoag yapexGiv xal zéxvcov Ig so néqoag ijyayev àvoixxmg. frgt. 37 (Hercher) ap. Suid. vv. ^Anig, eveßrj, fivr¡fxelov : r&Xog xòv ^Atciv àjioxxeivag eßovlexo avxòv xolg fiayeiçoiç itagaßaielv, iva avxòv y.Qeovçyiqa(iiaiv erri óeLtiviú. \ x&v âè ovvtfd-wv xcg avxG) eveßrj zw nodi Xaxzloag xeí^evov xòv 35 xavçov. xal âxovw xòv itòòa Ixelvov eg o'¿dr¡/.ta àçdfjvat xal (pleyiiijvavxa ocpaxeMoat xal ànoxxelvat xòv àvôça. \ e Sè elSov oi Ssoanevr^peg ròv à&Xuy» xtX.

AelianUs, Diogenes Laërtins.

431

itâvxiov lÛQctitiv. S âè eèeïxo xov d-eov èittxovçrjaai te aixij} xal Xvxovç xe%wvoxag &7toq>rpai xovç xa hy.eivov éavxolç •/.axayçdrpovxag, ¿va (.irj adxoç o. xal oix l^ju/fAwro ol f j êXitiç. Sipig oîv ivôdXfxaxog isQOû ovaç ËTttazâaa Xeyei 7toi^aaa&ai fiexa(joXî]V (iiov. o 5 âè xalla Siv àvôoioç xovxo yovv neiS-eiai x(j) S-eô).

frgt. 288 (Hercher) ap. Suid. v.

: AlXiavôç- hfêei

ov fia Jla eixXf^fj) %qôvov xà Aiyvnxkav xaxà x&v èv xft Tto'ku tfî 'AXe^âvôçov èyxaxéoxrjipe xal x f j 'Pdjfijj. Vide

Varron.' supra I pag. 83.

'

'

io

Diogenes Laërtius (sub Alexandro Severo eiusque successoribus scripsit): De vit. philos, (ed. Huebner) prooem. 1/2 : Aiyvjtxioi

Neilov ysveo-9-ai naléa "Hqxxioxov Xéyovatv, ov aç^at tpiXooocpiaç, fjg xovg Ttqoeoxwxag isçéaç elvai xal itQOfprpaç. (2) àjto âè xovxov eîç >/4Xé!;avÔQOv xov Maxtâôva exGiv tlvai fivQuxôag xéaaaças xal bxxaxiayLXia oxxaxôaia exrj Ifij-w xovxa xçia. ib. 7: e&eoav Alyvnxioi xal vô/mvç vrièg âixatoovvrjç, oi5g etg 'Eçfifjv àvrjveyxav, xal xà evxçrjoxa xwv Çdiwv &eovg êôoÇaoav. Xéyovai de xal wç avxol yewfiexqiav xal àaxçoXoylav xal àçifyiyxixyv àvevqov. ao

ib. 10=Hanetho (supra I pag. 73), Hecat. Abder. (supra pag. I 60). ib. I, 6 (27): SaX^g elç Aïyvitxov ovvôiéxQiipe v.

iX-9-àtv xolg

leqevai

ib. 15 (43) : Ex epist. Thaletis ficta ad Pherecydem : ss

eydt xe xal ZôXcov 6 'Adnrp>aZoç... InXwaa^iev Ig Aïyvnxov o/MXtfoovxes xolç êxeivr] oooi leçéeg xe xal àoiQoXôyoï. ib. III, 8 (6): eîç xyv A'iyvitxôv (paai naï Evçutiôrjv xip nXâxùivt avvaxoXovd-riaai xal avxà&i vomjaarxa 7tQoç xwv leçéojv àjtoXv{H\vai x f j ôià •3-aXàxxrjs &eça7telxsQOi •xadsoxGneg xal naai xolg aXXoig àvd-Qtbjtoig 6/ioXoyov/iévwg xsXsxàg xal oqyia d-sCjv itdvxmv ofxov io FA.BT' avxovg TtqCbxov xaxtjyyeXxéxsg (xaì) idsàg xal SVSQysiag, lega xal as^dafiia xal àvs^ayÓQSvia xolg fifj xsxsksoftévoig, %ct "Iaiòog e%ovm fivaxrjQia' 23. xà ó' sialv oix aìXo %i fj fjQTtaafiivov xal xov/xsvov irto xfjg sitxaaxóXov xal ¡.isXavslfiovog aiaxvvrj 'OoÌQtdog. "Oaiqiv ós Xéyovaiv 15 VÓOJQ. fj òs cpvaig snxdaxoXog, Jtsql avzrjv %%ovoa xal satollo/.lévrj sjtxà axoXag aid-SQÌovg — xovg rtXdviqiag yÒQ àaxéqag ovrtu TtQooayoQevovoiv àXXrjyoQoCvxsg xal aì&sqlovg xaXovvxeg xad-ìog f] nsxafiXrpì] yévsaig VTÌÒ xov àqq-qcov xal àvs^sixoviaxov xcù àvsvvorjxov xal àfiÓQ(pov ¡¿exa/AOQcpovfiévrj 20 xxiaig àvaòslxvvxai. ib. 2 7 — 2 9 : ovòslg yaq tari vaóg, sv fy rtqò xr}g slaóòov ov% saxrjxs yvfivòv xò XSXQV[X[.ISVOV, xdxw&sv avio (iXértov xal itdvxag avxov xovg xaqnovg xGiv yivofiévatv axsrpavov/ÀEVOV kazavai òs ov fióvov sv xolg àyiwxdxoig Ttqò XCJV 25 àyaXfidxwv vaolg Xéyovai xò xoiovxov, àXXà yàg xal sig XYIV éitàvxùiv srtiyvwaiv, olovel cpwg (ov%) ino xòv fióòiOv, àXX' Ini xrjv Xvyylav snixsifisvov, xr^vyjua xrjQvooó/xsvov knl xwv òwf.iàxuv, sv Ttdaaig édolg xal Ttàoaig àyvialg xal TIOQ' avxalg xalg oixiaig, OQOV xtva xal xéQfia xf[g oixiag 30 7iQOxsxay/j.évov, xal xoùxo slvai xò àya&òv irto nàvxwv Xsyófisvov • àyad-rjfpÓQOv yàg amo xaXovaiv, 0 Xéyovaiv ovx sióóxsc, xal xovxo "EXXrjvsg fivaxtxòv àjiò AìyvTCxiwv itaqaXa(ìóvxsg (pvXàoaovoi fiéxQi ARJFISQOV. xovg yovv ^Egfiag, ) to Vaxrjcpeg Uxovofia 'Peas"AxTim as x a Xovai /xev Aoovqioi %qindd-^Tov VAdwviv, ohq ¿' Atyvitxog "OaiQiv, «Trio ovqdviov fxrjvog xepag 'EXXyvls oorpia, Iafiod-Qqy.es "Aoafiva oe(¡dofiiov, Aifiovioi KoQvfiavra x.ai ol 0Qvyeg alloxe (iev Tlditav, jtoxe de (ai>) vdxvv r) 9-eov fj tov ¡t/mqtiov r} 15 airtolov rj %XoeQbv axayvv dfirjd'dvxa Tj ibv mokvvxiQTCos exmisv dfivydaXog dviqa ovQixtdv.

ib. 14, 6—8: secundum Peratarum haeresin aQxav dwdexawQov wxxsQivrjg loxlav, ov endXtaev fj dyvwala 20"Ooiqiv • xovxov nat> eixova iyivtxo "Ad/xtjTog, Mrjdeia, "EXXrjv, A't3ovoa • oqxidv fj/xeQivfjg daidexawQOv Evvm . ovrog oixovofiog tijs rtgcuTOxa/udpov avaToXrjg xai aid-egiov, ov mdXeaev fj dyvutoia 'Ioiv. 7. xovxov arjfxeiov to xvvog aOTQOv, ov naT1 tl/ova eyevovzo nxolt/mlog o ^Aqaivorjg, 25 ¿tidvjM], KXeonaxqa, ^OXv/XTtidg' dvvaftig d-eov depict... 8. e]-ovoid£ei naQ7twv xovxov fj dyvatoia exaXeae Mfjva, ov %at" eixova eyivovzo Bovueyag, 'Oardvrjg, 'EQf.ifjg TQia^iiyioxog, KovQiztjs, IJeiootQig, Zwddgiov, BrjQioadg, ^Aoxqd(iipovxos, ZcoQdaaTQis. so ib. VI, 21, 3 : (IIv&ayoQas xal IlXdxojv) jtdXai in3 Alyvmiojv xavxa jtaqeXaftov nal sig "EXXvvag /.isxedida^av

(cf. 22 in.).

