Česká republika od A do Z. [PDF]

Zitiervorschau

TURISTICKOVLASTIVĚDNÁ ENCYKLOPEDIE

ČESKÁ REPUBLIKA od

A do Z

OBCE • PŘÍRODNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉ PAMÁTKY • HORY HRADY • ZÁMKY ZŘÍCENINY

ČESKÁ REPUBLIKA od

A do Z

Zvláštní upravené vydání pro netištěnou podobu Připravila: SW Travel, v. o. s., v roce 2010 E-mail: [email protected], web: www.swtravel.cz Text: Simona Kidlesová a Jiří Špaček Grafická úprava: František Horálek – Grafikon.cz Fotografie: Simona Kidlesová, Vladimír Černý a Jiří Špaček

© SW Travel, v. o. s., 2010

ČESKÁ REPUBLIKA od

A do Z SW TRAVEL 2010

ÚVODEM Encyklopedie, kterou si právě prohlížíte, obsahuje více než 5 000 hesel s vlastivědnými a turistickými údaji o lokalitách na celém území našeho státu a představuje tedy jakési Česko podle abecedy. V tištěné podobě vyšla na podzim roku 2009. Pro toto zvláštní vydání byl její text aktualizován a doplněn na základě nových informací dostupných na počátku roku 2010. Pro větší názornost jsou záhlaví jednotlivých hesel podle typu popisované lokality barevně odlišena podle následujícího klíče: obec hora hrad zámek zřícenina přírodní památka technická památka

U každého hesla je pro snadnější orientaci kromě souřadnic GPS uveden také okres, na jehož území se lokalita nachází, neboť řada popisovaných míst má shodné názvy. Protože v mnoha případech jsou v heslech zmiňovány také jiné blízké lokality odlišného názvu, zejména místní části obcí, vrchy a rozhledny, je na konec připojen abecední index k jejich snadnému vyhledání. Byl zvolen věcný, heslovitý popis jednotlivých míst, který je běžně používán v průvodcích a na rubových stranách turistických map. Je zaměřen na historický kontext lokality, výběr architektonických památek v daném místě, a to jak památek světských jako hrady, tvrze, zámky, radnice nebo lidové stavby, tak památek církevních jako kostely, kláštery, kaple a poutní místa, s naznačením jejich slohového vývoje. Nechybí ani upozornění na další lokální zajímavosti, muzea všeho druhu včetně soukromých, na památníky nebo pamětní síně významných osobností, skanzeny a na blízké přírodní nebo technické pozoruhodnosti. Encyklopedie přes svou obsáhlost nemůže ani nechce nahradit podrobné regionální průvodce. Věříme však, že bude užitečná pro získání všeobecného přehledu a potřebných turistických informací o místech známých i opomíjených. Autoři

Abertamy

K. Vary

Adršpašsko-teplické skály

Náchod

50°22'7.33"N; 12°49'6.6"E

50°36'6.34"N; 16°7'28.76"E

Horská obec založena v letech 1525–1529 saskými horníky dolujícími stříbro a cín, status města z r. 1876 obnoven r. 2007. Od 19. stol. výroba krajek, rukavic, umělých květin a nádobí, po r. 1947 těžba uranových rud, nyní zimní i letní rekreační středisko. Kostel Čtrnácti sv. Pomocníků založen r. 1534, barokně přestavěn r. 1736. Východiště na vrch Plešivec – viz samostatné heslo.

Národní přírodní rezervace o rozloze 1772 ha, území chráněno od r. 1933. Komplex složen ze dvou pískovcových skalních měst, Adršpašského a Teplického, oddělených hlubokou Vlčí roklí, pro veřejnost objeven po obrovském lesním požáru r. 1824, kdy byly skály odhaleny. Placené prohlídkové okruhy s průvodcovskou službou, přístup od Adršpachu a Teplic nad Metují – viz samostatná hesla. Ve skalách zřícenina hradu Střmen – viz samostatné heslo. Horolezecké terény.

Aichelburg

Trutnov 50°40'7.24"N; 15°47'28.04"E

Romantický hrádek postavili lesníci panství Maršov vysoko nad Úpou a Temným Dolem jako památník tragicky zemřelého, osvíceného hraběte Bertholda z Aichelburgu (1823–1861), mecenáše východních Krkonoš. Vybudován v letech 1862–1863 jako napodobenina středověké tvrze s 10 m vysokou věží, pro odlehlost brzy zpustl a r. 1901 již označován za zříceninu. Po r. 1945 zanikly přístupové chodníky, stavba označována jen Hrádek. Zásluhou nadšenců v letech 1996–1999 obnoven hrádek i přístupové cesty, od r. 2000 stavba zpřístupněna, věž slouží jako rozhledna. Přístup od informačního centra Veselý výlet v Temném Dole.

Alberk

Abertamy – rozhledna Plešivec

Adamov

Blansko 49°17''55.21"N; 16°39'23.71"E

Průmyslová obec založena r. 1732 Josefem Adamem z Lichtenštejna, na město povýšena r. 1964, pův. ves Staré Hamry s hutěmi a hamry, nyní velké strojírny. Novogotický kostel sv. Barbory z let 1855–1857 s pozdně gotickým, tzv. Světelským oltářem z kláštera v rakouském Zwettlu, fara z téže doby. Pomníky Bedřicha Smetany z r. 1937 a T. G. Masaryka z r. 1938. Východně nad městem kamenná Alexandrova rozhledna z r. 1887, po rekonstrukci z r. 2009 s vyhlídkovou plošinou ve výši 14 m.

Adršpach

Náchod 50°37'22.33"N; 16°5'47.43"E

Protáhlá obec složená z Horního a Dolního Adršpachu prvně připomínána r. 1348. V Dolním Adršpachu na místě tvrze z 15. stol. renes. zámek z let 1577–1580, upravován barokně v 17. a 18. stol., v zámecké kapli hodnotné sochy. Kolem rozsáhlý park, barokní dvoupatrová úřednická budova z 18. stol. Dochován hrázděný dům s vysokým štítem. Smírčí kříže. Infocentrum a horolezecké muzeum. V Horním Adršpachu klasicistní kostel sv. Kříže z let 1827–1831. Barokní Hampelův sloup z r. 1743, socha Immaculaty z 18. stol. Památná Adršpašská lípa. Nad obcí na Starozámeckém vrchu zřícenina skalního hradu, založen ve 13. stol, pobořen r. 1477. Zachovány zbytky základů a sklepů, ze zříceniny daleký rozhled. Východiště do Adršpašského skalního města, placený přístup s průvodcovskou službou, okruh s plavbou po jezírku. Ve skalách pramen Metuje. Součást Adršpašskoteplických skal – viz samostatné heslo. 6

Most 50°33'48.84"N; 13°30'46.3"E

Na výběžku Černického vrchu zvaném Hausberk stával hrad neznámého jména i historie. Na ostrohu v bukovém lese patrná třídílná dispozice s bergfritem na mapách chybně označovaná Alberk. Průzkum prokázal, že neznámý hrad byl osídlen jen ve 13. a 14. stol., zatímco skutečný hrádek Alberk založený až r. 1566 stál patrně v dolováním zničené vsi Albrechtice. Zbytky bezejmenného hradu leží západně od Černic mimo značené cesty.

Albeř

Jindř. Hradec 49°1'31.46"N; 15°7'32.57"E

Starobylá ves založena kolem r. 1175, nyní část města Nová Bystřice. R. 1811 založena vysoká pec s hamry a na východním okraji zámeček Terezín, zchátralá patrová budova s mansardovou střechou obnovena v polovině 90. let 20. stol. Novorománská kaple z r. 1870 s hranolovou věží. Severovýchodně od vsi vyhledávaný rekreační rybník Osika (68 ha) s kempem a chatovými osadami, nad ním u silnice obelisk z počátku 19. stol. připomíná založení nejstarší měřické sítě v českých zemích.

Albrechtice

Karviná 49°47'7.19"N; 18°31'29.79"E

Obec prvně doložena r. 1447. Na hřbitově barokní dřevěný kostel sv. Petra a Pavla z r. 1766. Dělnický dům z r. 1908.

www.ceskonamape.cz

Albrechtice

Ústí n. O.

Albrechtice v Jizerských horách

Jablonec n. N.

49°55'42.72"N; 16°38'47.68"E

50°45'35.12"N; 15°17'6.07"E

Obec prvně doložena r. 1304 jako majetek zbraslavského kláštera. Na hřbitově kaple sv. Anny z let 1861–1865 na místě dřevěné zvonice. U silnice barokní sousoší Piety z r. 1704 a ojedinělý oboustranný reliéf Panny Marie z r. 1811, restaurován r. 1990. Východně na návrší býv. zájezdní hostinec Laudon, nyní upraven na charitní domov řeholnic.

Obec prvně zmíněna r. 1674. Barokní kostel sv. Františka z Pauly z let 1779–1784. V okolí lyžařské terény, východiště na Tanvaldský Špičák – viz samostatné heslo.

Albrechtičky

N. Jičín 49°41'58.44"N; 18°5'49.32"E

Albrechtice

Klatovy 49°11'55.82"N; 13°33'55.21"E

Ves prvně doložena již r. 1179 jako majetek bavorského kláštera ve Windbergu, nyní část města Sušice. Na hřbitově v části zvané Albrechtec dominantní raně gotický kostel Panny Marie a sv. Petra a Pavla z doby kolem r. 1235, barokně upraven r. 1779 a restaurován r. 1909, v interiéru dochovány fresky ze 14. a 15. stol.

Albrechtice nad Orlicí

Rychnov n. Kn. 50°8'37.49"N; 16°3'38.27"E

Obec prvně připomínána r. 1336, za císaře Karla IV. vystavěn hrádek k ochraně královských lesů, poničen r. 1425, zanikl beze stop koncem 15. stol. Kostel sv. Jana Křtitele z r. 1825 na hřbitově nahradil pův. dřevěnou stavbu.

Albrechtice nad Vltavou

Obec založena kolem r. 1350. Na Kostelním kopci novogotický kostel sv. Mikuláše z let 1890–1892, vybudován na místě starší kaple doložené r. 1411 a později rozšířené o loď. Muzeum obce v roubeném domě z r. 1865, rekonstruován v letech 2001–2004.

Alfrédov

Tachov 49°41'5.88"N; 13°1'54.86"E

Prostý, pozdně barokní zámeček Alfrédov s hospodářským dvorem nechal postavit kladrubský klášter po r. 1750 na místě zaniklé středověké vsi Všetice, doložené již r. 1239. Po zrušení kláštera majetek koupil r. 1825 kníže Alfréd Windischgrätz, zámeček opravil a dal mu své jméno. Nevýrazná stavba zůstala součástí hospodářského dvora, od něhož vede na severozápad k lesu památná alej stará asi 200 let. V sousedství r. 2000 vybudováno rozlehlé golfové hřiště na ploše 55 ha, jeho součástí i koňská farma. Osada nyní částí obce Kostelec.

Písek

49°15'13.02"N; 14°18'18.35"E

Obec velmi starého založení připomínána písemně r. 1352. Na hřbitově románský kostel sv. Petra a Pavla z doby po r. 1150, barokně přestavěn v 18. stol., v apsidě románské fresky z 12. stol. Hřbitovní zeď lemuje 108 jedinečných kapliček s básnickými texty a figurálními malbami, vyprávějícími o životě nebožtíků, vznikly v letech 1819–1854, malby dílem lidových malířů Františka Mikuly a Františka Peterky, verše skládal místní farář Vít Cíza. Na návsi několik lidových staveb. V okolí obce četná archeologická naleziště, mohyly z doby železné a bronzové.

Amerika

Cheb 50°6'38.24"N; 12°19'16.83"E

Amerika je rozlohou 59 ha největším rybníkem ze soustavy na Slatinném potoce západně od Františkových Lázní. V r. 1990 byla jeho západní část s ostrůvkem prohlášena za přírodní památku jako významné hnízdiště a tahová zastávka vodního ptactva a výskytiště obojživelníků. Východní část je rekreační oblastí, do níž zajíždí minivláček z Františkových Lázní.

Andělka

Liberec 51°0'7.88"N; 14°59'38.19"E

Pův. lužickosrbská osada Engelsberg připomínána r. 1340, současný název od r. 1946, nyní část obce Višňová při polské hranici pod vrchem Větrný (385 m n. m.). Pův. gotický kostel sv. Anny z r. 1464 nahrazen novou jednolodní barokní stavbou z let 1783–1785. Chátrající stavba opravena r. 1992, vybavena r. 1993 elektrickými věžními hodinami a r. 1997 zvonkohrou. Před kostelem kamenný smírčí kříž.

Albrechtice nad Vltavou – kostel

Andělská Hora (K. Vary) – zřícenina hradu www.ceskonamape.cz

7

Andělská Hora

Liberec

Annín

Klatovy

50°48'0.54"N; 14°57'30.38"E

49°10'25.03"N; 13°30'48.67"E

Ves Engelsberg založena ve 14. stol. jako hornická osada, za husitských válek zničena, obnovena r. 1470, nyní část města Chrastava. V okolí až do konce 18. stol. těžba zlata, stříbra, mědi a olova. Na jižním okraji kostel Panny Marie Sněžné v empírové podobě z r. 1833.

Osada v údolí Otavy založena kolem sklárny koncem 18. stol., nyní část obce Dlouhá Ves. První výroba růžového skla v Rakousku-Uhersku, první tavírna skla elektrickým proudem z r. 1934. Nad vsí kostel sv. Mouřence (Maurencia), pův. pozdně románský z 13. stol., goticky a barokně upravován, na přilehlém hřbitově kostnice z 18. stol. Jižně od vsi novogotická hrobní kaple rodiny Schmiedovy z r. 1886. Při řece kemp, nejstarší u nás.

Andělská Hora

K. Vary 50°12'18.02"N; 12°57'53.97"E

Obec prvně připomínána r. 1487 jako podhradí, nad ní starší gotický hrad Engelsberg na vysokém skalnatém vrchu, založen pány z Rýzmburka v polovině 14. stol., v 16. stol. opuštěn a r. 1635 vypálen Švédy, poté ještě opraven, ale po požáru r. 1718 zůstal zříceninou částečně udržovanou pro turistický ruch. Zachován výrazný zbytek věžového paláce, další obytné budovy, dvojice bran a obvodové hradby. R. 1978 tu byl natáčen film režiséra Vladimíra Síse Balada pro banditu. Ze zřícenin daleký rozhled. V obci barokní farní kostel sv. Michaela archanděla na gotických základech z doby po r. 1718, pseudoslohově upraven r. 1890. Cenná barokní hřbitovní kaple Nejsvětější Trojice na trojúhelném půdorysu z let 1696–1712, opravena r. 2005.

Archlebov

Hodonín 49°2'37.13"N; 17°0'14.72"E

Obec prvně doložena r. 1349. Na místě středověké tvrze ze 14. stol. vybudován r. 1639 raně barokní kostel, z něho dochována věž nynějšího kostela sv. Rocha a Šebestiána z let 1729–1731. U kostela kříž se sochami Panny Marie a Jana Evangelisty z počátku 19. stol. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Barokní kříž z r. 1757.

Arnoltice

Liberec 50°57'42.98"N; 15°5'42.45"E

Andělská Hora

Bruntál 50°3'35.61"N; 17°23'22.71"E

Horní město založeno kolem r. 1540 při zlatých dolech, historický status města obci vrácen v dubnu 2008, v okolí opuštěné štoly. Barokní kostel Narození Panny Marie z r. 1672 upravován v letech 1719 a 1733, před ním barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1724 a empírový kamenný kříž z r. 1815, na náměstí barokní domy. V budově pošty minimuzeum. Severozápadně od města Anenský vrch (861 m n. m.), na vrcholu telekomunikační věž a hostinec, pod ním barokní poutní kostel sv. Anny z r. 1696, rozšířený r. 1777. Daleký výhled, lyžařské terény s vlekem.

Anenská Studánka

Ústí n. O. 49°50'54.17"N; 16°32'22.37"E

Obec prvně připomínána r. 1292 jako Kunžvald v majetku zbraslavského kláštera. Kostel sv. Vavřince z r. 1907 na místě renes. stavby z r. 1607. U kostela kamenný kříž z r. 1776, proti němu dvůr z r. 1864 v podobě dvojdomu spojeného branou se sochou sv. Floriána v nice. Východně od obce založeny před r. 1678 malé lázně, kaplička nad pramenem z r. 1738, býv. lázeňský dům z téže doby nyní upraven na ústav sociální péče. Západně v býv. osadě Královec kaple Panny Marie Pomocné z poloviny 19. stol.

Zemědělská ves poprvé zmíněna r. 1346, název podle mužského jména Arnold, nyní část obce Bulovka. Poškozený barokní kostel sv. Máří Magdalény z let 1738–1739 na místě starší stavby. V dolní části vsi zachován starý mlýn, tradiční hnízdiště čápa bílého.

Arnoltice

Obec připomínána r. 1352. Pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1756–1758, opraven po požáru r. 1910. Hřbitovní zeď s křížovou cestou z 2. poloviny 18. stol. Secesně upravená fara barokního původu z r. 1774 s barokní branou. Dochovány lidové stavby s roubenými i hrázděnými patry. Na severním okraji býv. větrný mlýn z r. 1830, nyní rekreační objekt.

Arnultovice

Ves prvně doložena r. 1352, nyní část obce Velké Chvojno. Pozdně gotický kostel Všech Svatých přestavěn barokně r. 1798, pod ním památná lípa stará přes 500 let. Ve hřbitovní zdi dva smírčí kříže.

Zbytky hradu Angerbach z poloviny 13. stol. leží na ostrohu nad potokem Javornicí. Lovecký a strážní hrádek na týřovském panství zanikl asi po 100 letech. Zachovány zbytky dvou obytných budov, příkopy a valy. Jako hrad přechodného typu má význam pro poznání vývoje české královské hradní architektury.

8

Cheb 50°13'17.49"N; 12°11'24.37"E

Plzeň-sever 49°59'57.28"N; 13°33'36.29"E

Ústí n. L. 50°42'46.05"N; 14°2'44.97"E

Aš Angerbach

Děčín 50°50'7.64"N; 14°15'55.45"E

Nejzápadnější české město prvně doloženo r. 1270, k české koruně připojeno r. 1331, od 14. stol. trvale protestantské panství Zedtwitzů. Novogotický kostel sv. Mikuláše z let 1867–1871 s věží 48 m vysokou na místě pozdně barokní stavby z r. 1780. V barokním zámečku od r. 1892 Městské muzeum, v nároží ohradní zdi reliéf Salva Guardia z r. 1724, doklad osvobození města od povinnosti ubytovávat vojsko. Barokní radnice z r. 1733 po požáru obnovena v letech 1815–1816. Velký evangelický kostel pro 2500 osob z let

www.ceskonamape.cz

1747–1749 vyhořel při opravě r. 1960, r. 2003 jeho základy upraveny jako pietní místo. Goethův pomník z r. 1932 a pomník náboženského reformátora Martina Luthera z r. 1883, jediný na českém území, poblíž starý kamenný most z r. 1724. Na západním okraji při státní hranici Benešův palouček, památník na místě, kudy budoucí čs. prezident prchal r. 1915 do emigrace. Severně vrch Háj – viz samostatné heslo.

Babice

Třebíč 49°7'19.83"N; 15°46'11.04"E

Obec prvně uváděna r. 1349. Dominantní klasicistní kostel Nejsvětější Trojice z počátku 19. stol. Západně kaple sv. Veroniky z r. 1847. V místní škole r. 1951 při provokační akci zavražděni tři funkcionáři obce, tzv. babický případ rozpoutal kruté represe proti odpůrcům kolektivizace zemědělství a proti církvi.

Babice nad Svitavou

Brno-venkov 49°17'1.89"N; 16°41'50.43"E

Obec prvně připomínána r. 1365. Kostel sv. Jana Křtitele gotického původu z r. 1448 přestavěn barokně v letech 1764–1766. V okolí stopy po těžbě železné rudy od 16. stol. Západně na ostrohu stopy gotického hradu Ronov ze 14. stol., zanikl patrně v husitských válkách, dochovány zbytky základových zdí a soustavy valů.

Babice u Rosic

Brno-venkov 49°10'22.09"N; 16°21'32.29"E

Obec poprvé doložena r. 1228, od konce 18. stol. do závěru 20. stol. v okolí těžba černého uhlí. Na návsi kaple sv. Antonína Paduánského z r. 1863, věž obnovena r. 1925. Severozápadně býv. uhelný důl Ferdinand z doby kolem r. 1840 se zachovanou těžní věží, šachtou, obytnými budovami, haldami a odvaly, technická památka.

Babiččino údolí

Náchod 50°25'29.26"N; 16°2'56.75"E

Aš – Goethův pomník

Aueršperk

Žďár n. S. 49°32'17.84"N; 16°18'21.85"E

Hrad na hřebenu nad říčkou Bystřičkou založen koncem 13. stol. patrně rozvětveným rodem Pernštejnů, již r. 1403 doložen jako pustý, stal se patrně nepotřebným v důsledku centralizace panství. Zachováno torzo válcové věže a příkopy se zříceným zdivem. Přístup ke zřícenině po značené cestě ze vsi Pivonice nebo Dvořiště.

Babice

Hradec Kr. 50°11'32.32"N; 15°35'5.74"E

Obec prvně připomínána v letech 1363–1375 jako vladycké sídlo. Středověká tvrz patrně ze 14. stol. zanikla za husitských válek, severozápadně od obce dochován pahorek tvrziště obklopený kruhovou terénní vlnou na místě vodního příkopu. Na návsi v obci novorománský kostel sv. Petra a Pavla z let 1873–1874 na místě starší stavby.

Babice

Uh. Hradiště

Název Babiččino údolí nese lučinaté údolí Úpy mezi Havlovicemi a Českou Skalicí, počátkem 19. stol. parkově upraveno kněžnou Zaháňskou, od r. 1952 přírodní památka, velmi navštěvované místo proslavené nejznámější českou knihou, Babičkou Boženy Němcové, která tu prožila dětství. Naučná stezka prochází místy spojenými s románovými postavami. Roubená chalupa Staré bělidlo z r. 1797, sousední zděná prádelna přistavěna až v polovině 19. stol., nad nimi Viktorčin splav. Ruderův mlýn z r. 1773, v sousedství mariánská socha z r. 1796 a vodní mandl, poblíž též Panský hostinec. Pomník Babička s vnoučaty, kubistické dílo Otto Gutfreunda z r. 1922. Pojmenování údolí zavedl r. 1878 smiřický lékař Otakar Jedlička. Viz též hesla Ratibořice a Rýzmburk.

Babylon

Domažlice 49°23'53.38"N; 12°51'45.46"E

Pův. dřevařská osada připomínána r. 1587, nyní obec s vyhledávaným rekreačním střediskem u stejnojmenného rybníka o rozloze 13 ha. Již na počátku 20. stol. zřízeny písečné pláže, nyní u rybníka hotely, penzióny, restaurace, chatové osady a kemp.

Bakov

Kladno

49°7'22.94"N; 17°28'50.82"E

50°15'59.31"N; 14°5'47.22"E

Obec nad řekou Moravou prvně doložena r. 1220. Na místě staré zvonice kostel sv. Cyrila a Metoděje z let 1898–1900, před ním kříž z r. 1904. Sochy Panny Marie z r. 1869 a sv. Josefa z r. 1879. Významný konzervárenský průmysl.

Ves poprvé zmíněna r. 1267, nyní část obce Beřovice. V hospodářském dvoře renes. tvrz ze 16. stol. se zbytky sgrafit, později upravena na sýpku.

www.ceskonamape.cz

9

Babiččino údolí – Staré bělidlo

Bakov nad Jizerou

Ml. Boleslav 50°28'30.93"N; 14°56'18.42"E

Obec prvně doložena r. 1345, na město povýšena r. 1961, poznamenána zhoubnými požáry v letech 1733 a 1865. Na náměstí pozdně gotický kostel sv. Bartoloměje upraven r. 1614 a barokně v letech 1654 a 1690. Pozdně barokní fara z r. 1774, u ní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1731. Pozdně gotický hřbitovní kostel sv. Barbory z počátku 16. stol. barokně přestavěn v letech 1701–1702, na hřbitově renes. brána z r. 1588. Sloup Nejsvětější Trojice z let 1727–1729. Rodiště a celoživotní působiště hudebního skladatele Jiřího Ignáce Linka (1725–1791). Východiště ke zřícenině hradu Zvířetice – viz samostatné heslo.

Banín

Svitavy 49°39'55.09"N; 16°27'44.22"E

Obec prvně zmiňována r. 1291. Na vyvýšeném místě kostel sv. Barbory gotického původu ze 14. stol. obehnaný zdí, jediný případ opevněného kostela v okolí, přestavěn pozdně goticky r. 1488, pětipatrová věž z r. 1559 má nejvyšší patro dřevěné. Zvonice z 18. stol. s dřevěným patrem slouží též jako brána na hřbitov. Pod kostelem socha Immaculaty z r. 1721. Dochováno několik roubených lidových chalup. Banín – kostel 10

www.ceskonamape.cz

Bánov

Uh. Hradiště 48°59'22.18"N; 17°43'12.76"E

Obec pod Bílými Karpaty prvně zmíněna r. 1061. Hrad z 11. stol. na kopci nad kostelem zanikl v 15. stol. za česko-uherských válek, zřícenina zničena lomem, na předhradí nyní hřbitov. Dominantní barokní kostel sv. Martina z let 1692–1699 na místě středověké stavby. Socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Zachovány lidové stavby a empírová sýpka z počátku 19. stol. Východně pramen tzv. Bánovské kyselky. Obec rodištěm Josefa Bublíka (1920–1942), vlastním jménem Josef Sedláček, účastníka atentátu na Heydricha, pamětní deska. Na rodném domku sochaře Štěpána Zálešáka (1874–1945) jeho busta.

Barchov

Hradec Kr. 50°11'55.89"N; 15°34'3.56"E

Obec doložena na počátku 15. stol. Barokní patrový zámek se středním dvoupatrovým rizalitem z r. 1737 v cenném dendrologickém parku, po restituci zdevastován. Barokní sochy sv. Josefa, Jana Nepomuckého a Františka Xaverského. Kaplička se zvonem z r. 1777.

Bartošovice

N. Jičín 49°40'12.02"N; 18°3'14.26"E

Obec v údolí Odry prvně připomínána r. 1383. Mohutný čtyřkřídlý zámek vystavěn barokně v 2. polovině 18. stol., značně přestavěn r. 1877. Kostel sv. Ondřeje, Petra a Pavla renes. původu z r. 1589 zcela přestavěn v letech 1905–1906. Kaple sv. Antonína Paduánského z r. 1722. Býv. fara z r. 1737 součástí stanice pro záchranu dravců. U kostela romantická hrobka rodiny Meinertů z r. 1834. Vodní mlýn u Odry pův. z konce 15. stol., nyní v podobě z r. 1929 s jezem, stavidly a náhonem technickou památkou.

Bartošovice v Orlických horách

Rychnov n. Kn.

50°9'49.63"N; 16°32'54.31"E

Pohraniční obec v údolí Divoké Orlice prvně připomínána r. 1557. Barokní kostel sv. Máří Magdalény z let 1731–1746 s cennou hřbitovní branou z r. 1740, u kostela Kalvárie z r. 1793. Barokní kamenný most se sochou sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Pod Předním vrchem chráněné rašeliniště.

Baška

Frýdek-Místek 49°38'35.21"N; 18°22'22.96"E

Obec v podhůří Beskyd prvně připomínána r. 1434. Kostel sv. Václava z r. 1933. Husův dům z r. 1929. V místní části Hodoňovice kaple Panny Marie z r. 1875. Poblíž rekreační vodní nádrž Baška – viz samostatné heslo.

Batelov

Jihlava 49°18'47.8"N; 15°23'46.84"E

Obec prvně doložena r. 1279, historický status městyse z r. 1325 obnoven r. 2008, v 15. stol. v okolí těžba stříbra. Na místě novější ze dvou tvrzí vybudován kolem r. 1586 renes. zámek, barokně přestavěn r. 1681 a v letech 1739–1740

zvýšen o patro, v 19. stol. upraven klasicistně. V sousedství renes. budova tzv. Starého zámku, patrně na místě starší tvrze. Na náměstí kašna z r. 1685 a kostel sv. Petra a Pavla gotického původu, nově postaven barokně v letech 1755–1761, rozšířen r. 1836. Raně barokní fara z let 1635–1636. Hřbitovní kostel sv. Barbory z konce 13. stol. upravován r. 1670 a v 19. stol. Jako pozůstatek židovského ghetta zachována barokní synagoga z r. 1794, západně od městyse židovský hřbitov z r. 1540.

Baťův kanál

Zlín 49°8'13.41"N; 17°30'9.85"E

Baťův plavební kanál, 52 km dlouhá vodní cesta se 13 zdymadly z let 1936–1938 spojující Otrokovice s Rohatcem, polovina délky vede korytem Moravy, zbytek uměle prokopán. Od řeky se odděluje ve Spytihněvi, určen jako plavební cesta pro zásobování otrokovické elektrárny lignitem z Hodonínska a k zavlažování luk. Kanál o hloubce 1,5 m a šířce 15 m těžce poškozen při přechodu fronty r. 1945, omezený provoz obnoven v letech 1949–1960, poté jako neekonomický zastaven. Technická památka upravena od r. 1996 jako turistická vodní cesta a slouží rekreaci.

Bavorov

Strakonice 49°7'19.56"N; 14°4'39.05"E

Město na říčce Blanici prvně připomínáno r. 1228, založeno Bavory ze Strakonic, jejich hrad na jižním okraji nedochován. Monumentální gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1370–1385, jedna z předních jihočeských gotických církevních staveb, regotizován v letech 1905–1906, zbytky fresek ze 14.–16. stol. Před kostelem býv. špitál z r. 1365 s gotickým portálem. Gotické děkanství z konce 14. stol. Na náměstí raně barokní býv. panský dům a kašna z r. 1742. Městský mlýn a elektrárna s unikátním zařízením firmy Křižík z r. 1912. Rodiště básníka Josefa Krasoslava Chmelenského (1800–1839).

Bavory

Břeclav 48°50'6.68"N; 16°37'26.89"E

Obec prvně připomínána r. 1322. Barokní kostel sv. Kateřiny z let 1741–1742 na místě gotické stavby, věž z r. 1791. Boží muka z r. 1832. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Dochovány lidové usedlosti, za obcí vinné sklepy. Jihovýchodně přírodní památky Kočičí skála a Kočičí kámen, vápencové skalní útvary se stepní květenou.

Bečov

Most 50°26'57.08"N; 13°43'4.21"E

Obec prvně doložena r. 1327. Barokní kostel sv. Jiljí ze 16. stol. s gotickou Madonou na oltáři, přestavěn r. 1767. Barokní sochy sv. Floriána a Krista Trpitele (Ecce homo) z 18. stol. Na Písečném vrchu jižně od obce významné archeologické naleziště, při uhelné těžbě nalezeny předměty staré až 100 000 let.

www.ceskonamape.cz

11

Bečov nad Teplou

K. Vary

Bedřichov

Jablonec n. N.

50°4'56.24"N; 12°50'19.87"E

50°47'32.57"N; 15°8'30.37"E

Obec připomínána r. 1314, na město povýšena r. 1399. Dominantní komplex gotického hradu a renes. zámku. Hradní jádro tvoří dvě palácové stavby věžového typu spojené r. 1524 třetím palácem, v čele zbytky válcové věže. Renes. zámek tvoří obdélný palác doplněný mohutnou osmibokou nárožní věží. Pod podlahou gotické hradní kaple r. 1985 kriminalisty nalezen ukrytý relikviář sv. Maura, vzácná románská skříňka o rozměrech 138 × 42 × 64 cm, vyrobená ze zlata a stříbra a vykládaná více než 300 drahokamy. Po restaurování od r. 2002 vystaven v zámku, kde jsou přístupné i prostory kaple a knihovny. Na náměstí barokní radnice z doby po r. 1760, mariánský sloup z r. 1680 a několik empírových domů. Dominantní barokní kostel sv. Jiří z let 1763–1767 s věží z r. 1885. Obnovované arboretum. Muzeum historických motocyklů a hraček. Na Šibeničním vrchu jižně od města objeveny zbytky popraviště.

Obec založena r. 1558, nazvána Friedrichswald podle majitele panství Friedricha z Redernu. Travnatý pahrbek pod Lesní chatou pozůstatkem Wanderovy sklářské huti z let 1598–1807. Filiální kostel sv. Antonína z r. 1930. Obec významným centrem letní i zimní rekreace, v okolí lyžařské běžecké i sjezdové tratě. Nad ní na nejvyšším místě hřebenu (859 m n. m.) kamenná, 24 m vysoká rozhledna Královka z r. 1907, u ní horská chata z r. 1936. Severně na Blatném potoku samota Nová Louka, v letech 1756–1817 sklářská huť, její pozůstatek tzv. Panský dům přestavěn r. 1844 na lovecký zámeček, nyní penzion s restaurací. Bedřichovská přehrada na Černé Nise postavena v letech 1902–1905, její hráz dlouhá 340 m a přes 15 m vysoká vytváří vodní plochu o rozloze 42 ha, voda vedena podzemním tunelem do elektrárny z r. 1928 v Rudolfově (nyní část Liberce). Součástí obce také neobývaná samota Kristiánov, nazvaná po majiteli panství hraběti Kristiánu Filipu Clam-Gallasovi, v letech 1775–1882 vyhlášená sklárna, cenný Panský dům s kaplí zničen požárem r. 1938, zachován jen hřbitov z r. 1780. V býv. sklářské hospodě zvané Liščí bouda, přenesené r. 1838 ze zrušené sklárny na Nové Louce, od r. 1964 muzejní expozice sklářství a přírody.

Bedřichov – Nová Louka Bečov nad Teplou

Bedřichův Světec Bečváry

Kolín 49°57'17.96"N; 15°4'50.08"E

Obec prvně zmíněna r. 1265, v letech 1763–1776 v majetku známého rakouského generála Laudona. V parku ve středu obce hodnotný pozdně barokní zámek z let 1745–1763, v letech 1766–1774 rozšířen o zahradní průčelí a zámeckou kapli, čtyřkřídlá patrová budova s arkádovým nádvořím, nyní soukromý nepřístupný objekt. U zámku hospodářský dvůr s pozdně barokní branou z r. 1766.

Bedřichov

Blansko 49°27'41.2"N; 16°27'56.92"E

Obec prvně připomínána r. 1392. Kostel sv. Mikuláše gotického původu zbořen r. 1785 a nově postaven barokně, při opravě r. 1850 zvýšena věž. 12

Most 50°27'8.38"N; 13°45'5.35"E

Ves poprvé uváděna r. 1238, nyní část obce Bělušice. Pův. románský kostel sv. Jakuba pův. součástí šlechtického dvorce, později několikrát upravován goticky, renesančně i barokně. V interiéru odkryty gotické fresky.

Běhařov

Klatovy 49°20'40.34"N; 13°9'39.62"E

Obec poprvé doložena r. 1352. Na místě staré tvrze v 16. stol. vystavěn renes. zámek, později barokně upraven, v letech 1923–1927 majetek malíře Aloise Kalvody, který zde provozoval malířskou školu, objekt obklopen terasovitým parčíkem s řadou barokních soch i děl novodobých autorů. Raně gotický kostel sv. Prokopa několikrát vyhořel, novodobě upraven r. 1912. Výhledy na Šumavu a do údolí Úhlavy.

www.ceskonamape.cz

Bechyně

Tábor 49°17'52.05"N; 14°28'8.7"E

Běhařov

Běhařovice

Znojmo 49°0'13.38"N; 16°4'43.92"E

Obec prvně zmíněna r. 1046, historický status městyse ze 16. stol. obnoven r. 2009. Goticko-renes. kostel Nejsvětější Trojice z r. 1596 s nástěnnými malbami z přelomu 17. a 18. stol. Empírová fara z r. 1826. Barokní kaple sv. Václava z r. 1630.

Běchary

Osada u hradu v malebné poloze nad Lužnicí povýšena na město již r. 1323, památková zóna. Nad soutokem Lužnice a Smutné zámek, pův. hrad z 12. stol., obnoven r. 1268, na zámek přestavěn renesančně v letech 1579–1592, zachoval si však pův. čtyřkřídlou dispozici s hranolovou věží v čele, při něm renes. bašta Kohoutek. Po restituci zámek od r. 1998 otevřen pro veřejnost. V zámecké sýpce renes. původu a novogoticky upravené r. 1864 nyní Muzeum Vladimíra Preclíka s expozicí jeho sochařského díla. V býv. pivovaře ze 16. stol. expozice keramiky Jihočeské Alšovy galerie, jízdárna z r. 1776 upravena na divadelní a koncertní sál. Gotický klášter františkánů s klenutými ambity a dvoulodním kostelem Nanebevzetí Panny Marie z let 1281–1284 zničen za husitských válek, obnoven r. 1491. Na náměstí pozdně gotický děkanský kostel sv. Matěje z počátku 16. stol. na místě starší stavby, renes. věž z r. 1613, současná podoba z r. 1740, před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1737. Hřbitovní barokní kostel sv. Michaela archanděla z let 1667–1670, poblíž starý židovský hřbitov z 2. poloviny 17. stol. V býv. synagoze zřízeno r. 2006 muzeum turistiky, na náměstí od r. 2001 hasičské muzeum. Údolí Lužnice překonává 50 m vysoký železobetonový most z let 1926–1928, zvaný Duha, po mostovce vede silnice i železniční elektrická trať, krásný výhled na město i řeku.

Jičín 50°18'51.9"N; 15°17'32.23"E

Obec prvně doložena r. 1290. Na hřbitově kostel sv. Vojtěcha gotického původu ze 14. stol., po požáru r. 1692 nově postaven barokně r. 1708, rozšířen r. 1792. V obci sochy sv. Františka Serafinského z r. 1775 a sv. Václava z r. 1883.

Bechlín

Litoměřice 50°25'4.72"N; 14°20'23.9"E

Obec prvně doložena r. 1295. Pův. gotický kostel sv. Václava vyhořel r. 1697, obnoven pozdně barokně r. 1786, u něj zvonice s dřevěným patrem. Novorenes. vila švýcarského typu s hrázděným patrem z r. 1875, u manželů Fričových tu pobýval Jan Neruda (1834–1891) a psal Písně kosmické, pamětní deska.

Bechyně – zámek

Ve městě dlouholetá keramická a lázeňská tradice. Lázně doloženy již r. 1730, obnoveny r. 1886, nové lázeňské budovy z let 1903 a 1924, při léčbě nemocí pohybového ústrojí a revmatismu využívána slatina. Rodiště hudebního skladatele a houslisty Václava Pichla (1741–1805), busta na rodném domku na náměstí. Na protějším břehu v části Zářečí založena r. 1875 první keramická továrna, keramická škola ve městě z r. 1884. Jižně od města přírodní památka Židova strouha, divoké kaňonovité údolí se stejnojmenným potokem. Severně u říčky Smutné Poušť sv. Marka, kaple z r. 1549 s někdejší poustevnou, nyní v oploceném areálu.

Bělá

Opava 49°58'21.55"N; 18°8'47.43"E

Bechlín – kostel

Příhraniční obec připomínána r. 1349. Novodobý kostel sv. Jana Křtitele z r. 1934 přestavěn v letech 1996–2003. Od r. 2004 volně přístupné bazénky pro léčbu končetin Priessnitzovou metodou. Severovýchodně od obce veřejnosti přístupná pstruží farma. www.ceskonamape.cz

13

Bechyně

Bělá

Rychnov n. Kn. 50°11'9.24"N; 16°22'51.04"E

Ves prvně připomínána r. 1406, nyní část obce Liberk. Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1734–1736, u něj drobná dřevěná zvonice patrně z počátku 19. stol. Prostá kaple sv. Anny z konce 19. stol. Sochy Panny Marie z r. 1792 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1853. Četné roubené chalupy.

Bělá nad Radbuzou

Domažlice 49°35'30.21"N; 12°43'1.58"E

Obec zmiňovaná již Kosmovou kronikou k r. 1121, pův. privilegovaná ves přimdských Chodů, od 13. stol. poněmčena na Weissensulz, r. 1876 povýšena na městys a r. 1964 na město. V areálu statku renes. patrový zámeček z počátku 17. stol., později barokně upraven. Na náměstí barokní kostel Panny Marie Sedmibolestné z let 1826–1846 na místě vyhořelé kaple z let 1696–1697. Nejproslulejší památkou je barokní kamenný most na osmi obloucích se šesti sochami, stavba trvala 20 let (1703–1723). Slabé minerální prameny.

14

Bělá nad Radbuzou – kamenný most

Bělá nad Svitavou

Svitavy 49°38'21.59"N; 16°29'3.5"E

Obec prvně uváděna r. 1293. Kostel Všech svatých z r. 1437 pobořen za třicetileté války, nově postaven barokně v letech 1751–1756, dvouvěžové průčelí dokončeno r. 1767. Před ním kamenný kříž z doby kolem r. 1840, za ním barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1768. Prostý barokní zámeček z poloviny 18. stol. vyhořel r. 1952 a zanikl beze stopy.

www.ceskonamape.cz

Bělá pod Bezdězem

Ml. Boleslav

Bělotín

Přerov

50°30'13.95"N; 14°48'0.01"E

49°35'6.53"N; 17°47'55.54"E

Osada pod Bezdězem přenesena r. 1304, město na jejím místě založeno r. 1337, počátkem 16. stol. středisko českých bratří s tiskárnou. Z městského opevnění zachována Česká brána s předhradím z 1. poloviny 14. stol. Renes. radnice z r. 1613 upravena a zvýšena v polovině 19. stol. Na místě tvrze z 15. stol. renes. zámek z let 1582–1615, barokně přestavěn po r. 1689, nyní sídlo městského muzea. Ve zdi nádvoří barokní kaple sv. Josefa z r. 1629. Děkanský kostel Povýšení sv. Kříže gotického původu přestavěn barokně v letech 1650–1655, pozdně barokní děkanství z r. 1807. Býv. augustiniánský klášter z r. 1340 po vypálení husity obnoven, nyní v barokní podobě z let 1650–1697 s kostelem sv. Václava z let 1708–1712. Na náměstí mariánský sloup z r. 1681 a pomník padlým zvaný Na stráž z r. 1927. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1672, při silnici kaple Nejsvětější Trojice z 2. poloviny 18. stol. Pomník Karla Hynka Máchy z r. 1936 pův. na Jarmilině skále ve Starých Splavech, na počátku 2. světové války Němci svržen do vody, po válce instalován u hřbitova na jižním okraji města na návrší Hůrka. U východního okraje barokní zámeček Páterov z počátku 18. stol., změněn na hospodářský dvůr.

Obec prvně uváděna r. 1201. Barokní kostel sv. Jiří z r. 1754 s renes. věží ze starší stavby. Novogotická kaple sv. Antonína a kaple sv. Anny z r. 1969. Řada hodnotných kamenných křížů.

Bělá pod Pradědem

Běloves

Náchod 50°25'13.86"N; 16°11'17.81"E

Pohraniční osada prvně připomínána r. 1392, nyní část města Náchod. Léčivé prameny známy již od 17. stol., lázně založeny r. 1818, z téže doby empírová lázeňská budova, prameny Ida, Ivan a Hedva. Léčily se nemoci srdeční a cévní, nyní lázně dlouhodobě mimo provoz. U silnice pomníček Josefa Součka, prvního vojáka padlého v prusko-rakouské válce r. 1866, u Metuje kemp. Ve stráni pěchotní srub Březinka z období před 2. světovou válkou, objekt s dobovým vybavením přístupný veřejnosti, od něj daleký výhled.

Jeseník 50°10'12.53"N; 17°11'43.72"E

Obec vzniklá sloučením několika vsí v údolí říčky Bělé jižně od města Jeseník. V části Dolní Domašov barokní kostel sv. Tomáše apoštola z let 1726–1730, u něj barokní fara s dochovanou chlebovou pecí v interiéru. V části Horní Domašov klasicistní kostel sv. Jana Křtitele z konce 18. stol. Za 2. světové války na území obce několik zajateckých táborů. Údolí často postihováno ničivými povodněmi.

Bělčice

Strakonice

Běloves – srub Březinka

49°30'9.34"N; 13°52'50.64"E

Obec prvně doložena r. 1243, v minulosti od r. 1898 též městem. Farní kostel sv. Petra a Pavla románského původu z r. 1240 upraven pozdně goticky, loď zaklenuta unikátní sklípkovou klenbou. Při kostele novogotická zvonice. Barokní sochy sv. Barbory a Jana Nepomuckého, kašna připomínána již r. 1545. Rodiště spisovatele a malíře Ladislava Stehlíka (1908–1987), pamětní síň. Západně nad rybníkem Hrádek tvrziště, pozůstatek tvrze Slepičí hora z 13. stol.

Běleč

Kladno 50°3'24.76"N; 13°59'31.05"E

Obec na okraji křivoklátských lesů připomínána r. 1352. Na návsi na podsklepeném pahorku pův. gotický kostel sv. Mikuláše s novou lodí z r. 1903, u něj dřevěná zvonice z r. 1717. Poblíž kostela pův. klasicistní, nově přestavěný zámeček. Mezi rodáky patří spisovatel Bedřich Svatoš (1908–1991) a malíř Vilém Trsek (1862–1937). Jižně od obce přírodní památka Vuznice a zřícenina hradu Jenčov – viz samostatné heslo.

Benátky nad Jizerou

Ml. Boleslav 50°17'10.88"N; 14°49'43.79"E

Město nad údolím Jizery doloženo r. 1343, jeho část Obodř již r. 1052, památková zóna. V dominantní poloze zámek, pův. renes. stavba z let 1526–1572 v místech kláštera zničeného husity, v letech 1599–1600 působiště astronoma Tycho Brahe, bohatá sgrafitová výzdoba. Nový zámek z let 1647–1652 spojen v 18. stol. do jednoho celku s pův. stavbou. V letech 1844–1847 na zámku působil Bedřich Smetana jako domácí učitel hudby, pamětní deska nad vchodem a pomník v parku. V zámku nyní městský úřad, regionální muzeum a soukromé muzeum hraček. Zámecký, pův. klášterní gotický kostel Narození Panny Marie s věží z r. 1702. Pozdně gotický kostel sv. Máří Magdalény z r. 1590, upraven r. 1644. Na náměstí barokní kaple sv. Rodiny z doby kolem r. 1720, u ní raně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1693. V části Staré Benátky pod návrším barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1764 s kostnicí a hřbitovem. Rodiště barokních hudebních skladatelů, bratří Františka (1709–1786) a Jiřího Antonína (1722–1795) Bendových a historika a spisovatele Zdeňka Kalisty (1900–1982), pamětní desky.

www.ceskonamape.cz

15

r. 1740, u něj barokní zděná zvonice z r. 1751. Západně od města romantický zámek Konopiště – viz samostatné heslo.

Benešov nad Černou

Č. Krumlov 48°43'47.04"N; 14°37'38.99"E

Obec prvně doložena r. 1332, založena pod tvrzí z 13. stol. zaniklou po r. 1397, do r. 1945 Německý Benešov, centrum od r. 1995 památkovou zónou. Na náměstí renes. radnice z r. 1594 později empírově upravená, v zadním traktu býv. renes. pivovar z let 1567–1570 založený Jakubem Krčínem z Jelčan. Pův. gotický kostel sv. Jakuba z 13. stol. přestavěn renesančně a r. 1780 barokně. Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého z r. 1726 a kamenná barokní kašna. Fara renes. původu a několik historicky cenných domů. Na západním okraji malé zbytky tvrziště z 13. stol.

Benátky n. Jiz. – nádvoří zámku

Benecko

Semily 50°40'4.14"N; 15°33'4.96"E

Horská obec poprvé doložena r. 1628, obyvatelstvo se živilo tkalcovstvím a pastevectvím. Dochovány roubené chalupy. Významné rekreační a lyžařské středisko. Rodiště Bohumila Hanče (1886–1913), předního českého lyžaře, který tragicky zahynul během závodu na Zlatém návrší. Na vyhlídkové Jindrově skále pamětní deska Josefa Šíra (1859–1920), spisovatele a štěpanického učitele. Jihozápadně od obce nad levým břehem říčky Jizerky Rychlovský hrádek, stopy po dřevěném strážním hrádku s valem a příkopem, založen ve 2. polovině 13. stol. k ochraně nalezišť drahých kovů, zanikl ve 14. stol. Benešov nad Černou

Benešov

Blansko 49°30'33.99"N; 16°46'15.18"E

Obec prvně zmiňována r. 1362, sklárna doložená r. 1634 zanikla kolem r. 1715. Farní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1786–1787 později upravován, u něj litinový kříž z r. 1871.

Benešov

Benešov 49°47'6.23"N; 14°41'5.21"E

Historické město vzniklo v 11. stol. u opevněného dvorce k ochraně obchodní stezky. Minoritský klášter z 1. poloviny 13. stol. zničen husity r. 1420, dochováno torzo presbytáře klášterního kostela s mohutnými gotickými oblouky, u něj zděná zvonice v novogotické podobě. V sousedství na Karlově děkanský kostel sv. Mikuláše raně gotického původu z 13. stol., vypálen r. 1420 a znovu r. 1648, obnoven barokně r. 1696, u něj hranolová zděná zvonice a barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého. Centrum města znehodnoceno v 70. letech 20. stol. zbořením řady historických domů, na náměstí zachováno jen několik novobarokních a secesních domů a barokní kostel sv. Anny z let 1703–1717 při býv. piaristické koleji. Na Malém náměstí Muzeum umění a designu a Muzeum Podblanicka. Husův pomník z r. 1932. Synagoga z poloviny 19. stol. zbořena r. 1975, v parku zachována část židovského hřbitova ze 17. stol. Pamětní deska na úmrtním domě hudebního skladatele Josefa Suka (1874–1935). Ve městě se narodili spisovatelé František Sokol-Tůma (1855–1925) a Karel Nový (1890–1980), básník Jan Noha (1908–1966), antropolog Jindřich Matiegka (1862–1941) a herec František Vnouček (1903–1960). Východně místní část Okrouhlice s kostelem sv. Martina gotického původu, barokně přestavěným kolem 16

Benešov nad Ploučnicí

Děčín 50°44'28.39"N; 14°18'15.73"E

Obec nad soutokem Bystré a Ploučnice vznikla ve 13. stol., na město povýšena r. 1392, od 19. stol. počátky textilní výroby. Nejvýznamnější památku tvoří dvojice renes. zámků. Horní zámek vznikl přestavbou tvrze v letech 1522–1524, složitý soubor budov v sobě nezapře gotický původ, má tři věže a nádvoří uzavřené zdí s renes. portálem.

Benešov nad Ploučnicí – Horní zámek

www.ceskonamape.cz

Dolní zámek vystavěn rovněž ve stylu saské renesance v letech 1540–1544, soubor tří budov doplňuje věž na nádvoří. Při zámku cenné renes. domy. Pozdně gotický kostel Narození Panny Marie z let 1483–1557, později několikrát upravovaný. Proti němu barokní kaple Panny Marie Bolestné z r. 1749. Na náměstí barokní mariánský sloup z let 1740–1745. Nad nádražím Ploučnická vyhlídka, 10 m vysoký patrový kamenný altán z r. 1902, opraven r. 1994.

Bernartice

Tachov 49°37'36.96"N; 12°48'2.74"E

Ves poprvé doložena r. 1158, nyní část městyse Stráž. Pův. gotická tvrz přestavěna v 16. stol. na čtyřkřídlý renes. zámek, nyní zanikající v hospodářském dvoře s chovem koní. Na návrší kostel sv. Petra a Pavla z r. 1384, zbořen r. 1737 a nově vystavěn v letech 1741–1750. Sloup sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Východně od vsi rozhledna Březinka, telekomunikační věž z r. 2003, vyhlídka ve výši 33,5 m, v sezóně volně přístupná.

Bernartice

Písek 49°21'58.84"N; 14°23'3.88"E

Velká obec připomínána r. 1251, v 19. stol. výroba špiček dýmek, deštníků a holí z kostí a rohů skotu. Gotický kostel sv. Martina ze 14. stol. s románskou věží barokně přestavěn r. 1717. Barokní fara, pův. jezuitská rezidence z počátku 18. stol., kašna z hradu Dobronice a socha Osvobození z r. 1933. Pomník na návrší Na Posvátném připomíná oběti heydrichiády z r. 1942 a prudkých srážek místních obyvatel s ustupujícími jednotkami SS 8. května 1945.

Bernartice

Trutnov 50°38'45.09"N; 15°57'53.02"E

Podkrkonošská obec prvně zmiňována r. 1297. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1677–1678 přestavěn r. 1733, v 19. stol. přistavěna věž. Mariánský sloup z r. 1828. Před kostelem Pieta z r. 1736, na mostě socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1767. Východiště do Vraních hor.

Benešov nad Ploučnicí – Dolní zámek

Benešov u Semil

Semily 50°36'4.24"N; 15°21'58.92"E

Obec prvně uváděna r. 1411. Kaple sv. Václava s lidovými sochami z 2. poloviny 19. stol., kamenný kříž z r. 1788. Dochovány roubené domy z 19. stol.

Benetice

Třebíč 49°17'51.4"N; 15°52'1.65"E

Obec prvně zmiňována r. 1409. Pův. románský kostel sv. Marka z 1. poloviny 13. stol. vyhořel r. 1774, po nouzové opravě v sousedství vystavěn nový v letech 1853–1854. Barokní fara z r. 1760. Stará škola z r. 1820.

Beňov

Přerov 49°25'2.97"N; 17°30'7.02"E

Obec prvně zmiňována r. 1365. Kostel sv. Františka z Assisi z r. 1855, fara z r. 1864. Rodiště olomouckého arcibiskupa a moravského politika Antonína Cyrila Stojana (1851–1923), na faře od r. 1993 jeho muzeum.

Berchembogen

Cheb 49°54'45.17"N; 12°41'27.99"E

Lovecký zámek Berchembogen nechal postavit hrabě Jan Arnošt Berchem-Haimhausen jako dvoupatrovou pseudogotickou stavbu s ozdobným balkonem. Byla dokončena r. 1876, po r. 1945 ji využívala lesní správa, v současné době nepřístupná.

Bernartice

Jeseník 50°23'21.72"N; 17°4'44.99"E

Příhraniční obec na tzv. slezské Hané doložena r. 1291. Dominantní, pův. raně gotický kostel sv. Petra a Pavla s kaplí sv. Hedviky, charakteristická stavba slezské gotiky, později několikrát upravovaná. Koncem 19. stol. zaznamenáno silné zemětřesení, které zničilo nádražní budovu.

Bernartice nad Odrou

N. Jičín 49°36'42.14"N; 17°56'51.8"E

Obec prvně připomínána r. 1397. Kostel Navštívení Panny Marie z r. 1837, fara z r. 1799. Sloup se sochou Immaculaty z r. 1840. Na Odře dochován Lesní mlýn s jezem, náhonem, mlýnským kolem a mlecím zařízením z přelomu 19. a 20. stol., technická památka.

Beroun

Beroun 49°57'52.4"N; 14°3'47.29"E

Historické město na soutoku Berounky s Litavkou prvně doloženo r. 1088 jako osady Brod a Podolí, trhová ves od r. 1295 královským městem. Zachována velká část městských hradeb s dvěma branami, Dolní neboli Pražskou a Horní čili Plzeňskou z počátku 14. stol. Na náměstí historické domy, z nich nejcennější tzv. Jenštejnský dům, sídlo Muzea Českého krasu, od r. 2003 jeho součástí expozice pod širým nebem na muzejním dvoře zvaná Geopark Barrandien, expozice též v Horní bráně. Novore-

www.ceskonamape.cz

17

nes. Duslovský palác z r. 1890, nyní sídlo městské galerie. Pův. gotický farní kostel sv. Jakuba Většího založen s městem koncem 13. stol., obnoven po požáru r. 1599, barokně přestavěn v letech 1677–1683 a doplněn o novou věž, za ním barokní děkanství. Honosná novobarokní radnice z r. 1903. Na předměstí pozdně gotický hřbitovní kostel Zvěstování Panny Marie z r. 1525, barokně upraven v letech 1738–1744, věž přistavěna v letech 1875–1876. Nový hřbitov s novobarokní kaplí sv. Václava založen r. 1904. Ve svahu vrchu Drábova novogotická kaple Panny Marie Bolestné z let 1894–1895. Pomník Mistra Jana Husa z r. 1908. Nad městem výrazná Městská hora (290 m n. m.), na vrcholu nad vodojemem 14 m vysoká železobetonová rozhledna z r. 1936 s vyhlídkovou plošinou ve výši 11 m, obnovena r. 1999, ve svahu r. 2000 zřízeno medvědárium. Vzhled města poznamenán procházející dálnicí, dálniční most z let 1979–1983 dlouhý 721 m. Město rodištěm zakladatele českého těsnopisu Aloise Herouta (1860–1943) a básníka Františka Branislava (1900–1967). Na hřbitově hrob dirigenta Václava Talicha (1883–1961), jeho pamětní síň v muzeu.

Besedice

Jablonec n. N. 50°37'40.72"N; 15°12'36.62"E

Ves prvně připomínána r. 1454, nyní část obce Koberovy. Zachovány roubené chalupy, mariánská kaple z r. 1832. Východiště do Besedických skal na pískovcovém vrchu Sokol (562 m n. m.), v nich r. 1935 zřízena okružní značená stezka dlouhá 4,5 km a nazvaná po prezidentu Dr. Edvardu Benešovi. Spojuje skalní bludiště Kalich a Chléviště s řadou skalních vyhlídek, z nichž úchvatný výhled poskytují zejména Hořákova a Husníkova.

Besednice

Č. Krumlov 48°47'24.76"N; 14°33'15.19"E

Obec na návrší prvně zmíněna r. 1378, status městyse z r. 1910 obnoven r. 2006. Dominantní barokní kostel sv. Prokopa z r. 1738 přestavován v letech 1742–1745 a 1875. Na náměstí ucelená fronta štítových statků a pseudobarokní kaplička sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. Na hřbitově pomník 18 místních dělníků zahynulých r. 1928 při zřícení stavby obchodního domu v Praze. Západně na vrchu Slabošovka rozhledna na 36 m vysoké telekomunikační věži z r. 2002, vyhlídkový ochoz ve výši 24 m, na úbočí slovanské mohyly. V býv. cihelně naleziště vltavínů.

Běsno

Louny 50°10'46.18"N; 13°30'37.78"E

Chmelařská ves prvně zmíněna r. 1342, nyní část města Kryry. Archeologicky prozkoumané sídliště kmene Lučanů z 5.–6. stol. Gotický kostel sv. Vojtěcha z doby kolem r. 1300 barokně přestavěn r. 1701 a upraven r. 1788. Špýchar z r. 1740 při silnici na Soběchleby prohlášen národní kulturní památkou.

Běstovice

Ústí n. O. 50°0'46.89"N; 16°12'53.16"E

Údolní obec nad Tichou Orlicí prvně připomínána r. 1292. Kostel Všech svatých raně gotického původu rozšířen barokně v letech 1782–1784, na hřbitově novogotická márnice s barokním oltářem. Barokní kontribučenská sýpka z 1. poloviny 18. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1811. Na protějším břehu Orlice zalesněná terasa táhnoucí se k Chocni, na její hraně rozlehlé hradiště lužického lidu z pozdní doby hradištní, zvané Darebnice, se zbytky příkopu a mohutného valu, jihovýchodně na strmém ostrohu stopy tvrziště s podkovovitým valem, označováno jako hrádek Hlavačov.

Běstvina

Chrudim 49°50'12.62"N; 15°35'45.82"E

Beroun – radnice

Běrunice

Nymburk 50°11'10.38"N; 15°19'52.23"E

Obec prvně zmíněna r. 1354. Barokní kostel Narození Panny Marie z let 1716–1719, věž přistavěna r. 1770. U hřbitova kamenný kříž z r. 1812. Při polní cestě k Dlouhopolsku tvrziště z poloviny 15. stol. 18

Obec poprvé zmíněna r. 1137. Čtyřkřídlý patrový barokní zámek ze 17. stol. na místě tvrze přestavěn v 1. polovině 18. stol. Kolem park se vzácnými stromy z počátku 19. stol. Kostel sv. Jana Křtitele gotického původu přestavěn r. 1726 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Santiniho dílem též šestiboká kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1720 ve stylu barokní gotiky. Přízemní fara z 18. stol.

www.ceskonamape.cz

Bezdědice

Ml. Boleslav 50°28'55.44"N; 14°41'48.38"E

Ves prvně doložena ve 14. stol., nyní část města Bělá pod Bezdězem, celá zástavba zničena požárem r. 1859. Zdaleka viditelný novorománský kostel sv. Václava z let 1867–1870. Na návsi domy z doby po r. 1859, z téže doby i novogotická fara.

Bezděkov

Klatovy 49°22'49.17"N; 13°13'39.15"E

Obec nad Úhlavou připomínána r. 1331. V místech tvrze s vodním opevněním vystavěn kolem r. 1585 renes. zámek, přestavěn pseudorenesančně r. 1855. Na návsi pseudorománský kostel sv. Václava z r. 1900. Na návrší Římek barokní kaple sv. Anny z r. 1693.

Bezděkov nad Metují

Náchod 50°30'30.75"N; 16°13'42.94"E

Zemědělská obec založená kolem r. 1220 prvně doložena r. 1358. Na hřbitově osmiboký barokní kostel sv. Prokopa z let 1724–1727 podle projektu K. I. Dienzenhofera se dvěma věžemi. Sochy Ukřižování, Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. stol. Běstvina – barokní kaple

Bezděz

Č. Lípa 50°32'19.37"N; 14°43'14.05"E

Běšiny

Klatovy 49°18'0.71"N; 13°18'49.53"E

Obec prvně doložena r. 1379. Stará tvrz přestavěna v 17. stol. na barokní zámek, trojkřídlý komplex s kaplí, jedno z křídel strženo po r. 1850 při úpravě na lihovar. Zámecká kaple z r. 1654 přestavěna v 18. stol. na kostel Navštívení Panny Marie, upraven po požáru r. 1781. Zachováno několik lidových staveb. Jihovýchodně velký kemp Eurocamp. Východně od obce na vysokém návrší (689 m n. m.) zbytky pův. gotického kostela sv. Bartoloměje z r. 1370, zrušen r. 1788, od 19. stol. ve zříceninách. Jihozápadně pod kopcem v osadě Podolí westernový koňský ranč z r. 2004.

Běštín

Gotický hrad na vyšším vrcholu osamělého dvojvrší Velkého a Malého Bezdězu založil král Přemysl Otakar II. r. 1260. Byl chráněn třemi branami a u hradeb 20 m vysokou okrouhlou věží, nyní zvanou Čertova. Horní hrad tvořil královský palác s kaplí, purkrabský palác a mohutná, 30 m vysoká věž. Od r. 1279 sloužil jako vězení nezletilého krále Václava II. a jeho matky, nedobyt zůstal i za válek husitských.

Beroun 49°48'26.62"N; 14°1'16.15"E

Podbrdská obec prvně zmíněna r. 1380, v 19. stol. rozšířeno cvočkařství, v budově býv. školy, nyní obecního úřadu, pamětní síň výroby cvočků. Dochována roubená chalupa z r. 1761. Rodiště spisovatele Franty Župana (1858–1929), vlastním jménem František Procházka, pamětní deska na rodném domě, a malíře Bartoloměje Hlavína (1846–1904). Severovýchodně židovský hřbitov z 19. stol. Bezděz od jihu

Bezdědice

Beroun 49°49'58.63"N; 14°1'48.28"E

Starobylá ves prvně připomínána již ve 12. stol., nyní část města Hostomice. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu přestavěn barokně v letech 1742–1744, po požáru r. 1772 upraven do pozdně barokní podoby r. 1776. Na zrušeném hřbitově barokní márnice.

Odprodán z královského majetku r. 1558 a opuštěn, po třicetileté válce upraven na klášter španělských benediktinů z Montserratu a vyhlášené poutní místo, po zrušení kláštera r. 1785 opuštěn. Od 19. stol. romantická zřícenina udržována jako vyhledávaný turistický cíl. Placená prohlídka možná během turistické sezóny, z hradní věže daleký rozhled. Přístup po značené cestě ze stejnojmenné podhradní vsi.

www.ceskonamape.cz

19

Bezděz

Bezděz

Č. Lípa 50°32'3.96"N; 14°43'12.57"E

Obec na úpatí Velkého Bezdězu založena na přelomu 12. a 13. stol., po r. 1250 povýšena na město, jeho další rozvoj znemožnil nedostatek vody, městská práva na počátku 14. stol. převedena do Bělé pod Bezdězem. Pův. románský kostel sv. Jiljí z konce 12. stol., v letech 1764–1769 barokně přestavěn a doplněn o věž. Pozdně barokní fara z téže doby. Východiště ke zřícenině hradu Bezděz na vrcholu Velkého Bezdězu (604 m n. m.) – viz samostatné heslo. Na sousedním Malém Bezdězu (577 m n. m.) přírodní rezervace s porostem pralesního charakteru.

Bezdrev

pálení Švédy vybudován v letech 1771–1776 barokní zámek, od r. 2004 v něm muzeum českého uměleckého sklářství, v kapli originální skleněný betlém. Na náměstí pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, barokně přestavěn v letech 1710–1711 a empírově upraven po požáru r. 1838. Sloup sv. Floriána z r. 1732. V Úterské ulici dvojice empírových domů. Při silnici kaple Nejsvětější Trojice obnovená r. 2007.

Č. Budějovice 49°2'5.81"N; 14°24'15.05"E

Druhý největší rybník v Čechách (420 ha) vybudován na Netolickém potoce před r. 1490 zásluhou Viléma z Pernštejna. Má hráz dlouhou 400 m a dosahuje hloubky až 7 m. Pro písčité dno a lesnaté okolí vyhledávané centrum rekreace a vodních sportů s kempem. Renes. bašta ze 16. stol.

Bezdružice

Tachov 49°54'21.43"N; 12°58'19.29"E

Obec připomínána r. 1227, status města z 19. stol. obnoven r. 2006. Na skále zámek složitého půdorysu, pův. hrad ze 14. stol., z něho zachovány hradby a spodní část věže. Po vy20

Bezdružice

Bezemín

Tachov 49°50'33.11"N; 12°59'48.22"E

Malá osada, nyní část obce Cebiv. Severovýchodně od ní nad soutokem Hadovky s Úterským potokem slovanské hradiště, zvané též Švédské šance. Mohutné valy ze 7.–9. stol., v lese před hradištěm slovanské mohyly.

www.ceskonamape.cz

Bezno

Ml. Boleslav 50°22'1.05"N; 14°47'46.97"E

Zemědělská obec prvně připomínána r. 1050, status městyse z r. 1881 obnoven r. 2008. Na místě středověké tvrze vybudován r. 1750 pozdně barokní zámek, empírově přestavěn po r. 1817, v zámeckém parku cenné barokní sochy. Pozdně renes. špýchar z r. 1605. Rokokový kostel sv. Petra a Pavla z let 1750–1755, věž z r. 1763. Rokoková fara z r. 1765. V obci množství hodnotných barokních soch světců z 18. stol.

Bílá

Rozptýlená rekreační ves prvně zmíněna r. 1817, samostatná obec od r. 1951. Dřevěný kostel sv. Bedřicha z let 1873–1874 podle skandinávského vzoru, poblíž arcibiskupský lovecký zámeček z r. 1906. Významné lyžařské středisko. Jižně od obce přírodní památka prales Salajka, chráněn již od r. 1937. Olomouc 49°42'33.29"N; 16°58'26.23"E

Obec prvně připomínána r. 1356. Na místě tvrze z 15. stol. vystavěn renes. zámek, přestavěn barokně po r. 1740 a klasicistně počátkem 19. stol., jednoduchý patrový čtyřkřídlý objekt nyní využíván obcí. Při zámku anglický park z počátku 19. stol., v letech 1926–1945 změněn na významné arboretum s exotickými dřevinami. V obci barokní sochy Ukřižování, sv. Jana Nepomuckého a Floriána z r. 1726.

Bílá Třemešná

Trutnov 50°26'42.99"N; 15°44'30.19"E

Obec pod Zvičinou, nyní převážně rekreační, připomínána r. 1370. Pův. gotický kostel sv. Jakuba zpustl za husitských válek, barokně obnoven v letech 1680–1682. Dochovány roubené chalupy a empírová fara. Pobyt J. A. Komenského v letech 1625–1626 připomíná pomník z r. 1958 a památník v sousedství zámečku zbořeného r. 1866. Rodiště hudebního skladatele a dirigenta Vlastislava Antonína Viplera (1903–1971).

Bílá Voda

Bílé Podolí

K. Hora 49°57'22.82"N; 15°29'29.73"E

Obec prvně doložena r. 1307, historický status městyse z r. 1554 obnoven r. 2007. Kostel sv. Václava postaven r. 1821 s využitím zdiva starší stavby ze 16. stol.

Frýdek-Místek 49°26'26.63"N; 18°26'52.5"E

Bílá Lhota

ká (545 m n. m.), tvořeny křemitými kvádrovými pískovci vynikajícími bělostí a oblými tvary, připomínají hřbety odpočívajících slonů, proto dříve též zvány Sloní skály. Přírodní památka dobře viditelná ze silnice I/13 severním směrem.

Bílé Poličany

Trutnov 50°23'25.56"N; 15°44'6.34"E

Obec v údolí Trotinky prvně připomínána r. 1271. Z pův. dvojice tvrzí dolní zanikla v objektech Červeného dvora, jediného pozůstatku býv. vsi Červené Poličany. Horní tvrz, renes. stavba z r. 1580 přestavěna r. 1725 na barokní zámek a v 19. stol. upravena. Zámek nyní slouží jako hotel. Kolem anglický park, v něm kaple Povýšení sv. Kříže z 19. stol. V hospodářských budovách zřízeno malé divadélko.

Bílek

Havl. Brod 49°42'9"N; 15°44'4.87"E

Ves s tímto názvem uváděna až r. 1787, nyní část města Chotěboř. Zvonička z r. 1858 a železniční vodárenská věž z r. 1893. Východiště do kaňonovitého údolí Doubravy, přírodní rezervace, nad jižním okrajem vyhlídkový skalní útvar Čertův stolek. Nad protějším břehem na strmých skalách stopy hradu Sokolov ze 14. stol., zvaného též Sokolovec nebo Sokolohrady, jako sídlo loupeživých rytířů zničen r. 1407, dochovány jen zbytky dvou příkopů, na hradní skále upravená vyhlídka.

Jeseník 50°26'28.55"N; 16°54'28.9"E

Obec pod Rychlebskými horami, nejsevernější v českém Slezsku, prvně zmíněna r. 1532. Pův. barokní zámek Lichtenštejnů z doby kolem r. 1690 slouží od r. 1954 jako psychiatrická léčebna, v zámeckém parku barokní sochy sv. Floriána a Vendelína z 18. stol. Z památek vyniká barokní komplex kláštera a klášterního kostela Navštívení Panny Marie, v pův. piaristické koleji z let 1714–1733 Církevní muzeum. Na návsi sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Klášterní objekt pro svou odlehlost využit po r. 1950 k odsunu řádových sester ze zrušených klášterů.

Bílé kameny

Liberec 50°48'3.75"N; 14°51'29.95"E

Skupina výrazných skalek Bílé kameny o výšce až 20 m severně od Jítravy (viz samostatné heslo) na úpatí vrchu Vyso-

Bílek – údolí Doubravy

Bílence

Chomutov 50°25'23.57"N; 13°30'17.8"E

Obec prvně zmíněna r. 1355. Gotická tvrz začleněna v 17. stol. do barokního hospodářského dvora, v něm koncem 18. stol. vystavěn malý zámeček jako sídlo správy. Pův. pohřební kaple majitelů panství přestavěna r. 1734 barokně na kostel sv. Bartoloměje. Býv. synagoga z r. 1826 upravena r. 1923 na chudobinec.

www.ceskonamape.cz

21

Bílina

Teplice 50°32'57.39"N; 13°46'20.33"E

Město na stejnojmenné řece, pův. přemyslovské hradiště doložené r. 1041, od 19. stol. rozvoj průmyslu, těžby uhlí a lázeňství. Na místě hradu mohutný čtyřkřídlý barokní zámek Lobkowiczů z let 1675–1682. Na náměstí secesní radnice z r. 1911, barokní kašna se sochou sv. Floriána z r. 1682 a kostel sv. Petra a Pavla gotického původu přestavěný renesančně v letech 1573–1575. Zbytky hradeb a tzv. Husitská bašta z r. 1470. Na protějším břehu řeky novorenes. soubor lázeňských budov lázní Kyselka z let 1885–1900, které proslavil od středověku známý léčivý pramen, po r. 1989 lázně mimo provoz. Pomník zakladatele lázní Franze Ambrose Reusse (1761–1830) z r. 1898. V parku Lesní kavárna zvaná Kafáč, pův. dřevěný výstavní objekt z r. 1891. Východiště na dominantní vrch Bořeň – viz samostatné heslo.

renes. domy. Renes. kostel sv. Mikuláše z doby kolem r. 1500, barokní věž přistavěna r. 1615, u kostela barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Gotická kaple sv. Barbory přestavěna barokně r. 1726. Památník osvobození z r. 1952. Městské muzeum.

Bílovice

Uh. Hradiště 49°5'55.57"N; 17°33'14.77"E

Obec na říčce Březnici prvně uváděna r. 1256. Pozdně gotická tvrz doložená r. 1512 přestavěna koncem 16. stol. na renes. zámek s arkádami, později barokně upraven, nyní účelově využit. V jádře gotický farní kostel sv. Jana Křtitele barokně přestavěn kolem r. 1680 a doplněn o dvě kaple, věž přistavěna v 1. polovině 18. stol., úpravy v 19. stol. Na hřbitově hodnotná křížová cesta z r. 1920.

Bílovice nad Svitavou

Brno-venkov 49°14'53.84"N; 16°40'29.29"E

Obec prvně doložena r. 1343, v okolí těžba mramoru. Romantizující novogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje z let 1908–1913. Pobyty básníka Stanislava Kostky Neumanna v letech 1907–1915 připomíná pomník, spisovatele Rudolfa Těsnohlídka a bratry Čapkovy pamětní desky. Jihovýchodně Liduščin památník v Těsnohlídkově údolí připomíná nález odloženého dítěte r. 1919, podnět k zavedení vánočních stromů republiky. Východiště ke zřícenině hradu Obřany – viz samostatné heslo.

Bílovice-Lutotín Bílina – lázně Kyselka

Bílkov

Jindř. Hradec 49°5'7.75"N; 15°28'39.7"E

Ves prvně uváděna r. 1253, nyní část města Dačice. Hrad z počátku 13. stol. na ostrohu nad soutokem Dobrohošťského potoka s Vápovkou zničen při nočním přepadu r. 1444, dochovány zbytky zdiva mezi vesnickou zástavbou. Gotický kostel sv. Jana Křtitele s románsko-gotickou sakristií z doby stavby hradu, dřevěná věž nahrazena kamennou až r. 1803. U kostela dům s empírovým štítem z poloviny 19. stol.

Bílov

N. Jičín 49°44'1.38"N; 18°0'6.67"E

Obec prvně uváděna r. 1329. Barokní kostel sv. Vavřince z let 1709–1731. Morový sloup z r. 1549. Východně na vrchu Kanihůra na 62 m vysokém telekomunikačním stožáru z r. 2006 ochoz rozhledny ve výši 26 m.

Bílovec

N. Jičín 49°45'26.16"N; 18°1'10.04"E

Pův. osada na svazích Oderských vrchů doložena r. 1276, městem od r. 1323, centrum značně poškozeno koncem 2. světové války, památková zóna. Na místě gotického hradu vystavěn ve 2. polovině 16. stol. renes. zámek s okrouhlými nárožními věžemi, barokně přestavěn v letech 1736 a 1755, obnoven po požáru z dubna 1945. Zachovány zbytky hradeb ze 14. stol. Na náměstí renes. radnice z let 1592–1593 s polygonální věží a v jádře 22

Prostějov 49°30'42.08"N; 17°2'14.26"E

Obec spojující dvě sousední vsi prvně doložena r. 1349. V Lutotíně starobylý kostelík sv. Jana Křtitele z r. 1336, nyní v podobě z let 1911–1929. V Bílovicích kaple sv. Floriána z r. 1782 a vzácně dochovaný hanácký statek se žudrem z 18. stol. Na východním okraji obce minizoo.

Bílsko

Olomouc 49°38'38.44"N; 17°1'20.11"E

Obec prvně uváděna r. 1349. Kostel Božského Srdce Páně z r. 1903. U božích muk z počátku 19. stol. starý smírčí kříž z 15.–16. stol. Empírový kříž z r. 1827.

Bílsko

Strakonice 49°9'30.14"N; 14°3'43"E

Obec prvně doložena r. 1352. Kostel sv. Jakuba Většího gotického původu z doby kolem r. 1350, barokně přestavěn r. 1630. Dochovány stavby lidového baroka.

Bílý Kostel nad Nisou

Liberec 50°49'21.99"N; 14°55'26.78"E

Pův. ves založena ve 13. stol. německými kolonisty pod názvem Heinrichsdorf na počest majitele panství Jindřicha z Donína, po postavení kostela doloženého r. 1352 vznikl podle jeho zdaleka viditelné bílé omítky latinský název Alba Ecclesia, z něhož odvozeno německé pojmenování Weisskirchen an der Neisse. Pův. hornická osada s hutí na tavení stříbra, v 19. stol. po vybudování železnice textilní továrny a pa-

www.ceskonamape.cz

pírna. Pův. gotický kostel sv. Mikuláše v letech 1679–1691 nahrazen novou barokní stavbou, přestavěnou a rozšířenou v 18. stol. Proti němu za řekou zachován někdejší cechovní dům z r. 1590, později hostinec s hrázděným patrem, na pravém břehu řeky patrový dvoukřídlý pozdně barokní dvůr z r. 1793 a na jižním okraji obce býv. Panský mlýn.

Bílý Kůň

Chrudim 49°52'55.39"N; 16°4'4.36"E

Malá osada založena koncem 18. stol. kolem zájezdního hostince téhož jména, nyní část obce Střemošice. Severně od ní v polích Žižkův stůl, umělá kruhová vyvýšenina neznámého původu obehnaná příkopem se zbytky valu. Podle pověsti pahorek navršili Žižkovi bojovníci, aby svému vojevůdci vytvořili místo k odpočinku, považován za tvrziště, pozůstatek po tvrzi vybudované blízkým podlažickým klášterem.

Bílý Potok

Jeseník 50°24'37.98"N; 16°59'29.81"E

Pohraniční ves poprvé připomínána r. 1290, nyní část města Javorník. Pův. kostel sv. Vavřince z r. 1893 zbořen a na jeho místě postavena nová pseudoslohová stavba. Východně od vsi osada Kohout, v níž měl od r. 1841 statek zakladatel jesenických lázní Vincenz Priessnitz (1799–1851).

Bílý Potok

Liberec 50°52'24.53"N; 15°13'25.26"E

Obec v horní části údolí Smědé založena r. 1594 pro osadníky z Lužice, pojmenována Weissbach podle místního potoka. Jednolodní pseudorománský kostel Nejsvětější Trojice postaven ze sbírky obyvatel v letech 1888–1890 náhradou za starou dřevěnou kapli z r. 1775. Od r. 1900 konečná stanice lokální železniční trati do Raspenavy. Za chatou Krakonoš minerální pramen. Východiště do severní části Jizerských hor, především na skalní vrcholy Paličník (994 m n. m.), Frýdlantské cimbuří a Polední kameny (1006 m n. m.), v okolí horolezecké terény. Vychází odtud také jediná motoristům přístupná silnice, která přes Smědavu (viz samostatné heslo) protíná Jizerské hory severojižním směrem, v zimním období uzavírána.

Bílý Újezd

Rychnov n. Kn. 50°14'17.94"N; 16°13'31.42"E

Obec prvně připomínána r. 1369. Raně gotický kostel Proměnění Páně z poloviny 13. stol. novorománsky upraven r. 1896. U něj vstupní hranolová renes. zvonice ze 16. stol. s bedněným patrem a sekyrkou zaťatou v šindelové špici.

Biskupice

Biskupice

Třebíč 49°2'18.35"N; 16°0'36.62"E

Ves prvně doložena r. 1141 jako léno olomouckého biskupství, nyní část obce Biskupice-Pulkov. Západně nad řekou Rokytnou na vrchu Hradiště stopy po tvrzi zničené za husitských válek, zachovány příkopy a valy. Na jihozápadním okraji vznikla počátkem 17. stol. tvrz, později upravená na zámek novogoticky přestavěný r. 1831, zbořen r. 1972. Gotický kostel sv. Martina ze 14. stol. barokně přestavěn ve 2. polovině 17. stol. Barokní fara z 18. stol. Na hřbitově zajímavý pomníček ve tvaru piniové šišky označující choleru. Nad vsí barokní kaplička z 18. stol. zvaná Jáneček.

Biskupská kupa

Jeseník 50°15'35.2"N; 17°25'38.11"E

Výrazná hora (890 m n. m.) na česko-polské hranici a zároveň historické hranici mezi biskupstvím olomouckým a krakovským. Na vrcholu od r. 1889 dřevěná vyhlídková věž, v letech 1895–1898 nahrazena zděnou stavbou o výšce 19 m, nejstarší rozhlednou v Jeseníkách. Po 2. světové válce rozhledna uzavřena, po opravě r. 1965 sloužila jako televizní vysílač. Po rekonstrukci v letech 1996–1998 opět zpřístupněna, když pro vysílač postaven samostatný stožár. Přístup k rozhledně z města Zlaté Hory.

Bítov

Znojmo 48°56'37.46"N; 15°42'1.35"E

Pohraniční hrad nad soutokem Dyje a Želetavky založen v 11. stol. v místě velkomoravského hradiště, písemně doložen r. 1185. V této době patrně vznikla nejstarší dochovaná část, velká břitová, zčásti pobořená věž. Počátkem 14. stol. došlo zásluhou rodu Lichtenburků k raně gotické přestavbě, další přestavbou a zdokonalením opevnění na přelomu 15. a 16. stol. vznikl jeden z nejbezpečnějších moravských hradů. Při modernizaci v 17. stol. vybudováno kromě nových hradních budov rozsáhlé hospodářské křídlo s pivovarem. Od r. 1811 probíhala poslední velká přestavba nejprve v klasicistním a pak v romantickém novogotickém slohu, okolní krajina upravena na romantický lesopark a v hradním kostele zřízena rodová hrobka. Hrad obýván až do r. 1945, poslední majitel založil zoologickou zahradu a vytvořil největší evropskou sbírku vycpaných psů. Státní hrad po 2. světové válce zpřístupněn v sezóně veřejnosti. Pův. podhradní městečko Bítovec zatopeno vodami Vranovské nádrže, obec Bítov nově postavena východně od hradu. Pod ní u přehradní zátoky rekreační oblast, v obci soukromé Veteran muzeum Tatra se sbírkou historických automobilů. U přístupové cesty 30 m vysoká kamenná rozhledna Rumburak z r. 2009, u ní pozoruhodná plastika krkavce a společenské centrum téhož názvu.

Svitavy 49°38'46.78"N; 16°45'29.53"E

Obec poprvé uváděna r. 1262 jako majetek olomouckého biskupství. Na místě středověké tvrze vybudován prostý trojkřídlý barokní zámek z r. 1713, opraven r. 1966, účelově využit. Kolem neudržovaný park se vzácnými dřevinami. Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu přestavěn pozdně barokně r. 1775. Barokní sochy sv. Floriána z r. 1726 a Jana Nepomuckého z r. 1767. Osada Flintour vznikla jako dělnická kolonie po r. 1830.

Bítov – hrad

www.ceskonamape.cz

23

Bítovany

Chrudim

Blaník

Benešov

49°53'50.98"N; 15°51'37.61"E

49°38'31.25"N; 14°52'25.48"E

Obec prvně doložena r. 1347. Kostel sv. Bartoloměje gotického původu z doby před r. 1349 regotizován v letech 1881–1883, v interiéru hornický oltář.

Označení dvou skalnatých vrcholů Vlašimské pahorkatiny ve stejnojmenné chráněné krajinné oblasti vyhlášené r. 1981. Bájný vrch Velký Blaník (632 m n. m.) opředen pověstmi o ukrytém vojsku knížete Václava, na vrcholu 30 m vysoká dřevěná rozhledna ve tvaru husitské hlásky z let 1939–1941 s vyhlídkovou plošinou ve výši 24 m na místě starší dřevěné stavby z r. 1895, zřícené r. 1936. Mohutné kamenné valy ve vrcholové bučině pozůstatkem keltského oppida ze 6.–5. stol. př. n. l. Přes vrchol vede naučná stezka rekonstruovaná r. 2007. Na Malém Blaníku, dříve zvaném Holý vrch (580 m n. m.), zřícenina barokní poutní kaple sv. Máří Magdalény z r. 1753 zrušené Josefem II., v jejím středu mohutný smrk zvaný Mnich. V jižním svahu r. 1961 objeveny stopy středověkého hradu asi z 15. stol.

Bitozeves

Louny 50°22'29.31"N; 13°38'34.07"E

Obec na Chomutovce připomínána r. 1318. Na návrší nad potokem mohutná tvrz zpustlá za třicetileté války, r. 1691 přestavěna na sýpku. Kostel sv. Michaela archanděla ze 14. stol. s věží pevnostního charakteru.

Bláhova Lhota

Příbram 49°36'36.54"N; 14°20'26.93"E

Starobylá osada, nyní část obce Vysoký Chlumec. V dolní části vsi na potoku Svrchnice roubený, tzv. Křížkův mlýn z r. 1798 s gotickými portálky z r. 1507 a se zachovaným dřevěným zařízením mlýnice, nejstarší roubený mlýn v Čechách, udržovaný soukromý objekt. Dlouhý náhon lemován památnými duby.

Blanice

Strakonice

Blansek

Blansko 49°22'17.31"N; 16°43'18.43"E

Hrad zvaný též Blansko založen ve 13. stol. olomouckým biskupem Brunem, přestál r. 1424 dobývání Prokopem Holým, zanikl zřejmě požárem v polovině 15. stol., správa panství pak přenesena na tvrz v dnešním městě Blansku. Rozlehlá zřícenina s předhradím leží na skále proti výtoku Punkvy z podzemí, značený přístup z osady Nové Dvory.

49°6'2.36"N; 14°4'24.7"E

Ves velmi starého založení, nyní část města Bavorov. Pův. románský kostel sv. Jiljí z 2. poloviny 12. stol., dochována tribuna z doby kolem r. 1280, goticky rozšířen v letech 1375–1390. K pův. baroknímu mlýnu přistavěna ve 30. letech 20. stol. elektrárna.

Blanice

Tábor 49°30'27.96"N; 14°47'48.57"E

Ves prvně připomínána r. 1318, nyní část města Mladá Vožice. Pozoruhodný pozdně gotický kostel Panny Marie a sv. Václava z konce 15. stol. s dřevěnou vížkou, při opravě r. 1906 objevena sgrafitová výzdoba i gotické malby, rekonstrukce provedena r. 1992.

Blansko

Č. Krumlov 48°44'25.31"N; 14°31'0.77"E

Ves prvně připomínána r. 1360, nyní část města Kaplice. Kostel sv. Jiří gotického původu doložen r. 1359, barokně upraven r. 1735. U něj socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. stol. a fara s patrovými stájemi. Od kaple Nejsvětější Trojice z r. 1798 nad vsí daleké výhledy do údolí Malše, ke Kleti, na Novohradské hory a při dobré viditelnosti až na Alpy.

Blansko

Blansko 49°21'41.94"N; 16°38'51.04"E

Pův. osada na pravém břehu Svitavy doložena r. 1141, další na protějším břehu založena r. 1277, na město povýšena r. 1905, od středověku rozvoj železářství a strojírenství. Na místě pův. tvrze vystavěn po r. 1574 renes. zámek, při barokní přestavbě r. 1695 doplněn o věž, upraven empírově a nakonec novorenesančně r. 1873, nyní sídlo městského muzea. Barokní kostel sv. Martina z let 1672–1691 na místě románské stavby, upravován v letech 1707–1708. Dřevěný kostel sv. Paraskivy z r. 1601, pův. z Podkarpatské Rusi, přenesen do města z výstavy v Brně r. 1936, nyní slouží církvi čs. husitské. Radnice z r. 1885, v současné podobě od r. 1904. Klamova huť z r. 1855, poslední z dochovaných historických hutí z 19. stol. Historická správní budova strojíren v novogotickém slohu z let 1910–1911. Východiště ke zřícenině Čertova hrádku – viz samostatné heslo. Městská část Hořice rodištěm atleta a olympijského vítěze Ludvíka Daňka (1937–1998).

Blansko

Ústí n. L. 50°41'51.09"N; 14°5'56.94"E

Blanice (Tábor) – kostel 24

Hrad nyní nazývaný Blansko založen koncem 14. stol. na mohutném čedičovém suku (545 m n. m.), prvně doložen www.ceskonamape.cz

r. 1401 jako Blankenstein, sídlo Vartemberků a od r. 1527 pánů z Bünau, od konce 16. stol. vězení. Po třicetileté válce opuštěn a zchátral. Dochovány zbytky paláce, věže a bašt, z vyhlídkové plošiny daleký rozhled. Přístup ke zřícenině po značené cestě ze stejnojmenné podhradní vsi.

Blatenský vodní příkop

K. Vary 50°24'52.16"N; 12°53'40.43"E

Středověké dílo z let 1540–1544, které k Horní Blatné přivádělo vodu potřebnou pro praní rud a pohon důlních strojů. Příkop široký 2 m a dlouhý 12 km vychází z potoka Černá západně od Božího Daru a ústí do Blatenského potoka. V letech 1995–2001 rekonstruován pro odvod kyselých vod z rašelinišť. Při něm naučná stezka.

Blatenský vrch

K. Vary 50°23'59.53"N; 12°46'54.8"E

vě v rybníce při říčce Lomnici zámek, pův. románský hrad z poloviny 13. stol., goticky rozšířen počátkem 15. stol., goticko-renes. přestavba provedena v letech 1520–1530, po r. 1550 přistavěno renes. křídlo, novogotické úpravy v letech 1850–1856, v čele stavby charakteristická vstupní věž s rozšířeným horním patrem. Uvnitř přístupné sbírky rodu Hildprandtů, kterému byl objekt v restituci vrácen. Za Zámeckým rybníkem velký anglický park s barokním pavilónem a stádem daňků. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie pův. z 13. stol., nyní v podobě z 15. a 16. stol., za ním kaple sv. Michaela archanděla se sklípkovou klenbou z r. 1515, nyní kaple Božího hrobu. Barokní zvonice z r. 1723 novogoticky upravena v letech 1835–1836. Pozdně gotické, později barokně upravené děkanství. Na náměstí empírové domy a mariánský sloup z r. 1726 se čtyřmi světci. Ve městě barokní sochy sv. Prokopa, Václava a Floriána z 18. stol. Rodiště operního pěvce Karla Strakatého (1804–1868), prvního interpreta písně Kde domov můj. Město proslulo pěstováním růží a chovem ryb.

Výrazná krušnohorská hora (1043 m n. m.), dříve Plattenberg, na jejím vrcholu postaven r. 1913 horský hotel s 21 m vysokou rozhlednou, nazvanou Zita podle tehdejší rakouské velkovévodkyně, později císařovny. Hotel zdevastován a zbořen po 2. světové válce, rozhledna v sezóně přístupná. Na jižním úbočí vrchu přírodní památka Vlčí jámy, propadliny po středověkém dolování cínu hluboké až 25 m, v nichž se do léta drží sníh a led. Naučná stezka.

Blatná – zámek

Blatnice pod Svatým Antonínkem

Hodonín

48°56'45.01"N; 17°27'46.02"E

Vinařská obec poprvé připomínána r. 1052. Dominantní barokní kostel sv. Ondřeje z r. 1717. Od r. 1995 památková rezervace vinných sklepů, unikátní soubor vinařské architektury, jednu ze zdejších vinic vlastnil v 17. stol. J. A. Komenský. Nad obcí vrch Svatý Antonínek s dalekým rozhledem a barokní poutní kaplí sv. Antonína z r. 1668, zrušena Josefem II. a obnovena po r. 1815, v okolí křížová cesta, studánka a socha sv. Antonína.

Blatenský vrch – rozhledna

Blatná

Strakonice 49°25'38.27"N; 13°53'8.16"E

Obec založená v močálovité krajině u vodního hradu prvně připomínána r. 1235, na město povýšena r. 1601. Na ostro-

Blatnice pod Sv. Antonínkem – vinné sklepy

www.ceskonamape.cz

25

Blatnička

Hodonín

Blažkov

Žďár n. S.

48°56'8.58"N; 17°31'47.44"E

49°28'18.85"N; 16°11'11.27"E

Vinařská obec pod Bílými Karpaty doložena r. 1362. Novodobý kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1935–1938 opraven r. 1998. Kaplička na Zákapličí z 2. poloviny 19. stol. Socha Panny Marie z r. 1906. Kamenný Sedlářův kříž z r. 1913.

Obec prvně zmíněna r. 1348. Evangelický kostel z r. 1926 a katolická kaplička Panny Marie. Dochovány památky lidového stavitelství. Dvě památné lípy. Východiště k westernovému městečku Šiklův mlýn – viz heslo Zvole.

Blatno

Louny

Blažovice

Brno-venkov

50°5'49.84"N; 13°23'25.05"E

49°9'54.22"N; 16°47'13.09"E

Obec prvně zmíněna r. 1253. Na návsi barokní kostel sv. Michaela archanděla z 2. poloviny 18. stol. Západně přírodní rezervace Blatenský svah, stráň s porostem smíšeného lesa.

Obec prvně zmíněna r. 1141. Funkcionalistický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně z r. 1934. Věžovitá kaplička se zvoničkou z r. 1832. Funkční kovárna z přelomu 19. a 20. stol. nahradila nedalekou malou obecní kovárnu.

Blatno

Chomutov 50°30'40.69"N; 13°21'35.46"E

Obec doložena r. 1344. Pův. řádová komenda německých rytířů ze 14. stol. přestavěna kolem r. 1560 na zámek, upravován barokně i koncem 19. stol., nyní účelově využit. V okolí zbytky hradních příkopů a stopy zdiva. Barokní kostel sv. Michala z r. 1782, před ním dvě památné lípy. Hrázděná krušnohorská lidová architektura.

Blazice

Kroměříž

Blešno

Litoměřice 50°28'51.51"N; 13°54'25.78"E

Hrádek Blešno označován podle polohy na Blešenském vrchu (520 m n. m.), jinak neznámého jména i historie. Trojdílný hrad na západním ostrohu podle nálezů obýván patrně v 15. stol., dochovány příkopy a val. Zřícenina leží mimo značené cesty.

Blížejov

Domažlice

49°26'33.56"N; 17°38'43.61"E

49°30'1.63"N; 12°59'26.96"E

Obec prvně zmiňována r. 1358. Pozdně barokní kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1788 opravován v letech 1885 a 2000.

Obec prvně připomínána r. 1324. Gotický kostel sv. Martina ze 14. stol. upraven renesančně a barokně přestavěn kolem r. 1700. Barokní zámeček z 18. stol. sloužil jako správní budova hospodářského dvora a vznikl patrně na místě starší tvrze.

Blažejov

Jindř. Hradec 49°8'27.38"N; 15°5'45.94"E

Obec prvně připomínána r. 1255. Pův. raně gotický kostel sv. Alžběty doložen r. 1359, přestavěn novorománsky v letech 1863–1864, portál přízemí věže již z doby kolem r. 1300. Severně v lese zříceniny hradu Vítkův hrádek – viz samostatné heslo.

Blažim

Louny 50°24'26.32"N; 13°37'43.38"E

Zemědělská obec doložena r. 1183 jako majetek řádu johanitů. Z gotické tvrze z r. 1390 zachována jen část zdi. Na návsi pozdně barokní kostel sv. Prokopa z let 1778–1781 s farou. Barokní hospodářský dvůr z r. 1712.

Blíževedly

Č. Lípa 50°36'30.17"N; 14°23'53.09"E

Obec doložena r. 1290, kdy byla povýšena na městečko. Barokní kostel sv. Václava na místě starší stavby, z níž zachována gotická klenba presbytáře. Barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1714. Roubené a hrázděné lidové domy z doby po r. 1830. Východiště ke zříceninám hradů Hřídelík a Ronov – viz samostatná hesla.

Blížkovice

Znojmo 48°59'57.93"N; 15°50'22.94"E

Obec prvně uváděna r. 1349, status městyse z r. 1498 obnoven r. 2007. Barokní kostel sv. Bartoloměje gotického původu, socha sv. Jana Nepomuckého. Dochovány hodnotné lidové stavby a zájezdní hostinec.

Blovice

Plzeň-jih 49°34'48.26"N; 13°32'8.24"E

Blažim – náves 26

Obec připomínána r. 1284, městem od 18. stol. Pův. gotický opevněný kostel sv. Jana Evangelisty barokně přestavěn v letech 1760–1767, na hlavním průčelí sochy českých patronů z r. 1845, u něj empírová pohřební kaple sv. Kříže. Na náměstí empírová radnice z r. 1825 a městské domy v témže slohu. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1702. Pamětní desky a hroby ve městě působících básníků Františka www.ceskonamape.cz

Jaroslava Vacka-Kamenického (1806–1869) a Vojtěcha Mikuláše Vejskraba-Bělohrobského (1839–1869).

návsi renes. radnice z r. 1602 a morový sloup z r. 1720. Východně při silnici barokní trojboká boží muka z doby kolem r. 1736. Jihozápadně nad obcí areál hradiště Cezavy z doby kolem let 1500–1000 př. n. l.

Bludov

Šumperk 49°56'29.1"N; 16°55'39.09"E

Blovice – kostel

V místní části Hradiště pův. barokní zámek vzniklý přestavbou starší tvrze r. 1704, novogoticky přestavěn r. 1873, v interiéru vyniká zdobená zámecká kaple sv. Ondřeje z r. 1853 s kazetovým stropem. Kolem cenný anglický park z r. 1775 s novogotickou branou a kašnou. Do zámku r. 2000 přeneseno z Raušarova domu na náměstí muzeum jižního Plzeňska, založeno ze sbírek Františka Raušara (1857–1941).

Obec na úpatí Hrubého Jeseníku prvně zmíněna r. 1200. Severně na úbočí Chocholíku zřícenina hradu z 13. stol., zničen v uherských válkách r. 1468, zachovány příkopy, valy a zbytky základového zdiva. Pův. tvrz z 2. poloviny 16. stol. přestavěna počátkem 17. stol. na pozdně renes. zámek, barokně upraven r. 1708, zčásti vydán v restituci, využíván obcí. U něj anglický park se staletými stromy a socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 19. stol. Dochovány památky lidové architektury, statky a roubená chalupa z 19. stol. Pův. gotický kostel sv. Jiří ze 14. stol. v současné podobě od r. 1838, při něm rodová hrobka Žerotínů a sousoší Nejsvětější Trojice z konce 18. stol. U silnice kaple Nejsvětější Trojice z konce 18. stol. Rodiště malíře a ilustrátora Adolfa Kašpara (1877–1934), pomník. Západně u Moravy radioaktivní sirné prameny, od r. 1929 u nich v provozu lázně pro léčbu nemocí ledvin, revmatismu a dětské obezity. Severně od obce poutní místo Boží Tělo, v areálu boží muka z r. 1683, pozdně barokní kostelík a kaple Panny Marie Lurdské z 2. poloviny 18. stol. nad pramenem, lipové stromořadí a křížová cesta z 2. poloviny 17. stol.

Bobrová

Žďár n. S. 49°28'34.95"N; 16°7'5.34"E

Obec na říčce Bobrůvce prvně připomínána r. 1252, pův. rozdělena na Horní a Dolní, obě části sloučeny r. 1950, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2006. V Horní Bobrové pův. raně gotický kostel sv. Petra a Pavla z poloviny 13. stol. se třemi věžemi, v letech 1714–1722 při přestavbě podle návrhu Jana Blažeje Santiniho vystavěna nová barokní loď a zachována pův. hranolová věž. Klasicistní fara z r. 1770. Na vrcholu Strážného kopce čili Kalvárie žulový kříž z r. 1820, při cestě k němu kapličky křížové cesty. V Dolní Bobrové gotický kostel sv. Markéty ze 14. stol. Nad vsí vrch Valy (565 m n. m.) se stopami hrádku z 13. stol., ve 14. stol. již opuštěn. Blovice – zámek Hradiště

Blšany

Bobrůvka Louny 50°12'57.83"N; 13°28'8.55"E

Chmelařská obec prvně zmíněna r. 1238, status města z r. 1843 obnoven r. 2006, v 90. letech 20. stol. proslavena jako nejmenší místo v Evropě, kde se hrála vrcholná fotbalová soutěž. Pův. gotický kostel sv. Michaela archanděla barokně přestavěn v letech 1716–1717, barokní fara z r. 1734. Židovský hřbitov z r. 1863. Severně od města osamocená kaple sv. Václava, pozůstatek františkánského kláštera zrušeného r. 1785.

Blučina

Žďár n. S. 49°26'54.45"N; 16°5'46.58"E

Brno-venkov 49°3'17.57"N; 16°38'52.5"E

Obec prvně připomínána r. 1240. V jádře pozdně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie z 2. poloviny 13. stol. upravován v letech 1596, 1804 a novogoticky ještě po r. 1888. Na

Obec poprvé zmiňována r. 1252. Gotický kostel sv. Bartoloměje ze 13. stol. vypálen za třicetileté války r. 1625, obnoven barokně v letech 1696–1704, opraven r. 1930, věž s dřevěným patrem. Boží muka z r. 1780. U silnice tzv. Sýkorův kříž nad hromadným hrobem padlých ve třicetileté válce.

Boč

K. Vary 50°21'44.34"N; 13°4'58.93"E

Osada na břehu Ohře pův. zvaná Hvozd, prvně zmíněna r. 1292, nyní část obce Stráž nad Ohří. Na návrší se hřbitovem novorománský kostel sv. Václava z let 1874–1875, pozdně barokní fara z poloviny 18. stol. Jihozápadně od osady přírodní památka Čedičová žíla Boč, vypreparovaná žíla s patrnou sloupcovou odlučností čediče vzácného vějířovitého uspořádání.

www.ceskonamape.cz

27

Boharyně

Hradec Kr.

Bohostice

Příbram

50°12'13.53"N; 15°37'59.52"E

49°36'6.86"N; 14°8'25.49"E

Obec prvně doložena r. 1355. Dominantní kostel sv. Bartoloměje gotického původu ze 14. stol., obnoven po třicetileté válce r. 1650, přestavěn v pozdním baroku r. 1783 a pseudoslohově r. 1865. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1808. Patrový roubený mlýn z r. 1874 se zachovalým náhonem, jezem a sušárnou čekanky a obilí.

Obec prvně zmíněna r. 1386. Empírový zámeček a domy z let 1954–1956 pro obyvatele vsí zatopených Orlickou přehradou. Pod obcí romantické zalesněné Bohostické údolí.

Bohosudov

Teplice 50°40'50.35"N; 13°52'37.84"E

Bohdalice

Vyškov 49°12'53.41"N; 17°1'49.79"E

Ves prvně zmíněna r. 1337, nyní část obce Bohdalice-Pavlovice. Barokní zámek vznikl přestavbou renes. tvrze, upraven v 19. stol. Empírový kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1807–1814, u něj památná lípa a kříž z r. 1845. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. stol. Smírčí kříž z r. 1807.

Bohdalov

Žďár n. S.

Osada kolem zaniklé tvrze Šejnov nebo Šajn, německy Scheune, od r. 1511 působiště jezuitů, od r. 1610 mariánské poutní místo a od r. 1679 sídlo jezuitského gymnázia. V letech 1701–1706 vybudován areál barokního poutního kostela Panny Marie Sedmibolestné s ambity, šesti kaplemi a jezuitskou kolejí a nazván Mariaschein. Objekt kláštera od r. 1952 užíván čs. a později sovětskou armádou, nyní včetně gymnázia obnoven. Český název Bohosudov vznikl až po r. 1848 omylem Františka Palackého, který na místo vztáhl pův. název Novosedlic, nyní část města Krupka. Na okraji dolní stanice lanovky na Komáří hůrku – viz samostatné heslo.

49°28'46.91"N; 15°52'34.97"E

Obec prvně připomínána r. 1349, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2007. Jižně na poloostrově v Bohdalovském rybníku pozůstatky tvrze z konce 14. stol., dochovány pouze terénní stopy budov a hradeb s příkopem. Dominantní kostel sv. Vavřince gotického původu ze 14. stol. zcela přestavěn barokně v letech 1736–1759, věž z r. 1895, před ním barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Barokní fara z r. 1736. Smírčí kámen z r. 1605. Městys se soustavou rybníků centrem Přírodního parku Bohdalovsko vyhlášeného r. 1990.

Bohdaneč

K. Hora 49°46'41.7"N; 15°13'21.06"E

Obec prvně zmíněna r. 1233. Uprostřed gotický kostel Zvěstování Panny Marie, uvnitř renes. náhrobník z r. 1588. Severně výklenková kaplička z 18. stol.

Bohdanovice

Opava 49°53'58.8"N; 17°38'21.9"E

Ves uváděna r. 1265 jako majetek velehradského kláštera, nyní část obce Jakartovice. Dominantní barokní kostel sv. Michala z r. 1770 opravován po požáru r. 1854. Dochovány lidové statky s empírovými štíty z poloviny 19. stol.

Bohdíkov

Šumperk 50°0'39.24"N; 16°54'8.8"E

Obec v údolí řeky Moravy prvně připomínána r. 1351 jako Martinova Ves. Monumentální barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1725. Pův. renes. tvrz ze 16. stol. opuštěna po r. 1592 a upravena na hostinec. V katastru obce dva býv. vápencové lomy, k většímu z nich vede štola Mařka vybudovaná německými válečnými zajatci v letech 1941–1944, zimoviště vzácných druhů netopýrů. Památná lípa stará 300 let.

28

Bohosudov – poutní kostel

Bohumilice

Prachatice 49°5'43.2"N; 13°49'0.57"E

Obec prvně zmíněna r. 1353. Gotický kostel Nejsvětější Trojice z konce 13. stol., barokně upraven r. 1663 a znovu po požárech v 19. stol., při něm zděná zvonice z r. 1862. Na místě renes. tvrze prostý klasicistní patrový zámeček Skalice z přelomu 19. a 20. stol. U obce r. 1829 nalezeny části meteoritu o celkové váze 45,5 kg. Východně chráněná lipová alej.

www.ceskonamape.cz

Bohumín

Karviná

Bohuslavice

Opava

49°54'8.29"N; 18°21'15.08"E

49°56'31.48"N; 18°7'56.87"E

Průmyslové město vzniklo r. 1973 spojením Starého Bohumína (viz samostatné heslo) a Nového Bohumína, pův. vsi zvané Šunychl, od r. 1924 název Nový Bohumín a povýšení na město. Cihlový katolický kostel Nejsvětějšího srdce Páně z r. 1896 a evangelický kostel z r. 1901. Historická budova nádraží z r. 1860, přestavěna v letech 1902–1904. Železárny a drátovny, železniční přechod do Polska. U města řada betonových pevnůstek, unikátní dvoudílný bunkr U trati z r. 1936 se spojovací podzemní chodbou v těsné blízkosti železniční trati a dálnice od r. 2003 zpřístupněn jako muzeum pohraničního opevnění.

Obec doložena r. 1288. Hodnotný monumentální barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1740–1747 se zvonem z r. 1492, u něj novogotická kaple z konce 19. stol.

Bohuslavice

Náchod 50°18'45.08"N; 16°5'24.12"E

Obec nad Metují při křižovatce několika silnic prvně připomínána r. 1361. Kostel sv. Mikuláše gotického původu z poloviny 14. stol. rozšířen barokně r. 1687, přestavován v letech 1828 a 1893. V sousedství pozdně renes. věžovitá zvonice, třípatrová hranolová stavba z let 1605–1613 s hodinami v mladším krovu. Barokní kostnice z r. 1777. Pseudogotický evangelický kostel z r. 1898. Barokní sochy Panny Marie Ochranitelky z r. 1746 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1756.

Bohušov

Bruntál 50°14'36.27"N; 17°42'53.03"E

Bohumín – bunkr U trati

Bohuňov

Svitavy 49°35'47.97"N; 16°28'3.17"E

Obec prvně zmíněna r. 1382. Kostel sv. Jiljí gotického původu ze 14. stol. nově vystavěn empírově v letech 1820–1821, před ním kamenný kříž z r. 1790. Severně při silnici smírčí kámen. Západně nad říčkou Křetínkou přírodní památka Bohuňovské skály.

Bohuňovice

Olomouc 49°39'49.12"N; 17°17'19.93"E

Velká obec prvně zmiňována r. 1078. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1750. Pomník Mistra Jana Husa z r. 1921.

Bohuslavice

Bohušovice nad Ohří

Obec na místě prehistorického osídlení doložena r. 1057, díky průmyslu r. 1920 povýšena na město. Barokní kostel sv. Prokopa a Mikuláše z r. 1716 vznikl přestavbou starší svatyně. Secesní pomník Mistra Jana Husa z r. 1911. Jihovýchodně kamenný obloukový most z r. 1848.

Bohutice 49°37'14.33"N; 16°57'29.66"E

Hodonín 49°3'3.47"N; 17°7'22.88"E

Ves prvně připomínána r. 1371, nyní část města Kyjov. Hrad z r. 1408 nahradil starší tvrz, zničen ve 2. polovině 15. stol. za válek s Uhry, dochovány zřetelné terénní stopy s příkopem na jižním okraji nad kostelem. Kostel sv. Filipa a Jakuba ze 14. stol. přestavěn a doplněn věží v letech 1697–1700, rekonstruován v letech 1948–1949, v interiéru dochovány gotické fresky ze 14. stol. Rodiště Bohumila Sekly (1901–1987), zakladatele české lékařské genetiky.

Litoměřice 50°29'35.39"N; 14°8'57.68"E

Prostějov

Obec prvně připomínána r. 1288. Barokní kostel sv. Bartoloměje z r. 1714 na místě gotické stavby, věž přistavěna r. 1768.

Bohuslavice

Obec pod hradem Fulštejn (viz samostatné heslo) doložena r. 1255, pův. zvána Gottfriedsdorf, od r. 1570 do konce 2. světové války název podle hradu Fulštejn, současný dostala po vysídlení německého obyvatelstva, kdy se zde usídlila početná komunita volyňských Čechů a Řeků. Gotický kostel sv. Martina z 1. poloviny 14. stol. upravován koncem 15. stol., dnešní podoba z doby po požáru r. 1800. V obci hodnotné sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého. Od r. 1996 v provozu informační středisko, poblíž kostela geologické muzeum. Obcí od r. 1898 prochází úzkokolejná železniční trať z Třemešné do Osoblahy. Jihozápadně rekreační areál s rybníkem, chatovou osadou a kempem.

Znojmo 48°59'23.95"N; 16°21'31.11"E

Obec prvně doložena r. 1253. Tvrz z 15. stol. přestavěna koncem 16. stol. na dvoupatrový renes. zámek s arkádami, jezuity v 18. stol. přistavěno barokní křídlo, nyní v majetku obce, uvnitř též muzejní expozice s 54 sochami z let 1930–1937 pro křížovou cestu plánovaného poutního místa. Novobarokní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1867–1870. Barokní hřbitovní kaple sv. Michaela archanděla z 1. poloviny 18. stol. s empírovou předsíní z r. 1820 a barokní kamennou Madonou, pod kaplí r. 1928 vystavěna tzv. Lurdská jeskyně s poutním areálem. Na návrší Kameniště sloup se sochou sv. Michaela archanděla z poloviny 18. stol., u silnice kříž z r. 1787. Severně dvě linie čs. pohraničního opevnění z r. 1938.

www.ceskonamape.cz

29

Bohutín

Příbram 49°39'18.46"N; 13°56'31.71"E

Obec na horní Litavce prvně zmíněna r. 1379, v minulosti těžba olověné a stříbrné rudy, u osady Havírna dvojice Bohutínských šachet. Na návrší novogotický kostel sv. Máří Magdalény z r. 1892, do pův. podoby restaurován po požáru r. 1950. Z pův. čtyř mlýnů na Litavce dochovány Achačův a Kleinertův-Dubských.

Bohy

Plzeň-sever 49°56'15.52"N; 13°34'33.44"E

pírová hraběcí hrobka z r. 1835 a šestiboké kaple Tetaurky z 2. poloviny 16. stol. Na protilehlém návrší zámek Nový Světlov, pův. pozdně gotický hrad z doby kolem r. 1480, renesančně upraven r. 1555, odolal obléhání Uhrů, Švédů i Turků, v letech 1846–1856 romanticky přestavěn ve stylu tudorovské gotiky, po restituci upraven na neúspěšný hotel, v jednom křídle sídlí Muzeum Bojkovska založené r. 1931, zbytek chátrá, kolem neudržovaný park. Ve městě barokní sloup Panny Marie z r. 1716, sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1750 a Floriána z r. 1777, klášter dominikánek z 20. stol. Továrna na výbušniny založena r. 1936. Severovýchodně na potoce Kolelač vodní nádrž – viz samostatné heslo.

Obec pův. zvaná Zbohy prvně doložena r. 1228 jako zboží svatojiřského kláštera na Hradčanech, nynější název od r. 1924. Na návsi čtyřboká kaple, dochovány stavby lidové architektury, dva roubené sroubky přeneseny z okolí. Severně od obce barokní klášterní dvůr Rohy z r. 1735, poblíž 300 let starý Rožský dub. Východně při Berounce chráněný Podkrašovský mlýn – viz samostatné heslo. Při cestě socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1743.

Bochoř

Přerov 49°25'25.08"N; 17°25'33.64"E

Obec prvně zmiňována r. 1294. Kostel sv. Floriána z let 1873–1876, fara z r. 1882. U pramene v provozu lázně, známy již od r. 1580. Západně od obce vojenské letiště. Bojkovice – zámek Nový Světlov

Bochov

K. Vary 50°9'2.31"N; 13°2'45.74"E

Obec založena pány z Rýzmburka r. 1325, status města z r. 1482 obnoven r. 2006. Na jeho ochranu na Hladovém vrchu vybudován hrad Hungerberg, zničen r. 1469 vojskem Jiřího z Poděbrad. Zachovány zbytky příkopů a valů. Na náměstí radnice z r. 1818, mariánský sloup z r. 1685, barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol., barokní kašna z 18. stol., věžovitá kamenná studna z r. 1720. Barokní kostel sv. Michaela archanděla z r. 1666 s gotickými a renes. prvky starší stavby, u něj barokní fara. Na Hladovém vrchu barokní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1693. Při silnici mariánská kaple ze 17. stol. Západně kostel sv. Jakuba v barokní podobě z doby kolem r. 1750. Východiště ke zřícenině hradu Hartenštejn – viz samostatné heslo.

Bojanov

Chrudim 49°50'27.48"N; 15°42'17.94"E

Obec na Chrudimce připomínána již r. 1126, historický status městyse z r. 1564 obnoven r. 2006. Barokní kostel sv. Víta z r. 1730 na místě starší stavby, při něm polygonální barokní zvonice s bedněným patrem patrně na základech obranné bašty. Barokní fara z 2. poloviny 18. stol. V údolí potoka Dehetník opuštěné lomy na vápenec a zbytky staré vápenky.

Bojkovice

Uh. Hradiště 49°2'19.32"N; 17°48'45.76"E

Bolatice

Velká obec prvně připomínána r. 1250. Barokní patrový zámek z let 1724–1748 se zbytkem parku, po opravě nyní sídlo obecního úřadu. Dominantní trojlodní barokní kostel sv. Stanislava z r. 1703, dnešní podoba z r. 1912. Barokní kaple Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. stol. Na hřbitově památník osvobozovacích bojů r. 1945. Roubený špýchar z r. 1849, skanzen lidových tradic a řemesel z r. 2002.

Boleboř

Chomutov 50°32'16.07"N; 13°24'56.1"E

Krušnohorská obec doložena r. 1352. Pův. gotický kostel sv. Mikuláše z r. 1374 vyhořel před r. 1725 a nahrazen r. 1729 barokní stavbou, po požáru z r. 1947 již neobnoven. V poslední době postavena novodobá kaple sv. Mikuláše vysvěcená r. 1993. Barokní socha sv. Donáta z r. 1744. Lidová hrázděná architektura.

Bolechovice

Příbram 49°36'41.83"N; 14°30'3.12"E

Ves prvně připomínána r. 1381, nyní část města Sedlec-Prčice. Na místě středověké tvrze patrový rokokový zámek z r. 1775 se středním rizalitem, na okraji zámecké zahrady pozdně barokní kaple z téže doby.

Obec nad údolím Olšavy prvně připomínána r. 1362, na město povýšena r. 1965. Na hřbitově mohutný barokní kostel sv. Vavřince z let 1651–1656 na místě starší stavby, em30

Opava 49°57'8.92"N; 18°4'52.37"E

www.ceskonamape.cz

Boleradice

Břeclav 48°57'59.67"N; 16°48'41.81"E

Obec prvně zmíněna r. 1141, historický status městyse z r. 1512 obnoven r. 2006. Na kopci Paseky při jižním okraji příkopy a valy nevelkého hradu, doložen r. 1373, pustý r. 1536, zdivo rozebráno na stavby. Starobylý kostel sv. Jana Křtitele románského původu z počátku 13. stol., upraven v 16. stol. a r. 1847. Novobarokní kaple sv. Rocha z r. 1888. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1832. Budova školy z r. 1884. Udržovány folklorní tradice.

Boletice

Býv. starobylá ves doložena r. 1263, od r. 1950 na území vojenského újezdu téhož názvu. Mimořádně cenný kostel sv. Mikuláše románského původu z 12. stol. goticky upraven v 15. stol., těžce poškozen sovětskou armádou, nyní zahájeny záchranné práce. Východně zbytky hradiště Raziberk osídleného od doby bronzové až do doby slovanské. Plzeň-město 49°46'35.05"N; 13°22'37.56"E

Pův. samostatná ves, nyní součást městského obvodu Plzeň 1, obklíčena sídlištní zástavbou. Na dochované návsi statky plzeňského typu z 19. stol., sýpka z konce 18. stol. a z okolí přenesená boží muka ze 17. stol. Po r. 1460 založena soustava 11 rybníků, z nichž Velký o rozloze 40 ha je vyhledávaným rekreačním místem. Severně poblíž Kamenného rybníka arboretum Sofronka s jednou z největších evropských sbírek borovic a dehtářská či kolomazná pec, technická památka z 18. stol.

Bon Repos

Bor

K. Vary 50°15'55.42"N; 12°56'20.51"E

Ves připomínána r. 1352, nyní část obce Sadov. Na hřbitově pův. gotický kostel sv. Máří Magdalény z 13. stol. s čtvercovým presbytářem, barokně upraven r. 1770. Smírčí kříž ze 17. stol.

Č. Krumlov 48°49'27.07"N; 14°13'1.47"E

Bolevec

dominuje barokní kostel sv. Mikuláše z let 1737–1749 s pozdně gotickou věží z r. 1526, barokní radnice zvýšena po požáru r. 1841, zachováno několik historických domů a zbytky hradeb. Gotická býv. špitální kaple sv. Jana Křtitele z 15. stol.

Nymburk

Boreč

Litoměřice 50°30'31.95"N; 13°59'20"E

Ves doložena ve 13. stol. v majetku jiřského kláštera na Hradčanech, nyní část obce Velemín. Na místě gotické tvrze postaven koncem 18. stol. trojkřídlý barokní zámek, v zámeckém dvoře kaple z r. 1910. Dřevěný kříž z r. 1741. Nad vsí přírodní památka Borečský vrch (446 m n. m.), označovaný jako kouřící kopec, protože v zimě vystupuje na vrcholu ze skalních puklin, zvaných ventaroly, teplý vzduch, který tu udržuje stálý život rostlin a hmyzu. Pro tento neobvyklý přírodní jev vyhledávaný turistický cíl, od r. 1982 zřízena naučná stezka z Režného Újezda, na ní pod vrcholem odpočívadlo s výhledem.

Borek

K. Vary 50°3'19.25"N; 13°8'36.77"E

Osada u rozlehlého Boreckého rybníka prvně zmíněna r. 1360, nyní část obce Pšov. Na návsi empírová kaple sv. Martina z počátku 19. stol. Severně na ostrohu nad Mlýnským rybníkem zřícenina Štědrého hrádku – viz samostatné heslo.

50°14'31.68"N; 14°47'35.96"E

Barokní zámeček nyní zvaný Bon Repos založen hrabětem Šporkem po r. 1718 na návrší nad osadou Čihadla, arcibiskup Příchovský po r. 1770 objekt opravil, rozšířil a nazval La Maison de Bon Repos, tedy Dům dobrého oddechu. Komplex zahrnuje celkem čtyři barokní stavby uprostřed 80 ha lesa: Starý zámek, pův. stavbu Šporkovu, Nový zámek, Čínský pavilón a kapli Nejsvětější Trojice. Po 2. světové válce objekty užívány armádou a znehodnoceny. Od r. 2004 nový majitel komplex restauruje na společenské, ubytovací a konferenční centrum, oplocený areál jen příležitostně přístupný. Na začátku přístupové aleje u silnice zdevastovaná kaplička sv. Jeronýma z let 1716–1717, na dvou přilehlých soklech bývaly mohutné kamenné lebky. Jižně od zámku v obci Stará Lysá na návsi tisíciletá lípa.

Bor

Tachov 49°42'39.52"N; 12°46'39.39"E

Město prvně připomínáno r. 1263, památková zóna. Na východním okraji raně gotický vodní hrad, na přelomu 15. a 16. stol. přestavěn na pozdně gotický zámek, v 19. stol. upraven do pseudogotické podoby. Z pův. jádra zachován palác s válcovou věží s vysokou helmicí, od r. 2002 zpřístupněna jako vyhlídka. V sousedství barokní loretánská kaple z r. 1688, mariánské poutě obnoveny r. 1991. Náměstí

Borek u Tachova

Tachov 49°38'8.19"N; 12°46'42.79"E

Ves doložena r. 1379, nyní část městyse Stráž. Starý panský dvůr zbořen po požáru r. 1953. Západně od vsi uprostřed borových lesů vyhledávaná rekreační oblast Sycherák kolem rybníka Chobot o rozloze 16 ha, v místě chatový tábor, kemp, penzión a restaurace.

Borkovany

Břeclav 49°1'42.87"N; 16°48'38.6"E

Obec prvně připomínána r. 1210. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1746 upraven v letech 1821–1822. Evangelická hřbitovní brána se zvonicí z r. 1857. V okolí vinice. Tradiční výroba kraslic, informace o muzeu kraslic v turistických materiálech však neodpovídá pravdě. Rodiště malíře Jaroslava Bedřicha (1927–1987).

Borkovice

Tábor 49°12'30.74"N; 14°38'40.1"E

Obec na Soběslavských blatech prvně připomínána r. 1354. Na návsi kaple z r. 1814. Dochovány stavby lidové architektury blatského typu. Severně od obce přírodní památka

www.ceskonamape.cz

31

Borkovice – Borkovická blata

Borkovická blata, od r. 1949 rezervace k ochraně rašeliniště s typickou flórou, v minulosti domácká i průmyslová těžba rašeliny. Přístup po naučné stezce od hájovny Jitra.

Borohrádek

Rychnov n. Kn. 50°5'47.36"N; 16°5'31.53"E

Obec v údolí Tiché Orlice, pův. zvaná Bor, připomínána r. 1342, na město povýšena r. 1971. Na místě vyhořelé tvrze vystavěn r. 1816 empírový zámek, upravován v letech 1957–1958. Klasicistní radnice z let 1851–1852. Raně barokní kostel sv. Michaela archanděla z let 1669–1673, u něj dřevěná hranolová zvonice. Na náměstí socha Immaculaty z r. 1761, pod kostelem sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1764. Východně v místní části Šachov dominantní, raně barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1692–1693.

Borotice

požáru r. 1863. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1766. Dochovány usedlosti s barokními štíty. Pamětní busta hudebního skladatele Jana Evangelisty Kypty (1813–1868) na jeho rodném domě. Jihovýchodně nad rybníkem zřícenina stejnojmenného gotického vodního hradu, zvaného též Starý zámek, doložen ve 14. stol., vypálen za třicetileté války a ponechán osudu. Hrad chráněný rybníkem navštívil r. 1829 Karel Hynek Mácha, pamětní deska. Zachován zbytek válcové věže a přilehlého gotického paláce, z vnitřního opevnění především torzo vysunuté hranolové věže. Přístupná zřícenina nyní soukromým majetkem. Jižně od městyse místní část Nový Kostelec s osamělým kostelem Narození Panny Marie na návrší, dominantní stavba románského původu z 12. stol. rozšířena ve 14. stol. goticky a opravována v 19. a 20. stol. Západně místní část Kamenná Lhota s barokním zámečkem z 1. poloviny 18. stol., památným pobytem hudebního skladatele Oskara Nedbala (1874–1930), soukromý majetek.

Příbram 49°44'4.48"N; 14°16'49.45"E

Obec prvně připomínána r. 1207. Pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně přestavěn v 17. stol., věž přistavěna r. 1897. Pozdně barokní fara. Severovýchodně na vrchu Rohatec stopy po dolování zlata.

Borotín

Tábor 49°30'15.77"N; 14°36'56.82"E

Obec poprvé doložena r. 1356, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2006. Gotický kostel Nanebevstoupení Páně ze 14. stol. s věží přistavěnou v 18. stol. obnoven po 32

Borotín – zřícenina hradu

www.ceskonamape.cz

Borotín

Blansko

Borovany

Č. Budějovice

49°34'53.53"N; 16°40'22.83"E

48°53'55.36"N; 14°38'28.08"E

Obec prvně připomínána r. 1365. Středověká tvrz přestavěna v letech 1753–1774 na dvoupatrový barokní zámek se střešní věžičkou, zámecká kaple vybudována r. 1774, objekt účelově využit. Zámecký park změněn ve 20. stol. na přístupné arboretum s cennými dřevinami. Pozdně barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1786–1788. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol.

Obec nad řekou Stropnicí poprvé připomínána r. 1186, na město povýšena r. 1973, tradiční keramický průmysl a výroba prefabrikátů. Pův. gotický klášter augustiniánů založen r. 1455, zrušen r. 1785 a upraven na faru. Pozdně barokní prelatura z let 1760–1770 změněna na barokní zámek, nyní klášterní muzeum. Klášterní kostel Navštívení Panny Marie z let 1455–1466 barokně upraven v 18. stol., věž z r. 1729. Barokní radnice z konce 17. stol., při ní historický pranýř z r. 1656. Na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého z let 1730–1740 a pomník Jana Žižky z r. 1892. Na mostě socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1735. Několik staveb ve stylu lidového baroka. Při jižním okraji soukromý pohraniční skanzen, vybudován v letech 1992–2003, dokumentuje službu na státní hranici v letech 1950–1990. Jihovýchodně v místní části Dvorec od r. 2007 zoopark exotických zvířat.

Borová

Svitavy 49°44'6.63"N; 16°10'0.77"E

Obec prvně doložena r. 1349. Kostel sv. Markéty gotického původu ze 14. stol. přestavěn na přelomu 16. a 17. stol. a upravován v 19. stol., věž opatřená střílnami má patro s dřevěným podsebitím na krakorcích. Evangelická modlitebna z r. 1783. V obci zachován soubor lidových usedlostí poličského typu. Autokemp s lesním koupalištěm. Rodiště sochaře a medailéra Josefa Kadlece (1894–1959).

Borová Lada

Prachatice 48°59'26.74"N; 13°39'38.85"E

Horská obec při Teplé Vltavě založena po r. 1750 jako osada dřevařů, dříve zvána Ferchenhaid, nynější název od r. 1948. Dochována dřevěná lidová architektura. Kaple sv. Anny s křížovou cestou z r. 1860 pustla od r. 1944 a r. 1956 zbořena, vše obnoveno v letech 2001–2006. Severně zpřístupněná Chalupská slať s jezírkem a vyhlídkovou plošinou. Jihozápadně pod vrchem Vyhlídka dřevěná rozhledna z r. 1997.

Borovnice

Žďár n. S. 49°39'59.04"N; 16°12'16.18"E

Obec prvně připomínána r. 1483. Evangelický kostel z r. 1886 pův. s dřevěnou věží, zděná věž přistavěna r. 1913. Katolická kaple sv. Anny z r. 1900. V obci řada památek lidové architektury z 18. a 19. stol. Novogotický dům z r. 1861.

Borovnice

Trutnov 50°30'31.9"N; 15°37'23.45"E

Obec prvně doložena r. 1382. Na hřbitově barokní kostel sv. Víta z let 1720–1722. Hranolová boží muka z r. 1712. Sochy Immaculaty a sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Dochována roubená stavení z přelomu 18. a 19. stol. V minulosti jižně na návrší Haklův větrný mlýn z konce 18. stol., jediný v Podkrkonoší, zchátral v 50. letech 20. stol., rozebrán a uložen v kouřimském skanzenu, nově se uvažuje o jeho vrácení a obnově.

Borovnička

Trutnov 50°30'3.22"N; 15°39'53.95"E

Obec prvně připomínána r. 1423. Pseudogotický kostel Božského srdce Páně z r. 1929. Dochován Linhartův mlýn z r. 1691 s mlýnicí z r. 1735.

Borovsko

Benešov 49°41'49.42"N; 15°6'51.06"E

Borová Lada – Chalupská slať

Borovany

Písek 49°20'36.29"N; 14°23'36.73"E

Obec prvně zmíněna již r. 1219. Ve 14. stol. doložena trojice tvrzí, poslední z nich nad rybníkem zbořena r. 1867, přitom nalezena kostra dívky zazděné z pověry kvůli větší pevnosti tvrze. Z dalších dvou tvrzí zachováno příkopem obehnané tvrziště nad samotou Hrádecký a tvrziště Na Hrádku na ostrohu opevněném dvojicí příkopů. Severně poutní barokní kaple sv. Rosalie z r. 1682, pův. u morového hřbitova z r. 1680, pod ní skalní studánka s údajně léčivou vodou.

Ves založena ve 13. stol. jako podhradí, obnovena po zničení Švédy r. 1639, nyní část obce Bernartice. Raně barokní kostel sv. Petra a Pavla z doby kolem r. 1700, při něm zděná zvonice barokního původu upravená novorománsky. Barokní budova hospodářského dvora ze 17. stol. přestavěna empírově v 19. stol. Stopy gotického hradu a tvrz renes. původu zatopeny vodní nádrží Želivka-Švihov.

Boršengrýn

Cheb 50°1'37.41"N; 12°33'39.01"E

Hrad Boršengrýn, pův. Borschengrün, byl vybudován v letech 1374–1380 Borešem z Rýzmburka a po něm pojmenován. Rozbořen byl Chebskými r. 1452 za sporů se saským majite-

www.ceskonamape.cz

33

lem. Zachovány jen příkopy, valy a drobné zbytky zdiva paláce, zdivo z velké části v 19. stol. rozebráno na stavební materiál. Zřícenina leží při silnici mezi Dolním Žandovem a Úbočím.

Boršice

Uh. Hradiště 49°3'40.55"N; 17°21'1.19"E

Obec prvně připomínána r. 1220. Barokní kostel sv. Václava z let 1670–1680 na místě starší stavby, podstatně přestavěn r. 1791. Fara z r. 1836. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1798, další barokní socha téhož světce z r. 1747. Tradiční pěstování vína.

Boršice u Blatnice

Uh. Hradiště 48°56'1.71"N; 17°34'22.9"E

Vinařská obec prvně doložena r. 1283. Zdejší tvrz ze 14. stol. zanikla beze stop za husitských válek. Pozdně barokní kostel sv. Kateřiny z let 1781–1788 upravován počátkem 20. stol. Boží muka téhož zasvěcení z 18. stol.

Boršov

Svitavy 49°44'40.24"N; 16°38'12.88"E

Ves prvně uváděna r. 1280, nazvána po zakladateli Boršovi z Rýzmburka, nyní část města Moravská Třebová. Raně gotický kostel sv. Anny z 1. poloviny 13. stol. později barokně rozšířen. Na přístupovém schodišti pozdně gotické sousoší Olivetské hory z počátku 16. stol., pod schody socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Při silnici barokní sloup se sochou Immaculaty z 1. poloviny 18. stol.

Boršov nad Vltavou

tel sv. Martina gotického původu z 13. stol., přestavěn v 17. stol. a rozšířen r. 1863, před ním památné lípy. Fara z r. 1786. V Dolních Borech kostel sv. Jiljí románského původu goticky rozšířený, do současné podoby upraven po požáru r. 1863. Jihovýchodně od obce přírodní památka Šebeň, chráněná lesní lokalita s největším výskytem lesních mravenců u nás, naučná stezka z r. 2006.

Bořejov

Č. Lípa 50°30'33.85"N; 14°37'9.34"E

Ves doložena ve 14. stol. při zemanském sídle, nyní část obce Ždírec. Nad vsí kostel sv. Jakuba gotického původu ze 14. stol., nově vystavěn barokně r. 1703, věž přistavěna r. 1825. V řadě dochovaných roubených staveb vyniká fara z let 1725–1727.

Bořeň

Teplice 50°31'38.24"N; 13°45'51.1"E

Osamělý skalnatý vrch (539 m n. m.) považován za největší znělcové těleso střední Evropy, tvoří dominantu kraje nad řekou Bílinou tvarem připomínající sedícího lva. Od r. 1977 přírodní památka s chráněnými rostlinami alpského typu, skalními jehlami, věžemi a suťovými poli. Z holého vrcholu kruhový rozhled. Na severozápadním úbočí výletní restaurace z r. 1928.

Č. Budějovice 48°55'24.41"N; 14°26'4.01"E

Obec prvně doložena r. 1261. Jižně od ní zbytek valového opevnění z 13. stol. Cenný gotický kostel sv. Jakuba Většího z konce 13. stol., nyní v pozdně gotické podobě z let 1493–1496, obnoven r. 1809. Severně v části Poříčí barokní trojkřídlý zámek ze 17. stol. na místě starší tvrze, účelově využit, u něj neudržovaný park s cennými dřevinami. Kaple sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. stol. se sochou světce. Vila z r. 1898 zvaná Dračí zámeček.

Borůvková hora

Jeseník 50°23'26.11"N; 16°54'5.67"E

Borůvková hora (899 m n. m.), mohutný hraniční vrchol Rychlebských hor. Od 70. let 19. stol. tu stály dřevěné rozhledny sloužící návštěvníkům pruských lázní Landeck (nyní polský Lądek Zdrój), v pořadí třetí z nich se pro zchátralost zřítila r. 1922. Turistická chata z r. 1930 zanikla po 2. světové válce. V 80. letech 20. stol. místo setkávání českých a polských disidentů. V r. 2006 postavena nová, 25 m vysoká rozhledna, kovová konstrukce obložená dřevem, v sousedství kamenný přístřešek pro turisty. Kruhový rozhled.

Bory

Bořenovice

Obec prvně zmiňována r. 1371. Pozdně barokní kaple Panny Marie z počátku 19. stol. Zvonice na návsi z poloviny 19. stol. Větrný mlýn z r. 1795 pův. na východním okraji obce přenesen r. 1977 do skanzenu Rymice.

Bořetice 49°25'35.95"N; 16°1'29.35"E

Kroměříž 49°21'42.63"N; 17°33'53.44"E

Žďár n. S.

Obec vznikla r. 1972 sloučením Horních a Dolních Borů, Horní Bory doloženy již r. 1317. V Horních Borech kos34

Bořeň od jihu

Břeclav 48°54'46.98"N; 16°51'19.21"E

Vinařská obec prvně připomínána r. 1222. Dominantní barokní kostel sv. Anny z doby kolem r. 1680, tradiční cíl Anenských poutí, u něj smírčí kámen z r. 1777, barokní

www.ceskonamape.cz

hřbitovní zeď s bránou z 18. stol. Kapličky sv. Floriána a Jana Nepomuckého z poloviny 19. stol. Severně na Kraví hoře mezi vinicemi čtyřpatrová dřevěná, 15 m vysoká rozhledna z r. 2006 s vyhlídkovou plošinou ve výši 12 m, u ní boží muka sv. Huberta z téže doby, pod návrším soubor vinných sklípků.

Bořislav

Teplice 50°34'50"N; 13°55'49.85"E

Obec pod Milešovkou prvně zmíněna r. 1169. Zdaleka viditelný barokní kostel sv. Kateřiny pochází z r. 1717, fara z r. 1733, sloup s Pietou z r. 1720 a Kalvárie z r. 1801. V obci jeden z nejstarších horských vodovodů v kraji z doby kolem r. 1850.

Bořitov

Blansko 49°25'26.14"N; 16°35'23.99"E

Obec založená v místech pravěkého osídlení prvně zmíněna r. 1172. Dominantní románský kostel sv. Jiří z přelomu 12. a 13. stol. s trojdílným románským oknem ve věži, ke kostelu r. 1480 přistavěna kaple sv. Anny, cenné barokní vnitřní vybavení. Rodiště nadaného sochaře-samouka Stanislava Rolínka (1902–1931), jeho dílem postavy z jeskyně blanických rytířů v Rudce u Kunštátu i sousoší Jana Žižky, Jana Husa a Prokopa Holého v pískovcové stěně na severním svahu vrchu Velký Chlum nad Bořitovem. Severně od Velkého Chlumu na vrchu Malý Chlum (489 m n. m.) dřevěná, 9 m vysoká rozhledna z r. 2005 s plošinou ve výši 7 m.

Boseň

Boskovice – zámek

Dominantní gotický kostel sv. Jakuba Většího ze 14. stol. přestavěn pozdně goticky kolem r. 1500 a novogoticky v letech 1845–1847. Gotický hřbitovní kostelík Všech svatých z 15. stol. Někdejší početnou židovskou obec připomíná několik domů zachovalého ghetta s naučnou stezkou, největším židovským hřbitovem na Moravě s náhrobky od 17. stol. a synagogou ze 16. stol., nyní upravenou na muzeum židovského města. Evangelický kostel z r. 1941 s vysokou věží. Starý Lasákův mlýn z r. 1888 upraven na hotel. Východně westernové městečko Wild west city a na říčce Bělé vodní nádrž – viz samostatné heslo. Ve městě se narodili přírodovědec Karel Absolon (1877–1960), malíř Otakar Kubín (1883–1969), paleontolog Josef Augusta (1903–1968), vynikající teolog-orientalista Tomáš kardinál Špidlík (1919–2010) nebo zpěvák Daniel Nekonečný (1966).

Ml. Boleslav 50°30'12.33"N; 15°1'27.77"E

Obec na západní hranici Českého ráje prvně připomínána r. 1057. Barokní kostel sv. Václava z r. 1729, na přilehlém hřbitově empírový náhrobek s vázou z r. 1816 a náhrobek vojínů padlých v prusko-rakouské válce r. 1866. Před kostelem figurální pomník padlým z let 1914–1918. Za obcí na valečovském podhradí boseňská lípa o stáří asi 300 let. Památná lípa stará asi 150 let též u kapličky v části Zásadka. Místní část tvoří i ves Mužský se stejnojmenným vrchem – viz samostatné heslo. Východiště ke zřícenině hradu Valečov – viz samostatné heslo.

Boskovice

Blansko 49°29'20.44"N; 16°39'40.41"E

Historické město založeno ve 13. stol. jako podhradí. Jižně na návrší hrad z 13. stol., po poškození za bojů mezi moravskými markrabaty koncem 14. stol. na jeho místě vybudován jen předsunutý strážní bod zvaný Bašta, vlastní hrad nově postaven východněji na bezpečnějším místě, po výstavbě tzv. rezidence v podhradí r. 1729 opuštěn a rozebírán na stavební materiál. Z přístupné zříceniny s vysokými zbytky všech částí včetně předsunuté bašty daleký rozhled. V letech 1819–1826 přestavěn zrušený klášter dominikánek z let 1682–1694 na čtyřkřídlý empírový zámek, při něm empírový skleník s prosklenými arkádami a novogotická jízdárna. V rezidenci nyní Muzeum Boskovicka. Na náměstí goticko-renes. radnice z r. 1567 v podobě z r. 1859 s charakteristickou maurskou věží se zkosenými nárožími.

Boskovice – kostel

Boskovštejn

Znojmo 48°58'52.83"N; 15°55'56.86"E

Obec v údolí Jevišovky prvně připomínána r. 1586. Pozoruhodná goticko-renes. tvrz, jedna z nejlépe dochovaných na Moravě, vystavěna počátkem 16. stol. a renesančně upravena kolem r. 1600, volně stojící budova s nárožními věžemi. V obci dochovány hodnotné lidové stavby. Východně u lesa památný dub a pomník americkým letcům.

www.ceskonamape.cz

35

Bošilec

Č. Budějovice

Boudy

Písek

49°8'54.5"N; 14°38'49.66"E

49°26'57.33"N; 14°2'10.08"E

Obec prvně doložena r. 1318, památková zóna. Na návrší v dominantní poloze pův. gotický kostel sv. Martina ze 14. stol. s věží z r. 1836, barokní bránou a farou. Několik statků z 19. stol. ve stylu tzv. selského baroka. Jižně od obce Bošilecký rybník (189 ha) z doby Karla IV., jeden z nejstarších v Čechách, od r. 1520 začleněn do rybniční soustavy napájené Zlatou stokou.

Obec založena po r. 1640 sedláky postiženými třicetiletou válkou. Na jižním okraji Budský dvůr z r. 1712, z něj pocházela Marina Kailová, manželka malíře Mikoláše Alše. Na návsi kaple z let 1804–1807, druhá kaple postavena v letech 1941–1942. Severozápadně vrch Hrad (574 m n. m.), na něm příkopy a dvojité kamenné valy halštatsko-laténského a později slovanského hradiště. Na jižní straně sousedního vrchu Malý Kosatín viklan o rozměrech 3 × 2 m.

Bošín

Nymburk 50°16'49.52"N; 15°6'49.28"E

Ves prvně zmiňována ve 14. stol., nyní část městyse Křinec, od r. 1995 památková zóna. Cenná lidová architektura, roubené a poloroubené stavby s lomenicemi. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. upraven barokně v 18. stol. Barokní elipsovitá márnice z 2. poloviny 18. stol., na hřbitovní zdi sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z konce 18. stol. Novorománský evangelický kostel z r. 1887 na místě pův. stavby z r. 1787.

Bošovice

Vyškov

Bouřňák

Teplice 50°41'9.21"N; 13°42'24.79"E

Výrazný vrchol (869 m n. m.) východního Krušnohoří. Ve vrcholové části chráněna jako přírodní památka stará bučina deformovaná vlivem drsných přírodních podmínek. Z podnětu duchcovského učitele Karla Líma v letech 1928–1930 vybudována turistická chata dostupná silnicí z Nového Města, od ní daleký rozhled. Na svazích významné lyžařské terény s vleky.

Boušín

Náchod

49°3'11.4"N; 16°50'19.61"E

50°27'24.6"N; 16°3'23.48"E

Obec poprvé připomínána r. 1141. V dominantní poloze na místě dřevěné tvrze pozdně gotická kamenná tvrz z 1. poloviny 15. stol., dvojkřídlá stavba s hranolovou věží upravována renesančně kolem r. 1560, nyní zchátralá v důsledku majetkových sporů. Na sousedním návrší farní kostel sv. Stanislava gotického původu, přestavěn barokně v 18. stol., věž z r. 1851. Na hřbitově evangelická zvonice z r. 1857.

Osada pův. zvaná Bohušín založena ve 12. stol. kladským kastelánem Bohušem Bradatým, nyní část obce Slatina nad Úpou. Dřevěný kostel Navštívení Panny Marie doložen r. 1350, po zničení ve třicetileté válce postaven v letech 1682–1692 nynější kamenný kostel. Fara přistavěná v letech 1728–1730 působištěm faráře Josefa Myslimíra Ludvíka (1796–1856), prvního kronikáře Náchodska. Pověstí opředená Boušínská kaple z let 1728–1730 u pramene ve stráni nad Úpou. Od kostela rozhled.

Bouzov

Olomouc 49°42'15.73"N; 16°53'39.59"E

Obec vznikla jako podhradí hradu Bouzov (viz samostatné heslo), prvně doložena r. 1317. Pův. goticko-renesanční, později barokně přestavěný kostel sv. Gotharda a gotický hřbitovní kostel sv. Máří Magdalény z 13. stol. Součást Galerie v podhradí tvoří sklářská minihuť z r. 2002. Ve vybudovaném historickém areálu expozice dobývacích válečných strojů a střelných zbraní z doby husitské, jíž dominuje Trojský kůň, největší dřevěná stavba koně na světě, jeho hlava ve výši 15 m slouží zároveň jako rozhledna. Bošovice – tvrz

Bouzov

Olomouc 49°42'7.19"N; 16°53'19.29"E

Boubín

Prachatice 48°59'29.25"N; 13°49'3.13"E

Významná šumavská hora (1362 m n. m.), na úbočí od r. 1858 přírodní rezervace Boubínský prales, torzo tzv. Krále smrků, kmen 440 let starý a 58 m vysoký padl při vichřici r. 1970, od r.1979 naučná stezka. Na vrcholu žulový obelisk na paměť návštěvy arcibiskupa Bedřicha Schwarzenberga r. 1867 a 21 m vysoká dřevěná rozhledna z r. 2005, výhled na Šumavu až k Alpám. Na jižním svahu Boubínské jezírko, vybudováno v letech 1833–1836 k plavení dříví. Přístup od Idiny Pily nebo Kubovy Hutě. 36

Hrad na ostrohu nad potokem Javořičkou, zvaným též Špraněk, vybudoval v letech 1317–1339 pan Búz a jeho jméno zůstalo sídlu natrvalo. Po řadě majitelů ho r. 1696 získal Řád německých rytířů, v jehož majetku zůstal až do r. 1939. Velmistr řádu Evžen Habsburský ho v letech 1895–1912 nechal přestavět na starobyle vyhlížející letní sídlo s mohutnou věží podle německých vzorů a bohatě vyzdobit a vybavit. Po zrušení řádu r. 1939 hrad obsadily oddíly SS, po 2. světové válce se stal vyhledávaným státním hradem.

www.ceskonamape.cz

vý barokní zámek, nyní účelově využit. Pův. gotický kostel sv. Jiří z r. 1359 barokně upraven v letech 1634–1657. Na západním okraji barokní hřbitovní kaple sv. Anny z r. 1686. Barokní hostinec z 18. stol. Boží muka z r. 1662, kamenný sloup z r. 1670 se sochou Piety a pamětní kámen selské vzpoury z r. 1579, zvaný Adámek. Západně lyžařské terény s vlekem.

Boží Dar

K. Vary 50°24'34.44"N; 12°55'22.47"E

Bouzov – hrad

Bozkov

Semily 50°38'25.55"N; 15°20'12.58"E

Obec nad údolím Kamenice a Vošmendy prvně uváděna r. 1352. Raně barokní poutní kostel Navštívení Panny Marie z let 1690–1693, obnoven v letech 1893–1895, cenná výzdoba. Severně od obce Bozkovské jeskyně, od r. 1968 celoročně zpřístupněné jeskyně v dolomitickém vápenci s krápníkovou výzdobou, v Jezerním dómu největší podzemní jezero u nás.

Božanov

Náchod 50°31'33.81"N; 16°21'48.32"E

Obec prvně zmiňována r. 1256. Dochovány usedlosti broumovského typu z poloviny 19. stol. Barokní kostel sv. Máří Magdalény z let 1735–1743 pravděpodobně podle návrhu K. I. Dienzenhofera na místě starší gotické stavby. Pozdně gotická hřbitovní brána ze 16. stol. Socha Immaculaty z r. 1781 a Kalvárie z r. 1796. Východně mariánská studánka s poutní kaplí Nanebevzetí Panny Marie z r. 1890. Jihozápadně u lomu v Broumovských stěnách zbytky valů a příkopů hrádku Raubschloss ze 14. stol.

Božanovský Špičák

Náchod 50°30'51.55"N; 16°18'53.7"E

Nejvyšší vrchol (773 m n. m.) Broumovských stěn, asi 10 km dlouhého, turisticky atraktivního skalnatého hřbetu mezi Policí nad Metují a Broumovskou kotlinou. Z vrcholu daleký rozhled, zejména východními směry, v okolí malé skalní bludiště. Přístup po značených stezkách od Božanova nebo Machova.

Božejov

Pelhřimov 49°21'39.24"N; 15°9'30.18"E

Obec prvně doložena r. 1352, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2006. Hrádek z 15. stol. renesančně přestavěn v 16. stol. a v 17. stol. upraven na čtyřkřídlý patro-

Krušnohorské pohraniční město, německy zvané Gottesgab, nejvýše položené město ve střední Evropě (1028 m n. m.) založeno r. 1533 jako hornická ves při stříbrných a cínových dolech, od r. 1556 definitivně připojeno k Čechám, status města z r. 1546 obnoven r. 2006. Barokní kostel sv. Anny z r. 1771, empírová radnice, vlastivědné muzeum z r. 2000, infocentrum, každoroční tradice Ježíškovy pošty. Významné turistické a rekreační středisko, východně lyžařský areál Neklid, frekventovaný hraniční přechod do Saska. Rodiště a hrob německého lidového písničkáře Antona Günthera (1876–1937), v letech 1929–1932 prožil v osadě Myslivny tři roky proslulý řecký spisovatel Nikos Kazantzakis (1883–1957). Západně Božídarské rašeliniště – viz samostatné heslo.

Božice

Znojmo 48°50'12.43"N; 16°17'19.44"E

Obec nad Jevišovkou prvně připomínána r. 1225. Na návsi barokní zvonice z 18. stol. a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1741. V části zvané České Křídlovice v jádře románský farní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1225, věž gotického původu, barokní loď z 18. stol. Barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1747. Dominantní objekt býv. dívčího penzionátu z let 1905–1906, nyní účelově využit. Severně při Jevišovce lovecký zámeček Samota z počátku 19. stol. ve švýcarském stylu, pův. zvaný Allein, se štíty a dřevěnými vyřezávanými pavlačemi, účelově využíván.

Božídarské rašeliniště

K. Vary 50°24'9.39"N; 12°54'44.77"E

Božídarské rašeliniště, rozlohou 930 ha největší v Krušných horách, tvořeno souborem rašelinišť a horských lesů, do 2. světové války těžba rašeliny, od r. 1965 přírodní rezervace. Od r. 1977 zpřístupněno naučnou stezkou, do r. 2011 uzavřena pro rekonstrukci povalových chodníků. Uvnitř rezervace Božídarský Špičák (1115 m n. m.), nejvyšší vyvřelá čedičová kupa ve střední Evropě, vzhledem k poloze nepřístupný.

Brada

Jičín 50°28'9.8"N; 15°19'50"E

Osada prvně připomínána r. 1258, nyní část obce BradaRybníček. Na skalnatém bloku nad ní zbytky hradu Brada z počátku 13. stol., zpustl po r. 1482, zachovány drobné zlomky zdiva. Na hradišti dřevěný kříž a sochy sv. Petra a sv. Pavla připomínající rakousko-pruskou bitvu r. 1866 a postavení rakouské dělostřelecké baterie. V osadě raně gotický kostel sv. Bartoloměje z doby kolem r. 1300, prvně doložen r. 1371, upravován v letech 1622 a 1814. U něj drobná hranolová dřevěná zvonice. Barokní kaple sv. Isidora

www.ceskonamape.cz

37

z r. 1727. Západně nad osadou vrch Přivýšina (464 m n. m.), na vrcholu upravená skalní vyhlídka Václava Čtvrtka, pod ním Rumcajsova jeskyně.

hled, horolezecké terény. V minulosti dějiště exponovaných národnostních manifestací na hranici českého a německého osídlení. Přístup z obcí Libina nebo Nová Hradečná.

Brandlín

Tábor 49°18'20.06"N; 14°47'16.71"E

Ves prvně připomínána r. 1381, nyní část obce Tučapy. Pův. tvrz přestavěna na renes. zámek, upravován v 19. a 20. stol., nevelká budova s věžičkou a nárožními rizality. Výklenková kaplička z r. 1777.

Brandov

Most 50°38'9.39"N; 13°23'12.42"E

Brada – kostel

Bradlec

Semily 50°29'20.74"N; 15°24'50.05"E

Hrad na dvou mohutných čedičových skalách na vrcholu kopce Bradlec (557 m n. m.) založen rodem Markvarticů počátkem 14. stol., na jednom vrcholu vybudována strážní věž, na druhém palác, spojeny hradební zdí. U přístupové cesty okrouhlá bašta. Několikrát sídlem loupeživých rytířů, opuštěn v 16. stol. V lese dochovány zbytky věže a paláce. Přístup po značených cestách z osady Klepanda nebo Bradlecké Lhoty.

Pohraniční obec doložena poprvé r. 1549, v letech 1853–1921 těžba kamenného uhlí. Barokní kostel sv. Michaela archanděla z let 1720–1730 na místě staršího, před ním socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1730. Pseudogotická hřbitovní kaple Nanebevstoupení Páně. Při hranici na Loupežnické skále (Raubschloss) r. 1986 objeveny malé stopy brandovského hrádku neznámého jména a historie, patrně z 13. stol.

Brandýs nad Labem

Praha-východ 50°11'8.95"N; 14°39'39.48"E

Pův. obec na levém břehu Labe připomínána r. 1304, na město povýšena r. 1581, od r. 1960 část souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, od r. 1992 památková zóna. Na terase nad řekou pův. gotický hrádek z doby kolem r. 1300, počátkem 16. stol. přestavěn na goticko-renes. zámek, v letech 1547–1918 v majetku císařské rodiny, zámecká zahrada ze 16. stol. spojena se zámkem krytou chodbou zvanou Rudolfinka. Zámek od r. 1995 v majetku města a zpřístupněn veřejnosti. Pod zámkem renes. kamenný most z r. 1603 přes mlýnské rameno s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého, v sousedství renes. býv. mlýn, v minulosti s 11 koly největší v Čechách, a barokní pivovar podle projektu K. I. Dienzenhofera.

Bradlec

Bradlecká Lhota

Semily 50°29'4.18"N; 15°23'50.92"E

Obec prvně připomínána r. 1395. Dochovány roubené stavby z 19. stol., býv. rychta z r. 1681 a mlýn z r. 1568. Sousoší Korunování Panny Marie a socha Panny Marie z r. 1850. Východiště ke zřícenině hradu Bradlec – viz samostatné heslo.

Bradlo

Šumperk 49°51'14.62"N; 17°3'15.98"E

Nejvyšší bod Úsovské pahorkatiny (600 m n. m.), zván též Moravský Blaník podle pověsti o spících rytířích. Na vrcholové skále zabezpečená vyhlídka se zábradlím, daleký roz38

Brandýs nad Labem – zámek

Katolický kostel Obrácení sv. Pavla, pův. bratrský sbor z let 1541–1542, v sousedství barokní zvonice z r. 1773, děkanství z téže doby a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1756. Kostel sv. Petra na Hrádku raně gotického původu, přestavěn barokně po třicetileté válce, nyní evangelický. Raně gotický kostel sv. Vavřince z konce 13. stol. upravován barokně, zru-

www.ceskonamape.cz

šen r. 1785, nyní církve čs. husitské, uvnitř dochovány vzácné gotické malby. Novorománská hřbitovní kaple sv. Rozálie z r. 1880. Radnice barokního původu novodobě upravena, renes. Arnoldinovský dům ze 16. stol. na náměstí upraven v letech 1979–1989 na sídlo oblastního muzea založeného r. 1911. Renes. katovna z poloviny 16. stol. se sgrafitovou výzdobou, nyní součást muzea. Synagoga z let 1828–1829 užívána do 2. světové války, dochován židovský hřbitov z r. 1568.

Brandýs nad Orlicí – pomník Komenského

Brandýsek

Kladno 50°11'17.41"N; 14°9'49.62"E

Obec prvně zmíněna r. 1345, později hornická, spojena s dvěma pův. samostatnými částmi Olšany a Holousy, nejstarší Olšany zmíněny již r. 852. V 19. stol. výroba drátěných lan, u nádraží přestupní hala z r. 1860. Na jihozápadním okraji katastru vodní park Čabárna s botanickou a zoologickou expozicí.

Branišov

Č. Budějovice 48°58'44.15"N; 14°23'44.09"E

Obec prvně připomínána r. 1391. V obci kaple Nejsvětější Trojice z r. 1856 a bohatě zdobené selské usedlosti z 19. stol. U lesa kaple z r. 1915. Severně na ostrůvku v Návesním rybníku tvrziště Doubíčko, pozůstatek tvrze ze 14. stol. a zaniklé po r. 1548.

Branišov Brandýs nad Labem – zámecká věž

Brandýs nad Orlicí

Jihlava 49°27'58.62"N; 15°26'0.81"E

Ústí n. O. 50°0'12.04"N; 16°17'6.01"E

Podhradní ves připomínána r. 1227, na město povýšena r. 1503, od 15. stol. významné centrum Jednoty bratrské, její zakladatel bratr Řehoř tu zemřel r. 1474, pobýval zde i J. A. Komenský. Nad městem zřícenina hradu, založen koncem 13. stol., opuštěn počátkem 16. stol., zachovány zbytky obvodové hradby, paláce a sklepů. Na druhém návrší barokní kostel Nanebevstoupení Páně z let 1787–1788. Pozdně barokní zámek z 2. poloviny 18. stol. přestavěn novobarokně r. 1914, účelově využit. Rehabilitační ústav z r. 1898. Na náměstí secesní radnice z r. 1901 s pamětní síní Komenského a socha Panny Marie z r. 1798. Pod hradním kopcem místo letních pobytů houslového virtuóza Františka Ondříčka (1857–1922), na domě pamětní deska s bustou. Na druhém břehu Tiché Orlice pomník Komenského z r. 1865 na místě jeho údajného úkrytu, na vysokém terénním hřbetu nad ním nevýrazné zbytky hradu Orlík, obydlen v letech 1311–1421, zachován tesaný příkop a základové zdivo.

Starobylá ves, nyní část obce Ústí. Barokní kostel sv. Václava z let 1749–1751, obnoven po požáru po úderu blesku r. 1827. Patrová barokní fara z r. 1770. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého.

Branišovice

Brno-venkov 48°57'44.94"N; 16°25'55.22"E

Obec mezi rybníky prvně doložena r. 1222. Architektonicky nevýrazný barokní zámeček z přelomu 17. a 18. stol., nyní účelově využit. Raně gotický kostel sv. Vavřince z poloviny 13. stol. barokně přestavěn v 18. stol. Na severozápadním okraji socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1710. V části zvané Vinohrádky zvonička Svaté Trojice z počátku 18. stol.

Brankovice

Vyškov 49°9'18.19"N; 17°8'7.42"E

Obec prvně zmíněna r. 1348, status městyse z r. 1899 obnoven r. 2006, archeologickým průzkumem v letech 2004–2007 zjištěno osídlení z doby kamenné i bronzové s rozsáhlými nálezy, prokázáno i osídlení keltské a velkomoravské. Již-

www.ceskonamape.cz

39

ně na návrší dochováno tvrziště se zbytky valů, pozůstatek čtvercové tvrze zaniklé v 15. stol. Hodnotný barokní kostel sv. Mikuláše z r. 1714. Kamenný kříž z r. 1774. Na hřbitově pomník obětem střetnutí partyzánů s gestapem v dubnu 1945.

Branky

Branov

Rakovník 50°0'47.11"N; 13°50'35.55"E

Obec mezi křivoklátskými lesy prvně zmíněna r. 1551. Zdejší oblast kolem Berounky proslavil ve svých povídkách spisovatel Ota Pavel (1930–1973), v převoznickém domku v Luhu pod Branovem jeho pamětní síň.