ib. X, 5, 1 : o xfjg &Xrjd-elag 0Q0g e7tidei%9ijosxai ovx ditb ao óè xà itegl 'Avxivéov xov ¡xeiqaxLov xal 5 tag eig avxòv TWV èv HVTIVÓOV (nóXeì) ifjg Aiyvttxov xi/.iag — ovóèv oiexai è Kékoog àjtoòelv xfjg fjfxetéQag ngòg xov Irjaovv xi/irjg, vxeg xaxaìpsvóovxai, sxsgoi óè VTCO xov èxsl lógv/xévov óaifiovog àrtaxchusvoi xal aXXoi ano ào&evovg xov avvsióóxog èXeyxó/xsvoi oiovxai 25 xlvsiv &£i]laTOV àitò xov 'Avxivóov Jtoivrjv. xoiavxa óé èaxi xal xà ógéfxeva avxibv fivanqgta xal ai óoxovaai /¿avxelai, OJV Ttdvv fiaxgàv èaxi xà xov Irjoov. ov yàg „ovvekdóvxeg yórjxsg %àqiv xlvovxeg fiaailei xivi xskevovxi fj fjyepóvi Ttgoox&ooovii 7te7totr]xévai eòoìgav avxòv eivai d-eov," àXì? 3oavxòg o x&v okatv órjfiiovgyóg. ib. IV, 90 (570): A'iyvitxioi xà aloya K&a &>g d-eovg Ttgoaxvvovvxeg. ib. 93 (572/73) : Mcovafjg ([) avyysvwv óaifióvcav sìxs xal avxòg àvaPalvoiv xfj aocpia evgòiv èv xq> rcegl £(p(ov óiaxó^ei (Lev. 11) itàvxa [lèv àxà-9-agxa eqirjoev ' slvai xà vofiiì^ófieva itag1 Alyvitxioig xal xolg Xomolg xwv àv-9-gdi7t Spencer., ed. Cantabrig. 1658, secntns J . Scaliger. et Salmas.

Orígenes.

439

Soov eialv oí daífioveg ¡iiaqoí, wg nal yaXag vttó TIVÍÚV naqala(i§ávea&ai itqog TO órjXovv Ta ¡xéXXovxa.

ib. IV, 98 (576): Celsi de ave phoenice verbis, quae supra (pag. 353) exscripsimus, Orígenes haec adnectit: nal TOVTO de íatoorj-vac (iév, óóvaxai dé, éávrtsq f] álr¡&ég, nal amo & (-pvoiKbv zvyxáveiv, • ejtida%piXevaa(iévr¡g vfjs &e¿ag nqovolag xocí ev xalg diatpoqaig TWV £ noofioj naTaonevrjg (pd-ávov nal enl xa oqvea• nal £wóv TI „fiovoyevég" vTíéair¡oev, iva nal TOVTO novr¡ar¡ davi¿aa&r¡vai ov TO Cfyov, áXXa TOV ne- io ízoirjnÓTa amó. ib. Y, 21 (593/94): oí áno TOV üvd-ayóqov nal IlXáTwvog . . . Twv áaxéqwv v.axá xtvag iteqiódovg xetayfiévag TOVg amovg axr¡/j.axio/.tovg nal oxéoeig itqog ¿tlXrfhovg Xafi/SavóvTwv itávTa Ta ércl yr¡g ó/zoíwg £%eiv q>aal TOlg, oren TO amo ff/íjjua TT¡g o%éa£a>g TWV áoTéqwv 7teqiel%ev o nóa/.tog . . . nal Alyv7tT¿wv de oí Xóyioi TOiama naqadidóaaiv. ib. 29 (598): f¡ AiyvitTiwv iaxoqía é/J,cpaívei Tivag TWV vofii^ofxévüiv d-ewv \iteql TT¡g Aiyvrtxov\ nqbg &XXr¡Xovg f¡¡uiXXfjod-ai nal Ttsql TOV fieqiafiov TWV ríjg Alyvrvtov naXov-zo fxévwv vouwv Xéyovaa, OTI f¡ Xa%ovoa Tr¡v láiv 'A&r¡v& f¡ ami] £%ei nal TTJV 'AxTinr¡v. ib. 35 (604): ev AiyvjtTíp oí oi q>vXáxxovxai ifKpayelv nqofivov, iva Ta Ttáxqia Tr¡qwaiv, f¡ fioqlwv TIVWV TOV awfiaTog olov necpaXf¡g nal wpov, 'iva fir¡ itaqafiaLvwoi as Ta vito itaTéqwv avTolg itaqado&évTa. oí os TWV AlyvrtTÍWV nal Tag TOV ocó/uaxog (pXvaqíag ev (pvoaig g>qÍTTOvaiv. ib. 36 (605): el fiév o "Afifiwv TWV en Maqeíag nal ''Amog jtóXewv ámqyóqeve TT¡V %qf¡(jiv TWV &r¡Xeiwv (iowv (ut Herodotus II, 18, supra pag. 6, tradidit) día TO eig yewqyíav so TOV £ov %Qr¡aiiiov nal nqog TOVT(¡) día TO día TWV &r¡Xeiwv fiáXiGTa avS-eiv TO yévog amwv, rá%a ñv ei%e itvd-avÓTr¡Ta ó Xóyog • vwl dé aitaS, (iovXerai amovg e^irtivovTag TOV NeíXov deiv Ttjqelv Tovg AlyvnxLwv neql &t]Xei&v ¡iowv vó(xovg. 35 ib. 37 (606): itávxeg fiev AlyviiTioi &eovg vo¡uí£ovaiv "Oaiqiv nal Ioiv, xolg de Zatxaig donel oéjieiv TT¡V 'Aíbr¡v&v, NavnqaTÍTaig dé aha xolg itQeoftvTeqoig, TOV Záqamv dé Tolg %&£g nal 7tQavf¡ delicti rolg

sig yfjv. TCBQÌ óè Zaqájtióog noXXr¡ xal y&èg xáí nQilir¡v eig fiéaov éX&óvrog xaxá rov jéfovXr¡d-évrog IlzoXe/iaíov otovel Im¿v AXe^avÒQeia &eóv. s e q u i t u r locus

6 Numenii (supra pag. 386).

ib. Y , 3 9 ( 6 0 8 ) : oéfieiv oig f¡ alyag f¡ rag &r¡Xeíag (.ìovg xal xovzatv fxkv ànéyeaihai ¡.lézQiov, itoXv yàg yjjr¡ai/AOV àitò xovrwv TÜ)V ^(¡)IÜV áv-d-qájtoig yívexai • zh óè xa i x QOxoóelXutv cpsídeaíf-ai xal elvai legovg avrovg ovx olóa xívog io [iv&oloyovfisvov -9-sov, itfog ovx eaxi Ttávzwv r¡Xi&i(hzazov ; acpóòqa yàg e^^qovrr¡ro)v iati xò (psldead-aL £q>ct¡v ov (peiòofxévù/v nal ttegiérteiv Qùa àvS-qdmovg xaxa-d-oivófisva. ib. 4 6 ( 6 1 3 ) : xáv Àiyvnxioi ròv 'Afxovv f¡filv rtgoreivwaiv xóXaotv àjteiXovvxtq, re&vr¡§ófie^a ¡x&XXov f¡ ròv IS 'Afiovv ávayoQevoo(.iev &eóv, 7taqaXa(i§avófiEvov áig eixòg ev naiv Aìyvnxiaig xaXovaaig ròv òaiuova xovxov enwòaìg. ib. V I , 4 (632) : eod-' oze xal xaxafialvovoi (itx" Aìyvnriurv ini za 7IET£ivà r¡ xerqánoóa r¡ ígnexá. ib. 2 2 ( 6 4 7 ) : iv xolg AìyvTtzLiov fivaxr¡Q¿oig noXXol 2o oefivvvovrai. i b . V i l i , 5 3 (781) : Aìyvitrioi n¿XQl àXóytuv ^uv sire xana óeioióaifiovíav tire xarà oiavór¡7tot> aíxíav r) nXávrjv xaxr¡yayov %Ò oaov en' avxoig XT¡V- Ttqòg rò -d-síov xifirjv.

Horn. V in Jerem. (ed. Klostermann) 14 (159): xwv

as Alyvnzíojv íteQirofir] yivofiévr]

[«¿dwAotg] oí íegelg iteQLxéfivovxai, áXX1 £xslvr¡ f¡ eiówXoig Tiegixo¡i.r¡ eoxiv xal oix eouv xSj) defy 7teqiro(ir¡.

Comment, in epist. Pauli ad Rom. (ed. Migne) II 495 : apud Aegyptios, qui in superstitionibus vestris et 30 vetustissimi habentur et eruditissimi, a quibus prope omnes reliqui ritum sacrorum et caerimonias mutuati sunt, apud hos, inquam, nullus aut geometriae studebat aut astronomiae, quae apud illos praecipuae ducuntur, nullus certe astrologiae et geneseos, qua nihil divinius 35putant, secreta rimabatur nisi circumcisione suscepta. sacerdos apud eos, haruspex aut quorumlibet sacrorum minister vel, ut alii appellant, propheta omnis circumcisus est. litteras quoque sacerdotales veterum Aegyptiorum, quas hieroglyphicas appellant, nemo discebat nisi « circumcisus. omnis hierophantá, omnis yates, omnis caeli, ut putant, infernique mystes et conscius apud eos esse non creditur, nisi fuerit circumcisus . . . verum si replicetis historias vestras, invenietis non solum Aegyptiorum sacerdotes et hierophantas usos esse circumcisione, sed

Cyprianus.

441

etiam Arabas et Aethiopas et Phoenices aliosque, quorum studia erga huiuscemodi superstitiones nobilius viguere. Cyprianus (a. 258 mortuus est) Quod idola dii non sint (ed. Hartel) 4: Aegyptia portenta, non numina. ib. 6: Hermes Trismegistus unum Deum loquitur 5 eumque inconprebensibilem adque inaestimabilem confitetur. Ad Demetr. 12: crocodili et cynocephali et lapides et serpentes coluntur. Carm. IV, 1/5, 21/38: 10 cum te diversis iterum vanisque viderem 1 inservire sacris priscoque errore teneri, obstipui motus. quia carmina semper amasti, carmine respondens properavi scribere versus, ut te corriperem . . . 515 nunc etiam didici, quod te non fecerit aetas, 21 sed tua religio calvum caligaque remota Gallica sit pedibus molli redimita papyro. res miranda satis deiectaque culmine summo: siquis ab Isiaco consul procedat in urbem, 25 20 risus oris erit: quis te non rideat autem, qui fueris consul, nunc Isidis esse ministrum? quodque pudet primo, te non pudet esse secundo, ingeniumque tuum turpes damnare per hymnos respondente tibi vulgo et lacerante senatu 30 25 teque domo propria pictum cum fascibus olim nunc quoque cum sistro faciem portare caninam. an haec humilitas? est humilitatis imago, aedibus ilia tuis semper monumenta manebunt. rumor et ad nostras pervenit publicus aures 35 so te dixisse: „Dea, erravi, ignosce, redivi!" die mihi, si valeas, cum talia saepe rogares et veniam peteres, quae tecum verba locuta est ? . . . 20 abyssiaco cod. Parisin. 2832, saec. IX ( = F); ab isiacis Yulff. orbem FH ( = cod. Parisin. 2772, saec. X). 21 „risus oris" corr. in „oris risus" F man. alt., „risus urbis" fort. Hartel. 27 canonam H. 31 „dea" corr. in „deis" F man. 2. 31 ignoscere divi FH 1 , ignos2 cite divi H .

Cyprianus.

441

etiam Arabas et Aethiopas et Phoenices aliosque, quorum studia erga huiuscemodi superstitiones nobilius viguere. Cyprianus (a. 258 mortuus est) Quod idola dii non sint (ed. Hartel) 4: Aegyptia portenta, non numina. ib. 6: Hermes Trismegistus unum Deum loquitur 5 eumque inconprebensibilem adque inaestimabilem confitetur. Ad Demetr. 12: crocodili et cynocephali et lapides et serpentes coluntur. Carm. IV, 1/5, 21/38: 10 cum te diversis iterum vanisque viderem 1 inservire sacris priscoque errore teneri, obstipui motus. quia carmina semper amasti, carmine respondens properavi scribere versus, ut te corriperem . . . 515 nunc etiam didici, quod te non fecerit aetas, 21 sed tua religio calvum caligaque remota Gallica sit pedibus molli redimita papyro. res miranda satis deiectaque culmine summo: siquis ab Isiaco consul procedat in urbem, 25 20 risus oris erit: quis te non rideat autem, qui fueris consul, nunc Isidis esse ministrum? quodque pudet primo, te non pudet esse secundo, ingeniumque tuum turpes damnare per hymnos respondente tibi vulgo et lacerante senatu 30 25 teque domo propria pictum cum fascibus olim nunc quoque cum sistro faciem portare caninam. an haec humilitas? est humilitatis imago, aedibus ilia tuis semper monumenta manebunt. rumor et ad nostras pervenit publicus aures 35 so te dixisse: „Dea, erravi, ignosce, redivi!" die mihi, si valeas, cum talia saepe rogares et veniam peteres, quae tecum verba locuta est ? . . . 20 abyssiaco cod. Parisin. 2832, saec. IX ( = F); ab isiacis Yulff. orbem FH ( = cod. Parisin. 2772, saec. X). 21 „risus oris" corr. in „oris risus" F man. alt., „risus urbis" fort. Hartel. 27 canonam H. 31 „dea" corr. in „deis" F man. 2. 31 ignoscere divi FH 1 , ignos2 cite divi H .

442

Fontes historiae religionis Aegyptiaoae.

Philostratus maior (sub Philippo Arabe scripsit) Vita Apollon, (ed. Kayser) I 2, 3: viog

ò

Tvavevg

(xáyoig

Baßvlaiviaiv

erteiór¡

'AnoXká-

3'Ivôâiv

Bq(x%{äSoi

nal

•AUL xolg ev Alyvjtxo^ Fvfivoîg ovveysvsto, fiáyov rjyovvxai avtòv nal óiafiákkovatv wg ßiaiwg oocpóv, naníog ytyvúonov5 xeg' :'E^Jte00Y.'kf¡g xe yàg nal Ilv&ayÓQag avxbg nal Jr¡juóngixog óuilr¡atxv%eg fiáyoig nal itolla óaipóvia einóvxeg OVÍTOJ vmfydnqaav zf¡ xé%vr¡, nlátvjv re ßaöLoag eg Aïyvmov nal no'Û.a. xwv ènei 7tQ0(pr¡xG>v xe nal íeqéaiv éynaxafxü¡ag xolg savrov lóyoig . . . ovito /¿ayeveiv edoÇe naLxoi rckeloxa io ávd-QÚTícov (f{bovr¡{teig siti ao(pí[ia

cHQanlf¡g

xov

ôè

ájtedioavxo

sixitímovaat

35xe

'0/âi']ç({)

xo *IvôG>v e&vog (paoi fiév jtoxe

ècpaLvovxo.

ává\hr¡[jia

(páo¡.ia

xw

avxóv,

/.léaoi, . . . ov

Aiyvrtxiov

(ifxa [ir¡%avág

ànojtUQ&ad-aL,

änoßalelv

firjrçl

el; 'Ivóüv

aq>&g ieçoï

xòv

OTtkotg ôiaôçafiôvxag

avxovg

Jïvôatv

ráyyov

àjtonçovovxai

30 a»g exeívoig

fjçexo

slrcovar¡g,

Aïyvnxov

lg

xwv xov

'Hçaxkéa

ère1 avxovg

xf¡

o itaqà

ßvaaog.

Ttçtoael&ovaiv, yovv

Aitollchviov

ôè xíg;u

nal



ib, 33, 8 6 : (Tq>áaióog

25 ßdXXovxeg

olg

d-eóg."

i b . I I , 20, 7 1 :

xoïg

Alyvitxloig

o Ilçajxevg

öeiaaaa

„ov

xG)v ÍSQLÜV (poix« x ov

'Ivòolg,

èjtrptbç&ov.

e^alláxxaiv „o

aotpia-

ßaoilevoi,

Asltpolg,

ÍLJCSQ ixHbv, VTTSQ f¡&G)V, VTCEQ vó/uoiv, itctQ

áfiaQtávoiTo,

f¡l{bev

òè ^Arzolláviog

'Hleíoig,

codd.

óiá o

jtoiov\ievog ôrjkovxai xà

fir¡

ràôetça

Philostratus.

443

ib. II, 43 (94): Jtorafiôv 'rôçaÙTtpi viteqßdvTeg xaì jtXeiœ e&vr¡ à[ieixpav%eç èyévovTO 'AnokX&viog xaì oí avv avTip Ttqog Tip cToì TIP 'AnoXXuivio^ 20 elvai ôè èva, êxôiôôuevov TCJV àxxivoìv xaì %(>vaû> XáfiitovTa, (.iéye&oç áezov xaì elôog, Ig xaXíav TB l'Qáveiv TT¡V I X âçw/iawç 7toiovfiévr¡v avrip JIÇOÇ Talg TOV NelXov mqyalg. & ôè Aiyvnxioi Tteçfi avTOv ifôovoiv, àg eg ÄLywrtxov tpéçeTai, xaì Ivòol ¡-VFIFIAÇTVQOVOI 7tçooàôovreg Tip Xóya TÒ TÒV 25 (poLvixa TÒV ev TFJ xaXiip Trjxó[ievov 7tQone[i7tTr¡qlovg v/ivovg avrip qòeiv. ib. V, 4 (190) : rà ôè ràôeiça xelrai [lèv xaxà TÒ rfjç EvQ

'AjtoXXìd-

ZaQànióog)

éxàaxqj

¡¡wced-eig,

órtóoa

ecptj,

àXXìjXeov

èaXàg

oìke

oi

lg

retQaytbvov



é&vexo,

ò

Xóyog óè

[lèv

-9-eióg

tGjv

ovy. ènfjVEi

te

xavQutv



toiàÒE,

is ovóè lg óalxag &ewv rtfEV [cap. 27 (209) ff. imperator Vespasianus, qui tunc imperio potitus erat, cum Apollonio hoc in Serapidis. tempio convenit]. ib. 42 (225—227): &av(iàoiov "AitoKkiavLov xàxEìvo èv

AìyvTtxw

wwotieq

eóo^e'

xvva,

Song

ó

nqoaéXd-oi,

TtaQrjei yaQ

óè



E(p&oig,

èg

àXXà

óiìjysro

xaì

xal

xgayrjuaai

evtv%Elv

óè

xal

olvov

xal

&QT0ig tfv

Ttgooshd'àjv

EkimxQEt.

tyovTO,

(jia&ov "Afiaaug

VO(àÓVU.