Vsetín 49°27'36.73"N; 17°53'33"E

Podhorská obec prvně připomínána r. 1270. Prostý barokní zámeček vybudován ze starší tvrze na přelomu 17. a 18. stol., nyní jako starý zámek upraven na sídlo obecního úřadu. Poblíž vystavěn koncem 19. stol. pseudobarokní nový zámek, nyní chátrající, kolem dendrologicky cenný park. Barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z r. 1787.

Branná

Šumperk 50°9'5.87"N; 17°0'39.7"E

Horská obec, do r. 1947 zvaná Kolštejn, prvně připomínána r. 1286, památková zóna. Hrad Goldenstein čili Kolštejn poprvé doložen r. 1301, zachováno torzo válcové věže, zbytky paláce a hradeb. Od r. 1575 přestavován na renes. zámek, během 17. stol. vystavěn tzv. střední a dolní zámek s dlouhým mostem přes příkop a průchodní Černou věží. Objekt v dlouhodobé rekonstrukci s částečnou možností prohlídky. Zajímavá budova fojtství z r. 1570 s vysokou věží a fasádou zdobenou sgrafitem, v 17. a 19. stol. přistavěna další patra. Pův. evangelický, pozdně renes. kostel Zmrtvýchvstání Krista z let 1612–1614 rekatolizován, nově zasvěcen sv. Michaelu archandělu a přestavěn r. 1743. Středisko zimních sportů a horské turistiky. Jihovýchodně na hřebenu Jeseníků při naučné stezce přírodní památka Pasák, skalnatý hřbet s mrazovými sruby, skalními převisy, terasami a izolovanými skalami, z vrcholu rozhled. Mezi Brannou a Ostružnou bunkr U Trati, objekt čs. pohraničního opevnění z r. 1938, možnost prohlídky.

Branov – památník Oty Pavla

Bransouze

Třebíč 49°18'12.03"N; 15°45'6.68"E

Obec na pravém břehu Jihlavy prvně doložena r. 1234. Na levém břehu tvrziště, příkop a val po tvrzi zaniklé v 15. stol. Dochovány domy z 1. poloviny 19. stol.

Brantice

Bruntál 50°3'46.07"N; 17°37'38.64"E

Obec pův. německá doložena r. 1377. Renes. zámek vznikl přestavbou tvrze po r. 1550, klasicistní úpravy z počátku 19. stol., při něm park. Renes. farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1593, upravován r. 1666.

Branžež

Ml. Boleslav 50°30'26.99"N; 15°3'33.08"E

Obec v Českém ráji poprvé doložena r. 1338, nyní společně se sousední osadou Nová Ves vyhledávaná rekreační oblast u Komárovského rybníka (54 ha) s písečnou pláží, tábořištěm, kempem a chatovými osadami. U Nové Vsi v poloze zvané Ušátko stopy skalního hrádku, terénní relikty na pískovcových blocích.

Bratčice

Brno-venkov 49°3'54.39"N; 16°31'24.03"E

Obec prvně doložena r. 1537. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1779 rozšířen a upraven do nynější podoby r. 1873. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1786. V ohradní zdi zahrady křížový kámen.

Bratčice

K. Hora 49°51'19.18"N; 15°25'52.39"E

Branná 40

Obec prvně zmíněna r. 1223. Na hřbitově kostel sv. Václava raně gotického původu z konce 13. stol., rozšířen v 16. stol., www.ceskonamape.cz

věž přistavěna kolem r. 1800. Kaplička Panny Marie z 18. stol. Mlýn rodištěm ing. Jana Pernera (1815–1845), stavitele železnice, pamětní deska. Jihozápadně vrch Tisá skála (392 m n. m.), jediný žulový skalní útvar na Kutnohorsku, na vrcholu dřevěný altán, cvičné horolezecké terény.

Bratronice

Kladno 50°4'4.34"N; 14°0'54.08"E

Obec na dávné lovecké stezce z Prahy do Zbečna prvně zmíněna r. 1227. Pozdně barokní kostel Všech svatých z let 1780–1783. Dva zachované milníky s vytesaným křížem. Závěr života zde strávil herec Petr Haničinec (1930–2007), jeho hrob na místním hřbitově. V náspu silnice na Dolní Bezděkov netypicky řešená pevnůstka z r. 1937, příležitostně zpřístupňovaná.

Bratronice

Strakonice 49°21'53.32"N; 13°50'33.42"E

Obec prvně doložena r. 1227 jako majetek jiřského kláštera na Hradčanech. Při jižním okraji na místě tvrze zámeček z r. 1603, barokně upraven v 18. stol. Hospodářské budovy s renes. štíty. Jižně od obce seskupení žulových balvanů zvané Čertův ranec. Bravinné – větrný mlýn

Bratrušov

Šumperk 50°0'25.03"N; 16°56'59.53"E

Obec prvně připomínána r. 1371. Pozdně renes. kostel Všech svatých z r. 1603 se střílnami rozšířen r. 1833. Empírová boží muka z 1. poloviny 19. stol. Jižně při silnici pomník 16 vlastencům popraveným gestapem v březnu 1945.

Bratřejov

Zlín 49°13'15.69"N; 17°54'50.97"E

Obec na říčce Dřevnici prvně doložena r. 1468. Dominantní novogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje z let 1871–1890. V obci tři sirné prameny. Východně při silnici pomníček připomínající vypálení osady Vařákovy Paseky nacisty v závěru 2. světové války.

Brdo

Nejvyšší vrchol Chřibů (587 m n. m.), na něm 24 m vysoká kamenná rozhledna z r. 2004 s vyhlídkovou plošinou ve výši 21 m. Severovýchodně na hřebenu osada Bunč, významné turistické a rekreační středisko, název podle Christiana Alexia Buntsche, syndika z Uherského Hradiště, který se tu ukrýval za morové epidemie r. 1682. Turistická chata vybudována Klubem českých turistů v letech 1920–1924, nyní penzion. Obnovená dřevěná zvonička z 1. poloviny 20. stol. Místo partyzánských bojů r. 1945, pomník. Dále k východu na hřebenu přírodní památka Komínky, největší pískovcový skalní útvar Chřibů.

Brloh Bravantice

49°45'22.79"N; 18°5'2.78"E

Bravinné

N. Jičín

Písek 49°19'39.51"N; 14°1'8.66"E

N. Jičín

Obec prvně doložena r. 1370. Pův. renes. tvrz z konce 16. stol., obklopená částečně zachovaným vodním příkopem, ve 2. polovině 17. stol. přestavěna na barokní zámek, k hlavnímu patrovému traktu přiléhá trojkřídlá stavba s dvorem. Kolem park z 18. stol., u vjezdu barokní sochy sv. Františka a Jana Nepomuckého. Jižně od obce přes říčku Bílovku tzv. Kněžský most, technická památka.

Kroměříž 49°10'14.72"N; 17°18'32.64"E

Ves poprvé uváděna r. 1359, nyní část obce Drhovle. Ve dvoře na západním okraji tvrz ze 14. stol., písemně zmiňována až r. 1601, v 17. stol. přestavěna na renes. zámek a po r. 1712 na sýpku. Kromě patrové budovy se sgrafity dochována okrouhlá bašta, nyní v soukromém vlastnictví a opravě, přístupná jen přistavěná kaple Narození Panny Marie. Jižně od vsi na Žižkově vrchu stopy hradiště z doby bronzové.

Brloh

Louny

49°45'10.82"N; 17°57'42.55"E

50°19'9.08"N; 13°49'36.93"E

Malá ves prvně připomínána r. 1377, nyní část města Bílovec. Mariánský kostel z let 1887–1889, kříž z r. 1900. Nad vsí dochován hranolový dřevěný větrný mlýn německého typu s přístupnou muzejní expozicí.

Ves připomínána r. 1295, nyní část města Louny. Kostel sv. Havla doložen ve 14. stol., nově vystavěn barokně r. 1763. U něj hřbitov se zdobenou bránou z 19. stol. Rodiště cítolibského kantora a zakladatele tamější hudební tradice Václava Jana Kopřivy (1708–1789).

www.ceskonamape.cz

41

Brloh

Č. Krumlov 48°55'40.38"N; 14°13'12.27"E

Podhorská obec založena počátkem 14. stol. Rožmberky jako poddanská ves. Pův. gotický kostel sv. Máří Magdalény ze 14. stol. kromě věže zbořen a v letech 1697–1704 nahrazen novým barokním se zasvěcením sv. Šimona a Judy. Barokní fara z r. 1716. Kaple sv. Floriána a Jana Nepomuckého z let 1706–1715.

Brložec

K. Vary 50°3'34.78"N; 13°4'8.94"E

Ves připomínána r. 1358, nyní část obce Štědrá. Barokní zámek z 18. stol. na místě gotické tvrze v 70. letech 20. stol. vyhořel a r. 1984 jeho zbytky odstraněny. Na návsi pův. gotický kostel sv. Michaela archanděla, do nynější podoby upraven r. 1814, uvnitř gotické a renes. náhrobníky. Empírová lidová architektura. Ve 20. a 30. letech 20. stol. tu pobýval spisovatel Karel Čapek.

Brná

Ústí n. L. 50°37'22.76"N; 14°4'38.18"E

Brníčko – zřícenina hradu

Brníkov

Litoměřice 50°22'40.24"N; 14°4'43.89"E

Zemědělská ves připomínána r. 1372, nyní část obce Mšené-lázně. Barokní špýchar z 18. stol., empírová kaple z 19. stol. Na křižovatce historický kamenný rozcestník z r. 1593. Severozápadně od vsi u silnice tzv. Brníkovské eso, místo nad serpentinami s vynikajícím výhledem na panorama Českého středohoří.

Ves prvně zmíněna r. 1383, nyní část města Ústí nad Labem. Pozdně barokní kaple z r. 1756. Termální koupaliště z r. 1931 se zdrojem vody v hloubce 327 m, na Labi loděnice.

Brňany

Litoměřice 50°28'48.36"N; 14°8'36.74"E

Obec prvně připomínána r. 1057. Pozdně barokní zámeček z 2. poloviny 18. stol. Kaple Panny Marie Bolestné z r. 1723.

Brněnská přehrada

Brno-město 49°13'58.64"N; 16°30'59.19"E

Vodní nádrž, běžně označovaná jako Brněnská, dříve též Kníničská přehrada, vybudována na řece Svratce v letech 1936–1940, zatopila část obce Kníničky. Betonová hráz o délce 120 m a výšce 23 m vytváří jezero o rozloze 259 ha, délka vzdutí hladiny dosahuje 10 km. Součástí přehrady hydroelektrárna. Vodní nádrž lemovaná po obou březích lesy slouží převážně rekreaci, v sezóně provozována lodní doprava.

Brníčko

Šumperk 49°53'51.72"N; 16°58'18.93"E

Obec vzniklá jako podhradí na přelomu 13. a 14. stol. poprvé doložena r. 1356. Pozdně románský kostel Narození Panny Marie přestavěn barokně v 18. stol. Na kopci nad obcí rozsáhlé zříceniny hradu stejného jména založeného počátkem 14. stol., od r. 1434 v majetku významného rodu Tunklů z Brníčka, stoupenců Jiřího z Poděbrad, hrad proto zničen r. 1471 uherským vojskem Matyáše Korvína. Kromě mohutného příkopu a valu dochovány zbytky paláce, plášťové zdi, věže a parkánové hradby.

Brníkov – středověký rozcestník

Brniště

Č. Lípa 50°43'18.74"N; 14°42'16.8"E

Obec na Panenském potoce připomínána r. 1352. Pozoruhodný kamenný most z konce 18. stol. se zdobeným kamenným zábradlím. V místní části Jáchymov založené r. 1788 v minulosti lázně. Chráněné lípy. 42

www.ceskonamape.cz

Brno

Brno-město 49°11'44.62"N; 16°36'45.13"E

Historické správní středisko Moravy, druhé největší město u nás, od r. 2002 krajské město Jihomoravského kraje, prvně zmíněno v Kosmově kronice r. 1091, městská práva od r. 1243. Založeno na soutoku Svratky a Svitavy pod župním hradem na návrší Petrov, na konci třicetileté války v letech 1643 a 1645 neúspěšně obléháno Švédy, poté přebudováno na mohutnou barokní pevnost, která odolala Prusům. Hradby zbořeny počátkem 19. stol., z městského opevnění zachována jen Měnínská brána. Na dominantním vrchu Špilberk pův. gotický hrad, založen kolem r. 1270, renesančně přestavěn v letech 1593–1594, za třicetileté války přebudován na barokní pevnost, od r. 1820 vězení, nyní městské muzeum. Druhou dominantu představuje vrch Petrov s biskupstvím a katedrálou sv. Petra a Pavla, gotická stavba románského původu s dvojicí novogotických věží. Z církevních staveb dále vyniká gotický kostel sv. Jakuba Většího ze 14.–15. stol. s 92 m vysokou věží a renes. jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1598–1602. Mezi kláštery nejstarší klášter cisterciaček na Starém Brně z přelomu 10. a 11. stol. s kostelem Nanebevzetí Panny Marie z r. 1322, od r. 1782 klášter augustiniánů, v němž působil zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel (1822–1884). Dále gotický dominikánský klášter z let 1228–1239 s barokním kostelem sv. Michala z let 1658–1667, klášter augustiniánů poustevníků z r. 1356 s barokním kostelem sv. Tomáše z let 1665–1677, klášter kapucínů z r. 1603 obnovený r. 1651 s kostelem Nalezení sv. Kříže z r. 1656, františkánský klášter s kostelem sv. Máří Magdalény z let 1651–1673, klášter voršilek s kostelem sv. Josefa z r. 1653, klášter milosrdných bratří s kostelem sv. Leopolda z let 1749–1771. K minoritskému klášteru z 13. stol. s pův. gotickým kostelem sv. Janů při barokní přestavbě v letech 1729–1733 doplněna Loreta. Ze dvou evangelických kostelů tzv. Červený postaven v novogotickém slohu v letech 1863–1865, Betlémský v novorenes. slohu v letech 1894–1895.

Mahenovo divadlo z r. 1882 a budova JAMU z r. 1862. Klenot moderní architektury představuje vila Tugendhat z let 1930–1931 podle projektu Ludwiga Miese van der Rohe, zapsaná od r. 2001 v seznamu kulturního dědictví UNESCO. Dobu 2. světové války připomíná čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově a komplex Kounicových kolejí z let 1922–1923 v Žabovřeskách, za německé okupace úřadovna gestapa s mučírnou a popravištěm. Mezi významná kulturní zařízení patří Janáčkovo divadlo z r. 1965 a řada dalších divadel, Moravská galerie, Moravské zemské muzeum, Muzeum města Brna, Technické muzeum, hvězdárna a planetárium z let 1959 a 1991 a v městské části Pisárky areál Výstaviště z r. 1928 o rozloze 76 ha s nedalekým muzejním pavilónem Anthropos z r. 1962.

Brno – mariánská bazilika

Mezi rodáky vynikají architekt Adolf Loos (1870–1933), hudební skladatel Erich Wolfgang Korngold (1897–1957), básníci František Halas (1901–1949) a Ivan Blatný (1919–1990), spisovatelé Bohumil Hrabal (1914–1997) a Milan Kundera (1929), hudební vědec Miloš Štědroň (1942), dirigent Zdeněk Mácal (1936), zpěvačka Eva Pilarová (1939) a herci Hugo Haas (1901–1968), Karel Höger (1909–1977), Vlasta Fialová (1928–1998), Vlasta Chramostová (1926) nebo Dagmar Veškrnová-Havlová (1953). Významnější okrajové městské části – viz samostatná hesla.

Brno-Bystrc

Brno – Petrov

Brno-město 49°13'21.1"N; 16°31'14.8"E

Stavbám světským dominuje Stará radnice z 13. stol. s pozdně gotickým portálem z let 1510–1511, v průjezdu zavěšen pověstný Brněnský drak, dar Turků z r. 1680. Nová radnice vybudována po r. 1672 u kláštera dominikánů. Ve středu města mnoho historických domů a paláců se středověkými jádry. Na náměstí Svobody morový sloup z r. 1679, na Zelném trhu kašna Parnas z let 1693–1695. Mezi novorenes. stavby patří především Besední dům z let 1871–1873,

Pův. ves prvně zmíněna r. 1373, součást Brna od r. 1960. Kostel sv. Janů (Křtitele a Evangelisty) doložen r. 1531, podstatně přestavěn v 19. stol. Při severním okraji zoologická zahrada z r. 1953 o rozloze 65 ha a Brněnská přehrada – viz samostatné heslo. Západní okraj katastru tvoří přírodní park Podkomorské lesy s Podkomorskou myslivnou, v níž žila Helenka, postava z Mrštíkova románu Pohádka máje, před ní její socha, v lesích Helenčina studánka s bronzovým

www.ceskonamape.cz

43

reliéfem s motivy Pohádky máje a Ríšova studánka. Rodiště sochaře Jakuba Obrovského (1882–1949).

Brno-Chrlice

Brno-město 49°7'55.11"N; 16°39'23.45"E

Starobylá ves připomínána již ve 2. polovině 11. stol., součástí Brna od r. 1971. Středověká tvrz přestavěna r. 1561 na renes. zámek, v 18. stol. přestavěn barokně, od r. 1864 letní sídlo brněnských biskupů, upraven r. 1935 a později pro účelové využití. Barokní kaplička z r. 1699 upravena r. 1908, barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1712. Rodiště filozofa a fyzika světového jména Ernsta Macha (1838–1916), pamětní deska.

Brno-Obřany

Brno-město 49°13'55.76"N; 16°38'56.8"E

Ves prvně připomínána r. 1278, k Brnu připojena r. 1919, nyní součást městské části Brno-Maloměřice a Obřany. Pův. ves podhradím stejnojmenného hradu – viz samostatné heslo. Kostel sv. Václava románského původu z počátku 13. stol., nyní v barokní podobě z let 1643–1645 s gotickým jádrem. Na nábřeží secesní a funkcionalistické vily. Zahradní železnice z r. 1990 s dopravou osob. Východně na návrší nad Svitavou hradiště z doby bronzové, dochován přes 2 km dlouhý val.

Brno-Řečkovice

Brno-město 49°14'49.19"N; 16°35'23.39"E

Brno-Ivanovice

Brno-město 49°9'9.79"N; 16°39'14.99"E

Ves prvně připomínána r. 1351 v majetku velehradského kláštera, součástí Brna od r. 1971, památková zóna vesnického charakteru. Tvrz ze 14. stol. přestavěna v letech 1682–1686 na barokní zámek, upraven v 18. stol., účelově využit. U vchodu barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1766. Na náměstí barokní socha sv. Floriána z r. 1749. Artéský vrt, zvaný Balbínův pramen, s kvalitní pitnou vodou.

Brno-Komárov

Brno-město 49°10'37.06"N; 16°37'3.85"E

Ves pův. zvaná Luh doložena r. 1104, název Komárov od r. 1318, k Brnu připojena r. 1919, nyní součást městské části Brno-jih. Ve 12. stol. zřízeno proboštství třebíčského kláštera benediktinů, zaniklo r. 1527. Jeho součástí románský kostel sv. Jiljí z konce 12. stol., přestavěn v 15. stol. goticky a v 17. stol. barokně, věž přistavěna v letech 1788–1796, současná podoba z r. 1872, nejstarší církevní stavba města.

Brno-Královo Pole

Brno-město 49°13'9.07"N; 16°35'32.36"E

Pův. ves prvně připomínána v polovině 13. stol., od r. 1844 městys, na město povýšena r. 1905, k Brnu připojena r. 1919. Kartuziánský klášter založen r. 1375, zrušen r. 1782, poté využíván armádou, nyní vysoká škola. Cihlový klášterní gotický kostel Nejsvětější Trojice s barokním průčelím, nyní farní. Městské centrum se secesními a novějšími stavbami. Husův sbor z r. 1925. Severně pod Zaječí horou u pramene poutní kaple sv. Antonína z r. 1849, přestavěna a rozšířena r. 1924. Proslulý strojírenský podnik.

Brno-Líšeň

Brno-město 49°12'26.45"N; 16°41'14.14"E

Pův. ves prvně zmíněna r. 1249, na městys povýšena r. 1558, součástí Brna od r. 1944. Renes. tvrz z poloviny 16. stol. přestavěna po r. 1720 na barokní zámek, klasicistně upraven po r. 1819, kolem anglický park, objekt vrácen v restituci rodině Belcredi. Kostel sv. Jiljí gotického původu přestavěn barokně r. 1718, před ním sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1725. Na býv. nádraží muzeum městské hromadné dopravy, sbírka kolejových vozidel Technického muzea. 44

Ves prvně zmíněna r. 1277, k Brnu připojena r. 1919, nyní součást městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora. Tvrz doložená r. 1464 přestavěna po r. 1623 jezuity na barokní zámek, nyní v obecním majetku. Gotický kostel sv. Vavřince přestavěn barokně v letech 1716–1718 a upraven v letech 1850 a 1900. V býv. kasárnách sbírka autobusů a trolejbusů Technického muzea.

Brno-Soběšice

Brno-město 49°15'10.22"N; 16°37'23.1"E

Ves prvně doložena r. 1286, k Brnu připojena r. 1971, nyní součást městské části Brno-sever. Klášter klarisek z let 1995–1997. Na vrchu Strom (404 m n. m.) 19 m vysoká kovová rozhledna Ostrá horka z r. 2008.

Brno-Tuřany

Brno-město 49°8'34.45"N; 16°40'15.22"E

Městská část prvně připomínána jako ves r. 1208, k Brnu připojena r. 1947. Kaple sv. Anny z let 1693–1698 rozšířena v letech 1804–1806 na mohutný poutní kostel Zvěstování Panny Marie s novobarokním dvojvěžím z let 1888–1890, uvnitř cenná Madona z pův. kostela z doby kolem r. 1300. U kostela mariánské sousoší z r. 1690 a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1728. Kubistický Husův sbor z r. 1927. Mezinárodní letiště z r. 1958.

Brno-Zábrdovice

Brno-město 49°11'56.24"N; 16°37'25.44"E

Historická ves doložena r. 1209 v souvislosti se založením kláštera premonstrátů, k Brnu připojena r. 1850, nyní rozdělena mezi městské části Brno-střed, Brno-sever a BrnoŽidenice. Barokní klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1661–1668 na místě raně gotické baziliky, v letech 1753–1755 přistavěna kaple Panny Marie Čenstochovské, průčelní dvojvěží se sochami světců z konce 17. stol. Býv. konvent od r. 1784 využíván jako zdravotnické zařízení. Býv. románský kostelík sv. Kunhuty z r. 1211 upravený r. 1778, jediný pozůstatek pův. románského klášterního areálu. Barokní fara z 2. poloviny 18. stol., před kostelem socha Panny Marie Křtinské z r. 1736. Funkcionalistické městské lázně z let 1930–1931. Muzeum romské kultury z r. 2005.

www.ceskonamape.cz

Brno-Židenice

Brno-město

Brodek u Přerova

Přerov

49°11'57.87"N; 16°38'20.27"E

49°29'0.99"N; 17°20'18.47"E

Ves prvně zmiňována r. 1210, k Brnu připojena r. 1919. Novodobý kostel sv. Cyrila a Metoděje z let 1932–1935. Funkcionalistický Husův sbor z 30. let 20. stol. Rozsáhlý židovský hřbitov z r. 1852 s novorománskou obřadní síní z r. 1900.

Obec prvně zmíněna r. 1301, status městyse z r. 1909 obnoven r. 2009. Novorománský kostel Narození sv. Jana Křtitele z r. 1893 opraven r. 1993. Zvonkohra s 22 zvony z r. 1999, dílo proslulé místní zvonařské dílny Marie TomáškovéDytrychové.

Brod nad Dyjí

Břeclav 48°52'29.75"N; 16°32'8.25"E

Obec prvně připomínána r. 1353, současný název od r. 1950. Pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1770. Na návsi barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a Floriána, na návrší za obcí kaple. Severovýchodně Ptačí poloostrov na jižním břehu Mušovské nádrže, významné hnízdiště ptactva.

Brod nad Tichou

Tachov 49°50'2.57"N; 12°44'29.32"E

Obec prvně uváděna r. 1243, současný název od r. 1960. Na návrší kostel sv. Jakuba románsko-gotického původu, barokně přestavěn v 17. a 18. stol., opraven v letech 1992–1995, barokní fara. Poblíž tvrziště, příkopy a valy tvrze zničené křižáky r. 1431. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1738. V Karolinině dolině v 19. stol. významné železárny a cukrovar, nyní kemp.

Brodce

Ml. Boleslav 50°19'51.11"N; 14°51'58.42"E

Obec pův. zvaná Brodec na obou březích Jizery prvně zmíněna r. 1130, název podle zdejšího brodu přes řeku, status městyse ze 16. stol. obnoven r. 2008. Od 15. stol. část na pravém břehu zvána Horky, od r. 1849 obě části odloučeny, kostel, zámek v místě býv. tvrze a pivovar tak zůstaly v Horkách – viz heslo Horky nad Jizerou. V Brodcích secesní radnice, nyní upravena na penzion s restaurací. Barokní sousoší Panny Marie Růžencové z poloviny 18. stol. Cukrovar z 19. stol. ukončil v závěru 20. stol. činnost. Jižně přírodní památka Stará Jizera, botanická rezervace u dvou slepých říčních ramen.

Brodek u Konice

Broumov

Náchod 50°35'6.5"N; 16°20'4.85"E

Pův. městečko připomínáno r. 1256, po staletí majetek břevnovského kláštera benediktinů, na město povýšeno r. 1348, památková zóna. Dochovány zbytky hradeb a dvou věží ze 14. stol. Řada historických městských domů ze 16.–19. stol., stará radnice z r. 1419 přestavěna r. 1838. Mariánský sloup z r. 1706. Klášter benediktinů s kostelem sv. Vojtěcha založen před r. 1322, opevněn společně s hradem, přestavěn barokně v 17. stol., býv. biskupský hrad a objekty kláštera přestavěny barokně v letech 1726–1748 K. I. Dienzenhoferem. Děkanský kostel sv. Petra a Pavla gotického původu z 13. stol. barokně upraven v letech 1679–1682. Kostel sv. Václava vystavěn r. 1729 K. I. Dienzenhoferem, zrušen Josefem II., obnoven r. 1885. Špitální barokní kostel sv. Ducha s přilehlým špitálem vybudován r. 1689, přestavěn r. 1735. Cenný hřbitovní dřevěný kostel Nanebevzetí Panny Marie pův. z 13. stol., znovu postaven r. 1459, nejstarší dochovaná dřevěná stavba na českém území, v ochozu dřevěné desky s nápisy a renes. i klasicistní náhrobníky. Na dolním náměstí socha sv. Floriána z 1. poloviny 18. stol., na mostě do Hejtmánkovic sochy sv. Jana Nepomuckého a Václava z poloviny 19. stol. Muzeum Broumovska založeno r. 1945, od r. 1980 v klášteře. V městské části Olivětín pův. biskupský pivovar a pův. dřevěná kaple Panny Marie Bolestné z r. 1601, přestavěna barokně r. 1701.

Prostějov 49°32'57.73"N; 16°49'56.93"E

Obec prvně připomínána r. 1575, pův. Německý Brodek. Klasicistní kostel sv. Petra a Pavla z let 1801–1802.

Brodek u Prostějova

Prostějov 49°22'8.24"N; 17°5'20.9"E

Obec prvně připomínána r. 1278, historický status městyse z r. 1376 obnoven r. 2006. Raně barokní zámek z r. 1685 vystavěn na místě starší tvrze, nově postaven ve vrcholném baroku v letech 1707–1709 a upraven v letech 1750–1755. Patrová budova s čelním rizalitem a mansardovou střechou vrácena ve zchátralém stavu v restituci r. 1992, postupně obnovována stejně jako anglický park z r. 1837. Barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1707–1726 se slonovinovým krucifixem, barokní fara z r. 1784. Na náměstí hanácký statek se žudrem z 19. stol. Hasičské muzeum založeno r. 1983.

Broumov – náměstí

www.ceskonamape.cz

45

Broumov

Tachov 49°53'22.8"N; 12°35'41.4"E

Obec prvně doložena r. 1523. V letech 1749–1870 v provozu železná huť a drátovna, zřícenina hamru v údolí Hamerského potoka. Barokní sousoší sv. Víta v kotli z r. 1749, patrona měditepců. Majitel panství, rod Heimhausenů, nechal vystavět tři zámečky. Jánský zámeček pozdně barokní z konce 18. stol., zvaný též Johanneshof nebo Kastnerův zámeček, pův. letní sídlo nazýváno podle někdejší sochy sv. Jana Nepomuckého, nyní chátrá. Barokní patrový Svatovítský zámeček z doby kolem r. 1750 sloužil jako lesní a báňský úřad. Západně od obce lovecký zámeček Neuheimhausen z let 1875–1876, spíše charakteru vily. Novodobý kostelík sv. Anny z let 1929–1931.

Broumy

1636–1644 po zrušení r. 1784 upraven na výrobní prostory a obytný dům. Dvojice barokních mostů přes řeku se sochařskou výzdobou, první u radnice, druhý, tzv. Židovský pod zámkem, šest soch na něm z let 1715–1718. Ve městě sloupy s barokními sochami Panny Marie a sv. Rocha, Josefa, Tomáše, Antonína a Leopolda, vesměs z 2. poloviny 17. stol. Na návrší proti zámku barokní kaple Panny Marie Pomocné z r. 1680, po zrušení upravena na byty. Severovýchodně od města židovský hřbitov ze 17. stol.

Beroun 49°57'11.13"N; 13°51'8.73"E

Obec na okraji křivoklátských lesů prvně zmíněna r. 1358. V lokalitě U Dvora býv. broumská sklárna z doby císaře Rudolfa II. postavená r. 1599 sklářem Kryštofem Schürerem, huť proslula především výrobou technického skla pro císařské alchymistické laboratoře, zachováno stavení sklářské hutě, kdysi obydlí glasmistra. V budově staré školy pamětní síň obce.

Brtnice

Brtnický hrádek Brozánky

50°36'29.04"N; 13°56'17.6"E

Ves zmíněna r. 1156 jako majetek teplického kláštera, nyní část obce Řehlovice. Kostel sv. Václava gotického původu z r. 1352, barokně přestavěn r. 1718. Sousoší Piety z 18. stol. Pozdně barokní kamenný most přes Bílinu z konce 18. stol. uzavřen, nahrazen betonovou lávkou v sousedství.

Brozany nad Ohří

Litoměřice 50°27'16.98"N; 14°8'43.75"E

Obec poprvé připomínána r. 1276, historický status městyse z 15. stol. obnoven r. 2007. V jihozápadní části na návrší dochována patrová renes. tvrz z doby po r. 1550 se sgrafitovou fasádou, studnou a můstkem přes příkop, pod ní renes. mlýn z konce 16. stol. Pův. románský kostel sv. Gotharda z počátku 13. stol. přestavěn goticky a později renesančně, u něj socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1726. Na návsi empírový hostinec a fara.

Brtnice

Jihlava 49°18'17.67"N; 15°40'38.84"E

Historická obec na říčce Brtnici prvně připomínána r. 1234, na město povýšena r. 2000, památková zóna. Gotický hrad z 15. stol. přestavěn koncem 16. stol. na renes. zámek, přitom přistavěn zámecký kostel sv. Matouše z r. 1588, od r. 1641 zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie a po obnově r. 1831 blahoslavené Juliáně z Collalto. Na nádvoří kašna z r. 1670, zámek v soukromém vlastnictví uzavřen, přístupný zámecký park. Na náměstí renes. radnice z 2. poloviny 16. stol. s atikovou nástavbou, renes. a barokní měšťanské domy, rodný dům proslulého architekta Josefa Hoffmanna (1870–1956) s muzejní expozicí. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z let 1776–1784 na místě starší stavby. Pavlánský klášter z let 46

Děčín 50°55'35.71"N; 14°25'19.57"E

Ústí n. L.

Skutečný název nejmenšího ze skalních hrádků v oblasti Českého Švýcarska není znám, nyní označován jako Brtnický hrádek. Založen na přelomu 13. a 14. stol., zanikl patrně již za nájezdu Žitavských r. 1339. Na vrcholovém skalisku dochováno vytesané sklepení, nad nímž zřejmě stála dřevěná věž jako jediná hradní stavba, podoba sklepení však v 19. stol. změněna při budování útulku horským spolkem. Ve skále zachovány též otvory po trámech. V blízkosti mohutný skalní převis zvaný Velký pruský tábor, který sloužil jako úkryt obyvatel za prusko-rakouských válek v 18. stol. i r. 1866. K němu i ke zbytkům hrádku vedou odbočky ze značené cesty.

Brtníky

Děčín 50°56'55.29"N; 14°26'39.45"E

Protáhlá přípotoční ves poprvé doložena r. 1346, nyní část obce Staré Křečany. Barokní kostel sv. Martina z let 1714–1717 s hranolovou věží odstřelen r. 1975. Zachován hřbitov s ohradní zdí a branou s klasicistními sochami sv. Martina a Floriána z r. 1859, klasicistní hřbitovní kaple z r. 1850. Na Křížovém vrchu na místě býv. větrného mlýna pozdně barokní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1768 s křížovou cestou a kapličkou Božího hrobu, soubor opraven koncem 20. stol. Roubené a hrázděné lidové stavby. Jihozápadně od vsi stával pozdně barokní lovecký zámeček Šternberk z let 1771–1774, zbořen r. 1995. Východiště ke zříceninám dvou skalních hrádků, Brtnického a Vlčího – viz samostatná hesla.

Brůdek

Domažlice 49°22'2.17"N; 13°0'51.08"E

Malá ves založena počátkem 17. stol. na místě zaniklé vsi Zdemily, nyní část městyse Všeruby. Místo památné bitvou,

www.ceskonamape.cz

v níž r. 1040 kníže Břetislav I. porazil ve Všerubském průsmyku císařské vojsko Jindřicha III. Bojiště tradicí kladeno do blízkosti kostelíka sv. Václava postaveného v letech 1669–1671 na místě staršího, připomínaného r. 1390. Na protějším návrší Tannaberk malebná dominanta barokního poutního kostela sv. Anny vystavěného v letech 1712–1717 na místě dřevěné kaple. Impozantní stavba s hranolovou věží vyhořela po úderu blesku r. 1865, rychle však opravena. Úplná devastace nastala po 2. světové válce, kdy v sousedství zanikla fara, škola i hostinec. Zdemolovaný kostel opraven v letech 1992–1995, ukradený oltářní obraz nahrazen kopií.

Brumov-Bylnice

Bruntál

Bruntál 49°59'23.87"N; 17°27'46.24"E

Město založeno jako hornické kolem r. 1213, v okolí těžba drahých kovů a od 16. stol. též železné rudy. Na místě gotického hradu vystavěn po r. 1556 renes. zámek s arkádovým nádvořím a schodišťovou věží, od r. 1621 v majetku Řádu německých rytířů a v 18. stol. upraven barokně, nyní sídlo vlastivědného muzea. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie raně gotického původu z 13. stol. dostavěn koncem 14. stol., barokně upravován v 18. stol. a v 19. stol. částečně regotizován.

Zlín 49°4'51.16"N; 18°1'16.63"E

Obec Brumov založena ve 13. stol. jako podhradí, po sloučení se sousední vsí povýšena r. 1965 na město BrumovBylnice, od r. 1995 památková zóna. Nad Brumovem hrad románsko-gotického původu, doložen r. 1255, sloužil jako pevnost za husitských i uherských válek, opuštěn po požáru r. 1820. Zachována část plášťové zdi, nárožní věže a suterénní prostory paláce, po archeologickém průzkumu zřícenina v sezóně zpřístupněna, rozhled do kraje. Ve středu města v jádře gotický kostel sv. Václava, barokně přestavován v 17. a 18. stol. Na protějším návrší kaple sv. Anny z r. 1888, na severním okraji města židovský hřbitov. Na náměstí barokní socha sv. Gotharda z r. 1773, sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1777 a kašna z r. 1808. Městské muzeum z r. 2004. Pod hradem romantické údolí se soustavou rybníků, u mostu památná lípa. Rodiště historika a spisovatele Jana Jiřího Ignáce Středovského (1679–1713) a spisovatele Ludvíka Vaculíka (1926).

Bruntál – zámecké nádvoří

Pozdně barokní komplex piaristického kláštera s kostelem Panny Marie Utěšitelky z let 1731–1752. Raně barokní hřbitovní kaple sv. Michala z r. 1674. Na náměstí mezi historickými domy vyniká tzv. Gabrielův dům s pozdně renes. štítem z počátku 17. stol. a empírově upravená radnice. Dochovány zbytky hradeb s okrouhlou baštou. V okolí města několik třetihorních a čtvrtohorních sopek, především Uhlířský vrch s barokním poutním kostelem – viz heslo Moravskoslezský Kočov.

Hrad Brumov

Brumovice

Břeclav 48°57'44.73"N; 16°53'53.03"E

Obec prvně připomínána r. 1141, v 16. stol. početná komunita novokřtěnců a českých bratří. Barokní kostel sv. Antonína Paduánského z r. 1784 vznikl rozšířením kaple z r. 1716, upravován v letech 1798 a 1901–1903. Rodiště spisovatele Jana Herbena (1857–1936), pamětní deska na rodném domku.

Brumovice

Opava 50°0'53.96"N; 17°44'32.41"E

Obec doložena r. 1377. Dominantní jednolodní kostel Narození Panny Marie z r. 1523 s mohutnou věží přestavěn barokně v letech 1783–1784, u něj kamenný kříž z r. 1847. Drobná barokní kaplička z r. 1762.

Bruntál – mariánský kostel

www.ceskonamape.cz

47

Brušperk

Frýdek-Místek 49°42'5.06"N; 18°13'21.82"E

Pův. obec na Ondřejnici doložena r. 1269, na město povýšena r. 1921, památková zóna. Kostel sv. Jiří gotického původu z počátku 14. stol., renes. věž přistavěna v letech 1577–1588, barokně upravován v letech 1744–1774. V ohradní zdi 14 kapliček křížové cesty z r. 1781. Ve středu města několik historických domů, řada barokních soch a křížů. Empírová kaple Panny Marie Bolestné. Na severním okraji města větrný mlýn holandského typu z počátku 19. stol., upraven na obytný objekt. Severovýchodně na okraji Brušperského lesa sirný minerální pramen Sirkovica. Rodiště a památník spisovatele Vojtěcha Martínka (1887–1960).

Pod hradem osada Hrádeček, známé letní sídlo býv. prezidenta Václava Havla.

Břest

Kroměříž 49°21'1.37"N; 17°26'10.08"E

Hanácká obec prvně připomínána r. 1220. Pův. renes. kostel sv. Jakuba Většího doložen r. 1517, po požáru z r. 1679 barokně přestavěn r. 1708 a doplněn o věž. Fara z r. 1620 přestavěna r. 1839, u ní skupina památných lip. Sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1753 a Panny Marie Hostýnské z r. 1925. Západně od obce na říčce Moštěnce zachovalý mlýn.

Břevnice Bruzovice

49°42'57.38"N; 18°23'39.48"E

Obec prvně připomínána r. 1305. Raně barokní kostel sv. Stanislava z r. 1676, věž přistavěna v letech 1775–1776, kostel přestavěn v letech 1842–1845, na schodišti barokní sochy sv. Anny s Pannou Marií a sv. Jana Nepomuckého. Chráněný statek z r. 1858 se stodolou.

Havl. Brod 49°37'48.66"N; 15°36'39.62"E

Frýdek-Místek

Obec prvně zmíněna r. 1351. Na okraji barokní zámeček z konce 18. stol., úpravami ve 20. stol. stavebně znehodnocen, okolní anglický park zanikl. Kamenný barokní kříž z r. 1760. U potoka památný smrk. Východiště ke zřícenině hradu Ronovec – viz samostatné heslo.

Březí Břasy

49°50'14.59"N; 13°34'45.12"E

Průmyslová obec připomínána r. 1838. Od 17. stol. do r. 1969 v okolí povrchová i hlubinná těžba uhlí, v letech 1848–1876 vysoká pec, válcovna v letech 1852–1920 využita jako sklárna, od 19. stol. výroba chemikálií a keramického zboží. V místní části Vranov pamětní deska radisty skupiny Silver A Jiřího Potůčka (1919–1942), který tu prožil dětství, jako člen skupiny Antropoid zastřelen za heydrichiády.

Břeclav 48°49'10.05"N; 16°33'55.12"E

Rokycany

Pohraniční obec prvně uváděna r. 1310. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1691–1696 později upravován. Severně nad obcí přírodní památka Dunajovické kopce, soubor holých vrchů se vzácnou stepní květenou mezi vinicemi chráněn od r. 1990, z nejvyššího vrcholu Velká Slunečná (286 m n. m.) daleký rozhled. V okolí četné pevnůstky z 30. let 20. stol.

Březí Břeclav

48°45'40.9"N; 16°53'21.44"E

Pův. románský zeměpanský hrad doložen kolem r. 1045. Obec na Dyji, centrum Podluží, povýšena na město r. 1872, důležitá dopravní křižovatka, první město na českém území, kde byla vybudována železnice, trať do Vídně pochází z r. 1839. Hrad po r. 1534 přestavěn na renes. zámek, jeho současná podoba pochází z romantizujících úprav na počátku 19. stol., kdy byly dostavěny tři věže napodobující hradní zříceniny. Střed města silně poškozen bombardováním na podzim 1944, zničen i barokní kostel, nový kostel sv. Václava dostavěn až r. 1995. Novorománská synagoga s maurskými prvky obnovena v letech 1997–1999 na muzeum, galerii a koncertní síň, severně od ní židovský hřbitov. Jižně od města jako součást Lednicko-valtického areálu (viz samostatné heslo) Pohansko, na místě významného velkomoravského hradiště z 9.–11. stol. empírový zámeček z r. 1812 s muzejní expozicí archeologických nálezů. V sousedství linie bunkrů z let 1937–1938, po rekonstrukci některé příležitostně přístupné jako vojenské muzeum. Dále k jihovýchodu lovecký empírový zámeček Lány z počátku 19. stol.

Břecštejn

Ves prvně uváděna v 15. stol., nyní část obce Kovářov. Výklenková kaplička z r. 1887. Západně na vrchu Větrník základy větrného mlýna zbořeného r. 1850. Severně boží muka na paměť bojů ve třicetileté válce.

Březí

Žďár n. S. 49°20'34.82"N; 16°12'57.79"E

Malá obec prvně zmíněna r. 1348. Pozdně barokní kostel Jména Panny Marie z r. 1752 opraven po zničení r. 1849, věž z r. 1861. Fara z r. 1788. Při silnici do Milešína smírčí kříž.

Březí

Praha-východ 50°0'53.23"N; 14°41'53.47"E

Obec prvně připomínána r. 1303. Na hřbitově na návrší kostel sv. Bartoloměje gotického původu, barokně přestavěn r. 1733. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Severně v lese nad říčkou Výmolou zachovaný systém valů a příkopů halštatského hradiště, zvaného Šance.

Trutnov 50°35'0.72"N; 15°49'48.31"E

Hrad Břecštejn, zvaný též Bruštejn nebo Silbrštejn, založen před r. 1450, zpustl koncem 16. stol. Na zalesněném návrší zachovány zbytky hradeb, válcové věže a paláce. 48

Písek 49°31'58.35"N; 14°16'41.54"E

Břeclav

Březí u Týna nad Vltavou

Č. Budějovice

49°10'48.75"N; 14°23'24.89"E

Ves padla za oběť stavbě jaderné elektrárny, vybudované v jejím těsném sousedství a uvedené do provozu v letech

www.ceskonamape.cz

2002–2003, zdaleka viditelné čtyři chladicí věže. Ze vsi zachován renes. zámeček Vysoký Hrádek, přestavěn r. 1805, na konci 20. stol. opraven pro potřeby informačního centra jaderné elektrárny, nyní část obce Temelín. Severozápadně na místě zaniklé vsi Křtěnov zachován kostel sv. Prokopa gotického původu z konce 13. stol., později barokně přestavěný, u něj zděná hranolová zvonice. Jihovýchodně osada Býšov s gotickou věžovitou tvrzí ze 14. stol., opuštěna v 17. stol. a využívána jako sýpka nebo skladiště.

Březín

Plzeň-sever 49°57'43.46"N; 13°8'1.27"E

Ves prvně zmíněna r. 1321, nyní část obce Nečtiny. Na návsi pův. gotický kostel sv. Bartoloměje, zcela přestavěn barokně v letech 1722–1725, kolem soubor zděných patrových statků. Jihozápadně od vsi čedičový Pekelný vrch, na jeho odtěženém vrcholu stával raně středověký hrádek ze 13. stol.

Březina

Rokycany 49°48'28.55"N; 13°36'1.08"E

Obec prvně zmíněna r. 1379 po dobudování hradu pro Jindřicha z Elsterberka. Hrad Březina na nevysoké skalce chráněn od skalní šíje příkopem, v čele stála obytná věž, obydlen do r. 1651. Šternberky přestavěn r. 1810 na altán zvaný Salón, opraven po r. 2000. Poblíž vystavěn v letech 1790–1808 Jáchymem ze Šternberka empírový zámek, žil tu i jeho bratr Kašpar Maria, přírodovědec a spoluzakladatel Národního muzea, v okolí založen park s cizokrajnými dřevinami. Po r. 1950 v zámku lesnické učiliště, zchátralý objekt získal v restituci Zdeněk Sternberg. Severozápadně od vsi v místě zvaném Na rozcestí památný dub starý asi 300 let. Východně na vrchu Hradiště (619 m n. m.) rozsáhlé slovanské hradiště z 8.–10. stol. s vysokými valy a dvěma patrnými branami, na nejvyšším místě obnovený altán s výhledem na severozápad. V chatě pod Hradištěm a v zámku trávíval ve 30. letech 20. stol. prázdniny herec a komik Vlasta Burian (1891–1962).

Březina

Ml. Boleslav 50°32'49.86"N; 15°2'1.95"E

Obec na levém břehu Jizery prvně připomínána r. 1225. Gotický kostel sv. Vavřince z přelomu 13. a 14. stol. renesančně přestavěn v 16. stol., u něj bedněná zvonice s renes. epitafem z r. 1654. Na návsi výklenková kaplička, v jižní části obce kovárna. Roubená barokní fara z 18. stol. s mansardovou střechou. Východně od obce rybník Žabakor, rozlohou 45 ha největší v Českém ráji, s přilehlým rybníkem Oběšenec r. 1998 prohlášen přírodní rezervací, významná botanická a zoologická lokalita. U něj žárové pohřebiště lidu popelnicových polí ze 7.–5. stol. př. n. l.

Březina

Pelhřimov 49°29'46.14"N; 15°5'22.92"E

Ves prvně zmíněna r. 1299, nyní část obce Hořepník. V ní pův. hrad Konipas, zvaný též Hořepník, založen v polovině 13. stol., zpustl před r. 1457, z jeho zdiva vystavěna dvojice špýchárků, zachovány příkopy a sklepení. V sousedství vznikla počátkem 16. stol. tvrz přestavěná r. 1765 na barokní zámek, upravený novorenesančně r. 1893, hodnotná zámecká kaple Čtrnácti sv. Pomocníků.

Březinka

Ml. Boleslav 50°28'41.93"N; 14°46'40.31"E

Ves na jižním okraji rozsáhlého lesního komplexu, nyní část města Bělá pod Bezdězem. Zachovány patrové roubené statky s empírovými branami. Rodiště Václava Krolmuse (1787–1861), buditelského kněze, amatérského archeologa a národopisce. Severovýchodně v lesích na průsečíku osmi cest mýtina Valdštejnsko, ze 6 barokních loveckých pavilónů z r. 1725 dochovány pouze dva, jeden upraven na myslivnu. Z pův. sochařské výzdoby zachovány pod přístřešky dvě sochy granátníků z doby kolem r. 1760 v hraběcích valdštejnských barvách.

Březiny

Svitavy 49°41'26.14"N; 16°7'4.22"E

Obec poprvé doložena r. 1702 kolem sklářské hutě. Kaple sv. Rocha a smírčí kříž. Na hřbitově pohřben buditel a spisovatel Josef Václav Justin Michl (1810–1862), zvaný Drašar, hrdina stejnojmenného románu Terezy Novákové, pamětní deska. V obci památné lípy, Luňáčkova ve stáří až 500 let a Drašarova stará asi 250 let. Severně a západně v lesích skalní útvary Čtyři palice, Milovské a Rybenské perničky, cvičné horolezecké terény.

Březnice

Tábor 49°15'7.6"N; 14°30'52.67"E

Obec prvně připomínána r. 1293. Tvrz doložená r. 1510 zpustla v 17. stol., část kamenné hradby se dvěma baštami a obytnou budovou dochována v hospodářském dvoře.

Březnice

Příbram 49°33'29.31"N; 13°57'9.1"E

Březina – zbytek hradu tzv. Salón

Obec při stříbrných dolech nad říčkou Vlčavou vznikla v 13. stol., od r. 1327 městečkem, koncem 16. stol. povýšena www.ceskonamape.cz

49

na město. Dominantní památku představuje renes. zámek, pův. gotický hrad, čtyřkřídlý objekt s arkádovým nádvořím a mohutnou vstupní věží, zachována část gotického opevnění s baštami, objekt veřejnosti přístupný. V sousedství zámku barokní pivovar z r. 1725.

Březnice

Zlín 49°11'1.75"N; 17°39'12.87"E

Obec prvně připomínána r. 1397, za 2. světové války odbojové centrum. Kostel sv. Bartoloměje gotického původu doložen r. 1437, do současné podoby přestavěn v 19. stol. Na návsi památná lípa ve stáří asi 300 let. Jižně na hřebenu Křiby památník odboje z r. 1955.

Březník

Třebíč 49°10'18.92"N; 16°11'41.63"E

Obec prvně připomínána r. 1237, leží mezi řekami Oslavou a Chvojnicí, jejich kaňonovitá údolí tvoří rozsáhlou přírodní rezervaci. Dominantní románsko-gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z konce 12. stol. upraven r. 1338 a 1782, generální oprava v letech 1999–2001. Východiště ke zřícenině hradu Lamberk (viz samostatné heslo), v jeho sousedství rekreační areál.

Březno

Louny 50°21'21.19"N; 13°43'58.78"E

Ves na břehu Ohře prvně zmíněna r. 1238, nyní část města Postoloprty. Na návsi kříž z r. 1743. Rodiště kronikáře Václava Březana (kolem 1568–1618). Východně od vsi archeologický skanzen s rekonstruovanými pravěkými a raně středověkými stavbami na místě dlouholetých výzkumů, přístupný v sezóně. Březnice – zámek

Březno Náměstí dominuje barokní jezuitský kostel sv. Ignáce a Františka Xaverského, při něm býv. jezuitská kolej, pod ním barokní most přes Vlčavu se sochařskou výzdobou. Pod náměstím zachovalá židovská čtvrť Lokšany se synagogou a radnicí, klasicistně upravena v 19. stol. Při silnici severozápadně od města židovský hřbitov. Hřbitovní kostel sv. Rocha z let 1643–1649. Městské muzeum v dlouhodobé rekonstrukci, galerie Ludvíka Kuby od r. 1950 v prostorách zámku.

Ml. Boleslav 50°24'22.2"N; 15°0'19.56"E

Obec prvně připomínána r. 1255, status městyse ze 16. stol. obnoven r. 2008. V místě vyhořelého renes. zámku postaven r. 1770 dvoukřídlý barokní zámek, kolem něj anglický park, nyní v soukromém vlastnictví a rekonstrukci. Z pův. stavby zachována renes. zvonice z počátku 16. stol. Na náměstí barokní kostel sv. Václava z r. 1718 a sochy sv. Floriána z r. 1727 a Prokopa z r. 1730. Na hřbitově socha sv. Linharta z r. 1752.

Březno

Chomutov 50°23'58.57"N; 13°25'17.75"E

Obec na okraji uhelných dolů doložena r. 1281. Dominantní poutní barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1739–1763, údajně podle plánů K. I. Dienzenhofera, věže o výšce 32 m přistavěny v letech 1764–1765. V dubnu 1945 tudy projížděly vězeňské transporty a během několikadenní zastávky zemřelo více než 300 vězňů, pohřbeni na místním hřbitově – pietní místo. Východně od obce geologická a botanická přírodní památka Střezovská rokle.

Březolupy

Uh. Hradiště 49°7'19.18"N; 17°34'53.39"E

Březnice – kostel 50

Obec na říčce Březnici prvně doložena r. 1261. Středověká tvrz přestavěna v letech 1650–1658 na barokní zámek stojící uprostřed neudržovaného parku, účelově využit. Kostel Nanebevzetí Panny Marie středověkého původu upraven v 18. stol. barokně, nyní v pseudoslohové podobě. V dolní části obce kemp. www.ceskonamape.cz

Březová

Uh. Hradiště

Bříství

Nymburk

48°55'38.46"N; 17°44'13.91"E

50°7'56.9"N; 14°50'30.97"E

Obec prvně zmiňována r. 1351. Novogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje z let 1865–1868 na místě malé svatyně z let 1757–1759, opraven r. 2000. V obci prameny železité kyselky.

Obec v sousedství dálnice připomínána r. 1318. Pův. románský kostel Nalezení sv. Kříže z poloviny 13. stol. přestavěn goticky a pak upraven barokně r. 1722. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1702. Dochovány statky s barokními branami z konce 18. stol. Na Břístevské hůře za dálnicí zřícenina kaple Povýšení sv. Kříže z r. 1714, vyhořela r. 1818.

Březová

Sokolov 50°8'48.4"N; 12°38'50.06"E

Pův. malá obec prvně zmíněna r. 1353, rozvoj až po 2. světové válce výstavbou sídlišť pro uhelné doly a sklárny, povýšena na město r. 1960. Ze staré zástavby zachována jen usedlost s barokní bránou.

Březová nad Svitavou

Svitavy 49°38'43.46"N; 16°31'1.02"E

Obec připomínána kolem r. 1300, status města z r. 1497 obnoven r. 1999, od poloviny 19. stol. rozvoj textilního průmyslu. Na náměstí dochovány empírové domy z doby kolem r. 1800, barokní radnice přestavěna secesně r. 1912. Gotický kostel sv. Bartoloměje ze 14. stol. přestavěn barokně r. 1725 a opraven r. 1993. Sousoší sv. Jana Nepomuckého z r. 1732. Sloup Panny Marie z r. 1690. Barokní kaple Čtrnácti sv. Pomocníků z r. 1710 se sochami z r. 1740. Západně nad městem 20 m vysoká dřevěná rozhledna Járy Cimrmana z r. 2007 s plošinou ve výši 15 m. Jihovýchodně motokrosový areál.

Břežany

Znojmo 48°52'10.61"N; 16°20'27.89"E

Obec prvně zmiňována r. 1222. Na místě tvrze doložené r. 1562 vybudován počátkem 18. stol. trojkřídlý barokní zámek, při empírové přestavbě v letech 1818–1819 přistavěno čtvrté křídlo s průjezdem. Zámek nyní účelově využit, v okolním parku barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1714. Barokní kostel Zvěstování Panny Marie z let 1766–1769 postaven náhradou za starý gotický.

Břežany

Rakovník 50°0'19.5"N; 13°34'52.23"E

Obec založena po r. 1039 polskými zajatci knížete Břetislava I., písemně doložena r. 1414. Kostel sv. Markéty pův. ze 16. stol. přestavěn do barokní podoby r. 1727. Na návsi sýpka z r. 1797.

Břidličná

Bruntál

Bříství – zřícenina kaple

Břvany

Louny 50°24'5.71"N; 13°43'25.3"E

Ves prvně doložena r. 1436. Jednolodní kostel sv. Martina z r. 1501, upravován r. 1720. Na místě fary stávala středověká tvrz. Sochy sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. a sv. Rocha z r. 1932. Dochováno několik usedlostí ve stylu selského baroka. Vývěr uhličité kyselky Praga známé léčivými účinky již od r. 1670. Jihozápadně od obce skupina čedičových balvanů Kamenné stádo, podle pověsti jde o zkamenělé sedláky.

Buben

Plzeň-sever

49°54'48.88"N; 17°22'28.39"E

49°46'50.25"N; 13°11'27.26"E

Obec založena kolem r. 1320, do r. 1950 název Frýdlant nad Moravicí, na město povýšena r. 1973. Kostel sv. Tří Králů renes. původu z r. 1577 založen jako luteránský, od r. 1655 katolický se současným zasvěcením. Starokatolický pamětní kostel Josefa II. z r. 1911, nyní smuteční síň. Od 19. stol. přádelna lnu, r. 1930 přeměněna na kovohutě na zpracování hliníku, v důsledku rozvoje průmyslu rozsáhlá nová výstavba.

Hrad Buben nad ústím Plešnického potoka do Mže založen po r. 1333 patrně vladyky z Dolan, od nichž odvozuje svůj původ rozvětvený a dosud existující rod pánů z Bubna, jako středisko nevelkého panství. Po r. 1471 sídlem zemanských rodů, v polovině 16. stol. opuštěn a stal se zříceninou. Kolem vnitřního nádvoří zachováno zdivo paláce, zbytek brány a věžovitého stavení. Za lávkou na opačném břehu řeky obnovený Zámecký mlýn s vodním kolem. Východišti ke zřícenině jsou vsi Plešnice a Újezd nade Mží.

www.ceskonamape.cz

51

Bublava

Sokolov 50°22'26.6"N; 12°30'15.79"E

Obec prvně doložena r. 1601 jako hornická osada Schwaderbach při železnorudných dolech a hamrech. Od počátku 20. stol. vyhledávaná rekreační oblast. Pseudogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1885, památník čtyř českých četníků zavražděných henleinovci v září 1938. Torzo nedostavěného aquaparku. Nad obcí Olověný vrch (802 m n. m.) s turistickou chatou Bleiberg, její součástí 16 m vysoká zděná a dřevem obložená rozhledna z r. 1933, na svazích lyžařské terény.

v letech 1748 a 1826–1830. U něj Žarošická kaple z r. 1826, sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1722 a Jana Sarkandra z r. 1770 a litinový kříž z r. 1852. Dochován židovský hřbitov ze 17. stol. Hodnotný kubistický dům z r. 1914. Rodiště hudebního vědce Jana Racka (1905–1979) a herce Miroslava Doležala (1919–2009).

Bučovice – zámecké nádvoří

Budeč

Bublava

Jindř. Hradec 49°5'13.07"N; 15°35'27.03"E

Bubovice

Příbram 49°33'3.68"N; 13°55'46.55"E

Ves prvně připomínána ve 14. stol., nyní část obce Volenice. Na hřbitově gotický kostel sv. Václava z 1. poloviny 14. stol., nová věž postavena r. 1907, objekt upravován v letech 1922–1926, ve zdi náhrobníky z 15. a 16. stol. Západně nad sousední místní částí Pročevily poutní barokní kostel sv. Barbory, osmiboká stavba s ambity z 1. poloviny 18. stol., ze hřbitova od kostela daleký rozhled.

Obec prvně zmíněna r. 1251. Renes. zámek vznikl v 16. stol. přestavbou tvrze, rozsáhlý komplex budov upraven barokně a empírově. Pův. opevněný gotický kostel Zvěstování Panny Marie ze 14. stol., obvodové renes. zdivo se sgrafity, upraven po požáru r. 1771, před ním barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727. Barokní fara ze 17. stol.

Budenice

Kladno 50°19'10.3"N; 14°5'57.7"E

Bučina

Ústí n. O. 49°53'43.83"N; 16°11'29.52"E

Obec prvně zmiňována r. 1167. Pseudogotický kostel sv. Jakuba Většího z r. 1887 na místě gotické stavby vyhořelé r. 1872. Evangelický toleranční kostel z r. 1786 opraven novorenesančně v letech 1883–1886.

Bučovice

Vyškov

Ves v údolí Vranského potoka připomínána ve 14. stol., nyní část obce Jarpice. Za farou pozůstatky středověkého tvrziště, tvrz zbořena r. 1748. Koncem 17. stol. vystavěn trojkřídlý barokní zámek, přestavěn r. 1758, při něm anglický park, objekt účelově využit. Na okraji vsi barokní sýpka. Na jih od zámku kaštanová alej k návrší s osamělým barokním kostelem sv. Isidora z r. 1682, u něj hřbitov a knížecí hrobka Kinských z let 1836–1841. U zámku barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol., u kostela socha sv. Isidora z r. 1673 na pilíři.

49°8'53.7"N; 17°0'35.42"E

Obec pod Ždánickým lesem prvně zmíněna r. 1322, na město povýšena po r. 1600, v 19. stol. rozvoj textilního a dřevozpracujícího průmyslu. Severně na vrchu Kalvárie tvrziště s valem a příkopem tvrze z 13.–15. stol. Významný renes. zámek z let 1567–1582, čtyřkřídlá dvoupatrová stavba s nádvorními arkádami a nárožními věžemi z r. 1633. Na nádvoří býv. kašna z let 1635–1637 se sochou Baccha. V bohatě zdobených interiérech přístupná zámecká expozice a sídlo městského muzea. Přilehlá renes. zahrada rekonstruována v letech 1960–1965. Na náměstí barokní radnice z r. 1765 a památník osvobození z r. 1981. Raně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1637–1641 upraven 52

Budětice

Klatovy 49°17'0.48"N; 13°35'6.24"E

Obec prvně zmíněna r. 1290. Románský kostel sv. Petra a Pavla z let 1240–1250 barokně přestavěn r. 1676 a upraven r. 1765. Západně od něj hřbitovní kaple Panny Marie z 19. stol. Ve výklenkové kapličce při silnici barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Kovárna s výhní a zařízením z 19. stol., technická památka. Severně od obce na vrchu Džbán, nazývaném též Čbán, založen ve 13. stol. hrad, opuštěn po vybudování blízkého Rabí, dochovány základy okrouhlé věže, valy a příkopy.

www.ceskonamape.cz

Budětsko

Prostějov 49°35'14.81"N; 16°55'37.32"E

Obec prvně připomínána r. 1378. Pozdně barokní kaple sv. Anny z konce 18. stol., dvoje boží muka ze 17. stol. Rodiště pedagoga a politika Františka Tilšera (1825–1913), u rodného domu na Zavadilce pomník s pamětní deskou z r. 1934. Severovýchodně pramen Ochozské kyselky, u něj pův. lázně, nyní rekreační zařízení. Východně v údolí Žleb býv. mlýn s erbovní deskou z r. 1733.

Budislav

Tábor 49°17'35.8"N; 14°50'34.74"E

Obec na Černovickém potoce prvně připomínána r. 1357. Na místě pův. tvrze r. 1754 vystavěn barokní zámek, čtyřkřídlá patrová budova s věžovitým rizalitem ve středu jižního křídla účelově využita, pod ní rozlehlý Zámecký rybník. V sousedství kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu ze 14. stol., barokně přestavěn v 18. stol. Barokní fara z r. 1759. Na návsi socha Panny Marie z konce 18. stol. Východně dominantní Budislavská hora (559 m n. m.) se stoletým porostem lípy stříbrné.

Budislav

věn koncem 16. stol. čtyřkřídlý dvoupatrový renes. zámek, barokně přestavěn v letech 1715–1744, salla terrena z let 1724–1730, nyní uvnitř expozice se zoologickými sbírkami a depozitářem Moravského zemského muzea. Kolem rozlehlý park z doby barokní přestavby s řadou soch z počátku 18. stol. Před zámkem pozoruhodná nádrž z jediného balvanu z 2. poloviny 19. stol. Zdaleka viditelný kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Gotharda románského původu z 13. stol. upraven goticky kolem r. 1414 a barokně r. 1715, renes. věž ze 16. stol., cenné vnitřní zařízení. Kolem hřbitov s barokní branou a soškami andělů z r. 1728. Fara renes. původu, na náměstí sousoší Nejsvětější Trojice z let 1723–1730, barokní sochy sv. Rodiny, Jana Nepomuckého a Václava z let 1726–1730. Na samotě Věterák severně od městyse větrný mlýn holandského typu z 19. stol.

Svitavy 49°48'5.29"N; 16°10'20.89"E

Obec prvně připomínána r. 1318, nyní převážně rekreační ráz. Uprostřed obce skály zvané Zámeček a Hradisko. Západně Nový rybník s významnou ornitologickou lokalitou. Severozápadně pískovcová skalní města Městské a Toulovcovy Maštale s úzkými soutěskami, vyhledávaný turistický cíl. Severně na Jarošovském kopci ocelodřevěná Toulovcova rozhledna z r. 2002, konstrukce o výšce 16 m s vyhlídkovou plošinou ve výši 12 m.

Budislavice

Plzeň-jih 49°30'19.27"N; 13°42'58.73"E

Ves připomínána r. 1352, nyní část obce Mladý Smolivec. Raně gotický kostel sv. Jiljí z 2. poloviny 13. stol., barokně upraven v letech 1728–1731, před ním pamětní kříž z r. 1851. Pseudorománská kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1896.

Budíškovice

Budišov – zámek

Budišov nad Budišovkou

Opava

49°47'42.57"N; 17°37'28.34"E

Horní město na říčce Budišovce připomínáno r. 1301, v minulosti těžba břidlice, olova a stříbra. Barokní radnice z r. 1635 znehodnocena novogotickou přestavbou. Mohutný dvojvěžový barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1747–1755, dvojvěží přistavěno v letech 1847–1912. U něj barokní fara z r. 1734, barokní socha Panny Marie z r. 1795 a smírčí kříž ze 16. stol. Technickou památku představuje barokní kamenný most z r. 1773, na něm barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1725. U mostu patrový vodní mlýn z poloviny 18. stol. Muzeum břidlice z r. 1996, expozice obnovena r. 2008.

Jindř. Hradec 49°4'27.96"N; 15°31'52.05"E

Obec připomínána r. 1353. Gotická tvrz přestavěna r. 1579 na renes. zámek, čtyřkřídlá dispozice svírající nádvoří s arkádami barokně upravena r. 1760, další úpravy koncem 19. stol., nyní účelově využit. Na nádvoří kamenná kašna z r. 1697, před zámkem socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. stol. Kolem park a obora z 18. stol. se vzácnými stromy. Západně od obce v lese nepatrné zbytky hradu Krumvald, založen kolem r. 1300, opuštěn již r. 1399, dochovány příkopy a valy.

Budišov

Třebíč 49°16'21.07"N; 16°0'20.89"E

Obec prvně připomínána r. 1194, historický status městyse z r. 1538 obnoven r. 2006. Na místě vodní tvrze vysta-

Budišov nad Budišovkou – barokní most

www.ceskonamape.cz

53

Budyně nad Ohří

Budkov

Jindř. Hradec

Budyně nad Ohří

Litoměřice

49°8'39.04"N; 15°10'52.58"E

50°24'16.43"N; 14°7'45.39"E

Malá ves mezi rybníky doložena r. 1399, nyní část obce Střížovice. Na břehu zachována tvrz z přelomu 15. a 16. stol., obdélná budova s patrem upravena na sýpku a r. 1921 na byty, dochovány i zbytky příkopu a valu. Přilehlý rybník Hejtman (72 ha) založen r. 1567, západně pod hrází v osadě Rozkoš pův. tvrz upravena v 19. stol. na průmyslový provoz, u ní pseudogotický zámeček býv. majitelů továrny z poloviny 19. stol. s věží a zdobenou fasádou. Renes. dvanáctiboká kašna z r. 1599.

Na místě v bažinaté krajině při Ohři r. 1173 připomínán knížecí dvorec, od 2. poloviny 13. stol. město s čtyřkřídlým královským vodním hradem, od r. 1336 v držení šlechtických rodů. Hrad r. 1585 přestavěn na renes. zámek, dvě křídla zbořena při úpravách v letech 1823–1840, v 80. letech 20. stol. opraven, v přístupných interiérech Jandovo městské muzeum a replika alchymistické dílny. Město vyhlášeno památkovou zónou. Na náměstí radnice z r. 1506, gotický kostel sv. Václava z 13. stol., barokně přestavěn r. 1669, a několik cenných městských domů. Barokní kamenný most z r. 1773 přes Malou Ohři, před ním mlýn s renes. jádrem z r. 1535 a barokní špitál z r. 1708. Zachovány drobné zbytky městského opevnění. Na jižním okraji hřbitovní kostel Panny Marie Sněžné gotického původu ze 14. stol., barokně přestavěn r. 1791, při něm barokní kostnice z r. 1766 upravená na smuteční síň. Jihovýchodně za městem zachovalý židovský hřbitov.

Budkov

Prachatice 49°4'14.51"N; 14°0'34.79"E

Obec prvně doložena r. 1354 jako vladycké sídlo. Gotická tvrz připomínána r. 1370, upravována pozdně goticky i renesančně, nakonec barokně přestavěna na sýpku. Technické památky představují dvouobloukový kamenný most ze 16. stol. a zděný mlýn renes. původu z r. 1557 východně od obce. V okolí slovanské mohyly.

Budkov

Třebíč 49°3'13.02"N; 15°39'37.06"E

Obec prvně zmiňována r. 1353. Velká tvrz ze 14. stol. upravena počátkem 16. stol. pozdně goticky a v letech 1545–1555 přestavěna na renes. zámek, z pův. stavby zachována vstupní věž, na nádvoří renes. arkády, účelově využit. Při zámku anglický park. Gotický kostel sv. Martina upraven do barokní podoby v letech 1743–1745, věž z r. 1729. Na hřbitově barokní kaple sv. Jana a Pavla z let 1710–1720 a barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a Jana Sarkandra. 54

Budyně nad Ohří – vodní hrad

www.ceskonamape.cz

Buchlov

Uh. Hradiště 49°6'25.64"N; 17°18'39.85"E

Hrad románského původu se dvěma hranolovými věžemi prvně zmiňován r. 1300, jeden z největších a nejzachovalejších hradů na Moravě. Pův. zeměpanský hrad na hřebeni Chřibů (520 m n. m.) od r. 1406 dáván do zástavy, r. 1511 propuštěn z královského majetku, v 15.–16. stol. rozšířen o pozdně gotické křídlo, renes. předhradí a další stavby. Po třicetileté válce na protějším kopci zvaném Modla vybudována r. 1672 barokní kaple sv. Barbory s hrobkou majitelů až do nejnovější doby. V 1. polovině 19. stol. hrad změněn na muzeum s přírodovědeckými a exotickými sbírkami. Na hradní terase tzv. lípa neviny nad čtvercovým kamenem. Hrad v sezóně přístupný veřejnosti.

a zpřístupněn veřejnosti. Severozápadně přírodní památka Holý kopec s rezervací lesní bučiny a stopami pravěkého hradiště. Jihozápadně osada Smraďavka, zvaná též Leopoldov, u kaple sv. Kříže sirovodíkový pramen známý od 16. stol., u něj barokní lovecký zámeček z let 1670–1680 a býv. lázně z počátku 19. stol., nyní regenerační centrum. Kolem rekreační oblast u vodní nádrže Pod Sovínem, u lesní cesty kamenný kříž na místě vraždy buchlovského pána Jindřicha Prakšického r. 1582.

Buchlovice – zámek

Bujanov

Č. Krumlov 48°42'13.09"N; 14°25'45.07"E

Obec prvně zmíněna r. 1347, německy zvána Angern, český název doložen v 15. stol. Dochována budova přepřažní stanice koněspřežky, upravena na školu. V sousedním býv. strážním domku zřízeno r. 1995 muzeum koněspřežné dráhy s částí obnoveného kolejiště.

Bukol

Mělník 50°18'51.36"N; 14°23'37.18"E

Ves starobylého založení prvně zmiňována kolem r. 1295, nyní část obce Vojkovice. Na návrší románská hřbitovní kaple sv. Bartoloměje, barokně upravena v 18. stol. Říční přívoz do Lužce nad Vltavou pro pěší a cyklisty.

Buchlov – hrad

Buchlovice

Uh. Hradiště 49°5'7.2"N; 17°20'26.73"E

Obec prvně zmíněna r. 1207, status městyse z r. 1805 obnoven r. 2006. Pův. lenní statek, od r. 1540 součást buchlovského panství. Kostel sv. Martina doložen r. 1398, barokně nově vystavěn v letech 1640–1643 a rozšířen v letech 1921–1922, před ním sochy sv. Petra a Pavla z r. 1748. Barokní fara z doby po r. 1670. Na náměstí barokní mariánský sloup. Kaple sv. Alžběty, pův. bratrská z r. 1549, od r. 1644 katolická, v letech 1976–1978 upravena na smuteční síň. Muzeum Podhradí z r. 2006, jeho součástí infocentrum. Nejvýznamnější památku představuje barokní zámek podle vzoru italských vil v podobě dvou protilehlých půlkruhových budov svírajících čestný dvůr. V letech 1699–1707 postaven tzv. dolní zámek jako panské reprezentační sídlo, v letech 1710–1738 pak protilehlá stavba, později nazvaná Flora či horní zámek, užitkový prostor a obydlí služebnictva. Současně kolem založena terasovitá zahrada a park o rozloze 19 ha, pův. francouzský, později anglický, nyní se stálou výstavou fuchsií. Zámek od r. 1945 v majetku státu

Bukov

Žďár n. S. 49°26'35.34"N; 16°14'1.77"E

Hrad zvaný též Buková nebo Lísek založen na ostrohu nad Bukovským potokem v 2. polovině 13. stol., v majetku pánů z Bukova do r. 1500, poté zpustl. Dochován hluboký příkop s valem, zbytek okrouhlé věže a částečně zajištěné základy dalších budov. Zřícenina leží jihovýchodně od obce Bukov mimo značené cesty.

Buková

Plzeň-jih 49°32'12.19"N; 13°9'35.73"E

Obec prvně zmíněna r. 1356. Středověký kostel sv. Jiří gotického původu doložen r. 1369, jeho věž má cibulovou báň. Pod kostelem ze čtyř stran uzavřený vrchnostenský dvůr v podobě z 19. stol., pod jeho budovami zbytky sklepů pův. tvrze. Východně od obce na hrázi památný Kačerenský dub starý asi 400 let.

www.ceskonamape.cz

55

Buková u Příbramě

Příbram

Bukovinka

Blansko

49°45'16.43"N; 14°3'54.43"E

49°17'39.22"N; 16°48'21.23"E

Obec prvně zmíněna r. 1336. Pozdně barokní zámek z let 1751–1764, trojkřídlá patrová stavba upravována v 20. stol. Na návsi kaple sv. Zikmunda z r. 1888. Jihovýchodně na rozcestí barokní boží muka. Severovýchodně v části Malá Buková v dubnu 1945 sídlo partyzánského oddílu, před domem žulový pomník.

Obec prvně připomínána r. 1265. Kostel Nanebevzetí Panny Marie románského původu z 13. stol. po požáru z r. 1772 obnoven r. 1773 barokně. Kaple Jména Panny Marie z r. 1875.

Bukovník

Klatovy 49°13'19.62"N; 13°39'38.63"E

Bukovany

Příbram 49°34'27.6"N; 14°6'10.97"E

Obec pod vrchem Pteč prvně zmíněna r. 1318. Trojkřídlý pozdně renes. zámek z konce 16. stol., upraven v 17. a 20. stol., v jižním křídle zámecká kaple z r. 1774, nyní v něm Dětská odborná léčebna Ch. G. Masarykové. U cesty kaple sv. Josefa z konce 18. stol.

Bukovany

Hodonín 49°2'28.85"N; 17°5'59.81"E

Obec prvně zmíněna r. 1201. Novodobá kaple sv. Anny z r. 1995. Jižně nad obcí Bukovanský mlýn, 15 m vysoká zděná imitace větrného mlýna holandského typu z r. 2004 s otáčivými lopatkami, v interiéru galerie a muzeum, v nejvyšším patře ve výši 11 m vyhlídkový ochoz rozhledny.

Bukovec

Domažlice 49°35'13.51"N; 12°59'43.14"E

Starobylá obec uváděna již r. 1177. Její stáří dokládá i kostel Nanebevzetí Panny Marie románského původu z doby kolem r. 1200, ve 14. stol. podstatně upraven goticky a r. 1772 barokně. V interiéru malovaný kazetový strop. Románská plastika anděla uložena v plzeňském muzeu.

Bukovec

Frýdek-Místek 49°33'1.4"N; 18°49'44.73"E

Nejvýchodnější obec na českém území prvně uváděna r. 1353, výrazné polské osídlení. Kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1939 přestavěn a rozšířen r. 2002. V polské škole regionální muzeum Karola Piezgy. V obci chráněný jilm horský, největší u nás a starý přes 360 let. Dochováno množství roubených chalup. Východně přírodní památka Na Zadkach, rašelinná louka s orchidejemi. V okolí lyžařské terény.

Bukovina

Znojmo 49°0'6.46"N; 15°55'51.27"E

Nevelký hrad nad potokem Nedveka postaven počátkem 14. stol., páni z Bukoviny jako první majitelé doloženi v letech 1337–1406. Zanikl zřejmě za česko-uherských válek, r. 1481 již uváděn jako pustý. Dochovány zbytky zdiva, opevnění a okrouhlé věže, tzv. bergfritu. Zřícenina dostupná po značené cestě z Jiřic u Moravských Budějovic.

Obec doložena r. 1251 jako vladycké sídlo. Románský kostel sv. Václava z poloviny 13. stol. barokně upraven koncem 17. stol., z pův. stavby dochována apsida, portál a dvojité okénko.

Bukovno

Ml. Boleslav 50°26'46.87"N; 14°50'26.58"E

Obec prvně zmíněna r. 1387. Na návsi barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1769–1770, před ním socha Panny Marie z r. 1749.

Bulhary

Břeclav 48°49'47.43"N; 16°45'6.61"E

Vinařská obec prvně zmíněna r. 1244. Renes. kostel sv. Jiljí z r. 1582 přestavěn barokně r. 1769. Pozdně barokní hřbitovní brána z konce 18. stol. a márnice v podobě vinného sklepa z téže doby. Západně Milovický les se dvěma oborami. Severozápadně u břehu Dyje Pustý zámek, opevněné hradiště z doby bronzové. Jihovýchodně Nejdecké hradiště, slovanské hradiště z 8.–10. stol.

Bulovka

Liberec 50°58'5.11"N; 15°7'24.17"E

Obec doložena r. 1381 jako lužickosrbská ves, německy zvaná Bullendorf. Obyvatelé se v 17. stol. aktivně účastnili odporu vedeného kovářem Stelzigem (viz heslo Dolní Řasnice), místní rychtář potrestán vysokou pokutou. Jednolodní kostel sv. Michaela archanděla z r. 1341, barokně upraven r. 1741 a znovu přestavěn r. 1891, spolu s farou tvoří malebný soubor. Chráněný kovový kříž na pískovcovém podstavci z r. 1804.

Burkvíz

Bruntál 50°7'59.79"N; 17°34'24.98"E

Nevelký slezský hrad založen na kopci nad osadou Burkvíz, nyní částí Města Albrechtice, asi v 2. polovině 13. stol., název z německého Burgwiese, tedy Hradní louka, zdejším německým obyvatelstvem nazýván Luginsland. Dějiny hrádku neznámé, při archeologickém průzkumu nalezeny základy čtyřhranné obytné věže a v příkopu vyzděná studna, areál obkroužen příkopem a valem. Hrad zanikl r. 1474 za bojů s uherským králem Matyášem Korvínem, zřícenina leží mimo značené cesty.

Bušanovice

Prachatice 49°6'48.01"N; 13°56'17.19"E

Obec prvně zmíněna r. 1315. Dochovány stavby selského baroka z dílny Jakuba Bursy. Sluneční elektrárna z r. 2007, 56

www.ceskonamape.cz

v době výstavby největší v ČR. V sousední osadě Želibořice patrová sýpka s portálem pozdně gotické tvrze. Jižně místní část Dolní Nakvasovice, rodiště vynikajícího lidového stavitele Jakuba Bursy (1813–1884), ve vsi jeho stavby.

Buškovice

Louny

Ota Pavel (1930–1973), ve městě od r. 2002 jeho malé muzeum, v témže roce otevřena naučná stezka historií Buštěhradu. V letech 1772–1775 objevena ložiska černého uhlí, v souvislosti s jeho těžbou zřízena tzv. Buštěhradská dráha, pův. koňská železnice spojující Prahu a Lány, později přestavěná na parní provoz, jako zbytky pův. trati zachovány propustky a zářezy v lesích.

50°13'24.03"N; 13°22'20.68"E

Ves připomínána r. 1197, nyní část města Podbořany. Na návrší terénní stopy po gotické tvrzi ze 14. stol. Na návrší kostel Narození Panny Marie s gotickým jádrem, barokně přestavěn r. 1717. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1713.

Buškův hamr

Č. Budějovice 48°50'4.71"N; 14°37'21.49"E

Hamr na Klenském potoce v těsném sousedství Trhových Svin založen r. 1780 a od r. 1820 do 70. let 20. stol. ve vlastnictví rodiny Bušků, až do r. 1950 vyráběno především hospodářské nářadí, v letech 1990–1995 rekonstruován. Plně funkční technická památka se třemi vodními koly, která pohánějí buchar, brus a dmychadlo. Přístupný návštěvníkům během turistické sezóny včetně býv. obydlí.

Buzice

Strakonice 49°25'20.94"N; 13°55'40.76"E

Obec prvně připomínána r. 1384. Na jihozápadním okraji v lesíku tvrz, kolébka rodu Buziců, z něhož vyšly významné rody pánů z Rožmitálu, Valdeka a Házmburka, patřící ve středověku k nejmocnějším v Čechách. Zachována hradba, budovy upravené na sýpku a třípatrová obytná věž. V okolí řada rybníků, největší z nich Buzický biologický rybník. Východně sejpy po rýžování zlata.

Býčkovice

Litoměřice 50°33'36.51"N; 14°12'57.02"E

Obec připomínána r. 1197 v majetku tepelského kláštera, v letech 1233–1421 sídlo johanitské komendy. Empírový kostel Povýšení sv. Kříže z let 1834–1836. Pozdně barokní fara z doby po r. 1750. Na návsi barokní kaplička z 18. stol. Dochovány dřevěné lidové stavby.

Býchory

Kolín 50°4'4.34"N; 15°16'25.05"E

Obec prvně zmíněna r. 1352. Gotický kostel sv. Bartoloměje upraven v letech 1854–1855. V místě zvaném V Louce zbytky tvrziště. V lesním parku novogotický zámeček, v letech 1904–1916 v majetku houslového virtuóza Jana Kubelíka (1880–1940), narodil se tu jeho syn Rafael (1914–1996), světově proslulý dirigent. Na západním průčelí pamětní deska. Richterova vila z r. 1924 postavena pro Adolfa Richtera, stavitele kolínské řepařské dráhy, nyní účelově využita. Na vrchu Homole lužické nebo slovanské hradiště.

Bykáň

K. Hora 49°53'52.48"N; 15°14'44.34"E

Buškův hamr

Buštěhrad

Kladno 50°9'11.2"N; 14°11'14.01"E

Obec pův. zvaná Buštěves připomínána r. 1209, současný název od r. 1880, na město povýšena r. 1911. Pův. tvrz rozšířena kolem r. 1450 na hrad, jeho zbytky dosud patrné mezi domovní zástavbou, zejména hradby a brána. V letech 1699–1705 vystavěn barokní zámek, v letech 1847–1918 v majetku habsburské císařské rodiny. Barokní zámecká kaple změněna na farní kostel Povýšení sv. Kříže. Na náměstí osmiboká kaple sv. Máří Magdalény se zvonicí z r. 1848. Kaple sv. Prokopa se zvonicí z konce 19. stol. a tři výklenkové kapličky z 18. stol., sv. Anny, sv. Salvátora a Nejsvětější Trojice. Tzv. toskánský sloup z konce 17. stol. a morový sloup z počátku 18. stol. Býv. pozdně gotický panský pivovar barokně přestavěný r. 1755. Mládí zde trávil spisovatel

Starobylá ves prvně zmíněna r. 1283, nyní část obce Křesetice. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu ze 14. stol. barokně přestavěn r. 1720. Zděná zvonice a fara z téže doby, barokní sochy sv. Prokopa a Jana Nepomuckého. Při silnici pozdně barokní býv. hostinec z let 1760–1780 s vysokým štítem.

Bylany

Kolín 50°3'52.67"N; 14°54'32.21"E

Ves prvně zmíněna r. 1295, nyní část obce Chrášťany. Území s pravěkým osídlením, v letech 1895–1897 objeveno pohřebiště ze 7.–3. stol. př. n. l., podle nálezů definována bylanská kultura. Jihovýchodně výšinné sídliště Okrouhlík z doby železné a bronzové. Pozůstatky pozdně gotické tvrze z 15. stol. dochovány ve zdivu statku. Pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje z r. 1769 na místě gotické stavby doložené r. 1364. Secesní vila z počátku 20. stol., zvaná Zámeček, nyní účelově využita.

www.ceskonamape.cz

57

Bylany

K. Hora

Bystřec

Ústí n. O.

49°56'19.02"N; 15°14'12.14"E

50°0'25.88"N; 16°37'37.48"E

Malá ves připomínána již před r. 1150, nyní část obce Miskovice. Dochovány stavby lidové architektury ze 17.–18. stol., mlýn z 2. poloviny 18. stol. v průčelí se sochou sv. Jana Nepomuckého. Výklenková kaple sv. Vojtěcha z r. 1892 nad silným pramenem, od středověku zdroj pitné vody pro Kutnou Horu. Na jihovýchodním okraji odkryta osada nejstarších zemědělců v Čechách z mladší doby kamenné (4000 let př. n. l.). Jižně nad Vrchlicí hradiště Cimburk z doby bronzové.

Obec prvně připomínána r. 1227. Pozůstatky tvrziště ze 14. stol. zničeny v letech 1964–1965 při stavbě koupaliště a tanečního parketu. Na hřbitově empírový kostel sv. Jakuba Většího z let 1827–1832 s kamennou věží z r. 1779, pův. součástí dřevěné stavby. Kaple Nejsvětější Trojice z počátku 18. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1812.

Bystřice

Jičín 50°23'37.33"N; 15°14'49.57"E

Bynovec

Děčín 50°49'14.83"N; 14°15'50.28"E

Obec doložena r. 1515. Kaple Nejsvětější Trojice z r. 1788 se zvoničkou, boží muka z r. 1764, socha Piety z r. 1734. Barokní zámek z let 1703–1709 po požáru r. 1791 zanikl ve stavbě hospodářské budovy. Pův. spojen 4 km dlouhou kočárovou cestou se skalní vyhlídkou Belveder pod nynější obcí Labská Stráň. Na skalním bloku 180 m nad hladinou Labe vybudována v letech 1701–1711 vyhlídková terasa a salla terrena v podobě umělé jeskyně. Nejstarší vyhlídka Českého Švýcarska se stala vyhledávaným turistickým cílem, od r. 1889 tu stojí kamenný hostinec, nyní hotel.

Bystré

Rychnov n. Kn.

Obec prvně doložena r. 1365. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol., loď novogoticky upravena a věž přistavěna r. 1857, pod ním socha sv. Václava z r. 1892. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1769.

Bystřice

Benešov 49°43'55"N; 14°40'3.12"E

Obec prvně uváděna v letech 1258–1278, od r. 1471 městys, na město povýšena r. 1997. Gotický kostel sv. Šimona a Judy ze 14. stol. vyhořel r. 1645, obnoven barokně r. 1666 a opraven r. 1899. Barokní fara z konce 17. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. Západně starobylá místní část Nesvačily s románským kostelem Nalezení sv. Kříže z 12. stol. barokně upraveným kolem r. 1700. Poblíž benešovské letiště.

50°19'17.66"N; 16°15'24.51"E

Obec prvně zmiňována r. 1475. Na hřbitově barokní kostel sv. Bartoloměje z let 1716–1719 s rokokovými nástropními malbami v místě středověké svatyně ze 14. stol., přestavěn po požáru r. 1750.

Bystré

Svitavy

Bystřice

Frýdek-Místek 49°38'13.05"N; 18°43'30.11"E

Obec na řece Olši s významnou polskou menšinou prvně doložena r. 1423. Dřevěný katolický kostel Povýšení sv. Kříže z konce 16. stol. přestavěn r. 1899. Evangelický kostel z r. 1811 s věží přistavěnou po r. 1848.

49°37'46.04"N; 16°20'44.06"E

Obec na staré zemské stezce zmiňována r. 1098, od 14. stol. městem, od r. 1990 památková zóna. V sousedství středověké tvrze vybudován v letech 1586–1590 renes. zámek, tvrz přestavěna v letech 1654–1655 na tzv. malý zámek, barokní úpravy po r. 1710, zámek účelově využit, kolem anglický park z 19. stol. Dominantní barokní kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské z let 1722–1726 se dvěma věžemi na místě raně gotické stavby. Barokní fara z r. 1692. Na náměstí barokní radnice z let 1716–1719. Barokní sochy sv. Prokopa a Šebestiána z r. 1714, cenná socha Sedmibolestné Panny Marie z r. 1725. Na mostě sochy sv. Václava z r. 1888 a Jana Nepomuckého z r. 1713. V dřevěné Brtounově chalupě z r. 1723 ševcovské minimuzeum, připomíná obuvnickou tradici města.

Bystřany

Teplice 50°37'31"N; 13°51'56.39"E

Obec doložena r. 1509, v 19. stol. průmyslový rozvoj. Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie z r. 1811, novorománský evangelický kostel z konce 19. stol. Na hřbitově tzv. Rotunda, hrobka francouzských vojáků z 2. světové války, obnovena r. 2005.

58

Bystřice nad Pernštejnem

Žďár n. S.

49°31'23.55"N; 16°15'42.26"E

Obec pův. zvaná pouze Bystřice prvně zmíněna r. 1238, na město povýšena r. 1580, současný název po r. 1925, nová výstavba v 50. letech 20. stol. v důsledku rozmachu uranového průmyslu v okolí. V rohu náměstí v jádře gotický kostel sv. Vavřince z 13. stol., barokně přestavěn r. 1699, dvojvěží z let 1750–1753, zásadně opraven po požáru r. 1841. Renes. hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1615, pův. evangelický, jako katolický otevřen r. 1719. Před tzv. Černým Vrškem barokní kaple sv. Anny z r. 1749. Renes. stará radnice upravena r. 1809, nyní sídlo městského vlastivědného muzea. Na náměstí renes. a barokní domy s klasicistními fasádami, kašna z r. 1892 s plastikami sv. Cyrila a Metoděje, mariánský sloup z r. 1727 a kamenný kříž s Pietou z r. 1881. Před školou socha T. G. Masaryka z r. 1938, obnovena r. 1990. Město rodištěm MUDr. Františka Veselého (1862–1923), balneologa a zakladatele lázní v Luhačovicích. Severně místní část Karasín, součástí zdejšího lyžařského areálu betonová, 28 m vysoká rozhledna z r. 2002 s vyhlídkovou plošinou ve výši 25 m. Myslivna na horním okraji vsi rodištěm spisovatele Gustava Pflegra Moravského (1833–1875).

www.ceskonamape.cz

Bystřice nad Úhlavou

Klatovy

Bystřice pod Lopeníkem

Uh. Hradiště

49°18'12.77"N; 13°9'11.69"E

48°58'31.12"N; 17°45'42.84"E

Ves prvně uváděna r. 1339, nyní část města Nýrsko. Na místě tvrze ze 14. stol. vystavěn hrad, později upraven na renes. zámek, novogoticky přestavěn v letech 1848–1852. Na návrší nad vsí barokní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1697, od ní daleký výhled, před ní 300 let stará lípa.

Ves na potoku Bystřička poprvé doložena r. 1374, od r. 1405 samostatná obec s tvrzí Ordějov. Tvrz, později hospodářský dvůr, zcela zanikla r. 1986. Nad obcí kapličky Nanebevzetí Panny Marie a sv. Anny z poloviny 18. stol. Jihozápadně od obce vybudována v letech 1969–1971 vodní nádrž Ordějov využívaná k rekreaci a rybolovu.

Bystřice pod Hostýnem

Kroměříž 49°24'0.25"N; 17°40'23.18"E

Město pod památnou moravskou horou prvně uváděno r. 1368. Tvrz doložená r. 1440 přestavěna ve 2. polovině 16. stol. na renes. zámek, vyhořel r. 1594 a vypálen r. 1622, majiteli prodán r. 1935 armádě, zchátralá stavba od r. 1992 majetkem města a opravována, ve zpřístupněné části sbírky městského muzea, zejména keramiky. Nepřístupný cenný zámecký park s pomníkem maršála Ernsta Gideona Loudona (1717–1790), česky zvaného Laudon. Radnice z r. 1595 přestavěna r. 1842 a později znovu upravována. U mostu torzo středověkého pranýře. Barokní kostel sv. Jiljí z r. 1744 na místě gotické stavby. Na starém hřbitově barokní kaple sv. Vavřince z let 1760–1763. Zajímavý oddělený soukromý hřbitov rodiny Loudonů z r. 1894. Ve městě založena r. 1861 proslulá Thonetova továrna na ohýbaný nábytek, Thonetův zámeček z let 1873–1877. Mezi novodobé památky patří fontána Duha, Kamenná fontána a kašna s vodní sochou Panny Marie Vítězné ochránkyně Moravy. Město rodištěm básníka Františka Táborského (1858–1940) a malíře Františka Ondrúška (1861–1932). Východiště na vrch Hostýn – viz samostatné heslo.

Byšice

Mělník 50°18'34.48"N; 14°36'39.06"E

Obec prvně doložena r. 1321. Na návsi v místě pův. tvrze zchátralý barokní zámek z r. 1790. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1690–1693 upraven počátkem 18. stol. Židovský hřbitov z r. 1609. Potravinářský průmysl.

Byšičky

Nymburk 50°10'51.46"N; 14°47'40.94"E

Jedna z nejzachovalejších barokních vsí založena hrabětem Šporkem jako typická okrouhlice r. 1717, nyní část města Lysá nad Labem. Uprostřed návsi pseudogotická kaple sv. Václava z r. 1888 se čtveřicí památných lip. V blízkém okolí přírodní památky Hrbáčkovy tůně a Řehačka, polozarostlá jezírka a slepá labská ramena. U nich zbytek kamenného gotického mostu.

Byšičky – náves

Býšť

Pardubice 50°7'54.36"N; 15°54'43.02"E

Obec prvně doložena r. 1360. Na hřbitově dominantní kostel sv. Jiří, pův. dřevěný gotický, zbořen r. 1796 a nahrazen nynější pozdně barokní stavbou v podobě z r. 1823. Chráněný tzv. horní mlýn z 18. stol. Rodiště Eduarda Nápravníka (1839–1915), hudebního skladatele, dirigenta a ředitele carské opery v Petrohradu, pamětní deska ve škole.

Bzenec

Hodonín 48°58'18.56"N; 17°16'12.86"E

Bystřice pod Hostýnem – kostel sv. Jiljí

Vinařské město prvně doloženo r. 1231 jako podhradí gotického hradu. Hrad z 13. stol. na kopci severně od města zničen v husitských válkách r. 1431, zanikl beze stopy. Na návrší zvaném Starý hrad nyní zřícenina kaple www.ceskonamape.cz

59

sv. Floriána a Šebestiána z r. 1703, zničena ustupujícími Němci r. 1945. Pův. zemanská tvrz z 15. stol. přestavěna v 16. stol. na renes. zámek a v letech 1709–1710 barokně, v letech 1853–1855 vybudován nový zámek ve stylu anglické gotiky, poznamenán požárem r. 1952. Při něm barokní zahrada přecházející v anglický park, v parku památná Bzenecká lípa stará asi 900 let. Dominantní barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1696–1702 na místě gotické stavby z 13. stol., věž z r. 1746. Před kostelem sloup Nejsvětější Trojice z r. 1764. Na náměstí barokní domy. Městské muzeum z r. 1937 obnoveno r. 2004. Synagoga z r. 1863 zbořena r. 1960, dochován židovský hřbitov ze 17. stol. Jižně od města přírodní památka Váté písky se stepní faunou i flórou, cenná botanická lokalita zvaná též Moravská Sahara, největší území vátých písků u nás.

Bzí

Cep

Jindř. Hradec 48°55'11.91"N; 14°48'23.57"E

Obec obklopená lesy a rybníky poprvé doložena r. 1404. Na návsi kostel sv. Jana Křtitele z let 1869–1871. Zachována lidová stavba z r. 1758.

Plzeň-jih 49°32'45.89"N; 13°29'20.66"E

Ves doložena r. 1115, nyní část obce Letiny. Nad ní klasicistní vrchnostenský dvůr s roubenou stodolou. Jižně na hoře Bzí, zvané nyní Jezevčí skála (608 m n. m.) kázal v září 1419 plzeňský kněz Václav Koranda Husovo učení, na místě zvaném Korandovy kameny pamětní deska. Jihozápadně kaplička sv. Rozálie z r. 1717, která s třemi dřevěnými kříži označuje morové hroby rodiny Tressů.

Bzí

Č. Budějovice 49°10'56.44"N; 14°32'32.33"E

Ves poprvé zmíněna r. 1345, nyní část obce Dolní Bukovsko. Stará tvrz ze 14. stol. přestavěna r. 1650 na barokní zámek se čtyřmi křídly kolem nádvoří, z průčelí vystupuje mohutný rizalit, bosovaný vstupní portál s reliéfy erbů a slunečními hodinami, účelově využit. Na zámek navazuje hospodářský dvůr.

Bzová

Beroun 49°53'49.49"N; 13°52'4.29"E

Obec prvně připomínána r. 1390. Kaplička sv. Jana Nepomuckého se zvoničkou obnovena po požáru r. 1877. Na jižním okraji býv. větrný mlýn ze 16. stol., upraven r. 1839 na obytný dům, přestavbami znehodnocen.

Cebiv

Tachov

Cep

Cerekvice nad Bystřicí

Jičín 50°19'57.74"N; 15°43'22.18"E

Obec prvně doložena r. 1357. Na místě gotické tvrze ze 14. stol. trojkřídlý barokní zámek z 1. poloviny 18. stol., opraven po požáru r. 1936 a účelově využit. Barokní kostel Zvěstování Panny Marie z r. 1719, centrální stavba oválného půdorysu se silničním průjezdem ve věži. Novorománská hřbitovní kaple sv. Štěpána z r. 1852. Východně na návrší Lysice zřícenina raně barokní kaple sv. Vavřince z 2. poloviny 17. stol. Dochován patrový roubený dům. Sochy sv. Jana z Boha z r. 1755 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1837. Na hřbitově pomníky padlých v bitvě r. 1866.

49°49'39.34"N; 12°58'43.48"E

Obec doložena r. 1115 jako majetek kladrubského kláštera, později vladycký dvůr. Goticko-renes. tvrz po požáru r. 1657 postupně přestavěna na barokní zámek na půdorysu H se dvěma portály a mansardovou střechou, od r. 1995 prázdný a zchátralý. Hodnotné barokní sochy Immaculaty a sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol.

Cehnice

Svitavy 49°53'57.05"N; 16°12'59.54"E

Obec prvně doložena r. 1132 v majetku litomyšlského kláštera. Empírový kostel sv. Václava z r. 1842 na místě vyhořelé gotické stavby ze 14. stol. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1863. Kamenný most z r. 1830. Dochovány empírové lidové stavby z 1. poloviny 19. stol.

Strakonice 49°12'54.78"N; 14°1'43.83"E

Obec prvně připomínána r. 1342. Na okraji pův. gotická, renesančně přestavěná tvrz s arkádovou chodbou a zbytky sgrafit, objekt účelově využit. Na návsi empírová kaple Nejsvětější Trojice. 60

Cerekvice nad Loučnou

Cerhenice

Kolín 50°4'19.66"N; 15°4'26.15"E

Obec prvně připomínána r. 1295, historický status městyse ze 16. stol. obnoven r. 2007. Barokní zámek z let 1770–1771 přestavěn po r. 1850, při něm zbytek renes. tvrze. Na ná-

www.ceskonamape.cz

vrší Beránek prostý barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1734. Na náměstí barokní socha Panny Marie Bolestné z 18. stol. a kamenný kříž z r. 1924. Hodnotný pozdně barokní statek z konce 18. stol. Na jižním okraji pozdně barokní výklenková kaplička Panny Marie z r. 1800. Rodiště Jana Bohumíra Dlabače (1758–1820), obrozeneckého kněze, spisovatele a sběratele literárních pamětí, od r. 1802 ředitele knihovny strahovského kláštera v Praze, jeho pomník z r. 1900 na náměstí.

Cerhonice

Písek

Cetkovice

Blansko 49°34'42.41"N; 16°43'20.1"E

Zemědělská obec prvně připomínána r. 1160, od 13. stol. v majetku kláštera Hradisko u Olomouce. Pozdně barokní zámeček z r. 1762 vybudován pův. jako klášterní rezidence, po zrušení kláštera r. 1784 změněn na faru. Raně barokní kostel sv. Filipa a Jakuba z r. 1699 podstatně přestavěn v 19. stol.

Cetoraz

Pelhřimov

49°25'1.34"N; 14°3'22.28"E

49°27'18.54"N; 14°57'21.19"E

Obec prvně doložena r. 1291. Na místě středověké tvrze barokní zámek z r. 1688, upraven v letech 1808–1810. Patrová budova s mansardovou střechou rodištěm spisovatele a dramatika Ladislava Stroupežnického (1850–1892), prvního dramaturga Národního divadla. Tři výklenkové kaple z 18. stol.

Zemědělská obec prvně doložena r. 1307. Pův. gotický kostel sv. Václava z 13.–14. stol. barokně přestavěn koncem 17. stol. Barokní fara z 2. poloviny 18. stol. Severozápadně od obce rekreační rybník Valcha.

Cetviny

Č. Krumlov 48°36'58.21"N; 14°32'53.31"E

Ves německy zvaná Zettwing založena rakouskými kolonisty ve 13. stol., po 2. světové válce vysídlena a zlikvidována, její území součástí obce Dolní Dvořiště. Dochována jen vzácná raně gotická stavba kostela Narození Panny Marie ze 14. stol. v podobě z 15. stol., zchátralý objekt zachráněn nadšenci a rodáky a znovu vysvěcen r. 2003. U mostu přes Malši pomníček člena finanční stráže Jaroslava Nováka, zastřeleného r. 1938.

Cerhonice – zámek

Cerhovice

Beroun 49°50'58.36"N; 13°50'3.2"E

Obec prvně zmíněna r. 1275, status městyse z r. 1516 obnoven r. 2007. Pozdně gotický kostel sv. Martina z 15. stol. barokně přestavěn po r. 1730, před ním rokoková socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1788. V parku památník obětem železničního neštěstí r. 1868. Na hřbitově cenná hrobka rodiny Rothlingshöferovy s Myslbekovým reliéfem z r. 1881. Západně přírodní památka Studánky, rezervace luk na prameništích se vzácnými rostlinami. Severně nad místní částí Třenice ve stráni Třenické hory od r. 2007 rozhledna na 30 m vysoké telekomunikační věži s volně přístupnou vyhlídkovou plošinou ve výšce 20 m.

Cetechovice

Kroměříž 49°10'25.16"N; 17°15'46.44"E

Obec pod hřebenem Chřibů prvně připomínána r. 1141. Na místě vodní tvrze z 15. stol. zaniklé ve třicetileté válce vybudován barokní zámek z doby kolem r. 1667, významně přestavěn v letech 1731–1738, po restituci v soukromém vlastnictví. Kostel Navštívení Panny Marie středověkého původu celkově opraven r. 1853. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého. V okolí ložiska načervenalého mramoru, těžen od r. 1680.

Cetviny

Cikháj

Žďár n. S. 49°38'43.45"N; 15°57'58.95"E

Obec pod Žákovou horou prvně připomínána r. 1368, v 17. stol. sklářská huť, později výroba dřevěného zboží. V severovýchodní části osamělý statek Walddorf, pův. ze-

www.ceskonamape.cz

61

mědělský dvůr žďárského kláštera. Kamenná zvonička z r. 1861, formanská hospoda ze 16. stol., mlýn z r. 1848, technická památka. Za 2. světové války v okolí působiště partyzánských oddílů, u obce památník z r. 1975 a amfiteátr. Východiště na Žákovu horu – viz samostatné heslo.

Cimburk

Svitavy 49°42'31.24"N; 16°44'0.1"E

Hrad na kopci nad Městečkem Trnávka založen kolem r. 1300, nazván podle erbu zakladatele Ctibora z Lipnice. Z majetku moravských markrabat později přešel do rukou šlechtických rodů, za třicetileté války opěrný bod císařských, po r. 1766 opuštěn, od zapálení bleskem r. 1776 ve zřícenině. V areálu vybudováno v 60. letech 20. stol. letní divadlo v přírodě.

Cínovec

Teplice 50°43'50.95"N; 13°46'15.4"E

Pohraniční horská ves prvně připomínána r. 1378, nyní část města Dubí. Od středověku těžba rud cínu, mědi a stříbra, od konce 19. stol. i wolframitu a lithiové slídy, ukončena po vyčerpání zásob r. 1990, nyní rekreační charakter. Frekventovaný silniční přechod do SRN. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1729–1732.

Církvice

Ústí n. L. 50°35'27.05"N; 14°2'25.72"E

Ves na břehu Labe doložena r. 1357, nyní část města Ústí nad Labem. Barokně upravený, pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, v současné podobě od r. 1701. Na hřbitově jediná česká hrázděná zvonice. Lidová barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol.

Církvice

K. Hora 49°56'44.68"N; 15°20'8.18"E

Obec poprvé uváděna r. 1165. Uprostřed na hřbitově kostel sv. Vavřince gotického původu, barokně přestavěn r. 1684, u něj hranolová barokní zvonice. Před ním barokní lidová socha sv. Jana Nepomuckého, raně barokní fara se dvěma štíty.

Citice

Sokolov 50°9'41.76"N; 12°36'50.23"E

Obec prvně zmiňována r. 1370. Novodobý kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1930. Pomník obětí hornické stávky v květnu 1894, monumentální kamenické dílo z 20. let 20. stol.

Cimburk u Městečka Trnávka

Cimburk

Kroměříž 49°6'3.86"N; 17°12'49.12"E

Hrad na okraji Chřibů vybudován v letech 1327–1333 jako druhý toho jména na Moravě. Na vrchu ve výšce 421 m n. m. vznikla významná stavba podle francouzského vzoru. Hlavní věž o výšce 23 m doplněna další strážní věží na sousedním pahorku. Hrad v 15. stol. dobyt moravskými husity a uherským vojskem Matyáše Korvína, zradou znovu dobyt r. 1623, odolal však dobývání Švédy. Kolem r. 1705 opuštěn, zřícenina od r. 1990 udržována občanským sdružením, placená prohlídka umožňována během turistické sezóny.

Cítoliby

Louny 50°20'0.03"N; 13°48'42.82"E

Obec prvně uváděna r. 1325, status městyse z r. 1879 obnoven r. 2006. Na náměstí barokní zámek ze 3. čtvrtiny 17. stol., upravován v letech 1717 a 1731, při něm park. Nádherný morový sloup Nejsvětější Trojice z r. 1725, další sloup téhož zasvěcení z r. 1680. Pův. gotický kostel sv. Jakuba Většího barokně přestavěn r. 1719. Zámecký park, kostel i jeho okolí tvoří pozoruhodnou galerii plastik M. B. Brauna. V 18. stol. významné středisko hudební kultury na zdejším dvoře hrabat Pachtů proslavené skupinou hudebníků v čele s kantorskou rodinou Kopřivů. Rodiště hudebního skladatele a varhaníka Karla Blažeje Kopřivy (1756–1785), hudebního vědce a skladatele Zdeňka Šestáka (1925) a architekta Josefa Mockera (1835–1899), pamětní deska.

Citonice

Znojmo 48°52'53.84"N; 15°57'57.52"E

Obec prvně zmiňována r. 1252. Pozdně barokní kostel sv. Jana a Pavla z doby kolem r. 1769 upravován v letech 1814 a 1841. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Dochovány hodnotné lidové stavby, zejména stodoly. Cimburk u Koryčan 62

www.ceskonamape.cz

Citov

Přerov

Cornštejn

Znojmo

49°28'8.06"N; 17°19'32.15"E

48°56'3.48"N; 15°42'55.76"E

Obec prvně doložena r. 1283. Barokní zámek z r. 1765, pův. letní sídlo olomouckých dominikánek, zbořen r. 1827 a r. 1845 nahrazen empírovou stavbou obklopenou anglickým parkem, nyní účelově využit. Barokní kostel sv. Jiří z r. 1735 rozšířen r. 1805. Starý vodní mlýn z r. 1739.

Hrad založen počátkem 14. stol. jako královská pevnost na skalnatém ostrohu obkrouženém údolím Dyje k posile pomezního Bítova na protějším břehu, od r. 1343 udělen králem v léno, po husitských válkách rozšířen. Pro vzpouru Hynka z Lichtenburka proti králi Jiřímu v letech 1464–1465 obléhán a dobyt, stopy po ležení obléhatelů zachovány. Pobořený hrad poté opraven a zdokonalen, kolem r. 1550 však opuštěn a zpustl. Zřícenina během zabezpečovacích prací přístupná pouze o letních prázdninách.

Cítov

Mělník 50°22'18.29"N; 14°23'56.6"E

Obec prvně doložena r. 1268. Středověká tvrz nahrazena v 18. stol. jednoduchým barokním zámečkem. Pův. románský kostel sv. Linharta barokně přestavěn r. 1753, u něj barokní zděná zvonice z počátku 18. stol., mariánský sloup z r. 1713. V okolí těžba štěrkopísků.

Cizkrajov

Jindř. Hradec 49°1'49.16"N; 15°23'23.27"E

Obec prvně doložena r. 1301. V dominantní poloze pův. gotický kostel sv. Petra a Pavla, nyní v pozdně gotické podobě z doby po r. 1500, upravován v 18. a 19. stol. Severně od kostela tvrziště se základy čtvercové stavby tvrze zaniklé asi r. 1440. Barokní fara z r. 1731. Na skále socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol., na návsi sochy sv. Floriána a Josefa z konce 19. stol. Západně v údolí Bolíkovského potoka pozdně renes. mlýn z doby po r. 1580 se sgrafitovou výzdobou. Jižně na zalesněném vrchu poutní místo Montserrat z r. 1651 s velkým barokním poutním kostelem Panny Marie Bolestné z let 1712–1716, zrušen r. 1785, obnoven novorománsky v letech 1858–1865. Cornštejn

Cotkytle

Ústí n. O. 49°56'9.39"N; 16°43'26.17"E

Obec poprvé připomínána r. 1350. Barokní poutní kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1727, u něj kamenné sousoší Ukřižování z r. 1797 a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1814. Lidová roubená architektura.

Ctiněves

Litoměřice 50°22'35.2"N; 14°18'26.66"E

;- J -

I I

-

,

-=-t-

Obec pod Řípem připomínána r. 1318. Pozdně barokní kostel sv. Matouše z konce 18. stol. na místě románského, z něhož se dochovala apsida. Pověst do místa klade hrob praotce Čecha.

Cuknštejn

-

Č. Budějovice 48°46'40.76"N; 14°45'18.69"E

Vzácně dochovaná, mohutně opevněná pozdně středověká tvrz vystavěna v letech 1488–1491 Vilémem Pouzarem z Michnic a renesančně upravována po r. 1618. Dodnes si zachovala ráz venkovského hrádku, obytné budovy svírají nádvoří, východní vstupní křídlo nahrazuje útočištnou věž, jihozápadní nároží zpevňuje osmiboká dvoupatrová věž. Objekt nyní v soukromém vlastnictví a prochází rekonstrukcí. Cizkrajov – poutní místo Montserrat www.ceskonamape.cz

63

Čachotín

Havl. Brod 49°41'40.28"N; 15°36'39.21"E

Obec prvně připomínána r. 1352. Kostel sv. Vavřince gotického původu ze 14. stol. obnoven po třicetileté válce barokně a upravován v 19. stol. V rohu hřbitova hranolová zděná zvonice z 19. stol. s hodinami.

Čachovice

Ml. Boleslav 50°16'31.54"N; 14°56'47.64"E

Obec prvně doložena r. 1297. Středověká dřevěná tvrz zanikla beze stop po r. 1595, na jejím místě nyní stodola. Dominantní Husův sbor z r. 1936. Severně v místní části Struhy dochována v hospodářském dvoře budova patrové renes. tvrze, silně poznamenané přestavbami, a raně barokní kostel sv. Petra a Pavla z konce 17. stol. Cuknštejn

Cvikov

Čachrov Č. Lípa 50°46'42.2"N; 14°37'53.44"E

Obec prvně zmíněna r. 1352, na město povýšena r. 1391. Poblíž náměstí pův. gotický kostel sv. Alžběty, doložen jako farní r. 1367, přestavěn renesančně v letech 1553–1558, věž dokončena r. 1580, barokně upraven r. 1726. Raně barokní sousoší Panny Marie a tří světců z r. 1697, barokní socha sv. Prokopa z 18. stol. Na náměstí empírová radnice s věží z počátku 19. stol. Nad městem Křížový vrch s barokní křížovou cestou a kaplí z r. 1845, v minulosti dějiště pašijových her. Severozápadně od města Martinovo Údolí, pův. lázně z r. 1834, nyní respirační a dětská léčebna.

Cvilín

Bruntál 50°4'7.25"N; 17°43'39.2"E

Hrad Cvilín, označovaný též Šelenburk nebo Lobenstein, založen českým králem ve 13. stol., prvně doložen r. 1253, do 2. poloviny 15. stol. v majetku opavských Přemyslovců. Po dobytí uherským vojskem Matyáše Korvína obnoven jako lovecký, opuštěn po třicetileté válce. Dochovány rozsáhlé zbytky hradeb, okrouhlá věž, studna a příkop. Zřícenina volně přístupná po značené cestě.

Cvrčovice

Brno-venkov 48°59'31.37"N; 16°30'57.66"E

Obec prvně zmíněna r. 1276. Na místě středověké tvrze postaven koncem 16. stol. renes. zámek, v 18. stol. upraven barokně, po r. 1920 zmodernizován na vilu, účelově využit. Barokní kostel sv. Jakuba Staršího z r. 1690 na místě gotické stavby, věž z r. 1828, upraven r. 1885. Před kostelem barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1734. U hřbitova socha sv. Urbana z r. 1750.

Čábuze

Prachatice 49°6'51.45"N; 13°42'41.16"E

Ves doložena ve 14. stol., nyní část obce Vacov. Zachovány roubené domy a kamenný klenutý most ze 17. stol. přes Horský potok. Na návsi kaple sv. Cyrila a Metoděje z poloviny 19. stol. V okolí sejpy po rýžování zlata. 64

Klatovy 49°16'2.47"N; 13°18'24.94"E

Obec v údolí Ostružné připomínána r. 1352, status městyse z r. 1904 obnoven r. 2006. V centru mohutná věžovitá tvrz ze 14. stol., později upravena na sýpku, barokní zámek přistavěný k tvrzi r. 1740 vyhořel a byl r. 1977 zbořen. Gotický kostel sv. Václava ze 14. stol. s věží z r. 1804, v interiéru gotické malby z doby založení. Dochováno několik lidových staveb. Soukromé muzeum železničních drezín.

Čakov

Č. Budějovice 48°58'45.49"N; 14°18'31.03"E

Obec prvně doložena r. 1262. Na návsi raně gotický kostel sv. Linharta z doby kolem r. 1300, v 19. stol. při novodobé úpravě přistavěna věž. Barokní fara z r. 1787, kašna z r. 1869. Kaplička sv. Václava z r. 1883. Dochovány selské usedlosti z 19. stol.

Čalonice

Třebíč 49°8'11.99"N; 16°5'53.29"E

Hrad, často označovaný jako tvrz, založen koncem 13. stol., písemně zmíněn až r. 1392, brzy potom zanikl požárem patrně za bojů mezi moravskými markrabaty, v 16. stol. zanikla i stejnojmenná ves pod ním. Ze stavby nad pravým břehem Jihlavy, nyní nad vodní nádrží Dalešice, zachován hluboký příkop, části zdí, věže a základy hradeb odkryté při archeologickém průzkumu, podhradí zatopeno. Kolem zříceniny vede Pivovarská cyklotrasa z Dalešic.

Čap

Č. Lípa 50°33'17.11"N; 14°28'31.42"E

Skalní hrad Čap z konce 14. stol. zmíněn r. 1402 v majetku Berků z Dubé, opuštěn koncem 16. stol. Dochovány pouze prostory tesané ve skále a cisterna. Výrazný skalní útvar Čapská palice, útes se skalním kyjem jako ojedinělá ukázka zvětrávání železitého pískovce, z místa daleký rozhled.

www.ceskonamape.cz

budova městského muzea z r. 1884. Býv. synagoga z let 1899–1900. V býv. vojenském autoparku muzeum zemědělské techniky. Rodiště klavíristy a hudebního skladatele Jana Ladislava Dusíka (1760–1812), spisovatele Rudolfa Těsnohlídka (1882–1928) a básníka Jiřího Mahena (1882–1939). Severozápadně v místní části Lochy raně gotický kostel sv. Bonifáce z 13. stol., přestavěn v 17. stol. a r. 1871.

Čap – Čapská palice

Čáp

Náchod 50°34'28.26"N; 16°7'27.33"E

Nejvyšší vrchol (786 m n. m.) komplexu Adršpašsko-teplických skal leží na jižním okraji Teplického skalního města, poněkud zarůstající kruhový rozhled. Přístup z osady Skály – viz samostatné heslo.

Čáslav – pomník Matouše Ulického

Čáp – vrcholová skalka

Čáslav

K. Hora 49°54'28.25"N; 15°23'27.93"E

Historické město na Haberské stezce připomínáno r. 1260, r. 1421 dějištěm sněmu, který odmítl Zikmunda za českého krále a přijal tzv. čtyři artikuly pražské. Zachován dosti souvislý pás městského opevnění s 15 baštami a gotická válcová tzv. Otakarova věž, chránící zbořenou Brodskou bránu. Dominantní gotický kostel sv. Petra a Pavla z let 1270–1350 s románskou sakristií a věží z r. 1400, v něm před 2. světovou válkou nalezena lebka Jana Žižky. U kostela pomník Matouše Ulického z 1. poloviny 20. stol. připomíná zdejšího kaplana popraveného r. 1627. Na náměstí mariánský sloup z r. 1746, klasicistní kašna z konce 18. stol., radnice z let 1769–1770 a pomník Jana Žižky z r. 1881 podle Myslbekova návrhu. Novorománský evangelický kostel z let 1864–1869, sbor církve čs. husitské z r. 1925. Novorománské Dusíkovo divadlo z r. 1869. Dochována řada v jádře gotických a renes. domů. Na předměstí barokní špitální kostel sv. Alžběty z let 1718–1728 s renes. zděnou zvonicí. Sousoší sv. Jana Nepomuckého, Antonína a Josefa z poloviny 18. stol. Novoklasicistní

Čáslavice

Třebíč 49°9'7.84"N; 15°46'17.73"E

Obec poprvé doložena r. 1240. Vznikla pod románským dvorcem, z něhož zachován kostel sv. Martina románského původu z přelomu 12. a 13. stol., přestavěn goticky kolem r. 1250, po požáru z r. 1681 rozšířen r. 1703 a upraven barokně v letech 1763–1765. Barokní fara z r. 1773. Pův. empírová myslivna, rodiště literárního vědce a kritika Bedřicha Václavka (1897–1943), umučeného nacisty, na návsi jeho pomník z r. 1981, památník v rodném domě zrušen r. 1996. Obec též rodištěm literárního kritika a překladatele Bedřicha Fučíka (1900–1984). Součástí obce hrad Sádek – viz samostatné heslo.

Částkov

Tachov 49°45'25.19"N; 12°40'30.21"E

Obec prvně zmiňována r. 1272. Na místě tvrze vystavěn kolem r. 1700 patrový zámeček s mansardovou střechou. Na návsi barokní kostel sv. Anny z doby kolem r. 1765, vysoký kamenný kříž z r. 1927.

www.ceskonamape.cz

65

Častohostice

Třebíč

Čbán

Plzeň-sever

49°0'51.88"N; 15°49'10.66"E

49°54'26.05"N; 13°8'50.79"E

Obec prvně zmíněna r. 1459. Dominantní kostel sv. Barbory pozdně románského původu vznikl patrně přestavbou románské rotundy, upraven r. 1548 a rozšířen v letech 1740–1745, jeden z nejpozoruhodnějších venkovských kostelů na Moravě.

Osada na okraji rozlehlých lesů připomínána r. 1440, nyní část obce Úněšov. Býv. Císařský mlýn na potoce, roubená a hrázděná stavba z r. 1817. Nad osadou zdaleka viditelný kopec Malý Špičák (604 m n. m.), na vrcholu příkopy a valy hradu Malšín nebo též Malešín neznámé historie, místo narušeno lomem.

Častolovice

Rychnov n. Kn.

Čebín

Brno-venkov

50°7'49.12"N; 16°10'57.24"E

49°18'47.01"N; 16°28'42.79"E

Obec prvně připomínána r. 1342, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2006. Čtyřkřídlý renes. zámek vznikl na místě vodní tvrze po r. 1588, později upraven novogoticky a novorenesančně, uvnitř cenné kazetové stropy, na nádvoří barokní kašna z doby kolem r. 1700. Kolem anglický park s oborou z 19. stol. Park i zámek přístupné veřejnosti. Barokní farní kostel sv. Víta z let 1770–1775 na místě zbořené gotické stavby. Barokní špitál s kostelem sv. Václava z r. 1647. Hřbitovní pozdně gotická kaple sv. Máří Magdalény z r. 1580 upravena r. 1832. Barokní fara z r. 1696 přestavěna r. 1727. Zájezdní hostinec ze 17. stol. upravován v 19. stol. Renes. radnice z r. 1610 přestavěna po požáru r. 1864. Mariánský sloup z r. 1744. U mostu socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1721.

Obec prvně uváděna r. 1234. Pův. románský kostel sv. Jiří upraven barokně po požáru r. 1772, interiéry rokokové. Severně nad obcí vrch Čebínka (433 m n. m.) s vápencovým velkolomem, na vrcholu kovová, 38 m vysoká rozhledna z r. 2002 s vyhlídkovou plošinou ve výši 30 m. V pův. vápencovém lomu Na Kamínce vybudován přírodní amfiteátr.

Čečelice

Mělník 50°17'37.83"N; 14°37'6.86"E

Obec prvně uváděna r. 1252. Na návsi pův. románský kostel sv. Havla, z románského období zachována tribuna a věž s cimbuřím, barokní úpravy v letech 1694–1711. Pomník Karla Havlíčka Borovského z r. 1910 a pomník Mistra Jana Husa z r. 1923, v dolní části obce socha sv. Václava z r. 1912. Pův. panský špýchar přestavěn r. 1926 na sokolovnu.

Čečovice

Domažlice 49°35'5.83"N; 13°1'22.56"E

Obec prvně doložena r. 1356. Torzo mohutné gotické tvrze zachováno ve stavbě sýpky, v jejím sousedství vybudován renes. zámek, počátkem 18. stol. rozšířen na jednopatrový trojkřídlý objekt, po požáru z r. 1990 v troskách. Před zříceninou socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1712. Zcela unikátní památku představuje gotický cihlový kostel sv. Mikuláše ze 14. stol. s gotickými okny a pův. vitrážemi, v lodi i presbyteriu křížové klenby, barokní věž pochází z let 1717–1724. U nás ojedinělá stavba v rýnskobavorském stylu vyhlášena národní kulturní památkou.

Častolovice – zámek

Častrov

Pelhřimov 49°18'24.34"N; 15°10'53.58"E

Obec prvně doložena r. 1362. Gotický kostel sv. Mikuláše z poloviny 14. stol. barokně přestavěn r. 1761, jeho zvláštností věžní hodiny umístěné v báni. Ve farské zahradě empírový altán. Barokní zámek ze staré tvrze zbořen r. 1862. Na rozcestí pozdně gotická boží muka z doby kolem r. 1500. 66

Čečovice – kostel

www.ceskonamape.cz

Čehovice

Prostějov 49°25'53.52"N; 17°10'37.83"E

Obec prvně připomínána r. 1299. Kostel sv. Prokopa z let 1788–1789, na hřbitově kaple sv. Jana Nepomuckého obnovená r. 1907. Jihozápadně za obcí barokní kaple sv. Prokopa z r. 1634.

Čechtice

Benešov 49°37'26.65"N; 15°3'1.71"E

Obec prvně zmíněna r. 1315, status městyse z r. 1404 obnoven r. 2007. Renes. radnice z r. 1606 a barokní měšťanské domy, na náměstí barokní kašna z 18. stol. Trojkřídlý barokní zámek vystavěn v letech 1656–1658, nyní účelově využit. Dominantní pův. gotický kostel sv. Jakuba Většího přestavěn barokně, u něj hranolová zděná zvonice. Barokní patrová fara. Sochy sv. Václava a Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol., na náměstí socha Panny Marie z r. 1900. Rodiště novináře a spisovatele Ferdinanda Čenského (1829–1887), pamětní deska.

Čechy pod Kosířem

přistěhovalci, od 19. stol. v okolí těžba lignitu. Na okraji barokní kaple sv. Vendelína z let 1729–1731. Socha sv. Kajetána z r. 1722. V parku náhrobek pruského podmaršála Friedricha von Clausewitz, zemřelého r. 1866 na choleru. Při sirném prameni v letech 1716–1857 lázně Heliga, pramen zachován u nádraží. V letech 1864–1866 se v obci učil kovářem T. G. Masaryk (1850–1937), jeho pobyt připomínají dvě pamětní desky.

Prostějov 49°33'2.79"N; 17°1'50.87"E

Obec prvně připomínána r. 1141, do r. 1925 zvána Čechy na Hané. Rozlehlý barokní zámek z let 1708–1716 zbořen r. 1839, na jeho místě vystavěn zásluhou hrabat Sylva-Taroucců do r. 1843 čtyřkřídlý patrový zámek v pozdně empírovém slohu, v letech 1846–1870 tu u hraběcích přátel často pobýval malíř Josef Mánes (1820–1871), v interiéru od r. 1957 jeho pamětní síň. V cenném zámeckém parku empírový pavilón, Mánesův letní ateliér, uvnitř jeho socha. V nejvyšším bodě parku na místě dřívějšího kostela novogotická osmiboká cihlová rozhledna z r. 1843 o výšce 15 m. Kostel sv. Jana Křtitele z let 1781–1794, před ním barokní sochy sv. Petra a Pavla. V obci hasičské muzeum z r. 2000 rozšířené r. 2005, a muzeum kočárů z r. 2009. Nad obcí přírodní park Velký Kosíř, vyhlášen r. 1987, na výrazném hanáckém vrchu naučná stezka, při ní památník Františka Palackého z r. 1898, obnoven r. 1945.

Čejetice

Strakonice 49°15'13.47"N; 14°1'18.2"E

Obec prvně zmíněna r. 1289. Středověká tvrz zanikla počátkem 16. stol. beze stopy, na jejím místě hřbitov. Na návsi jednoduchá kaple z 19. stol. Za obcí nad Otavou raně gotický hřbitovní kostel sv. Havla z poloviny 13. stol., barokně přestavěn v 17. stol. U rybníka boží muka z r. 1849.

Čejkovice

Hodonín 48°54'11.36"N; 16°56'26.9"E

Vinařská obec prvně připomínána r. 1232. Templářská tvrz z 13. stol. počátkem 17. stol. přestavěna na trojkřídlý barokní zámek, z pův. stavby dochována hranolová věž, pod stavbou rozsáhlé chodby zvané templářské sklepy, zámek zčásti upraven na hotel, ve zbytku od r. 2000 galerie vín. Kostel sv. Kunhuty z let 1783–1784 na místě starší stavby, věž 42 m vysoká z přestavby v letech 1890–1892. V obci žil v dětství T. G. Masaryk (1850–1937) a začal tu r. 1856 chodit do školy, v domku pamětní síň z r. 1990, jeho socha odhalena v březnu téhož roku. Nad obcí tzv. Čejkovické Špidláky, dvojice návrší s chráněnými stepními biotopy.

Čejkovice

Znojmo 48°52'39.15"N; 16°17'15.77"E

Obec prvně zmíněna r. 1248. Pozdně barokní kostel Panny Marie Sněžné z r. 1779 přestavěn v letech 1910–1912.

Čekanice

Strakonice 49°22'23.21"N; 13°53'3.05"E

Ves prvně zmiňována r. 1274, nyní část města Blatná. Mezi opravenými památkami vyniká pův. renes. zámeček klasicistně přestavěný r. 1786, kaple z r. 1884 a novogotický pivovar s kaplí v témže slohu z r. 1910. Západně na samotě zvané Chvalov rodová hrobka Enisů z Lažan a Battagliů.

Čeladná

Frýdek-Místek 49°32'54.1"N; 18°20'20.39"E

Čechy pod Kosířem – zámek

Čejč

Hodonín 48°56'41.82"N; 16°57'57.85"E

Obec prvně připomínána r. 1222, zpustla za husitských válek, nově osídlena až r. 1771 částečně francouzskými

Protáhlá podbeskydská obec při říčce Čeladence připomínána r. 1581, za 2. světové války významné partyzánské centrum, řada pomníčků v obci i okolí. Kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1784, před ním kříž z r. 1834. U pramene Cyrilka dřevěná kaple sv. Cyrila a Metoděje z r. 1936. Býv. lázně Skalka od r. 2000 upraveny na Beskydské rehabilitační centrum, u něj u studánky kaplička Nejsvětější Panny Marie z r. 1893, rekonstruována v letech 1995–2000. V býv. škole zřízen r. 1981 Památník Josefa Kaluse (1855–1934), básníka Valašska. Golfové hřiště z r. 2001. Na jižním okraji v části Hamry v letech 1678–1920 železárny a hutě, dochovány zá-

www.ceskonamape.cz

67

klady budov. Na návrší Kozinec stopy strážního Čeladenského hrádku, podle nálezů osídlen od konce 13. do 15. stol.

Čelákovice

sv. Jana Nepomuckého z r. 1736. Evangelická modlitebna z 2. poloviny 19. stol. Východně na svazích Bukové hory (958 m n. m.) významný lyžařský areál.

Praha-východ 50°9'45.08"N; 14°45'7.46"E

Obec na břehu Labe doložena r. 1290, na město povýšena r. 1847. Od počátku 20. stol. rozvoj průmyslu, železniční křižovatka. Na vyvýšeném ostrohu středověká tvrz renesančně upravená r. 1579, současná podoba z r. 1910, nyní sídlo městského muzea. V sousedství románský kostel Nanebevzetí Panny Marie z přelomu 12. a 13. stol., drobně goticky a renesančně upravován, v letech 1712–1713 barokně rozšířen, při něm děkanství z doby kolem r. 1780. K tvrzi patřil mlýn připomínaný již koncem 14. stol. a modernizovaný r. 1876. Na náměstí novobarokní radnice z r. 1911 a barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1723. Na Labi velké zdymadlo z r. 1937. Mezi Čelákovicemi a Lysou nad Labem naučná stezka.

Čepřovice

Strakonice 49°9'21.61"N; 13°58'29.72"E

Obec založena v letech 1315–1316 Eliškou Přemyslovnou. Kamenná renes. tvrz s kaplí z doby kolem r. 1605 počátkem 18. stol. zčásti stržena a změněna na hospodářský dvůr, zbytek později upraven na obytné stavení. Na návsi kaple sv. Andělů strážných z 19. stol., před ní kříž z r. 1852. Dochovány památky lidového baroka.

Čerčany

Benešov 49°51'10.26"N; 14°42'17.27"E

Velká obec prvně připomínána r. 1356, nyní vyhledávané letovisko s chatovými osadami a železniční křižovatka. V dominantní poloze na kopci Husův sbor, dostavěn r. 1952, před ním kamenný stůl údajně z husitské doby. Starý mlýn, pův. zvaný Spálenský, doložen r. 1648, později modernizován na velkomlýn, rekonstruován v letech 1981–1993. Hospic Dobrého pastýře z r. 2008.

Čerchov

Domažlice 49°22'59.17"N; 12°47'1.85"E

Čelákovice – tvrz

Čelechovice na Hané

Prostějov 49°30'58.89"N; 17°5'38.77"E

Nejvyšší hora Českého lesa (1042 m n. m.), německy Schwarzkopf. Na vrcholové skále od r. 1894 dřevěná rozhledna, r. 1905 ji nahradila 24 m vysoká kamenná věž, nesoucí jméno Viléma Kurze, jednoho ze zakladatelů Klubu českých turistů, současně ze staré útulny upravena turistická chata. Po 2. světové válce vrchol nepřístupný a chata zbořena. Teprve r. 1999 rozhledna vrácena Klubu českých turistů a po opravě r. 2000 otevřena pro veřejnost. Obklopena vojenskými objekty, jimž vévodí 30 m vysoká betonová radiová věž. Na východním svahu silný pramen, tzv. Česká studánka, pod dřevěným altánem obnoveným r. 1990.

Obec prvně připomínána r. 1315. Na návsi kaple Obětování Panny Marie z r. 1820. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1736. Pravoslavná kaple Nejsvětější Trojice z r. 1945. Na vrcholu Velký Kosíř (442 m n. m.) nad obcí památník Františka Palackého z r. 1898, obnoven r. 1945.

Čeminy

Plzeň-sever 49°47'59.85"N; 13°15'12.31"E

Obec prvně zmíněna r. 1239. Renes. tvrz přestavěna kolem r. 1700 na barokní zámek kladrubského kláštera, empírově upraven r. 1830. Nad zámkem v hospodářském dvoře klasicistní stavby sýpky, pivovaru a lihovaru. Na návsi zděná kaple z přelomu 18. a 19. stol., na mostě drobná soška sv. Jana Nepomuckého z poloviny 19. stol. Při silnici památník šesti americkým letcům, kteří u obce zahynuli v dubnu 1945.

Čenkovice

Ústí n. O. 50°0'43.12"N; 16°41'16.3"E

Obec prvně doložena r. 1304. Dochovány lidové roubené stavby. Pozdně barokní kostel sv. Vavřince z let 1780–1782 na místě starého dřevěného. Fara z r. 1782. Barokní socha 68

Čerchov – Kurzova věž

www.ceskonamape.cz

Čermná

Trutnov 50°32'57.9"N; 15°46'12.34"E

Horská obec prvně doložena r. 1362. Pseudogotický kostel sv. Václava z let 1917–1923 na místě zbořené starší stavby. Socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol., sousoší Nejsvětější Trojice z počátku 19. stol. Dochovány lidové roubené stavby.

Čermná ve Slezsku

Opava 49°46'56.63"N; 17°42'10.78"E

Obec prvně doložena r. 1377. Jednoduchý pozdně barokní kostel sv. Markéty z r. 1793, před ním lidová socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1853.

Černá

Žďár n. S. 49°25'23.8"N; 15°51'43.64"E

Obec prvně zmíněna r. 1464, nazvána podle blízkého lesa. Renes. zámek z konce 16. stol. barokně upraven v 18. stol., patrová stavba s mansardovou střechou a třípatrovou hranolovou věží v soukromém vlastnictví, nepřístupná. Před býv. fořtovnou socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. na podstavci s letopočtem 1622. Kamenný kříž z r. 1907.

Černá Hora

Blansko 49°24'49.43"N; 16°34'57.05"E

Obec na křižovatce obchodních cest prvně doložena r. 1279, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2006. Dominantní renes. zámek vybudován v 16. stol. z gotického hradu, z pův. stavby zachována válcová bašta, po požáru r. 1724 zámek postupně obnovován, současná podoba po novorenes. přestavbě z let 1859–1861, objekt účelově využit. Na vrcholu zámeckého kopce barokní ambitová kaple sv. Rodiny z r. 1720 s křížovou cestou, po 1. světové válce upravena na rodinnou hrobku. Barokní kostel sv. Vavřince z let 1707–1710, věž přistavěna v letech 1840–1842, před ním socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1872. Známý pivovar v provozu od r. 1530.

šinou, od r. 1905 kamenná, 26 m vysoká rozhledna a turistická chata. Z mohutné vyhlídkové věže vynikající kruhový rozhled.

Černá v Pošumaví

Obec prvně připomínána r. 1268, po napuštění Lipenské nádrže změněna ve významné rekreační středisko na jejím břehu s řadou kempů a dalších zařízení, velký záliv při ústí potoka Olšina oddělen sypanou hrází. Barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z let 1799–1800, v letech 1901–1904 upraven novorománsky a dostavěna věž. Býv. renes. zámeček s hospodářským dvorem a pův. pivovarem založeným Jakubem Krčínem z Jelčan r. 1568 upraven na sodovkárnu. V okolí od počátku 19. stol. těžba grafitu, většina vytěžených ložisek zatopena přehradní nádrží, severně u vsi Mokrá dochován portál Josefovy štoly – technická památka, po r. 1958 v provozu jen důl Václav jižně u vsi Bližná, zakonzervován r. 1998 a využíván jako zdroj vysoce kvalitní vody.

Černá Voda

Obec pod Žulovskou pahorkatinou prvně zmíněna r. 1291, v 15. stol. zpustlá, znovu vysazena r. 1579. Pozdně barokní kostel Jména Panny Marie z let 1787–1788 s ohradní zdí a sochami sv. Jana Evangelisty a Panny Marie Bolestné z přelomu 18. a 19. stol. Pozdně renes. zámeček z počátku 17. stol. s cenným vstupním portálem. Východiště ke zřícenině hradu Kaltenštejn – viz samostatné heslo.

Černčice

Významný krkonošský vrchol (1299 m n. m.), od r. 1928 spojen s Janskými Lázněmi kabinovou lanovkou, první v tehdejším Československu, r. 1980 nahrazena novou ve změněné trase a r. 2006 nynější, zvanou Černohorský expres. Z předposledního sloupu pův. lanovky r. 1998 zřízena 25 m vysoká rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výši 21 m. Na vrcholu televizní vysílač z r. 1977, pod ním horské hotely. Výborné podmínky pro rogalisty a paraglidisty. Na jihovýchodním svahu velký lyžařský areál, severozápadně přírodní památka Černohorské rašeliniště.

Černá Studnice

Jablonec n. N. 50°42'42.29"N; 15°13'59.78"E

Černá Studnice (869 m n. m.), německy Schwarzbrunnberg, nejvyšší bod Černostudničního hřebene Jizerských hor a dominanta Jablonecka. Od r. 1885 dvě vrcholové skalky zpřístupněny schody a dřevěnou vyhlídkovou plo-

Louny 50°21'40.34"N; 13°50'47.7"E

Obec na břehu Ohře připomínána r. 1365. Pův. románský opevněný kostel sv. Vavřince přestavěn goticky a barokně upraven r. 1779. Velký hospodářský dvůr z 18. stol. Náchod 50°20'6.21"N; 16°6'1.46"E

Trutnov 50°39'8.12"N; 15°44'31.03"E

Jeseník 50°18'37.4"N; 17°9'21.53"E

Černčice Černá hora

Č. Krumlov 48°44'9.91"N; 14°6'44.76"E

Obec prvně doložena r. 1318. Gotický kostel sv. Jakuba ze 14. stol. upravován renesančně v letech 1580–1600 a barokně r. 1725. V sousedství hranolová čtyřpatrová zvonice z r. 1613, z věže daleký výhled. Socha sv. Václava z r. 1816. Středověká tvrz ze 14. stol. na návrší nad Metují zanikla počátkem 16. stol. beze stop.

Černé jezero

Klatovy 49°10'50.06"N; 13°11'5.09"E

Černé jezero, nejkrásnější a největší z pěti ledovcových jezer na české straně Šumavy. Leží ve výšce 1008 m n. m., nad ním 330 m vysoká skalní stěna Jezerní hory. Při rozloze 18,5 ha dosahuje hloubky až 40 m. Pod jezerem r. 1930 vybudována přečerpávací elektrárna, první na českém území, nyní technická památka, její součástí umělá nádrž s hrází o délce 64 m a výšce 7 m. Nejsnadnější přístup po značené cestě z parkoviště na Špičáckém sedle (3,5 km).

www.ceskonamape.cz

69

Černětice

Strakonice

Černilov

Hradec Kr.

49°8'36.14"N; 13°54'26.74"E

50°15'41.08"N; 15°55'29.29"E

Ves prvně doložena v 16. stol., nyní část města Volyně. Dvoukřídlý barokní zámek z přelomu 17.–18. stol. se vstupním rizalitem a hranolovou věží upraven v letech 1810–1820, ve věži zámecká kaple. Prvky lidového baroka na obytných stavbách. Při cestě na okraji vsi klasicistní kaple sv. Vojtěcha z r. 1832 a novogotická kaple z r. 1859.

Velká obec připomínána r. 1271. Barokní kostel sv. Štěpána z let 1752–1756 na místě starší stavby, před ním socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1726. Pův. dřevěný evangelický kostel z r. 1786 ve středu obce nyní v novorománské podobě z r. 1882, za ním Husův a Žižkův kámen z r. 1924. V západní části druhý evangelický kostel z r. 1789, pův. pro věřící augsburského vyznání, dřevěná stavba nahrazena zděnou r. 1824, věž přistavěna r. 1889. Cenné kamenné brány několika statků v části Malá Strana.

Černěves

Litoměřice 50°27'17.11"N; 14°14'36.36"E

Obec prvně připomínána r. 1273 v majetku doksanského kláštera. Kostel sv. Prokopa románského původu přestavěn goticky, nyní v empírové úpravě. Dochovány zděné empírové domy z 19. stol.

Černice

Č. Krumlov 48°50'17.68"N; 14°22'53.06"E

Ves prvně zmíněna r. 1315 v majetku zlatokorunského kláštera, nyní část obce Mojné. Pův. raně gotický kostel sv. Máří Magdalény z doby kolem r. 1250 přestavěn v letech 1483–1491, věž zvýšena r. 1818. Na jeho místě do 12. stol. středověké hradiště. Fara z doby kolem r. 1500. Hospodářský dvůr z konce 16. stol. Pod vsí u Vltavy horolezecké terény.

Černice

Plzeň-město 49°41'52.75"N; 13°24'59.87"E

Pův. samostatná ves doložena v 15. stol. jako majetek města Plzně, nyní městský obvod Plzeň 8, památková zóna. Dochován soubor klasicistních lidových staveb. Barokní boží muka z r. 1742.

Černíč

Jihlava 49°7'37.41"N; 15°27'37.39"E

Obec prvně doložena r. 1350. Dvoupatrová vstupní věž u mostu přes Moravskou Dyji dříve považována za pozůstatek gotické vodní tvrze ze 14. stol., nově za zbytek opevněného mlýna, pozoruhodná stavební památka. Černíčský rybník přírodní památkou. Západně ve Špitálském lese židovský hřbitov s náhrobky z 18. a 19. stol.

Černíkovice

Černín

Nevelká starobylá obec prvně připomínána již r. 1131. Raně gotická tvrz z 13. stol., později změněná na hospodářský objekt, zanikla v nové zástavbě. V sousedství býv. tvrze dochován románský kostel sv. Jakuba Většího z 13. stol. Barokní boží muka z počátku 18. stol.

Černívsko

Strakonice 49°28'28.95"N; 13°56'11.6"E

Malá ves ze 14. stol., nyní část obce Uzeničky. Pův. gotický kostel Nejsvětější Trojice s hranolovou věží ze 14. stol. barokně upraven r. 1722. Nad rybníkem v lese zříceniny hrádku Křikava, poprvé zmiňován r. 1357, zanikl za husitských válek, zachovány zbytky hranolové věže, paláce a hradebních zdí a příkopy. Přístup ze vsi po značené cestě.

Černolice

Praha-západ 49°54'39.42"N; 14°17'52.28"E

Obec pod brdským hřebenem poprvé připomínána r. 1239, významná rekreační oblast. Nad ní romantické Černolické nebo též Čertovy skály z pevných křemenců, od r. 2002 přírodní památka, oblíbený horolezecký terén různých stupňů obtížnosti.

Rychnov n. Kn. 50°11'14.65"N; 16°12'16.49"E

Obec prvně zmíněna r. 1354, založena jako podhradí hradu ze 13. stol. a zničeného r. 1457, z něho zachovány příkopy a valy. Pod ním postavena r. 1560 tvrz a na jejím místě v letech 1822–1825 dvoukřídlý patrový empírový zámek, nyní účelově využit. Při zámku anglický park. Raně barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1648–1652 s křížově klenutou lodí i presbytářem. Pod kostelem budova školy a fary z r. 1848.

Černolice 70

Znojmo 48°59'1.45"N; 16°1'12.3"E

www.ceskonamape.cz

Černošice

Praha-západ

Černovice

Pelhřimov

49°56'47.3"N; 14°19'30.22"E

49°22'24.44"N; 14°57'52.3"E

Pův. ves prvně zmíněna r. 1115, současná rekreační obec v údolí Berounky vznikla spojením pův. samostatných obcí Horní Černošice, Dolní Mokropsy a Vráž, na město povýšena r. 1969. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1352 výrazně barokně přestavěn. Pozoruhodné letní vily z počátku 20. stol. Mezi významné osobnosti města patřil MUDr. Jan Janský (1873–1921), objevitel krevních skupin, pamětní deska. Na protějším břehu Berounky výrazná skála označovaná od 19. stol. bez historického podkladu jako bájný Kazín, na skále doloženo hradiště z doby kamenné, bronzové i železné.

Zemědělská obec z přelomu 11. a 12. stol. na město povýšena r. 1323, status města obnoven r. 1991. Pozdně barokní trojkřídlý zámek z poloviny 18. stol. klasicistně upraven po r. 1833, účelově využit. Při něm rozlehlá, veřejnosti přístupná obora z 20. let 19. stol. Kostel Povýšení sv. Kříže gotického původu ze 14. stol. barokně přestavěn r. 1737, u něj barokní zvonice z 18. stol. a mariánský sloup z r. 1892. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1859. Při severním okraji židovský hřbitov z r. 1730.

Černošín

Tachov 49°48'57.95"N; 12°53'7.74"E

Obec pod Vlčí horou založena r. 1290, od r. 1374 součást švamberského panství, na město povýšena r. 1873, status města obnoven r. 2006. Gotický kostel sv. Mikuláše z r. 1374 vyhořel r. 1611, na jeho místě na náměstí postaven r. 1614 nový kostel a zasvěcen sv. Jiří, barokně přestavěn r. 1736. Na náměstí barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1732 a sv. Floriána z r. 1748, kašna z r. 1879 obnovena r. 2005. Na jihovýchodním okraji města na ostrožně nad Lučním potokem tvrziště zvané Na zámečku, zachován příkop a prohlubeň po stavbě. Východiště ke zřícenině hradu Volfštejn – viz samostatné heslo.

Černotín

Přerov 49°31'47.27"N; 17°46'23.21"E

Obec prvně připomínána r. 1406. Kostel sv. Cyrila a Metoděje z r. 1863 na místě starší kaple. Budova školy z r. 1782. Dochovány tři vápenky z 19. stol., vápenka z r. 1872 rekonstruována na motorest.

Černouček

Litoměřice 50°21'40.17"N; 14°18'26.68"E

Obec připomínána kolem r. 1100. Pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje z let 1769–1774, empírová fara. U hřbitova socha světce vedoucího chlapce z konce 18. stol.

Černousy

Liberec

Černovice

Blansko 49°29'1.52"N; 16°25'27.05"E

Obec prvně zmíněna r. 1286. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1778–1780 s barokní farou z téže doby. Na hřbitově hrob 73 obětí z romského koncentračního tábora u sousedního Hodonína, pamětní deska. Železný, tzv. Černý kříž z r. 1844 se skupinou pěti lip ze stejné doby.

Černovičky

Praha-západ 50°8'32.54"N; 14°15'18.46"E

Ves doložena r. 1358, nyní část obce Středokluky. Na návrší pův. románský kostel sv. Vavřince, přestavován goticky a barokně, s nástěnnými malbami ze 14. stol., gotický náhrobník z r. 1353. Na přilehlém hřbitově barokní hrobní kaple sv. Floriána z doby po r. 1750. Nad kostelem buližníkový vrch Číčovický kamýk, přírodní památka, na jeho vrcholu rozvaliny neznámé hranolové stavby považované za zbytek zvonice nebo větrného mlýna.

Černvír

Brno-venkov 49°26'41.74"N; 16°20'47.89"E

Obec v údolí Svratky prvně zmíněna r. 1284. Pův. románský kostel Nanebevzetí Panny Marie rozšířen barokně v 2. polovině 17. stol., v interiéru dochovány gotické fresky. Před kostelem litinový kříž z r. 1865. Významnou technickou památku představuje dřevěný, 32 m dlouhý, šindelem krytý most z r. 1718, nejstarší dřevěný most na Moravě. Na ostrohu nad řekou málo zřetelné stopy hradu.

Černý Důl

Trutnov

51°0'17.69"N; 15°3'6.26"E

50°38'12.35"N; 15°42'40.63"E

Obec slovanského původu doložena r. 1385, pův. české označení Černohousy změněno na dnešní název r. 1924. Barokní zámeček postavil v 1. polovině 18. stol. Filip Josef Gallas jako své letní sídlo, od r. 1838 sídlo hospodářské správy velkostatku, jižní křídlo zbořeno r. 1984. Klasicistní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1797. Jižně od obce při řece Smědé Dubový rybník, jeden z posledních dokladů valdštejnského rybníkářství na Frýdlantsku v 17. stol., významné hnízdiště ptactva.

Horská obec pod Černou horou prvně doložena r. 1556, historický status městyse z r. 1564 obnoven r. 2008, v 16. stol. těžba drahých kovů, později vápence. Renes. kostel sv. Michaela archanděla z r. 1556 přestavěn a rozšířen v letech 1830–1832. Klasicistní fara z doby kolem r. 1830. Novogotická hřbitovní kaple z r. 1902. Klasicistní radnice s podloubím, na náměstí barokní socha sv. Michala z r. 1713. Nad jižním okrajem valy a příkopy hrádku Purkhýbl ze 14. stol., opěrného bodu hornické kolonizace.

Černovice

Chomutov

Čertova stěna

Č. Krumlov

50°26'48.64"N; 13°21'38.8"E

48°37'53.62"N; 14°16'49.04"E

Obec doložena r. 1281. Barokní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1702 a několik barokních domů.

Chráněný geologický útvar, žulová skaliska nad Vltavou a část jejího balvanitého koryta zvaného Čertovy proudy,

www.ceskonamape.cz

71

ve svahu mohutné kamenné moře, suťová pole. Ze skalního bloku výhled, celá lokalita od r. 1956 přírodní rezervací. Místní pověst předlohou pro stejnojmennou operu Bedřicha Smetany.

Čertovo jezero

Klatovy 49°9'57.1"N; 13°11'48.73"E

Čertovo jezero, druhé největší z pěti českých šumavských jezer, leží ve výši 1030 m n. m. pod svahy Jezerní hory. Při rozloze asi 10 ha dosahuje hloubky 37 m. Ačkoli leží nedaleko Černého jezera, leží mezi nimi hranice evropského rozvodí, takže jeho vody neodtékají do povodí Vltavy, nýbrž Dunaje. Nejkratší přístup od parkoviště na Špičáckém sedle (2,5 km).

Čertův hrádek

Blansko 49°20'14.5"N; 16°39'7.03"E

Nevelký hrádek, správně a pův. zvaný Olomučany, založen koncem 13. stol. olomouckým biskupem, ve 2. polovině 14. stol. tu pravděpodobně žil loupeživý rytíř Jakub Čert z Bořitova, podle nějž hrad dostal lidové pojmenování. Zanikl buď za husitských nebo česko-uherských válek. Dochovány zbytky čtyřhranné budovy s příkopem, k nimž vede značená cesta jižním směrem z Blanska.

Červená Hora

Náchod

Hrad Rothenburg, česky zvaný Červená Hora, založen na ostrohu s červenou železitou půdou nad Úpou v letech 1253–1278, současně vznikla v sousedství ves téhož jména doložená r. 1291. Hrad vlastnil od r. 1406 nepřítel kalicha Hynek z Dubé, jeho sídlo proto r. 1427 husity dobyto, rozbořeno a již neobnoveno, poblíž zachovaných základů v lese prochází značená cesta od Slatinského mlýna. Na návsi v obci malebná kaplička Panny Marie z r. 1730 se zvoničkou, nový zvon zavěšen r. 2002. Kříž z r. 1908, zachována roubená chalupa. Jindř. Hradec 49°14'47.16"N; 14°53'7.21"E

Název romantického zámku Červená Lhota znám od 17. stol., tvrz Lhota na skále uprostřed rybníka vznikla patrně koncem 14. stol., písemně doložena r. 1465. Kábové z Rybňan ji po r. 1530 přestavěli na renes. zámek spojený s břehem jen dřevěným, pův. padacím mostem, na návrší nad rybníkem postavili též renes. kapli Nejsvětější Trojice s rodinnou hrobkou. Kolem r. 1630 dřevěný most nahrazen kamenným. Čtyřkřídlý zámeček s barokní branou upraven novorenesančně v letech 1903–1912. Jedno z nejmalebnějších panských sídel od r. 1945 v majetku státu a zpřístupněno veřejnosti. Břehy rybníka s vycházkovým turistickým okruhem parkově upraveny.

72

Červená Lhota

Třebíč 49°17'5.73"N; 15°48'29.58"E

50°26'59.27"N; 16°3'31.68"E

Červená Lhota

Červená Lhota – zámek

Obec prvně zmiňována na přelomu 12. a 13. stol. Kostel sv. Vavřince s románským jádrem z 13. stol. upravován goticky a renesančně, významně přestavěn r. 1899. Barokní socha sv. Rocha z 1. poloviny 18. stol. Poblíž Fretychova mlýna historický kamenný můstek.

Červená nad Vltavou

Písek 49°22'16.61"N; 14°16'11.49"E

Starobylá osada, nyní část obce Jetětice, z podstatné části zatopena Orlickou přehradou. Vzácný románský kostelík sv. Bartoloměje z konce 12. stol. s raně gotickými malbami ze 13. stol. přenesen r. 1960 nad zátopové území. Stavba z červeného kamene dala osadě jméno, pod ní v minulosti proslulé Červenské proudy, jedna z nejkrásnějších partií na Vltavě. Kostelík nyní 9 km od nové osady s rekreačními objekty a nádražím, poblíž pozoruhodný železniční most přes řeku z let 1886–1889 na dvou kamenných pilířích vysokých 68 m.

Červená Řečice

Pelhřimov 49°30'41.02"N; 15°10'40.92"E

Obec s hradem založena ve 12. stol. jako centrum panství pražských biskupů a arcibiskupů, prvně zmíněna r. 1279, nynější název s přídomkem od r. 1558, na město povýšena r. 1593, od r. 2003 památková zóna. Gotický hrad v letech 1555–1577 přestavěn na renes. zámek, z pův. stavby zachována gotická hláska, zámecké budovy svírají dvojici nádvoří, celek ohrazen zdí s nárožními baštami a baštou Hladomornou. Na náměstí pův. opevněný raně gotický kostel sv. Máří Magdalény z 13. stol., barokně přestavěn v letech 1732–1734. Pův. renes. děkanství barokně upraveno v 18. stol. Hřbitovní kostel Božího Těla založen ve 14. stol., vyhořel r. 1804 a nově postaven r. 1822. Na náměstí socha Immaculaty na sloupu

www.ceskonamape.cz

z r. 1712 a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1722. Kamenná boží muka z r. 1605.

Červená Třemešná

Jičín 50°23'55.29"N; 15°38'38.51"E

Obec prvně připomínána r. 1267. Gotický kostel sv. Jakuba z r. 1358 upraven pozdně goticky v 15. stol., věž přistavěna r. 1862. Ke kostelu se váže Erbenova balada Poklad. Pozdně barokní socha Panny Marie z r. 1755.

Červená Voda

Ústí n. O. 50°2'37.89"N; 16°44'34.82"E

Rozlehlá obec prvně zmíněna r. 1480 jako Malé Heroltice, pod současným názvem r. 1576. Barokní kostel sv. Matouše z let 1683–1686 na místě vyhořelé renes. stavby pseudoslohově upraven koncem 19. stol., u něj sousoší Ukřižování z r. 1792. Při silnici sousoší Nejsvětější Trojice a sochy světců z let 1715–1735. Východně býv. poutní místo Křížová hora (735 m n. m.) s kostelíkem, křížovou cestou a turistickou chatou, vše zničeno po r. 1969, nyní na vrcholu betonová rozhledna z r. 2007 o výšce 25 m. V místní části Moravský Karlov klasicistní kostel sv. Josefa Kalasanského z let 1791–1793. V místní části Mlýnický Dvůr patrový renes. zámek z doby po r. 1580, znehodnocen novodobými úpravami. Renes. kostel Narození Panny Marie upraven do barokní podoby r. 1773.

Červené blato

Č. Budějovice

Červené Janovice

K. Hora 49°50'4.47"N; 15°15'17.61"E

Zemědělská obec prvně připomínána r. 1352, dříve zvaná Janovičky. Pův. gotická tvrz přestavěna v 16. stol. renesančně a v letech 1650–1660 na čtyřkřídlý barokní zámek, barokní ráz setřen při úpravách r. 1918. Novorománský kostel sv. Martina s hranolovou věží vystavěn na místě staršího gotického v letech 1909–1911. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1755. Dochovány lidové srubové stavby. Jižně rekreační rybník Katlov. Rodiště šlechtice Václava Budovce z Budova (1551–1621), popraveného na Staroměstském náměstí v Praze.

Červené Pečky

Kolín 49°58'44.54"N; 15°12'28.04"E

Obec prvně zmíněna r. 1333, status městyse z r. 1755 obnoven r. 2006, nynější název od r. 1914. Na náměstí barokní zámek přestavěný ze starší tvrze r. 1690, věž z r. 1863, nyní účelově využit. Kolem park z konce 17. stol. s ohradní zdí a bránou, upraven v letech 1923–1926. Na náměstí sousoší Panny Marie s andílky z r. 1741, u školy boží muka. Pův. gotický kostel Narození Panny Marie z r. 1352 barokně upraven. Na okraji empírová kaple sv. Kříže z r. 1846 s hrobkou rodiny Hrubých z Jelení, tehdejších majitelů panství. Nedaleko železniční zastávky přírodní památka Lom u Červených Peček, ukázka druhohorního příbojového břehu se zkamenělými lasturami.

Červené Poříčí

Klatovy

48°51'19.52"N; 14°48'1.98"E

49°30'1.43"N; 13°17'48.73"E

Rozsáhlé rašeliniště v Třeboňské pánvi o mocnosti vrstvy až 7 m, rašelina těžena do r. 1910, od té doby území regeneruje. Od r. 1953 zřízena rezervace o současné rozloze 331 ha s porostem borovice blatky, rojovníku bahenního, suchopýru pochvatého a dalších typických rostlin. Rašeliniště od r. 1983 přístupné po 5 km dlouhé naučné stezce, vycházející z býv. sklářské osady Jiříkovo Údolí, vede z velké části po dřevěných chodnících.

Obec prvně uváděna r. 1318. Na návsi dvoukřídlý zámek z r. 1611 s pětibokou věží vybudovaný renes. přestavbou starší tvrze, barokně upravován v 17. a 18. stol. V centru barokní kaple Nejsvětějšího srdce Páně a sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. a socha sv. Jana Nepomuckého z téže doby.

Červenka

Olomouc 49°43'16.16"N; 17°5'11.6"E

Obec prvně připomínána r. 1287, nyní železniční křižovatka. Malý zámek řádu německých rytířů z r. 1845 změněn r. 1859 na klášter redemptoristů, od r. 1950 účelově využíván. Při něm klášterní kostel sv. Alfonse z let 1860–1862. Pozdně barokní kaple sv. Pavlíny z r. 1798. Kalvárie z 19. stol.

Červenohorské Sedlo

Jeseník 50°7'32.29"N; 17°9'11.41"E

Horské sedlo mezi masivem Pradědu a soustavou KeprníkŠerák. Rekreační osada s řadou ubytovacích zařízení a sídlo Horské služby. Významné lyžařské středisko.

Červený Hrádek

Jindř. Hradec 49°7'25.82"N; 15°32'32.33"E

Červené blato

Obec prvně zmíněna r. 1233. Na ostrohu nad potokem Vápovkou tvrziště, pozůstatek hradu či tvrze z 13. stol., v 16. stol. renes. zámek, zničen za třicetileté války, dochovány příkopy a základy věže. Na návsi kaple Panny Marie z r. 1840, před ní žulový kříž z r. 1860. Při silnici boží muka z r. 1757. www.ceskonamape.cz

73

Červený Hrádek

Chomutov

Červený Potok

Ústí n. O.

50°30'44.35"N; 13°26'40.31"E

50°6'4.13"N; 16°48'3.47"E

Pův. gotický hrad Borek od husitských dob podle barvy fasády zvaný Červený Hrádek zničen za třicetileté války. Na jeho místě v letech 1669–1675 vybudován barokní zámek s mohutným dvouramenným schodištěm do zahrady a bohatou sochařskou výzdobou. Na zahradu navazoval přírodní park a obora. Za knížecího rodu Hohenlohe zámek upravován r. 1895, neslavně proslul r. 1938 schůzkou lorda Runcimana se sudetským vůdcem Henleinem před Mnichovskou dohodou. Zestátněný objekt sloužil od r. 1967 jako zdravotnické zařízení, od r. 1996 v majetku města Jirkova, od r. 2006 přístupný jako kulturní a vzdělávací zařízení. Na zámku se narodil Ferdinand Maxmilián Brokoff (1688–1731), vynikající barokní sochař a řezbář.

Zemědělská ves pod Králickým Sněžníkem prvně zmiňována r. 1577, nyní část města Králíky. Barokní kostel Navštívení Panny Marie z počátku 18. stol. přestavěn po požáru r. 1787, u něj sloup se sochou Immaculaty z doby kolem r. 1800. V okolí objekty čs. opevnění z let 1936–1938 s upravenými bunkry U Nádraží, Utržený a U Potoka.

Červený Újezd

Praha-západ 50°3'59.46"N; 14°10'3.4"E

Obec prvně doložena r. 1318 jako Újezdec. Pův. renes. tvrz v hospodářském dvoře upravena na barokní zámeček. Pozoruhodnost představuje novodobá replika hradu z let 2001–2002 s muzejní expozicí českého venkova v období od 17. stol. do počátku 20. stol. Součástí hradního areálu též skanzen, zahrady s výběhy domácích zvířat, středověká krčma a venkovní park. Na východním okraji katastru samota Hájek s františkánským klášterem z let 1663–1681 a loretánskou kaplí Panny Marie v ohrazeném lesíku. Mezi Hájkem a pražskou Loretou zachováno 11 z pův. 20 výklenkových kapliček poutní cesty z let 1720–1726.

Čeřeniště

Ústí n. L. 50°36'9.19"N; 14°7'1.19"E

Ves doložena r. 1407, nyní část obce Malečov. V minulosti ovocné sady, nyní rekreační charakter. Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů z r. 1936. Chov koní. Červený Hrádek (Chomutov) – zámek

Červený Hrádek

Čeřínek Kolín 49°56'37.58"N; 15°5'50.35"E

Ves doložena r. 1298, nyní část obce Bečváry. Pův. tvrz ze 14. stol. přestavěna r. 1747 na barokní zámek, upravován po požáru koncem 19. stol., nyní účelově využit. V parku barokní sýpka. Pískovcová zvonička z r. 1908, litinový křížek z 19. stol. pod dvěma památnými lipami.

Červený Kostelec

Náchod 50°28'36.74"N; 16°5'37.95"E

Obec prvně doložena r. 1362, povýšena na město r. 1867, přídomek Červený od r. 1876 podle zabarvení půdy, od r. 1858 rozvoj průmyslu. Farní kostel sv. Jakuba Většího doložen r. 1362, po požáru obnoven barokně kolem r. 1660, jeho další přestavba v letech 1744–1754 podle plánů K. I. Dienzenhofera, zvonice obnovena v letech 1939–1940. U kostela Kalvárie z r. 1824, sochy sv. Ludmily a Václava z r. 1933. Na náměstí mariánský sloup z r. 1724. Hřbitovní kaple Panny Marie Bolestné z let 1859–1865. V domku u fary žila v letech 1837–1838 spisovatelka Božena Němcová, pamětní síň. V místě býv. hřbitova symbolický hrob Viktorky Židové, postavy z Babičky Boženy Němcové. Dochováno několik roubených staveb. Rodiště herce Martina Růžka (1918–1995), básníka a překladatele Lumíra Čivrného (1915–2001) a hudebního skladatele Viktora Kalabise (1923–2006). Jižně od města rekreační rybníky Brodský a Špinka. 74

Jihlava 49°22'35.58"N; 15°26'12.39"E

Významný vrchol Českomoravské vrchoviny (761 m n. m.) západně od Jihlavy, na jeho svazích vyhlášen přírodní park s naučnou stezkou. Vrch zároveň rekreačním územím, na vrcholu turistická chata, na západním svahu lyžařský areál s vlekem a svah s umělým osvětlením.

Česká Bělá

Havl. Brod 49°38'35.88"N; 15°41'32.26"E

Obec doložena r. 1257 jako hornické městečko u ložisek stříbra, historický status městyse z 13. stol. obnoven r. 2006. Barokní zámek z poloviny 18. stol. v 19. stol. zmodernizován, účelově využit. U zámku barokní špýchar rovněž z 18. stol. Pův. gotický kostel sv. Bartoloměje ze 14. stol. upraven v 15. stol., loď nově postavena barokně r. 1734 údajně podle plánů Jana Blažeje Santiniho, po r. 1850 regotizován. Barokní fara z r. 1734. Jižně na Šibeničním kopci barokní kaple Čtrnácti sv. Pomocníků z r. 1762, vedle ní letecký maják z 20. let 20. stol., technická památka.

Česká Kamenice

Děčín 50°47'59.35"N; 14°24'57.07"E

Město na řece Kamenici založeno v polovině 13. stol., od r. 1380 vedena jedna z nejstarších městských knih v Čechách, po r. 1830 rozvoj textilního a papírenského průmyslu, historické centrum památkovou zónou. Z městského opevnění dochována pouze jižní Zámecká brána. Pův. renes. zámek

www.ceskonamape.cz

Česká Kamenice – náměstí

z let 1541–1543 do r. 1945 knížecí sídlo Kinských, po 2. světové válce znehodnocen účelovým využitím, nyní v dlouhodobé rekonstrukci. V sousedství býv. panský dvůr a pivovar. Zámek spojen krytou chodbou s areálem goticko-renes. kostela sv. Jakuba Většího z 16. a 17. stol. s cenným interiérem, kostelní věž zpřístupněna jako vyhlídka, v chodbě expozice dějin města. Za kostelem památný tis, jeho stáří odhadováno na 500-600 let. Na náměstí renes. radnice z r. 1493 přestavěná r. 1591 a barokní osmiboká kašna z r. 1775 se sochou Panny Marie z r. 1680. Dochovány roubené a hrázděné stavby, z městských domů vyniká goticko-renes. Salhausenovský, od 16. stol. špitál. Evangelický kostel Ježíše Krista z let 1929–1930 upraven na obřadní síň. Muzeum psacích strojů z r. 2003 se soukromou sbírkou. Severně na návrší poutní barokní kaple Narození Panny Marie z let 1736–1739, ambit s nárožními kaplemi a zvonicí vysvěcen r. 1763. Nad areálem barokní budova chudobince z r. 1749. Jihovýchodně na Zámeckém vrchu zřícenina Kamenického hradu, založen Vartemberky ve 14. stol., opuštěn po r. 1515, pobořen Švédy r. 1639. Dochovány mohutné zbytky obvodové hradby, paláce a věže, do nich vestavěna 16 m vysoká bedněná rozhledna z r. 1998. Severně od města čedičový vrch Jehla (478 m n. m.) s upravenou skalní vyhlídkou. Město rodištěm lékaře, botanika a cestovatele Johanna Emmanuela Pohla (1782–1834) a malíře Josefa Hegenbartha (1884–1961).

Česká Lípa

Č. Lípa 50°41'3.73"N; 14°32'23.19"E

Průmyslové město na Ploučnici, v 10. stol. slovanská osada. Hrad připomínán r. 1263, u něj založeno hrazené město. Většina památek zničena katastrofálním požárem r. 1787, od konce 19. stol. rozvoj průmyslu. Na břehu řeky zříceniny vodního hradu Lipý, založen ve 13. stol., od konce 15. stol. renes. přestavba, zpustošen Švédy r. 1643, z větší části zbořen r. 1957, po r. 1990 náročná rekonstrukce zbytků stavby, zachovány sklepy, obvodová hradba a část věže. V sousedství renes. Červený dům z r. 1583 se sgrafitovou výzdobou fasád v býv. parku. Augustiniánský klášter z r. 1627, čtyřkřídlá stavba s loretou ve dvoře, v jižním křídle barokní Svaté schody z r. 1730, nyní sídlo Vlastivědného muzea a galerie. V areálu barokní kostel Všech svatých z 18. stol. Naproti hradu kostel sv. Máří Magdalény gotického původu přestavěný r. 1582. Při něm proboštství v současné podobě od r. 1750. U parku nedaleko hřbitova kostel Povýšení sv. Kříže gotického původu z r. 1385, regotizován r. 1897. Barokní kostel Narození Panny Marie z let 1710–1714, věž přistavěna r. 1873. Kolem náměstí řada cenných budov, zejména radnice z r. 1823. Rozsáhlá panelová výstavba. Nad severním okrajem vrch Špičák (459 m n. m.) se 14 m vysokou rozhlednou z r. 1885, nyní využívána jako vysílač, nepřístupná.

www.ceskonamape.cz

75

Česká Olešná

Jindř. Hradec 49°11'31.35"N; 15°10'6.12"E

Ves prvně připomínána r. 1349, nyní část města Strmilov. Dvoukřídlý patrový barokní zámek z 2. poloviny 17. stol. upravován v polovině 18. stol. a klasicistně přestavěn po r. 1810. Na mostě ve vsi pozdně barokní kaplička sv. Anny z konce 18. stol. Na západním okraji katastrální měřičský sloup ve tvaru komolého jehlanu zvaný Mamlas, technická památka. Severovýchodně na Tůmově vrchu zřícenina zámečku zvaného Tůmův hrad či Tumaberg, pův. lovecký zámeček ze 16. stol., zachovány zbytky 12 m vysoké věže se schodištěm a částí zdi.

Česká Skalice

Náchod 50°23'42.52"N; 16°2'41.64"E

Obec prvně zmíněna r. 1238 jako Velká a Malá Skalice při brodu přes Úpu, po spojení obou částí název Česká od r. 1490, na město povýšena r. 1575, v okolí prusko-rakouské bojiště z r. 1866, událost připomíná řada pomníčků a hrobů, v přilehlé Zlíči vojenský hřbitov. Na náměstí radnice renes. původu z r. 1586, po požárech nyní pseudogotická z r. 1864, mariánský sloup z doby kolem r. 1700, pomník Boženy Němcové z r. 1888. V Malé Skalici kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu ze 14. stol., barokně přestavěn r. 1725, opraven r. 1905, před ním hodnotná socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1774, pod ním barokní fara z r. 1731. Nad pravým břehem řeky býv. maloskalická tvrz, doložena r. 1363, vypálena Švédy r. 1639, na zříceninách vybudován býv. Steidlerův zájezdní hostinec z r. 1824, od r. 1837 dějiště proslulých jiřinkových slavností, pamětní deska, v letech 1877–1919 upraven na klášter voršilek, v části hostince s tanečním sálem od r. 1962 Muzeum Boženy Němcové, před ním socha Barunky z r. 1970, součástí muzea též Barunčina dřevěná škola z r. 1643 pod náměstím, pamětní deska. Ve zbytku kláštera od r. 1990 Textilní muzeum, od r. 2008 pobočka pražského Uměleckoprůmyslového muzea. Východiště do Ratibořic a Babiččina údolí – viz samostatná hesla. Jihovýchodně od města vodní nádrž Rozkoš s kempem – viz samostatné heslo.

největší seřaďovací nádraží u nás. Nejstarší stavbou kostelík sv. Kateřiny z 1. poloviny 13. stol., jediná dochovaná románská rotunda východních Čech. U něj zvonice ze 16.–17. stol. s bránou ve zděném přízemí a bedněným patrem. Renes. radnice z r. 1547 později výrazně přestavována. Klasicistní kostel sv. Jakuba Většího z let 1794–1801, u něj soubor barokních soch z let 1712–1719. Pozdně barokní děkanství z let 1783–1786. Na náměstí sloup se sochou Immaculaty z r. 1706. Kaplička Panny Marie z poloviny 19. stol. Dochovány klasicistní a empírové městské domy i stavby dřevěné lidové architektury. Sochy Šárky z r. 1911 a Sbratření z r. 1950. Město rodištěm básníka a filozofa Františka Matouše Klácela (1808–1882). Severovýchodně v místní části Skuhrov barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1740 s věží z r. 1768. Jihozápadně nad městem poutní místo Hory s empírovou kaplí Panny Marie Pomocné Na Horách z let 1811–1838 a výletní restaurací. Jižně místní část Kozlov s kaplí Panny Marie z r. 1753. Ve vsi chalupa Maxe Švabinského z 19. stol., od r. 2007 s expozicí připomínající malířovy pobyty v letech 1895–1919. Na Kozlovském kopci (601 m n. m.) turistická Švabinského chata a 55 m vysoká telekomunikační věž z r. 2001 s ochozem rozhledny ve výši 33 m.

Česká Ves

Jeseník 50°15'5.09"N; 17°13'13.89"E

Obec nad Bělou prvně připomínaná r. 1416 dostala název podle českých horníků, nyní navazuje svou zástavbou na město Jeseník. Výroba řetězů zahájena r. 1894. Muzeum motocyklových veteránů z r. 1999. Rodiště Johanna Schrotha (1798–1856), zakladatele lázní Lipová. Východiště na horu Zlatý Chlum – viz samostatné heslo.

České Budějovice

Č. Budějovice 48°58'30.55"N; 14°28'29.06"E

Historické město založeno králem Přemyslem Otakarem II. r. 1265, politické, průmyslové, kulturní i sportovní centrum jižních Čech, od r. 2002 krajské město Jihočeského kraje, historické centrum od r. 1980 památkovou zónou. Od r. 1785 sídlo biskupství, nyní též sídlo Jihočeské univerzity, od r. 1970 každoroční výstava Země živitelka.

Česká Skalice – Muzeum Boženy Němcové

Česká Třebová

Ústí n. O. 49°54'16.46"N; 16°26'48"E

Pův. osada zmiňována r. 1292, jako nehrazené město r. 1365, od r. 1995 památková zóna. Prudký rozvoj po výstavbě železnice r. 1845, železniční křižovatka a v současnosti 76

České Budějovice – náměstí

Vnitřní město na soutoku Vltavy a Malše kolem čtvercového náměstí o rozměrech 133 × 133 m, uprostřed Samsonova kašna z let 1720–1727. V jednom rohu náměstí s frontami

www.ceskonamape.cz

gotických a renes. domů s podloubími pův. renes. radnice z r. 1555, barokně upravená v letech 1727–1730. Dominantní renes., 72 m vysoká Černá věž, pův. městská hláska z let 1549–1578, přístupná. Renes. Masné krámy z r. 1554 s empírovým štítem, pozdně gotická solnice z r. 1531. Z městských hradeb zůstaly zachovány výrazné úseky se známými hradebními věžemi Rabenštejnskou a Železnou pannou a s Otakarovou baštou. Katedrální chrám sv. Mikuláše z doby založení města přestavěn pozdně goticky v letech 1518–1535 a barokně v letech 1641–1649, za ním barokní kaple Smrtelných úzkostí Páně z let 1727–1731. Klášter dominikánů s cihlovým kostelem Obětování Panny Marie založen rovněž zároveň s městem. Klášterní zvonice gotického původu, zvaná Bílá věž, nyní v barokní podobě z r. 1772. Kapucínský klášter z let 1614–1786 slouží bohoslovecké fakultě, klášterní kostel sv. Anny z let 1615–1621 upraven na koncertní síň. Barokní biskupská rezidence, pův. piaristická kolej z let 1763–1769. Novogotický kostel sv. Rodiny z let 1868–1887 s býv. sirotčincem, nyní součást biskupského gymnázia. Renes. Wortnerův dům s gotickým jádrem upraven od r. 1993 na výstavní prostor Alšovy jihočeské galerie. V novorenes. budově z let 1899–1901 od r. 1903 Jihočeské muzeum. Otevření první koněspřežné železnice na evropském kontinentě r. 1832 připomíná muzeum koněspřežky v býv. strážním domku. Tradici vaření piva dokumentuje Budvar muzeum. Jihočeské motocyklové muzeum zřízeno od r. 1998 v malé solnici. Od r. 2000 v provozu též muzeum energetiky. V empírovém divadle z let 1812–1819 vystoupil r. 1856 naposled jako herec Josef Kajetán Tyl.

veb, pův. gotický kostel sv. Jana Křtitele a Prokopa z 13. stol., pozdně gotický kostelík Nejsvětější Trojice z r. 1515 s barokním špitálem, novogotický kostel sv. Václava z let 1868–1870 a Husův sbor z r. 1924. Městská část Rožnov, od r. 1990 památková zóna s řadou selských usedlostí a renes. sýpkami. Na předměstí Čtyři Dvory empírová loděnice Vojtěcha Lanny (1805–1866) z r. 1828, jeho empírová vila i barokní rodný dům, novodobý kostel sv. Vojtěcha z let 1939–1947. Mezi rodáky z města vynikají hudební skladatel Vojtěch Jírovec (1763–1850), malíř Vlastimil Rada (1895–1962), spisovatel Norbert Frýd (1913–1976) a herec Eduard Kohout (1889–1976).

České Heřmanice

Ústí n. O. 49°55'53.34"N; 16°15'11.16"E

Obec prvně doložena r. 1226. Z někdejší vodní tvrze dochovány jen zbytky valů a příkopu v zahradách domů. Dochovány stavby lidové architektury. Gotický kostel sv. Jakuba Většího z poloviny 14. stol. doplněn r. 1547 o věž, přestavován barokně r. 1731. U něj socha Kalvárie z r. 1835.

České Lhotice

Chrudim 49°50'49.26"N; 15°46'41.94"E

Obec prvně zmíněna r. 1329. Východně na návrší při keltské naučné stezce 14,5 m vysoká dřevěná rozhledna Boiika z r. 2006 s vyhlídkovou plošinou ve výši 11 m a krytým odpočívadlem. Severně osada Hradiště s tolerančním evangelickým kostelem z r. 1785, u ní pozůstatky rozsáhlého keltského oppida z 5. stol. př. n. l., jednoho z největších v Evropě.

České Libchavy

Ústí n. O. 50°1'41.17"N; 16°22'21.86"E

Obec na Libchavském potoce prvně doložena r. 1360. V poloze Na skalce stopy tvrziště, základy a příkop tvrze z počátku 15. stol. Pův. gotický kostel sv. Víta z 2. poloviny 14. stol. barokně přestavěn r. 1780, věž přistavěna r. 1840 a zvýšena při novorenes. úpravách r. 1893. Rokoková socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1765.

České Meziříčí

Rychnov n. Kn. 50°16'56.01"N; 16°2'43.16"E

Obec založena před r. 1352. Hodnotný barokní kostel sv. Kateřiny vystavěn v letech 1748–1752 na místě staršího kostela dřevěného, při něm barokní socha Immaculaty z r. 1749 a cenná márnice. V obci kamenný most z r. 1838. Cukrovar založen r. 1871. České Budějovice – radnice

České Petrovice

Významné památky se nacházejí i na předměstích. Na Brněnském předměstí leží novorenes. nádraží z let 1904–1908 se secesními prvky, řada secesních vil, novogotický kostel Panny Marie Růžencové z konce 19. stol. a novobarokní kostel Nejsvětějšího Srdce Páně z r. 1900. Na Lineckém předměstí pův. barokní vodárenská věž z let 1721–1724 přestavěná r. 1882, novorománský kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1915 a areál tužkárny Koh-i-noor Hardtmuth z r. 1846. Na Pražském předměstí řada empírových a secesních sta-

Ústí n. O. 50°7'9.9"N; 16°36'20"E

Pohraniční obec poprvé připomínána r. 1601. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1732–1734, později několikrát přestavován, stavba se dvěma kůry a barokními varhanami. Jižně vrch Adam (765 m n. m.) s řadou objektů pohraničního opevnění, na jeho severní stráni tzv. Adamova kaple Nanebevzetí Panny Marie. Východně turistická Kašparova chata, zřízena r. 1936 Klubem českých turistů ze staršího hostince.

www.ceskonamape.cz

77

České Velenice

Jindř. Hradec

Český Dub

Liberec

48°46'7.22"N; 14°57'56.58"E

50°39'41.68"N; 14°59'52.84"E

Pohraniční město, pův. zvané Cmunt v Čechách, vzniklo z dělnických předměstí na levém břehu Lužnice rozdělením rakouského města Gmünd r. 1920, nový český název a statut města z r. 1922. Historické centrum zůstalo v Rakousku, česká část nemá starší památky. Novodobý kostel sv. Anežky České z r. 1935. Velké železniční opravny. Železniční i silniční přechod do Rakouska. Rodiště malíře Adolfa Borna (1930).

Osada Dub z počátku 12. stol. získala městská práva r. 1260 po vybudování komendy johanitů, nynější název od 18. stol. Město se zachovaným gotickým půdorysem od r. 1992 památkovou zónou. Na východní straně fragmenty městského opevnění. Renes. zámek vznikl přestavbou opevněné komendy r. 1564, po požáru r. 1858 obnoveno jen východní křídlo, upraveno v letech 1906–1909. Kostel sv. Ducha z r. 1291 s dominantní věží po požáru v 17. stol. přestavěn barokně. Renes. radnice z r. 1565 přestavěna r. 1907 pseudorenesančně. Na náměstí mariánský sloup z r. 1723. Raně barokní hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1590 na severní straně za hradbami, empírové děkanství. Podještědské muzeum Karoliny Světlé založeno r. 1946. Severně v místní části Starý Dub okrouhlá barokní kaple Navštívení Panny Marie z r. 1760 a skupina památných lip ve stáří 200-350 let.

České Zlatníky

Most 50°30'45.29"N; 13°41'55.58"E

Ves v údolí Bíliny, nyní část obce Obrnice. Pův. barokní kostel sv. Jiří z r. 1694 upraven novorománsky v 19. stol., nyní depozitář památek z Mostecka. Nad vsí výrazný znělcový vrch Zlatník (522 m n. m.), z vrcholu rozhled.

Český Brod

Kolín 50°4'26.21"N; 14°51'36.67"E

Pův. trhová osada na brodu přes Šemberu založena ve 12. stol., r. 1268 povýšena na město Biskupský Brod, současný název od r. 1291. Zachovány pozůstatky gotického opevnění, část městských hradeb s baštami a zbytkem Kouřimské brány. Na náměstí pův. románský kostel sv. Gotharda z r. 1130, barokně přestavěn v letech 1765–1772, u něj 40 m vysoká zděná renes. zvonice z let 1578–1585. Z historických domů vyniká Lorencovský z r. 1443 s renes. portálem z r. 1589. Dochovány masné krámy ze 16. stol., stará radnice s gotickým podzemím pův. z r. 1402 přestavěna renesančně r. 1547 a barokně r. 1743, nyní infocentrum. Renes. hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z let 1560–1562, obnoven r. 1953 jako evangelický, při něm zvonice s dřevěným patrem ze 60. let 16. stol. Gotický špitál s kostelem sv. Máří Magdalény z r. 1359, v letech 1744–1785 klášter kapucínů, změněn r. 1785 na sýpku. Kaplička sv. Jana Nepomuckého z r. 1729. Barokní sousoší sv. Rodiny z let 1722–1723. Pomník Prokopa Holého z r. 1910. Podlipanské muzeum. Husův pomník od Ladislava Šalouna z r. 1921, bronzová deska odcizena v 90. letech 20. stol.

Český Dub – kaple ve Starém Dubu

Český Jiřetín

Most 50°42'18.01"N; 13°32'56.56"E

Obec jako ves dřevorubců založena r. 1592. V letech 1624–1629 vybudován Flájský plavební kanál k plavení dříví do Saska. Renes. dřevěný kostel sv. Jana Křtitele na současné místo přenesen r. 1969 ze zatopené obce Fláje, pův. lidová stavba z r. 1563, od r. 1995 muzejní expozice. V lesích jižně od obce lovecký zámeček Lichtenwald, založen hrabětem Valdštejnem r. 1760. V okolí lyžařské terény. Český Brod – zvonice 78

www.ceskonamape.cz

ještě muzeum útrpného práva, muzeum voskových figurín, Egon Schiele Art Centrum s výstavní síní a Dům české fotografie. V okolí města stopy po těžbě grafitu.

Český Jiřetín – dřevěný kostel

Český Krumlov

Č. Krumlov 48°48'49.51"N; 14°19'20.81"E

Historické město při dvojici vltavských meandrů poprvé připomínáno r. 1274, hrad nad ním již v letech 1230–1239, v letech 1302–1601 v držení mocného rodu Rožmberků. Dominantu tvoří mohutný areál zámku, po Pražském hradě největší zámecký komplex v ČR. Nejstarší část tvoří Dolní hrad s válcovou věží z poloviny 13. stol., ve 2. polovině 16. stol. náročně renesančně přestavěn. Horní hrad dokončen r. 1331, v 16. stol. přestavěn na renes. zámek. Z interiérů vyniká maškarní sál a zámecké divadlo z let 1766–1767, jedno z nejstarších v Evropě. Zámek spojuje se zahradou unikátní třípatrový most Na plášti z r. 1764. V renes. zahradě s letohrádkem Bellarie z r. 1707 od r. 1957 divadelní scéna s otáčivým hledištěm.

Český Krumlov

Český Krumlov – zámecká věž

Český Rudolec

Jindř. Hradec 49°4'8.58"N; 15°19'21.36"E

Obec prvně zmíněna r. 1343. Nad rybníkem rozpadající se zámek zvaný Malá Hluboká, pův. vodní tvrz po požáru r. 1860 přestavěna na výstavné sídlo ve stylu anglické gotiky, po r. 1945 zámek zcela zpustl. V jeho sousedství pozdně gotický kostel sv. Jana Křtitele z poloviny 15. stol., před ním čtyři památné lípy staré 350 let. Při silnici sloup se sochou Panny Marie z r. 1748. Na návrší hřbitovní barokní kaple sv. Kříže z r. 1761, od ní výhled.

Český Rudolec

V zámeckém příkopu medvědárium. V podhradní čtvrti Latrán renes. Budějovická brána z let 1596–1598, tříobloukový kamenný most, býv. špitál s kostelem sv. Jošta ze 14. stol. Východně od zámku komplex spojených klášterů minoritů a klarisek s kostelem Božího Těla, gotický areál s menšími barokními úpravami. Dochovány zlomky hradeb, gotické a renes. městské domy, rožmberská zbrojnice z r. 1604 a dřevěný Lazebnický most. Na Starém městě vyniká gotický děkanský kostel sv. Víta z let 1402–1439 s unikátní klenbou, u něj býv. jezuitská kolej a seminář z let 1568–1588. Na náměstí renes. radnice z konce 16. stol. a morový sloup z r. 1717. Velké množství gotických a renes. domů dává městu středověký ráz. Pro jeho zachovalost zapsáno r. 1992 do seznamu kulturního dědictví UNESCO. Kromě regionálního muzea zpřístupněno

Český Šternberk

Benešov 49°48'34.92"N; 14°55'55.56"E

Obec založena ve 13. stol. jako podhradí, status městyse z r. 1654 obnoven r. 2006, nyní vyhledávané letovisko v údolí Sázavy. Na skále nad řekou gotický hrad, založen Zdeslavem z Divišova r. 1242, pozoruhodná hradní stavba v čele s válcovou věží poškozena při dobývání r. 1467, obnovována do počátku 16. stol. Za třicetileté války hrad vydrancován r. 1627 vzbouřenými sedláky a obsazen Švédy, nákladně barokně obnoven po r. 1650. Objekt s cennými sbírkami vrácen v restituci rodu Šternberků. Pod vrcholem Vražda pozoruhodná předsunutá bašta s břitem a střílnami.

www.ceskonamape.cz

79

Český Šternberk

Český Těšín

Karviná

Čestín

K. Hora

49°44'45.51"N; 18°37'24.1"E

49°48'26.75"N; 15°6'12.32"E

Historické slezské město s hradem na řece Olši doloženo r. 1155, městská práva od r. 1292, od r. 1920 rozděleno říční hranicí na moravskou a polskou část. Historické centrum leží v Polsku, Český Těšín tvoří býv. nádražní předměstí. Za 2. světové války zajatecký tábor STALAG, na jeho místě pomník z r. 1973. Novogotický katolický kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova z r. 1894 v Masarykových sadech, slezský evangelický kostel z r. 1932, adventistický kostel z r. 1928 a kostel Německé evangelické církve z r. 1927, nyní českobratrský. Regionální muzeum Těšínska. Rodiště evangelického kazatele a básníka Jiřího Třanovského (1592–1637) a spisovatele Ludvíka Aškenazyho (1921–1986).

Obec prvně zmíněna r. 1291. V letech 1575–1582 přebudována pův. tvrz na renes. zámek, část zbořena v 19. stol., zachována dvě patrová křídla se zazděnými arkádami, příkopy a valy. Novorománský kostel sv. Petra a Pavla z let 1859–1861 na místě pův. románského. Patrová fara z 1. poloviny 19. stol. Trojboká výklenková kaplička z počátku 19. stol.

Čestice

Strakonice 49°10'6.58"N; 13°48'15.93"E

Obec prvně zmíněna r. 1243, status městyse z r. 1908 obnoven r. 2006. Románský kostel Stětí sv. Jana Křtitele vystavěn v 1. polovině 13. stol., o sakristii a oratoř s předsíní doplněn v 19. stol. Nad ním vrch Kalvárie s poutním místem z r. 1626, r. 1820 přestavěny kaple křížové cesty, přistavěn poutní kostel Povýšení sv. Kříže se dvěma apsidami a dřevěná poustevna. Při cestě šestiboká kaple Panny Marie Bolestné z 1. poloviny 18. stol. Na místě starší tvrze po r. 1650 vystavěn dvoukřídlý raně barokní zámek, výrazná stavba nad údolím potoka se šestibokou věží členěnou pilastry, po požáru z r. 1690 obnoven r. 1702, nyní účelově využit, objekt obklopuje romantický park, před vstupem kašna ze 17. stol. Západně telekomunikační stožár z r. 1999 o výšce 40 m, ve výšce 7 m vyhlídkový ochoz rozhledny. 80

Čestlice

Praha-východ 50°0'10.17"N; 14°35'3.76"E

Obec prvně zmíněna r. 1227. Kostel sv. Prokopa z let 1863–1864 v místě pův. stavby ze 14. stol. Na návsi barokní socha sv. Václava z 18. stol. U obce rozsáhlá komerční zóna a aquapark, v současnosti největší ve střední Evropě. Na rozcestí směrem k Říčanům pod pomníkem hrdinům 1. světové války uloženy dvě kostry z 9. stol. z archeologického nálezu dokládajícího slovanské sídliště nedaleko dnešní obce.

Češov

Jičín 50°20'11.8"N; 15°21'45.71"E

Obec prvně připomínána r. 1360. Dochována polygonální roubená stodola. Socha sv. Václava z r. 1833 a pamětní kříž z r. 1737. Jihozápadně od obce Češovské valy, jedno z nejrozsáhlejších pevnostních hradišť v Čechách, vybudováno patrně Charváty proti Zličanům na rozloze 34 ha, obydleno v 6.–10. stol., valy o výšce 12 m a šířce 15 m, hloubka příkopů až 5 m, považováno též za možné keltské oppidum. Pod valy pomník myslivce Tomáše Svobody z r. 1929, tajného českého bratra popraveného v Kopidlně.

www.ceskonamape.cz

Číčenice

Strakonice 49°9'11.28"N; 14°13'50.33"E

Obec prvně doložena r. 1335. Na návsi kaple sv. Václava z r. 1888. Dochovány statky ve stylu selského baroka. Železniční křižovatka. Jižně za Strpským rybníkem samota Klůs, na níž v 18. stol. žil první český letec Vít Fučík, zvaný Kudlička (zemřel 1804), který údajně několikrát v letech 1760–1770 vzlétl pomocí velkých křídel s dřevěnou kostrou a měchýřů s bahenním plynem.

Číčovice

Praha-západ 50°9'10.52"N; 14°14'27.97"E

Obec při Zákolanském potoce prvně zmíněna r. 1542. Na návrší na okraji Malých Číčovic osmiboká barokní kaple Nalezení sv. Kříže z let 1711–1714, přestavěna v letech 1908–1909.

Číhaná

Plzeň-sever 49°53'35.26"N; 13°7'30.85"E

Pův. strážní osada doložena r. 1219, nyní část obce Úněšov. Barokní kostel sv. Václava z r. 1717, věž přistavěna r. 1860. Pod ním patrová barokní fara z 1. poloviny 18. stol. a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1704. Chráněný empírový dům a hrázděné stavení. Na návsi dvě památné lípy. Boží muka z počátku 17. stol.

Číhošť

Havl. Brod 49°44'29.63"N; 15°20'12.83"E

Obec poprvé zmíněna r. 1347. Pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol., dějiště tzv. číhošťského zázraku o Vánocích 1949, kdy se samovolně začal pohybovat kříž na oltáři, farář Josef Toufar (1902–1950) jako oběť zinscenované provokace umučen ve vězení, událost připomíná pomník z r. 1990. Východně od obce nepatrné stopy blatného tvrziště. Severně v louce pamětní kámen geografického středu republiky s deskou z r. 2006, u něj dřevěný altán.

Čichalov

K. Vary 50°7'26.38"N; 13°10'17.64"E

Obec připomínána r. 1386. Na návsi barokní kaple sv. Jana a Pavla ze 17. stol., přestavěna koncem 19. stol. Severovýchodně od obce krajinná dominanta, hřbitovní kostel Všech svatých z konce 14. stol., později upravován, naposled r. 1928.

Čimelice

Písek 49°28'0.87"N; 14°4'12.21"E

Velká obec v místech pravěkého osídlení na břehu říčky Skalice doložena po r. 1400. Na náměstí v jádře gotický kostel Nejsvětější Trojice, upravován barokně a empírově, věž z r. 1881. V letech 1728–1730 vystavěn barokní zámek, v jeho sousedství gotická tvrz doložená již ve 13. stol. s příkopem, po vystavění zámku užívána jako sýpka, vedle empírový zámeček z r. 1817, rozlehlý anglický park. V zámku v letech 1951–1982 filmařská průmyslová škola, nyní vrácen v restituci rodu Schwarzenbergů. V obci a okolí řada barokních soch z místní kamenické huti. Drobné objekty li-

dové architektury. Na hřbitově empírová hrobka Vratislavů z Mitrovic z r. 1819 v podobě řeckého chrámu. V nedalekém mlýně U Díků 11. května 1945 podepsána kapitulace Schörnerovy armády, formální potvrzení konce 2. světové války v Evropě.

Číměř

Jindř. Hradec 49°3'38.63"N; 15°4'35.62"E

Obec v půvabné krajině České Kanady doložena r. 1359. Kostel sv. Jiljí s gotickým jádrem ze 14. stol. a renes. věží barokně upraven po r. 1650. Na návsi obnovená barokní kašna z 18. stol. Boží muka z r. 1689.

Činěves

Nymburk 50°13'38.69"N; 15°12'58.22"E

Obec prvně zmíněna r. 1294. Dominantní barokní kostel sv. Václava z let 1729–1732 na základech pův. stavby ze 14. stol. Barokní fara z r. 1749, jako farář zde v letech 1956–1990 působil František Lukeš (1921–1998), kněz, spisovatel a pedagog. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1866 a mariánský sloup z r. 1892. Dřevěné lidové stavby.

Čistá

Rakovník 50°1'40.04"N; 13°34'14.7"E

Obec založena po r. 1039 polskými zajatci knížete Břetislava I., písemně doložena r. 1229, od konce 17. stol. proslulá výroba varhan. Pozdně gotický kostel sv. Václava z přelomu 14. a 15. stol. přestavěn v 18. stol. barokně. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1725. Barokní kaple sv. Anny z let 1716–1717. Na hřbitově pohřben otec básníka Jaroslava Vrchlického.

Čistá

Ml. Boleslav 50°28'20.91"N; 14°50'49.35"E

Obec prvně zmiňována r. 1143. Na hřbitově kostel sv. Vavřince gotického původu ze 14. stol., nově vystavěn barokně v letech 1697–1700, opraven r. 1879. U obce barokní výklenková kaple sv. Prokopa z r. 1735 a empírová kaple Panny Marie z počátku 19. stol. Na návsi dochována barokní brána statku.

Čistá

Svitavy 49°48'43.95"N; 16°20'51.97"E

Obec prvně doložena r. 1347, do r. 1947 zvána Litrbachy. Dochovány statky z 19. stol. Kostel sv. Mikuláše gotického původu přestavěn v 2. polovině 16. stol. renesančně a r. 1740 barokně, kolem hřbitov s barokní branou a zdí. Jižně při silnici kamenný kříž z 2. poloviny 18. stol.

Čistá u Horek

Semily 50°31'52"N; 15°36'52.35"E

Obec prvně zmiňována r. 1369. Kostel sv. Prokopa gotického původu empírově přestavěn r. 1819. Lidové sousoší Korunování Panny Marie z r. 1863. Dochovány lidové roubené domy z 18. a 19. stol.

www.ceskonamape.cz

81

Čistěves

Hradec Kr. 50°17'22.71"N; 15°43'58.69"E

Obec prvně doložena r. 1225, místo hlavních bojů v rakousko-pruské válce r. 1866, v okolí řada pomníků. U silnice obelisk s dvouhlavým orlem z r. 1896. Severně les Svíb, místo tuhých bojů s hroby tisíců vojáků, v lese přes 40 pomníků a označených hrobů, na okraji lesa pomník rakouského myslivce z bílého mramoru z r. 1896.

tela mohutná lípa stará přes 250 let. Barokní fara z r. 1680. Severozápadně v místě Na hrádcích zbytky hradu Strašná skála – viz samostatné heslo.

Čížkovice

Litoměřice 50°28'58.94"N; 14°1'48.92"E

Obec doložena r. 1318, koncem 19. stol. založena vápenka a cementárna. Barokní zámek ze 17. stol. přestavěn koncem 19. stol., účelově využit. Barokní kostel sv. Jakuba z let 1675–1677, u něj rozložitá barokní zvonice. V obci se narodil významný barokní litoměřický architekt Ottavio Broggio (1670–1742).

Čižkrajice

Č. Budějovice 48°48'13.32"N; 14°38'5.43"E

Obec prvně zmíněna r. 1322. Ve středověku hrazená ves s tvrzí, zbytky zdiva tvrze zachovány ve stavbách dvou obytných domů. Z opevnění dochována část hradební zdi a brána na silnici do Trhových Svin. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1723.

Čistěves – pomník rakouského myslivce

Čívice

Plzeň-sever 49°52'59.66"N; 13°30'45.64"E

Ves nad Berounkou prvně doložena r. 1180, nyní část obce Dobříč. Na návsi u hřbitova pův. gotický kostel Nejsvětější Trojice, po r. 1700 barokně upraven a přistavěna věž. Na návrší zvaném Na Lhotce zbytky tvrziště s příkopem, pozůstatky vsi zaniklé za husitských válek, severně na jejím místě r. 1849 založen Bertin dvůr, památkový objekt se stájemi.

Čížkov

Pelhřimov 49°26'21.36"N; 15°7'5.74"E

Obec prvně připomínána r. 1379. Na místě staré tvrze postaven r. 1785 klasicistní zámek, v polovině 19. stol. pozdně empírově přestavěný na dvoupatrovou budovu s trojúhelným štítem. Za ním park, v nároží ohradní zdi osmiboký empírový pavilón. Rodiště humoristy a spisovatele Františka Jaromíra Rubeše (1814–1853), pamětní deska.

Čížkov

Plzeň-jih 49°32'26.05"N; 13°40'55.88"E

Obec prvně zmíněna r. 1146, spolehlivě doložena r. 1237. Dominantní, pův. gotický kostel sv. Jana Křtitele, barokně upraven v letech 1727–1735, věž přistavěna r. 1873. U kos82

Čižkrajice

Čížov

Znojmo 48°52'42.44"N; 15°52'23.28"E

Osada prvně zmíněna r. 1323, nyní část obce Horní Břečkov. Pozdně barokní kaple Panny Marie Bolestné a Čtrnácti sv. Pomocníků z r. 1787. Dochovány hodnotné stavby lidové architektury. Na okraji ponechána část býv. pohraničních zátarasů a strážní věž jako ukázka zajištění hraničního pásma před r. 1989. Informační středisko Národního parku Podyjí. Jižně od osady na skále Hardeggská vyhlídka s dřevěným altánem.

Čížová

Písek 49°21'25.53"N; 14°5'37.68"E

Obec prvně zmíněna r. 1316. V dominantní poloze na návrší kostel sv. Jakuba gotického původu, doložen r. 1407, v předsíni náhrobní kámen rytíře Ludvíka Loreckého a jeho dvou synů, zavražděných poddanými r. 1571. Na přilehlém hřbitově kaple sv. Barbory z r. 1759 a dřevěná zvonice z 1. poloviny 16. stol. Býv. špitál z let 1762–1763 s 30 m hlubokou studnou krytou barokní dřevěnou stavbičkou. Z návrší daleký výhled na Písecko. V obci pův. barokní zámek

www.ceskonamape.cz

vybudovaný ze starší tvrze r. 1629, upraven na byty a sklady. Býv. panský pivovar z 2. poloviny 17. stol. Malý klášter sester Kongregace Nejsvětější svátosti z r. 1901, zrušen r. 1948. U železničního přejezdu dřevěný kříž na hromadném hrobě francouzských pěšáků padlých v bitvě s Rakušany r. 1741.

Dačice

Jindř. Hradec 49°4'48.36"N; 15°26'4.43"E

Pův. ves u brodu přes Moravskou Dyji připomínána r. 1183, v 16. stol. povýšena na město. Starý zámek vystavěn v letech 1572–1579 v renes. slohu jako městský palác s psaníčkovým sgrafitem a cimbuřím. Nový zámek dokončen počátkem 17. stol., současný vzhled po empírové přestavbě v letech 1831–1833, přístupný veřejnosti, nyní též sídlo městského muzea a galerie. Kolem zámecký park upravený r. 1818 na přírodně krajinářský.

Dačice – Nový zámek

Čížová – kostel

Čkyně

Prachatice 49°6'52.63"N; 13°49'36.97"E

Obec na Volyňce připomínána r. 1243. Renes. tvrz přestavěna v 18. stol. na klasicistní a ve 2. polovině 19. stol. novogotický zámeček. Na místě druhé tvrze zvané Vysoký dvůr postaven r. 1977 panelový dům. Gotický kostel sv. Máří Magdalény z konce 13. stol. přestavěn v letech 1789 a 1850, v interiéru dochovány gotické malby ze 14. stol. Klasicistní synagoga z r. 1828, židovský hřbitov ze 17. stol. Pod skálou kaplička Panny Marie z r. 1904.

Člunek

Stará radnice z r. 1559 s klenutým mázhauzem přestavěna v letech 1848–1850. Farní kostel sv. Vavřince v současné podobě z let 1775–1788, při něm renes. sedmipatrová městská věž z let 1586–1592 o výšce 51 m, přístupná jako vyhlídka. Mariánský sloup zvaný Loreta z r. 1725. Barokní komplex františkánského kláštera s kostelem sv. Antonína Paduánského z r. 1660, nyní sídlo řádu bosých karmelitánek. Raně barokní hřbitovní kaple z r. 1680. U mostu barokní sochy sv. Prokopa a Jana Nepomuckého z r. 1706. V místní rafinérii r. 1841 vyroben první kostkový cukr na světě, vynález patentován r. 1843, událost připomíná neobvyklý pomník z r. 1983. Soukromé letecké muzeum z r. 2004. Úzkorozchodná zahradní železnice.

Jindř. Hradec 49°6'42.25"N; 15°7'40.27"E

Obec prvně doložena r. 1542. Pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1787, novorománské zařízení z poloviny 19. stol. Dochována chráněná selská stavení, zejména klasicistní statek z r. 1823.

Čučice

Brno-venkov 49°8'19.3"N; 16°16'42.75"E

Obec obklopená lesy nad údolím Oslavy prvně připomínána r. 1101 v majetku třebíčského kláštera, v 19. stol. těžba železné rudy a tuhy, v okolí četné archeologické nálezy. Na návrší kostel sv. Jakuba Staršího románského původu, údajně založen knížetem Břetislavem již r. 1043, po poboření r. 1619 obnoven barokně koncem 17. stol. a opraven po požáru r. 1707. Kaple sv. Jana Nepomuckého.

Dačice – kostel s městskou věží

www.ceskonamape.cz

83

Dalečín

Žďár n. S.

Damnov

Tachov

49°35'29.6"N; 16°14'37.03"E

49°47'16.87"N; 12°47'48.21"E

Obec na konci Vírské přehradní nádrže prvně připomínána r. 1349. Na návrší kostel sv. Jakuba gotického původu ze 14. stol. s gotickými nástěnnými malbami v přízemí věže, barokně přestavěn v letech 1742–1746. Ke kostelu vede schodiště o 102 stupních s křížovou cestou. Na kopci Hradisko zřícenina hradu, založen kolem r. 1350, jako sídlo loupeživé tlupy pobořen r. 1519, zachovány zbytky věží a paláce. Nedaleká tvrz přestavěna r. 1588 na renes. zámeček, v polovině 19. stol. upraven na lovecký ve stylu alpské chaty. Jižně od obce motokrosový areál Písečská zmole. Východně v místní části Veselí evangelická modlitebna z r. 1783, přestavěna r. 1877 na kostel s nízkou věží.

Ves doložena r. 1239, nyní část města Bor. Na jižním okraji kostel sv. Martina gotického původu z r. 1352, nyní v barokní podobě z let 1763–1765, snad podle plánů Jana Blažeje Santiniho, před ním socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1750, kopie sochy z Karlova mostu v Praze.

Dalešice

Třebíč 49°7'40.12"N; 16°4'53.73"E

Obec prvně připomínána r. 1101, status městyse z r. 1564 obnoven r. 2006. Uprostřed barokní zámek z 1. poloviny 18. stol. s bohatě zdobenou vstupní branou na místě zaniklého kláštera magdalenitek, v zahradě pozdně barokní socha sv. Leonarda z 2. poloviny 18. stol. Románsko-gotický kostel sv. Petra a Pavla z 12. stol. upraven barokně r. 1715 a novogoticky r. 1908, uvnitř gotické malby ze 14. stol. Barokní fara přestavěna po požáru r. 1703. Na hřbitově pův. barokní kaple sv. Kříže z r. 1708, po zrušení r. 1785 upravena počátkem 19. stol. na empírovou panskou hrobku. Barokní sochy sv. Rocha a Floriána z 2. poloviny 18. stol. V místním zrušeném pivovaru natáčen úspěšný film Postřižiny. Severně na řece Jihlavě vodní nádrž – viz samostatné heslo. Východiště ke zřícenině hradu Čalonice – viz samostatné heslo.

Dalovice

K. Vary 50°14'51.47"N; 12°53'48.83"E

Obec doložena r. 1437, od r. 1804 výroba kameniny, později porcelánu. Starý zámek ze 16. stol. vyhořel r. 1899, po obnově využit jako škola. Nový pseudorenes. zámek z doby kolem r. 1875 v parku. Novorománský kostel Panny Marie Těšitelky z r. 1898. Pomník básníka Theodora Körnera z r. 1914 připomíná jeho pobyty v letech 1811 a 1813, v zámeckém parku památný Körnerův dub, poslední ze skupiny pěti dubů starých 700 až 1000 let.

Dambořice

Hodonín 49°2'29.15"N; 16°55'6.75"E

Obec prvně připomínána r. 1141. Dominantní kostel sv. Martina z Tours gotického původu ze 14. stol. přestavěn pozdně barokně kolem r. 1780 a znovu r. 1909. Kolem ohradní zeď z 18. stol. Na místě gotické tvrze ze 14. stol. zaniklé v 16. stol. nyní hřbitov. Evangelická modlitebna z r. 1888. Velký židovský hřbitov z přelomu 16. a 17. stol.

Damníkov

Daňkovice

Obec prvně připomínána r. 1350, po vydání tolerančního patentu jedno z center evangelíků. Dřevěná evangelická modlitebna z r. 1788 přestavěna r. 1818 na zděný kostel zachovávající pův. ráz modlitebny bez věže a zvonů a s vchodem z polí, opraven r. 1940. Patrová fara postavena r. 1908. V obci dvě památné lípy.

Darová

84

Rokycany 49°50'18.08"N; 13°31'10.06"E

Ves doložena již r. 1235, nyní část obce Břasy. V minulosti těžba černého uhlí, břidlice a železné rudy a výroba dýmavé kyseliny sírové, v okolí stopy po dolování. Poslední prámový přívoz na Berounce. V sousedství Darovanský dvůr, pův. zemanské sídlo, nyní hotel a středisko kongresové turistiky. Severně od vsi pravěké hradiště Radná s trojitým valem a mohylové pohřebiště, jižně u řeky býv. mlýn Dírka se zbytkem vodního kola.

Dasnice

Sokolov 50°8'48.19"N; 12°34'2.5"E

Obec doložena r. 1370 jako lenní panství, zachován hrázděný dům. Součástí obce osada Chlumek, do r. 1947 zvaná Perglas, v ní býv. tvrz z r. 1570, nyní sýpka. Zchátralý Starý zámek, rokoková stavba z poloviny 18. stol. Nový zámek z doby kolem r. 1900 před r. 1983 zbořen, zachovány jen zbytky parku.

Dašice

Pardubice 50°1'46.54"N; 15°54'50.94"E

Obec na říčce Loučné doložena r. 1318, na město povýšena r. 1913, jeho střed od r. 1990 památkovou zónou. Na náměstí a v okolí řada měšťanských domů z 18. a 19. stol. Barokní kostel Narození Panny Marie z let 1677–1707, fara z poloviny 18. stol. Hřbitovní kaple Panny Marie Bolestné z r. 1755. Několik barokních soch světců z 18. stol. Židovská synagoga z r. 1822.

Ústí n. O. 49°52'18.86"N; 16°33'14.79"E

Obec prvně doložena r. 1304. Novogotický kostel sv. Jana Křtitele z r. 1898, portál a další kamenické prvky pův. gotické stavby zbořené r. 1895 zazděny do hřbitovní zdi. Barokní fara z r. 1754. Sloupy sv. Prokopa z r. 1710 a Jana Nepomuckého z r. 1713.

Žďár n. S. 49°39'19.18"N; 16°8'48.28"E

Dašice – náměstí

www.ceskonamape.cz

Davle

Praha-západ 49°53'23.21"N; 14°23'51.39"E

Obec při soutoku Vltavy a Sázavy připomínána již r. 999, historický status městyse z r. 1310 obnoven r. 2008. Novobarokní kaple Navštívení Panny Marie z let 1897–1898. Železný most přes Vltavu z r. 1905, u něj pomník vltavských plavců. Po výstavbě nového mostu Vltavanů r. 1991 starý upraven na lávku. V místní části Svatý Kilián pův. gotický kostel téhož světce z r. 1352, po požáru vystavěn barokně r. 1692. Zděná barokní zvonice z r. 1767. Kaplička sv. Jana Nepomuckého z r. 1773. Na ostrohu nad soutokem obou řek stopy slovanského hradiště Sekanka. Na ostrově sv. Kiliána v korytu Vltavy vybudován r. 999 benediktinský klášter, zničen husity r. 1420, poslední mniši v nouzových obydlích žili do r. 1517. Archeologickým průzkumem v letech 1898–1933 odhaleny hroby mnichů a základy románských a gotických staveb.

Deblín

arkádami, tzv. Dlouhá jízda. U ní barokní kostel sv. Kříže z let 1687–1691, druhý kostel sv. Václava a Blažeje vystavěn r. 1754 barokně na místě starší stavby, u něj barokní kaple Panny Marie Pomocné z r. 1726. Přes Ploučnici řetězová lávka z r. 1831 a kamenný renes. most z let 1564–1569 se sousoším tří světců z r. 1714. Přes Labe historický Tyršův most z r. 1933 na základech řetězového mostu. Novogotická radnice z r. 1844, několik památných domů. Na levém břehu Labe v místní části Podmokly pseudorománský kostel sv. Františka Serafinského z let 1856–1858, novogotický evangelický kostel z let 1881–1884, synagoga z r. 1907.

Brno-venkov 49°19'16.18"N; 16°20'47.08"E

Obec poprvé zmíněna r. 1173, status městyse z r. 1466 obnoven r. 2006. V několika domech a na parcelách poblíž staré školy zbytky hradu rozbořeného r. 1316, zachovány brány panského dvora, fragmenty zdiva a sklepy. Na hradišti kostel sv. Mikuláše románského původu z 13. stol., barokně přestavěn r. 1746. Kamenný kříž z r. 1805. Empírová myslivna z r. 1852.

Děčín

Děčín 50°46'41.93"N; 14°13'16.94"E

Průmyslové město a přístav na Labi, název odvozen od slovanského kmene Děčanů. Přemyslovská pohraniční pevnost prvně zmíněna r. 1128, po r. 1250 královské město. V dominantní poloze na skále nad soutokem Labe a Ploučnice zámek, pův. hrad z 13. stol., postupně přestavěn renesančně a raně barokně, klasicistní úpravy provedeny v letech 1786–1796. Stavba nepravidelného půdorysu, budovy svírají rozlehlé nádvoří, v čele štíhlá hranolová věž. V letech 1932–1990 sloužil jako kasárna, od r. 1991 v majetku města, opravován a zpřístupňován, r. 2009 pod nádvořím archeology nalezeny unikátní zbytky pův. hradu.

Děčín – zámek

V býv. loveckém zámečku oblastní muzeum, před ním památný jinan starý téměř 300 let. Přes Jílovský potok Ovčí lávka z r. 1620. Na impozantním skalním útvaru zvaném Pastýřská stěna, zdvihajícím se do výšky 150 m nad řekou, vybudována r. 1905 výletní restaurace v podobě romantického hradu s 18 m vysokou věží, za ní od r. 1949 zoologická zahrada. Severně nad městem vyhlídková Stoličná hora, pův. Quaderberg, s obeliskem z r. 1879 a altánem z r. 1866, do r. 1765 popraviště. Nad jižním okrajem vrch Velký Chlum (508 m n. m.), na něm volně přístupná, 19 m vysoká kamenná rozhledna z r. 1930, opravena r. 1997. U zámku se narodil Dr. Miroslav Tyrš (1832–1884), spoluzakladatel Sokola, jeho pomník na břehu pod hradní skálou.

Děčín – pohled z Pastýřské stěny Děčín – Dlouhá jízda

Děčínský Sněžník

Při zámku Růžová zahrada s glorietem a sallou terrenou. Po r. 1670 vybudována unikátní, téměř 300 m dlouhá přístupová cesta s branami a lemovaná 7 m vysokými slepými

Děčín 50°47'27.7"N; 14°6'13.66"E

Zdaleka viditelná mohutná pískovcová stolová hora v Děčínské vrchovině (723 m n. m.) a krajinná dominanta. Na

www.ceskonamape.cz

85

vrcholu 30 m vysoká kamenná rozhledna z r. 1864, po opravě přístupná veřejnosti, vynikající kruhový rozhled. Na severním okraji tzv. Drážďanská vyhlídka. Na jižním úpatí švédský hřbitov z třicetileté války.

Defurovy Lažany

Klatovy 49°24'29.81"N; 13°40'32.98"E

Ves prvně zmiňována r. 1336, nyní část obce Chanovice, pův. zvána jen Lažany, přídomek Defurovy podle hraběte Jana Desfourse. Raně barokní zámek vznikl ve 2. polovině 17. stol. přestavbou starší tvrze, čtyřkřídlá dispozice s otevřenými přízemními arkádami svírá nádvoří, průčelní štít nese věžičku. Barokní sýpka. Raně barokní kaple sv. Antonína Paduánského ze 17. stol. Socha sv. Donáta z r. 1733.

zámeček, úpravou na pivovar setřeny slohové rysy. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol.

Dešná

Jindř. Hradec 48°57'28.08"N; 15°32'43.55"E

Obec prvně uváděna r. 1300. Pozdně gotický kostel sv. Jana Křtitele z r. 1494, barokně upraven kolem r. 1785. Barokní hřbitovní kaple sv. Kříže z r. 1739, u hřbitova barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Výklenková kaplička z počátku 19. stol. Dochovány lidové domy s empírovými branami.

Dešov

Třebíč 48°59'9.04"N; 15°42'6.64"E

Děkov

Rakovník 50°10'13.03"N; 13°33'17.12"E

Chmelařská obec připomínána r. 1325. Barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele z r. 1664 na místě starší stavby přestavován v letech 1729 a 1868. Renes. zámek přestavěný ze středověké tvrze po požáru koncem 18. stol. zanikl.

Děpoltovice

Deštná K. Vary 50°17'37.02"N; 12°48'53.14"E

Obec prvně zmíněna r. 1273. Zámek ze 17. stol. jako součást hospodářského dvora empírově přestavěn v 19. stol. Barokní kostel sv. Michaela z let 1786–1787. Zachovány stavby lidové architektury. Jižně od obce rekreační Děpoltovický rybník o rozloze 18 ha.

Děrné

Ves nad Liběchovkou připomínána kolem r. 1350, nyní část města Dubá. Pův. románský kostel sv. Václava z doby před r. 1230 barokně upraven v letech 1763–1766.

Deštná 50°45'24.49"N; 15°18'43.14"E

Klatovy 49°16'21.88"N; 13°9'22.83"E

Jindř. Hradec 49°15'56.68"N; 14°55'26.32"E

Pův. obec připomínána r. 1294, status města z r. 1847 obnoven r. 2006. Románsko-gotický kostel sv. Ottona, jediný tohoto zasvěcení u nás, vystavěn řádem německých rytířů ve 13. stol., věž přestavěna r. 1687, barokní úpravy z r. 1733. Barokní fara z 2. poloviny 17. stol. s nástropními malbami. R. 1599 objeven pramen léčivé vody, při něm vzniklo poutní místo s renes. kaplí sv. Jana Křtitele z r. 1602 a lázně, velmi oblíbené v 17. stol., po požáru počátkem 20. stol. pramen stáčen jako minerální voda Deštenka. Na náměstí barokní kašna se sochou anděla z r. 1888. Kamenný sloup z r. 1658. U hřbitova boží muka z doby kolem r. 1800, u nich křížový kámen ze 16. stol. Na hřbitově udržovaný hrob významného rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu (1739–1799). Tradiční provaznictví připomíná muzeum z r. 1998. Letecké muzeum z r. 2008.

Obec prvně zmiňována r. 1272, historický status městyse obnoven r. 2006. Gotický kostel sv. Mikuláše ze 14. stol. přestavěn do barokní podoby. Gotická tvrz přestavěna v 18. stol. na

86

Č. Lípa 50°31'21.64"N; 14°31'6.04"E

Jablonec n. N.

Průmyslová horská obec na stejnojmenné řece prvně zmíněna r. 1691, na město povýšena r. 1968. Pseudogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1903 a starokatolický kostel Nanebevstoupení Páně s farou v témže slohu z let 1889–1890. V parku secesní Riedlova vila z r. 1895, pův. sídlo sklářského podnikatele, nyní informační a kulturní středisko s muzejní expozicí sklářství. Rodinná Riedlova hrobka v podobě pseudoslohové kaple z let 1889–1890. Karnethův vodní mlýn z r. 1815. Stará brusírna skla z r. 1831. V horní části města památník 62 obětí přívalu vody při protržení přehrady na Bílé Desné r. 1916.

Dešenice

Obec prvně připomínána r. 1317. Pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1781–1782 na místě starší stavby. Jižně stopy hradu Rumberk z r. 1274, zanikl za husitských válek, dochován kuželovitý pahorek s příkopem a dvojitým valem.

Deštná 49°43'32.06"N; 17°55'34.19"E

Blansko 49°36'50.34"N; 16°33'43.6"E

N. Jičín

Ves prvně připomínána r. 1293, nyní část města Fulnek. Gotický kostel sv. Petra a Pavla ze 14. stol. přestavěn barokně r. 1680. Kaple Nejsvětější Trojice z 18. stol.

Desná

Obec prvně doložena r. 1398, v jednu obec sloučeny Malý Dešov a Velký Dešov r. 1960. Část obce se zachovaným souborem lidové architektury prohlášena r. 1995 památkovou rezervací, mezi chráněné objekty patří řada usedlostí, kaple Panny Marie Bolestné z r. 1781, trojhranná kaplička, boží muka nebo poklona na cestě k Bítovu.

www.ceskonamape.cz

Deštnice

Louny 50°13'51.13"N; 13°36'36.76"E

Chmelařská obec prvně doložena r. 1368. Pozdně barokní kostel Navštívení Panny Marie z r. 1783.

Dětenice

Jičín 50°22'6.16"N; 15°10'12.41"E

Obec připomínána již r. 1052. Renes. tvrz v letech 1762–1765 přestavěna na pozdně barokní zámek, dvoupatrovou obdélnou budovu s nárožní věží z r. 1619, zdevastovaná stavba v letech 1998–2000 obnovena novými majiteli a zpřístupněna veřejnosti. V přilehlém parku řada klasicistních soch a kašna z r. 1860, na okraji barokní sochy sv. Barbory a Ondřeje z 1. poloviny 18. stol. Novogotická kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1881 se sochou světce z r. 1711. V obnoveném zámeckém pivovaru živé muzeum pivovarnictví a proslulá středověká krčma.

Deštná (Jindř. Hradec) – Dittersův hrob

Deštné

Opava 49°53'39.6"N; 17°40'56.28"E

Ves poprvé zmiňována r. 1320 v majetku olomouckých biskupů, nyní část obce Jakartovice. Tvrz doložená r. 1480 přestavěna na přelomu 17. a 18. stol. na trojkřídlý barokní patrový zámek, nyní částečně zřícený. Za zámkem zbytek anglického parku. Gotický kostel Navštívení Panny Marie ze 14. stol. upravován v 19. stol., u něj socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727.

Deštné v Orlických horách

Rychnov n. Kn.

50°18'16.42"N; 16°21'1.69"E

Pův. dřevorubecká obec připomínána r. 1362, v období mezi světovými válkami rozvoj turistického ruchu, nyní největší rekreační středisko Orlických hor. Dochovány rekreační roubené chalupy. Barokní kostel sv. Máří Magdalény z let 1723–1726 s cennými barokními varhanami z r. 1729, před ním rokokové sousoší sv. Rodiny z r. 1781. Poblíž muzeum zimních sportů, turistiky a řemesel z r. 1990. Na okolních kopcích lyžařské terény.

Dětenice – zámek

Dětmarovice

Karviná 49°53'42.6"N; 18°27'11.8"E

Průmyslová obec prvně zmíněna r. 1305. Novorománský římskokatolický kostel sv. Máří Magdalény z let 1869–1870. Něbrojova kaple z r. 1860. Na severním okraji vystavěna v letech 1971–1976 mohutná tepelná elektrárna.

Dětřichov

Svitavy 49°48'0.87"N; 16°31'50.34"E

Deštné v Orl. horách – kostel

Obec prvně připomínána r. 1347, pův. zvána Dittersdorf. Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu ze 14. stol. obnoven po požáru koncem 18. stol., ohrazen hřbitovní zdí s branou. Před hřbitovem kříž z r. 1806. Při východním okraji daňčí farma. www.ceskonamape.cz

87

Dětřichov

Liberec

Děvín

Č. Lípa

50°53'35.16"N; 15°2'50.21"E

50°41'34.8"N; 14°51'17.29"E

Obec založena během německé kolonizace ve 14. stol. jako Dittersbach, prvně písemně zmíněna r. 1409. Kostel sv. Anny gotického původu přestavován v letech 1720, 1840 i později, věž z r. 1619. Proti kostelu zbytky barokního hospodářského dvora z 18. stol. Rozparcelováním panského dvora r. 1780 vznikla jihozápadně u příhraničního lesa nová osada Kristiánov (Christiansau), nazvaná podle zakladatele hraběte Kristiána Filipa Clam-Gallase. Na východním okraji zachován velký dům lužického typu s roubeným přízemím a hrázděným patrem.

Hrad Děvín na výrazné kupě nad Hamerským rybníkem založen před r. 1250, krátce královský, pustl od 17. stol. Zachovány zbytky vstupního traktu, paláce se sklepením, obvodová hradba a hluboká studna, na předhradí pozoruhodná, ve skále tesaná otevřená bašta. Areál hradu porostlý mohutnými buky, na sousedním Hamerském Špičáku stopy předsunutého opevnění. Přístup po značené cestě z Hamru na Jezeře.

Dětřichov nad Bystřicí

Bruntál 49°49'54.51"N; 17°24'8.48"E

Obec u pramenů Bystřice připomínána r. 1320, pův. název Ditrichova Lhota. Barokní kostel sv. Jiří z doby kolem r. 1750. Východiště na horu Slunečná – viz samostatné heslo.

Dětřichovice

Převážně rekreační chalupářská ves, nyní část obce Světlá Hora. Hodnotný, avšak zchátralý pozdně barokní kostel sv. Michaela archanděla s areálem hřbitova a ohradní zdí z let 1771–1773, před hřbitovem litinový kříž z r. 1855. Žďár n. S. 49°40'14.71"N; 16°1'56.17"E

Nejvyšší hora Žďárských vrchů (836 m n. m.) a druhá nejvyšší na celé Českomoravské vrchovině, na vrcholu skalní labyrint tvořený třemi hřebeny s devíti věžemi, které daly vrchu pojmenování. Na hlavním skalním bloku upravená vyhlídka zajištěná zábradlím. Rulový vrchol prohlášen r. 1976 přírodní památkou, vedou k němu značené turistické stezky ze šesti směrů, nejkratší z Herálce.

Děvičky

Břeclav 48°52'9.6"N; 16°39'2.09"E

Nejvyšší bod (549 m n. m.) a nejmohutnější vápencové bradlo Pavlovských vrchů. Od r. 1946 nejvýznamnější národní přírodní rezervace v Chráněné krajinné oblasti Pálava s unikátní faunou a flórou, přístupná naučnou stezkou. Na vrcholu kovový stožár vysílače z r. 1974, na severním výběžku zřícenina hradu Děvičky – viz samostatné heslo.

Bruntál 50°3'7.56"N; 17°26'40.79"E

Devět skal

Děvín

Diana

Tachov 49°37'53.14"N; 12°35'41.46"E

Pův. sklářská osada v hlubokých lesích s barokním loveckým zámkem z r. 1742, vystavěn na půdorysu kříže se střední kopulí údajně podle plánů Jana Blažeje Santiniho a nazván podle bohyně lovu. Dřevěná kaple z r. 1939. Někdejší dřevařský podnik Kolowratů z r. 1930 připomínají základy a komín. U osady, nyní části obce Rozvadov, přírodní rezervace se zbytkem pův. pralesa.

Dianin Dvůr

Domažlice 49°29'16.12"N; 12°38'59.74"E

Na místě vyhořelého hospodářského dvora při bavorské hranici poblíž nynější obce Rybník vystavěn r. 1819 lovecký zámeček Dianahof doplněný r. 1825 o kapli sv. Kryštofa. V okolí r. 1870 zřízena velká jelení a daňčí obora. Nyní na místě jen zarostlá zřícenina.

Břeclav 48°52'25.66"N; 16°39'26.17"E

Zeměpanský hrad Děvičky na severním výběžku Pavlovských vrchů doložen r. 1222, stavbu bez věže chránila silná obvodová hradba. Od r. 1334 v majetku Lichtenštejnů. V 16. stol. doplněn o předsunutou dělovou baštu, zničen Švédy r. 1645. Volně přístupná zřícenina na vápencových skalách dostupná po značených cestách z Pavlova a Dolních Věstonic. Daleký rozhled.

Díly

Domažlice 49°26'42.26"N; 12°47'10.44"E

Obec, pův. dřevařská ves na úpatí Haltravy, založena r. 1788 jako Nový Postřekov, současný název od r. 1952. V obci rekreačního charakteru dochováno několik roubených staveb, na návsi rázovitá kaple z r. 1947. Jižně vrch Sádek (854 m n. m.) s lyžařským areálem.

Dírná

Tábor 49°14'33.11"N; 14°50'37.03"E

Děvičky 88

Obec prvně zmíněna r. 1354. Na místě tvrze vybudován v 1. polovině 17. stol. pozdně renes. zámek, vyhořel r. 1636, do současné barokní podoby upraven v letech 1757–1759. Kolem anglický park, objekt v restituci vrácen pův. majitelům. Patrový zámecký špýchar z 18. stol. se štíty. Na hřbitově kostel sv. Vavřince gotického původu patrně ze 14. stol., po požáru z r. 1630 přestavěn a doplněn o věž, rozšířen a opraven v letech 1875 a 1898. Monumentální sloupková boží muka z 2. poloviny 17. stol. www.ceskonamape.cz

Diváky

Břeclav 48°59'18.38"N; 16°47'18.71"E

ných cestách od Třísova nebo údolím Křemžského potoka od Holubova.

Vinařská obec na úpatí Ždánického lesa prvně zmíněna r. 1210. Barokní zámek, pův. klášterní rezidence z konce 17. stol., později upraven empírově, po 2. světové válce sídlo odborných škol, od r. 2006 v soukromém vlastnictví, částečně zřícen. Kolem cenný anglický park s hrobní kaplí z r. 1832. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu z 13. stol. přestavěn pseudoslohově v letech 1873–1875. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1722. V obci dlouhá léta žili spisovatelé a dramatici, bratři Alois (1861–1925) a Vilém (1863–1912) Mrštíkové, v jejich domě památník, na býv. škole pamětní deska, na hřbitově Vilémův hrob s křížem od Dušana Jurkoviče.

Dívčí Kámen

Divice

Louny 50°16'32.8"N; 13°48'59.78"E

Diváky – zámek

Dívčí Hrad

Bruntál 50°14'43.43"N; 17°38'6.32"E

Obec pův. zvaná Děvice a pak německy Maidelberg doložena ve 13. stol. jako součást opavského knížectví. Gotický hrad prvně zmíněný r. 1385 pobořen r. 1474 uherským vojskem Matyáše Korvína, po r. 1571 přestavěn na renes. zámek. Opevněná renes. patrová stavba na čtvercovém půdorysu se čtyřmi nárožními věžemi, v 17. stol. upravená barokně a r. 1871 romanticky, od r. 1768 majetek řádu johanitů, za osvobozovacích bojů pobořen a zapálen dělostřelbou, v letech 1962–1969 upraven na skladové prostory, od r. 2000 nevyužíván. Z pův. hradu zachována hradební zeď se třemi válcovými baštami a kamenný most přes příkop, součástí zámku konírna ze 16. stol., sýpka a park se dvěma kašnami. V podhradí pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. stol.

Dívčí Kámen

Ves poprvé doložena r. 1318, nyní část obce Vinařice. Pův. vladycké sídlo přestavěno r. 1346 na gotickou tvrz a po r. 1560 upraveno na renes. zámek, který byl r. 1810 s přilehlým pivovarem zbořen, zachována jen dominantní čtyřpatrová věž. Na návsi kaple z r. 1893. Rodiště hudebního skladatele Jana Nepomuka Venta (1745–1801), Mozartova přítele a znalce jeho tvorby.

Divišov

Benešov 49°47'18.75"N; 14°52'37.33"E

Obec prvně zmiňována r. 1241, status městyse z r. 1545 obnoven r. 2006. V místě pův. gotické svatyně barokní kostel sv. Bartoloměje z let 1745–1746, věž z r. 1795, v rodinné hrobce Šternberků pohřbena i dcera krále Jiřího z Poděbrad Eliška. U kostela na náměstí barokní fara. Empírová synagoga z počátku 19. stol., od r. 2004 regionální židovské muzeum. Naučná stezka rytíře Jana Kryštofa Šice do Českého Šternberka. Tradice výroby motocyklů, od r. 1948 továrna na výrobu závodních motocyklů značky ESO, později JAWA, plochá dráha. Severovýchodně v místní části Měchnov barokně upravený kostel románského původu z 13. stol. Při silnici židovský hřbitov z r. 1776.

Č. Krumlov 48°53'23.33"N; 14°21'29.24"E

Hrad zvaný česky Dívčí Kámen nebo zkomoleně německy Maidštejn či Menštejn založen r. 1349 Rožmberky na ostrohu nad soutokem Vltavy a Křemžského potoka a vybudován ve dvou stavebních etapách. V letech 1350–1360 vzniklo obytné jádro s dvoupatrovým západním palácem a ohradní zdí, zbylá část kolem r. 1383. Udržován do r. 1506, poté opuštěn a zčásti rozebrán na stavební kámen. Mohutná zřícenina od r. 2005 majetkem městyse Křemže, v turistické sezóně placená prohlídka. Přístup po znače-

Divoká Šárka

Hl. m. Praha 50°5'40.15"N; 14°19'21.46"E

Hluboká soutěska Šáreckého potoka v buližníkových skalách opředená pověstmi, jedno z nejcennějších chráněných území v Praze, rezervace od r. 1964, součást přírodního parku Šárka-Lysolaje. Na Kozákově a Šestákově skále archeologické lokality z doby kamenné, horolezecké terény. Před soutěskou na potoce vodní nádrž Džbán z r. 1968 o rozloze 18 ha s koupalištěm.

www.ceskonamape.cz

89

Dlouhá Loučka

Olomouc 49°49'1.35"N; 17°11'6.17"E

Protáhlá obec prvně připomínána r. 1333, do r. 1949 dvě samostatné vsi Horní a Dolní. V Horní Dlouhé Loučce hodnotný barokní zámek z r. 1709 s renes. jádrem, po bitvě u Slavkova upraven na ruský lazaret, kolem r. 1838 klasicistně přestavěn a přistavěna novobarokní kaple sv. Alžběty. V Dolní Dlouhé Loučce pozdně renes. tvrz z let 1590–1612 přestavěná v 17. stol. na raně barokní čtyřkřídlý zámeček s nárožními arkýři zcela znehodnocený pozdějšími úpravami. Pův. pozdně gotický kostel sv. Bartoloměje z konce 15. stol. s renes. věží barokně upraven r. 1786, boční barokní kaple z r. 1715. U kostela kamenný kříž z r. 1816, na mostě socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1712. Severně nad obcí památník z r. 1894 na paměť zemřelých ruských vojáků z lazaretu.

Praha – Divoká Šárka

Dlažkovice

Litoměřice 50°27'50.84"N; 13°57'50.31"E

Obec připomínána po r. 1050. Raně barokní kostel sv. Václava z let 1672–1675, při něm barokní zvonice, pozdně barokní fara z r. 1793. Barokní zámek ze 17. stol. empírově upraven r. 1811, účelově využit. V minulosti nálezy českého granátu.

Dlažov

Klatovy

Dlouhá stoka

Cheb 50°1'42.2"N; 12°40'38.01"E

Dlouhá stoka, německy Flossgraben, je umělý vodní tok široký průměrně 2 m a vybudovaný pro potřeby rudného hornictví v letech 1531–1536. Při délce 24 km na ni navazovalo 30 km dalších kanálů, sloužila k pohonu strojů, odvodňování dolů, dopravě dřeva a poháněla 52 rudných mlýnů. Vycházela z Kladského rybníka a končila u Horního Slavkova.

49°21'53.55"N; 13°9'57.12"E

Obec prvně doložena r. 1379. Barokní zámek z 18. stol. postavený na místě tvrze zničen požárem r. 1946. Kostel sv. Antonína Paduánského vznikl v 18. stol. rozšířením starší kaple, věž přistavěna r. 1849. Fara z r. 1835. Západně na návrší kaple sv. Markéty z r. 1886, opravena r. 2002.

Dlouhá Brtnice

Jihlava 49°14'1.46"N; 15°36'13.05"E

Obec prvně zmíněna r. 1355. Pův. gotický kostel sv. Václava z r. 1444 upraven po r. 1844. Smírčí kámen s křížem a mečem. Lidový dům z r. 1836 se zdobeným štítem. Pamětní deska na rodném domě Františky Jelínkové (1880–1972), vlastenky působící před 1. světovou válkou v české menšině ve Vídni.

Dlouhá Lhota

Blansko 49°25'40.03"N; 16°30'35.42"E

Obec prvně zmíněna r. 1365. Klasicistní kostel sv. Bartoloměje z r. 1804. V letech 1944–1945 sídlo partyzánského štábu, pamětní deska.

Dlouhá Třebová

Ústí n. O. 49°56'24.23"N; 16°25'30.21"E

Obec prvně připomínána r. 1292. Ze středověké tvrze v místě zvaném Starý zámek zachovány jen terénní vlny, zdivo rozebráno na stavební materiál. Novogotický kostel sv. Prokopa z let 1905–1906. Na návrší novogotická hřbitovní kaple sv. Josefa z r. 1898. Sochy sv. Prokopa a Jana Nepomuckého z 19. stol.

Dlouhá Ves

Havl. Brod 49°34'44.86"N; 15°40'26.78"E

Obec prvně uváděna r. 1256. Na návsi kostel sv. Mikuláše gotického původu z 13. stol., upraven pozdně goticky kolem r. 1500 a barokně v 17. stol., v presbytáři vzácná gotická kamenná Pieta z doby kolem r. 1380. Za obcí kaple sv. Anny, cenná socha světice z doby kolem r. 1500 přenesena do kostela. Rodiště lékaře a epidemiologa Jaroslava Jerie (1894–1981).

Dlouhá Ves

Klatovy 49°11'46.36"N; 13°30'24.97"E

Dlouhá Lhota

Příbram 49°43'13.72"N; 14°7'30.95"E

Obec prvně doložena r. 1336 pod názvem Bavorova Lhota. V místě pův. tvrze vystavěn kolem r. 1800 klasicistní zámek s terasou s vojenskými emblémy, za ním anglický park. Gotický kostel sv. Jana Evangelisty se vzácným skládacím oltářem z konce 14. stol., v současné podobě po přestavbě r. 1897, na hřbitově barokní márnice. Pod kostelem barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. krytá stříškou. Severně od obce sportovní letiště. 90

Obec prvně uváděna r. 1290. Starší tvrz přestavěna r. 1732 na dvoukřídlý patrový barokní zámek, upraven na nevýznamný hospodářský objekt. Barokní panská sýpka z r. 1718. Gotický kostel sv. Filipa a Jakuba ze 14. stol. barokně přestavěn r. 1711. Socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 19. stol. Zajímavá ulicová zástavba z 19. stol. s dvojdomky pro dřevařské dělníky, v minulosti vaziště vorů. Východně židovský hřbitov z 18. stol.

www.ceskonamape.cz

Dlouhé Stráně

Šumperk 50°4'34.65"N; 17°9'38.98"E

Unikátní přečerpávací elektrárna vybudována ve vysokohorském prostředí Jeseníků v letech 1978–1996. Skládá se ze dvou nádrží, objekt vlastní elektrárny kromě velína ukryt v podzemí. Dolní nádrž na Divoké Desné o rozloze 18 ha má hráz dlouhou 271 m a 50 m vysokou, v nočních hodinách je z ní voda přečerpávána do horní nádrže, která má podobu bazénu o rozloze 15 ha na zarovnaném vrcholku v masivu Mravenečníku ve výši 1350 m n. m., a v období energetické špičky vypouštěna přivaděčem o délce 1,5 km na turbiny v podzemí. Dílo podle výsledků ankety r. 2005 zařazeno mezi 7 divů republiky.

Dlouhomilov

Šumperk 49°54'23.5"N; 16°59'27.67"E

Obec prvně zmíněna r. 1356, od r. 1995 památková zóna. Dochováno několik lidových statků empírového typu. Barokní kostel Všech svatých ze 17. stol. rozšířen r. 1832, u něj klasicistní kříž z r. 1779. Empírová socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1839.

Dlouhý Most

Liberec 50°42'41.99"N; 15°4'35.82"E

Obec poprvé uvedena r. 1547, pův. luteránská osada německých uhlířů. Barokní kostel sv. Vavřince z let 1696–1699. Fara z r. 1787.

Dnešice

Plzeň-jih 49°36'14.5"N; 13°15'59.81"E

Obec uváděna r. 1115 jako majetek kladrubského kláštera. Pův. gotický kostel sv. Václava zmiňován r. 1352, r. 1811 upraven a přistavěna věž, u něj barokní fara.

Dobev

lí těžba zlata a stříbra. Severně nad vsí barokní, pův. hornický kostelík sv. Jáchyma z r. 1682, z návrší rozhled do kraje.

Dobrá Voda

Příbram 49°33'22.5"N; 14°0'11.07"E

Osada kolem poutní kaple, nyní část města Březnice. Raně barokní kaple sv. Máří Magdalény z r. 1642 nad sirnatoželezitým pramenem, v 19. stol. při ní lázně, poblíž socha sv. Františka z r. 1798. Východně od vsi při železniční trati zříceniny tvrze Hrochův Hrádek, založena kolem r. 1200, opuštěna r. 1475, zachováno vysoké torzo obytné věže. Jižně nad druhým břehem říčky Skalice návrší Bozeň, na něm slovanské hradiště z 9. stol. s dochovanými valy. Na úbočí okraj osady Strážiště s chátrajícím hřbitovním, pův. gotickým kostelem sv. Jana Křtitele, přestavěným barokně v letech 1613–1616.

Dobrá Voda

Klatovy 49°9'21.63"N; 13°26'25.29"E

Osada prvně vzpomínána r. 1602, nyní část města Hartmanice. Barokní kostel sv. Vintíře z r. 1734, věž z r. 1777, po zdevastování opraven r. 1995 a vybaven unikátním skleněným oltářem a skleněnou křížovou cestou, dílem sklářské výtvarnice Vladimíry Tesařové (1958). V sousedství kaple s pramenem železité vody. Naproti rodný dům Dr. Šimona Adlera (1884–1944), židovského rabína umučeného v Osvětimi, pamětní deska, od r. 1997 muzeum nesoucí jeho jméno a věnované tradicím židovské menšiny. Nad osadou vrch Březník (1006 m n. m.) s vyhlídkovým žulovým skaliskem a vytesanými schody, pod ním kaplička sv. Vintíře na místě poustevny z 11. stol., v níž údajně žil poustevník Vintíř (Günther), stavba z r. 1992 nahradila starší odstřelenou vojáky v 50. letech 20. stol.

Písek 49°17'43.35"N; 14°2'51.46"E

Obec prvně zmíněna r. 1318. Vladycká tvrz zanikla beze stopy. Gotický kostelík sv. Brikcí ze 14. stol. barokně přestavěn v 18. stol. Na východním okraji objeveno starověké sídliště z doby před 3000 lety. V části Nová Dobev ojedinělé uspořádání dvojdomků z konce 18. stol. Severně od obce na vrchu Velký Kamýk (531 m n. m.) 65 m vysoká technologická věž z r. 2002 s ochozem rozhledny ve výši 31 m.

Dobrá

Frýdek-Místek 49°40'34.59"N; 18°24'25.25"E

Velká obec na Ostravici prvně zmíněna r. 1305. Raně barokní farní kostel sv. Jiří z let 1681–1686, věž přistavěna r. 1816. Kaple sv. Anny z r. 1884, barokní fara. Barokní hospoda z přelomu 17. a 18. stol., za domem barokní sýpka z 18. stol. Zachováno několik lidových dřevěných staveb.

Dobrá Voda

Jihlava 49°10'29.5"N; 15°22'49.27"E

Osada, nyní část obce Mrákotín, doložena v 17. stol. jako malé lázně u sirnato-železitého pramene, v minulosti v oko-

Dobrá Voda (Klatovy) – skleněný oltář

Dobrá Voda u Českých Budějovic Č. Budějovice 48°57'59.38"N; 14°31'46.09"E

Obec založena jako osada kolem stříbrného dolu r. 1555, součásti Rudolfovského rudného revíru, později poutní místo a býv. lázně nad pramenem. Vrcholně barokní poutní kostel Panny Marie Bolestné z let 1733–1739 podle projektu K. I. Dienzenhofera, jeden z nejcennějších barokních kostelů jižních Čech. Od pramene ke kostelu křížová cesta s barokně-klasicistními kapličkami z r. 1839 a novými obrazy

www.ceskonamape.cz

91

z r. 1996. Fara přestavěna ze starší kaple ze 17. stol. Dochován portál štoly sv. Barbory.

Dobrá Voda u Nových Hradů

Č. Budějovice

48°44'19.05"N; 14°43'32.15"E

Osada nad léčivým pramenem objeveným r. 1698, pův. lázně a poutní místo Brünnl, nyní část obce Horní Stropnice. Zdaleka viditelný dvouvěžový barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie (též Panny Marie Dobré rady) s bohatou vnitřní výzdobou nechal postavit v letech 1708–1715 hrabě Karel Albert Buquoy. Volně přístupný pramen léčivé vody vyveden pod dvouramenné schodiště. Barokní fara z r. 1719 upravena na domov řeholnic. Barokní trojkřídlý zámeček z r. 1718 zbořen r. 1963. Z prostranství před kostelem daleký rozhled.

Dobré Pole

Břeclav 48°49'28.97"N; 16°32'8.63"E

Pohraniční vinařská obec prvně doložena r. 1350, od r. 1584 do 2. světové války osídlena Chorvaty a Němci. Kostel sv. Cecilie vznikl v polovině 18. stol. rozšířením kaple goticko-renes. původu, upraven r. 1852, sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého. Jižně od obce přírodní památka Slanisko s výskytem vzácné slanomilné vegetace.

Dobrná

Děčín 50°46'27.22"N; 14°17'37.18"E

Obec prvně zmíněna r. 1543. Na návsi hrázděná kaple s hranolovou věží a zvoničkou. Severozápadně od obce na Sokolím vrchu (506 m n. m.) betonová, 51 m vysoká rozhledna z r. 2003 s vyhlídkovou plošinou ve výši 31 m.

Dobročkovice

Vyškov 49°9'46.79"N; 17°6'32.31"E

Obec prvně zmíněna r. 1348. Tvrz ze 16. stol. brzy zcela zanikla v nových hospodářských stavbách. Kostel Všech svatých gotického původu ze 14. stol. při barokní přestavbě v 2. polovině 17. stol. doplněn o věž, nový presbytář vystavěn r. 1792. V obci několik kamenných křížů z 1. poloviny 20. stol.

Dobrochov

Prostějov 49°23'8.31"N; 17°6'23.32"E

Obec prvně zmíněna r. 1337. Kaple Panny Marie z let 1927–1932, u ní kamenný kříž z r. 1894. V obci automuzeum z r. 1973, soukromá sbírka vozů Praga Piccolo. Východně návrší Předina (313 m n. m.) považované za střed Moravy, v sousedství stožáru vysílače o výšce 171 m od r. 2001 volně přístupná dřevěná, 10 m vysoká rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výši 8 m.

Dobroměřice

Louny 50°22'18.31"N; 13°47'35.42"E

Dobrá Voda u Nových Hradů

Dobranov

Č. Lípa 50°41'7.3"N; 14°35'52.67"E

Ves doložena r. 1352, nyní část města Česká Lípa. Pův. gotický kostel sv. Jiří z r. 1379 barokně přestavěn r. 1700 a rozšířen r. 1760.

Obec na břehu Ohře doložena r. 1238. Na návsi raně gotický kostel sv. Matouše z 13. stol. s gotickými malbami, hranolovou věží a renes. atikovými štíty. Přes Ohři k Lounům záplavový, tzv. inundační most, dlouhý 282 m, technická památka z r. 1863. Severně od obce Červený vrch (275 m n. m.), dříve zvaný Stříbrník, na vrcholu turistická Ejemova chata z r. 1911, její součást tvoří dřevěná věžička zvaná Frotzlova rozhledna.

Dobromilice

Prostějov 49°21'29.71"N; 17°8'24.68"E

Dobré

Rychnov n. Kn. 50°16'8"N; 16°15'49.55"E

Obec prvně doložena r. 1367, v 19. stol. dolování železné rudy. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1739–1741. Pozdně barokní fara z konce 18. stol. Sochy sv. Rodiny a sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol.

92

Obec prvně připomínána r. 1280. Na místě tvrze vystavěn koncem 16. stol. pozdně renes. zámek, přestavován v 17. a 18. stol., r. 1996 restituován arcibiskupstvím olomouckým, účelově využit. U něj barokní sýpka. Kostel Všech svatých románského původu z 13. stol. přestavěn barokně po požáru r. 1622, rozšířen r. 1762, u něj hrobka s kaplí z r. 1875. Kamenný barokní most se sochami sv. Jana Sarkandra a Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1700, v obci barokní socha sv. Jana Evangelisty.

www.ceskonamape.cz

Dobronice u Bechyně

Tábor

Dobrovice

Ml. Boleslav

49°20'31.21"N; 14°29'54.4"E

50°22'2.09"N; 14°57'44.48"E

Obec prvně doložena r. 1220. Nad ní na skalnatém ostrohu hrad patrně z 1. poloviny 14. stol., koncem 15. stol. pozdně goticky přestavěn a rozšířen o goticko-renes. objekt tzv. Nového zámku, do r. 1773 udržován jako letní sídlo opařanských jezuitů, poté zpustl, v letech 1882–1895 provedeno zajištění zřícenin, další úpravy po r. 1972. Zřícenina vrácena v restituci, mohutná válcová věž zpřístupněna během sezóny jako rozhledna. V obci ojediněle zachována roubená usedlost s doškovou střechou. Na návsi romantická kaple sv. Václava z 19. stol., pod hradem kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Na návrší nad obcí gotický kostel Panny Marie ze 14. stol., upravován po r. 1500 a v 17. stol.

Obec prvně připomínána r. 1249, na město povýšena r. 1757. Na náměstí cenná renes. radnice z let 1601–1610 s vysokou věží a mohutnými opěrnými pilíři, restaurována v letech 1924–1925. Socha T. G. Masaryka z r. 1927, obnovena r. 1990. Na místě starší tvrze renes. zámek z r. 1578, přestavěn na cukrovar r. 1831. Goticko-renes. kostel sv. Bartoloměje z let 1569–1571 s barokní věží z r. 1755, před ním socha Immaculaty z r. 1762. Barokní fara z r. 1709. Socha sv. Václava z r. 1757. Městské divadlo zrekonstruováno v letech 2005–2006. Na nádraží působil za protektorátu jako výpravčí Bohumil Hrabal, pamětní deska z r. 2004. Mezi místní rodáky patří geolog Ota Hynie (1899–1968), sexuolog Josef Hynie (1900–1989), architekt a scénograf Bedřich Feuerstein (1892–1936) a herci Jiří Adamíra (1926–1993) a Marie Tomášová (1929). Severovýchodně v místní části Týnec barokní kostel sv. Anny z r. 1725 a zchátralá renes. tvrz. Na severním svahu Chlumu zaniklé lázně Boží Voda z 18. stol. u pramene železité vody. Severozápadně u místní části Chloumek zbytky valů hradu Chlum, zaniklého v husitských válkách, u nich Smetanova myslivna, kde slavný skladatel pobýval r. 1859 u svého bratra. Ve vrcholových partiích Chlumu Švédské šance, mohutný val s hradební zdí a příkopem z třicetileté války.

Dobrovítov

K. Hora 49°47'14.12"N; 15°19'41.58"E

Obec prvně doložena r. 1352. Patrová tvrz ze 14. stol. přestavěna renesančně, dochovány zbytky sgrafit. Dominantní gotický kostel sv. Václava z počátku 14. stol., později drobné úpravy v 16. a 20. stol. Jihovýchodně od obce přírodní památka Jánský potok.

Dobronice – hrad

Dobrošov

Náchod 50°24'9.25"N; 16°12'1"E

Ves na stejnojmenném vrchu (622 m n. m.) prvně uváděna r. 1415, nyní část města Náchod. Kaple sv. Antonína Paduánského z r. 1935. Na vrcholu západně turistická Jiráskova chata z let 1912–1914, vystavěna podle návrhu Dušana Jurkoviče a převážně krytá šindelem, přestavěna v letech 1921–1923, v restituci vrácena r. 1995 Klubu českých turistů, po rekonstrukci otevřena r. 2002. Součástí chaty 24 m vysoká rozhledna z r. 1923 s vyhlídkovým ochozem ve výši 16 m. Východně dělostřelecká tvrz Dobrošov a nedokončená soustava opevnění z let 1936–1938 s výstavní síní, zpřístupněno r. 1969. Naučná stezka.

Dobrošov – Jiráskova chata

Dobrovíz

Praha-západ 50°6'55.66"N; 14°13'9.54"E

Obec prvně zmíněna r. 1238, archeologické nálezy dokládají již keltské i slovanské osídlení, od r. 1995 památková zóna. Historické jádro středověkého původu tvořeno hodnotným souborem lidové architektury, pozdně barokní a empírové usedlosti z let 1800–1850. Barokní kaple Panny Marie z 2. třetiny 18. stol. Při silnici na Jeneč evangelický toleranční hřbitov z r. 1781. Směrem k Bělokům skála s výhledem na Kladno a býv. Žákův mlýn. V obci natáčena filmová pohádka Tři veteráni.

Dobrovíz – statek www.ceskonamape.cz

93

Dobrš

Strakonice 49°9'22.02"N; 13°45'15.86"E

Ves založena podle pověsti v 11. stol., prvně zmíněna r. 1352, nyní část obce Drážov. Mohutná renes. tvrz z r. 1561 na místě gotického sídla, barokně přestavována v 17. stol. a později zčásti upravena na školu. Zchátralý objekt nyní opravuje soukromý majitel. Dominantní kostel Zvěstování Panny Marie románského původu z 13. stol. později přestavěný, na hřbitově barokní kostnice. Ve vsi dochovány šumavské roubenky a kaple sv. Jana a Pavla, pův. románská z 13. stol.

Immaculaty, sv. Vavřince a Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Pozdně rokoková socha Nejsvětější Trojice z r. 1809. Při severním okraji židovský hřbitov z r. 1675. K dalším rodákům patří kronikář a malíř Alois Beer (1833–1897), dramatik a první ředitel Národního divadla František Adolf Šubert (1849–1915), vydavatel Jan Laichter (1858–1946) nebo hudební skladatel Radim Drejsl (1923–1953). Jižně od města vrch Chlum (357 m n. m.) se stopami hradiště z doby bronzové.

Dobřany

Plzeň-jih 49°39'17.05"N; 13°17'52.29"E

Město na Radbuze doloženo prvně r. 1243. Na náměstí pův. raně gotický kostel sv. Mikuláše barokně přestavěný v 17. a 18. stol., u něj 45 m vysoká barokní zvonice z r. 1700. V rohu barokní dvanáctiboká centrální stavba kostela sv. Víta s cenným vybavením, čtyřmi portály a lucernovitou věžičkou z let 1727–1733, dílo Jakuba Augustona. Na náměstí několik chráněných domů. Trojobloukový pozdně gotický most přes Radbuzu z r. 1585, významná technická památka, na něm socha sv. Jana Nepomuckého, nyní z r. 1998. V letech 1876–1883 vybudován na jižním okraji rozlehlý areál ústavu choromyslných s kostelem. Město těžce postiženo v dubnu 1943 jako mylný cíl náletu, zahynulo 200 osob, především chovanců ústavu.

Dobřany

Rychnov n. Kn. 50°19'16.52"N; 16°17'14.64"E

Obec prvně připomínána r. 1361. Na návrší nad Zlatým potokem malé zbytky hradu neznámé historie z přelomu 13. a 14. stol., dochovány příkopy a základy paláce a věží. Na návsi barokní kostel sv. Mikuláše z r. 1738, vybudován místo staršího dřevěného. Roubená barokní fara z r. 1776. Motokrosový a autokrosový areál. Dobrš – tvrz

Dobřejovice

Praha-východ 49°58'38.8"N; 14°33'13.12"E

Dobruška

Rychnov n. Kn. 50°17'21.42"N; 16°9'32.53"E

Město na Zlatém potoce doloženo r. 1320 na místě trhové osady Leštno, koncem 18. stol. významné středisko obrozeneckých buditelů, postiženo katastrofálními požáry v letech 1806 a 1866. Na náměstí dominantní renes. radnice z 2. poloviny 16. stol. se zpřístupněnou, 45 m vysokou věží, domy poznamenané přestavbami mají často gotická a renes. jádra i podzemní prostory. Barokní kostel sv. Václava z let 1709–1724 na místě zbořeného gotického, u něj raně barokní zvonice z r. 1693, budova děkanství z r. 1809. Severovýchodně nad městem hřbitovní kostel sv. Ducha gotického původu, přestavěn renesančně kolem r. 1550, u něj hranolová raně barokní zvonice z r. 1687 s mohutnou cibulovou bání. Židovská synagoga z poloviny 19. stol. upravena po 2. světové válce na evangelickou modlitebnu. V sousedním tzv. rabínském domě od r. 1984 sídlo vlastivědného muzea založeného r. 1931, v něm též židovská expozice se zachovanou mikve, další expozice v radniční věži a rodném domku obrozeneckého buditele Františka Vladislava Heka (1769–1847), předlohy pro Jiráskova F. L. Věka. Na náměstí mariánský sloup z let 1733–1736 a pomník F. L. Věka z r. 1962. Barokní sochy 94

Obec prvně zmíněna r. 1309. V místě býv. tvrze barokní zámek z konce 17. stol., čtyřkřídlá patrová stavba s kaplí. Rodiště spisovatele Karla Dewettera (1882–1962) a hudebního skladatele Václava Vačkáře (1881–1954), pamětní deska.

Dobřeň

Mělník 50°28'45.51"N; 14°33'24.93"E

Obec uprostřed lesů Kokořínska prvně zmíněna r. 1402, od r. 1995 památková zóna. Zachovány roubené chalupy a statky s barokními branami. Památné lípy. Při silnici na Dolní Vidim ve skále tesaný reliéf Ukřižovaného z doby po r. 1750.

Dobřeň

K. Hora 49°56'22.06"N; 15°9'10.13"E

Ves prvně připomínána r. 1310, nyní část obce Suchdol. Goticko-renes. kostel sv. Václava ze 16. stol. s nízkou věží, upravován v 2. polovině 17. stol., několik cenných renes. náhrobníků. Na návsi barokní socha sv. Floriána z poloviny 18. stol.

www.ceskonamape.cz

Dobřenice

Hradec Kr. 50°8'56.97"N; 15°38'33.09"E

Obec prvně připomínána r. 1339. Na místě pův. tvrze vystavěn r. 1696 barokní zámek, vypálen vzbouřenými sedláky r. 1775, obnoven r. 1865 jako novoklasicistní patrová vila, u něj brána z 20. stol. se sochami lvů a cenný zámecký park o rozloze 24 ha s několika rybníčky. Barokní kostel sv. Klimenta z r. 1740 na místě starého dřevěného, uvnitř hrobka Dobřenských. Barokní schodiště se sochami z téže doby, na kostelní zdi a ve zdi hřbitova renes. náhrobníky. Barokní fara z r. 1740. Památné lípy a dub.

Dobříčany

Louny 50°18'14.33"N; 13°36'20.98"E

Ves prvně zmiňována r. 1318, nyní část obce Liběšice. Středověká tvrz z 15. stol. přestavěna r. 1620 na renes. zámek a v 2. polovině 17. stol. na barokní s rozsáhlým parkem, nyní zchátralý. Pův. gotický kostel Narození Panny Marie přestavěn r. 1878.

Dobřichov

Kolín 50°4'41.88"N; 15°1'56.31"E

Obec připomínána r. 1352. Na návrší kostel Nejsvětější Trojice předrománského původu, později upraven goticky a barokně. U kostela barokní fara z 2. poloviny 18. stol., pod ním barokní kříž na sloupku z r. 1791. Na ostrožně proti kostelu významné archeologické naleziště Pičhora, žárové pohřebiště z 1.–2. stol., na vrchu pomník na počest archeologického výzkumu z konce 19. stol., jediný svého druhu u nás. Za hřbitovem další žárové pohřebiště Třebická. Jihovýchodně přírodní památka Sládkova stráň.

Dobřichovice – zámek

Dobříkov

Ústí n. O. 50°0'5.93"N; 16°8'8.89"E

Obec prvně připomínána r. 1356. Dochováno tvrziště s příkopem a valy, pozůstatek tvrze Dobříkovských nebo též Dobřejovských z Malejova z 15. stol., v jeho areálu zbudován památník prvorepublikového politika Václava Klofáče, který zde po r. 1918 žil. Lidový dřevěný řeckokatolický kostelík z r. 1679, pův. z Podkarpatské Rusi, přenesen na nynější místo r. 1930 a předán církvi čs. husitské. Na návsi pomník Mistra Jana Husa z r. 1912 a pomník Dobřejovských z Malejova z r. 1928.

Dobřichov – kostel

Dobřichovice

Praha-západ 49°55'40.44"N; 14°16'39.73"E

Obec na Berounce prvně zmíněna r. 1253, na město povýšena r. 2006. V letech 1253–1948 v majetku řádu křižovníků s červenou hvězdou. Řádová gotická tvrz upravena v 16. stol. renesančně, r. 1676 přestavěna na trojkřídlý barokní zámek s hranolovou věží a barokní kaplí sv. Judy Tadeáše s hodnotným pův. zařízením, nynější podoba z doby po požáru r. 1779. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1729, u ní stejně stará Svatojánská lípa. Rozsáhlá rekreační oblast.

Dobříkov – dřevěný kostel

Dobříň

Litoměřice 50°26'14.85"N; 14°17'37.33"E

Obec prvně doložena r. 1295. Empírový rodný dům básníka Josefa Hory (1891–1945) z r. 1837, pamětní deska a pamětní síň.

www.ceskonamape.cz

95

Dobříš – zámek

němu kostel Nejsvětější Trojice z let 1791–1797, novobarokně upraven r. 1907. U kostela barokní hospodářský dvůr z poloviny 18. stol. Na návrší hřbitovní kostel sv. Kříže z let 1589–1590 přestavěn r. 1803 na panskou hrobku. Pův. podhradní ves zpustla počátkem 16. stol., nově vysazena v prostoru nynějšího náměstí, městem od r. 1839. Klasicistní radnice z r. 1821 a několik barokních domů. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1713. Pomník Mistra Jana Husa z r. 1932. Na vrchu Větrník židovský hřbitov ze 17. stol. Nad městem sanatorium z let 1936–1938.

Dobříň – rodný dům Josefa Hory

Dobřínsko

Znojmo 49°3'12.03"N; 16°15'38.09"E

Starobylá obec prvně připomínána r. 1131, později majetek hradu Templštejna. Kostel sv. Prokopa z 13. stol., z pův. románské stavby zachována věž, presbytář gotický z 15. stol., loď rozšířena empírově r. 1826. Dvoje barokní boží muka z 18. stol.

Dobříš

Příbram 49°46'57.99"N; 14°10'11.01"E

Pův. osada u královského loveckého hrádku Vargač doloženého r. 1252, po požáru r. 1720 přestavěn na sýpku. Poblíž rokokový trojkřídlý zámek z let 1745–1765 podle francouzských vzorů, u něj terasovitá francouzská zahrada s hodnotnou sochařskou výzdobou a oranžerií a navazující volně přístupný anglický park. Zámek po restituci zpřístupněn veřejnosti, v interiéru též městské muzeum s expozicí čs. motocyklů. Proti 96

Dobříš – kostel

www.ceskonamape.cz

Dobřív

Rokycany 49°42'53.3"N; 13°41'13.29"E

Obec poprvé zmíněna r. 1325, od r. 1995 památková zóna. Nad Padrťským potokem, též označovaným jako Klabava, vodní hamr doložený r. 1379, v provozu do r. 1956, nyní jako významná technická památka součástí rokycanského muzea. Přes potok barokní kamenný, tzv. Švédský most ze 17. stol. Několik roubených domů ze 17.–19. stol. a býv. zájezdní tzv. Mošnova hospoda z 19. stol., v ní pamětní síň herce Jindřicha Mošny (1837–1911). Řada památných stromů, Laiblova lípa stará 500 let, alej u náhonu s lipami starými 300 let, dva staleté duby.

Klášterní kostel Narození Panny Marie, z pův. románské baziliky zachována krypta a apsida, barokně přestavěn v letech 1710–1720, cenné barokní vnitřní vybavení. Dendrologicky významný klášterní park se zahradní terasou, pavilonem a můstkem přes Ohři. Severně pův. románský hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla, barokně upravován po r. 1726. U hřbitova empírová stodola. Jižně od obce mezi rameny Ohře 4 km dlouhý ostrov sv. Klimenta, ves Mury na něm doložená r. 1226 zničena povodní r. 1342, dochován pouze kostelík sv. Klimenta románského původu, v 18. stol. zbarokizovaný a později upravený na obytné stavení.

Dobřív – vodní hamr Doksany – klášter

Dobšice

Znojmo 48°50'59.38"N; 16°4'59.84"E

Obec prvně připomínána r. 1190, v letech 1976–1992 součástí města Znojma, z té doby moderní výstavba. Okolí dějištěm méně známé napoleonské bitvy r. 1809, jíž padla za oběť řada místních obyvatel. V obci dvojice kopií smírčích křížů, zvaných též cyrilometodějské, originály umístěny na radnici. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1733 obnovena r. 2005. Pěstování vína, okurek a meruněk.

Dohalice

Hradec Kr. 50°17'15.2"N; 15°41'40.03"E

Obec prvně doložena r. 1352. Na místě gotické tvrze zbořené počátkem 19. stol. mohutná barokní sýpka. Na návsi pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1832. Na břehu Bystřice socha Persea z r. 1740, pozůstatek zámku Sadová zničeného požárem r. 1844. Pomník obětem války r. 1866 v podobě stojícího lva přenesen z Vídně r. 1900. V navazující místní části Dohaličky na kopci zdaleka viditelný novogotický kostel sv. Jana Křtitele z let 1894–1896 na místě barokní stavby z r. 1742, která se r. 1888 zřítila. V okolí mnoho pomníků obětem války r. 1866.

Doksany

Litoměřice 50°27'16.42"N; 14°9'37.7"E

Obec na Ohři založena jako zázemí ženského premonstrátského kláštera z r. 1144. Klášter mnohokrát poškozen a obnoven, zrušen r. 1782, poté sloužil jako zámek a hospodářský dvůr. Pův. románský klášter nyní v podobě barokního komplexu ze 17.–18. stol. zahrnuje vstupní bránu, faru, prelaturu, konvent, refektář, barokní skulptury a hospodářské budovy.

Doksy

Č. Lípa 50°33'52.18"N; 14°39'9.04"E

Město, dříve zvané Hirschberg, doloženo r. 1293, status města obnoven r. 1960. Od konce 19. stol. rozvoj rekreačního podnikání, úpravy pláží a cest, výstavba hotelů a penzionů. Zástavba převážně empírová. Renes. zámek z doby po r. 1553, barokně upraven počátkem 18. stol. na trojkřídlý objekt s věží obklopený parkem. Pod náměstím roubený hospitálek, pův. chudobinec z r. 1669, v současnosti uvnitř Památník Karla Hynka Máchy, před ním barokní socha sv. Prokopa. Na náměstí pův. gotický kostel sv. Bartoloměje barokně přestavěný r. 1638 a upravovaný kolem r. 1750. Mariánský sloup z r. 1685. Na severním okraji Máchovo jezero – viz samostatné heslo.

Dolánky nad Ohří

Litoměřice 50°28'21.31"N; 14°9'46.5"E

Obec prvně doložena r. 1057. Pův. gotický kostel sv. Jiljí barokně přestavěn r. 1675, u něj barokní zvonice a fara z let 1788–1791. V dolní části nad pramenem barokní kaple z konce 18. stol., u silnice renes. boží muka z r. 1597. Dochovány empírové a secesní domy.

Dolánky u Turnova

Semily 50°36'14.79"N; 15°10'13.82"E

Ves nad Jizerou připomínána r. 1543, nyní část města Turnov. Nad řekou významná památka lidové architektury, tzv. Dlaskův statek z r. 1716, přestavován v letech 1794 a 1841, nazván podle písmáka a hospodáře Josefa Dlaska (1782–1853), zachováno vnitřní zařízení, v areálu

www.ceskonamape.cz

97

také roubená stodola a barokní zvonička, expozice Muzea Českého ráje.

Dolany

Pardubice 50°6'50.85"N; 15°41'20.11"E

Obec prvně doložena r. 1228 v majetku opatovického kláštera. Novorománský kostel sv. Vojtěcha z let 1913–1914. Na návsi pozdně barokní kaple sv. Floriána z konce 18. stol. a zachovaný statek z 19. stol. s patrovým štítem.

Dolany

návrší přestavěn v 16. stol. na renes. zámek, který se r. 1755 stal majetkem plaského kláštera, po jeho zrušení zpustl a byl rozebrán. Dochovaly se jen skromné zbytky hradního zdiva kolem přírodního amfiteátru na býv. nádvoří. Nad potokem klasicistní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1820–1822 na místě starší stavby, pod ním barokní fara z r. 1769 se znakem plaského opata. Evangelická Husova kaple z r. 1939. Na obecním úřadu pamětní deska Ludvíka Očenáška (1872–1949), průkopníka raketové techniky a vynálezce, na hostinci recesistická pamětní deska Járy Cimrmana. V místní části Berk Zelené jezírko, zatopený lom na vitriolovou břidlici, nyní v nepřístupné soukromé oboře.

Olomouc 49°38'59.31"N; 17°19'20.4"E

Obec pod Oderskými vrchy prvně uváděna r. 1235. Pův. renes. lovecký zámeček z r. 1667 využíván obcí. Barokní kostel sv. Matouše z r. 1744 přestavěn r. 1779. Fara z let 1829–1835, ve farské zahradě letohrádek z r. 1810. Pivovar z r. 1786. Severovýchodně zbytky kláštera kartuziánů z r. 1388, zvaného Údolí Josafat, obsazen husity r. 1425 a r. 1437 zbořen, zříceniny kláštera, nyní zvané Kartouzka, po archeologickém průzkumu zpřístupněny.

Dolany

Klatovy 49°26'36.29"N; 13°14'53.92"E

Obec v údolí Úhlavy poprvé doložena r. 1245. Pod návsí zbytky mohutné renes. tvrze se staršími gotickými prvky. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1797–1799 s věží ze starší stavby. Několik staveb lidové architektury.

Dolní Bělá – kostel

Dolní Benešov Dolejší Krušec

Klatovy 49°10'59.71"N; 13°28'31.22"E

Ves prvně uváděna r. 1555, nyní část města Hartmanice. Renes. tvrz ze 16. stol. počátkem 18. stol. přestavěna na dvoukřídlý patrový barokní zámek, později účelově upraven. Chráněná lipová alej stará 300 let.

Dolín

Kladno 50°15'7.53"N; 14°6'48.61"E

Zemědělská ves doložena r. 1325, nyní část města Slaný. Zdaleka viditelný kostel sv. Šimona a Judy gotického původu přestavěn barokně r. 1739, věž přistavěna r. 1863 a r. 1864 celá stavba upravena novogoticky.

Dolní Bečva

Vsetín 49°27'14.91"N; 18°11'47.02"E

Obec prvně připomínána r. 1597 jako Velká Bečva, v 18. stol. sklářské hutě, nyní převážně rekreační charakter. Novorománský kostel sv. Antonína Paduánského z let 1905–1906. Pomník popraveného partyzána Hynka Tošenovského.

Obec prvně zmíněna r. 1213, status města z r. 1493 obnoven r. 1996. Zámek složen ze dvou objektů, starší patrová renes. budova vznikla koncem 16. stol. přestavbou gotické tvrze, dvoupatrová barokní část vybudována v 17. stol. a současně založen malý anglický park. Farní kostel sv. Martina z r. 1669 upravován barokně r. 1747, věž přistavěna r. 1860. Novogotická cihlová kaple sv. Kříže z konce 19. stol. Na náměstí socha Immaculaty z r. 1784. Dochován roubený špýchar z počátku 19. stol. Západně přírodní památka Zábřežské louky, rezervace rašelinných luk s mokřadní květenou.

Dolní Beřkovice

Plzeň-sever 49°53'50.98"N; 13°16'36.94"E

Obec v minulosti zvaná Český Najštát nebo Böhmisch Neustadtel poprvé zmíněna r. 1315 v souvislosti s gotickým hradem Bělá, který se stal centrem panství. Hrad na vysokém 98

Mělník 50°23'34.79"N; 14°27'7.33"E

Obec prvně zmíněna r. 1318. V místě pův. tvrze renes. zámek z r. 1606, novogoticky upraven r. 1853. V 60. letech 20. stol. přestavěn do pův. podoby, v 90. letech v restituci vrácen Lobkowiczům, silně poškozen při povodni r. 2002, nyní v rekonstrukci a veřejnosti přístupný pouze příležitostně, kolem anglický park. Kaple z r. 1853 a barokní stavení s bránou ze 17. stol.

Dolní Bojanovice Dolní Bělá

Opava 49°55'17.58"N; 18°6'38.55"E

Hodonín 48°51'28.27"N; 17°1'47.19"E

Obec prvně doložena r. 1196 v majetku olomouckého kláštera Hradisko, vinařská oblast. Barokní kostel sv. Václava z r. 1734 obnoven po požáru obce r. 1863. Dochována lidová Slovácká chalupa, prochází rekonstrukcí.

www.ceskonamape.cz

Dolní Bolíkov

Jindř. Hradec

Dolní Cerekev

Jihlava

49°2'9.97"N; 15°22'11.9"E

49°20'39.19"N; 15°27'22.88"E

Ves s tvrzí prvně doložena r. 1358, nyní část obce Cizkrajov. Tvrz přestavěná na zámek zbořena r. 1883. V minulosti ve vsi papírna a v letech 1810–1853 železárna, zbytky pecí a strusky s příkopem a náhonem severně v údolí potoka. Na návsi pozdně klasicistní kaple sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. stol. a barokní socha téhož světce z r. 1729. Jihozápadně za vsí židovský hřbitov z konce 18. stol.

Obec prvně zmíněna r. 1224, historický status městyse z 15. stol. obnoven r. 2006. Kostel sv. Máří Magdalény gotického původu přestavěn barokně r. 1724, po požáru z r. 1763 obnoven r. 1765, naposled opraven r. 2000. Fara se slunečními hodinami z r. 1853. Před kostelem sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1715. Ze dvou bran městečka jedna zbořena již r. 1850, větší tzv. Solná brána zbořena až r. 1961 po poškození projíždějícím tankem. Rodiště hudebního skladatele Karla Pádivého (1908–1965), pamětní deska na jeho rodném domě.

Dolní Bousov

Ml. Boleslav 50°26'18.19"N; 15°7'41.53"E

Obec v údolí Klenice prvně zmíněna r. 1330, na město povýšena r. 1991. Empírová radnice s věží z 1. poloviny 19. stol. Rozlehlý barokní kostel sv. Kateřiny z let 1759–1760 na elipsovitém půdorysu restaurován r. 1909. Barokní mariánský sloup z 1. poloviny 18. stol.

Dolní Branná

Žďár n. S. 49°28'39.24"N; 16°20'51.56"E

Ves založená horníky společně s Horním Čepím prvně zmíněna r. 1356, nyní část obce Ujčov. Filiální kostel sv. Václava patrně pozdně románského původu z počátku 13. stol., písemně doložen až r. 1492.

Trutnov 50°35'29.5"N; 15°35'33.53"E

Obec na potoce Sovinka prvně zmíněna r. 1357, v minulosti těžba měděné rudy, azuritu a malachitu. Novorománský kostel sv. Jiří z let 1857–1860, fara z r. 1863. Při silnici barokní kaplička z 18. stol.

Dolní Břežany

Dolní Čepí

Praha-západ 49°57'50"N; 14°27'32.33"E

Dolní Čermná

Ústí n. O. 49°58'44.51"N; 16°33'59.22"E

Ves Čermná prvně zmíněna r. 1304, rozdělena na dvě obce r. 1935, status městyse z r. 1873 obnoven r. 2009. Raně barokní kostel sv. Jiří z let 1687–1690 se starší věží, před ním socha Panny Marie Bolestné z r. 1700. Barokní fara z r. 1715 přestavěna empírově r. 1820. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1771. Hřbitovní kaple sv. Barbory z let 1735–1742. Ve středu obce velký rybník, na okraji kemp.

Obec prvně zmíněna r. 1332. Pův. renes. čtyřkřídlý dvoupatrový zámek s hranolovou věží z přelomu 16. a 17. stol., v letech 1885–1887 přistavěna novorománská kaple, účelově využit. Na návsi statek z r. 1815 s barokní bránou. Cenná plastika Ukřižovaného s Máří Magdalénou z r. 1717. Směrem k Vltavě zalesněné Břežanské údolí, nad ním hradiště Závist, pův. sídliště ze starší doby kamenné a bronzové, ve 2. stol. př. n. l. velké keltské oppidum, plocha opevněného komplexu činí asi 170 ha, délka valů 9 km.

Dolní Bučice

K. Hora 49°55'34.24"N; 15°27'55.31"E

Starobylá ves od 12. stol. v majetku vilémovského kláštera, nyní část obce Vrdy. Novogotický kostel Všech svatých z let 1852–1864 s věží na místě raně gotické stavby. Na východním okraji býv. mlýn s barokním průčelím z doby kolem r. 1800, mlýnice z 2. poloviny 19. stol.

Dolní Bukovsko

Č. Budějovice 49°10'15.52"N; 14°34'55.39"E

Zemědělské městečko poprvé připomínáno r. 1354, historický status městyse obnoven r. 2007. Raně gotický kostel Narození Panny Marie z doby kolem r. 1300 rozšířen v 19. stol., v presbytáři dochovány gotické malby z let 1360–1370, ve výklenkové kapli socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Severně v místní části Horní Bukovsko gotický kostel sv. Štěpána z doby kolem r. 1300, barokně obnoven r. 1670, v lodi fragmenty nástěnných maleb ze 14. stol. Dolní Čermná – kostel www.ceskonamape.cz

99

Dolní Dobrouč

Ústí n. O. 49°59'35.26"N; 16°29'53.29"E

Obec prvně připomínána r. 1292. Dochovány stavby lidové roubené architektury. Empírový kostel sv. Mikuláše z let 1828–1829, poblíž sochy Immaculaty a Nejsvětější Trojice z poloviny 19. stol. Hřbitovní kaple sv. Josefa z 15. stol., pozůstatek gotického kostela zbořeného r. 1834. Jihozápadně od obce na lesní křižovatce novogotická Horákova kaple z r. 1866 nad pramenem pitné vody.

Před ním sochy sv. Josefa a Jana Nepomuckého z počátku 19. stol., klasicistní fara z téže doby.

Dolní Guntramovice

Opava 49°47'56.12"N; 17°34'26.59"E

Ves v Nízkém Jeseníku připomínána r. 1458, nyní část města Budišov nad Budišovkou. Dějiště bitvy mezi Rakušany a Prusy r. 1758. Barokní hřbitovní kostel sv. Jakuba Většího z r. 1736 obnoven po požáru r. 1758. Památný Laudonův dub.

Dolní Hbity

Příbram 49°39'24.1"N; 14°10'15"E

Obec prvně zmíněna r. 1325. V místě pův. gotické svatyně ze 14. stol. novorománský kostel sv. Jana Křtitele z r. 1890. U morového kříže proti kostelu Dolnohbitský maďal, památný strom starý asi 220 let. Další památné stromy v místních částech Luhy a Nepřejov.

Dolní Hořice

Tábor 49°26'6.65"N; 14°51'5.28"E

Dolní Dobrouč

Dolní Dubňany

Znojmo 49°3'24.97"N; 16°13'32.33"E

Obec prvně připomínána r. 1351. Hrad Dubno z 13. stol. jižně od ní zanikl beze stop. Raně gotický kostel sv. Václava z 2. poloviny 13. stol. přestavěn do současné podoby r. 1805, v interiéru dochována pozdně románská křtitelnice.

Dolní Dunajovice

Břeclav

Obec prvně připomínána r. 1403. Gotická tvrz z počátku 15. stol. upravena r. 1726 zčásti na sýpku, nyní součást hospodářského dvora. Východně místní část Oblajovice, na místě býv. tvrze v anglickém parku novogotický zámek z poloviny 19. stol., patrová stavba se dvěma nárožními rizality nyní nevyužita. Při silnici kaple sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Severovýchodně v místní části Hartvíkov novorománský kostel sv. Petra a Pavla z let 1886–1887 na místě pův. románské stavby, pozdně barokní fara z r. 1786. Jihozápadně ve svahu Pacovy hory Chýnovská jeskyně – viz samostatné heslo.

Dolní Hradiště

Plzeň-sever

48°51'10.82"N; 16°35'40.87"E

49°54'49.17"N; 13°29'45.42"E

Obec prvně zmíněna r. 1183. Kostel sv. Jiljí gotického původu ze 14. stol. přestavěn barokně r. 1764, při něm dochován pranýř z počátku 18. stol. Barokní fara z r. 1762 a sochy sv. Floriána, Marka a Jana Nepomuckého. Rodiště rakouského kancléře a prezidenta Karla Rennera (1870–1950), pamětní deska na rodném domku.

Malá obec doložena r. 1250 jako majetek plaského kláštera. Býv. kaple na návsi upravena na pomník obětem 1. světové války, kolem statky s klasicistním špýcharem. Západně nad Střelou stopy halštatsko-laténského hradiště z 1. tisíciletí př. n. l. Jižně ve skalách štola po těžbě vitriolové břidlice.

Dolní Dvořiště

Č. Krumlov 48°39'26.82"N; 14°27'3.89"E

Pohraniční obec na obchodní cestě z Čech do Rakouska poprvé doložena r. 1369. Na náměstí mimořádně cenný gotický kostel sv. Jiljí, upravován v letech 1488–1507, ukázka vrcholné jihočeské gotiky se štíhlými opěrnými pilíři a složitou klenebnou sítí v hlavní i postranních lodích. Radnice s věžičkou z r. 1850, barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1726. U obce frekventovaný silniční přechod do Rakouska.

Dolní Dvůr

Trutnov 50°39'6.07"N; 15°39'25.36"E

Horská obec připomínána r. 1539, po r. 1600 hamry. Klasicistní kostel sv. Josefa z let 1803–1806 obnoven r. 1926. 100

Dolní Chvatliny

Kolín 49°58'49.63"N; 15°4'9.8"E

Obec na Voděradském potoce prvně zmíněna r. 1250. Na východním okraji nepatrné zbytky tvrze, zarostlý pahorek obklopen příkopem a valem. Na návsi v místě pův. gotické stavby empírový kostel sv. Petra a Pavla z let 1817–1828. Na západním okraji křížek z r. 1800. V místní části Horní Chvatliny zahradní železnice Zásmucka s unikátním rozchodem 300 mm, stále rozšiřována, pravidelné veřejné jízdy.

Dolní Jamné

Plzeň-sever 49°58'25.81"N; 13°3'33.45"E

Ves připomínána r. 1208, nyní část obce Bezvěrov. Románsko-gotický kostel sv. Petra a Pavla z počátku 13. stol., přestavován v letech 1624 a 1713, u něj barokní fara z r. 1797.

www.ceskonamape.cz

Dolní Jirčany

Praha-západ

Dolní Kramolín

Tachov

49°56'52.59"N; 14°31'23.09"E

49°54'39.46"N; 12°44'55.53"E

Ves prvně zmíněna r. 1060, nyní část obce Psáry. Raně gotický kostel sv. Václava z 13. stol. s pseudorománskou lodí a věží z r. 1877. Na návsi statek z r. 1815 s barokně členěnou branou.

Pův. stará chodská ves doložena r. 1228, později opevněný dvůr tepelského kláštera, nyní část městyse Chodová Planá. Kamenný most o 5 obloucích přes Kosí potok. Dominantní klášterní dvůr v barokní podobě z r. 1726 se zámečkem. Východně známý minerální pramen IL-SANO, býv. stáčírna zničena, z nového vrtu využíván pivovarem v Chodové Plané. Západně velký rekreační rybník Regent o rozloze 52 ha, založen tepelským klášterem r. 1479, středisko jachtingu.

Dolní Kalná

Trutnov 50°32'25.56"N; 15°38'34.24"E

Obec prvně uváděna r. 1396. Pův. gotický kostel sv. Václava ze 14. stol. zbořen za husitských válek, nově postaven jako pozdně renes. r. 1609, při barokní přestavbě r. 1723 přistavěna věž. Barokní fara z 18. stol.

Dolní Kounice

Brno-venkov 49°4'8.59"N; 16°28'4.18"E

Historická obec prvně připomínána r. 1183 při založení ženského premonstrátského kláštera, status města z r. 1787 obnoven r. 1998. Na břehu řeky Jihlavy zřícenina ženského kláštera Rosa coeli (Růže nebeská), v letech 1330–1390 rozsáhle goticky přestavěn, vypálen za husitských válek. Monumentální renes. zámek, pův. hrad určený k ochraně kláštera, přestavěn v 17. a 18. stol. Novorenes. farní kostel sv. Petra a Pavla z let 1877–1879. Pův. protestantská, od r. 1688 katolická kaple sv. Fabiána a Šebestiána, nyní pravoslavný kostel zvaný Barborka. Na býv. hřbitově renes. kaple sv. Jana Křtitele z konce 16. stol. Na dominantním návrší vysoko nad městem barokní poutní kaple sv. Antonína Paduánského a Floriána z r. 1757, pod ní křížová cesta z r. 1899. Na náměstí několik renes. a barokních domů a barokní fara z 18. stol. Silnou židovskou menšinu dokládá synagoga z r. 1652, jedna z nejstarších na Moravě, a židovský hřbitov ze 17. stol. při jihozápadním okraji města.

Dolní Krupá

Havl. Brod 49°39'41.09"N; 15°36'16.82"E

Obec prvně doložena r. 1283. Na místě tvrze vystavěn r. 1660 barokní zámek, upravován v 18. stol., od r. 1948 v majetku obce, v interiéru historické muzeum. Na návsi pův. gotický kostel sv. Víta z počátku 14. stol., upraven kolem r. 1600, raně barokně přestavěn v letech 1683–1684, kaple Panny Marie přistavěna r. 1729. Na hřbitově pseudoslohová kaple z konce 19. stol.

Dolní Krupá

Ml. Boleslav 50°32'41.29"N; 14°52'8.89"E

Obec prvně zmíněna r. 1228. Barokní kostel sv. Václava z 1. poloviny 18. stol. přestavěn rokokově r. 1783. Jižně od něj zvonice se zděným přízemím a roubeným patrem z r. 1751. Patrová roubená fara z r. 1785 na zděné podezdívce. Při silnici pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1786 v nadživotní velikosti. Jihozápadně přírodní památka Velký Radechov, 200 let staré bučiny a borové doubravy, Radechův dub o stáří asi 300 let. Pod vrchem Radechov (392 m n. m.) pův. lovecký zámeček z poloviny 19. stol. v tyrolském slohu, pod ním do skály vytesaná sklepení, upraven na myslivnu.

Dolní Lomná

Frýdek-Místek 49°32'51.6"N; 18°42'22.24"E

Obec na místě salašnické osady z r. 1661 vznikla r. 1900 rozdělením dlouhé vsi Lomná na dvě části, významné polské osídlení. V obci areál Matice slezské s roubenými stavbami a dvěma přírodními amfiteátry, pravidelně pořádány slezské festivaly. V replice dřevěnice z r. 2006 Lomňanské muzeum s botanickou zahrádkou. Expozice věnována též západně ležícímu pralesu Mionší (873 m n. m.), uzavřená rezervace jedlobukového pralesa na 170 ha, po okraji obnovena naučná stezka z r. 2005. Severně vrch Kozubová (982 m n. m.), na vrcholu kaple sv. Anny z r. 1937, její součástí 18 m vysoká rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výši 15 m, pod vrcholem turistická chata z r. 1986.

Dolní Loučky

Dolní Kounice – zřícenina kláštera

Dolní Kralovice

Brno-venkov 49°21'36.06"N; 16°21'24.82"E

Benešov 49°38'27.85"N; 15°10'42.29"E

Nově vystavěná obec pro obyvatele pův. Dolních Kralovic zatopených r. 1974 přehradní nádrží Želivka-Švihov. Na jižním okraji v místní části Vraždovy Lhotice jednoduchý patrový barokní zámeček z poloviny 18. stol.

Obec založena ve 2. polovině 13. stol. jako podhradí hradu Loučka – viz samostatné heslo. Pozdně renes. kostel sv. Martina z počátku 17. stol. na místě starší gotické stavby, upravován v 18. a 19. stol. Nad údolím říčky Libochovky pozoruhodný železniční viadukt z r. 1953 o výšce 30 m se železobetonovým obloukem o rozpětí 120 m.

www.ceskonamape.cz

101

Dolní Lukavice

Plzeň-jih

Dolní Moravice

Bruntál

49°36'5.32"N; 13°20'34.64"E

49°58'41.36"N; 17°19'0.85"E

Obec doložena r. 1216. Na místě býv. tvrze patrový trojkřídlý barokní zámek podle plánů Jakuba Augustona, střední část z r. 1708, křídla přistavěna po r. 1724. V severním křídle kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1730 s cennou výzdobou. Zámek proslul jako letní působiště vynikajícího rakouského hudebního skladatele Josefa Haydna (1732–1809), který byl v letech 1758–1760 ve službách hrabat Morzinů. Po 2. světové válce v zámku zdravotnické zařízení a sklady, od r. 1991 zchátralý objekt v majetku obce, nyní soukromý a v dlouhodobé opravě. Při něm anglický park a barokní hospodářský dvůr. Na návsi kostel sv. Petra a Pavla gotického původu ze 14. stol., barokně přestavěn v letech 1684 a 1734, u něj klasicistní fara z r. 1800. Boží muka z r. 1741 a dvě barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z let 1714 a 1807.

Horská obec doložena r. 1351, před r. 1500 těžba rud. Pozdně barokní kostel sv. Jakuba Staršího z r. 1795 s renes. kněžištěm a věží, v obci r. 1658 působil děkan Lautner, pozdější nejslavnější oběť čarodějnických procesů. Dochována lidová chalupa z doby kolem r. 1850. Západně místní část Nová Ves s rozsáhlým historickým důlním komplexem pro těžbu stříbronosného galenitu.

Dolní Lutyně

Karviná

Dolní Němčí

Uh. Hradiště 48°58'4.18"N; 17°35'12.6"E

Slovácká obec s bohatými folklorními tradicemi prvně připomínána r. 1358. U obce tzv. Lucké pole, dějiště bitvy mezi Čechy a Uhry r. 1116, hrad Lucko údajně stál severně na Staré hoře. Barokní kostel sv. Filipa a Jakuba z r. 1718 upravován novogoticky r. 1835. Zachovány lidové stavby. V části starého mlýna z 18. stol. zřízena r. 1998 muzejní expozice.

49°54'20.74"N; 18°25'13.17"E

Velká slezská obec na řece Olši doložena r. 1305 jako Německá Lutyně, nynější název od r. 1946. Hodnotný barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1740–1746, restaurován r. 1894, u hřbitova barokní sochy z poloviny 18. stol. Dřevěná polygonální Rakusova stodola z r. 1803. Z barokního zámku zachována pouze část hospodářských budov, sýpka, stáje a správní budova.

Dolní Marklovice

Pohraniční osada prvně zmiňována r. 1305, nyní část obce Petrovice u Karviné. Dřevěný roubený kostel Nanebevstoupení Páně z 2. poloviny 16. stol., upraven r. 1766, uvnitř dochovány unikátní malby. Havl. Brod 49°37'36.73"N; 15°22'59.04"E

Obec prvně připomínána r. 1358, pův. název Dolní Lipnice, současný název od 16. stol. Na hřbitově raně gotický kostel sv. Martina z 2. poloviny 13. stol., uvnitř gotické fresky ze 14. stol. Před kostelem na sloupu socha Madony z počátku 18. stol., za ním hranolová zvonice s dřevěným patrem na zděném přízemí, stavba z přelomu 17. a 18. stol. Na okraji obce socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1746, v okolí četné žulové lomy.

Dolní Morava

Ústí n. O. 50°7'47.17"N; 16°48'0.58"E

Protáhlá obec pod Králickým Sněžníkem vznikla v údolí Moravy spojením Horní a Dolní Moravy doložené r. 1577 na českém břehu a Velké Moravy připomínané r. 1564 na břehu moravském. Ve Velké Moravě empírový kostel sv. Aloise z r. 1801 a fara z r. 1802. Kaple z doby kolem r. 1800 opravena r. 1995. V obci lyžařské areály Sněžník a Větrný vrch.

102

Písek 49°29'58.3"N; 14°3'45.94"E

Ves doložena r. 1227, nyní část obce Nerestce. Na místě tvrze ze 14. stol. vystavěn v 17. stol. zámeček, z rozlehlého komplexu dochováno jedno křídlo. Přes říčku Skalici kamenný most s kolekcí kopií osmi barokních soch z 18. stol., zachován vedle nového mostu. V Horních Nerestcích dochovány stavby lidové architektury z 19. stol.

Karviná 49°53'33.68"N; 18°34'4.5"E

Dolní Město

Dolní Nerestce

Dolní Oldříš

Liberec 51°0'26.27"N; 15°9'11.03"E

Odlehlá příhraniční pastvinářská ves Nieder-Ullersdorf doložena r. 1346, nyní část obce Bulovka. Od středověku sídlo drobné šlechty, opevněná tvrz se zvonem a hodinovým strojem na věžičce zanikla po třicetileté válce požárem. Dochováno zarostlé okrouhlé tvrziště obklopené příkopem. Kostel sv. Martina středověkého původu doložen již ve 14. stol., barokně přestavěn r. 1780 a upraven v 19. stol., nyní v něm fotogalerie obce Bulovka. Na severní straně presbytáře chráněné renes. náhrobky, kolem kruhovitá zeď býv. hřbitova s křížovou cestou, na vnější straně zdi smírčí kříž.

Dolní Olešnice

Trutnov 50°31'27.09"N; 15°42'44.69"E

Obec na Kalenském potoce doložena r. 1241. Goticko-renes. kostel sv. Jakuba z r. 1559 na místě starší svatyně, věž přistavěna r. 1608. Ve hřbitovní zdi zazděná renes. brána z r. 1578. Pozdně barokní fara z r. 1787. Sousoší Kalvárie z r. 1797, socha sv. Antonína z r. 1799.

Dolní Paseky

Cheb 50°14'6.49"N; 12°14'11.64"E

Ves na březích říčky Halštrov doložena r. 1315, pův. zvána Niederreuth, nyní část města Aš. Místní tvrz jako panské sídlo obydlena do 15. stol., stopy okrouhlého tvrziště zničeny v 70. letech 20. stol. při terénních úpravách. Zachováno několik stavení ašského typu. Pavilón nad volně přístupným pramenem radioaktivní kyselky pochází z r. 1930. Ve vsi

www.ceskonamape.cz

zbytky vodního díla, rozdělujícího vodu říčky do náhonů pro mlýny a papírnu. Níže po toku Halštrova (přesněji Bílého Halštrova, na německém území zvaného Weisse Elster) vybudována nevelká údolní vodní nádrž.

Dolní Podluží

Dolní Sedlo Děčín 50°52'44.83"N; 14°36'24.21"E

Protáhlá obec poprvé připomínána r. 1363, pův. zvána Dolní Grund podle německého Niedergrund, současný název zaveden až r. 1947. Kostel sv. Kateřiny z r. 1548 novogoticky upraven kolem r. 1800. Lidové stavby lužického typu z 18. a 19. stol. Dřevěná zvonička z 18. stol. s věžičkou. U železničního přejezdu pomník příslušníků finanční stráže zavražděných henleinovci r. 1938. Jižně od obce okružní hornická naučná stezka Údolí Milířky.

Dolní Poustevna

části vsi u mostu, příběh vypráví Václav Kaplický v románu Železná koruna. Zachovány lidové stavby s hrázděnými patry a litý kříž na pískovcovém podstavci. Liberec 50°49'50.17"N; 14°49'55.84"E

Podhorská ves, pův. majetek špitálu v Žitavě, odtud německý název Spittelgrund, nyní část města Hrádek nad Nisou. V okolí pískovcové skály. Východiště na nedalekou Popovu skálu, pískovcovou horu (565 m n. m.), jejíž neobvyklý název vznikl z německého Pfaffenstein. Skalnatý vrcholek zdálky připomínající hradní zříceninu od r. 1904 zpřístupněn železnými schody a zabezpečen zábradlím. Vynikající kruhový rozhled.

Děčín 50°58'52.49"N; 14°17'16.32"E

Příhraniční místo poprvé připomínáno r. 1241 jako sídlo poustevníka, odtud název, obci r. 1998 vrácen status města přiznaný r. 1918. Od r. 1570 v provozu papírna, později výroba umělých květin. Pseudogotický kostel sv. Michaela archanděla z r. 1855, barokní socha Piety z r. 1748. Evangelický kostelík z r. 1938 nedokončen. Lidová architektura.

Dolní Přím

Hradec Kr. 50°14'18.08"N; 15°42'27.96"E

Obec připomínána r. 1378, prostor bojiště prusko-rakouské války z r. 1866, v okolí četné pomníky. Raně barokní zámek vybudován r. 1681 jako jezuitská rezidence na místě tvrze, z níž zachovány zbytky příkopů a valů, výrazně přestavěn v letech 1842–1843, po konfiskaci r. 1945 upraven na sídlo obecního úřadu. Památné duby.

Dolní Sedlo – Popova skála

Dolní Slivno

Ml. Boleslav 50°18'30.66"N; 14°44'0.69"E

Dolní Rožínka

Žďár n. S. 49°28'29.07"N; 16°12'32.63"E

Obec prvně připomínána r. 1348. Pův. tvrz přestavěna na renes. zámek, klasicistně přestavěn v letech 1781–1799, obnoven po požáru r. 1808, nyní účelově využit. U zámku hodnotný anglický park. Na návsi rybník s ostrůvkem, na něm socha sv. Jana Nepomuckého. Boží muka s dřevěnou sochou sv. Anny, u silnice železný kříž z r. 1857. Nad zámkem lesopark Templ s anglickou lázní, egyptským obeliskem, umělými kaskádami a chrámkem osvícenství s osmi sloupy s egyptskými hlavicemi. V býv. zámecké sýpce umístěna fantasticko-strašidelná expozice zvaná Strašidelný zámek. V jihozápadní části obce v lesíku zvaném Jivina umělá zřícenina kaple. Od r. 1957 v okolí probíhá těžba uranové rudy.

Obec poprvé připomínána r. 1223. Na návsi empírový kostel sv. Františka Serafinského z let 1807–1808 na místě staršího gotického.

Dolní Slověnice

Starobylá ves prvně zmíněna r. 1359, nyní část města Lišov. Raně gotický kostel sv. Mikuláše a Linharta z konce 13. stol., malebná barokní věž přistavěna v 18. stol. Severně od obce rekreační rybník Dvořiště s písčitým dnem, zčásti obklopen lesy, založen r. 1363, rozšířen Jakubem Krčínem r. 1582, rozlohou 339 ha patří k největším českým rybníkům, na břehu kemp.

Dolní Studénky Dolní Řasnice

50°56'44.41"N; 15°10'9.27"E

Šumperk 49°56'7.98"N; 16°58'21.14"E

Liberec

Obec připomínána r. 1381 jako Rückersdorf podle prvního osadníka či rychtáře. Proslavil ji kovář Andreas Stelzig, v letech 1679–1687 neohrožený mluvčí nenásilného odporu proti útlaku, po předání dvou petic císaři zatčen a odsouzen k doživotnímu vyhnanství. Jeho kovárna dochována v horní

Č. Budějovice 49°2'54.14"N; 14°39'50.43"E

Obec prvně zmíněna r. 1353. Pseudoslohový katolický kostel sv. Linharta vybudován v letech 1840–1843 z barokní evangelické kaple z r. 1701, věž přistavěna v letech 1862–1870, ve venkovní zdi renes. náhrobníky. Severovýchodně u místní části Králec pův. renes. zámek Třemešek z r. 1587 s mimořádně cenným renes. portálem, pozdně empírově přestavěn r. 1857.

www.ceskonamape.cz

103

Dolní Sytová

Semily

Dolní Věstonice

Břeclav

50°37'28.52"N; 15°26'26.75"E

48°53'16.89"N; 16°38'39.85"E

Ves prvně zmiňována r. 1323, nyní část obce Háje nad Jizerou. Kaple Panny Marie z r. 1826. Dřevěná zvonice z počátku 19. stol. Dvě sochy sv. Jana Nepomuckého z 18. a 19. stol. Přes Jizeru nejstarší železobetonový most v Čechách z r. 1910, technická památka.

Obec pod Pavlovskými vrchy na jižním břehu dolní Novomlýnské nádrže prvně doložena r. 1312, při kolonizaci osídlena Němci, od 16. stol. též Habány. Gotický kostel sv. Michaela archanděla z doby před r. 1389 s renes. ochozem věže později mnohokrát upravován. Dochována řada cenných renes. a barokních domů. Na návsi barokní socha Panny Marie z r. 1724. Tzv. Husí plácek, náměstíčko obklopené habánskými vinnými sklepy. Východně archeologické naleziště z dob lovců mamutů s pověstnou Věstonickou Venuší, nalezena r. 1925, místní muzeum s nálezy v býv. barokní radnici z počátku 18. stol. Na severním okraji vyvýšenina Vysoká zahrada se zbytky staroslovanského hradiště z 11.–12. stol. Východiště ke zřícenině hradu Děvičky – viz samostatné heslo.

Dolní Štěpanice

Semily 50°38'1.53"N; 15°31'29.92"E

Ves doložena r. 1304, nyní část obce Benecko. Na zdejší pile r. 1892 z podnětu hraběte Harracha vyrobeny podle norského vzoru první lyže v Čechách. Místní škola působištěm Jana Buchara (1859–1932), propagátora krkonošského lyžování, pamětní deska. Rodiště filmového režiséra Vladimíra Slavínského (1890–1949), vlastním jménem Otakar Pitrman, pamětní deska. Nad vsí zřícenina hradu Štěpanice – viz samostatné heslo.

Dolní Tošanovice

Frýdek-Místek 49°41'24.86"N; 18°28'36.37"E

Obec prvně doložena r. 1305. Na místě tvrze ze 14. stol. patrový empírový zámek z počátku 19. stol., upraven r. 1933 na honosnou vilu, nyní soukromé sídlo.

Dolní Újezd

Přerov 49°32'42.44"N; 17°32'14.52"E

Obec prvně doložena r. 1356, pův. název Újezd Vladyčí. Kostel sv. Havla barokního původu z let 1775–1776 přestavěn v letech 1846–1849.

Dolní Újezd

Svitavy 49°49'21.5"N; 16°15'28.36"E

Obec prvně zmiňována r. 1167. Kostel sv. Martina románského původu upravován goticky r. 1430 a renesančně r. 1553, nyní v novogotické podobě z r. 1909, dochována románská věž z r. 1230. Rozložitá raně barokní zvonice z r. 1646 s dřevěným patrem slouží jako brána na hřbitov. Barokní socha Panny Marie z r. 1737. Na návsi mohutný pomník selského povstání r. 1680, dílo Jana Štursy z r. 1914. Kamenný most z r. 1868 se sochařskou výzdobou. Dochovány výstavné zemědělské usedlosti.

Dolní Žandov

Cheb 50°0'56.03"N; 12°32'59.81"E

Obec poprvé doložena r. 1197. Nejvýznamnější památku představuje kostel sv. Michala gotického původu, barokně přestavěný r. 1682 a vybavený kazetovým stropem. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. a dva kamenné kříže. Socha sv. Antonína Paduánského z doby kolem r. 1800 při cestě do Mariánských Lázní.

Dolní Životice

Opava 49°53'49.52"N; 17°46'48.75"E

Obec připomínána r. 1320. Koncem 14. stol. vystavěna dvojice tvrzí, z dolní tvrze zachován při železniční trati příkop a zbytek zdiva, horní tvrz přestavěna na renes. zámek s nárožními věžicemi, další křídlo s válcovou věží přistavěno r. 1721, romantická novorenes. úprava provedena kolem r. 1870, interiéry znehodnoceny při opravě v letech 1973–1975. Kolem nevelký anglický park. Novodobý kostel Božského Spasitele z r. 1908, nad ním cenná rokoková poutní kaple sv. Salvátora z r. 1769. Na mostě smírčí kříž.

Doloplazy

Prostějov 49°20'59.44"N; 17°9'35.06"E

Obec prvně doložena r. 1354. Pův. renes. zámek přestavěný barokně r. 1729 vyhořel r. 1904, obnoven jako trojkřídlá vila v historizujícím slohu, nyní v majetku obce. Na návsi u kaple sv. Cyrila a Metoděje obnovené r. 2004 barokní socha sv. Jana Nepomuckého.

Doloplazy

Olomouc 49°34'9.21"N; 17°24'52.37"E

Obec prvně uváděna r. 1228. Kostel sv. Cyrila a Metoděje z r. 1896. Barokní kamenný sloup z r. 1679.

Domamil

Třebíč 49°4'56.33"N; 15°41'45.77"E

Dolní Újezd (Svitavy) – křížová cesta 104

Obec prvně uváděna r. 1190 v majetku kláštera premonstrátů v Louce. Pozdně románský kostel sv. Prokopa z počátku 13. stol. barokně přestavován v 17. a 18. stol., další úpravy v 19. stol., v interiéru raně barokní malby ze 17. stol. U koswww.ceskonamape.cz

Domažlice – Baldovské návrší

tela barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1731. Barokní hostinec se sýpkou z 18. stol. V jižním sousedství obec Komárovice, rodiště vynikajícího orientalisty-indologa Vincence Lesného (1882–1953), pamětní deska.

Domaslav

Tachov 49°52'34.76"N; 12°54'37.17"E

Ves pod vrchem Krasíkov prvně zmíněna r. 1227, nyní část obce Lestkov. Kostel sv. Jakuba Většího románského původu barokně přestavěn r. 1716, pozoruhodné reliéfně vystupující postavy andělů z cihel a štuku v nárožích věže.

Domašov

Brno-venkov 49°14'38.65"N; 16°20'52.41"E

Starobylá obec nad prameny Bobravy prvně zmíněna r. 1048 jako majetek rajhradského kláštera. Pozdně barokní kostel sv. Vavřince z r. 1765, při něm barokní fara, připomínána již r. 1255, současná podoba z r. 1782.

Domašov nad Bystřicí

Olomouc 49°44'33.5"N; 17°26'42.95"E

Obec prvně doložena r. 1274, v 17. stol. královské horní město, kde se těžila železná ruda. Tvrz zmiňovaná r. 1403 zanikla beze stopy za česko-uherských válek. Pozdně barokní kostel sv. Anny z r. 1791, u něj památný javor. V obci minerální prameny. Jižně tzv. Kamenné proudy, přírodní rezervace deseti kamenných proudů ve svahu hlubokého údolí říčky Bystřice, severně tzv. Černý kříž připomínající vítěznou bitvu generála Laudona s Prusy r. 1758, zajetí trénu tehdy donutilo Prusy ukončit obležení Olomouce.

Domaželice

Přerov 49°25'38.07"N; 17°32'43.63"E

Obec na pravém břehu Moštěnky poprvé zmíněna r. 1339. Tvrz doložená r. 1360 zanikla za třicetileté války. Dominantní barokní kostel sv. Jakuba Většího na starších základech rozšířen koncem 18. stol. o kapli, západní část lodi s věží přistavěna r. 1931. U něj barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1723 a kamenný kříž z r. 1730. Socha Panny Marie Hostýnské z r. 1945 na paměť ukončení 2. světové války.

www.ceskonamape.cz

105

Domažlice

Domažlice

Domousnice

Ml. Boleslav

49°26'32.15"N; 12°55'41.17"E

50°23'33.16"N; 15°6'7.13"E

Pův. trhová osada na říčce Zubřině doložena v 10. stol., po r. 1260 vysazeno královské město, politické, kulturní i průmyslové centrum Chodska. Za husitských válek neúspěšně obléháno křižáky, uprchli před husity téměř bez boje r. 1431. Součást opevnění města tvořil Chodský hrad, gotická stavba založená společně s městem vyhořela r. 1592 a přestala být obývána. Současná podoba barokní, hrad přestavěn v letech 1726–1728 na solnici, z pův. stavby zůstala jen válcová věž, nyní sídlo Chodského muzea. Městské opevnění zachováno ve zlomcích, zachovalá Dolní brána ze 13. stol. a barokně upravená Jižní branka. Raně gotický, později barokně upravovaný děkanský kostel Narození Panny Marie, k němu přiléhá vysoká válcová městská věž, pův. gotická s vyhlídkovým ochozem. Augustiniánský klášter založen r. 1287, zničen husity r. 1421 a obnoven r. 1671, k čtyřkřídlé barokní dispozici přiléhá pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který jediný přečkal vypálení kláštera husity. V jádře gotický kostel U svatých na býv. hřbitově, v současné podobě od r. 1908. V býv. chudobinci Muzeum Jindřicha Jindřicha, v objektu finančního úřadu Galerie bratří Špillarů. Dlouhé náměstí lemováno podloubími chráněných goticko-renes. domů. Rodiště spisovatele Karla Matěje Čapka-Choda (1860–1927), r. 1912 zde zemřel básník Jaroslav Vrchlický, pobývala tu Božena Němcová, pamětní desky. Jihozápadně od města Veselá hora (587 m n. m.), zvaná též Vavřineček podle kaple sv. Vavřince z r. 1695, obnovena v letech 1775 a 1851, místo tradičních chodských poutí, v létě r. 1939 se po zániku Československa zúčastnilo manifestační pouti na 120 000 lidí. Severně Baldovské návrší s barokní kaplí Nejsvětější Trojice z 18. stol., vynikající vyhlídkový bod. Kardinál Cesarini odtud r. 1431 sledoval počátek bitvy u Domažlic. Ze zamýšleného památníku vítězství nad křižáky v sousedství kaple realizován r. 1931 jen podstavec, do něhož zasazeny desky z významných husitských bojišť.

Obec prvně zmíněna r. 1290. Nad ní barokní zámek z 18. stol. s anglickým parkem, opakovaně zde pobývala světová pěvkyně Ema Destinnová (1878–1930), nyní v novobarokní podobě z let 1917–1926 a soukromém majetku jako sídlo vinařství. Pod zámkem historické budovy statku, nad ním památné stromy. Barokní sochy sv. Vendelína a Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Roubené stavby lidové architektury. Západně od obce Přírodní park Čížovky vyhlášený r. 1998.

Domoušice

Louny 50°14'2.08"N; 13°43'46.84"E

Obec doložena r. 1325. Barokní zámek z r. 1714 a kaple sv. Anny z r. 1764. V části Filipov pozdně barokní kostel sv. Martina z r. 1754, na přilehlém hřbitově kamenná zvonice a dvě kaple z 18. stol. Východiště ke zřícenině hradu Pravda – viz samostatné heslo.

Donín

Louny 50°18'53.72"N; 13°53'44.98"E

Zemědělská ves doložena r. 1325, nyní část obce Toužetín. Rodiště generálporučíka Františka Fajtla (1912–2006), válečného hrdiny-letce. Jižně při polní cestě torzo větrného mlýna holandského typu z r. 1846, provoz zastaven po požáru r. 1898, dochována válcová stavba bez lopatek.

Doubí

K. Vary 50°12'30.05"N; 12°49'28.52"E

Ves připomínána r. 1365, nyní část města Karlovy Vary. V místech někdejší tvrze nebo hradu na skalce novorenes. zámek z r. 1884, rekonstruován r. 2002. Od r. 1849 zaniklá tradice výroby porcelánu. R. 1970 zahájeno budování první SOS dětské vesničky na území tehdejšího Československa.

Doubice

Děčín 50°53'20.19"N; 14°27'40.63"E

Malá obec složena ze dvou stavebně splývajících částí, Stará Doubice vznikla při sklářské huti v polovině 15. stol., Nová Doubice v 18. stol. rozparcelováním šlechtického statku. Zachovány četné stavby lidové architektury, zejména dřevěné domy s podstávkami. Klasicistní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1811–1814 po r. 1950 zpustl, opraven v letech 1975–1988 stejně jako mariánská kaplička na hřbitově. K obci v minulosti patřila ještě osada Zadní Doubice v údolí Křinice při státní hranici, doložena r. 1547, po 2. světové válce zanikla. V místě památník obětí pochodu smrti z r. 1945.

Doubrava

Karviná 49°51'28.82"N; 18°28'34.28"E

Domažlice – Dolní brána 106

Hornická obec prvně zmíněna r. 1229. Pozdně barokní zámek z 2. poloviny 18. stol. účelově využit. Kostel sv. Hedviky z let 1894–1898, na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého. Husův sbor církve čs. husitské z r. 1928. Dochována historická dřevěnka z r. 1842. U dolu Doubrava pomník obětem důlního neštěstí z r. 1948. Dinopark z r. 2009. www.ceskonamape.cz

Doubrava u Aše

Cheb 50°15'38.54"N; 12°14'22.8"E

Ves na saské hranici v údolí říčky Halštrov poprvé zmíněna r. 1392, nyní část města Aš, jako součást neubergského panství až do r. 1945 majetkem rodu Zedtwitzů. Panské zámecké sídlo vzniklo ve stráni nad vsí kolem r. 1600 současně s poplužním dvorem. Koncem 19. stol. zámeček novogoticky přestavěn, po r. 1990 upraven majitelem na restaurační zařízení. Doubrava (německy Grün) proslula od 17. stol. výrobou speciálního papíru, na místě někdejšího hamru vznikla v 19. stol. textilní továrna, průmyslové provozy zanikly kolem r. 1950. Pod altánem pramen kyselky stejného složení jako prameny v sousedních lázních Bad Elster v saském Vogtlandu.

Doubrava u Chebu

Cheb 50°1'14.07"N; 12°27'14.24"E

Ves poprvé zmíněna r. 1313, nyní část obce Lipová, od r. 1995 památková rezervace, zachovány usedlosti z 18. stol. Roubený dům, tzv. Rustlerův statek, pochází z r. 1751 stejně jako chlév, dvůr uzavírá stodola z r. 1865, ve statku soukromé národopisné muzeum. Na jižním okraji památná alej 21 dubů a lip ve stáří až 280 let, severně chráněný Doubravský buk starý asi 330 let. Od r. 1995 zaveden chov arabských plnokrevníků.

Doubravice

Č. Budějovice 48°56'6.38"N; 14°30'39.83"E

Obec prvně zmíněna r. 1267. Barokní zámeček z konce 17. stol. znehodnocen modernizací. Dvě kaple z počátku 19. stol. se sochami Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého.

Doubravice nad Svitavou

Blansko

49°26'15.31"N; 16°37'48.06"E

Obec v Boskovické brázdě prvně doložena r. 1255, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2006, v okolí těžba kvalitní keramické hlíny. Barokní farní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1717 na místě pozdně románské stavby z 13. stol. Severovýchodně v lese stopy hradu Doubravice z 13. stol., jako pustý uváděn r. 1528, zachovány zarostlé terénní relikty, hradní příkop a drobné části základových zdí.

Doubravice u Volyně

Strakonice 49°10'39.17"N; 13°49'45.37"E

Malá ves prvně uváděna r. 1251, nyní část městyse Čestice. Gotická věžovitá zemanská tvrz z 13. stol. vypálena r. 1520, dochována dvoupatrová hranolová věž nad potokem s obytným prostorem v patře, při ní zbytek hradby. Ve vsi několik staveb lidové architektury.

Doubravka

Plzeň-město 49°45'49.25"N; 13°24'50.2"E

Pův. osada u východního okraje Plzně, nyní součást městského obvodu Plzeň 4. Nad ústím Úslavy do Berounky předrománský kostel sv. Jiří, založen údajně biskupem Vojtěchem r. 992 jako součást malého kláštera, později přestavován románsky, goticky i barokně. Na přilehlém hřbi-

tově hrob Stanko Vodičky (1895–1918), vůdce rumburské vzpoury, tajně tu byl pohřben i Jan Sladký-Kozina, popravený r. 1695. Poblíž nyní velké sídliště. Severně na pravém břehu řeky přírodní památka Zábělá, rezervace smíšeného porostu s lesnickou naučnou stezkou. Východiště na vrch Chlum – viz samostatné heslo.

Doubravník

Brno-venkov 49°25'25.45"N; 16°21'9.33"E

Obec na Svratce poprvé připomínána r. 1208 při klášteře augustiniánek, historický status městyse z r. 1477 obnoven r. 2006, od r. 1995 památková zóna. Gotický kostel Povýšení sv. Kříže z 13. stol. renesančně přestavěn v letech 1515–1557, barokní věž z r. 1792, u kostela novogotická panská hrobka z r. 1867. Raně barokní kaple sv. Anny z r. 1696. Budova býv. proboštství ze 16. stol. Na náměstí barokní radnice ze 17. stol., upravena v 19. stol. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a Šebestiána z r. 1776, kašna z r. 1970 a skupina památných lip. Památník v domku akademika Jana Koldy (1895–1958), významného vědce v oboru veterinární medicíny. Na návrší poutní kaple sv. Máří Magdalény obnovená po požáru r. 1897.

Doubravská Hora

Teplice 50°38'15.95"N; 13°51'51.58"E

Na vrchu Doubravka (387 m n. m.) nad Teplicemi vystavěn pány z Vřesovic r. 1478 hrad Doubravská Hora, za Kinských po r. 1590 mohutně opevněn, r. 1639 dobyt Švédy a v letech 1644–1655 rozbořen. Na jeho zbytcích vystavěna r. 1884 novogotická romantická výletní restaurace s vyhlídkovou věží. Od r. 1966 objekt ve správě organizace radioamatérů, restaurace obnovena r. 2008. Ze zřícenin daleký výhled.

Doubská hora

K. Vary 50°12'13.97"N; 12°50'48.51"E

Doubská hora (611 m n. m.), známější pod názvem Aberg, vrch v karlovarských lázeňských lesích. Od r. 1905 na vrcholu 25 m vysoká rozhledna s hotelem. Po 2. světové válce nepřístupné podnikové zařízení, od r. 1995 luxusní hotel Aberg ruského podnikatele. Rozhledna přístupná, pokud není obsazeno apartmá ve věži. V sousedství nový dřevěný pravoslavný kostelík sv. Nikolaje. Severovýchodně od vrcholu v lese zříceniny románského kostela sv. Linharta z r. 1246, jediný pozůstatek zaniklé středověké vsi Obora (Thiergarten), poblíž oblíbená lesní restaurace.

Doudleby

Č. Budějovice 48°53'37.82"N; 14°30'5.7"E

Obec uváděna r. 981 jako slavníkovské hradiště nad zákrutem Malše. Z hradiště částečně dochovány valy, na něm počátkem 14. stol. postaven raně gotický kostel sv. Vincence, upraven r. 1494, barokně přestavěn a doplněn o věž v letech 1708–1709. Pozdně gotická zemanská tvrz později upravena na faru. Za kostelem nad studánkou barokní kaple Panny Marie z poloviny 18. stol., před ním barokní socha Piety z doby kolem r. 1730.

www.ceskonamape.cz

107

Doudleby nad Orlicí

Rychnov n. Kn.