Ecprj,

xal

àv&QÓTtOìV". 'Afióoidi

(227) xal

Taivlatg

itagércsfifcov

Tsg

èri1

xal

à§iw

avxqi

tov yào

èg tò

èvTEV&EV xoofiì]oavTEg

lg

ol

ipv%rjv

£%£i •

tceqI



Aìyvnxov

^AitoXX&viog

AeovtótioXiv

ÌSQEÌg

tòv

àvE(ÌQv%iqì-vvoxXàoag,

è

@aoilix.d>xaxov xa&à/tEQ

oi pov,

òKocpvqaxo

Xéovxa

fxiv

„ÓEìxal

Tavta,

avxòv

tcqooexvv-

wg

Aìyvmov

o Xéwv oìv

àysiqEiv,

èg tìjv

xafhjtuévtp

avTOv

àv&Qilmov

xal

xaxaipwv

TtéfÀTiEiv ovx

ó1 ijxovosv

xolg (lExhoxa-

AjtoXlcJvio)

§aoiXevg

xa (ieXit-

xqeùv

àv&Qénovg, orov

è

•&Q7]vwÓEg

avxà.

x(J) ìeq({> • (¡aoiXéa

/.lexafialóvxa

vfxag,

ovóe itti

(.ifj

ò óè'AitoXXùviog

omog,

E7IEÌ

Tip

itàvxag svsxa,

àvaóióa^ai

islg

ós

xal

nlvovri

TOlg te yóvaoiv

tiagà

'¿ozi toLvvv eXeeivov

avxq>

Zaqàjtióog)

Eq>7], ò Xéwv

40 zip

noksoiv,

elvai'

i\ttev,

£3to

„óoxeI,

tòiv

xa&aQÒg

ieqeìuìv

(tov

alfia

tov

zig xal

tùv

fj&ovg.

f,ievov

itoXhxxov

ino

fjyé àXXà

Qaxi^ófiEva

xal

tov

aaxo

¡¿èv

ìeqù

(¡vx^gog fjxaXXev,

ovó'

Ieqòv

ss dàxgva

ijysiQS



ànò

àyovxa

(226)

èg tò

SaÌTTjV

rov

àvE~ki%pLe í¡ TOV 'AfiáaiSos toV Aìyvmicov Tip d'rjçUp eïrjy imê%ovoa Stxqv rcüp ßeßioifiiviav.

Ig

âè ovx

ovâèv air oí âéovrai

avrqi,

35

nal TI äXoog

TOV yr¡kótpov

kóyoi.

norafiòv

r ovqavqi

äoneia

30

. . .

wg Aiyvnzmv

• TÒV yàq

àvd-qœnuv

'Hklq>

TOV

rei) vofiS)

äklo

rf]g ioTávai

O-eqanevovreg.

'Háio

keínea&ai

vjtèq

2u

nal

¥¡9i¡.

âè eoxákSai

íváwv,

ntqï

¿è

% tov Tifi

òq&oì

fiinqòv

!~vvíaoiv ra

ola

ànò

yvfivovç

âè iv

TOV

xQÓvov nqooßa-

enovofiái^ovreg,

ì-vfifiéiqov JvâtLv

TO âè

ònóoa

naqaxqrjfia

Sri

jtal

TÒV fièv

• âévâqa

á^iovfieva,

Neilov vnai&qioi

âè

yvfivovg

^&R¡IN¡AI

Albioni

. . . ¿qp/xovro

àvôçi [i. e. xâ> ^noXXwvíwj /xr¡ neçuôeïv TOVÇ cEXXr¡anovtíovg xaì naqek&wv i g r à g itoXeiç xovg /¿èv ànrjXaaev wg diqaavqbv jtenouquévovç r à exeqtuv xaxá, r à g 40 ôè ahíag xwv jxr¡vi(iátiúv I-vXXaßiov xaì wg exámr¡ TTQÓO(poçov DVAAS ànevÇaxo xr¡v ngoaßoXrjv óaitávr¡ fiixçq, xaì f¡ yf¡ eoTïj.

imperante] ràg èv xqt

àQIOTSQÎP

note

'Ekhqmrdvrç» nókeig,

ib. V i l i , 7 (333): [Ex apologia Apollonii apud imperatorem DomitianumJ . . . àv^qànoig f¡ yfj qivei,

Philostratus.

447

(iaaiXev, itdvxa v.a.1 artovdag Syeiv itgog xa Col . . . ti]v 'law wg Xvoixofiov. ib. 60 (361): [Ex epistula amatoria ad feminam as quandam] it&vxa fie aigel xa act v.a.1 o Xivovg %ixcuv tog o xfjg "laidog. ib. 70 (406): laixaig. A&rjvaitov tmoyovol eaxe, xa&drteg ev Tifiauo nXdxwv cpiqoiv (cf. supra pag. 45), ol de xijv xoivrjv vfiaiv d-eov t^ogiCovai xfjg AXTixfjg Nrjld- fiev xijVio i f f 1 vfi&v, Afhjvav de xrjv vn amwv ovoua^ouevrjv "EXXrjVtg. Imag. (ed. Seminar. Vindob. sod.) I 5 : n-qxug. Expositio imaginis, qua Nilus flumen depictus erat, circa quem ol Ihq%eig id est naidia |vfifiexga xut ovofiaxi ludentes

448

Foutes historias religionis Aegyptiacae.

aspiciebantur, quibus pictor inundationis cubitos iustos signiflcaverat. èv 'Aifhojtúf dé, od-ev aq%ertai ô NeîXog, ra/.iías aiizqt ôai/.icov è itoXXa sivat. ib. I, 7 : Méuviov. Expositio imaginis, qua mors Memnonis Aurorae filii ad Troiam depicta erat: (3) ai io âè /uexscuqoi ôaifiovsg 'Hwg èitl xfy Ttaiâl rtev&ovaa xazr¡(pf¡ jtoiéi xov "HXiov xal ôslxai xfjg Nvxxog àcpixéad-ai jtqo xaiqov xal xo axqaxôitEÔov intayt.lv, '¿va éyyévr¡xaí oí xXéipai xov vlóv, Jióg nov zavza vevoavxog. nal iôov, èxxéxXeTtxat xal soten èitl xéqfiaai xf¡g yqafprjç' jtov ârj 15X0ri xarà xi xfjg yrjg; xácpog ovôafiov Mé/ivovog, ô ôè Méfivwv èv AiSiOTtiq ¡j.£za(ÍEfiXr¡Y.ü)q eig Xí-9-ov ¡.léXava. xal xo o%r¡ua xaâtjixévov, xo ôè eïôog èxelvo otftat xal TtqoofiáXXei x(p àyàXfiaxi f¡ âxxlg xov 'HXiov. ôoxsl yàq o"HXiog olovel ftXrjxxqov xaxà axófia è^iTtiitxutv xi¡) Ms¡.ivovi èxxaXelad-at 20 rpwvrjv èxsld-ev xal XaXovvxi aorpia^iaxi itaqafiv&elo&ai xrjv 'H^iéqav. Heroic. (ed. Kayser) III, 4 (699): Ai&iona ysvéo&ai Mfi.ivova èvvaoïtvoavxa krtl xwv TqwtxG>v èv Aithiojtiq, ècp1 oh xal xo ipáuuivov oqog ávayu¡o&r¡vai Xéyexai vito 25 xov NsiXoV xal ¿hiovoiv avxîj) xazà Meqórjv xal Mé/.ifpiv AiyvTtziOL xai Ai&ioiteg, êrteiôàv âxxlva icqiúzr¡» o ijXioç éx¡¡áXrj, naç' f¡g xo SyaX^a cpivvr¡v èxqiqyvvoiv, f¡ xovg &eqajtevovxaç aoitá^exai.