Drahanovice

Olomouc

50°6'23.87"N; 16°15'42.07"E

49°34'45.08"N; 17°4'36.2"E

Pův. prastará osada, středisko kmene Dúdlebů, založena snad již v polovině 10. stol., připomínána r. 1259, status městyse z r. 1931 obnoven r. 2006. Pozdně renes. zámek z r. 1590 v místech starší tvrze, čtyřkřídlá patrová budova s arkádovým nádvořím a bohatou sgrafitovou výzdobou přestavěna raně barokně v letech 1668–1690, po dlouhodobé rekonstrukci v letech 1955–1973 zámek zpřístupněn veřejnosti, otevřen i po vrácení rodu Bubna-Litic. V sousedství hospodářský dvůr se dvěma sýpkami z konce 17. stol. Synagoga z r. 1777 upravena r. 1954 na sbor církve čs. husitské. Barokní sochy Panny Marie, sv. Prokopa a Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol.

Obec na úpatí Velkého Kosíře prvně doložena r. 1322. Gotická věžovitá tvrz ze 14. stol. o pěti patrech, zvaná Černá věž, vysoká 24 m se schodišťovým přístavkem, renesančně upravena r. 1567, nynější podoba z r. 1850, zachovány i části gotické ohradní zdi a sklepy. Renes. kostel sv. Jakuba Většího barokně přestavěn r. 1742 a upraven po požáru r. 1799. V ohrazení kostela renes. zvonice ze 16. stol., upravena v 18. a 20. stol. Hraniční kámen z r. 1723. U hřbitova památné lípy. Západně za místní částí Ludéřov v lese Švédské šance, čtyřúhelníkové valy a příkopy starověkého hradiště zvaného podle nálezů Keltská svatyně, ve válkách využity Švédy a Prusy. V sousední místní části Střížov přístupná zahradní železnice.

Drahany

Prostějov 49°26'5.77"N; 16°53'54.66"E

Obec, která dala jméno Drahanské vrchovině, poprvé zmíněna r. 1322, status městyse z r. 1908 obnoven r. 2006. Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1790, před ním barokní socha sv. Jana Křtitele z r. 1762. Severovýchodně v lesích stopy dvou hradů: Starý Plumlov z konce 13. stol. na dlouhé ostrožně, pův. zván Drahuš, zničen r. 1312; Smilův hrad založen koncem 13. stol. k ochraně ložisek železné rudy, nedokončen zanikl počátkem 14. stol., zachovány zbytky zdiva. Obě zříceniny leží v nepřístupném prostoru vojenského újezdu.

Drahenice

Příbram 49°31'7.6"N; 13°57'38.08"E

Doudleby nad Orlicí – zámek

Dožice

Plzeň-jih 49°31'28.73"N; 13°42'9.6"E

Ves prvně připomínána r. 1318, nyní část obce Mladý Smolivec. V býv. panském dvoře přízemní obytné stavení z 18. stol., někdy označované jako zámeček, se znakem křižovnického řádu. Na návsi barokní sochy sv. Anny, Jana Nepomuckého a Antonína Paduánského z r. 1742. Dochováno několik roubených objektů. V dominantní poloze na vrchu Kamýk renes. kostel sv. Michaela archanděla z r. 1575, později barokně upravený.

Drábské Světničky

Drahobudice

Kolín 49°56'14.04"N; 15°4'2.93"E

Obec prvně zmíněna r. 1338. Pův. gotický kostel Nejsvětější Trojice barokně přestavěn v letech 1753–1754, u něj nepatrné zbytky valu a příkopů býv. slovanského hradiště. Do hřbitovní zdi vsazeny tři renes. náhrobky. Pozdně barokní kostnice z r. 1754, fara z r. 1766 přestavěna v 19. stol. Uprostřed obce dochován val býv. tvrze.

Ml. Boleslav 50°31'55.5"N; 15°1'55.72"E

Hrádek na skupině sedmi skalních bloků na severozápadním okraji pískovcové plošiny Mužského údajně založen již ve 13. stol., zpravidla však datován až na počátek 15. stol. jako opěrný bod husitských sirotčích vojsk po dobytí kláštera v Hradišti nad Jizerou. Skalní bloky pův. propojeny dřevěnými mosty a kamennými nebo dřevěnými schodišti a ochozy, ve skalách vytesány světničky, jichž se dosud dochovalo 18, obranný systém opuštěn po bitvě u Lipan. Oblíbené výletní místo s dalekým výhledem dostupné značenými cestami ze vsi Dneboh nebo od výletní restaurace na Mužském – viz samostatné heslo.

108

Obec prvně zmíněna r. 1227. Dvoukřídlý barokní zámeček s věží, kaplí a anglickým parkem vzniklý přestavbou starší tvrze na přelomu 16. a 17. stol., kaple rozšířena v letech 1792–1796, nyní v soukromém vlastnictví, opraven a nepřístupný. Zachován soubor lidové architektury, od r. 1995 památková zóna.

Drahomyšl

Louny 50°18'38.8"N; 13°38'55.9"E

Ves prvně zmíněna r. 1115, nyní část obce Lipno. Na návsi kaple z r. 1822. Severně od vsi v polích menhir nazývaný Zakletý mnich o výšce 2,2 m.

Drahonice

Strakonice 49°11'58.88"N; 14°4'32.05"E

Obec prvně doložena r. 1253. Ze středověké tvrze smetené vichřicí r. 1762 dochována gotická válcová věž a zbytky hradeb. V obci zděné stavby lidové architektury z 19. stol.

www.ceskonamape.cz

Drábské Světničky

Drahoňův Újezd

Rokycany

Dráchov

Tábor

49°52'36.13"N; 13°43'34.72"E

49°13'35.11"N; 14°42'25.32"E

Obec s farním kostelem doložena r. 1350. Pův. gotický kostel sv. Jakuba Většího barokně přestavěn ve 2. polovině 18. stol., řada gotických prvků však zachována. Pozdně barokní fara a památná lípa. Dochovány roubené lidové stavby z konce 18. stol.

Obec na levém břehu Lužnice prvně zmíněna r. 1353. Zdaleka viditelná věž kostela sv. Václava gotického původu ze 14. stol., upravován v 16. stol., věž přistavěna r. 1751, uvnitř fragmenty gotických nástěnných maleb z poloviny 14. stol. Poblíž tvrz ze 14. stol., upravena na sýpku. Vyhledávané vodácké tábořiště, býv. mlýn přestavěn na penzion. U obce na pravém břehu Lužnice přírodní rezervace Dráchovské tůně, býv. odvodněná ramena řeky s chráněnými rostlinami a hnízdišti ptactva.

Drahoraz

Jičín 50°21'30.23"N; 15°17'10.28"E

Ves prvně zmiňována r. 1294, nyní část města Kopidlno. Na hřbitově gotický kostel sv. Petra a Pavla, pův. opevněný z 13. stol., nynější stavba z počátku 15. stol. rozšířena r. 1809, v letech 1695–1698 ke zdi přistavěn barokní Boží hrob. Dřevěná hranolová zvonice z r. 1893 se zvonem z r. 1616 na místě starší stavby.

Drahov

Tábor 49°10'32.05"N; 14°45'17.04"E

Obec prvně doložena r. 1359. Na hřbitově gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. s dřevěnou věžičkou, přestavován v 16. a 19. stol., památná socha Madony z 15. stol. odcizena r. 1958. Poblíž mariánská kaple z 19. stol. nad léčivým pramenem, v polích kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1883. Západně od obce přírodní památka Farářský rybník, ojedinělé naleziště leknínu bílého.

Drakov

Bruntál 50°11'1.58"N; 17°21'12.71"E

Strážní hrádek Drakov čili Drachenburg založen na skalním bloku nad Černou Opavou počátkem 14. stol. jako doplněk nedalekého hradu Quinburk (viz samostatné heslo) a celní stanice na stezce vedoucí podle řeky. Písemné zprávy nedochovány, zanikl požárem patrně během zimního husitského tažení r. 1428. Dochovány jen terénní pozůstatky, prokopaná skalní šíje a obdélníkový prostor vytesaný na skalní plošině. Zřícenina leží mimo značené cesty. Na opačném břehu řeky výše proti toku unikátní technická památka na železářskou výrobu, zřícenina dřevouhelné vysoké pece z r. 1807 o výšce asi 10 m.

www.ceskonamape.cz

109

Drásov

Brno-venkov

Dražice

Tábor

49°19'58.73"N; 16°28'42"E

49°25'39.36"N; 14°35'16.76"E

Obec prvně doložena r. 1238 v majetku kláštera Porta coeli, na městys povýšena r. 2008. Mezi památkami vyniká románsko-gotický kostel Povýšení sv. Kříže z 13. stol. s gotickou freskovou výzdobou presbytáře, upravován pozdně goticky a pak v 19. stol., věž přistavěna v 15. stol., při bourání starého hřbitova r. 1830 nalezena monstrance z r. 1601. Za městysem u silnice boží muka z 18. stol., několik křížů z 19. stol. Zahradní železnice, muzejní expozice úzkorozchodných železnic o rozchodu 600 mm, možnost projížďky na předváděcí trati s 15 výhybkami o délce asi 400 m.

Obec prvně zmíněna r. 1352. Na hřbitově gotický kostel sv. Jana Křtitele z počátku 14. stol., přestavován kolem r. 1600 a v 18. stol. Patrová fara z 1. poloviny 19. stol. U rybníka na návsi výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého z počátku 19. stol.

Draženov

Domažlice 49°27'20.44"N; 12°52'23.31"E

Obec jako privilegovaná chodská ves doložena r. 1325. Zachováno několik lidových statků chodského typu. V pozdně gotické stavbě z lomového kamene z 15. stol., zvané Draženovský špýchar, nyní muzejní expozice. Místní rychta působištěm Kryštofa Hrubého (1634–1695), rychtáře a jednoho z vůdců chodského povstání, zemřel ve vězení, pamětní deska na rodném domě. Na návsi barokní šestiboká kaple z r. 1784. Jižně od obce poutní místo Dobrá Voda s kaplí Panny Marie Pomocné z let 1898–1900 nad pramenem, oltářní obraz Chodské madony vytvořil Jaroslav Špillar.

Dražíč

Obec prvně zmíněna r. 1379. K pův. renes. tvrzi počátkem 18. stol. přistavěna barokní kaple sv. Mikuláše, celá tvrz poté přestavěna na barokní zámek. Jednopatrová budova obdélníkového půdorysu s hospodářským dvorem sloužila v 2. polovině 20. stol. jako skladiště, nyní v soukromém vlastnictví a nepřístupná. Při silnici barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol.

Dražovice

Obec prvně uváděna r. 1141. Kostel Narození sv. Jana Křtitele z r. 1899, ve dvoře barokní fary socha sv. Jana Nepomuckého. Dochovány stavby s hanáckými žudry.

Ves prvně připomínána r. 1264, nyní část města Benátky nad Jizerou. Na ostrohu nad řekou zřícenina gotického hradu z poloviny 13. stol., dílo francouzských stavitelů, zpustl koncem 16. stol., zachován střep paláce s kružbovými okny a krbovými sopouchy a stopy opevnění, ke zbytku západní hradební zdi přiléhá budova býv. špýcharu. Pův. gotický kostel sv. Martina z poloviny 14. stol. přestavěn barokně v 18. stol., dochovány cenné nástěnné malby ze 14. stol.

Písek 49°20'6.69"N; 14°2'26.78"E

Ml. Boleslav 50°18'18.26"N; 14°50'38.61"E

Vyškov 49°11'39.87"N; 16°56'46.3"E

Drhovle Dražice

Č. Budějovice 49°18'20.06"N; 14°23'0.61"E

Obec poprvé zmíněna r. 1323. Tvrz z počátku 17. stol. přestavěna kolem r. 1700 na raně barokní dvoukřídlý zámek s věží a arkádovou chodbou, nyní účelově využit. V obci kapličky z 19. stol., lipové aleje.

Drchlava

Č. Lípa 50°34'35.55"N; 14°31'20.92"E

Ves vznikla ve 14. stol., nyní část obce Chlum. Na skalnaté ostrožně na severním okraji stopy tvrze nebo hrádku Vřísek, doložen r. 1402, zanikl kolem r. 1543, zbytky zdí a příkopu narušeny stavbou obytného domu. Pův. gotický kostel sv. Mikuláše barokně upraven v letech 1717 a 1777, věž přistavěna r. 1854. Ve vsi lidová architektura, roubené domy a stavby lidového empíru. Na hřbitově cenný empírový náhrobek Lkající žena z r. 1816.

Drmoul

Cheb 49°56'4.93"N; 12°40'0.19"E

Obec doložena poprvé r. 1368. Kostel sv. Josefa vystavěn r. 1924 na paměť 61 místních obětí 1. světové války. V 17. stol. nedaleko založena hornická osada Cech sv. Víta, těžba mědi a později vitriolové hutě, osada zanikla po zřízení vojenského cvičiště. Západně na Panském vrchu (649 m n. m.) 60 m vysoký telekomunikační stožár z r. 2008 s ochozem rozhledny ve výši 40 m, na úpatí kopce židovský hřbitov ze 17. stol.

Drnholec

Břeclav 48°51'25.58"N; 16°29'0.4"E

Dražice (Ml. Boleslav) – zřícenina hradu 110

Obec prvně připomínána r. 1249 jako Dürnholz, status městyse z r. 1350 obnoven r. 2006. Gotický hrad www.ceskonamape.cz

z 13. stol. přestavěn v letech 1583–1585 na trojkřídlý renes. zámek, od 19. stol. v majetku různých nadací, pro zchátralost dvě křídla stržena, mohutná stavba nyní nevyužita. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1750–1757 se zajímavým dvojvěžovým průčelím, pozdně renes. fara. Býv. renes. radnice z r. 1591 upravena na hostinec. Na náměstí mariánský sloup z r. 1718. Jižně u Dyje akvadukt Litobratřického potoka.

Drnovec

Č. Lípa

Druztová

Plzeň-sever 49°47'42.05"N; 13°26'58.63"E

Obec prvně připomínána r. 1351. Šestiboká barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1745, u ní barokní fara. Hřbitovní, pův. gotický kostel sv. Máří Magdalény ze 14. stol. barokně upraven kolem r. 1700, uvnitř pozdně gotické sochy. Stojí v podhradí hradu Věžka – viz samostatné heslo. Jižně od obce nad Berounkou přírodní památka Malochova skalka, nese jméno plzeňského botanika Františka Malocha (1862–1940), pamětní deska.

50°46'38.9"N; 14°39'36.77"E

Nevelká ves uváděna r. 1391 jako Agrina nebo též Grina ves, z čehož vznikl německý název Kleingrün, nyní část města Cvikov. Založena kolem zaniklé středověké sklářské hutě. Pozdně barokní kaplička Nejsvětější Trojice z r. 1777 po 2. světové válce zbořena. Památná lípa s obvodem kmene 4,5 m. Jižně od vsi přírodní památka Dutý kámen – viz samostatné heslo.

Drnovice

Blansko 49°28'5.38"N; 16°32'8.84"E

Obec prvně připomínána r. 1249. Na návsi upravená tvrz z r. 1391, v 19. stol. užívána jako sýpka, úpravy i ve 20. stol., poblíž tvrze klasicistně upravený panský dvůr. Osamoceně stojící gotický hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice přestavován v letech 1883 a 1938, zachován pův. gotický presbytář.

Drnovice

Vyškov

Družec

Kladno 50°6'11.13"N; 14°2'57.05"E

Obec připomínána r. 1320. Pův. gotický poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie upraven barokně koncem 17. stol., hodnotné vnitřní zařízení. Na zrušeném hřbitově kamenný náhrobník z r. 1721 ve tvaru srdce a náhrobníky z 19. stol., při hřbitovní zdi menhir zvaný Zkamenělec. Mariánský sloup z r. 1674. Uprostřed obce na skalnatém výběžku tři kovové kříže zvané Družecká kalvárie připomínající oběti moru z počátku 19. stol.

Drysice

Vyškov 49°20'4.21"N; 17°3'27.2"E

Obec prvně uváděna r. 1201. Kostel Narození Panny Marie z let 1887–1888 nahradil kapli z r. 1727, fara z r. 1889. Na návsi socha sv. Floriána z r. 1777. Barokní zájezdní hostinec z r. 1750.

49°16'25.9"N; 16°57'6.12"E

Obec prvně zmíněna r. 1104. Barokní farní kostel sv. Vavřince z r. 1652 na místě starší vyhořelé stavby, upravován počátkem 18. stol., u něj dvě památné lípy a barokní sochy sv. Floriána z r. 1755 a Jana Nepomuckého z r. 1738. Zámek z let 1866–1869 nyní účelově využit, kolem zbytek zámeckého parku.

Droužkovice

Chomutov

Držkov

Jablonec n. N. 50°41'20.15"N; 15°18'23.48"E

Obec prvně zmíněna r. 1356. Novogotický kostel sv. Bartoloměje z r. 1860, na hřbitově pohřbena většina obětí svárovské stávky.

Držovice

Prostějov

50°25'50.31"N; 13°25'46.03"E

49°29'21.63"N; 17°7'43.33"E

Obec prvně zmíněna r. 1314. Raně gotický kostel sv. Mikuláše z 13. stol., u něj třípatrová hranolová zvonice z konce 16. stol., kaple Panny Marie z r. 1819. Sloupy Immaculaty z r. 1736 a Nejsvětější Trojice z r. 1757, pískovcový kříž z r. 1738. Severozápadně na tzv. Pražském poli stály do r. 1996 dva kameny považované za menhiry, zničeny při rekultivaci, vedení obce r. 2007 rozhodlo umístit na tomtéž místě jejich kopie. Lidově v minulosti zvány Generálské kameny, údajně byly pův. tři a označovaly hroby padlých generálů.

Obec prvně zmiňována r. 1141, po spojení s městem Prostějov osamostatněna r. 2006. Novorománský kostel sv. Bartoloměje z let 1914–1916. Severně na návrší barokní kaple sv. Floriána z r. 1708.

Drslavice

Prachatice 49°1'30.8"N; 13°55'15.33"E

Obec prvně zmiňována r. 1384. Pozdně gotická tvrz doložena r. 1538, vypálena r. 1619 a r. 1777 upravena na sýpku, nyní soukromým majitelem obnovována do pův. podoby.

Dřenice

Cheb 50°4'0.88"N; 12°27'19.49"E

Rekreační ves na severním břehu Jesenické přehrady prvně připomínána r. 1273, nyní část města Cheb. Zchátralý, pův. románský kostel sv. Oldřicha barokně přestavěn r. 1660. U hřbitovní zdi smírčí kříž přenesený ze zatopeného území. Západně nad hladinou přehradního jezera na výšině zvané Bergholz zbytky valů ze 13. stol. Rekreační objekty, autokemp.

Dřešínek

Strakonice 49°10'4.28"N; 13°46'23.19"E

Malá ves prvně připomínána r. 1407, nyní část obce Dřešín. Ve dvoře barokní patrový zámeček s průčelním rizalitem www.ceskonamape.cz

111

a zámeckou kaplí vzniklý r. 1884 přestavbou staré tvrze, po modernizaci ve 20. stol. bez slohové hodnoty. Poblíž kaple z 1. poloviny 19. stol.

Dřetovice

Kladno 50°10'56.97"N; 14°12'36.54"E

Obec poprvé doložena r. 1233. Na jihozápadním okraji hřbitovní kostel sv. Václava románského původu přestavěný barokně v 18. stol., jediný pozůstatek vsi Královice zaniklé ve středověku. V obci kaple Panny Marie se zvoničkou z 18. stol.

Dřevčice

na panství Žerotínů s nejstarší bratrskou školou na Moravě z r. 1561. Vodní tvrz ze 14. stol. přestavěna na přelomu 16. a 17. stol. na čtyřkřídlý renes. zámek s nádvorními arkádami a pětipatrovou věží, barokně upraven r. 1649, částečně zachováno předzámčí a vodní příkop. Zámek od r. 1897 majetkem obce, od r. 2005 využíván jako kulturní centrum s výstavními prostory. Renes. radnice z r. 1521. Renes. věž, pův. českobratrská zvonice z r. 1521, upravena r. 1581. Farní kostel sv. Havla, pův. bratrský sbor z r. 1579, do současné barokní podoby upraven r. 1771, před ním barokní kříž a mariánský sloup z r. 1768. Kaple sv. Starosty z r. 1684. Lidový statek se záhorským žudrem z poloviny 18. stol. Množství hodnotných soch světců, převážně barokních z 18. stol.

Praha-východ 50°10'5.41"N; 14°37'42.04"E

Obec prvně doložena r. 1052. Na okraji zbytky tvrze ze 14. stol., upravena renesančně a v 18. stol. přestavěna na sýpku, nyní zrekonstruována a zpřístupněna veřejnosti. Pův. románský kostel sv. Bartoloměje z přelomu 11. a 12. stol. upravován v 16. a 18. stol., vedle něj fara z r. 1818. Při silnici barokní zvonice z r. 1695. Dochovány barokní portály selských usedlostí. Kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1802. Tyršův pomníček z r. 1932. Křížek na návsi z r. 1794 a druhý na okraji obce z r. 1877. Kapličky z let 1680–1690 na poutní tzv. svaté cestě z Prahy do Staré Boleslavi.

Dřínov

Kroměříž 49°17'34.36"N; 17°13'59.94"E

Obec prvně uváděna r. 1349. Tvrz doložená r. 1414 přestavěna v letech 1653–1667 na pozdně renes. zámek, kolem r. 1775 přistavěna kaple sv. Kateřiny, při regotizaci r. 1875 přistavěna věž, po 2. světové válce zámek zchátral, nyní opravován soukromým majitelem. Při severním okraji barokní boží muka z r. 1680.

Dřísy

Praha-východ 50°15'26.52"N; 14°38'52.84"E

Dřevěnice

Jičín 50°27'10.34"N; 15°26'45.76"E

Obec poprvé doložena r. 1388. Gotická tvrz z 15. stol. přestavěna po r. 1588 na sýpku a sklad, býv. pivovar v hospodářském dvoře upraven na sýrárnu. Zachována býv. zájezdní hospoda z let 1780–1790 a několik roubených chalup. Barokní sochy světců z 1. poloviny 18. stol. Severně rekreační rybník Hlíza s hřišti, tradiční volejbalové turnaje.

Dřevíč

Rakovník 50°14'55.04"N; 13°49'37.37"E

Hradiště Dřevíč o rozloze 12 ha leželo na náhorní plošině Džbánu, osídleno v době železné i bronzové, později významné přemyslovské sídlo zmiňované jako pevný hrad v Kosmově kronice. Funkci správního střediska mělo do konce 12. stol., pak jen hospodářský dvůr. Nyní na návrší barokní kaple sv. Václava z 18. stol., pozůstatek presbytáře staršího kostela, a hájovna. Zbytek býv. hradiště pokrývají pole, připomínají ho jen mohutné valy.

Obec prvně zmíněna r. 1052. Na návsi kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1837. Na jižní straně vrchu Cecemína první vinice v Čechách, založena již v počátcích vlády Přemyslovců, zrušena r. 1818, v současnosti opět obnovena. Na vinici kaple Stětí sv. Jana Křtitele z doby kolem r. 1750, věžovitá stavba osmibokého půdorysu s mansardovou střechou a lucernovitou věžičkou, restaurována a nově vysvěcena r. 2002.

Dříteč

Pardubice 50°6'15.44"N; 15°48'33.39"E

Obec prvně zmíněna r. 1229 jako majetek opatovického kláštera. Na hřbitově kostel sv. Petra a Pavla gotického původu ze 14. stol., barokně upraven r. 1699 a restaurován r. 1872. Pamětní deska na jižní straně lodi připomíná hrob kováře Václava Veverky (1790–1849), s bratrancem Františkem proslulého vynálezce ruchadla.

Dříteň

Č. Budějovice 49°8'29.45"N; 14°20'42.87"E

Dřevíkov

Chrudim 49°45'55"N; 15°49'44.04"E

Osada doložena r. 1542, nyní část obce Vysočina. Zachována řada roubených i zděných lidových staveb z 19. stol. a býv. židovská ulička, severozápadně u lesa židovský hřbitov založený po r. 1740.

Dřevohostice

Přerov 49°25'38.45"N; 17°35'32.43"E

Obec prvně doložena r. 1326, status městyse z r. 1368 obnoven r. 2008, v 16. stol. významné středisko českých bratří 112

Obec prvně doložena r. 1432. Patrový barokní zámeček z let 1669–1674 v hospodářském dvoře na místě vyhořelé tvrze, upravován v 2. polovině 18. stol. Barokní kostel sv. Dismase z r. 1691 na místě starší stavby, přestavěn v letech 1740–1760 a novorománsky upraven v 19. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1757. Kovárna z r. 1855. Rodiště MUDr. Mořice Baštýře (1835–1894), zakladatele české stomatologie. Západně u místní části Záblatí svedena r. 1619 bitva mezi stavovským a císařským vojskem, v sousední vsi Záblatíčko novogotický kostel sv. Vojtěcha z r. 1903 a kaplička téhož světce z r. 1826.

www.ceskonamape.cz

Dub

Žďár n. S.

Dubany

Litoměřice

49°16'52.9"N; 16°4'41.24"E

50°23'50.24"N; 14°0'47.82"E

Hrad nad řekou Oslavou v současnosti zvaný Dub pův. zván Tasov nebo Tassenberg, doložen r. 1233 jako majetek pánů z Lomnice, nazván podle oblíbeného rodového jména Tas. Naposled zmíněn r. 1366, poté zanikl patrně za bojů mezi moravskými markrabaty. Zachovány zbytky zdiva brány a věže, přístup ke zřícenině po značené cestě z Tasova.

Ves doložena r. 1251, nyní část města Libochovice. Raně gotický kostel sv. Petra a Pavla z r. 1278, za ním boží muka z r. 1701. Na Ohři četné rekreační chaty.

Dubenec

Příbram 49°41'43.37"N; 14°4'53.82"E

Dub

Tábor 49°27'16.97"N; 14°47'27.56"E

Ves prvně zmíněna r. 1393, nyní část obce Ratibořské Hory. V hospodářském dvoře zachována tvrz ze 14. stol., rozšířena koncem 16. stol. jako zámeček o arkádové křídlo, zachovány zbytky renes. sgrafitové výzdoby. Severovýchodně nad vsí vrch Homole (666 m n. m.) s dalekým rozhledem, na jeho západním úbočí v hospodářském dvoře Polánka zbytky gotické tvrze s okrouhlou baštou.

Dub nad Moravou

Olomouc 49°28'55.04"N; 17°16'42.14"E

Obec v širokém údolí Moravy prvně připomínána r. 1141, status městyse z r. 1848 obnoven r. 2006. Dominantní mohutný poutní kostel Očišťování Panny Marie z let 1734–1756, klenba obnovena po zřícení r. 1853, průčelní věže spojeny galerií 28 cenných barokních soch. Hodnotné barokní sochy sv. Floriána z r. 1733 a sv. Josefa a Jana Nepomuckého z r. 1740. Pomník T. G. Masaryka z r. 1936.

Dub u Prachatic

Prachatice 49°6'29.53"N; 14°0'42.8"E

Obec prvně připomínána r. 1274, na městys povýšena r. 1869, status městyse obnoven r. 2006. Na místě renes. tvrze z r. 1543 čtyřkřídlý novogotický zámek z let 1854–1860 s věží a anglickým parkem, nyní v soukromém vlastnictví a rekonstrukci, přístupná zámecká galerie. Kostel Rozeslání sv. Apoštolů z r. 1787, věž z r. 1807. Sochy sv. Vojtěcha a Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. stol. Býv. synagoga přestavěna na obytný dům, jižně zachován židovský hřbitov z počátku 18. stol.

Dubá

Č. Lípa 50°32'21.96"N; 14°32'20.89"E

Město prvně připomínáno r. 1253, od počátku hrazené sídlo na pravidelném půdorysu, historický status města obnoven r. 1992. Monumentální barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1744–1760 vystavěn architekty z okruhu K. I. Dienzenhofera a Anselma Luraga, uvnitř vyřezávané oltáře a kazatelna, pův. barokní fara z r. 1737. Na náměstí empírová radnice z r. 1851 a sloup Nejsvětější Trojice z r. 1726. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1740, smírčí kříž. Vynikající technickou památku představuje sušárna chmele, cihlová stavba s dvojicí kamenných kruhových věží z r. 1889. Nad závěrem Sviňského dolu barokní socha sv. Prokopa, místo inspirace Máchova Máje. Při silnici na Mšeno objekt muzea čs. opevnění.

Obec v oblasti příbramských uranových dolů prvně připomínána r. 1321, v okolí četné haldy. Barokní zámeček z doby po r. 1750 se středním rizalitem, na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého. V sousedství osada Bytíz, nechvalně známá v 50. letech 20. stol. pracovními tábory politických vězňů.

Dubenec

Trutnov 50°22'35.74"N; 15°47'54.12"E

Obec prvně uváděna r. 1343. Pův. gotický kostel sv. Václava ze 14. stol. při barokní přestavbě v letech 1736–1740 změněn na kostel sv. Josefa, v něm barokní varhany. Barokní fara z r. 1749. Jižně od obce na zalesněném ostrohu nad mlýnem Kalnovcem příkopy a valy hradu Kozamberk ze 13. stol., zanikl v 18. stol.

Dubí

Teplice 50°40'42.04"N; 13°47'34.36"E

Pův. osada Eichwald doložena r. 1494, vzhledem k příhodné poloze na obchodní cestě přes Krušné hory zřízeny formanské hostince, přepřahací stanice a obchody, později výroba střelného prachu. Od r. 1862 v provozu klimatické a vodoléčebné lázně, léčí se především nemoci nervového a pohybového ústrojí, založeny parky a promenády. Od r. 1960 obec povýšena na město. Dominantu tvoří kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z let 1898–1906 v benátském stylu. V provozu sklárny a proslulá výroba porcelánu.

Dubice

Ústí n. L. 50°35'43.34"N; 14°0'55.57"E

Rekreační a výletní místo vysoko nad břehem Labe, nyní část obce Řehlovice. Pozdně gotický kostel, pův. protestantská rodinná hrobka z r. 1579, po barokní přestavbě r. 1643 zasvěcen sv. Barboře a znovu přestavěn r. 1820. U něj terasa zvaná Labská vyhlídka s dalekým výhledem do údolí Labe a na České středohoří, v sousedství další skalní vyhlídková místa, severně Mlynářův kříž se železným křížem, jižně Doerellova vyhlídka nazvaná podle německého ústeckého malíře Ernsta Gustava Doerella (1832–1877).

Dubicko

Šumperk 49°49'38.33"N; 16°57'51.61"E

Obec prvně připomínána r. 1253. Barokní farní kostel Povýšení sv. Kříže s gotickým zvonem vznikl r. 1710 přestavbou románsko-gotické svatyně z poloviny 13. stol. Gotická tvrz z 13. stol. v sousedství kostela zničena za česko-uherských válek r. 1471, její zbytky zachovány ve stavbě sakristie a hřbitovní zdi s opěráky. Na hřbitově v jádře gotická márnice. Smírčí kříž ze 16. stol.

www.ceskonamape.cz

113

Dublovice

Příbram 49°40'12.42"N; 14°21'34.49"E

Obec prvně zmíněna r. 1228 v majetku jiřského kláštera benediktinek na Hradčanech. Kostel Nejsvětější Trojice románského původu z poloviny 12. stol. upraven goticky po r. 1350, přestavován v 15. a 19. stol., novogotická věž z r. 1878, u kostela sochy sv. Václava a Jana Nepomuckého z let 1760–1770. Zachovány staré zemědělské usedlosti. Západně při ústí Brziny pův. ves Zrůbek zatopená Slapskou vodní nádrží, na ostrohu nad hladinou stopy rožmberské tvrze z konce 14. stol., zanikla za husitských válek, dochovány základy věže a přilehlých objektů. Na břehu nyní rekreační osada s hotelem. Duchcov – zahradní zámecké průčelí

Dubňany

Hodonín 48°55'3.02"N; 17°5'58.15"E

Velká obec na okraji rozsáhlého lesa Doubrava prvně zmíněna r. 1349, na město povýšena r. 1964, v letech 1950–1980 v okolí těžba lignitu. Kostel sv. Josefa z r. 1885, presbytář ze starší stavby z r. 1720, fara z r. 1859. Barokní sochy sv. Vendelína z r. 1763 a Jana Nepomuckého z r. 1797. Barokní kamenný kříž z r. 1784. Muzeum hornictví a sklářství. Na ploše 7 ha solární elektrárna z r. 2008. U Jarohněvického dvora památný dub starý asi 600 let. Rodiště hudebního skladatele Ludvíka Podéště (1921–1968). Severovýchodně od města r. 1927 nalezeny základy vyhořelého románského kostela z 13. stol. a pozůstatky hřbitova.

Dubné

V parku betonový pavilón s nástropní freskou Václava Vavřince Reinera přenesenou z býv. špitálu. Střed města prohlášen památkovou zónou, objekty postupně renovovány. U rybníka Barbora kaple sv. Barbory s údajným Casanovovým hrobem, ve zdi náhrobní deska. Na břehu pomník údajného rodáka, německého minnesängra a básníka Walthera von der Vogelweide (kolem 1170–1230) z r. 1911, obnoven r. 1991.

Č. Budějovice 48°58'36.34"N; 14°21'31.62"E

Obec prvně uváděna r. 1263. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu z poloviny 14. stol. barokně upraven r. 1730, věž z r. 1575 nově postavena r. 1901. Zbytky tvrze ze 16. stol. ukryty v budově empírové fary z r. 1846. V obci a okolí řada lidových usedlostí a samotových dvorců. Jihozápadně od obce mohylové pohřebiště z doby bronzové. Duchcov – vstup do zámku

Dubnice

Bruntál 50°2'26.15"N; 17°38'31.9"E

Zemědělská ves připomínána r. 1289, nyní část obce Lichnov. Hodnotný empírový kostel sv. Antonína Paduánského z r. 1822 s ohradní zdí.

Duchcov

Teplice 50°36'27.62"N; 13°44'45.39"E

Město v hnědouhelné pánvi připomínáno jako ves Hrabišín r. 1207, od r. 1240 současný název. Renes. zámek z r. 1570 na místě starší tvrze, přestavěn barokně r. 1675. Posledních 13 let života tu ve funkci zámeckého knihovníka strávil italský dobrodruh Giovanni Giacomo Casanova (1725–1798) a napsal svá stěžejní díla. Na zámek navazuje barokní kostel Zvěstování Panny Marie z let 1698–1722, těžce poškozen r. 1945.

Dukovany

Třebíč 49°4'43.69"N; 16°11'25.13"E

Obec prvně doložena r. 1279 v majetku templářů. Románsko-gotický kostel sv. Václava z doby založení obce podstatně upravován v 18. a 20. stol. Barokně-klasicistní zámek vznikl r. 1790 přestavbou staršího objektu, při něm hodnotný park. Barokní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1769. Na návsi barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1714 a Floriána z r. 1778, u zámku sv. Josefa z r. 1737. Západně od obce mohutná jaderná elektrárna vystavěná na katastru zrušených obcí Skryje a Lipňany v 80. letech 20. stol., v jejím areálu zajímavé informační centrum.

Důl Jeroným

Sokolov 50°6'9.18"N; 12°42'58.59"E

Zachovalé důlní dílo středověkého původu, těžba cínu tu probíhala od 16. stol. do 1. světové války, r. 1990 prohlášen za kulturní památku, připravuje se jeho turistické zpřístupnění. Objekt nyní mimo obydlenou oblast. V minulosti 114

www.ceskonamape.cz

stálo v sousedství horní město Stadt Lauterbach, po vzniku ČSR zvané Město Litrbachy, které mělo 1000 obyvatel. Po 2. světové válce přejmenováno na Město Čistá, ale vysídleno a začleněno do vojenského prostoru. R. 1948 rozstříleno dělostřelectvem před zraky prezidenta Gottwalda pro instruktážní film, zmizelo i z map. Nyní pomníček připomíná náměstí a kříž někdejší hřbitov.

Dunajovice

mene r. 1914 zřízeno vyhlídkové odpočívadlo s kamenným stolem a lavicí, pův. i s již zničenými slunečními hodinami a orientační astronomicko-geografickou tabulí. V sousedství několik skal, z nichž nejvyšší se směrem vzhůru rozšiřuje a v horní části má dutinu. Dostala různá lidová pojmenování, nejčastěji Dutý kámen, použito jako český název celého hřbetu. Pozoruhodná horolezecká skalní věž zvaná Sloupská jehla a puklinová jeskyně Ševcovská díra.

Jindř. Hradec 49°2'6.39"N; 14°41'42.76"E

Obec poprvé připomínána r. 1376 jako majetek augustiniánského kláštera v Třeboni. Na návsi kaple Zvěstování Panny Marie z r. 1857. Jižně od obce zalesněná Dunajovická hora (505 m n. m.), její úbočí považováno za nejlepší rozhledové místo na Třeboňsku. Pod vrcholem nad léčivým pramenem kaple sv. Kříže z 18. stol., poutní místo. V blízkosti lomové jezírko. Zděné kapličky křížové cesty z r. 1885.

Dvakačovice

Chrudim 49°58'45.23"N; 15°53'40.15"E

Malá obec prvně uváděna r. 1415. Novogotický evangelický kostel z 19. stol. Katolická kaple Nejsvětější Trojice v novogotickém slohu z 19. stol. se štíhlou věží. Východně od obce na okraji lesa slovanské mohylové pohřebiště.

Dvojhradí

Teplice 50°40'13.43"N; 13°46'7.93"E

Názvem Dvojhradí nyní označován lovecký barokní zámeček či pavilón ve mstišovské oboře. Nechal ho postavit František Clary-Aldringen r. 1703 v módním čínském slohu pro svou manželku přezdívanou Tupperle. Osmiboká patrová budova s vodním příkopem proto nazvána Tuppelburg, česky též Tupelin hrádek, překladem chybného označení Doppelburg vznikl nyní užívaný název. Zámeček upravený r. 1795 rekonstruován r. 1975, současně obnovena i obora o rozloze 17 ha s jelení a černou zvěří. Nyní oblíbené výletní místo s restaurací.

Dvorce

Bruntál 49°50'2.71"N; 17°32'59.34"E

Velká obec nad říčkou Lomnicí doložena r. 1339. Pův. gotický a částečně dřevěný kostel z r. 1339 vyhořel r. 1751, na jeho místě nyní barokní kostel sv. Jiljí z let 1753–1755, z pův. stavby zachována věž zvýšená o zvonové patro r. 1888. Hřbitovní kaple sv. Kateřiny z r. 1530. Kašna se sochou Neptuna z 19. stol. Obecní muzeum.

Dvory nad Lužnicí Dunajovice – křížová cesta

Dušejov

Jindř. Hradec 48°51'7.77"N; 14°54'3.84"E

Jihlava

Vitorazská, v minulosti dolnorakouská obec prvně doložena r. 1499, k českému území připojena r. 1920. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie vystavěn společně s farou r. 1788.

49°24'36.48"N; 15°25'59.64"E

Obec založena na konci 13. stol. jako majetek želivského kláštera. Kostel sv. Bartoloměje gotického původu vystavěn nově barokně v letech 1780–1783.

Dutý kámen

Č. Lípa 50°46'15.53"N; 14°39'28.44"E

Dutý kámen, asi 600 m dlouhý hřbítek pozoruhodný sloupcovým rozpadem pískovce, od r. 1955 přírodní památka. Jižní část hřbetu zvaného Hohlsteine r. 1913 upravena na výletní místo Körnerhöhe (Körnerova výšina) na počest 100. výročí úmrtí německého básníka Theodora Körnera (1791–1813). Na svislé pískovcové stěně vytesán jeho reliéf, r. 2005 doplněný českou pamětní deskou. Nad ním na temeni Širokého ka-

Dvory nad Lužnicí – kostel

www.ceskonamape.cz

115

Dvůr Králové nad Labem

Trutnov

50°25'55.88"N; 15°48'44.3"E

Historické město založeno kolem r. 1270 králem Přemyslem Otakarem II., od r. 1392 věnné město českých královen, v 19. stol. rozvoj textilního průmyslu. Z opevnění dochovány zbytky hradeb a válcová Šindelářská věž, v její blízkosti Kohoutův dvůr, zvaný též Bergrův, barokní objekt z r. 1738, nyní sídlo městského muzea. Na náměstí pův. renes. radnice s podloubím z r. 1572, přestavěna r. 1833. Cenný mariánský sloup z r. 1728. Děkanský kostel sv. Jana Křtitele románského původu ze 13. stol. později několikrát přestavován, regotizován v letech 1893–1900, v jeho věži nalezen r. 1817 tzv. Rukopis královédvorský, podvržená písemnost údajně z počátků českého státu. U kostela lapidárium, barokní děkanství z r. 1736. Na Dolním předměstí barokní kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1752, věž přistavěna r. 1784. Sloup se sousoším sv. Jana Nepomuckého z r. 1728, socha sv. Matěje z r. 1773. Pomník Václava Hanky z r. 1867, kašna se sochou Záboje z r. 1857. Muzeum závodních motocyklů. Na západním okraji proslulá zoologická zahrada založená r. 1946, od r. 1967 budována jako safari s chovem zvěře ve volných výbězích. V zoo galerie Zdeňka Buriana. Město rodištěm zakladatele českého skautingu Antonína Benjamina Svojsíka (1876–1938), sochařů Antonína Pavla Wagnera (1834–1895) a Otto Gutfreunda (1889–1927), hudebního skladatele a zpěváka Rudolfa Antonína Dvorského (1899–1966), fyzika Miroslava Brdičky (1913–2007) a hudebního vědce a folkloristy Jaroslava Markla (1931–1985).

r::

sklep z r. 1860 v podobě malého středověkého hrádku s válcovou věží, zvaný Lamplberk.

Dyje

Obec prvně doložena r. 1283, pův. zvána Milfron. Barokní zámek z let 1768–1775, pův. letní rezidence premonstrátského kláštera v Louce, nyní zchátralý. Před ním socha sv. Jana Nepomuckého. Cenný barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1769–1778.

Dyleň

Cheb 49°58'3.66"N; 12°30'10.48"E

Dominantní pohraniční hora Dyleň (940 m n. m.) je druhým nejvyšším vrcholem Českého lesa. Na vrcholu věž z r. 1970, pův. vojenská radarová stanice vybudovaná bez jediného kusu železa za pomoci silikonových šroubů, nyní slouží jako soukromý rozhlasový a televizní vysílač, v minulosti příležitostná rozhledna, nyní veřejnosti nepřístupná. Vrchol dostupný po značené cestě ze vsi Vysoká.

Dymokury

Nymburk 50°14'47.82"N; 15°12'5.22"E

Obec prvně zmíněna r. 1249, osídlení již v mladší době kamenné a keltské. V jižní části obce pův. renes. zámek přestavěný ze starší tvrze v letech 1615–1618, nyní barokní trojkřídlý objekt v podobě z let 1688, 1786 a 1871, v restituci vrácen rodu Czerninů. Oválný barokní kostel Zvěstování Panny Marie z r. 1723 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho, věž přistavěna r. 1760. Socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 19. stol. V býv. pivovaře téměř 400 m hluboký vrt kyselky, využíván k výrobě nealkoholických nápojů. V minulosti centrum rozsáhlé rybničnaté oblasti, řada rybníků dochována dodnes. Tréninkové centrum pro dostihové koně.

Dynín

Č. Budějovice 49°8'10.46"N; 14°38'0.35"E

Dvůr Králové nad Labem – náměstí

Dyjákovice

Znojmo 48°50'47.76"N; 16°7'12.42"E

Znojmo

Obec prvně zmíněna r. 1323, od r. 1990 památková zóna. Dochován soubor lidových zemědělských usedlostí z 19. stol. kolem rozlehlé návsi s novobarokní kaplí sv. Václava.

48°46'15.83"N; 16°17'54.84"E

Vinařská obec prvně zmiňována r. 1224. Prostý patrový barokní zámek Lichtenštejnů z konce 17. stol. později upraven na byty a kanceláře, po restituci nevyužit. Pozdně barokní kostel sv. Michaela archanděla z let 1757–1761 později upravován. Pozdně barokní fara z r. 1748. U kostela soubor barokních soch soustředěných z přilehlé oblasti. Na okraji novogotická kaple Panny Marie z r. 1886. Kamenná boží muka z doby kolem r. 1600. Východně rozlehlý areál vinných sklepů.

Dyjákovičky

Znojmo

Dýšina

Plzeň-město 49°46'43.25"N; 13°29'31.9"E

Obec doložena r. 1242, od 17. stol. rozvoj železářství, od r. 1995 památková zóna. Pův. gotický kostel Nejsvětější Trojice a sv. apoštolů Šimona a Judy Tadeáše z r. 1328 barokně upraven r. 1696. Barokní patrová fara a hřbitovní zeď s branami a sochou Immaculaty z r. 1727 podle plánů Jakuba Augustona. Před školou pomník generála George Pattona z r. 2005. Dochován soubor zděných statků, roubený dům a sýpka. Památná lípa.

48°46'54.96"N; 16°5'44.89"E

Obec prvně zmiňována r. 1224. Kostel sv. Víta románského původu rozšířen goticky ve 2. polovině 14. stol., později několikrát upravován. Kolem něj soustředěny barokní sochy z obce. Jihovýchodně při rakouské hranici zaniklá osada Ječmeniště, na jejím místě kaple a jelení farma. Poblíž vinný 116

Džbán

Rakovník 50°12'53.09"N; 13°42'51.43"E

Hrad založen ve 13. stol. v místě starého slovanského hradiště, název podle náhorní plošiny, zanikl požárem asi

www.ceskonamape.cz

v 15. stol. Značně zarostlá zřícenina s malými zbytky zdí silně poškozena opukovým lomem, leží mimo značenou cestu.

Džbánov

Ústí n. O. 49°57'8.59"N; 16°18'30.48"E

Ves prvně zmiňována jako dvůr r. 1292, nyní část obce Voděrady. Evangelický kostel z r. 1784. Na severním okraji památná lípa stará více než 350 let. Východně od vsi u křižovatky silnic pomník na místě, kde byl r. 1548 zradou zadržen Jan Augusta, biskup pronásledované Jednoty bratrské.

Edelštejn

Jeseník

Ejpovice

Rokycany 49°44'54.93"N; 13°30'59.71"E

Obec na říčce Klabavě doložena r. 1331. Dochována řada lidových usedlostí s barokními a renes. štíty. Kostelík sv. Václava z r. 1904 rekonstruován r. 1994 stejně jako kaplička Všech svatých ze 17. stol. Kaple sv. Jana Nepomuckého obnovena r. 2000. Od 18. stol. těžba chudé železné rudy, intenzivní v letech 1956–1966. Zatopením povrchového dolu vzniklo jezero o rozloze 44 ha a hloubce až 43 m, využíváno k rekreaci, na břehu kemp. Nad severním břehem přírodní památka Ejpovické útesy, významná paleontologická lokalita.

Encovany

Litoměřice

50°14'10.91"N; 17°22'55.47"E

50°31'41.21"N; 14°14'57.41"E

Hrad vybudován na výběžku Příčného vrchu (695 m n. m.) ve 2. polovině 13. stol. k ochraně zlatých dolů a stezky spojující Vratislav s Bruntálem a Moravou. Prvně zmíněn r. 1281, kdy byl odňat loupeživým bratrům z Linavy a předán vratislavskému biskupství, r. 1285 dobyt a připojen ke knížectví opavskému. Po požáru r. 1465 obnoven, ale r. 1467 dobyt vratislavským biskupem jako sídlo loupeživého rytíře a zbořen. Zachovány zůstaly v lese zarostlé zbytky hradeb a základy věže a paláce. Ke zřícenině vede ze Zlatých Hor značená cesta a od r. 2006 též sedačková lanovka.

Ves připomínána prvně r. 1269, nyní část obce Polepy. Renes. zámek s arkádami vybudován v několika etapách v 16. a 17. stol. Dochovány dřevěné a hrázděné lidové stavby.

Egerberk

Chomutov 50°22'2.52"N; 13°11'5.77"E

Gotický hrad nad osadou Lestkov pojmenován podle řeky Ohře, založen kolem r. 1300, písemně doložen r. 1317, podstatně přestavěn v letech 1385–1395, obklopen příkopem a vysokým valem, v 16. stol. přestal být panským sídlem a zpustl. Velká zřícenina zarostlá lesem dostupná po značené cestě z Lestkova nebo Klášterce nad Ohří.

Erpužice

Tachov 49°48'27.75"N; 13°2'11.9"E

Obec zmiňována poprvé r. 1175. Nad návsí kostel sv. Markéty gotického původu z r. 1378, zcela barokně přestavěný r. 1701, nyní neudržovaný.

Falkenštejn

Děčín 50°51'19.73"N; 14°24'16.29"E

Hrad založen pány z Michalovic v polovině 14. stol., r. 1444 poškozen Lužičany v odvetu za loupežné nájezdy, ale nedobyt, po r. 1457 opuštěn. Dřevěné objekty na strmé skále zanikly, zachován do skály vytesaný hlavní sál o rozměrech 12 × 6 m, jehož strop se již zřítil, vedle něj kaple, zbytky schodišť, zářezy ve skále a cisterna na vodu. Značená cesta z Jetřichovic prochází pod hradní skálou, značení velmi obtížného výstupu ke zřícenině po několika těžkých úrazech zrušeno.

Falkenštejn

Tachov 49°53'12.81"N; 13°1'4.1"E

Hrad, často zvaný též Falštejn, vznikl na ostrohu nad Úterským potokem ve 14. stol., o jeho historii nedochovány žádné zprávy. Pravděpodobně zanikl již za husitských válek. Hradní jádro stálo na výrazné skále, předhradí odděleno příkopem a valem. Přístup ke zřícenině po odbočce značené cesty od Starého mlýna u silnice v údolí Úterského potoka.

Favorit

Sokolov 50°18'15.21"N; 12°36'22.75"E

Egerberk

Lovecký zámek postavil František Antonín Nostic r. 1769 v oboře mezi Šindelovou a Jindřichovicemi, pův. název Mes idées brzy změněn na Favorit. Rokokovou stavbu nechal Ervín Nostic r. 1898 zbořit a na jejím místě vznikl v letech 1904–1906 nynější novoklasicistní trojkřídlý přízemní zámeček. Po 2. světové válce sloužil jako školicí a rekreační středisko, nyní soukromý majetek. V sousedství barokní dřevěná kaple sv. Huberta a socha tohoto světce. Chráněná modřínová alej k Šindelové. www.ceskonamape.cz

117

a Horní Folmavy. V Horní Folmavě pozdně barokní kostel sv. Antonína Paduánského z r. 1797, před ním socha sv. Jana Nepomuckého. Za vsí frekventovaný silniční přechod do SRN. Západně v lesích na hranici vyhledávané turistické místo U tří znaků (Dreiwappen), na skále barevně vyhotoveny znaky Čech, Bavorska a Falce, jejichž hranice se zde stýkaly při vyměřování r. 1766.

Fořt

Trutnov 50°35'52.75"N; 15°41'33.78"E

Ves prvně zmiňována r. 1590, nyní část městyse Černý Důl. Zámek z doby kolem r. 1597 přestavěn a rozšířen pozdně barokně v letech 1794 a 1801, účelově využit. Renes. kostel Nejsvětější Trojice z r. 1606 nově postaven barokně r. 1775. Na návsi pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Jižně od vsi býv. lázně, lázeňské domy ve švýcarském stylu upraveny na obytné. Nad pramenem barokní kaple Narození Panny Marie z r. 1754.

Francova Lhota

Vsetín 49°11'45.34"N; 18°5'44.27"E

Favorit – lovecký zámeček

Filipov

Děčín 50°58'53.75"N; 14°35'47.1"E

Hraniční osada založena r. 1787, nyní část města Jiříkov. Na paměť údajného zázračného uzdravení těžce nemocné tkadleny postaven v letech 1870–1885 zdaleka viditelný pseudorománský poutní kostel Panny Marie Pomocné se dvěma věžemi, renovován r. 1985.

Filipov

K. Hora 49°53'50.52"N; 15°25'25.88"E

Pův. městský dvůr uváděn r. 1330, nyní část města Čáslav. Barokní zámek z r. 1773 přestavěn v letech 1863–1865 v romantické gotice, v témže slohu hospodářský dvůr z r. 1906. V přírodním parku z konce 18. stol. hrobní kaple z r. 1877. Barokní sochy čtyř měsíců přeneseny z parku do Čáslavi.

Fojtka

Rozptýlená obec v údolí Senice připomínána r. 1426. Dominantní trojlodní barokní kostel sv. Štěpána Uherského z r. 1787, nová zvonice se zvonkohrou. Dochováno několik lidových roubených usedlostí. Na severním okraji v části Poschlá památná Kobzova lípa stará 450 let. Východně Čubův kopec (720 m n. m.), na vrcholu dřevěná trámová, 18 m vysoká rozhledna z r. 2004 s vyhlídkovou plošinou ve výši 15 m, nahradila zchátralou stavbu z r. 1991. Obec rodištěm Štěpána Trochty (1905–1974), kardinála a biskupa litoměřického.

Františkovy Lázně

Lázeňské město založeno r. 1793 a pojmenováno na počest císaře Františka I. Franzensbad, městský statut od r. 1865. Léčivé účinky zdejších pramenů známy již od 15. stol., nyní využíváno 23 pramenů při léčbě ženských, srdečních a cévních chorob. Jádro města tvoří převážně empírová zástavba, kterou doplňují rozlehlé parky a zahrady. Empírový katolický kostel Povýšení sv. Kříže pochází z r. 1819, evangelický z r. 1880 a pravoslavný kostel sv. Olgy z r. 1889.

Liberec 50°48'57.04"N; 15°4'59.56"E

Protáhlá horská osada založena r. 1559 jako Voigtsbach, nyní část obce Mníšek. Proslula výskytem starých exemplářů tisu červeného ve vsi a také ve stráni Dračího vrchu, od r. 1977 přírodní památka. V okolí řada opuštěných žulových lomů, zejména v Zaječím dole. Na Fojteckém potoce pod vsí vodní nádrž Mníšek – viz samostatné heslo.

Folmava

Domažlice 49°20'58.71"N; 12°51'19.12"E

Pohraniční ves prvně připomínána r. 1707, k Čechám připojena r. 1764, nyní část obce Česká Kubice. Skládá se z Dolní 118

Cheb 50°7'31.43"N; 12°20'46.77"E

Františkovy Lázně

www.ceskonamape.cz

Zděný pavilón Františkova pramene z r. 1832 nahradil dřevěnou stavbu z r. 1793, Luisin pochází z r. 1826, kolonáda Solného a Lučního pramene z r. 1843, dvorana Glauberových pramenů z r. 1930 a pavilón Natálie z r. 1931. Společenský dům postaven r. 1877, Městské muzeum r. 1913 a Divadlo Boženy Němcové r. 1928. Novou dominantou je Aquaforum, komplex bazénů a relaxačních zařízení z r. 2005. Rozhledna Salingburg, 10 m vysoká romantická stavba z r. 1906, pro vzrostlé stromy rozhled neposkytuje stejně jako rozhledna z r. 1916 u restaurace Zámeček. Vyhledávaným symbolem města je soška chlapce s rybou, zvaná František, pův. z r. 1924, nyní novější napodobenina. Na západním okraji leží soustava rybníků, největší z nich přírodní památka Amerika – viz samostatné heslo. Rekreační areál Jadran s koupalištěm a autokempem vznikl u sousedního Ptačího rybníka. Ve městě se narodil August Brömse (1873–1925), německy píšící pražský básník.

Frejštejn

Frenštát pod Radhoštěm

N. Jičín

49°32'44.91"N; 18°12'42.6"E

Podbeskydská obec prvně připomínána r. 1382, na město povýšena r. 1781, od r. 2003 památková zóna. Na náměstí dochovány domy ze 17.–19. stol., některé s podloubím. Novorománská radnice z r. 1891. Dvojice blízko sebe stojících barokních kostelů sv. Jana Křtitele z r. 1634 a sv. Martina z doby po r. 1661, boční kaple z r. 1740. Mariánský sloup z r. 1686. Kašna se sochou Neptuna z r. 1840, kamenný kříž z r. 1753, barokní sochy sv. Floriána z r. 1773 a Jana Nepomuckého z r. 1719. Kaple Panny Marie Lurdské na Horečkách z r. 1902. V býv. škole z r. 1876 městské muzeum, založeno r. 1951, rekonstruováno r. 2007. Rodiště sochaře Albína Poláška (1879–1965), malíře Břetislava Bartoše (1893–1926), spisovatele Františka Horečky (1894–1976) a olympijského vítěze ve skoku na lyžích Jiřího Rašky (1941), pamětní desky. Ve městě Poláškovy sochy Strůjce svého osudu a Pravěký zápas z r. 1938, originály jeho soch z Radhoště uloženy v radnici. Centrum beskydské turistiky a lyžování, skokanské můstky. Františkovy Lázně – císařův pomník

Fredevald

Č. Lípa 50°48'16.23"N; 14°27'31.97"E

Znělcový ostroh nad řekou Kamenicí, zvaný Pustý zámek, od r. 1956 geologická a botanická přírodní památka. Na vrcholu pozůstatky hradu Fredevald ze 13. stol., od r. 1410 centrum samostatného panství odděleného od hradu Ostrý. Za trestné výpravy proti Zikmundu z Vartemberka r. 1440 zničen lužickým vojskem. Zachovány jen malé zbytky hradeb a obytné budovy. Zřícenina leží mimo značené cesty.

Frejštejn

Znojmo 48°53'55.07"N; 15°41'12.49"E

Jeden z nejstarších šlechtických hradů na Moravě založen počátkem 13. stol. nad pravým břehem Dyje k ochraně hranice mezi přemyslovskou Moravou a Rakouskem, po r. 1286 zeměpanský. V husitské době zdokonaleno jeho opevnění, po válkách r. 1440 vykoupen jako sídlo loupeživého rytíře, podle zprávy z r. 1487 již opuštěn a pobořen. Malebná zřícenina přístupná po značené cestě z Podhradí nad Dyjí.

Frenštát pod Radhoštěm – náměstí

Freudenštejn

Bruntál 50°5'43.44"N; 17°25'10.19"E

Hrad Freudenštejn na Zámeckém kopci založen jako součást zemské obranné soustavy Přemysla Otakara II. v polovině 13. stol. Písemné zprávy nedochovány, ve 2. polovině 14. stol. opuštěn a nahrazen novějším hradem Fürstenwalde – viz samostatné heslo. Hrad, chráněný příkrou skálou, příkopem a valem upadl v zapomnění, znovu objeven

www.ceskonamape.cz

119

v 19. stol. při stavbě silnice. Zachován jen zbytek zdi a zarostlá hradní cesta, ke zřícenině vede značená cesta z Karlovic.

Frumštejn

Plzeň-sever 49°49'41.05"N; 13°12'47.34"E

Hradiště poblíž osady Hunčice na okraji lesa pozůstatkem hradu Frumštejn, prvně doložen r. 1357, dobyt za poděbradských válek a koncem 15. stol. zpustl. Zachováno opevnění složené z příkopu, valu a dvou zemních bašt, patrná i přístupová komunikace. Místo leží mimo značené cesty.

Fryčovice

Frýdek-Místek 49°40'7.15"N; 18°13'41.35"E

Obec prvně doložena r. 1267. Na návrší v dominantní poloze starobylý kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu ze 14. stol., přestavěn renesančně r. 1573 a barokně v 17. stol.

Frýdek-Místek

Frýdlant

Liberec 50°55'22.29"N; 15°4'47.63"E

Historické město založeno ve 13. stol. pod gotickým hradem Ronovců, statut města od 14. stol. Hrad nad řekou Smědou za panování Redernů v 16. stol. přestavěn a rozšířen na renes. zámek, z pův. hradu zachováno obvodové zdivo a válcová věž Indica. Od r. 1622 středisko Valdštejnova frýdlantského vévodství. Za Clam-Gallasů r. 1801 zámek s hodnotnými sbírkami jako první v Evropě zpřístupněn veřejnosti. Ve městě novorenes. radnice z let 1888–1893 s vysokou věží, uvnitř též městské muzeum z doby po r. 1900. Děkanský kostel Nalezení sv. Kříže z let 1549–1551 mnohokrát přestavován, uvnitř rodová hrobka Redernů. Barokní děkanství z r. 1694. Mariánský sloup z r. 1723. Pův. evangelický kostel Spasitele z let 1902–1903. Severně na Frýdlantské výšině 21 m vysoká zděná rozhledna z r. 1907, pro vzrostlé stromy výhled omezen. Z města vycházela od r. 1900 úzkorozchodná železniční trať do Žitavy, po 2. světové válce zkrácena do Heřmanic, provoz zastaven r. 1976.

Frýdek-Místek 49°40'54.9"N; 18°20'57.57"E

Průmyslové dvojměstí na řece Ostravici vzniklo r. 1943 sloučením dvou pův. samostatných měst, současný název od r. 1955, centra obou měst památkovou zónou, na náměstích renes. a barokní domy. Ve slezském Frýdku doloženém r. 1327 pův. gotický hrad z počátku 14. stol., v letech 1636–1651 přestavěn na raně barokní zámek s pozdně barokními úpravami v 18. stol., okolo přírodní park z 19. stol. s barokními sochami. V zámku sídlo Muzea Beskyd. Farní kostel sv. Jana Křtitele gotického původu ze 14. stol., věž z r. 1604, u něj barokní kaple Panny Marie Bolestné z r. 1717 s býv. špitálem. Pozdně renes. kostel sv. Jošta z počátku 17. stol. s dřevěnou věžičkou. Barokní poutní dvouvěžová bazilika Navštívení Panny Marie z let 1740–1777 s křížovou cestou a barokními sochami v areálu. Novogotický evangelický kostel z let 1910–1911. V moravském Místku doloženém již r. 1267 rokokový kostel sv. Jana a Pavla z let 1763–1769 se dvěma branami a barokními sochami. Kostel sv. Jakuba s gotickým presbytářem z r. 1582 a renes. lodí z r. 1626 upraven novorománsky r. 1889. Barokní kostel Všech svatých z let 1716–1730. Frýdek rodištěm básníka a překladatele Óndry Lysohorského (1905–1989), vlastním jménem Ervín Goj, jeho památník v podzámčí. V Místku narozeni architekti, dvojčata Čestmír (1908–1999) a Lubomír (1908–1983) Šlapetové.

Frýdlant – zámek

Frýdlant nad Ostravicí

Frýdek-Místek 49°35'25.55"N; 18°21'13.39"E

Podbeskydská obec na Ostravici prvně zmíněna r. 1300, po r. 1620 zřízeny hamry a železárny, na město povýšena r. 1948. Na náměstí novorenes. radnice z r. 1894, sloup s barokní sochou Panny Marie Karmelské z r. 1731. Raně barokní kostel sv. Bartoloměje z r. 1665 s věží z r. 1690 upravován v letech 1886 a 1906. Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého z r. 1759. Klášter Milosrdných sester sv. Karla Boromejského z let 1871–1875 s novorománskou kaplí nyní účelově využit. Kaple na Kamenci z r. 1818. Na severním okraji boží muka sv. Františka z Assisi z přelomu 18. a 19. stol. Památník v rodném domku malíře a grafika Ferdiše Duši (1888–1958) zrušen, expozice přemístěna do Galerie uměleckého smaltu a litiny v kulturním domě. V areálu býv. železáren tovární kaple sv. Barbory z r. 1844. Funkcionalistická Alsternova vila z let 1939–1940. Betonový Harcovský most z r. 1936, technická památka. Na území města dochovány terénní stopy tří středověkých strážních hrádků, nejvýraznější v části Nová Ves v lokalitě Zimník.

Frýdštejn

Jablonec n. N. 50°38'57.42"N; 15°9'51.29"E

Frýdek-Místek – náměstí v Místku

120

Obec prvně připomínána r. 1385, pův. zvána Zásadka. Dochována lidová roubená architektura. Myslivna rodištěm www.ceskonamape.cz

malíře Beneše Knüpfera (1844–1910), pamětní deska. Nad východním okrajem obce zřícenina hradu Frýdštejn, založen po r. 1350, zpustl kolem r. 1565. Z částečně skalního hradu zachováno několik tesaných místností, dominantní vysoká válcová věž, zbytky paláce a druhé věže, zřícenina přístupná v turistické sezóně. Severně vrch Kopanina (657 m n. m.), na vrcholu 21 m vysoká kamenná rozhledna z r. 1894, současná podoba z r. 1936, kruhový rozhled na Český ráj a k Jizerským horám.

sklářský výrobek, uvítací číše Vratislava z Pernštejna z doby kolem r. 1580. Farní kostel sv. Matouše z r. 1788 upravován v letech 1808 a 1902, fara z doby stavby kostela. Dochován soubor zděných i roubených lidových staveb. Jižně velký rybník Medlov, u něj rekreační oblast s kempem.

Fryšták

Zlín 49°17'0.26"N; 17°41'6.97"E

Obec pod Hostýnskými vrchy prvně zmíněna r. 1356, na město povýšena r. 1965, od r. 1995 památková zóna. Kostel sv. Mikuláše pozdně gotického původu přestavěn barokně, u něj barokní socha sv. Jana Nepomuckého a kříž z r. 1763. Na náměstí radnice z r. 1900 a starobylá patrová tzv. Hrubá hospoda. Rodiště dirigentů a hudebních skladatelů Břetislava Bakaly (1897–1958) a Dalibora Brázdy (1921–2005). Jižně na Fryštáckém potoce vybudována v letech 1933–1938 údolní nádrž o rozloze 56 ha, slouží jako ochrana proti povodním a také záložní zdroj pitné vody, proto zde povolen pouze rybolov.

Fulnek

N. Jičín 49°42'45.09"N; 17°54'41.56"E

Frýdštejn – zřícenina hradu

Frymburk

Klatovy 49°14'56.31"N; 13°42'21.81"E

Obec prvně zmiňována r. 1318, dříve zvána Želenov. Hrad Frymburk na pahorku nad rybníkem založen na přelomu 13. a 14. stol., dobyt a vypálen r. 1467, dochovány jen valy a příkopy s rybníkem jako součástí opevnění, na býv. hradišti nyní novogotická kaplička sv. Antonína Paduánského z konce 19. stol. Pod hradem kolem r. 1574 postavena renes. tvrz, nyní součást hospodářského dvora s malými zbytky sgrafit.

Frymburk

Historické město doloženo r. 1293, od r. 1483 středisko Jednoty bratrské, historické centrum silně poškozeno r. 1945, od r. 1992 památková zóna. Na návrší v místě pův. hradu zámek, horní část renes. ze 16. stol., dolní barokní z doby kolem r. 1750. Na protějším návrší barokní kapucínský klášter z let 1670–1683 s kostelem sv. Josefa z r. 1674, pod ním barokní hřbitov s kaplí sv. Rocha z r. 1632 a barokní branou, klášter zrušen r. 1950. Na náměstí radnice, z renes. stavby dochována pouze věž z r. 1610, zbytek dostavěn po r. 1945. Barokní městská zvonice, zvaná Černá věž, z pův. hradební věže nad náměstím. Morový sloup Nejsvětější Trojice z r. 1718, sousoší sv. Jana Nepomuckého z r. 1769 a kašna se sochou sv. Jana Sarkandra z r. 1749. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1750–1760 s cennou výzdobou, gotická fara z r. 1389 pozůstatkem augustiniánského kláštera zrušeného r. 1784. Pozdně gotický bratrský sbor, pův. kostel z r. 1407 přestavěn na bratrskou modlitebnu r. 1612, do r. 1621 správcem J. A. Komenský, na špitál upraven r. 1691, nyní Památník J. A. Komenského. Komenského pomník před školou z r. 1924. Busty Petra Bezruče z r. 1957 a Františka Palackého z r. 1959.

Č. Krumlov 48°39'47.71"N; 14°10'1.34"E

Obec na severním břehu Lipenské přehrady připomínána již r. 1198, středověký status městyse z r. 1379 obnoven r. 2007, starší zástavba částečně pohlcena vodami nádrže. Gotický kostel sv. Bartoloměje z doby před r. 1277 přestavěn pozdně goticky kolem r. 1530 a barokně v letech 1652 a 1735, novogotická věž z r. 1870, vedle stará škola. Na náměstí barokní kašna z r. 1676, morový sloup z r. 1735, pranýř se zvonkem z r. 1651, kamenná mohyla s reliéfem Adalberta Stiftera a kamenná soška trpaslíka. Místní muzeum z r. 2009.

Fryšava pod Žákovou horou

Žďár n. S.

49°37'48.16"N; 16°2'44.56"E

Obec uprostřed lesů prvně připomínána r. 1560 jako sklářská huť, z níž pravděpodobně pochází nejstarší moravský

Fulnek – pomník Komenského

www.ceskonamape.cz

121

Fulštejn

Bruntál

Grabštejn

Liberec

50°14'14.35"N; 17°42'34.32"E

50°50'44.64"N; 14°52'34.76"E

Hrad Fulštejn (Fullstein) nad říčkou Osoblahou založen v polovině 13. stol. Herbortem z Fulme, leníkem olomouckého biskupa. Zadní hrad tvořen čtvercovým palácem se čtyřmi nárožními věžemi, přední hrad dostavěn koncem 13. stol., obě části spojeny mostem a obkrouženy příkopem a valem. Hrad za třicetileté války obsazen Švédy a zničen výbuchem r. 1648. Nyní volně přístupná zřícenina v soukromém vlastnictví, majitel buduje oddechový lesopark, v upraveném areálu kulturní akce. Přístup po značené cestě z Bohušova.

Hrad údajně postaven již r. 1044 jako jeden z nejstarších v severních Čechách, doložen r. 1256 jako Grafenstein a později Grabenstein. Od počátku tvořila dominantu stavby, chránící lužickou cestu údolím Nisy vysoká a mohutná okrouhlá věž, nyní opatřená historizující helmicí. V husitském období dvakrát dobyt Lužičany, v letech 1564–1569 získal přestavbou na renes. zámek v podstatě dnešní podobu se sgrafity. Po třicetileté válce zbořeno opevnění, r. 1818 pod hradem z renes. budovy upraven tzv. nový zámek s okolním parkem.

Fürstenwalde

Bruntál 50°7'19.65"N; 17°20'39.96"E

Zeměpanský hrad Fürstenwalde, jehož název nebyl nikdy počeštěn, prvně zmiňován r. 1348 jako opěrný bod opavských knížat, založen na Zámecké hoře nad soutokem Střední a Bílé Opavy ve vysoké poloze 854 m n. m. Údaje o historii ani zániku hradu nedochovány, patrně zničen uherským vojskem Matyáše Korvína r. 1474. Dochovány zbytky obvodové hradby a základů staveb, z vrcholu Zámecké hory rozhled. Zřícenina přístupná po značené cestě z Vrbna pod Pradědem.

Goethova skalka

Cheb 50°10'41.52"N; 12°15'24.11"E

Přírodní památku, vyhlášenou r. 1972, tvoří asi 250 m dlouhý obnažený křemenný val, místy užívaný jako cvičný horolezecký terén. Při silnici z Hazlova do Aše je od r. 1846 umístěna pamětní deska připomínající zdejší oblíbené zastávky básníka a přírodovědce Johanna Wolfganga Goetha.

Golčův Jeníkov

Havl. Brod 49°48'50.72"N; 15°28'36.06"E

Obec na důležité obchodní stezce prvně připomínána r. 1184, městečkem od r. 1417, na město povýšena r. 1913. Na náměstí radnice z r. 1818 přestavěná r. 1897 a patrové barokní domy. V místní části Zábělčice stopy tvrze doložené r. 1592, k ní v letech 1650–1653 přistavěna tzv. Golčova věž neboli nová tvrz, stará tvrz zanikla v 19. stol. při přestavbě panského pivovaru. V letech 1774–1775 vystavěny současně dva zámky, starý zámek upraven po r. 1828 na byty, nový zámek vznikl pro potřeby tabákové továrny, po jejím přesunu do Sedlce u Kutné Hory upraven r. 1812 na lazaret, po empírové přestavbě v letech 1827–1828 sídlo správy panství. Farní empírový kostel sv. Františka Serafinského z let 1827–1829 zahrnul do stavby i starší loretánskou kapli. Děkanství umístěno v býv. jezuitské rezidenci z poloviny 17. stol., dominantní pozdně barokní věž přistavěna r. 1785. Na náměstí mariánský sloup z počátku 18. stol., u kostela socha sv. Václava z r. 1716. Hřbitovní kostel sv. Markéty z 13. stol. nově postaven v 19. stol. a opraven r. 1905. Zachována židovská čtvrť s novorománskou synagogou z let 1870–1871, na západním okraji města židovský hřbitov ze 16. stol. Město rodištěm vynikající atletky Jarmily Kratochvílové (1951).

Grabštejn

Po požáru od blesku r. 1843 jen nouzově opraven a neobydlen. Po 2. světové válce jako vojenský objekt nepřístupný, od r. 1988 jako historická památka opravován a od r. 1992 zpřístupněn. Nejhodnotnější interiér představuje bohatě zdobená renes. zámecká kaple sv. Barbory, patronky horníků, na středověké hradní věži od r. 2001 zavěšen jako symbol dobré vůle ke spolužití Čechů a Němců zvon Smíření. Dolní tzv. nový zámek zůstává nadále v majetku armády.

Grabštejn – hrad 122

www.ceskonamape.cz

Grešlové Mýto

Znojmo 48°58'59.27"N; 15°53'0.93"E

Obec prvně připomínána r. 1700. Dochován barokní most z r. 1766 se sochou sv. Mikuláše, u něhož se vybíralo mýto ve výši grešle. Barokní býv. zájezdní hostinec. Při severním okraji rybník Mírovec, u něj archeologické naleziště.

Gruň

Frýdek-Místek 49°29'20.14"N; 18°29'5"E

Beskydská horská osada prvně zmíněna r. 1636, nyní část obce Staré Hamry. Dřevěný kostel Panny Marie z let 1887–1891. Významné lyžařské středisko.

Grunta

Kolín 49°58'35.11"N; 15°15'17.77"E

tě kněze a politika Jana Šrámka (1870–1956), předsedy čs. exilové vlády v letech 1940–1945, zakladatele lidové strany.

Gutštejn

Tachov 49°51'20.12"N; 13°1'16.33"E

Hrad založen ve 13. stol. pánem z rodu Hroznatovců jménem Jetřich, po jehož manželce nazván Guttenstein. Vznikl na nízkém skalním ostrohu příkře spadajícím do údolí potoka Hadovky, jeho jádru dodnes vévodí elegantní hranolová věž se zaoblenými rohy, k níž patřily dva obytné paláce oddělené od sebe malým dvorkem. Páni z Gutštejna tu sídlili 250 let, na jaře r. 1422 hrad dobyl Žižka. Po r. 1549 hrad prodán, připojen k sousednímu bezdružickému panství a opuštěn. Malebná zřícenina volně přístupná po značených cestách od Okrouhlého Hradiště nebo z údolí potoka Hadovky. Severně od ní hospodářský dvůr Daňkov, v jeho areálu od r. 1879 malý lovecký zámeček.

Obec pod Kaňkem prvně zmíněna r. 1305. Mohutný novorománský kostel Navštívení Panny Marie vystavěn na místě starší gotické stavby v letech 1905–1908. Hodnotné secesní vnitřní zařízení a jedno ze secesních oken věnoval tehdejší patron stavby, houslový virtuóz Jan Kubelík. Kolem kostela hřbitov obehnaný zdí s novogotickým cimbuřím, v nároží novorománská márnice z r. 1908. Novorenes. fara z r. 1901.

Gutštejn

Guty

Frýdek-Místek 49°38'58.38"N; 18°35'48.29"E

Grunta

Grygov

Olomouc 49°32'16.66"N; 17°18'39.97"E

Obec prvně zmíněna r. 1352. Kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1852. V lese Království památný dub starý 450 let. Rodiš-

Ves prvně připomínána r. 1305, nyní část města Třinec. Renes. dřevěný kostelík Božího Těla z r. 1563, nejvýznamnější lidová stavba Těšínska, pův. protestantský, v polovině 17. stol. vysvěcen jako katolický, při rekonstrukci r. 1781 spojen s pův. samostatně stojící zvonicí. V cenném interiéru zajímavá kruchta ve tvaru písmene L, obraz Večeře Páně připisovaný Josefu Mánesovi a nejstarší zvon z r. 1565.

www.ceskonamape.cz

123

vány domy s barokními a empírovými štíty, radnice z doby kolem r. 1800 a zájezdní hostinec z r. 1780. Románsko-gotický kostel sv. Petra a Pavla z 13. stol. nově vystavěn r. 1606, po požáru přestavěn barokně v letech 1670–1678 a nově zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, věž přistavěna r. 1740. Před ním barokní fara z r. 1730 a socha sv. Floriána z r. 1781. U mostu socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1714. Empírová synagoga z r. 1825, severozápadně za městem židovský hřbitov ze 17. stol.

Guty – dřevěný kostel

Habartice

Šumperk 50°6'35.29"N; 16°57'9.45"E

Horská ves prvně doložena r. 1351, nyní část obce Jindřichov. Pův. evangelický kostelík z přelomu 16. a 17. stol. změněn po třicetileté válce na katolický a zasvěcen Neposkvrněnému početí Panny Marie, přestavěn a rozšířen r. 1842. Památná lípa ve stáří asi 400 let.

Habartov

Sokolov 50°10'57.6"N; 12°32'57.76"E

Obec poprvé zmíněna r. 1339, německy zvána Haberspirk, na město povýšena r. 1960. Po 2. světové válce do r. 1952 větší část zástavby včetně kostela sv. Anny z r. 1766 ustoupila dolování uhlí a nově postavena severněji. Zachován pomník z r. 1946 připomínající české četníky zastřelené r. 1938 henleinovci.

Habrovany

Vyškov 49°13'53.19"N; 16°52'41.91"E

Obec prvně připomínána r. 1350. Na místě starší tvrze renes. zámeček, v 17.–18. stol. majetek jezuitů, empírově přestavěn r. 1825, nyní účelově využit. Kolem zámecký park. Dominantní kostel Nejsvětější Trojice renes. původu přestavěn barokně r. 1743 a v 19. stol. upraven.

Habry

Havl. Brod 49°45'19.15"N; 15°29'4.6"E

Obec na důležité obchodní stezce prvně připomínána r. 1101, ve 13.–15. stol. celnice, status města z r. 1909 obnoven r. 1992. Pův. dvoupatrový barokní zámek z let 1718–1720 snížen po velkém požáru v 80. letech 19. stol. o patro a budova upravena novobarokně na školu. Na náměstí zacho124

Habry – kostel

Habří

Č. Budějovice 48°56'51.77"N; 14°20'1.87"E

Obec prvně zmiňována r. 1264. V hospodářském dvoře zbytky pozdně gotické tvrze z 15. stol. přestavěné pozdně renesančně. Na návsi novorománská kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1867. Dochovány lidové usedlosti z 2. poloviny 19. stol. se špýcharem. Západně od obce u lesa zřícenina kostela sv. Víta z r. 1644 v pozdně gotickém slohu, zrušen r. 1787, zdivo konzervováno r. 1994. V sousedství kaple Nejsvětější Trojice z r. 1890.

Habřina

Hradec Kr. 50°19'36.6"N; 15°49'35.06"E

Obec prvně zmíněna r. 1357. V zahradě dochováno tvrziště z 2. poloviny 14. stol., okrouhlý pahorek obklopený příkopem. Východně za obcí na návrší Chloumek hřbitovní kostel sv. Václava, vybudován kolem r. 1580 na místě zbořené kaple, barokně upraven r. 1702. Severně na ostrohu nad říčkou Hustířankou oválné tvrziště Vražba s valem a příkopem, podle průzkumu tvrz založena v polovině 13. stol., zničena na přelomu 13. a 14. stol.

www.ceskonamape.cz

Hačky

Prostějov 49°37'20.91"N; 16°56'6.11"E

Obec poprvé zmiňována r. 1318. Na návsi kaple z r. 1927 na místě starší zvonice. Nad západním okrajem větrný mlýn z r. 1865, po požáru z r. 1914 obnoven r. 1923, obytné stavení přistavěno r. 1925. Obec rodištěm scénografa Ladislava Vychodila (1920–2005).

s mansardovou střechou z r. 1773 upraven r. 1870 na myslivnu, později na rekreační objekt. U pramene v 18. stol. založeny malé lázně, objekt lázní s kapličkou sv. Pantaleona z r. 1773 zbořen r. 1867 a nahrazen r. 1868 novogotickou kaplí Panny Marie.

Halenkov

Vsetín 49°19'13"N; 18°8'55.4"E

Háj

Cheb 50°14'1.91"N; 12°12'8.6"E

Výrazný vrch (758 m n. m.), německy Hainberg, patří k nejvyšším bodům Ašské vrchoviny, součásti pohoří Smrčiny (Fichtelgebirge). Oblíbený výletní cíl blízkého města Aš. V letech 1902–1904 na vrcholu postavena 34 m vysoká kamenná rozhledna, zvaná Bismarckova věž, s vyhlídkovou plošinou ve výši 24 m. Na severním svahu lyžařský areál s vlekem a sjezdovými tratěmi.

Háj ve Slezsku

Opava 49°53'54.46"N; 18°5'50.98"E

Rozlehlá obec prvně doložena r. 1366. V části Chabičov výstavný novorománský kostel sv. Valentina z r. 1911. Rodiště spisovatele Vladislava Vančury (1891–1942), pomník a pamětní deska, a literárního vědce Antonína Vaška (1829–1880), otce básníka Petra Bezruče, pamětní deska. Památník revolučních tradic Slezska na Ostré hůrce z r. 1969. Na návrší Padařov opevnění z doby před 2. světovou válkou.

Obec založena r. 1654 hrabětem Illesházym, pův. dvůr Helenovice nazvaný podle zakladatelovy dcery. Dochovány stavby lidové roubené architektury. Panský dvůr z poloviny 17. stol. Barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1786–1788, věž přistavěna r. 1846. Od r. 1868 továrna na výrobu ohýbaného nábytku.

Halže

Tachov 49°49'43.78"N; 12°34'43.83"E

Obec prvně zmiňována r. 1529. Zámek s kaplí sv. Rodiny v pseudorenes. podobě z r. 1873 vyhořel v 50. letech 20. stol., zbořen r. 1966. Pozdně barokní kostel sv. Jana a Pavla z r. 1800 s věží z r. 1805. Na návrší kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1855, pod ní kaple sv. Kříže s rodinnou hrobkou z r. 1888, oba objekty neudržované. Jižně osada Svobodka (Frauenreith), rodiště lidového kameníka Georga Böhma (1789–1853), který pro různá místa na Tachovsku zhotovil téměř 100 soch.

Hamr

Tábor 49°9'22.13"N; 14°45'55.32"E

Ves prvně připomínána r. 1395, nyní část obce Val. Na jejím okraji v zátočině Nežárky renes. tvrz z poloviny 16. stol., barokně upravena r. 1696, třípatrová budova středověkého vzhledu má dvojici souběžných valbových střech. Renes. kostel Nejsvětější Trojice z r. 1581 přestavován v letech 1755 a 1899. Barokní fara z r. 1724.

Hamr na Jezeře

Č. Lípa 50°42'6.96"N; 14°50'27.86"E

Obec mezi Horeckým a Hamerským rybníkem prvně zmíněna r. 1322. Hamerský rybník využíván rekreačně. Okolí silně poznamenáno ukončenou intenzivní chemickou těžbou uranu. Východiště ke zříceninám hradů Děvín a Stohánek – viz samostatná hesla. Háj ve Slezsku – pomník Vladislava Vančury

Hamrštejn Hajany

49°6'40.08"N; 16°33'21.69"E

Obec prvně zmíněna r. 1323 jako majetek kounického kláštera premonstrátek. Patrový klasicistní zámeček z přelomu 18.–19. stol. nyní upraven na byty, kolem zbytek parku. Na návsi kaple se zvonicí z r. 1818 a empírový kříž z r. 1808.

Hájek

Rychnov n. Kn. 50°2'47.9"N; 16°18'48.53"E

Liberec 50°47'10.51"N; 14°58'13.09"E

Brno-venkov

Hrad založen nad Lužickou Nisou ve 14. stol. k ochraně obchodní stezky a hamru zpracovávajícího rudu, poprvé zmíněn r. 1357, husity dobyt r. 1433, poté zpustl za dlouhých majetkových sporů. Dochována obvodová zeď, zbytky dvou věží, obytné budovy a sklepů, hradní brána s velkou částí hradby se zřítila r. 1882. Poloha hradu značně pozměněna v polovině 19. stol. zářezem železniční trati, zřícenina porostlá lesem přístupná neznačenou pěšinou od zastávky Machnín-hrad. V okolí přírodní rezervace.

Osada prvně připomínána r. 1692, nyní část obce Polom. Barokní lovecký zámek Kinských na obdélném půdorysu www.ceskonamape.cz

125

Hamry

Klatovy 49°12'50.94"N; 13°9'35.39"E

Rozptýlená podhorská obec, pův. hornická osada při ložisku železné rudy doložena r. 1654. Barokní kostel Panny Marie Bolestné, zvaný Kollerův, vybudován r. 1773 ze starší kaple. Ke kostelu křížová cesta. Památný buk. Nad obcí ve svazích Královského hvozdu přírodní památka Bílá strž, rezervace s vodopády Bílého potoka.

s balkonem. Vrchol skály leží mimo značenou cestu, pod ní býval mlýn opředený pověstmi zvaný Krvomlýn. Malé osadě pod skálou, nyní části obce Vysoká, dominuje zchátralý hotel, vybudovaný knížetem Lobkowiczem r. 1912. Pšovka vytváří malebnou Harasovskou tůň, vyhledávaný rekreační rybník s výpustí tesanou ve skále.

Harrachov

Semily 50°46'27.23"N; 15°25'51.24"E

Hamry nad Sázavou

Žďár n. S. 49°33'57.46"N; 15°53'56.86"E

Protáhlá obec vznikla sloučením čtyř pův. samostatných částí doložených u středověkých hamrů r. 1407, oddělena od města Žďár nad Sázavou r. 1990. V Dolních Hamrech kamenný most přes Sázavu z r. 1878, kaplička z r. 1871 a cenná boží muka z r. 1680. Hamr v Horních Hamrech v sousedství renes. tvrze přestavěn na mlýn, u silnice kaplička z 18. stol. V části Najdek stopy příkopu býv. tvrze v místě zvaném Na skále a boží muka z r. 1680. Hamr v části Šlakhamry upraven v 17. stol. na tvrz a v 18. stol. na zemědělský dvůr. Nad údolím Sázavy přírodní památka Rozštípená skála, pozoruhodný skalní útvar s průrvou, horolezecký terén. V obci a okolí pozoruhodné betonové plastiky Hamroně, mamuta a koně s vozem.

Hanička

Osada pův. zvaná Dörfl založena v 17. stol., počátkem 18. stol. pojmenována po majitelích, na město povýšena r. 1973. Sklárna založena r. 1712, v ní historická brusírna skla, vedle novogotická kaple sv. Alžběty z r. 1916 se skleněným zvonkem a oltářem z benátských zrcadel. Empírový kostel sv. Václava z let 1822–1828 na místě staršího dřevěného, uvnitř částečně skleněný oltář z r. 1864 a lustr z r. 1828. Významné turistické a lyžařské středisko se dvěma lanovkami, lyžařskými vleky, sjezdovými i běžeckými tratěmi a skokanskými můstky, mamutí můstek patří k nejvyšším na světě, k řadě atrakcí patří též bobová dráha a lanové centrum. V místní části Rýžoviště Hornické muzeum s prohlídkovou štolou a budova Šindelka s lesnickou a mysliveckou expozicí, dále Ski muzeum a v soukromé sklárně Muzeum skla. V místní části Mýtiny konečná zastávka ozubnicové železniční trati z Tanvaldu. Nad městem silniční přechod do Polska. Východně od města vyhledávaný vodopád Mumlavy.

Rychnov n. Kn. 50°11'46.59"N; 16°30'33.82"E

Pevnost pohraničního opevnění z doby před 2. světovou válkou, vzdálena 2 km chůze od parkoviště. Jediná přístupná tvrz se zachovanými pancéřovými prvky, v 80. letech 20. stol. přebudována na protiatomový kryt, pův. houfnicová střílna, pozorovací zvon. Upravena jako muzeum. Severně zpřístupněný bunkr Průsek, u parkoviště protiletecký bunkr Na Holém.

Hanušovice

Šumperk 50°4'44.75"N; 16°56'1.57"E

Obec prvně uváděna r. 1325, na město povýšena r. 1975, železniční křižovatka. Pozdně renes. kostel sv. Mikuláše z r. 1656 barokně přestavěn r. 1783. V areálu též empírová fara z let 1833–1834, empírový sloup Panny Marie z r. 1825 a barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1754. Lidová budova rychty z počátku 19. stol. se starším barokním jádrem. V místní části Holba pivovar z r. 1874 a barokní kaple Obětování Panny Marie z r. 1725. Severozápadně na Žlebském potoce malý vodopád. Východně od města nad místní částí Potůčník dřevěná poutní kaple sv. Anny, rekonstruována r. 1991. Severně v místní části Vysoké Žibřidovice barokní kostel sv. Linharta z let 1714–1721.

Harasov

Mělník 50°24'40.88"N; 14°34'6.01"E

Hrad Harasov založen na přelomu 14. a 15. stol. rodem Hrzánů z Újezda na příkré skále nad údolím Pšovky, na přístupové pláni jsou dosud patrné tři příkopy a dispozice předhradí i hradního jádra. Patrně již v 15. stol. sídlo opuštěno, dochovány jen ve skále vytesané sklepy, které později upravovali místní mlynáři, nyní kuriózní rekreační obydlí 126

Harrachov – vodopád Mumlavy

Hartenberk

Sokolov 50°13'18.05"N; 12°34'31.55"E

Hrad Hartenberk, zvaný též Hertenberk, vybudoval nad říčkou Svatavou bavorský rod pánů z Hartenberka a nazval podle svého rodového sídla. Hrad r. 1364 koupil Karel IV. a od té doby byl zastavovaným korunním majetkem do r. 1597. Po prodeji byl kolem r. 1608 přestavěn na renes. zámek, později barokně upravený. Po konfiskaci r. 1945 byl opuštěn, rozkraden a r. 1985 úmyslně zapálen. Zřícenina je nyní soukromým majetkem, probíhají záchranné práce a postupné zpřístupňování. Dochovala se hradní věž, trosky paláce a dalších budov, sklepy a 40 m hluboká studna. Přístup vede z osady Hřebeny.

www.ceskonamape.cz

Hasištejn

Chomutov 50°26'31.84"N; 13°15'48.05"E

Královský hrad založen počátkem 14. stol. na skalnatém ostrohu u staré solní stezky z Lipska do Čech. Stavba chráněna dvěma příkopy a vlastní hrad ještě třemi branami, předsunutou věží s břitem a třípatrovou válcovou věží. Jako sídlo loupeživých rytířů r. 1418 dobyt královským vojskem, jeho velitel Mikuláš Chudý z Újezda dostal panství odměnou do zástavy a stal se zakladatelem rozvětveného rodu Lobkowiczů, jemuž hrad patřil téměř 200 let. Nejslavnější z rodu, Bohuslav Hasištejnský z Lobkowicz (1461–1510), přírodovědec a spisovatel, se na hradě narodil i zemřel. Od r. 1609 hrad neobýván. O záchranu zřícenin se zasloužil vlastník prunéřovského velkostatku Emanuel Karsch, který v letech 1891–1892 nechal hradní zdivo zajistit, pokrýt věže střechami, vybudovat schodiště, obnovit kapli a postavit v sousedství hostinec. Hrad dostupný z obce Místo nyní oblíbeným výletním místem a udržovanou zříceninou, velká věž slouží jako rozhledna.

Hartenberk

Hartenštejn

K. Vary 50°8'39.35"N; 13°2'15.44"E

Hrad založen po r. 1470 pány z Plavna na homolovitém Zámeckém vrchu na místě staršího hradu, zničeného r. 1469 vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Vybudován jako vojenský opěrný bod, od r. 1554 již neobýván, v 17. stol. zpustl. Dochována obranná věž, trojice podkovovitých bašt, zbytky paláce, hradeb, studna a sklepení, ve 20. stol. zříceniny opravovány. Z hradu pěkný rozhled. Přístup po značené cestě z města Bochov.

Hartmanice

Svitavy 49°37'28.67"N; 16°22'22.51"E

Obec prvně zmiňována r. 1437. V dominantní poloze na vysokém návrší s rozhledem osmiboká barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, centrální stavba z let 1705–1708.

Hartmanice

Klatovy 49°10'7.8"N; 13°27'13.77"E

Podhorská obec prvně doložena r. 1331, od počátku 14. stol. dolování zlata, od 16. stol. město. Pozdně gotický kostel sv. Kateřiny z 15. stol. přestavěn barokně v 18. stol. U něj socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1731. Na náměstí stavení šumavského typu z 19. stol. s pavláčkou. Zdevastovaná Horská synagoga z r. 1883 rekonstruována r. 2006 na památník soužití Čechů, Němců a Židů. Východně zpustlý židovský hřbitov z r. 1870, náhrobky rozvezeny. V tzv. Černém lese zachovány zbytky štol. Na svahu Hamižné lyžařské terény s vleky.

Hartvíkovice

Hasištejn

Hať

Opava 49°56'41.92"N; 18°14'37.33"E

Příhraniční slezská obec prvně zmíněna r. 1250, k českému území připojena 16. března 1923. Pův. gotický kostel sv. Matouše přestavěn barokně r. 1731, znehodnocen při přestavbě r. 1894. Dochován roubený špýchar z r. 1830.

Třebíč 49°10'16.35"N; 16°5'17.97"E

Obec prvně připomínána r. 1356. Gotický kostel sv. Jiljí ze 14. stol. rozšířen ve 2. polovině 15. stol. o kapli, při barokní přestavbě v 17. stol. přistavěna věž. Na břehu vodní nádrže Dalešice (viz samostatné heslo) rozlehlá rekreační oblast s kempem. Na blízké Wilsonově skále pozůstatky hradu Kokštejn – viz samostatné heslo.

Hauenštejn

K. Vary 50°20'50.48"N; 13°1'9.63"E

Královský hrad vznikl na přelomu 13. a 14. stol. k ochraně zemské stezky vedoucí nedalekým údolím Ohře, po dobu své existence většinou udělován v léno různým šlechticům nebo klášterům.

www.ceskonamape.cz

127

Hausberk

Chomutov 50°29'36.72"N; 13°21'19.25"E

Malý strážní, převážně dřevěný hrádek neznámého jména i historie, nyní podle místa označovaný Hausberk, stával ve 14. stol. na nevýrazném ostrohu nad údolím Chomutovky. Dochován pahorek se dvěma okruhy valů a příkopů mimo značené cesty.

Havířov

Karviná 49°47'24.57"N; 18°27'22.77"E

Město vzniklo r. 1955 jako velké hornické sídliště, založeno mezi částí Šenova a býv. vesnicemi Šumbark, Dolní Bludovice, Dolní, Prostřední a Horní Suchá, chráněno jako doklad socialistického urbanismu, název vzešel z veřejné soutěže. V místní části Bludovice zachován pozdně barokní kostel sv. Markéty z let 1786–1792, klasicistní evangelický kostel z let 1782–1784 a roubená chalupa zvaná Kotulova dřevěnka z r. 1781, od r. 1979 muzeum venkovského bydlení a zemědělství s větrným mlýnkem. V místní části Šumbark dochován zámek z přelomu 18. a 19. stol. se zbytkem parku, empírový kostel sv. Anny z let 1841–1845, do současné podoby dostavěn r. 1971, před ním na býv. hřbitově empírový náhrobek hraběte Friedricha von Arco z r. 1835. V místní části Prostřední Suchá evangelický kostel z r. 1937 a novorománský katolický kostel sv. Jana Křtitele z r. 1876, před ním kamenný kříž z téhož roku. V místní části Dolní Suchá se narodil kpt. Rudolf Jasiok (1919–1944), hrdina bojů o Duklu. Místní část Životice – viz samostatné heslo. Hauenštejn – zámecké křídlo

Za Šliků v 16. stol. renesančně opraven, od r. 1663 součástí panství ostrovského až do r. 1811, kdy byl prodán Gabriele Buquoyové a radikálně se proměnil. Během dvou stavebních etap v letech 1840–1850 a 1878–1882 změněn na novogotický zámek, novogotickým cimbuřím opatřena také stará hradní věž, u zámku zřízeno arboretum s lesoparkem. Po zestátnění r. 1945 zámek sloužil jako ubytovna uranových dolů a dětský domov, po r. 1960 opuštěn a změnil se ve zříceninu. Teprve r. 2000 se objektu ujal soukromý majitel Pavel Palacký a začal se záchrannými pracemi. Od r. 2004 trosky zámku ve stylu tzv. horské novogotiky přístupné veřejnosti stejně jako hradní věž s vyhlídkou. Na návrší nad hradem gotizující kaple z r. 1851. Osada pod ním novodobě zvána Horní Hrad, nyní část obce Krásný Les.

Hauenštejn – nádvoří 128

Havlíčkova Borová

Havl. Brod 49°38'14.68"N; 15°46'49.79"E

Obec prvně připomínána r. 1289, dříve zvána Rudná Borová, současný název od r. 1950, status městyse z r. 1547 obnoven r. 2006, památková zóna. V okolí v minulosti těžba stříbra a železa. Nad obcí dominantní pozdně gotický kostel sv. Víta z přelomu 15. a 16. stol. na místě románského kostelíka z 12. stol. Barokní fara z r. 1726, před ní boží muka z r. 1765. Rodiště Karla Havlíčka Borovského (1821–1856), v rodném domě od r. 1931 muzeum, na náměstí jeho pomník z r. 1901. Při severním okraji klasicistní komplex užitných staveb z r. 1799 s mlýnem, pivovarem, sýpkou a myslivnou.

Havlíčkova Borová – rodný dům K. Havlíčka www.ceskonamape.cz

Havlíčkův Brod

Havl. Brod

Havran

Tachov

49°36'25.24"N; 15°34'42.89"E

49°44'34.38"N; 12°24'32.23"E

Osada na Haberské stezce při brodu přes Sázavu založena u ložisek stříbrné rudy a prvně doložena r. 1256, v r. 1261 již jako město pův. zvané Smilův Brod, poté do r. 1945 Německý Brod, po třicetileté válce významná barokní přestavba, po vybudování železnice r. 1870 rozvoj průmyslu. Z městského opevnění dochována část hradeb a nárožní věž zvaná Štáflova bašta z doby po r. 1310. Na náměstí stará radnice, pozdně renes. stavba z r. 1668, v jejím výklenku tzv. Brodská smrt, kostra zrádného ponocného Hnáta. V sousedství nová radnice, středověký dům novobarokně přestavěný r. 1913. Ze souboru historických domů dále vyniká Malinův dům s pozdně gotickou sklípkovou klenbou a průčelím z r. 1713 a Havlíčkův dům gotického původu, novogoticky upraven r. 1871, nyní sídlo městského muzea. V sousedním gotickém domě Galerie výtvarného umění. Starobylý gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 13. stol. barokně přestavěn v 1. polovině 17. stol. Barokní děkanství z počátku 18. stol. Hřbitovní kostel sv. Vojtěcha gotického původu z 13. stol. přestavěn pozdně goticky kolem r. 1595. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1734 se dvěma křídly přistavěnými r. 1761. U mostu špitální kostel sv. Kateřiny z 13. stol. nově postaven barokně v letech 1639–1642, novorománsky upraven r. 1890. Klášterní kostel sv. Rodiny z let 1679–1706, nyní koncertní sál, přilehlý augustiniánský klášter zrušen Josefem II. Moderní sbor církve čs. husitské z let 1926–1927. Na náměstí barokní morový sloup z r. 1725, u něj kašna z r. 1740 se sochou Tritona. Ojediněle dochována roubená stavba tzv. Štáflova domku z 2. poloviny 16. stol. Býv. staré gymnázium z r. 1724 upraveno na pivovar. V sadech pomníky Karla Havlíčka Borovského z let 1921–1924 a Bedřicha Smetany z r. 1934, busta Julie Havlíčkové z r. 1937. Rodiště kronikáře Jana Františka Beckovského (1658–1725) a hudebního skladatele Jana Václava Stamice (1717–1757).

Havran (894 m n. m.), německy Rabenberg, nejvyšší hora střední části Českého lesa při státní hranici. Na vrcholu chátrající býv. vojenská hláska, tzv. stanoviště rádiového a radiotechnického průzkumu. Kovová konstrukce by mohla sloužit jako rozhledna, výstup na neudržovanou věž jen na vlastní nebezpečí.

Havlovice

Trutnov

Havraň

Most 50°26'49.68"N; 13°35'50.37"E

Obec doložena r. 1281. Na okraji pův. gotický kostel sv. Vavřince připomínaný r. 1337, barokně upravený v 18. stol. Barokní býv. fara z počátku 18. stol. s rizalitem.

Havraň – kostel

50°29'33.58"N; 16°1'43.37"E

Obec v údolí Úpy prvně připomínána r. 1545. Barokní zděná zvonice z r. 1745, novodobá kaple z r. 1934, dřevěná lávka přes řeku. Býv. mlýn rodištěm vlasteneckého kněze Josefa Regnera (1794–1852), postavy z Jiráskovy kroniky U nás pod jménem Havlovický, jeho busta před školou. Východiště k hradu Vízmburk a do Babiččina údolí – viz samostatná hesla.

Havraníky

Znojmo 48°48'33.7"N; 16°0'37.33"E

Vinařská obec na okraji Národního parku Podyjí prvně zmíněna r. 1269. Klasicistní kostel sv. Linharta z počátku 19. stol. Dochováno množství lidových staveb, zejména vinných sklepů. Ve staré škole infocentrum národního parku s ubytovnou. Západně nad meandrem Dyje skalnatý hřeben Šobes, na jeho svazích vinice považované za nejkvalitnější u nás. Severozápadně Havranické vřesoviště, nejrozsáhlejší v Podyjí.

Hazlov

Cheb 50°9'20.53"N; 12°16'38.73"E

Havlovice – Regnerův pomník

Obec poprvé připomínána r. 1224. Nad Hazlovským potokem pův. románský hrad, šlechtické sídlo v renesanci a baroku přestavěno na zámek. K románské věži v letech 1687–1688 přistavěn barokní kostel Povýšení sv. Kříže se soudobým zařízením. Neudržovaný objekt zámku se po r. 1950 z podstatné části zřítil, v 70. letech 20. stol. na něj vydán demoliční výměr, zatím nezbourán, objevují se úvahy o možnosti záchrany. Na nádvoří barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána z 18. stol. Evangelický kostel pochází z let 1905–1907. U cesty k Vojtanovu zachován tzv. www.ceskonamape.cz

129

Chebský kříž. Na jižním okraji obce skupina smírčích křížů, jeden z nich připomíná zavraždění hazlovského rychtáře majitelem panství Libá Georgem Zedtwitzem v r. 1492.

Házmburk

Litoměřice 50°25'56.22"N; 14°1'1.41"E

Hrad pův. zvaný Klapý na osamělém a zdaleka viditelném vrchu založen patrně Lichtemburky ve 13. stol., r. 1335 ho získali výměnou od krále Zajícové z Valdeka a podle jejich erbovního zvířete dostal nové jméno Hasenburg, počeštěně Házmburk. Hrad se dvěma věžemi poté přestavěn, opevněn a rozšířen, ve svahu pod Černou věží vzniklo pro služebnictvo a hradní řemeslníky opevněné městečko zvané Podhradí s kostelíkem sv. Mikuláše. V 16. stol. hrad s podhradím opuštěn a zpustl. Zřícenina s typickou siluetou ve 20. stol. zajištěna, Bílá věž upravena na rozhlednu. Placená prohlídka umožňována celoročně, ke zřícenině vedou značené cesty z obce Klapý a z Libochovic.

Hejnice – interiér chrámu

Po zrušení kláštera r. 1950 objekt chátral, po r. 1990 rekonstruován na Mezinárodní centrum duchovní obnovy vysvěcené r. 2001. Před ním hodnotné kamenné plastiky z r. 1695. Obec r. 1917 povýšena na město. Dochováno několik lidových hrázděných domů a kamenný most z 18. stol. na cestě do Ferdinandova. Dominantu města tvoří skalnatý vrchol Ořešník (800 m n. m.), na němž r. 1813 františkáni vztyčili kříž, od r. 1898 vrcholová skála s nádherným rozhledem turisticky zpřístupněna. Házmburk

Hejná

Klatovy 49°17'20.17"N; 13°40'26.83"E

Obec doložena r. 1045 v majetku břevnovského kláštera. Na hřbitově raně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba z 2. poloviny 13. stol., přestavěn v 16. stol. a r. 1702. Po r. 1500 museli obyvatelé po dvě staletí platit tzv. opičí daň za zabití opice Půty Švihovského, pána na Rabí.

Hejnice

Liberec 50°52'42.5"N; 15°10'55.72"E

Pův. uhlířská osada dříve zvaná Haindorf poprvé zmíněna r. 1211 v souvislosti se stavbou dřevěné mariánské kapličky, přestavěné r. 1252 na kapli kamennou a později na poutní kostel s raně gotickou soškou Madony pocházející ze Žitavy. Vzhledem k věhlasu poutního místa v letech 1692–1696 vybudován františkánský klášter, starý kostel r. 1722 kromě presbytáře zbořen a do r. 1729 vystavěn nový barokní chrám Navštívení Panny Marie, v němž kromě uctívané Madony zachován polní oltář Albrechta z Valdštejna a rodová hrobka šlechtického rodu Gallasů. Ořešník 130

www.ceskonamape.cz

Hejtmánkovice

Náchod

Helfštýn

Přerov

50°36'3.45"N; 16°17'45.87"E

49°31'2.97"N; 17°37'39.09"E

Protáhlá obec poprvé doložena r. 1296. Zachován soubor zděných statků broumovského typu. Sousoší Korunování Panny Marie z konce 18. stol., sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Hodnotná pískovcová socha Bičování Krista r. 2003 neznámými pachateli poškozena a postava Krista odcizena.

Jedna z nejrozsáhlejších hradních zřícenin na Moravě na výrazném hřebenu nad Bečvou mezi Hranicemi a Lipníkem, hrad Helfenstein založen Fridušem z Linavy kolem r. 1278, za pánů z Kravař ve 14. stol. změněn na gotickou pevnost, odolal i náporu Uhrů v 15. stol. Za Pernštejnů a Vrbnů v 16.–17. stol. získal konečnou podobu, během třicetileté války i po ní nedobytná císařská pevnost proti Dánům, Švédům, Uhrům i Turkům, opuštěn r. 1763 a částečně zbořen. Mohutná zřícenina zajišťována od r. 1911, během sezóny zpřístupněna veřejnosti, v hradním paláci instalována muzejní expozice uměleckého kovářství a historické mincovny. Dějiště každoročního mezinárodního setkání uměleckých kovářů Héfaiston. Přístup z obce Týn nad Bečvou.

Helfenburk

Strakonice 49°8'9.77"N; 14°0'23.38"E

Hrad nazvaný německy Helfenburg vybudovali na kopci Malošín (683 m n. m.) čtyři bratři z Rožmberka v letech 1355–1364 na základě dochovaného povolení Karla IV. Pevný hrad nedobytý ani za husitských válek zůstal v majetku Rožmberků s výjimkou let 1475–1484 až do 16. stol., kdy byl opuštěn. Rozlehlá zřícenina s východní věží upravenou r. 1977 na rozhlednu nyní v majetku města Bavorova, placená prohlídka umožňována během turistické sezóny. Přístup po značené cestě od hájovny na silnici II/142.

Helfštýn Helfenburk (Strakonice)

Helfenburk

Helvíkovice

Ústí n. O. 50°5'29.91"N; 16°25'59.69"E

Litoměřice 50°34'45.05"N; 14°23'3.77"E

Hrad Helfenburk, později označovaný jen jako Hrádek, založen v polovině 14. stol. Janem z Klinštejna, od r. 1375 v majetku pražských arcibiskupů opevněn a rozšířen na největší na severu Čech. V letech 1431–1575 v zástavním držení, na počátku třicetileté války r. 1620 vypálen a opuštěn. V r. 1887 provedl tehdejší majitel, průmyslník Josef von Schroll, úpravy hradu a věže na své letní sídlo. Od r. 1967 pečují o mohutnou zříceninu se 17metrovou věží a hradbami až 12 m vysokými dobrovolníci, věž zpřístupňována jako rozhledna. Vedou sem značené cesty z Úštěku, Rašovic a Skalky.

Obec prvně zmíněna r. 1365. Pseudobarokní kaple sv. Antonína Paduánského z r. 1894. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1717. Dřevěná chalupa na břehu řeky rodištěm vynálezce bleskosvodu Prokopa Diviše (1698–1765), vlastním jménem Antonín Divíšek, před ní maketa jeho vynálezu.

Hemže

Ústí n. O. 50°0'37.75"N; 16°14'43.14"E

Ves prvně doložena r. 1309, nyní část města Choceň. V dominantní poloze při návsi barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1683 bez věže, upravován v letech

www.ceskonamape.cz

131

1897–1898. Samostatná hranolová zvonice z doby stavby kostela, v jejím přízemí márnice. Na hřbitově hrob lidoveckého politika Josefa Luxe (1956–1999). Na návsi sloup Panny Marie z r. 1798. Při cestě do Chocně 7 poutních kaplí z r. 1718.

vodu z poloviny 14. stol. přestavěn v 18. stol. barokně, věž přistavěna r. 1800.

Heřmaň

Písek 49°13'55.68"N; 14°8'8.46"E

Herálec

Havl. Brod 49°31'51.96"N; 15°27'25.29"E

Obec prvně doložena r. 1226 v majetku želivského kláštera. Pův. opevněný gotický kostel sv. Bartoloměje z 13. stol. po čtyřech požárech nahrazen novogotickou stavbou z let 1873–1880. Pův. renes. zámek vznikl po r. 1601 přístavbou k věžovité gotické tvrzi, přestavěn barokně v letech 1658–1661 a novogoticky r. 1862, upraven v letech 1890–1897. Nad zámkem barokní špýchar z r. 1726. V obci troje boží muka z let 1631–1767. Barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z r. 1740. Západně od zámku v lese novorenes. panská hrobka z let 1912–1914. Rodiště malíře Adolfa Kosárka (1830–1859), pamětní deska před zámkem.

Herálec

Obec prvně doložena r. 1227. Raně gotický kostel sv. Jiljí barokně přestavěn v letech 1717–1719 a opraven po požáru r. 1813. Ve výklenku kostelní zdi urna básníka Jana Čarka (1898–1966), naproti jeho rodný domek s pamětní deskou. Dochovány stavby lidového baroka. Východně o samotě na Blanici Benešovský mlýn, místo mládí filmového režiséra Václava Kršky (1900–1969), jeho hrob v Heřmani. Pův. mlýn zbořen r. 1980 a postavena replika, nyní penzion.

Žďár n. S. 49°41'6.29"N; 15°59'28.59"E

Obec založena patrně ve 13. stol., prvně písemně připomínána r. 1366, v minulosti těžba železné rudy a sklárny, tradice zpracování dřeva. Na návrší klasicistní kostel sv. Kateřiny z r. 1787 na místě starší stavby ze 16. stol. poškozené r. 1785 bleskem, věže přestavěny r. 1879. Kamenný most přes Svratku z r. 1856. Dochovány stavby lidové architektury. Východiště na horu Devět skal – viz samostatné heslo.

Heraltice

Třebíč 49°13'48.68"N; 15°43'49.62"E

Obec prvně zmíněna r. 1277, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2007. Kostel sv. Jiljí ze 14. stol. v jádře gotický s renes. věží, barokní přístavby z r. 1716, rozšířen r. 1908. Klasicistní fara z konce 18. stol. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1738 a Floriána z 2. poloviny 18. stol. Hasičské muzeum z r. 2004. Pramen vysoce kvalitní vody.

Heršpice

Vyškov 49°7'8.48"N; 16°54'48.14"E

Obec prvně zmíněna r. 1497. Kaple sv. Matouše z r. 1870 zvětšena na katolický filiální kostel r. 2000. Evangelický kostel z r. 1869. Jihovýchodně ve Ždánickém lese zbytky gotického hrádku Kepkov neznámé historie, jako pustý zmiňován r. 1481, zachován kuželovitý pahorek obklopený dvojitým příkopem a valem, zdivo odhaleno archeologickým průzkumem po r. 1973. Dále k jihovýchodu odhaleny základy 22 domů, kostela a tvrze zaniklé vsi Konůvky zničené Uhry r. 1468. Obec rodištěm archeologa Bořivoje Dostála (1929–1994).

Heřmaň (Písek) – kostel

Heřmanice

Náchod 50°22'36.52"N; 15°55'16.71"E

Obec prvně připomínána r. 1352. Barokní kostel sv. Máří Magdalény na místě staršího gotického přestavěn klasicistně po požáru r. 1882. Renes. figurální náhrobníky z let 1593 a 1595 patří Vilémovi a Markétě z Valdštejna, rodičům zdejšího rodáka, významného vojevůdce a politika 1. poloviny 17. stol. Albrechta z Valdštejna (1583–1634). Barokní fara z r. 1684. Budova školy z r. 1830.

Heřmanice

Havl. Brod 49°49'28.69"N; 15°32'48.94"E

Heřmaň

Havl. Brod 49°47'13.47"N; 15°38'35.02"E

Ves prvně zmiňována r. 1352 v majetku vilémovského kláštera, nyní část obce Jeřišno. Kostel sv. Václava gotického pů132

Obec prvně zmíněna r. 1281 v majetku vilémovského kláštera. Raně gotický kostel sv. Bartoloměje z poloviny 14. stol., při barokní přestavbě r. 1663 přistavěna nová loď.

www.ceskonamape.cz

Heřmanice

Ostrava-město 49°51'38.21"N; 18°19'50.25"E

Pův. ves připomínána r. 1290, od r. 1941 část města Ostrava. Strojovna býv. dolu Ida z r. 1915 technickou památkou. Farní kostel sv. Marka Evangelisty z r. 1879.

Heřmanice

Liberec 50°53'46.41"N; 15°0'33.91"E

Pohraniční obec doložena r. 1381. Dochován hodnotný soubor hornolužické lidové hrázděné architektury. Od r. 1900 obcí procházela úzkorozchodná železnice z Frýdlantu do Žitavy, od r. 1945, kdy za obcí vznikla polská hranice, tu byla její konečná stanice. Provoz úzkokolejky zastaven r. 1976, o 8 let později trať oficiálně zrušena a rozebrána. Východně od obce Kodešova skála, čedičová stěna se sloupcovou odlučností, přírodní památka od r. 1997. Pojmenována podle Otakara Kodeše, učitele z Frýdlantu, který tu byl zákeřně zastřelen sudetským Němcem 22. září 1938. Kodešovo jméno nese i vrch na severním okraji obce s čedičovým lomem.

Heřmanice v Podještědí

Liberec 50°47'33.25"N; 14°43'57.17"E

Podhorská ves poprvé doložena r. 1391, nyní část města Jablonné v Podještědí. Pseudogotický kostel sv. Antonína z doby před r. 1850, proti němu roubený statek s hrázděným patrem. Na západním okraji pod Jílovým vrchem koupaliště s kempem a chatkami. Severozápadně vybudován po r. 1990 ranč Malevil, rozsáhlý rekreační areál, zahrnující ubytovací zařízení s restauracemi, hřiště pro různé sporty včetně golfu, jízdárnu a malou zoologickou zahradu, v areálu kamenné africké plastiky ze Zimbabwe.

Heřmánkovice

Náchod

pozdně barokní patrový zámek z doby před r. 1788, při něm barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1763.

Heřmanovice

Bruntál 50°11'32.97"N; 17°23'46.66"E

Obec založena na přelomu 13. a 14. stol. a nazvána podle zakladatele Hermannstadt, zpustla počátkem 15. stol. a obnovena r. 1455. Pův. renes. kostel sv. Ondřeje z r. 1588 znovu barokně vystavěn r. 1739. Na Kostelním vrchu nad lomem kaple sv. Jeronýma a zbytky zdiva středověkého kláštera ze 14. stol. Zachovány typické roubené chalupy, památková zóna od r. 1995. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1778, památná lípa.

Heřmanův Městec

Chrudim 49°56'48.79"N; 15°40'1.21"E

Obec pod Železnými horami pův. zvaná Mrdice kolem r. 1280 změněna šlechticem Heřmanem na městečko, jako město zmiňována od r. 1325, od r. 1989 památková zóna. Na menším ze dvou náměstí barokní zámek z r. 1740, upraven r. 1785, novogotická věž z přestavby v polovině 19. stol., účelově využit. Kolem anglický park, před zámkem barokní polygonální kašna. Na větším náměstí mohutný barokní kostel sv. Bartoloměje z let 1756–1761, fara z r. 1702. Hřbitovní kostel Zvěstování Panny Marie renes. původu ze 16. stol. renovován r. 1926. U nádraží kaple sv. Jiří z r. 1680. Barokní sochy sv. Antonína, Václava, Vavřince a Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Ve městě řada barokních a empírových domů se zdobenými fasádami. Významné židovské osídlení připomíná synagoga z r. 1760 novorománsky upravená r. 1870 a židovská škola z r. 1862, obě stavby restaurovány r. 2001. Starobylý židovský hřbitov z 15. stol. rozšířen r. 1667, nyní s 1050 náhrobníky. Na jihozápadním okraji rekreační rybník Konopáč s kempem.

50°37'27.88"N; 16°19'31.83"E

Protáhlá obec pod Javořími horami doložena r. 1353. Barokní kostel Všech svatých z r. 1723 podle plánů K. I. Dienzenhofera a fara z téže doby, před ním Kalvárie z doby kolem r. 1800, v polích mariánská kaple ze stejného období, u hřbitovní zdi dva smírčí kříže. Dochovány zděné usedlosti z 19. stol. a lidové roubené chalupy.

Heřmanov

Žďár n. S. 49°22'45.86"N; 16°10'54.04"E

Obec prvně zmíněna r. 1349. Pův. gotický kostel sv. Mikuláše ze 14. stol. barokně přestavěn r. 1731 a opraven r. 1878. Smírčí kámen. Jižně od obce významná geologická památka, naleziště tzv. heřmanovských koulí. Heřmanův Městec – zámek

Heřmanova Huť

Plzeň-sever 49°42'38.89"N; 13°5'25.7"E

Průmyslová obec vznikla r. 1954 sloučením Horních a Dolních Sekyřan a Vlkýše. Název Heřmanova Huť nesla pův. osada při železářské huti založené r. 1847. Huť v letech 1904–1907 přeměněna na sklárnu. V Horních Sekyřanech dominantní kostel sv. Martina gotického původu z konce 14. stol., barokně upraven r. 1678, věž z r. 1704. Ve Vlkýši

Hevlín

Znojmo 48°45'6.69"N; 16°22'51.52"E

Pohraniční obec prvně připomínána r. 1282. Na návsi pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1743 s hodnotnou výzdobou, u něj pozdně gotická boží muka a sochy tří světců z poloviny 19. stol. Severozápadně v polích akvadukt, křížení Černé strouhy a závlahového kanálu Krhovice-Hevlín, technická zajímavost. V okolí obce něko-

www.ceskonamape.cz

133

lik lehkých i těžších objektů čs. pohraničního opevnění z let 1936–1938. Silniční přechod do Rakouska.

chovány příkopy, valy a nepatrné fragmenty zdiva. Přístup po značené cestě od Rakovníka nebo Lužné.

Hlavatce

Tábor 49°17'51"N; 14°37'25.19"E

Obec prvně připomínána r. 1250. Raně gotický kostel sv. Ondřeje z doby kolem r. 1300 upraven v letech 1818–1822, věž přistavěna r. 1882.

Hlavenec

Praha-východ 50°14'7.03"N; 14°42'8.27"E

Hevlín – kostel

Himlštejn

K. Vary

Obec prvně zmíněna r. 1386. Dominantní barokní lovecký zámek s mansardovou střechou renes. původu ze 16. stol., barokně přestavěn r. 1725 na sýpku, ve 20. stol. upraven pro účelové využití. Na návsi zvonička z r. 1815, později přestavěná na kapličku s hasičskou zbrojnicí. Zachováno několik barokních bran u býv. statků. V poli u myslivny na okraji obce pomník císaře Karla VI. s plastikou vidění sv. Huberta na stříšce, vrcholné barokní dílo M. B. Brauna z let 1723–1724.

50°20'55.02"N; 13°2'42.68"E

Hrad založen až v husitských dobách, prvně doložen r. 1434. Bezpečnost mu měla zajišťovat též vysoká poloha na vrchu Nebesa (634 m n. m.), 300 m nad okolím. Byl součástí panství hradu Hauenštejna, jako pustý uváděn r. 1574. Zachováno torzo paláce, brány, hradby a obytné věže. Přístup po značené cestě ze Stráže nad Ohří.

Hladké Životice

N. Jičín 49°41'3.77"N; 17°57'15.82"E

Obec prvně zmíněna r. 1480. Raně barokní kostel sv. Mikuláše z r. 1686 na místě gotické stavby z r. 1337.

Hladná

Písek 49°15'38.4"N; 14°20'12.85"E

Ves prvně zmíněna r. 1461, až do konce 18. stol. zvána Hlasná, pův. vorařská osada na obou březích Vltavy částečně zatopena Orlickou přehradou, nyní část obce Albrechtice nad Vltavou. Na levém břehu mohutné zbytky betonových základů nedokončeného mostu, stavba zahájena ve 30. letech 20. stol., přerušena za 2. světové války.

Hlasivo

Tábor 49°29'52.36"N; 14°45'8.82"E

Obec prvně zmíněna r. 1315. Na návsi kostel Narození Panny Marie gotického původu z poloviny 14. stol., barokně přestavěn v letech 1745–1746 a upraven r. 1929. Hřbitovní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1848. Severně nad obcí návrší Beránek, kamenný památník připomíná husitské „poutě na hory“ z r. 1419.

Hlavenec – sousoší sv. Huberta

Hlavice Hlavačov

50°7'31.34"N; 13°44'3.54"E

Hrad nad Lišanským potokem, zvaný též Starý hrádek, založen koncem 12. stol. jako správní středisko před dobudováním Křivoklátu, zanikl po velkém požáru po r. 1250. Za134

Liberec 50°37'53.1"N; 14°55'35.02"E

Rakovník

Obec prvně doložena r. 1352. Na návrší Hlava kostel sv. Linharta, postaven mezi lety 1748–1759 na místě starší stavby, v minulosti poutní místo. Před kostelem barokní sochy sv. Linharta a Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1740.

www.ceskonamape.cz

Hlavnice

Opava 49°55'24.12"N; 17°43'46.69"E

Obec doložena r. 1265 jako majetek velehradského kláštera. Pův. gotický kostel Nejsvětější Trojice barokně přestavěn v letech 1773–1776, věž zvýšena r. 1862. Malý empírový zámek z r. 1792 ztratil úpravami pův. vzhled. Západně od obce větrný mlýn z r. 1810, opraven r. 1974, u něj dvoupatrový špýchar z r. 1856 přenesený z Kobeřic.

Hlavňov

sefa z r. 1760. Kříž z r. 1852. Nad obcí 22 m vysoká dřevěná rozhledna Vladimíra Menšíka z r. 2007.

Hliňany

Malá ves doložena r. 1337, nyní část obce Řehlovice. Barokní zámek z r. 1650 na místě tvrze z r. 1397, účelově využit. Na návsi dřevěná zvonička z 19. stol., socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727.

Náchod 50°33'18.7"N; 16°15'23.51"E

Ves prvně doložena r. 1395, nyní část města Police nad Metují. Zachovány roubené chalupy. Pamětní deska na místě domku Jiřího Vostrého-Žitavce, postavy z Jiráskova románu Temno. Pseudogotický kříž z r. 1860. Severovýchodně na hřebenu Broumovských stěn výletní místo Hvězda (674 m n. m.) s křižovatkou turistických cest. Na skalním bloku poutní kaple Panny Marie Sněžné z r. 1733 na půdorysu hvězdy s pozlacenou hvězdou z věže broumovského kláštera na lucerně, dílo K. I. Dienzenhofera. Kaple zrušena r. 1786, obnovena v letech 1853–1855, z ochozu daleký výhled k východu. Poblíž turistická chata z r. 1856 v alpském slohu. Jihovýchodně na hřebenu upravená skalní vyhlídka Supí hnízdo (702 m n. m.), zvaná též Supí koš. Jižně od ní divoká soutěska Kovářova rokle, lemovaná skalními věžemi o výšce 60-100 m.

Hlince

Malá obec poprvé zmíněna r. 1361, od r. 1995 památková zóna. Dochovány selské usedlosti s roubenými chalupami. Východně od obce na břehu Berounky na místě zaniklé vsi osada Dolany, v ní zchátralý gotický kostel sv. Petra a Pavla barokně přestavovaný r. 1719, zachované obvodové zdivo v letech 2004–2006 opatřeno novým krovem s věžičkou a vybaveno zvonem.

Hlinsko

Chrudim 49°45'48.21"N; 15°54'33.81"E

Historické a průmyslové město v údolí Chrudimky mezi Železnými horami a Žďárskými vrchy, pův. osada doložena r. 1073 a nazvána podle hrnčířské hlíny, na město povýšena r. 1834. Staletá tradice hrnčířství a tkalcovství, od 19. stol. významný průmysl elektrotechnický a potravinářský. Nejstarší objekt představuje tvrz z r. 1413, v 16. stol. královská celnice, nyní prosté patrové stavení užíváno jako evangelický sbor. Na náměstí barokní radnice z r. 1792 s věží z r. 1839. Gotický kostel Narození Panny Marie z r. 1350 zbořen r. 1730 a do r. 1745 nově postaven barokně, zachována pův. věž. Pozoruhodný Ježdíkův dům z r. 1904 s Alšovými sgrafity. Městské muzeum a galerie. Dochován unikátní soubor dřevěných řemeslnických domků z 18. a 19. stol. zvaný Betlém, přístupný jako součást Souboru lidových staveb a řemesel Vysočina. Město rodištěm malíře Emanuela Famíry (1900–1970) a sochaře Karla Lidického (1900–1976), na rodném domku pamětní deska s bustou, výstavní síň v galerii. Jižně za městem býv. osada Svatojánské lázně, u pramene barokní kaple sv. Jana Křtitele z r. 1645, v 17.–19. stol. lázně.

Hlízov

K. Hora 49°58'59.2"N; 15°17'40.08"E

Klatovy 49°14'10.71"N; 13°23'41.91"E

Obec prvně připomínána r. 1428. Patrový barokní zámeček ze 17. stol. poznamenaný pozdějšími přestavbami. Pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1799–1808. Šestiboká barokní kaple sv. Vojtěcha z r. 1707.

Hlína

Plzeň-sever 49°56'53.94"N; 13°37'27.59"E

Hlavňov – poutní kaple na Hvězdě

Hlavňovice

Ústí n. L. 50°36'53.23"N; 13°57'11.06"E

Brno-venkov 49°6'50.6"N; 16°25'38.6"E

Obec prvně zmíněna r. 1537, archeologické nálezy dokládají pravěké osídlení. V místě pův. svatyně barokní kostel sv. Kunhuty z r. 1794, v interiéru cenná dřevořezba sv. Kateřiny z 80. let 15. stol. U kostela sochy Panny Marie a sv. Jo-

Obec připomínána již r. 1142 v majetku sedleckého kláštera. Na místě tvrze z 15. stol. postaven po r. 1736 barokní patrový zámeček s věžičkou z r. 1764. Barokní kaple Čtrnácti sv. Pomocníků z poloviny 18. stol.

Hlohová

Domažlice 49°32'3.68"N; 13°4'30.74"E

Obec doložena r. 1357 jako vladycké sídlo. Místní tvrz zanikla za třicetileté války, tvrziště zastavěno vesnickými usedlostmi, zachována pouze část příkopu a valu. Na nejvyšším místě barokní kostel sv. Jiljí z let 1764–1766. Obcí prochází naučná stezka Po stopách Jiráskovy Lucerny značená z Osvračína do Staňkova, Pasecký mlýn na Zubřině západně od obce považován za inspiraci k této hře.

www.ceskonamape.cz

135

Hlohovec

Břeclav

Hluboká nad Vltavou

Č. Budějovice

48°46'26.01"N; 16°45'44.89"E

49°3'14.03"N; 14°26'36.66"E

Vinařská obec založena Chorvaty r. 1583, do r. 1919 součást rakouského území. Pozdně klasicistní kostel sv. Bartoloměje z let 1832–1835 přestavěn v letech 1908–1909. Boží muka z 2. poloviny 18. stol. Při severozápadním okraji Hraniční zámeček, empírová romantická stavba z let 1816–1819, jejímž středem procházela moravsko-rakouská hranice, rekonstruován r. 1996 na stylovou restauraci, leží u soustavy chráněných Lednických rybníků, mezi Hlohoveckým rybníkem (67 ha) na severovýchodě a Nesytem na západě.

Obec v rybničnaté krajině založena po r. 1250 pův. jako podhradí, na město povýšena r. 1907. Pův. hrad Fronburg z 2. poloviny 13. stol. koncem 16. stol. přestavěn na renes. zámek, současná podoba výsledkem zásadní přestavby ve stylu anglické windsorské gotiky z let 1839–1870, v interiéru celoročně přístupné bohaté sbírky. Zámecká jízdárna od r. 1956 upravena na Alšovu jihočeskou galerii. K zámku přiléhá park a obora s černou a jelení zvěří, před vstupem malá zoologická zahrada.

Hlohovice

Rokycany 49°53'21.53"N; 13°38'33.78"E

Obec prvně připomínána r. 1374. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1734, presbytář přistavěn r. 1861. Průchozí zděná zvonice.

Hlubočky

Olomouc 49°37'15.69"N; 17°23'55.2"E

Obec roztažená v údolí Bystřice v délce téměř 10 km mezi Oderskými vrchy prvně doložena r. 1364. Železárny a hutě založeny r. 1827, od poloviny 19. stol. výroba plynových spotřebičů, později leteckých motorů. Novorománský kostel Srdce Kristova z r. 1908. Nedaleko železniční stanice v části Hrubá Voda vysoko v lese terénní relikty a fragmenty zdiva hradu Hluboký, založen v 1. polovině 14. stol., zpustl po dobytí r. 1426.

Hluboká

Chrudim 49°50'43.16"N; 16°4'16.86"E

Obec prvně připomínána r. 1144. Kaple z r. 1878. Jihozápadně na návrší rozhledna Borůvka z r. 2005, pozoruhodná ocelodřevěná věž o výšce 18,5 m s vyhlídkovou plošinou ve výši 15 m.

Zámecká věž na Hluboké

Zámeček Štekl z r. 1867, pův. úřednické obydlí, upraven v letech 1994–1996 na hotel. Pod zámkem novogotický kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1844–1847, u něj čtyřkřídlý úřední dům z let 1844–1845. Barokní kaple sv. Rocha z poloviny 18. stol., socha sv. Jana Nepomuckého z téže doby. Býv. synagoga z r. 1907 upravena na sbor církve čs. husitské, dochován židovský hřbitov z poloviny 18. stol. Na břehu Munického rybníka lovecký zámek Ohrada – viz samostatné heslo. Na pravém břehu Vltavy místní část Zámostí s novorománskou kaplí z r. 1851, prostý kamenný pomník na tzv. pokutní louce připomíná místo popravy významného šlechtice Záviše z Falkenštejna 24. srpna 1290. Severně na pravém břehu též vzdálená místní část Kostelec s raně gotickým kostelem sv. Vavřince z doby kolem r. 1300, barokně přestavěným v 18. stol. Hluboká – rozhledna Borůvka 136

www.ceskonamape.cz

Hluboš – zámek

je lurdskou jeskyni s tzv. svatou studánkou, křížovou cestu, kapli Božího hrobu a Kalvárii. Na návsi kaple sv. Anny z r. 1733. Severozápadně při silnici smírčí kříž, na potoce Hlavatův mlýn, ojediněle zachovaný typ válcového mlýna z 30. let 20. stol. Na návrší nad obcí památník osvobození z r. 1960. Na jižním okraji obce kemp, při silnici do Znojma osm zděných kapliček, zvaných poklony. Obec východištěm ke zřícenině hradu Lapikus – viz samostatné heslo.

Hluboš

Příbram 49°44'44.07"N; 14°0'59.53"E

Hluboká nad Vltavou – zámek

Hluboké Mašůvky

Znojmo 48°55'30.97"N; 16°1'32.64"E

Obec prvně připomínána r. 1220, v minulosti nížinné sídliště z doby kamenné až slovanské, proslavené archeologickými nálezy, zejména Mašůvecké Venuše. Obec proslula též jako poutní místo s léčivým pramenem. Barokní poutní kostel Navštívení Panny Marie z r. 1680 rozšířen v letech 1949–1953, před ním terasa s moderními sochami osmi světců z r. 1953 a barokní sochou sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Poutní areál upravený r. 1949 zahrnu-

Obec prvně připomínána r. 1355, její okolí dějištěm bitvy s Pasovskými r. 1611 a střetnutí příbramských husitů s katolickými oddíly Hanuše z Kolowrat r. 1422, druhou událost připomíná pomníček u silnice do Čenkova na místě zvaném V zabitých. Barokní kostel Nejsvětější Trojice ze 17. stol. přestavěn novorománsky v 19. stol. Středověká tvrz přestavěna na zámek r. 1546, při barokní úpravě v 18. stol. založen anglický park, nyní o rozloze 3 ha. Zámek novorenesančně upravený r. 1872 se stal v letech 1920–1921 prvním letním sídlem prezidenta T. G. Masaryka, jeho pobyt připomíná pamětní deska z r. 1930, obnovená r. 1991. Po 2. světové válce sloužil jako internát a učiliště, po r. 1990 vrácen v restituci potomkům příbramského továrníka Josefa Kolaříka, od r. 2001 zpřístupněn veřejnosti s expozicí dějin zámku a pobytu Masarykovy rodiny.

www.ceskonamape.cz

137

Hlučín

Opava 49°53'47.46"N; 18°11'16.13"E

Město založeno r. 1256 Přemyslem II. Otakarem, písemně doloženo r. 1303, v letech 1742–1920 a 1938–1945 součástí německého území, historické centrum památkovou zónou. Pův. hrad ze 14. stol. přestavěn počátkem 16. stol. na renes. zámek, později upravený na trojkřídlý barokní objekt a architektonicky znehodnocený přestavbami v 19. a 20. stol. Zachovány části městského opevnění, nová radnice z r. 1868. Kostel sv. Jana Křtitele gotického původu z r. 1378 několikrát upravován renesančně a barokně. Barokní hřbitovní kostel sv. Markéty z r. 1742 obnoven po požáru r. 1802. Evangelický kostel z r. 1862, nyní galerie Červený kostel. Na býv. evangelickém hřbitově klasicistní mauzoleum rodiny Wetekampovy z r. 1898. Muzeum Hlučínska založeno r. 1948, od r. 2005 v zámku. Kremerova vila, avantgardní stavba z r. 1934. Na místě židovského hřbitova z r. 1814 zničeného nacisty pietní místo. Velké pohřebiště Rudé armády. Město rodištěm barokního hudebního skladatele Pavla Josefa Vejvanovského (kolem 1640–1693). Západně velké jezero po těžbě štěrkopísku, rekreační areál vodních sportů. V místní části Darkovičky areál mohutného čs. opevnění z let 1935–1938 se zpřístupněnými objekty.

Hluk – tvrz

Hluky

Rychnov n. Kn. 50°17'48.12"N; 16°17'7.32"E

Osada na stejnojmenném potoce prvně doložena r. 1654, nyní část obce Kounov. Dochovány roubené chalupy, kaple z r. 1934. Na ostrohu nad soutokem Hluckého a Bažinského potoka nevýrazné pozůstatky blíže neznámého hradu z přelomu 13. a 14. stol., dochovány jen terénní stopy. Darkovičky – válečné opevnění

Hlušice Hluchov

49°32'32.24"N; 16°59'46.36"E

Obec prvně zmíněna r. 1146. Tvrz z r. 1616 přestavěna v 18. stol. na barokní zámek, později část stavby ubourána, nyní sídlo obecního úřadu. Kaplička Panny Marie z let 1805–1808. Barokní kamenný kříž z r. 1761.

Hluk

Obec prvně uváděna r. 1322. Na místě starší tvrze vybudován koncem 17. stol. raně barokní zámek, zbořen r. 1782 a nahrazen r. 1852 novogotickou stavbou, při něm park s navazující bažantnicí. Pův. zámecká kaple sv. Barbory z let 1748–1749 přestavěna v letech 1903–1904 na kostel sv. Václava. Barokní sochy světců z 1. poloviny 18. stol. V obci stavby lidové architektury.

Uh. Hradiště 48°59'17.58"N; 17°31'30.49"E

Obec s bohatou folklorní tradicí prvně zmíněna r. 1294, povýšena na městečko r. 1525 a na město r. 1970. Z památek vyniká Šarovcova tvrz, pův. gotická z počátku 14. stol., po třicetileté válce užívána jako sýpka, po opravě z let 1959–1965 účelově využita, v charakteristické věži se schodišťovým přístavkem malé muzeum. Opevněný areál barokního kostela sv. Vavřince z let 1736–1741 na místě starší vyhořelé stavby, renovován v letech 1993–1994. Barokní fara z 18. stol. Kaplička z r. 1525 opravena r. 2000. Památkové domky s muzejní expozicí bydlení v 17.–20. stol. 138

Hradec Kr. 50°15'46.94"N; 15°23'54.99"E

Prostějov

Hlušovice

Olomouc 49°38'17.37"N; 17°16'38.08"E

Obec prvně zmíněna r. 1303. Filiální kostel sv. Petra a Pavla z r. 1926. Barokní boží muka z r. 1795.

Hnačov

Klatovy 49°21'40.34"N; 13°28'54.46"E

Obec prvně zmiňována r. 1411. Při jižním okraji rekreační Hnačovský rybník z r. 1613, rozlohou 68 ha druhý největší v západních Čechách, kemp a chatové osady.

www.ceskonamape.cz

Hnanice

Znojmo

Hněvkovice na pr. břehu Vltavy

Č. Budějovice

48°47'52.38"N; 15°59'7.01"E

49°11'37.44"N; 14°26'51.12"E

Vinařská obec na potoce Daníži při rakouské hranici prvně doložena r. 1201. Býv. staré poutní místo s dominantním pozdně gotickým kostelem sv. Volfganga z let 1480–1496 a se studnou v kapli, barokně obnoveno po třicetileté válce. Dochováno množství lidových staveb, zejména vinných sklepů, historická vinařská Sklepní ulice. Severně přírodní památka Fládnické vřesoviště, rezervace stepních společenstev. Jižně při silnici pomník Otmara Chlupa, čs. důstojníka zavražděného nacisty r. 1938, silniční přechod do Rakouska.

Ves poprvé zmiňována r. 1463, nyní část města Týn nad Vltavou. Barokní patrový zámeček z r. 1685 znehodnocen řadou adaptací, účelově využit. Pod vsí v letech 1986–1991 vybudována na Vltavě vodní nádrž – viz samostatné heslo.

Hnátnice

Ústí n. O. 50°1'14.75"N; 16°26'15.78"E

Protáhlá obec prvně připomínána r. 1364. Gotický kostel sv. Petra a Pavla založen císařem Karlem IV. v 2. polovině 14. stol., věž a sakristie přistavěny r. 1845. U kostela barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1730, kolem křížová cesta z 19. stol. Z 1. poloviny 19. stol. též Kalvárie a sousoší Nejsvětější Trojice. Dochovány rekreačně využívané lidové chalupy.

Hněvčeves

Obec doložena r. 1369. Pův. gotický kostel sv. Jiří ze 14. stol. pobořen husity r. 1424, obnoven v 16. stol. a barokně přestavěn r. 1767, u něj památná lípa. Barokní fara z počátku 18. stol. Pomník obětem bitvy r. 1866. Rodiště Jana Podlipného (1848–1914), prvního starosty České obce sokolské a pražského primátora.

Obec na česko-polské hranici doložena r. 1288. Roubený kostel sv. Petra a Pavla z r. 1730 s pozdně gotickým zvonem, pod ním velký nový kostel Krista Dobrého Pastýře z 90. let 20. stol. Někdejší barokní zámek z r. 1730 zanikl v zástavbě hospodářského dvora.

Hněvotín

Olomouc 49°34'18.21"N; 17°10'43.77"E

Obec prvně připomínána r. 1078, pův. ohrazena s jedinou vstupní branou od Olomouce. Od 15. stol. tradiční výroba tzv. olomouckých tvarůžků, ukončena r. 1950. Barokní kostel sv. Linharta nebo též Leonarda z r. 1774 se vstupní branou býv. hřbitova. Barokní fara z r. 1757.

Hnojice

Olomouc 49°42'58.71"N; 17°13'28.26"E

Obec prvně uváděna r. 1141 v majetku olomoucké kapituly. Klasicistní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1807–1814 na místě starší vyhořelé stavby, z níž zachována renes. věž. Barokní fara z r. 1760. U kostela hodnotná socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1732 a kamenný kříž s Kalvárií z r. 1817. Šestiboká kaple sv. Floriána z r. 1701.

Most 50°31'13.19"N; 13°38'1.63"E

Na vrchu nyní zvaném Hněvín (399 m n. m.) založen Václavem I. v letech 1237–1248 královský hrad Landeswarte. Pod hradem s hranolovou věží a patrovým palácem ležela osada zvaná r. 1041 Hněvin most. Za třicetileté války v letech 1634–1646 pětkrát dobýván Švédy, naposled úspěšně, tři roky pak sloužil jako jejich základna pro loupežné výpravy. Měšťané hrad v letech 1651–1653 zbořili a rozebrali na nové stavby. V letech 1879–1900 na Zámeckém vrchu, tehdy již nazývaném Hněvín, na pův. základech postavena výletní restaurace ve stylu někdejšího hradu, jeho věž slouží jako rozhledna opravená r. 2001. V sousedství hvězdárna.

Hněvkovice

Opava 50°0'12.75"N; 18°0'33.9"E

Hradec Kr. 50°18'57.26"N; 15°43'15.59"E

Hněvín

Hněvošice

Hnojnice

Louny 50°26'16.64"N; 13°52'29.17"E

Zemědělská ves, nyní část obce Libčeves. Jihovýchodně od ní ve stěně lomu proslulá tzv. kamenná slunce, kulovité útvary v čediči s paprsčitými puklinami, přírodní památka. V lesíku asi 700 m od silnice dochována stavba cihlářské pece z doby kolem r. 1850, jedna ze dvou podobně dochovaných staveb v Čechách.

Havl. Brod 49°40'59.08"N; 15°12'0.39"E

Obec poprvé zmíněna r. 1262 při povýšení na tržní ves. Z téže doby pochází raně gotický kostel sv. Bartoloměje z poloviny 13. stol. se vzácnými gotickými freskami a románskými okny ve věži. Býv. tvrz ze 16. stol. upravena na sýpku.

Hnojnice – kamenná slunce www.ceskonamape.cz

139

Hnojník

Frýdek-Místek 49°40'57.03"N; 18°32'31.54"E

Obec na říčce Stonávce poprvé uváděna r. 1305. Na místě tvrze barokní zámek z r. 1736 přestavěný počátkem 19. stol. ve slezském empíru, o druhé patro zvýšen r. 1897. Kolem okrasná zahrada z r. 1736 přeměněná v empírový anglický park s barokní sochařskou výzdobou. Naproti zámku hodnotný empírový kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1810–1812, kolem ohradní zeď z 19. stol. s kapličkami a rodinnou hrobkou.

Hobšovice

Kladno 50°16'11.98"N; 14°9'44.79"E

Obec doložena r. 1185. Pův. gotický kostel sv. Václava zajímavě upraven r. 1850, opraven r. 2002. Empírová škola z r. 1819. Severně místní část Skůry s barokní dřevěnou zvonicí, ve hřbitovní zdi zazděn záhadný kámen se dvěma kříži.

Hodkov

stavěn na renes. zámek a r. 1787 změněn na tabákovou továrnu, pův. stavba stržena r. 1914. Menší zámek vystavěn r. 1642, po požáru r. 1746 barokně upraven na trojkřídlou patrovou stavbu, nyní sídlo Masarykova muzea. Kostel sv. Vavřince gotického původu z 13. stol. přestavěn barokně r. 1668 a do dnešní podoby v letech 1780–1786. Barokní kaple sv. Kříže z r. 1720 upravena na soukromou galerii. Morový sloup z r. 1716. Secesní radnice z r. 1902. Dům umělců v secesním slohu z let 1911–1913, nyní Galerie výtvarných umění. Parkově upravený židovský hřbitov ze 17. stol. Město rodištěm prvního československého prezidenta T. G. Masaryka (1850–1937), pomník z r. 1931 obnoven r. 1990. Na západním okraji v části zvané Bažantnice zoologická zahrada. V okolí těžba ropy, lignitu a zemního plynu, u zdroje odpadní jodobromové vody zřízeny r. 1979 lázně. V býv. kasárnách muzeum naftového dobývání a geologie z r. 2006.

K. Hora 49°46'54.84"N; 15°8'52.81"E

Ves prvně zmíněna r. 1375, nyní část obce Zbraslavice. Gotický kostel sv. Václava z 13. stol. upraven v 17. stol. barokně. Nad kostelem tvrziště zvané Hrad s příkopem a valem, pozůstatek tvrze opuštěné v 16. stol., zříceniny odstraněny po r. 1760. Ve vsi po r. 1850 vybudován prostý patrový zámek, v letech 1912–1913 romanticky pseudoslohově rozšířen, kolem park s věžovitou branou. Kaplička sv. Jana Nepomuckého se sochou světce.

Hodkovice nad Mohelkou

Liberec

50°39'58.02"N; 15°5'28.01"E

Obec prvně zmíněna r. 1352, německy zvána Liebenau, na město povýšena r. 1654. Po výstavbě železnice r. 1859 rozvoj průmyslu, jádro města památkovou zónou. Na náměstí radnice z let 1811–1812, mariánský sloup a kašna z r. 1710, pomník T. G. Masaryka z r. 1938. Barokní kostel sv. Prokopa z let 1717–1721, věž dostavěna r. 1845, zachovány gotické dveře s unikátním souborem 24 barokních malovaných Madon, před ním sochy sv. Petra a Pavla z r. 1754. Barokní sousoší U Tří svatých z r. 1750, sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1733 a sv. Anny z r. 1753. Novogotická kaple Kalvárie s křížovou cestou z let 1818–1820. U města sportovní letiště, centrum ultralightového létání.

Hodonice

Znojmo 48°50'6.57"N; 16°10'2.95"E

Obec splývající s Tasovicemi poprvé doložena r. 1229. Farní kostel sv. Jakuba Většího románského původu z 13. stol. stavebně upravován ve 14.–17. stol. Klasicistní kaple Panny Marie z r. 1832. V obci několik hodnotných barokních soch a zdobený litinový kříž z 19. stol.

Hodonín

Hodonín 48°51'15.4"N; 17°7'45.78"E

Pohraniční osada na obchodní cestě do Uher u důležitého brodu písemně doložena r. 1196, na město povýšena r. 1228, centrum Moravského Slovácka. Gotický hrad z 13. stol. pře140

Hodonín – mariánský sloup

Hodonín

Blansko 49°30'5.93"N; 16°24'35.85"E

Obec prvně zmíněna r. 1360. Severně od ní zřízen v letech 1940–1944 koncentrační tábor převážně pro osoby romského původu, na místě zvaném Žalov památník u provizorního hřbitova 121 obětí epidemie tyfu.

Hodslavice

N. Jičín 49°32'16.95"N; 18°1'28.67"E

Obec prvně zmíněna r. 1411. Dřevěný renes. kostel sv. Ondřeje z r. 1551, jeden z nejstarších dřevěných kostelů u nás. Kostel Božského srdce Páně z let 1905–1907. Evangelický kostel z let 1813–1819, věž přistavěna r. 1851. V rodném domku národního buditele a historika Františka Palackého (1798–1876) památník, před ním pomník z r. 1968.

www.ceskonamape.cz

hlava, ve svazích vytvářejí balvany granodioritu, horniny příbuzné žule, tzv. kamenná moře.

Hodslavice – Palackého pomník

Hodušín

Tábor 49°25'55.32"N; 14°28'21.1"E

Ves prvně zmíněna r. 1291, nyní část obce Opařany. Na hřbitově raně gotický kostel sv. Václava z konce 13. stol., věž přistavěna r. 1804, opraven po požáru r. 1832 a znovu r. 1889, v interiéru cenné gotické fresky. Pozdně barokní fara z r. 1797. U silnice kaple sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol.

Hoješín

Chrudim 49°48'44.75"N; 15°38'36.18"E

Ves prvně připomínána r. 1491, nyní část města Seč. Na jižním okraji rokokový zámeček z r. 1750, vnitřek modernizován na byty, pův. interiér dochován v kapli. Ve vsi několik soch světců vesměs z doby kolem poloviny 18. stol. Židovský hřbitov z poloviny 19. stol. Rekreační oblast na Sečské přehradě.

Hojná Voda

Č. Budějovice 48°43'39.96"N; 14°43'34.46"E

Horská osada na východním svahu Kraví hory nazvaná podle pramene s hojivými účinky připomínána r. 1553, nyní část obce Horní Stropnice. Po r. 1564 založeny Vilémem z Rožmberka malé lázně s kaplí sv. Anny, lázně zvané Vilémova Hora nebo Heilbrunn zanikly v 19. stol., prameny nyní svedeny do kamenných nádrží u silnice. Zvonice, pův. hláska údajně již z r. 1359, pozůstatkem barokního kostela sv. Anny z let 1625–1630 zbořeného r. 1959. V okolí lyžařské terény. Nad vsí na vrcholu Kraví hory (953 m n. m.) z býv. vojenské hlásky z r. 1989 upravena r. 2001 telekomunikační věž o výšce 42 m s ochozem rozhledny ve výši 32 m. Pod vrcholem skupiny až 10 m vysokých skal, z nich nejznámější Napoleonova

Hojná Voda – Napoleonova hlava

Hojovice

Pelhřimov 49°19'42.99"N; 14°55'10.21"E

Obec prvně připomínána r. 1379. Tvrz z r. 1530 přestavěna na barokní zámek, který r. 1805 vyhořel, na spáleništi postaven po r. 1855 hostinec. Prostý barokní kostel sv. Václava postaven jako kaple r. 1713, přestavěn a rozšířen r. 1871.

Hojsova Stráž

Klatovy 49°12'44.27"N; 13°11'48.75"E

Pův. hornická osada doložena r. 1614, v minulosti sídlo královácké rychty, nyní část města Železná Ruda. Oblíbené rekreační středisko. Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z let 1824–1826, barokní fara z poloviny 18. stol. Dvě památné lípy staré 300 a 400 let. Severně v osadě Prenet od r. 1384 kaple sv. Kunhuty, nynější stavba z 18. stol.

Holany

Č. Lípa 50°37'1.52"N; 14°29'33.33"E

Obec vysazena před r. 1359, historický status městyse z 15. stol. obnoven r. 2006. Centrum tvoří klasicistní domy, v okrajových částech roubená lidová zástavba. Pozdně barokní kostel sv. Máří Magdalény z r. 1789. Pomník rychtáře Michala Tietzeho, popraveného vůdce selského povstání r. 1680. Dějiště tradičních kulturních akcí, Máchovského festivalu Holanské jaro a festivalu trampské písně Holanský kapr. Západně od obce soustava rekreačních a chovných rybníků, od západu Dolanský, Mlýnský, Milčanský, Holan-

www.ceskonamape.cz

141

Holašovice – náves

ský, Nohavice a Jílek. Východiště ke zbytkům hradů Milčany, Rybnov, Jiljov a Vítkovec – viz samostatná hesla.

Holasovice

Opava

barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z let 1770–1772 s ohradní zdí z 19. stol., kovanou branou a kamenným schodištěm. Býv. evangelická fara z r. 1786, rekonstruovaná v letech 1975–1980. Zachován ucelený soubor lidové architektury, tzv. východosudetských domů.

49°59'49.24"N; 17°48'34.94"E

Pohraniční obec poprvé zmiňována r. 1155. Na návrší zachován areál hradiště slovanského kmene Holasiců. Barokní sýpka z konce 18. stol. Rodiště hudebního skladatele a sbormistra Pavla Křížkovského (1820–1885).

Holašovice

Č. Budějovice

Holedeček

Louny 50°17'2.76"N; 13°33'37.56"E

Ves prvně doložena r. 1318, nyní část obce Holedeč. Na návrší nad návsí pův. gotický kostel sv. Bartoloměje, barokně přestavěn po požáru r. 1737 a upraven r. 1789. Soukromé muzeum lehkého opevnění v objektu z r. 1937.

48°58'9.25"N; 14°16'21.77"E

Ves prvně zmiňována r. 1292, nyní část obce Jankov. Na pravidelné obdélné návsi dochován unikátní soubor staveb blatského typu v selském baroku z let 1840–1880. Soubor bohatě zdobené lidové zděné architektury zahrnuje statky s branami, špýchary, stodolami, chlévy a výměnky. Pozoruhodné studny s dřevěnými pístovými pumpami. Pozdně barokní kaple z r. 1744. Ojediněle dochovaná památka zapsána r. 1998 do seznamu kulturního dědictví UNESCO. Každoroční selské slavnosti. Ves r. 1972 sloužila jako kulisa při natáčení filmové verze Smetanovy Prodané nevěsty.

Holčovice

Bruntál 50°9'17.65"N; 17°28'39.72"E

Podhorská obec v údolí Opavice připomínána r. 1377, zanikla za česko-uherských válek, obnovena r. 1588. Pozdně 142

Holešov

Kroměříž 49°19'52.56"N; 17°34'50.05"E

Obec poprvé připomínána r. 1141, na město povýšena r. 1487, od 19. stol. rozvoj průmyslu. Středověká tvrz přestavěna r. 1574 na renes. zámek, po vypálení Švédy r. 1643 upraven v letech 1655–1674 na hodnotnou čtyřkřídlou barokní stavbu s nárožními věžemi a přilehlým parkem, od r. 2005 v majetku města a dlouhodobé rekonstrukci. Barokní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1708–1711, cenná Černá kaple s panskou hrobkou přistavěna r. 1748. V letech 1742–1750 vystavěn na místě bratrského sboru klášter trinitářů s barokním kostelem sv. Anny. Barokní kaple sv. Kříže z r. 1662 a sv. Martina z r. 1744. Morový sloup z počátku 18. stol. restaurován r. 2000. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1722, pomník Bedřicha Smetany z r. 1924. Dochováno

www.ceskonamape.cz

několik historických domů, v býv. radnici městské muzeum. Od 15. stol. do 2. světové války ve městě významná židovská komunita, tzv. nová synagoga v maurském slohu z r. 1893 zničena Němci r. 1941, stará dvoupatrová, tzv. Šachova synagoga vybudována po požáru dřevěné r. 1560, upravena v letech 1615 a 1737, na tzv. ženské galerii a v blízké býv. židovské škole expozice městského muzea Židé a Morava. Na židovském hřbitově dochovány náhrobky od r. 1647. Město rodištěm hudebního skladatele Františka Xavera Richtera (1709–1789), archeologa Jaroslava Böhma (1901–1962) a hudebního vědce Mirko Očadlíka (1904–1964).

Holice

Obec prvně uváděna r. 1336, na město povýšena r. 1931. Na trase Holice-Pardubice r. 1908 zřízena první pravidelná autobusová linka v Čechách. Zachovány městské domy s pozdně barokními a empírovými štíty z přelomu 18. a 19. stol. Barokní kostel sv. Martina z let 1736–1739, barokní fara z r. 1734. Za městem hřbitovní kaple Nanebevzetí Panny Marie z r. 1859. Na náměstí kamenný kříž z r. 1803 a kašna na místě vrtu z r. 1888 hlubokého 299,5 m se slabě minerální vodou. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1739. Zdejšího rodáka, cestovatele Emila Holuba (1847–1902), připomíná socha z r. 1949 a památník z r. 1964, zvaný Africké muzeum. Ve městě se narodili také herec a režisér Jan Kačer (1936) a sochař Josef Malejovský (1914–2003), autor památníků obětem povstání z r. 1949 a obětem války a odboje z r. 1988. Severně od města motokrosový areál.

Malá ves doložena r. 1378 jako poddanská, nyní část města Velešín. Pův. renes. tvrz ze 16. stol. změněna na hospodářský dvůr. Zachovány památky na koněspřežnou železnici, dílny, stáje a kočárovna, býv. zájezdní hospoda se třemi štíty v letech 1832–1872 sloužila jako staniční a přípřežní budova. Směrem k Velešínu násep s klenutým propustkem a svrškem s kolejnicemi obnoveným v letech 1976–1977. Hradec Kr. 50°18'20.36"N; 15°51'40.93"E

Obec v údolí Labe prvně připomínána r. 1318, centrum selského povstání z r. 1680. Gotický kostel sv. Jana Křtitele doložen r. 1357, renesančně přestavěn r. 1584, v polovině 18. stol. vybudováno barokní průčelí a brána na hřbitov. Patrové barokní děkanství z r. 1770. Sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol.

Holostřevy

Hrad německy zvaný Taubenstein založen pány ze Staříče počátkem 14. stol. na ostrohu nad pravým břehem řeky Jihlavy, písemně poprvé doložen r. 1353, po r. 1400 zeměpanský, v husitské době v držení katolické strany. Jako sídlo loupeživé posádky z rozhodnutí moravských stavů r. 1446 dobyt a rozbořen, zachováno vysoké torzo věže a zbytky hradeb na ostrohu ze tří stran obklopeném vodami Dalešické přehrady. Přístup ke zřícenině ze vsi Plešice neznačenou cestou podle potoka k turistické značce nad břehem přehradního jezera, pak značená odbočka.

Holoubkov

Rokycany 49°46'31.08"N; 13°41'40.64"E

Obec připomínána r. 1379, od 16. stol. železárny, dokladem litinová socha granátníka v parku, později strojírny a zpracování dřeva. Cenná secesní Markova vila z r. 1908, dílo Jana Kotěry, a další secesní a novorenes. vily z přelomu 19. a 20. stol. Rodiště herce Jiřího Dohnala (1905–1984).

Holovousy

Jičín 50°22'32.64"N; 15°34'38.34"E

Obec prvně uváděna r. 1260. Na místě tvrze z 13. stol. postaven ve 2. polovině 18. stol. patrový barokní zámek s nárožními baštami, secesně přestavěn v letech 1906–1907. Od r. 1949 majetkem státu, od r. 1951 sídlo výzkumného ústavu ovocnářského. Kolem dendrologicky cenný park, v něm barokní sochy z 2. poloviny 18. stol.

Č. Krumlov 48°50'36.02"N; 14°27'40.06"E

Holohlavy

Třebíč 49°10'22.92"N; 16°2'57.75"E

Pardubice 50°4'0"N; 15°59'8.64"E

Holkov

Holoubek

Holštejn

Blansko 49°24'7.09"N; 16°46'35.25"E

Hrad založen kolem r. 1278, jeho název z pův. Hohler Stein, pobořen r. 1436 a za česko-uherských válek zanikl úplně. Podhradní ves stejného jména v údolí Bílé Vody v 16. stol. opuštěna, v 18. stol. však znovu osídlena zásluhou mlynářů. Místo dějištěm románu Alfréda Technika Mlýn na ponorné řece, zfilmovaného pod názvem Ďáblova past. Z hradu dochována část věže, hradní zdi a zbytky předhradí, v hradním skalisku jeskyně Hladomorna. Ke zřícenině na vápencové skále vede značená cesta z obce.

Holubice

Vyškov 49°10'37.56"N; 16°48'45.73"E

Obec prvně připomínána r. 1371. Kostel sv. Václava z r. 1929, fara z r. 1932. Pozdně barokní kaple sv. Gotharda z konce 18. stol.

Tachov 49°43'10.84"N; 12°51'35.14"E

Ves zmíněna r. 1186, nyní část města Bor. V jádře románský kostel sv. Mikuláše z období kolem r. 1200, přestavěn goticky a v letech 1740–1741 barokně, současně přistavěna věž. Barokní fara z 18. stol.

Holubice

Praha-západ 50°12'6.71"N; 14°17'43.24"E

Obec prvně zmíněna r. 1204. Cenný kostel Narození Panny Marie, pův. románská rotunda z 13. stol. s pozdějšími přístavbami, hranolová věž ze 14. stol., barokní úpravy v 17. stol., uvnitř zachovány zbytky gotických fresek ze 14. stol. V polích kaple sv. Gotharda z r. 1769. V místní části Kozinec barokní kaple sv. Michaela archanděla z r. 1739.

www.ceskonamape.cz

143

Holubov

Č. Krumlov

Homole u Panny

Ústí n. L.

48°53'23.3"N; 14°19'25.99"E

50°37'45.23"N; 14°11'11.52"E

Obec prvně zmíněna r. 1379. V údolí Křemžského potoka založena r. 1841 schwarzenberská železárna Adolfov, nazvaná podle knížete Jana Adolfa, po r. 1870 zanikla, po r. 1945 objekty upraveny na malou papírnu. Na návsi dochovány stavby lidové architektury. Památník z r. 1931 u nádraží připomíná pobyty hudebního skladatele a dirigenta Národního divadla Karla Kovařovice (1862–1920). Jedno z východišť na Kleť – viz samostatné heslo.

Ves poprvé doložena r. 1337, pův. zvaná Hřibojedy, pak německy Hummel. Barokní kostel sv. papeže Pia V. z r. 1787, barokní fara z r. 1807. Rodiště geologa Josefa Emanuela Hibsche (1852–1940), znalce Českého středohoří a zachránce řady vrchů před odtěžením, jeho pamětní deska před kostelem, muzeum z r. 2002.

Holýšov

Domažlice 49°35'38.54"N; 13°5'59.22"E

Obec na Radbuze poprvé připomínána r. 1273, na město povýšena r. 1960. Po zřízení sklárny r. 1897 prudký rozvoj průmyslu, za 2. světové války zajatecký a internační tábor, pobočka koncentračního tábora Flossenbürg. Gotický kostel sv. Petra a Pavla přestavěn barokně po r. 1740. Secesní radnice z r. 1927. Sídliště Výhledy vybudováno za 2. světové války v saském stylu. Západně od města linie pevnůstek čs. opevnění z let 1936–1938, jeden z objektů zpřístupněn. Severovýchodně na vrchu Trný staré keltské a později slovanské hradiště.

Homberk

Rokycany 49°39'14.65"N; 13°40'21.65"E

Hrad, pův. zvaný Hohenberg, prvně doložen r. 1284, založen Heřmanem z rodu Buziců na dvou ze tří vrcholů nynější Vísecké skály, obytná budova na nejvyšším místě přístupná asi jen po žebříku. Protože Heřmanovi potomci se stali loupeživými rytíři, král Václav IV. hrad r. 1406 oblehl a patrně dobyl, po husitských válkách již opuštěn. Nepohodlná stavba převážně dřevěná, stopy zdiva nejsou patrné. Místo leží mimo značené cesty.

Homole

Honbice

Obec doložena jako vladycké sídlo r. 1244. Gotický kostel Povýšení sv. Kříže z poloviny 14. stol. barokně upraven po r. 1650, regotizován r. 1881. Na návsi pomník padlým z r. 1946 se sochou Jana Žižky podle návrhu Františka Bílka z r. 1912.

Hora Svaté Kateřiny

Horská osada doložena r. 1480, od r. 1528 královské horní město u ložisek stříbra, mědi a olova, dolování skončilo r. 1786, status města obnoven r. 2008. Kostel sv. Kateřiny pův. evangelický z r. 1611, od r. 1628 katolický, r. 1785 přestavěn barokně a přistavěna věž. Mariánský sloup z r. 1704. Na Růžovém vrchu (729 m n. m.) 18,5 m vysoká kamenná rozhledna z r. 1902, obnovena r. 2002. Pod ní pamětní kámen Antona Günthera (1867–1937), německého krušnohorského písničkáře a básníka, rodáka z Božího Daru. Na okolních svazích skiareál. V opuštěných štolách předpokládaný úkryt proslulé Jantarové komnaty.

Rychnov n. Kn.

Osada často označovaná jen Homol prvně připomínána r. 1692, nyní část obce Borovnice. Raně barokní soubor poutního kostela Panny Marie Bolestné z let 1692–1696, před průčelím dvě kaple z r. 1703, celek doplňuje kostnice z r. 1778. Monumentální schodiště z r. 1767 od silnice na vrchol kopce ke kostelu o 153 stupních a 16 odpočívadlech s bohatou sochařskou výzdobou. U schodiště hostinec z r. 1757. Západně na zalesněném vrchu stopy hrádku Dřel z přelomu 14. a 15. stol. s odkrytými zbytky zdiva, zřícenina poničena v 19. stol. hledači pokladů.

144

Most 50°36'16.33"N; 13°26'15.99"E

50°3'12.71"N; 16°16'7.2"E

Homole – poutní kostel

Chrudim 49°56'0.37"N; 15°53'33.19"E

Hora Svaté Kateřiny – rozhledna www.ceskonamape.cz

Hora Svatého Šebestiána

Chomutov

Horka

Cheb

50°30'37.05"N; 13°15'8.77"E

50°10'46.26"N; 12°29'2.63"E

Pohraniční horská osada založena ve 14. stol. u ložisek stříbra, mědi, olova a cínu, zničena za husitských válek. Šebestián z Veitmile, majitel panství od r. 1511, obnovil hornickou osadu a nechal postavit kostelík zasvěcený svému patronovi, podle něhož obec dostala jméno, r. 1597 povýšena na královské horní město. Úpadek přineslo vyčerpání ložisek a třicetiletá válka. Od 19. stol. začala těžba rašeliny. Pův. kostelík sv. Šebestiána nahrazen v letech 1873–1876 velkou pseudorománskou stavbou, zbořena r. 1967. Jedinou památkou v obci socha Dobrého pastýře z r. 1715 přenesená ze zrušené vsi Rusová.

Malá osada poprvé zmíněna r. 1219, nyní část obce Nový Kostel. Nad ní na Libockém potoce přehrada s hrází o výšce 38 m. Vodní nádrž o rozloze 121 ha zásobuje pitnou vodou Chebsko a Ašsko.

Hora Svatého Václava

Nevelká starobylá obec doložena již r. 1239. Dominantu tvoří pův. gotický kostel sv. Václava s mohutnou hranolovou věží, v 17. stol. zbarokizovaný, kolem hřbitov s kamennou ohradní zdí. V minulosti stávaly kolem kusy zdí, není však jasné, zda jako pozůstatek opevněného kostela nebo tvrze zaniklé za husitských válek. Brno-venkov 49°13'11.11"N; 16°42'55.49"E

Při první písemné zmínce o Horákovském hradu r. 1464 hrad již pustý. Založen v neznámé době na hradišti z doby železné a zanikl nejspíše za bojů mezi moravskými markrabaty na přelomu 14. a 15. stol. Dochovány jen terénní stopy, malé zbytky zdiva a příkop. Přístup ke zřícenině stezkou od značené cesty u Muchovy boudy.

Horažďovice

K. Hora 49°43'55.02"N; 15°8'2.26"E

Obec prvně doložena r. 1305 pod názvem Sloupná. Tvrz z konce 16. stol. přestavěna r. 1765 na patrový barokní zámek s kaplí sv. Josefa z r. 1768. Mariánská socha z r. 1828. Při Sázavě chatová oblast s kempem.

Domažlice 49°31'9.98"N; 12°44'28.73"E

Horákovský hrad

Horka II

Klatovy 49°19'19.26"N; 13°42'19.26"E

Trhová ves na Otavě připomínána r. 1251, na město povýšena r. 1292, památková zóna. Od 16. stol. v Otavě chov perlorodek, po 2. světové válce výroba hokejek. Pův. městský hrad v 16. a 17. stol. přestavěn na renes. zámek s barokními prvky, patrové budovy svírají arkádové nádvoří, zachována gotická věž, v zámku nyní městské muzeum z r. 1991. Zámecký park s glorietem ze 17. stol. Zachována část městských hradeb s Červenou bránou, zbytkem Prachatické brány a výpadní brankou z 13. stol. Mohutný gotický kostel sv. Petra a Pavla z let 1260–1273, cenné klenby a kruhová okna. Komplex býv. minoritského kláštera s pozdně gotickým, barokně upravovaným kostelem sv. Michala. Ve středu města cenné renes., barokní a klasicistní domy, radnice z r. 1927, mariánský sloup z r. 1725, kašna z r. 1560. Dochovány masné krámy ze 17. stol. Pod zámkem socha sv. Floriána z 18. stol., boží muka z r. 1738. Novorenes. Husův sbor z r. 1928. Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1598, před hřbitovem sloup sv. Josefa z r. 1708. Pamětní deska na rodném domě vynikajícího pedagoga houslové hry Otakara Ševčíka (1852–1934). Na severním okraji židovský hřbitov z 19. stol., na vyhlídkovém vrchu Loreta boží muka z r. 1705. Na řece u vodáckého tábořiště renes. Rosenauerův mlýn s malým muzeem mlynářství.

Horka nad Moravou

Olomouc 49°38'15.69"N; 17°12'23.98"E

Velká obec prvně připomínána r. 1271, těžce poškozena povodní r. 1997, úplně zničeno 20 domů. Hrad z počátku 15. stol. v 16. stol. opuštěn a zanikl beze stop. Barokní kostel sv. Mikuláše z r. 1753.

Horky nad Jizerou

Ml. Boleslav 50°19'35.88"N; 14°51'19.17"E

Obec na pravém břehu Jizery prvně připomínána r. 1505, pův. součást městyse Brodce na protějším břehu. Gotická tvrz v 16. stol. přestavěna na renes. zámek, barokně upraven v 17. stol., v nádvoří dvoukřídlé budovy barokní sochy světců z 1. poloviny 18. stol., po restituci účelově využit. Barokní terasovitý zámecký park se zděnou balustrádou. Nad zámkem barokní hřbitovní kostel sv. Mikuláše z let 1723–1725, za ním ve hřbitovní zdi barokní kostnice z doby kolem r. 1730, pod ním pozdně barokní kruhová kaple Narození Páně z r. 1762, opravena r. 1991. V areálu býv. pivovaru dochovány budovy z 18. stol.

Horní Bečva

Vsetín 49°25'59.14"N; 18°17'9.52"E

Protáhlá podhorská obec v závěru údolí Bečvy prvně doložena r. 1659, v 19. stol. převažující zpracování dřeva, za 2. světové války ohnisko partyzánského odboje, nyní rekreační charakter. Barokní kostel sv. Jana a Pavla z r. 1792. Nad obcí vodní nádrž z r. 1944 o rozloze 15 ha s přehradní hrází vysokou 18 m. Východně lyžařský areál, na vrchu Čartak (953 m n. m.) při slovenské hranici 40 m vysoká betonová a dřevem opláštěná telekomunikační věž z r. 1998 s ochozem ve výši 26 m, tzv. Súkenická rozhledna.

Horní Benešov

Bruntál 49°58'1.45"N; 17°36'15.65"E

Město v Nízkém Jeseníku poprvé doloženo r. 1253 jako hornické, v minulosti v okolí těžba rud železa, zlata, stříbra a mědi, ukončena r. 1992. Pův. gotický kostel sv. Kateřiny z r. 1253 barokně upraven po r. 1746. Na náměstí domy s barokními jádry.

www.ceskonamape.cz

145

Horní Beřkovice

Litoměřice 50°21'25.01"N; 14°21'6.32"E

Obec prvně uváděna r. 1344. Tvrz z r. 1470 přestavěna r. 1684 na barokní zámek, později upraven na úřednickou budovu. V letech 1738–1756 vybudován pozdně barokní zámek rozšířený v letech 1770–1780 o boční křídla, u obou staveb park. Od r. 1889 objekty využívány jako psychiatrická léčebna. Rodiště operní pěvkyně Klementiny Kalašové (1850–1889), pomníček na návsi.

Horní Blatná

Osada založena r. 1532 při cínových a stříbrných dolech, od r. 1548 královské horní město, dolování ukončeno v 19. stol. Na náměstí renes. kostel sv. Vavřince z r. 1593, barokně přestavěn r. 1754. U kostela hodnotné barokní sochy. Na náměstí barokní a renes. městské domy a fara z r. 1554. Barokní hřbitovní kaple sv. Kříže z poloviny 18. stol. Muzeum těžby cínu. Východiště na Blatenský vrch – viz samostatné heslo. Břeclav 48°56'44.15"N; 16°47'59.13"E

Obec prvně připomínána r. 1298. Kostel sv. Vavřince gotického původu nyní v podobě z konce 16. stol., na věži dva renes. zvony. Kaple sv. Floriána a kaple sv. Šebestiána, Rocha a Rozálie, obě barokní z poloviny 18. stol. Tradice výroby kraslic.

Horní Bradlo

Chrudim 49°48'11.5"N; 15°44'42.83"E

Obec na Chrudimce prvně doložena r. 1329, nyní rekreační oblast. Na severním okraji novogotická kaple Panny Marie z r. 1893 s hrobkou sklářské rodiny Rücklů, sklárna v obci v provozu od r. 1866 do 2. světové války. Jihozápadně místní část Lipka s dochovanou tvrzí gotického původu ze 14. stol., v 16. stol. provedli tehdejší majitelé Kustošové z Lipky renes. přestavbu, od 18. stol. využívána jako sýpka a skladiště, nyní v soukromém vlastnictví. Dochována část českobratrského hřbitova, na něm hrobka Kustošů, upravena r. 1936, náhrobní kameny vsazeny do zdi. U hřbitova památná lípa stará asi 800 let. Jihovýchodně přírodní památka Polom, rezervace jedlobukového pralesa od r. 1933.

Horní Branná

Horní Brusnice

Obec prvně uváděna r. 1358. Zachovány roubené chalupy s vyřezávanými lomenicemi krkonošského typu. Pův. dřevěný gotický kostel nahrazen empírovým kostelem sv. Mikuláše z let 1842–1846. Socha sv. Josefa z 1. poloviny 18. stol. Kříž z r. 1793.

Horní Břečkov

Obec prvně připomínána r. 1323. Renes. kostel sv. Klimenta ze 16. stol. upravován v 18. a 19. stol. V obci několik pův. statků.

Horní Bříza

Plzeň-sever 49°50'26.22"N; 13°21'31.83"E

Obec proslulá těžbou kaolínu a keramickou výrobou doložena r. 1180, od 19. stol. rozvoj průmyslu, r. 1994 povýšena na město. V okolí dosud kaolínové lomy. Šestiboká barokní kaple sv. Petra z r. 1840, na hřbitově pomník 35 obětí pochodu smrti z r. 1945. Keramické muzeum.

Horní Cerekev

Pelhřimov 49°19'6.22"N; 15°19'39.7"E

Obec prvně doložena r. 1361, na město povýšena r. 2000. Nad Zámeckým rybníkem při východním okraji barokní zámek, vznikl přestavbou gotické tvrze r. 1734, nepravidelná trojkřídlá budova se zazděnými arkádami upravena na byty. Pův. gotický kostel Zvěstování Panny Marie doložen r. 1384, rozšířen v letech 1547–1562 a barokně přestavován v letech 1631 a 1763. Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z 15. stol. přestavěn barokně r. 1716 a obnoven po požáru r. 1821. Barokní děkanství z r. 1708. Barokní radnice moderně upravena r. 1911. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1717, boží muka ze 17. stol. Západně od města nad potokem židovský hřbitov ze 17. stol.

Semily

Obec prvně doložena r. 1344, v minulosti centrum domácího tkalcovství a plátenictví. Na místě tvrze vystavěn v letech 1533–1582 renes. zámek, v letech 1627–1628 zde pobýval J. A. Komenský a naslouchal proroctvím duševně choré věštkyně Kristýny Poniatowské, dřevěné druhé patro vyhořelo r. 1646 při dobývání Švédy. V barokně upraveném zámku Komenského památník. Pozdně gotický kostel sv. Mikuláše z r. 1537. Býv. barokní špitál z r. 1709 s kaplí sv. Aloise upraven na byty. Trojkřídlý plátenický dům renes. původu z r. 1587 se slunečními hodinami, barokně upraven v 18. stol. Zajímavá novorománská osmiboká hrobka rodu Harrachů z let 1844–1848 upravena r. 1870. Barokní sochy

Znojmo 48°53'22.7"N; 15°53'51.78"E

50°36'23.8"N; 15°34'24.44"E

146

Trutnov 50°28'22.78"N; 15°40'50.65"E

K. Vary 50°23'25.26"N; 12°46'9.44"E

Horní Bojanovice

sv. Josefa a Jana Nepomuckého z let 1730–1740, sousoší Kalvárie z r. 1779.

Horní Cerekev – kostel

www.ceskonamape.cz

Horní Čermná

Ústí n. O. 49°58'10.27"N; 16°36'31.67"E

Obec poprvé zmíněna r. 1304, vznikla osamostatněním od Dolní Čermné r. 1935. Evangelický kostel pův. dřevěný z r. 1788 přestavěn do dnešní podoby v letech 1836–1839, věž z r. 1885. Jihozápadně nad obcí poutní místo Mariánská hora (503 m n. m.) s bezslohovým kostelem Panny Marie z r. 1868, kolem zastavení křížové cesty z r. 1886.

a v 19. stol. na sýpku, dochovány renes. portály z let 1536 a 1608. Goticko-renes. kostel Nejsvětější Trojice z doby kolem r. 1540 barokně upraven v letech 1768–1783, kostelní věž nejšikmější u nás. Fara z r. 1768 upravena r. 1850. Pozdně barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1800. Na křižovatce socha sv. Floriána z počátku 19. stol.

Horní Dvořiště Horní Dobrouč

Ústí n. O. 49°57'58.12"N; 16°30'45.28"E

Rozptýlená ves doložena r. 1229 v majetku zbraslavského kláštera, nyní část obce Dolní Dobrouč. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1770 na místě dřevěného. Fara z konce 18. stol., před ní socha sv. Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1800. Při silnici terasa se skupinou barokních soch světců z r. 1730.

Horní Domaslavice

Frýdek-Místek 49°41'57.41"N; 18°26'58.56"E

Obec prvně doložena r. 1305. Barokní kostel sv. Jakuba Staršího z let 1739–1745, věž přistavěna r. 1806, nynější podoba po požáru r. 1892. Před farou z r. 1893 barokní sochy Panny Marie a sv. Floriána z r. 1776. Raně barokní kaple sv. Anny z r. 1654. Lomové jezírko Mořské oko. Severně od obce vodní nádrž Žermanice – viz samostatné heslo.

Obec prvně zmíněna r. 1278, pův. vysazena jako pohraniční osada zvaná Myšlany, ve středověku městečko. Pův. raně gotický kostel sv. Michaela založen r. 1252, barokně přestavěn po požáru r. 1738. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1742 a kašna z r. 1841. Severně na vrchu Kalvárie novogotická poutní kaple s křížovou cestou. V místní části Český Heršlák železniční hraniční přechod s Rakouskem, při stavbě železnice zničeny zbytky tvrze ze 14. stol. Zámeček z doby kolem r. 1640 změněn na hospodářský dvůr. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1717.

Horní Habartice

Obec založena při německé kolonizaci koncem 13. stol. jako Eberhardesdorf. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1787.

Obec v údolí Dubenského potoka prvně doložena r. 1385, v 17. a 18. stol. tajné středisko evangelíků. Pozdně barokní evangelický kostel z r. 1786 s věží z r. 1857, evangelický hřbitov založen r. 1783. V obci pomníky Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského z let 1965 a 1966. Dochovány stavby lidové architektury. Chadimův mlýn z r. 1644 obnoven po požáru r. 1926, v mlýnici malé soukromé muzeum. Husitskou bitvu z r. 1423 připomíná jižně od obce Žižkův kámen a západně u rybníka Bor památník husitských bojovníků. Severovýchodně na zalesněném ostrohu zřícenina hradu Janštejn, založen kolem r. 1315, pobořen za husitských válek patrně r. 1423, zachován střep válcové věže a hromady sutin. Jihovýchodně od obce osada Janštejn se sklárnou z r. 1809.

Horní Dubňany

Obec na úpatí Zábřežské pahorkatiny prvně připomínána r. 1304. Barokní kostel sv. Jiří z let 1706–1712, při něm barokní kostnice z doby kolem r. 1700 a fara z let 1752–1753. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1767. Několik roubených domů z počátku 19. stol. Památná lípa, zvaná Tarážkova, ve stáří asi 400 let.

Horní Chřibská

Děčín 50°51'20.2"N; 14°30'32.51"E

Ves vzniklá kolem sklářské hutě doložena r. 1457, nyní část města Chřibská. Sklárna s ruční výrobou v provozu od r. 1414 dosud. Zachovány četné roubené stavby.

Horní Jelení

Pardubice 50°2'55.57"N; 16°5'1.14"E

Znojmo 49°3'47.54"N; 16°12'5.68"E

Obec prvně zmíněna r. 1279 jako majetek templářů. Farní kostel sv. Petra a Pavla románského původu z 2. poloviny 12. stol. barokně přestavěn koncem 17. stol. a rozšířen r. 1775, u zdi náhrobníky z 18. a 19. stol. Barokní fara z doby po r. 1670 přestavěna r. 1775. U kostela kříž z r. 1777 a pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z téže doby.

Horní Dunajovice

Ústí n. O. 49°57'39.89"N; 16°42'38.02"E

Jihlava 49°15'27.47"N; 15°19'9.11"E

Děčín 50°46'0.49"N; 14°20'39.61"E

Horní Heřmanice Horní Dubenky

Č. Krumlov 48°36'18.7"N; 14°24'15.17"E

Znojmo

Obec uprostřed lesů prvně zmíněna r. 1472, status města z r. 1912 obnoven r. 2006. Na místě dřevěné tvrze zbořené r. 1817 vystavěn r. 1867 nevýrazný zámeček. Na místě starého renes. kostela z r. 1602 vystavěn v letech 1864–1866 nový kostel Nejsvětější Trojice s cenným barokním zařízením, uvnitř též náhrobní tumba Heřmana z Bubna z r. 1602. Pozdně barokní fara z r. 1792, hodnotné sochy sv. Anny, Floriána a Anděla strážce. Na náměstí mariánský sloup z r. 1704. Rodiště herečky Jiřiny Jelenské (1942–2007). Jihovýchodně přírodní památka Pětinoha, lesní rybník se zarůstajícími rašeliništi.

48°57'0.46"N; 16°9'40.92"E

Obec prvně připomínána r. 1350. V jejím středu pův. gotická vodní tvrz přestavěná nejprve na renes. zámeček www.ceskonamape.cz

147

Horní Jiřetín

Most

Horní Lideč

Vsetín

50°34'57.67"N; 13°32'27.23"E

49°10'51.68"N; 18°3'46.72"E

Obec pod svahy Krušných hor doložena r. 1263, na město povýšena r. 1914, ohrožena rozšiřováním uhelné těžby. Mohutný barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1694–1700, barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1737. Ve městě narozen hudební skladatel Franz Gläser (1799–1861).

Obec prvně připomínána r. 1518. Moderní kostel sv. Václava z let 1992–1994 se samostatnou hranolovou zvonicí. Dvoupatrová roubená sýpka z 19. stol. s pavlačí. Kamenný kříž z r. 1920. Repliky dřevěné zvonice z r. 1771 a roubené studny, originály v rožnovském skanzenu.

Horní Loděnice Horní Kounice

Znojmo 49°1'34.39"N; 16°9'6.08"E

Obec prvně připomínána r. 1235. Býv. komenda johanitů z 13. stol. přestavěna na gotickou tvrz, po r. 1517 užívána jako hospodářský objekt, dochovaná gotická budova upravena na barokní sýpku. Pozdně románský kostel sv. Michaela archanděla z poloviny 13. stol. s hranolovou věží přestavěn v letech 1785–1790 pozdně barokně. Na návsi fara z r. 1780.

Olomouc 49°46'13.28"N; 17°22'42.72"E

Stará hornická obec prvně doložena r. 1296, železná ruda dolována do r. 1876, dochovány zbytky odvalů a jam po těžbě. Barokní kostel sv. Izidora z r. 1756 přestavěn v letech 1784–1786, pro poddolování r. 1858 uzavřen, obnoven r. 1887.

Horní Lomany

Cheb 50°7'48.52"N; 12°20'35.36"E

Horní Krupá

Havl. Brod 49°40'17.23"N; 15°35'19.1"E

Obec prvně připomínána r. 1265. Pozdně klasicistní evangelický kostel z r. 1847. Kaple Panny Marie z r. 1895 v novogotickém slohu. Bratrská modlitebna z r. 1982. Západně od obce v lesích Jelení studánka, památné místo schůzek pronásledovaných českých bratří v 17. stol.

Ves poprvé zmíněna r. 1181, nyní část města Františkovy Lázně. Barokní kostel sv. Jakuba z r. 1740 byl klasicistně přestavěn. U něj pomník dozorce čs. finanční stráže zastřeleného henleinovci r. 1938. Několik zachovaných staveb lidové architektury.

Horní Lomná

Frýdek-Místek 49°31'32.33"N; 18°38'12.95"E

Horní Kruty

Kolín 49°55'13.6"N; 14°57'35.47"E

Obec prvně zmíněna r. 1364 v majetku sázavského kláštera. Na návsi v místě pův. gotické stavby barokní kostel sv. Václava z let 1740–1743, u něj fara z let 1730–1732. V severní části výklenková kaplička sv. Gotharda z 18. stol.

Horní Lhota

Zlín 49°9'20.66"N; 17°48'13.97"E

Obec prvně zmíněna r. 1449. Dominantní barokní kostel sv. Diviše z r. 1700, v něm oltářní obraz od Joži Úprky, u něj cyrilometodějský kříž. Dva chráněné býv. vodní mlýny. Východiště ke zřícenině hradu Sehrad – viz samostatné heslo.

Horní Libchava

Horní Maršov

Obec nad Úpou prvně doložena r. 1541, nyní převážně rekreačního charakteru. Klasicistní zámek z r. 1792 přestavován v letech 1869, 1906 a 1952. Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1605 postaven na místě staršího dřevěného, u něj památné lípy. Novogotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1895–1898. Barokní fara z 18. stol.

Horní Maxov 50°42'43.31"N; 14°29'30.74"E

Trutnov 50°39'32.43"N; 15°49'14.62"E

Č. Lípa

Obec prvně připomínána r. 1352. Renes. zámek z let 1574–1593, v letech 1623–1918 řádová komenda maltézských rytířů, při úpravě r. 1931 stavebně znehodnocen, po 2. světové válce armádní sklad. Na Vinném vrchu nad zámkem terénní relikty hradu Klinštejn ze 14. stol., poničeny v 19. stol. stavbou zaniklého glorietu a vyhlídkového altánu. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z r. 1736 klasicistně upraven r. 1812, kolem něj hřbitov s barokní branou, barokní fara. Mariánský sloup z r. 1701.

148

Pův. salašnická obec na místě doloženém r. 1690 vznikla r. 1900 rozdělením protáhlé vsi Lomná na dvě části. Novogotický kostel sv. Kříže z r. 1896, u pramene kaple Panny Marie. V osadě Přelač s roubenými chalupami lyžařské středisko.

Jablonec n. N. 50°45'51.17"N; 15°12'53.36"E

Ves založena r. 1670 a nazvána po majiteli panství hraběti Albrechtu Maxmiliánu Desfoursovi, nyní část obce Lučany nad Nisou. Pseudogotický kostel Nejsvětějšího srdce Páně z r. 1910 s věží a soudobým zařízením. U vsi při pramenech Rovného potoka rašeliniště Malá Strana s řadou vzácných rostlin, přírodní památka od r. 1993. Jižně návrší Bramberk (787 m n. m.), na něm osada, vyhledávaná turistická chata z r. 1892 a 21 m vysoká kamenná rozhledna z r. 1912, nyní nepřístupná. Severozápadně na Maxovském hřbetu (820 m n. m.) 14 m vysoká rozhledna Slovanka, nejstarší železná rozhledna u nás z r. 1887, současný název podle sousední chaty z r. 1928. Konstrukce rozhledny, pův. zvané Seibtův vrch, zakoupena na výstavě železáren ve Vídni r. 1887, opravena r. 1999. Na hřebenu při silnici do Dolního Maxova tzv.

www.ceskonamape.cz

Brechschmiedova kaplička, k níž se váže pověst o místním vesničanovi spolčeném s ďáblem.

Horní Město

Bruntál 49°54'32.79"N; 17°12'44.6"E

Obec založena při stříbrných dolech v 16. stol. Dominantní farní kostel sv. Máří Magdalény z r. 1611.

Horní Mísečky

Semily 50°44'5.28"N; 15°34'9.62"E

Pův. osada dřevařů a horníků založena r. 1642, nyní část obce Vítkovice, v okolí haldy po rudném průzkumu z 50. let 20. stol. Významné turistické a lyžařské středisko s množstvím rekreačních objektů. Začátek úseku Masarykovy horské silnice na Zlaté návrší, vybudované r. 1936 jako součást obranné soustavy, vyhrazeno pouze pro kyvadlovou autobusovou dopravu.

rozšířen a barokně přestavěn v letech 1694–1710, v interiéru dochovány renes. malby, před ním středověký pranýř. Barokní fara z r. 1685, pseudobarokní radnice z r. 1896. Rodný domek německy píšícího básníka a spisovatele Adalberta Stiftera (1805–1868) upraven r. 1960 na muzeum. Na návrší poutní místo Dobrá Voda se zastřešenou studánkou, barokní kaplí Panny Marie Sedmibolestné z let 1777–1779, bronzovou sochou Adalberta Stiftera z r. 1906 a památnou lipovou alejí. Naučná stezka.

Horní Počaply

Mělník 50°25'28.85"N; 14°23'20.02"E

Obec prvně doložena r. 1286. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu ze 14. stol. přestavěn v letech 1869–1871. Na katastru obce vystavěna v letech 1956–1960 mohutná tepelná elektrárna, rozšířena r. 1980.

Horní Podluží

Děčín 50°52'52.4"N; 14°32'57.11"E

Horní Moštěnice

Přerov 49°24'46.58"N; 17°27'38.16"E

Obec prvně připomínána r. 1141. Na místě tvrze z 15. stol. vybudován po třicetileté válce trojkřídlý barokní zámek, od r. 1928 v majetku obce, přestavbami ve 20. stol. znehodnocen, účelově využit. V zámecké zahradě památný jinan. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu z 13. stol. barokně rozšířen v 18. stol. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1710 a Floriána z r. 1720. V obci minerální prameny, jeden z nich stáčen pod názvem Hanácká kyselka. Severovýchodně návrší Švédské šance se zbytky švédského opevnění z r. 1643. Východně na umělém říčním ostrově tvrz Štulbach, zanikla i s přilehlou vsí v 16. stol., stopy zničeny v 19. stol., v místě nyní býv. mlýn.

Horní Němčí

Uh. Hradiště 48°55'56.95"N; 17°37'29.91"E

Obec prvně připomínána r. 1358. Kostel sv. Petra a Pavla středověkého původu do dnešní barokní podoby přestavěn v letech 1762–1763, kolem ohradní zeď z r. 1771. Barokní fara z r. 1751. Kaplička sv. Jana Nepomuckého z r. 1729. Kaple Božího Těla z r. 1912. Dochovány stavby lidové architektury.

Obec vznikla r. 1411, až do r. 1947 zvána Horní Grund podle německého Obergrund. Barokní plastika Kalvárie z r. 1757, lidové roubené stavby. Severně od obce zaniklá osada Světlík, zachován pouze rybník stejného názvu (18 ha), přírodní rezervace, ptačí hnízdiště. Na východním břehu kamenná válcová stavba větrného mlýna z r. 1843, v provozu do r. 1945, nyní upraven na rekreační objekt.

Horní Police

Č. Lípa 50°42'13.01"N; 14°24'13.77"E

Obec nyní stavebně související s městem Žandov doložena r. 1273. U mostu přes Ploučnici barokní zámek z 1. poloviny 18. stol. na místě staršího dvorce, později upravován na pivovar, školu a hospodářský objekt, nyní v majetku obce. Na návrší nad řekou barokní poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie z let 1684–1722, barokním děkanstvím a vstupní věží, ambit se 7 kaplemi, křížová cesta. Kamenný klenbový most přes Ploučnici z r. 1840 v sousedství nového silničního, zachráněn před demolicí r. 1990. Barokní sousoší Panny Marie a čtyř světců z r. 1722, barokní socha sv. Jana Nepomuckého.

Horní Řasnice

Liberec 50°57'47.86"N; 15°11'51.18"E

Horní Pěna

Jindř. Hradec 49°6'10.57"N; 15°2'36.46"E

Obec prvně doložena r. 1344. Pův. gotický kostel sv. Michaela archanděla z počátku 14. stol. Barokní fara a kostnice z let 1723 a 1707 s nástěnnými malbami. Barokní sochy Panny Marie z r. 1720 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1762. Pod obcí rozlehlý Pěninský rybník, podle dřevem vyztužené hráze zvaný též Dřevo, založen již kolem r. 1300, rozloha 65 ha, rekreační oblast.

Horní Planá

Č. Krumlov 48°45'58.63"N; 14°2'7.09"E

Protáhlá obec poprvé zmiňována r. 1381 pod pův. názvem Bernsdorf podle mužského jména Bernhard. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu doložen r. 1346, v 18. stol. barokně přestavěn. Chráněný kříž na kamenném podstavci. V okolí rozlehlé lomy na štěrkopísky.

Horní Ředice

Pardubice 50°4'34.04"N; 15°57'29.92"E

Obec prvně připomínána r. 1336. Pův. dřevěný gotický opevněný kostel sv. Václava ze 14. stol. nahrazen novou stavbou r. 1857, v sousedství barokní dřevěná zvonice patrně z r. 1729. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1739.

Obec prvně zmíněna r. 1332, od 15. stol. městská práva. Románsko-gotický farní kostel sv. Markéty z doby po r. 1250, www.ceskonamape.cz

149

Horní Sedlo

Liberec

Horní Smržov

Blansko

50°48'59.59"N; 14°50'24.93"E

49°37'1.87"N; 16°34'39.14"E

Náhorní ves, německy zvaná Pass, v sedle oddělujícím Lužické hory a Ještědský hřbet, nyní část města Hrádek nad Nisou. Při silnici kaplička a mohutná lípa zasazená r. 1832. V okolí před 2. světovou válkou vybudováno obranné pásmo železobetonových bunkrů. Východiště do Horních a Vraních skal s vyhledávanými horolezeckými terény různých stupňů obtížnosti. Horní skály, lidově zvané Obrvégry, tvoří skupinka velmi pevných pískovcových skalních věží, mezi nimiž vyniká nejmohutnější Liberecká věž a nejvyhledávanější dvojice Velká a Malá Smrtka, horolezecky poprvé zdolané r. 1904. Ve skupině Vraních skal, označovaných též Krkavčí, je nejmohutnější Fellerova věž, nazvaná po žitavském profesoru, který na ni jako první vystoupil r. 1884 pomocí provazového žebříku, horolezecký výstup poprvé uskutečněn až r. 1904.

Obec prvně zmiňována r. 1294. V rekonstruovaném roubeném objektu vesnické muzeum z r. 2007 s možností turistického ubytování.

Horní Slatina

Horní Stropnice

Č. Budějovice 48°45'42.87"N; 14°44'4.24"E

Starobylá obec prvně zmíněna r. 1185. Vzácný románskogotický kostel sv. Mikuláše z počátku 13. stol., pozdně goticky přestavěn po požáru r. 1486, do náměstí obrácen vchod v raně barokní věži s volutovým štítem a hodinami. Mariánský sloup se sochami čtyř světců z r. 1765.

Jindř. Hradec 49°5'28.4"N; 15°34'8.46"E

Obec prvně připomínána r. 1278. Tvrz z konce 13. stol. zanikla beze stopy. Dominantní pozdně románský kostel sv. Jiljí z 1. poloviny 13. stol. později barokně upraven.

Horní Slavkov

Sokolov 50°8'14.13"N; 12°47'59.13"E

Osada při cínových dolech připomínána ve 13. stol., od r. 1547 královské horní město, pojmenováno podle zakladatele Slavka z Rýzmburka, později těžba stříbra a wolframu, po r. 1948 zejména uranu. V přilehlé osadě Údolí r. 1792 založena naše první porcelánka Haas a Lippert, dosud v provozu. Městská památková rezervace zrušena r. 1961, v 50. letech zbořena řada cenných domů včetně renes. radnice, nahrazeno výstavbou ve stylu tzv. socialistického realismu. Zachován kostel sv. Jiří pův. z 12. stol., kolem r. 1520 přestavěn pozdně goticky na tzv. kostelní hrad, opevněnou mohutnou stavbu s nezvykle řešenou věží a zvonicí z r. 1540. Budova děkanství z let 1755–1756, boží muka ze 16. stol., morový sloup Nejsvětější Trojice z r. 1685, sochy sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. a sv. Floriána z r. 1806. Na okraji barokní špitální kostelík sv. Anny z r. 1728, barokní kaple Božího Těla z r. 1736. Dochováno několik renes. domů, v jednom z nich od r. 2001 muzeum, opraven i starý rudný mlýn zv. Seidelhaus. Na Šibeničním poli severně od města zachováno unikátní kamenné kruhové popraviště z doby kolem r. 1500. Při silnici do Lokte vyústění štoly Kašpara Pluha, technická památka z let 1539–1655 k odvodnění dolů nazvaná podle majitele bečovského panství, štola 6 km dlouhá začíná v hloubce 117 m. U jejího ústí pamětní kámen z r. 1622 s nápisem z r. 1809.

Horní Slivno

Ml. Boleslav 50°18'14"N; 14°42'25.46"E

Obec prvně uváděna r. 1223. Novorománský kostel sv. Martina z let 1872–1877.

Horní Stropnice

Horní Studenec

Havl. Brod 49°42'52.68"N; 15°48'6.98"E

Ves prvně doložena r. 1405 jako Freudenthal, nyní část města Ždírec nad Doubravou. Gotický kostel sv. Václava z 2. poloviny 14. stol. v 18. stol. barokně přestavěn. Severně od něj štíhlá čtyřboká dřevěná zvonice z 2. poloviny 18. stol., nejstarší ze tří zvonů pochází z r. 1583. U silnice dřevěný kříž z r. 1791.

Horní Studénky

Šumperk 49°57'15.88"N; 16°48'35.93"E

Horská obec prvně doložena r. 1351. Barokní kostel sv. Linharta čili Leonarda postaven v letech 1666–1672 na místě pův. dřevěné svatyně, ambity kolem kostela z r. 1734, tradiční poutní místo. U kostela památné lípy a kříž z r. 1814 na paměť ukončení napoleonských válek. Fara z r. 1788. Na jižním okraji dřevěná boží muka. Rodiště lékaře Čeňka Rýznara (1845–1923), amatérského archeologa, objevitele památek únětické kultury u Prahy.

Horní Suchá

Karviná 49°47'57.17"N; 18°29'6.14"E

Obec doložena r. 1268, v letech 1975–1990 součástí města Havířov. Od r. 1911, kdy byla otevřena první uhelná šachta, 150

www.ceskonamape.cz

se podstatně změnil její charakter. Nyní uprostřed dolů, rozsáhlá nová výstavba, hornické ubytovny, koksovna a solivar. Tzv. Starý zámek zbořen r. 1980. Kostel sv. Josefa z r. 1864 vystavěn ze starší kaple. Rodiště herečky Marie Glázrové (1911–2000).

Horní Světlá

Č. Lípa 50°50'5.6"N; 14°38'57.47"E

Pův. dřevařská osada Oberlichtenwalde ze 14. stol. dříve společně se sousední Dolní Světlou zvána též Světlá pod Luží, nyní část obce Mařenice. Dochovány roubené lidové chalupy. Výše položená osada Myslivny, dříve Jägerdörfel, východištěm na horu Luž – viz samostatné heslo. Na jihovýchodním svahu lyžařský terén s vleky a slalomovými tratěmi.

Horní Štěpanice

Semily 50°38'39.32"N; 15°32'11.03"E

Horská ves poprvé doložena r. 1361, nyní část obce Benecko. Zachovány roubené chalupy, od r. 1995 památková zóna. Kostel Nejsvětější Trojice s pozdně barokním presbytářem z r. 1796, zbytek jednolodní stavby empírový z r. 1812. Pod hřbitovem nad pramenem údajně léčivé vody kaplička. V letech 1888–1908 působiště učitele a spisovatele Josefa Šíra (1859–1920). Jižně od vsi zřícenina hradu Štěpanice – viz samostatné heslo.

Horní Štěpánov

Prostějov 49°32'53.35"N; 16°47'28.45"E

Obec poprvé připomínána r. 1275. Barokní kostel sv. Vavřince z r. 1710 vznikl přestavbou gotické svatyně, před ním kamenný kříž z r. 1835.

Horní Tošanovice

Třebíč 49°17'27.35"N; 15°52'54.14"E

Malá obec prvně připomínána r. 1360. Evangelický kostel z let 1787–1788, věž přistavěna r. 1902. Rodiště básnířky a překladatelky Jarmily Urbánkové (1911–2000).

Horní Vítkov

Liberec 50°51'23.49"N; 14°58'17.64"E

Protáhlá ves zvaná Ober Wittig poprvé zmíněna r. 1352, v 15. stol. v okolí dolování cínu, nyní spolu s Dolním Vítkovem část města Chrastava. Kostel Navštívení Panny Marie gotického původu z r. 1350 barokně přestavěn r. 1671, věž přistavěna r. 1703. Chráněný roubený dům s hrázděným patrem. Na vyvýšenině nad vsí replika velmožského sídla z 12. stol., pův. zvaná Wothanburg, nyní Curia Vitkov stejně jako občanské sdružení, které se snaží o popularizaci historie a pořádá tu řadu kulturních akcí a ukázky historického šermu.

Horní Vltavice

Prachatice 48°57'27.58"N; 13°45'30.23"E

Nyní rekreační obec na Teplé Vltavě prvně zmíněna r. 1359, sklárna připomínána r. 1526. Barokní kostel Panny Marie, sv. Josefa a Jana Nepomuckého z r. 1726 vznikl rozšířením starší kaple. Barokní fara a kaple sv. Jana Nepomuckého při silnici. V okolí lyžařské terény.

Horní Vysoké

Litoměřice 50°36'46.27"N; 14°16'43.56"E

Podhorská ves připomínána poprvé r. 1374, nyní část městyse Levín. Od počátku 19. stol. do 2. světové války lázně Jeleč, dříve Geltschbad. Empírový lázeňský dům z r. 1841. Lidové srubové stavby z 18. a 19. stol.

Frýdek-Místek 49°41'16.75"N; 18°31'14.15"E

Obec prvně doložena r. 1305. Pozdně empírový patrový zámek z doby po r. 1830 s cennou štukovou fasádou a schodišťovou dvoranou, nyní opraven a účelově využit. Zbytek krajinářského parku.

Horní Újezd

Horní Vilémovice

Třebíč

Horní Životice

Bruntál 49°58'0.09"N; 17°38'36.97"E

Obec poprvé uváděna r. 1265 jako majetek velehradského kláštera, tvrz doložená r. 1531 zanikla beze stopy. Západně od obce na kopci Františkov, pův. Francberk, dvoupatrový otočný větrný mlýn německého typu z r. 1840, technická památka. V okolí stopy po těžbě železné rudy.

49°8'32.86"N; 15°50'33.3"E

Obec prvně doložena r. 1243. Raně gotický kostel sv. Petra a Pavla ze 14. stol. s hranolovou věží přestavěn barokně v 1. polovině 18. stol. a upraven r. 1873, pod ním barokní fara ze 17. stol. Jihovýchodně od obce pozoruhodná boží muka.

Horní Věstonice

Břeclav 48°52'29.41"N; 16°37'32.56"E

Obec prvně připomínána r. 1414. Pozdně barokní kostel sv. Rozálie z let 1769–1773, fara z konce 18. stol. Socha sv. Floriána z doby kolem r. 1740. Nad obcí stopy gotického hradu Neuhaus, založen v letech 1368–1376, zničen r. 1426, na příkré skále zvané Martinka dochovány nepatrné zbytky zdiva.

Horoměřice

Praha-západ 50°7'57.69"N; 14°20'12.79"E

Pův. zemědělská obec prvně připomínána r. 1273, nová výstavba satelitního sídliště. V centru patrový zámek s kaplí sv. Anny z 18. stol., v ní freska od Siarda Noseckého. Hodnotné zemědělské statky s bránami. Rodiště cestovatele a botanika Benedikta Roezla (1824–1885), před obecním úřadem a na jeho rodném domě pamětní deska. Keltské osídlení připomíná malý hranolový menhir pod mohutnou lípou severovýchodně od obce.

www.ceskonamape.cz

151

Horosedly

Písek

Horšice

Plzeň-jih

49°30'43.17"N; 14°3'15.33"E

49°31'55.76"N; 13°23'18.43"E

Obec poprvé zmíněna r. 1234. Barokní zámeček z počátku 18. stol. s barokní kaplí sv. Jana Nepomuckého, během přestavby Hluboké dočasné sídlo Schwarzenbergů. Stavby lidové architektury, v okolí lomy na krystalický vápenec. Na budově obecního úřadu pamětní deska Bedřicha Šupčíka (1898–1957), gymnasty-olympijského vítěze z r. 1924, který v obci prožil závěr života.

Obec doložena již r. 1245. Gotický kostel sv. Matěje připomínán r. 1356, v 18. stol. barokně přestavěn, věž přistavěna r. 1859. Barokní fara z r. 1796 a socha sv. Jana Nepomuckého. Proti kostelu barokní komplex býv. panského dvora s dominantní dvoupatrovou sýpkou, zbytky goticko-renes. tvrze v jejím sousedství zanikly v 19. stol. Dochováno několik hodnotných roubených i zděných klasicistních lidových staveb.

Horská Kvilda

Klatovy 49°3'27.44"N; 13°33'29.73"E

Obec ve vysoké nadmořské výšce 1075 m doložena r. 1577, německy zvána Innergefild, česky podle příslušnosti k hornickým Kašperským Horám.

Horšov

Domažlice 49°32'22.01"N; 12°55'19.56"E

Starobylá ves doložena r. 1184 jako středisko zdejších majetků pražského biskupství, nyní část města Horšovský Týn. Pozdně románský kostel Všech svatých s gotickou věží, vystavěn koncem 12. stol. z kvádříkového zdiva, na jižní straně věže románské okno. V boční kapli sv. Barbory gotické nástěnné malby z r. 1489. Pozdně gotická boží muka ze 16. stol. a smírčí kříž. Počátkem 17. stol. jižně od vsi založena velká obora s rybníky obehnaná zdí. Na ostrůvku jednoho z rybníků po r. 1744 postaven lovecký zámeček Annaburg, barokní stavba se před několika lety zřítila.

Horšovský Týn

Domažlice 49°31'41.92"N; 12°56'10.38"E

Horská Kvilda

V okolí sejpy po rýžování zlata. Historický Polaufův hostinec upraven na hotel, poblíž dřevěná socha místního formana Josefa Klostermanna (1819–1888), zvaného Rankl Sepp, rodáka ze zaniklé samoty Ranklau a proslulého siláka. Dochovány základy dvorce Danielhof, sídla rodu Klostermannů, předků známého spisovatele. Rekreační a turistické centrum. Ekologická farma.

Historická obec u brodu přes Radbuzu připomínána r. 1283 jako centrum biskupských statků přenesené ze sousedního Horšova, městská práva od r. 1344. Městu dominuje pův. biskupský hrad z 13. stol., v renesanci po r. 1547 přestavěn a rozšířen na rozlehlý zámecký komplex. Z pův. hradu zachována cenná kaple a palácové prostory.

Horšovský Týn – zámek Horská Kvilda – socha Rankla Seppa 152

www.ceskonamape.cz

Na areál zámku navazuje anglický park, v něm tzv. vdovský dům a renes. válcová vyhlídková věž, lidově zvaná Hladomorna, spojená alejí s pavilónem, který byl podle zjištění z r. 1972 pův. loretánskou kaplí z r. 1584, nejstarší na našem území a zrušenou Josefem II. Pod zámkem náměstí s řadou historických domů, pozdně gotickou radnicí, drobnou empírovou zvonicí a kostelem sv. Petra a Pavla, pův. gotickou, barokně upravenou stavbou s vyhlídkovou věží. V jihovýchodním rohu náměstí výpadní branka. Na Velkém předměstí pozdně gotický kostel sv. Apolináře. Za hradbami vznikl v 17. stol. kapucínský klášter s kostelem sv. Víta, zrušen po 2. světové válce a částečně upraven na byty. Ve městě a okolí řada hodnotných barokních soch. Jihozápadně na návrší nad silnicí zdaleka viditelný, pozdně gotický poutní kostel sv. Anny z r. 1516, barokní úpravy v 18. stol., pův. pohřební kostel majitelů panství, při něm empírová hrobka a kaple Božího hrobu.

Horušice

K. Hora 49°59'43.16"N; 15°25'44.15"E

Obec prvně doložena r. 1369. Patrová osmiboká rezidence mnichů sedleckého kláštera, tzv. repozitorium, hodnotná barokní stavba z poloviny 18. stol., od r. 1890 myslivna. Před ní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1740.

Hory Matky Boží

Klatovy 49°16'0.16"N; 13°26'13.05"E

Hornická osada založena počátkem 16. stol., r. 1522 povýšena na královské horní město, těžba zlata zanikla v 18. stol., nyní část obce Velhartice. Raně barokní kostel Jména Panny Marie z r. 1637, věž přistavěna r. 1737. V lesíku na návrší Kalvárie kaple Proměnění Páně z r. 1843, u ní křížová cesta z 19. stol. V býv. škole místní muzeum z r. 1995.

Hořátev

Nymburk 50°9'0.38"N; 15°2'30.73"E

Obec prvně zmíněna r. 1384. Evangelický kostel z r. 1792, působil tu spisovatel Jan Karafiát (1846–1929) a napsal část knihy Broučci. V obci památné stromy, topol, dub a lípa.

Hořenice

Náchod 50°22'10.03"N; 15°54'40.3"E

Obec prvně zmíněna r. 1500. Renes. patrová tvrz z 2. poloviny 16. stol. na místě starší stavby sloužila jako obytné stavení, r. 1971 upravena na kulturní zařízení. Při silnici do Heřmanic náhrobní deska z r. 1790.

Horšovský Týn – zámecké nádvoří

Horusice

Tábor

Hořepník

Pelhřimov

49°9'50.2"N; 14°40'21.64"E

49°30'42.79"N; 15°6'15.89"E

Starobylá ves prvně zmiňována r. 1294, nyní část města Veselí nad Lužnicí. Barokní kaple z r. 1769. Dochovány lidové stavby z 19. stol. Leží na severním břehu Horusického rybníka – viz samostatné heslo.

Obec prvně doložena r. 1252, v minulosti město. Pův. gotický kostel Nejsvětější Trojice z 13. stol. přestavěn raně barokně r. 1672, novorománsky upraven r. 1891. Barokní fara z 18. stol. U kostela barokní sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1708 a socha sv. Václava z r. 1880. Dochováno několik cenných domů převážně empírových. Přes Trnavu železobetonový most z r. 1911, u něj částečně dochována býv. židovská čtvrť, jižně od obce židovský hřbitov z 1. poloviny 17. stol.

Horusický rybník

Tábor 49°9'38.82"N; 14°41'20.24"E

Rozlohou 415 ha třetí největší český rybník založen Štěpánkem Netolickým v letech 1511–1512. Po jeho hrázi 730 m dlouhé a 11 m vysoké prochází silnice z Veselí nad Lužnicí do Třeboně. Jako mělký a proteplený patří k nejvýnosnějším v produkci ryb. U jihovýchodního okraje rybníka chráněné rašeliniště v přírodní rezervaci Ruda.

Hořesedly

Rakovník 50°9'44.75"N; 13°36'10.64"E

Významná chmelařská obec prvně zmiňována r. 1316. Barokní kostel sv. Vavřince z počátku 18. stol.

Hořešovice

Kladno 50°16'13.4"N; 13°57'58.19"E

Chmelařská obec prvně doložena r. 1227. Dvě středověké tvrze zanikly beze stopy. Gotický kostel sv. Petra a Pavla ze 14. stol. přestavěn barokně r. 1717. Pozdně gotická dřevěná zvonice na kamenné podezdívce s historickými zvony. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1863. Horusický rybník www.ceskonamape.cz

153

Hořice – galerie plastik

Hořice na Šumavě

Č. Krumlov 48°45'52.84"N; 14°10'44.29"E

Hořešovice – dřevěná zvonice

Hořice

Jičín 50°22'2"N; 15°37'55.07"E

Historické město prvně doloženo jako trhová ves r. 1143 v majetku strahovského kláštera, městečkem od r. 1365, brzy poté povýšena na město. Od r. 1812 tradiční výroba hořických trubiček, v 19. stol. rozvoj textilního průmyslu a těžby pískovce, r. 1884 založena kamenicko-sochařská škola. Na náměstí novogotická radnice z r. 1872, u ní pranýř z r. 1736. Mariánský sloup z r. 1824, kašna Čtvero ročních dob z r. 1957. V novorenes. budově z r. 1877 městské muzeum. Barokní kostel Narození Panny Marie, dílo K. I. Dienzenhofera z let 1741–1748, kolem barokní sochy Panny Marie, sv. Jana Nepomuckého a Anděla strážce z let 1730–1735. Na místě staré tvrze barokní zámek, jednopatrová budova se zazděnými arkádami z r. 1749. Židovskou komunitu připomíná synagoga z r. 1728, nyní sbor církve čs. husitské, a také židovský hřbitov. Husův pomník z r. 1914 od Ladislava Šalouna. Smetanovy sady z r. 1901, v nich pomníky Smetany, Dvořáka, Alše, Tyrše, Jánošíka, Krakonoše a další. Nad městem návrší Gothard, kde svedl Jan Žižka r. 1423 vítěznou bitvu s vojskem katolických pánů. Na vrcholu barokní hřbitovní kostel sv. Gotharda z r. 1783 na místě vyhořelého dřevěného kostelíka románského původu, u něj dva hřbitovy, hřbitovní portál z let 1893–1907, pomník Jana Žižky z r. 1873 a Riegrův obelisk z r. 1903. Na svahu sochařský park s díly účastníků mezinárodních sochařských sympozií konaných od r. 1966. Nová budova Galerie plastik z r. 1976. Ve městě množství sochařských děl. Severně od města návrší Hořický chlum (449 m n. m.) s pískovcovými lomy, na vrcholu Masarykova věž samostatnosti s historickou expozicí muzea a památníkem odboje za obou světových válek, nedokončená stavba z let 1926–1938, věž slouží jako rozhledna. Západně na hřebenu 42 m vysoká telekomunikační věž z r. 1998 s ochozem rozhledny ve výši 27 m. Jihovýchodně od města nad Bystřicí zbytky hradu neznámé historie, zvaného Pustohrad. Založen ve 2. polovině 13. stol., zničen požárem patrně za husitské bitvy r. 1423, dochovány valy, příkopy a základy hradby a věže.

154

Obec založená v příkrém svahu prvně připomínána r. 1278, od r. 1995 památková zóna. Pův. raně gotický poutní kostel sv. Kateřiny z poloviny 13. stol. přestavěn kolem r. 1500 pozdně goticky, regotizován v letech 1900–1901. Před ním renes. kamenný pranýř z r. 1549 a kamenné mísy na měření obilí. Ojedinělý soubor sedmi propojených žulových kašen. Socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Obec se proslavila v letech 1816–1948 pořádáním pašijových her, které tu natočila americká společnost r. 1895 jako první filmový záznam na našem území. Tradice her obnovena od r. 1993. Muzeum pašijových her z r. 2000, soukromé muzeum historických radiopřijímačů.

Hořičky

Náchod 50°26'35.55"N; 15°59'35.12"E

Obec prvně připomínána r. 1357. Barokní kostel sv. Ducha z let 1714–1715 na místě gotického z r. 1359, u něj zděná hranolová zvonice z let 1825–1829. Rodiště, působiště a hrob Antonína Picha (1795–1865), proslulého léčitele zlomenin, jeho busta v parku před kostelem.

Hořičky – pohled z Barunčiny vyhlídky

www.ceskonamape.cz

Vedle na býv. hostinci pamětní deska připomínající pobyty básníka Julia Zeyera v letech 1869–1871. Severozápadně od obce Barunčina vyhlídka, místo s dalekým výhledem k jihu a východu.

Hořičky – kostel se zvonicí

Hořín

Mělník

Hořiněves – rodný dům Václava Hanky

50°20'40.49"N; 14°27'47.81"E

Obec u soutoku Labe s Vltavou prvně zmíněna r. 1319. Dominantní barokní zámek rodu Lobkowiczů z r. 1696 a přestavovaný v 18. stol., součástí zámeckého areálu barokní kostel sv. Jana Nepomuckého a mlýn, u zámku anglický park. V obci výklenkové kaple Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie a hrobní kaple Lobkowiczů. Technickou památku představuje zdymadlo z r. 1905 na laterálním plavebním kanále Vraňany-Mělník – viz heslo Vraňany. Rodiště hudebního skladatele, varhaníka a klavíristy Jana Augustina Vitáska (1770–1839).

Hořiněves

Hradec Kr. 50°18'40"N; 15°45'50.66"E

Obec prvně doložena r. 1238. Barokní zámek z počátku 18. stol. na místě starší tvrze, z níž zachovány sklepy, vypleněn za selských bouří r. 1775, při opravě snížen na patrovou budovu se dvěma věžemi. Kostel sv. Prokopa gotického původu ze 14. stol. vypálen za husitských válek, znovu postaven barokně r. 1707, při opravě r. 1923 přistavěna věž. Barokní fara z r. 1725. Býv. zájezdní hospoda, roubená stavba z 18. stol., rodný dům jazykovědce a archiváře Václava Hanky (1791–1861), uvnitř památník, před ním pomník. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1726 a Františka z Pauly z r. 1738. V okolí a na hřbitově pomníky a hroby padlých ve válce r. 1866. Jižně od obce přírodní památka Hořiněveská bažantnice, rezervace smíšeného porostu.

Hořovice

Beroun 49°50'14.22"N; 13°54'10.78"E

Ves kolem gotického hradu doložena r. 1115, západně od ní r. 1322 založeno město, na něž přenesen název, pův. ves od té doby zvána Velká Víska, obě části sloučeny r. 1919. V části Velká Víska zachován tzv. Starý zámek renesančně přestavěný z pův. hradu, od 18. stol. užíván jako úřední budova. V jeho sousedství barokní Nový zámek z let 1680–1709, podstatně upraven r. 1737 a po r. 1852, za ním anglický park se sochařskou výzdobou a pozoruhodnou kovanou tzv. Sluneční branou. V zámku přístupná expozice a pobočka Muzea Českého krasu, u něj kašna ze 17. stol. a socha Obětovaného z r. 1922. Pův. gotický kostel sv. Jiljí ze 14. stol. barokně přestavován r. 1687 a v letech 1747–1749. Na náměstí pův. klášterní barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1674, u něj loretánská kaple z r. 1690 a mariánský sloup z r. 1711. Novorenes. radnice z let 1904–1905. Nad náměstím býv. synagoga z r. 1903, nyní evangelická modlitebna, a pozdně gotický sloup odsouzenců z doby kolem r. 1500, ojedinělá památka svého druhu. Rodiště malíře Jaroslava Panušky (1872–1958), spisovatele Karla Sezimy (1876–1949) a hokejového reprezentanta a politického vězně Stanislava Konopáska (1923–2008). Tradiční podzimní cibulový jarmark.

Hořovice – Nový zámek www.ceskonamape.cz

155

Hořovičky

Rakovník

Hostěradice

Znojmo

50°9'17.62"N; 13°32'5.25"E

48°56'56.61"N; 16°15'42.86"E

Obec prvně zmíněna r. 1392. Římskokatolický kostel Nejsvětější Trojice z let 1801–1805 a pseudorománský, pův. evangelický, nyní pravoslavný kostel z r. 1900. Pomník císaře Josefa II. z r. 1903, po 70 letech obnoven r. 1992.

Starobylá obec prvně doložena r. 1200 v majetku řádu německých rytířů. Ze středověkého městečka dochovány renes. domy včetně býv. radnice z r. 1514. Raně gotický kostel sv. Kunhuty z 2. poloviny 13. stol. s dvoupatrovým karnerem s gotickými a renes. náhrobky přestavován pozdně goticky a renesančně, z ohradní zdi zachována barokní brána z 1. poloviny 18. stol. se sochou sv. Jana Nepomuckého. Fara gotického původu upravena z řádového komturství. Na náměstí barokní mariánský sloup z r. 1728. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1721 a sousoší sv. Anny z r. 1763. Při silnici pozdně barokní socha sv. Josefa z 2. poloviny 18. stol. a smírčí kříž ze 16. stol. U obce komplex labyrintů podzemních chodeb v pískovci, vznikal těžbou písku od 17. stol., rozsahem největší na našem území.

Hosín

Č. Budějovice 49°2'10.85"N; 14°28'41.96"E

Obec prvně zmíněna r. 1330. Dominantní novorománský kostel sv. Petra a Pavla z let 1898–1900, pův. románský kostelík z konce 12. stol. tvoří boční kapli, v něm gotické malby ze 14. stol. restaurované r. 1901. Barokní fara z 18. stol. Dochovány lidové selské usedlosti. U silnice kamenná boží muka z r. 1636. Východně od obce sportovní letiště proslulé jako základna leteckých akrobatů. Jihovýchodně přírodní památka Orty se zbytky důlních chodeb po těžbě kaolínu na konci 19. stol.

Hostíkovice

Č. Lípa 50°37'56.36"N; 14°28'20.08"E

Hoslovice

Strakonice 49°11'27.75"N; 13°45'46.88"E

Obec prvně uváděna r. 1352. Návesní kaple se štíhlou věží. Ekologická farma s penzionem a možností turistiky na koních. Jihovýchodně osada Podhoslovičky s unikátně dochovaným mlýnem doloženým již r. 1654. Soubor zděných a roubených staveb krytých došky zahrnuje mlýnici s pův. vybavením, obytnou část a chlévy s kolnou a stodolou, objekt obývaný do r. 2005 jako prvořadá památka rekonstruován a od r. 2008 v něm zpřístupněna muzejní expozice. Západně nad obcí na návrší (668 m n. m.) telekomunikační věž z r. 2005 s ochozem rozhledny ve výši 29 m.

Ves doložena ve 14. stol. jako vladycké sídlo, nyní část městyse Holany. Pův. gotický kostel sv. Kateřiny z 13. stol., od 18. stol. zasvěcen Nejsvětější Trojici, při přestavbě r. 1839 zachován gotický ráz. Od r. 1975 nevyužíván, od r. 1997 v interiéru zpřístupněna muzejní expozice historických drobných šlechtických sídel, od r. 2008 slouží opět liturgickým účelům. Jižně od vsi na skalnatém ostrůvku v Milčanském rybníku stopy pův. hradu Milčany založeného kolem r. 1330, okolí zatopeno rybníkem z 19. stol. Hrad později přenesen k Holanskému rybníku – viz heslo Milčany.

Hostim

Znojmo 49°1'5.35"N; 15°53'49.27"E

Hospozín

Kladno 50°18'22.07"N; 14°10'19.82"E

Obec prvně doložena r. 1318. Tvrz uváděná r. 1552 přestavěna v polovině 17. stol. na barokní zámek zbořený r. 1836 a nahrazený neslohovým zámečkem v barokním dvoře. Kostel Stětí sv. Jana Křtitele z r. 1595 s mohutnou hranolovou věží opravován v letech 1712, 1912 a 1989.

Hospříz

Jindř. Hradec 49°7'40.2"N; 15°5'12.4"E

Obec prvně zmíněna r. 1654. Na návsi pozdně barokní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1817. Boží muka na západním okraji ze 16. stol., východně od obce z 18. stol.

Hostačov

Havl. Brod 49°50'45.91"N; 15°29'28.84"E

Ves prvně doložena r. 1278, nyní část obce Skryje. Zámek renes. původu z přelomu 16. a 17. stol. na místě středověké tvrze, pův. trojkřídlá stavba s arkádami doplněna v 18. stol. o čtvrté křídlo a pozdně empírově upravena kolem r. 1850. Zámek nyní po opravě účelově využit. Barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1735 na jižním okraji vsi po zřícení klenby zbořena po r. 1966. 156

Obec prvně doložena r. 1325. Středověká vodní tvrz přestavěna v 16. stol. na renes. zámek, v polovině 18. stol. barokně upraven, objekt dosud obehnán vyzděným příkopem, účelově využit. Pův. protestantský kostel sv. Františka Serafinského z r. 1569 ve tvaru kříže barokně rozšířen r. 1739. Barokní fara z let 1732–1739. Hřbitovní kaple sv. Kříže z r. 1809. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého, na návrší barokní sýpka.

Hostín u Vojkovic

Mělník 50°17'50.21"N; 14°23'47.65"E

Obec prvně uváděna r. 1088. Raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1290 později renesančně přestavěn, barokní úpravy v 18. stol. U něj dřevěná zvonice ze 17. stol. na masivní podezdívce, naproti fara z r. 1882. Za vsí velká barokní hřbitovní kaple z let 1735–1736. Ke kapli vede asi 150 let stará lipová alej, na jejím počátku památná lípa stará více než 200 let.

www.ceskonamape.cz

počátkem 16. stol. dochována na západním okraji dvoupatrová budova tvrze, barokní portál s letopočtem 1775 pochází z přestavby na sýpku.

Hostivice

Praha-západ 50°4'45.92"N; 14°15'10.07"E

Pův. ves doložena r. 1277, pozdější obec při okraji Prahy vznikla sloučením vsí Hostivice, Litovice, Břve a Jeneček, na město povýšena r. 1978. Na náměstí barokní dvoupatrový zámek s kaplí z doby po r. 1650, přestavěn r. 1734, nyní účelově využit. U zámku mariánský sloup z r. 1734. Pův. gotický kostel sv. Jakuba z 13. stol. barokně přestavěn po třicetileté válce a pak v letech 1737–1738. Pozdně barokní fara z poloviny 18. stol. V městské části Litovice doložené r. 1266 pův. gotická tvrz z doby kolem r. 1330, barokně upravena koncem 17. stol. na sýpku. Barokní kaple z r. 1620. Na okraji Litovický rybník o rozloze 18 ha. V Břvích rekreační Břevský rybník a lesní rybník Kala. Rybniční soustava r. 1996 vyhlášena přírodní památkou pod názvem Hostivické rybníky s naučnou stezkou. Kolem města rozsáhlá satelitní bytová výstavba.

Hostomice

Beroun 49°49'28.53"N; 14°2'47.49"E

Hostín u Vojkovic – kostel

Hostinné

Trutnov 50°32'22.73"N; 15°43'49.44"E

Historické město na horním Labi založeno za Přemysla Otakara II., prvně připomínáno jako Arnau r. 1270, nyní památková zóna. Gotický hrad v 16. stol. změněn na renes. zámek, od 18. stol. neudržován, r. 1835 přestavěn na papírnu zvanou Labský mlýn. Na pravidelném náměstí renes. radnice z r. 1525 s nezvyklou figurální výzdobou věže v podobě dvou obrů v římské zbroji o výšce téměř 5 m a se sgrafity, obnovena po požáru města r. 1610. V jádře gotické a renes. domy s podloubími a mázhauzy. Z městského opevnění zachovány zbytky dvou forten. Děkanský kostel Nejsvětější Trojice gotického původu z 13. stol., přestavován po požárech v 16. stol. a r. 1610, restaurován r. 1877. Renes. děkanství z r. 1525 se sgrafity opraveno r. 1610. Barokní františkánský klášter z let 1684–1743 s arkádovým ambitem zrušen r. 1785, obnoven po r. 1820, zanikl r. 1949, klášterní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie unikátně r. 1743 rozšířen o druhou loď, po odsvěcení od r. 1969 sídlo Galerie antického umění s odlitky antických soch ze sbírky Univerzity Karlovy založené v 19. stol. Býv. klášter voršilek z let 1880–1881 s kaplí upraven na školu. Barokní kaple Getsemanské zahrady z r. 1740. Na náměstí raně barokní morový sloup z r. 1678. Rodiště vynálezce světlotisku a hlubotisku Karla Václava Klíče (1841–1926) a chemika Emila Votočka (1872–1950).

Hostišovice

Strakonice 49°29'22.15"N; 13°55'47.42"E

Ves prvně zmiňována v letech 1364–1386 jako vladycké sídlo, nyní část obce Bělčice. Z opevněného sídla doloženého

Obec pod brdským hřebenem prvně doložena r. 1343, status města z r. 1738 obnoven r. 1992, v minulosti tradice hrnčířství a cvočkařství. Na náměstí barokní kostel Nastolení sv. Petra v Antiochii z let 1743–1762, věž přistavěna r. 1855. Barokní mariánský sloup z r. 1714 obnoven r. 1924, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1871. Dochován pozdně barokní dům z r. 1810. Budova staré školy z r. 1822. Jihozápadně od města židovský hřbitov z let 1833–1837.

Hostomice

Teplice 50°35'16.08"N; 13°48'25.14"E

Obec na soutoku Bíliny a potoka Bouřlivce proslulá archeologickými nálezy prvně doložena r. 1225, díky rozvoji dolování a vybudování cihelen a skláren povýšena r. 1905 na městys, status obnoven r. 2006. Nad ní Husův vrch (267 m n. m.), botanická přírodní památka.

Hostouň

Kladno 50°6'46.47"N; 14°12'12.28"E

Obec prvně doložena r. 1294. Pův. gotický kostel sv. Bartoloměje barokně upraven počátkem 18. stol., věž přistavěna r. 1773. Barokní patrová fara z 1. poloviny 18. stol. Starší ze dvou středověkých tvrzí přestavěna v 18. stol. na barokní zámek zbořený počátkem 19. stol., dochovány jen stavby hospodářského dvora. Mladší vladycká tvrz z r. 1417 přestavěna v 18. stol. na barokní zámeček Šafránov, nyní prostá budova s věžičkou. Budova školy z r. 1847, dnešní podoba po úpravách r. 1887. Na okraji obce dvojice židovských hřbitovů, starší ze 16. stol., na mladším z 1. poloviny 18. stol. mimo jiné hrobka Brandejsů z okruhu známého židovského mecenáše Alexandra Brandejse, dochována kamenná obřadní síň. Jihovýchodně u potoka pověstmi opředená kouzelná studánka zvaná Bezedná.

www.ceskonamape.cz

157

Hošťálkovy

Bruntál 50°6'41.31"N; 17°35'57.12"E

Obec prvně připomínána r. 1281. Na místě tvrze doložené r. 1566 trojkřídlý barokní zámek z konce 17. stol. s cennými freskami, průčelí upraveno v polovině 19. stol. Kolem něj hodnotný anglický park, na nádvoří litinová socha Bakcha z 19. stol. Na hřbitově pozdně barokní kostel sv. Michaela archanděla z let 1790–1792, opravován ve 20. stol.

Hoštejn

Šumperk 49°52'27.23"N; 16°46'30.11"E

Obec prvně připomínána r. 1267, pův. podhradní městečko na Moravské Sázavě. Na návrší zřícenina hradu, založen po r. 1278, opuštěn r. 1464, zachovány příkopy, valy a podsklepené torzo paláce. Na hradišti jehlancový památník z r. 1845, připomínající otevření železnice Praha-Olomouc.

Hostouň (Kladno) – židovský hřbitov

Hostouň

Domažlice 49°33'37.42"N; 12°46'19.53"E

Obec poprvé uváděna r. 1238, status města z r. 1587 obnoven r. 2006. Stará vodní tvrz v 16. stol. přestavěna na renes. zámek, barokně upraven v 18. stol., nyní patrová stavba bez výrazných slohových znaků. Na náměstí pův. gotický kostel sv. Jakuba z r. 1360, nově barokně vystavěn r. 1731 a rozšířen o věž. Barokní fara z 18. stol. Před kostelem sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1722. Hřbitovní kostelík Nanebevzetí Panny Marie z r. 1663 upraven na smuteční síň.

Hostýn

Kroměříž

Hoštice

Kroměříž 49°12'28.33"N; 17°14'10.14"E

Obec prvně uváděna r. 1141. Na místě středověké tvrze zničené Švédy r. 1643 postaven koncem 17. stol. barokní zámek přestavěný r. 1788 rokokově, v zámeckém parku památné stromy a pomník spisovatelky Marie Ebner von Eschenbach z r. 1910, zámek i park vráceny v restituci, nepřístupné. Neslohový kostel sv. Jiljí z 18. stol. později několikrát přestavován.

Hoštice

Strakonice

49°22'46.31"N; 17°42'5.14"E

49°11'38.12"N; 13°54'33.91"E

Dominantní vrch Hostýnských vrchů (735 m n. m.), pověstmi opředené moravské poutní místo. Na nižším vrcholu v místě starší kaple poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie z let 1721–1748, opraven po požáru r. 1769, obnoven po zrušení Josefem II. v letech 1841–1845. Pod ním monumentální schodiště o 250 stupních z r. 1909. Kaple sv. Jana Sarkandra z r. 1890 přestavěna z barokní kaple sv. Jiljí z r. 1658. Řeholní dům jezuitů z let 1884–1911. U pramene Vodní kaple z r. 1658, přestavěna v letech 1748 a 2003–2007. Socha Božského srdce Páně z r. 1919, dále sochy sv. Cyrila a Metoděje z r. 1864, Anny z r. 1894, Antonína z r. 1948 a Ambrože z r. 2007. Stará křížová cesta z let 1900–1902, nová Jurkovičova křížová cesta z let 1904–1933. Horský hřbitov z r. 1913. Kamenná rozhledna z r. 1898 o výšce 15 m s kaplí sv. Kříže v přízemí. Ubytovací hostinec Ovčárna z r. 1912 obnoven v letech 1994–1995. Areál tří poutních domů založen r. 1928, v tzv. Jurkovičově sálu od r. 2007 svatohostýnské muzeum. Větrná elektrárna z r. 1994.

Obec prvně uváděna r. 1274. Pův. renes. kostel Narození Panny Marie z r. 1593 barokně přestavěn v 18. stol. Barokní fara z let 1790–1797. Raně barokní zámeček upravován v letech 1777 a 1870–1880. Obec proslavil a poznamenal zdejší rodák, režisér Zdeněk Troška (1953) svou filmovou trilogií Slunce, seno… z let 1984–1991. Závěr života zde prožil legendární zpěvák country Michal Tučný (1947–1995), jeho hrob na místním hřbitově označuje od r. 1998 kamenný klobouk, každoročně se na jeho paměť v obci koná festival Stodola.

Hošťálková

Vsetín 49°21'29.99"N; 17°52'47.74"E

Obec v Hostýnských vrších prvně zmiňována r. 1505. Patrový barokní dvoukřídlý zámek z 2. poloviny 18. stol. přestavěn empírově v letech 1842–1844, nyní upraven na restauraci. Barokní kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1798. Evangelický kostel z let 1829–1831. Hoštice (Strakonice)

158

www.ceskonamape.cz

Hoštice-Heroltice

Vyškov 49°17'12.37"N; 17°3'42.94"E

Obec vznikla r. 1942 spojením dvou vsí, Hoštice prvně doloženy r. 1445, Heroltice již r. 1349. V Hošticích gotický kostel sv. Jana Křtitele z 1. poloviny 15. stol. Obec rodištěm herce Pavla Zedníčka (1949).

Hoštka

Litoměřice 50°29'18.23"N; 14°20'3.15"E

Obec prvně zmiňována v polovině 12. stol., městská práva udělena ve 14. stol., status města obnoven r. 2006. Gotický kostel sv. Otmara románského původu upravován barokně v letech 1703–1712. V části zvané Malá Strana pozdně barokní kaple Nanebevzetí Panny Marie z let 1756–1762. Na náměstí barokní sloup Nejsvětější Trojice z let 1735–1737. Dochována řada památek lidové architektury, pozdně barokní a empírové domy.

Hošťka

Tachov 49°41'45.62"N; 12°35'56.77"E

Obec přimdských Chodů prvně zmíněna r. 1482. Kostel sv. Markéty přestavěn r. 1744 ze starší kaple, obnoven po požáru r. 1887.

Houska

Č. Lípa 50°29'23.7"N; 14°37'26.47"E

Pův. gotický hrad Houska na strmé skále založen kolem r. 1280 Berky z Dubé krátce po vybudování nedalekého Bezdězu. Čtyři křídla s mohutnou věží ukrývají kapli nad pověstmi opředenou puklinou ve skále. Po r. 1502 hrad přestavěn na renes. zámek, po třicetileté válce určen ke zboření, zaniklo však jen opevnění a zchátralá věž. Od r. 1924 v majetku prezidenta Škodových závodů Josefa Šimonka a opraven, po r. 1989 v restituci vrácen jeho potomkům, zahájena rekonstrukce a zpřístupněn.

Patrový barokní zámeček Kaštýl z 2. poloviny 17. stol., od 19. stol. různě účelově využíván.

Hovorany

Hodonín 48°57'17.04"N; 16°59'27.6"E

Vinařská obec doložena r. 1593 po novém osídlení Chorvaty na místě starší vsi. Barokní kostel sv. Jana Křtitele vybudován v letech 1721–1725 na místě kaple z r. 1670. Malovaná kaple sv. Rocha z r. 1834. Litinová socha Vzkříšení z r. 1863. Dřevěný vyřezávaný kříž z r. 1896. Sbor církve čs. husitské zvaný Chrám Spasitele z r. 1957.

Hovorčovice

Praha-východ 50°10'46.31"N; 14°31'4.03"E

Obec prvně zmíněna r. 1088. Dominantní, pův. raně gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele z konce 13. stol., goticky přestavěn r. 1392 a barokně upraven r. 1784.

Hraběšice

Šumperk 49°58'31.26"N; 17°4'30.92"E

Obec prvně uváděna r. 1569. Neslohový kostel sv. Filipa a Jakuba z let 1818–1825. Socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. V okolí lyžařské terény.

Hraběšín

K. Hora 49°51'8.27"N; 15°19'58.25"E

Obec prvně zmiňována r. 1379. Barokní patrový zámek ze 17. stol. přestavěn po r. 1740, z té doby portál se sousoším sv. Jana Nepomuckého. Zámecká kaple sv. Floriána a hospodářské budovy z 1. poloviny 19. stol. Kolem zámecký park se vstupní barokní branou z 2. poloviny 18. stol. Severně u Chedrbí slovanské mohylové pohřebiště.

Hrabětice

Znojmo 48°47'52.98"N; 16°23'43.86"E

Obec prvně připomínána r. 1447. Barokní kaple z r. 1698 změněna r. 1784 na kostel sv. Antonína Paduánského, přestavěn ještě r. 1863. U kostela sochy šesti františkánských světců z konce 18. stol.

Hrabová

Šumperk 49°50'47.86"N; 16°57'17.96"E

Obec prvně zmíněna r. 1344. Pozoruhodný moderní evangelický kostel z let 1925–1933. Klasicistní kříž z r. 1792. V okolí vápencové lomy a pece.

Hrabová

Houska

Ostrava-město 49°46'7.83"N; 18°17'11.6"E

Hovězí

Vsetín 49°18'21.61"N; 18°3'35.02"E

Horská obec pod Vsetínskými vrchy prvně doložena r. 1505. Dominantu tvoří pův. barokní kostel sv. Máří Magdalény z let 1732–1733, přestavěn novogoticky v letech 1882–1890. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1712.

Pův. ves poprvé zmíněna r. 1267, od r. 1960 část města Ostrava. Dominantní dřevěný kostel sv. Kateřiny ze 16. stol. v dubnu 2002 do základů vyhořel, z dobrovolných sbírek postavena přesná kopie vysvěcená na podzim 2004. Rodiště básníka Viléma Závady (1905–1982).

www.ceskonamape.cz

159

Hrabyně

Opava 49°52'54.9"N; 18°3'16.34"E

Obec doložena r. 1377, za osvobozovacích bojů v dubnu 1945 téměř zničena. Z rozsáhlého areálu barokního zámku z r. 1750 s parkem dochována jen zděná míčovna, část zdi a torzo parku. Pseudoslohový poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1887 na místě barokního z r. 1721. U něj soubor osmi barokních plastik andílků a rokoková socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1777. Rodiště ekonoma Karla Engliše (1880–1961). Rehabilitační ústav z r. 1975. Nad obcí monumentální památník z r. 1980, po rekonstrukci z let 2006–2009 otevřen jako Národní památník války.

i průmyslová metropole. V 15. stol. významná opora husitů, v 18. stol. budováno jako barokní pevnost, po jejím zrušení r. 1884 a zboření hradeb moderní kubistická a funkcionalistická výstavba s pásem parků pod dohledem architektů Josefa Gočára a Jana Kotěry.

Hradec Králové – radnice

Hrabyně – Národní památník války

Hradčany-Kobeřice

Prostějov 49°21'59.92"N; 17°7'23.81"E

Obec vznikla spojením dvou samostatných vsí, Hradčany zmíněny již r. 1160. V Kobeřicích pozdně barokní kostel Panny Marie Bolestné z r. 1785. Hradčany s kapličkou sv. Františka Xaverského rodištěm generálmajora Antonína Špačka (1917–2007), hrdiny a veterána 2. světové války.

Hradčovice

Pův. hrad po požáru r. 1407 zanikl, na jeho místě renes. Purkrabský dům z let 1585–1586, později zahrnut do stavby kněžského semináře z let 1709–1714 s býv. kostelem sv. Jana Křtitele. Na historickém náměstí katedrální kostel sv. Ducha z r. 1307 s dvojicí 40 m vysokých hranolových věží, opravován po několika požárech, regotizován v letech 1864–1876. V sousedství 72 m vysoká Bílá věž z let 1574–1589 s vyhlídkovým ochozem. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1654–1666 s jezuitskou kolejí z let 1671–1710. Pozdně barokní děkanství z r. 1769. Stará radnice z r. 1418 s věžemi z let 1786–1789 přestavěna pozdně empírově v letech 1850–1852, restaurována v letech 1913 a 1924. Pozoruhodný barokní dům U Špuláků renes. původu, v jeho sousedství ústí do náměstí schodiště Bono Publico z r. 1810, vzniklé barokní úpravou Rybářské fortny.

Uh. Hradiště 49°2'52.66"N; 17°34'57.39"E

Obec prvně připomínána r. 1247. Kostel Všech svatých gotického původu doložen r. 1406, barokně přestavěn r. 1670, opraven r. 1936. U něj památné lípy. Severně nad místní částí Lhotka 35 m vysoký kovový stožár vysílače z r. 2001 s ochozem rozhledny ve výši 18 m.

Hradec

Plzeň-jih 49°38'7.12"N; 13°7'17.25"E

Rozlehlá obec připomínána r. 1186 jako majetek kladrubského kláštera. Pův. gotický kostel sv. Jiří ze 14. stol. obnoven barokně po požáru r. 1773 a v 19. stol. upraven novogoticky. Hřbitovní brána z r. 1741 a barokní fara z téže doby. Na západním okraji v místě zvaném Na hrobech příkopy a valy slovanského hradiště z 9.–13. stol. narušeného výstavbou železniční trati a rodinných domků, jižně v Borovém lese mohylové pohřebiště.

Hradec Králové

Hradec Kr. 50°12'34.6"N; 15°50'1.14"E

Historické město v místě přemyslovského hradiště z 10. stol. na soutoku Labe a Orlice, před r. 1225 město královské a od r. 1306 věnné město královen, od r. 2002 krajské město Královéhradeckého kraje, památková zóna 160

Hradec Králové – Bílá věž

Na náměstí mariánské sousoší z let 1714–1718. Novorenes. divadlo z let 1884–1885. Býv. synagoga, novorománská stavba z let 1904–1905. Mezi množstvím staveb 20. stol. vynikají pseudoslohové budovy Boromeum a Adalbertinum z let 1901–1907, secesní českobratrský kostel z let 1911–1912,

www.ceskonamape.cz

objekt Labské elektrárny z let 1909–1914 s pohyblivým jezem nebo Orlická elektrárna s Moravským mostem z let 1910–1914. V Jiráskových sadech dřevěný kostelík z let 1502–1510 přenesený r. 1935 ze Zakarpatské Ukrajiny. Mezi kulturní a vzdělávací zařízení patří Muzeum východních Čech v budově z let 1909–1912, Filharmonie Hradec Králové s koncertní síní z r. 2005, Galerie moderního umění, železniční muzeum zaměřené na sdělovací a zabezpečovací techniku, zahrádkářské muzeum z r. 1999, letecké muzeum na vojenském letišti, hvězdárna s planetáriem z r. 1961 nebo sladkovodní obří akvárium z r. 1998. Z mnoha hradeckých rodáků lze uvést historiky Bohuslava Balbína (1621–1688) a Václava Vladivoje Tomka (1818–1905), kabaretiéra a spisovatele Jiřího Červeného (1887–1962), spisovatele Emila Vachka (1889–1964) a Viktora Fischla, přijatým jménem Avigdor Dagan (1912–2006). Na předměstí Kukleny býv. klášter minoritů z let 1777–1784 s kostelem sv. Anny z téže doby. V Novém Hradci Králové barokní zámeček z r. 1719, v dominantní poloze pozdně barokní kostel sv. Antonína poustevníka z let 1769–1772 a na vrchu Konstanc dřevěný kostel sv. Jana Křtitele z let 1675–1693 na místě starší stavby zasvěcené památce Mistra Jana Husa. Na Pražském Předměstí moderní kostel Nejsvětějšího Srdce Páně z let 1928–1932. V místní části Piletice dochován Šrámkův statek, v oblasti ojedinělý roubený patrový statek s pavlačí, upraven na centrum lidových tradic.

Hradec nad Moravicí

Opava 49°52'22.03"N; 17°52'35.64"E

Pův. hradiště doloženo r. 1060, později na něm vybudován zeměpanský správní hrad, podhradní osada povýšena na město r. 1481, status města obnoven r. 1971. Hrad kolem r. 1600 změněn na renes. zámek, empírově upravený po požáru r. 1796. Současná podoba výsledkem pseudogotické úpravy z let 1860–1887, při zámku postavena i charakteristická, osamoceně stojící věž, vstupní brána a konírny.

Hradec nad Moravicí – Bezručova vyhlídka

Hradec nad Svitavou

Svitavy 49°42'39.63"N; 16°28'53.47"E

Dlouhá obec prvně připomínána r. 1270 v majetku biskupství olomouckého, do r. 1949 zvána Grándorf. Na hřbitově gotický kostel sv. Kateřiny, barokně přestavěn v letech 1673 a 1710, kolem barokní zeď a hranolová brána. Před vstupem kamenný kříž z r. 1796 a socha Panny Marie Bolestné z r. 1835. Na jižním okraji cenný barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1725.

Hrádek

Hradec Kr. 50°13'6.47"N; 15°40'34.2"E

Obec prvně uváděna r. 1377. Kostel sv. Jiří doložený r. 1384 nyní v raně barokní podobě z let 1690–1692, barokní věž přistavěna později. V zahradě nepatrné pozůstatky tvrziště po tvrzi ze 14. stol., zpustla v 2. polovině 15. stol. Severozápadně od obce v parku zámek Hrádek u Nechanic – viz samostatné heslo.

Hrádek

Klatovy 49°15'36.32"N; 13°29'56.2"E

Hradec nad Moravicí – zámek

Zámecké sbírky zaměřeny na historii zámku a na osobnosti hudebních skladatelů Ludwiga van Beethovena a Ference Liszta. Ve městě renes. kostel sv. Petra a Pavla z let 1587–1594, v místní části Podolí barokní hřbitovní kostel sv. Jakuba. Národní dům z r. 1909. Městské muzeum založeno r. 1999. Ve stráni proti zámku Kalvárie z r. 1764, křížová cesta z let 1890–1900. Nad zámeckým parkem Bezručova vyhlídka, dřevěný altán z r. 1890 na kamenné podezdívce. Na vrchu Šance nad místní částí Jakubčovice 15,5 m vysoká dřevěná rozhledna z r. 2005.

Obec na úpatí Svatoboru prvně připomínána r. 1180. Název odvozen od hrádku, později vystřídaného rozsáhlým komplexem renes. Starého zámku z konce 16. stol., stavba s bohatými atikami a sgrafity, portály mají ještě pozdně gotická ostění. Areál r. 1731 rozšířen o barokní Nový zámek, u něj barokní kaple sv. Valpurgy z r. 1775. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1726. V obci chráněn barokní mlýn a několik renes. a barokních domů špýcharového typu. Východně na místě zaniklé vsi Zdouň raně gotický kostel sv. Vavřince z poloviny 13. stol., věž s románskými okénky, uvnitř renes. náhrobníky.

Hrádek

Rokycany 49°42'40.32"N; 13°38'49.71"E

Obec prvně zmíněna r. 1325, v sousedství na Klabavě hamr doložený již r. 1379 s osadou Nová Huť, zbořen r. 1959. Rozvoj přineslo založení železáren r. 1900, po výstavbě sídlišť obec r. 1975 povýšena na město. Dochovány roubené stavby lidové architektury. Jižně osamocený kostel sv. Jakuba gotic-

www.ceskonamape.cz

161

kého původu, v 17. a 18. stol. přestavěn barokně, hřbitovní brána ze 17. stol. Kostel pozůstatkem vsi Chýlice zaniklé za třicetileté války.

Hrádek

Benešov 49°44'19.45"N; 14°55'1.04"E

Ves prvně připomínána r. 1350, nyní část obce Ctiboř. Jednoduchý barokní kostel sv. Matouše z konce 17. stol. na místě gotické stavby, v minulosti poutní místo. O někdejší středověké tvrzi svědčí jen sklep tesaný ve skále poblíž kostela. Severně při břehu Blanice tzv. zázračná studánka s verši.

Hrádek

Znojmo 48°46'28.28"N; 16°16'14.93"E

Vinařská obec nad Dyjí prvně zmíněna r. 1045. Na návrší mimořádně hodnotný soubor památek tvořený pozdně barokním kostelem sv. Petra a Pavla z let 1764–1767 s cenným inventářem, trojdílnou bránou, skupinou barokních plastik z 18. stol. a kaplí sv. Oldřicha ve tvaru rotundy, pozůstatkem starého pomezního hradu z 11. stol. upraveným ve 13. stol. na románský karner. Fara středověkého původu barokně přestavěna r. 1737.

Hrádek nad Nisou

Liberec 50°51'4.35"N; 14°50'40.7"E

Hradenín

Kolín 50°1'45.32"N; 15°2'37.98"E

Ves prvně zmíněna r. 1295, nyní část městyse Plaňany. Uprostřed mohutná zřícenina tvrze s dominantní věží z 15. stol., kolem ní hluboký příkop. Před tvrzí pseudogotická zvonička z r. 1866. Na severním okraji kaplička z 19. stol. Severovýchodně od vsi objeveno keltské sídliště z pozdní doby laténské a dvě pohřebiště, halštatské a germánské.

Hradešice

Klatovy 49°19'17.13"N; 13°35'45.08"E

Obec poprvé uváděna r. 1360. Gotický kostel Proměnění Páně ze 14. stol. barokně upravován kolem r. 1750, věž romanizována v 19. stol. Barokní fara obnovena r. 1903. U silnice na Nalžovské Hory hrobka hrabat Taaffů v podobě novogotické kaple. Dochován roubený dům.

Hradešín

Kolín 50°2'18.77"N; 14°45'32.88"E

Obec založena počátkem 12. stol., pod nynějším názvem doložena r. 1418. Na návrší románsko-gotický kostel sv. Jiří z doby kolem r. 1125 s pozdějšími úpravami, pod ním barokní zvonice a fara. Od zvonice jedinečný výhled. Ve hřbitovní zdi osazena renes. kamenná polní kazatelna z r. 1575. Morový sloup z r. 1739, křížek z r. 1913.

Místo pův. osídlené od 10. stol. slovanským kmenem Milčanů, sídlo zvané Gród leželo na návrší východně od dnešního města, později germanizováno pozvanými kolonisty, nejstarší písemná zmínka z r. 1288, obec povýšena na město r. 1854. Kostel sv. Bartoloměje gotického původu po zničení za husitských válek znovu postaven r. 1466, renesančně přestavěn r. 1586, v letech 1670–1673 přistavěna věž a r. 1764 stavba barokně upravena. Pseudoslohový Chrám Pokoje z let 1900–1901 užívá církev čs. husitská. Zachovány dřevěné domy ze 17. stol., býv. zámek z r. 1721 přestavěn na obytný objekt. Historické centrum města od r. 2003 památkovou zónou. Od 19. stol. rozvoj průmyslu, těžbu lignitu ukončenou r. 1969 připomíná zatopený povrchový důl Kristýna (14 ha), nyní rekreační areál s autokempem. Od 2. světové války se u města stýká česká, německá a polská hranice, tzv. Bod Trojzemí označují stožáry s vlajkami všech tří států a Evropské unie. V blízkosti frekventovaný silniční a železniční hraniční přechod.

Hrádek u Nechanic

Hradec Kr. 50°13'24.64"N; 15°40'2.33"E

Zámek ve stylu windsorské gotiky založen hrabětem Harrachem na zalesněném Lubenském vrchu r. 1841 jako stavba na zelené louce, jeden z nejmladších zámků v Čechách. Budován 13 let, na ústřední hranolovou věž navazují patrová křídla, pův. souměrnost narušena dodatečným připojením tzv. strážní věže s kaplí. Zámek přepychově vyzdoben a vybaven svozy z celé Evropy, při východním křídle postavena jízdárna, kočárovna a divadlo, postupně vybaven všemi vymoženostmi doby, zejména ústředním vytápěním, vodovodem a elektrickým osvětlením. Za války r. 1866 sloužil jako pruský lazaret, po 2. světové válce sídlo štábu armády ukrajinského frontu, pak zestátněn a zpřístupněn veřejnosti. Hodnotný zámecký park přeměněn na exkluzivní golfové hřiště. 162

Hradešín – polní kazatelna

Hradiště

Plzeň-město 49°42'40.93"N; 13°23'50.16"E

Osada na místě starověkého hradiště nad Úhlavou, z něhož dochovány valy a příkopy z doby kolem r. 500 př. n. l., nyní část městského obvodu Plzeň 2-Slovany. V letech 1686–1964 v provozu vodní hamr města Plzně, chráněny zbytky hamru,

www.ceskonamape.cz

domek hamerníka a systém vodního pohonu. Dochovány klasicistní selské usedlosti s branami z 1. poloviny 19. stol., kaplička z r. 1845.

Hradiště

Louny 50°19'55.65"N; 13°38'18.89"E

Chmelařská ves doložena r. 1238, nyní část města Postoloprty. Pův. gotický kostel sv. Šimona a Judy barokně přestavěn v 18. stol. Na návsi mariánský sloup z r. 1715.

Hradiště

Plzeň-jih 49°26'23.04"N; 13°45'22.52"E

Stará obec doložena r. 1227. Dochována stavba renes. tvrze z doby po r. 1577. Na návsi obdélná kaple s hranolovou věží.

Hradiště

Teplice 50°35'38"N; 13°52'1.2"E

Slovanská ves s kostelem a tvrzí nad řekou Bílinou prvně doložena r. 1352, nyní část obce Bžany. Barokní kostel sv. Vavřince z r. 1691 na místě gotického, podstatně upraven v letech 1936–1937. Býv. tvrz jako součást hospodářského dvora změněna úpravou na sýpku r. 1934, pod ní příkrý skalní sráz k řece zvaný Čertova stěna.

Hradiště

K. Vary 50°13'4.54"N; 13°7'35.5"E

Nejvyšší vrchol Doupovských hor (934 m n. m.), třetihorního sopečného pohoří, jehož podstatná část je součástí vojenského újezdu Hradiště a proto veřejnosti nepřístupná.

Hradištko

Praha-západ

Hradové Střimelice

Praha-východ 49°54'16.5"N; 14°49'7.06"E

Hrad založen před r. 1359 rytířem a zemským sudím Janem Střimeličkou, stavba s trojkřídlým palácem bez věže, severní hradbou, mohutnými valy a příkopy r. 1381 doplněna o kapli Neposkvrněného početí Panny Marie. Hrad opuštěn po r. 1474, rozebrán na vesnické stavby. Nepatrné zbytky ukryty v hustém borovém lese na severovýchodním okraji vsi téhož jména.

Hradsko

Mělník 50°25'50.82"N; 14°35'11.08"E

Ves uváděna již před r. 1217, nyní část města Mšeno. Leží na plošině chráněné ze tří stran příkrými útesy v místě býv. pravěkého i slovanského hradiště, považována za mýtický slovanský Canburg, místo porážky franckých vojsk Karla Velikého r. 805, četné archeologické nálezy z 9.–12. stol. Pův. románský kostelík sv. Jiří nově postaven r. 1874.

Hranice

Cheb 50°18'10.58"N; 12°10'40.98"E

Nejzápadnější obec na českém území, dříve zvána německy Rossbach, ze tří stran obklíčena státní hranicí, konečná stanice lokální železniční trati z Aše a Chebu s minimalizovaným provozem, prvně zmiňována počátkem 14. stol., na město povýšena r. 1964. Nejvýznamnější památkou barokní stavba evangelického kostela z r. 1682, upravená r. 1719. Ve městě zachovány roubené i hrázděné lidové stavby. Jehlancový kámen označuje základní bod vojenského mapování z r. 1808. Na náměstí r. 1991 odhaleny pamětní desky americké armádě a britským letcům, kteří zahynuli na jaře 1945 ve zříceném letadle.

Hranice

Přerov

49°51'58.48"N; 14°24'45.31"E

49°33'8.48"N; 17°43'49.39"E

Obec prvně zmíněna r. 1310, od r. 1638 panství strahovského kláštera. Středověká rytířská tvrz doložená r. 1571 přestavěna r. 1709 na jednoduchý barokní zámeček, nyní účelově využit. Naproti barokní špýchar. Za 2. světové války pobočka koncentračního tábora Flossenbürg, součást obce tvoří býv. vorařské osady na Vltavě a Sázavě Brunšov, Šlemín a Pikovice. Východně od obce vrch Medník (417 m n. m.), přírodní památka od r. 1933, rezervace vzácné rostliny kandík psí zub, naučná stezka.

Obec na středověké Jantarové stezce doložena r. 1222, na město povýšena r. 1276. Významná výroba cementu. Na místě hradu čtyřkřídlý renes. zámek s arkádami a polygonální věží, současná podoba z let 1612–1621, nyní sídlo městského úřadu. Zachovány zbytky hradeb z 15.–16. stol. Býv. renes. radnice z r. 1571 přestavěna r. 1869 v historizujícím slohu, nyní městské muzeum. Novorománská synagoga z let 1863–1864, nyní galerie. Židovský hřbitov z poloviny 17. stol. Dochován soubor dvoupatrových, v jádře gotických domů s podloubím. Novorenes. komplex vojenské akademie z let 1851–1863. Barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele z let 1754–1767, barokní fara z let 1773–1782. Východně v místě U kostelíčka hřbitov s pozdně gotickým kostelem Narození Panny Marie z r. 1595, raně barokní kaplí sv. Antonína Paduánského z r. 1658 a křížovou cestou z r. 1739. Na severním okraji technická památka, trojice souběžných železničních viaduktů přes údolí Veličky, cihlový z r. 1847, kamenný z r. 1873 a betonový z r. 1939 o délce 426-448 m. Jihovýchodně nad Bečvou na jižním svahu Hůrky stopy hradu Svrčov ze 14. stol., pustý r. 1548. Jihozápadně městská část Drahotuše, v minulosti samostatné město s barokním kostelem sv. Vavřince z let 1784–1787 a hřbitovní kaplí sv. Anny z r. 1732. V městské části Slavíč býv. železniční tunel o délce 250 m, technická památka z r. 1846.

Hradišťský vrch

Tachov 49°52'18.79"N; 12°59'17.05"E

Čedičová hora s plochým vrcholem nazvána Hradišťský vrch (632 m n. m.) podle rozsáhlého hradiště z doby bronzové (9. stol. př. n. l.), jehož rozloha činí přes 50 ha a obvodový val měří 3,7 km. Areálem se zbytky bran a jezírkem prochází naučná stezka z Konstantinových Lázní, západní část hradiště zničil lom, který byl v provozu v letech 1906–1997. V severní stráni poutní místo Panna Maria ve skále, doloženo r. 1650.

www.ceskonamape.cz

163

Hrazený

Děčín 50°58'31.21"N; 14°25'40.53"E

Čedičový vrch (608 m n. m.), nejvyšší bod Šluknovské pahorkatiny. Vrchol bez výhledu, vyhlídková plošina na skalisku zvaném Volský kámen. Na severovýchodní hranici lesa výletní restaurace z r. 1919, v minulosti místo konání slavností slunovratu.

Hrbokov

Chrudim 49°52'2.49"N; 15°41'25.56"E

Ves připomínána r. 1350, nyní část městyse Bojanov. Gotický kostel sv. Václava z poloviny 14. stol. s půlkruhovou apsidou, nyní v podobě z konce 18. stol., věž přistavěna r. 1874.

Hrčava

Frýdek-Místek 49°31'12.68"N; 18°49'57.79"E

Hranice (Přerov) – náměstí

Hraničné Petrovice

Olomouc

Obec na místě doloženém r. 1645, k českému území definitivně připojena r. 1924, vznikla oddělením od polské obce Jaworzynka, status samostatné obce od r. 1927. Vedle Bukovce naše druhá nejvýchodnější obec v blízkosti Trojmezí, kde se stýkají hranice české, slovenské a polské. Dochovány dřevěné stavby lidové architektury. Dřevěný kostel sv. Cyrila a Metoděje z r. 1936. Nad pramenem kaple Panny Marie Lurdské. Západně výrazný vrchol Girová (840 m n. m.), nejvyšší hora Slovenských Beskyd na českém území s turistickou chatou z r. 1932.

49°44'22.34"N; 17°24'9.47"E

Obec vznikla r. 1798 spojením vsí Hraničné a Petrovice, její části zmiňovány již r. 1353. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1768. V okolí dvě větrné elektrárny.

Hrazany

Příbram 49°43'45.27"N; 14°23'49.91"E

Malá ves a letovisko nad vltavským údolím, nyní část obce Radíč. Na návsi žulová kaplička z r. 1873. Nad vsí areál rozsáhlého prehistorického hradiště, později keltského oppida. Severně od vsi na ostrohu nad ústím potoka Mastníku do Vltavy zbytky hradu Ostromeč, založen husity r. 1424, zbořen a opuštěn r. 1479, zachovány základy hranolové věže a paláce. Nedaleko ostrožna s žulovým křížem známá jako vyhlídka opata Zavorala, jedno z nejkrásnějších vyhlídkových míst středního Povltaví.

Hrazany – vyhlídka opata Zavorala 164

Hrdlořezy

Ml. Boleslav 50°26'57.15"N; 14°52'41.37"E

Obec prvně zmíněna r. 1363, archeologické nálezy dokládají jedno z nejstarších opevněných sídel na Mladoboleslavsku. Severně u obce hradiště Předliška, pravděpodobné kultovní místo únětické kultury. Na návsi kaplička sv. Jana Nepomuckého.

Hrob

Teplice 50°39'26.67"N; 13°43'49.63"E

Obec prvně doložena r. 1282, od r. 1477 královské horní město u ložisek stříbra, mědi, cínu, niklu a arsenu. Pův. gotický kostel sv. Barbory z r. 1292 zásadně přestavěn v letech 1595–1602, obnoven r. 1637 a v 19. stol. upraven pseudoslohově. Fara z r. 1786. Na náměstí socha sv. Josefa z r. 1750, barokní kašna z r. 1740. Secesní evangelický kostel Vzkříšení z let 1900–1902, nyní sbor církve čs. husitské. Základy luteránského kostela z r. 1614 zbořeného r. 1617, odkryty r. 1913. Hornické muzeum z r. 2008.

Hrob – železniční viadukt www.ceskonamape.cz

Hrobčice

Teplice

Hromnické jezírko

Plzeň-sever

50°31'2.46"N; 13°47'10.69"E

49°51'2.43"N; 13°26'41.23"E

Obec pod vrchem Bořeň prvně zmíněna r. 1240. Na okraji pův. románský kostel sv. Havla ze 13. stol., částečně barokně přestavěn r. 1726. U něj stopy tvrze se zachovanými valy, na jejím místě zvonice. Renes. tvrz z r. 1579 jako součást býv. poplužního dvora.

Přírodní památka Hromnické jezírko, někdy zvané též Červené, je vlastně zatopený jámový lom na vitriolovou břidlici, tzv. oprám. Těžba břidlice pro výrobu dýmavé kyseliny sírové neboli olea probíhala od 16. stol. do r. 1896, kdy došlo k zatopení přes 60 m hluboké jámy. Jezírko má rozlohu asi 3 ha a hloubku 15 m. Jeho voda načervenalé barvy je vlastně silně zředěná kyselina sírová vylouhovaná z břidlice, proto kromě řas v ní není žádný život. Přístup možný pouze k vyhlídkám na horním okraji jámy.

Hroby

Tábor 49°23'21.18"N; 14°50'48.21"E

Ves prvně uváděna r. 1376, nyní část obce Radenín. Na místě renes. tvrze vybudován počátkem 18. stol. trojkřídlý barokní zámek. Cenný gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. po požárech v letech 1596 a 1666 přestavěn barokně, věž přistavěna r. 1724, po dalším požáru z r. 1791 obnoven r. 1828. Barokní fara z 1. poloviny 18. stol.

Hrochův Týnec

Chrudim 49°57'37.28"N; 15°54'46.9"E

Obec na soutoku Novohradky s potokem Ležák, pův. ves Týnec doložena r. 1293. Zámek barokního původu z konce 17. stol. rozšířen r. 1717, podstatně přestavěn v letech 1877–1879 a 1924–1925, účelově využit. V centru několik empírových domů a v jádře barokní radnice z 18. stol. Na návrší kostel sv. Martina gotického původu ze 14. stol., nyní v barokní podobě z let 1723–1728. Barokní fara z 18. stol. Na hřbitově kaple sv. Anny z r. 1832. Barokní sochy sv. Anny, Josefa a Jana Nepomuckého z počátku 18. stol.

Hromnice

Plzeň-sever 49°50'48.91"N; 13°26'24.75"E

Obec starého založení doložena již r. 1181 jako majetek plaského kláštera, znak plaského opata zasazen do průčelí býv. rychty. Na návsi pseudoslohová kaple. Na budově obecního úřadu pamětní deska zdejšího rodáka generálmajora Antonína Lišky (1911–1998), hrdinného válečného pilota britského letectva. Nad obcí přírodní památka Hromnické jezírko – viz samostatné heslo, při cestě sousoší Spasitele a sv. Jakuba s Janem Nepomuckým z 19. stol. Severozápadně býv. klášterní barokní dvůr Býkov z r. 1703, nákladně zrekonstruován na hotel, v něm též muzeum historických zemědělských strojů.

Hronov

Náchod 50°28'42.5"N; 16°10'55.23"E

Historická obec na Metuji prvně zmíněna r. 1359, od 19. stol. silně poznamenána rozvojem průmyslu, od r. 1859 město. Na místě středověké vodní tvrze na břehu řeky vybudován svobodný dvůr. Pův. gotický farní kostel Všech svatých ze 14. stol. po třicetileté válce barokně obnoven a rozšířen v letech 1716–1717. U něj pozdně renes. zvonice z r. 1610 s bedněným patrem. Pod ní roubený domek z 18. stol., rodiště spisovatele Aloise Jiráska (1851–1930) s pamětní deskou, uvnitř muzejní expozice, za ním v parku jeho pomník z r. 1961 a minerální prameny. Na náměstí mariánský sloup z r. 1725. Ve městě se dále narodili malíř a spisovatel Josef Čapek (1887–1945), jeho sestra, rovněž spisovatelka Helena Čapková (1886–1961), spisovatel Egon Hostovský (1908–1973) a architekt Jindřich Freiwald (1890–1945), autor budovy Jiráskova divadla z r. 1930. V patře divadla Jiráskovo muzeum, od r. 1931 každoročně pořádán ochotnický divadelní festival Jiráskův Hronov. Západně v místní části Zbečník zděný statek broumovského typu z r. 1857 s bohatě zdobeným štítem. Severně v lese Maternici tzv. Skalákova studánka s údajně léčivou vodou a skalní útvary zvané Zbečnické chleby. Severně nad Metují v místní části Velký Dřevíč lomem narušené tvrziště Homole, tvrz ze 14. stol. vyhořela po r. 1406. Severozápadně od města bájný vrch Turov (603 m n. m.), nazývaný Blaník Jiráskova kraje, na vrcholu Jiráskova turistická chata z r. 1924.

Hrotovice

Třebíč 49°6'21.37"N; 16°3'29.17"E

Obec nad říčkou Rouchovankou prvně doložena r. 1228, na město povýšena r. 1994. Na náměstí čtyřkřídlý renes. zámek z konce 16. stol. na místě gotické tvrze, barokně upraven před r. 1750. Při osvobozování města 8. května 1945 došlo k tragickému neštěstí, když do davu na náměstí dopadla omylem svržená bomba a usmrtila 114 místních občanů a 36 sovětských vojáků. Jejich společný hrob na hřbitově, památník ve zdi zámku, místo dopadu bomby pietně upraveno. Na okraji pův. románský kostel sv. Vavřince, upraven barokně v 17. stol. a zásadně přestavěn r. 1835. Zajímavá dvojice hřbitovů: katolický a protestantský. Barokní sochy čtyř světců z 18. stol. Rodiště akademika-biologa Silvestra Práta (1895–1990) a malíře Františka Bohumíra Zvěřiny (1835–1908), v jeho rodném domě památník, před ním pomník z r. 1913. V okolí dva smírčí kříže. Východiště k areálu zaniklé vsi Mstěnice – viz samostatné heslo.

Hromnické jezírko www.ceskonamape.cz

165

Hroubovice

Chrudim 49°52'58.5"N; 15°59'22.96"E

Obec prvně zmiňována r. 1167. Z tvrze doložené na přelomu 16. a 17. stol. a později barokního zámku z konce 17. stol. dochována pouze deska s rodovým aliančním znakem nalezená r. 1913 při přestavbě objektu v hospodářském dvoře, deska od r. 1920 zazděna do blízkého transformátoru. V minulosti silná židovská obec, synagoga z poloviny 18. stol. zbořena r. 1979, severně židovský hřbitov z 18. stol., vandalsky poničen r. 2007. Jižně od obce výletní místo Svatá Anna, nad pramenem železité vody kaple z r. 1831, na ostrohu nad ním valy a příkopy neznámého strážního hrádku zvaného Hanusovy zámky.

Hroznětín

v romantické novogotice. V současnosti upraven na hotel, přístupné nádvoří a vyhlídková věž. Na mostě před zámkem barokní sochy sv. Floriána a Vavřince z r. 1730. Před zámkem novogotický kostel sv. Josefa z r. 1812 a novorenes. hotel z r. 1895. Při hřebenové cestě k Valdštejnu arboretum Bukovina z let 1860–1862, při cestě do Sedmihorek socha sv. Prokopa z poloviny 19. stol. Severně Mariánská vyhlídka s výhledem na skalní město, zámek a Trosky, pod ní symbolický hřbitov zahynulých horolezců.

K. Vary 50°18'38.05"N; 12°52'10.74"E

Obec na úpatí Krušných hor založena koncem 12. stol. pod německým názvem Lichtenstadt, od počátku 13. stol. majetek tepelského kláštera, městská práva od r. 1333, status města obnoven r. 2007. Na náměstí pův. románský kostel sv. Petra a Pavla z r. 1227, spodní část jeho věže bývá někdy považována za zbytek hradu, po zřícení věže r. 1643 obnoven r. 1679 a v letech 1732–1734 rozšířen do dnešní barokní podoby. Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého, Floriána a Šebestiána z r. 1724, novogotické sousoší Panny Marie, sv. Alžběty a Maxmiliána z r. 1871. Severozápadně židovský hřbitov z 15. stol., jeden z nejstarších ve střední Evropě, poškozen nacisty. Jižně od města rekreační oblast Velký rybník.

Hroznová Lhota

Hodonín 48°54'39.01"N; 17°24'58.33"E

Obec prvně připomínána r. 1371. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1654 přestavěn po požáru r. 1902 pseudoslohově, opraven v letech 1986–1989. Dům s ateliérem malíře Joži Uprky (1861–1940) upraven r. 1904 Dušanem Jurkovičem. Rodiště spisovatele Jury Sosnara (1914–1989).

Hrozová

Bruntál 50°12'28.8"N; 17°42'59.55"E

Osada nad stejnojmennou říčkou doložena jako léno olomouckého biskupa r. 1309, nyní část obce Rusín. Gotický kostel sv. Michaela archanděla z téže doby přestavován v 16. a 19. stol., památná též obranná hřbitovní zeď ze 16. stol. Na místě tvrze vystavěn v 16. stol. renes. zámek, zbořen r. 1877 a nahrazen novým v tzv. švýcarském slohu, i ten však pro zchátralost po r. 1945 stržen, nyní jen park.

Hrubá Skála

Semily 50°32'42.29"N; 15°11'41.67"E

Hrad Skála založen na dvou obrovských skaliscích před r. 1353, od 17. stol. zván Hrubá pro odlišení od hradu téhož názvu na Jizeře. Postaven na místě přístupném jen po mostě přes 60 m hlubokou propast, navíc chráněn strážním stanovištěm na protější skále zvané Prachovna. Po r. 1514 za Smiřických změněn na renes. zámek, k paláci připojena hranolová věž. Po třicetileté válce unikl zboření, r. 1821 odkoupen Janem Lexou z Aehrenthalu a r. 1859 přestavěn 166

Hrubá Skála – zámek

Hrubá Skála

Semily 50°32'41.48"N; 15°12'15.21"E

Obec prvně zmiňována r. 1360. Secesní Řezníčkova vila z r. 1901 s věží a slunečními hodinami, od r. 1998 sídlo obecního úřadu. Býv. pivovar z r. 1564. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Nad obcí romantický zámek téhož názvu – viz samostatné heslo.

Hrubá Vrbka

Hodonín 48°52'9.55"N; 17°28'43.67"E

Obec prvně doložena r. 1360. Zachovalé stavby lidové architektury chráněny jako památková zóna. Toleranční evangelický kostel z r. 1782, věž přistavěna r. 1904, při něm hranolová zvonice z konce 17. stol. Pravoslavný monastýr sv. Gorazda z r. 1989. Rodiště pravoslavného biskupa Gorazda (1879–1942), vlastním jménem Matěj Pavlík, popraveného Němci za heydrichiády za ukrývání atentátníků.

Hrubčice

Prostějov 49°26'57.67"N; 17°11'37.85"E

Hanácká obec prvně připomínána r. 1368. Raně barokní zámek z 2. poloviny 17. stol. upraven kolem r. 1790, patrová stavba s okrouhlými nárožními věžemi obklopena parkem. Za obcí na hřbitově barokní kostel sv. Urbana z let 1755–1756, upravován v letech 1815 a 1856, u něj kříž z r. 1857. Na návsi hranolová barokní zvonice z r. 1769 s hodinami z r. 1914 a barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z r. 1736. Kaple sv. Cyrila a Metoděje z r. 1887 silně poškozena za 2. světové války, opravena r. 2000.

www.ceskonamape.cz

Hruboskalské skalní město

Semily

Hrubý Rohozec

Semily

50°33'22.71"N; 15°10'38.51"E

50°36'3.85"N; 15°9'27.01"E

Oblast severního svahu skalnatého hřebene mezi Valdštejnem a Hrubou Skálou s mnoha skalními věžemi a bludišti, vyhledávané horolezecké terény. Hlavní části skalního města tvoří Dračí skály, Kapelník a Maják. Mezi Majákem a Kapelníkem až 50 m vysoký skalní blok zvaný Čertova ruka, v minulosti pravěké hradiště se zářezy pro trámy, cisternou a nálezy z doby bronzové.

Hrad Rohozec založen v letech 1289–1322 rodem Markvarticů na pískovcové terase nad pravým břehem Jizery, nyní na území města Turnova, r. 1390 dobyt při trestné výpravě Václava IV. V letech 1513–1516 přestavěn a rozšířen na pozdně gotický zámek, pův. hradní dispozice zanikla, bašty a příkopy změněny na zahrady, po r. 1593 renes. úpravy s arkádami a sgrafitovou výzdobou.

Hrubšice

Brno-venkov 49°5'30.66"N; 16°18'15.74"E

Ves prvně připomínána r. 1225, nyní část města Ivančice. Gotická tvrz ze 14. stol. přestavěna po r. 1568 na patrový renes. zámek s nádvorními arkádami, účelově využit. Naproti zámku vodní mlýn z poloviny 19. stol. Dochován renes. dům s portálem z r. 1580. Na návsi barokní kaple Panny Marie z 18. stol.

Hrubý Jeseník

Nymburk 50°14'57.15"N; 15°5'39.54"E

Starobylá obec doložena r. 1088. Pův. gotický kostel sv. Václava nyní v barokní podobě z r. 1769. Zachovány roubené domy. Na jižním okraji chráněná lipová alej s barokní sochou sv. Mikuláše Tolentinského z poloviny 18. stol., na křižovatce polních cest barokní socha Immaculaty z téže doby. Severozápadně na umělém návrší 26 m vysoká rozhledna Romanka na telekomunikační věži z r. 2003 o celkové výšce 50 m, nejníže položená rozhledna u nás (204 m n. m.).

Hrubý Rohozec

Hrubý Jeseník – rozhledna Romanka

Hrubý Rohozec – vstupní věž

Od r. 1623 po konfiskaci v majetku hrabat Desfoursů, po oddělení statku Malý Rohozec pův. zámek a panství nazývány Hrubý Rohozec, novogotické úpravy z r. 1822. Po r. 1945 zámek zestátněn a zpřístupněn, zůstává stále předmětem restitučního sporu.

www.ceskonamape.cz

167

Hrusice

Praha-východ

Hrušovany

Litoměřice

49°54'34.7"N; 14°44'20.44"E

50°31'9.12"N; 14°16'47.43"E

Obec prvně připomínána r. 1205. Na návsi zdaleka viditelný kostel sv. Václava, pův. sv. Vojtěcha, románského původu z 13. stol. s barokními úpravami, zachován unikátní románský ústupkový portál z červeného pískovce. Budova fary z r. 1914, u ní památná lípa. Rodiště malíře Josefa Lady (1887–1957), pamětní deska v místě jeho rodného domku, v parčíku jeho busta z r. 1998, v jeho býv. letní vilce z 30. let 20. stol. památník. Na návsi z Ladových obrazů známá hospoda U Sejků z let 1884–1885 a budova býv. školy z r. 1869. Na obecním úřadě muzeum modelů hrusických domků a Ladových postav, práce Antonína Jedličky. Dochovány stavby lidové architektury. V okolí rekreační oblast s turistickými a cyklistickými trasami.

Ves prvně uváděna r. 1235, nyní část obce Polepy. Kostel Narození Panny Marie gotického původu ze 14. stol. přestavěn barokně kolem r. 1735, na přilehlém hřbitově renes. hranolová zvonice. Dochovány empírové lidové stavby. Severozápadně v zaniklé místní části Prachová zřícenina hřbitovního kostela sv. Václava z r. 1835 na místě starší stavby.

Hrušovany nad Jevišovkou

Znojmo

48°49'47.78"N; 16°23'58.22"E

Zemědělská obec prvně připomínána r. 1141, na město povýšena r. 1996, nyní železniční křižovatka s významným cukrovarem. Pův. gotická tvrz ze 14. stol. přestavěna r. 1669 na raně barokní zámek, později upraven empírově, od r. 2000 v majetku města a rekonstrukci. Kolem přírodně krajinářský park. Kostel sv. Štěpána gotického původu ze 14. stol. přestavěn pozdně barokně kolem r. 1758. U něj barokní sýpky. Na náměstí sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1711. Dvojice barokních soch pův. u všech přístupových cest do města soustředěny do galerie u hřbitova. Jižně od města ranč Rolftown z r. 2002, westernové městečko s chovem koní, minizoo, muzeem Pony expressu a Buffalo Billa.

Hrusice – kostel Hrušovany nad Jevišovkou – kostel

Hrušky

Břeclav 48°47'36.97"N; 16°58'20.27"E

Velká vinařská obec prvně uváděna r. 1384. Kostel sv. Bartoloměje z r. 1861 na místě starší stavby, sochy sv. Josefa, Jana Nepomuckého a Michaela archanděla a sousoší Nejsvětější Trojice z 19. stol. Ve 20. stol. v okolí těžba ropy, jižně velký zásobník zemního plynu.

Hrušov

Brno-venkov 49°2'12.59"N; 16°35'28.99"E

Velká obec prvně doložena r. 1252 v majetku žďárského kláštera. Novodobý kostel Panny Marie Královny z let 2000–2004. Smírčí kříž z r. 1595 a křížový kámen z r. 1781. Funkcionalistická vila z let 1917–1918 podle projektu Adolfa Loose znehodnocena pozdějšími úpravami.

Ostrava-město 49°51'39.78"N; 18°18'6.13"E

Pův. ves prvně zmiňována již r. 1256, od r. 1941 část města Ostrava s býv. doly a nyní zdevastovanými chemickými provozy. Novogotický kostel sv. Františka a Viktora z r. 1893. Rodiště herce Vlastimila Brodského (1920–2002), herce Karla Fialy (1925) a zpěvačky Marie Rottrové (1941). 168

Hrušovany u Brna

Hřebeč

Kladno 50°8'14.66"N; 14°9'50.12"E

Obec prvně doložena r. 1285. Na východním okraji pahorek tvrziště, patrně pozůstatek tvrze Tasov z konce 13. stol. zaniklé za husitských válek. Rodiště básníka Karla Šiktance (1928).

www.ceskonamape.cz

Hřebečníky

Rakovník

Hřešihlavy

Rokycany

49°59'4.89"N; 13°45'14.03"E

49°55'44.54"N; 13°37'9.9"E

Obec prvně doložena r. 1409. Na místě středověké tvrze v polovině 18. stol. postaven barokní zámeček, při úpravě na byty a kanceláře interiéry znehodnoceny. V sousedství barokní hospodářský dvůr s dvoupatrovou sýpkou z 1. poloviny 18. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1743. Dochována lidová roubená stavení.

Ves doložena r. 1379, nyní část obce Kladruby. Chátrající pozdně barokní zámek z 18. stol., předmět restitučního sporu. Barokní kostel Všech svatých z r. 1769 s farou, u něj dřevěná zvonice. Barokní socha sv. Vojtěcha z r. 1751. Někdejší židovskou komunitu připomíná zachovaná židovská ulice s býv. školou a židovský hřbitov z 19. stol. za vsí.

Hředle

Rakovník

Hřídelík

Č. Lípa

50°11'14.94"N; 13°44'51.36"E

50°36'22.3"N; 14°23'40.84"E

Chmelařská ves v místě pravěkého osídlení prvně uváděna ve 14. stol., v 19. stol. uhelné doly, v současnosti těžba opuky. Stavby opukové lidové architektury. Na návsi kostel Všech svatých gotického původu přestavěný barokně v letech 1758–1773, u něj dvě památné lípy staré asi 200 let. Muzeum z r. 2005 s expozicí místní historie a chmelařství. V lese jižně od obce osmiboký letní altán kněžny Amálie z r. 1823.

Malý hrádek Hřídelík založen na strmém pískovcovém bloku na jižním okraji Blíževedel v 2. polovině 13. stol. jako majetek pražského biskupství. Po vzniku blízkého Helfenburku sloužil jako vězení pro provinilé kněze, zanikl za husitských válek. Dochován zbytek okružní hradby a zdí paláce. Ke zřícenině přístupné jen podzemní chodbou vede značená cesta z Blíževedel.

Hřensko

Děčín

Hřiměždice

Příbram

50°52'25.02"N; 14°14'31.42"E

49°41'11.89"N; 14°16'24.25"E

Pův. dřevařská osada v kaňonu Labe při jeho soutoku s Kamenicí připomínána r. 1488, nyní malebně položená pohraniční rekreační obec na okraji Národního parku České Švýcarsko, trvale ohrožovaná padajícími skalami a povodněmi. Pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1786. Secesní výstavba z počátku 20. stol. Vyhledávané turistické východiště k soutěskám na Kamenici s plavbou na pramicích a k Pravčické bráně – viz samostatné heslo.

Obec prvně uváděna r. 1325. Klasicistní dvoukřídlý zámeček z r. 1788 s mansardovou střechou, při úpravách r. 1945 odstraněna věž, účelově využit. Pozdně barokní kostel sv. Anny vybudován ze starší kaple r. 1797, při něm barokní sochy světců pocházející ze zrušeného kláštera v Obořišti, barokní výklenková kaple u hřbitova. V okolí žulové lomy, jezírko Kujalova lomu o hloubce až 40 m využíváno potápěči.

Hřivice

Louny 50°17'15.97"N; 13°43'51.57"E

Chmelařská obec prvně připomínána r. 1316. Nad návsí kostel sv. Jakuba apoštola gotického původu ze 14. stol., barokně přestavěn kolem r. 1724. Poblíž barokní zvonice s hodinami a cibulovou bání.

Hudlice

Beroun 49°57'43.29"N; 13°58'9.59"E

Obec prvně připomínána r. 1341. Kostel sv. Tomáše vystavěn novorománsky v letech 1874–1876 na místě starší stavby. Roubený dům z r. 1718, rodiště jazykovědce a obrozeneckého buditele Josefa Jungmanna (1773–1847), uvnitř památník, před ním pomník z umělecké litiny z r. 1873. Památná kaplička sv. Jana Nepomuckého, kterou dali postavit Jungmannovi rodiče. Roubená myslivna z r. 1873. Nad jihozápadním okrajem obce Hudlická skála (487 m n. m.), výrazný buližníkový suk s výhledem.

Hukovice

N. Jičín 49°39'1.97"N; 18°1'19.72"E

Ves prvně zmíněna r. 1411, nyní část obce Bartošovice. Tvrz doložená r. 1550 přestavěna v letech 1697–1704 na barokní zámek, poškozen na konci války r. 1945, při opravě zmodernizován a znehodnocen. Barokní kostel Navštívení Panny Marie z r. 1765. Kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1745. Hřensko www.ceskonamape.cz

169

Hukvaldy

Frýdek-Místek

Hulín

Kroměříž

49°37'32.04"N; 18°13'23.84"E

49°18'56.3"N; 17°28'14.62"E

Obec založena ve 13. stol. jako podhradí, na výrazném vrchu nad ní zřícenina hradu, jednoho z největších na Moravě. Hrad založen v letech 1228–1240, rozšířen po r. 1450, další přestavby a rozšíření opevnění v renesanci i baroku, opuštěn po požáru r. 1762. Zachovány mohutné zříceniny všech částí, z hradního paláce vyhlídka na pásmo Beskyd, v západní části dominantní věž Kulatina, v nádvoří renes. poutní kaple sv. Ondřeje z r. 1602. Kolem rozsáhlá obora z let 1565–1572. V obci barokní kostel sv. Maxmiliána z let 1760–1769, věž upravena r. 1860, poblíž barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého. Naproti pův. barokní úřednická budova panství z r. 1760, upravena r. 1855 na novogotický zámek ve stylu loveckého letohrádku, znehodnocen po r. 1948 úpravou na školu, kolem anglický park.

Obec na okraji Hané prvně zmíněna r. 1224, ještě před r. 1292 povýšena na město. Vodní hrad z 13. stol. zanikl již ve 14. stol. beze stop. Románsko-gotický kostel sv. Václava z počátku 13. stol., z pův. stavby dochován cenný románský portál, po požáru r. 1747 kostel barokně upravován v letech 1749–1754 a kolem r. 1770. Jižně od města místní část Záhlinice s kostelem Nanebevzetí Panny Marie z let 1847–1848. Rodiště písmáka, vlastence a politika Františka Skopalíka (1822–1891), pamětní deska a na hřbitově monumentální pomník. Západně soustava velkých rybníků a přírodní park Záhlinické rybníky s významnou ornitologickou lokalitou, zdejší myslivna Zámeček rodištěm Ferdinanda Stoličky (1838–1874), geologa a cestovatele po Indii a Himálaji. Jižně přírodní rezervace Filena s mokřadními loukami a zbytkem lužního lesa, hnízdiště vodního ptactva.

Humburky

Hradec Kr. 50°13'34.91"N; 15°30'41.79"E

Obec prvně zmiňována r. 1359. Tvrz z počátku 16. stol. po r. 1748 zanikla v nových stavbách. Na návsi pseudorománská kaple Panny Marie z r. 1885. Barokní socha sv. Václava z r. 1748. Severně barokní výklenková kaplička Salvátora Chrudimského, obnovena r. 2000. Socha sv. Josefa z r. 1854 na barokním podstavci.

Humpolec

Pelhřimov 49°32'33.22"N; 15°21'21.38"E

Hukvaldy – zřícenina hradu

Býv. škola rodištěm hudebního skladatele Leoše Janáčka (1854–1928), pamětní deska. Památník Leoše Janáčka v jeho býv. letním domku v Podoboří. Pomník lišky Bystroušky z r. 1959 na úpatí hradního kopce připomíná provedení Janáčkovy opery v přírodním divadle. V podzámčí soukromé muzeum cínu z r. 2005. Botanická zahrada Tropic zpřístupněna r. 1997. Hradní pivovar z r. 1597 zrušen r. 1972, v tradici pokračuje minipivovar z r. 2003 v přilehlé místní části Dolní Sklenov. Tam také větrný mlýn holandského typu z r. 1804, kolem r. 1900 upraven k bydlení, nyní rekreační objekt, a dochovaný vodní mlýn rekonstruovaný r. 1936 se zachovaným zařízením.

Historické město pod hradem Orlík založeno pravděpodobně řádem německých rytířů ve 12. stol., pův. ves od r. 1371 městem. Náměstí rozděleno na dvě části pův. gotickým kostelem sv. Mikuláše, upraven v letech 1721–1722 ve stylu barokní gotiky podle návrhu Jana Blažeje Santiniho, regotizován v letech 1936–1937, věž přístupná jako vyhlídka. Barokní děkanství z r. 1732, secesní radnice z let 1912–1914. Hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého, novogotická stavba z r. 1869. Obnovená pozdně barokní budova toleranční modlitebny z let 1785–1788. Pseudorománský evangelický kostel z let 1861–1862. Synagoga z let 1760–1762, od r. 1952 sbor církve čs. husitské, na východním okraji města cenný židovský hřbitov z r. 1716. V parku Stromovka na balvanu recesistická pamětní deska přistěhovalci Hliníkovi z r. 2002, v budově kina muzeum zvané Hliníkárium z r. 2006. Rodiště divadelního režiséra Jindřicha Honzla (1894–1953) a antropologa světového významu Aleše Hrdličky (1869–1943), pomník z r. 1969. V býv. škole z r. 1851 umístěno od r. 1933 muzeum Dr. Aleše Hrdličky. Soukromé muzeum historických vozidel z r. 2002. Na jižním okraji soukromé muzeum vah. Jihovýchodně od města za místní částí Plačkov westernové městečko Stonetown.

Humprecht

Jičín 50°28'11.92"N; 15°10'14.63"E

Hukvaldy – pomník Bystroušky 170

Neobvyklý letní lovecký zámek na návrší nad Sobotkou nechal postavit Jan Humprecht Černín z Chudenic v letech 1666–1668 pro svou italskou manželku. Architekt Carlo Lurago dostal podmínku, že zámek ve stylu italského letohrádku musí být v souladu s krajinou. Stavba nazvaná podle zakladatele Humprechtsberg r. 1678 po úderu blesku vyhořela, www.ceskonamape.cz

při opravě r. 1680 zvýšena o patro, mělké základy po 10 letech zpevněny obezděním pískovcovými kvádry. Zřídka využívaný zámek získalo za pozemkové reformy r. 1926 město Sobotka, po opravě v letech 1937–1940 využit pro expozici městského muzea, veřejnosti zpřístupněn během turistické sezóny, atrakci představuje hodovní sál s unikátní akustikou.

sv. Cyrila a Metoděje z r. 1870. U mostu socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Nad městem na Blanici vodní nádrž – viz samostatné heslo.

Humprecht

Huntířov

Děčín 50°47'20.86"N; 14°18'15.14"E

Obec prvně doložena r. 1281. Barokní kostel sv. Jiří odstřelen r. 1969, zachována barokní fara z 18. stol. se slunečními hodinami. Jižně na Františkově vrchu větrný mlýn z r. 1897, upraven r. 2001 na obytný objekt.

Hus

Prachatice 48°57'25.33"N; 13°55'44.8"E

Hrad Hus založen na úzkém ostrohu nad řekou Blanicí po r. 1341 pány z Janovic, po husitských válkách ho r. 1439 obsadil loupeživý rytíř Habart Lopata z Hrádku a přepadával odtud okolí. Proti němu proto r. 1441 vyslána trestná výprava, hrad zapálen, rozbořen a již nikdy neobnoven. Zbytky zdí a příkopy zarostly vysokým lesem. Přístup po značené cestě od silnice u býv. osady Cudrovice, zanikla vysídlením po r. 1950, na místě kostela Korunování Panny Marie zbořeného kolem r. 1960 nyní červený kříž a pamětní deska, u něj hřbitov obnovený r. 1993.

Husí Lhota

Husinec – Husův pomník

Husinec-Řež

Praha-východ 50°10'20.35"N; 14°21'35.68"E

Obec nad Vltavou složená ze dvou vsí, Husinec připomínán r. 1227, Řež již r. 1088, spojeny od r. 1850. Na východním okraji Husince nad řekou velký kamenolom. V Řeži kaple sv. Václava z let 1945–1946, od r. 1957 sídlo ústavů jaderného výzkumu a jaderné fyziky Akademie věd.

Ml. Boleslav 50°26'8.88"N; 15°0'17.22"E

Obec prvně doložena r. 1391. Empírový kostelík sv. Anny z r. 1823 rozšířen r. 1908. U něj zděná hranolová patrová zvonice z r. 1862.

Husinec

Prachatice 49°3'7.13"N; 13°59'9.91"E

Obec na řece Blanici připomínána r. 1291, status města z r. 1905 obnoven r. 2007, od r. 2003 památková zóna. Na hlavní ulici pův. gotický rodný domek Mistra Jana Husa (kolem 1370–1415), přístupný od r. 1873, od r. 1952 památník. Husova socha z r. 1958. Pozdně gotická radnice upravena v 16. stol. Gotický kostel Povýšení sv. Kříže ze 14. stol. obnoven po požáru r. 1802. Novorománský hřbitovní kostel

Řež – kaple

www.ceskonamape.cz

171

Hustopeče

Břeclav

Huštěnovice

Uh. Hradiště

48°56'31.6"N; 16°44'7.23"E

49°6'21.47"N; 17°28'0.41"E

Vinařská obec prvně uváděna r. 1240, na město povýšena r. 1572. Z opevnění dochována kruhová bašta z r. 1510. Na náměstí novorenes. radnice z let 1905–1906, renes. kašna Žumberák z r. 1595, barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1749 a morový sloup Nejsvětější Trojice z r. 1736. V renes. domě městské muzeum a galerie. Pozdně gotická boží muka z r. 1579. Pozdně gotický kostel po zřícení věže odstřelen r. 1962, na jeho místě vybudován r. 1994 moderní kostel sv. Václava a Anežky České. Evangelický kostel z r. 1900. Na Křížovém kopci barokní kaple sv. Rocha z r. 1690, upravena r. 1773 a 1839. Památník T. G. Masaryka, který zde v mládí pobýval, zřízen r. 2006, na hřbitově hrob jeho rodičů. Kolonie vinných sklepů od 18. stol.

Rázovitá slovácká obec prvně doložena r. 1220. Novogotický kostel sv. Anny z let 1873–1877 s věží o výšce 40 m na místě kaple z r. 1828. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1908. U kostela kříž z r. 1874, u hřbitova z r. 1878, další kříže v obci z 20. stol. Sbírky místního muzea z r. 1934 s archeologickými nálezy přestěhovány r. 1939 do Uherského Hradiště a Velehradu. Udržována folklorní tradice.

Hutisko-Solanec

Vsetín 49°25'40.34"N; 18°13'8.76"E

Valašská obec vznikla sloučením obou částí r. 1960, Hutisko založeno jako osada kolem sklářské hutě r. 1656, roztroušená ves Solanec nazvaná podle vrchu Soláň se stala obcí r. 1657. Dřevěný kostel v Hutisku zničený požárem r. 1732 nahrazen r. 1748 nynějším zděným kostelem sv. Josefa, jehož interiér, obnovený r. 1993, vyzdobil malíř František Podešva (1893–1979), žijící na Soláni. Dřevěná budova fojtství z r. 1785 upravena na restauraci. V obci jediný pomník Charlotty G. Masarykové u nás. Lyžařské terény na vrchu Soláň – viz samostatné heslo.

Hutisko-Solanec – fojtství

Huzová

Olomouc 49°49'13.66"N; 17°17'55.61"E

Obec prvně doložena již r. 1141. V jádře gotický kostel sv. Jiljí z 2. poloviny 14. stol. upraven po požáru barokně r. 1787 a opět v 19. stol., u něj kamenný kříž z r. 1827, u kostelní zdi socha sv. Josefa z poloviny 19. stol. Na návsi barokní socha Immaculaty z r. 1700, u cesty sloup Panny Marie z r. 1710. Hustopeče – radnice

Hvězda

Č. Lípa 50°36'19.3"N; 14°26'22.06"E

Hustopeče nad Bečvou

Přerov 49°31'55.23"N; 17°52'16.77"E

Obec v říční nivě prvně zmíněna r. 1201, historický status městyse z r. 1359 obnoven r. 2006. Na náměstí na místě staré tvrze hodnotný renes. zámek z let 1584–1597 s krásným arkádovým dvorem, severní křídlo dobudováno při úpravách po r. 1740, od r. 2001 v majetku městyse, zpřístupněn veřejnosti. V přilehlém parku několik památných stromů. Renes. kostel Povýšení sv. Kříže z let 1597–1611, na ohradní zdi 14 barokních soch z poloviny 18. stol. V místní části Poruba větrný mlýn z r. 1853. Západně při řece u jedné ze zatopených pískoven kemp. 172

Hrádek Hvězda neznámého jména i historie z poloviny 13. stol. nyní označován podle jižně ležící nejbližší osady, někdy ztotožňován s ronovským hradem Frýdlant. Založen na pískovcovém bloku s věží na neobvyklém šestiúhelníkovém půdorysu, opuštěn počátkem 14. stol. Jeho zbytky leží mimo značené cesty.

Hvězdlice

Vyškov 49°11'32.01"N; 17°5'8.46"E

Obec vznikla r. 1964 sloučením Starých a Nových Hvězdlic s osadou Zdravá Voda, historický status městyse z r. 1353

www.ceskonamape.cz

obnoven r. 2006. Staré Hvězdlice prvně připomínány r. 1282, v nich filiální kostel Všech svatých románského původu z 13. stol., do současné podoby upraven počátkem 19. stol., nově uváděno též zasvěcení sv. Cyrilu a Metodějovi. V Nových Hvězdlicích, prvně zmiňovaných r. 1353, na návrší Kalvárie tvrziště s příkopy a valy tvrze z 13. stol. zaniklé na přelomu 14. a 15. stol. Barokní dvoukřídlý patrový zámek z r. 1712 nyní účelově využit. Barokní farní kostel sv. Jakuba Většího a Matouše z let 1770–1773, barokní fara z 1. poloviny 18. stol. Sousoší sv. Augustina z 2. čtvrtiny 18. stol. Sochy sv. Floriána z r. 1793 a Jana Nepomuckého s kapličkou z r. 1719. Hraniční kámen z r. 1598. Severovýchodně osada Zdravá Voda, u zaniklého pramene v letech 1733–1816 lázně s kaplí.

Hynčice

Ves v údolí Opavice prvně připomínána r. 1377, v 15. stol. opuštěna a v 16. stol. obnovena, nyní část Města Albrechtice. Dominantní hřbitovní kostel sv. Mikuláše z let 1778–1782, kolem ohradní zeď s věncem kaplí křížové cesty, márnicí a branou. Barokní fara s ohrazeným dvorem z 18. stol. Chráněný areál selské usedlosti z konce 18. stol. V soukromé zahradě zajímavý park Eldorádo se souborem monumentálních naivistických plastik pravěkých ještěrů a pohádkovými zákoutími, autor František Jaich (1899–1987), areál přístupný veřejnosti.

Hynčina Hvězdonice

49°52'21.26"N; 14°46'45.73"E

Hvozd

Č. Lípa

Hvozd (749 m n. m.), výrazný hraniční znělcový vrchol Lužických hor protáhlý v severojižním směru, většina hřbetu leží na německém území. Někdejší hostinec na české straně vyhořel r. 1946, dochovány jen zbytky sklepů a vyhlídková plošina. Na severním německém vrcholu zvaném Hochwald kamenná rozhledna z r. 1892 s restaurací. Plzeň-sever 49°56'25.17"N; 13°15'48.81"E

Obec prvně zmiňována r. 1253. Dochováno několik staveb lidové architektury. Severně od obce barokní socha archanděla Michaela z r. 1772, jižně sloup s křížem ze 16. stol., dvě vytesané sekery připomínají souboj dvou dřevorubců o ženu. Západně v lese barokní býv. hospodářský dvůr Libenov z let 1670–1680, u něj vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1740 a památný dub starý přes 300 let.

Hvožďany

Obec prvně uváděna r. 1273. Barokní kostel sv. Stanislava z r. 1722. Barokní boží muka z r. 1703. Sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1871 a Nejsvětější Trojice z r. 1900. Jihovýchodně v údolí rekreační osada Dolní Bušínov s vodními nádržemi, chatami a kempem.

Hyršov

Domažlice 49°19'58.4"N; 13°1'38.23"E

50°49'19.77"N; 14°43'32.79"E

Hvozd

Šumperk 49°51'0.51"N; 16°47'26.7"E

Benešov

Obec na levém břehu Sázavy prvně zmíněna r. 1405 jako Jezonice, později Jezdonice, současný název od počátku 16. stol., nyní převážně rekreačního charakteru. Přes údolí Sázavy a část obce vybudován 462 m dlouhý dálniční most, nejdelší na dálnici D1. Mezi Hvězdonicemi a Poddubím přes řeku 131 m dlouhá visutá lávka.

Bruntál 50°10'47.78"N; 17°31'34.53"E

Příbram 49°31'41.94"N; 13°48'16.74"E

Obec pod Třemšínem poprvé zmiňována r. 1413. Pozdně gotická tvrz doložena až r. 1542, stavba s nárožními opěráky a obehnaná příkopem užívána po r. 1666 jako sýpka, v letech 1949–1950 upravena na byty, dochována deska s erby majitelů. Na návrší kostel Navštívení Panny Marie a sv. Prokopa gotického původu z poloviny 14. stol., opraven barokně r. 1786, při něm zvonice z r. 1687 a fara z 18. stol. Severně nad místní částí Roželov osamělý zámeček pražských arcibiskupů z r. 1852, po r. 1950 místo internace církevních představitelů.

Ves doložena r. 1676, nyní část městyse Všeruby. Kostel sv. Pastýře z let 1830-32 a malý objekt býv. kláštera Školských sester de Notre Dame, které se věnují postiženým dětem. Řád v Čechách od r. 1848, jeho působení připomíná jen společný náhrobek několika sester na hřbitově.

Hýskov

Beroun 49°59'21.3"N; 14°3'0.41"E

Obec v údolí Berounky poprvé doložena r. 1357, ve středověku železářská huť, nyní výroba prefabrikátů. Pseudorománský kostel Narození Panny Marie z r. 1850 opravován r. 1904. Rodiště spisovatele Františka Nepila (1929–1995).

Hýsly

Hodonín 49°1'24.34"N; 17°10'55.5"E

Obec pod úpatím Chřibů prvně připomínána r. 1131. Kaple sv. Prokopa z r. 1936, sloup sv. Jana Nepomuckého z r. 1706. Při severním okraji v osadě Dolní Moštěnice na místě vsi zaniklé za třicetileté války barokní zámek z doby kolem r. 1720, účelově využit. Východně na kopci lokalita Búdy s vinnými sklepy. Severovýchodně rozhledna Johanka z r. 2006, dřevěná stavba o výšce 11 m.

Chabařovice

Ústí n. L. 50°40'27.24"N; 13°56'18.26"E

Obec prvně zmíněna r. 1352, na město povýšena r. 1787, v blízkosti r. 1426 dějiště bitvy husitů u Ústí, pomník obnoven r. 2000, pův. místo Na Běhání zničeno dolováním. Z památek vyniká pův. gotický kostel Narození Panny Marie, barokně postaven v letech 1699–1701, opraven r. 1997, v interiéru cenný obraz Petra Brandla. Kaple sv. Jana Křtitele s poustevnou z r. 1822, nyní pravoslavná. Renes. stará radnice z r. 1609 se zvonicí, nyní muzeum připomínající okolní obce zaniklé v dů-

www.ceskonamape.cz

173

sledku povrchové těžby hnědého uhlí. Soukromé muzeum kávomlýnků. Ve městě i okolí řada pomníčků z bojů r. 1813.

Chanovice

Klatovy 49°24'16.8"N; 13°43'8.15"E

Obec prvně zmíněna r. 1352. Barokní zámek upraven v letech 1811–1838 z gotické tvrze doložené r. 1453. Dvoupatrová sýpka ze 17. stol. Barokní kostel sv. Kříže z let 1751–1764 na místě gotické stavby z r. 1357. Barokní fara z r. 1781. Kaple pod kostelem z r. 1832. Na severním okraji obce budován záchranný skanzen lidové architektury kraje. Západně na vrchu Chlum stavba zděné rozhledny Panorama, dokončení v polovině r. 2010.

Charvatce

Chcebuz

Litoměřice 50°29'1.89"N; 14°25'27.77"E

Ves doložena již r. 993 jako majetek břevnovského kláštera, nyní část města Štětí. V dominantní poloze pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1781–1784, před západním vstupem náhrobní kámen hraběte Claryho, zavražděného r. 1720 vzbouřeným služebnictvem. Před kostelem mariánské sousoší z r. 1788. V sousedství pův. středověká tvrz s přistavěným barokním zámečkem v areálu býv. poplužního dvora, vše částečně zříceno. Dochována roubená i hrázděná lidová architektura.

Litoměřice 50°21'43.8"N; 14°8'50.29"E

Ves doložena r. 1301, nyní část obce Martiněves. V dominantní poloze pův. románský kostel Nanebevzetí Panny Marie, přestavěn barokně v 18. stol., regotizován r. 1897. Před ním pozdně barokní kaple sv. Anny a fara z r. 1778.

Chcebuz – kostel

Cheb

Charvatce – románský kostel

Cheb 50°4'40.51"N; 12°22'10.91"E

Charváty

Olomouc 49°31'0.72"N; 17°15'11.85"E

Obec prvně zmíněna r. 1340. Renes. kostel sv. Jana Křtitele z r. 1582 upraven do současné podoby po požáru r. 1848. Sloup Panny Marie Lurdské z 19. stol. V obci sochy sv. Floriána, Marka a Jana Nepomuckého. 174

Město poprvé zmíněno r. 1061, po r. 1179 budována románská císařská falc, od r. 1322 součástí Čech, do r. 1775 se zvláštním postavením. Od r. 1981 památková rezervace. Z památek vyniká hrad, románská falc německého císaře Friedricha Barbarossy, dochována Černá věž, kaple sv. Erharda a Uršuly a zříceniny paláce. Po r. 1652 přebudován v barokní pevnost, z té doby při Ohři Písečná brána.

www.ceskonamape.cz

Chelčice

Strakonice 49°7'11.67"N; 14°10'7.8"E

Starobylá obec prvně doložena r. 1357, proslula působením náboženského reformátora Petra Záhorky-Chelčického (asi 1390–1460), na návsi u rybníka jeho pomník. Kostel sv. Martina románského původu barokně rozšířen v letech 1728–1730, od něj výhled do kraje. Barokní sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého z r. 1740. Usedlost ve slohu selského baroka z r. 1840. Východně nad studánkou osmiboká kaple sv. Máří Magdalény z let 1660–1663 s ochozem.

Cheb – Špalíček

Na protějším břehu řeky stopy Václavského hradu postaveného v letech 1298–1305 Václavem II. Na náměstí řada cenných gotických, renes. a barokních domů, z nichž nejproslulejší je tzv. Špalíček, samostatně stojící blok 11 kupeckých domků budovaný od 13. stol., v Pachelblově domě byl 25. února 1634 zavražděn vojevůdce Albrecht z Valdštejna, nyní muzeum, barokní radnice z let 1723–1728, kašny rytíře Rolanda z r. 1591 a se sochou Divého muže z r. 1728. K církevním památkám patří románsko-gotický farní kostel sv. Mikuláše a Alžběty, dominikánský barokní kostel sv. Václava z let 1674–1688, minoritský klášter s kostelem Panny Marie gotického původu ze 13. stol., gotický kostel sv. Bartoloměje řádu křižovníků s červenou hvězdou z r. 1414. Barokní klášter klarisek s kostelem sv. Kláry podle projektu Kr. Dienzenhofera z let 1708–1712 upraven na koncertní a výstavní síň. Ve městě se narodil barokní architekt Balthasar Neumann (1687–1753) a klavírní virtuóz Rudolf Serkin (1903–1991).

Chelčice – pomník Petra Chelčického

Chlebovice

Frýdek-Místek 49°39'25.01"N; 18°16'51.12"E

Ves prvně zmiňována r. 1320, nyní část města Frýdek-Místek. V budově býv. fojtství z poloviny 18. stol. skanzen a muzeum včelařství z r. 1995 s muzeem Chlebovic. Jihozápadně na vrchu Kabátice 23 m vysoká kovová rozhledna z r. 2001.

Chleby

Nymburk 50°13'22.08"N; 15°5'22"E

Obec prvně zmíněna r. 1790. Pozdně barokní kostel Panny Marie a sv. Vavřince z let 1780–1782, věž přistavěna v letech 1855–1856 a zvýšena r. 1889. Novorománský evangelický kostel z r. 1885. Lidová usedlost s barokním štítem z 1. poloviny 19. stol. Malá zoologická zahrada ZOO Chleby založena r. 1997.

Chleny

Rychnov n. Kn. 50°4'36.74"N; 16°14'44.52"E

Obec poprvé připomínána r. 1384. Kostel sv. Apolináře patrně románského původu ze 13. stol. nově vystavěn barokně r. 1755, věž přistavěna r. 1839, zařízení novorománské z doby kolem r. 1900. Budova fary z r. 1577 přestavěna r. 1823.

Chlístov

Klatovy 49°19'14.04"N; 13°21'37.63"E

Obec prvně doložena r. 1360. Kostel Povýšení sv. Kříže gotického původu. Dochovány roubené lidové stavby z konce 18. stol. Židovský hřbitov z 19. stol. Cheb – Černá věž www.ceskonamape.cz

175

Chlístovice

K. Hora 49°53'10.05"N; 15°12'12.66"E

Obec prvně zmiňována r. 1226. Osamocený gotický kostel sv. Ondřeje z 15. stol. na místě středověkého hradiště nad Vrchlicí barokně přestavěn v polovině 18. stol., věž s dřevěným patrem. Malá sýpka s roubeným patrem a pavlačí. Nad protějším břehem Vrchlice zbytky hradu Sión – viz samostatné heslo.

Chlum

Plzeň-město

byty. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1677–1698 rozšířen r. 1894, při něm drobná dřevěná zvonice z r. 1804.

Chlum

Třebíč 49°18'48.92"N; 15°45'59.48"E

Malá obec prvně zmíněna r. 1104. Gotický kostel sv. Václava z 1. poloviny 14. stol. přestavěn klasicistně v letech 1784–1785 a několikrát upravován v 19. stol. Dochovány stavby lidové architektury z 19. stol. Jihozápadně od obce zbytky tvrze nebo hrádku obydleného v 15. stol.

49°46'2.45"N; 13°25'48.78"E

Výrazný vrch (416 m n. m.) na východním okraji Plzně. Na vrcholu postavena r. 1926 zděná rozhledna s vyhlídkovým ochozem ve výši 22 m. Při ní stála turistická Pikova chata, nazvaná podle plzeňského starosty, zbořena r. 1999, rozhledna přístupná.

Chlum

Chlum

Hradec Kr. 50°16'46.63"N; 15°44'58.69"E

Ves prvně uváděna r. 1352, nyní část obce Všestary. Gotický kostel Proměnění Páně z r. 1384, loď a věž dostavěny r. 1735, opravován v letech 1870 a 1874. Okolí obce r. 1866 středem bitvy mezi rakouskou a pruskou armádou.

Rokycany 49°56'7.56"N; 13°39'36.08"E

Obec prvně uváděna r. 1379. Pozdně barokní kaple z 1. poloviny 19. stol. Dochovány lidové roubené stavby. Pod vsí podél břehu Berounky přírodní památka Chlumská stráň, porost příkrých svahů v délce asi 5 km s výskytem tisů, dubů, habrů, lip, bříz a javorů.

Chlum

Kroměříž 49°22'52.26"N; 17°39'10.54"E

Hrad založen patrně ve 14. stol. větví pánů z Kunštátu, poprvé zmiňován až r. 1408, zbořen uherským vojskem Matyáše Korvína v 2. polovině 15. stol. společně s nedalekým hradem Křídlo. Na vrchu Chlum nad vsí Bílavsko mimo značené cesty dochovány jen valy a hluboký příkop.

Chlum

K. Hora 49°47'14.91"N; 15°22'14.8"E

Hrad Chlum založen po r. 1276 předkem slavného rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka, v držení rodu do r. 1575, r. 1604 opuštěn a nahrazen tvrzí v podhradní vsi. Hradní stavba z podstatné části rozebrána na stavební materiál, zachován pouze roh paláce se sklepem a příkopem. Zřícenina leží na východním okraji stejnojmenné vsi, nyní části obce Zbýšov, mimo značené cesty.

Chlum

Chlum (Hradec Kr.) – ossarium

Na návrší Muzeum války 1866 vybudované r. 1936, otevření nové expozice po rekonstrukci a přístavbě plánováno na r. 2010. V okolí dále novogotická kostnice z r. 1889 s vyoranými kostmi vojáků, pruský hřbitov, proslulý pomník „Baterie mrtvých“ a mnoho dalších pomníků na místech střetů. Naučná stezka. Celé bojiště možno přehlédnout z 35 m vysokého ochozu rozhledny na telekomunikační věži z r. 1999, která nahradila pův. vyhlídkovou věž z r. 1901.

Č. Lípa 50°34'37.72"N; 14°33'49.81"E

Obec prvně připomínána ve 13. stol. Pův. gotický kostel sv. Jiří doložen již r. 1293, nově postaven barokně v letech 1739–1740. Zachovány stavby lidové architektury, několik srubových podstávkových domů. Nad vsí mohutný Maršovický vrch (515 m n. m.), v západní stráni kamenolom.

Chlum

Chrudim 49°42'58.73"N; 15°51'49.88"E

Ves založena kolem r. 1400, nyní část města Hlinsko. Barokní patrový zámeček z let 1733–1753 později upraven na 176

Chlum (Hradec Kr.) – válečné muzeum

www.ceskonamape.cz

Chlum Svaté Maří

Sokolov 50°9'2.45"N; 12°32'4.9"E

Obec písemně doložena r. 1341, od 13. stol. významné poutní místo ve správě křižovníků s červenou hvězdou, zváno Maria Kulm. Nynější poutní areál s barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Maří dokončen r. 1728 podle projektu Kryštofa Dienzenhofera. V obci zachovány hrázděné stavby a smírčí kříže. Na jižním okraji na Drsném vrchu 20 m vysoká zděná rozhledna z r. 1903 s boční věžičkou na vrcholu, jako součást rodinného domku nepřístupná, poblíž jeden z posledních zachovaných dřevěných trianglů.

Chlum u Třeboně – rybník Hejtman

Chlumčany

Plzeň-jih 49°37'51.78"N; 13°18'37.17"E

Obec připomínána r. 1379. Z pův. rozlehlého areálu tvrze dochována jen renes. budova přestavěná v 19. stol. na obytný domek. Barokní kaple Panny Marie Pomocné z let 1749–1751, lidová soška sv. Jana Nepomuckého z r. 1888. Od 19. stol. rozvoj průmyslu, po skončení těžby černého uhlí tradiční zpracování kaolínu, zejména výroba keramických dlaždic.

Chlumčany

Louny 50°20'1.13"N; 13°50'46.84"E

Obec poprvé připomínána r. 1316. Na hřbitově pozdně barokní kostel sv. Klimenta z let 1771–1774 na místě starší gotické stavby zbořené r. 1770, věž přistavěna r. 1825. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1790. Chráněný objekt býv. cukrovaru z r. 1871. V místní části Vlčí zajímavá pseudorománská rotunda sv. Václava z r. 1893.

Chlumec Chlum Svaté Máří – poutní kostel

Chlum u Třeboně

Ústí n. L. 50°41'54.93"N; 13°56'21.73"E

Jindř. Hradec 48°57'37.4"N; 14°55'36.91"E

Obec připomínána r. 1399, status městyse z r. 1921 obnoven r. 2006. Koncem 18. stol. založena železárna, po zrušení r. 1909 nahrazena sklárnou. Tvrz z počátku 16. stol. přestavěna r. 1710 na barokní zámek, novobarokní úpravy v letech 1900–1902. Kolem zámecký park o rozloze 20 ha s vzácnými dřevinami, před ním barokní sochy sv. Anny a Jana Nepomuckého. Na návrší poutní barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1745, rozšířen r. 1805, na schodišti a v okolí cenné barokní sochy světců. Oblíbené místo básníka a dramatika Františka Hrubína (1910–1971), pamětní síň a busta v zámku. Při východním okraji rekreační rybník Hejtman (82 ha). Severovýchodně Staňkovský rybník, nejhlubší a nejvodnatější jihočeský rybník zčásti tvoří státní hranici s Rakouskem, založen r. 1550, rozlohou 250 ha patří k největším českým rybníkům.

Podkrušnohorská obec na místě přemyslovského hradu doloženého r. 993, její okolí v minulosti dějištěm důležitých bitev. Kníže Břetislav tu r. 1040 porazil německého císaře Jindřicha III., kníže Soběslav r. 1126 císaře Lothara a r. 1813 tu byl poražen Napoleon. Pův. raně gotický kostel sv. Havla z 12. stol. přestavěn a doplněn o věž r. 1590, po napoleonských válkách vystavěn novorománsky v letech 1847–1849. U něj tři přenesené smírčí kříže. Morová barokní kaple Nejsvětější Trojice na Horce z let 1690–1691 upravena r. 1838 na rodinnou hraběcí hrobku. Od kostela k ní vede křížová cesta. Pod Horkou secesní pomník napoleonské bitvy, tzv. Jubilejní z r. 1913. Sloup s Pietou z 18. stol. obnoven r. 1936. Pův. renes. zámek z r. 1596 zasažen bombardováním, jeho zbytky zachovány v hospodářských objektech, zámecký park z větší části zničen dolováním, v jeho zbytku výklenková kaple nad pramenem. Jihozápadně v místní části Stradov pomník napoleonské bitvy z r. 1913, severovýchodně u místní části Žandov pomník na místě zajetí francouzského generála Vandamma.

www.ceskonamape.cz

177

Chlumec – Jubilejní pomník

Chlumec nad Cidlinou

Hradec Kr. 50°9'26.4"N; 15°27'31.04"E

Pův. osada prvně připomínána r. 1110, město vzniklo jako podhradí. Někdejší vodní hrad středověkého původu upraven renesančně kolem r. 1570, vyhořel r. 1747 a postupně rozebrán. Náměstí vévodí goticko-renes. kostel sv. Voršily z let 1536–1543 a několik barokních a novorenes. domů. Pův. hřbitovní románský kostelík Nejsvětější Trojice z 12. stol., nejstarší dochovaná stavba města, upravován r. 1928, tvoří městský znak. Na zrušeném hřbitově Zubatovská hrobka, empírová kaple z r. 1836. Býv. klášter piaristů zvaný podle kaple Loreta z let 1717–1719, nyní muzeum. Na náměstí barokní budova Majorátu z počátku 18. stol., mariánský sloup z r. 1710 a pomník zdejšího rodáka, dramatika Václava Klimenta Klicpery (1792–1859). Mezi další rodáky patří Bartoloměj z Chlumce, zvaný Mistr Klaret (1320–1370), univerzitní mistr a lexikograf, historik Jaroslav Goll (1846–1929), pomolog Jan Říha (1853–1922), psycholog Zdeněk Matějček (1922–2004), hudební skladatelka Ivana Loudová (1941) a encyklopedista Karel Kuča (1961). Na východním okraji v parku při silnici pomník sedláka z r. 1938, připomíná potlačenou selskou vzpouru z r. 1775. Na severozápadním okraji zámek Karlova Koruna – viz samostatné heslo.