Callistratus (tertio p. Chr. n. saeculo vixit) : Descript. (ed. Schenkl et Eeisch) 9 : xov Tithuvov ioMêftvovog eixcov r¡v èv Aid-ioitíq Ix Xi&ov 7tE7toir¡(.iévr¡, ov fii]v èv xolg oîxsioig oçoig '¿¡.teve Xiâ-og 8>v ovôs xo xr\g q>voeiog aiyr¡Xov rjveiyezo, âXXà xal Xíí)og S>v éí%EV èÇovoiav cj)ü)VT¡g • vvv (úv yàç àvioyovaav zrjv cH^iéqav 7tQ00£(p$éyyex0 sjtiarjfialvwv xfj qxavfj xrjv %açctv xal lui xalg xrjg (.tr¡zqog 35 naqovaíaig (paiôçvvôfisvog, vvv âè âTtoxXivo/uévrjg sig vvxxa èXeeivôv xi xal âXyeivov eozeve Ttqog xr¡v àitovaiav àvidtfievoç. (2) TjTtôçei ôè ovôs ôaxçviov ô Xi&og, àXX* ei%ev vitrjQexovfxeva xfj (¡ovXr¡oei xal xavza. H1 Xi&os &v secl. Hercher. 36 tí] t í malit Hercher.

32 f¡veí%ero] iveí%sio classis altera codd.

448

Foutes historias religionis Aegyptiacae.

aspiciebantur, quibus pictor inundationis cubitos iustos signiflcaverat. èv 'Aifhojtúf dé, od-ev aq%ertai ô NeîXog, ra/.iías aiizqt ôai/.icov è itoXXa sivat. ib. I, 7 : Méuviov. Expositio imaginis, qua mors Memnonis Aurorae filii ad Troiam depicta erat: (3) ai io âè /uexscuqoi ôaifiovsg 'Hwg èitl xfy Ttaiâl rtev&ovaa xazr¡(pf¡ jtoiéi xov "HXiov xal ôslxai xfjg Nvxxog àcpixéad-ai jtqo xaiqov xal xo axqaxôitEÔov intayt.lv, '¿va éyyévr¡xaí oí xXéipai xov vlóv, Jióg nov zavza vevoavxog. nal iôov, èxxéxXeTtxat xal soten èitl xéqfiaai xf¡g yqafprjç' jtov ârj 15X0ri xarà xi xfjg yrjg; xácpog ovôafiov Mé/ivovog, ô ôè Méfivwv èv AiSiOTtiq ¡j.£za(ÍEfiXr¡Y.ü)q eig Xí-9-ov ¡.léXava. xal xo o%r¡ua xaâtjixévov, xo ôè eïôog èxelvo otftat xal TtqoofiáXXei x(p àyàXfiaxi f¡ âxxlg xov 'HXiov. ôoxsl yàq o"HXiog olovel ftXrjxxqov xaxà axófia è^iTtiitxutv xi¡) Ms¡.ivovi èxxaXelad-at 20 rpwvrjv èxsld-ev xal XaXovvxi aorpia^iaxi itaqafiv&elo&ai xrjv 'H^iéqav. Heroic. (ed. Kayser) III, 4 (699): Ai&iona ysvéo&ai Mfi.ivova èvvaoïtvoavxa krtl xwv TqwtxG>v èv Aithiojtiq, ècp1 oh xal xo ipáuuivov oqog ávayu¡o&r¡vai Xéyexai vito 25 xov NsiXoV xal ¿hiovoiv avxîj) xazà Meqórjv xal Mé/.ifpiv AiyvTtziOL xai Ai&ioiteg, êrteiôàv âxxlva icqiúzr¡» o ijXioç éx¡¡áXrj, naç' f¡g xo SyaX^a cpivvr¡v èxqiqyvvoiv, f¡ xovg &eqajtevovxaç aoitá^exai.

Callistratus (tertio p. Chr. n. saeculo vixit) : Descript. (ed. Schenkl et Eeisch) 9 : xov Tithuvov ioMêftvovog eixcov r¡v èv Aid-ioitíq Ix Xi&ov 7tE7toir¡(.iévr¡, ov fii]v èv xolg oîxsioig oçoig '¿¡.teve Xiâ-og 8>v ovôs xo xr\g q>voeiog aiyr¡Xov rjveiyezo, âXXà xal Xíí)og S>v éí%EV èÇovoiav cj)ü)VT¡g • vvv (úv yàç àvioyovaav zrjv cH^iéqav 7tQ00£(p$éyyex0 sjtiarjfialvwv xfj qxavfj xrjv %açctv xal lui xalg xrjg (.tr¡zqog 35 naqovaíaig (paiôçvvôfisvog, vvv âè âTtoxXivo/uévrjg sig vvxxa èXeeivôv xi xal âXyeivov eozeve Ttqog xr¡v àitovaiav àvidtfievoç. (2) TjTtôçei ôè ovôs ôaxçviov ô Xi&og, àXX* ei%ev vitrjQexovfxeva xfj (¡ovXr¡oei xal xavza. H1 Xi&os &v secl. Hercher. 36 tí] t í malit Hercher.

32 f¡veí%ero] iveí%sio classis altera codd.

Solinus.

449

G. Julias Solinus (ca 250 floruit) Coll. rer. mem. (ed. Mommsen) I 34 : ante Augustum Caesarem incerto modo annum conputabant, qui apud Aegyptios quattuor mensibus terminabatur. ib. IX, 18: Philippus Magnum procreai, quamlibet Olympias Alexandri mater nobiliorem ei patrem adquirere & adfectaverit, cum se coitu draconis consatam adfirmaret. ita tamen et ipse egit, ut deo genitus crederetur. ib. XXVII, 45: tempio Hammonis fons proximat Soli sacer, qui umoris nexibus humum stringit, favillam etiam in caespitem solidat. (46) in qua gleba non sine io miraculo lucus emicat undique secus agris arentibus. illic et lapis legitur, Hammonis vocant cornum : nam ita tortuosus est et inflexus, ut effigiem reddat cornus arietini : fulgore aureo est : praedivina somnia repraesentare dicitur subiectus capiti incubantium. (47) et arbor est is melopos nomine, ex qua profluit leritus humor, quem a loco hammoniacum nominamus. ib. 57: simiae exultant nova luna, tristes sunt cornuto et cavo sidere. ib. XXXII, 11/13: nonnulli adfirmant fontem Nili, 20 qui-Phialus vocatur, siderum motibus excitari extractumque radiis candentibus caelesti igne suspendi, non tamen sine certa legis disciplina, hoc est lunis coeptantibus : verum omnem abscessus originem de sole concipi primosque fieri excessus tumoris, cum per cancrum sol vehatur: 25 postmodum triginta eius partibus evolutis, ubi ingressus leonem ortus sirios excitavit, emissis omnibus cumulis totam fluctuationem erumpere. (13) quod tempus sacerdotes natalem mundi iudicaverunt, id est inter XIII kal. Aug. et XI. deinde revocare exitus universos, cum in 30 virginem transeat, penitusque intra ripas suas capere, cum libram sit ingressus. 22 cadentibus cod. Paris. 6810 saec. X (P), in. alt. 24 de solo (solo P) concipi (concipit cod. Guelferbytan. Gudian. 163, saec. X = G), cod. Leidens. Voss. Q 87, saec. IX ( = L), G, cod. Heidelbergens. — Palatinus 1568, saec. XI (h), cod. Bernens. 170 saec. XII ( = B), P 1 . — 29 in tertio decimo kl. L, G ; inter III k. H ( = cod. h et B) ; inter tertinm decimum kl. cod. Sangallens. 187 saec. X ( = S), in tertium decimum kl. A ( = cod. Augelomontan. 1 4 , 15, saec. X). Hopfner, Fontes historiae religioni Aegyptiacae. 29

450

Foutes historiae religionis Aegyptiacae.

ib. XXXII, 16: dant Nilo etiam hoc maiestatis, ut portendat futura, qandoquidem Pharsalico bello non fuerit egressus quinque ulnas. ib. 17/21: inter omnia, quae Aegyptus habet digna 5 memoratu, praecipue bovem mirantur : Apim vocant. hunc ad instar colunt numinis, insignem albae notae macula, quae dextero lateri eius ingenita corniculantis lunae refert faciem. (18) statutum aevi spatium est, quod ut adfuit, profundo sacri fontis inmersus necatur, ne diem ìolongius trahat, quam licebit. mox alter nec sine publico luctu requiritur, quem repertum centum antistites Memphim prosequuntur, ut incipiat ibi sacris initiatus sacer fieri. (19) delubra, quibus succedit aut incubai, mystice thalamos nominant. dat omina manifestantia de futuris : isillud maximum, si de consulentis manu cibum capiat, denique aversatus Germanici Caesaris dexteram prodidit ingruentia nec multo post Caesar extinctus est. (20) pueri Apim gregatim sequuntur et repente velut lymphatici ventura praecinunt. bos illi ostenditur femina in anno semel aoet ipsa non absque certis insignibus, quae cum inventa et oblata est, eadem die neci datur. (21) Apis natalem Memphi celebrant iactu paterae aureae, quam proiciunt in Nili statum gurgitem. haec sollemnitas per septem dies agitur: quibus diebus cum sacerdotibus quasdam as crocodili indutias habent nec attrectant lavantes. verum octavo die caerimoniis iam peractis velut reddita saeviendi licentia solitam resumunt atrocitatem. ib. 23: crocodilus metatur locum nido naturali Providentia nec alibi fetus premit quam quo crescentis Nili so aquae non possint pervenire. ib. 25: strophilos avis parvula est: ea reduvias escarum dum adfectat, os beluae paulatim scalpit et sensim scalpurrigine blandiente aditum sibi in usque fauces facit. quod ichneumon conspicatus penetrat beluam po35pulatisque vitalibus erosa exit alvo. 8 statutum H, S, A, P s ; statum LP 1 ; estatum G; spatium praestitutum Ammian. XXII14, 7, 8. 13 delubra] tecta P 2 . 14 omina coni. Salmas.; omnia codd.; de futuris quaedam manifesta signa Isidor. VIII 11, 86; signa rerum futurarum Ammian. 14 manifesta S, A. 20 incertis H. 23 statum L, G P ; stat.im H. ; statu SA. 31 strophilus H.; trochilos Plin. nat. hist. VIII 90, Ammian. XXII 15, 19, Isidor. XII 2, 36. 34 hieneumon consp. L, G, H, P 2 ; enhydrua (denhydrus A) consp. alteram ichneumonum (inneumonum P 1 ) genus S, A, P 1 ; somno pressum conspicatus ichneumon Plin.; quod factum contuens enhydrus ichneumonis genus Ammian.; enhydros si invenerit dormientem crocodilum Isidor.

Solinus.

451

ib. XXXII, 27/28 : habitant in insula Nili homines forma perexigui, sed audacia usque eo praediti, ut crocodilis se offerant obvios ; nam haec monstra fugientes insequuntur, formidant resistentes: ergo capiuntur subactique etiam intra aquas suas serviunt et perdomiti metu ita obse- s quuntur, ut inmemores atrocitatis victores suos inequitantes dorso vehant. (28) hanc ergo insulam et hanc gentem ubicumque indicio odoris persenserint, procul fugiunt. ib. 32/33: circa Nili ripas ales est ibis, ea serpen-io tium populatur ova gratissimamque ex his escam nidis suis defert: sic rarescunt proventus fetuum noxiorum. (33) nec tamen ayes istae tantum intra fines Aegyptios prosunt : nam quaecumque Arabicae paludes pennatorum anguium mittunt examina, quorum tam citum virus est, is ut morsum ante mors quam dolor insequatur, sagacitate, qua ad hoc valent, aves excitatae in procinctum eunt universae et prius, quam terminos patrios externum malum vastet, in aëre occursant catervis pestilentibus : ibi agmen dévorant universum: quo merito sacrae suntao et inlaesae. ore pariunt. nigras solum Pelusium mittit, reliqua pars Candidas. ib. 37: Aegyptium limitem, qua ad Diacecaumenen tendit, incolunt populi, qui momentum, quo reparari mundum ad motus ferunt annuos, hoc studio deprehendunt : 25 eligitur sacer lucus, in quo consaeptant animalia diversissimi generis, ea, ubi ad statum modum caelestis perveniunt disciplinae, sensus suos significationibus produnt, quibus possunt: alia ululant, alia mugiunt, quaedam stridunt, nonnulla simul confugiunt ad volutabra. hoc so argumentum illis est magistrum ad indicium temporis deprehendendi. ib. 41 : (in regione Thebaica) Abydos et ipsa nobilis olim Memnonis regia, nunc Osiris fano exculta. ib. 44: pyramides turres sunt fastigatae ultra ex-35 celsitatem omnem, quae fieri manu possit: itaque mensuram umbrarum egressae nullas habent umbras. ib. XXXIII, 11/14: apud Arabas nascitur phoenix avis, aquilae magnitudine, capite honorato in conum 2 praediti S, P; perditi A; periti Dicuil; pergit L, G; pergiint H. 11 serpentum pabubatur H. 14 prosunt] sunt E. 26 erigitur E. 26 locus H, 8, A, P. 33 aboedos L, G, S, P; abaedos H. A. 34 memmanis S. 34 osirius A. 34 exculpta E. 29*

452

Fontea historiae religionis Aegyptiaoae.

plumis extantibus, cristatis faucibus, circa colla fulgore aureo, posterà parte purpureus absque cauda, in qua roseis pennis caeruleus interscribitur nitor. (12) probatum est quadraginta et quingentis eum durare annis. 5 rogos suos struit cinnamis, quos prope Panchaiam concinnai in Solis urbem, strue altaribus superposita. (13) cum huius vita magni anni fieri conversionem rata fides est inter auctores: licet plurimi eorum non quingentis quadraginta, sed duodecim milibus nongentis quinquaginta loquattuor annis constare dicant. (14) Q. Plautio itaque et Sex. Papinio cos. Aegyptum phoenix involavit: captusque anno octingentesimo urbis conditae iussu Claudii principis in comitio publicatus est. quod gestum, praeter censuram quae manet, actis etiam urbis continetur. « ib. XXXIV, 1 : a Pelusio Cassius mons est et delubrum Iovis Cassii. ib. XXXVIII, 7/8: Corycos oppidum est et specus (in Cilicia), qui montem inpositum mari a summo cavat vertice, patulus hiatu amplissimo, nam deiectis lateribus so in terrae profundum nemoroso orbe amplectitur medi am inanitatem, virens introrsus lucis pendentibus. (8) descensus in eum per duo milia et quingentos passus non sine largo die, hinc inde fontium adsidua scaturrigine. ubi perventum ad ima primi sinus, alter rursus specus 25 panditur : quod antrum latis primum patet faucibus, postmodum in processu per angustias obscuratur. in eo sacrum est Iovis fanum, in cuius recessu intimo Typhonis gigantis cubile positum qui volunt credunt. Herodianus historicus (ca a. 250 p. Cbr. n. vixit) (ed. Mendelssohn) IV 8, 6/7, 9 : imperator Antoninus Caracalla anno 215 p. Chr. n. ini ryv 'Jls^àvdgsiav soèatélksTO ngófpaaiv ¡.ihv notovfievos no&éiv irjv in' 'A~ktì-àvÒQip miaò-elaav nokiv xat z6) •3-eip iqrjaaa-d-ai, ov èxeìvoi péfìovoiv è^aiQsrwg. (7) òvo yÙQ rama vneq^aXXóvtwg 2 extra caudam H., praeter caudam Die. 3 inscribitur Die. ; scribitur H. 5 Panchaiam] prantheam H., praetheam Die., pranetheam L, P, pranethea G-, praethea A., paiipractheam chaiam S (cf. Vergil, georg II 139). Pacatam Plinii libri (X 4). 6 urbem L S cum Plinio, orbem G, H, A, P. 7 rara P. 8 licet quamvis S, A. 10 dicant plautio (platio G, plantio h) itaque sextio et (sexto e G) papinio (H, p. apronio L, G, P, publio aponio S, A) libri ; Q. Plautio Sex. Papinio Plin.

452

Fontea historiae religionis Aegyptiaoae.

plumis extantibus, cristatis faucibus, circa colla fulgore aureo, posterà parte purpureus absque cauda, in qua roseis pennis caeruleus interscribitur nitor. (12) probatum est quadraginta et quingentis eum durare annis. 5 rogos suos struit cinnamis, quos prope Panchaiam concinnai in Solis urbem, strue altaribus superposita. (13) cum huius vita magni anni fieri conversionem rata fides est inter auctores: licet plurimi eorum non quingentis quadraginta, sed duodecim milibus nongentis quinquaginta loquattuor annis constare dicant. (14) Q. Plautio itaque et Sex. Papinio cos. Aegyptum phoenix involavit: captusque anno octingentesimo urbis conditae iussu Claudii principis in comitio publicatus est. quod gestum, praeter censuram quae manet, actis etiam urbis continetur. « ib. XXXIV, 1 : a Pelusio Cassius mons est et delubrum Iovis Cassii. ib. XXXVIII, 7/8: Corycos oppidum est et specus (in Cilicia), qui montem inpositum mari a summo cavat vertice, patulus hiatu amplissimo, nam deiectis lateribus so in terrae profundum nemoroso orbe amplectitur medi am inanitatem, virens introrsus lucis pendentibus. (8) descensus in eum per duo milia et quingentos passus non sine largo die, hinc inde fontium adsidua scaturrigine. ubi perventum ad ima primi sinus, alter rursus specus 25 panditur : quod antrum latis primum patet faucibus, postmodum in processu per angustias obscuratur. in eo sacrum est Iovis fanum, in cuius recessu intimo Typhonis gigantis cubile positum qui volunt credunt. Herodianus historicus (ca a. 250 p. Cbr. n. vixit) (ed. Mendelssohn) IV 8, 6/7, 9 : imperator Antoninus Caracalla anno 215 p. Chr. n. ini ryv 'Jls^àvdgsiav soèatélksTO ngófpaaiv ¡.ihv notovfievos no&éiv irjv in' 'A~ktì-àvÒQip miaò-elaav nokiv xat z6) •3-eip iqrjaaa-d-ai, ov èxeìvoi péfìovoiv è^aiQsrwg. (7) òvo yÙQ rama vneq^aXXóvtwg 2 extra caudam H., praeter caudam Die. 3 inscribitur Die. ; scribitur H. 5 Panchaiam] prantheam H., praetheam Die., pranetheam L, P, pranethea G-, praethea A., paiipractheam chaiam S (cf. Vergil, georg II 139). Pacatam Plinii libri (X 4). 6 urbem L S cum Plinio, orbem G, H, A, P. 7 rara P. 8 licet quamvis S, A. 10 dicant plautio (platio G, plantio h) itaque sextio et (sexto e G) papinio (H, p. apronio L, G, P, publio aponio S, A) libri ; Q. Plautio Sex. Papinio Plin.