Chlumín

Mělník 50°17'19.57"N; 14°27'7.16"E

Obec prvně zmiňována počátkem 14. stol. Na místě tvrze vybudován renes. zámek, barokně přestavěn na přelomu 17. a 18. stol., při něm zbytky zchátralého hospodářského dvora, nepřístupný zámek užíván jako muzejní depozitář. Na návsi pův. gotický kostel sv. Máří Magdalény barokně přestavěný r. 1732 a hodnotný morový sloup z r. 1729.

178

Chlumín – morový sloup

Chmelík

Svitavy 49°46'24.93"N; 16°19'59.58"E

Obec prvně připomínána r. 1314 jako majetek litomyšlského kláštera. Pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1780–1782, před ním socha sedícího Krista z r. 1713. Dochovány stavby lidové architektury z 19. stol.

Choceň

Ústí n. O. 50°0'4.6"N; 16°13'24.6"E

Město na Tiché Orlici prvně připomínáno r. 1227. Po výstavbě železnice r. 1845 rozvoj průmyslu, železniční křižovatka. Západně nad levým břehem řeky hradiště Zítkov, příkop a val pův. choceňského hradu zbořeného r. 1338 Karlem IV. Býv. tvrz na břehu řeky přestavěna v letech 1562–1599 na renes. zámek, klasicistně upraven r. 1829, pseudogotická zámecká kaple z let 1849–1850, kolem rozlehlý park. V zámku městské muzeum, před ním socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1733. Barokní kostel sv. Františka Serafinského z let 1729–1733, při něm hranolová zvonice z let 1702–1703. Na náměstí novorenes. radnice z r. 1880, barokní mariánský sloup z r. 1760. V dominantní poloze evangelický sbor s farou z r. 1869. Na hřbitově pseudoslohová kaple sv. Anny z r. 1855. Na východním okraji přírodní park Peliny, zoologická a botanická lokalita s více než 100 m vysokými opukovými stěnami, na jejich hraně nepatrné zbytky tvrze Vranov a Doskočilova vyhlídka. Město rodištěm barokního hudebního skladatele Tomáše Norberta Koutníka (1698–1775), pamětní deska.

www.ceskonamape.cz

Chodouň

Beroun 49°53'55.33"N; 13°59'4.68"E

Obec na Litavce prvně zmíněna r. 1271. Dochován barokní statek s branou. Rodiště protifašistického odbojového pracovníka Jana Ziky (1902–1942) a lidového hudebníka a skladatele Josefa Poncara (1902–1986), pamětní deska na rodném domku.

Chodov

Sokolov 50°14'24.33"N; 12°44'49.86"E

Choceň – náměstí

Chocenice

Plzeň-jih

Obec poprvé připomínána r. 1196, kdy byla darována klášteru ve Waldsassenu, již předtím však patřila Chodům, kteří střežili zemskou hranici a zajišťovali celnici. Rozvoj v 19. stol. v souvislosti s těžbou kaolinu a hnědého uhlí, r. 1894 povýšena na město proslulé především výrobou porcelánu. Vrcholně barokní farní kostel sv. Vavřince z let 1725–1733 s hranolovou věží v průčelí na místě starší stavby, před ním boží muka z r. 1672. Mariánský sloup z r. 1675.

49°32'50.22"N; 13°31'12.74"E

Velká obec připomínána r. 1115 jako majetek kladrubského kláštera. Dochováno několik roubených staveb, na návsi malá kaple Panny Marie z r. 1892. Střed zámeckého areálu tvoří trojkřídlý patrový zámek, pův. renes. tvrz přestavěná klasicistně a počátkem 20. stol. upravena na školu. Barokní sochy sv. Vojtěcha a Jana Nepomuckého z 18. stol. V objektu obecního úřadu muzeum sboru dobrovolných hasičů, nejcennější exponáty odcizeny při vloupání v létě 2008. Západně od zámku památný dub, zvaný Chocenický drnák, přírodní památka.

Chocerady

Benešov 49°52'20.46"N; 14°48'15.93"E

Obec na Sázavě prvně zmíněna r. 1250. Na návsi kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu z počátku 14. stol., renesančně upraven v 2. polovině 16. stol. a barokně přestavěn v 17. stol., u něj barokní fara z r. 1705. Na místě dřevěného mostu z r. 1525 nyní nová stavba z r. 1993. Na jižním okraji barokní kaplička Čtrnácti sv. Pomocníků. Na pravém břehu řeky Vávrův mlýn, prvně zmíněn již r. 1601, zmodernizován počátkem 20. stol. U řeky též rekreační areál Lávka Chocerady. Na západním okraji býv. dětská plicní léčebna, od r. 2006 rehabilitační centrum.

Chocnějovice

Chodov

Domažlice 49°25'7.23"N; 12°49'50.35"E

Obec jako privilegovaná chodská ves doložena r. 1365. Na návsi pozdně barokní kaple z 2. poloviny 18. stol. se zvoničkou. Dochováno několik roubených lidových stavení. Památník Mistra Jana Husa z r. 1922 a dva smírčí kříže ze 17. a 18. stol.

Ml. Boleslav 50°34'36.31"N; 14°58'19.14"E

Obec prvně zmíněna r. 1322. Na hřbitově kostel sv. Havla raně gotického původu z konce 13. stol., barokně přestavěn v 18. stol. Rodiště archeologa Jana Filipa (1900–1981).

Chocomyšl

Chodov (Sokolov) – Staroměstská ulice

Domažlice 49°28'5.23"N; 13°7'53.08"E

Obec doložena r. 1365. Starou goticko-renes. tvrz Černínové v letech 1721–1726 přestavěli na barokní zámeček, který r. 1773 vyhořel. Již r. 1774 začala stavba mohutného čtyřkřídlého zámku, která nebyla nikdy dokončena. Po změně poměrů nedostavěný zámek od r. 1811 sloužil jako cukrovar, lihovar a nakonec jako sklady a kanceláře. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1708 a roubená chalupa.

Chodová Planá

Tachov 49°53'32.09"N; 12°43'48.24"E

Obec doložena r. 1316, historický status městyse z r. 1514 obnoven r. 2007. Nad rybníkem pův. gotický kostel sv. Jana Křtitele z r. 1350, po požáru obce r. 1733 vystavěn barokně v letech 1748–1754. Na místě starého zámku z r. 1734 nyní kulturní dům, nad městem v krásném přírodním parku novohistorický Nový zámek z let 1902–1904, využíván jako kasárna, od r. 2006 v majetku obce. Dva židovské hřbitovy, starý z r. 1686 v zámeckém parku, jižně nový z r. 1890. Dominantní stavba pivovaru, pův. z r. 1573, nyní v podobě z r. 1862, od r. 2006 v provozu Pivní lázně využívající minerální pramen IL-SANO, v pivovarské restauraci expozice Pivovarnického muzea.

www.ceskonamape.cz

179

Chodská Lhota

Domažlice 49°21'30.04"N; 13°4'56.59"E

Obec jako jedna z privilegovaných chodských vsí doložena r. 1325. Na návsi pseudogotická kaple sv. Václava z konce 19. stol., před ní litinový kříž z r. 1869. Západně vrch Chlumek (644 m n. m.) se starým lomem upraveným pro letní kulturní akce.

Chodský Újezd

Tachov 49°51'50.91"N; 12°39'7.4"E

Chodská obec, dříve zvaná též Svatý Kříž, prvně doložena r. 1359, památková zóna. Kostel Povýšení sv. Kříže gotického původu z doby kolem r. 1360 barokně přestavěn v letech 1790–1792, z pův. stavby zachována věž. Z lidové architektury dochovány chodské statky a hrázděná stavení.

Choltice – zámek

Chomle Chocholatá Lhota

Prachatice 49°4'47.75"N; 13°59'22.63"E

Ves prvně zmíněna r. 1544, nyní část města Vlachovo Březí. Renes. tvrz z konce 16. stol. přestavěna po r. 1680 na sýpku. Dochována řada statků ve stylu selského baroka.

Cholina

Olomouc 49°39'23.11"N; 17°3'16.15"E

Hanácká obec prvně doložena r. 1141 v majetku olomoucké kapituly. Gotický poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie přestavěn r. 1605 renesančně a r. 1867 novogoticky, uvnitř cenné renes. náhrobky. Barokní fara z r. 1733 vznikla přestavbou býv. tvrze, u ní hodnotná barokní socha sv. Barbory z r. 1715. Nad pramenem tzv. Svaté vody kaplička z r. 1693. V budově obecního úřadu zajímavé muzeum hanácké vesnice. Rodiště operních pěvců a lidových vypravěčů „stréčka Křópala“ a „Jozéfka Melhoby“, Valentina (1885–1957) a Václava (1893–1952) Šindlerových, pamětní deska na rodném domě.

Choltice

Pardubice 49°59'14.73"N; 15°37'14.61"E

Obec prvně připomínána r. 1285, historický status městyse z r. 1542 obnoven r. 2006. V místech staré tvrze vystavěn renes. zámek, zbořen r. 1634, nový barokní zámek vystavěn v letech 1683–1695. K dvoukřídlé stavbě s přízemními arkádami a fasádou členěnou pilastry přiléhá osmiboká barokní kaple sv. Romedia s vynikající štukovou výzdobou. V zámku nyní vlastivědné muzeum, uchováno zařízení barokní lékárny z r. 1672, po Klatovech druhé nejstarší v Čechách. U zámku čtyřboká zvonice z r. 1863, kaplička sv. Jana Nepomuckého z r. 1756 a čtyři barokní sochy světců z 1. poloviny 18. stol. Novorománská hřbitovní kaple z r. 1873 s knížecí hrobkou Thun-Hohensteinů. Na náměstí sousoší Nejsvětější Trojice z konce 17. stol. Od r. 1909 na hřbitově socha zdejšího rodáka, básníka Bohdana Jelínka (1851–1874). Rodiště malíře Josefa Vojtěcha Hellicha (1807–1880).

180

Rokycany 49°51'45.53"N; 13°38'12.41"E

Obec zmiňována r. 1352. Pozdně gotický kostel sv. Markéty výrazně upraven ve 20. stol. Od r. 1619 těžba uhlí. Při silnici na Vejvanov pomník důlního neštěstí z r. 1937, při němž při zatopení dolu zahynulo 14 horníků.

Chomutice

Jičín 50°21'34.15"N; 15°29'46.58"E

Obec prvně připomínána r. 1339. Dominantní barokní kostel sv. Diviše (Dionysia) z r. 1782 na návsi nahradil zbořenou gotickou stavbu u nynější barokní fary z r. 1731. Východně místní část Obora, pův. hřebčinec a obora Albrechta z Valdštejna na místě zaniklé vsi Radeč, v hospodářském dvoře postaven v 17. stol. prostý barokní zámek, později empírově upravený, zbořen r. 2004. Hodnotná barokní socha sv. Donáta z r. 1729.

Chomutov

Chomutov 50°27'50.56"N; 13°24'13.34"E

Město pod Krušnými horami připomínáno r. 1252 jako majetek řádu německých rytířů, od r. 1605 královské město. Po r. 1850 průmyslové centrum, středisko hnědouhelné těžby a zpracování železa. Střed města vyhlášen památkovou zónou. Nejstarší objekt představuje býv. řádová komenda z 2. poloviny 13. stol., přestavěna v 16. stol. na zámek, po dalších úpravách v letech 1605–1608 na radnici a sídlo městského muzea. Nejcennější částí presbytář pozdně románského řádového kostela sv. Kateřiny, goticky upravován v 15. stol. Na protější straně náměstí dominuje pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1518–1542, u něj městská věž z r. 1525 s vyhlídkovým ochozem, v jejích osmi podlažích vystaveny dokumenty z historie města. Na náměstí několik cenných měšťanských domů a barokní jezuitský kostel sv. Ignáce z let 1663–1668, k němu přiléhá starší renes. jezuitská kolej vybudovaná v letech 1590–1671, nyní expozice muzea. Sloup Nejsvětější Trojice z r. 1697. Špitální kostel sv. Ducha z r. 1598. Město rodištěm Františka Josefa Gerstnera (1756–1832), projektanta koněspřežné dráhy z Českých Budějovic do Lince, kterou vystavěl jeho syn. Na severovýchodním okraji vyhledávaný Podkrušnohorský zoopark z r. 1975 a Kaštanka, již 300 let nejsevernější porost jedlých kaštanů. Světově unikátní Kamencové jezero, zatopený středověký kamencový důl s mrtvým je-

www.ceskonamape.cz

zerem z 19. stol. o rozloze 16 ha, nyní proslulé koupaliště, u něj autokemp a chatová osada. Severně od města areál čs. opevnění z let 1936–1938, zvaný Na Kočičáku, postupně rekonstruovaný a zpřístupňovaný.

Chornice

nální zvonice z konce 16. stol., jedna z nejcennějších v Čechách. Na návsi barokní sloup sv. Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1730. Rodný dům hudebního skladatele a klavírního pedagoga Františka Xavera Duška (1731–1799), přítele Wolfganga Amadea Mozarta a jeho pražského hostitele, pamětní deska.

Svitavy 49°40'3.19"N; 16°44'34.51"E

Obec v Boskovické brázdě prvně připomínána r. 1258. Na místě rytířské tvrze pozdně gotický kostel sv. Vavřince se zdaleka viditelnou věží, upravován barokně v 18. stol. Barokní morový sloup z r. 1735.

Chorušice

Mělník 50°23'21.59"N; 14°40'21.07"E

Obec poprvé uváděna r. 1228. Barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie postaven na místě staršího v letech 1714–1716, barokní fara a kaplička na návsi z téže doby. V budově místní elektrárny z r. 1909 nyní obecní úřad a pošta. Při silnici jihovýchodně od obce dominanta kraje, památná lípa s obvodem kmene 5,5 m. Jižně místní část Zahájí, za 2. světové války středisko partyzánské činnosti, pomníky a v rokli úkryt partyzánského štábu.

Chotěborky – náves

Chotěboř

Havl. Brod 49°43'2.31"N; 15°40'16.23"E

Chorušice – památná lípa

Choryně

Vsetín 49°29'44.65"N; 17°53'58.6"E

Obec připomínána již r. 1131. Nad ohybem potoka čtyřkřídlý renes. zámek přestavěný r. 1573 z pův. tvrze, v 17. stol. upraven barokně a v letech 1821–1823 empírově, v letech 1882–2004 klášter kongregace sester sv. Kříže, od r. 2006 využíván Institutem Krista Velekněze jako domov pro seniory. Naproti zámku klasicistní kostel sv. Barbory z let 1785–1790 a fara z téže doby.

Chotěborky

Trutnov 50°21'35.48"N; 15°47'16"E

Osada na mírném návrší prvně zmíněna r. 1355, nyní část obce Vilantice. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie doložený r. 1348 barokně upraven v 18. stol., kolem něj rozlehlý hřbitov s barokní branou. Pozdně gotická dřevěná polygo-

Historické město na rozhraní Železných hor a Českomoravské vrchoviny prvně připomínáno r. 1265, královským městem od r. 1331 a od r. 1361 věnné město českých královen. V místech středověké tvrze vystavěn v letech 1701–1702 rozlehlý čtyřkřídlý barokní zámek s kaplí Nejsvětější Trojice, upravován v letech 1865–1870 a po požáru r. 1927, od r. 1952 sídlo městského muzea, u vchodu do anglického parku barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1720. Románsko-gotický kostel sv. Jakuba Většího po mnoha požárech kromě věže, presbytáře a části zdiva r. 1893 zbořen a nově postaven v letech 1894–1895 pseudogoticky. Na býv. hřbitově pseudoslohová kaple Povýšení sv. Kříže z r. 1863. Na náměstí několik historických domů a mariánský sloup z r. 1890, pův. barokní sloup z r. 1700 přesunut do parku. Na východním okraji města lyžařský areál Svatá Anna u kaple z r. 1902, severovýchodně od něj výrazné rulové skály Koukalky. Horní mlýn v údolí Doubravy, rodiště spisovatele Ignáta Herrmanna (1854–1935), zanikl po požáru r. 1982, ve městě spisovatelova socha z r. 1960.

www.ceskonamape.cz

181

Chotěšov

Litoměřice 50°26'24.67"N; 14°5'7.77"E

Obec pod Házmburkem uváděna v polovině 11. stol. Pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 13. stol. barokně přestavěn v letech 1730–1737, z pův. stavby dochována věž. Hřbitovní zeď se zdobenou bránou.

Chotěšov

Plzeň-jih 49°39'16.05"N; 13°12'0.74"E

Chotěboř – zámek

Chotěbuz

Karviná 49°46'7.6"N; 18°34'13.66"E

Obec doložena r. 1229 jako majetek benediktinského kláštera v Orlové, z jeho gotického dvora dochována 12 m vysoká věž Hláska. Po r. 1559 vybudován dvůr a renes. zámek, v letech 1875–1879 upraven na školu, znehodnocen přestavbou r. 1947. Brána do zámeckého areálu se sochami sv. Antonína a Jana Nepomuckého z konce 18. stol., památný dub starý 300 let. Východně velký silniční most přes Olši z r. 1991 s frekventovaným přechodem do Polska. Severovýchodně na ostrohu u osady Podobora hradiště z doby železné i slovanské, současně s výzkumem budován archeopark jako replika slovanského hradiště z 8.–11. stol., přístupný od r. 2005 ve zkušebním provozu.

Obec poprvé připomínána r. 1115. V letech 1202–1210 založen blahoslaveným Hroznatou ženský premonstrátský klášter, v 17. a 18. stol. přestavěn barokně, zrušen r. 1782 a budovy zčásti upraveny na zámek. Hradbou obehnaný areál zahrnuje renes. prelaturu a monumentální barokní konvent z let 1734–1756. Od r. 1878 konvent užívaly salesiánky, které r. 1901 přistavěly novobarokní kostel Srdce Páně, protože pův. klášterní kostel sv. Václava byl po požáru r. 1837 zbořen. Rozlehlý areál, v němž po 2. světové válce působila armáda, nyní vlastní obec a snaží se o záchranu stavby, která byla zařazena mezi nejohroženější památky světa. Západně leží barokní klášterní hospodářský dvůr se sýpkou z r. 1699. Na návsi kostel Narození Panny Marie gotického původu ze 14. stol., nyní pozdně barokní stavba na křížovém půdorysu z let 1745–1747, barokní fara z 18. stol. Korintský sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1700. V okolí od 19. stol. těžba černého uhlí, na hřbitově pomník obětem důlní katastrofy z r. 1918.

Chotětov

Ml. Boleslav 50°20'16.54"N; 14°48'23.14"E

Choteč

Praha-západ 49°59'3.13"N; 14°17'17.06"E

Obec prvně doložena r. 1309. Na návsi zbytky renes. tvrze v hospodářském dvoře. Jihozápadně na návrší raně barokní kostel sv. Kateřiny z let 1697–1699. Socha sv. Kateřiny z r. 1764. Na ostrohu Škrábek za okrajem obce v místě Na zámkách stopy hradiště s valy. V údolí na Radotínském potoce býv. mlýny z 18. stol., dva slouží rekreačním účelům, třetí barokní z r. 1666, zvaný U Veselých, v němž se nepřetržitě mlelo v letech 1776–1951, mlýnské kolo r. 1942 nahrazeno turbínou, rekonstruován r. 1992 pro zachování unikátní technologie, od r. 2009 příležitostně přístupný.

Choteč

Jičín 50°25'54.85"N; 15°31'0.11"E

Obec prvně připomínána r. 1356. Zbytky tvrze ze 16. stol. dochovány v novodobé stavbě fary. Gotický kostel sv. Mikuláše na hřbitově barokně přestavěn v letech 1749–1750. Dochovány lidové roubené chalupy. Rodiště Jana Křtitele Kuchaře (1751–1829), hudebního skladatele, varhaníka a přítele Mozartova, pamětní deska.

Chotěšice

Nymburk 50°16'40.28"N; 15°16'21.5"E

Obec prvně uváděna r. 1199. Na návrší uprostřed hřbitova barokní kostel Rozeslání sv. Apoštolů z let 1746–1748, opravován v 19. stol. Socha Panny Marie z r. 1880. 182

Obec prvně uváděna r. 1057, status městyse z r. 1921 obnoven r. 2007. Na návrší cenný pozdně gotický kostel sv. Prokopa z r. 1546, barokně upraven r. 1773. Pod ním empírová kaplička z r. 1819 se studánkou Prokopkou. Barokní sousoší Korunování Panny Marie z doby kolem r. 1730, pomník Mistra Jana Husa z r. 1898. Na okraji boží muka z 2. poloviny 17. stol.

Chotěvice

Trutnov 50°31'21.11"N; 15°46'39.05"E

Obec prvně připomínána r. 1362. Na hřbitově novorománský kostel sv. Petra a Pavla z let 1861–1863 na místě starší stavby. Fara renes. původu ze 16. stol. se zbytky sgrafit. U hřbitovní zdi Kalvárie z r. 1810. Jižně od obce na návrší v minulosti kostelík sv. Kateřiny gotického původu, obnoven po požáru r. 1836, zbořen r. 1961, na místě nyní stožár vysílače.

Chotíkov

Plzeň-sever 49°47'31.34"N; 13°19'13.98"E

Obec prvně zmíněna r. 1344. Na návsi klasicistní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1834–1835 na místě gotické stavby. Pozdně barokní ovčín s obytným domem. Na západním okraji zbytky okrouhlé cihelny, technická památka. V minulosti v okolí těžba černého uhlí, kaolínu a kamene. Severovýchodně od obce vrch Krkavec – viz samostatné heslo.

www.ceskonamape.cz

Chotiměř

Domažlice

Chotovice

Svitavy

49°30'18.52"N; 13°1'26.05"E

49°51'1.98"N; 16°10'16.76"E

Ves doložena r. 1379, nyní část obce Blížejov. Pův. středověká tvrz stávala na ostrůvku v rybníku, tvrziště i rybník zanikly v 19. stol. při stavbě železnice. V 18. stol. vystavěn barokní zámek, v jeho sousedství na lichoběžníkovém půdorysu hodnotná barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1743, podpálena r. 1990, poté rekonstruována. Sousoší Kalvárie z r. 1762 a socha sv. Jana Nepomuckého z téže doby. Ve vsi pobýval vojenský kapelník a hudební skladatel Julius Fučík (1872–1916) a jeho synovec stejného jména, novinář a spisovatel (1903–1943).

Starobylá obec prvně připomínána r. 1142. Gotický kostel sv. Prokopa z konce 14. stol. přestavěn renesančně r. 1589, od něj daleký výhled.

Chotiněves

Litoměřice 50°33'4.02"N; 14°17'4.07"E

Obec prvně uvedena r. 1323. Na návsi kaple z r. 1806, dřevěné a hrázděné lidové stavby. Barokní socha sv. Vavřince z r. 1707. Na západním okraji novodobý evangelický kostel z r. 1931. Jižně na kopci Hořidla (371 m n. m.) 14 m vysoká kovová rozhledna z konce roku 2008.

Chotovice

Č. Lípa 50°44'23.73"N; 14°33'36.29"E

Obec prvně doložena r. 1455. Na návrší barokní kaple Nanebevzetí Panny Marie z r. 1776. Dochovány roubené lidové stavby. V letech 1838–1945 v provozu prosperující železité a rašelinné lázně, založené majitelem pozemku Wenzelem Helzelem. V obci se narodil MUDr. Franz Hantschel (1844–1940), lékař, přírodovědec, cestovatel, regionální vlastivědný nadšenec a autor severočeských průvodců.

Choťovice

Kolín 50°8'30.51"N; 15°19'12.89"E

Chotouň

Kolín 50°4'2.21"N; 14°57'30.91"E

Ves připomínána již v 10. stol., tradicí spjata se sv. Prokopem, písemně doložena r. 1249, nyní část obce Chrášťany. Prokop (kolem 970-1053) se narodil údajně v zemanském dvorci na místě nynější barokní usedlosti poblíž kostela, proslul jako zakladatel sázavského kláštera. Barokní kostel sv. Prokopa s osmiúhelníkovou lodí, cenná práce Jana Blažeje Santiniho z r. 1705. Kamenný kříž z r. 1849. Na louce severně od kostela Prokopova studánka, v níž světec podle pověsti proměnil vodu ve víno. Nad ní barokní socha sv. Prokopa z r. 1708. Za studánkou budova býv. lázní z doby po r. 1759. Ve východní části vsi Boháčův statek z 18. stol., přestavěn koncem 19. stol., v něm chov koní. Soukromé muzeum traktorů. Na ostrohu Homole Prokopova mohyla snad pravěkého původu, od ní rozhled do Polabí i Posázaví.

Obec na jižním břehu Žehuňského rybníka prvně zmíněna r. 1345. Z býv. tvrze dochován výrazný pahorek obklopený valem. V místě středověké stavby raně barokní kostel Narození Panny Marie z r. 1670, pseudogoticky upraven v letech 1859–1864, hodnotný raně barokní mobiliář. Jižně od návsi křížek z r. 1868. V obci býv. nákladiště a stanice cukrovarské drážky. Místní částí samota Korce, empírový panský dvůr a dvě tvrziště. V Žiželickém lese r. 1912 odkryt raně středověký mohylník, 30 mohyl s kostrovými i žárovými hroby.

Chotoviny

Tábor 49°28'37.29"N; 14°40'28.85"E

Obec poprvé doložena r. 1266. Na návrší dominantní gotický kostel sv. Petra a Pavla z doby kolem r. 1380, přestavěn barokně v letech 1781–1786, věž z r. 1742, u něj cenná hrobka rodiny barona Nádherného z r. 1815 v podobě empírového dórského chrámku. Pod kostelem křížová cesta z r. 1809, patrová fara z r. 1781. Nad studánkou novorománská kaple Panny Marie z r. 1857. Husův sbor z r. 1924. Na místě býv. tvrze klasicistní trojkřídlý zámek z let 1770–1780 s polygonální nárožní věží, přestavěn v letech 1873–1875 novorenesančně baronem Nádherným, jehož rod panství získal r. 1806. Od r. 1945 v zestátněném zámku škola, rodině Nádherných vrácen v restituci r. 1997, po rekonstrukci zámek r. 2008 zpřístupněn veřejnosti. U něj dendrologicky cenný park z 1. poloviny 19. stol. o rozloze 22,5 ha. Před zámkem a kostelem barokní sochy sv. Donáta, Aloise a Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. V obci od r. 1995 sanatorium plastické a estetické chirurgie. Zachováno několik staveb lidové architektury.

Chotouň – kostel www.ceskonamape.cz

183

ze, později upravené na pivovar a lihovar. Pův. raně gotický kostel sv. Havla přestavěn v letech 1841–1843, věž upravena r. 1897. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1794.

Choustník

Tábor 49°19'59.82"N; 14°50'20.27"E

Obec pod stejnojmenným hradem prvně zmíněna r. 1282 jako Chustnice. Nevýrazný renes. zámek později barokně upraven, nyní účelově využit. Kostel Panny Marie, pův. sv. Václava, gotického původu ze 14. stol., obnoven barokně v letech 1673–1687 a nově zasvěcen.

Chotoviny – zámek

Chotusice

K. Hora 49°56'47.59"N; 15°23'40.38"E

Obec prvně připomínána r. 1142, v minulosti zvána též Chotovice nebo Chotušice. Barokní kostel sv. Václava z r. 1716 s gotickým presbytářem přestavěn po požáru r. 1742. Empírové děkanství z r. 1825. Barokní sochy sv. Donáta a Floriána z 18. stol. V obci soukromé muzeum automobilových veteránů, v jejím sousedství čáslavské vojenské letiště. V okolí r. 1742 svedena bitva mezi armádami Rakouska a Pruska, část padlých pohřbena na poli zvaném Na království.

Chotýčany

Č. Budějovice 49°3'55.6"N; 14°31'9.1"E

Obec prvně zmíněna r. 1378. Na návsi novogotická kaple sv. Václava a goticko-renes. formanský hostinec z r. 1470, upraven v 19. stol., před ním socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Dochováno několik statků ve stylu selského baroka z 2. poloviny 19. stol.

Chotyně

Choustník

Na zalesněném kopci nad obcí zřícenina hradu, založen v polovině 13. stol. dvěma majiteli jako tzv. dvojhrad, opuštěn v 17. stol., zachováno raně gotické jádro s dvěma hranolovými věžemi, zbytky paláců a mostu a mohutný hradební pás, jedna z věží upravena na rozhlednu s dalekým kruhovým rozhledem.

Liberec 50°50'16.56"N; 14°52'29.87"E

Obec v údolí Lužické Nisy poprvé zmíněna r. 1381, pův. označována Koetyn, německý název Ketten doložen od r. 1713, nynější pojmenování od r. 1923. V minulosti těžba železné rudy a lignitu. Jižně při silnici do Dolní Suché silný železitý, výrazně okrově zabarvený pramen s obsahem hořčíku, vápníku a sodných solí, v letech 1890–1926 využíván v malých lázních Wartburg k léčbě chudokrevnosti, revmatismu a dny, lázeňský objekt zbořen po 2. světové válce. Nad místní částí Grabštejn při Václavickém potoce s kaplí Čtrnácti sv. Pomocníků z 18. stol. starobylý hrad téhož jména – viz samostatné heslo.

Chotýšany

Benešov 49°44'37.94"N; 14°48'49.31"E

Obec prvně připomínána r. 1250. Barokní zámek z 1. poloviny 18. stol., při úpravě r. 1830 doplněn o severní křídlo, novogoticky přestavěn r. 1857 a doplněn o arkádovou chodbu otevřenou do zámeckého parku, v něm zbytky barokního zahradního pavilónu, nyní zámek v soukromém vlastnictví a zchátralý. V hospodářském dvoře zbytky tvr184

Choustník – hradní věž

www.ceskonamape.cz

Choustníkovo Hradiště

Trutnov

Chrást

Plzeň-město

50°25'30.66"N; 15°52'37.57"E

49°47'32.7"N; 13°29'34.17"E

Obec prvně připomínána r. 1316, v 16. stol. městem, úpadek po zpustošení Švédy r. 1646. Nad obcí zbytky hradu z počátku 14. stol., po r. 1664 přestavěn na klášter celestýnek, po zrušení opuštěn a zbořen r. 1820, zachován příkop a malé zbytky zdiva. Barokní kostel sv. Kříže z let 1760–1770 na místě zbořené starší stavby, u něj památná lípa. Barokní fara z r. 1723, u ní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. V parku při silnici pomník 145 obětem tzv. pochodu smrti v únoru 1945, monolit o výšce 7,5 m nad společným hrobem vybudován r. 1952.

Obec nad říčkou Klabavou prvně zmíněna r. 1242, od r. 1690 hutě a hamry města Plzně zpracovávající místní železnou rudu. Na návsi pozdně barokní kaple sv. Martina z r. 1802. Lidová klasicistní usedlost a sýpka. Za 2. světové války zde pobýval loutkář Josef Skupa a působil jako člen odbojové skupiny.

Chožov

Louny 50°23'57.23"N; 13°51'33.26"E

Obec doložena již r. 1057. Kostel sv. Michaela archanděla gotického původu, nyní neslohová stavba z r. 1838, barokní fara. Na návsi železný kříž z r. 1727.

Chrámce

Most 50°28'7.25"N; 13°46'27.45"E

Ves doložena r. 1381, nyní část obce Skršín. Gotická tvrz upravená na renes. zámek prošla v letech 1795–1805 zásadní přestavbou na klasicistní zámeček, zvaný též Panský dům. Před r. 1888 založen park. Objekt vrácený v restituci centrem velkých ekologických sadů. Sousední vinařství pokračuje od r. 1967 úspěšně v tradici pěstování vinné révy na Mostecku, a to i na výsypkách.

Chrančovice

Plzeň-sever 49°50'47.54"N; 13°9'21.5"E

Malá ves připomínána r. 1379, nyní část obce Všeruby. Novodobý zámeček z r. 1909 v klasicistním stylu na místě staršího objektu. Nad ním hospodářský dvůr s barokní kamennou sýpkou. Kaplička sv. Jana Nepomuckého z r. 1776.

Chrast

Chrudim 49°54'9.26"N; 15°56'28.05"E

Obec nad potokem Žejbro doložena r. 1318 v majetku podlažického kláštera, na město povýšena r. 1853, památková zóna. Renes. zámek z let 1601–1605, pův. letní rezidence královéhradeckých biskupů, rozšířen v letech 1721–1731 o barokní křídlo s velkou kaplí. V zámku nyní sídlo městského úřadu a městské muzeum z r. 1893, za ním velká zahrada přeměněná r. 1903 na park. Na náměstí mohutný barokní dvouvěžový kostel Nejsvětější Trojice z let 1710–1717 na místě starší stavby, opravován po požáru r. 1774 a v letech 1999–2000. Hřbitovní kostel sv. Martina gotického původu z r. 1350 barokně přestavěn r. 1721. Barokní děkanství z let 1712–1722. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1841. V přiléhající místní části Chrašice barokní biskupská sýpka z 2. poloviny 18. stol., opravena r. 1996. Pozoruhodná čtyřboká zámecká vodárenská věž z r. 1662 přestavěna v letech 1746–1755, dominantní moderní vodárenská věž o výšce 42 m z r. 1929.

Chrastava

Liberec 50°48'55.04"N; 14°58'4.5"E

Obec prvně zmíněna r. 1352, založena v místě sídla slovanského kmene Milčanů od 13. stol. germanizovaném, v 15. stol. základna husitů, na město povýšena r. 1757, od středověku centrum těžby rud mědi, cínu, olova, železa a stříbra, od 19. stol. rozvoj průmyslu. Na náměstí empírová radnice s věží, barokní kašna z r. 1707, mariánský sloup z r. 1732, fara z r. 1739 a několik empírových domů. Za řekou na návrší pseudogotický kostel sv. Vavřince z let 1866–1868 s věží ze starší stavby. Pozoruhodné Muzeum hasičské techniky založeno r. 1997. Rodiště řady malířů, především církevních, mezi nimiž vynikli Gustav Kratzmann (1812–1902), profesor na vídeňské akademii Josef von Führich (1800–1876) a jeho žák Vilém Kandler (1816–1896). Führichův rodný domek, zachovalá roubená a hrázděná stavba, nyní pobočka městského muzea.

Chrastavice

Domažlice 49°27'13.05"N; 12°57'24.36"E

Obec doložena r. 1324. Na návsi pseudorománský kostelík Nejsvětější Trojice z r. 1896. Severně od obce mohylová pohřebiště z doby bronzové.

Chrášťany

Č. Budějovice 49°17'42.94"N; 14°23'18.04"E

Obec prvně zmíněna r. 1352. Pův. gotický kostel sv. Bartoloměje ze 14. stol. později upraven barokně, zásadně obnoven r. 1912, opraven r. 1993. Jihozápadně u silnice výklenková kaplička z r. 1894.

Chraštice

Příbram 49°34'37.98"N; 14°4'22.51"E

Obec prvně zmíněna r. 1260. Z býv. tvrze ze 14. stol. zachována pouze budova býv. hostince s pův. klenbami a černou kuchyní. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. barokně upravován v letech 1723–1724. U fary socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. stol. Na hřbitově klasicistní náhrobek s balustrádou a sousoším z r. 1789 zvaný chraštická plačka.

Chroboly

Prachatice 48°57'23.37"N; 14°4'1.38"E

Obec prvně připomínána r. 1317 v majetku zlatokorunského kláštera. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. přestavěn v 18. stol. barokně. Socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Severně v lese zchátralá

www.ceskonamape.cz

185

kaple Panny Marie Lurdské z r. 1902, severovýchodně na Zlatém potoce vodní Keplův mlýn.

Chropyně

Kroměříž 49°21'27.38"N; 17°22'5.32"E

Obec na Malé Bečvě proslavená pověstí o králi Ječmínkovi poprvé doložena r. 1261 jako majetek vizovického kláštera Smilheim, na město povýšena r. 1970. Pozdně renes. zámek se štíhlou věží z doby po r. 1615, druhé patro doplněno při barokní přestavbě v letech 1701–1703, v 19. stol. lovecký, nyní uvnitř muzejní expozice s pamětní síní Emila Filly. Barokní kostel sv. Jiljí z r. 1772 nahradil kostelík v zámecké kapli. Od r. 1950 v provozu malé minerální lázně, po zničení povodní r. 1997 již neobnoveny. Rodiště malíře Emila Filly (1882–1953).

Chroustovice – zámek

Chrtníč

Havl. Brod 49°45'58.91"N; 15°26'32.62"E

Obec prvně zmiňována r. 1391 v majetku vilémovského kláštera benediktinů. Při západním okraji samota Radinov na místě zaniklé tvrze. Na návrší starobylý kostel sv. Bartoloměje románského původu z poloviny 13. stol., upraven r. 1825, několikrát opravován ve 20. stol. Před ním památné lípy o stáří přes 250 let.

Chrudim

Chrudim 49°56'59.85"N; 15°47'51.32"E

Chropyně – zámek

Chroustov

Nymburk 50°17'9.54"N; 15°20'51.17"E

Obec prvně zmiňována r. 1369. Na návsi uprostřed hřbitova barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1710–1711, pozdně barokně rozšířen v letech 1780–1785. Sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. Jihozápadně v polích barokní socha sv. Notburgy z r. 1796.

Chroustovice

Chrudim 49°57'17.26"N; 15°59'35.42"E

Obec prvně doložena r. 1349, historický status městyse z r. 1418 obnoven r. 2006. Na místě gotické tvrze s vodním opevněním doložené r. 1406 vybudován v 17. stol. čtyřkřídlý barokní zámek, při přestavbě r. 1780 ubouráno východní křídlo, po požáru obnoven novobarokně v letech 1863–1864, účelově využit. Kolem francouzský park z r. 1779 s umělými toky a mostky, býv. oranžerií a bažantnicí, velmi hodnotný zámecký areál. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z r. 1744. Klasicistní fara z r. 1794. Na náměstí mariánský sloup z r. 1752. Rodiště historika Alberta Pražáka (1880–1956). 186

Pův. ves prvně zmíněna r. 993, město založeno Přemyslem II. Otakarem kolem r. 1263. Zachován pás městských hradeb se dvěma fortnami, několika věžicemi a baštou zvanou Prachárna. Na náměstí a v okolí řada historických domů, převážně pozdně gotických, renes. a barokních, z nich vyniká renes. třípatrový Mydlářovský dům z let 1573–1576 s neobvyklou věží zvanou minaret, od r. 1972 sídlo Muzea loutkářských kultur. Stará radnice z r. 1560 barokně přestavěna r. 1721 podle plánů Jana Blažeje Santiniho. Na náměstí mohutný arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1340, regotizován v letech 1857–1879, před ním morový sloup z let 1719–1734. Gotický kostel sv. Kateřiny Alexandrijské ze 14. stol. vyhořel r. 1850, obnoven r. 1888. Pozdně gotický kostel sv. Michaela archanděla z let 1519–1521, nyní řeckokatolický. Gotický hřbitovní kostel Povýšení sv. Kříže, patrně nejstarší ve městě, regotizován v letech 1864–1865. Kapucínský klášter s kostelem sv. Josefa vystavěn v letech 1656–1665, zrušen r. 1949, kostel odsvěcen. Evangelický kostel z r. 1890, Husův sbor z r. 1935. Regionální muzeum založené r. 1892 v novorenes. domě z r. 1898. Budova divadla z let 1931–1934. Sloup sv. Václava z r. 1702. Novoměstská kašna z r. 1873 s barokními sochami světců z let 1727–1728, poblíž socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Pomník Mistra Jana Husa z r. 1930. Rodiště divadelníka Jana Nepomuka Štěpánka (1783–1844), pěvce Národního divadla Bohumila Benoniho (1862–1942), humanisty Viktorina Kornela ze Všehrd (1460–1520), pomník z r. 1901, a vynálezce lodního šroubu Josefa Ressela (1793–1857), socha z r. 1924 a pamětní deska. Západně v místní části Markovice kostel sv. Marka s gotickým presbytářem a barokní lodí z doby před r. 1750. Jižně na Čertově skalce u místní části Podhůra postavena r. 2008 dřevěná rozhledna Bára s unikátní trojbokou konstrukcí o výšce 19 m s vyhlídkovou plošinou ve výši 15 m, po 4 dnech zničena vichřicí, obnovena v září 2009.

www.ceskonamape.cz

Chřenovice

Havl. Brod 49°42'59.38"N; 15°12'53.82"E

Obec prvně zmíněna r. 1216, dříve zvána též Křenovice. Románský kostel sv. Václava pevnostního charakteru založen v letech 1134–1139, nyní v románsko-gotické podobě z let 1226–1236, zachována románská věž a portál. Jihovýchodně nad soutokem Sázavy a potoka Jestřebnice stejnojmenný hrad z konce 13. stol., po r. 1545 již pustý, dochovány v lese zarostlé zbytky zdí, mohutný příkop a téměř 20 m vysoká válcová věž. Zřícenina leží při značené cestě nad železniční zastávkou Chřenovice-Podhradí.

Chřešťovice

Písek 49°19'26.4"N; 14°17'23.01"E

Chrudim – náměstí

Chrustenice

Beroun 50°0'20.59"N; 14°9'9.61"E

Obec prvně zmíněna r. 1037. Technickou zajímavostí železnorudný důl (1861–1965), s 84 podzemními patry zasahujícími do hloubky až 426 m, ve své době největší a nejvýznamnější důl Barrandienu, nyní v řadě zpřístupněných chodeb shromážděny unikátní exponáty dokládající éru hornictví a lomařství v této oblasti, součástí prohlídky jízda důlním vlakem. Před vchodem do podzemí stálá expozice o lomech Amerika-Mořina. V místě natáčeny epizody televizního seriálu Zdivočelá země a film Bumerang.

Chržín

Kladno 50°17'40.02"N; 14°16'17.39"E

Obec prvně připomínána r. 1292, pro malebnou polohu na strmém návrší lidově nazývána Betlém. Na nejvyšším místě kostel sv. Klimenta gotického původu ze 14. stol., po barokních úpravách v 17.–18. stol. regotizován r. 1879, štíhlá dominantní věž přistavěna r. 1781.

Ves ve středověku dělená na dvě části zmiňována od r. 1323, nyní část obce Albrechtice nad Vltavou. Středověká tvrz přestavěna po r. 1719 na trojkřídlý dvoupatrový barokní zámek, později upraven na byty, v něm církevně využívaná kaple sv. Barbory. Ve vsi dochovány stavby roubené architektury, výklenková kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1757. Západně při silnici 250 let stará lipová, tzv. svatební alej, vykácena r. 2004. Jižně nad Velkým rybníkem cenná kaple sv. Anny z 18. stol. Severně na ostrohu nad soutokem Otavy s Chřešťovickým potokem raně gotický kostel sv. Jana Křtitele z 13. stol. s dřevěnou zvonicí ze 17. stol., stojí uprostřed hradiště z doby bronzové až slovanské, dochovány valy, ostroh částečně zatopen vzdutím Orlické nádrže.

Chřibská

Děčín 50°51'46.33"N; 14°28'52.81"E

Obec poprvé zmíněna r. 1383, na město zvané německy Kreibitz povýšena r. 1570, od konce 18. stol. rozvoj textilního průmyslu. Pův. gotický kostel sv. Jiří zcela přestavěn r. 1596 a regotizován r. 1901, dva zvony z 15. a 16. stol. nesou české nápisy. Barokní sochy světců z poloviny 18. stol. a fara z r. 1726. Na náměstí novogotická radnice z r. 1866, v ní od r. 2002 Městské muzeum. V sousedství rodný dům přírodovědce a lékaře Tadeáše Haenkeho (1761–1817) se dvěma pamětními deskami, německou a novější českou, uvnitř vlastivědné muzeum. Tadeáš (Thadeus) Haenke proslul jako objevitel viktorie královské a zemřel za nejasných okolností v Bolívii, jeho sbírky v Národním muzeu. Osmiboká kašna z 19. stol. Zachovány lidové roubené a na náměstí též secesní domy. Jižně horské sedlo Křížový Buk, název podle kříže u hromadného hrobu rakouských a pruských vojáků z r. 1757, v býv. hájovně muzeum opevnění Československa na linii obranných objektů z let 1937–1938. Jihozápadně výrazný vrch Studenec (736 m n. m.), na vrcholu 17 m vysoká kovová rozhledna z r. 1888, pro zchátralost snesena r. 2007, obnovena r. 2009.

Chřibský hrádek

Děčín 50°52'23.01"N; 14°27'6.96"E

Chržín

Malý skalní hrádek neznámého původu, osudu i jména nad Doubickým potokem, v minulosti zvaný Karlštejn nebo Pustý zámek, nyní Chřibský hrádek. Založen patrně na přelomu 13. a 14. stol., zanikl požárem za husitských válek nebo za následných válek s lužickým Šestiměstím. Stál na strmé, asi 30 m vysoké skále, jedinou stavbou byla zřejmě roubená obytná věž, po níž se zachovala ve skále vytesaná asi 1,5 m www.ceskonamape.cz

187

hluboká prohlubeň o rozměrech 7 × 5 m, patrné také stopy po valu a příkopu. Zřícenina leží mimo značené cesty.

Chříč

Plzeň-sever 49°58'16.85"N; 13°38'41.3"E

Obec prvně připomínána r. 1318. Tvrz doložená r. 1447 v 1. polovině 16. stol. přestavěna na zámek, nyní dvoukřídlá patrová barokní stavba z r. 1766. V sousedství kostel sv. Jana Nepomuckého, pův. zámecká kaple z r. 1767, vstupní část s věží přistavěna v 2. polovině 19. stol. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1767. U hájovny památný javor starý asi 300 let. Jihovýchodně býv. ves Dubjany, nyní jen hospodářský dvůr, na ostrohu nad Berounkou stopy tvrze zaniklé za husitských válek.

Chudenice

Chuchelná

Opava 49°59'14.87"N; 18°6'57.8"E

Velká pohraniční obec připomínána r. 1349. Raně barokní zámek z 1. poloviny 17. stol. upravován v letech 1776 a 1853, nyní patrová stavba s pseudogotickou věží a mansardovou střechou, vedle něj tzv. Dům kavalírů z r. 1853, v obou stavbách od r. 1952 rehabilitační ústav. V anglickém parku osmiboká novogotická kaple sv. Kříže z r. 1859 s hrobkou rodu knížat Lichnovských, který panství vlastnil v letech 1608–1945. Zajímavý novodobý kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1995 na místě staršího, zničeného koncem 2. světové války. Dochovány roubené špýchary z přelomu 18. a 19. stol.

Klatovy 49°27'55.91"N; 13°10'27.67"E

Obec připomínána r. 1291, historický status městyse z r. 1592 obnoven r. 2006, od 13. stol. do r. 1945 v majetku rodu Černínů. Starý zámek přestavěn ze středověké tvrze, z níž zachována okrouhlá bašta, barokně upraven r. 1776, nyní muzeum Josefa Dobrovského. Pod zámkem kostel sv. Jana Křtitele gotického původu ze 14. stol., barokně upravován v 17. a 18. stol., součástí oltáře renes. archa z r. 1505. Patrová barokní fara a hřbitovní kaple sv. Anny z r. 1766. Lidová barokní architektura. Rodiště hudebního skladatele Josefa Rejchy (1752–1795), gynekologa Václava Rubešky (1850–1933) a dramatika Jaroslava Kvapila (1868–1950), pamětní desky. Jihozápadně tzv. Nový zámek zvaný Lázeň, patrová empírová stavba z let 1849–1859 na místě starších lázní, kolem rozlehlý lesopark. Za ním přírodní park Americká zahrada, arboretum založené r. 1842 Evženem Černínem s převážně severoamerickými dřevinami. Nad zámkem vrch Bolfánek, jeho jméno odvozeno od kostela sv. Wolfganga z let 1722–1729, zbořeného r. 1810, 45 m vysoká věž upravena r. 1845 na rozhlednu.

Chudobín

Olomouc 49°41'16.26"N; 17°2'3.77"E

Ves prvně připomínána r. 1200, nyní část města Litovel. Gotická tvrz ze 14.–15. stol. přestavěna v 16. stol. na renes. zámek, v jeho sousedství vybudován r. 1847 nový, pozdně empírový zámek, čtyřkřídlá dvoupatrová budova s nízkými nárožními věžemi, nyní hotel, starý zámek změněn na hospodářskou budovu. Při něm anglický park s řadou cizokrajných dřevin. Katolický kostel sv. Františka Serafinského gotického původu přestavěn barokně v letech 1715–1716, do současné podoby upraven r. 1817. Pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje z r. 1923, novosecesní sbor církve čs. husitské z r. 1934.

Chudý hrádek

Č. Lípa 50°35'23.1"N; 14°30'29.7"E

Nad soutokem dvou potoků v zalesněném Dolském údolí založen Berky z Dubé ve 2. polovině 14. stol. Chudý hrádek, zvaný též Poustka, prvně doložen r. 1391, opuštěn kolem r. 1560. Zachovány zbytky zdiva obdélného paláce, sklepení, příkop a studna. Přístup po značené cestě od Dřevčic.

188

Chuchelná – kostel

Chvalatice

Znojmo 48°56'49.12"N; 15°45'12.33"E

Obec prvně připomínána r. 1498. Pozdně barokní kostel Nalezení sv. Kříže z doby kolem r. 1750. Kaplička Panny Marie Lurdské. Dochovány hodnotné lidové stavby. Jihozápadně v lese Obora novogotický kamenný altán. Lovecká, tzv. Hraběcí cesta k Bítovu s panely naučné stezky. Rekreační oblast u zátoky Vranovské přehradní nádrže.

Chvaleč

Trutnov 50°35'42.85"N; 16°2'24.62"E

Obec prvně doložena r. 1329. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z r. 1706 na místě dřevěného z poloviny 14. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1730.

Chválenice

Plzeň-město 49°38'34.03"N; 13°28'32.63"E

Obec doložena r. 1275. Dominantu tvoří barokní kostel sv. Martina, reprezentativní dílo K. I. Dienzenhofera z let 1747–1752. Klasicistní fara z r. 1806 a novogotická kaplička z r. 1900. Na návsi barokní statek a pomník Antonína Švehly obnovený r. 1993.

Chvalešovice

Č. Budějovice 49°9'50.67"N; 14°18'25.6"E

Ves prvně připomínána r. 1378, nyní část obce Dříteň. Při silnici zachována v hospodářském dvoře renes. tvrz v téměř čisté podobě z r. 1548, sýpka ze 17. stol. Jižně za velkým rybníkem osada Bílá Hůrka, na návrší zdaleka viditelný do-

www.ceskonamape.cz

minantní kostel sv. Štěpána raně gotického původu z doby kolem r. 1300, koncem 18. stol. přestavěn pozdně barokně. Na přilehlém hřbitově zvonice z r. 1773. Severovýchodně při cestě kaple sv. Václava z 18. stol.

Chvaletice

Pardubice

dochováno tvrziště s valem a příkopem, u něj památný dub starý přes 200 let. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z let 1736–1765. Severně přírodní památka Strabišov-Oulehla, rezervace lesostepní flóry.

Chvalovice

Prachatice

50°1'58.92"N; 15°24'56.11"E

49°0'37.4"N; 14°13'49.65"E

Obec na Labi doložena r. 1393, na město povýšena r. 1981. Staré Chvaletice z velké části pohltilo dolování pyritové břidlice v polovině 20. stol. Dochován pseudorenes. evangelický kostel z r. 1882 a patrová kovárna z 19. stol. Zbytky starých Chvaletic nazývány Hornická čtvrť. Celému okolí dominuje mohutná tepelná elektrárna ze 70. let 20. stol. s komínem vysokým 305 m. Na Labi přístav z téže doby.

Obec založena při kolonizaci kraje zlatokorunským klášterem, prvně zmíněna r. 1445 jako Dirnhof. Zachována boží muka z r. 1850, býv. pivovar ze 16. stol., za obcí starý kamenný rozcestník nebo hraniční kámen. V letech 1880–1959 u obce v provozu grafitový důl.

Chvalkovice

Vyškov 49°11'11.32"N; 17°6'33.18"E

Obec prvně zmíněna r. 1314. Pův. gotický kostel sv. Bartoloměje z r. 1389 přestavěn barokně v 18. stol., u něj socha sv. Floriána z r. 1746. Na hřbitově kaple sv. Kříže z r. 1735. Na návsi morový památník se sochami čtyř světců z r. 1718. Nad východním okrajem cihlový větrný mlýn z r. 1873, zvaný Vítkův, v provozu do r. 1941, nyní v rekonstrukci. Jihozápadně chátrající empírový zámeček Komorov z let 1811–1812 uprostřed zpustlé zemědělské farmy.

Chvalkovice

Náchod 50°24'50.48"N; 15°58'40.01"E

Obec nad Valovickým potokem doložena r. 1369. Na místě tvrze ze 14. stol. pův. renes. zámek z poloviny 17. stol., přestavěn v letech 1928–1936. Gotický kostel sv. Jiljí z r. 1304 barokně přestavěn v letech 1690–1694, za ním kaple sv. Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1740. U kostela stará škola, v letech 1830–1832 ji navštěvovala spisovatelka Božena Němcová, na budově pamětní deska, její pomník u rybníka pod zámkem. V obci několik barokních soch světců z 18. stol.

Chvalovice

Znojmo 48°47'11.67"N; 16°4'57.11"E

Příhraniční obec prvně připomínána r. 1279. Pozdně gotický kostel sv. Markéty z doby kolem r. 1500 upravován v letech 1690 a 1766. Mariánský sloup z doby kolem r. 1700. Barokní sochy sv. Floriána z r. 1764 a Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Pozdně barokní objekt Zámečku, pův. rezidence premonstrátského kláštera v Louce, nyní hotel. U obce linie čs. opevnění z doby před 2. světovou válkou. Západně pozoruhodné, pův. klášterní barokní vinné sklepy.

Chvalšiny

Č. Krumlov 48°51'16.84"N; 14°12'47.69"E

Obec německy zvaná Kalsching poprvé zmíněna r. 1263, památková zóna. Cenný pozdně gotický kostel sv. Máří Magdalény z let 1487–1507, rokoková kaple Panny Marie z r. 1762. Na náměstí barokní radnice z r. 1667, domy s barokními a klasicistními fasádami, případně i gotickými mázhauzy, fragment pranýře z r. 1690 se sochou sv. Jana Nepomuckého. Rodiště lesního inženýra Josefa Rosenauera (1735–1804), pamětní deska, v letech 1999–2000 zřízeno v obnoveném historickém domě Muzeum Schwarzenberského kanálu, jeho proslulého díla. Jihovýchodně od obce o samotě pův. renes. zámek Červený Dvůr, vystavěn r. 1591 Vilémem z Rožmberka, v 18. stol. barokně upraven a rozšířen na letní sídlo Schwarzenbergů, kolem anglický park s romantickými stavbičkami. V zámku nyní zdravotnické zařízení.

Chvatěruby

Mělník 50°14'0.87"N; 14°20'42.28"E

Obec prvně zmíněna r. 1141, její jádro na ostrohu skalnatého kaňonu nad Vltavou. Z pův. tvrze ze 12. stol., přebudované v 15. stol. na hrad, vznikl v 16. stol. renes. zámek, později upraven barokně, ale nikdy nedokončen. Zámek se zříceninou hradu nyní v soukromém vlastnictví, opravován a nepřístupný. Gotický kostel sv. Petra a Pavla z 1. poloviny 13. stol. celkově opraven v letech 1994–1995. V obci od r. 2006 turistické centrum cyklostezky PrahaDrážďany.

Chvalkovice (Náchod) – zámek

Chvalnov

Kroměříž 49°9'59.6"N; 17°13'57.39"E

Ves prvně doložena r. 1382, nyní část obce Chvalnov-Lísky. Tvrz doložená r. 1627 vypálena r. 1709, západně nad vsí www.ceskonamape.cz

189

a upraven r. 1914. V okolí významná rekreační oblast s chatovými osadami, zejména v údolí potoka Loděnice, lidově zvaného Kačák.

Chýnov

Tábor 49°24'29.47"N; 14°48'41.52"E

Obec založena jako podhradí pomezního slavníkovského hradu doloženého r. 981, na město povýšena r. 1904, památková zóna. Na místě hradu, který později patřil pražským biskupům, vystavěn v letech 1729–1730 dvoukřídlý patrový barokní zámek obklopený anglickým parkem, nyní účelově využit. Gotický kostel Nejsvětější Trojice ze 14. stol. nově barokně vystavěn v letech 1667–1670, věž z r. 1727. Dvoupatrová barokní sýpka ze 17. stol. Rodiště sochaře a mystika Františka Bílka (1872–1941), na rodném domku pamětní deska, na hřbitově jeho hrob se sochou Modlitba nad hroby a další sochařská díla. V Bílkově vile od r. 1994 galerie. Město rodištěm dalších sochařů, Karla Gabriela (1884–1966) a Antonína Bílka (1881–1937), Františkova bratra. Severovýchodně od města Chýnovská jeskyně – viz samostatné heslo.

Chvatěruby – zřícenina zámku

Chvojínek

Benešov 49°46'5.07"N; 14°33'36.25"E

Starobylá ves se zaniklou tvrzí, nyní část města Neveklov. Dominantní raně gotický kostel sv. Václava z konce 13. stol., vnější vzhled upraven novorománsky. Východně nad vsí Neštětická hora (536 m n. m.), na vrcholu chátrající kamenná,16 m vysoká rozhledna z r. 1927 s vyhlídkovou plošinou ve výši 12 m, pro vzrostlé stromy rozhled silně omezen, pamětní deska připomíná potlačení velkého nevolnického povstání r. 1627.

Chvojnov

Pelhřimov 49°27'34.8"N; 15°16'39.53"E

Ves zmíněna r. 1296, nyní část města Pelhřimov. Raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z konce 13. stol. v dnešní podobě barokní z r. 1791. Barokní kaplička sv. Václava z 18. stol.

Chyjice

Jičín 50°23'14.95"N; 15°17'45.22"E

Obec prvně zmiňována r. 1323. Na návrší kostel sv. Šimona a Judy gotického původu, nově postaven barokně v letech 1698–1700. Sochy Krista nesoucího kříž z r. 1772 a sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol.

Chyňava

Beroun 50°1'38.16"N; 14°4'28.61"E

Obec na okraji křivoklátských lesů prvně doložena r. 1341, do poloviny 16. stol. výroba železa. V jádře gotický kostel sv. Prokopa ze 14. stol. barokně přestavěn v letech 1779–1782 190

Chýnov – hrob sochaře Fr. Bílka

Chýnovská jeskyně

Tábor 49°25'45.66"N; 14°49'59.41"E

Rozsáhlý jeskynní systém ve svahu Pacovy hory objeven v býv. kamenolomu r. 1863 a pro veřejnost zpřístupněn již r. 1868. Jeskyně v krystalických vápencích bez krápníkové výzdoby s protékajícím potůčkem, podzemními jezírky a zajímavým zbarvením stěn, druhá největší veřejnosti přístupná v Čechách, po rekonstrukci turistické trasy r. 1987 zpřístupněna celoročně.

www.ceskonamape.cz

Chyše

K. Vary

Ivančice

Brno-venkov

50°6'17.99"N; 13°14'43.51"E

49°6'12.26"N; 16°22'30.54"E

Obec připomínána r. 1169 jako vladycké sídlo, později podhradí gotického hradu, na město povýšena r. 1473, status města obnoven r. 2007. Hrad přestavěn r. 1578 na renes. zámek, jeho novogotická podoba pochází z přestavby v letech 1856–1858. V letech 1916–1917 zde jako vychovatel v rodině hraběte Lažanského působil spisovatel Karel Čapek. Zchátralý čtyřkřídlý zámek se dvěma průčelními věžemi se r. 1996 stal majetkem manželů Lažanských, vzdálených příbuzných posledních majitelů, kteří zahájili jeho rekonstrukci a r. 1999 zpřístupnili jeho část s obnoveným Památníkem Karla Čapka. Obnoven i anglický park z 19. stol., v něm barokní sochy sv. Josefa, Vojtěcha, Šebestiána a Jana Nepomuckého a Čapkova busta z r. 1967. Ve městě býv. karmelitánský klášter, pův. gotický z r. 1487, raně barokně obnoven r. 1660, zrušen r. 1785, nyní nevyužit. Klášterní kostel Jména Panny Marie přestavěn barokně v letech 1720–1721, nyní v dlouhodobé rekonstrukci. Na náměstí radnice z r. 1833 a několik chráněných domů z 19. stol. Kaple sv. Anny z r.1784. Na návrší Špičák neboli Špicberk východně od města dominantní barokní kostel Zvěstování Panny Marie nebo též Povýšení sv. Kříže z let 1697–1710, opravován r. 1854 a v 90. letech 20. stol. Na tradici z r. 1580 navazuje od r. 2006 obnovený provoz zámeckého pivovaru s restaurací v budově z let 1839–1841.

Město vzniklé na soutoku Jihlavy, Rokytné a Oslavy v místech starého hradiště z 9. stol. poprvé připomínáno r. 1221, památková zóna. Zachovány zbytky městského opevnění z 15.–16. stol. Gotický hrad připomínaný r. 1329 přestavěn koncem 16. stol. na dvoupatrový renes. zámek, později pohlcen měšťanskými domy, z nichž vyniká Pírkův dům z let 1607–1611, v objektu nyní sídlo městského muzea z r. 1894. Býv. renes. radnice z r. 1544 upravena od r. 2003 na Památník Alfonse Muchy a Vladimíra Menšíka. Dochovány cenné renes. domy. Na náměstí mariánské sousoší z r. 1726 a kašna údajně již z r. 1609. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14.–15. stol. barokně upraven r. 1763, současný vzhled z let 1946–1959. Nejstarší stavbou románský kostel sv. Petra a Pavla z r. 1160 s renes. lodí z r. 1505. Dochována býv. bratrská škola z konce 16. stol., poblíž zbytky českobratrské modlitebny s hranolovou věží z r. 1563 a pomník biskupa Jana Blahoslava. Východně nad městem novogotická poutní kaple sv. Jakuba z r. 1857 na místě starší stavby z r. 1481, u ní křížová cesta z let 1861–1863. Někdejší významnou židovskou komunitu dokládá synagoga z r. 1853 a rozsáhlý hřbitov z poloviny 16. stol. na severním okraji města. Rodiště malíře Alfonse Muchy (1860–1939), spisovatele a pohádkáře Beneše Metoda Kuldy (1820–1903), historika Václava Novotného (1869–1932) a herce Vladimíra Menšíka (1929–1988) připomínají pamětní desky. Ve městě se narodil též spisovatel a scénárista Jan Procházka (1929–1971). Východně návrší Réna s pozůstatky pravěkého a velkomoravského hradiště, na výběžku přírodní divadlo z r. 1959 a 4 m vysoká železobetonová rozhledna Alfonse Muchy z r. 1930, rekonstruována r. 2001. Jihovýchodně v údolí Jihlavy torzo železničního viaduktu z let 1868–1870, nepoužíván od r. 1978 a postupně rozebrán, jako technická památka zachováno jedno pole nad silnicí.

Chyše – zámek

Ivaň

Brno-venkov 48°55'47.09"N; 16°34'34.15"E

Obec na řece Jihlavě prvně zmíněna r. 1257. Klasicistní kostel sv. Bartoloměje z přelomu 18. a 19. stol. V prostorách pozdně barokní fary z 2. poloviny 18. stol. vinařský dvůr. Ivančice – náměstí www.ceskonamape.cz

191

Ivanovice na Hané

Vyškov

Jablonec nad Nisou

Jablonec n. N.

49°18'18"N; 17°5'39.64"E

50°43'28.26"N; 15°10'18.4"E

Obec nad řekou Hanou prvně zmíněna r. 1182, na město povýšena r. 1909. Pův. johanitský hrad přestavěn v letech 1608–1611 na pozdně renes. zámek, čtyřkřídlý objekt s věží dochovanou z pův. stavby, při něm rozlehlý park se vzácnými stromy. Kostel sv. Ondřeje goticko-renes. původu přestavěn barokně v 18. stol., před ním sochy Panny Marie Bolestné z r. 1778, sv. Cyrila a Metoděje z r. 1890. Na náměstí sousoší sv. Floriána z r. 1721. Na starém hřbitově empírová kaple sv. Josefa z r. 1824, kamenný kříž z r. 1753 a památný akát starý 350 let. Synagoga doložená r. 1727 upravena r. 1952 na Husův sbor. Na okraji města židovský hřbitov s náhrobky od počátku 17. stol. Rodiště hudebního skladatele a varhaníka Bedřicha Antonína Wiedermanna (1883–1951), spisovatele-odbojáře Karla Dvořáčka (1911–1945) a populárního moderátora Jana Rosáka (1947).

Průmyslové město pod Jizerskými horami připomínáno poprvé r. 1356 jako uhlířská osada, po vypálení r. 1469 opuštěna, znovu osídlena v 17. stol., na město povýšena r. 1866, od 17. stol. tradice výroby skla a bižuterie. Kostel sv. Anny renes. původu barokně přestavěn v letech 1685–1687, při něm barokní fara z počátku 18. stol. se zahradou, smírčí kříž z r. 1666. Funkcionalistický kostel Nejsvětějšího srdce Páně z r. 1930 s dominantní věží, z téže doby i radnice ve stejném slohu. Secesní starokatolický kostel z let 1900–1902, pseudogotický evangelický kostel z r. 1833 přestavěn r. 1892. Pseudorenes. stará radnice z let 1867–1869. Městské divadlo z r. 1906. Muzeum skla a bižuterie. V místní části Mšeno novodobý kostel Nejsvětější Trojice z r. 1936 a tzv. Jablonecká přehrada – viz heslo vodní nádrž Mšeno. V místní části Rýnovice barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1698–1699, přestavěn r. 1882, fara z r. 1787. V místní části Vrkoslavice výletní restaurace Petřín s 20 m vysokou kamennou rozhlednou z r. 1906, upravena r. 2000 na hotel.

Jabkenice

Ml. Boleslav 50°19'23.07"N; 15°1'0.26"E

Obec románského založení prvně připomínána r. 1352. Raně gotický cihlový kostel Narození Panny Marie z přelomu 13. a 14. stol., u něj jedna z nejcennějších dřevěných zvonic v Čechách. Ve zdejší myslivně trávil poslední léta svého života hudební skladatel Bedřich Smetana (1824–1884), v myslivně nyní památník, před ní pomník z r. 1924, dílo Františka Bílka. Přilehlá obora z 18. stol. o rozloze 530 ha obnovena r. 1964, v ní oblíbená cesta Smetanova procházka a soustava rybníků, nad Hrádeckým rybníkem hradiště z doby kolem r. 1000 př. n. l., zachovány valy.

Jablonec nad Nisou – Petřín

Jablonné nad Orlicí

Ústí n. O. 50°1'52.03"N; 16°36'20.34"E

Jabkenice – pomník B. Smetany

Jablonec nad Jizerou

Semily 50°42'11.84"N; 15°25'38.67"E

Obec připomínána r. 1492, na město povýšena r. 1971. Pozdně barokní farní kostel sv. Prokopa vystavěn r. 1777 na místě dřevěného gotického, před ním empírový železný kříž z r. 1826. Empírová fara z r. 1813, na hřbitově osmiboká barokní kaple z r. 1775. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1776. Zachovány roubené stavby krkonošského typu.

Obec v údolí Tiché Orlice pod Suchým vrchem prvně zmíněna r. 1304, na město povýšena r. 1906. Na náměstí historické domy v různých slozích i stavby roubené, býv. radnice z r. 1831 a mariánský sloup z r. 1748. Nad náměstím barokní kostel sv. Bartoloměje z r. 1725 s věží z r. 1680, při něm barokní hřbitovní brána se sochami sv. Petra a Pavla z r. 1730, kříž z r. 1760, márnice a fara z r. 1725. Na mostě přes řeku sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z r. 1784. Památný dub starý asi 550 let.

Jablonné v Podještědí

Liberec 50°45'56.87"N; 14°45'39.28"E

Město pod Lužickými horami připomínáno r. 1249. Dominantní barokní bazilikální kostel sv. Vavřince a Zdislavy s výraznou kopulí nad lodí, v kryptě hrob sv. Zdislavy. 192

www.ceskonamape.cz

K němu přiléhá dominikánský klášter z r. 1252, po zničení husity znovu zřízen v letech 1683–1697. V jádře gotická kaple sv. Volfganga ze 13. stol. přestavěna v 16. stol. renesančně. Na náměstí morový sloup z r. 1686. Rokokový lovecký zámeček z 2. čtvrtiny 18. stol. sloužil jako poštovní stanice, v srpnu 1813 tu pobýval císař Napoleon, pamětní deska. Dochovány zbytky městských hradeb. Na západním okraji pův. renes. zámek Nový Falkenburk z let 1562–1572, pozdně barokně přestavěn r. 1759, nyní účelově využit, kolem rozsáhlý barokní park.

obnově r. 1991 zřízen Domov sv. Alžběty pro seniory. Plicní sanatorium z let 1933–1935, kolem park založený v letech 1936–1938 a cenné arboretum s 500 druhy dřevin. Město od r. 1948 dějištěm Goralských slavností.

Jáchymov

K. Vary 50°22'10.96"N; 12°55'11.62"E

Hornické město založeno při stříbrných dolech r. 1516, do r. 1550 mělo vlastní mincovnu, úpadek po vyčerpání zásob v 17. stol. V polovině 19. stol. objevena ložiska uranu, pův. těžba pro výrobu barvy, pro intenzivní těžbu v 50.–60. letech 20. stol. využíváni političtí vězni. R. 1906 založeny radioaktivní lázně pro léčbu pohybových a nervových chorob. Historické jádro městskou památkovou zónou, chráněna řada pozdně gotických i renes. městských domů. Renes. radnice z let 1540–1544, renes. královská mincovna z let 1534–1536, nyní muzeum. Pozdně gotický kostel sv. Jáchyma z let 1534–1540 po požáru regotizován v letech 1874–1875. Na náměstí sloup Nejsvětější Trojice z r. 1703. Goticko-renes. hřbitovní kaple Všech svatých z r. 1516, dvojice barokních kaplí sv. Anny a Jana Nepomuckého z 18. stol. Nad městem r. 1517 vybudován hraběcím rodem Šliků k ochraně dolů hrad Freudenstein, nejmladší hrad na českém území, zpustl po vypálení Švédy r. 1634. Zachována dvojice válcových věží a část bašty, větší z věží upravena r. 1973 na rozhlednu. Zřícenina, zvaná též Šlikovka, nyní nepřístupná, areál býv. nádvoří narušen vybudováním silnice.

Jablonné v Podještědí – chrám

Jablůnka

Vsetín 49°22'51.68"N; 17°56'59.3"E

Obec prvně připomínána r. 1515, pův. pasekářská osada, později vybudována papírna, brusírna skla a zbrojovka. Dějiště valašského povstání r. 1642. Evangelický kostel z r. 1877 přestavěn po požáru r. 1903, z téže doby evangelická fara a hřbitov. Rodiště malíře Karla Hofmana (1906–1998).

Jablunkov

Frýdek-Místek 49°34'45.99"N; 18°46'8.18"E

Obec v údolí Olše založena r. 1435, na město povýšena r. 1532. Na náměstí soubor klasicistních domů z počátku 19. stol., secesní radnice z r. 1905, barokní kašna se sochou Immaculaty z r. 1655. V sousedství radnice zpřístupněn Archiv vojenské historie Těšínska. Barokní kostel Božího Těla z r. 1620 s věží 41 m vysokou upravován po požáru r. 1706. V místním muzeu výstavní síň Muzea Těšínska z r. 2001. Pro potřebu nemocnice založen v letech 1851–1855 konvent sester Alžbětinek, starý konvent v nevyhovujícím místě na břehu Olše nahrazen v letech 1926–1928 novým na kopci, u něj klášterní kostel sv. Josefa z let 1929–1932. Starý konvent upraven na výstavní a koncertní síň, v novém po

Jáchymov

Jakartovice

Opava 49°54'52.65"N; 17°41'13.06"E

Obec prvně zmiňována r. 1250 v majetku velehradského kláštera. Barokní kostel Narození Panny Marie z r. 1755 vznikl přestavbou starší renes. stavby z r. 1609. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1725. Severozápadně v lesích rozsáhlé pozůstatky po těžbě pokrývačských břidlic.

www.ceskonamape.cz

193

Jaktař

Opava 49°56'30.9"N; 17°52'55.48"E

Ves prvně uváděna r. 1224 jako majetek Řádu německých rytířů, nyní část města Opava. Dominantní raně gotický kostel sv. Petra a Pavla z konce 14. stol. barokně přestavěn r. 1770. Dochována skupina klasicistních vesnických domů z 19. stol.

Jakub

K. Hora 49°57'15.52"N; 15°20'26.46"E

Starobylá osada z románské doby, nyní část obce Církvice. Mimořádně cenný románský kostel sv. Jakuba, tribunová stavba z r. 1165 se soudobou výzdobou, částečně poškozena restaurováním po r. 1873. Ve vsi dochovány empírové selské usedlosti.

Jakubov u Moravských Budějovic

Třebíč

49°4'51.46"N; 15°45'42.32"E

Obec vznikla v polovině 13. stol. jako hornická osada. Vodní tvrz z 2. poloviny 13. stol. zanikla v 16. stol. beze stop. Románský kostel sv. Jakuba Většího z 13. stol. s půlkruhovou apsidou a věží s dřevěným patrem přestavěn barokně v 18. stol. Východně od obce návrší Svatý Vít (557 m n. m.) se zříceninou letohrádku a barokní kaple augustiniánů poustevníků, po zrušení r. 1788 pobořeno.

Jakubovice

Šumperk 49°59'40.92"N; 16°49'30.32"E

Horská obec prvně zmiňována r. 1335. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu z poloviny 14. stol. přestavěn raně barokně r. 1697, při něm ohradní zeď a schodiště z r. 1822. Dochována roubená usedlost z r. 1822.

Jakubovice

Ústí n. O. 49°57'21.16"N; 16°33'47.62"E

Ves prvně doložena r. 1304, nyní část obce Dolní Čermná. Na návrší barokní kostel sv. Antonína Paduánského z r. 1697 na místě dřevěné kaple, při přestavbě v letech 1850–1860 doplněn o věž. Při severním okraji sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1772 a památná borovice stará asi 300 let.

rezidenci, objekt upraven r. 1860 novogoticky, nyní účelově využit. Barokní kostel Nalezení sv. Kříže vystavěn v letech 1702–1705 na osmibokém půdorysu, věž přistavěna r. 1859. Před kostelem barokní socha sv. Jana Nepomuckého.

Jamné nad Orlicí

Obec prvně doložena r. 1409. V dominantní poloze na kopci novorenes. kostel Nejsvětější Trojice z r. 1882. Kaplička Korunování Panny Marie z 2. poloviny 19. stol.

Jamolice

Obec prvně doložena r. 1232, sídlo templářské komendy před vybudováním hradu Templštejn – viz samostatné heslo. Dominantní kostel Nanebevzetí Panny Marie románského původu z konce 13. stol. s raně gotickou věží, empírově přestavěn r. 1818.

Jámy

Obec prvně připomínána r. 1265. Na kopci pův. gotický kostel sv. Jana Křtitele ze 14. stol., po zničení husity obnoven barokně r. 1763. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1856. Za obcí barokní kaplička z r. 1737. Dodržována tradice lidových zvyků. Větrný mlýn z 19. stol. zbořen r. 1938, replika vybudována r. 2009.

Jamné

Jihlava 49°25'43.79"N; 15°43'23.4"E

Obec prvně připomínána r. 1444. Tvrz z konce 16. stol. na jejím okraji přestavěna ve 2. polovině 17. stol. na dvoupatrový barokní zámek s mansardovou střechou, pův. jezuitskou 194

Žďár n. S. 49°31'45.12"N; 16°0'23.92"E

Obec prvně připomínána r. 1252. V místě pův. kostela sv. Martina doloženého r. 1672 nyní klasicistní stavba z r. 1792 zasvěcená též Panně Marii Karmelské. U fary z téže doby pomník s plastikou Václava Bezděka, zdejšího faráře v letech 1878–1890, zasloužilého o zvelebení obce po velkém požáru r. 1888. V obci i okolí velké množství božích muk a křížů.

Jankov

Benešov 49°39'9.79"N; 14°43'49.21"E

Obec založena ve 12. stol. Na návsi románský kostel Narození sv. Jana Křtitele z 1. poloviny 12. stol., přestavěn barokně koncem 17. stol. a upraven r. 1819. Osmiboká rokoková kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého. Mlýn z 1. poloviny 19. stol., lidová technická památka. Dne 6. března 1645 svedena v blízkosti obce jedna z nejkrvavějších bitev třicetileté války se Švédy, na místě kapitulace rakouských vojsk pomník z r. 1995. Uh. Hradiště 49°9'16.94"N; 17°23'14.26"E

Uh. Hradiště 49°7'1.94"N; 17°25'41.11"E

Znojmo 49°4'16.46"N; 16°15'12.94"E

Jankovice Jalubí

Ústí n. O. 50°2'21.66"N; 16°37'57.42"E

Obec založena r. 1648 hrabětem Janem z Rottalu. Empírový kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1839–1841. U studánky kaplička sv. Antonína z r. 1906, opravena r. 1998. Smírčí kříž. V obci zastřelen v lednu 1943 parašutista Vojtěch Lukaštík, pomník obětem následných represí z r. 1946. Jižně v lese při silnici Králův stůl, pískovcový blok sloužící jako hraniční mezník a považovaný za starověký dolmen.

Janov

Most 50°35'27.72"N; 13°33'33.73"E

Ves prvně doložena r. 1386, nyní část města Litvínov. Na místě tvrze zničené za třicetileté války barokní zámeček z konce 17. stol. Barokní sousoší Nejsvětější Trojice z 18. stol., dvě památné lípy.

www.ceskonamape.cz

Janov

Svitavy

Janovičky

Náchod

49°50'27.48"N; 16°22'52.55"E

50°38'19.93"N; 16°21'32.26"E

Obec prvně zmiňována r. 1347. Barokní kostel sv. Filipa a Jakuba z r. 1642 upraven r. 1823 a opravován po požárech v letech 1861 a 1957. Hřbitovní brána s barokními plastikami. Jihovýchodně místní část Mendryka, osada založena r. 1617, nad ní barokní zámeček z r. 1775 s rokokovou kaplí sv. Huberta, necitlivě zmodernizován řádem vincentinek, inspiroval Aloise Jiráska k napsání pohádkové hry Lucerna.

Rekreační osada pod hraničním hřebenem Javořích hor poprvé připomínána r. 1573, nyní část obce Heřmánkovice. Na návrší roubený kostel sv. Jana Křtitele z r. 1672, zděný presbytář přistavěn r. 1725. Ve vsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1813.

Janská

Děčín 50°48'16.17"N; 14°21'56.96"E

Janov

Bruntál 50°14'49.48"N; 17°29'0.34"E

Obec poprvé připomínána r. 1267, název Johannisthal podle lokátora a prvního fojta, v minulosti v okolí těžba rud železa a vzácných kovů, status města z r. 1868 obnoven r. 2007. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1780–1783 renovován r. 1916, kolem hřbitov s ohradní zdí a 10 kaplemi z 19. stol. Na náměstí barokní socha Panny Marie z r. 1739, hornický pomník z r. 1890 a chráněný lidový dům z počátku 19. stol. V horní části města památná lípa, asi 500 let stará.

Janov nad Nisou

Jablonec n. N.

Obec prvně zmiňována r. 1380, do r. 1946 zvána Jonsbach. Pozdně barokní sloup sv. Jana Nepomuckého z přelomu 18. a 19. stol. Novou atrakci představuje Adrenalin park s lanovým centrem z r. 2002. Pod obcí v údolí Kamenice zvaném Rabštejn po r. 1860 vybudovány textilní továrny, od r. 1942 využívány nacisty pro válečnou výrobu, v pískovcových skalách zřízena tajná podzemní letecká továrna a v údolí od r. 1944 též pobočka koncentračního tábora Flossenbürg. Tábor připomíná pomník z r. 1959 s pamětní deskou a základy baráků, prostory podzemní továrny celoročně přístupné po předchozí dohodě.

Jánské Koupele

Opava

50°46'21.74"N; 15°10'7.47"E

49°50'5.7"N; 17°42'16.83"E

Sklářská obec založena kolem r. 1630, písemně doložena r. 1654. Kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1809–1811, u něj sousoší téhož světce z r. 1831. Na východním okraji kaple Panny Marie Bolestné z r. 1827.

Býv. lázně na řece Moravici, nyní část obce Staré Těchanovice. Prameny známy od r. 1754, lázně založeny a první pavilon postaven r. 1811, areál naposled využíván jako odborářská zotavovna a hotel, nyní opuštěn. V parku jediný volně přístupný minerální pramen zvaný Pavla s vysokým obsahem železa.

Janovice

Frýdek-Místek 49°37'16.08"N; 18°24'23.7"E

Obec prvně uváděna r. 1573. Kostel sv. Josefa z let 1887–1889, nová věž z r. 2002. Rodiště Ondřeje Fucimana (1680–1715), syna místního fojta, známého jako zbojník Ondráš, pamětní deska na hostinci. Na severozápadním okraji návrší Hradisko s pozůstatky středověkého hrádku ze 14.–15. stol., nyní přírodní amfiteátr.

Janovice

Č. Lípa 50°38'43.45"N; 14°23'8.26"E

Ves na Bobřím potoce připomínána r. 1273, nyní část obce Kravaře. Dochovány lidové srubové stavby z 18.–19. stol. a empírové domy z 19. stol. Severozápadně přírodní památka Bobří soutěska, hluboká rokle Bobřího potoka se 6 m vysokým vodopádem, botanická rezervace.

Janovice nad Úhlavou

Janské Lázně

Trutnov 50°37'55.57"N; 15°46'56.06"E

Lázeňská obec při léčivých pramenech objevených údajně již r. 1006, na město povýšena r. 1965. Kaplička nad pramenem doložena r. 1451, první lázně postaveny r. 1677, světově prosluly zejména léčbou dětské obrny a nemocí pohybového a dýchacího ústrojí. Secesní kolonáda z r. 1893 rekonstruována v 70.–80. letech 20. stol., nedaleko pískovcová socha Krakonoše. Na území města vyvěrá přes 20 radioaktivních, termálních a minerálních pramenů. Pseudogotický kostel sv. Jana Křtitele z let 1882–1885, při silnici novogotický evangelický kostel z let 1873–1879. Dolní stanice lanovky na Černou horu – viz samostatné heslo.

Klatovy 49°20'42.11"N; 13°13'5.12"E

Město pod hradem Klenová prvně zmíněno r. 1290. Z renes. vodní tvrze ze 16. stol. zachován příkop, spodní část hradebních zdí a zbytek okrouhlé nárožní bašty. Raně gotický kostel sv. Jana Křtitele z konce 13. stol., věž přistavěna při barokní úpravě r. 1764, v interiéru dochovány raně gotické nástěnné malby z počátku 14. stol. Jihozápadně od města židovský hřbitov z r. 1723. Dochovány roubené domy.

Janské Lázně – socha Krakonoše www.ceskonamape.cz

195

Jánský Vrch

Jeseník 50°23'18.05"N; 17°0'3.9"E

Na místě zámku Jánský Vrch pův. hrad nad stezkou spojující Moravu se Slezskem a Kladskem. V první písemné zmínce z r. 1291 označován slovansky Jawornik, ve 14. stol. poněmčeně Jauernig. Po renes. přestavbě r. 1482 již označován Johannesberg, zatímco pův. název zůstal jen podhradnímu městečku. K rozvoji kraje přispělo otevření železnorudných a stříbrných dolů. Nejslavnější dobu zažil zámek v letech 1766–1785 za biskupa Gotharda Filipa Schaffgotsche, který si vydržoval kapelu, vedenou vídeňským hudebníkem Karlem Dittersem, na jeho návrh nechal ze zbytku věže vytvořit hudební a divadelní sál. Zadlužené panství skončilo r. 1785 v nucené správě, nástupce biskup Hohenlohe se zasloužil o přestavbu zámku do nynější podoby a založení parku. Zámek r. 1964 přešel do vlastnictví státu, jako národní kulturní památka přístupný veřejnosti. Proslulá sbírka dýmek a kuřáckých potřeb. Jaroměř – náměstí

Jaroměřice

Svitavy 49°37'29.26"N; 16°45'11.48"E

Obec na českomoravském pomezí prvně doložena r. 1068. Středověká tvrz přestavěna r. 1592 na patrový renes. zámeček se zachovalou sgrafitovou výzdobou, účelově využit. Gotický kostel Všech svatých pozdně barokně upraven r. 1809, před ním sochy sv. Jana Nepomuckého a Floriána z r. 1882. Na návsi sousoší sv. Cyrila a Metoděje z r. 1885. Jižně na vrchu Kalvárie poutní areál s křížovou cestou, ambity, bránou zvanou Pilátův dům, barokními kaplemi Panny Marie a Betlémskou, barokním farním kostelem Povýšení sv. Kříže a farou s mariánskou kaplí. Areál vystavěn v letech 1712–1738 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Severovýchodně pomník sedmi vojenským letcům, obětem havárie r. 1949. Jánský Vrch

Jaroměřice nad Rokytnou

Třebíč

49°5'42.65"N; 15°53'35.63"E

Jaroměř

Náchod 50°20'57.69"N; 15°55'12.83"E

Historické město na soutoku Labe, Úpy a Metuje založeno knížetem Jaromírem v 11. stol., hrad připomínán r. 1126, od r. 1307 věnné město královen. Na náměstí radnice renes. původu, nyní empírová z r. 1851, Braunovo mariánské sousoší z let 1722–1727, renes. a barokní domy, malé zbytky hradeb. Secesní divadlo z r. 1896. Gotický děkanský kostel sv. Mikuláše ze 14. stol., v minulosti začleněn do městských hradeb, přestavován v 16. stol., restaurován r. 1904. Na něj navazuje městská brána, r. 1707 barokně upravena na zvonici. V sousedství pozdně barokní děkanství z r. 1786 a empírová budova staré školy z let 1840–1842. Na předměstí pův. gotický kostel sv. Jakuba ze 14. stol., přestavěn pozdně goticky r. 1530, barokně upraven po požáru r. 1670. Městské muzeum založeno r. 1883, nyní v býv. obchodním domě Wenke. Muzeum magie z r. 2009. Ve staré výtopně železniční muzeum. Rodiště sochaře a medailéra Otakara Španiela (1881–1955), malíře Josefa Šímy (1891–1971) a zoologa Zdeňka Veselovského (1928–2006). Na opačném břehu Metuje část města Josefov, pevnostní město z konce 18. stol. – viz samostatné heslo. 196

Obec na křižovatce středověkých stezek prvně písemně doložena v letech 1260–1265, na město povýšena r. 1859, památková zóna. Dominantní rozlehlý renes. zámek vystavěn na místě starší vodní tvrze kolem r. 1600, zásadně barokně přestavěn v letech 1700–1737. Komplex budov na půdorysu nepravidelného H doplňuje v čele stojící monumentální kostel sv. Markéty z let 1718–1739 s mohutnou kopulí a nakoso postavenými věžemi z r. 1773. Zámek obklopuje zahrada přecházející v anglický park. Působiště barokního hudebního skladatele Františka Václava Míči (1694–1744), v zámeckém divadle provedena jeho opera O původu Jaroměřic z r. 1730, první česká opera v dějinách hudby. Za barokním mostem zdobeným sochami z let 1714–1716 barokní klášter servitů z let 1675–1679. Raně barokní špitál s kaplí sv. Kateřiny z let 1671–1672. Na býv. hřbitově barokní kaple sv. Josefa z r. 1701. Na náměstí barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1716 a klasicistní kašna se sochami světců. V letech 1901–1929 ve městě žil a učil básník Otokar Březina (1868–1929), jeho hrob s pomníkem od Františka Bílka na místním hřbitově, v jeho domě od r. 1931 muzeum. Rodiště hudebního skladatele Františka Adama Míči (1746–1811) a herce Zdeňka Kampfa (1920–1987).

www.ceskonamape.cz

Kaple Panny Marie z poloviny 19. stol. Západně v lese na místě zaniklé vsi samota Třebekov, roubená myslivna plaského kláštera z r. 1760. Narodil se zde František Alexandr Heber (1815–1849), který ve 40. letech 19. stol. jako první systematicky probádal a zdokumentoval české hrady a tvrze v německy psaném spise Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser. Jižně od myslivny za potokem Bělidlo zbytky tvrze Železnice s opevněným dvorem zaniklé v 15. stol., dříve mylně považované za hrad.

Jaroměřice nad Rokytnou

Jaroslavice

Znojmo 48°45'21.89"N; 16°13'59.6"E

Velká vinařská obec u rakouských hranic poblíž trojice velkých rybníků prvně zmíněna r. 1249. Na návrší chátrající čtyřkřídlý renes. zámek s arkádami v nádvoří, vznikl po r. 1567 na místě hradu z 13. stol., barokně přestavěn v letech 1730–1736, kolem park z poloviny 19. stol. Na úpatí vrchu klasicistní kostel sv. Jiljí z let 1788–1791 s krytým schodištěm. V obci barokní mariánský sloup z 1. poloviny 18. stol., hodnotné barokní sochy a pranýř z konce 16. stol. Významné vinařské centrum s rozlehlými zámeckými sklepy. Severně Zámecký rybník o rozloze 206 ha, jeden z největších chovných rybníků na Moravě.

Jarov – hájovna Třebekov

Jasenice

Třebíč 49°15'28.53"N; 16°9'47.33"E

Starobylá obec prvně doložena r. 1353, v okolí v minulosti těžba železné rudy a vápence, severně objeveno ložisko uranu. Při stavbě kulturního domu objevena kamenná obvodová zeď a sklepy tvrze ze 16. stol. Na návrší kostelík sv. Klimenta pozdně románského původu z 2. poloviny 13. stol., věž přistavěna v polovině 16. stol., rozšířen při opravách v letech 1802 a 1844. Na návsi gotická kaple sv. Máří Magdalény z konce 14. stol.

Jasenná

Zlín 49°15'7.8"N; 17°53'48.56"E

Horská obec pod vrchem Syrákov prvně připomínána r. 1468. Katolický kostel sv. Máří Magdalény z r. 1672 upraven v 18. stol., před ním socha Portáše. Empírový evangelický kostel z r. 1833. Mezi dochovanými lidovými roubenými stavbami vyniká patrové Mikuláštíkovo fojtství z r. 1748 s muzejní expozicí. Severně lyžařské terény.

Jaroslavice – zámek

Jarošov nad Nežárkou

Jindř. Hradec 49°11'16.19"N; 15°4'1"E

Obec na soutoku Kamenice a Žirovnice, které tu vytvářejí Nežárku, prvně doložena r. 1340. Gotický kostel sv. Prokopa z 2. poloviny 14. stol. barokně přestavěn v letech 1754–1755, věž z r. 1720. Na místě býv. tvrze barokní fara. Na západním okraji při silnici smírčí kámen z r. 1704 na paměť kočího, který se s koňmi utopil v bažině.

Jarov

Plzeň-sever

Javorná

Klatovy 49°13'3.04"N; 13°18'17.2"E

Rozptýlená horská ves prvně připomínána r. 1494, do r. 1953 zvaná Zejbiš, nyní část obce Čachrov. Od 16. stol. v okolí sklářské huti. Dvojvěžový barokní kostel sv. Anny z let 1718–1721 s báněmi krytými šindelem, před ním přes 300 let stará lípa.

Javorná

K. Vary

49°52'20.4"N; 13°28'29.34"E

50°7'57.98"N; 12°57'24.56"E

Obec poprvé zmíněna r. 1250, od r. 1995 vesnická památková zóna. Dochovány zděné statky z 19. stol. i roubené stavby.

Zemědělská ves na úpatí Slavkovského lesa prvně zmíněna r. 1366, nyní část města Bochov. Zbytky lidové hrázděné ar-

www.ceskonamape.cz

197

chitektury. V oddělené části vsi směrem k osadě Rybničná Javorenský zámek, nedokončená dvoukřídlá barokní stavba s nárožní hranolovou věží z let 1729–1730 v hospodářském dvoře. K severnímu křídlu připojen barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1730, pův. zámecká kaple změněna na farní kostel r. 1856, jeho vybavení rozkradeno. Zámek chátrá v důsledku nedořešené restituce. Severně od vsi přírodní památka Viklan, zvaný Dominik, funkční viklan chráněný od r. 1979.

ní fara z r. 1728, mariánská socha Immaculaty z r. 1723, empírová socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 19. stol. Zdejší působení vídeňského skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu (1739–1799) připomíná pomník z r. 1793 a jeho výstavný dům, nyní muzeum. Na hřbitově v místní části Ves Javorník románsko-gotický kostel sv. Kříže z r. 1260.

Javorník

Hodonín 48°51'50.37"N; 17°31'57.69"E

Javornice

Rychnov n. Kn. 50°10'6.05"N; 16°21'13.38"E

Protáhlá obec prvně připomínána r. 1358. Pův. románský kostel sv. Jiří z počátku 13. stol. nahrazen v letech 1785–1787 nynější pozdně barokní stavbou. Fara z r. 1775. Barokní sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Dochováno několik roubených chalup. V místní části Betlém žil od r. 1925 malíř Vojtěch Sedláček (1892–1973) a jeho manželka, krajkářka Marie Serbousková, v domku od r. 1980 jejich památník.

Obec prvně zmíněna r. 1370, v minulosti středisko protestantů. V části Kopánky malebný soubor chalup a skupiny roubených seníků na východním okraji, památková zóna. Evangelický kostel z r. 1782 a zvonice z r. 1733. Stará fara, pův. bratrská modlitebna ze 17. stol. Na kopci Hradisko (636 m n. m.) východně nad obcí zachovány mohutné valy a příkop prehistorického hradiště. Jihovýchodně rekreační Filipovské údolí s turistickými chatami a lyžařským areálem.

Javořice

Jihlava 49°13'15.52"N; 15°20'22.94"E

Javorník

Prachatice 49°8'14.12"N; 13°39'48.67"E

Horská ves ve vysoké poloze 960 m n. m. prvně doložena r. 1624, nyní část obce Vacov. Dochována šumavská lidová architektura. Socha spisovatele Karla Klostermanna, Švehlova chata z r. 1939, později sanatorium. Nad vsí kaple sv. Antonína Paduánského z r. 1939 ve tvaru rotundy, u ní lyžařské terény. Západně na stejnojmenném vrchu (1066 m n. m.) kamenná Klostermannova rozhledna z r. 1938, pro omezený výhled vyhlídková plošina r. 2003 zvýšena o 14 m na celkovou výšku 32 m.

Javorník

Trutnov 50°35'32.31"N; 15°46'11.82"E

Osada v údolí Javornického potoka prvně zmíněna r. 1354, nyní část obce Rudník. Barokní kostel sv. Martina z let 1707–1708 s cenným interiérem, pod ním socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1775. Poblíž křižovatky silnic zbytek okrouhlého tvrziště s příkopem a sklepní místností, tvrz z 15. stol. opuštěna v 1. polovině 16. stol.

Javorník

Obec prvně uváděna r. 1317. Pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice z doby kolem r. 1800 s hranolovou věží. Východně pramenná oblast řeky Svitavy s jezírkem a naučnou stezkou.

Olomouc 49°40'23.8"N; 16°55'16.31"E

Ves prvně zmíněna r. 1348, nyní část obce Luká, do historie vešla jako moravské Lidice, protože 5. května 1945 byla nacisty srovnána se zemí a 38 mužů a chlapců zastřeleno pro údajnou pomoc partyzánům, událost připomíná památník. Nad obnovenou obcí pásmo jeskyní s mimořádně krásnou krápníkovou výzdobou, objeveny r. 1938 a zpřístupněny. Jihozápadně skalní útvar Zkamenělý zámek, na vápencové skále s velkou skalní branou stával od 12. stol. gotický strážní hrádek, nyní zvaný Bránky, zanikl po r. 1300. Severně v místní části Střemeníčko pravoslavný kostel sv. Václava z r. 1936.

Jažlovice

Praha-východ 49°57'46.16"N; 14°37'57.42"E

Ves prvně připomínána r. 1354, nyní část města Říčany. Kostel sv. Václava románského původu z 12. stol. rozšířen ve 13. stol., později barokně upraven a znovu rozšířen r. 1854. Rodiště hudebního skladatele a sbormistra Ferdinanda Vacha (1860–1939).

Jeseník 50°23'34.02"N; 17°0'13.24"E

Pohraniční obec pod Rychlebskými horami doložena poprvé r. 1291, městem od r. 1373. V dominantní poloze nad ním zámek Jánský Vrch (viz samostatné heslo), letní sídlo vratislavských biskupů. Městské centrum památkovou zónou, měšťanské domy vesměs z počátku 19. stol., radnice z r. 1935. Barokní farní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1723, u něj barok198

Javoříčko

Svitavy 49°46'55"N; 16°25'43.56"E

Javorník

Nejvyšší vrchol Jihlavských vrchů (837 m n. m.) a zároveň celé Českomoravské vrchoviny, samotný vrcholek ukryt v rozsáhlých lesích, z nichž vyčnívá jen 166 m vysoký stožár televizního vysílače. Výhledová plošina se nachází na jižním svahu asi 1 km pod vrcholem, na severním svahu upravený pramen, zvaný Studánka Páně, s odpočinkovým místem. Nejkratší výstup k vrcholu od Velkého pařezitého rybníka s chatovým táborem a kempem.

Jedlí

Šumperk 49°55'54.28"N; 16°47'56.62"E

Obec prvně zmiňována r. 1351, za 2. světové války centrum partyzánského odboje. Pomník z r. 1950 připomíná popravu tří vlastenců gestapem v červenci 1944. Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1782–1786. Barokní sloup Nej-

www.ceskonamape.cz

světější Trojice z r. 1773. Boží muka z r. 1860. Lidová usedlost z r. 1834.

Jedlka

Děčín

a slévárny. Farní kostel sv. Petra a Pavla gotického původu z 13. stol. přestavěn klasicistně v letech 1783–1785, věž ze starší stavby z r. 1681, objekt upraven koncem 18. stol. V současnosti významná rekreační oblast při rybníku Olšovec, využíván i pro závody motorových vodních kluzáků.

50°44'36.81"N; 14°16'36.97"E

Ves prvně zmíněna r. 1352, nyní část obce Malá Veleň. Na hřbitově hodnotný gotický kostel sv. Anny, částečně barokně upraven v letech 1716–1723. Ve vsi dochovány lidové stavby.

Jedlová

Svitavy 49°39'32.86"N; 16°18'40.52"E

Jelení

Prachatice 48°48'55.05"N; 13°52'53.03"E

Horská osada zvaná též Jelení Vrchy založena r. 1796, nyní část obce Nová Pec. Nad ní tunel a oba portály Schwarzenberského kanálu – viz samostatné heslo, v osadě malé muzeum. Kolem prochází známá Medvědí stezka s pomníčkem posledního medvěda v Čechách, zastřeleného r. 1856.

Obec prvně doložena r. 1349. Gotický kostel Navštívení Panny Marie z počátku 14. stol., při něm čtyřboká zvonice ze 17. stol. s dřevěným patrem. Empírový kříž z r. 1821. Dochována řada staveb lidové architektury. Severně osada Balda, v minulosti u pramene malé lázně z r. 1740, barokní kaple Panny Marie z let 1747–1748.

Jedlová

Chomutov 50°32'55.79"N; 13°27'40.82"E

Výrazná krušnohorská čedičová hora (853 m n. m.), v minulosti zvaná Tannich nebo Jedlan, v letech 1990–1991 na vrcholu postaven televizní a rozhlasový vysílač o výšce 78 m. Daleký rozhled.

Jedlová

Děčín 50°51'23.72"N; 14°33'38.42"E

Výrazná znělcová hora (774 m n. m.), německy zvaná Tannenberg, třetí nejvyšší vrchol Lužických hor. Od r. 1891 na vrcholu kamenná, 23 m vysoká rozhledna, pod ní hostinec a pomník básníka Friedricha Schillera (1759–1805) z r. 1905, složený z 19 kamenů z nerostů charakteristických pro okolní města a obce, které se na vybudování podílely. Po 2. světové válce vše zchátralo. Rozhledna se skvostným výhledem obnovena r. 1993, r. 1995 znovu postavena horská chata s restaurací, opraven i Schillerův pomník. Na severním svahu lyžařské terény s vlekem. Na vrcholu též dva telekomunikační stožáry.

Jednov

Prostějov 49°32'52.31"N; 16°52'40.33"E

Ves založena až r. 1801, nyní část obce Suchdol, pův. poutní místo. Nad pramenem zvaným Svatá Voda v letech 1763–1766 vystavěna barokní kaple Navštívení Panny Marie, v letech 1807–1810 rozšířena na poutní kostel, do současné podoby upraven v letech 1905–1910 dostavbou věže s průčelím. Pramen vyveden mimo kostel do empírové vodní kaple. Na okraji vsi větrný mlýn holandského typu z r. 1842, provoz ukončen po poničení vichřicí r. 1931, od r. 1952 upraven na byty, nyní soukromý rekreační objekt.

Jedovnice

Blansko 49°20'38.11"N; 16°45'24.43"E

Obec prvně připomínána r. 1251, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2007, v 18. a 19. stol. železářské hutě

Jelení – Schwarzenberský kanál

Jemčina

Jindř. Hradec 49°5'48.32"N; 14°51'22.58"E

Osamocený barokní lovecký zámek na okraji rozsáhlých lesů, pův. hospodářský dvůr a hřebčinec z let 1744–1749, v letech 1757–1759 přistavěna dvě obytná křídla. Nová zámecká budova s kaplí sv. Jana Nepomuckého vybudována v letech 1767–1769, další úpravy provedeny v letech 1776–1804. Patrová budova na půdorysu písmene U s rizality sloužila do r. 1991 jako kasárna, nyní upravena na ubytovací zařízení a částečně zpřístupněna.

Jemnice

Třebíč 49°1'4.02"N; 15°34'31.89"E

Pův. hornická osada a zeměpanský hrad na Želetavce, královské město založeno r. 1227, památková zóna. Z opevnění dochována značná část hradeb se dvěma branami. Býv. hrad postupně v letech 1661–1774 přestavěn na barokní zámek. Na náměstí goticko-renes. kostel sv. Stanislava s vysokou vyhlídkovou věží, barokně přestavěn v 1. polovině 18. stol. Kostel sv. Víta gotického původu jako pozůstatek františkánského kláštera založeného r. 1445 a zrušeného r. 1675, klasicistně přestavěn ve 2. polovině 18. stol., před ním 700 let stará, tzv. Kapistránská lípa. V části Podolí kostel sv. Jakuba Většího se zbytkem románské rotundy

www.ceskonamape.cz

199

Jemniště – zámek

z 12. stol. Místní vlastivědné muzeum zaměřeno na tradici hornictví. Ve městě každoročně pořádána slavnost Barchan na paměť pobytu královny Elišky r. 1312. Na jižním okraji dochován židovský hřbitov, severně od města novoklasicistní knížecí hrobka z let 1900–1902.

mlýn rodištěm Jiřího Družeckého (1745–1819), vojenského kapelníka, hobojisty, tympanisty a hudebního skladatele.

Jemniště

Benešov 49°44'33.88"N; 14°47'25.84"E

Ves poprvé uváděna r. 1381, nyní část obce Postupice. Kamenná vodní tvrz doložená v 16. stol. upravena barokně r. 1717 na tzv. starý zámek, dochována jako součást zemědělského dvora. Reprezentační barokní nový zámek vybudován počátkem 18. stol. podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky jako komplex sedmi samostatných budov s velkým nádvořím a francouzskou zahradou. Po požáru r. 1754 objekt přestavěn rokokově, při klasicistní úpravě zahrada změněna na anglický park. Od r. 1868 v majetku rodu Šternberků, kterému opět vrácen v restituci. Zámek v sezóně přístupný veřejnosti, přilehlé budovy využívány pro společenské akce. Jemnice – zámek

Jemníky

Jenčov Kladno 50°12'25.37"N; 14°7'8.95"E

Obec v údolí Knovízského potoka doložena r. 1227 jako církevní zboží, od r. 1612 součást smečenského panství. Kamenný kříž z r. 1782, severně od obce malý menhir. Zdejší 200

Kladno 50°2'10.56"N; 13°59'16.05"E

Malý královský hrádek Jenčov nebo též Jinčov nad potokem Vuznicí založen ve 13. stol. jako lovecký patrně za Václava I., jeho historie písemně nezmiňována. Vzhledem k odlehlosti po opuštění nerozebrán, o zříceninu pečuje spolek nadšenců, vede k ní značená cesta od Bělče a Sýkořic.

www.ceskonamape.cz

Jeneč

Praha-západ 50°5'17.13"N; 14°12'53.74"E

Obec připomínána r. 1115. Rozsáhlý hospodářský dvůr ze 17. stol. s rustikovaným barokním pískovcovým portálem. Stará barokní pošta z r. 1770. Zvonička obnovena r. 1903. Rozsáhlá nová výstavba a průmyslový areál.

Jeníkov

Teplice 50°37'42.8"N; 13°45'1.31"E

Obec doložena prvně r. 1352. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1756–1760 na místě starší stavby. Hřbitovní kaple sv. Anny z r. 1551, barokní fara z konce 18. stol. Barokní sochy sv. Salvátora, Vavřince a Jana Nepomuckého z 18. stol. Severně od obce zatopený důl Barbora s pramenitou vodou o rozloze 65 ha a hloubce až 60 m, vyhledávané rekreační místo s výbornými podmínkami pro sportovní potápění.

Jeníkovice

Hradec Kr. 50°13'27.73"N; 16°0'9.04"E

Obec prvně doložena r. 1385. Na návsi místo gotického ze 14. stol. postaven v letech 1741–1745 barokní kostel sv. Petra a Pavla, po zřícení klenby opraven novorenesančně r. 1901. U něj dvě památné lípy.

Jenišovice

Jenštejn – zřícenina hradu Jablonec n. N. 50°37'40.04"N; 15°8'11.65"E

Starobylá obec doložena r. 1143. V dominantní poloze kostel sv. Jiří, nyní již třetí stavba na témže místě z let 1728–1744. Barokní fara z počátku 18. stol. upravena na úřad obce. Barokní mariánský sloup z r. 1719, sochy sv. Antonína z r. 1808 a Václava z r. 1938. Jižně při silnici barokní Červený dvůr z doby kolem r. 1700 s ozdobnou branou.

Jenišovice

Chrudim 49°55'42.54"N; 16°1'50.26"E

Obec prvně uváděna již r. 1088. V dominantní poloze raně gotický kostel Nejsvětější Trojice, k věži přistavěna nízká hranolová zvonice z r. 1852 s dřevěným patrem, opraven r. 1893. Empírový kamenný kříž z r. 1808. Dochovány stavby lidové architektury.

Jenštejn

Praha-východ 50°9'11.88"N; 14°36'39.56"E

Nevelká obec prvně zmíněna r. 1368 jako podhradí vodního hradu nazvaného podle zakladatele Jenče z Janovic. Hrad na skále v úzkém údolí chráněný rybníkem po r. 1368 v majetku pražských arcibiskupů a opatřen mohutnou válcovou věží. Od r. 1402 majetek drobné šlechty, od r. 1583 opuštěn a rozebrán na stavební materiál. Ve 20. stol. opravena zachovaná věž a r. 1977 zpřístupněna. Na návsi kaple z r. 1855. Prudká bytová výstavba v lokalitě Nový Jenštejn. Jihovýchodně místní část Dehtáry, pův. uhlířská osada z r. 1368, později renes. hospodářský dvůr, doložen r. 1603. Rodiště barokního hudebního skladatele Jana Zacha (1713–1773).

Jeřice

Jičín 50°20'34.24"N; 15°40'58.06"E

Obec prvně zmíněna r. 1369. Na místě středověké tvrze vybudován koncem 17. stol. čtyřkřídlý barokní zámek s nárožní polygonální věží, interiér po požáru r. 1887 upraven novorenesančně, v restituci vrácen soukromému majiteli, nepřístupný. Na hřbitově pozdně barokní kostel sv. Máří Magdalény z r. 1787 na místě gotické svatyně, u něj prostá hranolová zděná zvonice z doby stavby kostela. Dvě sochy sv. Jana Nepomuckého z let 1724 a 1726, lidová socha sv. Floriána z r. 1870. Severovýchodně od obce mohylové pohřebiště z doby bronzové.

Jeřmanice

Liberec 50°41'59.23"N; 15°5'41.61"E

Obec prvně zmíněna r. 1543. Kostel sv. Anny z let 1812–1816, sochy sv. Petra a Pavla z r. 1764. Severně vrch Císařský kámen (637 m n. m.) s 20 m vysokou dřevěnou rozhlednou z r. 2009. Jihozápadně vrch Javorník (684 m n. m.), výletní restaurace Obří sud z r. 1899 na vrcholu vyhořela r. 1974, plánována stavba rozhledny. Z hřebenu daleký výhled.

Jesenec

Prostějov 49°36'32.07"N; 16°51'46.71"E

Obec prvně zmíněna r. 1351. Pro brněnské premonstráty vystavěn cenný barokní komplex zámku a kostela podle projektu Jana Blažeje Santiniho, patrový zámek z r. 1711 nyní účelově využit, chodbou s ním spojený kostel sv. Liboria dokončen r. 1714. V zámeckém parku lidová kaplička sv. Antonína z 18. stol. Barokní sochy sv. Liboria z r. 1736 a Jana Nepomuckého z r. 1753.

www.ceskonamape.cz

201

Jesenice

Příbram 49°36'26.31"N; 14°28'45.54"E

Obec prvně zmíněna r. 1352. Pův. gotický kostel Nejsvětější Trojice s věží z r. 1617 úplně přestavěn v pozdním baroku r. 1799. Ve zdi opukový náhrobník Diviše Černína z Chudenic, popraveného na Staroměstském náměstí v Praze r. 1621. V areálu kostela odhalen r. 2001 pomník pátera Antonína Lega, který zde působil v letech 1882–1901. Před kostelem památná lípa o stáří asi 350 let. Výklenková kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. Kamenný most z r. 1868. Z obce na vrch Kalvárie vede obnovená křížová cesta zajímavá unikátní sestavou 17 křížů, vysvěcena r. 2004, o rok později rozšířena o naučnou stezku.

Jesenice

Praha-západ

Jeseník – radnice

49°58'5.92"N; 14°30'58.13"E

Pův. zemědělská ves prvně zmíněna r. 1088. Od 16. stol. poštovní přepřahací stanice na trase Praha-Linec. Bouřlivá výstavba satelitních sídlišť způsobila prudký nárůst počtu obyvatel, přesáhl již 5000. V obci dochována lidová zemědělská usedlost s bránou. Jihovýchodně barokní kamenný pomník v podobě trojbokého jehlanu připomínající smrt hraběnky z Astfeldu při nehodě vozu r. 1706.

Jesenice

Rakovník 50°5'45.09"N; 13°28'19.24"E

Obec připomínána r. 1321, městská práva udělena r. 1409, status města obnoven r. 2008. Pův. románský kostel sv. Petra a Pavla z 13. stol. barokně přestavěn v letech 1686 a 1725. V sousedství kaple sv. Antonína a pět barokních soch. Barokní fara z r. 1760. Na náměstí dominantní budova býv. okresního soudu z poloviny 19. stol., dochován též býv. zájezdní hostinec zvaný Modrý kříž. Vlastivědné muzeum. Zvláštnost představuje kamenné celní kolo při plzeňské silnici, které upozorňovalo formany na nutnost platit clo. Na jižním okraji rekreační Velký rybník o rozloze 41 ha, jihozápadně od něj v lese žulový útvar Viklan. Severně od města Tobiášův vrch, ve svahu 48 m vysoký telekomunikační stožár z r. 1999, na něm rozhledna s ochozem ve výši 25 m.

Jeseník

N. Jičín 49°36'39.38"N; 17°54'14.48"E

Obec, dříve zvaná Německý Jeseník, poprvé připomínána r. 1383 jako součást starojičínského panství, těžce postižena povodní r. 2009. Barokní zámek z doby kolem r. 1728 vznikl přestavbou renes. tvrze z konce 16. stol., při úpravách mezi lety 1818–1850 odstraněna věž, nyní patrová budova s mansardovou střechou. V zámeckém parku barokní socha sv. Huberta z 18. stol. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1752 na místě staršího dřevěného kostela, který vyhořel r. 1750. V obci dva minerální prameny.

Jesenný

Semily 50°39'47.54"N; 15°20'35.99"E

Obec nad Kamenicí prvně zmiňována r. 1356. Barokní zámek z r. 1664 zpustošen za selské rebelie r. 1775, upraven r. 1906 na obytnou budovu, zámecká kaple sv. Jana Křtitele z r. 1715. Roubený dům z počátku 19. stol. s bohatě vyřezávaným štítem. Severozápadně od obce v lese barokní kaple Povýšení sv. Kříže z r. 1734, zvaná Hora Kalvárie.

Jeskyně Na Pomezí

Jeseník 50°14'42.22"N; 17°8'23.42"E

Jeseník 50°13'41.63"N; 17°12'16.51"E

Město na soutoku Bělé a Staříče připomínáno r. 1267 jako Frei vom Walde, z čehož vznikl německý název Freiwaldau a český Frývaldov, na dnešní změněn až r. 1947. Počátkem 16. stol. dolování zlata, stříbra a železné rudy. V letech 1622–1684 zde probíhaly proslulé inkviziční procesy, které si ve městě vyžádaly 102 oběti. Památkám dominuje rekonstruovaná, pův. gotická vodní tvrz doložená v r. 1374, renesančně přestavěná v letech 1574–1583, nyní sídlo vlastivědného muzea. Radnice z r. 1610, přestavěná v letech 1712 a 1830. Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1418, upraven v 80. letech 19. stol. Morový sloup Nejsvětější Trojice z poloviny 18. stol. Zajímavá rokoková katovna, dům posledního městského kata. Severozápadně od centra Lázně Jeseník – viz samostatné heslo. Východiště na horu Zlatý Chlum s rozhlednou – viz samostatné heslo.

202

Jeseník nad Odrou

Krasové jeskyně Na Pomezí objeveny r. 1936. Podzemní chodby a dómy s bohatou krápníkovou výzdobou o délce 630 m zpřístupněny veřejnosti r. 1950.

Jeskyně Na Špičáku

Jeseník 50°17'0.92"N; 17°14'59.63"E

Jeskyně Na Špičáku, nejstarší doložená krasová jeskyně střední Evropy, první písemná zmínka pochází z r. 1430. Často sloužila jako úkryt obyvatel. Labyrint 400 m dlouhý vytvořen v devonských mramorech, veřejnosti zpřístupněn od r. 1955, částečně již v letech 1884–1885.

Jestřabice

Kroměříž 49°5'32.27"N; 17°7'50.67"E

Ves prvně připomínána r. 1344, nyní část města Koryčany. Barokní kostel sv. Anny z r. 1753 přestavěn do současné podoby r. 1842.

www.ceskonamape.cz

Ještěd ze sedla Ještědka

Jestřebí

Č. Lípa

Ještěd

Liberec

50°36'32.77"N; 14°35'5.78"E

50°43'57.46"N; 14°59'4.59"E

Obec připomínána r. 1352 pod názvem Krušina, od r. 1480 uváděna pod názvem hradu. Nad ní dominantní, 30 m vysoký skalní suk se zříceninou hradu Jestřebí, doložen r. 1295, pustý od poloviny 16. stol., dochovány zbytky zdiva a tesané schodiště, z hradní plošiny rozhled. V obci rokokový kostel sv. Ondřeje z r. 1780 postavený náhradou za vyhořelý, fara z r. 1730. Na hřbitově pod hradem hranolová zvonice gotického původu, považována za pozůstatek pův. vsi Krušina. Ve hřbitovní zdi barokní Svatá cesta.

Nejvyšší vrchol Ještědsko-kozákovského hřbetu (1012 m n. m.), typická dominanta Liberce, rozhledový bod prvního řádu. Od r. 1737 na vrcholu kamenný kříž, nynější z r. 1990. Kamenný obelisk z r. 1838, zvaný Rohanský kámen, označoval hranici panství. Od r. 1847 první vrcholová chata, první dřevěná rozhledna od r. 1876. Kamenný horský hotel z r. 1907 v podobě středověkého hradu s 23 m vysokou věží jako rozhlednou vyhořel v lednu 1963. Na jeho místě r. 1973 otevřena unikátní stavba hotelu a televizního vysílače ve tvaru rotačního hyperboloidu o výšce 90 m, za niž autor projektu, liberecký architekt Karel Hubáček, získal r. 1969 prestižní Perretovu cenu. V r. 1933 uvedena do provozu kabinová lanovka rekonstruovaná v letech 1971–1975. Ve svahu zachováno torzo sáňkařské dráhy z r. 1911, v provozu moderní lyžařský areál se sedačkovými lanovkami, sjezdovými tratěmi a skokanskými můstky.

Jetřichovice

Příbram 49°33'5.45"N; 14°31'34.47"E

Jestřebí – zřícenina hradu

Ves prvně doložena r. 1394, nyní část města Sedlec-Prčice. Tvrz ze 16. stol. upravena na barokní zámek rozšířený a zásadně přestavěný novogoticky v letech 1857–1859, kolem založen anglický park se sochařskou výzdobou. Barokní kaple Panny Marie Bolestné z r. 1702 zbořena a r. 1859 nově postavena pseudorománsky. Kaple sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. stol. Dochovány stavby lidové architektury. Jihozápadně osada Monínec, nyní centrum zimní i letní rekreace, na severním svahu Javorové skály (723 m n. m.), www.ceskonamape.cz

203

nejvyššího vrcholu Čertovy hrbatiny, lyžařský areál s lanovkou a poštovnou přenesenou ze Sněžky.

Jetřichovice

ně od rybníků přírodní památka Voděradské bučiny, lesní porost bučin na žulovém podkladu o rozloze 658 ha s řadou druhů chráněných ptáků, územím prochází naučná stezka.

Děčín 50°51'8.74"N; 14°23'52.26"E

Obec, německy zvaná Dittersbach, vznikla koncem 14. stol. jako podhradí hradu Falkenštejn – viz samostatné heslo. Nyní vyhledávané rekreační a turistické středisko s řadou roubených a hrázděných staveb. Barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1752 v letech 1787–1791 přestavěna na kostel, věž z r. 1828, opraven r. 1993. Pod skalami v letech 1927–2005 dětská ozdravovna. V okolí ve skalách tesané kaple z 19. stol. Památný dub.

Jevany

Jevíčko Obec východištěm na atraktivní vyhlídková místa Mariina skála, Vilemínina stěna a Rudolfův kámen nazvaná podle členů hraběcího rodu Kinských, který se v 19. stol. zasloužil o rozvoj turistiky v oblasti.

Jetřichovice (Děčín) – Mariina skála

Jevany

Praha-východ 49°58'13.83"N; 14°48'35.41"E

Obec prvně připomínána r. 1344, po 1. světové válce vyhledávané letovisko na březích soustavy rybníků a oblíbené rezidenční místo českých celebrit. Rekreační rybníky na Jevanském potoce s možností provozování vodních sportů. Jihovýchodně od obce býv. ves Aldašín zaniklá za třicetileté války, zachován pouze kostel sv. Jiří se hřbitovem, v současné podobě barokní z r. 1729, věž přistavěna r. 1771. Jihovýchod204

Svitavy 49°37'58.24"N; 16°42'45.6"E

Jetřichovice (Děčín) – Rudolfův kámen

Obec v Boskovické brázdě prvně připomínána r. 1145, na královské město povýšena r. 1258, zachován pův. oválný půdorys, památková zóna. Částečně dochované hradební zdi ze 14. stol. a městská věž, při pozdně gotické přestavbě r. 1593 zvýšena na 50 m, od r. 1709 slouží též jako zvonice. Na místě tvrze postaven r. 1559 renes. zámek, přestavěn koncem 18. stol., účelově využit. Pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie s klášterním konventem augustiniánů z let 1353–1372 přestavěn barokně v letech 1762–1766, v klášteře nyní městské muzeum. Na náměstí barokní morový sloup z r. 1714, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1730, kašna z r. 1838 a pomník T. G. Masaryka z r. 1930. Barokní sochy sv. Anny, Josefa, Norberta a Mikuláše Tolentinského vesměs z 1. poloviny 18. stol. Synagoga z r. 1794 upravena na sbor církve čs. husitské, ze zrušeného židovského hřbitova zachováno jen několik náhrobních kamenů. Soukromé hornické muzeum. Severozápadně osamělý gotický hřbitovní kostel sv. Bartoloměje z doby kolem r. 1300 na místě pův. osídlení, opraven po požáru r. 1936. Západně Červený kopec s pomníkem obětem napoleonských válek z r. 1910 na býv. vojenském hřbitově, pod ním plicní sanatorium z let 1914–1916 rozšířené r. 1939 a vodní nádrž Smolná z let 1925–1933 na Malonínském potoce s rekreační oblastí.

Jevišovice

Znojmo 48°59'13.67"N; 15°59'24.02"E

Obec nad řekou Jevišovkou prvně zmíněna r. 1289, historický status města z počátku 18. stol. obnoven r. 2007. Pův. gotický hrad z doby kolem r. 1280 za husitských válek r. 1421 dobyt a zničen, zachovány malé zbytky zdí a příkopy. Náhradou na protějším břehu vystavěn nový hrad, koncem 16. stol. přeměněn na čtyřkřídlý renes. zámek, barokně

www.ceskonamape.cz

upraven ve 2. polovině 17. stol., jeho pevnostní dispozice dosud patrná.

osmiboká stupňovitá dřevěná zvonice, přes 15 m vysoká stavba asi z počátku 17. stol.

Jezdec

Liberec 50°47'47.6"N; 15°5'37.07"E

Malý hrádek strážního charakteru, německy zvaný Reitstein, stával na třech žulových skalách nad Kateřinským údolím Černé Nisy. Hrádek ze 14.–15. stol. neznámé historie zčásti vytesán do příkopem oddělené skály s dřevěnými stavbami, nyní pouze skalní vyhlídka na okraji Liberce.

Jezerní slať

Prachatice 49°2'14.95"N; 13°34'36.76"E

Jevišovice – Starý zámek

V interiéru depozitář a veřejnosti přístupná muzejní expozice Moravského muzea v Brně. Nový zámek z r. 1879 ve stylu anglické gotiky vznikl přestavbou dřevěného barokního letohrádku z 80. let 17. stol., nyní účelově využit, kolem přístupný anglický park. Empírový kostel sv. Josefa z let 1823–1830 s varhanami z r. 1748. Poblíž středověká sýpka ze 16. stol., barokně upravena v polovině 18. stol. Ve městě barokní kašna ze 17. stol. a sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z 18. stol. Pozoruhodná budova Komenia z r. 1922. Na západním okraji města na Jevišovce vodní nádrž – viz samostatné heslo.

Jezerní slať, nejznámější a rozsáhlé šumavské rašeliniště (103 ha) mezi Kvildou a Horskou Kvildou na rozvodí Vltavy a Otavy a hranici dvou krajů. Vrchovištní rašeliniště s vlastní vyhraněnou flórou i faunou přístupné po krátké naučné stezce a povalovém chodníčku. Na okraji slati vyhlídková věž. Mocnost rašelinných vrstev dosahuje až 8 m.

Jezernice

Přerov 49°32'43.86"N; 17°37'33.73"E

Obec prvně zmíněna r. 1353. Kostel sv. Martina gotického původu z 15. stol. Chráněný vodní mlýn středověkého původu. Na jižním okraji obce významná technická památka, kamenný a cihlový železniční viadukt z r. 1873 o délce 343 m se 42 oblouky.

Jezeří

Most 50°33'49.59"N; 13°30'21"E

Zámek v minulosti považován za barokní perlu Evropy, název novodobý z 19. stol., pův. zván Eisenberg stejně jako gotický hrad založený na jeho místě v letech 1363–1365 pány ze Rvenic. Hrad r. 1549 přestavěn na renes. zámek, po třicetileté válce a požáru dvakrát postaven nově barokně v letech 1696 a 1713, současná podoba z přelomu 18. a 19. stol. s anglickým parkem a arboretem.

Jevišovice

Jevišovka

Břeclav 48°49'40.57"N; 16°27'56.52"E

Zemědělská a vinařská obec prvně zmíněna r. 1353, v minulosti se silnou menšinou Chorvatů, do r. 1949 zvána Frélichov či Frollersdorf, nynější název od r. 1950. Chorvatské tradice připomíná Chorvatský dům s muzejní expozicí z r. 2008. Funkcionalistický kostel sv. Kunhuty z let 1929–1932 s gotickou věží, pozůstatkem pův. stavby. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1741.

Jezbořice

Pardubice

Jezeří – zámek

49°58'48.17"N; 15°41'38.78"E

Obec poprvé zmiňována r. 1131. Gotický kostel sv. Václava doložen r. 1399, barokně upraven r. 1791. V rohu hřbitova

Po 2. světové válce poznamenán sesuvy půdy v důsledku intezivní těžby hnědého uhlí. Před zbořením zachráněn, stavba po zastřešení od r. 1996 otevřena pro veřejnost, předsta-

www.ceskonamape.cz

205

vuje fotografickou dokumentární expozici a dva obnovené sály, ale také propadlé stropy, fragmenty štukové výzdoby a nástěnných maleb a další zbytky někdejší krásy. Poučný pohled poskytuje vyhlídka nad zámkem, s nímž je spojena osobnost německého hudebního skladatele Christopha Willibalda Glucka (1714–1787), proslulého reformátora opery, který tu prožil část mládí. Tzv. Gluckova myslivna pod zámkem vyhořela r. 1980. V protější stráni zřícenina nedokončeného mauzolea Lobkowiczů z r. 1753.

Ježov

Pelhřimov 49°36'46.41"N; 15°14'3.81"E

Obec písemně doložena r. 1352. Na hřbitově kostel sv. Lucie gotického původu barokně přestavěný v 18. stol. U něj dřevěná zvonice s třemi zvony. Severovýchodně na ostrohu nad ústím Blažejovického potoka terénní stopy po hradu Klosterberg, založen ve 14. stol., opuštěn za husitských válek, nyní v ochranném pásmu vodní nádrže Švihov.

Ježovy

Klatovy 49°29'28.08"N; 13°13'43.19"E

Obec připomínána již r. 1251. Pův. gotická tvrz přestavěna v 17.–18. stol. na patrový barokní zámek s kaplí na východní straně. Kaple sv. Jana Nepomuckého z poloviny 19. stol.

Jičín

Jičín 50°26'11.04"N; 15°21'13.19"E

Historické město na řece Cidlině prvně připomínáno r. 1293, do r. 1316 v majetku krále, největší rozvoj v letech 1621–1634 za Albrechta z Valdštejna, který sem přivedl jezuity. Z opevnění dochovány zbytky pozdně gotických hradeb a pozdně gotická Valdická brána, 52 m vysoká věž z let 1568–1570 s vyhlídkovým ochozem a kulatým přístavkem pro šnekovité schodiště. Hlavní náměstí sevřeno frontami renes. a barokních domů, jižní stranu uzavírá rozlehlý zámek, pův. městský dům poškozený r. 1620 výbuchem střelného prachu, mohutná stavba s trojicí nádvoří vystavěna v raném baroku v letech 1624–1633, nyní sídlo regionálního muzea a galerie. V sousedství barokní kostel sv. Jakuba Většího, založen r. 1627, novoklasicistní průčelí z let 1865–1867. Děkanství z let 1628–1630. Jezeří a Mostecko

Jezná

Plzeň-sever 49°46'29.48"N; 13°8'41.21"E

Osada doložena r. 1272 v majetku chotěšovského kláštera, nyní část obce Úlice. V jejím středu gotický kostel Nejsvětější Trojice, barokně přestavěn r. 1767 s využitím věže starší stavby, v interiéru renes. náhrobní desky. U kostela areál pozdně barokní fary, severně od ní velký dvůr Mottlštejn upravený na minikemp.

Ježník

Bruntál 50°5'35.13"N; 17°38'36"E

Pův. dvorec ze 14. stol. s osadou zanikl za třicetileté války, ves obnovena r. 1692, nyní část města Krnov. V centru dřevěná zvonička z 19. stol. Pozoruhodná venkovská vila Larischů z r. 1935 a býv. hotel, nyní plicní léčebna Ozon. Nad vsí vrch Vyhlídka (558 m n. m.), pův. zvaný Melzerberg, na něm od r. 1894 rozhledna, nynější volně přístupná stavba již třetí v pořadí, v historické podobě znovu postavena r. 2001.

Ježov

Hodonín 49°1'36.45"N; 17°12'37.21"E

Obec prvně zmiňována r. 1320. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z let 1677–1681 na místě gotické stavby ze 14. stol. 206

Jičín – Valdická brána

www.ceskonamape.cz

Městský kostel sv. Ignáce, pův. sv. Jakuba ze 14. stol., po předání jezuitům r. 1622 změněno zasvěcení, po několika požárech barokně přestavován v 17. a 18. stol. U něj jezuitská kolej z let 1628–1632, gymnázium z r. 1628 a seminář z let 1686–1692. Hřbitovní špitální kostel Panny Marie de Sale založen r. 1629, dostavěn v letech 1661–1663, mohutná věž z r. 1718. Na hřbitově novorenes. kaple Panny Marie z let 1906–1907. Na náměstí mariánský sloup z r. 1702, kašna Amfitrité z r. 1835 a empírová Korunovační studně z r. 1836. Ve městě řada barokních soch světců z 18. stol. Pomníky Mistra Jana Husa z r. 1872, Jana Amose Komenského z r. 1891 a Karla Havlíčka Borovského z r. 1906. Býv. vodárenská věž z r. 1631. Novorenes. divadlo z let 1893–1894 a řada dalších pseudoslohových městských staveb. Poblíž Valdické brány zřízena Rumcajsova ševcovna. Barokní synagoga z r. 1773 obnovena v letech 2001–2008, severovýchodně židovský hřbitov ze 17. stol. Za městem obora s parkem Libosad z r. 1634 s dlouhou lipovou alejí – viz heslo Valdice. U severního okraje na vrchu Čeřovka rozhledna Milohlídka z r. 1843, nejstarší vyhlídková stavba v Českém ráji. Rodiště sběratele pohádek a spisovatele Josefa Štefana Kubína (1864–1965) a herce Zdeňka Řehoře (1920–1994). Město proslavil svými pohádkami, zejména postavou loupežníka Rumcajse, spisovatel Václav Čtvrtek (1911–1976), který tu prožil část dětství, každoročně pořádána pro děti akce Jičín-město pohádek. Východně v městské části Robousy kostel Nalezení sv. Kříže gotického původu z konce 14. stol., nově postaven po r. 1691, věž přistavěna r. 1841, ve vsi cenná socha Piety z 30. let 18. stol.

v restituci Šlikům, nepřístupný. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1730.

Jihlava

Jihlava 49°24'1.75"N; 15°35'12.52"E

Historické město na soutoku stejnojmenné řeky s Jihlávkou, po r. 1235 královské město u bohatých nalezišť stříbra, osazeno především německými kolonisty, po r. 1250 v činnosti mincovna, těžba stříbra ukončena r. 1783, poté rozvoj řemesel, zejména soukenictví, nyní kulturní, hospodářské a sportovní centrum Českomoravské vrchoviny, od r. 2002 krajské město kraje Vysočina.

Jihlava – dolní kašna

Jičín – Rumcajsova ševcovna

Jičíněves

Jičín 50°22'16.25"N; 15°20'26.86"E

Obec prvně zmíněna r. 1360. Mohutný čtvercový třípatrový barokní zámek postaven Šliky v letech 1715–1717, r. 1730 přistavěna barokní zámecká kaple sv. Antonína Paduánského a Nalezení sv. Kříže, nyní pozdně barokní podoba po úpravách v letech 1827–1830 a 1911. Kolem anglický park s empírovým pavilónem z počátku 19. stol. Objekt vrácen

Z pův. trhové vsi dochován románský kostelík sv. Jana Křtitele z doby před r. 1200, později upraven pozdně goticky. Památkové rezervaci v centru dominuje farní kostel sv. Jakuba s dvojvěžovým průčelím a vysokou sedlovou střechou, doložen již r. 1257, v 18. stol. k němu přistavěna barokní kaple Panny Marie. V areálu býv. minoritského kláštera gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie s krátkou lodí a dlouhým presbytářem, založen kolem r. 1250, upraven v letech 1499–1508. Při býv. klášteře dominikánů gotický kostel sv. Kříže z doby kolem r. 1260. Velkému náměstí dominuje barokní jezuitský kostel sv. Ignáce z let 1680–1689. Kolem historického jádra dvojitý pás městských hradeb s baštami, nedaleko minoritského kláštera poslední dochovaná městská brána Matky Boží z 2. poloviny 13. stol., rekonstruována r. 1996. Dochovány městské domy s gotickými a renes. jádry, středověké podzemí představuje asi 25 km chodeb, katakomby ze 14.–17. stol. zčásti přístupné, raritou tzv. svítící chodba. Na náměstí pův. gotická radnice upravovaná v letech 1535–1557 a 1727–1728, ve zrekonstruovaném domě Muzeum Vysočiny. Hodnotný soubor středověkých domů zvaný Grecl, podobný chebskému Špalíčku, v 70. letech 20. stol. zbořen a nahrazen stavbou obchodního domu. Barokní kapucínský klášter z r. 1628 přestavěn r. 1850 na městské divadlo. Dům Gustava Mahlera s muzejní expozicí připomíná zdejší dětství rakouského hudebního skladatele (1860–1911). Nad údolím Jihlávky park a zoologická zahrada. Severně na vrchu Rudný zřícenina vyhořelé rozhledny Šacberk z r. 1909. Severovýchodně v místní části Henčov sportovní letiště. Město rodištěm básníka a překladatele Louise Fürnberga (1909–1957).

www.ceskonamape.cz

207

Jiljov

Č. Lípa 50°36'54.91"N; 14°30'33.43"E

Středověké tvrziště ztotožňované s historickou tvrzí Jiljov. Pahorek s příkopem a valem, uprostřed pískovcový blok s vytesaným schodištěm a čtyřhrannou vyhlídkovou plošinou novodobého původu.

Jílové

Děčín 50°45'46.46"N; 14°6'43.37"E

Obec v údolí Jílovského potoka doložena jako strážiště na obchodní cestě a trhová ves s dvorem již v 10. stol., v 19. stol. rozvoj průmyslu, na město povýšena r. 1964. Vodní hrad na místě starší tvrze v 2. polovině 16. stol. přestavěn na renes. zámek, upravovaný kolem r. 1660 a 1842, nyní obdélná dvoupatrová budova s cenným vstupním portálem a kamenným mostem přes příkop, kolem romantický park. Po 2. světové válce upraven na školu, nyní v majetku města a zpřístupněn veřejnosti. Na návrší barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1682, po požáru pseudorománsky přestavěn r. 1859.

Jílové u Prahy

Praha-západ 49°53'43.7"N; 14°29'36.72"E

Jihlava – kostel sv. Jakuba

Jilemnice

Semily 50°36'27.53"N; 15°30'24.36"E

Podhorské město založeno počátkem 14. stol. jako centrum štěpanického panství Valdštejnů, od konce 18. stol. rozvoj textilní výroby, silně postiženo požárem r. 1788. Trojkřídlý patrový zámek renes. původu ze 16. stol. přestavěn novorenesančně r. 1892, nyní sídlo Krkonošského muzea, kolem park. V sousedství raně barokní býv. pivovar z r. 1701. Na náměstí barokní radnice z r. 1718, upravena empírově r. 1838, věž z r. 1850, empírová kašna z r. 1836 a řada barokních a klasicistních domů. Dochovány též četné roubené chalupy. Barokní kostel sv. Vavřince z let 1729–1736, pozdně barokní fara z 18. stol. Množství převážně barokních soch světců z 18. a 19. stol. Pod vrchem Kozincem barokní kaple sv. Isidora z r. 1719. Rodiště geologa Františka Pošepného (1836–1895), spisovatele Jaroslava Havlíčka (1896–1943), pěvkyně Betty Fibichové (1846–1901), fotografa Zdenko Feyfara (1913–2001) a herce Stanislava Zindulky (1932).

Jilemnice – zámek 208

Pův. ves doložena již r. 1045, od r. 1331 těžba zlata, císařem Karlem IV. povýšena na královské horní město, dolování zlata s přestávkami až do 60. let 20. stol. Od r. 1992 památková zóna. Na náměstí barokní radnice ze 14. stol. s třípatrovou gotickou věží. V budově zvané Mince z r. 1356, pův. středověké mincovně, nyní regionální muzeum zaměřené na historii dolování zlata a dějiny trampingu. Kostel sv. Vojtěcha gotického původu z 13. stol. pův. zasvěcen sv. Mikuláši, s gotickým deskovým oltářem, barokně přestavěn kolem r. 1766. U kostela barokní socha sv. Vojtěcha a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1847. Hřbitovní hornický kostel Božího Těla gotického původu později barokně přestavěn. Barokní kaple sv. Václava z r. 1763. Jižně v části Žampach žulový železniční most přes rokli Kocour o 7 obloucích a výšce 42 m, pozoruhodná stavba z r. 1900. Výše v rokli v Dolním Studeném štola sv. Josefa, doložena r. 1718, v délce 200 m přístupná v rámci muzea. Od r. 2008 zpřístupněna též štola v Halířích východně od města. Jižně na vrchu Pepř na 30,5 m vysoké telekomunikační věži z r. 2007 ochoz rozhledny ve výši 18 m.

Jílové u Prahy – náměstí www.ceskonamape.cz

Jílovice

Č. Budějovice 48°53'22.76"N; 14°43'37.84"E

Obec prvně zmíněna r. 1366. Raně gotický kostel sv. Jakuba z 13. stol., barokní věž přistavěna r. 1695, stavba rozšířena r. 1891. Barokní fara z r. 1786.

Jíloviště

Praha-západ 49°55'34.32"N; 14°20'36.5"E

Obec na okraji brdské pahorkatiny prvně zmíněna r. 1347, rekreační oblast s řadou chat, hotelů a penzionů. V minulosti cíl populárního automobilového závodu Zbraslav-Jíloviště, obnoven r. 1962 jako závod automobilových veteránů. Nad obcí výrazný vrch Kopanina (411 m n. m.), jeho lidový název Cukrák přenesen na zdaleka viditelnou věž televizního vysílače z r. 1961 vysokou 195 m.

Jimlín

Obec prvně doložena r. 1267. Místo kamenné tvrze ze 14. stol. založen r. 1465 Albrechtem z Kolowrat honosný Nový hrad, podle něhož se psala rodová větev Novohradských z Kolowrat. Hrad po r. 1560 přestavěn na renes. zámek a později barokně upraven, objekt má tři nádvoří a pozdně gotickou hranolovou věž, krytou cibulovou bání, od 19. stol. sloužil jen jako špitál, kasárna a hospodářský dvůr. Od r. 1994 probíhá dlouhodobá rekonstrukce, v posledních letech zámek příležitostně zpřístupňován veřejnosti. Žďár n. S. 49°38'12.84"N; 16°13'26.9"E

Obec na Svratce na historické zemské hranici Čech a Moravy prvně připomínána r. 1361, status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2006, historické jádro od r. 1991 památkovou zónou. Renes. zámek vybudován v letech 1588–1596 v sousedství zchátralé tvrze, upraven klasicistně na přelomu 18. a 19. stol., vrácen v restituci r. 1991 rodu Belcredi, novogotická rodová hrobka z r. 1832 pod vrchem Padělek. Katolický barokní kostel Narození Panny Marie z let 1707–1715 na místě gotického, barokní věž přestavěna v letech 1879 a 1933. Evangelický kostel z r. 1786, věž přistavěna r. 1883. Na náměstí pův. renes. radnice empírově přestavěná v letech 1804–1806 a několik klasicistních domů, zachovány i roubené domy z 18. stol. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1712. V budově školy z let 1800–1806 nyní výstavní síň a pamětní síň rodáků, součástí expozice dioráma Broučci od Jiřího Trnky, vystavené na Světové výstavě v Bruselu r. 1958. Rodiště spisovatelů bratří Aloise (1861–1925) a Viléma (1863–1912) Mrštíkových a Jana Karafiáta (1846–1929), autora proslulých Broučků, pamětní desky. Severozápadně od městyse přírodní památka Prosíčka (739 m n. m.), skalní hřbet s rozsáhlým kamenným mořem a suťovými svahy, na vrcholu dřevěný vyřezávaný kříž z r. 2002, rozhled.

Jince

Jindice

K. Hora 49°54'50.2"N; 15°5'6.96"E

Ves prvně doložena r. 1352, nyní část obce Rašovice. Pozdně renes. tvrz z počátku 17. stol. přestavěna po r. 1765 na prostý patrový barokní zámek, zmodernizován při přestavbě v letech 1919–1920. Na návrší na hřbitově kostel sv. Václava gotického původu, přestavěn barokně v 18. stol. Hřbitovní kaple z poloviny 18. stol. upravena novorománsky po r. 1850. Klasicistní socha sv. Václava z počátku 19. stol.

Louny 50°19'9.54"N; 13°44'48.37"E

Jimramov

ku středisko železářství, dřevouhelná vysoká pec Barbora, ojedinělá technická památka z r. 1810 v provozu do r. 1874. Gotický kostel sv. Mikuláše barokně přestavěn r. 1728. Trojdílný patrový barokní zámek z 18. stol. změněn v 19. stol. na pivovar, zničen požárem r. 1962, nyní ve zříceninách. Rodiště houslového virtuóza Josefa Slavíka (1806–1833), zvaného český Paganini, pamětní desky na rodném domku a na škole.

Příbram 49°47'13.53"N; 13°58'31.89"E

Obec prvně doložena počátkem 14. stol., status městyse z r. 1900 obnoven r. 2006, sídlo správy vojenského újezdu Brdy. V okolí naleziště zkamenělin trilobitů. Od středově-

Jindřichov

Přerov 49°38'31.91"N; 17°44'58.25"E

Obec prvně zmíněna r. 1499. Na hřbitově barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1753. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1802. Na severním okraji památné tisy.

Jindřichov

Bruntál 50°15'8.4"N; 17°31'14.2"E

Obec založena r. 1256 jako statek olomouckých biskupů a nazvána podle lokátora Hennersdorf. Raně barokní zámek z doby po r. 1650 klasicistně přestavěn po požáru r. 1844. Kolem založen v 17. stol. cenný park, po r. 1800 upraven jako anglický, ohrazen zdí a bránou a doplněn řadou drobných romantických staveb a plastik. Před zámkem barokní mariánské sousoší z r. 1757. Raně barokní trojlodní kostel sv. Mikuláše z let 1677–1691, po požáru z r. 1844 upraven empírově, kolem ohradní zeď, u vstupní brány barokní sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol.

Jindřichov

Šumperk 50°5'58.35"N; 16°59'30.96"E

Obec v údolí říčky Branné vznikla r. 1862 z osady kolem papírny a celulózky založené r. 1832. Památná lípa ve stáří asi 350 let. Jihozápadně na ostrohu nad soutokem Branné a potoka Staříč zbytky tvrze Pleče neznámé historie.

Jindřichovice

Sokolov 50°16'56.78"N; 12°36'25.7"E

Obec poprvé uváděna r. 1273, později hornické městečko Heinrichsgrün u ložisek cínu, stříbra, olova a železa. Barokní zámek Nosticů z r. 1672 nahradil starou tvrz Šliků, novogoticky upraven v letech 1836–1840. Nad náměstím pův. gotický kostel sv. Martina s osmibokou věží v podobě z r. 1803. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1773. Severně od obce r. 1915 zřízen tábor srbských a ruských zajatců, z nichž 7300 zahynulo. V letech 1928–1932 zřízeno na náklady jugoslávské vlády na jižním okraji z býv. vodárny stále udržované mauzoleum, do něhož byly přeneseny ostatky z hromadných hrobů.

www.ceskonamape.cz

209

Jindřichův Hradec – zámek

Jindřichovice (Sokolov) – srbské mauzoleum

Jindřichovice

Klatovy 49°17'49.46"N; 13°23'47.38"E

Ves prvně připomínána r. 1381, nyní část městyse Kolinec. Renes. zámek vznikl v 16. stol. přestavbou starší tvrze, v polovině 18. stol. přistavěno barokní křídlo s patrovým výrazným štítem. Na zbytku bašty dlouholeté čapí hnízdo. Pozdně barokní kaple sv. Václava z 19. stol. Roubené domy šumavského typu.

Jindřichovice pod Smrkem

Liberec

50°57'34.81"N; 15°15'2.04"E

Obec doložena jako farní r. 1346, název Heinersdorf an der Tafelfichte podle zakladatele a prvního rychtáře Heinricha. Pův. stávala jihovýchodně u kostela sv. Jakuba, v březnu r. 1431 vypálena husity vracejícími se od Baltu. Nově založena níže po toku potoka, na pův. místě dochována jen zřícenina kostela. V obci nový kostel Nejsvětější Trojice z r. 1670. V 19. stol. prosperující textilní průmysl, od r. 1902 obec spojena s Frýdlantem železnicí. Trať r. 1904 prodloužena do německého Friedebergu, nyní polský Mirsk, od konce 2. světové války však končí v obci. V opraveném historickém statku muzeum venkovského života s malým funkčním větrným mlýnem z 30. let 20. stol. Za obcí dvojice větrných elektráren.

Jindřichův Hradec

Minoritský klášter s kostelem sv. Jana Křtitele gotického původu z 13. stol. Klášter františkánů s kostelem sv. Kateřiny založen r. 1478. Renes. hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z let 1590–1594 upraven na výstavní síň. Hřbitovní kostel sv. Václava z r. 1399 přestavěn v letech 1621 a 1816. Západně od města novogotický kostel sv. Jakuba z let 1859–1860 s rodinnou hrobkou Černínů. Renes. budova jezuitského semináře z 16.–17. stol. sídlem muzea Jindřichohradecka, v něm proslulé Krýzovy jesličky, největší pohyblivý betlém světa. Dochována řada renes. měšťanských domů a zbytky hradeb s Nežáreckou bránou. Pozdně barokní radnice z r. 1801, na náměstí mohutný sloup Nejsvětější Trojice z let 1764–1768, ve městě řada barokních soch. Klasicistní budova býv. Landfrasovy tiskárny z r. 1827. Pod zámkem býv. zámecký mlýn z 15. stol., zvaný U čtrnácti podle počtu vodních kol, přestavěn r. 1887 Františkem Křižíkem na městskou elektrárnu, v provozu do r. 1995. Synagoga z let 1801–1803, jižně od města židovský hřbitov z konce 16. stol. Na severním okraji v místní části Radouňka galerie Špejchar. Od nádraží vycházejí dvě větve úzkorozchodné železnice do Nové Bystřice a Obrataně z let 1897 a 1906, nyní provozovány soukromou společností, technická památka. Rybník Vajgar o rozloze 49 ha při východním okraji města střediskem rekreace a vodních sportů. Ve městě se narodili barokní hudební skladatel a varhaník Adam Václav Michna z Otradovic (1600–1676), malíř Hanuš Schwaiger (1854–1912) a lékař Stanislav Prowazek (1875–1915), objevitel původce skvrnitého tyfu.

Jindř. Hradec 49°8'48.65"N; 15°0'26.91"E

Historické město založeno rodem Vítkovců nad řekou Nežárkou kolem r. 1220 jako řemeslnická osada pod hradem, městská práva již od r. 1293. Prvořadou památku představuje zámek, pův. gotický hrad z počátku 13. stol., rozlohou třetí největší u nás, jeho části převážně gotické a renes., v čele gotická válcová věž. Soubor paláců obklopuje trojici nádvoří, ojedinělý renes. altán, zvaný rondel, vznikl úpravou hradební bašty, na nádvoří pozoruhodná kamenná renes. kašna s tepanou mříží z doby před r. 1604. Trojlodní gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol., regotizován v 19. stol., prochází jím 15. poledník vyznačený v dlažbě, při něm 35 m vysoká městská věž, nyní vyhlídková. Monumentální renes.–barokní jezuitská kolej s kostelem sv. Máří Magdalény z 16.–17. stol., nyní sídlo národního muzea fotografie. 210

Jindřichův Hradec – rondel

www.ceskonamape.cz

Jinín

Strakonice

Jirny

Praha-východ

49°13'36.09"N; 13°58'53.95"E

50°6'57.35"N; 14°42'8.69"E

Obec prvně připomínána r. 1279. Raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 13. stol. přestavěn po požáru r. 1482 a upraven barokně v 18. stol. Dochovány stavby selského baroka ve stylu Jakuba Bursy. Severozápadně pozdně gotická boží muka v místě Na žalosti. Nedaleko obce motokrosový areál.

Obec vzniklá sloučením Horních a Dolních Jiren neboli Jiřence prvně připomínána r. 1307, z býv. ovčárny r. 1836 zřízen jeden z prvních cukrovarů v Čechách. Barokní zámek z poloviny 17. stol. přestavěn v letech 1844–1847 pseudoslohově, v interiéru nástěnné malby Josefa Navrátila, současně kolem zřízen park s exotickými dřevinami. Zámek zdevastovaný po r. 1948 nyní soukromým majitelem rekonstruován na ubytovací zařízení. Ve středu obce pův. gotický kostel sv. Petra a Pavla z poloviny 14. stol. s barokní lodí z přestavby v letech 1728–1734, před ním hranolová barokní zvonice z r. 1717.

Jinolice

Jičín 50°28'44.9"N; 15°19'44.74"E

Obec prvně doložena r. 1377. Dochována býv. škola a další stavby lidové roubené architektury z doby kolem r. 1800. V obci pomníčky obětem války r. 1866, u ní trojice Jinolických rybníků, rekreační rybníky Němeček (5,2 ha) a Oborský (11,4 ha) s kempem a chatovými osadami, třetí Vražda (2,1 ha) zarůstá rákosím.

Jiřetice

Strakonice 49°8'42.96"N; 13°59'2.36"E

Ves prvně připomínána r. 1490, nyní část obce Čepřovice. Vysoce hodnotné chráněné stavby v lidovém baroku z poloviny 19. stol., vesměs díla Jakuba Bursy.

Jinolice – pomník Jiřetice – Bursův statek

Jinošov

Třebíč 49°13'51.58"N; 16°11'40.39"E

Obec prvně zmíněna r. 1349. Ze dvou středověkých tvrzí z horní zachováno v zahradě tvrziště se zbytky valu a příkopu, dolní přestavěna v 16. stol. na renes. zámeček a v 19. stol. upravena na faru. Na hřbitově kostel sv. Petra a Pavla gotického původu ze 14. stol., při barokní přestavbě r. 1740 zbořena věž a ze hřbitovní brány postavena zvonice, v nejvyšším patře novogotická z r. 1902. Pamětní deska na škole připomíná působení básníka Otokara Březiny v letech 1887–1888. Na okraji pův. pozdně barokní zámek Šénvald z let 1795–1798, přestavěn v letech 1826–1829 na empírové letní sídlo, nyní účelově využit, nepřístupný. V přilehlém anglickém parku několik empírových pavilónů.

Jirkov

Chomutov 50°30'1.22"N; 13°26'53.38"E

Pův. osada prvně zmíněna r. 1321, od r. 1455 městská práva, nyní průmyslové město splývající s Chomutovem. Na náměstí pozdně gotický kostel sv. Jiljí z r. 1538, morový sloup z r. 1695, empírová radnice z r. 1840 a barokní kašna z 18. stol. Pod náměstím městské historické sklepy z let 1555–1595, zpřístupněné r. 2007. Nad městem zámek Červený Hrádek – viz samostatné heslo.

Jiřetín pod Jedlovou

Děčín 50°52'29.52"N; 14°34'31.2"E

Obec prvně zmíněna r. 1554, kdy bylo při rudných dolech vysazeno hornické městečko Sv. Jiří v Oudolí, německy Sankt Georgenthal. Později rozvoj textilního a obuvnického průmyslu, od poloviny 19. stol. vyhledávané rekreační středisko, za 2. světové války pobočka koncentračního tábora Flossenbürg. Renes. protestantský kostel Nejsvětější Trojice z let 1590–1611 upraven v 19. stol. Jako památka na dolování turisticky zpřístupněna štola sv. Jana Evangelisty. Hornické muzeum z r. 1998 v budově býv. fary. Jižně od obce Křížová hora, od 2. poloviny 18. stol. poutní místo s Getsemanskou zahradou, udržovanou pozoruhodnou křížovou cestou a poutním kostelíkem Povýšení sv. Kříže.

Jiřice

Pelhřimov 49°33'8.53"N; 15°19'2.97"E

Obec prvně uváděna r. 1341. Dominantní gotický kostel sv. Jakuba Většího z poloviny 14. stol. upravován barokně v letech 1650 a 1772. Barokní fara přestavěna novobarokně r. 1900. Farářem zde byl r. 1416 husitský kněz Jan Želivský. Uprostřed obce památná Jiřická lípa, asi 800 let starý dutý strom zván též lípou Jana Želivského.

www.ceskonamape.cz

211

Jiřice u Miroslavi

Znojmo 48°55'13.62"N; 16°23'35.16"E

Obec prvně zmíněna r. 1350. Na místě tvrze ze 16. stol. vybudován v letech 1750–1760 prostý patrový barokní zámeček, později znehodnocen modernizací. Pseudoslohový kostel sv. Anny z r. 1831 poškozen bombardováním r. 1945, před ním barokní socha sv. Jana Nepomuckého.

Jiříkov

Děčín

Simone (1895–1952), vlastním jménem Otto Katz, novinář a politik popravený v politickém procesu, a husitský kněz a hejtman Petr Hromádka, upálen v Chrudimi r. 1421. Jihovýchodně v místní části Vlásenice památná Holubova lípa, stará téměř tisíc let, nejstarší a nejmohutnější strom Táborska. Jižně místní část Padařov, v 15. stol. sídlo husitských hejtmanů Mikuláše a Filipa z Padařova, kteří pořídili vzácnou Padařovskou bibli, a působiště selského filozofa a představitele agrárního hnutí Alfonse Šťastného (1831–1913), památník na okraji vsi.

50°59'33.59"N; 14°34'19.92"E

Z průmyslového pohraničního města prvně zmíněn r. 1346 Starý Jiříkov, Nový Jiříkov založen r. 1681, spojené části povýšeny na město Georgswalde r. 1914, nynější název od r. 1946. Od počátku 19. stol. výroba lněného plátna, později dřeváků, v 19. stol. v provozu minerální lázně. Ve Starém Jiříkově barokní kostel sv. Jiří z let 1724–1728 s hranolovou věží a rokokovým a klasicistním zařízením, barokní fara z 18. stol. Na náměstí barokní sousoší sv. Karla Boromejského, Jana Nepomuckého a Floriána z r. 1769.

Jistebnice

Tábor 49°29'0.69"N; 14°31'43.31"E

Obec v rybničnaté krajině poprvé připomínána r. 1262. Pův. románský kostel sv. Michaela archanděla z počátku 13. stol., goticky přestavěn v letech 1380–1385, v něm r. 1872 nalezen zpěvník, tzv. Jistebnický kancionál, rukopisný soubor písní z 15. stol. obsahující i husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci. Barokní děkanství z r. 1715. Zámek ve stylu anglické gotiky z let 1876–1882, kolem něj anglický park. Za zámkem v hospodářském dvoře dvě půlkruhové bašty býv. tvrze Rožmberků z 15. stol., barokní sýpka z 18. stol. Na náměstí novogotická radnice z let 1888–1889 na místě renes. stavby z r. 1555, kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1729 a Vlašský dům, zvaný zámeček, z 2. poloviny 16. stol. Pomník padlým, zvaný Jihočeská stráž, z r. 1926. Most se sochou sv. Jana Nepomuckého z poloviny 19. stol. Jižně na návrší Vyšehrad novorománská kaple sv. Máří Magdalény z r. 1861 s kamennými kapličkami křížové cesty, z návrší daleký rozhled.

Jistebnice – kašna

Jistebník

N. Jičín 49°45'8.83"N; 18°7'58.31"E

Obec prvně zmíněna r. 1373. Kostel sv. Petra a Pavla z let 1808–1812 na místě starší stavby. Pomník Petra Bezruče z r. 1973.

Jítrava

Liberec 50°47'30.61"N; 14°51'20.77"E

Ves prvně doložena r. 1370 jako Dittersdorf, zničena za husitských válek, později znovu založena pod názvem Pankratz, nyní část obce Rynoltice. V minulosti pískovcové a vápencové lomy. Barokní kostel sv. Pankráce z r. 1710 vyhořel v dubnu 1868 po zásahu bleskem, znovu postaven a pseudobarokně vybaven. Severně na úpatí vrchu Vysoká přírodní památka Bílé kameny – viz samostatné heslo.

Jívka Jistebnice – poutní kaple

Západně od obce starý židovský hřbitov. Rodiště a působiště malíře Richarda Laudy (1873–1929), pamětní deska a od r. 1980 památník v zámečku. V obci dále narozen André 212

Trutnov 50°33'32.02"N; 16°6'23.81"E

Obec prvně zmiňována r. 1542. Nad pramenem sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1724. V části Horní Vernéřovice založené již ve 13. stol. kostel sv. Máří Magdalény ze 14. stol., barokně přestavěn r. 1710. Sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. stol.

www.ceskonamape.cz

Jívová

Olomouc 49°42'30.13"N; 17°23'38.04"E

Obec na svazích Oderských vrchů prvně zmíněna r. 1220. Mimořádně hodnotný barokní kostel sv. Bartoloměje z let 1717–1720 přestavěn po požáru r. 1808. Kostelní areál s farou a márnicí ohrazen zdí se dvěma branami, vše z 18. stol. V obci 300 let starý památný jilm.

Jizerka

Jablonec n. N.

Josefu II. Kaple Všech svatých z r. 1977. Na okraji pozdně barokní sousoší sv. Anny z r. 1760.

Josefův Důl

Jablonec n. N. 50°47'14.29"N; 15°13'18.1"E

Pův. sklářská, nyní převážně rekreační obec založena r. 1701. Pseudogotický kostel Proměnění Páně z let 1862–1865. V lesích západně od obce na řece Kamenici největší z jizerskohorských vodních nádrží – viz samostatné heslo.

50°49'3.06"N; 15°20'53.32"E

Nejvýše položená osada Jizerských hor prvně zmíněna r. 1539, nyní část obce Kořenov. Od 16. stol. naleziště drahokamů v náplavách Safírového potoka. Od r. 1828 sklářská huť, druhá zbudována r. 1866, výroba ukončena r. 1911, založení huti připomíná kamenná pyramida a rozvaliny starší z nich v louce, budova mladší huti zachována. Osada nyní střediskem letní i zimní turistiky, skupina převážně rekreačních chalup s opraveným tzv. Panským domem. V býv. škole muzeum Jizerských hor z r. 1994, rozšířeno v letech 1996 a 2003. Na vyvřelém kuželu hory Bukovec (1005 m n. m.) přírodní rezervace s naučnou stezkou, naučná stezka prochází i rozlehlou rezervací Rašeliniště Jizerky.