Herodianus histor., Xenophon Ephes.

453

nqooenoielro, nqv re rov &eov •9-çrjay.slav xat rrjv rov ijçwoç (ivrifiìiv. IxarOjU/îag re ovv yielevsi nagaoxevaodiivai èvayiofiovg ri navxoòanovg . . . (9) ¿jg ôè elotjXaoev eg rrjv TtóXiv ovv itctvri rip otQaiw, rcQibrov ftèv êg ròv vewv àveX&ò>v itoXXàq èxarófifiag xaré&voe Xtftdvw re rovg (ìaifiovg 6 Ioéqevoev, exeî&ev ô' fy&ev êg TÒ 3AXe§dvôçov fivfjfia . . . sed incolis propter oxufifiara eorum in se tamquam fratris percussorem infensus, paulo post urbem nece crudelissima adfecit tota Alexandriae iuventute per dolum in theatro ab exercitu circumventa et foede interempta. io Xenophon Ephesius (ca a. 260 p. Chr. n. floruit) Ephes. (ed. Hercher) III, 11 : ò ¥dfi^ig ïvôog &v rò yévog xaì eig rrjv 'AXe^dvôqecav èX$cov rrjv'Avô-eiav wvrjodfievog S-egdmuvav ev&vg e7ii%eiQeï (iidÇeo&ai xai %Qi\o&ai itQog ovvovqiav ov &éXovoa ôè rct fihv nç&za àvréXeye, reXevraîov Ôè wvei.

Heliodorus (ca a. 280 scripsit) Aethiopica (ed. Bekker) I, 18: [Thyamis latronum quidam Aegyptiorum dux in somniis haec vidit] xazà zrjv 16 h> nvéovree cod. Marcian. 338 (M). 22 eiSaifiovrfoovrag cod. Parisiii. 1430 (A), Laurentian. 70, 20 (E), Mosquens. 50 (K), M, Versio Armen. (Yenet. 1877); Bväcu/nw^aavrae Laurentian. 70, 7, Parisin. 1431 (B), Parisin. 1433 (D) ; eiSai/icnrfoovta. Laurentian. 70, 7 (correct, in marg.) Synkellos. 25 %vd Miiller; codd. %v Sé. — Müller: „numerus Xvtf corruptus fuerit; fort, fuit %tUtm> lerQaxooUov ¿Hjjxovra."

454

Fontes historiae religionis Aegyptiaeae.

xófxov 7CQÓsi7te . .." eìjtovoa xaì xazaòaxqvaaoa e^fiei roß isQOV' xàv TotiTip ol Ttalöeg ol TVQÒ zov tefxévovg ttai^ovreg Sfia e^eßorjoav ^Av&la cAßQox0fii]v xa%v hjipezai ävöqa xov avrfjg." 5 ib. V, 13 : ìcqòs ify leQfy Tijg "IoiSog iv Poöip vfi Ttóhet. Dionysius episcopus A l e x a n d r i n u s (248—264 p. Chr. n.) Epist. ad Hermammon, ap. Euseb. hist, eccles. V I I , (ed. Schwartz) 10, 4 = Rufin. hist, eccles. (ed. Mommsen) VII, 10, 4 : nßg o oZxog roß Ovaleqtavov d-eooeßwv io iteTthqQwto xaì rjv ixxhqoia &eov~ &7toaxevaaao&wvei.

Heliodorus (ca a. 280 scripsit) Aethiopica (ed. Bekker) I, 18: [Thyamis latronum quidam Aegyptiorum dux in somniis haec vidit] xazà zrjv 16 h> nvéovree cod. Marcian. 338 (M). 22 eiSaifiovrfoovrag cod. Parisiii. 1430 (A), Laurentian. 70, 20 (E), Mosquens. 50 (K), M, Versio Armen. (Yenet. 1877); Bväcu/nw^aavrae Laurentian. 70, 7, Parisin. 1431 (B), Parisin. 1433 (D) ; eiSai/icnrfoovta. Laurentian. 70, 7 (correct, in marg.) Synkellos. 25 %vd Miiller; codd. %v Sé. — Müller: „numerus Xvtf corruptus fuerit; fort, fuit %tUtm> lerQaxooUov ¿Hjjxovra."

Dionysius episcopio, Dexippus, Heliodorus.

455

M¿f.t(f Neilq>(ai) Ttrjyai, rlg 63 f¡ naçà rovg 3u älkovg TtOTafxovg lôiàÇovaa cpvoiç xaì értó&ev rf¡v &£Qivr¡v wQav [ióvog TCÓV Ttávrtav fclr¡f.i¡j.vQEl. ib. 29 : Nilum imbribus intumescere se xat rtaçà r&v èv Karaôovmoiç leçétav TOV Neílov audivisse sacerdos quidam Graecus affirmat. ss ib. III, 13: [Yerba Calasiridis prophetae Isidis Memphiticae] : 0eoì xaì öalf.ioveg . . . eniyoitwvtég T3 elg f¡/ii5g xaì àrtorfOLTòivreg eig aXXo fihv Çqjov lit3 iXá%ioxov, eig àv&Qéjtovg ó' ini itXeìmov èavrov g elôojtoiovat, rqi ófiolü) TtXéov f¡i¿Gg eig rr¡v (pavraalav vTtayóftevoi. Tovq 40 fièv ívT0 TF\g yqaòg i]dv xaì ysyojvóteqov exTCvvd-avofisvr]g jtagà TOV vexqov. xaì fjv t] Ttevoig, tiiteq 6 àòeX(pòg ¡nèv èxeivov, nalg ó3 avTfjg 6 Xemófievog srtav^ei Tiegiaoi^elg. 0 d3 àrtexQÌvaTO 40 (lèv ovòév, èrtivevoag óè fióvov xat Tfj FIRJTQÌ TÒ xarà yvoìfiijv (.XTCLQUV àfupiftóXwg èvdovg, xaTrjvé%&R] T" à&QÓov xaì exeiTO ini 7tQÓO(ojtov. fi d' ènéoTQsepé Te TÒ aùtfia Ttqòg TÒ vTtxiov xaì ovx. àviei trjv nevaiv, àXXà fitaiOTégaig

458

Fontes historiae religionig Aegyptiacae.

ÙJÇ èqixet ralç xaravâyxatç noXXa rolç áialv av&tç ìnqòuvoa xai fie&aXXofiévr¡ ^irprjçrjg açxi fiev nçoç rr¡v nvqxaláv, âçrt ôs èni rov ßöd-QOv, é^r¡yeiQ¿ re avitiç xat ôç-d-wd-évroç 7TSQÌ iG)v avzCiv êÇejTvvd-àviTO, fir¡ vevfiaoi fióvov, àXXà xai b(po)vf¡ rr¡v fiavrelav âçiai]f.iù)ç ôrjXovv ¿Travayxá^ovoa. . . ( 1 5 ) . . . ó vexqbg olov èx fiv%ov TIVOÇ T¡ amqXaLov ôovç ßaqv ri xai ôvorjysç vtiOTQÎÇOJV , ,,'Eyw fiév, eg ovv xàprjXov rj èXécpavxa 'EXXrjVwv ovöelg •9-eole e&vae, jtaq' Saov ovó' fjveyxev fj EXXag xavxa xà t^wa, ovxwg . . . oi'de Aìyvnxioi 9-eoìg dvovoiv vv Ttaqh xrjv avxrjv aìxiav. so ib. 2 1 : xòv xà)v Aìyvnxuov Xóyov aeoiyrpia, oxt xaì XÙJV cpvxwv àdixov/iuv auxó/uevoi. ib. I I , 5 : àvàqi&fiog fiév TIC, eoixev eivai xqóvog, àrp' ov xé ye riàvxwv Xoyithraxov yévog, ojg (prjaìv 0eó(pqaaxog, •mi xrjv leQurràxrjv virò xov NeLXov itxiad-elaav y„d>qav zaxoi35 xovv ijq^axo TtQùJxov àcp' Eaxlag xolg ovqavioig d-eolg d-veiv ov ouvQvrjg oidè xaoiag xal Xißavuxov xqóxq> ¡.ir/d-évxoiv àrtaqxàgnoXXalg yàq yeveaìg voxsqov itaqeXrjqid-r] xavxa 5 leouis Salmas. ; leones P. 6 torvissima facie ed. princ. 6 oblitam Salmas.; oblita P. 6 frugiferio P ; frugi serio ed. princ.; Frugiferi Salmas. ; &i-¡qiov in altera scripturae parte latere videtur. Reiffersch. 17 domuitiones Gelen.

464

Fontes historiae religionis Aegyptiacae.

aut Merops tibi fuisse monstrabitur aut, ut tradit in Admirandis Yarro, Iovis progenies Aeacus. ib. VI, 6: poenam constituit Aegyptus in eum, qui publicasset, quibus in templis Apis iaceret absconditus. 5 ib. 10: inter deos videmus vestros leonis torvissimam faciem mero oblitam minio et nomine * frugiferio nuncupari. ib. 12: Hammon cum cornibus iam formatur et fingitur arietinis. io ib. 23 : ubi fuit Serapis Aegyptius, cum fiamma iactiit solutus in cinerem cum mysteriis omnibus atque Iside? ib. 25: Anubis canina cum facie. ib. VII, 32 : quid sibi volunt excitationes illae, quas iscanitis matutini conlatis ad tibiam vocibus ? obdormiscunt enim superi, remeare ut ad vigilias debeant. quid dormitiones illae, quibus bene ut valeant auspicabili salutatione mandatis? somni enim quiete solvuntur occuparique ut hac possint, lenes audiendae sunt neniae. 20 ib. 33: delectantur dii, ut res est, stupidorum capitibus rasis.

Porphyrins (233 — ca. 304 vixit) De abstin. (ed. Nauck) I, 6 : ti yuo fiàlXov ò ßovv àrtoaqiàxxiov xai jrqoßaxov àdweì xov nónxovxog èXàxrjv fj ÒQVV, ei ye •mi xovxoig èfupvexai ipv%RJ xaxà xrjv ¡xexa25 f.iÓQ(p wat v ; ib. 1 4 : ¿>g ovv xàprjXov rj èXécpavxa 'EXXrjVwv ovöelg •9-eole e&vae, jtaq' Saov ovó' fjveyxev fj EXXag xavxa xà t^wa, ovxwg . . . oi'de Aìyvnxioi 9-eoìg dvovoiv vv Ttaqh xrjv avxrjv aìxiav. so ib. 2 1 : xòv xà)v Aìyvnxuov Xóyov aeoiyrpia, oxt xaì XÙJV cpvxwv àdixov/iuv auxó/uevoi. ib. I I , 5 : àvàqi&fiog fiév TIC, eoixev eivai xqóvog, àrp' ov xé ye riàvxwv Xoyithraxov yévog, ojg (prjaìv 0eó(pqaaxog, •mi xrjv leQurràxrjv virò xov NeLXov itxiad-elaav y„d>qav zaxoi35 xovv ijq^axo TtQùJxov àcp' Eaxlag xolg ovqavioig d-eolg d-veiv ov ouvQvrjg oidè xaoiag xal Xißavuxov xqóxq> ¡.ir/d-évxoiv àrtaqxàgnoXXalg yàq yeveaìg voxsqov itaqeXrjqid-r] xavxa 5 leouis Salmas. ; leones P. 6 torvissima facie ed. princ. 6 oblitam Salmas.; oblita P. 6 frugiferio P ; frugi serio ed. princ.; Frugiferi Salmas. ; &i-¡qiov in altera scripturae parte latere videtur. Reiffersch. 17 domuitiones Gelen.

Porphyrins.

465

xal jtXavtjg xal /laotìjQ ò ÄVD-QWTCOG yiyvófievog TFJG àvayxaiag Zioijg fietit noXlGtv nóvwv xal òaxQvatv atayóvag tovrtov àrcr^ato TOìg &eoig~ ov rovriov ovv e-9-vov ngótegov, àXXà x^órjg, olovet riva tfjg yovi/iov ikali]&ovg te xaì àxQifiavg ev re tolg aiwixolg jtQayfianxdrcara q>ù.oao(pr\aav%og fie/.iaQtvQr]fiéva. 9. itito óè taikajg òqfiibfxevoi %ftg àoxrjaewg xaì ti\g Jtqòg TO -9-eiov olxeidioetjg eyviooav, wg ov di' àvd-gdijtov (lóvov TÒ -9-elov òifjl&ev ovdè xpvxrj èv fióvip àvi}Qu>7T(p eitì yijg xaTeox^vioaev, àlkà axedòv «o fj aiti] Sia TCÓVTWV óifjh&ev iwv tipcov. dio eig TTJV &eoitoilav jiagéXafìov ntàv Ì^Còov xaì òfioitog TCOV àvéfii^av 4 Snot] N., Valentinus.

dnov

libri. 23 gmaiv

7

&kkcov

add. Hercher. coni. N. 29 yeooaioi

TÌJV

10 tjv «dd. ineptnm N.

467

Porphyrius.

¿hrjQÌa xaì àv&géitovg xaì itai.LV ògvéiov owfiaza xaì àvè-qóijtaiv eìxaazai yàg ¿taf? aizolg zig fiéxQt TQa%rjkov àv&QtiMtosiòrjS, zò àè rtgóawnov ògvéov fj Xéovzog 7] èiXXov zivòg £wov xexzrj/iévog. xaì rtàXiv av xeg>aXì] àv&Qwrceiog xaì aXXwv zivwv t,ol fiì] XaXtlv ànrjyÓQtvov óiegxofiévovS % nvkag i) Svgag, oeftófievoi imo aiwnfjg &eòv àQxfìv T&V OXOJV e'xovra . . . De vit. Plot. (Plotini Enneades ed. Volkmann) 10: Aiyvjtzióg Tig iegevg àvel&ìov eig TT]V 'Pciiftrjv xal óid ztvog ao (pLkov avzq> yVwgioibùg S - S X Ù J V TS zfjg éavTOv aog>iag àitóàei^iv òovvat, RJ^ITUAE TÒV I I X O J Z Ì V O V ini -9-éav à fj xXrtoig • fióvov yag ixeivov TÒV TÓJVOV xad-agóv (paoiv evqeìv iv Tfj as 'Piltfij] TÒV AiyvjtTiov. xXrftévza óè eig avzoipiav TÒV óaifiova -9-eòv eXd-elv xal fiij TOV óaifióvcnv elvai yévovg. od-ev TÒV Aiyvnziov eiiteiv „fiaxdgiog el -ibeòv exiov TÒV da¿/¿ova xal oi TOV ixpeifxévov yévovg TÒV ovvóvTa." fifoe óè Igéo-d-ai TI èxyevéo&ai, fi^re IjtutXéov ìóstv naqóvxa TOV avvista- so Qovvrog (pilov Tag OQveig, Sg xanelxe (pvXaxf\g svexa, jtvi^avrog eize àia '

è adifiaxi, xal dia xovxo ai éyvslai, ov dia xovg &eovg icqoijyovftévwg, &kV S.V ovxoi àitooxwai. fidXioxa àè aifiaxi %aiqovvodtoijg xal TVOXV xò EÜW&EV arcdiatjg, sxsl naqovala xwv xoiovxwv nvevfidxwv aoi ät]Xovod-w. &%Qi xovxwv xol/iq (pvaig àv&QMTtov evQÌaxstv xàg Ttsql avxfjg avvsaxwaag itayidag• xal yècQ o S-sòg orav siaxqi&n, itoXvitXaaid^sxai 25 xò nvevfia . . . 6. nfjTtoxs olxoi siaiv, &>v &q%EI è Sdgaitig, xal xovxwv ov/ußoXov ò xqixqavog xvwv, xovxéoxiv è èv xoìg XQiol axot%eloig, iìdaxi, y f j , àéqi, itovrjQÒg dalfiwv ' ovg xaxanavei è d-sóg, o exwv irto %elqa. a.Q%ei d' avxwv xal f] \Exàxi/, àg. avvsxovaa xò xqLoxoiyov . . .

so

apud Eusebium, Praepar. evang. V, 6, 4: xoxk (ièv

xivètg de xwv àyafbGiv daifióvwv aidgr] [lèv xccxà dwfia &eo€ xaxaXàfiTtexai avyiq • fjXd-s ydq, ¿¡vxeßöXrjoe •3-eòg fiéyag• sidev è/islo xdqxog àfiaifidxexov, la/iTirjdóva *) V, 7: Vide Antholog. Palat. vol. III cap. VI (Oracula) 124 (pag. 488).

Porphyrins.

475

(ploynotvqavvov, fióatqv%ov Ix xeyaXrjg veàtrjg %aqo7toì