Jizerní Vtelno

Ml. Boleslav 50°22'0.64"N; 14°51'10.04"E

Obec na Jizeře, pův. zvaná pouze Vtelno, prvně zmíněna r. 1229. Na návsi barokní kaplička a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1725. Na okraji zámek Stránov, pův. hrad z let 1463–1468, renesančně přestavěn kolem r. 1600, současná honosná podoba po novorenes. přestavbě z let 1890–1894, čtyřpatrový objekt lichoběžného půdorysu s arkádovým nádvořím a mohutnou šestibokou věží, od r. 2003 po restituci v soukromém vlastnictví a rekonstrukci, celoročně zpřístupněn veřejnosti, z gotické věže výhled do údolí Jizery. V předzámčí barokní kostel sv. Václava z r. 1767.

Josefov

Kacanovy

Semily 50°33'14.37"N; 15°8'46.13"E

Obec prvně uváděna r. 1615, místní část Vrcha již r. 1514. Kaple Panny Marie z r. 1820 opravena r. 2003. Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. opraven r. 2001. V býv. osadě Radeč zvonice s kaplí z r. 1836. V obci penzión z let 1903–1904, nyní hotel. Severovýchodně nad obcí samota zvaná Kopicův statek, patrová roubená stavba z r. 1787 s pavlačí a kamennou bránou, před ní socha sv. Jiří na koni z r. 1806. V rokli pod statkem řada reliéfů s výjevy z české historie tesaných do pískovce, práce Vojtěcha Kopice (1909–1978) z let 1940–1978. Severozápadně od obce zbytky hradu Chlum, zvaného též Kozlov nebo Kozlovy, dřevěný hrad ve skalách založen ve 13.–14. stol., zpustl v 15. stol., dochovány místnosti a základy tesané ve skále a studna. Nad zříceninou Raisova vyhlídka s výhledem na Turnovsko.

Náchod 50°20'14.05"N; 15°55'56.67"E

Unikátní pevnostní město na levém břehu Metuje nazvané podle císaře Josefa II. a vybudované v letech 1780–1787 jako barokní pevnost, která nikdy nesloužila svému účelu, v minulosti využívána zejména jako vojenské vězení, nyní část města Jaroměř. Zachován částečně zpřístupněný komplex opevnění: bastiony, kurtiny, kasematy a posádkové budovy. Empírový kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1805–1810, empírové vojenské objekty. Na náměstí kašna z r. 1817. V býv. novorenes. radnici z let 1883–1884 nyní Muzeum Josefov, v sezóně umožňuje též návštěvu podzemních chodeb a lapidária. V budově býv. velitelství soukromé vojenskohistorické muzeum Miroslava Frosta z r. 2004. Dva smírčí kříže. Jihozápadně vojenský hřbitov z doby kolem r. 1800. Rodiště spisovatele Miroslava Ivanova (1929–1999).

Josefov

Hodonín 48°50'22.12"N; 17°0'35.81"E

Zemědělská a vinařská obec založena r. 1782 z panského dvora na místě zaniklé vesnice a pojmenována po císaři

Kacanovy – zřícenina Chlum

Kaceřov

Sokolov 50°8'49.58"N; 12°30'23.74"E

Obec poprvé uváděna r. 1312. Nad rybníkem v parku kruhové tvrziště. Zchátralý barokní zámek s mansardovou střechou vznikl r. 1770 na místě býv. tvrze. V obci barokní plastiky.

Kaceřov

Plzeň-sever 49°52'20.47"N; 13°30'44.55"E

Obec prvně doložena r. 1376. Na západním okraji mohutný renes. zámek z let 1540–1558, vznikl přestavbou starší tvrze po vzoru římských vil jako honosné sídlo Gryspeků z Gryspachu. Dvoupatrová čtyřkřídlá budova s dvojicí nárožních rizalitů obklopená zděným příkopem nyní v soukromém vlastnictví, během sezóny v omezeném rozsahu zpřístupňována. Při zámku francouzská zahrada. V obci dochována roubená stodola a kaple se zvonicí z r. 1883.

www.ceskonamape.cz

213

Kačina – zámek

Kačležský rybník

Jindř. Hradec 49°5'41.96"N; 15°5'43.05"E

Kaceřov (Plzeň-sever) – zámek

Kácov

K. Hora 49°46'41.12"N; 15°1'44.96"E

Obec nad zákrutem Sázavy prvně připomínána r. 1318, status městyse z r. 1627 obnoven r. 2006. Ve dvoře nad řekou na místě tzv. nové tvrze třípatrový barokní zámek z let 1726–1733 se dvěma hranolovými věžemi, upravován v 19. a 20. stol. Chodbou spojen s oratoří kostela Narození Panny Marie gotického původu z r. 1360, později barokně upraveného a přestavěného r. 1862. Barokní děkanství z r. 1718. Na náměstí barokní sousoší Panny Marie a Čtrnácti sv. Pomocníků z r. 1730. Jihozápadně nad řekou zbytky tzv. staré tvrze ze 14. stol., dochován pahorek s příkopem a bašta s částí hradby.

Kačerov

Protáhlý Kačležský rybník založen r. 1544, hráz 648 m dlouhá a 9 m vysoká. Vodní plocha o rozloze 196 ha a délce téměř 3 km dosahuje průměrné hloubky 2 m. Společně s Krvavým rybníkem (viz samostatné heslo) r. 1994 vyhlášen za přírodní park jako významné hnízdiště ptactva s výskytem vydry a orla mořského.

Rychnov n. Kn. 50°14'0.48"N; 16°22'41.28"E

Rozptýlená horská ves připomínána r. 1571, v 16. stol. sklárna, nyní část obce Zdobnice. Šindelem krytý, pozdně barokní kostel sv. Kateřiny z let 1796–1798 vybudován v místě kaple z r. 1626 vyhořelé r. 1794. Četné rekreační roubené chalupy. Severně kaple Panny Marie z r. 1858 a rašeliniště, chráněné od r. 1984. Jižně kaple sv. Anny z r. 1807. U hřbitova Pieta z r. 1832.

Kačina

K. Hora 49°58'55.83"N; 15°20'38.61"E

Zámek Kačina vybudován v přírodním parku o rozloze 200 ha hrabětem Chotkem v letech 1802–1822 v čistě empírovém slohu. Střední část patrové budovy zaujímá kruhový sál prostupující obě podlaží a zakončený kopulí, z hlavní budovy vycházejí dvě přízemní boční křídla lemovaná sloupovou kolonádou a zakončená patrovými pavilóny. Po znárodnění zámek předán do správy Národního zemědělského muzea a v interiérech zřízeno Muzeum českého venkova přístupné v turistické sezóně. Kolem udržována část parku, zbytek změněn na bažantnici.

214

Kačležský rybník

Kadaň

Chomutov 50°22'49.84"N; 13°16'12.18"E

Město nad Ohří založeno jako královské r. 1259 na místě osady u komendy johanitů z 12. stol. a pozdějšího kláštera minoritů. Sídlem purkrabího byl městský hrad z 13. stol. v podobě italského kastelu, v 18. stol. upraven na kasárna, nyní v dlouhodobé rekonstrukci. Historické jádro je městskou památkovou rezervací. Z městského opevnění zachována Mikulovická brána, barbakán býv. Žatecké brány a gotická fortna v Katovské uličce. Na náměstí radnice ze 14. stol. s kaplí a vysokou gotickou věží, zakončenou jehlancovou helmicí, řada městských domů s renes. a barokními fasádami a cenný barokní sloup Nejsvětější Trojice z let 1753–1755. Dominantní, pův. gotický kostel Povýšení sv. Kříže s dvojicí průčelních věží v barokní podobě z let 1746–1755. Barokní klášter alžbětinek s kostelem sv. Alžběty a sv. Rodiny z r. 1746. Na okraji města gotický františkánský klášter z r. 1473 s kostelem Čtrnácti sv. Pomocníků a křížovou cestou ze 17. stol. V klášterním parku smírčí kří-

www.ceskonamape.cz

že přenesené ze zrušených obcí. U řeky mnohokrát přestavovaný kostel Stětí sv. Jana Křtitele z počátku 13. stol.

Kadlín

Mělník 50°23'57.31"N; 14°41'57.17"E

Obec prvně zmíněna r. 1346. Dominantní pův. gotický kostel sv. Jakuba Většího přestavěn barokně r. 1724, v letech 1997–1999 opraven, před branou torzo pětisetleté lípy a dřevěná zvonice ze 16. stol. Budova býv. školy z r. 1847. Východně od obce čedičové návrší zvané Hradišť (315 m n. m.), na něm 19 m vysoká rozhledna z r. 2006, k níž vede naučná stezka. Projekt Sedm kadlínských zastavení obsahuje kromě kostela, rozhledny a naučné stezky též ukázky života na vesnici v minulosti v podobě čtyř muzejních expozic venkovského kováře, staré selské techniky, motyček a polních plodin.

Kadov

Kájov

Č. Krumlov 48°48'38.35"N; 14°15'29.4"E

Obec na říčce Polečnici prvně zmíněna r. 1263. Cenný kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. přestavěn pozdně goticky v letech 1471–1485, sakristií spojen s gotickým kostelíkem Smrti Panny Marie v pozdně gotické podobě z r. 1488, poutní místo s farou, hospicem a kaplí sv. Jana Nepomuckého z r. 1699, v interiéru pozdně gotická Kájovská madona z doby kolem r. 1502. Pův. renes. hostinec z r. 1630. Raně barokní kaple Božího Těla z r. 1660. Hamr z r. 1617. Severozápadně u místní části Křenov muzejní areál čs. opevnění z doby před 2. světovou válkou.

Strakonice 49°24'9.26"N; 13°46'32.89"E

Obec poprvé uváděna r. 1352 jako vladycké sídlo. Býv. gotická tvrz rozšířena renesančně na trojkřídlý objekt, později upravena na sýpku s vysokým středním štítem, v podzemí klenuté sklepy, od r. 2003 obnovována, uvnitř zpřístupněna muzejní expozice venkovského života. Raně gotický kostel sv. Václava z konce 13. stol. dochován v presbytáři, ostatní nahrazeno barokní stavbou z r. 1765. Západně novogotická kaple z 19. stol. s rodinnou hrobkou baronů z Lilgenau. Raritu představuje tzv. Kadovský viklan, mohutný balvan v hájku na východním okraji obce, jeho okolím zřízena naučná stezka. Západně od obce skalní skupina Čertův náramek, východně malebný rybník Velká Kuš, největší na Lnářsku o rozloze 51 ha. Na severním poloostrově morové pohřebiště z r. 1680.

Kájov – poutní kostel

Kal

Jičín 50°27'50.63"N; 15°38'5.64"E

Ves prvně doložena r. 1497, nyní část městyse Pecka. Na návsi barokní panská kovárna z 18. stol. Kamenný kříž z r. 1803 a socha Panny Marie z r. 1904. Na říčce Bystřici býv. roubené mlýny, Kalský z r. 1827 a Bystrý z r. 1720. Jižně vrch Valy (489 m n. m.) s náspy a bránou pravěkého a slovanského hradiště. Severovýchodně v místní části Vidonice barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1732–1736 na místě dřevěného.

Kadov (Strakonice) – tvrz

Kadov

Znojmo 48°58'58.8"N; 16°17'17.61"E

Nevelká obec prvně zmíněna r. 1235. Pozdně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba z 15. stol. přestavěn r. 1822. Pozdně barokní hřbitovní brána. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1738. Pozdně gotická boží muka z počátku 16. stol.

Kalek

Chomutov 50°34'44.08"N; 13°19'20.31"E

Obec jako osada dřevorubců a uhlířů na saské hranici doložena prvně r. 1555 kolem hamru na výrobu plechu, později zde pracovala vápenka a do 19. stol. železárny. Barokní kostel sv. Václava z r. 1702, fara z r. 1753. Barokní lovecký zámek z r. 1766 zcela znehodnocen přestavbou r. 1968.

www.ceskonamape.cz

215

Kalenice

Strakonice

Kámen

Pelhřimov

49°16'16.41"N; 13°43'6.33"E

49°25'26.57"N; 15°0'59.58"E

Obec prvně zmiňována již r. 1045. Středověká tvrz vypálena r. 1520, na tvrzišti s patrným příkopem a valem postaveno v 1. polovině 18. stol. barokní stavení, znehodnoceno pozdějšími přestavbami. Přilehlá sýpka datována na portálu r. 1708. Na návsi kaple sv. Františka z r. 1832 ve stylu lidového baroka, před ní sloup sv. Vavřince z r. 1722.

Obec prvně doložena r. 1318. Na osamělé skále nad ní hrad gotického původu, založen kolem r. 1300, barokně přestavěn r. 1673 a do dnešní pseudogotické romantické podoby upraven v letech 1860–1870. Od r. 1974 v interiéru muzeum jednostopých vozidel, kolem udržovaný park s alpiniem. Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1703. V obci barokní kostel Panny Marie Bolestné z let 1667–1671.

Kalich

Litoměřice 50°36'17.14"N; 14°12'24.46"E

Pův. řádová tvrz německých rytířů na dominantním vrchu (536 m n. m.) dobyta r. 1421 Janem Žižkou a upravena na husitský opěrný bod nazvaný Kalich podle symbolu hnutí. Hrad obýván do r. 1474. Kromě terénních reliktů zachovány zbytky opevnění a zdiva brány a věže. Daleký rozhled. Přístup po značené cestě z Třebušína – viz samostatné heslo.

Kaliště

Pelhřimov 49°35'34.12"N; 15°18'18.81"E

Obec prvně doložena r. 1318. Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1812. Rodiště rakouského hudebního skladatele Gustava Mahlera (1860–1911), pamětní deska, rodný hostinec upraven na penzion.

Kaltenštejn

Kamenec Jeseník 50°17'46.57"N; 17°9'8"E

Mohutný hrad nad cestou spojující Moravu a Slezsko, později zvaný též Hradisko, postaven kolem r. 1290 na území vratislavského biskupství patrně loupeživými rytíři, biskupství ho získalo až r. 1296. Po válkách ve 2. polovině 15. stol. zůstal ve vylidněné krajině bez významu, r. 1505 odstřelen a materiál použit na opravy hradu v Javorníku. Zachována 20 m vysoká část bergfritu, trosky hradeb a paláce, vše zarostlé lesem, část zříceniny z konzervačních důvodů památkáři zasypána. Nejkratší přístup po značené cestě z obce Černá Voda.

Kaly

Brno-venkov 49°22'46.25"N; 16°21'8.19"E

Obec poprvé doložena r. 1386. Kaple sv. Máří Magdalény z r. 1883 opravena r. 1994. Mramorové kříže z let 1902 a 1935. Na okolních kopcích vybudovány r. 2005 dvě dřevěné rozhledny o shodné výšce 8 m, severně Babylon (506 m n. m.), jihovýchodně Křivoš (464 m n. m.), obě s dalekým rozhledem.

Kamberk

Benešov 49°35'45.01"N; 14°50'30.37"E

Obec na Blanici při ložiscích zlatonosného písku prvně zmiňována r. 1282, v letech 1951–1991 zvána Zlaté Hory. Tvrz z 15. stol. přestavěna r. 1785 na faru, obnovena po požáru r. 1869, z věže vystavěn sousední ovčín. Pův. gotický kostel vyhořel r. 1720, nad silnicí nyní barokní kostel sv. Martina z doby po požáru. Na hřbitově kaple sv. Anny z poloviny 18. stol. Muzeum venkova založeno r. 2003. 216

Kámen – hrad

Č. Krumlov 48°35'6.72"N; 14°40'11.55"E

Nejvyšší vrchol (1072 m n. m.) Novohradských hor na české straně při státní hranici s Rakouskem. Pod východním svahem rašeliniště Pohořské slatě, na severozápadním stopy hrádku zvaného Beistein a zříceniny hostince. Vrchol leží mimo značené cesty.

Kamenice

Jihlava 49°22'0.74"N; 15°46'50.27"E

Obec prvně připomínána r. 1358, historický status městyse z r. 1556 obnoven r. 2008. Renes. tvrz ze 16. stol. se sgrafitovou omítkou užívána od r. 1556 jako statek. Pozdně románský kostel sv. Jakuba Většího z doby kolem r. 1200, ve 2. polovině 15. stol. přistavěn gotický presbytář a před r. 1536 věž, barokně upraven r. 1723, v interiéru zachovány gotické malby. Renes. fara přestavěna barokně v letech 1725–1726. Barokní kaple sv. Anny z doby kolem r. 1730. U silnice kaple sv. Cyrila a Metoděje z let 1863–1866. Barokní kaplička zvaná poklona z r. 1714. Na náměstí dvě kašny z 2. poloviny 18. stol., na dolní z nich socha sv. Jana Nepomuckého. Dochovány empírové domy z doby kolem r. 1800. Slavného rodáka Františka Vincence Kramáře (1759–1831), hudebního skladatele a císařského dvorního kapelníka ve Vídni, připomíná pomník z r. 2005. Na rodném domě akademika Jana Koldy (1895–1958), vědce v oboru veterinární medicíny, pamětní deska.

Kamenice

Praha-východ 49°54'11.31"N; 14°34'59.83"E

Obec prvně zmiňována r. 1266, pův. mlýn v 19. stol. změněn na měděný hamr a později na průmyslový provoz. Středověká tvrz po r. 1763 upravena na barokní zámek, v letech

www.ceskonamape.cz

1875–1880 novogoticky přestavěn na reprezentativní sídlo podnikatelské rodiny Ringhofferů, patrová stavba se čtyřpatrovou věží v soukromém majetku a nepřístupná. Kolem anglický park s novogotickým pavilónem. Raně gotický kostel sv. Františka Serafinského přestavěn v letech 1797 a 1898, před ním kamenný kříž z r. 1810. Jihozápadně na Zaječím vrchu hrobka rodiny Ringhofferů z let 1887–1992 s Myslbekovou sochou Ukřižovaného z r. 1890.

Kamenice nad Lipou

Pelhřimov 49°18'2.01"N; 15°4'29.06"E

Obec založena jako podhradí ve 13. stol., prvně zmíněna r. 1267, městem od r. 1348, název podle mohutné lípy v nynější zámecké zahradě zasazené údajně r. 1248, od r. 1990 památková zóna. Gotický hrad v letech 1580–1583 přestavěn na renes. zámek, věž nad branou a jižní křídlo barokní z r. 1744, současná podoba z let 1839–1842. Od r. 2004 v zámku zpřístupněna expozice Uměleckoprůmyslového muzea, v části objektu městské muzeum. Na náměstí v jádře renes. a barokní domy.

Kamenice nad Lipou – náměstí

Kamenický Šenov

Č. Lípa 50°46'20.81"N; 14°28'19.21"E

Obec proslavená sklářstvím prvně doložena r. 1362, název z německého Steinschönau, na město povýšena r. 1900. Na náměstí řada klasicistních domů z konce 18. stol. s mansardovými střechami a zdobenými portály. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1715–1718. Zajímavé sklářské muzeum z r. 1923. Mezi Kamenickým Šenovem a Českou Kamenicí muzejní železnice. Nad městem proslulá Panská skála, kamenné varhany tvořené sloupcovou odlučností čediče, známé i z filmové pohádky Pyšná princezna.

Kamenický Šenov – Panská skála

Kameničky Kamenice nad Lipou – zámek

Chrudim 49°44'9.09"N; 15°58'34.69"E

Gotický farní kostel Všech svatých z 13. stol. upraven kolem r. 1500 a opravován po čtyřech požárech v 16.–19. stol. U kostela barokní kašna z r. 1688, na náměstí empírová kašna z 1. poloviny 19. stol. Socha sv. Václava z 18. stol. Jižně na Bradle lesní hřbitov s kaplí sv. Máří Magdalény z r. 1348, goticko-renesančně přestavěnou v letech 1554 a 1595. Ke kapli křížová cesta z r. 1765. Severovýchodně od města židovský hřbitov z r. 1803. Rodiště obrozeneckého básníka a buditele Františka Jaroslava Vacka-Kamenického (1806–1869) a hudebního skladatele Vítězslava Nováka (1870–1949), pamětní deska na náměstí.

Obec prvně zmiňována r. 1350. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1764–1766. Dochováno několik lidových staveb. Obec proslula pobyty spisovatele Karla Václava Raise (1859–1926) a zejména malířů v čele s Antonínem Slavíčkem (1870–1910). Ve zrekonstruované faře Galerie Antonína Slavíčka, před ní Raisova a Slavíčkova busta. Na Volákově statku Slavíčkova pamětní deska. Pod obcí dvojice rybníků zvaných Groš a Krejcar, nad ní Volákův či Vojtěchův kopec, místo dalekého rozhledu s romantickým lomovým jezírkem.

www.ceskonamape.cz

217

Kamenný Újezd

Č. Budějovice 48°53'46.89"N; 14°26'56.54"E

Obec poprvé doložena r. 1263, na trase koněspřežní železnice České Budějovice-Linec zachovány v terénu její stopy, v obci strážní domek. Gotický kostel Všech svatých připomínán r. 1290, upraven pozdně goticky v 15. stol. a zásadně přestavěn barokně r. 1727. Renes. fara s hospodářskými budovami upravena v 18. stol. U kostela pozdně gotická boží muka s barokní soškou sv. Jana Nepomuckého. Východiště ke zřícenině hradu Maškovec – viz samostatné heslo.

Kamýk

Litoměřice 50°33'27.17"N; 14°4'49.38"E

Kameničky – Volákův statek

Kamenná Horka

Svitavy 49°44'14.25"N; 16°31'33.54"E

Protáhlá obec na historické česko-moravské hranici prvně zmíněna r. 1266. Pův. gotický kostel sv. Máří Magdalény z 1. poloviny 14. stol. barokně přestavěn r. 1749. Vstup na přilehlý hřbitov průjezdem v neobvyklé pozdně gotické zvonici z 2. poloviny 15. stol. s bedněným patrem na krakorcích a děleným čtyřmi dřevěnými římsami. Před hřbitovem kamenný kříž z r. 1836, opodál barokní sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1757. Památná lípa stará více než 300 let.

Kamenné Žehrovice

Obec písemně připomínána r. 1319 jako podhradí. Nad obcí výrazný skalní suk se zříceninou hradu z počátku 14. stol., pobořen r. 1632, zachován zbytek pětiboké věžové budovy, pod skálou zbytky opevnění. Pseudorenes. zámeček z r. 1865 s pamětní deskou připomínající pobyt Bedřicha Smetany r. 1860. Pamětní síň Bedřicha Smetany z r. 1994 na obecním úřadě. Dochována řada hrázděných a zděných lidových staveb. Severovýchodně na úbočí Plešivce barokní lesní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1660.

Kladno 50°7'41.51"N; 14°0'57.86"E

Velká obec doložena r. 1045, název od těžby kamene, kvalitní žula v okolí lámána od středověku až do počátku 20. stol., kdy začal rozvoj těžby uhlí. Kaple z 19. stol. se zvoničkou. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1726, socha sv. Rocha z r. 1838. Severně od obce přírodní památka Záplavy, vodní plochy Malé Záplavy a Turyňský rybník vznikly r. 1948 po poklesu poddolované půdy, významná ornitologická lokalita.

Kamenný Dvůr

Sokolov 50°6'11.13"N; 12°32'20.96"E

Pozdně barokní trojkřídlý zámek, do r. 1947 zvaný Steinhof, vznikl koncem 18. stol. na místě hospodářského dvora s tvrzí a osadou, od r. 1509 součást města Kynšperk nad Ohří. Nákladně opravený objekt s parkem slouží jako společenské, ubytovací a muzejní středisko.

Kamenný Přívoz

Kamýk nad Vltavou Praha-západ 49°51'52.76"N; 14°30'23.36"E

Obec na Sázavě prvně zmíněna r. 1310, pův. vorařská osada. Dominantní raně barokní kostel sv. Ludmily z r. 1681, u něj márnice a barokní hřbitovní brána s ohradní zdí a schodištěm. Rodiště a dějiště románů spisovatele Jana Morávka (1888–1958). Rozsáhlá rekreační oblast. Údolím prochází turisticky atraktivní Posázavská stezka vybudovaná po 1. světové válce, na protějším břehu neméně atraktivní železniční trať známá jako Posázavský pacifik.

218

Kamýk – zřícenina hradu

Příbram 49°38'18.95"N; 14°15'12.87"E

Obec na Vltavě založena v 10. stol. jako osada u knížecího dvorce, prvně doložena r. 1285. Raně gotický kostel Narození Panny Marie z 13. stol. přestavěn barokně po požáru a rozšířen r. 1787. Pozdně barokní budova pošty z 2. poloviny 18. stol. Kamýcký most z let 1887–1889 rekonstruován v letech 1957 a 1999. Nad obcí silně postiženou povodní r. 2002 vodní nádrž – viz samostatné heslo. Jihovýchodně u dvora Radobyl židovský hřbitov ze 17. stol. Západně od obce zřícenina hradu Vrškamýk – viz samostatné heslo.

www.ceskonamape.cz

Kaňovice

Zlín 49°6'22.13"N; 17°42'1.59"E

Obec prvně doložena r. 1362. Pův. dřevěná kaple Panny Marie z r. 1942 nahrazena r. 1952 zděnou stavbou. Na návsi památná lípa ve stáří 500 let. Zachovaný hliněný dům z r. 1788, typická stavba Luhačovického Zálesí, rekonstruován v letech 2006–2007. Podobně jako v sousední obci Hřivínův Újezd s kaplí sv. Cyrila a Metoděje z r. 1897 dochována řada lidových staveb, zejména sýpky a sušárny ovoce.

Kaplice

Č. Krumlov 48°44'26.76"N; 14°29'20.89"E

Kamýk nad Vltavou

Kanice

Domažlice 49°28'27.89"N; 13°4'29.86"E

Obec připomínána poprvé r. 1325, od r. 1995 památková zóna. Pův. gotická tvrz doložená r. 1382 přestavěna Černíny v letech 1722–1723 na barokní zámek, pozdějšími úpravami architektonicky znehodnocen, čtyřkřídlá stavba obklopená parkem nyní chátrá. Na východním okraji pseudorománská pohřební kaple Panny Marie Bolestné z r. 1865. Zachovány roubené chalupy se sedlovou střechou. Východiště ke zřícenině hradu Netřeb – viz samostatné heslo.

Kaňk

Osada na obchodní stezce nad Malší prvně doložena r. 1257, na město povýšena r. 1382, po třicetileté válce silně poněmčena, centrum památkovou zónou. Děkanský kostel sv. Petra a Pavla, zvaný německý, raně gotického původu z r. 1257 po požáru r. 1507 nově postaven pozdně goticky, mohutná věž zvýšena v 18. stol. Pozdně gotický kostel sv. Floriána, zvaný český, z r. 1491 vystavěn na základech románské kaple, která dala městu jméno. Špitální kaple sv. Josefa a Barbory ze 16. stol. Na náměstí radnice ze 16. stol. přestavěná r. 1852, barokní žulová kašna s pranýřem z r. 1646 a několik cenných městských domů. Při silnici do Českých Budějovic zachován brzdový kámen, předchůdce dopravního značení.

K. Hora 49°58'24.78"N; 15°16'20.54"E

Pův. hornická osada u ložisek stříbra z konce 13. stol., r. 1621 samostatné město, nyní část města Kutná Hora. Býv. radnice z r. 1526 barokně upravována v letech 1739 a 1769. Hodnotný kostel sv. Vavřince pozdně gotického původu z let 1492–1506, barokně upraven r. 1704, regotizován r. 1873. U něj patrový dům s portálem z r. 1560. Barokní kaplička sv. Jana Křtitele z 2. poloviny 18. stol. Na stejnojmenném dominantním vrchu (352 m n. m.) stopy po středověkém dolování, ve svahu empírový památník Kalvárie z doby po r. 1820 na paměť husitů svržených do šachet v letech 1419–1421, na vrcholu toskánský sloup.

Kaplice – špitální kaple

Kaproun

Jindř. Hradec 49°4'39.96"N; 15°10'51.31"E

Osada prvně zmíněna r. 1487, nyní část obce Kunžak. U zastávky úzkorozchodné železnice recesistický pomník fiktivního všeuměla Járy Cimrmana. Nedaleko chráněné rašeliniště s lesním rybníčkem, přírodní památka od r. 1987. Severně od vsi Vysoký kámen (738 m n. m.) s izolovanou vrcholovou skálou, nejvyšší bod České Kanady.

Kaňk – památník www.ceskonamape.cz

219

Karlova Koruna

Hradec Kr. 50°9'34.14"N; 15°26'57.06"E

Kaproun – Cimrmanův pomník

Kardašova Řečice

Jindř. Hradec 49°11'5.41"N; 14°51'12.83"E

Malé město jako ves prvně zmíněno r. 1267, přídomek získaný podle nedaleko ležícího rybníka Kardaš užíván od r. 1591, městský statut od r. 1921. Na pahorku u hřbitova zbytky hrádku, příkop, val a nepatrné zbytky zdiva. V letech 1720–1755 vystavěn barokní zámek s mansardovou střechou, při něm malý anglický park. Pův. románsko-gotický kostel sv. Jana Křtitele vypálen za stavovského povstání, obnoven jezuity po r. 1626 a znovu po požáru z r. 1814. Pozůstatky židovského ghetta z 18. stol. se synagogou z r. 1708 a starým židovským hřbitovem. Rodiště básníka a buditele Boleslava Jablonského (1813–1881), vlastním jménem Karel Eugen Tupý, jeho pomník z r. 1886 na náměstí. Rodný dům historika a překladatele Jaromíra Hrubého (1852–1916) s pamětní deskou.

Karle

Svitavy 49°45'57.68"N; 16°22'1.4"E

Obec na obou stranách historické česko-moravské zemské hranice prvně zmíněna r. 1333. Na návrší pův. gotický kostel sv. Bartoloměje přestavěn r. 1814 a opraven r. 1942. Pozdně barokní fara z r. 1785. Před hřbitovem litinový kříž z r. 1865 s reliéfy sv. Jana Nepomuckého a Floriána. Řada kamenných usedlostí hřebečského typu. Pod tzv. Tobischovým statkem zachována sklepení hradu připomínaného ve 14. stol., zdevastovaný statek r. 2006 zbořen. Východně v místní části Ostrý Kámen barokní kaple sv. Cyrila a Metoděje z 18. stol., kamenný kříž z r. 1830 a největší amatérská otočná anténní souprava u nás.

Karlík

Praha-západ 49°56'12.02"N; 14°15'44.74"E

Obec prvně doložena r. 1253, rekreační oblast. Kostel sv. Martina a Prokopa, pův. románská rotunda s apsidou z 12. stol. tvoří presbytář, věž barokní, loď přistavěna při novorománské úpravě r. 1889. Nad údolím potoka zbytky strážního hrádku Karlík, založen k ochraně Karlštejna r. 1348, zachován val a příkop.

220

Vrcholně barokní zámek vybudován v dominantní poloze na návrší na západním okraji města Chlumec nad Cidlinou v letech 1721–1723 podle projektu Jana Blažeje Santiniho Aichla, nazván Karlova Koruna na počest návštěvy císaře Karla VI. po korunovaci na českého krále na panství hraběte Františka Ferdinanda Kinského. Zámek nahradil starý chlumecký hrad zničený požárem r. 1747. K válcovému střednímu traktu přiléhají tři nakoso postavená hranolová křídla a otevřené schodiště. Od tří průčelí vybíhaly pův. tři stromové aleje, kaštanové stromořadí k městu obnoveno r. 1984. Šlo o reprezentativní letní sídlo bez nádvoří, hospodářského zázemí a možnosti vytápění, dodatečně v okolí vznikly obytné a hospodářské budovy a zámecká kaple Panny Marie sloužící jako rodinná hrobka Kinských. Panství vynikalo od 17. stol. rybníkářstvím a chovem koní. Za 2. světové války v obsazeném zámku Němci způsobili požár, stavba v prosinci 1943 do základů vyhořela. Po válce do r. 1969 obnovena pro expozici barokního umění, po r. 1989 zámek vrácen v restituci Kinským, nyní v něm soukromá expozice dějin rodu a chovu koní přístupná během sezóny, park otevřen celoročně.

Karlova Koruna

Karlova Studánka

Bruntál 50°4'22.69"N; 17°18'29.77"E

Horská rekreační a lázeňská obec, lázně založeny r. 1785 na místě železářské osady Hubertov. Zachovány vesměs dřevěné lázeňské budovy z let 1803–1893. K léčbě využívána řada vulkanických minerálních pramenů, z nichž jeden je veřejně přístupný v Pitném pavilonu. Léčí se především choroby dýchacího a oběhového ústrojí. Hudební pavilon z r. 1835. Dřevěná kaple sv. Huberta z r. 1758, empírový kostel Panny Marie Uzdravení nemocných z r. 1829 v pův. středu lázní. V lázeňském parku geologická expozice, umělý vodopád na náhonu z Bílé Opavy.

Karlovice

Bruntál 50°6'10.38"N; 17°26'55.21"E

Obec založena počátkem 18. stol. Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1777–1779, v sousedství barokní dům z r. 1745. Technickou památku představuje objekt tzv. kosárny (kovárny) z r. 1600, nyní v podobě z r. 1759 jako Karlovické muzeum, před ním u kříže dvě památné lípy.

www.ceskonamape.cz

Karlovy Vary – lázeňské domy

no jen Vary, protože již v této době byl osadníky využíván horký pramen, zvaný Vřídlo.

Karlovice (Bruntál) – kosárna

Karlovice

Semily 50°33'42.44"N; 15°12'27.95"E

Obec prvně doložena r. 1543. Kostel sv. Jiří gotického původu ze 14. stol. přestavěn r. 1850. V sousední místní části Radvánovice přírodní zábavní dětský areál Šťastná země.

Karlovy Vary

K. Vary 50°13'52.57"N; 12°52'25.03"E

Nejznámější české lázeňské město na soutoku Teplé a Ohře, od r. 2002 krajské město Karlovarského kraje. Vzniklo v době vlády Karla IV., od r. 1370 královské město. Pův. zvá-

Karlovy Vary – Hadí pramen

www.ceskonamape.cz

221

První lázeňské budovy vystavěny r. 1711, od 17. stol. se tu pečou proslulé lázeňské oplatky, r. 1807 začíná výroba bylinného likéru Becherovka. V 19. stol. vznikla porcelánka a sklárny, od r. 1958 začíná tradice Mezinárodního filmového festivalu. Léčba je zaměřena na nemoci zažívacího traktu a látkové výměny. Nejvýznamnějším z karlovarských pramenů je 73° C teplé Vřídlo, vystřikující do výše až 12 m ve Vřídelní kolonádě z let 1967–1975. Novorenes. Mlýnská kolonáda vznikla podle projektu Josefa Zítka v letech 1871–1881, r. 1883 byla vystavěna dřevěná Tržní kolonáda a v letech 1911–1913 Zámecká kolonáda. Historické lázeňské budovy jsou převážně z 19. stol. Řada hotelů a vil je vystavěna v historizujících slozích 19. stol. a secesi. Z let 1884–1886 pochází pseudobarokní divadlo. Významnou památkou je mohutná renes. Zámecká věž v podobě z r. 1608, zbytek hrádku Karla IV. Mezi církevní památky patří především barokní kostel sv. Máří Magdalény, dílo K. I. Dienzenhofera z let 1731–1736, dále pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla z let 1893–1898, pův. anglikánský, nyní evangelický kostel sv. Lukáše z r. 1877 a hřbitovní kostel sv. Ondřeje ze 16. stol. Okolím města vede množství vycházkových cest, výhled poskytují oblíbené rozhledny Diana z r. 1914, Goethova vyhlídka z r. 1889 a nejstarší Vyhlídka Karla IV. z r. 1877. Karlovy Vary – Sadová kolonáda

Karlštejn

Beroun 49°56'26.51"N; 14°11'13.73"E

Hrad založen r. 1348 císařem Karlem IV. jako reprezentativní stavba k úschově závažných státních listin, korunovačních klenotů a posvátných relikvií. Postaven do r. 1355 na ostrohu v bočním údolí u řeky Berounky. Rozlehlá stavba s opevněným předhradím, studniční věží, dlouhým císařským palácem, kostelní neboli Mariánskou věží a na nejvyšším místě mohutnou čtyřpatrovou Velkou věží, uvnitř s unikátní kaplí sv. Kříže a souborem deskových obrazů Mistra Theodorika, kromě ostatků svatých tu Karel IV. nechal uložit i korunovační klenoty římské říše. Za husitských válek hrad sloužil jako katolická pevnost, ve správě královských purkrabí upraven koncem 15. stol. pozdně goticky a později renesančně. V r. 1619 korunovační klenoty trvale odvezeny, od r. 1625 věnný statek českých královen, po r. 1700 hrad chátral, od r. 1755 v držení Ústavu šlechtičen. Po puristické rekonstrukci zahájené r. 1887 od r. 1910 zpřístupněn veřejnosti, v současnosti otevřen od března do listopadu, nejcennější prostory Velké věže však jen omezeně.

Karlovy Vary – lázeňský park

K atrakcím patří dvě pozemní lanovky. Symbolem lázní je plastika Kamzík z r. 1851 pod Jelením skokem. Krajské muzeum, muzeum Jan Becher, Sklářské muzeum Moser. Dostihový areál z konce 19. stol. V místní části Rybáře zřícenina kostela sv. Urbana, nejstarší stavba z doby kolonizace ve 13. stol. V místní části Olšová Vrata mezinárodní letiště. Mezi karlovarskými rodáky vynikají lékař a chemik David Becher (1725–1792) a lázeňský podnikatel Heinrich Mattoni (1830–1910), jehož jméno nese vyhlášený pramen v Kyselce. V místní části Počerny se narodil Johann Josef Loschmidt (1821–1895), vynikající fyzik, chemik a krystalograf.

Karlštejn 222

www.ceskonamape.cz

Karlštejn

Beroun 49°56'0.24"N; 14°11'0.83"E

Obec vznikla v polovině 14. stol. jako podhradí nejznámějšího českého hradu – viz samostatné heslo. V 15. stol. zvána Budy, od 18. stol. Budňany a r. 1952 po spojení s Poučníkem na druhém břehu Berounky se vrátila k pův. názvu, historický status městyse z 15. stol. obnoven r. 2007. Pův. gotický kostel sv. Palmácia z r. 1351 poničen za husitských válek, nyní v podobě ze 16. stol. Kromě množství hotelů a penziónů Wax muzeum z r. 1997 s expozicí voskových figurin, muzeum betlémů v pův. barokní faře z r. 1725, v upravené vile Dům hodin z r. 2003 a v bunkru malé muzeum čs. opevnění z let 1935–1938. Na okolních stráních dochovány historické vinice o rozloze 12 ha. U mostu přes Berounku Budňanská skála, významná geologická lokalita. U řeky kemp, na vrchu Voškově nad pravým břehem vyhledávané golfové hřiště.

Karolinka

Vsetín 49°21'4.93"N; 18°13'56.18"E

Valašská obec založena jako Karolinina huť kolem sklárny po r. 1862, administrativně oddělena od Nového Hrozenkova r. 1949, nynější název od r. 1951, na město povýšena r. 1998. Novodobý kostel Panny Marie Karmelské z r. 1997. Budova divadla z r. 1930. Severně v údolí Raťkov ojediněle zachovaná osada dřevěných chalup a hospodářských objektů, pův. 21 staveb doplněno o několik převezených objektů a stylovou roubenou hospodu. V okolí lyžařské terény. Jižně vodní nádrž Stanovnice – viz samostatné heslo.

Karviná

Karviná 49°51'16.87"N; 18°33'8.16"E

Hornické a průmyslové město složené z historických částí Fryštát a Karviná, poprvé připomínáno jako již zaniklá ves Solca r. 1268, těžba černého uhlí zahájena r. 1784, městská práva od r. 1923. Vlastní město Karviná se dvěma zámky v důsledku důlní činnosti zaniklo, jako rarita zachován nakloněný barokní kostel sv. Petra z Alcantary z r. 1736 se sníženou věží, který s okolím poklesl o 36 m. Před ním sochy Panny Marie a osmi apoštolů z 2. poloviny 19. stol., na hřbitově pomníky obětem důlních neštěstí z let 1898 a 1924. Funkci městského centra převzal Fryštát, nyní památková zóna, v něm empírový zámek z konce 18. stol. se starším jádrem a anglickým parkem z r. 1804, pozdně gotický kostel Povýšení sv. Kříže několikrát později upravovaný, před ním barokní sochy světců z poloviny 18. stol., klasicistní kostel sv. Marka z r. 1774. Na náměstí empírová radnice z let 1836–1837 s renes. věží z r. 1571, kašna z r. 1900 a několik městských domů goticko-renes. původu. Rodiště atletky a olympijské vítězky Dany Zátopkové (1922). V místní části Darkov založeny r. 1867 při jodobromovém prameni lázně, léčí se zejména choroby pohybového ústrojí a stavy po úrazech. Dominantní železobetonový obloukový most přes Olši z r. 1925. V místní části Hranice konstruktivistická stavba vodárenské věže z r. 1928.

Karviná-Fryštát – náměstí

Kařez

Rokycany 49°49'15.72"N; 13°47'1.69"E

Obec prvně doložena r. 1281. Novodobý kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1942–1947. Jihozápadně přírodní památka Kařezské rybníky, rezervace vyhlášená r. 1992 k ochraně hnízdišť a tahové zastávky vodního ptactva.

Kasejovice

Plzeň-jih 49°27'43.81"N; 13°44'29.41"E

Obec s tvrzí připomínána r. 1264, na město povýšena r. 1878, status města obnoven r. 2006. Dominantu tvoří raně gotický kostel sv. Jakuba upravovaný v 18.–20. stol. Za ním patrné tvrziště s pozůstatky příkopu a akropole. Barokní fara. Na náměstí radnice renes. původu z r. 1694, do současné podoby přestavěna po požáru r. 1868, kašna z poloviny 18. stol., barokní a empírové domy. Funkcionalistická stavba Husova sboru z r. 1924. Ojediněle zachované židovské ghetto se synagogou z r. 1763, v ní nyní muzeum založené zdejším rodákem Václavem Mentbergerem (1886–1969), badatelem, sběratelem a kronikářem, obnoveno r. 1994. Severně od města židovský hřbitov z r. 1669. Při silnici na Chloumek památný akát o stáří asi 250 let a dále kaple sv. Vojtěcha z r. 1760 u studánky s léčivou vodou, lázně s hostincem z r. 1832 zanikly za 1. světové války.

Kašava

Zlín 49°17'48.79"N; 17°47'11.05"E

Obec prvně připomínána r. 1440. Barokní kostel sv. Kateřiny z let 1740–1743, věžní hodiny pocházejí z hradu Lukova. V okolí rekreační a lyžařské terény.

Kašovice

Klatovy 49°16'28.93"N; 13°28'28.09"E

Ves v údolí Ostružné prvně zmíněna r. 1341, nyní část obce Hrádek. Západně na zalesněné výšině zřícenina gotické tvrze či zemanského hrádku ze 14. stol., opuštěna v 16. stol., zachováno obvodové zdivo paláce do výše třetího patra. V okolí stopy po rýžování zlata.

www.ceskonamape.cz

223

Kašperk

Klatovy 49°9'43.97"N; 13°33'30.27"E

Hrad Kašperk, pův. Karlsberg, založen r. 1356 Karlem IV. jako strážní bod na bavorském pomezí a u rýžovišť zlata, vybudován na ostrohu vrchu Ždánova s palácem mezi dvěma věžemi. Po celou historii výhodně zastavován různým držitelům. Po r. 1585 ve správě města Kašperské Hory zpustl, záchranné práce na romantické zřícenině zahájeny po vzniku Československa a pokračují dosud. V zachovaných prostorách instalovány expozice věnované dějinám hradu a těžby zlata v kraji, prohlídka hradu umožňována během turistické sezóny, z věže daleký výhled podobně jako od zbytků blízkého strážního hrádku, zvaného Pustý hrádek. Nejkratší přístup po značené cestě od parkoviště u silnice spojující Kašperské Hory a Nezdice na Šumavě.

Kašperské Hory – radnice

Kaštice

Louny 50°15'51.84"N; 13°25'45.48"E

Ves připomínána r. 1384, nyní část města Podbořany. Na místě starší tvrze vystavěn r. 1837 prostý klasicistní zámek, později upraven na kanceláře a byty. Osmiboká kamenná kašna z r. 1608 zdobená reliéfy. Jihovýchodně návrší Rubín, na vrcholu pravěké hradiště s trojitým valem, v 10.–11. stol. osídleno Slovany, archeologické naleziště, považováno za možné dějiště bitvy u Wogastisburgu mezi Sámovou říší a franckým králem Dagobertem r. 631.

Kateřinky

Opava 49°56'51.98"N; 17°55'26.62"E

Kašperk

Kašperské Hory

Klatovy 49°8'32.01"N; 13°33'22.71"E

Pův. hornické město založeno ve 13. stol. při zlatých dolech, písemně doloženo r. 1337. Na náměstí pův. renes., v 18. stol. barokně upravená radnice z r. 1579 se třemi štíty, jedna z nejkrásnějších u nás. Gotický kostel sv. Markéty z 2. poloviny 14. stol. s cennou vnitřní i venkovní výzdobou, opravován po požáru r. 1863. U něj mlecí kameny z rudných mlýnů a tzv. kohoutí kříž přenesený z Nicova. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1861. Barokní fara a sýpka ze 17. stol. Ve městě řada cenných renes. a barokních domů, v historickém domě z přelomu 13. a 14. stol. soukromé muzeum historických motocyklů a muzeum hraček. Ve městě sídlo Muzea Šumavy, jeho součástí též výstavní galerie. Západně gotický hřbitovní kostel sv. Mikuláše z doby kolem r. 1330, v lodi dřevěný malovaný strop z r. 1700, na hřbitově barokní kaple sv. Anny. Na jižním okraji pseudorománský poutní kostel Panny Marie Sněžné z let 1850–1867, pod ním nad pramenem kaple Panny Marie Klatovské z konce 17. stol., nyní v podobě z r. 1816. Pod Šibeničním vrchem pranýř z r. 1680, přenesen z náměstí a upraven na boží muka. Východiště ke zřícenině hradu Kašperk – viz samostatné heslo.

224

Ves doložena r. 1377, nyní část města Opava. Dominantní, pův. gotický kostel sv. Kateřiny ze 14. stol. později barokně přestavěn, u něj socha sv. Floriána z r. 1721. Hřbitovní kaple sv. Kříže z r. 1394 ve stylu slezské cihlové gotiky. Patrový statek Filípkův dvůr s okrouhlými věžemi, lidová stavba z 18.–19. stol.

Katovice

Strakonice 49°16'20.8"N; 13°49'53.07"E

Obec připomínána již r. 1045, historický status městyse z r. 1619 obnoven r. 2006. Dominantní kostel sv. Filipa a Jakuba raně gotického původu, z renes. přestavby v letech 1580–1582 pochází unikátní věž se třemi patry slepých arkád, v 19. stol. novorománská úprava. Barokní fara gotického původu s volutovým štítem, kamenný pranýř ze 17. stol. U mostu barokní kaplička z doby kolem r. 1750 s lidovou sochou sv. Jana Nepomuckého. Ve středověku v Otavě rýžování zlata a chov perlorodek, na pravém břehu dochovány sejpy z 15. stol. Severozápadně Katovická čili Kněží hora (493 m n. m.) s příkopy a valy slovanského hradiště z 8.–9. stol., ve svahu štoly grafitových dolů z let 1912–1922, na úpatí kamenný tzv. Žižkův most neznámého původu patrně z 15.–16. stol., pův. tok potoka pod ním přeložen.

www.ceskonamape.cz

Kbel

Kolín 49°59'15.66"N; 15°8'37.82"E

Obec prvně zmíněna r. 1295. Jednoduchý barokní zámeček z 18. stol. Pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie upraven renesančně v 17. stol. a přestavěn pseudogoticky v letech 1885–1886. Na hřbitově osmiboká zvonice z r. 1686. Křížek z r. 1874.

Kbel

Plzeň-jih 49°29'40.59"N; 13°21'56.87"E

Obec prvně doložena r. 1355. Pův. gotický kostel Všech svatých ze 14. stol. s presbytářem zaklenutým křížovou klenbou, nyní v novogotické podobě. Při něm barokní fara z r. 1753. Dochováno několik hodnotných lidových staveb.

Kbelnice

Jičín 50°27'17.26"N; 15°21'1.97"E

Obec poprvé uváděna r. 1322. Místo bojů ve válce r. 1866, v okolí množství pomníčků padlých. Při silnici vojenský hřbitov a secesní ossarium z let 1904–1906 v podobě kaple s dvěma věžemi a sochou Anděla míru. Empírová patrová budova hostince z r. 1835 za bojů sloužila jako lazaret, nyní vyhledávaná restaurace U Rumcajse. Katovice – kostel

Kdousov Katusice

50°26'40.46"N; 14°46'40"E

Obec prvně zmiňována r. 1352. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu ze 14. stol. vyhořel r. 1847, v letech 1853–1857 znovu vystavěn pseudogoticky. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1737, novorenes. domy z 19. stol. a pomník místnímu rodáku, vlasteneckému buditeli z 19. stol. Janu Krouskému, u něhož byl nalezen rukopis Máchova Máje. Kaple sv. Floriána z r. 1745.

Kaznějov

Plzeň-sever 49°53'41.12"N; 13°22'49.4"E

Obec doložena r. 1146, kolem r. 1250 opevněný klášterní dvůr, v letech 1819–1890 těžba černého uhlí, od 19. stol. rozvoj chemického průmyslu, r. 1997 obec povýšena na město. Kaple z 2. poloviny 19. stol., brána barokního statku z 18. stol. V sousedství města velký kaolinový důl.

Třebíč 48°59'11.81"N; 15°38'55.63"E

Ml. Boleslav

Obec prvně uváděna r. 1342. Pův. gotický kostel sv. Linharta barokně přestavěn v letech 1743–1753. Barokní fara z let 1757–1763. Barokní sýpka z 18. stol. a lidová stavba statku z 19. stol.

Kdyně

Domažlice 49°23'30.14"N; 13°2'22.38"E

Obec připomínána r. 1369, městem od r. 1840, po r. 1769 rozvoj textilního průmyslu, výroby textilních strojů a slévárenství. Gotický kostel sv. Mikuláše z 2. poloviny 14. stol., barokně upravován v letech 1734 a 1763–1768. Na náměstí mohutná neslohová radnice z r. 1852. Při ní brána staré přádelny se sochou ležícího lva, v areálu býv. textilní manufaktury od r. 2007 muzeum příhraničí. Synagoga z let 1862–1863, nyní infocentrum a malé muzeum města. Východiště ke zříceninám hradů Rýzmberk a Nový Herštejn a na vrch Koráb – viz samostatná hesla.

Keblice

Litoměřice 50°28'49.18"N; 14°6'7.74"E

Obec prvně uváděna r. 1249. Na návsi pseudogotický kostel sv. Václava z 19. stol., na východním okraji chátrající kostel církve čs. husitské z 20. let 20. stol. Několik lidových staveb selského baroka. Ojedinělý pomník rudoarmějce na koni z r. 1960. Západně osamělý čedičový Humenský vrch s vysílačem a dalekým rozhledem.

Kaznějov – kaolínový důl www.ceskonamape.cz

225

Keblov

Benešov 49°40'38.8"N; 15°4'17.11"E

Obec prvně uváděna r. 1295. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu z počátku 14. stol. obnoven po požáru r. 1895.

Kelč

Vsetín 49°28'40.24"N; 17°49'22.59"E

Obec prvně uváděna r. 1201, jako město zmiňována r. 1377, status města obnoven r. 1994, od r. 1992 památková zóna. Od 19. stol. tradice výroby dýmek. Gotická tvrz z 15. stol. přestavěna po r. 1579 na renes. zámek olomouckých biskupů, po požáru r. 1742 opravován barokně, nevyužívaný chátral do r. 1928, poté upraven pro školské účely, nyní čtyřkřídlá stavba s arkádovým nádvořím, opevněna hradbou s dvěma baštami. Renes. radnice s hlubokými sklepy z r. 1647. Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu z 13. stol. s renes. věží z r. 1538 přestavěn barokně v letech 1776–1784, z pův. stavby ponechána věž. Kostel sv. Kateřiny z doby kolem r. 1590, vyhořel r. 1852, opraven r. 1874. Rodiště filmového režiséra Vojtěcha Jasného (1925). V rodném domě hudebního skladatele Jaroslava Křičky (1882–1969) a jeho bratra, básníka Petra Křičky (1884–1949) muzeum, na domě pamětní deska z r. 1959.

Kelčský Javorník

Kroměříž 49°24'1.07"N; 17°45'56.93"E

Nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů (865 m n. m.). Na severním úbočí stejnojmenná přírodní rezervace pralesovitého charakteru se suťovými svahy. Na zalesněném vrcholu televizní vysílač, zchátralá dřevěná rozhledna odstraněna. Z okraje lesa dílčí výhledy.

Kerhartice

Děčín 50°46'10.82"N; 14°24'11.39"E

Ves prvně zmíněna r. 1382, nyní část města Česká Kamenice. Jednolodní barokní kostel sv. Máří Magdalény z poloviny 18. stol. se vzácným zvonem z r. 1512. Dochovány lidové stavby s roubenými patry.

Kersko

Nymburk 50°9'21.28"N; 14°54'39.85"E

Rekreační lesní osada ve stejnojmenném přírodním parku, nyní část obce Hradištko, proslavena spisovatelem Bohumilem Hrabalem (1914–1997), který zde žil. Podle jeho předlohy zde natáčen film Slavnosti sněženek, proslulá hospoda Hájenka dosud v provozu. Upravený minerální pramen sv. Josefa, lidově zvaný Kerka. U osady přírodní památka Kerské rybníčky, soustava tří lesních uměle zbudovaných rybníčků, významné výskytiště čolka velkého. Severně nedaleko Labe na okraji lesa menhir. Rozsáhlá chatová oblast.

Kestřany

Písek 49°16'8"N; 14°4'21.5"E

Obec poprvé připomínána r. 1338. Raně gotický kostel sv. Kateřiny přestavěn r. 1852. V obci dochována dvojice tvrzí. Starší Horní tvrz z 2. poloviny 13. stol. s dosud zacho226

vaným vodním příkopem, vstupní branou, hradbami s dvěma obytnými hranolovými věžemi a věží válcovou, kaple změněna na černou kuchyni. Dolní tvrz ze 14. stol., zvaná Barchovská, tvořena přízemním palácem a třípatrovou věží s hradbami. Třetí sídlo představuje barokní dvoupatrový zámek ze 17. stol. Všechny tři objekty mají od r. 2005 nové soukromé majitele a procházejí opravou, Horní tvrz zpřístupňována veřejnosti. Na břehu Otavy pozoruhodná raně barokní baldachýnová kaple Kalvárie z r. 1679.

Kestřany – tvrz

Ketkovice

Brno-venkov 49°9'32.59"N; 16°15'51.35"E

Obec prvně uváděna r. 1101 jako jmění třebíčského kláštera. Gotický kostel sv. Kateřiny ze 14. stol. pro zchátralost v 18. stol. zbořen a nově postaven r. 1780. Při silnici kaplička sv. Cyrila a Metoděje s novodobou výzdobou. V údolí Chvojnice starobylý Ketkovický mlýn, písemně doložen r. 1642, pocházel odtud vynikající malíř-samouk Bohumil Vydra (1894–1980). Obec východištěm ke zřícenině hradu Levnov – viz samostatné heslo.

Kfely

K. Vary 50°18'42.13"N; 12°55'17.91"E

Ves na břehu Bystřice uváděna r. 1489, nyní část města Ostrov. Renes. tvrz z 16. stol., nyní patrová budova s mansardovou střechou a průčelním rizalitem. Zbytky lidové hrázděné architektury.

Klabava

Rokycany 49°45'15.87"N; 13°32'8.37"E

Obec na stejnojmenné říčce spolehlivě doložena r. 1401. Od 16. stol. do r. 1926 těžba a zpracování železa. V letech 1954–1958 na řece pro ochranu ejpovických rudných dolů vybudována vodní nádrž. Přehradní hráz o délce 200 m a výšce 15 m vytvořila jezero o rozloze 63 ha a tok zaveden do obchvatných tunelů, po skončení těžby vrácen do pův. koryta a napájí Ejpovické jezero. Památný Klabavský dub. Jižně od obce na ostrohu stával hrad Hrádek, lidově zvaný Starý zámek, zemanské sídlo doloženo r. 1331, od 16. stol. pusté, dochován zbytek jediné zdi, ostatní zničeno při stavbě železniční trati r. 1861. Pod ním přírodní památka Pod starým hradem, v hluboké rokli naleziště trilobitů.

www.ceskonamape.cz

Kladeruby nad Oslavou

Třebíč 49°8'43.09"N; 16°10'15.59"E

Obec prvně připomínána r. 1368. Na návsi pozdně barokní zvonička z přelomu 18. a 19. stol., pozoruhodná obecní, tzv. kontribuční sýpka zbořena v 80. letech 20. stol. Severozápadně od obce romantický empírový lovecký zámek na Vlčím kopci z r. 1830 obklopený několika budovami pův. pro hosty a lesní personál, další budovy koníren a kočároven strženy při úpravě areálu na dětský tábor, nyní rekreační a školicí středisko. Severně od zámku zchátralý okrouhlý gloriet ze stejné doby s nádhernou vyhlídkou do údolí Oslavy. Jihozápadně od obce na Zeleném kopci (491 m n. m.) 40 m vysoká rozhledna Babylon z r. 1831, nejstarší kamenná rozhledna na Moravě, pův. též zeměměřická věž.

Kladky

Prostějov 49°39'0.69"N; 16°50'31.41"E

Obec prvně připomínána r. 1326 pod názvem Roma. Novorománský kostel sv. Cyrila a Metoděje vznikl r. 1871 přestavbou starého dřevěného kostela sv. Mikuláše doloženého r. 1581. Vodní mlýn na Bělé z 2. poloviny 16. stol., nejstarší stavba v obci. Při západním okraji lyžařské terény s vlekem.

Kladno

Kladno 50°8'17.22"N; 14°6'45.38"E

Pův. zemědělská obec doložena r. 1318, v důsledku živelného rozvoje po objevení ložisek černého uhlí a železné rudy v 1. polovině 19. stol. se v letech 1825–1869 zosminásobil počet obyvatel, na město povýšena r. 1870. Na místě horní ze tří středověkých tvrzí vybudováno r. 1566 renes. sídlo, přestavěno kolem r. 1740 K. I. Dienzenhoferem na barokní zámek, trojkřídlou stavbu se střešní věžičkou, nyní uvnitř zámecká galerie a expozice Sládečkova vlastivědného muzea, v zámecké zahradě medvědárium. Na náměstí pseudorománský kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1898–1900, pseudorenes. radnice z r. 1899 a mariánské sousoší z r. 1741. Barokní kaple sv. Floriána z r. 1751 podle Dienzenhoferova projektu. V historické části převážně pseudorenes. městské domy, divadlo z let 1911–1912. Evangelický kostel z r. 1895, pův. synagoga z r. 1884 upravena na sbor církve čs. husitské. Dům někdejší lékárny U české koruny z r. 1891 s Alšovými sgrafity. Ve městě ještě Šternberkovo přírodovědné muzeum a muzeum strojíren Poldi. Pomníky Antonína Dvořáka z r. 1926 a Bedřicha Smetany z r. 1936. Zdaleka viditelná velká sídlištní výstavba. Při severním okraji židovský hřbitov z r. 1889. Rodiště malíře a ilustrátora Cyrila Boudy (1901–1984), starosty Chicaga Antonína Čermáka (1873–1933), malíře Karla Součka (1915–1982), výtvarníka a animátora Zdeňka Milera (1921), filozofa a politika Petra Pitharta (1941) a vynikajícího hokejisty Jaromíra Jágra (1972). Jižně od města ploché zalesněné návrší Kožová hora (456 m n. m.), na vrcholu výletní restaurace a 30 m vysoká rozhledna z r. 1930. Severovýchodně v lese kostel sv. Jana Křtitele gotického původu, upraven r. 1861, pozůstatek zaniklé vsi Újezdec, dějiště hornických poutí.

Kladruby

Tachov

stavěn barokně v letech 1772–1779, před ním lapidárium smírčích křížů přenesených sem r. 1988 a barokní mariánský sloup z r. 1701. Empírový špitál a dochovaný barokní dům. Pseudogotický hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla z let 1882–1884 renovován r. 1993. Nad městem v místní části Pozorka monumentální komplex benediktinského kláštera založeného v letech 1108–1115. Ve 13. a 14. stol. jeden z nejbohatších klášterů zničen husity i za třicetileté války, nový rozkvět na přelomu 17. a 18. stol. Areálu dominuje klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, pův. románská bazilika z r. 1233 s hrobem knížete Vladislava I. jako zakladatele, velkolepě přestavěna podle plánů Jana Blažeje Santiniho v letech 1716–1726 ve stylu tzv. barokní gotiky s knížecí korunou na kopuli. Jižně od kostela stará prelatura z r. 1664 s polygonální nárožní věží a starý konvent. V sousedství nový konvent podle projektu K. I. Dienzenhofera dokončený r. 1770. Klášter zrušen r. 1785, v 19. stol. v části zřízen zámek Windischgrätzů, v části r. 1864 pivovar. Nyní zpřístupněn chrám a zámecká i církevní expozice. Poblíž kláštera muzeum čs. opevnění z let 1937–1938.

Kladruby

Benešov 49°43'18.68"N; 14°57'14.56"E

Obec prvně zmiňována r. 1405. Pseudoslohová kaplička z r. 1895. Při východním okraji vybudována r. 1937 léčebna tuberkulózy kostí, rozšířena r. 1955 na nynější rehabilitační ústav pohybového ústrojí. Nad ústavem návrší Kostelík nebo též Kladrubská hůra (534 m n. m.), podle lidové tradice místo Husova kázání, ve středověku na vrcholu poutní kostel, po zákazu poutí v 17. stol. kostelík zbořen.

Kladruby

Teplice 50°36'53.6"N; 13°49'35.45"E

Obec prvně doložena r. 1370. Vysoká kaple sv. Petra a Pavla z r. 1903 nahradila starší stavbu. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1738.

Kladruby

Strakonice 49°16'8.2"N; 13°45'54.16"E

Obec prvně uváděna r. 1405. Tvrz z počátku 18. stol. upravena v letech 1804–1807 na přízemní zámeček s empírovým portálem, nyní účelově využit. V parku na základech vodní tvrze romantická zřícenina. Raně barokní kaple Nejsvětější Trojice rekonstruována r. 1926.

Kladruby nad Labem

Pardubice 50°3'29.3"N; 15°29'8.95"E

Obec prvně doložena r. 1350. Hřebčín založen r. 1579, pův. renes. budovy se zámkem přestavěny barokně r. 1722 a znovu po požárech v letech 1748 a 1757. Hřebčín obnoven Josefem II. r. 1771, od té doby nepřetržitě chov kladrubských běloušů. K dvoukřídlému patrovému zámku přistavěn kostel sv. Václava a Leopolda, doložen již r. 1359, nyní novorenes. z r. 1859. Barokní hřbitovní kaple z konce 18. stol. Barokní sochy Piety, Anděla strážce, sv. Floriána a Jana Nepomuckého vesměs z 18. stol.

49°42'53.99"N; 12°59'4.78"E

Obec prvně připomínána r. 1230, historický status města obnoven r. 2007. Na náměstí kostel sv. Jakuba z r. 1396, přewww.ceskonamape.cz

227

Kladská

Cheb 50°1'31.13"N; 12°40'5.97"E

Horskou osadu, německy zvanou Glatzen, nyní část města Mariánské Lázně, založil po r. 1875 kníže Otto Friedrich Schönburg-Waldenburg, který r. 1873 od státu koupil rozsáhlý lesní revír o rozloze 6000 ha v neobydlené lesnaté a močálovité krajině. Dřevěný lovecký zámeček ve stylu švýcarské alpské chaty a další stavby zakoupeny na výstavě ve Vídni. Ve stráni za zámečkem hrobka zakladatelova syna, knížete Otto Sigismunda z r. 1936. V rašelinné rezervaci Tajga vybudována naučná stezka s dřevěným chodníkem. Z Kladského rybníka vychází Dlouhá stoka – viz samostatné heslo.

Nepomuckého z doby kolem r. 1730. Místo konání Mezinárodního sochařského sympozia, vytvořené sochy umístěny volně v krajině v okolí obce.

Klášter I.

Jindř. Hradec 49°1'22.87"N; 15°9'30.96"E

Osada vzniklá kolem kláštera paulánů z r. 1501, nyní část města Nová Bystřice. Pův. klášter vypálen r. 1533, obnoven r. 1626, zrušen r. 1785, budovy s výjimkou tzv. Červené chodby přiléhající ke kostelu zbořeny v 50. letech 20. stol. Krásný barokní klášterní kostel Nejsvětější Trojice postaven nad třemi prameny v letech 1668–1682, v interiéru cenná štuková výzdoba a pův. vybavení, dřevořezba Strom života z doby kolem r. 1720. Východně v lesích řada pevnůstek z 30. let 20. stol. zpřístupňovaných jako muzeum čs. opevnění.

Kladská – zadní průčelí zámečku

Klapý

Litoměřice 50°25'55.47"N; 14°0'7.52"E

Obec prvně zmíněna r. 1197. Gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele ze 14. stol. upravován v letech 1493 a 1779. Obec v letech 1882–1900 opakovaně postižena katastrofálními sesuvy půdy. Východiště ke zřícenině hradu Házmburk – viz samostatné heslo.

Klášter

Plzeň-jih 49°30'8.67"N; 13°34'34.86"E

Obec na místě cisterciáckého kláštera z let 1144–1153, zničen husity r. 1420. Ve stavbách v obci zachovány zbytky jeho raně gotických zdí. Na návsi klasicistní kostelík sv. Markéty z let 1861–1862. Při cestě do Nepomuku na Úslavě barokní tzv. Červený most a kaple sv. Vojtěcha. Jižně od obce zámek Zelená Hora – viz samostatné heslo.

Klášter Hradiště nad Jizerou

Ml. Boleslav

50°31'26.49"N; 14°56'47.84"E

Obec, pův. slovanské hradiště nad soutokem Zábrdky s Jizerou, prvně připomínána r. 1144, po r. 1150 založen cisterciácký klášter, pobořen za husitských válek r. 1420. Na zříceninách vystavěn r. 1556 renes. zámek, od r. 1612 patřící Václavu Budovci z Budova (popraven r. 1621 na Staroměstském náměstí v Praze), upraven na pivovar r. 1852. V jeho areálu zachován raně gotický portál pův. klášterního kostela z r. 1260. V předzámčí goticko-renes. kostel Narození Panny Marie z r. 1560 a barokní socha sv. Jana 228

Klášter I. – klášterní kostel

Klášter nad Dědinou

Hradec Kr. 50°14'5.32"N; 16°2'18.52"E

Ves prvně připomínána r. 1149, nyní část obce Ledce. Pův. cisterciácký klášter Svaté Pole založen r. 1272, zničen husity r. 1420, zachovány nepatrné zbytky objevené r. 1845. Barokní kostel sv. Jana Křtitele ze 16. stol. na místě býv. kláštera, severně na hřbitově evangelický toleranční kostel z r. 1785, zcela přestavěn pseudorománsky v 19. stol.

Klášter Teplá

Cheb 49°57'57.69"N; 12°52'37.02"E

Osada, nyní část města Teplá. Premonstrátský klášter založen blahoslaveným Hroznatou r. 1197, konvent upraven Kryštofem Dienzenhoferem a jeho následovníky v letech 1689–1721. Soubor budov okolo dvou nádvoří zahrnuje bohatě zdobenou prelaturu s refektářem, kapitulní síní a Modrým sálem. Románsko-gotický klášterní kostel Zvěstování Panny Marie má charakteristické dvouvěžové průčelí zdobené novorománským portálem. Severně od něj novobarokní křídlo se světoznámou knihovnou, čítající na 80 000 svazků včetně rukopisů z 9. stol. a řady prvotisků. Klášter několikrát poškozen válkami, zrušen r. 1950 a obnoven po r. 1990. Expozice muzea třetího odboje.

www.ceskonamape.cz

Klášterec nad Orlicí

Ústí n. O. 50°6'38.26"N; 16°33'23.63"E

Obec na Divoké Orlici prvně připomínána r. 1279, klášter cyriaků z 13. stol. s kostelem zanikl v husitských válkách. Kostel Nejsvětější Trojice nebo též sv. Kříže obnoven r. 1452, později několikrát upravován, nejvíce barokně r. 1691, věž s dřevěným podsebitím. Na hřbitově kostnice z r. 1793, u kostela Kalvárie z r. 1779. Pozdně empírová fara z r. 1844. U mostu mariánský sloup z r. 1721. Severně od obce při řece nepatrné stopy empírového loveckého zámečku zvaného Lusthaus z r. 1806, zničen požárem r. 1936. Dále proti toku tzv. Zemská brána, skalní průrva Divoké Orlice přemostěná turistickou Pašeráckou lávkou a pohraničním kamenným mostem z let 1900–1903. Východně od ní na hranici místní část Čihák, pův. osada kameníků, zdejší stará hospoda přestavěna r. 1932 na turistickou chatu. Pozdně empírová kaple sv. Anny z r. 1849, před ní kříž z r. 1834.

Klášterní Skalice

Kolín 50°1'24.5"N; 14°59'8.01"E

Klášter Teplá

Klášterec nad Ohří

Chomutov 50°23'3.93"N; 13°10'14.82"E

Historické a průmyslové město v údolí Ohře mezi Krušnými a Doupovskými horami. Pův. klášter založen r. 1150, zanikl r. 1277, ves prvně doložena r. 1276, městská práva od r. 1785. Na místě tvrze a renes. zámku po řadě požárů nyní novogotický zámek z r. 1856 v parku založeném v letech 1666–1670, v 19. stol. upraveném na anglický s cennými dřevinami. V něm salla terrena ze 17. stol. se sochařskou výzdobou. Dominantní barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1665–1670, poblíž rokoková hřbitovní kaple z let 1764–1765. Na hřbitově rokokový poutní kostel Panny Marie Těšitelky z let 1743–1760. Pseudorenes. radnice z let 1855–1860, řada cenných domů a soch. Na náměstí barokní morový sloup z r. 1694 a tzv. kašna světadílů z r. 1615. Od r. 1794 tradice výroby porcelánu založená hrabětem Thunem, muzeum porcelánu nyní v zámku. V letech 1883 a 1897 objeveny minerální prameny Eugenie a Městský, zaniklé lázně nyní obnoveny. Východiště ke zříceninám hradů Egerberk a Šumburk – viz samostatná hesla.

Obec prvně připomínána r. 1345. Nad jejím středem zbytky cisterciáckého opatství, nejmladšího v Čechách, klášter založen r. 1357. Z pův. chrámu dochováno pouze 10 m vysoké torzo mohutného, bohatě profilovaného gotického pilíře. Po zrušení kláštera r. 1783 celý areál změněn na hospodářský dvůr, konvent přestavěn na zámek, nyní využíván k obytným účelům. V části býv. chrámu barokní kaple Zvěstování Panny Marie, pseudogoticky upravena, nyní pustá. U severní zdi kláštera zvonička z 19. stol. V těsném okolí obce soubor barokních soch z doby kolem r. 1750, unikátně dochovaný doklad uplatnění barokní symboliky v krajině. Cenný gotický most z konce 14. stol. přes říčku Kouřimku.

Klášterní Skalice

Klášterská Lhota

Trutnov 50°33'39.56"N; 15°39'47.08"E

Obec prvně zmíněna r. 1270. Empírový kostel Nejsvětější Trojice z r. 1825, dřevěná loď přestavěna v letech 1903–1906. Kolem kapličky křížové cesty z r. 1827.

Klatovy

Klatovy 49°23'52.64"N; 13°17'8.97"E

Klášterec nad Ohří – zámek

Historické město založeno kolem r. 1260, pův. osada zmíněna již r. 1253, od r. 1813 šlechtění karafiátů, památková www.ceskonamape.cz

229

zóna. Dominantní pozdně gotická Černá věž o výšce 81 m z let 1547–1557 s vyhlídkovým ochozem. Při ní v jádře renes. radnice upravená barokně r. 1781 a novorenesančně r. 1925. Pod ní monumentální barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce vystavěný v letech 1656–1717 pro potřeby jezuitské koleje, v podzemí katakomby s mumifikovanými ostatky. Raně gotický arciděkanský kostel Narození Panny Marie barokně upraven r. 1692, regotizován počátkem 20. stol., u něj tzv. Bílá věž z r. 1581, renesančně a barokně upravená zvonice. Býv. dominikánský klášterní kostel sv. Vavřince z let 1694–1707 na místě gotické stavby. Hřbitovní kostel sv. Michala s gotickým presbytářem a barokní lodí upraven r. 1935. Na Plzeňském předměstí malá barokní kaple Zjevení Panny Marie z r. 1686, zvaná Chaloupka. Z městského opevnění zachovány zejména dvě bašty, válcová a čtverhranná. Na náměstí barokní býv. jezuitská kolej z let 1675–1717. Z městských domů vyniká barokní jezuitská lékárna U bílého jednorožce s pův. zařízením, v provozu v letech 1776–1966, nyní muzejní expozice. Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše. Při severním okraji židovský hřbitov s památníkem obětí 2. světové války. Rodiště nakladatele Václava Matěje Krameria (1753–1808), spisovatele Jaromíra Johna (1882–1952), geologa Jana Krejčího (1825–1887) a dirigenta Františka Belfína (1923–1997). Nad městem tzv. Klatovská hůrka (498 m n. m.) s rozvalinami barokního kostela sv. Anny z let 1712–1725 a kostelíkem sv. Martina gotického původu přestavěným barokně r. 1763. Západně od města u místní části Tajanov les Husín s významným mohylovým pohřebištěm z doby bronzové.

Klec

Jindř. Hradec 49°5'56.96"N; 14°44'58.92"E

Obec prvně připomínána r. 1388. Jižně od ní dva rozlehlé rybníky, Potěšil (76 ha) a Klec (64 ha) z r. 1503. Na západním břehu druhého z nich tvrziště se zbytky hradu Fuglhaus doloženého mezi lety 1395–1465, zachován pahorek a dva pásy valů a příkopů. Roubený lovecký zámeček Dobrá Mysl, vybudovaný Jakubem Krčínem pro Viléma z Rožmberka kolem r. 1580, zanikl beze stopy.

Klecany

Klecany – zámek

Klečůvka

Zlín 49°13'41.57"N; 17°46'20.95"E

Ves prvně doložena r. 1397, nyní část města Zlín. Malý dvoukřídlý patrový zámek barokního původu z poloviny 18. stol. a později klasicistně upravený nyní využit jako archiv. U zámku park a socha sv. Jana Nepomuckého.

Klenčí pod Čerchovem

Domažlice 49°26'6.23"N; 12°48'50.81"E

Privilegovaná chodská ves připomínána r. 1325, historický status městyse z r. 1679 obnoven r. 2006. Na místě starší gotické stavby zmiňované r. 1481 nyní barokní kostel sv. Martina z let 1737–1745, v kryptě hrobka šlechtických rodů Stadionů a Lamingenů. Několik barokních domů s mansardovými střechami.

Praha-východ 50°10'34.3"N; 14°24'55.78"E

Obec ve svahu nad Vltavou poprvé doložena r. 1316, status města z r. 1507 obnoven r. 1994. Na místě tvrze vybudován počátkem 18. stol. čtyřkřídlý zámek s nádvorními arkádami, přestavěn po požáru r. 1827, po 2. světové válce do r. 1990 užíván armádou, od r. 2004 opraven na soukromé sídlo. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu ze 14. stol. nově postaven barokně v letech 1748–1749 a upraven novorenesančně r. 1892. Poblíž kostela sochy sv. Václava ze 17. stol. a Jana Nepomuckého z 18. stol. Barokní fara z r. 1766 působištěm spisovatele Václava Beneše-Třebízského (1849–1884), na návsi Myslbekův pomník Ukřižovaného se spisovatelovým reliéfem z r. 1894, níže druhý pomník s bustou z r. 1898 od Ladislava Šalouna. Na ostrohu nad Vltavou slovanské hradiště z 9.–10. stol., po průzkumu označované za Pravý Hradec. Na řece v místní části Klecánky jez z r. 1899 modernizovaný r. 1981, vodní elektrárna z r. 1985 obnovena po povodni r. 2003 a přívoz pro pěší a cyklisty do Roztok. Zajímavosti města spojuje vyznačená naučná stezka. 230

Klenčí p. Č. – Baarův pomník na Výhledech

www.ceskonamape.cz

Zajímavá budova tzv. Staré pošty, jedné z nejstarších poštovních stanic v Čechách založené r. 1546, r. 1799 v ní přenocoval ruský generál Suvorov, pamětní deska. Rodiště hudebníka-etnografa Jindřicha Jindřicha (1876–1967), spisovatele Jana Vrby (1889–1961) a spisovatele Chodska, kněze Jindřicha Šimona Baara (1869–1925), jeho rodný dům zničen při bombardování r. 1945, všichni pohřbeni na místním hřbitově. Na náměstí Baarovo muzeum. Tradiční výroba chodské keramiky. Jižně turistické místo Výhledy s Baarovým pomníkem na jeho oblíbeném místě, dílo sochaře Ladislava Šalouna odhaleno r. 1933, odstraněno r. 1938 a podstavec zničen nacisty, obnoveno r. 1947. Daleký rozhled do vnitrozemí.

Klenová – zřícenina hradu

Klenovice na Hané Klenčí pod Čerchovem

Klenová

Prostějov 49°24'7.06"N; 17°12'42.06"E

Klatovy 49°19'57.95"N; 13°13'59.33"E

Obec založena jako podhradí hradu připomínaného r. 1291. Pevný pohraniční hrad na vrcholu osamělého kopce do 16. stol. rodovým sídlem významného rodu pánů z Klenové, po r. 1553 Harantů z Polžic a Bezdružic. Koncem 17. stol. při hradební zdi postaven dlouhý patrový zámeček, hrad v 18. stol. již zříceninou. Romantické zbytky v 19. stol. upraveny a konzervovány, zámeček přestavěn novogoticky. Poslední soukromá majitelka, malířka Vilma Vrbová-Kotrbová (1905–1993), odkázala restituovaný majetek i část svého díla klatovské galerii, nyní Galerii Klenová. V zámečku nyní galerie českého umění a Harantova vinárna, v upravené zřícenině pod širým nebem sochařská díla současných umělců. Galerií využívána i mohutná sýpka a vila manželů Kotrbových z 2. poloviny 19. stol. pod hradem. Před hradem barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol., na návrší proti němu novogotická kaple sv. Felixe z r. 1897. Hrad rodištěm politika, cestovatele a hudebního skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (1564–1621), jednoho z českých pánů popravených po bitvě na Bílé hoře. Jihovýchodně od obce Rovenská hora s valy pravěkého hradiště.

Obec prvně připomínána r. 1309. Farní kostel sv. Bartoloměje gotického původu ze 14. stol. upravován barokně, vyhořel v letech 1848 a 1947, nynější podoba z r. 1948. Barokní fara z poloviny 18. stol. Barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého. Na návrší Větřák barokní pískovcový kříž a hřbitov obětí cholery z r. 1836.

Klentnice

Břeclav 48°50'37.14"N; 16°38'39.91"E

Obec prvně zmiňována r. 1322. Barokně-klasicistní kostel sv. Jiří z let 1783–1785. Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1791, boží muka z 18. stol. Na vápencových skalách západně nad obcí zřícenina Sirotčího hrádku – viz samostatné heslo.

Klepáčov

Šumperk 50°0'40.44"N; 17°8'54.76"E

Horská ves prvně připomínána r. 1594, nyní část obce Sobotín. Lidový dřevěný kostelík sv. Jana Nepomuckého z r. 1783, u něj pozoruhodný kamenný kříž. V okolí lyžařské terény. Nad vsí sedlo Skřítek (877 m n. m.) oddělující Hrubý Jeseník a Hraběšickou vrchovinu, křižovatka turistických cest. Na místě německé horské chaty z r. 1896 zničené při přechodu fronty r. 1945 nyní motorest z r. 1966, u parkoviště socha Skřítka. V okolí nepřístupné rašeliniště charakteru severské tundry o rozloze 166 ha.

www.ceskonamape.cz

231

Kleť

Č. Krumlov

Klínovec

K. Vary

48°51'55.03"N; 14°17'0.31"E

50°23'44.99"N; 12°58'1.97"E

Nejvyšší vrchol Blanského lesa (1084 m n. m.), od r. 1956 přírodní rezervace o rozloze 75 ha chránící horský smrkový les s příměsí listnáčů. Na vrcholu od r. 1825 kamenná pseudogotická, 38 m vysoká rozhledna postavená knížetem Johannem Nepomukem Schwarzenbergem, nejstarší ve střední Evropě, o 100 let později přistavěna turistická chata, u ní sluneční hodiny z r. 1974 a železný kříž sv. Vojtěcha z r. 1998. V sousedství r. 1958 vybudována observatoř, rozšířena r. 1973 o druhou kopuli a zpřístupňována veřejnosti. Stranou stojí věž televizního vysílače z r. 1977 o výšce 172 m. Vrchol od r. 1961 dostupný sedačkovou lanovkou z Krasetína, na svazích lyžařské terény. Na jihovýchodním svahu hory dřevěná rozhledna Granátník z r. 2003 s vyhlídkovou plošinou ve výši 5 m.

Plochá výrazná hora (1244 m n. m.), německy zvaná Keilberg, nejvyšší vrchol Krušných hor. Od r. 1817 na ní stála dřevěná a od r. 1884 nynější osmiboká kamenná rozhledna o výšce 24 m. V letech 1893–1929 z pův. hostince vybudován hotelový komplex, vše zchátralo po r. 1989, rekonstrukce zahájena r. 2005. Dominantu tvoří 80 m vysoká radiokomunikační věž. Na vrchol vede silnice z Božího Daru, od Jáchymova též jednomístná sedačková lanovka z r. 1965, r. 2005 postavena ještě třímístná lanovka ze Skiareálu Klínovec Sever v Loučné. Severozápadně pod vrcholem historický hraniční kámen z r. 1544 s kolorovanými znaky.

Klíny

Most 50°38'15.45"N; 13°33'12.92"E

Kletečná

Pelhřimov 49°30'17.9"N; 15°17'49.53"E

Ves prvně zmíněna r. 1226 v majetku želivského kláštera, nyní část města Humpolec, centrum národopisné oblasti Zálesí. Na návsi novorománská kaplička se zvonicí z poloviny 19. stol., poblíž pamětní kámen z r. 1507. Pamětní kámen z r. 1690 u rybníka odcizen r. 1995. Mlýn rodištěm spisovatele a lékaře Františka Hamzy (1868–1930), zakladatele dětské léčebny Luže-Košumberk, pamětní deska na budově školy, ves též rodištěm jazykovědce Bohumila Trnky (1895–1984). Západně rekreační vodní nádrž Sedlice – viz samostatné heslo.

Klíč

Č. Lípa 50°47'17.86"N; 14°34'23.77"E

Obec založena r. 1355 u ložisek stříbra jako hornická osada sv. Václava, název se neujal, označována Göhren. Nyní vyhledávané středisko zimních sportů. Novorenes. kostel sv. Antonína Paduánského zbořen v 80. letech 20. stol.

Klobouky u Brna

Obec prvně doložena r. 1207, na město povýšena r. 1964. Renes. zámek z r. 1589 nyní využíván městem, v přilehlých býv. sýpkách městské národopisné muzeum založené r. 1903. Raně barokní kostel sv. Vavřince z r. 1655 s hodnotným zařízením upravován v 19. a 20. stol. Nad ním zalesněné návrší s kaplí sv. Barbory z r. 1669, přístupnou po barokním cihlovém schodišti. Evangelický kostel z r. 1883. Nad obcí větrný mlýn, pův. z r. 1748 zničen v závěru 2. světové války, obnoven v letech 1983–1985.

Dominantní trachytový kužel hory Klíč (759 m n. m.), vyhledávaný vrchol Lužických hor. Na severozápadním svahu strmá skalní stěna a pod ní suťová pole, žijí tu kamzíci vysazení počátkem 20. stol. Vrcholové partie přírodní rezervací, kruhový výhled. Turistická chata z r. 1872 zanikla po 2. světové válce. Přístup po značených cestách ze Svoru a Nového Boru.

Klimkovice

Ostrava-město 49°47'16.38"N; 18°7'43.28"E

Obec pod svahy Nízkého Jeseníku prvně zmíněna r. 1383, na město povýšena r. 1650, těžce poškozena v bojích r. 1945. Renes. zámek z let 1578–1579 po požáru za válečných bojů obnoven v letech 1946–1951, v zámku muzeum Poodří s pamětní síní malířky Heleny Salichové (1895–1975), před ním památník osvobození. Gotický kostel sv. Kateřiny z doby kolem r. 1400 přestavěn r. 1859, u něj sochy sv. Šebestiána a Panny Marie z poloviny 18. stol. a empírová kaple z počátku 19. stol. s hraběcí hrobkou Wilczků. Pův. renes. hřbitovní kaple Nejsvětější Trojice z konce 16. stol., u ní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1736. Na náměstí renes. podloubí. V letech 1922–1934 ve městě pobývala spisovatelka Jarmila Glazarová (1901–1977) a čerpala náměty pro svá díla. V místní části Hýlov kostel Nejsvětější Trojice z let 1524–1529 a od r. 1994 moderní lázně a sanatorium s rehabilitační jodobromovou léčbou. Klobouky u Brna – větrný mlýn

232

Břeclav 48°59'41.75"N; 16°51'48.08"E

www.ceskonamape.cz

Klobuky

Kladno 50°17'35.7"N; 13°59'27.98"E

Chmelařská obec prvně zmíněna r. 1226. Zbytky gotické tvrze ze 14. stol. upravené v 16. stol. renesančně. Pův. gotický kostel sv. Vavřince přestavěn v letech 1729–1736 barokně, v letech 1899–1909 působiště spisovatele Jindřicha Šimona Baara, pamětní deska. Pod kostelem statek rodiny Malypetrů, z níž pocházel agrární politik a předseda vlády Jan Malypetr (1873–1947) a učitel tělovýchovy téhož jména (1815–1890), spoluzakladatel Sokola, pamětní deska. V polích severozápadně od obce osaměle stojící pravěký menhir zvaný Kamenný muž nebo též Zkamenělý pastýř o váze asi 5 tun a výšce 3,5 m. Západně místní část Kokovice, rodiště básníka Karla Tomana (1877–1946). Klokočka – poutní kaple

Klokočov

Havl. Brod 49°48'9.96"N; 15°40'25.76"E

Obec prvně zmíněna r. 1491. Na návsi chráněná památná lípa, zvaná tisíciletá, jeden z nejstarších stromů v Čechách, pod ní pamětní deska. Kaple z přelomu 19. a 20. stol. s věžičkou a sbor církve čs. husitské z 1. poloviny 20. stol. Nad přilehlou místní částí Klokočovská Lhotka barokní zámeček z r. 1789, nyní soukromý rekreační objekt.

Klokoty

Tábor 49°24'55.97"N; 14°38'34.16"E

Osada s tvrzí Vítkovců prvně připomínána r. 1220, nyní část města Tábor. Na místě tvrze zničené za husitských válek na vysoké stráni nad Lužnicí nyní barokní poutní kostel Panny Marie z let 1701–1704 s ambity, kaplemi a rezidencí. Barokní kaple z doby kolem r. 1730 nad pramenem Dobrá voda, u ní křížová cesta z poloviny 19. stol.

Klučenice

Příbram 49°33'9.95"N; 14°12'43.52"E

Obec se sídlištěm pro obyvatele osad zatopených Orlickou přehradou prvně zmíněna r. 1334. Barokní kostel sv. Jana Křtitele a sv. Antonína opata z r. 1723 na místě vyhořelé starší stavby, před ním několik kovaných křížů. Barokní býv. křižovnický dvůr z 18. stol. Jihozápadně v místní části Voltýřov u rybníka pozůstatky tvrze ze 14. stol., zbytek valu, příkopu a studna.

Klučov

Kolín 50°5'40.22"N; 14°54'35.94"E

Klobuky – Kamenný muž

Klokočka

Ml. Boleslav 50°30'29.01"N; 14°54'32.35"E

Někdejší lázně z r. 1720 a poutní místo, nyní část města Bakov nad Jizerou. Lázeňská budova r. 1832 přeměněna na myslivnu a klasicistně upravena r. 1843. Nad pramenem elipsovitá poutní kaple sv. Stapina z let 1724–1730. Jižně nad potokem Bělou přírodní rezervace Rečkov a Klokočka.

Obec prvně zmíněna r. 1250. V hospodářském dvoře zbytky renes. zámku. Dřevěná zvonička na kulatém kamenném podstavci, vedle ní sošky sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Nad severním okrajem obce jedno z nejstarších slovanských hradišť v Čechách, výšinné sídliště Na skále nebo též Na ptáčku.

Kluky

K. Hora 49°54'24.69"N; 15°19'28.04"E

Obec na říčce Klejnárce prvně připomínána r. 1289. Z pův. gotické tvrze vybudován v 17. stol. barokní zámek,

www.ceskonamape.cz

233

v letech 1880–1890 přestavěn novorenesančně na dvoupatrovou stavbu typu vily s parkem. Stavba v 80. letech 20. stol. opuštěna, zahájeny záchranné práce. Na návsi gotický kostel sv. Jana Křtitele ze 14. stol., upravován v 18. stol., pozdně gotické a renes. náhrobníky. U něj zděná barokní zvonice a márnice z poloviny 18. stol., barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého.

Kmetiněves

Kladno

Kněžice

Louny 50°17'16.42"N; 13°25'47.8"E

Ves připomínána r. 1295, nyní část města Podbořany. Kostel sv. Kateřiny gotického původu ze 14. stol. podstatně upraven v 19. stol. Ve hřbitovní zdi zvonice. Na návsi socha Krista na hoře Olivetské z r. 1721.

Kněžice

Nymburk

50°18'29.41"N; 14°9'22.16"E

50°15'21.67"N; 15°20'1.85"E

Obec na Vranském potoce prvně uváděna r. 1366. Pův. gotický kostel sv. Václava s neomítnutou věží zbarokizován r. 1730. Neolitické archeologické nálezy.

Obec prvně zmíněna r. 1295. Pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1774–1777 vznikl přestavbou starší stavby, upraven r. 1852. V zahradě fary příkopy tvrze zaniklé v 16. stol. Sochy Panny Marie, sv. Jana Nepomuckého a Václava z 19. stol. Lidová zděná i roubená architektura. Díky bioplynové stanici a výtopně z r. 2006 obec jako jediná u nás energeticky soběstačná.

Kněž

Havl. Brod 49°43'8.23"N; 15°29'10.72"E

Ves prvně připomínána r. 1375 v majetku vilémovského kláštera, nyní část obce Tis. Na hřbitově dominantní raně gotický kostel sv. Bartoloměje z přelomu 13. a 14. stol., při opravě v letech 1827–1833 přistavěna věž. U cesty kaple Panny Marie z konce 18. stol.

Kněždub

Hodonín 48°53'12.22"N; 17°23'47.78"E

Obec prvně připomínána r. 1370. Dochován soubor lidových domů. Novogotický kostel sv. Jana Křtitele z r. 1898, u něj tři památné lípy a zvonice z poloviny 19. stol. V obci se narodili malíř Joža (1861–1940), jeho bratr sochař Franta (1868–1929) Uprkovi a malíř Antoš Frolka (1877–1935), všichni proslavili folklor Slovácka, pohřbeni na místním hřbitově zvaném Slovácký Slavín. Jižně od obce vrch Šumárník (398 m n. m.) s dalekým rozhledem. Pod ním rekreační oblasti Lučina a Kejda s vodními nádržemi.

Kněževes

Praha-západ 50°7'16.7"N; 14°15'41.16"E

Obec nad Únětickým potokem prvně zmíněna r. 1088. V okolí četné archeologické nálezy z období tzv. únětické kultury a z 8.–9. stol. n. l., mj. hrobů s kostrami lidí pohřbených rituálním způsobem ve skrčené poloze. Středověká tvrz zanikla v 16. stol. Kaple sv. Václava z r. 1736, na její levé straně socha sv. Václava. U pozdně barokního statku zvonička z r. 1802. Na zdi objektu č. 14 nad rybníkem Ouvalka zachovaná freska znázorňující sv. Václava na bílém koni. Stará zájezdní hospoda.

Kněževes

Rakovník 50°8'46.81"N; 13°38'18.99"E

Chmelařská obec prvně připomínána r. 1327, status městyse z r. 1897 obnoven r. 2007. Na náměstí kostel sv. Jakuba Většího gotického původu opevněný vodním příkopem, po požáru přestavěn barokně r. 1721. Před farou z r. 1730 barokní socha Immaculaty. Zájezdní hostinec středověkého původu. Několik hodnotných staveb lidové architektury. V budově školy muzeum krojů, soukromá sbírka lidových krojů z území býv. Československa. Západně hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele, upraven raně barokně r. 1674. 234

Kněžice

Jihlava 49°16'6.2"N; 15°40'24.4"E

Obec na říčce Brtnici prvně uváděna r. 1222. Nad rybníkem pův. renes. lovecký zámek z konce 16. stol., upravován kolem r. 1700 barokně a r. 1800 klasicistně, při něm anglický park. Od r. 2003 v zámku sídlo obecního úřadu a malé muzeum. Gotický kostel sv. Jakuba Většího s chórem z 13. stol. upraven barokně r. 1707, fara z r. 1796. Západně v lesích na průsečíku sedmi lesních cest empírový patrový, pův. lovecký zámeček Aleje z let 1815–1817, nyní v soukromém vlastnictví a využíván ke kulturním akcím, v blízkosti tři hájovny a zastřešená studna.

Kněžmost

Ml. Boleslav 50°29'23.07"N; 15°2'27.33"E

Obec na okraji Českého ráje prvně doložena r. 1318, název připomíná knížecí most přes okolní močály. Empírová radnice z r. 1827 později zmodernizována. Empírový kostel sv. Františka Serafinského z let 1838–1841. Dochovány stavby lidové architektury. Východně v místě Na hrádku valy a příkopy jako pozůstatky středověkého opevnění.

Knínice

Jihlava 49°5'36.33"N; 15°36'19.83"E

Obec prvně zmíněna r. 1262. Jednoduchý barokní zámeček z počátku 18. stol., výsledek jezuitské přestavby staré tvrze doložené r. 1364. Barokní kaple Povýšení svatého Kříže z r. 1717.

Knínice u Boskovic

Blansko 49°32'22.39"N; 16°42'2.27"E

Obec prvně zmiňována r. 1197, historický status městyse z 13. stol. obnoven r. 2007. Empírový kostel sv. Marka z let 1802–1806 na místě starší stavby, při něm dřevěná zvonice z počátku 19. stol. Raně barokní kaple sv. Floriána z r. 1695. Pozdně barokní socha sv. Josefa z r. 1738. Barokní boží muka z r. 1760. Lidový roubený dům z 18. stol.

www.ceskonamape.cz

Knířov

Ústí n. O. 49°55'35.85"N; 16°8'41.53"E

Malá osada prvně zmíněna r. 1226, nyní část města Vysoké Mýto. Býv. poutní kostel Zvěstování Panny Marie gotického původu ze 14. stol., věž s dřevěným patrem přistavěna r. 1670, přestavěn v letech 1834–1837 a 1893–1895. Poutnická cesta z Vysokého Mýta lemována sochami světců z 18.–19. stol. Západně empírový dvůr Servácov z r. 1832.

několik rybníků, nad největším z nich, zvaným Horáček, dochováno tvrziště s valem, příkopem a zbytkem hradby renes. tvrze. Dále k jihu v lesích zbytky zaniklé osady Mezilesice, doložené již r. 1210, a skupina 15 mohyl, důležitá archeologická lokalita upomínající na slovanské osídlení v 8.–9. stol.

Kobylá nad Vidnavkou

Jeseník 50°20'26.7"N; 17°7'26.44"E

Kňovice

Příbram 49°41'13.31"N; 14°24'4.08"E

Obec prvně zmiňována r. 1333. V místě pův. tvrze barokní zámeček z 18. stol., přestavěný novorenesančně koncem 19. stol., v zámeckém parku v letech 1729–1731 vystavěna barokní kaple sv. Josefa.

Knovíz

Kladno 50°12'44.97"N; 14°8'13.24"E

Obec doložena již r. 1086. Pův. gotický kostel Všech svatých na návrší přestavěn v 18. stol. a r. 1846, opraven v letech 1993–1994. V letech 1892–1893 prozkoumáno velké sídliště lidu popelnicových polí, kultura tohoto lidu nadále označována jako knovízská. Za obcí směrem na Brandýsek skalní útvary lidově zvané Husova kazatelna.

Koberštejn

Kobylé

Gotický hrad založen pod vrcholem Zámeckého vrchu (934 m n. m.) na těžko dostupných skaliscích ve vysoké poloze 912 m n. m. nad údolím Černé Opavy. Název není doložen, vychází jen z lidové tradice. Hrad vznikl koncem 13. stol. na ochranu zlatých dolů a stezky v údolí řeky a též jako pomezní na hranicích vratislavského biskupství, zanikl neznámým způsobem nejspíše ve 2. polovině 15. stol., nejpozději při tažení uherského vojska Matyáše Korvína. Počátkem 17. stol. údajně ještě sídlem loupeživého rytíře, zmíněn jen r. 1687 jako pustý. Zůstal zachován zdaleka viditelný, asi 9 m vysoký střep válcové věže, zbytky zdí a příkop. Ze skal daleký rozhled. Přístup ke zřícenině po značených cestách z Horního Údolí a Rejvízu. Opava 49°59'8.62"N; 18°3'7.26"E

Obec připomínána již r. 1236. Mohutný novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1895–1896 má ve věži zvony z 15. stol. Ojediněle zachovaný soubor roubených špýcharů hlučínského typu z let 1777–1900 a statek z r. 1880 s brankou. Od r. 1962 při polské hranici sádrovcový důl.

Malá ves ulicového typu založena r. 1233, nyní část obce Pšov. Na hřbitově pův. barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie na místě staršího kostela Povýšení sv. Kříže přestavěn po požáru r. 1883, nyní opuštěn a zdevastován. Ve vsi tzv. dětská farma Babiččin dvoreček, malá zoologická zahrada z hospodářských zvířat s možností výuky jízdy na koních.

Kobylí

Vinařská obec prvně zmíněna r. 1252. Pův. gotický kostel sv. Jiří z 15. stol. přestavěn barokně r. 1670 a obnoven r. 2001, samostatně stojící dominantní věž pozůstatkem pův. gotické stavby, slouží jako zvonice a brána do areálu, od ní rozhled. Barokní kaple sv. Mikuláše z r. 1750. V býv. škole obecní muzeum z r. 1997 s vinotékou. V obci i jejím okolí řada lidových dřevěných křížů. Vinařskou tradici dokládá několik chráněných vinných sklepů.

Kocbeře

Obec v kopcovité krajině na úpatí Ždánického lesa připomínána r. 1283. Románský kostel sv. Jiljí z 1. poloviny 13. stol. se vzácnými gotickými nástěnnými malbami ze 14.–15. stol. Rodiště Huberta Ripky (1895–1958), novináře, historika a v letech 1945–1948 ministra zahraničního obchodu, pamětní deska. Jižně na Milešovickém potoce

Trutnov 50°27'12.86"N; 15°51'31.03"E

Obec prvně doložena r. 1415. Pseudorománská kaple sv. Floriána z let 1852–1854. Pruský vojenský hřbitov z války r. 1866. Dochován roubený statek. Kamenný reliéf jelena z r. 1726, připomínka hraběcích lovů. Severně v lese býv. poutní místo Janská Studánka, nad pramenem r. 1671 postavena kaple sv. Jana Křtitele a malé lázně. V okolních lesích Šporkovy hraniční kameny. Strakonice 49°27'53.63"N; 13°49'47.98"E

Vyškov 49°5'32.61"N; 16°53'9.48"E

Břeclav 48°55'57.19"N; 16°53'11.55"E

Kocelovice Kobeřice u Brna

K. Vary 50°4'2.63"N; 13°10'43.05"E

Jeseník 50°12'12.49"N; 17°19'34.58"E

Kobeřice

Obec pod slovanským označením Cobula uváděna již r. 1291. Patrový renes. zámek z doby kolem r. 1570 přestavěn barokně a počátkem 19. stol. upraven empírově. Cenný vstupní kamenný portál zdobí ženské postavy, patrně symbolizují německý název obce Jungferndorf (ves panen). Klasicistní kostel sv. Jáchyma z r. 1787, u něj socha sv. Jana Nepomuckého z téže doby. V okolí dvoje chráněná boží muka z 19. stol.

Obec jako vladycké sídlo poprvé doložena r. 1352, tvrz z poloviny 14. stol. po připojení vsi ke lnářskému panství kolem r. 1450 zanikla beze stopy. Pův. opevněný gotický kostel sv. Bartoloměje doložený r. 1360 barokně upraven r. 1725, hranolová věž má dřevěné patro. Severozápadně od obce v lese Sostrochna mezi rybníkem Hubenov a Velkým Kocelovickým rybníkem odvaly a štola z období zdejší těžby

www.ceskonamape.cz

235

zlata, východně soubor mohyl. Nad obcí na Kněžském vrchu od r. 1975 meteorologická stanice.

Koclířov

Svitavy 49°46'2.98"N; 16°32'24.68"E

Protáhlá obec prvně uváděna r. 1347. Nad potokem Třebovkou na hřbitově barokní kostel sv. Jakuba Staršího a sv. Filomény z let 1770–1771 na místě gotické stavby, opraven po požáru r. 1956. Hřbitovní brána s barokními sochami do r. 1773 zároveň poustevna, ve hřbitovní zdi křížová cesta s kamennými reliéfy z r. 1856, kaple Božího hrobu z r. 1836. Na protějším břehu pův. klášter redemptoristů z r. 1850 s novogotickým klášterním kostelem sv. Alfonse a Panny Marie Fatimské, v letech 1855–1896 první hospic u nás, od r. 1995 sídlo katolického sdružení Českomoravská Fatima. Pozdně renes. letohrádek ve tvaru válcové věže patrně z r. 1601. Barokní boží muka z r. 1692. Sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1834, Trpícího Krista z r. 1864 a Nejsvětější Trojice z r. 1874. Jihovýchodně v místní části Hřebeč pod horským hřbetem silniční tunel z r. 1998 o délce 350 m, nad ním stopy hradu Boršov z 13. stol., jako sídlo loupežníků dobyt r. 1286, dochován val a zbytky základů věže. Poblíž novogotická kaple sv. Josefa z let 1869–1870 a hraniční kámen z 18. stol.

Kočí

Chrudim 49°56'46.28"N; 15°51'28.85"E

Obec prvně doložena r. 1260. Gotický kostel sv. Bartoloměje z r. 1397 později barokně upravován, v průčelí mohutná dřevěná věž s jehlancovitou zvonicí z r. 1666, přes příkop před ní dřevěný, šindelem krytý most z r. 1721.

Kočov

Tachov 49°48'33.32"N; 12°44'9.33"E

Obec zmiňována r. 1357. Středověká tvrz přestavěna v 16. stol. na renes. zámeček, zbořen po r. 1770, materiál použit na stavbu hospodářských budov. Zachováno tvrziště s vodním příkopem a zbytkem dvora. Jižně od obce poutní místo s kostelem sv. Jana Křtitele z let 1728–1732, kostel zrušen Josefem II., změněn na nevýnosnou porcelánku, po r. 1845 zřícenina, v níž r. 2000 natáčel režisér Zdeněk Troška scény do filmové pohádky Z pekla štěstí 2.

Kohout

Č. Krumlov

Kohoutov

Trutnov 50°27'2.33"N; 15°54'26.91"E

Obec prvně zmíněna r. 1415. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl r. 1788 přestavbou kaple z r. 1752, věž přistavěna r. 1822. Sloup s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1740.

Kochánov

Havl. Brod 49°38'53.92"N; 15°22'44.29"E

Malá ves, nyní část města Světlá nad Sázavou. Proslavil ji malíř Jaroslav Panuška (1872–1958), který si r. 1923 na okraji lesa při silnici Františkodol-Smrčensko na pozemku s tůňkou a dubem, starým asi 400 let, postavil obydlí a ateliér v roubeném domě, zvaném srub, v němž též zemřel. Památný tzv. Panuškův dub byl častým námětem jeho obrazů.

Kojákovice

Č. Budějovice 48°55'48.78"N; 14°44'26.94"E

Ves prvně zmíněna r. 1371, nyní část obce Jílovice. Památková zóna s řadou staveb lidové architektury, návesní kaplí sv. Jiří a staročeskou kovárnou. V secesní budově býv. školy umístěno venkovské muzeum z r. 2000 s ukázkami života prostého lidu a tradičních jihočeských řemesel a informační centrum. Rodiště jihočeského malíře a sochaře Jana Kojana (1886–1951), pro rodnou ves vytvořil r. 1923 pomník padlým v 1. světové válce.

Kojátky

Vyškov 49°10'16.54"N; 17°1'39.96"E

Obec prvně doložena r. 1358. Barokní zámeček vznikl přestavbou renes. tvrze v polovině 17. stol., klasicistně upraven po r. 1832, nyní účelově využit. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Rodiště dramatika, dramaturga a divadelního kritika Františka Götze (1894–1974).

Kojetice

Mělník 50°14'18.55"N; 14°30'8.09"E

Obec prvně zmíněna již r. 1070, archeologické nálezy z doby mezolitické. Kostel sv. Víta připomínán kolem r. 1260. U hospodářského dvora barokní brána z r. 1786.

Kojetín

Přerov

48°46'6.61"N; 14°34'57.92"E

49°21'15.82"N; 17°18'9.33"E

Nejvyšší bod Soběnovské vrchoviny (870 m n. m.), lidově zvané Slepičí hory. Na zarostlém vrcholu zbytky dřevěné rozhledny, kamenný patník jako připomínka trigonometrického vyměřování r. 1867 a telekomunikační věž, plánovaná výstavba nové rozhledny. Výhledové místo asi 300 m pod vrcholem. V sedle křižovatka značených cest a schránka tzv. turistické pošty. Soběnovská vrchovina vyhlášena přírodním parkem, druhý nejvyšší vrchol Vysoký kámen (865 m n. m.), lidově zvaný Slepice, turisticky vyhledáván pro výhled.

Obec nad řekou Moravou poprvé zmíněna r. 1233, na město povýšena r. 1502. Dominantní barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1690–1692 se dvěma věžemi v průčelí na místě starší stavby, po požáru r. 1746 upraven do dnešní podoby v letech 1748–1752, u něj kříž z r. 1756 a barokní fara z poloviny 18. stol. Na náměstí pův. barokní radnice z 2. poloviny 18. stol., upravena secesně a po požáru r. 1995. Mariánský morový sloup z r. 1705 a barokní sochy sv. Floriána a Vendelína z r. 1747. V secesním býv. Okresním domě z r. 1911 muzeum Kojetínska a infocentrum. Barokní sochy sv. Anny a Václava z 18. stol. Prastará synagoga doložená již r. 1454, nyní sbor církve čs. husitské. Židovský hřbitov z r. 1574. Ve městě se narodili barokní malíř František Antonín Šebesta-Sebastini (1724–1789), moravský historio-

236

www.ceskonamape.cz

graf Béda Dudík (1815–1890), zakladatelka cvičení s dětmi Jana Berdychová (1909–2007) a sochař Zdeněk Krybus (1923–2007).

Kokašice – Bavůrkův kříž

Kokory

Přerov 49°29'51.19"N; 17°22'31.01"E

Obec na říčce Olešnici prvně připomínána r. 1279. Pozdně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie zásadně přestavěn r. 1809, u něj kryté schodiště s 62 žulovými stupni. Nad obcí barokní kaple sv. Františka Xaverského z r. 1724. Novogotický klášter dominikánek z r. 1900 slouží jako sociální ústav. Dochován objekt barokního pivovaru a sladovny z r. 1761. U obce příležitostná těžba travertinu.

Kokořín

Mělník 50°26'25.07"N; 14°34'36.25"E

Hrad Kokořín stál na dnešním místě již před r. 1320, přesto měl svého předchůdce ve skalní stavbě v sousedství stejnojmenné vsi – viz samostatné heslo. Kojetín – kostel

Kojice

Pardubice 50°2'31"N; 15°23'11.31"E

Obec prvně zmíněna r. 1183. Tvrz doložená v 15. stol. zanikla v novější budově, dochován pouze opevňovací příkop. Románský kostel sv. Petra a Pavla upravován goticky a barokně, restaurován v letech 1926–1927.

Kokašice

Tachov 49°52'42.4"N; 12°56'50.44"E

Obec prvně zmíněna r. 1227. Na návsi stará boží muka z r. 1653 a chráněný statek s hrázděným štítem. Na západním okraji tzv. Bavůrkův kříž, kamenný smírčí kříž na místě vraždy plzeňského kupce loupeživým rytířem Janem Bavůrkem ze Švamberka na počátku 16. stol. Východiště ke zřícenině hradu Krasíkov a na Ovčí vrch – viz samostatná hesla.

Hrad Kokořín

Za stavebníky gotického hradu s mohutnou válcovou věží na ostrohu nad příkrými srázy pokládáni Berkové z Dubé, za husitských válek stoupenci Zikmundovi, hrad proto po r. 1426 dobyt a pobořen, poté nouzově opraven, ale před r. 1544 opuštěn. Romantickou zříceninu obdivovanou poutníky a umělci koupil r. 1894 podnikatel Václav Špaček, je-

www.ceskonamape.cz

237

hož syn Jan provedl po r. 1911 nákladnou pseudoslohovou obnovu, která hradu dala dnešní podobu. Stavba v restituci vrácená potomkům rozvětvené rodiny Špačků zůstává přístupná veřejnosti, z věže daleký výhled.

Kokořín

Mělník 50°25'47.46"N; 14°34'4.76"E

žení moravských stavů proti sídlům loupeživých tlup nebo za česko-uherských válek, dochovány jen terénní nerovnosti. Hradní skála nyní asi 50 m nad hladinou Dalešické přehrady, její pův. výška nad údolím dvojnásobná, z vrcholu nádherný rozhled. Po 1. světové válce nazvána Wilsonova na počest amerického prezidenta. Přístup po značené cestě z Hartvíkovic, horolezecký terén, v sousedství u přehradního jezera kemp.

Obec prvně zmíněna r. 1320, založena kolem skalní tvrze nebo hrádku, jako pozůstatky dochovány jeskyně zvané Staráky pod obcí. Barokní zámek z poloviny 18. stol. nyní upraven na hotel. Na návsi barokní sousoší sv. Mikuláše Tolentinského z r. 1700.

Kokořínský Důl

Mělník 50°26'23.76"N; 14°34'53.15"E

Osada s řadou rekreačních objektů, východiště ke hradu Kokořín a část obce téhož jména – viz samostatná hesla. Stejný název nese i 14 km dlouhé údolí Pšovky chráněné od r. 1953 jako přírodní rezervace o rozloze 2097 ha. Předmětem ochrany jsou rozpadající se pískovce a útvary ve tvaru skalních bran, oken, výklenků a především proslulých pokliček, dále boční rokle a řada tůní na říčce.

Kokštejn – Wilsonova skála

Koldín

Ústí n. O. 50°2'6.54"N; 16°15'10"E

Obec prvně zmiňována r. 1309. Ze starší tvrze vystavěn r. 1605 renes. zámek s vysokými štíty a sgrafitovou výzdobou, nyní soukromý. V obci klasicistní kaple sv. Anny z r. 1846, opravena r. 2000. Východně v lese tvrziště Chlumek, pozůstatek tvrze z přelomu 13. a 14. stol., pusté již r. 1544, dochován okrouhlý pahorek s příkopem, valem a základy hranolové věže.

Koleč

Kladno 50°11'53.61"N; 14°13'26.57"E

Obec doložena r. 1273. Patrový barokní zámek z let 1711–1713. Kostel Nejsvětější Trojice, pův. zámecká kaple z r. 1714, rozšířen v letech 1898–1899, u něj barokní patrová zvonice z r. 1779. Kokořínský Důl – pokličky

Kolešovice

Rakovník 50°8'16.56"N; 13°36'36"E

Kokšín

Klatovy 49°28'0.29"N; 13°16'42.3"E

Hrádek či věžovitá tvrz Kokšín na strmém kopci nad Úhlavou osídlen asi od konce 14. stol. do počátku 16. stol., dochovány jen zbytky zdiva se zaoblenými rohy, příkop a val. Obecně považován za strážní bod k ochraně vodního opevnění blízkého hradu Švihov.

Kokštejn

Třebíč 49°9'42.34"N; 16°5'23.35"E

Nevelký hrad, zvaný též Kopštejn, Kufštejn nebo Kopfštejn, založen na srázné skále nad levým břehem Jihlavy jako opěrný bod třebíčských benediktinů. Hrádek neznámé historie doložen až r. 1556 jako pustý, zanikl zřejmě v 15. stol. za ta238

Významná chmelařská obec prvně zmíněna r. 1318. Zámek tvořen dvěma budovami označovanými jako starý a nový zámek. Starý vystavěn r. 1724, nový během 19. stol., objekt podstatně upraven v letech 1953–1954, kolem rozlehlý anglický park, před ním socha sv. Šebestiána z r. 1717. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1706–1708 upravován r. 1730. V obci končí lokální železniční trať z Krupé zvaná Kolešovka z r. 1883, nyní již jen muzejní provoz.

Kolín

Kolín 50°1'28.61"N; 15°12'15.06"E

Historické město na Labi založeno králem Přemyslem II. Otakarem r. 1257, nejstarší písemná zpráva z r. 1261, od 19. stol. významná železniční křižovatka a průmyslové cent-

www.ceskonamape.cz

rum. Z městského opevnění zachována hranolová bašta Práchovna z 15. stol. Nad železniční tratí zbytky hradu, vybudován z býv. dominikánského kláštera v letech 1437–1448, v 18. stol. přestavěn na pivovar a byty. Na náměstí pův. gotická radnice upravená novorenesančně r. 1887, mariánský sloup z r. 1682, kašna z r. 1780 a řada barokních domů. V dominantní poloze gotický chrám sv. Bartoloměje ze 13.–14. stol. s pozoruhodným chórem s věncem kaplí z dílny Petra Parléře. U něj zvonice z r. 1504, gotická budova arciděkanství z doby kolem r. 1400, nyní sídlo regionálního muzea, dále stará škola doložená r. 1345, v další školní budově renes. původu z r. 1612 Dvořákovo muzeum Kolínska v pravěku. Býv. kapucínský klášter s kostelem Nejsvětější Trojice z let 1666–1667 restaurován beuronským stylem v letech 1908–1913. Špitální kostel sv. Jana Křtitele gotického původu ze 14. stol., nyní pravoslavný. Novogotický evangelický kostel z r. 1868. Sbor církve čs. husitské z r. 1932, před ním socha Mistra Jana Husa z r. 1934. Zřícenina hornického kostela Všech svatých, založen r. 1292, po zrušení Josefem II. opraven r. 1913, poškozen při bombardování r. 1945. Jihozápadně od náměstí částečně zachovalé židovské ghetto s empírovými domy a býv. synagogou z r. 1642, západně židovský hřbitov z r. 1418. Rodiště rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan (kolem 1535–1604), francouzského herce a mima Jeana B. G. Debureaua (1796–1846), malířů Vincence Morstadta (1802–1875) a Rudolfa Kremličky (1886–1932), spisovatele Josefa Svatopluka Machara (1864–1942), divadelního kritika a překladatele Otokara Fischera (1883–1938) a fotografa Josefa Sudka (1896–1976). V části Zálabí kostel sv. Víta gotického původu z doby kolem r. 1340, přestavěn a rozšířen barokně r. 1683, věž z r. 1777, před ním sousoší Kalvárie z r. 1770.

Kolinec

Klatovy 49°17'53.06"N; 13°26'20.31"E

Obec v údolí Ostružné poprvé doložena r. 1290, historický status městyse z konce 14. stol. obnoven r. 2006. Pův. gotická tvrz českých královen přestavěna v 16. stol. na zámek, znehodnocen r. 1921 při úpravě na školu. Pův. románský kostel sv. Jakuba Většího z doby kolem r. 1220 barokně upraven v 18. stol., věž z r. 1854. Barokní most se sochou sv. Jana Nepomuckého z 18. stol., technická památka. Několik barokních městských domů. Jihovýchodně židovský hřbitov ze 17. stol.

Koloděje nad Lužnicí

zbytky zničeny patrně Švédy při dobytí území r. 1647. Při průzkumu po r. 1948 zjištěno, že základy hradu na ostrohu nad soutokem potoků Velká a Malá Libava se nacházejí na hradišti osídleném jak v době bronzové koncem 2. tisíciletí př. n. l., tak i slovanské v 8. a 9. stol. Významné archeologické naleziště nyní na mapách označováno Starý zámek.

Koloveč

Domažlice 49°29'12.42"N; 13°6'33.56"E

Obec připomínána r. 1197 jako majetek premonstrátského kláštera v Doksanech, historický status městyse obnoven r. 2009. Na náměstí pův. gotický kostel Zvěstování Panny Marie, barokně přestavěn po požáru r. 1735, věž přistavěna r. 1870, oratoř spojena s farou arkádovým rokokovým mostem. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1776. Býv. radnice z let 1826–1830. Poslední zbytky středověké tvrze u kostela zanikly v 19. stol., její funkci nahradil tzv. Panský dům z r. 1574, po požáru r. 1729 snížen a spojen se sousedním měšťanským domem. Muzeum techniky a řemesel, jedno z největších svého druhu, zahrnuje též 25 řemeslnických dílen a rodinnou keramickou dílnu reprezentující staletou tradici hrnčířství.

Komárov

Beroun 49°48'31.82"N; 13°51'23.61"E

Obec prvně připomínána r. 1263, status městyse z r. 1917 obnoven r. 2006, počátkem 14. stol. doložena železářská pec a hamry, od 19. stol. výroba umělecké litiny, vysoké pece pracovaly do r. 1921, nyní strojírenský průmysl. V centru tvrz přestavěná v letech 1502–1508 pozdně goticky na zámek a r. 1888 na školu, v interiéru nyní muzeum železářství. Před zámkem litinový sloup s orlem vyrobený pro Jubilejní výstavu r. 1891, litý kříž z r. 1899, pomník Miroslava Tyrše z r. 1929 a barokní kaple se zvoničkou. Na náměstí radnice a další budovy v secesním slohu.

Komárov

Tábor 49°15'2.96"N; 14°35'38.54"E

Obec na severozápadním okraji Soběslavských blat prvně zmíněna r. 1462, od r. 1995 památková zóna.

Č. Budějovice 49°14'59.55"N; 14°25'17.33"E

Ves na dolní Lužnici prvně doložena r. 1295, pův. zvaná Kaladý, od 19. stol. současný název, nyní část města Týn nad Vltavou. Pův. renes. tvrz barokně přestavěna po r. 1740 na zámek. Zámecká kaple sv. Anny z r. 1741 s nástěnnými malbami. Barokní panská sýpka z r. 1771. Kaple sv. Jana Nepomuckého se sochou světce z poloviny 18. stol. Ve vsi r. 1847 zemřel loutkář Matěj Kopecký, pomníček. Severozápadně nad obcí židovský hřbitov z konce 17. stol. Rodiště divadelního režiséra Alfréda Radoka (1914–1976).

Kolová

Sokolov 50°7'15.92"N; 12°33'15.5"E

Hrad, do r. 1947 zvaný historicky Kager, doložen r. 1352 jako sídlo leuchtenberských leníků, obydlen do 15. stol.,

Komárov (Tábor) – blatské statky

Na návsi kaple sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. Dochován soubor staveb lidové architektury. Rodiště archeologa Bedřicha Dubského (1880–1957).

www.ceskonamape.cz

239

Komáří hůrka

Teplice 50°42'22.58"N; 13°51'26.93"E

s vyvýšeninou po věži obklopenou příkopem zčásti tesaným ve skále. Zřícenina leží mimo značené cesty.

Komáří hůrka či vížka (808 m n. m.), vrchol jen mírně vystupující z krušnohorského hřebenu nad Teplickou pánví. Od středověku se tu těžily kovové rudy a stála tu hornická zvonička, od r. 1857 nahrazená výletním hostincem s vyhlídkovou věží, po r. 1990 adaptovaným na horský hotel.

Komňa – památník Komenského

Komorní Hrádek

Benešov 49°52'3.52"N; 14°47'52.27"E

Kaple sv. Wolfganga pod Komáří hůrkou

Na vrchol vede z Bohosudova nejdelší a nejstarší sedačková lanovka v Čechách, dlouhá 2348 m a v provozu od r. 1952. Pod vrcholem hornická kaple sv. Wolfganga z r. 1700, upravena r. 2000 na muzeum pohraničí. Daleký rozhled. Výborné podmínky pro turistiku všeho druhu a paragliding, v zimě lyžařský areál.

Komařice

Komorní hůrka Č. Budějovice 48°52'43.01"N; 14°32'38.68"E

Obec prvně zmíněna r. 1278. Renes. zámek přestavěný ze starší tvrze v letech 1565–1566, upravován v 17. a 19. stol. Před ním socha Immaculaty z 1. poloviny 18. stol., proti němu mohutná barokní sýpka z konce 17. stol. Na návsi výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého z r. 1844.

Komberk

Osada založena ve 14. stol. jako podhradí, nyní část obce Chocerady. Na ostrohu nad řekou zbytky hradu Čajchanův hrádek, zvaného též Čejchanův, z konce 13. stol., jako sídlo loupeživého rytíře dobyt a rozbořen r. 1404. V sousedství vybudován zámek o dvou částech, starší renes. budova z 2. poloviny 16. stol. zdobena sgrafity, nový zámek raně barokní z r. 1630 tvořen trojkřídlou budovou, kolem zbytky parku, objekt využíván armádou.

Nenápadný vršek (503 m n. m.), druhá nejmladší česká sopka činná ještě před milionem let. V minulosti narušen těžbou sopečného popela a strusky. V letech 1808–1822 tu prováděl průzkum německý básník a amatérský mineralog Johann Wolfgang Goethe. Z jeho podnětu nechal hrabě Kašpar Šternberk v letech 1834–1837 vykopat štolu, která prokázala sopečný původ návrší. Ukončení prací dokládá portál průzkumné štoly s nápisem, na skalce nad ní je Goethův reliéf.

Plzeň-sever 49°47'8.11"N; 13°16'24.87"E

Hrad Komberk, pův. Kornberg, doložen r. 1313 jako sídlo Ojíře z rodu Švihovských. Dobyt husity r. 1420, vypálen za místních bojů r. 1478 a zpustl. Dochovány jen terénní stopy ve formě příkopů a valů, otesaná skála a základy věže. Zarostlé hradiště r. 2006 vyčištěno od náletových dřevin, leží však mimo značené cesty. Severně od hradu stejnojmenný obnovený barokní hospodářský dvůr z počátku 18. stol. s krásnými barokními štíty sýpky datované r. 1710.

Komňa

Uh. Hradiště 48°59'43.78"N; 17°47'59.98"E

Obec na říčce Koménce prvně uváděna r. 1261, pocházel z ní rod Komenských. V sýpce z r. 1774 zřízen r. 1992 Památník J. A. Komenského, jeho pomník z r. 1950. Empírový kostel sv. Jakuba Většího z let 1842–1846 na místě starší stavby z 15. stol. Stavby lidové architektury. Jihozápadně nad obcí zbytky hradu Zuvačov, zvaného též Zubačov, hrad neznámé historie zanikl patrně za česko-uherských válek v 2. polovině 15. stol., jako opuštěný doložen r. 1517, zachována jen plošina o průměru asi 30 m 240

Cheb 50°5'55.04"N; 12°21'18.19"E

Komorní hůrka – ústí štoly

www.ceskonamape.cz

Komorní Lhotka

Frýdek-Místek 49°39'32.92"N; 18°31'36.41"E

Obec připomínána r. 1435, v 16. stol. sídlo valašských fojtů těšínského knížectví, v 19. stol. těžba železné rudy, od r. 1995 památková zóna. Od r. 1880 v provozu malé lázně, vyhořely r. 1903 a zanikly, nyní jen malé bylinné lázně se saunou. Pozdně barokní toleranční evangelický kostel z r. 1782, katolický kostel pro letní hosty vybudován r. 1829 v novogotickém slohu. Toleranční pomník z r. 1931 k 150. výročí patentu Josefa II. Zachováno několik těšínských roubených chalup a selských usedlostí z přelomu 18. a 19. stol.

Komořany

Vyškov 49°13'3.83"N; 16°54'23.05"E

Obec prvně připomínána r. 1347. Kostel sv. Barbory gotického původu upraven barokně v 18. stol., do současné podoby přestavěn r. 1804, fara z r. 1821. Hodnotné barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z r. 1736. Na křižovatce zmenšenina sochy Svobody z r. 2008.

Komošín

Klatovy 49°26'22.49"N; 13°15'22.28"E

Hrádek Komošín na ostrohu nad Úhlavou doložen mezi lety 1334–1510. Zachován příkop tesaný ve skále a malé zbytky zdiva, půdorys hradu nyní zastavěn rekreační osadou.

Konárovice

Kolín

Kondrac – románský kostel

Konecchlumí

Jičín

50°2'20.35"N; 15°16'58.62"E

50°24'8.55"N; 15°28'59"E

Obec prvně doložena r. 1238. Dominantní barokní zámek z r. 1661 rokokově upraven r. 1775, v parku před ním zbytek gotické fiály. Ve svahu pod zámkem pův. gotický kostel Povýšení sv. Kříže, barokní úpravy r. 1683, v letech 1882–1888 přestavěn pseudogoticky. Mariánský sloup z poloviny 19. stol. Na návsi pozdně barokní špitálek z r. 1772 se zajímavou sochou sv. Alžběty ve štítu, socha sv. Jana Nepomuckého z téže doby. Výklenková kaplička sv. Anny z 19. stol.

Obec prvně doložena r. 1226, název podle polohy na úpatí Mlázovického Chlumu. Středověká tvrz z 13. stol., později upravena na sýpku, zachován gotický portálek.

Kondrac

Benešov 49°40'1.9"N; 14°52'58.18"E

Obec pod Velkým Blaníkem prvně doložena ve 12. stol. V jejím středu pův. románský kostel sv. Bartoloměje z doby po r. 1200 se zajímavým čelním průčelím a dvojicí kulatých věžiček, upravován kolem let 1380 a 1735, v interiéru zbytky románských fresek. Nad obcí pod Velkým Blaníkem trvale přístupná geologická expozice hornin Podblanicka. Na Krasovické hůře lyžařský vlek a snowpark. V obci a okolí řada naučných stezek a cyklotras.

Konecchlumí – pomník

Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1728–1729 na místě gotického ze 14. stol., uvnitř deskové obrazy křížové ceswww.ceskonamape.cz

241

ty Vladimíra Komárka z r. 2001. Vysoko nad kostelem ve stráni pomník Viléma Konecchlumského z Konecchlumí popraveného r. 1621 na pražském Staroměstském náměstí, komolý jehlan z r. 1907 s ležícím lvem na vrcholu. V přilehlé místní části Kamenice trojkřídlý zámek z r. 1639 na místě staré tvrze, klasicistně upraven v polovině 18. stol., při přestavbě na přelomu 20. a 21. stol. přistavěna věž, nepřístupný soukromý majetek, kolem rozsáhlý anglický park.

Koněpruské jeskyně

Beroun

Konojedy

Praha-východ 49°56'53.81"N; 14°51'5.11"E

Obec prvně zmíněna r. 1352. Pozdně barokní kostel sv. Václava z let 1765–1777 na místě renes. stavby z r. 1530. Kaplička sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Pamětní kámen knížete Jana z Lichtenštejna. U silnice do Nučic kříž z r. 1813 nad hrobem Napoleonových vojáků. V lokalitě Lhotka památný Konojedský smrk. V lokalitě Záduška studánka u dvou lip, v lese zvaném Čtrnáctka pověstmi opředená studánka Zlodějka s nikdy nevysychajícím pramenem.

49°55'5.16"N; 14°3'55.49"E

Největší jeskynní systém Čech objeven v Českém krasu r. 1950 při odstřelu v kamenolomu na úbočí hřebenu Zlatého koně, veřejnosti zpřístupněn r. 1959, tři jeskynní patra dlouhá 2 km vznikla činností vod, které prosakovaly vápencovým masivem. Světovým unikátem tzv. koněpruské růžice, krápníkové útvary obsahující opál, staré více než 1,5 milionu let. V historicky nejzajímavějším patře jeskyní v letech 1460–1470 tajná penězokazecká dílna na padělání stříbrných mincí s emblémem českého lva. Cenné paleontologické nálezy, zejména kosterní pozůstatky zvířat staré až 1,5 milionu let. V blízkosti jeskyní opuštěné vápencové lomy, u východu z nich začátek naučné stezky Zlatý kůň-Kobyla.

Koněšín

Třebíč 49°11'28.46"N; 16°2'29.7"E

Obec prvně připomínána r. 1104. Barokní kostel sv. Bartoloměje vybudován na románských základech v letech 1663–1679, věž přistavěna r. 1729, stavba upravena r. 1859. Pod návrším podzemní chodby z 15. stol.

Konice

Prostějov 49°35'24.02"N; 16°53'25.08"E

Obec prvně připomínána r. 1200, na město povýšena r. 1970. Na místě tvrze vybudován olomouckými premonstráty v letech 1705–1706 barokní zámek jako klášterní rezidence, čtyřkřídlý patrový objekt nyní účelově využit. U zámku barokní socha sv. Floriána z r. 1740. V zámeckém parku kašna s plastikou dětí s delfíny z r. 1708. Pozdně gotický kostel Narození Panny Marie z 16. stol. barokně přestavěn v letech 1702–1704, uvnitř dřevěná kazatelna s vyřezávanými sochami apoštolů z let 1675–1676, pův. spojen chodbou se zámkem, u něj barokní fara z 18. stol. Na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1717. Renes. hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z poloviny 16. stol., barokně upraven v letech 1686 a 1748, interiér znehodnocen ve 20. stol. pokusem o přestavbu na smuteční síň. V okolí města památné buky a lípy.

Konojedy

Konopiště

Benešov 49°46'43.23"N; 14°39'25.17"E

Jeden z nejznámějších českých zámků založen jako gotický hrad pražským biskupem Tobiášem z Bechyně po r. 1280 podle vzoru pevností typu francouzského kastelu s řadou válcových věží vystupujících z vysoké hradby, z nichž nejpevnější stála na nejvyšším místě. Poté až do r. 1590 majetek rodu Šternberků, pro odboj proti králi Jiřímu hrad dobyt r. 1468 vyhladověním. V letech 1604–1605 přestavěn na renes. zámek, za třicetileté války obsazen Švédy. Přestavba na pohodlné barokní sídlo zahájena r. 1716, současnou podobu zámku dal po r. 1887 následník rakouského trůnu, arcivévoda František Ferdinand d‘‘Este, převezl na něj též řadu hodnotných i unikátních rodových sbírek, na místě zbořených hospodářských budov zřízen zámecký park o rozloze 225 ha, jehož součást tvoří i tzv. Růžová zahrada se sochařskou výzdobou z Itálie. Arcivévoda s manželkou zahynul v červnu 1914 při sarajevském atentátu, po vzniku čs. státu jeho majetek zestátněn. Zámek zpřístupněn veřejnosti během turistické sezóny. Muzeum motocyklů. Jihozápadně na výrazném návrší osamělý dvůr Chvojen a v dominantní poloze na hřbitově raně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba z poloviny 13. stol. na místě zaniklé vsi, na hřbitovní zdi pamětní deska pohřbených selských rebelů, popravených po potlačení povstání r. 1775.

Litoměřice 50°37'40.19"N; 14°21'5.21"E

Ves prvně doložena r. 1057, nyní část města Úštěk. Na skalní plošině chátrající pozdně barokní zámek z let 1739–1758, pův. klášter servitů. Spojen krytou chodbou s pozdně barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie z let 1747–1762. Dochovány srubové i hrázděné lidové stavby. Severozápadně v osadě Bílý Kostelec zřícenina barokního kostela sv. Havla z r. 1733 a zvonice s dřevěným patrem.

242

Konopiště

Konstantinovy Lázně

Tachov 49°52'52.33"N; 12°58'45.62"E

U osady Nová Ves při sirném prameni založeny lázně r. 1803 místními sedláky, neúspěšný lázeňský provoz odkoupil r. 1837 majitel panství kníže Löwenstein, podle něj

www.ceskonamape.cz

vznikl později název Konstantinovy Lázně, úředně uznaný r. 1890. Starý sirný pramen zanikl, k léčbě srdečních a cévních chorob se využívá 5 pitných pramenů ve společném vývěru zvaném Prusíkův pramen, vyvedeném jednak do malého kruhového pavilónu a jednak do nového proskleného pavilónu z r. 1972. Nejstarší léčebný dům Prusík pochází z 19. stol., postupně vznikla řada dalších lázeňských domů a penzionů. V pozoruhodném lázeňském parku smírčí kříž. Kaple Panny Marie Lurdské z doby kolem r. 1900. Z místa vychází několik naučných stezek.

Kopeč

Mělník 50°14'57.29"N; 14°25'41.02"E

U stejnojmenné osady, nyní části obce Úžice, vyvřelé čedičové pahorky třetihorního původu, z nichž nejvýraznější se nazývají Dlouhý vrch a Homolka. Jedna z nejstarších středočeských rezervací vyhlášena již r. 1946, chrání unikátní společenstva rostlin a hmyzu. Přes pouhých 221 m nadmořské výšky daleký rozhled.

Kopeč – vrch Homolka

Kopidlno

Jičín 50°19'53.65"N; 15°16'12.52"E

Konstantinovy Lázně – kaple

Kopanina

Cheb 50°11'36.89"N; 12°28'25.15"E

Ves doložena r. 1265, nyní část obce Nový Kostel. Na návrší rokokový kostel sv. Jiří z let 1768–1770 na místě staršího gotického. Evangelická modlitebna z r. 1890. Panský dům, pův. sídlo vrchnosti ze 16. stol., připomínán r. 1612 jako zámek, přestavěn v pozdním baroku r. 1760, nyní upraven k bydlení. Zachovány zajímavé stavby lidové architektury, zejména věžovitá sýpka s pavlačí, pocházející z přelomu 17. a 18. stol. Smírčí kříž.

Kopaniny

Cheb 50°15'35.87"N; 12°13'33.53"E

Ves poprvé zmíněna r. 1315, nyní část města Aš, německy zvaná Krugsreuth. V 16. stol. tu vznikl zámek jako sídlo jedné z rodových větví Zedtwitzů, po r. 1945 zchátral a byl zbořen. Pseudogotický katolický kostel Nejsvětějšího srdce Páně se soudobým zařízením pochází z r. 1890.

Pův. obec prvně připomínána r. 1322, na město povýšena r. 1514. Vodní tvrz z r. 1314 přestavěna počátkem 16. stol. na trojkřídlý renes. zámek, upraven barokně r. 1674, do současné čtyřkřídlé podoby dostavěn novorenesančně r. 1875, účelově využit. Kolem anglický park z konce 19. stol. s rybníčkem. U zámecké brány pomník myslivce Tomáše Svobody, postavy z Jiráskova Temna, jako tajný český bratr popraven r. 1728, popravčí kámen zachován u nádražní restaurace. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z r. 1705 nahradil gotickou stavbu zničenou požárem r. 1677, v kupoli barokní fresky. Kolem něj soubor barokních soch světců z 18. stol. Barokní děkanství z r. 1705. Na náměstí barokní sousoší Panny Marie z r. 1720. Novorenes. hřbitovní kaple sv. Moniky z r. 1857. Vlastivědné muzeum založeno r. 1935, nyní uzavřeno. Rodiště Anny Honzákové (1875–1940), první ženy-lékařky v Rakousku-Uhersku, a Josefa Antonína Štěpána (1726–1797), hudebního skladatele a klavíristy, učitele hudby v císařské rodině Marie Terezie. V okolních lesích pův. dubohabrové porosty.

Kopřivná

Šumperk 50°2'42.76"N; 16°56'52.15"E

Obec prvně doložena r. 1414. V dominantní poloze cenný pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1746–1753. Při něm lipová alej stará asi 300 let a hřbitov se zajímavou ohradní zdí se čtyřmi bránami a dvěma kaplemi. Nad obcí u silnice klasicistní kaplička Nanebevstoupení Páně z 19. stol., zvaná Matzekova. Jihozápadně zřícenina Nového hradu – viz samostatné heslo.

www.ceskonamape.cz

243

Kopřivná – kostel

Kopřivnice

N. Jičín 49°35'53.85"N; 18°8'41.89"E

Obec poprvé zmíněna r. 1382, na město povýšena r. 1948, od 19. stol. rozvoj průmyslu, v továrně na kočáry z r. 1853 vyroben r. 1897 první automobil značky President, nyní automobilka Tatra. Kopřivnice – rozhledna Bílá hora

Koráb

Domažlice 49°23'42.74"N; 13°4'31.06"E

Výrazný vrch Chudenické vrchoviny (773 m n. m.), na vrcholu r. 1938 postavena dřevěná rozhledna s turistickou chatou. Věž po 2. světové válce opláštěná prkny koncem 80. let 20. stol. zbořena a nahradila ji r. 1992 telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou ve tvaru gondoly, daleký rozhled. Vrchol s chatou nabízející občerstvení i ubytování dostupný i pro motorová vozidla.

Kornatice Kopřivnice – Technické muzeum Tatra

V lidovém starém fojtství z r. 1789 muzeum Fojtství. V býv. Šustalově vile z r. 1889 Lašské muzeum s expozicí malíře Zdeňka Buriana. Technické muzeum Tatra věnováno historii výroby vozidel, od r. 2005 též expozice manželů Zátopkových. Pseudogotický kostel sv. Bartoloměje z let 1893–1895. Rodiště malíře a ilustrátora Zdeňka Buriana (1905–1981), nejlepšího českého atleta Emila Zátopka (1922–2000) a Ignáce Šustaly (1822–1881), zakladatele výroby vozidel ve městě. Jihozápadně na vrchu Bílá hora (557 m n. m.) betonová, 43 m vysoká rozhledna z r. 2000 připomínající strukturu DNA, vyhlídková plošina ve výši 26 m. Jižně od města vrch Červený kámen s lyžařským areálem. 244

Rokycany 49°39'35.12"N; 13°35'31.01"E

Obec prvně doložena r. 1368. Severně a východně přírodní park Kamínky, v něm dochováno kruhové tvrziště Javor s valem a příkopem a zbytky zaniklé vsi Mydlná (též Mydlný) se základy zemanské tvrze, obě tvrze zanikly po dobytí hradu Lopata r. 1433.

Korno

Beroun 49°55'14.55"N; 14°8'15.56"E

Obec prvně doložena r. 1360. Na návsi novorománská kaple z 19. stol., nad ní stopy valů tvrze ze 14. stol. Zachovány stavby lidové architektury. V okolí četné krasové útvary, v tzv. Tomáškově lomu 40 m hluboká propast s jezírkem. Severovýchodně pozůstatky pravěkého hradiště na vrchu Střevíc (385 m n. m.).

www.ceskonamape.cz

Korolupy

Znojmo 48°55'40.5"N; 15°38'49.93"E

Obec prvně zmiňována r. 1373. Barokní kostel sv. Vavřince z poloviny 18. stol. Dochovány hodnotné lidové stavby.

ním majetku a dlouhodobé opravě, mladší pozdně empírový z doby kolem r. 1870, novoklasicistně upraven r. 1900, nyní soukromý. Ve stráni zdevastovaný židovský hřbitov.

Kořenec Korouhev

Svitavy 49°40'3.72"N; 16°15'21.31"E

Starobylá obec na českomoravském pomezí prvně doložena r. 1279. Hodnotný gotický kostel sv. Petra a Pavla z 13. stol. s osmibokou dřevěnou věžičkou regotizován v 19. stol., v rohu hřbitova hranolová zvonice ze 17. stol. se zděným přízemím a dřevěným patrem, kostnice z téže doby. Dřevěné lidové stavby poličského typu.

Obec prvně doložena r. 1490. Kaple z let 1969–1973 nejprve využívána jako síň tradic, vysvěcena až r. 1993 na kapli Panny Marie Fatimské. V býv. statku od r. 1992 muzeum, pův. od r. 1985 v kapli, expozice venkovského života, krojů a řemesel. Nad obcí udržovaný větrný mlýn z r. 1866 bez lopat, v provozu do r. 1949.

Kořenov Korozluky

Obec doložena r. 1325. Na místě staré tvrze postaven r. 1775 barokní zámek, r. 1806 přestavěn na klasicistní patrový a dvoukřídlý. Zchátralá stavba po restituci opravena a zpřístupněna, v obnovovaném zámeckém parku kaple sv. Josefa z r. 1871. Severně nad obcí Jánský vrch (340 m n. m.) s rozhledem, jižní stráň chráněna jako přírodní památka.

Obec prvně zmíněna r. 1577, v 19. stol. lázně u slabého sirného pramene, v současnosti horské letovisko s lyžařskými terény. V místní části Tesařov osmiboká kaple s dřevěnou kopulí z r. 1909. Významnou technickou památku představuje ozubnicová železnice mezi Dolním Polubným a Kořenovem z r. 1902, jediná v ČR.

Kosice Korunní

Malá ves, nyní část obce Stráž nad Ohří. Jižně od ní známý pramen alkalicko-muriatické minerální vody, budovy stáčírny v provozu od r. 1878. Volně přístupný pramen v pavilonku nad břehem řeky poblíž nádraží Stráž nad Ohří.

Koryčany

Kroměříž 49°6'24.77"N; 17°9'46.73"E

Obec prvně doložena r. 1321, na město povýšena r. 1967. Rozlehlý trojkřídlý zámek vznikl po r. 1677 přestavbou velké renes. tvrze, rozšířen barokně v 18. stol., nyní účelově využit, při něm anglický park. Farní kostel sv. Vavřince gotického původu ze 14. stol., barokně přestavěn v 2. polovině 18. stol., u něj socha Panny Marie z r. 1806. Na náměstí barokní kašna z let 1713–1714. Barokní kaple sv. Floriána z počátku 18. stol. na pískovcovém suku. Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého, Antonína Paduánského a Františka z Assisi. Židovský hřbitov z 18. stol., synagoga z téže doby adaptována po 2. světové válce na sklad a prodejnu.

Korytná

Uh. Hradiště 48°56'28.75"N; 17°39'54.82"E

Obec prvně připomínána r. 1331. Pozdně gotický kostel sv. Václava z 15. stol. přestavěn barokně v 18. stol. Udržovány lidové tradice.

Hradec Kr. 50°10'46.82"N; 15°32'6.4"E

K. Vary 50°20'46.15"N; 13°4'25.39"E

Jablonec n. N. 50°45'29.21"N; 15°22'5.18"E

Most 50°28'40.56"N; 13°43'32.89"E

Blansko 49°31'47.98"N; 16°45'29.37"E

Obec prvně zmíněna r. 1315. Dochováno několik zděných i roubených lidových domů. V zahradě dochováno dobře znatelné tvrziště s vodním příkopem napájeným z říčky Bystřice. Tvrz doložená r. 1407 zanikla v 16. stol., nalezeny zbytky zdiva a ohořelé trámy. Jihozápadně od obce v lukách u Bystřice okrouhlé tvrziště na místě zaniklé vsi a tvrze Přestavlky, románské nálezy, vodní tvrz i ves zanikly v 16. stol., tvrziště nyní zváno Kvočna.

Kosmonosy

Ml. Boleslav 50°26'24.37"N; 14°55'44.6"E

Obec prvně zmiňována r. 1186 v majetku pražských křižovníků, na město povýšena r. 1913. Renes. zámek z let 1560–1570 barokně přestavěn v letech 1697–1709 a empírově upraven r. 1836, čtyřkřídlá budova s nárožními věžemi využita jako nemocnice. Poblíž pův. klášterní, raně barokní kostel Nalezení sv. Kříže z let 1670–1674, k němu přilehlý komplex piaristického kláštera z let 1688–1694 upraven r. 1869 na psychiatrickou léčebnu. Barokní kaple zvaná Loreta z let 1704–1712 s čtyřkřídlými ambity, obklopujícími tzv. Mariánskou chýši, a kaplí sv. Martina. Nedaleko raně barokní zvonice z r. 1673. Před klášterem čtyřpatrová barokní fara z r. 1773. Na jižním okraji města prehistorický skanzen Altamira.

Kosoř

Praha-západ 49°59'15.69"N; 14°19'35.25"E

Kořen

Tachov 49°51'7.58"N; 12°50'33.21"E

Osada připomínána r. 1379, nyní část obce Olbramov. Barokní kostelík sv. Jana Nepomuckého z r. 1793 přestavěn v letech 1825–1827. Dochovány dva zámečky, starší z 18. stol. v obec-

Obec prvně připomínána r. 1310. Novodobý zámeček z r. 1893 na místě starší stavby, při něm barokní kaple sv. Anny z r. 1722 a kříž z roku založení zámečku. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Pod obcí údolí zvané Černá rokle, přírodní geologická památka mezinárodního významu, naleziště zkamenělin.

www.ceskonamape.cz

245

Kost

Kosova Hora

Příbram 49°39'16.99"N; 14°28'25.28"E

Obec poprvé zmíněna r. 1272, založena při povrchových zlatých a stříbrných dolech. Pův. renes. zámek ze 16. stol. upraven r. 1838, sgrafitová výzdoba s kruhovými terči. V jádře románsko-gotický kostel sv. Bartoloměje barokně přestavěn r. 1761. Významnou židovskou komunitu, jednu z největších v Čechách, připomíná židovský hřbitov z 2. poloviny 16. stol.

Kost

Jičín 50°29'17.14"N; 15°8'26.95"E

Gotický hrad na mohutné skále na styku tří močálovitých údolí založen pány z Vartemberka počátkem 14. stol., prvně doložen r. 1349. Stavba s mohutnou Bílou věží, dvěma paláci a kaplí v 15. a 16. stol. rozšířena o další paláce a hospodářské budovy. Po požáru r. 1635 strženy některé budovy a snížena věž, palác užíván jako sýpka. Hrad unikl po třicetileté válce zboření, jako jeden z nejzachovalejších u nás v letech 1945–1993 zestátněn, v restituci vrácen rodu Kinských dal Borgo, s rodovou expozicí přístupný během turistické sezóny. Přístup po značených cestách z několika směrů a od nejbližší železniční zastávky Libošovice.

Kostelany

Kroměříž

s chovem koní. V lese Kameňák prastarý smírčí kříž. V okolí vrty a těžba ropy a zemního plynu, ve stráních Chřibů zbytky tzv. Baťovy dálnice rozestavěné v letech 1938–1942. Spáčilova naučná stezka na Bunč z r. 1984 nazvána podle spisovatele, historika a propagátora kraje Jindřicha Spáčila (1899–1978).

Kostelany nad Moravou

Obec prvně připomínána r. 1140 jako církevní majetek. Kostel sv. Floriána z r. 1900. Ocelový nýtovaný silniční most přes Moravu z r. 1910, kulturní památka. V jižní části obce muzeum rybářství. Jihovýchodně přírodní památka Tůň u Kostelan, zbytek slepého ramene řeky Moravy se vzácnou květenou.

Kostelec

Jihlava 49°21'40.64"N; 15°29'27.59"E

Obec na řece Jihlavě prvně zmíněna r. 1288. Na návrší nad řekou tvrziště, zbytky valů a zdí jako pozůstatek po tvrzi ze 14. stol. zaniklé v husitské době. Románský kostel sv. Kunhuty z poloviny 13. stol. přestavěn pozdně barokně r. 1805, z pův. stavby zachován portál a presbytář. Na návrší lidová kaplička Panny Marie z 18. stol., zachráněna r. 1994. Závod na zpracování masa s významnou výrobou uzenin.

49°12'10.73"N; 17°22'58.42"E

Obec prvně zmiňována r. 1422 jako součást buchlovského panství. Na východním okraji westernový ranč z r. 1999 246

Uh. Hradiště 49°2'43.85"N; 17°24'25.91"E

www.ceskonamape.cz

Kostelec

Hodonín 49°1'32.82"N; 17°9'15"E

Obec prvně připomínána r. 1131. Tvrz patrně ze 14. stol. přestavěna r. 1719 na barokní zámek, v letech 1764–1766 zvýšen o patro a upraven do současné podoby, užíván jako hospodářský objekt. Kostel sv. Václava románského původu z poloviny 11. stol., stavba z pálených cihel barokně upravena r. 1729. Památný tis o stáří kolem 500 let.

Kostelec

Plzeň-sever 49°50'2.21"N; 13°30'33.71"E

Ves prvně připomínána r. 1238, nyní část obce Hromnice. Gotický kostel sv. Jiří z poloviny 13. stol. přestavěn v letech 1741–1744 v tzv. barokní gotice, patrně podle plánů Jana Blažeje Santiniho. U hřbitova barokní brány z r. 1749.

Kostelec

Pův. gotický hrad ze 14. stol. upraven r. 1562 na hodnotný čtyřkřídlý renes. knížecí zámek se čtveřicí okrouhlých nárožních věží, barokně přestavěn v letech 1750–1756, nyní sídlo Školního lesního podniku České zemědělské univerzity. Se zámkem spojena goticko-renes. kaple sv. Vojtěcha z let 1564–1569 s gotickými kružbami oken. Na náměstí barokní kostel sv. Andělů strážných z let 1735–1737, věž přistavěna v letech 1892–1894. Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z doby kolem r. 1600, po požáru nově vystavěn v letech 1782–1783. U něj renes. hranolová zděná zvonice z doby stavby kostela, tři zvony přeneseny r. 1894 na novobarokní kostelní věž. Dům Marie Terezie kněžny Savojské, pův. zámecký špitál, z let 1726–1728, nyní účelově využit. Tradici hrnčířství připomíná muzeum v býv. renes. radnici, každoročně konány hrnčířské trhy. Býv. pivovar z r. 1742. Moderní Budilova vila z 30. let 20. stol. Lesopark s naučnou stezkou. Severně od města motokrosový areál.

Zlín 49°15'42.35"N; 17°42'9.49"E

Ves doložena r. 1399, nyní část města Zlín. Při sirných pramenech objevených r. 1742 zřízeny lázně pro léčbu kožních chorob a nemocí pohybového ústrojí, součástí areálu golfové hřiště.

Kostelec

Tachov 49°40'27.41"N; 13°1'32.23"E

Obec prvně doložena r. 1352. Na nejvyšším místě kostel sv. Jana Křtitele pův. gotický z r. 1356, barokně upraven v 17.–18. stol.

Kostelec

Jičín 50°22'50.9"N; 15°19'40.19"E

Obec prvně zmiňována r. 1320. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie doložen r. 1355, nynější stavba z 2. poloviny 16. stol. barokně upravena v 18. stol., zařízení ve stylu lidového baroka z doby kolem r. 1700. U něj rozložitá dřevěná hranolová zvonice z 80. let 19. stol. U hřbitova socha Madony z 1. poloviny 18. stol. Kostelec nad Č. lesy – zámek

Kostelec na Hané

Prostějov 49°30'46.06"N; 17°3'34.94"E

Obec nad říčkou Romží prvně zmíněna r. 1340, na město povýšena r. 1970. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z let 1740–1772, spodní část věže ze starší stavby, před ním barokní socha sv. Valentina z 1. poloviny 18. stol. Barokní radnice z r. 1771 přestavěna novogoticky r. 1895, z pův. stavby zachována věž. V obci žil v letech 1939–1958 básník Petr Bezruč, v jeho tzv. Červeném domku od r. 1962 pamětní síň, pomník z r. 1967. Město rodištěm evangelického kněze Matouše Ulického (popraven 1627), sochaře a malíře Karla Otáhala (1901–1972) a scénografa Květoslava Bubeníka (1922–1993).

Kostelec nad Černými lesy

Praha-východ

49°59'31.69"N; 14°51'23.48"E

Pův. ves prvně zmíněna r. 1344, městem od r. 1489, do r. 1920 zváno Černý Kostelec, historické jádro památkovou zónou.

Kostelec nad Labem

Mělník 50°13'36.18"N; 14°35'8.14"E

Město na místě staré osady doloženo r. 1317, ve 14. stol. královské komorní město s hradbami a dvěma branami. Na náměstí pozdně gotický kostel sv. Víta z konce 15. stol. později upraven barokně, u něj sochy sv. Antonína Paduánského a sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. a socha Mistra Jana Husa z r. 1911. Pův. gotická radnice přestavěna renesančně a upravena v letech 1727 a 1820. Gotický hřbitovní kostel sv. Martina z konce 13. stol. přestavěn v 15. stol. pozdně goticky. Při Labi zbytky tvrze ze 14. stol. se zaoblenými nárožími a kamennými opěrnými pilíři. Na řece vodní elektrárna z r. 1930. U cesty k Zárybům barokní výklenková kaple z r. 1702. Rodiště pěvkyně Terezy Stolzové (1834–1902), pamětní deska na radnici. Z města se po r. 1830 zásluhou učitele Josefa Nerudy rozšířila česká polka.

www.ceskonamape.cz

247

nepřístupný. Pozdně barokní kostel sv. Jiří s farou z let 1769–1773 na gotických základech. Raně barokní hřbitovní kostel sv. Anny z let 1686–1691 a kaple sv. Floriána z téže doby. Zajímavá dělnická kolonie z r. 1913. Českobratrský sbor, pův. renes. z let 1580–1586, restaurován v letech 1914–1918. Mariánský sloup z r. 1707, několik barokních soch světců z 18. stol., empírová kašna se sochou nymfy z počátku 19. stol. Město rodištěm hudebního skladatele Františka Ignáce Antonína Tůmy (1704–1774).

Kostelec nad Labem – radnice

Kostelec nad Ohří

Litoměřice 50°23'39.99"N; 14°5'39.18"E

Ves, nyní část města Budyně nad Ohří, připomínána r.1352 stejně jako zdejší gotický opevněný kostel. Nynější kostel sv. Petra a Pavla pozdně barokní z r. 1758, v jeho interiéru vzácná polychromovaná gotická soška Panny Marie Ochranitelky z 15. stol. Ve vsi dochováno několik empírových domů z 19. stol. Rodiště prof. dr. Ignáce Josefa Pešiny, též Pešínského z Čechorodu (1766–1808), zakladatele vědeckého veterinárního lékařství, ředitele vídeňského zvěrolékařského ústavu. Specializoval se na koně a krávy, zkoumal dobytčí mor a jako první zavedl očkování proti ovčím neštovicím.

Kostelec nad Orlicí – Nový zámek

Kostelec nad Vltavou

Písek 49°29'59.78"N; 14°12'39.66"E

Obec prvně doložena r. 1318, ve 14. stol. proboštství břevnovských benediktinů. Na návrší raně gotický kostel Narození Panny Marie se zdaleka viditelnou věží, přestavěn a rozšířen v 18. stol., z té doby i barokní škola, fara a špitál s muzeem v jednom traktu. Rodiště etnografa, kulturního historika a folkloristy Čeňka Zíbrta (1864–1932).

Kostelec u Heřmanova Městce

Chrudim

49°55'32.29"N; 15°39'6.63"E

Obec prvně uváděna r. 1257. Kostel sv. Petra a Pavla románského původu, pův. opevněný valy a příkopy, upraven goticky ve 14. stol., regotizován r. 1898. Šachtová vápenka z r. 1875, v provozu do r. 1941.

Kostelec u Holešova

Kroměříž 49°22'28.86"N; 17°30'42.42"E

Obec prvně připomínána r. 1141. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1735 na místě gotické stavby ze 14. stol., přestavován r. 1840. Severně nad obcí poutní kaple Panny Marie z r. 1873.

Kostelec nad Ohří – kostel

Kostelec nad Orlicí

Rychnov n. Kn. 50°7'18.35"N; 16°12'51.16"E

Obec v mělkém údolí Divoké Orlice na místě pův. osady z 10. stol. doložena r. 1237, na město povýšena r. 1341. Na jižním svahu dochovány zbytky hradeb. Renes. radnice z r. 1574 doplněna r. 1694 o věž, klasicistně upravena v letech 1810–1824. Tvrz z r. 1629 vyhořela r. 1668 a přestavěna na tzv. Starý zámek, po požáru r. 1777 obnoven jako dvoukřídlý a dvoupatrový objekt, účelově využit. V anglickém parku na západním okraji města Nový zámek, empírová stavba z let 1829–1835, v restituci vrácen rodu Kinských, 248

Kostelec u Křížků

Praha-východ 49°54'34.06"N; 14°33'47.23"E

Obec založena r. 922. Uprostřed na návrší kostel sv. Martina, jeho součástí románská rotunda z 12. stol. s cennými freskami, loď nově vystavěna r. 1851. Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého. V severozápadní části obce židovský hřbitov. V jižní části velký, nyní chovný Kostelecký rybník. Západně od obce obora Březka se stády muflonů a daňků, veřejnosti nepřístupná.

www.ceskonamape.cz

Kostelní

Sokolov 50°18'8.46"N; 12°25'26.73"E

Ves v Krušných horách připomínána již r. 1158, nyní část města Kraslice. Pův. románský kostel sv. Jiljí z 12. stol. barokně přestavěn r. 1692. V parku u školy smírčí kříže.

Kostelní Bříza

Sokolov 50°6'58.27"N; 12°37'19.84"E

Osada ve Slavkovském lese připomínána r. 1370, nyní část města Březová. U býv. hřbitova pův. renes. kostel sv. Petra a Pavla ze 16. stol., pozdně barokně přestavěn r. 1802, nyní zdevastovaný. Za ním kruhové tvrziště. Na návsi barokní hrázděný hostinec s mansardovou střechou. Patrový barokní zámeček ve zřícenině, určen k demolici, za ním zbytky hodnotného parku.

Kostelní Hlavno

Praha-východ 50°15'25.34"N; 14°42'0.79"E

Obec prvně zmíněna r. 1052. Empírový kostel sv. Petra v okovech z let 1806–1807, z pův. gotické stavby, doložené r. 1339, zachována spodní část věže.

Kostelní Lhota

Kostelní Vydří – poutní areál

Kostice

Obec prvně zmíněna r. 1384, r. 1829 zcela zničena požárem. Kaple sv. Terezie z r. 1857 se zvonicí. Tzv. Balíkova kaplička vybudována r. 1861 ze starší kaple. Východně přírodní památka Stibůrkovská jezera, od r. 1994 rezervace vlhkých luk a lužního lesa při hraniční řece Moravě.

Kostníky

Nymburk

Obec prvně připomínána r. 1354. Pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1817 na místě starší stavby. Na hřbitovní bráně barokní sochy sv. Václava a Gotharda z doby kolem r. 1740.

Obec prvně zmíněna r. 1345. Středověká tvrz zanikla v 16. stol. beze stop. Nad obcí barokní kostel Narození Panny Marie z r. 1696, na hřbitově empírové náhrobky a kaple z 19. stol. Na návsi moderní zvonice z r. 1962. Dvoje boží muka ze 17. a 18. stol.

Kostomlaty 49°8'54.09"N; 15°25'44.39"E

Jindř. Hradec 49°13'23.17"N; 15°0'35.18"E

Obec prvně uvedena jako poddanská ves r. 1354. Gotický kostel sv. Víta z doby kolem r. 1370 přestavěn r. 1876 a současně přistavěna věž.

Kostelní Vydří

Teplice 50°33'12.97"N; 13°52'49.43"E

Jihlava

Obec prvně zmiňována r. 1235. Románsko-gotický kostel sv. Václava z 13. stol. upraven klasicistně r. 1795, opraven r. 2000. Fara z r. 1875. Památná lípa poškozena ohněm. Rodiště židovského malíře Františka Mořice Nágla (1889–1944). Severně od obce meteorologická stanice.

Kostelní Radouň

Třebíč 48°58'30.3"N; 15°38'21.65"E

50°7'45.47"N; 15°1'47.4"E

Kostelní Myslová

Břeclav 48°44'55.44"N; 16°58'37.97"E

Hrad, nesprávně označovaný též Sukoslav, postavili páni z Oseka patrně počátkem 14. stol. Skládal se z předhradí, dolního hradu s nižší okrouhlou věží a horního hradu s palácem a typickou věží dosud asi 30 m vysokou. Krátce byl majetkem královským a od r. 1435 patřil býv. husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic a jeho rodu. Od počátku 17. stol. nebyl obydlen a zpustl. Jako romantická zřícenina r. 1841 částečně zrestaurován a zpřístupněna velká okrouhlá věž. Nyní se o záchranu památky snaží občanské sdružení. Značené cesty ke zřícenině vedou z obce Kostomlaty pod Milešovkou a od silnice k Milešovu.

Jindř. Hradec 49°6'29.79"N; 15°25'24.13"E

Obec doložena r. 1310. Tvrz ze 16. stol. upravena později na sýpku, v jejím sousedství zbudován v 17. stol. barokní zámeček. Gotický kostel Navštívení Panny Marie ze 14.–15. stol., věž z r. 1701. Na návrší nad obcí v dominantní poloze klášter karmelitánů z r. 1764. Barokní poutní kostel Panny Marie Karmelské obehnaný zdí s ambity vznikl v letech 1787–1789 rozšířením starší kaple z r. 1709.

Kostomlaty – zřícenina hradu www.ceskonamape.cz

249

Kostomlaty nad Labem

Nymburk 50°11'1.4"N; 14°57'40.85"E

Obec prvně zmíněna r. 1223, již v době keltského osídlení centrum výroby železa. Na návrší barokní kostel sv. Bartoloměje z let 1775–1778, pravděpodobně na místě staršího opevněného kostela. Při něm barokní zvonice z r. 1778 a terasa z r. 1842 s barokními sochami ze šporkovského panství z 18. stol.

kého zámečku po r. 1720, klasicistně upraven počátkem 19. stol. Pův. gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele barokně přestavěn v 18. stol. Při severním okraji barokní kaple sv. Anny z doby kolem r. 1700, při východním vrcholně barokní kaple Bolestí Kristových z poloviny 18. stol. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1760. Jihovýchodně v lese židovský hřbitov.

Košice Kostomlaty pod Milešovkou

Teplice

50°33'35.57"N; 13°52'15.13"E

Obec prvně doložena r. 1333. Kostel sv. Vavřince románského původu z 13. stol., barokně přestavěn r. 1727. Barokní fara z r. 1740, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1742. Raně barokní zámek z r. 1684 na místě jedné ze dvou býv. tvrzí, rozšířen r. 1820 a upraven r. 1910, od r. 1888 využíván jako nápravný ústav. Při cestě ke zřícenině hradu Kostomlaty (viz samostatné heslo) u léčivého pramene kaple Panny Marie Pomocné z r. 1825. Jižně Josefstein, kamenný obelisk připomínající návštěvu Josefa II. r. 1779.

Kostomlaty pod Řípem

Litoměřice 50°22'56.24"N; 14°19'58.93"E

Zemědělská obec prvně uváděna r. 1285. Nad rozlehlou návsí románský kostel sv. Petra a Pavla z poloviny 13. stol., upravován goticky a renesančně, barokní věž přistavěna r. 1748.

Kostrčany

K. Hora 49°53'42.51"N; 15°9'1.4"E

K. Vary 50°9'2.98"N; 13°15'42.26"E

Obec prvně zmíněna r. 1287. Kostel Narození Panny Marie románského původu z 13. stol. přestavěn r. 1503 a modernizován v letech 1892–1904. Zachován gotický presbytář.

Košíkov

Brno-venkov 49°23'41.29"N; 16°17'31.32"E

Hrad vystavěn místním vladykou na homolovitém kopci nad soutokem Bobrůvky a Hadůvky po r. 1360, chráněn trojitým příkopem a ze tří stran prudkým srázem. Po přepadení r. 1427 postupně zpustl, zřícenina doložena r. 1593, dochovány jen základy věže a hradních budov a příkop zavalený zdivem. Přístup z obce Skryje, značená cesta místo jen obchází.

Košťálov

Litoměřice 50°29'5.02"N; 13°59'23"E

Hrad založen na stejnojmenném vrchu patrně počátkem 14. stol. Na prostranství pod vrcholkem odhaleny zbytky hospodářského zázemí, horní hrad tvořila jediná věžovitá budova paláce.

Ves prvně zmíněna r. 1275, tvrz doložena r. 1360, nyní část obce Valeč. Na místě tvrze zámek patrně z 18. stol., prvně zmiňován až r. 1847, nyní v soukromém vlastnictví před rekonstrukcí.

Košátky

Ml. Boleslav 50°18'55.09"N; 14°39'41.23"E

Obec poprvé zmíněna r. 1365. Pův. středověká tvrz s třípatrovou věží změněna na zámek přístavbou renes. a barokního křídla při zachování středověkého vzhledu, objekt do r. 1999 účelově využíván, nyní po restituci postupně rekonstruován. V zámeckém areálu sousoší Panny Marie se sv. Janem Nepomuckým a Václavem z r. 1609, u něj socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1610. V lokalitě Staré Košátky na tzv. Ostrově kaplička sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Zvonička z r. 1928. Chráněné prameniště pod Bažantnicí, zvané Bezedné oko, v minulosti napájelo vodní systém tvrze a později zámku.

Košetice

Pelhřimov 49°33'28.2"N; 15°6'56.36"E

Obec prvně uváděna r. 1352. Na návsi tzv. Starý zámek, pův. renes. tvrz přestavěná r. 1725 na dvoukřídlou barokní budovu, vstupní bránu zdobí barokní sochy z dílny M. B. Brauna. V parčíku před ním hvězdicová kašna z 18. stol., za ním anglický park. Na protější straně návsi tzv. Nový zámek, vybudován ve stylu přízemního lovec250

Košťálov (Litoměřice) – zřícenina hradu

Pův. majitelé nejsou známi, pozdější Kaplířové ze Sulevic koncem 15. stol. nepohodlné sídlo vyměnili za dvě tvrze v podhradní vsi. Opuštěný hrad se proměnil v malebnou zříceninu s nádherným rozhledem. K chátrající zřícenině na soukromém pozemku vedou značené cesty od Třebenic, Vchynic a Borče.

www.ceskonamape.cz

sančně přestavěn. Od konce 17. stol. pustl, v majetku jezuitů udržována jen vstupní budova. Po r. 1920 zajištěna konzervace zdiva zříceniny, v zachované budově purkrabství zřízeno hradní muzeum. Hrad zpřístupněn v turistické sezóně.

Košumberk

Kotel

Košťálov

Semily 50°34'17.54"N; 15°24'10.23"E

Obec prvně uváděna r. 1361. Na zalesněném kopci nad západním okrajem obce zbytky hradu založeného r. 1374, zpustl před r. 1514. Zachovány zbytky zdiva a příkopy, pod zříceninou koupaliště a kemp. Pův. gotický kostel sv. Jakuba ze 14. stol. přestavěn barokně r. 1717, věž z r. 1722, před ním Kalvárie z 1. poloviny 19. stol. Patrový mlýn z r. 1815, lidové stavby s pískovcovými portály.

Košťany

Teplice 50°39'10.5"N; 13°45'33.19"E

Pův. malá obec prvně zmíněna r. 1394, v 19. stol. vznikly uhelné doly, textilky, strojírny a sklárny, od r. 1994 město. Jeho část včetně kostela Povýšení sv. Kříže z let 1859–1861 padla r. 1950 za oběť dolování. Severně od města lovecký zámeček Lobkowiczů, komplex patrových budov v novogotickém a alpském stylu z r. 1864.

Koštice

Louny 50°24'7.79"N; 13°56'37.66"E

Obec na Ohři doložena r. 1396. Barokní kostel sv. Antonína Paduánského z r. 1752. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1729. Západně nad řekou přírodní památka Koštická stráň s množstvím zkamenělin z období křídy v opuce.

Košumberk

Liberec 50°41'5.86"N; 14°56'51.46"E

Košťálov (Litoměřice) – pohled od východu

Chrudim

Ves doložena r. 1399, nyní část města Osečná. Počátkem 20. stol. odkryty vykopávkami mohutné zdi, patrně pozůstatek tvrze nebo objektu českodubské komendy. Dvě památné lípy. Za vsí kaplička sv. Anny z let 1902–1904 s křížovou cestou. Jižně chráněný přírodní útvar Čertova zeď, vyvřelá čedičová žíla mezi Ještědem a Bezdězem, v části nad Kotlem skalní zeď 20 m dlouhá a 8 m vysoká.

Koterov

Plzeň-město 49°42'51.34"N; 13°25'32.14"E

Pův. samostatná ves při jihovýchodním okraji Plzně, nyní součást městského obvodu Plzeň 2-Slovany. Památková zóna se souborem zděných statků ve stylu klasicismu a lidového baroka s trojúhelnými štíty a klenutými vjezdy. Čtyřboká barokní kaple z r. 1700. Památná lípa.

Kotouň

Plzeň-jih 49°27'2.61"N; 13°40'41.36"E

Ves připomínána r. 1352 jako zemanské sídlo, nyní část obce Oselce. Středověká tvrz, přestavěná v 17. stol. na sýpku, se nedochovala. Dominantní barokní kostel Narození Panny Marie z let 1703–1705 na místě vyhořelé gotické stavby, později mnohokrát upravován, v interiéru malby z r. 1784, v podzemí kostnice. Na hřbitově dvoupatrová zvonice z r. 1690, barokní fara z r. 1736. Jižně od vsi v lese studánka Kloubovka s vodou léčící revmatismus, u pramene novogotická kaplička.

Kotýz

Beroun

49°52'48.41"N; 16°3'0.86"E

49°55'2.11"N; 14°2'58.23"E

Hrad založen na návrší jižně od města Luže na přelomu 13. a 14. stol., chráněn srázy nad říčkou Novohradkou a mohutnou hranolovou věží. V letech 1372–1654 rodový hrad Slavatů z Chlumu a Košumberka, v 16. stol. rozšířen a rene-

Skalní ostroh (400 m n. m.) na okraji návrší Zlatý kůň prudce spadající do údolí Suchomastského potoka a do vápencového velkolomu Čertovy schody. Chráněné krasové jevy a stepní vegetace. V západní části dochovány valy pravěkého

www.ceskonamape.cz

251

hradiště osídleného i v době keltské a slovanské. Na okraji plošiny skalní útvary Jelínkův most a Aksamitova brána, nazvané jmény archeologů, kteří tu prováděli výzkumy.

Kotýz – Aksamitova brána

Kounice

sv. Víta, u ní zjištěny základy 90 m dlouhé halové stavby, hradiště zničeno v polovině 10. stol. Na hradišti Druhá Kouřim na ostrohu nad soutokem Kouřimky a Střebovky zachovány jen zbytky valů, tzv. Hradisko sv. Jiří osídleno v 11.–13. stol. Třetí Kouřim jako nynější město založena v polovině 13. stol., první písemná zmínka z r. 1261. Téměř v plném rozsahu dochováno náročné městské opevnění se zachovanými baštami a Pražskou branou. Z památek vyniká raně gotický kostel sv. Štěpána z doby kolem r. 1260 s osmibokou kryptou sv. Kateřiny, při něm pozdně gotická zvonice s renes. sgrafity, regotizována v 19. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1715. Ve staré radnici barokně upravené r. 1782 nyní infocentrum a muzeum. Na náměstí kašna z r. 1850 se sochou Immaculaty ze 17. stol. a pamětní kámen Prokopa Holého z r. 1934. Goticko-renes. hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1591. Na jižním okraji Muzeum lidového stavitelství, tzv. skanzen z r. 1976 s převážně dřevěnými venkovskými stavbami. Na jihozápadním okraji města pův. barokní zámeček Molitorov přestavěný v letech 1908–1911 Dušanem Jurkovičem.

Nymburk 50°6'27.7"N; 14°51'21.75"E

Obec prvně zmíněna r. 1257, status městyse z r. 1871 obnoven r. 2006. Pův. renes. zámek s arkádovým ochozem přestavěn barokně r. 1719, před vjezdem kopie hodnotných soch strážných mouřenínů z let 1718–1719 od F. M. Brokoffa, originály uloženy v Národní galerii v Praze. U zámku raně barokní sloup z r. 1678 se sochou Immaculaty. Kostel sv. Jakuba Většího gotického původu přestavěn empírově v letech 1834–1836, z pův. stavby zachována věž, proti němu barokní fara z 1. čtvrtiny 18. stol. Další barokní památky: socha sv. Jana Nepomuckého, sladovna, zájezdní hostinec, špitál a brána hospodářského dvora ze 17. a 18. stol. Venkovské usedlosti z 18. a 19. stol. Západně na ostrožně zvané Na skále nebo Na vinici pravěké hradiště, na hrázi rybníka Cihelna chráněné topoly bílé.

Kounov

Rakovník 50°12'46.35"N; 13°40'27"E

Obec pod planinou Džbán prvně zmíněna r. 1402. Pův. gotický kostel sv. Víta barokně přestavěn v polovině 18. stol., u něj barokní dvoupatrová zvonice. Severovýchodně od obce náhorní plošina Na rovinách, na ní mohutné valy pravěkého hradiště, osamělý barokní poutní kostelík sv. Vojtěcha z r. 1706 a unikátní Kounovské kamenné řady – 2500 křemencových balvanů ve 14 řadách dlouhých 400-450 m, největší z nich Gibbon I váží přes 6 tun. Jejich původ datován do 7. stol. př. n. l., důvod vytyčení dosud neobjasněn, existují teorie o pravěkém kalendáři, parcelaci pozemků i označení závodních drah. Kolem naučná stezka. V budově hostince U tří lip v obci budováno kulturní a turistické centrum i s expozicí o kamenných řadách.

Kouřim

Kolín

Kouřim – kostel sv. Štěpána

Kouskova Lhota

Klatovy 49°20'7.94"N; 13°17'42.47"E

Osada Kouskova Lhota zvaná též Černé Krávy, pův. Lhotka, připomínána r. 1501, nyní část obce Vrhaveč. Gotická věžovitá tvrz doložena r. 1544, koncem 17. stol. opuštěna a v 18. stol. upravena na sýpku. Kolem třípatrové věže zachovány zbytky valu a příkopu, objekt oplocen a nepřístupný.

Kout na Šumavě

Domažlice

50°0'11.45"N; 14°58'38.38"E

49°24'4.79"N; 13°0'12.88"E

Prastaré město nad říčkou Kouřimkou, jeho předchůdcem hradiště Stará Kouřim jihovýchodně od města, zachovány stopy valů, Lechův kámen a Libušino jezírko připomínají báje z českých dějin, na nejvyšším místě barokní kaplička

Obec prvně zmíněna r. 1544, od 18. stol. rozvoj průmyslu, vznikla brusírna skla, papírna, výrobna keramiky, textilní továrna a pivovar, prosperitu přerušil požár r. 1838. Na návsi pův. renes. tvrz s barokními úpravami, nyní účelově využita.

252

www.ceskonamape.cz

Nový zámeček z r. 1824 vyhořel r. 1887 a po r. 1901 obnoven pseudogoticky, jeho vzhled utrpěl zbořením hospodářských budov v letech 1978–1979. Barokní kostel sv. Jiljí na návrší vznikl v 19. stol. přestavbou kaple z r. 1704, před ním socha sv. Jana Nepomuckého z konce 17. stol. Nad býv. panským dvorem čtvercová kaple Nejsvětější Trojice z r. 1827. Dochováno několik roubených stavení. Na návrší při cestě do Spáňova gloriet na čtyřech kamenných sloupech z r. 1723, zvaný Klobouk, podle pověsti připomíná ztrátu klobouku kardinála Cesariniho při útěku z bitvy u Domažlic r. 1431.

Kouty

Benešov 49°36'39.71"N; 14°37'58.74"E

Ves prvně doložena r. 1368, nyní část obce Smilkov. Nevelká věžovitá tvrz obklopená vodním příkopem doložena r. 1418, na přelomu 15. a 16. stol. rozšířena, opuštěna v 17. stol. a r. 1813 částečně rozbořena. Dochována malebná zřícenina na ostrůvku v rybníce, zachována torza vstupní věže a obvodové zdi obytné budovy.

Kováň

Ml. Boleslav 50°25'21.91"N; 14°46'42.37"E

Obec prvně zmíněna r. 1219. V základech hostince z r. 1613 a v jeho zahradě stopy středověké tvrze. Kostel sv. Františka Serafinského gotického původu ze 14. stol. nově postaven barokně v letech 1751–1757, věž přistavěna r. 1860. Fara s pamětní deskou obrozeneckého básníka a faráře Karla Aloise Vinařického (1803–1869). Východně od obce osada Podkováň s pivovarem, tradice vaření piva založena již r. 1434.

Kovanec

Ml. Boleslav

lidové architektury, tradiční folklorní festival. Severně od obce starý židovský hřbitov.

Kovářská

Chomutov 50°26'10.67"N; 13°3'15.24"E

Obec založena ve 14. stol. při železných hamrech, odtud název Schmiedeberg platný do r. 1947. Koncem 16. stol. uvedena do provozu jedna z prvních vysokých pecí na českém území. V obci barokní kostel sv. Michaela archanděla z r. 1710, při něm historická fara a mariánský sloup z r. 1706. Kaple sv. Marka z r. 1913. Muzeum letecké bitvy nad Krušnými horami svedené 11. září 1944, jedné z mála leteckých bitev nad naším územím, otevřeno r. 1997, pomník padlým letcům. Nedaleko nádraží zbytky staré vápenky z poloviny 19. stol. a tzv. Švédský pomník připomínající tragickou smrt těžké švédské jízdy r. 1641 v rašeliništi, zvaném Palouk mrtvých.

Kozákov

Semily 50°35'37.76"N; 15°15'50.9"E

Čedičový vrch (744 m n. m.), součást Ještědsko-kozákovského hřbetu, nejvyšší vrchol Českého ráje, od středověku proslulé naleziště drahých kamenů a místo dalekého rozhledu. Na vrcholu Riegrova turistická chata z r. 1928, po navrácení do majetku Klubu českých turistů rekonstruována r. 1996. V jejím sousedství ocelová věž z r. 1995 s ochozem rozhledny ve výši 24 m, zbývající část 40 m vysoké konstrukce slouží jako vojenské zařízení. V jihozápadním svahu studánka Radostná, zdroj vody pro vrchol. Ideální podmínky pro paragliding, na severním svahu lyžařské terény. V jižní stráni nad obcí Radostná pod Kozákovem Votrubcův lom s nalezištěm polodrahokamů, v obci soukromé Votrubcovo muzeum kamenů.

50°25'3.62"N; 14°46'35.79"E

Obec prvně uváděna r. 1546. Na východním okraji evangelický kostel, barokní stavba z r. 1786, po požáru obnovena r. 1876 a přistavěna věž. Jižně kaplička Nejsvětější Trojice z počátku 19. stol.

Kovanice

Nymburk

Kozárov

Blansko 49°26'37.38"N; 16°27'30.39"E

Obec prvně doložena r. 1601. Kaple sv. Anny z let 1914–1919. Východně nad obcí rozhledna Babylon z r. 2001 na stejnojmenném vrchu (656 m n. m.), vyhlídkový ochoz ve výši 24 m na 42 m vysoké telekomunikační věži.

50°10'9.66"N; 15°4'28.45"E

Obec při Labi prvně zmíněna r. 1266. Poblíž tvrze v hospodářském dvoře vybudován po r. 1585 renes. zámek, v 17. stol. upraven na patrovou barokní budovu, v 19. stol. užíván i jako pivovar a škola. Pův. gotický kostel sv. Václava barokně upraven v letech 1763–1772, u něj památná lípa. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Jihozápadně v polích židovský hřbitov z r. 1830, pův. synagoga ze 40. let 19. stol., která nahradila starší dřevěnou, upravena na obytné stavení.

Kovářov

Písek 49°31'1.41"N; 14°16'42.6"E

Obec prvně doložena r. 1220. Goticko-renes. tvrz doložená r. 1465 zachována v patrovém stavení se žulovým ostěním a pavlačí. Raně gotický kostel Všech svatých z konce 13. stol. s barokní věží z r. 1712. Barokní fara z let 1739–1740, u ní sousoší Kalvárie z r. 1732. Dochováno několik staveb

Kozel

Plzeň-město 49°40'13.43"N; 13°31'48.36"E

Reprezentační lovecký zámek založil r. 1784 Jan Vojtěch Černín z Chudenic, tvoří ho jednoduchá přízemní čtyřkřídlá budova kolem obdélného dvora položená ve stráni nad Úslavou u Šťáhlavic. V nádvoří kolem všech křídel obíhá kamenný ochoz, z něhož vedou vchody do jednotlivých pokojů. Zámek německy zvaný Waldschloss nebo Jagdschloss dostal české pojmenování podle staroslovanského obětiště. Později stavba doplněna o dvě dvojice dalších budov, sloužící jako kaple, jízdárna, obydlí lokajů a stáje. V r. 1832 zřízeno malé rodinné divadlo, dodnes ojediněle zachované i s kulisami a technickým vybavením. Zámek do r. 1945 majetkem Valdštejnů, nyní jako státní zpřístupněn veřejnosti. Nádherný anglický park dílem zámeckého zahradníka Františka Xavera France z 2. poloviny 19. stol. Pod zámkem litinový most přes Úslavu ze sousedních železáren v Sedlci.

www.ceskonamape.cz

253

Kozlov

Třebíč 49°10'29.65"N; 16°2'55.82"E

Hrad založen r. 1310 jako ochrana panství benediktinského kláštera v Třebíči nad mohutným meandrem na levém břehu řeky Jihlavy jako protiváha šlechtického hradu Holoubek (viz samostatné heslo) na břehu protějším. Jeho základem mohutná hranolová věž, zanikl patrně za česko-uherských válek, r. 1490 doložen jako pustý. Ke zřícenině nevede značená cesta, protože po vybudování Dalešické přehrady se hradní ostroh stal raritou, hrad nyní leží na skalnatém ostrově v přehradním jezeře, který se jen při nižším stavu vody mění v obtížně přístupný poloostrov, zřícenina zpravidla dostupná jen po vodě.

Kozlov

Kozí hrádek

Semily 50°30'37.38"N; 15°20'19.32"E

Kozel – zámecká kaple

Tábor 49°23'20.5"N; 14°43'2.71"E

Hrádek zvaný Kozí postaven na úzkém ostrohu nad údolím Kozského potoka patrně ve 14. stol., prvně doložen r. 1377. Drobná stavba proslavena pobytem Mistra Jana Husa od léta 1413 do července 1414, který tu napsal řadu spisů a kázal pod širým nebem. Hrádek zanikl požárem r. 1438, jeho zbytky objeveny r. 1886 a odhaleny podrobným průzkumem v letech 1899–1914. Oplocená zřícenina stavebně zajištěna v letech 1975–1977 a jako národní kulturní památka během sezóny zpřístupněna veřejnosti.

Hrad neznámé historie založen na čedičové kupě patrně ve 14. stol. O jeho majitelích údaje chybějí, podle pozdějších zpráv hrad zničen jako sídlo loupeživé posádky kolem r. 1442. Malé zbytky zdí, valů a příkopů zarostly lesem.

Kozlovice

Frýdek-Místek 49°35'38.06"N; 18°15'25.17"E

Protáhlá obec prvně připomínána r. 1294, v 16.–17. stol. sídlo hukvaldských valašských vojvodů. Lidová stavba fojtství z r. 1822. Barokní kostel sv. Michaela archanděla a sv. Barbory z let 1731–1742, upraven r. 1851, uvnitř cenný intarzovaný oltář z 18. stol. Dřevěná kaplička sv. Floriána obnovena r. 2006. Na úbočí vrchu Strážnice mariánský sloup z r. 1746. Na dolním okraji rekonstruovaný Šmiřákův mlýn s funkčním vodním kolem, hostincem a malým muzeem.

Kozly

Louny 50°27'25.55"N; 13°47'3.86"E

Malá obec připomínána r. 1352. Pův. gotický kostel sv. Martina přestavěn r. 1717 na barokní s rodinnou hrobkou Chotků. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol.

Kozmice

Benešov 49°49'30.14"N; 14°47'46.48"E

Kozí hrádek

Kozlov

Jihlava 49°24'48.65"N; 15°41'43.4"E

Obec prvně zmíněna r. 1451. Moderní kostel sv. Jana a Pavla z r. 1936.

Kozlov

K. Vary 50°6'23.68"N; 13°1'40"E

Ves doložena r. 1365, nyní část města Bochov. Gotická tvrz ze 14. stol. přestavěna v 16. stol. na renes. zámek, pro zchátralost zbořen r. 1950. Na návrší gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. s nezvykle řešenou věží, později upraven barokně. U něj barokní sousoší Nejsvětější Trojice. 254

Obec prvně zmíněna r. 1350. Pův. raně gotický kostel sv. Jakuba Většího ze 14. stol. barokně přestavěn, schodiště na věž z r. 1819. Malé pozůstatky opevněné tvrze. Budova býv. panské hospody, kde se r. 1775 připravovalo selské povstání proti robotě na konopišťském panství, pamětní deska. Závodiště supercrossu.

Kozojedy

Jičín 50°18'57.22"N; 15°22'38.56"E

Obec prvně uváděna r. 1369. Na návrší na hřbitově roubený omítaný kostel sv. Václava z r. 1689 na místě stavby ze 14. stol., renovován r. 1718, z té doby i barokní vybavení. Polygonální stupňovitá dřevěná zvonice stejně jako kostel z r. 1689.

www.ceskonamape.cz

Kozojedy

Rakovník 50°15'16.97"N; 13°48'59.33"E

Chmelařská obec doložena r. 1361. U potoka na tzv. Hrádku příkopy a valy někdejší tvrze, kolébky rodu Dalibora z Kozojed, hrdiny známé pověsti a Smetanovy opery. Tři památné duby.

1777–1782, u něj socha sv. Barbory a patrová fara. Zámeček v někdejším panském dvoře zničen při bombardování na jaře 1945. Na jižním okraji za tratí rozlehlý dvůr tzv. Huclova statku a klasicistní ovčín, nyní s chovem koní.

Kožichovice

Třebíč 49°12'2.81"N; 15°55'19.21"E

Kozojedy

Plzeň-sever 49°55'53.32"N; 13°32'34.55"E

Obec připomínána r. 1352, úpadek po zničení za třicetileté války. U hřbitova pův. gotický kostel sv. Mikuláše, přestavěn barokně r. 1727 asi podle plánů Jana Blažeje Santiniho. Působení faráře Jana Jindřicha Marka (1803–1853), uměleckým jménem Jana z Hvězdy, v letech 1832–1847 připomíná pamětní deska z r. 2003. Na návsi barokní kaple sv. Anny, při silnici na Kralovice evangelický kostel.

Kozojedy

Praha-východ 49°59'36.08"N; 14°48'42.77"E

Obec prvně doložena r. 1352. Severozápadně u lesa v místě pův. vsi osamocený kostel sv. Martina románského původu, upravován goticky a r. 1769 barokně, věž s bedněným patrem. Severně od kostela na zalesněném ostrohu nad říčkou Šemberou stopy pravěkého a slovanského hradiště, v jeho části pozůstatky gotického hrádku Šember, založen po r. 1357, zanikl patrně za husitských válek, doložen jako pustý r. 1452, zachovány valy, příkopy a nepatrné zbytky zdiva.

Obec prvně připomínána r. 1104. Kaple sv. Cyrila a Metoděje z r. 1892. Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1791. Rodiště zakladatele alpského lyžování Matyáše Žďárského (1856–1940), pamětní deska na rodném domku.

Kožlany

Plzeň-sever 49°59'39.16"N; 13°32'23.73"E

Obec založená kolem dvorce Přemysla I. Otakara počátkem 14. stol., od r. 1351 městečko s právem trhů, nyní město pův. zvané Kozlany, nynější název od r. 1924. Na východním okraji pův. gotický kostel sv. Vavřince, upraven barokně po požáru r. 1769, zachován gotický presbytář a vnitřní nástěnné malby. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1737. Pův. barokní radnice přestavěna secesně r. 1911. Rodiště Dr. Edvarda Beneše (1884–1948), druhého čs. prezidenta, na rodném domku pamětní deska, v parku pomník z r. 2008. Městské muzeum v býv. škole dokládá historii města a zdejšího hrnčířství i život a dílo Edvarda Beneše. Severně od města židovský hřbitov.

Kožlí

Benešov 49°45'53.41"N; 14°37'15.73"E

Gotický hrad nad soutokem Tisemského a Janovického potoka založen kolem r. 1300, písemně doložen r. 1318, dobyt vojskem Jiřího z Poděbrad r. 1468 a poté opuštěn. Dochována část mohutných zdí s příkopem a valem. Přístup po značených cestách od Konopiště nebo vsí Přibyšice a Tvoršovice.

Kožlí

Havl. Brod 49°40'12.98"N; 15°15'11.31"E

Obec prvně připomínána r. 1370. Kostel Proměnění Páně gotického původu ze 14. stol. přestavěn po požáru r. 1868 novogoticky. Na návsi pomník odbojářům zradou zahynulým v lednu 1945, přenesen z Kobylího dolu zatopeného přehradní nádrží Želivka-Švihov. Nad silnicí památný dřezovec trojtrnný.

Krabčice

Litoměřice 50°24'14.28"N; 14°18'7.91"E

Obec pod Řípem prvně doložena r. 1226. Evangelický pseudorenes. kostel z r. 1885, před ním pamětní deska Jana Husa z r. 1915. Farář a spisovatel Jan Karafiát tu r. 1873 začal psát knihu Broučci. Jedno z východišť na Říp – viz samostatné heslo.

Kozojedy (Praha-východ) – kostel

Kozolupy

Plzeň-sever 49°45'45.51"N; 13°15'5.03"E

Obec prvně uváděna r. 1186 v majetku kladrubského kláštera. Dominantní barokní kostel sv. Štěpána Mučedníka z let www.ceskonamape.cz

255

Krahulčí

Jihlava 49°10'50.57"N; 15°24'49.28"E

Obec prvně připomínána r. 1366. U vydatného zdroje vody založeny v 17. stol. hamry, od 19. stol. textilní továrna změněná r. 1927 na masokombinát, nyní specializovaný na výrobu konzerv. V obci čtvercová zvonička z 19. stol. Východně na návrší barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1726–1728, opravován po požárech v letech 1830 a 1934. U kostela nedokončená stavba františkánského kláštera, z návrší výhled na Telčsko.

Krahulov

Třebíč 49°13'15.41"N; 15°48'32.95"E

Obec prvně zmíněna r. 1307. Na západním okraji příkopy a valy tvrziště, pozůstatek tvrze zaniklé za česko-uherských válek v 15. stol. Románsko-gotický kostel sv. Petra v okovech z přelomu 13. a 14. stol. přestavěn do současné podoby r. 1807. Rodiště malíře a překladatele Bedřicha Vaníčka (1885–1955).

Krajková

Sokolov 50°12'55.83"N; 12°32'8.87"E

Obec připomínána r. 1350 jako Gossengrün, současný název zaveden až po 2. světové válce. Od 15. stol. těžba olova, později výroba krajek a technického skla. Pův. gotický kostel sv. Petra a Pavla z r. 1357, přestavěn renesančně r. 1583, nová věž z r. 1862. Mariánský sloup s kašnou z r. 1701. Kaplička Nejsvětější Trojice připomíná požár obce r. 1807.

Krakovec

Prostějov 49°35'48.27"N; 16°59'22.48"E

Ves prvně připomínána r. 1348, nyní část obce Laškov. Gotická tvrz ze 14. stol. přestavěna v letech 1611–1614 na pozdně renes. zámek, v 19. stol. pobyty malíře Josefa Mánesa. Ve vsi boží muka ze 17. a 19. stol., u mostu socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. stol. Jihozápadně na vršku Světině vystavěna v letech 1682–1684 zdaleka viditelná barokní kaple sv. Antonína Paduánského, pův. šlechtická hrobka, rekonstruována v letech 1950–1952.

Krakovec (Rakovník)

Kralice na Hané

Prostějov 49°27'44.35"N; 17°10'56.08"E

Obec prvně doložena r. 1225, historický status městyse z r. 1304 obnoven r. 2007. Patrový barokní zámek z konce 18. stol., nyní účelově využit, u něj socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1724. Pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1789–1791 upravován r. 1873, renes. věž z r. 1578 dochována z pův. stavby. Barokní fara z r. 1733. Barokní sochy čtyř světců z r. 1743. Na jižním okraji kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1881.

Kralice nad Oslavou

Třebíč 49°11'51.82"N; 16°12'12"E

Obec prvně připomínána r. 1310. Místní tvrz z poloviny 14. stol. přestavěna na renes. zámeček, od r. 1578 zde působila českobratrská tiskárna, z níž vyšla též známá Kralická bible z let 1579–1594, tvrz zničena za třicetileté války r. 1620, základy odhaleny archeology r. 1956. V sousedství vybudován Památník Bible kralické z r. 1969, před ním pomník z r. 1936. Gotický kostel sv. Martina ze 14. stol. s románskou sakristií z 11. stol. upravován v letech 1857 a 1901, v lodi renes. fresky s výjevy a texty z Bible kralické.

Králický Sněžník

Ústí n. O. 50°12'26.73"N; 16°50'50.89"E

Krakovec

Rakovník 50°0'59.02"N; 13°38'28.33"E

Hrad založil v letech 1381–1383 oblíbenec Václava IV. Jíra z Roztok na nevysokém ostrohu nad soutokem Krakovského a Šípského potoka, ze tří stran chráněn svahem, od severu příkopem a padacím mostem. Palác nechráněný hradbou připomínal mnohem pozdější zámky. Hrad vstoupil do dějin r. 1414, kdy tu po tři měsíce pobýval Jan Hus a 11. října odtud odešel do Kostnice. Obýván až do třicetileté války, kdy ho dobyli Sasové, r. 1783 po úderu blesku vyhořel a změnil se ve zříceninu. Od r. 1915 v péči Klubu českých turistů a státu. V poslední době unikátně obnoven most přes hradní příkop. Zřícenina často vyhledávaná filmaři snadno dostupná ze stejnojmenné osady, placená prohlídka umožňována během sezóny.

256

Nejvyšší vrchol (1424 m n. m.) stejnojmenného pohoří na polské hranici, dříve na styku historických hranic Čech, Moravy a Kladska. Na české straně od r. 1912 dřevěná turistická chata, na polské (tehdy pruské) od r. 1899 kamenná rozhledna, oba objekty pro zchátralost v letech 1971–1973 strženy. Zachována pouze soška slůněte z r. 1932, památka na návštěvy členů německé umělecké skupiny Pražská secese, a kamenný hraniční sloup zvaný trojmezník. Z vrcholu nádherný výhled, na jižním svahu pramen Moravy.

Králíky

Ústí n. O. 50°4'59.56"N; 16°45'43.79"E

Pův. osada zmíněna r. 1367, město doloženo r. 1568, od r. 1990 památková zóna. V rohu náměstí dům jako pozůstatek tzv. Valdštejnského zámku z let 1577–1585, hostinec z r. 1736 renes. původu, klasicistní stará radnice z let 1795–1796, nyní sídlo městského muzea založeného r. 1907, rekonstruováno r. 1998. Pův. luteránská modlitebna z r. 1577 přestavěna

www.ceskonamape.cz

v letech 1768–1778 na pozdně barokní kostel sv. Michaela archanděla, barokní fara ze 17. stol. Kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1777. Novorenes. býv. klášter uršulinek z r. 1885 od r. 1897 účelově využíván. Novogotický protestantský kostel z r. 1904 upraven na smuteční síň. Na náměstí empírová kašna z r. 1851, ve městě řada barokních soch z 18. stol. Na severním okraji otevřeno r. 2000 vojenské muzeum. V okolí řada pohraničních pevnůstek z let 1936–1938, od r. 2002 zpřístupněna expozice v pěchotním srubu U cihelny. Východně nad městem návrší pův. zvané Lysá hora (760 m n. m.), na vrcholu v místní části Dolní Hedeč založeno v letech 1696–1700 poutní místo Hora Matky Boží s barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, r. 1710 připojen klášter servitů, od r. 1883 redemptoristů. Areál s ambity obnoven po požáru r. 1846, za 2. světové války a v letech 1950–1960 internační tábor, poutní místo plně obnoveno po r. 1990. Poutní dům z r. 1850 vrácen pův. účelu r. 1993. Z města ke klášteru křížová cesta. Na vrchu Val nad Dolní Hedčí vybudována r. 2003 telekomunikační věž o výšce 34 m s ochozem rozhledny ve výši 22 m.

Pohled z Královeckého Špičáku k Bernarticím

Kralovice

Plzeň-sever 49°58'50.69"N; 13°29'5.55"E

Město založené na králových pozemcích prvně zmíněno jako ves r. 1183, městem od r. 1547. Goticko-renes. kostel sv. Petra a Pavla doložen r. 1250, přestavěn v letech 1575–1581, v podzemí rodinná hrobka Gryspeků s mumifikovanými těly. V sousedství barokní fara z r. 1707 a pomník kněze a spisovatele Jana Jindřicha Marka (1803–1853) z r. 1895. Na náměstí několik cenných domů a pův. radnice z r. 1793. Českobratrský kostel z r. 1934. Na hřbitově kaple sv. Jana Křtitele z r. 1836 a památník buchenwaldských vězňů, obětí transportu smrti z r. 1945. Severně od města Hubenov, barokní hospodářský dvůr plaského kláštera z let 1730–1734 podle projektu Jana Blažeje Santiniho, hlavní budova šestiboká s mansardovou střechou, nad průjezdem znaky opatů.

Králíky – náměstí

Králova Lhota

Rychnov n. Kn. 50°17'38.5"N; 16°0'1.69"E

Obec založená v královském lese prvně připomínána r. 1356, místo prusko-rakouské srážky r. 1778. Pův. gotický kostel sv. Zikmunda z 1. poloviny 14. stol. vyhořel r. 1641, obnoven barokně r. 1771, třípodlažní věž s dřevěným ochozem. Rodiště sochaře Karla Hladíka (1912–1967).

Královec

Trutnov 50°40'36.51"N; 15°58'14.55"E

Pohraniční obec pod Vraními horami s přechodem do Polska prvně zmíněna r. 1289. Pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1766–1769.

Královecký Špičák

Trutnov 50°39'27.59"N; 15°59'21.72"E

Nejvyšší vrchol (881 m n. m.) Vraních hor, okrajové části Broumovské vrchoviny při polských hranicích oddělené od Krkonoš Královeckým sedlem. Na polském území nižší část horského hřbetu zvaná Góry Krucze. Z vrcholu i přístupové cesty daleký rozhled. Cyklotrasa na vrchol představuje obtížný test cyklistické zdatnosti.

Královopolské Vážany

Vyškov 49°12'56.17"N; 16°52'6.73"E

Ves prvně doložena r. 1364, v letech 1416–1782 v majetku kartuziánského kláštera v Brně-Králově Poli, nyní část města Rousínov. Malebný soubor barokního kostela sv. Filipa a Jakuba z r. 1786, fary a sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1729 a zvonice z r. 1828.

Královské Poříčí

Sokolov 50°11'25.49"N; 12°40'39.26"E

Obec připomínána poprvé r. 1240 jako Königswerth, od poloviny 19. stol. v okolí těžba hnědého uhlí. Na návsi pův. gotický, v 18. stol. zbarokizovaný kostel sv. Kunhuty, k němuž byly r. 1998 přeneseny tři kamenné kříže a boží muka z okolí, socha sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1863. Zachovány stavby lidové architektury z přelomu 18. a 19. stol. Na okraji obce secesní zámeček z r. 1910. Hrázděný statek Bernard, vybudovaný r. 1922 těžební společností Britannia, dostal název podle ředitele Bernarda Seebohma a zajišťoval potraviny pro zaměstnance dolu, u něj stodola z r. 1907. Sloužil živočišné výrobě až do r. 1993, pak zchátral, v letech 2005–2006 zrekonstruován pro Centrum tradičních řemesel.

www.ceskonamape.cz

257

rokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1730–1733, dílo K. I. Dienzenhofera opraveno r. 1905, na přilehlém hřbitově barokní márnice a litinové náhrobky. V místní části Popovice rodný dům malíře Jana Preislera (1873–1918) s pamětní deskou a kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1854 se zvoničkou. Při severním okraji chráněná lokalita Zahořanský stratotyp, světoznámé naleziště trilobitů. Severně nad městem vrch Děd (492 m n. m.), na vrcholu 12 m vysoká cihlová rozhledna z r. 1898 s omezeným výhledem.

Kraselov

Strakonice 49°13'38.81"N; 13°48'13.38"E

Obec prvně doložena r. 1352. Zchátralá středověká tvrz v hospodářském dvoře se zřítila r. 1828. Gotický kostel sv. Vavřince z poloviny 14. stol. barokně upraven v letech 1684–1688. Severovýchodně od obce barokní poutní kostel sv. Anny z r. 1682 se čtyřbokým ambitem a nárožními kaplemi, opraven r. 2007.

Královské Poříčí – kostel sv. Kunhuty

Království

Děčín 50°59'54.78"N; 14°29'32.31"E

Ves, pův. zvaná Královský Les, prvně zmíněna r. 1346, nyní část města Šluknov. Empírový kostel sv. Vavřince z let 1844–1848, barokní kaple téhož zasvěcení z 18. stol. Roubená lidová architektura.

Kralupy nad Vltavou

Mělník 50°14'24.76"N; 14°18'28.01"E

Obec připomínána již r. 993, po výstavbě železnice po r. 1850 průmyslový rozvoj, na město povýšena r. 1902, železniční křižovatka. Pseudogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava z let 1894–1895. Rodiště malíře Jiřího Karse (1880–1945), na budově mlýna od r. 1998 jeho pamětní deska. Na místním hřbitově hrob básníka Jaroslava Seiferta (1901–1986), nositele Nobelovy ceny za literaturu, v místní části Lobeček jeho pomník, od r. 1996 každoročně pořádán festival Seifertovy Kralupy. Městské muzeum z r. 1928, obnoveno r. 1992, pamětní síně Jaroslava Seiferta a Jiřího Karse. Na severním okraji bizarní skály Hostibejk s vyhlídkovým altánem.

Kraselov – poutní kostel sv. Anny

Krásensko

Vyškov 49°21'51.96"N; 16°49'47.91"E

Obec prvně připomínána r. 1348. Kostel sv. Vavřince gotického původu přestavěn barokně r. 1795, zásadně opravován v letech 1872 a 1997–2000. Severozápadně návrší Kojál (600 m n. m.) s televizním vysílačem z let 1957–1959, po rekonstrukci r. 1984 vysoký 340 m.

Krasíkov

Tachov 49°52'44.66"N; 12°55'40.11"E

Králův Dvůr

Beroun 49°56'42.92"N; 14°1'50.14"E

Obec prvně zmíněna r. 1394, na městys povýšena r. 1930, od r. 2004 průmyslové město s tradicí železářství a výroby cementu. Na místě staršího dvorce vystavěn v 2. polovině 16. stol. trojkřídlý patrový renes. zámek, barokně upraven r. 1712, ve 20. stol. zchátral, nyní obnovován. Dělnická kolonie od Jana Kotěry z r. 1920. Novogotická kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1902. V místní části Karlova Huť dřevěná zvonice z r. 1905, kopie pův. stavby, před ní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1832. V místní části Počaply na návrší v místě loveckého dvorce krále Václava I. z 1. poloviny 13. stol. ba258

Hrad založen na kopci nad stejnojmennou vsí v polovině 13. stol. pány ze Skviřína, módně pojmenován německy Švamberk podle labutě v rodovém znaku. Hrad dobyt r. 1421 Žižkou, Švamberky po 5 letech od husitů vykoupen a osídlen až do r. 1644. Za třicetileté války zničen požárem při smažení masopustních koblih, poté již neobnoven. Na kopci zachována nevelká zřícenina a hradní kaple s rodinnou hrobkou Švamberků. Hradní kaple sv. Máří Magdalény dostala r. 1891 věž a novorománskou podobu, ve 20. stol. zdevastována, nyní částečně se sousední zvonicí zabezpečena. Přístup ke zřícenině vede od malého parkoviště nad hospodářským dvorem Krasíkov.

www.ceskonamape.cz

sefa z let 1756–1760, fara a pískovcová socha sv. Josefa z téže doby. Morový sloup z r. 1772 a kaple nad studánkou u kostela z r. 1773. Stavbu kostela zaplatil zdejší rodák Johann Josef Kittel (1704–1783), proslulý lidový léčitel, známý jako Faust Jizerských hor. Památný Kittelův dům s roubeným patrem z poloviny 18. stol. zachráněn jen za cenu výstavby repliky.

Krásná Hora

Havl. Brod 49°36'12.47"N; 15°28'14.32"E

Obec prvně zmiňována r. 1379. Gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele ze 14. stol. přestavěn barokně r. 1692. U něj rozložitá dřevěná zvonice na vysoké podezdívce ze 17.–18. stol. a barokní márnice. Pomník Mistra Jana Husa z r. 1920.

Krásná Hora nad Vltavou

Příbram

49°36'17.12"N; 14°16'41.96"E

Obec prvně zmíněna r. 1341, v minulosti horní město při ložiscích zlata a antimonu, největší rozvoj dolování na přelomu 15. a 16. stol. Novorománský kostel sv. Mikuláše z let 1850–1855 na místě gotické stavby zřícené r. 1839, pod ním velký pomník tří letců, kteří zahynuli při manévrech r. 1929. Na náměstí barokní mariánský sloup z r. 1772 a kamenný korec na měření obilí pozdně gotického původu, opraven r. 1802, unikátní technická památka. V okolí pozůstatky dolování.

Krasíkov

Kraslice

Sokolov

Krásná Lípa

Sokolov

50°19'46.39"N; 12°30'40.36"E

50°19'33.97"N; 12°36'35.95"E

Město prvně připomínáno r. 1272 jako osada pod hradem Neuhaus (viz samostatné heslo) na vrchu Hausberg, nyní Hradiště. Od r. 1370 horní město u ložisek stříbra, mědi, olova a cínu, od 17. stol. úpadek dolování, rozvoj výroby textilu, krajek, hraček a hudebních nástrojů. Hrázděný dům z r. 1736. Novorománská bazilika Božího Těla z let 1893–1896 na místě starší stavby, před kostelem sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Za 2. světové války ve městě pobočka koncentračního tábora Flossenbürg. Tradiční velikonoční pošta s příležitostným razítkem.

Ves připomínána r. 1512, nyní část obce Šindelová, v minulosti v okolí cínové doly a sklárny. Tvrz ze 16.stol. přestavěná na renes. zámek zanikla beze stopy. Starší kaple přestavěna r. 1813 na empírový kostel sv. Josefa s hranolovou věží. Boží muka z r. 1680 připomínají morovou epidemii. Jižně od vsi žulový útvar Kamenný hřib.

Krásná

Cheb 50°14'3.64"N; 12°10'10.85"E

Obec v sousedství Aše doložena r. 1395. K jejím památkám patří hrázděná chalupa. Při východním okraji katastru u křižovatky hlavních silnic stojí zámek Větrov. V r. 1930 koupil část pozemků z rodového majetku Zedtwitzů textilní podnikatel Jäger a nechal tu postavit obydlí ve stylu anglických letních sídel. Zámek na návrší nad rybníkem tvořen dvěma věžovitými budovami se spojovacím traktem, po 2. světové válce tu sídlil dětský domov, který inspiroval spisovatelku Markétu Zinnerovou k napsání scénáře filmu Indiáni z Větrova. Od r. 1990 objekt soukromým majetkem a slouží jako hotel se stylovou restaurací.

Krásná Lípa

Obec na říčce Křinici prvně zmíněna r. 1339, v důsledku rozvoje průmyslu povýšena na město r. 1870. Barokní kostel sv. Máří Magdalény z let 1754–1758. Dochovány barokní a klasicistní dřevěné i zděné domy. Muzeum Českého Švýcarska. Sídlo správy Národního parku České Švýcarsko, zřízeného r. 2000. Starokatolický kostel z r. 1901 odstřelen r. 1971.

Krásné

Obec prvně zmíněna r. 1390. Kostel sv. Václava ve stylu venkovského baroka z r. 1737. Monumentální památná lípa.

Osada prvně zmíněna r. 1608, pův. zvána Šumburk, současný název po r. 1945, nyní část obce Pěnčín. Barokní kostel sv. Jo-

Ústí n. L. 50°40'9.97"N; 14°4'19.79"E

Jablonec n. N. 50°41'44.67"N; 15°13'1.43"E

Žďár n. S. 49°40'38.2"N; 16°8'49.6"E

Krásné Březno Krásná

Děčín 50°54'45.1"N; 14°30'32.08"E

Ves pod názvem Březnice doložena r. 1186, současný název od r. 1867, od r. 1900 součást města Ústí nad Labem. Patrový renes. zámek z počátku 17. stol. s nárožními věžemi, barok-

www.ceskonamape.cz

259

ně rozšířen r. 1730, další křídlo přistavěno v 19. stol., tzv. starou budovou spojen s gotickorenes. kostelem sv. Floriána, pův. zámeckou kaplí z let 1597–1603, od r. 1987 farním. Po rekonstrukci má zámek ve zbytku parku sloužit jako sídlo památkového ústavu. Zoologická zahrada na Mariánské skále otevřena r. 1914 pův. jako soukromá ptačí rezervace zvaná Lumpepark, postupně rozšiřována a r. 1957 zpřístupněna veřejnosti. Známý pivovar.

Krásné Údolí

K. Vary 50°4'23.65"N; 12°55'23.34"E

timěstí v říjnu 1339. Zachovány kamenné základy válcové věže a část příkopu.

Krásný Dvůr

Louny 50°15'16.98"N; 13°22'4.54"E

Obec prvně připomínána r. 1295. Na místě jedné ze dvou tvrzí vznikl před r. 1572 renes. zámek, v letech 1720–1724 přestavěn barokně na trojkřídlou stavbu s mansardovými střechami podle projektu F. M. Kaňky. V historických interiérech bohaté sbírky, mezi nimi unikátní soubor psích portrétů.

Obec na okraji Tepelské vrchoviny připomínána již ve 12. stol. Nad návsí pův. pozdně gotický kostel sv. Vavřince z r. 1464, několikrát upravován, v 19. stol. opatřen kazetovým stropem. Smírčí kříž.

Krásno

Sokolov 50°6'35.67"N; 12°47'20.3"E

Obec, německy zvaná Schönfeld, poprvé zmíněna r. 1241, založena u ložisek cínových, wolframových a uranových rud a rašeliny, od r. 1529 horní město, status města obnoven r. 2007. Požár r. 1848 zničil většinu památek. Radnice obnovena r. 1852, novorománský kostel sv. Kateřiny vysvěcen r. 1858, za ním pozdně gotická zvonice s dřevěným patrem ze 16. stol., sloup Nejsvětější Trojice z r. 1806. V býv. cínovém dole Vilém od r. 1998 hornické muzeum s parním těžním strojem z r. 1897. Na Krásenském vrchu (777 m n. m.) pozoruhodná rozhledna se spirálovitě vedeným venkovním schodištěm z r. 1934. Ve městě se narodili barokní hudební skladatel evropského významu Johann Caspar Ferdinand Fischer (1656–1746), barokní malíř Johann Joseph Stark (kolem 1700–1748), hudební skladatel a dirigent Joseph Labitzky (1802–1881) a sochař, keramik a autor místní rozhledny Willibald Russ (1888–1974).

Krásný Dvůr – zámek

Zámek obklopuje rozlehlý anglický park z let 1788–1793, jeden z nejkrásnějších v Čechách, v něm řada romantických staveb jako Panův templ, gotický chrámek s vyhlídkovou věží, čínský pavilon, obelisk nebo holandský statek. V obci pseudorománská kaple Panny Marie z r. 1861, při ní barokní socha sv. Floriána z r. 1748.

Krásno – rozhledna na Krásenském vrchu

Krásný Buk

Děčín 50°55'5.79"N; 14°29'1.25"E

Osada poprvé připomínána r. 1485, nyní část města Krásná Lípa. V minulosti výroba proslulého teplého prádla firmy Gustav Jäger, zachována Jägerova secesní vila. Na zalesněném pahorku nad říčkou Křinicí stopy hradu z doby kolonizace kraje ve 13. stol. Jako základna Vartemberků pro loupeživé nájezdy do Lužice zničen při trestné výpravě Šes260

Krásný Dvůr – obelisk

www.ceskonamape.cz

Krásný Les

Ústí n. L.

Krašov

Plzeň-sever

50°46'8.07"N; 13°56'3.44"E

49°56'55.98"N; 13°35'18.46"E

Horská ves připomínána r. 1382, nyní část obce Petrovice. Opravený pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1790. Zchátralý barokní patrový zámek z r. 1708. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1720. Obelisk s pamětní deskou připomínající porážku Francouzů r. 1813. Severně vrch Špičák (723 m n. m.) se zříceninou výletní restaurace, kruhový rozhled. Poblíž vsi dálniční přechod do SRN.

Krašov patří mezi nejstarší české šlechtické hrady. Na skalnatém ostrohu nad Brodeslavským potokem a řekou Mží, nyní Berounkou, ho založil Jetřich z rodu Hroznatovců, který tu sídlil již r. 1232. V majetku Kolowratů pevný hrad přežil bez úhony husitské války a do r. 1526 byl pozdně goticky přestavěn. Od r. 1658 sloužil jako letní sídlo plaskému klášteru. Po jeho zrušení r. 1785 se stal zříceninou. Posledním majitelem panství byl knížecí rod Metternichů, od nichž hrad r. 1937 koupil Spolek pro zachování hradu Krašova. Nadšenci volně přístupnou zříceninu udržují i nyní. Nejkratší přístup vede po značené cestě od parkoviště u osamělého dvora Rohy. V podhradní osadě stojí u řeky Podkrašovský mlýn – viz samostatné heslo.

Krásný Les

Liberec 50°56'4.61"N; 15°7'6.51"E

Přípotoční obec Schönwald doložena r. 1346. Kostel sv. Heleny ze 14. stol. kromě sakristie v letech 1769–1771 nahrazen barokní stavbou, věž již z r. 1725, po požáru r. 1992 rychle opraven. Barokní stavba býv. fary z 18. stol., Pieta se sochou sv. Máří Magdalény před kostelem z r. 1822, kaplička Nejsvětější Trojice z r. 1892, klasicistní kříž z r. 1838 a boží muka z r. 1797. Severně od obce ve stráni Mokrého vrchu čedičový lom s výrobnou štěrku. Rodiště Gottfrieda Menzela (1798–1879), kněze a přírodovědce, který poprvé popsal geologické, botanické i zoologické poměry Liberecka a Frýdlantska.

Krásný Les

K. Vary 50°20'44.11"N; 13°0'8.52"E

Obec na úpatí Krušných hor připomínána r. 1226. Pův. gotický kostel sv. Petra a Pavla s malovaným kazetovým stropem nově vystavěn po požáru r. 1681, u něj barokní kostnice s mansardovou střechou. Krašov – zřícenina hradu

Krasonice

Jihlava 49°6'56.1"N; 15°36'58.31"E

Obec prvně zmíněna r. 1286. Pustnoucí renes. zámek vznikl přestavbou starší tvrze r. 1630, kolem r. 1830 empírově upraveno vstupní průčelí a založen anglický park, nyní v soukromém vlastnictví. Pův. gotický kostel sv. Vavřince ze 14. stol. přestavěn barokně r. 1771, u něj barokní fara z r. 1763 a památné lípy. Na návsi mariánský sloup z r. 1720, na křižovatce socha sv. Jana Nepomuckého. Na ohradní zdi hřbitova sochy čtyř světců. Severozápadně v lesích býv. barokní kaple sv. Máří Magdalény z r. 1629, po zrušení upravena r. 1807 na obydlí, pamětní deska připomíná pobyty básníka Otokara Březiny. Východně na návrší zvaném Humberk nebo též Svatý Hubert poutní kaple Narození Panny Marie z r. 1664, přestavěna novogoticky r. 1901, tympanon z r. 1935, z rozcestí daleký výhled.

Krasov

Krašov

Plzeň-sever 49°59'45.99"N; 13°5'55.01"E

Ves připomínána r. 1183, nyní část obce Bezvěrov. Na západním okraji v jádře románský kostel sv. Ondřeje z doby kolem r. 1200, upravován goticky a pak r. 1807. Na návsi kaplička sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. Západně od vsi televizní vysílač z r. 1968, pův. vysoký 315 m, po havárii r. 1979 snížen.

Krašovice

Plzeň-sever 49°52'24.74"N; 13°18'14.41"E

Obec poprvé připomínána r. 1252. Dominantu tvoří pozdně barokní kostel sv. Jiljí z let 1778–1785, nad ním budova býv. fary z přelomu 18. a 19. stol. Rodiště významného plzeňského architekta Hanuše Zápala (1885–1964).

Bruntál 50°5'30.93"N; 17°32'35.46"E

Obec založena asi v polovině 15. stol., od r. 1502 doložena dědičná rychta, pův. název Korunov z německého Kronsdorf, nynější od r. 1935. Dominantní raně barokní kostel sv. Kateřiny z r. 1677 přestavěn v letech 1867–1878, kolem ohradní zeď z 19. stol. Českobratrský kostel z 30. let 20. stol. Četné lidové stavby z 19. stol.

Krátká

Žďár n. S. 49°38'28.83"N; 16°5'49.57"E

Ves vysazená v lesích r. 1727, současný název od r. 1735, nyní část městyse Sněžné. Jeden z nejucelenějších souborů lidové architektury na Vysočině, převládají roubené horské usedlosti s ozdobnými lomenicemi, pozoruhodná rychta s dřevěným patrem a visutou pavlačí, památková zóna. Při silnici kaplička sv. Cyrila a Metoděje z r. 1902.

www.ceskonamape.cz

261

Kratonohy

Hradec Kr. 50°10'7.63"N; 15°36'19.78"E

Obec nad říčkou Bystřicí prvně připomínána r. 1318. Na místě tvrze ze 14. stol. dvoukřídlý patrový barokní zámek, mohutná barokní brána do býv. poplužního dvora z doby po r. 1720 snad podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Gotický cihlový kostel sv. Jakuba Většího doložen r. 1384, barokně přestavěn v letech 1707–1710, uvnitř dřevěná barokní kazatelna z r. 1710 ve tvaru velryby. Barokní fara z poloviny 18. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1739.

Krátošice

Tábor 49°19'30.64"N; 14°47'13.26"E

Obec prvně zmíněna r. 1250. Kaple Panny Marie Bolestné z 2. poloviny 19. stol. Nad západním okrajem Čermákův vrch (532 m n. m.) s 20 m vysokou věží vysílače z r. 2001, ve výši 17 m vyhlídkový ochoz rozhledny. Krátká

Kratušín Kratochvíle

Prachatice 49°3'32.07"N; 14°10'6.91"E

Stavba renes. zámku Kratochvíle zahájena r. 1569 Jakubem Krčínem z Jelčan jako tvrz Nový Leptač, po výměně majetku nynější zámek vybudoval Vilém z Rožmberka v letech 1582–1589. Hlavní patrová budova typu italské vily zdobené sgrafity uprostřed zahrady obehnána symbolickým opevněním, jehož součást tvoří kostelík Narození Panny Marie. Vstupní brána zvýrazněna věží, pův. padací most r. 1784 nahrazen kamenným. Od r. 1922 v majetku státu, dlouhodobá expozice věnovaná historii kresleného a loutkového filmu zrušena r. 2007 a nahrazena novou. Východně od zámku dostihové závodiště, u něj aleje památných dubů, jasanů a platanů.

Prachatice 49°1'10.5"N; 13°55'39.92"E

Obec prvně připomínána r. 1389. Na návsi starý kamenný rozcestník a šestiboká barokní kaple z 18. stol. Západně v místní části Chlístov památná Husova lípa, stará asi 750 let.

Chlístov – Husova lípa

Kravaře

Č. Lípa 50°37'56.47"N; 14°23'30.22"E

Kratochvíle – vstupní brána 262

Obec prvně doložena r. 1175, po r. 1273 tržním městečkem. Na trojúhelníkovém náměstí empírová radnice z r. 1828 a empírové domy. Barokní mariánský sloup z r. 1708. Raně barokní kostel Narození Panny Marie z r. 1650 na míswww.ceskonamape.cz

tě gotického z r. 1384, pozdně barokně přestavěn v letech 1744–1749, věž upravena r. 1868. Barokní hřbitovní kaple z r. 1750. V místní části Víska roubená rychta z r. 1797, největší roubený objekt na českém území, od r. 1986 muzejní expozice s unikátním souborem selského nábytku. Východiště ke zřícenině hradu Ronov – viz samostatné heslo.

Kraví Hora

Třebíč 49°8'17.85"N; 16°13'48.32"E

Hrad vybudován asi v polovině 14. stol. nad soutokem Oslavy a říčky Chvojnice, doložen r. 1367, od konce 14. stol. sídlo loupeživé posádky, neúspěšně obležen r. 1409, dobyt a zbořen moravskými stavy až r. 1446, jako pustý zmiňován r. 1494. Stavba na lichoběžníkovém půdorysu ze tří stran chráněna valem a příkopem, ze čtvrté příkrým svahem k řece, zachováno asi 6 m vysoké torzo válcové věže, zbytky obvodové zdi a hranolové bašty a propadliny sklepů. Přístup ke zřícenině cyklotrasou ze vsi Kuroslepy a značenými stezkami od Senorad nebo Skřipského mlýna.

Kravsko

Znojmo 48°55'14.87"N; 15°59'4.53"E

Starobylá obec prvně zmíněna r. 1092. Klasicistní zámek z doby kolem r. 1800, půvabná členitá stavba s kaplí z r. 1847, nyní hotel. Rozlehlý zámecký anglický park přírodní památkou. Kravaře (Č. Lípa) – Vísecká rychta

Krč Kravaře

49°55'57.95"N; 18°0'48.64"E

Obec nad řekou Opavou doložena r. 1224, na město povýšena r. 1960. V letech 1742–1920 a 1938–1945 spolu s celým Hlučínskem součástí německého území. V místech starší tvrze v letech 1649–1662 vystavěn renes. zámek, barokně přestavěn v letech 1721–1728, čtyřkřídlá budova se vstupním rizalitem, uvnitř muzejní expozice věnovaná historii Hlučínska. Součástí zámku pozdně barokní kaple sv. Michaela archanděla, kolem rozlehlý anglický park z r. 1721 se vzácnými dřevinami. Mohutný novogotický kostel sv. Bartoloměje z let 1894–1896, v jeho areálu býv. klášter sester Božího srdce, novogotická stavba z let 1905–1907, a fara z téže doby. Barokní kaple sv. Floriána z r. 1772, na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Rodiště operního pěvce Ivo Žídka (1926–2003). V místní části Kouty kostel sv. Mikuláše a Nanebevzetí Panny Marie z r. 1928 a kaple sv. Jana Křtitele.

Písek 49°11'41"N; 14°14'55.66"E

Opava

Ves raně středověkého původu, nyní část města Protivín. Raně gotický kostel sv. Václava z r. 1280, pův. zasvěcen sv. Mikuláši, jemuž věnovány fresky ze 14. stol., později barokně přestavěn a znovu r. 1913. Při vchodu na hřbitov vzácná gotická křtitelnice s reliéfy tváří. Dochována řada staveb lidové architektury.

Krhov

Třebíč 49°5'59.31"N; 16°1'11.99"E

Obec prvně uváděna r. 1253. Tvrz doložená r. 1492 přestavěna na přelomu 16. a 17. stol. na renes. zámek, koncem 18. stol. upraven barokně. Raně gotický kostel sv. Jakuba Většího z 2. poloviny 13. stol. barokně upraven v 17. stol., zachován gotický presbytář. Památná lipová alej.

Krchleby

K. Hora 49°53'19.95"N; 15°21'1.49"E

Obec prvně doložena r. 1257. Barokní zámek z r. 1655 v místě hospodářského dvora zbořen r. 1909, z areálu dochován mohutný špýchar. Renes. kostel sv. Václava z konce 16. stol. na místě gotického, upravován v letech 1861–1865. Patrová fara z počátku 19. stol. Dochován dům s lidovou štukovou výzdobou z r. 1865. Kaple sv. Isidora z r. 1779, kaple Panny Marie z konce 18. stol. obnovena r. 1878. Barokní sochy sv. Františka a Jana Nepomuckého z 18. stol.

Krkavec

Plzeň-sever 49°48'9.92"N; 13°20'26.74"E

Dominantní vrch (504 m n. m.) nad severozápadním okrajem Plzně. Na vrcholu postavena r. 1901 zděná Simlova rozhledna o výšce 18 m, při ní chata Klubu českých turistů z r. 1925. V sousedství vybudován televizní vysílač, areál nepřístupný, rozhledna zpřístupňována jen výjimečně, výhled omezen lesem. Kravaře (Opava) – zámek www.ceskonamape.cz

263

Krňany

Benešov 49°50'40.19"N; 14°28'41.26"E

Obec v kopcovité krajině nedaleko soutoku Vltavy a Sázavy prvně zmíněna r. 1061. Turisticky atraktivní oblast součástí Přírodního parku Střed Čech, nad pravým břehem Vltavy Smetanova vyhlídka a vyhlídka Máj s krásnými pohledy do vltavského kaňonu na býv. Svatojánské proudy, buližníková skála Mařenka vysoká asi 100 m vyhledávána horolezci. Na obou březích nejstarší trampské osady. V části Teletín chráněný lom, v minulosti využíván při stavbě Slapské přehrady.

Krnov

Bruntál 50°5'21.67"N; 17°41'50.62"E

Historické pohraniční slezské město prvně zmíněno r. 1240, městská práva již před r. 1269, od 14. stol. tradice soukenické výroby, od r. 1873 proslulá výroba varhan. Goticko-renes. zámek z let 1531–1534 přestavěn po požáru r. 1779. Monumentální kostel sv. Martina s dvěma věžemi gotického původu z přelomu 13. a 14. stol. přestavován v 16. a 18. stol. Budovy minoritského kláštera založeného r. 1253 nyní barokní z konce 17. stol., adaptovány na hotel. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu barokně přestavěn v letech 1720–1730, fresky z r. 1766, nyní koncertní síň.

Krnov – rozhledna na Cvilíně

Krnsko

Ml. Boleslav 50°22'34.08"N; 14°51'24.44"E

Obec prvně doložena r. 1360. V části Horní Krnsko na místě gotické tvrze z 13. stol. barokní zámek z r. 1727, upravován po r. 1798, nyní soukromý a nepřístupný. Barokní sochy sv. Františka Xaverského a Antonína Paduánského z doby kolem r. 1700. V části Dolní Krnsko pozdně barokní kostel sv. Jiří z r. 1787, vysoko nad ním na hraně srázu nízká zděná zvonice z r. 1766. Přes údolí Strenického potoka železobetonový železniční viadukt z r. 1924 o délce 152 m a výšce 27 m, technická památka.

Kroměříž

Kroměříž 49°17'55.72"N; 17°23'36.71"E

Krnov – poutní kostel na Cvilíně

Gotický špitální kostel sv. Ducha z počátku 15. stol., exteriér upraven barokně v 18. stol., interiér v 19. stol. novogoticky. Městské muzeum. V historickém centru četné renes. a barokní domy. Zachovány části městského opevnění. Židovská synagoga z r. 1871 s unikátními arabskošpanělskými interiéry, od r. 2003 výstavní a koncertní síň, židovský hřbitov z r. 1873 s cennými náhrobky částečně zlikvidován v letech 1986–1990. V místní části Kostelec v jádře románský kostel sv. Benedikta. Na jihovýchodním okraji vrch Cvilín se dvěma vrcholy, na vzdálenějším zříceniny hradu Cvilín – viz samostatné heslo. Na bližším, zvaném Přední Cvilín, barokní poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné z let 1722–1728, v jeho sousedství kamenná rozhledna z r. 1903, vysoká 26 m.

264

Pův. osada při brodu přes řeku Moravu připomínána r. 1207, knížecí dvůr již r. 1135, biskupské město s hradem založeno r. 1260, tradiční letní sídlo olomouckých biskupů a od r. 1777 arcibiskupů, v letech 1848–1849 dějiště proslulého ústavodárného říšského sněmu, památková zóna. Díky poloze při řece město často trpělo povodněmi, jako významné kulturní centrum zváno Hanácké Atény. Na místě hradu raně barokní arcibiskupský zámek z let 1664–1695, upraven po požáru r. 1752, čtyřkřídlá stavba s 86 m vysokou věží, cennými interiéry a vzácnou obrazárnou a knihovnou. Zámek s obrazárnou, vyhlídkovou věží a sallou terrenou zpřístupněn. Podzámecká zahrada z let 1665–1675 o rozloze 64 ha s řadou romantických staveb z doby kolem r. 1800 koncipována jako krajinářský park. Na býv. předměstí Květná zahrada italského typu z let 1665–1668 o rozloze 16 ha s letohrádkem a kolonádou. Zámek s oběma zahradami zapsán r. 1998 do seznamu kulturního dědictví UNESCO. Ze tří městských bran dochována pouze Mlýnská z r. 1665. Kapitulní chrám sv. Mořice z r. 1265 regotizován v 19. stol., cenná boční kaple Panny Marie Bolestné z r. 1730. Kostel

www.ceskonamape.cz

Nanebevzetí Panny Marie z r. 1247 vypálen Švédy r. 1643, obnoven barokně v letech 1724–1736. Pův. románský špitální kostel sv. Jana Křtitele přestavěn piaristy ve vrcholném baroku po r. 1737, v sousedství piaristická kolej z r. 1687 s gymnáziem. Pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje z let 1946–1948. Býv. františkánská kaple sv. Kříže z r. 1654 odsvěcena. Biskupská mincovna z r. 1665 v provozu do r. 1759, nyní muzeum mincovnictví.

Kroměříž – Stříbrný most

Krompach

Č. Lípa 50°49'47.6"N; 14°42'10.43"E

Pohraniční obec doložena r. 1391. Pozdně barokní kostel Čtrnácti sv. Pomocníků z r. 1782. Tzv. Panský dům, někdy označovaný jako zámeček, vznikl z pův. správní budovy zákupského panství z konce 16. stol., upraven na internát. Naproti další panské sídlo změněné na hostinec, obnoven po požáru z r. 1885. Dochován patrový roubený dům z r. 1787. Proslulou přírodní zajímavost představují tři mohutné chráněné tisy na východním okraji, dříve označované za tisícileté, nyní stáří nejstaršího z nich odhadováno na 500 let. Severně přilehlá osada Valy, dříve Schanzendorf, název podle obranných zákopů a valů vybudovaných rakouskou armádou proti Prusům r. 1778, osada vznikla na pozemcích poplužního dvora zrušeného koncem 18. stol. Severovýchodně při hranici Jánské kameny, geologická pozoruhodnost, čedičová žíla tvořící vodorovnými sloupci skalní zeď.

Kroučová

Rakovník 50°12'25.15"N; 13°47'7.4"E

Chmelařská obec prvně zmíněna r. 1361, od konce 18. stol. v okolí těžba černého uhlí. Na místě gotického kostela sv. Markéty doloženého r. 1411 nyní novogotická stavba z r. 1903 se soudobým vybavením. Památná lípa ve stáří asi 400 let.

Kroměříž – zámek

Ve městě dochována řada barokních domů, renes. radnice z let 1550–1611 zvýšena v 19. stol. o patro, na její věži hodiny se dvěma ciferníky, jeden pro hodiny, druhý pro minuty. Morový mariánský sloup z r. 1680, kašna z r. 1655, sloup Nejsvětější Trojice z r. 1725. Barokní vrchnostenská sýpka z r. 1714. V renes. domě z r. 1609 na náměstí Muzeum Kroměřížska s Památníkem Maxe Švabinského. V areálu býv. octárny r. 1998 osazeny Švabinského lunety pův. určené pro Národní divadlo. Zemský léčebný ústav z let 1905–1909, nyní psychiatrická léčebna. Novorenes. budova z let 1875–1877 od r. 2005 sídlem Justiční akademie. Ve městě se narodili náboženský reformátor Jan Milíč z Kroměříže (kolem 1320–1374), dirigent Václav Talich (1883–1961), malíř Max Švabinský (1873–1962), sbormistr Ferdinand Vach (1860–1939), orientalista Jan Rypka (1886–1968), spisovatel a scénárista Miloš Macourek (1926–2001), fyzikální chemik Jaroslav Koutecký (1922–2005) a básník a písničkář Karel Kryl (1944–1994).

Krouna

Chrudim 49°46'34.42"N; 16°1'48.89"E

Obec prvně připomínána r. 1349. Pův. gotický kostel sv. Michaela archanděla ze 14. stol. zbořen r. 1768 a nově postaven barokně v letech 1770–1773, v zachované pův. věži střílnová okna. Barokní fara z r. 1740. Novogotický evangelický kostel z r. 1891. Dochováno několik roubených stavení. Nad železniční stanicí pomníček 19 obětem železničního neštěstí z června 1995.

Krpy

Ml. Boleslav 50°19'42.73"N; 14°41'17.04"E

Ves prvně připomínána r. 1352, nyní část obce Kropáčova Vrutice. Starobylý kostel Stětí sv. Jana Křtitele raně gotického původu z 13. stol., při barokních úpravách

www.ceskonamape.cz

265

v 17. stol. doplněna zvonová věž. Barokní kříž z r. 1769 ve tvaru božích muk.

Krsy

Plzeň-sever

o rozloze 64 ha s tábořištěm, v jeho sousedství stejnojmenná rezervace rašelinných luk.

Krudum

Sokolov

49°55'28.85"N; 13°3'20.66"E

50°8'22.27"N; 12°43'28.2"E

Obec prvně doložena r. 1183 v majetku manětínských johanitů. Dominantní, pův. gotický kostel sv. Vavřince ze 14. stol. s později přistavěnou věží, barokně a klasicistně upravován. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1716. Zbytky památek lidové architektury.

Výrazná a bájemi opředená hora Slavkovského lesa (838 m n. m.) se třemi vrcholy, počeštěně zvána též Chrudim. Na jižním úbočí stopy po středověkém dolování, na jižním úpatí r. 2002 objevili archeologové zbytky gotického kostela sv. Mikuláše. Neudržovaná Kempfova rozhledna, která stála na vrcholu od r. 1932, se zřítila v 70. letech 20. stol., na jejím místě r. 2008 vybudována 50 m vysoká radiokomunikační věž, která slouží zároveň jako rozhledna s vyhlídkovým ochozem ve výši 30 m.

Krty

Rakovník 50°5'29.31"N; 13°26'4.28"E

Obec připomínána r. 1227, v 19. stol. těžba kvalitní žuly. Raně barokní kostel sv. Vojtěcha z r. 1682 upraven r. 1737.

Krukanice

Plzeň-sever 49°50'35.84"N; 13°5'37.12"E

Osada připomínána r. 1197 v majetku tepelského kláštera, nyní část obce Pernarec. U klášterního dvora barokní zámek z r. 1698, přestavěn r. 1788 a rozšířen po r. 1850, v minulosti užíván v zemědělské výrobě, nyní bez využití. U zámku barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a blahoslaveného Hroznaty, druhá barokní Hroznatova socha jihozápadně v polích. Při silnici k Pernarci barokní boží muka z r. 1613, další s kapličkou u rozcestí k Rozněvicím.

Krumsín

Prostějov 49°26'46.37"N; 17°0'4.53"E

Obec prvně připomínána r. 1349. Zemanská tvrz z 15. stol. zanikla v 16. stol. ve stavbách panského dvora. Kostel sv. Bartoloměje z let 1866–1867. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1748.

Krumvíř

Břeclav 48°59'17.43"N; 16°54'51.99"E

Vinařská a zemědělská obec prvně připomínána r. 1350, od r. 1782 majetek habsburské císařské rodiny. Dominantní kostel sv. Bartoloměje z r. 1870. Kaple sv. Cyrila a Metoděje z 18. stol.

Krupá

Krty – náves s kostelem

Rakovník 50°10'28.99"N; 13°44'4"E

Krucemburk

Havl. Brod 49°41'22.96"N; 15°50'47.38"E

Obec založena ve 13. stol. patrně řádem německých rytířů, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2006, v letech 1949–1993 název Křížová. Ze zdiva středověké tvrze postavena r. 1670 sýpka. Kostel sv. Mikuláše gotického původu ze 14. stol., přístavby z 15. a 16. stol. Barokní fara z počátku 18. stol. zvýšena o patro r. 1752. Na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. stol. Novogotický evangelický kostel z let 1839–1840. Na Křížovém vrchu Kalvárie z r. 1778 a pomník na místě vraždy faráře z r. 1926. Oběti rozsáhlé akce německé armády proti partyzánům v lednu 1945 a sovětského bombardování v květnu 1945 připomíná pomník na evangelickém hřbitově. Na hřbitově hrob malíře Jana Zrzavého (1890–1977). Jižně rekreační rybník Řeka 266

Obec prvně doložena r. 1353. Pův. ležela na návrší u kostela, zanikla za třicetileté války a obnovena severněji. Na pův. místě nyní osamělý, zdaleka viditelný kostel sv. Gotharda gotického původu, barokně přestavěn r. 1737.

Krupka

Teplice 50°40'52.15"N; 13°51'59.18"E

Hornické město doloženo r. 1330 u ložisek cínu, od 14. stol. město královské. Na návrší zříceniny hradu založeného kolem r. 1320 k ochraně dolů, od r. 1621 neobydlen a rozebírán. Koncem 17. stol. v něm vybudován úřední dům. Počátkem 19. stol. zříceniny romanticky upraveny a nazvány bez historického opodstatnění Rosenburg čili Růžový hrad. Zachovány zbytky hradeb, vstupní brány, válcové věže a pa-

www.ceskonamape.cz

láce, ve zřícenině Goethův pomník. Ve městě zbytky vodní tvrze Althof (Starý Dvůr) ze 14. stol., zpustla po r. 1773, zachováno kruhové tvrziště s funkčním vodním příkopem. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie pozdně goticky přestavěn v letech 1479–1482, později upraven barokně. U něj fara z r. 1756 a pozdně gotická zvonice s dřevěným patrem z 15. stol. Špitální kostel sv. Ducha z r. 1454. Městské muzeum cínu, před ním socha sv. Františka Xaverského z r. 1717. Hřbitovní kostelík sv. Anny z r. 1516 ve stylu saské renesance s kazetovým stropem. Při teplické silnici zříceniny gotického hornického kostela sv. Prokopa vypáleného místní fašistickou mládeží r. 1939, u nich pomník 313 obětí transportu smrti z dubna 1945. Nad městem středověká štola Starý Martin přístupná veřejnosti. Rodiště MUDr. Ferdinanda Arlta (1812–1887), zakladatele moderního očního lékařství, jeho busta u kostela.

muzeum Joy Adamsonové. Severní součást obce tvoří býv. ves Staré Lublice s empírovým kostelem sv. Floriána z let 1810–1811, kaplí sv. Anny v témže slohu a barokní rychtou s hrázděným štítem z r. 1765. Západně od obce na Moravici vodní nádrž – viz samostatné heslo. Pod přehradní hrází cvičné horolezecké terény.

Krvavý rybník

Jindř. Hradec 49°7'5.98"N; 15°7'9.24"E

Krvavý rybník, pův. zvaný Zármutek, patří mezi nejstarší na Jindřichohradecku, doložen již r. 1255, nynější název podle barvy hlinitého dna. Má dvě hráze o délce 490 m se starými duby, rozloha činí 127 ha, uprostřed ostrov. Spolu s Kačležským rybníkem (viz samostatné heslo) vyhlášen r. 1994 za přírodní park.

Kryry

Louny 50°10'19.71"N; 13°25'23.29"E

Obec prvně zmíněna r. 1320, status města z r. 1802 obnoven r. 2007. Nad pův. vsí počátkem 14. stol. založen gotický hrad Kozihrady, zničen již za husitských válek. Zříceniny nazývané Kozí hrádek rozebrány v 19. stol., na základech okrouhlé věže vybudována r. 1905 cihlová rozhledna nazvaná na počest 100. výročí úmrtí básníka Friedricha Schillera. Schillerova rozhledna s vyhlídkovým ochozem ve výši 22 m po opravě r. 2000 zpřístupněna o sezónních víkendech. Ve městě kostel Narození Panny Marie gotického původu z r. 1324, barokně přestavěn r. 1722 a později upravován. Krupka – zřícenina hradu

Krušovice

Kryštofovo Údolí Rakovník 50°10'20.24"N; 13°46'30.35"E

Obec proslavená výrobou piva připomínána ve 14. stol. Pivovar založen r. 1581, od r. 1583 královský pivovar Rudolfa II., v provozu dodnes. Na místě tvrze z r. 1522 vybudován r. 1728 barokní zámek, přestavěn v letech 1816–1817, nyní v areálu pivovaru. Husova škola z r. 1915 se sgrafitovou výzdobou. Mlýn za obcí rodištěm malíře Václava Rabase (1885–1954), při silnici jeho pamětní kámen.

Liberec 50°46'18.7"N; 14°56'0.14"E

Obec v údolí říčky Rokytky založena v letech 1518–1528 uhlíři a horníky jako Christofsgrund, první písemná zmínka z r. 1581. Těžba stříbrných a olověných rud ukončena kolem r. 1750, nyní převážně rekreační charakter. Dřevěný raně barokní kostel sv. Kryštofa z let 1683–1684, u něj rovněž dřevěná zvonice z r. 1754. Kaplička sv. Kryštofa, patrona obce, v sedle pod vrchem Malý Vápenný. Množství dochovaných dřevěných a hrázděných staveb, obec od r. 2005 památkovou zónou. V patře býv. školy, nyní upravené na restauraci, expozice lidových betlémů. Unikát představuje vesnický orloj zprovozněný r. 2007 v objektu býv. trafostanice. Na jižním okraji v místní části Novina dva kamenné železniční viadukty z let 1899–1900, technická památka.

Krušovice – škola

Kružberk

Opava 49°49'53.94"N; 17°40'59.68"E

Obec poprvé uváděna r. 1377. Pozdně gotický kostelík sv. Petra a Pavla z 15. stol. užíván jako výstavní prostor, plánováno

Kryštofovo Údolí – viadukt v Novině

www.ceskonamape.cz

267

Křakov

Domažlice 49°35'26.44"N; 12°54'34.9"E

Malá ves doložena r. 1369, nyní část obce Mířkov. Nevelký gotický kostel sv. Václava ze 14. stol. s hranolovou věží, opraven v letech 1990–1991, na klenbě zachovány gotické fresky. Pozoruhodně dochovaný starý německý hřbitov z 19. stol.

Křeč

Pelhřimov 49°23'18.51"N; 14°55'6.93"E

Obec založena ve 12. stol., písemně prvně doložena r. 1358. Románský kostel sv. Jakuba Většího z doby kolem r. 1250, nynější podoba z let 1550–1590, přístavby ze 17. a 18. stol. Barokní fara. Několik staveb lidové architektury. Nedaleko obce se r. 1435 odehrála poslední bitva táborských vojsk, událost připomíná památník ve tvaru kalicha z r. 1935.

Křečhoř – rakouský pomník bitvy u Kolína

Křečov

Louny 50°12'32.41"N; 13°16'32.7"E

Hrádek na dvou pahorcích nad Doláneckým potokem doložen r. 1338 jako sídlo loupeživého rytíře, dobyt křižáky r. 1421, po husitských válkách obnoven, ale po r. 1510 opuštěn. Zřícenina představuje pěknou ukázku hradu s obytnou věží, zachovány zbytky zdí a sklepení věže. Leží mimo značené cesty.

Křečov

Plzeň-sever 49°58'21.84"N; 13°19'24.11"E

Křeč – husitský pomník

Křečhoř

Kolín 50°1'28.24"N; 15°7'41.94"E

Obec poprvé doložena r. 1200. Cenný raně gotický kostel Božího Těla přestavěn empírově v letech 1846–1848, ve hřbitovní zdi tři renes. náhrobky ze 16. stol. Fara z r. 1876, plánována její přeměna na regionální infocentrum a muzeum bitvy u Kolína. Křížek z r. 1885. Na návsi památná 17 m vysoká vrba bílá. Západně od obce v místě někdejšího slovanského hradiště zdaleka viditelný rakouský památník bitvy u Kolína z r. 1898. Bitva si 18. června 1757 vyžádala 22 000 obětí z řad vítězných Rakušanů i poražených Prusů. Přilehlá osada Kamhajek rodištěm slavného zápasníka Gustava Frištenského (1879–1957), pamětní deska. Západně v části Bříství na místě býv. tvrze Žertův statek z r. 1883, od r. 2000 v něm zpřístupněna Galerie Žertův Špejchar, v ní též uloženy bronzové desky s reliéfy, které byly odstraněny z památníku a nahrazeny kopiemi. 268

Ves prvně připomínána v 1. polovině 14. stol. jako majetek manětínských johanitů, nyní část obce Štichovice. Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu ze 14. stol., pobořen husity i za třicetileté války, barokně přestavěn v letech 1680–1683. Pozdně barokní fara. Rodiště Václava Bláhy (1901–1959), trumpetisty a skladatele lidové hudby.

Křečovice

Benešov 49°43'15.53"N; 14°28'28.68"E

Zemědělská obec prvně připomínána r. 1352. Středověká tvrz zanikla v přestavbě na sýpku a později obytný dům. Barokní kostel sv. Lukáše z doby před r. 1750. Rodiště hudebního skladatele Josefa Suka (1874–1935), památník v jeho letním domku, na hřbitově jeho hrob, na východním okraji Sukova alej z r. 1940 s obeliskem. V obci vznikl r. 1985 proslulý film Vesničko má, středisková. Severozápadně místní část Krchleby s barokním zámečkem znehodnoceným řadou přestaveb. Západně místní část Poličany, v ní stavba kláštera Naší Paní nad Vltavou, sídlo trapistek založeno r. 2008. Pod vsí na příkrých skalách nad potokem Mastníkem Psané skály, vyryté nápisy ze 16.–17. stol.

www.ceskonamape.cz

Křelov-Břuchotín

Olomouc 49°36'57.66"N; 17°11'28.76"E

Název obce od r. 1995 po osamostatnění od Olomouce, Křelov připomínán již r. 1275. V Břuchotíně barokní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1773. V Křelově barokní kostel sv. Jiljí z r. 1721 pro statickou poruchu zbořen r. 1963, nový moderní kostel téhož zasvěcení vybudován v letech 1991–1993. V zachovalé pevnosti muzeum fortů, součást věnce pevností zvaných forty kolem Olomouce z let 1838–1876.

Křemešník

Pelhřimov 49°24'13.37"N; 15°19'37.96"E

Křemešník (765 m n. m.), známý vrchol Českomoravské vrchoviny, díky pramenu s mírně radioaktivní vodou od středověku cílem poutí. Na místě gotické kaple z r. 1555 postaven pod vrcholem v letech 1710–1720 barokní poutní kostel Nejsvětější Trojice s ambity a křížovou cestou. Nad pramenem barokní kaple z r. 1689. Poblíž kostela tzv. Větrný zámek, nedokončená stavba z r. 1930 pův. určená pro muzeum sochaře a medailéra Josefa Šejnosta (1878–1941), rodáka z blízkého Těšenova. Na vrcholu 52 m vysoká kovová konstrukce z r. 1993, která slouží armádě, ve výšce 40 m ochoz rozhledny zvané Pípalka. Na jihozápadě lyžařský svah s vlekem. Severní vrcholová partie od r. 1985 přírodní rezervací.

Husův sbor z r. 1930. Pomník zrušení roboty v r. 1848. V místní části Chlum soubor barokních sýpek skrývající prostory renes. tvrze.

Křenice

Klatovy 49°30'13.01"N; 13°12'0.04"E

Obec prvně zmíněna r. 1339. Hranolová dvoupatrová tvrz renes. původu z konce 16. stol. upravena v 18. stol. na sýpku. Pseudorománská kaple Panny Marie z r. 1873.

Křenov

Svitavy 49°40'46.42"N; 16°37'48.22"E

Obec prvně připomínána r. 1308. Dominantní barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1729–1732. Na hřbitově kruhová barokní kaple sv. Isidora z r. 1701. Barokní patrová fara z r. 1732, před ní socha Panny Marie s Ježíškem z téže doby. Na návsi kamenný pranýř z r. 1732. Při silnici sousoší Madony se sv. Janem Křtitelem a Janem Nepomuckým z r. 1727. Jihovýchodně návrší Křenovské hradisko (571 m n. m.) se stopami slovanského hradiště z 11. stol., zachován mohutný val a příkopy.

Křenovice

Vyškov 49°8'28.6"N; 16°49'45.79"E

Obec prvně připomínána r. 1305, za bitvy u Slavkova r. 1805 hlavní stan rusko-rakouských armád. Kostel sv. Vavřince gotického původu ze 14. stol. upravován barokně v 17. stol., další úpravy v 19. a 20. stol. V okolí obce bohatá archeologická lokalita.

Křenovice

Přerov 49°19'48.43"N; 17°16'17.51"E

Obec prvně uváděna r. 1322. Kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1887–1888 na místě starší kaple, fara z r. 1888. Jihovýchodně na návrší pravěké hradiště s příkopem a valem, pod ním při silnici vrty s kvalitní pitnou vodou.

Křenovy

Křemešník – Větrný zámek

Křemýž

Teplice 50°35'51.28"N; 13°49'18.06"E

Ves nad Bílinou prvně doložena r. 1251, nyní část obce Ohníč. Barokní zámek z r. 1669 přestavěn pozdně barokně v letech 1800–1805, za zámeckým parkem barokní jízdárna. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1706, při něm barokní zvonice z téže doby. Severozápadně od vsi býv. lovecký zámeček Tuchlov, empírová stavba z r. 1821.

Křemže

Domažlice 49°32'20.53"N; 13°1'16.76"E

Č. Krumlov 48°54'20.03"N; 14°18'24.52"E

Obec na úpatí Kleti doložena r. 1263, historický status městyse z r. 1863 obnoven r. 2006. Kostel sv. Michaela archanděla doložen již r. 1263, novogoticky přestavěn v letech 1885–1887 jako trojlodní. Hřbitovní kostelík sv. Voršily z r. 1550 po požáru nově postaven novorománsky r. 1905.

Malá obec prvně připomínána r. 1379. V objektu býv. zemědělské váhy r. 2006 otevřeno ojedinělé muzeum vah s expozicí vah všeho druhu na ploše 4 metrů čtverečních, nejmenší muzeum u nás.

Křepenice

Příbram 49°42'2.7"N; 14°20'55.73"E

Obec kolem renes. vodní tvrze, pův. zvané Nový hrádek Krčínov, kterou r. 1584 uprostřed někdejšího rybníka vybudoval rožmberský regent, rybníkář Jakub Krčín z Jelčan. Čtvercová budova se sgrafity chráněna pravidelným opevněním s nárožními věžemi, později využívána jako sýpka, nyní rekonstruována v soukromém vlastnictví. Severně od obce na návrší ke konci 2. světové války zbudován koncentrační tábor SS, na místě památník jeho obětem. Dále k severu na Stříbrném vrchu násep slovanského hradiště z 10. stol.

www.ceskonamape.cz

269

Křepice

Břeclav

Křída

Liberec

49°0'1.87"N; 16°43'15.3"E

50°38'7.24"N; 14°53'55.22"E

Obec prvně zmiňována r. 1349. Pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje z r. 1791, socha sv. Jana Nepomuckého z téže doby. Při jihovýchodním okraji tzv. údolí kapliček s poutním místem U Svaté. Areál upraven r. 1997, u vchodu 4 m vysoká dřevěná kopie sochy Krista z Ria de Janeira, sousoší věrozvěstů, pramen sv. Gorazda a tři kapličky, každoroční cyrilometodějská pouť.

Zaniklý jednodílný hrad neznámé historie na okraji býv. vojenského prostoru, osídlení doloženo ve 14. stol. Dochovány příkopy, val a stopy po zbytcích budov, zřícenina leží mimo značené cesty.

Křídlo

Kroměříž 49°21'21.69"N; 17°39'53.06"E

Křesetice

K. Hora 49°54'29.32"N; 15°15'54.37"E

Obec prvně zmíněna r. 1352 v majetku sedleckého kláštera. Barokní zámeček z 2. poloviny 17. stol. vznikl přestavbou renes. tvrze. Nad obcí gotický kostel sv. Markéty ze 14. stol. se dvěma polygonálními kaplemi, barokně přestavěn v 17. stol. Barokní sochy sv. Václava, Barbory a Šebestiána z doby kolem r. 1720. Při silnici barokní lidová usedlost z r. 1789 s mansardovou střechou.

Hrad založen počátkem 14. stol. na křídlovitém výběžku protáhlé hory Barvínku nad obcí Chomýž, poprvé doložen r. 1365. Po r. 1460 na něm dílna na padělání uherských mincí. Před r. 1480 hrad dobyt a zbořen uherským vojskem Matyáše Korvína. Dochovány jen obrysy hradního paláce, zbytky věže a studna, zřícenina dostupná po značených cestách z obcí Chomýž a Brusné.

Křimice

Plzeň-město 49°45'18.19"N; 13°18'18.98"E

Křesín

Litoměřice 50°23'38.65"N; 13°58'53.13"E

Obec prvně zmíněna r. 1226. Gotický kostel sv. Václava ze 14. stol. Barokní kaple sv. Floriána upravena na sbor církve čs. husitské. Mohutný mlýn na Ohři.

Křešice

Litoměřice

Ves na místě pravěkého osídlení připomínána r. 1251, nyní městský obvod Plzeň 5. Na místě středověké tvrze patrový trojkřídlý barokní zámek s balkónovým portálem a kaplí Povýšení sv. Kříže, na nádvoří jezdecká socha sv. Jiří z r. 1746, kolem hodnotný park. Nad obcí hřbitovní kostel Narození Panny Marie z let 1713–1714, upravován v letech 1844–1846, na hřbitově rodinná hrobka Lobkowiczů. Vzhledem k památkám lidové architektury vyhlášena památková zóna.

50°31'21.43"N; 14°12'58.41"E

Obec při ústí Blatenského potoka do Labe uváděna již r. 1057. Na návsi gotický kostel sv. Matouše z r. 1384, barokně upraven r. 1666, barokní varhany z r. 1715. Východně v hájku nad pramenem barokní poutní kostel Navštívení Panny Marie z let 1729–1732 s bohatě zdobeným dřevěným oltářem, vznikl rozšířením starší kaple. Dřevěné lidové chalupy z 18. a 19. stol.

Křešín

Obec prvně doložena r. 1318. Na návsi kostel sv. Bartoloměje, pův. gotická stavba ze 14. stol. zbořena r. 1875 a r. 1876 nově vybudována v pseudogotickém slohu. Kamenné sloupky křížové cesty z r. 1791. Blansko 49°33'45.21"N; 16°30'14.32"E

Obec prvně doložena r. 1043. Tvrz ze 16. stol. přestavěna na renes. zámek, po požáru r. 1852 zmodernizován na hospodářskou budovu a školu. V sousedství vybudován r. 1861 nový, pův. lovecký pozdně empírový zámek s anglickým parkem a dvěma rybníky, nyní účelově využit. Kostel sv. Jeronýma gotického původu přestavěn barokně v letech 1708–1714 a upraven r. 1852. Před farou barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1726. Při silnici barokní boží muka z 18. stol.

270

Chomutov 50°29'5.95"N; 13°18'10.87"E

Horská obec doložena r. 1281. Pův. gotický kostel sv. Anny ze 14. stol. barokně přestavěn a doplněn o věž r. 1762. Smírčí kříž z r. 1746. Severně stejnojmenná vodní nádrž pitné vody z let 1953–1958 na soutoku Křimovského a Menhartického potoka. Klenutá hráz dlouhá 210 m a vysoká 39,5 m vytvořila vodní plochu 10,5 ha, délka vzdutí činí 700 m.

Pelhřimov 49°34'54.58"N; 15°2'34.47"E

Křetín

Křimov

Křinec

Nymburk 50°15'52.78"N; 15°8'22.69"E

Obec v kraji s pravěkým osídlením poprvé připomínána r. 1352, status městyse z r. 1569 obnoven r. 2007. Na severní straně náměstí raně barokní trojkřídlý zámek z let 1649–1660, upravován v 18. a 19. stol., účelově využit, u něj anglický park. Naproti raně barokní kostel sv. Jiljí, pův. zámecká kaple, rozšířen v letech 1760–1763, u něj barokní fara z r. 1758. Na náměstí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1728 a socha sv. Jiljí z r. 1864. Dvojice lidových staveb z 19. stol. Přes Mrlinu betonový most z r. 1914 s barokními sochami čtyř živlů z r. 1707. Severovýchodně vrch Kuncberk, na něm nejprve slovanské hradiště, v 15.–16. stol. hrad, z něhož zachovány sklepy a příkopy, nakonec barokní lovecký zámeček ze 17. stol. zbořený r. 1891. Západně svědecký vrch Chotuc, přírodní památka s botanickou rezervací z r. 1998, na vrcholu kaple Nejsvětější Trojice, pův. z 15. stol., barokně přestavěna r. 1696, opravena r. 1995, naučná stezka z r. 2006. Na jižním úpatí při silnici židovský hřbitov.

www.ceskonamape.cz

místě manského domu, u ní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1733. Kaple sv. Eustacha z r. 1697. Dochováno několik roubených stavení. Ve stráni proti hradu 14 m vysoký novogotický pískovcový pomník knížete Karla Egona I. z Fürstenbergu z r. 1858, od něj krásný výhled na hrad.

Křivoklát

Rakovník 50°2'16.05"N; 13°52'19.47"E

Křinec – zámek

Křinice

Náchod

Na místě staršího hradiska nad ohybem Rakovnického potoka založen před r. 1110 knížetem Vladislavem I. lovecký hrádek, po r. 1240 Václavem I. rozšířen na královský hrad. Koncem 14. stol. goticky opevněn a opatřen věží Prochoditou a Huderkou, pozdně goticky přestavěn Vladislavem II. Jagellonským. V 16. stol. sloužil jako státní vězení, v letech 1547–1563 tu byl vězněn biskup jednoty bratrské Jan Augusta, později alchymista Edward Kelley. Těžce hrad poškodily požáry v letech 1643 a 1826. Postupná obnova zahájena po r. 1876. Od r. 1929 hrad v majetku státu a zpřístupněn veřejnosti.

50°34'23.07"N; 16°18'4.79"E

Obec založena r. 1255 broumovským klášterem, od r. 1995 památková zóna se statky broumovského typu z přelomu 18. a 19. stol. Na začátku skalního schodiště ke Hvězdě na hřebenu Broumovských stěn kaple Panny Marie Sněžné z r. 1709. Obnovená křížová cesta z Broumova na Hvězdu. Severněji v lese kaple Panny Marie Hvězdy jitřní z r. 1786, po opravě koncem 20. stol. zasvěcena sv. Hubertovi, u ní zastavení křížové cesty z poloviny 19. stol. Na cestě kamenná Brána času z r. 2000.

Křišťanov

Prachatice 48°54'35.63"N; 14°1'3.37"E

Obec prvně připomínána r. 1694. Kostel Jména Ježíš z let 1798–1799 upravován r. 1846. Zničený hřbitov upraven r. 2006.

Křivoklát – hrad

Křivsoudov Křištín

Klatovy 49°20'12.79"N; 13°20'16.77"E

Ves poprvé zmíněna r. 1361, nyní část města Klatovy. Gotický kostel sv. Matouše z počátku 14. stol. s pozdně gotickými freskami z počátku 16. stol. Chráněná roubená chalupa.

Křivice

Rychnov n. Kn. 50°10'46.53"N; 16°6'44.22"E

Ves prvně připomínána r. 1396, nyní část města Týniště nad Orlicí. Renes. kostel sv. Vavřince z doby kolem r. 1600, při barokní úpravě r. 1759 zvýšena věž. Barokní hřbitovní brána a márnice z 1. poloviny 18. stol. Dochovány roubené usedlosti a zděné lidové stavby s plastickými fasádami.

Křivoklát

Rakovník 50°2'14.17"N; 13°52'18.88"E

Městys pod stejnojmenným hradem (viz samostatné heslo) vznikl sloučením osady Buda a vsi Amalín, status městyse z r. 1896 obnoven r. 2006. V Budech renes. mlýn Podhradec ze 16. stol. U mostu kaple Panny Marie z r. 1760. V Amalíně kostel sv. Petra a Pavla z doby kolem r. 1500, přestavěn barokně r. 1728 a novogoticky r. 1885. Myslivna z 18. stol. na

Benešov 49°37'54.84"N; 15°5'15.05"E

Obec prvně zmíněna r. 1276, status městyse z r. 1379 obnoven r. 2007. V 2. polovině 13. stol. založen hrad, zpustl před r. 1550, z jeho zdiva vystavěna barokní sýpka a poté sokolovna, z pův. stavby zachovány příkopy. Renes. zámek z r. 1588 znehodnocen úpravou na ubytovnu. Barokní kostel Narození Panny Marie s gotickou věží upravován v 19. stol., barokní fara z 18. stol. Radnice z r. 1600. Na náměstí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1722, v jeho dolní části přes bezejmenný potok kamenný most z r. 1844. Památky lidové architektury, statky z konce 18. stol. s barokními štíty.

Křižánky

Žďár n. S. 49°41'5.94"N; 16°3'57"E

Pův. dvě obce připomínané prvně v letech 1345 (České Křižánky) a 1437 (Moravské Křižánky), v jednu obec sloučeny r. 1960, od r. 1995 památková zóna. V obou částech v minulosti sklářské hutě a později hamry na železo, zachovány hodnotné stavby lidové architektury. Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů z let 1932–1934, kaplička z r. 1863. Dvě památné lípy. Rodiště malíře Františka Bukáčka (1910–1988). Nad místní částí České Milovy přírodní památky Milovské perničky a Čtyři palice, pozoruhodné skalní útvary s horolezeckými terény.

www.ceskonamape.cz

271

Křižanov

Žďár n. S.

Křížový vrch

Plzeň-jih

49°23'18.42"N; 16°6'36.94"E

49°37'16.91"N; 13°12'45.97"E

Obec v rybničnaté krajině Křižanovské vrchoviny prvně připomínána r. 1239, historický status městyse z r. 1293 obnoven r. 2006. Zajímavý půdorys s dvěma náměstími způsoben rozdělením mezi církevní a světskou vrchnost, hranici tvořila říčka Libochovka, sloučení r. 1486. Na místě hradu ze 13. stol. vystavěn po r. 1562 renes. zámek, barokně upraven po požáru v letech 1711–1720, romanticky novorenesančně přestavěn r. 1866, nyní účelově využit. Kolem zámku krajinářský park se dvěma rybníky, před ním zámecká kaple sv. Barbory ze 17. stol., barokně přestavěna v letech 1720–1727 podle projektu Jana Blažeje Santiniho a romanticky upravena r. 1860. Hodnotný kostel sv. Václava románského původu přestavěn goticky kolem r. 1450 a barokně upraven po požáru v 18. stol. Proti němu patrová renes. radnice ze 16. stol. staršího původu. Mariánský sloup z r. 1730. Kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1848. Rodiště Zdislavy z Křižanova (kolem 1220–1252), provdané za Havla z Lemberka, svatořečené r. 1995.

Křížový vrch (487 m n. m.), odedávna zvaný též Vrabina, od r. 1234 majetek chotěšovského kláštera. Od r. 1739 na vrcholu dřevěný kříž nahrazený v letech 1747–1755 poutním kostelíkem, po zrušení kláštera r. 1804 zbořen. Poutní kostel sv. Kříže znovu postaven r. 1862 spolu s hostincem, po r. 1890 k němu přibyla křížová cesta a r. 1906 vyhlídková věž. Po r. 1950 vrch ležící v blízkosti letiště Líně vojenským prostorem až do poloviny 90. let. Areál mezitím vyhořel, nyní prochází postupnou obnovou, od r. 2004 opět zpřístupněna vyhlídková věž.

Křižanovice

Vyškov 49°8'28.48"N; 16°56'20.17"E

Obec prvně zmiňována r. 1141. Raně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 17. stol., u něj boží muka z konce 19. stol., zvaná Isidorek. U mostu barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1722.

Křižany

Křtiny

Obec uprostřed lesů prvně připomínána r. 1237, status městyse z r. 1866 obnoven r. 2006, významné poutní místo. V letech 1728–1750 vystavěn podle projektu Jana Blažeje Santiniho nádherný monumentální poutní kostel Jména Panny Marie, považován za jednu z nejkrásnějších barokních staveb Moravy, má půdorys kříže s centrální kopulí a čelní věží, do půlkruhu jej obíhají ambity s kaplí sv. Anny. U něj premonstrátská rezidence z r. 1679, upravena na zámek a přestavěna r. 1713 a po r. 1864. Západně od městyse významná jeskyně Výpustek, poznamenána těžbou fosfátové hlíny, od r. 1936 využívána armádou jako muniční sklad, německá podzemní továrna a nakonec velitelské stanoviště s protiatomovým krytem, od r. 2008 zpřístupněna veřejnosti.

Liberec 50°44'20.41"N; 14°54'38.59"E

Protáhlá obec poprvé písemně uváděna r. 1352 jako Suchá, později název změněn na Kriesdorf podle zakladatele vsi Kriesana. Pův. gotický kostel sv. Maxmiliána doložen r. 1384, počátkem 17. stol. barokně přestavěn a r. 1684 doplněn o věž. Před ním hodnotná barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1747. Severozápadně od obce pískovcová skalní zeď Krkavčí skály, známé též jako Vajoletky, oblíbený terén horolezců.

Křížlice

Semily 50°39'31.59"N; 15°30'52.39"E

Svérázná horská ves připomínána r. 1492, nyní část obce Jestřabí v Krkonoších rekreačního charakteru, po bitvě na Bílé hoře azyl českých bratří. Ve vsi dvojice kostelů: empírový katolický sv. Jana Křtitele z r. 1814 a evangelický z let 1783–1785 s věží z r. 1872. Pozdně barokní evangelická fara z konce 18. stol. Při silnici od Vítkovic Mikuláškův mlýn, příklad lidové architektury pojizerského typu.

Křižovatka

Cheb 50°11'43.71"N; 12°23'32.52"E

Obec poprvé doložena r. 1382, se dvěma dvory patřila k panství hradu Skalná. Gotický kostel sv. Kateřiny z r. 1213 zničen husity a znovu postaven r. 1446, jeho poškození za třicetileté války napraveno až v r. 1770, dnešní podoba pochází z let 1812–1813, kdy byla přistavěna i věž. Křtiny 272

Blansko 49°17'47.55"N; 16°44'37.39"E

www.ceskonamape.cz

Kšice

Tachov 49°48'7.89"N; 12°59'50.82"E

Obec doložena r. 1369, v okolí od 15. stol. dolování stříbra a olova, poslední důl zanikl kolem r. 1900. Kostel Nanebevzetí Panny Marie doložen r. 1384, nyní v barokní podobě z r. 1716, interiér zničen. Západně od obce mohylová pohřebiště Na žalostném a Čertův kámen na vrchu Stelka, archeologická naleziště z doby halštatské a bronzové.

Ktiš

Prachatice 48°55'2.48"N; 14°7'53.81"E

Obec mezi lesy prvně zmíněna r. 1310. Pův. gotický kostel sv. Bartoloměje z počátku 14. stol. barokně přestavěn v letech 1687–1690, věž zvýšena r. 1878.

Kublov – Zvonařův rodný domek

Kubova Huť

Prachatice 48°59'1.43"N; 13°46'16.33"E

Obec na Kubohuťském potoce doložena jako sklářská osada r. 1728, nyní středisko letní i zimní rekreace, lyžařské terény. Nejvýše položená železniční zastávka v Čechách (995 m n. m.).

Kučerov

Vyškov 49°13'7.06"N; 17°0'21.46"E

Ktiš

Kublov

Beroun

Obec prvně doložena r. 1235. Dominantní barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1698–1741, před ním kříž z r. 1769 a barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Dochována jihohanácká selská usedlost se žudrem.

49°56'30.26"N; 13°52'40.35"E

Obec pod vrchem Velíz prvně připomínána r. 1544. Dochovány stavby lidové architektury. Rodiště hudebního skladatele a pedagoga Josefa Leopolda Zvonaře (1824–1865), na roubeném rodném domku pamětní deska, v býv. škole jeho pamětní síň, před ní litinový novogotický pomník z r. 1871. Nad obcí bájný vrch Velíz (595 m n. m.), na něm prehistorické a později slovanské hradiště, r. 1003 zde zajat a mučen kníže Jaromír, na paměť jeho záchrany myslivcem Hovorou zbudován předrománský kostel sv. Jana Křtitele, u něj později klášter benediktinů, zničen r. 1421. Nyní kostel v barokní podobě z let 1747–1752, u něj Zvonařův hrob, fara z r. 1787 a archeology odhalené základy kláštera. Na vrcholu na býv. pohanském obětišti symbol staroslovanského boha Velese z r. 2003.

Kuchlov

Vyškov 49°19'45.8"N; 16°53'1.42"E

Hrad nad říčkou Malá Haná neznámého názvu i historie, nynější označení vzniklo později podle místního lesa. Založen patrně ve 13. stol. a asi již ve 14. stol. ztratil opodstatnění nebo byl zničen při vojenském tažení. Dochovány zbytky dvou příkopů a stopy zděných budov, přístup ke zřícenině po značené cestě od obce Ruprechtov.

Kujavy

N. Jičín 49°42'26.83"N; 17°57'52.49"E

Obec prvně připomínána r. 1337. Kostel sv. Michaela archanděla z let 1831–1834 na místě gotické stavby z r. 1337.

www.ceskonamape.cz

273

Kuklov

Č. Krumlov

Kumburk

Semily

48°55'55.88"N; 14°10'53.87"E

50°29'35.47"N; 15°26'43.84"E

Malá ves, dříve zvaná Kuglvajt, založena jako podhradí královského hradu kolem r. 1357, nyní část obce Brloh. Hrad zbořen r. 1395 Jindřichem z Rožmberka, jeho zřícenina na útesu v lese, dochovány zbytky zdiva a příkop. Po r. 1495 budován pozdně gotický klášter pavlánů s kostelem sv. Ondřeje, nikdy nedostavěn, ve zřícenině zachovány vysoké zdi chrámové lodi s gotickými oblouky.

Hrad pův. zvaný Goldenburg založen na vrcholu kopce ve výšce 642 m n. m. na přelomu 13. a 14. stol. vartemberskou větví Markvarticů, dnes známý jako Kumburk. Celý vrchol obkroužen hlubokým příkopem a valem, vnitřní hrad obehnaný zdí tvořen velkým palácem, hranolovou hradební věží a sousední věží válcovou. Po r. 1529 přestal sloužit jako panské sídlo, v letech 1608–1619 v Panenské věži vězněna svými sourozenci Eliška Kateřina Smiřická, osvobozena Otou z Vartemberka za slib manželství, Eliška však tragicky zahynula 1. února 1620 při výbuchu střelného prachu na jičínském zámku.

Kuklov – zřícenina kláštera

Kuks

Trutnov 50°24'0.1"N; 15°53'13.45"E

Obec vznikla v letech 1692–1695 kolem lázní založených hrabětem F. A. Šporkem. Monumentální barokní areál v blízkosti minerálních pramenů dělila řeka Labe na část světskou a církevní, spojoval je kamenný most. Na světské straně dochováno několik barokních lázeňských objektů, hostinec z r. 1699 obnoven r. 2003, kaskádové schodiště k zámku zbořenému r. 1901. Barokní sochy Goliáše a Davida z let 1721 a 1729, práce Braunovy dílny. Církevní straně dominuje barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1707–1717 a býv. špitál milosrdných bratří s farmaceutickým muzeem, na terase před vstupním portálem ojedinělá galerie soch Ctností a Neřestí M. B. Brauna z let 1715–1718. Pravidelný barokní festival Theatrum Kuks.

Kumburk – hradní věž

Hrad po třicetileté válce r. 1658 odstřelen. Záchrana velkých zbytků zříceniny zahájena v 19. stol., v letech 1939–1941 prováděna Klubem českých turistů, nyní hrad v majetku obce Syřenov spravuje Sdružení pro záchranu hradu Kumburku. Z vrcholu nádherný rozhled, návštěvy Karla Hynka Máchy v letech 1833 a 1834 připomíná pamětní deska. Nejkratší přístup ze Skalky pod Kumburkem.

Pohled z Kumburku k severu Kuks – hospital 274

www.ceskonamape.cz

Kunčice pod Ondřejníkem

Frýdek-Místek

Kunětice

Pardubice

49°32'32.97"N; 18°16'28.41"E

50°4'19.01"N; 15°49'46.34"E

Obec na úpatí masivu Ondřejníku prvně zmíněna r. 1587, dříve často měnila název, současný od r. 1924. V minulosti skelná huť a dolování železa, nyní rekreační charakter. Dřevěný kostelík sv. Prokopa a Barbory z přelomu 17. a 18. stol. pův. z Podkarpatské Rusi, do obce převezen r. 1931. Kostel sv. Máří Magdalény z let 1812–1814. Sbor církve čs. husitské z r. 1927. Ve škole Galerie Karla Svolinského z r. 1992.

Obec poprvé doložena r. 1353. Románsko-gotický kostel sv. Bartoloměje z 13.–14. stol., věž přistavěna při regotizaci r. 1897. Socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol., boží muka z r. 1852. Přes Labe vojenský most z r. 1947. Západně památná borovice, stará asi 200 let.

Kunětická Hora

Pardubice 50°4'46.84"N; 15°48'55.07"E

Hrad Kunětická Hora na zdaleka viditelné osamělé znělcové kupě téhož jména (295 m n. m.) založen husitským hejtmanem Divišem Bořkem z Miletínka v letech 1421–1423 patrně na místě staršího hradu. Husitský opěrný bod v majetku kališníků do r. 1491, poté za Pernštejnů proměněn v pozdně gotické a pak renes. zámecké sídlo. Po vypálení Švédy r. 1645 rychle podlehl zkáze urychlené těžbou kamene v lomu. Zřícenina zachráněna rekonstrukcí v letech 1923–1993. Částečně zachovalý hrad během turistické sezóny otevřen pro veřejnost a využíván pro pořádání kulturních akcí, z věže vynikající rozhled.

Kunčice pod Ondřejníkem – dřevěný kostel

Kunčina

Kunětická Hora Svitavy

49°47'35.58"N; 16°38'10.91"E

Obec prvně zmíněna r. 1270. Kostel sv. Jiří pozdně gotického původu, z pův. stavby zachována věž a čtvercová kaple, zbytek doplněn v letech 1837–1838. Na schodišti před kostelem a na hřbitovní zdi skupiny hodnotných barokních soch světců, sloup Panny Marie z r. 1716. Raně barokní fara z 2. poloviny 17. stol. Socha sv. Rocha z r. 1856. Klasicistní stará škola z r. 1798. Západně v místní části Nová Ves neslohový kostel sv. Rocha z r. 1857, před ním novobarokní sousoší Kalvárie z r. 1862. U lesa barokní socha sv. Floriána z r. 1752. Západně od vsi opuštěné štoly lupkových dolů a výhybna mladějovské úzkorozchodné železnice – viz heslo Mladějov na Moravě.

Kundratice

Semily 50°35'4.03"N; 15°26'13.09"E

Ves připomínána r. 1325, nyní část obce Košťálov. Jihozápadně na ostrohu nad potokem stopy tvrziště zvaného Valy. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1777.

Kunice

Praha-východ 49°56'6.26"N; 14°40'12.53"E

Starobylá obec uváděna již r. 970, nyní rozsáhlá rekreační oblast. Kostel sv. Máří Magdalény románského původu z 13. stol. opravován v 18. a 19. stol. a naposled v letech 1995–1996. V přilehlé místní části Vidovice v poplužním dvoře na místě starší budovy založen r. 1877 zámek zvaný Berchtold, přestavěn r. 1904, ve 2. polovině 20. stol. vojenský objekt, nyní v opraveném zámku a přilehlém parku sportovní a dětské centrum s mnoha atrakcemi.

Kunín

N. Jičín 49°38'20.53"N; 17°59'14.91"E

Zemědělská obec prvně připomínána r. 1464, nyní velký mlékárenský provoz. Cenný barokní zámek z let 1726–1734, jeho interiéry zpřístupněny po dlouhé rekonstrukci r. 2003, při něm park. V zámku r. 1783 zřízena tzv. vzorná škola, mezi jejíž žáky patřil i František Palacký. Empírový kostel Povýšení sv. Kříže z let 1810–1811 s dvojvěžovým čelním průčelím.

www.ceskonamape.cz

275

Kunštát

Blansko 49°30'22.99"N; 16°31'10.58"E

Kunín – zámek

Kunkovice

Kroměříž

Obec založena jako podhradí r. 1280, na město povýšena r. 1994, považována za jedno z možných rodišť krále Jiřího z Poděbrad. Nad městem gotický hrad z 13. stol., podstatně rozšířen na přelomu 14. a 15. stol., ve 2. polovině 16. stol. přestavěn na renes. zámek, trojkřídlá budova upravena r. 1680 barokně a počátkem 20. stol. romanticky. Do r. 2004 využíván jen jako sídlo Moravského zemského archivu, přes pokračující rekonstrukci od r. 2005 zpřístupněn veřejnosti. Pod zámkem zajímavý psí hřbitov z přelomu 19. a 20. stol. Raně barokní kostel sv. Stanislava z r. 1687 s gotickou věží a pozdně barokní fara z konce 18. stol. Barokní hřbitovní kostel sv. Ducha z 18. stol. Na náměstí zachovaný pozdně barokní dům z r. 1756, socha Jiřího z Poděbrad z r. 1885 a zajímavá moderní kašna. Ve městě pobýval básník František Halas (1901–1949), na hřbitově jeho hrob, jeho jméno nese i okolní přírodní park.

49°10'57.21"N; 17°10'33.67"E

Malá obec prvně doložena r. 1141. Socha sv. Jana Nepomuckého a kříž z 18. stol. Nad obcí v dominantní poloze poškozený větrný mlýn holandského typu z r. 1875, po r. 1999 zahájena oprava.

Kunovice

Uh. Hradiště 49°2'23.55"N; 17°27'52.85"E

Obec prvně doložena r. 1196, na město povýšena r. 1997. Tvrz ze 14. stol. zanikla ve stavbách panského dvora, nyní soubor pozdně renes. budov nazývaný kunovický zámek a doložený r. 1592. Kostel sv. Petra a Pavla z r. 1517 přestavěn barokně v letech 1759–1761. Kaple Panny Marie z 1. poloviny 18. stol. Barokní socha sv. Floriána z r. 1777, sousoší sv. Cyrila a Metoděje a socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 19. stol., socha sv. Anny z r. 1904. Ve městě řada křížů převážně z 19. stol. V areálu leteckých opraven neveřejné mezinárodní letiště a letecké muzeum.

Kunštát – zámek

Kunvald

Ústí n. O. 50°7'24.95"N; 16°30'8.81"E

Kunratice

Liberec 50°55'22.42"N; 15°1'43.43"E

Jedna z nejstarších obcí na Frýdlantsku uváděna r. 1377, německé pojmenování Kunnersdorf podle zakladatele nebo prvního osadníka Konráda. Kostel Všech svatých gotického původu z r. 1346 barokně přestavěn r. 1785 a upravován r. 1879. Před ním klasicistní železný kříž na pískovcovém podstavci z r. 1830. V minulosti tudy procházela úzkorozchodná železnice, v provozu v letech 1900–1976. Zachováno několik domů s hrázděnými patry.

Obec prvně uváděna r. 1363, historický status městyse obnoven r. 2008. Známa jako místo založení jednoty bratrské r. 1457 bratrem Řehořem, v domku Na sboru, býv. modlitebně, muzejní expozice. Při silnici pomník J. A. Komenského z r. 1910. Památná Bratrská lípa vysazena r. 1547. Na hřbitově kostel sv. Jiří z let 1606–1616, přestavován barokně v letech 1746 a 1775. Několik soch světců z 18. a počátku 19. stol. Při jižním konci Modlivý důl, v minulosti útočiště pronásledovaných českých bratří.

Kunžak Kunratice u Cvikova

50°46'5.56"N; 14°40'48.86"E

Obec poprvé písemně doložena r. 1352, od r. 1358 s farním kostelem. Nynější klasicistní kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1833. U kamenného mostu pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Na pův. místo v centru obce navrácena litinová socha císaře Josefa II. z r. 1882. Jižně od vsi tzv. Skála smrti, asi 15 m vysoká skalní stěna s reliéfem znázorňujícím místní pověst, podle níž se tu vrhla ze skály dívka pronásledovaná zlým rytířem, zatímco dívka se zázračně zachránila, rytíř i s koněm při pádu do hlubiny zahynul. 276

Jindř. Hradec 49°7'9.02"N; 15°11'27.54"E

Č. Lípa

Obec prvně připomínána r. 1288, název z německého Königseck (Královský cíp). Gotický kostel sv. Bartoloměje z r. 1370, při přestavbě r. 1556 doplněna 25 m vysoká věž, naposledy upraven po požáru r. 1808. U kostela klasicistní fara z r. 1796 a barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1740. Žulová kašna doložena r. 1665. Severně protáhlý rybník Komorník o rozloze 68 ha, na jeho březích kempy a chatové osady. Jihovýchodně za obcí soukromá hvězdárna.

www.ceskonamape.cz

Kunžvart

Prachatice

Kuřim

Brno-venkov

48°55'13.16"N; 13°42'25.47"E

49°17'59.24"N; 16°32'13.2"E

Hrad Kunžvart, pův. Königswarte, vystavěn k ochraně Zlaté stezky ve 14. stol., jeden z nejvýše položených hradů (1032 m n. m.), opuštěn od r. 1547 a rozebírán na stavební materiál. Dochována mohutná hranolová věž na 35 m vysoké skále. Přístup po značené cestě z obce Strážný.

Obec prvně zmíněna r. 1226, na město povýšena r. 1964, rozsáhlá nová výstavba, strojírenský průmysl, na okraji města věznice. Nynější zámek tvoří trojkřídlý renes. starý zámek z let 1592–1594 na místě gotické tvrze a pseudoslohový nový zámek z let 1888–1889, objekty spojeny patrovým křídlem, účelově využívány. Kostel sv. Máří Magdalény pozdně románského původu z r. 1226 přestavěn pozdně barokně v letech 1766–1772, věž z r. 1843. Raně barokní socha sv. Floriána z r. 1680. Na okraji města barokní vodní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1722 nad pramenem pitné vody.

Kuřimská Nová Ves

Brno-venkov 49°20'41.11"N; 16°17'58.38"E

Malá obec prvně zmiňována r. 1364. Novodobý kostel sv. Antonína Paduánského z r. 1937.

Kuřivody

Č. Lípa 50°35'9.68"N; 14°48'14.22"E

Kunžvart – zřícenina hradu

Kupařovice

Brno-venkov 49°2'34.1"N; 16°29'26.73"E

Obec prvně připomínána r. 1337. V hospodářském dvoře na místě zaniklé tvrze postaven v letech 1740–1742 nevelký, ale hodnotný barokní zámek. Obdélná patrová stavba s lizénovou fasádou, mansardovou střechou a bohatě profilovaným štítem s hodinami nyní nevyužita. Na návsi barokní kaple Neposkvrněného početí Panny Marie z r. 1722.

Kurdějov

Břeclav 48°57'22.93"N; 16°45'51.75"E

Obec v údolí Kurdějovského potoka prvně připomínána r. 1286. Dominantní gotický kostel sv. Jana Křtitele z přelomu 13. a 14. stol. podstatně přestavěn pozdně goticky koncem 15. stol., v sousedství 45 m vysoká zděná zvonice z r. 1493, kaple Všech svatých, renes. fara a kostnice při jižní zdi, vzácně dochovaná ukázka opevněného kostelního areálu. Před farou barokní kříž z r. 1703 a barokní sochy sv. Antonína Paduánského a Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Severně přírodní památka Kamenný vrch s rezervací stepní fauny a flóry.

Kurovice

Kroměříž 49°17'17.97"N; 17°30'58.59"E

Obec prvně doložena r. 1275. Dvoupatrová zemanská tvrz s gotickým jádrem z 15. stol. upravována r. 1630, později užívána jako byty, pivovar a sýpka, zachovány zbytky jejího opevnění, zchátralá stavba od r. 2006 v soukromém vlastnictví. Kostel sv. Kunhuty gotického původu ze 14. stol., renes. loď z r. 1582 a barokní věž.

Sloučením vsí a osad na území zrušeného vojenského újezdu vznikla r. 1992 obec nově nazvaná Ralsko, centrum tvoří býv. městečko Kuřivody doložené jako královské po r. 1264, jeho historický status města přenesen r. 2006 na nový správní celek, jehož součástí jsou dále vsi Boreček, Horní Krupá, Hradčany, Hvězdov, Náhlov a Ploužnice, zaniklé vsi Jablonec a Svébořice dosud nebyly nově osídleny. Území silně devastováno působením sovětských vojsk v letech 1968–1991. V Kuřivodech dochována empírová radnice z počátku 19. stol., škola z téže doby, gotická tvrz upravená koncem 16. stol. na trojkřídlý renes. zámek, barokní kostel sv. Havla z 2. poloviny 17. stol., raně barokní fara ze 17. stol. a obnovený pomník rakousko-pruské bitvy r. 1866. V místní části Hradčany minizoo, infocentrum a býv. vojenské letiště.

Kutná Hora

K. Hora 49°57'3.49"N; 15°16'0.66"E

Historické město založeno ve svahu nad říčkou Vrchlicí při bohatých nalezištích stříbra v 10. stol., největší rozmach dolování ve 13.–15. stol., ve středověku druhé nejbohatší a nejvýznamnější město království po Praze, pro výjimečnou zachovalost středověkých památek od r. 1995 na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Na počátku 14. stol. vybudována opevněná mincovna a královská rezidence Vlašský dvůr, hradní stavba s velkou branskou věží a cennou kaplí, nyní památkový objekt, sídlo galerie Felixe Jeneweina a muzea tortury. Měšťanská tvrz zvaná Hrádek honosně upravená v letech 1485–1505, nyní sídlo Českého muzea stříbra se zpřístupněnou středověkou štolou. Dochována část městského opevnění, tzv. Kamenná kašna, polygonální vodojem s bohatě zdobenými stranami, pozoruhodné dílo Matěje Rejska z r. 1495, a morový sloup z let 1713–1715. Mezi mnoha měšťanskými domy gotického původu nutno uvést Kamenný dům s pobočkou Českého muzea stříbra a Sankturinovský dům s muzeem alchymie a muzeem kočárků. Z mnoha církevních staveb vyniká gotický kostel sv. Jakuba z let 1330–1420, výstavný chrám s dominantní vysokou věží, na jižním

www.ceskonamape.cz

277

Kutná Hora – chrám sv. Barbory

okraji proslulý vrcholně gotický chrám sv. Panny Barbory, charakteristický trojicí stanových střech, stavba zahájená koncem 14. stol. trvala téměř 300 let, a dále cenný goticko-renes. kostel Matky Boží na Náměti z let 1360–1370 a později upravovaný, v něm pohřben malíř Petr Brandl. 278

Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1734–1750, jezuitská kolej z let 1667–1700 s řadou barokních soch na přilehlé zdi a klášter voršilek z let 1738–1743 podle plánů K. I. Dienzenhofera.

www.ceskonamape.cz

Kuželov – větrný mlýn

Kvasice

Kroměříž 49°14'23.09"N; 17°28'18.42"E

Obec prvně připomínána r. 1141. Vodní hrad ze 14. stol. přestavěn po r. 1580 na čtyřkřídlý dvoupatrový renes. zámek, počátkem 19. stol. upraven klasicistně, nyní účelově využit. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého s dvojicí průčelních věží a cenným interiérem vystavěn v letech 1730–1740, u něj fara z r. 1739 a cenné sochy sv. Donáta a Floriána z r. 1741. Románsko-gotický hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie doplněn při renes. přestavbě r. 1577 o věž, v interiéru renes. fresky. Kaple Panny Marie Pomocné z r. 1690, na Vrážisku barokní kaple Panny Marie Bolestné z r. 1763. Husův sbor z r. 1932. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1723. Malé obecní muzeum z r. 2005. Jižně v aleji lip a jírovců poničená barokní křížová cesta ke Kalvárii. Kutná Hora – Vlašský dvůr

V části Žižkov na hřbitově gotický kostel Všech svatých barokně upravený v letech 1691–1692, jižně o samotě gotický kostel Nejsvětější Trojice z 15. stol., restaurován v letech 1895–1898. Novorenes. evangelický kostel z r. 1888. Nad pravým břehem Vrchlice ve skalní stěně známý reliéf básníka Jaroslava Vrchlického z r. 1919. Při severním okraji býv. gotická tvrz Lorec doložená r. 1418, po r. 1573 upravena na pivovar. Pomník Karla Havlíčka Borovského z r. 1883. V rodném domě dramatika Josefa Kajetána Tyla (1808–1856) památník. Z dalších rodáků vynikají renes. básník a historik Mikuláš Dačický z Heslova (1555–1626), básník a archeolog Jan Erazim Vocel (1803–1871), spisovatelka Gabriela Preissová (1862–1946), malíř Felix Jenewein (1857–1905), básníci Jiří Orten (1919–1941) a Miroslav Florian (1931–1996) nebo herec Jaroslav Vojta (1888–1970).

Kuželov

Hodonín 48°51'35.06"N; 17°29'16.17"E

Obec prvně připomínána r. 1406. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z počátku 18. stol. s ohradní bránou a křížem, věž přistavěna r. 1770. Jihovýchodně nad obcí významná technická památka, větrný mlýn holandského typu z r. 1842 s kompletním vybavením, během turistické sezóny přístupný veřejnosti. Jižně na slovenské hranici místo zvané U tří kamenů, na něm tři starodávné hraniční kameny a dřevěný kříž na památku popravených zbojníků.

Kvasiny

Rychnov n. Kn. 50°12'46.9"N; 16°15'54.72"E

Obec prvně připomínána r. 1544. V polovině 17. stol. na místě zpustlé tvrze vybudován barokní zámek, v 1. polovině 19. stol. empírově rozšířen na čtyřkřídlý patrový objekt, kolem přírodní park. Kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1864. Z říčky Bělé vyvedena Dlouhá strouha, středověké technické dílo k pohonu mlýnů a napájení rybníků. Rodiště spisovatele a buditele Jana Sudiprava Rettiga (1774–1842). Automobilový průmysl.

Kvášňovice

Klatovy 49°24'44.38"N; 13°38'31.37"E

Obec doložena r. 1364. Na návsi hřbitovní kostel sv. Matouše, pozdně románský z doby kolem r. 1240, románské prvky zachovány na věži, přestavován goticky a barokně. Barokní fara z poloviny 18. stol. Pod kostelem socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. stol. U hřbitova klasicistní kaple z doby kolem r. 1800.

Květinov

Havl. Brod 49°33'51.87"N; 15°30'28"E

Obec prvně zmiňována r. 1436. Klasicistní zámek z r. 1811, západně od něj anglický park. Severně v místní části Kvasetice dvoukřídlý patrový novogotický zámek z poloviny 19. stol., v zahradě novogotická hrobka.

www.ceskonamape.cz

279

Květná

Svitavy 49°44'9.73"N; 16°20'43.66"E

Obec prvně zmíněna r. 1347. Novorománský kostel sv. Vavřince z r. 1902 na místě staršího gotického, před ním barokní kříž z r. 1768. Na hřbitově barokní márnice z 18. stol. Na jižním okraji při silnici sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1812.

Květnice

Novogotický kostel sv. Štěpána z let 1892–1894 na místě dřevěného z r. 1765. Místní muzeum v býv. školní třídě. Východiště k pramenu Teplé Vltavy, v okolí běžecké lyžařské terény.

Praha-východ 50°3'25.4"N; 14°41'7.58"E

Obec na potoce Výmola prvně zmíněna r. 1352. Na příkrém skalnatém pahorku na jižní straně Mlýnského rybníka malé zbytky gotické tvrze ze 14. stol., po r. 1510 opuštěna, tvrziště rozebráno a zastavěno domky. Na severní straně rybníka areál býv. mlýna. Novogotická zvonice z r. 1908.

Květnov

Chomutov 50°31'7.01"N; 13°22'18.38"E

Ves prvně zmíněna r. 1552, nyní část obce Blatno. Na návrší poutní kostel Panny Marie z počátku 16. stol. s monumentálním dvouramenným schodištěm, přestavěn barokně v 17. stol. Proti němu kaple Narození Panny Marie z poloviny 18. stol. Socha Ukřižovaného z r. 1737. Zachovány hrázděné domy krušnohorského typu.

Kvilda

Prachatice 49°0'58.36"N; 13°34'51.33"E

Kvilda – pramen Vltavy

Kvílice

Kladno 50°15'30.54"N; 14°0'7.57"E

Obec v údolí Bakovského potoka prvně zmíněna r. 1352. Románský kostel sv. Víta vyhořel r. 1884, v letech 1886–1887 nahrazen pseudorománskou stavbou. Na hřbitově hodnotná, pozdně gotická šestiboká dřevěná zvonice ze 16. stol. upravená r. 1663, cenné zvony ze 16. a 17. stol.

Horská obec při Zlaté stezce připomínána r. 1569, nadmořskou výškou 1065 m u nás nejvýše položená, nyní převážně rekreační charakter, dochována rázovitá šumavská stavení.

Kvílice – dřevěná zvonice

Kvítkov Kvilda – kostel sv. Štěpána

Č. Lípa 50°39'15.27"N; 14°29'9.99"E

Rekreační osada s barokním kostelem sv. Jakuba z r. 1726. Západně od ní zbytek skalního hrádku, uváděn r. 1295, pus280

www.ceskonamape.cz

tý od 15. stol. V obtížně přístupné lokalitě zachována ve skále tesaná místnost, cisterna a zbytky zdiva.

Kydliny

Klatovy 49°23'16.9"N; 13°21'21.93"E

Ves prvně připomínána r. 1379, nyní část města Klatovy. Kostel sv. Václava románského původu s tribunou přestavěn goticky, uvnitř náhrobníky z 16.–18. stol.

Kyjov

Plzeň-město 49°46'44.16"N; 13°18'38.58"E

Malý hrad vybudován počátkem 14. stol. na strmé pískovcové skále nad Chotíkovským potokem, pobořen za husitských válek, r. 1503 uváděn jako pustý. Dochováno jen hradiště s valem a příkopem. Severně od hradu mohylové pohřebiště. Přístup po značené cestě z Malesic.

Kyjovice – zámek

Kylešovice

Opava 49°55'2.12"N; 17°54'38.5"E

Kyjov

Hodonín 49°0'43.73"N; 17°7'43.2"E

Historická obec s vinařskou tradicí prvně zmíněna r. 1126 jako majetek kláštera Hradisko, na město povýšena r. 1515, od r. 1548 městem královským. Dominantní renes. radnice z let 1561–1562. Renes. zámek z r. 1548 přestavěn barokně v 18. stol., sgrafitovou výzdobou opatřen r. 1911, od r. 1928 sídlo městského muzea. Mariánský sloup z doby po r. 1620. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1713–1720. Kaple sv. Martina z konce 17. stol. Morová kaple sv. Rocha z r. 1716. Kaple sv. Josefa Kalasanského z r. 1868, zvaná gymnazijní. Barokní chudobinec z let 1728–1739, nyní umělecká škola. Novorenes. budova gymnázia z r. 1898.

Kyjov

Děčín 50°54'37.93"N; 14°27'38.4"E

Osada německy zvaná Khaa vznikla v polovině 17. stol. kolem pily s rybníkem, nyní část města Krásná Lípa. Vyhledávané rekreační místo s vodní nádrží na přítoku říčky Křinice. Západně od vsi na vysokém skalním ostrohu nepatrné zbytky Kyjovského hrádku, není však jasné, zda se jednalo o běžný skalní hrádek nebo o prospektorské sídliště z doby kolem r. 1300 spojené s tehdejší důlní činností. Zachována čtyři tzv. podvalí, nad nimiž stály dřevěné stavby, větší zarovnaná plošina považována za předhradí.

Ves prvně zmíněna r. 1346, nyní část města Opava. U soutoku Opavy a Moravice pozůstatky slovanského hradiště z 9. stol. V letech 1990–1995 vystavěn pozoruhodný kruhový kostel sv. Jana Nepomuckého s jehlancovou věží.

Kynšperk nad Ohří

Město založeno r. 1232 pod pomezním královským hradem Königsberg, který byl v držení leníků. Obýván asi do 16. stol., r. 1647 vypálen Švédy a rozebrán na stavby, na Zámeckém vrchu zachovány jen malé stopy. Dominantní kostel Nanebevzetí Panny Marie z 13. stol., pův. ve správě křižovníků s červenou hvězdou, nyní barokní stavba z let 1721–1727 s dvojicí věží a bohatě zdobeným vstupním průčelím. Při opravě r. 2005 objevena oltářní freska z r. 1727. Barokní fara a socha Immaculaty z r. 1713. Na náměstí sloup Nejsvětější Trojice z r. 1700 a socha sv. Floriána z r. 1706 na kašně. Panský dům, pův. renes. radnice z r. 1586, v 17. stol. upraven Metternichy jako náhrada za hrad. Z opevnění zachována branka ze 16. stol. Zachován hrázděný dům z 18. stol. Novorománský evangelický kostel z r. 1905. Pod Zámeckým vrchem židovský hřbitov ze 17. stol. Místním rodákem Kaspar Herrmann (1871–1934), vynálezce ofsetového tisku.

Kynžvart Kyjovice

Opava 49°50'2.34"N; 18°2'30.7"E

Obec na úpatí Nízkého Jeseníku prvně uváděna r. 1430. Patrový barokně-klasicistní zámek z let 1719–1720 se zámeckou kaplí sv. Víta, upraven r. 1783, nyní účelově využit. Pod ním barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol., kolem anglický park. Rodiště malířky a spisovatelky Heleny Salichové (1895–1975).

Sokolov 50°7'7.04"N; 12°31'51.24"E

Cheb 50°0'53.17"N; 12°37'50.62"E

Hrad Kynžvart ve vysoké poloze 824 m n. m. na výběžku kopce Lysina patří k nejvýše položeným v Čechách. Jako královská pohraniční pevnost byl založen za Přemysla Otakara II. na území trvale připojeném k Čechám od r. 1242, proto nazván Kunigeswart, později Königswart neboli Králova stráž. Brzy se však stal sídlem šlechtickým, v jehož držení se střídaly české i německé rody. Jako sídlo loupežníků v r. 1347 dobyt a zničen, obnoven po r. 1398. Za třicetileté války r. 1647, kdy panství již patřilo Metternichům, dobyt Švédy, vyhořel a materiál použit na stavbu zámku pod kopcem. Zůstaly zachovány příkopy, štítová zeď, hradby a zříceniny věžovitého paláce, k nimž vede značená cesta z Lázní Kynžvart.

www.ceskonamape.cz

281

privatizaci r. 1992 objekty zchátraly, nyní zcela zdevastované. V provozu pouze nová stáčírna.

Kyselovice

Kroměříž 49°22'35.92"N; 17°24'11.27"E

Obec prvně připomínána r. 1078. Barokní zámek z r. 1723 ustoupil r. 1947 stavbě nové administrativní budovy. Tzv. malý zámek z téže doby upraven r. 1910 na faru. Novogotický kostel sv. Andělů Strážných z let 1904–1906, u něj barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. a Vendelína z r. 1769. Kynžvart – zámek

Kyšperk

Teplice 50°41'44.86"N; 13°53'21.05"E

Kynžvart

Cheb 50°0'15.32"N; 12°36'20.22"E

Kynžvartské panství vlastnil od r. 1623 až do r. 1945 rod Metternichů. Filip Emerich nechal v letech 1681–1691 na místě staré renes. tvrze postavit barokní zámek. Dnešní podobu však kynžvartský zámek získal až za nejproslulejšího z rodu. Klement Václav Lothar Nepomuk (1773–1859) byl po otci již knížetem a v letech 1809–1848 patřil k nejmocnějším mužům Evropy jako rakouský ministr zahraničí a později kancléř. Kynžvart obdržel r. 1808 jako vánoční dárek a v letech 1833–1839 nechal zámek podstatně přestavět v klasicistním slohu podle plánů vídeňského architekta Petra Nobileho. Tehdy byly zbořeny staré hospodářské budovy před zámkem, boční zámecká křídla byla upravena na stejnou délku a patrová stavba na všech čtyřech nárožích doplněna dvoupatrovými hranolovými věžemi. Dokončení přestavby dokládá nápis na atice. Umělecky nejhodnotnějším prostorem se stala kaple sv. Antonína Paduánského s mramorovým oltářem, který kancléř obdržel r. 1833 jako dar od papeže Řehoře XVI. Současně byl u zámku zřízen rozsáhlý anglický park o rozloze téměř 100 ha. Patří u nás k největším a nejcennějším a nachází se v něm lesní kaple, čajovna, obelisk dvou císařů, železný chrámek a hospodářské budovy. Kancléř zámek vybavil rozsáhlou knihovnou a mnoha cennými předměty. Koupil i sbírku kuriozit od posledního chebského kata Karla Hussa, lidového písmáka a sběratele, který se stal prvním správcem zámeckých sbírek. Ty ještě rozmnožil kancléřův syn Richard, dlouholetý vyslanec v Paříži a přítel spisovatele Alexandra Dumase. Zámek byl po r. 1945 zestátněn a po dlouholeté rekonstrukci jsou jeho interiéry přístupné veřejnosti.

Kyselka

Hrad, pův. zvaný Geiersberg nebo Supí hora, prvně připomínán r. 1319 jako majetek pánů z Bergova, od r. 1330 arcibiskupský, v letech 1433–1520 rodové sídlo pánů z Vřesovic. Neopatrností majitele, rytíře Glatze, r. 1526 vyhořel a zpustl. Zachováno vysoké torzo velké hranolové věže, zbytky obvodové hradby a podsklepeného paláce. Přístup po značené cestě z Unčína.

Kytín

Praha-západ 49°51'9.19"N; 14°13'10.1"E

Rekreační obec s chatovými osadami v okolí připomínána jako ves r. 1321. Na návsi s rybníčkem v jádře gotický ze 14. stol., později barokně přestavěný kostel Nanebevzetí Panny Marie s věží z r. 1866. Jihozápadně myslivna, v níž se odehrává děj v minulosti populárního dětského příběhu Kája Mařík. Jihovýchodně při rychlostní silnici výletní lesní restaurace a býv. poutní místo Malá Svatá Hora. Na nejvyšším místě v polovině poutní cesty z Prahy na Svatou Horu u Příbrami pozdně barokní kaple Navštívení Panny Marie z r. 1810 s obrazem Matky Boží z Kytína. V sousedství křížová cesta z r. 1764 a sochy světců z doby kolem r. 1700.

K. Vary 50°15'48.17"N; 12°59'58.57"E

Obec doložena r. 1522 při minerálních pramenech, pův. zvána Buková Kyselka. Lázeňské využití od r. 1829, hlavní pramen nazván r. 1852 Ottův na počest návštěvy řeckého krále. O rozvoj se zasloužil karlovarský podnikatel Heinrich Mattoni v letech 1873–1910, který kolem nyní proslulé Mattoniho kyselky nechal vybudovat lázeňské budovy s novorenes. kolonádou, Mattoniho vilou, Ottovým pavilonem a pseudorománskou kaplí sv. Anny. Technickou památku představuje stáčírna minerální vody. Na vrchu Bučina (582 m n. m.) nechal kolem r. 1880 postavit kamennou rozhlednu o výšce 11 m, opravena a zastřešena r. 2003, vede k ní značená cesta, výhled částečně zarůstá. Lázně od r. 1970 pouze dětské, po 282

Kytín – kostel

Kytlice

Děčín 50°48'42.63"N; 14°32'13.8"E

Pův. česká ves kolonizovaná v 16. stol. skláři ze Saska pojmenována Kittlitz po jednom z nich, Josefu Kittelovi. Sklářská huť zanikla r. 1764, obyvatelé se poté věnovali zejména zu-

www.ceskonamape.cz

šlechťování skla broušením, rytím a malováním. Zachovány četné roubené chalupy, oblíbené rekreační místo. Rodiště Františka Xavera Zippeho (1791–1863), zakladatele vědecké mineralogie a geologie v Čechách, žulový památník z r. 1995 na místě jeho rodného domu. Na návrší barokní kostel sv. Antonína Paduánského z let 1777–1782, na přilehlém hřbitově hrob zakladatele obce, skláře Josefa Kittela (1723–1788) a oblíbeného herce Miroslava Horníčka (1918–2003).

Lacembok

Havl. Brod 49°43'18.13"N; 15°16'47.39"E

Tvrz či hrádek založil nad Vrbeckým potokem kolem r. 1360 Jaroš, který se podle něj psal, počátkem 15. stol. hrádek zvaný též Zíkev nebo Lanzenbach v držení místních šlechticů a za husitských bojů kolem r. 1420 zničen. Zachovány terénní nerovnosti se základy paláce a věže a pozůstatky brány. Zřícenina leží poblíž vsi Souboř mimo značené cesty.

Lacembok

Domažlice 49°33'1.22"N; 13°6'13.61"E

Hrad Lacembok z německého Lanzenbach, zvaný též Hrádek, vznikl nad údolím Srbického potoka v polovině 13. stol., součástí jeho opevnění i dvě rybniční hráze, vladycké sídlo již v polovině 15. stol. opuštěno. Skrovné zříceniny zahrnující příkop, fragmenty zdiva a hlubokou cisternu dostupné po značených cestách ze Staňkova nebo Krchleb.

Lačnov

Lahošť

Teplice 50°37'10.24"N; 13°45'45.01"E

Obec poprvé zmíněna r. 1360. Pseudorománská kaple Panny Marie z r. 1859 a socha sv. Jana Nepomuckého. Do r. 1878 u obce vyvěral minerální Obří pramen (Riesenquelle), který byl tak silný, že poháněl mlýn. Vlivem důlní činnosti poklesl, při průzkumu prameniště r. 1882 nalezen keltský poklad, soubor nejméně 1600 bronzových předmětů z 3.–2. stol. př. n. l., rozptýlený v muzeích i soukromých sbírkách. Při něm stojí hranolová věž, pův. hraběcí vodojem Valdštejnů, z něhož byla termální voda vedena do lázně v sousedním Duchcově. Od r. 1982 v místě pramene důlní čerpací stanice. V obci se narodil Jan Lohelius Oehlschlägel (1724–1788), premonstrátský kněz, varhaník, hudební skladatel a stavitel proslulých varhan ve strahovském klášterním kostele.

Laka

Klatovy 49°6'39.5"N; 13°19'43.13"E

Jezero Laka, dříve též Pleso, nejmenší a zároveň nejvýše položené z pěti českých šumavských jezer. Leží ve výši 1096 m n. m., rozloha činí necelé 3 ha a největší hloubka dosahuje 4 m. Charakteristický znak tvoří plovoucí rašelinné ostrůvky. Nejkratší přístup od parkoviště v Nové Hůrce (5,5 km).

Vsetín 49°10'58.55"N; 18°0'54.9"E

Obec prvně připomínána r. 1422. Novodobý kostel Panny Marie královny nebe a země z let 1968–1971 vysvěcen až r. 1991. Dochovány roubené usedlosti z r. 1811. Nad obcí cvičné horolezecké skály. V okolí několik rezervací s výskytem šafránu.

Lada v Podještědí

Liberec

Jezero Laka

50°46'43.3"N; 14°44'44.03"E

Malá ves v údolí Heřmanického potoka, nyní část města Jablonné v Podještědí. Východně od ní býv. hřbitov ruských a ukrajinských válečných zajatců z blízkého internačního tábora za 1. světové války, nyní zarostlý borovým lesem. Na jeho okraji zachován žulový památník Ukrajinců z r. 1921 s verši Tarase Ševčenka, v lese hůře zachovaný ruský pomník z r. 1918.

Ladná

Břeclav 48°48'20.6"N; 16°52'23.04"E

Obec prvně doložena r. 1270, do r. 1950 zvána Lanštorf. Novorománský cihlový kostel sv. Michaela archanděla z let 1911–1912. Kaple sv. Vendelína z 2. poloviny 18. stol., kaple sv. Michala z r. 1849. Boží muka z přelomu 18. a 19. stol.

Lamberk

Třebíč 49°9'56.97"N; 16°10'4.86"E

Hrad německy zvaný Langenberg založen na příkrém ostrohu nad levým břehem Oslavy kolem r. 1370, na přelomu 14. a 15. stol. sídlo Jana Sokola z Lamberka, slavného válečníka ve službách markraběte Jošta a poté polského krále v bojích proti řádu německých rytířů. Hrad rozbořen moravskými stavy ve 40. letech 15. stol., jako pustý doložen r. 1459, zachovány nevelké zbytky zdiva a přístupová cesta tesaná ve skále. Zřícenina dostupná po značené cestě z Březníku.

Lančov

Znojmo 48°54'24.77"N; 15°46'2.35"E

Obec prvně zmíněna r. 1323. Pozdně románský kostel sv. Máří Magdalény z 1. poloviny 13. stol., věž z r. 1750. Hodnotné lidové stavby. Severně klasicistní Luitgardin neboli Lančovský dvůr, východně u zátok Vranovské přehradní nádrže rekreační oblast. www.ceskonamape.cz

283

Landštejn

Jindř. Hradec 49°1'27.31"N; 15°13'48.68"E

Hrad Landštejn založen na pomezí Čech, Moravy a Rakouska jako románský koncem 12. stol., v letech 1259–1381 sídlo rodové větve Vítkovců s erbem stříbrné pětilisté růže, která se po hradu psala. Ve 14. stol. po přeložení obchodní stezky ztratil na důležitosti. Po husitských válkách přestavěn pozdně goticky, r. 1619 dobyt císařskými. Po úderu blesku r. 1771 vyhořel a změnil se v mohutnou zříceninu. Po r. 1972 stavba zabezpečena a hlavní věž dostavěna na vyhlídku. Během turistické sezóny umožněna placená prohlídka. Pod hradem starobylá osada Pomezí, pův. zvaná Markl. Pozdně románský kostel z poloviny 13. stol. změněn na obytnou budovu, zachována půlkruhová apsida s románskými okénky a portálem.

Lanškroun – klášterní kostel

Lanšperk

Ústí n. O. 49°59'44.08"N; 16°27'21.97"E

Landštejn – zřícenina hradu

Lanškroun

Ústí n. O. 49°54'42.48"N; 16°36'43.01"E

Historické město, pův. zvané Kronland nebo Landskrona, písemně doloženo poprvé r. 1285. Klášter augustiniánů z r. 1393 zrušen r. 1425 a změněn na světské obydlí, od r. 1507 dvoukřídlý zámek, později rozsáhle upravován, nyní sídlo městského muzea, rekonstruováno r. 1992. V zámeckém nádvoří barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1714 a Jana Sarkandra z r. 1722. Na náměstí renes. radnice z let 1581–1582, u ní empírová strážnice ostrostřelců z r. 1801, mariánský sloup z r. 1684, kašna s delfíny z 1. poloviny 19. stol. Děkanský kostel sv. Václava gotického původu z poloviny 14. stol. upravován barokně po požáru r. 1645. Barokní děkanství z let 1703–1705. Na okraji města empírový kostel sv. Máří Magdalény z r. 1827 na místě roubené stavby. Za městem hřbitovní barokní kostel sv. Anny z let 1700–1705. Částečně roubená hospoda Krčma z doby kolem r. 1750. Ve městě se narodili lékař, fyzik a filozof Jan Marek Marci z Kronlandu (1595–1667) a olympijský vítěz-atlet Roman Šebrle (1974).

Osada nad Tichou Orlicí prvně připomínána r. 1285 jako dvůr v podhradí, nyní část obce Dolní Dobrouč. Na vysokém ostrohu nad řekou zřícenina hradu stejného jména, založen ve 13. stol., od 17. stol. opuštěn, zachována jen část plášťové zdi a zbytky sklepů. U hradní zdi 8 m vysoká ocelová vyhlídková věž z r. 2007. Na místě hradní bašty pseudogotická kaple z r. 1894, u mostu socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1749.

Lanšperk – kaple 284

www.ceskonamape.cz

Lány

Kladno 50°7'32.93"N; 13°57'8.13"E

Obec prvně doložena r. 1392. Na místě starší tvrze lovecký zámek císaře Rudolfa II. z r. 1592, v 17.–18. stol. barokně přestavován, r. 1921 přestavěn Josipem Plečnikem na letní prezidentské sídlo. Třípatrová budova s mansardovou střechou s nárožními kopulemi a vstupním rizalitem, při východním křídle barokní kostel Jména Ježíš, pův. zámecká kaple z let 1747–1752. U zámku hospodářský dvůr. Na hřbitově hrob prezidenta T. G. Masaryka a jeho rodiny. Ve zrenovovaném špýcharu od r. 2003 Muzeum T. G. Masaryka, v budově Českého Červeného kříže zřízena r. 2002 Pamětní síň Alice Masarykové a Českého Červeného kříže. Od r. 1997 v obci Muzeum sportovních a historických vozů. Jižně veřejnosti nepřístupná rozlehlá Lánská obora.

Lanžhot

Břeclav 48°43'29.6"N; 16°58'5.9"E

Nejjižnější moravská obec při slovenských hranicích, jako městečko prvně zmíněna r. 1384, na město povýšena r. 2001. Goticko-renes. kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1550 přestavěn r. 1893. Několik zachovalých selských domů z 19. stol. Silniční, dálniční i železniční přechod na Slovensko. Jižně od města mezi Moravou a Dyjí přírodní památky Ranšpurk, Cahnov a Soutok, od r. 1949 rezervace lužních lesů pralesního charakteru.

Lanžov

Trutnov 50°23'11.25"N; 15°45'37.42"E

Obec prvně uváděna r. 1542. Na hřbitově kostel sv. Bartoloměje románského původu z 2. poloviny 12. stol., přestavován v letech 1684 a 1804 a upraven v letech 1910 a 1924. Před ním socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1763. Sloupková boží muka z r. 1684.

Lásenice – kaple

Laškov

Prostějov 49°35'0.95"N; 17°0'10.02"E

Obec nad říčkou Šumicí prvně doložena r. 1373. Pův. gotická tvrz přestavěna kolem r. 1550 na renes. zámek, barokně upraven r. 1693 a novoklasicistně v letech 1882–1890, v letech 1953–1965 renovován pro účelové využití. Při něm park barokního založení s cennými dřevinami. Renes. kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1612 upraven r. 1806. Na vysoké ostrožně severovýchodně od obce hradiště Rmíz, hradiště o rozloze 17,5 ha se čtyřmi pásy valů popsáno poprvé r. 1884, podle výzkumu v letech 1988–1990 osídleno od doby kamenné. Naučná stezka Terezským údolím.

Lašovice

Písek 49°33'12.57"N; 14°14'26.66"E

Lapikus

Znojmo 48°56'7.74"N; 16°3'12.42"E

Stavba hradu nad pravým břehem Plenkovického potoka dokončena r. 1381, první písemná zmínka z r. 1411. Zanikl zřejmě již za válek Jiřího z Poděbrad s Uhry, r. 1508 doložen jako pustý. Prostor hradu zavalen zříceným zdivem věžovité brány a paláce, dochován hluboký příkop, oddělující předhradí od vlastního hradu, zbytky věže, paláce a ohradní zdi. Romantická zřícenina přístupná po značené cestě z obcí Plaveč nebo Hluboké Mašůvky.

Lásenice

Jindř. Hradec

Ves prvně uváděna r. 1230, nyní část obce Kovářov. Raně gotický kostel Navštívení Panny Marie z let 1260–1270 dostavěn barokně v 17.–18. stol. Nad vsí na Zadním Chlumu osada Onen Svět s turistickou chatou z r. 1940, u ní 14 m vysoká Langova rozhledna, dřevěná věž z r. 2001 se zastřešenou vyhlídkovou plošinou ve výši 11 m.

Lavičky

Žďár n. S. 49°22'47.51"N; 15°58'2.87"E

Obec prvně zmíněna r. 1376. Na návsi moderní kostel sv. Zdislavy s vnitřní dřevěnou konstrukcí, postaven místními občany v letech 1991–1994. Před kostelem studna sv. Zdislavy.

49°4'19.34"N; 14°57'57.67"E

Obec mezi rybníky připomínána r. 1391. Zdejší tvrz doložená r. 1575 zanikla beze stopy. Kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1862. Obecní galerie vystavuje díla malířů působících v minulosti v okolí.

Láz

Příbram 49°39'6.94"N; 13°54'25.36"E

Obec při pramenech Litavky vytékající z Lázského rybníka prvně zmíněna r. 1349, Lázský rybník, zvaný též nádrž Láz, slouží jako rezervoár pitné vody pro Příbramsko. Technickou památku představuje 17,5 km dlouhá neudržovaná stoka z poloviny 19. stol., přivádějící vyzděným korytem vodu pro příbramské doly. V obci stavby tzv. podbrdské lidové architektury. Okolní brdské lesy součástí vojenského újezdu Brdy.

www.ceskonamape.cz

285

Lázek

Ústí n. O.

Lázně Bohdaneč

Pardubice

49°55'32.63"N; 16°42'19.43"E

50°4'35"N; 15°40'46.42"E

Nejvyšší vrch Zábřežské vrchoviny (714 m n. m.), symbol partyzánského odboje za 2. světové války. Na vrcholu v letech 1933–1934 vybudována zděná Reichlova chata s restaurací, oblíbené výletní místo. Její součást tvoří opláštěná dřevěná, 20 m vysoká pětipatrová rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výši 17 m, v sousedství telekomunikační věž. U silnice pod vrchem pomník partyzánů popravených r. 1944.

Lázeňská obec v rybničnaté krajině prvně zmíněna r. 1343, status města z r. 1757 obnoven r. 1971, současný název od r. 1980. Středověkému půdorysu města vévodí renes. radnice z doby kolem r. 1550, barokně upravena r. 1772. Pův. gotický kostel sv. Máří Magdalény barokně přestavěn v letech 1728–1738. Lázně zřízeny r. 1897, léčba pohybového ústrojí založena na bahenních zábalech a zřídle radioaktivní minerální vody. Kubistický lázeňský pavilón, dílo Josefa Gočára z r. 1911. Severně od města soustava Bohdanečských rybníků, pův. rybochovné hospodářství z přelomu 15. a 16. stol., významná ornitologická a botanická lokalita.

Lázně Bělohrad

Jičín 50°25'41.12"N; 15°35'0.55"E

Pův. obec doložena jako Nová Ves r. 1267, dřevěná tvrz Koštofrank v 16. stol. nahrazena zděnou renes. stavbou zvanou Bělohrad, město od r. 1905, v nynější podobě po sloučení čtyř obcí od r. 1961. Tvrz kolem r. 1721 přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek patrně podle projektu Jana Blažeje Santiniho, v zámeckém parku budova oranžérie z r. 1831. Barokní kostel Všech svatých z let 1689–1700 na místě gotického ze 14. stol., fara z 1. poloviny 18. stol. Morový sloup z r. 1657, barokní sochy sv. Blažeje, Václava a Anděla strážce z 2. poloviny 18. stol. Na východním okraji r. 1891 založeny Anenské slatinné lázně, modernizovány r. 1936, při nich lázeňský park Bažantnice s hudebním pavilónem a Annamar